Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB

První Územně analytické podklady roku 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. www.strukturalni-fondy.cz/iop

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB

Rozbor udržitelného rozvoje území 2. aktualizace 2012 pořizovatel:

Městský úřad Cheb, odbor stavební koordinátor projektu - Ing. Monika Šimečková referent oddělení územního plánování

spolupráce:

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava

technická pomoc:

GEOREAL spol. s r.o., Hálkova 12, 301 00 Plzeň

datum zpracování:

prosinec 2012

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2012 RURÚ

ÚAP, část b) Rozbor udržitelného rozvoje území Obsah textové části: 1.

Přehled změn provedených touto aktualizací RURÚ ......................................................... 3

2.

Základní charakteristika ORP … (jméno) .......................................................................... 4

3.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy ............ 6 3.1.

Horninové prostředí a geologie ................................................................................... 6

3.2.

Vodní režim ................................................................................................................. 9

3.3.

Hygiena životního prostředí ...................................................................................... 13

3.4.

Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................... 14

3.5.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................... 16

3.6.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................. 17

3.7.

Sociodemografické podmínky ................................................................................... 21

3.8.

Bydlení....................................................................................................................... 23

3.9.

Rekreace .................................................................................................................... 25

3.10. 4.

5.

Hospodářské podmínky ......................................................................................... 28

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek .................................................... 31 4.1.

Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ ................................................ 31

4.2.

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ ................ 34

4.3.

Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ............................... 37

Určení problémů k řešení v ÚPD ...................................................................................... 38 5.1.

Problémy k řešení vyplývající z ÚAP kraje .............................................................. 39

5.2.

Všeobecné problémy k řešení .................................................................................... 41

5.3.

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ............................ 42

5.4.

Konkrétní problémy k řešení ..................................................................................... 43

6.

Metodika zpracování RURÚ............................................................................................. 46

7.

Přehledy ............................................................................................................................ 46 7.1.

Seznam příloh ............................................................................................................ 46

7.2.

Seznam použitých podkladů ...................................................................................... 47

7.3.

Seznam nejčastěji používaných zkratek .................................................................... 47

Obsah grafické části: 4.

Problémový výkres

Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

2/48


1. Přehled změn provedených touto aktualizací RURÚ Zpracování pilotního projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2007-2008 bylo realizováno v rámci dotačního titulu Integrovaného operačního programu - "ŠANCE PRO VÁŠ ROZVOJ". Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Aktualizace projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2011-2012 obsahuje nová data o území, která byla získána ve spolupráci s Karlovarským krajem (generální poskytovatelé), dále z předaných Doplňujících průzkumů a rozborů pro ÚP Křižovatka, Pomezí nad Ohří, Třebeň, Tuřany, Vojtanov a z Územního plánu Luby (nabytí účinnosti 08.07.2011). Dále byla aktualizovaná data předaná poskytovateli pro ORP Cheb. Ke spolupráci pro druhou aktualizaci ÚAP pro ORP Cheb byla přizvána společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, která se zabývá rozvojem obcí a regionů na základě zpracovávání statistických dat (předběžné výsledky). Ke spolupráci pro první aktualizaci ÚAP pro ORP Cheb byli přizváni odborníci, kteří se podíleli již na pilotním projektu a spolupracovali na tématech dle své odbornosti, jejich podklady byly dále využity a doplněny. Hlavní důraz byl v této aktualizaci brán na spolupráci pořizovatele s obcemi ve správním území ORP. Bylo provedeno dotazníkové šetření na jednotlivých obcích a to především v oblasti sociodemografických a hospodářských podmínek a problémů k řešení v ÚPD. Pro aktualizaci byl zvolen následující postup: 1. Aktualizace dat dle metodiky Krajského úřadu Karlovarského kraje (zpracováváno formátu používaného krajem *SHP) a. zapracování doplňujících průzkumů a rozborů pro ÚP (Křižovatka, Pomezí nad Ohří, Třebeň, Tuřany, Vojtanov), b. zapracování Územního plánu Luby (nabytí účinnosti 08.07.2011), c. zpracování dat od poskytovatelů. 2. Zpracování sociodemografických a hospodářských podmínek ve spolupráci se společností PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. 3. Práce s daty pro využití v geografickém informačním systému MISYS využívaného na Městském úřadě v Chebu (převod do formátu *VYK). 4. V rámci spolupráce s obcemi bylo připraveno pro každou obec (21 obcí) CD s daty o území. Data byla připravena pro využití systému MISYS, který využívá 90% obcí. 5. Karty pro 21 obcí, SWOT dle jednotlivých témat. 6. Zpracování podkladů pro RURÚ, výkresy hodnot, limitů a změn v území dle metodiky Krajského úřadu Karlovarského kraje. 7. Zpracování RURÚ a problémový výkres. Podklady pro RURÚ byly zpracovány v souladu s metodikou Krajského úřadu Karlovarského kraje, ke které se ORP Cheb připojila, a to do Jednotné osnovy ÚAP Karlovarska – JOKar. Tato aktualizace přináší - na základě metodiky připravené Odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje a v souladu s metodickými pokyny Ministerstva pro místní rozvoj důkladnější propracování především kapitoly 5. Určení problémů k řešení v ÚPD. V souvislosti s tím byl metodicky aktualizován také obsah problémového výkresu. Povinnost aktualizace ÚAP obcí vyplývá ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Náležitosti obsahu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace.


verze 3.2012

3/48


2. Základní charakteristika ORP … (jméno) a)

Základní charakteristika území ORP

Správní obvod obce s rozšířenou Cheb je druhým největším obvodem v Karlovarském kraji s rozlohou 497 km2. Počtem obyvatel 52 766 je až na 3. místě (za Karlovými Vary a Sokolovem). Hustotou osídlení 106 obyvatel na km2 se řadí na 3. místo v kraji (za Sokolovem a Aší). Ve správním obvodu Cheb je zahrnuto 21 obcí, kterými jsou: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb je hraniční oblastí s Německem a nacházejí se zde hraniční silniční přechody Pomezí nad Ohří – Schirnding, Svatý Kříž – Waldsassen a Vojtanov – Schönberg. Dále pak železniční přechody Vojtanov – Bad Brambach a Cheb – Schirnding. Krajina ORP Cheb je velmi rozmanitá. Většinou svého území leží v třetihorní Chebské pánvi s průměrnou nadmořskou výškou 450 m n.m., která je obklopena pahorkatinami a pohořími. Ze západu sem zasahuje pohoří Smrčiny, směrem od jihu a jihovýchodu pak Český les (přírodní park) a Slavkovský les (chráněná krajinná oblast) a od severozápadu Kamenné Vrch a od severovýchodu Leopoldovy Hamry, které jsou zachovalými zalesněnými plochami. Složitý geologický vývoj dal za vznik unikátním přírodním výtvorům. K nejzajímavějším přírodním útvarům na území patří vyhaslé třetihorní sopky Komorní hůrka a Železná hůrka a Národní přírodní rezervace SOOS s rozlehlým rašeliništěm, minerálním slatiništěm a unikátními útvary – mofety. V roce 2009 byla nařízením vlády vyhlášena Evropsky významná lokalita „Ramena Ohře“, která zasahuje do území ORP Cheb a Sokolov. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion, bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. Zvláštností území, která mj. zapříčinila vznik a rozvoj Františkových Lázní (jeden ze tří vrcholů tzv. "lázeňského trojúhelníku"), je výskyt minerálních pramenů s vysokým obsahem solí a oxidu uhličitého. Rovněž v katastru obce Dolní Žandov se nachází několik pramenišť minerálních vod (Podlesí, Horní Žandov, Brtná). Díky své bohaté historii se na území nachází celá řada historických památek a kulturních zařízení. Historicky zajímavé jsou nejen města a větší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nacházejí se zde 2 městské památkové rezervace, 2 vesnické památkové rezervace a 2 vesnické památkové zóny. Ojedinělý typ památek představuje lázeňská architektura Františkových Lázní a lidová architektura v podobě hrázděných venkovských usedlostí (zejména Nový Drahov a Doubrava u Lipové). V krajině jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku. Spojení se sousední Spolkovou republikou Německo neumožňují pouze hraniční přechody, ale rovněž přeshraniční turistické stezky. Jde o Mýtinu (Lipová) – Neualbenreuth, Dubina (Libá) – Hammermühle, Starý Hrozňatov (Cheb) – Hatzenreuth, Horní Hraničná (Pomezí nad Ohří) – Pechtnersreuth, Plesná – Brambach, Luby Wernitzgruen. V oblasti rovinaté Chebské pánve najdou vhodné terény méně zdatní turisté a cyklisté, těm náročnějším se nabízejí členitější pohraniční hvozdy.


verze 3.2012

4/48


b)

Mapa ORP


verze 3.2012

5/48


3. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy Kapitola je členěna do deseti témat. Stěžejní částí kapitoly je uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb území dle tematických okruhů metodou SWOT analýzy.

3.1.

Horninové prostředí a geologie A) Vyhodnocení stavu a vývoje území

Území ORP Cheb je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, ačkoliv velká část území je tvořena „jednoduchým“ rovinatým terénem jedné z podkrušnohorských pánví - pánve chebské. Hlavním důvodem pestrosti je skutečnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur, a to tzv. riftu oháreckého SV - JZ směru a příkopové propadliny chebsko - domažlické SSZ - JJV směru. Projevem těchto linií na povrchu jsou podkrušnohorský prolom a tachovská brázda. Geologický význam chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku značný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál popř. limity využití: vývěry léčebných pramenů nejen ve Františkových Lázních, rezervace SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní hůrka (jíž věnoval svou pozornost i Johann Wolfgang von Goethe), zemětřesení, které bylo nejvýraznější v r.1985, nebo uranové zrudnění smrčinské žuly. Geologicky lze území rozdělit na dvě základní jednotky - chebskou pánev a krušnohorskou oblast. Petrograficky lze území ORP Cheb rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: první skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - jíly a štěrkopísky v centrální části území ORP Cheb. Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve. Třetí skupinou hornin jsou hlubinné vyvřeliny - granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny - čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500-700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m. Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmořskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m. Poměrně plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slabě rozčleněn mělkými údolími vodních toků. Pomineme-li výškové uspořádání pánve v porovnání s okolím a jeho význam pro umístění větrných elektráren v severovýchodní až východní části zájmového území, je místní geologie s tektonikou důležitá pro geomorfologii, a to zejména z hlediska orientace vodních toků a souvisejícího osídlení. Vodní toky se významnou měrou podílely i na akumulaci těžených nerostů sedimentárního původu písků a jílů. Ovšem geomorfologie je s těžbou provázána i naopak - současné povrchové dobývání (stejně tak bývalá hlubinná těžba) se významně projevuje v terénu. Proto těžbu zařazujeme mezi faktory ovlivňující geomorfologii a krajinu zájmového území (v kapitole o vodě popisujeme mj. vliv těžby na hydrologii území). Geologie a geomorfologie se projevila v daném území také v cestní síti. Díky prostupnosti krajiny údolím řeky Ohře, která v zájmovém území našla nejsnazší průchod mezi Smrčinami a Českým lesem, dále díky Lipoltovskému a Šitbořskému potoku (přítokům Odravy), které našly nejjednodušší cestu mezi Českým a Slavkovským lesem, se město Cheb stalo významnou obchodní křižovatkou (směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma výše popisovanými hlavními tektonickými směry v území). Historie Chebu jako obchodního města na křižovatce důležitých cest je známa - Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem, ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy a významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu. Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

6/48


V souvislosti s geologií a geomorfologií se v prostoru Chebské pánve vyvíjela především zemědělská výroba (Chebsko je obilnářskou oblastí). Plocha zemědělské půdy přesahuje 57%. V okolí pánve probíhala těžba rud a dosud probíhá těžba kamene. Také uvnitř pánve se těží - sedimenty (jíly, písky), a těžilo se hnědé uhlí - chebská pánev a její okolí je totiž dobrou surovinovou základnou pro stavební suroviny: štěrky, písky, stavební kámen. Její potenciál v oblasti stavebního kamene však není v současné době využit, protože tržní podmínky nejsou příznivé pro těžbu tohoto nerostu ať už z důvodu jeho kvality či náročnosti báňsko technických podmínek dobývání (viz přerušená těžba v sousedním území - lom Lipná ve smrčinské žule). Na druhou stranu ložiska štěrků a písků jsou provozuschopná, o čem svědčí i obnovení těžby v pískovně Vrbová, která je výlučným dodavatelem pro betonárku „Zapabeton“ v Aši. Ačkoliv rašelina není horním zákonem považována za nerost, zmiňujeme ji také jako surovinu s potenciálem souvisejícím s balneoprovozy - ložiska Starý Hrozňatov a Vackovec. Jak už bylo uvedeno výše, jíly představují velký potenciál. Bohužel ani keramickému průmyslu se v současné době nedaří (především čínská konkurence ničí český a evropský keramický průmysl), takže nelze předpokládat nárůst těžby ani otevírání nových ložisek. Současná těžba bude v nejlepším případě stagnovat. To se týká nejen ložisek jílů (Hartoušov, Hněvín, Děvín, Mlýnek), ale i ložiska kaolinu (Velký Luh) a také sklářských písků (Velký luh). Potenciál a v současné době i stabilitu představuje bazalt (≈ čedič). Současný nesnižující se odbyt suroviny těžené jak ve Slapanech (včetně netěžených ložisek v k.ú.Háje), tak v Libé je dokladem toho, že surovina je natolik výjimečná, že náklady na těžbu plus úpravu nepřekračují výnosy z prodeje suroviny. Střet zájmů představují dvě ložiska hnědého uhlí. Ochrana těchto ložisek není úměrná a blokuje územní rozvoj. V současné době je tento problém řešen v rámci rozpracovaného návrhu územního plánu obce Cheb a dalších obcí. Člověk využívá geologii a geomorfologii území kromě účelu těžby a zemědělské činnosti, také k lesnímu hospodaření (lesní půda zaujímá 27,12% celkového území) a k energetické soběstačnosti - větrné (Čižebná, Vackov), vodní (VN Skalka, Jesenice, Horka) a sluneční elektrárny (Cheb, Františkovy Lázně). Geomorfologické členění zájmové oblasti víceméně odpovídá geologické stavbě. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvoří Smrčiny, na východě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Podčeskoleská pahorkatina. U vegetace a celkového krajinného rázu je běžná závislost na geologii a geomorfologii. S typem vegetace a krajinným rázem je samozřejmě spojena ochrana přírody a krajiny – počínaje od zákonem obecně stanovených významných krajinných prvků (zák.č.114/1992 Sb. §3) - lesů, rašelinišť, vodních toků, rybníků, jezer, údolních niv, a konče velkoplošnými chráněnými územími. K vodní i větrné erozi půdy a následnému zanášení vodních toků a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, viz též kap.M.2 a M.5. Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí (dle údajů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy - VÚMOP do on-line mapy eroze z r.2008 průběžně aktualizované). Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Extrémy a výjimky horninového prostředí a geologie Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. EXTRÉMY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Za extrém je možné považovat seizmickou aktivitu, která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita těchto otřesů dosáhla stupně 7). Tento extrém představuje spíše limity využití


