Bankovní regulace ochrana spot ebitel nebo brzda vývoje?

Bankovní regulace – ochrana spot ebitel nebo brzda vývoje?

Mojmír Hampl viceguvernér

Česká národní banka Hotel Augustine, Praha, 15. března 2016

Český bankovní sektor – zdravý mezi nemocnými

Mapa čle ských států EU, kde byla fi a č í u sektoru v letech 2008–2016 poskytnuta stát í pomoc (červe ě).

Malta

Kypr

Pramen: Evropská komise.

• ČR se nikdy nepřipojila k tzv. Vídeňské iniciativě

Vládní dluh v portfoliích bank a jeho (možná) regulace

Vládní dluh v portfoliích bank a jeho (možná) regulace

VÝZVY V REGULACI BANKOVNÍHO SEKTORU

Lenka Jurošková, Ministerstvo financí Konference Bankovní reguŘace a dopady tĨchto zřĨn 15. bŞezna 201Ě

VÝZVY V REGULACI FINANČNÍCH TRHU/ SLUŽEB Bankovní unie a úvĨrové instituce Unie kapitáŘových trhŰ Distribuce a ochrana spotŞebiteŘe PŘatební sŘužby

I. BANKOVNÍ UNIE

I. BANKOVNÍ UNIE – HLAVNÍ CÍLE

JEDNOTNÝ MECHANISMUS PRO ŝEŠENÍ KRIZÍ– BRRD  „Bail-in“ a odpis kapitáŘ. nástrojŰ

 odpis či konverze kapitáŘových nástrojŰ a závazkŰ bank – minimalizace zapojení veŞejných prostŞedkŰ  pŞenos ztráty na akcionáŞe, násŘednĨ vĨŞiteŘe (v obrácenéř poŞadí uspokojování dle insoŘvenčního zákona)  vklady do 100 tisíc EUR kryty FPV

 MREL – řin. požadavky na kapitáŘ a odepisovateŘné závazky

 min. řnožství kapitáŘových a dŘuhových nástrojŰ podŘéhajících řožnosti odpisu (bail-in a odpis kap. nástrojŰ)  rezerva k absorpci ztrát a násŘedné rekapitalizaci  MREL stanovován individuáŘnĨ ČNB  otázkou dopady na financování (konzervativních) bank – priřární vklady nelze započítat

 Národní/Jednotný fond pro Şešení krize

 fondy pro účeŘy Şešení krize zŞízeny v rářci BRRD/SRM  v ČR cca 1Ě řŘd. Kč (resp. 2ě řŘd. pŞi zohŘednĨní trendu), v BU cca 55 mld. EUR  napŘnĨní do konce r. 2024

FONDY PRO ŝEŠENÍ KRIZE – ČR / BU 180%

160%

140%

120%

100%

80%

60%

40%

20%

0% NRF/aktiva ČS

SRF/aktiva ČS

SRF/aktiva BNP Paribas

NOVÉ REGULATORNÍ VÝZVY  Dodatečný kapitáŘový požadavek – TLAC    

gŘobáŘní reguŘatorní požadavek pro G-SIFIs kapitáŘová rezerva 18 % od r. 2022 (16 % od r. 2019) pákový pořĨr min. 6,75 % od r. 2022 (min. 6 % od r. 2019) diskuze o TLAC ve vztahu k MREL (dle BRRD)

 UkazateŘ pákového pořĨru (Basel III)

 ořezení nadřĨrného rŰstu biŘancí bank, ořezení vŘivu cykŘičnosti na úvĨrové aktivity  na řin. úrovni 3 % od r. 2018  konečná podoba na úrovni EU dosud není znářa (1. poŘ. 201ě)

 Bankovní strukturáŘní reforřa  Rářec pro řaŘé a stŞednĨ veŘké banky

 CRD IV/CRR na všechny banky v EU X princip proporcionality, revize EK v prŰbĨhu 2016

 Revize pŞístupu ke státníř dŘuhopisŰř  BasiŘejský výbor, EU diskuze

 diskuze řusí zohŘedňovat specifika euro a neeuro ČS

II. UNIE KAPITÁLOVÝCH TRHů  Akční pŘán na budování Unie kapitáŘových trhŰ (CMU) – pubŘikován EK 30. 9. 2015  CMU - dŘouhodobý projekt (do 2019) čŘenĨný na krátko-, stŞednĨ- a dŘouhodobé priority  CíŘeř je uřožnĨní Řepšího pŞístup k financování (zejřéna SMEs a infrastrukturních projektŰ)  KŘíčové principy  podpora rŰstu a zařĨstnanosti  vytvoŞení jednotného trhu  odstranĨní pŞeshraničních bariér bránících v investování  zajištĨní efektivní úrovnĨ ochrany spotŞebiteŘŰ a investorŰ

 Priority EK pro rok 2016 v rářci CMU

 stimulace rizikového kapitáŘu vytvoŞeníř tzv. fondu fondŰ  zŘepšení pŞeshraniční distribuce investičních fondŰ  ŘegisŘativní návrh v oblasti insolvence

II. UNIE KAPITÁLOVÝCH TRHů  Pozice: ČR obecnĨ vítá CMU, zejřéna podporuje postupný proces napŘňování cíŘŰ. Za kŘíčové považuje  zajištĨní prospĨchu z projektu CMU pro všechny ČS (vč. tĨch s řaŘýři nebo řénĨ rozvinutýři trhy, kam patŞí i trh český)  zařĨŞit se na iniciativy sřĨŞující z trhu, a zároveň striktnĨ prosazovat tzv. „bottom-up approach

 AktuáŘnĨ probíhající iniciativy  nová pravidla pro sekuritizaci  revize úpravy prospektu

 AktuáŘní veŞejné konzultace  o krytých dluhopisech  o rizikovéř kapitáŘu  „caŘŘ for evidence“ (konzultace ke kuřuŘativnířu dopadu fin. regulace)

III. REGULACE DISTRIBUCE  dŘouhodobý cíŘ: sjednocování principŰ reguŘace distribuce napŞíč sektory finančního trhu  požadavky na vstup osob do odvĨtví (dŰvĨryhodnost , odbornost...)  podoba oprávnĨní zprostŞedkovateŘŰ (sařostatný zprostŞedkovateŘ, vázaný zástupce), odpovĨdnost jednotŘivých čŘánkŰ distribučního ŞetĨzce  registrační procedura a inforřace v registrech  Řicencování a výkon dohŘedu

 v ochranĨ spotŞebiteŘe kŘade MF dŰraz na:  distribuční neutraŘitu reguŘace (stejná ochrana spotŞebiteŘe pro rŰzné zpŰsoby sjednávání finančních sŘužeb)  efektivitu regulace – využití nástrojŰ, které reáŘnĨ (nikoŘi jen nořináŘnĨ) zŘepší postavení spotŞebiteŘe ve vztazích s finančníři instituceři  pŞiřĨŞenost reguŘace - více povinností jen tař, kde je dŰvodnĨ vyšší potŞeba ochrany spotŞebiteŘe

 na úrovni EU obdobný vývoj  viz napŞ. pŞíprava baŘíku „IMD2-MiFID2-PRIIPs“

III. VÝZVY V REGULACI DISTRIBUCE  Nový zákon o spotŞebiteŘskéř úvĨru (ZSÚ)  transpozice sřĨrnice MCD, kořpŘexní úprava distribuce úvĨrŰ (kŘasických spotŞebiteŘských i hypoték); nyní na poŞadu schŰze PS

