Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem

Územně analytické podklady pro ORP Roudnice nad Labem - 2012

Podklady pro RURÚ

Aktualizace projektu, který byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj www.strukturalni-fondy.cz/iop

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2. aktualizace 2012

pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem Úřad územního plánování spolupráce na 1.aktualizaci: Ing. Milena Morávková datum zpracování: 31. 12. 2012

Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

1/123


Podklady pro RURÚ

ÚAP, část a) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Obsah textové části : Obsah textové části : .................................................................................................................. 2 Obsah grafické části : ................................................................................................................. 3 1. Přehled změn provedených touto aktualizací Podkladů pro RURÚ .................................. 4 2. Základní charakteristika ORP ............................................................................................ 4 2.1. Širší vztahy................................................................................................................. 4 2.2. Základní údaje o území ORP Roudnice nad Labem .................................................. 6 2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem............... 8 3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území ORP Roudnice nad Labem ...................... 11 3.1. Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 11 3.1.1. Geologie a geomorfologie................................................................................ 11 3.1.2. Nerostné suroviny............................................................................................. 12 3.1.3. Ostatní – Sesuvná a poddolovaná území.......................................................... 16 3.2. Vodní režim.............................................................................................................. 17 3.2.1. Vodní toky a plochy .......................................................................................... 18 3.2.2. Vodní režim v krajině ....................................................................................... 19 3.2.3. Povrchové a podzemní vody............................................................................. 20 3.2.4. Záplavy ............................................................................................................. 21 3.2.5. Zdroje vod ........................................................................................................ 23 3.3. Hygiena životního prostřed ...................................................................................... 24 3.3.1. Klimatické podmínky ........................................................................................ 24 3.3.2. Ovzduší ............................................................................................................. 24 3.3.3. Odpady ............................................................................................................. 34 3.3.4. Hluk a vibrace .................................................................................................. 39 Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ............................................................................. 39 3.3.5. Radonové riziko................................................................................................ 39 3.4. Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 42 3.4.1. Chráněná území................................................................................................ 42 3.4.2. Ekologická stabilita, USES .............................................................................. 55 3.4.3. Krajinný ráz...................................................................................................... 58 3.4.4. Fauna a flóra.................................................................................................... 62 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 64 3.5.1. Půdní fond ........................................................................................................ 64 3.5.2. Zemědělský půdní fond ..................................................................................... 66 3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa................................................................ 69 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................ 71 3.6.1. Silniční doprava ............................................................................................... 72 3.6.2. Železniční doprava ........................................................................................... 73 3.6.3. Lodní doprava .................................................................................................. 74 3.6.4. Letecká doprava ............................................................................................... 74 3.6.5. Cyklistická doprava.......................................................................................... 75 3.6.6. Zásobování elektrickou energií ........................................................................ 75 3.6.7. Zásobování pitnou vodou ................................................................................. 75 3.6.8. Odkanalizování a čištění odpadních vod ......................................................... 76 3.6.9. Zásobování plynem........................................................................................... 77 3.6.10. Zásobování teplem............................................................................................ 77 3.6.11. Elektronické komunikace.................................................................................. 77 3.7. Sociodemografické podmínky.................................................................................. 78 Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

2/123


Podklady pro RURÚ

3.7.1. Historický vývoj................................................................................................ 78 3.7.2. Sídla.................................................................................................................. 84 3.7.3. Obyvatelstvo ..................................................................................................... 85 3.7.4. Věková struktura .............................................................................................. 87 3.7.5. Vzdělanost ........................................................................................................ 89 3.7.6. Školství a výchova ............................................................................................ 89 3.7.7. Zdravotnictví a sociální péče ........................................................................... 89 3.7.8. Kultura ............................................................................................................. 90 3.7.9. Veřejná správa ................................................................................................. 90 3.8. Bydlení a občanská vybavenost ............................................................................... 91 3.8.1. Bydlení.............................................................................................................. 91 3.8.2. Domovní fond ................................................................................................... 91 3.8.3. Bytový fond ....................................................................................................... 93 3.8.4. Výstavba ........................................................................................................... 94 3.9. Rekreace ................................................................................................................... 96 3.9.1. Rekreační oblasti.............................................................................................. 96 3.9.2. Nemovité památky ............................................................................................ 97 3.9.3. Urbanistické a architektonické hodnoty......................................................... 101 3.9.4. Lázeňství......................................................................................................... 106 3.9.5. Ubytování a stravování .................................................................................. 106 3.9.6. Tělovýchova a sport ....................................................................................... 107 3.9.7. Rodinná rekreace ........................................................................................... 107 a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ....................................................................... 107 3.10. Hospodářské podmínky...................................................................................... 108 3.10.1. Hospodářská charakteristika ......................................................................... 108 3.10.2. Podnikatelská struktura.................................................................................. 108 3.10.3. Zaměstnanost.................................................................................................. 109 3.10.4. Nezaměstnanost.............................................................................................. 109 4. Zjištění a vyhodnocení hodnot, limitů a záměrů v území ORP Roudnice nad Labem .. 111 4.1. Zjištění a vyhodnocení hodnot území .................................................................... 111 4.2. Zjištění a vyhodnocení limitů využití území.......................................................... 119 4.3. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ................................. 120 5. Návaznost na ÚAP Ústeckého kraje .............................................................................. 121 6. Metodika zpracování Podkladů pro RURÚ ................................................................... 123

Obsah grafické části : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území


3/123


Podklady pro RURÚ

1. Přehled změn provedených touto aktualizací Podkladů pro RURÚ Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností zpracované k 31.12.2008 zpracovala pro ORP Roudnice nad Labem formou dodávky na klíč firma GeoData, s.r.o., úřad územního plánování se územně analytických podkladech podílel sběrem dat a zpracováním grafické části (tato ale nebyla využita). Územně analytické podklady z roku 2008 byly zpracovány ve struktuře datového modelu Ústeckého kraje. Pro první úplnou aktualizaci nebyly vůbec použity, protože jejich vypovídající schopnost byla velmi nízká. Územně analytické podklady 2010 zpracoval pořizovatel ve spolupráci Ing. Milenou Morávkovu, která zpracovala rozbor udržitelného rozvoje území. Přestože se mělo jednat pouze o tzv. aktualizaci územně analytických podkladů, byl vytvořen zcela nový dokument, který odpovídal potřebám úřadu územního plánování a zpracovatelů územně plánovacích podkladů a územně plánovacích dokumentací. 2. úplná aktualizace územně analytických podkladů byla zpracována pracovníky úřadu územního plánování a navázala na 1. úplnou aktualizaci z roku 2010. Byly zaktualizovány údaje v rozboru udržitelného a proběhlo nové vyhodnocení udržitelného rozvoje. Samozřejmě byl také zaktualizován datový sklad, který byl přenesen do struktury datového modelu Ústeckého kraje verze 3.2.

2. Základní charakteristika ORP 2.1.

Širší vztahy

a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů ORP Roudnice nad Labem leží v Ústeckém kraji, který se nachází na severozápadě České republiky. Ústecký kraj sousedí s krajem Karlovarským , Plzeňským, Středočeským a Libereckým a na severu se Spolkovou republikou Německo. ORP Roudnice sousedí s ORP Lovosice a Litoměřice z Ústeckého kraje a s ORP Slaný, Kralupy nad Vltavou a Mělník ze Středočeského kraje. ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj


Počet obcí 8 34 25 19 40 11 41 32 15 11 33 12 26 23 6 18 354

Rozloha (ha) 12 367 55 366 48 614 44 921 47 052 23 600 47 256 26 160 23 111 33 771 30 006 26 604 34 534 40 471 8 887 30 736 533 453

Počet obyvatel 20 878 80 419 81 977 44 376 59 131 40 849 43 654 27 003 76 445 16 189 32 109 34 710 109 192 121 024 20 581 27 354 835 891

4/123


b)

Podklady pro RURÚ

Administrativní členění ČR

Ústecký kraj

c)

Administrativní členění Ústeckého kraje


5/123


2.2.

Podklady pro RURÚ

Základní údaje o území ORP Roudnice nad Labem

a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů ORP Roudnice nad Labem leží v Ústeckém kraji a má rozlohu 30 006 hektarů. ORP tvoří 33 obcí, z toho jsou 2 města – Roudnice nad Labem a Budyně nad Ohří, a 56 katastrálních území. Správní oblast ORP Roudnice nad Labem se téměř shoduje s historickým regionem „malé“ Podřipsko, který ve středověku zahrnoval samotnou Roudnici nad Labem a oblast v okruhu 1 české míle (tj. 11 km). Tato oblast se nazývala právem míle a městu toto právo uděloval panovník. Díky takto určenému tržnímu prostoru se Roudnice nad Labem bouřlivě rozvíjela. Důkazů prosperity města i oblasti je mnoho: druhý nejstarší český kamenný hrad vybudovaný pražskými biskupy na ostrohu nad Labem ve 12. století budovaný téměř současně s pražským hradem, třetí nejstarší kamenný most v Čechách budovaný pod hradem ve 14. století, největší raně barokní zámecký komplex v Čechách, který byl zbudován v 17. století na místě původního hradu. [převzato z publikace „Podřipsko – průvodce“]. Trocha historie… Vzhledem k tomu, že Podřipsko a hlavně hora Říp má důležité místo v dějinách našeho národa, přidáváme i několik poznatků z historie našeho regionu. Hora Říp vznikla vulkanickou činností ve třetihorách v již vytvořené druhohorní geologické desce. Zpočátku vyčnívala z třetihorního moře, ve čtvrtohorách byla ostrovem v Podřipském jezeře a tyčila se do výše 2000 metrů. Ve starší době kamenné zde mohli lovit lovci mamutů, v mladší době kamenné zde mohla být osada havranů a poklad z doby bronzové může být ukryt na Podřipsku na několika místech. Archeologové zde našli důkazy o kontinuálním osídlení této oblasti lidmi ve všech prehistorických dobách. Český národ si své dějiny spojil s příchodem praotce Čecha na Říp. Tato událost souvisí s dobou stěhování národů a příchodem Slovanů do české kotliny v 6. století. Už tehdy zřejmě pod Řípem vedla jedna z tehdejších hlavních dopravních tepen, kterou byla Lužická cesta z Prahy do Zhořelce. Tato cesta překračovala Labe zřejmě v místě brodu, kde na ostrohu nad brodem vzniklo nejprve slovanské hradiště, později zde naši předkové vybudovali jeden z prvních kamenných hradů v českém knížectví. Protože u Labe byl nalezen pramen rudné vody bylo místo nazváno Rúdnice a později Roudnice. Kolem hradu vzniklo město, které kníže a později král obdařil právem míle a dal tak zárodek vzniku regionu Podřipsko. [převzato z publikace „Podřipsko – průvodce“].

b)

Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje Porovnání základních geografických údajů Ústeckého kraje počet počet obcí se počet obcí rozloha počet obyvatel počet statutem nad 1000 (ha) obyvatel sídla ORP obcí města obyvatel ORP Bílina 12 367 20 878 15 883 8 2 2 Děčín 55 366 80 419 52 282 34 5 5 Chomutov 48 614 81 977 49 926 25 3 5 Kadaň 44 921 44 376 18 042 19 5 6 Litoměřice 47 052 59 131 23 823 40 6 11 Litvínov 23 600 40 849 27 502 11 5 4 Louny 47 256 43 654 18 822 41 2 6


6/123


Lovosice Most Podbořany Roudnice n.L. Rumburk Teplice Ústí n.L. Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

B.

Podklady pro RURÚ

26 160 23 111 33 771

27 003 76 445 16 189

8 926 67 438 6 448

32 15 11

3 1 4

5 4 4

30 006 26 604 34 534 40 471 8 887 30 736

32 109 34 710 109 192 121 024 20 581 27 354

13 216 11 457 51 461 95 289 15 801 19 346

33 12 26 23 6 18

2 7 7 3 2 1

6 8 12 8 3 2

533 456

835 891

495 662

354

58

91

Přehledná mapa ORP


7/123


Podklady pro RURÚ

2.3.

Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem

A.

Obce a jejich katastrálních území

Seznam katastrálních území Obec Bechlín

č.obce 564575

Brzánky Bříza Budyně nad Ohří

546755 564648 564656

Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce

564672 546852 542423 564745 564753 564818 564851 564893

Chodouny

564923

Kleneč Kostomlaty pod Řípem

565032

Krabčice

565067

Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves

565091 565148 565172 565253

Mnetěš Mšené-lázně

565300 565318

565059


katastrální území Bechlín Předonín Brzánky Bříza Břežany nad Ohří Budyně nad Ohří Kostelec nad Ohří Nížebohy Písty Roudníček Vrbka u Roudníčku Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Rohatce Chodouny Lounky Kleneč

č. k.ú. 601471 601497 678732 564648 614971 564656 741795 704709 721042 741809 741817 618063 620092 618071 627887 628182 633861 642363 641159 740373 564923 687332 666084

Kostomlaty pod Řípem Krabčice u Roudnice nad Labem Rovné pod Řípem Vesce pod Řípem Kyškovice

670677 672131 672149 672157 678741

Libkovice pod Řípem Libotenice Charvatce u Martiněvsi Martiněves u Libochovic Radešín u Martiněvsi Mnetěš Brníkov Ječovice Mšené-lázně Podbradec

682977 683370 692018 692062 737542 697397 723339 723347 700258 723355

8/123


Podklady pro RURÚ

Ředhošť Vrbice u Mšeného-lázní Chvalín Nové Dvory u Doksan Přestavlky u Roudnice nad Labem Račiněves

735141 737399

565555

Podlusky Roudnice nad Labem

741779 741647

StraškovVodochody

565679

Vědomice Vražkov Vrbice

565831 565881 565890

Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice

542482

Straškov Vodochody Vědomice Vražkov Mastířovice Vetlá Vrbice u Roudnice nad Labem Záluží u Roudnice nad Labem

756288 756296 777510 785741 785920 785938 785946 627909

565938 565954

Žabovřesky nad Ohří Židovice nad Labem

794171 796794

Nové Dvory

565342

Přestavlky Račiněves Roudnice nad Labem

565474 565491

B.

744905 700266 706124 706132

Základní údaje o obcích

Tabulka základních údajů o obcích obec Bechlín Brzánky Bříza Budyně nad Ohří

Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce

počet obyv. rozloha počet k.ú. počet ZSJ první pís.zmínka 1 238 1524,10 2 3 Bechlín 1295, Předonín 13.st. 85 216,20 1 1 1338 417 778,35 1 1 1057 2 167 3358,08 7 9 Budyně 1173, Břežany 1226, Kostelec 1352, Nížebohy 1262, Písty 1336, Roudníček 1336, Vrbka 1336 321 548,03 1 1 1318 216 456,41 1 1 1273 274 371,74 1 1 1100 554 605,66 1 1 1294 381 310,42 1 1 1144 405 427,80 1 1 1226 914 509,80 1 1 1344 604 738,09 2 2 Hrobce 1238, Rohatce 1140


9/123


Chodouny

621

998,62

2

Kleneč Kostomlaty pod Řípem Krabčice

470 456

584,96 789,08

1 1

879

1030,94

3

Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves

282 547

345,02 794,77

1 1

437 758

571,96 2011,90

1 3

Mnetěš Mšené-lázně

547 1 762

765,17 3720,77

1 6

Nové Dvory

410

722,94

2

258 555 13 057

561,35 1114,34 1667,20

1 1 2

1 070

844,10

2

855 418 515

546,82 762,20 1073,99

1 1 3

156 251

419,71 478,80

1 1

365

356,49

1

Přestavlky Račiněves Roudnice nad Labem StraškovVodochody Vědomice Vražkov Vrbice

Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice


Podklady pro RURÚ

2 Chodouny 1226, Lounky 1088 1 1400 1 1285 3 Krabčice 1226, Rovné 12.st., Vesce 1400 1 1253 1 1186 1 1226 3 Martiněves 1226, Radešín 1318, Charvatce 1301 1 998 7 Mšené 1260, Podbradec 1392, Brníkov 1372, Ředhošť 1203, Ječovice 1318 2 Nové Dvory 1341, Chvalín 1226 1 1227 1 1262 21 Roudnice 1167, Podlusky 13.st. 2 Straškov 1271, Vodochody 999 2 1505 1 12.st. 3 Vrbice 1319, Vetlá 1333, Mastířovice 1420 2 1292 1 1336 1 1374

10/123


Podklady pro RURÚ

3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území ORP Roudnice nad Labem Zjištění a vyhodnocení jsou členěna do deseti témat shodně s tématy rozboru udržitelného rozvoje území. 3.1.

Horninové prostředí a geologie

A.

Vyhodnocení stavu a vývoje území

Kvalita horninového prostředí je faktor ovlivňující v mnoha aspektech život člověka a jeho bezprostřední životní podmínky. Kromě stavu daného přírodními procesy je silně ovlivňováno činností člověka (např. kontaminací půd, kontaminací podzemních vod, porušováním přírodního stavu těžbou a stavební činností, včetně ukládání odpadu jak na povrchu, tak i do podzemí). B.

Seznam jevů tematického okruhu

Horninové prostředí a geologie č.jevu název jevu A057 dobývací prostor A058 chráněné ložiskové území A059 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry A060 ložisko nerostných surovin A061 poddolované území A062 sesuvné území a území jiných geologických rizik A063 staré důlní dílo A066 odval, výsypka, odkaliště, halda

3.1.1.

výskyt jevu ano ano ano ano ano ano

Geologie a geomorfologie

Základní regionálně geologickou jednotkou tvořící stavbu území je středočeská oblast, která se stýká s krušnohorskou oblastí podél tzv. litoměřického hlubinného zlomu, jehož průběh lze lokalizovat přibližně do linie jižní okraj Doupovských hor a jižní okraj Českého Středohoří. Styky mezi jednotlivými základními regionálně geologickými jednotkami jsou většinou zakryty sedimenty České křídové tabule a vulkanickými horninami vulkanických komplexů. Na geologické stavbě zájmového území se kromě c) kvartérních uloženin podílejí dvě základní geologické jednotky: a) sedimenty České křídové pánve marinního, podstatně méně i kontinentálního původu a b) soliterní vulkanity při okraji Českého středohoří. a) celé území je součástí České křídové pánve, budované v této oblasti vápnitými horninami, především slínovci, opukami, slíny (Poohří) a v omezené míře i vápnitými pískovci. Geologické podloží v zájmovém území tvoří převážně horniny mezozoika, středního až spodního turonu, bělohorského souvrství, prachovce a spongilické písčité slínovce. Tyto horniny jsou v širším okolí místy překryty kvartérními sedimenty jsou to: fluviální převážně písčito-hlinité sedimenty v nivách, spraše, sprašové hlíny a fluviální písčité štěrky. b) pozůstatkem třetihorní vulkanické činnosti jsou v oblasti křídové pánve izolované kupy, z nichž v rámci regionu je jediná a nejvýznamnější hora Říp. Vznik hory Říp souvisí se sopečnou činností v době terciérní, která byla v severních Čechách velmi intenzivní a vznikla Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

11/123


Podklady pro RURÚ

jako odezva alpinských horotvorných pochodů na tehdy již stabilizované části kontinentu. Jejím centrem bylo České středohoří a Doupovské hory. Říp, podobně jako Vinařická hora na Kladensku, Slánská hora na Slánsku, Kunětická hora na Pardubicku a Trosky v Českém ráji, představuje osamocený výběžek povrchových projevů této činnosti. Jedná se o čedičovou kupu dnes značně sníženou zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí. c) z kvartérních sedimentů mají na území Podřípska největší zastoupení terasy Ohře (v Lounské oblasti) a Labe a Vltava (v Litoměřické oblasti). Území se vyznačuje plochým akumulačním povrchem údolních niv a nízkých říčních teras, přesypů a pokryvů vátých písků. Nejmladšími uloženinami jsou fluviální písčité štěrky (svrchní pleistocén), které vyplňují údolní dno Labe. Na Podřípsku jsou hojnější kyselé říční štěrkopísky, méně vápnité spraše. Zvláštností dolního Poohří jsou proluviální kužele tvořené smíšeným čedičovým a křídovým materiálem s obsahem pyropů (pyropové štěrky). Zdroj: Česká geologická služba; Biogeografické členění ČR

3.1.2.