verze 3.2012

7/48


území dle příslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako jeden ze čtyř nejzatíženějších okresů. Jedná se o extrém v republikovém měřítku. Za extrém je možné považovat akumulaci ložisek jílů prvotřídní kvality ve skalenské oblasti - obce Skalná, Nová ves, Suchá, Vonšov, Zelená, Děvín. Představuje rozvoj území, protože dlouhodobě zajišťuje pracovní příležitosti a z dlouhodobého hlediska se podílí na ekonomické stabilitě území. V současné době však keramický průmysl stagnuje, a proto je ekonomický přínos omezen. Na druhou stranu těžba v povrchových lomech představuje zásahy do krajiny, do chráněné oblasti přirozené akumulace vody, popř. do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Františkovy Lázně. Tento extrém je tedy ve střetu zájmů, které všechny představují limity využití území. Obdobnou oblast akumulace kvalitních a žáruvzdorných keramických jílů v ČR nenajdeme. Jedná se tedy o extrém v republikovém měřítku.. Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana totiž spočívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na končící zásoby hnědého uhlí. Za zcela výjimečnou - jedná se o extrém v evropském měřítku - považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS. Tuto rezervaci volíme jako zástupce mnoha dalších geologických zajímavostí a výjimečností republikového významu - viz Příloha č.1. Za součást tohoto extrému je považován také mineralogický výskyt vltavínů v pískovně Dřenice, neboť je možné jej z hlediska geologického výzkumu hodnotit za republikový. Za související výjimku považujeme výstavbu rodinných domů Komorní Dvůr na úpatí Komorní hůrky – jedná se o výjimku z hlediska ochrany unikátního geologického prvku (problém výstavby rodinných domů v lokalitě Komorní Dvůr je podrobněji popsán v kap. M.4, protože výstavba není pouze ve střetu zájmů z hlediska geologie, ale i ochrany přírody). Za extrém považujeme akumulaci lázeňských zřídel ve Františkových Lázních ve smyslu potenciálu (rekreačního, léčebného) a také limitů využití území (omezení průmyslu, těžby nerostů). Jako extrém lokalitu hodnotíme pouze v místním měřítku. V krajském měřítku se díky ostatním lázeňským místům jedná pouze o výjimečnou lokalitu, ovšem v republikovém měřítku má celá západočeská lázeňská oblast nesporný význam. Z tohoto důvodu jsou Františkovy Lázně se svými balneoprovozy a okolní přírodou a krajinou hodnoceny jako extrém a nejen jako výjimka. VÝJIMKY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Hodnotíme-li jako normální, že většina území se nachází v chebské pánvi, pak za výjimku považujeme okolí obcí Dolní Žandov, Libou, Luby, Poustku, Vojtanov, které se nachází zcela vně chebské pánve. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotíme-li jako normální, že většina území ležícího v chebské pánvi se nachází "nad" ložisky hnědého uhlí s názvy Chebská pánev a Odravská pánev, pak za výjimku považujeme polohu zcela mimo uhelné zásoby, což platí pro obce Dolní Žandov, Libá, Lipová, Luby, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh, Vojtanov. Jedná se o výjimku místního významu. Spíše za výjimku než za extrém považujeme stabilitu odbytu čediče z ložisek Slapany a Libá (vrch Blatná) v porovnání se stagnací těžby stavebního kamene nebo keramických surovin. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotíme-li jako normální, že území je tvořeno sedimenty, metaforfity nebo granity, pak za výjimku označujeme lokality s neovulkanity - těžená ložiska v obcích Libá, Slapany, netěžená ložiska v k.ú.Háje a kužely pyroklastik Komorní a Železná hůrka. Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjimku hodnotíme lesní plochy uvnitř Chebské pánve - např. SOOS. Tato souvislá lesní plocha z části vznikla biologickou rekultivací po ukončené těžbě jílů. Výjimečnou ohroženost půdy představuje kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 0,75 je v k.ú. Opatov u Lubů a Dolní Pelhřimov Jedná se o výjimku místního významu. Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

8/48


Jako výjimečnou hodnotíme výskyt perlorodky říční v pískovně Pomezná. Tato lokalita, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je spojen s narušením starého německého odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území.

B) Dílčí SWOT analýza 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Geologická (Chebská pánev), hydrogeologická (SOOS, Fr. Lázně), geografická (pohraničí) a těžba zatěžuje dopravu geomorfologická (členitý zvlněný terén) atraktivita území. Historie a tradice těžby podporuje sounáležitost a historické vazby obyvatel k místu, nabízí témata turistických nebo naučných stezek (možné kombinovat s okolní probíhající těžbou).

Těžba v OP PLZ LM Fr.Lázně a v CHOPAV oblasti Mariánských Lázní vyžaduje zvýšenou prevenci a omezení těžebních aktivit za účelem nenarušení hydrogeologických podmínek.

PŘÍLEŽITOSTI Potenciální surovinová základna (štěrkopísky, cihlářské hlíny, jíly, kaolin, rašelina, uhlí...).

HROZBY Iracionální využívání nerostných surovin (může ovlivnit vodní režim, ovzduší, přírodu…). Probíhající krize keramického a sklářského průmyslu může vyvolat omezení nebo ukončení těžby (ztrátu pracovních míst).

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí seizmicita - limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). 2. Ekonomická destabilizace místní těžební organizace (působící hlavně ve skalenské oblasti), jejímž odbytištěm je v obecném smyslu slova keramický průmysl. 3. Ochrana dvou ložisek hnědého uhlí bránící rozvoji území ve velkém plošném rozsahu (ve většině plochy Chebské pánve). 4. Geomorfologie je využívána mj. k pokusům zajištění energetické soběstačnosti, ovšem výroba elektřiny s nízkou účinností se děje na úkor krajinného rázu, ZPF, přírody celkově. 5. Zvýšená hlučnost, prašnost a zatížení místních komunikací nákladní dopravou.

3.2.

Vodní režim

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Celá oblast ORP Cheb patří do úmoří Severního moře. Území je odvodňováno řekou Ohří, pramenící v Německu. Levostrannými přítoky Ohře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Ohře u obce Liboc. Území františkolázeňského koridoru je odvodňováno potokem Slatinka, který ústí do Ohře u Tršnic. Pro přehled uvádíme i sousední území: ašský výběžek - severní část okresu je odvodňován Rokytnicí, do které se vlévá hraniční Lužní potok a


verze 3.2012

9/48


Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvodňuje Kosový potok, náležící již k povodí Mže. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové výměry 49.685 ha. Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ - JVV (Stodolský potok) směru až SZ – JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko – pochlovické části převládá S-J směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický směr JZ-SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře. Většina území nachází v CHOPAV - chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Činnosti v CHOPAV jsou limitovány nařízením vlády č.85/1981 Sb. Podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí. Člověk vodu potřebuje jako vodu pitnou, využívá ji k zemědělské a průmyslové výrobě, k rekreaci. Z tohoto důvodu významně usměrnil vodní toky - jediný potok, jehož koryto nebylo zásadně upravováno, je potok Plesná. Člověk také odnepaměti využívá vodu podzemní - příkladem významného zdroje pitné vody tohoto typu je vrt hluboký 220 m v k.ú.Jindřichov. Místní hospodaření s vodou se projevuje i v odvodňování většiny zemědělských ploch, v budování protierozních a protizáplavových opatření. Usměrnění vodních toků, odvodňovací zařízení a další zásahy do přirozeného vodního režimu vedlo mj. k dnešní ochraně přirozených úseků místních vodotečí - nejčastěji v rámci ÚSES. Nápravy nešetrných zásahů jsou řešeny také zvyšováním retenční schopnosti často v kombinaci s protierozním opatřením. Příkladem může být výstavba nových a obnova starých rybníků - např. lokalita Komorní Dvůr na Střížovském potoce nebo soustava tří rybníků u bývalé roty jižně od Libé na bezejmenném potoce, popř. suché poldry na Vlastislavském potoce - plán obce Libá aj. Klimatické poměry jsou dlouhodobě relativně drsnější než v okolních oblastech. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu (27 až 30°C), nejnižší v únoru (do –30°C). Průměrná roční teplota kolísá od +6 do +8°C. Srážky se pohybují v suchých obdobích mezi 400-600 mm/rok, ve vlhkých kolem 800 mm/rok. Nejvíce srážek je v letních měsících (červen, červenec 90 až 100 mm). V zimě je nejvíce srážek v prosinci 30-40 mm. Nejméně srážek je v září (10-20 mm). Údaje jsou vztaženy k chebské pánvi. Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou - v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív); 3) jílovito - písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve. Za výjimku považujeme také františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem.Smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod terciérní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu. Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů. Svrchní pliocenní zvodněný komplex a spodní miocénní zvodněný komplex.


verze 3.2012

10/48


EXTRÉMY VODNÍHO REŽIMU Celkově lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjimečně příznivé, neboť je zaručena vysoká retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací - např. břehy Ohře v Chebu. Jedná se o výjimku republikového významu díky chebské pánvi. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody, a to jak z hlediska vody coby dobrého sluhy (dostatečná kapacita vodních zdrojů pro pitnou i užitkovou vodu, pro rekreaci), tak i vody coby špatného pána (ochrana před záplavami a erozí). Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methyrtutí ve VN Skalka. Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V současné době je řešen sportovním rybařením bez konzumace ryb a upozorněním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z důvodu výskytu sinic, což bývá běžný důvod. Extrémní je potok Plesná se svým přirozeným korytem ve většině délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru svědčí rašeliniště a probublávání v některých místech - významné lokality Vackovec, Bublák. Z hlediska ochrany CHOPAV však musíme zmínit případnou těžbu hnědého uhlí, na níž se zákaz plochy zabrané těžbou, která by byla větší než 10 ha, vztahuje pouze omezeně, a jak již bylo řečeno, těžba je významným geomorfologickým činitelem. Tento střet zájmů považujeme za extrémní. VÝJIMKY VODNÍHO REŽIMU Nepříjemnou výjimkou je nedosažení ekologického potenciálu ani u jedné z nádrží - Jesenice, Skalka, Horka. Extrémy v hodnocení celkového chemického stavu povrchových vod jsou následující: Slatinný potok po ústí do toku Ohře - nevyhovující stav v oblasti všeobecných fyzikálně chemických látek a jejich syntézy (vyhovující z hlediska chemického složení), totéž hodnocení je pro Stodolský potok po jeho ústí do toku Sázek, dále pro Odravu po vzdutí nádrže Jesenice, Mohelenský potok. Protože se však jedná o běžný jev v celé republice, hodnotíme pouze jako výjimku. Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků - důvodem je zejména bentos. Světlou výjimkou jsou proto toky ekologicky vyhovující, a to: Libský potok po ústí do Ohře, Sázek po soutok se Stodolským potokem a až po ústí do Ohře, Lubinka po ústí do Plesné, Lipoltovský potok po ústí do Odravy, Libocký potok po vzdutí do nádrže Horka. Plochy erozně ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov. Výjimkou ve smyslu důležitosti je úpravna vody Nebanice se svými zdroji pitné vody. Její význam je místní. Jedná se o nejvydatnější zdroj, kterým jsou podzemní vody fluviálních štěrků a vildštejnského souvrství soutoku Ohře a Odravy. Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu (vyhl.č. 252/2004 Sb.) nepovažujeme za extrém ani výjimku. Jedná se spíš o problém menších obcí - např. Podlesí, Salajna atd. kde vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu se předpokládá zásobování z individuálních zdrojů, popř. investice do vodovodní sítě až po r.2015. Výjimkou je prameniště Podhoří, které není v současné době využíváno a které kvalitou své vody dokládá velmi dobrou funkci vzrostlého lesa.


verze 3.2012

11/48


Bohužel nejsou výjimkou velké úniky vody z potrubí, které vyžadují rekonstrukci. V případě Františkových Lázní je tato rekonstrukce ztížena ochranou pramenů. Tj. za výjimku považujeme vodovodní řady bez velkých úniků vody. Další bohužel se týká dožilých vodovodních sítí – případ Doubí. CHEVAK, a.s. tuto síť nepřevezme, a proto její opravy představují zátěž pro obec.

B) Dílčí SWOT analýza 2. VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dostatek vody a akumulačního objemu ve VN Skalka a Jesenice; dostatečná vydatnost vodních zdrojů.

66% území ORP Cheb leží v OP PLZ druhého stupně (II.B) LM Fr.Lázně a Mariánské Lázně (z toho ještě asi 12% v II.a) a 100% území v CHOPAV Mariánské Lázně(zvýšená ochrana území vyvolává omezení některých podnikatelských aktivit, zvyšuje poplatky za odnětí pozemků ze ZPF, PUPFL apod.).

Stanovení záplavových území umožňuje připravenost obce na záplavy.

Rozsáhlá regulace toků, velkoplošné odvodňovací systémy.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení retenční schopnosti území např. zřízením Nemožnost posouzení bilančnosti HG rajónu 2110 vodních ploch. (nelze bilancovat - podíl minerálních vod). Spolupráce s vědeckými institucemi - zvýšení atraktivity území, doplnění znalostí.

Záplavy a další přírodní katastrofy.

Deregulace (revitalizace) vodních toků.

Zjištění úniků škodlivin z lomů, úniky PHM ze zemědělské mechanizace.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Rtuť v sedimentech VN Skalka. 2. Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků. 3. Celkový chemický stav je nevyhovující u Slatinného a Stodolského potoka, Odravy, Mohelenského potoka. 4. Od extrému k extrému - náprava škod způsobených meliorací, úpravou koryt, svedením vody mimo přirozenou dráhu odtoku atd. je nyní řešena budováním rybníků, jejichž účinek může situaci zhoršit (drénováním vody z podmáčeného okolního prostoru dochází k jeho vysušení příklad Komorní Dvůr). 5. Ohrožení erozí k.ú. Opatov u Lubů a Dolního Pelhřimova. 6. Velké kolísání hladiny vody ve VN Jesenice a Skalka (mj. příčina, že ani jedna z VN nedosáhla ekologického potenciálu). 7. Ochrana CHOPAV se nevztahuje v plném rozsahu na těžbu uhlí. 8. místy omezené možnosti protizáplavových opatření (např. v Libé). 9. Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu, popř. nedostatečná vydatnost v mnoha malých obcích (např. Podlesí, Salajna,...) a omezené možnosti řešení. 10. Stanovit priority při rekultivaci území po těžbě (na ZPF značně nákladné X na zeleň a vodní plochy levné a výhodné).


verze 3.2012

12/48


3.3.

