V tomto čísle najdete

Zpravodaj 1/2012

V tomto čísle najdete Farma Petrovice – vítěz soutěže O nejlepší odchov jalovic 2012

V Zámoraví se soustředí na mléko a telata

ZD Krásná Hora nad Vltavou a. s. na Příbramsku dlouhodobě patří mezi špičku zemědělských podniků v celé České republice. Vítězství družstevní farmy Petrovice v soutěži VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE „O nejlepší odchov jalovic 2012“ tedy potvrdilo TOP postavení zemědělské společnosti v tuzemské branži. Nezávislá komise přiřkla petrovickým prvenství jednomyslně, a tak rozhodně nebylo od věci zdejší odchov telat detailně rozpitvat.

Živočišná výroba je v akciové společnosti Zámoraví, Břest zaměřena na chov skotu holštýnského plemene. Na farmách Břest a Kyselovice mají celkem 1200 kusů hovězího skotu, z toho 500 krav. Soustředí se především na produkci mléka, v roce 2011 ho vyrobili více než 3,9 milionu litrů. Doplňujícím programem k mléku je odchov jalovic a výkrm skotu.

na budově, na který jsou tu náležitě pyšní: Hlavní město strakatého skotu, který jim udělil hejtman kraje Vysočina při příležitosti výstavy v roce 2009. Svými výsledky v odchovu telat českých strak tu potvrdili své postavení mezi TOP podniky v České republice.

Agrospol Mladá Vožice sází ve všech směrech na kvalitu Salix Morava preferuje osvědčené postupy Rekonstrukce teletníku se ZS Dobříš povedla Zemědělská společnost Dobříš, spol. s. r. o., v současnosti pokračuje ve své filozofii a zaměřuje se na téměř komplexní portfolio zemědělské činnosti. V chovu skotu, jehož základem je 680 kusů dojných krav českého strakatého plemene, byla poslední investicí rekonstrukce teletníku na středisku v Mokrovratech. Zahájili ji na podzim roku 2011 a v březnu 2012 bylo zařízení uvedeno do provozu. Jak nám řekl hlavní zootechnik ing. Ivo Sainer, projekt se svým přínosem pro chov rozhodně vyplatil.

Akciová společnost SALIX MORAVA, se sídlem v Horních Moštěnicích na Přerovsku, obhospodařuje přibližně 10 tisíc hektarů zemědělské půdy. Potěšitelné je, že odchov telat patří i v tak velkém podniku mezi priority. Technologii a systém odchovu telat a jalovic mají vybudovány na základě vlastních zkušeností z praxe. Preferují především to, co se zde zootechnicky a ekonomicky osvědčilo.

PROAGRO Radešínská Svratka i v odchovu telat na špičce Představovat akciovou společnost PROAGRO Radešínská Svratka chovatelské veřejnosti není potřeba. Však nás také přivítal nápis

Volac Agro-Best spol. s r.o.

Akciová společnost Agrospol Mladá Vožice patří mezi nejprogresivnější zemědělské podniky v Čechách. „Naším cílem je poctivá práce všech lidí a produkce kvalitních surovin pro výrobu potravin. Zároveň se snažíme o implementaci těch nejlepších prvků do praxe,“ přiblížil v kostce vožické motto na úvod naší návštěvy předseda představenstva ing. František Dobeš. Živočišná výroba je podle jeho slov pro místní velkým koníčkem.

Doc. MVDr. Illek, FVL VFU Brno: Soutěž má pro praxi smysl, doporučuji její opakování Předsedou komise soutěže VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE „O nejlepší odchov jalovic 2012“ byl Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM, přednosta Klinické laboratoře pro velká zvířata FVL VFU Brno. Pokud by měl známkovat jako ve škole, výbornou a velmi dobrou by dal celkem osmi chovům. Při našem rozhovoru nejen podrobně popsal zjištěné klady a nedostatky, ale přidal i své postřehy a srovnání se zahraniční praxí. Současně přinášíme výsledky soutěže i hodnocení a názory dalších členů komise: MVDr. Jiřího Davídka a ing. Františka Čermáka.

Farma Petrovice – vítěz soutěže O nejlepší odchov jalovic 2012 ZD Krásná Hora nad Vltavou a. s. na Příbramsku dlouhodobě patří mezi špičku zemědělských podniků v celé České republice. Vítězství družstevní farmy PETROVICE v soutěži VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE „O nejlepší odchov jalovic 2012“ tedy potvrdilo TOP postavení zemědělské společnosti v tuzemské branži. Nezávislá komise přiřkla petrovickým prvenství jednomyslně, a tak rozhodně nebylo od věci zdejší odchov telat detailně rozpitvat.

Petrovická farma se orientuje výhradně na chov mléčného holštýna. V současnosti v počtu 690 kusů krav s uzavřeným obratem stáda. Průměrná užitkovost za uplynulý kontrolní rok činila 10 573 litrů mléka, při obsahu 3,7 procenta tuku a 3,2 procenta bílkovin. „Zhruba 21 dní před porodem putují březí zvířata do skupinové porodny se sešlapávaným přistýlaným ložem. Zvlášť oddělujeme březí jalovice a březí krávy. Dobytek zde dostává speciální krmnou dávku,“ uvedl nás do problematiky odchovu telat hlavní zootechnik farmy Stanislav Kulanda. Na čerstvě narozená telata tu mají připraveny čtyři individuální ohrádky, které vyskladňují odvozem na teletník jednou denně. Prvním nápojem pro tele po narození je mlezivo od matky. Předem u něj měří hustotu, a pokud je v pořádku, dostane tele tři litry mleziva, zvládnout se to musí maximálně do třech hodin po narození. Pakliže jsou problémy s mateřským mlezivem, dostane narozené tele 3 až 3,5 litru zamrazeného kvalitního mleziva. Při absenci vlastního příjmu je tele mlezivem jednou až dvakrát napojeno sondou. V noci tuto péči provádí hlídač, během směn ošetřovatelky telat, jinak zootechnici.

Po odvozu na teletník jsou telata ustájena v individuálních kotcích pod střechou zhruba do dvou měsíců věku. Pro zlepšení klimatu tu nedávno pod poměrně nízký strop instalovali speciální větrání zajišťující výměnu vzduchu i v jednotlivých kotcích. „Všem telatům mezi druhým a pátým dnem věku se bere krev za účelem rozboru na obsah imunoglobulinů, respektive celkového proteinu. Tato analýza není nijak náročná. Dá se zvládnout do pěti minut na kus i s odběrem krve. Slouží jako zpětná vazba pro kontrolu kvality péče konkrétního ošetřovatele o tele po narození. Původně jsme vzhledem k vykazovaným rozdílům uvažovali i o finančních bonusech za dobré a sankcích za špatné napájení v tomto období, postupně se však parametry ustálily natolik, že jsme od toho upustili. Nyní mají ošetřovatelé ohodnocení za přírůstek a odchované tele,“ vysvětluje Stanislav Kulanda.

Pět čárek značí odstav Po svozu na teletník zůstávají telata po čtyři dny na směsném mlezivu. Poté býčci přecházejí na nativní mléko, jalovičky na mléčnou náhražku BLOSSOM EASYMIX od VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE. Býčci jsou ve stáří zhruba

Hlavní zootechnik farmy Petrovice Stanislav Kulanda. třech týdnů prodáváni. Od sedmi dnů stáří zvířat přidávají do výživy strukturní startér od Fremisu Čechtice. Dávkovat začínají postupně po odměrkách, v jedné je zhruba 0,3 až 0,4 kg startéru. Podávaný startér se obměňuje, aby byl stále čerstvý a čistý. Základem je zde opět důsledná evidence, která se provádí

Přesná evidence a kontrola Od narození je o každém teleti vedena přesná evidence. „Samozřejmostí v záznamech je číslo krávy, pohlaví a číslo telete, jméno ošetřovatele, který tele rodil, čas narození, průběh porodu, stav telete, čas prvního napojení, množství vypitého mleziva a jeho kvalita, zda bylo od matky či zamražené,“ vypočítává požadované údaje hlavní zootechnik.

