Územní plánování - pomoc nebo brzda

Územní plánování - pomoc nebo brzda 2010 -10 -14 Bratislava

Jaroslav Dokoupil Arch.Design Group

Struktura skupiny Arch.Design Group

Skupina Arch.Design Group v roce 2009

2008

2009

Počet pracovníků

180

200

Obrat v mil. Kč

240

313

Urbanistické reference EUROPOINT Brno – přestavba ŢUB

Cíle územního plánování

Pro co potřebujeme územní plánování ?

Pro : • Vytváření podmínek pro výstavbu a udržitelný rozvoj území • Hledání souladu soukromých a veřejných zájmů • Ochranu veřejného zájmu • Ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území (Zákon č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu. )

Územní plánování je nezbytné pro vyvážený rozvoj území

Uţivatelé územního plánování Účastníci procesu přípravy a realizace výstavby /uţivatelé územního plánu

• developeři, investoři, architekti, projektanti, zhotovitelé/uživatelé • samospráva /objednatel, stanoví zásadní cíle • státní správa /pořizovatel, uplatňuje, dohlíží • veřejnost /spoluúčast, kontrola Tři architektonické disciplíny v přípravě výstavby: architektura x urbanismus x územní plánování • architektura /objekty od koncepce po detail • urbanismus /prostorové vztahy, zadání pro objekty • územní plánování /dohoda o využití území/ rozvoj území, vliv na udržitelný rozvoj, ochrana veřejného zájmu, implementace – uplatňování, vymáhání/ Územní plánování je specifickou disciplínou vyžadující hlubokou znalost legislativních procesů.

Nástroje územního plánování • Územní plán obce je jedním z nástrojů územního plánování (Zákon č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu. )

Územně plánovací podklady • Územně analytické podklady • Územní studie US

ÚPP ÚAP

• Politika územního rozvoje

• • • •

Územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Územní plán Regulační plán Územní rozhodnutí

ÚPD ZÚR ÚP RP ÚR

Příklady nástrojů ÚP Územně analytické podklady

Příklady nástrojů ÚP Územní studie Brno – Hněvkovského

Příklady nástrojů ÚPP Zásady územního rozvoje JMK

Poţadavky na územní plán Stabilní • respektování kontinuity koncepce, systémů i hlavních funkcí (dopravní a technická infrastruktury, rozvojové směry, stabilizovaná území) • reálně dosažitelné cíle a prostředky (časový aspekt, etapizace – postup změn v území)

• stabilní rozsah veřejně prospěšných staveb • odolnost vůči politickým výkyvům

Flexibilní • princip hiearchie regulace podle významu (nadmětský, celoměstský, lokální) ve všech systémech • tvrdá regulace vyšších systémů a principů (nadřazený dopravní systém, principy ochrany hodnot) • pružnost na lokální úrovni Jednoduchý a srozumitelný • uživatelsky komfortní (srozumitelná metodika) • dostupný (Internet, GIS)

Co řeší územní plán Stanoví základní koncepci • • •

rozvoje území obce, ochrany hodnot obce, plošného a prostorového uspořádání území obce (urbanistickou koncepci)

Vymezí zastavěné území Vymezí plochy a koridory • • • • •

zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, plochy a koridory pro veřejně prospěšná opatření, plochy pro územní rezervy

Stanoví podmínky pro jejich vyuţití (regulace) • •

funkční využití plochy (funkční regulaci) intenzitu využití (prostorovou regulaci)

Základní skladebnou jednotkou územního plánu je plocha, ne parcela.

Problémy implementace ÚP Hlavní problémy s realizací (implementací) územních plánů při přípravě výstavby Pro investory • nestabilita – citlivost na politické změny, nejistota pro investory • přeurčenost, nepružnost – vyvolává potřebu změn ÚP • složité používání – nesrozumitelnost • nejednotná metodika zpracování a regulací

Stavební zákon a prováděcí vyhlášky stanovují obsah a formu zpracování územně plánovací dokumentace pouze rámcově, způsob zpracování rozhodují jednotlivé obce a jejich pořizovatelé a zpracovatelé samostatně

Pro veřejnou správu a dotčené orgány • nestabilita – citlivost na politické změny, nerespektování kontinuity • obtížná vymahatelnost při prosazování kontroverzních záměrů • složité používání, nejednotná metodika

ÚP jako opatření obecné povahy Územně plánovací dokumentace se vydává jako opatření obecné povahy příslušným zastupitelstvem podle správního řádu. (Dříve obecně závaznou vyhláškou) Za stávající právní úpravy přichází v úvahu dvojí právní režim přezkoumání ÚP: • správní přezkum nadřízeným orgánem • soudní přezkum Nejvyšším správním soudem (NSS) Návrh na zrušení opatření obecné povahy může podat ve smyslu § 101a) soudního řádu správního ten, kdo tvrdí, ţe byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen. • podání návrhu zákon neomezuje ţádnou lhůtou • soud může přezkoumat i stanoviska dotčených orgánů k územnímu plánu Při rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy NSS posuzuje: • pravomoc správního orgánu vydat OOP • zda správní orgán při vydávání OOP nepřekročil meze své zákonem vymezené působnosti • zda OOP bylo vydáno zákonem stanoveným postupem • zákonností obsahu OOP • posouzení jeho přiměřenosti (proporcionality), tedy vhodnosti s ohledem na sledovaný cíl a zejména ve vztahu k oprávněnosti míry a rozsahu zásahů