Hygiena životního prostředí

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Současný stav hygieny životního prostředí se jeví jako přijatelný. Na stav hygieny životního prostředí má kladný účinek mírně podprůměrná hustota osídlení řešeného území vůči celku, České republice. Hustota osídlení v řešeném území je 102 obyvatel/km2, zatímco průměr v ČR je 130 obyvatel/km2. Stav hygieny životního prostředí také souvisí s poklesem dálkových imisí, jejichž snížení je přímým důsledkem využívání moderních technologií v průmyslových odvětvích a spalovacích procesech. Odkanalizování obcí v rámci ORP Cheb je přes 80%. Vzhledem k nepřítomnosti těžkého průmyslu je akustická zátěž prostředí také přijatelná. Výrobní závody, těžební zařízení, doprava a rekreační aktivity přítomné na území ORP Cheb jsou zdrojem mírné akustické zátěže. Vzhledem ke geologickému podloží území ORP Cheb je na většině území nízká až přechodná kategorie indexu radonového znečištění. V rámci ORP Cheb byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem zmapovat co největší počet budov se zvýšeným obsahem Rn. Mezi slabší stránky hygieny životního prostředí patří plynofikace obcí v rámci ORP Cheb. Plynofikováno je méně než 50% obcí. Přes značný počet odkanalizovaných obcí je mírnou zátěží vypouštění odpadních vod ze septiků a jímek do místních vodotečí či stojatých vod. Vlivem dopravy jsou mírně překročeny roční limity pro benzo(a)pyren. Ojedinělý je výskyt lokálních starých ekologických zátěží, vesměs s nízkým stupněm ohrožení hygieny životního prostředí. Do příležitostí pro příznivou změnu hygieny životního prostředí můžeme zařadit dostavbu a případnou rekonstrukci oddílně kanalizace v rámci řešeného území. S tím související minimalizaci počtu septiků a následné svedení odpadních vod do ČOV. Další možností pro snížení zátěže hygieny životního prostředí je zkvalitnění emisí z lokálních topenišť. Spolu s výše uvedenými příležitostmi na území ORP Cheb je nutné vést veřejný dialog s občany řešeného území na daná témata, rušení septiků a jímek na odpadní vody, změna topných médií. Jednotlivé ohlašovatele do integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ) včetně sousedního území (např. elektrárna Tisová) za rok 2007 viz Příloha č.6. Extrémy v oblasti hygieny životního prostředí nejsou známy. Za klimatické výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých průměrů. Za výjimky z hlediska nedodržování kvality ovzduší je možné považovat liniové zdroje znečišťování - hlavní dopravní tahy, a sídla s převahou domácích topenišť na tuhá paliva. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací a motivace občanů k využití plynofikace. Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Výjimka z hlediska překračování hygienických limitů pro hluk je v Horních Lomanech - jedná se o rozhodnutí KHS ze dne 25.5.2006 č.j. KV/2168/2006/MV/Sir;Br, v němž došlo k povolení časově omezeného provozování komunikací I. tříd v karlovarském kraji, a to v úseku 0,4 až 0,6 km do 31.12.2011. Další výjimka udělená stejným povolením je pro lokalitu Leinbruk - silnice č.I/21 v úseku 42,8 až 43,2 km. Výjimka v této lokalitě má trvání 31.12.2012. Silnice zahrnutá do výpočtu hlukových hladin je silnice R6, I/21 (viz portal.gov.cz). Jako výjimečné z hlediska radonového indexu je možné považovat zvýšené hodnoty radonu v jednom z vrtů sloužících k zásobování pitnou vodou obec Libá, což odpovídá geologickému podloží smrčinská žula. Obdobné hodnoty lze očekávat i v místech žandovského žulového masivu.


verze 3.2012

13/48


B) Dílčí SWOT analýza 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Přes 80% obcí má vyhovující kanalizaci.

Méně než 50% obcí je plynofikována.

Převážně malá akustická zátěž z průmyslových závodů nebo jiných aktivit.

Většinou mírná překročení ročních limitů benzo(a)pyrenu..

Na většině území ORP Cheb nízká až přechodná kategorie indexu radonové aktivity geologického Odpadní vody v septicích, odkud jsou vypouštěny podloží; byl zahájen státní program vyhledávání do místních vodotečí a rybníků nebo řešeno budov s vyšším výskytem Rn s cílem vyhledat co bezodtokými jímkami. největší počet budov se zvýšeným obsahem radonu Ojedinělý výskyt lokálních SEZ, vesměs nízkého stupně ohrožení.

Významný pokles dálkových imisí. PŘÍLEŽITOSTI Dostavba oddílné kanalizace, zrušení septiků a svedení odpadních vod na ČOV. Optimalizace média pro lokální topeniště.

HROZBY Občané se musí připravit na finančně náročnější likvidaci odpadních vod z bezodtokých jímek a septiků (po r.2015). SEZ - zjištění úniků znečišťujících látek. Časové zdržení plánů dostavby kanalizace.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Není řešeno odkanalizování splaškových vod z rekreačních oblastí. 2. Výstavba obchvatů měst a obcí pro snížení imisí a hlukové zátěže území.

3.4.

Ochrana přírody a krajiny

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Stav a vývoj Biogeografická specifikace: Zájmové území spadá do bioregionu Chebsko-Sokolovského 1.26, tvořeného převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti. Významná pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. V Chebsko-Sokolovském bioregionu vegetačně převažuje dubo-jehličnatá varianta 4.vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku na nichž se objevují i dubohabřiny (CULEK A KOL.1996). Není evidována žádná ptačí oblast (lokality NATURA) a jsou evidovány tyto Evropsky významné lokality - lokalita Soos, U sedmi rybníků (k.ú. Vojtanov), Mechové údolí (k.ú. Brtná u Dolního Žandova), Ramena Ohře. Za výjimky považujeme místa krajinného rázu, která jsou něčím specifická - např. Cheb a jeho význam pro celé Chebsko, jenž se odráží v místní kulturní krajině, Františkovy Lázně, Libá, rekreační oblasti Skalka a Jesenice, údolí Ohře, Skalenská oblast. Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

14/48


Za výjimky dále považuje dominanty - např. nebanické silo, větrné elektrárny ve svahu nad Novým Kostelem, vysílač Zelená hora a rozhledny. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B) Dílčí SWOT analýza 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rekultivace lomů.

Nedostatečné finanční zdroje.

Maloplošná chráněná území; CHOPAV fungující prvky ÚSES.

Neudržováná zeleň místy dusí krajinu.

Zachování některých biologicky cenných lokalit.

Vyšší polatky za odnětí půdy ze ZPF (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázně) i pro budování turistických stezek.

Narušení cenných biotopů v minulosti, což vede k vysoké ochraně stávajících biotopů, a tím Drenážní systém. omezování některých aktivit nebo záměrů. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ekologickou údržbou krajiny a agroenvironmentálními opatřeními může dojít ke zvýšení pestrosti a počtu cenných biotopů a Zvýšení turistického ruchu na neúnosnou míru. následně ke snížení ochrany - tj. uvolní se prostor pro některé podnikatelské aktivity v současné době omezené. Zvýšení retenční schopnosti území.

Těžbou dojde k ovlivnění vodního režimu (řešeno prevencí).

Zvýšení ochrany biologicky cenných území legislativními opatřeními. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Nedořešené priority těžby hnědého uhlí a ochrany přírody, v případě budoucí těžby je třeba již nyní budovat ochranné pásy zeleně apod.. 2. Nadměrný rozvoj cestovního ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. 3. Nefunkční část územního systému ekologické stability.


verze 3.2012

15/48


3.5.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Stav a vývoj ZPF a PUPFL Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře, s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výběžku pánve), místy rašeliništi a slatišti (Soos, Nový Hrozňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu Chebské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13–17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Krajinnému rázu odpovídá podíl zemědělského půdního fondu (ZPF) - 57,03% a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%. Konkrétní extrémy a výjimky ZPF a PUPFL Extrémy nejsou známy. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B) Dílčí SWOT analýza 5.A. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Přes 57% území jsou plochy ZPF.

Zpoplatnění za odnětí zemědělské půdy ze ZPF (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázně).

Přibližně 33% ploch ZPF jsou TTP.

Uměle sloučené plochy orné půdy do nepřirozeně velkých celků.

Racionální řěšení pozemků pomocí pozemkových Velkoplošné drenážní systémy, regulace na většině úprav. vodních toků. PŘÍLEŽITOSTI Obnova remízků, fragmentace orné půdy.

HROZBY Eroze a odvodnění pozemků.

Dotační tituly, pastevectví, agroturistika, chov koní.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Nutná přebonitace půdy ZPF.


verze 3.2012

16/48


5.B. POZEMKY PLNÍCÍ FUNKCI LESA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nadprůměrná lesnatost v porovnání s průměrem Vyšší náklady na provoz lesů zvláštního určení ČR; průměrná ve srovnání s Karlovarským krajem Ochranná a mimoprodukční funkce lesa převyšuje Vysoký podíl jehličnatých monokultur; málo hospodářskou funkci smíšených a listnatých lesů Lesy zvláštního určení v CHOPAV PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zalesňování vhodných oblastí, u nichž se nepředpokládá, že by v budoucnu byly využity k výrobním aj. aktivitám

Přírodní katastrofy (vichřice, kůrovec,…)

Ekologické hospodaření v lesích, výsadba původních dřevin

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

1. omezit monokultury , vysazovat smíšený les

3.6.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Cheb byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje 2010, atd. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR KK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území vice obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Nejdůležitějším silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb – Karlovy Vary – Praha, která je postupně přestavována na rychlostní silnici R/6. Další důležitá je trasa přes Plzeň přes dálnici D5 a přes sjezd na silnici I/21, která spojuje rychlostní silnici I/6 a dálnici D5. Železniční doprava Město Cheb je velice důležitý mezinárodní železniční uzel, a také důležitým hraničním přechodem mezi Českou republikou a Německem. Hlavní železniční spojení s Prahou je Cheb – Planá – Stříbro – Plzeň – Beroun - Praha.


verze 3.2012

17/48


Letecká doprava Na území SO ORP Cheb se nachází jedno vnitrostátní letiště, ale slouží jen ke sportovnímu létání (bývalé vojenské letiště). Posledních několik let se zde koná "Letecký den" s přehlídkou letecké a hasičské techniky. Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. SO ORP Cheb má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj správního obvodu, a proto je kladen důraz vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury v SO ORP Cheb. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, plynofikace, rozvod tepla a stav vodovodních sítí a kanalizace. Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Cheb pokrývá veřejný vodovod všechny obce, pouze některé části obcí nejsou pokryty veřejným vodovodem. Pokrytí obcí veřejným vodovodem je následující: Dolní Žandov (100 %), Křižovatka (100 %), Františkovy Lázně (100 %), Cheb (95 %), Libá (100 %), Lipová (100 %), Luby (80 %), Milhostov (100 %), Milíkov (100 %, kromě části obce Mokřina), Nebanice (90 %), Nový Kostel (100 %), Odrava (100 %), Okrouhlá (100 %), Plesná (90 %), Pomezí nad Ohří (100 %), Poustka (95 %, v části obce Ostroh 55%), Skalná (100 %), Třebeň (90% pouze ve 2 částech obce), Tuřany (v červnu bude provedena rekonstrukce), Velký Luh (100 %), Vojtanov (100 %). Kanalizační síť Na ČOV je napojeno 75 % obcí. Odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachyceny v bezodtokových jímkách. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP Cheb nemají napojení na ČOV pouze tyto obce: Milíkov, Odrava (čekají na finanční zdroje), Pomezí nad Ohří, Poustka (ČOV ve fázi projektové přípravy), Velký Luh a Vojtanov. Části obce Tuřany mají pouze malé ČOV nebo septik. Zásobování elektrickou energií Dodávky elektrické energie jsou ve všech obcích ORP Cheb bez problémů až na ojedinělé výpadky v některých obcích. Elektrické vedení je z 85 % taženo nadzemně. Obec Okrouhlá chystá výstavbu nového transformátoru. Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Cheb pohybuje okolo 55 % obydlených bytů vybavených počítači a 50 % bytů s připojením k internetu. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Libá a Pomezí nad Ohří (více než 60 % bytů s připojením k internetu). Naopak nejmenší je v obci Plesná (necelých 43 %).


verze 3.2012

18/48


B) Dílčí SWOT analýza

6.A. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečné napojení Karlovarského kraje na síť Výhodná poloha poblíž hranic se SRN, tedy poblíž dálnic v rámci České republiky i v rámci celé německé dálniční sítě. Evropy. Výhodná poloha nedaleko důležitého dopravního tahu Karlovarského kraje R6 spojujícího Cheb a Karlovy Vary.

Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy, nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních závad (špatný povrch vozovek, absence obchvatů).

Propojení důležitých center Karlovarského kraje sítí železničních tratí.

Vysoké zatížení obcí a měst tranzitní dopravou, přetížení některých úseků nákladní dopravou.

Síť cyklistických tras a stezek. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení přepravy na železnici – omezení individuální i nákladní automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

HROZBY Zpoždění nebo odkládání realizace záměrů v rozvoji (rekonstrukci) pozemních komunikací z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Další rozvoj integrovaného dopravního systému.

Další nárůst intenzity automobilové nákladní dopravy, pokračující přesun dopravní zátěže ze železnice na silnici.

