ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2012

OBSAH I. ÚVOD.................................................................................................................................................. 5

II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR................................ 5

III. POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU.......................... 8

IV. ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY............................................................................... 9

V. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY – PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................................................................. 13 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ............................................................................................ 13 A057 - DOBÝVACÍ PROSTOR .................................................................................................................. 13 A058 - CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ................................................................................................... 14 A060 - LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN............................................................................................... 14 A061 - PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ............................................................................................................... 15 A063 - STARÉ DŮLNÍ DÍLO ..................................................................................................................... 15 A066 - ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA..................................................................................... 16 2. VODNÍ REŽIM .................................................................................................................................... 16 A044 - VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .......................... 16 A045 - CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ................................................................... 17 A046 - ZRANITELNÁ OBLAST ................................................................................................................ 17 A047 - VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ................................................................... 18 A048 - VODNÍ NÁDRŽ ............................................................................................................................ 18 A049 - POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ..................................................................................... 19 A050 - ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ .................................................................................................................... 20 A051 - AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................... 20 A053 - ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ...................................................................... 21 A054 - OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ....................................................................... 22 A055 - PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM . 22 B028 – PODÍL VODNÍCH PLOCH NA CELKOVÉ VÝMĚŘE OBCE................................................................ 23 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................................... 24 A064 - STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ................................................................. 24 A065 - OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ............................................................................ 25 A084 - OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ................................................................................................................................................ 25 A085 - SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................. 25 A087 - ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......... 26 A109 - VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ............................................................................ 26 A113 - OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA ........................................................................... 26 A114 - JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ............................................................................................................ 27 B035 – POČET OBCÍ A OBYVATEL V OBLASTECH SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ........................ 27 B036 – HODNOTY IMISNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH VÝVOJ ............................... 27 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ....................................................................................................... 28

1

A017 - OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA.............................................................. 28 A018 - MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ................................................................ 28 A021 - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ................................................................................. 30 A022 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU .... 31 A023 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ........... 32 A028 - PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 32 A029 - NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................. 32 A031 - PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................. 33 A030 - PŘÍRODNÍ PARK .......................................................................................................................... 33 A032 - PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................... 34 A034 - NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ................................................................ 34 A036 - LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM ............................................................................................................................................ 35 A042 - HRANICE BIOCHOR..................................................................................................................... 35 B030 – KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KES ............................................................................... 36 B033 – HRANICE BIOREGIONŮ A BIOCHOR ............................................................................................ 37 5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ................................... 38 A037 - LESY OCHRANNÉ ....................................................................................................................... 38 A038 - LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ .......................................................................................................... 38 A039 - LESY HOSPODÁŘSKÉ .................................................................................................................. 38 A040 - VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA......................................................................................... 38 A041 - BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ......................................................................... 39 A043 - INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ................................................. 41 B022 – PODÍL ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU .................................................... 42 B023 – PODÍL ORNÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ................................................... 42 B024 – PODÍL TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ................... 43 B025 – PODÍL SPECIELNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH KULTUR Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ........ 44 B026 – PODÍLY TŘÍD OCHRANY ZASTOUPENÉ V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ ................... 45 B027 – PODÍL ZASTAVĚNÝCH A OSTATNÍCH PLOCH Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU.......................... 46 B029 – PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTRU ......................................................................... 47 B031 – STUPEŇ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ................................................................................ 48 B032 – HRANICE PŘÍRODNÍCH LESNÍCH OBLASTÍ .................................................................................. 49 6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ................................................................. 50 A067 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................... 50 A068 - VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 50 A069 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA.................................................................................................................................................... 51 A070 - SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................... 51 A071- VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................... 52 A072 - ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 53 A073 - NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ... 53 A074 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA.................................................................................................................................................... 54 A075 - VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ............................... 54 A078 - PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................ 55 A079 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................... 55 A080 - TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................ 55 A081 - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................ 56 A082 - KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................ 56 A088 - DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................... 56 A090 - SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 57 A091 - SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA...................................................................... 58 A092 - SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 59 A093 - MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ............................................................................................. 59 A094 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................. 60

2

A095 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................. 60 A096 - KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI .................................................................. 60 A097 - VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................... 61 A098 - LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 62 A102 - LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM..................................................................................... 62 A103 - LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ..................................................................... 62 B019 – PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU ....................... 63 B020 – PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM ............................................................................ 63 B021 – PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI .................................................... 65 7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................. 65 B001 – VÝVOJ POČTU OBYVATEL ......................................................................................................... 65 B002 – PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0 -14 LET NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL ................................. 66 B003 - PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65 LET A VÍCE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL .......................... 67 B004 – PODÍL OSOB SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM .................................................................................. 68 B005 – PODÍL OSOB S VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM ........................................................................ 69 8. BYDLENÍ ............................................................................................................................................ 70 A001 - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ .................................................................................................................... 70 A003 - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ............................................................................................. 71 A107 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................... 75 A110 - OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY ........................................................................................................ 75 A111 - OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY ...................................................................................................... 75 A112 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ......................................... 75 A116 - POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31. 12. KAŽDÉHO ROKU ........................................................... 76 A117 - ZASTAVITELNÁ PLOCHA ............................................................................................................ 77 B006 – SÍDELNÍ STRUKTURA ................................................................................................................. 79 B011 – VÝSTAVBA DOMŮ A BYTŮ ......................................................................................................... 80 B012 – PODÍL NEOBYDLENÝCH BYTŮ NA CELKOVÉM FONDU ............................................................... 83 B013 – STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU ................................................................................................ 84 9. REKREACE ........................................................................................................................................ 86 A005 - PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................ 86 A006 - PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................... 86 A007 - KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ................................................................................................... 86 A008 - NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........... 87 A009 - NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................................................................................... 87 A012 - REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ............................................................................................... 87 A011 - URBANISTICKÉ HODNOTY .......................................................................................................... 88 A013 - HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR .............................................................................. 88 A014 - ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR .......................................................................... 88 A015 -VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA .......................................................................................... 88 A019 - MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI .................................................................................................... 88 A020 - VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ................................................................................................. 88 A016 - ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ....................................................................................... 89 A056 - LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ............................................ 89 A106 - CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ........................................ 90 B015 – REKREAČNÍ OBLASTI S CELOROČNÍM A SEZÓNNÍM VYUŽITÍ ..................................................... 91 B016 – POČET STAVEB PRO RODINNOU REKREACI ................................................................................ 92 B017 – KAPACITA A KATEGORIE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ................................................................... 93 10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ............................................................................................................ 93 A002 - PLOCHY VÝROBY ....................................................................................................................... 93 A004 - PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ ......................... 95 B007 – EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ODVĚTVÍ ................................................................................. 97 B008 – MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ....................................................................................................... 100 B009 – VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL ............................................................................... 101 B010 – DOJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL ............................................................................... 101

3

VI. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST...................................................................................................... 102

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.............................................................................................. 104

Zpracoval: Městsky úřad Tábor - odbor územního rozvoje Žižkovo náměstí 2 390 15 Tábor Ing. Vlastimil Křemen – vedoucí odboru územního rozvoje Ing. Ladislav Pavlík Mgr. Martin Lang

4

I. Úvod Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působnosti pořizuje úřad územního plánování (v tomto případě Městsky úřad Tábor – odbor územního rozvoje) pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních a regulačních plánů. Obsahuji zjištění a vyhodnocení stavu území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývající z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“) a určeni problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

II. Základní údaje o obci s rozšířenou působností Tábor Obec s rozšířenou působností (dále ORP) Tábor se nachází v severovýchodní části Jihočeského kraje a svou rozlohou (1002 km2 ) je druhá největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice, Stádlec). Na území této ORP žije 80 641 obyvatel (ČSU, 2011), což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje1. Podíl městského obyvatelstva činí 72,8 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,8 roku (ČSU, 2011), tedy nad krajským průměrem 40,9 roku (ČSU, 2010). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,5 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 44 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 25 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. Území ORP má nížinný charakter v jižní a jihozápadní části, kde protéká řeka Lužnice. Nejnižším bodem je koryto řeky Lužnice (350-360 m n.m.), v katastrálním území Hvožďany u Bechyně. Severním a východním směrem nadmořská výška pozvolná stoupá až výběžkům Českomoravské vrchoviny na hranici s krajem Vysočina. Nejvyšší je vrchol Batkovy s výškou 724 m n.m. na hranici katastrálních území Pohnání a Blanička. . .

1

Údaje za Jihočeský kraj jsou vztaženy k roku 2010. Údaje za ORP jsou za rok 2011.

5

Obr. 1. Správní členění ORP Tábor

6

Obr. 2. Znázornění reliéfu ORP Tábor

7

III. Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní metropole) a České Budějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových záměrů republikového a mezinárodního významu.

Obr. 3. Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky)

Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Území ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2.

8

IV. Základní územní vztahy a vazby Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné rozvojové osy evropského, tj. makroregionálního významu. Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudování moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR. Tento dokument vymezuje na území s rozvojovou osou OS 6 Praha – České Budějovice – hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území.

Obr. 4. Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí PÚR ČR (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky) Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje upřesňují rozvojovou osu OS 6 takto: 1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Soběslavi), Nemyšl (Hoštice u Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Sudoměřice u Tábora (Sudoměřice u Tábora) ; 2. zásady pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentací: 9

•

• •

•

•

•

• •

podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa a za-chování krajinného rázu. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a koordinovat tato řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N–OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: 1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor; 2. stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, • v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; • dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí:

10

•

•

•

řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2.

ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko – Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách: Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova): 1. stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, • podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; 2. dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu NSOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚR JČK:

11

1. ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor 2. stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, • podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, • podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; 3. a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: • územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, • při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, • řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina.

Obr. 5. Rozvojové osy a oblasti a specifické oblasti ze ZÚR JK 12

V. Územně analytické podklady – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu

– a – a

1. Horninové prostředí a geologie Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská, která zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené, nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina. A057 - Dobývací prostor Na území ORP Tábor se momentálně nacházejí 3 dobývací prostory:

13

Tab. 1. Dobývací prostory Název

Nerost

Dotčené obce

Planá nad Lužnicí Hnojná Lhotka Maršov

štěrkopísky stavební kámen bentonit

Planá nad Lužnicí Slapy, Dražičky Malšice

A058 - Chráněné ložiskové území Největší surovinové bohatství tvoří ložiska štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva, jílu a bentonitu. Tab. 2. Chráněná ložiskové území Název

Surovina

Dotčené obce

Planá nad Lužnicí Maršov Sudoměřice II. Hnojná Lhotka Hodětín Meziříčí Sudoměřice I. Drhovice Drahnětice 2 Šebířov

štěrkopísky bentonit jíly stavební kámen jíly cihlářská surovina jíly cihlářská surovina cihlářská surovina stavební kámen

Planá nad Lužnicí Malšice Sudoměřice u Bechyně Dražičky, Slapy Hodětín Meziříčí Sudoměřice u Bechyně, Hodětín Drhovice Jistebnice, Opařany Běleč, Šebířov

A060 - Ložisko nerostných surovin Ložiska nerostných surovin se vyskytují zejména v západní části ORP Tábor. Tab. 3. Ložiska nerostných surovin Název

Subregistr

Drahnětice 2

bilancovaná výhradní bilancovaná výhradní bilancovaná výhradní bilancovaná výhradní bilancovaná výhradní bilancovaná výhradní prognózy

Drhovice Hodětín Maršov u Tábora Meziříčí Roudná 2 – Planá nad Lužnicí Sepekov - Podboří

ložiska ložiska ložiska ložiska ložiska ložiska schválené

Těžba

Surovina

Dotčené obce

dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo občasná povrchová dosud netěženo současná z vody dosud

cihlářská surovina cihlářská surovina jíl, kaolinit

Jistebnice, Opařany

Hodětín

bentonit

Malšice

cihlářská surovina štěrkopísky

Meziříčí Planá nad Lužnicí

Au-ruda,

Opařany

14

Drhovice

Slapy u Tábora Sudoměřice Šebířov mlýn

–

Šelmberský

(vyhrazené nerosty) bilancovaná ložiska výhradní bilancovaná ložiska výhradní bilancovaná ložiska výhradní

netěženo současná povrchová dosud netěženo dosud netěženo

scheelit stavební kámen jíl, kaolinit stavební kámen

Slapy, Dražičky Sudoměřice u Bechně, Hodětín Šebířov

Obr. 6. Chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin A061 - Poddolované území Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brázdy, tj. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozápadně od Mladé Vožice (Hlasivo, Nemyšl). V této oblasti jde o pozůstatky těžby stříbrné rudy. Další lokality kde se vyskytují jsou např. Tábor – Horky, Košín, Sudoměřice u Bechyně, Dolní Hořice. A063 - Staré důlní dílo Na území ORP Tábor se vyskytují 3 staré důlní díla: • Propad v Hlasivě • Štola Josef – v Ratibořských Horách • Úraz – v Nemyšli 15

Stará důlní díla jsou pozůstatky po těžbě stříbrné rudy.

Obr. 7. Dobývací prostory, poddolovaná území a stará důlní díla A066 - Odval, výsypka, odkaliště, halda Lokality výskytu hald kopírují svým výskytem historickou těžbu rudy v regionu, tzn. zejména okolí Mladé Vožice, Hlasiva, Řemíčova, Nemyšle, Ratibořských Hor.

2. Vodní režim A044 - Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Území ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Vodní zdroje jsou rovnoměrně rozmístněny po celém území. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou významným limitem využití území. Územní rozložení zobrazuje následující kartogram:

16

Obr. 8. Vodní zdroje povrchové a podzemní vody A045 - Chráněná oblast přirozené akumulace vod Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Řešené území lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní části ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod. A046 - Zranitelná oblast S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Do zranitelné oblasti spadá většina území kromě severozápadní části (jistebnicko, nadějkovsko) a jižní části (bechyňsko).