Již po několika letech vydávání ÚPD jako opatření obecné povahy se ukazuje snadná napadnutelnost územních plánů : • každým, kdo se cítí krácen ve svých právech • bez časového omezení, tzn, retroaktivně • soud přitom neposuzuje věcnou podstatu napadeného řešení Stav způsobuje nejistotu pro obce, investory i veřejnost. Konkrétními příklady je zrušení ÚP VÚC Břeclavsko , ÚP města Brna související s rychlostní komunikací R 43, ÚP Prahy, zrušení změny 1000.

Technologický park Brno úprava ÚP pro CEITEC Technologický park Brno, úprava ÚP pro CEITEC – příklad přeurčenosti ÚP Regulační plán TPB/1996

Územní plán 1994 – převzal RP jako změnu

Technologický park Brno úprava ÚP pro CEITEC

Územní plán po změně

Územní plán – úprava pro CEITEC

Technologický park Brno úprava ÚP pro CEITEC

Srovnání původního ÚP před změnou a konceptu nového ÚP Územní plán původní

Územní plán – nový koncept

Územní plán města Brna – stávající

MAGISTRÁT MĚSTA BRNA ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE

•ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA BRNA 1994 vydaný obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, ve znění obecně závazných vyhlášek statutárního města Brna č. 1/2005, č. 5/2005, č. 10/2005, č. 12/2005, 35/2005, č. 7/2006, č. 9/2006, č. 12/2006, č. 22/2006, č. 26/2006 a opatřeními obecné povahy č. 1/2007, 1/2008, 1/2009, 3/2009,4/2009, 5/2010 a 6/2010 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.5.2010, č.j. 9 Ao 1/2010-84 Opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna dne 3. 11. 1994, se v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť a včetně všech souvisejících ochranných pásem zrušuje dnem vyhlášení tohoto rozsudku.

srpen 2010


Zásady regulace území • Plochy stavební • Plocha nestavební volné • Funkční plochy – hlavní funkce plochy • Funkční typy - stanoví podrobnější účel Například • • • • •

Funkce plochy – bydlení Funkční typy BP plochy předměstského bydlení BC plochy čistého bydlení BO plochy všeobecného bydlení


Míra stavebního vyuţití IPP – index podlaţních ploch IPP je určen pro návrhové plochy bydlení, smíšené a pracovních příležitostí vyjma PZ, PL, vždy jako maximální, a v uvedených případech i jako minimální přípustný počet m2 hrubé podlažní plochy na 1 m2 základní funkční plochy; při jeho aplikaci na pozemek nebo soubor pozemků disponibilních pro konkrétní stavební záměr je nutné výpočet vztáhnout k výměře těchto pozemků. Stávající územní plán nereguluje výškovou úroveň zástavby


Územní plán města Brna – nový Podmínky vyuţití území Využití území je regulováno:  Obecnými podmínkami využití území  Základními podmínkami využití základní plochy 

podmínky využití území dle typu plochy (celkem 19 funkčních typů ploch, z toho 9 pro zástavbu)



specifikace prostorového uspořádání (plošné uspořádání + výšková úroveň)



specifikace způsobu využití (jedinečné využití – např. ZOO apod., pro vybraný účel – např. základní škola apod.)

 Doplňujícími podmínkami využití území 

členění území (např. území určená ke zpracování RP, územní rezervy)



režimy (např. ÚSES, rekreační oblast, pásmo výškové regulace)



systémy (např. protipovodňová opatření, dopravní a technická infrastruktura)

Územní plán města Brna – nový Základní podmínky vyuţití území

Územní plán města Brna – nový Základní podmínky vyuţití území

ZÁKL ADNÍ

Územní plán města Brna – nový Plošné uspořádání zástavby

k = kompaktní

v = volná

a = areálová

r = rodinná kompaktní

d = rodinná volná

o = stavebně omezená

x = bez zástavby Poznámka: minimální plošné zastoupení zeleně je uvedeno v textové části ÚP pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím, ne pro struktury.

