Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

GEOS LASER STAR, spol. s.r.o. Jižní 810, Hradec Králové vedoucí zpracovatel úkolu: Ing. Jiří Fiedler

KPZ, Lucemburská 16, Praha 3 Hlavní kooperant – zpracovatel RURÚ: Mgr. Michael Pondělíček

Hradec Králové / Praha říjen / listopad 2008 1 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Kolektiv zpracovatelů Ing. Jiří Fiedler Mgr. Michael Pondělíček

hlavní nositel zakázky hlavní kooperant

Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Mgr. Michael Pondělíček RNDr. Zita Kučerová Ing. Táňa Karlíková Ing. Martin Maštálka

(urbanismus, územní pilíř UR) (environmentální pilíř UR) (sociální pilíř UR) (ekonomický pilíř UR) (místní expert – konzultace)

Bc. Hana Chládková Bc. Zuzana Hepnerová Bc. Jana Baťková Bc. Petra Štěpánková Bc. Tomáš Netolický Bc. Petr Kučera Klára Malířová Daniela Čepová

(sběr dat a jejich zpracování) (sběr dat a jejich zpracování) (zpracování dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat)

2 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Obsah 1. Úvod.......................................................................................................................................... 4 2. SWOT analýza v tematickém členění dle vyhlášky.............................................................. 6 2.1 SWOT analýza za celé území ORP........................................................................................ 6 2.2 Vyhodnocení SWOT analýzy města Hradce Králové z roku 2004 ......................................... 7 2.3 SWOT analýza pro město Hradec králové v tematickém členěné dle vyhlášky ...................... 8 3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ....................................................... 9 3.1 Komplexní expertní SWOT analýza ...................................................................................... 9 3.2 Vyhodnocení vyváženosti vazeb pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (vazby mezi pilíři UR) ................................................ 12 4. Určení problémů k řešení (hlavní témata regionu) ............................................................. 13 4.1 Rozbor dostupnosti a percepce kvality života v sídlech (k.ú.) .............................................. 13 4.1.1 Dopravní infrastruktura.......................................................................................... 13 4.1.2 Dostupnost a kvalita technické infrastruktury......................................................... 15 4.1.3 Zásobování vodou.................................................................................................. 16 4.1.4 Kanalizace ............................................................................................................. 16 4.1.5 Zásobování energiemi................................................................................................... 18 4.1.6 Telekomunikace ........................................................................................................... 19 4.1.7 Odpadové hospodářství.......................................................................................... 20 4.1.8 Plynovod ............................................................................................................... 22 4.1.9 Kvalita ovzduší...................................................................................................... 23 4.1.10 Dostupnost a kvalita v oblasti bydlení.................................................................... 23 4.1.11 Dostupnost a kvalita občanské vybavenosti............................................................ 24 4.1.12 Školství a sociální péče............................................................................................... 26 4.1.13 Cestovní ruch......................................................................................................... 27 4.1.14 Socioekonomické podmínky .................................................................................. 29 4.2 Hlavní témata regionu (problémy k řešení v ÚPD) .............................................................. 30 4.2 Vyhodnocení hlavních témat regionu z hlediska udržitelnosti.............................................. 31 4.3 Celkové vyhodnocení udržitelnosti...................................................................................... 31 5. Limity využití území z hlediska udržitelného rozvoje území a doporučení k nakládání s územím a dalšími neobnovitelnými zdroji v území.............. 32 5.1 Charakteristika území z pohledu UR.............................................................................. 32 5.2 Vybrané limity území z pohledu RURÚ ........................................................................ 33 5.2.1 Kvalita ovzduší s ohledem na problematiku dopravy v regionu .............................. 33 5.2.2 Doprava (hlučnost,bezpečnost) .............................................................................. 35 5.2.3 Ochrana přírody a krajiny ...................................................................................... 36 5.2.4 Technická infrastruktura ........................................................................................ 38 5.2.5 Sociálně ekonomické limity................................................................................... 40 5.2.6 Investiční záměry................................................................................................... 41 5.2.7 Závěr ..................................................................................................................... 42 6. Indikátory udržitelného rozvoje a neudržitelnosti (mezních limitů) pro rozvoj území ORP HK..................................................................................................... 43


1. Úvod V následujícím textu jsou předkládány teze a výsledky analýz rozboru udržitelnosti regionu (RURÚ) v členění tak, jak jsou uvedeny dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č.500/2006 Sb., včetně analýz území, datových sběrů, číselných i prostorových analýz a samozřejmě SWOT analýz. K pracím na rozboru udržitelného rozvoje území pro ORP Hradec Králové byla využita vedle dat dostupných z územně analytických podkladů zejména autentická data sbíraná v obcích a na místě ověřovaná, a to ve všech obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hradec Králové. Bylo dále provedeno terénní šetření v jednotlivých obcích a vedeny řízené rozhovory se starosty případně dalšími odpovědnými osobami v obcích tak, aby byla zjištěna nejen exaktní data o obci, ale také za účelem zjištění percepce kvality života v jednotlivých obcích. Z analýzy širších vztahů v území pak vyplynulo, že území ORP Hradec Králové se skládá v podstatě ze čtyř sektorů - subregionů až mikroregionů. Pro analytickou část bylo území ORP proto bylo využíváno rozdělení do těchto 4 základních sektorů: -

jihozápadní část (Urbanická Brána a Chlumecko);

-

západní část (Nechanicko);

-

severní a severozápadní část (Smiřicko až po Chlum);

-

východní až severovýchodní část (Třebechovicko).

Samostatně pak bylo vyhodnocováno město Hradec Králové. Viz kartogram rozdělení regionu ORP na subregiony.

Základní jednotkou pro analýzy bylo stanoveno katastrální území, neboť je historicky nejstabilnější jednotkou pro analýzy v území. Ve valné většině případů se katastrální území shoduje i s rozložením sídel v území (dále je proto používáno označení k.ú. resp. sídlo). Vedle toho je v RURÚ používán i termín „obec“, kterým jsou charakterizovány administrativně správní celky dle zákona č. 128/2000 Sb. o obecním uspořádání (Zákon o obcích). Protože ale v budoucnu může dojít je slučování či rozdělování obcí není aktuální forma administrativně správního rozdělení území nejvhodnější pro založení časové řady pro vyhodnocování udržitelného rozvoje území v budoucnosti.


Sebraná základní data umožnila vyhodnotit části regionu odděleně a také zjistit, nakolik jsou validní dostupná data z pramenů OP Hradec Králové a ČSÚ a dalších. Sebraná data byla doplněna daty o krajině, objektech a sítích při prozkoumání komplexního krajinného prostoru ORP HK s přesahem do okolních ORP, aby byla zajištěna návaznost vstupních podkladů. K vyhodnocení dat a jejich mapových výstupů a následných analýz bylo využito jednak zkušeností z širšího odborného týmu okolo zpracovatelů a také užší skupiny odborníků sestavené pro potřebu vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelnosti navazující na otestovanou metodu DHV Sam. Po sběru úvodních dat, doplnění podkladů z mapového skladu a sestavení výkresu problémů, výkresu územních limitů a navazující výkresové syntetické sestavy pro potřeby posouzení bylo přikročeno k vyhodnocení podinvestovaných míst, přírodních oblastí, oblastí zhoršeného prostředí a střetů a situace byla konzultována a komentována expertním týmem. Finální výsledky SWOT analýz (již opět syntetizované za všechny sektory + samostatně za město Hradec Králové) byly sestaveny až na závěr prací a navazuje na ně také škála indikátorů, někdy i s navrženými mezními limity, které by měly být dále sledovány a testovány. Na závěr je nutno podotknout, že posouzení území 81 obcí se 151 katastrálními územími v rámci ORP Hradec Králové, které se nacházejí v inundační rovině a na štěrkových terasách, případně kopcovitých hřbetech a výchozech v okolí tří větších řek (Labe, Orlice, Cidlina) rozhodně nebylo jednoduché a znamenalo zpracování desítek různých podkladů, koncepcí a jiných materiálů, které často od doby svého vzniku zastaraly a jejich výsledky jsou dnes relevantní jen zčásti. Součástí prací byla tedy i selekce informací a převzetí pouze relevantních vybraných zdrojů podle názoru expertů. V rámci práce na RURÚ bylo využito i některých matematických postupů vyhodnocení a výstupy byly uvedeny v grafické podobě, kromě invence a znalosti terénu byly do prací zapojeny i dostatečné prostředky soudobé výpočetní techniky, které se ukázaly jako efektivní zejména v oblasti zpracování a analýzy map. Následující rozbor udržitelného rozvoje území je tedy souhrnem dostupných údajů, mapových i jiných podkladů a odborných znalostí zpracovatelského týmu, který otázky konzultoval s řadou dalších odborníků, včetně vysokých škol.

Za kolektiv autorů Mgr.Michael Pondělíček Beroun 29.10.2008 5 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

2. SWOT analýza v tematickém členění dle vyhlášky 2.1 SWOT analýza za celé území ORP Na základě požadavků vyhlášky č. 500/2006 byla vypracována expertní SWOT analýza v následujícím tematickém členění: 1. horninové prostředí a geologie 2. vodní režim 3. hygiena životního prostředí 4. ochrana přírody a krajiny 5. zemědělský půdní fond 6. pozemky určené k plnění funkcí lesa 7. veřejná doprava 8. technická infrastruktura 9. sociodemografické podmínky 10. bydlení 11. rekreace 12. hospodářské podmínky


2.2 Vyhodnocení SWOT analýzy města Hradce Králové z roku 2004 S ohledem na strukturu regionu ORP - výrazná dominantnost jeho jádra – města Hradce Králové a drobné struktury spíše menších obcí (zejména v jeho zázemí) byly některé části SWOT analýzy vypracovány samostatně pro území ORP jako celku a některé samostatně pro město Hradec Králové. Pro město Hradec Králové byla SWOT analýza zpracována s ohledem na dřívější práce tohoto druhu, a to zejména ve vazbě na SWOT analýzu zpracovanou v roce 2004 v rámci procesu tvorby strategického plánu města. V první fázi byla vyhodnocena stávající SWOT analýza v tematickém členění dle Strategického plánu města: 1. Urbanismus a bydlení 2. Doprava 3. Podnikání a zaměstnanost 4. Infrastruktura 5. Vzdělávání a školství 6. Životní prostředí 7. Sociální oblast a zdraví obyvatel 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch

Jednotlivé položky byly vyhodnoceny v následující struktuře: a) téma je stále aktuální, zůstává v platnosti b) situace v tomto tematické okruhu se změnila nebo mění, je třeba analyzovat zda téma dále sledovat a zda jej sledovat v daném segmentu SWOT analýzy, event. zda není třeba jej aktualizovat c) téma již není aktuální – např. slabá stránka byla odstraněna opatřeními realizovanými ve městě, silná stránka byla natolik oslabena, že již ji nelze považovat za silnou stránku apod. Pro vyhodnocení v jednotlivých tabulkách SWOT analýzy je použita následující legenda: Ad a) Ad b) Ad c)

√ ? x

zůstává v platnosti sporné, je potřeba aktualizovat již neplatí


2.3 SWOT analýza pro město Hradec Králové v tematickém členění dle vyhlášky Vyhodnocením starších zdrojů a na základě aktuálních dostupných dat byla expertně vypracována byla SWOT analýza pro město Hradec Králové ve struktuře dle vyhlášky č. 500/2006 pro následující tematické okruhy: 4. ochrana přírody a krajiny 7. veřejná doprava 8. technická infrastruktura 9. sociodemografické podmínky 10. bydlení 11. rekreace 12. hospodářské podmínky

SWOT analýzy v tematické členění, tak jak jsou zde popsány, jsou uvedeny v následujících kapitolách. Tyto SWOT analýzy se staly podkladem pro vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území tj. pro vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje po jednotlivých jeho pilířích.