 NoveŘa zákona o podnikání na kapitáŘovéř trhu (ZPKT)  transpozice sřĨrnice MiFID2; koordinovaná pŞíprava s návrheř ZSÚ; nyní v LRV

 SřĨrnice o distribuci pojištĨní (IDD)  nahrazuje stávající sřĨrnici IMD; vztahuje se na všechny zpŰsoby distribuce (interní i externí), posíŘení ochrany spotŞebiteŘe, sbŘížení s úpravou podŘe MiFID2; transpoziční terřín 23. 2. 2018  MF terřín do konce roku 201Ě pŞedŘožit návrh zákona o distribuci v pojišťovnictví, kterýř bude sřĨrnice transponována

IV. VÝZVY NA TRHU PLATEBNÍCH SLUŽEB  SřĨrnice o pŘatebních účtech (PAD)  jednotné označování sŘužeb v podřínkách a sazebnících, jednoduchý pŞechod do jiné banky (tzv. switching), právo na zákŘadní pŘatební účet  transpoziční terřín: 18.9.201Ě, nyní: v kořisích LRV

 NaŞízení o řezibankovních popŘatcích  zastropování na 0,2 % pro debetní a 0,3 % pro kreditní karty  riziko zavedení nových popŘatkŰ pro kŘienty, aŘe rozšíŞení akceptační sítĨ

 Nová sřĨrnice o pŘatebních sŘužbách (PSD2)  tzv. tŞetí strany – noví poskytovateŘé pŰsobící pŞi pŘatbách na internetu, povinnost bank uřožnit jiř pŞístup k nĨkterýř údajŰř o účtech kŘientŰ  otevŞení trhu, aŘe zároveň vyšší riziko kybernetických útokŰ, vĨtší nákŘady na stranĨ bank  transpoziční terřín: 13.1.2018, MF do konce 201Ě pŞedŘoží návrh nového zákona o pŘatebníř styku

DħKUJI ZA POZORNOST

EURO konference:

„Bankovní regulace – ochrana ekonomiky i spot ebitel , nebo brzda vývoje?“

Bankovní regulace pod drobnohledem doc. JUDr. Petr Liška, Ph.D., LL.M., 15. 3. 2016

Funkční regulace Ě?ě

page 22

Bankovní regulace Současnou bankovní regulaci lze označit za velmi rozsáhlou a komplexní, a to jak co do počtu předpisů, tak i jejich podrobnosti – Množství aktuálně platných zákonů a přímo závazných předpisů EU: 78 – Množství aktuálně platných podzákonných předpisů: 60 – Množství metodických a výkladových materiálů: 165 * předpisy regulující bankovní sektor dle informací uveřejněných na stránkách ČNB

strana 23

Prameny práva bankovní regulace Mezinárodní úroveň regulace –

Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) při Bance pro mezinárodní platby vytváří standardy a doporučení pro bankovní dohled. Pravidla vydaná tímto výborem mají doporučující charakter. Česká republika se BCBS účastní v rámci Basilejské konzultační skupiny.

Evropská úroveň regulace –

Legislativa: nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení, stanovisko

–

Dohled: Na základě SFEU vykonává prostřednictvím Evropského systému dohledu nad finančním trhem - Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) (mikroobezřetnostní dohled nad bankami) a Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) (makroobezřetnostní dohled nad finančním trhem EU)

Národní úroveň

strana 24

–

Legislativa: zákony (transpozice legislativy EU), zákony (autentické vnitrostátní normy), podzákonné právní předpisy

–

Dohled: Vykonává Česká národní banka

P íklad: Úprava pravidel obez etnostního dohledu nad úv rovými institucemi – struktura regulace Basel III – min. požadavky na kapitál a likviditu, zvýšení dozoru, zvýšená tržní disciplína a zveřejnění rizika

Capital requirements regulation and directive – CRR/CRD IV

Novely vnitrostátních zákonů Zákon o bankách

Zákon o spotřebních a úvěrních družstvech

Zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Zákon o ČNB

Navazující podzákonné předpisy

strana 25

Zákon o stavebním spoření

Tradiční motivy pro bankovní regulaci a dohled Ochrana spotřebitele – důvody: – – –

Výrazná informační asymetrie mezi spotřebitelem a bankou Spotřebitelé mají zvýšenou obtížnost vyhodnocovat následky svých rozhodnutí Cíl ochrany spotřebitele: pomoc činit zodpovědná rozhodnutí, rozvoj nejlepších podmínek za nejlepší ceny, ochrana rovných podmínek v rámci hospodářské soutěže

Předcházení krizím – důvody: – – –

Banky jsou pilířem celé ekonomiky státu, navázané na soukromý i veřejný sektor Ochrana svěřených prostředků (vkladů) i veřejných rozpočtů Cíl regulace k předcházení krizím: dosažení větší stability a transparentnosti, podněty k rozvoji vhodných tržních podmínek, přispění k omezení selhání trhu

Každá regulace však sebou přináší i negativní důsledky (viz následující příklady)

strana 26

P íklady pozitiv a negativ regulace: informační povinnost –

Jedním ze stále více akcentovaných prvků ochrany spotřebitele na finančním trhu je informační povinnost

–

V současné době existuje celá řada povinností stanovených bankám nad rámec obecných právních předpisů upravujících ochranu spotřebitele

–

Vyšší informační povinnost v různých speciálních zákonech má vedle pozitivních i řadu negativních důsledků: –

Pro banky – povinnost upravit systémy a vnitřní procesy, zvyšování nákladů

–

Pro spot ebitele – zahlcení informacemi, administrativní zátěž, omezení vlastní flexibility

strana 27

Pozitiva

Negativa

P íklady pozitiv a negativ regulace: p enášení rizik Intenzivnější regulace určité oblasti je vždy spojena s přesunem rizika do oblasti jiné – Např. přijetím zákona o úvěru Nedostatečně regulované pro spotřebitele by mělo dojít odvětví dojít k redukci nebankovních poskytovatelů spotřebitelských Přesun trhu do jiné oblasti úvěrů cca. o 80 % Regulace (přesun/růst rizika)

– Tato oblast, která byla doposud regulovaná mírněji, je novým zákonem více svázaná a lze očekávat přechod poskytovatelů i spotřebitelů do jiných oblastí (např. P2P půjčky) strana 28

Změna portfolia služeb a přístupu k nim

Změna struktury trhu

Východiska bankovní regulace Zákonodárce v oblasti bankovní regulace balancuje mezi dvěma směry: – Neúnavně regulovat nové oblasti podnikání, s čímž je však spojen diskomfort pro podnikatele i pro spotřebitele, brždění ekonomického rozvoje, větší váha na rozhodování státu v ekonomice (a všechna negativa s tím spojená) aj. – Příliš liberálně nastavit bankovní trh, s čímž jsou logicky spojeny negativní důsledky jako vyšší riziko pro spotřebitele či nebezpečí dopadu na ekonomiku

strana 29

Úvahy na záv r – Existuje definovatelná hranice, kdy bankovní regulace již neprospívá trhu, ekonomickému rozvoji a může být i v neprosp ch spot ebitele? – Může bankovní regulace p edb hnout ekonomický vývoj, p edvídat jeho sm ování a má se o to se o to zákonodárce vůbec m l snažit?

strana 30

Začal boj s regulací (?!)

page 31

D kuji za pozornost doc. JUDr. Petr Liška, Ph.D., LL.M., [email protected]

EURO KONFERENCE

Bankovní regulace – ochrana ekonomiky i spotřebitelů, nebo brzda vývoje?

