Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB

První Územně analytické podklady roku 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. www.strukturalni-fondy.cz/iop

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 1. aktualizace - 2010 pořizovatel:

Městský úřad Cheb, odbor stavební koordinátor projektu - Ing. Monika Šimečková referent oddělení územního plánování

spolupráce:

Misot, s.r.o., RNDr. Mgr. Gabriela Licková, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 507/6, 350 02 Cheb Ing. arch. Luděk Vystyd, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 507/6, 350 02 Cheb

technická pomoc:

GEOREAL spol. s r.o., Hálkova 12, 301 00 Plzeň

datum zpracování:

prosinec 2010

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ

ÚAP, část a) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Obsah textové části : Obsah textové části : .................................................................................................................. 2 Obsah grafické části : ................................................................................................................. 3 1. Přehled změn provedených touto aktualizací Podkladů pro RURÚ .................................. 4 2. Základní charakteristika ORP Cheb ................................................................................... 4 2.1. Širší vztahy ................................................................................................................. 4 2.2. Základní údaje o území ORP Cheb ............................................................................ 8 2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Cheb ....................................... 11 3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území ORP Cheb ................................................ 14 3.1. Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 14 3.1.1. Geologie a geomorfologie .................................................................................. 18 3.1.2. Nerostné suroviny .............................................................................................. 27 3.1.3. Následky těžby ................................................................................................... 30 3.1.4. Ostatní ................................................................................................................ 32 3.2. Vodní režim .............................................................................................................. 34 3.2.1. Vodní toky a plochy ........................................................................................... 37 3.2.2. Vodní režim v krajině ......................................................................................... 40 3.2.3. Povrchové a podzemní vody .............................................................................. 41 3.2.4. Záplavy ............................................................................................................... 48 3.2.5. Zdroje vod .......................................................................................................... 50 3.3. Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 53 3.3.1. Klimatické podmínky ......................................................................................... 55 3.3.2. Ovzduší............................................................................................................... 56 3.3.3. Odpady ............................................................................................................... 58 3.3.4. Hluk a vibrace .................................................................................................... 60 3.3.5. Radonové riziko ................................................................................................. 61 3.4. Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 61 3.4.1. Chráněná území .................................................................................................. 63 3.4.2. Ekologická stabilita, USES ................................................................................ 67 3.4.3. Krajinný ráz ........................................................................................................ 70 3.4.4. Fauna a flóra ....................................................................................................... 73 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 74 3.5.1. Půdní fond .......................................................................................................... 75 3.5.2. Zemědělský půdní fond ...................................................................................... 75 3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................................. 77 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................ 78 3.6.1. Širší dopravní vztahy.......................................................................................... 82 3.6.2. Silniční doprava.................................................................................................. 84 3.6.3. Železniční doprava ............................................................................................ 86 3.6.4. Vodní doprava .................................................................................................... 87 3.6.5. Letecká doprava ................................................................................................. 87 3.6.6. Ostatní doprava .................................................................................................. 87 3.6.7. Širší vazby technického vybavení ...................................................................... 88 3.6.8. Zásobování elektrickou energií .......................................................................... 89 3.6.9. Zásobování vodou .............................................................................................. 91 3.6.10. Kanalizace a čištění odpadních vod................................................................ 93 3.6.11. Zásobování plynem......................................................................................... 94 3.6.12. Zásobování teplem .......................................................................................... 95 3.6.13. Elekronické komunikace ................................................................................ 95 Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

2/130


3.7. Sociodemografické podmínky.................................................................................. 97 3.7.1. Historický vývoj ................................................................................................. 98 3.7.2. Sídla.................................................................................................................... 99 3.7.3. Využití území ................................................................................................... 102 b) Data o stavu a vývoji území ................................................................................... 103 3.7.4. Obyvatelstvo..................................................................................................... 104 3.7.5. Věková struktura .............................................................................................. 105 3.7.6. Vzdělanost ........................................................................................................ 106 3.7.7. Školství a výchova ........................................................................................... 107 3.7.8. Zdravotnictví a sociální péče............................................................................ 108 3.7.9. Kultura .............................................................................................................. 109 3.7.10. Veřejná správa .............................................................................................. 111 3.8. Bydlení ................................................................................................................... 111 3.8.1. Bydlení ............................................................................................................. 112 3.8.2. Domovní fond .................................................................................................. 113 3.8.3. Bytový fond ...................................................................................................... 114 3.8.4. Výstavba ........................................................................................................... 115 3.9. Rekreace ................................................................................................................. 115 3.9.1. Rekreační oblasti .............................................................................................. 116 3.9.2. Nemovité památky ........................................................................................... 117 3.9.3. Urbanistické a architektonické hodnoty ........................................................... 118 3.9.4. Lázeňství .......................................................................................................... 119 3.9.5. Ubytování a stravování..................................................................................... 119 3.9.6. Tělovýchova a sport ......................................................................................... 120 3.10. Hospodářské podmínky .......................................................................................... 122 3.10.1. Hospodářská charakteristika ......................................................................... 123 3.10.2. Podnikatelská struktura................................................................................. 123 3.10.3. Zaměstnanost ................................................................................................ 125 3.10.4. Nezaměstnanost ............................................................................................ 125 4. Zjištění a vyhodnocení hodnot, limitů a záměrů v území ORP Cheb ............................ 128 4.1. Zjištění a vyhodnocení hodnot území .................................................................... 128 4.2. Zjištění a vyhodnocení limitů využití území .......................................................... 129 4.3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ................................. 129 5. Návaznost na ÚAP Karlovarského kraje ........................................................................ 130 6. Metodika zpracování Podkladů pro RURÚ ................................................................... 130 7. Přílohy ............................................................................................................................ 130 Obsah grafické části : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území

Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

3/130


1. Přehled změn provedených touto aktualizací Podkladů pro RURÚ Zpracování pilotního projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2007-2008 bylo realizováno v rámci dotačního titulu Integrovaného operačního programu - "ŠANCE PRO VÁŠ ROZVOJ". Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Aktualizace projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2009-2010 obsahuje nová data o území, která byla získána ve spolupráci s Karlovarským krajem (generální poskytovatelé), dále z předaných Doplňujících průzkumů a rozborů pro ÚP Cheb, Libá, Luby, Nebanice, Vojtanov a z Územního plánu Dolní Žandov (nabytí účinnosti 7.1.2010). Dále byla aktualizovaná data předaná poskytovateli pro ORP Cheb. Ke spolupráci pro první aktualizaci ÚAP pro ORP Cheb byli přizváni odborníci, kteří se podíleli již na pilotním projektu a spolupracovali na tématech dle své odbornosti: • Misot, s.r.o. o Horninové prostředí a geologie o Vodní režim o Hygiena životního prostředí o Ochrana přírody a krajiny o Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa • Úřad územního plánování o Veřejná dopravní – Ing. Monika Šimečková o Veřejná technická infrastruktura – Josef Průša • Ing. arch. Luděk Vystyd o Sociodemografické podmínky o Bydlení o Rekreace o Hospodářské podmínky • GEOREAL spol. s r.o. o Zpracování a kontrola dat o Tabulky (podklady, RURU) Povinnost aktualizace ÚAP obcí vyplývá ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Náležitosti obsahu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace.

2. Základní charakteristika ORP Cheb 2.1.

Širší vztahy

a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů Území obec s rozšířenou působností Cheb patří společně s Ašskem k nejzápadněji položeným územím České republiky. Z geografického hlediska má velmi výhodnou polohu na hranici s naším největším sousedem - Spolkovou republikou Německo. Správním členěním náleží ORP Cheb do Karlovarského kraje, který má 7 obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj je druhým nejmenším a rozlohou 3 314,4 km² zaujímá 4,2 % rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 429 km², tj. 43,1 % představuje téměř 1,3 násobek průměru ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 253,9 km². Zemědělská půda tvoří 38 % rozlohy kraje.


verze 2.2010

4/130


Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (46 % rozlohy kraje) s největším počtem obcí (54) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (38,9 %). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. Další správní jednotkou jsou obce s rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Z přírodních zdrojů jsou nejdůležitější zásoby hnědého uhlí a keramických jílů a zdrojeminerálních a léčivých vod. Původně bylo území Chebska využíváno ponejvíce pro zemědělství. Od 19 století pro lázeňství a v okrajových územích oblasti vzniklo mnoho průmyslových objektů a zařízení (Hrozňatov, Šlapany, Háje, Libá, Skalná, Plesná, Luby, Libocký důl (Opatov). Cheb byl od středověku významným obchodním městem a dopravním uzlem. Tato pozice se posílila i po vybudování železniční sítě a dobudování silnic. V 19 století se i v Chebu rozvinulo mnoho průmyslových podniků. Obecně lze říci, že ekonomika se mění. Stále více převládá obchodní činnost, drobná řemesla, odvětví související s cestovním ruchem a potažmo celý terciérní sektor. Ekonomická struktura uvnitř je rozmanitá. Výrazné zastoupení zemědělství vykazují obce Křižovatka, Nebanice, Milíkov, Okrouhlá, Lipová, Odrava a Dolní Žandov. Jedná se o tradiční zemědělské oblasti, na jejichž území stále hospodaří některé větší podniky v tomto oboru. Mezi obce s významným podílem průmyslu a těžby ve struktuře zaměstnanosti patří především Libá (těžba nerostných surovin, výroba z plastů) a Skalná (těžba, kovoobrábění a kovovýroba). Třetí charakteristickou skupinou jsou města a obce s převahou terciérního sektoru (služeb). Sem patří především lázeňské centrum Františkovy Lázně s vysokým podílem zaměstnaných v oblasti zdravotnictví, pohostinství a ubytování a Cheb jako administrativní a obchodní centrum. Cheb je také tradiční průmyslové město, ale podíl průmyslu se od roku 1989 snížil. Lze však očekávat nárůst v důsledku zahájení výroby v novém průmyslovém parku. Region představuje důležitý dopravní uzel České republiky jak v železniční, tak silniční – nákladní i osobní dopravě. Na území ORP Cheb pracuje několik dobrovolných sdružení a svazků obcí, které se prolínají i do okolních ORP Karlovarského kraje. Nejvýznamnější jsou: Mikroregion Chebsko sdružující obce Cheb, Plesná, Skalná, Dolní Žandov, Libá, Lipová, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří, Poustka, Třebeň. Svazek byl založen za účelem vzájemné pomoci a spolupráce při prosazování a uskutečňování komplexního územního, ekonomického a sociálního rozvoje ve vazbě na regionální politiku České republiky a Evropské unie. Svazek obcí Kamenné vrchy je dobrovolný svazek obcí Luby, Milhostov, Plesná, Skalná, Křižovatka, Nový Kostel, Třebeň a Velký Luh, jeho sídlem jsou Luby a jeho cílem je regionální rozvoj. Chebsko se také jedním z nejmarkantnějších míst, kde docházelo k vzájemnému sbližování a obohacování českých a německých kultur a to dalo vzniknout regionálnímu sdružení obcí a měst EUREGIO EGRENSIS, jedná se o přeshraniční instituci.


verze 2.2010

5/130


Cílem Euregia Egrensis je přispět p k porozumění ní a toleranci jakož i rozsáhle, pokojně a partnersky spolupracovat napříč hranicemi mezi Svobodným státem Bavorsko, Svobodným státem Sasko a Českou eskou republikou, koordinuje a podporuje přeshraniční ní spolupráci a rozvoj. Euregio Egrensis zahrnuje v Bavorsku území plánovacích regionůů Horní Franky-Východ Franky a Horní Franky-Západ, Západ, v Sasku území okresů Aue, Auerbach, Klingenthal, Oelsnitz, Plauen, Reichenbach, Schwarzenberg jakož i do kraj krajů nezačleněné město sto Plauen, v Durynsku historické území okresů Greiz, Zeulenroda, Schleiz, Lobenstein a v České republice území okresů Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a Tachov. Spolupráce je zaměřena zam na oblasti hospodářství, ství, dopravy, kultury, cestovního ruchu, turismu a ochranu životního prost prostředí.

b) Schémata lokalizace a administrativního členění, širší vztahy.

Schéma ČR s vyznačením ením Karlovarského kraje obr. č. 1


zdroj, datum

verze 2.2010

Schéma Karlovarského kraje s vyznačením ORP obr. č. 2 zdroj, datum

6/130


Schéma ORP Cheb s vyznačením 21 obcí obr.č. 3 UUP Cheb, prosinec 2010

Schéma ORP s vyznačením stavebních úřadů obr. č. 4 UUP Cheb, prosinec 2010

Schéma Mikroregion Chebsko obr.č. 5 UUP Cheb, prosinec 2010

Schéma Svazek obcí Kamenné vrchy obr. č. 6 UUP Cheb, prosinec 2010


verze 2.2010

7/130


2.2.

Základní údaje o území ORP Cheb

a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů Správní obvod obce s rozšířenou Cheb je druhým největším obvodem v Karlovarském kraji s rozlohou 497 km2. Počtem obyvatel 52 766 je až na 3. místě (za Karlovými Vary a Sokolovem). Hustotou osídlení 106 obyvatel na km2 se řadí na 3. místo v kraji (za Sokolovem a Aší). Ve správním obvodu Cheb je zahrnuto 21 obcí, kterými jsou: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb je hraniční oblastí s Německem anacházejí se zde hraniční silniční přechody Pomezí nad Ohří – Schirnding, Svatý Kříž – Waldsassen a Vojtanov – Schönberg. Dále pak železniční přechody Vojtanov – Bad Brambach a Cheb – Schirnding. Krajina ORP Cheb je velmi rozmanitá. Většinou svého území leží v třetihorní Chebské pánvi s průměrnou nadmořskou výškou 450 m n.m., která je obklopena pahorkatinami a pohořími. Ze západu sem zasahuje pohoří Smrčiny, směrem od jihu a jihovýchodu pak Český les (přírodní park) a Slavkovský les (chráněná krajinná oblast) a od severozápadu Kamenné Vrch a od severovýchodu Leopoldovy Hamry, které jsou zachovalými zalesněnými plochami. Složitý geologický vývoj dal za vznik unikátním přírodním výtvorům. K nejzajímavějším přírodním útvarům na území patří vyhaslé třetihorní sopky Komorní hůrka a Železná hůrka a Národní přírodní rezervace SOOS s rozlehlým rašeliništěm, minerálním slatiništěm a unikátními útvary – mofety. V roce 2009 byla nařízením vlády vyhlášena Evropsky významná lokalita „Ramena Ohře“, kterázasahuje do území ORP Cheb a Sokolov. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion, bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. Zvláštností území, která mj. zapříčinila vznik a rozvoj Františkových Lázní (jeden ze tří vrcholů tzv. "lázeňského trojúhelníku"), je výskyt minerálních pramenů s vysokým obsahem solí a oxidu uhličitého. Rovněž v katastru obce Dolní Žandov se nachází několik pramenišť minerálních vod (Podlesí, Horní Žandov, Brtná). Díky své bohaté historii se na území nachází celá řada historických památek a kulturních zařízení. Historicky zajímavé jsou nejen města a větší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nacházejí se zde 2 městské památkové rezervace, 2 vesnické památkové rezervace a 2 vesnické památkové zóny. Ojedinělý typ památek představuje lázeňská architektura Františkových Lázní a lidová architektura v podobě hrázděných venkovských usedlostí (zejména Nový Drahov a Doubrava u Lipové). V krajině jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku. Spojení se sousední Spolkovou republikou Německo neumožňují pouze hraniční přechody, ale rovněž přeshraniční turistické stezky. Jde o Mýtinu (Lipová) – Neualbenreuth, Dubina (Libá) – Hammermühle, Starý Hrozňatov (Cheb) – Hatzenreuth, Horní Hraničná (Pomezí nad Ohří) – Pechtnersreuth, Plesná – Brambach, Luby - Wernitzgruen. V oblasti rovinaté Chebské pánve najdou vhodné terény méně zdatní turisté a cyklisté, těm náročnějším se nabízejí členitější pohraniční hvozdy.


verze 2.2010

8/130


b) Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje

ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika

Rozloha (km2) % za kraj 144 497 1 196 265 405 319 489 3 314 78 865

4,3 15,0 36,1 8,0 12,2 9,6 14,8 100,0

Počet obyvatel 17 879 52 927 89 983 14 114 24 646 29 940 78 914 308 403 10 467 542

5,8 17,2 29,2 4,6 8,0 9,7 25,6 100,0

13 373 34 873 51 459 7 108 13 758 17 357 24 467 162 395

Počet obcí

74,8 65,9 57,2 50,4 55,8 58,0 31,0

124,4 106,5 75,2 53,3 60,8 94,0 161,4 93,0 132,7

5 21 40 8 14 14 30 132 6 249

Počet obcí Počet obcí Počet se statutem nad tisíc katastráln % za kraj města % za kraj obyvatel % za kraj ích území % za kraj 3,8 15,9 30,3 6,1 10,6 10,6 22,7 100,0

2 5 8 4 3 6 9 37 592

5,4 13,5 21,6 10,8 8,1 16,2 24,3 100,0

3 6 8 3 4 5 13 42 1 367

7,1 14,3 19,0 7,1 9,5 11,9 31,0 100,0

24 126 175 39 61 46 90 561 13 027

4,3 22,5 31,2 7,0 10,9 8,2 16,0 100,0

Statistická ročenka KK 2009, (data k 31.12.2008)

tabulka č. 1


% z počtu obyvatel Hustota osídlení celého ORP na km 2

Statistická ročenka KK 2009, (data k 31.12.2008)

tabulka č. 1

ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika

% za kraj

Počet obyvatel sídla ORP

verze 2.2010

9/130


B.

Přehledná mapa ORP


verze 2.2010

10/130


2.3.

Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Cheb

A.

Obce a jejich katastrálních území

21 obcí a 126 katastrů s pověřeným obecním úřadem Cheb Seznam katastrálních území obec Františkovy Lázně

Dolní Žandov

Cheb

Křižovatka

Libá


číslo obce 554529

554502

554481

554596

554618

katastrální území

číslo k.ú.

Jedličná

634638

DlouhÚ Mosty

768880

Slatina u Františkových Lázní

634689

Horní Lomany

634654

Žírovice

634697

Krapice

634662

Františkovy Lázně

634646

Brtná u Dolního Žandova

630381

Podlesí u Dolního Žandova

630411

Horní Žandov

630403

Salajna

709549

Dolní Žandov

630390

Úbočí u Dolního Žandova

630420

Tršnice

768901

Klest

650854

Cetnov

650838

Jindřichov u Tršnic

768898

Chvoječná

726427

Střížov u Chebu

650871

Bříza nad Ohří

650820

Horní Dvory

651061

Skalka u Chebu

650862

Hradiště u Chebu

651028

Podhoří u Chebu

650846

Dolní Dvory

651052

Loužek

726435

Podhrad

723720

Dolní Pelhřimov

636568

Starý Hrozňatov

755028

Háje u Chebu

636576

Dřenice u Chebu

651079

Cheb

650919

Mostek u Křižovatky

676667

Křižovatka

676632

Nová Ves u Křižovatky

676641

Rybáře u Libé

681652

Dobrošov u Libé

681598

Dubina

681644

Hůrka u Libé

681601

Pomezná

681628

Lužná u Františkových Lázní

681636

Libá

681610

verze 2.2010

11/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Lipová

Luby

Milhostov

Milíkov

Nebanice

Nový Kostel

Odrava


554626

554634

554651

538906

554693

554707

539554

Mýtina I

684503

Žírnice

684490

Dolní Lipina

684384

Stebnice

684481

Mechová

684449

Kozly u Lipové

684422

Horní Lipina

684414

Lipová u Chebu

684431

Doubrava u Lipové

684392

Dolní Lažany u Lipové

684376

Horní Lažany u Lipové

684406

Oldřichov u Lipové

684465

Mýtina

684457

Palič

684473

Dolní Luby

688126

Luby II

688193

Výspa

688177

Horní Luby

688142

Luby I

688151

Opatov u Lubů

688169

Doubrava u Milhostova

694835

Děvín

694771

Hluboká u Milhostova

694797

Vackovec

694827

Dolní Částkov

694789

Milhostov

694819

Úval

709557

Těšov u Milíkova

694932

Malá Šitboř

694916

Mokřina

771813

Velká Šitboř

709565

Milíkov u Mar. Lázní

694924

Vrbová

701751

Hněvín

701734

Hartoušov

701726

Nebanice

701742

Horka u Milhostova

694801

Lesná u Nového Kostela

707694

Čižebná

707678

Nový Kostel

707708

Bor u Kopaniny

669202

Svažec

707732

Mlýnek

669229

Smrčí u Nového Kostela

707724

Hrzín u Nového Kostela

707686

Božetín

707660

Kopanina

669211

Dobroše

709026

Potočiště

726443

Obilná

709051

verze 2.2010

12/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Odrava

539554

Okrouhlá

538922

Plesná

554740

Pomezí nad Ohří

538868

Poustka

577979

Skalná

554812

Třebeň

539023

Tuřany

539619

Odrava

709069

Mostov

709042

Jesenice u Chebu

709522

Okrouhlá u Chebu

709531

Smrčina

721638

Lomnička u Plesné

721611

Šneky

721646

Vackov

721654

Plesná

721620

Tůně

725595

Pomezí nad Ohří

725587

Dolní Hraničná

725561

Ostroh

726605

Poustka u Františkových Lázní

726613

Suchá u Skalné

748137

Velký Rybník u Skalné

748145

Starý Rybník

748111

Vonšov

748129

Skalná

748102

Doubí u Třebeně

769495

Povodí

769550

Vokov u Třebeně

769576

Lesina

769533

Nový Drahov

769541

Chocovice

769525

Třebeň

769568

Dvorek

769509

Horní Ves u Třebeně

769517

Tuřany u Kynšperka nad Ohří

771830

Lipoltov

771805

Velký Luh

578002

Velký Luh

676659

Vojtanov

539074

Zelený Háj

784648

Mýtinka u Poustky

726591

Vojtanov

784630

tabulka č.3

B.

zabaged (data 2010)

Základní údaje o obcích

Dolní Žandov

4132

1 211

Nadmořská výška

% za ORP

počet částí obce

% za ORP

počet katastrů

Hustota osídlení na ha

% za ORP

% za ORP 8,66

Počet obyvatel

obce

Rozloha (ha)

Porovnání základních geografických údajů obcí ORP Cheb

2,30

0,29

7

5,56

8

7,62

442

19

15,08

19

18,10

459

6

4,76

5

4,76

540


2579

5,40

5 606

10,62

2,17

Cheb

9638

20,19

34 626

65,62

3,59

Křižovatka

1413

2,96

287

0,54

0,20

3

2,38

2

1,90

473

Libá

2663

5,58

715

1,36

0,27

7

5,56

2

1,90

508

1,32

0,15

14

11,11

9

8,57

506

Lipová


4579

9,59

694

verze 2.2010

13/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Luby

3069

6,43

2 436

4,62

0,79

6

4,76

4

3,81

518

Milhostov

1762

3,69

347

0,66

0,20

6

4,76

3

2,86

441

Milíkov

1947

4,08

238

0,45

0,12

6

4,76

5

4,76

462

Nebanice

939

1,97

341

0,65

0,36

4

3,17

2

1,90

423

Nový Kostel

4371

9,16

571

1,08

0,13

11

8,73

8

7,62

486

Odrava

1265

2,65

223

0,42

0,18

5

3,97

5

4,76

422

Okrouhlá

1043

2,18

249

0,47

0,24

2

1,59

2

1,90

445

Plesná

1926

4,03

2 097

3,97

1,09

5

3,97

4

3,81

499

Pomezí nad Ohří

1069

2,24

140

0,27

0,13

3

2,38

2

1,90

468

Poustka

697

1,46

156

0,30

0,22

2

1,59

2

1,90

515

Skalná

2344

4,91

1 942

3,68

0,83

5

3,97

5

4,76

465

Třebeň

217

0,45

417

0,79

1,92

9

7,14

10

9,52

439

2

1,59

3

2,86

445

1

0,79

1

0,95

487

2,38

4

3,81

518

Tuřany

611

1,28

114

0,22

0,19

Velký Luh

452

0,95

150

0,28

0,33

3 126

Vojtanov

1019

2,13

206

0,39

0,20

ORP Cheb tabulka č. 4

47735

100,00

52 766

100,00

13,62

100,00 105 100,00 www.risy.cz, (data 2010)

3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území ORP Cheb Zjištění a vyhodnocení jsou členěna do deseti témat shodně s tématy rozboru udržitelného rozvoje území. 3.1.

Horninové prostředí a geologie

A.

Vyhodnocení stavu a vývoje území

Stav a vývoj území horninového prostředí a geologie Území ORP Cheb je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, ačkoliv velká část území je tvořena „jednoduchým“ rovinatým terénem jedné z podkrušnohorských pánví - pánve chebské. Hlavním důvodem pestrosti je skutečnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur, a to tzv. riftu oháreckého SV - JZ směru a příkopové propadliny chebsko - domažlické SSZ - JJV směru. Projevem těchto linií na povrchu jsou podkrušnohorský prolom a tachovská brázda. Geologický význam chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku značný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál popř. limity využití: vývěry léčebných pramenů nejen ve Františkových Lázních, rezervace SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní hůrka (jíž věnoval svou pozornost i Johann Wolfgang von Goethe), zemětřesení, které bylo nejvýraznější v r.1985, nebo uranové zrudnění smrčinské žuly. Geologicky lze území rozdělit na dvě základní jednotky - chebskou pánev a krušnohorskou oblast. Petrograficky lze území ORP Cheb rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: první skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - jíly a štěrkopísky v centrální části území ORP Cheb. Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve. Třetí skupinou hornin jsou hlubinné vyvřeliny - granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny - čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

14/130


Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500-700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m. Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmořskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m. Poměrně plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slabě rozčleněn mělkými údolími vodních toků. Pomineme-li výškové uspořádání pánve v porovnání s okolím a jeho význam pro umístění větrných elektráren v severovýchodní až východní části zájmového území, je místní geologie s tektonikou důležitá pro geomorfologii, a to zejména z hlediska orientace vodních toků a souvisejícího osídlení. Vodní toky se významnou měrou podílely i na akumulaci těžených nerostů sedimentárního původu písků a jílů. Ovšem geomorfologie je s těžbou provázána i naopak - současné povrchové dobývání (stejně tak bývalá hlubinná těžba) se významně projevuje v terénu. Proto těžbu zařazujeme mezi faktory ovlivňující geomorfologii a krajinu zájmového území (v kapitole o vodě popisujeme mj. vliv těžby na hydrologii území). Geologie a geomorfologie se projevila v daném území také v cestní síti. Díky prostupnosti krajiny údolím řeky Ohře, která v zájmovém území našla nejsnazší průchod mezi Smrčinami a Českým lesem, dále díky Lipoltovskému a Šitbořskému potoku (přítokům Odravy), které našly nejjednodušší cestu mezi Českým a Slavkovským lesem, se město Cheb stalo významnou obchodní křižovatkou (směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma výše popisovanými hlavními tektonickými směry v území). Historie Chebu jako obchodního města na křižovatce důležitých cest je známa - Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem, ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy a významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu. V souvislosti s geologií a geomorfologií se v prostoru Chebské pánve vyvíjela především zemědělská výroba (Chebsko je obilnářskou oblastí). Plocha zemědělské půdy přesahuje 57%. V okolí pánve probíhala těžba rud a dosud probíhá těžba kamene. Také uvnitř pánve se těží - sedimenty (jíly, písky), a těžilo se hnědé uhlí - chebská pánev a její okolí je totiž dobrou surovinovou základnou pro stavební suroviny: štěrky, písky, stavební kámen. Její potenciál v oblasti stavebního kamene však není v současné době využit, protože tržní podmínky nejsou příznivé pro těžbu tohoto nerostu ať už z důvodu jeho kvality či náročnosti báňsko technických podmínek dobývání (viz přerušená těžba v sousedním území - lom Lipná ve smrčinské žule). Na druhou stranu ložiska štěrků a písků jsou provozuschopná, o čem svědčí i obnovení těžby v pískovně Vrbová, která je výlučným dodavatelem pro betonárku „Zapabeton“ v Aši. Ačkoliv rašelina není horním zákonem považována za nerost, zmiňujeme ji také jako surovinu s potenciálem souvisejícím s balneoprovozy - ložiska Starý Hrozňatov a Vackovec. Jak už bylo uvedeno výše, jíly představují velký potenciál. Bohužel ani keramickému průmyslu se v současné době nedaří (především čínská konkurence ničí český a evropský keramický průmysl), takže nelze předpokládat nárůst těžby ani otevírání nových ložisek. Současná těžba bude v nejlepším případě stagnovat. To se týká nejen ložisek jílů (Hartoušov, Hněvín, Děvín, Mlýnek), ale i ložiska kaolinu (Velký Luh) a také sklářských písků (Velký luh). Potenciál a v současné době i stabilitu představuje bazalt (≈ čedič). Současný nesnižující se odbyt suroviny těžené jak ve Slapanech (včetně netěžených ložisek v k.ú.Háje), tak v Libé je dokladem toho, že surovina je natolik výjimečná, že náklady na těžbu plus úpravu nepřekračují výnosy z prodeje suroviny. Střet zájmů představují dvě ložiska hnědého uhlí. Ochrana těchto ložisek není úměrná a blokuje územní rozvoj. V současné době je tento problém řešen v rámci rozpracovaného návrhu územního plánu obce Cheb a dalších obcí. Člověk využívá geologii a geomorfologii území kromě účelu těžby a zemědělské činnosti, také k lesnímu hospodaření (lesní půda zaujímá 27,12% celkového území) a k energetické soběstačnosti - větrné (Čižebná, Vackov), vodní (VN Skalka, Jesenice, Horka) a sluneční elektrárny (Cheb, Františkovy Lázně). Geomorfologické členění zájmové oblasti víceméně odpovídá geologické stavbě. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvoří Smrčiny, na východě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Podčeskoleská pahorkatina. U vegetace a celkového krajinného rázu je běžná závislost na geologii a geomorfologii. S typem vegetace a krajinným rázem je samozřejmě spojena ochrana přírody a krajiny – počínaje od zákonem obecně stanovených významných krajinných prvků (zák.č.114/1992 Sb. §3) - lesů, rašelinišť, vodních toků, rybníků, jezer, údolních niv, a konče velkoplošnými chráněnými územími. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

15/130


K vodní i větrné erozi půdy a následnému zanášení vodních toků a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, viz též kap.M.2 a M.5. Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí (dle údajů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy - VÚMOP do on-line mapy eroze z r.2008 průběžně aktualizované). Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Extrémy a výjimky horninového prostředí a geologie Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. EXTRÉMY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Za extrém je možné považovat seizmickou aktivitu, která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita těchto otřesů dosáhla stupně 7). Tento extrém představuje spíše limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako jeden ze čtyř nejzatíženějších okresů. Jedná se o extrém v republikovém měřítku. Za extrém je možné považovat akumulaci ložisek jílů prvotřídní kvality ve skalenské oblasti - obce Skalná, Nová ves, Suchá, Vonšov, Zelená, Děvín. Představuje rozvoj území, protože dlouhodobě zajišťuje pracovní příležitosti a z dlouhodobého hlediska se podílí na ekonomické stabilitě území. V současné době však keramický průmysl stagnuje, a proto je ekonomický přínos omezen. Na druhou stranu těžba v povrchových lomech představuje zásahy do krajiny, do chráněné oblasti přirozené akumulace vody, popř. do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Františkovy Lázně. Tento extrém je tedy ve střetu zájmů, které všechny představují limity využití území. Obdobnou oblast akumulace kvalitních a žáruvzdorných keramických jílů v ČR nenajdeme. Jedná se tedy o extrém v republikovém měřítku.. Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana totiž spočívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na končící zásoby hnědého uhlí. Za zcela výjimečnou - jedná se o extrém v evropském měřítku - považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS. Tuto rezervaci volíme jako zástupce mnoha dalších geologických zajímavostí a výjimečností republikového významu - viz Příloha č.1. Za součást tohoto extrému je považován také mineralogický výskyt vltavínů v pískovně Dřenice, neboť je možné jej z hlediska geologického výzkumu hodnotit za republikový. Za související výjimku považujeme výstavbu rodinných domů Komorní Dvůr na úpatí Komorní hůrky – jedná se o výjimku z hlediska ochrany unikátního geologického prvku (problém výstavby rodinných domů v lokalitě Komorní Dvůr je podrobněji popsán v kap. M.4, protože výstavba není pouze ve střetu zájmů z hlediska geologie, ale i ochrany přírody). Za extrém považujeme akumulaci lázeňských zřídel ve Františkových Lázních ve smyslu potenciálu (rekreačního, léčebného) a také limitů využití území (omezení průmyslu, těžby nerostů). Jako extrém lokalitu hodnotíme pouze v místním měřítku. V krajském měřítku se díky ostatním lázeňským místům jedná pouze o výjimečnou lokalitu, ovšem v republikovém měřítku má celá západočeská lázeňská oblast nesporný význam. Z tohoto důvodu jsou Františkovy Lázně se svými balneoprovozy a okolní přírodou a krajinou hodnoceny jako extrém a nejen jako výjimka.


verze 2.2010

16/130


VÝJIMKY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Hodnotíme-li jako normální, že většina území se nachází v chebské pánvi, pak za výjimku považujeme okolí obcí Dolní Žandov, Libou, Luby, Poustku, Vojtanov, které se nachází zcela vně chebské pánve. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotíme-li jako normální, že většina území ležícího v chebské pánvi se nachází "nad" ložisky hnědého uhlí s názvy Chebská pánev a Odravská pánev, pak za výjimku považujeme polohu zcela mimo uhelné zásoby, což platí pro obce Dolní Žandov, Libá, Lipová, Luby, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh, Vojtanov. Jedná se o výjimku místního významu. Spíše za výjimku než za extrém považujeme stabilitu odbytu čediče z ložisek Slapany a Libá (vrch Blatná) v porovnání se stagnací těžby stavebního kamene nebo keramických surovin. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotíme-li jako normální, že území je tvořeno sedimenty, metaforfity nebo granity, pak za výjimku označujeme lokality s neovulkanity - těžená ložiska v obcích Libá, Slapany, netěžená ložiska v k.ú.Háje a kužely pyroklastik Komorní a Železná hůrka. Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjimku hodnotíme lesní plochy uvnitř Chebské pánve - např. SOOS. Tato souvislá lesní plocha z části vznikla biologickou rekultivací po ukončené těžbě jílů. Výjimečnou ohroženost půdy představuje kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 0,75 je v k.ú. Opatov u Lubů a Dolní Pelhřimov Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjimečnou hodnotíme výskyt perlorodky říční v pískovně Pomezná. Tato lokalita, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je spojen s narušením starého německého odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území.

B.

Seznam jevů tematického okruhu a „vybraných sledovaných jevů“

1.

Horninové prostředí a geologie název jevu

položky (dle projektu KOPaS ÚAP KK)

zpracovatel dat

vybraný jev

dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

DP - dobývací prostor CHLÚ - chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

KÚ KK KÚ KK

x x

A_060

ložisko nerostných surovin

nevýhradní ložiska nerostných surovin evidovaná, prognózní zdroje nerostných surovin, výhradní ložiska nerostných surovin - bilancovaná

KÚ KK

x

A_061

poddolované území

poddolované území

KÚ KK

x

A_062

sesuvné území a území jiných geologických rizik

oblast skalního řícení, radiometricky anomální území, sesuvná území

KÚ KK, ÚÚP Cheb

x

A_063

staré důlní dílo

staré důlní dílo

KÚ KK, ÚÚP Cheb

x

A_066

odval, výsypka, odkaliště, halda

odval, výsypka, odkaliště, halda

KÚ KK, ÚÚP Cheb

A_125

využití nerostných surovin

hranice území dotčeného těžbou, OP obce vzhledem k těžbě, závazná linie těžby

KÚ KK

x

seismická oblast

seismická oblast

KÚ KK

x

číslo jevu A_057 A_058 A_059

A_141 celkem

KÚ KK

zdroj: ÚAP, datum: 14.12.2010


verze 2.2010

17/130


3.1.1.

Geologie a geomorfologie

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj území - geologie a geomorfologie GEOTEKTONICKÉ CYKLY Pro geologii daného území je zásadní umět představit si geotektonický cyklus, což je nejobecnější vývojový cyklus zemské kůry. V jednom geotektonickém cyklu, se rozlišují následující periody*): sedimentační neboli usazovací, orogenní neboli horotvorná a poslední peneplenizační neboli zarovnávací. V zájmovém území proběhly celkem tři tyto cykly, z toho první dva byly zásadní. *) Pozn.: rozdělení do period a následující popis jsou silně zjednodušeny První perioda geotektonického cyklu - sedimentační perioda se vyznačuje vznikem prohlubně obrovských rozměrů, která má tendenci neustále poklesávat - má subsidenční aktivitu (důvodem je např. podsouvání jedné litosférické desky pod druhou). V této prohlubni nazývané geosynklinála se hromadí sedimenty, jejichž akumulace je doprovázena iniciálním bazickým vulkanismem - příkladem takového vulkanismu může být mariánskolázeňský hadcový komplex v CHKO Slavkovský les z dob svrchního proterozoika (kadomský geotektonický cyklus). Ve druhé periodě dochází vlivem tlaků k deformaci geosynklinální sedimentační výplně a ke vzniku pohoří s doprovodným kyselým plutonismem - hlubinnými vyvřelinami granitoidního charakteru včetně metamorfózy (vyvolané jak tlakovou deformací, tak i kontaktem s vyvřelou horninou) - příkladem plutonismu je smrčinský cínonosný granit z dob svrchního devonu až spodního karbonu (hercynský geotektonický cyklus). Třetí perioda je spojena s erozí nových pohoří, do jejichž předpolí je snášen erodovaný materiál. S přesunem sedimentačního prostoru do předpolí hor souvisí finální vulkanismus. Na konci třetí periody je prostor zarovnán - peneplenizován - příkladem peneplenizace jsou výchozy žuly, což je hlubinná hornina, která se na povrch dostává až po zvětrání a odnosu svých nadložních partií. Všechna stádia nemusí u každého cyklu proběhnout, navíc území, které nás zajímá, nebylo během každého cyklu v centru dění. Zájmové území ORP Cheb prodělalo tři geotektonické cykly - cyklus kadomský, hercynský a alpínský. První cyklus - kadomský vytvořil základní zonální strukturu - střídání depresí a elevací (elevací je celé tzv. smrčinsko - krušnohorské antiklinorium, do něhož popisované území spadá). Druhý - hercynský cyklus tuto strukturu silně upravil a zanechal nám kromě paleozoických metamorfovaných geosynklinálních sedimentů (stáří ordovik - perm) také hlubinné vyvřeliny smrčinskou žulu. Třetí cyklus - alpínský se významně neprojevil (pokud jde o vrásnění a metamorfizmus), ale zasloužil se o vyzdvižení peneplenizovaného prostoru Krušných hor a Smrčin, takže se z nich staly hory, které vidíme dnes. Alpínský cyklus se pravděpodobně podílí také na neovulkanické aktivitě (Komorní a Železná hůrka) následované postvulkanickými projevy (SOOS, Bublák, Děvín), vývěry mineralizovaných vod (Františkovy Lázně), či zemětřesení. Bylo řečeno, že původní struktura založená již v kadomském cyklu je zachována dodnes. Tato struktura je dodržena i z hlediska tektonických linií důležitých pro současný geologický a geomorfologický vývoj. V zájmovém území se totiž kříží dvě hlubinné tektonické linie, první je tzv. ohárecký rift JZ-SV směru. Druhou linií je mariánskolázeňský hlubinný zlom SZ-JV až SSZ-JJV. Na něm dodnes dochází k pohybům jednotlivých ker vyvolávajících zemětřesné roje. ZÁKLADNÍ GEOLOGICKÉ JEDNOTKY Protože kadomský a hercynský cyklus probíhaly v zájmovém území bouřlivě v porovnání s alpínským geotektonickým cyklem, rozdělujeme horninové útvary, jimž daly tyto cykly vznik, na dvě základní geologické jednotky: I. předplatformní - KRUŠNOHORSKOU OBLAST proterozického až paleozoického stáří s převahou metamorfitů fylitů až rul a granitů, a na II. platformní - CHEBSKOU PÁNEV terciérního stáří, která se vyznačuje relativně slabší tektonickou a vulkanickou činností a nedostatkem vrásnění, s převahou nezpevněných horizontálně uložených jílovito - písčitých uhlonosných sedimentů. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

18/130


HORNINY Petrograficky lze tyto dvě základní geologické jednotky tedy rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: a) První skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - keramické jíly a stavební štěrkopísky. b) Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve, což je krušnohorská oblast. c) Třetí skupinou hornin - nacházející se rovněž v krušnohorské oblasti - jsou hlubinné vyvřeliny - granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. d) Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin v chebské pánvi i krušnohorské oblasti jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny - čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). V následujícím textu je geologie, petrografie a související geomorfologie těchto dvou základních jednotek detailněji rozebrána. GEOLOGIE KRUŠNOHORSKÉ OBLASTI Krušnohorská oblast je geologická tzv. předplatformní krystalinická jednotka proterozoického stáří (starší než 570 mil. let) a její zvrásněné paleozoikum - kambrium až perm (570 až 225 mil. let). Na tuto jednotku se později (před asi 42 mil. let) v prostoru tzv. oháreckého riftu*) začaly ukládat sedimenty podkrušnohorských pánví. Protože chebská**) pánev vznikala v místě křížení oháreckého riftu s mariánskolázeňským hlubinným zlomem***), vyjímá se tato pánev v porovnání se sousední sokolovskou i vzdálenější severočeskou pánví protažením svého tvaru SSZ-JJV směrem. Chebská pánev se odlišuje také obdobím sedimentace a kvartérní neovulkanickou fází, což svědčí o tom, že z podkrušnohorských pánví je nejmladší. *) pod pojmem rift se rozumí hlubinné založení tektonické linie většinou spojené s procesem oddalování litosférických desek; ohárecký rift je paralelní s litoměřickým hlubinným zlomem **) geologická jednotka chebská pánev je psána s malým začátečním písmenem zatímco geografická jednotka Chebská pánev se píše s velkým písmenem ***) mariánskolázeňský hlubinný zlom je součástí příkopové propadliny chebsko - domažlické SSZ - JJV směru

Krušnohorská oblast náleží z hlediska velkých strukturních pásem do smrčinsko - krušnohorského antiklinoria - prostorově významného ohybu vyklenutého vzhůru s průběhem osy JZ-SV. Toto antiklinorium je na SZ lemováno vogtlandsko - saským synklinoriem (ohybem hornin vyklenutým dolů) a na JV depresní zónou označovanou někdy jako ohárecké synklinorium. Na synklinální strukturu v údolí Ohře byl ve třetihorách naložen již zmíněný ohárecký rift. Důsledkem jeho kombinace s oživeným mariánskolázeňským zlomem je nejen výše popisovaný pánevní prostor, ale i neovulkanity - těžený čedič ve Slapanech, v Libé, kužely struskových pyroklastik Komorní a Železná hůrka. Chebská pánev, jejíž uhlonosné sedimenty tvoří většinu zájmového území, je tedy součástí mladší tzv. platformní jednotky, která vznikla na zarovnané peneplenizované krušnohorské oblasti a kromě svého "mládí" se od krušnohorské oblasti liší nezvrásněným horizontálním uložením nezpevněných sedimentů. Na utváření předplatformní jednotky - krušnohorské oblasti se podílely dva geotektonické cykly, a to cyklus kadomský, který probíhal v období proterozoika před cca 660 - 550 mil. let, a cyklus hercynský z období před 500 až 255 mil. let - paleozoika. Na základě těchto dvou cyklů jsou ve vertikálním řezu Krušnohorské oblasti oddělena tři patra - patro předkadomské, kadomské a hercynské.


