Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Cheb

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Cheb

3. aktualizace 2014 pořizovatel:

Městský úřad Cheb, odbor stavební koordinátor projektu - Ing. Monika Šimečková referent oddělení územního plánování a památkové péče

spolupráce:

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava MISOT, s.r.o., Pařížská 1524/5, 415 01 Teplice

technická pomoc:

GEOREAL spol. s r.o., Hálkova 12, 301 00 Plzeň

datum zpracování:

prosinec 2014

Obsah textové části: Obsah textové části: ................................................................................................................... 2 Obsah grafické části : ................................................................................................................. 4 1. Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace ....................................... 5 2. Základní charakteristika území ORP Cheb ........................................................................ 8 2.1. Širší vztahy ................................................................................................................. 8 2.2. Základní údaje o území ORP ................................................................................... 10 2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP ................................................. 14 3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou ..... 16 3.1. Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 16 3.1.1. Geologie a geomorfologie .................................................................................. 18 3.1.2. Nerostné suroviny .............................................................................................. 22 3.1.3. Následky těžby ................................................................................................... 27 3.1.4. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 31 3.2. Vodní režim .............................................................................................................. 32 3.2.1. Vodní toky a plochy ........................................................................................... 34 3.2.2. Vodní režim v krajině ......................................................................................... 38 3.2.3. Povrchové a podzemní vody .............................................................................. 39 3.2.4. Záplavy ............................................................................................................... 43 3.2.5. Zdroje vod .......................................................................................................... 44 3.2.6. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 48 3.3. Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 49 3.3.1. Klimatické podmínky ......................................................................................... 50 3.3.2. Ovzduší............................................................................................................... 51 3.3.3. Odpady ............................................................................................................... 53 3.3.4. Hluk a vibrace .................................................................................................... 53 3.3.5. Radonové riziko ................................................................................................. 54 3.3.6. ................................................................................................................................. 54 3.3.7. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 54 3.4. Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 55 3.4.1. Chráněná území .................................................................................................. 57 3.4.2. Ekologická stabilita, USES ................................................................................ 60 3.4.3. Krajinný ráz ........................................................................................................ 62 3.4.4. Fauna a flóra ....................................................................................................... 64 3.4.5. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 65 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 66 3.5.1. Půdní fond .......................................................................................................... 67 3.5.2. Zemědělský půdní fond ...................................................................................... 68 3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................................. 69 3.5.4. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 70 3.6. Veřejná dopravní infrastruktura ............................................................................... 71 3.6.1. Širší dopravní vztahy.......................................................................................... 72 3.6.2. Silniční doprava.................................................................................................. 72 3.6.3. Železniční doprava ............................................................................................ 74 3.6.4. Vodní doprava .................................................................................................... 76 3.6.5. Letecká doprava ................................................................................................. 77 3.6.6. Ostatní doprava .................................................................................................. 77 3.6.7. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 83 3.7. Veřejná technická infrastruktura .............................................................................. 84 3.7.1. Širší vazby technického vybavení ...................................................................... 84

3.7.2. Zásobování elektrickou energií .......................................................................... 84 3.7.3. Zásobování vodou .............................................................................................. 84 3.7.4. Kanalizace a čištění odpadních vod ................................................................... 84 3.7.5. Zásobování plynem ............................................................................................ 85 3.7.6. Zásobování teplem ............................................................................................. 85 3.7.7. Elekronické komunikace .................................................................................... 85 3.7.8. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 86 3.8. Sociodemografické podmínky.................................................................................. 86 3.8.1. Historický vývoj ................................................................................................. 87 3.8.2. Sídla.................................................................................................................... 87 3.8.3. Využití území ..................................................................................................... 87 3.8.4. Obyvatelstvo....................................................................................................... 87 3.8.5. Věková struktura ................................................................................................ 87 3.8.6. Vzdělanost .......................................................................................................... 88 3.8.7. Školství a výchova ............................................................................................. 88 3.8.8. Zdravotnictví a sociální péče.............................................................................. 89 3.8.9. Kultura ................................................................................................................ 89 3.8.10. Veřejná správa ................................................................................................ 89 3.8.11. Dílčí SWOT analýza ....................................................................................... 89 3.9. Bydlení ..................................................................................................................... 90 3.9.1. Bydlení ............................................................................................................... 90 3.9.2. Domovní fond .................................................................................................... 90 3.9.3. Bytový fond ........................................................................................................ 91 3.9.4. Výstavba ............................................................................................................. 91 3.9.5. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 92 3.10. Rekreace ................................................................................................................... 92 3.10.1. Rekreační oblasti ............................................................................................ 93 3.10.2. Nemovité památky.......................................................................................... 93 3.10.3. Urbanistické a architektonické hodnoty ......................................................... 93 3.10.4. Lázeňství ......................................................................................................... 93 3.10.5. Ubytování a stravování ................................................................................... 93 3.10.6. Tělovýchova a sport........................................................................................ 94 3.10.7. Rodinná rekreace ............................................................................................ 94 3.10.8. Dílčí SWOT analýza ....................................................................................... 95 3.11. Hospodářské podmínky ............................................................................................ 96 3.11.1. Hospodářská charakteristika ........................................................................... 96 3.11.2. Podnikatelská struktura................................................................................... 97 3.11.3. Zaměstnanost .................................................................................................. 97 3.11.4. Nezaměstnanost .............................................................................................. 97 3.11.5. Dílčí SWOT analýza ....................................................................................... 98 4. Hodnoty a limity využití území ........................................................................................ 98 4.1. Hodnoty území ......................................................................................................... 98 4.2. Limity využití území ................................................................................................ 99 5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ......................................... 100 6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje území (URÚ) .... 101 6.1. Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ .................................................................... 101 6.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ.................................. 106 6.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ .............................. 109 7. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) ............................. 110 7.1. Problémy vyplývající z ÚAP kraje......................................................................... 111 7.2. Střety záměrů na provedení změn s hodnotami a s limity využití území ............... 111

7.3. Všeobecné problémy .............................................................................................. 111 7.4. Konkrétní problémy ............................................................................................... 113 8. Přehledy .......................................................................................................................... 116 8.1. Seznam příloh ......................................................................................................... 116 Přílohy .................................................................................................................................... 117 Obsah grafické části : 1. 2. 3. 4.

Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území Výkres problémů k řešení

1. Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace Zpracování pilotního projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2007-2008 bylo realizováno v rámci dotačního titulu Integrovaného operačního programu - "ŠANCE PRO VÁŠ ROZVOJ". Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Aktualizace projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2013-2014 obsahuje nová data o území, která byla získána ve spolupráci s Karlovarským krajem (generální poskytovatelé), dále z předaných Doplňujících průzkumů a rozborů pro ÚP Milhostova, Poustky a z Územního plánu Milíkov, Nebanice, Okrouhlá. Dále byla aktualizovaná data předaná poskytovateli pro ORP Cheb. Územní plány měst, u nichž neproběhla změna – tj. které neprodělaly žádnou změnu v období od poslední aktualizace ÚAP – od prosince 2012, jsou: ÚP Dolní Žandov (nabytí účinnosti ÚP 7.1.2010), Luby (nabytí účinnosti ÚP 8.7.2011), Milíkov (nabytí účinnosti ÚP 31.3.2012), Nebanice (nabytí účinnosti 18.12.2012), Odrava (nabytí účinnosti ÚP 30.10.2009). Pro průběžnou aktualizaci územně analytických podkladů bylo v roce 2013 vypsáno výběrové řízení na zpracování dopravní infrastruktury a zpracování podmínek pro příznivé životní prostředí. Na základě těchto výběrových řízení zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, která se zabývá rozvojem obcí a regionů, dopravní infrastrukturu. A společnost MISOT, s.r.o., Pařížská 1524/5, 415 01 Teplice zpracovala podmínky pro příznivé životní prostředí, jehož samostatnou přílohou je „životaschopnost obcí“ (samostatná příloha). Ke spolupráci pro první i druhou aktualizaci ÚAP pro ORP Cheb byli přizváni odborníci, kteří se podíleli již na pilotním projektu a spolupracovali na tématech dle své odbornosti, jejich podklady byly dále využity a doplněny. Oznámení o úplné aktualizaci územně analytických podkladů obce a rozšířenou působností Cheb č.j. MUCH 55206/2014/Šim bylo dne 15.7.2014 vyvěšeno veřejnou vyhláškou a rozesláno jednotlivě 65 poskytovatelům dat o území. Pro aktualizaci byl zvolen následující postup: 1. Zpracování dopravní infrastruktury společností PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. 2. Zpracování podmínky pro příznivé životní prostředí společností MISOT, s.r.o., Pařížská 1524/5, 415 01 Teplice. 3. Aktualizace dat dle metodiky Krajského úřadu Karlovarského kraje (zpracováváno formátu používaného krajem *SHP) a. zapracování doplňujících průzkumů a rozborů pro ÚP (Milhostov, Poustka), b. zapracování vydaných Územních plánů (Milíkov, Nebanice, Okrouhlá), c. zpracování dat od poskytovatelů. 4. Práce s daty pro využití v geografickém informačním systému MISYS využívaného na Městském úřadě v Chebu (převod do formátu *VYK). 5. V rámci spolupráce s obcemi bylo připraveno pro každou obec (21 obcí) CD s daty o území. Data byla připravena pro využití systému MISYS, který využívá 100% obcí. 6. Karty pro 21 obcí, SWOT dle jednotlivých témat. 7. Zpracování podkladů pro RURÚ, výkresy hodnot, limitů a změn v území dle metodiky Krajského úřadu Karlovarského kraje. Zpracování RURÚ a problémový výkres. Třetí aktualizace vychází především ze zkušeností s předchozími aktualizacemi a z podnětů Krajského úřadu Karlovarského kraje s cílem jednotnosti ÚAP pro celé území kraje. Formální a obsahové změny se týkají především zestručnění části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ a omezení pouze na podstatná fakta, dále SWOT analýz. Od poslední aktualizace nedošlo k výrazným změnám v řešeném území, a proto se změny projevují výrazněji po stránce formální a

metodické než obsahové. Formální a obsahové změny, jejichž stručný výčet následuje, jsou v příslušných kapitolách komentovány. -

Ke změnám obsahovým došlo v případě Chebu v souvislosti s projektem výstavby jihovýchodního obchvatu Chebu (ve fázi platného stavebního povolení), dále v souvislosti s realizací projektu revitalizace levého břehu Ohře a v souvislosti s plánovanou výstavbou plaveckého bazénu v místě původního pivovaru poblíž zimního stadionu; dále v souvislosti s výsledky architektonické soutěže Špitálský vrch a kasárna Zlatý vrch

-

K obsahovým změnám v Chebu došlo rovněž v souvislosti se změnami v odpadovém a energetickém hospodářství. Jedná se o trend navazující na předchozí léta - podporu selekce a sběru odpadů: 1) pilotní projekt z května 2012 - svoz selektovaných plastů a papírového odpadu v pytlích v lokalitách Háje, Švédský vrch, okolí divadla, Podhrad, nové domky před sídlištěm Skalka, Zlatý vrch; 2) usnadnění sběru vybudováním nového sběrného dvora u sídliště Skalka; 3) podzemní kontejnery na směsný komunální a selektovaný odpad v ulicích Sládkova, Jakubská, Školní, Palackého; 4) projekt „Zařízení pro energetické využití odpadů“ Švédský vrch (posuzování v rámci procesu EIA).

-

Obsahové změny nastaly v souvislosti s budováním nových vodních zdrojů (vrtané studny pro pitnou a užitkovou vodu) – Dřenice, Cetnov, Háje, Cheb, nebo v souvislosti s budováním vodovodních řadů – Dolní Žandov, Františkovy Lázně – Dlouhé Mosty, Lipová – Dolní Lipina, Nebanice, Okrouhlá, dále v souvislosti s budováním kanalizace (v souladu s dlouhodobými plány) – Nebanice, Okrouhlá, Plesná.

Hlavní důraz byl v této aktualizaci brán na spolupráci pořizovatele s obcemi ve správním území ORP. Projednání územně analytických podkladů č.j. MUCH 71508/2014/Šim bylo svoláno na 1.10.2014. Zastupitele obcí byli seznámeni s povinnostmi vyplívající z novelizované legislativy od 1.1.2013 pro pořizovatele ÚAP: 1. Rozšíření typů problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci Dle § 4 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění byly rozšířené typy problémů k řešení v ÚPD. Jedná se o určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. 2. Projednání územně analytických podkladů s obcemi. Dle § 29 stavebního zákona projedná ÚAP pořizovatel s obcemi v rozsahu určení problémů k řešení, případná úprava ÚAP dle výsledku projednání. Projednání úplné aktualizace ÚAP musí být spojeno s jednáním, nepostačuje korespondenční projednání. Pořizovatel na jednání přizve obce. Na jednání podá pořizovatel výklad k navrženým problémům k řešení, umožní dotazy a uplatnění připomínek. 3. Zveřejnění informace o technické infrastruktuře. (vytvoření geolortálu pro ORP Cheb http://cheb.gepro.cz:8080 ) Dle § 166 stavebního zákona pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup, obdobně zveřejňuje informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi obsažené v údaji o území, poskytnuté podle § 27 stavebního zákona. Závěry z jednání jsou zapracovány v zápisu č.j. MUCH 101173/20014/Šim. Na jednání se projevil špatně stanovený termín povinné úplné aktualizace ÚAP, který je stanoven souběžně s komunálními volbami do obecních zastupitelstev a tak se jednání účastnilo 9 obcí z 21(dle prezenční listiny).

Podklady pro RURÚ byly zpracovány v souladu s metodikou Krajského úřadu Karlovarského kraje, ke které se ORP Cheb připojilo, a to do Jednotné osnovy ÚAP Karlovarska – JOKar. Povinnost aktualizace ÚAP obcí vyplývá ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Náležitosti obsahu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace.

2. Základní charakteristika území ORP Cheb 2.1. Širší vztahy a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů: Území obec s rozšířenou působností Cheb patří společně s Ašskem k nejzápadněji položeným územím České republiky. Z geografického hlediska má velmi výhodnou polohu na hranici s naším největším sousedem - Spolkovou republikou Německo. Správním členěním náleží ORP Cheb do Karlovarského kraje, který má 7 obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj je druhým nejmenším a rozlohou 3 314,4 km² zaujímá 4,2 % rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 429 km², tj. 43,1 % představuje téměř 1,3 násobek průměru ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 253,9 km². Zemědělská půda tvoří 38 % rozlohy kraje. Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (46 % rozlohy kraje) s největším počtem obcí (54) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (38,9 %). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. Další správní jednotkou jsou obce s rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Z přírodních zdrojů jsou nejdůležitější zásoby hnědého uhlí a keramických jílů a zdroje minerálních a léčivých vod. Původně bylo území Chebska využíváno ponejvíce pro zemědělství. Od 19 století pro lázeňství a v okrajových územích oblasti vzniklo mnoho průmyslových objektů a zařízení (Hrozňatov, Šlapany, Háje, Libá, Skalná, Plesná, Luby, Libocký důl (Opatov). Cheb byl od středověku významným obchodním městem a dopravním uzlem. Tato pozice se posílila i po vybudování železniční sítě a dobudování silnic. V 19 století se i v Chebu rozvinulo mnoho průmyslových podniků. Obecně lze říci, že ekonomika se mění. Stále více převládá obchodní činnost, drobná řemesla, odvětví související s cestovním ruchem a potažmo celý terciérní sektor. Ekonomická struktura uvnitř je rozmanitá. Výrazné zastoupení zemědělství vykazují obce Křižovatka, Nebanice, Milíkov, Okrouhlá, Lipová, Odrava a Dolní Žandov. Jedná se o tradiční zemědělské oblasti, na jejichž území stále hospodaří některé větší podniky v tomto oboru. Mezi obce s významným podílem průmyslu a těžby ve struktuře zaměstnanosti patří především Libá (těžba nerostných surovin, výroba z plastů) a Skalná (těžba, kovoobrábění a kovovýroba). Třetí charakteristickou skupinou jsou města a obce s převahou terciérního sektoru (služeb). Sem patří především lázeňské centrum Františkovy Lázně s vysokým podílem zaměstnaných v oblasti zdravotnictví, pohostinství a ubytování a Cheb jako administrativní a obchodní centrum. Cheb je také tradiční průmyslové město, ale podíl průmyslu se od roku 1989 snížil. Lze však očekávat nárůst v důsledku zahájení výroby v novém průmyslovém parku. Region představuje důležitý dopravní uzel České republiky jak v železniční, tak silniční – nákladní i osobní dopravě. Na území ORP Cheb pracuje několik dobrovolných sdružení a svazků obcí, které se prolínají i do okolních ORP Karlovarského kraje. Nejvýznamnější jsou: Mikroregion Chebsko sdružující obce Cheb, Skalná, Dolní Žandov, Libá, Lipová, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň a Tuřany. Svazek byl založen za účelem vzájemné pomoci a spolupráce při prosazování a uskutečňování komplexního územního, ekonomického a sociálního rozvoje ve vazbě na regionální politiku České republiky a Evropské unie. http://www.chebsko.net/

Svazek obcí Kamenné vrchy je dobrovolný svazek obcí Třebeň, Skalná, Milhostov, Nový Kostel, Křižovatka, Velký Luh, Plesná, Luby a Nebanice, jeho sídlem jsou Luby a jeho cílem je regionální rozvoj. http://www.kamennevrchy.cz/ Chebsko se také jedním z nejmarkantnějších míst, kde docházelo k vzájemnému sbližování a obohacování českých a německých kultur a to dalo vzniknout regionálnímu sdružení obcí a měst EUREGIO EGRENSIS, jedná se o přeshraniční instituci. Cílem Euregia Egrensis je přispět k porozumění a toleranci jakož i rozsáhle, pokojně a partnersky spolupracovat napříč hranicemi mezi Svobodným státem Bavorsko, Svobodným státem Sasko a Českou republikou, koordinuje a podporuje přeshraniční spolupráci a rozvoj. Euregio Egrensis zahrnuje v Bavorsku území plánovacích regionů Horní FrankyVýchod a Horní Franky-Západ, v Sasku území okresů Aue, Auerbach, Klingenthal, Oelsnitz, Plauen, Reichenbach, Schwarzenberg jakož i do krajů nezačleněné město Plauen, v Durynsku historické území okresů Greiz, Zeulenroda, Schleiz, Lobenstein a v České republice území okresů Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a Tachov. Spolupráce je zaměřena na oblasti hospodářství, dopravy, kultury, cestovního ruchu, turismu a ochranu životního prostředí.

a) Schémata lokalizace a administrativního členění, širší vztahy.

Schéma ČR s vyznačením Karlovarského kraje

Schéma Karlovarského kraje s vyznačením ORP

2.2. Základní údaje o území ORP a) Stručná charakteristika území ORP SO ORP Cheb se rozkládá na území Karlovarského kraje (západní Čechy) na pohraničí se Spolkovou republikou Německo (dále jen SRN) a je složen z 21 obcí, kterými jsou: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov. Jedná se o druhý největší obvodem Karlovarského kraje s rozlohou 496,86 km2. Na území SO ORP Cheb žije přibližně 52 tisíc obyvatel, což je přibližně jedna šestina z celkového počtu obyvatel kraje. Územím vede důležitý silniční koridor, který vede z Karlových Varů do SRN a mezinárodní železniční uzel, který slouží zároveň jako hraniční přechod. Důležitými toky v území jsou řeka Ohře, Odrava a Plesná.

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014

UAPo

b) Porovnání základních údajů všech ORP v kraji Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje Počet Rozloha % za Počet % za obyvatel ORP (km2) kraj obyvatel kraj sídla ORP 13 076 Aš 144 4,3 17 612 5,8 32 823 Cheb 497 15,0 50 721 16,8 50 172 Karlovy Vary 1 196 36,1 88 969 29,5 6 932 Kraslice 265 8,0 13 705 4,6 13 337 Mariánské Lázně 405 12,2 24 224 8,0 17 235 Ostrov 319 9,6 28 899 9,6 23 981 Sokolov 489 14,8 77 596 25,7 Karlovarský kraj 3 315 100,0 301 726 100,0 Česká republika 78 865 10 512 782*) 0 *) předběžné údaje k 31.3.2013

% z počtu obyvatel celého ORP

Hustota osídlení na (km2)

74,2 64,7 56,4 50,6 55,1 59,6 30,9

123 102 74 52 60 91 159 91 133

Zdroj: statistická data ČSÚ pro ÚAP k 1.1.2013

Počet obyvatel a jeho vývoj v ORP Karlovarského kraje mezi lety 2001 a 2011 Počet obyvatel a jeho vývoj v ORP Karlovarského kraje mezi lety 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2011 a 2012 ORP 2011 2012 Absolutně Relativně [%] Aš 20 0,11 17 592 17 612 Cheb -271 -0,53 50 992 50 721 Karlovy Vary -440 -0,49 89 409 88 969 Kraslice -96 -0,69 13 801 13 705 Mariánské Lázně -181 -0,74 24 405 24 224 Ostrov -144 -0,49 29 043 28 899 Sokolov -327 -0,41 77 923 77 596 Karlovarský kraj 303 165 301 726 -1 439 -0,47 Zdroj: statistická data ČSÚ pro ÚAP k 1.1.2013

0

Území: Sledovaný jev Přirozený přírůstek Saldo migrace Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v rodinných domech Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

SO ORP Cheb 2006 2007 131 203 459 785 58 73

2008 140 51 89

2009 138 -299 126

2010 98 -99 110

2011 67 -242 108

2012 18 -289 101

37

67

82

109

76

73

83

565 434 1 288 829

638 435 1 830 1 045

606 466 1 365 1 314

638 500 966 1 265

588 490 898 997

550 483 653 895

489 471 710 999

Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. Zdroj: Statistická data ČSÚ pro ÚAP k 1.1.2013 Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.

Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

11/124


UAPo

c) Přehledná mapa ORP


verze a/2014

12/124


UAPo

Schéma ORP Cheb s vyznačením 21 obcí UUP Cheb, prosinec 2010

Schéma ORP s vyznačením stavebních úřadů UUP Cheb, prosinec 2014

Schéma Mikroregion Chebsko UUP Cheb, prosinec 2014

Schéma Svazek obcí Kamenné vrchy UUP Cheb, prosinec 2010


verze a/2014

13/124


UAPo

2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP a) Stručná charakteristika území ORP Cheb Kód ORP: 515 Kód podle ČSÚ: 4102 Název ORP: Cheb Počet obcí v působnosti: 21 Počet částí obcí: 105 Zobrazit Počet katastrálních území: 126 Zobrazit Počet základních sídelních jednotek: 164 Zobrazit SO ORP Cheb je složen z 21 obcí, kterými jsou: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov. Správní obvod obce s rozšířenou Cheb je druhým největším obvodem v Karlovarském kraji s rozlohou 497 km2. Počtem obyvatel 50 721 je až na 3. místě (za Karlovými Vary a Sokolovem). Hustotou osídlení 102 obyvatel na km2 se řadí na 3. místo v kraji (za Sokolovem a Aší). Krajina ORP Cheb je velmi rozmanitá. Většinou svého území leží v třetihorní Chebské pánvi s průměrnou nadmořskou výškou 450 m n.m., která je obklopena pahorkatinami a pohořími. Na východ od chebské pánve mezi Leopolodovými hamry (na severu) a Slavkovským lesem (na jihu) probíhá nevýrazná hranice mezi Chebskou a Sokolovskou pánví. Ze západu zasahuje pohoří Smrčiny (přírodní park), směrem od jihozápadu až jihu pak Český les (přírodní park), od jihu až jihovýchodu Slavkovský les (chráněná krajinná oblast), od severozápadu Kamenné Vrchy a od severovýchodu Leopoldovy Hamry (přírodní park), které jsou zachovalými zalesněnými plochami. Důležitými toky v území jsou řeka Ohře, Odrava a Plesná. Složitý geologický vývoj dal vznik unikátním přírodním výtvorům. K nejzajímavějším patří vyhaslé třetihorní sopky Komorní hůrka a Železná hůrka a Národní přírodní rezervace SOOS s rozlehlým rašeliništěm, minerálním slatiništěm a unikátními útvary – mofety. V roce 2009 byla nařízením vlády vyhlášena Evropsky významná lokalita „Ramena Ohře“, která zasahuje do území ORP Cheb a Sokolov. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion, bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. Krajinné celky: Chebská pánev Sokolovská pánev Přírodní park pohoří Smrčiny Přírodní park Český les Chráněná krajinná oblast Slavkovský les Přírodní park Kamenné Vrchy Přírodní park Leopoldovy Hamry

Zvláštností území, která mj. zapříčinila vznik a rozvoj Františkových Lázní (jeden ze tří vrcholů tzv. "lázeňského trojúhelníku"), je výskyt minerálních pramenů s vysokým obsahem solí a oxidu uhličitého. Rovněž v katastru obce Dolní Žandov se nachází několik pramenišť minerálních vod (Podlesí, Horní Žandov, Brtná). Seznam všech přírodních útvarů kromě památných stromů jsou (Zdroj: http://drusop.nature.cz): Přírodní útvary: Evropsky významná lokalita Ramena Ohře Evropsky významná lokalita Mechové údolí Evropsky významná lokalita SOOS Evropsky významná lokalita U sedmi rybníků Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

14/124


UAPo

Národní přírodní rezervace SOOS Přírodní rezervace Amerika Přírodní rezervace Děvín Přírodní rezervace Lipovka Přírodní rezervace Mechové údolí Přírodní rezervace Pomezní rybník Přírodní rezervace Rathsam Přírodní rezervace Stráň u Dubiny Přírodní rezervace Studna u Lužné Přírodní rezervace U sedmi rybníků Národní přírodní památka Komorní hůrka Národní přírodní památka Železná hůrka Přírodní památka Těšovské pastviny

Díky své bohaté historii se na území nachází celá řada historických památek a kulturních zařízení. Historicky zajímavé jsou nejen města a větší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nacházejí se zde 2 městské památkové rezervace, 2 vesnické památkové rezervace a 2 vesnické památkové zóny. Ojedinělý typ památek představuje lázeňská architektura Františkových Lázní a lidová architektura v podobě hrázděných venkovských usedlostí (zejména Nový Drahov a Doubrava u Lipové).

b) Základní údaje o jednotlivých obcích Porovnání základních geografických údajů obcí ORP Cheb Počet % za obyvatel obce Rozloha (ha) ORP k 31.12.2012 Dolní Žandov 4132 8,31 1 211 Františkovy Lázně 2576 5,18 5 569 Cheb 9638 19,39 32 823 Křižovatka 1413 2,84 275 Libá 2663 5,36 732 Lipová 4579 9,21 703 Luby 3069 6,18 2 216 Milhostov 1762 3,55 346 Milíkov 1947 3,92 280 Nebanice 936 1,88 363 Nový Kostel 4371 8,79 514 Odrava 1265 2,55 247 Okrouhlá 1043 2,10 255 Plesná 1926 3,88 2 014 Pomezí nad Ohří 1069 2,15 192 Poustka 697 1,40 160 Skalná 2344 4,72 1 887 Třebeň 2170 4,37 432 Tuřany 611 1,23 134 Velký Luh 452 0,91 151 Vojtanov 1019 2,05 217 ORP Cheb 49700 100,0 50 721

% za ORP 2,38 10,97 64,71 0,54 1,44 1,38 4,36 0,68 0,55 0,71 1,01 0,48 0,50 3,97 0,37 0,31 3,72 0,85 0,26 0,29 0,42 100

Nadmořská výška 540 442 459 473 738 506 518 441 462 423 528 422 445 499 468 515 465 439 445 487 518

První písemná zpráva 1197 1719 1061 1362 1264 1785 1158 1219 1311 1392 1714 1370 1299 1185 1370 1275 1224 1339 1352 1726 1299

Zdroj: ČSÚ k 31.12.2013


verze a/2014

15/124


UAPo

3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou Zjištění a vyhodnocení jsou členěna do deseti témat shodně s tématy rozboru udržitelného rozvoje území, pouze téma veřejná infrastruktura je pro přehlednost rozdělena na dopravní a technickou.

3.1. Horninové prostředí a geologie V geologii, horninovém prostředí nedošlo k žádným výrazným změnám oproti poslední aktualizaci. Provedené změny se týkaly úbytku těžených ložisek ve skalenské oblasti – ložisko Karel, Zelená se rekultivují. Nadále jsou tedy evidovaná jako dobývací prostory, jejichž zrušení nebylo dosud provedeno. Ložisko Vonšov bylo dotěženo již dříve (nyní se jedná již jen o plochy s dokončenou rekultivací, zapojené do okolního terénu a hospodářsky využívané). Vize dlouhodobější těžby je u jediného roztěžného ložiska Suchá.

Souhrn vyhodnocení podtémat

A.

Dvě základní geologické jednotky: I.

předplatformní - krušnohorská oblast - proterozického až paleozoického stáří s převahou metamorfitů fylitů až rul a granitů: chebsko – dyleňské krystalinikum, smrčinské krystalinkum, svatavské krystalinikum, slavkovské krystalinkum, vogtaldsko – saské krystalinikum

II. platformní - chebská pánev - terciérního stáří, která se vyznačuje relativně slabší tektonickou a vulkanickou činností a nedostatkem vrásnění, s převahou nezpevněných horizontálně uložených jílovito - písčitých uhlonosných sedimentů (se sporným přechodem do sokolovské pánve ve správním území Milhostova) Petrograficky lze tyto dvě základní geologické jednotky rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: a) První skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - keramické jíly a stavební štěrkopísky. b) Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve, což je krušnohorská oblast. c) Třetí skupinou hornin - nacházející se rovněž v krušnohorské oblasti - jsou hlubinné vyvřeliny - granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. d) Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin v chebské pánvi i krušnohorské oblasti jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny - čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). Geomorfologické členění zájmové oblasti víceméně odpovídá geologické stavbě. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvoří Smrčiny, na východě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Podčeskoleská pahorkatina. Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500-700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m. Hnědé uhlí: těžba uhlí probíhala od konce 18. století, aby největšího rozmachu dosáhla ve druhé polovině století minulého - Čižebná dotěžena 1927, Pochlovice uzavřeny 1952; v letech 1952 – 1962 došlo k ověření dalších uhelných zásob ložisek Chebská pánev a Odravská pánev, které jsou Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

16/124


UAPo

předmětem současné ochrany a blokují rozvoj území některých obcí; ložiska jsou plošně značně rozsáhlá – téměř v celé chebské pánvi byly vyhodnoceny zásoby uhlí. Vazné, pórovinové, žáruvzdorné a kameninové jíly: předmětem zájmu v 60. - 70. letech 20. století, ač průmyslová těžba probíhá již od počátku minulého století dosud – Skalná, Suchá, Nová Ves, Vackov, Zelená. Netěžená ložiska jsou Děvín, Mlýnek, Hartoušov, Hněvín. Sklářské písky: ložisko Velký Luh zkoumáno od r. 1969. Zatím probíhá těžba pouze jeho nebilančních zásob pro využití ve stavebnictví. Kaolín: ložisko Velký Luh - Plesná - Křižovatka (průzkum v 70. až 90. letech minulého století, dosud netěženo. Štěrkopísky a písky: např. lož. Dřenice, Odrava, Vrbová, Dobroše Milhostov, Pomezná (průzkum štěrkopísků od 50. let 20. století, nahodilá těžba již od předminulého století). Všechna zmíněná ložiska těžena. Pomezná se, kromě přerušené těžby a hledáním nového způsobu využití, vyznačuje také malou vodní plochou s výskytem perlorodky říční a dalších chráněných živočišných druhů a jedná se o registrovaný významný krajinný prvek. Čedič, žula, svor, břidlice a ostatní: v 70.letech 20. století se pozornost obrátila také na jih chebské pánve a její jižní okolí, kde se nachází kromě ložiska uhlí a zmíněných štěrkopísků také cihlářské hlíny (ložisko Starý Hrozňatov – těžba občasná), čedič (ložisko Slapany – v těžbě a v plánované těžbě ložiska Háje), pokrývačské břidlice (ložisko Háje – těžba ukončena v první polovině minulého století) apod. Čedič se však těží také v severozápadní části ORP Cheb – v Libé (vrch Blatná). Kamenolom na svor byl rovněž v Chebu na levém břehu Ohře (těžba ukončena v polovině minulého století). Žulový lom Lipná – smrčinská žula, byl až donedávna těžen. Rudy, uranové rudy: významně se na průzkumu pánve podílely i snahy ověřit rudonosnost smrčinského granitového masivu, zejména pak rozsáhlý uranový průzkum v letech 1956-1968; ložisko žádné rudy nebylo potvrzeno jako perspektivní. Poddolovaná území ve správě ORP Cheb jsou rozdělena na body a plochy. Jedná se o pozůstatky po těžbě rud (Fe, Sn-Wo, Mn, Cu, polymetalických rud, Hg), radioaktivních surovin, sulfidů (pyrit), kaolinu, jílů, hnědého uhlí, vápence, minerálních barviv, grafitu, kamene. Poddolované území v ploše po těžbě hnědého uhlí je např. v Pomezí n. Ohří, kde se s uhlím těžil i pyrit, u Skalky, v Horních Dvorech, Čižebné, Dolních Pochlovicích,rudy se těžily u Dolního Žandova, v Horních Lubech, v Plesné (Šneky), Skalné, ve Starém Rybníku, v Milíkově, Malé Šitboři. Sesuvy jsou v území rovněž evidovány bez rozlišení svého původu. Sesuvy aktivní jsou v Chebu (při železniční trati) a Hradišti (mezi průmyslovou zónou a výpadovkou – mezi ulicemi Tršnickou a Pražskou), v Lipové (jižně od VN Jesenice). Potenciální je sesuv v Lipové, v Dřenicích, Chebu, Okrouhlé. Pohřbený sesuv je v Dřenicích. Stabilizovaný sesuv je v Chebu, Tuřanech. Pohřbený a částečně aktivní sesuv je nad pískovnou Pomezná. Rekultivace po ukončené těžbě jsou prováděny dle schválených plánů sanace a rekultivace. EXTRÉMY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Za extrém je možné považovat seizmickou aktivitu, která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita těchto otřesů dosáhla stupně 7). Tento extrém představuje spíše limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako jeden ze čtyř nejzatíženějších okresů. Jedná se o extrém v republikovém měřítku. Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana totiž spočívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na končící zásoby hnědého uhlí. VÝJIMKY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Za výjimečnou považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS. Tuto rezervaci volíme jako zástupce mnoha dalších geologických zajímavostí a výjimečností republikového významu. Za součást Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

17/124


UAPo

tohoto extrému je považován také mineralogický výskyt vltavínů v pískovně Dřenice, neboť je možné jej z hlediska geologického výzkumu hodnotit za republikový. Za výjimku považujeme akumulaci lázeňských zřídel ve Františkových Lázních ve smyslu potenciálu (rekreačního, léčebného) a také limitů využití území (omezení průmyslu, těžby nerostů). V krajském měřítku se díky ostatním lázeňským místům jedná o běžnou lokalitu, ovšem v republikovém měřítku má celá západočeská lázeňská oblast nesporný význam. Za výjimečnost je možné považovat akumulaci ložisek keramických jílů ve skalenské oblasti - obce Skalná, Nová ves, Suchá, Děvín. Představuje rozvoj území, protože dlouhodobě zajišťuje pracovní příležitosti a z dlouhodobého hlediska se podílí na ekonomické stabilitě území. V současné době však keramický průmysl stagnuje, a proto je ekonomický přínos omezen. Na druhou stranu těžba v povrchových lomech představuje zásahy do krajiny, do chráněné oblasti přirozené akumulace vody, popř. do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Františkovy Lázně. Obdobnou oblast akumulace kvalitních a žáruvzdorných keramických jílů v ČR nenajdeme. Jedná se tedy o výjimku v republikovém měřítku.

B.

Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat

3.1.1. Geologie a geomorfologie a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území GEOTEKTONICKÉ CYKLY Zájmové území ORP Cheb prodělalo tři geotektonické cykly - cyklus kadomský, hercynský a alpínský. První cyklus - kadomský vytvořil základní zonální strukturu - střídání depresí a elevací (elevací je celé tzv. smrčinsko - krušnohorské antiklinorium, do něhož popisované území spadá). Druhý - hercynský cyklus tuto strukturu silně upravil a zanechal nám kromě paleozoických metamorfovaných geosynklinálních sedimentů (stáří ordovik - perm) také hlubinné vyvřeliny smrčinskou žulu. Třetí cyklus - alpínský se významně neprojevil (pokud jde o vrásnění a metamorfizmus), ale zasloužil se o vyzdvižení peneplenizovaného prostoru Krušných hor a Smrčin, takže se z nich staly hory, které vidíme dnes. Alpínský cyklus se pravděpodobně podílí také na neovulkanické aktivitě (Komorní a Železná hůrka) následované postvulkanickými projevy (SOOS, Bublák, Děvín), vývěry mineralizovaných vod (Františkovy Lázně), či zemětřesení. Původní struktura založená již v kadomském cyklu je zachována dodnes i z hlediska tektonických linií důležitých pro současný geologický a geomorfologický vývoj. V zájmovém území se kříží dvě hlubinné tektonické linie, první je tzv. ohárecký rift JZ-SV směru. Druhou linií je mariánskolázeňský hlubinný zlom SZ-JV až SSZ-JJV. Na něm dodnes dochází k pohybům jednotlivých ker vyvolávajících zemětřesné roje. ZÁKLADNÍ GEOLOGICKÉ JEDNOTKY Dvě základní geologické jednotky: I. předplatformní - krušnohorská oblast - proterozického až paleozoického stáří s převahou metamorfitů fylitů až rul a granitů: chebsko – dyleňské krystalinikum, smrčinské krystalinkum, svatavské krystalinikum, slavkovské krystalinkum, vogtaldsko – saské krystalinikum II. platformní - chebská pánev - terciérního stáří, která se vyznačuje relativně slabší tektonickou a vulkanickou činností a nedostatkem vrásnění, s převahou nezpevněných horizontálně uložených jílovito - písčitých uhlonosných sedimentů (se sporným přechodem do sokolovské pánve ve správním území Milhostova)


verze a/2014

18/124


UAPo

HORNINY Petrograficky lze tyto dvě základní geologické jednotky rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: a) První skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - keramické jíly a stavební štěrkopísky. b) Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve, což je krušnohorská oblast. c) Třetí skupinou hornin - nacházející se rovněž v krušnohorské oblasti - jsou hlubinné vyvřeliny - granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. d) Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin v chebské pánvi i krušnohorské oblasti jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny - čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ Geomorfologické členění zájmové oblasti víceméně odpovídá geologické stavbě. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvoří Smrčiny, na východě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Podčeskoleská pahorkatina: 1. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena celkem CHEBSKÁ PÁNEV: Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek

Česká vysočina Krušnohorská soustava Podkrušnohorská oblast Chebská pánev neuveden

2. V západním a severním sousedství Chebské pánve se nachází celek SMRČINY se třemi podcelky: Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Česká vysočina Krušnohorská soustava Podkrušnohorská oblast Smrčiny Hazlovská vrchovina Vojtanovská pahorkatina, Blatenská vrchovina,Velkolužská vrchovina

Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Česká vysočina Krušnohorská soustava Podkrušnohorská oblast Smrčiny Ašská vrchovina Lubská vrchovina, Hájská vrchovina

Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Česká vysočina Krušnohorská soustava Podkrušnohorská oblast Smrčiny Chebská pahorkatina Hrozňatovská pahorkatina

3. Ve východním sousedství Chebské pánve se nachází celek KRUŠNÉ HORY: Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek Městský úřad Cheb 31.12.2014

Česká vysočina Krušnohorská soustava Podkrušnohorská oblast Krušné hory Klínovecká hornatina Jindřichovická vrchovina, Krajkovská pahorkatina

verze a/2014

19/124


UAPo

4. Ve východním sousedství Chebské pánve jižně od celku Krušných hor se nachází celek SOKOLOVSKÁ PÁNEV: Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Česká vysočina Krušnohorská soustava Podkrušnohorská oblast Sokolovská pánev Sokolovská pánev Chlumský práh

5. V jižním sousedství Chebské pánve se nachází celky ČESKÝ LES a PODČESKOLESKÁ PAHORKATINA: Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Česká vysočina Šumavská soustava Českoleská oblast Český les Dyleňský les Dyleňská hornatina

SystémHercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Česká vysočina Šumavská soustava Českoleská oblast Podčeskoleská pahorkatina Tachovská brázda Dolnožandovská pahorkatina

6. V jihovýchodním sousedství Chebské pánve se nachází celek SLAVKOVSKÝ LES: Systém Hercynský Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Česká vysočina Krušnohorská soustava Karlovarská vrchovina Slavkovský les Kynžvartská vrchovina Arnoltovská vrchovina, Lysinská hornatina

VÝŠKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500-700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m. Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmořskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m. Poměrně plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slabě rozčleněn mělkými údolími vodních toků. Hlavní tok Chebské pánve - řeka Ohře - protéká napříč jejím územím od západu k východu a opouští hranice ORP (i okresu) v nadmořské výšce 412 m u Kynšperka nad Ohří. Ohře a její pravý největší přítok Odrava mají morfologicky dobře utvářená údolí s několika terasami a drenují podzemní vody jak mělkých, tak i hlubších horizontů, zvl. v dolní části toků. V jižní části zájmového území ORP Cheb oddělují zlomové svahy Slavkovského lesa o relativní výšce až 300 m třetihorní chebskou pánev. Svahy chebské pánve jsou poměrně málo rozčleněny mladší erozí. VLIV GEOLOGIE NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ Vliv tektoniky na orientaci vodních toků je všeobecně znám. V současnosti jej např. můžeme v chebské pánvi pozorovat na potoku Lubinka (potok pramenící nedaleko města Luby, u Hrzína se vlévající do potoka Plesná), a to v okolí Nového Kostela (SV část pánve), nebo jižněji na potoku Plesná u Bubláku (četná prameniště, probublávání CO2 asi 2 km jižně od Milhostova), kde je pravděpodobná spojitost s křížením zlomů východního okrajového zlomového pásma a dalšího systému. Jako příklad recentního vlivu tektoniky na morfogenezi může sloužit rezervace SOOS, která se nachází na tektonicky omezené kře v centru chebské pánve, zhruba na hranici františkolázeňské a Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

20/124


UAPo

oldřichovsko - pochlovické pánvičky, asi 5 km na SV od Františkových Lázní. Lokalitu tvoří 2 deprese oddělené pískovým valem o délce 2,2 km a šířce 1,4 km. Jižní depresi vyplňuje křemelina a rašelina, severní pouze rašelina. Podkladem kvartérní výplně depresí jsou miocénní písky a jíly. Obě dnes samostatné části spolu původně souvisely. V pozdější době došlo k jejich oddělení vytvořením pískových a organogenních prahů. V severní části vzniklo ložisko rašeliny, v jižní části (téměř bezodtoké) se vytvořily podmínky pro vznik křemeliny. Stálý přítok minerálních vod způsobil zvýšení salinity vod a tím byl umožněn vývoj mikroskopických řas - rozsivek. Na území Hájecké kotliny je dnes zjištěno na 200 vývěrů minerálních vod a výronů suchého CO2. Jsou to minerální vody se střední mineralizací (1,2 - 6,3 g/l) s chemismem a genezí velmi podobné františkolázeňským minerálním vodám. Četné výrony CO2 vytvářejí charakteristické mofetové krátery. Pouze jeden minerální pramen je zachycen (tzv. Císařský pramen). Rašeliniště a slatiniště s minerálními prameny a vývěry kysličníku uhličitého vznikla díky recentní subsidenční neboli poklesové aktivitě. Sooská kra rozdělená prahem na severní a jižní část je jako celek tektonicky omezená zhruba SZ – JV zlomy. Průběh omezujících tektonických linií přibližně sledují potoky Sázek a Vonšovský potok. Obdobným přírodním úkazem je lokalita Bublák - přírodní vývěr minerálních pramenů a plynů. Plyn, který tvoří z 99% oxid uhličitý, vystupuje ze zemské kůry na povrch v bažinatém území říčky Plesná, v blízkosti obce Vackovec. Z dosavadních výzkumů bylo zjištěno, že zde existují trhliny do velkých hloubek zemské kůry, o čemž svědčí přítomnost izotopů helia. V mofetu Bublák naměřili pracovníci GFZ Potsdam poměr izotopů helia 6,2 krát vyšší než je hodnota vzdušného helia, což je nejvyšší hodnota v Evropě (takové hodnoty jsou známy jen u aktivních sopek jako je Etna). Další lokalitou je Děvín – v údolní nivě Lužního potoka leží až 3 m mocná ložiska rašeliny, s mofetami a minerálními prameny. K rašeliništím poznamenáváme, že ložiska rašeliny nejsou ze zákona považována za nerost. V zájmovém území jsou evidována dvě dosud netěžená významnější rašeliniště s možnou těžbou pro balneologické účely, a to v k.ú. Starý Hrozňatov v sousedství ložiska jílů (Nový Hrozňatov) a poblíž pískovny Vackovec (jižně od Milhostova) v potoční nivě potoka Plesná (v jeho jižní části se nachází výše uvedená lokalita Bublák). Stávající balneoprovoz ve Františkových Lázních využívá místní rašelinu těženou u Slatinného potoka. Geologie a geomorfologie území se odráží také v lesnatosti - chebská pánev se vyznačuje téměř bezlesím (s drobnými výjimkami, z nichž nejvýraznější se nachází v okolí přírodní rezervace SOOS mezi Vonsovským potokem a potokem Sázek). Okolí chebské pánve je naopak zalesněné. Důvod je jednoduchý - prostor pánevní sníženiny s meandrujícími toky logicky sloužil zemědělské činnosti lépe než vrchoviny. Osidlování a cestní síť jsou tímto faktem ovlivněny. Geomorfologie však není jedinou příčinou - k velkým změnám došlo v polovině 20. století, kdy z důvodu nedostatku zemědělských hospodářů schopných zemědělské pozemky účinně obhospodařovat došlo k zalesňování původních lánů. EXTRÉMY GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE Za extrém je možné považovat seizmickou aktivitu, která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita těchto otřesů dosáhla stupně 7). Tento extrém představuje spíše limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako jeden ze čtyř nejzatíženějších okresů. Jedná se o extrém v republikovém měřítku. Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana totiž spočívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na končící zásoby hnědého uhlí. VÝJIMKY GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE Za výjimečnou považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS. Tuto rezervaci volíme jako zástupce mnoha dalších geologických zajímavostí a výjimečností republikového významu. Za součást tohoto extrému je považován také mineralogický výskyt vltavínů v pískovně Dřenice, neboť je možné jej z hlediska geologického výzkumu hodnotit za republikový. Za výjimku považujeme akumulaci lázeňských zřídel ve Františkových Lázních ve smyslu potenciálu (rekreačního, léčebného) a také limitů využití území (omezení průmyslu, těžby nerostů). V krajském měřítku se díky ostatním lázeňským místům jedná o běžnou lokalitu, ovšem v republikovém měřítku má celá západočeská lázeňská oblast nesporný význam. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

21/124


UAPo

Za výjimečnost z geologického hlediska je možné považovat akumulaci ložisek keramických jílů ve skalenské oblasti.

b) Data o stavu a vývoji území Geologie a geomorfologie Obec Dolní Žandov Františkovy Lázně

geomorfologická jednotka Dolnožandovská pahorkatina, Lysinská hornatina

geologická jednotka chebsko – dyleňské krystalinikum

hornina žadnovská žula, svor, fylit, kvarcit

Chebská pánev

chebská pánev

jíly, písky

chebská pánev, chebsko – dyleňské krystalinikum

jíly, písky, svor, chebský fylit, čedič

chebská pánev smrčinské krystalinikum chebská pánev, chebsko – dyleňské krystalinikum svatavské krystalinikum, vogtaldsko – saské krystalinikum, chebská pánev chebská pánev, (sokolovská pánev?) slavkovské krystalinkum, chebská pánev chebská pánev chebská pánev, svatavské krystalinikum chebská pánev chebská pánev

jíly, písky žula, čedič

smrčinské krystalinikum, chebská pánev

smrčinská žula, ortorula, rula, svor, jíly, písky

Křižovatka Libá

Chebská pánev, Hájská vrchovina, Hrozňatovská pahorkatina Chebská pánev Blatenská vrchovina

Lipová

Chebská pánev

Cheb

Lubská vrchovina, Jindřichovická vrchovina, Chebská pánev Chebská pánev, Chlumský Milhostov práh Arnoltovská vrchovina, Milíkov Chebská pánev Nebanice Chebská pánev Nový Chebská pánev, Krajkovská Kostel pahorkatina Odrava Chebská pánev Okrouhlá Chebská pánev Velkolužská vrchovina, Plesná Lubská vrchovina, Chebská pánev Pomezí nad Chebská pánev, Hájská Ohří vrchovina Poustka Chebská pánev Velkolužská vrchovina, Skalná Chebská pánev Třebeň Chebská pánev Tuřany Chebská pánev Chebská pánev, Velkolužská Velký Luh vrchovina Vojtanov Velkolužská vrchovina Luby

chebsko – dyleňské krystalinikum, chebská pánev smrčinské krystalinikum smrčinské krystalinikum, chebská pánev chebská pánev chebská pánev chebská pánev, smrčinské krystalinikum smrčinské krystalinikum

jíly, písky, břidlice fylit, rotavský kvarcit, jíly, písky jíly, písky žula, pararula, svor, jíly, písky jíly, písky jíly, písky jíly, písky jíly, písky

svor, chebský fylit, jíly, písky hazlovská žula smrčinská žula, jíly, písky jíly, písky jíly, písky jíly, písky, smrčinská žula

smrčinská žula Zdroj: Geologie ČSSR I. Mísař a kol. (1983); www.geoportal.gov.cz, datum: 20.12.2013

3.1.2. Nerostné suroviny a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hnědé uhlí: těžba uhlí probíhala od konce 18. století, aby největšího rozmachu dosáhla ve druhé polovině století minulého - Čižebná dotěžena 1927, Pochlovice uzavřeny 1952; v letech 1952 – 1962 došlo k ověření dalších uhelných zásob ložisek Chebská pánev a Odravská pánev, které jsou předmětem současné ochrany a blokují rozvoj území některých obcí; ložiska jsou plošně značně rozsáhlá – téměř v celé chebské pánvi byly vyhodnoceny zásoby uhlí.


verze a/2014

22/124


UAPo

Vazné, pórovinové, žáruvzdorné a kameninové jíly: předmětem zájmu v 60. - 70. letech 20. století, ač průmyslová těžba probíhá již od počátku minulého století dosud – Skalná, Suchá, Nová Ves, Vackov, Zelená. Netěžená ložiska jsou Děvín, Mlýnek, Hartoušov, Hněvín. Sklářské písky: ložisko Velký Luh zkoumáno od r. 1969. Zatím probíhá těžba pouze jeho nebilančních zásob pro využití ve stavebnictví. Kaolín: ložisko Velký Luh - Plesná - Křižovatka (průzkum v 70. až 90. letech minulého století, dosud netěženo. Štěrkopísky a písky: např. lož. Dřenice, Odrava, Vrbová, Dobroše Milhostov, Pomezná (průzkum štěrkopísků od 50. let 20. století, nahodilá těžba již od předminulého století). Všechna zmíněná ložiska těžena. Pomezná se, kromě přerušené těžby a hledáním nového způsobu využití, vyznačuje také malou vodní plochou s výskytem perlorodky říční a dalších chráněných živočišných druhů a jedná se o registrovaný významný krajinný prvek. Čedič, žula, svor, břidlice a ostatní: v 70.letech 20. století se pozornost obrátila také na jih chebské pánve a její jižní okolí, kde se nachází kromě ložiska uhlí a zmíněných štěrkopísků také cihlářské hlíny (ložisko Starý Hrozňatov – těžba občasná), čedič (ložisko Slapany – v těžbě a v plánované těžbě ložiska Háje), pokrývačské břidlice (ložisko Háje – těžba ukončena v první polovině minulého století) apod. Čedič se však těží také v severozápadní části ORP Cheb – v Libé (vrch Blatná). Kamenolom na svor byl rovněž v Chebu na levém břehu Ohře (těžba ukončena v polovině minulého století). Žulový lom Lipná – smrčinská žula, byl až donedávna těžen. Rudy, uranové rudy: významně se na průzkumu pánve podílely i snahy ověřit rudonosnost smrčinského granitového masivu, zejména pak rozsáhlý uranový průzkum v letech 1956-1968; ložisko žádné rudy nebylo potvrzeno jako perspektivní. EXTRÉMY NEROSTNÝCH SUROVIN Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana totiž spočívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na končící zásoby hnědého uhlí. VÝJIMKY NEROSTNÝCH SUROVIN Za výjimečnost je možné považovat akumulaci ložisek keramických jílů prvotřídní kvality ve skalenské oblasti - obce Skalná, Nová ves, Suchá, Děvín. Představuje rozvoj území, protože dlouhodobě zajišťuje pracovní příležitosti a z dlouhodobého hlediska se podílí na ekonomické stabilitě území. V současné době však keramický průmysl stagnuje, a proto je ekonomický přínos omezen. Na druhou stranu těžba v povrchových lomech představuje zásahy do krajiny, do chráněné oblasti přirozené akumulace vody, popř. do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Františkovy Lázně. Obdobnou oblast akumulace kvalitních a žáruvzdorných keramických jílů v ČR nenajdeme. Jedná se tedy o výjimku v republikovém měřítku.

b) Data o stavu a vývoji území Ložiska ID

Název

Obec

Nerost

Těžba

celkem

30 ložisek

3160800

Odravská pánev

detrit, hnědé uhlí, xylit

dřívější hlubinná

hnědé uhlí

dřívější hlubinná i povrchová

Nová Ves u Křižovatky 2

Cheb, Okrouhlá, Lipová, Milíkov ORP Cheb kromě: Plesná, Luby, Okrouhlá, Lipová, Milíkov, D. Žandov Křižovatka

3080700

Ložisko Chebské pánve

3147000

jíl

současná povrchová

3114600

Nová Ves-Chebská

Křižovatka

jíl

dosud netěženo

3115000

Dvorek-Starost

Třebeň

jíl

dřívější povrchová


verze a/2014

23/124


UAPo jíl


jíl

dosud netěženo

jíl

dosud netěženo

Hněvín

Plesná Nový Kostel, Křižovatka Milhostov, Křižovatka, Nový Kostel Nebanice

jíl

dosud netěženo

3001300

Vrbová

Nebanice

psamity,štěrk


3257200

Nový Kostel

Nový Kostel

jíl

dosud netěženo

3001100

Obilná-Kornov

Odrava

psamity,štěrk


3115100

Hartoušov

nebanice

jíl

dosud netěženo

3230600

Hluboká-Milhostov

Milhostov

štěrkopísek,štěrk


3001500

Tuřany

Tuřany

písek, štěrkopísek


3019000

Libá

Libá

čedič, nefelinit


3250300

Slapany-západ 1

Cheb

čedič


3115501

Slapany

Cheb

čedič


3115600

Slapany-východ

čedič


3213600

Plesná (Vel.Luh-Křižovatka)

kaolin

dosud netěženo

3058500

Nový Hrozňatov

Cheb Plesná, Vleký Luh, Křižovatka Cheb

jíl


3115400

Skalná-Zelená

Skalná

jíl


3197300

Skalná-Karel-pánvová

Skalná

jíl


3260100

Velký Luh 1

Velký Luh

písek

dosud netěženo

3114200

Velký Luh

jíl, písek


3197200

Nová Ves a Suchá

jíl


3244800

Lomnička u Plesné

Velký Luh Křižovatka, Skalná Plesná

jíl,písek

dosud netěženo

3114400

Skalná-Karel-předpolí

Skalná

jíl

dosud netěženo

3001200

Vokov

psamity,štěrk

dosud netěženo

3001400

Dřenice

písek,štěrkopísek


průměr

1,43 ložisek na 1 obec v ORP Cheb

3114500

Vackov

3114700

Mlýnek

3258700

Děvín

3115200

Cheb

Zdroj: Geofond, 20.12.2013

(Horninové prostředí a geologie) Dobývací Název DP

Dolní Dvory Dřenice

prostory

Číslo DP

Nerost

Výměra v ORP (ha)

Dotčené obce

7/1118

štěrkopísky

43,23

Cheb

7/0567

štěrkopísky

86,76

Cheb

Dřenice I

7/1042

štěrkopísky

50,02

Cheb

Háje

6/0187

tavný čedič

10,98

Cheb

Háje I.

6/0190

tavný čedič

11,14

Cheb

Háje II

7/1088

tavný čedič

7,91

Cheb

Háje III

6/0368

tavný čedič

19,14

Cheb

Hluboká u Milhostova

7/1124

štěrkopísek

156,71

Milhostov,Nový Kostel

Libá

7/0248

stavební kámen

11,55

Libá

Libá I

7/0797

stavební kámen

8,77

Libá


verze a/2014

Pozn.

24/124


UAPo

Libá II

7/1028

stavební kámen

11,58

Mlýnek

6/0163

vazné jíly

101,55

6/0234

jíly pórovinové-žáruvzdorné

284,07

6/0310

jíly žáruvzdorné-vazné

77,57

Křižovatka

7/0841

štěrkopísky

22,22

Odrava

Obilná I.

7/0985

štěrkopísky

29,2

Cheb,Odrava

Skalná III

6/0107

jíly žáruvzdorné kameninové

2,03

Skalná

Skalná IV

6/0275

jíly nežáruvzdorné

20,6

Skalná

Skalná V

6/0375

kaolin, slévárenský písek

50,36

Skalná,Velký Luh

Starý Hrozňatov

6/0340

kameninové jíly

16,22

Cheb

Vackov I

6/0288

jíly žáruvzdorné,kameninové

26,92

Luby,Plesná

Vackov II.

6/0304

jíly žáruvzdorné,kameninové

16,14

Plesná

Velký Luh

6/0129

jíly nežáruvzdorné

10,01

Velký Luh

Velký Luh I

6/0319

písky slévárenské,sklářské

45,14

Plesná,Velký Luh

Vrbová

7/1123

štěrkopísek

26,65

Nebanice

Nová Ves u Křižovatky Nová Ves u Křižovatky I Obilná

celkem v ORP Cheb

Libá Křižovatka,Nový Kostel Křižovatka,Skaln á

1146,47 zdroj: ÚAP, datum: 10.2.2015

(Horninové prostředí a geologie) Ložiska

nerostných surovin

Číslo ložiska

Surovina

Výměra v ORP (ha)

Dotčené obce

Děvín

3258700

Jíly

145,89

Křižovatka,Milhostov,Nový Kostel

Dřenice DvorekStarost Hartoušov

3001400

Štěrkopísky

69,91

Cheb

3115000

Jíly

34,29

Třebeň

3115100

Jíly

55,95

Nebanice

HlubokáMilhostov

3230600

Štěrkopísky

133,61

Milhostov,Nový Kostel

Hněvín

3115200

Jíly

46,91

Nebanice

Název ložiska

Chebské pánve

3080700

Libá

3019000

Lomnička u Plesné

3244800

Mlýnek

3114700

Nová Ves a Suchá Nová Ves u Křižovatky 2

Uhlí hnědé Stavební kámen Jíly, Písky sklářské a slévárenské

Františkovy 9179,95(Cheb); Lázně,Cheb,Kaceřov,Křižovatka,Kynšperk 860,34(Sokolov) nad Ohří,Libá,Milhostov,Nebanice,Nový Kostel,Odrava,Poustka,Skalná,Třebeň 20,08

Libá

103,76

Plesná

Jíly

73,83

Křižovatka,Nový Kostel

3197200

Jíly

37,75

Křižovatka,Skalná

3147000

Jíly

108,95

Křižovatka


Pozn.

verze a/2014

25/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 Nová VesChebská Nový Hrozňatov Nový Hrozňatov Nový Kostel ObilnáKornov Odravská pánev Plesná (Vel.LuhKřižovatka) SkalnáKarelpánvová SkalnáKarelpředpolí SkalnáZelená

UAPo

3114600

Jíly

64,5

Křižovatka

9355600

Jíly

11,79

Cheb

3058500

Jíly

12,34

Cheb

3257200

Jíly

29,48

Nový Kostel

3001100

Štěrkopísky

26,47

Cheb,Odrava

3160800

Uhlí hnědé

2153,18(Cheb); 78,69(Sokolov)

Cheb,Kynšperk nad Ohří,Lipová,Odrava,Okrouhlá,Třebeň,Tuř any

3213600

Kaolin

213,79

Křižovatka,Plesná,Skalná,Velký Luh

3197300

Jíly

4,41

Skalná

3114400

Jíly

26,36

Křižovatka,Skalná

3115400

Jíly

30,34

Skalná

16,04

Cheb

8,1

Cheb

9,76

Cheb

33,81

Milíkov,Tuřany

10,48

Plesná

87,09

Plesná,Velký Luh

44,16

Skalná,Velký Luh

40,26 19,27

Cheb,Třebeň Nebanice

Slapany

3115501

Slapanyvýchod

3115600

Slapanyzápad 1

3250300

Tuřany

3001500

Vackov

3114500

Velký Luh

3114200

Velký Luh 1

3260100

Vokov Vrbová

3001200 3001300

Stavební kámen, Tavné horniny Stavební kámen, Tavné horniny Stavební kámen, Tavné horniny Štěrkopísky Cihlářská surovina, Jíly Jíly, Písky sklářské a slévárenské, Štěrkopísky Písky sklářské a slévárenské Štěrkopísky Štěrkopísky

celkem v ORP Cheb zdroj: ÚAP, datum: 9.2.2015


verze a/2014

26/124


UAPo

(Horninové prostředí a geologie) Suroviny Obec

Ložiska surovin (počet)

Chráněné ložiskové území (počet)

Dobývací prostory (počet)

Celkem zábor ploch (ha)

% z území obce

Území obce (ha)

Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov ORP Cheb

0 1 12 11 2 1 0 4 1 5 6 4 1 6 0 1 12 5 3 6 0 81

0 0 6 4 0 0 1 3 1 2 5 0 0 4 0 0 2 2 1 3 0 34

0 0 9 3 3 0 1 1 0 1 2 2 0 3 0 0 4 0 0 3 0 32

0 1 368 2 354 1 000 299 93 0 1 326 6 483 1 907 240 186 282 0 23 748 1 747 260 319 0 12 641

0 53 24 71 11 2 0 75 0 51 44 19 18 15 0 3 32 80 43 71 0

4 132 2 576 9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

zdroj: ÚAP, datum: 10.2.2015

3.1.3. Následky těžby a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Poddolovaná území ve správě ORP Cheb jsou rozdělena na body a plochy. Jedná se o pozůstatky po těžbě rud (Fe, Sn-Wo, Mn, Cu, polymetalických rud, Hg), radioaktivních surovin, sulfidů (pyrit), kaolinu, jílů, hnědého uhlí, vápence, minerálních barviv, grafitu, kamene. Poddolované území v ploše po těžbě hnědého uhlí je např. v Pomezí n. Ohří, kde se s uhlím těžil i pyrit, u Skalky, v Horních Dvorech, Čižebné, Dolních Pochlovicích, rudy se těžily u Dolního Žandova, v Horních Lubech, v Plesné (Šneky), Skalné, ve Starém Rybníku, v Milíkově, Malé Šitboři. Sesuvy jsou v území rovněž evidovány bez rozlišení svého původu. Sesuvy aktivní jsou v Chebu (při železniční trati) a Hradišti (mezi průmyslovou zónou a výpadovkou – mezi ulicemi Tršnickou a Pražskou), v Lipové (jižně od VN Jesenice). Potenciální je sesuv v Lipové, v Dřenicích, Chebu, Okrouhlé. Pohřbený sesuv je v Dřenicích. Stabilizovaný sesuv je v Chebu, Tuřanech. Pohřbený a částečně aktivní sesuv je nad pískovnou Pomezná. Tato lokalita, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je spojen s narušením starého německého odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území. Rekultivace po ukončené těžbě jsou prováděny dle schválených plánů sanace a rekultivace. V zájmu těžaře je co možná nejlevnější sanace a rekultivace, což někdy koresponduje s místními přírodními podmínkami, a proto se vyplácí ponechat určitá místa přirozené sukcesi (např. bývalá pískovna - dnes již zaplněné kalové pole - v k.ú. Velký Luh je známa výskytem rosnatky okrouhlolisté). Některé lokality však vyžadují nemalé finanční prostředky a jejich původní schválený plán rekultivace neodpovídá potřebám současné (ani budoucí) společnosti - např. pískovna Dřenice, kamenolom Libá, kde by byla nejvýhodnější rekultivace pro rekreační a sportovní účely obyvatel i návštěvníků Chebska. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

27/124


UAPo

Provedení rekultivace je řešeno horním zákonem a příslušnou vyhláškou. Těžař při provádění těžby musí tvořit rezervu na sanace a rekultivace, a to z každé vydobyté tuny nerostu. Výši tvorby schvaluje obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti v daném místě. EXTRÉMY NÁSLEDKŮ TĚŽBY nejsou známy VÝJIMKY NÁSLEDKŮ TĚŽBY nejsou známy

b) Data o stavu a vývoji území Plošné sesuvy Klíč

Lokalita

Aktivita

Stav

Sklon

Expozice

Plocha (m2)

1219

Tuřany

potenciální

zamokřený

5

Sever

72670,96

1220

Okrouhlá

potenciální

zamokřený

15

Západ

95358,62

1221

Dřenice

pohřbený

rozbahněný

20

Jih

28374

1222

Dřenice

pohřbený

rozbahněný

20

Jih

59771,56

1224

Dřenice

potenciální

rozbahněný

12

Východ

24039,45

1225

Dřevice

potenciální

rozbahněný

13

Východ

32495,97

1226

Cheb

stabilizovaný

suchý

5

Západ

24753,56

1227

Cheb

stabilizovaný

suchý

5

Východ

7602,049

1230

Lipová

aktivní

jezírka

12

Západ

60626,96

1254

Tuřany

potenciální

jezírka

8

Jih

10957,5

6681

Cheb

potenciální

suchý

40

Jih

79650,79 Zdroj: Geofond, 20.12.2013

Poddolované území - bod ID 2 18 19

Název Libá Horní Lomany Vojtanov

Obec Libá Fr. Lázně Vojtanov Plesná

5221 Skalná 3

Skalná

5170 Šneky 4

Plesná

5169 Šneky 3

Plesná

5220 Skalná 2 28 Vonšov

Skalná Skalná

5168 Šneky 2 5216 Velký Luh Nový Drahov33 Hájek 37 Vackov 48 Dolní Luby

Plesná Velký Luh

Surovina Železné rudy Pyrit Kaolin Radioaktivní suroviny Radioaktivní suroviny Radioaktivní suroviny Radioaktivní suroviny Radioaktivní suroviny Radioaktivní suroviny Jíly Radioaktivní suroviny Kaolin

Třebeň Plesná Luby

Minerální barviva Železné rudy - Jíly Železné rudy

5173 Plesná 1 Plesná 5174 Plesná 2


verze a/2014

Stáří do 18. století do 16. století před r. 1945

Rozsah ojedinělá ojedinělá ojedinělá

Rok 1985 1985 1985

po r. 1945

ojedinělá

2004

po r. 1945

ojedinělá

2004

po r. 1945

ojedinělá

2004

po r. 1945

ojedinělá

2004

po r. 1945

ojedinělá

2004

po r. 1945 do 18. století

ojedinělá ojedinělá

2004 1985

po r. 1945 po r. 1945


2004 2004

neznámé před r. 1945 do 18. století

ojedinělá systém ojedinělá

1985 1985 1985

28/124


UAPo

5141 Bobrošov u Libé 6 Pomezná 1

Libá Libá

5140 Pomezná 2 Lužná u Františkových 4616 Lázní Podhoří-Horní 13 Pelhřimov Jedličná15 Dvoreček Františkovy 4617 Lázně 1 Skalka-Komorní 16 Hůrka Františkovy Lázně-Dolní 21 Lomany

Libá

Grafit Polymetalické rudy Železné rudy Polymetalické rudy Železné rudy Polymetalické rudy Polymetalické rudy Radioaktivní suroviny Železné rudy Radioaktivní suroviny

Františkovy Lázně

Uhlí hnědé

před r. 1945

ojedinělá

2001

neznámá

do 19. století

systém

1985

Pyrit

do 19. století

systém

1985

Uhlí hnědé

před r. 1945

ojedinělá

2001

Železné rudy

do 19. století

ojedinělá

1985

do 19. století

systém

1985

22 25 27 31 34 4618 38 45 47 61 64

Cheb Cheb Cheb Třebeň Třebeň Třebeň Třebeň Odrava Třebeň Tuřany Nebanice

Uhlí hnědé Železné rudy Polymetalické rudy Uhlí hnědé Vápenec Vápenec Vápenec Uhlí hnědé Minerální barviva Železné rudy Železné rudy Vápenec Měděná ruda

do 19. století do 19. století do 19. století do 19. století do 19. století do 19. století do 19. století do 19. století do 16. století do 19. století do 19. století

ojedinělá ojedinělá ojedinělá systém systém systém ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá

1985 1985 1987 1985 1985 2001 1985 1985 1985 1985 1985

Cheb Cheb

Železné rudy Železné rudy

do 19. století do 19. století

systém systém

1985 1985

Cheb

Železné rudy Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Železné rudy

do 19. století

ojedinělá

1985



2004 1985

Železné rudy Železné rudy Železné rudy Železné rudy Železné rudy Manganová ruda Polymetalické rudy Železné rudy Polymetalické rudy

do 19. století neznámé do 19. století do 19. století

systém ojedinělá ojedinělá ojedinělá

1985 1985 1985 1985

do 18. století

ojedinělá

1985

do 19. století

systém

1985

55 68 70

Opatov Smrčí 1 Kopanina

Luby Luby Nový Kostel

78 72

Dolní Částkov Kopanina-Horka

Milhostov Nový Kostel

14 20 23

Cheb-západ Dlouhé Mosty Cheb-Dolnice Doubí-Tršnice Třebeň Doubí-Třebeň Dvorek Potočiště Povodí Lipoltov Mostov Háje u ChebuWies Dolní Pelhřimov Háje u ChebuSlapany 1

Háje u Chebu5188 Slapany 3 26 Podhrad Mechová-Velká 30 Všeboř 35 Horní Lipina 36 Kozly 40 Lipová

Cheb Františkovy Lázně Františkovy Lázně Františkovy Lázně Františkovy Lázně

Cheb Cheb Cheb Lipová Lipová Lipová

41

Doubrava

Lipová

42

Mýtina

Lipová


verze a/2014

do 19. století neznámé do 19. století

ojedinělá ojedinělá systém

1987 1985 1985

před r. 1945 do 19. století

systém systém

1985 1985



2004 1985

po r. 1945

ojedinělá

2004

29/124


43 44 49

Dřenice Stebnice Dolní Lažany

Cheb Lipová Lipová

52 53

Palič 1 Okrouhlá

Lipová Okrouhlá

Jesenice Oldřichov Vysoká u Staré 5192 Vody 62 Salajna 66 Salajna-Ždírnice 73 Velká Šitboř

Okrouhlá Dolní Žandov

5232 Milíkov 3

Milíkov

5191 Dolní Žandov 3 114 Milíkov 1 Smrkovec125 Podleský potok

Dolní Žandov Milíkov

54 56

Dolní Žandov Dolní Žandov Dolní Žandov Milíkov

Milíkov

Železné rudy Vápenec Železné rudy Železné rudy Železné rudy Vápenec Železné rudy Železné rudy Vápenec Železné rudy Radioaktivní suroviny Železné rudy Železné rudy Železné rudy Radioaktivní suroviny Radioaktivní suroviny Polymetalické rudy Cín-wolframová ruda

