TÝDENÍK
2
14. LEDNA 2009
V tomto čísle najdete: ∙ Pomoc při řešení šikany i kyberšikany ................................................ 3 ∙ Česko–holandský projekt ....................................................................... 7 ∙ Aktualizovaný pokyn MŠMT k prevenci šikany.................................. 10
FOTO: Petr MERTA
Motivační musí být už základní plat
Na prahu nového roku se zamýšlíme nad tím, co se nám v předešlém roce podařilo a na co můžeme navázat v tom letošním. Díky aktivitám odborového svazu se podařilo zlepšit bilanci kapitoly školství státního rozpočtu o čtyři a půl miliardy korun na platy pedagogických zaměstnanců. Povedlo se i částečně zvýšit objem prostředků pro provozní a správní zaměstnance škol. Navíc se nám podařilo dotáhnout do konce i naši dlouholetou snahu o jejich převedení z platové tabulky číslo jedna do tabulky číslo dvě, podle níž jsou odměňováni učitelé a vychovatelé. Vláda by tento převod měla schválit v nejbližší době. Naše petiční akce i všechny další související aktivity přitáhly k tomuto problému pozornost veřejnosti a představitelé ministerstva školství a na-
konec i ministerstva práce a sociálních věcí dali za pravdu našim argumentům. V tomto roce by tedy měly být změněny tarify pro provozní a správní zaměstnance škol, což je podle mého názoru velký úspěch a průlom do zatím striktně držené politiky vlády v tomto volebním období tarifní platy neměnit. Budeme se i nadále zasazovat o další zlepšování finanční situace všech zaměstnanců regionálního školství. Co se týká pedagogických zaměstnanců, usilujeme o to, aby mzdové prostředky byly rozdělovány mezi všechny pracovníky. Ministerstvo školství zatím rozhodlo, že ony 4,5 miliardy rozepíše na základě tzv. rozvojového progra-
„Po něčem toužit je již důvod k žití.“
mu a že půjdou pouze do nadtarifní složky platu. My budeme opakovaně vyvolávat jednání o zvýšení tarifních platů, protože pokud se pan ministr zmiňoval o tom, že v roce 2010 se tarify tak jako tak musí řešit, já nevidím důvod, proč by se nemohly alespoň částečně řešit už v průběhu roku 2009. V tisku nám bylo podsouváno jakési socialistické myšlení, ale opak je pravdou. Tento způsob odměňování, kde tak velkou roli hrají nadtarifní složky platu, které mohou být a leckde i jsou rozdělovány velmi subjektivně, nenajdete ani ve Francii, ani v Německu, ani v jiných zemích. Právě ono rozdělování peněz na nárokové a nenárokové je reliktem socialismu. My nemáme nic proti tomu, aby byla řešena nenároková složka platu, která může plnit
XVII. ROČNÍK motivační roli. Ale jsme přesvědčeni, že motivační musí být především základní plat, aby člověk vůbec stál o to ve školství pracovat. Stát by měl zajistit nejdříve slušnou úroveň tarifního odměňování a teprve pak všechno ostatní. Házet rozhodování o tom, komu přidat a komu ne, na ředitele škol je podle mého nefér. Samozřejmě to nejsou jenom platy, o nichž chceme v dalších týdnech a měsících hovořit. Velký problém vidíme v tzv. ostatních neinvestičních nákladech, v nedostatku peněz na obnovu učebních pomůcek, učebnic a další potřeby, které také ovlivňují kvalitu výuky. A to nemluvím o placení náhrad za dočasnou pracovní neschopnost, které půjde právě z těchto prostředků. Ministerstvo chce zahájit diskuzi o standardizaci pedagogické práce učitele. Jedním z předpokladů výkonu této profese musí určitě být vysoká kvalifikovanost, a tu zajistíme jen průběžným vzděláváním pedagogů po celou dobu jejich pracovní kariéry. Proto zákonitě musí růst význam dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a spolu s tím by mělo růst i množství peněz určených právě na tuto oblast. Jenomže v neinvestičních výdajích chybějí peníze nejen na učebnice a učební pomůcky, ale i na další profesní rozvoj pedagogů. My se nebráníme hovořit o standardu učitelské profese. Očekáváme však, že stát jasně řekne, kolik je ochoten do učitelů investovat. O těchto investicích se však zatím nehovoří a my jsme přesvědčeni, že to je špatně. Pan ministr nastupoval do funkce s tím, že nechce být jako jeho předchůdci a jen slibovat. Věřím, že to myslel vážně a že diskuze kolem standardizace učitelské práce nebude jen mediální kampaní, ale i skutečným hledáním dalších zdrojů, dalších finančních prostředků jak pro další roky, tak už pro ten letošní. František DOBŠÍK předseda ČMOS pracovníků školství
Vrchlický
2 Zápisník
Nový řed ředitel CERMAT Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška odvolal 7. ledna 2009 ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Pavla Zeleného a do funkce jmenoval Martina Macha, bývalého ředitele odboru středního a vyššího odborného školství MŠMT. mšmt
Obvinění z korupce Chorvatská policie obvinila 23 osob, mezi nimi i devět univerzitních profesorů, z několika trestných činů, včetně zločinného spolčení, týkajících se braní úplatků od studentů Záhřebské univerzity výměnou za úspěšné složení zkoušek nebo za lepší známky. čtk
Chybějí strojvedoucí Dráhy se stále více potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Podnik se proto rozhodl, že si své zaměstnance „vychová“ ze žáků posledních ročníků základních škol. Od letošního roku jim nabídne stipendium v devíti vybraných středních školách. Musejí se ale zavázat k práci na dráze nejméně na pět let po maturitě. čtk
Výtah pro vozíčkáře Ideální druh výtahu pro vozíčkáře je v pražské stanici metra Vltavská, nejhorší situace je v Hájích a na Vyšehradě. Shodli se na tom studenti prvního ročníku katedry speciální pedagogiky Peda-
„Máš pravdu, Vonásku, v podstatě to byli břídilové. Kam se hrabou na E.ON nebo ČEZ!“ KRESBA: Milan KOCMÁNEK
Platy ve školství od roku 2003 do roku 2007 O
d roku 2003 si zaměstnanci vysokých škol na výplatách polepšili o 46 procent. Nepedagogickým pracovníkům v mateřských, základních a středních školách se přitom zvýšila mzda „jen“ o 19 procent. Vyplývá to z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání. Podle nich vzrostl průměrný plat ve školství od roku 2003 do roku 2007 o 29 procent. V roce 2003 byl průměrný plat zaměstnanců ve školství asi 16 000 korun. Tradičně nejvíce vydělávali učitelé na vysokých školách, průměrně 24 000, nejméně pak nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství. Před šesti lety si přišli průměrně na 10 600. Učitelský plat se tehdy pohyboval něco málo přes 18 000 korun. Od roku 2003 rostly platy ve školství asi o šest až sedm procent ročně, v roce
2007 byla průměrná mzda poprvé vyšší než 20 000 korun. Podle tabulek ÚIV si v roce 2007 učitelé v regionálním školství přišli průměrně na zhruba 23 000, což je v porovnání s rokem 2003 nárůst o 26 procent. Vysokoškolští pedagogové vydělávali 34,5 tisíce korun, a polepšili si tak o 46 procent. Nejnižší plat mají stále administrativní a provozní pracovníci v regionálním školství. Jejich výplata se pohybovala kolem 12 700. Průměrný plat ve školství činil asi 20 800 korun. Realita je však často jiná než tabulkové údaje. Například na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy bere vyučující s doktorským titulem devatenáct, docent jednadvacet a profesor čtyřiadvacet tisíc korun. Statistiky za rok 2008 vydá ÚIV letos na jaře. čtk
Na Zlatého Ámose nominováno 61 pedagogů P
gogické fakulty Univerzity Karlovy, kteří v říjnu a listopadu projeli 42 tras městskou hromadnou dopravou na vozíku. Podněty ke zlepšení chtějí předat magistrátu. čtk
Na pomoc knihovníkům Ústav pro informace ve vzdělávání – Národní pedagogická knihovna Komenského vydává v elektronické podobě Příručku pro školní knihovny jako studijní a informační centra v základních a středních školách. Publikace je vystavena na stránkách NPKK – Centrum pro školní knihovny a je volně ke stažení na adrese: http://www.npkk.cz/csk/files/prirucka_pro_skolni_knihovny.pdf. úiv
oslední den minulého roku uzavřeli pořadatelé ankety o nejoblíbenějšího učitele České republiky Zlatý Ámos nominace do 16. ročníku. Žáci základních a středních škol na titul navrhli celkem 61 pedagogů. „Mám z toho obrovskou radost,“ říká ředitel ankety Slávek Hrzal. „Není to jen proto, že padl rekord v počtu přihlášených, ale především se raduji z toho, že v našich školách přibývá oblíbených učitelek a učitelů.“ Pro srovnání – v loňském ročníku soutěžilo v regionálních kolech 40 pedagogů. Nejvíce oblíbených kantorů učí v Moravskoslezském kraji, celkem 14. Na druhé straně ani jeden oblíbený pedagog se nenašel v kraji Karlovarském. Porovnáme-li počet navržených učitelek a učitelů, mají jako v celém našem školství převahu ženy. Zatímco mužů žáci nominovali 20, žen je 41. Poměr základních
škol ku středním je 48 : 12 ve prospěch škol základních. V lednu a únoru proběhnou regionální kola Zlatého Ámose. V nich musí žáci své návrhy před porotou obhajovat. Záleží tedy především na nich, jestli jejich kandidát postoupí do semifinále. To bude začátkem března 2009 v Praze. Ze semifinále pak postoupí šest pedagogů do finále, které proběhne v pátek 27. března 2009 v kongresovém centru Olšanka v Praze. Oficiální slavnostní korunovace šestnáctého Zlatého Ámose je jako obvykle součástí programu Kantorského bálu v sobotu 28. března 2009. Další informace o anketě Zlatý Ámos – seznam všech nominovaných, termíny regionálních kol a jejich průběžné výsledky i on-line objednávku vstupenek na finále či Kantorský bál – najdete na DTA www.zlatyamos.cz.
