Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Nezaměstnanost vybraných skupin obyvatelstva v rámci okresu ČR“ vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 14. června 2006
-1-
Poděkování: Děkuji paní JUDr. Janě Mervartové, vedoucí bakalářské práce, za cenné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce, děkuji také Ing. Jiřímu Dvořákovi a panu Alexanderu Primovi z Úřadu práce Blansko za poskytnutí cenných rad a informací o nezaměstnanosti v okresu Blansko.
-2-
Abstrakt V bakalářské práci se zabývám analýzou nezaměstnanosti v okresu Blansko. Ve své práci se soustředím nejen na obecný vývoj nezaměstnanosti v okresu Blansko, ale především se zaměřuji na vývoj míry nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením a absolventů škol. Snažím se odpovědět na otázky, jakým způsobem ovlivnil zákon o zaměstnanosti jejich postavení na pracovním trhu, která ze skupin má větší šanci najít uplatnění na trhu práce v okresu Blansko a jakými způsoby lze zlepšit vývoj nezaměstnanosti sledovaných skupin na trhu práce v okresu Blansko a v České republice.
Abstract
In my bachelors work deal with analysis unemployment in district Blansko. In his work concentrate not only on common development unemployment in district Blansko, but above all survey on development measurement unemployment persons health infliction and gradute. Try return questions, what in a way affected law about employment rate their position on working marketthat the from groups has bigger chance find exercise in the marketplace work in district Blansko and what ways it is possible improve development unemployment tracked groups in the marketplace work in district Blansko and in Czech republic.
-3-
OBSAH 1.
ÚVOD....................................................................................................................... - 6 -
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................. - 7 -
3.
PRÁVNÍ ÚPRAVA ZAMĚSTNANOSTI............................................................. - 8 -
3.1.
Účastníci právních vztahů............................................................................................................ - 9 -
3.2.
Zprostředkování zaměstnání ..................................................................................................... - 12 -
3.2.1.
Evidence uchazečů o zaměstnání ............................................................................................. - 12 -
3.2.2.
Vyřazení z evidence.................................................................................................................. - 14 -
3.3.
4.
Podpora v nezaměstnanosti ....................................................................................................... - 15 -
ZMĚNY V ZÁKONĚ O ZAMĚSTNANOSTI ................................................... - 19 -
4.1.
Změny v podpoře v nezaměstnanosti........................................................................................ - 19 -
4.2.
Změny v nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti................................................................. - 21 -
4.3.
Částečná zaměstnanost............................................................................................................... - 23 -
4.4.
Změna výše a způsobu plnění povinného podílu...................................................................... - 23 -
4.5.
Přestupky a správní delikty ....................................................................................................... - 24 -
4.5.1.
Přestupky fyzických osob ........................................................................................................ - 24 -
4.5.2.
Správní delikty u právnických osob......................................................................................... - 25 -
5.
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ OSOB VYŽADUJÍCÍCH ZVÝŠENOU
PÉČI ............................................................................................................................... - 25 5.1.
Absolventi.................................................................................................................................... - 26 -
5.2.
Osoby se zdravotním postižením............................................................................................... - 27 -
-4-
5.2.1.
Pracovní rehabilitace ............................................................................................................... - 27 -
5.2.2.
Chráněné pracovní místo ......................................................................................................... - 29 -
5.2.3.
Chráněná pracovní dílna .......................................................................................................... - 30 -
5.2.4.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením...................................... - 30 -
6.
NEZAMĚSTNANOST V OKRESU BLANSKO SE ZAMĚŘENÍM NA OSOBY
SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A ABSOLVENTY ŠKOL ............................... - 31 6.1.
Geografická charakteristika okresu Blansko........................................................................... - 31 -
6.2.
Ekonomická charakteristika okresu Blansko .......................................................................... - 31 -
6.3.
Vývoj míry nezaměstnanosti v okresu Blansko ....................................................................... - 33 -
6.4.
Nezaměstnanost osob zdravotně postižených........................................................................... - 36 -
6.4.1. 6.5.
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně postižených ...................................... - 40 Absolventi škol ............................................................................................................................ - 42 -
6.5.1.
Struktura uchazečů o zaměstnání podle typu vzdělání ............................................................ - 44 -
6.5.2.
Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol.......................................................................... - 45 -
7.
ZÁVĚR .................................................................................................................. - 48 -
8.
LITERATURA...................................................................................................... - 53 -
-5-
1. Úvod Prvotní význam pojmu nezaměstnanost je velmi jednoduchý. Práceschopný člověk nemá práci. Z této situace vyplývá pro jedince nejen pokles ekonomického postavení, ale i sociální problémy. Nezaměstnaností v okresu Blansko se zabývám, protože nezaměstnanost je pojem, který velmi pravděpodobně dříve či později zasáhne většinu populace, a proto je důležité, abychom uměli jako účastníci pracovněprávních vztahů na tento jev reagovat. Neboť v případě, že se nezaměstnanost významně rozšíří, může mít ekonomický dopad nejen na nezaměstnaností postižené území, ale později i na okolní pracovní trhy, a proto je důležité průběžně hodnotit situaci na trhu práce, abychom podobným ekonomických hrozbám mohli zabránit. Příklady jsou známy z minulostí. Nezaměstnanost začíná být chápána jako celospolečenský a ekonomický problém na přelomu 19. a 20. století. Československo, které mělo problémy s nezaměstnaností již po svém vzniku v roce 1919, zasáhla nezaměstnanost ještě s větší razancí v období celosvětové hospodářské krize (1929-1933). Předpokládá se, že v roce 1933 bylo práceschopných 3,25 milionu dělníků, ze kterých byl každý pátý bez práce. Po komunistickém puči v roce 1948 do roku 1989 nebyla nezaměstnanost sledována, neboť všichni měli zaručenou práci, která nemusela vždy přinášet očekávanou přidanou hodnotu pro zaměstnavatele a která nemusela odpovídat potřebám všech pracovníků. Po roce 1989 dochází k významným ekonomickým změnám, které se projevily přechodem z plánovaného hospodářství na tržní a které ovlivnily i český trh práce. Míra průměrné nezaměstnanosti se v České republice pohybuje do roku 1996 mezi 3 až 4 procenty. Danou ekonomickou veličinu příznivě ovlivnil odchod 250 000 pracujících důchodců do starobního důchodu. V roce 1998 se dostává přes 6% a v roce 1999 dosahuje téměř 9%, do roku 2002 klesá až na 7,3%, další roky se mírně zvyšuje až na 7,9% v roce 2005. Nezaměstnaností zdravotně postižených osob se zabývám, protože tyto osoby mají asi nejtěžší cestu při hledání uplatnění na pracovních trzích. Většina z nich sice disponuje urči-
-6-
tým státem zajištěným minimálním příjmem, ale pokud chtějí najít zaměstnání, které jim umožní více se zapojit do společnosti, musí většinou splňovat i očekávání zaměstnavatelů na větší flexibilitu, vysokou pracovní zátěž, kvalitně odvedené výsledky, vysoké nároky na odborné znalosti, a některé z těchto požadavků tito lidé nemohou ani při nejlepší vůli splnit z důvodů tělesných handicapů. Pozornost jsem ve své práci zaměřil i na absolventy škol, především v souvislosti s jejich dlouhodobou nezaměstnaností. Absolventi sice mají dostatečné odborné znalosti, jazykové i počítačové, většinou nejsou zatíženi rodinnými povinnostmi, ale na druhou stranu jsou vzhledem k zbývajícím uchazečům o zaměstnání znevýhodněni malými pracovními zkušenostmi a omezenými pracovními kontakty na trhu práce, tudíž je pro ně velmi obtížné zahájit pracovní kariéru.
2. Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je zhodnotit, jakým způsobem ovlivnil zákon o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti 1 října 2004, situaci na trhu práce v okresu Blansko. Zaměřuji se na změny v zákoně, které mohly mít dopad na osoby se zdravotním postižením a absolventy, kterým je i ze zákona věnována zvýšená péče. Bakalářská práce se zaměřuje i na ekonomické dopady na trh práce v okresu Blansko, které nový zákon přináší a které lze přesněji kvantifikovat. Celkový přínos spočívá ve vyjádření míry vlivu nového zákona na postavení osob se zdravotním postižením a absolventů v okresu Blansko. V první části jsem se zaměřil na získání vhodných materiálů pro bakalářskou práci, především získání současných i minulých právních předpisů, statistik o nezaměstnanosti, odborné literatury, které nezaměstnanost upravují. Následně jsem musel získané odborné prameny nastudovat, abych lépe porozuměl dané problematice. První část tvoří současná právní úprava zaměstnanosti spojené s vymezením základních pojmů. Chtěl bych zdůraznit, že vycházím z právního stavu platného k 15.2.2006.
-7-
V další části popisuji změny zákona, které souvisí s přijetím nového zákona o zaměstnanosti a které považuji za důležité vzhledem k zaměření mé práce. Teoretická část je oddělená, neboť nechci pod vlastní práci zahrnout veškeré zákonné změny, a tak obsah vlastní práce činit méně přehledným. Teoretickou část jsem zpracoval s využitím odborné právní literatury, díky níž jsem dokázal sledovanému jevu více porozumět, ale samozřejmě jsem využíval i dostupné právní normy. Protože se zaměřuji na vývoj v letech 2003-2005, vycházím u osob zdravotně postižených z čtvrtletních dat, neboť při sledování měsíčních dat by velké množství údajů narušilo strukturu práce. Všechna data představují stav k poslednímu dni sledovaného měsíce. Ve své práci vycházím z registrované míry nezaměstnanosti, která zobrazuje nezaměstnanost pouze jako procentní podíl z celkového počtu uchazečů. Jsem si vědom, že reálná míra nezaměstnanosti může být odlišná. Pracuji se statistikami zpracovávanými Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, které se nacházejí na internetové adrese portal.mpsv.cz. Pokud není uvedeno jinak, vycházím z údajů výše zmíněného ministerstva. Informace jsem získával i prostřednictvím odborníků úřadu práce Blansko, kteří mi dokázali důvody nezaměstnanosti vybraných skupin, na které se zaměřuji, přesněji vymezit a vysvětlit.
3. Právní úprava zaměstnanosti Právní úprava zaměstnanosti je upravena velkým počtem právních předpisů. Mezi nejdůležitější právní předpis lze zařadit zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Uvedený zákon je poměrně obsáhlý, a proto popisuji důležité části výše zmíněného zákona s ohledem na zaměření bakalářské práce. Cíle státní politiky zaměstnanosti spočívají v dosažení plné zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti. Dosažení plné zaměstnanosti představuje situaci, kdy všichni, kteří pracovat chtějí a kteří jsou ochotni přijmout mzdu nabízenou zaměstnavatelem, mohou práci získat. Nezaměstnanost je chápána spíše jako dobrovolná.
