UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDÍ
Roman MÁCA ADOPCE NA DÁLKU: NEZIŠTNÁ POMOC NEBO DALŠÍ FORMA ZÁVISLOSTI? bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Petr DANĚK, Ph.D. Olomouc 2008
Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedl v seznamu.
V Olomouci 13. 5. 2008
……………………….
Chtěl bych tímto poděkovat vedoucímu práce RNDr. Petru Daňkovi, Ph.D. za vedení a cenné rady při tvorbě bakalářské práce. Dále pak chci poděkovat představitelům organizacím realizujících projekty adopce na dálku za poskytnuté informace. Mé poděkování patří také všem adoptivním rodičům za jimi podané informace nezbytné pro vznik práce.
Vysoká škola: Univerzita Palackého
Fakulta: Přírodovědecká
Katedra: Geografie
Školní rok: 2005/06
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student
Roman MÁCA obor Mezinárodní rozvojová studia Název práce:
Adopce na dálku: nezištná pomoc nebo další forma závislosti? Adoption at a distance: Unselfish help or a form of dependency?
Zásady pro vypracování:
Cílem bakalářské práce je poskytnout přehled o fungování programů adopce na dálku v ČR a provést kvalitativní analýzu vztahů, které se vytvářejí mezi dětmi a adoptivními rodiči.
Struktura práce: 1. Popište, jakým způsobem jsou organizovány programy adopce na dálku v ČR (které organizace v této oblasti působí, výběr dětí, propagace programů). Zjistěte počet adoptovaných dětí a dětí nabízených k adopci a jejich geografickou a demografickou strukturu (podle země bydliště a věku, příp. dalších znaků). V této časti je vhodné vycházet jak z literatury, tak z kontaktů s příslušnými organizacemi. 2. Vysvětlete metody kvalitativního výzkumu, vhodné pro dosažení cíle práce (zvláště interview – nestandardizovaný rozhovor) 3. Prostřednictvím rozhovorů s adoptivními rodiči proveďte průzkum utváření a vývoje vztahu mezi dětmi a adoptivními rodiči. 4. Přehledně shrňte výsledky průzkumu. 5. Prostřednictvím získaných výsledků a názorů publikovaných v literatuře proveďte přehled aspektů programů adopce na dálku, které považujete za přínosné pro společnost v cílových i dárcovských zemích, a aspektů, které považujete za
nepřínosné, resp. prohlubující vztahy závislosti. Diskutujte závažnost jednotlivých aspektů. 6. Shrnutí – summary, klíčová slova – key words (v českém a anglickém jazyce), 7. Přílohy (projekt průzkumu, struktura rozhovoru, místo a čas konání schůzek, mapy, fotografie apod.)
Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: (1) do října 2006: přehled literatury o adopci na dálku a jejích pozitivních a negativních projevech; základní charakteristika organizací v ČR (2) do prosince 2006: vypracování projektu průzkumu, vytvoření adresáře kontaktů, provedení prvních interview, zpracování metodické kapitoly (3) do března 2007: provedení interview a zaznamenání a zpracování výsledků (4) do května 2007 (přesné datum bude oznámeno v harmonogramu školního roku): zpracování a editace závěrečné zprávy, včetně příloh.
Rozsah grafických prací: text, grafy, mapy – bez omezení Rozsah průvodní zprávy: 10 000–12 000 slov základního textu + práce včetně všech příloh v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Cloke, P., Cook, I., Crang, P., Goodwin M., Painter J., Philo, C. (2004) Practising Human Geography. London: Sage. Gray, D. (2004) Doing Research in the Real World. London: Sage Smolíková, D. (2004) Učíme je chytat ryby. Sedmá generace 06/2004. www stránky České katolické charity, Humanistického hnutí aj. organizací
Vedoucí bakalářské práce: Petr Daněk Datum zadání bakalářské práce: 15. 6. 2006 Termín odevzdání bakalářské práce: 15. 5. 2007
vedoucí katedry
vedoucí diplomové práce
Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................. 7 1. 1. Cíl práce..................................................................................................................... 7 2. Metodika............................................................................................................................ 9 3. Přehled projektů adopce na dálku v České republice...................................................... 10 3. 1. Charita Česká republika .......................................................................................... 10 3. 1. 1. Arcidiecézní charita Praha............................................................................... 10 3. 1. 2. Arcidiecézní charita Olomouc ......................................................................... 13 3. 1. 3. Diecézní charita České Budějovice ................................................................. 14 3. 1. 4. Diecézní charita Hradec Králové..................................................................... 15 3. 1. 5. Diecézní charita ostravsko-opavská ................................................................ 16 3. 1. 6. Diecézní charita Plzeň ..................................................................................... 16 3. 2. Humanistické hnutí.................................................................................................. 17 3. 2. 1. Humanistické centrum Dialog ......................................................................... 18 3. 2. 2. Humanistické centrum Narovinu..................................................................... 18 3. 2. 3. Vysokoškolští humanisté................................................................................. 19 3. 3. Ostatní organizace ................................................................................................... 20 3. 3. 1. ADRA.............................................................................................................. 20 3. 3. 2. Hnutí solidarity s chudými třetího světa Maitri............................................... 21 3. 3. 3. Humanitas Afrika ............................................................................................ 22 3. 3. 4. Nadace mezinárodní potřeby ........................................................................... 23 3. 3. 5. Nadační fond Inka ........................................................................................... 24 3. 3. 6. Občanské sdružení Pro-Contact ...................................................................... 25 3. 3. 7. Občanské sdružení Surya ................................................................................ 26 3. 3. 8. Občanské sdružení Bwindi Orphans ............................................................... 26 3. 3. 9. Nadace Terezy Maxové ................................................................................... 27 3. 3. 10. Namasté Nepál............................................................................................... 27 3. 3. 11. Malé občanské sdružení tolerance (M. O. S. T.) ........................................... 28 4. Realizace adopce na dálku............................................................................................... 29 4.1. Historie ..................................................................................................................... 29 4. 2. Fungování adopce na dálku ..................................................................................... 30 4. 2. 1. Vznik projektu ................................................................................................. 30 4. 2. 2. Jak probíhá adopce na dálku, její účastníci ..................................................... 30 4. 2. 3. Problémy, se kterými se organizace potýkají .................................................. 35 5. Vztahy mezi dětmi a sponzory ........................................................................................ 37 5. 2. Výsledky výzkumu .................................................................................................. 38 5. 2. 1. Problémy s adopcí na dálku podle zkušenosti sponzorů ................................. 42 5. 2. 2. Vytvoření platformy adopce na dálku? ........................................................... 42 6. Hodnocení adopce na dálku............................................................................................. 44 6. 1. Pozitiva aneb Proč podporovat ................................................................................ 44 6. 2. Negativa aneb Proč nepodporovat........................................................................... 45 7. Závěr................................................................................................................................ 47 8. Shrnutí, klíčová slova ...................................................................................................... 49 8. 1. Summary, key words ............................................................................................... 49 9. Použité zdroje .................................................................................................................. 50 9. 1. Doporučené zdroje věnující se problematice........................................................... 51 10. Přílohy ........................................................................................................................... 53
6
1. Úvod Projekty adopce na dálku jsou jednou z možností podpory potřebným v různých zemích světa. Na rozdíl od jiných forem pomoci jde o velice unikátní způsob, kde hraje významnou roli zpětná vazba a citově založený vztah, který vzniká mezi dárcem a příjemcem. Jedná se o pomoc dětem, které žijí ve velice špatných životních podmínkách a které by bez cizí pomoci těžko získaly potřebnou zdravotní péči nebo mohly dosáhnout vzdělání, které pro ně může být cestou k lepšímu životu v dospělosti. Sponzoři si prostřednictvím zprostředkovatelských organizací vybírají, které dítě následně finančně podporují. Mezi dětmi a adoptivními rodiči může dojít k vytvoření vztahu, který je založen na vzájemném kontaktu pomocí korespondence. V některých případech existuje i možnost osobního setkání. V České republice tyto projekty fungují od roku 1993. První je začala realizovat Charita Česká republika, resp. Arcidiecézní charita Praha, a projekty byly pojmenovány Adopce na dálku. Po velkou část devadesátých let byla Charita Česká republika jediným realizátorem těchto programů a pojem adopce na dálku se rozšiřoval v mediích a mezi lidmi. Později se přidaly další organizace, které využily již zaběhlého pojmu adopce na dálku (Adopce Surya, Dálková adopce PLUS apod.). Je důležité zmínit, že pojem adopce na dálku je pouze českým a slovenským fenoménem, který nemá ve světě obdoby, jelikož se formálně o adopci nejedná. V zahraničí je častěji používán termín sponzorování dětí z rozvojových zemí.
1. 1. Cíl práce Cílem bakalářské práce je poskytnout informace o programech adopce na dálku v České republice. V BP bude popsána historie vývoje programů adopce/sponzorování dětí v ČR, způsob organizace těchto programů, způsob výběru dětí do programů a budou diskutovány vztahy, které se mohou vytvářet mezi dětmi a sponzory. Diskusi doprovází statistická data týkající se adopce. Práce může být zdrojem informací pro osobu, která má zájem o podporu dítěte. V práci je uveden nejen způsob organizace adopce, ale je zde poskytnut i přehled a charakteristika jednotlivých programů zaměřených na tuto problematiku, ze které může zájemce o adopci čerpat při rozhodování jakou konkrétní organizaci a projekt zvolit. 7
Diskutovány jsou rovněž dopady adopce na dálku a je sledováno, které z nich jsou převážně pozitivní a které převážně negativní. Čtenář tak sám může získat názor, zda je pro něj tento způsob podpory přínosný či ne. Dílčí snahou této práce je rovněž nalézt odpovědi na otázky: Podle čeho si sponzoři vybírají děti? Vytváří se mezi dětmi a adoptivními rodiči jiné vztahy než sponzorské? Bude se nadále počet podporovaných dětí zvyšovat? Jaké vztahy mezi sebou mají jednotlivé organizace? Vzájemně si konkurují, nebo se snaží o spolupráci?
8
2. Metodika Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Postupem vypracování teoretické části práce bylo shromažďování informací o adopci na dálku. Zdrojem informací byla literatura a internetové zdroje. Dále také byla s vybranými pracovníky organizací zabývajícími se adopcí na dálku provedena diskuse, z níž byly získávány doplňující informace o jejich činnosti, které např. nejsou uvedené na internetových stránkách organizací nebo nejsou pro prezentaci produktu nezbytné, ale jsou nezbytné pro zodpovězení
otázek
formulovaných
v cíli
bakalářské
práce.
Diskuse
probíhala
prostřednictvím emailových zpráv v období 12/2007 až 5/2008 a její příklad je uveden v přílohách BP. Obsah kapitoly popisující jednotlivé projekty adopce byl formulován tak, aby zahrnul informace, které jednotlivé organizace nejrelevantněji poskytují při prezentaci svých projektů. Tím je zaručeno, že uvedené informace jsou k jednotlivým projektům nejpodstatnější. Důležitým zdrojem informací byla také moje osobní zkušenost s adopcí na dálku. V roce 2007 jsem působil 4 týdny na praxi v programu Adopce na dálku při Arcidiecézní charitě Olomouc. Zde jsem se osobně setkal s fungováním adopce a získal praktické poznatky. Praktická část vychází z průzkumu mezi adoptivními rodiči. Metodou průzkumu byly zvoleny rozhovory s adoptivními rodiči, které byly aplikovány na oblast vztahů mezi dětmi a adoptivními rodiči. Metodika tohoto výzkumu je blíže popsána v kapitole 5. 1.
Pojmy adopce na dálku vs. Adopce na dálku V bakalářské práci se využívá pojmu adopce na dálku jako termínu, který označuje činnost související s podporou dětí v rozvojových zemích a je obvykle používaný v České republice. Pojem Adopce na dálku je název programů podpory dětí v rozvojových zemích (adopce na dálku), které jsou realizovány Charitou Česká republika.
9
3. Přehled projektů adopce na dálku v České republice 3. 1. Charita Česká republika Charita Česká republika je nezisková organizace, která je největším nestátním poskytovatelem zdravotně sociálních služeb v ČR. Provádí také humanitární a rozvojovou pomoc v různých oblastech světa. Charita Česká republika je členem konfederace 162 národních charit sdružených do Caritas Internationalis, která koordinuje humanitární a rozvojovou činnost Charit celého světa v oblastech krizí či katastrof. Jednotlivé (arci)diecézní charity pomocí konkrétních projektů (např. podpora školního vzdělávání i mimoškolních aktivit, Adopce na dálku), pomáhají v mnoha zemích světa. Charita Česká republika sdružuje dohromady dvě arcidiecézní charity (Praha, Olomouc) a šest diecézních charit (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Litoměřice, ostravsko-opavská, Plzeň). V současné době je Charita Česká republika naší největší organizací působící v oblasti adopce na dálku a je také držitelem registrační ochranné známky „Adopce na dálku“. Tento termín u nás zdomácněl a jeho různě pozměněnou obdobu používají i ostatní organizace, zabývající se sponzorováním dětí z rozvojových zemí. (Charita Česká republika, 2007)
3. 1. 1. Arcidiecézní charita Praha Arcidiecézní charita Praha svojí prací od roku 1993 navazuje na bohatou tradici charitního díla na území pražské arcidiecéze. Je účelovým zařízením římskokatolické církve a jejím posláním je pomoc lidem v nouzi, založená na principech křesťanské lásky, bez ohledu na jejich náboženskou, politickou či rasovou příslušnost. Pražská Charita je vůbec největší organizací zabývající se adopcí na dálku u nás. Vysoce převyšuje ostatní organizace v počtu adoptovaných dětí (16 885) i v počtu cílových zemí (9), kde se adopce uskutečňuje. Článkem přímo se starajícím o veškeré organizační záležitosti programu adopce je Rozvojové středisko Arcidiecézní charity Praha. Samotný projekt Adopce na dálku byl zahájen v roce 1993, kdy bylo adoptováno prvních 200 dětí z Indie. V současnosti je počet indických dětí začleněných do adopce 11 931. Jedná se o děti žijící v indických státech Karnátaka, Tamilnadu, Ándhrapradéš a Západní Bengálsko. 10
Základní podmínkou pro zařazení dítěte do programu je skutečnost, že dítě bez pomoci projektu nemůže z finančních důvodů docházet do školy nebo by z obdobných důvodů muselo školní docházku předčasně ukončit. Současně se posuzuje i zájem dítěte o vzdělání a studijní předpoklady. Pro výběr dětí do projektu je nepřípustná jakákoli diskriminace z hlediska náboženství, kast nebo pohlaví. O výběr dětí k adopci se starají místní partnerské organizace, které se na místě podílejí i o různé zajišťovací práce. Co se týče financování podpory dětí, je příspěvek k adopci stanoven ve dvou různých částkách: 4 900 Kč/rok pro děti navštěvující základní školy a 6 000 Kč/rok pro studenty střední školy. Z těchto peněz je vydáno 70 % na realizaci přímo v cílové zemi, 20 % je uloženo do tzv. rozvojového fondu, který slouží k uskutečnění dalších rozvojových projektů v cílové oblasti adopce na dálku, 8 % je odvedeno na provoz rozvojového střediska pražské charity a 2 % jsou náklady na realizaci projektu v České republice (koordinace projektu českými pracovníky v zahraničí, kontrolní a koncepční činnost). Tento poměr rozdělení příspěvku platí i pro ostatní země, v nichž Arcidiecézní charita Praha působí. V Indii probíhají i další rozvojové projekty zaměřené na podporu všeobecného i odborného vzdělání, odstranění dětské práce, pomoc při prevenci a léčbě HIV/AIDS. Realizovány jsou také programy na podporu celé komunity na daném místě. Další zemí zapojenou do projektu a druhou nejvýznamnější, co se týče počtu adoptovaných dětí, je africká Uganda. Zde je počet podporovaných dětí 4 084 (stav k roku 2008). Samotný projekt adopce je v Ugandě realizován od roku 2000. Jedná se o oblast Luweero, konkrétně o diecézi Kasana Luweero, které se nachází asi 80 km severně od hlavního města Kampala. Dále adopce probíhá v oblasti Buikwe, kde je realizovaná organizací Uganda Czech Development Trust, která má svou vedoucí kancelář v Kampale, ale zaměřuje se na pomoc těžce přístupným a chudým vesnicím ležícím převážně podél Viktoriina jezera v oblasti Buikwe. Tato organizace vedená českými koordinátory se v současné době stará téměř o 3 500 dětí. Okres Mityana je posledním místem působení projektu v Ugandě a jde o území spadající pod 25 farností v diecézi Kiyinda-Mityana 80 km západně od Kampaly. V rámci této diecéze se primárně jedná o děti z oblasti Kiboga, která byla nejvíce zasažena občanskou válkou. Děti jsou do projektu vybírány místní komisí. Jediným kritériem je potřebnost dítěte. Roční dar je stanoven na 7 000 Kč pokud se jedná o dítě na základní škole nebo studenta střední školy. Je možné také podporovat studenta teologie a to částkou 8 500 Kč/rok. V Ugandě běží i další projekty zaměřené na podporu vzdělání, komunity a také je financována činnost nemocnice.