3
„Chceme školám pomoci řešit šikanu i kyberšikanu,“ říká Kateřina Böhmová z ministerstva školství
„Součástí aktualizovaného metodického pokynu jsou přílohy, které uvádějí konkrétní příklady šikany, rady pro rodiče, stadia šikany i obrany proti ní.“ Kateřina BÖHMOVÁ
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Šikana mezi žáky, šikana vůči učitelům a její stále častější projevy jsou každodenním jevem, který trápí snad každou školu v České republice. Mnohdy na její náznaky upozorňují už i učitelky mateřských škol. Pomoci řešit tuto neutěšenou situaci se snaží, podle slov Ing. Kateřiny BÖHMOVÉ, ředitelky odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT, i ministerstvo školství. horšujícího se chování se do boje proti šikaně zapodětí, narůstajících pro- jili skutečně všichni. jevů šikany jsme si věNový pokyn se také, na domi, proto jsme aktualizo- rozdíl od předcházejícího, věvali Metodický pokyn minist- nuje více i agresorovi. Dříra školství k prevenci a řeše- ve jsme se věnovali předení šikanování mezi žáky škol vším oběti, což nyní děláme a školských zařízení. Nový pokyn, který platí od 1. ledna 2009, obsahuje čtyři zásadní body, které ho výrazně odopět, ale navíc zde specifilišují od předchozího. Především upozorňujeme kujme i samotného agresora školy na to, že by bylo dobré, a především práci s ním. Zjisaby použily tento metodic- tit, proč se dítě chová tak, jak ký pokyn jako vodítko a při- se chová, je podstatné. Jedině pravily si svůj vlastní program tak totiž můžeme v budoucnu pro řešení šikany ve škole. To jeho chování eliminovat. Šikanu a její projevy poje poměrně zásadní. Za další jim doporučujeme, aby jak kyn pouze popisuje, nebo s pokynem, tak s vlastním pro- také obsahuje rady, jak ji gramem seznámily nejen pe- řešit? Obojí. Jednak specifikujedagogy, ale i děti a jejich rodiče. Aby informovaly rodi- me formy šikany. První – nižče, že škola má vlastní pro- ší je forma šikany, se kterou si gram zaměřený na řešení šika- škola poradí sama. Je to méně ny i na opatření proti ní. Jsme závažná forma šikany a škola, přesvědčeni, že bez zapojení její vedení jsou schopny i za všech čtyř subjektů (školy, pe- pomoci tohoto pokynu ji vydagogů, rodičů i dětí) nemůže řešit s rodiči samy. Druhá, zábýt program nikdy úspěšný. Je važnější forma již vyžaduje opravdu naprosto nutné, aby spolupráci se speciálními in-
Z
stitucemi, nebo i s Policií České republiky. Obě formy metodický pokyn nejen popisuje, ale především říká, co by školy měly v takových případech dělat. Novým fenoménem je tzv. kyberšikana. Reaguje na ni i tento pokyn? Ano. Poprvé zde novou formu šikany, tzv. kyberšikanu, pojmenováváme. Na její specifikaci i obraně proti ní budeme dále pracovat. Zatím jde o prvotní krok k řeše-
Máme zaměřeno na...
lýze k nekázni žáků. Následně by se měla rozpoutat diskuze, která by měla hledat cesty, zda stávající systém umožňuje najít nějaká legislativní opatření, která bychom mohli školám doporučit používat, nebo zda musíme zvolit nová. Zatím sice existuje možnost zakotvit do školního řádu nepoužívání mobilů při výuce, ale my bychom chtěli společně s právníky hledat i další možnosti. Chtěla bych ale upozornit i na to, že ani legislativní cesty nezmění, jako mávnutí zázračným proutkem, chování dětí. Děti se najednou nezačnou chovat výborně, slušně. To skutečně ne. Takto to opravdu nefunguje. Důležité je, abychom se zaměřili především na prevenci, na to, proč k takovému chování dochází. To je podstata věci. Pokud tento problém neuchopíme komplexně, pak žádná, byť vydaná, opatření nepomohou. Proto znovu upozorňuji, že pojmenování kyberšikany je pouze první krok a po něm budou následovat další. A nebudou se týkat jen kyberšikany. Tu nelze oddělit od celkového chování žáků.
ní problému šikany jako celku, ale kyberšikaně se budeme dále věnovat v kontextu s celkovým chováním žáků. Mobily se týkají každodenního chování žáků ve školách. Víme, že pedagogové si na jejich používání, lépe zneužívání ve škole stěžují a že se situace v tomto ohledu stále zhoršuje. Vyplývá to i z průzkumu Asociace pedagogů. Právě ve spolupráci s ní a nejen s ní chceme situaci dál řešit. Máte již nějakou představu o řešení tohoto problému? Olga ŠEDIVÁ V tomto měsíci by mělo (POZNÁMKA REDAKCE: proběhnout setkání s Asociací pedagogů, na kterém by Na straně 10 – 11 najdete plné se mělo hovořit o jejich ana- znění pokynu.)
4 Poznámka S fotogenickou tváří současného ministra školství se na televizní obrazovce setkáváme poměrně často. Ministr působí v televizi mladistvě, neopotřebovaně, jeho předností je, že na rozdíl od mnoha politiků umí nejen mluvit, ale i formulovat myšlenky. To všechno jsou nepochybně důvody, proč ho při nejrůznějších příležitostech televizní redaktoři s dotazy vyhledávají a kameramani často zabírají. Přestože je i prvním místopředsedou politické strany, při rozhovorech bývá obvykle prezentován jako ministr školství. Vzhledem k nepříliš vysoké politické
Fotogenická tvář významnosti jeho politické strany je osobní prezentace především touto funkcí pochopitelná a logická. Nejsem ale příliš srozuměn s tím, že ministr školství mluví v televizi výrazně častěji o jiných problémech než o problémech rezortu, který mu je ve vládě svěřen. Jde buď o obecně politické problémy, nebo o ty, které jsou momentálně veřejností ostře sledovány. Plně chápu redaktory, že při možnosti výběru z řady politiků si pro odpověď často vybírají právě ministra Ondřeje Lišku. Působí na obrazovce příjemně a přemýšlivě, pravděpodobně je k novinářům i dostatečně vstřícný. Ovšem to, že se mnohem častěji vyjadřuje k jiným skutečnostem než ke školství, působí dojmem, že školství pro něho je až na druhém, či ještě dalším místě. Přitom kdyby nebyl členem vlády, málokoho by jeho odpovědi na řadu otázek, na něž veřejně odpovídá, zajímaly. Jiří ROHAN
Program ČMOS pracovníků školství na rok 2009 (1. část) Postup plnění Programu ČMOS PŠ na rok 2009 neobsahuje výčet obecných cílů trvalé povahy obsažených v Programu ČMOS PŠ na období 2007 – 2011, které budou plněny průběžně během celého období. v platovém ohodnocení účastHlavní úkoly ČMOS PŠ bude: ¾ vyhodnocovat a zveřejňovat dopady reformy veřejných financí, průběžné vyhodnocení bude podkladem pro další postup svazu, a to i pro organizování případných protestních akcí; ¾ trvat na tom, aby zvýšení platů zaměstnanců regionálního školství bylo realizováno úpravou tarifů; ¾ trvat na tom, aby financování tzv. přímých výdajů v regionálním školství zajišťoval stát prostřednictvím státního rozpočtu, kapitoly školství. K prosazení těchto úkolů využije ČMOS PŠ všech prostředků.
níka, usilovat o možnost profesionálního růstu provozních a správních zaměstnanců; ¾ prosazovat aktivní podporu spolupráce podniků s odbornými školami z hlediska rozvoje lidských zdrojů; ¾ organizovat seminář na téma „Agresivita ve školství“ za účasti školské veřejnosti, zástupců zřizovatelů a členů zákonodárných sborů.