3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Principy udržitelného rozvoje jsou založeny na principu vyváženosti mezi jednotlivými pilíři udržitelnosti, a to pilířem ekonomickým, environmentálním a sociálním. Všechny tyto oblasti se promítají do území, a proto bylo vytvořeno vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje ve vztahu k jejich průmětu do území. Pro expertní část prací byl vytvořen tým expertů v profesním složení: environmentalistaekolog, sociální geograf, ekonom (specialista na územní ekonomii a veřejné finance), urbanista a znalec místních poměrů. Základem pro vyhodnocování vyváženosti podmínek se stala expertní SWOT analýza v tematické členění a dále expertní analýza doplněná o závěry SWOT analýzy a identifikací problémů získané terénním šetřením a řízenými pohovory se starosty. V komplexní SWOT analýze byly identifikovány následující silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby v rámci regionu ORP:

3.1 Komplexní expertní SWOT analýza Silné stránky: • Dobrá dopravní dostupnost -napojení na dálnici, vyhovující napojení na silniční síť • Dobré napojení na veřejnou dopravu, dobrý systém hromadné dopravy (železniční stanice, autobus) • Dobrá poloha v rámci kraje - nejsilnější regionální jádro v rámci NUTS II Severovýchod • Migračně ziskové zázemí města Hradec Králové - zájem o bydlení v zázemí města • Nízká dlouhodobá nezaměstnanost v průměru ORP • Kvalitní protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území • Vysoká míra podnikatelské aktivity (MSP) v průměru ORP • Velká koncentrace kulturních památek a zařízení pro trávení volného času dětí a mládeže • Kvalitní ŽP a dobrá dostupnost zeleně • Dostatečné množství lokalit pro podnikání • Kvalitní rekreační (přírodní) zázemí velké části ORP • Relativně malé množství brownfields • Dostatek průmyslových a rozvojových zón vybavených technickou infrastrukturou, dostatek objektů vhodných k podnikání • Vysoká absorpční kapacita obce (alespoň 50% průměrný podíl objemu dotací z fondů EU na celkovém počtu) v letech 2004 – 2008 • Nízká zadluženost obce (tj. nízká dluhová služba obce) • Dostatek projektových záměrů k financování z fondů EU v pokročilém stadiu připravenosti • Největší populační síla ORP HK v rámci Královéhradeckého kraje (26,1% obyvatel kraje k 31.12.2004) • Nejvyšší podíl obyvatel žijících ve městech v krajském srovnání • Nejvyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním v rámci kraje ze všech ORP v kraji (11,5% v r.2001) • Největší podíl obyvatel s nejvyšším ukončeným vzděláním úplné střední s maturitou (28,6% v r.2001 a největší podíl obyvatel s nejvyšším ukončeným vzděláním vyšší odborné a nástavbové (4,3% v r.2001) v rámci kraje • Nejvyšší koncentrace vzdělávacích a výzkumných pracovišť v sídle ORP v rámci NUTS II. 9 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

• • • • • • • • • • • •

Vyšší podíl zapojení občanů do voleb (v r.2004 volba do EP o 10% nad průměrem kraje) Kvalitní občanská vybavenost v řadě obcí Klidné prostředí pro život obyvatel Velké množství akcí a kvalitní kulturně společenský život v řadě obcí Zabezpečené odpadové hospodářství Přibývání lesů a místy i luk Malé průmyslové znečištění ovzduší Nízké znečištění hlukem (mimo území města HK) Neroztěžené území Bonitní půdy a dlouhodobě rozvinuté zemědělství Relativně osvícená správa ŽP Rozvinuté vytápění parou a existující síť produktovodů

Slabé stránky: • Nerozvinutá TI v některých obcích (kanalizace, ČOV) a vysoký podíl nevyhnutelných investic v nejbližších letech • Nedostatek kapacitních komunikací, snížená dopravní dostupnost některých území • Zhoršená dostupnost HD do některých území, pomalý rozvoj integrovaného dopravního systému (IDS) • Špatná kvalita komunikací (silnice III. třídy a místní komunikace) • Slabá vazba na lokální stavební tradice • Obsluha hromadnou dopravou v řadě obcí • Nedostatečná absorpční kapacita obce (méně než 20-30% průměrný podíl objemu dotací z fondů EU na celkovém počtu) v letech 2004 – 2008 • Vysoká dluhová služba obce (zadluženost) bránící realizaci potřebných investic • Absence velkých zaměstnavatelů v obci vyvolávající nutnost dojížďky za zaměstnáním - Nedostatečná diverzifikace pracovních míst v obci (nabídka práce s různou požadovanou kvalifikací) jako jedna z příčin vysoké dojížďky za zaměstnáním • Přítomnost velkých nevyužitých objektů a ploch bez budoucího využití (tj. neexistence projektu / záměru) vyžadujících provozní náklady • Nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch - Ubytovací kapacity - Stravovací kapacity • Nedostatek průmyslových a rozvojových zón vybavených technickou infrastrukturou - Nedostatek objektů vhodných k podnikání • Špatná dopravní dostupnost hromadnou dopravou (železniční stanice, autobus, dálnice) - neexistence zastávky (resp. její nevyhovující poloha) - velká vzdálenost - malá četnost spojení • Výrazný nárůst indexu stáří obyvatel ORP v letech 1999-2003 (z 63,7 na 106,8) • Úbytek počtu obyvatel sídla ORP v letech 1991-2001 (-2,8 %) • Záporný přirozený a migrační přírůstek v letech 1991-2003 • Nejvyšší průměrný věk obyvatel ORP v rámci kraje (v roce 2004 40,6 let) • Druhá nejvyšší potratovost v kraji v letech 1991-2003 • Vyšší míra rozvodovosti v krajském srovnání v letech 1991-2003 • Snížení pocitu kvality života v důsledku výstavby a provozu dálnice D11 • Chybějící komunitní život a pořádání kulturně-společenských akcí v obcích • Znečištění, nepořádek, špatný vzhled některých obcí • Silná závislost na zdrojích podzemních vod mimo ORP • Zranitelnost podzemních vod zemědělstvím • Excesy v plynofikaci a ve vodovodech (StředoZ + Roudnice) 10 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

• • • • •

Silná dopravní zátěž vlivem nedokončeného dopravního systému v HK směr J-S Silná závislost na transportu energií a paliv odjinud Regionalizace služebního komfortu do center (plyn, voda, vytápění, odpady, dopravní tepny) Řídký ÚSES a síť ZCHÚ v krajině Snížená retence krajiny – úbytky luhů

Příležitosti: • Dostatek lokalit připravených pro bytovou výstavbu, zájem o bydlení a noví obyvatelé • Atraktivita pro (lokální) CR na regionální úrovní vč. rozvoje OV pro CR • Možnost získání financí ze zdrojů EU (zejm. v rámci členství v mikroregionu) • Zemědělský potenciál • Zapojení neziskového sektoru do poskytování sociálních služeb • Rozvoj logistiky při křižovatce D11xR35 • Rozšiřování ploch lesů • Rozšířená plynofikace zčásti i zásobování vodou • Prostor pro alternativní dopravu a turistiku – cyklo, vodní, aj. • Potenciál pro tvorbu „obytné krajiny“ • Podpora mladých rodin s dětmi ze strany kraje a státu • Podpora HD ve větší části území • Nízké znečištění ŽP plošně • Koordinace rozvoje se sousedícími administrativními jednotkami (aglomerační tendence HK-Pce) • Kompaktní území ochrany přírody • dopravní napojení na nadřazený systém (D11XR35) • Dobře organizované území – logická spádová centra • Dobrá infrastruktura sítí a prostor pro rozšíření v rovině Hrozby: • Nekoordinace rozvoje města a jeho zázemí, suburbanizace • Snižující se počet obyvatel a zvyšující se věkový průměr • Nezájem ze strany turistů a návštěvníků o turistické atraktivity v ORP • Nevhodné napojení dopravních tepen na navazující komunikace, tranzitní doprava vedená obcí • Rozvoj logistiky a obchodu v souvislosti s dopravou a úbytkem půdy (např. logistické centru Plačice - Vlčkovice) • Budování nových zdrojů znečištění – spalovna Opatovice • Snížená dopravní dostupnost sev.části ORP • Riziko vzniku dalších brownfields • Splavnění Labe pro nákladní lodě • Nedostatečná podpora rozvoje ORP z krajské úrovně • Nespolupráce obcí v rámci MCR, neprofesionalita samosprávy • Nedostatek a ohrozitelnost vodních zdrojů • Minimum zdrojů a ploch pro alternativní energie • Dopravní kolapsy a následné znečištění ŽP • Nedostatek zařízení na likvidaci odpadů • Zvýšené nároky na transport energií a dalších zdrojů z dálky • Blízkost dalších větších center – Pardubicko, Polsko a jejich tlak na území • Riziko růstu nezaměstnanosti • Příliv sociálně problémových skupin 11 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Při definování silných a slabých stránek pak dále byla sledována četnost kolikrát se dané téma opakovalo, jak mezi jednotlivými experty, tak k percepci místních. Témata, která se objevila více než 2x byla vyhodnocena jako významná – hlavní témata regionu ORP a dále pak rozpracována jako hlavní témata regionu.

3.2 Vyhodnocení vyváženosti vazeb pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (vazby mezi pilíři UR) Komplexní SWOT analýza byla dále vyhodnocována. Kromě tradičního posouzení po jednotlivých pilířích byla využita metoda interakcí mezi jednotlivými pilíři udržitelnosti. Aplikací této metody pak lze ze SWOT analýzy vzít jednotlivé okruhy a zařadit je do oblastí interakcí mez pilíři UR následovně : •

Environmentálním x sociálním (Env x S);

•

Environmentálním x ekonomickým (Env x Ek);

•

Sociálním x environmentálním (S x Ek).

Každý expert posoudil pro každé téma SWOT analýzy interakce mezi pilíři udržitelnosti na škále -2 až +2. Vazby mezi pilíři pak byly agregovány do škály ++

výrazně pozitivní korelace

+

mírně pozitivní korelace

0

neutrální

-

záporná korelace

--

výrazně záporná korelace


4. Určení problémů k řešení (hlavní témata regionu) Na základě rozboru údajů o území a provedených SWOT analýz byla provedena analýza percepce kvality života v jednotlivých sídlech (k.ú.) a dále vyhodnocena hlavní témata regionu stanoveny hlavní problémy k řešení v ÚPD.

4.1 Rozbor dostupnosti a percepce kvality života v sídlech (k.ú.) 4.1.1 Dopravní infrastruktura Rozbor dopravního napojení a percepce kvality tohoto napojení do jednotlivých sídel (k.ú.) ORP je uveden v následující tabulce:

Dopravní dostupnost Dostupnost sídla (k.ú.) individuální (automobilovou) dopravou Dostupnost autobusového spojení do sídla (k.ú.)

Dostupnost vlakového spojení do sídla (k.ú.)