11
Cílovou zemí projektu Adopce na dálku je od roku 2006 také Demokratická republika Kongo. Počet adoptovaných konžských dětí je 191 (v roce 2008) a jedná se o děti z hlavního města Kinshasy. Na místě je fungování zajištěno spoluprací s katolickou komunitou Chemin-Neuf působící v jedné z nejchudších čtvrtí Kinshasy. Chemin-Neuf provozuje základní školu St. Christine. Přes 150 dětí z této školy bylo vybráno do projektu Adopce na dálku, protože jejich rodiny jim nejsou schopny platit školní poplatky a financovat dětem školní potřeby. Příspěvek pro podporu konžských dětí činí 7 000 Kč/rok. Další z projektů Chemin-Neuf je dům pro děti ulice Ndako Ya Biso. Jde o centrum, které je navštěvováno v průměru 40 dětmi denně. V centru se děti učí číst a psát a mohou zde také odpočívat. V Zambii projekt Adopce na dálku probíhá od roku 2006. Aktuálně je podporováno 165 dětí z diecéze Solwezi v Severozápadní provincii Zambie. Finanční pomoc směřuje zejména do školy St. Charles Academy, kterou adoptované děti převážně navštěvují. Zambijské základní školství je oficiálně bezplatné. Problém však je, že se přesto musí platit poplatek na projekty školy (různé sportovní a kulturní akce, rekonstrukce školy apod.), školní pomůcky a uniformu, což je pro mnoho lidí nedostupné. Výše podpory je stanovena na 5 000 Kč/rok u žáka základní školy a na 8 000 Kč/rok u studenta střední školy. Na místě již od dubna 2006 působí i český dobrovolník Aleš Vacek, který pomáhá s realizací adopce a rovněž děti učí. Další zemí, kde probíhá projekt Adopce na dálku realizovaný Arcidiecézní charitou Praha, je Thajsko. Zde adopce probíhá od roku 2005 a to v oblasti hlavního města Bangkoku. Konkrétně jde o slum s názvem Khlong Toey. V Thajsku je v roce 2008 podporováno 186 dětí. Celý projekt je realizován v kooperaci s organizací The Human Development Foundation, která je jednou z nejznámějších rozvojových organizací v Thajském království. Samotná spolupráce začala na popud tehdejšího českého velvyslance v Thajsku Jiřího Šitlera. Adoptované děti pochází z dětských domovů podporovaných The Human Development Foundation a z potřebných rodin ve slumu Khlong Thoey. Pro adopci na dálku jsou výše příspěvku stanoveny na 5 500 Kč/rok u žáka základní školy a na 7 000 Kč u studenta střední školy. Kazachstán byl do projektu adopce na dálku zařazen v roce 2005 na podnět českého velvyslance v Kazachstánu PhDr. Milana Sedláčka. Partnerem projektu v této zemi je diecéze Nejsvatější Trojice se sídlem v Almaty. Na místě se stará o organizaci adopce slovenská sestra Alma, která zde žije již deset let. Stará se o šest adoptovaných dětí z okolí farností v Almaty a Kapčigaji. Jednou z aktivit farnosti v Almaty je denní centrum 12
pro děti a mládež, které navštěvují chudé děti podporované z projektu Adopce na dálku. Finanční prostředky jsou využity na oblečení, školní pomůcky, zdravotní péči, léky a v případě potřeby i na zaplacení školného. Roční příspěvek na podporu dítěte v Kazachstánu činí 6 500 Kč. Projekt Adopce na dálku realizuje Arcidiecézní charita Praha rovněž v evropských zemích, a to konkrétně v Bělorusku, Litvě a Lotyšsku. Na rozdíl od ostatních zemí je zde částka od českého dárce použita ne přímo na zaplacení školného, jelikož základní i střední školství je zde zdarma. Z příspěvku jsou dítěti hrazeny mimoškolní aktivity, školní pomůcky, oblečení, léky a část může být použita pod dohledem sociálního pracovníka na chod domácnosti rodiny. Adoptivní rodič má možnost pozvat dítě na letní pobyt k sobě domů. Rovněž byl uspořádán i zájezd adoptivních rodičů do Litvy v roce 2002. V současnosti (2008) je v Bělorusku podporováno 96 dětí, v Litvě 221 a v Lotyšsku pět. V Bělorusku adopce začala v roce 2003 a je realizována ve spolupráci s charitami v městech Vitebsk a Grodno. V Litvě byly první děti adoptovány již v roce 1993 v Kaunasu. V roce 2001 se spolupráce rozšířila i na arcidiecézi Vilnius. Projekt probíhá od roku 2001 pod patronací manželky českého velvyslance v Litvě, paní Voznicové, která se velmi angažuje, oslovuje sponzory a pořádá pro děti kulturní i poznávací akce. V Lotyšsku byl projekt v roce 2002 ukončen, respektive nejsou nabírány nové děti. V roce 2008 projekt dá se říct dobíhá. Podporované děti v Lotyšsku pochází z příměstských částí a okolí hlavního města Rigy Roční příspěvek pro podporu dítěte z Běloruska, Litvy a Lotyšska je stanoven ve výši 6900 Kč. (Arcidiecézní charita Praha, 2008)
3. 1. 2. Arcidiecézní charita Olomouc Fungování Arcidiecézní charity Olomouc bylo obnoveno v roce 1990. Svoji činnost zahájila již po roce 1920, ale byla přerušena válkou a později totalitním režimem. V devadesátých letech tak musela být celá struktura vybudována znovu. K typickým charitním službám později (2005) přibývá i projekt adopce na dálku, realizovaný humanitárním oddělením Arcidiecézní charity Olomouc. Organizace zvolila jako cílovou zemi Haiti, která je nejchudší zemí západní polokoule a potýká se s mnoha problémy. Nejvýznamnějšími problémy v této zemi jsou politická nestabilita a problémy týkající se životního prostředí.
13
Olomoucká charita uvádí jako cíl programu dosažení takového vzdělání sponzorovaných dětí, aby nebyly v budoucnu závislé na příjmu rozvojové pomoci a byly schopny pracovat a uživit tak sebe i rodinu. Nyní je projekt realizován v oblasti střediska Baie de Henne a v několika přilehlých obcích, které spadají do farnosti Baie de Henne. Zde působí český misionář P. Roman Musil, který je garantem celého projektu. O fungování projektu se rovněž starají místní řádové sestry. Jedním z jejich úkolů je výběr dětí. Do projektu jsou vybírány děti ve věku 3–15 let, které patří k nejchudším v dané komunitě. Zvláštností je, že olomoucká charita nedovoluje výběr konkrétního dítěte, ale umožňuje pouze výběr na základě pohlaví. Tato zvláštnost je obhájena tím, že lidé jsou si rovni a mají tak stejná práva bez ohledu na to, jak vypadají. Eliminuje se tím tak situace, že by některé dítě mohlo čekat příliš dlouho na podporu vůči ostatním a mohlo by tak docházet k napětí uvnitř komunity. Počet adoptovaných dětí z Haiti je 336 (2008). Tyto děti jsou podporovány dárci z České republiky, kteří přispívají částkou ve výši 6 500 Kč/rok .Peníze jsou rozděleny tak, že 82 % je přímo využito na podporu dítěte a místní komunity, 10 % pohltí režijní náklady na Haiti a 8 % náklady za organizaci v České republice. Z příspěvku je dítěti hrazeno školné, školní pomůcky, uniforma, základní zdravotní péče a jedno jídlo denně. Podporována je také místní komunita. Např. bylo financováno zakoupení a montáž fotovoltaických článků, které slouží jako zdroj pohonu pro čerpání vody. Olomoucký program adopce je realizován s podílem Agentury rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, o.p.s. (Arcidiecézní charita Olomouc, 2008)
3. 1. 3. Diecézní charita České Budějovice Diecézní charita České Budějovice byla založena v roce 1992. Mimo jiné služby také zprostředkovává projekt Adopce na dálku od roku 2005. Cílovou zemí bylo vybráno Bělorusko, konkrétně oblast spadající pod diecézi Pinsk. Partnerem na místě je Diecézní charita Pinsk. Sociální pracovníci této organizace se rovněž starají o výběr dětí, které budou začleněny do programu. Děti jsou vybírány z těch nejchudších rodin a jediným kritériem je sociální a ekonomická potřebnost dítěte. Zájemci o adopci mají možnost si sami vybrat konkrétní dítě, které budou v budoucnu podporovat ve vzdělání na základě žádosti přímo z Běloruska.
14
Aktuálně je podporováno 92 dětí. Zájemce si může vybrat, zda bude podporovat žáka základní nebo studenta střední školy. Podle toho se liší i výše příspěvku, která je v prvním případě stanovena na 5 000 Kč/rok a v druhém na 6 000 Kč/rok. Rozložení příspěvku je, že 90 % je určeno přímo na podporu dítěte a je z něj hrazen poplatek v zájmovém kroužku dle výběru dítěte včetně materiálu a pomůcek, nákup školních potřeb, oblečení a další potřeby. Přispíváno je také na stravu a zdravotní péči. Ze zbývající částky do 90 % celkové částky za adopci je podporován rozpočet rodiny na výdaje související s chodem domácnosti. Náklady na realizaci projektu jsou stanoveny na 10 % (2 % Diecézní charita České Budějovice, 8 % Diecézní charita Pinsk). Pro děti jsou pořádány letní ozdravné pobyty v České republice, kde se také podporované děti setkávají s adoptivními rodiči. (Diecézní charita České Budějovice, 2008)
3. 1. 4. Diecézní charita Hradec Králové Diecézní charita Hradec Králové zahájila své působení v roce 1992 a je přímým pokračovatelem diecézní charity, která působila v královéhradecké diecézi již před II. světovou válkou a po ní až do násilného přesušení její činnosti v 50. letech. Program Adopce na dálku byl zahájen v roce 2000 v Indii ve spolupráci s diecézí Belgaum ve státě Karnátaka, kde je partnerem projektu biskup Peter Machado. V roce 2005 byla působnost programu rozšířena do arcidiecéze Béngalúru v témže státě, partnerem projektu je zde arcibiskup Bernard Moras. Cílem projektu je umožnit chudým indickým dětem dosáhnout vzdělání aniž by byly vytrženy ze svého rodinného a kulturního prostředí. Vzdělané děti pak mají šanci na lepší budoucnost. Mohou lépe najít práci a zajistit tak sebe i rodinu. Do projektu jsou vybírány děti indickými partnery a spolupracovníky, kteří žijí na venkově společně s chudými obyvateli vesnic. Rozhodujícím kritériem pro výběr je potřebnost dítěte. Pro výběr a zařazení je také důležitý příslib rodičů, že své dítě budou ve studiu podporovat. V současnosti (2008) je do programu zařazeno a podporováno 3 171 indických dětí z venkovských oblastí ve státě Karnátaka. Dětem je z příspěvku od českých dárců (5 000 Kč/rok) hrazeno školné, školní pomůcky, školní brašna a uniforma. Dále je také hrazeno cestovné, pokud dítě musí do školy dojíždět. Přispívá se rovněž na stravu a základní zdravotní péči. Na tyto položky je vyhrazeno přímo 84 % z celkové roční částky za adopci. Zbývající peníze jsou rozděleny rovnoměrně v poměru 8 % na administrativní náklady
15
v České republice a 8 % je použito na administrativní náklady v Indii. Diecézní charita Hradec Králové uskutečňuje ve stejné lokalitě ještě další projekty. Jedná se o projekt Podpora bydlení chudých rodin s dětmi, který je zaměřen na výstavbu a opravu domků chudých rodin. Dalším projektem je Pedagogická škola. Jde o výstavbu pedagogické školy na okraji města Belgaum. (Diecézní charita Hradec Králové, 2008)
3. 1. 5. Diecézní charita ostravsko-opavská Projekt Adopce na dálku zde probíhá od roku 2002 a je realizován Střediskem humanitární pomoci Ukrajina v rámci ostravsko-opavské charity. Cílovou oblastí projektu je Zakarpatská Ukrajina a jsou zde sponzorovány děti z 36 tamních vesnic v Tjačivském a Mižhirském rajónu. O zabezpečení projektu na místě se stará síť místních koordinátorů v čele s hlavní koordinátorkou Annou Janíčkovou v Tjačivě. Projekt je zaměřen na podporu dětí, které pocházejí z ekonomicky slabých rodin. V programu jsou rovněž zapojeni sirotci, děti z dětských domovů a děti se zdravotním postižením. Aktuálně je v programu adopce podporováno 843 dětí. Dětem jsou hrazeny náklady na vzdělání (školní pomůcky, oblečení, strava, jízdné do školy, ubytování apod.). V tomto případě se nehradí školné, protože základní vzdělání je na Ukrajině bezplatné. Dítěti je rovněž hrazena zdravotní péče. Pokud adoptované dítě nemá rodinu, je mu také zajištěno ubytování a strava v dětském domově nebo v náhradní rodině. Roční příspěvek adopce je stanoven na 6 000 Kč, který je rozdělen, že 60 % je určeno přímo na potřeby dítěte, 30 % je uloženo do společného fondu dětí, ze kterého jsou hrazeny např. společné akce. Zbývajících 10 % jsou režijní náklady projektu. (Diecézní charita ostravsko-opavská – Středisko humanitární pomoci Ukrajina, 2008)