Profesní problematika ČMOS PŠ bude: ¾ všemi prostředky čelit zásahům do školské legislativy poškozujícím její profesionální potřeby; ¾ republikové výbory profesních sekcí budou ve spolupráci s vedením svazu organizovat diskuzní fóra na republikové úrovni k aktuálním problémům současného školství za účasti pracovníků školství z regionů, na která budou zváni poslanci a senátoři Parlamentu České republiky, zástupci státní správy, samosprávy a sdělovacích prostředků. Zásadní témata pro rok 2009 – státní maturita, tvorba a aplikace školních vzdělávacích programů, význam mimoškolní výchovy, řízení a financování školství; ¾ prosazovat vytvoření systému profesního růstu pedagogických pracovníků formou dalšího vzdělávání, které bude finančně zabezpečeno v plné výši z veřejných rozpočtů a bude zohledněno
Pracovní podmínky
ROPO (pro pedagogické pracovníky přesun do přílohy č. 3 a nepedagogických zaměstnanců do přílohy č. 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě). Kolektivní vyjednávání ČMOS PŠ bude průběžně aktualizovat vzorovou kolektivní smlouvu v návaznosti na legislativní změny. ČMOS PŠ bude prosazovat: ¾ legislativní změny vedoucí k možnosti uzavírat kolektivní smlouvu vyššího stupně, v níž by bylo možno nacházet společná stanoviska a ovlivňovat rozhodnutí vládních orgánů a rovněž sjednocovat aplikaci pracovněprávních, platových a sociálních předpisů u zaměstnanců v regionálním školství; ¾ novelu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, která by umožňovala povinný převod prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb odborové organizaci a poskytování příspěvku všem bývalým zaměstnancům ve školství; ¾ zlepšování podmínek pro práci odborových organizací a jejich funkcionářů.
ČMOS PŠ bude: ¾ aktivně se podílet na přípravě koncepční novely zákoníku práce tak, aby nedošlo ke zhoršení pracovních podPolitika mínek zaměstnanců; zaměstnanosti ¾ iniciovat vydávání spoČMOS PŠ bude všemi prolečných právních výkladů středky čelit: s příslušnými ústředními or¾ záměrům převést progány a spolupodílet se na jevozní a správní zaměstnance jich tvorbě; ¾ ve spolupráci se zdra- škol a školských zařízení pod votním ústavem iniciovat ana- právní působnost zřizovatele. lýzu psychické a fyzické zátěže BOZP pracovníků školství (cíl – zísČMOS PŠ bude: kat prokazatelné argumenty ¾ usilovat o to, aby zak možnosti odchodu do předčasného důchodu); městnanci ve školství byli za¾ prosazovat důsledné řazeni do kategorie se zvýšeuplatňování pracovněprávních ným rizikem; předpisů zaměstnavateli. ¾ zvyšovat úroveň činnosti BOZP; Platové podmínky ¾ zaměřovat se na získávání svazových inspektorů ČMOS PŠ bude: ¾ požadovat sjednocení bezpečnosti práce (SIBP), zetarifního určení platů v tzv. jména z řad mladých kolegů.
5
Jak učitel pozná, že učí dobře? Zpětná vazba pomáhá učitelům profesně růst Zpětná vazba bývá přirovnávána k zrcadlu. Stejně jako každý člověk alespoň občas do zrcadla pohlédne, je podle Hany Košťálové z občanského sdružení Kritické myšlení třeba učitelům dopřát pravidelnou a cílenou zpětnou vazbu – tedy obrazně řečeno jakýsi pohled do zrcadla.
„Z
pětná vazba za určitých podmínek, tedy je-li pravidelná, cílená a formativní, totiž vede ke zlepšování práce učitelů. Pedagogové se z ní učí a profesně rostou,“ upozorňuje Hana Košťálová a zdůrazňuje, že profesní růst a co nejlepší práce učitelů je nezbytným předpokladem dobré výuky, o níž se ví, že je nejsilnějším ze školních faktorů, které ovlivňují výsledky učení u žáků. Zvlášť významný je vliv učitelů na rozvoj žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. Cílem zpětné vazby je tedy poskytnout učiteli nezbytné informace k tomu, aby mohl zlepšit svou práci, popsat vše, co se v jeho práci daří, a nechat ho přijít na to, co, proč a jak by mohl změnit. Cílenou zpětnou vazbu může poskytovat kdokoli, kdo má důvěru učitele, rozumí výuce a učení a umí ji poskytnout; může to být zkušený učitel, ředitel školy, jeho zástupce či někdo zvenčí. Zpětná vazba může být ovšem poskytována i při vzájemné pomoci mezi učiteli – kupříkladu ve sborovně. Podle Hany Košťálové je však v případě zpětné vazby nutné u učitelů překonat jejich zakořeněné obavy pramenící z toho, že mají zkušenosti se zkoušením, kontrolou, hledáním chyb apod. Navíc nemají tolik zkušeností s otevřeným procesem učení, při němž skutečnost, že člověk něco neumí, je považována za přirozenou věc a výzvu ke zlepšení. O práci se zpětnou vazbou může zasvěceně hovořit Bohumil Zmrzlík, ředitel Základní školy Mendelova z Karviné. Tato škola byla partnerem projektu Šance, který probíhal od počátku ledna 2007 do konce července loňského roku a který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Záměrem projek-
tu Šance bylo mimo jiné ovlivnit realizaci školních vzdělávacích programů ve školách prostřednictvím promyšleného systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Jedním z takříkajíc vedlejších produktů projektu byl vznik systému hodnocení pedagogických pracovníků, který byl okamžitě ve školách, které se projektu zúčastnily, ověřen v praxi. Podle Bohumila Zmrzlíka je zaměřen na hodnocení výhradně pedagogické práce. Jeho cílem není roztřídit učitele na výborné, dobré a špatné. Jde v něm spíše o nástroj k rozvoji jejich pedagogických kompetencí. V rámci uvedeného systému vznikla charakteristika
dosáhnout,“ vysvětluje Bohumil Zmrzlík a dodává, že musí být rovněž určen systém, podle něhož se bude zjišťovat, zda učitelé vytyčených ukazatelů dosahují. Povinností každého učitele v jeho škole bylo během minulého školního roku připravit jednu vyučovací hodinu a na ni pozvat ředitele, přičemž muselo jít buď o hodinu vystavěnou na třífázovém modelu učení, nebo o hodinu, při níž byla efektivně využívána interaktivní tabule, internet a podobně, případně spojit obě varianty. Pokud pedagog pozval na vyučovací hodinu nejen ředitele, ale i nejméně pět svých kolegů, byl odměněn až 700 Kč. Pozval-li kromě ředitele školy i učitele
likace pedagogického či psychologického charakteru a vyplněný záznamový arch z postřehů ze zajímavých článků z pedagogického tisku. „Na konci školního roku proběhly se všemi pedagogy hodnotící rozhovory, jejichž cílem bylo především provést stručnou reflexi a sebehodnocení učitelovy práce za školní rok, doladit shodu v chápání materiálu ´Charakteristika mistrovské práce učitele´ a vytyčit dva až tři naprosto konkrétní cíle pro jeho pedagogický růst v dalším školním roce,“ objasňuje Bohumil Zmrzlík. Co je to vlastně zpětná vazba? Zpětnou vazbou se rozumí informace, které upozorní na to, zda chování nějakého systému je, nebo není na žádoucí cestě, přičemž může jít o zpětnou vazbu cílenou nebo spontánní. Jak uvádí Hana Košťálová, cílená formativní zpětná vazba pro učitele se zabývá zvolenými hledisky, poskytuje konkrétní informace, a protože je součástí procesu učení, vyžaduje bezpečný kontext. Jako příklad obecných hledisek, jimiž se zpětná vazba zabývá, lze uvést například to, zda učitel svou výukou podporuje učení žáků a zda pro jejich učení vytváří bezpečné prostředí. Příkladem P speFOTO: Alena TUČÍMOVÁ hledi cifického hlediska je zjišťováz jiných škol, získal odměnu až ní, zda učitel kupříkladu vede 1500 Kč. Kromě toho si každý žáky ke kladení otázek. učitel vedl své portfolio, které Podle Hany Košťálové by používal při rozhovorech s ve- učitel neměl být poskytovádením školy, včetně všech po- ním zpětné vazby zneklidňohospitačních rozhovorů. Port- ván a měl by znát jak hlediska, folio muselo na konci školní- tak očekávanou kvalitu jejich ho roku obsahovat dokumen- naplňování. Pokud jde o znataci – tedy přípravu, písemné lost hledisek, může být pozivýstupy žáků a stručnou refle- tivně ovlivněna tím, že učitel xi učitele – nejméně tří vyučo- hlediska sám vytváří či spoluvacích jednotek, dokumentaci vytváří, nebo se s nimi mohl alespoň jedné větší akce, kte- dobře seznámit, vzal je za svá rou učitel během roku zorga- a považuje je také za významnizoval nebo se na ní spolupo- ná. Dále by si měl být jist, že dílel, záznamy z dalšího vzdě- jim rozumí a že je v jeho silávání pedagogických pracov- lách je splnit, i když ne třeba níků, jichž se učitel zúčastnil, okamžitě. Markéta GRULICHOVÁ stručné záznamy z jedné pub-
Naše téma...
