PŘEDLÉKAŘSKÁ POMOC Klíčová slova – první pomoc – laická pomoc – odborná pomoc – technická pomoc- řetězec přežití
Úvod do problematiky předlékařské pomoci Předlékařská první pomoc v sobě zahrnuje soubor jednoduchých a účelných opatření, které při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví či života účinně omezují rozsah a důsledky postižení. Poskytnutí předlékařské – první - pomoci má za úkol zachránit lidský život, zabránit zhoršení zdravotního stavu, předejít rozvoji šoku a komplikacím, zajistit bezpečnost sobě i raněnému a v neposlední řadě zajistit rychlý transport do zdravotnického zařízení. První pomoc lze dělit na laickou a odbornou, další stupeň dělení je rozdělení první pomoci na technickou a zdravotnickou. Laickou první pomoc poskytují osoby neškolené v první pomoci nebo osoby bez zdravotnického vzdělání, pro které je setkání s pacientem náhodné. Činí tak bez speciálního vybavení, se základním materiálem (autolékárnička, lékárničky na pracovištích) nebo jen s improvizovanými pomůckami. Odborná pomoc je poskytována osobami v tomto směru školenými, disponujícími pro tyto účely zvláštním vybavením. K pacientovi se většinou dostávají na základě telefonické výzvy, jen zřídka jde o setkání náhodná. Technická zdravotnická pomoc ve většině případů předchází pomoci zdravotnické a zaměřuje se na zmírnění nebezpeční pro záchranáře, zamezení působení dalšího negativního vlivu na pacienta a zajištění vhodných podmínek pro poskytnutí zdravotnické první pomoci, což v praxi znamená uhašení požáru, zabezpečení místa nehody atd.. Tuto pomoc zajišťují většinou složky integrovaného záchranného systému. Zdravotnická pomoc jsou veškeré úkony prováděné při péči o pacienta, jedná se tedy o vyšetření a ošetření. K základním úkonům laické první pomoci patří znalosti o zástavě krvácení, uložení osoby do stabilizované polohy a provést resuscitaci, neboť mezi tři nejčastější příčiny náhlé smrti patří masivní krvácení, akutní dušení a náhlá zástava krevního oběhu. Nejdůležitějšími vlastnostmi při poskytování první pomoci jsou rychlost, účelnost a rozhodnost zachránce.
Řetězec přežití Základní znalosti systematických postupů na místě akutních příhod jsou důležitou součástí první pomoci. Tyto znalosti snižují hladinu stresu, kterou zachránce prožívá a bezchybnost tohoto postupu umožňuje zabránit vzniku chaosu a chyb již v úvodu poskytování předlékařské první pomoci. Základní postup při poskytování předlékařské první pomoci je následující: 1. časná výzva – rozpoznání závažnosti stavu a přivolání pomoci; aktivace zdravotnické záchranné služby (tel. č. 155, 112); 2. časná neodkladná resuscitace; 3. časná defibrilace AED ( automatický externí defibrilátor).
Předlékařská pomoc se řídí posloupností v poskytování pomoci: -
zastavit prudké krvácení;
-
zajistit průchodnost dýchacích cest;
-
obnovení dýchání a krevního oběhu;
-
ošetření v bezvědomí;
-
protišoková opatření.
Kontrolní otázky: 1. 2. 3. 4.
Co znamená termín první pomoc? Vysvětlete pojem řetězec přežití? Popište technickou zdravotnickou pomoc? Jaké telefonní číslo zvolíte pro přivolání zdr.pomoci?
Resuscitace Klíčová slova – bezvědomí – resuscitace – zotavovací poloha Základní neodkladná resuscitace je soubor opatření směřujících k obnově oběhu okysličené krve o organismu postiženém náhlým selháním jedné nebo více základních životních funkcí – vědomí, dýchání a krevního oběhu. Základní neodkladná resuscitace zahrnuje zajištění průchodnosti dýchacích cest a podporu krevního oběhu nepřímou srdeční masáží. Zachránce nepoužívá kromě bariérových ochranných prostředků žádné technické vybavení ani oxygenoterpii.