3. 1. 6. Diecézní charita Plzeň Diecézní charita Plzeň byla založena v roce 1993. Od roku 2003 pomáhá v rámci projektu adopce na dálku v Bolívii a od roku 2004 je do projektu zapojena Paraguay. V obou zemích nese program místní označení Padrinazqo sin fronteras (v překladu „Kmotrovství bez hranic“). Toto označení vyjadřuje pro tamější obyvatele ducha a smysl celého projektu mnohem přesněji. Role kmotra má ve všech zemích Jižní Ameriky stále
16
onen původní význam. Kmotr je pro dítě tím, kdo se o něj má postarat, když to není v možnostech vlastních rodičů. V Bolívii je působení projektu situováno do amazonské části, do asi dvousetkilometrového okruhu kolem Trinidadu, hlavního města departamentu Beni. Partnerskou organizací na místě je Pastoral Social Caritas Beni, což je obdoba naší diecézní charity. V sousední Paraguayi jsou do projektu vybírány děti žijící v chudinských čtvrtích hlavního města Asunción. Organizací, která zajišťuje fungování adopce v Paraguayi, je Pastoral Social Arquidiocesana de Asunción. Do pracovní náplně zaměstnanců obou tamních charit patří i výběr dětí pro program adopce. Děti jsou vybírány podle hlediska sociálně ekonomické potřebnosti. Volba dítěte je také konzultována s vyučujícími ve škole, kam dítě dochází. V roce 2008 je plzeňskou charitou podporováno 267 dětí. Z toho 217 v Bolívii a 50 v Paraguayi. Roční příspěvek podpory dítěte je stanoven pro obě země ve výši 6 600 Kč. Diecézní charita Plzeň uvádí, že maximálně 8 % je využito na zajištění provozních nákladů. Ze zbývající částky za adopci je dětem přispíváno na výdaje spojené se školní docházkou (pomůcky, uniforma apod.). V obou zemích odpadají poplatky za školné, jelikož základní vzdělání je bezplatné. Dále je dětem přispíváno na výživu a základní zdravotní péči. Peníze jsou na místě distribuovány pracovníky partnerských organizací, kteří garantují jejich účelové využití a vedou přehledné účetnictví, aby vše mohlo být dokladováno sponzorům. (Diecézní charita Plzeň, 2008)
3. 2. Humanistické hnutí Humanistické hnutí je celosvětové společenství různorodých osob, které mají společné cíle v oblasti rovnoprávnosti všech lidí, harmonického soužití s přírodou, nenásilí apod. Základní postoj tohoto hnutí lze shrnout do pravidla: „Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se i oni chovali k tobě.“ Humanistické hnutí vzniklo na konci šedesátých let v Argentině. V současné době se jej aktivně účastní přes 1,5 milionů lidí ve více než v 100 zemích světa. V České republice působí Humanistické hnutí od roku 1994 a je zastoupeno třemi občanskými sdruženími: Humanistickým centrem Dialog, Humanistickým centrem Narovinu a Vysokoškolskými humanisty. Tyto organizace jsou aktivně zapojeny do mezinárodního projektu Kampaň lidské podpory. Jedná se o vytvoření jakéhosi pouta mezi
17
lidmi z rozvinutých a rozvojových zemí. Součástí tohoto projektu jsou i programy adopce na dálku. (Vysokoškolští humanisté, 2008)
3. 2. 1. Humanistické centrum Dialog Humanistické centrum Dialog je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1998. Cílem činnosti je podpora a šíření humanistických myšlenek. V rámci mezinárodní Kampaně lidské podpory zahájilo v roce 1999 projekty v Guineji. V roce 2000 se přidala Keňa a později Benin. Samotný projekt s názvem Adopce afrických dětí v těchto zemích funguje od roku 2002. O organizaci projektu se starají dobrovolníci v ČR i v Africe. Veškerá práce afrických i českých koordinátorů funguje na bázi dobrovolnictví, tudíž bez nároku na odměnu. Děti jsou do projektu vybírány místními lidmi, kteří dobře znají zdejší poměry. Pro podporu jsou vybírány ty nejchudší mezi chudými. Často mají děti jen jednoho z rodičů nebo jsou úplní sirotci. Většinou rodiče nemají práci a velmi často jsou negramotní. V roce 2008 je do projektu Adopce afrických dětí zapojeno 1 729 dětí. Z toho 95 v Beninu, 1 216 v Guineji a 418 v Keni. Podle jednotlivých zemí je i odstupňována výše finanční podpory (Guinea 5 520 Kč/rok, Benin 6 000 Kč/rok, Keňa 7 200 Kč/rok). Tyto částky jsou určeny podle finanční náročnosti realizace adopce v jednotlivých zemích, např. výše školného, ceny uniformy apod. 75 % z této částky obdrží dítě v Africe na výdaje spojené se školní docházkou a základními potřebami. Zbývajících 25 % je určeno na náklady zajištění organizace adopce. Kromě programu adopce na dálku jsou v těchto zemích organizovány i další projekty v rámci Kampaně lidské podpory jako např. řemeslnické kurzy, hygienická osvěta, prevence nemocí apod. (Humanistické centrum Dialog, 2008)
3. 2. 2. Humanistické centrum Narovinu Humanistické centrum Narovinu vzniklo v roce 1995 z iniciativy členů mezinárodního humanistického hnutí. Sdružení se v roce 2000 připojilo k mezinárodní Kampani lidské podpory a zahájilo projekty pro africkou Keňu, do kterých je v současné době zapojeno 16 000 dobrovolníků v Keni a 1 600 v ČR. V roce 2003 se podařilo rozšířit činnost na Slovensko, kde je do projektů zapojeno okolo 100 členů sdružení. Program
18
Adopce afrických dětí je tedy formulován tak, aby byl lépe zpřístupněn i pro zájemce o adopci ze Slovenské republiky. Adopce je realizována s cílem pomoci dětem obývající slumy v Nairobi, Mombase a Kisumu. Do projektu jsou vybírány děti nacházející se v podmínkách úplné chudoby. Počet adoptovaných dětí je 2 902 (2008). Roční poplatek za adopci je 7 200 Kč (8 760 Sk), který je možno zaplatit jednorázově nebo ve splátkách. Náklady na zajištění fungování projektu jsou maximálně 25 % z celkové částky. Zbývající peníze jsou odeslány do Afriky, kde jsou v celkové výši využity pro potřeby dítěte. Zvláštností v keňském školství je reforma z roku 2003, která zavedla bezplatné školství. Realita je ale taková, že státních škol je nedostatek a i v nich jsou na rodičích požadovány náklady spojené se školní docházkou jako uniforma, učebnice apod. Problém je nejen malý počet státních škol, ale také velký počet žáků ve třídě. Děti zapojené do projektu navštěvují cenově přijatelné, ale pokud možno co nejlepší školy v dané oblasti. Probíhá spolupráce s různými soukromými, církevními, komunitními a někde, kde lépe fungují, i se státními školami. Součástí škol zapojených do projektu jsou i přípravné školy pro malé děti, kde se děti učí alespoň základům angličtiny, protože základní škola je už celá v angličtině. Tudíž se v databázi adoptovaných dětí objevují děti už ve věku od čtyř let. (Humanistické centrum Narovinu, 2008)
3. 2. 3. Vysokoškolští humanisté Občanské sdružení Vysokoškolští humanisté vzniklo v roce 1999. Ve stejném roce se připojilo ke Kampani lidské podpory a zahájilo své projekty v západoafrickém státě Guinea. Od března 2002, kdy bylo vytvořeno spolehlivé zázemí místních dobrovolníků, byl přidán i projekt Adopce afrických dětí, který probíhá ve městech Conakry, Kankan a Kindia. Na místě je průběh zajištěn sítí tamních dobrovolníků pod sdružením AGUIPAH v rámci Humanistického hnutí. Tito lidé vybírají děti ve věku 3–18 let, které je možno zařadit do školní docházky a pocházejí z chudých rodin nemajících dostatek financí, aby dítě mohlo navštěvovat školu. Aktuálně je počet podporovaných dětí 640 (2008). Školský systém země určuje různou výši nákladů na studium dítěte během let. Tudíž je i příspěvek podpory různý. Pro 1.–6. třídu základní školy je 6 000 Kč/rok. Pro tzv. College (7.–10. třída) je příspěvek 7
19
500 Kč/rok. Pro podporu studenta střední školy je příspěvek stanoven ve výš 9 000 Kč/rok. Tyto peníze jsou rozděleny tak, že z částky 6 000 Kč je převáděno 4 800 Kč do Guineje, kde 4 500 Kč (75 %) z celkové sumy jde na podporu dítěte a na vydání spojená se školou, zdravotní péčí apod. Zbylých 300 Kč slouží na chod programu adopce v Guineji (fotografie, cestovné koordinátorů, pošta atd.). Ze 1200 Kč, co zůstávají v ČR, je 800 Kč použito jako příspěvek Humanistickému hnutí a 400 Kč na přímou organizaci projektu adopce v ČR. U dvou vyšších částek za adopci se počítá se stejnou cenou u zajištění nákladů (1 500 Kč), což je 20 % při platbě 7 500 Kč a 16 % při 9 000 Kč. Z příspěvku Humanistickému hnutí je zajišťováno financování organizace a chodu dalších programů v rámci Kampaně lidské podpory. (Vysokoškolští humanisté, 2008)
3. 3. Ostatní organizace 3. 3. 1. ADRA Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj, v originále Adventist development and Relief Agency (ADRA) je mezinárodní organizace založená v USA. Jedná se o organizaci při Církvi adventistů sedmého dne. V dnešní době má ADRA pobočky ve 140 zemích světa. Česká ADRA vznikla v roce 1992 a její pobočka ve Zlíně, která realizuje projekt adopce na dálku, vznikla o rok později. Jedna z aktivit zlínské pobočky je projekt s názvem Bangbaby. Jedná se o dlouhodobou spolupráci v oblasti vzdělávání a potravinové pomoci chudým bangladéšským dětem. Tento projekt vznikl ve zlínském pracovišti v roce 1999 z iniciativy MUDr. Milana Moskaly, který je lékařem a misionářem v hlavním městě Dháka, kde se svou rodinou žije. Samotný projekt je realizován společně organizacemi ADRA, Bangladesh Children’s Sponsorship Services a Adventist Dental Clinic v Dháce. V současné době (2008) projekt podporuje vzdělání zhruba 1 700 dětí na různých místech země. Děti se učí v adventistických školách, kterých je 45 a jsou rozesety po celé zemi. Jedná se o běžné venkovské školy, kde mají děti přístup k dennímu studiu, ale v programu jsou zahrnuty také internátní školy. Podle typu školy se liší i výše příspěvku. Podpora žáka navštěvujícího denní studium je 500 Kč na měsíc. Žák dochází do školy z domova. Z příspěvku je hrazeno školné, uniforma, pomůcky a jedno hlavní jídlo. Podpora žáka na internátní škole vyjde na 700 Kč/měsíc. Dítě opouští školu jen o prázdninách. Za tuto
20
částku jsou hrazeny výše zmíněné položky a k tomu ubytování a jídlo třikrát denně. Poslední možností je podpora sirotka, která činí 850 Kč/měsíc. Touto částkou je zajištěno kompletní zaopatření dítěte trvale žijícího v areálu internátní školy. Souběžně s podporou vzdělání je v rámci projektu realizována potravinová, zdravotnická a rekonstrukční pomoc, která se zabývá financováním přístaveb a dobudováním školních budov. (ADRA, 2008)
3. 3. 2. Hnutí solidarity s chudými třetího světa Maitri Hnutí solidarity s chudými třetího světa Maitri je organizace vzešlá z křesťanského prostředí v Polsku, která se po roce 1989 rozšířila i do bývalého Československa. Cílem hnutí je pomáhat potřebným v zemích třetího světa, jak je uvedeno v názvu. V roce 1995 založilo toto hnutí Nadační fond solidarity s chudými třetího světa Maitri, který slouží k hromadění hmotných prostředků k plnění cíle hnutí. V roce 1996 byl zahájen projekt s názvem Adopce srdce. Jedná se o projekt sponzorování jednoho či více sirotků formou hrazení nákladů na jejich obživu. Projekt je realizován ve Rwandě a v Demokratické republice Kongo. Ve Rwandě se jedná o oblasti Gikondo, což je část hlavního města Kigali. Dále jsou to vesnice Ruhango, Butare, Masaka, Karama. Většinou jde o oblasti s polskými misijními stanicemi. V Demokratické republice Kongo probíhá projekt ve čtvrti Keshero ve městě Goma a ve farnosti Rutshuru. O zajištění projektu na místě se starají řádové sestry z různých řeholních společenstev. Těmto sestrám jsou distribuovány finanční prostředky, které přichází bankovním převodem z konta nadačního fondu na konto polských misionářů v Kigali. Sestry za ně nakupují potřebné věci pro děti zapojené v programu. Děti nikdy nedostávají peníze přímo do ruky z důvodu, že s nimi neumí rozumně hospodařit. V současné době je do adopce zapojeno zhruba 300 dětí ve Rwandě a 150 v Demokratické republice Kongo. Do projektu jsou vybíráni přednostně sirotci ve věku do osmnácti let, výjimečně děti rodičů, kteří jsou vážně nemocní nebo ve vězení apod. Roční podpora dítěte závisí na stupni školy, které navštěvuje. (žák prvního stupně 4 200 Kč/rok a žák druhého stupně 5 500 Kč/rok). Z uvedených částek jsou 1–2 % určeny k zajištění projektu v České republice. Za vynaložené peníze adoptivní rodič získá fotografii, základní informace o dítěti. U starších dětí i informace o prospěchu.