mistrovské práce učitele, což je v podstatě definice oblastí pedagogické práce a ukazatelů jejího mistrovského zvládnutí. „V charakteristice mistrovské práce učitele byly vytyčeny jednak oblasti týkající se výuky podporující učení, a to jak z hlediska plánování a realizace efektivní výuky, tak z pohledu hodnocení žáka jako prostředku k učení a porozumění, a jednak oblasti orientované na zapojení se do aktivit školy a života školního společenství. Jednotlivá kritéria mistrovské práce učitelům naznačují, čeho by se mělo při pedagogické činnosti
6 Neříká se marně, že alfou a omegou kvalitního vzdělávání je učitel. I on se však musí dále vzdělávat, neboť jeho průběžné profesionální zlepšování a studium má nesporný vliv na kvalitu jeho práce. Ve školním roce 2007/2008 Česká školní inspekce provedla šetření, které se týkalo dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Vedle očekávaných zjištění, například že o obsahu a tématech dalšího vzdělávání rozhodují zpravidla priority české školské politiky, že velkým problémem je nedostatek finančních prostředků, že existují potíže se zastupitelností učitelů a v menších obcích a odlehlých oblastech i s dopravní obslužností, jsme zjistili i skutečnosti, která nás tak trochu překvapily.
Další vzdělávání pedagogů Mám na mysli například to, že existují poměrně značné rozdíly v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků mezi jednotlivými kraji. Podíváme-li se například na to, kolik procent pedagogických pracovníků v námi navštívených školách mělo příležitost se v průběhu roku zúčastnit nějaké akce DVPP, tak zjistíme, že v některých krajích to bylo přes 60 procent pedagogů (Plzeňský či Moravskoslezský kraj), ale třeba v Karlovarském kraji jen 48 procent. Zatím neumíme spolehlivě posoudit příčiny těchto podle našeho názoru značných rozdílů. Vzniká totiž otázka, zda zjištěný stav nemá nepříznivé dopady na vzdělávací systém v daném kraji a v konečném důsledku i na kvalitu samotné výuky. Stejně tak je jistě k zamyšlení fakt, že různé kraje mají různé priority v oblasti DVPP. Někde se jedná o akce, které podporují zavádění a tvorbu školních vzdělávacích programů, jinde jsou to informační technologie, v jiných krajích maturitní zkoušky, nebo třeba cizí jazyky. Jde o to, zda tyto krajské preference vycházejí z určité specifické situace kraje, z nějakých deficitů, které daný kraj v příslušné oblasti má, nebo zda jsou tyto priority stanovovány na základě poptávky či nějaké preference, která vzniká na úrovni kraje nebo krajského úřadu. Můžeme se také ptát, proč některá témata nejsou prioritní pro celou Českou republiku, například když víme, že ve školách probíhá zavádění školních vzdělávacích programů.
Výpověď pro nadbytečnost
Jak platný zákoník práce upravuje skončení pracovního poměru zaměstnance výpovědí pro nadbytečnost? Musí výpověď projednávat odborová organizace? Podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Ustanovení zákoníku práce v tomto výpovědním důvodu je tedy stejné, jako bylo v předchozí právní úpravě. Předpokladem použití tohoto výpovědního důvodu je existence organizační změny, nadbytečnost zaměstnance a příčinná souvislost mezi nadbytečností a organizační změnou. Nadbytečnost může být početní i profesní. Zaměstnavatel v důsledku této změny již nadále nepotřebuje práce vykonávané zaměstnancem buď vůbec, nebo v původním rozsahu. Podmínkou použití tohoto výpovědního důvodu je, že musí v době, kdy je výpověď dávána, k organizační změně už dojít, nebo o ní má být roz-
hodnuto. O výběru zaměstnance, který je nadbytečný, rozhoduje zaměstnavatel sám a v případném sporu soud jeho volbu nepřezkoumává. Ačkoliv přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, kterému byla dána výpověď pro nadbytečnost, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu, není podmínkou jeho použití vždy absolutní snížení počtu zaměstnanců. Zaměstnavateli záleží též na jejich profesní a kvalifikační skladbě, a proto v době, kdy je dávána výpověď zaměstnancům určité profese, mohou být přijímáni noví, s jinou kvalifikací. Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách v ní dohodnutých (§ 61 odst. 1 a 5 zákoníku práce). Vít BERKA
Jaroslav MÜLLNER náměstek ústřední školní inspektorky
Když přečerpáme limit hodin
Jak může zaměstnavatel postupovat, když uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce a došlo již k vyčerpání limitu 150 hodin? Zaměstnavatel však poFOTO: Alena TUČÍMOVÁ třebuje, aby sjednaná práce byla dále vykonávána. Je možné zaměstnat tohoto zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, případně přijmout jiného rovněž na dohodu Je někde stanoveno, pro kolik dětí se musí v mateřské o provedení práce? Zákoník práce stanoví v § 75, přicházejí (a jsou možná) obě škole otevřít třída? Jak dlouhou provozní dobu by měla že rozsah práce, na který se do- naznačená řešení, a to jak uza- mateřská škola mít – deset, nebo více hodin?
Kolik dětí ve třídě?
hoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Tento limit je pro zaměstnance nepřekročitelný. Za situace uvedené v dotaze záleží na zaměstnavateli, pro jaký pracovněprávní vztah se na dokončení potřebných prací rozhodne. V úvahu
vření dohody o pracovní činnosti se stávajícím zaměstnancem, tak uzavření dohody o provedení práce se zaměstnancem jiným. Jediný požadavek, který zaměstnavatel musí splnit, je dodržení rozsahu práce, která má být zaměstnancem konána.
Záleží na zaměstnavateli, pro jaký pracovněprávní vztah se rozhodne
Vít BERKA
Podmínky provozu mateřské školy stanoví § 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Podle citovaného ustanovení například mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně. Vyhláška č. 14/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 2 pak stanoví počty přijatých dětí ve třídách mateřské školy. Výjimku
do čtyř dětí stanoveného počtu citovanou vyhláškou může povolit zřizovatel za podmínek stanovených v § 23 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (školský zákon). O konkrétním provozu mateřské školy rozhoduje ředitel školy při respektování výše citovaných ustanovení vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zdeňka KRÁMSKÁ
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Česko–holandský projekt CULTURE IN A SLIDE obohatil naše studenty i studenty zahraniční školy
V současné době se můžeme ve všech vzdělávacích programech našich škol setkat s téměř kouzelným slůvkem – kompetence. Dominují osnovám a cílům vzdělávání nejen českých škol, ale i v zahraničí. Dříve jsme toto slůvko chápali zcela jednoduše, jako dovednosti a schopnosti, v případě škol tedy dovednosti a schopnosti našich žáků. áci by měli být kompetentní téměř ve všem – v komunikaci, v práci s moderní technikou, tedy i s počítači, v třídění informací, v sociální obratnosti, v otevřenosti světu, ale i ve zdokonalování cizího jazyka. A tady ve většině škol vyhrává angličtina. Kompetence každý z vyučujících soustavně zařazuje do své dennodenní práce se žáky. Stejně tak je tomu i v Gymnáziu a SOŠ v Klášterci nad Ohří. Zde se snažíme využívat schopností studentů a zapojovat je do různých akcí a projektů. Chceme, aby výuka byla smysluplná a aby studenty skutečně chytla.