-8-
3.1. Účastníci právních vztahů Sepsáním pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vzniká právní vztah. Právní vztah se řídí právními normami, které upravují základní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Účastníky právních vztahů jsou:
a) Česká republika
Českou republiku zastupuje ministerstvo práce a sociální věcí a úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhoduje o programech aktivní politiky zaměstnanosti s celostátní působností a ovlivňuje jejich vytváření. Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při provádění státní politiky zaměstnanosti, zpracovává celostátní koncepci a programy státní politiky zaměstnanosti, neustále sleduje a analyzuje situaci na pracovním trhu, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a snaží se ovlivnit nabídku a poptávku po pracovních silách, aby se trh práce co nejvíce přiblížil rovnovážnému stavu, řídí úřady práce a snaží se zajistit rovné postavení všech účastníků na trhu práce. Úřady práce představují správní úřady, v čele stojí ředitel. Úřady práce jsou vymezené územím okresů, v některých případech si zřizují pobočky, které vykonávají pouze některé agendy. Úřady práce poskytují a vykonávají služby a činnosti pro fyzické osoby, zaměstnavatele a ostatní správní úřady a orgány v České republice i zahraničí. Fyzickým osobám zprostředkovávají zaměstnání a vyplácí podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Poskytují jim rekvalifikaci a odborné poradenské služby. Zaměstnavatelům pomáhají při získávání nových zaměstnanců včetně zaměstnávání osob se zdravotním postižením, při poskytování příspěvků vycházejících z aktivní politiky zaměstnanosti. Oprávněným správním úřadům poskytují informace týkající se fyzických osob, které jsou evidovány jako uchazeči o zaměstnání.
-9-
Cílem úřadů práce je reagovat na požadavky všech pracovních skupin působících na trhu práce. Za tímto účelem zřizují úřady práce poradní sbory, které tvoří zástupci odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených
a
zástupců
zaměstnavatelů
zaměstnávajících
více
než
50%
osob
se zdravotním postižením. Poradní sbory vyjadřují své názory zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, způsobu provádění poradenské činnosti, k rovnému zacházení se všemi fyzickými osobami usilujícími o získání zaměstnání a k hromadnému propouštění.
b) fyzické osoby
Fyzická osoba může mít práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů a současně může práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů sama vytvářet, pokud má způsobilost k právním úkonům. V pracovněprávních vztazích dosahuje fyzická osoba právní způsobilosti za předpokladu, že dosáhne 15 let věku a současně má ukončenou povinnou školní docházku. Pouze na základě rozhodnutí soudu může fyzické osobě omezena nebo odejmuta způsobilost k právním úkonům v pracovněprávních vztazích. Každá fyzická osoba se může svobodně rozhodnout, jestli chce pracovat v pracovněprávních vztazích nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, jestli si zajistí práci sama nebo prostřednictvím úřadu práce, a zda chce najít pracovní uplatnění v České republice nebo v zahraničí. Právo na zaměstnání představuje právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti. Zaměstnáním se rozumí pracovní poměr a práce konané mimo pracovní poměr a další právní vztahy účasti na práci, na které se zákoník práce výslovně vztahuje, nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpisy.
- 10 -
c) zaměstnavatelé
Zaměstnavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává zaměstnance v pracovněprávních vztazích. U fyzické osoby, která je zaměstnavatelem, vzniká způsobilost k právům a povinnostem v pracovněprávních vztazích narozením, nabývat práva a povinnosti vlastními úkony může fyzická osoba až dosažením 18 let věku. Právní úkony realizuje u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především statutární orgán. Stát a organizační složky státu se považují také za právnické osoby.
d) agentury práce
Agentury práce mohou zaměstnávat, zprostředkovávat nebo propůjčovat své zaměstnance dalším uživatelům na základě smlouvy. Pojem zprostředkování zaměstnání zahrnuje vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu nebo vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, přímé zaměstnávání fyzických osob za účelem vykonávání práce pro uživatele, se kterým agentura práce uzavřela smlouvu a který jim práci přiděluje, poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Povolení k zprostředkování zaměstnání vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby. Za vydání povolení jsou účtovány správní poplatky. Povolení se může týkat zprostředkování zaměstnání na území ČR nebo zprostředkování zaměstnání do zahraničí i zprostředkování zaměstnání cizinců na území České republiky. V případě, že agentura práce přijme do pracovního poměru zaměstnance, kterého dočasně přidělí k výkonu práce pro jiného zaměstnavatele, může tak učinit pouze na základě uzavřeného pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, nikoliv na základě dohody o provedení práce.
- 11 -
3.2. Zprostředkování zaměstnání Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání na celém území České republiky, v případě uzavření mezinárodní smlouvy mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí, v tomto případě pouze se souhlasem zájemce (uchazeče) o zaměstnání nebo ze zahraničí na území České republiky. Zprostředkováním se rozumí vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu, která usiluje o získání práce a vyhledávání vhodných zaměstnanců pro zaměstnavatele dle jejich požadavků. Každá fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, které musí splňovat následující podmínky.
a) zaměstnání musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti b) délka pracovní doby činí nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby c) zaměstnání musí být sjednáno na dobu neurčitou nebo dobu určitou delší než 3 měsíce d) zaměstnání má odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a nejlépe její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnanosti. Dosažitelnost představuje zaměstnání dostupné dopravními prostředky do 1,5 hodiny. Pro uchazeče s délkou evidence přesahující 1 rok je vhodným místem i takové, jehož délka pracovní doby činí nejméně 50% stanovené týdenní pracovní doby.
3.2.1. Evidence uchazečů o zaměstnání
Uchazečem se může stát fyzická osoba, která osobně požádá písemnou formou o zprostředkování zaměstnání úřad práce, který se nachází v trvalém bydlišti uchazeče. Další podmínkou je, aby se uchazeč nepřipravoval na budoucí povolání, a současně nebyl výdělečně činný. Žádosti obsahují identifikační údaje uchazeče, údaje o jeho kvalifikaci, pracovních zkušenostech, zájem o určitá zaměstnání a zdravotní omezení. Uchazeč musí pí-
- 12 -
semným způsobem vyjádřit souhlas se zpracováním těchto údajů. Každé žádosti, která splňuje zákonem předepsané podmínky, úřad práce vyhoví. O nevyhovujících žádostech vydá příslušný úřad práce rozhodnutí. Uchazečem o zaměstnání se nelze stát v době, ve které je osoba uznána dočasně neschopnou práce nebo vykonává vojenskou nebo civilní službu, nachází se ve výkonu odnětí svobody nebo ve vazbě, pobírá peněžitou pomoc v mateřství, v době před porodem nebo 6 týdnů po porodu nebo je plně invalidní podle zákona o důchodovém pojištění. Velmi pozitivně hodnotím skutečnost, že zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkonu omezených pracovních činností uchazeče o zaměstnání, pokud splní následující podmínky. Měsíčně si nevydělá více než 50% minimální mzdy a současně nepracuje déle než polovinu týdenní stanovené pracovní doby. Předpokládejme, že uchazeč má pracovní poměr na 15 hodin týdně s hodinovou mzdou 50 Kč a v daném měsíci odpracoval přesně 60 hodin, minimální mzda platná k 1.1.2006 činí 7 570 Kč. Jeho měsíční hrubý výdělek činí 3 000 Kč, a proto může být současně i uchazečem o zaměstnání. Zařazena v evidenci uchazečů může být i fyzická osoba, která vykonává dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr za předpokladu, že průměrná měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V případě výkonu více činností se výdělky sčítají, veškeré informace týkající se pracovní činnosti je povinen uchazeč oznámit úřadu práce. Fyzická osoba je zařazena do evidence dnem podání písemné žádosti. Pokud podá žádost do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo náhradních dob zaměstnání, je vedena v evidenci již ode dne následujícího po skončení těchto činností. Veškeré změny skutečností, které mají vliv na evidenci, je povinen uchazeč hlásit do 8 kalendářních dnů. Evidenci uchazeče o zaměstnání lze ukončit v případě, že uchazeč nastoupí do zaměstnání nebo podá písemnou žádost o ukončení evidence, nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo zemře.
- 13 -
3.2.2. Vyřazení z evidence
Ve správním řízení úřad práce vyřadí z evidence uchazeče o zaměstnání, pokud: a. je občan v pracovní neschopnosti nebo pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě b. lékařský posudek dokazuje, že uchazeč není schopen plnit povinnosti při zprostředkování zaměstnání c. uchazeč je ve vazbě déle než 6 měsíců d. uchazeč zrušil souhlas se zpracováním svých osobních údajů e. uchazeč vykonává nelegální práci
Nelegální prací se rozumí práce, kterou fyzická osoba nevykonává pro zaměstnavatele na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, uvedené neplatí pro fyzickou osobu, která plnění běžných pracovních úkolů zajišťuje sama nebo ve spolupráci se svým manželem nebo dětmi a pro právnickou osobu, která zajišťuje plnění běžných pracovních úkolů prostřednictvím svých společníků nebo členů. U cizinců se navíc vyžaduje, aby nevykonávali zaměstnání bez povolení nebo v rozporu s povolením, pokud je povolení k práci vyžadováno. Ve správním řízením rozhodnutím vyřadí úřad práce uchazeče, pokud bez vážných důvodů nenastoupí do vhodného zaměstnání nebo na dohodnutou rekvalifikaci, při neplnění podmínek v individuálním akčním plánu, v případě odmítnutí se podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo v případě maření spolupráce s úřadem práce. Mařením spolupráce se rozumí situace, kdy se uchazeč bez vážných důvodů odmítne dostavit ve stanoveném termínu na úřad práce. Úřad práce musí po skončení evidence uchazeči vydat potvrzení o době vedení v evidenci a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.
- 14 -
3.3. Podpora v nezaměstnanosti Úřad práce nezabezpečuje pouze poradenství a informační služby, ale také vyplácí uchazečům o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Jejím cílem je zmírnit ztrátu z finančního příjmu, která postihla uchazeče o zaměstnání.
Podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti
Podpora je vyplácena uchazečům o zaměstnání, v případě splnění následujících podmínek. První z nich je doložení skutečnosti, že v posledních 3 letech vykonával po dobu nejméně 12 měsíců zaměstnání nebo výdělečnou činnost, která zakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti nebo doloží výkon činností, které jsou považovány za náhradní dobu zaměstnání. Poslední podmínka je spíše formální, uchazeč musí o podporu písemně požádat a současně doložit rozhodné skutečnosti pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti, mezi které patří potvrzení o zaměstnání, dohoda o pracovní činnosti aj. Daná skutečnost znamená, že pokud uchazeč o zaměstnání vykonával poslední 3 roky pracovní činnost pouze na základě dohody o provedení práce, nevzniká mu nárok na podporu v nezaměstnanosti. V případě, že doba zaměstnání a náhradní doby zaměstnání probíhaly ve stejný čas, započítává se pouze 1 z těchto činností. Do předchozího zaměstnání nelze v žádném případě zahrnout výdělečné činnosti konané v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Druhou podmínkou je, že uchazeč nesmí pobírat ke dni vyplacení podpory v nezaměstnanosti starobní důchod. Při vzniku nároku na příspěvek na službu (týká se příslušníků Policie ČR) nebo výsluhový příspěvek se od výše přiznané podpory odečte částka na příspěvek na službu (výsluhový příspěvek).