Další neřešení absence obchvatů, závad na průtahu Další budování sítě cyklostezek, vzájemné oddělení obcemi spolu se zvyšující se intenzitou motorové a nemotorové dopravy. automobilové dopravy může vést k negativním dopadům na zdraví obyvatel. Omezená dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou – nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na ekosystémy a zdraví obyvatel. Zvyšující se tlak na kapacitu silniční infrastruktury. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Upřesňovat v územních plánech plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury tak, aby byly respektovány, a jen výjimečně – pokud převáží jiný veřejný zájem – ve zcela nezbytném rozsahu omezeny, obecně chráněné zájmy. 2. ZÚR KK počítá s prodloužením stávající komunikace R6 (Praha – Karlovy Vary – Cheb – Německo) jako čtyřproudové rychlostní silnice s vazbou na německou stranu. Současná silnice I/6 bude nahrazena R6 a její současná nevyužitá trasa bude převedena do silnic II. třídy jako II/606. 3. ZÚR KK navrhuje u silnice I/21 (Bor – Planá – Cheb – Vojtanov – Německo) v úseku severně od R6 rozšíření současného uspořádání na čtyřproudové včetně navazujícího úseku nově vedeného severně od Františkových Lázní v nové trase ve více odsunuté poloze s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/64 (včetně mimoúrovňového křížení železnice). 4. Zahrnout do územních plánů všechny další navrhované optimalizace sítě silnic II. a III. třídy dle ZÚR KK. 5. Zlepšit kvalitu povrchů komunikací, zvláště v okrajových oblastech.


verze 3.2012

19/48


6.B. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Území regionu je dostatečně zásobováno pitnou vodou.

Chybí pokrytí veřejným vodovodem v částech obcí (Cheb, Luby, Milíkov, Nebanice, Plesná, Poustka, Třebeň).

Území regionu je dostatečně zásobováno elektrickou energií.

Chybí napojení nebo plány na napojení na ČOV v některých obcích (Milíkov, Odrava, Pomezí nad Ohří, Poustka, Velký Luh, Vojtanov a část obce Tuřany). Chybí napojení větší části obcí na plyn (stoprocentně plynofikováno je zhruba jen pětina obcí) Nedostatek finančních prostředků menších obcí na výstavbu nové nebo rekonstrukci stávající technické infrastruktury. Ve srovnání s celou ČR podprůměrný podíl bytů vybavených počítačem a podíl bytů vybavených počítačem s připojením k internetu (cca o 5 % méně).

PŘÍLEŽITOSTI Provedení plynofikace a napojení na ČOV či rozšíření kanalizační sítě u obcí, kde tak dosud nebylo provedeno.

HROZBY Nepříznivým jevem může být v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům.

Informovanost obyvatel obcí o ekologických možnostech vytápění domácností a intenzivní podpora alternativních zdrojů energie.

Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu.

Možnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Vodovodní síť nadále doplňovat s cílem zabezpečit optimální možnost zásobování pitnou vodou. 2. Realizovat napojení co nejvyššího počtu sídel na skupinové vodovody, včetně vzájemného propojení skupinových vodovodů. 3. Kanalizační síť nadále doplňovat s cílem zabezpečit co nejširší možnosti odvádění odpadních vod do kanalizace s následným čištěním (zejm. u sídel s ochranou vodárenských zdrojů a nádrží). 4. ČOV modernizovat s cílem zabezpečit vysokou účinnost čistícího procesu. 5. Vyhodnotit efektivitu plynofikace obcí dosud nepřipojených ke zdroji zásobování zemním plynem. 6. V případě výhodnosti zajistit finanční prostředky a provést plynofikaci těchto obcí nebo aspoň jejich částí.


verze 3.2012

20/48


3.7.

Sociodemografické podmínky

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Demografický vývoj V roce 2011 v Karlovarském kraji žilo 310 245 obyvatel, což je o 1,9 % více dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Podobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší absolutní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP Cheb (5,3 %) a největší pokles zaznamenal SO ORP Kraslice (-1,9 %) a SO ORP Sokolov (-1,6 %). Nejlidnatějšími SO ORP byly v roce 2011 SO ORP Karlovy Vary (92 557 obyvatel) a SO ORP Sokolov (78 244 obyvatel), naopak nejméně lidnatými SO ORP byly SO ORP Kraslice (13 844 obyvatel) a SO ORP Aš (17 635 obyvatel). V rámci SO ORP Cheb má největší počet obyvatel obec Cheb (33 446 obyvatel), dále s výrazně nižším počtem obyvatel obec Františkovy Lázně (6 463 obyvatel). Zbylé obce mají do 2 500 obyvatel a většina z nich do 500 obyvatel. Jako nejmenší obec z pohledu obyvatel byla k 26. 3. 2011 obec Tuřany (135 obyvatel). Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Cheb byl zaznamenán v obci Pomezí nad Ohří, kde se počet obyvatel zvýšil o 105,4 %. Pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obcích Luby (-6,5 %) a Nový Kostel (-0,9 %). Na vývoj počtu obyvatel má největší vliv migrace. Pokles obyvatel vlivem migrace zaznamenalo 40 % obcí v SO ORP Cheb. Tento pokles je způsoben zejména procesem suburbanizace, tzn. transfer (stěhování) obyvatel z jádrových částí sídel do přilehlých okrajových periferních oblastí. K největšímu poklesu obyvatel migrací došlo u obce Cheb (pokles o 182 obyvatel). Naopak největší nárůst počtu obyvatel migrací zaznamenaly obce Františkovy Lázně (35 obyvatel) a Libá (24 obyvatel). Vlivem suburbanizace je patrné, že obyvatelé mají tendenci opouštět větší aglomerace (obec Cheb) do okolních obcí (Libá a Františkovy Lázně). Věková struktura Jedním ze zásadních demografických problémů, se kterými se potýká nejen Karlovarský kraj, ale i Česká republika je proces stárnutí obyvatelstva, který se vyznačuje zvyšováním podílu starých osob v populaci. Hlavní příčinou tohoto stále se stupňujícího problému je zejména snižující se porodnost, snižování měr úmrtnosti a prodlužující se délka života. Následkem je zvyšující se podíl ekonomicky závislých lidí, majících vyšší nároky jak na systém důchodového pojištění, tak na zdravotní a sociální péči a na bydlení. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,20 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (3,51 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento stav bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Nejvyšší index stáří v roce 2011 je v obci Františkovy Lázně a nejnižší index stáří v obci Pomezí nad Ohří. Nejnižší ztrátu obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) v Karlovarském kraji z předběžných výsledků SLDB 2011 má SO ORP Aš (-1,18 %), největší ztrátu zaznamenal SO ORP Sokolov (-3,29 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Aš (2,19 %), oproti tomu nejvyšší nárůst byl v SO ORP Mariánské Lázně (5,19 %). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Cheb lze v porovnání s celokrajským průměr hodnotit spíše pozitivně. Co se týče úbytku obyvatelstva v předproduktivním věku, řadí se SO ORP Cheb k obcím s nejnižším úbytkem obyvatel v předproduktivním věku. Co se týče nárůstu obyvatel Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

21/48


v postproduktivní složce, řadí se SO ORP Cheb mezi krajský průměr, avšak patří mezi obce s nejvyšším úbytkem obyvatel v produktivním věku (15-64 let) ve srovnání se zbylými SO ORP Karlovarského kraje. Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Karlovy Vary. V SO ORP Aš byl zaznamenán nárůst obyvatel bez vzdělání. SO ORP Cheb se drží krajského průměru co do počtu vysokoškoláků. Nejvýraznější zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenaly obce Františkovy Lázně a Pomezí nad Ohří, jedná se ovšem o hodnoty vztahující se k celkovému počtu obyvatel (např. u Pomezí nad Ohří se jednalo o nárůst 12 osob). V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Cheb (401), která na druhou stranu zaznamenala také největší snížení občanů se základním příp. nedokončeným vzděláním (-1001). Na druhém místě ve zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných jsou Františkovy Lázně. V jediné obci Velký Luh v rámci SO ORP Cheb se počet vysokoškolsky vzdělaných snížil. V obci Cheb se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním a s vyučení či středním odborným vzděláním bez maturity a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Školství V SO ORP Cheb se nachází 18 mateřských škol a 16 základních škol, z toho v pěti případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol. V obci Cheb se nachází 4 střední školy, jedna z nich je zároveň školou základní a jedna vyšší odbornou školou. V regionu rovněž fungují 3 základní umělecké školy (Františkovy Lázně, Cheb a Luby). V obcích Křižovatka, Milíkov, Nebanice, Odrava, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov není žádné školské zařízení. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Cheb z hlediska spádovosti zdravotnických služeb zastává významné postavení město Cheb, kde je situována většina zdravotnických zařízení. Kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékárenské péče a ostatních samostatných zařízení je zde nemocnice, léčebna dlouhodobě nemocných, 2 detašovaná pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci a také transfuzní stanice. Na území obce Cheb se rovněž nachází 14 zařízení sociální péče a služeb. Jedinou další obcí, kde funguje zařízení sociální péče, je obec Luby (Domov pro osoby se zdravotním postižením). V obcích Křižovatka, Libá, Lipová, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Cheb je uveden v Příloze 7. Veřejný a kulturní život obcí Ve většině obcí SO ORP Cheb je kulturní život těchto obcí organizován z velké části školami, kulturními domy, domy dětí a mládeže či různými spolky. Tyto akce drobných obcí jsou realizovány na standardní místní úrovni, za zmínku stojí např. akce s názvem Masopust, která má v obcích již několikaletou tradici. Nejvýznamnějším centrem kultury dané oblasti je město Cheb, což dokládá celá řada významných kulturních a historických památek, jejichž význam dokládá prohlášení Chebu městskou památkovou rezervací v roce 1981. Cheb nabízí také celou řadu kulturních akcí s mnoha hudebními a scénickými vystoupeními. Mezi významné patří letní Mezinárodní festival mládežnických dechových orchestrů FIJO, pořádaný každý sudý rok, dále jazzový festival Jazz Jam, který jej vystřídá na podzim každý rok. Novodobou tradicí se stal cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto.


verze 3.2012

22/48


B) Dílčí SWOT analýza 7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nejvyšší relativní nárůst počtu obyvatel z celého Karlovarského kraje. Růst zejména obcí v okolí Chebu.

Druhý nejvyšší procentuální úbytek obyvatel v produktivním věku v rámci Karlovarského kraje.

Druhý nejvyšší přirozený přírůstek v rámci Karlovarského kraje.

Výrazně rostoucí index stáří v posledních deseti letech. Velmi vysoký index stáří v obci Františkovy Lázně.

Nejvyšší migrační saldo v posledních deseti letech Slabá sociální infrastruktura – řada obcí není v rámci celého Karlovarského kraje. vybavená zařízením zdravotní nebo sociální péče. Relativně příznivá věková struktura v rámci Karlovarského kraje.

Slabá vybavenost obcí školskými zařízením – v řadě obcí žádné nefunguje.

PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče.

HROZBY Neuspokojivá nabídka v oblasti sociálních služeb pro seniory, především z hlediska kapacity.

Zavírání mateřských a základních škol z důvodu Podpora rozvoje školských zařízení v oblastech nenaplnění kapacit a neefektivity provozu s rostoucím podílem dětské složky obyvatel mladší v oblastech, kde je předpokládána změna situace 15 let. z hlediska suburbanizačních procesů. Při odlivu obyvatelstva může dojít ke snižování kupní síly obyvatelstva, což zbrzdí rozvoj podnikatelských aktivit.

Podpora růstu venkovských sídel a periferních oblastí SO ORP.

Snižování počtu obyvatel a zvyšování nákladů na údržbu technické i sociální infrastruktury na základní úrovni. Pokračování odlivu obyvatel s vyšším vzděláním. Zánik malých obcí, nárůst problémových oblastí, růst sociálního napětí. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Vytvářet podmínky pro udržení odborně vzdělaných lidí v oblasti. 2. Vytvářet podmínky pro příliv lidí v produktivním věku. 3. Nutné připravit rozvojové plochy pro individuální bydlení s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením. 4. Z hlediska demografického vývoje je nutné vytvořit dostatečnou síť domovů pro seniory s pečovatelskou službou.

3.8.

Bydlení

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

23/48


Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V Karlovarském kraji byl v letech 2001 - 2011 zaznamenán výraznější nárůst rodinných domů, a to o 11,9 %. V jednotlivých správních obcích je však situace zcela odlišná, než tomu bylo v případě bytových domů. Zatímco největší nárůst vykazuje SO ORP Cheb, SO ORP Karlovy Vary a SO ORP Ostrov, k nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Aš a SO ORP Kraslice. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Cheb vzrostla v desetiletém období o 17,8 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obci Pomezí nad Ohří (120 %), dále také významně v obcích Františkovy Lázně, Nebanice, či Poustka. Nejnižší relativní nárůst rodinných domů vykázaly obce Dolní Žandov, Luby a Milhostov. Popsaný stav naznačuje převahu výstavby rodinných domů v letech 2001 – 2011 ve všech správních obvodech kraje, s výjimkou SO ORP Aš a SO ORP Kraslice, kde docházelo převážně k nárůstu bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Cheb je situace různorodá, mírnou převahu však opět zaznamenala výstavba rodinných domů. V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných domů v obci Cheb, v relativním vyjádření tato hodnota není příliš výrazná. Stáří domovního fondu V SO ORP Cheb bylo v roce 2001 evidováno celkem 5 559 domů. Nejvyšší nárůst výstavby domů od roku 1981 - 2001 zaznamenaly obce Skalná (30,3 %), Okrouhlá (28,9 %) a Třebeň (28,4 %). Nejnižší nárůst za toto období byl v obcích Odrava (6,1 %) a Poustka (9,1 %). Bytový fond Bytový fond v Karlovarském kraji zaznamenal v letech 2001 – 2011 celkový nárůst o 5,6 %. Největší nárůst vykazuje SO ORP Aš a SO ORP Kraslice, nejnižší hodnotu nárůstu bytového fondu vykázal správní obvod Ostrov a SO ORP Karlovy Vary. Výstavba bytových domů v rámci SO ORP Cheb je ve srovnání s krajem průměrná (5,5 %). Vysoký nárůst bytů vykazují v relativním vyjádření obce Křižovatka, Milíkov, Nový Kostel, Plesná a Vojtanov, většinou se však jedná o obce s malým počtem bytů. Nejvyšší nárůst v absolutních hodnotách byl zaznamenán v obci Cheb, relativně se však jedná o pouhé 3 %. Pokles počtu bytových domů nastal v obcích Poustka, Okrouhlá a Třebeň. Vlastnictví bytového fondu Celkově lze říci, že v rámci kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní. Nejvýraznější pokles nájemních vztahů zaznamenal SO ORP Sokolov. V jediném SO ORP Ostrov přibylo družstevních vlastnických vztahů. Co se týče osobního vlastnictví, nejvyšší nárůst byl v SO ORP Aš (186,0 %), ale oproti tomu jediný SO ORP Aš zaznamenal pokles vlastníků bytů ve vlastním domě. Nejvíce domů je ve vlastnictví fyzických osob či ve spoluvlastnictví vlastníků bytů. Největší nárůst vlastníků domů fyzickými osobami od roku 2001 do roku 2011 zaznamenali obce Pomezí nad Ohří, Třebeň a Okrouhlá. Jak je zřejmé z následující tabulky tak výrazně ubylo domu ve vlastnictví státu či obce. Nejvýraznější úbytek byl v obcích Odrava, Tuřany a Třebeň.


verze 3.2012

24/48


B) Dílčí SWOT analýza 8. BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nejvyšší relativní nárůst rodinných domů v rámci Pokles podílu bytového fondu ve vlastnictví obce celého Karlovarského kraje. na polovinu stavu z roku 2001. Nejvyšší nárůst podílu bytového fandu ve Vysoký podíl domů postavených před rokem 1919 vlastnictví fyzické osoby z celého Karlovarského a nízký podíl domů postavených po roce 1980 kraje. v obcích Odrava a Poustka. Kvalitní životní prostředí ve většině sídel a jejich Předimenzování ploch pro bydlení zvyšuje nároky okolí. na dopravní a technickou infrastrukturu. Vybudovaná páteřní technická infrastruktura ve většině území SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Vymezení ploch pro nové domy a byty v rámci územních plánů obcí.

Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové zástavby.

Příprava infrastruktury v lokalitách s výstavbou nových domů a bytů.

Stagnace rozvoje obcí vzhledem k omezeným investicím do bydlení.

Zvýšení atraktivity bydlení, zejm. v obcích ve venkovských, periferních oblastech a v oblastech se záporným migračním saldem.

Stárnutí bytového fondu a zhoršení stavu objektů.

Rekonstrukce a úprava stávajících ploch pro bydlení.

Nízká intenzita bytové výstavby společně s poklesem počtu obyvatel může u řady obcí zapříčinit snížení atraktivity pro vznik a udržení některých druhů zařízení občanské vybavenosti.

Dostatek volných ploch pro novou výstavbu.

Přílišný zábor zemědělského půdního fondu novou výstavbou.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Navrhnout plochy pro bydlení v kombinaci s návrhy ploch pro podnikání a tím vytvářet předpoklady pro vznik dostatku pracovních míst v blízkosti místa bydliště. 2. Vytvoření podmínek (např. infrastruktura) pro příliv lidí do vymezených ploch pro výstavbu nových objektů určených k bydlení. 3. Podpora výstavby objektů pro seniory a sociálně potřebné (např. startovací byty pro mladé rodiny).

3.9.

Rekreace

A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.


verze 3.2012

25/48


Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) Chebský region spadá do turistické oblasti Západočeské lázně. Nejzápadnější region České republiky je po staletí známý po celém světě díky svým lázeňským městům. Tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník tvoří Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně. Díky své bohaté historii se na území Chebska nachází celá řada historických památek a kulturních zařízení. Historicky zajímavé jsou nejen města a větší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nachází se zde jedna městská památková rezervace - Cheb, dvě vesnické památkové rezervace – Doubrava a Nový Drahov a dvě vesnické památkové zóny – Dolní Lažany a Salajna. Lidová architektura Nového Drahova a Doubravy v podobě hrázděných venkovských usedlostí představuje ojedinělý typ památek. Mezi nejvýznamnější hrady a zámky patří Chebský hrad, hrad Seeberg, hrad Vildštejn ve Skalné nebo zámek ve Starém Hrozňatově. Z církevních památek je možno jmenovat například kostely v Chebu (sv. Mikuláše, sv. Václava, sv. Bartoloměje), dále poutní místo Loreta ve Starém Hrozňatově či kostel sv. Vavřince v Třebeni. Na území správního obvodu Cheb se nachází velký počet malých venkovských sídel, která jsou převážně využívána k rekreaci (chaty a chalupy). V regionu je nabídka sportů a rekreačních aktivit na vodních nádržích Skalka a Jesenice (část obce Okrouhlá). Největším nedostatkem těchto oblastí je nevyhovující infrastruktura, v území chybí splašková kanalizace, sportoviště a parkoviště pro návštěvníky rekreačních oblastí. Dalším problémem je výskyt sinic v přehradách, což znemožňuje jejich využívání ke koupání v letních měsících. Do budoucna existuje záměr na úpravy levého břehu řeky Ohře, který by měl rovněž sloužit k rekreaci. Krajina Chebského regionu nabízí vhodné terény pro cykloturistiku a turistiku. Spojení se sousední Spolkovou republikou Německo neumožňují pouze hraniční přechody, ale rovněž přeshraniční turistické stezky. Jde o Mýtinu (Lipová) - Neualbenreuth, Dubina (Libá) - Hammermühle, Starý Hrozňatov - Hatzenreuth. V oblasti rovinaté Chebské pánve najdou vhodné terény méně zdatní turisté a cyklisté, těm náročnějším se nabízejí členitější pohraniční hvozdy. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Karlovarského kraje koncentrovány především v SO ORP Karlovy Vary a SO ORP Mariánské Lázně, které jsou také nejnavštěvovanějšími destinacemi kraje, a to díky Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

26/48


jejich lázeňskému využití. V SO ORP Cheb se nachází 63 rekreačních zařízení s 4 508 lůžky, Cheb je třetím nejnavštěvovanějším správním obvodem kraje. Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Milíkov (22 objektů), Dolní Žandov (16 objektů) a Cheb (14 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obec Milíkov (více než 19 %). Turistické trasy, cyklostezky Prakticky většina území SO ORP Cheb je ideální především pro letní turistiku a cykloturistiku, avšak pro potřeby každodenní přepravy je využívána spíše pěší turistika. Některé cyklotrasy v SO ORP Cheb propojují pohraniční obce s pohraničím v Německu. Významnou cyklostezkou je „Cyklostezka podél Ohře“, a poté ne příliš hustá síť cyklostezek, které propojují jednotlivé významné památky okolí. Územím SO ORP Cheb protéká řeka Ohře, která je využívána pro vodáckou turistiku.

B) Dílčí SWOT analýza 9. REKREACE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rozsáhlá síť turistických a cyklistických tras.

Nevyhovující infrastruktura pro cestovní ruch a rekreaci.

Rekreační význam vodních nádrží Skalka a Jesenice.

Nízký podíl objektů určených k rekreaci.

Vhodné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku

Nepříliš kvalitní voda ve vodních nádržích.

Kvalitní přírodní podmínky na území většiny SO ORP Cheb

Omezené podmínky pro zimní sporty (málo umělých kluzišť, ploch pro lyžování).

Lázeňské město Františkovy Lázně a blízkost dalších lázní v blízkém okolí PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení kvality vybavenosti pro hromadnou i individuální letní rekreaci u vody (zejm. u rekreačních vodních nádrží Skalka a Jesenice)

HROZBY Nedostatečná infrastruktura rekreačních oblastí (např. vodních nádrží).

Využití rekreačního potenciálu vodních nádrží Skalka a Jesenice a řeky Ohře.

Ohrožení přírodního a životního prostředí rekreačních oblastí předimenzováním zástavby v okolí vodních nádrží.

Rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky (spolupráce s Německem)

Nedostatek prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení.

Příhraniční poloha, možnost spolupráce s Německem ve více oblastech rekreace a cestovního ruchu.

Nedostatečné využití potenciálu v oblasti cestovního ruchu z důvodů nedostatečného rozsahu a kvality doprovodných služeb.

Rozvoj kvality ubytovacích zařízení, rozvoj doplňkové infrastruktury a služeb v cestovním ruchu – parkovací místa, turistické značení, půjčovny kol, informační servis atd.

Vysoká zranitelnost cestovního ruchu, který postihuje dopad krize zvlášť citelně.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Realizovat úkoly plynoucí ze ZÚR KK týkající se specifické oblasti lázeňství (v oblasti Františkových Lázní) a specifické oblasti cestovního ruchu (v oblasti Chebska). Je nutné dlouhodobě zachovávat a aktivně rozvíjet potenciál cestovního ruchu a rekreace (tj. zvláště Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

27/48


přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území). Je nutné zkvalitnit služby, propojit je s nabídkou lázeňských služeb, podpořit rozšířenou nabídku služeb v dalších oblastech (např. agroturistika, sportovní aktivity). 2. Lázeňství je jednou z hlavních a trvalých rozvojových funkcí území SO ORP i celého kraje. Nebudou povolovány činnosti v rozporu s ochranou zdrojů přírodních léčivých vod a zdrojů přírodních minerálních vod, budou vytvářeny podmínky pro přiměřené využití kapacit přírodních léčivých vod a rozšíření stávajících lázeňských kapacit. Zázemí lázeňských měst (Františkovy Lázně) budou chráněny před znehodnocením podmínek pro lázeňství. 3. Využít přírodních a rekreačních hodnot řeky Ohře a vodních nádrží Skalka a Jesenice. Vybudovat v těchto lokalitách vhodnou infrastrukturu, která je dosud nedostatečná, vytvořit podmínky pro využití potenciálu.

3.10. Hospodářské podmínky A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Cheb, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Cheb a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na území SO ORP Cheb se k 31. 12. 2010 nacházelo 61 firem zaměstnávajících více než 50 osob. Pět z těchto podniků se řadí do kategorie velkých firem, protože zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Jedná se o firmy Lázně Františkovy Lázně a.s. se sídlem ve Františkových Lázních (500 – 999 zaměstnanců), INGO Casino, a.s. se sídlem ve Františkových Lázních, Město Cheb, Playmobil CZ spol. s r.o. a WECH CHEB, spol. s r.o., všechny tyto společnosti sídlí v Chebu a zaměstnávají 250 – 499 osob. Většina zaměstnavatelů s podstatným vlivem na zaměstnanost sídlí právě ve městě Cheb. Seznam všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci se sídlem v obcích SO ORP Cheb. Obsazená pracovní místa Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených míst znamená posilování regionu. V letech 2006 – 2011 došlo v SO ORP Cheb ke snížení počtu obsazených pracovních míst. Zatímco v počátku sledovaného období zde bylo 19 155 obsazených pracovních míst, na konci tohoto období bylo v zájmovém území těchto míst 18 305. Tento trend byl v důsledku začínající ekonomické recese, která měla zásadní vliv na snížení počtu obsazených pracovních míst. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1 000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci Karlovarského kraje jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Aš, Kraslice a Sokolov, kde Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

28/48


na 1 000 obyvatel připadá méně než 180 podnikatelů. Naopak nejvíce podnikatelů, přes 240 na 1 000 obyvatel, připadá na SO ORP Mariánské Lázně, vysoká míra podnikatelské aktivity je také dále v SO ORP Cheb a SO ORP Karlovy Vary (více než 208 podnikatelů na 1 000 obyvatel). Průměrná míra podnikatelské aktivity kraje se pohybuje okolo 195 ‰. V SO ORP Cheb v letech 2004, 2007 a 2011 připadalo průměrně 214 podnikatelů (fyzických osob) na 1 000 obyvatel, v rámci Karlovarského kraje se jedná o nadprůměrnou hodnotu. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě sledována v obcích Dolní Žandov, Františkovy Lázně či Odrava (všechny nad 229 ‰). V rámci SO ORP Cheb lze nadprůměrnou míru podnikatelské aktivity vysledovat také v obcích Nebanice a Tuřany, k nejvyššímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel došlo ve sledovaných letech v obci Pomezí nad Ohří (nárůst téměř o 80 podnikatelů). Podprůměrná míra podnikatelské aktivity je v rámci SO ORP Cheb v obcích Luby, Milhostov, Milíkov, Nový Kostel, Okrouhlá, Plesná, Poustka, Skalná a Velký Luh. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 1564 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Nejvýraznější pokles nastal v rámci kraje u SO ORP Kraslice a Aš, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP Mariánské Lázně. V rámci SO ORP Cheb mají nejvyšší zaměstnanost obce Pomezí nad Ohří a Křižovatka, naopak nejnižší zaměstnanost v obcích Milíkov a Poustka. Jednotlivé obce SO ORP Cheb kopírují trend Karlovarského kraje. Extrémní hodnoty byly zaznamenány v obcích Libá (528 uchazečů na jedno volné pracovní místo v roce 2009, 587 uchazečů v roce 2010), Lipová (496 uchazečů v roce 2010 a 550 uchazečů v roce 2011), Plesná (245 uchazečů v roce 2011) a Velký Luh (111 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v roce 2007). Podprůměrného počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo dosáhly ve sledovaném období obce Cheb, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří a Třebeň. Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost obcí Karlovarského kraje v letech 2010 – 2011 mírně poklesla, v roce 2011 dosáhla 10 400 Kč na obyvatele. V tomto období došlo ve většině správních obvodů k poklesu daňové výtěžnosti, k nárůstu došlo v SO ORP Aš, SO ORP Cheb a SO ORP Kraslice. K SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěžností na obyvatele patří SO ORP Karlovy Vary a SO ORP Mariánské Hory, naopak nejnižší daňová výtěžnost na obyvatele kraje se pohybuje v SO ORP Aš a SO ORP Kraslice. Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele v obcích SO ORP Cheb v roce 2011 byla 10 800 Kč na obyvatele, což je v krajském srovnání nadprůměrná hodnota. Vysokou výtěžnost na obyvatele zaznamenaly např. obce Poustka, Okrouhlá, Milhostov, Lipová a Luby, nejnižší hodnoty v přepočtu na obyvatele byly zjištěny v obcích Pomezí nad Ohří, Františkovy Lázně a Vojtanov.


verze 3.2012

29/48


B) Dílčí SWOT analýza 9. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vzhledem k příhraniční poloze SO ORP odběratelé z regionu, ČR i zahraničí.

Snižující se míra zaměstnanosti za posledních deset let.

Vysoká míra podnikatelské aktivity v celém SO ORP Cheb.

Chátrající areály zemědělské velkovýroby.

Úroveň míry dlouhodobé nezaměstnanosti pod celokrajskou hodnotou. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Blízkost Německa a Karlových Varů pro zajištění dalších pracovních příležitostí a možnosti rozvoje Zvyšující se ceny a snižující se kupní síla obyvatel. podnikatelských aktivit. Možnost dalšího rozvoje lázeňství a cestovního ruchu.

Riziko dalšího snižování zaměstnanosti z důvodu snížení poptávky.

Využití brownfieldů a dříve využívaných ploch pro průmysl pro další rozvoj podnikání.

Vysoká ekonomická zranitelnost oblasti zaměřené na cestovní ruch (lázeňství ve Františkových Lázních).