17

Obr. 9. CHOPAV, zranitelná oblast A047 - Vodní útvar povrchových, podzemních vod Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od státních hranic stále k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlásenický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Židova strouha. Severovýchodní část území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své vody do Sázavy, stejně jako říčka Trnava. Z útvarů podzemních vod je nejrozsáhlejší krystalinikum v povodí Střední Vltavy, krystalinikum v povodí Sázavy, krystalinikum v povodí Lužnice, menší plochou do území zasahuje severní část Třeboňské pánve a kvartér Lužnice. A048 - Vodní nádrž Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako 18

v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na Košínském potoce v Táboře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Rybníky výrazně ovlivňují celkovou podobu krajiny a rybníky situované v intravilánu obcí spoluvytvářejí urbanistické hodnoty obcí.

Obr. 10. Vodní útvar povrchových a podzemních vod, vodní nádrže A049 - Povodí vodního toku, rozvodnice Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru.) Povodí je ohraničeno rozvodnicemi, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí také zahrnuje plochy povrchových vodních útvarů v povodí. Celé území patří k úmoří Severního moře. Dle vymezení hydrologického povodí 2. řádu náleží většina území do oblasti povodí Horní Vltavy, do severní části pak zasahuje oblast povodí Dolní Vltavy. Území se dále podrobněji člení na hydrologické povodí 3. a 4. řádu.

19

Obr. 11. Povodí vodního toku, rozvodnice A050 - Záplavové území A051 - Aktivní zóna záplavového území Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodohospodářský úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle vydaných územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let -výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let.

20

Tab. 4. Záplavová území Název toku

Dotčené obce

Blanice Milevský potok Lužnice

Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, Běleč, Šebířov Opařany Košice, Ústrašice, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Želče, Sezimovo Ústí, Tábor, Slapy, Dražice, Dražičky, Malšice, Řepeč, Bečice, Stádlec, Dobronice u Bechyně, Černýšovice, Sudoměřice u Bechyně, Bechyně, Hodonice Jistebnice, Nadějkov, Opařany, Stádlec, Rataje, Haškovcova Lhota, Radětice, Černýšovice, Bechyně Turovec, Tábor, Sezimovo Ústí Chotoviny, Košín, Radimovice u Tábora, Tábor Hodonice, Březnice, Záhoří

Smutná Chotovinský potok Košínský potok Židova strouha

Obr. 12. Záplavové území, aktivní zóna záplavového území A053 - Území zvláštní povodně pod vodním dílem Zvláštní povodně vznikají poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený

21

zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Tento jev je v řešeném území vymezen na dolním toku řeky Lužnice. A054 - Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Úpravy některých úseků vodního toku z důvodu protipovodňové ochrany byly provedeny Zemědělskou vodohospodářskou správou v Nadějkově na řícce Smutná, v Dolní Hořicích a Chýnově na Chýnovském potoce, V Nové Vsi u Chýnova na Novoveském potoce. A055 - Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem ochranné pásmo ložiska peloidů Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Ochranné pásmo peloidů zasahuje na území obce Hodětín.

Obr. 13. Území zvláštní povodně pod vodním dílem, objekt protipovodňové ochrany, přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody

22

A056 - Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa - řešeno v tématické oblasti IX. B028 – Podíl vodních ploch na celkové výměře obce Podíl vodních ploch na celkové výměře ORP je 2,15 %. Tab. 5. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce Největší podíl Turovec Sezimovo Ústí Radimovice u Tábora Košín Planá nad Lužnicí

% 9,51 8,65 8,24 7,77 7,14

Nejmenší podíl Bečice Radimovice u Želče Krátošice Pohnánec Krtov

Obr. 14. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce

23

% 0,0 0,22 0,33 0,40 0,44

3. Hygiena životního prostředí A064 - Staré zátěže území a kontaminované plochy Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedna např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižené těžbou nerostných surovin. V území ORP Tábor je registrováno 97 objektů definovaných jako staré ekologické zátěže. Jejich největší koncentrace je ve správním území obce Jistebnice (7 objektů), Borotín, Tábor (5), Malšice a Mladá Vožice (4). Ekologické zátěže jsou logicky koncentrovány do větších obcí a obcí ve kterých působila Armáda ČR. Pouze minimum obcí nemá na svém území žádnou kontaminovanou plochu.

Obr. 15. Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy

24

A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Na základě imisních analýz ČHMÚ byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. K překračování limitu nejméně u jedné ze sledovaných škodlivin dochází ve správním území měst Tábor a Sezimovo Ústí, kde je lokalizována průmyslová výroba. Největší liniové zdroje znečištění jsou dálnice D3, silnice první třídy I/3, I/19 a budovaný IV. tranzitní železniční koridor. A084 - Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Objekty s umístěnými nebezpečnými látkami se vyskytuje v území ve třech lokalitách, ve všech případech se jedná o objekt zařazený do skupiny B: • Drhovice – sklad s výbušninami • Tábor – Smyslov – sklad pohonných hmot • Teplárna Tábor, a.s. – sklad paliva A085 - Skládka včetně ochranného pásma Na území ORP se nachází dvě funkční skládky komunálního odpadu – v Želči a v Jistebnici. Z ostatních oblastí se sváží komunální odpad mimo území ORP Tábor.

Obr. 16. Objekty s umístěními nebezpečnými látkami a skládky

25

A087 - Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V regionu funguje několik zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (zařízení určená k využívání odpadů, skladování a sběr odpadů, apod.). Tyto zařízení se koncentrují především do větších sídel. Každá obec má pak ze zákona vymezeny plochy s kontejnery na tříděný komunální odpad. A109 - Vymezené zóny havarijního plánování Zóna havarijního plánování JE Temelín (ORP Týn nad Vltavou) zasahuje na území obcí Bechyně, Hodonice, Březnice a Záhoří.

Obr. 17. Jiná známá ochranná pásma a zóna havarijního plánování A113 - Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Na území ORP Tábor se nachází 56 hřbitovů kolem kterých je vyhlášeno ochranné pásmo dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Ne všechny jsou však v současnosti využívány k pohřbívání. Jediné krematorium je v Táboře.

26

Obr. 18. Ochranná pásma hřbitovů A114 - Jiná ochranná pásma Z ochranných pásem které nejsou uvedeny u jiných jevů se v území nejčastěji vyskytují ochranná pásma zemědělských areálů a objektů pro živočišnou výrobu. B035 – Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení provádí ministerstvo životního prostředí. V rámci ORP Tábor se jedná o oblast měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí B036 – Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj Imisní znečištění ovzduší je vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů. (viz. A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší).

27

4. Ochrana přírody a krajiny

A017 - Oblast krajinného rázu a její charakteristika A018 - Místo krajinného rázu a její charakteristika Tyto dva jevy jsou převzaty z Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje, který byl zpracován Ateliérem V – Ing. arch. Ivan Vorel v roce 2009. V letošním roce bude zpracován podrobnější generel krajinného rázu pro území ORP Tábor. Tab. 6. Oblasti krajinného rázu Oblast

Název oblasti

Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky vč. estetických hodnot

ObKR04

Jistebnicko – Kovářovsko

ObKR06

Milevsko

ObKR07

Táborsko – Soběslavsko

ObKR08

Mladovožicko

ObKR09

Chýnovsko

ObKR12

Bechyňsko – Vltavotýnsko

Jemně členitý georeliéf s množstvím terénních dominant a prostorových akcentů, drobné rybniční soustavy v pahorkatinném reliéfu, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazný podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně v krajinné scéně, uplatnění drobných kulturních dominant v krajinné scéně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazná krajinná osa koridoru Lužnice s doprovodnou zelení, uplatnění architektonických dominant Tábora v krajinné scéně Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, dominantní výšiny u Ratibořských Hor, harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a dalších výšin. harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce Výrazný georeliéf zaříznutého členitého údolí Vltavy a Lužnice s plochými hřbety a zahloubenými bočními údolími přítoků, výrazný význam lesních porostů ve scenériích říčních údolí, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně

V území se dále nachází a místa krajinného rázu Jistebnice, Bechyně, Choustník, Ratibořské Hory a Smilovy Hory a okrajově sem zasahují ze soběslavská Blata.

28

Obr. 19. Oblast a místo krajinného rázu Základní geoekologická typizace krajiny ORP Tábor je následující: I. Krajinný typ A – krajina plně antropogenizovaná, t.j. zcela přeměněná lidskou činností: podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těžby nerostných surovin, skládkami, apod.. podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména památkově či jinak chráněnými plochami (městské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní památky a rezervace) II. Krajinný typ B – krajina intermediální (harmonická): podtyp B-: krajina snížených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami přírodních parků či geoparků III. Krajinný typ C – krajina relativně přírodní: podtyp C-: krajina snížených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky

29

podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami lokálních biocenter ÚSES a ptačími oblastmi podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ, ochrannými lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL). A020 - Významný vyhlídkový bod - řešeno v tématické oblasti IX. A021 - Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.: • plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regionálního významu • plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra lokálního (místního) významu • plochami biocenter a biokoridory lokálního významu, interakčními prvky Při získávání datových podkladů pro tuto vrstvu využíváme tyto zdroje: • Zásady územního rozvoje (ZÚR) • Územní plány (ÚP) • Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) • Generely ÚSES Problémem je že trasy ÚSES z výše uvedených zdrojů spolu navzájem nekorespondují. Dalším problémem je návaznost ÚSES na hranicích obcí a ORP. Při severní hranici ORP (Jistebnice, Nadějkov) je lokalizován nadregionální ÚSES s biocentry Cunkovský hřbet, který pokračuje jihovýchodním směrem biokoridorem Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn Regionální a lokální ÚSES pak spolu s interakčními prvky dotvářejí relativně hustou síť ekologicky stabilních území v ORP.

30

Obr. 20. Územní systém ekologické stability A022 - Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářejicí její typicky vzhled nebo přispívající k udrženi její stability. Organ ochrany přírody může zaregistrovat jako významný krajinný prvek zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvale travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, uměle i přirozené skalní útvary. Mohou jimi byt i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tab. 7. Významné krajinné prvky registrované Název

Popis

Botanická zahrada při SZeS

Tábor - botanická zahrada

Bývalý lom na Sv. Anně

Tábor - Měšice - lom

Křemenný val u Mlýnů

Mlýny - křemenný val

Za kostelem

Jistebnice

Hráz u Blatce

650 m komunikace, bývalá hráz, lípy

Zámecký park

Planá nad Lužnicí

Hraběcí pěšinka - část

Planá nad Lužnicí

Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senožat

část staré cesty

Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem

část jižního svahu květnatá mezofilní louka s výskytem ohrožených a zvláště chráněných rostlin

Louka u kempu Javorová skála

31

A023 - Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Zvláště chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Na území ORP Tábor nejsou vymezena žádná velkoplošná zvláště chráněná území ( národní park, chráněná krajinná oblast). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od roku 2010 postupně převádějí do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces bude intenzivně probíhat v následujících dvou letech. Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené ochrany přírody“ (dále též „ÚZOP“), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL, MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení přírodních parků lze označit jako přechod mezi obecnou a zvláštní ochranou. A028 - Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Tab. 8. Přírodní rezervace Název lokality

Popis lokality

Kladrubská hora

Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou Dolní Hořice faunou a florou Skalnatý vrchol Choustník se starým smíšeným Choustník lesním porostem Významná geologická a mineralogická lokalita Dolní Hořice

Choustník Pacova hora

Dotčené obce

A029 - Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Tab. 9. Národní přírodní památky Název lokality

Popis lokality

Dotčené obce

Chýnovská jeskyně Nejrozsáhlejší jeskynní systém jihočeského regionu Luční

Dolní Hořice

První mykologická rezervace v Československu, Turovec předmětem je ochrana hub

32

Stročov

Druhově pestrá louka s důrazem na ochranu Borotín rozchodníku huňatého

A031 - Přírodní památka včetně ochranného pásma Tab. 10. Přírodní památky Název lokality

Popis lokality

Dotčené obce

Vlásenický potok

Lokalita pérovníku pštrosího

Dražice

Kozlov

Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce Želeč májového Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman Planá nad Lužnicí

Ostrov Markéta Černická obora Hroby

Stará obora, smíšený porost s převahou habru a Sudoměřice u Bechyně dubu Bohatá lokalita hořečku českého. Radenín

Zeman

Malý rybník s výskytem třtiny nachové Nadějkov zprohýbané. Černýšovice Černýšovické jalovce Porost více než 300 exemplářů starých jalovců. Židova strouha Jesení Granátová skála Luna Stříbrná huť

Geomorfologicky významné prostorově členité Hodonice údolí kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s Ratibořské Hory bohatou květenou. Rulová skála s výskytem granátů. Tábor Výslunná jižní stráň společenstvy, útočiště plazů. Lokalita ďáblíku bahenního

se

suchomilnými Sezimovo Ústí Chýnov

A030 - Přírodní park Ve správním území leží 6 přírodních parků. Největší souvislé území přírodního parku je tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severozápadním okraji řešeného území. Ostatních 5 přírodních parků, t.j. PřP Polánka, Turovecký les, Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně rozsáhlými, vzájemně izolovanými enklávami. Tab. 11. Přírodní parky Název

Plziny

Dotčené obce Vodice, Bradáčov, Rodná, Pohnání, Pohnánec, Ratibořské Hory, Dolní Hořice Radenín, Nová Ves u Chýnova, Turovec, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Košice, Dlouhá Lhota Radětice, Bechyně