- 15 -
Podpora v rekvalifikaci
V případě, že chce uchazeč získat nárok na podporu při rekvalifikaci, musí se zúčastnit rekvalifikace, kterou zabezpečuje úřad práce, nesmí být ke dni vyplacení podpory poživatelem starobního důchodu, v případě pobírání dávek nemocenského pojištění nebo čerpání starobního důchodu se podpora při rekvalifikaci zastavuje.
Zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti
Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká při splnění jedné z následujících podmínek. Vyčerpáním celé podpůrčí doby uchazečem, nastoupením uchazeče do zaměstnání, písemnou žádostí uchazeče o ukončení vedení v evidenci, nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo smrtí uchazeče. Další možností je shledání uchazeče neschopného plnit povinnosti při zprostředkování zaměstnání na základě posudky vyšetřujícího lékaře. Nárok zaniká při výkonu nelegální práce uchazečem nebo při zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů, při nenastoupení do vhodného zaměstnání nebo nenaplněním podmínek stanovených individuálním akčním plánem.
Náhradní doba zaměstnání
V případě, že uchazeč nedoloží odpracovanou dobu nejméně 12 měsíců za poslední 3 roky, lze do doby zaměstnání započítat náhradní dobu zaměstnání, kterou tvoří: •
příprava osoby se zdravotním postižením k práci
•
pobírání plného invalidního důchodu
•
výkon vojenské nebo civilní služby
•
osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě do 18 let věku, je-li dlouhodobě zdravotně postižené, a proto vyžaduje mimořádnou péči
- 16 -
•
osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a uhrazují společné náklady na své potřeby, tyto podmínky se nevyžadují při péči o osobu blízkou
•
výkon dlouhodobé dobrovolnické služby překračující v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu
•
soustavná příprava na povolání maximálně po dobu 6 měsíců
Podpůrčí doba
Jediným faktorem, který v roce 2006 ovlivňuje délku podpůrčí doby uchazeče o zaměstnání je věk. U uchazeče do 50 let věku se jedná o 6 měsíců, od 50 do 55 let věku 9 měsíců, nad 55 let věku 12 měsíců. Do čerpání podpůrčí doby se nezapočítává doba, při které uchazeč pobírá dávky z nemocenského pojištění nebo podporu při rekvalifikaci nebo doba vazby uchazeče. Pokud uchazeč onemocní v ochranné době od skončení zaměstnání, má nárok na pobírání dávek nemocenského pojištění, který musí uplatnit u bývalého zaměstnavatele, takže po dobu nemoci nebude pobírat podporu v nezaměstnanosti. V případě, že byl uchazeč o zaměstnání úřadem práce vyřazen z evidence (netýká se vyřazení na základě špatného zdravotního stavu neumožňujícího plnění úkolů), může v další evidenci vyčerpat pouze zbývající část podpůrčí doby snížené o 3 měsíce. Do další evidence může uchazeč přijít za 6 měsíců od vyřazení. Podpůrčí doba se sleduje po dobu 3 let před zařazením do evidence uchazečů. Pokud uchazeč nevyčerpal celou podpůrčí dobu a po uplynutí části podpůrčí doby pracoval nebo vykonával výdělečnou činnost alespoň po dobu 3 měsíců, ze kterých odváděl pojistné na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti, má nárok na čerpání celé podpůrčí doby. V případě, že zaměstnání trvalo méně než 3 měsíce, má nárok na čerpání zbývající podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka předchozího zaměstnání nejméně po dobu 12 měsíců za poslední 3 roky před zařazením do evidence.Pro uchazeče, který využil
- 17 -
v posledních 3 letech celou podpůrčí dobu, platí povinnost doložit účast na důchodovém pojištění alespoň po dobu 6 měsíců, podmínka se nevyžaduje při skončení zaměstnání ze strany uchazeče z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, nebo pokud zaměstnavatel porušoval sjednané mzdové a pracovní podmínky.
Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
Podpora v nezaměstnanosti se u osob, které vykonávaly naposledy v rozhodném období činnost na podkladě pracovněprávního stavu, stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku. U osob, které před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost, se podpora vypočte procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu odváděného na důchodové pojištění. Pokud uchazeč splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby, která se bere jako poslední zaměstnání nebo pokud nemůže bez svého zavinění prokázat nebo u něj nelze stanovit průměrný čistý měsíční výdělek nebo vyměřovací základ, vypočte se výše podpory z částky životního minima platného pro jednotlivce staršího 26 let věku. Podpora v nezaměstnanosti činí první 3 měsíce podpůrčí doby 50% a po zbývající dobu 45% průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu nebo životního minima. Pokud uchazeč ukončil v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání, počítá se výše podpory ze součtu průměrných měsíčních výdělků respektive vyměřovacích základů. Výše podpory při rekvalifikaci dosahuje 60% z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo z doby náhradní nebo z vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti představuje 2,5násobek a při rekvalifikaci 2,8násobek částky životního minima používaného pro fyzickou osobu starší 26 let věku ke dni podání žádosti nebo nástupu na rekvalifikaci. Například uchazeč doloží poslední průměrný měsíční výdělek, který dosahoval 5 000 Kč, a současně doloží účast na důchodovém pojištění, a proto mu náleží podpora po dobu prvních 3 měsíců ve výši 2 500 Kč. Výplata podpory v nezaměstnanosti se uskutečňuje vždy v následujícím kalendářním měsíci. Výplata náleží uchazeči pouze za kalendářní dny, za které splnil podmínky, nikoliv za celý měsíc.
- 18 -
4. Změny v zákoně o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti významným způsobem změnil právní úpravu zaměstnanosti. Jsem si vědom, že zákon o zaměstnanosti přináší mnoho změn v této oblasti. Vzhledem k tématu práce se zaměřuji především na zpřísnění podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, na změnu výše podpory a délku podpůrčí doby a na některé nové nástroje v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.
4.1. Změny v podpoře v nezaměstnanosti Výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v délce alespoň 12 měsíců za poslední 3 roky před zařazením do evidence na úřadu práce. Tato podmínka souvisí s přijetím nového zákona č. 435/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1. října 2004. Předcházející právní úprava uznávala i dohody o provedení práce jako výdělečnou činnost. Další podmínky týkající se podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti a osvědčení skutečnosti, že uchazeč není poživatelem starobního důchodu, zůstávají zachovány. Nově se zavádí omezení podpory v nezaměstnanosti pro uchazeče, kteří mají nárok na výsluhový příspěvek nebo na podporu v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti získají ve výši rozdílu obou částek, pokud výsluhový příspěvek bude nižší než podpora v nezaměstnanosti. Další změnou je vyjmutí z náhradních dob zaměstnání dobu soustavné přípravy na budoucí povolání od 1. října 2004. Tato opatření byla přijata s cílem zvýšit motivaci absolventů k samostatnému hledání pracovního místa. V roce 2006 se doba předchozího studia vrátila do náhradních dob zaměstnání, ale pouze v maximální době 6 měsíců. Od 1 října 2004 se započítává jako náhradní doba zaměstnání péče o dítě do věku 4 let, předchozí úprava stanovovala pouze 3 roky. Nově je jako náhradní doba zaměstnání započítána i péče o osobu starší 80 let, se kterou uchazeč trvale žije a hradí s ní společně náklady na jejich potřeby, u osoby blízké se podmínky hrazení nákladů a trvalého žití nevyžadu-
- 19 -
jí. V předchozí právní úpravě bylo možné uplatnit náhradní dobu zaměstnání pouze v případě péče o osobu blízkou.
Změna podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje z průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého uchazečem v jeho posledním zaměstnání nebo z vyměřovacího základu nebo z částky životního minima (dále základ). Do 30.9.2004 platilo, že výše činí 50% ze základu po dobu prvních 3 měsíců a 40% po zbývající podpůrčí dobu. Od 1.10.2004 platí, že podpora v nezaměstnanosti činí 50% ze základu za první 3 měsíce a další část podpůrčí doby 45% základu.V případě rekvalifikace zůstávají procentuální sazby neměnné, 60% ze základu. Způsob výpočtu zůstává nezměněn i u maximální výše podpory v nezaměstnanosti a maximální výše podpory při rekvalifikaci 2,5 resp. 2,8 násobek životního minima platného pro občana staršího 26 let.
Podpůrčí doba
Od 1.10.2004 dochází k významné změně v délce podpůrčí doby. Zatímco do 30. září 2004 činila délka podpůrčí doby 6 měsíců pro všechny uchazeče o zaměstnání, od 1.10.2004 dochází k následujícím změnám. Podpůrčí doba činí pro uchazeče do 50 let věku 6 měsíců, pro uchazeče mezi 50 a 55 roky 9 měsíců a pro uchazeče nad 55 let věku 12 měsíců. Podmínkami pro čerpání podpory v nezaměstnanosti po dobu 9 měsíců je celková doba účasti na důchodovém pojištění v délce nejméně 25 roku resp. 30 roků pro čerpání podpůrčí doby 12 měsíců. V roce 2006 nabývá účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, která má za následek, že rozhodujícím kritériem pro podporu v nezaměstnanosti je pouze věk, samozřejmě za splnění ostatních kritérií pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. V případě uplynutí podpůrčí doby lze nový nárok získat až po 6 měsících, v případě neuplynutí podpůrčí doby lze znovu čerpat celou podpůrčí dobu, až po výkonu pracovní činnosti nejméně po dobu 3 měsíců od ukončení v evidenci uchazečů, dřívější právní úprava
- 20 -
požadovala 1 měsíc pracovní činnosti. V případě, že zaměstnanec neodpracuje 3 měsíce, má nárok na zbývající část podpůrčí doby.
4.2. Změny v nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti s účinností od 1.10.2004 ruší některé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jedná se o absolventská místa a stáže, některé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ponechává v platnosti, jedná se o nárokový příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a ostatní nenárokové příspěvky, které může úřad práce poskytnout:
-
příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
-
příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa osobě se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost
-
příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů
-
příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny
-
příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
-
veřejně prospěšné práce
-
společensky účelná pracovní místa
-
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
-
rekvalifikace
Mezi nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které byly zavedeny od 1. října 2004 v souvislosti s účinností nového zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti patří: Překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců , příspěvek na zapracování. Všechny nově zřízené příspěvky jsou nenárokové.
- 21 -
1) Překlenovací příspěvek
Překlenovací příspěvek se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který přestal být uchazečem a začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Poskytuje se maximálně po dobu 3 měsíců ve výši poloviny částky životního minima platného pro osobu starší 26 let. V případě, že uchazeč samostatně výdělečnou činnost do 3 měsíců od zahájení ukončí, je povinen vrátit poměrnou částku příspěvku. O překlenovací příspěvek musí žadatel písemně požádat.
