Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové Textová část

Geos Laser Star, s.r.o. Jižní 810, Hradec Králové vedoucí zpracovatel úkolu: Ing. Jiří Fiedler

KPZ, Lucemburská 16, Praha 3 Hlavní kooperant: Mgr. Michael Pondělíček

Hradec Králové / Praha říjen / listopad 2008

1 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Kolektiv zpracovatelů Ing. Jiří Fiedler Mgr. Michael Pondělíček

hlavní nositel zakázky hlavní kooperant

Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Mgr. Michael Pondělíček RNDr. Zita Kučerová Ing. Táňa Karlíková Ing. Martin Maštálka

(urbanismus, územní pilíř UR) (environmentální pilíř UR) (sociální pilíř UR) (ekonomický pilíř UR) (místní expert – konzultace)

Bc. Hana Chládková Bc. Zuzana Hepnerová Bc. Jana Baťková Bc. Petra Štěpánková Bc. Tomáš Netolický Bc. Petr Kučera Klára Malířová Daniela Čepová

(sběr dat a jejich zpracování) (sběr dat a jejich zpracování) (zpracování dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat)

Eva Smolíková Lucie Pokoráková

(písařské a administrativní práce) (písařské a administrativní práce)


Seznam použitých zkratek AOPK BPEJ CENIA CZT ČGS ČGÚ ČHMÚ (ČHMI) ČOV ČSÚ ČÚZAK DP EAO EVL HD HK HPJ CHLÚ CHOPAV CHÚ IAD IDS k.ú. KES Mě.Ú. MHD MMHK MMR MOS MSP MŽP OP OpaK ORP OŽP PHO PO POÚ PP PP PR PUPFL RURÚ

Agentura ochrany přírody a krajiny bonitovaná půdně – ekologická jednotka Česká informační agentura pro životní prostředí centrální zásobování teplem Česká geologická služba Český geologický ústav Český hydrometeorologický ústav (institut) čistička odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální dobývací prostor ekonomicky aktivní obyvatelstvo Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 hromadná doprava Hradec Králové v textu hlavní půdní jednotka chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné území individuální automobilová doprava integrovaný dopravní systém katastrální území koeficient ekologické stability městský úřad, Ob.Ú. – obecní úřad městská hromadná doprava Magistrát města Hradec Králové Ministerstvo pro místní rozvoj Městská a obecní statistika míra podnikatelské aktivity Ministerstvo životního prostředí ochrana přírody ochrana přírody a krajiny obec s rozšířenou působností odbor životního prostředí pásmo hygienické ochrany vod Ptačí oblast soustavy Natura 2000 pověřený obecní úřad přírodní památka přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa rozbor udržitelného rozvoje území


SES SLBD SMO TOB TTP UAP ÚPD ÚSES VKP VSVČ VÚMOP VÚV TGM ZHU ZCHÚ ZPF

systém ekologické stability sčítání lidu, bytů a domů státní mapa odvozená trvale obydlené byty trvalý travní porost územně analytické podklady územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významné krajinné prvky Vodárenská soustava východní Čechy Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Výzkumný ústav vodohospodářský T.G..Masaryka základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy zvláště chráněné území zemědělský půdní fond


Obsah 1

Úvod ..............................................................................................................................8 1.1 Zadání a důvody a cíle zpracování ÚAP..................................................................8 1.1.1 Způsob zpracování ÚAP..................................................................................8 1.1.2 Přehled podkladů a informací o území.............................................................8 2 Vymezení řešeného území ..............................................................................................8 3 Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot ..................................................................................................................................10 3.1 Širší územní vztah.................................................................................................10 3.2 Požadavky a úkoly vyplývající z nadřazených územně plánovacích dokumentací .13 3.2.1 Politika územního rozvoje ČR.......................................................................13 3.2.2 Zásady územního rozvoje kraje .....................................................................14 3.3 Základní statistické údaje o území ORP (regionu) .................................................15 3.4 Základní statistické údaje o obcích........................................................................15 3.4.1 Základní ukazatele o obci..............................................................................16 3.4.2 Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř ........................................18 3.4.3 Základní ukazatele o obci za sociální pilíř .....................................................19 3.4.4 Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř ..............................................21 3.5 Architektonické a urbanistické hodnoty v území ...................................................22 3.6 Přírodní podmínky ................................................................................................22 3.6.1 Geomorfologické a geologické poměry .........................................................22 3.6.2 Půdní poměry................................................................................................23 3.6.3 Klimatické poměry........................................................................................24 3.6.4 Hydrologické poměry....................................................................................24 3.6.5 Biogeografické poměry .................................................................................25 3.6.6 Ochrana z hlediska radonového nebezpečí.....................................................27 3.7 Životní prostředí ...................................................................................................27 3.7.1 Ovzduší.........................................................................................................27 3.7.2 Voda .............................................................................................................28 3.7.3 Půda..............................................................................................................29 3.7.4 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt, kostra ekologické stability...................29 3.7.5 Skládky, devastované plochy.........................................................................30 3.7.6 Hluk..............................................................................................................30 3.8 Ochrana přírody a krajiny .....................................................................................31 3.8.1 Zvláště chráněná území .................................................................................31 3.8.2 Významné krajinné prvky .............................................................................31 3.8.3 Ochrana krajinného rázu................................................................................32 4 Rozbor funkčního uspořádání území.............................................................................33 4.1 Prostorové uspořádání...........................................................................................33 4.2 Funkční uspořádání...............................................................................................34 4.2.1 Obyvatelstvo, bytový fond ............................................................................34 4.2.2 Občanské vybavení .......................................................................................43 4.2.3 Rekreace a cestovní ruch ...............................................................................55 4.2.4 Ekonomický potenciál...................................................................................56 5 Koncepce dopravy........................................................................................................58 5.1 Silniční doprava ....................................................................................................58 5.1.1 Napojení ORP na nadřazený silniční dopravní systém ...................................58 5.1.2 Dopravní dostupnost v rámci ORP ................................................................59 5.2 Železniční doprava................................................................................................60 5.2.1 Napojení ORP na nadřazený systém železnic ................................................60 5 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

5.2.2 Dopravní dostupnost železniční dopravou v rámci ORP ................................60 5.3 (Městská) hromadná doprava ................................................................................61 5.4 Letecká doprava....................................................................................................62 5.5 Vodní doprava ......................................................................................................62 5.6 Hluk z dopravy .....................................................................................................62 6 Koncepce technické infrastruktury................................................................................63 6.1 Zásobování vodou.................................................................................................63 6.2 Odpadní vody .......................................................................................................64 6.3 Vodní toky a plochy..............................................................................................64 6.4 Zátopová území ....................................................................................................65 6.5 Odpadové hospodářství.........................................................................................65 6.6 Zásobování teplem................................................................................................67 6.7 Zásobování plynem...............................................................................................68 6.8 Zásobování elektrickou energií .............................................................................68 6.9 Spoje a spojová zařízení........................................................................................69 6.9.1 Síť přenosové soustavy..................................................................................69 6.9.2 Radiokomunikace..........................................................................................69 7 Limity využití území ....................................................................................................71 7.1 Ochrana přírody a krajiny .....................................................................................71 7.1.1 Zvláště chráněná území přírody.....................................................................71 7.1.2 Ostatní chráněná území přírody.....................................................................71 7.1.3 Územní systém ekologické stability...............................................................72 7.1.4 Zemědělský půdní fond .................................................................................72 7.1.5 Půdní fond plnící funkci lesa .........................................................................72 7.2 Ochrana nerostných surovin..................................................................................73 7.2.1 Chráněné ložiskové území (CHLÚ)...............................................................73 7.2.2 Dobývací prostor (DP) ..................................................................................73 7.3 Ochrana lesa .........................................................................................................73 7.4 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a léčebných lázní...........................................73 7.5 Ochrana podzemních a povrchových vod ..............................................................74 7.5.1 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) .................................74 7.5.2 Vyhlášený vodárenský tok, vodohospodářsky významný vodní tok...............74 7.5.3 Ochranné pásmo vodního zdroje ...................................................................74 7.5.4 Provozní pásmo pro údržbu vodních toků......................................................74 7.6 Ochrana před záplavami........................................................................................74 7.7 Ochrana ovzduší ...................................................................................................74 7.8 Ochrana území......................................................................................................75 7.9 Ochrana památek ..................................................................................................76 7.10 Ochrana technické infrastruktury ..........................................................................77 7.10.1 Koridoru technické infrastruktury..................................................................77 7.10.2 Pro zásobování vodou ...................................................................................77 7.10.3 Pro čištění odpadních vod .............................................................................77 7.10.4 Pro zásobování elektrickou energií ................................................................78 7.11 Pro zásobování plynem .........................................................................................79 7.11.1 Ochranná pásma............................................................................................79 7.11.2 Bezpečnostní pásma ......................................................................................79 7.12 Pro zásobování teplem ..........................................................................................80 7.12.1 Ochranné pásmo výrobny tepla .....................................................................80 7.12.2 Ochranné pásmo tepelného přivaděče včetně rozdělovací stanice ..................80 7.13 Pro přenos informací.............................................................................................80


7.14 Ochrana dopravní infrastruktury ...........................................................................80 7.14.1 Pozemní komunikace ....................................................................................80 7.14.2 Dráhy............................................................................................................81 7.14.3 Letiště ...........................................................................................................81 7.14.4 Vodní cesty ...................................................................................................81 7.15 Zvláštní zájmy – obrana státu................................................................................82 8 Přehled a charakteristika záměrů v území .....................................................................83 9 Okruhy problémů k řešení (hlavní témata regionu) .......................................................85 9.1 Dopravní dostupnost regionu (ORP) -napojení na dálnici, napojení na silniční síť.85 9.2 Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost) ......................................................................................................................85 9.3 Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace).....................................................................................................................86 9.4 Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) ...........................86 9.5 Suburbanizace a její dopady sociální-sousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy... .............................................................................................................................86 9.6 Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu................................87 9.7 Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území ...87 9.8 Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu.......................................................87 9.9 Kvalita ŽP a dostupnost zeleně .............................................................................87 9.10 Zajištění základních služeb občanské vybavenosti.................................................88 9.11 Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV).......................................................88 10 Přehled problémů jednotlivých obcí ORP určených k řešení v rámci následně zpracovávané ÚPD a dalších dokumentací ...........................................................................89


1 Úvod 1.1 Zadání a důvody a cíle zpracování ÚAP Předmětem zakázky je zpracování Územně analytických pokladů pro obec s rozšířenou působností Hradec Králové ve smyslu Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a prováděcích vyhlášek zejm. Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Cílem územně analytických podkladů ORP Hradec Králové je vytvořit zákonný podklad zjišťující a vyhodnocující stav a vývoj území ORP Hradec Králové.

1.1.1 Způsob zpracování ÚAP Základem pro analytickou část UAP a jeho součásti rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) byla analýza území na úrovni jednotlivých katastrálních území.

1.1.2 Přehled podkladů a informací o území - Statistika měst a obcí (MOS) (dostupné z www.czsu.cz) - Statistické ročenky a údaje (SLBD 1991 a SLBD 2001) - Města a obce on-line (dostupné z www.obce.cz) - Územní plán velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace 1989 (v platném znění vč. změn a doplňků) - Územní prognóza jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace, 2003 - Územní plán města Hradec Králové, 2000 - Strategický plán města Hradec Králové, 2004 - územní plány obcí v ORP Hradec Králové - vlastní dotazníkové šetření v obcích.

2 Vymezení řešeného území Rozsah území řešeného územně analytickými podklady je dán rozlohou správního území obce s rozšířenou působností Hradec Králové. Správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové je složen z 81 obcí se 151 katastrálními územími. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hradec Králové jsou další 4 pověřené obecní úřady, a to: Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem. Řešené území je vymezeno územím následujících obcí a jejich k.ú.: Běleč nad Orlicí – k.ú. Běleč nad Orlicí Benátky – k.ú. Benátky Blešno – k.ú. Blešno Boharyně – k.ú. Boharyně, k.ú. Zvíkov nad Bystřicí, k.ú. Trnava Černilov – k.ú. Bukovina, k.ú. Černilov, k.ú. Újezd u Hradce Králové Černožice – k.ú Černožice Čistěves - k.ú. Čistěves Divec – k.ú. Divec Dobřenice – k.ú. Dobřenice Dohalice – k.ú. Dohalice, k.ú. Horní Dohalice Dolní Přím – k.ú. Dolní Přím, k.ú. Horní Přím, k.ú. Probluz Habřina –k.ú. Habřina 8 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Hněvčeves – k.ú. Hněvčeves Holohlavy – k.ú. Holohlavy Hořiněves – k.ú. Hoříněves, k.ú. Jeřičky, k.ú. Želkovice, k.ú. Žíželeves Hradec Králové – k.ú. k.ú. Březhrad, k.ú. Hradec Králové, k.ú. Kluky, k.ú. Kukleny, k.ú. Malšovice u Hradce Králové, k.ú. Malšova Lhota, k.ú. Nový Hradec Králové, k.ú. Piletice, k.ú. Plačice, k.ú. Plácky, k.ú. Plotiště nad Labem, k.ú. Pouchov, k.ú. Pražské Předměstí, k.ú. Roudnička, k.ú. Rusek, k.ú. Slatina u Hradce Králové, k.ú. Slezské Předměstí, k.ú. Svinary, k.ú. Svobodné Dvory, k.ú. Třebeš, k.ú. Věkoše Hrádek – k.ú. Hrádek Hvězdnice – k.ú. Hvozdnice Chlumec nad Cidlinou – k.ú. Chlumec nad Cidlinou, k.ú. Lučice u Chlumce nad Cidlinou, k.ú. Pamětník Chudeřice – k.ú. Chudeřice Jeníkovice – k.ú. Jeníkovice u Hradce Králové Jílovice – k.ú. Jílovice u Českého Meziříčí Káranice – k.ú. Káranice Klamoš – k.ú. Klamoš, k.ú. Štít Kosice – k.ú. Kosice Kosičky – k.ú. Kosičky Kratonohy – k.ú. Kratonohy, k.ú. Michnovka Kunčice – k.ú. Kunčice u Nechanic Ledce – k.ú. Ledce, k.ú. Klášter na Dědinou Lejšovka – k.ú. Lejšovka Lhota pod Libčany – k.ú. Lhota pod Libčany, k.ú. Hubenice Libčany – k.ú. Libčany, k.ú. Želí Libníkovice – k.ú. Libníkovice Librantice – k.ú. Librantice Libřice – k.ú. Libřice Lišice – k.ú. Lišice Lodín – k.ú. Lodín Lochenice – k.ú. Lochenice Lovčice – k.ú. Lovčice u Nového Bydžova Lužany – k.ú. Lužany nad Trotinou Máslojedy – k.ú. Máslojedy Mokrovousy – k.ú. Mokrovousy Mžany – k.ú. Dub u Mžan, k.ú. Mžany, k.ú. Strahovská Lhota Neděliště – k.ú. Doní Neděliště, k.ú. Horní Neděliště Nechanice – k.ú. Lubno u Nechanic, k.ú. Nechanice, k.ú. Nerošov, k,ú. Sobětuš, k.ú. Staré Nechanice, k.ú. Suchá u Nechanic, k.ú. Tůně u Nechanic Nové Město – k.ú. Nové Město nad Cidlinou Obědovice – k.ú. Obědovice Olešnice – k.ú. Levín nad Cidlinou, k.ú. Olešnice nad Cidlinou Osice – k.ú. Osice, k.ú. Polizy, k.ú. Trávník u Osic Osičky – k.ú. Osičky Písek – k.ú. Písek u Chlumce nad Cidlinou Praskačka – k.ú. Krásníce, k.ú. Praskačka, k.ú. Sedlice u Hradce Králové, k.ú. Vlčkovice u Praskačky Předměřice nad Labem – k.ú. Předměřice nad Labem Převýšov – k.ú. Převýšov Pšánky – k.ú. Pšánky


Puchlovice – k.ú. Puchlovice Račice nad Trotinou – k.ú. Račice nad Trotinou Radíkovice – k.ú. Radíkovice Radostov – k.ú. Radostov Roudnice – k.ú. Roudnice Sadová – k.ú. Sadová u Sotevětic Sendražice – k.ú. Sendražice u Smiřic Skalice – k.ú. Čibuz, k.ú. Skalice z Smiřic, k.ú. Skalička nad Labem Smiřice – k.ú. Rodov, k.ú. Smiřice Smržov – k.ú. Hubiles, k,ú. Smržov u Smiřic Sovětice – k.ú. Horní Černůtky, k.ú. Sovětice Stará Voda – k.ú. Stará Voda Stěžery – k.ú. Hřibsko, k.ú. Stěžery, k.ú. Stěžírky Stračov – k.ú. Klenice, k.ú. Stračov Střezetice – k.ú. Střezetice, k.ú. Dlouhé Dvory Světí – k.ú. Světí Syrovátka – k.ú. Syrovátka Těchlovice – k.ú. Těchlovice u Hradce Králové Třebechovice pod Orebem – k.ú. Nepasice, k.ú. Krňovice, k.ú. Polánky nad Dědinou, k.ú. Třebechovice pod Orebem, k.ú. Štěnkov Třesovice – k.ú. Popovice u Nechanic, k.ú. Třesovice Urbanice – k.ú. Urbanice Vrchovnice – k.ú. Vrchovnice Všestary – k.ú. Bříza u Všestar, k.ú. Chlum u Hradce Králové, k.ú. Lípa u Hradce Králové, k.ú. Rosnice u Všestar, k.ú. Rozběřice, k.ú. Všestary Výrava – k.ú. Výrava Vysoká nad Labem – k.ú. Vysoká nad Labem Vysoký Újezd - k.ú. Vysoký Újezd nad Dědinou Rozsah řešeného území má celkovou výměru 683 km2 s 144 446 trvale bydlícími obyvateli.

3 Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot 3.1 Širší územní vztah Územní obce s rozšířenou působností Hradec Králové (dále jen region) leží v nejvýznamnějším prostoru České kotliny. Jádrem regionu je severní část Hradeckopardubické aglomerace. Město Hradec Králové je pak přirozeným jádrem nejen regionu ORP, ale jedním ze dvou hlavních regionálních center širšího území – mezoregionu Východních Čech. Sama Hradecko – pardubická aglomerace (byť je dnes administrativně rozčleněna do dvou krajů) představuje nejvýznamnější urbanizační a socioekonomické uskupení mezi Pražskou – Libereckou – Olomouckou a Brněnskou aglomerací. Centrem osídlení regionu ORP je město Hradec Králové. Město je přirozeným spádovým střediskem nejen území ORP, ale celých severovýchodních Čech, centrem Královéhradeckého kraje, důležitým dopravním uzlem a sídlem celostátně významných


správních, kulturních, zdravotnických a dalších institucí, škol a průmyslu. Z hlediska širších souvislostí postavení regionu v systému osídlení hodnoceno z pohledu sociogeografické regionalizace ČR lze regionální jádro tj. Hradec Králové označit jako 8. nejvýznamnější urbanizační jádro.

Počet obyvatel města

Počet obyvatel mikroregionu 1. stupně1

1991

2001

1991

2001

5. Olomouc

102,8

102,6

184,9

196,4

6. České Budějovice

97,2

97,3

212,9

231,5

7. Zlín

83,1

80,8

188,7

189,9

8. Hradec Králové

99,9

97,2

162,6

162,9

9. Ústí nad Labem

98,2

95,4

119,3

120,4

10. Pardubice

94,4

90,7

139,6

137,8

11. Liberec

101,2

99,1

130,2

134,3

12. Karlovy Vary

56,0

53,4

117,9

115,9

Zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001 a http://www2.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-casova_rada_1961_20016__vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_v_letech_1961_2001_ a z Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext, Univerzita Karlova, Praha 2005

Z výše uvedeného je ale také patrné, že mikroregion 1. stupně Hradce Králové nezasahuje celé území regionu ORP. (Nezasahuje zejm. obce v západní části ORP „Chlumecko“ a naopak zasahuje i obce, které administrativně spadají do sousedních ORP – České Meziříčí, Týniště nad Orlicí nebo dokonce do Pardubického kraje – Býšť, Vysoké Chvojno, Libišany atd. – viz následující mapka). Sílu mikroregionálního jádra 1. stupně tak v ORP má ještě Chlumec nad Cidlinou, který na sebe váže obce ve svém okolí. Subregionálními jádry by pak ještě mohly být v severozápadní části ORP Nechanice, ve východní části ORP Třebechovice pod Orebem a v severní části Smiřice.

1

Mikroregiony 1. stupně lze v podstatě přirovnat spádovým územím středisek osídlení obvodního významu. V České republice lze takto označit cca 151 středisek. V mikroregionech 1. stupně je obvykle již zcela vyvinutá základní občanská vybavenost jako jsou základní (event. i mateřská) škola, základní zdravotnická zařízení tj. ordinace dětského a praktického lékaře a stomatologa, základní administrativa, a to nejen v samostatné působnosti obcí, ale i nejnižší úroveň přenesené působnosti administrativy státní (centry mikroregionů 1. stupně jsou v současném administrativním členění obvykle obce s pověřenou působností tzv. „obce III. stupně“)


Mikroregion 1. stupně Hradce Králové

Z analýzy širších vztahů v území pak vyplynulo, že území ORP Hradec Králové se skládá v podstatě ze čtyř sektorů - subregionů až mikroregionů. Pro analytickou část bylo území ORP proto bylo využíváno rozdělení do těchto 5 základních sektorů: - jihozápadní část (Urbanická Brána a Chlumecko); - západní část (Nechanicko); - severní a severozápadní část (Smiřicko až po Chlum); - východní až severovýchodní část (Třebechovicko); - Hradec Králové. Jednotlivé sektory zahrnovaly následující obce: Jihozápadní část: Dobřenice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Káranice, Klamoš, Kosice, Kosičky, Kratonohy, Kunčice, Lhota pod Libčany, Libčany, Lišice, Lovčice, Nové Město, Obědovice, Olešnice, Osice, Osičky, Písek, Praskačka, Převýšov, Puchlovice, Roudnice, Stará Voda, Syrovátka, Urbanice. Západní část: Boharyně, Dolní Přím, Hrádek, Hvozdnice, Lodín, Mokrovousy, Nechanice, Pšánky, Radíkovice, Radostov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Těchlovice, Třesovice, Všestary. Severní a severozápadní část: Benátky, Černožice, Čistěves, Dohalice, Habřina, Hněvčeves, Holohlavy, Hoříněves, Lochenice, Lužany, Máslojedy, Mžany, Neděliště, Předměřice nad Labem, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Smiřice, Sovětice, Světí, Vrchovnice. Východní až severovýchodní část: Běleč nad Orlicí, Blešno, Černilov, Divec, Jeníkovice, Jílovice, Ledce, Lejšovka, Libníkovice, Librantice, Libřice, Skalice, Smržov, Třebechovice pod Orebem, Výrava, Vysoká nad Labem, Vysoký Újezd.


3.2 Požadavky a úkoly vyplývající z nadřazených územně plánovacích dokumentací 3.2.1 Politika územního rozvoje ČR Širší regionální vazby a další úkoly územního plánování vyplývající ze širších regionálních vazeb jsou vymezeny v Politice územního rozvoje ČR 2006 resp. připravované Policie územního rozvoje ČR 2008. Území ORP Hradec Králové je součástí rozvojové oblasti OB4, která je vymezena víceméně územím Hradecko-pardubické aglomerace. Jedná se o „dvojjadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je vedle polohy Pardubic na I. tranzitním železničním koridoru v současnosti budované prodloužení dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové s plánovaným pokračováním do Polska a perspektivní spojení rychlostní silnicí R35 (odbočující z D11) s Olomoucí, které poskytne alternativu rychlého západovýchodního silničního spojení v ČR namísto přetížené dálnice D1. Dalším rozvojově působícím faktorem je vedení dopravního dálničního koridoru ze Švédska přes Polsko a Českou republiku na jih Evropy a realizace rozvojového projektu Regiorail, jehož cílem je modernizace železničního spojení mezi aglomeracemi Chrudim–Pardubice– Hradec Králové na české straně a aglomerací Walbrzych v Polsku v trase Chrudim–Pardubice– Hradec Králové–Jaroměř– Trutnov–Walbrzych s odbočkou Jaroměř–Náchod–Kudowa Zdrój–Klodzko.“ Úkoly pro územní plánování vyplývají z Politiky územního rozvoje ČR pro území ORP Hradec Králové v rámci OB4 jsou stanoveny následovně: a) řešit územní souvislosti spojené s výstavbou úseků D11 a R35, b) řešit územní souvislosti koridoru D11 v pokračování z Hradce Králové směrem na Trutnov, c) řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R35 v úsecích z Hradce Králové směrem na Jičín a respektovat již vymezený koridor ze Sedlic do Vysokého Mýta, d) řešit územní souvislosti labského přístavu Pardubice. Dále je území regionu ORP Hradec Králové součástí rozvojové osy OS3 (resp. OS4 dle RÚR ČR 2008) - Praha–Hradec Králové/ Pardubice–Trutnov–hranice ČR (–Wroclaw). „Rozvojová osa je založena na očekávaném vlivu dálnice D11 Praha–Hradec Králové– Trutnov– Polsko na rozvoj přilehlých správních obvodů ORP; v jihozápadní části rozvojové osy (úsek Praha–Pardubice) přistupují podněty spojené s průběhem I. tranzitního železničního koridoru i labskou vodní cestou s přístavem Pardubice. Dále je rozvojová osa založena na očekávaném vlivu modernizace železniční dopravy mezi aglomeracemi Chrudim– Pardubice–Hradec Králové na české straně a aglomerací Walbrzych v Polsku v trase Chrudim–Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř–Trutnov–Walbrzych s odbočkou Jaroměř– Náchod–Kudowa Zdrój–Klodzko.“ Úkoly pro územní plánování vyplývají z Politiky územního rozvoje ČR pro území ORP Hradec Králové v rámci OS3 jsou stanoveny následovně: a) řešit územní souvislosti koridoru D11 v úseku z Hradce Králové na hranice ČR, b) řešit územní souvislosti I. tranzitního železničního koridoru i labské vodní cesty.


Zdroj: Politika územního rozvoje ČR 2006 dostupné z: http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-cr-2006

3.2.2 Zásady územního rozvoje kraje V době zpracování UAP nebyly k dispozici žádné údaje týkající se dokumentu Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje.