verze 2.2010

19/130


Později - ve třetihorách, se při utváření platformní jednotky - chebské pánve, uplatnil geotektonický cyklus alpínský. Při něm došlo k oživení starších zlomových struktur SZ-JV, SSV-JJZ a JZ-SV směru. Tento cyklus dal vzniknout sedimentačnímu prostoru podkrušnohorských pánví, zároveň v období středního miocénu až pliocénu - před asi 10 až 2 mil. lety došlo k vyzdvižení Krušných hor a Smrčin. Alpinský cyklus se tak významnou měrou podílel na současné geomorfologii tohoto území. Vertikální členění předplatformní jednotky krušnohorské oblasti se v zájmovém území projevuje na povrchu převahou hornin hercynského patra. Horniny nejstaršího předkadomského patra se v popisovaném území nevyskytují vůbec. Horniny vyšších pater - kadomského a hercynského se petrograficky výrazně neliší - jedná se především o břidlice, fylity, svory, ruly, kvarcity, kvarcitické břidlice, tedy převážně o metamorfované a zvrásněné sedimenty (s výjimkou ortorul, které se nacházejí severně od Hluboké a které vznikly metamorfózou žuly, což je hornina vyvřelá). Obě patra jsou ve velkých plochách prorážena granitovým plutonem, který je společný nejen oběma patrům, ale také několika jednotkám v horizontálním členění krušnohorské oblasti (popis jednotek je uveden níže). Obě patra jsou ojediněle prorážena neovulkanity. Patra můžou být „zpřeházena“ vlivem tektoniky s kernými přesmyky kombinované s vrásněním. Vertikální a stejně tak i horizontální členění v zájmovém území mnohdy nejasné. Hlavním důvodem je velmi podobná petrografie hornin, jejichž původní rozdíly setřela metamorfóza v několika etapách. Horniny kadomského patra (svrchní proterozoikum) se vyskytují v okolí popisovaného území - JZ od přehrady Skalka (již za hranicemi ČR/SRN) a při východním okraji - v okolí Kynšperka, Chlumu Sv. Máří, Kaceřova, Hluboké (svatavské a slavkovské krystalinikum). Do zájmového území zasahují v jeho východní části severně od Milíkova. Jedná se pouze o malou plochu cca 2 km x 3 km. Mladší horniny (kambrium) kadomského patra, u nichž není jednoznačné, zda je řadit do kadomského či hercynského patra, se v popisovaném území vyskytují, a to v severní části mezi Plesnou a Hlubokou (jednotky smrčinského a svatavského krystalinika). Dále se nacházejí na jihu - mezi Mýtinou, Horním Žandovem, Starou Vodou až k jižní hranici zájmového území (chebsko – dyleňské krystalinikum). Ačkoliv je kadomský cyklus pro krušnohorskou oblast významný, neboť došlo ke všem vývojovým fázím - od geosynklinálního stadia s mohutnou akumulací sedimentů po intenzivní deformaci s metamorfózou, jeho horniny nacházíme v zájmovém území jen v malých plochách. Důvodem je fakt, že osa smrčinsko - krušnohorského antiklinoria se generelně noří k JV, a tudíž v okolí chebské pánve vystupují na povrch nejmladší horniny - tj. horniny hercynského patra. Hercynské patro se začalo vyvíjet asi až od staršího ordoviku. Horniny tohoto patra tvoří jihozápadní okraj chebské pánve (Cheb a jihozápadní okolí Chebu až ke Starému Hrozňatovu - krystalinikum chebsko – dyleňské) a celý jižní okraj (mezi hranicí chebské pánve a horninami kambria popsanými v předchozím textu – rovněž chebsko – dyleňské krystalinikum). Dále zasahují malou část území severně od Lubů – Opatov, Černá. Pro horizontální rozdělení Krušnohorské oblasti na jednotky jsou použity struktury směrné (SV-JZ) a příčné (SZ-JV). Směrné struktury odpovídají osám velkých směrných jednotek, tj. osám výše popisovaného antiklinoria a synklinoria. Jednotek je v krušnohorské oblasti vyčleněno šest, z toho čtyři zasahují do zájmového území ORP Cheb. Jsou to: smrčinské krystalinikum v severozápadním a severním sousedství chebské pánve, svatavské krystalinikum ve východním sousedství chebské pánve, slavkovské krystalinikum v jihovýchodním sousedství chebské pánve, chebsko - dyleňské krystalinikum v jihozápadním a jižním sousedství chebské pánve a konečně vogtlandsko - ssaské paleozoikum v severovýchodním cípu zájmového území. Granity se nacházejí ve smrčinském a slavkovském krystaliniku, ortorula se nachází ve svatavském a slavkovském krystaliniku. Smrčinské krystalinikum se nachází v severozápadní části zájmového území – přibližně od Pomezné po Luby. Jedná se o dílčí elevaci tvořenou fylity až svory proterozoického až prvohorního (kambrium?) stáří. Jádro dílčí elevace je tvořené smrčinkou žulou (od Dvorečku přes Skalnou a přes Velký Luh k Plesné). Jeho důležitou součástí jsou granitoidy, jejichž polymetalické (Ag, Cu, Pb, Co, Ni, Bi) a uranové zrudnění bylo předmětem zájmu geologů. Do severovýchodního okolí Lubů (Opatov, Černá) zasahuje mladší vogtlandsko - saské paleozoikum – jílovité až písčité břidlice, arkózový pískovec, kvarcit, lydity, páskované písčito - jílovité břidlice středního až svrchního ordoviku. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

20/130


Severovýchodní část zájmového území vně chebské pánve - od Lubů po Hlubokou, a jeho jihovýchodní část - v okolí Milíkova, Mokřiny, Těšova, Štědré se nachází ve svatavském krystaliniku s převažujícími svory a fylity. Toto krystalinikum je rozdělené na dvě kry - kru Oloví (severní část) a kru kynšperskou (jižní část). Kra Oloví se vyznačuje muskovitovými svory s albitem a granátem. Kynšperská kra se vyznačuje kvarcitickými fylity a svory až deskovitými kvarcity. Jihovýchodní cíp popisovaného území ORP Cheb - mezi Lázněmi Kynžvart a Velkou Šitboří leží ve slavkovském krystaliniku. Toto krystalinikum představuje spojení krušnohorské a středočeské oblasti. Je s největší pravděpodobností svrchnoproterozoického stáří. Horniny jsou silně ovlivněny kontaktní metamorfózou vyvolanou hercynskmi granitoidy. V zájmovém území převažují výchozy těchto hornin, v menší míře jsou přítomny ortoruly, pararuly až svory. Na JZ od mariánskolázeňského hlubinného zlomu mezi smrčinským krystalinikem a slavkovským krystalinikem, tj. v jihozápadní části řešeného území vně chebské pánve, vystupuje chebsko dyleňské krystalinikum, které bylo a stále je předmětem dohadů, pokud jde o jeho stratigrafii. Je typické chlorit - sericitovými fylity, hojnými kvarcitovými polohami, dvojslídnými svory se staurolitem v chebské části a dvojslídnými až biotitovými svory a rulami v dyleňské části. Chebská část a lem podél jižníh hranice chebské pánve jsou nově přiřazovány k vogtlandsko - saskému paleozoiku. GEOLOGIE CHEBSKÉ PÁNVE Chebská pánev, jakožto geologicky mladší platformní jednotka nedeformovaná vrásněním ani metamorfózou, pokrývá většinu území ORP Cheb. Její východní okraj tvoří morfologicky výrazné zlomové pásmo, v jehož linii se nachází ohniska zemětřesení. Jedná se o pokračování mariánskolázeňského hlubinného zlomu. Zbývající hranice jsou buď transgresní nebo probíhají po lokálních zlomech. Chebská pánev se skládá ze tří dílčích pánviček oddělených bezuhelnými hřbety: z oldřichovsko pochlovické pánvičky v severovýchodní části, františkolázeňské pánvičky v západní části a odravské pánvičky v jižní části chebské pánve. Všechny tři pánvičky tvoří dohromady nesymetrický příkop ohraničený na Z až SZ smrčinskou žulou, na S, J, V a JZ břidlicemi, fylity, svory, rulami a kvarcity a na JV kynžvartskou žulou. Žula i horniny krystalinika jsou často při okraji a v podloží pánve kaolinizovány. Severovýchodní odlřichovsko - pochlovickou pánvičku odděluje od františkolázeňské pánvičky sooský hřbet SZ-JV směru, který vede zhruba po spojnici Skalná - Nebanice - Tuřany. V této pánvičce dosahují sedimenty mocnosti až 300 m, a to při východním okrajovém zlomovém pásmu, které je dosud aktivní. Západní františkolázeňská pánvička se nachází v tzv. františkolázeňském koridoru JZZ-SVV směru, v jeho západní části. Východní hranici pánvičky tvoří sooský hřbet SZ-JV směru, část jižní hranice tvoří odravský hřbet Z-V směru. Jedná se o nejmělčí část chebské pánve, jejíž pokles byl nejmenší, nebo došlo k jejímu výzdvihu a erozi nejmladších sedimentů. Jižní odravská pánvička je na severu oddělena menším odravským hřbetem Z-V směru, který probíhá asi 1 km jižně od řeky Ohře od východního okraje chebské pánve po Chvoječnou. Asi 1,5 km západně od Chvoječné odravský hřbet končí na kontaktu s dřenickým hřbetem, jehož osa je SSZ-JJV směru. Za dřenickým hřbetem pokračuje hranice odravské pánvičky dále na západ až k západnímu okraji chebské pánve po jižní tektonické hranici františkolázeňského koridoru. Odravskou pánvičku dřenický hřbet podrozděluje na západní část těsně přiléhající k františkolázeňské pánvičce a východní část více odsazenou od oldřichovsko - pochlovické pánvičky. Terciérní sedimentace začíná v eocénu před asi 42 mil. let starosedelským souvrstvím (či jeho ekvivalentem) a pokračuje bazálním jílovito-písčitým souvrstvím novosedelským oligocenního stáří s neovulkanity. Čediče a čedičové tufy první neovulkanické fáze se vyskytují v novosedelském souvrství chebské pánve v omezeném rozsahu. Po novosedelském souvrství následuje miocenní poloha uhelných slojí, v jejímž nadloží se nachází mocné vrstvy cyprisových jílů až jílovců - souvrství sokolovské. O postvulkanických exhalacích v Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

21/130


době ukládání vrstev cyprisových*) jílů miocenního stáří svědčí nálezy hromadného úhynu suchozemských obratlovců - naleziště Dolnice u Chebu na křížení zlomového pásma oháreckého (JZZ-SVV) a františkolázeňského (SZ-JV). *) Cyprisové vrstvy byly dříve uváděny jako samostatné cyprisové souvrství. Podle současného stratigrafického členění jsou tyto vrstvy součástí sokolovského souvrství.

Ve zcela odlišných podmínkách se po kratší přestávce pak usazují sedimenty svrchního jílovitopísčitého souvrství vildštejnského (pliocén), jež se dělí na starší vrstvy vonšovské a mladší novoveské vzájemně oddělené vrstvou uhelnatých jílů nero, považovanou za bázi vrstev novoveských. Matečnou horninou sedimentů chebské pánve byly kaolinizované a argilizované horniny krušnohorské oblasti, tj. žula, kvarcity, dvouslídné ruly a svory, muskovitové svory, fylity chlorit – sericitové páskované břidlice, dále terciérní neovulkanity. Matečné horniny krušnohorské oblasti, z nichž zvětráváním a opětovným uložením vznikly nezpevněné sedimenty, zmiňujeme z důvodu existence významných ložisek jílů pliocennního stáří (vildštejnské souvrství), která vznikla až v poslední fázi zaplňování chebské pánve před asi 5,0 až 1,8 mil. let a která se nacházejí hlavně ve skalenské oblasti, ale i při severním okraji chebské pánve – ložisko Vackov, nebo jižním okraji – ložisko Starý Horzňatov, i jinde – např. ložiska Hartoušov, Hněvín severně od Nebanic. Chebská pánev se právě díky těmto jílům proslavila v keramickém průmyslu. Ačkoliv se totiž jednotlivé jílové akumulace nacházejí v těsné blízkosti, jíly jsou technologicky velmi rozdílné a jednou z příčin jejich různorodosti je odlišnost matečné horniny - žuly a metamorfitů. Hrubší frakce sedimentů terciérního stáří se ložiskově projevuje rovněž, nicméně tyto akumulace stavebních štěrků a písků (např. u obcí Dřenice, Obilná, Vrbová, Milhostov aj.) nejsou ničím výjimečné, kromě ložiska sklářských a slévárenských písků u Velkého Luhu a ložiska Dřenice s mineralogickým výskytem vltavínů. Několikrát byly zmíněny neovulkanity, a to především v souvislosti s terciérní až kvartérní postvulkanickou činností. Jejich zástupci byly čtyři: vrch Blatná v Libé, lom Slapany, Komorní a Železná hůrka. Všechny tyto lokality s největší pravděpodobností vznikly během třetí neovulkanické fáze. Centrem zájmu těžařů nebyl pouze vrch Blatná nebo Slapany, také obě hůrky byl odtěženy např. melilitit z Komorní hůrky byl použit k výstavbě černé věže Chebského hradu (tamní jámový lom je založen v sypkých pyroklastických tufech s bazaltoidními bombami až půl metru velkými, skalní výchozy se štolou jsou založeny v pevných bazaltoidních horninách) - viz Příloha č.2. Také Železná hůrka je opuštěným lomem. V samostatné kapitole se věnujeme surovinám a těžbě, a to jak ve starší jednotce krušnohorské oblasti s ložisky žuly, fylitů, bazaltů, polymetalickým zrudněním (Ag, Cu, Pb, Co, Ni, Bi) a uranovým zrudněním, tak i v mladší jednotce - chebské pánvi s ložisky jílů, kaolinu, písků, štěrkopísků, uhlí. Současné povrchové dobývání i bývalá hlubinná těžba se významně projevuje v terénu. Proto je nezbytné těžbu zařadit mezi faktory ovlivňující geomorfologii zájmového území. GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ Geomorfologické členění zájmové oblasti víceméně odpovídá geologické stavbě. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvoří Smrčiny, na východě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Podčeskoleská pahorkatina: 1. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena celkem CHEBSKÁ PÁNEV: Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Chebská pánev Podcelek neuveden


verze 2.2010

22/130


2. V západním a severním sousedství Chebské pánve se nachází celek SMRČINY se třemi podcelky: Okrsek neuveden Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Smrčiny Podcelek Hazlovská vrchovina Okrsek Vojtanovská pahorkatina, Blatenská vrchovina,Velkolužská vrchovina Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Smrčiny Podcelek Ašská vrchovina Okrsek Lubská vrchovina, Hájská vrchovina Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Smrčiny Podcelek Chebská pahorkatina Okrsek Hrozňatovská pahorkatina 3. Ve východním sousedství Chebské pánve se nachází celek KRUŠNÉ HORY: Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Krušné hory Podcelek Klínovecká hornatina Okrsek Jindřichovická vrchovina, Krajkovská pahorkatina 4. Ve východním sousedství Chebské pánve jižně od celku Krušných hor se nachází celek SOKOLOVSKÁ PÁNEV: Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Podkrušnohorská oblast Celek Sokolovská pánev Podcelek Sokolovská pánev Okrsek Chlumský práh 5. V jižním sousedství Chebské pánve se nachází celky ČESKÝ LES a PODČESKOLESKÁ PAHORKATINA: Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Šumavská soustava Oblast Českoleská oblast Celek Český les Podcelek Dyleňský les Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

23/130


Okrsek

Dyleňská hornatina

Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Šumavská soustava Oblast Českoleská oblast Celek Podčeskoleská pahorkatina Podcelek Tachovská brázda Okrsek Dolnožandovská pahorkatina 6. V jihovýchodním sousedství Chebské pánve se nachází celek SLAVKOVSKÝ LES: Systém Hercynský Provincie Česká vysočina Subprovincie Krušnohorská soustava Oblast Karlovarská vrchovina Celek Slavkovský les Podcelek Kynžvartská vrchovina Okrsek Arnoltovská vrchovina, Lysinská hornatina VÝŠKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500-700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m. Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmořskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m. Poměrně plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slabě rozčleněn mělkými údolími vodních toků. Hlavní tok Chebské pánve - řeka Ohře - protéká napříč jejím územím od západu k východu a opouští hranice ORP (i okresu) v nadmořské výšce 412 m u Kynšperka nad Ohří. Ohře a její pravý největší přítok Odrava mají morfologicky dobře utvářená údolí s několika terasami a drenují podzemní vody jak mělkých, tak i hlubších horizontů, zvl. v dolní části toků. V jižní části zájmového území ORP Cheb oddělují zlomové svahy Slavkovského lesa o relativní výšce až 300 m třetihorní chebskou pánev. Svahy chebské pánve jsou poměrně málo rozčleněny mladší erozí. Pro informaci uvádíme nadmořské výšky okraje pánevní oblasti:

nadmořská výška m n.m.

Profil hranic Chebské pánve 540 520 500 480 460 440 420

Sk

al ná V Šn Č elk eky e ý St rný Luh ar r y ý bn D Ryb ík vo n Po r í m Po e če k ez m k ná ez - O ná Kl L hře Ko e st u ž m - V ná or lč ní i v D Dvů S oln r H vat ice or ý n K Sa D í Lip říž la ou in j n br a a a ná va d S M a r až al la í D á jn ol Ši a ní tb Po o T ch ěš ř ov H lov or ic Zl ní e at Po - O á ch hř l e Ka ovi ce ce H řo lu v bo k Ko Hor á pa ka Č ni n iže a Bo bná D ž ol e ní tín L Va u b L o ck y m ov ni č Šn ka ek y

400

lokalita


verze 2.2010

24/130


GEOLOGICKÁ A GEOMORFOLOGICKÁ SOUČASNOST Vliv tektoniky na orientaci vodních toků je všeobecně znám. V současnosti jej např. můžeme v chebské pánvi pozorovat na potoku Lubinka (potok pramenící nedaleko města Luby, u Hrzína se vlévající do potoka Plesná), a to v okolí Nového Kostela (SV část pánve), nebo jižněji na potoku Plesná u Bubláku (četná prameniště, probublávání CO2 asi 2 km jižně od Milhostova), kde je pravděpodobná spojitost s křížením zlomů východního okrajového zlomového pásma a dalšího systému. Jako příklad recentního vlivu tektoniky na morfogenezi může sloužit rezervace SOOS, která se nachází na tektonicky omezené kře v centru chebské pánve, zhruba na hranici františkolázeňské a oldřichovsko - pochlovické pánvičky, asi 5 km na SV od Františkových Lázní. Lokalitu tvoří 2 deprese oddělené pískovým valem o délce 2,2 km a šířce 1,4 km. Jižní depresi vyplňuje křemelina a rašelina, severní pouze rašelina. Podkladem kvartérní výplně depresí jsou miocénní písky a jíly. Obě dnes samostatné části spolu původně souvisely. V pozdější době došlo k jejich oddělení vytvořením pískových a organogenních prahů. V severní části vzniklo ložisko rašeliny, v jižní části (téměř bezodtoké) se vytvořily podmínky pro vznik křemeliny. Stálý přítok minerálních vod způsobil zvýšení salinity vod a tím byl umožněn vývoj mikroskopických řas - rozsivek. Na území Hájecké kotliny je dnes zjištěno na 200 vývěrů minerálních vod a výronů suchého CO2. Jsou to minerální vody se střední mineralizací (1,2 - 6,3 g/l) s chemismem a genezí velmi podobné františkolázeňským minerálním vodám. Četné výrony CO2 vytvářejí charakteristické mofetové krátery. Pouze jeden minerální pramen je zachycen (tzv. Císařský pramen). Rašeliniště a slatiniště s minerálními prameny a vývěry kysličníku uhličitého vznikla díky recentní subsidenční neboli poklesové aktivitě. Sooská kra rozdělená prahem na severní a jižní část je jako celek tektonicky omezená zhruba SZ – JV zlomy. Průběh omezujících tektonických linií přibližně sledují potoky Sázek a Vonšovský potok. Obdobným přírodním úkazem je lokalita Bublák - přírodní vývěr minerálních pramenů a plynů. Plyn, který tvoří z 99% oxid uhličitý, vystupuje ze zemské kůry na povrch v bažinatém území říčky Plesná, v blízkosti obce Vackovec. Z dosavadních výzkumů bylo zjištěno, že zde existují trhliny do velkých hloubek zemské kůry, o čemž svědčí přítomnost izotopů helia. V mofetu Bublák naměřili pracovníci GFZ Potsdam poměr izotopů helia 6,2 krát vyšší než je hodnota vzdušného helia, což je nejvyšší hodnota v Evropě (takové hodnoty jsou známy jen u aktivních sopek jako je Etna). Další lokalitou je Děvín - v údolní nivě Lužního potoka leží až 3 m mocná ložiska rašeliny, s mofetami a minerálními prameny. K rašeliništím poznamenáváme, že ložiska rašeliny nejsou ze zákona považována za nerost. V zájmovém území jsou evidována dvě dosud netěžená významnější rašeliniště s možnou těžbou pro balneologické účely, a to v k.ú. Starý Hrozňatov v sousedství ložiska jílů (Nový Hrozňatov) a poblíž pískovny Vackovec (jižně od Milhostova) v potoční nivě potoka Plesná (v jeho jižní části se nachází výše uvedená lokalita Bublák). Stávající balneoprovoz ve Františkových Lázních využívá místní rašelinu těženou u Slatinného potoka. Geologie a geomorfologie území se odráží také v lesnatosti - chebská pánev se vyznačuje téměř bezlesím (s drobnými výjimkami, z nichž nejvýraznější se nachází v okolí přírodní rezervace SOOS mezi Vonsovským potokem a potokem Sázek). Okolí chebské pánve je naopak zalesněné. Důvod je jednoduchý - prostor pánevní sníženiny s meandrujícími toky logicky sloužil zemědělské činnosti, z čehož vyplývá i osidlování a cestní síť. Konkrétní extrémy a výjimky - geologie a geomorfologie Seizmickou aktivitou (zemětřesnými roji) se již dlouhodobě zabývá Geofyzikální ústav AV ČR: Nejintenzivnější zemětřesná činnost je v oblasti u Nového Kostela, kde se odehrály všechny silnější roje z posledních let (1985-86, 1997 a 2000). Přesné určení polohy ohnisek zemětřesení a další analýzy seismických záznamů ukázaly, že v těchto místech dochází k vodorovnému posunu horninových bloků podél severojižně orientované, strmě ukloněné zlomové plochy o délce přes 10 km v hloubkách 6 až 11 km. Během uplynulých 10 let zde bylo zaregistrováno přes 20.000 mikrozemětřesení. Při každém z těchto zemětřesení se posunula jen malá část zlomu, jejíž velikost byla několik desítek metrů..Za jeden z extrémů je tedy možné považovat seizmickou aktivitu, která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita těchto otřesů dosáhla stupně 7). Tento extrém představuje spíše limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

25/130


seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako nejzatíženější oblast (spolu s Karvinou, Frýdkem Místkem a Vsetínem) s referenčním zrychlením základové půdy 0,12 g. Tento extrém tedy představuje extrém i v republikovém měřítku. Ačkoliv jsme se o hydrogeologii území v předchozím textu zmiňovali pouze okrajově, spíše v souvislosti s tektonickou aktivitou, upozorňujeme, že lázeňské místo Františkovy Lázně přispělo nemalou měrou k upoutání pozornosti vědců. První ochranný region pro minerální vody byl stanoven již v roce 1866, v r.1963 se hydrogeologickou strukturou františkolázeňskou podrobněji zabýval O. Hynie (1958). Komplexní geologickou a hydrogeologickou studií se v letech 1952-1962 zabýval Ústřední ústav geologický (díky ní byla objevena ložiska žáruvzdorných vazných jílů Nová Ves II Mlýnek a vyhodnoceny uhelné zásoby v kategorii C2). Akumulaci vývěrů minerálních vod ve Františkolázeňské oblasti považujeme proto za extrém ve smyslu potenciálu (rekreačního, léčebného) a také limitů využití území (omezení průmyslu, těžby nerostů). Jako extrém lokalitu nehodnotíme v krajském měřítku, neboť díky ostatním lázeňským místům se jedná pouze o výjimečnou lokalitu. Hodnotíme-li jako normální, že většina území se nachází v chebské pánvi, pak za výjimku považujeme obce Dolní Žandov, Libou, Luby, Poustku, Vojtanov, jejichž území leží zcela vně chebské pánve. Částečně se tato výjimka týká také obcí Cheb, Lipová, Milíkov, Plesná, Pomezí nad Ohří, Skalná, Velký Luh, které se nachází na okraji pánve a zasahují jak do pánve, tak i do sousedních geologických a geomorfologických jednotek. Hodnotíme-li jako normální, že území je tvořeno sedimenty, metaforfity nebo granity, pak za výjimku označujeme lokality s neovulkanity - těžená ložiska v obcích Libá, Slapany, netěžená ložiska v k.ú.Háje a kužely pyroklastik Komorní a Železná hůrka. Za zcela výjimečnou považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS s „bahenními sopkami“. Stejným způsobem se na popularitě pánve podílely kvartérní neovulkanická činnost, jež zaujala slavného Goethe (na jeho popud byla Kašparem Šternberkem v letech 1834 - 1837 zbudována štola, která podala důkaz o vulkanickém původu Komorní hůrky). Také paleontologické (a archeologické) naleziště Dolnice, mineralogický výskyt vltavínů v pískovně Dřenice a další zajímavosti proslavily chebskou pánev nemenší měrou. Zvláštností tektonického postavení zaujala Chebská pánev J.Václa (1979), který vypracoval teorii „parketového“ uspořádání. Za nevhodnou výjimku z ochrany těchto prvků považujeme výstavbu rodinných domů v lokalitě Komorní Dvůr v těsné blízkosti sopky.

b) Data o stavu a vývoji území (Horninové prostředí a geologie) Suroviny Obec

průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá


Ložiska surovin (počet)

Chráněné ložiskové území (počet)

Dobývací prostory (počet)

Celkem zábor ploch (ha)

99

35

29

12679,59

6 5

8 3 3

1 3 1 2 5

1 1

2 13 12 3 1 5 1 8 7 5 1

verze 2.2010

1 2 2

1370,1 2359,93 995,14 302,95 94,13 0,27 1336,24 6,39 489,29 1914,02 239,52 188,48

% z území obce

Území obce (ha)

53,34 24,53 70,66 11,34 2,06 0,01 75,49 0,33 51,79 43,79 19,05 18,2

49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73

26/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb

7

4

3

281,45

14,6

2 14 7 3 8

2 2 1 3

3

2

22,69 748,66 1751,39 259,45 319,49

3,26 31,95 80,66 42,44 70,86

4,71

1,67

1,38

603,79

1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1 2365,73

průměr obce v kraji zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.1.2.

Nerostné suroviny

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj území - nerostné suroviny Stav surovinové základny je evidován Českou geologickou službou (ČGS) - Geofondem. Ke snadné orientaci slouží tzv. mapy ložiskové ochrany, které jsou zpracovávány jako účelový výstup databáze ložisek nerostných surovin. Tyto mapy jsou vydávány v kompletech, zahrnujících území jednotlivých krajů a jsou pravidelně aktualizovány v intervalu zhruba 3 let. V mapách jsou zakreslena veškerá výhradní ložiska nerostných surovin, předpokládaná ložiska nerostných surovin (prognózní zdroje), platné dobývací prostory, chráněná ložisková území a chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Na základě rozhodnutí Komise pro hodnocení a přehodnocování prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod Ministerstva životního prostředí jsou do map ložiskové ochrany zařazeny pouze registrované prognózní zdroje, které odpovídají § 13, odst. 3 geologického zákona. Tyto registrované prognózní zdroje jsou označeny kódem P9 pro vyhrazené nerosty a kódem R9 pro nevyhrazené nerosty. V mapách ložiskové ochrany nejsou zakreslena nevýhradní ložiska, ostatní prognózní zdroje (komisí zařazené do typu pouze evidovaných nebo dokumentovaných), oblasti negativního průzkumu a neperspektivní oblasti a výskyty. Pozn.: Mapy ložiskové ochrany jsou veřejnosti dostupné na internetovém mapovém serveru Geofondu. Upozorňujeme však, že mapy ložiskové ochrany jsou uvedeny ve složce (tématické úloze) "Údaje o území" (informace zveřejňované v jiných složkách, nejsou pro územně plánovací dokumentaci relevantní).

V dalším textu tedy uvádíme pouze doplňující informace k těmto mapám (viz Příloha č.3): Chebská pánev a její okolí, zvláště její severní část, je středem zájmu badatelů již od druhé poloviny minulého století, a to především díky svému nerostnému bohatství, které skýtá nebo by mohla poskytnout: Hnědé uhlí: těžba uhlí probíhala od konce 18. století, aby největšího rozmachu dosáhla ve druhé polovině století minulého - Čižebná dotěžena 1927, Pochlovice uzavřeny 1952; v letech 1952 – 1962 došlo k ověření dalších uhelných zásob ložisek Chebská pánev a Odravská pánev, které jsou předmětem současné ochrany a blokují rozvoj území některých obcí; ložiska jsou plošně značně rozsáhlá – téměř v celé chebské pánvi byly vyhodnoceny zásoby uhlí. Vazné, pórovinové, žáruvzdorné a kameninové jíly: předmětem zájmu v 60. - 70. letech 20. století, ač průmyslová těžba probíhá již od počátku minulého století dosud – Skalná, Suchá, Nová Ves, Vackov, Zelená. Netěžená ložiska jsou Děvín, Mlýnek, Hartoušov, Hněvín. Sklářské písky: ložisko Velký Luh zkoumáno od r. 1969. Zatím probíhá těžba pouze jeho nebilančních zásob pro využití ve stavebnictví. Kaolín: ložisko Velký Luh - Plesná - Křižovatka (průzkum v 70. až 90. letech minulého století, dosud netěženo.


verze 2.2010

27/130


Štěrkopísky a písky: např. lož. Dřenice, Odrava, Vrbová, Dobroše Milhostov, Pomezná (průzkum štěrkopísků od 50. let 20. století, nahodilá těžba již od předminulého století). Všechna zmíněná ložiska těžena. Pomezná se, kromě přerušené těžby a hledáním nového způsobu využití, vyznačuje také malou vodní plochou s výskytem perlorodky říční a dalších chráněných živočišných druhů a jedná se o registrovaný významný krajinný prvek. Čedič, žula, svor, břidlice a ostatní: v 70.letech 20. století se pozornost obrátila také na jih chebské pánve a její jižní okolí, kde se nachází kromě ložiska uhlí a zmíněných štěrkopísků také cihlářské hlíny (ložisko Starý Hrozňatov – těžba občasná), čedič (ložisko Slapany – v těžbě a v plánované těžbě ložiska Háje), pokrývačské břidlice (ložisko Háje – těžba ukončena v první polovině minulého století) apod. Čedič se však těží také v severozápadní části ORP Cheb – v Libé (vrch Blatná). Kamenolom na svor byl rovněž v Chebu na levém břehu Ohře (těžba ukončena v polovině minulého století). Žulový lom Lipná – smrčinská žula, byl až donedávna těžen. Rudy, uranové rudy: významně se na průzkumu pánve podílely i snahy ověřit rudonosnost smrčinského granitového masivu, zejména pak rozsáhlý uranový průzkum v letech 1956-1968; ložisko žádné rudy nebylo potvrzeno jako perspektivní. Konkrétní extrémy a výjimky - nerostné suroviny Za extrém je možné považovat akumulaci ložisek jílů prvotřídní kvality ve skalenské oblasti - obce Skalná, Nová ves, Suchá, Vonšov, Zelená, Děvín. Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana spočívá v zablokování územního rozvoje ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Spíše za výjimku považujeme stabilitu odbytu čediče z ložisek Slapany a Libá (vrch Blatná) v porovnání se stagnací těžby stavebního kamene nebo keramických surovin. Hodnotíme-li jako normální, že většina území ležícího v chebské pánvi se nachází "nad" ložisky hnědého uhlí s názvy Chebská pánev a Odravská pánev, pak za výjimku považujeme polohu zcela mimo zásoby uhlí, což platí pro obce Dolní Žandov, Libá, Lipová, Luby, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh, Vojtanov.

b) Data o stavu a vývoji území (Horninové prostředí a geologie) Ložiska nerostných surovin Číslo ložiska

Surovina

Zábor v ORP (ha)

Dotčené obce

Děvín

3258700

Jíly

145,89

Křižovatka,Milhostov,Nový Kostel

Dřenice Dvorek-Starost Hartoušov

3001400 3115000 3115100

Štěrkopísky Jíly Jíly

69,91 34,29 55,95

Cheb Třebeň Nebanice

Hluboká-Milhostov

3230600

Štěrkopísky

133,61

Milhostov,Nový Kostel

Hněvín

3115200

Jíly

46,91

Chebské pánve

3080700

Uhlí hnědé - Uhlí hnědé,Uhlí hnědé

9224,22

Libá

3019000

Stavební kámen

20,08

Nebanice Františkovy Lázně,Cheb,Křižovatka,Libá,Milhostov,Ne banice, Nový Kostel,Odrava, Poustka,Skalná,Třebeň Libá

Lomnička u Plesné

3244800

Jíly, Písky sklářské a slévárenské

103,76

Plesná

Mlýnek

3114700

Jíly

73,83

Křižovatka,Nový Kostel

Název ložiska


verze 2.2010

28/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Nová Ves a Suchá

3197200

Jíly

94,02

Křižovatka,Skalná

Nová Ves u Křižovatky 2

3147000

Jíly - jíly žáruvzdorné ostatní, Jíly

108,95

Křižovatka

Nová Ves-Chebská Nový Hrozňatov Nový Hrozňatov Nový Kostel Obilná-Kornov

3114600 9355600 3058500 3257200 3001100

Jíly Jíly Jíly Jíly Štěrkopísky

64,5 11,79 12,34 29,48 26,47

Křižovatka Cheb Cheb Nový Kostel Cheb,Odrava

Odravská pánev

3160800

Uhlí hnědé

2151,78

Cheb,Lipová,Odrava,Okrouhlá,Třebeň,Tuř any

3213600

Kaolin

213,79

Křižovatka,Plesná,Skalná,Velký Luh

3197300

Jíly

4,41

Skalná

Skalná-Karelpředpolí

3114400

Jíly - jíly žáruvzdorné ostatní;Jíly

26,37

Křižovatka,Skalná

Skalná-Zelená

3115400

Jíly - jíly keramické nežáruvzdorné, Jíly

30,42

Skalná

Slapany

3115501

Stavební kámen, Tavné horniny

16,04

Cheb

Slapany-východ

3115600


8,1

Cheb

Slapany-západ 1

3250300


9,76

Cheb

Tuřany

3001500

Štěrkopísky

33,81

Milíkov,Tuřany

Vackov

3114500

Cihlářská surovina, Jíly

10,48

Plesná

Velký Luh

3114200

Jíly - jíly keramické nežáruvzdorné, Písky sklářské, Jíly, Písky sklářské a slévárenské, Štěrkopísky

91,98

Křižovatka,Plesná,Velký Luh

Velký Luh 1

3260100

Písky sklářské a slévárenské

44,16

Skalná,Velký Luh

Vokov

3001200

Štěrkopísky

40,26

Cheb,Třebeň

Vrbová

3001300

Štěrkopísky Štěrkopísky; Štěrkopísky

21,79

Nebanice

Plesná (Vel.LuhKřižovatka) Skalná-Karelpánvová

celkem v ORP Cheb

13015,5 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

(Horninové prostředí a geologie) Chráněná ložisková území Název CHLÚ Dolní Dvory Dřenice

Číslo CHLÚ

Surovina

Zábor v ORP (ha)

Dotčené obce

120003

Štěrkopísky

43,23

Cheb

140000

Štěrkopísky

179,56

Cheb

Háje u Chebu

25030000

Tavné horniny

19,14

Cheb

Háje u Chebu

11550100


7,9

Cheb


verze 2.2010

29/130


Hartoušov

11510000

Jíly

71,77

Milhostov, Nebanice

Hluboká

23060000

Štěrkopísky

157,07

Milhostov, Nový Kostel

Hněvín

11520000

Jíly

68,14

Nebanice

Chocovice

120001

Štěrkopísky

15,63

Třebeň

Chocovice I.

120002

Štěrkopísky

2,32

Třebeň

Lomnička u Plesné

24480000

Jíly, Písky sklářské a slévárenské

183,95

Křižovatka, Nový Kostel,Plesná, Velký Luh

Mostek u Křižovatky

25870000

Jíly

257,23

Křižovatka,Milhostov,Nový Kostel

Nová Ves u Křižovatky

19720000

Jíly

748,18

Křižovatka,Nový Kostel,Skalná

Nový Kostel

25720000

Jíly

52,46

Nový Kostel

Potočiště

120000

Štěrkopísky

6,57

Cheb

Starý Hrozňatov

5850000

Jíly

29,93

Cheb

Tuřany

150000

Štěrkopísky

75,56

Milíkov,Tuřany

Vackov

11450000

Cihlářská surovina, Jíly

57,98

Luby,Plesná

Velký Luh

11420000

Jíly, Písky sklářské a slévárenské, Štěrkopísky

131,2

Křižovatka,Plesná, Velký Luh

Velký Luh I.

21360000

Kaolin

462,01

Křižovatka,Plesná,Skalná,Velký Luh

celkem v ORP Cheb

2569,83 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.1.3.

Následky těžby

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj - následky těžby Poddolovaná území ve správě ORP Cheb jsou uvedena v Příloze č.3. Jsou rozdělena na body a plochy. Jedná se o pozůstatky po těžbě rud (Fe, Sn-Wo, Mn, Cu, polymetalických rud, Hg), radioaktivních surovin, sulfidů (pyrit), kaolinu, jílů, hnědého uhlí, vápence, minerálních barviv, grafitu, kamene. Poddolované území v ploše po těžbě hnědého uhlí je např. v Pomezí n. Ohří, kde se s uhlím těžil i pyrit, u Skalky, v Horních Dvorech, Čižebné, Dolních Pochlovicích,rudy se těžily u Dolního Žandova, v Horních Lubech, v Plesné (Šneky), Skalné, ve Starém Rybníku, v Milíkově, Malé Šitboři. Sesuvy jsou v území rovněž evidovány – viz Příloha č.3. Sesuvy aktivní jsou v Chebu (při železniční trati) a Hradišti (mezi průmyslovou zónou a výpadovkou – mezi ulicemi Tršnickou a Pražskou), v Lipové (jižně od VN Jesenice). Potenciální je sesuv v Lipové, v Dřenicích, Chebu, Okrouhlé. Pohřbený sesuv je v Dřenicích. Stabilizovaný sesuv je v Chebu, Tuřanech. Neregistrovaný sesuv je nad pískovnou Pomezná. Tato lokalita, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je spojen s narušením starého německého odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území. Rekultivace po ukončené těžbě jsou prováděny dle schválených plánů sanace a rekultivace. V zájmu těžaře je co možná nejlevnější sanace a rekultivace, což někdy koresponduje s místními přírodními podmínkami, a proto se vyplácí ponechat určitá místa přirozené sukcesi (např. bývalá pískovna - dnes již zaplněné kalové pole - v k.ú. Velký Luh je známa výskytem rosnatky okrouhlolisté). Některé lokality však vyžadují nemalé finanční prostředky a jejich původní schválený plán rekultivace Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

30/130


neodpovídá potřebám současné (ani budoucí) společnosti - např. pískovna Dřenice, kamenolom Libá, kde by byla nejvýhodnější rekultivace pro rekreační a sportovní účely obyvatel i návštěvníků Chebska. Provedení rekultivace je řešeno horním zákonem a příslušnou vyhláškou. Těžař při provádění těžby musí tvořit rezervu na sanace a rekultivace, a to z každé vydobyté tuny nerostu. Výši tvorby schvaluje obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti v daném místě. Konkrétní extrémy a výjimky - následky těžby Výjimky ani extrémy nejsou známy. Vhodnost poddolovaných území pro zástavbu je nutno hodnotit ve smyslu ČSN 730039 - Navrhování objektů na poddolovaném území (1.91). Tato norma platí pro navrhování všech druhů stavebních objektů a strojně technologického zařízení - dále jen objektů (viz bod 1.1.1.1) na území v dosahu účinků hlubinného dobývání - dále jen poddolované území. Norma platí pro navrhování nových objektů, změn staveb objektů stávajících a pro posuzování stávajících objektů na poddolovaném území. Návrh normy se nevztahuje na objekty situované v dosahu účinků: 1) stavebních podzemních dutin (sklepy, protlaky, kolektory, podpovrchové trasy metra, podchody, tunely, apod.), 2) krasových dutin v rozpustných horninách (vápenec, sádrovec), 3) sufózních dutin přirozených i umělých, 4) poklesů povrchu v důsledku výrazného snížení hladiny podzemní vody, popř.tlaku plynů; V těchto případech se dovoluje využití požadavků této normy jen na základě odborného posouzení. Norma se vztahuje na dokumentaci staveb na které se začne pracovat po dni účinnosti této normy. U dokumentace, která byla ke dni účinnosti normy již zpracována, posoudí její zpracovatel (zejména z ekonomického hlediska) možnost přizpůsobení ustanovením této normy. Sesuvy je nutno stabilizovat.

b) Data o stavu a vývoji území (Horninové prostředí a geologie) Poddolované území, sesuvné území, staré důlní dílo

Obec součet Dolní Žandov

Území obce (ha) 83772,3

Počet poddol. území (body) 67

Počet poddol. území (plochy) 27

Zábor ploch (ha) 785

%z území obce 29,3

Počet sesuvů (body) 7

Počet sesuvů (plochy) 16

4126,73

3

4

34,9

0,85

0

0

0

0

361

3,75

5

8


2568,41

5

0

Cheb

9622,19

9

5

Křižovatka

1408,27

0

0

0

0

Libá

2670,72

5

0

1

0

Lipová Luby

4574,87 3069,31

11 2

1 1

1 0

1 0

Milhostov

1770,11

1

0

0

0

Milíkov

1960,25

3

2

0

0

Nebanice

944,79

0

0

Nový Kostel

4371,3

3

14 25,7

0,31 0,84

6,29

0,32

0

0

3

77

1,76

0

0

0,7

0,06

0

0

0

1

Odrava

1257,15

2

1

Okrouhlá

1035,73

2

0

Plesná

1927,63

6

2

4,31

0,22

0

0

Pomezí nad Ohří

1081,33

0

1

192

17,8

0

0

Poustka

695,58

2

0

0

0

Skalná

2343,46

3

5

0

0

Třebeň Tuřany

2171,23 611,33

6 1

0 0

0 0

0 5

0

0

Velký Luh

450,91

2

2

Vojtanov

1019,1

1

0

průměr

2792,41

2,23

1

17,6

2,62 26,2

0,75

0,58 0,98

0

0

0,23

0,53

Zábor ploch (ha) 67,8

%z území obce 4,6

31,1

0,32

6,06

0,13

2,34

0,23

22,4

3,66

2,26

0,15



verze 2.2010

31/130


3.1.4.