Územní plán města Brna – nový Výškové úrovně zástavby

Označení

Výškové rozpětí

Počet podlaţí

1

3 až 7 m

1 až 2

2

3 až 10 m

1 až 3

3

6 až 16 m

2 až 5

4

9 až 22 m

3 až 7

5

12 až 28 m

4 až 9

Územní plán města Brna – nový Posuzování výškových staveb

Za výškovou budovu je považována každá budova nad úrovní výškové hladiny specifikované v ÚP

Výškové budovy není možné umisťovat:  v pásmu výškové regulace, (MPR a její ochranné pásmo, říční niva, vyvýšeniny Kraví Hora a Žlutý kopec)  v oblastech vymezených jako plochy chráněných pohledů

Podmínky pro posouzení umisťování budov do 50 m výšky      

urbanistické souvislosti ochrana pohledů na krajinu a svahy dostupnost VHD a IAD kapacita technické infrastruktury rozsah veřejných prostranství splnění technických podmínek

Budovy nad 50 m  lokalita Heršpická – Pražákova – Bidláky VMO

Územní plán města Brna – nový Hlavní výkres

Územní plán města Prahy – stávající

Územní plán města Prahy – stávající

Míra vyuţití území • Kód maximálního využití území (A - K ) • Je definován koeficientem podlažních ploch KPP a koeficientem zeleně KZ. • Dále je stanoven minimální podíl bydlení (0 – 9) • Kód funkční plochy např.: OC-A9

Územní plán města Prahy – nový


Zásady prostorové regulace (1) Prostorová regulace se řídí pravidly závislými na poloze plochy v zónách prostorové regulace, kterými jsou: • I. zóna – Území vyhlášených památkových rezervací • II. zóna – Území se zákazem výškových a rozměrných staveb a památkové zóny • III. zóna – Ostatní území (2) Základními prvky prostorové regulace jsou: • struktura • výšková hladina • podíl zeleně na rostlém terénu • koeficient podlažních ploch • specifické regulativy

Územní plán města Prahy – nový 3.3.2 Kód struktury zástavby (1) Pro všechna území je stanoven písmenným kódem základní typ struktury: R – rostlá K – kompaktní O – otevřená V – volná A – areály

(2) Pro stabilizované území je stanoven rozšířený typ struktury: R1 – rostlá městského charakteru R2 – rostlá venkovského charakteru K1 – kompaktní bloková K2 – kompaktní monobloky O1 – otevřená izolovaná O2 – otevřená souvislá O3 – otevřená vilová V1 – volná sídlištní V2 – volné monobloky A1 – areály kompaktní A2 – areály rozvolněné A3 – areály specifické


3.3.3 Kód výškové hladiny (1) Pro vymezené plochy je stanovena číselným kódem výšková hladina: • 3 = do 3 podlaží • 5 = do 5 podlaží • 8 = do 8 podlaží • 12 = do 12 podlaží (2) Pro stanovení relativní výšky stavby je stanovena tzv. porovnatelná výška stavby, kde přepočitatelnou konstrukční výškou podlaží jsou 3 m. Poznámka: výškové stavby podléhají režimu zvláštního posouzení přípustnosti. 3.3.4 Kód podílu zeleně (1) Na vymezených plochách je stanoven minimální procentuální podíl zeleně na rostlém terénu. (2) Nižší podíl zeleně je nepřípustný, popřípadě podmíněně přípustný za podmínky, že velikost posuzované plochy celého stavebního záměru je menší než 0,25 ha, případně že neklesne pod současný podíl zeleně v rámci celé plochy s vymezeným kódem. 3.3.5 Koeficient podlaţních ploch (1) Na vymezených plochách je stanoven maximální koeficient podlažních ploch. (2) Vyšší podíl podlažních ploch je nepřípustný, popřípadě podmíněně přípustný za podmínky, že velikost posuzované plochy v „celém stavebním záměru“ je menší než 0,25 ha.



Územní plán města Brna – nový Širší vztahy

Teze:  Město na hranici geomorfologických celků

 Centrum městské aglomerace  Křiţovatka evropských dopravních koridorů

Územní plán města Brna – nový Celková koncepce rozvoje města

Hlavní cíl:  Udrţení rovnováhy mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé.

Dílčí cíle:  Ochrana přírodního potenciálu  Rozvoj kompaktního města  Funkční a prostorové vyvážení města  Územní podmínky pro rozvoj vzdělání a obchodu

koncept

Veřejně prospěšné stavby

Řeší Stavební zákon č. 183/2006 Sb. a Zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb.  VPS a VPO jsou jednou z nejvýznamnějších částí územního plánu  Zajišťují dostupnost pozemků nezbytných pro rozvoj města

Stavby:  Stavby dopravní infrastruktury  Stavby technické infrastruktury  Stavby občanského vybavení (vzdělání, výchova, zdravotnictví, veřejná správa, ochrana obyvatel)  Stavby veřejných prostranství

Opatření:    

Ke snižování ohrožení území povodněmi Ke zvyšování retenční schopnosti území K založení ÚSES K ochraně přírodního, kulturního, archeologického dědictví

Děkuji vám za pozornost Jaroslav Dokoupil hlavní architekt Arch.Design Group

Územní plánování - pomoc nebo brzda

Recommend Documents