Dostupnost zastávek hromadné dopravy v obci

Kvalita místních komunikací v obci

Celková kvalita dopravní infrastruktury v obci

Možnosti cyklistické dopravy v obci

Cyklostezky a jejich stav v obci

zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující vůbec výjimečně často velmi často ano ne zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující


Počet sídel (k.ú.) 17 36 33 9 21 46 19 4 1 17 16 0 2 22 43 47 5 0 8 31 49 4 13 29 37 6 1 16 47 31 50 46 8 20 15 0

% sídel (k.ú.) 18,68 39,56 36,26 9,89 23,08 50,55 20,88 4,40 1,10 18,68 17,58 0,00 2,20 24,18 47,25 51,65 5,49 0,00 8,79 34,07 53,85 4,40 14,29 31,87 40,66 6,59 1,10 17,58 51,65 34,07 54,95 50,55 8,79 21,98 16,48 0,00

Z výše uvedeného vyplývá, že dopravní dostupnost pro individuální automobilovou dopravu je velmi dobrá nebo dobrá v 58,24% sídel (k.ú.). Jako zcela nevyhovující je hodnocena v 9,89% sídel (k.ú.). Kvalita dopravní dostupnosti je nejlepší u sídel (k.ú.) v přímém kontaktu s nadřazeným dopravním systémem (dálnice D11, silnice 1. třídy) a výrazně se zhoršuje u sídel (k.ú.) v odlehlejších částech ORP zejména v severním a severovýchodním segmentu území. Na druhou stranu dobré dopravní napojení s sebou u většiny sídel (k.ú.), které jej mají, přináší problémy s kvalitou prostředí (zejména tam, kde silnice 1.třídy prochází zastavěnou částí sídla (k.ú.)). Zmiňovány jsou problémy s nadměrným zatížením hlukem, prašnost a kvalita ovzduší a v neposlední řadě i bezpečnost v okolí těchto komunikaci (přechody pro chodce, riziko pro děti apod.), a to u 28 ze sledovaných sídel (k.ú.). Dostupnost území z pohledu veřejné hromadné dopravy je hodnocena z hlediska dostupnosti autobusovou dopravou a železniční dopravou. Zcela vyhovující a vyhovující napojení na autobusovou dopravu má 73,63% sídel (k.ú.) v regionu ORP. Jen jedno sídlo (k.ú.) nemá autobusové spojení (Michnovka) a 4 sídla (k.ú.) (Lučice, Libčany, Stračov, Hoříněves) považují autobusové spojení za zcela nevyhovující. Na železnici je napojeno 35 sídel (k.ú.), z nichž jen 2 nepovažují dostupnost po železnici za vyhovující. Jen 5% sídel (k.ú.) vyhodnotilo jako nevyhovující dostupnost zastávek hromadné dopravy.

Dostupnost zastávek MHD zcela nevyhovující 0% nutno zkvalitnit 5%

zcela vyhovující 45%

vyhovující 50%


I přesto, že převážná část sídel (k.ú.) považuje dopravní napojení veřejnou hromadnou dopravou za vyhovující na druhou stranu z hodnocení percepce problémů v obci vyplývá, že dostupnost hromadnou dopravou vytipovalo jako problematické 29 sídel (k.ú.). Zároveň celkovou kvalitu dopravní infrastruktury v obci hodnotilo jako zcela vyhovující či vyhovující 46,77 % sídel (k.ú.). Tento rozpor je zřejmě možné vyložit tak, že na současnou úroveň dopravního napojení jsou místní víceméně přivyklí, jeho zkvalitnění by ale uvítali.

Kvalita dopravní infrastruktury

zcela nevyhovující 7%


nutno zkvalitnit 44% vyhovující 34%

4.1.2 Dostupnost a kvalita technické infrastruktury Problematika zásobování obyvatelstva technickou infrastrukturou patří mezi významné činitele prakticky ve všech pilířích udržitelného rozvoje. Zasahuje jak sféru sociální, tak ekonomickou a samozřejmě i environmentální. V rámci rozboru udržitelného rozvoje byla sledována dostupnost a kvalita jednotlivých prvků technické infrastruktury – vodovodní síť, kanalizace vč. napojení na čistírny odpadních vod (ČOV), elektrifikace a plynofikace území, dostupnost sdělovacích signálů a řešení problematiky svozu a likvidace tuhého komunálního odpadu.


4.1.3 Zásobování vodou Jedním ze základních kamenů zásobování obyvatelstva je dostupnost kvalitní pitné vody. Jako zcela vyhovující či vyhovující hodnotilo zásobování vodou a kvalitu pitné vody 91,21% sídel (k.ú.) v ORP. Na vodovod není napojeno jen několik sídel (k.ú.), a to zejména v jihovýchodní a východní části ORP. Bez vodovodu stále jsou následující k.ú.: Osice, Osičky, Sendražice, Račice, Lužany, Benátky, Střezetice, Světí, Lišice. Vodovodní síť


není v obci 3%

nutno zkvalitnit 5%

vyhovující 29%


4.1.4 Kanalizace Kanalizační soustava bohužel není v regionu ORP dosud plně rozvinuta. Za zcela vyhovující či vyhovující ji považuje pouze 30,77% sídel (k.ú.). Naproti tomu 26,37% by potřebovalo kanalizační soustavu zkvalitnit a 17,58% sídel (k.ú.) ji považuje za naprosto nevyhovující. 15 sídel (k.ú.) a jejich místních částí dokonce kanalizaci vůbec nemá.


Kanalizační síť


není v obci 18%

vyhovující 19% zcela nevyhovující 19%

nutno zkvalitnit 30%

Při analýze napojení kanalizace na ČOV docházíme ještě k horším výsledkům. Na ČOV není napojeno 83,52% sídel (k.ú.). Dostačující napojení na kanalizaci vč. ČOV mají v ORP pouze následující sídla (k.ú.): Chlumec nad Cidlinou, Rusek, Libčany, Urbanice, Dolní Přím, Horní Přím, Probluz, Lodín, Smiřice, Černožice, Holohlavy, Černilov, Divec, Blešno a Třebechovice pod Orebem, Dobřenice, Nechanice, Lubno, Chudeřice, Krásnice, Kosice, Lhota pod Libčany, Osičky, Sedlice u Hradce Králové, Vysoká nad Labem. Paradoxem v této souvislosti je, že neexistenci kanalizace s ČOV identifikovalo jako problém pouze 9 sídel (k.ú.)!!! Čistírna odpadních vod


vyhovující 3% nutno zkvalitnit 2% zcela nevyhovující 0%

zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci

není v obci 79%


Vodovod a kanalizace - kvalita a dostupnost Kvalita vodovodní sítě

Kvalita kanalizační sítě

ČOV Kvalita čistění odpadních

zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci Ano ne zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci

Počet sídel (k.ú.) 57 26 5 0 3 12 16 24 16 15 18 76 15 3 2 0 76

% sídel (k.ú.) 62,64 28,57 5,49 0,00 3,30 13,19 17,58 26,37 17,58 16,48 19,78 83,52 16,48 3,30 2,20 0,00 83,52

Počet sídel (k.ú.) 32 46 11 1 0 70 17 2 0 5 1 0 0 1 92 26 38 26 3 0

% sídel (k.ú.) 35,16 50,55 12,09 1,10 0,00 76,92 18,68 2,20 0,00 5,49 1,10 0,00 0,00 1,10 101,10 28,57 41,76 28,57 3,30 0,00

4.1.5 Zásobování energiemi

Zásobování energiemi Kvalita elektrorozvodů

Kvalita plynovodů

Kvalita rozvodu tepla

Kvalita veřejného osvětlení

zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci


4.1.6 Telekomunikace

Telekomunikace telekomunikační síť

Internet

GSM T-Mobile

GSM O2

GSM Vodafone

TV ČT 1

TV ČT 2

TV Nova

TV Prima

TV kabelová

zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci


Počet sídel (k.ú.) 48 43 2 0 0 42 31 3 0 5 46 26 14 3 0 49 28 11 1 0 44 33 12 0 0 63 29 0 0 0 62 28 2 0 0 62 27 3 0 0 54 23 12 3 0 1 0 1 0 91

% sídel (k.ú.) 52,75 47,25 2,20 0,00 0,00 46,15 34,07 3,30 0,00 5,49 50,55 28,57 15,38 3,30 0,00 53,85 30,77 12,09 1,10 0,00 48,35 36,26 13,19 0,00 0,00 69,23 31,87 0,00 0,00 0,00 68,13 30,77 2,20 0,00 0,00 68,13 29,67 3,30 0,00 0,00 59,34 25,27 13,19 3,30 0,00 1,10 0,00 1,10 0,00 100,00

Kvalita napojení sídel (k.ú.) na sdělovací sítě (příjem TV signálu, telekomunikační síť vč. zavedení internetu) je ve většině sídel (k.ú.) zcela vyhovující či vyhovující. Obdobně velmi dobrá je situace v přístupu na sítě mobilních operátorů. Jedinou nerozvinutou sítí je síť kabelové televize, která je realizována prakticky pouze v Hradci Králové. Telekomunikační síť a internet 60

50

40

30

20

10

Telekomunikační síť Internet

0 zcela vyhovující

vyhovující

nutno zkvalitnit

zcela nevyhovující

není v obci

4.1.7 Odpadové hospodářství V oblasti nakládání s odpady je situace v regionu ORP stabilizovaná. Standardní svoz tuhého komunálního odpadu (TKO) funguje ve všech sídlech (k.ú.) a žádné sídlo (k.ú.) jej nehodnotí jako nevyhovující. Potřebu zkvalitnit tuto službu cítí jen 3,3% sídel (k.ú.). Ostatní považují situaci za zcela vyhovující či vyhovující. Z hlediska hodnocení trvale udržitelného rozvoje je ale zajímavější sledovat situaci v třídění odpadu. Nádoby na základní třídění odpadu (papír, plasty, sklo) nejsou umístěny ve 2 sídlech (k.ú.) regionu ORP. Potřebu zkvalitnit tuto službu pociťuje pouze 16,48% sídel (k.ú.), ostatní hodní situaci jako vyhovující či zcela vyhovující. Obdobně je tomu i při hodnocení využívání nádob na tříděný odpad a lokalizaci jejich stanovišť.


Odpadové hospodářství Kvalita svozu tuhého komunálního zcela vyhovující odpadu ( TKO) vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující Není v obci Kvalita svodu nebezpečného zcela vyhovující odpadu (NO) vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující Není v obci Existence a kvalita sběrných dvorů zcela vyhovující a skládky vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující Není v obci Nádoby pro tříděný odpad (TřO) zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující Není v obci Využívání nádob pro tříděný zcela vyhovující odpad (TřO) vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující Není v obci Stanoviště pro tříděný odpad (TřO) počet vyhovující rozmístění nevyhovující rozmístění Sběrný dvůr Ano Ne černé skládky ne, v obci žádné nejsou občas… náprava bez problémů občas, problém s odstraněním alespoň jedna, nic se nedělá alespoň jedna, nedaří se odstranit

Počet sídel (k.ú.) 61 32 3 0 0 60 34 0 0 2 7 9 4 1 73 40 35 15 0 2 51 23 0 1 0 0 90 4 18 78 38 35 19 2 3

% sídel (k.ú.) 67,03 35,16 3,30 0,00 0,00 65,93 37,36 0,00 0,00 2,20 7,69 9,89 4,40 1,10 80,22 43,96 38,46 16,48 0,00 2,20 56,04 25,27 0,00 1,10 0,00 0,00 98,90 4,40 19,78 85,71 41,76 38,46 20,88 2,20 3,30

S odpadovým hospodářstvím souvisí i problematika černých skládek. 80,22% sídel (k.ú.) hodnotí situaci jako dobrou tj. buď se v obci černé skládky nevyskytují či pokud se příležitostně objeví tak se je daří bez problémů eliminovat. Výrazněji si na problematiku černých skládek stěžuje jen 5,5% sídel (k.ú.).