Jistebnická vrchovina

Jistebnice, Borotín, Nadějkov

Černická obora

Hodětín, Sudoměřice u Bechyně, Malšice, Skrýchov u Malšic

Kukle

Malšice, Dobronice u Bechyně, Černýšovice

Polánka Turovecký les

33

A032 - Památný strom včetně ochranného pásma Ve správním obvodu ORP Tábor je registrováno cca 50 památných stromů, stromořadí či skupin stromů. Nejpočetněji se vyskytují zejména na Jistebnicku, Táborsku a Mladovožicku. Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), jehož zpracování a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). A034 - NATURA 2000 - evropsky významná lokalita V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné lokality, patřící do mezinárodního systému NATURA 2000 v následujícím výčtu: Tab. 12. Natura 2000 - EVL Kód Název stanoviště 2662 CZ0313106 Lužnice a Nežárka Kód

Dotčené obce

2651 CZ0314634 Chýnovská jeskyně

Bechyně, Hodonice, Sudoměřice u Bechyně, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Stádlec, Malšice, Bečice, Řepeč, Dražice, Dražičky, Slapy, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Ústrašice, Košice Dolní Hořice

2653 CZ0312035 Kladrubská hora

Dolní Hořice 5418 CZ0213009 Údolí Lužnice a Vlásenického potoka Bečice, Dražice, Dražičky, Malšice, Řepeč 5374 CZ0210731 Řísnice Smilovy Hory 2650 CZ0312033 Hroby

Radenín

2619 CZ0213009 Vlašimská Blanice

Běleč, Mladá Vožice, Šebířov

2689 CZ0313125 Tábor - Zahrádka

Tábor

34

Obr. 21. NATURA 2000, maloplošná zvláště chráněná území, přírodní parky A036 - Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem V řešeném území se nacházejí dvě lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Tab. 13. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Název

Taxon

Dotčené obce

Hroby

Gentianella praecox subsp. bohemica

Radenín

Sýkorka

Hořec hořepník

Turovec

A042 - Hranice biochor Biogeografické členění je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability. Území ČR je rozděleno na celkem 94 bioregionů, což jsou co do složení bioty homogenní jedinečné celky. Jsou označeny unikátním identifikátorem a názvem. Každý bioregion je na základě krajinných podmínek a bioty rozdělen na biochory. Na území ČR rozlišujeme 366 typů biochor. Určitý typ biochory se může vyskytovat v různých

35

bioregionech. Blíže viz Biogeografické členění České republiky, II. díl (RNDr. Martin Culek, Ph.D. a kolektiv, 2005 )

Obr. 22. Hranice biochor B030 – Koeficient ekologické stability KES Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „KES“) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány – chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. Za ekologicky nestabilní jsou považovány – orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. Hodnota KES za celé správní území ORP je 1,0. 36

Obr. 23. Koeficient ekologické stability (data ČSÚ, 2011) B033 – Hranice bioregionů a biochor Centrální a západní část území spadá do Bechyňského bioregionu. Severní část náleží k Votickému a Posázavskému bioregionu, východní část k bioregionu Pelhřimovskému a na jih území zasahuje bioregion Třeboňský.

37

Obr. 24. Hranice bioregionů

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství regionu, se významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. A037 - Lesy ochranné A038 - Les zvláštního určení A039 - Lesy hospodářské A040 - Vzdálenost 50 m od okraje lesa Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná. Lesy zvláštního určení - významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty.

38

Lesy hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty. Území SO ORP Tábor disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. V území jsou zastoupeny v největší míře lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se vyskytují zejména podél toku řeky Lužnice, v lokalitách využívaných vojskem a v přírodních parcích. V údolí řeky Lužnice jsou také menší plochy lesů ochranných. Kolem každého lesního pozemku je vymezena pomyslná ochranná 50 m hranice od okraje lesa .

Obr. 25. Lesy A041 - Bonitovaná půdně ekologická jednotka Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ") je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku. Třídy ochrany zemědělské půdy : 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry

39

související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

Obr. 26. Bonitované půdně ekologické jednotky

40

A043 - Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Značná část zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení jejich úrodnosti. Jde o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. V podmínkách SO ORP Tábor se jedná zejména o meliorační opatření plošným drenážním odvodněním. Územně příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy sice evidují územní rozložení a výměru pozemků s těmito úpravami, avšak bez údajů o jejich funkceschopnosti. Vzhledem k teoretické čtyřicetileté funkčnosti melioračních zařízení, lze důvodně předpokládat, že značná část z nich při většinou minimální údržbě je jen omezeně funkceschopná.

Obr. 27. Investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti Závěrem tohoto tematického okruhu uvádíme přehled hlavních obecných vývojových tendencí půdního fondu: • mírný nárůst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným zalesňováním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí • významnější pokles výměry orné půdy • větší nárůst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy • mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezájmu o výpěstky z pozemků drobnější držby • nárůst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů kategorie lesy zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody 41

•

významný nárůst zemědělsky nevyužívané a ladem ležící půdy.

B022 – Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru Pro navazující rozbor udržitelného rozvoje území byl zvolen ukazatel na celkovou výměru obce. Z kartogramu je patrné, největší podíl zemědělské půdy mají obce v severní části ORP. Jedná se především o obce v okolí Tábora, na Mladovožicku a Jistebnicku. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry ORP je 58,85 %. Tab. 14. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry obce Největší podíl Svrabov Libějice Zhoř u Tábora Nasavrky Drhovice

% 88,0 86,8 84,5 84,3 83,1

Nejmenší podíl Ústrašice Dobronice u Bechyně Sezimovo Ústí Turovec Planá nad Lužnicí

% 20,7 23,1 28,2 29,2 30,1

Obr. 28. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry obce (data ČSÚ, 2011) B023 – Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy Podíl orné půdy ze zemědělské půdy za celé ORP je 74,72 %.

42

Tab. 15. Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy Největší podíl Zhoř u Tábora Záhoří Dražičky Drhovice Černýšovice

% 93,4 91,7 89,4 89,3 88,8

Nejmenší podíl Dolní Hrachovice Planá nad Lužnicí Turovec Sezimovo Ústí Rodná

% 47,1 48,0 49,9 51,6 52

Obr. 29. Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy (data ČSÚ, 2011) B024 – Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy za celé ORP je 22,03 %. Tab. č. 16: Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy Největší podíl Dolní Hrachovice Turovec Rodná Nadějkov Pojbuky

% 50,2 48,8 45,7 42,7 41,4

Nejmenší podíl Zhoř u Tábora Záhoří Dražičky Drhovice Černýšovice

43

% 5,6 7,0 7,2 9,0 9,4

Obr. 30. Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (data ČSÚ, 2011) B025 – Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy Jedná se o součet plošné výměru chmelnic, vinic, zahrad a sadů z celkové plochy zemědělské půdy na území obce. V případě ORP Tábor jsou speciální zemědělské kultury zastoupeny převážně zahradami a malým počtem ploch sadů. Jednotlivé podíly speciálních zemědělských kultur za konkrétní obce jsou vyjádřeny na obr. 31. Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy za celé ORP je 3,24 %. Tab. 17. Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy Největší podíl Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí Sudoměřice u Tábora Tábor Ustrašice

% 28,13 12,88 9,07 8,21 6,54

Nejmenší podíl Svrabov Skrýchov u Malšic Nová Ves u Chýnova Mlýny Zhoř u Tábora

44

% 0,61 0,83 0,85 0,92 1,03

Obr. 31. Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy (data ČSÚ, 2011) B026 – Podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území Podíl výskytu I. a II. třídy ochrany půd (viz A041 - BPEJ) na celkové ploše ORP je 35,45 %. Tab. 18. Podíly tříd ochrany zastoupené na území jednotlivých obcích Největší podíl Svrabov Balkova Lhota Nasavrky Drhovice Libějice

% 89,28 81,77 78,99 78,04 75,48

Nejmenší podíl Strašice Turovec Sudoměřice u Bechyně Dlouhá Lhota Nadějkov

45

% 3,12 6,70 7,29 8,38 11,75

Obr. 32. Podíly tříd ochrany zastoupené na území jednotlivých obcích B027 – Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru Pro navazující rozbor udržitelného rozvoje území byl zvolen ukazatel na celkovou výměru obce. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry ORP je 8,4 %. Tab. 19. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce Největší podíl Hodonice Sezimovo Ústí Tábor Sudoměřice u Tábora Planá nad Lužnicí

% 30,2 23,6 21,9 15,5 15,1

Nejmenší podíl Radětice Chrbonín Oldřichov Hodětín Skrýchov u Malšic

46

% 3,5 3,5 3,7 3,9 3,9

Obr. 33. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce (data ČSÚ, 2011) B029 – Podíl lesů na celkové výměře katastru Pro navazující rozbor udržitelného rozvoje území byl zvolen ukazatel na celkovou výměru obce. Podíl lesů na celkové výměře ORP je 22,5 %. Nejvíce zalesněné obce jsou na jihu území a obce na jejichž území je přírodní park. Nejméně zalesněné jsou některé obce v blízkosti Tábora. Tab. 20. Podíl lesů na celkové výměře obce Největší podíl Ústrašice Dobronice u Bechyně Hodětín Turovec Sudoměřice u Bechyně

% 72,7 67,2 61,1 57,2 56,1

Nejmenší podíl Svrabov Balkova Lhota Libějice Nasavrky Drhovice

47

% 0 3,5 4,3 5,6 7,2

Obr. 34. Podíl lesů na celkové výměře obce (data ČSÚ, 2011) B031 – Stupeň přirozenosti lesních porostů Přirozenost lesního porostu je vyjádřena druhovou skladbou porostu. Stupeň přirozenosti lesního porostu se posuzuje na základě porovnání současné dřevinné skladby se skladbou přirozenou. Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev. Podkladem pro určování stupně přirozenosti je typologická mapa a přehled přirozené dřevinné skladby dle lesních typů za jednotlivé přírodní lesní oblasti. Stupeň přirozenosti porostů je základním ukazatelem pro vyjádření schopností lesních porostů ovlivňovat hydrickou a půdoochrannou funkci. Lesní porosty na úrovni potenciální přírodní vegetace mají tuto schopnost nejvyšší, čím více se od ní vzdalují, tím je nižší. Z hlediska přirozenosti lesních porostů je většina území ORP označeno jako stupeň přirozenosti lesních porostů nevhodný (přirozená druhová skladba do 10%), zhruba 1/3 území, především na území přírodních parků, jako velmi nízký (přirozená druhová skladba 10 – 30%, exoty), pouze malá část území má stupeň nízký (přirozená druhová skladba 10 – 30%, monokultury). Lesní porosty vyššího stupně přirozenosti se zde nevyskytují.

48

Obr. 35. Stupeň přirozenosti lesních porostů B032 – Hranice přírodních lesních oblastí Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů. ORP Tábor leží na rozhraní třech přírodních lesních oblastí, Středočeské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny a Třeboňské pánve.

49

Obr. 36. Hranice přírodních lesních oblasti

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura A067 - Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma A068 - Vodovodní síť včetně ochranného pásma Většina odběrů vody je realizováno prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko. Přestože surová voda, zejména z povrchových odběrů nedosahuje často požadovaných parametrů, je kvalita dodávané pitné vody vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Předpokladem však je realizace potřebných rekonstrukcí úpraven vody a náhrada některých málo vyhovujících vodních zdrojů. Žádoucí je též dobudování zásobovacích systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitně plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou tak mohly být odstaveny. Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu technické infrastruktury pro zásobování vodou:

50

Tab. 20. Vodohospodářské záměry ze ZÚR JK Označení

Záměr

Dotčené obce

V12 L/G

napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny územní rezerva pro vodohospodářské stavby – Budislav

Chotoviny Choustník, Mlýny, Psárov

Obr. 37. Zásobování vodou A069 - Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma A070 - Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma U malých obcí či místních částí větších obcí často nakládání s odpadními vodami nesplňuje platnou legislativu, protože do dešťových stok, trativodů nebo přímo do vodních toků jsou nelegálně zaústěny přepady ze septiků, žump či přímých napojení rodinných domů. Odstranění těchto nedostatků jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských společností a v programech rozvoje jednotlivých obcí. Dle aktuálních ZÚR JK je v území vymezen jeden záměr na výstavbu technické infrastruktury pro odvádění a čištění odpadních vod:

51

Tab. 21. Záměry v kanalizační soustavě ze ZÚR JK Označení

Záměr

Dotčené obce

V36

ČOV Jistebnice

Jistebnice

Obr. 39. Kanalizace a ČOV A071- Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Jediným využitelným energetickým zdrojem, který se nachází přímo v řešeném území, je Teplárna Tábor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, připojený k rozvodné síti společností E.ON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrárna v Plané nad Lužnicí (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem zdroje vyrábějícího energii přednostně pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribuční sítě (rozvodná společnost E.ON Distribuce). Dalšími drobnými zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE) – solární a vodní elektrárny.