3.3 Základní statistické údaje o území ORP (regionu) Základní charakteristiky území obce s rozšířenou působností Hradec Králové jsou uvedeny v následujícím přehledu. 2007 Měřicí ORP HK jednotka 683 Rozloha1) km2 1) 82 Počet obcí 5 Města 1) 170 Počet částí obcí 1) 144 446 Počet obyvatel osoby 74 545 ženy 1) Obyvatelé ve věku 13,6 0 - 14 % 70,1 15 - 64 % 16,3 65 a více % 1) 40,2 Průměrný věk obyvatel roky 39,0 muži 41,3 ženy 1563 Živě narození osoby 1480 Zemřelí osoby 4714 Přistěhovalí osoby 4018 Vystěhovalí osoby Na 1 000 obyvatel 0,6 přirozený přírůstek ‰ přírůstek stěhováním ‰ 5,4 celkový přírůstek ‰ 1) 5,77 Míra registr. nezaměstnanosti % Zdroj: Český statistický úřad, dostupné z: http://www.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/9500468972/$File/5201070103.xls

3.4 Základní statistické údaje o obcích Vzhledem k tomu, že území ORP nejsou statisticky sledovanými jednotkami nebylo v rámci zpracování UAP možné získat souhrnná statistická data pro toto administrativní území. V souladu s požadavky Stavebního zákona, kde je stanoveno, že územně analytické podklady mají sloužit jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace (§25 SZ) byla vytvořena databáze základních údajů o území v členění pojednotlivých obcích. Základem této databáze jsou data ze Statistiky měst a obcí (MOS) – dostupné z www.czsu.cz a dále doplněné o speciální environmetální data z CENIA – České informační agentury životního prostředí – dostupné z www.cenia.cz a ekonomická data z Ministerstva financí ČR – dostupné z www.mf.cz.


Údaje pro tuto databázi byly rozděleny v následující struktuře (po jednotlivých pilířích udržitelnosti – jako podklad pro následná vyhodnocování v rámci Rozboru udržitelného rozvoje území): 1. Základní ukazatele o obci (urbanistický/územní pilíř); 2. Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř; 3. Základní ukazatele o obci za sociální pilíř; 4. Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř.

3.4.1 Základní ukazatele o obci Mezi základními údaji sledovanými pro obce jsou sledována následující data:

Základní ukazatele o obci Název obce: Název ukazatele:

Hodnota Jednotka

Druh sledov. místa (statut.město, město , městys...) První písemná zpráva Katastrální plocha Počet katastrů Počet částí obce (CO) Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO) Zastávka linky místního významu (1-0) Zastávka městské hrom.dopravy (1-0) Stanice (zastávka) vlaku (1-0) Pošta Mateřská škola Zákl.škola-nižší stup. (1.- 5.roč.) Základní škola-vyšší stup. (1.-9.roč.) Střední odborné učiliště (vč.zdravotn.) Gymnázium Střední odborná škola(vč.zdravotnické) Školy speciální(dr.pro ml.vyž.zvl.péči) Základní umělecká škola Vysoká škola Jazyková škola Vyšší odborná škola Veřejná knihovna vč.poboček Stálá kina Multikino Divadlo Muzeum (včetně poboček a sam.pam.) Galerie (vč.poboček a výstavních síní) Kulturní zařízení ostat. Středisko pro volný čas dětí a mládeže


Zoologická zahrada Sakrální stavba Hřbitov Krematorium Smuteční síň Koupaliště a bazény (s prov.,správ.) Kryté bazény z koupališť a bazénů Hřiště (s provozovatelem nebo spr.) Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.) Stadiony otevřené Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.) Sdružená ambulantní zařízení Ambulantní zařízení Nemocnice Samost.ord.prakt.lék. pro dospělé Samost.ord.prakt.lék. pro děti a dorost Samost.ord.prakt.lék. stomatologa Samost.ord.prakt.lék. gynekologa Zařízení lékárenské péče (lékárny) Jesle Hotel - počet zařízení Penzion - počet zařízení Kemp - počet zařízení Chatová osada - počet zařízení Turistická ubytovna - počet zařízení Ost.hrom.ubyt.zař.jinde nespecifik. - počet zařízení

Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: urb_pilir.xls


3.4.2 Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř Mezi údaji sledovanými pro obce v rámci environmentálního pilíře (informace o životním prostředí) jsou sledována následující data:

Základní ukazatele o obci za environmentální pilíř Název obce: Název ukazatele:

Hodnota

Jednotka

Nadmořská výška Katastrální plocha Veřejný vodovod (1-0) Kanalizace(bez nap.na ČOV) (1-0) Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0) Plynofikace obce (1-0) Skládka komunálních odpadů (1-0) Celková výměra pozemku Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty (býv.louky) Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Dálnice Silnice 1. třídy Dobývací prostor Skládka Koeficient ekologické stability Zemědělství,lesnictví,rybolov - poč.subj Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu v % Podíl obyvatel v TOB se zavedeným plynem do bytu v % Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci v %

Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: env_pilir.xls


3.4.3 Základní ukazatele o obci za sociální pilíř Mezi údaji sledovanými pro obce v rámci sociálního pilíře (informace o obyvatelstvu) jsou sledována následující data:

Základní ukazatele o obci za sociální pilíř Název obce: Název ukazatele:

Hodnota Jednotka

Živě narození celkem

osoba

Muži (z narození celkem)

osoba

Ženy (z narození celkem)

osoba

Zemřelí celkem

osoba

Muži (ze zemřelí celkem)

osoba

Ženy (ze zemřelí celkem)

osoba

Přirozený přírůstek celkem

osoba

Muži (z přiroz.přír.celkem)

osoba

Ženy (z přiroz.přír.celkem)

osoba

Přistěhovalí celkem

osoba

Muži (z přistěhovalí celkem)

osoba

Ženy (z přistěhovalí celkem)

osoba

Vystěhovalí celkem

osoba

Muži (z vystěhovalí celkem)

osoba

Ženy (z vystěhovalí celkem)

osoba

Saldo migrace celkem

osoba

Muži (ze salda migrace celkem)

osoba

Ženy (ze salda migrace celkem)

osoba

Přírůstek/úbytek celkem

osoba

Muži (z přírůstek/úbytek celkem)

osoba

Ženy (z přírůstek/úbytek celkem)

osoba

Počet bydlících obyvatel k 31.12.

osoba

Muži (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

osoba

Ženy (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

osoba

Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem

osoba

Muži z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem

osoba

Ženy z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem

osoba

Počet obyvatel ve věku 15-64 celkem

osoba

Počet obyvatel ve věku 15-64 muži

osoba

Počet obyvatel ve věku 15-64 ženy

osoba

Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem

osoba

Počet obyvatel ve věku 65 a více let muži

osoba

Počet obyvatel ve věku 65 a více let ženy

osoba

Obyvatelstvo celkem /SLDB k 1.3.2001

osoba

Obyvatelstvo ve věku 0-14 let

osoba


Obyvatelstvo ve věku 15-64 let

osoba

Obyvat.ve věku 65 a více let(vč.nezj.v.)

osoba

Obyvatelstvo věřící

osoba

Vzdělání - bez vzdělání

osoba

Vzdělání - základní vzdělání vč. neukončeného

osoba

Vzdělání - vyučení a stř. odborné bez mat.

osoba

Vzdělání - úplné střední s maturitou

osoba

Vzdělání - vyšší odborné a nástavbové

osoba

Vzdělání - vysokoškolské

osoba

Vzdělání - nezjištěné vzdělání

osoba

Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem

osoba

EAO - zemědělství, lesnictví, rybolov

osoba

EAO - průmysl

osoba

EAO - stavebnictví

osoba

EAO - obchod,opravy motor. vozidel

osoba

EAO - doprava, pošty a telekomunikace

osoba

EAO - veřejná správa, obrana, soc. zabez.

osoba

EAO - školství, zdravot., veter. a soc. činn.

osoba

Vyjížd.do zaměst.denně mimo obec

osoba

Dojíždějící do zaměstnání do obce

osoba

Počet dokončených bytů

počet

Cenzové domácnosti celkem

počet

Domy - celkem

počet

Byty - celkem

počet

Průměrný počet osob na byt

osoba m2

Průměrný počet obytné plochy na byt

Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: socialni_pilir.xls


3.4.4 Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř Mezi údaji sledovanými pro obce v rámci ekonomického pilíře (informace o hospodaření obcí) jsou sledována následující data:

Základní ukazatele o obci za ekonomický pilíř Název obce: Název ukazatele:

Hodnota

Jednotka

Zastávka dálkové linky (1-0) Stanice (zastávka) vlaku (1-0) Kanalizace(bez nap.na ČOV) (1-0) Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0) Skládka komunálních odpadů (1-0) Saldo migrace celkem Přírůstek/úbytek celkem Průmysl - počet pod.subjektů Stavebnictví - počet pod.subjektů Obchodní společnosti/podle práv.formy/ Počet podnikatelů-fyz.os./pod.práv.f./ Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem Ekonom.aktivní obyvat.-zaměstnaní celkem Ekonom.aktivní obyvat.-nezaměst. celkem Vyjížd.do zaměst.mimo obec trv.bydl.den. Míra registrované nezaměstnanosti Příjmy rozpočtu celkem Daňové příjmy Nedaňové příjmy Investiční dotace Výdaje rozpočtu celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Přebytek běžného rozpočtu

Podrobné informace o jednotlivých obcích viz databáze v souboru: ekon_pilir.xls


3.5 Architektonické a urbanistické hodnoty v území Sídelní struktura regionu ORP je v současnosti stabilizována. Centrem osídlení je město Hradec Králové jako výrazné mezoregionální středisko, které spolu s Pardubicemi tvoří jádro Hradecko-pardubické aglomerace. Území mezi těmito dvěma jádry vykazuje zvýšenou intenzitu urbanizačních tendencí. Většina tzv. jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace ale leží v Pardubické kraji. Z obcí v ORP Hradec Králové vykazuje charakteristik jádrového území aglomerace jen obec Vysoká nad Labem. V území ORP dále leží 1. středisko mikroregionálního významu – Chlumec nad Cidlinou a dvě střediska subregionálního významu – Třebechovice pod Orebem a Smiřice. Sídelní struktura regionu ORP je stabilizována. Bližší popis urbanistických a architektonických hodnot v území je součástí kapitoly 7.8. Ochrana území.

3.6 Přírodní podmínky 3.6.1 Geomorfologické a geologické poměry Z pohledu geografického dělení je území ORP Hradec Králové začleněno do systému Hercynského, provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, subprovincie Východočeská tabule, celek Orlická tabule (odělený ve směru sever – jih východně od Hradce Králové jako samostatný celek), podcelek Třebechovická tabule (jižnější část), okrsky Choceňská plošina (jižněji) a Černilovská tabule (severněji), případně podcelek ÚpskoMetujská tabule (severnější část spíše v okolí Smiřic), okrsek Novoměstská tabule (fragment okrsku). Dále je zde geograficky stanoven celek Východolabská tabule (západně od Hradce Králové), podcelek Pardubická kotlina a okrsek Královéhradecká kotlina (území v okolí Hradce Králové a jdoucí na jih směrem k Pardubicím) nebo podcelek Chlumecká tabule (území jdoucí směrem na západ od H.K. k Chlumci n.C.) - okrsek Dobřenická plošina (jižnější část ORP), dále pak okrsek Urbanická brána (ve středu území), Libčanská plošina (severozápadně.od HK) a Krakovanská tabule (zcela západně od Chlumce n.C.). Dále je v západní části vyčleněn podcelek Cidlinská tabule (SZ od HK), okrsky Nechanická tabule (SZ od HK) a Češovský hřbet (SZ od Chlumce). Z geomorfologického hlediska je území v jižní části ORP rovinaté a přehledné. Celkově jde o sedimentární tabule většinou rázu akumulační roviny s rozsáhlými údolními nivami menších toků (řeky Labe, Orlice a Cidliny) a plošinami říčních teras. K okrajům je plošina tektonicky porušená a je zde indikován výskyt svědeckých vrchů, plošin a hřbetů rázu ploché pahorkatiny. Západní část území (mezi Chlumcem n.C. a celkem H.K.) lze charakterizovat jako Mírně zvlněnou pahorkatinu se širokými, často kotlinovitými údolími, v oblasti teras jsou typické plošiny, místy na spraších slabě skloněné roviny. Nad plochý reliéf ojediněle vystupují svědecké vrchy a suky. Výrazným útvarem na hranici území je Hořický hřbet a průlomová údolí Bystřice a dalších. Celkově zde má reliéf charakter mírné pahorkatiny z výškovou členitostí 30 – 75 m, nejnižší bod je cca 220 m n.m., nejvyšší okolo 400 m n.m. a typická výška této části území se pohybuje mezi 220 – 300 m n.m. Skalní výchozy zde chybí. Východní část území (úsek od H.K. za Třebechovice) je popsána jako území s monotónním reliéfem, kde převažují terasové plošiny, členěné nepříliš četnými a 22 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

nevýraznými údolími o hloubce jen cca 10 –25 m. Osu ploch tvoří ploché údolí Orlice, ohraničené na jihu svahem. K jihu tato část území spadá výrazným cca 60 m vysokým svahem do Pardubické kotliny (v okolí Vysoké n.L. jižně od městského lesa). Skalní útvary opět chybějí. Výšková členitost ploché pahorkatiny v této části území je cca 30 –75 m, na jihu u svahu pak 75 – 100 m. Nejnižší od se nachází u Labe (cca 230 m n.m.), nejvyšší bod má cca 300 m n.m.v. Typická nadmořská výška je mezi 250 – 320 m n.m.v. Z geologického hlediska lze charakterizovat území opět jako dva výrazné a odlišnější celky a to území západně od Hradce Králové po Chlumec n.C. a východně od něj až po Třebechovice pod Orebem. V západní části území geologicky převažují slíny svrchního turonu až koniaku, místy tvrdé slínovce. Na JZ a SDV vystupují slínovité horniny středního až spodního turonu. Západně od Cidliny a severně od H.K. se rozkládají rozsáhlé pokryvy spraší. Na jihu v okolí Cidlinu se nacházejí kyselé terasové štěrkopísky až písky, často s tenkým pokryvem vátého písku na povrchu. Značný rozsah mají nivní sedimenty, místy slatiny nebo pánevní pěnovce. Ve východní části území převažuje jednoduchá a specifická geologická stavba. Na podkladu z turonských slínů se zachovaly terasové plošiny tvořené kyselými říčními štěrkopísky , místy s tenkým pokryvem vátých písků. Dále jsou zde přítomny nivní sedimenty řek, přecházející někde do slatin. Horninové prostředí určilo i využití nerostů (štěrkopísky, písky, cihlářské hlíny) v území. Těžba převažuje zejména na jihu ORP jako těžba štěrků a písků v prostorech podle větších komunikací (pás mezi Kratonohy a Pískem u N.M., širší okolí Pamětníku, okolí Smiřic a Krňovic). Významná jsou vymezená ložiska cihlářské hlíny severně od Hradce. Významným impaktem a střetem s ochranou přírody, který je nutno řešit jsou ložiska u Krňovic a zejména u Pamětníku.

3.6.2 Půdní poměry Půda je v regionu ORP relativně různorodá a je dána horninami v podloží a složením kvartéru. Podél středního toku Cidliny vystupují na velkých plochách černozemě černicové a šedozemě vertické, až oglejené. Menší plochu tvoří šedozemě severně a severovýchodně od Hradce Králové, Charakteristické pro půdy v území je výskyt ostrovů pararendzintypických, kambizemních i pseudoglejových na Hradcem Králové. Arenické, až kyselé kambizemě chrakterizují oblast v okolí Hořického hřbetu a na rozsáhlých písčitých plošínách na jihozápadě území vystupují nenasycené kambizemě až železité podzoly (Štít, Klamoš, Pamětník, Kratonohy, Písek). I východně od H.K. na kyselých štěrkopíscích převládají kyselé arenické kambizemě s přechodem do kambizemních podzolů. V zamokřených sníženinách na píscích se vyvinula malá ložiska organogenozemí typu rašelin. V místech výchozů (sesuvná území půd nad Vysokou nad Labem a v okolí) se na většinou odvápněných slínech vyvinuly pseudoglejové pararendziny. Z hlediska kvality půd jsou půdy I.bonitní třídy převažující zejména v okolí Nivy Labe severně od Hradce Králové a západně od toku řeky Labe. V daném území je řada ploch zavlažována a revitalizována. Pro všechny obce v nivě Labe a západně od ní a zčásti i v nivě Cidliny je kvalita půdy závažným limitem rozvoje, protože se jedná o území s investicemi do půdy v minulosti a s vysokou produkční schopností, která se pravděpodobně s ohledem na klimatické změny v ČR ještě zvýší a rozlohu vysoce bonitních půd v území je proto nutno 23 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

udržet. Investiční záměry by měly být v tomto území významně omezovány a redukovány, to se týká zejména k.ú. Svobodné Dvory, Stěžery, Plotiště nad Labem, Předměřice n.L., Světí, Všestary, Bříza, Rosnice, Dlouhé Dvory, Střezetice, Lípa, Horní Dohalice, Dohalice, Mokrovousy, Třesovice, Dolní Přím, Mžany, Sadová, Dub, Klenice, Horní Černůtky, Sovětice, Benátky, Hořiněves, Želkovice, Žiželeves, Vrchovnice, Hněvčeves, Máslojedy, Holohlavy, Černožice, Hubiles, Čibuz, Smiřice, Lochenice, Polánky, Jeníkovice, Klášter, Blešno, Březhrad, Kosičky.

3.6.3 Klimatické poměry Z hlediska podnebí leží území podle Quitta převážně v teplé klimatické oblasti T2, jen okrajové části území se nacházejí v teplejších okrajích oblastí mírně teplých a to zejména MT 11, MT 10 a MT 9. Území je chladnější směrem k jihozápadu, srážky stoupají směrem k východu a také klesají průměrné teploty. Průměrná teplota je cca okolo 7,5oC, srážky 588 – 680 mm/rok, Holice 613 mm, N.Bydžov 607 mm, Jaroměř 7,6oC, 674 mm, Hořice 700mm – uvedeny jsou i stanice mimo ORP, protože pro ORP síť není dostatečná. Region je tedy převážně teplý, dobře odvětraný, s dobrou dotací srážkami, zimy zde převažují bez sněhu. Místy se mohou vyskytnout omezené teplotní inverze. Směrná průměrná teplota v Hradci Králové byla 8,5oC, srážky 616,8 mm, doba trvání Slunečního svitu 1621,8 hod.. Klima se v současnosti bude v regionu měnit tím způsobem, že dojde k snížení zimních srážkových průměrů, poklesu množství vsakované vody a srážky budou více kolísat, zejména v letním období. Naproti tomu se zvýší intenzita Slunečního svitu a bude stoupat průměrná teplota, která je již dnes vyšší než dlouhodobý normál, což s sebou přinese výhody zemědělcům, ale nedostatek pitné vody a další efekty. Obecně náchylnější a otevřenější k vlivům klimatu budou katastry bezlesé, v nivě řek (např. Běleč, Chlumec n.C., Polánky, Vysoká, atp.).

3.6.4 Hydrologické poměry Hydrologická situace v regionu je dána tím, že se zde v mírně zvlněné pahorkatině nacházejí tři významné říční nivy a to Labe, Orlice a Cidliny. Jako menší toky, ale neméně významné jsou přítoky těchto řek, mezi kterými dominují Bystřice, Dědina a Trotina. Z větších povrchových nádrží se dnes okrajově uplatňují zbytky původní rybniční soustavy reprezentované rybníky v městském lese (Biřička, Roudnička, Datlík, Cikán, Stříbrný r., Výskyt, Bělečský r.) a tradičními rybníky v okolí Chlumce n.C. (Chlumecký, Olešnický, Třesický, Vondránek). Fenoménem posledních 30ti let jsou vytěžené prostory pískoven, kde jsou v současnosti nádrže využívané ke koupání, ovšem se stále horší kvalitou vody. Jde zejména o okolí Předměřic nad Labem, Kratonoh, Pamětníku. S rekreačním potenciálem i tlakem státní ochrany přírody (z hlediska ochrany fauny) a ČRS v okolí těchto obcí je nutno při správě nádrží počítat. Z hlediska nakládání s povrchovými vodami je oblast ORP začleněna do oblasti Horní Labe, kde jsou trvale řešeny 4 bilanční profily. Z hlediska bilance odtoku vod z celého povodí je bilance relativně vyrovnaná, ale letní srážkové průměry jsou dlouhodobě nižší a proto klesá obecně v území dotace kolektorů podzemní vody vodami vsakovanými v zimním období. Celkové roční průtoky na tocích jsou v normálu, ale snižují se zimní průtoky, vlivem nižších srážek. Negativně je tedy ovlivňována situace v podzemních vodách, které ovlivňuje i zvýšený odběr pro stavby, nelegální odběry pro drobné zemědělství v letních měsících a také výrazné plochy odparu vody na dně těžeben rekultivovaných na nádrže. 24 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Kvalita vody na tocích v regionu se postupně zlepšuje, ale alarmující je stav kvality vody v profilu nad H.K. Jiřice, kde je zaznamenána kontaminace těžkými kovy i organickými látkami. Kontaminace organickými látkami vlivem zemědělství je zaznamenána i na toku Bystřice, kde jsou zejména v letním období nižší průtoky. Vzhledem k dotaci území vodou nižšími zimními srážkami a k vlivu povrchových vod je nutno v celém ORP vyhledat aktuální a dostupné zdroje pitné vody pro větší obce a sídla (k napojení na vodovod) a vodu z obcí co nejvíce čistit. Veškerá opatření k recyklaci odpadních a splachových vod jsou pro většinu obcí a zejména v nivách (Labe, Cidlina, Bystřice, Trotina, Dědina) nutná k realizaci v co nejkratším období – vsakovací kanály, nádrže na splachovou vodu, recyklace vody, aj. V rámci obecného trendu omezení čerpání podzemních vod je vhodné na dostupná místa zavádět vodovod a čerpat z centrální sítě. Je nutné okamžitě omezit nelegální odběry povrchových vod a zajistit zdržení srážkové i odpadní vody (po přečištění) v regionu co nejdéle. O odkanalizování a napojení na čistírny odpadních vod je nutno se zmínit okrajově, protože je nutná v každém případě, až na výjimky, kde byla zvolena jiná taktika (např. domovní ČOV a dostatečné jímky s odvozem odpadních vod).

3.6.5 Biogeografické poměry Podle bývalého členění do sosiekoregionů je většinu území ORP možno zařadit do sosiekoregionu I/3 Polabské tabule popsaného jako : Lokalizace a základní údaje Sosiekoregion se táhne širokým pásem podél Labe a jeho přítoků ze severovýchodních Čech až do soutokové oblasti Labe a Vltavy. Svou rozlohou (přibližně 3,5 tis.km2) patří mezi největší bioregiony. Na západě sousedí s Dolním Poohřím, na S s Ralskou pahorkatinou, Středním Pojizeřím, Jizerskou pahorkatinou, na V s Orlickou tabulí, na J se Svitavskou pahorkatinou, Železnými horami, Hornosázavskou pahorkatinou a Středočeskou pahorkatinou, na JZ s Pražskou plošinou. Reliéf Polabské tabule tvoří plochou pahorkatinu složenou z křídových pískovců a slínovců (výrazně dominují ve sledované části), permských sedimentů a hornin proterozoika (tyto horniny jsou na velkých plochách překryty mladšími kvartérními usazeninami, mezi nimiž dominují spraše a sprašové hlíny). Území představuje strukturně denudační a akumulační reliéf sklánějící se mírně od S k J a charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky, říčními terasami a tvary na sprašových pokryvech. Klima Průměrné červencové teploty kolísají kolem 18oC, průměrná lednová teplota je na většině území vyšší než -2oC, průměrná teplota za období IV-IX se pohybuje kolem 14,5oC, průměrná roční teplota do 8,5oC, malé vegetační období (td>10oC) trvá okolo 165 dní. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 600 až 650 mm. QUITT řadí region převážně do teplé klimatické oblasti - T 2. Půdy Na spraších a sprašových hlínách se vyvinuly mocné profily černozemí Na vápnitých jílovcích a slínovcích jsou významné plochy pararendzin.


Biogeografie Zájmové území je podle různých autorů biogeograficky, fytogeograficky a ekologicky zaměřených regionalizací řazeno následovně: Přírodní lesní oblasti (ÚHÚL) – Polabí Termofytikum – 14a Bydžovská pánev, 15b Hradecké Polabí Mezofytikum (cíp východně od Třebechovic) – 61b Týnišťský úval Region náleží k českému termofytiku a tomu odpovídá také pronikání teplomilných druhů s těžištěm rozšíření mimo střední Evropu. Tyto vlivy však jsou ve srovnání s Pražskou plošinou slabší, neboť zde většinou chybí extrémní stanoviště mělkých vysýchavých (namnoze bázických) půd i mezoklima slunných svahů údolních zářezů a kotlin chráněných před ochlazujícími severními větry. Typický je naopak hojný výskyt psammofytů subatlantských (paličkovec šedavý), středoevropských (např. mateřídouška úzkolistá) i submediteránních (smil písečný) na rozsáhlých říčních terasách a křídových pískovcích. V rámci území však má region převážně ráz sprašových plošin, a proto zde výše uvedené diferenciální druhy nenacházejí vhodné abiotické prostředí. Geobiocenologická typizace Výrazně převládajícím vegetačním stupněm je 2. bukodubový, ojediněle přecházející v nejchladnějších lokalitách a zejména na V regionu do 3. dubobukového stupně. AMBROS řadí území do suché (kontinentální) dubové varianty vegetační stupňovitosti, východní část regionu patří již do základní (oceanické) bukové varianty. Z trofických řad převládá meziřada B/D nad mezotrofní řadou B, na výchozech chudších hornin a na aluviálních terasách nastupuje i oligotrofně mezotrofní meziřada A/B, která však má oblast svého největšího rozšíření mimo sledované území. Převažuje normální hydrická řada, výskyt zamokřené, mokré a omezené řady je na teritoriu Prahy nevýznamný. Geobotanické rekonstrukční jednotky Svaz Asociace - Subasociace luhy a olšiny ptačincová olšina střemchová jasenina dubohabrové háje lipová doubrava (plošně převažují) černýšová dubohabřina typická biková acidofilní doubravy biková doubrava subxerofilní doubravy tolitová doubrava Místy jsou rozsáhlé výskyty borových doubrav.


Současný stav bioty v sosiekoregionu Celkově lze region považovat za silně antropogenně ovlivněný. Převládají rozlehlé agrocenózy, na nízké lesnatosti se podílejí především nepůvodní borové monokultury s příměsí dubu na fluviálních terasách. V menších fragmentech se zachovaly ukázky původních porostů s dubem a habrem, zbytky polabských lužních lesů s jasanem a olší a acidofilních doubrav na štěrkopíscích. Silně podprůměrný je podíl lesních porostů (15,6 % z bioregionu) i trvalých travních porostů (4,8 %), výrazně nadprůměrný je podíl orné půdy (61,1 %), významný je také podíl urbanizovaných ploch. Tomuto poměru odpovídá také stav částí řešeného území, která je do jednotky řazena : luční porosty se vyskytují pouze na malé ploše, ekologicky nejsou příliš hodnotné, podíl lesních porostů je také nízký, jejich skladba je pestrá, tvořená směsí druhů původních dřevin ( duby, jasan, javory, lípy, habr ), ale také akátu a v menší míře jehličnanů. Přirozená společenstva se vyskytují pouze v blízkosti toků ( mokřadní olšiny, atp.). Kostra ekologické stability je nedostačující. Podle nového členění do bioregionů (Culek 1995) je území ORP Hradec Králové z větší části a to od západu po Hradec Králové, včetně zařazeno do bioregionu 1,9a Cidlinsko Chrudimského – do jeho severní části, která je charakterizována jako plochá pahorkatina s nízkými výškovými rozdíly a v náplavách a na terasách horních toků větších řek – Labe, Cidliny, Orlice. Část území východně od H.K. se nachází již na území bioregionu 1.10 Třebechovického, který je charakterizován jako území podle nivy Orlice a plochá pahorkatina v jejím okolí se stupňovitým schodkem na jihu do Pardubické kotliny.