Nerostné suroviny

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Roudnice nad Labem jsou ověřeny zásoby štěrkopísku, keramických nežáruvzdorných a žáruvzdorných jílů, kvalitních pískovců a jílovitých vápenců. Veškerá probíhající těžba je realizována povrchovým způsobem. 3.1. 2. 1 Štěrkopísky Ložiska štěrkopísků na území okresu jsou vázána na terasové akumulace Labe a Ohře. V menší míře jsou využívány písky eoloického původu, vzniklé vyvátím jemnozrnného materiálu z terasových štěrkopísků. Na území ORP Roudnice nad Labem jsou těžena tři výhradní a jedno nevýhradní ložisko štěrkopísků. Pokud se týká roční produkce jsou nejvýznamnější těžená výhradní ložiska: Straškov, Račice - Předonín 1 a 2 a dále těžené nevýhradní ložisko Račiněves – JV a Dobříň jih 1. Z vývoje produkce a pohybu zásob na ložiskách štěrkopísků v Ústeckém kraji vyplývá relativně vysoké procento postupně ukončovaných těžeb z důvodu úbytku vytěžitelných a evidovaných zásob. Z důvodu zamezení deficitu štěrkopískových surovin je zvažována i koncepce zajištění náhradních zdrojů, po ukončení a zahlazení těžby v některých lokalitách (Račiněves, Podlusky, Dobříň apod.), přitom kromě kapacitního objemu těžby svou roli hraje kvalitativní hledisko těžené suroviny. Nejvýznamnější netěžená ložiska štěrkopísků jsou Cítov 2 - Kostomlaty pod Řípem s DP Kostomlaty pod Řípem a DP Kostomlaty pod Řípem 1, dále ložisko Kyškovice - Vědomice, Podlusky - Přestavlky, Podlusky - Roudnice, Račice u Štětí - Dobříň, Černěves - Chodouny, Černouček - Jeviněves, Straškov - Račiněves a Ledčice. 3.1. 2. 2 Ložiska keramických nežáruvzdorných a žáruvzdorných jílů Za rezervní ložisko cementářských korekčních sialitických surovin a jílovitých vápenců je v řešeném území považováno ložisko Rohatce.


12/123


Podklady pro RURÚ

3.1. 2. 3 Ložiska pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Na území ORP Roudnice nad Labem je evidováno 1 těžené ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Jedná se o regionálně významné ložisko kvalitních pískovců Charvatce - Mšené Lázně. Ložiskový potenciál není ve srovnání s ostatními surovinami velký, je však zajímavý z pohledu surovinových a petrografických typů těžených ložisek. 3.1. 2. 4

Vápenické a cementářské suroviny

Na území ORP Roudnice nad Labem je evidováno jedno ložisko jílovitého vápence Radovesice, které okrajově zasahuje do k.ú. Žabovřesky nad Ohří. Ložisko spolu s ostatními v okolí (Úpohlavy - západ a Želechovice) tvoří surovinovou základnu Čížkovické cementárny pro další desetiletí. Zdroj: ÚAP Ústeckého kraje 2009 - B.1.2 Podklady a komentáře SWOT analýzy

3.1. 2. 5 Specifické suroviny Přírodní památka Slatiniště u Vrbky je významným zdrojem slatinného peloidu, používaného k léčebným účelům ve Mšeném-lázních. Podmínky jeho odběru se řídí plánem, který respektuje navrhované ochranné podmínky zvláště chráněného území a byl odsouhlasen místně příslušnými orgány ochrany přírody.


13/123


Bechlín

ano

ano

ne

Brzánky

ne

ne

ne

Bříza

ano

ne

ne

Budyně nad Ohří

ne

ne

Ctiněves

ne

Černěves

Račice - Předonín 1 a 2 nerost: psamity, štěrk surovina: štěrkopísky DP Dobřín (jezera-odkaliště) DP Račice II vydáno ÚR na Dobříň - Jih I, Jih II -

poddol. území sesuvná území

název ložiska nerost / surovina

CHLÚ

Obec

dobývací prostor

Data o stavu a vývoji území ložisko nerostů

b)

Podklady pro RURÚ

název/stupe ň aktivity

ne

ano

Bechlín - plocha 1. potenciální 2. potenciální

ne

ano

Brzánky - pl. potenciální -

ne

ne

ne

Straškov nerost: písek, štěrkopísek surovina: štěrkopísky -

ano

ano

ne

ne

-

ne

ano

ne

ne

ne

-

ne

ne

poddol.území: Roudníček – jáma Rudolf a Antonín sesuvná území: Písty - plocha potenciální Ctiněves - bod potenciální Vražkov - bod potenciální -

Černouček

ne

ne

ne

-

ne

ne

-

Dobříň

ano

ano

ne

ne

ne

-

Doksany Dušníky

ne ne

ne ne

ne ne

Račice - Předonín 1 a 2 nerost: psamity, štěrk surovina: štěrkopísky DP Dobřín (jezera-odkaliště) vydáno ÚR na Dobříň - Jih -

ne ne

ne ano

Horní Beřkovice

ano

ne

ano

ne

ne

Chvalín - plocha aktivní -

Hrobce

ano

ne

ano

ne

ne

-

Chodouny

ne

ne

ne

ne

ne

-

Kleneč

ne

ne

ne

ne

ne

-

Kostomlaty pod Řípem

ano

ano

ne

ne

ano

Krabčice

ne

ne

ne

Cítov 2 - Kostomlaty pod Řípem nerost: psamity, štěrkopísek surovina: štěrkopísky DP Kostomlaty pod Řípem DP Kostomlaty pod Řípem I. oba netěžené rezervní -

ne

ne

Kyškovice

ano

ne

ne

Kyškovice - Vědomice nerost: písek, štěrkopísek

ne

ano


Cítov 2 - Kostomlaty pod Řípem nerost: psamity, štěrkopísek surovina: štěrkopísky CHLÚ Daminěves Rohatce nerost: slínovec, vápenec surovina: cementářské korekční sialitické suroviny, vápence jíl. CHLÚ Rohatce -

Kostomlaty pod Řípem potenciální

Kyškovice - bod potenciální

14/123


Libkovice pod Řípem

ano

ano

ano

surovina: štěrkopísky CHLÚ Vědomice Cítov 2 - Kostomlaty pod Řípem nerost: psamity, štěrkopísek surovina: štěrkopísky DP Kostomlaty pod Řípem I. rezervní

Podklady pro RURÚ

ne

ne

-

ne

ne

-

ne

ano

Charvatce u Martiněvsi - bod potenciální

ne

ano

ano

ano

CHLÚ Kostomlaty pod Řípem Libotenice

ano

ne

ano

Martiněves

ano

ne

ano

Mnetěš

ano

ne

ano

Mšené - lázně

ano

ano

ano

Rohatce nerost: slínovec, vápenec surovina: cementářské korekční sialitické suroviny, vápence jíl. CHLÚ Rohatce Charvatce-Mšené-lázně nerost: pískovec surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu CHLÚ Vrbice u Mšeného-lázně Ledčice nerost: psamity, štěrkopísek surovina: štěrkopísky CHLÚ Ledčice Charvatce - Mšené-lázně nerost: pískovec surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu DP Vrbice u Mšeného-lázně CHLÚ Vrbice u Mšeného-lázně

Nové Dvory

ne

ne

ne

-

ne

ano

Přestavlky

ne

ne

ne

-

ne

ne

Mnetěš plocha potenciální Ctiněves plocha potenciální podol.území: Mšené-lázně I Mšené-lázně IIZahájí Mšené-lázně III sesuvná území: Mšené-lázně bod potenciální Martiněves u Libochovic plocha aktivní Ředhošť plocha potenciální Chvalín – plocha aktivní -

Račiněves

ano

ano

ano

ne

ne

-

Roudnice nad Labem

ne

ne

ano

ne

ne

-

Straškov Vodochody

ano

ano

ano

ne

ne

-

Vědomice

ano

ne

ano

ne

ne

-

Vražkov

ne

ne

ne

ne

ne

-

přírodní léčivý zdroj ložiska peloidu Vrbka lázeňského místa MšenéLázně


Straškov-Račiněves nerost: psamity, štěrk surovina: štěrkopísky DP Račiněves CHLÚ Račiněves I CHLÚ Rohatce jíly keramické nežáruvzdorné Straškov-Račiněves nerost: psamity, štěrk surovina: štěrkopísky CHLÚ Račiněves I Straškov nerost: písek, štěrkopísek surovina: štěrkopísky DP Straškov Ledčice nerost: psamity, štěrkopísek surovina: štěrkopísky CHLÚ Ledčice Kyškovice - Vědomice nerost: písek, štěrkopísek surovina: štěrkopísky CHLÚ Vědomice -

15/123


Vrbice

ne

ne

ne

Záluží

ano

ano

ne

Žabovřesky nad Ohří

ano

ne

ne

Židovice

ano

ne

ano

3.1.3.

Račice - Předonín 1 a 2 nerost: psamity, štěrk surovina: štěrkopísky DP Dobříň (jezera-odkaliště) Radovesice nerost: jílovitý vápenec, slínovec, vápenec surovina: vápenec Rohatce nerost: slínovec, vápenec surovina: cementářské korekční sialitické suroviny, vápence jíl. CHLÚ Rohatce

Podklady pro RURÚ

ne

ano

Brzánky plocha potenciální -

ne

ne

ne

ne

-

ne

ne

-

Ostatní – Sesuvná a poddolovaná území

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Území ORP Roudnice nad Labem patří mezi oblasti s výskytem svahových pohybů a sesuvů. Na území je podle databáze Geofondu ČR registrováno 15 dílčích území postižených svahovými pohyby různého typu a stáří, z toho 2 jsou aktivní. Jedná se zejména o sesuvná území na úpatí Řípu, dále na hranách svahů Mšenského potoka a svahů Labe u Brzánek. bodové sesuvy potenciální: Mšené - lázně, Charvatce u Martiněvsi, Ctiněves, Vražkov, Kyškovice plošné sesuvy aktivní: Martiněves u Libochovic, Chvalín plošné sesuvy potenciální: Písty, Ředhošť, Brzánky, Mnetěš, Ctiněves, Bechlín 2x, Kostomlaty pod Řípem. Na území ORP Roudnice nad Labem se nacházejí tři poddolovaná území a to všechna v okolí Mšeného - lázní: bodová poddolovaná území: Mšené-lázně I (jíly), Mšené-lázně II - Zahájí (černé uhlí), Roudníček – jáma Rudolf a Antonín (černé uhlí) plošná poddolovaná území: Mšené-lázně III (železné rudy)


16/123


3.2.

Vodní režim

A.


Podklady pro RURÚ

Oblast Podřípska spadá z větší části do povodí Labe a Ohře, okrajově do povodí Vltavy (oblast v okolí Radešína a Radešínka). Území je rozděleno na dílčí povodí 1-12-00 (povodí vlastního toku dolního Labe a jeho přítoků od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří), 1-13-00 (povodí Ohře a povodí Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Bílinou). Rozvodnici mezi Vltavou a Labem tvoří zhruba jižní hranice ORP Roudnice nad Labem (Na bílém vrchu mezi Charvátci a Radešínem), rozvodnici mezi Ohří a Labem tvoří linie Mrchový kopec - Skála u Dolánek - Rohatce - Na horách - Krabčická obora - Pomoklina u Horních Beřkovic. Páteřními toky oblasti povodí jsou Labe od soutoku s Vltavou (resp. od hranice Středočeského kraje) po hranici ORP a jeho levostranný přítok Ohře. Významným tokem Podřípska je vodní tok Čepel, pravostranný přítok Ohře. Pravostranné přítoky Labe: o Záhorecká strouha (ČHP 1-12-03-042) o Úštěcký potok s levostranným přítokem Obrtka (ČHP 1-12-03-067). Levostranné přítoky Labe: o Daminěveská strouha (1-12-03-017) o Dobříňská strouha (1-12-03-038) o Libotenická strouha (1-12-03-040). Pravostranné přítoky Ohře: o Čepel (ČHP 1-13-04-065) s pravostrannými přítoky Vražkovský potok (1-13-04-064) a Věšínská strouha (1-13-04-060) a levostranným přítokem Račiněvská strouha (ČHP 1-13-04-062) o Tvrdodolská svodnice (ČHP 1-13-04-055) o Malá Ohře (ČHP 1-13-04-049) - uměle vytvořený obtokový kanál Ohře s pravostrannými přítoky: - Mšenský potok (ČHP 1-13-04-050/1) s levostranným přítokem Podbradecký potok (ČHP 1-13-04-50/4), do něhož je zleva zaústěn Brníkovský potok (ČHP 1-13-04050/3) - Mlýnský potok (součást ČHP 1-13-04-049) Okrajová jižní část území spadá do povodí Vltavy, povodí Bakovského potoka, resp. do povodí Radešínského potoka (ČHP 1-12-02-089), který je levostranným přítokem Vranského potoka.

B.


Vodní režim č.jevu A044 A045 A046

název jevu vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně OP chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast


výskyt jevu ano ano ano

17/123


A047 A048 A049 A050 A051 A052 A053 A054 A055 A056

Podklady pro RURÚ

vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivu povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně OP lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

3.2.1.

ano ano ano ano ano ano ano

Vodní toky a plochy

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Základní údaje o vodních tocích Labe t. j. od soutoku s Vltavou, má ráz nížinného toku v kotlinách České tabule, protéká Mělnickou a Terezínskou kotlinou, spád má 0,5%. Krušnohorskou soustavu Labe protéká hlubokým údolím v Českém středohoří. Významný vodní tok, v řešeném území mimopstruhová voda. M-denní průtoky Qmd (m3/s) v profilu pod soutokem s Ohří: Qm 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 3 m /s 651,6 452,6 352 286,9 239,5 202,5 172,1 146,1 123 101,5 79,9 57,9 42,9 N-leté průtoky QN (m3/s) v profilu pod soutokem s Ohří: QN 1 2 5 10 3 1290 1861 2526 3164 m /s

20 3735

50 4507

100 4992

Průměrná dlouhodobá roční výška srážek Pa (mm) : 671 Průměrný dlouhodobý roční průtok Qa (m3/s) : nad soutokem s Ohří Qa = 254,1 m3/s pod soutokem s Ohří Qa = 292,1 m3/s

Úštěcký potok (1-12-03-044), pramení 1 km j. od Mukařova ve výšce 505 m n.m., ústí zprava do Labe u Oken v 148 m n.m., plocha povodí 216,7 km2, délka toku 30,5 km, prům. průtok u ústí 1,03 m3.s-1. Významný vodní tok, pstruhová voda, čistota do II. tř. Obrtka (1-12-03-057), pramení v Domašicích ve výšce 335 m n.m., ústí zleva do Úštěckého potoka u Polep v 151 m n.m., plocha povodí 88,7 km2, délka toku 29,5 km, prům. průtok u ústí 0,39 m3.s-1. Významný vodní tok, pstruhová voda, čistota vody do II. tř. Ohře (ČHP 1-13-05-001) protéká územím ve směru jihovýchod - severozápad, v km 44,5 ústí z leva do Labe. V dolní části svého toku protéká Dolnooharskou tabulí. Plochu povodí má 5 613,7 km2. Významný vodní tok, mimopstruhová voda. Přírodní park Dolní Poohří. Tok, profil Ústí Ohře do Labe Ohře pod Bohušovicemi

Plocha povodí v km2

Průměrné roční hodnoty koeficient specifický Qa m3/s odtoků odtok l/s km2

5 613,69 5 602,03


0,33 0,33

6,72 6,72

37,9

Q355 m3/s

4,39

Velké vody – m3/s

Q36 m3/s

2,14

Q5

Q50

Q100

513

880

1 250

18/123


Podklady pro RURÚ

Čepel (1-13-04-057 - 1-13-04-065/3), je pravostranným přítokem Ohře, do které se vlévá u Doksan na jejím 9,29 km v nadmořské výšce 149,7 m n.m.. Pramení v nadmořské výšce 209 m n.m. poblíž Vodochod. Regulovaný vodní tok, délka toku 18,49 km, plocha povodí 99,22 km2. Průměrný průtok u ústí činí 0,05 m3/s. V povodí se nachází 40 vodních ploch s celkovou rozlohou 5,26 ha. Jedná se pouze o menší vodní plochy s rozlohou do 1,0 ha. Roudnicko je bez větších vodních nádrží. Pomineme-li různé návesní rybníky, koupaliště (Mšené-lázně, Straškov, Vědomice) nebo požární nádrže, nachází se v oblasti pouze několik většinou bezejmenných (podle map) nádrží různé velikosti. Pro vodní sporty je využíván vodní kanál v Račicích, který částečně zasahuje i do ORP Roudnice nad Labem. V území vznikají nové vodní plochy po těžbě písků, zejména jezera mezi obcemi Dobříň, Záluží, Račice a Bechlín – část Předonín. Po těžbě štěrkopísku v tomto území vzniká vodní plocha. Plán sanace a rekultivace počítá s tím, že po těžbě štěrkopísku zde vznikne jezero rozdělené velkým „ostrovem“ na severní a jižní část. Severní část jezera a jeho okolí by měla být celá věnována jako refugium pro společenstva vázaná na vodu a pobřeží. Ve zbylé části oblasti je zohledněn prostor rekultivací ve prospěch obnovy přírody a krajiny i prostor pro rekreační využití s tím, že prostor určený pro obnovu přírody a krajiny lze rovněž využívat jako zázemí pro rekreační využití. 3.2.1.1 Vodní cesta Ve smyslu zákona č.114/95Sb., o vnitrozemské plavbě je tok Labe veden jako dopravně významná využívaná vodní cesta - je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN procházející Ústeckým krajem od říčního kilometru 102,2 Chvaletice po státní hranici se SRN. Labe v označení E20 součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. Pro osobní rekreační a vyhlídkovou plavbu slouží přístavy ve Štětí, Roudnici nad Labem, Litoměřicích, Lovosicích, Velkých Žernosekách, Vaňově a na jezeře v Píšťanech. Řeka Ohře je ve smyslu tohoto zákona v úseku od soutoku s Labem do říčního km 3,0 vedena ve třídě vodních cest sledovaných využitelných. V současné době je řeka Ohře v úseku Loket nad Ohří – Litoměřice využívána pouze pro sportovní a turistickou plavbu.

3.2.2.

Vodní režim v krajině

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Převážná část řešeného území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod je chráněna na základě Nařízení vlády ČSR č.85/1981 Sb. 3.2.2.1 Zranitelné oblasti Jako oblasti citlivé na živiny byly ve správním území ORP Roudnice nad Labem vymezeny zranitelné oblasti podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., kterým se stanoví zranitelné oblasti a upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Toto nařízení vlády bylo novelizováno nařízením vlády č. 219/2007 Sb. v roce 2007 po revizi vymezení zranitelných oblastí. Celé řešené území ORP Roudnice nad Labem spadá do zranitelné oblasti.


19/123


3.2.3.

Podklady pro RURÚ

Povrchové a podzemní vody

3.2.3.1 Stav povrchových vod a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Páteřní tok Labe v délce 360 km na území ČR je trvale sledován na 23 kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů je na 5 mezinárodních profilech - Valy, Lysá nad Labem, Obříství, Děčín a Hřensko/Schmilka. Mimo běžných ukazatelů jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také ukazatele radioaktivity. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. V porovnání s imisními standardy ukazetelů přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. vyhovuje jakost vody Labe v celé své délce v ukazatelích NO-NO3, NH-NH4 a P celk. Téměř na celé délce toku je překračován imisní limit v ukazateli fekálními koliformními bakteriemi, v řadě profilů také ukazatel nerozpuštěné látky a AOX. Výstavbou čistíren odpadních vod pro zdroje znečištění nad 5 000 EO bylo již dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň přípustného imisního standardu. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti, u zinku III. třídě jakosti. Přípustné imisní standardy nejsou však nikde překročeny. Největší nárůst znečištění Labe zinkem je na dolním toku pod Vltavou. Jako největší zdroje znečištění jsou identifikovány Spolana Neratovice, Lovochemie Lovosice a Spolchemie Ústí nad Labem.. Nejvyšší hodnoty se však pohybují na cca 50 % přípustného imisního standardu. Nejkritičtější je jakost vody Labe v ukazatelích specifického organického znečištění. V úseku od hranic až po státní hranici je v sumárním ukazateli AOX jakost vody ve IV. třídě jakosti. Přípustný imisní standard je překračován až dvojnásobně. Rozhodujícími zdroji znečištění jsou velké chemické závody: Synthesia, a.s. Pardubice - Semtín; Spolana a.s. Neratovice, Mondi Štětí a.s., Lovochemie Lovosice a Spolchemie Ústí nad Labem. Ze sledovaných hodnocených ukazatelů se jako kritické ve vztahu k přípustným standardům jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA), která je škodlivá pro vodní organismy. Kvalitou se labská voda nehodí pro odběry pro pitné účely, závlahy ani k rekreačnímu využívání. Podmíněně lze vodu využít pro technologické účely v průmyslu a pro energetické využití. Voda v Ohři je většinou ve třídě znečištěné vody II. až III. Kvalitou je voda v Ohři vhodná pro zásobování průmyslu vodou. Pro rekreaci, závlahy, chov ryb, či vodárenské účely je na hranici použitelnosti. Kvalita vody se však postupně zlepšuje. Ostatní vodoteče mají všechny hodnocené ukazatele na úrovni II. třídy znečištění. Zdroj: Povodí Labe, Povodí Ohře

3.2.3.2. Chráněná oblast přirozené akumulace vod Převážná část řešeného území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod je chráněna na základě Nařízení vlády ČSR č.85/1981 Sb.


20/123


3.2.4.