Současná a připravovaná bankovní regulace a její dopad na reálné fungování banky a ekonomiku Monika Laušmanová

Praha 15.3.2016 34

Regulace se valí….

35

Regulace se valí…. KůPITÁL ů CRD / CRR LIKVIDITA Capital Requirement

Service Directive

Directive

BRRD

SSM

Recovery and Resolution

POJIŠT NÍ VKLůD

Sovereign concentratio n risk

Single Supervisory Mechanism MREL /

Market Abuse Directive

Deposit Guarantee Schemes

FINůNČNÍ TRHY

TLAC MAD

DGS

UCITS

GOVERNANCE Internal Governance

PLůTEBNÍ PSD2 STYK Payment

Vhodnost člen ídícího orgánu

ICS Investor MIFID2 compensation scheme

PRIPs Packaged Retail Investment Products

MIFs Multilateral Interchange Fees

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDůJ General Data Protection Regulations

SPOT EBITELSKÉ OTÁZKY Mortgage Directive

SMLUVNÍ PRÁVO European Contract Law

Consumer Loan directive

DůN Tax Directive 36

„Too Big To Fail“ (TBTF) Jedním z hlavních cílů nových regulací je

 zamezit pádu velkých finančních institucí (SIFI), který by znamenal systematické riziko pro celou ekonomiku

 zpřísnit požadavky na SIFI, které mohou být TBTF, tj. • posílit kapitál a likviditu (Basel III – CRR/CRD IV) • vytvořit status pro SIFi (globální i lokální) a regulatorní rámec

• separovat rizikové části (strukturální reforma)

 zavést povinnost ozdravných plánů (Recovery plans), které by měly sloužit jako preventivní opatření

 připravit SIFI pro případnou „resolution“ (restrukturalizaci, rozložení)

37

Vývoj regulace  Od Basel 1 k Basel 3 atd aneb Od administrativy a procesních změn změně obchodních modelů a trhu

k

 Dobrá kapitalizace a likviditní situace českých bank umožnila vstřebat kapitálové a likviditní požadavky bez větších problémů, ALE…..

38

Jak se dělá regulace….? „…...“To nic není," řekl pejsek, "to je lehké, to já vím, jak se takový pravý dort dělá! To se do takového dortu dá všecko, co je k jídlu nejlepší, všecko, co nejraději jíš, a pak je ten dort nejlepší. Když tam dáš takových nejlepších jídel pět, tak je pětkrát dobrý, když jich tam dáš deset, tak je potom desetkrát dobrý. Ale my si jich tam dáme sto a budeme mít stokrát dobrý dort!" "To je pravda," řekla kočička, "uděláme si takový nejlepší dort.".......” (Josef Čapek: Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort) 39

Dopady?  Kombinovaný efekt všech regulací je

neznámý, nebyl analyzován a testován

 Nové bankovní regulace (MREL, sovereign concentration, structural reform…) pravděpodobně budou mít významný dopad na strukturu bilancí, obchodní model i tržní prostředí…. 40

Dopad regulace na ČR  ČR jako „outlier“ v EU (One size doesn‘t fit all)

 Konečný efekt může být zcela opačný – regulace zvýší rizikovost českých bank (FX, kreditní, likviditní,…, provázanost – systémové riziko,…)

 Single Rulebook – je konvergence vždy žádoucí?

41

Příklad 1: MREL  Požadavek na způsobilé závazky za účelem rekapitalizace (dvakrát kapitálové požadavky) u D-SII

 Povede k nafukování bilance bank,

které budou muset draze vydat dluh (ČBA odhad: 150-600 bln CZK), který nepotřebují a který budou muset investovat (do čeho?)

 Investice do rizikovějších aktiv

povedou ke zvýšení rizikovosti bank a tedy ke zvýšení požadavku na způsobilé závazky - > SPIRÁLA 42

Př.2: Regulace expozice vůči státům

 Pokud standard limit úvěrové angažovanosti, pak

nutnost pro CZ banky investovat (ČBA odhad) cca 650 mld CZK do jiných aktiv než CZGVT dluhopisy > zvýšení rizikovosti bank

 Povede ke kolapsu trhu s CZGVT –> zdražení financování státního dluhu

 Zvýšení rizikovosti povede k další potřebě MREL (ČBA: + 95 mld), nákladům na financování -> kapitálové, daňové,…důsledky

 Tedy celkem 892 - 1342 mld CZK investovat do nových aktiv (mimo CZK GVT) …. MIMO REALITU TRHU ! 43

Co bude dál?  Povede větší rizikovost ke strukturální reformě?  Nelze poznat a porozumět všem regulatorním požadavkům a tedy komplexitě regulace

 Obezřetnostní přístup vs. morální hazard. Kde zůstává zodpovědnost?

 Není čas/kapacita řídit rizika, řídíme plnění regulací.

44

Na závěr ….. Richard Koch: "Jakmile se něco stane složitým, zjednodušte to. Nemůžete-li to zjednodušit, zrušte to.„

Goerge Patton: "Jestliže myslí všichni stejně, potom někdo nemyslí„ 45

Otázky ? ?

Děkuji za pozornost Monika Laušmanová Česká spořitelna, a.s. Strategic risk management [email protected]

46

Ekonomické hodnocení zdan ní finančního sektoru v ČR Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. - EEIP, a.s.

Obsah 1.

Úvod – Motivace pro zavádění zdanění finančního sektoru

2.

Bankovní sektor v České republice

3.

Možné typy zdanění finančního sektoru v EU a ČR

4.

Přímé ekonomické dopady zdanění finančního sektoru

5.

Makroekonomické dopady zahrnující nepřímé efekty

6.

Závěr

| Strana

49

Motivace pro zavádění zdanění finančního sektoru, hlavní cíle Navýšení příjmů státního rozpočtu  



Může dodatečné zdanění finančního sektoru po zohlednění nepřímých dopadů přinést dodatečné prostředky do státního rozpočtu? Je finanční sektor daněn více nebo méně než ostatní sektory v ekonomice? Existuje racionální důvod pro vyšší nebo nižší míru zdanění finančního sektoru? Jaký je dopad zdanění na veškeré dotčené subjekty? Kdo finálně ponese daňovou zátěž?

Eliminace systémového rizika  

 

Je to zapotřebí? Je finanční sektor stabilní? Zásadní otázka spojená se systémovým rizikem je: Plynou příjmy z výběru daně do této oblasti? Jsou určeny ke kompenzaci ztrát finančního sektoru během možné finanční krize? Pokud vybrané daně neslouží tomuto cíly, pak může být efekt zcela opačný než bylo zamýšleno – finální efekt závisí na konkrétní formě zdanění. Může další daňová zátěž ohrozit stabilitu finančního sektoru? | Strana

50

Bankovní sektor v ČR Bankovní sektor v České republice 



Český bankovní sektor je sektorem konzervativním s dominujícím komerčním bankovnictvím  Velký podíl retailového bankovnictví;  U korporátní klientely dominují úvěry;  Zanedbatelné množství toxických aktiv v rozvahách bank během finanční krize;  Zanedbatelný podíl finančních derivátů v portfoliu bank v porovnání s ostatními finančními subjekty v EU;  Hlavní složkou investičního portfolia bank jsou domácí půjčky nebo pokladniční poukázky a dluhopisy, více riziková aktiva jsou okrajovou záležitostí. Český bankovní sektor  je stabilní;  má vysokou kapitálovou přiměřenost;  má relativně nízké míru expozice vůči riziku;  nevykazoval žádné významné problémy během poslední finanční krize následované krizí veřejných financí v některých zemích EU. | Strana 51

Bankovní sektor v ČR Zdanění bankovního sektoru v ČR   



České banky mají tu samou míru zdanění příjmu právnických osob jako ostatní sektory (19 %); Daň z úroku je 15 %; Finanční sektor je osvobozen od daně z přidané hodnoty (DPH); Zdanění fyzických osob, odvody na zdravotní a sociální pojištění jsou stejné jako u ostatních sektorů.

| Strana

52

Zdanění finančního sektoru ve vybraných zemích EU Maďarsko  

Bankovní daň: Zavedena po finanční krizi (v roce 2010) pro banky, pojišťovny, fondy atd.;

0,31% z objemu aktiv v roce 2016; bude snížena na 0,21% v roce 2017. Daň z finančních transakcí (FTT): od roku 2013 je FTT zavedena pro transakce s cennými papíry, které jsou zobchodovány v Maďarsku; míra zdanění je 0,3% pro transakce s cennými papíry, 0,6% pro hotovostní transakce a 0,1% pro deriváty do 26 EUR za jednu transakci.