3.6.6 Ochrana z hlediska radonového nebezpečí Z hlediska radonového nebezpečí je území ORP Hradec Králové výjimečně dobře situováno -nachází se převážně na nivních uloženinách a říčních terasách, které jsou tvořeny vodou promývanými písky a štěrkopísky. Na základě různých předchozích měření koncentrace radonu nebylo nalezeno větší množství úniku radonu z podloží v celém území ORP. Jedinou anomálií v minulosti je shledáno jedno měření v centru města Chlumec nad Cidlinou, které má v jednom z měření vybranou lokalitu vyhodnocenu jako lokalitu zvýšeného rizika výskytu radonu. Extrémně nízké koncentrace radonu při průzkumech plošně v celém území ORP jsou způsobeny hlavně polohou na štěrkopískových terasách nivy Labe a Orlice, případně Cidliny a přítoků, kde díky vysoké hladině podzemních vod a značnému zvodnění není umožněno pronikání radonu vodním prostředím do horních vrstev půdy nebo obytných domů. Vzhledem ke změnám vodní hladiny a trvalému proudění podzemních vod v ročních obdobích jsou plyny z prostoru štěrkopísku trvale vymývány i vytlačovány a jejich koncentrace, včetně radonu tak zůstávají nízké.

3.7 Životní prostředí 3.7.1 Ovzduší Ovzduší v území ORP Hradec Králové je relativně čisté a jeho kvalita závisí na srážkách v zimním období, které, s výjimkou roku 2005 vytrvale klesají. V celém území, jako jinde platí úměra, že pokud je teplá mírná zima, tak jsou parametry znečištění značně lepší, než v zimě se sněhem. Obecně lze konstatovat, že na poměrně (v rámci ČR) dobré kvalitě 27 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

ovzduší se podepisuje jednak útlum průmyslu a zemědělství v regionu a také to že jde o plochou kotlinu s přechodem do pahorkatiny dobře odvětranou směrem od severu. Zásadním z nečištění ovzduší, které stále narůstá jsou zejména emise plynů z dopravy, které ovšem dostavba dálnice i okruhu kolem HK odvede jinam a sníží je (umožní plynulý průjezd). Alarmujícím v regionu je samozřejmě kromě NOx a CO2 z dopravy i resuspendovaná prašnost z dopravy podle hlavních komunikací zejména v okolí větších center. Tom,u odpovídá rámcové rozložení oblastí zhoršené kvality ovzduší, které (viz mapy), která zabírá celé město hrade Králové a zahrnuje zčásti i okolí hlavních výpadovek z města směrem na Hořice, Třebechovice a Pardubice, případně i Smiřice a Jaroměř. Zhoršeným ovzduším jsou v současnosti ve větší míře zasaženy obce Všestary, Světí, Smiřice, Černožice Holohlavy, Třebechovice p.O., Vysoká n.L., Nové Město, město Hradec Králové, Chlumec n. C. V uvedených obcích je nutno uvažovat s korekcí dopravních tras a s rozvojem obchvatů a odklonů dopravy. S kvalitou ovzduší samozřejmě souvisí i alternativní vytápění a zavádění dopravních prostředků hromadné dopravy na jiný pohon. S počtem ploch lad ve volné krajině stoupá i primární spad prachu PM 10 částic a menších v území (i zde hraje roli, zejména na jaře a na podzim dálkový přenos prachových částic). ORP je za nepříznivé povětrnostní situace daleko více ovlivněno dálkovým přenosem škodlivin v ovzduší směrem z průmyslové aglomerace v okolí Pardubic, než vlastní průmyslovou nebo zemědělskou výrobou. Zásadním pro znečištění ovzduší v regionu je znečištění ovzduší troposférickým ozonem, které je v ČR plošně na vysoké úrovni. V Hradeckém ORP je toto znečištění z důvodu dobrého odvětrání kotliny Labe relativně nízké (nejnižší v ČR), ale město Hradec Králové je místem s překročením ročních limitů koncentrací ozonu v ovzduší z hlediska ochrany zdraví.

3.7.2 Voda Znečištění vody bylo z hlediska životního prostředí akcentováno již v předchozích textech. Ponecháme li otázku znečištění pitné vody, které je ve veřejných vodovodech na úrovni odpovídající ČSN, tak je v regionu spíše aktuálně řešena otázka dostatečných zdrojů pitné vody. Současně s otázkou pitné vody musí nutně být řešena i otázka zdržení vody v krajině, kde je nutno hledat nové možnosti snížení zejména letních a zimních odtoků srážkových vod mimo ORP. Z hlediska čistoty povrchových vodních toků je na tom v kvalitě zřejmě nejlépe Orlice, ale kvalita vody se postupně zlepšuje s přibývajícím počtem odkanalizovaných obcí s napojení na ČOV i v Cidlině a v Labi. Průmyslové znečištění bylo zaznamenáno na Labi v profilech již severně nad ORP HK a podobně i v Bystřici jako přítoku Cidliny. Kvalita vody klesá při nižších letních průtocích v toku. Podobně je tomu u množství vodních nádrží, kdy se stoupající teplotou v létě klesá i kvalita koupacích vod v celé oblasti. Zásadním úkolem je stabilizovat průtoky na tocích a zdržet vodu v krajině, tak aby se vsakovalo její větší množství, proto je nutno v krátkodobém horizontu uvažovat v rozšíření programu na šetření vodou, omezit závlahy a zajistit i recyklací splachové a přečištěné odpadní vody plošně. Opatření se přímo dotýká zejména měst Chlumec n.C. a Hradec Králové.


3.7.3 Půda Z hlediska kvality půd tak půdy I.bonitní třídy převažují zejména v okolí Nivy Labe severně od Hradce Králové a západně od toku řeky Labe. V daném území je řada ploch zavlažována a revitalizována. Pro všechny obce v nivě Labe a západně od ní a zčásti i v nivě Cidliny je kvalita půdy závažným limitem rozvoje, protože se jedná o území s investicemi do půdy v minulosti a s vysokou produkční schopností v zemědělství, která se pravděpodobně s ohledem na klimatické změny v ČR ještě zvýší a rozlohu vysoce bonitních půd v území je proto nutno udržet. K ohrožení kvalitních půd a k jejich likvidaci (skrývkám) dochází hlavně vlivem vynucených plošných záborů půdy při stavbě dopravní infrastruktury, při těžbě nerostů (štěrku, písku a cihlářské hlíny) a při záborech pro novou výstavbu center obchodu a logistiky na dopravu navazujících. Mimo větší města je půda ohrožena v kvalitě, vlivem zavlažování v letních měsících kontaminací z vody a ve vzdálenějších méně produkčních částech ORP pak poklesem intenzity zemědělství a přechodem na jiný způsob hospodaření. Množství méně využitých půd je i uvnitř krajinné památkové zóny, kde je na místech bojišť nutno užívat specifický způsob hospodaření (okolí Chlumu, Svíbu, Přebluze, Sadové, atp.). Ochranu půd v ORP je nutno řešit komplexně v rámci celého ORP v rámci studie zemědělského hospodaření zpracované zejména z hlediska ochrany půd z pohledu jejich bonity a zemědělské produkce. Ochrana lesní půdy (PUPFL) je v rámci ORP okrajovou záležitostí, protože plocha lesů je velmi malá (12%).

3.7.4 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt, kostra ekologické stability Krajina z hlediska reliéfu je hodnocena jako plochá rovina s převahou plošin a říčních teras Labe a jeho přítoků. Z hlediska typů krajiny zde převažuje krajina nivní a pahorkatinná, zemědělská plošin, či vrchovin. V původní zemědělské krajině, dnes již s menší intenzitou využití (oblast tradiční obilnářsko – řepařská) stále převládá plošné zemědělské hospodaření, ale na jiném základě, než na půdorysu původních zemědělských družstev. Ovocnářské plochy jsou postupně redukovány a také obilnářská výroba je v souladu s efektivizací zemědělství již nižší. Místy, a to zejména v nivách, se nově objevují trvalé travní porosty a mírně přibývá lesních ploch. Z hlediska koeficientu ekologické stability stále ještě převažuje orná půda (77,4 %) a lesy tvoří jen cca 12% území ORP. Koeficient ekologické stability je stanoven na cca 0,5. což znamená, že jde o krajinu zcela pozměněnou člověkem, s narušenou kostrou ekologické stability a s návazností SES pouze na lokální úrovni a to ještě jen někde. V praxi to znamená, že přerušení biokoridorů a jejich návaznosti jsou většinou delší, než připouští technická norma. Fragmenty původní středoevropské krajiny lze nalézt pouze v Městském lese města Hradec Králové (ja naznačuje vyšší počet chráněných území) v nivě Orlice (Natura 2000) a v některých plochách zachovalých lesů na okrajích ORP (Pamětník, Ledce, Horní Černůtky, atp.). Vegetační kryt je mimo městský les nesouvislý, jak již bylo uvedeno, tak převažují pole a to agrocenózy jednoletých bylin, travní porosty i v nivách jsou spíše výjimkou. Významnými porosty v nivě jsou niva Cidliny, Bystřice a Orlice nad Chlumcem a Hradcem Králové. Z původních lesních porostů dubohabřin nebo borových doubrav, či luhů a olšin se zachovaly jen ojedinělé fragmenty. V posledních několika letech se vlivem rozvoje území šíří plochy dopravní a jiné infrastruktury, včetně ochranných pásem a nově se rozrůstají i sídelní a logisticko-obchodní zóny. Kostra ekologické stability, jak již bylo uvedeno, je hodnocena jako nedostatečná a nekompaktní.


3.7.5 Skládky, devastované plochy Skládky a devastované plochy vzhledem k malému rozšíření průmyslu v ORP nejsou časté a lze konstatovat, že nejvíce starých zátěží se nachází v území Hradce Králové. Mimo Hradce Králové jsou kontaminované plochy starých zátěží ještě v areálech vojenských, případně na jejich okraji a to zejména v okolí Chlumce n.C. (5 registrovaných ploch), a pak také v areálu letiště Hradec Králové (v okruhu města a těsného okolí se nachází celkem 5 ploch a na nimi i Urbanice, Lhota pod Libčany, Plotiště nad Labem. Poměrně velká plocha starých zátěží se nachází v okolí letiště Hradec Králové. Menší plochy staré zátěže jsou v okolí Smiřic, Třebechovic, Lodína a Všestar. Jako hlavní skládky jsou registrovány Lodín (skládka všech druhů odpadů, včetně nebezpečného (N), překladiště odpadů (O) Hradec Králové – Na Temešváru. Některé menší skládky a zavezené plochy jsou již registrovány jen jako staré zátěže, což je např. skládka Smržov-Čibuz, Třebechovice p.O., Praskačka, Olešnice n.C. a další. Hlavní skládka je pro Hradec Králové a okolí ve Chvaleticích – Zdechovicích. Z hlediska brownfields je území disponováno vzhledem k útlumu zemědělské výroby velmi dobře. Vzhledem k rozšíření ohlasů k problematice brownfields byla tato problematika akcentována jako častá stížnost v jihozápadním sektoru ORP. Brownfields ve městech jsou postupně sanovány.

3.7.6 Hluk Zvýšenou hlučností vlivem dopravy, a to včetně letecké (letiště Hradec králové) trpí většina obyvatel, a to zejména v Hradci Králové a jeho těsném okolí a v sídlech podle větších komunikací. Mezi města silně zasažená hlukem patří mj. i Třebechovice p.O, Chlumec n.C. a z obcí pak Nové Město, Sadová, Holohlavy, Vysoká n.L., a další místa na současných hlavních tazích na Hořice, Náchod, Pardubice nebo Prahu. Z hlediska celonárodního měření hlučnosti vlivem dopravy byly jako rizikové vyhodnoceny hlavně hlavní dopravní tahy vyjmenované v předchozím textu a města a obce umístěné na nich nebo v jejich těsném okolí. Souměrně se zdražením železniční dopravy narůstá stále automobilová doprava po celé ČR na všech frekventovaných spojovacích komunikacích. Jak již bylo uvedeno, tak jako hlavní směry komunikací i rozvoje dopravy jsou tahy od dálnice D11, severním směrem okolo HK a směr Hořice, Náchod, Třebechovice, Opatovice n.L., Vysoká n.L. a okrajově ještě i směr Chlumec n.C. po silnici č. 611. Zvýšená hlučnost se projevuje nyní nejen v denní době, ale díky nepřetržité dopravě automobily i v nočních hodinách, kdy je nebezpečnější pro lidské zdraví. Lze očekávat, že po dokončení navazujících komunikací (R37 Opatovice –Březhrad, severní tangenta HK, komunikace R35 a dálnice na Náchod) poklesne hlučnost v okolí obytných částí měst a obcí a situace se z hlediska hygieny obytného prostředí značně zlepší. Zlepšení situace ovšem nelze očekávat dříve než v roce 2020.


3.8 Ochrana přírody a krajiny 3.8.1 Zvláště chráněná území Předměty ochrany přírody a krajiny jsou v rámci regionu ORP Hradec Králové distribuovány celkem nerovnoměrně, ale v souladu s biotickými a abiotickými podmínkami regionu. Obecně lze konstatovat, že chráněná území (ZCHÚ + Natura 2000) jsou koncentrovány do skutečně významných lesních celků (převážně městský les HK) nebo niv větších řek (Labe) a odpovídají obecně přijímanému názoru ochrany přírody, že dlouhodobě osídlená zemědělská krajina je pro ochranu přírody spíše nezajímavá. Z hlediska koncentrované ochrany přírody a krajiny a zájmů na ochraně přírody je zřejmé, že zvláště chráněná území a jejich návrhy zatíží nejvíce exponované nivy Orlice a Labe (dotýká se obcí Třebechovice pod Orebem, Běleč, Svinary, Klášter nad Dědinou, Polánky n.D., Vysoká n.L.) a případně Cidliny (Pamětník), vybrané zachovalé lesní celky (Ledce, Běleč nad Orlicí, Svinary, Vysoká n.L., Nechanice, atp.). Mimo tyto plochy je z důvodu blízkosti ještě potenciálně zajímavá oblast okolí Pamětníku v nivě Cidliny. Mimo tato území jsou převažující plochy v regionu určeny pro zemědělství a nebo infrastrukturu. V plochách pro evropský systém ochrany přírody Natura 2000 je zřejmé, že šlo hlavně o nivy a to zejména o toky a nivy Orlice, Bystřice a Cidliny. Do systému jsou zařazeny i menší lokality a lesy v okolí Nechanic. Okraj ptačí oblasti zasahuje od Žehuňského rybníka až k Pamětníku v nivě Cidliny. Nové lokality pro Naturu 2000 se v současnosti revidují a postupně připravují. Vzhledem k tomu, že v minulosti v regionu HK nefungovala Agentura ochrany přírody a krajiny (neexistovala pobočka), tak nebyla přikládána regionu ve kterém se Hradec Králové a okolí nacházejí více než okrajová důležitost. Díky tomu jsou některá území na severu a východě regionu přírodovědecky podhodnocena. Naopak v souvislosti s různými stavbami a těžbou písku je povědomí o výskytu druhů v jejich okolí velmi dobré – jedná se o okolí dálnice D11, návrhu komunikace R35, těžby štěrkopísků v okolí Kratonoh a Pamětníku. V těchto územích je zcela paradoxně vysoká znalost terénu a přírodního prostředí, protože zde byly připravovány rozsáhlejší záměry a proběhly dlouhodobé průzkumy.

3.8.2 Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky ze zákona jsou z důvodů významnosti již z větší části kryty různými chráněnými územími, ale jejich údržba a vyhlašování – registrování nových VKP je plně na místních stavebních úřadech. Podle dostupných podkladů (viz mapa limitů a zejména hodnot území) je zjevné, že praxe vymezování a registrace VKP mimo zákonem stanovené území do praxe všech úrovní odpovědných úřadů doposud nepronikla a to je v zemědělské dlouhodobě historicky kultivované krajině poněkud handicap. Plochy VKP tak na území ORP zůstávají omezeny na nivy (velmi špatná definice brání jejich prosazení při stavebním řízení), vodní toky plochy a lesy a několik málo mokřadů, které nejsou součástí jiných zvláště chráněných území. Úspěšně rekultivované pískovny nebo zatravněné plochy v nivách by bylo vhodné registrovat do budoucna už z důvodu jejich ochrany, údržby a případných dotací do údržby a rozvoje nových biotopů v krajině (okruh Kratonohy, Nechanice, Vysoký Újezd, Pamětník, Olešnice, aj.).


3.8.3 Ochrana krajinného rázu Z hlediska ochrany krajinného rázu je nutné podotknout, že jde o nivy větších řek a krajinu tedy převážně nivní, charakteru ploché pahorkatiny až terasových plošin a plochých hřbetů z ní vystupujících. V ploché krajině se na krajinném rázu projevují veškeré liniové stavby a stavby mohutné, vertikální, zejména členité. Vlivem dlouhotrvajícího tlaku zemědělství je běžné, že v krajině poškozují charakter krajinného rázu zejména, sila, komíny zemědělských provozů a zařízení, hydroglobusy, zařízení pro přenos signálu mobilní sítě a další. Z hlediska ochrany krajinného rázu není dostatečně využito možného posouzení staveb a není ani využito estetických a krajinotvorných hodnocení k posouzení vlivu staveb na krajinný ráz. S tím souvisí i zcela nedostatečná a nedoplněná sítˇ ÚSES a zejména VKP. V krajině kde v zemědělsky intenzivně využitém území nejsou dostatečně zajištěny VKP na historickém podkladu je pak ochrana krajiny opravdu okrajovou záležitostí. Díky tomu mizí nebo jsou zahlazovány v krajině důležitá měřítka, stavby a artefakty, alarmující je, že se to děje i na území krajinné památkové zóny bojiště u Hradce Králové. V budoucnosti je nutno zostřit posuzování staveb a jejich rekonstrukcí zejména z hlediska ochrany krajinného rázu v KPZ bojiště a v jejím okolí. V okrajových částech ORP je nutno neprodleně identifikovat a registrovat alespoň základní VKP, tak aby byly zachovány rysy původní krajiny.


4 Rozbor funkčního uspořádání území 4.1 Prostorové uspořádání V současnosti je urbanistická struktura území regionu ORP v zásadě vybudována a stabilizována. Do budoucnosti proto předpokládáme její zachování a přiměřené rozvíjení. Problémem rozvoje území jsou suburbanizační tendence v zázemí Hradce Králové, které mohou v budoucnu negativně ovlivňovat rozvoj jak jádrového města, tak i příměstských obcí, kam současné suburbanizační tendence směřují. Problematika suburbanizačních tendencí byla dříve měřena některými pracemi, nikoli ovšem v administrativním členění ORP, ale ve vymezeném mikroregionu 1. stupně Hradce Králové. Problematika suburbanizace má ale natolik mimořádný význam na prosrostorové uspořádání zázemí města Hradce Králové, že je třeba ji zde podrobněji popsat i přes výše uvedené metodické omezení. Dynamika prostorového vývoje od roku 1980 do r. 2001 je vyjádřená v agregovaném ukazateli složeném z indexů vývoje v letech sčítání 1980 a 1991, vztažených ke stavu roku 2001, a indexem vývoje, vystihující vývoj v letech 1980 – 1991. V této dlouhodobé časové řadě lze nejpříznivěji hodnotit populační vývoj obcí Černilov, Libčany, Librantice, Býšť, Dohalice, Blešno ( mimo ORP HK ještě obec Čeperka). V prostorovém uspořádání zřetelně vystupuje těsné zázemí města, pokračující severním směrem na Smiřice a Černožice a směrem západním - Libčany a Lhota pod Libčany. Méně příznivý populační vývoj proběhl v populačně slabých obcích, vzdálenějších od města – východní pás Jeníkovice - Výrava. Hodnocení dynamiky vývoje bylo posuzováno i v jednotlivých censech. Obecná a specifická hustota zalidnění byla hodnocena jednou agregovanou charakteristikou, vztaženou k roku 2001. Vystupuje logicky nejvýrazněji jádrové území – Hradec Králové, Předměřice nad L., Libčany, Stěžery (mimo ORP HK dále pak Opatovice nad Labem) a v silnějších střediscích osídlení Třebechovice, Smiřice, Černožice. Hospodářská struktura ekonomicky aktivních obyvatel byla vyjádřena jako agregát sestupného pořadí dle podílu ekonomicky aktivních v priméru a vzestupného pořadí dle podílu ekonomicky aktivních v terciéru a kvartéru. Nejvýraznější zastoupení představuje jádrové území Hradec Králové, Předměřice n.L., Stěženy (mimo ORP HK dále Opatovice n.L). Agregovaná charakteristika ekonomické aktivity a vyjížďky za prací je složená z podílu osob pracujících, ekonomicky aktivních, míry nezaměstnanosti a podílu vyjíždějících za prací. Dosahuje nejvyšších hodnot v jádrovém území regionu - Hradec Králové – (Opatovice n. L.- Čeperka), Předměřice, Všestary, Stěžery, Blešno. Z šetření bylo zjištěno, že intenzivní suburbanizační procesy probíhají v těsném zázemí města v obcích (Opatovice nad Labem, Čeperka), Stěžery, Všestary, Dolní Přím, Předměřice nad L., (Býšť), Běleč nad Orlicí, Blešno, Librantice. Město Hradec Králové a jeho těsné zázemí zaznamenává procesy suburbanizace. Město překračuje své hranice a nejintenzivnější suburbanizační procesy probíhají v těsném zázemí města, v obcích, které ještě nevytváří územně souvislý prostor.


Zdroj: Kučerová, Z.: Prostorová analýza charakteristik osídlení, obytné funkce a diferenciace území Hradce Králové a zázemí, 2003

4.2 Funkční uspořádání 4.2.1 Obyvatelstvo, bytový fond Jak je zřejmé z populačního vývoje v poslední dekádě, celkově nepříznivý populační vývoj České republiky se projevuje i v území ORP Hradec Králové. Nositeli depopulačního vývoje jsou – obdobně jako v celé České republice – jádrová území velkých měst, v našem případě Hradce Králové. Mezi dlouhodobými příčinami tohoto vývoje je možnost realizace představ o plnohodnotném bydlení – dle sociologických průzkumů cca 75 – 80 % obyvatel preferuje bydlení v rodinném domku se zahrádkou, pokud možno v kvalitním a z městského centra dopravně dobře dostupném přírodním prostředí. To se v předchozím desetiletí, které obecně realizaci těchto přání umožnilo, projevilo i v jádrovém území Hradecko-pardubické aglomerace. V zónách, vymezených jako stávající i výhledová příměstská obytná území s nízkopodlažní zástavbou, se v období 1991-2002 zvýšil počet obyvatel o 2 900, tj. o 10,4 %. Dokonce i v čistě venkovské polabské krajině (zóna zemědělské výroby), kde v letech 19501990 ubyla ⅓ - ½ obyvatel, došlo k zásadnímu obratu – počet obyvatel se, i když nepatrně, o 0,4 % zvýšil. Z hlediska dlouhodobých trendů se v zázemí velkých měst jedná o návrat k vývoji, který zde již probíhal (cca 1890 – 1940), kdy, řečeno dnešní terminologií, při shodném směru působení faktorů územně-technických a faktorů sociálně-ekonomických, obyvatelé realizují svá dlouhodobá přání a usazují se podél výhodných dopravních směrů v zázemí velkých měst, která využívají jako místa koncentrace pracovních příležitostí, vybavenosti i možností využití volného času. Podrobné analýzy vývoje počtu obyvatel na území ORP Hradec Králové nejsou bohužel dostupné. Využít se dají data o vývoji počtu obyvatel jednak na úrovni okresu Hradec Králové (tj. území ORP Hradec Králové a ORP Nový Bydžov), data vztažená k mikroregionu 1. stupně Hradce Králové (tj. bez území Chlumecka) anebo data pro vlastní město Hradec Králové.


4.2.1.1 Obyvatelstvo a bydlení v okrese Hradec Králové Z hlediska počtu obyvatel je okres Hradec Králové největší v Královéhradeckém kraji, k 1. 1. 2004 zde žilo 159 284, tj. 29,1 % z celkového počtu obyvatel kraje, a proto se vyznačuje i největší hustotou zalidnění. Na 1 km2 připadá 182 obyvatel. Charakteristickým rysem sídelní struktury královéhradeckého okresu je vysoký stupeň koncentrace obyvatel ve městech nad pět tisíc obyvatel. Ve čtyřech městech této velikostní skupiny žilo 72 % trvale bydlícího obyvatelstva okresu. Dominantní postavení v sídelní struktuře má krajské město Hradec Králové, které je největší obcí okresu i celého kraje. Základní charakteristiky obyvatelstva v okrese Hradec Králové Okres Hradec Králové Rozloha1) Počet obcí1) Města Počet obyvatel1) ženy Obyvatelé ve věku1) 0 - 14 15 - 64 65 a více Průměrný věk obyvatel1) muži ženy Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Sňatky Rozvody Na 1 000 obyvatel přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek

Měřicí jednotka km2

osoby

% % % roky

osoby osoby osoby osoby

‰ ‰ ‰

Zahájené byty Rozestavěné byty1) Dokončené byty

2006 876 101 6 159 756 82 457 13,9 70,1 16,0 41,3 39,6 42,8 1 606 1 619 2 911 2 644 825 526 -0,1 1,7 1,6 810 1 823 412

Zdroj: ČSÚ, MOS, 2008

Z pohledu migrace je patrné, že objem migrace okresu od roku 1991 klesal až do roku 1996. Od roku 1997 došlo k růstu kromě roku 2000, kdy objem migrace mírně poklesl. V roce 2004 počet stěhování opět mírně klesl na 3 166. Saldo migrace je v celém sledovaném období záporné, pouze v roce 1992 zaznamenal královéhradecký okres migrační zisk. Z následujícího grafu je vidět, že záporné saldo střídavě rostlo a klesalo. Největší migrační ztrátu (-337) představoval rok 2002 od té doby se ztráta zmenšuje.


Migrační saldo okresu Hradec Králové 50

9

0 -24

-50 -54

saldo

-100

-2

-67

-75

-150

-128

-200 -250

-52

-160

-180 -217

-219

-228

-300 -350

-337

-400 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

rok Zdroj: Lukešová, H.: Analýza migrace obyvatelstva královéhradeckého kraje (diplomová práce), Univerzita Pardubice 2006 z dat ČSÚ

Z pohledu důvodů stěhování v rámci okresu Hradec Králové je patrný pokles migrace z důvodů změny pracoviště a přiblížení se k pracovišti. U bytových důvodů je situace zcela opačná. Je však shodná s vývojem v kraji i ČR. Počet stěhování z bytových důvodů rostl, a to zejména mezi sledovaným obdobím 1993-95 a 1996-98. Stěhování z důvodu sňatku má sestupnou tendenci. Zanedbatelný je podíl stěhování z důvodů učení, studium, který v okrese nepřesáhl 2 %.