Černé skládky

alespoň jedna, nedaří se odstranit 3%

alespoň jedna, nic se nedělá 2%

občas, problém s odstraněním 20% ne, v obci žádné nejsou 39%

občas… náprava bez problémů 36%

4.1.8 Plynovod Dalším významným ukazatelem rozvoje a fungování území v souladu s principy udržitelného rozvoje je zásobování obyvatelstva plynem. V této oblasti přes 95% sídel (k.ú.) hodnotí stav jako zcela vyhovující či vyhovující. Plyn ale chybí v následujících sídlech (k.ú.) či jejich místních částech: Pamětník, Horní Černůtky, Sovětice, Divec,Výrava a Vysoký Újezd..

Plynovod


není v obci 5%

nutno zkvalitnit 2%

vyhovující 18%



4.1.9 Kvalita ovzduší Z hlediska vytápění a znečištění ovzduší z lokálního vytápění lze hovořit o extrémně čistém regionu, protože Hradec Králové jako největší město je vytápěn dálkově přiváděným teplem a většina sídel (k.ú.), až na několik výjimek má zaveden plynovod a vytápí tedy domy plynem. To znamená značné snížení emisí z lokálního vytápění domácností a značný úbytek vypouštěných skleníkových plynů Následující tabulka shrnuje výsledky průzkumů v sídlech (k.ú.) Hradecka.

Kvalita ovzduší vytápění

eko vytápění

silnice I. Třídy

registrovaný zdroje znečištění v obci další zdroje znečištění v obci stará ekozátěž

vypracování EIA

4.1.10

plynovod teplovod dřevo a zbytky + elektřina ano ne počet ano ne je na ní měřeno není na ní měřeno ano ne ano ne ano, potvrzená ano, předpokládaná ne ano ne

Počet sídel (k.ú.) 53 0 25 24 68 0 10 83 6 3 3 85 1 59 6 6 79 44 50

% sídel (k.ú.) 58,24 0,00 27,47 26,37 74,73 0,00 10,99 91,21 6,59 3,30 3,30 93,41 1,10 64,84 6,59 6,59 86,81 48,35 54,95

Dostupnost a kvalita v oblasti bydlení

V oblasti bydlení je patrný rozvoj bytové výstavby jak v samotném městě Hradci Králové, tak i ve většině sídel (k.ú.). Zájem o bydlení a nový bytová zástavba se tak soustředí do města a jeho zázemí. Výrazný rozvoj zaznamenávají sídla (k.ú.) jako Divec, Librantice, Blešno, Běleč nad Orlicí, Vysoká nad Labem, Stěžery, Dolní Přím, Všestary, Předměřice nad Labem). 50 z sídel (k.ú.) ORP charakterizuje zájem nově příchozích o bydlení v obci jako vysoký a jen 4 velmi malé sídla (k.ú.) (Vrchovnice, Michnovka, Štít a Trávník u Osic) neevidují žádný zájem nově příchozích o bydlení v obci. Jen 8 sídel (k.ú.) nemá nebo nepřipravuje nové lokality pro bydlení, i když jen 11 z 83 sídel 23 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

(k.ú.) má tyto lokality i zainvestovány technickou a dopravní infrastrukturou. Přestože zájem sídel (k.ú.) o rozvoj funkce bydlení je veliký, vlastní investice do bydlení a vybudování nových obecních bytů plánuje jen 8 sídel (k.ú.) v ORP. Přibližně polovina sídel (k.ú.) má dosud svůj bytový fond, problém s neplatiči řeší pak pouze 9 z nich, mezi nimi i město Hradec Králové.

Bydlení Nové (po r. 1989) ucelené zóny bydlení Zájem o bydlení v obci

Připravenost sídla (k.ú.) pro novou bytovou výstavbu - lokality pro bytovou výstavbu

Byty ve vlastnictví sídla (k.ú.) Problémy s neplatiči Plán na stavbu sídlo (k.ú.)ních bytů

4.1.11

ano ne vysoký průměrný malý žádný ano ne zainvestovány nezainvestovány vysoký zájem průměrný zájem malý zájem žádný zájem ano ne ano ne ano ne

Počet sídel (k.ú.) 34 53 50 29 12 4 83 8 11 65 32 22 8 1 45 44 9 48 8 64

% sídel (k.ú.) 37,36 58,24 54,95 31,87 13,19 4,40 91,21 8,79 12,09 71,43 35,16 24,18 8,79 1,10 49,45 48,35 9,89 52,75 8,79 70,33

Dostupnost a kvalita občanské vybavenosti

Dostupnost služeb je nově zmiňovaným problémem i v oblasti hodnocení udržitelného rozvoze, a to zejména v sociálním a ekonomickém pilíři udržitelnosti resp. v jejich vzájemné interakci. Hodnotí se zejména dostupnost obchodu se základními potravinami, dále dostupnost základní zdravotní péče a dostupnost základní resp. mateřské školy. Z hlediska dostupnosti maloobchodní sítě není žádný obchod ve 24 sídlech (k.ú.). S úrovní existující maloobchodní sítě jsou ale sídla (k.ú.) převážně spokojeny. Obdobná situace je i z hlediska existence restaurace či hospody v obci. Její neexistence v 21 sídle (k.ú.) je negativně vnímána, protože s existencí restaurace či hospody je v malých sídlech (k.ú.) svázána i s možností setkávání se obyvatel, pořádání kulturních a společenských akcí apod. Absence komunitního či spolkového života (právě ve vazbě na neexistenci restaurace) byla zmiňována jako problém v 8 sídlech (k.ú.). 24 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Maloobchod a stravování Druhová skladba obchodů v obci

Úroveň maloobchodní sítě

Restaurace, hospoda

Počet sídel (k.ú.) 56 14 6 3 2 24 17 38 11 2 25 75 21 23 46

smíšené zboží potraviny drogerie domácí potřeby jiné nemáme obchod zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit nevyhovující nemáme obchod ano ne vaří nevaří

Úroveň maloobchodní sítě

zcela vyhovující 18% nemáme obchod 27%

nevyhovující 2%

nutno zkvalitnit 12%

vyhovující 41%


% sídel (k.ú.) 61,54 15,38 6,59 3,30 2,20 26,37 18,68 41,76 12,09 2,20 27,47 82,42 23,08 25,27 50,55

4.1.12 Školství a sociální péče

Školství a sociální péče Mateřská škola Zájem o MŠ vs. její kapacita

Vybavenost MŠ

Základní škola

Zájem rodičů o umístění dětí v místní ZŠ Vybavenost ZŠ

Střední škola Zdravotní služby

Sociální služby

Úroveň sociálních služeb

Duchovní zařízení

Členství sídla (k.ú.) v DSO Členství v jiném sdružení sídel (k.ú.)

ano ne zájem převyšuje kapacitu zájem a kapacita v rovnováze zájem je nižší než kapacita zájem je nízký zcela vyhovující vyhovující nutné zkvalitnění nevyhovující 1. stupeň 1. i 2. stupeň ne všechny místní děti chodí do místní školy převážná část dětí… hodně dětí jezdí mimo… zcela vyhovující vyhovující nutné zkvalitnění nevyhovující ano ne praktický lékař Dětský lékař Zubní lékař Gynekolog Lékárna / výdejna jiné žádné Domov důchodců Dům s pečovatelskou službou Rozvoj obědů Pomoc s nákupy a úklidem Doprovod na úřady, k lékaři apod. Jiné zcela vyhovující vyhovující nutné zkvalitnění nevyhovující církve kostel kaple modlitebna jiné ano ne ano ne


Počet sídel (k.ú.) 33 61 14 15 3 0 11 14 7 0 16 10 68 3

% sídel (k.ú.) 36,26 67,03 15,38 16,48 3,30 0,00 12,09 15,38 7,69 0,00 17,58 10,99 74,73 3,30

14 2 5 14 3 0 1 90 16 6 14 4 8 0 35 3 5 40 28 10 0 20 28 14 2 0 13 11 1 0 89

15,38 2,20 5,49 15,38 3,30 0,00 1,10 98,90 17,58 6,59 15,38 4,40 8,79 0,00 38,46 3,30 5,49 43,96 30,77 10,99 0,00 21,98 30,77 15,38 2,20 0,00 14,29 12,09 1,10 0,00 97,80

6 16 71

6,59 17,58 78,02

Jako problém identifikovalo nedostatečnou občanskou vybavenost 35 sídel (k.ú.), což byl nečastě se opakující problém v sídel (k.ú.) . Naproti tomu, ale existuje skupina zejména větších sídel (k.ú.) a měst, kde byla kvalita dostupnost všech typů občanské vybavenosti jako velmi vysoká. Obecně lze konstatovat, že kvalita a dostupnost občanského vybavení souvisí přímo úměrně s velikostí sídla (k.ú.) a její dopravní dostupností. Percepce nedostatečné dostupnosti základní OV byla identifikována v následujících sídlech (k.ú.) a jejich místních částech:Levín, Osičky, Pamětník, Písek, Polizy, Sedlice, Štít, Trávník, Vlčkovice, Boharyně (Homyle, Trnava, Zvíkov, Budín), Benátky, Dohalice, Dolní Neděliště, Horní Neděliště, Hněvčeves, Hoříněves, Lužany, Máslojedy, Pšánky, Račice, Sendražice, Sovětice, Horní Černůtky, Stračov, Vrchovnice, Všestary + místní části Rozběřice, Chlum u Hradce Králové, Lípa, Beleč nad Orlicí, Černilov, Čibuz, Divec, Hubiles, Jeníkovice, Skalička, Vysoký Újezd.

4.1.13

Cestovní ruch

Zařízení pro cestovní ruch ubytování rekreační objekty

nabídka pro cestovní ruch

zájem ze strany turistů a návštěvníků

způsoby propagace

důvody propagace

ano ne ano ne pobyt víkendový pobyt sezónní pobyt celoroční stravování ubytování koupání, sporty památky, muzea, výstavy přírodní zajímavosti pěkné a zdravé prostředí udržované turistické trasy udržované cyklotrasy udržované lyžařské stopy další nabídka plánovaná nabídka vysoký průměrný malý žádný informační středisko webové stránky propagační materiály veletrhy jiné turistika noví investoři noví obyvatelé jiné


Počet sídel (k.ú.) 14 80 40 54 21 12 3 26 11 25 19 16 74 17 48 0 0 0 8 24 47 17 6 85 24 0 1 44 19 47 1

% sídel (k.ú.) 15,38 87,91 43,96 59,34 23,08 13,19 3,30 28,57 12,09 27,47 20,88 17,58 81,32 18,68 52,75 0,00 0,00 0,00 8,79 26,37 51,65 18,68 6,59 93,41 26,37 0,00 1,10 48,35 20,88 51,65 1,10

Jednou z příležitostí pro rozvoj regionu ORP je zmiňována atraktivita pro cestovní ruch. Zároveň je ale připomínáno, že v oblasti cestovního ruchu, ale i rekreace není dostatečně vyvinuta příslušná nutná infrastruktura. Některé sídla (k.ú.) oplývají památkami celosvětového významu např. Třebechovický Betlém či zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Samotným produktem cestovního ruchu by pak samozřejmě mohl být Hradec Králové se svými památkami od raného středověku až po moderní architekturu 20. století. Specifický je pak prostor bojiště války 1866 na Chlumu. Vysoký zájem o sídlo (k.ú.) z hlediska atraktivity v cestovním ruchu ale hodnotilo jen 8 sídel (k.ú.). Většinou je zájem o sídlo (k.ú.) průměrný či malý, což samozřejmě souvisí s existencí atraktivit cestovního ruchu a rekreace jen místního či regionálního významu. S ohledem na rovinný terén je možné uvažovat o rozvoji tras pěší turistiky a cykloturistiky, případně možnosti letního venkovního koupání.