Slovensko  

Daň z bankovních depozit: Od 1. 1. 2013, míra zdanění je 0,4 % z depozit. Zdanění příjmů: Platí pro ostatní finanční instituce než banky.

| Strana

53

Zdanění finančního sektoru ve vybraných zemích EU Švédsko 

Povinný příspěvek do fondu finanční stability: Od roku 1984,

současná míra je 0,036 % z očištěných ročních pasiv; cílem je shromáždit prostředky ve výši 2,5 % švédského HDP, které budou redistribuovány v časech krize. Velká Británie 

Bankovní daň: Základem je konsolidovaná bilanční suma upravená o tier 1, zajištěné

vklady, závazky z pojištění v rámci bankovní skupiny, repo operace kryté státními dluhopisy. Účinná od roku 2011, současná míra je 0,13 %.

| Strana

54

Zdanění finančního sektoru ve vybraných zemích EU Polsko 

Bankovní daň: Platnost od 1. 2. 2016, sazba zdanění pro banky a pojišťovny stanovena

na 0,44 % z hodnoty aktiv, z povinnosti odvádět daň jsou vyjmuty státní dluhopisy (ty tvoří významný podíl aktiv u většiny polských bank).  Vybrané prostředky neslouží k zajištění finanční stability, jsou využity na sociální výdaje: ze získaných peněz měly být financovány sociální sliby, především příspěvek na druhé a další dítě ve výši 500 zlotých měsíčně (více než 3 000 CZK).  Podle prvních odhadů do rozpočtu nepřiplyne výrazně více finančních prostředků.  Dle ECB: zákon povede k restrukturalizaci portfolií věřiteli ve prospěch rizikovějších produktů, vyšší míře využití podrozvahových operací, přesunu aktiv do zahraničí. Finanční instituce přistoupí ke změně rizikových profilů, dojde k redukci na straně aktiv tak, aby došlo ke snížení daňové povinnosti.  Dle ft.com (9/2/2016) čelí banky vyšetřování ohledně výše poplatků, které účtují polským zákazníkům ze strany regulačních orgánů a členů nové konzervativní vlády v zemi.  Polské úřady mají podezření, že banky přenesly své náklady na zákazníky v reakci na novou daňovou povinnost – tento krok postavila vláda mimo zákon v rámci nového daňového zákona! | Strana

55

Jaké typy zdanění jsou zvažovány v ČR a EU? 



Vyšší daň z příjmu právnických osob (DPPO) pro finanční instituce Daň z finančních transakcí (FTT)  Měnová transakční daň (CTT) - uvalená na spotové a termínové devizové obchody 

Bankovní transakční daň (BTT) - vztahuje se na operace na bankovních

účtech, debetní a kreditní transakce 

Daň z převodu cenných papírů (STT) – předmětem daně jsou operace s

cennými papíry (jde o daň uvalenou na převody akcií, dluhopisů a jejich derivátů) – tento typ daně byl navrhován EK po skončení finanční krize, ale nebyl schválen většinou zemí včetně ČR. Daň by se měla týkat prodeje i nákupu cenných papírů a jejich derivátů (s výjimkou primárních transakcí jako úpis cenných papíru a jejich vydání).

     

Zdanění vkladů Zavedení DPH na finanční činnosti (zrušení výjimky) Zdanění rizikově vážených aktiv Zdanění úvěrů Zdanění příjmů z Fondu pojištění vkladů Zdanění bonusů – není zde hodnoceno

| Strana

56

Dopad zvýšení sazby DPPO na banky   



Zvýšení sazby DPPO pro finanční instituce bylo zvažováno po skončení finanční krize. Byl zvažován její nárůst o 5 až 10 procentních bodů. Tento typ daně nesnižuje systémové riziko bankovního sektoru, pokud vybrané prostředky nejsou určeny k eliminaci následků budoucí finanční krize. Kapitálová přiměřenost – Díky daňovému štítu bude dražší udržovat kapitál nad regulatorními požadavky. Lze očekávat pokles kapitálové přiměřenosti. Současný regulatorní požadavek je 14 % a sektorový průměr 16,7 %. Odhadovaný dopad: Dle Cyrrus (2013), 1 p. b. růst sazby daně z příjmu právnických osob by vedl k poklesu kapitálové přiměřenosti o 3,4 p. b. Úvěry a aktiva – Vyšší daň z příjmu právnických osob povede ke změnám ve vztahu riziko-výnos, banky neuzavřou obchody, u kterých nebudou mít zaručen výnos vzhledem k podstupovanému riziku. To povede k odlivu aktiv. Odhadovaný dopad : Zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob o 10 p. b. povede k 1 % poklesu objemu úvěrů během 1 roku a 3,5 % poklesu během 4 let.

| Strana

57

Dopad zvýšení sazby DPPO na banky 

 

Zisk bank – Převážná část odborné literatury očekává, že větší část daňové zátěže zůstane na finančních institucích, finální efekt však bude záležet na elasticitách a struktuře trhu (míře konkurence). Očekáváme, že 80 – 90 % zátěže bude neseno českými bankami. Část této zátěže bude absorbována snižováním nákladů (zahrnujícím i negativní vliv na zaměstnanost). Odhadovaný dopad:  Hrubý zisk – 2 protichůdné efekty – odliv aktiv a snižování nákladů. Očekáváme menší pokles hrubého zisku v sektoru (2,2 mil. EUR). Celkový efekt závisí na finanční závislosti na ostatních zemích atd.  Čistý zisk – odhadovaný pokles o 6,7 mil. EUR. Dopad na klienty – 10 - 20 % zátěže bude přeneseno na klienty, především ve formě vyšších poplatků a nižších úroků z vkladů. Veřejné rozpočty – Daňová zátěž přinese dodatečné zdroje do státního rozpočtu. Odhadovaný dopad pro český státní rozpočet je 4,5 mil. EUR (pouze přímý dopad). | Strana

58

Dopady zavedení FTT (STT) 