52

A072 - Elektrická stanice včetně ochranného pásma A073 - Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Zásobování elektřinou řešeného území ORP Tábor je díky parametrům přenosové soustavy na relativně dobré úrovni. Řešeným územím prochází koridor republikového významu Ee2 VVN 110kV Chotoviny – Pacov a dále koridor přenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní Střítež VVN 110 kV nadmístního významu a dále koridor Ee26 Tábor - Náchod TR 110/22 kV Náchod u Tábora. Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu nových tras elektrického vedení: Tab. 22. Záměry v elektrizační soustavě ze ZÚR JK Označení

Záměr

Ee10

VVN 110 kV – Stoklasná Lhota – Náchod u Tábor Tábora

Ee2 Ee33 Ee26

Dotčené obce

VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice VVN 400 kV Kočín - Mírovka

Chotoviny, Tábor, Chýnov, Dolní Hořice Hodětín, Košice, Skopytce, Krátošice, Choustník, Krtov, Chrbonín, Dolní Hořice

Transformovna Tábor – Náchod

Tábor

53

Obr. 40. Vedení elektrické soustavy A074 - Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma A075 - Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Řešeným územím prochází severojižním směrem významný VVTL plynovod společnosti NET4GAS s.r.o. z jihovýchodního okraje Prahy směrem na České Budějovice, který tvoří páteř plynovodní sítě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí nad Lužnicí. Území je převážně zásobováno VTL a STL vedením společnosti E.ON Česká republika s.r.o.. Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu nových tras plynovodu: Tab. 23. Záměry v plynofikační soustavě ze ZÚR JK Označení

Záměr

Dotčené obce

Ep2

VTL plynovod Olší - Jistebnice

Jistebnice, Opařany

Ep25

VTL plynovod Mladá Vožice - Pacov I. etapa Mladá Vožice, Běleč, Smilovy Hory

Ep/A Ep4

územní rezerva - Hvožďany - Chrášťany VTL plynovod Soběslav - Planá nad Lužnicí

54

Bechyně Košice, Planá nad Lužnicí

A078 - Produktovod včetně ochranného pásma Jižní a centrální částí území ORP Tábor prochází vedení produktovodu, které je v majetku firmy Čepro a.s.

Obr. 41: Zásobování plynem a vedení produktovou A079 - Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma A080 - Teplovod včetně ochranného pásma V ORP Tábor jsou tři subjekty centrálního zásobování tepla. Největším je Teplárna Tábor, a.s., která vytápí množství budov v rámci města Tábor. Celkový instalovaný tepelný výkon je 201,4 MW. Dalším subjekt zásobování teplem je ve vlastnictví AES Bohemia, spol. s r.o. v Plané nad Lužnicí. Teplo je rozvedeno do měst Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Poslední zdroj zásobování tepla vlastní město Bechyně. Jedná se o kotel spalující biomasu (slaměné balíky) s instalovaným výkonem 3,5 MW.

55

A081 - Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma A082 - Komunikační vedení včetně ochranného pásma Území ORP Tábor je s okolním územím propojeno systémem dálkových optických kabelů, spojujících jednotlivé přenosové uzly. V současnosti je celá telekomunikační soustava postavena znovu od dálkových optokabelů až po jednotlivé účastníky. Řešené území je celé obslouženo telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Územně pokrývá řešené území uzlový telefonní obvod UTO Tábor, na jehož řídící ústředny jsou dálkovými kabely připojeni jednotliví vzdálené účastnické jednotky (VÚJ). Ty jsou dnes představovány kapacitními automatickými, digitálními telefonními ústřednami, na které jsou připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Územím procházejí radioreléové trasy páteřní sítě. Kromě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území provozován též systém Policie ČR, který je využíván i dalšími subjekty (Celní správa, JČE, a.s.) a dále systém Armády ČR. Řešené území je rovnoměrně pokryto televizním signálem. Území správního obvodu ORP Tábor je rovněž rovnoměrně pokryto signálem rozhlasového vysílání ve všech kmitočtech vysílání celoplošných programů.

Obr. 42. Elektronické komunikační zařízení a vedení A088 - Dálnice včetně ochranného pásma Severojižním směrem území protíná budovaná dálnice D3. Tah D3 propojí Prahu a oblast jižních Čech a napojí Táborsko a Českobudějovicko na republikovou dálniční síť. Na jižním konci naváže na hraničním přechodu Dolní Dvořiště také na silniční síť Rakouska, a to díky 56

připravované rakouské kapacitní komunikaci S10, která povede do Unterweitersdorfu, kde začíná dálnice A7 (ta se v Linci napojuje na A1). Navržená trasa dálnice D3 leží na hlavním mezinárodním silničním tahu E55, vedoucím ze Skandinávie přes naše území do Řecka. První část budoucí D3 byla v roce 1991 otevřena v podobě obchvatu města Tábora. V letech 2004 a 2005 na ni severně navázal úsek po Chotoviny. V prosinci 2007 byla zprovozněna další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovičním. Po dostavbě na plný profil byl úsek Nová Hospoda – Mezno zprovozněn na konci roku 2009. D3 tak měří pouze 17 km, ale původní obchvat Tábora (3,5 km) není jako dálnice zatím označen. Od října 2008 je ve výstavbě 25 km dlouhý úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí s plánovaným uvedením do provozu v roce 2013. Tab. 24. Dálnice D3 Stav

Dotčené obce v ORP Tábor

v provozu

Nemyšl, Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Košín, Tábor

ve výstavbě

Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Košice

Trasa dálnice v ORP Tábor prochází (nebo bude procházet) územím obcí Nemyšl, Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Košín, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a Košice. A090 - Silnice I. třídy včetně ochranného pásma Územím procházejí 3 silnice I. třídy, které mají nadregionální charakter a zajišťují také místní dopravní obslužnost regionu. Tab. 25. Silnice I. třídy Číslo silnice I/3

I/19

I/29

Průběh silnice

Dotčené obce v ORP Tábor

Mirošovice (D1 km 21) - Benešov - Olbramovice (I/18) - Tábor Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, (I/19) - Dráchov (I/23) - Veselí nad Lužnicí (I/24) - České Tábor, Sezimovo ústí, Planá nad Budějovice (I/20, I/34) - Kamenný Újezd (I/39) - D.Dvořiště - Lužnicí, Košice Rakousko Nezbavětice (I/20) - Rožmitál p.Třemšínem (I/18) - Lety (I/4) - Opařany, Drhovice, Meziříčí, Milevsko - Oltyně (I/29) - Tábor (I/3) - Pelhřimov (I/34) - Pohled Dražice, Tábor, Nová Ves u (I/34) - Žďár n.Sázavou (I/37) - Nové Město na Moravě - Sebranice Chýnova, Chýnov. Dolní Hořice (I/43) Písek (I/20) - Oltyně (I/19)

Opařany, Řepeč

Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na úpravu trasy silnic I. třídy: Tab. 26. Záměry na silnicích I. třídy ze ZÚR JK Označení D6/8 D6/11 D6/9 D6/10

Záměr

Dotčené obce

úsek Tábor (MÚK Klokoty) - Tábor (most přes Jordán) jižní obchvat Chýnova, vč. severního obchvatu sídla Kladruby severní obchvat Zárybničné Lhoty úsek Zárybničná Lhota (východ) - Chýnov

57

Tábor Chýnov, Dolní Hořice Tábor, Turovec Tábor, Nová Ves u Chýnova

D6/12 D11/10 D11/11 D11/12 D6/7 D11/9

(západní okraj) úsek Kladruby - hranice s krajem Vysočina jižní obchvat Opařan úsek Opařany (východní okraj) - Oltyně (západ) obchvat Oltyně úsek Oltyně - Tábor (západní okraj, MÚK Klokoty) úsek Bernartice - Opařany

Dolní Hořice Opařany Opařany, Řepeč Opařany, Řepeč Opařany, Drhovice, Meziříčí, Dražice, Tábor Opařany

A091 - Silnice II. třídy včetně ochranného pásma Silnice II. třídy mají v řešeném území povahu nadmístních regionálních tahů, spojujících středně velká a malá sídla, ležící mimo síť silnic I.třídy. Jedná se o: Tab. 27. Silnice II. třídy Číslo silnice II/120 II/122 II/123 II/124 II/125 II/135 II/136 II/137 II/159 II/409 II/603

Průběh silnice

Dotčené obce v ORP Tábor

Borotín, Sudoměřice u Tábora, Nemyšl, Nová Ves u Mladé Vožice, Zhoř u Mladé Vožice, Mladá Vožice Hodonice, Sudoměřice u Bechyně, Bechyně, Haškovcova Týn nad Vltavou – Bechyně – Jistebnice Lhota, Dobronice u Bechyně, Rataje, Stádlec, Opařany, (napojením na II/120) Jistebnice, Borotín Nadějkov – Jistebnice (napojením na I/19 Nadějkov, Jistebnice, Radkov, Balkova Lhota, Tábor západně od Tábora) Neustupov – Mladá Vožice - Těchobuz Slapsko, Mladá Vožice, Smilovy Hory, Pojbuky Mladá Vožice – Vlašim – Kolín – Velký Mladá Vožice, Běleč, Šebířov Osek Kamenice n.L. – Soběslav – Bechyně Sudoměřice u Bechyně, Bechyně (napojením na II/105) Černovice – Mlýny – Tučapy Vlčeves, Mlýny, Choustník Načeradec – Mladá Vožice – Tábor – Vilice, Běleč, Mladá Vožice, Dolní Hrachovice, Sudoměřice u Bechyně (napojením na Pohnánec, Ratibořské Hory, Tábor, Slapy, Malšice, II/159) Sudoměřice u Bechyně, Hodětín Svinky – Březnice – Týn nad Vltavou Hodětín, Březnice Radenín, Chýnov, Nová Ves u CHýnova, Turovec, Planá Černovice – Planá nad Lužnicí nad Lužnicí úsek bývalé I/3 (podél dálnice D3) Chotoviny, Košín, Tábor Sedlčany – Mladá Vožice

Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na úpravu trasy silnic II. třídy: Tab. 28. Záměry na silnicích II. třídy ze ZÚR JK Označení

Záměr

D29/1

úsek Březnice - Sudoměřice u Bechyně

D29/2 D29/3 D29/4 D29/7 D29/8 D29/9

průtah Sudoměřice u Bechyně přeložka Bechyňská Smoleč přeložka Malšice úsek Měšice - Čekanice úsek Čekanice - Hlinice obchvat Ratibořské Hory

Dotčené obce Březnice, Hodětín, Sudoměřice Bechyně Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Bechyně Malšice Tábor Tábor Ratibořské Hory, Pohnánec

58

u

D54 D25 D29/6 D29/5 D56/1 D24 D29/10

sil. II/409 - dálniční přivaděč Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí silnice II/122 - nový úsek silnice jižně od Bechyně Hodonice, Sudoměřice u Bechyně úsek Tábor (Horky) - křižovatka s dnešní I/3 Tábor, Slapy obchvat Slapy Slapy úprava mimoúrovňového křížení silnice II/603 s IV. Chotoviny TŽK silnice II/120 - nové mimoúrovňové křížení silnice II/120 Sudoměřice u Tábora s IV. TŽK obchvat II/137 Všechlapy Malšice

A092 - Silnice III. třídy včetně ochranného pásma Komunikace III. třídy doplňují relativně hustou síť silnic v území a zajišťují dopravní obslužnost mimo hlavní trasy.

Obr. 43. Silniční doprava A093 - Místní a účelové komunikace Tyto komunikace, převážně v majetku obcí, zajišťují dopravní obslužnost uvnitř jednotlivých sídel. Pro tyto komunikace by měla mít každá obec zpracovaný tzv. pasport místních komunikací. Ten mají dle získaných informací pouze několik obcí – Bechyně, Dražice, Chýnov, Jistebnice, Košice, Mladá Vožice, Opařany, Sezimovo Ústí, Skrýchov u Malšic, Tábor. Některé další obce mají místní a účelové komunikace vymezené v rámci kompletních pozemkových úprav.

59

A094 - Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Železniční trať 220 v úseku Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště a státní hranice s Rakouskem kromě toho, že je součástí čtvrtého národního železničního koridoru České republiky (IV.TŽK), navazuje rovněž na desátý multimodální evropský koridor (Salzburg – Ljubljana – Záhřeb – Bělehrad – Sofia) a patří i mezi prioritní evropské projekty. Železniční trať Tábor - Ražice 201 vede z Tábora přes Písek, a Putim do Ražic. Jedná se o jednokolejnou částečnš elektrizovanou (ne v řešeném území) celostátní trať. Železniční trať Tábor - Horní Cerekev 224 vede z Tábora do Horní Cerekve přes Obrataň. Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou celostátní trať. A095 - Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Jedinou regionální tratí v ORP Tábor je tzv. Bechyňka. Jedná se o první elektrifikovanou železniční trať na našem území a v současné době je trať z Tábora do Bechyně také jedinou tratí elektrifikovanou systémem stejnosměrného napětí 1500 V. Dnes je trať 202 pro svou unikátnost technickou památkou a také jednou z chloub regionu. Na trati najdeme unikátní most, který slouží zároveň pro silnici i železniční trať, také odlišné sloupy trakčního vedení jsou pro tuto trať typické. Tab. 29. Železniční tratě Trať číslo Název trati

Druh trati

Trakce

201

Tábor – Ražice

celostátní

dieselová

202

Tábor – Bechyně

regionální

elektrická

220

(Praha) – Benešov u Prahy – České celostátní Budějovice

elektrická

224

Tábor – Horní Cerekev

dieselová

celostátní

Dotčené obce v ORP Tábor Tábor, Nasavrky, Svrabov, Balkova Lhota, Meziříčí, Drhovice, Jistebnice, Opařany Tábor, Slapy, Libějice, Malšice, Sudoměřice u Tábora, Bechyně Nemyšl, Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Košice Tábor, Chýnov, Dolní Hořice

A096 - Koridor vysokorychlostní železniční trati Řešeným územím je vedena trasa právě budovaného IV. tranzitního železničního koridoru Horní Dvořiště - České Budějovice - Praha, který patří k hlavním koridorům železniční dopravy v ČR s nadnárodním významem. Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu vysokorychlostní železnice: Tab. 30. Záměry na železničních tratích ze ZÚR JK Označení Záměr D3/2

Dotčené obce

úsek Doubí nad Lužnicí (zastávka Doubí u Tábora) Planá nad Lužnicí, Košice Soběslav

60

D3/1

Nemyšl, Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Tábor

úsek hranice se SčK - Tábor (nádraží)

A097 - Vlečka včetně ochranného pásma Vlečka je železniční dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele a je zaústěna do celostátní nebo regionální železniční dráhy nebo do jiné vlečky. Zpravidla jde o dráhu spojující železniční stanici s průmyslovým nebo jiným objektem a současně kolejiště v areálu daného objektu. Tab. 31. Železniční vlečky Trať číslo

Obce

201 202 220 224

Tábor Tábor, Slapy, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Hodonice, Hodětín, Bechyně Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Tábor, Chýnov

Obr. 44. Železniční doprava

61

A098 - Lanová dráha včetně ochranného pásma V území se nevyskytuje klasická lanová dráha. Jsou zde známi pouze 3 místa s lyžařskými vleky – Mladá Vožice (Radvanov-Kouty), Jistebnice (Hůrka), Jistebnice (Cunkov-Ounuz, částečně sem zasahuje lyžařské středisko Monínec) A102 - Letiště včetně ochranných pásem A103 - Letecká stavba včetně ochranných pásem V ORP Tábor je v současné době jediné funkční letiště Tábor – Čápův dvůr. Toto veřejné vnitrostátní letiště je využíváno pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jeho současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti intenzivnějšího využití. V území jsou dále dvě vojenská letiště Bechyně, Tábor – Všechov. Obě jsou momentálně nefunkční a čekají na nové využití. V táborské nemocnici je pro účely integrovaného záchranného systému zřízen heliport.