Podklady pro RURÚ

Záplavy

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Oblast Roudnicka patří z hlediska povodní ke složitějším územím v republice. Část obcí na Labi se řídí vodočtem Mělník, další obce na řece Ohři se řídí vodočtem Louny. Na vývoj povodňové vlny má významný vliv situace na vltavské kaskádě, ale i přehrady na Ohři, zejména VD Nechranice. Rozsáhlejší záplavové území se nachází při soutoku Ohře a Labe. Na části území dochází při přívalových deštích (zejména u vodních toků s malým povodím) též k dílčím povodňovým stavům. Záplavové území je stanoveno pro Labe, Ohři, Úštěcký potok a Čepel (Q100, aktivní zóna). Všechny ostatní vodoteče ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem, s ohledem na svoji délku, průtok, velikost povodí, konfiguraci terénu či vzdálenost od intravilánu nejbližších sídel nepředstavují nebezpečí povodně. Tyto lokální vodoteče, v případě velkých přívalových srážek, vyžadují pouze hlídky v rámci dotčených obcí, které tak zajistí potřebnou informovanost obyvatel. Vymezení záplavového území a ohrožené úseky vodních toků: Labe - vymezení záplavového území Labe (Q100, aktivní zóna) je zakresleno dle digitálních podkladů poskytnutých Povodím Labe, s.p. závod Dolní Labe se sídlem v Roudnici nad Labem (aktualizace dat k r. 2010). Odtokové poměry na Labi mají oproti Ohři odlišný charakter. Řeka zde prochází údolím s poměrně vysokými břehy a tím je rozliv omezený. V rámci ORP Roudnice n.L. jsou rozlitím Labe ohroženy obce Záluží, Kozlovice, Brzánky, Kyškovice, Dobříň, Židovice, Černěves, Hrobce, Lounky a dále nábřežní části města Roudnice n.L. (ŽST) a sportovní areál Pod Lipou a ČOV na pravém břehu ve Vědomicích. Při povodních na Labi také dochází ke zpětnému vzdutí proti proudu Ohře od soutoku v Litoměřicích. b)

Data o stavu a vývoji území

Ohrožené úseky dolního toku Labe při povodni:

PROFIL

pl. km

Předmět ohrožení

Záluží, Kozlovice

20,7 – 21,3

občanská zástavba

Brzánky

21,5 – 22,2


Kyškovice

23,0 – 23,8


Dobříň

24,6 – 25,0

občanská zástavba, pískovny

Roudnice nad Labem

25,5 – 27,7

Vědomice

26,6 – 27,2

Roudnice n.L - U luhu

26,8 - 27,7

občanská zástavba, areál a silo Vitana a.s., plavební komory a objekty PLa s.p. sportovní areál, koupaliště, ČOV chaty

Židovice

30,0 – 31,1

Černěves

30,9 - 31,6

občanská zástavba, Aroma, Uhelné sklady občanská zástavba

Hrobce

31,8 – 32,5



Hlásný profil

Poznámka

HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A

levý břeh

HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A

pravý břeh

pravý břeh levý břeh levý břeh levý břeh

pravý břeh levý břeh pravý břeh levý břeh

21/123


Libotenice

33,2 – 33,7


Chodouny - Lounky

33,7 – 34,3


Podklady pro RURÚ

HP Mělník – kat A HP Mělník – kat A

levý břeh pravý břeh

Ohře - km 0,000 - 32,300 (ústí až hranice okresů LT, LN) - č.j. 231.2 - 249/02/ŽP ze dne 30.4.2002. Záplavové území na řece Ohři do vysoké míry kopíruje pás údolní nivy – kapacita řečiště je vzhledem k morfologii údolní nivy značně omezená a jsou zde úseky toku, které nestačí převést ani jednoletou vodu. Jedná se však o původní zachovalé a tím ekologicky vysoce hodnotné lužní lesy a břehové porosty, kde vybřežením toku nedochází k žádným škodám. Při vyšších průtocích (nad Q5) už jsou ale zaplavovány i části okolních obcí a zejména rekreační objekty v blízkosti koryta toku. Týká se obcí Žabovřesky nad Ohří, Břežany n.O., Budyně n.O., Písty a Doksany. Ohrožené úseky toku Ohře při povodni: PROFIL

ř. km

Žabovřesky nad Ohří Budyně nad Ohří

18,2 - 19,0 16,5 - 18,0

Břežany nad Ohří Písty Doksany

16,0 - 17,5 13,0 - 15,0 8,5 - 9,0

Předmět ohrožení chaty, obytná zástavba odchovna bažantů, ČOV, NEXT s.r.o. chaty celá obec MVE na jezu Doksany, MVE Mlýn Doksany, chaty

Hlásný profil

Poznámka

HP Louny – kat A HP Louny – kat A

levý břeh levý břeh Malé Ohře HP Louny – kat A levý břeh HP Louny – kat A levý břeh HP Louny – kat A levý břeh

Úštěcký potok - km 0,000 34,166 - č.j. 27492-2006/ZPZ/Úštěcký/07/Ko, účinnost od 8.1.2007. Dotčenými katastry jsou Chodouny a Vrbice. Z Úštěckého potoka nehrozí žádné záplavy, zastavěné území obcí je umístěno mimo záplavové území. Čepel - km 0,000 - 6,374 - č.j. 6078/ZPZ/2008/Cepel/Ko, účinnost od 14.1.2008. Stanovený úsek začíná soutokem s Ohří a končí na horním silničním mostě v obci Podlusky; dotčené obce jsou Doksany, Dušníky, Nové Dvory (Chvalín), Židovice, Roudnice nad Labem (Podlusky). V záplavovém území - v aktivní zóně se nacházejí zastavěná území obcí: Brzánky, Budyně nad Ohří (Budyně nad Ohří, Břežany nad Ohří, Písty), Černěves, Chodouny (Lounky), Kyškovice, Libotenice, Nové Dvory (Nové Dvory, Chvalín), Roudnice nad Labem (Podlusky), Vědomice, Záluží (Kozlovice), Žabovřesky nad Ohří. V záplavovém území Q100 se nacházejí zastavěná území obcí: Brzánky, Budyně nad Ohří (Budyně nad Ohří, Břežany nad Ohří, Písty), Černěves, Doksany, Dobříň, Hrobce, Chodouny (Lounky), Kyškovice, Libotenice, Nové Dvory (Nové Dvory, Chvalín), Roudnice nad Labem (Roudnice nad Labem, Podlusky), Vědomice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Židovice. Povodeň může být způsobena přirozenými jevy nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Část území spadá do oblasti zvláštní povodně VD Orlík a VD Nechranice. Kromě záplav z velkých toků je část území ohrožena lokálními záplavami z přívalových dešťů. Jedná se zejména o oblasti v povodí Vražkovského potoka a oblasti kolem Libkovic pod Řípem. Lokálními záplavami z přívalových dešťů jsou zasaženy obce: Brzánky, Ctiněves, Libkovice pod Řípem a Vrbice. Nedostatečná kapacita dešťové kanalizace se při přívalových deštích negativně projevuje v obcích Mnetěš a Vražkov. Zhoršení odtokových poměrů na místních malých vodotečích způsobují objekty na toku (mostní konstrukce, lávky),


22/123


Podklady pro RURÚ

které snižují průtočný profil a dochází ke vzdutí hladiny. Jsou to navíc místa možného vzniku bariér zachycením splavenin. Základním dokumentem ochrany před povodněmi je Povodňový plán ORP Roudnice nad Labem, slouží ke koordinaci činností v době povodňové situace. Povodňový plán zpracovaný OŽP MěÚ Roudnice nad Labem v roce 2008, byl aktualizován v roce 2009 společností AQUATEST a.s., Praha v rámci zpracování projektu DVT pro zadavatele Severočeské sdružení obcí (SESO). http://ustecky.dppcr.cz/html_4211/dpp_4211roudnice_n_l_content_dyn.html

3.2.5.

Zdroje vod

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Roudnice nad Labem se nachází několik významných vodních zdrojů s vyhlášeným ochranným pásmem: - vrt HS1 - studna Prdlavka (Podlusky) a dva vrty u Vladimírova (k.ú. Kleneč) , PHO 2. stupně - zářezy na pravém i levém břehu potoka - k.ú. Martiněves, PHO 1. stupně - jímací území Mšené-lázně - Budyně nad Ohří, PHO 2 - zářezy v k.ú. Rovné , PHO 1. a 2a - studna v k.ú. Ctiněves, PHO 1. - studna v k.ú. Vrbice u Mšeného-lázní, PHO 2a - vrt VĚ2 v k.ú. Vědomice, PHO 1 - jímací území Obrtka - Úštěcký potok, PHO 2 Přírodní minerální vody a přírodní léčivé zdroje Prameny podzemních vod v blízkosti Mšeného jsou známy odedávna, na jejich základě byly založeny lázně v roce 1776. Jedná se o prosté železnaté prameny, které se tvoří vyluhováním oxidů a hydroxidů železa v horninách. Základním přírodním léčivým zdrojem je slatina (peloid), aplikovaná v kombinaci s minerální vodou a pohybovou terapií. Mšensko-lázeňský peloid má vynikající chemické složení a je odebírán v omezeném množství z tradičního ložiska, které se nalézá v přírodní rezervaci Vrbka v těsné blízkosti Mšenéholázní. Zároveň se připravuje obnovení tradičních lázeňských pramenů SALVE a Ferdinandův, na kterých vlastně lázně před více než 200 roky vznikly. K ochraně přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Vrbka lázeňského místa Mšené-lázně se stanoví ochranná pásma 1. a 2. stupně. Ochranné pásmo 1. stupně tvoří území, na kterém se nachází ložisko peloidu Vrbka. Situování ochranného pásma 1. stupně je dáno pozemkem parcelního čísla 796 katastrálního území Vrbka u Roudníčka a částí pozemku parcelního čísla 906/1 katastrálního území Mšené-lázně. Ochranné pásmo 2. stupně zahrnuje údolí Podbradeckého potoka v rozsahu vyznačeném v grafické příloze. K ochraně lázeňského místa Mšené-lázně je vyhlášeno vnitřní a vnější lázeňské území.


23/123


3.3.

Podklady pro RURÚ

Hygiena životního prostředí

Hygiena životního prostředí č.jevu A064 A065 A066 A084 A085 A086 A087

3.3.1.

název jevu staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně OP spalovna včetně OP zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně OP

výskyt jevu ano ano ano ano ano

Klimatické podmínky

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Zájmové území spadá do klimatické oblasti teplé, suché, s mírnou zimou (údolí Ohře a Labe před soutokem) s průměrnou roční teplotou 8,0 - 8,5 ºC (Roudnice nad Labem, Doksany 8,5 ºC). Teplotně nadnormální je celá oblast povodí dolního toku Ohře a údolí Labe od hranic se Středočeským krajem po okraj Českého středohoří s průměrnými teplotami nad 8,0 ºC. Území v povodí dolní Ohře a Labe od Štětí po ústí Ohře je ve srážkovém stínu, je srážkově podnormální, průměrný roční srážkový úhrn je pod 500 mm (Doksany 455,9 mm). V údolích se projevuje expoziční klima a teplotní inverze. Oblast dolního Poohří je vystavena výraznému, převážně západnímu proudění větru.

3.3.2.

Ovzduší

Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území 3.3.2.1 Zdroje znečišťování ovzduší - stacionární zdroje V následujícím přehledu jsou charakterizovány nejvýznamnější skupiny stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Jedná se o kategorii velkých a zvl. velkých zdrojů (spalovací zdroje nad 5 MW a vybrané technologie) a o skupinu malých zdrojů, která reprezentuje především tzv. domácí topeniště. Celkem je na území ORP Roudnice nad Labem umístěno 15 velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Produkce emisí znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1– rok 2010 Zdroj ASTUR Straškov, a.s. - farma prasat Straškov, Straškov-Vodochody

TZL

SO2

NOx

CO

TOC*

VOC**

t.rok-1 0

0

0

0

0

0

ČEPRO, a.s. – sklad PHM Roudnice nad Labem, Bechlín

0,002

0,002

0,074

0,004

0,012

13,967

GLAZURA s.r.o., výroba nátěrových hmot a podobných ochranných materiálů,

1,342

2,330

154,76 8

3,397

1,013

0,379


24/123


Podklady pro RURÚ

tiskařských černí a tmelů; Roudnice nad Labem INTEGRAZ spol. s r.o. pro ŽV Záhorčí závod 02 výkrmna brojlerů Kyškovice INTEGRAZ spol. s r.o. pro ŽV Záhorčí velkovýkrmna prasat Záhorčí, Vrbice LIDRU, a.s. - farma nosnic Libotenice

0

0

0

0

0

0

0,149

3,226

0,655

0,754

0

0

0

0

0

0

0

0,002

0

0

0

0

0

0

Mencl Guss s.r.o. , odlévání oceli; Kratochvílova Roudnice nad Labem

1,930

0,002

0,059

0,057

0

0,614

Meva, a.s. - divize Bezděkov, výroba kovových nádrží, zásobníků a kontejnerů; Chelčického ul. Roudnice nad Labem

0,023

0,002

0,252

0,004

0,016

0,223

Dalkia ČR a.s. – 745 PNsP Alej 17. listopadu, Roudnice n. Labem, výroba a rozvod tepelné energie

0,039

0,018

4,127

2,842

0,128

0

Procházka s.r.o. ,výroba masných výrobků; Chelčického ul., Roudnice nad Labem

12,683

201,23 8

43,583

9,342

0

0

SEGNOR SPOL. s.r.o.- výroba spojovacího materiálu, řetězů a pružin, Pražská ul., Budyně nad Ohří

0

0

0,736

0,027

0

1,023

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště - areál dílen odb. výcviku, Roudnice nad Labem

0,036

0

0

0

0

0

ZEPOS a.s.- farma Žabovřesky nad Ohří

0

0

0

0

0

0

ZinkPower s.r.o. – zinkovna Roudnice n.L., povrchová úprava a zušlechťování kovů; Hálkova, Roudnice nad Labem

0,377

0,003

0,453

0,111

0,022

0

16,581

206,82

204,71

16,543

LIDRU, a.s. - farma odchovu kuřic Libotenice

Celkem *) TOC = organické látky **) VOC = těkavé organické látky

1,191

zdroj: ČHMÚ

Amoniak: • ASTUR Straškov, a.s. - farma prasat Straškov, Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), 41184 Straškov-Vodochody, amoniak – 62,298 t.rok-1 • INTEGRAZ spol. s r.o. pro ŽV Záhorčí - velkovýkrmna prasat Záhorčí, amoniak – 19,150 t.rok-1 • INTEGRAZ spol. s r.o. pro ŽV Záhorčí - závod 02, výkrmna brojlerů, Kyškovice amoniak – 11,570 t.rok-1 • LIDRU, a.s. - farma nosnic Libotenice, amoniak - 11,309 t.rok-1


25/123

16,208


• • •

Podklady pro RURÚ

LIDRU, a.s. - farma odchovu kuřic Libotenice, amoniak – 5,220 t.rok-1 ZEPOS a.s.- farma Žabovřesky nad Ohří,Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), 41117 Žabovřesky nad Ohří, amoniak – 4,465 t.rok-1 ZinkPower s.r.o. – zinkovna Roudnice n.L., povrchová úprava a zušlechťování kovů, Hálkova, 41301 Roudnice nad Labem, amoniak – 0,041 t.rok-1

V blízkém okolí ORP Roudnice nad Labem (přibližně do vzdálenosti 5-7 km) se nachází ještě dalších 19 zdrojů REZZO 1 výrazně ovlivňujících ovzduší Roudnicka: Produkce emisí znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1

v okolí Roudnicka – rok 2010 Zdroj AGRO Hoštka a.s. - chov skotu Malešov AGRONA a.s., Polepy AGROS Vraný, družstvo vlastníků Jarpice AGROS Vraný – středisko živočišné výroby BOHEMIA ASFALT, s.r.o. Obalovna Travčice BOHUŠOVICKÁ MLÉKARNA Brňany HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. cihelna Libochovice

TZL

NOx

CO t.rok

TOC*

VOC**

-1

0

0

0

0

0

0

0,003

0

0,188

0,014

0,008

0,013

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,005

0,287

0,274

0,802

0,004

0,074

0,020

0,010

1,273

0,002

0

0

1,460

1,330

20,360

23,260

0

0,40

70,061

752,857

628,961 0,016

378,493 3,386

2292,83 8

110,610 Mondi Štětí a.s. - celulozka Mondi Štětí a.s. - energetika 18,585 SEVEROFRUKT Travčice 0,033 Energotrans, a.s. - EMĚ I, 89,851 Horní Počaply ČEZ, a. s. - EMĚ, Horní 407,040 Počaply Danzer Bohemia - Dýhárna, 2,801 provozovna Křivenice Rigips, s.r.o. - závod Mělník, Horní 0,992 Počaply VMJ s.r.o., povrchová úprava 0,049 a zušlechťování kovů, Račice Vodňanské kuře farma 0 Liběchov


SO2

1282,57 4 30,616 0,524

0

47,131

2,350 0,110

0 0

2485,10 5

761,191

223,225

0

3634,12 2

5220,17 4

268,151

523,300

0

0,340

47,487

67,381

12,262

0,002

1,219

19,580

10,678

0,003

0,142

0

0

0

0

3,085

0

0

0

0

0

26/123


Xella CZ, s.r.o. - závod Horní 0,029 Počaply Zemědělská výroba Cítov a.s. 0 - ŽV ZEPOS a.s – farma 0 Radovesice Celkem 631,478 *) TOC = organické látky **) VOC = těkavé organické látky zdroj: ČHMÚ

Podklady pro RURÚ

0,001

0,023

0,006

0

0,003

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6629,18

8929,2

2445,2

761,262

50,85

Amoniak: • AGRO Hoštka a.s. - chov skotu Malešov, Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), 41108 Malešov , amoniak - 13,410 t.rok-1 • AGROS Vraný, družstvo vlastníků Jarpice, rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), 27372 Jarpice, amoniak – 9,818 t.rok-1 • AGROS Vraný – středisko živočišné výroby – chov skotu a prasat, 27373 Vraný, amoniak – 11,747 t.rok-1 • Bohušovická mlékárna a.s. – zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny, 41156 Brňany, amoniak – 0,200 t.rok-1 • Vodňanské kuře farma Liběchov, činnosti v živočišné výrobě kromě veterinární činnosti, 27601 Liběchov, amoniak – 3,208 t.rok-1 • Zemědělská výroba Cítov a.s. - živočišná výroba, Chov drůbeže 27704 Cítov, amoniak – 3,440 t.rok-1 • ZEPOS a.s. – farma Radovesice, rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), 41002 Radovesice, amoniak – 17,905 t.rok-1 •

Energotrans a.s. - Elektrárna Mělník (EMĚ I.) a ČEZ a.s. - Elektrárna Mělník (EMĚ) jsou z hlediska emisního příspěvku nejvýznamnějšími zdroji na území Středočeského kraje v těsné blízkosti řešeného území. Významně se podílejí na dálkovém transportu emisí znečišťujících látek, zejména spalováním tuhých fosilních paliv. CO TZL SO2 NOx TOC* VOC** Zdroj t.rok-1 2292,83 2485,10 89,851 761,191 223,225 0 Energotrans a.s. - EMĚ I 8 5 3634,12 5220,17 407,040 268,151 523,300 0 ČEZ, a. s. - EMĚ 2 4 *) TOC = organické látky zdroj: **) VOC = těkavé organické látky ČHMÚ

Následující tabulka uvádí přehled celkové produkce emisí v bytové sféře. Poměrně nízké emise ze skupiny REZZO 3 ukazují, že větší část území je plynofikována. Mezi nejvýznamnější plošné zdroje znečišťování ovzduší patří menší obce, kde se významně projevuje vliv malých spalovacích zdrojů na pevná paliva v rodinných a bytových domech, dále jsou to emise z chovu domácích zvířat a nátěrových hmot. Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

27/123


Podklady pro RURÚ

Produkce emisí vybraných látek ze zdrojů kategorie REZZO 3 (r. 2007) Produkce emisí (t.rok-1)

Název zdroje ORP Roudnice n. L.

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

47,50

97,50

33,9

288,8

58,0

3.3.2.2 Zdroje znečišťování ovzduší - liniové zdroje V následující tabulce je uveden výčet nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší (nejvýznamnější liniové zdroje jsou definovány vyšší průměrnou intenzitou dopravy než 10 000 vozidel za 24 hodin), které byly vybrány na základě údajů ze sčítání dopravy provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) v roce 2005. Zdroj: ŘSD, sčítání dopravy 2005

číslo sčítacího úseku* / linový zdroj

1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12.

4-8229 4-8231 4-8232 4-1934 4-1933 4-1940 4-1931 4-1935 4-2031 4-2032 4-1946 4-1936

D8: hr.kr. SČ-ÚS - Roudnice D8: Roudnice - Doksany D8: Doksany - Lukavec 240: zaús.24618 - ul.Rváčov 240: vyús.246 - zaús.24618 240: zaús.246 - Roudnice n.L.z.z. 240: Roudnice n.L.z.z. - vyús.246 240: ul.Rváčov - ul.Očková MK: Roudnice, vyús.z 24618 - zaús. do 240 246: Roudnice n.L.,vyús.z 240 - Roudnice n.L.k.z. 240: x s D8 - zaús.246 MK: Roudnice,vyús.z 240 - zaús. do ul.RiegrovaMichálkova 240: Roudnice k.z. - Chodouny z.z. 240: Chodouny z.z. -Polepy, vús.261 240: ul.Očková - Roudnice k.z. 118: zaús.246 - vyús.246 608: x s D8 - Terezín z.z. 246: Roudnice n.L. k.z. - hr.Ústeckého a Středoč. 240: x s 608(okr.x) - x s D8

Nejvyšší průměrná intenzita dopravy počet vozidel /24 hod. T O M suma 8464 12009 27 20500 7863 11503 34 19400 7301 10060 39 17400 1393 14593 121 16107 1954 11017 67 13038 2558 7620 52 10230 2558 7620 52 10230 1122 8457 70 9649 697 8289 51 9037 1963 6248 16 8227 1769 6513 14 8296 910 6874 59 7843

679 5713 54 6446 13.-15. 4-1930 4-1920 679 5713 54 6446 13.-15. 4-1932 679 5713 54 6446 13.-15. 4-3156 1119 4131 29 5279 16. 4-0070 1422 3804 18 5244 17. 4-2020 786 4235 44 5065 18. 4-1947 866 3968 21 4855 19. Vysvětlivky: T – těžká vozidla; O – osobní; M - motocykly; * sčítací úsek, kde byla naměřena nejvyšší průměrná intenzita dopravy na uvedené komunikaci Zdroj: ŘSD, sčítání dopravy 2010

číslo sčítacího úseku* / linový zdroj

1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 6.-7.