Objem transakcí – Na základě zahraniční zkušenosti je očekáváno, že objem transakcí významně poklesne. Odhadovaný dopad: pokles o 80 % pro ČR (v dlouhodobém horizontu), ačkoliv k velké části tohoto poklesu dojde u vysokofrekvenčního a spekulativního obchodování, tyto transakce se přesunou do zahraničí. Pokles u standardních transakcích komerčních bank bude mnohem menší. Výběr daně – Na základě zahraniční zkušenosti lze očekávat, že výběr daně bude vysoký na začátku po jejím zavedení, protože trh potřebuje jistý čas k přizpůsobení se a realizaci přesunu transakcí do zahraničí. V delším horizontu výběr daně obvykle poklesne, což často přiměje politiky k dalšímu navýšení sazby daně, aby byl zajištěn dosavadní výnos, a to do takové míry, kdy se stane neefektivní a škodlivou. Většina zemí, která tuto daň zavedla, ji již zrušila. Odhadovaný dopad: Daňové příjmy 0,25 až 0,5 mld. EUR (pouze přímý dopad) v krátkodobém horizontu, výrazný pokles příjmů v delším horizontu. Ostatní dopady – administrativní náklady vlády, nižší likvidita finančních trhů (vyšší bid-ask spread), negativní vliv na ceny aktiv. | Strana

59

Dopady zavedení zdanění vkladů  





Jednou z dalších možností zdanění bankovního sektoru, která byla zvažována po finanční krizi, byla daň z depozit (0,2 % pro ČR). Čistá úroková marže – Větší část daňové zátěže by byla nesena klienty (v závislosti na elasticitách poptávky a nabídky) ve formě vyšší čisté úrokové marže, převážně nižšími úroky z depozit. Pokud budou úroky příliš blízko nule, budou náklady kryty formou poplatků. Objem depozit – Objem depozit by měl klesnout, ale díky konzervativnímu přístupu českého bankovního sektoru (struktuře depozit) a ne příliš vysoké sazbě daně neočekáváme zásadní odliv depozit. Protože daň negativně ovlivní úrokové sazby z depozit, spotřeba a investice porostou (z důvodu nižší motivace k úsporám), což sníží objem depozit a může pomoci v recesi v případě nízké domácí spotřeby a nízkých investic. Důsledky zavedení daně – Daň by byla placena bankou, ale větší část daňové zátěže by byla přesunuta na klienty. Odhadovaný dopad: vyšší daňové příjmy o 0,2 mld. EUR (pouze přímý dopad). | Strana

60

Dopady zavedení zdanění rizikově vážených aktiv  



Další možností, jak zdanit bankovní sektor, je zdanit rizikově vážená aktiva (RVA) – předpokládáme míru 0,2 %. Úvěry a další aktiva – Daňová zátěž bude přenesena na klienty z důvodu vyšších úroků z úvěrů apod. (zvýšení poplatků, nižší výnos z rizikových aktiv vybraných fondů apod.). Efekt nebude proporcionální – zátěž by byla přenesena především na rizikovější klienty (kategorie rizik dle Basel II a Basel III). Důsledky zavedení daně – Daňové břemeno bude přeneseno na klienty především ve formě vyšších úroků; čím více je aktivum rizikové (spotřebitelské úvěry, rizikovější hypotéky s vysokým poměrem úvěru k hodnotě, půjčky firmám s nižším ratingem apod.), tím více bude zátěž přenášena. Odhadovaný dopad: 0,17 mld. EUR.

| Strana

61

Dopady zavedení zdanění úvěrů  



Další možností, jak zdanit bankovní sektor, je zdanit úvěry – předpokládáme opět míru 0,2 %. Úvěry – Daňová zátěž by byla přesunuta na klienty prostřednictvím vyšších úroků z úvěrů apod. (vyšších poplatků, nákladů na další služby). Na rozdíl od zdanění RVA by byl efekt proporcionální – zátěž by byla přenesena na klienty bez ohledu na kreditní riziko. Důsledky zavedení daně – Daňové břemeno by bylo přesunuto na klienty především ve formě vyšších úroku. Proporčně k objemu úvěrů. Odhadovaný dopad: 0,24 mld. EUR (jen přímý dopad).

| Strana

62

Dopady zavedení daně z přidané hodnoty (DPH) Většina aktivit finančního sektoru je vyňata z povinnosti odvádět z ní DPH (21 %) především kvůli obtížné identifikaci základu daně. Výběr DPH v pojišťovnictví není povolen na základě Směrnice EU, zavedení DPH v bankovním sektoru je možné, nicméně většina států EU tuto daň nepoužívá.  To však neznamená, že banky neplatí žádnou DPH. Nesou daňovou zátěž plynoucí z plateb subdodavatelům, kteří DPH platí, a banky si nemohou odečíst tuto DPH na vstupech z vlastních plateb DPH, které nejsou odváděny („skrytá DPH“).  Dle PWC (2011) by měl být celkový dopad na daňové příjmy státu negativní, pokud EU uvalí DPH na bankovní sektor. Konečný dopad bude záviset na struktuře dodavatelů a klientů bank – čím více plátců DPH na vstupech (dodavatelé) a výstupech (další zákazníci), tím negativnější dopad na státní rozpočet.



PHD jsou zdanitelné výnosy finančních činností, kde příjemcem jsou neplátci DPH; PHP jsou zdanitelné výnosy finančních činností, kde příjemcem jsou plátci DPH; t je daňová sazba; je poměr spotřebovaných vstupů, na něž je uvalena DPH, vůči jednotce výstupu (pro ČR činí tato hodnota přibližně 0,4); 1+t t v tomto součtu znázorňuje kaskádový efekt zdanění (daň je přenesena na odběratele ve formě zvýšené ceny o sazbu daně krát původní daňový základ, vybráno je ale více, protože zvýšená cena je opět zdaněna). | Strana

63

Ilustrace plateb DPH ve výrobním řetězci

| Strana 64

Dopady zavedení daně z přidané hodnoty (DPH) Důsledky pro neplátce DPH – Neplátce DPH ponese hlavní část zátěže ve formě nižších úroků z depozit a vyšších úroků z úvěrů, protože banky přenesou větší část břemena na klienty. Odhadovaný dopad je 520 mil. EUR.  Důsledky pro plátce DPH – Plátci DPH budou benefitovat ze zavedení DPH, hlavně firemní klienti se zájmem o úvěry, a to i v případě, že se jim zvýší úroky z úvěrů. Budou si moci odečíst DPH na vstupu od DPH na výstupu. Odhadovaný 

dopad je 80 mil. EUR.



Důsledky pro banky – Náklady pro banky vzrostou, ne pouze formálně fyzickými platbami daně, ale také v důsledku tzv. „skryté daně“. Odhadovaný dopad je 170

mil. EUR.



Celkové příjmy z DPH – Celkový efekt závisí na struktuře klientů českých bank na nabídkové i poptávkové straně. Protože český bankovní sektor je relativně konzervativní s velkým podílem retailového bankovnictví, finální dopad pro státní rozpočet bude pozitivní. Odhadovaný dopad je 570 mil. EUR.

| Strana

65

Zdanění příjmů klienta z pojištění vkladů  

 



Dalším typem bankovní daně diskutované politiky a ekonomy je zdanění příjmů z Fondu pojištění vkladů. Znamená to, že v případě bankrotu budou klienti kompenzováni z Fondu pojištění vkladů, ale tento příjem bude zdaněn (10 %). V současnosti by klienti v případě úpadku dostali nazpět 100 % depozit. Tento typ daně by snížil morální hazard klientů a přinutil by je více přemýšlet o volbě instituce, kam chtějí uložit své peníze. Na druhé straně je daň nevhodná z pohledu stability příjmů státního rozpočtu, neboť tyto příjmy jsou nepredikovatelné, protože vykazují velmi vysokou volatilitu. Daňové důsledky: Očekáváme příjmy ve výši 15 mil. EUR (v průměru), ačkoliv by po mnoho let byl příjem zanedbatelný a vyšší příjem by se objevil až v případě úpadku velké banky.