UAPo

do 19. století do 19. století do 18. století

systém ojedinělá systém

1985 1985 1985


ojedinělá systém

1985 1985



1985 1985

po r. 1945 do 19. století do 19. století do 19. století

ojedinělá systém systém systém

2004 1985 1985 1985

po r. 1945

ojedinělá

2004



2004 1985

ojedinělá

1985

do 19. století


Poddolované území - plocha ID Název Obec

Stáří

Rozsah

5187

Háje u ChebuSlapany 2

Cheb

Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

po r. 1945

ojedinělá 2004

5189

Palič 2

Lipová

Radioaktivní suroviny

po r. 1945

ojedinělá 2004

5190

Dolní Žandov 2

Dolní Žnadov


po r. 1945

ojedinělá 2004

7

Pomezí nad Ohří

Pomezí nad Ohří Pyrit - Uhlí hnědé

do 19. století

systém

1985

17

Skalka

Cheb

Uhlí hnědé

do 19. století

systém

1985

29

Cheb-východ

Cheb

Uhlí hnědé

do 19. století

systém

1985

32

Horní Dvory

Cheb

Uhlí hnědé

do 19. století

systém

1985

46

Horní Luby

Luby

Rtuťnatá ruda

před i po 1945

systém

1985

59

Čižebná

Nový Kostel

Uhlí hnědé

před r. 1945

systém

1985

74

Luby

Měděná ruda

neznámé

ojedinělá 1990

Luby

neznámá

neznámé

ojedinělá 1990

Luby

Železné rudy

neznámé

ojedinělá 1985

87

Smrčí 2 Leopoldovy Hamry 2 Leopoldovy Hamry 1 Leopoldovy Hamry 4

Luby

neznámá

neznámé

ojedinělá 1991

88

Kamenný Dvůr

Odrava

do 19. století

systém

1985

105

Dolní Žandov 1

Dolní Žandov

Uhlí hnědé Cín-wolframová ruda Radioaktivní suroviny

před i po 1945

systém

1985

5113

Dolní Žandov


po r. 1945

ojedinělá 2004

Skalná


po r. 1945

ojedinělá 2004

5218

Dolní Žandov 4 Velký Rybník u Skalné 1 Velký Rybník u Skalné 2

Skalná


po r. 1945

ojedinělá 2004

5219

Skalná 1

Skalná


po r. 1945

ojedinělá 2004

5222

Starý Rybník

Skalná


po r. 1945

ojedinělá 2004

77 85

5217


verze a/2014

Rok

30/124


UAPo

5229

Podlesí u Dol. Žandova-Lazy

Dolní Žandov

Železné rudy

do 18. století

systém

5230

Milíkov 2

Milíkov


po r. 1945

ojedinělá 2004

5231

Malá Šitboř

Dolní Žandov


po r. 1945

ojedinělá 2004

5167

Šneky 1

Plesná


po r. 1945

ojedinělá 2004

5172

Skalná

Skalná


po r. 1945

ojedinělá 2004

5171

Šneky 5

Plesná


po r. 1945

ojedinělá 2004

2004


3.1.4. Dílčí SWOT analýza HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Velký rozsah těžených ploch jílů, písků, kaolinu na Ložiska keramických surovin – jílů (Děvín, N. Ves, Skalensku a v okolí v kombinaci se zákonnou Nebanice, N. Kostel,...) bez těžby a ložiska ochranou netěžených ložisek významně omezuje kvalitativně republikového významu s rozsáhlou rozvoj území vně zástavby (vč. omezujících opatření těžbou (Skalná, Křižovatka, Vackov, pro realizaci funkčních prvků ÚSES), většinou je N. Hrozňatov); ložisko kaolinu v průzkumu těžbou v nezastavěném území možná jen intenzivní (V. Luh - Křižovatka) zemědělská činnost Ložiska hnědého uhlí republikového významu svou Dvě ložiska hnědého uhlí republikového významu zákonnou ochranou limitují a administrativně ztěžují (Chebská pánev, Odravská pánev) rozvoj území mimo zastavěná území (vč. funkčních prvků ÚSES). Těžené plochy obecně (nejen regionálního Ložiska štěrkopísků (V. Luh, Milhostov, Dřenice, významu) v kombinaci se zákonnou ochranou Odrava, Tuřany, Cheb...), stavebního kamene a netěžených ložisek významně omezují rozvoj území čediče (Cheb (k.ú. Háje), Libá) s těžbou i bez těžby vně zástavby. Těžba a především doprava zatěžuje regionálního významu území hlukem, vibracemi, prachem. Ložisko rašeliny (N. Hrozňatov, Vackovec) bez Rašelina je poptávané zboží nejen pro léčebné účely těžby, s těžbou (Fr. Lázně) regionálního významu – a z tohoto pohledu se jeví jako nedostatkové zboží. dle zákona se nejedná o nerost Geologicky a hydrogeologicky celorepublikově až evropsky zajímavá oblast na křížení litoměřického Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů hlubinného zlomu a zlomu mariánskolázeňského lázeňského místa Fr. Lázně a CHOPAV zabraňují vč. seizmické aktivity a nejmladší sopečné činnosti, některým podnikatelským aktivitám a jiné omezují. výskytů léčebných pramenů v chráněné oblasti Seizmicita ohrožující stavby. akumulace vod Chebská pánev (CHOPAV)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Chybný výpočet zásob ložisek, zejm. uhlí Nález nových ložisek nebo nového způsobu využití Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů – např. na úkor stávající suroviny nebo nového šetrnějšího způsobu ochrany PLZ LM Fr. Lázně nebo ochrany CHOPAV těžby včetně hlubinné těžby uhlí spalováním a Chebská pánev... související nové pracovní příležitosti Ztráta pracovních příležitostí při útlumu těžby


verze a/2014

31/124


UAPo

Rekultivace ploch pro zvýšení přírodních a krajinných hodnot nebo pro rozvoj osídlení

Poddolování, sesuvy, eroze. Velké množství rekultivačních plánů bylo schvalováno v době, kdy byl upřednostněn 100% návrat půdy ZPF, tzn. s minimálním počtem významných krajinných prvků - realizace rekultivace bude nejspíš probíhat v souladu se schválenými rekultivačními plány.

Ochrana ložisek rašeliny novou právní úpravou.

Rašelina je využívána k léčebným účelům ve Fr.Lázních a hrozí její nedostatek díky nedostatečné právní úpravě v ČR (stávající právní předpisy jsou z let 1956 a 1957).

Výzkum a zjištění nových geologických poznatků zvyšujících atraktivitu území v Česko – Bavorském Zvýšená seizmicita (frekvence, stupeň). geoparku (recentní aktivita tektonických linií apod.). PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí seizmicita - limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). 2. Ekonomická destabilizace místní těžební organizace (působící hlavně ve skalenské oblasti), jejímž odbytištěm je v obecném smyslu slova keramický průmysl. 3. Ochrana dvou ložisek hnědého uhlí bránící rozvoji území ve velkém plošném rozsahu (ve většině plochy Chebské pánve). 4. Geomorfologie je využívána mj. k pokusům zajištění energetické soběstačnosti, ovšem výroba elektřiny s nízkou účinností se děje na úkor krajinného rázu, ZPF, přírody celkově. 5. Zvýšená hlučnost, prašnost a zatížení místních komunikací nákladní dopravou.

3.2. Vodní režim Ve vodním režimu nedošlo k žádným výrazným změnám oproti poslední aktualizaci. Čistota tekoucích i stojatých vod se postupně zvyšuje díky zvyšující se kvalitě čištění vypouštěných odpadních vod a díky čerpání dotačních titulů zaměřených na ochranu přírody a krajiny nebo na revitalizaci zemědělské krajiny. Drobné změny nastaly v souvislosti s budováním nových vodních zdrojů (vrtané studny pro pitnou a užitkovou vodu) – Dřenice, Cetnov, Háje, Cheb, nebo v souvislosti s budováním vodovodních řadů – Dolní Žandov, Františkovy Lázně – Dlouhé Mosty, Lipová – Dolní Lipina, Nebanice, Okrouhlá, dále v souvislosti s budováním kanalizace (v souladu s dlouhodobými plány) – Nebanice, Okrouhlá, Plesná. Konstatujeme pokračující trend s připojováním obcí na veřejné vodovody v celém Karlovasrském kraji. Následkem toho - z důvodu nepotřebnosti mítních pramenišť, které doposud sloužily jako zdroj pitné vody, jejich ochrana končí zrušením ochranných pásem. Toto jednání hodnotíme jako chybné. Na místě by byla nepřerušovaná ochrana všech pramenišť, ačkoliv některá již nejsou využívána. Můžou však sloužit jako případná rezerva (viz indikátor trvale udržitelného rozvoje).

A.

Souhrn vyhodnocení podtémat a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území

Celá oblast ORP Cheb patří do úmoří Severního moře. Území je odvodňováno řekou Ohří, pramenící v Německu. Levostrannými přítoky Ohře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

32/124


UAPo

nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Ohře u obce Liboc. Území františkolázeňského koridoru je odvodňováno potokem Slatinka, který ústí do Ohře u Tršnic. Pro přehled uvádíme i sousední území: ašský výběžek - severní část okresu je odvodňován Rokytnicí, do které se vlévá hraniční Lužní potok a Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvodňuje Kosový potok, naležící již k povodí Mže. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové výměry 49.685 ha. Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ - JVV (Stodolský potok) směru až SZ – JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko – pochlovické části (převládá S-J směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou (jižní část pánve) - je charakteristický směr JZ-SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře. Většina území nachází v CHOPAV - chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Činnosti v CHOPAV jsou limitovány nařízením vlády č.85/1981 Sb. Podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí. Člověk vodu potřebuje jako vodu pitnou, využívá ji k zemědělské a průmyslové výrobě, k rekreaci. Z tohoto důvodu významně usměrnil vodní toky - jediný potok, jehož koryto nebylo zásadně upravováno, je potok Plesná. Člověk také odnepaměti využívá vodu podzemní - příkladem významného zdroje pitné vody tohoto typu je vrt hluboký 220 m v k.ú.Jindřichov. Místní hospodaření s vodou se projevuje i v odvodňování většiny zemědělských ploch, v budování protierozních a protizáplavových opatření. Usměrnění vodních toků, odvodňovací zařízení a další zásahy do přirozeného vodního režimu vedlo mj. k dnešní ochraně přirozených úseků místních vodotečí - nejčastěji v rámci ÚSES. Nápravy nešetrných zásahů jsou řešeny také zvyšováním retenční schopnosti často v kombinaci s protierozním opatřením. Příkladem může být výstavba nových a obnova starých rybníků - např. lokalita Komorní Dvůr na Střížovském potoce nebo soustava tří rybníků u bývalé roty jižně od Libé na bezejmenném potoce, popř. suché poldry na Vlastislavském potoce - plán obce Libá aj. Klimatické poměry jsou dlouhodobě relativně drsnější než v okolních oblastech. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu (27 až 30°C), nejnižší v únoru (do –30°C). Průměrná roční teplota kolísá od +6 do +8°C. Srážky se pohybují v suchých obdobích mezi 400-600 mm/rok, ve vlhkých kolem 800 mm/rok. Nejvíce srážek je v letních měsících (červen, červenec 90 až 100 mm). V zimě je nejvíce srážek v prosinci 30-40 mm. Nejméně srážek je v září (10-20 mm). Údaje jsou vztaženy k chebské pánvi. Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou - v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív); 3) jílovito - písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve. Za výjimku považujeme také františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem.Smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod terciérní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu. Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů. Svrchní pliocenní zvodněný komplex a spodní miocénní zvodněný komplex. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

33/124


UAPo

EXTRÉMY VODNÍHO REŽIMU Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methylrtutí ve VN Skalka. Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V současné době je řešen sportovním rybařením bez konzumace ryb a upozorněním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z důvodu výskytu sinic, což bývá běžný důvod. VÝJIMKY VODNÍHO REŽIMU Celkově lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjimečně příznivé, neboť je zaručena vysoká retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací - např. břehy Ohře v Chebu. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody. Výjimečný je potok Plesná se svým přirozeným korytem ve většině délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru svědčí rašeliniště a probublávání v některých místech - významné lokality Vackovec, Bublák. Výjimkou jsou odběry povrchových vod: Odrava HVT č. 37, Libocký potok – VS Horka.

B.


3.2.1. Vodní toky a plochy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území HYDROLOGICKÉ ÚDAJE Celá oblast patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové výměry 49.685 ha Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ - JVV (Stodolský potok) směru až SZ – JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko – pochlovické části převládá S-J směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický směr JZ-SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře. VÝZNAM VODY, VODNÍCH TOKŮ A VODNÍCH PLOCH Údolí řeky Ohře zajišťuje prostupnost krajinou - mezi Smrčinami a Českým lesem. Dále Lipoltovský a Šitbořský potok (přítoky Odravy), umožňují prostup mezi Českým a Slavkovským lesem. Směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma hlavními tektonickými směry v území – Ohře kopíruje ohárecký rift, Šitbořský a Lipoltovský potok se většinou svého toku směrově shodují s hlubinným mariánskolázeňským zlomem, pouze před ústím do Odravy se prudce stáčejí k západu. Další směry vodotečí se můžou shodovat s druhořadými tektonickými liniemi (bezuhelnými hřbety) např. Sázek a sooský bezuhelný hřbet (SZ-JV), popř. úsek před vyústěním Šitbořského a Lipoltovského potoka a odravský hřbet (V-Z). Pro zájmové území jsou specifické dvě již zmíněné vodní nádrže – Skalka a Jesenice, obě slouží k rekreaci. Vodní nádrž - VN (nebo také vodní dílo - VD) Jesenice je hojně využívána (koupání, windsurfing, sportovní rybolov). Na nádrži Jesenice je zakázán provoz plavidel se spalovacím motorem. Hlavním účelem VD Jesenice je v součinnosti s VD Skalka kompenzační nadlepšování průtoků v Ohři a zajištění minimálních průtoků, snížení velkých vod na Ohři a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. Dalšími účely jsou likvidace následků havarijního zhoršení jakosti vody, Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

34/124


UAPo

výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně, rekreace a provozování vodních sportů. Nádrž Skalka je znečištěná, přesto rovněž slouží pro rekreaci - zahrádkářské kolonie, chatařská oblast, sportovní rybaření (pro vyšší obsah rtuti je zakázána konzumace ryb). Kolísáním vody ve VN Skalka spojenému s vizuálním i pachovým efektem se zabývají zpracovatelé nových územních plánů obce Libá a Cheb. Tyto nádrže tvoří vodohospodářskou soustavu, která vznikla jako součást řady vodohospodářských děl (VD) ve správě Povodí Ohře, a.s. Slouží pro zásobení průmyslu a energetiky vodou a ochranu před velkými vodami. Bližší informace poskytuje správce povodí - Povodí Ohře, a.s. Obě vodní nádrže jsou v druhém "B" ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa II.B OP PLZ LM Františkovy Lázně. Třetí vodní nádrží je Horka na Libockém potoce, jejíž vodní plocha tvoří hranici mezi ORP Cheb a ORP Sokolov. Hlavním účelem vodního díla Horka je akumulace vody pro zásobení sokolovské oblasti pitnou vodou a zajištění minimálního průtoku v toku pod hrází. Vedlejším účelem je částečná ochrana území pod hrází před povodněmi a energetické využití odtoku v malé vodní elektrárně (MVE). Chebsko je navíc velmi bohaté na rybníky. Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. Tyto rybníky slouží k rekreaci, sportu a k chovu ryb. Voda je obecně využívána k zavlažování ploch zemědělské prvovýroby, na druhou stranu v některých místech je nutné podmáčené plochy vysušit. První případ - zavlažované plochy - se v území nevyskytují, přičemž zahrady a plochy veřejné zeleně do tohoto podjevu nezařazujeme (např. zavlažování pravostranného břehu řeky Ohře ve městě Cheb). Golfové hřiště se závlahovým systémem se v daném území nevyskytuje. Druhý typ - odvodňování - je v území ORP Cheb poměrně častým jevem: na plochách zemědělské půdy byla na většině obhospodařovaného území provedena plošná odvodnění (meliorace) a tato místa jsou graficky znázorněna na základě evidence ZVHS Cheb. Odvodnění nebylo provedeno na plochách jižně od VN Skalka, v severním sousedství VN Jesenice. Podrobnější informace poskytuje správce nebo majitel meliorací – ve většině případů je to ZVHS Cheb. Při odnímání půdy ze ZPF je nutné do plánovaného projektu, za jehož účelem se bude půda ze ZPF odnímat, zahrnout i tyto investice. V případě rušení odvodňovacího systému na projektem dotčené ploše je nutné zajistit, aby odvodnění sousedních ploch nebylo narušeno. K odvodnění došlo i na pozemcích PUPFL a tyto plochy jsou evidovány jednotlivými lesními hospodáři. Vodní toky a vodní plochy jsou VKP ze zákona. Velká část vodních ploch je využívána ke koupání. Jakost povrchové vody pro koupání ve volné přírodě - v přírodních koupalištích je stanovena hygienickými limity. Podmínky koupání fyzických osob v povrchových vodách užívaných pro tyto účely větším počtem fyzických osob s ohledem na vyhovující jakost vody stanoví zvláštní právní předpis (zákon č. 258/2000 Sb.). Kvalitu vody ke koupání ze zdravotního hlediska kontroluje krajská hygienická stanice. Kvalitu také kontroluje správce povodí - Povodí Ohře, s.p., který také stanovuje přiměřená opatření k nápravě nebo k udržení jakosti vody z fyzikálně - chemického a biologického hlediska (včetně ekologického potenciálu). Ekologický potenciál (EP) byl vyhodnocen Povodím Ohře s.p. v prosinci 2009 v dokumentaci Stav a ochrana vodních útvarů. Hodnocení dosažení ekologického potenciálu se provádí pouze na silně ovlivněných útvarech povrchových vod stojatých, neboť EP pro silně ovlivněné útvary povrchových vod tekoucích nebyl určen. Tyto se proto hodnotí k parametrům dobrého ekologického stavu. Výjimky či extrémy v kvalitě vod jsou popsány níže. Nápravy nešetrných zásahů (usměrňování a zatrubňování vodních toků, odvodňování a dalších zásahů do přirozeného vodního režimu) jsou řešeny také zvyšováním retenční schopnosti často v kombinaci s protierozním opatřením. Příkladem může být výstavba nových a obnova starých rybníků např. lokalita Komorní Dvůr na Střížovském potoce nebo soustava tří rybníků u bývalé roty jižně od Libé na bezejmenném potoce, nové rybníky mezi Mýtinou a Kozly na Kozelském potoce, popř. suché poldry na Vlastislavském potoce - plán obce Libá aj. Ne vždy však výstavba nových rybníků napomůže k ekologické stabilitě území (herpetologové zmiňují potenciální problém právě u lokality Komorní Dvůr, kde nadměrné drénování vody uměle vytvořenou depresí (důvodem je pravděpodobně vyšší odpar z velké plochy rybníka překračující přítok) může v budoucnu způsobit vysušení některých míst v okolí, které bylo dosud příznivým stanovištěm vlhkomilné fauny a flóry). Snaha o nápravu vedle mj. k dnešní ochraně přirozených úseků místních vodotečí - nejčastěji v rámci ÚSES - např. tok Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

35/124


UAPo

řeky Ohře je nadregionálním biokoridorem, všechny toky a nivy jsou ze zákona významnými krajinnými prvky. Od poslední aktualizace ÚAP došlo k budování nových vodních zdrojů (vrtané studny pro pitnou a užitkovou vodu) – Dřenice, Cetnov, Háje, Cheb, dále vodovodních řadů – Dolní Žandov, Františkovy Lázně – Dlouhé Mosty, Lipová – Dolní Lipina, Nebanice, Okrouhlá, a kanalizace (v souladu s dlouhodobými plány) – Nebanice, Okrouhlá, Plesná. EXTRÉMY VODNÍCH TOKŮ A PLOCH Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methylrtutí ve VN Skalka způsobená přeshraničním efektem - několik desítek let trvajícím znečišťováním Ohře odpadními vodami obsahujícími rtuť. Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V současné době je řešen sportovním rybařením bez konzumace ryb a upozorněním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z důvodu výskytu sinic, což bývá běžný důvod. VÝJIMKY VODNÍCH TOKŮ A PLOCH Celkově lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjimečně příznivé, neboť je zaručena vysoká retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací - např. břehy Ohře v Chebu. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody. Výjimečný je potok Plesná se svým přirozeným korytem ve většině délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru svědčí rašeliniště a probublávání v některých místech - významné lokality Vackovec, Bublák. Výjimkou jsou odběry povrchových vod: Odrava HVT č. 37, Libocký potok – VS Horka.

a) Data o stavu a vývoji území Odběry podzemní, nebo povrchové vody, vypouštění vody a akumulace vody (voda = v.) Tok [km] Místo Nakládání s vodou bezejmenný tok [2.800 km] LB MINERALS - lom Nová Ves, Nová Ves 2 vypouštění v. Bučinský potok (Výhledský) Chevak Bavory - česká část odběr podzemní v. HVT č. 43 [0.500 km] Doubský potok [0.600 km] CHEVAK Cheb, a. s., Třebeň ČOV vypouštění v. Jesenický p. [1.430 km] CHEVAK Cheb, a.s., Okrouhlá ČOV vypouštění v. Jesenický p. [2.200 km] Chevak Okrouhlá odběr podzemní v. Kozelský potok [2.600 km] CHEVAK Cheb, a. s., Lipová ČOV vypouštění v. Libocký potok [10.400 km] VD Horka akumulace v. Libocký potok [10.411 km] VS Horka odběr povrchové v. Libocký potok [9.700 km] VOSS - ÚV Horka-Kalová laguna vypouštění v. Libský potok [1.200 km] CHEVAK Cheb, a. s., Libá ČOV vypouštění v. Libský potok [4.000 km] Chevak Libá - vrt 3 odběr podzemní v. Libský potok [4.600 km] CHEVAK Libá - vrt HV5 odběr podzemní v. Libský potok [4.620 km] CHEVAK Libá vrt HV6 odběr podzemní v. Lipoltovský potok-(Šitbořský) T.I.S. Bohemia Golf Lázně Kynžvart odběr povrchové v. [16.600 km] – vně ORP cheb Lipoltovský potok-(Šitbořský) Chevak Lázně Kynžvart - Lazy odběr podzemní v. [19.900 km] - vně ORP cheb Lubinka [10.400 km] Chevak Luby II odběr podzemní v. Lubinka [11.300 km] Chevak Luby III odběr podzemní v. Lubinka [6.880 km] CHEVAK Cheb, a. s., Luby ČOV vypouštění v. Lubinka [9.100 km] Chevak Luby I odběr podzemní v. Lubinka [4.800 km] Nový Kostel - prameniště odběr podzemní v. Mohelský potok - HVT č. 41 Chevak Starý Hrozňatov odběr podzemní v. [2.500 km] Nebeský potok [1.000 km] – vně Kamenolom Lipná - důlní vypouštění v. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

36/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 ORP Cheb Odrava-HVT č. 37 [12.100 km] Odrava-HVT č. 37 [4.170 km] Odrava-HVT č. 37 [5.520 km] Ohře [255.000 km] Ohře [256.100 km] Ohře [242.410 km] Ohře [224.900 km] Ohře [225.100 km] Ohře [236.000 km] Ohře [225.500 km] Ohře [239.110 km] Ohře [239.200 km] Ohře [239.700 km] Ohře [240.000 km] Ohře [221.600 km] Ohře [221.600 km] Ohře [222.000 km] Ohře [222.500 km] Ohře [222.600 km] Ohře [223.600 km] Ohře [224.300 km] Ostrovský potok [2.300 km] Plesná - HVT č. 254, 255, 256 [20.580 km] Pstruhový potok - HVT č. 232 [1.560 km] Sázek-HVT č. 250, 251 [16.600 km] Sázek-HVT č. 250, 251 [10.500 km] Sázek-HVT č. 250, 251 [9.600 km] Stebnický p. [2.200 km] Stebnický p. [9.000 km] Stodolský potok [5.030 km] Šitbořský p. [10.100 km] Šitbořský p. [10.300 km] Šitbořský p. [9.850 km] Velkolužský p. [0.190 km]

UAPo

CHEVAK Cheb, a. s., Podhrad ČOV VD Jesenice Tekaz Cheb Petainer dešťové vody Petainer Aš VD Skalka CHEVAK Cheb, a. s., ÚV Nebanice CHEVAK Cheb, a. s., Nebanice ČOV Chevak Jindřichov Cheb - Studna S4 CHEVAK Cheb, a. s., Cheb ČOV ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL a.s. Hradiště CHEVAK Cheb, Švédský vrch Strojírny Cheb - ČOV Chevak Odrava - Studna S2 Chevak Odrava - Studna S3 Chevak Odrava - Studna S6 Chevak Odrava - Studna S7 Chevak Odrava - Studna S8 Chevak Odrava - Studna S1 Chevak Odrava - Studna S9 Chevak Odrava - KW 30

vypouštění v. akumulace v. odběr povrchové v. vypouštění v. odběr podzemní v. akumulace v. vypouštění v. vypouštění v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. vypouštění v. vypouštění v. vypouštění v. vypouštění v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. odběr podzemní v.

CHEVAK Cheb, a. s., Plesná ČOV

vypouštění v.

LB MINERALS - lom Vackov, Vackov 2

vypouštění v.

Chevak Schönberg - česká část

odběr podzemní v.

LB Minerals - lom Zelená

vypouštění v.

LB Minerals - lom Suchá Obec Lipová Agrokombinát Palič CHEVAK Cheb, a. s., Žírovice ČOV Chevak Brtná - studna Chevak Brtná - prameniště CHEVAK Cheb, a. s., Dolní Žandov ČOV CHEVAK Cheb, a. s., Křižovatka ČOV

vypouštění v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. vypouštění v. odběr podzemní v. odběr podzemní v. vypouštění v. vypouštění v.

Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik – Závod Karlovy Vary, 2013 Poznámky: HVT = hraniční vodní tok Místa odběru a vypouštění jsou uvedena včetně sousedního ORP Aš - Nebeský potok vlévající se do Slatinného potoka, a ORP Mariánské Lázně - Šitbořský potok procházející územím ORP Cheb(protékající H. a D. Žandovem, Salajnou, V. Šitboří) a vlévající se do Lipoltovského p. u Tuřan, obdobně Lipoltovský potok. Důvodem je skutečnost, že vypouštění ovlivňuje kvalitu vody v ORP Cheb a obdobně odběry. Údaje týkající se VN Horka uvádíme bez rozdílu, zda se jedná o sousední ORP Sokolov (VN Horka tvoří hranici) (Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik – Závod Karlovy Vary, 2013).

(Vodní režim) Vodní Obec

Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Městský úřad Cheb 31.12.2014

toky a plochy Území obce (ha)

% území v povodí Ohře

% území v povodí Berounky

Celkem vodní plochy (ha)

% z území obce

Vodní toky celkem

4 132 2 576 9 636 1 413 2 663 4 577

100 100 99,9 100 99,9 100

0 0 0 0 0 0

0 18 0 3 3 0

0 0,7 0 0,2 0,1 0

28 12 48 11 17 27

verze a/2014

37/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov ORP Cheb

3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

99,2 100 100 100 100 100 100 99,9 99,6 100 100 100 100 100 99,9

UAPo 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 4 0 4 40 0 4 0 0 13 0 2 0 0 3 94

0 0,2 0 0,4 0,9 0 0,4 0 0 1,8 0 0,1 0 0 0,3

18 11 13 9 27 4 3 20 7 4 12 20 5 2 8 306 zdroj: ÚAP, datum: 10.2.2015

3.2.2. Vodní režim v krajině a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území RETENČNÍ SCHOPNOST VS. ODVODŇOVÁNÍ Hydrologie území je vázána na geologickou stavbu a reliéf. Voda teče z kopce - tj. voda se shromažďuje v chebské pánvi. Z tohoto důvodu se většina území nachází v CHOPAV - chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Kromě CHOPAV a vysoké retenční schopnosti těchto území, která je daná „od přírody“, je dostatek vody a vydatnost vodních zdrojů zajištěna člověkem: VN Skalka, Jesenice, Horka, také velkým počtem rybníků. To vše napomáhá zvyšovat retenční schopnost území a z tohoto důvodu se nejeví jako bezpodmínečně nutná výstavba výhledové VN Hrzín v severní části Chebské pánve. Vysoká retenční schopnost se ovšem projevuje i negativně (z hlediska velkoplošného hospodaření) – podmáčenými plochami, které člověk chce využívat, a proto je odvodňuje. Např. na plochách zemědělské půdy byla na většině obhospodařovaného území provedena plošná odvodnění (meliorace) a tato místa jsou graficky znázorněna na základě archivní evidence ZVHS Cheb*). Odvodnění nebylo provedeno např. na plochách jižně od VN Skalka, v severním sousedství VN Jesenice. Podrobnější informace poskytuje správce nebo majitel meliorací. K odvodnění došlo i na pozemcích PUPFL a tyto plochy jsou evidovány jednotlivými lesními hospodáři. *) Pozn.: Ke dni 30.6.2012 byla opatřením Ministerstva zemědělství ČR zrušena a její aktivity přebral úřad pro příslušné Povodí v Česku nebo Lesy České republiky. Ovšem odvodnění nebylo prováděno pouze z důvodu podmáčenosti. Odvedení vody je také opatřením proti erozi – plochy ohrožené vodní erozí jsou logicky ta území, která jsou sklonitá. Protierozní opatření se zaměřují na zmírnění negativního projevu vodní (i větrné) eroze. Jedná se např. o již zmíněné neškodné odvedení povrchových vod z povodí, snížení povrchového odtoku a zachycování smyté zeminy, retenci vody v krajině, ochranu intravilánu obcí a komunikací před důsledky eroze půdy. Zaměřují se také na snížení rychlosti větru a jeho škodlivých účinků (větrolam). Protierozní opatření dělíme na organizační (vhodné umístění pěstovaných plodin, pásové pěstování plodin či návrhy vegetačních pásů mezi pozemky), agrotechnická a vegetační (půdoochranné obdělávání) a technická (příkopy, průlehy, terasy, protierozní nádrže aj.). Plošně významná opatření proti vodní erozi kromě odvodňování nebyla prováděna, neboť podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

38/124


UAPo

K protierozním opatřením ve svažitém území lze zařadit i starý německý odvodňovací systém v Pomezné, který sloužil i zásobování vodou místních občanů. Pískovna Pomezná, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je spojen s narušením odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území. Ke starému německému odvodňovacímu systému doplňujeme, že za povšimnutí stojí lokalita Nový Hrozňatov, kde během těžby došlo k odkrytí některých částí staré drenáže a byla obdivuhodná důmyslnost svedení vody k jímacím studnám (místy se zdálo, jakoby voda tekla do kopce). POVRCHOVÁ TĚŽBA A VODNÍ REŽIM Využívání nerostných surovin v případě významných zásahů do reliéfu krajiny – povrchová (i hlubinná) těžba - může ovlivnit vodní režim. Na druhou stranu těžbu lze využít pro výhledové vodní nádrže (VN). Ta je v zájmovém území plánována jen jedna (dle ZÚR Karlovarského kraje, březen 2010), a to již výše popsaná výhledová VN Hrzín. Zůstává otázkou, jak budování této vodní nádrže bude kombinováno s případnou těžbou uhlí či jílů. Další případ ovlivnění vodního režimu těžbou je kombinace narušeného odvodňovacího systému se změnou sklonu svahu vlivem těžby případ SZ okolí pískovny Pomezná, který jsme popisovali výše. Těžba v CHOPAV je limitována nařízením vlády č. 85/1981 Sb., např. plošný zábor lomem, pokud by došlo k odkrytí souvislé hladiny vody, nemůže přesáhnout 10 ha. Na těžbu uhlí se zákaz nevztahuje. Toto nařízení omezuje nejen těžbu, ale veškerou činnost, která by mohla mít negativní vliv na místní vodní poměry. EXTRÉMY VODNÍHO REŽIMU V KRAJ INĚ Extrémně se proejvila těžba v k.ú. Nová Ves u Křižovatky a okolí, která strhla vydatné zdroje ptiné vody v Nové Vsi, což se muselo řešit napojením této obce na rozvodnou síť. VÝJ IMKY V ODNÍHO REŽIMU V KRAJ INĚ Celkově lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjimečně příznivé, neboť je zaručena vysoká retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací - např. břehy Ohře v Chebu. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody. Plochy erozně ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov.

a) Data o stavu a vývoji území 3.2.3. Povrchové a podzemní vody b) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území POVRCHOVÉ VODY Celá oblast patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku a tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov slouží jako zásobárna pitné vody. Podrobnější popis povrchových vod viz předchozí kapitoly.


verze a/2014

39/124


UAPo

PODZEMNÍ VODY – HYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou - v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív); 3) jílovito - písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve. 1) Pararuly, svorové ruly, svory a fylity krušnohorské oblasti (geologická jednotka - viz kap. 1.1.1.) lze označit jako omezeně propustné až nepropustné, intenzivnější oběh a drenážní účinek mají jen kvarcitické pruhy. Zvětraliny těchto horninových typů jsou špatně propustné a mohou akumulovat jen malá množství podzemních vod. Možnosti infiltrace zhoršují také místní pokryvy třetihorních jílovitopísčitých sedimentů, i když jsou jen malé rozlohy a mocnosti. 2a) Smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod tercierní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu. 2b) Žandovský žulový masív: Hraniční a sousední oblast Slavkovského lesa (plus Tepelské plošiny) představuje morfologicky a tektonicky vyzdviženou strukturní jednotku, tvořenou většinou žulami, rulami a amfibolity. Na žulové kontakty jsou vázány většinou výrony minerálních vod. Mělké podzemní vody rozvětralé zóny (sutě a svahové uloženiny) vyvěrají v podobě četných pramenů, které jsou rozmístěny velmi nepravidelně a mají vydatnost většinou jen několik desetin vteřinových litrů. 3) Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Západní a severozápadní okraj a rovněž podloží střední části pánve tvoří masiv smrčinské žuly, při povrchu většinou silně zvětralé v hrubě písčitý, slídnatý jíl. Slabě propustné krystalické břidlice v podloží severní a jižní části pánve jsou rovněž kaolinicky zvětralé ve slídnatý jíl, prakticky pro vodu nepropustný. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů: 3.I. Svrchní pliocenní zvodněný komplex obsahuje jeden nebo i více horizontů podzemních vod s volnou hladinou nebo lokálním napětím. Většinou je uložen nad místní erozivní bází, je doplňován infiltrací srážkových vod v pánvi a z okrajového krystalinika, z menší části též příronem vod z hlubších horizontů po zlomech. Vody svrchního zvodnělého komplexu patří ke kalcium-natrium ikarbonátovému typu a kalcium-bikarbonátovému typu s mineralizací do 350 mg/l. Za přítomnosti CO2 stoupá mineralizace až do 1 g/l. 3.II. Spodní miocenní zvodněný komplex obsahuje napjaté podzemní vody, často proplyněné, vázané na spodní jílovitopísčité souvrství, na slojové pásmo, popř. na propustné plochy báze cyprisových vrstev. Mimo území Fr. Lázní leží zvodněný komplex pod místní erozivní bází a má velmi zpomalený pohyb podzemních vod. Podzemní uhličité vody spodního komplexu patří k natrium-sulfát-bikarbonátovému, natrium-bikarbonát-sulfatickému až natrium-sulfatickému typu s mineralizací do 10 g/l a obsahem CO2 mezi 2-3,5 g/l. 3.III. Oblast františkolázeňských minerálních pramenů má zvláštní postavení v celkové hydrogeologické struktuře chebské pánve. Františkolázeňské prameny studených uhličitých vod vyvěrají v západním výběžku chebské pánve, v místě vyústění františkolázeňského koridoru do pánve. Uhličité minerální vody Frant. Lázní vyvěrají v podobě přirozených pramenů a jsou jímány též vrty ze spodního jílovitopísčitého souvrství. Chebská terciérní pánev je typickou pánevní strukturou s proměnlivým faciálním vývojem sedimentů s rozčleněním souboru hornin na několik kolektorských a izolačních celků s výrazným plošným rozšířením, jak bylo o nich pojednáno výše. Jsou to tedy artézské struktury s napjatými zvodněmi, vázanými na sedimenty terciérní výplně a podložní krystalinikum. Kolektorské vrstvy jsou vyvinuté v bazálních terciérních sedimentech ve slojovém pásmu a v písčitých polohách sokolovského a vildštejnského souvrství. Poměrně mocné vrstvy cyprisových jílů až jílovců (součást sokolovského souvrství) mají v pánvi složitou hydrogeologickou funkci. V chebské pánvi vytvářejí cyprisy velmi špatně propustnou na povrchu a silně tektonicky rozrušenou izolační vrstvu hydrogeologicky účinnou jen v hlubokých tektonických krách. Písčitá fácie cyprisových vrstev v odravské části chebské pánve je prostředím s dobrými kolektorskými vlastnostmi. Cyprisy tvoří v Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