Ostatní

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území FAKTOTRY OVLIVŇUJÍCÍ GEORELIÉF Geologická stavba území představuje „základy“, do nichž je vyrýván reliéf. Hlavním rytcem je klima (s klimatem je spojen vliv vegetace), člověk je pomocníkem. Některé části základů jsou tvárné, jiné nikoliv, což se projevuje zejména v říční síti (voda si hledá tu nejméně pracnou cestu). Klima je ve většině území mírně teplé s jednou srážkově bohatou oblastí – v prostoru mezi Chebem, Kaceřovem, Kynšperkem, Tuřany a Lipovou (na jihu tato srážkově bohatá oblast zahrnuje i Jesenickou přehradu včetně jejího jižního sousedství), a s jednou zrcadlově odvrácenou srážkově chudou oblastí, která se nachází zhruba na sever od Ohře – v prostoru mezi Chebem, Novou Vsí a Hlubokou. Jižně od Chebské pánve (tj. v prostoru Českého a Slavkovského lesa) je klima chladné. Demografický vývoj je silně ovlivněn modelací reliéfu - zásadní pro využívání území byly a jsou vodní toky. Důležitost jejich úlohy jako zdroje pitné, technologické a zavlažovací vody setrvává dodnes. Ovšem geologie potažmo geomorfologie se projevila v daném území také na cestní síti. Díky prostupnosti krajiny údolím řeky Ohře, která v zájmovém území našla nejsnazší průchod mezi Smrčinami a Českým lesem, dále díky Lipoltovskému a Šitbořskému potoku (přítokům Odravy), které našly nejjednodušší cestu mezi Českým a Slavkovským lesem, se město Cheb stalo významnou obchodní křižovatkou (všimněme si, že směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma hlavními tektonickými směry v území – Ohře kopíruje ohárecký rift, Šitbořský a Lipoltovský potok se směrově shodují s hlubinným mariánskolázeňským zlomem). ČLOVĚK GEORELIÉF VYUŽÍVÁ - ZEMĚDĚLSTVÍ V souvislosti s geologií (a geomorfologií) se v Chebské pánvi vyvíjela především zemědělská výroba - jedná se o obilnářskou oblast, v jejím okolí i uvnitř pánve probíhala a dosud probíhá těžba včetně souvisejícího průmyslu. Současné zemědělské hospodaření je silně pod vlivem politiky EU, a to nejen ve smyslu zemědělské výroby – např. dotace určené pro výstavbu průmyslových zón byly motivací pro neúměrný zábor zemědělské půdy. Zemědělská půda je logicky vyvinuta především v pánevní oblasti, která je až na výjimky (v okolí SOOSu) nezalesněná. Zemědělská půda zabírá z celkových 49.687 ha území ORP Cheb 28.456 ha, což je 57,3%. Lesní půda je vyvinutá v okrajových částech – ve Smrčinách, Krušných horách, Českém a Dyleňském lese, také ve Slavkovském lese. Z celkové plochy zaujímá les 27,12%. Je nutné připomenout, že reliéf, viz první odstavec této kapitoly, je vyrýván také do zemědělské i lesní půdy. K vodní a větrné erozi půdy a následnému zanášení vodních toků a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, uvádíme: Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené půdní erozí (dle údajů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy - VÚMOP do on-line mapy eroze z r.2008 průběžně aktualizované). Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov. ČLOVĚK GEORELIÉF VYUŽÍVÁ - TĚŽBA Těžba rud skončila a současná surovinová politika ČR ji nepreferuje, takže nelze předpokládat, že by se tento typ těžby v území ORP Cheb obnovil. Těžba nerud – jílů (skalenská oblast), písků (Dřenice, Obilná, Vrbová, Milhostov, Velký Luh,…) a kamene – čediče (Slapany, Libá) je v současnosti rozvinutá. Bohužel odbyt keramických surovin má Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

32/130


snižující tendenci vlivem asijské konkurence v keramickém průmyslu. Odbyt stavebních surovin je stabilní, popř. má vzrůstající tendenci. Těžba hnědého uhlí skončila, nicméně ložiska Chebská a Odravská pánev jsou z hlediska celorepublikového významná a protože se jedná o strategickou palivoenergetickou surovinu, je pravděpodobné, že s těžbou uhlí je nutné počítat. Odhadujeme, že za 10 – 20 let se bude rozhodovat o využití území ORP Cheb v tomto smyslu. Samozřejmě těžba uhlí je ve střetu zájmů s zejména ochranou CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les i s ochrannými pásmy léčebných zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Je nutné počítat také s přeshraničním efektem. Těžba rašeliny probíhá ve Františkových Lázních a je zpracovávána místním balneoprovoz. ČLOVĚK GEORELIÉF V YUŽÍVÁ - ENERGET IK A Dále je nutné zmínit význam výškového uspořádání pro umístění větrných elektráren. Tato místa se zcela logicky nachází vně Chebské pánve. Zároveň leží při hranici území ORP Cheb a sousedních ORP Kraslice, Sokolov, Mariánské Lázně, do nichž zasahují. Jedná se o SV (hřeben mezi vrchy Strážiště a Ptačinec a lokalita Výhledy) až V (hřeben mezi vrchy Spálený vrch, Větrný vrch) a jih (Železná hůrka, lokalita pomístního názvu Pastviny v k.ú. Palič) až JZ (Zelená hora) okraje zájmového území. Větrné elektrárny víceméně představují zásah do krajinného rázu a neefektivní vynakládání energie. S ohledem na politiku EU jsou však preferovány za účelem maximalizace energetické samostatnosti. V současné době jsou umístěny větrné elektrárny k.ú. Čižebná a plánovány jsou v k.ú. Vackov na Vackovském kopci. Malé vodní elektrárny jsou umístěny v zájmovém území ve třech lokalitách - jedna na Ohři, před VN Skalka v k.ú. Pomezná (max. výkon 300kW), v hrázi VN Skalka (max. výkon 2x350kW), ve výpustném zařízení VN Jesenice (max. výkon 300kW), u VN Horka (celkový počet 4 malé elektrárny, jejichž celkový max. výkon 425kW). Sluneční elektrárny jsou umístěny naštěstí velmi sporadicky - např. v květnu 2010 bylo povolena stavba fotovoltaiky na okraji Chebu u letiště, fotovoltaika byla dále projednávána jako podlimitní akce z hlediska svého vlivu na životní prostředí v k.ú. Františkovy Lázně - mezi čerpacími stanicemi Benzina a Agip poblíž lokality s pomístním názvem "Zátiší" (červenec 2010), také v k.ú.Hradiště u areálu bývalých Zemědělských staveb (dnes firma Západní stavební) - průmyslová zóna (červenec 2010), k.ú. Stebnice (říjen 2009), další zájemce o fotovoltaiku registruje obec Libá, Nebanice a jiné obce. Dotační politika ČR totiž motivuje vlastníky zemědělských pozemků k ukončení zemědělské činnosti a zahájení využívání sluneční energie, ačkoliv stavba a odstraňování konstrukcí se solárními panely po ukončení životnosti je značně neefektivní a bez finanční dotace by se nevyplatilo je budovat. Navíc se jedná o negativní zásah do krajinného rázu. ČLOVĚK GEORELIÉF CHRÁNÍ V úvodu tohoto shrnutí byl zmíněn vliv vegetace na modelaci reliéfu, resp. jeho závislost na klimatu. U vegetace a celkového krajinného rázu je běžná mimo klimatu také závislost na geologii a geomorfologii. S typem vegetace a krajinným rázem je spojena ochrana přírody a krajiny – počínaje od zákonem obecně stanovených významných krajinných prvků (zák.č.114/1992 Sb. §3) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, konče velkoplošnými chráněnými územími (např. CHKO Slavkovský les s vegetací ovlivněnou geologickým podložím – serpentinitem – mimo zájmové území). Z maloplošných chráněných území, jimiž se budeme v dalším textu zabývat, vyjmenujeme např. SOOS (rašeliniště a slatiniště v centru Chebské pánve) a Stráň u Dubiny (krátkostébelnaté louky a pastviny na svazích údolí Ohře západně od VN Skalka). Bohužel s touto ochranou je v kontrastu výstavba rodinných domů v lokalitě Komorní Dvůr, které se nachází těsně při úpatí sopky.

b) Data o stavu a vývoji území


verze 2.2010

33/130


3.2.

Vodní režim

A.


Stav a vývoj vodního režimu Celá oblast ORP Cheb patří do úmoří Severního moře. Území je odvodňováno řekou Ohří, pramenící v Německu. Levostrannými přítoky Ohře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Ohře u obce Liboc. Území františkolázeňského koridoru je odvodňováno potokem Slatinka, který ústí do Ohře u Tršnic. Pro přehled uvádíme i sousední území: ašský výběžek - severní část okresu je odvodňován Rokytnicí, do které se vlévá hraniční Lužní potok a Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvodňuje Kosový potok, naležící již k povodí Mže. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové výměry 49.685 ha. Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ - JVV (Stodolský potok) směru až SZ – JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko – pochlovické části převládá S-J směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický směr JZ-SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře. Většina území nachází v CHOPAV - chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Činnosti v CHOPAV jsou limitovány nařízením vlády č.85/1981 Sb. Podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí. Člověk vodu potřebuje jako vodu pitnou, využívá ji k zemědělské a průmyslové výrobě, k rekreaci. Z tohoto důvodu významně usměrnil vodní toky - jediný potok, jehož koryto nebylo zásadně upravováno, je potok Plesná. Člověk také odnepaměti využívá vodu podzemní - příkladem významného zdroje pitné vody tohoto typu je vrt hluboký 220 m v k.ú.Jindřichov. Místní hospodaření s vodou se projevuje i v odvodňování většiny zemědělských ploch, v budování protierozních a protizáplavových opatření. Usměrnění vodních toků, odvodňovací zařízení a další zásahy do přirozeného vodního režimu vedlo mj. k dnešní ochraně přirozených úseků místních vodotečí - nejčastěji v rámci ÚSES. Nápravy nešetrných zásahů jsou řešeny také zvyšováním retenční schopnosti často v kombinaci s protierozním opatřením. Příkladem může být výstavba nových a obnova starých rybníků - např. lokalita Komorní Dvůr na Střížovském potoce nebo soustava tří rybníků u bývalé roty jižně od Libé na bezejmenném potoce, popř. suché poldry na Vlastislavském potoce - plán obce Libá aj. Klimatické poměry jsou dlouhodobě relativně drsnější než v okolních oblastech. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu (27 až 30°C), nejnižší v únoru (do –30°C). Průměrná roční teplota kolísá od +6 do +8°C. Srážky se pohybují v suchých obdobích mezi 400-600 mm/rok, ve vlhkých kolem 800 mm/rok. Nejvíce srážek je v letních měsících (červen, červenec 90 až 100 mm). V zimě je nejvíce srážek v prosinci 30-40 mm. Nejméně srážek je v září (10-20 mm). Údaje jsou vztaženy k chebské pánvi. Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou - v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív); 3) jílovito - písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve. Za výjimku považujeme také Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

34/130


františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem.Smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod terciérní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu. Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů. Svrchní pliocenní zvodněný komplex a spodní miocénní zvodněný komplex. Pozn.: Systematický geologický a hydrogeologický průzkum chebské pánve byl prováděn v letech 1956-1961 pracovníky ÚÚG v Praze (M. Kolářová, 1961). Hydrogeologický průzkum zkoumal celý vrstevný komplex. Byl zjištěn přibližný rozsah vod v celé pánvi a řešen chemismus podzemních vod. V 70. letech navazovala na tento průzkum akce chebská pánev - plynové poměry (A. Pazdera, 1978), která zkoumala kolektory uhelné sloje a podloží. Výsledkem prací byl doklad o daleko větším obsahu rozpuštěných plynů v podzemní vodě, oproti stávajícím znalostem. Koncem 70. let (F. Herzog, 1979) byl prováděn hydrogeologický průzkum v odravské části pánve, který byl zaměřen na vodárenské využití kolektoru cyprisového souvrství. V 80. letech byl proveden průzkum "Revize ochranných pásem Frant. Lázní" (F. Herzog, 1985). Rozhodující náplní technických prací bylo řešení vztahů mezi jednotlivými kolektory a řekou Ohří, na rozhraní františkolázeňské a odravské části pánve. Součástí zprávy byl nový návrh rozsahu ochranných pásem lázeňského zdroje Fr. Lázně. Konkrétní extrémy a výjimky vodního režimu Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. EXTRÉMY VODNÍHO REŽIMU Celkově lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjimečně příznivé, neboť je zaručena vysoká retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací - např. břehy Ohře v Chebu. Jedná se o výjimku republikového významu díky chebské pánvi. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody, a to jak z hlediska vody coby dobrého sluhy (dostatečná kapacita vodních zdrojů pro pitnou i užitkovou vodu, pro rekreaci), tak i vody coby špatného pána (ochrana před záplavami a erozí). Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methyrtutí ve VN Skalka. Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V současné době je řešen sportovním rybařením bez konzumace ryb a upozorněním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z důvodu výskytu sinic, což bývá běžný důvod. Extrémní je potok Plesná se svým přirozeným korytem ve většině délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru svědčí rašeliniště a probublávání v některých místech - významné lokality Vackovec, Bublák. Z hlediska ochrany CHOPAV však musíme zmínit případnou těžbu hnědého uhlí, na níž se zákaz plochy zabrané těžbou, která by byla větší než 10 ha, vztahuje pouze omezeně, a jak již bylo řečeno, těžba je významným geomorfologickým činitelem. Tento střet zájmů považujeme za extrémní. VÝJIMKY VODNÍHO REŽIMU Nepříjemnou výjimkou je nedosažení ekologického potenciálu ani u jedné z nádrží - Jesenice, Skalka, Horka. Extrémy v hodnocení celkového chemického stavu povrchových vod jsou následující: Slatinný potok po ústí do toku Ohře - nevyhovující stav v oblasti všeobecných fyzikálně chemických látek a jejich syntézy (vyhovující z hlediska chemického složení), totéž hodnocení je pro Stodolský potok po jeho Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

35/130


ústí do toku Sázek, dále pro Odravu po vzdutí nádrže Jesenice, Mohelenský potok. Protože se však jedná o běžný jev v celé republice, hodnotíme pouze jako výjimku. Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků - důvodem je zejména bentos. Světlou výjimkou jsou proto toky ekologicky vyhovující, a to: Libský potok po ústí do Ohře, Sázek po soutok se Stodolským potokem a až po ústí do Ohře, Lubinka po ústí do Plesné, Lipoltovský potok po ústí do Odravy, Libocký potok po vzdutí do nádrže Horka. Plochy erozně ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov. Výjimkou ve smyslu důležitosti je úpravna vody Nebanice se svými zdroji pitné vody. Její význam je místní. Jedná se o nejvydatnější zdroj, kterým jsou podzemní vody fluviálních štěrků a vildštejnského souvrství soutoku Ohře a Odravy. Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu (vyhl.č. 252/2004 Sb.) nepovažujeme za extrém ani výjimku. Jedná se spíš o problém menších obcí - např. Podlesí, Salajna atd. kde vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu se předpokládá zásobování z individuálních zdrojů, popř. investice do vodovodní sítě až po r.2015. Výjimkou je prameniště Podhoří, které není v současné době využíváno a které kvalitou své vody dokládá velmi dobrou funkci vzrostlého lesa. Bohužel nejsou výjimkou velké úniky vody z potrubí, které vyžadují rekonstrukci. V případě Františkových Lázní je tato rekonstrukce ztížena ochranou pramenů. Tj. za výjimku považujeme vodovodní řady bez velkých úniků vody. Další bohužel se týká dožilých vodovodních sítí – případ Doubí. CHEVAK, a.s. tuto síť nepřevezme, a proto její opravy představují zátěž pro obec.

B.


Vodní režim název jevu


zpracovatel dat

vybraný jev

vodní zdroj povrchové, podzemní vody + OP

monitorovací vrt, OP vodního zdroje I.,II. a III, zdroj podzemní vody, zdroj povrchové vody

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast

chráněná oblast přirozené akumulace vod vodohospodářsky zranitelná oblast

KÚ KK

x

KÚ KK

x

A_047

vodní útvar povrchové, podzemní vody

vodní útvar povrchové, vodní útvar podzemní vody, revitalizace vodního toku, oprávněný prostor pro správu vodního toku

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_048

vodní nádrž

ÚUP Cheb

x

A_049

povodí vodního toku, rozvodnice

KÚ KK

x

A_050

záplavová území

záplavová území Q100, Q20, Q5, záplavové území zdokumentované povodně

KÚ KK

x

A_051 A_052

aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodí území zvláštní povodně pod vodním dílem

aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodí území zvláštní povodně pod vodním dílem

KÚ KK KÚ KK

x x

KÚ KK

x

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

KÚ KK, ÚUP Cheb

číslo jevu

A_044 A_045 A_046

A_053 A_054


vodní nádrž povodí toků 1., 2., 3. a 4 řádu, rozvodnice toků 1., 2., 3. a 4 řádu

verze 2.2010

36/130


A_055

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody + OP

OP přírodních léčivých zdrojů I., I.A, I.B, II., II.A, II.B, přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody

KÚ KK

A_123

pozorovací zařízení Českého hydrometeorologického ústavu

OP zařízení ČHMÚ, pozorovací vrty hluboké, mělké, prameny ČHMÚ

KÚ KK

x

celkem zdroj: ÚAP, datum: 14.12.2010

3.2.1.

Vodní toky a plochy

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj vodních toků a ploch HYDROLOGICKÉ ÚDAJE Celá oblast patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové výměry 49.685 ha - podrobněji viz Příloha č.4. Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ - JVV (Stodolský potok) směru až SZ – JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko – pochlovické části převládá S-J směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický směr JZ-SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře. VÝZNAM VODY, VODNÍCH TOKŮ A VODNÍCH PLOCH Údolí řeky Ohře zajišťuje prostupnost krajinou - mezi Smrčinami a Českým lesem. Dále Lipoltovský a Šitbořský potok (přítoky Odravy), umožňují prostup mezi Českým a Slavkovským lesem. Směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma hlavními tektonickými směry v území – Ohře kopíruje ohárecký rift, Šitbořský a Lipoltovský potok se většinou svého toku směrově shodují s hlubinným mariánskolázeňským zlomem, pouze před ústím do Odravy se prudce stáčejí k západu. Další směry vodotečí se můžou shodovat s druhořadými tektonickými liniemi (bezuhelnými hřbety) např. Sázek a sooský bezuhelný hřbet (SZ-JV), popř. úsek před vyústěním Šitbořského a Lipoltovského potoka a odravský hřbet (V-Z). Pro zájmové území jsou specifické dvě již zmíněné vodní nádrže – Skalka a Jesenice, obě slouží k rekreaci. Vodní nádrž - VN (nebo také vodní dílo - VD) Jesenice je hojně využívána (koupání, windsurfing, sportovní rybolov). Na nádrži Jesenice je zakázán provoz plavidel se spalovacím motorem. Hlavním účelem VD Jesenice je v součinnosti s VD Skalka kompenzační nadlepšování průtoků v Ohři a zajištění minimálních průtoků, snížení velkých vod na Ohři a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. Dalšími účely jsou likvidace následků havarijního zhoršení jakosti vody, výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně, rekreace a provozování vodních sportů. Nádrž Skalka je znečištěná, přesto rovněž slouží pro rekreaci - zahrádkářské kolonie, chatařská oblast, sportovní rybaření (pro vyšší obsah rtuti je zakázána konzumace ryb). Kolísáním vody ve VN Skalka spojenému s vizuálním i pachovým efektem se zabývají zpracovatelé nových územních plánů obce Libá a Cheb. Tyto nádrže tvoří vodohospodářskou soustavu, která vznikla jako součást řady vodohospodářských děl (VD) ve správě Povodí Ohře, a.s. Slouží pro zásobení průmyslu a energetiky vodou a ochranu před velkými vodami. Bližší informace poskytuje správce povodí - Povodí Ohře, a.s. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

37/130


Obě vodní nádrže jsou v druhém "B" ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa II.B OP PLZ LM Františkovy Lázně. Třetí vodní nádrží je Horka na Libockém potoce, jejíž vodní plocha tvoří hranici mezi ORP Cheb a ORP Sokolov. Hlavním účelem vodního díla Horka je akumulace vody pro zásobení sokolovské oblasti pitnou vodou a zajištění minimálního průtoku v toku pod hrází. Vedlejším účelem je částečná ochrana území pod hrází před povodněmi a energetické využití odtoku v malé vodní elektrárně (MVE). Chebsko je navíc velmi bohaté na rybníky. Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. Tyto rybníky slouží k rekreaci, sportu a k chovu ryb. Voda je obecně využívána k zavlažování ploch zemědělské prvovýroby, na druhou stranu v některých místech je nutné podmáčené plochy vysušit. První případ - zavlažované plochy - se v území nevyskytují, přičemž zahrady a plochy veřejné zeleně do tohoto podjevu nezařazujeme (např. zavlažování pravostranného břehu řeky Ohře ve městě Cheb). Golfové hřiště se závlahovým systémem se v daném území nevyskytuje. Druhý typ - odvodňování - je v území ORP Cheb poměrně častým jevem: na plochách zemědělské půdy byla na většině obhospodařovaného území provedena plošná odvodnění (meliorace) a tato místa jsou graficky znázorněna na základě evidence ZVHS Cheb. Odvodnění nebylo provedeno na plochách jižně od VN Skalka, v severním sousedství VN Jesenice. Podrobnější informace poskytuje správce nebo majitel meliorací – ve většině případů je to ZVHS Cheb. Při odnímání půdy ze ZPF je nutné do plánovaného projektu, za jehož účelem se bude půda ze ZPF odnímat, zahrnout i tyto investice. V případě rušení odvodňovacího systému na projektem dotčené ploše je nutné zajistit, aby odvodnění sousedních ploch nebylo narušeno. K odvodnění došlo i na pozemcích PUPFL a tyto plochy jsou evidovány jednotlivými lesními hospodáři. Vodní toky a vodní plochy jsou VKP ze zákona. Velká část vodních ploch je využívána ke koupání. Jakost povrchové vody pro koupání ve volné přírodě - v přírodních koupalištích je stanovena hygienickými limity. Podmínky koupání fyzických osob v povrchových vodách užívaných pro tyto účely větším počtem fyzických osob s ohledem na vyhovující jakost vody stanoví zvláštní právní předpis (zákon č. 258/2000 Sb.). Kvalitu vody ke koupání ze zdravotního hlediska kontroluje krajská hygienická stanice. Kvalitu také kontroluje správce povodí - Povodí Ohře, s.p., který také stanovuje přiměřená opatření k nápravě nebo k udržení jakosti vody z fyzikálně - chemického a biologického hlediska (včetně ekologického potenciálu). Ekologický potenciál (EP) byl vyhodnocen Povodím Ohře s.p. v prosinci 2009 v dokumentaci Stav a ochrana vodních útvarů. Hodnocení dosažení ekologického potenciálu se provádí pouze na silně ovlivněných útvarech povrchových vod stojatých, neboť EP pro silně ovlivněné útvary povrchových vod tekoucích nebyl určen. Tyto se proto hodnotí k parametrům dobrého ekologického stavu. Výjimky či extrémy v kvalitě vod jsou popsány níže. Nápravy nešetrných zásahů (usměrňování a zatrubňování vodních toků, odvodňování a dalších zásahů do přirozeného vodního režimu) jsou řešeny také zvyšováním retenční schopnosti často v kombinaci s protierozním opatřením. Příkladem může být výstavba nových a obnova starých rybníků např. lokalita Komorní Dvůr na Střížovském potoce nebo soustava tří rybníků u bývalé roty jižně od Libé na bezejmenném potoce, nové rybníky mezi Mýtinou a Kozly na Kozelském potoce, popř. suché poldry na Vlastislavském potoce - plán obce Libá aj. Ne vždy však výstavba nových rybníků napomůže k ekologické stabilitě území (herpetologové zmiňují potenciální problém právě u lokality Komorní Dvůr, kde nadměrné drénování vody uměle vytvořenou depresí (důvodem je pravděpodobně vyšší odpar z velké plochy rybníka překračující přítok) může v budoucnu způsobit vysušení některých míst v okolí, které bylo dosud příznivým stanovištěm vlhkomilné fauny a flóry). Snaha o nápravu vedle mj. k dnešní ochraně přirozených úseků místních vodotečí - nejčastěji v rámci ÚSES - např. tok řeky Ohře je nadregionálním biokoridorem, všechny toky a nivy jsou ze zákona významnými krajinnými prvky. Konkrétní extrémy a výjimky vodních toků a ploch Celkově lze území hodnotit za výjimečně příznivé díky vodnímu režimu - viz následující podkapitola. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná dostatkem prostoru k akumulaci vody, a to jak z hlediska vody coby dobrého sluhy (dostatečná kapacita vodních zdrojů pro Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

38/130


pitnou i užitkovou vodu, pro rekreaci, pro zachování přírodních hodnot), tak i z hlediska vody coby špatného pána (ochrana před záplavami). Tato výjimečnost je republikového významu. Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methyrtutí ve VN Skalka způsobená přeshraničním efektem - několik desítek let trvajícím znečišťováním Ohře odpadními vodami obsahujícími rtuť. Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V současné době je řešen sportovním rybařením bez konzumace ryb a upozorněním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z důvodu výskytu sinic, což bývá běžný důvod. Nepříjemnou výjimkou je nedosažení ekologického potenciálu ani u jedné z nádrží - Jesenice, Skalka, Horka. VN Jesenice a Skalka, které mají energetické využití a význam v ochraně před povodněmi, nedosáhly dobrého EP především díky velkému kolísání hladiny neumožňující rozvoj litorálních společenstev a dále z důvodu nevyhovění většině parametrů ze skupiny biologie. Extrémy v hodnocení celkového chemického stavu povrchových vod jsou následující: Slatinný potok po ústí do toku Ohře - nevyhovující stav v oblasti všeobecných fyzikálně chemických látek a jejich syntézy (vyhovující z hlediska chemického složení), totéž hodnocení je pro Stodolský potok po jeho ústí do toku Sázek, dále pro Odravu po vzdutí nádrže Jesenice, Mohelenský potok. Protože se však jedná o běžný jev v celé republice, hodnotíme pouze jako výjimku. Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků - důvodem je zejména bentos. Světlou výjimkou jsou proto toky ekologicky vyhovující, a to: Libský potok po ústí do Ohře, Sázek po soutok se Stodolským potokem a až po ústí do Ohře, Lubinka po ústí do Plesné, Lipoltovský potok po ústí do Odravy, Libocký potok po vzdutí do nádrže Horka.

b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Vodní toky a plochy Obec součet Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr


Území obce (ha)

% území v povodí Ohře

49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1 2365,73

2099,19 99,96 100 100 100 100 100 99,23 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 99,96

% území v povodí Berounky

Celkem vodní plochy (ha)

0

1386,76 14,28 152,22 996,06 13,13 53,22 10,06 5,55 3,73 2,95 3,86 50,9 1,25 3,90 7,20 3,21 11,63 21,77 6,00 3,12 12,16 10,56 66,04

0

verze 2.2010

% z území obce

Vodní toky celkem (km)

30,16 322,47 0,35 29,89 5,93 11,44 10,35 50,89 0,93 10,62 1,99 17,64 0,22 28,77 0,18 20,59 0,21 10,01 0,15 15,23 0,41 8,67 1,16 29,73 0,10 5,52 0,38 2,86 0,37 21,03 0,30 6,14 1,67 4,22 0,93 13,27 0,28 18,92 0,51 5,05 2,70 2,94 1,04 9,04 1,44 15,36 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2010

39/130


3.2.2.

Vodní režim v krajině

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj vodního režimu v krajině RETENČNÍ SCHOPNOST VS. ODVODŇOVÁNÍ Hydrologie území je vázána na geologickou stavbu a reliéf. Voda teče z kopce - tj. voda se shromažďuje v chebské pánvi. Z tohoto důvodu se většina území nachází v CHOPAV - chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Kromě CHOPAV a vysoké retenční schopnosti těchto území, která je daná „od přírody“, je dostatek vody a vydatnost vodních zdrojů zajištěna člověkem: VN Skalka, Jesenice, Horka, také velkým počtem rybníků. To vše napomáhá zvyšovat retenční schopnost území a z tohoto důvodu se nejeví jako bezpodmínečně nutná výstavba výhledové VN Hrzín v severní části Chebské pánve. Vysoká retenční schopnost se ovšem projevuje i negativně – podmáčenými plochami, které člověk potřebuje využívat, a proto je odvodňuje. Např. na plochách zemědělské půdy byla na většině obhospodařovaného území provedena plošná odvodnění (meliorace) a tato místa jsou graficky znázorněna na základě evidence ZVHS Cheb. Odvodnění nebylo provedeno např. na plochách jižně od VN Skalka, v severním sousedství VN Jesenice. Podrobnější informace poskytuje správce nebo majitel meliorací – ve většině případů je to ZVHS Cheb. K odvodnění došlo i na pozemcích PUPFL a tyto plochy jsou evidovány jednotlivými lesními hospodáři. Ovšem odvodnění nebylo prováděno pouze z důvodu podmáčenosti. Odvedení vody je také opatřením proti erozi – plochy ohrožené vodní erozí jsou logicky ta území, která jsou sklonitá. Protierozní opatření se zaměřují na zmírnění negativního projevu vodní (i větrné) eroze. Jedná se např. o již zmíněné neškodné odvedení povrchových vod z povodí, snížení povrchového odtoku a zachycování smyté zeminy, retenci vody v krajině, ochranu intravilánu obcí a komunikací před důsledky eroze půdy. Zaměřují se také na snížení rychlosti větru a jeho škodlivých účinků (větrolam). Protierozní opatření dělíme na organizační (vhodné umístění pěstovaných plodin, pásové pěstování plodin či návrhy vegetačních pásů mezi pozemky), agrotechnická a vegetační (půdoochranné obdělávání) a technická (příkopy, průlehy, terasy, protierozní nádrže aj.). Plošně významná opatření proti vodní erozi kromě odvodňování nebyla prováděna, neboť podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí. K protierozním opatřením ve svažitém území lze zařadit i starý německý odvodňovací systém v Pomezné, který sloužil i zásobování vodou místních občanů. Pískovna Pomezná, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je spojen s narušením odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území. Ke starému německému odvodňovacímu systému doplňujeme, že za povšimnutí stojí lokalita Nový Hrozňatov, kde během těžby došlo k odkrytí některých částí staré drenáže a byla obdivuhodná důmyslnost svedení vody k jímacím studnám (místy se zdálo, jakoby voda tekla do kopce). POVRCHOVÁ TĚŽBA A VODNÍ REŽIM Využívání nerostných surovin v případě významných zásahů do reliéfu krajiny – povrchová (i hlubinná) těžba - může ovlivnit vodní režim. Na druhou stranu těžbu lze využít pro výhledové vodní nádrže (VN). Ta je v zájmovém území plánována jen jedna (dle ZÚR Karlovarského kraje, březen 2010), a to již výše popsaná výhledová VN Hrzín. Zůstává otázkou, jak budování této vodní nádrže bude kombinováno s případnou těžbou uhlí či jílů. Další případ ovlivnění vodního režimu těžbou je kombinace narušeného odvodňovacího systému se změnou sklonu svahu vlivem těžby - případ SZ okolí pískovny Pomezná, který jsme popisovali výše. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

40/130


Těžba v CHOPAV je limitována nařízením vlády č.85/1981 Sb., např. plošný zábor lomem, pokud by došlo k odkrytí souvislé hladiny vody, nemůže přesáhnout 10 ha. Na těžbu uhlí se zákaz nevztahuje. Toto nařízení omezuje nejen těžbu, ale veškerou činnost, která by mohla mít negativní vliv na místní vodní poměry. Konkrétní extrémy a výjimky vodního režimu v krajině Celkově lze území hodnotit za výjimečně příznivé díky vodnímu režimu, který mu zaručuje vysokou retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací - např. břehy Ohře v Chebu. Extrémní je potok Plesná se svým přirozeným korytem ve většině délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru svědčí rašeliniště a probublávání v některých místech - významné lokality Vackovec, Bublák. Plochy erozně ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov.

3.2.3.

Povrchové a podzemní vody

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj povrchových a podzemních vod POVRCHOVÉ VODY Celá oblast patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku a tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov slouží jako zásobárna pitné vody. Podrobnější popis povrchových vod viz předchozí kapitoly. PODZEMNÍ VODY – HYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERIST IK A Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou - v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív); 3) jílovito - písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve. 1) Pararuly, svorové ruly, svory a fylity krušnohorské oblasti (geologická jednotka - viz kap. 1.1.1.) lze označit jako omezeně propustné až nepropustné, intenzivnější oběh a drenážní účinek mají jen kvarcitické pruhy. Zvětraliny těchto horninových typů jsou špatně propustné a mohou akumulovat jen malá množství podzemních vod. Možnosti infiltrace zhoršují také místní pokryvy třetihorních jílovitopísčitých sedimentů, i když jsou jen malé rozlohy a mocnosti. 2a) Smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod tercierní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu. 2b) Žandovský žulový masív: Hraniční a sousední oblast Slavkovského lesa (plus Tepelské plošiny) představuje morfologicky a tektonicky vyzdviženou strukturní jednotku, tvořenou většinou Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

41/130


žulami, rulami a amfibolity. Na žulové kontakty jsou vázány většinou výrony minerálních vod. Mělké podzemní vody rozvětralé zóny (sutě a svahové uloženiny) vyvěrají v podobě četných pramenů, které jsou rozmístěny velmi nepravidelně a mají vydatnost většinou jen několik desetin vteřinových litrů. 3) Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Západní a severozápadní okraj a rovněž podloží střední části pánve tvoří masiv smrčinské žuly, při povrchu většinou silně zvětralé v hrubě písčitý, slídnatý jíl. Slabě propustné krystalické břidlice v podloží severní a jižní části pánve jsou rovněž kaolinicky zvětralé ve slídnatý jíl, prakticky pro vodu nepropustný. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů: 3.I. Svrchní pliocenní zvodněný komplex obsahuje jeden nebo i více horizontů podzemních vod s volnou hladinou nebo lokálním napětím. Většinou je uložen nad místní erozivní bází, je doplňován infiltrací srážkových vod v pánvi a z okrajového krystalinika, z menší části též příronem vod z hlubších horizontů po zlomech. Vody svrchního zvodnělého komplexu patří ke kalcium-natrium ikarbonátovému typu a kalcium-bikarbonátovému typu s mineralizací do 350 mg/l. Za přítomnosti CO2 stoupá mineralizace až do 1 g/l. 3.II. Spodní miocenní zvodněný komplex obsahuje napjaté podzemní vody, často proplyněné, vázané na spodní jílovitopísčité souvrství, na slojové pásmo, popř. na propustné plochy báze cyprisových vrstev. Mimo území Fr. Lázní leží zvodněný komplex pod místní erozivní bází a má velmi zpomalený pohyb podzemních vod. Podzemní uhličité vody spodního komplexu patří k natrium-sulfát-bikarbonátovému, natrium-bikarbonát-sulfatickému až natrium-sulfatickému typu s mineralizací do 10 g/l a obsahem CO2 mezi 2-3,5 g/l. 3.III. Oblast františkolázeňských minerálních pramenů má zvláštní postavení v celkové hydrogeologické struktuře chebské pánve. Františkolázeňské prameny studených uhličitých vod vyvěrají v západním výběžku chebské pánve, v místě vyústění františkolázeňského koridoru do pánve. Uhličité minerální vody Frant. Lázní vyvěrají v podobě přirozených pramenů a jsou jímány též vrty ze spodního jílovitopísčitého souvrství. HYDROGEOLOGICKÁ RAJONIZACE Rajony pro směrný vodohospodářský plán jsou definovány jako územní jednotky s převažujícími specifickými podmínkami pro tvorbu určitého typu zvodní a režimu proudění spodních vod. V území ORP Cheb jsou zastoupeny tyto hydrogeologické rajony: 611- krystalinikum západní části Krušných hor a Slavkovského lesa 621- krystalinikum a proterozoikum v povodí .Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov (výběžek) 211- chebská pánev 212- sokolovská pánev (výběžek) Rajony 611 a 621 představují hydrogeologické masivy jako celky prvního řádu, pánevní struktury 211 a 212 jsou terciérní uloženiny limnických pánví. HLAVNÍ KOLEKTORY A IZOLÁTORY Rozvětralá a při povrchově rozpojená zóna hornin krystalinika rajonů 611 a 621 tvoří hydrogeologicky jednotný jednokolektorový zvodněný systém. Mocnost zvodněné zóny se pohybuje od několika málo metrů do několika desítek metrů. Propustnost a transmisivita zvoděné vrstvy je závislá na jejím petrografickém složení, morfologické pozici a stupni tektonického porušení hornin. Infiltrace probíhá po celé ploše s drenáží v úrovni místní erozivní báze. V této zóně, která je považovaná za hlavní kolektor hydrogeologických masivů, proudí podzemní voda ve smíšeném průlinovém a puklinovém prostředí, které do hloubky přechází v prostředí výhradně puklinové. Pohyb podzemních vod v hlubších částech hydrogeologických masivů je vázán na tektonické zóny, žilné systémy a na významná litostratigrafická rozhraní. Aktivita pohybu podzemních vod se projevuje ve výhradně puklinovém prostředí ve směru vertikálním, vždy v dosahu tektonických zón s propustnou puklinovou výplní. Drenážní účinek tektonických zón se projevuje především ve vztahu k podzemním vodám hlubšího oběhu. Přípovrchová zóna zvýšené propustnosti je hlavním kolektorem


verze 2.2010

42/130


regionálního významu v hydrogeologických masivech, který do značné míry ovlivňuje charakter a výši podzemního odtoku. Chebská terciérní pánev je typickou pánevní strukturou s proměnlivým faciálním vývojem sedimentů s rozčleněním souboru hornin na několik kolektorských a izolačních celků s výrazným plošným rozšířením, jak bylo o nich pojednáno výše. Jsou to tedy artézské struktury s napjatými zvodněmi, vázanými na sedimenty terciérní výplně a podložní krystalinikum. Kolektorské vrstvy jsou vyvinuté v bazálních terciérních sedimentech ve slojovém pásmu a v písčitých polohách sokolovského a vildštejnského souvrství. Poměrně mocné vrstvy cyprisových jílů až jílovců (součást sokolovského souvrství) mají v pánvi složitou hydrogeologickou funkci. V chebské pánvi vytvářejí cyprisy velmi špatně propustnou na povrchu a silně tektonicky rozrušenou izolační vrstvu hydrogeologicky účinnou jen v hlubokých tektonických krách. Písčitá fácie cyprisových vrstev v odravské části chebské pánve je prostředím s dobrými kolektorskými vlastnostmi. Cyprisy tvoří v hlubokých tektonických krách s relativně velkou mocností sedimentů významný izolační celek. V okrajových oblastech pánví a podél tektonických zlomů, omezujících pohřbená elevační pásma se funkce cyprisových vrstev poněkud mění. Poloha statických hladin podzemních vod v chebské pánvi má přírodní ráz a ukazuje na jejich celkový sklon k místní erozní bázi v dolním toku Ohře na Chebsku. Dotace podzemních vod podkrušnohorského terciéru probíhá především prostřednictvím okolního krystalinika a částečně v hlubokých otevřených tektonických zónách s přívodem uhličitých minerálních vod z podloží. Infiltrace vod z povrchu je omezena a vztahuje se k připovrchovým a okrajovým částem pánví a k místům s mocnějším kvartérním krytem. HYDRAULICKÉ VLASTNOSTI HORNIN Krušnohorská oblast na území ORP Cheb je tvořena různě intenzivně metamorfovanými sedimenty. Hydraulické parametry horninových kompexů jsou ovlivněny značným tektonickým porušením, doprovázeným intenzivním rozpukáním, mylonitizací a přítomností žilných produktů. Nejnižší průtočnost ze zastoupených typů hornin mají svory a svorové ruly, což dokumentuje průměrný index transmisivity 4,67 (T=5.10-5 m2s-1). Ve fylitech a fylitických břidlicích vykazovaly vrty specifické vydatnosti 2,1 . 10-2 - 1,93 x 10-8 s-1m-1 při průměrné hodnotě indexu transmisivity 4,88 (T=8.10-5m2s1 ). Nejvyšších vydatností dostahovaly vrty v Ašském vyběžku, tj. mimo zájmové území, a to bez ohledu na typ metamorfitů. Průměrný index transmisivity v této části je 5,05 (T=1.10-4 m2s-1) s maximem 5,5 u Aše. Žuly smrčinského plutonu jsou méně kaolinicky zvětralé než žuly karlovarského masivu a tato skutečnost se příznivě projevuje zvýšením indexu Y (průměrný index Y je 4,8). U souboru hodnot z vrtů jímajících vodu z úseku žula včetně kvartérních sedimentů činí index Y dokonce 5,05. Vliv hloubky vrtů na specifické vydatnosti se projevuje zřetelněji u parametamorfitů než u vyvřelin. Specifickou vydatnost 0,1 l s-1m-1 měly vrty v pararulách hluboké 15 až 10 m, ve fylitech 20 až 25 m, v metamorfitech Krušných hor 25 až 30 m a ve vyvřelinách cca 15 m. Terciérní sedimentace v chebské pánvi začíná spodním jílovitopísčitým souvrstvím. Toto souvrství není vyvinuto souvisle, většinou vyplňuje morfologické deprese podložního krystalinika. Průměrná hodnota jeho transmisivity 2.10-4m2s-1 je jedním z důsledků nestejnoměrného vývoje souvrství. I přes nižší hodnoty propustnosti je spodní jílovitopísčité souvrství nejdůležitějším prvkem ve spodní miocenní zvodni, především jako prostředí pro akumulaci proplyněné vody a plynu. Slojové pásmo je vyvinuto ve třech částech pánve oldřichovsko-pochlovické, odravské a františkolázeňské. Z hlediska hydrogeologického má zvláštní postavení. Protože až na několik výjimek nevychází na povrch a nemá tedy možnost vlastní srážkové infiltrace, závisí dotace do tohoto kolektoru výhradně na komunikaci s podložím nebo nadložím. K této komunikaci dochází buď na zlomech nebo na styku písčitých vrstev. Index transmisivity Y kolísá v rozmezí 3 řádů 7,1-4,1 podle situace vrtu, průměrná hodnota transmisivity je 5.10-4m2s-1. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

43/130


Cyprisové souvrství*) bývá označováno jako izolační komplex mezi spodní miocenní a pliocenní zvodní. Průměrná hodnota transmisivity činí 2 x 10-4m2s-1, což neodpovídá představám o nepropustném souvrství. Průměr je ovlivněn hodnotami z vrtů ležících kolem Jesenické přehrady (zasakování vod, změna tlakových podmínek). *) Cyprisové vrstvy (jíly a jílovce) byly dříve uváděny jako samostatné souvrství. Podle současného stratigrafického členění jsou tyto vrstvy součástí souvrství sokolovského. Propustnost cyprisového souvrství značně kolísá od prakticky nepropustných partií jílovců v jádrech tektonických ker (Y=3,7) až po silně tektonicky porušená území (Y = 7,0). Vildštejnské souvrství je petrograficky tvořeno písky a jíly a kolektorské vlastnosti jsou závislé především na litologii. Průměrná hodnota koeficientu transmisivity je poměrně nízká, 5.10-5m2s-1. Na území soutoku Ohře a Odravy u Nebanic jsou přehloubená koryta vyplněna velmi dobře propustnými štěrkopísky. Vildštejnské souvrství zde sice dosahuje menších mocností, přesto však vytváří s kvartérními sedimenty jednotný kolektor. Velmi výhodná morfologická pozice ještě stupňuje hydrogeologický význam této lokality. Průměrná hodnota koeficientu transmisivity zde činí 8.10-3m2s1 . Nízká směrodatná odchylka -O,4 pak dokazuje i stálost hydraulických vlastností. Kvartérní sedimenty Ohře dosahují v pánvi až mocnosti teras do 10 m. Průměrná hodnota koeficientu transmisivity zde činí 2.10-4m2s-1 kromě výše zmíněného místa soutoku Ohře a Odravy. POHYB PODZEMNÍCH VOD Charakter pohybu podzemních vod v horninovém prostředí závisí na typu zvodněných systémů, stupně jejich dotace srážkovými vodami a na pozici vůči místům regionální drenáže. Oběh podzemních vod u hydrogeologických masivů je bezprostředně závislý na morfologii terénu. Infiltrace jde na úkor srážek z povrchu a částečně i vcezování povrchových vod. Vydatnosti pramenů jsou v úzké závislosti na množství srážek a stavu povrchových vod. Podzemní vody jsou částečně dotovány přítoky ze svrchní infiltrační zóny a plynulými přírony z hlubších partií krystalinika podél tektonických zón s propustnou výplní. Pohyb podzemních vod v pánevních strukturách se liší od hydrodynamiky hydrogeologických masívů. Každá z pánevních struktur je hydraulicky relativně samostatným celkem. Přírodní hydraulický obraz v pánvi pak navíc významně ovlivňuje intenzivní těžba nerostných surovin (jíly a písky). Infiltrační oblast terciérní a kvartérní výplně chebské pánve zasahuje daleko za její okraj. Nejvýznamnější dotace přichází z území ležícího SZ, severně a západně od chebské pánve, tj. ze Smrčin. Hladina podzemní vody je většinou volná, místy mírně napjatá. Podzemní odtok z pánve je velmi nízký (0,5-1,0 l/s km2) je způsoben plochým terénem, nízkým srážkovým úhrnem a relativně omezenou propustností pánevní výplně na povrchu. Pro srovnání jihozápadní část Krušných hor stejně jako Smrčiny a Český les mají specifický odtok 3-5 l/s km2. KVALIT A A OCHRANA PODZEMNÍCH V OD Chebská pánev a Slavkovský les jsou hodnocenými zdroji podzemních vod, a proto alespoň v krátkosti některé nejdůležitější údaje. Chemismus vod chebské pánve vykazuje menší podíl síranových iontů při povrchové zóně. Obsahy SO4-2 v podzemních vodách celého profilu kolísají od 10 do 60 mval%, obsahy alkálií od 10 do 100 mval%. Charakteristický i nízký obsah kationtu Mg2+(od 0 do 40 mval%). Ve spodní zvodni (slojové pásmo, bazální terciérní sedimenty a podloží) roste mineralizace vod do 20 a více gl-1, a to na úkor zvýšení obsahu alkálií a iontů SO4-2. Nejvyšší obsahy síranových iontů se vyskytují u fylitů arzberské skupiny do 60 mval%. Uhličité vody v bazální zvodni jsou soustředěny jen do prostoru centrální části ohárecké riftové zóny Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