21
Současně s projektem Adopce srdce fungují i další formy podpory afrických dětí a to program Pomoc hladovějícím. Jedná se o finanční podporu středisek pro léčbu podvyživených dětí, která jsou provozována řeholními sestrami. (Maitri, 2008)
3. 3. 3. Humanitas Afrika Humanitas Afrika je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2000 v Praze jako africko-česká iniciativa s cílem přispět k šíření vzájemné tolerance a porozumění mezi Čechy a Afričany a ke zlepšení informovanosti o Africe, Afričanech a jejich kultuře v české společnosti. Důležitou součástí činnosti organizace jsou vzdělávací aktivity na základních a středních školách v České republice. Od ledna 2005 sdružení provozuje Africké informační centrum, které nabízí služby veřejnosti. Od roku 2002 Humanitas Afrika zprostředkovává pomoc dětem ve vesnicích v regionu Amasaman v jižní Ghaně v rámci programu podpory vzdělávání s názvem Vaše dítě v Africe. Prioritou projektu je zlepšit přístup ke vzdělání dětem a mladým lidem, jejichž rodiče nebo opatrovníci nemají dost peněz na náklady spojené se školní docházkou. Nyní je projekt Vaše dítě v Africe realizován ve třech zemích. V Ghaně je to region Amasaman (přibližně 20 km na sever od Accry), v Beninu jsou podporovány děti ze školy ve vesnici Agonsagbo a v Keni se jedná o sirotky žijící v sirotčinci ve slumu Lenana na předměstí Nairobi. Celkový počet adoptovaných dětí byl v roce 2008 441. Nejvíce jich je z Ghany, a to 336. V Ghaně je do projektu zapojeno sedm místních škol. V Beninu a v Keni je zastoupení po jedné škole a počty adoptovaných dětí jsou v Beninu 42 a v Keni 63. Podle místní finanční náročnosti realizace adopce jsou určeny i různé výše příspěvku pro uvedené země. V Ghaně 5 000 Kč/rok, v Beninu 5 800 Kč/rok a v Keni jde o částku nejvyšší, z důvodu celkového zaopatření dítěte žijícího v sirotčinci. Výše podpory je tak stanovena na 6 900 Kč/rok. Z těchto příspěvků jsou hrazeny obvyklé výdaje na školu jako uniforma, učebnice apod. Dětem je také hrazena zdravotní péče a přispívá se jim na stravu. Podporovány jsou rovněž přímo školy, a to např. podílením se při stavbě sociálních zařízení, financováním osvětových akcí pro děti apod. Humanitas Afrika má i svůj další program v Africe, který se jmenuje Vzdělávání dívek a žen. Cílem programu je zvýšení kvalifikace dívek na středních školách a je zaměřen na počítačovou gramotnost a kvalifikaci v administrativní oblasti. Projekt probíhá
22
ve spolupráci se dvěma středními školami v hlavním městě Ouagadougou v republice Burkina Faso. V budoucnu se do tohoto projektu má zapojit i ženské centrum ve vsi Obom v jižní Ghaně, které je momentálně ve výstavbě. Po dokončení bude v centru fungovat učňovská dílna pro švadleny. (Humanitas Afrika, 2008)
3. 3. 4. Nadace mezinárodní potřeby Nadace mezinárodní potřeby je nezisková křesťanská organizace, která je součástí mezinárodní misijní sítě The International Needs Network. Nadace byla založena v roce 1995. Nadace uvádí, že cílem jejich konání je pomoc křesťanům v šíření hodnot Kristova evangelia. Jednou z aktivit nadace je i realizace programu adopce na dálku, který tato organizace nazvala jako Dálková adopce PLUS. Jedná se o program podpory dětí z nejchudších částí světa, které bez pomoci nemají šanci dosáhnout vzdělání a musí tak živořit v bídě. Nadace mezinárodní potřeby zprostředkovává tento program od roku 1997. V současné době působí projekt dálkové adopce ve čtyřech zemích světa - na Filipínách, v Nepálu, na Srí Lance a v Ugandě. Celkový počet podporovaných dětí je v roce 2008 216. Nejvíce dětí v programu pochází z Nepálu (99), z Filipín je 70 dětí, z Ugandy 32 a ze Srí Lanky 25. V projektu adopce je také podporována jedna studentka vysoké školy z Filipín. Místní organizace programu adopce je řešena prací církevních pracovníků a misií, které jsou napojeny na mezinárodní misijní síť IN Network a zprostředkovávají tak zařazení dětí do adopce na dálku v uvedených zemích. Pracovníci se např. starají o platby, které se odvádí přímo školám. Výjimkou je podpora nepálských dětí, kde se peníze doručují do rodin. Výše ročního příspěvku je stanovena pro všechny země ve výši 8 400 Kč. Dárce se však může do projektu zapojit také poloviční částkou v rámci programu Hledáme přátele. Jde o vstřícný krok pro přispěvatele, pro které je celková roční částka na podporu příliš vysoká, a přesto se chtějí zapojit. Přátelé jsou v tomto pojetí chápáni lidé, kteří nesou společně finanční břemeno adopce. Tento přítel i přes poloviční poplatek získává všechny náležitosti jako plnohodnotný dárce po dobu jednoho roku. Po tuto dobu sponzor i nadace hledá dalšího dárce, který by se zbývající částkou zapojil do podpory adoptovaného dítěte. Nadace uvádí, že vždy se tento další dárce našel. Z celkové částky adopce je odvedena 1/7 na potřeby samotné realizace programu. Organizace za tyto vynaložené peníze hradí dítěti náklady na školní docházku. Hrazeny jsou také další
23
položky jako ošacení, strava a zdravotní péče. Vytvářen je také rezervní fond, z kterého je podporováno více dětí v dané lokalitě, než je přímo adoptováno. Jedná se o jedno až deset dětí. (Nadace mezinárodní potřeby, 2008)
3. 3. 5. Nadační fond Inka Nadační fond Inka byl založen v roce 2002 PhDr. Olgou Vilímkovou, která je učitelkou na VŠE Praha a rovněž působila jako dobrovolná učitelka v Peru. Ze svých zkušeností z cest do horských oblastí Peru poznala, jak opravdu tvrdý život ve zdejších podmínkách může být. Cílem této organizace je tedy pomáhat tamním dětem dosáhnout vzdělání, které může přinést pro komunitu prospěch. Sami místní obyvatelé vidí ve vzdělání dobrou cestu pro zlepšení jejich životů. Problémem je však dostupnost škol pro místní děti. Děti často musejí docházet velkou dálku do střediskových obcí, kde často i bydlí přes týden a domů se vrací jen na víkendy. Tento stav způsobuje také odliv původních obyvatel z tradičních oblastí a dochází k postupné asimilaci s obyvatelstvem měst. Dochází tak k jakési ztrátě místní identity, zvláště mezi původními obyvateli. Nadační fond Inka, jak již je z jeho názvu zřejmé, je zaměřen právě na původní obyvatelstvo. Školní docházka je v Peru povinná a je oficiálně zdarma. Platí se ovšem zápisné, školní uniforma, pomůcky apod. Návštěvu škol ztěžuje také již zmiňovaná dostupnost škol. Projekt je realizovaný v oblasti města Cuzco a má název Sonkoča, což v původním kečuánském jazyce znamená srdíčko. Rodiny dětí zapojených do projektu nedostávají peníze přímo, ale financemi jsou hrazeny náklady spojené se školní docházkou. Peníze jsou distribuovány místním spolupracovníkům zapojeným do projektu. Ti pak potřebné věci nakoupí a vydávají dětem školní pomůcky na základě seznamu, který je podepsaný učitelem. Pro představu školní uniforma stojí okolo 800 Kč, Bible 490 Kč. Roční studium dítěte na základní škole stojí 6 000 Kč. První rok střední školy stojí 8 500 Kč. Pak se náklady snižují. Do projektu Sonkoča je v současné době zapojeno a z něj podporováno 600 dětí. Děti jsou do programu vybírány z hlediska sociální potřebnosti, ale také vzhledem k jejich studijním výsledkům. Projekt tak podporuje talentované děti. Souběžně s projektem Sonkoča běží i jiné projekty realizované Nadačním fondem Inka. Jsou to: Venkovská škola – projekt pomáhá zlepšit vybavenost malých venkovských škol. Dále pak projekt Inka Wasi, což v překladu znamená incký dům. Projekt se snaží o
24
zřizování komunitních center obecně prospěšných pro obyvatelstvo vesnice. (Nadační fond Inka, 2008)
3. 3. 6. Občanské sdružení Pro-Contact Pro-Contact je občanské sdružení vzniklé v roce 2004. Toto sdružení od téhož roku realizuje Projekt adopce afrických dětí na dálku, kdy dobrovolnice navštívila Guinejskou republiku a začala spolupracovat na projektu adopce s místními lidmi, kteří již měli s touto formou pomoci dřívější zkušenost. V současné době projekt působí v hlavním městě Konakry a ve středisku Kissidougou ve vnitrozemí. K špatné životní situaci v této zemi přispívá také politická nestabilita, která je jedním z pramenů chudoby a s ní souvisejících problémů. Guinejské děti žijí v jedněch z nejchudších podmínek na světě. Nejen, že rodiče nemají dostatek peněz, aby mohli svým dětem platit školné, ale často nemají ani prostředky, za které by koupili jídlo. Život dětí je tedy každodenním bojem o potravu a návštěva školy je odsunuta kamsi do pozadí. Značným problémem je také dětská práce. Do projektu adopce je zapojeno zhruba 530 dětí. Děti jsou vybírány ve věku od tří let a musí navštěvovat minimálně mateřskou školu. Kritériem pro výběr jsou sociální podmínky dítěte. O fungování projektu na místě se stará partnerská organizace Pro-Contact Guinée, která má zastoupení v hlavním městě Konakry a v městě Kissidougou. V hlavním městě působí tři koordinátoři a v Kissidougou jeden. Pro adoptivní rodiče činí roční poplatek na sponzorování dítěte 5 250 Kč. 3 900 Kč z toho jde přímo na podporu dítěte. Tato částka je dále rozdělena na 3 100 Kč určených na platbu školného a 800 Kč, což jsou výdaje za školní uniformu, pomůcky do školy apod. Výše školného však není ve všech školách stejná. Dochází tak k jakémusi přebytku, který je ukládán do rizikového fondu, ze kterého je adoptovaným dětem hrazena zdravotní péče v případě onemocnění a náhlé výdaje jako např. nové boty, nemá-li v čem dítě chodit do školy. Pro-Contact uvádí, že adoptivní rodiče jsou informováni o výši školného a o případném přebytku. Zbylých 1 350 Kč z celkové částky za adopci činí režijní náklady organizace (900 Kč v ČR a 450 Kč v Guineji). Pro-Contact vedle svého hlavního projektu adopce na dálku také pracuje na Projektu výstavby soukromých škol, který má být úzce spojen s hlavním cílem této organizace, což je adopce na dálku. (Pro-Contact, 2008)
25
3. 3. 7. Občanské sdružení Surya Občanské sdružení Surya je organizací, jejíž hlavní náplní práce je výstavba solární školy, která umožní celoroční výuku ve vesnici Kargyak. Ta leží v severní části Indického Himálaje v pohoří Zanskar ve výšce 4200 m n. m. Občanské družení Surya je také zprostředkovatelem programu adopce na dálku, pro který zvolila název Adopce Surya a který probíhá od roku 2006. Program je zaměřen na podporu vzdělání ve zmíněné vesnici Kargyak. Program je veden Občanským sdružení Surya ve spolupráci s místní partnerskou organizací Gonporangjon Cultural Association. Hlavním cílem projektu je zajistit místním dětem přístup k základnímu vzdělání v jejich jazyce bodhik. Pro Adopci Surya jsou vybírány všechny místní dětí, které mohou navštěvovat školu pravidelně. V současné době je podporováno v rámci Adopce Surya 27 dětí, nad kterými mají dohled lidé osobně pověření Občanským sdružením Surya. Roční příspěvek podpory dítěte činí 6 400 Kč. Ten je rozdělen tak, že 93 % je přímo směřováno na výdaje dítěte a 7 % tvoří náklady na zajištění programu v České republice. (Surya, 2008)
3. 3. 8. Občanské sdružení Bwindi Orphans Občanské sdružení Bwindi Orphans je nezisková organizace zaměřená na pomoc africké Ugandě. Její hlavní náplní je zprostředkování pomoci sirotkům (hrazení školních poplatků a základních životních potřeb). Organizace rovněž zprostředkovává od roku 2006 program adopce na dálku. Děti podporované v rámci adopce na dálku pocházejí z oblastí Bwindi a Soroti v jihozápadní Ugandě. Škola, kterou děti navštěvují, je ve vesnici Buhoma. Jedná se o soukromou základní školu, kde se platí školné. Ugandské základní školství je jinak oficiálně bezplatné. Prakticky je však dostupnost vzdělání pro většinu děti nemožná z důvodu nedostupnosti škol, malému počtu škol, učitelů apod. Děti jsou pro adopci vybírány podle kritéria potřebnosti. Jedná se tak o děti bez jednoho či obou rodičů nebo o děti z extrémně chudých rodin. Na místě se o samotnou realizaci adopce stará Gerald Otwal, který je Bwindi Orphans pověřen dohledem nad oběma oblastmi. V roce 2008 je v rámci programu adopce podporováno 111 ugandských dětí. Příspěvky pro podporu dítěte jsou stanoveny ve výši 4 750 Kč/rok pro žáka základní školy a 8 500 Kč/rok, pokud se jedná o studenta navštěvujícího střední školu.
26
Sponzor rovněž dobrovolně může přispět na dárky dětem dle jejich přání. Z těchto peněz je dětem hrazeno školné, uniforma a boty, stravování ve škole a veškerá lékařská péče. Bwindi Orphans uvádí, že vše je hrazeno přímo a rodiny tak nedostávají žádné peníze. (Bwindi Orphans, 2008)
3. 3. 9. Nadace Terezy Maxové Tato organizace zahajuje svůj projekt Nadace Terezy Maxové Adopce - Srí Lanka v roce 2005. Jeho vznik úzce souvisí s ničivou vlnou tsunami, která postihla tuto ostrovní zemi 26. prosince 2004. Nadace se tak snaží primárně poskytovat pomoc opuštěným dětem, které se dostaly do svízelné životní situace kvůli této přírodní katastrofě. V rámci programu jsou podporovány děti žijící v sirotčinci, který vede reverend Yatawatta Dhammanandou. Reverend Dhammanandou je i místním partnerem projektu a organizuje pomoc 97 dětem (stav k roku 2008), které jsou podporovány přes Nadaci Terezy Maxové. Roční příspěvek na podporu dítěte je stanoven ve výši 4 080 Kč. Zvláštností tohoto projektu je minimální délka podpory, ke které se sponzor zavazuje, a ta je stanovena na dobu tří let. Sponzor tedy přispívá minimálně částkou 12 240 Kč. Organizace uvádí, že z ročního příspěvku za adopci si odebírá pro své náklady 5 % (204 Kč) a zbývající částka 3 876 Kč je přímo určena pro potřeby dítěte. Nadace Terezy Maxové také organizuje veřejnou sbírku na obnovu sirotčince, v němž podporované děti žijí. (Nadace Terezy Maxové – Adopce Srí Lanka, 2008)
3. 3. 10. Namasté Nepál Občanské sdružení Namasté Nepál funguje od roku 2007 a jednou z jeho činností je i pomoc Nepálu, a proto v témže roce vznikl projekt s názvem Úsměv z Nepálu, jehož cílem je především pomoci těm nejchudším dětem a zabránit jim tak v osudu bezprizorních dětí ulice. Výběr dětí provádějí sociální pracovníci z řad partnerské organizace, nepálské nadace Development of Children and Women Center, ve spolupráci s učiteli a řediteli jednotlivých škol. Výběr není podmíněn náboženským vyznáním ani etnickou či kastovní příslušností.
