Školní časopis Základní školy Bodláka a Pampelišky
leden
školní rok 2011/2012
V tomto čísle najdete:
Správnými řešiteli soutěže z předchozího čísla se stali: Tonička Ruavičková, Milan Goll, Jan Patolán, Radek Tobiáš, Michael Patolán, paní učitelka Jitka Rejfová, babička Eva Dubská, Verča Neckařová, Jan Bótta
Tento časopis vznikl v rámci Novinářského kroužku, který začal fungovat letos v září. Je nás dohromady 9 Špiónů a tohle je naše čtvrté číslo.
Časopis je zdarma. Pokud byste však chtěli nějakým způsobem podpořit rozvoj časopisu, nebo ho obohatit novým nápadem či dokonce vlastním příspěvkem, prosím, kontaktujte p. učitelku Bočkovou (
[email protected])
Nečekaný výlet do Jičínské knihovny V úterý 3.1 jsme měli nečekaný výlet do Jičínské knihovny, protože pan Bodlák zapomněl zapnout kamna a ve škole byla strašná zima, museli jsme mít bundy a kulichy. Když jsme přišli do knihovny, tak to vypadalo, že je ten výlet naplánovaný. Paní knihovnice nám dala na výběr 2 pohádky, o hloupém Kubovi a Oslí kůže. Nakonec jsme si vybrali pohádku Oslí kůže, všechny děti si sedly a paní knihovnice začala číst. Mně se ta pohádka docela líbila. Potom jsme si mohli prohlížet a číst knížky, jaké chceme. Náš Turecký asistent Suphi si dokonce myslel, že je ten výlet dokonale naplánovaný, protože to proběhlo úplně hladce. (Aleš Bacul, 4.třída)
Zima ve škole
V úterý 3.1. jsme přišli po vánočních prázdninách do školy a „Brrrr“. To byla šílená zima! V týhle zimě se učit by bylo hrozné, mozky by nám zamrzly! Tak naštěstí učitelé měli záložní plán. Jeli jsme do Jičínské knihovny, kde nám četla paní knihovnice o Oslí kůži, což byla strašně podobná pohádka s Princeznou se zlatou hvězdou na čele. Když paní knihovnice dočetla 1. - 3. třída se šla najíst a 4. - 5. se rozutekla po knihovně. Mohli si číst nebo hrát. Páťáci slavili, protože jim odpadla odpoledka!! (Sára Gollová, 5.třída)
Táta a záhada DVD
Jednoho dne si táta stále lámal hlavu proč mu nejde to DVD. Padlo pár sprostých nadávek, které tu radši nebudu zmiňovat. Hned jsme jeli k Vackovi, ale ten nám řekl :“Vždyť s tím nic není“. Tak jsme zase razili zpátky. Když jsme dorazili domů, už to tu bylo zas. Táta se tak vztekal, že si dokonce vyrval nějaké vlasy. Mě to pěkně rušilo v práci. Tak jsem se rozhodla ten záhadný problém vyřešit. „Haha, ja hahá!“, já se tak musela smát. Všichni na mě koukali, jak na pominutou. Tak říkám: “A tati napadlo tě vůbec zmáčknout to tlačítko, kterému se říká „Play“?“ (tento článek není psán podle pravdy) (Sára Gollová, 5. třída)
Tělomrsk
5. 1. byl Tělomrsk v tělocvičně. Paní učitelka Vlasta Bočková se vycpala polštáři na břichu a pozadí. A paní učitelka Olga Provazníková měla to samé ale míň. Začalo se vážením a potom se šlo tancovat, abychom jsme se rozcvičili. Pak se šlo na dráhu, bylo v ní: skok přes kozu, skákání na trampolíně, lezení po žebřinách - slézt, plazit se po lavičce, skákání přes švédskou bednu. Dále se šlo na něco podobné golfu. Vedle bylo skákání přes švihadlo. Pak jsme zase tancovali, ale jinak. Když se zastaví hudba, tak přestaneme tancovat. Na konci jsme se opět vážili. Pak jsme dostali diplom+bonbon.Bylo to velmi vtipné. (Zuzka Fortelková, 3.třída)
Povánoční tělomrsk