4.2.1.2 Obyvatelstvo a bydlení v (mikro)regionu Hradec Králové V roce 2001 dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů žilo v regionu Hradec Králové 145 331 obyvatel, z toho ve městě Hradec Králové 97 155 obyvatel a v zázemí 48 176 obyvatel, v sousedících obcích 13 894 obyvatelé. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území lze sledovat již od r. 1869, kdy proběhl první novodobý census v českých zemích. V této dlouhodobé časové řadě celý region populačně posiloval vyjma let poválečných, tento růst počtu obyvatel byl dán koncentrací obyvatel do města Hradec Králové. Zázemí regionu populačně ztratilo svoji sílu v letech 1910-1921 v důsledku první světové války. Ve vývoji počtu obyvatel zázemí se projevuje ekonomická krize třicátých let a druhá světová válka, která způsobila další ztrátu počtu obyvatel zázemí v letech 1930-1950. Pokles počtu byl zaznamenán letech 1961-1970 v období, kdy nastal v České republice celkový poklesu počtu obyvatel z důvodu snížení reprodukce v 60.letech a v důsledku emigračních vln. Pro důkladný rozbor dlouhodobých populačních tendencích by bylo nutné přistoupit k detailnějšímu rozborům demografických vývoje, pro účely této práce je větší pozornost věnována období let 1970-2001.


Vývoj počtu obyvatel v regionu Hradec Králové v letech 1869-2001 rok

1869

region HK

69 859

1880 79 407

1890 80 538

1900

1910

1921

84 515

91 706

94 013 106 732

1930

1950 104 209

1961 115 376

1970

1980

1991

127 654 143 978 146 431

2001 145 331

Hradec Králové

18 884

24 230

25 236

29 310

35 675

39 151

50 137

57 118

66 608

80 463

96 145

99 917

97 155

zázemí HK

50 975

55 177

55 302

55 205

56 031

54 862

56 595

47 091

48 768

47 191

47 833

46 514

48 176

sousedící obce

14 936

16 531

16 282

16 329

16 487

16 307

16 600

13 302

13 594

12 988

13 014

12 828

13 894

Zdroj ČSÚ, Kučerová, Z.: Prostorová analýza charakteristik osídlení, obytné funkce a diferenciace území Hradce Králové a zázemí, 2003

Vývoj počtu obyvatel v regionu Hradec Králové v letech 1869-2001 160000 140000 120000

region

počet obyvatel

100000 Hradec Králové

80000 60000

zázemí

40000 20000 sousedící obce 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Zdroj ČSÚ, Kučerová, Z.: Prostorová analýza charakteristik osídlení, obytné funkce a diferenciace území Hradce Králové a zázemí, 2003

Od roku 1970 do r.2001 se počet obyvatel celého regionu zvýšil o 14% ke stavu r.1970. V této třicetileté řadě nejvýraznější nárůst zaznamenalo město Hradec Králové, a to zvýšení o 21%. S nižší intenzitou růstu posílily sousedící obce, u nichž se počet obyvatel navýšil o 7% stavu roku 1970 a zázemí o 2%. V tomto období 30 let však nastává mezicensovním období odlišný vývoj. V letech 1970-1980 populačně posiluje zvláště město Hradec Králové, zázemí i sousedící obce zůstávají populačně stabilní. V letech 1980-1991 posiluje město Hradec Králové, ovšem s nižší intenzitou, zázemí a sousedící obce populačně ztrácí. Zvýšení počtu obyvatel v tomto období zaznamenalo pouze 17 obcí včetně města Hradec Králové. Od roku 1991 nastávají změny v tendencích vývoje. Město zaznamenává pokles počtu obyvatel na 97% stavu roku 1991, naopak nejvýraznější nárůst proběhl v sousedních obcích, kdy se počet obyvatel zvýšil o 8% a v celém zázemí o 4% stavu roku 1991. V letech 1991 až 2001 se zvýšil počet obyvatel ve většině obcí. Pokles počtu obyvatel nastal pouze u 16 obcí, včetně města Hradec Králové. V těsném sousedství města Hradec Králové se snížil počet obyvatel pouze v obci Praskačka.


Hodnotíme-li obytnou funkci regionu Hradec Králové v systému osídlení, jeho funkce v dlouhodobé časové řadě do roku 1991 neustále posiluje, obytná funkce zázemí do roku 1991 mírně klesá. Od roku 1991 nastává změna ve vývojových tendencích. Město Hradec Králové svou funkcí ztrácí, naopak posiluje celé zázemí a sousedící obce. Vývoj obytné funkce regionu Hradec Králové v letech 1869-2001 160 140

obytná funkce

120 region

100 město HK 80 zázemí 60 40 20 sousedící obce 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Zdroj Kučerová, Z.: Prostorová analýza charakteristik osídlení, obytné funkce a diferenciace území Hradce Králové a zázemí, 2003

Směry emigrantů z města se orientují do sousedících obcí. V roce 2001 nejsilnější proudy směřovaly do Třebechovic, Býště, Předměřic nad Labem, Černilova, Smiřic, Skalice. Město Třebechovice vystupuje v sledované časové řadě od r.1998 jako nejsilnější imigrační sídlo, hodnocené v souboru řešených obcí. V pořadí druhá obec je od r.2000 Býšť. V letech 1998 a 1999 byly silnější proudy do Předměřic n.L.. Na dalších pozicích se střídaly Smiřice, Černilov, Stěžery. Příliv migrantů velmi výrazně odráží intenzitu bytové výstavby v obci, v určitém roku z důvody dokončení nových bytových jednotek dochází k výraznému nárůstu a tento trend není zachován v dalších letech (Librantice r. 1998, Všestary r.1998). Přistěhovalí a vystěhovalí z města Hradec Králové v letech 1998-2001 rok přistěhovalí do HK přistěhovalí do HK z řešených obcí v % z přistěhovalých celkem vystěhovalí z HK vystěhovalí do řešených obcí v % z vystěhovalých celkem

1998

1999

2000

2001

1011

938

1002

1067

202

200

185

171

20,0

21,3

18,5

16,0

1433

1444

1420

1838

548

477

532

500

38,2

33,0

37,5

27,2

Zdroj: výstupy ČSÚ, Kučerová, Z.: Prostorová analýza charakteristik osídlení, obytné funkce a diferenciace území Hradce Králové a zázemí, 2003


Migrační proudy Hradec Králové-zázemí se od roku 1998 snížily také ve směru do města. V r.2001 se do Hradce Králové přistěhovalo 16% migrantů z obcí v řešeném území, což představuje snížení o 4% od rok 1998 1999 2000 2001 roku 1998. V r. 2001 se do Hradce přistěhovalí do HK 1011 938 1002 1067 Králové přistěhovalo v řešeném přistěh.do HK z řešených obcí 202 200 185 171 území nejvíce osob z Třebechovic, v % z př ist ěh.celkem 20,0 21,3 18, 5 16,0 následovaly obyvatelé z Předměřic, Stěžer, Smiřic. Pořadí obcí s nejsilnějšími objemy imigrantů do Hradec Králové se v průběhu let měnilo, v r.2000 Stěžery, Černilov, Smiřice, v r.1999 Třebechovice, Stěženy, Týniště, v r.1998 Černilov, Třebechovice, Stěžery. Důvody vystěhovaní z města Hradec Králové jsou převážně důvody bytové (cca 33%) a důvody, uváděné jako následování rodinného příslušníka (cca 25%). V roce 2001 nastává mírný pokles podílu osob, uvádějící důvody bytové (25,4%) i důvody následovaní rodinného příslušníka (19,2%). Vyjma neuvedených důvodů a jiných důvodů je následujícím převažujícím důvodem sňatek (v r. 2001 4,8%) a změna pracoviště (v r.2001 3,3%). Sledujeme-li migrační vztahy mezi Hradcem Králové a obcemi v řešené území, výrazněji vystupují důvody vystěhování důvody bytové, jejichž podíl narůstá a v roce 2001 byly uváděny ve více než polovině případů (52%). Vystěhovalí z Hradec Králové v letech 1998-2001 dle důvodu vystěhování

2001

2000

1999

1998

0%

10%

20%

30%

1-změna pracoviště 3-učení, studium 5-sňatek 7-bytové důvody 9-jiný důvod

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2-přiblížení k pracovišti 4-zdravotní důvody 6-rozvod 8-následování rodinného příslušníka neuvedeno

Zdroj: výstupy ČSÚ, Kučerová, Z.: Prostorová analýza charakteristik osídlení, obytné funkce a diferenciace území Hradce Králové a zázemí, 2003

Převažujícím důvodem imigrace do města Hradec Králové byly v letech 1998-2000 důvody, označované jako následování rodinného příslušníka (cca 30%). V roce 2001 jako nejčetnější důvod byly uváděny důvody bytové (26%), nepočítaje jiné důvody. Při hodnocení imigrace do Hradce Králové z řešeného zázemí, jsou zesíleny důvody bytové (v r. 2001 30%), následování rodinného příslušníka (v r. 2001 26%). V letech 1998-2000 byly silněji zastoupeny důvody imigrace do města důvody zdravotní (6-9%), v r.2001 tento podíl zeslábl na 2,3%.


4.2.1.3 Obyvatelstvo a bydlení v Hradci Králové Vývoj počtu obyvatelstva v krajském městě Hradec Králové již dlouhodobě vykazuje pokles. Vývoj názorně popisuje následující tabulka: Rok

Počet obyvatel

1991

100 206

1995

100 528

1997

99 839

2000

98 292

2001

96 408

2002

95 755

2003

95 195

2004

94 694

2005

94 431

Zdroj: Profil města Hradec Králové 2006

V případě Hradce Králové byla provedena prognóza vývoje počtu obyvatel Univerzitou Karlovou až do roku 2030. Jak je zjevné z níže uvedených dat, trend poklesu počtu obyvatel v Hradci Králové lze očekávat i v dalších letech, přičemž jeho pokles postupně začíná být stále strmější. Prognóza vývoje obyvatel v HK 2010

92 712

2015

89 827

2020

86 786

2025

83 487

2030

79 762


Následující graf spojuje data o vývoji počtu obyvatel Hradce Králové v obou uvedených tabulkách a graficky znázorňuje trendy vývoje. Vývoj počtu obyvatel HK v letech 1991 až 2030

105 000

100 000

95 000

90 000

85 000

80 000

75 000 1991

1995

1997

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Počet obyvatel HK



2010

2015

2020

2025

2030

Pro potřeby tvorby Územního plánu města Hradce Králové v roce 2000 byly namodelovány 3 varianty možného demografického vývoje a ačkoli autoři demografické prognózy považovali za reálnou pesimistickou variantu tj. rapidní pokles počtu obyvatel města, pro návrh územního plánu zvolena varianta „C“, tedy jakási "optimistická stagnace".

Zdroj: Územní plán města Hradec Králové 2000

Reálná data vývoje počtu obyvatel města ale bohužel potvrzují spíše pesimistickou variantu vývoje počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990 – 2003

Zdroj: Strategický plán města Hradec Králové 2004

Ze skutečného demografického vývoje města Hradce Králové i z prognóz či odhadů pokračujících trendů je patrné, že město nadále trvale bydlící obyvatelstvo ztrácí. Jinak je tomu ovšem při porovnání vývoje počtu obyvatel mikroregionu 1. stupně, kde je počet obyvatel stabilní. Z toho vyplývá, že samo město sice obyvatelstvo nicméně požadavky na zajišťování společenských, vzdělávacích, kulturních či sportovních aktivit pro obyvatelstvo klesat nebudou.


Zájem o bydlení a připravenost rozvojových lokalit pro bytovou výstavbu po jednotlivých sektorech ukazuje následující tabulka: Jihozápadní sektor

Zájem o bydlení Chlumec nad Cidlinou Káranice Klamoš Kosice Kratonohy Lhota pod Libčany Lovčice u Nového Bydžova Obědovice Olešnice nad Cidlinou Písek u Chlumce nad Cidlinou Praskačka Převýšov Roudnice Urbanice u Praskačky

Západní sektor

Dolní Přím Hvozdnice u Hradce Králové Hrádek u Nechanic Libčany Kunčice u Nechanic Lodín Mokrovousy Nechanice Radostov Stěžery Střezetice Těchlovice u Hradce Králové

Severní sektor

Čistěves Dohalice Neděliště Holohlavy Lochenice Předměřice nad Labem Sadová u Sovětic Stračov Světí

Lokality pro bytovou výstavbu Dobřenice Chlumec nad Cidlinou Chudeřice Káranice Klamoš Kosice Kosičky Kratonohy Lhota pod Libčany Lišice Lovčice u Nového Bydžova Nové Město nad Cidlinou Obědovice Olešnice nad Cidlinou Osice Osičky Písek u Chlumce nad Cidlinou Praskačka Převýšov Puchlovice Roudnice Syrovátka Urbanice u Praskačky Boharyně Dolní Přím Hrádek u Nechanic Hvozdnice u Hradce Králové Kunčice u Nechanic Libčany Lodín Mokrovousy Nechanice Radíkovice Stěžery Střezetice Těchlovice u Hradce Králové Třesovice Neděliště Hněvčeves Holohlavy Hořiněves Lochenice Lužany nad Trotinou Mžany Předměřice nad Labem Pšánky Račice nad Trotinou Sadová u Sovětic


Východní sektor

Běleč nad Orlicí Černilov Divec Jílovice Ledce Librantice Libřice Skalice u Smiřic Smržov Třebechovice pod Orebem Vysoká nad Labem Vysoký Újezd

Sendražice u Smiřic Smiřice Sovětice Stračov Světí Vrchovnice Běleč nad Orlicí Blešno Bukovina u Hradce Králové Černilov Divec Jeníkovice u Hradce Králové Jílovice Ledce Lejšovka Libníkovice Librantice Libřice Skalice u Smiřic Smržov Třebechovice pod Orebem Výrava Vysoká nad Labem Vysoký Újezd

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

4.2.2 Občanské vybavení Současná struktura občanského vybavení v území ORP je v zásadě stabilizovaná, a to ve své nekomerční i komerční části. Za nekomerční část občanského vybavení považujeme školství, kulturu, správu, zdravotní a sociální péči. Komerčními typy občanského vybavení jsou především obchod, služby, administrativa a vybavení cestovního ruchu. Rozvíjející se tržní ekonomika České republiky přesto vyvolává disproporce v rozvoji občanské vybavenosti mezi její komerční a nekomerční složkou. Základní vybavenost je třeba dělit do dvou skupin: 1. Vybavenost obecní je taková, která slouží obecní potřebě a je společensky řízena nebo usměrňována. Jedná se o skupiny vybavenosti veřejně správní, kulturní, sportovní, sociální, zdravotnické, školské, církevní... 2. Vybavenost ostatní je vybavenost, která vzniká na tržních principech. Tato vybavenost je značně proměnlivá a závislá na podnikatelských aktivitách. Ad 1. Z hlediska městské a obecní vybavenosti je nutno charakterizovat její jednotlivé skupiny:


4.2.2.1 Školství Předškolní zařízení Na území ORP se nachází celkem 29 samostatných zařízení předškolní výchovy – mateřských škol. Další mateřské školy jsou jak integrovány jako organizační složky některých základních škol. Vybavenost předškolními zařízeními na území ORP je celkem vyvážená. Soustřeďuje se ale zejména do měst a větších obcí. Řada malých obcí a sídel (k.ú.) předškolní zařízení nemá a děti musí být proto dováženy do dřívějších střediskových obcí. Na území ORP funguje i jedna samostatná mateřská škola zřizovaná církví, a to MŠ SION v Hradci Králové. Přehled mateřských škol v ORP Hradec Králové 1 2 3

Dobřenice

Mateřská škola, Dobřenice

Holohlavy

Mateřská škola, Holohlavy

Hradec Králové

Mateřská škola Čtyřlístek, Hradec Králové, Švendova 1127 Mateřská škola Kamarád, Hradec Králové, Veverkova 1495

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Mateřská škola Klíček, Hradec Králové, Urxova 342 Mateřská škola Lužická, Hradec Králové, Severní 842 Mateřská škola Sluníčko, Hradec Králové, Štefánikova 373 Mateřská škola Zvoneček, Hradec Králové, Čajkovského 1093 Mateřská škola, Hradec Králové - Věkoše, K Sokolovně 349 Mateřská škola, Hradec Králové, Kampanova 1488 Mateřská škola, Hradec Králové, M. Horákové 1143 Mateřská škola, Hradec Králové, Třebechovická 837 Mateřská škola Sion, Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou

Mateřská škola Beruška, Chlumec nad Cidlinou, Pod Loretou 460/IV Mateřská škola U Zámku, Chlumec nad Cidlinou, Poděbradova 636/IV

Chudeřice

Mateřská škola, Chudenice

Jeníkovice

Mateřská škola, Jeníkovice

Kosice

Mateřská škola, Kosice

Neděliště

Mateřská škola, Neděliště

Převýšov

Mateřská škola, Převýšiv

Roudnice

Mateřská škola, Roudnice

Skalice

Mateřská škola, Číbuz

Smiřice

Mateřská škola, Smiřice

Stěžery

Mateřská škola, Stěženy

Stračov

Mateřská škola, Strahov

Těchlovice

Mateřská škola, Těchlovice

Třebechovice pod Orebem

Mateřská škola, Třebechovice pod Orebem

27 Mateřská škola, Třesavice 28 Třesovice Vysoká nad Labem Mateřská škola, Vysoká nad Labem 29 Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/files/309/KrHrObecMS.xls


Základní školy Na území ORP funguje celkem 44 základních škol. 41 z nich je zřizováno obcemi, 2 školy jsou zřizovány církvemi a jedna škola je soukromá. Všechny školy nezřizované obcemi jsou lokalizovány v Hradci Králové. Síť základních škol je obdobně jako předškolská zařízení rovnoměrně rozmístěna na území ORP. Školy jsou logicky lokalizovány ve městech (v Hradci Králové je 20 základních škol). V žádné další obci pak není více než jedna základní škola. Děti z malých obcí a sídel (k.ú.), která nejsou samostatnými obcemi jsou dováženy příp. dojíždějí do základních škol ve střediskových obcích. Velký zájem je o dojížďku dětí do škol v Hradci Králové, a to i z obcí, které samy školu mají. Zejména v severní části ORP je rovněž vyjížďka dětí do základních škol mimo ORP – zejm. do Jaroměře. V Hradci Králové jsou pak lokalizovány další 3 speciální školy pro postižené děti. Přehled základních škol v ORP Hradec Králové 1 Boharyně 2 Černilov

Základní škola a mateřská škola, Boharyně, okres Hradec Králové

3 Černožice 4 Dobřenice

Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

5 Dohalice 6 Dolní Přím

Základní škola, Dohalice, okres Hradec Králové

7 Hořiněves

Základní škola a mateřská škola, Hořiněves, okres Hradec Králové

8

Hradec Králové

Masarykova jubilejní základní škola a mateřská škola, Černilov Základní škola, Dobřenice, okres Hradec Králové Základní škola a Mateřská škola, Probluz, okres Hradec Králové Masarykova základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové - Plotiště, P. Jilemnického 420 Základní škola a Mateřská škola Josefa Gočára, Hradec Králové, Tylovo nábřeží 1140

9

Základní škola a Mateřská škola Pohádka, Hradec Králové, Mandysova 1434

10 11

Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové - Kukleny, Pražská 198

12

Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové - Malšova Lhota, Lhotecká 39

13

Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové - Svobodné Dvory, Spojovací 66

14

Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Jiráskovo nám. 1166

15

Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Štefcova 1092

16

Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Úprkova 1

17

Základní škola a Mateřská škola, Nový Hradec Králové, Pešinova 146

18

Základní škola SEVER, Hradec Králové, Lužická 1208

19

Základní škola, Hradec Králové - Pouchov, K Sokolovně 452

20

Základní škola, Hradec Králové, Bezručova 1468

21

Základní škola, Hradec Králové, Habrmanova 130

22

Základní škola, Hradec Králové, M. Horákové 258

23

Základní škola, Hradec Králové, Štefánikova 566

24

Základní škola, Hradec Králové, tř. SNP 694

25

První soukromá základní škola v Hradci Králové, s. r. o.

26

Základní škola a mateřská škola Jana Pavla II., Hradec Králové

27

Základní škola Sion J. A. Komenského, Hradec Králové

28 Chlumec nad Cidlinou Základní škola, Chlumec nad Cidlinou, okres Hradec Králové Základní škola, Kosičky, okres Hradec Králové 29 Kosičky 30

Kratonohy

31 Lhota pod Libčany

Základní škola a mateřská škola, Kratonohy, okres Hradec Králové, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola, Lhota pod Libčany, okres Hradec Králové


32 Libčany 33 Librantice

Základní škola a mateřská škola, Libčany

34 Lovčice 35 Mžany

Základní škola a Mateřská škola, Lovčice, okres Hradec Králové

36 Nechanice 37 Nové Město

Základní škola a Mateřská škola, Nechanice, okres Hradec Králové

38

Osice

Základní škola, Librantice, okres Hradec Králové Základní škola a mateřská škola, Mžany, okres Hradec Králové Základní škola, Nové Město, okres Hradec Králové Základní škola a Mateřská škola Františka Škroupa, Osice, okres Hradec Králové

39 Praskačka Předměřice nad 40 Labem

Základní škola a mateřská škola, Praskačka, okres Hradec Králové

41 Smiřice 42 Stěžery

Základní škola, Smiřice, okres Hradec Králové

Třebechovice pod 43 Orebem 44 Všestary

Základní škola a mateřská škola, Předměřice nad Labem, okres Hradec Králové Základní škola, Stěžery, okres Hradec Králové Základní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové Základní škola a mateřská škola, Všestary

Speciální školy 1 Hradec Králové

Základní škola a Mateřská škola Prointepo s.r.o.

2

Základní škola a praktická škola Daneta, s.r.o.

3

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna, Hradec Králové, Říčařova 277

Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/files/309/KrHrObecZS.xls

Mimoškolní činnost a volnočasové aktivity Pro mimoškolní zájmovou činnost dětí jsou zřizovány Základní umělecké školy. Na území ORP jich funguje 5 a všechny jsou lokalizovány v sídlech s centrálních významem 1 Hradec Králové

Základní umělecká škola, Hradec Králové, Habrmanova 130

2

Základní umělecká škola, Hradec Králové, Na Střezině 1042

3 Chlumec nad Cidlinou Základní umělecká škola, Chlumec nad Cidlinou Základní umělecká škola, Smiřice 4 Smiřice Třebechovice pod 5 Orebem

Základní umělecká škola, Třebechovice pod Orebem

Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/files/309/KrHrObecOST.xls


Střední školy Střední školy jsou zřizovány jak Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, tak i církevními či dalšími soukromými subjekty. Na území ORP se nachází 21 středních škol, z nichž převážná většina je umístěna v Hradci Králové – celkem 17. Oborová struktura středních škol je orientována na všeobecné vzdělání a dále pak pokrývá základní obory – ekonomiku, zdravotnictví, stavebnictví, strojnictví apod. Výjimečná je pak zejména střední škola hudebních nástrojů. 1 2

Hradec Králové

Gymnázium Boženy Němcové, Hradec Králové, Pospíšilova tř. 324 Gymnázium J. K. Tyla, Hradec Králové, Tylovo nábř. 682 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové, V Lipkách 692

3 4 5 6 7 8 9

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Hradební 1029 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338 Střední odborná škola veterinární, Hradec Králové - Kukleny, Pražská 68 Střední průmyslová škola stavební, Hradec Králové, Pospíšilova tř. 787 Střední průmyslová škola, Hradec Králové, Hradecká 647 Střední škola služeb, obchodu a gastronomie, Hradec Králové, Velká 3

10

Střední uměleckoprůmyslová škola hudebních nástrojů a nábytku, Hradec Králové, 17. listopadu 1202

11

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, Komenského 234 Česko-anglické gymnázium, vyšší odborná škola a střední odborná škola podnikatelská, s.r.o.

12 13

Floristická střední škola, s.r.o. Obchodní akademie, Vyšší odborná škola cestovního ruchu a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o.

14 15 16 17

První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové spol. s r. o. Střední škola aplikované kybernetiky s. r. o. Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína, Hradec Králové Třebechovice pod Orebem

Hotelová střední odborná škola, Gymnázium a Střední odborné učiliště služeb, s.r.o.

18 TRIVIS - Střední škola veřejnoprávní Třebechovice pod Orebem, s.r.o. 19 Smiřice Střední škola potravinářská, Smiřice, Gen. Govorova 110 20 Střední odborná škola veřejnosprávní a sociální, Stěžery, Lipová 56 21 Stěžery Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/files/309/KrHrkraj.xls

Vysoké školy Vysoké školy jsou v území situovány pouze v Hradci Králové. Ve městě je šest fakult celkem tří univerzit. Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Fakulta informatiky a managementu Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova

Lékařská fakulta Farmaceutická fakulta

Univerzita obrany

Fakulta vojenského lékařství


4.2.2.2 Veřejná správa Na území ORP Hradec Králové je 82 obcí, z nichž je 5 měst (z toho dále jedno statutární město). Města jsou: Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem. Statutárním městem je Hradec Králové. Obce v ORP se skládají ze 170-ti částí. Na základě Zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností bylo na území ORP vytvořeno pět územních obvodů pro pověřené obecní úřady Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy. Město Hradec Králové je zároveň sídlem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a řady dalších úřadů a institucí.