Obr. 45. Letecká doprava

62

A106 - Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka - řešeno v tématické oblasti IX. B019 – Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Obr. 46. Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (data ČSÚ, 2001) B020 – Podíl obyvatel zásobovaných plynem Větším napojením domácností na plynovod převládá ve významnějších městech a obcích správního území ORP Tábor. Naopak menší obce většinou plynofikovány nejsou a zatím není ani reálný výhled na plynofikaci vzhledem ke značné roztříštěnosti sídelní struktury a převaze malých a velmi malých sídel.

63

Obr. 47. Podíl obyvatel zásobovaných plynem (data ČSÚ, 2001

64

B021 – Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

Obr. 48. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (data ČSÚ, 2001)

7. Sociodemografické podmínky B001 – Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v jednoletém intervalu časové řady let 1995 – 2011 zobrazuje následující tabulka. Je patrné že počet obyvatel v posledních letech stagnuje. Negativním jevem je proces demografického stárnutí regionu. Postupně se mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 65 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek. Tab. 32. Vývoj počtu obyvatel Rok 1995 1996 1997

Počet v tom podle pohlaví obyvatel k muži ženy 31.12. 81 599 39 830 41 769 81 362 39 738 41 624 81 219 39 662 41 557

v tom ve věku 0 až 14 let 15 až 64 65 a více let let 15 015 55 249 11 335 14 552 55 361 11 449 14 097 55 524 11 598 65

Index stáří 75,5 78,7 82,3

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

81 197 81 175 81 105 80 647 80 504 80 321 80 197 80 137 80 233 80 482 80 623 80 782 80 833 80 641

39 678 39 663 39 678 39 445 39 407 39 317 39 279 39 284 39 316 39 471 39 554 39 641 39 679 39 480

41 519 41 512 41 427 41 202 41 097 41 004 40 918 40 853 40 917 41 011 41 069 41 141 41 154 41161

13 724 13 347 13 031 12 626 12 328 12 051 11 779 11 542 11 369 11 332 11 280 11 290 11 382 11 542

55 706 55 891 56 047 55 971 56 111 56 179 56 254 56 320 56 449 56 528 56 431 56 271 55 981 55 140

11 767 11 937 12 027 12 050 12 065 12 091 12 164 12 275 12 415 12 622 12 912 13 221 13 470 13 959

85,7 89,4 92,3 95,4 97,9 100,3 103,3 106,4 109,2 111,4 114,5 117,1 118,3 120,9

B002 – Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel Z předešlého bodu je zřejmý negativní trend stárnutí populace v ORP Tábor. Tento trend pro jednotlivé obce je zachycen i v následujících dvou ukazatelích. Kdy procentuální vyjádření podílu obyvatel starších 65 let (17,31 %) na celkovém počtu obyvatel pro jednotlivé obce je vyšší než podíl obyvatel ve věku 0 -14 let (14,31 %) na celkovém počtu obyvatel obce. Tyto dva ukazatele se vzájemně doplňují a souhlasně vypovídají o starší věkové struktuře v menších obcích nacházejících při hranicích ORP (Záhoří, Psárov, Hodětín, Řemíčov - tab. 34. a 33.). Naopak mladší věková struktura je ve vyšších správních centrech (viz sídelní struktura) a v obcích tvořících jejich zázemí. Na obrázcích č. ? a ? je patrný vliv rozvojové osy, procházející od severu k jihu ORP, na tyto ukazatele. Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel ORP je 14,31 %. Tab. 33. Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel Největší podíl Dražičky Meziříčí Košín Nemyšl Balkova Lhota

% 23,4 22,9 21,1 21,0 20,8

Nejmenší podíl Záhoří Psárov Dobronice u Bechyně Vilice Řemíčov

66

% 2,0 4,9 5,1 5,6 6,0

Obr. 49. Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel (data ČSÚ, 2011) B003 - Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel ORP je 17,31 %. Tab. 34. Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel Největší podíl Bradáčov Vodice Záhoří Černýšovice Hodětín

% 47,4 34,5 32,0 31,2 30,6

Nejmenší podíl Košín Želeč Ustrašice Nemyšl Zhoř u Mladé Vožice

67

% 6,6 10,6 11,4 12,0 12,1

Obr. 50. Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (data ČSÚ, 2011) B004 – Podíl osob se základním vzděláním Vzdělanostní struktura obyvatelstva koresponduje s podíly věkových skupin pro jednotlivou obec. Obce s větším podílem mladší populace mají více vysokoškolsky vzdělaných lidí a opačně, což ukazují i následující tabulky a kartogramy 2. Nejvíce obyvatel se základním vzděláním mají menší obce se starší strukturou obyvatelstva viz tab. 35.). Souvisejícími ukazateli mohou být i podíly ekonomicky aktivních lidí pracující v priméru a sekundéru (viz str. 96 a 97 ). Tab. 35. Podíl osob se základním vzděláním Největší podíl Zadní Střítež Bradáčov Záhoří Vodice Rodná

% 69,1 62,7 50,9 49,5 49,5

Nejmenší podíl Nasavrky Sezimovo Ústí Tábor Planá nad lužnicí Ustrašice

2

% 8,0 16,5 18,3 19,9 19,9

Následující vztah platí i přesto, že data použita pro podíly osob s různým typem vzdělání pochází již ze SLDB 2001.

68

Obr. 51. Podíl osob se základním vzděláním (data ČSÚ, 2001) B005 – Podíl osob s vysokoškolským vzděláním Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí je v souměstí Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a přilehlých obcích (viz tabulka 36.). Tato oblast představuje pracovní příležitosti pro vysokoškolsky vzdělanou populaci. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí zřejmě poroste vzhledem k rozvoji a zvyšujícímu se počtu vysoký škol od druhé poloviny 90. let 20. století (UAP Jihočeského kraje, 2010). Zajímavým bude údaj ze SLDB 2011, který ještě není k dispozici. Tab. 36. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním Největší podíl Tábor Radimovice u Želče Košín Bechyně Sezimovo Ústí

% 12,4 9,2 9,1 9,0 8,5

Nejmenší podíl Bečice Bradáčov Záhoří Psárov Dolní Hrachovice

69

% 0,0 0,0 0,0 0,7 0,8

Obr. 52. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním (data ČSÚ, 2001)

8. Bydlení A001 - Zastavěné území Podíl zastavěného území na celkové ploše ORP je 6,5 %. Nejvíce zastavěných ploch je v největších sídlech (viz tabulka 37.) a ve středně významných centrech v rámci ORP (viz str. 78). Nejméně zastavěných ploch mají menší obce mimo rozvojové oblasti. Tab. 37. Podíl zastavěného území na celkové ploše Největší podíl Sezimovo Ústí Tábor Hodonice Planá nad Lužnicí Sudoměřice u Tábora

% 31,01 18,28 18,09 15,66 13,40

Nejmenší podíl Turovec Radětice Běleč Chrbonín Skrýchov u Malšic

70

% 2,29 2,30 2,48 2,66 2,69

Obr. 53. Podíl zastavěného území na celkové ploše A003 - Plochy občanského vybavení Kultura Jediné divadlo regionu je v Táboře. Funkční kino je v 6 obcích. V několika větších obcích jsou muzea, památníky, případně galerie. Většina obcí má k dispozici kulturní zařízení (kulturní domy) nebo jiné prostory pro setkávání občanů. Relativně hustá je síť veřejných knihoven. Školství Základní a střední školství je na relativně dobré úrovni. Základní a mateřské školy jsou rozmístěny ve všech větších obcích ORP Tábor a jejich dostupnost je zatím dostačující. Střední školy jsou koncentrovány především v Táboře, jedna střední škola je také v Bechyni a Sezimově Ústí. Vysoké školy jsou v regionu zastoupeny pouze ve formě konzultačních středisek několika univerzit pro dálkové studium. Sociální oblast Občanská vybavenost v sociální oblastí je zřejmě největší slabinou regionu. V ORP Tábor jsou ze sledovaných ukazatelů pouze 3 domovy důchodců, 11 domů s pečovatelskou službou a 2 azylové domy. Kapacita těchto zařízení je nedostačující již v současnosti a vzhledem k demografickému vývoji budou požadavky na péči o staré lidi narůstat.

71

Sport Ve většině obcí je vybudováno sportovní a dětské hřiště. V regionu je dostatek příležitostí ke koupání, sportovišť pro sezónní sporty a prostorů pro indoorové aktivity při využití školních tělocvičen. Jediný krytý zimní stadion je v Táboře. Zdravotnictví Největší koncentrace zdravotnických zařízení je opět v Táboře. Tam funguje i jediná nemocnice v regionu. Ordinace lékařů specialistů jsou také především v táboře, částečně také ve větších obcích. Relativně dobrá je dostupnost ordinací praktických lékařů pro dospělé, dětských lékařů a stomatologů. Tab. 38. Občanská vybavenost Typ služby kultura

Typ zařízení kino

Obec Bechyně Choustník Jistebnice Mladá Vožice Tábor Tábor Bechyně Jistebnice Mladá Vožice Tábor Bechyně Borotín Dražice Chotoviny Choustník Chýnov Jistebnice Košice Malšice Mladá Vožice Nadějkov Nová Ves u Chýnova Opařany Planá nad Lužnicí Radimovice u Želče Ratibořské Hory Sezimovo Ústí Sudoměřice u Bechyně Tábor Želeč Bechyně Borotín Dražice Chotoviny Choustník Chýnov Jistebnice Košice Malšice Mladá Vožice Nadějkov Opařany Planá nad Lužnicí

divadlo muzeum a památníky

školství

mateřská škola

základní škola

72

Počet 1 1 1 1 1 1 3 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 9 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

střední škola vyšší odborná škola sociální oblast

domov pro seniory azylové domy domy s pečovatelskou službou

sport

koupaliště, bazény

tělocvičny vč. školních

stadiony

73

Radenín Ratibořské Hory Sezimovo Ústí Sudoměřice u Bechyně Tábor Želeč Bechyně Sezimovo Ústí Tábor Sezimovo Ústí Tábor Bechyně Chýnov Tábor Chotoviny Tábor Bechyně Jistebnice Mladá Vožice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Tábor Bechyně Borotín Dolní Hořice Hodonice Košín Krtov Malšice Nová Ves u Chýnova Planá nad Lužnicí Pohnání Pojbuky Sezimovo Ústí Smilovy Hory Stádlec Tábor Turovec Želeč Bechyně Chotoviny Chýnov Košice Malšice Mladá Vožice Nadějkov Opařany Planá nad Lužnicí Radenín Radimovice u Želče Radkov Ratibořské Hory Sezimovo Ústí Smilovy Hory Sudoměřice u Bechyně Tábor Turovec Bechyně Mladá Vožice Planá nad Lužnicí

1 1 3 1 10 1 1 3 13 1 2 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 3 2 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 5 1 1 2 1 1 1 1 2 1 3 2 1 1 1 1 5 1 1 17 1 1 1 1

zdravotnictví

zimní stadiony ambulantní zařízení detašovaných)

(vč.

nemocnice odborné léčebné ústavy ordinace praktického lékaře (vč. detašovaných)

ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (vč. detašovaných)

ordinace stomatologa detašovaných)

lékárna (vč. detašovaných)

74

(vč.