Rozvoje spolupráce s okolními dobře dopravně spojenými a dostupnými městy (osa Cheb – Sokolov – Karlovy Vary). PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Rozvíjet významné plochy nadmístního významu sledované ZÚR KK. Zejména jde o Průmyslový park Cheb (lokalizace na severovýchodním okraji města v těsné blízkosti severního obchvatu města komunikací R6, má dobrou dostupnost jak z hlavního tahu nové rychlostní komunikace, tak i z města, má dostatek pracovních sil). 2. Patřičně reagovat na pokračující útlum zemědělské výroby. 3. Vymezit vhodné plochy a připravit pozemky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity (např. Milhostov, Nový Kostel, Plesná, Skalná). 4. Pro rozvoj výroby využít přednostně zejména případné plochy brownfields, revitalizovat v minulosti využívané plochy pro průmysl.


verze 3.2012

30/48


4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto případě představuje definování faktorů a jevů, které: a) přispívají k rovnováze mezi pilíři – SILNÉ STRÁNKY, b) mohou přispět k rovnováze – PŘÍLEŽITOSTI, c) vytvářejí rovnováhu mezi pilíři – SLABÉ STRÁNKY, d) mají potenciál k nerovnováze – HROZBY. Z pohledu vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelnosti je nutné v ORP Cheb zdůraznit, že jde o poměrně různorodé území: a) s koncentrací výroby kolem silnice I/6 a II/606 (Cheb, Odrava, Pomezí nad Ohří) b) zemědělskou oblastí (Luby, Nový Kostel, Velký Luh, Skalná, Milhostov, Třebeň, Nebanice, Odrava, Tuřany, Milíkov, Dolní Žandov), c) oblastí krajinných hodnot (Křižovatka, Skalná, Třebeň, Poustka, Františkovy Lázně, Libá) d) oblastí lázeňství (Františkovy Lázně, Třebeň, Poustka) e) oblastí rekreace a cestovního ruchu (Cheb, Lipová, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří, Františkovy Lázně, Třebeň, Poustka, Libá) Do budoucna bude prioritou hledání nových směrů v rozvoji podnikání a vytváření nových pracovních příležitostí pro stabilizaci obyvatelstva. Zároveň je nutné podporovat rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu.

4.1.

Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ

(pilíř) SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí SILNÉ STRÁNKY - S -

-

-

SLABÉ STRÁNKY – W

významné přírodní zdroje – ložiska nerostných surovin, kvalitní vodní zdroje, lesy nadprůměrná lestnatost v porovnání s průměrem ČR a KK chráněná území a přírodní parky jako potenciál pro cestovní ruch ekologicky stabilní území dostatečná vydatnost vodních zdrojů, vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody a minerálních vod dostatek vody a akumulačního objemu (vodní nádrže Jesenice, Skalka) vysoké zastoupení prvků územní ekologické stability

-

bilancované ložisko hnědého uhlí záplavová území omezení rozvoje vyplývající z ochrany krajiny zátěž životního prostředí tranzitem na I/6 (R/6), I/21 a I/24 existence objektů vypouštění odpadní vody do vodotečí mimo kanalizační systém výskyt starých ekologických zátěží expanze individuální bytové výstavby do volné krajiny

PŘÍLEŽITOSTI - O -

-

HROZBY - T

využití přírodního potenciálu a relativně kvalitního prostředí podél hranice (zelený pás) revitalizace vodních toků šetrné využití přírodních zdrojů pro hospodářský rozvoj


-

rozvoj stavební činnosti na úkor zemědělské půdy a krajinného rázu omezení rozvoje obcí na území CHLÚ dopad otevření těžby hnědého uhlí na životní prostředí a rozvoj obcí urbanizace zástavby do volné krajiny

verze 3.2012

31/48


-

rozvoj cestovního ruchu vhodné využívání krajiny pro odpočinek a rekreaci zvýšení retenční schopnosti území provozování zemědělské výroby šetrné ke krajině zlepšování čistoty vody napojením objektů na kanalizační systém likvidace starých ekologických zátěží využití fondů EU pro dobudování kanalizační a vodovodní sítě využívání alternativních zdrojů energie využívání fondů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady

-

přechod občanů od CZT k jinému způsobu vytápění narušení krajiny nevhodnými stavbami a činnostmi stagnace údržby krajiny nárůst počtu lokálních topenišť prudký nárůst cen energií působí negativně na kvalitu životního prostředí zvyšování produkce odpadů a kontaminace prostředí zastavování území v nivních plochách

(pilíř) SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel SILNÉ STRÁNKY - S -

-


aktivní krajina umožňuje krátkodobou rekreaci bydlení v atraktivní krajině a kvalitním životním prostředí tradiční rekreační oblast Chebského a Sokolovského okresu /přehradní nádrže Jesenice a Skalka vysoký potenciál cestovního ruchu velké množství nemovitých kulturních památek městské a vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny relativně dobrá dostupnost malých obcí autobusovou a železniční dopravou potenciál objektů pro přechod z druhého bydlení na trvalé bydlení

-

-

omezení rozvoje obcí vyplívající z ochrany ložiska hnědého uhlí zátěž životního prostředí vlivem tranzitní polohy ORP (hraniční přechody Pomezí nad Ohří, Vojtanov) zábory volné krajiny pro výstavbu pokles obyvatelstva v hraničních a komunikačně koncových plochách území absence lékařské péče v menších obcích nedostatečná obslužnost sociálními službami v malých obcích regionu nedostatečná občanská vybavenost mimo větší města nízká vzdělanost obyvatelstva přetrvávající segregace určitých sociálních skupin


-

-

HROZBY - T

nárůst populace související se zvýšeným zájmem o bydlení v kvalitním životním prostředí a venkovském prostoru využití přírodního potenciálu území (zelená hranice) zvýšení atraktivity a propagace území v souvislosti s přírodními hodnotami a cestovním ruchem zlepšit povědomost obyvatel v oblasti ekologického způsobu vytápění a recyklace odpadů


-

-

nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru krajiny úpadek tradičního průmyslu (textilní, výroba hudebních nástrojů) nedostatek kvalifikovaných pracovních sil odliv mládeže do větších měst a následné vysídlování vesnic úpadek občanské a sociální infrastruktury malá schopnost čerpat finance ze Strukturálních fondů EU

verze 3.2012

32/48


(pilíř) SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY - S -


dobré dopravní spojení s krajským centrem dopravní propojení měst regionu veřejnou dopravou nárůst populace – kladné migrační saldo druhé bydlení a rekreační využití území – potenciál pro ekonomická rozvoj dobrá občanská vybavenost centra ORP pracovní příležitosti vázané na průmyslovou zónu v Chebu existence léčivých zdrojů minerálních vod lázeňství dostatečné množství vodních zdrojů postupné zlepšování vzhledu obcí

-

špatná dostupnost základních sociálních služeb v periferních polohách ORP malý počet trvale bydlících obyvatel v ředě obcí dostupnost trhu práce závislá na kvalitě dopravního spojení nepříznivá situace ve vybavenosti menších obcí sociální a technickou infrastrukturou nedostatek kvalifikovaných pracovních sil prezentace mikroregionů a měst navenek nevyhovující maloobchodní síť v menších městech útlum zemědělské výroby, špatný technický stav provozovaných podnikatelských objektů


-

-

HROZBY - T

dokončení rychlostní komunikace R/6 v úseku Sokolova realizace obchvatů Chebu a Františkových Lázní existence průmyslových a zemědělských objektů, výhodných pro rozvoj malého a středního podnikání volné překračování hranic v rámci schengenského prostoru vybudování dopravního terminálu v Chebu mobilita umožňující bydlení ve venkovské krajině rozvoj komunikačních technologií a možnosti práce doma zlepšení občanské vybavenosti pro stabilizaci obyvatel využití fondů EU pro dobudování kanalizační a vodovodní sítě napojení zastavitelných ploch na inženýrské sítě využívání alternativních zdrojů energie využívání fondů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady intenzivní rozvoj na přestavbových plochách na úkor extenzivní expanze do krajiny nabídka národních a evropských programů pro rozvoj venkovských obcí a venkovských území


-

nedostatečné kapacity sociálních služeb v souvislosti se stárnutím obyvatelstva odliv vzdělaných mladých lidí do měst za širším spektrem příležitostí úzká specializace ekonomické činnosti – hrozba ztráty pracovních příležitostí hospodářský pokles zadlužení obcí a nedostatečnost jejich rozpočtů nedostatek finančních zdrojů na opravy a údržbu silniční sítě a na realizaci dopravních staveb pokles nebo zastavení dotací z fondů EU a státního rozpočtu zvyšování podílu obyvatel důchodového věku odliv návštěvníků vlivem málo kvalitních služeb

verze 3.2012

33/48


4.2.

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ

Tabulka č. 2 z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009

Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území Z - enviromentální pilíř H - ekonomický pilíř

Obec

1

2

3

4

5

6A 6B

Obec Dolní Žandov

+

+

+

+

+

+

+

Město Františkovy Lázně

-

+

-

+

+

+

Město Cheb

-

+

-

+

-

-

Obec Křižovatka

-

+

+

+

+

+

kategori e kartogra zařazení m obce

S - sociální pilíř

8

9

10

6A 6B

7

8

9

-

-

+

-

-

+

-

-

+

+

+

2b

-

+

+

+

+

+

-

-

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

1

-

-

+

+

+

+

+

-

+

-

-

-

2c

Z

+

-

-

+

-

-

3a

H,S

3a

H,S

H

Obec Libá

+ +

-

-

+

+

-

-

+

+

-

-

-

-

-

+

+

-

Obec Lipová

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

1

Město Luby

+

+

+

+

+

+

-

-

-

+

-

-

-

+

-

-

+

-

3a

H,S

Obec Milhostov

-

+

+

+

+

+

+

-

-

+

-

-

-

-

-

-

+

-

3a

H,S

Obec Milíkov

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

-

-

-

+

+

-

3a

H,S

Obec Nebanice

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

+

-

+

-

+

1

Obec Nový Kostel

-

+

+

+

+

+

-

+

-

+

+

+

-

-

-

+

+

-

2a

S

Obec Odrava

-

+

+

+

+

+

+

+

-

-

-

-

+

+

-

-

+

+

2b

H

Obec Okrouhlá

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

-

+

-

+

+

+

2b

H

Město Plesná

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

+

-

-

2a

S

Obec Pomezí nad Ohří

+

+

+

-

+

+

+

-

+

-

-

-

+

-

-

-

+

-

3a

H,S

Obec Poustka

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

+

+

-

-

-

+

+

-

2a

S

Obec Skalná

-

+

-

+

-

-

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

+

1

Obec Třebeň

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

+

1

Obec Tuřany

-

+

+

+

+

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

+

-

3a

H,S

Obec Velký Luh

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

2c

Z

Obec Vojtanov

+

+

+

+

+

+

-

+

-

+

-

-

-

+

-

+

-

-

3a

H,S

1) 2) 3) 4) 5) 6a) 6b) 7) 8) 9) 10)

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Veřejná technická infrastruktura Veřejná dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky


verze 3.2012

34/48


Souhrn vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URU jednotlivých obcí územní podmínky

vyváženost vztahu územních podmínek pro RURU

Z

H

S

dobrý

špatný

2b

+

-

+

Z,S

H

1

+

+

+

Z,H,S

Město Cheb

2c

-

+

+

H,S

Z

Obec Křižovatka

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Libá

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Lipová

1

+

+

+

Z,H,S

Město Luby

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Milhostov

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Milíkov

3a

+

-

-

Z

H,S

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Nový Kostel

2a

+

+

-

Z,H

S

Obec Odrava

2b

+

-

+

Z,S

H

Obec Okrouhlá

2b

+

-

+

Z,S

H

Město Plesná

2a

+

+

-

Z,H

S

Obec Pomezí nad Ohří

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Poustka

2a

+

+

-

Z,H

S

Obec Skalná

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Třebeň

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Tuřany

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Velký Luh

2c

-

+

+

H,S

Z

Z_zhoršení

Obec Vojtanov

3a

+

-

-

Z

H,S

H_zhoršení

Obec

Obec Dolní Žandov Město Františkovy Lázně

Obec Nebanice

kategorie zařazení obce

vyjádření v vyjádření v kartogramu kartogramu 2010 2012

H_zlepšení

Z_zlepšení

H_zhoršení

CHEB Zlepšení ekonomického pilíře (H) – rozvoj průmyslové zóny, nárůst pracovních míst. LIBÁ Zlepšení environmentálního pilíře (Z) – zmenšení hlukové a dopravní zátěže, regulace dopravy z kamenolomu. ODRAVA Zhoršení ekonomického pilíře (H) – rostoucí a vysoká míra nezaměstnanosti. VELKÝ LUH Zhoršení environmentálního pilíře (Z) – průzkumné vrty a rozšiřování těžby. VOJTANOV Zhoršení ekonomického pilíře (H) – nejvyšší nárůst nezaměstnanosti v ORP.


verze 3.2012

35/48


Kartogram vyváženosti územních podmínek URU obcí v ORP


verze 3.2012

36/48


4.3.

Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Životní prostředí (environmentální pilíř) Celé území definují dva charaktery, které přibližně odpovídají dvěma oblastem krajinného rázu: členité zalesněné Smrčiny a Český les a mírně zvlněná Chebská pánev s množstvím rybníků a malých vodotečí. Významným článkem je ostrý zářez údolí řeky Ohře. Kvalitu přírodního prostředí podtrhují vyhlášené přírodní rezervace, přírodní parky i připravovaný Česko-bavorský geopark UNESCO. Přírodní podoba některých území, zvláště příhraniční části, která se na čtyřicet let ocitla za železnou oponou, je ale výsledkem dlouhodobého zanedbávání péče o krajinu. Tomu odpovídá i velká míra neprůchodnosti krajiny, která je v největší míře způsobena zcelováním pozemků do nepřirozeně velkých celků a zrušením obrovského množství polních i místních cest. Politování hodný zánik cestní sítě byl bohužel v mnoha případech potvrzen nešťastně prováděnou privatizací. S předpokládaným růstem turistické atraktivity (další cyklo a pěší trasy apod.) a s případným obnovením aktivit v zaniklých obcích by se mohla zvýšit i péče o krajinu – krajina se stane výrobním prostředkem. Nadějná je i přeshraniční spolupráce s obcemi v SRN, zvláště v péči o příhraniční pás krajiny. Soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) ORP Cheb leží na okraji republiky, které se výrazně dotklo poválečné vysídlení Němců a následné postupné zničení center obcí, ale především i násilné odtržení od zázemí pohraničních obcí a od přirozeného spojení s Německem. V té době zmizelo 23 sídel a ze 17 zbyla jen torza. Minimum pracovních příležitostí v menších obcích nutí většinu obyvatel vyjíždět denně za prací do okolních měst a obcí se stávají noclehárny. Proto je velice důležité rozvoj místní infrastruktury (školy, školky, veřejné knihovny, sportovní hřiště,…). Hlavní nevyužitou šancí ORP Cheb je poloha na hranici se SRN a zajímavé přírodní okolí; obojí láká nejen turisty, ale místní. Hospodářský rozvoj území (ekonomický pilíř) Obyvatelé jsou nucení za prací dojíždět do větších měst. Z menších obcí se tak postupně stává rezidenční oblast, noclehárna, satelit Chebu a Františkových Lázní. Nutná infrastruktura pro rozvoj průmyslu v rámci menších obcí existuje. Rozvoj brzdí spíše nedostatek volných ploch pro výrobu a přebytek brownfieldů (bývalé továrny textilních podniků). Dalším velkým handicapem může být špatná vzdělanostní struktura obyvatel. Horší podmínky financování obcí na okrajích ORP jsou patrny ve špatném a stále se zhoršujícím stavebně technickém stavu komunikací nižších tříd, které jsou důležitými spojnicemi mezi obcemi a osadami. Služby v menších obcích jsou jen minimální. Obchodní síť ve větších městech jako je Cheb a Františkovy Lázně je dostačující, v menších obcích jsou pouze malé obchody s nejnutnějším zbožím. Proklamovaná orientace obcí Chebského regionu na turismus také postupuje velice pomalu, chybí infocentra, kvalitní ubytování i restaurační služby, vázne propagace. Je-li hlavní nevýhodou většiny území ORP Cheb poloha mino hlavní dopravní osy (netýká se Chebu), musí být změněna na hlavní výhodu těsného kontaktu se SRN a vybudováním motoristických i nemotoristických cest spojujících příhraničí a vzájemné propojení s okolními obcemi. V zaměstnanosti jistě výrazně pomohou i makroekonomické změny jako je zrušení restrikcí ve volném pohybu pracovních sil.


verze 3.2012

37/48


5. Určení problémů k řešení v ÚPD Územní podmínky pro hospodářský rozvoj v rámci ORP Cheb: • podporovat využití starých průmyslových areálů a zchátralých budov ve vhodných lokalitách (brownfields) • těžit z výhodné polohy v blízkosti hraničního přechodu • využívat výhod napojení na železniční síť • zkvalitnit a rozšířit síť cyklistických stezek, budovat další cyklostezky s oddělením nemotorové a motorové dopravy • zlepšovat kvalitu místních komunikací, odstranit nevyhovující šířkové a směrové parametry některých úseků komunikací • dobudovat veřejný vodovod a splaškovou kanalizaci ve vybraných lokalitách • zajistit dostavbu oddílné kanalizace a zvyšování čistoty vypouštěných odpadních vod modernizací technologií čištění • rozvíjet vybavenost službami • využívat nabídky atraktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání • prohlubovat a využívat tradice navázané přeshraniční spolupráce • rozšířit nabídku ubytovacích kapacit v závislosti na míře poptávky • zvýšit podporu propagace tradičních výrobních odvětví • podporovat zefektivnění čerpání dotací ze zemědělských dotačních titulů • podporovat vznik infrastruktury pro malé a střední podnikání ve vytypovaných lokalitách • využít přírodní potenciál území pro rozšiřování nabídky atraktivit cestovního ruchu s ohledem na zachování přírodních a krajinářských hodnot v souladu s hospodářským rozvojem vymezit nové zastavitelné plochy pro výrobu a služby Územní podmínky pro příznivé životní prostředí v rámci ORP Cheb: • realizovat komplexní pozemkové úpravy a revitalizovat vodní režim v krajině odbouráním nevhodně řešených drenážních systémů/meliorací • podílet se na budování ochranného systému před přírodními rizikovými jevy (zvýšená seismicita, povodně) • zvyšovat retenční schopnosti území a realizace protipovodňových opatření • realizovat územní systém ekologické stability a zvážit participaci v projektu Zelený pás – Grünes Band • vysazovat původní dřevinnou skladbu typickou pro místní klimatické a vegetační podmínky • eliminovat přetrvávající staré ekologické zátěže v území (skládky) • optimalizovat typy lokálních topenišť změnou topných medií • podporovat využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie v souladu s příznivým životním prostředím vymezit nové zastavitelné plochy pro bydlení a rekreaci Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v rámci ORP Cheb: • podpora rozšíření vzdělanostního a kvalifikačního profilu obyvatel (rekvalifikační a vzdělávací kurzy) • udržet a rozšířit nabídku vzdělávání • podporovat příliv nových obyvatel za kvalitními životními podmínkami a prostředím • podporovat rozvoj integrovaného dopravního systému • udržet trvale bydlící obyvatelstvo v centrech obcí • rozšíření veřejné infrastruktury v obcích, vymezit nové plochy občanského vybavení (školy, veřejné služby, veřejná správa,…) • podporovat budování veřejných prostranství a ploch pro trávení volného času v souladu se soudržností obyvatelstva vymezit nové zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost, veřejná prostranství Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

38/48


Vyváženost udržitelného rozvoje bude podpořena: • návrhem ploch pro výrobu a služby - podporou ekonomického rozvoje • doplněním koncepce dopravy • návrhem ploch pro veřejnou infrastrukturu – zajištění podmínek pro všechny uživatele území • návrhem ploch pro bydlení – zajištění podmínek pro trvale bydlící obyvatelstvo • podpora kvalitního a udržitelného turistického ruchu • návrhem ochrany přírodních hodnot a přírodního dědictví • návrhem na ochranu a rozvoj kulturního dědictví Základním cílem ÚPD musí být příprava podmínek pro realizaci vyváženého a udržitelného rozvoje území, posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot.

5.1.

Problémy k řešení vyplývající z ÚAP kraje

Vzhledem k tomu, že aktualizace ÚAPk probíhá s 6-ti měsíčním zpožděním, není v této dokumentaci uveden výčet (citace) problémů ÚAPk k řešení v ÚPD obcí. Při zpracovávání zadání ÚPD je nutno čerpat přímo z dokumentace ÚAPk. V následujícím souhrnu je uvedeno, pro jaký druh ÚPD je problém k řešení určen (ZÚR, ÚP). 1. Horninové prostředí a geologie a) Efektivní využití rekultivovaných ploch po povrchové těžbě jak pro obnovu produkčního zemědělství a lesnictví, tak pro obnovu přírodních hodnot krajiny a pro rozvoj sídel (řešit v ZÚR,řešit v ÚP) b) Postupné využívání nerostného bohatství při minimalizaci střetů se zájmy ochrany přírody, vodního režimu, přírodních léčivých zdrojů a životního prostředí (ZÚR, ÚP) c) Minimalizování negativních dopadů probíhající povrchové těžby surovin na krajinu a osídlení (ZÚR,ÚP) 2. Vodní režim a) Zvyšování protipovodňové ochrany ohrožovaných obcí (ZÚR, ÚP) b) Zkvalitňování čištění odpadních vod, rozšiřování centralizovaných systémů odkanalizování v hustém osídlení, vedle toho akceptace decentralizovaného čištění v řídkém osídlení (ÚP) c) Obnova sítí vodních toků při revitalizaci krajiny po povrchové těžbě (ZÚR, ÚP) d) Zvyšování vsaku a zpomalování odtoku dešťových vod (ÚP) e) Revitalizování regulovaných částí vodních toků (ÚP) f) Ochrana území vhodných pro výhledovou výstavbu vodárenských nádrží (ZÚR) 3. Hygiena životního prostředí a) Výběr záložních lokalit skládkování komunálního odpadu (ZÚR) b) Vymisťování silnic I.třídy z obytných částí sídel (ZÚR , ÚP) c) Eliminování soustavného obestavování obchvatových komunikací sídel (ÚP) d) Umísťování nových výrobních a komerčních lokalit v dosahu železničních tratí (ZÚR, ÚP) 4. Ochrana přírody a krajiny a) Rozšiřování ekologicky stabilních ploch (ÚP) b) Využívání části ploch rekultivovaných po povrchové těžbě k obnově přírodních a krajinných hodnot (ZÚR, ÚP) c) Zpřesnění vymezení návrhových částí regionálního ÚSES (ÚP) d) Zefektivnění ochrany nezastavěného území (ZÚR, ÚP) e) Umísťování nových staveb dopravní infrastruktury tak, aby nedocházelo k další neodůvodněné fragmentaci krajiny (ZÚR, ÚP) f) Regulování rozvoje činností ve volné krajině (rekreace, sport apod.) tak, aby nedocházelo k neúměrnému zatížení přírody a krajiny (ZÚR, ÚP)


verze 3.2012

39/48


5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Důslednější využívání zastavěného území pro přestavby, lokalizaci nových zařízení, případně intenzifikaci jejich stávajícího využití (ZÚR, ÚP) b) Formulování nabídky nových funkcí pro plochy brownfields (ZÚR, ÚP) c) Využívání staticky stabilních částí rekultivovaných ploch pro lokalizaci plošně náročných zařízení výroby, obchodu a dalších sídelních funkcí (ZÚR, ÚP) 6a. Veřejná dopravní infrastruktura a) Zkvalitňování silniční dostupnosti hlavního města Prahy, Ústeckého a Plzeňského kraje a sídelních center Saska a Bavorska (ZÚR, ÚP) b) Zkvalitňování dopravní dostupnosti odlehlejších středisek osídlení v kraji (Kraslice, Toužim, Teplá, Žlutice apod.) (ZÚR, ÚP) c) Zlepšování podmínek pro zvyšování přepravní kapacity hlavních silnic návrhem tras obchvatů sídel (ZÚR, ÚP) d) Vytváření územních podmínek pro vyšší zapojení železniční dopravy do přepravy osob i nákladů (ZÚR, ÚP) e) Zajišťování důsledné územní přípravy dopravních staveb jako podmínky pro využití dotačních programů (ZÚR, ÚP) 6b. Veřejná technická infrastruktura a) Další provozování tepelných zdrojů na bázi fosilních paliv za podmínek soustavného snižování negativních dopadů na životní prostředí b) Územní prověřování dalšího možného rozšiřování zásobování plynem (ZÚR, ÚP) c) Uvážlivé a argumentačně podložené prověření možností využívání větrné energie s ohledem na ochranu krajinných hodnot a formulování jasných územních kritérií posuzování a rozhodování (ZÚR) d) Základní bilancování výhledové potřeby vodních zdrojů, i s ohledem na jejich kvalitu a stanovení priorit při realizaci nových vodárenských nádrží (ZÚR) e) Průběžné rozvíjení lokálních systémů technické infrastruktury (ÚP) f) Posouzení technických a územních možností dalšího rozvoje využívání centralizovaných zdrojů tepla (ZÚR, ÚP) 7. Sociodemografické podmínky a) Posouzení optimální lokalizace vysokoškolského centra z hlediska celokrajských souvislostí (podmínky, potřeby, nabídka ploch apod.) (ZÚR) b) Posilování významu center sídel a jejich sociologických funkcí (ÚP) c) Omezovat překotný rozvoj monofunkčních obytných území sídel (ÚP) d) Zkvalitněním vzájemné dostupnosti posilovat kooperaci městského a venkovského osídlení (ZÚR, ÚP) e) Vymezovat dostatečné plochy (rezervy) pro rozvoj občanského vybavení (ÚP) 8. Bydlení a) Průběžné prověřování možnosti intenzifikace stávajících obytných území s cílem podstatně omezit zábor nezastavěného území pro novou bytovou výstavbu (ÚP) b) Na základě dlouhodobých trendů vývoje počtu trvalých obyvatel podstatně snížit nepoměr mezi nabídkou zastavitelných ploch bydlení a skutečnou poptávkou po nové výstavbě (ÚP) c) Důsledněji etapizovat rozšiřování zastavěného území sídel (ÚP) d) Posilovat územní ekonomii zvyšováním podílu umírněných forem hromadného bydlení – bytových domů (např. viladomy) (ÚP) 9. Rekreace a) Regulování rozvoje činností ve volné krajině (rekreace, sport apod.) tak, aby nedocházelo k neúměrnému zatížení přírody a krajiny (ZÚR, ÚP) b) Nalezení optimální koncentrace rekreačních aktivit ve střediscích rekreace a cestovního ruchu (ZÚR, ÚP) c) Přednostní umísťování nových aktivit cestovního ruchu a sportu (těžké rekreace) do rekreačních středisek s cílem ochrany volné krajiny pro odpočinek a relaxaci (lehkou rekreaci) (ZÚR, ÚP) d) Zachování individuality sídel, jejich specifických odlišností ve funkčním využití a zvláště v prostorovém uspořádání (ÚP) Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

40/48


e) Soustavné vytváření územních podmínek pro další existence a úměrný rozvoj lázeňství především v jeho klasických centrech (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) (ZÚR, ÚP) f) Vytvářet územní podmínky pro letní rekreační využití horských oblastí a zimní rekreační využití venkova (ZÚR, ÚP) g) Podpora regionální strukturace (páteřních tras) sítí turistických, cyklistických a ostatních sítí rekreace a cestovního ruchu (ZÚR, ÚP) 10. Hospodářské podmínky a) Dlouhodobé rezervování strategicky výhodně umístěných brownfields (železnice, silnice, technická infrastruktura) pro výrobní funkce (ZÚR, ÚP) b) Zkvalitňování technické a zvláště dopravní infrastruktury výrobních ploch (ZÚR, ÚP) c) Zvyšování mobility pracovní síly zkvalitňováním dopravní infrastruktury (ZÚR, ÚP) d) Provádění změn v užívání krajiny ve prospěch zemědělských forem využití odpovídajících přírodním, půdním a klimatickým podmínkám lokality a území (ZÚR, ÚP) e) Územní prověřování lokalit vhodných pro umisťování zařízení vědy a výzkumu, aplikovaného výzkumu a podnikatelských inkubátorů (ÚP)

5.2.