40/124


UAPo

hlubokých tektonických krách s relativně velkou mocností sedimentů významný izolační celek. V okrajových oblastech pánví a podél tektonických zlomů, omezujících pohřbená elevační pásma se funkce cyprisových vrstev poněkud mění. Poloha statických hladin podzemních vod v chebské pánvi má přírodní ráz a ukazuje na jejich celkový sklon k místní erozní bázi v dolním toku Ohře na Chebsku. Dotace podzemních vod podkrušnohorského terciéru probíhá především prostřednictvím okolního krystalinika a částečně v hlubokých otevřených tektonických zónách s přívodem uhličitých minerálních vod z podloží. Infiltrace vod z povrchu je omezena a vztahuje se k připovrchovým a okrajovým částem pánví a k místům s mocnějším kvartérním krytem. POHYB PODZEMNÍCH VOD Charakter pohybu podzemních vod v horninovém prostředí závisí na typu zvodněných systémů, stupně jejich dotace srážkovými vodami a na pozici vůči místům regionální drenáže. Oběh podzemních vod u hydrogeologických masivů je bezprostředně závislý na morfologii terénu. Infiltrace jde na úkor srážek z povrchu a částečně i vcezování povrchových vod. Vydatnosti pramenů jsou v úzké závislosti na množství srážek a stavu povrchových vod. Podzemní vody jsou částečně dotovány přítoky ze svrchní infiltrační zóny a plynulými přírony z hlubších partií krystalinika podél tektonických zón s propustnou výplní. Pohyb podzemních vod v pánevních strukturách se liší od hydrodynamiky hydrogeologických masívů. Každá z pánevních struktur je hydraulicky relativně samostatným celkem. Přírodní hydraulický obraz v pánvi pak navíc významně ovlivňuje intenzivní těžba nerostných surovin (jíly a písky). KVALITA A OCHRANA PODZEMNÍCH VOD Chebská pánev a Slavkovský les jsou hodnocenými zdroji podzemních vod, a proto alespoň v krátkosti některé nejdůležitější údaje. Chemismus vod chebské pánve vykazuje menší podíl síranových iontů při povrchové zóně. Obsahy SO4-2 v podzemních vodách celého profilu kolísají od 10 do 60 mval%, obsahy alkálií od 10 do 100 mval%. Charakteristický i nízký obsah kationtu Mg2+(od 0 do 40 mval%). Ve spodní zvodni (slojové pásmo, bazální terciérní sedimenty a podloží) roste mineralizace vod do 20 a více gl-1, a to na úkor zvýšení obsahu alkálií a iontů SO4-2. Nejvyšší obsahy síranových iontů se vyskytují u fylitů arzberské skupiny do 60 mval%. Uhličité vody v bazální zvodni jsou soustředěny jen do prostoru centrální části ohárecké riftové zóny (františkolázeňské a oldřichovsko-pochlovické pánvičky) se dvěma zjištěnými maximy mineralizace (Františkovy Lázně do 22 gl-1, Milhostov 15 gl-1). Zásoby a využití zdrojů podzemních vod: Celk.využ. množst. odebír. množst. l/s l/s ───────────────────────────────────────────────────── 211 (chebská p.) 180 38 211 (Odrava,Ohře) 210 258 611 (Krušnoh.kr.) 314 Hydrogeol. rajon

Nejvydatnějším zdrojem jsou podzemní vody fluviálních štěrků a vildštejnského souvrství soutoku Ohře a Odravy u Nebanic. V těchto místech byly vyhodnoceny využitelné zásoby pozemních vod kategorii B-300 l.s-1 v kategorii A 200 l.s-1. V roce 1992 bylo čerpáno cca 221 l.s-1. Rozšíření úpravny vody v Nebanicích proběhlo v následujícím rozsahu: tři vrty pod přehradou, tři vrty u Obilné, prameniště na 300 l.s-1. Celkem má kapacita 550 l.s-1 pokrýt zásobování okresu Cheb kompletně bez oblasti M.Lázní. Dále je využíván 220 m hluboký vrt v Jindřichově s kapacitou 10-15 l.s-1.


verze a/2014

41/124


UAPo

MINERÁLNÍ VODY Minerální vody ORP Cheb jsou součástí velké evropské provincie uhličitých vod (kyselek). Jsou to převážně studené kyselky (jediný výskyt termálních vod v chebské pánvi je vrt HV 14 u Kaceřova, tedy mimo zájmové území), s vysokým stupněm sycení CO2, vázané na tektonické zóny v krystalinických horninách (vývěry na jižním okraji chebské pánve) a tvořící souvislé akumulace v terciérních sedimentech chebské pánve. Nejdůležitějšími zdroji minerálních vod jsou Frant. Lázně, ze sousedních území Mar. Lázně, Lázně Kynžvart a Prameny. Hlavní příron CO2 do podzemních vod terciéru je lokalizován SV od Frant. Lázní a je vázán na tektonický kontakt smrčinské žuly a krystalinického pláště. Podle balneologické klasifikace patří minerální vody Frant. Lázní ke dvěma skupinám: I.

Uhličité vody střední mineralizace

II.

Železité uhličité vody střední mineralizace (pro Frant. Lázně typické)

Preventivní ochrana je uzákoněna Nařízením vlády ČR č. 152/1992 Sb. ze dne 29.1.1992 o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Fr. Lázně. Jsou stanovena ochranná pásma dvou stupňů (z toho jedno pásmo je děleno na pásmo II.A a II.B), omezující používání chemických hnojiv v zemědělské výrobě, těžbu nerostů a čerpání nových zdrojů podzemních vod. Nařízením není dotčena ochrana oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les podle zvláštních předpisů a ochrana ložisek přírodních léčivých zdrojů peloidů starý Hrozňatov a Vackovec podle zvláštních předpisů. LÉČIVÉ PELOIDY Četné vývěry minerálních uhličitých vod často s vysokým obsahem Fe a soustředěné vývěry podzemních vod v příznivé morfologické pozici podněcují tvorbu ložisek slatin a rašelin. Část ložisek humolitů je používána pro balneologické účely jako léčivé peloidy. Frant. Lázně používají léčivé peloidy z ložisek Fr. Lázně, v rezervě je ložisko Starý Hrozňatov a Vackovec. Ložiska Fr. Lázně, Vackovec, Hájek vznikly v rozličných geologických a morfologických podmínkách v místech vývěrů železnatých kyselek různého stupně mineralizace. Obsahují síroželezitou a ostřicovou slatinu. Zvláště cenná je silně mineralizovaná sirnoželezitá slatina ve Fr. Lázních a Hájku (SOOS). EXTRÉMY POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD nejsou známy VÝJIMKY POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD Hlavní výjimkou republikového významu je místní vodní režim díky chebské pánvi a také františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem. Ochrana některých pramenišť je zajištěna stanovením pásem hygienické ochrany. Ochrana chebské pánve je stanovena vyhlášením podmínek pro některé činnosti v CHOPAV. Z hlediska ochrany CHOPAV však musíme zmínit případnou těžbu hnědého uhlí, na níž se zákaz plochy zabrané těžbou, která by byla větší než 10 ha, vztahuje pouze omezeně, a jak již bylo řečeno, těžba je významným geomorfologickým činitelem.

a) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Vodní Obec

Dolní Žandov Františkovy

eroze, vsakování, meliorace Zastavěné plochy (ha)

% zast. pl. z území obce

TTP (ha)

Lesní půda (ha)

Celkem %z území obce

Meliorace (ha)

% melior. z území obce

4 132

23

0,6

1 008

1 824

68,5

221

5,3

2 576

60

2,3

377

497

33,9

395

15,3

Území obce (ha)


ZPF sklon nad 12°

% nad 12° z území obce

verze a/2014

42/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov

UAPo

9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926

224 9 13 23 25 10 9 7 22 15 6 27

2,3 0,6 0,5 0,5 0,8 0,6 0,5 0,7 0,5 1,2 0,6 1,4

1 251 305 588 599 696 472 457 265 1 099 137 215 257

1 448 112 1 290 1 669 1 387 106 657 6 1 265 163 119 786

28 29,5 70,5 49,6 67,9 32,8 57,2 28,9 54,1 23,7 32 54,2

972 747 412 710 393 744 561 532 684 124 582 128

10,1 52,9 15,5 15,5 12,8 42,2 28,8 56,7 15,7 9,8 55,8 6,7

1 069

4

0,4

175

464

59,8

10

0,9

698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 ORP Cheb 681

4 26 16 11 3 6

0,6 1,1 0,7 1,8 0,7 0,6

182 407 589 124 42 154

100 859 54 71 333 264

40,4 54 29,6 31,9 83 41

163 735 1 048 253 42 212

23,3 31,4 48,3 41,4 9,2 20,8

543

1,1

9 399

13 474

46

9 668


3.2.4. Záplavy b) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad (§ 66 vodního zákona). Návrh záplavových území se v souladu s vyhláškou č. 236/2002 Sb. zpracovává pro přirozenou povodeň s periodicitou 5, 20 a 100 let. V zastavěných územích a v územích určených k zástavbě podle územních plánů se současně vymezuje aktivní zóna záplavového území (zóna, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí). Tuto zónu je možné dle § 66 odst. 2 zákona č.245/2001 Sb. stanovit i na jiných (nezastavěných) územích Záplavová území byla stanovena na Libockém potoce, Libském potoce, Lipoltovském, Lubince, Odravě, Sázku, Slatinném potoce a Ohři. Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách – soustava VN Skalka a VN Jesenice funguje také jako protizáplavové opatření - účelem VD Jesenice je v součinnosti s VD Skalka mimo jiné snížení velkých vod na Ohři a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi. VD Jesenice sníží svým retenčním účinkem při plném zásobním prostoru kulminační průtok 100-leté povodňové vlny z ročních maxim, resp. z letních (srážkových) maxim, z hodnoty 138 m3/s na hodnotu 83,2 m3/s v Odravě. Kulminační průtok 100-leté povodňové vlny z ročních zimních (sněhových) maxim sníží z hodnoty 120 m3/s na hodnotu 88,1 m3/s. Hladina v nádrži dosáhne kóty 440,25, resp. 440,28 m n. m. VD Skalka zajišťuje v letním období 1 až 2-letou ochranu území pod nádrží před povodněmi a 3letou ochranu v zimním období. Na VD Skalka byl v oblasti zavázání hráze do pravého břehu vybudován v letech 1998 – 2000 doplňkový bezpečnostní přeliv hrazený klapkou a nový objekt malé vodní elektrárny. Hlavním účelem této rekonstrukce bylo zvýšení bezpečnosti vodního díla při extrémní povodni. Po rekonstrukci je i při tzv. desetitisícileté povodni vodní dílo bezpečné, tj. nedojde k přelití hráze, které by mělo za následek její protržení. Stanovení záplavových území umožňuje připravenost obce na záplavy. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

43/124


UAPo

EXTRÉMY ZÁPLAV nejsou známy VÝJIMKY

ZÁPLAV

Jako výjimečný lze hodnotit problém např. Libé s umístěním protizáplavových opatření. Zastavěnost území nebo stav terénu, popř. ochrana přírody aj. ztěžuje tradiční řešení – akumulaci vody v depresi vybudované přímo na toku, který území ohrožuje. Tento problém však lze řešit akumulací vody ještě před jejím vtokem do „nebezpečné“ vodoteče (v případě Libé se jedná o potok Libský a Vlastislavský). Zpomalit odtok z území je možné kromě poldru nebo rybníku také zrušením odvodňovacích systémů na vybraných zemědělských či lesních pozemcích nebo výsadbou dřevin (lesní půda má v porovnání se zemědělskou půdou výborné retenční schopnosti).

b) Data o stavu a vývoji území (Vodní režim) Záplavová Obec


území Q100, záplavou ohrožené domy a obyvatelé

Území obce (ha)

Plocha záplavy Q100 (ha)

% z území obce

4 132

0

0

2 576

188

7,3

9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

1 175 18 18 3 24 108 56 176 110 218 1 28 0 0 20 231 59 0 0 2 433

12,2 1,2 0,7 0,1 0,8 6,1 2,9 18,7 2,5 17,2 0,1 1,4 0 0 0,9 10,6 9,7 0,1 0

Domů v záplavě Q100 (počet)

%z celkového počtu domů

Obyvatelé v záplavě Q100 (počet)

%z celkového počtu obyvatel


3.2.5. Zdroje vod a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Jak vyplývá z kapitol 1.2.1 až 1.2.4. je zdrojem vody, pokud pomineme prvotní zdroj - vodu srážkovou, celá chebská pánev a přilehlé žulové svahy. Charakter tohoto zdroje a vydatnost byly již popsány (zejména v kap. 1.2.4.). Nyní doplňujeme informace o vybraných obcích převzaté z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje. Na příkladech obcí lze vytvořit ucelenou představu o zásobování vodou v území ORP Cheb, ať už se obec nachází v horninovém prostředí sedimentů chebské pánve, ve smrčinské nebo žandovské žule, či v krušnohorských fylitech a svorech. Obce jsou zásobovány z vodovodu pro veřejnou spotřebu nebo Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

44/124


UAPo

domovními studnami. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že s dostatkem vody a její kvalitou nebudou problémy díky CHOPAV, opak je pravdou. Registrujeme následující tři možnosti, z nichž první dvě vyžadují řešení v souladu se zákonnými povinnostmi respektovanými Plánem vodovodů a kanalizací: 1) 2) 3)

nevyhovující kvalita nebo vydatnost - v celé obci nebo její části vyhovující kvalita, ovšem nízká vydatnost nebo naopak - v celé obci nebo její části vyhovující kvalita i vydatnost v celé obci

Příklady: Dolní Žandov - částečně zásobena vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu (CHEVAK a.s.) - zdrojem je prameniště Brtná - kapacita Qprům = 3,87 l/s, kvalita vody nevyhovuje; další prameniště Dolní Žandov (mimo provoz) - kapacita Qprům = 0,27 l/s, kvalita zcela nevyhovuje; bude řešeno dostavbou vodovodní sítě a novou úpravnou vody (až po r. 2015) Horní Žandov - voda z vodovodu pro veřejnou potřebu z Dolního Žandova (prameniště Brtná); domovní studny s vyhovující kvalitou Podlesí -

domovní studny s vyhovující vydatností a kvalitou

Salajna -


Úbočí -


Fr. Lázně -

voda z vodovodu pro veřejnou potřebu - skupinový vodovod Nebanice ze tří směrů: přímo z Nebanic, dále gravitací přepouštěním z vodojemu (VDJ) Jan u Chebu a konečně z VDJ Antonínova Výšina; zdroje vody pro úpravnu Nebanice jsou také tři: 1) prameniště Nebanice (povolený odběr 200l/s), 2) prameniště Odrava - Obilná (reálný výkon 60l/s), 3) povrchový zdroj Jesenice (kapacita přívodného řadu 50l/s); navrhuje se rozšíření a rekonstrukce vodovodní sítě z důvodu velkých úniků vody. Slatina, Horní Lomany a Dolní Lomany, Aleje - Zátiší - DTTO (v lokalitě Aleje Zátiší není nutná rekonstrukce)

Dlouhé Mosty - částečně z vodovodu Nebanice, částečně domovní studny (bez známé kvality a vydatnosti); systém vyhovuje Krapice -

30% zásobeno z vodovou ve správě Pozemkového fondu, bližší údaje o vodovodu nejsou k dispozici, 70% tvoří vlastní zdroje s dostatečnou vydatností; kvalitu neznáme; není navrženo nic, neboť nejsou známy údaje o vodovodu

Žirovice -

vodovod Nebanice, odbočkou z řadu VDJ Antonínova Výšina - Milhostov; lokalita Seníky je z většiny zásobena z domovních studní - vydatnost dostatečná, kvalita nevyhovuje, zbytek zásobování je zajištěn z vodovodu Nebanice odbočkou z VDJ Ant. Výšina do VDJ Skalná; systém se nebude měnit

Cheb -

chebský vodovod se třemi zdroji: 1) úpravna vody Nebanice, 2) prameniště Bavory, 3) vrt v Jindřichově; zásobování je prováděno ve třech tlakových pásmech: dolní takové pásmo (430 - 440 mn.m.), takové pásmo Jan (440 - 470 m n.m.) , tlak. pásmo Anna (470 - 490 m n.m.); velké úniky vody vyvolávají nutnost rekonstrukce, je uvažováno také s dostavbou; zásobování lokality Švédský vrch je rozdělena pouze do dvou tlakových pásem

Bříza -

část zásobování domovními studnami bez známé vydatnosti a kvality, část z vodovodu

Cetnov -

zdrojem jsou tři prameniště Cetnov, vydatnost pramenišť 0,29l/s (kvalita nevyhovuje); z větší části domovní studny bez známé vydatnosti a kvality, část zásobena z vodovodu Cetnov; navrhuje se napojení s obcí Bříza na vodovod Nebanice.

Dolní Dvory - ze stejného zdroje jako Cheb, systém se nebude měnit Dřenice -

zásobena z domovních studní s dostatečnou vydatností, neznámou kvalitou; navrhuje se zásobovat ze skupinového vodovodu Nebanice


verze a/2014

45/124


Háje -

UAPo

částečně zásobena ze skupinového vodovodu jako Cheb, částečně z domovních studní, v JZ části je soukromý vodovod – zdrojem vody je studna Qmax 4l/s; systém se nebude měnit

Horní Dvory - vodovod provozovaný OCTUS s.r.o. Cheb, zdrojem jsou zářezy (H = 5l/s); zásobování se nebude měnit Hradiště -

většina ze stejného zdroje jako Cheb, systém se nebude měnit; zbytek domovní studny s neznámou vydatností a kvalitou; navrhuje se dostavba vodovodní sítě

St. Hrozňatov - částečně z vodovodu CHEVAK, a.s. se dvěma zdroji – prameniště v lese a trubní vrtaná studna, část Nový Hrozňatov z vodovodu CHETES,s.r.o. – zdroj prameniště s jímacími studnami Q = 0,25l/s; část z domovních studní; navrhuje se dostavět nový vodojem ke stávajícímu ve St.Hrozňatově; vzhledem k velkým únikům vody z potrubí je nutná rekonstrukce (po r.2015) Chvoječná - ze skupinového vodovodu Nebanice; systém se nebude měnit Jindřichov - ze skupinového vodovodu Nebanice; chaty a chalupy z domovních studní – neznámá vydatnost ani kvalita; pro nově rekonstruovanou úpravnu vody Nebanice s kapacitou 550 l/s je využíván vrt Jindřichov s vydatností Qprům=8,74 l/s, který je připojený na výtlačný řad; návrh do budoucna – snížit tlak v zásobním pásmu a provést dostavbu vodovodní sítě vč. rekonstrukce cca 1,5 km řadů (po r.2015) Klest -

z vodovodu pro veřejnou potřebu (VDJ Amerika); navrhuje se připojení na nebanický skupinový vodovod

Loužek -

z výtlačného řadu skupinového vodovodu Nebanice různě propojenými přípojkami v majetku Pozemkového fondu; navrhuje se výstavba vodovodu (po r.2015)

Pelhřimov -

z vodovodu zemědělského družstva Statek Cheb, jehož zdrojem je studna o vydatnosti 0,4l/s. Kvalita neznámá; systém se nebude měnit, uvažuje se s dostavbou vodovodní sítě

Podhoří -

z větší části rekreační osada zásobená z domovních studní, vydatnost a kvalita neznámá; existuje jímací systém prameniště Podhoří původně využívaný pro město Cheb (ve správě CHEVAK, a.s.) – čtyři části: Liebenek 10-12l/s, nepojmenované prameniště 4l/s, Pod Zelenou horou 4-6l/s, Křížový Kámen 3l/s, celková vydatnost 22-25l/s; kvalita dobrá – kyselá, měkká s nízkou mineralizací, bakteriologické ukazatele jen mírně překračují zákonné hodnoty; výhledově se navrhuje zásobovat z prameniště Podhoří (po r.2015)

Podhrad –

většina ze skupinového vodovodu Nebanice; zbytek domovní studny – neznámá vydatnost ani kvalita; systém se nebude měnit; v budoucnu se uvažuje v obci s dostavbou vodovodní sítě

Tršnice -

ze skupin. vodovodu Nebanice; systém se nebude měnit; pro snížení tlaku v zásobním pásmu se doporučuje osadit redukci

Skalka -

z veřejného vodovodu ve správě CHEVAK, a.s. – zdrojem je kopaná studna s vydatností 0,12l/s; kvalita nevyhovuje; navrhuje se připojení na skupin. vodovod Nebanice

Kateřina -

z domovních studní s neznámou vydatností a kvalitou; systém se nebude měnit

Starý Rybník - ze skupin. vodovodu Nebanice; systém se nebude měnit Třebeň -

ze skupin. vodovodu Nebanice odbočkou z řadu VDJ Ant. Výšina - Milhostov; systém se nebude měnit; pro snížení tlaku v zásobním pásmu se doporučuje osadit redukci; dříve sloužilo prameniště Milhostov se čtyřmi jímacími zářezy (z důvodu kvality vody odstaveno); systém se nebude měnit; vzhledem k velkým únikům z potrubí je nutná rekonstrukce, v obci je uvažováno s dostavbou vodovod. Sítě


verze a/2014

46/124


UAPo

Doubí -

ze skupin. vodovodu Nebanice; vlastní vodovodní síť je již dožitá a je ve správě obce; systém se nezmění, je zapotřebí osadit redukci pro snížení tlaku v zásobním pásmu, výhledově nový přívodní řad a rekonstrukce vodovodní sítě

Dvorek -

ze skupin. vodovodu Nebanice; dříve sloužilo prameniště Milhostov (viz Třebeň); rozvodná síť je ve správě obce; systém se měnit nebude; doporučuje se osadit redukci pro snížení tlaku v zásobním pásmu

Horní Ves -

zásobování dtto; uvažuje se s dostavbou vodovodní sítě; doporučuje se redukce – dtto

Chocovice - z domovních studní – v budoucnu zůstane stejný systém (individuální zdroje) Lesina -

dtto

Lesinka -

ze skupin. vodovodu Nebanice; dříve sloužilo prameniště Milhostov (viz Třebeň); systém se nebude měnit

Nový Drahov - dtto Povodí -

dtto; počítá se pouze s rozšiřováním stávající sítě

Vokov -

z domovních studní – v budoucnu zůstane stejný systém (individuální zdroje)

Velký Luh - z ATS Velký Luh (Q = 1l/s), zdroj – úpravna Nebanice; systém se nebude měnit, počítá se pouze s rozšiřováním stávající sítě Libá -

z větší části z vodovodu pro veřejnou potřebu se zdrojem 3 vrty: HV3 (JZ část obce), HV5 a HV6 (SZ část obce); kvalita nevyhovuje (vrt HV3 vykazuje vysoký obsah radonu Rn222 = 300Bq/l, zbylé dva vrty překračují hodnoty v bakteriích); úpravna vody má kapacitu Qmax 3,5l/s; zbytek z domovních studní; obec je rozdělena na dvě tlaková pásma; systém se nebude měnit, je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě

Hůrka -

z vodovodu ve správě obce Libá – zdrojem je vrt 3,5l/s, kvalita nevyhovuje; navrhuje se zásobování z obce Libá – návrh přiváděcího řadu Libá – Hůrka; bude provedena rekonstrukce stávajících řadů

Luby -

z vodovodu pro veřejnou potřebu ve správě CHEVAK, a.s. – tři zdroje podzemní vody: prameniště Luby se studnami A,B,C,D a dvěma jímacími řezy o celk. Qprům = 2,8l/s, studna E s Qprům = 0,87l/s, studna F s Qprům. 0,51l/s; existují tři vodojemy; uvažuje se s dostavbou; vzhledem k velkým únikům z potrubí je nutná rekonstrukce, je navržena nová úpravna

Bohužel nejsou výjimkou velké úniky vody z potrubí, které vyžadují rekonstrukci. V případě Františkových Lázní je tato rekonstrukce ztížena ochranou pramenů. Další nedostatek se týká dožilých vodovodních sítí – např. Doubí. CHEVAK, a.s. tuto síť nepřevezme, a proto její opravy představují neúměrnou finanční zátěž pro obec. Budování nových vodních zdrojů pokračuje (vrtané studny pro pitnou a užitkovou vodu) – od poslední aktualizace ÚAP: Dřenice, Cetnov, Háje, Cheb. Obdobně budování vodovodních řadů – od poslední aktualizace ÚAP: Dolní Žandov, Františkovy Lázně – Dlouhé Mosty, Lipová – Dolní Lipina, Nebanice, Okrouhlá, dále budování kanalizace (v souladu s dlouhodobými plány) – Nebanice, Okrouhlá, Plesná. EXTRÉMY ZDROJE VOD nejsou známy VÝJIMKY ZDROJE VOD Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu (vyhl.č. 252/2004 Sb.) nepovažujeme za extrém ani výjimku. Jedná se spíš o problém menších obcí - např. Podlesí, Salajna atd., kde vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu se předpokládá zásobování z individuálních zdrojů, popř. investice do vodovodní sítě až po r.2015. Výjimkou ve smyslu důležitosti je úpravna vody Nebanice se svými zdroji pitné vody. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

47/124


UAPo

Výjimkou je prameniště Podhoří, které není v současné době využíváno a které kvalitou své vody dokládá velmi dobrou funkci vzrostlého lesa. a)

Data o stavu a vývoji území

(Vodní režim) Vodní

toky a

plochy Obec

Území obce (ha)

% území v povodí Ohře

% území v povodí Berounky

Celkem vodní plochy (ha)

% z území obce

Vodní toky celkem


4 132 2 576 9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

100 100 99,9 100 99,9 100 99,2 100 100 100 100 100 100 99,9 99,6 100 100 100 100 100 99,9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 18 0 3 3 0 0 4 0 4 40 0 4 0 0 13 0 2 0 0 3 94

0 0,7 0 0,2 0,1 0 0 0,2 0 0,4 0,9 0 0,4 0 0 1,8 0 0,1 0 0 0,3

28 12 48 11 17 27 18 11 13 9 27 4 3 20 7 4 12 20 5 2 8 306


3.2.6. Dílčí SWOT analýza VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dostatek vody a akumulačního objemu ve VN Skalka a Jesenice; dostatečná vydatnost vodních zdrojů.

66% území ORP Cheb leží v OP PLZ druhého stupně (II.B) LM Fr.Lázně a Mariánské Lázně (z toho ještě asi 12% v II.a) a 100% území v CHOPAV Mariánské Lázně(zvýšená ochrana území vyvolává omezení některých podnikatelských aktivit, zvyšuje poplatky za odnětí pozemků ze ZPF, PUPFL apod.).

Stanovení záplavových území umožňuje připravenost obce na záplavy.

Rozsáhlá regulace toků, velkoplošné odvodňovací systémy.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvýšení retenční schopnosti území např. zřízením Nemožnost posouzení bilančnosti HG rajónu 2110 vodních ploch. (nelze bilancovat - podíl minerálních vod).


verze a/2014

48/124


UAPo

Spolupráce s vědeckými institucemi - zvýšení atraktivity území, doplnění znalostí.

Záplavy a další přírodní katastrofy.

Deregulace (revitalizace) vodních toků.

Zjištění úniků škodlivin z lomů, úniky PHM ze zemědělské mechanizace.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Rtuť v sedimentech VN Skalka. 2. Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků. 3. Celkový chemický stav je nevyhovující u Slatinného a Stodolského potoka, Odravy, Mohelenského potoka. 4. Od extrému k extrému - náprava škod způsobených meliorací, úpravou koryt, svedením vody mimo přirozenou dráhu odtoku atd. je nyní řešena budováním rybníků, jejichž účinek může situaci zhoršit (drénováním vody z podmáčeného okolního prostoru dochází k jeho vysušení příklad Komorní Dvůr). 5. Ohrožení erozí k.ú. Opatov u Lubů a Dolního Pelhřimova. 6. Velké kolísání hladiny vody ve VN Jesenice a Skalka (mj. příčina, že ani jedna z VN nedosáhla ekologického potenciálu). 7. Ochrana CHOPAV se nevztahuje v plném rozsahu na těžbu uhlí. 8. místy omezené možnosti protizáplavových opatření (např. v Libé). 9. Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu, popř. nedostatečná vydatnost v mnoha malých obcích (např. Podlesí, Salajna,...) a omezené možnosti řešení. 10. Stanovit priority při rekultivaci území po těžbě (na ZPF značně nákladné X na zeleň a vodní plochy levné a výhodné).

3.3. Hygiena životního prostředí Současný stav hygieny životního prostředí v ORP Cheb se jeví jako přijatelný, problémy, které uvádíme v následujícím výčtu, a to v oblastech kvality ovzduší, zatížení hlukem a vibracemi, kvality vody a nakládání s odpady, jsou řešeny přiměřeně.

A.


1. kvalita ovzduší - vysoká frekvence průjezdu nákladních automobilů centrem Chebu řešena JV obchvatem Chebu (tč. před zahájením výstavby); další komunikace obdobně zatížené jsou v ZÚR KK a v Krajské koncepcí rozvoje silniční sítě, popř. v ÚPD dotčených obcí navrhovány k přeložkám nebo obchvatům (např. Lipoltov, Křižovatka) - pálení odpadu apod. v lokálních topeništích řešeno zákonem - vizuální kontrolou kouře a sankcemi - pálení uhlí v lokálních topeništích řešeno plynofikací a připravovaným nárůstem ceny uhlí v důsledku zavedení ekologické daně 2. zatížení hlukem a vibracemi - frekvence průjezdu nákladních automobilů centrem Chebu řešena JV obchvatem Chebu; další komu nikace obdobně zatížené jsou v ZÚR KK a v Krajské koncepcí rozvoje silniční sítě, popř. v ÚPD dotčených obcí navrhovány k přeložkám nebo obchvatům (např. Lipoltov, Křižovatka), popř. není plánován rozvoj ploch bydlení do blízkosti frekventovaných silnic (např. v Návrší do blízkosti R6) 3. kvalita vody


verze a/2014

49/124


UAPo

postupné zlepšování kvality a zvyšování čistoty díky budování kanalizací se projevuje v dosažení dobrého ekologického potenciálu vodních nádrží a toků (v létě přetrvává problém zarůstání sinicemi vodních ploch) 4. nakládání s odpady - rostoucí počet černých skládek řešen jednotlivými obcemi dostatečně (sankcemi a úklidem) - pokračující trend výchovy obyvatel k selekci odpadů -

EXTRÉMY HYGIENY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ -

VN Skalka - kontaminace celkovou rtutí a methylrtutí

VÝJIMKY HYGIENY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ -

Zařízení pro ekologické využití odpadu v Chebu (plán, dokončen proces EIA kladně)


B.