Čárkovací statistika, která monitoruje počáteční příjem strukturovaného startéru. Zhruba při vyžírání 1,8 kg startéru jsou telata připravena na odstav.

čárkami na tabulkách v čele kotců. Při úplném vyžírání jedné dávky se připisuje čárka a přidává odměrka startéru. Tak se pokračuje až do pěti zapsaných čárek, tedy když jalovička kromě mléčné náhražky BLOSSOM přijímá také v průměru 1,8 kg startéru. V této době, kdy je telatům asi 35 až 42 dní, zvířata odstavují od mléka a pak zůstávají na vodě a startéru. Jak jsme již zmínili, v individuálních kotcích jsou jalovičky do dvou měsíců věku a pak přecházejí ve skupinách do volného ustájení na hlubokou podestýlku. Zde kromě vody a startéru ad libitum dostávají také seno a kvalitní dávku vysokého mixu TMR od krav. V této skupině se během jednoho měsíce naučí přijímat TMR a ve třech měsících věku putují do další skupiny (3 až 5 měsíců), kde v krmné dávce převažuje TMR, zpočátku lehce posypaná startérem, a seno. Přibližně v 5,5 měsících se mladý dobytek přesunuje do větších skupin (zhruba 60 kusů) na hluboké podestýlce s pevným výběhem. „Do 11 měsíců věku zvířata, než přejdou na reprodukční stáj, pouze krmíme a čtvrtletně vážíme, jinak je jejich odchov zcela bezproblémový. Ztráty telat včetně mrtvě narozených nám nyní činí 8,9 procenta, chceme se však dostat na hodnoty kolem sedmi procent,“ plánuje hlavní zootechnik. Jalovice poprvé připouštějí od 13 měsíců, dalším kritériem je výška 135 cm v kříži a váha 400 kg. Průměrný věk při otelení je 23 měsíců a 10 dní. Březost po první inseminaci se pohybuje kolem šedesáti procent.

Bioplynka řeší koncovku Petrovické středisko se kromě chovu skotu soustředí i na výrobu bioplynu. V roce 2010 zde totiž uvedli do provozu bioplynovou stanici o výkonu 830 kW. Výhodou je dostatečné množství travních porostů v okolí a produkce kejdy na farmě. Denně se tu spotřebuje 45 kubíků kejdy a 35 až 40 tun objemných krmiv (60 procent travní senáže a 40 procent kukuřičné siláže).

Vzhledem ke zdejší bramborářsko ovesné výrobní oblasti v ZD Krásná Hora nad Vltavou hraje dominantní roli živočišná výroba. Kromě Petrovic, zaměřených na holštýnské plemeno, mají na farmě v Krásné Hoře ustájeno 790 krav českého strakatého skotu, u kterých dosahují užitkovosti 8470 litrů mléka a ročně zde od matek býků vyprodukují kolem dvaceti býčků do odchoven plemenářských firem. Velký podíl luk a pastvin podnítil družstvo mimo jiné i k chovu skotu bez tržní produkce mléka, který soustředili na střediska ve Vysokém Chlumci, Skrýšově, Obděnicích a Třebsku. Základní stádo tvoří celkem 390 krav převážně plemene blonde d‘aquitaine, ale i masného simentála. Chov je zapojený v kontrole užitkovosti. Celý zemědělský podnik v současnosti hospodaří na necelých 4800 hektarech zemědělské půdy. Téměř třetinu tvoří louky a pastviny. Na orné půdě převažují obiloviny, doprovázené pící a řepkou ozimou. Kukuřice se v podniku pěstuje na siláž (skot i BPS), na zrno a vlhké zrno s 60 procenty sušiny.

Rekonstrukce teletníku se ZS Dobříš povedla Zemědělská společnost Dobříš, spol. s. r. o., v současnosti pokračuje ve své filozofii a zaměřuje se na téměř komplexní portfolio zemědělské činnosti. V chovu skotu, jehož základem je 680 kusů dojných krav českého strakatého plemene, byla poslední investicí rekonstrukce teletníku na středisku v Mokrovratech. Zahájili ji na podzim roku 2011 a v březnu 2012 bylo zařízení uvedeno do provozu. Jak nám řekl hlavní zootechnik ing. Ivo Sainer, projekt se svým přínosem pro chov rozhodně vyplatil. Od jara 2010 je jedním ze stavebních kamenů odchovu telat sušené mléko ENERLAC INSTANT od firmy VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE. „Po řadě zkoušení a testů výrobků od pěti až šesti firem jsme našli sušené mléko, které nám sedí. Běstovickou nabídku jsme ohodnotili jako nejlepší a zatím k plné spokojenosti. Rozhodně jsme zaznamenali pozitivní vliv na zdravotní stav. Nemáme žádné problémy s průjmy. Telata mléko velmi dobře přijímají, na rozdíl od konkurence nesedimentuje,“ popisuje více než dvou a půlleté zkušenosti zootechnik Sainer. Podle jeho slov nespornou výhodou je, že mléko od VOLAC AGRO-BEST se rozpouští přímo při teplotě napájení, což šetří čas i energii: „Ostatní zkoušená sušená mléka jsme museli rozpouštět v teplejší vodě a pak chladit. Ulehčenou práci pro ošetřovatele snad zdůrazňovat nemusím.“

Hlavní zootechnik Zemědělské společnosti Dobříš, spol. s. r. o, ing. Ivo Sainer s oceněním za 2. místo v soutěži VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE „O nejlepší odchov jalovic 2012“ Plán rekonstrukce teletníku přizpůsobený na místní podmínky si připravila samotná dobříšská firma, akci financovala z vlastních zdrojů. Při stavbě spolupracovali s příbramskou firmou Rios, dodavatelem kotců byla společnost Farmtec. Cílem kromě celkové modernizace chovu byla i minimalizace potřeby manuelní lidské práce (například vyhrnování hnoje z kotců mechanizací v řadových sekcích). Podstatou celé rekonstrukce byla přeměna pavilonu mléčné výživy na zastřešený systém individuálních kotců pro narozená telata a skupinové kotce pro starší kategorie. Součástí projektu bylo vybourání podélné jižní stěny budovy.

Hledali a našli Samotný odchov telat po narození je zde založen na podávání mleziva do stáří pěti dnů, poté přecházejí na mléčnou výživu doplňovanou nabídkou startéru ad libitum. Zhruba ve dvou měsících věku se telata odstavují a přecházejí do skupinových kotců. Zde mají přístup Zootechnička ing. Veronika Rohlíková v ZS Dobříš vykonávala praxi za studií na pražské ČZU. Po ukončení studia se do podniku vrátila: „Sama jsem do praxe chtěla, mám k práci se zvířaty vztah. Ale neptejte se, kolik lidí z našeho ročníku skončilo přímo v prvovýrobě. Jedna ruka by mi stačila.“

Kotce pro telata s odklápěcí technologií pro možnost mechanizovaného čištění. k senu, šrotu a postupně se učí přijímat objem. Do čtyř měsíců věku přecházejí na plnou krmnou dávku. Ve věku šest až sedm měsíců zvířata přesunují do odchovny mladého dobytka, kde v oddělených skupinách mají jalovičky a býčci individuální krmení.

daci prasat uvažovali. Ekonomika však nakonec sehrála úlohu i v rozhodnutí pro zachování chovu, a to kvůli předchozím vysokým investicím do jeho modernizace a technologie mokrého výkrmu. Současné říjnové ceny se nám pohybují kolem 37 Kč za kilogram v živém. Perspektivně nějak ale věříme, že by pro chovatele prasat mohlo být lépe. Možná i proto, jak málo jich v tuzemsku vůbec zůstalo,“ míní ing. Sainer.