Sezimovo Ústí Tábor Bechyně Nadějkov Sezimovo Ústí Tábor Tábor Opařany Bechyně Borotín Chotoviny Choustník Chýnov Jistebnice Košice Malšice Mladá Vožice Opařany Planá nad Lužnicí Ratibořské Hory Sezimovo Ústí Stádlec Sudoměřice u Tábora Tábor Zhoř u Tábora Bechyně Borotín Chotoviny Chýnov Jistebnice Malšice Mladá Vožice Nadějkov Opařany Planá nad Lužnicí Ratibořské Hory Sezimovo Ústí Sudoměřice u Tábora Tábor Želeč Bechyně Chotoviny Jistebnice Malšice Mladá Vožice Nadějkov Opařany Opařany Planá nad Lužnicí Ratibořské Hory Sezimovo Ústí Stádlec Tábor Bechyně Chotoviny Chýnov Malšice Mladá Vožice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí

1 1 1 1 2 4 1 1 4 1 1 1 2 1 1 1 2 2 3 1 5 1 1 18 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 12 1 6 1 1 1 1 1 1 1 2 1 4 1 29 2 1 1 1 1 1 1

středisko záchranné služby (vč. detašovaných)

Tábor Mladá Vožice Tábor

15 1 2

A107 - Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma ORP Tábor patří z hlediska obrany státu ke strategicky významným regionům. Největší koncentrace objektů důležitých k obraně státu je logicky koncentrováno do lokalit s minulou nebo současnou vojenskou posádkou. Jedná se zejména o Tábor, Dražice, Drhovice, Bechyňsko a Jistebnicko. Na základě vyjádření Armády ČR, zastoupené územně příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební správou jsou stanoveny územně technické požadavky pro zabezpečení funkce objektů a zařízení Armády ČR. Nejvýznamnějšími objekty jsou střelnice v Dražicích, cvičiště Zahrádka – Klokoty a letiště v Bechyni. Mezi důležité objekty pro obranu státu patří také 2 komunikace procházející ORP Tábor. Tab. 39. Objekty důležité pro obranu státu Číslo

Průběh komunikace

U02C

H.Dvořiště-Č.Budějovice-Benešov

U03F

Bechyně-Dráchov

Dotčené obce v ORP Tábor Košice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor, Košín, Chotoviny, Sudoměřice u Tábora Sudoměřice u Bechyně

A110 - Objekt civilní ochrany Pro objekty civilní obrany nejsou vyjma Tábora k dispozici dostatečné kvalitní data. A111 - Objekt požární ochrany Objekty a zařízení ve vlastnictví a správě Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, jednotek Sboru dobrovolných hasičů v obcích a další specifická zařízení ve správě Generálního ředitelství HZS v řešeném území, jež jsou předmětem ochrany a případně jsou součástí limitů využití území. Profesionální posádky hasičských sborů jsou umístěny v Táboře a v Plané nad Lužnicí. Ve většině obcí, někdy i jejich místních částech. jsou zřízeny sbory dobrovolných hasičů. Datová sada SDH však zatím není kompletní. Varovná zařízení jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území. A112 - Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky Jedná se o budovy a objekty Policie ČR, elektronická komunikační zařízení s ochrannými pásmy, telekomunikační kabely, mikrovlnné spoje, apod.. Územní odbor Policie ČR se nachází v Táboře. Obvodní oddělení Policie ČR jsou v Bechyni, v Mladé Vožici, v Sezimovo Ústí a v Táboře. Policejní stanice jsou v Jistebnici a v Chýnově.

75

Obr. 54. Objekty důležité pro obranu státu, plnění úkolů Policie ČR, objekty požární ochrany A116 - Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku V roce 2010 bylo k 31.12 v obcích ORP Tábor dokončeno 215 bytů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou patří Tábor (45 bytů), Planá nad Lužnicí (30). Sezimovo Ústí (11), Dolní Hořice (11), Bechyně (11) a Ústrašice (9). V roce 2011 bylo k 31.12 v obcích ORP Tábor dokončeno 183 bytů. Mezi obce s aktivní bytovou výstavbou patří Planá nad Lužnicí (39 bytů), Tábor (25). Sezimovo Ústí (22), Chýnov (14), Chotoviny (14) a Malšice (11). Z následující grafu je patrné, že po stavebním boomu v roce 2007 dochází k výraznému poklesu v bytové výstavbě.

76

Počet dokončených bytů k 31.12. 450 400

počet dokončených bytů

350 300 250 200 150 100 50 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

rok Počet dokončených bytů

Počet dokončených bytů v rodinných domech

Obr. 55. Vývoj počtu dokončených bytů k 31.12. v období 2006 - 2011 Tab. 40. Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku

Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů v RD

2006

2007

2008

2009

2010

2011

209

391

338

286

218

183

-

166

184

172

174

141

A117 - Zastavitelná plocha Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v ORP Tábor 5 ploch nadmístního významu ručených pro bydlení. Tyto rozvojové plochy jsou lokalizovány v obcích nacházejících se v rozvojové oblasti nadmístního významu N–OB2 Táborsko. Tab. 41. Navržené zastavitelné plochy ze ZÚR JK Název

Popis

SO3

Chotoviny, lokalita je navržena jako rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS4. Tábor – Čekanice (západ), plocha je vymezena západně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. V souladu s dříve vydaným územním plánem velkého územního celku Táborsko byla tato plocha převzata podle §187 odst. (2) stavebního zákona do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bez věcné změny. Plocha je rovněž v souladu se souběžně pořízeným novým územním plánem města Tábor

SO4

77

(nabyl účinnosti 17. 2. 2011).

SO5

SO6

Tábor – Čekanice (východ), plocha je vymezena východně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6, také zde se jedná o aplikaci ustanovení §187 odst. (2) stavebního zákona, plocha byla převzata bez věcné změny z dříve vydaného územního plánu velkého územního celku Táborsko. Sezimovo Ústí, lokalita je vymezena na východním okraji města Sezimovo Ústí, kdy to je nedílnou součástí Táborské aglomerace, která je tvořena postupně se srůstajícími městy Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Proto je zde navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

Tab. 42. Podíl zastavitelných ploch na celkové ploše obce Největší podíl Sudoměřice u Tábora

% 13,79

Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Tábor Radkov

12,53 11,84 11,74 11,15

Nejmenší podíl Nová Ves u Mladé Vožice Radětice Šebířov Smilovy Hory Radenín

Obr. 56. Podíl zastavitelných ploch na celkové ploše obce

78

% 0,51 0,54 0,64 0,78 0,81

B006 – Sídelní struktura Správní území obce s rozšířenou působností Tábor zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice, Stádlec). Proces urbanizace v ORP lze hodnotit pomocí stupně urbanizace. Ten je dán podílem počtu obyvatel v obcích městského typu, tedy obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc (počet obyvatel Tábora), na celkovém počtu obyvatel. V ORP Tábor dosahuje stupeň urbanizace 43,52 %. ÚAP Jihočeského kraje (2011) zařazují Tábor do skupiny středně urbanizovaných správních obvodů ORP spolu s ORP Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec. Český statistický úřad vyhodnocuje pravidelně v ročenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7 kategorií podle počtu obyvatel. Počet obcí v jednotlivých kategoriích a jejich populační a plošné podíly na celku znázorňuje tabulka číslo 43 . Tab. 43. Populační a plošné podíly velikostních kategorií obcí v ORP Tábor pro rok 2011. Kategorie velikosti obcí počet obcí podíl (%) podíl (%)

do 199

200-499

500-999

1000-1999

2000-4999

5000-9999

44 14 11 3 4 2 Populační podíly velikostních kategorií obcí na celkovém počtu obyv. ORP 6,35 5,21 9,51 6,16 13,56 15,69 Plošné podíly velikostních kategorií obcí na celkové ploše ORP 27,85 15,20 23,53 10,13 14,12 2,96

79

nad 10000 1 43,52 6,21

Obr. 57. Sídelní struktura3 3

Rozdělení sídel do velikostních skupin bylo převzato z ÚAP Jihočeského kraje (2011).

80

B011 – Výstavba domů a bytů Tab. 44. Výstavba domů a bytů v jednotlivých obcích ORP Tábor za rok 2011 název obce

Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl

budovy s dokončenými byty celkem

domy rodinné

dokončené byty celkem v tom podle charakteru bytové budovy nástavba, nástavba, přístavba přístavba rodinný bytový a a dům dům vestavba vestavba v RD v BD

stavební úprava stávajícího nebytového prostoru

1 0 4 0 3 0 1 1

1 0 3 0 3 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 4 0 3 0 1 1

1 0 3 0 3 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

2

0

0

1

0

0

0 3 1 1

0 2 1 1

0 0 0 0

0 3 1 1

0 2 1 1

0 0 0 0

0 0 0 0

0 1 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0 13 0 0 12 0 4 4 0 0 0 1 1 10 0

0 0 0 0 13 0 0 10 0 4 4 0 0 0 1 0 9 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 14 0 0 14 0 4 4 0 0 0 1 1 11 0

0 0 0 0 14 0 0 10 0 4 4 0 0 0 1 0 9 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0

4 0 0 1 0

4 0 0 1 0

0 0 0 0 0

4 0 0 1 0

4 0 0 1 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

bytové

81

Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

1

1

0

1

1

0

0

0

0

0 0 3

0 0 3

0 0 0

0 0 3

0 0 3

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

28 0 0 0 0 1 0

27 0 0 0 0 1 0

1 0 0 0 0 0 0

39 0 0 0 0 1 0

27 0 0 0 0 1 0

12 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 1 0

1 1 0

0 0 0

1 1 0

1 1 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0 1

0 0 0 1

0 0 0 0

0 0 0 1

0 0 0 1

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

21 0

15 0

0 0

22 0

16 0

0 0

5 0

1 0

0 0

0 1 3

0 1 3

0 0 0

0 1 3

0 1 3

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

3

3

0

3

3

0

0

0

0

0 0 0 20 2 4 0 0 2

0 0 0 12 2 4 0 0 2

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 25 2 4 0 0 2

0 0 0 13 2 4 0 0 2

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 4 0 0 0 0 0

0 0 0 2 0 0 0 0 0

0 0 0 6 0 0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

1

1

0

1

1

0

0

0

0

2 0

2 0

0 0

2 0

2 0

0 0

0 0

0 0

0 0

82

B012 – Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu Nejvíce neobydlených bytů se nachází v menších obcích, které nejsou v těsném okolí aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Většina z nich slouží, jako rekreační objekty. Tab. 45. Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu Největší podíl Dobronice u Bechyně Černýšovice Vlčeves Hodětín Jedlany

% 61,7 59,8 56,9 54,9 49,0

Nejmenší podíl Sezimovo Ústí Tábor Slapy Radimovice u Želče Planá nad Lužnicí

% 7,0 8,0 11,1 11,2 11,7

Obr. 58. Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu (data ČSÚ, 2001)

83

B013 – Struktura bytového fondu Tab. 46. Struktura bytového fondu pro jednotlivé obce v ORP Tábor název obce

Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl

podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)

počet trvale obydlených domů

počet trvale obydlených bytů

počet trvale obydlených bytů z toho podíl v rodinných domech (%)

počet trvale obydlených bytů z toho podíl postavených do roku 1945 (%)

počet trvale obydlených bytů z toho podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%)

počet trvale obydlených bytů z toho podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%)

25,5 44,7 13,1 29,1 41,5 33,3 24,5 59,8

30 20 768 51 153 34 57 33

38 21 2 242 61 189 34 71 35

86,8 100,0 30,0 93,4 84,1 100,0 80,3 100,0

36,8 19,1 11,6 24,6 39,7 38,2 29,6 77,1

55,3 66,7 82,8 67,2 50,8 47,1 54,9 17,1

7,9 14,3 5,0 6,6 9,5 11,8 7,0 2,9

23,5

50

52

100,0

17,3

71,2

11,5

61,7

41

41

97,6

29,3

51,2

7,3

36,7

255

299

93,3

39,1

56,2

3,7

24,6 15,9 34,2 17,2

39 185 22 55

46 243 25 72

89,1 86,8 100,0 94,4

21,7 9,1 28,0 13,9

54,4 74,9 52,0 69,4

21,7 16,1 20,0 16,7

39,0 44,5 54,9 35,1 29,9 29,2 33,3 21,0 49,0 29,0 18,8 35,9 21,7 29,4 12,8 27,9 23,2 29,6

25 51 36 47 432 163 42 502 24 534 214 24 28 40 29 41 460 45

25 66 37 50 525 177 54 702 26 733 247 25 36 48 34 44 556 50

100,0 78,8 100,0 100,0 90,9 95,5 100,0 83,9 100,0 80,5 98,4 100,0 75,0 100,0 100,0 100,0 91,2 100,0

20,0 27,3 62,2 62,0 27,1 27,1 20,4 25,5 34,6 26,1 21,9 56,0 25,0 31,3 38,2 22,7 29,0 30,0

60,0 66,7 37,8 24,0 63,1 66,7 77,8 65,0 57,7 62,5 66,4 24,0 61,1 56,3 50,0 65,9 62,6 64,0