3.3.1. Klimatické podmínky a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Klimatické podmínky jsou ovlivňovány převažujícím západním prouděním vzduchu, které přináší od Atlantického oceánu vlhký vzduch a časté vodní srážky. Převládá zde vliv přímořského podnebí. Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu dosáhla 31,5 °C a nejnižší denní minimální teplota vzduchu byla -10,5. °C. Území ORP Cheb zasahuje do tří klimatických regionů, klasifikace dle Quitta, 1971. Jedná se o klimatické regiony MT 3, MT 4 a CH 7. K vývoji území pod vlivem klimatických podmínek nemáme dostatek podkladů, jelikož pravidelná meteorologická měření jsou v rámci ČR systematicky sbírána od roku 1752, a to v pražském Klementinu. V Chebu se sledováním počasí zabývá ČHMÚ v meteorologické stanici, která se nachází na adrese Maškovská 2421. Tato meteorologická stanice zaznamenává údaje o počasí nepřetržitě od roku 1954. Na základě údajů z takto krátkého období, z hlediska možnosti ovlivnění klimatu, není možné předjímat vývoj území vlivem klimatu. Klima v řešeném území prostě bude. KONKRÉTNÍ EXTRÉMY A VÝJIMKY KLIMATICKÝCH PODMÍNEK Extrém není znám, za výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých průměrů. V letošním roce je např. poněkud sušší a teplejší počasí, nicméně tyto výjimky byly a budou a s ohledem na dobu, po kterou je sledováno počasí (258 let), se domníváme, že tyto výkyvy nelze popisovat jako klimatické změny.

b) Data o stavu a vývoji území (Hygiena životního prostředí) Kllimatické údaje, klimatické regiony Obec

Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Městský úřad Cheb 31.12.2014

Klimatická oblast

Průměrná nadmořská výška (mnm)

Průměrná roční teplota (°C)

Průměrná teplota v lednu (°C)

CH7;MT3;MT4;MT7 MT7 MT4;MT7 MT7 MT4;MT7 CH7;MT3;MT4;MT7 CH7;MT3;MT4

verze a/2014

50/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov ORP Cheb

UAPo

MT7 CH7;MT3;MT7 MT7 MT3;MT4;MT7 MT7 MT7 MT3;MT4;MT7 MT4;MT7 MT4;MT7 MT4;MT7 MT7 MT7 MT4;MT7 MT4;MT7 zdroj: ÚAP, datum: 9.2.2015

3.3.2. Ovzduší a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší: MŽP, MZ, ČIŽP, Česká obchodní inspekce (ČOI), celní úřady, kraje (Krajský úřad Karlovarského kraje), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (MěÚ Cheb), obce. MŽP vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země a na těchto úsecích řídí výkon státní správy. Znečištění ovzduší je sledováno v rámci tzv. zón (aglomerací). Cheb a jeho územní jednotky Bříza, Cetnov, Dolní Dvory, Dřenice, Háje, Horní Dvory, Hradiště, Hrozňatov, Cheb, Chvoječná, Jindřichov, Klest, Loužek, Pelhřimov, Podhoří, Podhrad, Skalka, Střížav, Tršnice leží v Karlovarské aglomeraci, která je na základě dat za rok 2006 charakterizována následujícím: došlo k překročení cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví na 3,7% aglomerace. Došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro troposférický ozon na 80,1% plochy aglomerace. Podrobnější údaje (nejmenší správní jednotka byla stanovena jako správní území stavebního úřadu) viz Sdělení č.9 odboru ochrany ovzduší MŽP v tabulkové podobě, z níž je zřejmé, že území Chebu, Františkových Lázní a Lubů jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví na 5,9 % území v Chebu, 2,5 % ve Františkových Lázních a 2 % v Lubech. Benzo(a)pyren je látka produkovaná zejména automobily, je obsažena ve výfukových plynech. Ovšem automobilová doprava není jeho jediným zdrojem. Tato látka vzniká také jako vedlejší produkt při spalovacím procesu – hoření uhlí, olejů, dřeva a odpadu. Souvisí s výrobou železa, oceli, hliníku, koksu, dehtu a sazí v zastaralých technologiích. Dále došlo k překročení ročního imisního limitu u NO2 na 0,4 % území. NO2 je také produktem rozšiřující se silniční dopravy, vzniká ve spalovacích motorech oxidací vzdušného dusíku za vysokých teplot. Znečišťování ovzduší je v rámci ORP Cheb sledováno ve dvou stanicích. Jedna se nachází v jihojihozápadní části obce Cheb, v ulici Mírová. Tuto stanici v rámci státní imisní sítě provozuje ČHMÚ a sleduje následující ukazatele znečišťování ovzduší: SO2, NO, NO2, NOx a PM10. Mimo tyto ukazatele stavu znečištění ovzduší stanice zaznamenává údaje o síle a směru větru, atmosférický tlak, relativní vlhkost vzduchu, teplotu a intenzitu slunečního svitu. Druhá měřící stanice se nachází taktéž v Chebu v ulici Pražská, což je severovýchodní část obce. Stanice v ulici Pražská má za cíl sledovat pouze hodnoty NO2 a PM10. Na webových stránkách města Cheb jsou k dispozici výsledky měření ze stanice v ulici Pražská.


verze a/2014

51/124


UAPo

Dále uvádíme závěr z měření uskutečněného v období srpen 2008 - leden 2009 centrem RECETOX, Masarykova Universita Brno: Odběrné místo v Chebu bylo vybráno v ul. Mírová – předměstská pozaďová stanice, jako referenční lokality byly zahrnuty Košetice – venkovská pozaďová stanice a Praha Libuš – běžné městské pozadí. Sledované látky byly vybrány s ohledem na platnou legislativu. Jde o persistentní organické polutanty (POP) např. PAH (polyaromatické uhlovodíky), PCB (polychlorované bifenyly), OCP (organochlorové pesticidy) a další. Pětiměsíční studie zatížení Karlovarského kraje POP neprokázala zásadní problémy na žádné ze sledovaných lokalit. Obecně lze konstatovat, že pro většinu sledovaných látek byly nejvýznamnější koncentrace detekovány v průmyslových zónách a nejnižší na pozaďových lokalitách, nicméně mezi hladinami atmosférických POP naměřenými na 5 sledovaných a 2 referenčních lokalitách není extrémní rozdíl. KONKRÉTNÍ EXTRÉMY A VÝJIMKY OVZDUŠÍ Extrém není znám, za výjimky je možné považovat liniové zdroje znečišťování - hlavní dopravní tahy, a sídla s převahou domácích topenišť na tuhá paliva. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací a motivace občanů k využití plynofikace. Běžná je aktivita zastupitelstev při posuzování záměrů v rámci tzv. EIA (dle zák. č.100/2001 Sb.). Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné.

b) Data o stavu a vývoji území (Hygiena životního prostředí) Překročení

imisních limitů, oblasti se zhoršenou kvalitou

ovzduší Obec

Území obce (ha)

Překročení limitu (ha)


4 132 2 576 9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

0 0 300 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 300

Překročení limitu i Plocha zhoršené meze tolerance (ha) kvality ovzduší (ha)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 300 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 300

% z území obce

0 0 3,1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



verze a/2014

52/124


UAPo

3.3.3. Odpady a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají MŽP, MZ MZe, ČIŽP, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, celní úřady, Policie ČR, orgány ochrany veřejného zdraví, krajské úřady (Krajský úřad Karlovarského kraje), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (MěÚ Cheb), obce (MěÚ Cheb). MŽP je ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství. Černé skládky se na území nenachází. V místech, kde byly divoké skládky likvidovány nebo v místech, která svádí k nelegálnímu ukládání odpadu jsou umístěny výstražné tabule s upozorněním na sankce v případě ukládání odpadu. V současné době je odpadové hospodaření řešeno dostatečně a uspokojivě - sběrným dvorem, sběrnou surovin, existuje svoz NO, velkoobjemných odpadů, rostlinného odpadu apod. Z hlediska osvěty obyvatel je nakládání s odpadem řešeno velmi dobře. Odpadové hospodářství je zveřejněno na webových stránkách obce Cheb a motivuje k separaci odpadu - nakládání s odpady je doporučeno řešit odděleně: využitelné složky odpadu (papír, plast, sklo a nápojové kartony), který patří do kontejnerů na tříděný odpad. Další využitelný odpad (železo, barevné kovy, papír či akumulátorové baterie) je doporučeno odevzdávat do sběren surovin, či do sběrných dvorů. KONKRÉTNÍ EXTRÉMY A VÝJIMKY V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Extrémy ani výjimky nejsou známy.

b) Data o stavu a vývoji území

3.3.4. Hluk a vibrace a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území hygienické limity, ovšem za "vhodných" meteorologických podmínek je slyšet i v centru Chebu. Obdobně je tomu s lomem ve svahu vrchu Blatná v obci Libá, jenž je navíc kombinován s přepravou suroviny nákladními automobily přes "náves". Již mírnějším představitelem hluku z těžby je hornická činnost na Skalensku - těžba jílů a sklářských písků vč. úpravy. Tento typ suroviny nevyžaduje trhací práce a ani drcení jílu není hlučné v porovnání s kamenolomy. Největší hlučnost tedy představuje přepravy vytěžené suroviny. Obdobně je tomu i s pískovnami - ani jedna z nich nevyžaduje trhací práce, třídění písků je relativně tiché. Dalším výrazným zdrojem hluku je liniová přeprava - automobilová a železniční. Protihlukové bariéry podél železničních tratí jsou t.č. ve výstavbě. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací. Významný hluk je rovněž spojen s bouracími a stavebními pracemi, ovšem tento hluk obtěžuje pouze krátkodobě a pouze své nejbližší okolí. Nikdo nepochybuje o vlivu hluku strojů a zařízení na lidský organismus v jejich blízkosti, který je často na hranici únosnosti. Z tohoto důvodu se tomuto problému věnuje poměrně přísně naše legislativa. KONKRÉTNÍ EXTRÉMY A VÝJIMKY V OBLASTI HLUKU A VIBRACÍ Extrémy nejsou známy.



verze a/2014

53/124


UAPo

3.3.5. Radonové riziko a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Mapa radonového indexu geologického podloží vychází z výsledků získaných v rámci Radonového programu České republiky. Tento program je realizován od r. 1990 a je řízen Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední v nehomogenních kvartérních sedimentech). Převažující radonový index geologické jednotky je stanoven na základě statistického zhodnocení 8700 měřených ploch v terénu (15 bodů na každé ploše). Kategorie v zájmovém území jsou všechny. Vysoká kategorie je v místech smrčinské a žandovské žuly. Většina území však leží v chebské pánvi, která se vyznačuje přechodným a nízkým indexem. KONKRÉTNÍ EXTRÉMY A VÝJIMKY Z HLEDISKA RADONOVÉHO RIZIKA Extrémy ani výjimky nejsou známy. Jako výjimečné je možné považovat zvýšené hodnoty radonu v jednom z vrtů sloužících k zásobování pitnou vodou obec Libá, což odpovídá geologickému podloží smrčinská žula. Obdobné překračování lze očekávat i v místech žandovského žulového masivu.

b) Data o stavu a vývoji území 3.3.6. 3.3.7. Dílčí SWOT analýza HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Příznivá imisní situace celého kraje a vhodné umístění průmyslové zóny v Chebu ve smyslu převažujícího proudění větru genrelně k východu. Meterorologické podmínky zapříčiňují časté mlhy (pánevní oblast) Trend zpřísňování limitů pro vypouštění emisí do ovzduší.


verze a/2014

54/124


UAPo

Zvyšující se selekce odpadů (uvědomění občanů a V některých domácnostech se stále pálí „vše“ podnikatelů) podporovaná obcemi Rozvoj vodovodů a kanalizací

Ukončení ochrany dosavadních pramenišť (pouze zdánlivě nepotřebných zdrojů vody)

Zvyšující se možnost napojení domácností na centrální vytápění plynem

Na centrální vytápění se mnoho domácností napojilo, ale využívají dosavadní způsob vytápění uhlím, dřevem, briketami, neboť je levnější Těžba zatěžuje území dopravou a povrchovými lomy, případně i úpravou

CHOPAV a OP PLZ LM Fr. Lázně na většině území brání realizaci provozů ohrožujících hygienické limity území

Zatěžující je i průmyslová výroba nebo dokonce alternativní zdroje energie – větrné elektrárny

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Snížení uvědomění občanů týkající se selekce odpadů a svoz komunálního odpadu s vyšším množstvím NO než dnes.

ZEVO Cheb – zařízení energetického využití odpadů

Odstranění NO ze ZEVO Cheb bude finančně náročné, popř. další negativa spojená se ZEVO (emise, odpadní voda,...).

Výstavba JV obchvatu Chebu a obecně rozvoj dopravní sítě (silniční, železniční) nezatěžující území k bydlení hlukem, vibracemi, prachem, výfukovými plyny (zejm. nákladní přeprava)

Nečekané zvýšení dopravy, popř. nečekaný nárůst emisí, vibrací, hluku z jiných zdrojů.

Sanace SEZ, dobudování vodovodů a kanalizací, realizace kompenzačních opatření – ochranná zeleň, ÚSES

Neuvážené využití dotačních titulů na nepotřebné projekty. Nedostatek finančních prostředků na realizaci odstraňování škod a kompenzačních opatření.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Není dořešeno odkanalizování splaškových vod z rekreačních oblastí. 2. Výstavba obchvatů měst a obcí pro snížení imisí a hlukové zátěže území naráží na jiné zájmy a u některých skupin občanů vyvolává odpor (JV obchvat Chebu), obdobně projekt ZEVO – nutnost včasné komunikace s občany a jejich zapojení do rozhodování o zásadních změnách v území.

3.4. Ochrana přírody a krajiny Vymezení oblastí se shodnými přírodními charakteristikami Kombinací fytogeografického členění, krajinného typu, podílu lesů, TTP, orné půdy a vodních ploch, došlo dle správních území jednotlivých obcí k vymezení oblastí se shodnými přírodními charakteristikami. Bioregiony  Chebsko – sokolovský – v prostoru chebské pánve  Ašský – v prostoru Libé, Lubů, Pelhřimova, Pomezí nad Ohří  Českoleský - v prostoru Dolního Žandova Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

55/124




UAPo

Hornoslavkovský - v prostoru Milíkova

Oblasti se shodnými přírodními charakteristikami 1. Cheb, Františkovy Lázně – sídelní, rekreační a přírodní krajina v Chebské pánvi, s dominancí krajiny sídelní a rekreační, místy s vysokým přírodním potenciálem v prvcích ÚSES 2. Libá, Luby, Plesná, Pomezí nad Ohří, Skalná – sídelní, rekreační a přírodní krajina ve Smrčinách, Českém lese a na okraji Chebské pánve, relativně vyvážená, s vysokým podílem lesa (40-50%), s vysokým přírodním potenciálem nejen v prvcích ÚSES 3. Lipová, Milhostov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Poustka, Třebeň, Tuřany, Vojtanov, Křižovatka, Velký Luh, Dolní Žandov, Milíkov – převaha kulturní zemědělskolesní krajiny v Chebské pánvi a okolních vrchovinách, krajina a přírodní hodnoty relativně vyvážené, přírodní potenciál odpovídá typu krajiny a je založen v prvcích ÚSES


A. Krajina

Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře, a s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výběžku pánve), místy s rašeliništi a slatiništi (Soos, Nový Hrozňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu Chebské pánve (Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les). Scelení zemědělských pozemků, přechod na intenzivní zemědělské hospodaření, nebo opuštění zemědělského hospodaření a upřednostnění lesního ve druhé polovině 20. století negativně postihlo zemědělskou a venkovskou krajinu. Dnes se území se potýká s diverzifikací hospodářství venkova ve smyslu rozšiřování ekonomické základny na úkor krajinného rázu. Některé obce v tomto ohledu jsou úspěšné, jiné nikoliv. Místo krajinného rázu (MKR): MKR Cheb jako příklad vhodně kombinované krajiny městské a volné (krajina sídelní a příměstská, s pozvolným přechodem k rekreační krajině – VN Skalka, nebo přírodní – Údolí Ohře) MKR Rekreační oblast Jesenice a Skalka a MKR Údolí Ohře jako příklad vhodně kombinované rekreační a přírodní funkce volné krajiny (krajina rekreační a vodárenská) MKR Františkovy Lázně jako příklad lázeňské krajiny (krajina rekreační, přírodní a zvýšených hodnot) MKR Libá, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná, Skalná jako příklad urbanistického rozvoje ve volné krajině (krajina sídelní a přírodní) MKR Libá jako příklad rozvoje bydlení typu „Irsko“ v nezastavěné krajině MKR Golf Horní Luby jako příklad rozvoje volnočasových aktivit v nezastavěné krajině MKR Skalenská oblast jako příklad krajiny zatížené provozem ekonomické základny MKR Dolní Žandov, Lipová, Milhostov, Milíkov, Nebinice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Poustka, Třebeň, Tuřany, Velký luh, Vojtanov (krajina relativně vyvážená, vodárenská a s komparativními předpoklady zemědělské produkce) EXTRÉMY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY -

VN Skalka - kontaminace celkovou rtutí a methyrtutí

VÝJIMKY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY -

území v hraničním pásmu (prostor železné opony) s nezastavěnou krajinou a pozůstatky vysídlených obcí s odpovídajícím vysokým přírodním potenciálem a vysokou ekologickou stabilitou


verze a/2014

56/124


UAPo

sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním, vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi, výjimkou jsou:  obec Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem  město Luby s malým náměstíčkem před radnicí obec Nová Ves s nepravou návsí a dvorcovými Chebskými statky -

B.


3.4.1. Chráněná území a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Chebsko-Sokolovský bioregion zaujímá v daném území největší prostor:  převážně kyselé písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti  pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je významná biogeografická návaznost na Smrčiny, Český les, Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory  vegetačně převažuje dubo-jehličnatá varianta 4.vegetačního stupně  potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny  specifikum - mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech  netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku, na nichž se objevují i dubohabřiny Evropsky významné lokality:  Mechové údolí  Ramena Ohře  Soos  U sedmi rybníků Přírodní parky:  PP Český les  PP Halštrov  PP Kamenné vrchy  PP Leopoldovy Hamry  PP Smrčiny Přírodní rezervace:  Národní přírodní rezervace SOOS  Přírodní rezervace Amerika  Přírodní rezervace Děvín  Přírodní rezervace Lipovka  Přírodní rezervace Mechové údolí  Přírodní rezervace Pomezní rybník  Přírodní rezervace Rathsam  Přírodní rezervace Stráň u Dubiny  Přírodní rezervace Studna u Lužné  Přírodní rezervace U sedmi rybníků  Národní přírodní památka Komorní hůrka  Národní přírodní památka Železná hůrka  Přírodní památka Těšovské pastviny Dále v území existují:  významné krajinné prvky (VKP) zákonné a registrované dle zák. č. 114/1992 Sb.  krajinné prvky evidované dle zák. č. 252/1997 Sb.  přechodně chráněné plochy dle zák. č. 114/1992 Sb.


verze a/2014

57/124


UAPo

b) Data o stavu a vývoji území (Ochrana přírody a krajiny) Velkoplošná CHUP Chráněné území

Typ území

Celková plocha (ha)

Plocha v ORP (ha)

Český Les

přírodní park

17 795

0

Halštrov

přírodní park

4 541

0

chráněná krajinná oblast

61 060

0

Březová,Dolní Žandov,Kynšperk nad Ohří,Lázně Kynžvart,Mariánské Lázně,Milíkov,Stará Voda,Tuřany

přírodní park

3 067

3 057

Leopoldovy Hamry - přírodní park (Chebská část)

3 878

0

Luby,Plesná,Skalná,Velký Luh,Vojtanov Habartov,Krajková,Kraslice,Luby,No vý Kostel

Leopoldovy Hamry - přírodní park (Sokolovská část)

8 901

0

Krajková,Kraslice,Luby

Smrčiny

7 326

0

Hazlov,Cheb,Libá,Pomezí nad Ohří

106 568

3 057

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les

Kamenné Vrchy

přírodní park

celkem v ORP Cheb

Dotčené obce

Pozn.

Dolní Žandov,Cheb,Lipová,Okrouhlá,Stará Voda Hazlov,Vojtanov

zdroj: ÚAP, datum: 10.2.2015 (Ochrana přírody a krajiny)

Maloplošná_CHUP Chráněné území

Typ území

Celková plocha (ha)

Pl_ORP (ha)

Plocha v ORP (ha)

Amerika

PR

59

58,69

59

Františkovy Lázně,Cheb

Děvín

PR

7

6,52

7

Křižovatka,Milhostov

Komorní hůrka

NPP

7

7,01

7

Františkovy Lázně,Cheb

Lipovka Mechové údolí

PR PR

2 7

1,76 6,61

2 7

Dolní Žandov Dolní Žandov,Lipová

Pomezní rybník Rathsam

PR PR

2 50

1,61 49,13

2 49

Pomezí nad Ohří Cheb,Libá,Pomezí nad Ohří

NPR

222

221,58

222

Křižovatka,Skalná,Třebeň

Stráň u Dubiny Studna u Lužné

PR PR

10 24

9,59 23,83

10 24

Těšovské pastviny Těšovské pastviny U Sedmi rybníků U Sedmi rybníků Železná hůrka celkem v ORP Cheb

PP

8

7,75

8

Libá Františkovy Lázně,Cheb,Libá Milíkov

PP

4

3,78

4

Milíkov

PR PR NPP

2 3 3 410

1,78 3,5 2,68

2 4 3 410

Vojtanov Vojtanov Lipová

Soos


verze a/2014

Dotčené obce

Pozn.

58/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 (Ochrana přírody a krajiny) Chráněná Obec

UAPo

území přírody, NATURA 2000

Území obce (ha)

Plocha CHUP (ha)

Plocha EVL (ha)

Plocha PO (ha)

Zabor (ha)

Celkem zábor ploch (ha)

%z území obce

4 132

5

6

0

7,63

8

0,2

2 576

65

0

0

64,99

65

2,5

9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926

53 14 27 6 0 6 12 0 0 0 0 0

8 47 0 4 0 32 0 16 0 104 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

61,45 47,57 27,43 7,19 0 31,88 11,53 15,77 0 103,66 0 0

61 48 27 7 0 32 12 16 0 104 0 0

0,6 3,4 1 0,2 0 1,8 0,6 1,7 0 8,2 0 0

1 069

4

0

0

4,05

4

0,4

698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

0 106 103 0 0 5 406

0 224 181 0 0 8 630

0 0 0 0 0 0 0

0 228,65 181,4 0 0 7,7 800,9

0 229 181 0 0 8 802

0 9,8 8,4 0 0 0,8 1,6



(Ochrana přírody a krajiny) Významné krajinné prvky

registrované

Obec

Území obce (ha) Území o (ha)

Registrované (počet)


4 132 2 576 9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

3 2 5 0 1 6 0 0 5 0 0 1 6 1 0 0 0 2 4 0 0 36


4132,21 2576,17 9635,65 1412,77 2663,11 4576,5 3069,4 1762,92 1948,42 938,71 4367,83 1264,83 1043,4 1925,64 1068,6 697,51 2343,73 2169,93 611,09 451,89 1019,16 49679,46

verze a/2014

VKP Plocha registr. % z území obce VKP (ha)

22 1 45 0 7 2 0 0 147 0 0 2 102 1 0 0 0 42 30 0 0 401

0,5 0 0,5 0 0,3 0 0 0 7,5 0 0 0,2 9,8 0,1 0 0 0 1,9 4,8 0 0

59/124


UAPo

(Ochrana přírody a krajiny) Významné krajinné

prvky ze zákona Obec

Území obce VKP vodní (ha) toky (km)


4 132 2 576

28 12

VKP údolní Celkem nivy (ha) zábor ploch (ha)

VKP lesy (ha)

VKP jezera a rybníky (ha)

VKP rašeliniště (ha)

1 848 505

0 149

0 34

158 99

1 983 761

30 0 114 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 22 16 0 0 6 0 349

15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 49

394 61 34 192 288 184 84 109 350 164 48 194 31 1 81 170 81 1 24 2 748

1 879 172 1 400 1 846 1 577 254 758 110 1 531 298 165 939 505 123 959 224 132 338 293 16 247

9 636 48 1 467 1 413 11 116 2 663 17 1 306 4 577 27 1 697 3 069 18 1 392 1 763 11 107 1 948 13 680 939 9 7 4 368 27 1 285 1 265 4 144 1 043 3 123 1 926 20 811 1 069 7 469 698 4 101 2 344 12 868 2 170 20 54 611 5 72 452 2 335 1 019 8 273 49 681 306 13 660 zdroj: ÚAP, datum: 10.2.2015

%z území obce 48 29,5 19,5 12,2 52,6 40,3 51,4 14,4 38,9 11,7 35 23,6 15,8 48,8 47,3 17,6 40,9 10,3 21,6 74,8 28,7

3.4.2. Ekologická stabilita, USES a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nadřazená síť regionální a nadregionální úrovně byla stanovena v Územně technických podkladech ÚTP (1996). Lokalizace prvků ÚSES nebyla v ÚTP striktně vymezena, proto je ponecháno více prostoru pro následné upřesnění prvků nadregionálního a regionálního ÚSES v rámci zpracování na úrovni lokální, a tedy s hlubší znalostí konkrétního stanoviště. Od poslední aktualizace ÚAP je zpracovávána ÚPD, a tedy upřesňován ÚSES v následujících obcích: -

Cheb (zahájení projednávání ÚP 20.9.2012 dle § 50 stavebního zákona) Cheb (nabytí účinnosti změny ÚP č. 191 27.9.2013) Františkovy Lázně (stanovisko KÚ k Návrhu ÚP z 16.9.2010) Křižovatka (schválení zadání ÚP 26.9.2012 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona) Libá (schválené zadání ÚP 26.1.2010; uvedená poznámka v registračním listu ÚP u položky zahájení projednání dle § 50 stavebního zákona, že SEA a návrh ÚP zpracován v prosinci 2010) Lipová (schválené zadání ÚP 13.10.2009 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona) Milhostov (schválení pořízení ÚP 12.12.2011) Nový Kostel (zahájení projednávání ÚP 14.1.2011 dle § 50 stavebního zákona) Okrouhlá (schválené zadání ÚP 29.12.2003 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona) Plesná (nabytí účinnosti ÚP 23.3.2009, schválení zadání změny č. 6 dne 15.12.2011). Pomezí nad Ohří (schválené zadání ÚP 20.6.2011; uvedená poznámka v registračním listu ÚP u položky zahájení projednání dle § 50 stavebního zákona, že návrh ÚP zpracován v srpnu 2012) Poustka (schválené zadání ÚP 17.9.2013 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona) Skalná (schválené zadání ÚP 18.12.2008 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona) Třebeň (schválené upravené zadání ÚP 12.11.2012 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona) Tuřany (schválené zadání ÚP 20.9.2012 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona)


verze a/2014

60/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 -

UAPo

Velký Luh (schválené zadání ÚP 24.2.2012 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona) Vojtanov (schválené zadání ÚP 13.12.2010 dle § 47 odst. 5 stavebního zákona)

Tyto změny se nejvíce projevují v ÚSES stanovením nových prvků nebo zpřesněním, popř. vypuštěním některých prvků. Územní plány měst, u nichž neproběhla změna v ÚSES – tj. které neprodělaly žádnou změnu v období od poslední aktualizace ÚAP – od prosince 2012, jsou: ÚP Dolní Žandov (nabytí účinnosti ÚP 7.1.2010), Luby (nabytí účinnosti ÚP 8.7.2011), Milíkov (nabytí účinnosti ÚP 31.3.2012), Nebanice (nabytí účinnosti 18.12.2012), Odrava (nabytí účinnosti ÚP 30.10.2009). V ÚTP jsou prvky různých kategorií (biocentra, biokoridory, nadregionální, regionální) popsány takto: NADREGIONÁLNÍ ÚSES Nadregionální biocentra (NRBC) NRBC jsou v daném území 2: Amerika, Soos. Až k hranici území zasahují ze sousedních prostorů další dvě NRBC: na JV Kladská a na SV Studenec. Reprezentativní nadregionální biocentrum reprezentuje typický soubor ekosystémů daného bioregionu a umožňuje přežití organismů k těmto ekosystémům náležejících. Unikátní nadregionální biocentrum zahrnuje významné specifické ekosystémy. Nadregionální biocentra jsou v ÚTP jednoznačně lokalizována a mají vymezeny dva typy hranic - hranici jednoznačnou a hranici k upřesnění. Hranice jednoznačná je stanovena pouze u NRBC Soos. Z důvodů reprezentativnosti mohou být do biocentra zahrnuta také náhradní společenstva, v některých případech i silně antropicky pozměněné plochy (např. orná půda), které trvalými stanovištními podmínkami odpovídají chybějícím ekosystémům. Nadregionální biokoridory (NRBK) NRBK jsou v zájmovém území 2: K40 a K38. Ze sousedních území zasahuje ochranná zóna od K39. Až k jižní hranici území - u Dyleně přiléhá ochranná zóna K52. Nadregionální biokoridory propojují nadregionální biocentra a zajišťují migraci organismů po nadregionálně významných migračních trasách. Jsou složeny z os a ochranných zón těchto os. Typy os NRBK jsou rozlišeny dle migrujících společenstev na vodní, nivní, mezofilní hájové, mezofilní bukové, teplomilné, horské a borové. Osa NRBK má prostorové parametry složeného regionálního biokoridoru příslušného typu a jsou do ní vložena regionální biocentra v maximální vzdálenosti 8 km. Cílové ekosystémy vložených biocenter odpovídají typu osy. Vodní NRBK plní zároveň funkci nadregionálního biocentra. Prostorový parametr jeho osy (šířka) je dán velikostí vodního toku, ochranná zóna se nevylišuje. REGIONÁLNÍ ÚSES Regionální biocentra (RBC) V zájmovém území ORP Cheb se jedná o tyto prvky - RBC od severu k jihu a od západu k východu: Stříška, Plesná, Velký Luh, Horka, Libský les, Blatná, Kaceřovský les, Meandry Ohře, Dolnice, Trpěš, Lažanský les, Studánka, Černý rybník, Dyleň (výběžek), Zámecký park. Reprezentativní regionální biocentrum reprezentuje ekosystémy typické pro daný typ biochory. Kontaktní regionální biocentrum umožňuje kontakt reprezentativních ekosystémů. Unikátní biocentrum zahrnuje významné specifické ekosystémy. Reprezentativní regionální biocentra lze upřesňovat při zachování: Regionální biokoridory (RBK) V zájmovém území ORP Cheb se jedná o tyto prvky - RBK od severu k jihu a od západu k východu: Velký Luh - K38, Mokřiny - Velký Luh, RK987-Soos, Horka -Kaceřovský les, Libský les-státní hranice, Blatná - Libský les, Amerika - Blatná, Soos-K40, Dolnice - K40, Trpěš - K40, Libavský vrch - Studánka (výběžek), Lažanský les - Trpěš, Trpěš - Černý rybník, Studánka - Kladská, Lažanský les Dyleň, Černý rybník - Zámecký park .


verze a/2014

61/124


UAPo

RBK propojují regionální biocentra a zajišťují migraci organismů po regionálně významných migračních trasách. Při upřesňování regionálních biokoridorů je nutno respektovat: LOKÁLNÍ ÚSES Lokální ÚSES bude nově vymezen - stávající dokumentace nejsou použitelné. V současné době je v mnoha obcích rozpracovaný územní plán, a s tím souvisí nejen upřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES, ale i aktualizace ÚSES lokálního. Minimálně stejnou důležitost jako v případě začlenění do územně plánovacích dokumentací má vymezení ÚSES jako nezbytné součásti návrhu komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Parcelní vymezení skladebných částí ÚSES v rámci komplexních pozemkových úprav zajišťuje jejich územní ochranu a umožňuje přikročit k plánovité realizaci ÚSES. Protože KPÚ rovněž v zájmovém území probíhají (např. Libá), je lokální systém k dnešnímu dni rozpracovaný, a proto odkazujeme na jednotlivé ÚPD, popř. KPÚ. EXTRÉMY ÚSES nejsou známy VÝJIMKY ÚSES nejsou známy

b) Data o stavu a vývoji území 3.4.3. Krajinný ráz a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Krajinné typy převzaté ze Zdroje: http://www.urbanismus.cz/ - „Krajina a ZÚR“ (publikováno 30.1.2012): - sídelní - příměstská - rekreační - relativně vyvážená - přírodní - vodárenská - zvýšených hodnot - s komparativními předpoklady zemědělské produkce Charakteristika krajinných typů (Zdroj: http://www.urbanismus.cz/) Krajina sídelní - S Základní charakteristika – výrazně liberální přístup ke změnám v území Dominuje kulturní charakter krajiny. Charakteristický fenomén krajiny sídelní představuje dominantní podíl zastavěného území a vysoká hustota obyvatel. Krajina sídelní byla vymezována především u měst, která plní významnou roli v krajské struktuře osídlení. Dle umístění lze rozlišit následující podtypy krajiny sídelní:  v zázemí hl. m. Prahy  v centrech a osách osídlení  ostatní Požadavky na využití – cílová charakteristika krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního obytného standardu sídelní krajiny. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či výrazně znehodnocovat její stávající krajinářské a kulturní hodnoty. Krajina příměstská - U Základní charakteristika – výrazně liberální přístup ke změnám v území Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

62/124


UAPo

Zásadně převažuje kulturní charakter krajiny. Charakteristický fenomén krajiny příměstské představuje její polyfunkční charakter, který se promítá do uspořádání území. Vymezením příměstských krajin, které navazují na krajiny sídelní, byl v regionálním měřítku vyjádřen názor na další směřování suburbanizaci. Dle umístění lze rozlišit následující podtypy krajiny příměstské:  v zázemí města  v centrech a osách osídlení  ostatní Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel sídla. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území v krajině příměstské nesmí snižovat její potenciál pro každodenní a krátkodobou rekreaci a prostupnost pro nemotorovou přepravu. Krajina rekreační - R Základní charakteristika - liberálnější přístup ke změnám v území Převažuje kulturní charakter krajiny související s rekreační zástavbou. Charakteristický fenomén krajiny rekreační představuje intenzivní zástavba objekty individuální rekreace, případně vyšší koncentrace zařízení hromadné rekreace1. Podle charakteru rekreační zástavby lze rozlišit podtypy:  krajina rekreační s chatovou zástavbou  krajina rekreační - Povltaví Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v zachování rekreačního potenciálu krajiny rekreační. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území v krajině rekreační nesmí výrazněji snižovat její rekreační potenciál. Krajina relativně vyvážená - N Základní charakteristika -liberálnější přístup ke změnám v území Kulturní charakter krajiny souvisí především s hospodářským využitím území (produkce zemědělských komodit a dřeva). V území jsou či by měly být významně zastoupeny krajinné prvky přírodního charakteru (maloplošně chráněná území, hodnotnější biotopy, VKP ze zákona i registrované apod.).Oblasti krajin relativně vyvážených nemají společný specifický fenomén, což je pro ně charakteristické. Obvykle mají relativně pestrou skladbou zastoupených druhů pozemků. Přírodní či kulturní hodnoty nacházející se v oblasti nemají regionální rozsah či význam. Často se jedná o území s převážně průměrnými podmínkami pro zemědělskou výrobu, přesto bylo přizpůsobeno jeho uspořádání pro velkovýrobní formy obhospodařování. Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v dosažení relativně vyváženého zastoupení ekologicky labilních a stabilních ploch. Zjednodušeně lze považovat za cílovou charakteristiku krajiny oscilace koeficientu ekologické stability celé oblasti kolem hodnoty 1. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Krajina přírodní - P Základní charakteristika – výrazně konzervativní přístup ke změnám v území Dominuje přírodní charakter krajiny.Charakteristický fenomén krajiny přírodní spočívá ve vysoké koncentraci přírodně a krajinářsky hodnotných ploch2. Do krajin přírodních byly zahrnuty i oblasti, které sice velkoplošnou ochranu dosud nemají vyhlášenou, ale jejich charakteristiky by ji opodstatnily. Přírodní krajiny též zahrnují hodnotné a unikátní krajinné typy vymezené na úrovni ČR. Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny

1

Umístění rekreační výstavby souvisí se zvýšenou rekreační atraktivitou krajiny (vodní plochy, vodoteče, lesní komplexy, atraktivní utváření terénu apod.) a příznivou dostupností z velkých center osídlení. 2 jejich ochranu ve většině případů zajišťuje status velkoplošně chráněného území


verze a/2014

63/124


UAPo

Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v zachování zvýšených přírodních a krajinářských hodnot území. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území nesmí ohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Krajina vodárenská - W Základní charakteristika– výrazně konzervativní přístup ke změnám v území Výrazný přírodní charakter krajiny.Charakteristický fenomén krajiny vodárenské spočívá ve vysokém přírodním potenciálu území pro zásobování pitnou vodou. Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v zachování a ochraně přírodních podmínek zajišťující potřebnou kvalitu a kvantitu vodního zdroje. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území nesmí ohrozit kvalitu nebo kvantitu vodního zdroje. Krajina zvýšených hodnot - H Základní charakteristika - konzervativnější přístup ke změnám v území Přírodní znaky krajiny se v území významně uplatňují. Charakteristický fenomén krajiny zvýšených hodnot spočívá ve značném3 zastoupení lokalit vyšší přírodní nebo kulturní hodnoty. Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v zachování stávajících přírodních a kulturních hodnot. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území nesmí ohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Krajina s komparativními předpoklady zemědělské produkce Základní charakteristika konzervativnější přístup ke změnám v území Výrazně kulturní charakter krajiny souvisí především s intenzivním zemědělským využitím území, které je pro tuto činnost podstatně upraveno (velikost a tvar zemědělských pozemků, síť účelových komunikací, související úpravy terénu, úpravy vodního režimu území, zařízení chmelnic, vinic apod.). Charakteristický fenomén krajiny s komparativními předpoklady zemědělské produkce spočívá v přírodním potenciálu území pro vysokou nebo specifickou zemědělskou produkci. Z hlediska přírodních podmínek jsou rozlišeny:  krajiny chmelařské - C  krajiny vinařské - V  krajiny polní4 - O Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v zachování komparativních výhod pro zemědělské hospodaření při uplatňování obecné ochrany přírody a krajiny. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území nesmí ohrozit podmínky pro vysokou nebo specifickou zemědělskou produkci.

b) Data o stavu a vývoji území 3.4.4. Fauna a flóra a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Biogeografická specifikace: Zájmové území spadá do bioregionu Chebsko-Sokolovského 1.26, tvořeného převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti. Významná pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. 3

jejich rozsah na jedné straně přesahuje běžný průměr, ale na druhé straně není důvodem zájmu velkoplošné ochrany přírody a krajiny 4 zahrnuje oblasti s vysokým podílem zemědělské půdy, které mají příznivé terénní podmínky pro hospodaření a vysokou kvalitu půdy


verze a/2014

64/124


UAPo

V Chebsko-Sokolovském bioregionu vegetačně převažuje dubo-jehličnatá varianta 4.vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku na nichž se objevují i dubohabřiny (CULEK A KOL.1996). EXTRÉMY nejsou známy VÝJIMKY nejsou známy

b) Data o stavu a vývoji území 3.4.5. Dílčí SWOT analýza OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Síť vodních toků hustá a počet vodních ploch vysoký – každý vodní tok a plocha je VKP

Údržbou regulovaných toků se pravidelně zamezuje vznik a vývoj přirodně cenného stanoviště (obdobně je tomu u vodních ploch)

Podíl lesních pozemků je v příhraniční krajině vysoký – jedná se o VKP

Lesní plán mnohdy omezuje prostor lesa jen pro jeho hospodářské využití – tzv. „les na dříví“ a výsadba tomu odpovídá

Scelování pozemků a jejich odvodnění zapříčinilo Na intenzivně využívané zemědělské krajině jsou likvidaci polních cest, remízků, mokřadů – na těchto evidovány krajinné prvky dle dle zák. č. 252/1997 vytvořených intenzivně zemědělsky Sb. obhospodařovaných plochách je nízká ekologická stabilita Velkoplošná chráněná území (CHOPAV Ch. pánev Vysoká ochrana přírodně cenných území a časově i a Slavkovský les, CHOPAV Krušné hory), PP finančně náročná administrativa k povolení zásahu Smrčiny, PP Český les, maloplošná evropského vyvolává nepovolené zásahy a jejich dodatečné významu NATURA (Soos, Děvín), mnoho PR povolování (souvisí s neuvědomělostí občanů, (Děvín, Mechové údolí, Lipovka, Amerika,...), podnikatelů, také se zatěžující byrokracií a NPP (Komorní hůrka),..., funkční ÚSES náročností povolení) Krajina je negativně ovlivněna těžbou (kterou již místní občan nevnímá jako zápor). Krajina je negativně ovlivněna větrnými Kontrast mezi neosídlenou krajinou v příhraničím elektrárnami ekologicky hodnocenými jako přínos pásu nefragmentovanou dopravní sítí a osídleným (které občan zpočátku vnímá jako zápor). územím Krajina je negativně ovlivněna zemědělským hospodařením zavedeným ve 20. stol (které již občan nevnímá jako zápor). PŘÍLEŽITOSTI


HROZBY

verze a/2014

65/124


Likvidace nepůvodních invazních druhů rostlin Opatření s cílem zvýšit funkčnost ÚSES

UAPo

Rozšiřování invazních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka,...) a nedostatečnost opatření k likvidaci invazních druhů

Obnova původních přírodních stanovišť, výsadba alejí, obnova remízků, polních cest, revitalizace toků, přeložky vzdušných vedení el. en. na podzemní kabelová vedení,...