2) Příspěvek na dopravu zaměstnanců
Daný příspěvek lze poskytnout zaměstnavateli na podkladě písemné dohody s úřadem práce. Příspěvek lze získat, pokud zaměstnavatel zabezpečuje dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a zpět ve spojitosti s pracovní dobou zaměstnavatele, a to v místech, ve kterých není provozována veřejná doprava dostačující potřebám zaměstnavatele. Příspěvek lze poskytnout maximálně do výše 50% nákladů, které musel zaměstnavatel vynaložit na dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání. V případě, že zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším tělesným zdravotním postižením, kteří s ohledem na svůj zdravotní stav nemohou veřejnou dopravu využívat, lze poskytnout příspěvek až do výše 100% nákladů, které vzniknou zaměstnavateli se zajištěním dopravy zaměstnance do zaměstnání.
3) Příspěvek na zapracování
Zaměstnavateli lze poskytnout příspěvek na mzdu zaměstnance pověřeného zapracováním, v případě, že zaměstná uchazeče o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená péče. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců, maximální výše příspěvku může činit polovinu minimální mzdy na zaměstnance pověřeného zapracováním.
- 22 -
4.3. Částečná zaměstnanost Termín částečná zaměstnanost je nově zákonně upraven od 1.10.2004 zákonem o zaměstnanosti a jedná se o podobně laděný nástroj jako individuální akční plán. Částečná zaměstnanost umožňuje uchazečům o zaměstnání být v evidenci a současně si vydělat určité peněžní prostředky, za předpokladu, že pracovní činnost nepřesáhne polovinu týdenní pracovní doby a měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy. V případě, že má uchazeč nárok na podporu v nezaměstnanosti, není částečná zaměstnanost důvodem k odejmutí podpory.
4.4. Změna výše a způsobu plnění povinného podílu Pro zaměstnavatele, kteří mají více než 25 zaměstnanců, platí povinnost zaměstnávat nejméně 4% osob se zdravotním postižením. Prvním způsobem je zaměstnávání zdravotně postižených osob. Od roku 2005 dochází ke změně výše náhradního plnění formou odvodu do státního rozpočtu. Původní způsob výpočtu 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 3 čtvrtletí sledovaného roku se zvyšuje od roku 2005 na 2,5násobek průměrné mzdy za každého zaměstnance se zdravotním postižením, kterého měl zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci zaměstnat. Druhou možností zůstává odběr výrobků a služeb od zaměstnavatelů, u kterých je více než 50% zaměstnanců zdravotně postižených. Počet zaměstnanců, za které splním povinnost zaměstnávání, se určí jako podíl ceny bez daně z přidané hodnoty, kterou jsme za výrobky a služby zaplatili, a sedminásobkem průměrné mzdy za 3 čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Od roku 2005 je nově zakotvena povinnost pro organizace zřízené státem a organizační složky státu plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením pouze odběrem výrobků a služeb nebo zaměstnáváním osob, v žádném případě nelze využít odvod do státního rozpočtu. Od roku 2005 lze na základě změny v zákoně o zaměstnanosti do počtu zaměstnanců započítat i zaměstnance volené nebo jmenované.
- 23 -
4.5. Přestupky a správní delikty Významným způsobem se přijetím zákona č. 435/2004 Sb. změnily sankce za nedodržování pracovněprávních předpisů. Za účelem zajištění dodržování právních norem vykonávají úřady práce kontrolu zaměstnavatelů, fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby a také kontrolu fyzických a právnických osob, které zprostředkovávají zaměstnání nebo zajišťují rekvalifikaci. Oprávnění kontrolovat fyzické osoby, které potřebují pracovní povolení k činností na území České republiky mají i celní úřady, které v případě nelegálních činností zajistí příslušné podklady a předají je místně příslušnému úřadu práce. Za účelem předcházení porušování zákona o zaměstnanosti jsou stanoveny pokuty za přestupky a správní delikty.
4.5.1. Přestupky fyzických osob
Jejich výše se v současnosti pohybuje v rozmezí od 5 tisíc do 2 milionů Kč. Při odmítnutí prokázání totožnosti oprávněnému orgánu kontroly lze uložit pokutu až do výše 5 tisíc Kč. Pokutu až do výše 10 tisíc Kč lze udělit fyzické osobě, která vykonává nelegální práci. Pokutu do maximální výše 0,5 milionu Kč lze udělit fyzické osobě, které ve stanovené lhůtě
nevykáže
dlužné
mzdové
nároky
zaměstnanců
pro
účely
zákona
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, nebo fyzické osobě, která neoznamuje volná pracovní místa úřadu práce nebo ohlásí s časovým zpožděním plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pokutu až do výše 1 milionu Kč lze uložit fyzické osobě, která poruší zákaz diskriminace v pracovně-právních vztazích nebo fyzické osobě, která jako zaměstnavatel neinformuje úřad práce o volných pracovních místech pro zdravotně postižené osoby nebo nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně vyhrazena, nebo zaměstnavateli fyzické osobě, která neplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
- 24 -
Pokuta až do výše 2 milionů Kč může být fyzické osobě uložena, pokud zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo umožní fyzické osobě výkon nelegální práce.
4.5.2. Správní delikty u právnických osob
Právnické osobě lze uložit pokutu až do výše 500 tisíc Kč, pokud ve stanovené lhůtě nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele nebo pokud neoznámí v termínu způsoby plnění povinného podílu zaměstnávání zdravotně postižených osob nebo neoznamuje úřadu práce volná pracovní místa. Pokutu až do výše 1 milionu Kč lze uložit v případě nesplnění nebo neohlášení plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením úřadu práce nebo v případě neinformování úřadu práce o volných místech pro osoby se zdravotním postižením nebo nevedení evidence těchto osob a pracovních míst pro ně vyhrazených. Pokuty vymáhá a vybírá místně příslušný celní úřad. Odpovědnost právnické osoby zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy se kontrolní orgán informaci o správním deliktu dozvěděl, nejpozději do 3 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.
5. Zprostředkování zaměstnání osob vyžadujících zvýšenou péči Úřad práce věnuje zvýšenou pozornost při zprostředkování zaměstnání těmto osobám:
-
fyzickým osobám se zdravotním postižením
-
fyzickým osobám do 25 let
-
absolventům vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, maximálně však do 30 let věku
-
fyzickým osobám starším 50 let
-
těhotným ženám, kojícím matkám a matkám do 9. měsíce po porodu
- 25 -
-
fyzickým osobám, které pečují o dítě do 15 let věku
-
uchazečům evidovaným déle než 6 měsíců
-
fyzickým osobám, které potřebují zvláštní pomoc (například uchazeči z odlišného socio-kulturního prostředí)
V další části se zaměřím především na osoby s tělesným zdravotním postižením a absolventy škol.
5.1. Absolventi Absolventi, většinou nemají dostatek pracovních zkušeností a pro jejich lepší pracovní uplatnění na trhu práce je nezbytné, abychom vytvořili podmínky, které jim usnadní vstup na trh práce. Na základě zákona o zaměstnanosti se začala od 1. října 2004 uplatňovat nová forma pomoci, která se zaměřuje na osoby, jejichž kontakty na trhu práce jsou velmi malé nebo které nemají dostatečnou praxi, nazývaná individuální akční plán, jež není omezen pouze na absolventy škol. Cílem individuálního akčního plánu je, aby uchazeči o zaměstnání v určitém časovém harmonogramu plnily určité postupy, které jim umožní zvýšit možnost uplatnění na trhu práce. Individuální akční plán je určen všem osobám s nedostatečnou praxí a absolventům základních a středních škol do 25 let věku, dále také absolventům vysokých škol maximálně do 30 let věku. Uchazečům o zaměstnání, kteří patří do skupiny osob do 25 let věku nebo do skupiny absolventů vysokých škol, musí být individuální akční plán nabídnut. Povinností uchazeče je plnit všechny podmínky plynoucí z individuálního akčního plánu, v případě neplnění bude uchazeč vyřazen, neboť jeho rozhodnutí bylo dobrovolné, a každý individuální akční plán znamená pro úřad práce zvýšené náklady v souvislosti s jeho zabezpečením.
- 26 -
5.2. Osoby se zdravotním postižením Osoby, které mají zdravotní omezení, mají mnohem menší šanci najít uplatnění na trhu práce, a proto se jim poskytuje zvýšená péče. V současnosti jsou za osoby se zdravotním postižením považovány osoby, které orgány sociálního zabezpečení uznaly jako částečně nebo plně invalidní nebo jako osoby zdravotně znevýhodněné. Za částečně invalidní osobu je považován ten, u něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost vykonávat soustavnou činnost nejméně o 33%, resp. 66% u plně invalidní osoby. Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považují osoby, které mají zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání, ale jejich nepříznivý zdravotní stav, který má trvat déle než 1 rok, podstatně omezuje jejich smyslové, fyzické, psychické schopnosti a tím i šanci najít pracovní uplatnění. U všech osob se zdravotním postižením mohou zaměstnavatelé využít daňových výhod, příspěvků a dotací, navíc mohou pro splnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením započítat osoby plně invalidní třikrát.
5.2.1. Pracovní rehabilitace
Pracovní rehabilitace je chápána jako trvalá činnost, která usiluje o získání nebo udržení vhodného zaměstnání pro osobu se zdravotním postižením. Jedná se především o poradenské činnosti spojené s volbou povolání, zaměstnání zahrnující teoretickou i praktickou přípravu, které vytvoří kvalitní podmínky pro výkon zaměstnání. Pracovní rehabilitace je určena zájemcům i uchazečům o zaměstnání. O pracovní rehabilitaci je nezbytné zažádat úřad práce. S ohledem na vhodně zvolenou pracovní rehabilitaci i dostatečnou motivaci osoby zdravotně postižené sestavuje úřad práce na základě spolupráce s danou osobou individuální plán pracovní rehabilitace, která vychází z její kvalifikace, zdravotní způsobilosti a schopnosti trvale vykonávat soustavnou činnost. Individuální plán má jasně stanovený cíl, obsahuje formy pracovní rehabilitace a termíny hodnocení účinnosti plánu v určeném
- 27 -
časovém průběhu. Úřady práce musí zahájení i ukončení pracovní rehabilitace neprodleně oznámit místně příslušnému orgánu České správy sociálního zabezpečení. V případě, že úřad práce uzavře písemnou smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která zabezpečí pracovní rehabilitaci, úřad práce uhradí náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady), režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace (elektřina, plyn, nájemné apod.), náklady na dílčí části rehabilitace, které pro pověřenou osobu zajišťuje externí odborné zařízení a náklady na osobní ochranné pracovní prostředky. Úřad proplatí účastníkům rehabilitace prokázané jízdní výdaje z místa bydliště do místa konání pracovní rehabilitace a zpět, prokázané výdaje na ubytování vynaložené mimo trvalé bydliště účastníka v maximální částce 1 000 Kč za den, stravné a pojištění pro případ škody způsobené účastníkem pracovní rehabilitace v rámci rehabilitace. Pokud je pro splnění cíle rehabilitace nezbytná spolupráce s asistentem, budou i tyto náklady proplaceny úřadem práce do 30 dnů od jejich prokázání na bankovní účet, účastníkům rehabilitace však mohou být proplaceny v hotovosti. Přípravu osoby se zdravotním postižením k práci lze uskutečňovat na pracovištích, která jsou k tomuto účelu přizpůsobena nebo v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech nebo se provádí ve vzdělávacích zařízeních. Motivujícím faktorem je pro osobu připravující se k práci skutečnost, že po dobu přípravy k práci ji náleží podpora při rekvalifikaci ve výši 60% z posledního průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovací základu nebo z částky životního minima pro jednotlivce staršího 26 let. Pro osoby se zdravotním postižením jsou také určeny specializované rekvalifikační kurzy, pro které platí stejné podmínky jako pro rekvalifikace. Rekvalifikační kurz je určen zájemcům i uchazečům o zaměstnání.