27
V roce 2008 je v rámci projektu podporováno 120 dětí. Tyto děti pocházejí z vesnic ležících v nepálském distriktu Kavré. Z příspěvku 6 000 Kč ročně jsou jim hrazeny výdaje spojené se školní docházkou. Přispíváno je rovněž na zdravotní péči a stravu. Namasté Nepál uvádí, že 75 % z částky je určeno přímo na podporu dítěte. Samotné náklady realizace adopce činí 12 % z celkové částky. Dále je ukládáno 13 % z celkového příspěvku do Fondu dočasné pomoci. Jde o peníze, které slouží k zajištění potřeb dítěte v případě, že sponzor náhle ukončí podporu. Z tohoto fondu jsou pak hrazeny dítěti výdaje do doby, než se nalezne sponzor nový a dítě tak nemusí přerušit vzdělávání. (Namasté Nepál, 2008)
3. 3. 11. Malé občanské sdružení tolerance (M. O. S. T.) Malé občanské sdružení tolerance vzniklo v roce 2004 a jeho cílem je pomoc Tibetu a šíření povědomí o této oblasti v České republice. Od roku 2007 toto sdružení zprostředkovává projekt, který byl nazván Kmotrovství na dálku. Jedná se o podporu buddhistickým mnichům v klášterních školách v Kaze (dívčí škola) a v chlapeckých školách v Diskitu a v Tikse. Uvedené školy se nacházejí v oblasti Ladakh. V roce 2008 je přes uvedené občanské sdružení zprostředkovávána pomoc pro 12 dívek a 58 chlapců. Výše ročního příspěvku je stanovena u této organizace na 5 000 Kč, který je určen na zlepšení životních podmínek a vzdělání podporovaných dětí. (Malé občanské sdružení tolerance, 2008)
28
4. Realizace adopce na dálku 4.1. Historie Historie podpory dětí ve světě sahá do 50. let 20. století. V této době probíhala Korejská válka a jedním z následků této války byly i děti, které přišly o své rodiče. Na nutnost pomoci těmto dětem poukazuje Dr. Bob Pierce a organizuje pomoc sirotkům mezi americkými občany. Dr. Bob Pierce později založil křesťanskou humanitární organizaci World Vision, která dnes podporuje děti po celém světě. (World Vision, 2008) Pojem adopce na dálku i projekty tohoto typu jsou u nás relativně mladým pojmem. První projekt se objevil v roce 1993, kdy bylo podpořeno prvních 200 dětí z Indie přes Arcidiecézní charitu Praha. V počátcích realizace projektu nejevila veřejnost o adopci na dálku příliš velký zájem a tento druh podpory se rozšiřoval pouze mezi lidmi, kteří se zajímali o rozvojovou problematiku. Příčinou byla všeobecná nevědomost o programech tohoto typu, z níž pramení i nedůvěra. Důvodem může být i tehdejší struktura společnosti u nás, která se nacházela v horší ekonomické situaci než dnes. Další příčinou tohoto stavu byla také malá propagace programu v médiích, která nevěnovala této tématice velký prostor. Adopci na dálku realizují neziskové organizace, které mají omezené finanční zdroje a většina jejich výdajů je vynaložena na položky, které primárně zajišťují fungování činnosti i organizací samotných. Postupem času se zvýšila informovanost o těchto programech a i v médiích byl adopci na dálku věnován větší prostor. Celkově lze za přelomové období adopce na dálku v ČR považovat počátek nového tisíciletí. Příčinou byla nejen zlepšující se ekonomická situace Čechů, ale také pozitivní zkušenost s adopcemi na dálku, kterou Češi učinili. Řadu lidí zpočátku odrazovala obava ze vzdálenosti a nemožnosti přímé kontroly nad vydanými penězi. Tento strach mohl být odbourán jedině přímou zkušeností a šířením pozitivních referencí přímo od lidí, kteří se do adopcí zapojili (Bočková, 2007). Prudký nárůst zájmu (viz. graf 1) vedl ke vzniku nových organizací, jejichž fungování je cíleně zaměřeno na adopci na dálku. Jiné organizace, které se již věnovaly různorodým projektům v rozvojových zemích, přidávaly adopci na dálku jako doplňkový program ke svým projektům. Nárůst zájmu byl tak prudký, že projekty adopce na dálku v případě některých organizací zastínily i původní projekty dané organizace. Celkový počet zemí, v nichž je adopce na dálku organizována, se stále zvyšuje a s ním i počet podporovaných dětí. 29
Začátkem roku 2008 bylo v rámci českých projektů podporováno 31 237 dětí z 24 zemí světa. Adopci na dálku se v České republice věnuje 20 organizací. (Zdroj: viz tabulka 1)
4. 2. Fungování adopce na dálku 4. 2. 1. Vznik projektu Existují dvě možnosti vzniku projektu, v závislosti na tom, zda organizace v cílové oblasti nějakou formou působí či ne. V případě, že ano, je celý proces realizace projektu adopce na dálku snazší. Důvodem jsou již na místě vybudované vztahy a institucionální kapacity, které pomáhají při organizačním zajištění projektu. Důležitá je rovněž znalost prostředí a místních podmínek. Tento způsob, vycházející z existujících kontaktů, je nejčastější formou vzniku projektu. Vyskytují se rovněž projekty, které vznikají bez předchozí sítě kontaktů. V tomto případě pracovník organizace navštívil danou zemi a na základě informací a rozhovorů s místními obyvateli bylo konstatováno, že daná lokalita je pro projekt adopce na dálku vhodná. (Pro-contact, 2008) V různých případech se také nemusí jednat o pracovníka organizace, ale tím, kdo dává podnět k založení projektu, může být osoba nějakým způsobem spjata s činností organizace. Tou osobou často bývá misionář, lékař nebo i turista, který přináší potřebné poznatky z dané země a interpretuje je organizacím, které pak na základě jeho informací formulují konkrétní projekt a připravují jeho uvedení do praxe.
4. 2. 2. Jak probíhá adopce na dálku, její účastníci Na průběhu adopce na dálku se podílí více subjektů, které mezi sebou vzájemně působí a mezi kterými vznikají vztahy různého charakteru. Důležité je však rozeznat, že celý systém adopce na dálku je umístěn mezi dva krajní články, kterými jsou podporované dítě a sponzor. Při popisu praktického fungování adopce na dálku tak můžeme vycházet ze dvou směrů. Můžeme popisovat a analyzovat průběh adopce na dálku jak ze směru od dítěte ke sponzorovi, tak od sponzora k dítěti. Pro tuto práci byla zvolena druhá možnost (sponzor → dítě). Pro větší názornost bylo vytvořeno schéma (obr. 1), které popisuje roli jednotlivých subjektů a jejich vzájemnou interakci.
30
Zdrojem informací této kapitoly byla osobní zkušenost s praxí v programu adopce na dálku, diskuse s představiteli organizací a informace poskytnuté v charakteristice jednotlivých projektů.
SCHEMATICKÝ PŘEHLED SUBJEKTŮ ADOPCE NA DÁLKU VČETNĚ JEJICH VAZEB Česká republika
Cílová země Místní instituce (škola, ubytovna, zdravotnické zařízení a další) Místní partnerská organizace
Organizace realizující projekt adopce na dálku
Koordinátor
Sponzor “adoptivní rodič”
Podporované dítě
Obrázek 1, Schéma fungování adopce na dálku (Máca, 2008)
Nejprve bude věnována pozornost otázce, kdo se může stát sponzorem, respektive adoptivním rodičem. Podporovat dítě může jednotlivec nebo skupina lidí. (Arcidiecézní charita Olomouc, 2008) Příkladem takové skupiny může být školní třída. Mohou to být také zájmové organizace, které sdružují určité lidi (např. skauti). Podporovat dítě v rámci skupiny lidí má výhodu v tom, že jednotlivec není tak finančně zatížen, jako kdyby sponzoroval dítě sám. V některých případech jako sponzor vystupuje i instituce (farnost, firma, škola apod.). Vztah mezi sponzorem a organizací realizující projekt se omezuje na oblast financí a korespondence. Sponzor hradí příspěvek organizaci. V ČR se příspěvek pohybuje od 4 080 Kč do 10 200 Kč. Jedná se o roční příspěvek, jehož výše je stanovena organizací a který je určen na základě finanční náročnosti realizace adopce na dálku. Příspěvek je ve většině případů možno uhradit jednorázově nebo ve splátkách. (Humanistické centrum Narovinu, 2008) Sponzor také komunikuje s dítětem, a to prostřednictvím dopisů, o jejichž odesílání se stará organizace, zajišťující adopci na dálku. Organizace také upozorňují adoptivní rodiče, aby se v korespondenci vyvarovali témat, která mohou dítě negativně ovlivnit. Jedná se především o témata ohledně majetkových rozdílů mezi dítětem a
31
adoptivním rodičem, ohledně politiky, náboženství apod. Organizace tak mohou přímo zasáhnout do korespondence. Některé organizace také umožňují zaslání věcného daru, který je zvolen podle sponzorova uvážení. Pro věcné dary rovněž spadají stejná doporučení jako pro korespondenci. Riziko výběru dárku si můžeme ukázat na příkladu fotbalového míče, který je pro nás běžnou věcí, ale mezi komunitou chudých dětí může způsobit závist a může tak být příčinou konfliktů. Dárek tedy může ve výsledku přinést více smutku než radosti, proto je jeho výběr důležité zvážit. Adopce na dálku je realizována nestátními neziskovými organizacemi, které jsou dalším subjektem adopce na dálku a které můžeme rozdělit na náboženské a nenáboženské. Na první pohled by se mohlo u náboženských organizací jevit problémem, že tyto organizace primárně pro podporu vybírají děti se stejným vyznáním, ke kterému se hlásí příslušná organizace. Všechny náboženské organizace u nás ale uvádějí, že děti jsou vybírány z hlediska jejich potřebnosti a ne na základě jejich víry. Reálnou otázkou však zůstává, že náboženské organizace ve většině případů spolupracují na místě s podobnými uskupeními (např. misionáři) a děti tak často navštěvují církevní školy, kde k jistému ovlivnění vzhledem ke školním osnovám a náplni vyučování může docházet. Hlavním úkolem organizace v projektu adopce na dálku je zajistit jeho zabezpečení zejména po administrativní stránce. Jedná se o správu financí a vedení účetnictví. Dále se organizace starají o zprostředkování korespondence mezi dítětem a adoptivním rodičem. Někdy organizace poskytují i možnost překladu dopisů, což by opět mohlo znamenat problém, že obsah dopisu může být nějakou formou cenzurován. Ve většině případů se ale o překlady starají dobrovolníci, kteří nemají zájem na tom, aby realita byla nějak upravována v něčí prospěch. Ve vztahu ke sponzorovi organizace řeší jeho individuální potřeby ohledně adopce na dálku. K již zmíněné korespondenci se také snaží dokládat aktuální fotky a v některých případech i další multimedia (např. video). Dále je tu také snaha adoptivním rodičům poskytovat aktuální informace o dítěti, což je vzhledem k ekonomickým a geografickým bariérám často obtížné. Sponzorům je rovněž poskytována kopie vysvědčení o tom, jak jimi podporované dítě studuje. Na požádání organizace může také vystavit sponzorovi potvrzení o složení daru, které sponzor může potřebovat pro své daňové přiznání. (Procontact, 2008) Dále by všechny organizace měly být schopné sponzorovi doložit veškeré využití jeho příspěvku, aby tak bylo zabráněno možnému zpronevěření peněz. Organizace tedy požadují po partnerských organizacích v cílové zemi vedení přehledného účetnictví a
32
poskytování dat pro vlastní potřebu kontroly a pro potřebu sponzorů. (Diecézní charita Plzeň, 2008) Tímto se dostáváme k dalšímu vztahu, který je z geografického pohledu nejdelší. Jedná se o vztah mezi organizací realizující projekt adopce na dálku a partnerskou organizací v cílové zemi. Mezi těmito dvěma organizacemi probíhají převody financí, zasílání korespondence od dětí, respektive od adoptivních rodičů, a administrativní záležitosti zabývající se vlastním fungováním projektu. Nutno poukázat na fakt, že z hlediska minimalizace nákladů se snaží organizace převádět co nejvíce peněz najednou a tak chce ušetřit za bankovní poplatky. S korespondencí je situace obdobná a větším objemem zásilky se tak snižují poštovní poplatky. (Arcidiecézní charita Olomouc, 2008) Takové jednání je na jedné straně ekonomicky výhodné, ale na druhé straně nevýhodné z důvodu většího zdržení plateb, korespondence a také informací nezbytných k zajištění hladkého průběhu projektu. V některých případech totiž organizace vzájemně komunikují písemnou formou z důvodu absence internetu a telefonu v dané lokalitě a to může být problém při potřebě rychlého řešení nějaké náhle vzniklé události. Rovněž také může docházet ke snížení motivace sponzorů dlouhým čekáním na dopis od dítěte. Partnerské organizace na místě můžeme opět rozdělit podle toho, zda jsou náboženského nebo nenáboženského typu. Dále je můžeme rozdělit podle původu jejich pracovníků, zda pocházejí ze země, odkud jsou vybírány děti, nebo se jedná o cizince. Partnery na místě můžeme také dělit podle velikosti organizace. V některých případech se totiž nejedná o organizace, ale pouze o jedinou osobu, která je pověřena adopcí na dálku pak ji nazýváme koordinátorem. Partnerské organizace náboženského typu bývají často obdobou našich charit nebo se jedná o různé misie, které se o fungování adopce na dálku na místě starají. Tyto organizace většinou v dané lokalitě působí už delší dobu ještě před příchodem projektu adopce a jejich výhodou může být lepší znalost prostředí a důvěra lidí. Nenáboženské partnerské organizace jsou většinou zakládány se vznikem projektu a jsou na místě prodlouženou rukou organizace v ČR. Jsou tak oproti zavedeným institucím v nevýhodě a musejí své počáteční úsilí věnovat k vytváření nových vztahů a poznávání prostředí. Při hodnocení organizací podle původu jejich pracovníků musíme vycházet z individuálních předností. Místní člověk má výhodu ve znalosti prostředí a může objektivněji a lépe danou věc vyhodnotit než cizinec. Cizinec má většinou výhodu v teoretických dovednostech (znalost práce na PC, účetnictví apod.) a v některých případech může více vyhovovat potřebám organizace v ČR.
33
Úkolem partnerské organizace je zajistit fungování projektu adopce na dálku v cílové zemi. Jedním z úkolů je i výběr dětí pro adopci. Tento výběr probíhá podle smluvených kritérií s organizací v ČR. Aby se zajistilo, že podporovány budou ty nejpotřebnější děti, je nutná dokonalá znalost místního prostředí. Často je výběr diskutován i s místní autoritou (starosta, učitel). Pracovník pak shromažďuje informace o vybraných dětech, pořizuje fotky a následně vše odesílá do ČR, kde jsou děti nabízeny k adopci. Zde je důležitá přesnost, přehlednost a úplnost při zpracování údajů o dítěti. V některých případech se stává, že přijdou informace o chlapci a je k nim přiložena fotografie dívky nebo chybí některé důležité informace o dítěti atp. (Arcidiecézní charita Olomouc, 2008) Tyto chyby mají pak za následek zdržení podpory dítěte. Dalším úkolem partnerské organizace je hospodaření s finančními prostředky, které přicházejí ze zahraničí. Ve velké většině případů jsou peníze distribuovány přímo institucím, kam dítě dochází za vzděláním nebo péčí. (Maitri, 2008) Zabraňuje se tak jejich nevhodnému použití, které by mohlo hrozit např. ze strany rodiny tak, že obdržené peníze půjdou na jiné výdaje, než na jaké jsou určené. Častá je také možnost, že věci potřebné pro dítě (uniforma, pomůcky apod.) jsou zakoupeny přímo organizací a škole je placeno pouze školné. Tato možnost je velmi výhodná z důvodu účelového využití částky. Zabraňuje tak možnému zpronevěření peněz nebo případnému předražování. (Arcidiecézní charita Praha, 2008) Je důležité opět připomenout, že organizace v ČR požaduje od partnerské organizace dokladování jejího hospodaření a tím tak nejen dává možnost sponzorům zjistit využití jejich příspěvku, ale také je tím svým způsobem garantováno kvalitní hospodaření partnerské organizace. Další náplní práce partnerské organizace je zprostředkování komunikace mezi dítětem a sponzorem. Vzájemná korespondence probíhá ve většině případů dvakrát až čtyřikrát ročně. Součástí dopisů často bývají i fotky a obrázky nakreslené dětmi. Adoptivní rodiče píší dopisy vesměs podle vlastního uvážení, ale jednotlivé organizace je upozorňují, aby se vyvarovali určitých témat, která jsou uvedeny výše. Na opačné straně může být situace podobná. Problémem bývá, že děti někdy píší dopisy společně a podle jakéhosi modelu, který jim může předložit jejich koordinátor nebo učitel, a může tak docházet k ovlivnění obsahu dopisu a tudíž i celého vztahu mezi adoptivním rodičem a dítětem, který je založen na vzájemné korespondenci. Tomuto vztahu je věnováno více prostoru v kapitole 5. Mezi jednotlivými subjekty adopce na dálku mohou vznikat i jiné funkční vazby, než jsou zakreslené v uvedeném schématu. Může tak jít např. o přímou vazbu mezi 34
adoptivním rodičem a dítětem (osobní setkání). Zpravidla však projekty adopce na dálku fungují na principu, který je schématicky zakreslen.