44/130


(františkolázeňské a oldřichovsko-pochlovické pánvičky) se dvěma zjištěnými maximy mineralizace (Františkovy Lázně do 22 gl-1, Milhostov 15 gl-1). Zásoby a využití zdrojů podzemních vod: Hydrogeol. rajon

Celk.využ. množst. odebír. množst. l/s l/s ───────────────────────────────────────────────────── 211 (chebská p.) 180 38 211 (Odrava,Ohře) 210 258 611 (Krušnoh.kr.) 314

Významnou strukturou intenzivně využívanou u prostých podzemních vod je chebská pánev a soutoková oblast Odravy, kde je celkové využitelné množství odhadováno na 390 l.s-1. V SZ části pánve jsou prosté vody jímány z vildštejnského souvrství. V cyprisovém souvrství v odravské části byly vyhodnoceny přírodní zdroje v kategorii C 2 – 760 l.s-1, současné odběry z tohoto souvrství se pohybují kolem 5 l.s-1. Nejvydatnějším zdrojem jsou podzemní vody fluviálních štěrků a vildštejnského souvrství soutoku Ohře a Odravy u Nebanic. V těchto místech byly vyhodnoceny využitelné zásoby pozemních vod kategorii B-300 l.s-1 v kategorii A 200 l.s-1. V roce 1992 bylo čerpáno cca 221 l.s-1. Rozšíření úpravny vody v Nebanicích proběhlo v následujícím rozsahu: tři vrty pod přehradou, tři vrty u Obilné, prameniště na 300 l.s-1. Celkem má kapacita 550 l.s-1 pokrýt zásobování okresu Cheb kompletně bez oblasti M.Lázní. Dále je využíván 220 m hluboký vrt v Jindřichově s kapacitou 10-15 l.s-1. MINERÁLNÍ VODY Minerální vody ORP Cheb jsou součástí velké evropské provincie uhličitých vod (kyselek). Jsou to převážně studené kyselky (jediný výskyt termálních vod v chebské pánvi je vrt HV 14 u Kaceřova, tedy mimo zájmové území), s vysokým stupněm sycení CO2, vázané na tektonické zóny v krystalinických horninách (vývěry na jižním okraji chebské pánve) a tvořící souvislé akumulace v terciérních sedimentech chebské pánve. Nejdůležitějšími zdroji minerálních vod jsou Frant. Lázně, ze sousedních území Mar. Lázně, Lázně Kynžvart a Prameny. Kolářová (1965) poukazuje na některé charakteristické zákonitosti zřídelní struktury Františkových Lázní. Souvrství terciéru má 4 hlavní obzory uhličitých minerálních vod (od povrchu k podloží): Ve slojovém pásmu a jeho bezprostředním podloží v hloubce do 15,5m (obzor a), v písčitých polohách spodního jílovitopísčitého souvrství v hloubkách 26,0-36,0 m (obzor b), 41,5-53,5 m (obzor c), 65,580,0 m (obzor d). Všechny obzory patří k miocennímu zvodněnému komplexu a nejsou navzájem odděleny mocnějšími nebo rozsáhlejšími nepropustnými polohami. Celková mineralizace a obsah jednotlivých prvků generelně roste s hloubkou. Obsah CO2 v podzemních vodách stoupá od Z k V až SV s maximálním sycením v obzorech b-c. Tlaky proplyněné podzemní vody v jednotlivých obzorech stoupají s hloubkou a směrem k Z. Největší vydatnosti mají zdroje, které jímají vodu z obzorů b a d. Teplota vod stoupá s hloubkou a u hlubších obzorů rovněž od Z k V. Hlavní příron CO2 do podzemních vod terciéru je lokalizován SV od Frant. Lázní a je vázán na tektonický kontakt smrčinské žuly a krystalinického pláště. Podle balneologické klasifikace patří minerální vody Frant. Lázní ke dvěma skupinám: I. Uhličité vody střední mineralizace II. Železité uhličité vody střední mineralizace (pro Frant. Lázně typické) Celková mineralizace františkolázeňských vod se pohybuje od 6-23 g.l-1 a pH od 5-7. Velmi zajímavou složkou vod Frant. Lázní je SiO2, jehož obsah značně přesahuje kritérium uváděné v mnoha zahraničních normách pro vody minerální (50 mg.l-1 H2SiO3 nebo 39,5 mg.l-1 SiO2). Ve františkolázeňských vodách kolísá obsah H2SiO3 mezi 50,14 až 76,95 mg.l-1 (může přispívat k farmakologickým účinkům min. vody). Preventivní ochrana je uzákoněna Nařízením vlády ČR č. 152/1992 Sb. ze dne 29.1.1992 o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Fr. Lázně. Jsou stanovena Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

45/130


ochranná pásma dvou stupňů (z toho jedno pásmo je děleno na pásmo II.A a II.B), omezující používání chemických hnojiv v zemědělské výrobě, těžbu nerostů a čerpání nových zdrojů podzemních vod. Nařízením není dotčena ochrana oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les podle zvláštních předpisů a ochrana ložisek přírodních léčivých zdrojů peloidů starý Hrozňatov a Vackovec podle zvláštních předpisů. Přehled výskytů minerálních vod v území ORP Cheb a jejich nejdůležitější parametry: lokalita

počet zdrojů

Brtná 2 Děvín 3 Dl. Mosty vrt H 14 Dol. Částkov 1 Fr.Lázně 22 Hájek – rezervace cca SOOS 200 Hartoušov 1 Hluboká 1 Hor. Ves vrt H 11 hl. 54m Kateřina vrt H 17 hl.119,5m Kopanina 1 Kyselecký Hamr 1 Lesinka vrt H 7 Lesná vrt H 3 Lomnička 1 Milhostov vrt H 1 Mlýnek vrt H 2 Mostek 1 N.Kostel vrt 415 Okrouhlá 1 Palič 1 Plesná 2 Podlesí 2 Polný Mlýn 1 Poustka 1 Povodí 1 Salajna 1 Skalná 9 Smrčina 2 Tršnice 1 Vackovec 1

vydatnost (l/s)

CO2 (g/l)

pH

teplota (°C)

využití

0,01-0,02 nepatrná 0,05-7,0 neměřena 11-17

celk. mineral. (g/l) 0,5-0,6 0,1-0,3 2,6-9,8 0,7 6-23

2,3-2,6 1,4-1,9 1,0-2,0 1,5 1,0-2,1

6,5 5-5,5 7,0 4,8 5-7

7-9 6-9 13 9,5 8-14

9-10 neměřena nepatrná erupce

1,2-6,3 0,3 0,1 1,5

2,0-2,5 2,0-2,5 1,7 2,5

7,5 3,5-5 5,5 7,4

17,5 11,0 10,0 16,5

pití,lokální význam sporad.,pití vrt ÚÚG devastován balneol.,pití, stáčení chráněno, Císař. pram., pití nevyužíván nevyužíván vrt ÚÚG,z 10/57

0,95

0,33

2,6

5,5

9,0

vrt ÚÚG-rezervace

0,02 0,08 nezměřená 0,3 nezměřená 0,06 nezměřená 0,01 nezměřená 0,01-0,02 nepatrná 0,01-0,03 0,01-0,05 nezměřená 0,1 0,01-0,03 nezměřená nezměřená 0,01-0,03 nepatrná nepatrná

0,12 2,5 1,2 1,9 0,35 1,3 1,9 0,07 1,4 0,09 0,12 0,1-0,2 4,0 0,07 0,6 1,8 0,1 0,1 0,05 1,9 0,07

1,8 2,5 1,7 2,2 0,8-2,0 2,2 3,0 1,5 2,1 1,0-2,0 1,6 1,4-1,6 2,5 1,9 2,5 2,3 1,7 2,0-2,2 1,8

4,6 4,9 5,2 4,8 4,5 5,1 5,2 5,2-5,5 4,9 5,6 4,8 4,5 4,2-5,0 5,1

8,8 9,2 12 7-12 13,0 9,0 11,0 10,0 7-10 10,5 9,0-9,5 5-9 9,8 9,2 10,1 9,0 6,8 8,5-9,2 11,0 10,7

nevyužíván nevyužíván vrt ÚÚG vrt ÚÚG sporadicky vrt ÚÚG vrt ÚUG sporadicky využ. vrt ÚÚG ojediněle nevyužíván nevyužíván pití nevyužíván býv.plnírna nevyužíván devastováno radonové vody sporadicky sporadicky nevyužíván

Abecední seznam lokalit v okr. Cheb s domnělými, zaniklými nebo devastovanými výskyty miner. vod: lokalita Dolní Částkov Hněvín Horka Horní Lažany Lesina Libá Nebanice Nová Ves Plesná Pomezí nad Ohří Salajna Starost Wernerův Mlýn Zelená


název výskytu, situace bývalý pramen Marie jižně od obce bývalá Berger Naturlicher Sauerbrunn jižně od obce při potoce bývalá minerálka Anita povrchový lom na jíly Kohlmuhle prameny v údolní nivě záp. od zaniklé obce Muhlgruner Sauerbrunn

verze 2.2010

typ vody kyselka kyselka kyselka kyselka kyselka kyselka kyselka kyselka kyselka slabá kyselka kyselky kyselka kyselka kyselka

poznámka devastováno zanikl meliorací zatopen devastován zaniklý zaniklý zaniklý stěhující se vývěry devastován nepřístupný zanikly domnělý pramen-mofeta zaniklý zaniklý při melioraci

46/130


LÉČIV É PELOIDY Četné vývěry minerálních uhličitých vod často s vysokým obsahem Fe a soustředěné vývěry podzemních vod v příznivé morfologické pozici podněcují tvorbu ložisek slatin a rašelin. Část ložisek humolitů je používána pro balneologické účely jako léčivé peloidy. Frant. Lázně používají léčivé peloidy z ložisek Fr. Lázně, v rezervě je ložisko Starý Hrozňatov a Vackovec. Ložiska Fr. Lázně, Vackovec, Hájek vznikly v rozličných geologických a morfologických podmínkách v místech vývěrů železnatých kyselek různého stupně mineralizace. Obsahují síroželezitou a ostřicovou slatinu. Zvláště cenná je silně mineralizovaná sirnoželezitá slatina ve Fr. Lázních a Hájku (SOOS). Konkrétní extrémy a výjimky povrchových a podzemních vod Extrémy ani výjimky jiné, než byly uvedeny v předchozích kapitolách, nejsou známy. Hlavní výjimkou republikového významu je místní vodní režim díky chebské pánvi a také františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem. Ochrana některých pramenišť je zajištěna stanovením pásem hygienické ochrany. Ochrana chebské pánve je stanovena vyhlášením podmínek pro některé činnosti v CHOPAV. Z hlediska ochrany CHOPAV však musíme zmínit případnou těžbu hnědého uhlí, na níž se zákaz plochy zabrané těžbou, která by byla větší než 10 ha, vztahuje pouze omezeně, a jak již bylo řečeno, těžba je významným geomorfologickým činitelem.

b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Zdroje pitné vody, minerální vody Obec

Zdroje vody (počet)

Zdroje minerálních vod (počet)

Dolní Žandov Františkovy Lázně

18 0 0

24 1 22

Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná

2 0 1 0 1 1 0 1 2 8 1 0

průměr ORP v kraji ORP Cheb

Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

1 0 0 0 0 0 0 0,86

1

1,14 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010


verze 2.2010

47/130


(Vodní režim) Lázeňská místa, léčivé zdroje Obec

Místo

průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov lázeňské místo Františkovy Lázně lázeňské místo Františkovy Lázně


Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Plocha lázeňského území - VLÚ (ha)

Území obce (ha)

Zastavěné území (ha)

% ze zastavěného území

49680,4 4126,73

3572,12 217,24

227,34

2568,41

281,28

226,73

45,44

9622,19

1449,06

0,6

0,01

1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1

45,59 24,98 169,37 301,3 61,4 59,38 41,75 116,91 76,4 9,44 170,07 62,7 25,79 168,29 162,22 76,28 5,01 47,68

2365,73

170,1

Léčivé zdroje (počet)

71 1 69

1

10,83

3,38 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.2.4.

Záplavy

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj záplav Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad (§ 66 vodního zákona). Návrh záplavových území se v souladu s vyhláškou č. 236/2002 Sb. zpracovává pro přirozenou povodeň s periodicitou 5, 20 a 100 let. V zastavěných územích a v územích určených k zástavbě podle územních plánů se současně vymezuje aktivní zóna záplavového území (zóna, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí). Tuto zónu je možné dle § 66 odst. 2 zákona č.245/2001 Sb. stanovit i na jiných (nezastavěných) územích .


verze 2.2010

48/130


Záplavová území byla stanovena na Libockém potoce, Libském potoce, Lipoltovském, Lubince, Odravě, Sázku, Slatinném potoce a Ohři – viz Příloha č.4. Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách – soustava VN Skalka a VN Jesenice funguje také jako protizáplavové opatření - účelem VD Jesenice je v součinnosti s VD Skalka mimo jiné snížení velkých vod na Ohři a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. VD Jesenice sníží svým retenčním účinkem při plném zásobním prostoru kulminační průtok 100-leté povodňové vlny z ročních maxim, resp. z letních (srážkových) maxim, z hodnoty 138 m3/s na hodnotu 83,2 m3/s v Odravě. Kulminační průtok 100-leté povodňové vlny z ročních zimních (sněhových) maxim sníží z hodnoty 120 m3/s na hodnotu 88,1 m3/s. Hladina v nádrži dosáhne kóty 440,25, resp. 440,28 m n. m. VD Skalka zajišťuje v letním období 1 až 2-letou ochranu území pod nádrží před povodněmi a 3letou ochranu v zimním období. Na VD Skalka byl v oblasti zavázání hráze do pravého břehu vybudován v letech 1998 – 2000 doplňkový bezpečnostní přeliv hrazený klapkou a nový objekt malé vodní elektrárny. Hlavním účelem této rekonstrukce bylo zvýšení bezpečnosti vodního díla při extrémní povodni. Po rekonstrukci je i při tzv. desetitisícileté povodni vodní dílo bezpečné, tj. nedojde k přelití hráze, které by mělo za následek její protržení. Stanovení záplavových území umožňuje připravenost obce na záplavy. Viz Příloha č.4. Konkrétní extrémy a výjimky záplav Extrémy nejsou známy. Jako výjimku lze hodnotit problémy např. Libé s umístěním protizáplavových opatření. Zastavěnost území nebo stav terénu, popř. ochrana přírody aj. ztěžuje tradiční řešení – akumulaci vody v depresi vybudované přímo na toku, který území ohrožuje. Tento problém však lze řešit akumulací vody ještě před jejím vtokem do „nebezpečné“ vodoteče (v případě Libé se jedná o potok Libský a Vlastislavský). Zpomalit odtok z území je možné kromě poldru nebo rybníku také zrušením odvodňovacích systémů na vybraných zemědělských či lesních pozemcích nebo výsadbou dřevin (lesní půda má v porovnání se zemědělskou půdou výborné retenční schopnosti).

b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Záplavová území Q100 Obec

Území obce (ha) průměr ORP v kraji ORP Cheb

Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná


49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46

verze 2.2010

Plocha záplavy Q100 (ha)

% z území obce

2430,41 188,16 1170,18 17,6 18,34 4,29 24,43 106,61 56,56 174,65 111 215,1 3,51 27,06 0,03 20,25

0 7,33 12,16 1,25 0,69 0,09 0,8 6,02 2,89 18,49 2,54 17,11 0,34 1,4 0 0 0,86

49/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

2171,23 611,33 450,91 1019,1 2365,73

233,06 58,96 0,64

10,73 9,64 0,14 0

115,73 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.2.5.

Zdroje vod

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj zdrojů vod Jak vyplývá z kapitol 1.2.1 až 1.2.4. je zdrojem vody, pokud pomineme prvotní zdroj - vodu srážkovou, celá chebská pánev a přilehlé žulové svahy. Charakter tohoto zdroje a vydatnost byly již popsány (zejména v kap. 1.2.4.). Nyní tedy doplňujeme informace o vybraných obcích převzaté z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (Hydroprojekt CZ a.s., 2007). Na příkladech těchto obcí si můžeme vytvořit ucelenou představu o zásobování vodou v území ORP Cheb, ať už se obec nachází v horninovém prostředí sedimentů chebské pánve, ve smrčinské nebo žandovské žule, či v krušnohorských fylitech a svorech: Dolní Žandov částečně zásobena vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu (CHEVAK a.s.) zdrojem je prameniště Brtná - kapacita Qprům = 3,87 l/s, kvalita vody nevyhovuje; další prameniště Dolní Žandov (mimo provoz) - kapacita Qprům = 0,27 l/s, kvalita zcela nevyhovuje; bude řešeno dostavbou vodovodní sítě a novou úpravnou vody (až po r.2015) Horní Žandov voda z vodovodu pro veřejnou potřebu z Dolního Žandova (prameniště Brtná); domovní studny s vyhovující kvalitou Podlesí domovní studny s vyhovující vydatností a kvalitou Salajna domovní studny s vyhovující vydatností a kvalitou Úbočí - domovní studny s vyhovující vydatností a kvalitou Fr. Lázně voda z vodovodu pro veřejnou potřebu - skupinový vodovod Nebanice ze tří směrů: přímo z Nebanic, dále gravitací přepouštěním z vodojemu (VDJ) Jan u Chebu a konečně z VDJ Antonínova Výšina; zdroje vody pro úpravnu Nebanice jsou také tři: 1) prameniště Nebanice (povolený odběr 200l/s), 2) prameniště Odrava - Obilná (reálný výkon 60l/s), 3) povrchový zdroj Jesenice (kapacita přívodného řadu 50l/s); navrhuje se rozšíření a rekonstrukce vodovodní sítě z důvodu velkých úniků vody. Slatina, Horní Lomany a Dolní Lomany, Aleje - Zátiší - DTTO (v lokalitě Aleje Zátiší není nutná rekonstrukce) Dlouhé Mosty částečně z vodovodu Nebanice, částečně domovní studny (bez známé kvality a vydatnosti); systém vyhovuje Krapice 30% zásobeno z vodovou ve správě Pozemkového fondu, bližší údaje o vodovodu nejsou k dispozici, 70% tvoří vlastní zdroje s dostatečnou vydatností; kvalitu neznáme; není navrženo nic, neboť nejsou známy údaje o vodovodu Žirovice vodovod Nebanice, odbočkou z řadu VDJ Antonínova Výšina - Milhostov; lokalita Seníky je z většiny zásobena z domovních studní - vydatnost dostatečná, kvalita nevyhovuje, zbytek zásobování je zajištěn z vodovodu Nebanice odbočkou z VDJ Ant. Výšina do VDJ Skalná; systém se nebude měnit Cheb - chebský vodovod se třemi zdroji: 1) úpravna vody Nebanice, 2) prameniště Bavory, 3) vrt v Jindřichově; zásobování je prováděno ve třech tlakových pásmech: dolní takové pásmo (430 - 440 mn.m.), takové pásmo Jan (440 - 470 m n.m.) , tlak. pásmo Anna (470 - 490 m n.m.); velké úniky vody vyvolávají nutnost rekonstrukce, je uvažováno také s dostavbou; zásobování lokality Švédský vrch je rozdělena pouze do dvou tlakových pásem Bříza - část zásobování domovními studnami bez známé vydatnosti a kvality, část z vodovodu Cetnov, jehož zdrojem jsou tři prameniště Cetnov, vydatnost pramenišť 0,29l/s. Kvalita nevyhovuje. Navrhuje se napojení na vodovod Nebanice. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

50/130


Cetnov z větší části domovní studny bez známé vydatnosti a kvality, část zásobena z vodovodu Cetnov. Navrhuje se napojení s obcí Bříza na vodovod Nebanice. Dolní Dvory - ze stejného zdroje jako Cheb, systém se nebude měnit Dřenice zásobena z domovních studní s dostatečnou vydatností, neznámou kvalitou; navrhuje se zásobovat ze skupinového vodovodu Nebanice Háje - částečně zásobena ze skupinového vodovodu jako Cheb, částečně z domovních studní, v JZ části je soukromý vodovod – zdrojem vody je studna Qmax 4l/s; systém se nebude měnit Horní Dvory - vodovod provozovaný OCTUS s.r.o. Cheb, zdrojem jsou zářezy (H = 5l/s); zásobování se nebude měnit Hradiště většina ze stejného zdroje jako Cheb, systém se nebude měnit; zbytek domovní studny s neznámou vydatností a kvalitou; navrhuje se dostavba vodovodní sítě St. Hrozňatov částečně z vodovodu CHEVAK, a.s. se dvěma zdroji – prameniště v lese a trubní vrtaná studna, část Nový Hrozňatov z vodovodu CHETES,s.r.o. – zdroj prameniště s jímacími studnami Q = 0,25l/s; část z domovních studní; navrhuje se dostavět nový vodojem ke stávajícímu ve St.Hrozňatově; vzhledem k velkým únikům vody z potrubí je nutná rekonstrukce (po r.2015) Chvoječná - ze skupinového vodovodu Nebanice; systém se nebude měnit Jindřichov - ze skupinového vodovodu Nebanice; chaty a chalupy z domovních studní – neznámá vydatnost ani kvalita; pro nově rekonstruovanou úpravnu vody Nebanice s kapacitou 550 l/s je využíván vrt Jindřichov s vydatností Qprům=8,74 l/s, který je připojený na výtlačný řad; návrh do budoucna – snížit tlak v zásobním pásmu a provést dostavbu vodovodní sítě vč. rekonstrukce cca 1,5 km řadů (po r.2015) Klest - z vodovodu pro veřejnou potřebu (VDJ Amerika); navrhuje se připojení na nebanický skupinový vodovod Loužek z výtlačného řadu skupinového vodovodu Nebanice různě propojenými přípojkami v majetku Pozemkového fondu; navrhuje se výstavba vodovodu (po r.2015) Pelhřimov - z vodovodu zemědělského družstva Statek Cheb, jehož zdrojem je studna o vydatnosti 0,4l/s. Kvalita neznámá; systém se nebude měnit, uvažuje se s dostavbou vodovodní sítě Podhoří z větší části rekreační osada zásobená z domovních studní, vydatnost a kvalita neznámá; existuje jímací systém prameniště Podhoří původně využívaný pro město Cheb (ve správě CHEVAK, a.s.) – čtyři části: Liebenek 10-12l/s, nepojmenované prameniště 4l/s, Pod Zelenou horou 4-6l/s, Křížový Kámen 3l/s, celková vydatnost 22-25l/s; kvalita dobrá – kyselá, měkká s nízkou mineralizací, bakteriologické ukazatele jen mírně překračují zákonné hodnoty; výhledově se navrhuje zásobovat z prameniště Podhoří (po r.2015) Podhrad – většina ze skupinového vodovodu Nebanice; zbytek domovní studny – neznámá vydatnost ani kvalita; systém se nebude měnit; v budoucnu se uvažuje v obci s dostavbou vodovodní sítě Tršnice ze skupin. vodovodu Nebanice; systém se nebude měnit; pro snížení tlaku v zásobním pásmu se doporučuje osadit redukci Skalka z veřejného vodovodu ve správě CHEVAK, a.s. – zdrojem je kopaná studna s vydatností 0,12l/s; kvalita nevyhovuje; navrhuje se připojení na skupin. vodovod Nebanice Kateřina z domovních studní s neznámou vydatností a kvalitou; systém se nebude měnit Starý Rybník - ze skupin. vodovodu Nebanice; systém se nebude měnit Třebeň ze skupin. vodovodu Nebanice odbočkou z řadu VDJ Ant. Výšina - Milhostov; systém se nebude měnit; pro snížení tlaku v zásobním pásmu se doporučuje osadit redukci; dříve sloužilo prameniště Milhostov se čtyřmi jímacími zářezy (z důvodu kvality vody odstaveno); systém se nebude měnit; vzhledem k velkým únikům z potrubí je nutná rekonstrukce, v obci je uvažováno s dostavbou vodovod. Sítě Doubí -ze skupin. vodovodu Nebanice; vlastní vodovodní síť je již dožitá a je ve správě obce; systém se nezmění, je zapotřebí osadit redukci pro snížení tlaku v zásobním pásmu, výhledově nový přívodní řad a rekonstrukce vodovodní sítě Dvorek ze skupin. vodovodu Nebanice; dříve sloužilo prameniště Milhostov (viz Třebeň); rozvodná síť je ve správě obce; systém se měnit nebude; doporučuje se osadit redukci pro snížení tlaku v zásobním pásmu Horní Ves - zásobování dtto; uvažuje se s dostavbou vodovodní sítě; doporučuje se redukce – dtto Chocovice - z domovních studní – v budoucnu zůstane stejný systém (individuální zdroje) Lesina dtto Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

51/130


Lesinka ze skupin. vodovodu Nebanice; dříve sloužilo prameniště Milhostov (viz Třebeň); systém se nebude měnit Nový Drahov dtto Povodí dtto; počítá se pouze s rozšiřováním stávající sítě Vokov z domovních studní – v budoucnu zůstane stejný systém (individuální zdroje) Velký Luh - z ATS Velký Luh (Q = 1l/s), zdroj – úpravna Nebanice; systém se nebude měnit, počítá se pouze s rozšiřováním stávající sítě Libá - z větší části z vodovodu pro veřejnou potřebu se zdrojem 3 vrty: HV3 (JZ část obce), HV5 a HV6 (SZ část obce); kvalita nevyhovuje (vrt HV3 vykazuje vysoký obsah radonu Rn222 = 300Bq/l, zbylé dva vrty překračují hodnoty v bakteriích); úpravna vody má kapacitu Qmax 3,5l/s; zbytek z domovních studní; obec je rozdělena na dvě tlaková pásma; systém se nebude měnit, je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě Hůrka z vodovodu ve správě obce Libá – zdrojem je vrt 3,5l/s, kvalita nevyhovuje; navrhuje se zásobování z obce Libá – návrh přiváděcího řadu Libá – Hůrka; bude provedena rekonstrukce stávajících řadů Luby - z vodovodu pro veřejnou potřebu ve správě CHEVAK, a.s. – tři zdroje podzemní vody: prameniště Luby se studnami A,B,C,D a dvěma jímacími řezy o celk. Qprům = 2,8l/s, studna E s Qprům = 0,87l/s, studna F s Qprům. 0,51l/s; existují tři vodojemy; uvažuje se s dostavbou; vzhledem k velkým únikům z potrubí je nutná rekonstrukce, je navržena nová úpravna Konkrétní extrémy a výjimky zdrojů vod Extrémy v oblasti vodních zdrojů nejsou zaznamenány. Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu (vyhl.č. 252/2004 Sb.) nepovažujeme za extrém ani výjimku. Jedná se spíš o problém menších obcí např. Podlesí, Salajna atd. kde vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu se předpokládá zásobování z individuálních zdrojů, popř. investice do vodovodní sítě až po r.2015. Výjimkou ve smyslu důležitosti je úpravna vody Nebanice se svými zdroji pitné vody. Její význam je místní. Výjimkou je prameniště Podhoří, které není v současné době využíváno a které kvalitou své vody dokládá velmi dobrou funkci vzrostlého lesa. Bohužel nejsou výjimkou velké úniky vody z potrubí, které vyžadují rekonstrukci. V případě Františkových Lázní je tato rekonstrukce ztížena ochranou pramenů. Další bohužel se týká dožilých vodovodních sítí – případ Doubí. CHEVAK, a.s. tuto síť nepřevezme, a proto její opravy představují zátěž pro obec.

b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Ochranná pásma vodních zdrojů Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice


Území obce (ha)

OP pitné vody (počet)


%z území obce

49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79

51 5 0 10 0 2 3 15 1 1 0

4774,37 115,99

2,81

1132,15

11,77

8,15 2244,22 134,67 2,35 35,36

0,31 49,06 4,39 0,13 1,8

verze 2.2010

OP léčivých zdrojů (počet)


%z území obce

47 4 4 5 2 2 5 1 3 3 1

39057,9 4126,73 2568,41 6312,86 1408,27 2128,54 3931,96 283,52 1769,75 1189,52 944,79

100 100 65,61 100 79,7 85,95 9,24 99,98 60,68 100

52/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb

4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1

3 0 1 0 3 0 6 0 1 0 0

679,83

15,55

263,23

25,41

66,03

6,11

91,98

3,92

0,41

0,07

2365,73

2,43

227,35

1 1 2 1 1 2 2 3 1 1 2

3072,47 1244,96 1035,73 1505,82 244,09 695,58 2342,76 2171,23 611,07 450,91 1018,93

2,24

1859,9

70,29 99,03 100 78,12 22,57 100 99,97 100 99,96 100 99,98


3.3.

Hygiena životního prostředí

A.


Stav a vývoj hygieny životního prostředí Současný stav hygieny životního prostředí se jeví jako přijatelný. Na stav hygieny životního prostředí má kladný účinek mírně podprůměrná hustota osídlení řešeného území vůči celku, České republice. Hustota osídlení v řešeném území je 102 obyvatel/km2, zatímco průměr v ČR je 130 obyvatel/km2. Stav hygieny životního prostředí také souvisí s poklesem dálkových imisí, jejichž snížení je přímým důsledkem využívání moderních technologií v průmyslových odvětvích a spalovacích procesech. Odkanalizování obcí v rámci ORP Cheb je přes 80%. Vzhledem k nepřítomnosti těžkého průmyslu je akustická zátěž prostředí také přijatelná. Výrobní závody, těžební zařízení, doprava a rekreační aktivity přítomné na území ORP Cheb jsou zdrojem mírné akustické zátěže. Vzhledem ke geologickému podloží území ORP Cheb je na většině území nízká až přechodná kategorie indexu radonového znečištění. V rámci ORP Cheb byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem zmapovat co největší počet budov se zvýšeným obsahem Rn. Mezi slabší stránky hygieny životního prostředí patří plynofikace obcí v rámci ORP Cheb. Plynofikováno je méně než 50% obcí. Přes značný počet odkanalizovaných obcí je mírnou zátěží vypouštění odpadních vod ze septiků a jímek do místních vodotečí či stojatých vod. Vlivem dopravy jsou mírně překročeny roční limity pro benzo(a)pyren. Ojedinělý je výskyt lokálních starých ekologických zátěží, vesměs s nízkým stupněm ohrožení hygieny životního prostředí. Do příležitostí pro příznivou změnu hygieny životního prostředí můžeme zařadit dostavbu a případnou rekonstrukci oddílně kanalizace v rámci řešeného území. S tím související minimalizaci počtu septiků a následné svedení odpadních vod do ČOV. Další možností pro snížení zátěže hygieny životního prostředí je zkvalitnění emisí z lokálních topenišť. Spolu s výše uvedenými příležitostmi na území ORP Cheb je nutné vést veřejný dialog s občany řešeného území na daná témata, rušení septiků a jímek na odpadní vody, změna topných médií. Jednotlivé ohlašovatele do integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ) včetně sousedního území (např. elektrárna Tisová) za rok 2007 viz Příloha č.6. Konkrétní extrémy a výjimky Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. Extrémy v oblasti hygieny životního prostředí nejsou známy. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

53/130


Za klimatické výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých průměrů. Za výjimky z hlediska nedodržování kvality ovzduší je možné považovat liniové zdroje znečišťování - hlavní dopravní tahy, a sídla s převahou domácích topenišť na tuhá paliva. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací a motivace občanů k využití plynofikace. Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Výjimka z hlediska překračování hygienických limitů pro hluk je v Horních Lomanech - jedná se o rozhodnutí KHS ze dne 25.5.2006 č.j. KV/2168/2006/MV/Sir;Br, v němž došlo k povolení časově omezeného provozování komunikací I. tříd v karlovarském kraji, a to v úseku 0,4 až 0,6 km do 31.12.2011. Další výjimka udělená stejným povolením je pro lokalitu Leinbruk - silnice č.I/21 v úseku 42,8 až 43,2 km. Výjimka v této lokalitě má trvání 31.12.2012. Silnice zahrnutá do výpočtu hlukových hladin je silnice R6, I/21 (viz portal.gov.cz). Jako výjimečné z hlediska radonového indexu je možné považovat zvýšené hodnoty radonu v jednom z vrtů sloužících k zásobování pitnou vodou obec Libá, což odpovídá geologickému podloží smrčinská žula. Obdobné hodnoty lze očekávat i v místech žandovského žulového masivu.

B.


Hygiena životního prostředí název jevu


zpracovatel dat

vybraný jev



KÚ KK

x

KÚ KK

x

KÚ KK

x

číslo jevu

A_044

A_046


A_049


A_064

staré zátěže území a kontaminované plochy

staré zátěže území a kontaminované plochy

KÚ KK, ÚÚP Cheb

x

A_065

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

KÚ KK

x

A_084

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s nebezpečnými látkami

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s nebezpečnými látkami

KÚ KK

A_085

skládka včetně ochranného pásma

skládka, OP

KÚ KK, ÚÚP Cheb

x

A_086

spalovna včetně ochranného pásma

spalovna, OP

KÚ KK, ÚÚP Cheb

x

A_087

zařízení na odstraňování nebezpečného včetně ochranného pásma

zařízení na odstraňování nebezpečného, jiné zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadu, OP

KÚ KK, ÚÚP Cheb

x

A_114

jiná ochranná pásma

A_126

radonové riziko

PHO- pásmo hygienické ochrany, jiná OP radonový index, tektonické linie

KÚ KK, ÚÚP Cheb KÚ KK

A_045


chráněná oblast přirozené akumulace vod vodohospodářsky zranitelná oblast povodí toků 1., 2., 3. a 4 řádu, rozvodnice toků 1., 2., 3. a 4 řádu

verze 2.2010

KÚ KK

x x

54/130


A_132

hygiena prostředí

inverzní území, izofona hluku z dopravy, z výrobních provozů, území ekologických rizik, zdroj znečištění REZZO

KÚ KK, ÚÚP Cheb

x


3.3.1.

Klimatické podmínky

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj klimatických podmínek Klimatické podmínky jsou ovlivňovány převažujícím západním prouděním vzduchu, které přináší od Atlantického oceánu vlhký vzduch a časté vodní srážky. Převládá zde vliv přímořského podnebí. Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu dosáhla 31,5 °C a nejnižší denní minimální teplota vzduchu byla -10,5. °C. Území ORP Cheb zasahuje do tří klimatických regionů, klasifikace dle Quitta, 1971. Jedná se o klimatické regiony MT 3, MT 4 a CH 7. Charakteristika MT 3: počet letních dnů: 20-30 počet mrazivých dnů: 130-160 počet ledových dnů: 40-50 počet dnů se srážkami alespoň 1mm/m2:110-120 srážkový úhrn ve vegetačním období: 350-450 mm/m2 počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-100 Charakteristika MT 4: počet letních dnů: 20-30 počet mrazivých dnů: 110-130 počet ledových dnů: 40-50 počet dnů se srážkami alespoň 1mm/m2:110-120 srážkový úhrn ve vegetačním období: 350-450 mm/m2 počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-80 Charakteristika CH 7: počet letních dnů: 10-30 počet mrazivých dnů: 140-160 počet ledových dnů: 50-60 počet dnů se srážkami alespoň 1mm/m2:120-130 srážkový úhrn ve vegetačním období: 500-600 mm/m2 počet dnů se sněhovou pokrývkou: 100-120 K vývoji území pod vlivem klimatických podmínek nemáme dostatek podkladů, jelikož pravidelná meteorologická měření jsou v rámci ČR systematicky sbírána od roku 1752, a to v pražském Klementinu. V Chebu se sledováním počasí zabývá ČHMÚ v meteorologické stanici, která se nachází na adrese Maškovská 2421. Tato meteorologická stanice zaznamenává údaje o počasí nepřetržitě od roku 1954. Na základě údajů z takto krátkého období, z hlediska možnosti ovlivnění klimatu, není možné předjímat vývoj území vlivem klimatu. Klima v řešeném území prostě bude. Konkrétní extrémy a výjimky klimatických podmínek Extrém není znám, za výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých průměrů. V letošním roce je např. poněkud sušší a teplejší počasí, nicméně tyto výjimky byly a budou a s ohledem na dobu, po kterou je sledováno počasí (258 let), se domníváme, že tyto výkyvy nelze popisovat jako klimatické změny.



verze 2.2010

55/130


(Hygiena životního prostředí) Kllimatické údaje, klimatické regiony Obec

Klimatická oblast

průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Průměrná nadmořská výška (mnm)

CH7;MT3;MT4;MT7 MT7 MT4;MT7 MT7 MT4;MT7 CH7;MT3;MT4;MT7 CH7;MT3;MT4 MT7 CH7;MT3;MT7 MT7 MT3;MT4;MT7 MT7 MT7 MT3;MT4;MT7 MT4;MT7 MT4;MT7 MT4;MT7 MT7 MT7 MT4;MT7 MT4;MT7

540 442 459 473 508 506 518 441 462 423 486 422 445 499 468 515 465 439 445 487 518 474,33

Průměrná roční teplota (°C)

Roční úhrn srážek (mm)

8,5

731,4

Dní s teplotní inverzí (počet)


3.3.2.

Ovzduší

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj ovzduší Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší: MŽP, MZ, ČIŽP, Česká obchodní inspekce (ČOI), celní úřady, kraje (Krajský úřad Karlovarského kraje), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (MěÚ Cheb), obce. MŽP vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země a na těchto úsecích řídí výkon státní správy. Znečištění ovzduší je sledováno v rámci tzv. zón (aglomerací). Cheb a jeho územní jednotky Bříza, Cetnov, Dolní Dvory, Dřenice, Háje, Horní Dvory, Hradiště, Hrozňatov, Cheb, Chvoječná, Jindřichov, Klest, Loužek, Pelhřimov, Podhoří, Podhrad, Skalka, Střížav, Tršnice leží v Karlovarské aglomeraci, která je na základě dat za rok 2006 charakterizována následujícím: došlo k překročení cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví na 3,7% aglomerace. Došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro troposférický ozon na 80,1% plochy aglomerace. Podrobnější údaje (nejmenší správní jednotka byla stanovena jako správní území stavebního úřadu) viz Sdělení č.9 odboru ochrany ovzduší MŽP v tabulkové podobě, z níž je zřejmé, že území Chebu, Františkových Lázní a Lubů jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví na 5,9 % území v Chebu, 2,5 % ve Františkových Lázních a 2 % v Lubech. Benzo(a)pyren je látka produkovaná zejména automobily, je obsažena ve výfukových plynech. Ovšem Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

56/130


automobilová doprava není jeho jediným zdrojem. Tato látka vzniká také jako vedlejší produkt při spalovacím procesu – hoření uhlí, olejů, dřeva a odpadu. Souvisí s výrobou železa, oceli, hliníku, koksu, dehtu a sazí v zastaralých technologiích. Dále došlo k překročení ročního imisního limitu u NO2 na 0,4 % území. NO2 je také produktem rozšiřující se silniční dopravy, vzniká ve spalovacích motorech oxidací vzdušného dusíku za vysokých teplot. Znečišťování ovzduší je v rámci ORP Cheb sledováno ve dvou stanicích. Jedna se nachází v jihojihozápadní části obce Cheb, v ulici Mírová. Tuto stanici v rámci státní imisní sítě provozuje ČHMÚ a sleduje následující ukazatele znečišťování ovzduší: SO2, NO, NO2, NOx a PM10. Mimo tyto ukazatele stavu znečištění ovzduší stanice zaznamenává údaje o síle a směru větru, atmosférický tlak, relativní vlhkost vzduchu, teplotu a intenzitu slunečního svitu. Druhá měřící stanice se nachází taktéž v Chebu v ulici Pražská, což je severovýchodní část obce. Stanice v ulici Pražská má za cíl sledovat pouze hodnoty NO2 a PM10. Na webových stránkách města Cheb jsou k dispozici výsledky měření ze stanice v ulici Pražská. Dále uvádíme závěr z měření uskutečněného v období srpen 2008 - leden 2009 centrem RECETOX, Masarykova Universita Brno: Odběrné místo v Chebu bylo vybráno v ul. Mírová – předměstská pozaďová stanice, jako referenční lokality byly zahrnuty Košetice – venkovská pozaďová stanice a Praha Libuš – běžné městské pozadí. Sledované látky byly vybrány s ohledem na platnou legislativu. Jde o persistentní organické polutanty (POP) např. PAH (polyaromatické uhlovodíky), PCB (polychlorované bifenyly), OCP (organochlorové pesticidy) a další.

Pětiměsíční studie zatížení Karlovarského kraje POP neprokázala zásadní problémy na žádné ze sledovaných lokalit. Obecně lze konstatovat, že pro většinu sledovaných látek byly nejvýznamnější koncentrace detekovány v průmyslových zónách a nejnižší na pozaďových lokalitách, nicméně mezi hladinami atmosférických POP naměřenými na 5 sledovaných a 2 referenčních lokalitách není extrémní rozdíl. Sdělení č. 9 odboru ochrany ovzduší MŽP - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2006; Zdroj

j: Věstník MŽP č.4/2008


verze 2.2010

57/130


Velké zdroje znečišťování ovzduší na základě dat. Zdroj www.chmi.cz (Zdroje znečišťování za rok 2007 Okres: Cheb) Organizace

Provozovna

tuhé emise [t/rok]

oxid siřičitý [t/rok]

oxidy dusíku [t/rok]

oxid uhelnatý [t/rok]

org. látky (OC) vyjádřené jako celkový org. uhlík (TOC) [t/rok]

Františkolázeňská výtopna, s.r.o.

výtopna Františkovy Lázně

4,99035

170,94034

57,34296

60,38175

3,95042

Sokolovské strojírny a.s.

divize Cheb

0,80688

19,39000

5,31000

0,64000

3,73525

TEREA Cheb s.r.o.

výtopna Nemocnice

0,04607

0,01579

2,81755

0,44240

0,23741

TEREA Cheb s.r.o.

výtopna Skalka

0,09333

0,02797

6,00221

2,39091

0,35251

TEREA Cheb s.r.o.

výtopna Zlatý vrch - Slavice

0,04251

0,01296

2,23962

0,37264

0,26986

Emise hlavních znečišťujících látek REZZO 1-3 souhrnně pro rok 2008 (nezahrnují emise VOC a NH3 z nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel a chovů hospodářských zvířat) v okresech Karlovarského kraje, zdroj www.chmi.cz Okres

TZL [t/rok] 231,9 280,0 732,5

Cheb Karlovy Vary Sokolov

SO2 [t/rok] 668,0 880,0 8 305,7

NOx [t/rok] 250,6 368,0 8 073,7

CO [t/rok] 980,2 1 264,1 1 719,2

VOC [t/rok] 257,4 299,8 862,7

NH3 [t/rok] 233,1 73,2 26,1

Konkrétní extrémy a výjimky ovzduší Extrém není znám, za výjimky je možné považovat liniové zdroje znečišťování - hlavní dopravní tahy, a sídla s převahou domácích topenišť na tuhá paliva. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací a motivace občanů k využití plynofikace. Běžná je aktivita zastupitelstev při posuzování záměrů v rámci tzv. EIA (dle zák. č.100/2001 Sb.). Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné.


3.3.3.