20,0 0,0 0,0 12,0 9,1 4,5 1,9 8,3 7,7 9,3 9,7 20,0 13,9 8,3 11,8 11,4 7,0 6,0

21,4 29,3 33,9 40,9 38,3

636 48 202 13 82

993 53 257 13 100

67,7 92,5 85,2 100,0 81,0

21,6 34,0 22,6 30,8 36,0

67,0 60,4 65,4 46,2 57,0

10,0 5,7 11,3 23,1 5,0

84

Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

16,8

66

79

100,0

31,7

58,2

10,1

47,3 22,6 26,2

58 55 379

68 72 477

86,8 75,0 87,6

42,7 20,8 25,6

51,5 70,8 64,2

2,9 8,3 8,6

11,7 16,7 19,4 47,2 24,4 41,6 30,4

629 23 24 39 54 166 70

1 076 25 29 47 59 177 80

61,9 96,0 100,0 78,7 93,2 97,7 90,0

16,9 44,0 13,8 42,6 42,4 34,5 25,0

68,3 24,0 79,3 57,5 52,5 51,4 66,3

14,0 32,0 6,9 0,0 5,1 10,2 7,5

18,5

21

22

100,0

36,4

54,6

9,1

11,2 42,7 35,5

89 44 54

103 47 71

97,1 100,0 94,4

16,5 19,2 21,1

73,8 76,6 78,9

8,7 2,1 0,0

34,4 34,9 38,2 28,1

200 34 26 67

265 43 34 92

80,8 74,4 88,2 88,0

32,1 32,6 26,5 20,7

60,0 65,1 70,6 73,9

7,2 2,3 2,9 4,4

7,0 23,0

946 48

3 088 57

33,1 100,0

11,2 22,8

82,5 71,9

6,0 5,3

28,1 42,1 11,1

34 40 87

46 44 120

80,4 95,5 70,8

34,8 31,8 15,0

56,5 59,1 77,5

4,4 9,1 5,0

38,9 33,7

144 171

162 216

93,8 81,0

36,4 29,6

57,4 61,6

4,9 6,9

27,6

177

210

87,1

32,4

55,7

8,6

34,4 34,4 38,4 8,0 26,3 25,5 32,0 56,9 45,8

80 20 120 4 009 53 56 52 44 85

103 21 149 13 902 73 70 70 44 90

88,4 90,5 85,2 28,8 86,3 91,4 90,0 100,0 93,3

27,2 23,8 28,9 19,1 17,8 22,9 14,3 45,5 50,0

59,2 71,4 65,8 70,9 76,7 58,6 78,6 38,6 43,3

7,8 4,8 4,0 8,6 5,5 11,4 5,7 11,4 2,2

47,7 44,7

23 21

23 21

100,0 100,0

34,8 47,6

56,5 52,4

0,0 0,0

42,0

23

29

100,0

41,4

48,3

6,9

14,5 19,4

44 198

53 241

100,0 89,2

11,3 16,2

66,0 69,7

20,8 12,0

85

9. Rekreace A005 - Památková rezervace včetně ochranného pásma Ve správním území ORP Tábor se nachází: • městská památková rezervace Tábor s ochranným pásmem A006 - Památková zóna včetně ochranného pásma Ve správním území ORP Tábor se nachází: • městská památková zóna Bechyně • vesnická památková zóna Bechyňská Smoleč (obec Sudoměřice u Bechyně) • vesnická památková zóna Ounuz (obec Jistebnice) V návrhu je dále vesnická památková zóna Hodonice. A007 - Krajinná památková zóna Pod pojmem krajinná památková zóna, si lze představit větší či menší území, které zahrnuje ucelené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují dochovanou kulturní krajinu bez výraznějších negativních zásahů do urbanistické struktury sídel či do přírodního prostředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou přírodních a sídelních ploch s krajinnými nebo architektonickými dominantami v panoramatických pohledech. Krajinnou památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou nařízení, v němž vymezuje rozsah zóny a zároveň stanovuje podmínky pro zabezpečení její ochrany, ve vazbě na § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Ve správním území ORP Tábor je ve fázi návrhu: • krajinná památková zóna Chotoviny, která leží převážně na území obcí Chotoviny a okrajově v Jedlanech • krajinná památková zóna Ratibořské Hory, Mladá Vožice, která se rozprostírá na území obcí Řemíčov, Hlasivo, Mladá Vožice, Pohnánec, Ratibořské Hory, Dolní Hořice, Chýnov, Chotoviny

86

Obr. 59. Památkově chráněná území A008 - Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Na území ORP je momentálně vyhlášeno 626 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Koncentrace památek je především ve větších sídelních útvarech jako je táborská aglomerace, Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, ale ojediněle vyskytují se téměř v každé obci. Jedná se zejména o městské a venkovské domy, kostely, zámky apod. A009 - Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma V řešeném území se nalézají 4 národní kulturní památky: • historická radnice v Táboře • areál hradu Kotnov a pivovaru + Bechyňská brána v Táboře • Kozí Hrádek v Sezimově Ústí • řetězový most ve Stádleci A012 - Region lidové architektury Na území ORP jsou definovány 4 regiony lidové architektury. Regiony nemají vymezeny pevné hranice a je proto obtížné přesnější vymezení. 87

Soběslavsko-veselská blata Převažují zde vesnice s rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou. Bohatý štukový dekor na domech. Pouze okrajově zasahuje jižní cíp ORP – Hodětín. Bechyňsko a Týnsko Velké pravidelné návesní vesnice lokačního původu. Původně roubené objekty, někde dochované. Zachovány spíše jednotlivé objekty. Charakteristické sídla Hodonice, Černýšovice, Rataje, Bechyňská Smoleč. Střední povltaví, Jistebnicko a Česká Sibiř Charakteristická hustá sídelní struktura tvořena drobnými sídli. Vesnice nepravidelného půdorysu, tvořeného několika usedlostmi. Zastoupena hojně roubená lidová architektura. Charakteristické sídla Cunkov, Ounuz, Alenina Lhota. Táborsko, Pacovsko, Pelhřimovsko Převažují vesnice návesní s prostornou návsí. Výrazově prostorné domy s polovalbovými střechami. Dochovaly se převážně solitérní památky, ucelené soubory chybí. Charakteristické sídla Radenín, Ratibořice.

A011 - Urbanistické hodnoty A013 - Historicky významná stavba, soubor A014 - Architektonicky cenná stavba, soubor A015 -Významná stavební dominanta A019 - Místo významné události A020 - Významný vyhlídkový bod V území SO ORP Tábor se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Sem typově patří např. kapličky, boží muka, kříže, vodní díla, mlýny, kovárny, historické úseky železnic, mosty, lihovary a pivovary s charakteristickými komíny, rybniční soustavy, apod.. Celkový krajinný ráz dále dotvářejí specifické lokality s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi něž lze typologicky zařadit poutní místa, místa významných událostí, sakrální architekturu, hřbitovy, zámecké parky a zahrady, historická stromořadí, apod. Důležité je také uchovat výhledy do krajiny z vyhlídkových bodů.

88

A016 - Území s archeologickými nálezy Téměř celé území SO ORP Tábor lze považovat za území s archelogickými nálezy (ÚAN), která jsou rozdělena do následujících kategorií: ÚAN I: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů ÚAN II: území, na němž nebyl dosud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie nasvědčují pravděpodobnosti výskytu (51 – 100%) archeologických nálezů ÚAN III: území, na kterém nebyl ještě rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale území mohlo být osídleno či jinak využíváno člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů ÚAN IV: území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, jako jsou např. všechna vytěžená území (lomy, pískovny, cihelny, apod.). Na všechny typy ÚAN s výjimkou ÚAN IV se vztahují povinnosti, vyplývající z §§ 21 – 24 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění.

Obr. 60. Území s archeologickými nálezy A056 - Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Lázně v Bechyni jsou jedny z nejstarších lázní v České republice. Dvě lázeňská zařízení mají kapacitu 559 lůžek. Na území města je vymezeno vnitřní a vnější lázeňské území.

89

Obr. 61. Území lázeňského místa A106 - Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Území ORP Tábor je protkáno relativně hustou sítí značených cyklotras. Převládají především cyklotrasy lokálního významu. Přes území také vede několik cyklotras nadregionáního a regionálního významu. Nejvýznamější cyklotrasou regionu je součástí Greenway, která tvoří spojení Vídeň – Praha a ORP Tábor prochází ve směru Planá nad Lužnicí – Tábor – Borotín. Územím prochází trasa hipostezky z ORP Milevsko směřuje jihovýchodu. Prochází obcemi Nadějkov, Borotín, Chotoviny, Ratibořské Hory, Chýnov a dále se stáčí jižně do ORP Soběslav. Územím prochází dálková turistická trasa E3 Černé moře – Pyrynejský poloostrov. Síť ostatních turistických tras je relativně velmi hustá zejména v okolí hlavních center cestovníhoruchu, tj. Tábor, Bechyně, Mladá Vožice, Choustník, Jistebnice, okolí řeky Lužnice apod. V území je značeno i několik naučných stezek např. NS Pintovka, Táborský zdravotní okruh, NS Nadějkovsko, NS Stříbrná osmička, NS na Onen Svět. Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu cyklostezek:

90

Tab. 47. Záměry výstavby cyklostezek ze ZÚR JK Označení Záměr

Dotčené obce

D75/1

úsek Chotoviny - Tábor

D75/2

úsek Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí - Želeč

D75/3 D75/4

úsek Planá nad Lužnicí - Košice úsek Měšice – Knížecí rybník

Chotoviny, Košín, Tábor Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Ústrašice, Želeč Planá nad Lužnicí, Košice Tábor

Obr. 62. Cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky, turistické stezky B015 – Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využití Kulturně historický potenciál území předurčuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území z hlediska cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit. V území jsou definovány rekreační oblasti z několika pohledů. Tab. 48. Rekreační oblasti Rekreační oblast

Typ

Vymezení oblasti

významná oblast zimní rekreace významná oblast letní rekreace

sezónní sezónní

Jistebnicko, Nadějkovsko, Borotínsko, Mladovožicko Sezimovo Ústí, Chýnovsko, Jistebnicko,

91

velmi významná oblast letní rekreace bez rozlišení

sezónní celoroční

Mladovožicko Táborsko, Bechyňsko Táborsko

Obr. 63. Rekreační oblasti B016 – Počet staveb pro rodinnou rekreaci Český statistický úřad publikuje statistiku počtu bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech . V těchto bytech není přihlášena žádná osoba k trvalému ani přechodnému pobytu. Jedná se o byty sloužící k rekreaci. Tab. 49. Stavby pro rodinnou rekreaci Nejvíce bytů rekreaci Jistebnice Chotoviny Mladá Vožice Dolní Hořice Bechyně

k

počet 215 155 149 141 140

Nejméně bytů k rekreaci Svrabov Dražičky Libějice Radimovice u Želče Pohnánec

92

počet 0 2 2 2 3

Obr. 64. Počet bytů sloužící k rekreaci v neobydlených domech (data ČSÚ, 2001) B017 – Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení Území ORP Tábor má z hlediska cestovního ruchu vysoký potenciál, který zatím není plně využíván. Tomuto odpovídá i počet hromadných ubytovacích zařízení a kapacita jejich lůžek. Celková kapacita v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2011 byla 3226 lůžek. Počet hromadných ubytovacích zařízení je 71. Největší koncentrace ubytovacích zařízení je ve větších městech jako je Tábor, Sezimovo Ústí a lázeňské město Bechyně. Tab. 50. Ubytovací zařízení Typ ubytovacího zařízení Počet zařízeních

hotel

penzion

15

24

turistická ubytovna 4

kemp

ostatní

7

21

10. Hospodářské podmínky A002 - Plochy výroby Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě 93

lokalizovaných průmyslových zón Tábor – Čekanice, Tábor – Měšice, Sezimovo Ústí II a dalších s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují v ORP Tábor komerční a průmyslové plochy plochu v návaznosti na významnou komunikační osu – dálnici D3. Tyto rozvojové plochy jsou navrženy v obcích nacházejících se v rozvojové oblasti nadmístního významu N– OB2 Táborsko. V této lokalitě se koncentruje největší část ploch pro výrobu a skladování. Tab. 51. Záměry na plochy výroby ze ZÚR JK Název

Popis

KP5

Chotoviny – Červené Záhoří - plocha je vymezena ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na dálnici D3, v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu NOB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6. Plocha navíc navazuje na záměr IV. Tranzitního železniční koridor. Bližší určení funkce této rozvojové plochy, tj. funkce komerčně průmyslová, s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb, je dána její mimořádně dobrou dopravní dostupností a zapojitelností na nadřazené dopravní sítě republikového významu. Na plochu navazuje návrh rozvojové plochy pro bydlení SO3 Chotoviny, v případě rozvoje této plochy a potřeby pracovních sil je zde tedy počítáno i s možností rozvoje Chotovin a nárůstu počtu trvale nebo přechodně bydlících. Tábor – Klokoty, rozvojová plocha je navržena v prostoru u záložního vojenského letiště Všechov, v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz (podmíněno jeho převedením pod civilní správu), jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu s kódem OS4. Plocha je navržena na základě schválené územně plánovací dokumentace, s tím že svou rozlohou, významem a polohou náleží do celokrajské dokumentace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výměra plochy byla, po společném jednání s MŽP jako dotčeným orgánem, podstatně zmenšena. V širším kontextu je plocha napojena na dálnici D3, na IV. tranzitní železniční koridor a na mezinárodní tah silnic I/19 a I/29 spojující Bavorsko, Plzeňský kraj a Vysočinu přes Tábor, který jako lidnaté město s 35 000 obyvateli může poskytovat dostatek pracovních sil pro tuto průmyslově komerční plochu. Na město Tábor poté navazuje Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí s návrhem dalších rozvojových ploch jak pro průmysl a komerci tak ploch pro bydlení. Tábor – sever, plocha je vymezena na severním okraji Tábora v návaznosti na silnici I/19 a v těsném sousedství dálnice D3. Plocha na východě navazuje na stávající zemědělský areál. Plocha byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn. Další odůvodnění viz plocha KP6. Tábor – Vožická, v pořadí 3. rozvojová plocha pro komerci a průmysl v Táboře, zde navržena v prostoru mezi zastavěným územím a dálnicí D3. Jedná se o největší rozvojovou plochu Táborské aglomerace, kdy část této navržené plochy byla již zahrnuta do schválené územně plánovací dokumentace a zbylá část plochy je navržena nově mezi koridor dálnice D3 a stávající průmyslovou zónou. Plocha je potencionálně mimořádně vhodná pro rozvoj průmyslové zóny, s výbornou dopravní dostupností a bezprostřední vazbou na město Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Další odůvodnění viz předchozí plocha KP6. Planá nad Lužnicí, návrh této rozvojové plochy navazuje na zastavěné území Plané nad Lužnicí, na východě je plocha limitována navrhovanou dálnicí D3 a lesem. Díky sousedství dálnice D3 a mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/409 je plocha výborně dopravně napojitelná na dopravní infrastrukturu republikového významu. Také zde plocha leží v republikové rozvojové ose OS6 Praha – Tábor – České Budějovice (-Linec). Záměr je tedy také v souladu se stanovenými východisky rozvojových oblastí a os v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Také tato plocha byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn.