Změňte systém dotací!

Úhyn spadl na polovinu

Podrželi si i prasata

Své hodnocení o zlepšeném zdravotním stavu v chovu telat může hlavní zootechnik podložit čísly. Zatímco k říjnu 2011, tedy před zahájením rekonstrukce teletníku, měli za roční statistiku při odchovu telat v boudách 16 úhynů telat, k říjnu 2012 poklesl tento počet v meziročním srovnání na osm kusů, tedy o padesát procent. Aktuální procento všech úhynů, včetně mrtvě narozených telat, teď mají do osmi procent. Za sedm až osm měsíců věku tu u mladých zvířat dosahují průměrný přírůstek 1,10 kg /den, celkový průměrný přírůstek v odchovu činí 0,95 kg na kus a den. Jalovice poprvé připouštějí ve stáří 15 až 16 měsíců, průměrný věk při otelení vykazují 26 měsíců. Další novou investicí, která výrazně přispěla ke zlepšení ekonomiky hospodaření, byla výstavba bioplynové stanice o výkonu 625 kW na středisku Mokrovratech, která je nyní rok v provozu. Dodavatelem byly firmy Farmtec a Wolf Systém. Stavbu v roce 2011 spolufinancovali z operačního programu. BPS se současnou průměrnou účinností 98 % je založena na celoročním provozu, „potravou“ pro ni je kukuřice, kejda (zde bylo nutné upravit technologii v kravínu), hnůj, siláž, senáž, nedožerky a další odpadové zbytky. Při výstavbě BPS vybudovali i silážní žlab a koncovou jímku. Separát stelou ve chlévech, rozvod tepla ze stanice zajišťuje mimo jiné topení v dojírně i ohřev vody pro telata.

Jak jsme již uvedli, kromě uzavřeného obratu u skotu si dobříšská společnost udržela i chov 130 prasnic rovněž s uzavřeným obratem. „Na okrese Příbram s chovem prasat patříme mezi poslední čtyři podniky. Přes žalostnou ekonomiku pořád nějak lpíme na tom, že jsme zemědělci a prasata k hospodaření přirozeně patří. Nezastírám, že několikrát jsme již o likvi-

Pokud se rozhovor stočí na české zemědělství komplexně, soběstačnost ve výrobě potravin vidí dobříšský zootechnik pro Českou republiku jako zásadní problém, v produkci masa jako ten vůbec největší. „Kromě známých skutečností ohledně redukce chovů a pěstovaných komodit nás dnes nejvíce pálí systém dotací. Jednoduše řečeno podpora zemědělců, jak my říkáme, z Václaváku. Takovému rádoby farmáři stačí pár pronajatých hektarů bez investic a produkce, a peníze se mu sypou do kapsy. Je třeba podporovat výrobu a tímto směrem přenastavit systém dotací,“ vzkázal na závěr naší návštěvy na kompetentní místa ing. Sainer. Zemědělská společnost Dobříš má celkem 80 zaměstnanců, z toho 28 pracuje v živočišné výrobě. Základem osevních postupů v rostlinné výrobě jsou obiloviny a řepka ozimá, z krmných plodin pak kukuřice a trávy.

Salix Morava preferuje osvědčené postupy Akciová společnost SALIX MORAVA, se sídlem v Horních Moštěnicích na Přerovsku, obhospodařuje přibližně 10 tisíc hektarů zemědělské půdy. Potěšitelné je, že odchov telat patří i v tak velkém podniku mezi priority. Technologii a systém odchovu telat a jalovic mají vybudovány na základě vlastních zkušeností z praxe. Preferují především to, co se zde zootechnicky a ekonomicky osvědčilo. Minimální ztráty

Hlavní zootechnik SALIXU MORAVA Petr Kubík při konzultaci s obchodní zástupkyní VOLAC AGRO-BESTu ing. Lucií Rulfovou. Stádo holštýnského plemene mají ustájeno na farmě ve Vlkoši. Vzniklo převodným křížením, v současnosti čítá celkem 870 kusů, z toho 440 krav. Býci ve stáří 1,5 měsíce odcházejí na prodej. Aktuální užitkovost dosahují 10 200 litrů mléka od krav a 9 800 litrů od prvotelek, a to při obsahu tuku 3,7 procenta a bílkoviny 3,3 procenta. Denní dodávka na základě ročního kontraktu do mlékárny Kunín činí devět tisíc litrů mléka.

Učí pití z hladiny V odzkoušeném systému odchovu tele po porodu nechávají zhruba půl hodiny s matkou. Ta si mládě olíže, současně se provede desinfekce pupku. V létě tele následně putuje ven do boudy, v zimním období na porodnu, kde je připraven vlastní kotec s infra lampou, kde se zvíře podle potřeby osuší dvě až 12 hodin v závislosti na aktuální teplotě. Poté telata putují do bud určených k individuálnímu odchovu. První nápoj provádějí mlezivem zhruba v množství dva litry, objem ovšem neomezují a zvíře může vypít ad libitum. Za dvě hodiny napojení znovu opakují. Od druhého napojení pak dostává mléko od krávy. „Učíme pít telata z hladiny. Preferuji tento způsob kvůli hygieně a zdravotnímu stavu oproti cucákům. Nemáme s tím sebemenší problémy,“ vysvětluje hlavní zootechnik Petr Kubík.

Po čtyřech dnech převádějí jalovičky na mléčnou náhražku HEIFERLAC INSTANT od VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE, býčci od stejného dne dostávají BLOSSOM EASYMIX z portfolia stejného dodavatele. Běstovické mléko ke spokojenosti krmí již dva roky. Oceňují kvalitu produktu, perfektní příjem telaty a bezproblémovou rozpustnost nápoje bez sedimentace. Jalovice ve čtyřech týdnech stáří převádějí rovněž na BLOSSOM, který dostávají do odstavu v maximálním množství čtyři litry. Krmí dvakrát denně.

Od pátého dne telata dostávají hrst startéru 1, jenž se postupně přidává. Startér pouze přisypávají a míchají s nedožraným starým, protože denní celková obměna by byla podle názoru zootechnika neekonomická. Odstav provádějí ve dvou měsících věku. Týden před odstavem postupně ubírají mléko až na polovinu, s přidáním vody ad libitum, senáže i trochu siláže. V boudách po odstavu jsou telata ještě 14 dnů. Ztráty zvířat zaznamenávají minimální, do 1,5 procenta včetně mrtvě narozených do jednoho měsíce věku, celkové úhyny do šesti procent. Ve 2,5 měsících věku telata přesunují do teletníku, kde je ještě 14 dnů krmí startérem 1, senáží a siláží. Do krmení pak nastupuje startér 2 v dávce do dvou kilogramů, siláž a senáž. Po šesti měsících stáří zvířata putují na odchovnu mladého dobytka, kde dostávají TMR. Prvně inseminují v průměru ve 13 měsících, od hmotnosti 370 kilogramů. Jak říká zootechnik Kubík, rozhodují se v tomto případě pouze „okem zootechnika.“ Zabřezávání po první inseminaci u jalovic činí 70 procent. Průměrný věk při prvním otelení dosahují pod 24 měsíců, prvotelky nasazují 28 litrů mléka za den. V živočišné výrobě na farmě ve Vlkoši pracuje 18 lidí, z toho jsou dva zootechnici, šest dojiček (dojí se dvakrát denně), dva naháněči, tři krmiči a tři pracovníci na teletníku.