Nefunkčnost ÚSES přes vynaložená opatření

Zvýšení podílu kombinovaných rekultivací po těžbě – nejen návrat půdy do ZPF, ale i lesní a vodní plochy s obnovenou cestní sítí

Další fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou aj. stavbami inženýrských sítí

Pokračující snižování biodiverzity, zmenšování ploch vyžadujících ochranu,...

Další scelování pozemků

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Nedořešené priority těžby hnědého uhlí a ochrany přírody 2. Nadměrný rozvoj cestovního ruchu aj. podnikatelských projektů v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny 3. Nefunkční část územního systému ekologické stability 4. Komunikace s občany ve smyslu, že ve společném (veřejném) zájmu je ochrana přírody a krajiny, a vzdělávání občanů v této oblasti pozitivní cestou

3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Krajinnému rázu a jeho historii (na mnoha místech z důvodu absence venkovanů schopných obhospodařovat zemědělskou půdu došlo v polovině 20. století ke změně zemědělského na lesní hospodaření) odpovídá podíl zemědělského půdního fondu (ZPF) - 57,03% a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%.

A.


Hlavní skupiny půdních typů (s uvedením procentuálního zastoupení pro okres Cheb – Zdroj: http://statistiky.vumop.cz/): - pseudogleje (41,3%) - kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzoly (27,3%) - kambizemě (14,7%) - gleje (9,4%) Hlavní půdotvorný substrát: - písčité jíly až písky - žula - fylit Scelování zemědělských pozemků negativně postihlo ZPF. Les je zákonný významný krajinný prvek. VÝJIMKY ZPF A PUPFL - téměř absence lesa v Nebanicích (6 ha) - velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha) - Podprůměrná porostní plocha lesů (27,1 %) v porovnáním s ČR o 7%. - Kategorie lesů zvláštního určení v důsledku CHOPAV Ch. pánev a Slavkovský les, CHOPAV Krušné hory a OP PLZ LM Fr.Lázně


verze a/2014

66/124


-

UAPo

specifická půda smonice – svým výskytem omezená pouze na severočeskou uhelnou pánev (na montmorillonitových třetihorních jílech – např. Zelená, Vonšov, Františkovy Lázně)

EXTRÉMY ZPF A PUPFL Extrémy nejsou známy.

B.


3.5.1. Půdní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Celková rozloha půdy činí 41.813 ha, tj. 84,16% celého území ORP Cheb. Vyrovnané podíly ZPF a PUPFL jsou v obcích Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. EXTRÉMY PŮDNÍHO FONDU nejsou známy VÝJIMKY PŮDNÍHO FONDU Výjimkou je velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha)

b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Půdní Obec


fond

Území obce ZPF celkem Orná půda (ha) (%) (%)

4 132 2 576 9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

44 55,6 52,4 79,9 41,1 56,4 48,5 85,4 57,2 86,1 63,8 69,8 79,8 46 42,1 76,7 47 84,5 66,5 10,8 61,8

18,7 38,7 37,6 57,7 18,4 42,3 24,4 58,4 33,1 57,3 38,2 58,1 58,9 30,5 25,3 50 28,5 57 45,5 0,9 46,1 37,2

Chmelnice a vinice (%)

Zahrady (%)

Sady (%)

TTP (%)

Ostatní půdní fond celkem (%)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0,8 2 1,8 0,6 0,5 0,9 1,3 0,3 0,7 0,5 0,4 0,9 0,3 2,1 0,4 0,4 1 0,3 0,7 0,7 0,5 1

0,1 0,2 0,1 0 0,1 0,2 0,1 0 0,1 0 0 0 0 0,1 0 0,1 0,1 0,1 0,2 0 0,1 0,1

24,4 14,6 13 21,6 22,1 13,1 22,7 26,8 23,5 28,2 25,2 10,8 20,6 13,3 16,4 26,1 17,4 27,1 20,3 9,3 15,1 18,9

56 44,4 47,6 20,1 58,9 43,6 51,5 14,6 42,8 13,9 36,2 30,2 20,2 54 57,9 23,3 53 15,5 33,5 89,2 38,2



verze a/2014

67/124


UAPo

3.5.2. Zemědělský půdní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře. Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13–17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Krajinnému rázu odpovídá podíl zemědělského půdního fondu - 57,03%, protože v souvislosti s geologií (a geomorfologií) se v Chebské pánvi vyvíjela především zemědělská výroba - jedná se o obilnářskou oblast. Současné zemědělské hospodaření je silně pod vlivem politiky EU, a to nejen ve smyslu zemědělské výroby – např. dotace určené pro výstavbu průmyslových zón byly motivací pro neúměrný zábor zemědělské půdy. Zemědělská půda je logicky vyvinuta především v pánevní oblasti, která je až na výjimky (v okolí SOOSu) nezalesněná. Zemědělská půda zabírá z celkových 49.687 ha území ORP Cheb 28.456 ha Je nutné připomenout, že reliéf je vyrýván také do zemědělské půdy. K vodní a větrné erozi půdy a následnému zanášení vodních toků a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, uvádíme: Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené půdní erozí (dle údajů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy - VÚMOP do on-line mapy eroze z r.2008 průběžně aktualizované). Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov. Sluneční elektrárny jsou umístěny na ZPF naštěstí velmi sporadicky EXTRÉMY ZPF nejsou známy VÝJIMKY ZPF Výjimečnou ohroženost půdy představuje kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 0,75 je v k.ú. Opatov u Lubů a Dolní Pelhřimov Jedná se o výjimku místního významu.

b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Charakteristiky

zemědělské půdy Obec

Území obce ZPF celkem Orná půda TTP ze ZPF 1. třída 2. třída 3. třída 4 - 5. třída (ha) (%) ze ZPF (%) (%) ochrany (%) ochrany (%) ochrany (%) ochrany (%)

Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Městský úřad Cheb 31.12.2014

4 132 2 576

44 55,5

42,5 69,7

55,4 26,3

3 5,6

7 0,9

12 22,1

31,9 38,4

9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043

52,5 79,8 41 56,4 48,5 85,4 57,2 86,1 63,8 69,8 79,8

71,6 72,3 44,7 75,1 50,3 68,3 57,8 66,6 59,9 83,2 73,8

24,8 27 53,8 23,2 46,8 31,3 41 32,8 39,4 15,5 25,8

2,4 0 4,5 3,5 6,9 3,4 3,5 0 3,9 5,8 0

10,5 0 5,7 6,1 3,9 4,8 1,8 7,2 7,7 14,4 0

28,7 36 16,3 22,4 20,3 41,6 27,9 60,2 20,5 46,4 48,5

27 46,7 20,8 29,4 24,8 43 29,1 26,1 37,6 18,1 39,7

verze a/2014

68/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov ORP Cheb

1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

46 42,1 76,7 46,9 84,5 66,6 10,8 61,8 57,2

66,3 60 65,2 60,6 67,4 68,3 8,2 74,6 65

29 38,9 34 37 32,1 30,5 85,7 24,4 33,1

UAPo 10,7 17,8 26,3 1,9 0 0 0,1 10,3

11,2 7,5 8,9 3,2 7,3 3,3 1,6 11,1

6,4 14,4 26,8 24,1 43,4 51,2 10 26,4

27,2 12 20,8 28,6 40,8 31,5 3,1 25,5


3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Krajinný ráz území ORP Cheb je typický lesními komplexy po obvodu Chebské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Krajinnému rázu odpovídá podíl pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%. Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Lesy zvláštního určení jsou dle zákona č. 289/1995 Sb. lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně; b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod; c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách; b) lázeňské; c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí; d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce; e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou; f) potřebné pro zachování biologické různorodosti; g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích; h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Tento typ lesů je na většině území, neboť ochranné pásmo II.B PLZ LM Františkovy Lázně pokrývá velkou část řešeného území - hranice pásma probíhá zhruba podél jižního okraje vodní nádrže Skalka ve vzdálenosti 300 až 600 m jižně od vodní plochy, odtud hranice pásma II.B vede přes centrum Chebu, kde se stáčí na jih (od západního okraje VN Jesenice je hranice vzdálena na západ cca 750 m). Hranice lesů zvláštního určení a lesů hospodářských tedy odpovídá přibližně hranici geografického členění: Chebská pánev / Smrčiny, tj. obecně lze říci, že lesy na území Chebské pánve ve správním obvodu města Chebu spadají do kategorie lesů zvláštního určení z důvodu ochrany přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. EXTRÉMY PUPFL nejsou známy VÝJIMKY PUPFL Kromě relativně malé plochy PUPFL v Nebanicích a naopak vysokého podílu PUPFL ve Velkém Luhu zmíněné v kapitole 1.5.1, je pouze jedna výjimka, a to, že z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

69/124


UAPo

b) Data o stavu a vývoji území (ZPF a PUPFL) Výměra

PUPFL, podíl kategorií lesa

Území obce (ha) Lesní půda (%) Lesní půda (ha)

Obec


4 132 2 576 9 636 1 413 2 663 4 577 3 069 1 763 1 948 939 4 368 1 265 1 043 1 926 1 069 698 2 344 2 170 611 452 1 019 49 681

44,7 19,6 15,2 8,2 49 37,1 45,3 6,1 34,9 0,7 29,4 11,4 11,7 42,1 43,9 14,5 37 2,5 11,7 74,1 26,8

1 848 505 1 467 116 1 306 1 697 1 392 107 680 7 1 285 144 123 811 469 101 868 54 72 335 273 13 660

Lesy hospodářské (%)

Lesy ochranné (%)

Lesy zvláštního určení (%)

1 0 11,9 0 12,8 4,5 36,7 0 26,9 0 14,1 0,6 0 14 43,6 0 0,6 0 0 0 0

0 0 0 0,6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,9 2,4 0 0 0

43,8 19,6 3,4 8,2 36,2 32,6 8,7 6,1 8 0,7 15,3 10,8 11,7 28,1 0,3 14,5 36,4 2,5 11,7 74,1 26,8


3.5.4. Dílčí SWOT analýza ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Kategorie lesů zvláštního určení v důsledku CHOPAV a OP PLZ LM Fr.Lázně. Podprůměrná porostní plocha lesů (27,1 %) Ochrana ZPF a PUPFL zajištěna zvýšením v porovnáním s ČR o 7%. poplatků za odnětí pozemků plnění jejich funkce díky CHOPAV, OP PLZ OP aj. - zvýšení poplatků Scelené zemědelské pozemky bez remízů a polních brání podnikatelským záměrům (i záměrům obcí) cest, bez alejí. nebo je ztěžuje; těžba je rovněž zatížena těmito poplatky. Pracovní příležitosti.

Dlouhodobý pokles počtu zaměstnanců v oblasti hospodaření se ZPF i PUPFL.

Ostrý rozpor v podílu na HDP a multifunkčním Multifunkční význam - zejm. extenzivní významem odvětví (republiková úroveň: hospodaření na ZPF s krajinnými prvky dle zák. č. 252/1997 Sb. a hospodaření v obl. PUPFL včetně (rybolov 0,023%, lesnictví 0,59%, zemědělství 0,67%, potravinářství 2,11% z HDP ČR ve výši vodních ploch – les i voda jsou VKP. 3844 mld. Kč k 31.12.2012). Plány lesního hospodaření postupně Městský úřad Cheb 31.12.2014

Vysoký podíl smrku ztepilého oproti jeho

verze a/2014

70/124


přizpůsobované cíli zvýšení ekologické stability lesa.

UAPo

původnímu podílu, snížení podílu opadavých stromů (dubů, buku lesního,...) obdobně v celé ČR. Věková struktura porostů nerovnoměrná.

Dotace zemědělství intenzivnímu i extenzivnímu.

Intenzivní zemědělství za účelem dotací sahá až k břehům toků, k okrajům cest a lesních porostů s následkem ničení vznikajících remízů a porostních lemů.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Obnova přirozené skladby lesních porostů.

Plevelné a invazní druhy rostlin.

Dokončení komplexních pozemkových úprav.

Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin (např. řepka olejka pro výrobu biopaliva).

Obnova remízů a polních cest, alejí,... Rekultivované plochy po těžbě zvyšující diverzifikaci území.

Eroze. Meliorace neúměrná přírodnímu prostředí.

Funkční ÚSES.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Nutná rebonitace půdy ZPF 2. Nutné zapojení odborné veřejnosti do tvorby plánů lesního hospodaření V KN nejsou evidovány změny druhu pozemku při dočasném odnětí půdy ze ZPF pro těžbu, čímž jsou informace v některých územích značně zkresleny (případ Křižovatky)

3.6. Veřejná dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Cheb je datový model 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Cheb 2012. A.


Svou polohou v nejzápadnějším cípu České republiky je SO ORP Cheb důležitým dopravním uzlem při napojení na Spolkovou republiku Německo. Nejvýznamnější silniční křižovatka ve sledované oblasti je tvořena městem Cheb nacházejícím se v jihozápadní části SO ORP. Pro železniční a autobusovou dopravu je stěžejním bodem dopravní terminál situovaný mezi vlakovým a autobusovým nádražím v Chebu. Jihovýchodním směrem od zmíněného dopravního uzlu se nalézá letiště místního významu. Celé území SO ORP Cheb je pokryto hustou sítí cyklotras, v západní části také sítí turistických tras. Změny jsou patrné u sítě cyklotras, ve které přibyl nový úsek (prodloužení cyklotrasy s označením 2132 z Lubů do Nebanic). Další výraznější změny nebyly od poslední aktualizace ÚAP z prosince v roce 2012 zaznamenány. Celkově se v SO ORP Cheb nachází 390,20 km pozemních komunikací, 133,04 km železnic, 179,45 km turistických tras a 323,21 km cyklotras. Nejdelší kilometráže dosahují pozemní


verze a/2014

71/124


UAPo

komunikace, naopak nejkratší kilometráž je zaznamenána u železniční sítě. Viz následující tabulka. B.


3.6.1. Širší dopravní vztahy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hlavní dopravní tepnou na území SO ORP Cheb je rychlostní silnice R6, která spojuje hraniční přechod Cheb -Schirnding s městem Cheb a pokračuje dále ve směru Sokolov, Karlovy Vary, Praha, čímž představuje spojení Karlovarského Kraje s hlavním městem Prahou. Úseky rychlostní silnice R6 se na zmíněné trase střídají s úseky silnice I. třídy nesoucí označení I/6. Další důležitou dopravní tepnou je také silnice I. třídy s označením I/21 spojující hraniční přechod Vojtanov – Schënberg s dálnicí D5 na trase Františkovy Lázně, Cheb, Mariánské Lázně a tvoří tak propojení mezi Karlovarským a Plzeňským krajem. Silniční hraniční přechod Schënberg je důležitý zejména pro kamionovou dopravu a návaznost české silniční sítě na německou. Železniční hraniční přechod Schirnding spolu s železničním koridorem č. 170 jsou významné pro železniční dopravu a napojení na německé město Norimberk prostřednictvím železniční sítě.

b) Data o stavu a vývoji území Celkové délky dopravních sítí v SO ORP Cheb v kilometrech DRUH DOPRAVY pozemní komunikace železnice turistické trasy cyklotrasy

DÉLKA V [km] 390,20 133,04 179,45 323,21

3.6.2. Silniční doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Dopravní obsluze území zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Páteřní komunikací na Chebsku je silnice I. třídy I/6 (Hranice SRN – Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Praha), která je postupně přestavována na rychlostní silnici R6. V současnosti jsou v provozu tři úseky rychlostní komunikace:  Praha – Nové Strašecí (s následným 82 km, Nové Strašecí – Karlovy Vary)  Karlovy Vary – Cheb (přerušení 9 km, Cheb – hranice s Německem)  Pomezí nad Ohří/Schirnding – hranice s Německem (postavena s prostřední částí v polovičním profilu, návaznost na německou silnici B303:A93 Marktredwitz Další důležitá trasa je ve směru na Plzeň vedoucí po dálnici D5, přes sjezd na silnici I/21, která spojuje rychlostní silnici I/6 a dálnici D5. Významná část území ORP Cheb je velmi dobře dopravně dostupná zejména díky výše zmíněné budované komunikaci R6 a železničnímu koridoru Plzeň – Cheb – hranice SRN.


verze a/2014

72/124


UAPo

Technická úroveň silniční sítě je v některých úsecích nevyhovující, zvláště pak v úsecích s výraznou zátěží nákladní dopravy. b) Data o stavu a vývoji území Délka komunikací v obcích SO ORP Cheb v kilometrech DÉLKA KOMUNIKACE [km] NÁZEV OBCE Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Tuřany Třebeň Velký Luh Vojtanov Celkem


RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE 11,25 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 13, 70 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,25 0,00 0,00 0,00 26,20

verze a/2014

I. TŘÍDA 15,62 6,88 7,62 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,00 4,51 0,00 3,27 1,20 0,00 1,16 0,00 0,00 5,19 48,45

II. TŘÍDA 15,87 0,03 0,00 2,05 2,58 0,00 10,46 2,27 0,00 0,00 12,74 0,00 0,00 0,00 2,79 0,00 5,48 0,00 0,00 0,00 3,16 57,44

III. TŘÍDA 54,20 14,94 23,65 6,33 5,98 24,18 5,45 11,39 15,07 8,54 9,57 7,20 3,85 9,10 4,29 3,71 5,34 8,23 23,56 2,89 1,24 248,70

73/124


UAPo

Silniční síť v SO ORP Cheb

3.6.3. Železniční doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Město Cheb je velice důležitý mezinárodní železniční uzel, a také důležitý hraniční přechod mezi Českou republikou a Německem. Hlavní železniční spojení s Prahou je zajišťováno trasou Cheb – Planá – Stříbro – Plzeň – Beroun – Praha. Územím ORP Cheb jsou vedeny následující dráhy mezinárodní, celostátní a regionální:  mezinárodní: trať č. 170 – Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb  celostátní: trať č. 140 - Cheb – Karlovy Vary – Chomutov  regionální: Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

74/124


o o o

UAPo

trať č. 146 – Cheb – Tršnice – Skalná – Nový Kostel – Luby trať č. 147 – Cheb - Františkovy Lázně – Vojtanov – Plesná – Bad Brambach trať č. 148 – Cheb – Františkovy Lázně – Aš

Pro posílení dopravní obsluhy území může být zvoleno posílení železniční dopravy jako vhodné alternativy k dopravě silniční. Podpora rozvoje cestovního ruchu (např. lázeňství) prostřednictvím dopravy šetrné k životnímu prostředí v území se značnou koncentrací obyvatel, velkých sídel, tudíž vyššími přepravními nároky a zvýšenou potřebou kvalitního životního prostředí je příležitostí k rozvoji celého Karlovarského kraje. V uplynulém roce tak stoupl tlak na zlepšení propojení mezi Norimberkem (SRN) a Prahou přes Cheb, aby došlo alespoň k částečnému odlehčení na prozatím vytíženější trase Praha – Plzeň – Furth im Wald – Norimberk a aby také došlo ke zvýšení komfortu pro cestující. Německá strana usiluje o elektrifikaci celého úseku tratě Norimberk – Schirnding, což by vytvořilo podmínky k obnovení mezinárodních dálkových spojů, které měly v minulosti funkci páteřní trasy spojující Prahu se západní Evropou. Při přestupu z vlakových spojů na autobusové spoje, nebo spoje městské hromadné dopravy mohou cestující od prosince roku 2012 využívat nově vybudovaný dopravní terminál propojující prostor autobusové a vlakového nádraží. Na místě bývalého nevyhovujícího autobusového nádraží vznikla nová dominanta města Cheb, poskytující zázemí při přestupu.

b) Data o stavu a vývoji území Délka železnic v obcích SO ORP Cheb v kilometrech NÁZEV OBCE Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Křižovatka Lipová Luby Nebanice Nový Kostel Plesná Pomezí nad Ohří Skalná Třebeň Velký Luh Vojtanov Celkem

DÉLKA [km] 45,82 14,81 14,78 2,52 8,03 3,81 3,50 2,83 4,00 4,13 11,13 7,27 2,16 8,25 133,04

Zdroj dat: ÚAP Cheb 2013


verze a/2014

75/124


UAPo

Železniční síť v SO ORP Cheb

3.6.4. Vodní doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V řešeném území se nenachází vodní cesty. V okolí města Cheb se však nalézají dvě regionálně významné vodní plochy, a to vodní nádrž Skalka, ležící na severozápadně od města Cheb a vodní nádrž Jesenice, ležící v jihovýchodním směru od města Cheb. Na vodní nádrži Skalka je povelena plavba s plavidlem se spalovacím motorem pouze ve výtlačném režimu a na vodní nádrži Jesenice je úplný zákaz plavby s plavidlem se spalovacím motorem. V letních měsících společnost Autobusy Karlovy Vary provozuje lodní dopravu po řece Ohři v Chebu a po přehradě Skalka. Plavba po řece Ohři začíná na stanovišti v areálu krajinné výstavy a směřuje ke hrázi přehrady, kde se plavidla otáčí a vrací zpět. Plavba po přehradě Skalka začíná u penzionu Stein a dále pokračuje do Podhoří ke kempu. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

76/124


UAPo

b) Data o stavu a vývoji území O stavu a vývoji území nejsou relevantní data. 3.6.5. Letecká doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území je evidováno veřejné vnitrostátní letiště (bývalé vojenské letiště) sloužící ke sportovnímu létání. Posledních několik let se zde koná "Letecký den" s přehlídkou letecké a hasičské techniky. Jedná se o jedno z nejstarších letišť v České republice. Letiště zajišťující zázemí pro letecký sport a přepravu cestujících na úseku všeobecného letectví.

b) Data o stavu a vývoji území O stavu a vývoji území nejsou relevantní data. 3.6.6. Ostatní doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V rámci ostatní dopravy se na území SO ORP Cheb nenachází lanové dráhy pozemní ani speciální trať železniční dráhy. Podél západní hranice SO ORP Cheb se nalézají hraniční přechody pro silniční, železniční a pěší dopravu. Na severu a jihu území můžeme nalézt síť turistických tras a celé území je pokryto hustou sítí cyklotras. Mimo mnoha cyklotras místního významu a několika cyklotras regionálního významu sledovaná oblast nabízí také dálkové cyklotrasy národního významu (Magistrála Krušné hory: Salajna – Cheb – Luby, Stezka Ohře: Slapany – Cheb – Tršnice – Mostov), přeshraniční cyklotrasy (Valdštějnova cyklotrasa: Severní trasa – Kössain – Cheb, Jižní trasa – Cheb – Marktredwitz) a několik cyklostezek. V roce 2013 byla prodloužena cyklotrasa č.: 2132 z Lubů do Nebanic.

b) Data o stavu a vývoji území Hraniční přechody v SO ORP Cheb ČÍSLO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

NÁZEV Dyleň – Neualbenreuth Mýtina – Neualbenreuth Starý Hrozňatov – Hatzenreuth Svatý Kříž – Waldsassen Horní Hraničná – Pechtnersreuth Pomezí nad Ohří – Schirding Pomezí nad Ohří – Schirding Libá/Dubina – Hammermuehle Vojtanov – Schoenberg Vojtanov – Schoenberg Plesná - Bad Brambach Luby – Wernitzgruen


TYP hraniční přechod pro pěší hraniční přechod pro pěší hraniční přechod pro pěší hraniční přechod silniční hraniční přechod pro pěší hraniční přechod na železnici hraniční přechod silniční hraniční přechod pro pěší hraniční přechod na železnici hraniční přechod silniční hraniční přechod pro pěší hraniční přechod pro pěší

verze a/2014

77/124


UAPo

Hraniční přechody v SO ORP Cheb


verze a/2014

78/124

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 Délka cyklotras v obcích SO ORP Cheb v kilometrech NÁZEV OBCE Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Tuřany Třebeň Velký Luh Vojtanov Celkem


UAPo

DÉLKA [km] 96,96 21,52 18,33 6,74 23,72 36,20 17,52 11,83 6,03 4,36 9,18 9,84 7,03 8,29 8,06 13,32 3,74 11,23 3,33 5,98 323,21

verze a/2014

79/124


UAPo

Cyklotrasy v SO ORP Cheb


verze a/2014

80/124


UAPo

Délka turistických tras v obcích SO ORP Cheb v kilometrech NÁZEV OBCE

DÉLKA TURISTICKÉ TRASY [km]

Cheb Dolní Žandov Františkovy Lázně Libá Lipová Luby Milíkov Nebanice Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Velký Luh Vojtanov Celkem


48,96 17,67 24,03 14,67 24,05 7,51 0,40 0,42 6,54 6,27 5,65 13,26 1,77 2,80 5,43 179,45

verze a/2014

81/124


UAPo

Turistické trasy v SO ORP Cheb


verze a/2014

82/124


UAPo

3.6.7. Dílčí SWOT analýza DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nedostatečné napojení Karlovarského kraje na síť Výhodná poloha poblíž hranic se SRN, tedy poblíž dálnic v rámci České republiky i v rámci celé německé dálniční sítě. Evropy. Výhodná poloha nedaleko důležitého dopravního tahu Karlovarského kraje R6 spojujícího Cheb a Karlovy Vary.

Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy, nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních závad (špatný povrch vozovek, absence obchvatů).

Propojení důležitých center Karlovarského kraje sítí železničních tratí.

Vysoké zatížení obcí a měst tranzitní dopravou, přetížení některých úseků nákladní dopravou.

Síť cyklistických tras a stezek. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvýšení přepravy na železnici – omezení individuální i nákladní automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

Zpoždění nebo odkládání realizace záměrů v rozvoji (rekonstrukci) pozemních komunikací z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Další rozvoj integrovaného dopravního systému.

Další nárůst intenzity automobilové nákladní dopravy, pokračující přesun dopravní zátěže ze železnice na silnici.

Další neřešení absence obchvatů, závad na průtahu Další budování sítě cyklostezek, vzájemné oddělení obcemi spolu se zvyšující se intenzitou motorové a nemotorové dopravy. automobilové dopravy může vést k negativním dopadům na zdraví obyvatel. Omezená dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou – nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na ekosystémy a zdraví obyvatel. Zvyšující se tlak na kapacitu silniční infrastruktury. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Upřesňovat v územních plánech plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury tak, aby byly respektovány, a jen výjimečně – pokud převáží jiný veřejný zájem – ve zcela nezbytném rozsahu omezeny, obecně chráněné zájmy. 2. ZÚR KK počítá s prodloužením stávající komunikace R6 (Praha – Karlovy Vary – Cheb – Německo) jako čtyřproudové rychlostní silnice s vazbou na německou stranu. Současná silnice I/6 bude nahrazena R6 a její současná nevyužitá trasa bude převedena do silnic II. třídy jako II/606. 3. ZÚR KK navrhuje u silnice I/21 (Bor – Planá – Cheb – Vojtanov – Německo) v úseku severně od R6 rozšíření současného uspořádání na čtyřproudové včetně navazujícího úseku nově vedeného severně od Františkových Lázní v nové trase ve více odsunuté poloze s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/64 (včetně mimoúrovňového křížení železnice). 4. Zahrnout do územních plánů všechny další navrhované optimalizace sítě silnic II. a III. třídy dle ZÚR KK. 5. Zlepšit kvalitu povrchů komunikací, zvláště v okrajových oblastech


verze a/2014

83/124


UAPo

3.7. Veřejná technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. SO ORP Cheb má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj správního obvodu, a proto je kladen důraz vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury v SO ORP Cheb. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, plynofikace, rozvod tepla a stav vodovodních sítí a kanalizace.

A.


B.


3.7.1. Širší vazby technického vybavení a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.7.2. Zásobování elektrickou energií a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Dodávky elektrické energie jsou ve všech obcích ORP Cheb bez problémů až na ojedinělé výpadky v některých obcích. Elektrické vedení je z 85 % taženo nadzemně. Obec Okrouhlá chystá výstavbu nového transformátoru.

b) Data o stavu a vývoji území 3.7.3. Zásobování vodou a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Cheb pokrývá veřejný vodovod všechny obce, pouze některé části obcí nejsou pokryty veřejným vodovodem. Pokrytí obcí veřejným vodovodem je následující: Dolní Žandov (100 %), Křižovatka (100 %), Františkovy Lázně (100 %), Cheb (95 %), Libá (100 %), Lipová (100 %), Luby (80 %), Milhostov (100 %), Milíkov (100 %, kromě části obce Mokřina), Nebanice (90 %), Nový Kostel (100 %), Odrava (100 %), Okrouhlá (100 %), Plesná (90 %), Pomezí nad Ohří (100 %), Poustka (95 %, v části obce Ostroh 55%), Skalná (100 %), Třebeň (90% pouze ve 2 částech obce), Tuřany (v červnu bude provedena rekonstrukce), Velký Luh (100 %), Vojtanov (100 %).

b) Data o stavu a vývoji území 3.7.4. Kanalizace a čištění odpadních vod


verze a/2014

84/124


UAPo

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na ČOV je napojeno 75 % obcí. Odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachyceny v bezodtokových jímkách. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP Cheb nemají napojení na ČOV pouze tyto obce: Milíkov, Odrava (čekají na finanční zdroje), Pomezí nad Ohří, Poustka (ČOV ve fázi projektové přípravy), Velký Luh a Vojtanov. Části obce Tuřany mají pouze malé ČOV nebo septik.

b) Data o stavu a vývoji území 3.7.5. Zásobování plynem a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.7.6. Zásobování teplem a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.7.7. Elekronické komunikace a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Cheb pohybuje okolo 55 % obydlených bytů vybavených počítači a 50 % bytů s připojením k internetu. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Libá a Pomezí nad Ohří (více než 60 % bytů s připojením k internetu). Naopak nejmenší je v obci Plesná (necelých 43 %).



verze a/2014

85/124


UAPo

3.7.8. Dílčí SWOT analýza TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Území regionu je dostatečně zásobováno pitnou vodou.

Chybí pokrytí veřejným vodovodem v částech obcí (Cheb, Luby, Milíkov, Nebanice, Plesná, Poustka, Třebeň).

Území regionu je dostatečně zásobováno elektrickou energií.

Chybí napojení nebo plány na napojení na ČOV v některých obcích (Milíkov, Odrava, Pomezí nad Ohří, Poustka, Velký Luh, Vojtanov a část obce Tuřany). Chybí napojení větší části obcí na plyn (stoprocentně plynofikováno je zhruba jen pětina obcí) Nedostatek finančních prostředků menších obcí na výstavbu nové nebo rekonstrukci stávající technické infrastruktury. Ve srovnání s celou ČR podprůměrný podíl bytů vybavených počítačem a podíl bytů vybavených počítačem s připojením k internetu (cca o 5 % méně).

PŘÍLEŽITOSTI Provedení plynofikace a napojení na ČOV či rozšíření kanalizační sítě u obcí, kde tak dosud nebylo provedeno.

HROZBY Nepříznivým jevem může být v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům.

Informovanost obyvatel obcí o ekologických možnostech vytápění domácností a intenzivní podpora alternativních zdrojů energie.

Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu.

Možnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Vodovodní síť nadále doplňovat s cílem zabezpečit optimální možnost zásobování pitnou vodou. 2. Realizovat napojení co nejvyššího počtu sídel na skupinové vodovody, včetně vzájemného propojení skupinových vodovodů. 3. Kanalizační síť nadále doplňovat s cílem zabezpečit co nejširší možnosti odvádění odpadních vod do kanalizace s následným čištěním (zejm. u sídel s ochranou vodárenských zdrojů a nádrží). 4. ČOV modernizovat s cílem zabezpečit vysokou účinnost čistícího procesu. 5. Vyhodnotit efektivitu plynofikace obcí dosud nepřipojených ke zdroji zásobování zemním plynem. 6. V případě výhodnosti zajistit finanční prostředky a provést plynofikaci těchto obcí nebo aspoň jejich částí.

3.8. Sociodemografické podmínky (text - změny) A.

Souhrn vyhodnocení podtémat (text)


verze a/2014

86/124


B.

UAPo


3.8.1. Historický vývoj a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.8.2. Sídla a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.8.3. Využití území a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.8.4. Obyvatelstvo a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V roce 2011 v Karlovarském kraji žilo 310 245 obyvatel, což je o 1,9 % více dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Podobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší absolutní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP Cheb (5,3 %) a největší pokles zaznamenal SO ORP Kraslice (-1,9 %) a SO ORP Sokolov (-1,6 %). Nejlidnatějšími SO ORP byly v roce 2011 SO ORP Karlovy Vary (92 557 obyvatel) a SO ORP Sokolov (78 244 obyvatel), naopak nejméně lidnatými SO ORP byly SO ORP Kraslice (13 844 obyvatel) a SO ORP Aš (17 635 obyvatel). V rámci SO ORP Cheb má největší počet obyvatel obec Cheb (33 446 obyvatel), dále s výrazně nižším počtem obyvatel obec Františkovy Lázně (6 463 obyvatel). Zbylé obce mají do 2 500 obyvatel a většina z nich do 500 obyvatel. Jako nejmenší obec z pohledu obyvatel byla k 26. 3. 2011 obec Tuřany (135 obyvatel). Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Cheb byl zaznamenán v obci Pomezí nad Ohří, kde se počet obyvatel zvýšil o 105,4 %. Pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obcích Luby (-6,5 %) a Nový Kostel (-0,9 %). Na vývoj počtu obyvatel má největší vliv migrace. Pokles obyvatel vlivem migrace zaznamenalo 40 % obcí v SO ORP Cheb. Tento pokles je způsoben zejména procesem suburbanizace, tzn. transfer (stěhování) obyvatel z jádrových částí sídel do přilehlých okrajových periferních oblastí. K největšímu poklesu obyvatel migrací došlo u obce Cheb (pokles o 182 obyvatel). Naopak největší nárůst počtu obyvatel migrací zaznamenaly obce Františkovy Lázně (35 obyvatel) a Libá (24 obyvatel). Vlivem suburbanizace je patrné, že obyvatelé mají tendenci opouštět větší aglomerace (obec Cheb) do okolních obcí (Libá a Františkovy Lázně).

b) Data o stavu a vývoji území 3.8.5. Věková struktura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Jedním ze zásadních demografických problémů, se kterými se potýká nejen Karlovarský kraj, ale i Česká republika je proces stárnutí obyvatelstva, který se vyznačuje zvyšováním podílu starých osob v populaci. Hlavní příčinou tohoto stále se stupňujícího problému je zejména snižující se porodnost, Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

87/124


UAPo

snižování měr úmrtnosti a prodlužující se délka života. Následkem je zvyšující se podíl ekonomicky závislých lidí, majících vyšší nároky jak na systém důchodového pojištění, tak na zdravotní a sociální péči a na bydlení. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,20 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (3,51 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento stav bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Nejvyšší index stáří v roce 2011 je v obci Františkovy Lázně a nejnižší index stáří v obci Pomezí nad Ohří. Nejnižší ztrátu obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) v Karlovarském kraji z předběžných výsledků SLDB 2011 má SO ORP Aš (-1,18 %), největší ztrátu zaznamenal SO ORP Sokolov (-3,29 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Aš (2,19 %), oproti tomu nejvyšší nárůst byl v SO ORP Mariánské Lázně (5,19 %). Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Cheb lze v porovnání s celokrajským průměr hodnotit spíše pozitivně. Co se týče úbytku obyvatelstva v předproduktivním věku, řadí se SO ORP Cheb k obcím s nejnižším úbytkem obyvatel v předproduktivním věku. Co se týče nárůstu obyvatel v postproduktivní složce, řadí se SO ORP Cheb mezi krajský průměr, avšak patří mezi obce s nejvyšším úbytkem obyvatel v produktivním věku (15-64 let) ve srovnání se zbylými SO ORP Karlovarského kraje.

b) Data o stavu a vývoji území 3.8.6. Vzdělanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Karlovy Vary. V SO ORP Aš byl zaznamenán nárůst obyvatel bez vzdělání. SO ORP Cheb se drží krajského průměru co do počtu vysokoškoláků. Nejvýraznější zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenaly obce Františkovy Lázně a Pomezí nad Ohří, jedná se ovšem o hodnoty vztahující se k celkovému počtu obyvatel (např. u Pomezí nad Ohří se jednalo o nárůst 12 osob). V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Cheb (401), která na druhou stranu zaznamenala také největší snížení občanů se základním příp. nedokončeným vzděláním (-1001). Na druhém místě ve zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných jsou Františkovy Lázně. V jediné obci Velký Luh v rámci SO ORP Cheb se počet vysokoškolsky vzdělaných snížil. V obci Cheb se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním a s vyučení či středním odborným vzděláním bez maturity a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.

b) Data o stavu a vývoji území 3.8.7. Školství a výchova a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V SO ORP Cheb se nachází 18 mateřských škol a 16 základních škol, z toho v pěti případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol. V obci Cheb se nachází 4 střední školy, jedna z nich je zároveň školou základní a jedna vyšší odbornou školou. V regionu rovněž fungují 3 základní umělecké školy (Františkovy Lázně, Cheb a Luby). V obcích Křižovatka, Milíkov, Nebanice, Odrava, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov není žádné školské zařízení.



verze a/2014

88/124


UAPo

3.8.8. Zdravotnictví a sociální péče a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území SO ORP Cheb z hlediska spádovosti zdravotnických služeb zastává významné postavení město Cheb, kde je situována většina zdravotnických zařízení. Kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékárenské péče a ostatních samostatných zařízení je zde nemocnice, léčebna dlouhodobě nemocných, 2 detašovaná pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci a také transfuzní stanice. Na území obce Cheb se rovněž nachází 14 zařízení sociální péče a služeb. Jedinou další obcí, kde funguje zařízení sociální péče, je obec Luby (Domov pro osoby se zdravotním postižením). V obcích Křižovatka, Libá, Lipová, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče.

b) Data o stavu a vývoji území 3.8.9. Kultura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.8.10. Veřejná správa a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území 3.8.11. Dílčí SWOT analýza SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Nejvyšší relativní nárůst počtu obyvatel z celého Karlovarského kraje. Růst zejména obcí v okolí Chebu. Druhý nejvyšší přirozený přírůstek v rámci Karlovarského kraje.