Nabídka pro cestovní ruch

plánovaná nabídka 8%

stravování 9% ubytování 4%

další nabídka 10%

koupání, sporty 9%

udržované lyžařské stopy 0%

památky, muzea, výstavy 7%

udržované cyklotrasy 16%

přírodní zajímavosti 6%

udržované turistické trasy 6% pěkné a zdravé prostředí 25%


4.1.14

Socioekonomické podmínky

Ekonomická situace obcí dotace samostatně

dotace s dalšími sídla (k.ú.)mi

stav hospodaření sídla (k.ú.)

Ekonomická

situace

obcí

z EU ze státního rozpočtu z kraje Jiné Nezískala z EU ze státního rozpočtu z kraje Jiné Nezískala prostředky pokryjí potřeby sídla (k.ú.) zbývají nevelké prostředky zbývají velké prostředky nevelké dluhy značné, reálně splatitelné dluhy značné, obtížně splatitelné dluhy značné, nesplatitelné dluhy

v regionu

ORP

Počet sídel (k.ú.) 16 33 81 1 4 21 5 68 0 14 38

% sídel (k.ú.) 17,58 36,26 89,01 1,10 4,40 23,08 5,49 74,73 0,00 15,38 41,76

13 7 13 4

14,29 7,69 14,29 4,40

3

3,30

0

0,00

Hradec

Králové

odpovídá

situaci

postzemědělského vývoje regionu, který mimo města a suburbanizační zóny postupně stárne (průměrný věk v regionu je 40,6 let) a starší občané a důchodci již nejsou schopni udržet ekonomickou dynamiku sídla (k.ú.) nebo pomoci obci jinak (zkušeností, znalostí), aby dosáhla na odpovídající finanční zdroje pro rozvoj vnitřní infrastruktury potřebné (např. ČOV, vodovod). I přes tento handicap však je nutno konstatovat, že z hlediska úspěšnosti grantových požadavků si region nevede špatně na zdroje z EU dosáhlo cca 17,5% obcí, na zdroje ze státního rozpočtu dosáhlo celkem 36 % obcí a na zdroje z krajských fondů pak prakticky 90% obcí. Při srovnání úspěšnosti ve spolupráci s ostatními sídly (k.ú.) získalo jen 23 % obcí dotaci z EU (což je relativně malá úspěšnost) a i v této položce vedou dotace z K.Ú.KHK, které ovšem nejsou objemově velké. Celkem přes 4 % obcí žádnou dotaci nezískalo vůbec a ve společných projektech je to 15%. Na vině je pravděpodobně nízká podpora propagace dotačních zdrojů na úrovni EU a ČR v regionu. Motorem regionu v dotační politice se jeví nejen HK a okolí, ale i Chlumec n.C. a celý okolní mikroregion, který dostal silný impuls k rozvoji vybudováním obchvatu a dálnice D11 a nyní dokončuje infrastrukturu. Z hlediska dostatečnosti finančních prostředků lze konstatovat, že u cca 41% obcí prostředky postačí na provoz sídla (k.ú.)(!) a jen u 22% obcí je každoročně menší, či větší převis financí do obecních rozpočtů. 29 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Naproti tomu deficit veřejných prostředků v rozpočtu obce naštěstí hlásí pouze 22% obcí, tedy opět asi 1/10 počtu. Z uvedeného výsledku grantové politiky obcí a rozpočtových odhadů vyplývá, že region spíše stagnuje, než že by se jako celek rozvíjel a současně, že nejsou dostatečně čerpány finanční prostředky z EU i z fondů ČR. V problému lze spatřovat nedostatečnou koordinaci mezi obcemi v mikroregionech a také koordinaci obcí mezi sebou a pravděpodobně nedostatek motivace starostů k této činnosti. Míra zadluženosti obcí je podle všeho relativně nízká a stejně tak mají obce ještě další potenciál pro rozvoj, ale jen málokteré svazky obcí dosahují výsledků jako Chlumecko. Finanční prostředky přerozdělované z daní se zřejmě nedaří racionálněji využít a obce je nutno naučit s investicemi (zejména s přebytkem rozpočtu) na svém území hospodařit a zvyšovat tak kvalitu života i prostředí.

4.2 Hlavní témata regionu (problémy k řešení v ÚPD) Jak již bylo uvedeno výše témata ze SWOT analýzy, která se opakovala více než dvakrát, byla zpracována do tzv. hlavních témat regionu. Identifikováno bylo 11 hlavních téma regionu ORP: 1. Dopravní dostupnost regionu (ORP) -napojení na dálnici, napojení na silniční síť 2. Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost) 3. Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace) 4. Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) 5. Suburbanizace a její dopady sociální-sousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy 6. Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu 7. Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území 8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu 9. Kvalita ŽP a dostupnost zeleně 10. Zajištění základních služeb občanské vybavenosti 11. Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV) Podrobný popis problémů k řešení v ÚPD je uveden v kapitole 9. textové části ÚAP (sešit 1).


4.2 Vyhodnocení hlavních témat regionu z hlediska udržitelnosti Hlavní témata regionu byla opět vyhodnocena vazbami mezi pilíři udržitelnosti a stanoven jejich aktuální stav v regionu ORP na škále: • • • •

Výrazně udržitelné Udržitelné Neudržitelné Výrazně neudržitelné

Hlavní témata regionu Dopravní dostupnost regionu (ORP) napojení na dálnici, napojení na silniční síť

Soc x Eko

Soc. x Envi

Envi x Eko

Hodnocení

++

+

++

výrazně udržitelné

Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost)

-

--

-

neudržitelné

Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace)

--

--

-

výrazně neudržitelné

--

-

-

neudržitelné

-

--

--

++

+

+

+

+

++

výrazně neudržitelné výrazně udržitelné výrazně udržitelné

+ +

+ +

0 0

udržitelné udržitelné

--

-

0

-

--

--

neudržitelné výrazně neudržitelné

Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) Suburbanizace a její dopady sociálnísousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu Kvalita ŽP a dostupnost zeleně Zajištění základních služeb občanské vybavenosti Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV)

4.3 Celkové vyhodnocení udržitelnosti Celkově lze konstatovat, že z 11-ti posuzovaných hlavních témat regionu lze tři považovat za výrazně udržitelné (dopravní dostupnost regionu, míra podnikatelské aktivity a protipovodňová ochrana) a dvě za udržitelné (rozvoj rekreace a cestovního ruchu a kvalita životního prostředí a dostupnost zeleně). Výraznější udržitelnosti dosahují tato témata ve vazbě mezi sociálním a ekonomickým pilířem, částečně pak mezi pilíři environmentálním a ekonomickým.


Jako výrazně neudržitelná byla vyhodnocena tři témata (dopravní dostupnost celého území ORP a kvalita komunikací, suburbanizace a stav a kvalita technické infrastruktury). Jako neudržitelné jsou pak hodnoceny tři zbývající oblasti, a to kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích, obsluha regionu veřejnou dopravou a zajištění základních služeb občanské vybavenosti. Výrazná neudržitelnost těchto témat se projevila rovnoměrně mezi jednotlivými pilíři.

Z výše uvedeného hodnocení vyplývá, že celkově lze území regionu ORP posoudit jako víceméně neutrální s mírným sklonem k neudržitelnému vývoji. V budoucnosti je třeba proto provést opatření eliminující neudržitelné tendence v území(zhoršování obslužnosti území, zhoršování kvality a dostupnosti služeb, plýtvání neobnovitelnými zdroji jako je půda a volná krajina apod.) a naopak podpořit rozvoj pro-udržitelně orientovaných opatření, technik a plánovacích postupů (např. administrativní omezování suburbanizačních tendencí v zázemí města Hradce Králové, podpora místních podnikatelských aktivit, podpora rozvoje rekreace a cestovního ruchu atd.).

5. Limity využití území z hlediska udržitelného rozvoje území a doporučení k nakládání s územím a dalšími neobnovitelnými zdroji v území 5.1

Charakteristika území z pohledu UR Území regionu je protáhlé od západu k východu a nachází se v povodí a v nížině řek Cidlina,

Labe a Orlice (protékají tu menší přítoky těchto toků, jako je Bystřice, Piletický potok, Dědina). Jedná se o území sedimentární tabule většinou rázu akumulační roviny s rozsáhlými údolními nivami a plošinami říčních teras (okolí Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem), místy vystupují po okrajích z roviny svědecké vrchy, hřbety a plošiny a území se mění v plochou pahorkatinu (okolí Chlumu). Z hlediska biogeografického umístění území dobře zapadá do bývalého sosiekoregionu I/3 Polabské tabule, v současnosti je ORP z větší – západní části začleněno do bioregionu 1.9a Cidlinsko – Chrudimského (je tvořen nízkou křídovou tabulí s typickým přechodem z 2. bukovodubového do 3.dubovo-bukového vegetačního stupně, termofytikum) a ve východní části pak jen okrajově do přechodové zóny bioregionu 1.10 Třebechovického (menší bioregion termofytika tvořený terasami štěrkopísků a také výchozy slínů ve 3 dubovo-bukovém stupni s absencí teplomilných prvků).


Ve většině území ORP převažuje v krajině jasně orná půda 77,3 % , což je dáno původní zaměřením na produkční intenzivní zemědělskou výrobu, která jen pozvolna v oblasti s řepařským nížinným hospodářstvím klesá. Naproti tomu lesů podle statistik přibývá jako i jinde v republice, ale tvoří je jen 12 % plochy území. Z uvedeného stavu a nedostatku luk a pastvin v území a nárůstu zastavěných nebo odlesněných ploch vyplývá i velmi nízký celkový koeficient ekologické stability (podíl ploch luk, lesů a travnatých niv k orné a zastavěné půdě v území) na úrovni cca 0,5, což celý region posouvá do nejnižší kategorie krajin na hranici mezi krajinu – území nadprůměrně využívané a středně pozměněné území. Fakticky patří území ORP Hradec Králové do středně pozměněných území s nízkou ekologickou stabilitou , v nichž jsou technické objekty v relativním souladu s dochovanými přírodními strukturami a převažují zde území řazená mezi krajinu „harmonickou“. Krajinářská hodnota území je hodnocena jako základní, tedy biocentra v krajině jsou izolovaná, ale návaznost biokoridory mezi nimi existuje alespoň na lokální úrovni a může být ve výhledu dále realizována. Vzhledem k tomu, že v území převažují zemědělské nížiny, tak samozřejmě nese tento fakt s sebou, že není zcela dostatečná síť funkčního územního systému ekologické stability, zejména v jižní části území, přírodní prvky krajiny jsou koncentrovány v údolích zaplavovaných částí nivy řek a lesy jsou spíše v okolí sídel, jako součást vlastnictví. Síť chráněných území regionu je značně rozptýlená a to i po doplnění o soustavu Natura 2000 a některé prvky krajiny.