4. 2. 3. Problémy, se kterými se organizace potýkají V této kapitole se budeme věnovat problémům s realizací adopce na dálku, které organizace uvádějí jako nejčastější. Zdrojem informací byla diskuse s představiteli jednotlivých organizací. Zde opět můžeme využít vytvořeného schématu. Nejprve se budeme věnovat problémům, které se vyskytují ve vztahu mezi organizací a sponzorem. Jedním z problémů jsou zpožděné platby od sponzorů, což často bývá zapříčiněno tím, že sponzor jednoduše zapomene. Dalším problémem je, že sponzorům se zdají služby organizací nedostatečné. Často požadují takové služby, které jim daná organizace nemůže poskytnout z hlediska svého vytížení. Organizace se totiž snaží stlačit své náklady na minimum, aby co největší část prostředků byla odvedena přímo na podporu dítěte. Z tohoto důvodu tak nemůže investovat do různých služeb, které klienti (sponzoři) požadují. Jedná se zejména o požadavky častější komunikace s dítětem a poskytování více aktuálních informací o dítěti. Organizace také uvádějí, že sponzor má často představu o adopci na dálku, že si za své peníze vlastně něco kupuje a za své peníze tak i požaduje odpovídající služby. Tento fakt pak úzce souvisí s problémy ve vztahu mezi organizací a partnerem v cílové zemi. V této oblasti je podle jednotlivých organizací největším problémem komunikace a administrativa. Jak již bylo zmíněno, v partnerské organizaci pracují buď cizinci, nebo místní lidé a právě místní mají často problémy s chápáním administrativy, kterou naše organizace vyžadují. (Arcidiecézní charita Olomouc, 2008) Často tak přichází z cílových zemí nepřesné, nepřehledné a neúplné informace. Dále je problémem již zmíněná komunikace. Cílové země jsou velmi často zaostalé v oblasti komunikačních technologií nebo jsou zde tyto služby velmi drahé. Mezi problémy ve sféře komunikace můžeme zahrnout i jazykové bariéry. Další komplikací můžou být také geografické překážky. (Nadační fond Inka, 2008) V mnoha případech bývají oblasti, ve kterých žijí podporované děti, těžce přístupné. Problémem také bývá, že některé děti nejsou moc ochotné komunikovat se sponzory a nechtějí psát dopisy, malovat obrázky apod. V některých případech je složitá komunikace přímo s rodiči dětí. Problémy tak může tvořit i specifické chování rodičů a dětí, které je nevyzpytatelné a které se snaží být eliminováno důkladným výběrem dětí pro adopci. 35
Na závěr je nutné uvést, že většina projektů funguje zatím jen krátkou dobu, s čímž souvisí i některé výše uvedené problémy. Předpokladem je, že zvýšením zkušeností pracovníků organizací budou tyto problémy eliminovány.
36
5. Vztahy mezi dětmi a sponzory Projekty adopce na dálku jsou velice zajímavou formou rozvojové spolupráce z důvodu, že pomoc je adresována konkrétní osobě. Vzniká tak unikátní vztah mezi dárcem a příjemcem pomoci. Tento vztah se nyní pokusíme vyjádřit pomocí výsledků výzkumu, který proběhl mezi sponzory (adoptivními rodiči).
5. 1. Metodika výzkumu Pro realizaci výzkumu jsem začal s vyhledáváním adoptivních rodičů. Tyto osoby jsem hledal převážně mezi svými známými, kteří mi popřípadě dávali kontakty na další osoby, co děti v rámci adopce na dálku podporují. Respondenty pro výzkum jsem také nacházel v různých internetových diskusích, fórech a chatech zaměřených právě na tuto tématiku. Právě výběr těchto lidí, kteří se o danou problematiku více zajímají, mi dával jakousi jistotu, že jejich odpovědi budou pro můj výzkum relevantnější. Následně jsem vytvořil seznam kontaktů. Celkově se jednalo o 28 osob. Nutno podotknout, že podporovat dítě může jednotlivec nebo skupina lidí. Právě tento fakt je pro výzkum velmi důležitý a je zajímavé sledovat, jak se zkoumané vztahy utváří, když dítě podporuje jednotlivec nebo skupina. V mém seznamu kontaktů tak byly oba typy sponzorů zastoupeni přibližně rovnoměrně. Za skupinu lidí pak odpovídal jeden její člen. Jako další krok jsem vytvořil otázky (uvedené níže), které byly základem pro výzkum. Tyto otázky byly pak pokládány respondentům při osobních schůzkách nebo jsem je diskutoval pomocí internetových komunikačních programů (ICQ). Na základě odpovědí jsem pak formuloval případné další otázky a dál tak v diskusi prohluboval vědomosti o vztazích, které se utvářejí mezi dětmi a adoptivní rodiči. Nasbírané informace jsem zpracoval a shrnul v následující kapitole podle postupu otázek. Otázky výzkumu: 1. Odkud jste se dozvěděl/a o programech adopce na dálku? 2. Jaké důvody Vás vedly k zapojení do programu a k podpoře dítěte? 3. Jaký význam má pro Vás tato pomoc? 4. Podle čeho jste vybíral/a konkrétní dítě? 37
5. Jaký je Váš vztah k dítěti? Cítíte se spíše rodičem nebo sponzorem? 6. Jsou Vaše dopisy dítěti osobnějšího rázu nebo, se jedná spíše o přátelskou korespondenci? 7. Vidíte v dopisech od dítěte silnější citovou vazbu, nebo jde převážně o dopisy formálnějšího směru? 8. Chtěl/a byste v budoucnu se s Vámi podporovaným dítětem sejít? 9. Zvýšila adopce na dálku Váš zájem o problematiku rozvojových zemí? 10. Co vidíte jako negativa adopce na dálku?
5. 2. Výsledky výzkumu Tato kapitola je věnována výsledkům výzkumu vztahů dětí a sponzorů (adoptivních rodičů). Jsou zde popsány a analyzovány jednotlivé odpovědi. Zdrojem informací této kapitoly jsou rozhovory s adoptivními rodiči. Příklady původních odpovědí jsou uvedeny v příloze BP. Odkud jste se dozvěděl/a o programech adopce na dálku? Nejčastějším zdrojem informací jsou pro respondenty média a obecné povědomí veřejnosti, respektive komunikace mezi lidmi. Zajímavostí může být, že články o adopci na dálku se objevily i v časopisech, které jsou tématicky směřovány pro okruh mladých čtenářů ve věku žáka základní školy. Tento fakt je pozitivem, že i velmi mladým lidem jsou poskytovány informace tohoto typu, což může sloužit k většímu rozšíření povědomí o problémech třetího světa. Mnoho respondentů také přiměly k adopci na dálku názory z jejich okolí, kde byly hlavním motivačním faktorem pozitivní zkušenosti s adopcí na dálku. Tito respondenti si pak často vybrali dítě u stejné organizace na základě ohlasu od lidí ze svého okolí a neměli potřebu vybírat organizaci jinou. Jaké důvody Vás vedly k zapojení do programu a k podpoře dítěte? Mezi nejčastější odpověď patřilo, že jde o dobrý skutek a adoptivní rodiče se tak snaží touto formou pomoci. Navíc je pro dotazované tento způsob lákavý tím, že pomáhají konkrétnímu člověku a je pro ně atraktivní také možnost komunikace s dítětem. Svou roli jistě sehrává, že cílovou skupinou jsou děti. U dětí je totiž větší pochopení pro podporu než u jiných cílových skupin, jakou jsou třeba narkomani nebo bezdomovci. Důležitým
38
aspektem je, že je podporováno vzdělání, které respondenti považují být velmi vhodným důvodem, do kterého investovat. Sponzoři také chtějí touto cestou vyjádřit pocit solidarity se zeměmi třetího světa a v některých případech uvádějí, že jde pro ně o „utišení svědomí“, že se mají lépe než mnoho dětí, které si zasluhují lepší život. Pro sponzory je také důležitá efektivita této pomoci. Podle nich je za relativně malou částku poskytnuta velká pomoc. Jaký význam má pro Vás tato pomoc? Většina respondentů vidí hlavní význam v tom, že mohou prostřednictvím adopce na dálku někomu pomáhat a z toho pro ně pramení hezký pocit. Dále je to pocit uspokojení, že se kvůli jejich pomoci někomu daří opravdu lépe. Podle čeho jste vybíral/a konkrétní dítě? Svou roli sehrává věk, pohlaví, vzhled a potřebnost dítěte. Dalším faktorem ve výběru dítěte je výše příspěvku. Jedná se však spíše o výběr samotného projektu a organizace. Výše příspěvku jsou totiž u každé organizace jiné a kvůli této rozdílnosti určité dítě nemusí být konkrétním adoptivním rodičem podporováno, i když svými vlastnostmi odpovídá sponzorovu výběru. Adoptivní rodiče ve výběru upřednostňují spíše mladší skupinu. Tvrdí, že tyto děti se mohou o sebe hůře postarat než děti starší. Dalším kritériem je pohlaví. V některých případech se sponzoři snaží podporovat více dívky a jako důvod uvádějí, že právě dívky mohou být lepšími nositeli vzdělání např. pro své děti, a také uvádějí, že dívky jsou v rozvojových zemích ve vzdělání více diskriminovány než chlapci. Mnoho sponzorů vybírá konkrétní dítě podle vzhledu, jak je jim dítě sympatické. Problémem může být delší doba čekání na podporu dětí, které se zdají sponzorovi méně sympatické, zatímco dle sponzora sympatické děti jsou podporovány rychleji. Výběr podle vzhledu tak může působit problémy v komunitě (napětí, nervozita), odkud jsou děti adoptovány. Tento fakt ve svém projektu řeší Arcidiecézní charita Olomouc, která dovoluje výběr omezit pouze na volbu pohlaví. (Arcidiecézní charita Olomouc, 2008) Dalším významným kritériem je potřebnost dítěte. Sponzoři se snaží vybírat děti, které podle nich žijí v nejhorších podmínkách a právě těm se snaží pomoci nejvíce. Jaký je Váš vztah k dítěti? Cítíte se spíše rodičem nebo sponzorem? Při zkoumání vztahu mezi dítětem a sponzorem musíme vycházet z předpokladu, že podporovat dítě může jednotlivec nebo skupina lidí. V případě podpory větším počtem lidí je významnější citové pouto méně obvyklé proto, že celý vztah se rozloží mezi více 39
subjektů. Důvodem je také obsah komunikace, kde nebývá příliš prostor pro velkou invenci jednotlivých členů skupiny a dopisy jsou formulovány na základě dohody členů. V případě podpory jednotlivcem mohou vznikat hlubší citové vztahy. Už termín adoptivní rodič je v tomto velice zavádějící a chybně označující. Formálně se totiž o žádného rodiče nejedná a tento termín je zvolen z důvodu snahy vnést lidský rozměr do tohoto druhu pomoci. Mnoho sponzorů si tak opravdu myslí, že svým způsobem rodiči opravdu jsou. Tento fakt často prohlubují i oslovení („Dear parents“ apod., viz obr. 2 v příloze), která děti používají v dopisech nebo jsou jim doporučeny používat. Důležité je rovněž zmínit, jak se vztah vyvíjí podle věku sponzora. Adopce na dálku vychází z toho, že se někdo o někoho, dá se říct, stará. Mezi adoptivní rodiče spadají i starší lidé, jejichž děti jsou už dospělé a mají svůj vlastní život. Tito starší lidé ale mají jistou potřebu se o někoho starat a být s někým v kontaktu. Často vzniká silná citová vazba spíše ze strany sponzora, která je často zapříčiněna soucitem se špatnými životními podmínkami dítěte. Citový vztah je dále ovlivňován intenzitou korespondence. Často totiž probíhá mezi sponzorem a dítětem menší počet dopisů, řádově 2–4 za rok. Následkem je, že méně intenzivní korespondence dává méně prostoru pro vznik intenzivnějšího citového vztahu. K celkovému zhodnocení vztahů uvedeme, že většina rodičů se však cítí být víc sponzorem než rodičem. Nejlépe lze však tento vztah přirovnat ke vztahu mezi vzdálenými příbuznými, kdy člověk cítí jisté pouto na základě spojení dvou lidí. V tomto případě je spojením podpora, vzájemná komunikace a soucit. Jsou Vaše dopisy dítěti osobnějšího rázu, nebo se jedná spíše o přátelskou korespondenci? Překvapujícím jevem je, že dost sponzorů nevyužívá možnost dítěti napsat a jen mu přispívá na vzdělání. Důvodem toho bývá buď nezájem o komunikaci s dítětem, nebo nedostatek odhodlání komunikaci zrealizovat. Bariérou také bývají jazykové překážky. V případech, že adoptivní rodiče píší dětem, uvádějí, že spíše jde o přátelskou konverzaci. Píší o tématech ze svého okolí (rodina, přátelé apod.), ale také věnují prostor osobnějším tématům a sdílejí např. své osobní úspěchy. Dopisy jsou většinou psány v pozitivním duchu.