- 28 -
5.2.2.
Chráněné pracovní místo
Chráněným pracovním místem se rozumí pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel formou písemné dohody uzavřené s úřadem práce a které je vytvořené výhradně pro osoby se zdravotním postižením. Chráněné pracovní místo je nutné udržet nejméně po dobu 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Vytvoření pracovního místa může úřad práce podpořit poskytnutím příspěvku, zda příspěvky poskytne a v jaké výši je plně v pravomoci úřadu práce. Vychází se z průměrné mzdy v národním hospodářství za 3 čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše příspěvku je omezena na: •
na osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství pro osobu se zdravotním postižením, při vytvoření minimálně 10 chráněných pracovních míst maximálně desetinásobek průměrné mzdy
•
na dvanáctinásobek průměrné mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením, při vytvoření minimálně 10 chráněných pracovních míst čtrnáctinásobek průměrné mzdy.
Poskytnout příspěvek zaměstnavateli lze jen tehdy, pokud nemá daňové nedoplatky, nedoplatky na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Žádost o příspěvek obsahuje identifikační údaje účastníků dohody, podmínky, za kterých bude pracovní místo provozováno a příspěvek poskytován, podmínky o vypovězení dohody. Osobě zdravotně postižené, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, může na její žádost poskytnout úřad práce příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. Výše příspěvku je limitována, maximálně lze poskytnout osminásobek průměrné mzdy pro osobu se zdravotním postižením, v případě osoby s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy. Úřad práce může rozhodnout o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, maximálně lze poskytnout trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství na jedno chráněné pracovní místo.
- 29 -
5.2.3. Chráněná pracovní dílna
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele vzniklé na základě dohody s úřadem práce, které je určené a přizpůsobené osobám se zdravotním postižením. Průměrný roční přepočteny počet zaměstnanců se zdravotním postižením musí v chráněné dílně dosahovat nejméně 60%. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců chráněné pracovní dílny určíme jako součet skutečně odpracovaných hodin zaměstnanci v pracovním poměru a neodpracovaných hodin. Neodpracované hodiny zahrnují dočasnou pracovní neschopnost, čerpání dovolené na zotavenou, ošetřování člena rodiny a překážky v práci na
straně
zaměstnance
nebo
zaměstnavatele.
Celkový
součet
odpracovaných
a neodpracovaných hodin podělíme celkovým fondem pracovní doby bez svátků v kalendářním roce, který připadal na 1 zaměstnance pracujícího týdenní stanovenou dobu. Úřad práce poskytuje příspěvky na vybrané druhy provozních nákladů, které vzniknou při provozu chráněné pracovní dílny. Jedná se o náklady na energie, nájemné, vodné, stočné, náklady na odpad, náklady na dopravu materiálu a jiné.
5.2.4. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Příspěvek náleží zaměstnavatelům, pokud zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. Výše příspěvku měsíčně činí 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením nebo 0,33 násobku průměrné měsíční mzdy za každou jinou osobu se zdravotním postižením. Vychází se z průměrné mzdy v národním hospodářství za 3 čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Příspěvek se poskytuje zaměstnavatelům, kteří nemají nedoplatky na daních ani na pojistném nebo jeho penále.
- 30 -
6. Nezaměstnanost v okresu Blansko se zaměřením na osoby se zdravotním postižením a absolventy škol 6.1. Geografická charakteristika okresu Blansko Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje. Sousedí s okresy Prostějov, Svitavy, Žďár nad Sázavou, Brno-venkov a Vyškov. Rozloha okresu činí 942 km2. Území je převážně hornaté. Českomoravskou vrchovinu odděluje od Drahanské vrchoviny údolí, kterým protéká největší řeka okresu Svitava. Severovýchodní část okresu vyplňuje Boskovická brázda. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 330–400 metrů. Nejznámějším chráněným územím je jeskynní systém Moravský kras, který představuje nejvýznamnější turistické místo v okresu Blansko. Pozitivní vliv na zaměstnanost má jistě skutečnost, že Moravský kras každoročně navštíví statisíce turistů. Počet obyvatel regionu se během sledovaných let výrazně neměnil. Stav z posledního sčítání v roce 2005 byl 108 079 obyvatel. Ve věkové kategorii 15-59 let je 67 821 obyvatel, tj. 64,3% ze všech obyvatel okresu. Okres tvoří celkem 130 obcí, ze kterých je 8 měst. Zajímavostí je, že v městech Blansku, Rájci, Adamově, Boskovicích, Letovicích, Kunštátě a Velkých Opatovicích bydlí více než 51% obyvatel okresu.
6.2. Ekonomická charakteristika okresu Blansko Okres Blansko má průmyslově-zemědělský charakter. Odvětvové zaměření okresu Blansko dokumentuje i následující tabulka, která nám ukazuje, že největší počet zaměstnanců pracuje v průmyslové oblasti. Mezi významná odvětví patří tradičně strojírenství, textilní a oděvní výroba, potravinářský a dřevozpracující průmysl.
- 31 -
Tabulka 1 Počet zaměstnanců v okresu Blansko
odvětví
31.12.2003
31.12.2004
31.12.2005
25 148
25 232
24 822
zemědělství
3 979
3 917
3 688
stavebnictví
3 125
3 064
2 859
služby a ost.
20 291
20 072
19 687
celkem
52 543
52 285
51 056
průmysl
Zdroj: Úřad práce Blansko
Pozitivní vliv na vývoj nezaměstnanosti v okresu Blansko má okres Brno, protože zde působí velké množství průmyslových podniků, ale i ostatních firem, které poskytují služby. Nesmíme opomenout skutečnost, že v Brně sídlí úřady veřejné správy, ale i pobočky velkých firem, které příznivě působí na míru nezaměstnanosti v okresu Blansko.
Nejdůležitější průmyslové podniky okresu Blansko se nacházejí ve větších městech, která mají velmi rozvinutou železniční a silniční dopravu. Významné podniky lze nalézt poblíž železniční tratě Brno – Česká Třebová, v Adamově Adast, a.s., strojírenský podnik s dlouholetou historií, který v současnosti patří mezi největší výrobce polygrafických strojů v České republice, dále skupinu firem Apos, která vznikla v roce 2004, a jejíž součástí jsou např. METRA Blansko, a.s., strojírenský podnik, APOS – AUTO a.s., se sídlem v Blansku, specializující se na obšívání volantů, ČKD Blansko Strojírny a.s. Další významné podniky tvoří Moravské keramické závody a.s., se sídlem v Rájci-Jestřebí, Celestica Ráječko s.r.o., která se specializuje na výrobu kontrolních, zkušebních a navigačních přístrojů. Letovické strojírny s.r.o., textilní firma Tylex Letovice a.s., MINERVA Boskovice a.s., NOVIBRA Boskovice s.r.o., All Computers s.r.o. umístěná v Boskovicích, Alps Electric Czechs s.r.o. zabývající se výrobou specializovaných elektronických součástek sídlící v Boskovicích a P – D Refractories CZ a.s. umístěná v Boskovicích.
- 32 -
Zemědělství, které prošlo výraznými strukturálními změnami, je zaměřeno v oblasti rostlinné výroby především na pěstování obilovin, olejnin, brambor a cukrovky, v oblasti živočišné výroby se zabývá chovem hovězího a vepřového dobytka. Region má vysokou intenzitu dopravy. Prochází jím železniční trať Brno-Česká Třebová a silnice I. Třídy Brno-Svitavy č. 43. Nedořešeným problémem zůstává napojení města Adamov na silniční síť Brno-Blansko.
6.3. Vývoj míry nezaměstnanosti v okresu Blansko Ve své práci se zabývám nezaměstnaností osob s tělesným zdravotním postižením a absolventů škol, kterým je na trhu práce věnována zvýšená péče, ale pro pochopení postavení vybraných skupin na trhu práce je nezbytné, abychom začali od celkového vývoje, který na sledovaném území existuje. Proto začínám porovnáním celkové míry nezaměstnanosti v okresu Blansko a v České republice.
Obrázek 1 Vývoj regis trované míry nezaměs tnanos ti 2003-2005 11 10,5 10 %
9,5
Blans ko
9 ČR
8,5 8
12/05
09/05
06/05
03/05
12/04
09/04
06/04
03/04
12/03
09/03
06/03
7
03/03
7,5
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes
Z předchozího obrázku je patrné, že v průběhu sledovaného období dosahuje míra nezaměstnanosti v okresu Blansko vždy nižších hodnot než v České republice. Do poloviny roku 2003 se nezaměstnanost v okresu Blansko drží pod 9%, pozitivní vývoj ovlivnil rozvoj sezónních prací podpořený velmi příznivým počasím. Míra nezaměstnanosti se v září 2003 zvýšila až na 9,5% (zvýšení počtu uchazečů z řad absolventů) a stejná míra neza-
- 33 -
městnanosti zůstala i k prosinci roku 2003. V roce 2004 míra nezaměstnanosti klesá z lednových 9,1% až na 7,8% v květnu, opět příznivé počasí podpořilo rozvoj sezónních prací, v červenci se míra nezaměstnanosti zvyšuje jen na 8,4%, protože se výrazným způsobem nezvýšil počet absolventů, přírůstek absolventů se však projevil v druhé polovině roku 2004. Změna metodiky v červnu 2004 měla za následek nižší míru nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v roce 2005 se snížila z 8,9% v březnu na 8,1% v prosinci. Míra nezaměstnanosti v roce 2003 v České republice od ledna až do května klesá. Od června se projevuje přírůstek absolventů škol, který je viditelný především v červenci a míra nezaměstnanosti se zvyšuje až do září (10,1%). V dalších měsících míra nezaměstnanosti stagnuje, a k růstu dochází až v prosinci na 10,3%. V roce 2004 klesá nezaměstnanost i v České republice z 10,7% v březnu na 9,1% v září, ke konci roku se opět zvyšuje na 9,5% a to především v důsledku ukončování sezónních prací v zemědělství, stavebnictví, obchodu a službách. V roce 2005 se míra nezaměstnanosti snížila o půl procentního bodu na konečných 8,9%.