Ž
Nabídka
Gymnázium a SOŠ v Klášterci nad Ohří přijalo s povděkem nabídku holandské školy Het Griftland College z města Soestu na účast v interkulturním korespondenčním projektu CULTURE IN A SLIDE. Jeho autorem byl Dick Vermeij, člen Výboru pro spolupráci mezi městem Klášterec nad Ohří a Baarn, který oslovil holandskou školu, jež se nachází v blízkosti Baarnu. Šlo především o výchovu a vzdělávání pomocí moderních způsobů výuky, které kladou důraz na rozvoj komunikačních a sociálních dovedností, na práci v týmech, na poznávání jiné kultury, na zvyšování úrovně společného dorozumívacího jazyka, tj. angličtiny, a na
účelné využívání možností internetu a vhodného počítačového softwaru (Powerpointu) a také na schopnosti představit zpracované téma před mezinárodním publikem. Zvlášť cenný byl nápad zabývat se prezentací ne vlastní kultury a historie, nýbrž reáliemi druhé země. Je totiž vždy zajímavé sledovat, jak nás vnímá zahraničí. Vzniká tak prostor nejen pro zamyšlení, ale i pro nezbytnou dávku humoru.
Začínáme
Projekt byl na české straně připravován v rámci anglické konverzace. Studenti z druhých, třetích a čtvrtých ročníků měli za úkol dozvědět se v rámci vyučování a i samostatně získat ve svém volném čase informace o partnerské zahraniční zemi na zadané téma. Celkem bylo stanoveno takových témat dvacet, například: Hudba, Jídlo, Typické volnočasové aktivity, Legendy, Filmy, Města, Slavní lidé, Slavné knihy nebo časopisy, Typické produkty apod. Nešlo o to, aby vyučující dodali informace a studenti je zpracovali, jednalo se o získávání informací vlastními silami z dostupných zdrojů. Projektu se zúčastnilo celkem 80 holandských a 80 českých studentů, nebylo proto vůbec jednoduché jej organizačně zabezpečit. Účastníci museli ve čtyřčlenných týmech komu-
nikovat pomocí e-mailů a internetového chatu se stejnou skupinkou vytvořenou ze žáků partnerské holandské školy. Studenti se předem osobně neznali a pro některé nebylo snadné překonat bariéru počátečního ostychu, ale podařilo se. Učitelé jednotlivých skupin dostali nelehký úkol: své svěřence neustále nejen vhodně motivovat, ale také kontrolovat, jestli skutečně na zadaném úkolu pracují, protože šlo o oficiální součást vyučování. Stejnou práci dělali studenti holandské školy, jen s tím rozdílem, že zjišťovali informace o naší zemi.
Setkání a prezentace
Celý projekt vyvrcholil setkáním všech zúčastněných, při kterém holandští přátelé přijeli do Klášterce. Studenti gymnázia si zahráli na hostitele se vším všudy, napekli bábovky, připravili chlebíčky. V pěti učebnách kláštereckého gymnázia se potom promítaly připravené powerpointové prezentace doplněné krátkým mluveným slovem. Atmosféra v těchto improvizovaných promítacích sálech byla velice příjemná, neformální, ozýval se uznalý potlesk i smích. Přátelskou náladu dotvářely kavárničky vytvořené ze čtyř tříd, kde se nad napečenými dobrotami, kávou a čajem vedly uvolněné mezinárodní hovory. Podzimně zbarvené Doupovské vr-
chy braly Holanďanům, zvyklým na svou rovinatou krajinu, dech. A to ještě netušili, že je čeká v závěru dne malý výstup na kopec, protože navštíví hrad Hasištejn. Hlavní koordinátorka projektu Brigita Zajíčková, ostatní vyučující anglického jazyka, kteří po celou dobu provázeli své studenty, ale i každý, kdo aspoň malým dílem na zdar projektu přispěl, mohou být spokojeni, výsledek hovoří sám za sebe. Česko-holandský projekt splnil všechny očekávané cíle a zástupci obou škol budou zanedlouho společně jednat o dalších možnostech spolupráce. Obě školy také s hrdostí přijaly možnost prezentovat své aktivity na prestižní akci Twinning Konference, pořádané v budově Ministerstva zahraničí České republiky a podporované Velvyslanectvím Nizozemského království u nás. Velké poděkování patří městským úřadům a výborům pro spolupráci se zahraničím v městech Baarnu a Klášterci nad Ohří za jejich finanční i morální podporu. Kontakt: Mgr. Miloslava KOUBOVÁ Gymnázium a SOŠ Chomutovská 459 431 51 Klášterec nad Ohří Tel.: 474 376 047
[email protected] Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
8
Kvalifikační dohoda pro zaměstnance
Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli uzavřít se zaměstnancem zvláštní dohodu v souvislosti se zvyšováním kvalifikace. Obsahem kvalifikační dohody je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Obsah kvalifikační dohody určuje § 234 odst. 3 zákoníku práce, kde se stanoví: „Kvalifikační dohoda musí obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se za-
městnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.“ Pokud jde o formu dohody, požaduje zákoník práce její písemné uzavření, a to pod sankcí neplatnosti. Uvedené náležitosti musí být v dohodě vždy obsaženy. Je však možné, abyy dohoednání, da obsahovala i další ujednání, na nichž mají účastnícii zájem. Příkladem takového závazku m, jakou může být ujednání o tom, městnapracovní pozici bude zaměstnanec po zvýšení kvalifikace ace u zaměstnavatele zastávat.
Doklady o čerpání FKSP
Na jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců a Ministerstva financí České republiky ministerstvo odsouhlasilo, že poukázky na služby, případně jiná plnění, jsou považovány za nepeněžité plnění. A to ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů upravujících daňové aspekty plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci z FKSP, ze sociálního fondu, ze zis-
D
ku (příjmu) po jeho zdanění nebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V rámci těchto ustanovení je taxativně vy-
jmenován okruh plnění (možnost používat rekreační, zdravotnické a vzdělávací zařízení atd.), která mají stejné daňové aspekty. Ministerstvo financí České republiky dále potvrdilo, že informaci ohledně povinnosti uvádět na poukázkách určených k čerpání prostředků z FKSP přesně vyznačený účet, který odpovídá činnostem, jež lze z FKSP hradit (například na pořízení vstupenky na kulturní, tělovýchovnou nebo sportovní akci), ne-
lze brát absolutně. Zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že poukázka byla použita na účet v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, nicméně přesně vymezený účel na každé poukázce být uveden nemusí. Současně platí, že pokud bude plnění hrazeno z FKSP, musí zaměstnavatel zajistit, že budou splněny podmínky nutné k prokázání, že nepeněžní plnění bylo poskytnuto v souladu s vyhláškou o FKSP.
Nové sazby zahraničního stravného
Ministerstvo práce a sociálních věcí je ustanovením § 189 odst. 4 zákoníku práce zmocněno k vydání vyhlášky, kterou se výše uvedené sazby stanoví. MPSV na základě tohoto zákonného zmocnění vydalo vyhlášku č. 417/2008 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2009. Vyhláška byla publikována ve Sbírce zákonů České republiky částka 137 rozeslané dne 1. prosince 2008
a nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009. Zároveň se ruší vyhláška č. 338/2007 Sb., kterou byly stanoveny sazby zahraničního stravného pro rok 2008.
Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA
Evropě a maturantům to osladíme
obře posvátečně naladěný Hromádka obřadně vkládá bělostnou kostku cukru do hrníčku se sytě černou kávou. „Naše země se ujala předsednictví Evropské unie,“ nadechne se češtinář. Kolegyně Hartungová se na něj pátravě zadívá. „Václave, ty něco naznačuješ?“ „Abych nenaznačoval. S novým rokem si přece musím osladit svou učitelskou kávu. Zdá se mi, že rok od roku je poněkud hořčejší. Proto ona další kostka cukru navíc,“ usmívá se a náruživě míchá svůj přestávkový nápoj. „Vážená kolegyně, učím ve škole už možná sto let, ale stále mě umí leccos překvapit. Teď nemám ani na mysli přípravu nových státních maturit a jejich krajně podivnou existenci. Jak jsem pravil, vítězně jsme uchopili žezlo Evropské unie a s ním ryze českou touhu někomu něco pořádně osladit,“ doplňuje Hromádka. „O státních maturitách mi raději ani nemluv. Začíná mi hodně vadit, jak málo se všude kolem nás prosazuje preciznost, dokonalost a zejména profesionalita. Na jejich místo se derou alibistická slůvka o „politické odpovědnosti“, kterou se omlouvají všechny (ne)možné nešvary kolem nás,“ postěžuje si němčinářka. „Hlavně že se od našich žáků neustále vyžadují samé klíčové kompetence. Obézní rámcové vzdělávací programy působí jako z říše divů. Lidé, kteří je vymýšleli, ani v nejmenším netuší, jaká mládež každý den chodí do našich škol,“ zvedá svůj ukazovák Hromádka. „Abychom podpořili Evropskou unii a její spásné fondy, údajně zachraňující české školství, budeme letos všichni více sladit! Jako jedna žena a jeden muž. Ať máme konečně příjemnější kantorský život! A Evropě chytře změníme její dosavadní podivné chutě. Kdysi byla česká pohádková sůl nad zlato světa. Dnes ovládne Evropu obyčejná sněhová kostka cukru, skromný český, vlastně dačický vynález Jakuba Kryštofa Rada,“ pousměje se Hartungová. „Musím přiznat, že onen téměř geniální televizní šot „Evropě to osladíme“, pořízený za dvanáct milionů korun, mi rázem zhořkl. Až nápadně se podobá blížící se nové maturitě. Sebevědomě se tváří, jako že je úplně všechno v pořádku. Zasvěcení však nemohou nevědět, že ve skutečnosti je vše docela jinak. Proto vzkazuji budoucím maturantům: Těšte se! Pořádně vám to osladíme!“ dopíjí svou kávu Hromádka. Roman KANTOR
9
Tvoříme nové tradice
Znáte je? Správná trojka s papouškem honí záhadného lupiče JOACHIM FRIEDRICH
O
dborářský klub školských pracovníků-důchodců na Trutnovsku založil novou tradici. V minulosti patřily zájezdy na Moravu s návštěvou vinného sklípku k těm nejoblíbenějším. Dnes už jsou několikadenní zájezdy pro většinu členů neúnosné. Zpívánky nad skleničkou vína však scházejí. Lze to vyřešit i jinak. Již třetím rokem pořádáme svatomartinské vinobraní v útulné hos-
půdce v Trutnově-Poříčí. Kromě zpěvu se skleničkou vínka je oblíbená akce spojena se soutěží. Námětem jsou historické součásti oblečení, módní doplňky či apartní pokrývky hlavy. Je neuvěřitelné, co všechno vydají staré skříně a truhly na půdách našich domů. V loňském roce zvítězil model „diblík“, druhé místo získala „tmavá paruka“ a na třetím místě skončil prvorepublikový
důstojník s originální šavlí, dohodou a krakonošovskou fajfkou. Také drobné ceny nesou stopy minulých staletí. Dobrá družná zábava za malý peníz přináší mnohdy více radosti než drahý zájezd do žádané ciziny. Tož, drazí senioři: hledejme radost a spokojenost v hranicích svých možností. Vlastimil VYKUS člen komise důchodců na Trutnovsku
Základní umělecká škola Louny k „Evropě mladýma očima“ O
d 1. ledna do 30. června 2009 předsedá Česká republika Radě Evropské unie. Ministerstvo školství v souvislosti s naším předsednictvím vyhlásilo kampaň pod názvem „Evropa mladýma očima“. Zapojili jsme se i my. Šance pro Evropu je název projektu, který ZUŠ Louny bude realizovat během celého prvního pololetí roku 2009. Projekt se skládá z několika stěžejních akcí. Hned v tomto měsíci vypisujeme výtvarnou soutěž pro děti „Evropa očima dětí“ na téma hlavní města členských států Evropské unie. Další akcí bude III. ročník oblastního festivalu pěveckých sborů Lounska – „Dokud se zpí-
vá…“, který bude pořádat ZUŠ Louny spolu se ZUŠ Postoloprty dne 20. dubna 2009 ve Vrchlického divadle v Lounech. Projekt vyvrcholí na Mírovém náměstí v Lounech prázdninovým happeningem pro děti dne 12. června 2009 „Rozsví-
cení prázdninového stromu“. Bude ho pořádat spolu se ZUŠ Louny kulturní komise Loun. ZUŠ Louny věří, že všechny akce budou důstojnou propagací předsednictví České republiky radě Evropské unie. Jindřiška RIEDLOVÁ
Příroda kolem nás – výtvarná soutěž D
evátý ročník celostátní dětské výtvarné soutěže „Příroda kolem nás“ vyhlásil Dům dětí a mládeže v Šumné na Znojemsku ve spolupráci se Správou Národního parku Podyjí. Soutěž má za úkol zachytit zážitky dětí, které získaly návštěvou chráněných území, a umocnit v nich vliv přírody na rozvoj jejich ekologického cítění a vnímání, a to libovolnou výtvarnou formou. Práce je třeba předat nebo zaslat na adresu Dům dětí a mládeže, 671 02 Šumná, kde mohou zájemci získat také podrobnější informace. Propozice soutěže jsou zveřejněny i na www stránkách http: DDM Šumná //sis.znojmo.cz/ddmsumna.
V Zámecké škole je pěkně rušno! Zloděj se vloupal do sklepa a podařilo se mu otevřít i bezpečnostní zámek trezoru. Něco takového mohl dokázat jen odborník na otvírání sejfů a trezorů. Leo hned tuší, kdo by to mohl být. Spolu se svými kamarády Bleškou a Samsonem se v noci pokusí lupiče chytit… Tak by se ve stručnosti mohla uvést další detektivní kniha německého autora Joachima Friedricha z nakladatelství BB/art. Kniha je určena pro děti od 7 let a je vhodná pro každou žákovskou knihovnu.
Zajímavosti z dějin školství Tresty pro učitele Podle zemského zákona z roku 1875 existovaly pro učitele tyto disciplinární tresty: důtka, přeložení na jiné místo se zachováním platu, odnětí jednoho pravidelného zvýšení platu (na určitou dobu, nejvýše na 3 roky), přeložení na jiné místo s nižším platem (učitel ale nesměl být degradován na podučitele), zbavení řízení nebo správy školy, propuštění ze služebního místa, propuštění ze školní služby. Všechny tresty se přitom zaznamenávaly do učitelova úředního výkazu. Uděle-
ní trestu muselo předcházet disciplinární řízení u okresní školní rady, která se při svém rozhodování nemusela řídit posloupností trestů. Poplatky V 17. století platili v Napajedlích obyvatelé místnímu učiteli 11 měřic obilí a 3 groše (jeden za písařské práce, jeden za varhanictví a jeden za výuku). Láska k povolání Na olomouckém učitelském ústavu působil (časem již jako ředitel) od roku 1861 František Schmied, který údajně dokázal
vzbudit u chovanců nejen lásku k učitelskému povolání, ale i touhu po dalším vzdělávání a po dokonalém ovládnutí českého jazyka. Ústav byl sice německý, ale Schmied přednášel chvíli německy, chvíli česky, aniž by vykládanou látku v druhém jazyce opakoval. Čechy pak zkoušel česky, Němce německy. První obrazy Od roku 1895 si mohly školy v Neubertově nakladatelství na Smíchově zakoupit tři školní nástěnné obrazy, na nichž byly v barvě znázorněny základní zeměpis-
né pojmy: ostrov, souostroví, poloostrov, mys, poušť, záliv a přístav, sopka, hory, jezero, průliv, planina, šíje. Inspektoři Teprve v roce 1882 byli na Moravě jmenováni pro české školní okresy také čeští inspektoři. Až do roku 1886 byly i zemské učitelské konference – společné pro české i německé učitele – zahajovány pouze německy, přestože zhruba tři čtvrtiny účastníků byli čeští učitelé. Ti pak při jednání již rokovali česky. František MORKES
10
Aktualizovaný Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje základní výchovné a vzdělávací cíle školy. V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku.
N
a rozdíl od jiných druhů násilí je šikana zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejích obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu. Vzhledem k tomu, že šikana se v zárodečných fázích vyskytuje téměř v každé škole, je potřeba věnovat tomuto jevu zvláštní pozornost. Důraz je nutné zaměřit na vytváření dobrých vztahů uvnitř třídních kolektivů, zabývat se vztahy v třídních kolektivech ještě před vznikem šikanování. K tomu je potřeba zajistit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti problematiky vytváření dobrých vztahů, v práci s dynamikou skupiny, v podpoře a upevňování zdravých třídních norem dětí, žáků a studentů jako prevenci šikanování. Na prevenci šikany i při řešení jednotlivých případů by měli spolupracovat pedagogičtí pracovníci podle předem dohodnutých postupů. K tomu je nutné zajistit další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti problematiky šikanování. Cílem předkládaného metodického pokynu je upozornit na závažnost šikanování, poskytnout pedagogickým pracovníkům základní informace k prevenci a řešení tohoto specifického problému. Tento metodický pokyn je určen pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných MŠMT. Podpůrně je doporučován k využití i ostatním školám zapsaným do školského rejstříku a poskytovatelům služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou.