40
Vidíte v dopisech od dítěte silnější citovou vazbu, nebo jde převážně o dopisy formálnějšího směru? V případě korespondence od dětí sponzoři uvádí, že se rovněž jedná převážně o přátelskou korespondenci, kde děti informují o svých běžných činnostech, co denně vykonávají, sdílí své úspěchy atd. Rodiče také uvádějí, že z dopisů lze vycítit vděčnost. V některých případech komunikace probíhá přímo mezi celými rodinami. V programech adopce na dálku jsou podporovány i velmi malé děti, co ještě neumí psát. S dětmi pak píší dopisy jejich starší kamarádi, rodina nebo i jejich učitelé. Chtěl/a byste v budoucnu se s Vámi podporovaným dítětem sejít? S touto myšlenkou sympatizují všichni sponzoři, kteří aktivně vedou komunikaci s dítětem. V případě, že nevedou, odpovídají spíše záporně. Sponzoři dále uvádějí, že osobní setkání pro dítě i rodinu může být velkým zásahem do jejich životů, proto z něj mají obavy. Plány ohledně osobního setkání většina sponzorů nevidí jako reálné z důvodu ekonomických a geografických bariér. Můžeme si však uvést příklad, jak takové osobní setkání může vypadat. Lucie Tamášová z Humanistického centra Dialog popisuje své setkání s dívkou, kterou sama podporuje. „Byla jsem dojatá v prvním okamžiku, přišlo mi zajímavé se vidět s ní u ní ve škole. Poté tam přišli její rodiče a měla jsem možnost podívat se i k ní domů. Dostala jsem oběd atd. Určitě jsme si utvořily nějaký vztah, i když takto na dálku to nejde moc udržovat. Jinak holčička se jmenuje Alice a když jsem si jí adoptovala, tak jí bylo devět let, dneska je jí 14. Ještě k setkání: vzpomínám si, že zpočátku takřka vůbec nemluvila, hrozně se styděla, ale pořád mě držela za ruku nebo za vlas, .pořád chtěla být v kontaktu. (Tamášová, 2008) Zvýšila adopce na dálku Váš zájem o problematiku rozvojových zemí? Na tuto otázku nejvíce převládaly tyto čtyři odpovědi. Adoptivní rodiče se už dříve zajímali o tyto problémy a z tohoto důvodu se rozhodli pro adopci na dálku (takto odpovědělo 9 z 28 dotázaných). Jiní rodiče (tři respondenti) uvádí, že se zvýšil jejich zájem jen o zemi, odkud jimi podporované dítě pochází. Další častá odpověď byla (11 dotazovaných), že adopce na dálku zvýšila jejich zájem o problematiku rozvojových zemí. Důvodem bývá jejich praktická zkušenost o životě v těchto zemích, kterou získali prostřednictvím adopce na dálku. Někteří rodiče odpovídají, že se jejich zájem o rozvojové země nezvýšil (pět respondentů). V tomto případě se jedná převážně o sponzory, kteří aktivně s dětmi nekomunikují. 41
Na závěr tedy můžeme shrnout vztahy mezi dětmi a adoptivními rodiči jako přátelské, které jsou umocněny tím, že mezi oběma subjekty vzniká vzájemné pouto založené na pomoci, vděčnosti za ní a příjemných pocitů pramenících ze vzájemné komunikace.
5. 2. 1. Problémy s adopcí na dálku podle zkušenosti sponzorů Nyní si uvedeme, jaké negativní zkušenosti s adopcí na dálku sponzoři mají. Při tvorbě této kapitoly jsem rovněž čerpal z rozhovorů s adoptivními rodiči. Mezi největší problémy adoptivní rodiče uvádějí neprůhlednost financí a málo intenzivní popř. zpožděnou korespondenci. Sponzoři uvádí, že nemají stoprocentní jistotu, na co jsou jejich peníze použity. Tento problém by měl být řešen větší průhledností financování a organizace by měly tlačit na své partnery v cílové zemi k přehlednému vedení účetnictví a poskytování údajů. Problémem jsou však omezené kapacity, a tak se partneři věnují spíš více dětem než administrativě. Ohledně korespondence je problém podobný. Omezené kapacity a snaha o úspory snižují intenzitu komunikace a často také dochází ke zpoždění, což značně snižuje motivaci sponzorů.
5. 2. 2. Vytvoření platformy adopce na dálku? S adoptivními rodiči byla také diskutována otázka možnosti vytvoření platformy, která by byla informačním zdrojem a rovněž výchozím bodem pro adoptivní rodiče a zájemce o adopci na dálku. Adoptivní rodiče tuto možnost velmi vítají, protože vyhledávání jednotlivých organizací, popř. projektů a získávání informací celkově o adopci na dálku jsou pro ně složité. Organizace často představují jen své projekty a obecně celkovou problematiku moc neprezentují. Díky těmto podnětům byly následně pokládány otázky představitelům organizací, jak se k této myšlence staví. Musíme rozlišit, že na poli adopce na dálku působí organizace, které už dále nechtějí rozšiřovat počet dětí ve velkém měřítku. Tyto organizace tak nemají větší potřebu propagovat své programy mezi veřejnost z důvodu, že většina dětí již je podporována. Organizace věnují své úsilí primárně pro zajištění vlastních projektů. Existují také organizace, které plánují větší navýšení počtu dětí k adopci. Ty se k myšlence společné platformy staví převážně negativně z důvodu limitovaného počtu potenciálních sponzorů a své úsilí věnují primárně svým programům a jejich propagaci.
42
Výsledkem tedy je, že adoptivní rodiče shledávají tuto myšlenku velmi pozitivní, ale na její realizaci se musí podílet jednotlivé organizace, které zastávají převážně neurčitý až negativní postoj.
43
6. Hodnocení adopce na dálku Tato kapitola je věnována celkovému hodnocení programů adopce na dálku. Čtenář tak může posoudit podle níže uvedených důvodů, zda je vhodné dítě v rámci těchto programů podporovat či ne. Při popisu a posuzování důsledků můžeme vycházet, jak z literatury, tak ze subjektivního pohledu, který jsem získal četbou této práce. Nejprve je věnován prostor důsledkům, které jsou obecně vnímány jako pozitivní. Za nimi jsou popsány důsledky negativního rázu.
6. 1. Pozitiva aneb Proč podporovat Přispěvek správné věci - Podporování chudých dětí je užitečným způsobem využití peněz. Za relativně malou částku je na druhé straně poskytnuta velká pomoc, která značným způsobem pozitivně ovlivňuje budoucí život dítěte. (Endersby, 2006) Šance změnit život - Děti podporované v rámci programů adopce na dálku mají díky podpoře větší šanci ovlivnit svou budoucnost. Vzdělání pro ně může v budoucnu přinést lepší životní standard, kterého by bez vzdělání jen těžko dosáhly. (Endersby, 2006) Prospěch pro komunitu - Sponzorování dětí přináší prospěch pro celou komunitu. Součástí programů adopce na dálku jsou často i jiné aktivity, ze kterých může mít prospěch celá komunita (např. zdravotnické zařízení, zabezpečení přísunu pitné vody). (Endersby, 2006) Zvýšení povědomí o rozvojovém světě - Adopce na dálku není určena jen na podporu dětem. Součástí projektů některých organizací, které adopci na dálku realizují, jsou i různé kampaně věnované globální problémům. Celkově tak adopce na dálku otevírá lidem oči o problémech obyvatel naší planety. (Endersby, 2006) Setkání národů a kultur - Adopce na dálku vytváří most mezi lidmi jednotlivých kultur a národů. Prostřednictvím dopisů, fotografií a někdy i osobního, dochází k jinak často neuskutečnitelnému spojení lidí z rozvojových a rozvinutých zemí. (Endersby, 2006)
44
Pocit z vykonání dobrého skutku - Sponzoři pociťují jako odměnu, že jejich pomoc má dopady ve skutečném životě. Přináší jim dobrý pocit, když mohou sledovat, jak dítě vyrůstá a jaké jsou jeho úspěchy, které dosáhlo jejich pomocí. (Endersby, 2006) Vzdělání v přirozeném prostředí - Dítěti je poskytnuto vzdělání, aniž by muselo být vytrženo ze svého přirozeného prostředí. Během studia zůstává v prostředí, na které je zvyklé (rodina, přátelé). (Arcidiecézní charita Praha, 2008) Efektivita - Z příspěvku adopce na dálku je většina prostředků využita přímo na potřeby dítěte. Dále je tento způsob pomoci efektivní - vzdělanější člověk může pro společnost přinést větší prospěch než člověk méně vzdělaný. (Arcidiecézní charita Praha, 2008) Trvalost výsledků - Programy adopce na dálku jsou primárně zaměřeny na rozvoj vzdělání, jehož nositelem je člověk po celý život a může ho také přenášet na další generace. (Arcidiecézní charita Praha, 2008)
6. 2. Negativa aneb Proč nepodporovat Vysoké náklady organizací - Organizace utrácejí příliš mnoho peněz na své provozní náklady. Velká část peněz je vynaložena na fotky, dopisy a vlastní chod organizací, místo aby byly využity přímo na potřeby dítěte. (Endersby, 2006) Prohlubování závislosti - Adopce na dálku může udržovat vztah závislosti dítěte i rodiny na sponzorovi. Tento fakt může vést ke ztrátě vlastního úsilí zabezpečit potřeby vlastní snahou. (Endersby, 2006) Problémy v komunitě - Fakt, že pro podporu v rámci adopce na dálku nejsou vybírány všechny děti z dané oblasti, může vést ke konfliktům uvnitř komunity. Výběr tak fakticky nadřazuje určité děti nad jiné. (Endersby, 2006) Jiné využití prostředků - Shromážděné prostředky by měly spíše pomáhat v jiných oblastech. Ve světě umírá mnoho lidí na nemoci, proti kterým se lze bránit levným
45
očkováním nebo základní zdravotní péčí, která je z finančních důvodů nedostupná. (Endersby, 2006) Ovlivnění informací od dětí - Pracovníci organizací přímo ovlivňují obsahovou stránku dopisů od dětí. V některých případech přímo dětem dopisy diktují. Jindy je obsah dopisů cenzurován a jsou z nich odstraňována témata, která jsou pro potřeby organizace nevhodná. (Endersby, 2006) Politické působení - Děti jsou často podporovány náboženskými organizacemi. Ty mohou výběr dětí upřednostňovat podle jejich vyznání. Někdy také mohou organizace v rámci podpory děti ovlivňovat ke změně vyznání. (New Internationalist, 1989) Zklamání - Vzdělané dítě může být izolováno od rodiny a přátel. V dospělosti ve své rodné oblasti nezíská odpovídající zaměstnání a tak zůstane frustrované z podřadné práce nebo odchází do města a přetrhává tak vazby se svým domovem. (New Internationalist, 1989) Nesplnitelná přání - V dopisech od sponzorů z vyspělých zemí často bývají popisovány události z běžného života, které jsou pro dítě žijící v skromných podmínkách nedosažitelné. Vědomí nedosažitelnosti bývá často pro dítě velmi frustrující. (New Internationalist, 1989) Podpora rasismu a předsudků - Programy adopce na dálku prohlubují předsudky o zemích třetího světa. Děti jsou popisovány jako ubožáci a rodiče jako ti, co se neumí o své děti postarat. Nikdo se však nezabývá příčinami jejich chudoby (New Internationalist, 1989)
46
7. Závěr Programy adopce na dálku, které u nás působí od roku 1993, za dobu své činnosti pomohly již mnoha dětem i celým komunitám v rozvojových zemích. I přes všechnu kritiku, která je jistě opodstatněná, je desítkám tisíc dětí poskytováno vzdělání a s ním i související šance změnit svůj život, kterou by bez této podpory jen těžko dostaly. Díky těmto programům se šíří i informovanost o problémech rozvojových zemí mezi veřejností v České republice, a té se tak rozšiřují obzory o současném stavu obyvatel naší planety. Významným prvkem tohoto druhu pomoci je vztah, který se vytváří mezi dárcem a příjemcem pomoci a který je jedním z hlavních bodů práce. Tento vztah není založen pouze na jednosměrné podpoře, ale i na vzájemné komunikaci, porozumění a přátelství, které mnohdy přetrvává po dlouhá léta. Dílčím závěrem této práce jsou odpovědi na otázky: Podle čeho si sponzoři vybírají děti? Nejrelevantnějšími důvody jsou podle sponzorů věk, pohlaví, vzhled dětí a výše příspěvku. Sponzoři se ve výběru nejvíce přiklání k mladším dětem. Mají větší zájem podporovat dívky. Sponzoři často vybírají děti podle fotek. Pro výběr dítěte rozhoduje také výše příspěvku, které jsou různé pro jednotlivé projekty, věk dítěte a zemi, odkud pochází. Vytváří se mezi dětmi a adoptivními rodiči jiné vztahy než sponzorské? Tyto vztahy se vytváří mezi sponzorem a dítětem převážně za předpokladu aktivní komunikace. Vzájemné vztahy pak lze popsat jako velmi přátelské a pozitivní. Nalezneme v nich rovněž snahu pomoci a vděčnost za poskytnutou pomoc na druhé straně. Bude se nadále počet podporovaných dětí zvyšovat? Při odpovědi na tuto otázku můžeme vycházet z faktu, že ještě neproběhla tak masivní propagační kampaň, která by informovala o adopci na dálku většinu obyvatel. Počet potenciálních sponzorů tak v současné době ještě není vyčerpán. V nejbližších letech budou organizace nadále nabízet další děti k adopci. Navýšení jejich celkového počtu se však bude v budoucnu zpomalovat, až se nakonec ustálí. Nárůst v letech 1993–2004 je znázorněn v grafu 1. Jaké vztahy mezi sebou mají jednotlivé organizace? Vzájemně si konkurují, nebo se snaží o spolupráci? V této oblasti se nejedná o klasický konkurenční boj. Organizace mezi sebou na jisté úrovni spolupracují. Jedná se však spíše o spolupráci v cílové zemi za předpokladu, že dvě
47
rozdílné organizace zde působí současně. Organizace si ale také uvědomují limitovaný počet potenciálních sponzorů a snaží se je oslovit pro svou myšlenku. Důležité je zmínit, že s vyšším počtem sponzorů má organizace více prostředků na propagaci, vylepšení projektů atd. (Příklad odpovědi v příloze jako Text 1.)
48
8. Shrnutí, klíčová slova Tato práce je věnována problematice adopce na dálku. Jsou zde popsány jednotlivé projekty českých organizací. Tento popis doprovází statistická data o projektech. Dalším tématem bakalářské práce je samotné fungování programů adopce na dálku. Je zde uvedena historie těchto programů a také princip jejich fungování. V bakalářské práci je rovněž popsána role jednotlivých účastníků adopce na dálku. Dalším bodem obsaženým v této práci je výzkum vztahů, které se tvoří mezi sponzory a dětmi. Tento výzkum dává čtenáři pohled na chování těchto dvou subjektů. Bakalářská práce obsahuje i celkové hodnocení adopce na dálku. Jsou zde uvedeny pozitivní i negativní dopady tohoto druhu pomoci. Celkově tak bakalářská práce může sloužit jako informační zdroj sponzorům, zájemcům o adopci na dálku i samotným organizacím, které z ní mohou čerpat další informace pro svou činnost. Klíčová slova – adopce na dálku, sponzorování dětí, vzdělání, mezilidské vztahy, rozvojová spolupráce, neziskové organizace, Česká republika, rozvojové země
8. 1. Summary, key words This bachelor thesis is applied on area of child sponsorship. There are described various projects of child sponsorship realized by czech organizations. This description is attached with project`s statistical data. The following theme of this thesis is practical realisation of these projects included history. In this thesis is also described the role of members. The other point of the bachelor thesis is research of relations between sponsor and child. From this research reader can learn about behaviour of mentioned members. The bachelor thesis contains also evaluation of child sponsorship projects included positive and negative impacts of this way of helpness. This thesis can show more informations for sponsors, persons interested in this topic and finally for organizations as a source of knowledge for their work. Key words – adoption at a distance, child sponsorship, education, human relations, development assistance, NGO`s, Czech Republic, development countries 49
9. Použité zdroje ADRA - Humanitární organizace[online]. [2008] [cit. 2008-03-17]. Dostupný z WWW:
. ENDERSBY, Alastair. Sponsoring a child. Idea [online]. 2006 [cit. 2008-05-11]. Dostupný z WWW:
. Arcidiecézní charita Praha – Adopce na dálku[online]. 2008 [cit. 2008-03-12]. Dostupný z WWW: . Arcidiecézní charita Olomouc – Dejme dětem naději, Adopce na dálku - Haiti[online]. 2008 [cit. 2008-03-12]. Dostupný z WWW: . BOČKOVÁ, Dana. Adopce na dálku se stávají stále oblíbenějšími i u nás. Meredit [online]. 30. 12. 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . Bwindi Orphans [online]. [2008] [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . Diecézní charita České Budějovice [online]. c2008 [cit. 2008-03-15]. Dostupný z WWW: . Diecézní charita Hradec Králové [online]. [2008] [cit. 2008-03-16]. Dostupný z WWW: . Diecézní charita ostravsko-opavská – Středisko humanitární pomoci Ukrajina [online]. [2008] [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: . Diecézní charita Plzeň [online]. 2008 [cit. 2008-03-16]. Dostupný z WWW: . HOKROVÁ, Marie. Sponzorování dětí z rozvojových zemí, 2005. 71 s. [Ročníková práce]. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Humanistické centrum Dialog [online]. [2008] [cit. 2008-03-16]. Dostupný z WWW: . Humanistické centrum Narovinu [online]. [2008] [cit. 2008-03-16]. Dostupný z WWW: . Humanitas Afrika [online]. [2008] [cit. 2008-03-18]. Dostupný z WWW: . Charita Česká republika [online]. 31. 5. 2007 [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: .