Obrázek 2
Vývoj pracovní síly vyjádřené podílem k pracovní síle v březnu 2003 104,0 102,0 100,0 %
Blansko 98,0
ČR
96,0
0 3 /0 3 0 6 /0 3 0 9 /0 3 1 2 /0 3 0 3 /0 4 0 6 /0 4 0 9 /0 4 1 2 /0 4 0 3 /0 5 0 6 /0 5 0 9 /0 5 1 2 /0 5
94,0
- 34 -
Za nižší mírou nezaměstnanosti projevující se od druhého pololetí roku 2004 jak v okresu Blansko, tak i v České republice, můžeme nalézt metodickou změnu, kdy míra nezaměstnanosti se již nepočítá ze všech uchazečů o zaměstnání, ale pouze z tzv. dosažitelných uchazečů, výsledkem je statisticky nižší počet uchazečů o zaměstnání. Za dosažitelného je považován uchazeč, který může do zaměstnání nastoupit okamžitě. Snížený počet uchazečů o zaměstnání ovlivnil také zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti s účinností od 1. října 2004, neboť výrazným způsobem zpřísnil podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti. Za větším poklesem míry nezaměstnanosti v České republice lze spatřovat především zvyšující se zaměstnanost v rámci České republiky. V okresu Blansko naopak stále převažuje ubývající počet uchazečů o zaměstnání nad klesající zaměstnaností.
Obrázek 3
Blansko
12/05
09/05
06/05
03/05
12/04
09/04
06/04
03/04
12/03
09/03
06/03
17 15 13 11 9 7 5
03/03
Počet uchazečů na 1 volné místo
ČR
Pokles počtu uchazečů na volné pracovní místo v druhé polovině roku 2003 v okresu Blansko je způsoben zejména vznikem dalších nových míst, z březnových 398 se počet volných míst zvýšil na 588 v prosinci 2003. Nová pracovní místa vytvářely především firmy Celestica v Ráječku, Alps Electric v Boskovicích, ale také tradiční firma Adast Adamov. Velké množství pracovních míst nahlásila firma APOS Auto pro obšívání volantů. V roce 2004 dochází v okresu Blansko k významnému poklesu počtu volných pracovních míst až na 351 v závěru roku, volná pracovní místa stále vytvářejí Celestica, Alps Electric,
- 35 -
Adast Adamov. V roce 2005 dochází k výraznému nárůstu počtu volných míst z březnových 452 na 565 v prosinci 2005. Největší počet volných míst je opět v Celestice a Alps Electric. Volná místa jsou především na dobu určitou, neboť stále více zakázek (většinou jednorázových) získávají menší firmy, které chtějí zaměstnat pracovníky pouze do splnění zakázky.
6.4. Nezaměstnanost osob zdravotně postižených Osoby zdravotně postižené mají velmi těžkou pozici při nacházení uplatnění na trhu práce. Velmi často musí překonávat překážky, které si nedokážeme představit. Jejich situaci dokumentuje i následující tabulka, která vyjadřuje jejich podíl na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Tabulka 2 Vývoj celkové míry nezaměstnanosti osob zdravotně postižených (vyjádřené podílem ku všem uchazečům)
Blansko
ČR
03/03
17,6
13,1
06/03
18,1
13,6
09/03
17,4
13,2
12/03
18,0
13,2
03/04
17,8
13,3
06/04
19,6
14,0
09/04
18,8
13,7
12/04
19,3
13,8
03/05
19,5
14,1
06/05
21,1
15,2
09/05
20,0
14,8
12/05
21,0
14,8
- 36 -
Při prvním pohledu na tabulku 2 zjistíme, že míra nezaměstnanosti osob zdravotně postižených je v okresu Blansko vyšší než v České republice. Míra nezaměstnanosti osob zdravotně postižených se v Blansku pohybuje v roce 2003 blízko 18%, v roce 2004 přesahuje 19% a v roce 2005 dosahuje již 21%. V České republice se míra celkové nezaměstnanosti zdravotně postižených osob pohybuje v roce 2003 okolo 13%, v roce 2004 se blíží 14% a v roce 2005 téměř 15%. Prozatím se můžeme domnívat, že osoby se zdravotním postižením mají těžší postavení na trhu práce v okresu Blansko.
Obrázek 4 Změna počtu uchazečů zdravotně postižených 30,0 25,0 %
20,0 15,0 10,0
Blans ko
12/05
09/05
06/05
03/05
12/04
09/04
06/04
03/04
12/03
09/03
0,0 -5,0
06/03
5,0
ĆR
Pzn.: Přírůstky jsou vyjádřeny k počtu uchazečů zdravotně postižených v březnu 2003
Předchozí graf nám ukazuje, že se počet uchazečů se zdravotním postižením téměř neustále zvyšoval vzhledem k březnu 2003, v prosinci 2004 se v Blansku zvýšil asi o 7,5% a v České republice o 3,7%, významným způsobem se však počet uchazečů zdravotně postižených zvýšil na začátku roku 2005, v okresu Blansko k 17% a v celé České republice na 10,3%, v roce 2005 však dochází ke stagnaci a počet uchazečů se ustálil v okresu Blansko na 12%, resp. necelých 9% v celé České republice vzhledem k březnu 2003.V absolutním vyjádření se počet uchazečů zvýšil z 839 v březnu 2003 na 941 k 31.12.2005 v okresu Blansko. Na tuto statistiku se můžeme dívat různými úhly pohledu. První vychází z toho, že registrovaná míra nezaměstnanosti nevyjadřuje reálnou úroveň nezaměstnanosti těchto osob, ale spíše podíl osob na celkovém počtu uchazečů, a pokud se počet těchto uchazečů zvyšuje, je pravděpodobné, že tyto osoby se domnívají, že existuje reálnější šance najít uplatnění
- 37 -
na trhu práce prostřednictvím úřadů práce. Z druhého úhlu pohledu je patrné, že se zvyšuje počet osob, které nejsou zaměstnavatelé ochotni zaměstnat. Skutečností ovšem zůstává, že daná statistika nám neposkytne dostatečné informace, abychom mohli daný stav přesně posoudit.
Obrázek 5
Počet uchazečů zdravotně postižených připadajících na 1 volné místo
Blansko
12/05
09/05
06/05
03/05
12/04
09/04
06/04
03/04
12/03
09/03
06/03
ČR
03/03
200 175 150 125 100 75 50 25 0
Celkový počet uchazečů zdravotně postižených hledajících volné místo desetinásobně převyšuje počet nabízených volných míst (viz. předchozí obrázek). Danou skutečnost významně ovlivňuje nejen zvyšující se počet uchazečů, ale také velmi málo volných míst pro tyto uchazeče. Během sledovaného období činil v okresu Blansko největší počet uchazečů na jedno pracovní místo v březnu 2004, kdy dosahoval hodnoty 182, protože bylo vytvořeno pouze jedno pracovní místo. V průběhu roku 2004 hodnota nepřevyšuje 100 uchazečů (mimo září) a významnější pokles je zaznamenán až od 3. čtvrtletí roku 2004 především díky vzniku nových pracovních míst. Je patrné, že v České republice je situace mnohem příznivější. Jedním z hlavních důvodů, které spatřuji v nižší uplatnitelnosti těchto osob na trhu práce v okresu Blansko, souvisí s převažujícím odvětvovým zaměřením firem. Zatímco v rámci České republiky převažuje počet zaměstnanců v terciálním sektoru, v okresu Blan-
- 38 -
sko je nejvíce zaměstnanců zaměstnáno v sekundárním sektoru (především průmyslu a stavebnictví). Domnívám se, že obecně je snazší zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve službách než v průmyslové činnosti. Hlavní příčiny malého počtu vytvoření volných pracovních míst pro občany zdravotně postižené souvisí především se skutečností, že pracovník se zdravotním omezením obecně odvádí nižší pracovní výkon, který je ovlivněn jeho zdravotním stavem, a proto zaměstnavatelé dávají přednost pracovníkům bez tělesného postižení. Další problémy lze spatřovat ve vyšší nemocnosti pracovníků a s tím souvisejících vyšších nákladech pro zaměstnavatele vzniklých v souvislosti s pracovní náhradou zaměstnance. V případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením nedokážou podnikatelské subjekty vytvořit dostatečný počet pracovních míst, a proto je nutné pomocí státních zásahů spojovat se zaměstnáním těchto občanů finanční výhody pro zaměstnavatele.
Tabulka 3 Podíl uchazečů zdravotně postižených pobírajících podporu na všech uchazečích s nárokem na podporu v nezaměstnanosti
ČR
Blansko
2003
2004
2005
2003
2004
2005
31.3.
11,7
11,4
16,7
8,1
8,3
11,0
30.6.
11,0
12,1
18,9
8,4
8,8
12,2
30.9.
8,5
11,1
16,7
7,2
7,7
12,0
31.12.
9,8
16,3
15,5
7,6
10,7
11,2
Celkový podíl osob zdravotně postižených pobírajících podporu v nezaměstnanosti v okresu Blansko se během roku 2003 snížil, z 11,7% v březnu na 9,8% v prosinci. Za snížením podílu osob handicapovaných stojí nejen pokles počtu osob s nárokem na podporu, ale hlavně zvýšení celkového počtu uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti,
- 39 -
který se začal projevovat od září 2003. Za nárůstem počtu osob s nárokem na podporu v nezaměstnanosti stojí především mladiství a absolventi, jejichž počet se od března do září 2003 zdvojnásobil z 258 na 583. V roce 2004 se podíl drží okolo 11%, až v závěru roku 2004 se zvyšuje na 16%. Podle mého názoru ovlivnila stav na konci roku 2004 významným způsobem účinnost zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který nárok uchazeče na podporu v nezaměstnanosti podmiňuje odpracováním nejméně 12 měsíců za poslední 3 roky v pracovní činnosti, která zakládá povinnost odvádět zdravotní pojištění a důchodové pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Tuto podmínku splňovalo velmi málo absolventů a mladistvých, a proto se výrazně změnil jejich počet s nárokem na podporu. Menší vliv mělo i navýšení celkového počtu osob zdravotně postižených s nárokem na příspěvek. Můžeme říci, že podobný trend nastal na celém území České republiky.