| Strana

66

1. Identifikace problémů a definice cíle z pohledu MSP Makroekonomické dopady zahrnující nepřímé efekty

typ daně zvýšení DPPO o 5 % zvýšení DPPO o 10 % zrušení výjimky DPH pro finanční činnosti zdanění vkladů 0.2 % zdanění příjmů z FPV 10 % zdanění finančních transakcí zdanění RWA 0.2 % zdanění všech úvěrů 0.2 % zdanění bonusů





HPH (-) - 6,08 - 11,99 - 25,34 - 9,12 - 0,61 - 11,83 - 7,60 - 10,81 - 1,69

čisté příjmy výběr daní domácností výběr daně (+) nepřímý efekt (-) (-) - 1,56 - 3,08 - 6,50 - 2,34 - 0,16 - 3,03 - 1,95 - 2,77 - 0,43

+ 3,60 + 7,10 + 15,00 + 5,40 + 0,36 + 7,00 + 4,50 + 6,40 +1

- 1,82 - 3,58 - 7,57 - 2,73 - 0,18 - 3,53 - 2,27 - 3,23 - 0,5

celková změna výběru daní (+) + 1,78 + 3,52 + 7,43 + 2,67 + 0,18 + 3,47 + 2,23 + 3,17 + 0,5

V předchozích slidech jsme odhadovali pouze přímé dopady sektorového zdanění, ačkoliv daně mají obvykle negativní dopad na ekonomický růst a zaměstnanost. Proto je potřeba vzít do úvahy i nepřímé efekty. Transakční a fiskální multiplikátory finančního sektoru jsou v ČR relativně vysoké, což znamená, že fiskální restrikce mají relativně velké negativní dopady na produkci a přidanou hodnotu české ekonomiky. Tabulka uvedená výše znázorňuje přímé a nepřímé dopady zdanění českého bankovního sektoru. Uvedené dopady nepředpokládají velké šoky spojené s odlivem aktiv do | Strana 67 zahraničí.

Závěr 





 

Zdanění finančního sektoru by mělo eliminovat systémové riziko, v opačném případě by výše efektivního zdanění měla odpovídat ostatním sektorům v ekonomice. K eliminaci systémového rizika je dobré zajistit, aby příjmy z těchto daní byly vyhrazeny pro budoucí potřeby daněných institucí – k úhradě následků finanční krize. Dopad daně by mohl být zcela jiný, než bylo původně zamýšleno při tvorbě regulace. Při implementaci většiny typů daní v ČR by bylo břemeno přeneseno na klienty, což by mohlo způsobit další ekonomické ztráty. Příjem z výše zmíněných daní by nebyl tak významný, jak bylo zamýšleno, díky nepřímým efektům. Česká republika má velmi otevřenou ekonomiku a vysoké fiskální multiplikátory finančního sektoru; to vede k nežádoucím dopadům zdanění na českou ekonomiku a vyššímu riziku odlivu kapitálu do jiných zemí s nižší mírou zdanění.

| Strana

68

Závěr 







Navzdory problémům při implementaci mohou mít některé sektorové daně v bankovním sektoru i žádoucí parciální dopady (zdanění příjmů z Fondu pojištění vkladů snižuje morální hazard, daň z depozit může pomoci nastartovat ekonomiku v čase nízké spotřeby atd.). Zde uvedené příklady sektorového zdanění finančního sektoru má však obvykle významná rizika. Mezi nejrizikovější patří zdanění finančních transakcí, jedním z nežádoucích efektů je z důvodu globálnosti finančních trhů možný odliv transakcí a návazný postupný snižující se výběr z daně. Dalším z negativních efektů je v důsledku zvýšení transakčních nákladů zdražení kapitálu s následným poklesem investic a potenciálním záporným dopadem na HDP a zaměstnanost. I další způsoby zdanění finančního sektoru přináší různá rizika, např. odlivu kapitálu, snižování kapitálové přiměřenosti a další nezamýšlené negativní efekty, které ve výsledku mohou ohrozit stabilitu bankovního sektoru. Pokud by tedy mělo být přistoupeno k nějaké formě zdanění finančního sektoru, mělo by být výsledkem detailní dopadové studie, která vezme všechny možné dopady v potaz. | Strana 69

Kontakty Kontakty

Děkuji za pozornost. Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. EEIP, a.s. [email protected]

EEIP, a.s. Thunovská 179/12, 118 00 Praha 1 tel: +420 224 232 754, +420 224 224 242 www.eeip.cz

| Strana

70

Kontakty Hlavní zdroje

       

Blancard, G. C., Havrylchyk, O., 2013. The Ability of Banks to Shift Corporate Income Taxes to Customers. CEPII, No 2013 – 09 Campbell, J., and K. Froot, 1993, International Experience with Securities Transaction Taxes, NBER Working Paper 4587 Cyrrus, 2014. The impact assessment of considered introduction of sectoral taxes on the banking, energy and telecommunications sectors EEIP, 2015. Economic evaluation of sectoral taxation of the financial sector in the Czech Republic (private analysis) PWC, 2011. How the EU VAT exemptions impact the Banking Sector Czech National Bank Eurostat OECD

| Strana

71

HOSPODÁŘSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY ČESKÉ www.komora.cz www.komora.cz REPUBLIKY

Problémy bankovnictví včetně jeho regulace z pohledu podnikatelské klientely Ladislav Minčič, poradce prezidenta HK ČR, ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK ČR Konference „Zpřísnění bankovní regulace a jeho dopady na bankovní trh“, hotel Augustine, Praha, 15. 3. 2016

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Tradiční evropský mix financování firem a přístup bank

■ MSP jsou z 85 % financovány prostřednictvím bankovního sektoru, jiné zdroje uvádějí, že 80 % financování pochází z úvěrů (pro srovnání v USA se uvádí 50% podíl bankovního sektoru, resp. jen 20 % financování z úvěrů)

■ Banka především schraňuje a dle možností zhojňuje prostředky vkladatelů; vlády morálně i fakticky ručí za pasiva bank

■ Motivace banky se může redukovat na zájem vydělat na úrok pro vkladatele – nejjednodušší cesta nabízením (a zpoplatňováním) jiných služeb než úvěrování

Strana 2


Tradiční evropský mix financování firem a jejich preference

■ MSP mají vzhledem ke své zvláštní povaze tendenci vybírat si ke svému podnikání zdroje financování v určitém pořadí, které minimalizuje interference a ředění vlastnictví. Nejprve se používají vnitřní zdroje (úspory rodiny a přátel, vlastní kapitál, závazky z obchodních vztahů a nerozdělený zisk), později bankovní úvěry a poté vnější investice do vlastního kapitálu. V mikropodnicích jsou typickými zdroji kreditní karty a osobní úspory, v malých společnostech nerozdělený zisk. Mnohé firmy usilují o prostředky z evropských fondů.