Odpady

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj odpadového hospodářství Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají MŽP, MZ MZe, ČIŽP, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, celní úřady, Policie ČR, orgány ochrany veřejného zdraví, krajské úřady (Krajský úřad Karlovarského kraje), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (MěÚ Cheb), obce (MěÚ Cheb). MŽP je ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství.


verze 2.2010

58/130


Černé skládky se na území nenachází. V místech, kde byly divoké skládky likvidovány nebo v místech, která svádí k nelegálnímu ukládání odpadu jsou umístěny výstražné tabule s upozorněním na sankce v případě ukládání odpadu. V současné době je odpadové hospodaření řešeno dostatečně a uspokojivě - sběrným dvorem, sběrnou surovin, existuje svoz NO, velkoobjemných odpadů, rostlinného odpadu apod. Z hlediska osvěty obyvatel je nakládání s odpadem řešeno velmi dobře. Odpadové hospodářství je zveřejněno na webových stránkách obce Cheb a motivuje k separaci odpadu - nakládání s odpady je doporučeno řešit odděleně: využitelné složky odpadu (papír, plast, sklo a nápojové kartony), který patří do kontejnerů na tříděný odpad. Další využitelný odpad (železo, barevné kovy, papír či akumulátorové baterie) je doporučeno odevzdávat do sběren surovin, či do sběrných dvorů. Konkrétní extrémy a výjimky v odpadovém hospodářství Extrémy ani výjimky nejsou známy.

b) Data o stavu a vývoji území (Hygiena životního prostředí) Staré ekologické zátěže Zátěž

Míra rizika

Prostorový rozsah rizik

Benzina s.r.o. ČSPHM Fr.Lázně Dubina Hněvín Chocovice KEMAT spol. s r.o. Krásná Lípa Lomany - u pískovny Luby - Horka Maškov - ČD Cheb Rokle Sábovna skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS skládka dle ČGS Skládka Dolní Žandov Skládka Doubrava Skládka Hluboká Skládka Horní Luby Skládka Milhostov Skládka Mokřina Skládka Mostov Skládka Podhrad

5-žádné 3-střední 4-nízké 2-vysoké 1-extrémní 4-nízké 3-střední 4-nízké 2-vysoké 4-nízké 4-nízké

x 4-bodové 4-bodové 3-lokální 3-lokální 4-bodové 4-bodové 3-lokální 4-bodové 4-bodové 4-bodové

3-střední 3-střední 4-nízké 4-nízké 3-střední 4-nízké 2-vysoké 3-střední

4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové


verze 2.2010

Dotčené obce Františkovy Lázně Libá Nebanice Třebeň Skalná Cheb Františkovy Lázně Nový Kostel Cheb Cheb Cheb Lipová Lipová Třebeň Dolní Žandov Třebeň Třebeň Nový Kostel Cheb Cheb Cheb Dolní Žandov Lipová Milhostov Luby Milhostov Milíkov Cheb Cheb

59/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Skládka Starý Rybník Slapanský les Stamoza Šneky Vlčí vrch Za nádražím, Švédský vrch ZČE a.s. Cheb ZČE a.s. Jindřichov ZČP a.s. rozvodna Frant.Lázně ZČP a.s. závod Cheb Žírovice celkem v ORP Cheb

4-nízké 4-nízké 3-střední 4-nízké 4-nízké 3-střední 3-střední 5-žádné 4-nízké 3-střední 2-vysoké

4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové x 3-lokální 3-lokální 3-lokální

Skalná Cheb Cheb Plesná Cheb Třebeň Cheb Cheb Františkovy Lázně Cheb Františkovy Lázně zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.3.4.

Hluk a vibrace

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj hluku a vibrací Výrazným zdrojem hluku nejen pro místní občany je lom a úpravna Slapany. Tento provoz splňuje hygienické limity, ovšem za "vhodných" meteorologických podmínek je slyšet i v centru Chebu. Obdobně je tomu s lomem ve svahu vrchu Blatná v obci Libá, jenž je navíc kombinován s přepravou suroviny nákladními automobily přes "náves". Již mírnějším představitelem hluku z těžby je hornická činnost na Skalensku - těžba jílů a sklářských písků vč. úpravy. Tento typ suroviny nevyžaduje trhací práce a ani drcení jílu není hlučné v porovnání s kamenolomy. Největší hlučnost tedy představuje přepravy vytěžené suroviny. Obdobně je tomu i s pískovnami - ani jedna z nich nevyžaduje trhací práce, třídění písků je relativně tiché. Dalším výrazným zdrojem hluku je liniová přeprava - automobilová a železniční. Protihlukové bariéry podél železničních tratí jsou t.č. ve výstavbě. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací. Významný hluk je rovněž spojen s bouracími a stavebními pracemi, ovšem tento hluk obtěžuje pouze krátkodobě a pouze své nejbližší okolí. Nikdo nepochybuje o vlivu hluku strojů a zařízení na lidský organismus v jejich blízkosti, který je často na hranici únosnosti. Z tohoto důvodu se tomuto problému věnuje poměrně přísně naše legislativa. Pro představu hlučnosti uvádíme následující tabulku a tyto údaje: základní hladina hygienického limitu ve dne 50 dB základní hladina hygienického limitu v noci 40 dB práh slyšitelnosti cca 20 dB hlasitý hovor cca 50 dB rušná silnice cca 80 dB hluk tryskového letadla poblíž zdroje cca 130 dB diskotéky cca 110 dB vjem bolesti od 130 dB rozdíl 80 dB a 83 dB je subjektivně vnímán jako dvojnásobný (funkce zvuku není lineární) Konkrétní extrémy a výjimky v oblasti hluku a vibrací Extrémy nejsou známy. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

60/130


Výjimka je v Horních Lomanech - jedná se o rozhodnutí KHS ze dne 25.5.2006 č.j. KV/2168/2006/MV/Sir;Br, v němž došlo k povolení časově omezeného provozování komunikací I. tříd v karlovarském kraji, a to v úseku na silnici I/64 v úseku 0,4 až 0,6 km do 31.12.2011. Další výjimka udělená stejným povolením je pro lokalitu Leinbruk - silnice č.I/21 v úseku 42,8 až 43,2 km. Výjimka v této lokalitě má trvání 31.12.2012. Silnice zahrnutá do výpočtu hlukových hladin je silnice R6, I/21 (viz portal.gov.cz). V hlukové mapě železnic není území ORP Cheb zahrnuto.

3.3.5.

Radonové riziko

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj z hlediska radonového rizika Mapa radonového indexu geologického podloží vychází z výsledků získaných v rámci Radonového programu České republiky. Tento program je realizován od r. 1990 a je řízen Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední v nehomogenních kvartérních sedimentech). Převažující radonový index geologické jednotky je stanoven na základě statistického zhodnocení 8700 měřených ploch v terénu (15 bodů na každé ploše). Kategorie v zájmovém území jsou všechny. Vysoká kategorie je v místech smrčinské a žandovské žuly. Většina území však leží v chebské pánvi, která se vyznačuje přechodným a nízkým indexem. Konkrétní extrémy a výjimky z hlediska radonového rizika

Extrémy ani výjimky nejsou známy. Jako výjimečné je možné považovat zvýšené hodnoty radonu v jednom z vrtů sloužících k zásobování pitnou vodou obec Libá, což odpovídá geologickému podloží - smrčinská žula. Obdobné překračování lze očekávat i v místech žandovského žulového masivu. b) Data o stavu a vývoji území

3.4.

Ochrana přírody a krajiny

A.


Stav a vývoj Biogeografická specifikace: Zájmové území spadá do bioregionu Chebsko-Sokolovského 1.26, tvořeného převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti. Významná pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. V Chebsko-Sokolovském bioregionu vegetačně převažuje dubo-jehličnatá varianta 4.vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku na nichž se objevují i dubohabřiny (CULEK A KOL.1996). Konkrétní extrémy a výjimky Kritická místa pro tah obojživelníků: Skalná - 10 přejetých jedinců na křižovatce směrů ze Starého Rybníka a z Vonšova; Luby - 10 přejetých jedinců v k.ú. Božetín. Rybí přechod není v zájmovém území žádný (nejbližší Kynšperk). Do JV části území zasahuje ochranná zóna CHKO Slavkovský les. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

61/130


Není evidována žádná ptačí oblast (lokality NATURA) a jsou evidovány tyto Evropsky významné lokality - lokalita Soos, U sedmi rybníků (k.ú. Vojtanov), Mechové údolí (k.ú. Brtná u Dolního Žandova), Ramena Ohře. Za výjimky považujeme místa krajinného rázu, která jsou něčím specifická - např. Cheb a jeho význam pro celé Chebsko, jenž se odráží v místní kulturní krajině, Františkovy Lázně, Libá, rekreační oblasti Skalka a Jesenice, údolí Ohře, Skalenská oblast. Za výjimky dále považuje dominanty - např. nebanické silo, větrné elektrárny ve svahu nad Novým Kostelem, vysílač Zelená hora a rozhledny. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B.


Ochrana přírody a krajiny název jevu


zpracovatel dat

A_017

oblast krajinného rázu a její charakteristika

oblast krajinného rázu

KÚ KK

A_018

místo krajinného rázu a její charakteristika

místo krajinného rázu

KÚ KK

číslo jevu

A_021

interakční prvek, místní biokoridor, místní biocentrum, regionální územní systém ekologické stability biokoridor, regionální biocentrum, nadregionální biokoridor, nadregionální biocentrum

vybraný jev

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_022

významný krajinný prvek registrovaný

významný krajinný prvek registrovaný

ÚUP Cheb

x

A_023

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

ÚUP Cheb

x

přechodně chráněná plocha národní park včetně ochranného pásma

přechodně chráněná plocha národní park, I.-III. zóna národního parku, OP

ÚUP Cheb

x

A_026

chráněná krajinná oblast včetně ochranného pásma

CHKO, I.-IV. zóna CHKO, OP

KÚ KK

x

A_027

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

národní přírodní rezervace, OP

KÚ KK

x

A_028

přírodní rezervace včetně ochranného pásma

přírodní rezervace, OP

KÚ KK

x

národní přírodní památka, OP

KÚ KK

přírodní park

KÚ KK

přírodní památka, OP

KÚ KK

A_024 A_025

A_029 A_030 A_031

národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma

KÚ KK

A_032

památný strom včetně ochranného pásma

památný strom, OP

KÚ KK

A_033

biosférická rezervace UNESC, Geopark UNESCO

biosférická rezervace UNESC, Geopark UNESCO

KÚ KK


verze 2.2010

x

x

62/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblasti

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblasti

A_036

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

A_042

hranice biochor

hranice biochor

A_121

plochy rekultivací

plochy rekultivací

A_138

plochy zeleně

plochy krajinné a sídelní zeleně

A_034 A_035

KÚ KK

x

KÚ KK

x

KÚ KK KÚ KK ÚUP Cheb, projektant ÚPD ÚUP Cheb, projektant ÚPD

x x

x


3.4.1.

Chráněná území

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj chráněných území Ve správním území Chebu byly vyhlášeny dvě přechodně chráněné plochy (PCHP): 24.1 PCHP Strouha a 24.2 PCHP Malá Jesenice. PCHP Strouha, k.ú. Háje u Chebu, rozloha 1,36 ha, vyhlášena r. 1998 (do 2008). Biotop unikátní populace bílé formy skokana menšího. 8.6.2009 znovu vyhlášena PCHP na základě faunistického průzkumu z r.2007, kdy byl zaznamenán výskyt skokana krátkonohého (též nazýván menší) vč. jeho unikátní bílé formy a populace dalších obojživelníků (skokan ostronosý, čolek horský, čolek obecný, skokan zelený a ropucha obecná). PCHP Strouha se rozkládá na č.p.p. 1161, 1162, 1163 a 1164 v k.ú. Háje u Chebu, na vodním toku Strouha, č.h.p. 1-13-01-056 (pozemky vlastní ČR, spravuje Lesy ČR s.p.). Ochrana spočívá v zabezpečení vodní plochy a před rybochovnými účely. PCHP Malá Jesenice, k.ú. Dřenice, rozloha 12,48, vyhlášena r. 1998 na opakované období - dobu hnízdění. Hnízdiště ohrožených druhů ptactva. PCHP Malá Jesenice se nachází na č.p.p.771/1 k.ú. Dřenice. 8.6.2009 znovu vyhlášena PCHP na základě faunistického průzkumu z r.2007, kdy byl zaznamenán výskyt skokana ostronosého, škeble rybničné, čolka horského, skokana menšího, skokana zeleného, ještěrky živorodé, bobra evropského, vydry říční, jelce jesena, ropuchy obecné, motáka pochopa, potápky roháče, potápky černokrké, potápky malé. Hranice PCHP jsou totožné s hranicí vyhlášenou v r.1998 – část parcely 771/1 (hraniční čára zátoky vytyčena v terénu pomocí čedičových kamenů 1,5 m vysokých). Ve vymezené zátoce je zákaz rybolovu v období hnízdění od 1.3. do 30.6. každoročně. PCHP je vyhlášena do r.2019. Není evidována žádná ptačí oblast (lokality NATURA) a jsou evidovány tyto Evropsky významné lokality - lokalita Soos, U sedmi rybníků (k.ú. Vojtanov), Mechové údolí (k.ú. Brtná u Dolního Žandova), Ramena Ohře (cca východní polovina toku Ohře v území), v sousedním území na JV od Dolního Žandova se nachází EVL Kladské rašeliny. Přírodní park je území sloužící k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem a stanovit omezení, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. 30.1 PP Smrčiny - Jedná se o členitou pahorkatinu, která je součástí Krušnohorské hornatiny. Charakteristická je plochým zvlněným povrchem, na okrajích jsou údolí vyhloubená četnými vodními toky. Rozloha přírodního parku je 72 km2. Na českém území mají Smrčiny rozlohu 289 km² a střední výšku 572,1 m n.m. 30.2 PP Český les - Český les je horský masiv dlouhý zhruba 80 km, který tvoří přirozenou hranici mezi Českou Republikou a Německem. Pohoří leží v západní části Plzeňského kraje a nachází se na území bývalých okresů Cheb, Tachov a Domažlice. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

63/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Po Českém ráji se členem rodiny Evropských geoparků v nejbližší době stane i Česko-bavorský geopark. Česko-bavorský geopark je ukázkovým územím s projevy stovky milionů let trvajících geologických procesů podél významné struktury tzv. oherského prolomu (riftu). Tato příkopová propadlina je geologicky nejaktivnější oblastí Českého masivu. Ačkoliv nejmohutnější geologické projevy v ní ustaly před pěti miliony let, přetrvávající tektonika, vulkanismus, vysoký tepelný tok, vývěry termálních vod i seizmická aktivita nadále lákají pozornost laiků i specialistů.

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (informace převzaty z mapového serveru AOPK): Velkoplošné chráněné území - CHKO Slavkovský les. Maloplošná chráněná území: KOD ÚSOP 1263 1900 404 1265 1259 1264 182 1893 182 1266 1262 2051 3417 3417 1262

KATEGORIE MCHÚ PR PR NPR PR PR PR OP PR NPP PR PR PR PP PP PR

NÁZEV MCHÚ Stráň u Dubiny Studna u Lužné Soos Děvín Rathsam Pomezní rybník Komorní hůrka Ztracený rybník Komorní hůrka Amerika U Sedmi rybníků Mechové údolí Těšovské pastviny Těšovské pastviny U Sedmi rybníků

ROZLOHA MCHÚ 9,9613 23,8966 221 6,5494 49,3092 1,7558 0 11,425 7,0816 58,7421 5,2943 6,6421 11,5281 11,5281 5,2943

Památné stromy - stromořadí NAZEV Alej Mostov Alej Doubrava

KOD_USOP 2546 2552

Památné stromy - solitér KOD_USOP 2544 2548 2563 2571 2569 2570 2567 2564 4692 4686

NAZEV Stříbrný javor u Komorní Hůrky Buk u zbrojnice Dub letní ve Dvorečku Dub v Jedličné Dub letní v Chlumečku Doubravský buk Chebský dub Valdštejnův dub Dub v Malé Šitboři Mostovský dub

Konkrétní extrémy a výjimky v chráněných územích Nejsou známy

b) Data o stavu a vývoji území (Ochrana přírody a krajiny) Natura 2000

Mechové údolí

Natura 2000 - EVL

Celková plocha (ha) 9,92

Ramena Ohře Soos

Natura 2000 - EVL Natura 2000 - EVL

291,15 458,76

150,88 458,76

Cheb,Nebanice, Odrava,Třebeň Křižovatka,Milhostov, Skalná,Třebeň

U sedmi rybníků

Natura 2000 - EVL

7,56

7,56

Vojtanov

Chráněné území

celkem v ORP Cheb

Typ území

Plocha v ORP (ha) 9,92

Dolní Žandov,Lipová

Dotčené obce

3440,24 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010


verze 2.2010

64/130


(Ochrana přírody a krajiny) Chráněná území přírody, NATURA 2000 Území obce Plocha (ha) CHUP (ha)

Obec

Plocha EVL (ha)

Plocha PO (ha)


% z území obce

průměr ORP v kraji 49680,4

405,68

627,12

798,19

38,9

Dolní Žandov

ORP Cheb

4126,73

4,85

5,55

7,44

0,18


2568,41

62,59

62,59

2,44

Cheb

9622,19

56,85

10,95

67,8

0,7

Křižovatka

1408,27

15,05

48,26

48,69

3,46

Libá

2670,72

26,3

26,3

0,98

Lipová

4574,87

6,2

4,37

7,37

0,16

Luby

3069,31

Milhostov

1770,11

5,71

31,91

31,91

1,8

Milíkov

1960,25

11,53

11,53

0,59

Nebanice

944,79

12,87

1,36

Nový Kostel

4371,3

Odrava

1257,15

Okrouhlá

1035,73

0

12,87

0

Plesná

1927,63

Pomezí nad Ohří

1081,33

101,16

101,16

8,05 0 0

3,98

3,98

0,37

Poustka

695,58

Skalná

2343,46

104,96

223,7

227,9

9,72

0

Třebeň

2171,23

102,37

180,79

180,95

8,33

Tuřany

611,33

0

Velký Luh

450,91

0

Vojtanov průměr obce v ORP Cheb

1019,1

5,28

7,56

7,7

0,76

2365,73

19,32

29,86

38,01

1,85


(Ochrana přírody a krajiny) Velkoplošná CHUP Typ území

Celková plocha (ha)

Plocha v ORP (ha)

Dotčené obce

chráněná krajinná oblast

61 060,17

3 312,71

Dolní Žandov, Milíkov,Tuřany

Český Les

přírodní park

17 794,64

7 470,22

Dolní Žandov,Cheb, Lipová,Milíkov, Okrouhlá

Halštrov

přírodní park

4 541,41

99,86

Kamenné Vrchy

přírodní park

3 067,47

3 060,07

Leopoldovy Hamry - (Chebská část)

přírodní park

3 877,70

3 821,88

Leopoldovy Hamry - (Sokolovská část)

přírodní park

8 900,72

2,30

Luby

3 224,60

Cheb,Libá, Pomezí nad Ohří

Chráněné území Chráněná krajinná oblast Slavkovský les

Smrčiny

přírodní park celkem v ORP Cheb

7 326,06

Vojtanov Luby,Plesná,Skalná, Velký Luh,Vojtanov Luby,Nový Kostel

61 060,17 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010


verze 2.2010

65/130


(Ochrana přírody a krajiny) Maloplošná CHUP Typ území

Celková plocha (ha)

Plocha v ORP (ha)

Dotčené obce

Amerika Děvín Komorní hůrka Lipovka Mechové údolí

PR PR NPP PR PR

58,69 6,52 7,01 1,76 6,61

58,69 6,52 7,01 1,76 6,61

Františkovy Lázně, Cheb Křižovatka,Milhostov Františkovy Lázně, Cheb Dolní Žandov Dolní Žandov,Lipová

Pomezní rybník Rathsam Soos Stráň u Dubiny Studna u Lužné Těšovské pastviny Těšovské pastviny U Sedmi rybníků U Sedmi rybníků Železná hůrka celkem v ORP Cheb

PR PR NPR PR PR PP PP PR PR NPP

1,73 49,52 221,58 9,89 23,83 3,78 7,75 3,5 1,78 2,68 406,62

1,24 49,38 221,58 9,58 23,83 3,78 7,75 3,5 1,78 2,68

Pomezí nad Ohří Cheb,Libá,Pomezí nad Ohří Křižovatka,Skalná, Třebeň Libá Františkovy Lázně, Cheb,Libá Milíkov Milíkov Vojtanov Vojtanov Lipová

Chráněné území


(Ochrana přírody a krajiny) Významné krajinné prvky registrované Obec

Území obce (ha)

Registrované VKP (počet)

Plocha registr. VKP (ha)

49680,4

14

56,82

% z území obce

průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov

4126,73


2568,41

2

1,1

Cheb

9622,19

3

0,19

Křižovatka

1408,27

Libá

2670,72

1

7,33

0,27

Lipová

4574,87

2

1,58

0,03

1

2,44

0,19

1

0,99

0,05

Luby

3069,31

Milhostov

1770,11

Milíkov

1960,25

Nebanice

944,79

Nový Kostel

4371,3

Odrava

1257,15

Okrouhlá

1035,73

Plesná

1927,63

Pomezí nad Ohří

1081,33

0,04

1

Poustka

695,58

Skalná

2343,46

Třebeň

2171,23

2

42,02

1,94

Tuřany

611,33

1

1,17

0,19

Velký Luh

450,91

Vojtanov

1019,1 průměr obce v ORP Cheb

2365,73



verze 2.2010

66/130


3.4.2.

Ekologická stabilita, USES

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj Nadřazená síť regionální a nadregionální úrovně byla stanovena v Územně technických podkladech ÚTP (1996) - viz Příloha č.6. Lokalizace prvků ÚSES nebyla v ÚTP striktně vymezena, proto je ponecháno více prostoru pro následné upřesnění prvků nadregionálního a regionálního ÚSES v rámci zpracování na úrovni lokální, a tedy s hlubší znalostí konkrétního stanoviště. V ÚTP jsou prvky různých kategorií (biocentra, biokoridory, nadregionální, regionální) popsány takto: NADREGIONÁLNÍ územní systém ekologické stability: Popis a orientační poloha prvků nadregionálního ÚSES je uvedena v Příloze č.7. NRBC jsou v daném území 2: Amerika, Soos. Až k hranici území zasahují ze sousedních prostorů další dvě NRBC: na JV Kladská a na SV Studenec. Biokoridory jsou v zájmovém území 2: K40 a K38. Ze sousedních území zasahuje ochranná zóna od K39. Až k jižní hranici území - u Dyleně přiléhá ochranná zóna K52. Nadregionální biocentra (NRBC): Reprezentativní nadregionální biocentrum reprezentuje typický soubor ekosystémů daného bioregionu a umožňuje přežití organismů k těmto ekosystémům náležejících. Unikátní nadregionální biocentrum zahrnuje významné specifické ekosystémy. Nadregionální biocentra jsou v ÚTP jednoznačně lokalizována a mají vymezeny dva typy hranic - hranici jednoznačnou a hranici k upřesnění. Hranice jednoznačná je stanovena pouze u NRBC Soos. Z důvodů reprezentativnosti mohou být do biocentra zahrnuta také náhradní společenstva, v některých případech i silně antropicky pozměněné plochy (např. orná půda), které trvalými stanovištními podmínkami odpovídají chybějícím ekosystémům.. Nadregionální biocentra lze upřesňovat jen při zachování: minimální rozlohy reprezentativního biocentra (1000 ha) plné reprezentativnosti biocentra pro příslušný bioregion hranic všech jádrových území jednoznačné hranice biocentra Upřesňováním nadregionálních biocenter rozumíme: 1. jejich převedení do měřítka zpracovávané dokumentace; 2. vylišení jádrového území nadregionálního biocentra; 3. úpravu hranice typu „k upřesnění“ u reprezentativního biocentra při zachování jeho reprezentativnosti včetně dodržení minimálního parametru 1000 ha plochy; 4. úpravu hranice unikátního biocentra s ohledem na aktuální stav ekosystémů a na rozsah území s biotickými podmínkami, které k vzniku unikátních ekosystémů vedly. Rozloha unikátních biocenter se stanoví individuálně, minimální parametr stanoven není. V rámci zpracování ÚPD nebo oborových dokumentací bude docházet k upřesňování převedením do měřítka zpracování. Ostatní způsoby upřesňování jsou vyhrazeny Ministerstvem životního prostředí pověřenému správci NR ÚSES, který postupuje podle pro tento účel schválené metodiky (Metodika dokumentace nadregionálních biocenter). Pro účel zpracování navazujících dokumentací je vhodné si vyžádat výsledky tohoto upřesňování. Nadregionální biokoridory (NRBK): Nadregionální biokoridory (NRBK) propojují nadregionální biocentra a zajišťují migraci organismů po nadregionálně významných migračních trasách. Jsou složeny z os a ochranných zón těchto os. Typy os NRBK jsou rozlišeny dle migrujících společenstev na vodní, nivní, mezofilní hájové, mezofilní bukové, teplomilné, horské a borové. Osa NRBK má prostorové parametry složeného regionálního biokoridoru příslušného typu a jsou do ní vložena regionální biocentra v maximální vzdálenosti 8 km. Cílové ekosystémy vložených biocenter odpovídají typu osy. Vodní NRBK plní zároveň funkci nadregionálního biocentra. Prostorový parametr jeho osy (šířka) je dán velikostí vodního toku, ochranná zóna se nevylišuje. Trasy os NRBK je možné upřesňovat při zachování: počtu os daného biokoridoru typu osy (tj. podmínek pro migraci daného typu společenstva) cílových ekosystémů vložených biocenter Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

67/130


-

prostorových parametrů osy (minimální šířka, maximální délka) souvislosti osy (kontinuity systému).

Upřesňováním NRBK se rozumí: Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře zóny musí být upravena (tj. obvykle zúžena) v následných dokumentacích podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability („kostra ekologické stability“) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Podpora koridorového efektu v ochranných zónách se realizuje jako zvýšený zájem příslušného orgánu ochrany přírody v tomto území, uplatňovaný v rámci platných právních předpisů. K upřesnění NRBK jsou určeny následující prvky ÚSES: 1. převedení jejich os a ochranných zón do měřítka zpracovávané dokumentace; 2. vychýlení trasy osy NRBK pokud je respektován typ osy, prostorové parametry a spojitost osy; 3. vložení regionálního biocentra do osy NRBK, pokud úpravou její trasy došlo k překročení maximální vzdálenosti vložených biocenter (8 km); 4. úprava (zúžení) ochranné zóny NRBK podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území. REGIONÁLNÍ územní systém ekologické stability (podrobněji viz Příloha č.6): V zájmovém území ORP Cheb se jedná o tyto prvky - RBC od severu k jihu a od západu k východu: Stříška, Plesná, Velký Luh, Horka, Libský les, Blatná, Kaceřovský les, Meandry Ohře, Dolnice, Trpěš, Lažanský les, Studánka, Černý rybník, Dyleň (výběžek), Zámecký park. V zájmovém území ORP Cheb se jedná o tyto prvky - RBK od severu k jihu a od západu k východu: Velký Luh - K38, Mokřiny - Velký Luh, RK987-Soos, Horka -Kaceřovský les, Libský les-státní hranice, Blatná - Libský les, Amerika - Blatná, Soos-K40, Dolnice - K40, Trpěš - K40, Libavský vrch - Studánka (výběžek), Lažanský les - Trpěš, Trpěš - Černý rybník, Studánka - Kladská, Lažanský les - Dyleň, Černý rybník - Zámecký park . Regionální biocentra (RBC): Reprezentativní regionální biocentrum reprezentuje ekosystémy typické pro daný typ biochory. Kontaktní regionální biocentrum umožňuje kontakt reprezentativních ekosystémů. Unikátní biocentrum zahrnuje významné specifické ekosystémy. Reprezentativní regionální biocentra lze upřesňovat při zachování: reprezentativnosti pro příslušný typ biochory (tj. musí být zachovány cílové ekosystémy); minimální rozlohy biocentra (dle typu cílových ekosystémů) (tj. vymezené biocentrum nesmí být menší než stanoví Rukověť). Upřesňováním regionálních biocenter rozumíme tyto úpravy prováděné při zachování obou výše uvedených základních podmínek: 1. Biocentrum vymezené (typ 10 dle databáze ÚTP) - úprava hranice biocentra; 2. Biocentrum k vymezení čili prostor pro vymezení biocentra (typ 20) a Biocentrum k založení čili prostor pro založení biocentra (typ 30) -lokalizace biocentra ve vymezeném prostoru při respektování typů biochor; 3. Biocentrum k doplnění (typ 70) - vymezení biocentra v trase osy NRBK nebo RBK při respektování: typu ekosystémů biokoridoru nebo osy, maximální vzdálenosti sousedních biocenter. Jde o biocentra v ÚTP schematicky vyjádřená grafickou značkou, která je třeba doplnit z důvodu dodržení maximální vzdálenosti mezi biocentry na biokoridoru. K jejich lokalizaci zpracovatel ÚTP neměl dostatečné informace. Regionální biokoridory (RBK): propojují regionální biocentra a zajišťují migraci organismů po regionálně významných migračních trasách. Při upřesňování regionálních biokoridorů je nutno respektovat: cílový typ ekosystémů, jejichž migraci biokoridor zajišťuje (biokoridor musí umožňovat migraci cílových typů ekosystémů biocenter, která propojuje) vhodné podmínky pro migraci (tj. zohlednit přírodní bariéry a řešit bariéry antropické) minimální parametr dle typu ekosystému (tj. biokoridor nesmí být zúžen pod minimální šíři pro danou formaci podle Rukověti) kontinuitu systému (tj. žádané propojení biocenter a maximální délku možného přerušení). Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

68/130


Upřesňováním regionálních biokoridorů rozumíme tyto úpravy prováděné při zachování čtyř výše uvedených základních podmínek: 1. Biokoridor vymezený (BKP typ 40) - úpravy hranice biokoridoru; 2. Biokoridor k vymezení čili prostor pro vymezení biokoridoru (BKP typ 50) - lokalizace biokoridoru ve vymezeném prostoru; 3. Směr propojení biokoridorem (BKL typ 60) - vymezení biokoridoru v chybějícím úseku. Upřesňováním regionálních biokoridorů rozumíme také tyto úpravy: 4. vychýlení trasy biokoridoru nebo její alternativní vedení mezi dvěma biocentry při zachování čtyř výše uvedených základních podmínek; 5. vložení nových regionálních biocenter do trasy biokoridoru, došlo-li úpravou trasy k překročení maximální vzdálenosti regionálních biocenter (8 km). Doplněná biocentra musí vytvářet podmínky pro trvalou existenci cílových typů ekosystémů migrujících daným biokoridorem. LOKÁLNÍ územní systém ekologické stability: Lokální ÚSES bude nově vymezen - stávající dokumentace nejsou použitelné. V současné době je v mnoha obcích rozpracovaný územní plán, a s tím souvisí nejen upřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES, ale i aktualizace ÚSES lokálního. Minimálně stejnou důležitost jako v případě začlenění do územně plánovacích dokumentací má vymezení ÚSES jako nezbytné součásti návrhu komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Parcelní vymezení skladebných částí ÚSES v rámci komplexních pozemkových úprav zajišťuje jejich územní ochranu a umožňuje přikročit k plánovité realizaci ÚSES. Protože KPÚ rovněž v zájmovém území probíhají (např. Libá), je lokální systém k dnešnímu dni rozpracovaný, a proto odkazujeme na jednotlivé ÚPD, popř. KPÚ. Konkrétní extrémy a výjimky v ekologické stabilitě území Nejsou známy

b) Data o stavu a vývoji území (Ochrana přírody a krajiny) Nadregionální ÚSES, regionální ÚSES Prvek ÚSES

Úroveň prvku

Kód prvku

Dotčené obce

Amerika

NRBC

32

Amerika-Blatna Blatná Blatná - Libský les Černý rybník Černý rybník - Zámecký park Dolnice Dolnice-K 40 Dyleň Horka Horka - Kaceřovský les Kaceřovský les Kladská Lažanský les

RBK RBC RBK RBC RBK RBC RBK RBC RBC RBK RBC NRBC RBC

985 1170 984 1125 1034 1223 998 375 1166 990 1167 72 1126

Františkovy Lázně,Cheb,Libá, Pomezí nad Ohří,Poustka Libá Libá Libá Dolní Žandov Dolní Žandov Cheb Františkovy Lázně, Cheb Lipová Luby,Nový Kostel Milhostov,Nový Kostel Milhostov Dolní Žandov Dolní Žandov,Lipová,Okrouhlá

Lažanský les - Dyleň

RBK

1033

Dolní Žandov,Lipová

Lažanský les - Trpeš

RBK

996

Cheb,Odrava, Okrouhlá,Tuřany

Libský les Libský les - st. hranice Meandry Ohře Mokriny-Velky luh Plesná Soos

RBC RBK RBC RBK RBC RBK

1171 986 1163 987 1173 988

Libá Libá Cheb,Nebanice, Třebeň Skalná,Vojtanov Plesná Křižovatka,Skalná, Vojtanov

Soos

NRBC

2005

Křižovatka,Skalná, Třebeň

Soos-K 40

RBK

989

Křižovatka, Nebanice,Třebeň

Stříška Studánka

RBC RBC

1174 1679

Luby Milíkov


verze 2.2010

69/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Studanka-Kladska Studenec Tepeš-K 40 Trpeš Trpeš - Černý rybník Velký luh Velky luh-K 38 Zámecký park

RBK NRBC RBK RBC RBK RBC

993 69 995 1162 997 1165

Dolní Žandov, Milíkov Luby,Nový Kostel Nebanice,Odrava Odrava,Tuřany Dolní Žandov,Milíkov, Tuřany Plesná,Skalná, Velký Luh

RBK RBC

999 1124

Plesná Dolní Žandov

celkem v ORP Cheb zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.4.3.

Krajinný ráz

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře, s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výběžku pánve), místy rašeliništi a slatišti (Soos, Nový Hrozňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu Chebské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Oblast krajinného rázu "Chebská pánev" je charakteristická svým plochým georeliéfem a lze ji zařadit mezi roviny až ploché pahorkatiny. V oblasti převládají nevýrazná otevřená údolí. Na okrajích pánve začíná georeliéf členité pahorkatiny, který se vyvíjí ve vrchovinu až hornatinu: Smrčiny, Krušné hory, Český les a Podčeskoleská pahorkatina, Slavkovský les. Tisícileté zemědělské hospodaření (doložené množstvím archeologických nalezišť) vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13–17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Kopce obklopující v podstatě rovinnou a bezlesou krajinu Chebské pánve tvořily přirozené vyhlídkové body. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Tuto urbanistickou strukturu zástavby je třeba respektovat i v nových územních plánech a nenavrhovat násilně nová náměstí jako veřejná prostranství (viz § 7, vyhl.269/2009Sb, která upravuje vyhl MMR č. 501/2006 Sb). Takto vzniklé plochy lze využít pro zeleň, hřiště apod. Urbanisticky jsou hodnotné půdorysy většiny vesnic vytvořených z Franckých statků s hromadným způsobem zástavby na samostatných lánech, postavených kolem malých vodotečí v mělkých stržích mimo kvalitní zemědělskou půdu. Základní situace se zachovala např. v Potočišti, Loužku, Třebeni, Novém Drahově, Salajně, Doubravě, Úbočí, Podlesí, Nové Vsi a další v torzech. Urbanisticky hodnotné jsou také podhradí ve Skalné, strmá hlavní ulice v Lubech a centrum Dolního Žandova s návsí. Dále uvádíme popis míst se specifickým krajinným rázem: Místo krajinného rázu (MKR) "Cheb" - pro Cheb je příznačné, že leží při okraji Chebské pánve na řece Ohři, což se projevuje na geomorfologii zastavěného území - např. kopcovité části města Zlatý vrch, Švédský vrch v kontrastu s údolím Ohře. Historické jádro města Cheb si zachovalo urbanistickou hodnotu, protože v jeho půdorysu se odráží historický vývoj obce coby významného středoevropského města. Dominantní architektura historického Chebu ovlivnila i vznik samostatného typu lidového domu - Chebský statek – kombinující konstrukčně roubení s hrázděním. Hranice jeho rozšíření se kryjí s původním „Chebskem“ (pouze do severní části řešeného území chebský statek pronikal jen sporadicky a v tomto území převládá dřevěný dům západního Krušnohoří se skladebnými prvky (Francký dvůr, apod.) a bohatší ornamentikou Chebského statku). Do roku 1912 opevněné pevnostní město Cheb bylo a je přirozeným kulturním, společenským a hospodářským centrem celého území. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

70/130


Chebská Černá věž původní císařské falce a dvojice pseudogotických věží chrámu sv. Mikuláše v Chebu tvoří významné dominanty města i krajiny. MKR "Františkovy Lázně" reprezentuje lázeňské město v rovinatém území západního výběžku Chebské pánve, s rozsáhlými parky a lázeňskými komplexy v centru, které je ukázkou založeného klasicistního lázeňského města s parky a promenádami (ne všechny lázeňské domy již byly upraveny a jsou mimo provoz, např. Francouzská ulice). MKR "Františkovy Lázně" se také vyznačuje původním oddělením bytové zástavby a občanského vybavení (včetně supermarketů menšího typu) od lázeňské zóny. Okolí lázeňské zóny dnes však s lázeňským centrem prorůstá (služby pro hosty města někdy i včetně lázeňských procedur totiž nabízejí soukromé hotely, penziony a větší rodinné domy po celém městě). Pro toto MKR by měl být příznačný také dopravní klid (obchvat města) a celková lázeňská klidová atmosféra, ovšem již výše zmíněné "prorůstání" okolí do lázeňské zóny, dále tzv. přespávací funkce města (funkce "přespávací" se projevuje i v obci Žirovice, Dolní Lomany, Horní Lomany a Slatina), je příčinou zvyšování nároků na vnitřní dopravu, technickou infrastrukturu i doprovodné občanské vybavení mimo lázeňské centrum. MKR "Libá" reprezentuje město s kamenolomem ve svahu vrchu Blatná, jehož vrchol bude odtěžen. Těžba významně mění krajinný ráz a ovlivňuje i dopravu. Nachází se ve Smrčinách. Ves Libá vznikla spolu s hradem Liebenstein začátkem 13. století na nevysokém vršku nad Libským potokem. V polovině 19. století tvořilo centrum přibližně patnáct velkých statků shromážděných okolo podlouhlé návsi. Severně od statkářského centra vznikla neuspořádaná chudší čtvrť domkářů a bezzemků, dnešní centrum Libé. Podél Libského potoka na ni navázala obytná výstavba domů dělníků místních závodů, které měly spíše městský charakter. Jižně od centra, na břehu rybníka Kladivo začala koncem 19. století vznikat bohatá vilová čtvrť. Pod zámkem a kostelem na levém břehu rybníka Kladivo vznikla v prudkém svahu pitoreskní skupina domů podzámčí. Východně od zámku býval zámecký hospodářský dvůr a zámecká zahrada s množstvím exotických stromů, patrná ještě na mapách stabilního katastru. Prostor zahrady je dodnes téměř nezastavěný a tvoří takzvané „horní náměstí“ lemované malými hospodářskými usedlostmi a původními domky dělníků. Za zmínku stojí i malá oddělená část obce při náhonu z rybníka Kladivo, dodnes zachovalá část dolní Libé. Ve svahu kopce Blatné napravo od silnice do Dubiny dřív stála kolonie domků dělníků z kamenolomu, která už neexistuje. Odsun německého obyvatelstva a poválečný vývoj zapříčinil úplnou likvidaci původního statkářského centra Libé – z původní struktury zbyly pouze dva domy a centrum se přesunulo na křižovatku, střed původní domkářské čtvrti. Nový rozmach bytové výstavby nastal až na přelomu našeho století a změnami územního plánu z roku 2003 bylo rozšířeno zastavitelné území o plochy pro bydlení. Nová výstavba se soustřeďuje na oblasti okolo hřbitova a především do východní části obce při silnici na Cheb, do Irska. Jde o developersky koncipované projekty s velkým množstvím urbanistických chyb – oblast je za lesem, jakoby do sebe uzavřená a bez navázání na původní struktury obce, ani vnitřní struktura není propojená, ulice jsou často slepé apod. MKR "Golf Horní Luby" - jediný golfový areál je v Horních Lubech. V územních plánech Skalné a Fr. Lázní jsou navrženy další. K tomuto typu řadíme i pastevní a cvičební areály jezdeckých oddílů a společností (např. Nebanice, Háje, Starý Hrozňatov,...), které se v krajině rovněž výrazně uplatňují. S golfem mají společný trvalý travní porost a sprotovně rekreační využití území v přírodním prostředí. MKR "Rekreační oblast Jesenice a Skalka" je typická výraznou plochou zatopených údolí a následné přeměny krajiny na rekreační oblast. Do této skupiny řadíme i rybníkářskou oblast západně od Franiškových Lázní a malé rekreační osady kolem zatopených těžebních jam Velký Luh. MKR "Údolí Ohře" tvoří údolní niva Ohře s doprovodnou vegetací. Území je jasně definováno korytem řeky. Šíře tohoto území je proměnlivá s ohledem na okolní charakter (slepá ramena) a nadmořskou výšku. MKR "Skalenská oblast" je typická těžbou jílů a zatopením bývalých lomů. Díky převažující velmi světlé barvě této suroviny se mnohdy v místních názvech objevuje slovo kaolin, ačkoliv ten byl těžen v chebské pánvi zcela výjimečně (Dolní Lomany, Velký Luh, snad zčásti Sorgen). Tzv. bílí horníci dosud ovlivňují významně ráz krajiny a nejedná se pouze o bílo šedou či rezavou barvu ve větších plochách těžebních jam a výsypek. Jedná se také o vodní či lesnickou rekultivaci, popř. o odkaliště pro vypouštěnou důlní vodu, jejichž barva odpovídá účelu. Geomorfologicky se změna krajiny projevuje depresemi (jáma) a zároveň elevacemi (výsypka, deponie ornice). Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

71/130


V krajině rostou dominanty - kromě větrných elektráren jsou to také přenosové a vysílací věže telefonní a spojové, které namnoze negativně narušují ráz krajiny (vedle vodojemů na kopci Ján nad Chebem). Dominantou je také silo v Nebanicích, na nějž si již místní obyvatelé přivykli, a proto jej nevnímají jako narušení krajinného rázu (obdobně je tomu s rozvody vysokého napětí). Prvky narušující krajinný ráz je více - jejich zástupcem je např. kontrastně modrá střecha (relativně velká jednobarevná plocha) hotelu v Podhradu, v křižovatce ulic Všebořská a K Letišti. Dalším takovým příkladem je výstavba rodinných domů v lokalitě Komorní Dvůr, které se nachází těsně při úpatí sopky. K bývalým dominantám lze zařadit i vyhlídkové věže (dnes zarostlé lesem - např. Bismarckova rozhledna, popř. postavené v rovině - Salinburg a Zámeček u Františkových Lázní). K současným dominantám patří vysílače Zelená hora a Dyleň (mimo zájmové území), také nová rozhledna na golfovém hřišti v Horních Lubech. Sluneční elektrárny jsou umístěny naštěstí velmi sporadicky - např. v květnu 2010 bylo povolena stavba fotovoltaiky na okraji Chebu u letiště, fotovoltaika byla dále projednávána jako podlimitní akce z hlediska svého vlivu na životní prostředí v k.ú. Františkovy Lázně - mezi čerpacími stanicemi Benzina a Agip poblíž lokality s pomístním názvem "Zátiší" (červenec 2010), také v k.ú.Hradiště u areálu bývalých Zemědělských staveb (dnes firma Západní stavební) - průmyslová zóna (červenec 2010), k.ú. Stebnice (říjen 2009), další zájemce o fotovoltaiku registruje obec Libá, Nebanice a jiné obce. Dotační politika ČR totiž motivuje vlastníky zemědělských pozemků k ukončení zemědělské činnosti a zahájení využívání sluneční energie, ačkoliv stavba a odstraňování konstrukcí se solárními panely po ukončení životnosti je značně neefektivní a bez finanční dotace by se nevyplatilo je budovat. Navíc se jedná o negativní zásah do krajinného rázu. Významný krajinný prvek (VKP) je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb.) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Pro řešené území existuje následující dokumentace VKP: Brož, Karlíček, Huttová (1995): Mapování krajiny. Účelová metodika prakticky ověřována od r. 1992. Oddělení ekologie a krajiny referátu životního prostředí Okresního úřadu Cheb. Cílem tohoto mapování v roce 1995 byla lokalizace VKP ze zákona a VKP určených pro případnou registraci. Ve sledovaném území se nachází několik registrovaných VKP, např. "Alej k Loretě", ležící na p.p.č. 1529/6 a 1529/7 v k.ú. Starý Hrozňatov, který byl vyhlášen dne 8.3.2006 pod číslem 111. Navrhovány k registraci jsou též rybníky Březák v k.ú. Starý Hrozňatov asi 1,5 km SV od obce - poslední rybník v soustavě rybníků zarostlý rákosem, a Tovární rybník u soutoku Mohelenského potoka a Odravy v k.ú. Starý Hrozňatov. Na levém břehu Ohře se nachází VKP "Pískovna Pomezná". Konkrétní extrémy a výjimky krajinného rázu Extrémy nejsou známy. Za výjimky považujeme místa krajinného rázu, která jsou něčím specifická - např. Cheb a jeho význam pro celé Chebsko, jenž se odráží v místní kulturní krajině, Františkovy Lázně, Libá, rekreační oblasti Skalka a Jesenice, údolí Ohře, Skalenská oblast. Za výjimky dále považuje dominanty - např. nebanické silo, větrné elektrárny ve svahu nad Novým Kostelem, vysílač Zelená hora a rozhledny. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí.

b) Data o stavu a vývoji území (Ochrana přírody a krajiny) Oblasti a místa krajiného rázu Oblasti, Místa Kladské rašeliny


Plocha (ha)

Dotčené obce

1140,5

Dolní Žandov

verze 2.2010

72/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ MKR Kynšperk

1027,54

Odrava,Tuřany

MKR Pochlovice

1354,66

Milhostov

OKR Krušné hory

3536,11

Luby,Milhostov, Nový Kostel

OKR Slavkovský les

23584,03

Dolní Žandov, Milíkov,Tuřany

celkem v ORP Cheb

30642,83 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.4.4.