6.4.1. Plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně postižených
Tabulka 4 Plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně postižených v okresu Blansko
2003
2004
2005
225,0
200,0
209,0
Počet zaměstnanců
20799,0
20280,0
21758,5
Zaměstnáním OZP
1033,9
1016,0
1099,8
Odběrem výrobků
73,6
123,1
117,7
Odvodem do státního rozpočtu
75,0
48,0
61,6
Počet zaměstnavatelů
Zdroj: Úřad práce Blansko
Počet všech zaměstnanců pracujících u zaměstnavatelů, kteří mají plnit povinný podíl, se v roce 2004 snížil, ale v roce 2005 významněji navýšil, a tak se reálně zvyšuje počet zdravotně postižených zaměstnaných osob. Dané údaje nás přesvědčují o tom, že zaměstnanost osob zdravotně postižených se zvyšuje, alespoň u zaměstnavatelů zaměstnávajících
- 40 -
více než 25 zaměstnanců. V součtu všichni zaměstnavatelé plnili povinný podíl v roce 2003 na 5,7% a v dalších letech na 5,9%. Je velmi pozitivní, že někteří zaměstnavatelé poskytují pracovní místo více osobám, než ke kterému jsou ze zákona povinni, a doufám, že stávající trend zůstane zachován.
Obrázek 6
Způsoby plnění povinného podílu zaměstnavateli v okresu Blansko Odvodem do státního rozpočtu
110
%
100 Odběrem výrobků a služeb od zaměstnavatelů Zaměstnáváním OZP
90 80 70 2003
2004
2005
Zdroj: Úřad práce Blansko
Zaměstnavatelé plní povinný podíl především zaměstnáváním zdravotně postižených osob, daný způsob činil v roce 2003 necelých 88% a snížil se na 86% v roce 2005. Plnění povinného podílu formou odběru výrobků a služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením se z 6% navýšil na necelých 10% a odvod do státního rozpočtu poklesl z 6% v roce 2003 na necelých 5% v roce 2005. Myslím si, že pokles náhradního plnění formou odvodu do státního rozpočtu ovlivnily dva faktory vyplývající z účinnosti zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Prvním z nich je povinnost organizačních složek státu a státem zřízených organizací plnit povinný podíl pouze zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a druhým je zvýšení odvodu na jednoho zaměstnance, za kterého se povinný podíl neplní, z 1,5násobku na 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 3 čtvrtletí sledovaného roku. Celková částka odvodu na 1 zaměstnance se zvyšuje i v důsledku růstu průměrné měsíční mzdy v národním
- 41 -
hospodářství. Pokud vezmeme v úvahu absolutně vyplacené částky, v roce 2003 odvedly organizace zaměstnávající více než 25 zaměstnanců do státního rozpočtu celkem 1 909 594 Kč, v roce 2004 celkem 1 306 350 Kč a v roce 2005 celkem 2 546 997 Kč.
6.5. Absolventi škol Absolventi škol patří mezi uchazeče, kteří se musí přizpůsobovat novému prostředí, které pro ně trh práce představuje, a proto je jim také ze zákona věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Nezaměstnanost absolventů hodnotím za duben a září zvolených roků, protože dubnové hodnoty zahrnují absolventy z minulého školního roku, a zářijové hodnoty obsahují i všechny absolventy ze sledovaného kalendářního roku.
Obrázek 7 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti absolventů 09/05 04/05 09/04 ČR
04/04
Blansko 09/03 04/03 0
5
10
15
20
%
Míra nezaměstnanosti absolventů vyjádřená počtem registrovaných absolventů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v meziročním srovnání mezi dubnem 2003 a dubnem 2005 klesla z 11% na necelých 9% v okresu Blansko. V meziročním srovnání zářijových hodnot se snížila registrovaná nezaměstnanost absolventů z 14,4% v roce 2003 na 10,9% v roce 2005.
- 42 -
Hodnoty za území celé republiky vykazují podobný vývoj. Dubnová hodnota míry nezaměstnanosti absolventů se snížila z 9% za rok 2003 na 6% v roce 2005, nezaměstnanost absolventů se meziročně snížila i v září, z 11,4% na 8,4%. Nižší míra nezaměstnanosti absolventů je způsobena především úbytkem počtu evidovaných absolventů na úřadech práce související se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti 1.10.2004 a který u absolventů výrazněji zpřísnil podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti.
Tabulka 5
ČR
09/05
04/05
09/04
04/04
Blans ko
09/03
8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00
04/03
%
Počet abs olventů na 1 volné mís to
Pzn.: Data za rok 2003 zahrnují i volná místa pro mladistvé
Pokud se podíváme na absolventy z pohledu počtu volných míst, je jejich situace mnohem příznivější než u osob zdravotně postižených. V okresu Blansko se v roce 2003 na 1 volné místo pro absolventy ucházelo 2,9 uchazeče v dubnu respektive 3,6 uchazeče v září, v roce 2005 je to již pouze 2,2 uchazeče v dubnu respektive 2,1 v září. V České republice je situace méně příznivá, ale postupně se lepší, v průměru za celou Českou republiku se počet uchazečů připadajících na 1 volné pozvolna snižuje, v září 2003 se jednalo o 7 uchazečů a v září 2005 již jen o 5 uchazečů na 1 volné místo. Za zlepšujícími statistickými čísly týkajícími se počtu uchazečů připadajících na 1 volné místo lze nalézt nejen snížený počet absolventů registrovaných na úřadech práce, ale i zvyšující se počet volných míst pro absolventy. Nesmíme opomenout, že záleží na struktuře volných míst a s nimi souvisejícími znalostmi, které jsou od potencionálního zaměstnance vyžadovány.
- 43 -
6.5.1. Struktura uchazečů o zaměstnání podle typu vzdělání
Nezaměstnanost absolventů ovlivňují i jiné faktory než změny v právních normách upravujících zaměstnanost. Jedním z velmi významných faktorů je i typ absolvované školy, neboť na trhu práce, kde převažuje průmyslová činnost, mají určitě větší šanci najít pracovní uplatnění právě absolventi některého z oborů průmyslové činnosti, v případě, že převažují firmy zaměřené na poskytování služeb je pravděpodobnější, že firmy budou upřednostňovat především zaměstnance s vyšší kvalifikací.
Tabulka 6 Registrovaní nezaměstnaní absolventi podle vzdělání Vyučení
Gymnázium
SOŠ s maturitou
VOŠ
VŠ
ČR
BK
ČR
BK
ČR
BK ČR BK ČR
04/03 40,3 44,0
5,8
5,7
26,8
28,8
6,6 3,5 10,9 7,6
09/03 40,6 43,8
3,6
3,6
23,9
27,0
4,2 3,1 13,5 9,3
04/04 43,9 45,0
3,5
5,3
24,7
26,9
4,7 2,7 9,0 7,3
09/04 37,5 41,7
4,2
3,8
26,6
26,8
4,5 3,9 13,3 9,9
04/05 41,5 44,1
8,1
6,0
26,1
27,4
5,2 3,1 5,9 6,9
09/05 29,1 39,7
4,8
3,4
31,1
28,6
7,2 4,6 9,8 9,5
BK
Pzn.: Zkratka BK značí Blansko
Podle uvedené tabulky zjistíme, že nejtěžší pozici při hledání uplatnění na trhu práce mají vyučení absolventi a absolventi ze střední odborné školy zakončené maturitou. Podíl absolventů s výučním listem se v okresu Blansko snížil z 40,6% v září 2003 na 29,1% v září 2005, v České republice z 44% v září 2003 na 39,7% v září 2005. Podíl absolventů střední odborné školy s maturitou na všech absolventech, ucházejících se o zaměstnání, se v okresu Blansko zvýšil z 23,9% v září 2003 až na 31% v září 2005. V České republice dosahovala míra nezaměstnanosti absolventů středních odborných škol s maturitou přibližně 28% po celé sledované období, v absolutním vyjádření počet
- 44 -
uchazečů pouze s maturitou v okresu Blansko stagnuje a v rámci republiky počet evidovaných uchazečů klesá.
6.5.2. Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů škol
Dlouhodobá nezaměstnanost, která může zajisté postihnout každého uchazeče o zaměstnání, představuje závažný ekonomický a sociální problém, který má především na absolventy velmi nepříznivý vliv. Pojem dlouhodobá nezaměstnanost znamená, že nezaměstnanost trvá déle než 6 měsíců. Absolventi, kteří se připravovali na povolání, ke kterému si pravděpodobně vytvořili určitý vztah zjistí, že nemohou začít vykonávat danou práci. Skutečnost dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů má dopad nejen na samotné absolventy, ale později může ovlivnit vývoj celého trhu práce, neboť absolventi představují budoucí pracovní sílu každé ekonomiky, a pokud nemohou již ze začátku získat dostatečné pracovní zkušenosti, mohou mít problémy s pracovním uplatněním i později. Obrázek 8
Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů vyjádřená podílem ke všem evidovaným absolventům 80,00 %
60,00
Blansko
40,00
ČR
20,00 0,00 04/03
09/03
04/04
09/04
04/05
09/05
- 45 -
Z předchozího obrázku vyplývá, že dlouhodobá nezaměstnanost absolventů všech druhů studia je dlouhodobý problém, který zaslouží větší pozornost, protože pokud se zaměříme pouze na dubnové hodnoty, dosahuje míra dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů více než 50% ze všech registrovaných absolventů na úřadu práce, jak v okresu Blansko, tak na území celé České republiky. Z uvedeného vyplývá, že u nezaměstnaných absolventů existuje velká pravděpodobnost, že jejich nezaměstnanost bude dlouhotrvajícího charakteru. V další části se zaměřím na dlouhodobou nezaměstnanost absolventů, kteří získali úplné střední odborné vzdělání s maturitou bez vyučení.
Obrázek 9
uchazeči oboru podnikání
09/05
04/05
09/04
04/04
Uchazeči oboru ekonomika 09/03
50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
04/03
%
Podíl vybraných skupin absolventů na celkové nezaměstnanosti osob s maturitou v České republice
Je zřejmé, že u absolventů oboru ekonomika a administrativa a oboru podnikání, které tvoří největší skupiny uchazečů s maturitním vzděláním, jak v České republice, tak v okresu Blansko, se v České republice jejich podíl na celkovém počtu uchazečů s maturitou podařilo snížit ze 40% na 30%, především v důsledku poklesu celkového počtu registrovaných absolventů těchto oborů. V okresu Blansko míra nezaměstnanosti absolventů těchto oborů dosahuje v září 2003 33%, o rok později klesá na 28%, v září 2005 dosahuje 37,8%. V absolutním vyjádření počet výše zmíněných uchazečů stagnuje.
- 46 -
Obrázek 10
ČR
09/05
04/05
09/04
04/04
Blansko
09/03
40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0
04/03
%
Podíl dlouhodobě nezaměs tnaných abs olventů oboru ekonomika na všech dlouhodobě nezaměstnaných abs olventech s maturitou
Při pohledu na dlouhodobou nezaměstnanost absolventů, kteří získali maturitu v oboru ekonomika, administrativa není situace vůbec příznivá. Z grafu je patrné, že pokud se absolvent stane nezaměstnaným, je velmi náchylný i k dlouhodobé nezaměstnanosti. Předpokládám, že je to v důsledku chybějící dostatečné praxe. Domnívám se, že jistý vliv měl na snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů oboru ekonomika a administrativa (především v České republice), i nový zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který reagoval na dlouhodobou nezaměstnanost absolventů zavedením individuálních akčních plánů a současným zpřísněním podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti.