4.2.2.3 Zařízení pro volný čas Stěžejní instituce v oblasti kultury jsou situovány v Hradci Králové. Hradec Králové je vyhlášeným místem festivalů, kongresů a veletrhů. Je sídlem řady kulturních institucí, které mají větší než celoměstský dopad. Jsou to jak, organizace zřízené Královéhradeckým krajem jako jsou: Galerie moderního umění v Hradci Králové; Muzeum východních Čech v Hradci Králové; Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové; Středisko amatérské kultury IMPULS Hradec Králové a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové. Nebo organizace a instituce primárně zřízené městem Hradec Králové: Klicperovo divadlo; Filharmonie Hradec Králové; Divadlo DRAK; Hradecká kulturní a vzdělávací společnost atd. Město Hradec Králové plní funkci kulturního a společenského centra nejen pro území ORP, ale i pro širší okolí. Vybavenost pro volná čas v obcích ORP je orientována na každodenní rekreaci ve sportu (hřiště, tělocvičny). Obvyklou vybaveností obcí jsou i knihovny a společenské sály (jako součást hospod). Následuje přehled zařízení pro volný čas po jednotlivých obcích: Jihozápadní část: Dobřenice: hřiště - sportovní areál, tenisové kurty, knihovna, společenský sál Chlumec nad Cidlinou: divadlo, kino, muzeum, sportovní areály, sportovní hala, sokolovna, kulturní dům, plavecký bazén. Chudeřice: dětské hřiště, kurt (asfalt), fotbalové hřiště, posilovna, obecní sál, knihovna Káranice: plážový volejbal, tenisový kurt, knihovna, společenský sál, dětský koutek Klamoš: víceúčelové hřiště, dětské hřiště, fotbalové hřiště, knihovna, kulturní sál Kosice: tenisové kurty, koupaliště - požární nádrž, dětské hřiště v rámci MŠ, knihovna, sál obecního úřadu


Kosičky: fotbalové hřiště, knihovna, společenský sál Kratonohy: fotbalové hřiště, dětské hřiště, společenský sál, knihovna Lhota pod Libčany: veřejné sportoviště, 2x fotbalové hřiště, dětské hřiště, společenský sál Lišice: fotbalové hřiště Lovčice: fotbalové hřiště, tenisové hřiště, dětské hřiště, kulturně - tělovýchovné zařízení, knihovna + internet, Horáčkova hospoda - sál Nové Město: fotbalové hřiště, tenisové hřiště, dětský koutek, tělocvična ZŠ Obědovice: písník – koupání, volejbalové hřiště, společenský sál, knihovna - internet Olešnice: kulturní dům, dětské hřiště, fotbalové hřiště Osice: hřiště, tělocvična Osičky: všesportovní hřiště, knihovna Písek: fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, dětské hřiště Praskačka: hřiště, tělocvična, knihovna + internet Převýšov: fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, knihovna, sál v obecní hospodě, venkovní taneční parket Puchlovice: hřiště. sál Roudnice: fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, přírodní divadlo, sportoviště pro hasiče, 3 dětská hřiště, budova OÚ - klubovny pro všechny spolky, knihovna Stará Voda: víceúčelové hřiště, společenský sál, knihovna Urbanice: fotbalové hřiště, knihovna, kulturní dům – sál. Západní část: Boharyně: hřiště, posilovna, knihovna, společenský sál Dolní Přím: dětské hřiště 2x, fotbalové hřiště, knihovna 2x, společenský sál, vodní nádrž Hrádek: hospoda, golfové hřiště Hvozdnice: společenský sál Libčany: hřiště fotbalové, víceúčelové, tělocvična, klubovna, sál v hospodě, tenis - Želí Lodín: koupaliště, víceúčelové hřiště, knihovna, hospoda Mokrovousy: hřiště Nechanice: hřiště u školy, tělocvična, sokolovna, kulturní dům - sál Radíkovice: sál v hospodě, hřiště Radostov: hřiště, klubovna Stěžery: hřiště, tělocvična, knihovna ve všech částech + wifi Střezetice: dětské hřiště 2x, fotbalové hřiště 2x, klubovna, knihovna Těchlovice: hřiště, knihovna Třesovice hřiště, knihovna


Severní a severozápadní část: Benátky: hřiště, společenská sál Černožice: knihovna, sportovní areál, vodácký oddíl, kulturní sál Čistěves: dětské hřiště Dohalice: hřiště, knihovna, sokolovna Hněvčeves: hřiště, tělocvična, společenský sál Holohlavy: hřiště, tenisový kurt, tělocvična, posilovna, společenský sál Hořiněves: hřiště – kopaná, sál – sokolovna, knihovna 2x Lochenice: knihovna, společenský sál Lužany nad Trotinou: knihovna Máslojedy: hřiště Mžany: tělocvična Neděliště: fotbalové hřiště, antukový kurt, koupaliště Předměřice nad Labem: knihovna, sportovní hala, bowling, fitnes - sauna Pšánky: hřiště Račice nad Trotinou: společenský sál, víceúčelové sportoviště Sadová: dětské hřiště Sendražice: dětské hřiště, fotbalové hřiště Smiřice: školní hřiště, fotbalové hřiště, tělocvična, knihovna, kulturní dům, kuželky, tenisové kurty Sovětice: hasičská klubovna, Kulturní dům Černůtky, hřiště Světí: sportovní hřiště Vrchovnice: hřiště, společenský sál Všestary: dětské hřiště, veřejné sportoviště, tělocvična, krytý bazén Východní až severovýchodní část: Běleč nad Orlicí: hřiště, hospoda, společenský sál Blešno: hřiště+-tenisové kurty,na nohejbal,volejbal, knihovna, dětské hřiště Bukovina: obecní dům Černilov: hřiště na fotbal, hřiště na volejbal, Sokolovna, Tělocvična v ZŠ Divec: hřiště Jeníkovice: hřiště, knihovna, klubovna, společenský sál Jílovice: knihovna, sportovní areál, hospoda, plácek na malou kopanou Ledce: hřiště - nohejbal,volejbal,malá kopaná, knihovna, klubovna, dětské hřiště Lejšovka: knihovna, dětské hřiště, sportovní areál, společenský sál


Libníkovice: knihovna Librantice: hřiště, tenisové kurty Libřice: hřiště, knihovna, klubovna, společenský sál v hospodě, tenisový kur Skalice: knihovna, veřejný internet, fotbalové hřiště Smržov: hřiště, knihovna, společenský sál Třebechovice pod Orebem: knihovna, hřiště, koupaliště, zimní stadion, tělocvična Výrava: knihovna, hřiště-všesportovní, hřiště dětské Vysoká nad Labem: fotbalové hřiště, knihovna, klubovna, bowling, společenský sál v hospodě Vysoký Újezd: 2x hřiště Pozn. Výše uvedený přehled volnočasových zařízení vychází z vlastního dotazníkového šetření zpracovatelů UAP a je vztažen k administrativně vymezeným obcím. Nezabývá se dostupností volnočasových zařízení v jednotlivých částech obcí, které jsou mnohdy samostatnými sídelními útvary.

4.2.2.4 Zdravotní, sociální a církevní péče Zdravotnictví a sociální péče Dostupnost zdravotní a sociální péče je v jednotlivých sektorech následující: Jihozápadní sektor: 5

praktický lékař

2 3 1 3 3 17

dětský lékař zubní lékař gynekolog lékárna / výdejna Jiné žádné

Dobřenice, Chlumec nad Cidlinou, Chudenice, Kratonohy, Lhota pod Libčiny Chlumec nad Cidlinou, Praskačka Chlumec nad Cidlinou, Dobřenice, Kratonohy Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou, Dobřenice, Lhota pod Libčany

V oblasti sociální péče se v Chlumci nad Cidlinou nachází domov důchodců a dům s pečovatelskou službou. Rozvoz obědů je dostupný ve 14 obcích: Chlumec nad Cidlinou, Káranice, Kosičky, Kratonohy, Lišice, Lovčice, Nové Město nad Cidlinou, Obědovice, Olešnice, Písek, Praskačka, Převýšov, Stará Voda a Urbanice. Pomoc s nákupem a možnost doprovodu na úřady, k lékaři apod. je dostupná ve 3 obcích: Chlumci nad Cidlinou, Lovčicích a ve Staré Vodě. Západní sektor: 2 2 1 1 0 5

3 praktický lékař dětský lékař zubní lékař gynekolog lékárna / výdejna jiné žádné

Dolní Přím, Libčiny, Nechanice Mokrovousy, Nechanice Libčany, Nechanice Nechanice Nechanice


V oblasti sociální péče se v Nechanicích nachází domov důchodců. Rozvoz obědů je dostupný ve 4 obcích: Boharyni, Kunčicích, Střezeticích a v Třesovicích. Severní sektor: 8

praktický lékař

2 6 1 4 1 2

dětský lékař zubní lékař gynekolog lékárna / výdejna jiné žádné

Černožice, Dohalice,Hoříněves, Mžany, Předměřice nad Labem, Smiřice, Stračov, Všestary Smiřice, Cechovnice Černožice, Hoříněves, Mžany, Předměřice nad Labem, Smiřice, Všestary Smiřice Černožice, Předměřice nad Labem, Smiřice, Všestary

V oblasti sociální péče se v Černožicích nachází domov důchodců a v Holohlavech a ve Smiřicích dům s pečovatelskou službou. Rozvoz obědů je dostupný v 9 obcích: Dohalice, Holohlavy,Hoříněves, Mžany, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Smiřice a Všestary. Pomoc s nákupem je dostupná v 5 obcích: Holohlav, Hoříněves, Pšánky, Račice nad Trotinou a Smiřice. Možnost doprovodu na úřady, k lékaři apod. je dostupná ve 2 obcích: Holohlavy a Hoříněves. Východní sektor: 3 1 3 1 1 0 0

praktický lékař dětský lékař zubní lékař gynekolog lékárna / výdejna jiné žádné

Černilov, Jeníkovice, Třebechovice pod Orebem Třebechovice pod Erebem Černilov, Librantice, Třebechovice pod Orebem Třebechovice pod Orebem Třebechovice pod Orebem

V oblasti sociální péče se v Třebechovickích pod Orebem nachází domov důchodců a dům s pečovatelskou službou. Další dům s pečovatelskou službou je v Ledcích. Rozvoz obědů je dostupný v 17 obcích: Běleč nad Orlicí, Blešno, Černilov, Divec, Jeníkovice, Jílovice, Ledce, Lejšovka, Libníkovice, Librantice, Libřice, Skalice, Smržov, Třebechovice pod Orebem, Výrava, Vysoký Újezd. Pomoc s nákupem je dostupná v15 obcích: Běleč nad Orlicí, Blešno, Černilov, Divec, Jílovice, Ledce, Lejšovka, Librantice, Libřice, Skalice, Smržov, Třebechovice pod Orebem, Výrava, Vysoký Újezd. Možnost doprovodu na úřady, k lékaři apod. je dostupná ve 4 obcích: Jílovice, Lejšovka, Smržov a Třebechovice pod Orebem. Pozn. Výše uvedená analýzy vychází z vlastního dotazníkového šetření zpracovatelů UAP a je vztažena k administrativně vymezeným obcím. Nezabývá se dostupností obchodu a služeb v jednotlivých částech obcí, které jsou mnohdy samostatnými sídelními útvary.


Zařízení zdravotnické péče jsou nejrozvinutější v Hradci Králové. V následující tabulce je jejich souhrn.



Církevní stavby a zařízení Z hlediska církví a církevních staveb jednoznačně převažují kostely a kaple římskokatolické církve. Kostely jsou v následujících obcích: Dobřenice, Chlumec nad Cidlinou, Kratonohy, Lovčice, Osice, Praskačka, Puchlovice, Stará Voda, Boharyně, Dolní Přím, Hrádek u Nechanic, Libčany, Nechanice, Stěžery, Dohalice, Neděliště, Hněvčeves, Lochenice, Sendražice, Smiřice, Stračov, Světí, Všestary, Černilov, Jeníkovice, Ledce, Libřice a Třebechovice pod Orebem. Kaple jsou v těchto obcích: Chlumec nad Cidlinou, Lhota pod Libčany, Puchlovice, Hvozdnice, Černožice nad Labem, Smiřice, Blešno, Smržov, Výrava a Vysoká nad Labem. Dále se v území nachází českobratrský kostel v Třebechovicích pod Orebem a modlitebna v Ledcích.

4.2.2.5 Obchod, služby Z hlediska dostupnosti obchodu a služeb je rozvinutá obchodní síť zejména v Hradci Králové. Město Hradec Králové má podrobnou analýzu své maloobchodní sítě, kterou pravidelně aktualizuje. Ve městě je dále široká nabídka služeb, restauračních a stravovacích zařízení i ubytovacích kapacit. Z pohledu města jako centra regionu chybí čtyřhvězdičkový hotel s dostatečnou kapacitou pro kongresovou turistiku, která se ve městě začíná realizovat zejména ve vztahu ke kongresovému centru ALDIS.


Rozsáhlejší nákupní možnosti jsou pak ještě ve městech – centrech subregionů tj. Chlumci nad Cidlinou, Nechanicích, Smiřicích a v Třebechovicích pod Orebem. V jihozápadním sektoru ze 24 obcí má alespoň obchod se základními potravinami a zbožím denní potřeby 23 obcí. Obchod zcela chybí v Osičkách. Obchod se smíšeným zbožím se nachází ve 20-ti obcích, dále se v tomto sektoru vyskytuje 4x samostatný obchod s potravinami, 3x drogerie, 1x domácí potřeby a 5x jiný druh obchodu (textil, zahradnické potřeby). Větší nákupní možnosti jsou v Chlumci nad Cidlinou (vč. supermarketů Lidl a Penny). Restauraci nebo hospodu má v tomto sektoru má 21 obcí, z toho vaří 9. Restaurace nebo hospoda není v Lišicích, Osičkách a v Puchlovicích. V západním sektoru mají obchod všechny obce. 14x se jedná o obchod se smíšeným zbožím, 1x samostatné potraviny, drogerie a domácí potřeby. Větší nákupní možnosti jsou pak kromě Nechanic, kde se nachází i lékárna, ve Stěžerách (nákupní středisko). Restauraci nebo hospodu má v tomto sektoru má 12 obcí, z toho vaří 5. Restaurace nebo hospoda není v Mokrovousech, Radostově a v Třesovicích. Severní sektor je obchodem velmi špatně vybaven. Ze 23 obcí jich 8 nemá žádný obchod: Benátky, Neděliště, Hněvčeves, Lužany nad Trotinou, Máslojedy, Pšánky, Račice nad Trotinou a Vrchovnice. V území se nachází 12x prodejna smíšeného zboží, 3x samostatné potraviny, 2x drogerie a 1x domácí potřeby. Větší nákupní možnosti jsou v Černožicích nad Labem, Předměřicích nad Labem a ve Smiřicích. Restauraci nebo hospodu má v tomto sektoru má 21 obcí, z toho vaří 5. Restaurace nebo hospoda není v Čistěvsi a ve Stračově. Ve východním sektoru chybí obchod ve 3 obcích – Bělči nad Orlicí, Divci a ve Vysokém Újezdě. Nachází se zde 11x smíšené zboží, 6x samostatné potraviny, 1x drogerie a 1x domácí potřeby. Větší nákupní možnosti v tomto sektoru jsou pouze v Třebechovicích pod Orebem. Restauraci nebo hospodu má v tomto sektoru má 15 obcí, z toho vaří 9. Restaurace nebo hospoda není v Bukovině, Libníkovicích a v Divci. Pozn. Výše uvedená analýzy vychází z vlastního dotazníkového šetření zpracovatelů UAP a je vztažena k administrativně vymezeným obcím. Nezabývá se dostupností obchodu a služeb v jednotlivých částech obcí, které jsou mnohdy samostatnými sídelními útvary.

4.2.3 Rekreace a cestovní ruch Obecně region severovýchodních Čech patří mezi turisticky atraktivní lokality. I na území sledovaného ORP se nachází několik atraktivit cestovního ruchu, které mají větší dosah než do oblasti lokálního významu. Jedná se o následující atraktivity: Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou Zámek Hrádek u Nechanic Bojiště Prusko-rakouské války 1866 Centrum města Hradce Králové Kaple ve Smiřicích Proboštův betlém v Třebechovickích pod Orebem Další možnosti pro cestovní ruch jsou spíše lokálního maximálně mikroregionálního významu.


V jihozápadním sektoru nabízí 15 obcí možnost koupání, 5 možnosti návštěvy muzea či galerie, 3 přírodní zajímavosti, 6 udržované turistické trasy a 12 obcí nabízí cyklotrasy. Z nabídky dalších atraktivit pro cestovní ruch to pak jsou zejména stavební památky místního významu a možnost vyjížděk na koních. Ubytování je nabízeno v 5 obcích: Chlumci nad Cidlinou, Klamoši, Lhotě pod Libčany, Převýšově a Roudnici. Rekreační objekty se nachází v šesti obcích: Chlumci nad Cidlinou, Kosicích, Lovčicích, Obědovicích, Olešnici a v Roudnici. V západním sektoru nabízí 5 obcí možnost koupání, 4 možnosti návštěvy muzea či galerie, 1 přírodní zajímavosti, 2 udržované turistické trasy a 8 obcí nabízí cyklotrasy. Z nabídky dalších atraktivit pro cestovní ruch to pak jsou zejména památky spojené s bojištěm Prusko-rakouské války 1866. Ubytování je nabízeno v kempu v Lodíně. Rekreační objekty jsou v 8 obcích: Boharyni, Hvozdnici, Kunčicích, Libčanech, Lodíně, Mokrovousech, Stěžerech a Střezeticích. V severním sektoru nabízí 7 obcí možnost koupání, 10 možnosti návštěvy muzea či galerie, 6 přírodní zajímavosti, 4 udržované turistické trasy a 9 obcí nabízí cyklotrasy. Z nabídky dalších atraktivit pro cestovní ruch to pak jsou zejména památky spojené s bojištěm Prusko-rakouské války 1866 a sportování Ubytování je nabízeno ve 4 obcích: Černožicích nad Labem, Mžanech, Sověticích a ve Všestarech. Rekreační objekty jsou v 8 obcích: Černožicích nad Labem, Čistěvsi, Holohlavech, Lochenicích, Mžanech, Pšánkách, Sověticích a Světí. Ve východním sektoru nabízí 7 obcí možnost koupání, 5 možnosti návštěvy muzea či galerie, 5 přírodní zajímavosti, 4 udržované turistické trasy a 10 obcí nabízí cyklotrasy. Z nabídky dalších atraktivit pro cestovní ruch to pak jsou řeky Labe a Orlice, lesy a hudební festivaly ve Výravě. Ubytování je nabízeno v 5 obcích: Bělči nad Orlicí, Smržově, Třebechovicích pod Orebem a ve Vysoké nad Labem. Rekreační objekty jsou v 15 obcích: Bělči, Blešně, Divci, Jeníkovicích, Jílovicích, Ledcích, Lejšovce, Libníkovicích, Libranticích, Libřicích, Smežově, Třebechovicích pod Orebem, Výravě , Vysoké nad Labem a ve Vysokém Újezdě. Pozn. Výše uvedená analýzy vychází z vlastního dotazníkového šetření zpracovatelů UAP a je vztažena k administrativně vymezeným obcím.

4.2.4 Ekonomický potenciál Vyhodnotit ekonomický potenciál ORP je vzhledem k dostupným datovým zdrojům velni obtížné. Relevantní data jsou vztáhnutelná na jednotlivé obce nebo na celé okresy. Podrobná data z ekonomické oblasti za jednotlivé obce jsou uvedena v příloze tohoto dokumentu. Celkově z dat za okres Hradec Králové z ekonomického hlediska lze říci, že okres je průmyslovou oblastí s intenzivní zemědělskou výrobou. Průmysl je soustředěn především do krajského města, zčásti na Novobydžovsko, Chlumecko a Třebechovicko. Z průmyslových odvětví je dosud nejvýznamnější strojírenství a výroba kovů, kde v době sčítání 2001 byla zaměstnána více než čtvrtina ekonomicky aktivního obyvatelstva pracujícího v průmyslu. Do královéhradeckého okresu je soustředěna zhruba třetina všech ekonomických subjektů kraje.


Přehled ekonomické aktivity v okrese Hradec Králové Uchazeči o zaměstnání1) dosažitelní ženy se zdravotním postižením Míra registr. nezaměstnanosti1) Volná pracovní místa1) Uchazeči na 1 volné místo1) Počet registrovaných subjektů1) z toho fyzické osoby

osoby

% místa

Zdroj: ČSÚ, MOS 2007


4 926 4 666 2 542 963 5,39 1 554 3,17 39 015 30 864

5 Koncepce dopravy Dopravní dostupnost regionu OPR jako celku jeho částí i jednotlivých obcí je jedním ze základních předpokladů fungování a rozvoje území.

5.1 Silniční doprava 5.1.1 Napojení ORP na nadřazený silniční dopravní systém Z pohledu celkové dopravní dostupnosti ORP ve vztahu k centru osídlení vyššího řádu tj. k Praze lze region ORP charakterizovat jako velmi dobře napojený. Dojezdová vzdálenost z centra ORP – Hradce Králové do Prahy je automobilem či autobusem cca 1 hodinu a vlakem cca 90 – 100 minut. Podstatná část regionu ORP západně od Hradce Králové leží v přímém kontaktu s dálnicí D11 (přesto dálnice D11 zasahuje jen následující katastrální území: Levín nad Cidlinou, Olešnice nad Cidlinou, Lučice nad Cidlinou, Pamětník, Klamoš, Stará Voda, Dobřenice, Osičky, Osice, Krásnice, Sedlice). Dálnice je prozatímně ukončena sjezdem u Sedlic. Je připraveno její dobudování až po sjezd Hradec Králové v oblasti Plačic. Plánováno je rovněž další pokračování dálnice D11 severním směrem (na Jaroměř) a vybudování rychlostní komunikace R35 – Hořice – Hradec Králové (severní větev) a Hradec Králové – Opatovice nad Labem. Hlavní tranzitní vztahy, které územím ORP vedou jsou: •

Praha - Jaroměř - Trutnov - Náchod - hranice Polské republiky;

•

Jičín - Pardubice / Svitavy - Brno / Olomouc;

•

Praha - Svitavy – Olomouc;

•

Trutnov / Náchod – Pardubice.

Pro regionální vazby v rámci regionu ORP mají z nadřazené dopravní sítě význam především úseky v jádrovém území Hradecko-pardubické aglomerace (dále HPA) a jejím blízkém okolí. Z mikroregionálních (středních) center lze předpokládat intenzivnější vazby regionu pouze u města Jaroměř. Tyto vazby jsou dány polohou měst v hlavních urbanizovaných koridorech a možností jejich kvalitní obsluhy železniční dopravou. Důležitější budou spíše silnice I. a II. třídy, neboť intenzivní spjatost k regionálním centrům již zřejmě nebudou vykazovat města Hořice, Dvůr Králové n. L., Rychnov n. K. Územím ORP dále prochází systém silnic 1. třídy. Zejména silnice: 1/11 Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové – Třebechovice pod Orebem – Týniště nad Orlicí; 1/33 Hradec Králové – Smiřice – Jaroměř; 1/35 Hořice – Hradec Králové – Holice; 1/36 Nové Město u Chlumce nad Cidlinou – Bohdaneč; 1/37 Hradec Králové – Pardubice.


5.1.2 Dopravní dostupnost v rámci ORP Základní systém silnic 1. třídy, který byl popsán výše je doplněný rozsáhlým systémem silnic 2. a 3. třídy a systémem místních komunikací. Skelet regionální dopravy tvoří zejména silnice 2. třídy. Územím prochází následující: II/298 Býšť – Třebechovice – Opočno; II/299 Třebechovice – Jaroměř; II/308 Hradec Králové – Nové Město nad Metují; II/323 Rohovládová Bělá - Nechanice– I/35; II/324 Nový Bydžov – Nechanice – Hradec Králové – Opatovice nad Labem; II/325 / I/35 (Chlum) – Hostinné (I/16); II/327 Chvaletice – Chlumec nad Cidlinou – Nový Bydžov. Komunikační síť města Hradec Králové vychází z radiálně okružního systému. Nově navrhovaný systém komunikací si klade za cíl vymístit převážnou část tranzitní dopravy mimo hranice města a odlehčit od stále narůstající dopravy II. městský okruh, na kterém se pomalu začínají projevovat kapacitní problémy. Základním krokem k převedení tranzitní dopravy mimo městské komunikace je dobudování dálnice D 11 a rychlostní komunikace R35 minimálně v úsecích, které jako ucelený systém kvalitně napojený na stávající komunikační síť svojí atraktivitou „nasaje“ současné tranzitní vztahy vedoucí přes město. Stěžejními připravovanými dopravními úseky v Hradci Králové jsou: Jižní spojka Tato komunikace je z celoměstského hlediska nejvýznamnější a dopravně nejúčinnější (její dopravní zatížení je velice významné). Jižní spojka spojuje Moravské předměstí s Kuklenami ev. dálnicí D11 a zároveň má rozváděcí funkci pro vozidla přijíždějící od Prahy do Hradce Králové. Výstavba jižní spojky má rovněž příznivý účinek na zklidnění městské části Kukleny, které v současné době tvoří hlavní příjezdovou trasu (ulice Pražská) pro vozidla jedoucích po silnici I/11 od Prahy. Rekonstrukce křižovatky U Milety a dostavba ulice E. Beneše V současném stavu je křižovatka U Milety (křižovatka II. městského okruhu s ulicí Hradeckou) řízena světelnou signalizací. Jelikož ulice Hradecká (Třebešská radiála) je jednou ze dvou významných spojnic Moravského předměstí s ostatními částmi města, dochází na této křižovatce v nejvíce dopravou zatížených denních obdobích k vyčerpání kapacity křižovatky. Důsledkem tohoto stavu je tvoření front automobilů směrem k Moravskému předměstí. Možným řešením nepříznivého stavu je přestavba křižovatky. Současně s touto úpravou je třeba provést dokončení dnes slepě zakončené směrově rozdělené ulice E. Beneše a její napojení na Třebešskou radiálu. Severní tangenta Severní tangenta je uvažována jako přeložka silnice I/11. V současnosti probíhá vyhledávání trasy pro tuto dopravní stavbu. Hlavním cílem severní tangenty pro nejbližší období je kapacitní napojení letiště Hradec Králové na nadřazenou dopravní infrastrukturu, zejména na dálnici D11.


5.2 Železniční doprava 5.2.1 Napojení ORP na nadřazený systém železnic Napojení regionu ORP na železniční dopravu je v zásadě vyhovující. Stěžejní je spojení mezi městy Hradec Králové a Pardubice, protože prostřednictvím trati Pardubice Hradec Králové a návazných tratí mají obě jádrová města Hradecko - pardubické aglomerace možnost přímého rychlého spojení s dalšími významnějšími regiony a oblastmi. , a to: •

Brno - Pardubice - Hradec Králové - Liberec

•

Pardubice - Hradec Králové - Liberec

•

Havlíčkův Brod - Chrudim - Pardubice - Hradec Králové

•

Pardubice - Hradec Králové - Trutnov

5.2.2 Dopravní dostupnost železniční dopravou v rámci ORP Z hlediska napojení regionu ORP na železniční dopravu územím prochází následující železniční trati: Č.020 (Praha-) Velký Osek – Hradec Králové – Letohrad Č.030 (Pardubice -) Hradec Králové – Stará Paka – Liberec Č. 031 Pardubice - Hradec Králové Č. 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov Č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Nový Bydžov- Ostroměř Č. 026 Týniště nad Orlicí – Petrovice - Opočno Č. 046 Sadová – Smiřice (mimo provoz) Pro obsluhu všech železničních stanic a zastávek by mělo dojít ke zkvalitnění svozu a rozvozu osobními vlaky formou intervalové příměstské železniční osobní dopravy. Tato progresívní forma jízdního řádu, spočívající v přehledných a logických časových intervalech (taktová doprava), je ve všech ekonomicky vyspělých zemích běžnou záležitostí a již desítky let úspěšně zvládá rozhodující hromadné přepravní proudy cestujících.


V ORP se nacházejí následující přestupní uzly železniční dopravy: Název

návaznosti

Hradec Králové hl. n.

příměstská doprava, dálkové vlaky, MHD, příměstské autobusové linky

Hradec Králové Slezské

MHD, příměstské autobusové linky

Předměstí Chlumec n. C.

návazné osobní vlaky, příměstské autobusové linky

Zdroj. Územní plán města Hradce Králové 2000

Kromě uvedených uzlů by příměstské dopravě sloužily i ostatní stanice a zastávky na zmíněných tratích. Vzhledem k jinému charakteru příměstské dopravy (hustší provoz, vozidla s rychlejší výměnou cestujících a lepšími dynamickými parametry) bude v rámci dalších stupňů ÚPD vhodné prověřit zřízení některých dalších zastávkových bodů.