Fauna a flóra

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj Biogeografická specifikace: Zájmové území spadá do bioregionu Chebsko-Sokolovského 1.26, tvořeného převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti. Významná pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. V Chebsko-Sokolovském bioregionu vegetačně převažuje dubo-jehličnatá varianta 4.vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku na nichž se objevují i dubohabřiny (CULEK A KOL.1996). Konkrétní extrémy a výjimky Extrémy ani výjimky nejsou známy.

b) Data o stavu a vývoji území (Ochrana přírody a krajiny) Vegetace Území obce (ha)

Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany


49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33

Lesy (%)

TTP (%)

Vodní plochy (%)

Orná půda (%)

Ostatní plochy (%)

44,2 19,3 15 8 48,5 36,5 45,2 6,1 33,7 0,7 28,9 12,9 11,5 40,8 43,4 14,3 36,6 2,5 11,7

24,43 14,68 13,01 21,66 22,02 17,6 22,55 26,67 23,31 28,15 25,03 10,9 20,76 13,33 16,18 26,02 16,77 27,08 20,12

0,9 8,2 13,5 2,8 3,2 0,7 0,6 3,5 2 3,5 1,8 2,8 1,2 1,9 0,7 3 4 2,9 2,1

18,76 38,86 37,53 57,87 18,31 37,86 24,37 53,95 32,85 56,94 37,81 58,47 59,38 30,45 25,06 50,17 28,42 56,93 51,69

10,4 14,56 16,87 8,88 6,7 5,9 5,08 8,64 6,48 8,89 5,54 13,68 6,95 9,86 13,22 5,46 12,03 9,4 11,61

verze 2.2010

73/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

450,91 1019,1 2365,73

73,7 25,9

9,31 15,01

2,2 2,1

0,89 46,12

12,86 9,62


3.5.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

A.


Stav a vývoj ZPF a PUPFL Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře, s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výběžku pánve), místy rašeliništi a slatišti (Soos, Nový Hrozňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu Chebské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13–17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Krajinnému rázu odpovídá podíl zemědělského půdního fondu (ZPF) - 57,03% a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%. Podrobněji viz Příloha č.7. Konkrétní extrémy a výjimky ZPF a PUPFL Extrémy nejsou známy. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B.


ZPF a PUPL číslo jevu

název jevu


zpracovatel dat

vybraný jev

plochy lesů ochranných plochy lesů zvláštního určení plochy lesů hospodářských plocha do 50 m od okraje lesa s podmíněným využíváním

KÚ KK KÚ KK KÚ KK

x x x

KÚ KK

x

A_037 A_038 A_039

lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské

A_040

vzdálenost 50 m od okraje lesa

A_041

bonitovaná půdně ekologická jednotka

bonitovaná půdně ekologická jednotka

KÚ KK

x

A_043

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

jiný účel, opatření proti větrné erozi, opatření proti vodní erozi, plochy odvodněné, plochy pod závlahou

ÚUP Cheb

x

A_123

pozorovací zařízení Českého hydrometeorologického ústavu

OP zařízení ČHMÚ, pozorovací vrty hluboké, mělké, prameny ČHMÚ

KÚ KK

A_134

ohrožení půd

BPEJ - I.aII. Třída ochrany, větrná a vodní eroze

KÚ KK

x



verze 2.2010

74/130


3.5.1.

Půdní fond

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj Celková rozloha půdy činí 41.813 ha, tj. 84,16% celého území ORP Cheb. Konkrétní extrémy a výjimky Extrémy nejsou známy. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Půdní fond Území obce (ha)

Obec


Sady (%)

TTP (%)

Ostatní půdní fond celkem (%)

0,80 1,99 1,82 0,57 0,52 0,85 1,30 0,28 0,66 0,53 0,41 0,87 0,29 2,13 0,37 0,43 0,98 0,32 0,65 0,67 0,49

0,12 0,23 0,07 0,00 0,07 0,17 0,10 0,00 0,10 0,00 0,02 0,00 0,00 0,10 0,00 0,14 0,13 0,09 0,16 0,00 0,10

24,43 14,68 13,01 21,66 22,02 17,60 22,55 26,67 23,31 28,15 25,03 10,90 20,76 13,33 16,18 26,02 16,77 27,08 20,12 9,31 15,01

56,00 44,40 47,60 20,10 58,90 43,60 51,70 18,80 42,70 13,80 36,70 30,20 20,10 54,00 57,90 23,30 53,70 15,50 27,30 89,20 38,30

0,81

0,08

19,74

40,18

ZPF Chmelnice Orná Zahrady celkem a vinice půda (%) (%) % (%)

49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1

44,00 55,60 52,40 79,90 41,10 56,40 48,30 81,20 57,30 86,20 63,30 69,80 79,90 46,00 42,10 76,70 46,30 84,50 72,70 10,80 61,70

18,76 38,86 37,53 57,87 18,31 37,86 24,37 53,95 32,85 56,94 37,81 58,47 59,38 30,45 25,06 50,17 28,42 56,93 51,69 0,89 46,12

2365,73

59,82

39,175714

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


3.5.2.

Zemědělský půdní fond

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj


verze 2.2010

75/130


Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře. Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13–17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Krajinnému rázu odpovídá podíl zemědělského půdního fondu - 57,03%, protože v souvislosti s geologií (a geomorfologií) se v Chebské pánvi vyvíjela především zemědělská výroba - jedná se o obilnářskou oblast. Současné zemědělské hospodaření je silně pod vlivem politiky EU, a to nejen ve smyslu zemědělské výroby – např. dotace určené pro výstavbu průmyslových zón byly motivací pro neúměrný zábor zemědělské půdy. Zemědělská půda je logicky vyvinuta především v pánevní oblasti, která je až na výjimky (v okolí SOOSu) nezalesněná. Zemědělská půda zabírá z celkových 49.687 ha území ORP Cheb 28.456 ha. Je nutné připomenout, že reliéf je vyrýván také do zemědělské půdy. K vodní a větrné erozi půdy a následnému zanášení vodních toků a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, uvádíme: Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené půdní erozí (dle údajů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy - VÚMOP do on-line mapy eroze z r.2008 průběžně aktualizované). Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov. Sluneční elektrárny jsou umístěny na ZPF naštěstí velmi sporadicky Konkrétní extrémy a výjimky Extrémy ani výjimky kromě relativně malé plochy ZPF ve V.Luhu zmíněné v předchozí kapitole, nejsou známy. Výjimečnou ohroženost půdy představuje kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 0,75 je v k.ú. Opatov u Lubů a Dolní Pelhřimov Jedná se o výjimku místního významu.

b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Charakteristiky zemědělské půdy Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří

Území obce (ha)

ZPF celkem (%)

49680,4

ZPF celkem (ha)

Orná půda ze ZPF (%)

TTP ze ZPF (%)

3. 4 - 5. 1. třída 2. třída třída třída ochrany ochrany ochran ochrany (%) (%) y (%) (%)

28336

4126,73

44

1820

42,5

55,4

2,97

6,79

14,02

29,01

2568,41

55,6

1432

69,7

26,3

3,65

4,77

19,62

37,31

9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63

52,4 79,9 41,1 56,4 48,3 81,2 57,3 86,2 63,3 69,8 79,9 46

5046 1129 1094 2584 1483 1431 1115 809 2765 883 833 886

71,6 72,2 44,7 67 50,4 66,7 57,8 66,5 59,8 83,2 73,8 66,2

24,8 27 53,8 31,2 46,7 33 40,9 32,9 39,6 15,6 25,8 29

4,29

10,44

13,79 4,08 8,29 6,65 3,75 10,97 6,7 21,11 9,05 1,68 12,61 12,16

18,25 30,36 13,05 23,64 19,14 24,48 6,68 35,25 19,65 41,81 15,38 4,93

30,88 45,54 18,23 26,4 24,15 52,77 44,67 33,34 36,03 17,98 58,82 26,22

1081,33

42,1

450

60,1

38,8

18,15

5,26

13,89

11,64


verze 2.2010

5,68 4,34 6,71 3,82 3,44 3,35 4,22 19,21

76/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Poustka 695,58 Skalná 2343,46 Třebeň 2171,23 Tuřany 611,33 Velký Luh 450,91 Vojtanov 1019,1 průměr obce 2365,73 v ORP Cheb průměr obce v kraji

76,7 46,3 84,5 72,7 10,8 61,7

535 1085 1833 445 49 629

65,3 61,4 67,4 71,1 8,8 74,7

33,9 36,2 32,1 27,7 85,2 24,4

25,14 1,8 4,5 3,34 0,06 10,01

18 3,26 15,25 9,15 0,47 12,18

17,3 23,57 29,75 41,56 7,98 24,23

20,99 26,01 40,84 30,38 2,7 24,47

1349,33


3.5.3.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vývoj Krajinný ráz území ORP Cheb je typický lesními komplexy po obvodu Chebské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Krajinnému rázu odpovídá podíl pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%. Podrobněji viz Příloha č.7 Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Lesy zvláštního určení jsou dle zákona č. 289/1995 Sb. lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně; b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod; c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách; b) lázeňské; c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí; d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce; e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou; f) potřebné pro zachování biologické různorodosti; g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích; h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Tento typ lesů je na většině území, neboť ochranné pásmo II.B PLZ LM Františkovy Lázně pokrývá velkou část řešeného území - hranice pásma probíhá zhruba podél jižního okraje vodní nádrže Skalka ve vzdálenosti 300 až 600 m jižně od vodní plochy, odtud hranice pásma II.B vede přes centrum Chebu, kde se stáčí na jih (od západního okraje VN Jesenice je hranice vzdálena na západ cca 750 m). Hranice lesů zvláštního určení a lesů hospodářských tedy odpovídá přibližně hranici geografického členění: Chebská pánev / Smrčiny, tj. obecně lze říci, že lesy na území Chebské pánve ve správním obvodu města Chebu spadají do kategorie lesů zvláštního určení z důvodu ochrany přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Konkrétní extrémy a výjimky Extrémy nejsou známy. Kromě relativně malé plochy PUPFL v Nebanicích zmíněné v kapitole 1.5.1, je pouze jedna výjimka, a to, že z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné.


verze 2.2010

77/130


b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Výměra PUPFL, podíl kategorií lesa Obec


Území obce (ha)

Lesní půda (%)

Lesní půda (ha)

Lesy hospodářské (%)

49680,40 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,30 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,10 2365,73

44,67 19,89 15,56 8,25 47,89 37,03 45,36 5,99 34,73 0,75 29,13 13,23 11,94 42,28 43,95 14,66 37,36 2,53 13,00 74,75 26,91 27,14

13704,29 1843,51 510,89 1497,21 116,17 1279,12 1694,24 1392,33 106,06 680,82 7,08 1273,42 166,30 123,72 815,03 475,21 101,96 875,48 55,00 79,47 337,05 274,23 652,59

1,82 2,04 12,21 1,35 13,91 6,42 41,00 0,32 26,82 0,03 16,07 0,75 0,50 13,83 39,23 0,80 1,17 0,01 1,55 2,61 0,95 8,73

Lesy ochranné (%)

Lesy zvláštního určení (%)

42,86 17,86 3,35 6,90 33,99 30,61 4,37 5,67 7,91 0,72 13,07 12,48 11,44 28,45 4,72 13,86 36,19 2,53 11,45 72,14 25,96 18,41


3.6.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

A.


Poměrně dobrá dopravní infrastruktura, hustá silniční síť a dobré silniční a železniční spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Saskem. Dosažitelnost regionu pro návštěvníky z vnitrozemí i ze sousedních zemí je poměrně dobrá, a to i díky relativně husté síti hraničních přechodů. Některé dílčí oblasti uvnitř regionu však vykazují v tomto smyslu určité deficity. Jedním z důsledků vstupu ČR do EU je i výrazný nárůst dopravní zátěže, a to zejména u nákladní automobilové dopravy. Hlavní silniční tahy, spojující region se sousedním Bavorskem a Saskem, jsou však ve špatném technickém stavu a nesplňují současné kapacitní požadavky i bezpečnostní parametry. Zanedbávána je i údržba a rozvoj místních komunikací ve venkovských oblastech. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční doprava Území ORP Cheb, je charakterizováno velmi silnou vazbou na páteřní komunikační osu silnice I/6 Praha - Karlovy Vary – Cheb - hranice SRN, která je postupně přebudovávána na rychlostní čtyřpruhovou komunikaci. Jedná se o významnou komunikační osu ve vztahu k SRN. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

78/130


Další komunikační osou je I/21, která spojuje pohraniční oblasti Mariánskolázeňska, Chebska a Ašska s vnitrozemím České republiky. Tato komunikace je historickou spojnicí Čech s Německem a její trasa je dána zejména konfigurací terénu (Tachovská brázda mezi Českým a Slavkovským lesem, Chebská pánev, Smrčiny). ORP Cheb dosahuje společně s ORP Sokolov největší hustotu silniční sítě v Karlovarském kraji. Železniční doprava

Základem sítě železnic jsou dvě tratě. Severní tah tvoří trať č. 140 - Chomutov – Karlovy Vary – Cheb. Jihozápadní tah tvoří trať č. 170 – Praha – Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb. Pro mezinárodní dopravu má velký význam trať z Chebu do německého Schirdingu (směr Marktredwitz) a severním směrem přes Františkovy Lázně do Vojtanova a dále do německého pohraničí (Bad Barmbach). Letecká doprava

Úřad pro civilní letectví uvedl 19.8.2010 do provozu jedno z nejstarších letišť v Česku, letiště Cheb (bývalé vojenské letiště). Provoz letiště byl po více jak 60 letech znovu obnoven. Letiště CHEB (LKCB) je provozováno jako veřejné vnitrostátní. Letiště Cheb se tak stává celkově 89. letištěm, které v České republice zajišťuje zázemí pro letecký sport a přepravu cestujících na úseku všeobecného letectví. Cyklistická doprava Klíčovým projektem v oblasti cyklistické dopravy je vybudování souvislé cyklostezky podél toku Ohře od Chebu až na hranice Ústeckého kraje. Na něj pak navazuje úsek z Chebu na státní hranici se SNR a návaznost na cyklostezky v příhraničí. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Obce ORP Cheb v průměru disponují dostačujícím technickým vybavením s výjimkou napojení některých obcí na sítě technické infrastruktury zahrnující kanalizaci či vodovod. Většina obcí a jejich části jsou zásobována vodou z veřejného vodovodu. I přes toto významné zlepšení však přetrvává neuspokojivá situace především v oblasti v zásobování a čištění vod, a to zejména v malých a středně velkých obcích. Kvalita čištění odpadních vod není na mnoha místech v souladu s požadavky norem a standardů ČR (EU). Zásobování vodou Hlavními zdroji pitné vody jsou zdroje podzemní i povrchové. Nejvydatnějším zdrojem podzemních vod je prameniště Nebanice (maximální vydatnost 200 l/s). Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu je v ORP Cheb 90,2%, průměr Karlovarského kraje je 97% (PRVK KK 2005). Kanalizace a čištění odpadních vod

Obdobně jako u vodovodů, lze celkovou situaci hodnotit na základě údajů poskytovaných programem rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje a ČSÚ. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v roce 2005 je v ORP Cheb 77,2 %, průměr Karlovarského kraje je 81,5% (PRVK KK 2005). V ORP Cheb je odkanalizovaných 17 obcí. Plynovod Z hlediska napojení obyvatel na plynovod lze hodnotit situaci v ORP Cheb jako podprůměrnou z hlediska kraje. Plynofikace menších obcí je významná z důvodu omezování emisí z lokálních topenišť. V ORP Cheb je plynofikováno 10 obcí což odpovídá podílů 47,6%. Plynofikace naráží na roztříštěnou sídelní strukturu, která vyvolává značné náklady na rozvoj plynofikace v menších obcích.


verze 2.2010

79/130


Elektrická energie Obecně je možné situaci v ORP Cheb z hlediska napojení na elektrickou energii hodnotit jako velmi dobrou, neboť většina obcí je napojena na dostatečný příkon elektrické energie. Návrh Politiky územního rozvoje České republiky (PUR ČR) předpokládá další budování infrastruktury pro dálkový přenos elektrické energie. Navrhovaný koridor E2 požaduje územní ochranu pro zabezpečení transformační vazby 400/110 kV Vítkov u Sokolova – SNR (Mechlenreut). Stanice Vítkov bude jako hraniční rozvodna sloužit pro napojení ČR (Pomezí nad Ohří) – SRN. Zásobování teplem Prozatím velmi malý podíl, jen 0,2 % v kraji vykazuje environmentálně příznivá technologie KVET (kombinovaná výroba elektrické energie a tepla- kogenerace), realizovaná ve městě Cheb.

Instalovaný výkon pro výrobu tepelné energie v ORP Cheb: • Parní – 37,9 MW • Teplovodní – 79,0 MW • Kogenerace – 6,3 MW Délka rozvodů tepelné energie v ORP Cheb • Parovod – 9,4 km • Teplovod – 23,7 km Elektronické komunikace Přístup k elektronickým komunikacím se dnes stává standardem pro většinu domácností. V oblastech, kde není nabízena kvalitní možnost připojení na internet nebo nedostatečné pokrytí mobilních operátorů, lze považovat za znevýhodněné.

B.


Veřejná dopravní a technická infrastruktura název jevu


zpracovatel dat

vybraný jev

A_067

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

čerpací stanice, přerušovací komora, redukční tlaková stanice, technologické zařízení rozvodu minerál. vod, úpravna vody, vodojem věžový, vodojem zemní

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_068

vodovodní síť včetně ochranného pásma

dálkový vodovodní řád, hranice tlakových pásem, vodovodní řád, rozvod minerálních vod, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_069

technologický objekt čištění a odvádění odpadních vod včetně ochranného pásma

dočišťovací nádrž, ČOV, dešťová retenční nádrž, odlehčovací komora, přečerpávací stanice, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_070

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

hlavní stoka dešťové kanalizace, hlavní stoka jednotné kanalizace, hlavní stoka splaškové kanalizace, stoka dešťové kanalizace, stoka jednotné kanalizace, stoka splaškové kanalizace, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_071

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

elektrárna jaderná, tepelná, vodní, větrná a jiná, malá vodní elektrátna, malá farma větrných elektráren, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_072

elektrická stanice včetně ochranného pásma

měnírna, rozvodna, trafostanice, transformovna, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_073

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

kabelové vedení el. sítě VN 1-35 kV, VVN 110, 220 kV, NN, veřejné osvětlení, ZVN 400 a více kV

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

číslo jevu


verze 2.2010

80/130


A_074

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného pásma

regulační stanice VTL/STL/NTL, VVTL/VTL, stanice katodové ochrany, výrobna plynu, zařízení na STL plynovodu, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_075

vedení plynovodu včetně ochranného pásma

anodové uzemnění, bezpečnostní pásmo, plynovod STL, VTL, VVTL, plynovodní přípojka, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_076

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma

technologický objekt zásobování jinými produkty, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

A_077

ropovod včetně ochranného pásma

ropovod, anodové uzemění ropovodu, OP

KÚ KK

A_078

produktovod včetně ochranného pásma

produktovod, anodové uzemění produktovodu, OP

KÚ KK

A_079

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

kotelna, předávací stanice, teplárna, výtopna, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_080

teplovod včetně ochranného pásma

anodové uzemnění rozvodu tepla, dálkový napájecí rozvod tepla, rozvod tepla, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_081

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

komunikační zařízení, televizní vysílač, rádiová stanice, telefonní ústředna, základová stanice mobilní telefonie, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_082

elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma

dálkový telekomunikační kabel, místní telekomunikační kabel, radiový směrný spoj, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_083

jaderné zařízení

jaderný reaktor, sklad a úložiště jaderného odpadu, zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládaní jaderných materiálů

KÚ KK

A_088

dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma

dálnice, OP

KÚ KK

x

rychlostní silnice, OP

KÚ KK

x

A_089 A_090

silnice I. třídy včetně ochranného pásma

silnice I. třídy, OP

KÚ KK

x

A_091

silnice II. třídy včetně ochranného pásma

silnice II. třídy, OP

KÚ KK

x

A_092

silnice III. třídy včetně ochranného pásma

silnice III. třídy, OP

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_093

místní a účelové komunikace

místní komunikace D, MK obslužné C, MK sběrné B, MK rychlostní A

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_094

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

železniční trať celostátní, mezinárodní, rychlostní, OP

KÚ KK

x

A_095

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

železniční trať místní, regionální, OP

KÚ KK

x

A_096

koridor vysokorychlostní železniční trati včetně ochranného pásma

koridor vysokorychlostní železniční trati, OP

KÚ KK

x

vlečka, OP

ÚUP Cheb

x

lanová dráha, OP

ÚUP Cheb

A_097 A_098

vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma

A_099

speciální dráha včetně ochranného pásma

speciální dráha, OP

ÚUP Cheb

A_100

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

tramvajová dráha, OP

ÚUP Cheb

A_101

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

trolejbusová dráha, OP

ÚUP Cheb


verze 2.2010

81/130


A_102

letiště včetně ochranných pásem

plocha pro vzlety a přistání, vnitrostátní, mezinárodní, vojenské letiště, OP hluková, výšková, ostatní

KÚ KK

x

A_103

letecká stavba včetně ochranných pásem

zařízení zajišťující letecký provoz, OP

KÚ KK

x

A_104

vodní cesta

brod, plavební dráha, přívoz, vodní cesta využitelná, ostatní

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_105

hraniční přechod

hraniční přechod, na vodní cestě, na železnici, pro pěší, cyklo a hipo provoz, přechod silniční

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_106

cyklostezka, cyklotrasy, hipostezka, turistická stezka

cyklostezka, cyklotrasy, hipostezka, hipotrasa, kombinovaná stezka, stezka pro pěší, turistická stezka

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_115

ostatní veřejná infrastruktura

dopravní veřejná infrastruktura - zařízení jinde neuvedená, kolektory neprůchozí, průchozí

ÚUP Cheb, projektant UPD

x

A_127

silniční dopravní zařízení

čerpací stanice PHM, dopravní závody přepravců, hromadné a parkovací garáže, obratiště, odpočívka, truck centra záchytné parkoviště, zastávky veřejné autobusové dopravy

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_128

železniční dopravní zařízení

nádraží, tunely, vozovna, depo, železniční zastávka

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_129

zařízení vodní dopravy

plavební komora, vodní zdviž, přístav, přístaviště, kotviště

KÚ KK, ÚUP Cheb

A_130

zařízení kombinované dopravy

terminál hromadné dopravy, kombinované dopravy

A_131

dostupnost hromadné dopravy osob

izochrona dostupnosti zastávek veřejné dopravy

A_133

dopravní závady

dopravní závady

KÚ KK, ÚUP Cheb ÚUP Cheb, projektant UPD ÚUP Cheb, projektant UPD

x

x


C.

Dopravní infrastruktura 3.6.1.

Širší dopravní vztahy

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Cheb byla využita řada koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010). V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informačních systémů Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Politika územního rozvoje České republiky: • Rozvojové oblasti a rozvojové osy: Rozvojová osa OS7 – Ústí nad Labem – Karlovy Vary - Cheb – hranice ČR/Německo, navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. • Koridory a plochy dopravní infrastruktury: Železniční doprava – Koridor konvenční železniční dopravy C-E40a – Praha - Plzeň – Cheb – hranice ČR/Německo, řešící zlepšení železniční dopravní infrastruktury. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

82/130


Silniční doprava – rychlostní komunikace R/6 – Praha – Karlovy Vary – Cheb – SRN, zkvalitnění silničního spojení a vazba na německou silniční síť. Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje: • Veřejně prospěšné stavby: Silniční doprava: D.07 – přeložka silnice I/21 v prostoru Jesenice D.08 - přeložka silnice I/21 v úseku R6 – Františkovy Lázně D.09 - přeložka silnice I/21 Františkovy Lázně D.14 – přeložka silnice II/214 – jihovýchodní obchvat Cheb D.15 – přeložka silnice II/213 v obci Křižovatka D.16 – přeložka navrhované trasy silnice II/216 a II/213 v prostoru obce Plesná D.77 – dostavba úseku rychlostní silnice R6 na čtyřpruhové uspořádání SZ od města Cheb. Železniční doprava: D.100 – trať č. 170 – propojení železničních tratí Plzeň – Cheb a Cheb – Schirnding. Významná část území ORP Cheb je velmi dobře dopravně dostupná zejména díky budované rychlostní komunikaci R/6 Karlovy Vary – Cheb – Hranice NSR a železničnímu koridoru Plzeň – Cheb – hranice NSR. Zmíněná osa má celostátní význam a spolu s přilehlým územím tvoří jednu z nejdůležitějších rozvojových os Česka. Technická úroveň silniční sítě je v některých úsecích nevyhovující, zvláště pak v úsecích s výraznou zátěží nákladní dopravy. Na území je evidováno sportovní vnitrostátní letiště (bývalé vojenské letiště).



verze 2.2010

83/130


3.6.2.

Silniční doprava

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Správním území ORP Cheb neprobíhá žádná dálnice. Politika územního rozvoje české republiky vymezuje ve své dokumentaci koridor rychlostní komunikace R6 –Karlovy Vary – Cheb – SRN. Vazba na německou silniční síť. Na území ORP Cheb se nenachází žádná dálnice. Územím prochází rychlostní komunikace R6 na niž se napojují následující páteřní komunikace I. třídy: • I/6 - Praha – Karlovy Vary – Cheb – státní hranice ČR/SRN • I/21 - Plzeň – Mariánské Lázně – Dolní Žandov – Cheb – Vojtanov - státní hranice ČR/SRN • I/64 – Františkovy Lázně – Hazlov – Aš - státní hranice ČR/SRN Základem komunikačního systému v území SO ORP Cheb jsou silnice II. třídy, které zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území. Ve správním území ORP Cheb se nacházejí následující silnice II.třídy: • II/212 Lázně Kynžvart – Kynšperk nad Ohří – Nový Kostel – Luby - státní hranice ČR/SRN • II/213 Nový Kostel – Křižovatka - Skalná – Vojtanov – Hazlov - Libá • II/214 Cheb - státní hranice ČR/SRN • II/606 Cheb – Pomezí nad Ohří - státní hranice ČR/SRN Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. V souvislosti s nárůstem automobilové dopravy se plánuje zvýšení propustnosti silnic a jejich modernizace s dílčími úpravami stávajících tras v ORP Cheb (obchvaty obcí, budování přeložek, případné řešení některých výhledových napojení atd.). Na území ORP Cheb se jedná především o silnice II. třídy. Plánované stavby byly vymezeny v rámci Zásad územního rozvoje Karlovarského Kraje.



verze 2.2010

84/130


(Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Silnice R, I.a II.třídy Číslo silnice

21 1 21 2 6 61

I. I. I. I.;I.-R

Obce na trase Dolní Žandov,Františkovy Lázně, Cheb,Milíkov,Odrava,Okrouhlá, Třebeň,Tuřany,Vojtanov Cheb Cheb Františkovy Lázně,Cheb, Odrava,Pomezí nad Ohří Cheb,Odrava, Pomezí nad Ohří,Tuřany

62 6K 64 212 213 214 214 1 214 2 218 606 celkem v ORP Cheb

I.;I.-R I. I. II. II. II. II. II. II. II.

Cheb,Odrava, Pomezí nad Ohří,Tuřany Odrava,Tuřany Františkovy Lázně, Poustka,Vojtanov Dolní Žandov,Luby, Milhostov,Nový Kostel Křižovatka,Libá,Nový Kostel, Skalná,Vojtanov Cheb Cheb Cheb Luby Cheb,Pomezí nad Ohří

21

Třída I.


(Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Silnice II třídy Číslo silnice

Třída

Obce na trase

212

II.

Dolní Žandov,Luby,Milhostov,Nový Kostel

213 214 214 1 214 2 218 606 celkem v ORP Cheb

II. II. II. II. II. II.

Křižovatka,Libá,Nový,Kostel,Skalná,Vojtanov Cheb Cheb Cheb Luby Cheb,Pomezí nad Ohří

Nejvyšší intenzita pr.

Pozn.


(Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Hromadná autobusová doprava Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka


Zastávky autobusu (počet)

Autobusové nádraží (počet)

151 7 20 33 2 4 8 3 4 9 3 11 5 2 6 2 4

1

verze 2.2010

1

85/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov

5 9 5 2 7 7,19

průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

0,05 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2010

3.6.3.

Železniční doprava

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Základní železniční síť na území ORP Cheb je tvořena úseky mezinárodních, celostátních, tak i regionálních drah. Územím ORP Cheb jsou vedeny následující dráhy mezinárodní, celostátní a regionální: mezinárodní: trať č. 170 – Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb celostátní: trať č. 140 - Cheb – Karlovy Vary – Chomutov regionální: trať č. 146 – Cheb – Tršnice – Skalná – Nový Kostel - Luby trať č. 147 – Cheb - Františkovy Lázně – Vojtanov – Plesná – Bad Brambach trať č. 148 – Cheb – Františkovy Lázně - Aš Posílení obsluhy území, alternativa k silniční dopravě. Podpora rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k životnímu prostředí v území se značnou koncentrací obyvatel, velkých sídel, tudíž vyššími přepravními nároky a zvýšenou potřebou kvalitního životního prostředí.



verze 2.2010

86/130


3.6.4.

Vodní doprava

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V řešeném území se nenachází žádné vodní cesty. V letních měsících společnost Autobusy Karlovy Vary provozuje lodní dopravu po řece Ohři v Chebu a po přehradě Skalka u Chebu. Plavba po řece Ohři vyjíždí ze stanoviště v areálu krajinné výstavy směrem ke hrázi přehrady, kde se otáčí a jede zpět. Plavba po přehradě Skalka u Chebu vyjíždí od přehrady Skalka k penzionu Stein a dále pokračuje do Podhoří ke kempu. Lodní doprava je provozována v letních měsících. b) Data o stavu a vývoji území

3.6.5.

Letecká doprava

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Úřad pro civilní letectví uvedl 19.8.2010 do provozu jedno z nejstarších letišť v Česku, letiště Cheb (bývalé vojenské letiště). Provoz letiště byl po více jak 60 letech znovu obnoven. Letiště CHEB (LKCB) je provozováno jako veřejné vnitrostátní. Letiště Cheb se tak stává celkově 89. letištěm, které v České republice zajišťuje zázemí pro letecký sport a přepravu cestujících na úseku všeobecného letectví.


3.6.6.

Ostatní doprava

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V rámci ostatní dopravy na území ORP Cheb nenachází lanové dráhy pozemní ani speciální trať železniční dráhy. Územím ORP Cheb jsou vedeny následující cyklo trasy: Magistrála Krušné hory: Salajna – Cheb – Luby Stezka Ohře: Slapany – Cheb – Tršnice – Mostov Regionální cyklotrasy: č. 361 - Teplá - Slapany u Chebu č. 2056 – Starý Hrozňatov, CLO – Podhrad č. 2070 – Cheb – Podhrad – Dřenice – Ypsilonka – Nebanice č. 2129 – Lipová – Doubrava u Jesenice – Mýtina, CLO č. 2132 – Luby – Horní Luby – CLO č. 2133 – Skalná – Soos – Nový Drahov – Doubí u Tršnice č. 2164 – Cheb, Skalka – Horní Pelhřimov – Pomezí nad Ohří č. 2177 – Cheb, CHETES – Polní Pelhřimov – Pod vodojemem č. 2180 – Cheb, Myslivna – Pomezí – CLO č. 2266 – Mostov – Potočiště – Doubí Valdštějnova cyklotrasa: Severní trasa (27 km) – Kössain – Cheb Jižní trasa (43 km) – Cheb - Marktredwitz


verze 2.2010

87/130


Chebská radnice k své investice zaměřují kromě cyklotras i na budování stezek pro cyklisty, a to nejen v Chebu, ale i mimo město. Již byly otevřeny přeshraniční cyklostezky u Starého Hroznatova, Slapan a Pomezí. Chystá se dobudování cyklostezky po bývalé slapanské trati, kudy pak povede páteřní cyklotrasa 204 podél Ohře. Část trati už od roku 2006 jako cyklostezka úspěšně slouží turistické veřejnosti. Na Chebsku je ale také i několik velmi zajímavých cyklotras a v letošním roce přibydou další.

b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Trasy ostatní dopravy Obec

Cyklo (počet)

Délka (km)

12 1 1 1

69,37 8,09 6,41 16,36

1 1

11,81 4,85

1

5,83

2 1

3,48 5,55

1 2 0,57

2,21 4,76 3,3


Turist. (počet)

Délka (km)

8 2

3,74 3,03

2 2 1

0,09 0,58 0

1

0,04

0,38

0,18

Lyžař. (počet)

Délka (km)


D.

Technická infrastruktura 3.6.7.

Širší vazby technického vybavení

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Elektrická soustava má vazby na sousední Sokolovsko, především na elektrárny Tisová, Vřesová a rozvodnu ve Vítkově s transformací 220 kV/100 kV. Zásobování vodou je podstatnou složkou v území, která má nadregionální význam, vzhledem k tomu, že samotná Chebská pánev je jedinečná svým potenciálem velkého počtu vývěrů pramenů, podzemních i povrchových zdrojů vody. Hlavním je skupinový vodovod Nebanice s vazbou směrem Kynžvart - Mariánské Lázně a také Luby. Kanalizace a čištění odpadních vod, a také zásobování teplem jsou řešeny na lokálních úrovních, nemají tedy vazby na sousední území. Zásobování zemním plynem a elektronické komunikace jsou součástí nadregionálních soustav jednotlivých provozovatelů. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

88/130



3.6.8.

Zásobování elektrickou energií

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V ORP je majoritním dodavatelem elektrické energie společnost ČEZ a.s. (dříve Západočeská energetika a.s.). Zásobování elektrickou energií zajišťuje pomocí páteřového rozvodu velmi vysokého napětí (VVN) z nadřazeného uzlu Vítkov (okr. Sokolov). Vedení VVN spojuje jednotlivé uzly 110 kV soustavy. Významnou stavbou je také transformovna Jindřichov mezi obcemi Cheb a Třebeň. Nově navrhovanými vedeními jsou trasy Vítkov/Jidřichov – Drmoul 2x110kV a vedení 400 kV Vítkov – Pomezí.

b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Vedení el. energie Obec

Území obce (ha) průměr ORP v kraji ORP Cheb

Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb


49680,4 4126,73 2568,41 9622,19

Trvalí obyvatelé (počet)

1211 5606 34626

verze 2.2010

Vedení ZVN a Vedení VN (km) VVN (km)

95,75 11,28 2,77 25,62

Vedení NN (km)

434,36 19,63 33,37 140,45

89/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1 2365,73

287 715 694 2436 347 238 341 571 223 249 2097 140 156 1942 417 114 150 206

1,72

9,57 6,48 3,14 10,98 4,76 1,38 2,97 5,66 4,67 1,61 3,15 4,56

7,9 14,72 30,52 20,98 14,16 11,1 10,11 20,68 13,91 6,07 13,17 5,28 10,15 19,67 29,53 4,48 3,39 5,1 20,68 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2010

(Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Zařízení el. energie malá - bodová Obec

Trafostanice (počet) průměr ORP v kraji ORP Cheb

Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Malé zdroje - elktrárny (počet)

489 18 46 203 7 17 21 20 9 7 6 20 15 6 18 10 5 31 12 3 6 9 23,29 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2010


verze 2.2010

90/130


3.6.9.

Zásobování vodou

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Oblast Chebska patří mezi důležité vodohospodářské oblasti ČR. Lokalita ORP Cheb se nachází v centru Chebské pánve, tudíž akumulace podzemních vod zde byla vždy dostatečná, to se týká a zdrojů povrchových zdrojů. Nejvýznamnějším skupinovým vodovodem v území je úpravna vody Nebanice. Využívá podzemní vody ze soustavy vrtů a podzemních studní celého systému prameniště. Významným povrchovým zdrojem je nádrž Skalka na Ohři a nádrž Jesenice včetně prameniště Jesenice se třemi vrty u hráze vodní nádrže. Čerpání vody z úpravny Nebanice je zajištěno 3 výtlačnými řady – Antonínova výšina a 2 x Jan. Součástí výtlačných řadů jsou vodojemy – Antonínova Výšina, Jan, Nebanice, Odrava, Milhostov, Skalná, Velký Luh, Plesná. Dalšími zdroji jsou Hranice, Podhradí, Poustka, Ostroh, Libá, Lomnička, Luby, Nový Kostel, Hrzín, Milhostov, Okrouhlá, Malá Šitboř, Těšov, Dolní Žandov, Lipová, Hrozňatov, Pelhřimov, Pomezí nad Ohří, Vonšov, Starý Rybník, Jindřichov, Tuřany, Vojtanov, Cetnov, Krapice, Nová Ves, Hůrka, Dolní Lipina, Doubrava, Mýtina, Palič, Vackovec, Milíkov. Celé území je tedy poměrně dobře zásobeno sítí řadů a vodovodů.

b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Rozsah zásobování, spotřeba vody Trvalí obyvatelé (počet)

Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

52766 1211 5606 34626 287 715 694 2436 347 238 341 571 223 249 2097 140 156 1942 417 114 150 206 2512,67

Zásobovaní obyvatelé (%)

Zásobovaní obyvatelé (počet)

Území obce (ha)

99,2 98,9 99,8 100 98,1 98 97,8 99,7 98,1 100 96,8 98,5 100 97,2 97,1 95,7 98,3 96,5 95,4 96 98,4

48011 1166 5153 31789 262 565 526 2322 321 207 299 509 195 234 1922 68 112 1616 333 104 121 187 2286,24

49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1 2365,73

Místní vodovodní potrubí (km) 337,17 9,67 46,79 138,38 5,73 7,7 14,7 6,48 2,6 3,86 3,41 27 2,49 7,24 10,81 1,24 17,84 16,07 3,95 11,22 16,06



verze 2.2010

91/130



verze 2.2010

92/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Provozovatelé vodovodů

3.6.10.

Kanalizace a čištění odpadních vod

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Čistírnami odpadních vod jsou vybaveny především větší města a obce, např. Cheb, Dolní Žandov, Jindřichov, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Nebanice, Nový Drahov, Nová Ves, Nový Kostel, Okrouhlá, Ostroh, Plesná, Podhrad, Skalná, Třebeň, Tuřany, Žírovice. Jedním z nadobecních kanalizačních systémů je např. Cheb – Františkovy Lázně s ČOV Cheb. Většinou se jedná o jednotné kanalizační systémy, částečně doplněné o kanalizaci dešťovou. Ve většině případů se ale jedná o zařízení v nepříliš dobrém technickém stavu a bude třeba řada rekonstrukcí. V řadě obcí a menších sídlech se v dnešní době provozují veřejné kanalizační sítě odvádějící předčištěnou nebo zcela nečištěnou splaškovou vodu do místních recipientů. Z velké většiny se jedná o nevyhovující zařízení a v neposlední řadě jsou stále lokality, které nejsou technicky řešené a do budoucna i velice nákladně obsloužitelné. V území působí několik subjektů provozující kanalizační síť, od soukromých, přes obce až po největšího provozovatele CHEVAK Cheb a.s.

b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Kanalizační zařízení velká Zařízení ČOV D. Lipina - Chevak ČOV D. Žandov - Chevak ČOV Háje - Chevak


Plocha areálu (ha)

Pozn.

0,01 0,04 0,28

ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod skupinová

verze 2.2010

93/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ ČOV Cheb - Chevak ČOV Libá - Chevak ČOV Luby - Chevak ČOV N. Kostel - Chevak ČOV Nebanice - Chevak ČOV Okrouhlá - Chevak ČOV Plesná - Chevak ČOV Skalná - Chevak ČOV Střížov - Chevak ČOV Třebeň - Chevak ČOV Třebeň - Chevak ČOV Žírovice - Chevak celkem v ORP Cheb

ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní

2,13 0,06 0,27 0 0,29 0 0,19 0,5 0,03 0 0,11 0,1 4,01


3.6.11.

Zásobování plynem

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Území ORP plynem zásobuje společnost RWE (dříve Západočeská plynárenská a.s.) systémem vysokotlakých plynovodů ze zdroje ve Vřesové a z předávací stanice tranzitního plynovodu ve Sviňomazech u Tachova. Z páteřních plynovodů dopravují médium jednotlivé přípojky do regulačních stanic. Větší města a obce jsou v současné době již plynofikována (Cheb, Fr. Lázně, D. Žandov, Skalná, Plesná, Luby a další).

b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Kanalizační zařízení velká Zařízení ČOV D. Lipina - Chevak ČOV D. Žandov - Chevak ČOV Háje - Chevak ČOV Cheb - Chevak ČOV Libá - Chevak ČOV Luby - Chevak ČOV N. Kostel - Chevak ČOV Nebanice - Chevak ČOV Okrouhlá - Chevak ČOV Plesná - Chevak ČOV Skalná - Chevak ČOV Střížov - Chevak ČOV Třebeň - Chevak ČOV Třebeň - Chevak ČOV Žírovice - Chevak celkem v ORP Cheb

Plocha areálu (ha)

Pozn. ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod místní

0,01 0,04 0,28 2,13 0,06 0,27 0 0,29 0 0,19 0,5 0,03 0 0,11 0,1 4,01



verze 2.2010

94/130


3.6.12.

Zásobování teplem

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Soustav centralizovaného zásobování teplem se v ORP nachází hned několik. Největšími jsou CZT v Chebu, kde provoz zajišťuje společnost TEREA Cheb s.r.o. prostřednictvím jednotlivých kotelen na zemní plyn a ve Františkových Lázních ze zdroje uhelno-plynové výtopny, kterou provozuje společnost Františkolázeňská výtopna s.r.o.. Podobný systém funguje i v menších obcích připojených na rozvod zemního plynu. Významným projektem je změna druhu paliva, který chystá Františkolázeňská výtopna s.r.o. v letech 2011-2012, a to přechod na spalování biomasy a s tím spojenou rekonstrukci výtopny.

b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Rozsah napojení, spotřeba plynu Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Zásobov. obyvatel (%)

Zásobov. obyvatel (počet)


Území obce (ha)

27,4 93 89 5,7 9,4 5,8 39,9 1,2 7,6 68,9 0 29,8 0 30,5 5,7 0 54,7 55,4 7,3 1,6 3,2

36564 322 4845 28350 15 54 31 948 4 16 206 0 59 0 603 4 0 900 191 8 2 6

52766 1211 5606 34626 287 715 694 2436 347 238 341 571 223 249 2097 140 156 1942 417 114 150 206

49680,4 4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1

1741,14

2512,67

2365,73

Plynovody VVTL a VTL (km) 79,72 15,05 23,19

1,68 1,14

Plynovody STL (km)

Plynovody NTL (km)

118,63 7,44 16,43 38,96 2,48

67,43 20,13 47,21

11,6

4,8 10,49

3,65

5,44

12,93

2,52 7,75 6,98

11,46 7,23

1,9 3,58

0,09

1,66


3.6.13.

Elekronické komunikace

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Cheb se nachází rozsáhlá síť telekomunikačních soustav, která je dle telekomunikačních zařízení dělená do jednotlivých celků – telefonní síť, radioreléová síť, síť rozhlasových a TV signálů, síť dálkových a optických kabelů a vojenských zařízení. Největší přenosovou síť provozuje společnost Telefonica O2 (dříve Český telecom a.s.), doplňují ji další menší provozovatelé především internetových a datových služeb. Další podstatnou část soustavy tvoří síť mobilních operátorů s jejich vysokým počtem základnových stanic pokrývajících celé území. Rozvoj Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

95/130


v oblasti elektronických komunikací se dá očekávat především ve zkvalitňování služeb a v dostavbě základnových stanic pro 3G pásmo vysokých kmitočtů.

b) Data o stavu a vývoji území (Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Rozsah napojení - telekomunikace Obec Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov celkem v ORP Cheb


Území obce (ha)

1211 5606 34626 287 715 694 2436 347 238 341 571 223 249 2097 140 156 1942 417 114 150 206 52766

4126,73 2568,41 9622,19 1408,27 2670,72 4574,87 3069,31 1770,11 1960,25 944,79 4371,3 1257,15 1035,73 1927,63 1081,33 695,58 2343,46 2171,23 611,33 450,91 1019,1 49680,4

Dálkové kabely (km)

Místní kabely (km)

16,4 5,59 53,76

Radiové směrové spoje (km)

37,24 11,98 48,51 7,63 231,89 84,25 1,73 19,54 15,06 10,87 38,34 21,74 0,35 11,47 0,82 4,67 9,09 1,16 17,88 12,62 13,89 19,2 15,9 4,58 2,95 7,96 15,44 0,57 15,79 10,95 2,94 4,6 10,1 513,11 198,61 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2010

5,42 15,46 7,96

7,54 8,22 0,11 5,79 6,78 11,41 1,5 5,41 7,42 2,2 5,49 166,46

(Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Zařízení telekomunikací Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná


Televizní vysílač (počet)

Základová stanice (počet)

3

33 1 6 14

1 1 1

Stanice na radiové síti (počet) 11 2 7

1 1 2

Telefonní ústředna (počet)

59 1 7 33 1 1 2

1 1 1 1 2 1 1

verze 2.2010

3 3 1 2 1

1

1

96/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

1

3


3.7.