- 47 -
Obrázek 11
30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0
ČR
09/05
04/05
09/04
04/04
09/03
Blansko
04/03
%
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů maturitního oboru podnikání na všech dlouhodobě nezaměstnaných absolventech
Z obrázku je patrné, že počet dlouhodobě nezaměstnaných absolventů maturitního oboru podnikání se v roce 2004 snížil v rámci okresu Blansko, i v průměru za Českou republiku, ale v roce 2005 se opět zvýšil. Je pravděpodobné, že nový zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, výrazným způsobem nepřispěl ke zmenšení míry dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů maturitního oboru podnikání.
7. Závěr Míru registrované nezaměstnanosti v okresu Blansko se podařilo snížit z 9,5% v prosinci 2003 na 8,1% v prosinci 2005, v České republice míra nezaměstnanosti klesla z 10,3% v prosinci 2003 na 8,9% v prosinci 2005. Pokles míry nezaměstnanosti v okresu Blansko je způsoben zejména snížením počtu uchazečů o zaměstnání a celkově zlepšenou situací ekonomiky v okresu Blansko. Změny v právní úpravě zaměstnanosti mohou mít odlišný dopad na jednotlivé uchazeče o zaměstnání a nemusí vždy přinášet požadovaný efekt. V případě osob se zdravotním postižením je situace jednoznačná. Zákonná úprava striktně nařizuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením v podobě povinného podílu 4% ze všech zaměstnanců zaměstnavatele. Ustanovení platí pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců. Samozřejmě musíme brát v úvahu, že údaje jsou do-
- 48 -
stupné pouze od zaměstnavatelů, kteří mají více než 25 zaměstnanců, ale na druhou stranu nepředpokládám, že menší zaměstnavatelé ovlivňují významným způsobem zaměstnanost osob s tělesným postižením. Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce v okresu Blansko se vyvíjí následovně. Celková nezaměstnanost osob se zdravotním postižením se zvýšila z 18% k 31.12.2003 na 19,3% v prosinci 2004 až na 21% ke konci prosince 2005. Celkový počet osob zdravotně postižených , za které zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci plnili povinný podíl, dosáhl v roce 2003 v okresu Blansko 1 033, v roce 2004 1 016 a v roce 2005 1 099 osob. Zvýšení počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením ovlivnila nejen změna podmínek pro náhradní plnění formou odvodu do státního rozpočtu, ale také růst celkového počtu zaměstnanců u větších zaměstnavatelů. Nesmíme zapomenout, že od roku 2005 se zvýšila částka odvodu za 1 zaměstnance při neplnění povinného podílu, z 1,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství ve sledovaném roce na 2,5násobek, a tento způsob začal být pro zaměstnavatele v okresu Blansko velmi nevýhodný, což dokládá i pokles počtu zaměstnanců zdravotně postižených, za které bylo náhradní plnění formou odvodu do státního rozpočtu uskutečněno. V případě, že by musel zaměstnavatel odvádět náhradní plnění odvodem do státního rozpočtu podle právní úpravy platné do konce roku 2004, odváděl by za rok 2005 za každého zdravotně postiženého zaměstnance 27 632 Kč, podle nové právní úpravy je to však 45 053 Kč. Větší zaměstnavatele motivuje tato změna k upřednostňování ostatních způsobů plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, především formou odběru výrobků a služeb od zaměstnavatelů, jejichž zdravotně postižení zaměstnanci tvoří více než 50% všech zaměstnanců daného podniku. Domnívám se, že zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti pozitivně ovlivnil zaměstnanost osob se zdravotním postižením. Zvýšení jejich počtu u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v roce 2005 o 8,2% oproti roku 2004 má jistě svůj význam, i vzhledem ke skutečnosti, jak málo volných pracovních míst je těmto uchazečům nabízeno. Na druhou stranu ze zvýšení celkového počtu uchazečů v okresu Blansko se zdravotním handicapem z 902 v prosinci 2003 na 950 osob v prosinci 2004 a z mírného snížení na 941 osob v prosinci 2005 je patrné, že stále existuje mnoho osob se zdravotním postižením, které
- 49 -
vhodnou práci marně hledají, a že pro vyšší zaměstnanost takto postižených osob je nutné učinit další změny. Jsem přesvědčen, že zvýšení počtu uchazečů se zdravotním postižením můžeme hodnotit spíše pozitivně, neboť stále více uchazečů věří, že úřad práce jim pomůže najít vhodnou práci. Otázkou však zůstává, jakými způsoby zvýšit zaměstnanost osob se zdravotním postižením. Zavedení povinného podílu u všech zaměstnavatelů by pravděpodobně vyvolalo nesouhlas u všech menších zaměstnavatelských subjektů, ale na druhou stranu se domnívám, že zavedení plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením i pro ostatní zaměstnavatele, může významně zvýšit těchto osob. Šanci vidím také ve větším využívání osob zdravotně postižených při příležitostných veřejně prospěšných pracích, které představují vhodný nástroj ke zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, neboť mezi uchazeči o zaměstnání převažují především lidé částečně invalidní, a proto si myslím, že je nutné vytvářet více pracovních míst formou veřejně prospěšných prací. Ze strany neziskových organizací očekávám vytváření pracovních míst, která budou spojena s péčí o starší občany, neboť právě osoby částečně invalidní se dokáží lépe vžít do pozice občanů, kteří mohou mít také zdravotní problémy, a proto můžeme předpokládat, že se o starší občany dovedou lépe postarat. Bylo by účelné více využívat osoby částečně invalidní na zajišťování sociálních služeb (především pro starší občany). K realizaci výše uvedených opatření je pravděpodobně nezbytná finanční podpora ze strany státu. Pravdou zůstává, že tito lidé mají horší postavení na trhu práce kvůli omezeným schopnostem se pohybovat, vykonávat určité práce a menší výkonnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že se nacházíme v době informačních technologií, je jednou z cest, které povedou k začlenění těchto lidí do společnosti respektive na trh práce, dosažení určitého stupně vzdělání. Proto je nezbytné, aby se většina vzdělávacích institucí zaměřila na odbourání bariér, které osobám s tělesným postižením znesnadňují proces vzdělávání.
Při prvním pohledu na postavení absolventů na trhu práce vidíme, že jejich situace je na první pohled uspokojivá. Míra nezaměstnanosti absolventů v okresu Blansko klesá, v září 2003 dosahuje 14,4% a v září 2005 již jen 10,9%. Míra nezaměstnanosti absolventů v okresu Blansko je sice vyšší než celková míra nezaměstnanosti okresu Blansko,
- 50 -
avšak v porovnání s osobami se zdravotním postižením dosahuje velmi nízkých hodnot. Absolutní počet uchazečů z řad absolventů se sice postupně snižuje, což přičítám vlivu zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který s účinnosti od 1. října 2004 zpřísnil podmínky na vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Jsem však přesvědčen, že zpřísnění nároků na vyplácení podpory v nezaměstnanosti je především pro absolventy, velmi pozitivní věc, neboť je více motivuje k vlastní aktivitě při hledání pracovního místa. V současnosti slouží úřad práce absolventům především v případě potřeby placení povinného zdravotního pojištění, které je pro každého občana České republiky povinné. Problémem stále zůstává vyřešení dlouhodobé nezaměstnanosti, neboť ta představuje velmi vážný problém pro absolventy i ostatní účastníky na trhu práce. V případě, že si student zvolí málo žádaný studijní obor, může ihned po absolvování školy mít problémy s pracovním uplatněním. Průměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů dosahuje v okresu Blansko v dubnu 2003-2005 hodnoty 60% a v září 2003-2005 necelých 20%, velmi podobný stav existuje i u uchazečů s maturitou. Předpokládám, že z dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů, která se projevuje především v dubnu kalendářního roku, vyplývá, že získat pracovní místo v období září až duben je pro absolventy škol velmi obtížné. Nejvíce registrovaných absolventů s maturitou je z oboru ekonomika a administrativa a z oboru podnikání. Podle mého názoru mají tito absolventi dostatečné počítačové a jazykové znalosti, které mohou uplatnit ve většině podniků, ale hlavní příčinu nezaměstnanosti vidím u výše zmíněných oborů především v nedostatku praxe. Řešení alespoň u osob s maturitním vzděláním vidím v zavedení povinné praxe během studia v minimální délce 1 měsíce za rok studia a současně zavedením finanční motivace zaměstnavatelům za poskytnutí praxe studentovi v oboru jeho studia. Poskytování praxe studentům očekávám především od organizačních složek státu nebo státem zřízených organizací. Řešení můžeme nalézt i ve snížení počtu absolventů jednotlivých oborů, ale takto pouze odsuneme problém nezaměstnanosti absolventů do jiných oborů a nenalezneme způsob, který pomůže snížit nezaměstnanost všech absolventů škol. Samotný zákon o zaměstnanosti přichází snahou motivovat více mladé lidi k hledání pracovních příležitostí, ale pouhá změna podmínek pro poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nic nevyřeší.
- 51 -
Jisté je, že osoby se zdravotním postižením mají mnohem těžší postavení na trhu práce než absolventi, ať použijeme pro srovnání volná místa pro jednotlivé skupiny uchazečů nebo počet uchazečů připadajících na 1 volné místo. Cílem zákona o zaměstnanosti bylo snížení míry nezaměstnanosti. Zatímco u osob se zdravotním postižením zákonná úprava přispěla ke zlepšení jejich postavení na trhu práce v okresu Blansko, u absolventů podobná situace nenastala. Skutečností zůstává, že dlouhodobou nezaměstnanost absolventů škol se přijetím nového zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti nepodařilo vyřešit.
- 52 -
8. Literatura [1] BIČÁKOVÁ,O. Zákon o zaměstnanosti prochází novelizacemi. Právo a zaměstnání, 2005, č. 11, s. 8-13. [2] BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. [3] FESTOVÁ, J. Uplatnění absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání. 2002. 54 s. ISBN 80-85118-73- 4. [4] LEIBLOVÁ , Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. 3. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 263 s. ISBN 80-7263-328-7. [5] MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 172 s. ISBN 80-86429-08-3. [6] STEINICHOVÁ, L. Nový zákon o zaměstnanosti po vstupu ČR do EU. 1. vyd. Praha: Pragoeduca, 2004. 151 s. ISBN 80-7310-020-7. [7] http://portal.mpsv.cz [8] http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_blansko [9] Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů [10] Zpráva Úřadu práce Blansko o situaci na trhu práce za rok 2003 [11] Zpráva Úřadu práce Blansko o situaci na trhu práce za rok 2004 [12] Zpráva Úřadu práce Blansko o situaci na trhu práce za rok 2005
- 53 -