KP6

KP7

KP8

KP9

94

Obr. 65. Plochy výroby A004 - Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (brownfields) Pro potenciální investory se v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón mimo intravilán sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či částečně nevyužívaných průmyslových areálů, tzv. „brownfields“. Brownfield4 definujeme jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických zátěží území finančními prostředky veřejných rozpočtů.

4

Definice brownfield byla přejata z Národní databáze brownfieldů (http://www.brownfieldy.cz).

95

Tab. 52. Seznam ploch k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Obec Bálkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Běleč Běleč Borotín Borotín Černýšovice Hodětín Chýnov Jedlany Jistebnice Jistebnice Jistebnice Jistebnice Jistebnice Jistebnice Jistebnice JIstebnice Jistebnice Jistebnice Mladá Vožice Mladá Vožice Mladá Vožice Mladá Vožice Mladá Vožice Nemyšl Pohnání Radkov Řemíčov Smilovy Hory Tábor Tábor Vodice Zadní Střítež Zhoř u Mladé Vožice Želeč Želeč

Popis hospodářský dvůr bývalý zemědělský areál továrna hospodářský dvůr zemědělský areál hospodářský dvůr bývalý zemědělský areál hospodářský dvůr bývalý zemědělský areál hospodářský dvůr bývalý pivovar hospodářský dvůr zámek zemědělský areál zámek zemědělský areál zemědělský areál bývalá cihelna – Drahnětice zemědělský areál zemědělský areál zemědělský areál - Hůrka areál před závorami bývalý zemědělský areál lihovar bývalý zemědělský areál zámek zemědělský areál zámek zemědělský areál zemědělský areál bývalý zemědělský areál hospodářský dvůr bývalá ubytovna kasárna zemědělský areál zemědělský areál bývalý zemědělský areál zámek zemědělský areál

96

Plocha (m2) 12220,72 2587,45 10881,81 2025,86 4053,82 6439,09 6599,05 10505,41 16317,39 12652,38 5192,75 7142,54 4381,93 42355,07 238342,11 36842,47 33487,07 4567,32 4644,86 20189,42 13304,64 13735,43 6847,09 8985,31 20594,95 29097,54 26337,94 82584,66 9737,99 9413,12 17488,61 9721,96 537,20 1777010,86 5051,92 8495,24 2008,65 8072,18 12316,64

A117 - Zastavitelná plocha - řešeno v tématické oblasti VIII. B007 – Ekonomická aktivita podle odvětví

Obr. 66. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru (data ČSÚ, 2001)

97

Obr. 67. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru (data ČSÚ, 2001) Tab. 53. Počet registrovaných subjektů podle sféry podnikání pro jednotlivé obce za rok 2011 Počet registrovaných subjektů celkem

zemědělství, staveblesnictví, průmysl nictví rybolov

obchod

Balkova Lhota

29

5

5

1

10

Bečice

21

1

5

5

3

Bechyně

1 416

61

230

146

319

Běleč

47

11

8

3

6

Borotín

150

23

19

24

27

Bradáčov

11

-

3

1

2

Březnice

48

12

4

6

11

Černýšovice

21

5

4

1

2

Dlouhá Lhota

60

5

19

13

7

Dobronice u Bechyně

22

2

3

6

2

Dolní Hořice

174

28

25

27

36

Dolní Hrachovice

20

1

4

2

5

Dražice

214

14

38

31

41

Dražičky

35

1

5

5

4

Název obce

98

Drhovice

38

3

7

6

7

Haškovcova Lhota

24

2

3

4

5

Hlasivo

32

3

7

6

5

Hodětín

22

2

4

1

7

Hodonice

43

6

3

2

14

Chotoviny

481

35

66

100

89

Choustník

126

15

20

19

19

Chrbonín

18

2

5

3

-

Chýnov

538

46

72

79

127

Jedlany

18

3

2

2

8

Jistebnice

449

45

83

81

77

Košice Košín

187 15

10 -

22 3

46 1

38 2

Krátošice

28

2

6

4

4

Krtov

32

6

4

5

6

Libějice

23

6

2

6

1

Lom

48

3

8

8

15

Malšice

539

49

92

88

126

Meziříčí

30

6

4

7

3

Mladá Vožice

576

39

110

78

96

Mlýny

47

12

7

12

5

Nadějkov

211

36

30

46

25

Nasavrky

20

3

-

2

4

Nemyšl

77

17

10

13

12

Nová Ves u Chýnova

72

7

7

8

21

Nová Ves u Mladé Vožice

38

8

10

3

6

Oldřichov

57

9

11

6

11

Opařany

326

21

46

49

58

Planá nad Lužnicí

993

33

152

109

221

Pohnánec

9

2

-

-

2

Pohnání

21

7

5

4

1

Pojbuky

28

4

4

6

5

Psárov

22

5

6

1

3

Radenín

113

17

14

17

25

Radětice

52

6

9

6

11

Radimovice u Tábora

25

2

4

5

6

Radimovice u Želče

98

7

11

14

15

Radkov

44

7

9

9

7

Rataje

52

5

8

8

9

Ratibořské Hory

175

27

29

38

35

Rodná

13

1

1

6

2

Řemíčov

15

2

1

-

3

Řepeč

51

9

9

8

4

Sezimovo Ústí

1 738

28

245

210

418

99

Skopytce

36

11

4

2

7

Skrýchov u Malšic

34

7

2

7

6

Slapsko

31

9

2

1

6

Slapy

141

10

15

31

33

Smilovy Hory

59

4

11

9

12

Stádlec

165

16

28

32

39

Sudoměřice u Bechyně

171

15

34

22

34

Sudoměřice u Tábora

94

2

16

15

30

Svrabov

14

2

-

2

5

Šebířov

76

14

17

15

13

Tábor

10 057

205

1 084

1 180

2 402

Turovec

62

11

11

1

18

Ústrašice

97

8

9

25

11

Vilice

40

6

5

7

7

Vlčeves

12

1

1

3

1

Vodice

35

4

7

6

9

Zadní Střítež

5

1

-

-

1

Záhoří

17

1

3

2

2

Zhoř u Mladé Vožice

20

1

2

3

5

Zhoř u Tábora

32

3

4

11

6

Želeč

284

29

63

44

64

B008 – Míra nezaměstnanosti Tab. 54. Vývoj celkové míry nezaměstnanosti za ORP Tábor v letech 2005 - 2011 rok míra nezaměstnanosti

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

6,08

5,54

4,52

5,11

9,28

9,91

9,40

Tab. 55. Míra nezaměstnanost v obcích pro rok 2011 Největší podíl Černýšovice Dobronice Hodonice Borotín Pohnánec

% 23,5 20,9 18,5 17,9 16,7

Nejmenší podíl Chrbonín Dolní Hrachovice Bradáčov Krtov Slapy

100

% 2,6 4,1 5,0 5,6 5,7

Obr. 68. Míra nezaměstnanosti (data ČSU, 2011) B009 – Vyjíždějící do zaměstnání a do škol B010 – Dojíždějící do zaměstnání a do škol Největší dojížďka do škol a zaměstnání je směřována do správní centra ORP. Společně s městem Tábor jsou centry dojížďky města Sezimovo Ústí , Planá nad Lužnicí a obec Choustník (viz tab. 56.). V případě Choustníka se obce stala zázemím velkého objektu pro potravinářských průmysl. Saldo pro jednotlivé obce je patrné z obrázku 68. Tab. 56. Saldo vyjížďky a dojížďky Kladné saldo Tábor Planá nad Lužnicí Choustník Sezimovo Ústí Mladá Vožice

Počet osob 4518 1699 255 223 49

Záporné saldo Jistebnice Chotoviny Dolní Hořice Malšice Ratibořské Hory

101

Počet osob -435 -429 -265 -227 -202

Obr. 69. Saldo vyjížďky a dojížďky (data ČSU, 2001)

VI. Územní připravenost Územní připravenost lze posoudit z existence či neexistence platné územně plánovací dokumentace, a to jak nadřazené (ZÚR JČK), tak i místní (ÚP obcí). Pro území ORP Tábor platí ZÚR Jihočeského kraje vydané 13.9.2011 . V ORP Tábor má 58 z 79 obcí platný územní plán, ostatní jsou bez platné UPD (viz obr.70.). Ze zbylých 21 obcí 7 pořizuje územní plán.

102

Obr. 70. Přehled stavu územně plánovací dokumentace v ORP Tábor (k 21.9.2012) 103

Seznam použitých zkratek ČSU – Český statistický úřad ESPON - European spatial planning observation network ORP – obce s rozšířenou působností NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek ÚSES – územní systém ekologické stability ÚAP- územně analytické podklady ZÚR – zásady územního rozvoje

104

Příloha č.1 číslo jevu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.

sledovaný jev

výskyt jevu zastavěné území ANO plochy výroby ANO plochy občanské vybavenosti ANO plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ANO památková rezervace včetně ochranného pásma ANO památková zóna včetně ochranného pásma ANO krajinná památková zóna ANO nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného ANO pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ANO ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma NE urbanistické hodnoty ANO region lidové architektury ANO historicky významná stavba, soubor ANO architektonicky cenná stavba, soubor ANO významná stavební dominanta ANO území s archeologickými nálezy ANO oblast krajinného rázu a její charakteristiky ANO místo krajinného rázu a jeho charakteristiky ANO místo významné události ANO významný vyhlídkový bod ANO uzemní systém ekologické stability ANO významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou ANO položkou významný krajinný prvek ze zákona pokud není vyjádřen jinou ANO položkou přechodně chráněná plocha NE národní park včetně zón a ochranného pásma NE chráněná krajinná oblast včetně zón NE národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ANO přírodní rezervace včetně ochranného pásma ANO národní přírodní památka včetně ochranného pásma ANO přírodní park ANO přírodní památka včetně ochranného pásma ANO památný strom včetně ochranného pásma ANO biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NE NATURA 2000 – evropsky významná lokalita ANO NATURA 2000 – ptačí oblast NE lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ANO s národním významem lesy ochrané ANO lesy zvláštního určení ANO lesy hospodářské ANO 105

40. 41. 42. číslo jevu 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81.

vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor sledovaný jev

ANO ANO ANO výskyt jevu investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ANO vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma ANO chráněná oblast přirozené akumulace vod ANO zranitelná oblast ANO vodní útvar povrchových, podzemních vod ANO vodní nádrž ANO povodí vodního toku, rozvodnice ANO záplavové území ANO aktivní zóna záplavového území ANO území určené k rozlivům povodní NE území zvláštní povodně pod vodním dílem ANO objekt/zařízení protipovodňové ochrany ANO přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, včetně ANO ochranného pásma lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa ANO dobývací prostor ANO chráněné ložiskové území ANO chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry NE ložisko nerostných surovin ANO poddolované území ANO sesuvné území a území jiných geologických rizik ANO staré důlní dílo ANO staré zátěže území a kontaminované plochy ANO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ANO odval, výsypka, odkaliště, halda ANO technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ANO vodovodní síť včetně ochranného pásma ANO technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ANO ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma ANO výroba elektřiny včetně ochranného pásma ANO elektrická stanice včetně ochranného pásma ANO nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného ANO pásma technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a ANO bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma ANO technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného NE pásma ropovod včetně ochranného pásma NE produktovou včetně ochranného pásma ANO technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ANO teplovod včetně ochranného pásma ANO elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ANO 106

82. 83.

komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení

číslo jevu 84.

sledovaný jev

85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119.

ANO NE

výskyt jevu objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými ANO nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma ANO spalovna včetně ochranného pásma NE zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného ANO pásma dálnice včetně ochranného pásma ANO rychlostní silnice včetně ochranného pásma NE silnice I. třídy včetně ochranného pásma ANO silnice II. třídy včetně ochranného pásma ANO silnice III. třídy včetně ochranného pásma ANO místní a účelové komunikace ANO železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma ANO železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ANO koridor vysokorychlostní železniční trati NE vlečka včetně ochranného pásma ANO lanová dráha ANO speciální dráha včetně ochranného pásma NE tramvajová dráha včetně ochranného pásma NE trolejbusová dráha včetně ochranného pásma NE letiště včetně ochranných pásem ANO letecká stavba včetně ochranných pásem ANO vodní cesta NE hraniční přechod NE cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka ANO objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma ANO vojenský újezd NE vymezené zóny havarijního plánování ANO objekt civilní obrany ANO objekt požární ochrany ANO objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ANO ochranné pásmo hřbitova, krematoria ANO jiná ochranná pásma ANO ostatní veřejná infrastruktura ANO počet dokončených bytů k 31.12. každého roku ANO zastavitelná plocha ANO jiné záměry ANO další dostupné informace (migrace, válečné hroby) ANO

107