■ Nicméně většinu financování zajišťují a nejspíše budou i nadále zajišťovat komerční banky. Strana 3


Problémy přístupu MSP k bankovním úvěrům Jiné problémy

Banka neposkytuje úvěr v daném oboru podnikání

Banka neposkytne úvěr začínajícímu podnikateli na základě jeho podnikatelského plánu

Úrokové sazby jsou nepřiměřeně vysoké

Banka požaduje zajištění, které MSP nemají (např. zástavu nemovitosti)

S úvěrovým financováním nemáme žádné problémy

Úvěrové financování nevyužíváme

0

50

100

150

200

250

Strana 4


Jaké firmy přirozeně úvěruje banka a které firmy by měly hledat alternativní zdroje

■ Úvěry především pro takový byznys, který firma prokazatelně umí

■ Alternativní zdroje pro start-upy (obvykle nejdříve fondy venture capital, potom privátní investoři, nakonec prostředky z burzy)

■ Alternativní zdroje často i pro byznys, který zavedená, zkušená firma začíná dělat nově – může jít o nový produkt, ale i o expanzi na nové teritorium (korporátní dluhopisy, akcie) Strana 5


Dostupné alternativní zdroje financování (mimo úvěry) Jiné

Nevím

Transformace pohledávek na cenné papíry (sekuritizace)

Vstup na burzu (stock listings)

Skupinové financování (crowd funding)

Rizikový kapitál (Venture capital)

Finanční leasing

0

50

100

150

200

250

300

350

Strana 6


Regulace omezující financování firemní klientely

■ Basel III, a ještě spíše jeho evropská implementace s kapitálovými požadavky na banky výrazně svazuje ochotu bank jakkoli riskovat ■ Banky tak stanovují přísnější požadavky na zajištění a nižší poměry úvěru k hodnotě nemovitostí a často kromě běžných bankovních záruk požadují další osobní záruky ■ Paradoxy rizikového vážení aktiv – je ceteris paribus bezpečnější půjčit malé obci než energetickému gigantu ■ S ohledem na rozšíření neúvěrových finančních tras by kapitálové požadavky na banky a pojišťovací společnosti měly být nastaveny tak, aby neodrazovaly od investicí do aktiv, která jsou zásadní pro růst MSP (kapitál, sekuritizovaná úvěrová portfolia pro MSP, dluhopisy MSP) Strana 7


Trh úvěrů – rezervy na straně nabídky I

■ Zkvalitnění spolupráce a informační výměny mezi podnikateli a bankami; ■ Umožnění pravidelnějšího monitorování finanční situace firem; ■ Stanovení jednoznačných pravidel využívání (osobních) záruk; stanovení jednoznačných pravidel pro předčasné splacení úvěru; ■ Určení jasných a konkrétních kritérií pro žádost o financování transparentním způsobem; ■ Přiměřené a konstruktivní informování podnikatelů o důvodech případného zamítnutí žádosti o úvěr; ■ Poskytování finančního poradenství v nejlepším zájmu klientů; Strana 8


Trh úvěrů – rezervy na straně nabídky II

■ Posílení aktivity tuzemských bank a jejich rozhodovacích pravomocí, aby nemusely přenechávat rozhodování svým ústředím, jež posuzují půjčky často z hledisek ziskovosti nebo rizikovosti, jež neodpovídají tuzemské poptávce; ■ odborná příprava bankovních poradců zaměřená na pochopení zejména MSP a mikropodniků, nikoli na prodej bankovních derivátů; ■ posílení zprostředkovatelské úlohy profesních podnikatelských organizací jako je HK ČR. Přístup k financování by se mohl obecně zlepšit, pokud by byla přijata vhodná opatření ke snížení nákladů na informace a rozšíření jejich dostupnosti pro podnikatele, zejména MSP.

Strana 9


Trh úvěrů – rezervy na straně poptávky

■ Lepší komunikace podnikatelů s věřiteli o podnikatelských záměrech a dlouhodobé strategii; ■ Podpora podnikatelů v úsilí o nalezení bankovních manažerů s řádným pochopením jejich odvětví; ■ Úsilí o podporu sdílení osvědčených postupů při řešení konkrétních situací v oblasti dialogu, spolupráce a výměny informací mezi věřiteli a podnikateli; ■ Úspěšné používání kvalitativního hodnocení jako doplňkového nástroje ke standardnímu kvantitativnímu posuzování úvěruschopnosti zejména MSP; ■ Potlačení faktorů, které snižují motivaci životaschopných MSP k růstu. Strana 10


Jak se změnila situace v přístupu MSP k úvěrům v roce 2014

Zhoršila se

Zlepšila se

Nevím

Nezměnila se

0

50

100

150

200

250

Strana 11


Děkuji za pozornost

Hospodářská komora České republiky, Florentinum, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 T: 266 721 340, E: [email protected]

Dopady Zákona o spotřebitelském úvěru 15 Březen, 2016

© 2016 K”MG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the K”MG network of independent member firms affiliated with K”MG International Cooperative ( K”MG International ), a Swiss entity. All rights reserved.

Document Classification: KPMG Public

1

Agenda 1. Timeline 2. ”orovnání transpozice se Slovenskem 3. Hlavní oblasti dopadů  Banky  Samostatný zprostředkovatel  Nebankovky

4. Co se dá očekávat…



2

1. Timeline Směrnice 2014/17 EU

02/2014

Vláda přijala Návrh ZÚS

2. Návrh ZÚS

03/2015

1. Návrh ZÚS

06/2015

09/2015

3. Návrh ZÚS

12/2015

4. Návrh ZÚS

?? ÚČINNOST

09/2016

01/2017

“čekává se finální schválení



3

2. Porovnání transpozice se Slovenskem Česká republika

Slovenská republika Věcná působnost

 Jeden zákon upravuje všechny úvěry, tj. jak hypotéky tak i ostatní spotřebitelské úvěry

 Dva separátní zákony: o o

Zákon o spotrebiteľských úveroch (9/2015) Zákon o úveroch na bývanie (3/2016)

Struktura obchodní sítě

 V souladu s přijetím ZÚS se očekávají změny v strukturách obchodních sítí bank i zprostředkovatelů

 Tuto oblast řeší již existující Zákon o finančnom sprostredkovaní a finančnom poradenstve

Odměňování

 Aktuálně je změna v odměňování vyžadována pouze v případě poskytování rady

 Tuto oblast řeší již existující Zákon o finančnom sprostredkovaní a finančnom poradenstve



4

3.1 Hlavní oblasti dopadů na banky (1/2) Větší nároky na informační povinnosti:    

Evropský standardizovaný informační přehled “bchodní podmínky (nové vs. stávající portfolio) Marketingové / reklamní materiály Zvýšení požadavků na archivaci

“bchodní rozhodnutí o (ne)poskytování produktů:  Cizoměnové úvěry  Vázané produkty

• •

•

Nutnost poskytnout ochranu před rizikem z titulu změny kurzu

•

Dopady na IT systémy; Definice účelně vynaložených nákladů

Úprava / zrušení poplatků a omezení plateb:  ”ředčasné splacení (pouze účelně vynaložené náklady)  Zrušení poplatků za poskytování informací  Limity pro sankce za prodlení, smluvní pokuty Úprava procesu posuzování úvěruschopnosti:  ”odrobnější ověřování klientova příjmu  Úpravy zajištění (zcela zjevný nepoměr)

Dopady na IT systémy; Úprava procesů (mj. dodržení lhůt)

•

• •

Dopady na IT systémy; Úprava procesů



5

3.1 Hlavní oblasti dopadů na banky (2/2) Úprava obchodní sítě:  Dopady na strukturu obchodní sítě  ”ovinná certifikace (splnění odborné způsobilosti a důvěryhodnosti)  Z bank se mohou stát akreditované osoby

• •

“dborné znalosti a dovednosti do 24 měsíců a Všeobecné znalosti do 42 měsíců od účinnosti ZÚS



6

3.2 Hlavní oblasti dopadů na samostatného zprostředkovatele Nutnost oprávnění k činnosti:  ”otřeba podat žádost o oprávnění k činnosti (požadavky na odbornou způsobilost a důvěryhodnost)  Nutnost pojištění po celou dobu činnosti – stanovené požadované limity pojistného plnění