Ve čtvrtek po Vánocích byl Povánoční tělomrsk. Nejdřív bylo tancování. Paní učitelka Bočková měla triko a pod ním polštáře. Byla tam i paní učitelka Provazníková. Když tancování skončilo, tak se šlo na opičí dráhu. Potom se přeskakovalo přes švihadlo. Nejdřív se švihadlem točila paní učitelka Bočková, potom Suphi. Taky se chodilo pod tyčí. Tyč držel Suphi. Když se tyč dostala až skoro na zem tak se muselo lézt po zemi. Nakonec jsme dostali diplom a velmi sladký bonbón. Byla to zábava. (Eliška Prachařová, 3. třída)
Dne 20. ledna se konal v naší škole zápis do první třídy. Na zápis přišlo 17 budoucích prvňáčků. Páťáci a čtvrťáci provázeli malé děti po dvou třídách a v každé třídě byly 3 princezny. Na jednom stanovišti byla i zakletá princezna Petra, která vypadala jako chlap a děti říkaly, že vypadá jako strašidlo. Od pana Krále dostaly děti svitek, na který získávaly z různých stanovišť symboly. A když obešly všechna stanoviště, tak šli ke králi a on je odměnil výrobky a potřebami do školy, které pro ně připravili děti ze všech ročníků. (Radek Hadinec, 5. třída)
Ve středu 25. 1. do naší školy přijel 1. náměstek mistra školství pan Němec diskutovat a především objasnit záměr chystané koncepce změny financování regionálního školství. Diskuze se zúčastnili pedagogové a ředitelé škol, starostové blízkých obcí a rodiče. Debata to byla chvílemi velmi vyostřená. Zda nás pan náměstek přesvědčil o vhodnosti chystaných změn?
„Ke každé obci patří škola, hospoda, kostel a hřiště!“
Návštěva pana ministra školství Josefa Dobeše
26.ledna.2012 se k nám přijel podívat pan ministr školství Josef Dobeš na naší školu, která kdyby prošla nová reforma financování regionálních škol, by zřejmě musela být zavřena pro nízký počet žáků. Přijel asi v 9:00 rodiče ho také mohli vidět. Chodil po třídách a děti mu dávaly dotazy. Daniel se ho zeptal, proč chce zrušit tuto školu? Odpověděl - prý kvůli financím. Myslím si, že tato odpověď pro děti je taková špatná, protože si může někdo myslet, že nechce, abychom chodili do dobré školy, nebo že chce, abychom chodili do větší školy například do Jičína. To bychom pak ztratili kamarády. Pan ministr po návštěvě řekl, že se mu tato škola líbí a že jí nezavře. Ve čtvrtek večer 26. 1. dávali na ČT1 reportáž o návštěvě pana ministra v naší škole. (Aleš Bacul, 4. třída)
Názor na rušení vesnických škol
Jsme zásadně proti! Ministři se snaží šetřit na nás občanech, což je nespravedlivé! Ministerstvo školství chystá změnu financování regionálního školství, kvůli které by většina vesnických škol nemusela přežít. Myslím, že je to špatné, protože některé děti nemají možnost dojíždět do větších měst, navíc jsou zvyklejší na mírnější a jemnější přístup učitelů a méně žáků ve třídě. Žáci, kteří jsou zvyklí na tento přístup, se můžou na větších školách začít zhoršovat a začít propadávat. I já doufám, že všichni z naší školy i z ostatních škol a dospělí se podepsali pod petici na odvolání ministra Dobeše. Ale samozřejmě nemůžeme nikoho nutit. Pod petici se podepsalo už přes 6006 lidí! Moc děkujeme! (Sára Gollová, 5. třída)