Postup při základní neodkladné resuscitaci Přístup k bezvědomému Vědomí je jednou ze tří základních vitálních funkcí, těmi jsou dále zachovalý krevní oběh a spontánní dechová aktivita. Bezvědomí bez jasné příčiny Hlasité oslovení + jemné zatřesení ramen + zkouška reakce na bolest + otočení na záda + záklon hlavy (viz. obrázek 1) + kontrola dutiny ústní (viz. obrázek 2) + kontrola dechové aktivity (viz. obrázek 3) Velký zřetel by měl zachránce dbát při záklonu hlavy na možnost poranění krční páteře. Podezření na poranění krční páteře je reálné u polytraumat, poranění nad úrovní klíční kosti, dopravních nehod, pádů z výšky a u skoků do vody.
Obr. 1 Záklon hlavy
Obr. 2 Kontrola dutiny ústní
Obr. 3 Kontrola dechové aktivity
Uvolnění dýchacích cest Pro zajištění dýchacích cest zjistíme prvotně možné cizí těleso v dutině ústní, poté provedeme záklon hlavy a zvednutí brady. Zhodnotíme dýchání – pohledem a poslechem. Pozorujeme zda se hrudním zvedá a klesá, poslechneme dýchací šelesty. Vyšetření netrvá déle než 10 sekund (viz. obrázková dokumentace 1-3). Lapavé dýchání může přetrvávat i několik minut po zástavě oběhu tzv. gasping – možná záměna s normálním dýcháním. I v tomto případě by měla být namístě neodkladná resuscitace. Nepřímá srdeční masáž Srdeční masáž zahajujeme v případě že není přítomno dýchání nebo postižený nedýchá normálně a již jsme zajistili zdravotnickou záchranou službu. Postiženého uložíme do polohy na zádech, na pevnou podložku, zaklekneme vedle postiženého a položíme zápěstní stranu dlaně do středu hrudní kosti postiženého. Druhou ruku přiložíme obdobným způsobem na vlastní již položenou ruku a sepneme prsty obou rukou (viz. obrázek 4), provedeme ohnutí v zápěstí, nad postiženého se nakloníme a nataženými pažemi komprimujeme hrudní kost v rozsahu minimálně 5 cm pod úroveň sterna. Po každé kompresi musí dojít k úplnému uvolnění tlaku na hrudník. Komprese vykonáváme s minimální frekvencí 100 za 1 minutu a s maximální frekvencí 120 stlačení za minutu .
Obr. 4 uložení rukou při srdeční masáži
Pokud je zachránce vyškolený v první pomoci a nebo je zdravotník, provádí i umělé dýchání, pokud není, přechází k resuscitaci bez dýchání z úst do úst, viz. kapitola Hands-only CPR. Po třiceti kompresích otevřeme postiženému dýchací cesty pomocí záklonu hlavy a zvednutím brady, stiskem palce a ukazováku uzavřeme dutinu nosní, ústa ponecháme otevřená a udržujeme bradu zvednutou. Provedeme nádech a pevně přiložíme svá ústa k ústům postiženého, plynule vdechujeme obsah plic po dobu 1 sekundy, poté provedeme opětovný nádech a postup opakujeme. Poté provedeme opět 30 kompresí hrudníku, poměr mezi kompresí a vdechy je tedy 30:2.
„Hands-only CPR“ Resuscitace bez dýchání je doporučena pokud první pomoc poskytují nevyškolení zachránci nebo při neochotě zachránce provádět umělé dýchání, ale i při telefonicky asistované resuscitaci (TANR).
Obr. 5 Postup při laické neodkladné resuscitaci
Zdroj: Česká resuscitační rada
Resuscitace se provádí: -
dokud nepřijede kvalifikovaná pomoc a nepřevezme postiženého do své péče;
-
postižený nezačne normálně dýchat;
-
zachránce není zcela vyčerpán.
Zotavovací poloha Tato poloha umožňuje stabilní polohu pro postiženého, blízká poloze na boku a musí umožňovat volné dýchací cesty. Do této polohy uložíme postiženého v případě, že
Obr. 6 Základní neodkladná resuscitace
Zdroj: Česká resuscitační rada
Kontrolní otázky: 1. 2. 3. 4.
Vyjmenujete životní funkce? Co se rozumí pojmem základní neodkladná resuscitace? Jaký poměr komprese a vdechu u neodkladné resuscitace? Vysvětlete pojem „Hands – only CPR“.
Použitá literatura • POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2010. • SÖNKE, P., MILLER, J Neodkladné stavy v medicíně. Scientia Medica, Praha, 1992. • POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2003. • ŠĚTINA, J. A KOL Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: GRADA, 2000. • KELNAROVÁ, J. a kol. První pomoc I.; II., Praha: Grada 2007.