5.3 (Městská) hromadná doprava Městská hromadná doprava je ve sledovaném území ORP provozována pouze v Hradci Králové. V současném stavu provozuje Dopravní podnik města Hradec Králové 23 autobusových denních linek, jednu noční autobusovou linku a 5 linek trolejbusových. V celé obsluhované síti jsou uplatňována dvě tarifní pásma. Na síti MHD se nachází 181 stanic a zastávek, z toho 16 je v druhém tarifním pásmu. Cílem je udržet co nejvyšší standard dopravní obsluhy území hromadnou dopravou. Terminál hromadné dopravy Nejvýznamnějším přestupním bodem je bezesporu Hlavní nádraží Hradec Králové. Z tohoto nádraží vychází 5 tratí: trať č. 041 směr Jičín, trať č. 030 směr Jaroměř, trať č. 020 směr Týniště nad Orlicí, trať č. 031 směr Pardubice a trať č. 020 směr Velký Osek. Dlouhodobě významným problémem v rozvoji hromadné dopravy a zejména v integraci jednotlivých druhů hromadné dopravy (dálkové, příměstské a městské) byla neexistence kvalitního přestupního uzlu. Tento handicap byl odstraněn v roce 2008 otevřením moderního terminálu hromadné dopravy v prostoru Hořické ulice. Terminál hromadné dopravy je propojen s nově upraveným přednádražím prostorem, kde jsou rozmístěny zastávky MHD. Tento stav, kdy všechny druhy dopravy jsou umístěny do jednoho prostoru je pro cestujícího příjemný. Pro další rozvoj příměstské a dálkové autobusové dopravy v současné době je nezbytná stabilní státní dotační politika zajišťující udržení vyvážené dopravní obslužnosti území. Pokles počtu spojů se zastavil a zlepšil se informační systém o jednotlivých provozovatelích. Z lokálního pohledu je pak potřebné zajistit maximální integraci všech druhů dopravy bez ohledu na dopravce tak, aby jednotlivé dopravní služby (spoje): • na sebe co nejlépe navazovaly; • byly sdruženy v jednotném informačním systému; • byly sdruženy v jednotném tarifním systému.


5.4 Letecká doprava V oblasti letecké dopravy je v území ORP funkční letiště Hradec Králové, a to v režimu neveřejného civilního letiště. Z hlediska civilního využití je uvažováno se začleněním letiště do sítě letišť ČR s mezinárodním provozem. V rámci areálu letiště je vyznačena plocha letiště, která by měla být využita pro účely civilního letectví. Plocha pro civilní provoz letiště musí obsahovat: • odbavovací halu; • provozní prostory zajišťující provoz letiště; • parkoviště; • přestupní terminál na MHD. Dále v letištním prostoru mohou být umístěny hotely, půjčovna vozidel, společenské sály apod. Pokud bude letiště provozováno jako mezinárodní letiště, budou v této souvislosti posuzovány všechny aspekty provozu, tzn. i hlukové a ekonomické. Komplexní studie hlukového zatížení okolí letiště bude zpracována následně. S tímto bude nutno přehodnotit mimo jiné i linkové vedení MHD a úpravu příjezdových komunikací včetně výstavby parkovacích zařízení.

5.5 Vodní doprava Vodní doprava se v území ORP nevyskytuje. Pouze v Hradci Králové jsou Hradeckou paroplavební společností provozovány turistické plavby po Labi, směrem k Předměřicím nad Labem.

5.6 Hluk z dopravy O hluku z dopravy bylo již pojednáno v předchozím textu, protože je jedním ze zásadních impaktů působících na obyvatele území a to hned po znečištěném ovzduší vlivem dopravy a lokálních topenišť a znečištění vody. Zvýšená hlučnost je podle dosavadních měření zásadní hlavně na všech větších komunikacích a dotýká se všech částí města Hradec Králové (a to díky letišti HK) a všech větších výpadovek z města do dalších směrů. Hlučností jsou zasaženy i další menší města v rámci ORP a podle měření jsou to hlavně Třebechovice p.O., Chlumec n.C. a Smiřice. Soupis míst zasažených nadměrným hlukem z dopravy je již uveden výše v textu. Jako zásadní není nákladné odhlučnění, ale změna dopravních tras mimo sídla a omezení nákladní dopravy v sídlech. Nákladní doprava způsobuje navíc totiž ještě vibrace, které mají větší negativní vliv než hlučnost a prakticky nejdou dostatečně odstínit, zejména v sídlech. Vibrace vlivem těžké dopravy jsou jednak faktorem výrazně snižujícím životnost dopravních staveb, ale hlavně snižujícím pobytový komfort a kvalitu bytových staveb najednou. Dlouhodobé působení vibrací způsobuje nejen fyziologické změny u člověka, ale i změny v konstrukci staveb z hlediska statiky. Problém hlučnosti z dopravy by přineslo pronikavé zvýšení obchodních aktivit. Lze očekávat, že změna klimatických podmínek a recese hospodářství v tomto směru přinese menší útlum, který bude ovšem jen dočasný.


6 Koncepce technické infrastruktury 6.1 Zásobování vodou Základní vodárenskou soustavou sledovaného území je Vodárenská soustava východní Čechy, kterou vlastní Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s. a provozuje společnost Královéhradecká provozní a.s. Pro region Hradec Králové jsou využívány podzemní zdroje pitné vody z několika lokalit – jedná se zejména o podzemní zdroje Litá, Třebechovice pod Orebem, Nový Bydžov, Třesice a Písek. Část pitné vody je také nakupována z regionu Náchod a Pardubice – prostřednictvím Východočeské vodárenské soustavy. I tato voda je vodou z podzemních zdrojů. Na výše uvedenou soustavu nejsou napojeny pouze obce Benátky, Radostov, Račice nad Trotinou, Habřina a Charbuzice (m.č. Stěžer). Další plánovaný rozvoj vodovodů stanoví Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Základní stávající (šedé) a navrhované (červené) prvky rozvoje vodovodů v oblasti Vodárenské soustavy východní Čechy zobrazuje následující kartogram. Vodárenská soustava východní Čechy (VSVČ)

Zdroj: Královéhradecká provozní, a.s.


6.2 Odpadní vody Kanalizační systémy v území jsou nedostatečné. V mnoha obcích chybí kanalizace zcela:. m.č. Chlumce nad Cidlinou Pamětník, Stará Voda, Probluz, Nový Přím, Jehlice Kunčice u Nechanic, Lochenice, Lužany nad Trotinou, Čibuz, Hubiles, Libníkovice, Librantice, Libřice Skalice u Smiřic, Skalička nad Labem, v některých místních částech Nechanic a v m.č. Rusek v Hradci Králové. V obcích Boharyně, Syrovátka, Mokrovousy, Radíkovice, Radostov, Charbuzice (část obce Stěžery), Mžany, Sendražice u Smiřic, Blešno Ledce je pouze dešťová kanalizace. Mnohé obce navíc hodnotí stav své kanalizační sítě jako nevyhovující. Největší provozovanou čistírnou odpadních vod v území je ČOV Hradec Králové, kam jsou přiváděny odpadní vody z města Hradec Králové, Třebechovic a nejbližšího okolí. V roce 2007 probíhala příprava projektové dokumentace na její rekonstrukci, která zajistí technické podmínky pro dosažení požadovaných limitů znečištění po roce 2010. Dalšími významnými čistírnami jsou ČOV Smiřice, ČOV Chlumec nad Cidlinou, ČOV Černilov a ČOV Nechanice. Všechny výše zmíněné čistírny odpadních vod splnily požadované koncentrace znečištění na odtoku a byly zpoplatněny pouze objemy vypouštěných vod. Další plánovaný rozvoj kanalizačních soustav stanoví Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje.

6.3 Vodní toky a plochy ORP Hradec Králové je součástí oblasti povodí Horního a středního Labe, které je největší z osmi oblastí povodí v České republice. Plocha oblasti povodí činí 14 735 km , na ploše mezinárodní oblasti povodí Labe se podílí 9,2 %. Vodní toky na území ORP Hradec Králové jsou ve správě Povodí Labe, s.p., závod Hradec Králové. Kromě Labe jsou dalšími významnými toky na území ORP Orlice, Cidlina a Dědina. V oblasti ORP Hradec Králové se nenachází žádné velké vodní dílo – přehradní nádrž. Valná většina vodních ploch v území je pozůstatkem těžby písku a následného průsaku vod. V celé oblasti povodí Horního a středního Labe bylo celkově vymezeno a oficiálně schváleno 214 vodních útvarů, z toho je 203 vodních útvarů tekoucích vod a 11 vodních útvarů stojatých vod. Vymezení útvarů podzemních vod je založeno na hodnocení přírodních charakteristik, zejména pak systému proudění a hranicích hydrogeologických struktur. Základním podkladem pro vymezování útvarů podzemních vod v ČR byla aktualizovaná hydrogeologická rajonizace. Celkem bylo v oblasti povodí Horního a středního Labe vymezeno 46 útvarů podzemních vod. Pro oblast povodí Horního a středního Labe je v současné době zpracováván Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, který m.j. stanoví cíle ochrany vod jako složky ochrany životního prostředí.


6.4 Zátopová území Na území ORP Hradec Králové se nacházejí záplavová území. Jedná se o úseky podél následujících řek: Řeka Bystřice Dědina Orlice Labe Cidlina Labe Labe Labe

Úsek (dle Povodí Labe, s.p.) Chlumec nad Cidlinou – Miletín Třebechovice – Kounov Hradec Králové - Týniště Hradec Králové – Dvůr Králové n.L. ústí – Nový Bydžov intravilán – Hradce Králové Hradec Králové - Lochenice Mělník - Opatovice

Zdroj: Povodí Labe, s.p.

V území se nachází několik protipovodňových objektů/zařízení. Jsou to: Protipovodňový objekt Ochranná hráz Ochranná hráz Ochranná hráz Ochranná hráz Ochranná hráz Poldr Ochranná hráz Ochranná hráz Ochranná hráz Ochranné hráz

Úsek (dle Povodí Labe, s.p.) Třebeš Chlumec nad Cidlinou Písek-Kosice Třebechovice Svinary Věkoše Předměřice-Lochenice Smiřice-Jaroměř Předměřice Hradec Králové

Zdroj: Povodí Labe, s.p.

Část území podél řeky Labe je součástí území zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš. V oblasti je záměr výstavby Ochranné hráze před velkou vodou na řece Orlici v části Třebechovice-Nepasice.

6.5 Odpadové hospodářství Na území ORP Hradec Králové je platný Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, který byl zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje vychází z Koncepce odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje schválené zastupitelstvem kraje dne 21.11.2002, Plánu odpadového hospodářství ČR a z platné legislativy. Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje je základním nástrojem pro efektivní řízení v oblasti nakládání s odpady na území kraje. Jak však z tohoto dokumentu vyplývá, rozhodování o konečné realizaci cílů plánů odpadového hospodářství a o řešení odpadového hospodářství obcí Královéhradeckého kraje (a tím pádem i ORP Hradec Králové) bude zcela závisí na představitelích jednotlivých obcí a občanech samotných. Standardy 65 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

vybavenosti pro nakládání s odpady navržené ve Směrné části dokumentu si každá obec porovnává s existující vybaveností a posuzuje, zda je schopna dostát požadavkům Závazné části s existující vybaveností, či bude třeba (s ohledem na rozvojové priority obce, sociální postavení občanů apod.) do oblasti odpadového hospodářství investovat. Tyto analýzy budou jednou z hlavních náplní Plánu odpadového hospodářství obce Závazná část řešení plánu obsahuje opatření k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a také podíly odpadů recyklovaných a ukládaných na skládku. Svoz TKO je v území zajišťován soukromými firmami. TKO je následně zpracováván buď na skládkách TKO či odvážen do spaloven. Na území ORP Hradec Králové se k 31.12.2006 nacházely následující skládky odpadů: Název skládky

Katastr

Skládka odpadů Lodín Skládka ČD a.s., SDC HK, Chlumec nad Cidl. TKO Cihelník-Jeníkovice

Lodín Chlumec n.C.

Provozní Provozovatel 3 kapacita [m ] 808000 A.S.A.HP, spol. s r.o. 23000 SDC Hradec Králové

Jeníkovice

15000 Obec Jeníkovice

Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. - CeHO (ISOH)

K 31.12.2005 byly na území ORP Hradec Králové evidovány následující sběrny odpadu: Sběr a výkup odpadů Sklad nebezpečného odpadu Sběr a výkup odpadů

Překládací stanice komunálního odpadu Sběr a výkup – kovy

Hradec Králové, Vážní ulice Hradec Králové, Bří. Štefanů

TSR Czech Republic, s.r.o. NORRA, s.r.o.

Hradec Králové – Na Brně Hradec Králové – Kukleny Hradec Králové – Říční ulice Hradec Králové – Temešvár

Technické služby Hradec Králové, Marius Pedersen, a.s. Marius Pedersen, a.s.

Hradec Králové, Vážní ulice

KOVOŠROT Hradec Králové Petr Stýblo - FEĎA Marius Pedersen, a.s. Josef tichý

Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů Výkup železa a barevných kovů Sběr a výkup odpadů

Hradec Králové, Piletice Hradec Králové, Bří. Štefanů Hradec Králové, Na Hrázce

Sběr a výkup odpadů

Hradec Králové - Svobodné Dvory Hradec Králové Libčany

Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů (vč. nebezpečných)

Hradec Králové – Na Rybárně


Carmen Bydžovská COLLECT AGRO Svobodné Dvory Málek SNOG HK, s.r.o.

Sběr a výkup – kovy, papír Sběr a výkup odpadů Sběrný dvůr a recyklace stavebního odpadu Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů Sběr, výkup a využití Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů Sběr a výkup odpadů

Předměřice nad Labem

NAPOS, s.r.o.

Lodín – areál skládky Sběrný dvůr Vysoká nad Labem

A.S.A., spol. s.r.o. POLABÍ Vysoká nad Labem

Smiřice, areál „Sběrných surovin“ Třebechovice pod Orebem Třebechovice pod Orebem Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou Dohalice Dohalice Syrovátka Holohlavy Hradec Králové - Svobodné Dvory

Karel Dachovský DADRUS Jiří Loskot Ing. I. Jebavý - VIBROM Jan Pernt ORO SK Systéme, s.r.o. P. Jírovec P. Jírovec - KOVOSTAR Jaroslav Žalský Trepart, s.r.o. AGRO Svobodné Dvory

Zdroj: KÚ Královehradeckého kraje – Přehled zařízení k nakládání s odpady v Královéhradeckém kraji (30.6.2006)

Na území města Hradec Králové se nachází spalovna zdravotnického odpadu, a to v prostorách Fakultní nemocnice Hradec Králové. V území se nacházejí dvě místa, kde byly nevhodně skladovány nebezpečné látky, a to v areálu firmy FOMA v Hradci Králové a v Libčanech. Obě lokality prochází v současné době sanací.

6.6 Zásobování teplem Zásobování teplem soustavou centrálního zásobování teplem je zabezpečenou pouze v Hradci Králové. Ostatní sídla v regionu nejsou napojena na CZT. Zásobování teplem města Hradec Králové je realizováno soustavou centrálního zásobování teplem, jejímž zdrojem je elektrárna v Opatovicích (tepelný výkon cca 970MW, elektrický výkon 360MW) vlastněná společností International Power Opatovice, a.s. Dodávka tepla z International Power Opatovice je zajištěna tepelným napáječem o délce 8,1km, tvořených třemi trubkami o světlostech 2 x DN 500mm + 1 x DN 700mm. Provozovatelem a majitelem primárních horkovodních sítí o parametrech 140/60°C v Hradci Králové je společnost International Power Opatovice, a.s. Na území města jsou instalovány rovněž záložní zdroje soustavy CZT a to: ZVU (2x45MW+2x17MW), Farářství (45MW) a mobilní zdroj Petrof (2x2,8MW). Provozovatelem a majitelem předávacích stanic, sekundárních sítí tepla a teplé užitkové vody na území města Hradec Králové je pro bytovou a občanskou zástavbu Tepelné hospodářství Hradec Králové, a.s. Na území města jsou i další subjekty provozujících zdroje na výrobu tepla (FOMA, Rubena, ČKD Motory, Fakultní nemocnice a další).


6.7 Zásobování plynem Přepravu zemního plynu přes území České republiky zajišťuje RWE Transgas. Na území ORP Hradec Králové se nenachází žádný plynovod dálkovodného systému provozovaného s tlakem nad 4 MPa. Východočeská plynárenská zajišťuje v území provozují navazující dálkovodní sítě s tlakem pod 4 MPa a místní sítě v jednotlivých plynofikovaných obcích provozované pod tlakem do 0,3 MPa (středotlaké sítě) a do 2 kPa (nízkotlaké sítě). V současné době je plynovfikována většina obcí na území ORP Hradec Králové, Výjimkou jsou: Divec, Výrava, Vysoký Újezd, Sovětice a Charbuzice (m.č. Stěžer). Stáří plynovodů se pohybuje nejčastěji mezi 5-15 lety. Další rozvoj plynovodné sítě VTL se předpokládá hlavně v lokalitách plánované výstavby a současně pokračuje příprava plynofikace sídel budováním nových plynovodních tras nebo prodlužováním plynovodů do dalších lokalit.

6.8 Zásobování elektrickou energií Na území ORP není žádný regionálně významný zdroj elektrické energie. V severozápadní části regionu je vedeno vedení VVN 400kV. Transformátor 400/110 kV je však umístěn mimo území ORP – na katastru obce Neznášov, která sousedí s k.ú. Habřina. Odtud je napojena vedením VVN 110kV trafostanice Všestary, zásobující pomocí trafostanice Hradec Králové-Sever město Hradec Králové a také ČKD Plotiště. Zároveň zásobuje i přilehlé obce. Dalším zásobovacím uzlem ležícím mimo ORP Hradec Králové je elektrárna Internetional Power Opatovice (Elektrátna Opatovice), která zásobuje prostřednictvím trafostanice Hradec Králové – Jih rovněž město Hradec Králové. Poslední trafostanicí systému přenosové soustavy ČR 110-400kV na území ORP Hradec Králové je ČD Káranice. Zásobování jednotlivých obcí v regionu je prováděno pomocí rozvodné sítě vysokého napětí 22 nebo 35kV.


Schéma distribučních a přenosových sítí ČR 110-400kV - výřez

Zdroj: ČEPS, a.s, dostupný z http://www.ceps.cz/doc/soubory/Internet_16_10_2008/schema_siti_1_1_2009.pdf.

6.9 Spoje a spojová zařízení 6.9.1 Síť přenosové soustavy Síť přenosové techniky rozhlasových a TV signálů je v řešeném území a v celoplošné síti vybudována se 100% pokrytím území. Trasy dálkových kabelů jsou vedeny do centrálních i vedlejších ústředen a jsou určené k přenosu telekomunikačních i počítačových datových spojů. Současný systém kabelových spojů bude doplněn dle potřeb výstavbou dalších tras dálkových optických kabelů. Ve větších sídlech, většinou v centrálních částech, jsou vybudovány specializované sítě, které se zabývají provozováním multifunkčních sítí, zejména kabelové rozvody a radiokomunikační rozvody pro příjem kabelové televize.

6.9.2 Radiokomunikace Radiokomunikace zajišťují pokrytí území rozhlasovým a televizním signálem, přenosem telefonních hovorů a datové komunikace po radioreléových trasách. Příjem analogového televizního signálu je v regionu zajišťován z vysílače Hradec Králové – Krásné. Část regionu může být obsluhována z vysílače Trutnov-Černá hora či Rychnov nad Kněžnou – Litický Chlum. Příjem digitálního televizního signálu by měl během roku 2009 v regionu zajistit z vysílač Hradec Králové – Krásné, popř. Trutnov-Černá hora. Příjem analogového rozhlasového signálu je zajišťován vysílači Hradec Králové – Krásné a Trutnov-Černá hora, popř. vysílačem Pardubice.


Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačů, přijímačů a retranslačních stanic, propojenou paprsky mikrovlnného pásma. Radioreléové trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu. V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V oblasti poskytování radiotelefonních služeb působí v síti hlavní operátoři: ČRa, a. s., O2, a. s.,.Vodafone, a. s., a T-Mobile, a. s. Společnost T-Mobile zajišťuje v regionu plné venkovní pokrytí signálem GSM a GPRS. Příjem v budovách není zajištěn v oblasti severně od obce Těchlovice, západně od Nechanic a v místech východně od obce Kosičky. Společnost O2 zajišťuje v regionu plné venkovní pokrytí signálem GSM a GPRS. Příjem v budovách není zajištěn v oblasti východně od Nechanic a v místech kolem obce Kosice. Společnost Vodafone zajišťuje v regionu plné venkovní pokrytí signálem GSM a GPRS. Společnost U:fon zajišťuje v regionu venkovní pokrytí signálem GSM a GPRS na téměř celém území regionu, kromě okolí Chlumce nad Cidlinou a obcí Kosice a Kosičky. Pokrytí v budovách je zajištěno pouze v okolí Hradce Králové a Nechanic. V síti radioreléových spojů působí i přenos dat Policie ČR. Tato organizace využívá jednak trasy Čra a do některých oblastí má vlastní trasy paprsků. V síti radioreléových spojů působí kromě výše uvedených rr spojů i spoje provozované vojenskou správou MO. Dle požadavku správce sítě, vojenské ubytovací a stavební správy nejsou v této dokumentaci specifikovány. Radioreléové trasy společnosti ČEZ, a. s., jsou vedeny převážně ve stínících vodičích rozvodné soustavy venkovního vedení VN a VVN. Malá část přenosových dat je vedena po RR paprscích.


7 Limity využití území 7.1 Ochrana přírody a krajiny 7.1.1 Zvláště chráněná území přírody Zvláště chráněná území podle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou v regionu distribuována jen minimálně (0,3%) a výhradně buď v lesním komplexu (Městský les HK, les u Ledců, u Nechanic) nebo v nivě toků (prakticky zbytek chráněných území v ORP). Síť chráněných území se nachází na plochách méně dostupných nebo pravidelně zaplavovaných a proto je stabilizovaná a většinou není ve střetu s jinými záměry, kromě lesního a vodního hospodářství.

7.1.1.1 Přírodní rezervace Přírodní rezervace jsou vymezeny v území ORP čtyři – PR Trotina v k.ú. Lochenice (rameno Labe), PR Chropotínský háj v k.ú. Ledce (lesní komplex u železniční trati), PR Hoříněveská bažantnice v k.ú. Hoříněves (lesní území dubohabřin), PR Bludy v k.ú. Lovčice (step navazující na Žehuňskou oboru). Zvlášť uvádíme NPR Žehuňský rybník – Žehuňská obora, která zasahuje jen z malé části na k.ú.Lovčice na východě ORP a je s ní totožná i Ptačí oblast Žehuňský rybník. Přírodní rezervace nejsou v rámci ORP významným limitem.

7.1.2 Ostatní chráněná území přírody Ostatní chráněná území přírody jsou přírodní památky: U císařské studánky (k.ú.Nový H.K.), Datlík a Roudnička (k.ú.Roudnička, Kluky.), Sítovka a U Sítovky (k.ú.Nový H.K.), Pamětník (k.ú.Pamětník) Orlice (k.ú. Blešno, Třebechovice p.O., Štěnkov, Běleč n.O., Nepasice, Krňovice, Petrovice) Na Plachtě I. a Na Plachtě II. (k.ú.Nový H.K.), Bělečský písník (k.ú.Běleč) Na bahně (k.ú.Běleč) Černá stráň (k.ú.Nový H.K.) Přírodní památky nejsou významným limitem v území ORP. Protože jsou relativně plošně malé a jsou již v územích chráněných nějakým způsobem podle zákona. Jejich síť je vzhledem k rozloze ORP nedostačující. Jedinou přechodně chráněnou lokalitou kvůli výskytu vodních rostlin je Mrtvé rameno Orlice u stříbrného rybníka v k.ú. Malšova Lhota.

7.1.2.1 Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky byly popsány již v předchozích textech - Významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (zák. č. 114/1992 Sb.). Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistruje


orgán ochrany přírody - na území Královéhradeckého kraje to k 31.12.2007 bylo 75 registrovaných lokalit a 165 evidovaných lokalit. V ORP Hradec Králové je jich registrovaných minimum. S VKP ze zákona jsou jako s limitem problémy, protože není stanovena hranice „reálné“ nivy nebo skutečného vodního toku a město by tak mohlo být v záměrech rozvoje významně omezeno. Podobně je tomu s Cidlinou, Trotinou, Dědinou a Bystřicí.

7.1.2.2 Přírodní park Jediným přírodním parkem na území ORP H.K. je přírodní park Orlice rozprostírající se v nivě a záplavovém území Orlice až po Hradec Králové. Přírodní park není významným limitem v krajině, jen má zabránit nevhodným stavbám a rozvoji průmyslu v obcích a území nivy Orlice nad HK, aplikace pravidel pro přírodní parky je na orgánech státní správy a ty regulativy zhusta nedodržují.

7.1.3 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je patrný zejména z výkresu hodnot území a lze jej považovat za reprezentativní síť v zemědělské krajině. Většina tahů ÚSES krajinou je vedena v nivách toků a to jsou většinou nadregionální ÚSES, regionální ÚSES využívá i normálních a sušších ploch. Většina ÚSES je vedena ve směru S-J a příčná síť je spíše jen navazující. Pro specifikaci ÚSES by bylo vhodné, aby byl revidován původní generel z 90tých let, zajištěny návaznosti na okolní ORP a Nadregionální síť a strukturu ÚSES je nutno z hlediska územně plánovacího revidovat a neřešit jen jako problematiku jednoho katastrálního území. Některé části ÚSES v zemědělské krajině by pak bylo možno posílit a některé naopak v menších odlehlých k.ú. s lepším KES redukovat.

7.1.4 Zemědělský půdní fond Péče o zemědělský půdní fond jednak vychází ze zákona o půdě a vyhlášek a nařízení o ochraně půd a jednak v relativně úrodném Polabí i z investic do půdy a do zařízení pro zemědělství (závlahy, odvodnění, úpravy terénu, atp.). Nejlepší půdy (I. a II.tř.bonity) jsou koncentrovány ve středu ORP – v okolí osy Hradec Králové, Sadová, Hoříněves. Další úrodná území se přirozeně nacházejí v nivách řek, ale nejsou dobře využitelná. Největší tlak na půdu z hlediska odnětí je právě v okolí větších měst. Ochrana půdy by měla být akcentována zejména v území KPZ Bojiště u Hradce Králové. Půdy jiných bonit jsou rovněž plně využity, protože orná půda tvoří cca 77 % rozlohy ORP.

7.1.5 Půdní fond plnící funkci lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa mají zanedbatelnou rozlohu v ORP a tvoří pouze cca 12 % rozlohy ORP (jejich rozloha narůstá jen pozvolna). Lesy jsou v daném území jako limit koncentrovány zejména v těsném východním okolí města Hradec Králové, pak na pahorcích v zemědělské krajině a pak také jako součást menších či větších dříve vojenských komplexů (Hrádek u Nechanic, Chlumec n.C.) a na okrajových územích bývalého okresu (Pamětník, Ledce, Lodín, Michnovka, aj.), lesní komplexy (celky) se nacházejí i v okolí Lužan n.T., Bukoviny a dalších. Celkově lze shrnout, že lesní komplexy jsou kromě Městského lesa H.K. malé, ale často s překvapivě polopřirozenými smíšenými nebo listnatými porosty odpovídajícími vegetační stupňovitosti.