Rozhovor s panem Janem Grulichem, ředitelem základní školy Trivium z Dobřan v Orlických horách 1) Jaký typ školy je ta vaše? - Jako vaše. 2) Kolik žáků pojme vaše škola? - Momentálně 132. 3) Jaký názor máte na chystanou koncepci? - Názor mám takový, že něco se dělat musí, ale tato koncepce správná není. 4) Jak by se dotkla ta koncepce vaší školy? - Pokud by jsme to přežili, určitě by jsme si každopádně finančně pohoršili. 5) Jak na to reagují rodiče a děti? - Bezmezně důvěřují, že tak, jak je to napsané, to neprojde. 6) Co se snažíte dělat proto, aby vás ta koncepce nezasáhla? - Tak snažíme se ukázat stejně tak jako pan kolega, váš ředitel - říkáte mu Bodlák poukázat na to, co v té koncepci je nesmyslné, diskutovat s těmi co tu koncepci připravují, případně se jí snažit změnit, nebo udělat tak, aby naše školy fungovaly. 7) Jaký máte pocit z diskuze (jednání)s panem náměstkem Němcem a dnes s panem ministrem Dobešem? - Já jsem strašně rád, že přijeli. Je to od nich moc hezký. Za to jim můžeme poděkovat, že si udělali čas. Pocit mám lepší než, když jsem sem přijel. Takže o něco optimističtější. 8) Co byste vzkázal školám, které nyní bojují o přežití? - Přežijte! (Sára Gollová, 5. ročník)
Ve středu 25. ledna jsme byli naposledy plavat. Poslední lekce plavání byla ze všeho nejlepší. Mohli jsme na tobogán, dvě poslední družstva tam byla dokonce 7krát. Třetí družstvo tam bylo 5krát. Potom jsme měli vyhlášení vítězů soutěže, kde se hodnotila rychlost. Ve škole jsme dostali MOKRÉ VYSVĚDČENÍ. (Eliška Prachařová, 3. třída)
Beseda s panem Ležákem Ve středu 25.1 po plavání jsme šli do tělocvičny. Tam nás pan Ležák, který je šéfredaktorem časopisu ABC, seznámil s „ábíčkem“ a s jeho dvě-mi knihami z niž jednou je autorem (G2R) a druhou je spoluautorem (Noční můry nespí). Během besedy se mohly pokládat dotazy. (Vojta Prachař, 5. třída)
Mlynářka na lyžích Mladá mlynářka si chtěla vyjet na hory. Zabalila si sebou: plavky, opalovací krém, nafukovací lehátko a bazén…. Prostě věci, které si myslela, že podle ní patří na hory. Jela vlakem, najednou začala sněhoblesková bouře! Když se blýskala, mlynářka vytáhla opalovací krém a začala se opalovat. Dojela na hory, lyže si položila na zem a převlékla se do plavek. Vzala si lyže a šla na kopec. Když byla v půlce, začala ji být zima. Myslela si, že na Pradědu budou mít asi klimatizaci. Když vyšla až nahoru na Praděd, byla zklamaná, žádnou klimatizaci tam neměli. Takže byla zmrzlá jako rampouch.Nechtěla se dolů vracet pěšky, tak si připnula lyže a odrazila se. Chvíli padala, až najednou se z ní stala sněhová koule, která padala a padala a padala….až dopadla do vesnice Prčice. Pronajala si tam mlýn a na lyže už nikdy ani nepomyslela. (Eliška Prachařová, 3.třída)
Šťastný mlýn Byl jednou jeden mlynář a ten měl mlýn. V tom mlýně mu hospodařila pěkná mlynářka. A tak plynul čas, mlynář mlel a mlynářka mu pomáhala. Ve mlýně jim bylo dobře. Až jednou, když šla mlynářka do vesnice za panem Lysým, tak klopýtla a poranila si lýtkový sval. Moc jí to bolelo, až z toho začala vzlykat. Stalo se to nedaleko mlýna a tak to mlynář uslyšel. Doběhl k ní a zvedl ji. Potom ji odvedl do mlýna a položil na postel. Mlynářka za chvíli usnula. Mlynář o ní měl velký strach a tak mezitím doběhl do vedlejší vesnice pro doktora. Doktor tam byl za chvíli. Zjistil, že to není nic vážného, že prý to bude jen potřebovat klid. Do Vánoc byla mlynářka zase zdravá. Byl Štědrý den a mlynářka