Sociodemografické podmínky

A.


Řešené území tvoří Chebská kotlina, státní hranice z Bavorskem od hranice k. ú. Vysoká u Staré Vody, po hranici k. ú. Polná u Hazlova, dále hranice k. ú. Hazlova a Otova u Hazlova, státní hranice se Saskem po hranici k. ú. Vernéřov u Kraslic, údolí Libockého potoka s hranicemi katastrů obce Kraslice, Krajková, Habartov, Kacéřov, Kynšperk na Ohří , svahy Slavkovského lesa s hranicemi k. ú. Březová, Lazy, Lázně Kynžvart a Stará Voda. Je to v podstatě střední část okresu Cheb bez Ašska s Hazlovem a Mariánsko-Lázeňska s Lázněmi Kynžvart a Lazy. Skoro bezlesou úrodnou zemědělskou krajinou obklopenou zalesněným pohraničím a Slavkovského lesa protéká řeka Ohře a říčka Odrava s vodními nádržemi přehrad Jesenice a Skalka. Území dominuje vyhaslá sopka Komorní hůrka. Území bylo a je frekventovaným dopravním uzlem železniční i silniční dopravy i dálkových rozvodů elektřiny i plynu. Krajina je poznamenána násilným vysídlením hraničního pásma podél státní hranice, které způsobilo značné vylidnění, ale i zachování původních přírodních hodnot krajiny, do které byl dlouhodobě zakázaný vstup obyvatel. Historické město Cheb dominuje okolnímu osídlení, kterému je přirozeným centrem nejen na české straně hranice. Po druhé světové válce se zmenšil počet obyvatel na cca polovinu ( z 80 223 v roce 1931 na 37 788 v roce 1951). Od té doby ve všech sídlech mimo Cheb, Františkovy Lázně a Nebanice počet obyvatel stále klesal. Pouze vlastní Nebanice a Střížov jsou jediná sídla, která měly v roce 2001 nejvíce obyvatel ve své historii.

B.


Sociodemografické podmínky název jevu


zpracovatel dat

vybraný jev

A_001

zastavěné území

hranice zastavěného území

UUP Cheb

x

A_003

plochy občanského vybavení

plocha pro výstavbu ověřená v ÚPD, US, urbanisticky problémové území

UUP Cheb, projektant UPD

x

A_107

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

objekt důležitý pro obranu státu, území nebo plocha důležitá pro obranu státu, OP

KÚ KK

x

A_108

vojenský újezd

objekt důležitý pro obranu státu, území nebo plocha důležitá pro obranu státu, OP

KÚ KK

x

A_109

vymezení havarijního plánování

A_110

objekt civilní ochrany

vymezení havarijního plánování evakuační místo, úkryt CO, sklad CO, stálý CO,

KÚ KK KÚ KK, ÚUP Cheb

číslo jevu


verze 2.2010

x

97/130


A_111

objekt požární ochrany

evakuační místo, úkryt CO, sklad CO, stálý CO,

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_112

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_113

ochranné pásmo hřbitova, krematoria

veřejná pohřebiště, hřbitovy a krematoria, OP

ÚUP Cheb

x

A_119

plochy a území ostatních složek integrovaného záchranného systému

plochy a území ostatních složek integrovaného záchranného systému

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_120

válečná pohřebiště a hroby mimo hřbitovy

válečná pohřebiště a hroby

KÚ KK, ÚUP Cheb

x


C.

Osídlení 3.7.1.

Historický vývoj

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území První písemná zmínka o Chebu v listině Jindřicha IV. z 13. února 1061 je zároveň i nejstarším dokladem postupující středověké kolonizace území kolem Chebu. Jeho geograficky výhodnou sídlištní polohu v chráněné kotlině mezi Smrčinami, Halštrovským pohořím a Krušnými horami potvrzují jak dochované stopy osídlení z mladší doby kamenné (asi 3000 před n. l.), tak objev popelnicového pohřebiště z mladší doby bronzové (1100 – 750 před n. l.) u Žírovic nedaleko Chebu. Poloha chebského brodu vedla některé badatele dokonce k přesvědčení, že Cheb je oním sídlištěm na důležité římské obchodní cestě z Řezna do Wismarské nížiny, které známe z antické mapy Claudia Ptolemaia pod označením Menosgada. Po sídelní vlně Keltů a Markomanů (názvy Agara a Agiro pro řeku Ohři) je archeologicky nejlépe doloženo období slovanského osídlení z 9. – 11. Století. Slovanského hradiště, vybudované na místě dnešního hradu a jeho bezprostředním okolím, chráněné mohutným opevněním, bylo sídlištním a správním centrem oblasti známé později pod názvem Regio Egere. Na tomto území historického Chebska, které pokrývalo i část území v Sasku a Bavorsku, máme doloženou existenci okolo 95 slovanských osad. Z nich polovina ležela v chebské kotlině v okolí Chebu. V průběhu 11. století se Chebsko, ležící na pomezí Čech a Říše, začleněné do nově vznikajících politicko-mocenských útvarů, ovládáno českou i německou stranou. Kolem roku 1100 dochází k rychlé kolonizaci tohoto území a vytvoření nového správního centra v Chebu. Správa a ochrana kolonizovaného území byla zajištěna systémem ministeriálních hradů, které do poloviny 12. století vytvořily síť opevněných sídel od nejjižnějšího cípu Chebska až po hranici Vogtlandu. Již kolem roku 1125 staví Diepold z Vohburgu v západní části původního slovanského hradiště v Chebu kamenný hrad, který se stává ústředním hradem celého ministeriálního správního okruhu. V listině z roku 1135 je chebské území poprvé označené jako Regio Egere a je vymezeno severní částí území fary Tirschenreuth s farností chebskou. V roce 1167 získává Chebsko císař Friedrich Barbarossa, který rozpoznává důležitost jeho pohraniční polohy pro záměry své císařské politiky. Cheb se v této době stal významným správním a politickým centrem, je mu přiznána klíčová pozice pro mocenské ovládnutí středního Německa a stává se opěrným bodem pro prosazování říšské politiky i vůči českým zemím. Za stoleté vlády Štaufů je dokončena kolonizace Chebska a vedle většího počtu hradů a opevněných sídel nacházíme na Chebsku téměř 300 kolonizačních vsí.


verze 2.2010

98/130


V roce 1266 obsazuje Cheb vojsko Přemysla Otakary II., který využil svého postavení správce říšských statků a připojuje Chebsko ke svým územím. Přestože Přemyslova vláda na Chebsku trvala pouhých deset let, znamenala počátek úsilí o trvalé ovládnutí tohoto území a zajištění západní hranice českého království. Tato snaha je podepřena i v době vlády Václava II., který byl v držení Chebska v letech 1291 – 1304, a vrcholí získáním Chebska do trvalé zástavy české koruny v roce 1322. Období České vlády na Chebsku znamenalo zároveň základní proměnu vnitropolitické situace v celé oblasti. Kdysi mocná štaufská ministerialita ztrácí ve správě Chebska stále více své mocenské pozice a její funkce postupně přejímá město Cheb. Historická struktura osídlení se zachovala až do konce II. světové války. Význam Chebu jako samostatného správního centra však od 17 století klesal. Hospodářsky však jeho význam rostl s průmyslovou revolucí v průběhu celého 19 století. K vyspělému zemědělství v Chebské kotlině přibyl průmysl podíl západních a severních hranic Chebska (od Libé pro Luby). Stále posiloval hospodářský význam Chebu, jako dominantního centra obchodu pro území přesahující vlastní území Chebska bez ohledu na nové politické hranice, které vznikly uprostřed 19 století oddělením Bavorské části Chebska od Rakousko-Uherska. Ani vznik Československé republiky v roce 1918 nepřetrhal jeho kulturní a hospodářský význam pro obyvatelstvo na obou stranách hranic. Po roce 1945 bylo vysídlené německé obyvatelstvo nahrazeno dosídlenci z celého Československa a repatrianty z českých menšin z Pruska, Volyně a Rumunska. Při demokratickém vývoji by však ani tento drastický zásah neměl výrazný vliv do sídelní struktury. K němu došlo až po spuštění „železné opony“ začátkem padesátých let minulého století. Pod heslem ochrany hranic, byly vysidlovány pohraniční vsi, o „nespolehlivé“ redukovány počty obyvatel, přemisťovány strojní vybavení továren na východ apod. V několika vlnách byly v průběhu 50tých let minulého století demolovány drobnější i větší vsi nejen podél hranice, ale i neobydlené statky a malé osady dále od hranic. Tento trend pokračoval až do počátku devadesátých let a samovolně přetrvával do přelomu tisíciletí. Vlivem změn a útlumu v zemědělské výroby, omezování průmyslové výroby, snižovaní přírůstku obyvatelstva celé republiky a atraktivity pracovních příležitostí celého regiónu se mění i struktura osídlení v posledních letech.


3.7.2.

Sídla

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Základem sídelní struktury jsou sídla založená již slovanským obyvatelstvem koncem prvního tisíciletí a rozšířené při postupné kolonizaci okrajových území ve vyšších polohách vzniklých do konce 14 století. Z později založených sídel je byla Žírnice (Lipová) poprvé zmíněna v roce 1570 a sedm sídel v 18tém století. Z nich nejvýraznější je obec Lipová (1785–první zmínka), založená na rozdělených pozemcích Metternichů, jižně od Chebu a Ves císaře Františka založená Chebem v roce 1793 (od roku 1807 Františkovy Lázně). Základní sídelní strukturu tvoří původně zemědělské vsi doplněné v některých případech o ministeriální hrady a tvrze. Dominantní postavení má město Cheb, které bylo nejen obchodním a hospodářských centrem, ale vykonávalo i politickou a soudní správu. Rozvoj průmyslu v průběhu 19 století posílil rozvoj okrajových sídel ležících mimo úrodnou chebskou pánev. (Luby, Plesná, Skalná, Lib)á. Venkovským centrem na cestě z Chebu do Plzně se stal Dolní Žandov. Jehož význam vzrostl i železniční zastávkou na trati Plzeň Cheb. Z přehledné tabulky je patrné, že u většiny zemědělských sídel docházelo postupně k úbytku obyvatel už od prvního evidovaného sčítání v roce 1850, i když počet domů a statků byl v podstatě konstantní.


verze 2.2010

99/130


Po druhé světové válce se počet obyvatel redukoval na méně než polovinu z evidovaných v roce 1930. Počet obyvatel se od té doby mírně zvyšuje při zmenšujícím se počtu sídel. V současné době je na řešeném území 21 obcí a měst. Při sčítání se eviduje 104 sídel. Cca 48 se již samostatně neeviduje. Celkem je možno jako výchozí stav brát v řešeném území ÚAP Cheb 152 lidských sídel (mimo samoty, mlýny, samostatné statky a pod). Z toho jich již 21 zcela zaniklo, v 16 ti zůstaly pouze zbytky původních staveb, většinou již nevyužívané k trvalému bydlení, ale pro rekreaci a v 8 sídlech zůstaly pouze ojedinělé stavby využívané pro zemědělskou výrobu, skladování, psí útulek, zbytky hraničního přechodu a pod. K postupnému vylidňování venkova přispěla politika střediskového uspořádání venkova, které preferovalo novou výstavbu pouze v tak zvaných střediskových obcích a v ostatních nebyla 70 a 80 tých letech minulého století povolována. Současný nárůst i malých sídel je způsoben výstavbou rodinných domů mimo center, (levnější pozemky, větší nabídka neomezeno Územními plány a nedostatečnou přípravou pozemků pro výstavbu RD v Chebu.

b) Data o stavu a vývoji území (Sociodemografické podmínky) Charakteristiky sídel Obec

Území obce (ha)

Části obce (počet)

Průměrná rozloha části obce (ha]

Trvalých obyvatel obce (počet)

průměr ORP v kraji ORP Cheb

49680,4

10703,81

Dolní Žandov

4126,73

5

825,35

1211


2568,41

8

321,05

5606

Cheb

9622,19

19

506,43

34626

Křižovatka

1408,27

2

704,14

287

Libá

2670,72

2

1335,36

715

Lipová

4574,87

9

508,32

694

Luby

3069,31

4

767,33

2436

Milhostov

1770,11

3

590,04

347

Milíkov

1960,25

5

392,05

238

Nebanice

944,79

2

472,4

341

Nový Kostel

4371,3

8

546,41

571

Odrava

1257,15

5

251,43

223

Okrouhlá

1035,73

2

517,87

249

Plesná

1927,63

4

481,91

2097

Pomezí nad Ohří

1081,33

2

540,66

140

Poustka

695,58

2

347,79

156

Skalná

2343,46

5

468,69

1942

Třebeň

2171,23

10

217,12

417

Tuřany

611,33

3

203,78

114

Velký Luh

450,91

1

450,91

150

1019,1

4

254,77

206

Vojtanov průměr obce v ORP Cheb

2365,73

509,71



verze 2.2010

100/130


Počet obyvatel sídel (před válečné období 1850-1930 a po válce 1950-2010) správní sídlo

1850

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1981

1991

1996

2000

2001

2010*

Dolní Žandov

3463

3529

3410

3196

2964

3068

2912

2979

1258

1102

1022

967

1152

1173

1175

1187


1621

2979

3070

4397

4382

5239

5608

6497

3335

4752

4849

5192

5184

5347

5245

5261

5606

15159

17826

21575

22875

28084

31761

32735

37599

20178

22133

26650

30886

31847

31931

31609

32893

34626

Křižovatka Libá Lipová

782 2590 1590

994 3328 2191

977 3336 2084

875 3231 1848

838 3105 1840

917 2937 1870

864 2717 1816

944 3008 1983

401 943 837

327 788 789

304 719 606

286 568 556

261 494 548

253 523 555

238 537 578

266 577 562

287 715 694

Luby

4040

4072

4534

5404

5962

6785

6262

6522

2515

2283

2551

2644

2509

2455

2366

2478

2436

Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh

674 2440 228 4239 832 525 2866 709 814 3616 684 539 554

901 2141 390 3700 886 571 2907 759 734 4011 1321 474 534

922 2163 401 3521 819 535 3040 814 806 3787 1533 463 487

861 1856 412 3220 828

810 1584 377 3057 713 466 4725 701 660 3813 1326 398 458

782 1530 374

438 3239 653 734 3625 1377 392 449

739 1729 355 3156 766 427 3861 646 662 3483 1274 375 480

810 1540 435 3012 700 442 5425 667 552 3994 1455 375 539

304 497 208 925 787 205 2126 159 148 1847 513 166 170

323 429 207 855 373 282 1996 128 115 2043 453 127 184

389 359 210 697 262 234 2014 137 109 1839 376 84 185

341 252 263 628 229 195 1883 109 114 1708 391 110 135

308 201 318 519 204 195 1692 57 89 1563 321 92 130

322 191 201 515 166 202 1983 58 99 1553 318 107 106

327 194 328 517 143 217 1936 59 87 1584 311 104 110

322 213 311 538 196 234 1982 74 117 1670 347 109 127

347 238 341 571 223 249 2097 140 156 1942 417 114 150

684

820

701

647

770

757

745

266

170

168

168

192

206

54932 59097 60611 65775 rok s největšmí počtem obyvatel

72435

71516

80223

37788

40018 295831 47854 48226 rok s největším počtem obyvatel od roku 1950

47833

49656

52766

Cheb

Vojtanov

374

SO ORP Cheb

48339 2010*

2916 744 457 4416 625 542 3384 1285 383 407

329 252235

1211

odhad počtu obyvatel z materiálů Ing. Hruška Tvrdý , Ph.D. a kol PROCES - Centrum rozvoje regionů s.r.o. k 1. lednu 2010

Sídla zmizelá sídla

počet sídel

další sídla

celkem sídla

5

1

6

zmiz sídla

torza sídel

1

Dolní Žandov

2


8

2

10

1

1

3

Cheb

19

8

27

3

9

4

Křižovatka

2

1

3

1

5

Libá

2

6

8

5

6

Lipová

9

5

14

2

7

Luby

4

1

5

8

Milhostov

3

5

8

9

Milíkov

5

10

Nebanice

2

2

4

11

Nový Kostel

8

4

12

12

Odrava

5

1

6

13

Okrouhlá

2

2

14

Plesná

5

5

15

Pomezí nad Ohří

2

2

4

16

Poustka

2

2

4

17

Skalná

5

3

8

2

1

18

Třebeň

10

1

11

2

1

19

Tuřany

3

1

4

20

Velký Luh

1

1

21

Vojtanov

2

2

celkem


104

verze 2.2010

1

2

5

45

149

1 5

1

1

1

23

17

101/130


3.7.3.

Využití území

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Většinu území dotčeného území tvoří plochy ZPF. Oproti stavu po roce 1945 se poněkud zvětšily plochy lesů a nelesní zeleně. Výstavbou přehradních nádrží Jesenice, Skalka a Horka zvětšil se podíl vodních ploch, přes určitý úbytek rybníků a mokřadů. Intravilány zaniklých obcí byly využity částečně pro ZPF, LPF, nelesní zeleň a pro výstavbu rekreačních objektů a zahrad. Stále nevyužity zůstávají areály vojenských cvičit v okolí Chebu (Maškov, Ján, Myslivna–střelecké pole). Značně se rozšířily plochy rekreace nejen na březích obou přehradních nádrží, ale i v okolí měst. V poslední době dochází k postupné redukci ploch tržišť (Cheb Dragoun, Vojtanov, Pomezí, Horné Lomany a pod) vzniklých po roce 1990. Na venkově dochází k chátrání většiny areálů zemědělské velkovýroby (Milhostov, Hluboká, Nebanice, Mýtina, Poustka, Střížov, Bříza, Skalná, Úbočí,..). Málo jsou využívány areály bývalých pohraničních rot, z nichž některé byly již zcela zdevastované (Oldřichov pod Dylení), ostatní jsou většinou prázdné. Během posledních několika let začaly vznikat větší skupiny rodinných domků na okraji některých menších obcí i nad rámec původních intravilánů (Komorní Dvůr, Tůně, Dolní Hraničná, Podhrad, Háje, Nebanice, Skalná, Libá, Žirovice, Dolní Lomany, Horní Lomany, Slatina, Jesenice, Okrouhlá,..). Územní plány z poslední doby vytváří rozsáhlé plochy pro individuální bytovou výstavbu (Plesná, Skalná, Starý Rybník, Dolní Žandov, Třebeň, Horní Ves, Okrouhlá, Jesenice,..). Územně se připravuje výstavba rodinných domů v Klestu, Chlumečku, v Komorním Dvoře, Libé, Skalné,..). V Chebu zůstávají nevyužité bývalé kasárny v Havlíčkově ulici a správní budovy bývalé brigády PS v ulici 17. Listopadu (klášter kongregace Milosrdných sester svatého Kříže). Průmyslové území v Chebu se částečně změnilo na obchodní centrum (Tesko, Kaufland). Pro stejný účel byl využit i areál kasáren nad Městskými sady v centru Chebu. Průmyslová zóna Cheb v Hradišti se postupně naplňuje novými továrnami a obchody. Naproti tomu chátrá část průmyslové zóny v Dolních Dvorech. V dotčeném území je mnoho opuštěných nebo nedostatečně využívaných průmyslových objektů i areálů, (Vojtanov, Libá, Hrozňatov, Luby, Plesná, Dolní Žandov,…) z nichž některé už zůstaly pouze v torzu (Šlapany, Nový Hrozňatov, Mýtina- stáčírna,..). Pozitivní je probíhající oprava zámeckých areálů v Hrozňatově, Libé, Ostrohu, Skalné a Mostově. Nepodařilo se již zachránit zámek v Lubech, Lesné, Hrzíně, Malé Šitboři a Skalné. Problematický je stav areálu hradu a zámku ve Starém Rybníku, prostředního zámku ve Skalné i zámků v Novém Kostele – Spálené, Paliči a v Okrouhlé. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Tuto urbanistickou strukturu zástavby je třeba respektovat i v nových územních plánech a nenavrhovat násilně nová náměstí jako veřejná prostranství (viz § 7, vyhl.269/2009Sb, která upravuje vyhl MMR č. 501/2006 Sb). Takto vzniklé plochy lze využít pro zeleň, hřiště apod.


D.

Demografie

Plynulý nárůst obyvatel od roku 1850 mají v dotčeném území pouze Františkovy Lázně, Cheb, Nebanice a Plesná. Luby měly nejvíc obyvatel v roce 1910. Ostatní obce měla maximální počty obyvatel v letech 1869 a 1880. Pak začalo obyvatel pomalu ubývat, což způsobila i I. světová válka a vznik ČSR. V době I. republiky počet obyvatel i v na venkově pomalu rostl. Maximální byl koncem války, kdy na území přicházeli uprchlíci z východu (Cheb až 45 tis. obyvatel apod..) Po roce 1945 došlo skoro k úplné výměně obyvatel. Z první vlny dosídlení byla však větší část dosídlenců po roce 1948 pro nespolehlivost vyhnána, nebo se dobrovolně vystěhovala zpět do vnitrozemí. Přesto mimo Cheb, Františkovy Lázně a Nebanice se počet obyvatel až do roku 2001 stále Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

102/130


snižoval. Nyní se podle údajů jednotlivých obcí počet obyvatel ve všech obcích i výrazně zvyšuje, ale tyto údaje prověří až výsledek sčítání lidu, které proběhne v roce 2011. Max. počty obyvatel dosáhly pouze vlastní Františkovy Lázně v roce 1980 a vlastní Nebanice v roce 2001. Ostatní ze všech 147 sídel Chebska však nedosáhly dosud maximálních počtů obyvatel z dob do roku 1930. Oproti roku 2001 odhaduje se k 1. lednu 2010 nárůst počtu obyvatel o 4933, což je cca o 10,3%.

b)

Data o stavu a vývoji území

Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Karlovarského kraje mezi lety 2000 – 2010 Rok SO ORP

2000

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 2010

Absolutně

Relativně (%)

Aš

16657

17949

1292

7,8

Cheb

47833

52766

4933

10,3

Karlovy Vary

91521

90076

-1445

-1,6

Kraslice

14374

14075

-299

-2,1

Mariánské Lázně

25480

24586

-894

-3,5

Ostrov

28404

29356

952

3,4

Sokolov

80554

78828

-1726

-2,1

304823

307636

2813

0,9

Karlovarský kraj

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu – f. PROCES, Ostrava Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Cheb mezi lety 2000-2010 Obec

Rok 2000


Absolutně

Relativně (%)

Dolní Žandov

1175

1211

36

3,1


5245

5606

361

6,9

31609

34626

3017

9,5

Křižovatka

238

287

49

20,6

Libá

537

715

178

33,1

Lipová

578

694

116

20,1

2366

2436

70

3,0

Milhostov

327

347

20

6,1

Milíkov

194

238

44

22,7

Nebanice

328

341

13

4,0

Nový Kostel

517

571

54

10,4

Odrava

143

223

80

55,9

Okrouhlá

217

249

32

14,7

1936

2097

161

8,3

59

140

81

137,3

Cheb

Luby

Plesná Pomezí nad Ohří Poustka

87

156

69

79,3

Skalná

1584

1942

358

22,6

Třebeň

311

417

106

34,1

Tuřany

104

114

10

9,6

Velký Luh

110

150

40

36,4

Vojtanov

168

206

38

22,6

47833

52766

4933

10,3

SO ORP Cheb


verze 2.2010

103/130


Ukazatel demografického vývoje SO ORP Cheb

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva – f.PROCES, Ostrava Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

3.7.4.

Obyvatelstvo

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Chebsko je nejzápadnější území České republiky a navíc pozoruhodné svým dějinným vývojem. Chebsko se také navíc stalo jedním z nejmarkantnějších míst, kde docházelo k vzájemnému sbližování a obohacování obou kultur, jak české, tak německé. Ve vztahu k Němcům nás spojuje velmi mnoho, jako je např. společná historie, mentalita, kulturní kořeny, pokrevní svazky atd.

b) Data o stavu a vývoji území Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Cheb mezi lety 1971-2010

Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Cheb mezi lety 2000-2010 Obec

Rok 2000


Absolutně

Relativně (%)

Dolní Žandov

1175

1211

36

3,1


5245

5606

361

6,9


verze 2.2010

104/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Cheb

31609

34626

3017

9,5

Křižovatka

238

287

49

20,6

Libá

537

715

178

33,1

Lipová

578

694

116

20,1

2366

2436

70

3,0

Milhostov

327

347

20

6,1

Milíkov

194

238

44

22,7

Nebanice

328

341

13

4,0

Nový Kostel

517

571

54

10,4

Odrava

143

223

80

55,9

Okrouhlá

217

249

32

14,7

Luby

Plesná

1936

2097

161

8,3

Pomezí nad Ohří

59

140

81

137,3

Poustka

87

156

69

79,3

Skalná

1584

1942

358

22,6

Třebeň

311

417

106

34,1

Tuřany

104

114

10

9,6

Velký Luh

110

150

40

36,4

Vojtanov

168

206

38

22,6

47833

52766

4933

10,3

SO ORP Cheb

3.7.5.

Věková struktura

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Celkově se věková struktura značně zhoršuje. Extrémně nízké byly v roce 2001 počty dětí do 14 let v Pomezí nad Ohří (6,8%) Odravě (9,8%) a ve Velkém Luhu (10%), přestože v Pomezí i Velkém Luhu žilo větší procento obyvatel mezi 15-64 lety. Odrava měla i maximální počet obyvatel nad 65 let (22,4%). V roce 2010 se počet dětí do 14ti let v celém území snížil ze 17 na 15,3% a počet obyvatel starší 65 let zvýšil z 11,7 na 12,8%.

b) Data o stavu a vývoji území Věková struktura SO ORP Karlovarského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP

Věková skupina v 2000 (%) <= 14

15 - 64

Věková skupina v 2010 (%)

65+

<= 14

15 - 64

65+

Index stáří Index stáří v 2000 v 2010

Aš

17,9

70,5

11,6

15,9

71,5

12,6

65,0

Cheb

17,0

71,3

11,7

15,3

71,9

12,8

68,9

83,3

Karlovy Vary

15,9

70,6

13,5

13,4

70,9

15,8

85,1

117,8

Kraslice Mariánské Lázně Ostrov

18,4

71,2

10,4

15,1

71,2

13,8

56,7

91,2

15,9

71,0

13,1

13,3

71,3

15,4

82,7

116,0

17,6

70,0

12,4

14,9

71,4

13,7

70,4

92,0

Sokolov

19,1

71,5

9,5

15,4

71,5

13,0

49,6

84,7

14,1

68,1

96,3

Karlovarský 17,3 70,9 11,8 14,6 71,3 kraj Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu – f.PROCES, Ostrava Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100


verze 2.2010

79,0

105/130


Věková struktura obcí SO ORP Cheb k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec

Věková skupina v 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 20,9 70,6 8,5

Věková skupina v 2010 (%) Index stáří Index stáří v 2000 v 2010 <= 14 15 - 64 65+ 15,7 73,1 11,2 40,7 71,6

Dolní Žandov Františkovy 15,5 71,1 13,4 14,0 71,5 Lázně Cheb 16,9 71,5 11,6 15,4 71,7 Křižovatka 13,0 73,9 13,0 13,6 74,9 Libá 18,8 67,6 13,6 14,4 73,4 Lipová 20,2 69,7 10,0 16,1 71,3 Luby 16,7 73,3 10,0 13,7 73,0 Milhostov 20,5 73,1 6,4 16,1 76,4 Milíkov 16,5 66,0 17,5 16,8 68,1 Nebanice 25,3 69,2 5,5 14,1 77,7 Nový Kostel 20,1 69,2 10,6 16,3 69,9 Odrava 9,8 67,8 22,4 20,6 67,7 Okrouhlá 18,4 70,0 11,5 15,3 72,7 Plesná 18,9 69,6 11,5 16,8 71,9 Pomezí nad 6,8 79,7 13,6 20,7 72,9 Ohří Poustka 17,2 71,3 11,5 19,2 70,5 Skalná 15,5 71,0 13,4 16,8 70,7 Třebeň 15,4 75,2 9,3 16,3 77,5 Tuřany 22,1 65,4 12,5 15,8 71,1 Velký Luh 10,0 74,5 15,5 14,0 72,7 Vojtanov 20,2 69,0 10,7 13,6 70,4 SO ORP 17,0 71,3 11,7 15,3 71,9 Cheb Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu – f.PROCES, Ostrava

14,4

86,7

102,7

12,8 11,5 12,2 12,5 13,3 7,5 15,1 8,2 13,8 11,7 12,0 11,3

69,0 100,0 72,3 49,6 60,0 31,3 106,3 21,7 52,9 228,6 62,5 60,7

83,2 84,6 84,5 77,7 97,3 46,4 90,0 58,3 84,9 56,5 78,9 67,6

6,4

200,0

31,0

10,3 12,5 6,2 13,2 13,3 16,0

66,7 86,6 60,4 56,5 154,5 52,9

53,3 74,0 38,2 83,3 95,2 117,9

12,8

68,9

83,3

Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

3.7.6.

Vzdělanost

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Údaje o míře vzdělanosti byly odvozeny od dostupných údajů pro celou republiku, okres Cheb a v městech nad 10 000 obyvatel (Cheb, Mariánské Lázně a Aš). Míra vzdělanosti je oproti celostátnímu průměru značně nižší jak u úplného středního a vyššího (-1,95 %), tak u vysokoškolského vzdělání (-3,39 %). Problém není ani tak v počtu škol a dostupnosti vzdělání v regionu, jako spíš v možnostech uplatnění. Nové pracovní příležitosti v Chebském průmyslovém parku přinášejí stále ještě malé uplatnění pro zaměstnance s vyšším stupněm vzdělání, i když se tento trend pomalu mění.

b) Data o stavu a vývoji území Nejvyšší ukončené vzdělání základní

střední

úplné

vysokoškol.

bez vzdělání

Obyvatelstvo nezjištěné vzdělání

střední a vyšší ČR celkem % Cheb město %

1975109 3255400 2431171 23,03

37,96

28,35

7143,00 9821,00 8069,00 25,99


35,73

29,35

15-ti leté a starší celkem

762459

37932

113127

8575198

8,89

0,44

1,32

%

1750,00

174,00

531,00

27488,00

6,37

0,63

1,93

1

verze 2.2010

106/130


Chebsko* % odhad **

14516 28,50 27

19369 38,03 38,1

13143 25,81 26,4

1,95% 5,20 5,5

543 1,07 1,1

1006 1,98 1,9

50927* % %

* Okres Cheb bez města Aš a Mariánské Lázně **Chebsko má cca 41 065 obyvatel starších 15ti let. Cca 9862 bydlí na venkově na Ašsku a Mariánskolázeňsku. To znamená, že procenta dosaženého vzdělání budou o něco vyšší.

(Sociodemografické podmínky) Vzdělanost obyvatel dle SLBD Obec

Počet obyvatel

Nejvýše základní škola (%)

Nejvýše střední škola (%)

Dokončená vysoká škola (%)

49 655,00 1 187,00 5 261,00 32 893,00 266,00 577,00 562,00 2 478,00 322,00 213,00 311,00 538,00 198,00 234,00 1 982,00 74,00 117,00 1 668,00 347,00 109,00 126,00 192,00 2 364,52

833,90 33,70 29,40 33,00 45,10 37,90 37,50 37,30 42,40 37,30 38,70 48,00 41,50 40,90 39,70 29,90 42,70 39,80 37,20 47,60 56,90 37,40 39,71

29,30 23,00 26,60 45,10 35,80 34,80 34,90 42,40 35,00 36,70 46,90 38,00 39,40 37,50 26,90 41,70 36,40 35,20 43,90 36,00 34,20

4,40 6,40 6,40 0,00 2,10 2,70 2,40 0,00 2,30 2,00 1,10 3,50 1,50 2,20 3,00 1,00 3,40 2,00 3,70 0,90 3,20



E.

Občanské vybavení veřejné infrastruktury 3.7.7.

Školství a výchova

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Základní školy jsou ve všech městech a společně mateřskými školami v Dolním Žandově, Milhostově, Libé a Lipové. Samostatné mateřské školy jsou v Třebeni, Okrouhlé a Novém Kostele.) V Chebu je 7 základních škol s 2813 žáky (včetně speciální školy), jejich tabulková kapacitě je 4195 žáků a přepočítaná 3356 žákovských míst. Přebytek je tedy 543 míst (to je jedna škola). Ostatní školy v regiónu mají také o cca 30 až 40 % větší kapacitu než je současný počet žáků. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

107/130


Střední školy jsou pouze v Chebu (Gymnázium Cheb, Integrovaná střední škola v Chebu (kam byla přesunuta i Houslařská škola z Lubů), Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb, Svobodná Chebská škola má Základní školu (125 žáků) a Gymnázium (cca 48 studentů). V Chebu a Františkových Lázních jsou také Základní umělecké školy. Západočeská univerzita má v Chebu část ekonomické fakulty. Budovy škol v menších obcích, byly částečně prodány (Pomezí, Úbočí, Křižovatka, Nebanice.), využívány jinak- MŠ, OÚ,… (Třebeň, Okrouhlá,…), nebo zbořeny (Hrozňatov, Mokřina,…)

b) Data o stavu a vývoji území (Sociodemografické podmínky) Základní školství Obec

Obyvatelé 0-14 let

Vyjížďka dle SLBD (žáků)

Dojížďka dle SLBD (žáků)

průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov

230

62

29


781

279

158

Cheb

5405

345

1441

42

39

1

Křižovatka Libá

97

67

3

Lipová

114

63

0

Luby

412

71

32

Milhostov

67

41

2

Milíkov

36

26

2

Nebanice

66

54

1

Nový Kostel

105

43

0

Odrava

27

23

3

Okrouhlá

41

35

0

Plesná

355

107

31

Pomezí nad Ohří

7

10

1

Poustka

21

16

3

Skalná

277

65

61

Třebeň

54

60

1

Tuřany

27

23

0

Velký Luh

17

23

0

34

15

1

Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji


3.7.8.

Zdravotnictví a sociální péče

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V Chebu je jedná ze tří částí Karlovarské krajské nemocnice, několik sdružených lékařských ordinací (zdravotnických středisek) i samostatné lékařské ordinace. V areálu nemocnice jsou plošné rezervy jak k dostavbě případných nemocničních pavilónů, tak bytových domů pro lékaře a personál. Mimo to je v Chebu léčebna dlouhodobě nemocných, umístěná v objektu původně postaveném jako městský sirotčinec. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

108/130


Lékařské ordinace jsou v Lubech, Skalné, Františkových Lázních, které jsou význačným lázeňským městem. V Chebu je Domov (penziony) pro seniory (Dragounská a Skalka), Centrum pro Zdravotně Postižené KK (Kamenná), Domov důchodců (Spáleniště-Mírová), Domy s pečovatelskou službou ( Lesní a Dřevařská). Ambulantní služby zajišťuje Pečovatelská služba a Charita. V Horních Lubech je Domov pro osoby se zdravotním postižením. Z bývalé školy byl v Nebanicích zřízen Dům na půl cesty.

b) Data o stavu a vývoji území (Sociodemografické podmínky) Zdravotní a sociální vybavení obcí Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Nenocnice (počet)

Ordinace lékařů (počet)

Lékárny (počet)

1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,05

131 1 18 110 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 6,24

15 0 3 10 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0,71

Zařízení pro Míst v zař. pro důchodce (počet) důch. (počet) 4 0 0 3 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,19 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2010

3.7.9.

Kultura

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Přirozená centra kultury tvořily farnosti s kostely. Mimo Cheb a Františkovy Lázně, zůstávají kostely, v Lubech, Plesné, Skalné, Novém Kostele, Kopanině, Milhostově, Křižovatce, Třebeni, Horních Lomanech, Dřenicích, Paliči, Libé, Milíkově, Dolním Žandově, Pomezí nad Ohří a Hrozňatově (u zámku a na Loretě). Z toho kostely v Paliči, Dřenicích, Hrozňatově a v Libé byly církví odprodány. Zbořeny byly kostely na Wiesu (k. ú. Háje) a na sv. Anně v Horním Pelhřimově, kostel sv. Jošta v Hradišti a ve velmi špatném stavu je kostel kláštera Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže v Chebu. Po roce 1989 byla rekonstruována a zprovozněna Loreta v Hrozňatově. Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

109/130


Mimo to je v Chebu evangelický kostel, modlitebna církve husitské, baptistů, jehovistů a dalších církví a nám společenství. Evangelické jsou také druhé kostely ve Fr. Lázních a Plesné. Zbořen byl i koncem osmdesátých let minulého století rozestavěný kulturní dům v Lipové. Připravuje se rekonstrukce objektu „Svoboda“ na kulturní dům města Chebu. Pro koncerty a výstavy jsou využívány areály nebo části klášterů v Chebu (Klarisky, Františkáni, Dominikáni, Křížovníků s červenou hvězdou). Ve dvou budovách působí Galerie výtvarných umění v Chebu (Nová radnice a výst. a konc. síň Klára). V Kamenné ulici je umístěna galerie G4 zaměřená na prezentaci fotografií. V Chebu se větší akce se provádí v budově Městského divadla (stálá scéna), v hale Lokomotivy a na Zimním stadiónu. V létě v Krajince (Poohří), na hradním nádvoří a v hradním příkopu naproti divadlu. Letní kino ve Fr. Lázních není v dobrém stavu. Pro kulturní akce se využívá také areál hradu a zámku ve Skalná. Kulturní domy a střediska působí v Lubech Plesné, Skalné, Třebeni, Dolním Žandově, Křižovatce,…). Ve Františkových Lázních působí pestrá škála kulturních zařízení všech druhů nejen pro pacienty a návštěvníky ale současně i pro obyvatele (Muzeum, Divadlo (stálý ochotnický spolek), galerie Bromse, Tři Lilie,…).

b) Data o stavu a vývoji území (Sociodemografické podmínky) Kulturní vybavení obcí Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Kina (počet)

Divadla (počet)

Kulturní zařízení (počet)

Muzea (počet)

Galerie (počet)

Knihovny (počet)

5 0 1 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0,24

2 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,10

15 1 1 1 1 0 2 1 1 1 0 1 0 0 1 0 0 1 1 1 0 1 0,71

6 1 1 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0,29

4 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,19

22 2 1 5 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 1 1 1 0 1 1,05



verze 2.2010

110/130


3.7.10.

Veřejná správa

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Zařízení a objekty veřejné správy jsou umístěny v Chebu. Všechny státní úřady, mimo Policii ČR mají nově postavené, nebo zrekonstruované budovy. Pro Policii, se dlouhodobě připravuje staveniště v ulici 17. listopadu Chebu.

b) Data o stavu a vývoji území (Sociodemografické podmínky) Správní vybavení obcí Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Radnice

Finanční úřad

Stavební úřad

Policie

Pošta

Úřad práce

Živnostenský úřad

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 3 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

1 1 5 0 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


3.8.

Bydlení

A.


Po druhé světové válce ustala na dlouhou dobu veškerá bytová výstavba v celém řešeném území. Asanace území historického jádra Chebu po roce 1956 byla jedna z prvních akcí nové bytové výstavby Chebu. Koncem padesátých let 20 století postavilo se v Chebu první sídliště v Sadové ulici a zahájena výstavba sídliště Spáleniště. Začátkem šedesátých let byly realizovány bytové domy pro státní statek v Milhostově, náhradou za zatopenou Jesenici a Dřenice byla postaveny bytové domy v Okrouhlé a rodinné domy v Lipové. Od té doby se realizovaly ve všech městech panelová sídliště ve velkém rozsahu až do roku 1992 (Zlatý vrch v Chebu). Výstavba rodinných domů se zprvu realizovala jako pohotovostní byty při výstavbě farem Státních statků. V Novém Kostele zůstala výstavba řadových RD torzem a po roce 12990 ji nebyla dostavěná (Na rozdíl od Křižovatky, kde byla jednotlivé domy Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

111/130


odprodány soukromníkům a dostavěny.)Vlastní výstavby soukromých rodinných domů byla zahájena až koncem šedesátých let. Do roku 1990 nikdy však nedosáhla rozsahu výstavby ve vnitrozemí. Tím i demolicí mnoha sídel nebo jejich větších částí, došlo v celém Chebsku k značně nerovnoměrnému rozložení vzájemného poměru bytů v rodinných domech k bytům v bytových domech. (Viz Tabulka vzájemného poměru počtu bytů v RD k bytům v BD.) V Chebu je tento poměr skoro čtvrtinový oproti celorepublikovému průměru, v okrese Cheb je na úrovni dvou třetin protože ani i na venkově převažovala výstavba bytů v bytových domech. Jak je patrné z tabulky postoupně se poměr vyrovnává. Přesto, hlavně v Chebu by se i nadále měla preferovat výstavba bytů v rodinných domcích a novou výstavbu bytových domů potlačit. Jako sociální byty a byty pro nutné profese je možno upravovat bytový fond ve stávajících sídlištích. S ohledem na značné úbytky obyvatel v řešeném území a velkorysosti požadavků na novou výstavbu je ve vlastním území obcí i v územních plánech (starších i zcela nových) dostatek ploch pro novou bytovou výstavbu. Lze odhadnout, že v souhrnu jev řešeném území k dispozici nových ploch pro byty s cca 20 až 45 tis. obyvateli (záleží na formě bytové výstavby).

B.


Bydlení název jevu


zpracovatel dat

vybraný jev



KÚ KK

x

KÚ KK

x

KÚ KK

x

číslo jevu

A_044

A_046


A_049


A_055


OP přírodních léčivých zdrojů I., I.A, I.B, II., II.A, II.B, přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody

KÚ KK

x

A_116

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

počet dokončených bytů, rodinných domů k 31.12. každého roku

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_137

plochy bydlení

plochy bydlení

ÚUP Cheb, projektant ÚPD

x

A_045

chráněná oblast přirozené akumulace vod vodohospodářsky zranitelná oblast povodí toků 1., 2., 3. a 4 řádu, rozvodnice toků 1., 2., 3. a 4 řádu

KÚ KK


3.8.1.

Bydlení

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V celém řešeném území převládá bydlení v bytových domech. Privatizace po roce 1990 umožnila odprodej i jednotlivých bytů v nájemních domech.



verze 2.2010

112/130


(Bydlení) Byty Byty celkem (počet)

Obec

průměr ORP v kraji ORP Cheb 35343 Dolní Žandov 461,00 Františkovy Lázně 2 281,00 13 Cheb 259,00 Křižovatka 91,00 Libá 237,00 Lipová 227,00 Luby 946,00 Milhostov 114,00 Milíkov 115,00 Nebanice 112,00 Nový Kostel 207,00 Odrava 93,00 Okrouhlá 89,00 Plesná 745,00 Pomezí nad Ohří 34,00 Poustka 40,00 Skalná 663,00 13 Třebeň 259,00 Tuřany 45,00 Velký Luh 44,00 Vojtanov 2 281,00 průměr obce v ORP Cheb 1683 průměr obce v kraji

Trvale obydlené Neobydlené byty byty (%) (TOB) (počet) 33003 406,00 2 069,00 12 543,00 84,00 213,00 181,00 869,00 105,00 75,00 104,00 171,00 74,00 78,00 683,00 28,00 36,00 596,00 12 543,00 36,00 40,00 2 069,00 1571,57

TOB v RD (%)

TOB v BD (%)

TOB do 1945 (%)

11,90 9,30

53,40 31,50

46,60 68,50

34,50 39,40

57,10 48,20

8,40 10,90

5,40

12,60

87,40

30,20

64,50

4,90

7,70 10,10 20,30 8,10 7,90 34,80 7,10 17,40 20,40 12,40 8,30 17,60 10,00 10,10

79,80 83,10 82,30 46,60 36,20 76,00 39,40 56,10 97,30 52,60 59,40 53,60 55,60 52,20

20,20 16,90 17,70 53,40 63,80 24,00 60,60 43,90 2,70 47,40 40,60 46,40 44,40 47,80

40,50 67,10 31,50 40,20 18,10 50,70 23,10 38,00 70,30 12,80 44,20 28,60 38,90 31,90

53,60 22,50 57,50 51,20 77,10 36,00 66,30 55,00 29,70 78,20 30,70 67,90 61,10 53,50

4,80 10,30 9,90 8,20 3,80 9,30 9,60 3,50 0,00 6,40 24,90 3,60 0,00 12,60

5,40

12,60

87,40

30,20

64,50

4,90

20,00 9,10 9,30

83,30 95,00 31,50

16,70 5,00 68,50

25,00 70,00 39,40

50,00 15,00 48,20

22,20 10,00 10,90

TOB 45- TOB 9191 (%) 01 (%)


3.8.2.