SLABÉ STRÁNKY Druhý nejvyšší procentuální úbytek obyvatel v produktivním věku v rámci Karlovarského kraje. Výrazně rostoucí index stáří v posledních deseti letech. Velmi vysoký index stáří v obci Františkovy Lázně.

Nejvyšší migrační saldo v posledních deseti letech Slabá sociální infrastruktura – řada obcí není v rámci celého Karlovarského kraje. vybavená zařízením zdravotní nebo sociální péče. Relativně příznivá věková struktura v rámci Karlovarského kraje.

Slabá vybavenost obcí školskými zařízením – v řadě obcí žádné nefunguje.

PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče.

HROZBY Neuspokojivá nabídka v oblasti sociálních služeb pro seniory, především z hlediska kapacity.

Zavírání mateřských a základních škol z důvodu Podpora rozvoje školských zařízení v oblastech nenaplnění kapacit a neefektivity provozu s rostoucím podílem dětské složky obyvatel mladší v oblastech, kde je předpokládána změna situace 15 let. z hlediska suburbanizačních procesů. Podpora růstu venkovských sídel a periferních oblastí SO ORP. Městský úřad Cheb 31.12.2014

Při odlivu obyvatelstva může dojít ke snižování kupní síly obyvatelstva, což zbrzdí rozvoj podnikatelských aktivit.

verze a/2014

89/124


UAPo

Snižování počtu obyvatel a zvyšování nákladů na údržbu technické i sociální infrastruktury na základní úrovni. Pokračování odlivu obyvatel s vyšším vzděláním. Zánik malých obcí, nárůst problémových oblastí, růst sociálního napětí. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Vytvářet podmínky pro udržení odborně vzdělaných lidí v oblasti. 2. Vytvářet podmínky pro příliv lidí v produktivním věku. 3. Nutné připravit rozvojové plochy pro individuální bydlení s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením. 4. Z hlediska demografického vývoje je nutné vytvořit dostatečnou síť domovů pro seniory s pečovatelskou službou.

3.9. Bydlení (text - změny) A.


Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení.

B.


3.9.1. Bydlení a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nejvíce domů je ve vlastnictví fyzických osob či ve spoluvlastnictví vlastníků bytů. Největší nárůst vlastníků domů fyzickými osobami od roku 2001 do roku 2011 zaznamenali obce Pomezí nad Ohří, Třebeň a Okrouhlá. Jak je zřejmé z následující tabulky tak výrazně ubylo domu ve vlastnictví státu či obce. Nejvýraznější úbytek byl v obcích Odrava, Tuřany a Třebeň.

b) Data o stavu a vývoji území 3.9.2. Domovní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V Karlovarském kraji byl v letech 2001 - 2011 zaznamenán výraznější nárůst rodinných domů, a to o 11,9 %. V jednotlivých správních obcích je však situace zcela odlišná, než tomu bylo v případě bytových domů. Zatímco největší nárůst vykazuje SO ORP Cheb, SO ORP Karlovy Vary a SO ORP Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

90/124


UAPo

Ostrov, k nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Aš a SO ORP Kraslice. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Cheb vzrostla v desetiletém období o 17,8 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obci Pomezí nad Ohří (120 %), dále také významně v obcích Františkovy Lázně, Nebanice, či Poustka. Nejnižší relativní nárůst rodinných domů vykázaly obce Dolní Žandov, Luby a Milhostov. Popsaný stav naznačuje převahu výstavby rodinných domů v letech 2001 – 2011 ve všech správních obvodech kraje, s výjimkou SO ORP Aš a SO ORP Kraslice, kde docházelo převážně k nárůstu bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Cheb je situace různorodá, mírnou převahu však opět zaznamenala výstavba rodinných domů. V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných domů v obci Cheb, v relativním vyjádření tato hodnota není příliš výrazná.

b) Data o stavu a vývoji území 3.9.3. Bytový fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Bytový fond v Karlovarském kraji zaznamenal v letech 2001 – 2011 celkový nárůst o 5,6 %. Největší nárůst vykazuje SO ORP Aš a SO ORP Kraslice, nejnižší hodnotu nárůstu bytového fondu vykázal správní obvod Ostrov a SO ORP Karlovy Vary. Výstavba bytových domů v rámci SO ORP Cheb je ve srovnání s krajem průměrná (5,5 %). Vysoký nárůst bytů vykazují v relativním vyjádření obce Křižovatka, Milíkov, Nový Kostel, Plesná a Vojtanov, většinou se však jedná o obce s malým počtem bytů. Nejvyšší nárůst v absolutních hodnotách byl zaznamenán v obci Cheb, relativně se však jedná o pouhé 3 %. Pokles počtu bytových domů nastal v obcích Poustka, Okrouhlá a Třebeň.

b) Data o stavu a vývoji území 3.9.4. Výstavba a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V SO ORP Cheb bylo v roce 2001 evidováno celkem 5 559 domů. Nejvyšší nárůst výstavby domů od roku 1981 - 2001 zaznamenaly obce Skalná (30,3 %), Okrouhlá (28,9 %) a Třebeň (28,4 %). Nejnižší nárůst za toto období byl v obcích Odrava (6,1 %) a Poustka (9,1 %).



verze a/2014

91/124


UAPo

3.9.5. Dílčí SWOT analýza BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nejvyšší relativní nárůst rodinných domů v rámci Pokles podílu bytového fondu ve vlastnictví obce celého Karlovarského kraje. na polovinu stavu z roku 2001. Nejvyšší nárůst podílu bytového fandu ve Vysoký podíl domů postavených před rokem 1919 vlastnictví fyzické osoby z celého Karlovarského a nízký podíl domů postavených po roce 1980 kraje. v obcích Odrava a Poustka. Kvalitní životní prostředí ve většině sídel a jejich Předimenzování ploch pro bydlení zvyšuje nároky okolí. na dopravní a technickou infrastrukturu. Vybudovaná páteřní technická infrastruktura ve většině území SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Vymezení ploch pro nové domy a byty v rámci územních plánů obcí.

Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové zástavby.

Příprava infrastruktury v lokalitách s výstavbou nových domů a bytů.

Stagnace rozvoje obcí vzhledem k omezeným investicím do bydlení.

Zvýšení atraktivity bydlení, zejm. v obcích ve venkovských, periferních oblastech a v oblastech se záporným migračním saldem.

Stárnutí bytového fondu a zhoršení stavu objektů.

Rekonstrukce a úprava stávajících ploch pro bydlení.

Nízká intenzita bytové výstavby společně s poklesem počtu obyvatel může u řady obcí zapříčinit snížení atraktivity pro vznik a udržení některých druhů zařízení občanské vybavenosti.

Dostatek volných ploch pro novou výstavbu.

Přílišný zábor zemědělského půdního fondu novou výstavbou.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Navrhnout plochy pro bydlení v kombinaci s návrhy ploch pro podnikání a tím vytvářet předpoklady pro vznik dostatku pracovních míst v blízkosti místa bydliště. 2. Vytvoření podmínek (např. infrastruktura) pro příliv lidí do vymezených ploch pro výstavbu nových objektů určených k bydlení. 3. Podpora výstavby objektů pro seniory a sociálně potřebné (např. startovací byty pro mladé rodiny).

3.10. Rekreace (text - změny) A.


Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.

B.



verze a/2014

92/124


UAPo

3.10.1. Rekreační oblasti a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území

b) Data o stavu a vývoji území 3.10.2. Nemovité památky a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Díky své bohaté historii se na území Chebska nachází celá řada historických památek a kulturních zařízení. Historicky zajímavé jsou nejen města a větší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nachází se zde jedna městská památková rezervace - Cheb, dvě vesnické památkové rezervace – Doubrava a Nový Drahov a dvě vesnické památkové zóny – Dolní Lažany a Salajna. Lidová architektura Nového Drahova a Doubravy v podobě hrázděných venkovských usedlostí představuje ojedinělý typ památek. Mezi nejvýznamnější hrady a zámky patří Chebský hrad, hrad Seeberg, hrad Vildštejn ve Skalné nebo zámek ve Starém Hrozňatově. Z církevních památek je možno jmenovat například kostely v Chebu (sv. Mikuláše, sv. Václava, sv. Bartoloměje), dále poutní místo Loreta ve Starém Hrozňatově či kostel sv. Vavřince v Třebeni.

b) Data o stavu a vývoji území 3.10.3. Urbanistické a architektonické hodnoty a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území správního obvodu Cheb se nachází velký počet malých venkovských sídel, která jsou převážně využívána k rekreaci (chaty a chalupy). V regionu je nabídka sportů a rekreačních aktivit na vodních nádržích Skalka a Jesenice (část obce Okrouhlá). Největším nedostatkem těchto oblastí je nevyhovující infrastruktura, v území chybí splašková kanalizace, sportoviště a parkoviště pro návštěvníky rekreačních oblastí. Dalším problémem je výskyt sinic v přehradách, což znemožňuje jejich využívání ke koupání v letních měsících. Do budoucna existuje záměr na úpravy levého břehu řeky Ohře, který by měl rovněž sloužit k rekreaci.

b) Data o stavu a vývoji území 3.10.4. Lázeňství a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Chebský region spadá do turistické oblasti Západočeské lázně. Nejzápadnější region České republiky je po staletí známý po celém světě díky svým lázeňským městům. Tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník tvoří Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně.

b) Data o stavu a vývoji území 3.10.5. Ubytování a stravování a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

93/124


UAPo

Ubytovací kapacity jsou v rámci Karlovarského kraje koncentrovány především v SO ORP Karlovy Vary a SO ORP Mariánské Lázně, které jsou také nejnavštěvovanějšími destinacemi kraje, a to díky jejich lázeňskému využití. V SO ORP Cheb se nachází 63 rekreačních zařízení s 4 508 lůžky, Cheb je třetím nejnavštěvovanějším správním obvodem kraje. Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Milíkov (22 objektů), Dolní Žandov (16 objektů) a Cheb (14 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obec Milíkov (více než 19 %).

b) Data o stavu a vývoji území 3.10.6. Tělovýchova a sport a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Prakticky většina území SO ORP Cheb je ideální především pro letní turistiku a cykloturistiku, avšak pro potřeby každodenní přepravy je využívána spíše pěší turistika. Některé cyklotrasy v SO ORP Cheb propojují pohraniční obce s pohraničím v Německu. Významnou cyklostezkou je „Cyklostezka podél Ohře“, a poté ne příliš hustá síť cyklostezek, které propojují jednotlivé významné památky okolí. Územím SO ORP Cheb protéká řeka Ohře, která je využívána pro vodáckou turistiku.

b) Data o stavu a vývoji území 3.10.7. Rodinná rekreace a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území b) Data o stavu a vývoji území


verze a/2014

94/124


UAPo

3.10.8. Dílčí SWOT analýza REKREACE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rozsáhlá síť turistických a cyklistických tras.

Nevyhovující infrastruktura pro cestovní ruch a rekreaci.

Rekreační význam vodních nádrží Skalka a Jesenice.

Nízký podíl objektů určených k rekreaci.

Vhodné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku

Nepříliš kvalitní voda ve vodních nádržích.

Kvalitní přírodní podmínky na území většiny SO ORP Cheb

Omezené podmínky pro zimní sporty (málo umělých kluzišť, ploch pro lyžování).

Lázeňské město Františkovy Lázně a blízkost dalších lázní v blízkém okolí PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvýšení kvality vybavenosti pro hromadnou i individuální letní rekreaci u vody (zejm. u rekreačních vodních nádrží Skalka a Jesenice)

Nedostatečná infrastruktura rekreačních oblastí (např. vodních nádrží).

Využití rekreačního potenciálu vodních nádrží Skalka a Jesenice a řeky Ohře.

Ohrožení přírodního a životního prostředí rekreačních oblastí předimenzováním zástavby v okolí vodních nádrží.

Rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky (spolupráce s Německem)

Nedostatek prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení.

Příhraniční poloha, možnost spolupráce s Německem ve více oblastech rekreace a cestovního ruchu.

Nedostatečné využití potenciálu v oblasti cestovního ruchu z důvodů nedostatečného rozsahu a kvality doprovodných služeb.

Rozvoj kvality ubytovacích zařízení, rozvoj doplňkové infrastruktury a služeb v cestovním ruchu – parkovací místa, turistické značení, půjčovny kol, informační servis atd.

Vysoká zranitelnost cestovního ruchu, který postihuje dopad krize zvlášť citelně.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Realizovat úkoly plynoucí ze ZÚR KK týkající se specifické oblasti lázeňství (v oblasti Františkových Lázní) a specifické oblasti cestovního ruchu (v oblasti Chebska). Je nutné dlouhodobě zachovávat a aktivně rozvíjet potenciál cestovního ruchu a rekreace (tj. zvláště přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území). Je nutné zkvalitnit služby, propojit je s nabídkou lázeňských služeb, podpořit rozšířenou nabídku služeb v dalších oblastech (např. agroturistika, sportovní aktivity). 2. Lázeňství je jednou z hlavních a trvalých rozvojových funkcí území SO ORP i celého kraje. Nebudou povolovány činnosti v rozporu s ochranou zdrojů přírodních léčivých vod a zdrojů přírodních minerálních vod, budou vytvářeny podmínky pro přiměřené využití kapacit přírodních léčivých vod a rozšíření stávajících lázeňských kapacit. Zázemí lázeňských měst (Františkovy Lázně) budou chráněny před znehodnocením podmínek pro lázeňství. 3. Využít přírodních a rekreačních hodnot řeky Ohře a vodních nádrží Skalka a Jesenice. Vybudovat v těchto lokalitách vhodnou infrastrukturu, která je dosud nedostatečná, vytvořit podmínky pro využití potenciálu.


verze a/2014

95/124


UAPo

3.11. Hospodářské podmínky (text - změny) A. Souhrn vyhodnocení podtémat Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Cheb, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Cheb a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. B.


3.11.1. Hospodářská charakteristika a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na území SO ORP Cheb se k 31. 12. 2010 nacházelo 61 firem zaměstnávajících více než 50 osob. Pět z těchto podniků se řadí do kategorie velkých firem, protože zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Jedná se o firmy Lázně Františkovy Lázně a.s. se sídlem ve Františkových Lázních (500 – 999 zaměstnanců), INGO Casino, a.s. se sídlem ve Františkových Lázních, Město Cheb, Playmobil CZ spol. s r.o. a WECH CHEB, spol. s r.o., všechny tyto společnosti sídlí v Chebu a zaměstnávají 250 – 499 osob. Většina zaměstnavatelů s podstatným vlivem na zaměstnanost sídlí právě ve městě Cheb. Seznam všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci se sídlem v obcích SO ORP Cheb. Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost obcí Karlovarského kraje v letech 2010 – 2011 mírně poklesla, v roce 2011 dosáhla 10 400 Kč na obyvatele. V tomto období došlo ve většině správních obvodů k poklesu daňové výtěžnosti, k nárůstu došlo v SO ORP Aš, SO ORP Cheb a SO ORP Kraslice. K SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěžností na obyvatele patří SO ORP Karlovy Vary a SO ORP Mariánské Hory, naopak nejnižší daňová výtěžnost na obyvatele kraje se pohybuje v SO ORP Aš a SO ORP Kraslice. Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele v obcích SO ORP Cheb v roce 2011 byla 10 800 Kč na obyvatele, což je v krajském srovnání nadprůměrná hodnota. Vysokou výtěžnost na obyvatele zaznamenaly např. obce Poustka, Okrouhlá, Milhostov, Lipová a Luby, nejnižší hodnoty v přepočtu na obyvatele byly zjištěny v obcích Pomezí nad Ohří, Františkovy Lázně a Vojtanov. Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

96/124


UAPo

b) Data o stavu a vývoji území 3.11.2. Podnikatelská struktura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1 000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci Karlovarského kraje jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Aš, Kraslice a Sokolov, kde na 1 000 obyvatel připadá méně než 180 podnikatelů. Naopak nejvíce podnikatelů, přes 240 na 1 000 obyvatel, připadá na SO ORP Mariánské Lázně, vysoká míra podnikatelské aktivity je také dále v SO ORP Cheb a SO ORP Karlovy Vary (více než 208 podnikatelů na 1 000 obyvatel). Průměrná míra podnikatelské aktivity kraje se pohybuje okolo 195 ‰. V SO ORP Cheb v letech 2004, 2007 a 2011 připadalo průměrně 214 podnikatelů (fyzických osob) na 1 000 obyvatel, v rámci Karlovarského kraje se jedná o nadprůměrnou hodnotu. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě sledována v obcích Dolní Žandov, Františkovy Lázně či Odrava (všechny nad 229 ‰). V rámci SO ORP Cheb lze nadprůměrnou míru podnikatelské aktivity vysledovat také v obcích Nebanice a Tuřany, k nejvyššímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel došlo ve sledovaných letech v obci Pomezí nad Ohří (nárůst téměř o 80 podnikatelů). Podprůměrná míra podnikatelské aktivity je v rámci SO ORP Cheb v obcích Luby, Milhostov, Milíkov, Nový Kostel, Okrouhlá, Plesná, Poustka, Skalná a Velký Luh.

b) Data o stavu a vývoji území 3.11.3. Zaměstnanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 1564 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Nejvýraznější pokles nastal v rámci kraje u SO ORP Kraslice a Aš, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP Mariánské Lázně. V rámci SO ORP Cheb mají nejvyšší zaměstnanost obce Pomezí nad Ohří a Křižovatka, naopak nejnižší zaměstnanost v obcích Milíkov a Poustka.

b) Data o stavu a vývoji území 3.11.4. Nezaměstnanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Jednotlivé obce SO ORP Cheb kopírují trend Karlovarského kraje. Extrémní hodnoty byly zaznamenány v obcích Libá (528 uchazečů na jedno volné pracovní místo v roce 2009, 587 uchazečů v roce 2010), Lipová (496 uchazečů v roce 2010 a 550 uchazečů v roce 2011), Plesná (245 uchazečů v roce 2011) a Velký Luh (111 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v roce 2007). Podprůměrného počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo dosáhly ve sledovaném období obce Cheb, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří a Třebeň.



verze a/2014

97/124


UAPo

3.11.5. Dílčí SWOT analýza HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vzhledem k příhraniční poloze SO ORP odběratelé z regionu, ČR i zahraničí.

Snižující se míra zaměstnanosti za posledních deset let.

Vysoká míra podnikatelské aktivity v celém SO ORP Cheb.

Chátrající areály zemědělské velkovýroby.

Úroveň míry dlouhodobé nezaměstnanosti pod celokrajskou hodnotou. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Blízkost Německa a Karlových Varů pro zajištění dalších pracovních příležitostí a možnosti rozvoje Zvyšující se ceny a snižující se kupní síla obyvatel. podnikatelských aktivit. Možnost dalšího rozvoje lázeňství a cestovního ruchu.

Riziko dalšího snižování zaměstnanosti z důvodu snížení poptávky.

Využití brownfieldů a dříve využívaných ploch pro průmysl pro další rozvoj podnikání.

Vysoká ekonomická zranitelnost oblasti zaměřené na cestovní ruch (lázeňství ve Františkových Lázních).

Rozvoje spolupráce s okolními dobře dopravně spojenými a dostupnými městy (osa Cheb – Sokolov – Karlovy Vary). PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Rozvíjet významné plochy nadmístního významu sledované ZÚR KK. Zejména jde o Průmyslový park Cheb (lokalizace na severovýchodním okraji města v těsné blízkosti severního obchvatu města komunikací R6, má dobrou dostupnost jak z hlavního tahu nové rychlostní komunikace, tak i z města, má dostatek pracovních sil). 2. Patřičně reagovat na pokračující útlum zemědělské výroby. 3. Vymezit vhodné plochy a připravit pozemky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity (např. Milhostov, Nový Kostel, Plesná, Skalná). 4. Pro rozvoj výroby využít přednostně zejména případné plochy brownfields, revitalizovat v minulosti využívané plochy pro průmysl.

4. Hodnoty a limity využití území V datech územně analytických podkladů jsou identifikovány hodnoty území a limity využití území. V řadě případů je některý jev nebo jeho část současně hodnotou i limitem. 4.1. Hodnoty území Zjištěné hodnoty území jsou v datovém skladu i ve výkresech členěny do tematických skupin:


verze a/2014

98/124

a) b) c) d) e) f) g)

Využití území, Geologie, Ochrana vod, Záplavové území, Přírodní podmínky, Půdní fond, Kulturní hodnoty,

h) i) j) k) l) m) n)

Hygiena prostředí, Doprava, Vodní hospodářství, Energetika, Telekomunikace Ostatní veřejná infrastruktura Ostatní jevy

Výkres hodnot území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Výkres hodnot v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí H1 až H6 takto: H1 Výkres hodnot území – Využití území, Geologie, Přírodní podmínky, Ochrana vod H2 Výkres hodnot území – Půdní fond, Kulturní hodnoty, Hygiena prostředí H3 Výkres hodnot území – Doprava H4 Výkres hodnot území – Vodní hospodářství H5 Výkres hodnot území – Energetika H6 Výkres hodnot území – Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy 4.2. Limity využití území Zjištěné limity využití území jsou v datovém skladu i ve výkresech členěny do tematických skupin: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n)

Využití území, Geologie, Ochrana vod, Záplavové území, Přírodní podmínky, Půdní fond, Kulturní hodnoty, Hygiena prostředí, Doprava, Vodní hospodářství, Energetika, Telekomunikace Ostatní veřejná infrastruktura Ostatní jevy

Výkres limitů využití území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Výkres limitů v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí L1 až L6 takto: L1 Výkres hodnot území – Využití území, Geologie, Přírodní podmínky, Ochrana vod L2 Výkres hodnot území – Půdní fond, Kulturní hodnoty, Hygiena prostředí L3 Výkres hodnot území – Doprava L4 Výkres hodnot území – Vodní hospodářství L5 Výkres hodnot území – Energetika L6 Výkres hodnot území – Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy

5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území V datech územně analytických podkladů jsou průběžně shromažďovány údaje o záměrech na provedení změn v území. Z toho nové záměry (ještě neprošly úspěšně územním plánem) jsou touto dokumentací vyhodnoceny a významnější z nich - především řešitelné v územním plánu - jsou v této dokumentaci jmenovitě uvedeny a odůvodněny. Každý významný záměr má přiřazen kód pro jasnou identifikaci v textu a grafice. Metodika jejich členění do skupin a kódové označení jsou podrobně zpracovány v „Knihovně záměrů“ (viz příloha č…... ) Významné záměry jsou souborně uvedeny v tabulce (v řazení podle témat) na následujících stránkách a zobrazeny ve „Výkrese záměrů na provedení změn v území“. Výkres záměrů v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. tabulka 97 - Významné záměry (Analýzy)

Záměry podle obcí kraj Obec Dolní Žandov Františkovy Lázně Cheb Křižovatka Libá Lipová Luby

Kód Kód Kód Stav Stav záměru záměru skupiny 2013 2015 - kraj - PÚR

Název záměru

Odůvodnění

Úroveň Poznámka řešení

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Územně analytické podklady obce - ORP Cheb - 2014 Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel

UAPo

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

ZUR

x

-

-

-

-

-

-

ZUR

x

-

-

Vhodnější Změna trasování , koridoru které vyplynulo silnice z II/606 v rozpracovaného Lipoltově územního plánu -

Odrava

S

S43

x

Nový

x

Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Tuřany

S

S43

x

Nový

x

Velký Luh Vojtanov ORP Cheb

-

-

-

-

-

-

Vhodnější Změna trasování , koridoru které vyplynulo silnice z II/606 v rozpracovaného Lipoltově územního plánu -

6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje území (URÚ) 6.1. Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ Souhrnné SWOT analýzy jsou zpracovány na základě dílčích SWOT analýz jednotlivých témat. Z nich jsou vybrány podstatné teze. Souhrnné SWOT analýzy tak shrnují významné projevy v území, které mají nebo mohou mít zásadní význam pro URÚ.

tabulka č. 2


Tabulka č. 2 z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009

verze a/2014

101/124


UAPo

(pilíř) SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí SILNÉ STRÁNKY - S                      

SLABÉ STRÁNKY – W

Významné surovinové zdroje republikového a regionálního významu Ložiska rašeliny regionálního významu pro využití v místních lázních Geologicky a hydrogeologicky celorepublikově až evropsky zajímavá oblast Nadprůměrné zásoby vodních zdrojů, četná prameniště díky CHOPAV Chebská pánev, nadprůměrná hustota vodních toků Četná prameniště minerálních vod a PLZ LM Fr. Lázně VN Jesenice a VN Skalka Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Obnova rybníků, tvorba nových Postupná revitalizace toků a snížení znečištění Příznivá imisní situace celého kraje; trend zpřísňování limitů pro vypouštění emisí do ovzduší Zvyšující se selekce odpadů Zvyšující se možnost napojení domácností na centrální vytápění plynem CHOPAV a OP PLZ LM Fr. Lázně na většině území brání realizaci provozů ohrožujících hygienické limity území Síť vodních toků hustá a počet vodních ploch vysoký – každý vodní tok a plocha je VKP Podíl lesních pozemků je v příhraniční krajině vysoký – jedná se o VKP Na intenzivně využívané zemědělské krajině jsou evidovány krajinné prvky dle dle zák. č. 252/1997 Sb. Velkoplošná chráněná území, maloplošná evropského významu NATURA a další, funkční ÚSES Kontrast mezi neosídlenou krajinou v příhraničím pásu nefragmentovanou dopravní sítí a osídleným územím Kategorie lesů zvláštního určení v důsledku CHOPAV a OP PLZ LM Fr.Lázně Ochrana ZPF a PUPFL zajištěna zvýšením poplatků za odnětí pozemků plnění jejich funkce díky CHOPAV, OP PLZ OP aj. Pracovní příležitosti v oblasti lesnictví a zemědělství Multifunkční význam lesnictví a zemědělství




 

          

    

 

Velký rozsah těžených a chráněných ploch ložisek surovin; těžené plochy v kombinaci s ochranou netěžených ložisek významně omezují rozvoj území vně zástavby; těžba, úprava a především doprava zatěžuje území hlukem, vibracemi, prachem. Rašelina je poptávané zboží nejen pro léčebné účely a z tohoto pohledu se jeví jako nedostatkové zboží. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Fr. Lázně a CHOPAV zabraňují některým podnikatelským aktivitám a jiné omezují. Seizmicita ohrožuje stavby Neuvědomování si hodnoty vody Nedostatečná znalost Končící ochrana i údržba pramenišť a vývěrů Omezená tvorba nových zdrojů minerálních vod Ve VN Skalka kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methyrtutí Kontaminace obou nádrží splaškovou vodou Regulace většiny vodních toků s výjimkou Plesné Záplavová území Meterorologické podmínky zapříčiňují časté mlhy V některých domácnostech se stále pálí „vše“; na centrální vytápění se mnoho domácností napojilo, ale využívají dosavadní způsob vytápění uhlím, dřevem, briketami, neboť je levnější Zatěžující pro hygienické limity je kromě těžby i průmyslová výroba nebo alternativní zdroje energie Údržbou regulovaných toků se pravidelně zamezuje vznik a vývoj přirodně cenného stanoviště Lesní plán mnohdy omezuje prostor lesa jen pro jeho hospodářské využití – tzv. „les na dříví“ Scelování pozemků a jejich odvodnění zapříčinilo likvidaci polních cest, remízků, mokřadů Vysoká ochrana přírodně cenných území a časově i finančně náročná administrativa k povolení zásahu vyvolává nepovolené zásahy a jejich dodatečné povolování Krajina je negativně ovlivněna těžbou, větrnými elektrárnami, zemědělským hospodařením Podprůměrná porostní plocha lesů (27,1 %)

verze a/2014

102/124


 

Plány lesního hospodaření Dotace zemědělství intenzivnímu i extenzivnímu

  

UAPo

v porovnáním s ČR o 7%. Dlouhodobý pokles počtu zaměstnanců v oblasti hospodaření se ZPF i PUPFL Ostrý rozpor v podílu na HDP a multifunkčním významem odvětví ZPF i PUPFL Vysoký podíl smrku ztepilého oproti jeho původnímu podílu

PŘÍLEŽITOSTI - O         

 

 

HROZBY - T

Nález nových ložisek nebo nového způsobu využití stávající suroviny nebo nového šetrnějšího způsobu těžby Rekultivace ploch po těžbě zvýšující přírodní a krajinné hodnoty Výzkum a zjištění nových geologických poznatků zvyšujících atraktivitu území v Česko – Bavorském geoparku Ochrana ložisek rašeliny novou právní úpravou Postupná deregulace vodních toků v kombinaci se zrušením některých odvodňovacích systémů Zvyšování čištění odpadních vod ZEVO Cheb – zařízení energetického využití odpadů Rozvoj dopravní sítě nezatěžující území k bydlení hlukem, vibracemi, prachem, výfukovými plyny (zejm. nákladní přeprava) Sanace SEZ; dobudování vodovodů a kanalizací; realizace kompenzačních opatření – ochranná zeleň, zvýšení funkčnosti ÚSES,... Likvidace nepůvodních invazních druhů rostlin Obnova původních přírodních stanovišť, výsadba alejí, obnova remízků, polních cest, revitalizace toků, přeložky vzdušných vedení el. en. na podzemní kabelová vedení,... Obnova přirozené skladby lesních porostů Dokončení komplexních pozemkových úprav

               

     

Chybný výpočet zásob ložisek, zejm. uhlí Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Ztráta pracovních příležitostí při útlumu těžby Poddolování, sesuvy, eroze Realizace rekultivace bude probíhat v souladu se schválenými rekultivačními plány upřednostňujícími 100% návrat půdy ZPF Zvýšená seizmicita Eroze nebo sesuv znečistí nadměrně vodní tok Těžba strhne prameniště nebo nadměrně znečistí tok Záplavy většího rozsahu než se počítá Kontaminace vody ze starých nebo nových ekologických zátěží Snížení uvědomění občanů týkající se selekce odpadů Odstranění NO ze ZEVO Cheb bude finančně náročné, popř. další negativa spojená se ZEVO Nečekané zvýšení dopravy, popř. nečekaný nárůst emisí, vibrací, hluku z jiných zdrojů Neuvážené využití dotačních titulů na nepotřebné projekty Nedostatek finančních prostředků na realizaci odstraňování škod a kompenzačních opatření Rozšiřování invazních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka,...) a nedostatečnost opatření k likvidaci invazních druhů Nefunkčnost ÚSES přes vynaložená opatření Pokračující snižování biodiverzity, zmenšování ploch vyžadujících ochranu Další fragmentace krajiny Další scelování pozemků Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin Meliorace neúměrná přírodnímu prostředí

ÚÚP Cheb

tabulka č. 3

(pilíř) SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel SILNÉ STRÁNKY - S  

aktivní krajina umožňuje krátkodobou rekreaci bydlení v atraktivní krajině a kvalitním


SLABÉ STRÁNKY – W  

omezení rozvoje obcí vyplívající z ochrany ložiska hnědého uhlí zátěž životního prostředí vlivem tranzitní

verze a/2014

103/124


     

životním prostředí tradiční rekreační oblast Chebského a Sokolovského okresu /přehradní nádrže Jesenice a Skalka vysoký potenciál cestovního ruchu velké množství nemovitých kulturních památek městské a vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny relativně dobrá dostupnost malých obcí autobusovou a železniční dopravou potenciál objektů pro přechod z druhého bydlení na trvalé bydlení

      

UAPo

polohy ORP (hraniční přechody Pomezí nad Ohří, Vojtanov) zábory volné krajiny pro výstavbu pokles obyvatelstva v hraničních a komunikačně koncových plochách území absence lékařské péče v menších obcích nedostatečná obslužnost sociálními službami v malých obcích regionu nedostatečná občanská vybavenost mimo větší města nízká vzdělanost obyvatelstva přetrvávající segregace určitých sociálních skupin

PŘÍLEŽITOSTI - O    

HROZBY - T

nárůst populace související se zvýšeným zájmem o bydlení v kvalitním životním prostředí a venkovském prostoru využití přírodního potenciálu území (zelená hranice) zvýšení atraktivity a propagace území v souvislosti s přírodními hodnotami a cestovním ruchem zlepšit povědomost obyvatel v oblasti ekologického způsobu vytápění a recyklace odpadů

     

nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru krajiny úpadek tradičního průmyslu (textilní, výroba hudebních nástrojů) nedostatek kvalifikovaných pracovních sil odliv mládeže do větších měst a následné vysídlování vesnic úpadek občanské a sociální infrastruktury malá schopnost čerpat finance ze Strukturálních fondů EU

tabulka č. 4

ÚÚP Cheb

(pilíř) SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY - S          

SLABÉ STRÁNKY – W

dobré dopravní spojení s krajským centrem dopravní propojení měst regionu veřejnou dopravou nárůst populace – kladné migrační saldo druhé bydlení a rekreační využití území – potenciál pro ekonomická rozvoj dobrá občanská vybavenost centra ORP pracovní příležitosti vázané na průmyslovou zónu v Chebu existence léčivých zdrojů minerálních vod lázeňství dostatečné množství vodních zdrojů postupné zlepšování vzhledu obcí

       