Všeobecné problémy k řešení

Na území SO ORP Cheb byly identifikovány problémy, které se týkají většiny obcí. Tyto problémy nebylo účelné znázorňovat graficky, jsou uvedeny pouze v následujícím přehledu. 1. Horninové prostředí a geologie a) Zvýšená hlučnost, prašnost a zatížení místních komunikací nákladní dopravou. b) Ochrana ložisek hnědého uhlí bránící rozvoji území ve velkém plošném rozsahu. 2. Vodní režim a) Náprava škod způsobených meliorací, úpravou koryt, svedením vody mimo přirozenou dráhu odtoku. b) Ohrožení erozí k.ú. Opatov u Lubů a Dolního Pelhřimova. c) Místy omezené možnosti protizáplavových opatření (např. v Libé). d) Stanovit priority při rekultivaci území po těžbě (na ZPF značně nákladné oproti tomu na zeleň a vodní plochy levné a výhodné). 3. Hygiena životního prostředí a) Není řešeno odkanalizování splaškových vod z rekreačních oblastí. b) Výstavba obchvatů měst a obcí pro snížení imisí a hlukové zátěže území. 4. Ochrana přírody a krajiny a) Nedořešené priority těžby hnědého uhlí a ochrany přírody, v případě budoucí těžby je třeba již nyní budovat ochranné pásy zeleně. b) Nadměrný rozvoj cestovního ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. c) Nefunkční část územního systému ekologické stability. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Nutná přebonitace půdy ZPF. b) Omezit monokultury, vysazovat smíšený les. 6a. Veřejná dopravní infrastruktura a) Upřesňovat v územních plánech plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury tak, aby byly respektovány, a jen výjimečně – pokud převáží jiný veřejný zájem – ve zcela nezbytném rozsahu omezeny, obecně chráněné zájmy. b) Zahrnout do územních plánů všechny další navrhované optimalizace sítě silnic II. a III. třídy. 6b. Veřejná technická infrastruktura a) Realizovat napojení co nejvyššího počtu sídel na skupinové vodovody, včetně vzájemného propojení skupinových vodovodů. b) Kanalizační síť nadále doplňovat s cílem zabezpečit co nejširší možnosti odvádění odpadních vod do kanalizace s následným čištěním (zejm. u sídel s ochranou vodárenských zdrojů a nádrží). c) Vyhodnotit efektivitu plynofikace obcí dosud nepřipojených ke zdroji zásobování zemním plynem. Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

41/48


7. Sociodemografické podmínky a) Nutné připravit rozvojové plochy pro individuální bydlení s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením. b) Z hlediska demografického vývoje je nutné vytvořit dostatečnou síť domovů pro seniory s pečovatelskou službou. 8. Bydlení a) Navrhnout plochy pro bydlení v kombinaci s návrhy ploch pro podnikání a tím vytvářet předpoklady pro vznik dostatku pracovních míst v blízkosti místa bydliště. b) Vytvoření podmínek (např. infrastruktura) pro příliv lidí do vymezených ploch pro výstavbu nových objektů určených k bydlení. 9. Rekreace a) Je nutné dlouhodobě zachovávat a aktivně rozvíjet potenciál cestovního ruchu a rekreace (tj. zvláště přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území). Je nutné zkvalitnit služby, propojit je s nabídkou lázeňských služeb, podpořit rozšířenou nabídku služeb v dalších oblastech (např. agroturistika, sportovní aktivity). b) Nebudou povolovány činnosti v rozporu s ochranou zdrojů přírodních léčivých vod a zdrojů přírodních minerálních vod, budou vytvářeny podmínky pro přiměřené využití kapacit přírodních léčivých vod a rozšíření stávajících lázeňských kapacit. Zázemí lázeňských měst (Františkovy Lázně) budou chráněny před znehodnocením podmínek pro lázeňství. c) Využít přírodních a rekreačních hodnot řeky Ohře a vodních nádrží Skalka a Jesenice. Vybudovat v těchto lokalitách vhodnou infrastrukturu, která je dosud nedostatečná, vytvořit podmínky pro využití potenciálu. 10. Hospodářské podmínky a) Rozvíjet významné plochy nadmístního významu sledované ZÚR KK. Zejména jde o Průmyslový park Cheb (lokalizace na severovýchodním okraji města v těsné blízkosti severního obchvatu města komunikací R6, má dobrou dostupnost jak z hlavního tahu nové rychlostní komunikace, tak i z města, má dostatek pracovních sil). b) Vymezit vhodné plochy a připravit pozemky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity (např. Milhostov, Nový Kostel, Plesná, Skalná). c) Pro rozvoj výroby využít přednostně zejména případné plochy brownfields, revitalizovat v minulosti využívané plochy pro průmysl.

5.3.

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

Do Problémového výkresu k řešení a tabulkových přehledů konkrétních problémů nejsou zařazeny střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami a limity využití území vzhledem k tomu, že téměř každý záměr bude ve střetu s nějakým limitem nebo hodnotou. Z výše uvedeného důvodu bude řešit střety (nebo ovlivnění) záměrů na provedení změn v území projektant ÚPD, a to dle zjištění v textové části Podklady pro RURÚ a dle Výkresu záměrů s hodnotami území a limity využití území.


verze 3.2012

42/48


5.4.

Konkrétní problémy k řešení

Konkrétní problémy podle obcí Obec

Kód skupiny

Kód problému

Stav 2012

Název problému

Odůvodnění

Úroveň řešení

ZU1

Nový

přestavba nevyužívaných ploch v zastavěném území

nevyužívaný areál v k.ú. Dolní žandov

UP

ZU2

Nový


rozpadlá usedlost v k.ú. Úbočí

UP

ZU3

Stávající

rušící funkce v návaznosti na bydlení

průmyslový areál stavební výroby

UP

ZD

ZD1

Stávající

špatné parametry sjezdů ze silnice I/21

chybí odbočovací pruh do obce, častá nehodovost

UP

ZD

ZD2

Stávající

přeložka silnice I/21

obec rozdělena silnicí ("bývalý obchvat")

UP

ZU4

Stávající


plochy po bývalých kasárnách na "Zlatém Vrchu"

UP

ZU5

Stávající


plochy po bývalém klášteře "Spáleniště"

UP

ZD

ZD3

Stávající

Jihovýchodní obchvat

velký průjezd nákladní dopravy městem

UP

ZI

ZI1

Stávající

vedení VVN 400 kV

OP zasahuje do rozvojových ploch Chebu a kříží meandry Ohře

UP

ZU

ZU6

Stávající


zemědělská výroba v blízkosti bytové zástavby

UP

ZD

ZD4

Stávající

přeložka silnice II/113

vysoká frekvence dopravy středem obce

UP

ZH

ZH1

Nový


blízkost lomů těžby kaolinů a intravilánu Nové Vsi

UP

ZU7

Stávající

chybějící veřejná prostranství

neupravené prostředí centra Libé a vsi Hůrka a Lužná

UP

ZU8

Stávající


rozpadající se továrna bývalé Tosty,

UP

ZD

ZD5

Stávající

nedostatečné parametry komunikací

průjezdná komunikace středem obce, chybí chodníky

UP

ZH

ZH2

Stávající


kamenolom přímo v obci

UP

ZU Dolní Žandov

Františkovy Lázně

ZU

Cheb

Křižovatka

Libá

ZU

Libá


verze 3.2012

43/48


ZU

ZU9

Nový

rušící funkce zástavby u vodní nádrže

přehuštěná zástavba břehů přehrady

UP

ZU

ZU10

Stávající


využití stávajících nevyužívaných ploch brownfieldů

UP

ZD

ZD6

Stávající

vysoká dopravní průjezdnost obcí

nová trasa silničního obchvatu

UP

ZU

ZU11

Nový


neupravené prostředí centra obce

UP

ZU

ZU12

Nový

nedostatek ploch pro bydlení

vytvoření podmínek pro příliv lidí do obce

UP

ZD

ZD7

Stávající

problematická křižovatka

silnice III/2125 a III/21214

UP

ZH

ZH3

Nový

znečištění ovzduší

čp. 88 a 89

UP

ZU

ZU13

Stávající


neupravené prostředí centra Nebanic, Hněvína a Hartoušova

UP

ZH

ZH4

Stávající

zvýšené zatížení hlukem

průjezdní železniční doprava

UP

ZU14

Nový

chybějcí veřejná prostranství


UP

ZU15

Nový


dožívající objekty zemědělské výroby

UP

ZU16

Nový

rušící funkce v návaznosti na rekreaci

střet rekreace s průmyslovým a zemědělským využitím

UP

ZD

ZD8

Stávající



UP

Odrava

ZI

ZI2

Stávající

chybí ČOV

kanalizační síť není napojena na ČOV

UP

Okrouhlá

ZU

ZU17

Stávající

rušící funkce zástavby u vodní nádrže

přehuštěná zástavba břehů přehrady

UP

ZD

ZD9

Stávající

přeložka silnice II/216 a II/2136


UP

ZH

ZH5

Nový

znešištění ovzduší

vysoké procento lokálních topenišť

UP

ZU18

Stávající



UP

ZU19

Stávající


nevyužívaný areál policie

UP

Lipová

Luby

Milhostov

Milíkov

Nebanice

ZU Nový Kostel

Plesná

Pomezí nad Ohří


ZU

verze 3.2012

44/48


Poustka

ZD

ZD10

Stávající

obec rozdělena silnicí ("rychlostní komunikace")

propojení částí obcí, meziúrovňové křížení

UP

ZI

ZI3

Stávající

chybí kanalizace a ČOV

chybí kanalizační síť a napojení na ČOV

UP

ZH

ZH6

Stávající

znečištění vodní nádrže

nelze rekreačně využívat

UP

ZI4

Stávající

chybí vodovod

chybí napojení na vodovodní řád

UP

ZI5

Stávající



UP

ZU20

Stávající



UP

ZU21

Stávající


nevyužívaný areál bývalého kravína

UP

ZI6

Stávající



UP

ZU22

Stávající


nevyužívaný areál teletníku v Lesince

UP

ZU23

Stávající


ruina bývalého statku v osadě Dvorek

UP

ZD

ZD11

Stávající



UP

ZI

ZI7

Stávající



UP

ZD

ZD12

Stávající

spojka komunikací R/6 a I/21


UP

ZI

ZI8

Stávající

chybí kanalizace a vodovod

chybí kanalizační a vodovodní síť a napojení na ČOV

UP

ZH

ZH7

Nový

znešištění ovzduší

vysoké procento lokálních topenišť

UP

ZD

ZD13

Stávající



UP

ZI

ZI9

Stávající

chybí ČOV


UP

ZU24

Stávající


nevyužívaný areál celnice

UP



UP

ZI

ZU Skalná

ZI

ZU

Třebeň

Tuřany

Velký Luh

Vojtanov

ZU ZU25


verze 3.2012

45/48


ZD14

Stávající


nedostatečná výška podjezdu pod železnicí pro nákladní dopravu

UP

ZD15

Stávající

nedostatečné pěší propojení částí obce

chybí pěší propojení nádraží a centra obce

UP

ZI10

Stávající

chybí ČOV


UP

ZD

ZI

ZU – závady urbanistické ZK – závady ve využití krajiny ZD – závady dopravní infrastruktury ZI – závady v technické infrastruktuře ZH – závady hygienické OH – ohrožení SL – střety lokálních záměrů navzájem SR – střety lokálních záměrů se záměry ZÚR OP – ostatní problémy Nov – nový problém (nebyl zachycen v ÚAP 2010) Úroveň řešení – UP – územní plán; ZUR – zásady územního rozvoje; x – není řešitelné v ÚPD

6. Metodika zpracování RURÚ Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje ve správním území ORP Cheb byla využita řada koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010). Územně analytické podklady pro obec s rozšířenou působností Cheb byly zpracovány v rámci projektu „Koordinované pořízení a správa územně analytických podkladů Karlovarského kraje“ (KOPaS ÚAP KK). Údaje o území byly zpracovány v SW ArcGIS dle metodiky KOPAS ÚAP KK, součástí nížje jednotný Katalog jevů a položek. Podle něj byly údaje o území rozčleněny. Tabulkováčást této aktualizace ÚAP byla vytvořena v SW nadstavbě ArcGISu – Spirit GIS ÚAP firmy GEOREAL, s.r.o. Plzeň. První aktualizace ÚAP byla rozšířena o metodiku textové části „Jedná osnova ÚAP obcí“ (JOKar). Důvody pro sjednocení obsahu, struktury a formátu textové části územně analytických podkladů obcí (ÚAPo): a) Způsob zpracování ÚAP o digitální technologií, v souladu s ustanovením § č odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., musí umožnit výměnu dat pro jejich využití v ÚAP kraje b) ÚAP jsou dle § 25 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a dle § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Podkladem pro zpracování územního plánu

7. Přehledy 7.1.

Seznam příloh

Karty obcí – příloha č.1


verze 3.2012

46/48


7.2.

Seznam použitých podkladů

Zdroje: • Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí • Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP - části RURÚ • Podklady ČÚZK • Podklady KÚKK • Podklady Městského úřadu Cheb, Odboru životního prostředí • Sociodemografické a hospodářské podmínky pro aktualizaci Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Sokolov, firma Proces – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. • ÚAP Karlovarského kraje 2011 • ÚAP ORP Cheb 2010 • Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovacídokumentace a způsobu evidence územně plánovací činnosti • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) • Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje vydané 16.9.2010 Územně plánovací dokumentace: • Doplňující průzkumy a rozbory území pro ÚAP o Křižovatka o Pomezí nad Ohří o Třebeň o Tuřany o Vojtanov • ÚP Luby (nabytí účinnosti 8.7.2011) Internet: • Internetové stránky AOPK ČR www.ochranaprirody.cz • Internetové stránky České geologické služby www.geofond.cz • Internetové stránky České informační agentury životního prostředí www.cenia.cz • Internetové stránky Českého statistického úřadu www.czso.cz • Internetové stránky MMR www.mmr.cz • Internetové stránky MPSV www.mpsv.cz • Internetové stránky MŽP www.mzp.cz • Internetové stránky NPÚ http://monumnet.npu.cz/monumnet.php • Internetové stránky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost www.suro.cz • Internetové stránky ÚÚR www.uur.cz.

7.3.

Seznam nejčastěji používaných zkratek

AOPK – agentura ochrana přírody a krajiny ČSÚ – Český statistický úřad DP – dobývací prostor EVL – evropsky významné lokality CHKO – chráněná krajinná oblast CHLÚ – chráněné ložiskové území CHÚP – chráněné území přírody KES – koeficient ekologické stability KK – Karlovarský kraj MCHÚ - maloplošné chráněné území MPR – městská památková rezervace NKP – národní kulturní NPR – národní přírodní rezervace NPP – národní přírodní památka ORP – obec s rozšířenou působností Městský úřad CHEB prosinec 2012

verze 3.2012

47/48


OŽP – odbor životního prostředí PP – (národní) přírodní památka PR – přírodní rezervace PUPFL – pozemek určený k plnění funkcí lesa RURÚ – rozbor udržitelného rozvoje území SLBD – sčítání lidu, bytů a domů SO – správní obvod TOB – trvale obydlený byt TTP – trvalý travní porost ÚAP – územně analytické podklady ÚHÚL – Ústav hospodářské úpravy lesů US – urbanistická studie ÚSES – územní systém ekologické stability (L=lokální, R=regionální, NR=nadregionální) VKP – významný krajinný prvek VPR – vesnická památková rezervace ZPF – zemědělský půdní fond.


verze 3.2012

48/48

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB

Recommend Documents