4-8229 4-8231 4-8232 4-1934 4-1933 4-1940 4-1931

D8: hr.kr. SČ-ÚS - Roudnice D8: Roudnice - Doksany D8: Doksany - Lukavec 240: zaús.24618 - ul.Rváčov 240: vyús.246 - zaús.24618 240: zaús.246 - Roudnice n.L.z.z. 240: Roudnice n.L.z.z. - vyús.246


Nejvyšší průměrná intenzita dopravy počet vozidel /24 hod. TV O M suma 7447 18334 119 25900 3611 21342 47 25000 3325 17675 27 21027 1231 11207 156 12594 1180 9621 111 10912 1516 7994 64 9574 1516 7994 64 9574

28/123


8. 9. 10. 11. 12. 13.-15. 13.-15. 13.-15. 16. 17.

4-1946 4-1935 4-2032 4-0070 4-3156 4-1930 4-1920 4-1932 4-2020 4-1947 4-2031 4-1936

240: x s D8 - zaús.246 240: ul.Rváčov - ul.Očková 246: Roudnice n.L.,vyús.z 240 - Roudnice n.L.k.z. 608: x s D8 - Terezín z.z. 118: zaús.246 - vyús.246 240: Roudnice k.z. - Chodouny z.z. 240: Chodouny z.z. -Polepy, vús.261 240: ul.Očková - Roudnice k.z. 246: Roudnice n.L. k.z. - hr.Ústeckého a Středoč. 240: x s 608(okr.x) - x s D8 MK: Roudnice, vyús.z 24618 - zaús. do 240 MK: Roudnice,vyús.z 240 - zaús. do ul.RiegrovaMichálkova

Podklady pro RURÚ

1101 766 1290 1057 710 425 425 425 481 415 -

7544 6487 5749 3588 3861 3895 3895 3895 3253 3304 -

51 76 59 28 47 53 53 53 54 34 -

8696 7329 7098 4673 4618 4373 4373 4373 3788 3753 -

Vysvětlivky: TV – těžká vozidla; O – osobní; M - motocykly; * sčítací úsek, kde byla naměřena nejvyšší průměrná intenzita dopravy na uvedené komunikaci

Vyšší zatížení má dálnice D8 v úseku od hranice Středočeského kraje ke sjezdu v Roudnici s intenzitou 26 000 vozidel denně a v úseku Roudnice - Doksany s intenzitou 25 000 vozidel denně. Podíl nákladní dopravy zde činí 14,4%. Kromě dálnice D8 jsou nejvíce zatížené komunikace II/240 a II/246 procházející centrem města Roudnice nad Labem, včetně navazujících místních komunikací. Silnice představují hlavní propojení jak ve směru k dálnici D8, tak ve směru na Polepy a Litoměřice (most přes Labe v Roudnici) a na Štětí přes Předonín (přemostění Labe ve Štětí). Podle sčítání dopravy z roku 2010 se průměrná celková intenzita automobilové dopravy dle sčítacích úseků ve městě Roudnici nad Labem pohybuje v rozmezí 7 000 – 13 000 vozidel denně. Podíl nákladní dopravy se na jednotlivých úsecích pohybuje v rozmezí 9,8 – 18,2%. Dalšími významně zatíženými komunikacemi jsou silnice II/240 procházející obcemi Vědomice a Chodouny (4373 vozidel denně); II/118 procházející Budyní nad Ohří (4618 vozidel denně); II/608 v úseku od sjezdu z dálnice D8 přes Doksany na Terezín (4673 vozidel denně). Vzhledem k vysokým intenzitám dopravy, zhoršení kvality ovzduší a zhoršení hlukové situace z dopravy je nutné řešení dopravní situace v širších souvislostech: Budyně nad Ohří • Silnice II/118 - navržen východní obchvat obce Budyně nad Ohří - silnice je v návaznosti na II/246 součástí silničního propojení Dolní Poohří s regionální osou Louny Libochovice - Roudnice nad Labem - hranice ÚK (Mělník). Koridor je v rámci ZÚR Ústeckého kraje sledován jako veřejně prospěšná stavba VPS PK 17 ve směru na Mšenélázně a v návaznosti na navrhovanou přeložku silnice II/246 Koštice - Budyně nad Ohří; • Silnice II/246 Koštice - Budyně nad Ohří, přeložka s obchvaty sídel - silnice propojuje významná centra osídlení a ekonomických aktivit v jižní části Ústeckého kraje Louny Libochovice - Roudnice nad Labem s přesahem do Středočeského kraje (Mělníka). Pro zkvalitnění dopravního tahu a životního prostředí je sledovaná přestavba prioritně v úseku Koštice - Budyně nad Ohří s obchvaty Koštic, Libochovic a Budyně nad Ohří. Koridor je v rámci ZÚR Ústeckého kraje sledován jako veřejně prospěšná stavba VPS PK 19. Roudnice nad Labem • Silnice II/240 Roudnice nad Labem, západní obchvat s mostem přes Labe. Koridor je v rámci ZÚR Ústeckého kraje sledován jako veřejně prospěšná stavba VPS-b-II/240. Koridor pro vedení západního obchvatu Roudnice nad Labem s mostem přes Labe umožní zlepšit dopravní vztahy a poskytnout rozvojovou příležitost na odlehlejším pravém břehu Labe. Realizací tohoto obchvatu bude zajištěna návaznost pravobřežního prostoru k dálnici D8 a k železniční trati č. 090. Dojde i k odlehčení provozu na historickém mostu přes Labe Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

29/123


Podklady pro RURÚ

v Roudnici nad Labem a k výraznému oslabení průjezdní silniční dopravy centrální části města. • Silnice II/246 Roudnice nad Labem, jihovýchodní obchvat. Koridor je v rámci ZÚR Ústeckého kraje sledován jako veřejně prospěšná stavba VPS-b-II/246. Navrhovaný koridor jihovýchodního obchvatu zajišťuje územní podmínky pro realizaci stavby, která umožní zlepšení dopravní přístupnosti a obsluhy obcí v podřípském regionu, včetně vazby na dálnici D8 (MÚK). Současně výrazně omezí průjezdnou silniční dopravu přes centrální část města Roudnice nad Labem. Doksany • MÚK D8 a III/2472 Chotěšov - Brozany nad Ohří. V případě realizace mimoúrovňové křižovatky za hranicí ORP Roudnice nad Labem dojde k výraznému omezení průjezdní silniční dopravy na silnici II/608 přes Doksany, dojde ke snížení intenzity dopravy až o 800 vozidel denně.


30/123


Podklady pro RURÚ

3.3.2.3 Kvalita ovzduší Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Obdobně jako v jiných oblastech ČR jsou nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. Koncentrace částic PM10 na měřící stanici v Doksanech přesáhly imisní limit. Nejvyšší koncentrace částic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatížených komunikací. Lokality ORP Roudnice nad Labem splňovaly v r. 2008 kritéria vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší dle § 7 zákona 86/2002 Sb., v platném znění. K překročení průměrného 24hodinového imisního limitu koncentrací prašných částic frakce PM10 došlo na 2,7 % území; limitní hodnoty benzo(a)pyrenu byly rovněž překročeny na 2,7 % území ORP Roudnice nad Labem U ostatních znečišťujících látek se nepředpokládá překračování imisních limitů. Na základě vyhodnocení kvality ovzduší lze město Roudnici nad Labem v rámci ČR hodnotit jako oblasti se střední imisní zátěží. V ostatních částech řešeného území je kvalita ovzduší na dobré úrovni, pouze lokálně je ovlivněná malými spalovacími zdroji na pevná paliva v rodinných a bytových domech, méně vlivem automobilové dopravy. Imisní limity pro troposférický ozón byly překračovány na celém území ORP Roudnice nad Labem Podkladem pro zhodnocení současného stavu jsou data ČHMÚ, Stav životního prostředí v jednotlivých krajích v roce 2008, Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje ke zlepšení ovzduší Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje (EMPLA AG spol. s r.o., Hradec Králové 03/2010), Sčítání dopravy ŘSD 2005. V řešeném území jsou provozovány celkem 2 měřící stanice a 1 za hranicí řešeného území: • UDOK Doksany Doksany, stanice č. 80 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, zemědělská, příměstská, datum vzniku: 01.11.1968 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací • ULPR Libkovice pod Řípem Libkovice pod Řípem, stanice č. 1575 (ČEZ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, zemědělská, datum vzniku: 01.01.2005 • USTK Štětí - městská knihovna Štětí, stanice č. 1575 (Mondi Paper Štětí a.s.), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: průmyslová, městská, obytná, obchodní, datum vzniku: 01.07.1999 V roce 2008 nebylo v ORP Roudnice nad Labem zaznamenáno překročení limitních imisních hodnot pro ochranu zdraví u hodinového průměru koncentrací SO2 na žádné stanici (měřeno pouze v Doksanech a Libkovicích pod Řípem). 24hodinový limit koncentrace SO2 (125 µg.m3 ) nebyl rovněž překročen na žádné z měřících stanicí. Zvýšená prašnost z okolní průmyslové, stavební, těžební a rekultivační činnosti přispěly na stanicích v níže položených lokalitách území k překročení průměrného 24hodinového imisního limitu koncentrací prašných částic frakce PM10, který má hodnotu 50 µg.m-3. Tento limit byl překročen na stanici v Doksanech a ve Štětí - k překročení došlo na 2,7 % území Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

31/123


Podklady pro RURÚ

ORP Roudnice nad Labem. Limit průměrné roční koncentrace pro PM10, který je 40 µg.m-3, nebyl překročen na žádné stanici. Rovněž limitní aritmetický roční průměr koncentrace oxidu dusičitého, který má hodnotu 40 µg.m-3, nebyl v r. 2008 překročen na žádné stanici. Limitní hodnoty benzo(a)pyrenu byly překročeny na 2,7 % území ORP Roudnice nad Labem. Limitní koncentrace těžkých kovů (arzen, kadmium, nikl, olovo) v ovzduší nebyly překročeny na žádné stanici v oblasti.

3.3.2.4 Prevence závažných havárií V ORP Roudnice nad Labem jsou zařazeny celkem 3 objekty či zařízení s uloženými nebezpečnými látkami do příslušných skupin dle zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. Provozovatel, jehož objekt/ zařízení byl zařazen do skupiny A je povinen zpracovat bezpečnostní program prevence závažné havárie, v případě zařazení do skupiny B je


32/123


Podklady pro RURÚ

provozovatel povinen zpracovat bezpečnostní zprávu, vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. Přehled zařazených zařízení/objektů do skupin: skupina A) Glazura s.r.o., Roudnice nad Labem skupina B) Sklad LPG - Hněvice, VITOGAZ ČR, s.r.o., který je umístěn v areálu ČEPRO a.s. Hněvice ČEPRO a.s. - sklad PHM Hněvice Na území správního obvodu ORP Roudnice nad Labem je vymezena jediná zóna havarijního plánování a to v okolí areálu ČEPRO, a.s., středisko Roudnice nad Labem. Hlavní činností společnosti ČEPRO, a.s., střediska Roudnice nad Labem, je skladování, příjem a výdej pohonných hmot. Ve středisku Roudnice nad Labem jsou skladovány státní hmotné rezervy, které tvoří 78 % celkové skladovací kapacity. Naskladňování a vyskladňování se provádí dálkovodem, železničními cisternami a autocisternami. Pohonné hmoty jsou skladovány v podzemních objektech, kde je skladován benzín a motorová nafta. Středisko Roudnice nad Labem se rozkládá v katastru obcí Hněvice, Předonín a Bechlín. Z hlediska prevence závažné havárie jsou významné zdroje rizik: podzemní zásobníky obsahující benzín a stáčecí místa benzínu a motorové nafty ze železničních cisteren. 3.3.2.5

Pásmo hygienické ochrany chovu zvířat

Velké zemědělské farmy zařazené mezi zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (produkce amoniaku) mají vyhlášeno pásmo hygienické ochrany chovu zvířat rozhodnutím stavebního úřadu, včetně stanoveného režimu. Hranice ochranného pásma vymezuje území se zhoršeným životním prostředím. Uvnitř ochranného pásma není možné budovat a provozovat objekty vyžadující hygienickou ochranu jako jsou objekty pro trvalé bydlení, rekreaci, školské, tělovýchovné, zdravotnické, potravinářské a jiné. Uvnitř ochranného pásma je možno bez omezení provozovat zemědělskou výrobu, tj. provozovat jiné zemědělské objekty nebo obhospodařovat pozemky. Chovy musí být umístěny tak, aby provozem nebyl narušen zdravý stav ovzduší, vody, půdy a sídel prachem, plyny, pachem, odpadními látkami, hlukem, mikroorganismy ap. Ve většině případech se jedná o kruhové ochranné pásmo se středem v emisním středu chovu. Poloměr kružnice (r) je stanoven na základě místních podmínek, druhu a množství ustájených zvířat, ustájení, technologii výroby ap. V případě potřeby se provede korekce dle větrné růžice. PHO chovu zvířat jsou stanovena, popř. odhadnuta pro následující farmy: - Krabčice - odchovy dojnic a výkrmny prasat; rPHO = 32 m - Dušníky - chov hověžího dobytka; rPHO = 116 m - Kleneč - živočišná výroba (odhad); rPHO = 161 m - Bříza - živočišná výroba (odhad); rPHO = 163 m - Libotenice - farma kuřat a kuřic I.; rPHO = 423 m - Libotenice - farma kuřat a kuřic II; r PHO= 490 m; z PHO vyjmuto zastavěné území v Hrobcích


33/123


3.3.3. a)

Podklady pro RURÚ

Odpady

Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území

3.3.3.1 Staré ekologické zátěže Na území ORP Roudnice je celkem evidováno 38 bodových zdrojů starých ekologických zátěží. Převážně se jedná o skládky komunálního odpadu a staré opuštěné nedostatečně zajištěné skládky po ukončení jejich provozu. b) Data o stavu a vývoji území Přehled množství vyprodukovaných odpadů v ORP Roudnice n.L. v letech 2002-2009 Celková produkce odpadů (t/rok) Celková produkce odpadů na obyvatele (kg/obyvatele) Celková produkce ostatních odpadů (t/rok) Celková produkce nebezpečných odpadů (t/rok) Podíl ostatních odpadů na celkové produkci (%) Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci (%) Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele (kg/obyvatele) Celková produkce odpadů ze zdravotnictví (t/rok) Podíl nebezp. odpadů ze zdrav. na celkové produkci (%) Podíl nebezp. odpadů ze zdrav. na celkové produkci odpadů ze zdrav. (%)

Celková produkce odpadů (t/rok) Celková produkce odpadů na obyvatele (kg/obyvatele) Celková produkce ostatních odpadů (t/rok) Celková produkce nebezpečných odpadů (t/rok) Podíl ostatních odpadů na celkové produkci (%) Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci (%) Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele (kg/obyvatele) Celková produkce odpadů ze zdravotnictví (t/rok) Podíl nebezp. odpadů ze zdrav. na celkové produkci (%) Podíl nebezp. odpadů ze zdrav. na celkové produkci odpadů ze zdrav. (%)


2002 61780.5248

2003 2004 43510.707 76181.0842

2005 63176.561

2490.636 2061.6291 2046.9328 1427.6103 60477.4854 42538.3801 75060.126 62212.1877 1303.0394 972.32692 1120.95821 964.37335 97.89 97.77 98.53 98.47 2.11

2.23

1.47

1.53

43.1727 24.8796

31.9026 29.9764

36.6482 39.02475

31.4702 47.82946

0.04

0.07

0.05

0.07

99.88

99.19

99.24

98.7

2006 2007 57843.6252 110565.108

2008 2009 77818.669 91234.5005

1888.4015 3503.9966 2423.5781 2835.8355 57006.7432 109499.84 68892.6199 84280.1492 836.882 1065.26787 8926.0491 6954.35126 98.55 99.04 88.53 92.38 1.45

0.96

11.47

7.62

27.3214 36.9541

33.7602 58.3639

277.9921 72.5212

216.1616 83.3252

0.06

0.05

0.09

0.09

99.03

99.1

99.09

98.3

34/123


číslo zátěže

Název

Obec

14164001 RWE Roudnice GasNet nad L. s.r.o. Roudnice n.L.

katastr

riziko

poznámka

Severočeská plynárenská a.s. znečištění vedlejšími produkty při výrobě svítiplynu; aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, fenoly, kresoly, hydroxid amonný, kyanidy, sírany; sanace ukončena v r. 2003 14164002 Benzina Roudnice Roudnice těžba, 4-nízké Čerpací stanice z r. a.s., ČS nad L. nad L. zpracová 31993 na ploše 4470 m2, PHM lokální provozovatel Benzina ní a Roudnice skladová a.s. ní ropy 1561001 Kaučuk Budyně Budyně těžba, 3ČS PHM z r. 1972; na a.s. - ČS nad Ohří nad Ohří zpracová střední jejím území jsou 3 PHM ní a 4jednoplášťové skladová bodové podzemní nádrže na Budyně ní ropy PHM o objemu 20 m3. Nyní moderní čerpací stanice po rekonstrukci - KM PROMA 14164003 Labyrint Roudnice Roudnice průmyslo 2Areál ROSS a.s. CZ nad L. nad L. vá vysoké (Roudnické strojírny a s.r.o.(RO 3slévárny a.s.) je součástí SS a.s. ) lokální průmyslové zóny kovozpracující průmysl hutní a strojírenský. Areál vyhořel = ekologická havárie, proběhly sanační práce 14164004 Skládka Roudnice Roudnice komunál 2Skládka v prostoru Hostěraz nad L. nad L. ní vysoké bývalé Jeřábkovy skládka 3cihelny při silnici lokální Roudnice.L. (Bezděkov) - Krabčice, uzavřena -proběhla rekultivace 5212001 Skládka Chodouny Chodouny komunál 3Skládka 300 m Chodoun ní střední východně od obce y skládka 3Chodouny v bývalé lokální pískovně; zakryta zeminou 10025002 Skládka MšenéMšenékomunál 2Skládka 1 km jižně od Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

Roudnice nad L.

typ zátěže

Podklady pro RURÚ

průmyslo 3vá střední 3lokální

35/123


Mšenélázně

9202001

1561003

lázně

vysoké obce Mšené-lázně, 3v opuštěné těžebně; lokální uzavřená, probíhá sanace Skládka Martiněve Martiněve komunál 4-nízké Skládka 300 m severně Martiněv s s ní od obce Martiněves ve 4es skládka bodové strži, evidenční č. 172. Skládka již několik let uzavřená, postupně se rekultivuje Skládba Budyně Břežany komunál 4-nízké Skládka 400m Břežany nad O. nad O. ní 4severozápadně od obce nad O. skládka bodové Břežany v bývalé těžebně písku


lázně

Podklady pro RURÚ

ní skládka

36/123


2818001

Skládka Doksany Doksany

Doksany

komunál 2ní vysoké skládka 3lokální

4815001

Skládka Rohatce

Rohatce

komunál 2ní vysoké skládka 4bodové

8337001

Skládka Libotenice Libotenice komunál 3Libotenic ní střední e - Hůrky skládka 3lokální Skládka Krabčice Rovné komunál 3Krabčice pod ní střední Řípem skládka 4bodové

2841001

Hrobce

18594001 Skládka Vrbice "Na Záhorčí"

Vrbice u Roudnice n.L.

komunál 2ní vysoké skládka 3lokální

1561002

Skládka Budyně

Budyně nad O.

komunál 3ní střední skládka 4bodové

1806001

Skládka Ctiněves Ctiněves

Ctiněves

komunál 3ní střední skládka 3lokální

Budyně nad O.