špatná dostupnost základních sociálních služeb v periferních polohách ORP malý počet trvale bydlících obyvatel v ředě obcí dostupnost trhu práce závislá na kvalitě dopravního spojení nepříznivá situace ve vybavenosti menších obcí sociální a technickou infrastrukturou nedostatek kvalifikovaných pracovních sil prezentace mikroregionů a měst navenek nevyhovující maloobchodní síť v menších městech útlum zemědělské výroby, špatný technický stav provozovaných podnikatelských objektů

PŘÍLEŽITOSTI - O 

dokončení rychlostní komunikace R/6


HROZBY - T 

nedostatečné kapacity sociálních služeb

verze a/2014

104/124


            

v úseku Sokolova realizace obchvatů Chebu a Františkových Lázní existence průmyslových a zemědělských objektů, výhodných pro rozvoj malého a středního podnikání volné překračování hranic v rámci schengenského prostoru vybudování dopravního terminálu v Chebu mobilita umožňující bydlení ve venkovské krajině rozvoj komunikačních technologií a možnosti práce doma zlepšení občanské vybavenosti pro stabilizaci obyvatel využití fondů EU pro dobudování kanalizační a vodovodní sítě napojení zastavitelných ploch na inženýrské sítě využívání alternativních zdrojů energie využívání fondů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady intenzivní rozvoj na přestavbových plochách na úkor extenzivní expanze do krajiny nabídka národních a evropských programů pro rozvoj venkovských obcí a venkovských území

       

UAPo

v souvislosti se stárnutím obyvatelstva odliv vzdělaných mladých lidí do měst za širším spektrem příležitostí úzká specializace ekonomické činnosti – hrozba ztráty pracovních příležitostí hospodářský pokles zadlužení obcí a nedostatečnost jejich rozpočtů nedostatek finančních zdrojů na opravy a údržbu silniční sítě a na realizaci dopravních staveb pokles nebo zastavení dotací z fondů EU a státního rozpočtu zvyšování podílu obyvatel důchodového věku odliv návštěvníků vlivem málo kvalitních služeb

tabulka č. 5


ÚÚP Cheb

verze a/2014

105/124


UAPo

6.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území Obec

Z - enviromentální pilíř H - ekonomický pilíř 1

2

3

4

5

6A 6B

8

9

10

Obec Dolní Žandov

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

-

-

Město Františkovy Lázně

-

+

-

+

+

+

Město Cheb

-

+

-

+

-

-

-

+

+

+

+

-

-

+

+

+

Obec Křižovatka

-

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

S - sociální pilíř 6A 6B

7

8

9

kategorie kartogra zařazení m obce

+

-

-

+

+

+

2b

H

+

-

+

+

+

+

+

1

+

-

-

+

+

+

+

2c

Z

-

+

-

-

+

-

-

3a

H,S H,S

Obec Libá

+ +

-

-

+

+

-

-

+

+

-

-

-

-

-

+

+

-

3a

Obec Lipová

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

1

Město Luby

+

+

+

+

+

+

-

-

-

+

-

-

-

+

-

-

+

-

3a

H,S

Obec Milhostov

-

+

+

+

+

+

+

-

-

+

-

-

-

-

-

-

+

-

3a

H,S

Obec Milíkov

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

-

-

-

+

+

-

3a

H,S

Obec Nebanice

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

+

-

+

-

+

1

Obec Nový Kostel

-

+

+

+

+

+

-

+

-

+

+

+

-

-

-

+

+

-

2a

S

Obec Odrava

-

+

+

+

+

+

+

+

-

-

-

-

+

+

-

-

+

+

2b

H

Obec Okrouhlá

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

-

+

-

+

+

+

2b

H

Město Plesná

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

+

-

-

2a

S

Obec Pomezí nad Ohří

+

+

+

-

+

+

+

-

+

-

-

-

+

-

-

-

+

-

3a

H,S

Obec Poustka

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

+

+

-

-

-

+

+

-

2a

S

Obec Skalná

-

+

-

+

-

-

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

+

1

Obec Třebeň

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

+

1

Obec Tuřany

-

+

+

+

+

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

+

-

3a

Obec Velký Luh

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

2c

Z

Obec Vojtanov

+

+

+

+

+

+

-

+

-

+

-

-

-

+

-

+

-

-

3a

H,S


verze a/2014

H,S

106/124

Souhrn vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ jednotlivých obcí Souhrn vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí Obec

kategorie zařazení obce

územní podmínky

vyváženost vyjádření vyjádření vyjádření vztahu v v v územních kartogram kartogram kartogram podmínek pro u 2010 u 2012 u 2014 RURU

Z

H

S

dobrý špatný

Z, H S Z,H,S

Obec Dolní Žandov

2b

+

-

+

Město Františkovy Lázně Město Cheb

1

+

+

+

2c

-

+

+

Obec Křižovatka

3a

+

-

-

H, S Z

Obec Libá

3a

+

-

-

Z

Obec Lipová

1

+

+

+

Z,H,S

Město Luby

3a

+

-

-

Z

Obec Milhostov

3a

+

-

-

Z

Obec Milíkov

3a

+

-

-

Z

Obec Nebanice

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Nový Kostel

2a

+

+

-

Obec Odrava

2b

+

-

+

Obec Okrouhlá

2b

+

-

+

Město Plesná

2a

+

+

-

Obec Pomezí nad Ohří Obec Poustka

3a

+

-

-

Z, H Z, S Z, S Z, H Z

2a

+

+

-

Obec Skalná

1

+

+

+

Z, H Z,H,S

Obec Třebeň

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Tuřany

3a

+

-

-

Z

Obec Velký Luh

2c

-

+

+

Obec Vojtanov

3a

+

-

-

H, S Z

Z H, S H, S

H zlepšení

Z zlepšení

H, S H, S H, S S H

H zhoršení

H S H, S S

H, S Z H, S

Z zhoršení H zhoršení

tabulka č.

Při projednání ÚAP s obcemi, nebylo konstatováno žádné zlepšení ani zhoršení podmínek v jednotlivých obcích.


UAPo

Kartogram vyváženosti územních podmínek URÚ obcí v ORP

Obrázek č.


verze a/2014

108/124


UAPo

6.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ Životní prostředí (environmentální pilíř) Celé území definují dva charaktery, které přibližně odpovídají dvěma oblastem krajinného rázu: členité zalesněné Smrčiny a Český les a mírně zvlněná Chebská pánev s množstvím rybníků a malých vodotečí. Významným článkem je ostrý zářez údolí řeky Ohře. Kvalitu přírodního prostředí podtrhují vyhlášené přírodní rezervace, přírodní parky i připravovaný Česko-bavorský geopark UNESCO. Přírodní podoba některých území, zvláště příhraniční části, která se na čtyřicet let ocitla za železnou oponou, je ale výsledkem dlouhodobého zanedbávání péče o krajinu. Tomu odpovídá i velká míra neprůchodnosti krajiny, která je v největší míře způsobena zcelováním pozemků do nepřirozeně velkých celků a zrušením obrovského množství polních i místních cest. Politování hodný zánik cestní sítě byl bohužel v mnoha případech potvrzen nešťastně prováděnou privatizací. S předpokládaným růstem turistické atraktivity (další cyklo a pěší trasy apod.) a s případným obnovením aktivit v zaniklých obcích by se mohla zvýšit i péče o krajinu – krajina se stane výrobním prostředkem. Nadějná je i přeshraniční spolupráce s obcemi v SRN, zvláště v péči o příhraniční pás krajiny. Soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) ORP Cheb leží na okraji republiky, které se výrazně dotklo poválečné vysídlení Němců a následné postupné zničení center obcí, ale především i násilné odtržení od zázemí pohraničních obcí a od přirozeného spojení s Německem. V té době zmizelo 23 sídel a ze 17 zbyla jen torza. Minimum pracovních příležitostí v menších obcích nutí většinu obyvatel vyjíždět denně za prací do okolních měst a obcí se stávají noclehárny. Proto je velice důležité rozvoj místní infrastruktury (školy, školky, veřejné knihovny, sportovní hřiště,…). Hlavní nevyužitou šancí ORP Cheb je poloha na hranici se SRN a zajímavé přírodní okolí; obojí láká nejen turisty, ale místní. Hospodářský rozvoj území (ekonomický pilíř) Obyvatelé jsou nucení za prací dojíždět do větších měst. Z menších obcí se tak postupně stává rezidenční oblast, noclehárna, satelit Chebu a Františkových Lázní. Nutná infrastruktura pro rozvoj průmyslu v rámci menších obcí existuje. Rozvoj brzdí spíše nedostatek volných ploch pro výrobu a přebytek brownfieldů (bývalé továrny textilních podniků). Dalším velkým handicapem může být špatná vzdělanostní struktura obyvatel. Horší podmínky financování obcí na okrajích ORP jsou patrny ve špatném a stále se zhoršujícím stavebně technickém stavu komunikací nižších tříd, které jsou důležitými spojnicemi mezi obcemi a osadami. Služby v menších obcích jsou jen minimální. Obchodní síť ve větších městech jako je Cheb a Františkovy Lázně je dostačující, v menších obcích jsou pouze malé obchody s nejnutnějším zbožím. Proklamovaná orientace obcí Chebského regionu na turismus také postupuje velice pomalu, chybí infocentra, kvalitní ubytování i restaurační služby, vázne propagace. Je-li hlavní nevýhodou většiny území ORP Cheb poloha mino hlavní dopravní osy (netýká se Chebu), musí být změněna na hlavní výhodu těsného kontaktu se SRN a vybudováním motoristických i nemotoristických cest spojujících příhraničí a vzájemné propojení s okolními obcemi. V zaměstnanosti jistě výrazně pomohou i makroekonomické změny jako je zrušení restrikcí ve volném pohybu pracovních sil.


verze a/2014

109/124


UAPo

7. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) Územní podmínky pro hospodářský rozvoj v rámci ORP Cheb:  podporovat využití starých průmyslových areálů a zchátralých budov ve vhodných lokalitách (brownfields)  těžit z výhodné polohy v blízkosti hraničního přechodu  využívat výhod napojení na železniční síť  zkvalitnit a rozšířit síť cyklistických stezek, budovat další cyklostezky s oddělením nemotorové a motorové dopravy  zlepšovat kvalitu místních komunikací, odstranit nevyhovující šířkové a směrové parametry některých úseků komunikací  dobudovat veřejný vodovod a splaškovou kanalizaci ve vybraných lokalitách  zajistit dostavbu oddílné kanalizace a zvyšování čistoty vypouštěných odpadních vod modernizací technologií čištění  rozvíjet vybavenost službami  využívat nabídky atraktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání  prohlubovat a využívat tradice navázané přeshraniční spolupráce  rozšířit nabídku ubytovacích kapacit v závislosti na míře poptávky  zvýšit podporu propagace tradičních výrobních odvětví  podporovat zefektivnění čerpání dotací ze zemědělských dotačních titulů  podporovat vznik infrastruktury pro malé a střední podnikání ve vytypovaných lokalitách  využít přírodní potenciál území pro rozšiřování nabídky atraktivit cestovního ruchu s ohledem na zachování přírodních a krajinářských hodnot v souladu s hospodářským rozvojem vymezit nové zastavitelné plochy pro výrobu a služby Územní podmínky pro příznivé životní prostředí v rámci ORP Cheb:  realizovat komplexní pozemkové úpravy a revitalizovat vodní režim v krajině odbouráním nevhodně řešených drenážních systémů/meliorací  podílet se na budování ochranného systému před přírodními rizikovými jevy (zvýšená seismicita, povodně)  zvyšovat retenční schopnosti území a realizace protipovodňových opatření  realizovat územní systém ekologické stability a zvážit participaci v projektu Zelený pás – Grünes Band  vysazovat původní dřevinnou skladbu typickou pro místní klimatické a vegetační podmínky  eliminovat přetrvávající staré ekologické zátěže v území (skládky)  optimalizovat typy lokálních topenišť změnou topných medií  podporovat využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie v souladu s příznivým životním prostředím vymezit nové zastavitelné plochy pro bydlení a rekreaci Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v rámci ORP Cheb:  podpora rozšíření vzdělanostního a kvalifikačního profilu obyvatel (rekvalifikační a vzdělávací kurzy)  udržet a rozšířit nabídku vzdělávání  podporovat příliv nových obyvatel za kvalitními životními podmínkami a prostředím  podporovat rozvoj integrovaného dopravního systému  udržet trvale bydlící obyvatelstvo v centrech obcí  rozšíření veřejné infrastruktury v obcích, vymezit nové plochy občanského vybavení (školy, veřejné služby, veřejná správa,…)  podporovat budování veřejných prostranství a ploch pro trávení volného času v souladu se soudržností obyvatelstva vymezit nové zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost, veřejná prostranství Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

110/124


UAPo

Vyváženost udržitelného rozvoje bude podpořena:  návrhem ploch pro výrobu a služby - podporou ekonomického rozvoje  doplněním koncepce dopravy  návrhem ploch pro veřejnou infrastrukturu – zajištění podmínek pro všechny uživatele území  návrhem ploch pro bydlení – zajištění podmínek pro trvale bydlící obyvatelstvo  podpora kvalitního a udržitelného turistického ruchu  návrhem ochrany přírodních hodnot a přírodního dědictví  návrhem na ochranu a rozvoj kulturního dědictví Základním cílem ÚPD musí být příprava podmínek pro realizaci vyváženého a udržitelného rozvoje území, posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot.

7.1. Problémy vyplývající z ÚAP kraje Vzhledem k tomu, že aktualizace ÚAPk probíhá s půlročním zpožděním, jsou v této dokumentaci zahrnuty z ÚAPk jen významné dlouhodobé problémy (oddíly 6.2 a 6.4). Další problémy k řešení v ÚDP obcí je nutno při zpracovávání zadání ÚPD čerpat přímo z dokumentace ÚAPk. 7.2. Střety záměrů na provedení změn s hodnotami a s limity využití území Do výkresu Problémů k řešení a tabulkových přehledů konkrétních problémů nejsou zařazeny střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami a limity využití území. Vzhledem k tomu, že: a) téměř každý záměr bude ve střetu s nějakým limitem nebo hodnotou (nebo je bude významně ovlivňovat) – a spíše s více hodnotami a limity, b) projektant ÚPD identifikuje a analyzuje všechny takové střety a ovlivnění daleko podrobněji přímo z předaných dat ÚAP, c) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění (nebo i jen výběru těch významných) by bylo náročné a bez odpovídajícího efektu (ad. b)), d) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění by zatížilo, znepřehlednilo Problémový výkres a násobně zvětšilo počet položek v tabulkových přehledech, byla celá tato problematika soustředěna do jednoho souborného problému, lépe řečeno požadavku: Projektant ÚPD bude řešit střety (nebo ovlivnění) záměrů na provedení změn v území - dle zjištění v textové části Podklady pro RURÚ a dle Výkresu záměrů - s hodnotami území a limity využití území. 7.3. Všeobecné problémy Na území SO ORP Cheb byly identifikovány problémy, které se týkají většiny obcí. Tyto problémy nebylo účelné znázorňovat graficky, jsou uvedeny pouze v následujícím přehledu. 5. 1. Horninové prostředí a geologie a) Zvýšená hlučnost, prašnost a zatížení místních komunikací nákladní dopravou. b) Ochrana ložisek hnědého uhlí bránící rozvoji území ve velkém plošném rozsahu. 2. Vodní režim a) Náprava škod způsobených meliorací, úpravou koryt, svedením vody mimo přirozenou dráhu odtoku. b) Ohrožení erozí k.ú. Opatov u Lubů a Dolního Pelhřimova. c) Místy omezené možnosti protizáplavových opatření (např. v Libé). Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

111/124


UAPo

d) Stanovit priority při rekultivaci území po těžbě (na ZPF značně nákladné oproti tomu na zeleň a vodní plochy levné a výhodné). 3. Hygiena životního prostředí a) Není řešeno odkanalizování splaškových vod z rekreačních oblastí. b) Výstavba obchvatů měst a obcí pro snížení imisí a hlukové zátěže území. 4. Ochrana přírody a krajiny a) Nedořešené priority těžby hnědého uhlí a ochrany přírody, v případě budoucí těžby je třeba již nyní budovat ochranné pásy zeleně. b) Nadměrný rozvoj cestovního ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. c) Nefunkční část územního systému ekologické stability. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Nutná přebonitace půdy ZPF. b) Omezit monokultury, vysazovat smíšený les. 6a. Veřejná dopravní infrastruktura a) Upřesňovat v územních plánech plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury tak, aby byly respektovány, a jen výjimečně – pokud převáží jiný veřejný zájem – ve zcela nezbytném rozsahu omezeny, obecně chráněné zájmy. b) Zahrnout do územních plánů všechny další navrhované optimalizace sítě silnic II. a III. třídy. 6b. Veřejná technická infrastruktura a) Realizovat napojení co nejvyššího počtu sídel na skupinové vodovody, včetně vzájemného propojení skupinových vodovodů. b) Kanalizační síť nadále doplňovat s cílem zabezpečit co nejširší možnosti odvádění odpadních vod do kanalizace s následným čištěním (zejm. u sídel s ochranou vodárenských zdrojů a nádrží). c) Vyhodnotit efektivitu plynofikace obcí dosud nepřipojených ke zdroji zásobování zemním plynem. 7. Sociodemografické podmínky a) Nutné připravit rozvojové plochy pro individuální bydlení s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením. b) Z hlediska demografického vývoje je nutné vytvořit dostatečnou síť domovů pro seniory s pečovatelskou službou. 8. Bydlení a) Navrhnout plochy pro bydlení v kombinaci s návrhy ploch pro podnikání a tím vytvářet předpoklady pro vznik dostatku pracovních míst v blízkosti místa bydliště. b) Vytvoření podmínek (např. infrastruktura) pro příliv lidí do vymezených ploch pro výstavbu nových objektů určených k bydlení. 9. Rekreace a) Je nutné dlouhodobě zachovávat a aktivně rozvíjet potenciál cestovního ruchu a rekreace (tj. zvláště přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území). Je nutné zkvalitnit služby, propojit je s nabídkou lázeňských služeb, podpořit rozšířenou nabídku služeb v dalších oblastech (např. agroturistika, sportovní aktivity). b) Nebudou povolovány činnosti v rozporu s ochranou zdrojů přírodních léčivých vod a zdrojů přírodních minerálních vod, budou vytvářeny podmínky pro přiměřené využití kapacit přírodních léčivých vod a rozšíření stávajících lázeňských kapacit. Zázemí lázeňských měst (Františkovy Lázně) budou chráněny před znehodnocením podmínek pro lázeňství. c) Využít přírodních a rekreačních hodnot řeky Ohře a vodních nádrží Skalka a Jesenice. Vybudovat v těchto lokalitách vhodnou infrastrukturu, která je dosud nedostatečná, vytvořit podmínky pro využití potenciálu. 10. Hospodářské podmínky a) Rozvíjet významné plochy nadmístního významu sledované ZÚR KK. Zejména jde o Průmyslový park Cheb (lokalizace na severovýchodním okraji města v těsné blízkosti severního obchvatu města komunikací R6, má dobrou dostupnost jak z hlavního tahu nové rychlostní komunikace, tak i z města, má dostatek pracovních sil). b) Vymezit vhodné plochy a připravit pozemky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity (např. Milhostov, Nový Kostel, Plesná, Skalná). Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

112/124


UAPo

c) Pro rozvoj výroby využít přednostně zejména případné plochy brownfields, revitalizovat v minulosti využívané plochy pro průmysl.

7.4. Konkrétní problémy Problémy k řešení pro jednotlivé obce Odůvodnění

Úroveň řešení

nevyužívaný areál v k.ú. Dolní žandov

UP

rozpadlá usedlost v k.ú. Úbočí

UP

rušící funkce v návaznosti na bydlení

průmyslový areál stavební výroby

UP

Stávající

špatné parametry sjezdů ze silnice I/21

chybí odbočovací pruh do obce, častá nehodovost

UP

ZD2

Stávající

přeložka silnice I/21

obec rozdělena silnicí ("bývalý obchvat")

UP

ZU4

Stávající

plochy po bývalých kasárnách na "Zlatém Vrchu"

UP

ZU5

Stávající

plochy po bývalém klášteře "Spáleniště"

UP

ZD

ZD3

Stávající

Jihovýchodní obchvat

ZI

ZI1

Stávající

vedení VVN 400 kV

ZU

ZU6

Stávající


ZD

ZD4

Stávající

přeložka silnice II/113

ZH

ZH1

Nový


ZU7

Stávající

chybějící veřejná prostranství

ZU8

Stávající

přestavba nevyužívaných ploch v zastavěném území

rozpadající se továrna bývalé Tosty,

UP

ZD

ZD5

Stávající

nedostatečné parametry komunikací

průjezdná komunikace středem obce, chybí chodníky

UP

ZH

ZH2

Stávající


kamenolom přímo v obci

UP

Lipová

ZU

ZU9

Nový

rušící funkce zástavby u vodní nádrže

přehuštěná zástavba břehů přehrady

UP

Luby

ZU

ZU10

Stávající


využití stávajících nevyužívaných ploch brownfieldů

UP

Obec

Kód skupiny

Kód problému

Stav 2012

ZU1

Nový

ZU2

Nový

ZU3

Stávající

ZD

ZD1

ZD

ZU Dolní Žandov

Františkovy Lázně

ZU

Název problému

přestavba nevyužívaných ploch v zastavěném území přestavba nevyužívaných ploch v zastavěném území


Cheb

Křižovatka

Libá

ZU

Libá


verze a/2014

velký průjezd nákladní dopravy městem OP zasahuje do rozvojových ploch Chebu a kříží meandry Ohře zemědělská výroba v blízkosti bytové zástavby vysoká frekvence dopravy středem obce blízkost lomů těžby kaolinů a intravilánu Nové Vsi neupravené prostředí centra Libé a vsi Hůrka a Lužná

UP

UP

UP

UP

UP

UP

113/124


UAPo

ZD

ZD6

Stávající

vysoká dopravní průjezdnost obcí

nová trasa silničního obchvatu

UP

ZU

ZU11

Nový


neupravené prostředí centra obce

UP

ZU

ZU12

Nový

nedostatek ploch pro bydlení

vytvoření podmínek pro příliv lidí do obce

UP

ZD

ZD7

Stávající

problematická křižovatka

silnice III/2125 a III/21214

UP

ZH

ZH3

Nový

znečištění ovzduší

čp. 88 a 89

UP

ZU

ZU13

Stávající


neupravené prostředí centra Nebanic, Hněvína a Hartoušova

UP

ZH

ZH4

Stávající

zvýšené zatížení hlukem

průjezdní železniční doprava

UP

ZU14

Nový

chybějcí veřejná prostranství


UP

ZU15

Nový


dožívající objekty zemědělské výroby

UP

ZU16

Nový

rušící funkce v návaznosti na rekreaci

střet rekreace s průmyslovým a zemědělským využitím

UP

ZD

ZD8

Stávající


vysoká frekvence dopravy středem obce

UP

Odrava

ZI

ZI2

Stávající

chybí ČOV

kanalizační síť není napojena na ČOV

UP

Okrouhlá

ZU

ZU17

Stávající

rušící funkce zástavby u vodní nádrže

přehuštěná zástavba břehů přehrady

UP

ZD

ZD9

Stávající

přeložka silnice II/216 a II/2136


UP

ZH

ZH5

Nový

znešištění ovzduší

vysoké procento lokálních topenišť

UP

ZU18

Stávající



UP

ZU19

Stávající

nevyužívaný areál policie

UP

ZD

ZD10

Stávající

propojení částí obcí, meziúrovňové křížení

UP

ZI

ZI3

Stávající

chybí kanalizace a ČOV

chybí kanalizační síť a napojení na ČOV

UP

ZH

ZH6

Stávající

znečištění vodní nádrže

nelze rekreačně využívat

UP

ZI4

Stávající

chybí vodovod

chybí napojení na vodovodní řád

UP

ZI5

Stávající



UP

ZU20

Stávající



UP

Milhostov

Milíkov

Nebanice

ZU Nový Kostel

Plesná

ZU

Pomezí nad Ohří

Poustka

Skalná


ZI

ZU

přestavba nevyužívaných ploch v zastavěném území obec rozdělena silnicí ("rychlostní komunikace")

verze a/2014

114/124


ZU21

Stávající


nevyužívaný areál bývalého kravína

UP

ZI6

Stávající



UP

ZU22

Stávající

nevyužívaný areál teletníku v Lesince

UP

ZU23

Stávající

ruina bývalého statku v osadě Dvorek

UP

ZD

ZD11

Stávající



UP

ZI

ZI7

Stávající



UP

ZD

ZD12

Stávající

spojka komunikací R/6 a I/21


UP

ZI

ZI8

Stávající

chybí kanalizace a vodovod

chybí kanalizační a vodovodní síť a napojení na ČOV

UP

ZH

ZH7

Nový

znešištění ovzduší

vysoké procento lokálních topenišť

UP

ZD

ZD13

Stávající



UP

ZI

ZI9

Stávající

chybí ČOV


UP

ZU24

Stávající


nevyužívaný areál celnice

UP

ZU25

Stávající



UP

UP

ZI

ZU Třebeň

Tuřany

UAPo


Velký Luh

ZU

Vojtanov

ZD14

Stávající


nedostatečná výška podjezdu pod železnicí pro nákladní dopravu

ZD15

Stávající

nedostatečné pěší propojení částí obce

chybí pěší propojení nádraží a centra obce

UP

ZI10

Stávající

chybí ČOV


UP

ZD

ZI

ZU – závady urbanistické ZK – závady ve využití krajiny ZD – závady dopravní infrastruktury ZI – závady v technické infrastruktuře ZH – závady hygienické OH – ohrožení SL – střety lokálních záměrů navzájem SR – střety lokálních záměrů se záměry ZÚR OP – ostatní problémy Nov – nový problém (nebyl zachycen v ÚAP 2012) Úroveň řešení – UP – územní plán; ZUR – zásady územního rozvoje; x – není řešitelné v ÚPD Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

115/124


UAPo

8. Přehledy 8.1. Seznam příloh Obsah je automatický. Průběžně a na závěr prací je možno pouze provést aktualizaci (pravé tlačítko, „Aktualizovat pole“, „Celá tabulka“, případně jen „Pouze čísla stránek“). Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6

Tabulka obcí a jejich katastrálních území (x stránek) ............................... 117 Záměry na provedení změn v území - řazení podle obcí (x stránek) .......... 118 Problémy k řešení - řazení podle obcí (x stránek) ..................................... 119 Knihovna záměrů (2 stránky) ................................................................. 120 Knihovna problémů (2 stránky) .............................................................. 122 Jak používat strukturovaný výkres formátu PDF (1 stránka) .................... 124


verze a/2014

116/124


UAPo

Přílohy Rozsáhlé tabulky (více než dvě strany), na které bude odkaz v textu. Příloha č. 1

Tabulka obcí a jejich katastrálních území

(x stránek)

Seznam katastrálních území Obec

č. obce

Bublava Jindřichovice

560308 560413

katastrální území Bublava Háj u Jindřichovic Heřmanov v Krušných horách Hradecká Jindřichovice v Krušných horách Loučná v Krušných horách Mezihorská

tabulka č. 4


č. k.ú. 615129 660400 660418 660426 660434 660442 660451


verze a/2014

117/124


Příloha č. 2

UAPo

Záměry na provedení změn v území - řazení podle obcí

(x stránek)

(Analýzy) Významné záměry - podle obcí Kód skupiny

Kód záměru

Stav 2014

Název záměru

Odůvodnění

Úroveň řešení

Bublava

S

S71

Trvá

Přeložka silnice

Mnoho neopravitelných dopravních závad v sídle

ZUR

Bublava

O

O72

Nový

Potřeba prodloužení k nové MŠ

UP

Bublava

V

V73

Trvá

Bublava

E

E01

Trvá

Výstavba trafostanice

Bublava

B

B74

Nová

Výstavba RD

Obec

Prodloužení cyklostezky Prodloužení obecního vodovodu

Hygienické problémy se zdroji vody v lokalitě Výšina Nedostatečná kapacita el. energie v lokalitě Údolní Zlepšení věkové struktury obce migrací mladých rodin

UP UP UP



verze a/2014

118/124


Příloha č. 3

UAPo

Problémy k řešení - řazení podle obcí

(x stránek)

(Analýzy) Konkrétní problémy - podle obcí Kód skupiny

Kód problému

Stav 2012

Název problému

Odůvodnění

Úroveň řešení

Bublava

OH

OH71

Trvá

x

UP

Bublava

OH

OH72

Trvá

x

UP

Bublava

OH

OH73

Trvá

x

UP

Bublava

OH

OH74

Trvá

poddolované území poddolované území, stará důlní díla vysoký radonový index území zástavba v záplavovém území

x

UP

Bublava

OP

OP02

Trvá

úbytek obyvatel, stárnutí, nezaměstnanost, nízký podíl VS v obci

UP

Bublava

ZD

ZD14

Trvá

x

UP

Bublava

ZD

ZD34

Trvá

x

UP

Bublava

ZD

ZD43

Trvá

x

UP

Obec

všeobecně nepříznivé populační podmínky problematická křižovatka problematická křižovatka silnice s nevyhovujícími parametry



verze a/2014

119/124


Příloha č. 4

UAPo

Knihovna záměrů

(2 stránky)

Významné záměry Výběr záměrů, dle rozhodnutí zpracovatele. Tyto záměry budou obsaženy ve výkresu záměrů. Vazbu s tabulkou v textové části ÚAP zajišťuje kódování. Pravidla kódování: - jedno písmeno kódu skupiny záměrů - pořadové číslo v rámci skupiny a ORP (kraje) - (body 1-39, linie 40-69, plochy 70-99) Záměry silniční dopravy - Stavba rychlostní komunikace - Stavba silnice, silniční napojení - Rozšíření silnice - Přeložka silnice - Mimoúrovňová křižovatka

(S)

Záměry železniční dopravy - Stavba železniční tratě - Koridor vysokorychlostní tratě (VRT) - Stavba železniční vlečky

(Z)

Záměry ostatní dopravy - Cyklostezka Chodník

(O)

Záměry v zásobování vodou - Stavba vodovodu - Rozšíření stávajícího vodovodu - Úpravna vody

(V)

Záměry odkanalizování a čištění odpadních vod - Stavba kanalizační sítě - Rozšíření stávající kanalizační sítě - Čistírna odpadních vod

(K)

Záměry v zásobování elektrickou energií a spojů - Stavba vedení VVN 400 kV Stavba vedení 220 kW

(E)

-

Stavba vedení 110 kW Rozvodna Trafostanice Větrná elektrárna

Záměry v zásobování plynem - Stavba plynovodu VTL - Stavba plynovodu STL, NTL - Regulační stanice plynu

(P)

Záměry v zásobování teplem a ostatními produkty - Stavby teplovodu - Rozšíření teplovodu

(T)


verze a/2014

120/124


-

UAPo

Ropovod Výtopna, teplárna

Záměry pro rozvoj hospodářství, výroby a služeb - Hospodářský park - Průmyslová zóna

(H)

Záměry pro rozvoj bydlení a občanského vybavení - Plochy pro bydlení a občanskou vybavenost

(B)

Záměry pro rozvoj cestovního ruchu, rekreace a sportu (C) - Plochy s převahou pro sport, rekreaci - Sportovní trasy (běžecké, lyžařské, cyklotrasy, turistické) - Turistické příležitosti Záměry ÚSES - Nadregionální ÚSES - Regionální ÚSES - Lokální ÚSES

(U)

Jiné záměry - Výhledové vodní nádrže - Centrum pro zpracování odpadu - Jinam nezařaditelné záměry

(J)

Pojmenování jednotlivých záměrů v rámci skupiny je ponechán na volbě zpracovatele. Je možno použít přímo pojmenování z Knihovny - toto pojmenování doplnit, upravit, modifikovat, věcně nebo místně specifikovat - nebo vytvořit svoje vlastní.


verze a/2014

121/124


Příloha č. 5

UAPo

Knihovna problémů

(2 stránky)

Všeobecné problémy Problémy (např. vyplývajících z výroků SWOT analýz), které platí zpravidla pro celé území ORP nebo kraje a nejsou dobře graficky znázornitelné. Všeobecné problémy budou uvedeny jen v textové části. Všeobecné problémy - Vymezení specifických krajin - a další

(VP)

Konkrétní problémy Problémy, které platí zpravidla jen pro část území ORP nebo kraje (případně jednu obec) a jsou graficky znázornitelné. Tyto problémy budou obsaženy ve výkresu problémů. Vazbu s tabulkou v textové části ÚAP zajišťuje kódování. Pravidla kódování: - kód problémové skupiny - pořadové číslo v rámci skupiny a ORP (kraje) - (body 1-39, linie 40-69, plochy 70-99) Závady urbanistické (zastavěné území) - Opuštěná území (brownfields) - Nevhodné funkce v území - Nedostatečné občanské vybavení sídla, centra osídlení - Nevhodné srůstání sídel - Negativní dominanta v sídle - Narušení historické struktury sídla

(ZU)

Závady ve využití krajiny (nezastavěné území) - Monokulturní bezlesá krajina - Oblast nefunkčních prvků ÚSES - Negativní dominanta v krajině - Bariéra migrace velkých zvířat

(ZK)

Závady dopravní infrastruktury (ZD) - Nevyhovující parametry silnice nebo železnice - Omezující průjezd významné silnice obcí (potřeba obchvatu) - Problematická křižovatka - Úrovňové křížení významné silnice se železnicí - Nevyužívaná železnice - Deficit dopravy v klidu (zařadit na základě konzultace s obcí) Závady v technické infrastruktury - Chybějící kanalizace v pásmu hygienické ochrany - Nedostatky v odkanalizování - Nedostatky v zásobování vodou - Nedostatky v zásobování energiemi

(ZI)

Závady hygienické (ZH) - Nadměrná hluková zátěž (silniční, železniční, letecká doprava) - Silné znečištění vodního toku - Území se zhoršenou kvalitou ovzduší - Velké zdroje znečištění ovzduší Městský úřad Cheb 31.12.2014

verze a/2014

122/124


-

UAPo

Území s vysokým podílem lokálních topenišť (zařadit na základě konzultace s obcí

Ohrožení - Ohrožení vodní erozí - Ohrožení větrnou erozí - Zástavba v záplavovém území - Objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami - Vysoký radonový index území - Staré ekologické zátěže - Černé skládky - Sesuvná území - Stará důlní díla

(OH)

Střety záměrů navzájem

(SL)

Střety záměrů s nadmístními záměry ZÚR

(SR)

Střety krajských záměrů navzájem

(SK)

Střety krajských záměrů s prioritami PÚR

(SN)

Ostatní problémy nebo závady (OP) - Úbytek obyvatel v obci - Stárnutí obyvatel v obci - Nízký podíl VŠ a SŠ v obci - Všeobecně nepříznivé populační podmínky v obci - Nárůst ploch bydlení v obci o více než 20% - a další (jinam nezařaditelné problémy nebo závady) Pojmenování jednotlivých problémů v rámci skupiny je ponechán na volbě zpracovatele. Je možno použít přímo pojmenování z Knihovny - toto pojmenování doplnit, upravit, modifikovat, věcně nebo místně specifikovat - nebo vytvořit svoje vlastní.


verze a/2014

123/124


Příloha č. 6

Jak používat strukturovaný výkres formátu PDF

UAPo

(1 stránka)

Pro účely zobrazení územně analytických podkladů v elektronické podobě je využito „vrstev“ souboru ve formátu PDF. Takto vytvořená výkresová kompozice umožňuje v levém navigačním okně „Vrstvy“ pomocí tlačítka „oko“, zapínat nebo vypínat jednotlivé vrstvy nebo skupiny vrstev nebo jejich libovolné kombinace. Tímto způsobem je možné analyzovat souvislosti mezi jednotlivými jevy v území kraje. Pomocí standardních ikon prohlížeče PDF je možné výkres prohlížet v různých velikostech (dle procentního nastavení). Pro posun, zvětšování a ukazování se využije standartních ikon obsažených v prohlížeči PDF. Ukázka kompletního výkresu LIMITY se všemi jevy

Ukázka výběru skupiny vrstev GEOLOGIE


verze a/2014

124/124

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Cheb

Recommend Documents