V Zámoraví se soustředí na mléko a telata Živočišná výroba je v akciové společnosti Zámoraví, Břest zaměřena na chov skotu holštýnského plemene. Na farmách Břest a Kyselovice mají celkem 1200 kusů hovězího skotu, z toho 500 krav. Soustředí se především na produkci mléka, v roce 2011 ho vyrobili více než 3,9 milionu litrů. Doplňujícím programem k mléku je výkrm skotu.

Hlavní zootechnička Zámoraví, a. s. ing. Světlana Hájková s diplomem za 4. místo v soutěži VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE „O nejlepší odchov jalovic 2012“. V Zámoraví si jako technologii vybrali individuální odchov telat. „Po porodu a ošetření pupku zůstává tele přibližně hodinu u matky, naší snahou pak je co nejdříve ho napojit mlezivem. Telata směsným mlezivem krmíme

Do pěti dnů věku telata dostávají přes cucák nativní mléko od otelených krav. Po uvedených pěti dnech krmí po tři týdny zvířata mléčnou náhražkou, aktuálně BLOSSOM EASYMIX od VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE. Sušené mléko dávkují po třech litrech dvakrát denně, současně podávají vodu, startér a kukuřici. Po třech týdnech mléčnou náhražku snižují na dva litry dvakrát za den, jalovičky chovají nadále individuálně. „Telata odstavujeme ve věku 2,5 měsíce, děje se tak postupně během jednoho týdne. Pak mladá zvířata přecházejí na teletník do skupin po 10 až 14 kusech. Skupiny krmíme směsnou dávkou z vozu a startérem, případně dávkou se zamíchaným startérem. Do šesti měsíců používáme speciální druh objemu pro tuto kategorii, který obměňujeme pro dalších šest měsíců,“ pokračuje hlavní zootechnička. Jalovice připouštějí ve stáří 13 měsíců, poprvé je telí ve 24 měsících. Za celý rok 2011 po první inseminaci dosáhli zabřezávání 61,5 procenta. Odchov vyniká velmi dobrým zdravotním stavem, úhyny telat mají minimální.

z lahve po dvou litrech čtyřikrát během prvního dne, tedy po šesti hodinách. Přesně u každého kusu evidujeme, kolik nápoje zvíře vypilo,“ popisuje hlavní zootechnička ing. Světlana Hájková.

Podnik se snaží modernizovat svůj park v oblasti mechanizace a v současné době v živočišné výrobě používá kolový traktor John Deere, krmný vůz Storti a rozdružovač balíků. Akciová společnost Zámoraví, Břest hospodaří v řepařské výrobní oblasti v katastru obcí Břest, Žalkovice a Kyselovice v nadmořské výšce 200 metrů nad mořem. Celková výměra obhospodařované zemědělské půdy podniku v roce 2012 činí 1320 hektarů. Z toho je 1292 hektarů orné půdy a 28 hektarů trvalých travních porostů. V osevním postupu převládají kukuřice (350 ha), ozimá pšenice (266 ha), jarní pšenice (204 ha), řepka ozimá (178 ha), vojtěška (160 ha), ječmen jarní (96 ha) a cukrovka (51 ha).

PROAGRO Radešínská Svratka i v odchovu telat na špičce Představovat akciovou společnost PROAGRO Radešínská Svratka chovatelské veřejnosti není potřeba. Však nás také přivítal nápis na budově, na který jsou tu náležitě pyšní: Hlavní město strakatého skotu, který jim udělil hejtman kraje Vysočina při příležitosti výstavy v roce 2009. Svými výsledky v odchovu telat českých strak tu potvrdili své postavení mezi TOP podniky v České republice. Péči o telata tu mají detailně propracovanou. Zvlášť si vedou evidenci ohledně telení, kde jako hlavní ukazatele sledují číslo matky, pohlaví telete, datum, čas a průběh porodu, kdo telil a čas prvního podání mleziva. Druhý sešit slouží k zaznamenávání případných zdravotních problémů, včetně výsledků odběrů krve a podrobnostech o léčbě.

„Jako první nápoj telata dostávají kvalitní mlezivo (eventuálně rozmrazené), musí se to zvládnout do dvou hodin od narození. Do pěti dnů stáří pak zvířata napájíme kvalitním směsným mlezivem. Od šestého dne přecházejí na sušené mléko v dávce 2,5 až tři litry na jedno krmení, v závislosti na ročním období, plus vodu a startér ad libitum,“ popisuje odchov čerstvě narozených telat (v boudách a individuálních kotcích) hlavní zootechnička Ludmila Sklenářová.

Individuální péče se vyplácí Telata odstavují 42. den po narození, pak po dalších 10 až 14 dnech přecházejí do skupinových kotců na salaš. Podmínkou je, aby zvíře dokázalo přijímat minimálně 2 až 2,5 kilogramu startéru. Nová skupina dostává seno, post startér a učí se přecházet na TMR. Ve třech měsících věku býčci putují do výkrmu, kde zůstávají do zástavové hmotnosti 230 kilogramů. Na druhé středisko přesunují jalovičky, zde jsou do sedmého měsíce březosti a poté se vracejí zpět na mateřskou farmu jako vysokobřezí jalovice. V boudách dosahují u telat průměrné přírůstky 0,55 kg na kus a den, od odstavu do 14 měsíců přírůstek 1,1 kg u jaloviček, 1,2 kg u býčků. O zvířata v individuálním odchovu se na jedné směně starají dvě ošetřovatelky, které současně dojí až 360 kusů dojnic na dané farmě, o další kategorie se starají stájníci, kteří zároveň ale

vykonávají i jiné práce. Mladý skot se váží každého čtvrt roku, personál je finančně zainteresován na přírůstcích, zdravotním stavu zvířat a reprodukčních ukazatelích. „V tomto směru nemíváme žádné problémy, za rok 2011 jsme zaznamenali v průměru 2,7 procenta úhynů a celkové ztráty včetně mrtvě narozených telat máme čtyři procenta,“ dodává zootechnička Sklenářová. Jalovice poprvé připouštějí ve věku nad 14 měsíců. V tomto směru rozhodují dva ukazatele: věk a váha, která nesmí být menší než 450 kg. Zabřezávání po první inseminaci dosahují 67 procent, u krav 60 procent. Interval činí 63 a servis perioda 83 dnů. Normovaná laktace se pohybuje okolo osmi tisíc litrů. Momentální dodávka do mlékárny představuje 23,5 l mléka na každou chovanou dojnici. Aktuální počet dojnic je 880 kusů, které chovají na dvou farmách – Radešínská Svratka a Řečice. Mléko při obsahu 3,45 procenta bílkovin a 3,98 procenta tuku dodávají přes Mlékařské hospodářské družstvo Střední Čechy do mlékárny Pragolaktos.

TOP plemenní býci Chovatelské úspěchy má společnost i v odchovu plemenných býků. V roce 2011 prodali 15 kusů na inseminační stanici chovatelskému družstvu Impuls. Za poslední období patří mezi nejvýznamnější býky pocházející z chovu PROAGRO Radešínská Svratka, a. s. zařazené do inseminace HG 208 – Briliant, RAD 268 – Funny, BA 109 – Dustin a nově nabíhající býk RAD 308 – Guru.