13739001 Skládka Račiněves Račiněves Račiněve sNa Ladech 18574003 Skládka Vražkov Vražkov Vražkov


komunál 3ní střední skládka 3lokální komunál 2ní vysoké skládka 4bodové

Podklady pro RURÚ

Skládka na jihovýchodním okraji obce Doksany, 700 m SV od kóty 154, za klášterem Skládka 250 m jižně od kóty 185, 500 m JZ od obce Rohatce, vlevo od silnice do Doksan. Skládka zlikvidována, vyklizena, prořezány stromy. Skládka 750 m severně od obce Hrobce, zavezená, zarostlá trávou Skládka 700 m jižně od obce Krabčice, vlevo u silnice směr Ctiněves, na svahu v lesíku, 100 m SZ od kóty 266. Již se neukládá, existuje. Skládka 1 km jižně od Polep, vlevo u silnice II/240 Polepy Chodouny, 500 m SZ od kóty 161 "Na Záhorčí" - evid. č. 86; aktuální Skládka na jihovýchodním okraji Budyně, u železniční trati; 300 m JJV od železniční stanice Budyně nad O., funguje Skládka 500 m SSZ od obce Ctiněves, 850 m JJV od kóty 456 Říp, Na Ovčíně. Proběhla rekultivace. Skládka 750 m JV od obce Račiněves, bývalá pískovna na okraji lesa; neexistuje, zarostlá trávou Skládka 800 m SZ od obce Vražkov, vpravo u silnice do obce Kleneč, v jámové těžebně. Zrušena v r. 1999,

37/123


9739001

Skládka Mnetěš

Mnetěš

Mnetěš


Skládka Černouček Černouček TKO Černouče k 10025001 Skládka MšenéŘedhošť Ředhošť lázně

komunál 4-nízké ní 4skládka bodové

19679001 Aroma Židovice a.s. Židovice

Židovice nad L.

průmyslo 2vá vysoké

99990763 Skládka k.ú. Bříza

Bříza

komunál ní skládka

1807001

Bříza

99990765 Skládka Martiněve Charvatce Charvatc s u e u Martiněvsi Libochovi c 99990773 Skládka Horní Horní Horní Beřkovice Beřkovice Beřkovic e 99992273 Skládka Vrbice Vetlá Vetlá




Podklady pro RURÚ

zavezena zeminou. Kontaminované místo s výskytem POPs. Lokalizace :1300 m JV od obce Vodochody, 300 m vpravo od silnice do obce Nová Ves, evidenční č. 140. Osázeno stromy a keři, ukládá se odpad pouze rostlinného původu. Skládka 400 m JJV od obce Černouček, 500 m SSZ od kóty 267, okraj lesa. Uzavřena 1.8.1996 Skládka na jižním okraji obce Ředhošť, 750 m SV od kóty 285, svah nad obcí. Bývalé JZD - do silážních jam se stále naváží odpad. Kontaminované místo s výskytem POPs. Areál se nachází na severním okraji obce Židovice vpravo od komunikace Židovice-Hrobce na levém břehu Labe. Aroma existuje, ekologická zátěž odstraněna, povolená likvidace chemických odpadů. Remíz u Velvarské cesty, parc.č. 264/1, 264/5, 264/7. Neexistuje, zarostlá trávou a stromy. U lesní cesty SZ obce Charvatce, parc. č. 1391/7, 1391/1. Již neexistuje.


Okraj lesa u cesty SZ obce, parc.č. 470, 53/2


V remízu u polní cesty, parc.č. 741 blíže ke statku; stará a již

38/123


99992288 Skládka Žabovřesk Žabovřesk komunál Žabovřes y nad O. y nad O. ní ky n.O. skládka

3.3.4.

Podklady pro RURÚ

nepoužívaná skládka, z části rekultivovaná obcí U trati nad obcí, parc.č. 584/4

Hluk a vibrace

Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hlukem nazýváme každý zvuk, který má rušivý nebo obtěžující charakter nebo má škodlivé účinky bez ohledu na jeho intenzitu.Hluková zátěž naší populace je způsobena v průměru asi ze 40% z pracovního prostředí a z 60% z mimopracovního prostředíve městech je převažujícím hlukem hluk dopravní asi ze 75-80%. Hluk a vibrace nejsou v ORP Roudnice nad Labem velkým problémem. Největší zátěž z hlediska hluku produkuje těleso dálnice a další doprava jak silniční, tak železniční. Z hlediska stacionárních zdrojů je největším producentem hluku v současné době společnost Glazura, hluk z této výroby ovlivňuje obec Dobříň. Ostatní producenti hluku jsou spíše lokální záležitostí zatěžující bezprostředně navazující stavby. 3.3.5. a)

Radonové riziko


Radon Rn-222 vzniká radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem a obsahují některé nehomogenně rozptýlené horninotvorné minerály (např. zirkon) s vyšším obsahem uranu. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin, jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Objemovou aktivitu radonu pro dané místo však nelze přepočítat z hodnot koncentrace uranu, protože migrace radonu z místa jeho vzniku k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Radon se dále přeměnuje na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu), které jsou kovové povahy. Vážou se na aerosoly v ovzduší, při vdechnutí ulpívají na plicní výstelce a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu.Geologické podloží České republiky je z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami (viz geologická mapa).Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

39/123


b)

Podklady pro RURÚ



40/123



Podklady pro RURÚ

41/123


3.4.

Podklady pro RURÚ

Ochrana přírody a krajiny

A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Hlavním právním předpisem, který upravuje ochranu přírody a krajiny v ČR je zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na území ORP Roudnice nad Labem se nevyskytují velkoplošně chráněná území ale je zde několik maloplošně chráněných území v kategoriích PR, NPP, PP. Dále je zde několik Evropsky významných lokalit patřících do soustavy Natura 2000 a několik lokalit zvláště chráněných rostlin a živočichů s národním významem. B.


Ochrana přírody a krajiny č.jevu A017 A018 A019 A020 A021 A022 A023 A024 A025 A026 A027 A028 A029 A030 A031 A032 A033 A034 A035 A036

3.4.1.

název jevu oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný významný krajinný prvek ze zákona přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a OP chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně OP přírodní rezervace včetně OP národní přírodní památka včetně OP přírodní park přírodní památka včetně OP památný strom včetně OP biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

výskyt jevu

ano ano ano ano


Chráněná území

Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hlavním právním předpisem, který upravuje ochranu přírody a krajiny v ČR je zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 3.4.1.1 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Zvláště chráněná území (ZCHÚ) jsou institutem územní ochrany přírody a krajiny, jsou určena pro ochranu přírodovědecky nebo esteticky velmi významných nebo jedinečných lokalit. Spolu s jejich vyhlášením se současně stanovují podmínky jejich ochrany a Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

42/123


Podklady pro RURÚ

managementu (plány péče). Současná legislativa rozlišuje 2 kategorie velkoplošných ZCHÚ (VZCHÚ) a 4 kategorie maloplošných ZCHÚ (MZCHÚ): Kategorie zvláště chráněných území: VZCHÚ národní parky - jev č. 25 chráněné krajinné oblasti (CHKO) - jev č. 26 MZCHÚ národní přírodní rezervace (NPR) - jev č. 27 přírodní rezervace (PR) - jev č. 28 národní přírodní památka (NPP) - jev č. 29 přírodní památka (PP) - jev č. 31 „Velkoplošná“ochrana Na území ORP Roudnice nad Labem se nevyskytují žádné národní parky ani chráněné krajinné oblasti. „Maloplošná“ ochrana Na území ORP Roudnice nad Labem se vyskytují maloplošně chráněná území v kategoriích PR, NPP, PP. Na území ORP Roudnice nad Labem je celkem evidováno 7 maloplošných ZCHÚ, z toho 1 jsou v působnosti MŽP (NPP Kleneč), v působnosti Ústeckého kraje - Agentury ochrany přírody a krajiny je 6 maloplošně chráněná území (PR Loužek, PR Myslivna, PR Pístecký les a PP Slatiniště u Vrbky, PP Dobříňský háj, PP Hora Říp). Celková výměra maloplošně chráněných území činí 262,2082 ha. Pro všechny kategorie maloplošných ZCHÚ může být individuálně vyhlášeno ochranné pásmo, v němž jsou omezeny určité aktivity, které by mohly svými důsledky poškozovat přírodní složky nebo narušovat přírodní vývoj. Není-li toto ochranné pásmo vyhlášeno, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ („ochranné pásmo ze zákona“). kód

kat.

název

169 NPP Kleneč

225

PR

Loužek

253

PR

Myslivna

3373

PR

Pístecký les


rozloh obec / k.ú. a v ORP (ha) 5,3467 Kleneč /Kleneč

11,22 Doksany /Doksany

předmět ochrany

orgán OP

odbor né prac.

Naleziště MŽP endemického druhu hvozdíku písečného českého

AOPK ČR S CHKO České středoh oří KÚÚK AOPK ČR

Smíšený lužní porost v údolní nivě Ohře 0,3384 Budyně n.O. Lužní porost s KÚÚK AOPK /Kostelec mokřady a tůněmi ČR nad Ohří a bohatým bylinným patrem celkem 35,41 ha 138,46 Budyně n.O./ Souvislý komplex KÚÚK AOPK lužních lesů v nivě ČR Břežany n.O., Budyně dolní Ohře,

43/123


Podklady pro RURÚ

n.O., Písty

3372

PP

Slatiniště Vrbky

5651

PP

Dobříňský háj

PP

Hora Říp

u

doprovázející jeden z posledních nížinných úseků řeky se zachovalou přírodní dynamikou celkem 184,46 ha 4,5131 Budyně n.O. Reliktní mokřadní KÚÚK AOPK / Vrbka u biocenózy vázané ČR Roudníčku na ložisko slatinného Mšené-lázně humolitu /Mšené-lázně 21,2 Dobříň / KÚÚK AOPK Lužní les Dobříň přirozené druhové ČR skladby s výskytem sněženky podsněžníku a ohrožených druhů xylobiontního (dřevního) hmyzu ve stromořadí dubů Ochrana biotopů 81,13 Mnetěš / KÚÚK AOPK ČR Mnetěš (viz. EVL) a Vražkov / zvláště chráněných Vražkov a významných druhů rostlin a živočichů

Zdroj: AOPK ČR

V návrhu jsou další tři lokality (zatím neprojednávané). Jedná se o lokality „Na Kamenici“ v k.ú Kyškovice, „K Lagrounu“ v k.ú. Kleneč a „Na Horách“ v k.ú. Rohatce. kód

kat.

název

Na Kamenici

K Lagrounu


rozloh obec / k.ú. a v ORP (ha) cca 1,0 Kyškovice / Kyškovice

cca 0,6 Kleneč / Kleneč

předmět ochrany

orgán OP

odbor né prac.

Zbytek štěrkové KÚÚK AOPK lavice - jedna z ČR nejbohatších (žadate populací divizny l ZO brunátné a výskyt ČSOP endemického Hasina druhu hvozdíku Louny) písečného českého Registrovaná KÚÚK AOPK lokalita s ČR výskytem silně (žadate

44/123


Na Horách

Hrobce / Rohatce

Podklady pro RURÚ

l ZO ohroženého koniklece lučního ČSOP českého a Hasina ohroženého Louny) hlaváčku jarního KÚÚK AOPK Jedna z nejbohatších ČR (žadate populací hlaváčku jarního na l ZO Litoměřicku ČSOP Hasina Louny)

3.4.1.2 Území NATURA 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Objekty a způsob ochrany jsou určeny legislativou EU, konkrétně ve dvou směrnicích: Směrnici o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EHS) a Směrnici o ochraně volně žijících živočichů, rostlin a o ochraně přírodních stanovišť (92/43/EHS). Soustava Natura 2000 obsahuje dva základní typy lokalit: - ptačí oblasti (SPA – „Special Protection Areas“), které jsou rovnou vyhlašovány nařízeními vlády, - tzv. Evropsky významné lokality (EVL, SCI, SAC). Návrh lokalit schválený vládou ČR. (lokality po schválení Evropskou komisí jsou označeny jako SCI – „Sites of Community importace“). Členské státy pak musí do šesti let prostřednictvím své národní legislativy vyhlásit tato SCI jako tzv. zvláštní oblasti ochrany SAC (Special Areas of Conservation). Jednotlivá území soustavy Natura 2000 se mnohdy překrývají s jiným režimem ochrany (např. ZCHÚ) Oficiální webové stránky o soustavě Natura 2000 jsou http://www.natura2000.cz/ Ptačí oblasti (SPA) Na území ORP Roudnice nad Labem se ptačí oblasti nevyskytují. Evropsky významné lokality (EVL) Na území ORP Roudnice nad Labem zasahuje celkem 9 z celkového počtu 1087 evropsky významných lokalit zařazených do Národního seznamu. Celková výměra lokalit činí cca 297 ha. Navržené EVL se do různé míry překrývají se stávajícími ZCHÚ (NPP Kleneč, PR Myslivna, PR Pístecký les, PP Slatiniště u Vrbky, PP Hora Říp).


45/123


EVL dle Národního seznamu: kód název

CZ0420014 Hora Říp

CZ0422077 Kleneč

CZ0420015 Myslivna

CZ0420076 Na dlouhé stráni


rozloha k.ú. v ORP (ha) 90,0487 Ctiněves, Mnetěš, Rovné pod Řípem, Vražkov

Podklady pro RURÚ

předmět ochrany

Kontinentální opadavé křoviny, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, vápnité nebo bazické skalní trávníky, panonské skalní trávníky, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Biotopy: K4.A, T6.2B, T3.1, T3.3D, T3.4D, T1.1, S1.2, L3.1, L4, K3, T4.1 Záměr na vyhlášení PP 5,2667 Kleneč Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem, lokalita hvozdíku písečného českého. Biotopy: T5.2, T5.3, T8.1B, T1.1, L3.1 0,3384 Kostelec nad Petrifikující prameny s tvorbou Ohří pěnovců, dubohabřiny asociace (Poplze, Galio-Carpinetum, smíšené Radovesice u lužní lesy s dubem letním, Libochovic) jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie. Biotopy: T3.4C, T3.4D, M7, T1.6, T1.1, R1.3, L3.1, L4, L2.2A, L2.3B, L6.1, L6.4, K3, M1.7, T1.4 celková výměra: 61,9668 ha 13,598 Martiněves u Polopřirozené suché trávníky a Libochovic, facie křovin na vápnitých Mšené podložích lázně Biotopy: T3.3D, T3.4D, T3.5D, T3.5B, T1.1, L3.1, M1.1, T1.5

46/123


CZ0423510 Ohře

cca 70,0 Břežany na Ohří, Doksany, Kostelec n.O., Nové Dvory u Doksan, Písty, Žabovřesky n.Ohří

CZ0422084 Písčiny u Oleška

cca 6,20 Libotenice (Oleško u Rohatců)

CZ0424134 Sovice u Brzánek

CZ0420073 Údolí Podbradeckého potoka

CZ0420004 Vrbka

Podklady pro RURÚ

Dolní tok Ohře od ústí do Labe po soutok s Libočanským potokem - druhová ochrana: bolen dravý, losos atlantský, velevrub tupý. celková výměra: 506,9111 ha

Jedna z nejrozsáhlejších oblastí vátých písků v Polabí, kde jsou doposud zachovány plochy bezlesí nebo řídkého boru s výskytem typických psamofytů - mezinárodní význam. ochrana duhu: sinokvět chrpovitý, význ. smělek sivý ... Biotopy: T5.2, T5.3, L7.4, T1.5 celková výměra: 28,8457 ha 1,0679 Brzánky Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Biotopy: T3.2, T3.4D, K3, 94,0636 Brníkov, Lesy svazu Tilio-Acerion na Mšené-lázně, svazích, sutích a v roklích, panonské šípákové doubravy, Podbradec, Roudníček, eurosibiřské stepní doubravy, Ředhošť polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Biotopy: T3.3D, T3.4D, T1.1, L3.1, L4, L2.2A, L3.1, L6.4, K3, L1, L2.2B, L7.1, R1.4 16,0724 Budyně n.O., Formace jalovce obecného na Vrbka u vřesovištích nebo vápnitých Roudníčku trávnících, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dubohabřiny asociace GalioCarpinetum Biotopy: T3.4B, T3.4D, T1.1, L3.1, L6.1, L6.4, K3

Zdroj: AOPK ČR

V rámci projektu VaV/620/20/03 Ministerstva životního prostředí "Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v ČR" bylo na území ORP Roudnice nad Labem Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

47/123


Podklady pro RURÚ

navrženo dalších 9 biotopových lokalit, které prozatím nebyly kolokviem vybrány do Národního seznamu. Biotopové lokality (navržené EVL - nevybrané kolokviem): kód název rozloha k.ú. předmět ochrany v ORP (ha) CZ0426078 Budyňský les 134,0122 Břežany Zřídka zaplavovaný tvrdý lužní n.O., les v široké nivě Ohře. Budyně n.O., Výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin - např. bledule Kostelec n.O., jarní, ladoňka vídeňská Žabovřesky Biotopy: M7, T1.6, L2.3A, nad Ohří L2.3B, K3, L2.2B, M1.7 CZ0426196 Dobříňský háj 23,0143 Dobříň Zachovalý lužní les místy až pralesovitého charakteru s velmi bohatým bylinným jarním aspektem. Známá lokalita sněženky podsněžník. Biotopy: M7, L2.3A, L2.3B, L7.4, M1.4, T1.4, V4B Záměr na vyhlášení PP CZ0426082 Loužek a slepá 25,0900 Doksany, Údolní niva na obou Březích ramena u Brozan Nové Dvory Ohře a slepá ramena mezi u Doksan Brozany nad Ohří a Doksany. Ze zvláště chráněných druhů se zde vyskytují lilie zlatohlávek a ladoňka vídeňská. Biotopy: V1F, V4A, M6, M7, T1.1, L2.3A, L2.3B, M1.1, M1.3 Návrh na rozšíření ZCHÚ o 25,09 ha - nevybraná lokalita CZ0426197 Luh u Záluží 30.8421 Záluží Zachovalý lužní les, místy pralesovitého charakteru s velmi bohatým bylinným jarním aspektem. Známá lokalita sněženky podsněžník. Biotopy: L2.3A, L2.3B


48/123


Z0426084

Na dlouhé stráni

CZ0426092 Sovice u Brzánek

CZ0426077 Stepní stráň u Mšených Lázní

CZ0426198 Trávníky u Straškova

CZ0426199 Trávníky u Vodochod


Podklady pro RURÚ

8,399 Martiněves u Cenné teplomilné trávníky a Libochovic, mokřadní vegtetace v nivě Mšené-lázně Mšenského potoka. Výskyt vzácných druhů rostlin, např. ostřice nízká, kozinec rakouský, smělek štíhlý, bělozářka liliovitá, kavyl vláskovitý, potočnice lékařská, potočník vzpřímený. Biotopy: T3.3D, T3.4D, T3.5B, T1.1, L3.1, L2.2B, M1.1, R1.4, T1.5, L6.4 Rozšíření stávající EVL na výměru 21,9970 ha 4,9855 Brzánky Společenstva vzácných pěchavových trávníků (as. Helianthemo cani-Seslerietum calcariae). Lokalita významná bohatou populací zvláště chráněné hvězdnice chlumní a výskytem dalších vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin. Biotopy: T3.2, T3.4D, K3 Rozšíření stávající EVL na výměru 6.0534 ha 0,6500 Charvátce u Cenné a druhově pestré Martiněvsi trávníky, společenstva širokolistých suchých trávníků (T3.4D, sv. Bromion erecti), vegetace suchých acidofilních trávníků (T3.5B, sv. Hyperico perforatiScleranthion). Hojně se zde vyskytují bělozářka liliovitá a kavyl vláskovitý, výskyt prstnatce bezového a šáteru plazivého. Biotopy: T3.4D, T3.5B, T1.1 0,2604 Straškov Zachovalé krátkostébelné trávníky na písečných terasách s několika druhy dvouděložných vytrvalých psamofytů. Biotopy: T5.3 0,3266 Vodochody Zachovalé maloplošné krátkostébelné trávníky na písečných terasách s psamofyty. Biotopy: T5.3

49/123


Podklady pro RURÚ

Zdroj: AOPK ČR

Biotopy: V1.F Porosty s aldrovandkou měchýřkatou (Aldrovanda vesiculosa) V4.A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných makrofyt V4.B Makrofytní vegetace vodních toků M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů M1.4 Říční rákosiny M1.7 Vegetace vysokých ostřic M6 Bahnité říční náplavy M.7 Bylinné lemy nížinných řek R1.3 Lesní pěnovcová prameniště R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1.4 Aluviální psárkovbé louky T1.5 Vlhké pcháčové louky T1.6 Vlhká tužebníková lada T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis) T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých T4.1 Suché bylinné lemy T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) T5.3 Kostřavové trávníky písčin T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.) L1 Mokřadní olšiny L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek - pralesovité porosty L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek - ostatní lužní porosty L3.1 Hercynské dubohabřiny L4 Suťové lesy L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy L7.1 Suché acidofilní doubravy L7.4 Acidofilní doubravy na písku


50/123


Podklady pro RURÚ

3.4.1.3 Přechodně chráněné plochy Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů. Přechodně chráněná plocha může být vyhlášena i z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se stanovuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, např. dobu hnízdění. Tato kategorie ochrany se na území ORP Roudnice nad Labem nevyskytuje, resp. data nedodána. 3.4.1.4

Specielní typy ochrany

Botanicky významná území (IPAs – Important Plant Areas) Botanicky významná území (IPAs) jsou území s mimořádně bohatou a hodnotnou flórou a vegetací. Jedná se o mezinárodní projekt probíhající v Evropě i jinde ve světě, který je řízen mezinárodní organizací Plantlife International (http://www.plantlife.org.uk). V současné době je pro Českou republiku vypracován návrh botanicky významných území IPAs. Tento návrh však není nijak právně závazný a ani není ukotven v legislativě. V rámci ORP Roudnice nad Labem se jedná o následující lokality: Kleneč, k.ú. Kleneč V současné době je území chráněno jako „Národní přírodní památka“ (NPP). Lokalita je rovněž součástí soustavy botanicky významných území (IPA) a Evropsky významné lokality (EVL) v rámci soustavy Natura 2000. Kleneč je jedinou dochovanou původní lokalitou hvozdíku písečného českého. Písčiny u Oleška, k.ú. Libotenice, Oleško u Rohatců Lokalita je rovněž součástí soustavy botanicky významných území (IPA) a Evropsky významné lokality (EVL) v rámci soustavy Natura 2000. Písčiny u Oleška je významnou lokalitou sinokvětu chrpovitého. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národ. významem (jev č. 36)

Roudnice nad Labem; sysel obecný (Spermophylus citellus), kriticky ohrožený druh. Lokalitou výskytu sysla obecného je letiště u Roudnice nad Labem. Zdejší pravidelně kosená plocha umožnila syslům přežít až do současnosti. Na Kamenici, k.ú. Kyškovice; hvozdík písečný, český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus), kriticky ohrožený druh. V rámci záchranného programu byl hvozdík písečný na tuto lokalitu přenesen v roce 1987, kde v současnosti přežívá jeden trs rostliny. Kleneč, k.ú. Kleneč; hvozdík písečný, český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus), kriticky ohrožený druh. Endemit pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem, jediná dochovaná původní lokalita výskytu hvozdíku písečného, českého. Holínek, k.ú. Vrbice u Mšeného - lázní; hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis), kriticky ohrožený druh. Les Holínek západně od osady Vrbice

3.4.1.5 Památné stromy Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí označené tabulí s malým státním znakem ČR. Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací): stromy mimořádného vzrůstu, stromy mimořádného stáří, stromy mající zvláštní habitus, stromy přispívající ke krajinnému rázu, stromy upomínající na významnou historickou událost a stromy doprovázející významnou kulturní památku (kaple, boží muka, studánka ap.) Památné stromy vyhlašuje podle zákona č 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny místně příslušný orgán ochrany přírody, což je většinou odbor životního prostředí pověřeného úřadu Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

51/123


Podklady pro RURÚ

- město Roudnice nad Labem (před r. 2001 okres Litoměřice). Celkem je na území ORP Roudnice nad Labem vyhlášeno 27 položek, celkem 173 ks stromů památných stromů - tj 25 ks jednotlivých stromů / 5 ks ve skupině / 143 ks ve stromořadí.