Čl. 1 Charakteristika šikanování
(1) Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. (2) Šikanování se ve své zárodeč-
né formě vyskytuje prakticky na všech školách. Pocit bezpečí každého jedince a jeho začlenění do třídního kolektivu je základní podmínkou vytváření produktivního prostředí a dobrého sociálního klimatu třídy a školy. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet všem náznakům násilí a šikanování. Šikanování v jakékoli formě a podobě nesmí být pracovníky školy akceptováno. Samotní pedagogičtí pracovníci nesmí svým jednáním s některými žáky a chováním vůči nim podněcovat zhoršování vztahů směřující k šikanování těchto žáků jejich spolužáky.
Čl. 2 Projevy šikanování
(1) Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany patří: • Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií). • Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti). • Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). (2) Za určitých okolností může šikanování přerůst až do forem skupinové trestné činnosti a v některých opravdu závažných případech nabýt i rysy organizovaného zločinu. Příklady šikanování jsou uvedeny v příloze.
Čl. 3 Odpovědnost školy
(1) Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 5651/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevů). Z tohoto důvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc. (2) Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění (dále jen trestných činů) vydírání (§ 235), omezování osobní svobody (§ 213), útisku (§ 237), ublížení na zdraví (§ 221 – 224), loupeže (§ 234), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (zvláště § 197a), poškozování cizí věci (§ 257), znásilnění (§ 241), kuplířství (§ 204) apod. (3) Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se
vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu (§ 168, 167 trestního zákona). V úvahu přicházejí i další trestné činy, jako například nadržování (§ 166 trestního zákona) či schvalování trestného činu (§ 165 trestního zákona), v krajním případě i podněcování (§ 164 trestního zákona). Skutkovou podstatu účastenství na trestném činu (§ 10 trestního zákona) může jednání pedagogického pracovníka naplňovat v případě, že o chování žáků věděl, a nezabránil spáchání trestného činu například tím, že ponechal šikanovaného samotného mezi šikanujícími žáky apod.
Čl. 4 – Školy a školská zařízení v prevenci šikanování
(1) Základem prevence šikanování a násilí ve školách je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky (a mezi žáky a učiteli). Školy a školská zařízení při efektivní realizaci prevence šikanování usilují o vytváření bezpečného prostředí, a za tím účelem: • podporují solidaritu a toleranci, • podporují vědomí sounáležitosti, • posilují a vytváří podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy, • uplatňují spolupráci mezi dětmi a rozvíjí jejich vzájemný respekt, • rozvíjí jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince. (2) Ředitelé škol a školských zařízení odpovídají za systémové aktivity školy v oblasti prevence šikanování a násilí. Vychází přitom z komplexního pojetí preventivní strategie, která je ve smyslu Metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 20 006/2007-51 součástí Minimálního preventivního programu školy. Ředitelé zejména: • Zajistí vzdělávání pracovníků (pedagogických i nepedagogických) v akreditovaných kurzech k problematice šikanování. Vzdělávání pedagogických pracovníků se řídí § 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Vzdělávání školního metodika prevence ve specializačním studiu se řídí § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. • Zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických pracovníků nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Především v prostorách, kde k šikanování již došlo nebo kde by k němu mohlo docházet. • Zajistí, aby žáci i pedagogičtí pracovníci byli seznámeni s negativními dů-
sledky šikanování, a to jak pro jeho oběti a pachatele, tak i pro celý třídní (školní) kolektiv. Za zvlášť nebezpečnou je třeba považovat tendenci podceňovat počáteční projevy šikanování. • Zajistí doplňování školní knihovny o literaturu z oblasti problematiky násilného chování a šikanování. (3) Pedagogičtí pracovníci vedou důsledně a systematicky žáky a studenty k osvojování norem mezilidských vztahů založených na demokratických principech, respektujících identitu a individualitu žáka. Pomáhají rozvíjet pozitivní mezilidské vztahy a úctu k životu druhého člověka. Všichni pedagogičtí pracovníci by měli vnímat vztahy mezi žáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí, jako nedílnou a velmi důležitou součást své práce. Důležité aktivity školy nelze spojovat jen s určitým vyučovacím předmětem nebo skupinou předmětů. Vztahy a chování pedagogických i nepedagogických pracovníků vůči sobě a vůči žákům ovlivňují chování žáků. (4) Ve školním řádu budou jasně stanovena pravidla chování včetně sankcí za jejich porušení.
Čl. 5 Program proti šikanování
(1) Každá škola si vytvoří vlastní Program proti šikanování, pokud ho doposud nemá. Tento program se stane součástí Minimálního preventivního programu. (2) Na tvorbě a realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Koordinace jeho tvorby patří ke standardní činnosti školního metodika prevence. Ten podle potřeby spolupracuje s metodikem prevence v PPP. Za realizaci a hodnocení programu je odpovědný ředitel školy. (3) Cílem programu je vytvořit ve škole bezpečné, respektující a spolupracující prostředí. Důležité je zaměřit se na oblast komunikace a vztahů mezi žáky ve třídách, a to bez ohledu na to, zda tam k projevům šikany již došlo či ne. Současně je třeba stanovit smysluplnou strukturu programu. (4) Hlavní součástí programu je krizový plán, který eliminuje či minimalizuje škody v případě, že k šikanování ve školním prostředí dojde. Měly by z něj jednoznačně vyplynout kompetence jednotlivých osob a specifický postup a způsob řešení. Konkrétně je nutné rozpracovat dva typy scénářů: 1. První zahrnuje situace, které škola zvládne řešit vlastními silami. Do této skupiny patří postupy pro počáteční stadia šikanování a rámcový třídní program pro řešení zárodečného stadia šikanování. 2. Druhý zahrnuje situace, kdy škola potřebuje pomoc z venku a je nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi (viz čl. 9) a policií. Sem patří
11 řešení případů pokročilé a nestandardní šikany, například výbuchu skupinového násilí vůči oběti. (5) S krizovým plánem jsou vždy na začátku školního roku prokazatelně seznámeni žáci (přiměřeně jejich věku), studenti a jejich zákonní zástupci.
Čl. 6 Postupy řešení šikanování
(1) Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů a dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity“ agresorů i postižených. (2) Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stadií šikanování. Jednotlivá stadia jsou blíže popsána v příloze č. 2 Stadia šikanování. (3) Metody vyšetřování šikanování: A. Pro vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou) lze doporučit strategii v těchto pěti krocích: 1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili, a s oběťmi. 2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. B. Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování, vyžaduje následující postup: 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. 2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. Nahlášení policii. 6. Vlastní vyšetřování. (4) V rámci první pomoci je nutné při pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, a to zejména s pedagogickopsychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte, Policií České republiky. Doporučuje se seznámit pedagogické pracovníky s informací MŠMT ČR č. j.: 25 884/2003-24 Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií České republiky při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané. (5) V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat jí péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. (6) Podrobnější informace k článkům 5 a 6 jsou v příloze č. 3 Doporučená literatura.
Čl. 7 Výchovná opatření
(1) Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na své chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odbor-
níků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. (2) Pro potrestání agresorů lze užít i následující běžná výchovná opatření: • Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele, podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia na střední škole. • Snížení známky z chování. • Převedení do jiné třídy. (3) Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). (4) V mimořádných případech se užijí další opatření: • Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. • Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.
Čl. 8 Spolupráce s rodiči
Pokud rodiče informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření záležitosti zodpovědný ředitel školy. Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníků jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování důvěrnosti informací. Je nutné předem informovat rodiče o tom, co dělat v případě, když se dozvědí o šikanování (viz čl. 5 odst. 5).
Čl. 9 – Spolupráce se specializovanými institucemi
(1) Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména: • v rezortu školství – s pedagogickopsychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry, • v rezortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie, • v rezortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou), • případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany. (2) Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii České republiky. (3) Ředitel školy oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin (provinění),
popřípadě opakovaně páchá přestupky, ředitel školy zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu.
Čl. 10 Selhání školy v řešení šikany
(1) V případech podezření nebo již prokazatelných projevů šikany, které nejsou bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně metodika prevence či výchovného poradce, je zcela na místě obrátit se na ředitele příslušné školy nebo školského zařízení. Pokud se však projeví nečinnost i ze strany ředitele, je možné jednat v této záležitosti se zřizovatelem školy nebo podat stížnost na školu České školní inspekci. Stížnost podaná písemně, osobně nebo v elektronické podobě se přijímá ve všech pracovištích ČŠI. Stížnost je možné adresovat příslušnému inspektorátu ČŠI, samozřejmě je možno podat stížnost i na ústředí, tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, respektive elektronicky na adresu
[email protected]. (2) Současně je potřebné v odůvodněných případech zajistit oběti šikanování pomoc psychologa, speciálního pedagoga (etopeda), popřípadě jiného specialisty.