PROAGRO Radešínská Svratka a.s. hospodaří na více než 2 500 hektarech zemědělské půdy, pracuje v ní 70 zaměstnanců. Výrobu se zaměřením na chov skotu českého strakatého plemene včetně prodeje zemědělských produktů určených k dalšímu zpracování provozuje v katastrech Radešínská Svratka, Řečice, Bohdalec, Podolí, Dlouhé, Račice, Pikárec, Bobrůvka, Radkov a Jemnice. Zemědělskou výrobu doplňuje výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Společnost provozuje dvě bioplynové stanice. Od roku 2010 BPS o výkonu 888 kWh v Radešínské Svratce a od roku 2012 BPS v Pikárci se shodným výkonem 888kWh a 180 kWh fotovoltaických panelů na střechách stájí.

Agrospol Mladá Vožice sází ve všech směrech na kvalitu Akciová společnost Agrospol Mladá Vožice patří mezi nejprogresivnější zemědělské podniky v Čechách. „Naším cílem je poctivá práce všech lidí a produkce kvalitních surovin pro výrobu potravin. Zároveň se snažíme o implementaci těch nejlepších prvků do praxe,“ přiblížil v kostce vožické motto na úvod naší návštěvy předseda představenstva ing. František Dobeš. Živočišná výroba je podle jeho slov pro místní velkým koníčkem. zdravotní strav umožňuje absenci léčebných zákroků, užívají pouze standardní vakcinační program. Pokud ing. Staňková hovoří o zlepšení parametrů zdravotního stavu, neopomene zdůraznit kvalitní a stabilní péči ošetřovatelů, kdy jeden člověk se stará o mléčná telata a odchov v přechodném období. Ke spokojenosti tu již tři roky také slouží krmný vozík Milchtaxi, oceňují především udržení potřebné teploty nápoje.

Rodinná akciovka

Předseda představenstva Agrospol Mladá Vožice a.s. ing. František Dobeš s hlavní zootechničkou ing. Marií Staňkovou. Společnost v současnosti chová 320 krav holštýnského plemene, stádo vzniklo během 12 let převodným křížením. Průměrná užitkovost činí 10 028 litrů mléka, u prvotelek 8 800litrů, 10 – 11 tisíc litrů od krav na dalších laktacích. Za leden až září 2012 průměrná čistá dodávka na všechny krávy dosáhla 27,5 litru mléka na kus a den. Mléko po celý rok v kvalitě Q dodávají napřímo do jihočeské Madety. Telata zde odchovávají individuálně v plastových boudách. Po narození je napájejí pět dnů mlezivem. Po pěti dnech přecházejí na sušené mléko ENERLAC od VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE, které se startérem dostávají telata do 40 dnů věku. Prvních 14 dnů dostávají telata 2 x 2,5 litru ENERLACU, potom 2 x dva litry denně s ředěním v poměru 1 : 8, poté dostávají startér a vodu. V 60 dnech stáří telata přecházejí na společné oddělení, kde začíná postupný přechod na rostlinnou výživu s přídavkem startéru. Přibližně ve 110 až 120 dnech po narození jsou kusy rozděleny podle pohlaví a převezeny na oddělení rostlinné výživy.

Výborný zdravotní stav „Před Enerlacem jsme ve výživě telat vystřídali několik jiných sušených mlék, u běsto-

vického produktu jsme zůstali proto, že telata jsou po odchovu ve výborné kondici, velkou předností je, že mléko nesedimentuje,“ popisuje téměř dvouleté zkušenosti s ENERLACEM hlavní zootechnička ing. Marie Staňková. Svá slova zároveň dokládá i čísly. Zatímco u předchozích sušených mlék dosahovali průměrného denního přírůstku 0,9 kg, u ENERLACU 1,0 až 1,10 kg. Se zkvalitněním odchovu se vožickým snížila i doba prvního připouštění z předchozích 15 až 16 měsíců na současných 13 až 14 měsíců. Krávy poprvé telí v průměru ve stáří 22,5 - 23 měsíců. Ztráty telat se pohybují do devíti procent, a to včetně mrtvě narozených. Výborný

Předmětem činnosti Agrospolu Mladá Vožice se zatížením 0,24 DJ/ha je zemědělská prvovýroba, která tvoří více než 99 procent příjmů. Společnost hospodaří na 3500 hektarech zemědělské půdy, z toho 3300 ha je orné. Hlavními výrobními artikly jsou ozimá pšenice (1300 ha), řepka (800 ha) a sladovnický ječmen (400 ha). Kukuřici pěstují na 400 hektarech, z toho 150 ha je na siláž pro vlastní spotřebu, 50 ha na zrno a produkce z 250 ha slouží jako surovina pro sousední bioplynovou stanici. Zbytek v osevním postupu zaujímají krmné plodiny s cílem vytvořit co nejkvalitnější základnu pro živočišnou výrobu. Prim zde hraje bobová a jetelová senáž. Dlouhodobě tu aplikují bezorební systém a podnik se snaží vybavovat nejmodernější technikou. Intenzivní rostlinná výroba zabezpečuje přibližně 70 procent příjmů podniku. Více než 95 procent těchto komodit je obchodním zbožím, tedy je předem určeno pro smluvní partnery. Živočišná výroba naplňuje finanční rozpočet asi ze 30 procent, zejména se jedná o mléko a v menší míře o maso. V akciové společnosti pracuje 53 lidí. „Typově jsme spíš rodinná akciovka, kde se místo i dědí z generace na generaci. I proto se můžeme pochlubit nulovou fluktuací, nepotřebujeme zaměstnávat nikoho ze zahraničí. Naopak, na zdejším úřadu evidují zhruba 180 uchazečů, kteří mají zájem u nás pracovat,“ zakončil naši exkurzi v pozitivním duchu předseda ing. František Dobeš.

Skupina výrobků pro dojnice v počáteční fázi laktace. Dotace energie na základě destilátu mastných kyselin palmového oleje. Dokonalá technologie výroby zaručuje odolnost proti vlivu bachorového prostředí a tím využitelnost v tenkém střevě MEGALAC® nejprozkoumanější a nejpoužívanější chráněný tuk s nejvyšší měřenou čistou laktační energii ze všech chráněných tuků na trhu. Jako jediný má skutečně změřenou energetickou hodnotu NEL. Mastné kyseliny obsažené v Megalacu mají nejvyšší stravitelnost ze všech chráněných tuků a stejně tak v Megalacu získáte výrazně nejlevnější jednotku energie ze všech chráněných tuků. MEGALAC PLUS® chráněný tuk s dotací chráněného methioninu MEGAPRO® ideální kombinace chráněné energie a chráněného proteinu s vysokým obsahem především sirných aminokyselin, z nichž zejména methionin je limitující z pohledu mléčné produkce. Využitelnost aminokyselin dosahuje 80% a v případě lyzinu 100%, protože ochrana proteinu není chemickými metodami, které modifikují aminokyseliny, zejména lyzin. FLAXPRO® energetický doplněk s vysokým obsahem energie a omega 3 a 6 mastných kyselin, chráněných proti degradaci v bachoru. Tyto mastné kyseliny omezují embryonální úmrtnost a zvyšují plodnost. MEGAFAT chráněný tuk na bázi kyseliny palmitové C 16:0. Vysoce stravitelný, zvyšuje koncentraci mléčného tuku.

Urychlovače fermentace v bachoru zvyšující mikrobiologickou aktivitu. FERMENTEN® urychlovač fermentace v bachoru (více mikrobiálního proteinu, rychlejší nárůst tělesného rámce, vyšší produkce). BIO-CHLOR® urychlovač fermentace v bachoru s dotací stravitelných aniontů (chutná náhrada iontových solí pro krávy v přípravě na porod).