dostala lýčené střevíce a lyže a mlynář také lyže. A tak se rozhodli, že pojedou na hory. Když tam dojeli, šli lyžovat. Lyžovali skoro celý den, potom šli do objednané chaty. Mlynářka uvařila pelyňkový čaj a pak šli spát. Druhý den museli zase zpět do mlýna, protože měli moc práce. Když dojeli mlýna, byl tam jeden plný vůz k semletí. Po celý rok měli pořád hodně práce a najednou tu byly další Vánoce a oni jeli opět na hory. A tak to bylo každý rok, až jednou měli tolik práce, že na hory jet nemohli a museli pracovat. Na hory už nejezdili, ale bylo jim spolu dobře. (Lada Pelcová, 3. třída)
Kačka Grohová: „ Ostrov?“ Jirka Pišl: „ Doba spaní?“ Vojta novák: „ Bylina?“ Radek Tobiáš: „ Město.“ p. uč. Malá: „ Pozdrav.“ Nikča Poláčková: „Hudební nástroj.“ Alča Dubská: „Nějaké město.“ p.uč. Málková: „ Žlutý ptáček.“
Míša Tobiášová: „Rostlina.“
p.uč. Kůs: „ Řecky Dobrý den.“
Natálka Samková: „Rostlina.“
Suphi: „ Zpěvačka z Číny.“
Nikča Poláčková: „Rostlina.“ p.uč. Malá: „Rostlina.“ p. uč. Kůs: „Rostlina.“ p.uč.Málková: „Rostlina.“ Radek Tobiáš: „Rostlina.“
Míša Tobiášová: „Pes.“ Natálka Samková: „Polévka.“ Radek Tobiáš: „Čokoláda.“ p.uč.Malá: „Rostlina.“ p.uč. Kůs: „ Zelenina.“ Jirka Pišl: „ Hamburger.“ Nikča Poláčková: „ Polévka.“ Suphi: „ Artické hole.“
Pokémon ve 3.tř Skoro všichni z naší třídy sbírají pokémony. Jirka Pišl jich má asi nejvíc. Je i klub Pokémoni. Z naší třídy do něj chodí:Jirka, já, Honza Klíma, Vojta, Zůza a Míša. (Eliška Prachařová, 3. tř.)
Pokémon
Není to zrovna hit v naší škole, ale sbírají se. Jak víte, je devět tipů: travní ohniví vodní elektrický psychický bojoví bezbarví temný železný Jsou i různé série jako Black and white(BW) Noble victo - ries (NV) a nebo Rumble. V naší škole je pokémonový klub, do kterého chodí devět dětí a mají pokémoní přezdívky. Je to moc zajímavé. (Vojtěch Prachař, 5. ročník)
Připravil Radek Hadinec
Proč mi lžeš, Pepíčku?" ptá se učitelka. "Víš, co se stane z dětí, které lžou?" - "Politici nebo poslanci, paní učitelko.."
Pepíček přijde ze školy a říká mamince: "Mami, dneska jsme psali nejkratší písemku!" "Jen jsem začal, už jsem byl v koncích."
Proč vyhazuješ ten chleba, Jonáši?!” zlobí se učitelka. „Prosím, napadl mi ho kůrovec.”
Pepíček je ve škole a paní učitelka se ptá: "Pepíčku, vám se narodila dvojčátka, viď?" "Ano," odpoví Pepíček. "A jak se budou jmenovat?" ptá se učitelka. Pepíček na to: "Nevím, ale tatínek říkal nějak Himl a Hergot.
Učitel k žákům ve druhé třídě: „Kdo jsou lidé, kteří si berou věci, i když jim nepatří?” Děti nechápou. „Tak například: Co bych byl, Pepíčku, kdybych teď sáhl takhle do tvé kapsy a vytáhl 50 korun?” „Kouzelník, pane učiteli.”
Učitelka se ptá Pepíčka: „Co nám můžeš povědět o vlaštovkách?” „To jsou velice moudří ptáci - jak začne škola, odletí do jižních krajin!”
Jméno a příjmení: ____________________________________________
Vyplněné kupóny vhazujte do Krabice označené Špión 15.února!!!
Na úspěšné luštitele čekají zajímavé ceny.
Třída:_____________________________
Připravili: Adam, Aleš, Alča
V osmisměrce vyhledej a vyškrtej slova ze sloupce. Ze zbylých písmen ti vyjde tajenka.
TAJENKA:_____________________________________________________________________ __
TAJENKA:___________________________________