52/123


kód 105031

101885

101889

101893 105027

105026

105475

105032

101874

101887

101888

101909

105419

105030

105420

101882

název (druh) Borovice černá v Nížebozích (Pinus nigra Arnold) Borovice černá u Chodoun (Pinus nigra Arnold)

popis

na terénní vyvýšenině uprostřed lesního porostu; O 216 cm jižně od obce, vpravo od silnice na Zavadilku, na katastrální hranici; V 17 m, O 220 cm Borovice v Luhu na křižovatce hlavních (Pinus nigra Arnold) lesních cest, severovýchodně od obce; V 18 m, O 358 cm Buk lesní, červenolistý v zámeckém parku u cesty; (Fagus silvatica L.) V 26,5 m, O 505 cm Dřezovec trojtrnný v areálu Vyšší odborné (Gleditsia triacanthos školy ve Špindlerově ulici; L.) O 210 cm Dub letní v nivě řeky Ohře cca 300 (Quercus robur L.) m pod Hostenickým jezem; O 535 cm Dub letní na rozcestí na okraji obce na (Quercus robur L.) křižovatce místních komunikací vedoucích k Labi a do obce; V 22 m, O 328 cm Dub letní u při spodním okraji Vladimírova zalesněného svahu u (Quercus robur L.) bývalého statku Vladimírov; O 309 cm Dub mezi rybníčky v severní části obce u (Quercus robur L.) silnice mezi dvěma rybníčky; O 346 cm Dub u Dobříně na okraji lesa v lesním (Quercus robur L.) porostu na náplavech Labe, na okraji lesa, severozápadně od Dobříně; V 30 m, O 475 cm Dub v Dobříňském v lesním porostu na háji (Quercus robur náplavech Labe, u L.) elektrovodu, severozápadní okraj Dobříně; V 30 m, O 495 cm Jinan v Doksanech v zámeckém parku pod (Ginkgo biloba L.) budovami kláštera V 21 m, O 340 cm Jírovec maďal ve v obci vedle vchodu do Ctiněvsi kostela sv. Matouše; (Aesculus V 20 m, O 404 cm hippocastanum L.) Král Luhu v rozsáhlém lesním (Quercus robur L.) porostu nivy Labe; O 442 cm Lípa malolistá ve v obci před kostelem sv. Ctiněvsi Matouše; (Tilia cordata Mill.) V 24 m, O 440 cm Lipa na Markovském na západ od obce v polích (Tilia platyphyllos u cesty; Scop.) V 15 m, O 445 cm


Podklady pro RURÚ

k.ú.

parcela

Nížebohy

258/2

Chodouny

83

Záluží u Roudnice n.L.

60

datum vydání 12.09.2007 MěÚ Rce 17.12.1976 ONV Ltm 9.12.1996 OkÚ Ltm 17.12.1976 ONV Ltm 25.7.1995 OkÚ Ltm 9.12.1996 OkÚ Ltm 12.09.2007 MěÚ Rce

Doksany

807/1

Roudnice nad Labem

1973

Písty

370/1

12.09.2007 MěÚ Rce

Černěves

631/10

14.12.2009 MěÚ Rce

304

12.09.2007 MěÚ Rce

382/1

13.10.2003 MěÚ Rce

Dobříň

542

02.08.1995 OkÚ Ltm

Dobříň

549

02.08.1995 OkÚ Ltm

Doksany

808

09.12.1996 OkÚ Ltm

Ctiněves

569/1

16.06.2009 MěÚ Rce

Černěves

84

12.09.2007 MěÚ Rce

Ctiněves

569/1

16.06.2009 MěÚ Rce

Mšené - lázně

1404/1

02.08.1995 OkÚ Ltm

Rovné pod Řípem

Bříza

53/123


105028

Lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)

105029

Lípa srdčitá v Doksanech (Tilia cordata Mill.) Lípa u Lidušky (Tilia cordata Mill.)

101872

101873

Lípa v Kozlovicích (Tilia cordata Mill.)

101897

Lípa v Zahájí (Tilia platyphyllos Scop.) Lipová alej na úpatí památné hory Říp (Tilia platyphyllos Scop.; Tilia cordata Mill.)

105453

101892

101871

105474

Platan javorolistý (Platanus acerifolia Willd.) Platan v nemocnici (Platanus hispanica Mill.) Valouškova hrušeň (Pyrus communis L.)

105033

5 ks buků lesních (Fagus sylvatica L.)

105735

Jilm habrolistý (v Babíně) (Ulmus carpinifolia)

východně od obce Charvatce uprostřed zemědělsky obhospodařovaných pozemků; O 286 cm u základní školy ve dvoře; O 306 cm

Charvatce u Martiněvsi

1077/48

12.09.2007 MěÚ Rce

137

12.09.2007 MěÚ Rce

156

13.10.2003 MěÚ Rce

680/1

13.10.2003 MěÚ Rce

90

02.08.1995 OkÚ Ltm

Rovné pod Řípem

688/1

20.10.2009 MěÚ Rce

Doksany

811/2

09.12.1996 OkÚ Ltm

Roudnice nad Labem

1682/1

13.10.2003 MěÚ Rce

19/1

14.12.2009 MěÚ Rce

59/1

12.09.2007 MěÚ Rce

395/1

21.4.2011 MěÚ Rce

Doksany

v areálu základní umělecké Roudnice nad školy (Rvačov); O 306 cm Labem na pravé straně vjezdu do obce Kozlovice; V 15 m, O 510 cm ve dvoře samoty Zahájí; V 17 m, O 420 m stromořadí 143 ks po obou stranách cesty z obce Krabčice k úpatí Řípu; 12.12.2012 zahájeno řízení o zrušení ochrany památných stromů 2 es. lip velkolistých, které jsou součástí aleje, počet lip v aleji tak klesne na 141 na travnaté ploše prvního nádvoří kláštera; V 26 m, O 370 cm v areálu nemocnice; O 300 cm

Podklady pro RURÚ

Záluží u Roudnice n.L. Mšené - lázně

v soukromé ovocné Černěves zahradě; V 12,5 m, O 333 cm skupina stromů 5 ks Vědomice uprostřed lesního porostu v prostoru bývalé bažantnice cca 200 m od areálu Pod Lipou; obvod kmenů: 242 cm, 198 cm, 218 cm, 285 cm, 324 cm V porostu lužního lesa u Budyně nad Ohří lesní cesty v lokalitě Babín cca 200 m západně od Budyně nad Ohří, V 19 m, O 450 cm

Zdroj: AOPK ČR, MěÚ Rce-OŽP

3.4.1.6 Přírodní parky Na území ORP Roudnice nad Labem je registrován přírodní park Dolní Poohří. Byl zřízen nařízením Okresního úřadu Litoměřice č. 4/2000 dne 12.12.2000. Přírodní park se rozkládá na částech k.ú. Bohušovice nad Ohří, Brníkov, Brňany, Brozany, Břežany nad Ohří, Budyně nad Ohří, Dolánky nad Ohří, Doksany, Dubany, Evaň, Hostěnice u Brozan, Horka u Libochovic, Hrdly, Kostelec nad Ohří, Křesín, Levousy, Libochovice, Nové Dvory u Doksan, Písty, Poplze, Radovesice u Libochovic a Žabovřesky nad Ohří.


54/123


Podklady pro RURÚ

Pro rozlišení stupně ochrany je přírodní park rozdělen do dvou zón. První zóna zahrnuje lokality s přísnější ochranou, druhou zónu tvoří zbytkové území přírodního parku. Posláním přírodního parku je zachovat ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami, zejména s ohledem na zachování fenoménu dolního toku řeky Ohře s uceleným, funkčním komplexem ekosystému lužních lesů se zachovalými přírodními meandry, neregulovanými částmi řeky s přírodními břehy, mrtvými říčními rameny, periodickými tůněmi a technickými díly jako např. mlýnskými náhony a kanály. Od 1. 1. 2003 přešla působnost z býv. okresních úřadů na krajské úřady. Dle § 77a) zákona č. 114/1992 Sb. mohou kraje vydávat pro svůj obvod nařízení o zřízení přírodního parku, včetně omezení využití jeho území (viz § 12 odst. 3 zákona) a zajišťují péči o tato území. Zdroj: Krajský úřad Ústeckého kraje

3.4.1.7 Významné krajinné prvky (VKP) Významné krajinné prvky ze zákona jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b) zákona). Jmenovitě jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. K 28. 2. 2010 bylo na území Ústeckého kraje zaregistrováno 137 VKP. Nejčastěji se jedná o podmáčené, případně horské nebo xerofilní louky, tůňky, porosty dřevin a keřů, komplexy skalních masivů a bylinné vegetace, lokality ohrožených rostlin a živočichů, parky a aleje. Na území ORP Roudnice nad Labem jsou registrovány: o Horův park v Roudnici nad Labem o Park na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem o Park pod rozhlednou v Roudnici nad Labem o Tyršův park v Roudnici nad Labem

3.4.2. a)

Ekologická stabilita, USES


3.4.2.1 Koeficient ekologické stability Pro účely hodnocení krajiny byly vytvořeny kartogramy - podíl zemědělské půdy, zornění, podíl ovocných sadů, podíl trvalých travních porostů; lesnatost, podíl vodní plochy a podíl zastavěné plochy. Kartogramy vznikly na podkladě databáze Úhrnné hodnoty druhů pozemků´(ÚHDP) Českého statistického úřadu. V každé obci (katastru) byl vypočten podíl daných druhů pozemků z celkové rozlohy území a promítnut do grafického zobrazení (kartogramu). Koeficient ekologické stability (KES) byl vypočten dle vzorce: KES =

lesní půda + trvalé travní porosty + zahrady + ovocné sady + vinice + vodní plochy zastavěné plochy + orná půda + chmelnice

odvozeného ze vzorce dle Löwa a Míchala v publikaci Krajinný ráz. Löw, J., Míchal, I., 2003: Krajinný ráz. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 552 s., ISBN 80-86386-27-9 Ostatní plochy dle ÚHDP nebyly do výpočtu zahrnuty neboť jejich land use může být různý, od orné půdy, přes trvalý travní porost po zpevněné plochy. Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

55/123


KES

0,0 až 0,3 0,4 až 0,8 0,9 až 2,9 3,0 až 6,2 6,3 a více

Podklady pro RURÚ

území s maximálním narušením přírodních struktur území nadprůměrně využívané území intenzivně využívané vyvážená krajina přírodní a přírodě blízká krajina

Celá oblast Podřípska spadá do ekologicky labilní oblasti. Vyskytují se pouze první tři kategorie: o území s maximálním narušením přírodních struktur - Bříza, Budyně nad Ohří, Ctiněves, Dušníky, Hrobce, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Libkovice pod Řípem, Martiněves, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Přestavlky, Račiněves, Roudnice nad Labem, Straškov-Vodochody, Vražkov, Žabovřesky nad Ohří, Židovice; o území nadprůměrně využívané - Bechlín, Brzánky, Černěves, Černouček, Doksany, Horní Beřkovice, Chodouny, Krabčice, Kyškovice, Vrbice; o území intenzivně využívané - Dobříň, Libotenice, Vědomice, Záluží

3.4.2.2 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) patří mezi nástroje ochrany přírody a krajiny založené na principu územní ochrany. Prvky ÚSES se po zákoném projednání stávají závaznými limity využití území. To má společné se soustavou zvláště chráněných území a soustavou NATURA 2000, narozdíl od těchto přesně ohraničených a přísně izolovaných prvků má ÚSES charakter ucelené, logicky a hiearchicky strukturované sítě. Jeho posláním je propojovat ekologicky stabilnější části území. Základním prvkem jsou biocentra, což jsou biotopy, které svým stavem a velikostí umožňují trvalou existenci přirozeného nebo přírodě blízkého ekosystému. Biocentra jsou propojena biokoridory, což jsou území, která sice neumožňují dlouhodobou existenci rozhodující části organismů, avšak zprostředkovávají kontakt a možnost migrace mezi biocentry. Dle významu jsou prvky rozlišeny na lokální, regionální a nadregionální - liší se zejména svými rozměry (plochou, resp. délkou a šířkou). Vymezování ÚSES se děje zásadně třemi způsoby: územním plánem, územním rozhodnutím nebo pozemkovou úpravou. Podkladem pro zapracování sítě ÚSES na území ORP Roudnice nad Labem byly nadmístní prvky (nadregionální a regionální) poskytnuté AOPK ČR, Krajským úřadem Ústeckého kraje a schválené územní plány a místní generely ÚSES poskytnuté MěÚ Roudnice nad Labem. Jedním z problémů při vymezení ÚSES je, že schválené územní plány obcí vycházejí z dosud platné územně plánovací dokumentace VÚC ÚP okresu Litoměřice, kde není úplná síť nadmístních prvků, neboť tato dokumentace byla schválena ještě před dokončením celostátní sítě nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Z tohoto důvodu dochází k překravu podkladů AOPK, resp. k překryvu nadmístní sítě se sítí lokální. Doporučena je proto aktualizace a metodicky jednotné vymezení nadregionálních a regionálních prvků dle návrhu ZÚR Ústeckého kraje, resp. Studie ÚSES na území Ústeckého kraje (Ing. Aleš Friedrich, 2008). Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky.


56/123


Podklady pro RURÚ

b) Data o stavu a vývoji území Nadregionální biocentra číslo 2002

okres LT

2003

LT

ORP Lovosice, Litoměřice, Roudnice nad Labem Litoměřice, Roudnice n. Labem

název Myslivna na Ohři Mrchový kopec

Regionální biocentra číslo 015

okres LT

016 017 1256 1283

LT LT LT LT

1298

LT

ORP Litoměřice, Roudnice Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Litoměřice, Roudnice Labem Roudnice nad Labem

název

1299 1300 1482 1486

LT LT LT LT

Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem, Mělník Roudnice nad Labem

nad

Niva Obrtky

nad

Opukové stráně Les u Přestavlk Černěves Luh u Záluží Bažantnice u Roudnice, Dobříňský háj Krabčická obora Říp Pomoklina Mšenský potok

Nadregionální a regionální biokoridory číslo K 10 K 11 0005 0006 0009 0010 621 622 623 624 625 1117 1118

název Stříbrný roh (19) - Polabský luh (7) Myslivna na Ohři (2002) – K 10 Niva Obrtky - K10 Niva Obrtky - Velešice Les u Přestavlk - RBK 622 Les u Přestavlk - RBK 624 Šebín - Myslivna na Ohři Myslivna na Ohři - Mšenský potok Bažantnice u Roudnice, Dobříňský háj - Krabčická obora Krabčická obora - Říp Vlčí les - RBK 623 Mšenský potok - Poštovice Říp - Pomoklina

význam N N R R R R R R R R R R R

Zdroj: návrh ZÚR Ústeckého kraje


57/123


3.4.3.

Podklady pro RURÚ

Krajinný ráz

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území - obecná charakteristika krajiny ORP Roudnice nad Labem Řešené území se nalézá v provincii Česká vysočina, v soustavě Česká tabule na rozhraní dvou podsoustav - Severočeské a Středočeské tabule. VI. Česká tabule VIA Severočeská tabule VIA-1 Ralská pahorkatina VIA-1A Dokeská pahorkatina VIA-1Ab Úštěcká pahorkatina VIB

Středočeská tabule VIB-1 Dolnooharská tabule VIB-1A Hazmburská tabule VIB-1Aa Klapská tabule VIB-1B Řípská tabule VIB-1Bb Krabčická plošina VIB-1C Terezínská kotlina VIB-1Ca Lovosická kotlina VIB-1Cb Roudnická brána

Úštěcká pahorkatina - na z. a jz. Dokeské pahorkatiny; členitá pahorkatina na středoturonských písčitých slínovcích a vápnitých jílovcích, tvořící sedimentární stupňovinu strukturně denudačních plošin s široce rozevřenými neckovitými údolími (často s nesouměrným příčným profilem) stromovité vodní sítě v povodí Obrtky, Úštěckého a Lučního potoka; měkký reliéf mírně ukloněných svahů s proluviálními sedimenty při úpatí Českého středohoří přehlubuje strukturně tektonická Úštěcká kotlina; na jz vystupují výrazné neovulkanické suky; v údolí Obrtky a Úštěckého potoka četné pramenné vývěry; nejv. bod Hořidla 371 m, význ. body Holý vrch 302 m, Křemín 244 m, Skalky 338 m, Sovice 278 m; 2.3. vegetační stupeň, málo, nepatrně až středně zalesněná (hlavně z. a v. okraje), převážně borové porosty, ojediněle smrkové a bukové. Klapská tabule - v sv. části Hazmburské tabule; členitá pahorkatina na levém břehu dolní Ohře; složená ze svrchnoturonských až koniackých slínovců a vápnitých jílovců, méně z třetihorních čedičových hornin; zaujímáí erozně denudační reliéf pokleslé kry pooharského zlomového pásma, s mírně ukloněným denudačním povrchem typu erozních glacisů při úpatí Českého středohoří, s výraznými neovulkanickými suky a převáně asymetrickými údolími potoků; místy se uplatňujéí akumulační tvary pleistocenních říčních teras (na sv.), soliflukčně proluviálních kuželů několika generací a sprašových pokryvů a závějí; nejv. bod Hazmburk 418 m, význ. Keblická stráň. 1.-3. vegetační stupeň, převážně orná půda; nepatrně zalesněná dubovými porosty, teplomilná vegetace; rozsáhlé vápencové lomy. Krabčická plošina ve v. a sv. části Řípské tabule; členitá pahorkatina tvořená turonskými slínovci, písčitými slínovci a spongility, z velké části zakrytými kvartérními fluviálními a eolickými sedimenty; představuje typický erozně akumulační reliéf staropleistocenních teras Vltavy a Labe, krytých většinou würmskými sprašemi; geomorfologicky vyniká opuštěné Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