Domovní fond

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Přehled o domovním fondu udává historický lexikon. V současnosti převládá výstavba rodinných domů na venkově i ve městech. Nedostatečnou přípravou v Chebu, soustředila se nová výstavba RD do Františkových Lázní a okolních obcí. Ne příliš vhodná je zástavby obytného satelitu mezi Tůněmi a Pomezím nad Ohří. Také soustředění rozsáhlé výstavby RD do Komorního Dvora přímo pod Komorní Hůrku není příliš šťastné z hlediska ochrany tohoto přírodního úkazu. Neštěstím je povolená výstavba obytného satelitu vedle Klestu na kvalitní orné půdě a v Chlumečku v těsné blízkosti nové trasy silnice I/21.

b) Data o stavu a vývoji území (Bydlení) Výstavba bytů Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov


Byty celkem (počet)

Dokon. byty 2009 (počet)



20027 461

126 1

89 0

73 0

verze 2.2010

113/130

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 Poklady pro RURÚ Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

2281 13259 91 237 227 946 114 115 112 207 93 89 745 34 40 663 138 45 44 86 953,67

12 72 0 6 1 1 2 1 7 1 2 1 4 0 0 13 1 1 0 0 6

25 30 0 5 0 2 0 0 4 1 1 0 5 6 0 8 1 0 0 1 4,24

20 22 1 8 0 0 0 1 0 0 0 1 2 1 2 11 1 0 1 2 3,48


3.8.3.

Bytový fond

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav a vybavení bytového fondu je velmi dobrý, nejen ve městech. Skoro 100% bytů je vybaveno koupelnou WC a cca 75% ústředním nebo lokálním vytápěním. Cca 100% elektrifikace a vysoký stupeň plynofikace je samozřejmostí. 35-45% panelových domů je zatepleno a s úpravami dalších se pokračuje současně se zateplováním rodinných domů v rámci probíhající akce Zelená úsporám.

b) Data o stavu a vývoji území Tabulka vzájemného poměru počtu bytů v RD k bytům v BD. byty

z toho byty

celkem

v RD

ČR

3705681

1525389

ČR

3827678

1632131

kraj ZPČ

313218

okr Cheb

v RD

V BD

rok

%

%

zjištění

41,18

58,82

1991

42,64

57,36

2005

112461

35,91

64,09

1991

31467

6822

21,68

78,32

1991

okr Cheb

33235

9454

28,45

71,55

2005

město Cheb

11199

562

5,02

94,98

1991

město Cheb

11896

1017

8,55

91,45

2001

město Cheb

12543

1581

12,60

87,40

2005

pro srovnání Česká Lípa

14673

2424

16,52

83,48

2005

Jablonec

17964

4587

25,53

74,47

2005


verze 2.2010

114/130


3.8.4.

Výstavba

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stávající územní plány nabízí více ploch pro bytovou zástavbu, než bude možné naplnit přirozeným přírůstkem obyvatel. Atraktivita oblasti a rozvoj pracovních příležitostí není taková, aby byly tato disproporce vyrovnaná. Je proto nutné uvážlivě otvírat nové lokality stavenišť pro bydlení v prvé řadě s ohledem na ekonomický způsob budování a provozování nutné doprovodné dopravní i technické infrastruktury.

b) Data o stavu a vývoji území (Bydlení) Výstavba bytů Obec průměr ORP v kraji ORP Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov průměr obce v ORP Cheb průměr obce v kraji

Byty celkem (počet)




20027 461 2281 13259 91 237 227 946 114 115 112 207 93 89 745 34 40 663 138 45 44 86 953,67

126 1 12 72 0 6 1 1 2 1 7 1 2 1 4 0 0 13 1 1 0 0 6

89 0 25 30 0 5 0 2 0 0 4 1 1 0 5 6 0 8 1 0 0 1 4,24

73 0 20 22 1 8 0 0 0 1 0 0 0 1 2 1 2 11 1 0 1 2 3,48


3.9.

Rekreace

A.


V daném území lze evidovat rozličné druhy rekreace. Většina malých venkovských sídel je převážně využívaná pro rekreaci (chalupy a chaty se zahradami). Ve všech městech je značně rozšířená rekreace spojená se zahradničením nebo chovatelstvím. Na březích přehradních nádrží vznikly chatové osady, autokempy a koupaliště.

B.



verze 2.2010

115/130


Rekreace název jevu


A_005

památková rezervace včetně ochranného pásma

archeologická památková rezervace, městská památková rezervace, vesnická památková rezervace, OP

KÚ KK

x

A_006

památková zóna včetně ochranného pásma

archeologická památková zóna, městská památková zóna, vesnická památková zóna, OP

KÚ KK

x

krajinná památková zóna

KÚ KK

nemovitá kulturní památka, OP

ÚUP Cheb

x x

číslo jevu

A_007 A_008

krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popř. soubor včetně ochranného pásma

zpracovatel vybraný jev dat

A_009

nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor včetně ochranného pásma

nemovitá národní kulturní památka, OP

ÚUP Cheb

A_010

památka UNESCO včetně ochranného pásma

památka UNESCO, OP

KÚ KK

A_011

urbanistické hodnoty

historické jádro, urbanisticky hodnotné území, významná kompoziční osa, významná linie horizontu, významná osa průhledu, významná územní bariéra, významný veřejný prostor


x

A_012

region lidové architektury

region lidové architektury


x

A_013

historicky významná stavba, soubor

historicky významná stavba, soubor


x

A_014

architektonicky cenná stavba, soubor

architektonicky významný objekt, soubor, stavba typická pro místní ráz


x

A_015

významná stavební dominanta

dominanta kulturně-historická, dominanta negativní, dominanta technická


x

A_016 A_019 A_020

území s archeologickými nálezy místo významné události významný vyhlídkový bod lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

archeologická naleziště místo významné události místo vyhlídky lázeňské místo, vnější lázeňské místo, vnitřní lázeňské místo

KÚ KK ÚUP Cheb ÚUP Cheb

x x x

KÚ KK

x

rekreace

plochy rekreace, rekreační krajinná oblast, rekreační vodní plochy, koupaliště, středisko rekreace a cestovního ruchu

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

A_056

A_124 celkem


3.9.1.

Rekreační oblasti

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Jako centrální rekreační oblast pro Chebsko a Sokolovsko byla koncipována rekreační oblast Jesenice u přehradní nádrže postavené v roce 1961. Vznikly velké kolonie chat (Dřenice, Stebnice, Mechová Všeboř) a zahrad (Podhrad), byly postaveny autokempy, tábořiště a koupaliště (Dřenice, Václav, Karel, Ronak, Jesenice, Stebnice,…). Nedostatkem je špatná dopravní dostupnost a nevyhovuje jak dopravní tak technická infrastruktura. Chybí splašková kanalizace, parkoviště a veřejná sportoviště.


verze 2.2010

116/130


Bohužel nadregionální charakter již není u této rekreační oblasti ve vyšších územních plánech preferován. Lokálnější charakter má rekreační oblast přehradní nádrže Skalka. Pro rekreaci byly postupně přestavěny sídla Bříza, Cetnov, Skalka, Podhoří, Tůně a částečně i Pomezí nad Ohří. Mimo chatové osady soukromníků, byl zřízen autokemp v Poohří, Vojenský rekreační areál (nyní zcela zdevastován) na Skalce a v Cetnově rekreační areál čs. Pošty. Také tyto osady nemají vyřešenu likvidaci splašků, zavedením vodovodů se jeví jako nutnost postavit i společnou splaškovou kanalizaci. Nedaleko hráze v Chebu bylo postaveno koupaliště s koupacím vorem a vodácká loděnice. Velkým problémem je však výskyt sinic, které převážnou část léta a podzimu znemožňují využívat vodu nádrže na koupání. Do doby vyřešení tohoto problému není vhodné do rozvoje oblasti investovat. Pro divoké koupání využívá se bývalá kaolinová jáma mezi Starostí a Dvorekem, obdobné jámy ve Velkém Luhu, Černý rybník u Manského dvora a několik rybníků u Plesné, Skalné, Lubů a v okolí Františkových Lázní. Celkově je mimo přehrad v řešeném území málo příležitostí k letní rekreaci a koupání. V řešeném území nejsou žádná zimní střediska rekreace. Obyvatelé využívají lyžařské svahy v Hundsbachu (Bavorsko), Mariánských Lázních a v Aši. Tam jsou i upravované běžecké lyžařské tratě. V současné době se buduje mnoho cyklostezek a stezek pro inlay bruslení (Cheb Slapany, Bavorsko, a další.


3.9.2.

Nemovité památky

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Historické jádro Chebu bylo prohlášeno Městskou památkovou rezervací, střet Františkových Lázní Městskou památkovou zónou. Doubrava a Nový Drahov jsou venkovské památkové rezervace. Salajna a Dolní Lažany vesnické památkové zóny. Mimo císařskou falc v Chebu je v území několik původních ministeriálních hradů a jejich zřícenin, nebo pozůstatků (Libá, Hrozňatov, Wildštejn (Skalná), Mostov, Okrouhlá, Starý Rybník. Z nich je v plném provozu pouze zámek Mostov, ostatní jsou v různém stádiu rekonstrukce a oprav. Jako tvrziště jsou zapsány Pomezná, Božetín, Hluboká, Lesná, Rollenburg (Skalka), Libeneck (Tůně), Vokov. Zámek ve Spálené a torzo zámku v Horních Lubech v seznamu památek nejsou. Celkem bylo vyhlášeno nemovitou kulturní památkou v řešeném území Chebska 377 objektů, z toho 108 ve Františkových Lázních (většinou lázeňské domy a kostely) a 199 v Chebu (většinou měšťanské domy, kostely, kláštery, hradby radnice a pod). Zbylých 68 objektů na venkově a v menších městech tvoří převážně objekty lidové architektury „Chebského statku“, smírčí kříže, kostely, krucifixy, hrady a Boží muka. Archeologické nálezy prehistorických sídlišť apod. jsou v Dřenicích, Loužku, Žírovicích a na dalších místech. Mimo areál v Žírovicích nejsou nijak v terénu označeny a propagovány. Stav památkových objektů je v průměru dobrý, ale jejich současná památková hodnota je namnoze problematická (Nový Kostel 33, Libá 26, atd.). Na druhé straně, některé kvalitní objekty LA zůstávají mimo seznam (Dolní Žandov 180).



verze 2.2010

117/130


(Rekreace) Nemovité památky Pamat. UNESCO (počet)

Obec

Památky národní (počet)

Památky nemovité (počet)


0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 108 201 1 4 6 3 7 2 1 4 0 2 2 5 0 4 8 2 1 2 17,43

Památky zřístupněné (počet)

Archeol. naleziště (počet)

Archeol. naleziště (ha)

126 4 9 27 3 5 12 4 6 5 4 9 6 1 6 6 3 4 10 2 0 0 6

1600,44 65,51 73,52 286,42 57,12 63,54 120,42 15,45 52,49 50,51 170,58 75,99 54,28 0 124,31 13,78 15,3 113,76 234,62 12,84

76,21


3.9.3.

Urbanistické a architektonické hodnoty

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Urbanistickou hodnotu, navzdory drastické „asanaci“ z padesátých a šedesátých let 20 století, si zachovalo historické jádro města Chebu odrážející ve své půdorysu rozmanitý historický významného středoevropského města. Centrum Františkových Lázní je ukázkou založeného klasicistního lázeňského města s parky a promenádami. Urbanisticky jsou hodnotné půdorysy většiny vesnic vytvořených z Franckých statků s hromadným způsobem zástavby na samostatných lánech. Postavených kolem malé vodoteče v mělkých stržích mimo kvalitní zemědělskou půdu. Základní situace se zachovala např. V Potočišti, Loužku, Třebeni, Novém Drahově, Salajně, Doubravě, Úbočí, Podlesí, Nové Vsi a další v torzech. Urbanisticky hodnotné jsou také podhradí ve Skalné, strmá hlavní ulice v Lubech a centrum Dolního Žandova s návsí.



verze 2.2010

118/130


(Rekreace) Památkově chráněná území - PamCHU Rok vyhlášení

Typ území

Plocha (ha)

Dotčené obce

Městská památková rezervace Františkovy Lázně

1992

Městská památková rezervace

92,17


Městská památková rezervace Cheb

1981

Městská památková rezervace

36,94

Cheb

Vesnická památková rezervace Doubrava

1995

Vesnická památková rezervace

Lipová

Vesnická památková rezervace Nový Drahov

1995

Vesnická památková rezervace

Třebeň

Vesnická památková zóna Dolní Lažany

1995

Vesnická památková zóna

Lipová

Vesnická památková zóna Salajna

2005

Vesnická památková zóna

Dolní Žandov

Území

celkem v ORP Cheb

3.9.4.

129,11 zdroj: ÚAP, datum: 27.12.2010

Lázeňství

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Jediným lázeňským městem v řešeném území jsou Františkovy Lázně. Celé centrum s parky je prohlášeno městskou památkovou rezervací. Většinu lázeňských objektů v centru vlastní a.s. Lázně Františkovy Lázně. Ne všechny již byly upraveny pro současné potřeby a jsou mimo provoz (Francouzská ulice). Služby pro hosty města nabízí někdy i včetně lázeňských procedur soukromé hotely, penziony a větší rodinné domy po celím městě. Z důvodů včasné územní a stavební přípravy pozemků postavili si ve městě a na jeho okraji mnoho rodinných domů stavebníci z Chebu a širšího okolí a město má tedy i funkci přespávací. Tento trend pokračuje. Rozšiřují se Žirovice, Dolní Lomany, Horní Lomany a Slatina. Zvyšují se tak enormně nároky na vnitřní dopravu, technickou infrastrukturu i doprovodné občanské vybavení mimo lázeňské centrum.


3.9.5.

Ubytování a stravování

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území S ohledem na polohu řešeného území na hranicích s Bavorskem a Saskem (tři silniční hraniční přechody a čtyři pro pěší), atraktivitu Františkových Lázní a historického města Cheb vznikla po roce 1990 velká poptávka po stravovacích a ubytovacích službách, které byly velmi rychle vybudovány jak ve městech, tak skoro ve všech vesnicích na frekventovaných trasách. Ubytovací kapacity v penzionech i v rodinných domech doplnily hotely a lázeňské domy v Chebu, Františkových Lázních, Skalné,…). Vlivem určitého útlumu turistického ruchu je v současné době (2009-2010) větší nabídka než poptávka. V Chebu však schází kvalitní hotel vhodný i pro kongresovou turistiku, pro kterou jsou však zařízení ve Františkových Lázních ideální. Mimo Františkových Lázní převládá krátkodobé (jednodenní a dvoudenní) ubytování. To je i jeden z důvodů zkvalitňování hotelových služeb v Chebu.



verze 2.2010

119/130


3.9.6.

Tělovýchova a sport

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stav sportovišť v řešeném území není dobrý. V každé větší obci je sice fotbalové kříště s kabinami, chybí menší hřiště na odbíjenou, nohejbal atd. Situace se mírně zlepšuje vybudováním sportovišť u koupaliště Dřenice a v rámci některých kempů u Jesenické vodní nádrže. Také počet tenisových kurtů nenaplňuje poptávku. Velmi špatný je stav sportovního areálu Lokomotiva v Chebu. Zrušily se hřiště na házenou v Dukelské i Evropské ulici. Využití haly zimního stadionu v Chebu pro jiné sporty je problematické. Zcela zdevastovaný je sportovní areál v Poohří s jedinou regulérní lehkoatletickou dráhou v oblasti (lehkoatletické okresní přebory se proto pořádají v Německu). Dobrý není ani stav haly a sportoviště ve Skalné. Situaci zachraňují udržovaná a i pro veřejnost zprovozněné školní hřiště v Chebu. Aquaforum ve Františkových Lázních zajišťuje spíše rekreační než sportovní vyžití a malý bazén základní školy v ul. Obětí nacizmu kapacitně pro danou oblast nedostačuje. V krajině se výrazně uplatňují pastevní a cvičební areály jezdeckých oddílů a společností. Mimo tabulku ještě v Hrozňatově (za bývalou rotou PS) v Mlýnku okolo č. 12 a další soukromých vlastníků. Jediný golfový areál je v Horních Lubech. V územních plánech Skalné a Fr. Lázní jsou navrženy další. Z přehledné tabulky je patrné, že v území působí 69 sportovních jednot se 140ti sportovních oddílů, které k 1. Lednu 2010 měly 9510 členů z toho 6954 dospělých nad 18 let, (žen 2002), 917 dorostenců, 386 dorostenek, 1135 žáků a 621 žaček.



verze 2.2010

120/130


TJ/SK v rámci okresu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69

Muži Věkové kategorie počítané ke dni: 31. 12. 2009 Celkem dospělí od:18 3E+06 Eska Cheb 108 63 3E+06 Sokol Dolní Žandov 200 157 3E+06 Jiskra Nový Kostel 77 52 3E+06 Sokol Lipová 285 132 186 130 3E+06 Jiskra Plesná 3E+06 Strunal Luby 273 149 3E+06 Tatran Skalná 100 17 3E+06 Agro Cheb 317 170 3E+06 TJ Lokomotiva Cheb 1504 425 3E+06 RODO GYM o.s Cheb 35 25 132 75 3E+06 Sandow Mar.Lázně 3E+06 FC Františkovy Lázně 192 67 3E+06 SK PHOENIX o.s. Cheb 157 23 3E+06 Skalka Cheb 84 52 3E+06 Jezdectví Cheb, o.s. 37 10 3E+06 TJ Křižovatka 96 30 3E+06 Golf club Luby, o.s. 456 312 3E+06 SK Skalka Cheb 29 21 3E+06 HC Stadion Cheb 185 45 3E+06 FC Vojtanov 108 107 3E+06 KSK Cheb 53 6 3E+06 Šipkový klub Cheb o.s. 20 19 3E+06 Hroznatov 39 23 3E+06 Spartak Odrava 67 67 3E+06 SK Delfín Jesenice 23 11 3E+06 Stadion Cheb 11 11 3E+06 Pétangue club Egrensis 23 18 3E+06 Tenisklub Lipová 11 3 3E+06 Pétanque Club LEAP 10 6 3E+06 TJ MG Cheb, o.s. 51 28 3E+06 Start Libá 99 79 3E+06 Olympionik Cheb 174 65 3E+06 Triatlon Cheb 50 42 3E+06 Jezdecký oddíl Cheb - Háje 42 12 3E+06 Univerzitní SK Akademik o.s. 190 110 3E+06 FC Cheb 460 295 3E+06 SKP Union Cheb 200 70 3E+06 FK Skalná 226 133 3E+06 Tenis klub Cheb 161 55 3E+06 TK Františkovy Lázně 68 38 3E+06 SK Nebanice 50 47 3E+06 Gymnásium Cheb 80 38 3E+06 Jachtklub Cheb o.s. 72 45 3E+06 SK Free gym Cheb 109 69 3E+06 SK Kraso Cheb 61 6 3E+06 SK ZD Křižovatka 64 61 3E+06 Stiga Hockey cl. Cheb 63 54 3E+06 Sp.hn. Hradeb. Wenko 13 13 3E+06 SK Golf c. Fr. Lázně 64 48 3E+06 Radioelektr. Cheb 124 36 3E+06 SKDG Varieté Jesenice u Cheb o 29 16 3E+06 Jezd.sp. Roline Cheb 65 44 3E+06 PSK Cheb 96 495 316 3E+06 KST L.Fr.Lázně-CHSM 40 18 3E+06 SK Delfín Cheb 28 4 3E+06 SKP Kajman Cheb 47 29 3E+06 SK vozíčkářů Cheb 37 24 3E+06 KOCH Cheb 26 4 3E+06 SK Luby 28 21 3E+06 Jezdecká společnost KENTAUR Ch 24 8 3E+06 Jezdecký klub STEIN Cheb 52 41 535 322 3E+06 FK Union Cheb 2001 3E+06 FC Jiskra Hazlov 190 138 3E+06 Y.C.Markop FL Cheb 29 17 3E+06 SK Juventus Cheb 38 31 3E+06 SHINKYOKUSHINKAI kar. F.Lázn 38 7 3E+06 SKN Skalná 72 65 3E+06 Golf Club Františkovy Lázně 452 274 3E+06 Jóga pro zdraví, o.s. Fr.Lázně 46 3 Celkem

v řešeném území

Celkem v okrese Cheb


Ženy dospělí od:18 32 18 10 64 7 32 27 105 565 4 43 0 6 19 11 54 100 3 1 0 19 1 5 0 12 0 3 5 4 15 16 52 5 20 71 0 46 18 23 19 3 1 20 40 15 1 5 0 16 34 8 18 135 1 4 14 13 9 5 12 9 1 0 10 6 2 7 135 43

Dospělí

Dorost Dorost hoši dívky celkem 15 až 18 15 až 18 95 1 6 175 6 0 62 9 0 196 17 6 137 18 1 181 18 10 44 1 0 275 7 10 990 51 61 29 6 0 118 12 1 67 31 0 29 1 13 71 6 2 21 0 1 84 3 6 412 8 3 24 0 0 46 20 0 107 1 0 25 0 0 20 0 0 28 0 0 67 0 0 23 0 0 11 0 0 21 0 0 8 0 0 10 0 0 43 3 1 95 2 1 117 22 12 47 1 0 32 0 3 181 5 4 295 63 0 116 13 20 151 17 1 78 6 6 57 0 1 50 0 0 39 27 0 65 1 2 109 0 0 21 0 0 62 2 0 59 2 0 13 0 0 64 0 0 70 5 4 24 2 0 62 0 2 451 13 16 19 7 1 8 5 5 43 2 1 37 0 0 13 1 3 26 1 1 20 0 3 50 1 0 323 95 0 138 24 1 27 0 2 37 0 0 9 0 3 72 0 0 409 9 2 46 0 0

Žáci

Žačky

do 15 3 18 5 38 26 41 28 10 216 0 1 94 2 4 5 2 19 1 117 0 16 0 0 0 0 0 1 1 0 3 1 11 2 2 0 100 32 55 44 4 0 13 4 0 11 0 2 0 0 26 2 0 11 10 4 1 0 1 0 1 0 117 26 0 1 22 0 21 0

do 15 3 1 1 28 4 23 27 15 186 0 0 0 112 1 10 1 14 4 2 0 12 0 11 0 0 0 1 2 0 1 0 12 0 5 0 2 19 2 27 6 0 1 0 0 29 0 0 0 0 19 1 1 4 3 6 0 0 8 0 0 1 0 1 0 0 4 0 11 0

Mládež celkem 13 25 15 89 49 92 56 42 514 6 14 125 128 13 16 12 44 5 139 1 28 0 11 0 0 0 2 3 0 8 4 57 3 10 9 165 84 75 83 11 0 41 7 0 40 2 4 0 0 54 5 3 44 21 20 4 0 13 2 4 2 212 52 2 1 29 0 43 0

Počet oddílů 5 2 1 2 3 4 1 7 12 1 1 1 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 7 2 1 2 1 1 1 1 1 1 5 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 22 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

9510

4952

2002

6954

545

215

1175

621

2556

140

16058

8191

3290

11481

917

386

2139

1135

4577

215

verze 2.2010

121/130


3.10.

Hospodářské podmínky

A.


Hospodářský vývoj příhraničního Chebska byl výrazně ovlivněn dopady desítky let přetrvávající izolace tohoto území, které byly způsobeny především důsledky existence „železné opony“ a celkově nepříznivými důsledky vyplývajícími z periferní polohy oblasti v rámci tehdejšího státu. Důsledkem neprodyšně uzavřené hranice byl na obou jejích stranách stagnující hospodářský vývoj, zanedbaná infrastruktura, trvalé vylidňování příhraničního prostoru a téměř neexistující přeshraniční interakce. Původně bylo území využíváno ponejvíce pro zemědělství. Od 19 století pro lázeňství a v okrajových územích oblasti vzniklo mnoho průmyslových objektů a zařízení (Hrozňatov, Šlapany, Háje, Libá, Skalná, Plesná, Luby, Libocký důl (Opatov). Cheb byl od středověku významným obchodním městem a dopravním uzlem. Tato pozice se posílila i po vybudování železniční sítě a dobudování silnic. V 19 století se i v Chebu rozvinulo mnoho průmyslových podniků. Výrazně do území zasáhla těžba kaolinu a hlín (Skalná, Vonšov, Nová Ves, Kateřina, Hájek, Velký Luh) a dalších nerostů (čedič – St. Hrozňatov), štěrkopísek a písek (Okrouhlá, Dřenice, Milhostov, Vrbová), žula (Libá a Lipná). Zanikly již lomy, cihelny a pískovny v Těšově, Lužné, Starosti, Pomezné, Žírovicích, Šlapanech a N. Hrozňatově i těžba uhelných jílů v Kopanině, Třebeni a velmi stará divoká těžba Pomezí, Maškov,.. po níž zůstala poddolovaná území. Po roce 1990 výrazně posiluje zaměstnanost v terciální sféře (služby, pohostinství, státní správa, obchod, atd.) i přesto, že byly z území vymístěny vojenské posádky armády i ochrany hranic a omezila se přeprava na železnici Českými drahami a tím ubylo značné množství pracovních míst. Ve stejné době byly v Chebu zrušeny f. Eska, Jatka, PČP, redukoval se počet zaměstnanců ve f. KOVO a dalších. Obdobná situace je i v ostatních městech s dříve velmi rozvinutou průmyslovou výrobou. Jen některé z továrních budov jsou využívány novými provozovnami a s pracovními místy. Nově však vznikl Průmyslový park Cheb-Hradiště, rozšířila se průmyslová výroba v Novém Kostele a jsou připraveny plochy pro umístění další objektů potenciálních zařízení (Hradiště, Obilná, TrpešJesenice, Cheb, Střížov a další).

B.


Hospodářské podmínky položky (dle projektu KOPaS ÚAP KK)

zpracovatel dat

vybraný jev

plochy výroby

plochy výroby a skladování

UUP Cheb

x

A_004

plochy k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území

devastovaná území, nestabilně využívané území, nevhodně využívané území

ÚUP Cheb

x

A_046

zranitelná oblast

KÚ KK

x

A_049


A_055


A_117

zastavitelná plocha

A_118

jiné záměry

A_122

stavební uzávěra

číslo jevu

název jevu

A_002


vodohospodářsky zranitelná oblast povodí toků 1., 2., 3. a 4 řádu, rozvodnice toků 1., 2., 3. a 4 řádu OP přírodních léčivých zdrojů I., I.A, I.B, II., II.A, II.B, přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody plochy přestavby, zastavitelné dle UP, plochy zastavitelné dle ZUR významné oborové záměry dopravy, energetiky, spojů, vodního hospodářství, významné záměry kraje, obcí, ostatní stavební uzávěra dle ÚP, opatření vydané obcí

verze 2.2010

KÚ KK

KÚ KK

x

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

KÚ KK, ÚUP Cheb

x

ÚUP Cheb

122/130


A_135

asanace

A_139

územní rozhodnutí

stavební uzávěra dle ÚP, opatření vydané obcí územní rozhodnutí

A_140

plochy ostatní

plochy specifické, těžby nerostů

ÚUP Cheb ÚUP Cheb KÚ KK, ÚUP Cheb

x x


3.10.1.

Hospodářská charakteristika

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Vzhledem k dominantnímu postavení města Chebu, lázeňské funkci Františkových Lázní a umístění na státních hranicích s Bavorskem i Saskem je prioritní zaměstnanost v řešené oblasti v terciální sféře. Tento trend bude i nadále pokračovat. Je třeba, aby jednotlivé obce a města vytvářely předpoklady pro umisťování nových továren a zařízení nejen přípravou a nabídkou stavebních pozemků, ale i zlepšování životních podmínek obyvatel, zvýšenou nabídkou kulturního i sportovního vyžití, hlavně mladých lidí.

b) Data o stavu a vývoji území 3.10.2.

Podnikatelská struktura

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V zemědělství zůstala částečně zachována původní struktura velkých statků a družstev (Dolní Žandov, Cheb, Františkovy Lázně, Odrava, Nebanice, Spálená, Křižovatka, Dolní Pelhřimov,…) i když v privatizované podobě. Z původních cca 6ti velkých statků zastřešovaných Oborovým podnikem Cheb a několika zemědělských družstev hospodaří nyní na řešeném území cca 110 zemědělských podnikatelských nebo vlastnických subjektů, včetně firem pokrývajících činnost německých zemědělců, kteří nakupují zemědělskou půdu v aukcích od PF a hospodaří na i z dotací EÚ, kterou získávají v Německu. Okresní hospodářská komora v Chebu rozděluje svou členskou základnu do několika sekcí a podsekcí: Obchod a cestovní ruch • Cestovní kanceláře a agentury, průvodci • Hotely, restaurace, kavárny • Internetový obchod • Obchod (nepotravinami) • Obchod (potravinami) • Obchod a cestovní ruch - ostatní Průmysl a doprava • Chemický průmysl • Doprava • Potravinářský průmysl • Průmysl a doprava - ostatní • Strojírenský průmysl • Textilní, oděvní, obuvní a kožedělný průmysl Služby a finančnictví • Finančnictví • Kulturně-vzdělávací služby • Ostatní služby • Služby občanům Městský úřad Cheb prosinec

verze 2.2010

123/130


Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení • Stavebnictví • Technická zařízení • Technická řemesla Celkový počet členů OHK z řešeného území je však pouze 93 subjektů. Dle výpočtů (HruškaTvrdý) je však v celém řešeném území cca 7 880 podnikatelských subjektů.

b) Data o stavu a vývoji území Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Karlovarského kraje Míra podnikatelské aktivity [‰]

SO ORP

2005

2008

2010

Aš

177,9

166,5

168,7

Cheb

218,1

208,6

209,5

Karlovy Vary

211,2

210,3

209,8

Kraslice

168,3

169,3

169,3

Mariánské Lázně

259,8

247,3

247,1

Ostrov

199,1

201,6

203,4

Sokolov

151,5

153,5

156,0

Karlovarský kraj 195,7 193,1 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

194,1

Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Cheb Obec

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2005

2008

2010

Dolní Žandov

260,5

241,1

236,0


272,3

259,5

261,6

Cheb

220,8

209,2

210,3

Křižovatka

222,6

199,3

172,9

Libá

202,3

225,1

212,5

Lipová

223,5

212,4

198,8

Luby

188,5

182,1

185,0

Milhostov

111,4

124,3

132,0

Milíkov

172,7

184,6

197,4

Nebanice

225,7

243,9

224,0

Nový Kostel

135,8

141,8

142,4

Odrava

267,7

236,5

215,6

Okrouhlá

153,9

188,5

181,5

Plesná

164,5

157,3

163,6

Pomezí nad Ohří

184,5

212,1

253,6

Poustka

162,4

241,4

172,0

Skalná

146,0

143,2

149,7

Třebeň

221,9

213,6

216,0

Tuřany

228,1

237,7

250,0

Velký Luh

116,8

160,8

187,5

Vojtanov

208,3

222,2

213,6

SO ORP Cheb

218,1

208,6

209,5

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku


verze 2.2010

124/130


3.10.3.

Zaměstnanost

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází i v menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v ORP Cheb jsou lázeňská zařízení ve Františkových Lázních a průmyslové podniky. Podle odvětvové struktury se do města Cheb koncentrují zejména podnikatelské aktivity ve stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Vývoj v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a rekvalifikací v roce 2009 v Chebu (umístění uchazeči – statistická ročenka 2009): • Veřejně prospěšné práce – 1 • Samostatně výdělečná činnost -27 • Chráněné pracovní dílny – 3 • Chráněné pracovní místa – 20 • Projekty ESF – OP LZZ – VPP – 251 • Projekty ESF – OP LZZ – SÚPM – 133 • Uchazeči o rekvalifikaci - 211 b) Data o stavu a vývoji území

3.10.4.

Nezaměstnanost

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nejmenší míru nezaměstnanosti k roku 2009 vykazuje Pomezí nad Ohří (4%). Nevyšší Velký Luh (26,7%). Okolo 20% nezaměstnaných mají ještě Poustka, Milíkov a Milhostov. Průměr za celé území je 10,7%, Cheb 10,6.

b) Data o stavu a vývoji území Míra nezaměstnanosti v SO ORP Karlovarského kraje SO ORP Aš

Míra nezaměstnanosti [%] 2005

2006

2007

2008

2009

6,8

7,2

5,7

5,6

11,2

Cheb

10,3

9,2

8,0

7,3

10,7

Karlovy Vary

10,3

9,9

8,3

7,0

9,8

Kraslice

13,4

12,8

11,5

9,7

13,9

Mariánské Lázně

7,2

7,0

5,8

5,1

7,5

Ostrov

11,6

11,2

9,6

9,0

12,5

Sokolov

12,9

12,1

10,0

8,4

11,6

Karlovarský kraj

10,8

10,2

8,6

7,5

10,8

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry – f. PROCES, Ostrava


verze 2.2010

125/130


Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Cheb Obec

Míra nezaměstnanosti [%] 2005

2006

2007

2008

2009

Dolní Žandov

7,1

7,2

6,4

6,4

8,7


7,7

7,4

6,7

5,9

8,2

10,4

9,4

8,2

7,4

10,6

4,4

3,7

4,1

5,7

10,0

Libá

11,9

10,5

11,5

10,1

15,2

Lipová

14,4

14,4

11,1

10,6

12,5

Luby

12,1

9,8

7,7

7,7

12,4

Milhostov

22,5

19,5

15,8

15,1

19,1

Milíkov

16,7

16,7

11,3

14,1

19,2

Nebanice

15,1

13,3

11,0

10,5

10,9

Nový Kostel

15,2

9,9

8,8

7,7

11,0

Odrava

12,7

9,4

7,6

8,0

12,8

Okrouhlá

10,4

10,5

7,4

3,4

6,6

Plesná

9,3

7,6

5,7

6,0

11,9

Pomezí nad Ohří

6,3

5,5

10,8

8,3

4,0

Poustka

18,7

14,3

7,6

10,9

21,9

Skalná

9,8

9,3

7,9

7,2

12,4

Třebeň

12,1

8,9

6,8

7,3

10,4

Tuřany

20,7

15,7

6,1

5,7

13,5

Velký Luh

13,3

10,9

13,8

13,8

26,7

Vojtanov

11,8

7,3

7,8

10,2

18,3

8,0

7,3

10,7

Cheb Křižovatka

SO ORP Cheb 10,3 9,2 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry – f. PROCES, Ostrava


verze 2.2010

126/130


Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009


verze 2.2010

127/130


4. Zjištění a vyhodnocení hodnot, limitů a záměrů v území ORP Cheb 4.1.

Zjištění a vyhodnocení hodnot území

A.

Uvedení zjištěných hodnot území.

Centrem řešeného území je stará kulturní skoro bezlesá krajina chebské kotliny, kterou protéká v meandrech řeka Ohře. Tisícileté zemědělské hospodaření (doložené množstvím archeologických nalezišť) vytvořilo, základní strukturo osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13–17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Chebská kotlina je v podstatě ze všech stran obklopena lesy na svazích Slavkovského lesa, českého lesa, západního Krušnohoří a zalesněných svahů podél státní hranice s Bavorskem. Dominantní architektura historického Chebu ovlivnila i vznik samostatného typu lidového domu Chebský statek – kombinující konstrukčně roubení s hrázděním. Hranice jeho rozšíření se kryjí s původním „Chebskem“ a zasahují tedy i do Stiflandu v sousedním Bavorsku a okrajově do Vogtlandu v jižním Sasku. Pouze do severní části řešeného území chebský statek pronikal jen sporadicky a v území převládá dřevěný dům západního Krušnohoří se skladebnými prvky (Francký dvůr, apod.) a bohatší ornamentikou Chebského statku. Bohatý výskyt minerálních kyselek dal vzniknout Františkovým Lázním, klasicistnímu lázeňskému městu s vyhlášenými léčebnými účinky. Raritou je přírodní rezervace SOOS u Nového Drahova. Jedná se o rozlehlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách - bahenních sopkách. Do roku 1912 opevněné pevnostní město Cheb bylo a je přirozeným kulturním, společenským a hospodářským centrem celého území. Černá věž původní císařské falce a dvojice pseudogotických věží chrámu sv. Mikuláše tvoří významné dominanty města i krajiny. Město bylo vždy dějištěm významných setkání a mírotvorných jednání politických osobností střední Evropy. Svoji proslulost však bohužel získalo vraždou velitele rakouských vojsk Albrechta z Valdštejna, ke které došlo v únoru 1634 v nynější budově muzea na náměstí. Kopce obklopující v podstatě rovinou a bezlesou krajinu chebské kotliny tvořily přirozené vyhlídkové body a proto nelákaly k výstavbě rozhleden. Do současnosti se zachovala pouze tzv. Bismarckova věž v Horním Pelhřimově, bohužel přerostla okolním lesem. Její náhradou měla být přenosová (Intervize x Eurovize) televizní věž na Zelené hoře, kde bylo vybudováno jedno vyhlídkové patro. Bohužel jako rozhledna sloužila pouze velmi krátce po roce 1970 se stala opět součástí hraničního pásma. V současné době se o obnovu vyhlídky z této věže nikdo nepokusil. Nově byla postavena rozhledna v rámci Golfového hřiště v Horních Lubech. V krajině však rostou přenosové a vysílací věže telefonní a spojové, které namnoze negativně narušují ráz krajiny (vedle vodojemů na kopci Ján nad Chebem).

B.

Vyhodnocení zjištěných hodnot území.

Výhodou i nevýhodou řešeného území je jeho poloha na hranicích se Saskem a Bavorskem. Oproti vnitrozemí je tu větší pohyb cizinců, zvýšený turistický ruch nejen v Chebu a Fr, Lázních, ale také v pohraničních o městech). Nevýhodou je přílišná vzdálenost od Prahy, krajské město bez potenciálu atraktivity pro obyvatele kraje (převládá jeho lázeňská funkce), málo pracovních příležitostí pro lidi s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Limity využití území (ochrana území hnědouhelné pánve, ochrana lázní a vod, dříve hraniční pásmo a pod) vyvolávají pocity nestability a životního provizoria.


verze 2.2010

128/130


4.2.

Zjištění a vyhodnocení limitů využití území

A.

Uvedení zjištěných limitů využití území.

Velkým limitem až do roku 1990 bylo hraniční pásmo podél celé hranice s oběma Německy i rozsáhlá vojenská cvičiště a střelnice. Ani po dvaceti letech nejsou tyto limity z vědomí obyvatel úplně odstraněny. Celé území leží v ochranném pásmu vodních zdrojů CHOPAV. Mimo severní část leží území v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně, stanovených Nařízením vlády č.152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Při řízení výstavby v tomto území je nutno respektovat omezení vyplývající z těchto ochranných pásem. Převážná část území zasahuje ložisko Chebské a Odravské hnědouhelné pánve, do kterých byla zahrnuta i pánev Odřichovicko-Pochlovická. Tato skutečnost vyvolává negativní stanoviska centrálních zodpovědných orgán k územním plánům obcí a měst, kterých se to dotýká i územním rozhodnutím na zástavbu v těchto územích přestože vyhovují podmínkám ochrany léčivých zdrojů, které by těžba hnědého uhlí v oblasti zlikvidovala. Příručková politika ochrany památek v Karlovarském kraji omezuje přirozený vývoj v MPR Cheb a Františkovy Lázně, protichůdná a nekoncepční stanoviska orgánů ochrany památek snižují jejich hodnotu v potřebnost v očích veřejnosti.

B.

Vyhodnocení zjištěných limitů využití území.

Pro celé území je nutno stanovit jasné priority ochrany území (lázeňství se zachováním Františkových Lázní, nebo dlouhodobá ochrana a těžba hnědého uhlí, což by vedlo k vystěhování mnoha sídel (od Nového Kostela, po Františkovy Lázně a Dřenici včetně vypuštění Jesenické přehrady). Pro průtahy dálkových sítí a dopravních tras (elektrika, plynovody, železnice silnice) jasně stanovit ve vyšších územních plánech koridory, které by co nejméně omezily přirozený rozvoj území a jeho estetickou hodnotu.

4.3.

Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

A.

Uvedení zjištěných záměrů na provedení změn v území.

Do území zasahuje průtah vvn Vintířov – Bavorsko, podél silnice č. I/6, propojení Plzeňské a Schirdinské tratě tunelem pod zástavbou v ul. Antala Staška a vyloučením zastávky vlaků v Chebu. Nebezpečím je otvírka hnědouhelných dolů jak u Nového Kostela, tak v okolí Františkových Lázní.

B.

Vyhodnocení zjištěných záměrů na provedení změn v území.

Z hlediska dlouhodobého rozvoje je nebezpečím minimum jakýchkoli záměrů na rozvoj území a saturace současného stavu, která se projevuje ve všech plánech rozvoje ČR a Karlovarského kraje (viz PÚR 2009, ZUR KK apod.) Tato politika vede k postupné stagnaci vývoje počtu mladého obyvatelstva a k postupné přeměně celého území na krajinu důchodců okolo dlouhodobě těžených hlubokých hnědouhelných lomů.


verze 2.2010

129/130


5. Návaznost na ÚAP Karlovarského kraje Jako jeden z podkladů pro zpracování první aktualizace ÚAP pro ORP Cheb byly zpracované ÚAP Karlovarského kraje. ÚAP Karlovarského kraje byly zpracovávány nad daty o území předané ORP ve správním území Karlovarského kraje, která byla zpracovávána v jednotné metodice Karlovarského kraje. Pro první aktualizaci ÚAP Cheb bylo zpětně použito vyhodnocení RURU z ÚAP Karlovarského kraje: • podmínky pro příznivé životní prostředí: pánevní oblasti vykazují nejhorší výsledky, i když jen mírně pod úrovní neutrálního hodnocení (ORP Cheb, Sokolov), • podmínky pro soudržnost společenství obyvatel: většina ORP vykazuje průměrné hodnoty (ORP Cheb není zmiňováno), • podmínky pro hospodářský rozvoj: hospodářská úspěšnost se projevuje především v západní části kraje (ORP Cheb, Mariánské Lázně). Souhrnné hodnocení: ORP Cheb dosáhlo celkové hodnocení „dobrý“ díky v kraji nejvyšší hodnotě pilíře HOR. Další dva pilíře kolísají. Na dobrém hodnocení se podílí především dobrá technická a dopravní vybavenost, ale i těžba, zemědělský potenciál a lázeňství.

6. Metodika zpracování Podkladů pro RURÚ Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje ve správním území ORP Cheb byla využita řada koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010). Územně analytické podklady pro obec s rozšířenou působností Cheb byly zpracovány v rámci projektu „Koordinované pořízení a správa územně analytických podkladů Karlovarského kraje“ (KOPaS ÚAP KK). První aktualizace ÚAP byla rozšířena o metodiku textové části „Jedná osnova ÚAP obcí“ (JOKar). Důvody pro sjednocení obsahu, struktury a formátu textové části územně analytických podkladů obcí (ÚAPo): a) Způsob zpracování ÚAP o digitální technologií, v souladu s ustanovením § č odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., musí umožnit výměnu dat pro jejich využití v ÚAP kraje, ÚAP jsou dle § 25 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a dle § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Podkladem pro zpracování územního plánu.

7. Přílohy Horninové prostředí a geologie Příloha č. 1 ................ Významné geologické lokality .......................................................................................... (6 stran) Příloha č. 2 ................ Dekorační kameny na Chebsku ......................................................................................(1 strana) Příloha č. 3 ................ Nerostné ........................................................................................................................... (12 stran) Vodní režim Příloha č. 4 ................ Podíl jednotlivých ploch na území obcí ..........................................................................(1 strana) Hygiena životního prostředí Příloha č. 5 Provozovny ohlašovatelů do IRZ (2 strany) Ochrana přírody a krajiny Příloha č. 6 USES (25 stran) ZPF a PUPFL Příloha č. 7 Podíl jednotlivých druhů půd (1 strana)


verze 2.2010

130/130

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB

Recommend Documents