Laktóza pro dojnice a mláďata LACTOFEED 70™ je krmný doplněk založený na bázi koncentrovaného zdroje laktózy a sóji. Obsahuje 70 % laktózy a 11,5 % N-látek. Energetická hodnota MEs je 13,3 MJ/kg suš. a MEp je 15,3 MJ/kg suš.. Předností je zejména podstatně vyšší využitelnost laktózy ve srovnání se sacharózou. Je určen především do krmných směsí pro mláďata a rovněž pro dojnice v období přípravy na porod a v poporodním období. LACTOFLO koncentrovaný zdroj laktózy

Odchov telat – vysoce stravitelné mléčné náhražky HEIFERLAC byl vyvinut speciálně pro moderní dojnice a je složen z vysoce kvalitních surovin – čistého mléčného proteinu, laktózy a speciální směsi rostlinných olejů. BLOSSOM byl formulován k dosažení hodnot růstu potřebných pro maximální výkon jak mléčného tak masného skotu. ENERLAC jehož složení je určeno jak pro tradiční farmy zabývající se chovem mléčného skotu, tak i pro moderní podniky zaměřené na produkci hovězího masa. S Enerlacem dosáhnete výjimečných růstových hodnot při maximální efektivitě nákladů. LAMLAC INSTANT je určen k použití jako kompletní mléčná náhražka za mléko bahnic. Snadno se rozpouští v teplé i ve studené vodě a je vhodný pro systém krmení teplou mléčnou směsí z lahve, pro ad-libidní systémy krmení studenou směsí i pro některé automatické napáječky.

Volac Agro-Best spol. s r.o.

Vám nabízí vše, co potřebujete k úspěšnému chovu skotu a zejména dojnic

FARAMATE úplná mléčná náhražka pro selata. Faramate se snadno rozpouští v teplé i studené vodě a je vhodný pro systém krmení z věder i pro ad-libidní systémy krmení studenou i teplou mléčnou směsí. CALF VOLOSTRUM pro ústní podání telatům, nejlépe během prvních šesti hodin života. Určeno k použití jako doplněk nebo jako přírodní alternativa k mateřskému mlezivu. LAMB VOLOSTRUM pro ústní podání jehňatům během prvních šesti hodin života. Určeno k použití jako doplněk nebo jako přírodní alternativa k mateřskému mlezivu.

Komplexní program konzervace pícnin a zrnin AGROS CLAMP silážní inokulant s vysokou koncentrací bakterií mléčného kvašení. Vyznačuje se dostatečně dlouhou dobou aktivity namíchaného roztoku (4 dny). Velmi vhodný pro senážování bílkovinných a polobílkovinných pícnin. AGROS XL40 silážní inokulant s vysokou koncentrací bakterií mléčného kvašení s nízkým dávkováním. Aplikace pomocí atomizerů. AGROS DOMINATOR silážní inokulant s velmi vysokou koncentrací bakterií mléčného kvašení, dodává 2 miliony bakterií mléčného kvašení na každý gram píce. AGROS HI-DRI inokulant pro středně a obtížně silážovatelné pícniny při vyšší sušině a silážování do balíků. Omezuje riziko aerobního kažení. AGROS MAIZE inokulant pro ošetření kukuřice na siláž, LKS i CCM. V přípravku je použita přírodní česneková silice, která zároveň i silně potlačuje rozvoj kvasinek a plísní. Jednoduchá aplikace, cenově velmi dostupný. ALKALICKÁ KONZERVACE využití čpavku ke konzervaci celých obilovin o sušině >65 %. PROFRESH PLUS je STABILIZÁTOR používaný ve výživě zvířat. Profresh Plus je suchá granulovaná pufrovaná forma kyseliny propionové, která inhibuje růst škodlivých kvasinek a plísní, jenž se rozrůstají v silážích, ve zpracovaném krmivu a kompletních krmných směsných dávkách.

Zdraví zvířat AS GOLD je rychle působící elektrolytická terapie pro telata s průjmem. Jedná se o dobře vyváženou směs elektrolytů s vysokou hladinou glukózy a citrátů, která pomáhá zajišťovat rychlou rehydrataci a zotavení z průjmu. CAL PLUS vápenatý drenč s vitamínem D3 určený pro dojnice před a po otelení z důvodu prevence mléčné horečky, zadržených lůžek a dalších komplikací spojených s deficitem vápníku. RUMEN BOOSTER nápoj pro dojnice po otelení pro zlepšení funkce bachoru a předcházení metabolických komplikací. CALF AID pasta podporující imunitu nově narozených telat obsahující chráněný vitamín C, omega 3 mastné kyseliny a minerální látky. ULTRA SORB je doplňkové krmivo pro použití při výživě zvířat. UltraSorb obsahuje biologicky aktivní složky, které zamezují účinkům širokého spektra mykotoxinů vyskytujících se v krmivech tím, že je vážou do neaktivních nebo neúčinných forem.

Doc. MVDr. Illek, FVL VFU Brno: Soutěž má pro praxi smysl, doporučuji její opakování Předsedou komise soutěže VOLAC AGRO-BEST BĚSTOVICE „O nejlepší odchov jalovic 2012“ byl Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM, přednosta Klinické laboratoře pro velká zvířata FVL VFU Brno. Pokud by měl známkovat jako ve škole, výbornou a velmi dobrou by dal celkem osmi chovům. Při našem rozhovoru nejen podrobně popsal zjištěné klady a nedostatky, ale přidal i své postřehy a srovnání se zahraniční praxí. patrná rozdílnost v tělesném rámci jalovic a skupiny jalovic byly nevyrovnané. Jalovice menšího rámce, především u plemene C měly relativně často zvýšenou kondici.

Jedná se o přínosný krok pro branži odchovu telat, doporučil byste soutěž opakovat, případně nějak ji vylepšit či modifikovat? Soutěž osobně považuji za přínosnou a doporučuji ji opakovat v intervalech dvou až tří let.

Jaké byly vaše poznatky, kde byla hlavní pozitiva a naopak hlavní nedostatky v odchovu?

Byl jste předsedou komise v soutěži O nejlepší odchov jalovic 2012, jak byste její průběh zhodnotil? Do soutěže o nejlepší odchov jalovic se přihlásilo 42 chovů. Hodnocení prováděli zkušení specialisté na výživu skotu, zástupce plemenářské služby a veterinární lékaři. Všichni členové hodnotící komise přistupovali k posuzování chovů zodpovědně a až na malé detaily jsme se ve výsledcích shodovali. Měl jsem možnost navštívit 10 chovů na Moravě a tři chovy v Čechách. Jednalo se vždy o chovy s nadprůměrnou úrovní, i když rozdíly mezi sledovanými chovy byly patrné. Rozdílná byla technologie odchovu, úroveň zoohygienických podmínek a to jak u telat, tak u jalovic. Jisté rozdíly byly zaznamenány i ve výživě telat, jejich zdravotním stavu a kondici. U neonatálních telat byly pozorovány dietetické průjmy, a to v závislosti na systému napájení a používaném mléčném nápoji. V chovech, kde byla zkrmována méně kvalitní mléčná směs, byl vyšší výskyt průjmů, telata v prvních třech týdnech odchovu měla horší výživný stav a celkově za dobu mléčného odchovu nižší přírůstky hmotnosti. V chovu s neuspokojivými zoohygienickými podmínkami u telat v období rostlinné výživy byl zaznamenán výskyt kokcidiózy. Úrovni odchovu telat odpovídala i úroveň odchovu jalovic. U problémových chovů byla

Za pozitiva považuji realizaci odchovu telat jaloviček v individuálních venkovních boudách a zodpovědný přístup k napájení telat kolostrem. V napájení telat mléčnou náhražkou byly jisté nedostatky – doba napájení, teplota mléčného nápoje, sedimentace, rozdílné množství nápoje. Zjistili jsme i nedostatky ve zkrmování startéru. U mladých telat byl předkládán startér ve větším množství, který setrval v miskách několik dnů, což vyvolává riziko plísní. U jalovic v některých chovech byla krmná dávka s vysokým podílem kukuřičné siláže a nedostatečným zastoupením kvalitní bílkovinné siláže. Nedostatkem byl i malý prostor pro telata ve skupinovém chovu. Kotce pro jalovice byly v některých chovech poddimenzované.