58/123


Podklady pro RURÚ

údolí Vltavy z doby III. terasy z. od vulkanické kupy Řípu, která podmínila složitý vývoj vodních toků v této oblasti; území je silněji denudováno na S, v povodí Čepele; nejv. bod Říp 459 m, význ. body oblasti Na horách 220 m, Škarechov 269 m, Vejčina 200 m; 2. – 3. v.s., nepatrně až středně zalesněná dubovými, borovými porosty s příměsí akátu, orná půda. Lovosická kotlina - v z. a sz. částech Terezínské kotliny; erozní sníženina (zčásti tektonicky podmíněná) při Labi před Českým středohořím a při dolní Ohři; vytvořená v turonských až koniackých slínovitých, vápnitých slínovcích, vápnitých jílovcích a méně písčitých slínovcích, většinou s pokryvy kvartérních štěrkopísků, povodňových hlín a navátých písků; vyznačuje se akumulačním reliéfem středopleistocenních a mladopleistocenních říčních teras (s převládající nejnižší úrovní s povrchem v 6 až 7 m nad řekami), údolních niv (s meandry a opuštěnými koryty), přesypů a pokryvů navátých písků (v oblasti Travčického lesa); méně se uplatňuje erozně denudační povrch kryopedimentů a svědeckých vrchů; nejv. bod Mrchový kopec 211 m, význ. bod Skála 210 m, 2. vegetační stupeň; j. a stř. část středně zalesněny, ostatní území nepatrně, borové a listnaté porosty; Loužek - zbytek starého lužního lesa u doksanského zámku; v lese početná havranní kolonie. Roudnická brána na v. Terezínské kotliny; představuje údolní dno Labe spojující Lovosickou kotlinu s Lužeckou kotlinou; vzniklá erozí řeky v turonských písčitých slínovcích a slínovcích s akumulačním reliéfem údolních niv, mladopleistocenních a středopleistocenních říčních teras (místy s pokryvy a přesypy navátých písků), vyplňujících zejména jádra výrazných roudnických meandrů s příkrými nárazovými svahy; nejv. bod Na průhonu 218 m, význ. bod Klouček, mimo řešené území; 1. – 2. v.s., středně až nepatrně zalesněná, borové porosty s příměsí buku i ostatních listnáčů, převážně ve stř. části. Zdroj: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny

Každá ze subprovincií a oblastí má pro svou specifickou geologii a morfologie i specifický ráz. Z hlediska horizontální členitosti lze území České tabule charakterizovat jako méně prostorově a horizontálně diferenciovanou s menším podílem lesů a s malým zastoupením rozsáhlejších a kvalitnějších přírodních oblastí s možností turistického využití. Ochrana území s cenným přírodním bohatstvím je zajištěna sítí maloplošných chráněných území. Harmonická kulturní krajina a její ráz je dále chráněna jedním přírodním parkem. Z úhrnných hodnot druhů pozemků (ČÚZK, 2010) vyplývá, že ZPF zaujímá nadpoloviční rozlohu území (77,47 %) a lesní pozemky jen 10,88 %. Orná půda tvoří ze ZPF většinu (91,03 %), naopak ostatní zemědělské kultury se vyskytují méně - chmelnice (2,00 %), vinice (0,18 %), zahrady (2,06 %), ovocný sad (2,29 %) a TTP (2,43 %). Plošné zastoupení lesů je nerovnoměrné. Dle hodnocení území mají vyšší lesnatost (nad 25 %) katastry Vědomice, Libotenice, Černěves, Černouček, Záluží, Bechlín a Horní Beřkovice; velmi nízkou lesnatost (do 3 %) mají obce Bříza, Račiněves, Židovice, Straškov-Vodochody, Hrobce, Nové Dvory, Roudnice nad Labem, Libkovice pod Řípem. Zdroj: ÚHDP ČÚZK, 2010

3.4.3.1 Typologie krajiny Na základě členění vytvořeného v gesci MŽP ČR „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin bylo území Ústeckého kraje rozčleněno do celkem 17 unikátních krajinných celků (KC), z toho v ORP Roudnice nad Labem jsou vymezeny 2 krajinné celky (Zdro:j ZÚR Ústeckého kraje): KC Ralská pahorkatina (11) - okrajově KC Severočeské nížiny a pánve (13) Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

59/123


Podklady pro RURÚ

Pro tyto krajinné celky byly stanoveny cílové charakteristiky krajiny. Cílová charakteristika krajiny je pojem zavedený Evropskou úmluvou o krajině s definicí: „přání a požadavky obyvatel týkající se charakteristických rysů krajiny, v níž žijí, formulované pro danou krajinu kompetentními veřejnými orgány“. KC Ralská pahorkatina (11) Cílové charakteristiky: krajina údolími vodních toků rozřezané tabule s většinou vyváženým zastoupením lesů a zemědělsky využívaných pozemků, v jižní části s intenzivním zemědělstvím, v severní části s pískovcovým skalním městem, s většinou menšími sídly, krajina harmonická, esteticky a krajinářsky kvalitní, s vysokou hodnotou krajinného rázu, krajina venkovská (rurální). Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik: stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech zejména podporou trvale udržitelných forem zemědělství, drobné výroby, cestovního ruchu, turistiky a rekreace, individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. KC zasahuje do těchto obcí: Brzánky, Vrbice

KC Severočeské nížiny a pánve (13) Cílové charakteristiky: krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře), lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot, krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity), krajina venkovská (rurální) i městská (urbánní), krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství, krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik: respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých „rozvojových zón“ ve volné krajině,stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech (zejména venkovských) a uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedošlo k podstatným nevratným změnám v přírodním a krajinném prostředí, individuálně posuzovat dle společenského významu navrhované změny využití území, které by krajinný ráz mohly dále snižovat. KC zasahuje do těchto obcí: Bechlín, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Ctiněves, Černěves, Černouček, Dobříň, Doksany, Dušníky, Horní Beřkovice, Hrobce, Chodouny, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Kyškovice, Libkovice pod Řípem, Libotenice, Martiněves, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Přestavlky, Račiněves, Roudnice nad Labem, Straškov- Vodochody, Vědomice, Vražkov, Vrbice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Židovice 3.4.3.2 Oblasti a místa krajinného rázu Oblast krajinného rázu - rozsáhlá část území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich a která zahrnuje více míst krajinného rázu. Výměra oblasti krajinného rázu obvykle Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

60/123


Podklady pro RURÚ

přesahuje tisíc hektarů a je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik nebo horizont. V řešeném území ORP Roudnice nad Labem jsou jako oblasti krajinného rázu vyznačeny: o řeka Labe a okolí o lesy mezi Vědomicemi, Kyškovicemi, Chodouny a Vrbicí o okolí hory Říp o přírodní park Dolní Poohří Místo krajinného rázu - část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem; jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. V řešeném území ORP Roudnice nad Labem jsou jako místa krajinného rázu vyznačeny: o lesy mezi Černoučkem a Horními Beřkovicemi o Mrchový kopec u Libotenic o lesy kolem Předonína o Budyňsko

b)



61/123


3.4.4.

Podklady pro RURÚ

Fauna a flóra

Rostlinný kryt Roudnicka byl v průběhu věků ovlivněn a změněn intenzivní činností člověka – zemědělce. Na největší části území se prostírají úrodná pole, jejichž ornice bývá často v zimních a jarních měsících postihována větrnou erozí. Větší lesní porosty (skoro věsmes druhotné) se vyskytují u Horních Beřkovic, v okolí Bechlína a Předonína, jihozápadně od Vetlé a mezi Travčicemi a Libotenicemi. Zbývající část Roudnicka je bezlesá a tvoří tzv. kulturní step. Z původní květeny se zachovaly jen nepatrné zbytky, ale i ty byly nepřímo ovlivněny lidskou činností i zmíněnými klimatickými podmínkami. Botanicky nejzajímavější jsou na Roudnicku tyto lokality: - Čarodol u Horních Beřkovic – část lesů mezi Beřkovicemi a Jeviněvsí o Opuková stráň západně od cesty Horní Beřkovice – Jeviněves (kosatec bezlistý, sasanka lesní, hlaváček jarní,…..) - Lesy severozápadně od Horních Beřkovic o Údolí U Ivana – na humózní půdě vysokokmenný háj s bohatým bylinným podrostem (zimolez kozí list, ocún jesenní, hlístník hnízdák,…..) o V kroužku (okrotice červená, okrotice bílá, vstavač nachový,…..) o Obora – smíšený les, na příkré opukové stráni zbytek šipákové doubravy (dub šipák, dub letní, dub zimní, borovice lesní,….) - Meziháje – výběžek doubravy jihozápadně od cesty Horní Beřkovice – Ctiněves (hvozdík pyšný, bukvice lékařská, hladýš pruský) - Říp – památná čedičová kupa patřícíc zeměpisně, geologicky i botanicky k Českému středohoří. Původně holý kopec s pastvinami na svazích byl v 19.století velikým nákladem zalesněn nejrůznějšími dřevinami. Pastvou, lámáním kamene, vypalováním a posléze zalesněním byl jeho prvotní rostlinný kryt podstatně změněn. o Travnaté stráně nad bývalým ovčínem – teplomilné druhy (vousatka prstnatá, válečka prapořitá, kozinec rakouský,…..) o Na stráni – vysázeny ovocné stromy (hrušně, jabloně, ořešáky), na nejlepších půdách – pole a zahrady o Od hájovny k úpatní cestě – suchomilný háj s bohatým podrostem křovin (dub letní i zimní, javory, habr, jilm, buk, borovice , bříza,…..), podobné složení má i háj vystupující od úpatní cesty kolem celého kopce až k vrcholu o Směrem k vrcholu – dubový háj přerušován četnými skalkami a travnatými paloučky s čedičovými balvany (lišejníky a mechy) o Jihovýchodní až jižní svahy – zachována pěkná skalní step (kavyl vláskovitý, ostřice nízká, rozchodník bílý….) o Západní až severozápadní podvrcholové partie (divizna knotovitá, bělozářka liliovitá, sasanka lesní,…..) o Výskyt velmi vzácné kapradiny kyvoru lékařského o Četné druhy hub (májovka, muchomůrka šiškovitá, smrž, kačenka náprstková, lanýž letní,….) - Vínek – hlinité svahy zalesněny, na nezastíněných místech mezi křovinami vysázeného štědřence odvislého se zachovaly travnaté porosty s četnými termofyty - Stráně údolí u Vražkova a Klenče – protéká tudy potok Čepel, který si vyhloubil údolí v křídových vrstvách krytých diluviálním štěrkem a pískem (tolice srpovitá, válečka prapořitá, mochna písečná, jestřábník chlupáček,…..) o Nejvzácnější rostlina Podřipska – hvozdík písečný český, kdysi se vyskytoval na dvou lokalitách – u Vražkova i u Klenče, nyní je jediným chráněným nalezištěm Klenečská stráň


62/123


-

-

-

Podklady pro RURÚ

Na vinici – opuková stráň západně od obce Rovné, v zářezu polní cesty s příznačnou květenou (koulenka Willkommova, lněnka lnolistá, hadí mord španělský,……) Opukové a sprašové stráně v okolí Krabčic – Habrůvka, Obora a háje u Kalešova (pupava obecná, bukvice lékařská, plamének přímý,…….) Opuky u Podbradce a Brníkova – druhově chudší, tyto většinou zalesněné svahy se táhnou k Vrbce a pokračují Holým vrchem až k Přestavlkům, v podloží je pískovec o Západní část Holého vrchu (v okolí cesty Martiněves – Vrbka) – nejbohatší naleziště jevnosnubných rostlin (pěchava vápnomilná, sasanka lesní) o Holý vrch – výskyt vzácných a chráněných rostlin (koulenka Willkommova, vstavač nachový, střevíčník pantoflíček, vemeník dvoulistý,…….) o Zajíčkova stráň – SZ od Martiněvsi, nad silnicíc do Vrbky, zbytek květnaté stepi (kavyl vláskovitý, ostřice nízká, koniklec luční načernalý,……) Vlčí les – u Bechlína, 2 lokality lýkovce vonného: o „V neckách“ – prořídlý vysokokmenný bor (+ třtina křovištní, bezkolenec rákosovitý, pcháč bezlodyžný,…..) o druhé naleziště – 300 m JZ na odvráceném svahu (borovice sosna, bříza, dub, ptačí zob obecný, ožanka salamandra, bezkolenec rákosovitý,…….) písčiny v boru východně od Předonína (sinokvět chrpovitý, kostřava písečná, paličkovec šedavý, kolenec jarní,……) písčiny východně od Oleška na jižní hranici Travčického lesa (šater svazčitý, paličkovec šedavý, kostřava písečná,…….) opukové stráně mezi Brzánkami a Štětím – vápnomilné druhy (devaterník šedý, růže galská, čičorka pochvatá,……) [převzato z publikace Kubát K., Šimr J., Šťastný E.: Přírodní poměry Litoměřicka, II.rostlinstvo, Školská správa Litoměřice, 1970 ].


63/123


3.5.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

A.


Podklady pro RURÚ

Přírodní podmínky (půdní i klimatické) převážné části území jsou pro zemědělskou výrobu příznivé. Tato skutečnost se promítá i do zařazení území do zemědělských výrobních oblastí, kdy cca 88 % zemědělské půdy v okrese patří do řepařské výrobní oblasti, (podoblasti Ř2, Ř3, Ř4 a Ř5) a zbývající plochy náleží do obilnářské oblasti (podoblast 2). Zemědělství v oblasti představuje dominantní způsob využívání krajiny. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci obilovin, krmných plodin a pěstování speciálních plodin v tradičních oborech ovocnářství, zelinářství, chmelařství a vinařství. Do chmelařské oblasti Úštěcko je zařazeno celkem 31 obcí (43 katastrů), do chmelařské polohy Polepská Blata jsou zařazeny celkem 3 obce (6 katastrů). Do vinařské podoblasti mělnické spadá obec Bechlín (k.ú. Bechlín a k.ú. Předonín) a do vinařské podoblasti litoměřické spadají Brzánky, Kyškovice a Vrbice (k.ú. Vetlá), Židovice. Rostlinná výroba v nivě Labe a Ohře je velmi úzce spjata se zavlažováním zemědělských půd. Vzhledem k finanční náročnosti provozu závlah se v dnešní době nezavlažuje obilí ani chmel. Zachováno zůstalo zavlažování zeleniny. Zdrojem závlahových vod jsou především Labe a Ohře, z nichž pouze vodu z Ohře lze považovat za vyhovující, labská voda je podmíněně vhodná pro závlahové účely. Ekologická stabilita byla narušena důsledkem realizace melioračních staveb, zejména odvodněním a regulací drobných vodních toků. Část území je ohrožena vodní erozí, zejména oblast v povodí Vražkovského potoka a svažité terasovité pozemky nad Labem. Větrná eroze je výrazná na odlesněných plošinách v okolí Mšeného-lázní a Martiněvsi. B.


Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa č.jevu A037 A038 A039 A040 A041 A042 A043

název jevu lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

3.5.1. a)

výskyt jevu ano ano ano ano ano ano

Půdní fond


3.5.1.1 Podmínky pro zemědělskou výrobu Přírodní podmínky (půdní i klimatické) převážné části území jsou pro zemědělskou výrobu příznivé. Tato skutečnost se promítá i do zařazení území do zemědělských výrobních oblastí, kdy cca 88 % zemědělské půdy v okrese patří do řepařské výrobní oblasti, (podoblasti Ř2, Ř3, Ř4 a Ř5) a zbývající plochy náleží do obilnářské oblasti (podoblast 2). Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

64/123


Podklady pro RURÚ

Zemědělství v oblasti představuje dominantní způsob využívání krajiny. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci obilovin, krmných plodin a pěstování speciálních plodin v tradičních oborech ovocnářství, zelinářství, chmelařství a vinařství. Do chmelařské oblasti Úštěcko je zařazeno celkem 31 obcí (43 katastrů), do chmelařské polohy Polepská Blata jsou zařazeny celkem 3 obce (6 katastrů). Do vinařské podoblasti mělnické spadá obec Bechlín (k.ú. Bechlín a k.ú. Předonín) a do vinařské podoblasti litoměřické spadají Brzánky, Kyškovice a Vrbice (k.ú. Vetlá), Židovice. Rostlinná výroba v nivě Labe a Ohře je velmi úzce spjata se zavlažováním zemědělských půd. Vzhledem k finanční náročnosti provozu závlah se v dnešní době nezavlažuje obilí ani chmel. Zachováno zůstalo zavlažování zeleniny. Zdrojem závlahových vod jsou především Labe a Ohře, z nichž pouze vodu z Ohře lze považovat za vyhovující, labská voda je podmíněně vhodná pro závlahové účely. Ekologická stabilita byla narušena důsledkem realizace melioračních staveb, zejména odvodněním a regulací drobných vodních toků. Část území je ohrožena vodní erozí, zejména oblast v povodí Vražkovského potoka a svažité terasovité pozemky nad Labem. Větrná eroze je výrazná na odlesněných plošinách v okolí Mšeného-lázní a Martiněvsi.

3.5.1.2 Struktura půdního fondu Podkladem pro vyhodnocení půdního fondu jsou statistické údaje a úhrnné hodnoty druhů pozemků (ÚHDP). Druhy pozemků - ORP Roudnice nad Labem (2010)

2%

8%

2% 11%

ZPF lesní pozemek vodní plocha zastavěná plocha ostatní plocha 77%

3.5.1.3 Bilance půdního fondu celková výměra řešeného území činí 30.010,42 ha. rozloha zemědělské půdy činí 23.238,41 ha (tj. 77,43 % rozlohy řešeného území). Tato hodnota je v rámci kraje nadprůměrná, kde rozloha zemědělské půdy činí 51,8 %, nadprůměrná je i ve vztahu k výměře ZPF v rámci celé České republiky (53,7 %). podíl orné půdy v řešeném území je nadprůměrný (77,6 %) ve vztahu k průměrnému podílu orné půdy v ČR (38,3 %) a nadprůměrný i ve vztahu ke kraji (34,3 %). v řešeném území je vysoký podíl orné půdy (70,6 %), výrazně převažuje nad trvalými travními porosty (1,9 %) a lesy (10,9 %).


65/123


b)

Podklady pro RURÚ


Struktura druhů pozemků v ORP Roudnice nad Labem, Ústeckém kraji a ČR (ha)

Území

Zemědělská půda

Lesní pozemek

ORP Roudnice 23238,41 3268,67 n.L. Ústecký kraj 276137,58 160669,73 Česká republika 4238974,74 2655211,80

Vodní plocha

Zastavěná plocha

537,62

607,97

10313,04 162786,85

9269,17 131127,38

Ostatní plocha 2357,75

Celková výměra 30010,42

77062,41 533451,93 698390,74 7886491,50

Zdroj: data ÚHDP 2012, ČZUK

3.5.2. a)

Zemědělský půdní fond


3.5.2.1 Struktura zemědělského půdního fondu Orná půda má dominantní převahu nad ostatními kulturami v řešeném území (91,12 %). Tradiční kultury jako jsou ovocné sady (2,29 %), chmelnice (1,91 %) a vinice (0,19%) zaujímají poměrně malé procento zemědělské půdy. V posledních letech došlo k poklesu výměry chmelnic a to zejména z důvodu nízké pěstitelské ceny chmele a zvyšujících se nákladů na jeho pěstování. Také ve sféře pěstování ovoce dochází k poklesu obhospodařovaných ploch, zejména u produkčních sadů. Pěstování zeleniny je soustředěno zejména do zelinářsky vhodných oblastí - na nejkvalitnějších půdách pod závlahami jsou nejvíce pěstovanými druhy zeleniny cibule, květák, zelí. Velmi nízké je zastoupení trvalých travních porostů v řešeném území (2,44 %), je silně podprůměrné ve vztahu k zastoupení TTP v kraji (13,4 %) i v České republice (12,5 %). V celém území je zřetelný úbytek orné půdy, zejména z důvodu postupující výstavby, popř. další otvírky dobývacích prostorů. Také narůstá rozloha neobhospodařovaných pozemků. K uvedenému stavu dochází zejména z důvodu nezájmu zemědělců o obhospodařování ploch, které jsou pro ně nerentabilní a také z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů. S tímto jevem souvisí i velké množství opuštěných zemědělských areálů v území. Procento zornění je ve srovnání s průměrem v ČR (71,17 %) i ve srovnání s Ústeckým krajem (66,29 %) nadprůměrné 91,12 %. Jsou však rozdíly v procentu zornění v rámci posuzovaného regionu dle jednotlivých katastrů. Největší procento zornění (90-100 %) je v katastrech Bříza, Brníkov, Břežany nad Ohří, Budyně nad Ohří, Černěves, Černouček, Dušníky, Hrobce, Charvatce u Martiněvsi, Chodouny, Chvalín, Ječovice, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Libkovice pod Řípem, Martiněves u Libochovic, Mastířovice, Mnetěš, Nížebohy, Nové Dvory u Doksan, Podbradec, Podlusky, Přestavlky u Roudnice, Račiněves, Radešín u Martiněvsi (99,43 %), Rohatce, Roudníček, Ředhošť, Straškov, Vesce pod Řípem, Vodochody, Vrbice u Mšeného-lázní, Vrbka u Roudníčku, Žabovřesky nad Ohří, Židovice nad Labem Nižší procento zornění (do 70 %) je v katastrech Dobříň a Vetlá. V zájmovém území převažují půdy nejvyšších tříd ochrany ZPF.