50
Maitri [online]. [2008] [cit. 2008-03-18]. Dostupný z WWW: . Malé občanské sdružení tolerance [online]. [2008] [cit. 2008-05-11]. Dostupný z WWW: . Nadace mezinárodní potřeby [online]. [2008] [cit. 2008-03-19]. Dostupný z WWW: . Nadace Terezy Maxové - Adopce Srí Lanka [online]. [2008] [cit. 2008-04-24]. Dostupný z WWW: . Nadační fond Inka [online]. [2008] [cit. 2008-03-20]. Dostupný z WWW: . Namasté Nepál [online]. [2008] [cit. 2008-04-30]. Dostupný z WWW: . NEW INTERNATIONALIST. Why you should not sponsor a child. New Internationalist [online]. 1989 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: . Pro-contact [online]. [2008] [cit. 2008-03-21]. Dostupný z WWW: . Surya [online]. [2008] [cit. 2008-03-25]. Dostupný z WWW: . TAMÁŠOVÁ, Lucie. Adopce na dálku – kšeft nebo dobrý skutek? Žena.cz [online]. 29. 1. 2008 [cit. 2008-04-08]. Dostupný z WWW: . Vysokoškolští humanisté [online]. [2008] [cit. 2008-03-16]. Dostupný z WWW: . World Vision [online]. 2008 [cit. 2008-05-07]. Dostupný z WWW: .
9. 1. Doporučené zdroje věnující se problematice Adopce na dálku získávají u nás širokou oblibu. Www.dejavu-clanky.estranky.cz [online]. 2007 [cit. 2008-05-11]. Dostupný z WWW: .
51
DUDKOVÁ, Dorota. Adopce na dálku je jedinečná metoda, jak pomoci rozvojovým zemím IList.cz [online]. 11. 12. 2001. Dostupný z WWW: . Child sponsorship - Wikipedia [online]. 2008 [cit. 2008-05-12]. Dostupný z WWW: . JAZAIRIOVÁ, Pavla. Adopce na dálku. Reader`s Digest výběr [online]. 2007 [cit. 200805-11]. Dostupný z WWW: . SMOLÍKOVÁ, Dagmar. Učíme je chytat ryby. Sedmá generace [online]. 2004, č. 4 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: .
52
10. Přílohy
Obrázek 2, Ukázka dopisu od dítěte (Humanistické centrum Dialog, 2008)
53
Přehled organizací realizující projekty adopce na dálku ORGANIZACE ADCH Praha
ADCH Olomouc DCH České Budějovice DCH Hradec Králové DCH ostravsko-opavská DCH Plzeň
CÍLOVÁ ZEMĚ Bělorusko Dem. Rep. Kongo Indie Kazachstán Litva Lotyšsko Thajsko Uganda Zambie Haiti Bělorusko Indie Ukrajina Bolívie Paraguay
Hum. centrum Dialog
Hum. centrum Narovinu Vysokoškolští humanisté ADRA Hnutí Maitri
Benin Guinea Keňa Keňa Guinea Bangladéš Dem. Rep. Kongo Rwanda
Humanitas Afrika Benin Ghana Keňa Nadace mezinár. potřeby
Nadační fond Inka Pro-Contact Suryaschool Bwindi Orphans Nadace Terezy Maxové Namasté Nepál Malé O. S. Tolerance Charita Česká republika Humanistické hnutí Celkem
Filipíny Nepál Srí Lanka Uganda Peru Guina Indie Uganda Srí Lanka Nepál Čína (Tibet) 13 zemí 3 země 24 zemí
POČET DĚTÍ 16885 96 191 11931 6 221 5 186 4084 165 336 92 3171 843 267 217 50 1729 95 1216 418 2902 640 1700 450 150 300 441 42 336 63 216 70 99 25 32 600 530 27 111 97 120 70 21594 5269 31237
PŘÍSPĚVEK (Kč/rok) 4900 – 8500 6900 7000 4900 – 6000 6500 6900 6900 5500 – 7000 7000 – 8500 5000 – 8000 6500 5000 – 6000 5000 6000 6600 6600 6600 5520 – 7200 6000 5520 7200 7200 6000 – 9000 6000 – 10200 4200 – 5500 4200 – 5500 4200 – 5500 5000 – 6900 5800 5000 6900 8400 8400 8400 8400 8400 6000 – 8500 5250 6400 4750 - 8500 4080 6000 5000 4900 – 8500 5520 – 9000 4080 - 10500
KONTAKT www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.charita-adopce.cz www.acho.caritas.cz www.charitacb.cz www.hk.caritas.cz www.dchoo.charita.cz www.dchplzen.charita.cz www.dchplzen.charita.cz www.dchplzen.charita.cz www.humanisti.cz www.humanisti.cz www.humanisti.cz www.humanisti.cz www.adopceafrika.cz www.novyhumanismus.cz www.adra.cz/bangbaby http://maitri.jinak.cz http://maitri.jinak.cz http://maitri.jinak.cz www.humanitasafrika.cz www.humanitasafrika.cz www.humanitasafrika.cz www.humanitasafrika.cz www.incz.info www.incz.info www.incz.info www.incz.info www.incz.info www.peru.cz/inka www.pro-contact.cz www.suryaschool.org www.bwindiorphans.org www.adopce-srilanka.com www.namastenepal.cz www.protibet.org www.charita.cz
tabulka 1, Přehled organizací realizující projekty adopce na dálku (Zdroj: Arcidiecézní charita Praha, 2008; Arcidiecézní charita Olomouc, 2008; Diecézní charita České Budějovice, 2008; Diecézní charita Hradec Králové, 2008; Diecézní charita ostravsko-opavská – Středisko humanitární pomoci Ukrajina, 2008; Diecézní charita Plzeň, 2008; Humanistické centrum Dialog, 2008; Humanistické centrum Narovinu, 2008; Vysokoškolští humanisté, 2008; ADRA, 2008; Maitri, 2008; Humanitas Afrika, 2008; Nadace mezinárodní potřeby, 2008; Nadační fond Inka, 2008; Pro-Contact, 2008; Surya, 2008; Bwindi Orphans, 2008; Nadace Terezy Maxové – Adopce Srí Lanka, 2008; Namasté Nepál, 2008; Malé občanské sdružení tolerance, 2008)
54
Obrázek 3, Mapa působnosti projektů adopce na dálku ve světě v roce 2008 (Máca, 2008)
55
0
2000 4000 6000 8000 Kilometers
Paraguay
Bolívie
Peru
Haiti
Srí Lanka Keňa Bangladéš Uganda Rwanda Thajsko
Nepál Čína Indie
Kazachstán
Státy působení projektů adopce na dálku Ostatní státy
Zambie
Guinea Ghana Benin Dem. rep. Kongo
Bělorusko Ukrajina
Litva
Lotyšsko
v roce 2008
Roman MÁCA Olomouc 2008
Filipíny
PŮSOBENÍ ČESKÝCH PROGRAMŮ ADOPCE NA DÁLKU VE SVĚTĚ
Rozmístění podporovaných dětí podle kontinentů v roce 2008 Amerika; 1203; 4% Evropa; 1257; 4%
Afrika; 11275; 36%
Asie; 17502; 56%
Asie
Afrika
Evropa
Amerika
Graf 1, Rozmístění podporovaných dětí podle kontinentů v roce 2008 (Zdroj: viz. tabulka 1)
16000
15129
Rozmístění dětí podporovaných v rámci českých programů adopce na dálku v roce 2008
14000
10000
165
137
122
Zambie
Benin
Srí Lanka
5
186 Thajsko
6
188 Bělorusko
Lotyšsko
217 Bolívie
50
219 Nepál
Kazachstán
221 Litva
70
300 Rwanda
Filipíny
336 Haiti
Paraguay
336 Ghana
70
341 Dem. rep. Kongo
Guinea
Bangladéš
Keňa
Uganda
Indie
0
Čína (Tibet)
600 Peru
1700
843
2000
Ukrajina
4000
2386
6000
3383
8000
4227
počet dětí
12000
stát
Graf 2, Rozmístění dětí podporovaných v rámci českých programů adopce na dálku v roce 2008 (Zdroj: viz. tabulka 1)
56
počet dětí
18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 roky
Graf 3, Vývoj počtu podporovaných dětí v letech 1993 – 2004 (Hokrová, 2008)
Jaké vztahy mezi sebou mají jednotlivé organizace? Vzájemně si konkurují nebo se snaží o spolupráci? Myslím si, že se v tomto prostoru se nejedná o klasický konkurenční boj. Subjekty si mohou navzájem pomáhat a sdělovat zkušenosti atd. Faktem je, že každý dělá adopci trošku jinak a v jiném prostředí, ale pole pro vzájemné obohacení tady nepochybně je. Zde záleží hodně i na osobních vztazích. Například naši novou databázi jsme nabídli i jiným charitám a budou ji využívat (myšleno databázi jako program) i DCH Plzeň a ACH Olomouc. Na druhou stranu zde jistá konkurence je. Každý ze subjektů si bere jistou část příspěvku na své provize a hradí z něj náklady s projektem spojené, pak platí, že čím více dárců, tím více peněz a tím větší možnosti rozvoje, tvorby propagačních materiálů, nejrůznějších vylepšení v rámci projektů, která něco stojí, aktivit, které jsou rozšířením základních projektů, apod. Text 1, Ukázka diskuse s Martinem Hořínkem, Diecézní charita ostravsko-opavská
57
Dotazník pro organizaci realizující projekt sponzorování dětí z rozvojových zemí (adopce na dálku). Děkuji za Vámi podané informace a Váš čas. 1. název projektu Adopce na dálku Padrinos sin frontera, 2. cílová země, oblast (pokud projekt ve více státech, pro každý nový dotazník zvlášť) Jižní Amerika, Paraguay, Perú, Bolívie 3. hlavní problémy v dané oblasti nejen po stránce vzdělání chudoba, nezaměstnanost 4. datum/rok vzniku projektu, okolnosti vzniku projektu 2003 5. počet dětí zapojených do projektu (uvádějte prosím čísla za rok 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007 a současnost pro grafické znázornění růstu, poklesu) předešlá data nemám k dispozici v součané době máme 270 dětí 6. kritéria pro výběr dětí zařazených do projektu preference dětí ze sociálně slabších rodin 7. pracovníci, organizace v cílové oblasti O.S.A, (Augustiniáni) O.Carm. (Karmelitáni) Pastoral social (obdoba Charity) 8. výše příspěvku, pokud více možností prosím rozepište 6.700,-Kč 9. rozdělení financí na co jsou použity, v jakém podílu, zda jsou vypláceny rodinám, školám, pracovníkům v místní oblasti a ti s nimi disponují apod. finance jsou rozdělovány prostřednictví koordinátora, který garantuje účelové využití. 10. co dárce získá po přidělení dítěte, resp. zaplacení částky (myšleno po stránce materiální – fotku, osobní informace, vlastnoručně namalovaný obrázek dítětem apod.) 2x do roka vysvědčení, a osobní dopis. Foto dle možností dětí 11. hlavní pozitiva a negativa, které nacházíte ve směru organizace ↔ dítě v programu, místní spolupracovníci + zvýšení gramotnosti, vyšší možnost získání práce – složitá komunikace díky technickému vybavení (NET, PC, digitální foto, scaner) 12. hlavní pozitiva a negativa, které nacházíte ve směru organizace ↔ sponzor („adoptivní rodič“) + pozitivem je dobrá komunikace s klienty, jsou dobří lidé, když pomáhají - negativem jsou nevčasné platby od některých klientů 13. souběžně běžící projekty Vaší organizace v oblasti o žádných takových zatím nevím .. Text 2, Ukázka dotazníku pro organizaci realizující projekt adopce na dálku (Máca, Diecézní charita Plzeň, 2008)
58
Text 3, Ukázky odpovědí respondentů průzkumu
Michaela Suchardová, Brno Jaký je Váš vztah k dítěti? Cítíte se spíše rodičem nebo sponzorem? Nevím, jak popsat náš vztah k oběma dětem. Rozhodně to není vztah rodič–dítě, už vůbec ne učitel-žák. Spíš je to, jako když koukáte na reality show, kde je vám někdo sympatický a vy ho máte svým způsobem rádi, fandíte mu a snažíte se ho podpořit třeba prostřednictvím sms zpráv (teda v našem případě sponzoringem a dopisy). Myslím, že adopcí na dálku nelze nahradit skutečné mateřství.
Lenka Hanzalová, Studená Jaké důvody Vás vedly k zapojení do programu a k podpoře dítěte? Pro mě bylo důvodem, že za relativně malou částku můžu někomu opravdu velmi pomoci. Myslím, že lidé by si měli normálně navzájem pomáhat a být k sobě tolerantní. Když jsem zjistila, kolik adopce na dálku stojí a jaká je pomoc na druhé straně, neváhala jsem s rozhodnutím ani chvíli. Je zvláštní, že někdy stačí tak málo a i to je pro někoho nedosažitelné.
Jan Priessnitz, Přelouč (Jan Priessnitz podporuje společně se s skauty z pardubického kraje 15tiletého Ibrahima Fernandeze, více informací o jeho projektu na http://naseafricance.wz.cz/) Zvýšila adopce na dálku Váš zájem o problematiku rozvojových zemí? Adopce zvýšila můj zájem pouze o tu konkrétní zemi, z které dítko pochází, a sice tedy Guinea. Samozřejmě, že mě, jako světoběžníkovi, světoobčanovi, který se snaží mít přehled o dění ve světě, není ukradená žádná země třetího světa. Ale to s adopcí nesouvisí, resp. zájem o ostatní země se adopcí nezvedl.
59