•

”odat žádost o oprávnění do 6 měsíců od účinnosti

“dměňování při poskytování rady:  ”racovníci, vázaní zástupci zprostředkovatele a jejich pracovníci, nesmí být odměňování na základě prodejních cílů

•

Úprava modelů odměňování

Úprava obchodní sítě:  Dopady na strukturu obchodní sítě  ”ovinná certifikace (splnění odborné způsobilosti a důvěryhodnosti)

• •

“dborné znalosti a dovednosti do 24 měsíců a Všeobecné znalosti do 42 měsíců od účinnosti ZÚS



7

3.3 Hlavní oblasti dopadů na nebankovky Nastavit řídící a kontrolní systém:  V rámci žádosti o oprávnění činnosti prokázat nastavení v souladu s požadavky ZÚS

•

”odat žádost o oprávnění do 6 měsíců od účinnosti

•

Udržovat a pravidelně hodnotit

•

Dodržovat zákonem stanovenou výši

Detailní požadavky na výkon činnosti:       

Administrativní a účetní postupy ”ravidla odměňování ”osuzování úvěruschopnosti ”řijetí a ocenění zajištění ”ravidla pro vyřizování stížností a reklamací ”ravidla pro jednání s klienty v prodlení ostatní

”ožadavky na kapitál a reporting:  ”očáteční kapitál musí činit alespoň 20 mio. CZK  ”ovinnost dodržovat kapitálovou přiměřenost ve výši 5% objemu poskytnutých a nesplacených úvěrů  Do 31. března každého roku povinnost předložit ČNB výkaz činnosti



8

Co se dá očekávat… ”okles společností poskytujících spotřebitelské půjčky o ”okles nebankovních společností – vyčištění/standardizace trhu o ”okles zprostředkovatelů Kompenzace poklesu výnosů z titulu snížení/zrušení některých poplatků prostřednictvím navýšení úrokové sazby u úvěrů Zvýšení nároků na zdokladování příjmů klienta (v současnosti možnost poskytování úvěrů i bez ověření příjmu) Nárůst neplatných smluv a z toho plynoucích ztrát z důvodu nedostatečného posouzení klientova příjmu Banky a zprostředkovatelé budou muset upravit a přehodnotit strukturu obchodní sítě



9

Děkuji za pozornost Lukáš Bajgar Senior Manager [email protected]



10

kpmg.cz




11

Budou ost a kov i tví Eva Za razilová Hlav í eko o ČBA

EURO KONFERENCE, Praha

. řez a

Úvodem • )a posled í dekádu se v do á í

a kov i tví hod ě z ě ilo

– I ter etové a o il í a kov i tví, digitaliza e – Ko kure e „Fi te h“

• Nový or ál – Kvalitativ í – „Ba kov i tví je ut é, a k ikoliv“ B. Gates ? – Regulator í – pokrizové výraz é zpřísňová í požadavků eje a kapitál – Kva titativ í – ízkoúrokové prostředí v ko i a i s ko kure í, regula í

Kvalitativní nový normál • Digitalizace

– E ter í vztah s klie te ko u ika e , i ter í pro es zr hle í, zjed oduše í – Hlav í do é a výhod Fi te h fire – v o lasti plate a e ší h úvěrů – Pro a k dražší a těžší v vi out ovou služ u, Fi te h od í začí á dle prefere e klie ta v ko krét í o lasti – K er eti ké riziko – Bezhotovost í eko o ika

• Komoditizace

– Kvalita a kov ího produktu rá a jako sa ozřej ost – e ový srov avač postačuje – )tráta ko kure č í h výhod důvěr hod osti a do ré pověsti v důsledku regula e a j. i v sokého pojiště í vkladů

• Globalizace

– )v šuje ko kure i zapoje í

zahra ič í h hráčů

Regulatorní nový normál • Banky čelí lavi ě ový h regulator í h požadavků – jeji hž přes é dopad zatí – v elkové ko i a i

• Ni

é ě již

ez ají jed otlivě

í je evide t í, že ěkterá opatře í jsou protis ěr á

– Ochrana klienta versus sdíle í oso í h údajů Pa e t S ste Dire tive „PSD “ ; – R hlá ide tifika e klie ta (eIDAS Regulation No. 910/2014) versus oj proti pra í špi avý h pe ěz (The Fourth Anti-Money Laundering Directive No. 849/2015 ); – I ter etové zprostředková í versus ezpeč ost a oj proti k er eti ký útoků u jeji h zdroje; i ter etoví zprostředkovatelé nejsou součástí The Network and Information Security Directive (NIS) ; – Boj proti předlužová í o vatelstva e o podvodů Mortgage Credit Directive, international guidelines on fraud prevention) versus restrikce na profilaci klienta eaplikova á a fi a č í sektor (Proposal for a General Data Protection Regulation).

Kvantitativní nový normál • Kvalitativ í a regulator í z ě v ko i a i s dlouhý o do í e tré ízký h saze i plikují kva titativ í ový or ál

ě

– Nižší ziskovost a kov ího sektoru - ROE při liž ě a polovi ě předkrizového or álu – předkrizový h let : prů ěr , % – pokrizový h let : prů ěr , %

• Nový histori ký jev - egativ í úrokové saz • Dá sko, eurozó a, Japo sko, Švédsko, Švý arsko – tvoří čtvrti u světového HDP • Reak e světový h a kéřů apř. FT, . .

– S. Er otti UBS : „Ba k evědí o si počít s vklad – ož je ůže vést k posk tová í rizikový h úvěrů“ – A. Trei hl ErsteBa k : „Další pokles saze do záporu na posléze rozhodnutých -0,4 %) ůže podpořit fi a č í u li , poškodit hospodářský růst a prohlu ovat so iál í erov osti pe alizová í tě h, kdo spoří. Uvolňová í ě ové politik edo utí lidi utrá et. Naopak, vede je to k drže í hotovosti uď do a e o za e tré ě ízký úrok. „ – J.G. Ca terra: „Ba k , které při další s íže í saze l poklese zisku postiže ejví e, jsou ej é ě odol é t to tlak s ášet“. – H.va Stee is Morga Sta le : „Negativ í úrokové saz jsou e ezpeč ý e peri e te , erodují ziskovost a k, poškozují přeshra ič í úvěrová í v rá i eurozó , a ohl arušit a kov í fi a ová í“

Domácí banky jsou v globálním pohledu mimořádně ziskové • Do á í a k zaz a e al též pokles ziskovosti ROA – –

v e ší rozsahu jsou i i ál ě a dvoj áso ku glo ál ího prů ěru

A co bude dál ?

Retailová banka 2025 – mezigenerační střet nebo shoda? Fakulta fi a í a účet i tví VŠE pod záštitou Věde kého gré ia ČBA

• • • • • •

Hlavní otázky studie Banka 2025 Alternativy pro plate í ka ál v ro e Alternativy pro a kov í depozit í produkt v roce 2025 Alternativy pro a kov í úvěrové produkt v roce 2025 Budou ost vývoje po oček Hlav í ko u ikač í ka ál s a kou pro čt ři t p ge era í Hlav í překážk pro digitalizaci v a ká h – Front office – Middle office – Back office

Zveřejnění výsledků a vydání publikace 22. března 2016

Děkuji za pozor ost. Eva Za razilová [email protected]

Bankovní regulace ochrana spot ebitel nebo brzda vývoje?

Recommend Documents