Čl. 11 Závěrečné ustanovení
• Zrušuje se Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 28 275/ 2000 – 22. • Tento pokyn nabývá účinnosti dnem jeho zveřejnění ve Věstníku MŠMT ČR.
Příloha č. 1
Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být například: Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)
2. Přímé znaky šikanování mohou být například: Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo “legrací” zranitelný. Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným nebo pohrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. 3. Rodiče žáků se doporučuje upozornit zejména na to, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování: Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, například “Nechte mě!” Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. Dítě bývá doma smutné či apatické, nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze. Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) Dítě se vyhýbá docházce do školy. Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku. (POZNÁMKA REDAKCE: Další přílohy – Příloha č. 2 – Stadia šikanování Příloha č. 3 – Doporučená literatura z oblasti školního šikanování Příloha č. 4 – Příklady šikanování Příloha č. 5 – Informační leták pro žáky základních škol a pro studenty středních škol – budou vyvěšeny na webových stránkách ministerstva školství.)
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Fakta s.r.o., vzdělávací zařízení, Komenského 25, 591 01 Žďár nad Sázavou, tel. 566 620 520, fax: 566 521 460, e-mail:
[email protected]
nabízí víkendový vzdělávací program
Jak úspěšně zvládnout konkurz na ředitele školy? Brno – SŠ iinformatiky f tik a spojů, jů Čichnova Či h 23
23. – 25. ledna 2009 Praha – školicí středisko Květnice, Na Květnici 10
30. ledna – 1. února 2009 Více informací na www.fakta.cz
předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství. Předplatné lze objednat i na
[email protected]. Účast v databázi předplatitelů není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: .................................................................................. ............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): ............................
TÝDENÍK
* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 2
14. ledna 2009
Datum: ............................. Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 980 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
13 příklad z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“. Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení. Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. Stadia šikanování podle Michala Koláře, 1990, 1996, 1997, 2000 aj.
Příloha č. 3
Doporučená literatura z oblasti školního šikanování Kolář, M. (2001, 2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. (1997, 2000). Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál. Kolář, M. (2005). Školní násilí a šikanování. Ostrava: CIT, Ostravská univerzita. Kolář, M. (Ed.) (2004). Školní šikanování. Sborník z první celostátní konference konané v Olomouci na PF UP 30. 3. Kolář, M. (2003). Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízeních. Praha: MŠMT ČR. Parry, J., Carrington, G. (1997). Čelíme šikanování: sborník metod. Praha, IPPP. Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál. Časopisy Kolář, M. (2007). Český školský program proti šikanovaniu. Perspektivy. In: Sociálna prevencia. Bratislava: Národné osvetové centrum. Kolář, M. (2007). Český školní program proti šikanování. Právo a rodina č. 3/2007. Kolář, M. (2006). Jak na šikanu? Psychologie dnes 2 (12), 16-18. Kolář, M. (2005). Devět kroků při řešení počáteční šikany aneb pedagogická chirurgie. Prevence 7 (2), 3-7. Kolář, M. (1998). Soudce Lynch na českých školách? Vyšetřování a léčba specifických typů šikan; in Sborník „Prevence šikanování ve školách“, Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha.
Příloha č. 4
Příklady šikanování 1. Případ: Zpověď oběti počátečního stadia šikanování (doslovný přepis) • nadávaj mi • dělaj mi naschvály • maj na mě poznámky, když přijdu po nemoci • rejpaj do mne • když se učitel rozhoduje, koho vyzkoušet, tak mu poraděj mne • když nejsem ve škole, říkaj učitelům, co není pravda • když něco provedou, snaží se to svalit na mne • když se učitel zeptá, jestli někdo má tahák, hned se všichni ozvou, že mám já • vo hodině, když je písemka, tak zničeho nic se ozve, abych neopisoval • všichni maj strašnou radost, když dostanu špatnou známku • když jsem služba, tak všichni udělaj ve třídě nepořádek • nepouští mě mezi sebe, když si povídají • když si řeknu o sešit, tak řeknou, že ho nemají dopsanej, a pak ho pučej někomu jinýmu • ve frontě na oběd mě předbíhají • když je ve třídě smrad tak hned řeknou že jsem si prd • povyšujou se nade mne • Nic mi nepučej • když něco udělám, hned to všem řeknou • plivnou mi na židli a na všechny ostatní, abych si nemohl najít jinou
• na výtvarce si ode mne vezmou štětec a nic mi neřeknou a maj z toho strašnou srandu, když ho hledám • když v matice někdo počítá na tabuli, tak mu raděj a řeknou mu i výsledky. Ale mně ne. Když uš mi poraděj, tak špatně • někdy mi tašku zamknou do skříně a říkaj, že od ní nemaj klíč • když se učitel zeptá, kdo chybí, tak místo mého jména řeknou nějakou nadávku 2. Případ: „Premiantka třídy“ – za určitých okolností se může stát obětí šikany kterékoliv dítě. Půvabná třináctiletá dívka, premiantka třídy závodně hrající tenis, se stala terčem kritiky a nemilosti skupiny spolužáků. Nedokázala se zapojit do společné zábavy, snad působila poněkud křečovitě a byla příliš orientována na výkon. To však neopravňovalo zdatného a oblíbeného chlapce, aby jí dlouhodobě fyzicky ubližoval. Jelikož ale ona byla zdatná a odvážná dívka, pokoušela se mu někdy postavit a vrátit mu způsobené příkoří, ovšem proti jeho brutalitě neměla šanci. Schytala od něj tvrdé rány a kopance. Nikdo se jí nezastal. Po takovém střetu často plakala. Rodiče a učitelé se nikdy o jejím trápení nedověděli. Obětí agresivity tohoto „gentlemana“ se krátkodobě staly dvě další dívky s výborným prospěchem. Po příchodu nového žáka, který byl jednoznačně nejsilnější, a přitom povahově mírný a jemný, násilí zmíněného chlapce ustalo. Je zajímavé, že dívka, která se mi s tímto příběhem svěřila a kvůli níž jsem navázal spolupráci s mimořádně obětavou výchovnou poradkyní, si po delší době téměř na nic nevzpomněla. Její bolestivé vzpomínky byly vytěsněny mimo vědomou oblast. Kolář M. (2005), Bolest šikanování. Praha: Portál, 2005
Příloha č. 5
Informační leták pro žáky základních škol a pro studenty středních škol Nikdo nemá právo druhému ubližovat! Spolužáci se k tobě chovají nepřátelsky, ubližují ti a ty nevíš, jak dál. Víš o někom, kdo je šikanován, a je ti ho líto. PŘEKONEJ STRACH A ZAJDI ZA UČITELEM, KTERÉMU DŮVĚŘUJEŠ (ŠKOLNÍM METODIKEM PREVENCE, ŠKOLNÍM PSYCHOLOGEM, VÝCHOVNÝM PORADCEM). Co je to šikanování? Za šikanování se považuje to, když jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje druhým. Znamená to, že ti někdo, komu se nemůžeš ubránit, dělá, co ti je nepříjemné, co tě ponižuje, nebo to prostě bolí. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci. Ale může ti znepříjemňovat život i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě. Později se otravování života stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a poškozování věcí). Šikanování je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Proč bývá člověk šikanován? Není to proto, že by byl špatný, nebo proto, že by si to nějak zasloužil. Chyba
není v něm, ale ve špatných vztazích mezi některými spolužáky. Převládá v nich bezohlednost a násilí. Jak se můžeš bránit? Když se ptali jednoho zoufalého žáka, proč o svém trápení neřekl rodičům, odpověděl: „Já nevím, když přijdu domů, tak se na to snažím nemyslet. A doufám, že už to bude lepší.“ Myslet si, že to bude lepší, je omyl. Nikomu nic neříct je strkání hlavy do písku, které situaci jenom zhoršuje. Nevzdávej to a udělej následující: Obrať se na učitele, kterému důvěřuješ. Může ti skutečně pomoci, bude ti věřit a neprozradí tě. Svěř se svým rodičům. V případě, že nenajdeš odvahu říct to ani svým rodičům, zavolej na pražskou Linku bezpečí, telefon 800 155 555 nebo 116 111. Bezplatně můžeš telefonovat z celé republiky. Nepotřebuješ k tomu peníze ani telefonní kartu. Tito lidé ti budou věřit, protože nejsi sám, komu se něco podobného děje