7.2 Ochrana nerostných surovin K distribuci nerostných surovin bylo v minulosti řečeno již více, v současnosti lze shrnout, že jde o území spíše chudé na nerostné bohatství a ložiska nebo těžba zde prováděná je redukována na ložiska písků a štěrkopísků v říčních terasách, těžba a ložiska cihlářské hlíny a ložiska (omezená) stavebního kamene – opuky. Těžba štěrkopísků je nejvíce vidět a ovlivňuje území. Těžební prostory jsou koncentrovány v okolí Chlumce n.C. (Pamětník, Kratonohy, Písek), ve východní části ORP (Běleč, Smiřice) a severně od Roudnice. Ochrana nerostných surovin v současnosti není prioritou území, protože s přicházející recesí bude i v těžbách stavebních hmot postupně nastávat útlum, ovšem k rozvoji těžby dojde opět s realizací mohutných staveb dopravní infrastruktury v okolí HK.

7.2.1 Chráněné ložiskové území (CHLÚ) Chráněná ložisková území jsou vymezena zejména pro těžbu štěrkopísků ve výše uvedených sektorech. Celkově je vymezeno v oficiální mapě převzaté z ČGS cca 19 CHLÚ. Mezi největší patří okolí Pamětníku, jižně od Křinic, severně od Roudnice, jižně od Smiřic a v okolí Předměřic. Většina CHLÚ je roztěžena jen zčásti a je předpoklad, že budou dále těžena na stavební hmoty.

7.2.2 Dobývací prostor (DP) Dobývacích prostorů těžby je podstatně méně než CHLÚ a to 6 otevřených těžených DP (většinou štěrkopísek) a 3 netěžené dobývací prostory. Řada dobývacích prostorů je uzavřena a rekultivována, většinou na vodní nádrž, některé těžebny písku byly využity jako skládky, dnes jsou však sanovány. Nejvíce akcentovaná území a aktivní DP jsou písník Bělečko, Písníky u Pamětníku, písník Roudnice a Kratonohy, těžebna Smiřice.

7.3 Ochrana lesa Ochrana lesa je realizována v rámci 10ti letých lesních hospodářských plánů, které jsou komplexním materiálem pro celé území lesů v ORP HK. Nutno je podotknout, že větší část lesů (celkově z 12 % rozlohy ORP) je v rukou města Hradec Králové (městský les) a nebo v soukromých rukou. Péče v lesích městských i v lesích soukromých je zajištěna na relativně velké úrovni a tak ke střetům při ochraně lesa dochází jen minimálně. Ke střetům při ochraně lesa dojde zřejmě v oblasti Bělečka a Pamětníku při rozšíření těžby štěrkopísku, která může i přeneseně les poškodit. Na území ORP nejsou větší plochy poškozené sněhem nebo zvěří, ale na základě družicového měření stavu lesa lze konstatovat, že více poškozené jsou jehličnaté porosty a poškození se zvyšuje od západu k východu v lesních porostech s přibývajícím procentem jehličnanů. Nejhůře jsou na tom ze zdravotního hlediska porosty východní části Městského lesa (jehličnaté porosty trpí defoliací a sníženou životností porostů). K ochraně lesa vedou oblastní plány péče o les.

7.4 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a léčebných lázní V regionu ORP Hradec Králové nejsou evidované zdroje léčivých minerálních vod a ani zde není jejich ochranné pásmo.


7.5 Ochrana podzemních a povrchových vod Ochrana podzemních i povrchových vod je řešena prostřednictvím standardních zákonných nástrojů, tj.ochranných pásem a zón ochrany dle příslušných zákonů a vyhlášek. Ochranná pásma a další jsou součástí mapy limitů území ORP.

7.5.1 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Na území ORP se nachází při SV hranici ORP hranice CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje zčásti na území k.ú. Lejšovka, Výrava, Libřice, Vysoký Újezd, Jílovice.

7.5.2 Vyhlášený vodárenský tok, vodohospodářsky významný vodní tok Vodárenské toky na území ORP nejsou vyhlášeny, vodohospodářsky významným tokem na území ORP je Cidlina, Dědina a zejména pak Orlice, která může v kritické období posloužit jako zdroj vody pro Hradec Králové.

7.5.3 Ochranné pásmo vodního zdroje Ochranná pásma vodních zdrojů pro obce nebo jednotlivé studny mají vyhlášena dle příslušných zákonných norem. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou uvedena v mapě hodnot a mapě limitů pro ORP HK. Jedním z významných pásem ochrany na území ORP jsou pásma vyhlášená v nivě Orlice, v území mezi Pískem, Kratonohy, Kosicemi, Kosičkami a Lhotou pod Libčany (největší PHO vodních zdrojů), dále pak mezi Habřinou a Holohlavy na severu a v okolí Lubna u Nechanic. Celkem je PHO 9, podle K.Ú. KHK.

7.5.4 Provozní pásmo pro údržbu vodních toků U všech vodních toků je provozní pásmo, které je vyznačeno v územních plánech a slouží k zabezpečení dostatečného přístupu k vodnímu toku a jeho břehům, opevněním, a dalším vodohospodářským úpravám na toku. Provozní pásmo pro údržbu vodních toků je 8 m od břehové čáry u významného vodního toku, 6 m u ostatních vodních toků. V mapách je značeno jako ochranné pásmo.

7.6 Ochrana před záplavami Ochrana před záplavami je dána zejména úpravami říčních koryt, které byly většinou provedeny na přelomu 19-20 stol. jsou funkční dodnes, jak se ukázalo při povodňovém stavu v roce 1997. Zabezpečení a volná niva toků nad městy zejména Orlice a Labe nad Hradcem Králové a niva Cidliny a Bystřice nad Chlumcem způsobily, že dopad povodní na města byl relativně malý. Rozlivová pásma vodních toků a záplavové čáry jsou součástí mapy limitů.

7.7 Ochrana ovzduší Ochrana ovzduší byla řešena dostatečně v předchozích textech. Největší znečištění ovzduší a to zejména z dopravy bylo naměřeno na území města Hradec Králové, nižší koncentrace byly naměřeny i v Třebechovicích n.O. a Chlumci n.C. Zdroje průmyslového znečištění ovzduší jsou evidovány zejména v Hradci Králové a jeho těsném okolí, v celém ORP jsou pak evidovány zdroje znečištění ovzduší ze zemědělství, které jsou již v útlumu v souladu s útlumem výroby. Neprůmyslové znečištění ovzduší vzniká emise ze zvýšené nákladní dopravy je koncentrováno opět do okolí dopravních uzlů a letiště a to v Hradci Králové a těsném okolí.


Faktem zůstává, že v dobře odvětrané kotlině okolo Hradce Králové je ovzduší relativně čisté a znečištění je často nárazové dálkovým přenosem z průmyslových podniků na Pardubicko, či jinde v ČR i v Evropě. K omezení emisí je nutno hlavně dopracovat a dostavět dopravní síť a z hlediska lidského zdraví vyvést těžkou nákladní dopravu ven z měst, zejména z Třebechovic a z Hradce Králové. Ochrana ovzduší spočívá i v omezování průmyslových zdrojů znečištění, které jsou ovšem často mimo ORP, takže město s nimi může jen omezeně jednat.

7.8 Ochrana území 7.8.1.1 Městská památková rezervace Hradec Králové Dle výnosu ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 21. prosince 1987 o prohlášení historických jader měst za památkové rezervace bylo historické jádro města Hradce Králové prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Prohlášením historického jádra města Hradce Králové za památkovou rezervaci se zabezpečila zvýšená ochrana tomuto prvořadě významnému dokladu středověkého urbanismu, jehož postupná výstavba jako královského města i přirozeného centra východních Čech zahrnuje mimořádně hodnotná díla středověké i barokní monumentální a měšťanské architektury doplněná o hodnotné příklady avantgardní architektury počátku 20. století. Rozsah památkové rezervace v Hradci Králové je vymezen hranicí, která je vedena ulicí Československé armády a ulicí Komenského. Další městské památkové rezervace se na území ORP nevyskytují.

7.8.1.2 Městská památková zóna Hradec Králové Dle Vyhlášky vydané Plenárním zasedáním Východočeského krajského národního výboru v Hradci Králové dne 17. října 1990 byly v souladu s ustanovením § 6 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči prohlášeny památkové zóny ve vybraných městech a obcích Východočeského kraje. V rámci řešeného ORP se jedná o území části centrální části Hradce Králové. Důvodem byla tvůrčí činnost řady významných českých architektů v období před 2. světovou válkou, která dala vzniknout na pravém labském břehu modernímu Hradci Králové, který získal přívlastek "Salon republiky". a) b) c) d) e) f) g)

Předmětem ochrany a péče v památkových zónách jsou: historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací a historické podzemní prostory, panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech, nemovité kulturní památky uvedené v ústředním seznamu kulturních památek ČR, objekty dotvářející charakter památkové zóny – tzv. objekty památkového zájmu, vyznačené v plánu památkové zóny, ostatní objekty v památkové zóně, veřejná a vyhražená zeleň, části území památkové zóny A, B, C odstupňované podle památkového významu a vyznačené barevným rozlišením v plánu památkové zóny. Další městské památkové zóny se na území ORP nevyskytují.


7.8.1.3 Památková zóna Dle Vyhlášky Ministerstva kultury č. 208/1996 Sb. ze dne 1. července 1996 o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny byl v ORP Hradec Králové vyhlášen památkovou zónou Areál bojiště bitvy u Hradce Králové. Hranice památkové zóny krajinného celku u Hradce Králové začíná na severozápadě u obce Hněvčeves na železničním mostu přes říčku Bystřici. Podél železniční trati hranice směřuje k východu k železniční stanici Sendražice. Od železniční stanice pokračuje směrem k jihu ke kótě 259 a dále po silnici k obci Sendražice. Pokračuje dále po silnici spojující obce Sendražice - Neděliště k jihozápadu. Obec obchází východním okrajem zastavěného území. Z rozcestí silnic, při jižním okraji obce, hranice ubíhá k jihu podél silnice ke křižovatce východně od obce Světí. Obec Světí obchází východní stranou. Pokračuje k jihu po silnici k obci Bříza. Obec Břízu obchází rovněž východním okrajem a pokračuje po silnici směrem k obci Chaloupky. Podél západní strany míjí obec Chaloupky a vede k rozcestí u obce Charbuzice. Vede k této obci, obchází ji podél jižního okraje a po cestě pokračuje k obci Stěžírky. Směřuje po silnici k západu až k rozcestí, odkud vede k obci Horní Přím. Tu obchází podél jejího jižního okraje a po cestě pokračuje k silnici spojující obce Nový Přím a Dolní Přím. Vede k obci Dolní Přím, před obcí se stáčí k západu na silnici, která směřuje k obci Lubno. Za můstkem přes Radostovský potok se stáčí k severu a po cestě pokračuje k obci Popovice. Obec obchází podél západní strany obce a po silnici pokračuje k obci Třesovice. Opět obchází obec podél jejího západního okraje, pokračuje ke křižovatce a odbočuje na silnici směrem k obci Mokrovousy. Opět obchází obec podél západního zastavěného okraje obce a po silnici směřuje k obci Dohalice. Přechází železniční trať a stáčí se k západu, vede kolem obce Sadová k silnici I/35 Hradec Králové - Jičín a podél západního a severního okraje obcí Sadová, Sovětice a Hněvčeves míří k výchozímu bodu u železničního mostu přes říčku Bystřici. Další památkové zóny se na území ORP nevyskytují.

7.8.1.4 Další typy památkové ochrany území Území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny dle Vyhlášky Ministerstva kultury č. 249/1995 Sb. ze dne 22. září 1995. se v ORP nenacházejí. Území s historickým prostředím ve vybraných obcích a jejich částech za památkové zóny dle Vyhlášky Ministerstva kultury č. 413/2004 Sb. ze dne 24. června 2004 se v ORP nenacházejí. Území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích dle Vyhlášky Ministerstva kultury č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 se v ORP nenacházejí.

7.9 Ochrana památek 7.9.1.1 Památky UNESCO V řešeném území se nevyskytují.

7.9.1.2 Národní kulturní památka Na území ORP se vyskytuje národní kulturní památka dle §4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, a to budova Muzea východních Čech v Hradci Králové.


7.9.1.3 Nemovitá kulturní památka Na území ORP se vyskytuje velké množství nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznam nemovitých kulturních památek. Dostupný výpis pro ORP Hradec Králové se nachází v Krajském seznamu nemovitých kulturních památek (v aktuálním stavu ke dni 22. října 2008) – dostupný z: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/Krajskyseznam-nemovitych-KP-KHK-kraje---web_1.xls

7.9.1.4 Území archeologického zájmu Z hlediska ochrany archeologických památek se v řešené území nachází územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při náhodném nálezu archeologických prvků, musí být postupováno podle §22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

7.10 Ochrana technické infrastruktury 7.10.1

Koridoru technické infrastruktury

Řešeným územím prochází v jeho západní části produktovod fy. ČEPRO. Jedná se o dopravu pohonných hmot do skladu, který je v katastru Cerekvice, která leží mimo území ORP Hradec Králové. K.ú. Cerekvice přímo sousedí s k.ú. obce Benátky.

7.10.2

Pro zásobování vodou

(Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích)

7.10.2.1

Ochranné pásmo přívodního a zásobovacího řadu

Ochranné pásmo vodovodního řadu je následující: -do průměru 500 mm včetně činí 1,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany -u průměru nad 500 mm činí 2,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

7.10.3

Pro čištění odpadních vod

(Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích)

7.10.3.1

Ochranné pásmo ČOV

Návrh ochranné pásma čistírny odpadních vod je stanoven individuálně projektantem na základě technologie čištění a klimatických podmínek. Konkrétní vzdálenosti jsou vždy určeny podle důležitosti čistírny, velikosti, navrženého čistírenského procesu a typu okolní zástavby, především z hygienického hlediska. U převládajících větrů ve směru k bytové výstavbě se vzdálenosti prodlužují.

7.10.3.2

Ochranné pásmo kmenové stoky

Ochranné pásmo kanaliazačních stok je následující: - do průměru 500 mm včetně činí 1,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany - u průměru nad 500 mm činí 2,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.


7.10.4

Pro zásobování elektrickou energií

(Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) Při řešení výstavby a realizaci veškerých záměrů v řešeném území bude nutné mimo jiné přihlédnout k ochranným pásmům elektroenergetických zařízení. Tato musí odpovídat zákonu č. 458 / 2000 Sb., kde § 46 stanovuje:

7.10.4.1

Ochranné pásmo nadzemního vedení

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče veden na obě jeho strany: u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,

7.10.4.2

Ochranné pásmo elektrické stanice

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: • u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším jak 52 kV • v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, • u stožárových elektrických stanic s převodem napětí úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, • u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m • u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení , výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé, nebo výbušné látky, • provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, • provádět činnosti ohrožující vedení, spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví, nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy, nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu.Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů


poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy , nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení. Veškeré výjimky pro výstavbu plošných a podobných zařízení (parkoviště, hřiště apod.) nutno projednat se správcem sítě. U venkovního vedení NN se vzdálenosti od budov řídí příslušnými technickými normami (ČSN 33 3300/83). Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. § 45 Ochranná pásma stanovená dle dosavadních předpisů a výjimky o ochranných pásmech udělené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány i po skončení účinnosti tohoto zákona.

7.11 Pro zásobování plynem 7.11.1 Ochranná pásma Od 1. 1. 2001 platí zákon č. 458/2000 Sb., který pro plynárenská zařízení stanovuje ochranná pásma, sloužící k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu, která činí: - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od půdorysu 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu 4 m, - ve zvláštních případech může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m - v lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce 2m vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Před platností výše uvedeného zákona , t. j. od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 byl v platnosti zákon č. 222/1994 Sb., který stanovoval šířky ochranných pásem takto: - u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4 m, od průměru 200 mm do 500 mm včetně 8 m, nad průměr 500 mm 12 m.

7.11.2

Bezpečnostní pásma

Zákon č.458/2000 Sb., stanovuje kromě pásem ochranných ještě pásma bezpečnostní, která jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení, kolmo na jeho obrys: - regulační stanice vysokotlaké 10 m, - regulační stanice velmi vysokotlaké 20 m, - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm 15 m, do DN 250 mm 20 m, nad DN 250 mm 40 m, - velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm 100 m, do DN 500 mm 150 m, nad DN 500 mm 200 m.


Před platností výše uvedeného zákona , t. j. od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 byl v platnosti zákon č. 222/1994 Sb., v němž šířky bezpečnostních pásem byly stanoveny ve stejných hodnotách jako v zákoně č. 458/2000 Sb.

7.12 Pro zásobování teplem 7.12.1

Ochranné pásmo výrobny tepla

Ochranné pásmo výrobny tepla se stanoví na základě zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

7.12.2 Ochranné pásmo tepelného přivaděče včetně rozdělovací stanice Od 1. 1. 2001 platí zákon č. 458/2000 Sb., který stanovuje ochranná pásma zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, což je souvislý prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, a majetku osob. Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

7.13 Pro přenos informací Ochranná pásma jsou dána zákonem o elektronických komunikacích č.127/05 Sb., ve znění: ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5m po stranách krajního vedení po celé délce trasy • kruhová ochranná pásma kolem objektů vysílačů o poloměru 500 m • kruhová ochranná pásma okolo TV převaděčů o poloměru 30 m Výšková ochranná pásma RR směrového spoje jsou vyhlašována individuálně. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad.

7.14 Ochrana dopravní infrastruktury 7.14.1

Pozemní komunikace

(Zákon 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích)

7.14.1.1

Ochranné pásmo dálnice, rychlostní silnice

Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích, silniční ochranné pásmo, z něhož vyplývá vzdálenost pásma od osy vozovky dálnice a rychlostní komunikace - 100m.


7.14.1.2

Ochranné pásmo silnice I. třídy

Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích, silniční ochranné pásmo, z něhož vyplývá vzdálenost pásma od osy vozovky silnice I. třídy - 50 m.

7.14.1.3

Ochranné pásmo silnice II. třídy nebo III. třídy

Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích, silniční ochranné pásmo, z něhož vyplývá vzdálenost pásma od osy vozovky silnice II. třídy a III. třídy - 15 m.

7.14.1.4

Rozhledové pole úrovňových křižovatek pozemních komunikací

V rozhledovém poli nesmí být nic, co by ztěžovalo rozhled. Zejména nesmí být v rozhledovém poli vysazovány stromy a keře, zřizovány zídky a ploty, uskladňovat posypové, stavební a jiné hmoty a provádět jakékoliv zemní úpravy, pokud by pro rozhled nepříznivě zasahovaly do výše větší než 0,9 m nad vozovkou. Rozhled nesmí být omezován ani stavbami jakéhokoliv určení.

7.14.2

Dráhy

(Zákona č. 266/1994Sb. o drahách)

7.14.2.1

Ochranné pásmo železnice celostátní vysokorychlostní

V řešeném území se nevyskytují.

7.14.2.2

Ochranné pásmo železnice celostátní, regionální

Ochranné pásmo je stanoveno dle zákona č. 266/1994Sb. „o drahách“, a to ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje.

7.14.2.3

Ochranné pásmo vlečky

Ochranné pásmo je stanoveno dle zákona č. 266/1994Sb. „o drahách“, a to ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje.

7.14.3

Letiště

Letiště Hradec Králové má vyhlášené ochranné pásmo vzletového a přistávacího prostoru a hlukové ochranné pásmo rozdělené do 3 zón.

7.14.4

Vodní cesty V řešeném území není žádná vodní cesta.


7.15 Zvláštní zájmy – obrana státu Řešení požadavků ochrany obyvatelstva v územním plánování se řídí vyhláškou Ministerstva vnitra č. 380, zveřejněnou ve Sbírce zákonů v částce 133 dne 22. 8. 2002. Výstavba sídlišť, občanských staveb, staveb pro průmyslovou výrobu, zemědělských staveb, skladů apod. se musí řídit s ohledem na požadavky dotčených orgánů na úseku ochrany obyvatelstva. ro plánovanou výstavbu je potřeba zajistit dostatečnou vzdálenost průmyslových zón od ploch hromadného ubytování obyvatelstva. Objekty, ve kterých se budou provozovat a skladovat nebezpečné látky v průmyslových zónách umísťovat tak, aby v případě mimořádné události či teroristického útoku nedošlo k ohrožení obyvatelstva v prostorech hromadného ubytování. Nově plánované komunikace, po kterých se předpokládá přeprava nebezpečných látek plánovat jako obchvaty zón pro obyvatelstvo. Při zpracování jakékoliv UPD je třeba respektovat Krizový plán pro správná obvod obce s rozšířenou působnosti Hradec Králové vydaný Odborem obrany a krizového řízení Magistrátu města Hradec Králové.


8 Přehled a charakteristika záměrů v území

Název záměru:

Průmyslová zóna Chlumec nad Cidlinou

Výčet k.ú. dotčených záměrem:

k.ú. Chlumec nad Cidlinou

Popis záměru:

Revitazace bývalého vojenského areálu na průmyslovou zónu.

Poznámka:

Rozvoj zóny je podporován CzechInvestem. Bližší informace o zóně jsou dostupné ve studii CzechInvestu týkající se problematiky rozvoje průmyslových zón v Královéhradeckém kraji.

Název záměru:

Rekonstrukce a dostavba Muzea Betlémů


k.ú. Třebechovice pod Orebem

Popis záměru:

Vybudování zcela nového objektu Muzea betlémů v centrální poloze města Třebechovice pod Orebem.

Poznámka:

Na realizaci záměru se předpokládá čerpání finančních prostředků z fondů EU. 83

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Název záměru:

Revitalizace letiště Hradec Králové


k.ú. Pouchov, k.ú. Věkoše, k.ú. Rusek

Popis záměru:

Transformace bývalého vojenského letiště na letiště civilní s mezinárodním provozem, umístění dalších investic zejm. Hasičského záchranného sboru v areálu letiště.

Poznámka:

Název záměru:

Nová Zelená


k.ú. Kukleny, k.ú. Svobodné Dvory

Popis záměru:

Rozvoj nové městské čtvrti. Polyfunkční soubor s novou městskou radiálou vedoucí západním směrem od centra města ke stávající silnici I/11.

Poznámka:


9 Okruhy problémů k řešení (hlavní témata regionu) Na základě rozboru stavu území a jako výsledek dalších analytických prací byly stanoveny hlavní okruhy problémů zpracována do tzv. hlavních témat regionu. Identifikováno bylo 11 hlavních téma regionu ORP: 1. Dopravní dostupnost regionu (ORP) -napojení na dálnici, napojení na silniční síť 2. Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost) 3. Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace) 4. Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) 5. Suburbanizace a její dopady sociální-sousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy 6. Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu 7. Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území 8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu 9. Kvalita ŽP a dostupnost zeleně 10. Zajištění základních služeb občanské vybavenosti 11. Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV)

9.1 Dopravní dostupnost regionu (ORP) -napojení na dálnici, napojení na silniční síť Napojení území na dopravní infrastrukturu je jedním ze stěžejních prvků regionálního rozvoje všeobecně. Území ORP je v současnosti dobře napojeno na silniční síť prostřednictvím dálnice D11, která prochází jihozápadní částí území ORP. Dálnice by měla napojit centrum regionu - město Hradec Králové a dále se propojit s plánovanými rychlostními komunikacemi – R35 a R37. Dobudování nadřazeného dopravního systému je velkou příležitostí pro rozvoj regionu, zejména v oblasti ekonomické a sociální, jeho nedokončení je naopak významnou hrozbou.

9.2 Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost) S vybudováním páteřních komunikací nadregionálního významu souvisí i kvalita života v obcích, které jsou průchodem silnic 1. třídy zatíženy (zejména pak průchod zastavěnou částí obce). I když se po dobudování dálnice D11 situace v západním sektoru území zlepšila, stále zůstává řada obcí, které trpí negativními dopady ze silničního provozu. Jmenovitě se jedná o obce: Blešno, Nepasice, Holohlavy, Lípa, Sadová, Obědovice a Nové Město u Chlumce nad Cidlinou. Specifická je pak samozřejmě situace ve vlastním Hradci Králové. Se zvyšujícím se provozem bude v budoucnu zřejmě třeba sledovat nejen situaci na silnicích 1. třídy, ale i na silnicích 2. třídy v místech jejich průchodu zastavěnými částmi obcí. Je třeba dbát o to, aby obyvatelstvo nebylo vystavováno nadměrnému hluku, na kvalitu ovzduší a na bezpečnost – zejm. pěších v obcích.


9.3 Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace) I když celkové dopravní napojení regionu ORP bylo vyhodnoceno jako poměrně kvalitní, s předpokladem dalšího zkvalitňování zejm. v oblasti budování nadřazené silniční sítě, dopravní napojení a kvalita komunikací nižšího řádu (silnice 3. třídy a místní komunikace) je v celé řadě míst regionu ORP problematická. Zejména obce v odlehlejší poloze od regionálního centra (severně a severovýchodně od Hradce Králové) a pak obce v nejzápadnějším cípu ORP nemají adekvátní dopravní napojení. Přitom dopravní dostupnost obcí je jedním z nejdůležitějších prvků jak pro život místního obyvatelstva, tak možnosti rozvoje podnikatelských aktivit v obcích. Kvalitu dopravního napojení všech obcí v rámci ORP bude třeba v budoucnu důkladně sledovat.

9.4 Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) Vedle dopravní dostupnosti obcí je dále třeba sledovat možnosti obsluhy území veřejnou dopravou. S výjimkou města Hradce Králové, kde funguje kvalitní systém městské hromadné dopravy, žádná další obec v rámci ORP vlastní městskou hromadnou dopravu neprovozuje. (Výjimku tvoří obce Vysoká nad Labem, Předměřice nad Labem, Lochenice nad Labem a Stěženy, které jsou obsluhovány MHD z Hradce Králové). V Hradci Králové funguje moderní kvalitní terminál HD. V území ORP funguje několik regionálních železničních tratí a systém místní (příměstské) autobusové dopravy. Obce ležící na železničních tratích mají sice poměrně máločetné napojení na autobusové linky, ale jejich obsluha je dostačující. Stejně tak obce ležící na silnicích 1. a 2. třídy. Nedostatečná je obsluha obcí v odlehlejších částech území. Přitom zajištění dostatečné a kvalitní veřejné dopravy nejen stabilizuje místní obyvatelstvo a má vliv i na místní podnikatelské aktivity, ale rovněž zabraňuje sociálnímu vyloučení zejména starých a zdravotně postižených osob.