Navštívil jste mimo vlastní část i šest finalistů, jejichž odchov v časopisu popisujeme. Dá se říci, že tak by se měl ubírat současný moderní odchov telat nebo je v některých místech ještě rezerva a jaká? Navštívil jsem všechny chovy, které postoupily do konečného hodnocení. Chovy v Petrovicích, Břestu a Dobříši byly na velmi dobré úrovni a mohou být příkladem pro ostatní chovy v ČR. Vyhovující ustájení, zoohygiena, ošetřování a kvalitní výživa. Jisté rezervy jsou ve všech jmenovaných chovech a jsou především determinovány lidským faktorem. Doporučuji racionálně používat antibiotika u telat a neřešit nedostatky paušálním používáním

antibiotik u narozených telat. Prevenci zaměřit správným a ověřeným způsobem.

Máte možnost srovnání se zahraničím, jak vypadají z vašeho pohledu TOP odchovy v zahraničí, co se dá přenést a vylepšit do naší tuzemské praxe? Jak si celkově v tomto porovnání stojíme? Měl jsem možnost navštívit mnoho chovů ve vyspělých chovatelských zemích Evropy, dále v USA a Kanadě. Je rozdíl zda se jedná o malochov, či velkochov. Nelze srovnávat naše chovy s chovy ve Švýcarsku. Na druhé straně i malochov ve Francii nedosahuje úrovně chovů v ČR. Nejlepší zkušenosti mám z Holandska, Belgie a USA. V navštívených chovech byl velký důraz kladen na správné ošetření telete po narození – napojení kolostrem, bezprostřední přesun telete do individuálních bud, první dny napájení 3x až 4x denně (kromě USA), kvalitní mléčné nápoje s koncentrací 22–26 % NL a pro telata do 30 dnů věku s nulovým podílem rostlinných proteinů. Pokračujme – dostatečně nastýlané kotce, suchá podestýlka, ve stájích optimální mikroklima. Po vyskladnění telat důkladná desinfekce bud. Velký důraz je tu kladen na kvalitu krmiv – mléčný nápoj, startér a směsnou krmnou dávku. Chovatelé sledují růst telat a jalovic, dbají na prevenci průjmových a respiračních onemocnění. Provádí vakcinaci vysokobřezích krav a následně telat podle zdravotní situace. Dynamika růstu je sledována i u jalovic a dle toho je sestavována krmná dávka. Častěji se při odchovu používají probiotika, větší pozornost než u nás je věnována dotaci mikronutrientů jako je selen, zinek, měď, železo, vitamíny E, A, beta karoten. Snahou chovatelů je docílit velký rámec zvířat, udržet optimální kondici jalovic a věk při otelení 22 – 24 měsíců, přičemž živá hmotnost krav – prvotelek by měla dosáhnout v den porodu 85 – 90 % hmotnosti multipar. Navštívené tuzemské chovy jsou ve většině parametrů srovnatelné s běžnými chovy v zahraničí. Rezervy v našich chovech jsou ve zdravotním stavu telat, nízké intenzitě růstu v období prvního měsíce života, v řadě případů, především pak v chovech českého strakatého plemene, ztučnění jalovic. Problémem v domácích chovech je i nízká plodnost jalovic.

Pokud vezmete soutěž jako celek, kolik podniků a jak obstálo, třeba v hodnocení 1 až 5 jako ve škole? Známkou 1 hodnotím tři chovy, známku 2 dávám pěti chovům, známku 3 u mne získaly zbývající chovy.

Je obrázek ze soutěže skutečným odrazem celé české chovatelské praxe nebo o kolik je celkový pohled horší? Dle mého názoru do soutěže se přihlásily lepší chovy. Řada chovů, které jsem navštívil při poradenské činnosti a řešení různých zdravotních problémů u telat a mladého skotu nedosahuje úrovně námi sledovaných chovů, které se do soutěže přihlásily.

Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc.,Dipl. ECBHM Je přednostou Klinické laboratoře pro velká zvířata FVL VFU Brno. Graduoval v roce 1969 na Veterinární fakultě VŠZ v Brně. Po studiu pracoval jako asistent na Katedře patologické fyziologie, v roce 1971 přešel na Katedru diagnostiky terapie a prevence, kde působil jako odborný asistent a od roku 1997 jako docent. Věnoval se rozvoji laboratorní diagnostiky a problematice metabolických a produkčních chorob. V roce 1969 získal hodnost CSc, v roce 1988 hodnost DrSc a v roce 2007 získal titul Diplomat ECBHM. Zabezpečoval výuku formou přednášek a praktických cvičení, v letech 1990 až 1998 byl garantem discipliny Choroby přežvýkavců a prasat. V letech 1994 až 1997 byl prorektorem pro pedagogickou činnost, vědu, výzkum a zahraniční vztahy, dále členem Dozorčí rady GAČR. Je členem několika redakčních rad vědeckých a odborných časopisů v ČR i v zahraničí. Je prezidentem České buiatrické společnosti. Je členem Oborových rad na FVL a ZF JČU. Byl školitelem osmi studentů DSP. Byl řešitelem a spoluředitelem výzkumných projektů GAČR a NAZV. V současné době je spoluředitelem dvou výzkumných projektů. Publikoval 80 vědeckých prací s IF faktorem a 240 odborných sdělení. Pravidelně se aktivně účastní vědeckých konferencí v zahraničí a seminářů a konferencí v ČR. Absolvoval řadu studijních pobytů na významných veterinárních univerzitách ve světě.

Ing. Čermák z CRV: Sledovat parametry se vyplatí Za plemenářskou praxi byl posuzovatelem v soutěži „O nejlepší odchov jalovic 2012“ manažer prodeje ze společnosti CRV Czech Republic ing. FRANTIŠEK ČERMÁK. „Soustředil jsem se na systém a čísla z odchovu. U vítězných Petrovic propracovaný systém jednoznačně převyšoval ostatní. Jako jedna z mála farem vedla přesnou evidenci u telat od narození a prováděla rozbory proteinů v krvi. V praxi se to samozřejmě projevilo ve výsledcích. Tak by měl podle mého názoru individuální odchov telat vypadat,“ shrnul své poznatky ing. Čermák.