5.2

Vybrané limity území z pohledu RURÚ

5.2.1 Kvalita ovzduší s ohledem na problematiku dopravy v regionu Zásadním znečištěním regionu je znečištění území vlivem dopravy a současné zhoršení kvality života. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (bez znečištění přízemním ozonem) podle kritérií ČHMI jsou jen velmi omezené a koncentrované do těsného okolí měst. Jde o širší oblast Hradce Králové, území okolo Chlumce nad Cidlinou a okolo daného úseku dálnice D11, dále pak malá území měst Smiřice, Třebechovice pod Orebem a Předměřice nad Labem. Všechna území zhoršené kvality ovzduší prakticky souvisejí s automobilovou dopravou. Odlišná situace je v oblasti měření radonového rizika (úniky radonu z podloží), kdy celé území je prakticky shodné s územím nízkého radonového rizika, jen místně (v několika lokalitách mimo větší sídla) bylo naměřeno riziko střední, vysoké radonové riziko z hlediska udržitelnosti regionu je naměřeno pouze na jedné lokalitě v centru Chlumce nad Cidlinou.


Odlišná situace, nejen od zbytku kraje, ale i republiky je z hlediska koncentrací přízemního ozonu, kdy je v území v posledních letech patrná vytrvale klesající tendence přízemního ozonu a toto území je prakticky od severu (Smiřice) přes Hradec Králové, až do Pardubic. Čím jsou klesající koncentrace přízemního ozonu způsobeny není doposud dostatečně známo, ale region je z tohoto hlediska pozoruhodně čistý (přízemní ozón má významný negativní vliv na rostliny a stromy, kde může výrazně omezovat jejich růst). Zjištění, že 58 obcí (75 % obcí je hodnoceno, jako zcela vyhovující při napojení na plyn) je vytápěno plynem je dobrým základem pro snížení emisí skleníkových plynů emitovaných v regionu a pro další politiku podpory environmentálně šetrného vytápění. Z hlediska postupu regionu k udržitelnosti je zásadní pro udržitelnost v oblasti ochrany ovzduší minimalizovat plynné exhalace v regionu vznikající, a to zejména plošné (v našem případě lokální topeniště a emise z dopravy). Pokud ovšem počítáme, že prakticky celé město Hradec Králové je napojeno na vytápění horkovodem, dále pak maximum obcí je napojeno na vyhovující kapacitní plynovod a někde jsou k dispozici i alternativní zdroje energie, tak již region Hradecka má v této oblasti jen několik úkolů. V současnosti je důležité do obcí, kde je to ještě možné rovněž zavést plyn a případně hledat vhodné alternativní způsoby vytápění domácností s ohledem na nižší finanční možnosti obyvatel, často po produktivním věku. Handicapem regionu je, že zde, kromě geotermálního, či podobného vytápění nejsou vhodné podmínky pro využití alternativních zdrojů energie, či tepla. Část domácností je vytápěna elektřinou. Rozvíjí se pomalu podpora šetrného vytápění, protože podle údajů až 26 % obcí má někde v obci v budovách zavedeny zdroje alternativního vytápění. O neprůmyslovosti regionu svědčí i fakt, že pouze 3-4 obce mají na svém území registrovaný zdroj znečištění ovzduší. Jak již bylo uvedeno, tak zásadním je pro znečištění ovzduší vliv dopravy, ale díky nedostačující síti komunikací jen přes 10% procent obcí má na svém území silnici první třídy, která přivádí větší osobní i nákladní dopravu do území. Údaj koresponduje dobře se zjištěním, že v regionu nejsou dostatečně provázané dopravní sítě různých úrovní. Dalším nutným bodem na cestě k udržitelnosti regionu je tedy usměrnění a zrychlení dopravy na větších dopravních tepnách, případně svedení dopravy dálkové mimo obce - obchvatem (zejména jsou opatření nutná Sadová, Holohlavy, Černožice, Blešno, Nepasice, Obědovice, Nové Město u Chlumce nad Cidlinou). Z hlediska reziduí – zátěží v minulosti je četnost evidovaných starých ekologických zátěží na území regionu velmi nízká, v praxi to znamená, že jen cca 12 obcí má na svém území uloženu nějakou starou ekologickou zátěž k další likvidaci, což je velmi malé číslo. Na druhou stranu v území se zvýšenou zranitelností zdrojů podzemních vod a zdrojů vod obecně je těmto obcím i 34 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

zátěžím nutno věnovat značnou pozornost a to zejména z pohledu dalšího nakládání s územím i s vodami, u všech těchto zátěží by měl být pro další období stanoven plán postupu při odstranění v koordinaci s ČIŽP a K.Ú. KHK.

5.2.2 Doprava (hlučnost,bezpečnost) Region ORP je obecně relativně dobře dopravně napojen. Dopravní napojení regionu je i relativně vysoko hodnoceno místní komunitou. Napojení na silniční síť je realizování zejména napojením na dálnici D11 Praha - Hradec Králové, která je dočasně ukončena sjezdem u Libišan. Na dálnici navazuje síť silnic 1. třídy, které se kříží v Hradci Králové. 2. královéhradecký městský okruh je rovněž součástí silnic 1. třídy. Oblast města Hradce Králové a okolí silnic 1. třídy vykazuje zatížení obyvatel hlukem. Silnice 1. třídy jsou tak evidentně největším zdrojem hluku v regionu ORP. K zatížení obyvatel hlukem tak dochází jmenovitě v Hradci Králové na hlavních komunikacích – tř. Antonína Dvořáka, Okružní (aktuálně dobudovávaná protihluková opatření na nadjezdu přes Pospíšilovu třídu), Víta Nejedlého (vše silnice I/11), Brněnská (I/35), Rašínova (I/37) a částečně i na vnitřním rameni okruhu v ulici Střelecká. Mimo Hradec Králové jsou zatíženy nadměrným hlukem obytné části obcí přes které je vedena tranzitní doprava: Nové Město u Chlumce nad Cidlinou, Obědovice, Blešno, Nepasice (I/11), Lípa, Sadová, Klenice (I/35), Holohlavy, část obce Černožice (I/33). Aktuální situace v místech, kde jsou hlukové limity překračovány by měla být řešena jednak realizací protihlukových opatření (viz realizace opatření uvedených výše). Hladina hluku od dopravy na dálnici D11 i všech silnic 1. třídy by měla být pravidelně monitorována měřením. Z dlouhodobého horizontu je řešením realizaci nových dopravních staveb nadřazeného dopravního systému. Jedná se zejména o dobudování dálnice D11 v první etapě po sjezd v Hradci Králové – Bláhova (dokončení stavby 11.06) a dále až po Jaroměř (stavba 11.07) v dlouhodobějším výhledu. Dalším významnou stavbou by mělo být vybudování rychlostní komunikace R35 v její severní i jižní větvi. V oblasti silniční dopravy je dalším tématem, které je třeba řešit i problematika bezpečnosti – zejména střety pěších resp. cyklistů s motorovou dopravou. I když nejpalčivější problém na silnici I/11 v úseku Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové byl odstraněn realizací dálnice D11 existuje celá řada dalších míst, která vykazují zvýšenou nehodovost. Kromě výše zmiňovaného dlouhodobého řešení vybudováním separované dopravní infrastruktury je třeba nejkritičtější místa řešit dílčími dopravními opatřeními (chráněné přechody, přechody řízené světelnou signalizací apod.) 35 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Druhým zdrojem zvýšené hlukové zátěže může být v oblasti dopravy hluk ze železniční dopravy. Vzhledem k tomu, že intenzita železniční dopravy v posledních dvou desetiletích výrazně poklesla, byť na území ORP nedošlo k výraznějším investicím do rekonstrukce železničních tratí není zatížení hlukem ze železniční odpravy aktuálně sledováno jako prioritní. K částečnému zatížení by přesto mohlo docházet při dvou hlavních regionálních trasách, a to trati Hradec Králové – Pardubice (zde by šlo zejména o městskou část Březhrad) resp. jejím pokračování ve směru na Jaroměř (m.č. Plotiště nad Labem a obce Předměřice nad Labem, Lochenice, Smiřice, Černožice) a při železniční trati Hradec Králové – Praha (obce Praskačka, Syrovátka, Káranice, Nové Město nad Cidlinou a Chlumec nad Cidlinou). Dalším zdrojem hluku v oblasti dopravy je doprava letecká. V současnosti nedochází k zatížení obyvatelstva hlukem z provozu letiště Hradec Králové, přestože toto funguje jako neveřejné civilní letiště, je zde realizováno jen několik málo letů denně zejména malými sportovními letadly. Město Hradec Králové má ale zájem na rozvoji letiště pro civilní provoz vč. umístění záchranného a humanitárního sboru v areálu letiště. Předpokládaný je nárůst až na několik desítek vzletů a přistání během dne, a to i velkými letadly typu Boeing. Letiště Hradec Králové má vyhlášené hlukové ochranné pásmo v několika zónách. K vyššímu zatížení hlukem by mohlo docházet ve dnou vnitřních zónách C a D. Je proto třeba (do doby kdy bude definitivně rozhodnuto o intenzitě využití letiště) dbát zvýšené opatrnosti při povolování obytné výstavby v následujících územích: m.č. Malšova Lhota, Slezské Předměstí (část), Rusek a k.ú. Skalička, Lochenice (část), Sendražice, Rodov.

5.2.3 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody v daném území ORP Hradec Králové je reprezentována zejména na úrovni maloplošných chráněných území, protože se zde nenacházejí národní parky nebo chráněné krajinné oblasti (povaha zemědělské krajiny to nepřipouští). Na území ORP se nachází přírodní park Orlice (východně od Hradce Králové) a tvoří jedno z přirozených omezení – limit rozvoje v nivním území Orlice. Maloplošných chráněných území je v ORP celkem jen několik – celkem 11 přírodních památek a 4 přírodní rezervace (Mimo NPR Žehuňský rybník). Koncentrace ZCHÚ je tak poněkud nízká, ale v dlouhodobě zemědělsky využité krajině v okolí Hradce Králové a Chlumce nad Cidlinou nelze hledat významnější centra biodiverzity. Z hlediska naučných stezek jsou v současnosti v regionu provozovány pouze 2 a to okruh okolo Chlumu – v místě Svíb a bojiště z roku 1866 a naučná stezka v zázemí HK v městském lese.


Z celkového hodnocení udržitelnosti, jak již bylo uvedeno, tak ekologická stabilita území podle koeficientu ekologické stability je značně nízká a zlepšení jde jen velmi pomalu ruku v ruce s rozšiřováním plochy lesa a trvalých travních porostů. V současnosti však tyto rozlohy přírodních ploch v rámci ORP jen mírně překryjí úbytek půdy v souvislosti s rozšiřováním výstavby logistických a obchodních center, dopravní infrastruktury a samozřejmě i těžby štěrkopísků. Dále tabulka přehledu ZCHÚ Hradecka (bez Žehuňska).