9.5 Suburbanizace a její dopady sociální-sousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy Suburbanizační tendence tj. snaha po vystěhování se obyvatel z centra (města Hradce Králové) do jeho zázemí je sledována v Hradci Králové a jeho zázemí již řadu let. Výrazný rozvoj vlivem suburbanizace zaznamenávají obce jako Divec, Librantice, Blešno, Běleč, Vysoká nad Labem, Stěženy, Dolní Přím, Všestary a Předměřice nad Labem. Další obce by se rády k této vlně přidaly a tak nabízejí další lokality pro bydlení. Město Hradec Králové se naopak pokouší tento trend alespoň brzdit, a tak rovněž podporuje bytovou výstavbu. Nabídka lokalit pro bydlení tak již dnes převyšuje poptávku i fyzické možnosti počtu obyvatel v území ORP. Hrozí, a skutečně se již projevují, nejen obvyklé negativní dopady suburbanizace jako úbytek půdy, ztráta volné krajiny, sociální problémy mezi starousedlíky a novousedlíky atd., ale i ekonomické ztráty při zainvestování nových lokalit dopravní a technickou infrastrukturou a jejich nenaplněním z výše popsaných důvodů. Suburbanizaci z pohledu správy území a územního plánování musíme jednoznačně považovat za negativní jev a veškerými administrativními a plánovacími nástroji je třeba ji eliminovat.


9.6 Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu Velmi značnou příležitostí a silnou stránkou regionu je jeho bohatství ve vzdělanosti. V Hradci Králové se nachází vysoké školy a počet vysokoškoláků v regionu je tak vyšší než jinde v rámci kraje i ČR. To zakládá podmínky pro rozvoj podnikání založený na znalostech a zkušenostech. Podnikatelské aktivity v regionu v souvislosti s omezením zemědělské produkce a výrazně zlepšenou dopravní dostupností Prahy ještě vzrostly. Podobný účinek bude mít vznik logistických a obchodních zón a regionálních center obchodu. Rozvoj neprůmyslových aktivit je výsadou podnikatelské skupiny využívající jako centrum Hradec Králové a jeho okolí a proto i zaměstnanost v regionu je jedna z nejvyšších. Jedinou problematickou skutečností je vysoký průměrný věk obyvatel regionu. Postupné stárnutí populace, které lze ovšem využít ke startu nových reaktivačních programů na zapojení důchodců do společenského života může přinést výsledky ve sdílení zkušeností.

9.7 Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území Protipovodňová ochrana města Hradec Králové na soutoku Labe a Orlice je komfortně řešena standardními protipovodňovými opatřeními, která byla v minulosti (po roce 1997 i dříve) učiněna v souvislosti s povodněmi na obou řekách. Prostor k rozlivu řek dostatečně poskytuje niva Orlice a zčásti i okolí toku Labe. Přírodní park Orlice je pro svou polohu nad městem dobrým řešením pro účely stabilizace toku před vstupem do města. Jako zásadní se jeví řešení rozlivové plochy možností rozlivu toku do krajiny a to zejména u Orlice, která poměrně rychle reaguje na silné srážky v pahorkatině i v horách, ale zároveň rychle opadne. Na Labi nad městem Hradc Králové i pod ním jsou dostatečné suché poldery. Podobně v Chlumci nad Cidlinou, kde jsou plochy pro rozliv toku také jak nad městem, tak pod ním v nivě. Využití nivy jako chráněných území je pak vhodným námětem pro zajištění nových ploch ochrany přírody.

9.8 Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu Jednou z příležitostí pro rozvoj regionu ORP je zmiňována atraktivita pro cestovní ruch. Zároveň je ale připomínáno, že v oblasti cestovního ruchu, ale i rekreace není dostatečně rozvinuta příslušná nutná infrastruktura. Některé obce oplývají památkami celosvětového významu např. Třebechovický Betlém či zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Samotným produktem cestovního ruchu by samozřejmě mohl být Hradec Králové se svými památkami od raného středověku až po moderní architekturu 20. století. Specifický je rovněž prostor bojiště války 1866 na Chlumu. Z pohledu rekreace pro místní obyvatelstvo je možné uvažovat o rozvoji tras pěší turistiky a cykloturistiky, případně možnosti letního venkovního koupání. Využít lze i masiv Novohradeckých lesů a okolí Třebechovic pod Orebem (muzeum a betlém), na cestě k masivu Orlických hor. Další turisticky atraktivní plochy nebo lokality kromě více starších písníků v okolí nejsou známy. Písníky jsou oblíbeným cílem letních rekreantů a vzniká stále větší tlak na jejich využití a vybavení infrastrukturou pro turistiku a trávení volného času (kempy, občerstvení, parkoviště).

9.9 Kvalita ŽP a dostupnost zeleně Kvalita životního prostředí je jedním z faktorů pohody člověka a řada lidí dnes podle ní posuzuje své obytné prostředí i to jak se k obytnému prostředí staví. Kvalita životního prostředí z hlediska znečištění ovzduší je v celorepublikovém průměru velmi dobrá a mezi oblasti se znečištěným ovzduším patří pouze oblast větších měst (Hradec Králové, 87 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

PoÚ) a jejich těsné okolí. Za kvalitu ovzduší i bydlení je odpovědná hlavně teze o obytném městě Hradec Králové naplněná architekty ve 20 století. Za významný faktor kvality prostředí lze označit i nízká úroveň koncentrací ozónu v prostředí, dále pak absence průmyslu a útlum zemědělství v zemědělské krajině. Dostupnost zeleně z většiny území ORP je velmi dobrá a zejména pak Hradec Králové má v souvislosti s využitím městských lesů dokonalé zázemí pro místní rekreaci. V zemědělské krajině východně od Hradce Králové je dostupnost zeleně a přírody nižší, ale také dostatečná (zejména na zalesněných hřbetech v krajině). Díky parkům je město rovněž vnímáno jako relativně dobře ozeleněné a s dobrou dostupností parků a lesů. Nejhorším faktorem narušujícím pohodu je v současnosti hlučnost a prašnost pocházející zejména z dopravy, které se budou odstraňovat postupně s rozvojem nadřazené dopravní infrastruktury a dopravy uvnitř města (zatunelování a omezení dopravy).

9.10 Zajištění základních služeb občanské vybavenosti Jako problém identifikovalo nedostatečnou občanskou vybavenost 35 obcí, což byl ječastěji se opakující problém v obcích. Mezi základní občanskou vybavenost a služby, u kterých je vhodné sledovat jejich dostupnost patří: obchod se základními potravinami, dále dostupnost základní zdravotní péče a dostupnost základní resp. mateřské školy. Stav v regionu ORP je výrazně nevyvážený a mění se prakticky od obce k obci. I když ovlivnění umístění občanské vybavenosti plánovacími nástroji je velmi obtížné (a ovlivnění nástroji územního plánování prakticky nemožné), je žádoucí tento segment alespoň sledovat a vyhodnocovat event. hledat na úrovni veřejné správy a samospráv obcí možnosti pro pozitivní ovlivňování situace.

9.11 Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV) Kanalizační soustava není v regionu ORP dosud plně rozvinuta. Vyhovující je pouze ve 30 % obcí. 15 obcí a jejich místních částí dokonce kanalizaci vůbec nemá. Na ČOV není napojeno 83,52 % obcí. Dostačující napojení na kanalizaci vč. ČOV mají v ORP pouze následující obce: Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové, Libčiny, Urbanice, Dolní Přím, Lodín, Smiřice, Černožice, Holohlavy, Černilov, Divec, Blešno a Třebechovice pod Orebem. Vzhledem k tomu, že napojení obyvatel na kanalizaci s ČOV je jedním z limitů rozvoje území (a to ve všech pilířích udržitelnosti), je třeba věnovat této problematice maximální pozornost. Obcím s více než 2000 obyvatel bez kanalizace s ČOV, což je ve sledovaném území případ Nechanic, dokonce hrozí sankce za neexistenci tohoto zařízení. Sledování a podpora rozvoje technické infrastruktury primárně v oblasti zásobování vodou a odkanalizováním musí patřit k prioritám rozvoje území.


10 Přehled problémů jednotlivých obcí ORP určených k řešení v rámci následně zpracovávané ÚPD a dalších dokumentací Jihozápadní sektor Dobřenice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit zkvalitnění chodníků v sídle • Řešit velmi špatný stav komunikace II/323, která prochází obcí a působí četné problémy • Navrhnout veřejný prostor v sídle (jako místo pro setkávání občanů) • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit problém staré ekologické zátěže (množství rtuti po staré stomatologické ordinaci – možnost využívat ČOV) • Zvážit větší počet autobusových zastávek vzhledem k „délce obce“ • Nutno zkvalitnit stav cyklostezek • Snažit se vypořádat se značnými a obtížně splatitelnými dluhy Chlumec nad Cidlinou k.ú. Chlumec nad Cidlinou • Řešit potřebu zkvalitnění vodovodní sítě • Potřeba řešit odkanalizování sídla, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit problematiku starých ekologických zátěží • Řešit dopravní problém – vybudování příjezdu do průmyslové zóny k.ú. Lučice u Chlumce nad Cidlinou • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit špatné autobusové spojení do obce • Je třeba hlídat nebezpečnou hladinu hluku z dálnice D11 • Využít objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality k.ú. Pamětník • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Zvážit plynofikaci obce • Navrhnout nové rozvojové lokality Chudeřice • Nutno zkvalitnit část staré kanalizační sítě • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy • Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků • Využít objekty vhodné k podnikání


Káranice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit problém staré kanalizační sítě • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit autobusové spojení (zejména doprava dětí do škol a starších občanů) Klamoš k.ú. Klamoš • Nutno zkvalitnit svat chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit problematiku silnice Klamoš - Štít (obecní), po které jezdí nákladní automobily do společnosti BEST a ničí ji, BEST však není na katastru obce, takže z něj nemá obec žádný příjem • Navrhnout nové rozvojové lokality k.ú. Štít • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Řešit nedostatek sportovního vyžití v sídle, absence sportovišť • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Navrhnout nové rozvojové lokality Kosice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit problematiku starých ekologických zátěží • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy • Zamyslet se nad využitím prázdných objektů v sídle • Navrhnout nové rozvojové lokality Kosičky • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit kapacitní napojení sídla na elektrorozvody • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků Kratonohy k.ú. Kratonohy • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit problém hlučnosti ze silnice I/11 • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Využít objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků


k.ú. Michnovka • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit špatnou dopravní dostupnost (zejména autobus – doprava dětí a starších občanů, kteří nemohou používat osobní auto) • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit problematiku cyklostezek • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků Lišice • • • • •

Nutno zkvalitnit stav chodníků v sídle Řešit nedostatečnou kulturní a sportovní vybavenost sídla Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit špatné autobusové spojení do obce • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Využít objekty vhodné k podnikání

Lhota pod Libčany k.ú. Hubenice • Chybí kulturní centrum či jiné zařízení tohoto typu • Řešit problematiku cyklostezek (zkvalitnit jejich stav) • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků k.ú. Lhota pod Libčany • Navrhnout nové rozvojové lokality Lovčice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Využít objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality Nové Město • Navrhnout funkční veřejný prostor v sídle • Řešit problémy související se silnicí I. třídy, vedoucí obcí (prašnost, hluk, nebezpečný provoz…) • Nezájem nových lidí o bydlení v sídle (důvod = bod výše) • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku


Obědovice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit problémy související se silnicí I. třídy, vedoucí obcí (prašnost, hluk, nebezpečný provoz…) • Řešit vodovodní síť v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit problematiku cyklostezek Olešnice k.ú. Levín nad Cidlinou • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků k.ú. Olešnice nad Cidlinou • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešení problematiky staré ekologické zátěže (bývalá benzinová pumpa) • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Využít prázdné objekty, objekty vhodné k podnikání Osice k.ú. Osice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy • Řešit zkvalitnění signálu mobilních operátorů v sídle • Využít prázdné objekty, objekty vhodné k podnikání k.ú. Polizy • Zajistit funkční veřejný prostor v sídle • Zajistit možnost většího kulturního a sportovního vyžití v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit zkvalitnění signálu mobilních operátorů v sídle • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zajistit možnost většího kulturního vyžití v sídle, iniciovat sdružování občanů k.ú. Trávník u Osic • Řešit nedostatek sportovního/kulturního vyžití v sídle, absence sportovišť a společenské místnosti • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů • Řešit problematiku cyklostezek • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků


Osičky • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Zajistit možnost většího kulturního a sportovního vyžití v sídle • Zajistit svoz nebezpečného odpadu • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Využít prázdné objekt v sídle • Navrhnout nové rozvojové lokality Písek • • • •

Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod Využít prázdné objekt v sídle Zamyslet se nad nezájmem o sídlo ze strany turistů a návštěvníků

Praskačka k.ú. Krásnice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit nedostatečnou sportovní a kulturní vybavenost sídla • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Navrhnout nové rozvojové lokality k.ú. Praskačka • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit dopravní problémy – zvážit vybudování chodníků zejména v nebezpečných a nepřehledných úsecích silnice, přechody • Řešit problematiku kanalizace • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit nedostatky v souvislosti s nádobami na tříděný odpad k.ú. Sedlice u Hradce Králové • Zajistit funkční veřejný prostor v sídle • Zajistit možnost většího kulturního a sportovního vyžití v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit nedostatky v souvislosti s nádobami na tříděný odpad • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Využít prázdné objekt v sídle • Řešit nízký zájem nových lidí o bydlení v sídle k.ú. Vlčkovice u Praskačky • Řešit absenci sportovišť a kulturního zařízení v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit problémy s odvozem TKO • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit kvalitu ostatní dopravní infrastruktury – zvážit zřízení přechodu v potřebných místech • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na dluhy • Navrhnout nové rozvojové lokality


Převýšov • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení Puchlovice • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy Roudnice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod Stará Voda • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zkvalitnění signálu mobilních operátorů a televizního signálu v sídle • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Nutno zlepšit kvalitu místních komunikací • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy Syrovátka • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Zajistit funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nedostatečné kulturní vyžití v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla • Řešit problémy se svozem komunálního odpadu, zajistit vyšší počet nádob • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešení problematiky staré ekologické zátěže • Řešit nebezpečí plynoucí z hustého provozu osobních a nákladních aut, projíždějících obcí (zejména vysoká rychlost) • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na dluhy • Využít prázdné objekty, objekty vhodné k podnikání Urbanice • Řešit „neaktivitu“ obce v kulturně-společenských a sportovních akcích • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy


Západní sektor Boharyně • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídle vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit problém černých skládek – vytvořit opatření, která by jim předcházela • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit kvalitu místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Využít objekty vhodné k podnikání • Navrhnout rozvojové lokality • Uvažovat o zlepšení kvality maloobchodní sítě Dolní Přím • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Využít prázdné objekty v sídle Hrádek u Nechanic • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit zkvalitnění pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout rozvojové lokality Hvozdnice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zkvalitnění pokrytí televizním signálem • Řešit špatné autobusové spojení (zejména spoje ve večerních hodinách a o víkendu) • Řešit kvalitu místních komunikací Kunčice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekty v sídle Libčany • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit špatné autobusové spojení (zejména spoje ve večerních hodinách a o víkendu) • Řešit využití objektů vhodných pro podnikání • Řešit nutné zkvalitnění plynovodů v sídle


Lodín • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit zkvalitnění pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Využít objekty vhodné k podnikání a prázdné objekty v sídle • Navrhnout rozvojové lokality Mokrovousy • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Řešit potřebu zkvalitnění chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Využít objekty prázdné objekty v sídle • Navrhnout rozvojové lokality • Zvážit zřízení nových sportovišť (špatná vybavenost sídla) Nechanice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Klást větší důraz na vzhled obce (především částí přidružených k Nechanicím) • Řešit problematiku staré ekologické zátěže • Řešit špatný stav státních komunikací • Řešit špatné autobusové spojení (v přidružených částech obce) • Je třeba pozornosti v hospodaření obce – pozor na značné dluhy Radíkovice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit špatné autobusové spojení (zejména spoje ve večerních hodinách a o víkendu) • Využít objekty prázdné objekty v sídle a objekty vhodné k podnikání Radostov • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit chybějící vodovodní síť • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit zkvalitnění pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Řešit špatnou kvalitu místních komunikací Stěžery • Řešit bezpečnost na silnicích • Řešit chybějící napojení na plyn (Charbuzice) • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit využití prázdných objektů v sídle


Střezetice • Řešit problematiku brownfields v sídle – nové funkční využití příp. návrh na demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod, protože v sídle chybí kanalizační síť • Řešit zkvalitnění pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit využití prázdných objektů v sídle Těchlovice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zkvalitnění pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Zajistit svoz nebezpečného odpadu • Řešit problematiku staré ekologické zátěže • Řešit špatnou kvalitu místních komunikací Třesovice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zkvalitnění pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Řešit potřebu zkvalitnění autobusové dopravy • Řešit nutnost zlepšení kvality místních komunikací • Navrhnout nové rozvojové lokality Severní a severozápadní sektor Benátky • Zajistit funkční veřejný prostor v sídle • Řešit potřebu zkvalitnění vodovodní sítě • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod • Řešit nutné zkvalitnění třídění odpadu (nádoby na tříděný odpad, zajistit větší iniciativu ze strany obyvatel) • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Navrhnout nové rozvojové lokality Černožice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Zajistit lepší funkčnost veřejného prostoru v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zlepšení stavu elektrorozvodů v sídle • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit špatné autobusové spojení do obce • Řešit využití objektů vhodných k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality


Čistěves • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle • Řešit nutné zkvalitnění třídění odpadu (nádoby na tříděný odpad, zajistit větší iniciativu ze strany obyvatel) • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit problém staré ekologické zátěže • Řešit zkvalitnění ostatní dopravní infrastruktury • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Využít prázdné objekty v sídle • Zvážit zajištění většího sportovního vyžití v sídle Dohalice • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle • Řešit zlepšení stavu elektrorozvodů v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit špatný televizní signál (TV NOVA, TV PRIMA) • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit špatnou dostupnost autobusových zastávek v sídle • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekty v sídle, objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality Hněvčeves • Zajistit funkční veřejný prostor v sídle • Řešit potřebu zkvalitnění vodovodní sítě • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod • Řešit zlepšení stavu elektrorozvodů v sídle • Řešit zlepšení stavu rozvodu plynu v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit špatné pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a špatný televizní signál (TV NOVA, TV PRIMA) • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zvážit zkvalitnění úrovně maloobchodní sítě v sídle Holohlavy • Řešit problematiku cyklostezek Hořiněves • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod • Řešit zlepšení stavu elektrorozvodů v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit špatné pokrytí sídla signálem mobilních operátorů • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit problematiku staré ekologické zátěže


• • • •

Řešit problematiku cyklostezek Navrhnout nové rozvojové lokality Využít prázdné objekty v sídle Zvážit zkvalitnění úrovně maloobchodní sítě v sídle

Lochenice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit zkvalitnění možnosti připojení k internetu v sídle • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zvážit zajištění většího sportovního vyžití v sídle Lužany nad Trotinou • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit špatné pokrytí sídla signálem mobilních operátorů • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy • Zvážit zajištění většího sportovního vyžití v sídle • Využít prázdné objekty v sídle Máslojedy • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit špatné pokrytí sídla signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality Mžany • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zajistit funkční veřejný prostor v sídle • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zvážit zajištění většího sportovního vyžití v sídle Neděliště • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit zlepšení stavu elektrorozvodů v sídle • Řešit špatný televizní signál (TV NOVA, TV PRIMA)


• Řešit nutné zkvalitnění třídění odpadu (nádoby na tříděný odpad, zajistit větší iniciativu ze strany obyvatel) • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit špatnou dostupnost autobusových zastávek v sídle • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Nutná obezřetnost v hospodaření obce – pozor na značné dluhy Předměřice nad Labem • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality Pšánky • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Zajistit nádoby na tříděný odpad • Navrhnout nové rozvojové lokality Račice nad Trotinou • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod • Řešit potřebu zkvalitnění vodovodní sítě • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality Sadová • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit zlepšení stavu elektrorozvodů v sídle • Zajistit nádoby pro tříděný odpad • Řešit problematiku cyklostezek • Zvážit zajištění většího sportovního vyžití v sídle Sendražice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit špatné pokrytí sídla signálem mobilních operátorů • Nutno zkvalitnit počet nádob na tříděný odpad • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zvážit zkvalitnění úrovně maloobchodní sítě v sídle Smiřice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek


Sovětice • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Zvážit plynofikaci obce • Nutno zkvalitnit počet nádob na tříděný odpad • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit špatné autobusové spojení • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality Stračov k.ú. Klenice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Využít prázdné objekty v sídle, objekty vhodné k podnikání • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • • • • • • •

k.ú. Stračov Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod Řešit špatné autobusové spojení do obce Řešit zlepšení kvality místních komunikací Řešit problematiku cyklostezek Zvážit zkvalitnění úrovně maloobchodní sítě v sídle Využít prázdné objekty v sídle Zvážit zajištění většího sportovního vyžití v sídle

Světí • • • • • •

Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod Nutno zkvalitnit počet nádob na tříděný odpad Řešit špatné autobusové spojení a dostupnost zastávek Řešit problematiku cyklostezek Navrhnout nové rozvojové lokality

Vrchovnice • Potřeba řešit špatný stav kanalizace v sídle vč. likvidace odpadních vod • Řešit špatný stav chodníků v sídle • Řešit potřebu zkvalitnění vodovodní sítě • Nutno zkvalitnit počet nádob na tříděný odpad • Řešit problematiku cyklostezek • Zvážit zkvalitnění úrovně maloobchodní sítě v sídle • Využít prázdné objekty v sídle Všestary • Řešit špatný stav chodníků v části Chlum • Navrhnout nové rozvojové lokality • Využít prázdné objekty v sídle


Východní sektor Běleč nad Orlicí • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekt v sídle, objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zvážit zkvalitnění úrovně maloobchodní sítě v sídle Blešno • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit problémy související se přetíženou silnicí, procházející obcí • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit zkvalitnění internetu v sídle • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů a televizním signálem • Zvážit větší počet nádob pro tříděný odpad • Řešit problematiku staré ekologické zátěže • Využít prázdné objekt v sídle, objekty vhodné k podnikání Černilov k.ú. Bukovina • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů • Řešit špatnou kvalitu místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality • Řešit absenci sportovišť v sídle k.ú. Černilov • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit problémy s čistírnou odpadních vod (vybudována 1992) • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekt v sídle, objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality • Řešit zkvalitnění maloobchodní sítě v sídle k.ú. Újezd u Hradce Králové • Řešit nutné zkvalitnění kanalizační sítě vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality


Divec • • • • • • • • •

Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice Zvážit zavedení plynu do obce Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů a televizním signálem Řešit problematiku staré ekologické zátěže Řešit zkvalitnění autobusového spojení Řešit špatnou kvalitu místních komunikací v sídle Řešit problematiku cyklostezek Využít prázdné objekt v sídle, objekty vhodné k podnikání

Jeníkovice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit zkvalitnění chodníků v sídle • Potřeba řešit špatný stav kanalizační sítě • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů • Řešit problematiku černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekt v sídle, objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality • Řešit zkvalitnění maloobchodní sítě v sídle Jílovice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit problémy související s povrchovou vodou, která je soustřeďována na okolních polích • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality Ledce • • • • • • • •

Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice Řešit problémy spojené s gehttem, nacházejícím se v sídle Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů a televizním signálem Řešit problematiku cyklostezek Řešit obchvat obce, plánovaný v územním plánu, dosud nerealizovaný Využít prázdné objekt v sídle, objekty vhodné k podnikání

Lejšovka • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle • Řešit nutné zkvalitnění kanalizační sítě vč. likvidace odpadních vod • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Řešit využití objektů vhodných k podnikání Libníkovice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod 103 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

• • • • • • •

Řešit problémy související s telekomunikační sítí, potažmo připojením na internet Řešit zlepšení kvality místních komunikací Řešit problematiku cyklostezek Řešit přetíženost obce automobilovou dopravou Řešit využití prázdných objektů v sídle Navrhnout nové rozvojové lokality Řešit absenci sportovišť v sídle

Librantice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit přetíženost obce automobilovou dopravou • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle • Řešit nutné zkvalitnění vodovodní sítě v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality Libřice • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit přetíženost obce automobilovou dopravou • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek Skalice k.ú. Čibuz • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit zkvalitnění autobusového spojení do obce • Řešit špatnou kvalitu místních komunikací • Navrhnout nové rozvojové lokality • Řešit zkvalitnění maloobchodní sítě v sídle • Řešit absenci sportovišť v sídle k.ú. Skalice u Smiřic • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit problematiku staré ekologické zátěže • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekty v sídle, objekty vhodné k podnikání • Zvážit rozšíření sportovních možností v sídle, např. o víceúčelové hřiště


k.ú. Skalička nad Labem • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit špatné autobusové spojení do obce • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Využít prázdné objekty v sídle, objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality • Zvážit rozšíření sportovních možností v sídle Smržov k.ú. Hubiles • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Vytvořit plán dalšího rozvoje obce • Potřeba řešit odkanalizování sídla vč. likvidace odpadních vod • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokality k.ú. Smržov u Smiřic • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekty v sídle Třebechovice pod Orebem k.ú. Krňovice • Řešit zkvalitnění chodníků v sídle k.ú. Nepasice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle • Řešit problémy související s dopravou – např. nutnost přechodů a chodníků v určitých nebezpečných místech k.ú. Polánky nad Dědinou • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle k.ú. Štěnkov • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle k.ú. Třebechovice pod Orebem • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit nutné zkvalitnění kanalizační sítě vč. likvidace odpadních vod • Řešit nutné zkvalitnění elektrorozvodů v sídle • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit problematiku občasných černých skládek – navrhnout patřičná opatření proti jejich vzniku • Řešit problematiku cyklostezek


Výrava • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů • Zvážit zavedení plynu do obce • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekty v sídle, objekty vhodné k podnikání • Navrhnout nové rozvojové lokality Vysoká nad Labem • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nutné zkvalitnění kanalizační sítě • Řešit zkvalitnění pokrytí signálem mobilních operátorů • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekty v sídle Vysoký Újezd • Řešit chybějící funkční veřejný prostor v sídle • Řešit nutnost zkvalitnění chodníků v sídle • Zvážit zavedení plynu do obce • Řešit problematiku staré ekologické zátěže • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit problematiku cyklostezek • Navrhnout nové rozvojové lokalit Hradec Králové Pro vlastní město Hradec Králové je v podrobnosti ÚAP velmi obtížné stanovit relevantní okruhy k řešení v rámci navazujících územně plánovacích dokumentací. Zpracování podrobných urbanistických průzkumů a rozborů bude pro město nezbytností. Připojujeme přesto několik námětů pro další urbanistické práce: • Řešit problematiku napojení města na nadřazený dopravní systém • Rozvoj města řešit zejména využíváním ploch brownfields • Řešit problematiku zásobování vodou • Řešit problematiku vsaku a recyklace srážkové vody • Řešit problematiku brownfields v sídle – provést navržené demolice • Řešit problémy vznikajících ghett, squatů • V určitých částech řešit nutnost zkvalitnění chodníků • Zvážit rekonstrukci veřejného osvětlení • Řešit problematiku starých ekologických zátěží • Nutné zkvalitnění železniční dopravy • Řešit zlepšení kvality místních komunikací • Řešit kvalitu ostatní dopravní infrastruktury • Řešit problematiku cyklostezek • Využít prázdné objekty v sídle, objekty vhodné k podnikání


Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové

Recommend Documents