Mezi nejdůležitějšími parametry jako hodnotitel sledoval celkové ztráty telat, přírůstek, věk

otelených jalovic, zabřezávání jalovic po první inseminaci a doplňkově si přidal i počty prodaných březích jalovic. „Šestice finalistů kromě celkově kvalitního odchovu vynikala extrémně nízkým úhynem telat. Jinak mohu potvrdit, že 70 procent z mnou sledovaných podniků odchov zvládalo dobře,“ dává vysvědčení do praxe ing. Čermák. Ve své skupině hodnotil subjekty, které všechny měly zaveden klasický individuální odchov telat, s automatem se nesetkal. Zjištěné chyby ing. Čermák rozdělil do dvou kategorií. V hygieně a celkovém stavu ustájení se jednalo o malé stlaní, vlhko, nepravidelné čištění nádob se startérem, nedostatečnou hygienu kbelíků či desinfekci bud. „V technologickém postupu jsem postřehl velké rozdíly v kvalitě podávané mléčné náhražky. Například se nesledovalo, kolik telata vypijí mleziva a teplota podávaného nápoje. V tom směru pozitivně vynikaly podniky, které měly mléčné

taxíky. Zlepšit by se mnohde mohla i základní evidence, zvlášť proto, že to není nijak ekonomicky nákladné opatření. Ke klíčovým parametrům od narození je třeba sledovat kdo zvíře telil, napájel, jaké bylo první napití, zda šlo mlezivo přímo od matky, zamražené či sušené, jaký objem tele vypilo,“ poradil ing. Čermák. Konkrétně na vítězné farmě Petrovice za zdařilý postup považuje i analýzy na obsah proteinu u telat do pěti dnů věku, podle kterých se dá vyhodnotit nejkvalitnější odchov až ke konkrétnímu ošetřovateli a případně na těchto parametrech postavit motivační prémiový systém. V doplňkovém ukazateli viděl manažer prodeje společnosti CRV CR jako nedostatky nízký rámec u březích jalovic, některé z nich byly přetloustlé: „Někdy podniky zbytečně dlouho překrmují mlékem, třeba až 90 dní. Doporučuji zkrátit odstav pokud možno co nejvíce.“

MVDr. Davídek: V praxi razím cestu kvalitní náhražky a včasného odstavu MVDr. JIŘÍ DAVÍDEK, veterinář provozující soukromou praxi zaměřenou na poradenství v chovu skotu, zdravotní stav zvířat a odchov telat, byl jedním z členů hodnotitelské komise soutěže „O nejlepší odchov jalovic 2012“. Pochválil hlavně první šestici finalistů, u níž vyzdvihl zavedený systém péče o telata. „Byl jasně daný a vyhovující pro podnik, technologii a místní podmínky. Předložit paušální vzor odchovu telat totiž nejde, ale základní pravidla by měli všichni dodržovat,“ vysvětlil MVDr. Davídek. Pravidla správného odchovu telat MVDr. Davídek shrnul do 7 bodů:

Pokud se principy podaří naplnit, měl by být odchov telat a mladého dobytka podle MVDr. Davídka víceméně bezproblémový. „Osobně razím filozofii, že samotný odchov by měl především dávat smysl a musí se odvíjet od daných podmínek. Pokud mám dostatek kvalitních ošetřovatelů, mohu si dovolit individuální odchov, automat může pomoci tam, kde možnost a lidská práce není ideální a zařízení pomůže udržovat potřebné standardy. Osobně za optimum v současném odchovu telat považuji kvalitní mléčnou náhražku při individuální péči a včasný odstav. Ovšem až tehdy, je-li zvíře na něj po všech stránkách připraveno,“ podělil se o zkušenosti ze své praxe veterinář Davídek.

1. Správné napojení mlezivem a kvalitní péče o narozené tele. Zvíře by mělo dostat maximálně čtyři litry mleziva a přijít do čistého a dobře nastlaného prostředí. Samozřejmostí musí být čistota napájecích a ostatních používaných pomůcek. 2. Používání kvalitní mléčné náhražky (či nativního mléka, pokud to nákazová situace stáda dovoluje) do třech až čtyřech týdnů věku telete. 3. Pravidelné podávání čerstvého startéru a jeho výměna ne více než za 24 hodin. 4. V individuálních boxech je třeba důsledně ohlídat startér, mléčnou náhražku a vodu, u automatů dbát na čistotu prostředí, napáječek a žlabů pro krmení startéru. 5. Zootechnik by měl mít jasný cíl, kdy telata odstaví. Může to být na základě spotřeby startéru nebo věku a kondice zvířete (u výživy automatem). Do té doby je třeba zvířatům věnovat maximální péči. 6. Samotný odstav telat provést s co nejmenšími změnami s minimalizací stresu pro zvířata. 7. Pro případ onemocnění telat mít předem sestavený plán a postup léčby.

Jako doplňková a velmi účelná pravidla odchovu MVDr. Davídek prosazuje přesnou a podrobnou evidenci jednotlivých kroků při odchovu od narození telete do odstavu od mléčné výživy a rozbory krve u čerstvě narozených telat (do pěti dnů věku) na obsah celkového proteinu, které dávají přímou reflexi na kvalitu napojení mlezivem. Pro svůj hodnocený rajón a později pro finalisty má veterinář Davídek celkově dobré vysvědčení. První šestice se podle jeho slov přibližovala optimálnímu systému odchovu, dva další podniky byly na velmi slušné úrovni, čtyři až pět ostatních ocenil jako průměrné, za horší až nedostatečné viděl dva chovatelské subjekty. Chyby v chovech pochopitelně tento člen nezávislé komise odhaloval v nedodržování výše uvedených základních pravidel. Nejčastěji jmenoval chybějící mytí kotců nebo bud před naskladněním telat, horší nastlání v boudách, problematické napojení prvním mlezivem, absenci kontroly teploty vody při přípravě mléčné náhražky, nedostatek vody při odchovu a nepravidelnou výměnu startéru u mladých telat.

Soutěž o nejlepší odchov jalovic roku 2013 zahájena 8. 10. 2012 Opět se hledá nejlepší chovatel jalovic Velké Británie, soutěž, která je sponzorovaná společností VOLAC částkou 12.000 liber. Jednou z cen je také počítačem řízený krmný systém pro telata. Soutěž je otevřena pro všechny britské chovatele mléčného skotu a již třetím rokem je podporována XL Vets (společnost sdružující britské veterinární lékaře) a britským mléčným průmyslem. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o správných postupech v odchovu zástavových jalovic dojného skotu. „Dobrý start mladé jalovice je rozhodující pro ziskovost a udržitelnost výroby mléka v podniku, zejména proto, že více než 14 % jalovic nedosáhne první laktace a odhad nákladů na odchov jalovice představuje 1200 liber“,

konstatuje David Neville ze společnosti VOLAC. „Kromě toho, hlavní nedostatky v odchovu jalovic bývají v prvních třech měsících života, proto je třeba se na toto období nejvíce zaměřit.“ Nynější držitelé ocenění nejlepšího odchovu jalovic v roce 2012, Richard a Val Weddovi z Burtonu v Trentnu byli nejvíce oceněni za dosažení vynikajících výsledků díky využití kombinace tradičních osvědčených postupů a zároveň uplatnění nejnovějších metod a poznatků v odchovu jalovic. Richard Wedd dodává: „Hledáme nového chovatele a držitele této ceny, který by přijal podobné principy odchovu jalovic.“

Prvních pět nejlepších firem v soutěži Volac Agro-Best spol. s r.o. Běstovice „O nejlepší odchov jalovic 2012“

1. ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Farma Petrovice 2. Zemědělská společnost Dobříš, spol. s r.o. Středisko Mokrovraty 3. SALIX MORAVA a.s. Horní Moštěnice Farma Vlkoš 4. Zámoraví, a.s. Břest 5. PROAGRO Radešínská Svratka, a.s. 5. Agrospol Mladá Vožice a.s.

Volac Agro-Best spol. s r.o.

Quality Products & Performance Mléčné náhražky

Pro zdraví zvířat

Silážní přípravky

Krmné suroviny

Krmná zařízení

Volac Agro-Best spol. s r.o. Běstovice 115, 565 01 Choceň, tel./fax: +420 465 471 763, email: [email protected], www.agrobest.cz