Jako zásadní podklad vzniklý v rámci vzniklý v rámci surovinové koncepce regionu jsou střety ložiskových území a přírodního prostředí nebo ochranných pásem, které jsou znázorněny v tabulce v příloze. Celkem je na území ORP 45 ložisek nerostných surovin (štěrkopísky, písek, cihlářská hlína a vápenec) a prakticky všechna se dotýkají chráněných území nebo objektů ochrany vod nebo přírody. K udržitelnosti regionu na této úrovni lze v současnosti přispět nikoliv mechanickým rozšiřováním chráněných ploch na druhořadá a méně významná území, ale naopak podporou šíření biodiversity ve volné krajině po celém území ORP, hlavně v místech stávajících prvků ÚSES a VKP. Důsledné dodržování ochrany prvků krajiny v opodstatněných případech a rekultivace ploch po ukončení jejich využití mohou přinést do krajiny rozšíření diverzity v území a oživení flóry a fauny, podobně jako změna lesů na přírodě blízké a polopřirozené. Celkově lze konstatovat, že podpora rozšiřování zeleně ve volné krajině není důsledně naplňována a krajinotvorné programy jsou na území ORP okrajové a nedostatečně využité. Síť prvků ochrany přírody a ekologické stability je velmi řídká a jako taková by měla být posílena výsadbou biocenter, alejí a doprovodných porostů komunikací, vodních toků a mezí. Bez funkční kostry ekologické stability krajiny a alespoň lokálního funkčního ŚES nemůže existovat dostatečně silné přírodní prostředí jako součást environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Zásadním se jeví dosadby na území obcí severně a východně od Hradce Králové (zejména Máslojedy, Sadová, Hořiněves, Černilov, Výrava, Praskačka, Dobřenice, Osice, Osičky, Plačice, atd.).


5.2.4 Technická infrastruktura

5.2.4.1

Zásobováni vodou

Vodovodní síť je v území regionu velmi rozšířená (63% obcí ji hodnotí jako zcela vyhovující), což s sebou přináší další pozitiva, ale i negativa. Mezi pozitiva patří, že v okolí mohou být místní vodní zdroje využívány v dobách výpadku dodávek vody, případně jako zdroj užitkové vody k jiným potřebám , aniž by s to více dotklo i v letním období centrálních zdrojů pitné vody. Zásobování vodou regionu ze zdrojů mimo region ORP s sebou nese i problémy, které mimo jiné představuje tlak na snížení objemu čerpaných podzemních vod, které jsou ohroženy klimatickou změnou a dlouhodobými přísušky v letním i zimním období. V rámci regionu je tedy nutno započít s programy na šetření a racionální využívání zdrojů vod, což v praxi znamená jednak zavést systémy snížení odběru pitné vody a také systémy na recyklaci užitkové vody, kombinované se systémy na odchytávání srážkových vod a jejich opakované využití, jako je tomu ve větší části Německa. Tento systém jednak odlehčí stávajícím zásobám podzemních vod a jednak sníží odběr pitné vody pro jiné účely, což při postupu klimatické změny bude znamenat výrazný posun k udržitelnosti a nezávislosti na zdrojích od jinud. Vodovodní síť chybí nebo je vnímána jako nevyhovující v obcích Obědovice, Radostov, Stěženy – Charbuzice, Hněvčeves, Vrchovnice, Benátky, Račice nad Trotinou, Librantice a pro tyto obce je podle jejich polohy a možností nutno zvolit taktiku, která by umožnila buď napojení na vodovodní síť nebo umožnila využití vodních zdrojů a zejména jejich úspory.

5.2.4.2

Odkanalizování

Navazujícím problémem je odkanalizování obcí, počet obcí napojených na kanalizaci a ČOV je uveden v části popisu technické infrastruktury, z hlediska udržitelného rozvoje je alarmující stav zejména u obcí s větším počtem obyvatel, které nemají kanalizaci, nebo ji nemají napojenou na ČOV a jsou tam stanoveny ochranná pásma nebo jiné ochranné podmínky – toto se týká zejména obcí na seznamu OPŽP a to jsou Stěžery, Předměřice nad Labem a Černožice, dále jsou pak menší obce - 7 dalších obcí, které mají větší počet obyvatel než 500 Lovčice, Boharyně, Praskačka, Hořiněves, Vysoká nad Labem, Libčany). U výše jmenovaných obcí jsou v souvislosti s jejich katastrem zaznamenány jevy spojené s ochranou vod a životního prostředí, v kontrastu s nedostatečným čištěním vod (nebo jiným prvkem) a velkým počtem obyvatel, což vytváří jisté riziko při dalším rozvoji regionu. Celkově je odkanalizování obcí další zásadní podmínkou pro udržitelný rozvoj regionu, zejména tam, kde je již vytvořena kanalizace (někdy jen částečná) a není ukončena svodem na ČOV. Na ČOV není v regionu napojeno celkem 79% obcí, dalších 16% obcí uvádí ČOV pouze jako vyhovující, z tohoto hlediska je region významně podinvestovaný a pracovně selhává i krajský mechanismus priorit, protože není smyslem činnosti zajistit čištění 38 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

odpadních vod pouze v chráněných územích, ale hlavně v místech zvýšeného rizika a zranitelnosti podzemních vod. Cesta v rozvoji kanalizační sítě v regionu je jednak prostřednictvím stávajících fondů a také přes kooperaci mezi obcemi tak, aby se intenzifikací stávajících ČOV a některých drobných opatření bylo možno napojit z více obcí (samozřejmě pokud je to možné). Nedostatečné odkanalizování obcí a absence ČOV je zásadním zdravotním rizikem v regionu, které jednak poškozuje zdroje podzemních vod, způsobuje jejich kontaminaci, brání rozvoji řemesel i průmyslu a je významnou limitou rozvoje území. Přednostně by měla být řešena situace ve výše jmenovaných obcích.

5.2.4.3

Likvidace odpadů

V oblasti třídění odpadů, můžeme konstatovat, že umístění nádob na tříděný sběr odpadů je na více než vyhovující úrovni, v praxi to znamená dobře odvedenou práci jak starostů obcí, tak účelových sdružení jako jsou EKOKOM a další. Využití nádob na separovaný sběr odpadů je hodnoceno dokonce ještě lépe než samotné umístění kontejnerů. Stav je velmi dobrý, bohužel situace v umístění sběrných dvorů na ostatní druhy odpadu je dosti špatná a sběrných dvorů je zde málo. Pro budoucnost je nutno uvažovat v rámci udržitelného rozvoje regionu o zajištění svozu nebezpečných odpadů a elektrošrotu, který se oproti minulosti v souvislosti se zvyšující se kupní silou obyvatel a dostupnosti výrobků bude hromadit (celoevropský trend přesunu kategorií výrobků zejména v oblasti energetiky z kategorie luxusních do spotřebních je neopominutelný i v tomto regionu). S rozšířením separace odpadů dále souvisí i rozšíření kampaně zaměřené na sběr odpadů a také na podporu vyšší výtěžnosti občanů z hlediska separace odpadů. Se stoupající cenou paliv a věkem obyvatel obcí regionu bude tato kampaň muset být důraznější a motivující, aby občané mohli tříděním odpadů získat i malý profit. Obecně zvýšením separace odpadů snižujeme množství odpadu sváženého na skládky a současně omezujeme tvorbu možných černých skládek TKO na odlehlých místech, zejména v okolí měst a v chatařsko chalupářských oblastech. Zvýšení množství tříděného odpadu a rozšíření svozu o elektrošrot a nebezpečný odpad je zásadním pro další vývoj regionu a nastaví i požadavky na případná další zařízení ke zneškodnění odpadů v regionu nebo jeho těsném okolí. V budoucnosti, vzhledem k zemědělské kapacitě regionu je nutno počítat s rozvojem třídění bioodpadu a kompostováním odpadu v zázemí města k jeho znovuvyužití k výrobě bioplynu a hnojení (pro další využití kompostovaného odpadu jsou na Hradecku velmi dobré podmínky).


Černé skládky Vznik černých skládek v katastru obcí závisí na zavedení odpovídajícího systému svozu odpadů a na třídění odpadu, stejně jako na podchycení všech obyvatel, včetně občanů bydlících v obci v nájmu, dočasně nebo v rámci rekreace a turismu. Černé skládky jsou způsobeny většinou občany s nižším vzděláním a často i ve vyšším věku, kteří nepřistoupili na realitu současnosti a proto by měla v následujícím období být uskutečněna alespoň v cca 30 % obcí regionu, kde je problém nejpalčivější kampaň zaměřená na rozšíření povědomí o nevhodnosti a nevýhodnosti tvorby černých skládek jako takových. Jeden ze sledovatelných ukazatelů tohoto faktoru udržitelného rozvoje je pokles tvorby černých skládek,

což samozřejmě bez spolupráce

s přespolními není možné. Na druhou stranu je nutno podotknout, že ve 40ti % obcí podle průzkumu žádné černé skládky nevznikají, což mimo jiné také velmi dobrý výsledek v rámci poměrně rozsáhlého regionu, včetně delších a frekventovaných dopravních cest. V rámci podpory boje proti černým skládkám by bylo vhodné proškolení a podpora starostů v předcházení tvorby černých skládek v 25% nejvíce postižených obcích s periodickou tvorbou skládek.

5.2.5 Sociálně ekonomické limity Jedním z identifikovaných významných limitů rozvoje území ORP je snižující se počet obyvatel a jejich zvyšující se věková struktura. V této souvislosti pokud nebude přirozený úbytek obyvatelstva dotován kladným migračním saldem může dojít k podvazování ekonomického rozvoje regionu. Dosavadní vzdělanostní a sociální struktura obyvatelstva dává regionu vysoký potenciál pro ekonomický rozvoj. Stárnutí populace v regionu je významným negativním impulsem do budoucna, který lze obrátit jedině migrací mladších osob zpět do regionu a současně i zavedením resocializačních programů pro starší občany. Stárnutí populace znamená v dlouhodobějším horizontu několik zásadních problémů, mimo jiné snížení daňové výtěžnosti, zvýšení nezaměstnanosti, případně sníženou zaměstnavatelnost starších osob (tuto věkovou vyšší kategorii nelze použít na všechny práce jako mladé) a nutnou změnu rekvalifikačních kursů. Zvýšení věku populace přináší s sebou různé problémy, mimo jiné i nutnost zvýšené dostupnosti lékařské péče, zvýšení nároků na nemocniční zařízení a počty lůžek ve spádovém ústavu, zvýšený odběr léků a tepla, atp. Je nutno nastartovat motivační program pro zvýšení přílivu mladé generace do regionu. Jedním z vedlejších jevů migrace do regionu je výstavba suburbánních sídel na okraji měst a vysidlování center měst a úpadek služeb uvnitř města na úkor supermarketů na periferiích. Jako zásadní se jeví stanovení pravidel a regulativů pro suburbanizaci tak aby byla zajištěna kvalitní obytná zástavba a současně omezena možnost spekulací a dalších pohybů ve vlastnictví půdy a nemovitostí. Jako zásadní se jeví vymezení ještě zastavitelných zón v žádoucích územích za 40 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

pevných regulativů, tak že předměstská sídla budou vznikat jako samostatná sídelní centra včetně základní infrastruktury, která zajistí dostatek pohodlí i rodinám s dětmi. Problémem nadále zůstává převis nabídky nad poptávkou po půdě a značné nadhodnocení počtu stavebních ploch v okolí měst i vesnic. Rozvoj turistiky v regionu ORP naráží na nedostatek zkušeností s nabídkou a poptávkou v oblasti turistického ruchu a současně s není dostatek odpovídajících zařízení a služeb v regionu, které by se daly použít pro běžné české, nebo dokonce zahraniční turisty. Nejsou k dispozici vzdělávací, revitalizační a rekvalifikační kursy pro služby v pohostinství, službách a ubytování a proto úroveň stagnuje, ale cena stoupá a snižuje dále atraktivitu regionu z hlediska turistiky. Není dostatečně využito potenciálu cyklostezek a cyklotras pro rozvoj dopravy v okolí města a pro podporu turistiky zaměřené na tyto sporty. Občané si stěžují na nedostatek příležitostí, ale pro zvýšení turistické atraktivity nikdo doposud nic nedělá.

5.2.6 Investiční záměry Z hlediska frekvence připravovaných nových záměrů v daném území lze konstatovat, že zde počty nových záměrů díky dobudovávání dálnice D11 teprve stoupají (jde zejména o navazující komunikace a různá dopravní spojení na sever a severovýchod, případně o propojení na jih do Pardubic), což v praxi znamená, že dokumentace o vlivu na životní prostředí byly doposud podány celkem na území 48 % obcí v regionu. Začínají se rozšiřovat a budovat stavby rozsáhlé – tedy obchodní areály a logistická centra navazující na dobudovávaná dopravní napojení a na větší centra osídlení. Vzhledem k tomu, že jde o region relativně rozlehlý a zásadní z hlediska přístupu na sever a do Polska, tak je patrné, že zájem investorů o území Hradecka postupně stoupá a bude stoupat, stejně jako cena stavebních pozemků podle navržených komunikací. Křížení dálnice D11 s rychlostí silnicí R35 vyvolává předpoklady pro umístění logistických center na území ORP: Primárně se nabízí prostory v přímé vazbě na tuto křižovatku (prostor Plačic, Vlčkovic či Praskačky). Je ovšem třeba vzít v potaz, že právě v tomto území se nachází kvalitní zemědělské půdy 1. tř. BPEJ, a to často pod závlahou. Dále tato lokalita neumožňuje napojení na železniční síť příp. vazbu na letiště. Proto se zdá být vhodné spíše pro zařízení menšího rozsahu v přímé vazbě pro využití obyvateli města. Při výběru lokality pro větší logistické areály by se měly zvažovat dva základní aspekty – zda je možné využít již urbanizovaných území – brownfields např. v areálu ČKD (výhodou je existující zavlečkování areálu tj. větší potenciál pro využití ekologicky přijatelnějších typů dopravy) nebo alespoň lokalit, které zavlečkování v budoucnu umožňují. Nebude-li proto možné využít již jednou urbanizovaných území měl by být logistický areál směřován do území zavlečkovatelného,


umožňujícího napojení na letiště a v neposlední řadě na méně kvalitní půdy. Vhodným se proto jeví území v severní části města ve vazbě na připravovanou tzv. severní tangentu. Z hlediska podporovaných investic by se nadále měla rozvíjet průmyslová zóna v Chlumci nad Cidlinou, lokalita Nová Zelená v Hradci Králové a další menší lokality v dalších sídlech (revitalizace koželužny v Třebechovicích pod Orebem apod.)

5.2.7 Závěr V závěrečném shrnutí jen malý pohled do mapy limitů území ORP HK. Zásadními a rozhodujícími vlivy a limity v území jsou následující prvky uvedené v mapě : Přírodní území - vymezené na jihovýchodě území ORP a neumožňuje do budoucnosti prakticky žádný rozvoj směrem do území lesů a luk v okolí městských lesů HK, do tohoto území jsou zahrnuty i PP Orlice na přírodní park Orlice a lokalita Natura 2000. Krajinná památková zóna v okolí Svíbu a Chlumu, jako místo styku zájmů památkové péče a ochrany krajiny. Památková zóna jako taková může být při dobré propagaci současně územím pro získání turistických hodnot a zajištění jiného typu služeb a výdělku ve službách turistickému ruchu v oblasti. Na severozápadě se nacházejí značně podinvestované území s nedostačující infrastrukturou, údržbou komunikací, památek a další součástí občanské vybavenosti. Území nemá z hlediska postzemědělského využití krajiny žádný větší význam, ale přesto by mohlo být využito v souvislosti s rozšířením služeb mezi regiony, atp. Na SSV území se nachází z významných limitů hranice CHOPAV Česká křída, která je orientovaná na podchycení zásadních vodních zdrojů rozhodujících o osudu regionu. Na západě a severu od města HK se nacházejí ve vývoji nyní liniové rozsáhlé dopravní stavby a na ně navazující struktury logistiky a obchodu, které vznikají nebo jsou plánovány při okrajích města, vesměs jde o provozovny větších firem se sídlem mimo region. Výrazným limitem území v rámci ORP je v současnosti pásmo zvýšené hlučnosti a znečištění ovzduší v souvislosti s dopravou, které při doplnění hlukem z provozu letiště vytváří širší pásmo okolo Hradce Králové, stejně jako podle hlavních výpadovek na sever (Hořice), severovýchod (Jaroměř, Smiřice, aj.). Uvedené pásmo je zařazeno i do oblastí zvýšeného vlivu negativních faktorů na obyvatele. Dalšími limitními faktory v území už je jen síť ÚSES, nivy – tedy VKP, zavlažovací sítě, chráněná ložisková území, těžebny, a jiné, které nejsou souvislými zónami – viz mapa limitů území. 42 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

6. Indikátory udržitelného rozvoje a neudržitelnosti (mezních limitů) pro rozvoj území ORP HK V rámci kapitoly 4 jsme na základě SWOT analýzy vymezili hlavní témata regionu ORP a vyhodnotili je z pohledu udržitelnosti. Celkově jsme vyhodnotili území regionu ORP jako víceméně neutrální s mírným sklonem k neudržitelnému vývoji. V budoucnosti, jak již bylo řečeno, je třeba proto provést opatření eliminující neudržitelné tendence v území a podpořit rozvoj pro-udržitelně orientovaných opatření, technik a plánovacích postupů. Proto, aby bylo možné vyhodnocovat nejen rozvoj území K nebo OD udržitelnosti, ale aby bylo možné vyhodnocovat i dopady plánovacích postupů a dalších opatření veřejné správy a samosprávy v území, slouží v praxi indikátory (ukazatele) udržitelného rozvoje resp. udržitelnosti. V současné době na úrovni ORP žádné indikátory sledovány nejsou. Z obcí a měst v ORP sleduje indikátory udržitelného rozvoje pouze město Hradec Králové. Město Hradec Králové sleduje indikátory od roku 2002 a má již založené některé časové řady. Základem pro sledování indikátorů v Hradci Králové stala se Sada společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje – Sada ECI později doplněná a upravená na sadu ECI/TIMUR s 10-ti indikátory: 1. Spokojenost občanů s místním společenstvím 2. Místní příspěvek ke globálním změnám 3. Mobilita a místní přeprava cestujících 4. Dostupnost veřejných prostranství a služeb 5. Kvalita místního prostředí 6. Cesty dětí do školy a zpět 7. Nezaměstnanost 8. Zatížení prostředí hlukem 9. Udržitelné využívání půdy 10. Ekologická stopa. Výše popsaná indikátorová sada je doplněna rozsáhlým souborem specifických indikátorů, které jsou určeny pro sledování postupu v procesu strategického plánování v Hradci Králové. Předpokládáme, že do budoucna bude město Hradec Králové pokračovat ve sledování výše zmíněné indikátorové sady ECI/TIMUR a domníváme se, že by bylo žádoucí, aby se sledováním indikátorů na lokální úrovni začala zabývat i další města v ORP případně i větší obce. Zejm. se jedná o Chlumec nad Cidlinou, Třebechovice pod Orebem, Smiřice, Nechanice, Černilov … 43 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Z vyhodnocení indikátorových sad vyplynulo, že neexistuje vhodná indikátorová sada udržitelného rozvoje pro území regionů ORP. Pro definovaná „hlavní témata“ regionu proto byly navrženy specifické indikátory, které by do budoucna měly sledovat vývoj regionu ORP K nebo OD udržitelného rozvoje. Pro jednotlivá hlavní témata byly definovány následující indikátory – viz tabulka.

Hlavní témata regionu

Indikátor 1.1 Dojezdový čas IAD do HK příp. Chlumce nad Cidlinou

Dopravní dostupnost regionu (ORP) -napojení na dálnici, napojení na silniční síť

1.2 Sčítání dopravy na dálnici a silnicích 1. třídy 2.1 Počet obyvatel zatížených nadměrným hlukem 2.2Kvality ovzduší z hlediska hlavních znečišťujících látek

Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost) 2.3 Statistika nehodovosti

Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace)

3.1 Dojezdový čas IAD do HK příp. Chlumce nad Cidlinou 3.2 Množství investic do dopravní infrastruktury 4.1 Dojezdový čas IAD do HK příp. Chlumce nad Cidlinou

Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) Suburbanizace a její dopady sociálnísousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy

4.2 Dopravní obslužnost HD 5.1 Úbytek ZPF 5.2 Koeficient ekologické stability 6.1 Počet ekonomicky aktivních obyvatel

Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu

6.2 Počet registrovaných nezaměstnaných

Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území

7.1 Velikost stabilizovaného území v rozlivových plochách

6.3 Počet zaměstnaných matek

8.1 Počet přenocujících Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu

8.2 Počet hostinských lůžek

Kvalita ŽP a dostupnost zeleně

9.1 Spokojenost obyvatel s kvalitou ŽP 9.2 Počet obyvatel s dostupností veřejné zeleně do 300 m 10.1 Dostupnost obchodu se základními potravinami

Zajištění základních služeb občanské vybavenosti

10.2 Dostupnost základní zdravotní péče 10.3 Dostupnost základního školství 11.1 Počet obyvatel napojených na kanalizaci s ČOV

Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV)

11.2 Počet obyvatel napojených na plynovod


Ke každému indikátoru byla stanovena měrná jednotka, zdroj odkud lze sledovaný údaj získat a frekvence s jakou by měl být údaj sledován. Při stanovování indikátorů jsme vycházeli ze snahy využít existující datové zdroje – Český statistický úřad, ČHMI, CENIA, ČGS, či další dostupné databáze. Jen tam, kde neexistuje adekvátní veřejný zdroj informace jsme navrhli, aby indikátor byl sledován přímo úřadem územního plánování. Frekvenci měření jsme směřovali k dvouletému intervalu – ve vazbě na aktualizace územně analytických podkladů a vyhodnocování rozboru udržitelného rozvoje území (ve smyslu platné legislativy). Jen několik málo indikátorů by mělo být sledováno každoročně. Jsou to ty indikátory, kde se situace může měnit velice dynamicky a kde jsou data dostupná z existujících databází sledovaných veřejnou správou (měření hluku, nezaměstnanost, počty přenocujících v rámci turistického ruchu).

zhledem k tomu, že smyslem indikátorů udržitelného rozvoje je sledování vývoje území v čase je třeba založit časovou řadu indikátorové sady a v pravidelných časových intervalech je měřit a vyhodnocovat. Jen na základě reálných dat a sledování jejich vývoje bude možné navrhovat reálné a realistické územně plánovací dokumentace a koordinovat činnosti v území a jeho využití ve smyslu udržitelného rozvoje tak, jak to ukládá Stavební zákon.


Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové

Recommend Documents