66/123


Podklady pro RURÚ

ZPF - ORP Roudnice nad Labem (2010)

2% 2% 2% 2%0% orná půda zahrada ovocný sad TTP chmelnice vinice 92%

b)


Struktura zemědělského půdního fondu v ORP Roudnice nad Labem, Ústeckém kraji a ČR (ha) Zornění Ovocné TTP Území ZPF Orná půda Vinice Zahrady [%] Chmelnice sady ORP Roudnice 23238,41 21175,15 91,12 443,60 44,38 477,69 531,42 566,18 Ústecký kraj 276137,58 183046,30 66,29 6363,32 390,77 8903,09 6006,20 71427,90 Česká 10661,31 19291,6 46511,23 982775,87 4238974,743016857,52 71,17 162877,20 republika 1 Zdroj: data ÚHDP 2012, ČZUK

3.5.2.2 Méně příznivé oblasti LFA Méně příznivé oblasti byly vymezeny s cílem zajistit odpovídající příjmy zemědělským podnikům hospodařícím ve ztížených podmínkách, přispět k udržitelnému využití zemědělské půdy, k stabilizaci venkovského obyvatelstva a podpořit atraktivitu venkovské krajiny. Vyrovnávací příspěvek na hospodaření v méně příznivých oblastech je poskytován na 1 ha obhospodařovaných travních porostů na zemědělských pozemcích s výjimkou chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů. Vyrovnávací příspěvek se poskytuje na půdní blok, případně jeho díl. Tyto zemědělské pozemky musí být evidovány v LPIS. V současné době jsou zařazeny obce, případně katastrální území části obce do jednotlivých méně příznivých oblastí LFA podle přílohy č. 1 a 2 NV č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství (ES) kritéria pro vymezení a bližší podmínky poskytování dotace čl. 16 až 20 Nařízení Rady (EC) č. 1257/1999. Členění méně příznivých oblastí: a) horské oblasti HA a HB b) ostatní méně příznivé oblasti OA a OB Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

67/123


Podklady pro RURÚ

c) oblasti se specifickými omezeními S d) oblasti s ekologickými omezeními E Kritéria pro zařazení obcí či katastrálních území částí obcí do LFA: horská oblast typu HA - obce nebo k.ú. s nadmořskou výškou nad 600 m n. m. nebo s nadmořskou výškou 500 až 600 m n. m. a zároveň se svažitostí vyšší jak 7 stupňů na 50 % území této obce nebo k.ú., horská oblast typu HB - obce nebo k.ú. nesplňující kritéria pro oblast typu HA, které však byly za účelem zachování celistvosti horské oblasti do této oblasti zařazeny, ostatní méně příznivá oblast typu OA - obce nebo k.ú. s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů, které nepatří do horské oblasti, a které jako celek v průměru splňují demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel na km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 6 %, ostatní méně příznivá oblast typu OB - obce s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů, které byly za účelem zachování celistvosti ostatní méně příznivé oblasti do této oblasti zařazeny, specifická oblast S - obce a katastrální území s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů nebo výnosností 34 až 38 bodů a zároveň se svažitostí vyšší jak 7 stupňů na 50 % území této obce nebo k.ú.- tyto obce nebo k.ú. nesplňují jako celek demografická kritéria pro ostatní méně příznivou oblast, oblast s ekologickými omezeními E – území vymezená jako Natura 2000 (ptačí oblasti a oblasti ochrany přírodních stanovišť, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů) na územích I. zón národních parků a chráněných krajinných oblastí) – zatím nebyla ze strany MŽP příslušným nařízením vlády vymezena, o vyrovnávací příspěvek na E oblasti je možné žádat od roku 2005. Přehled zařazených obcí a částí katastrálních území obcí do LFA Zařazení obce do LFA S

Název obce

katastrální území

Typ LFA k.ú. části obce

Chodouny

Chodouny

-

Kyškovice

Kyškovice

-

Záluží

Záluží u Roudnice

-

3.5.2.3 Ohrožení zemědělské půdy erozí Část území je ohrožena vodní a větrnou erozí. Podíl půd ohrožených větrnou erozí činí téměř 2 % zemědělské půdy. Velmi silné ohrožení vodní erozí se smyvem od 6,1 do 7,5 t/ha vykazují půdy v okolí osady Roudníček a lokality v povodí Vražkovského potoka. Půdy ohrožené větrnou erozí se nacházejí v katastrech Nížebohy, Dušníky, Nové Dvory, Hrobce, Roudnice, Dobříň, Bechlín, Předonín, Martiněves. 3.5.2.4 Meliorace V rámci Ústeckého kraje bylo odvodněno cca 43 % zemědělské půdy, v řešeném území je to cca 15 %. První rozsáhlejší opatření se začala provádět již v polovině 20. století. Nejvíce odvodňovacích staveb, které měly sloužit k intenzifikaci zemědělství, bylo v řešeném území vybudováno mezi roky 1968 – 1988, včetně úprav toků.


68/123


Podklady pro RURÚ

Plochy speciálních plodin v nivní části Dolnooharské tabule a Polabí jsou z velké části zavlažovány. Zdrojem závlahových vod jsou především Labe a Ohře, z nichž pouze vodu z Ohře lze považovat za vyhovující. Naproti tomu labská voda je proto podmíněně vhodná pro závlahové účely. Proto je třeba výhledově plánované akce s odběrem vody z Labe posuzovat z hlediska zdravotní nezávadnosti vody. 3.5.3.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území - lesnatost regionu Celková plocha lesů na území ORP Roudnice nad Labem činí 3268,67 ha, tj 10,89 % z celkové výměry území. Lesnatost je silně podprůměrná v rámci kraje (30,1 %) i v rámci ČR (33,7 %). Území je v rámci Ústeckého kraje jednou z nejméně lesnatých oblastí. Rozmístění lesů v území je značně nerovnoměrné (viz. kartogram lesnatost). Minimální lesnatost je v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech, kde se lesy vyskytují pouze ve fragmentech. Vyšší zastoupení lesů nad 30 % je v katastrech Černouček, Černěves, Chodouny, Libotenice, Vědomice; 20 - 30 % je v katastrech Bechlín, Předonín, Záluží, Krabčice, Horní Beřkovice a Písty. Z hlediska organizačního je lesní hospodářství na pozemcích ve vlastnictví státu řízeno oblastními inspektoráty Lesů ČR, s.p. (OI LČR): OI LČR Teplice (LS Litoměřice, LZ Roudnice). Mezi další významné vlastníky patří města a obce. Ze soukromých vlastníků lze jmenovat Lesy M. Lobkowicze (v současnosti obhospodařované jinými nájemci). 3.5.3.1 Přírodní lesní oblasti Jedná se o území rozlišená na základě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických. Česká republika je rozčleněna na 41 přírodních lesních oblastí, na území ORP Roudnice nad Labem zasahuje přírodní lesní oblast (PLO) 17 - Polabí. Pro každou PLO se vypracovává oblastní plán rozvoje lesů (OPRL) se stanovením rámcových zásad hospodaření v lesích dle specifických podmínek jednotlivých lesních oblastí. 3.5.3.2 Kategorizace a funkce lesů Současné členění lesů do kategorií je dáno zákonem MZe č. 289/1995 Sb., který vylišuje lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení. Téměř všechny lesy na území ORP Roudnice nad Labem náležejí do kategorie lesů zvláštního určení, podkategorie lesů postihovaných exhalacemi tak, že vyžadují odlišný způsob hospodaření V některých lokalitách dochází k překryvu s dalšími subkategoriemi či přímo kategorií lesů ochranných. Subkategorie Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích vyjadřuje zvláštní zájmy myslivosti. Jde o samostatné bažantnice Budyně (428 ha) a Horní Beřkovice (243 ha). Uvedené bažantnice mají v území nejen značný chovatelský a myslivecký význam, ale jsou i důležitým krajinotvorným a ekostabilizačním činitelem. Subkategorie Lesy v územích chráněných zahrnuje lesní porosty jako součásti maloplošných chráněných území. Jedná se zejména o lokalitu Loužek, Písčiny u Oleška ap. Do subkategorie Lesy státních zájmů jsou zařazeny lesní porosty v okolí obce Hněvice, ve správě s.p. Benzina (l4l ha). Do subkategorie Lesů rekreačních jsou zařazovány lesní porosty v místech soustředěné rekreační návštěvnosti, která přímo ovlivňuje možnosti lesního hospodaření. Vzhledem k Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

69/123


Podklady pro RURÚ

relativnímu nedostatku jiných, než přírodních atraktivit pro rekreační využívání území, je možno touto subkategorií charakterizovat téměř 90 % všech lesů v území. Do této subkategorie jsou zařazeny i vybrané plochy lesnických rekultivací v prostoru DP PředonínRačice, kde hospodářské využívání lesa ztrácí pro předpokládanou intenzivní návštěvnost rekreační vodní plochy svoje opodstatnění. Genové základny - mezi významné genové základny patří lužní lesy v Přírodním parku Dolní Poohří, důvodem je záchrana a reprodukce genofondu cenných populací lesních společenstev lužních lesů. Plocha genové základny se v plném rozsahu kryje s již vymezenými ostatními lesy zvláštního určení, a to se PR Myslivna a částí lesů v samostatné bažantnici Budyně.


70/123


3.6.

Podklady pro RURÚ

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Řešeným územím prochází IV. transevropský multimodální koridor sítě TEN-T vedený v ose Berlín - Praha - Budapest - Istanbul / Constanta s návaznostmi na evropské sítě a trhy. Ten na území ORP Roudnice nad Labem v cílové podobě zajišťuje dálnice D8 (E55), I. tranzitní železniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VRT), Labská vodní cesta, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č.7 (Labská cyklostezka). Vybavenost obcí vodohospodářskou infrastrukturou je na poměrně vysoké úrovni. Větší část území je propojena v rámci Vodárenské soustavy soustavy Oblastního vodovodu Severní Čechy - oblastní vodovod Žernoseky. Rozsah kanalizace, pokud se týká počtu připojených obyvatel, je v řešeném území o něco málo nižší než u vodovodu, celkem je na kanalizační systém připojeno 71,6 % obyvatel. Rovněž tak počet obcí s kanalizací a čistírnou odpadních vod (ČOV) je menší oproti obcím s veřejnou vodovodní sítí. Krajem prochází tranzitní plynovod umožňující dodávky zemního plynu z Ruska i Norska. Hlavním zdrojem pro zásobování území je regulační stanice VVTL/VTL v Dobříni u Roudnice n.L., která je rovněž napojena na tranzitní plynovod. B.


Veřejná dopravní a technická infrastruktura č.jevu Dopravní A088 A089 A090 A091 A092 A093 A094 A095 A096 A097 A098 A099 A100 A101 A102 A103 A104 A105 A106 Technická A067 A068 A069

název jevu infrastruktura dálnice včetně OP rychlostní silnice včetně OP silnice I. třídy včetně OP silnice II. třídy včetně OP silnice III. třídy včetně OP místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně OP železniční dráha regionální včetně OP koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně OP lanová dráha včetně OP speciální dráha včetně OP tramvajová dráha včetně OP trolejbusová dráha včetně OP letiště včetně OP letecká stavba včetně OP vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka infrastruktura technologický objekt zásobování vodou včetně OP vodovodní síť včetně OP technologický objekt odvádění a čištění odpadních


výskyt jevu ano



71/123


vod včetně OP síť kanalizačních stok včetně OP výrobna elektřiny včetně OP elektrická stanice včetně OP nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy soustavy včetně OP technologický objekt zásobování plynem včetně OP a BP vedení plynovodu včetně OP a BP technologický objekt zásobování jinými produkty včetně OP ropovod včetně OP produktovod včetně OP technologický objekt zásobování teplem včetně OP teplovod včetně OP elektronické komunikační zařízení včetně OP komunikační vedení včetně OP jaderné zařízení objekt důležitý pro obranu státu včetně OP vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR OP hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura

A070 A071 A072 A073 A074 A075 A076 A077 A078 A079 A080 A081 A082 A083 A107 A108 A109 A110 A111 A112 A113 A114 A115

C.

Podklady pro RURÚ

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano

Dopravní infrastruktura

a)


3.6.1.

Silniční doprava

Hustota silnic je v současné době na vysoké úrovni a odpovídá struktuře osídlení a potřebám regionu. Všechny obce a jejich části jsou připojeny silniční sítí umožňující provoz osobní, autobusové a nákladní dopravy. Dopravní vazby na sídla nadmístního významu (Praha, Roudnice n.L., Litoměřice, Mělník a další) jsou zajištěny dálnicí D8, silnicemi II. a III. třídy. Dálnice D8 je určena pro tranzitní a dálkovou přepravu, zabezpečuje napojení ČR na evropské sítě a zajišťuje připojení dalších komunikací v kraji a ORP. Dálnice D8 vede od Prahy severozápadním směrem přes Lovosice a Ústí nad Labem ke státní hranici Česko/Německo, kde se volně napojuje na německou dálnici A17. V úseku přes ORP Roudnice nad Labem, resp. Nová Ves - Lukavec, jsou dvě mimoúrovňové křižovatky a to MÚK Roudnice nad Labem na 29. km dálnice a MÚK Doksany na 35. km dálnice. Významnou stavbou v úseku Doksany - Lukavec je most přes Ohři o délce 1183 m. Je předpoklad, že na 40. km dálnice bude vybudována další mimoúrovňová křižovatka MÚK Brozany nad Ohří (již za hranicí řešeného území), která výrazně sníží intenzity dopravy na silnici II/608 vedoucí přes Doksany.


72/123


Podklady pro RURÚ

Silnice I. třídy jsou určeny pro dálkovou přepravu uvnitř ČR, pro dopravní propojení mezi kraji a uvnitř krajů k propojení okresů. Na území ORP Roudnice nad Labem se silnice I. třídy nevyskytují. Nejblíže řešenému území je silnice I/16 vedoucí z Řevničova přes Slaný na Mělník; v Nové Vsi se napojuje na dálnici D8 a výborné napojení na tuto komunikaci mají např. Horní Beřkovice. Silnice II. třídy jsou určeny pro obsluhu kraje a pro dopravní připojení významnějších obcí: II/118 - hranice Středočeského kraje - Mšené-lázně - Budyně nad Ohří - x dálnice D8 (MÚK Doksany). Závady: vysoká intenzita dopravy v zastavěném území obcí, úzký profil komunikace v centru Budyně nad Ohří; navržen východní obchvat obce Budyně nad Ohří (VPS PK 17). II/240 - hranice Středočeského kraje - Bříza - Račiněves - x II/608 - x dálnice D8 (MÚK Roudnice nad Labem) - Roudnice nad Labem - Vědomice (Zavadilka) - Chodouny - hranice ORP Litoměřice, napojení na II/261. Závady: vysoká intenzita dopravy v zastavěném území obcí, úzké profily komunikace v zastavěném území sídel; navržen západní obchvat Roudnice nad Labem s mostem přes Labe (VPS-b-II/240). II/246 - hranice ORP Lovosice - Žabovřesky nad Ohří - Budyně nad Ohří - Nížebohy - x II/608 - Podlusky - Roudnice nad Labem - Krabčice - Kostomlaty pod Řípem - hranice Středočeského kraje. Závady: vysoká intenzita dopravy a úzké profily komunikace v zastavěném území sídel; navržena přeložka Koštice - Budyně s obchvaty sídel (VPS PK 19) a jihovýchodní obchvat Roudnice nad Labem (VPS-b-II/246). II/261 - po hranici ORP Roudnice n. L a ORP Litoměřice (Štětí - Hošťka - Svařenice Vrutice - Polepy). II/608 - hranice Středočeského kraje - Straškov-Vodochody - x II/240 - x II/246 - Dušníky - x II/118 - x dálnice D8 (MÚK Doksany) - Doksany - hranice ORP Litoměřice. Závady: vysoká intenzita dopravy a úzký profil komunikace v Doksanech; navrhovaná MÚK Brozany nad Ohří výrazně odlehčí dopravě v Doksanech. Silnice III. třídy jsou určeny pro obsluhu území ORP a okresu a pro dopravní připojení obcí a jejich místních částí. Obecně lze konstatovat, že silnice III. třídy jsou v horším technickém stavu a v současné době neodpovídají svým prostorovým uspořádáním a technickými parametry nárokům moderní dopravy. Na silniční síť navazuje síť místních a účelových komunikací, které slouží zejména zemědělskému a lesnickému resortu. Některé tyto cesty jsou značeny jako turistické a cyklistické trasy. Síť účelových komunikací je v zemědělské krajině nedosatečná. 3.6.2.

Železniční doprava

Řešeným územím prochází jedna z nejvytíženějších železničních tratí a to trať 090 Kralupy nad Vltavou - Děčín hl. nádraží. Trať vede z Kralup nad Vltavou přes Vraňany, Roudnici nad Labem, Lovosice a Ústí nad Labem. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať je součástí I. tranzitního železničního koridoru. Na území ORP Roudnice nad Labem vede trať v souběhu s řekou Labe, od níž se místy vzdaluje max. 4 km (k.ú. Libotenice). Při severním okraji řešeného území prochází celostátní trať 072 Lysá nad Labem - Ústí nad Labem. Trať vede z Lysé nad Labem přes Všetaty, Mělník, Litoměřice a Velké Žernoseky do Ústí nad Labem. Dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať vede přes Štětí, Hošťku a Polepy, kde jsou železniční stanice umístěny nejblíže řešenému území (ORP Litoměřice). Významnou doplňující kostrou jsou regionální železnice: 095 Vraňany - Libochovice - jednokolejná regionální trať z Vraňan do Libochovic přes Horní Beřkovice, Kostomlaty pod Řípem, Ctiněves, Mnetěš, Straškov. Na trati Straškov Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

73/123


Podklady pro RURÚ

Libochovice došlo v r. 2006 k ukončení pravidelné osobní dopravy. Osobní doprava zůstala pouze v úseku Vraňany - Straškov, některé vlaky jsou prodlouženy do zastávky Račiněves. Nákladní doprava na úseku trati Vraňany - Straškov prakticky neexistuje. Trať v současné době slouží jako alternativní odklonová trasa v případě nesjízdnosti prvního železničního koridoru z Prahy do Děčína či tratě 110 Kralupy nad Vltavou - Most. Z druhé části trasy ze Straškova do Libochovic v současné době nákladní doprava neexistuje. Na trať příležitostně vyjíždějí zvláštní vlaky. Příležitostí pro obsluhu Podřípska a Budyňska je obnova provozu na železniční trati v plném rozsahu. 096 Roudnice nad Labem - Zlonice - jednokolejná regionální trať vede z Roudnice nad Labem přes Kleneč, Vražkov, Straškov a Břízu do Zlonic. ÚAP ORP Roudnice nad Labem přebírá ze ZÚR ÚK vymezení koridoru vysokorychlostní trati v úseku státní hranice SRN/ČR - Ústí nad Labem - Lovosice - Roudnice nad Labem hranice ÚK. Koridor je sledován jako územní rezerva VRT- ZR1. Šířka koridoru je stanovena 600 m. Dlouhodobě územně hájený koridor vysokorychlostní trati je v aktuálně vydané dokumentaci kraje (ZÚR ÚK) vymezen na základě vyhledávací studie, která neřešila detailně potenciální střety v území ani střety s limity využití území. To vede k tomu, že dochází k mnoha kolizím s funkčním využíváním území a k omezování rozvoje řady dotčených obcí. Tato situace vyžaduje zpracování podrobnější dokumentace pro VRT a stanovení jasnějších podmínek pro územní ochranu koridoru. Nutno řešit zejména územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8, ve vztahu k NKP Říp, ve vztahu k ochraně nerostných surovin a k ochraně přírody a krajiny. 3.6.3.

Lodní doprava

Součástí IV. TEN-T procházející ORP Roudnice nad Labem je řeka Labe, od říčního kilometru 102,2 Chvaletice po státní hranici se SRN zařazená mezi dopravně využívané vodní cesty (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě). Labe je v označení E20 součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. Labe je pro ČR a tedy i Ústecký kraj zásadním spojením se sítí západoevropských vodních cest, umožňující přes SRN přístup do států Beneluxu, severní Francie a do významných přímořských přístavů. Od 1. května 2008 byla, díky společnému projektu obcí a měst ležících na Labi, obnovena pravidelná osobní lodní doprava na trase Ústí nad Labem – Litoměřice – Roudnice nad Labem. V roce 2009 přibylo přístaviště ve Štětí. Ve 3. plavební sezóně, tj. v r. 2010, byla trasa prodloužena do Horních Počapel. K projektu se připojili svými novými přístavišti další obce: Horní Počaply, Travčice – přívoz Nučničky/Nučnice a Dolní Zálezly. Milovníci cyklistiky můžou kombinovat jízdu na kole s plavbou lodí. Mezinárodní Labská cyklostezka vede okolo celé trasy lodní linky Porta Bohemica. 3.6.4.

Letecká doprava

V Roudnici nad Labem je provozováno veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště. Na letišti je v současné době vytýčená travnatá RWY 13/31 o délce 1400 m a šířce 90 m. STRIP RWY má délku 1800 m a šířku 150 m. Vlastníkem je město Roudnice nad Labem, provozovatelem Aeroklub MEMORIAL AIR SHOW Roudnice nad Labem. Letiště má vyhlášena ochranná pásma, které zasahují do katastrů obcí: Dušníky, Chvalín, Kleneč, Nížebohy, Podlusky, Přestavlky, Vesce pod Řípem, Židovice nad Labem, Bříza, Budyně nad Ohří, Ctiněves, Černěves, Dobříň, Hrobce, Krabčice u Roudnice n.L., Kyškovice, Martiněves u Libochovic, Mnetěš, Nové Dvory u Doksan, Písty, Račiněves,


74/123


Podklady pro RURÚ

Rohatce, Roudnice nad Labem, Rovné pod Řípem, Straškov, Vědomice, Vražkov, Vrbka u Roudníčku a Hostěnice u Brozan (ORP Litoměřice); kraj Středočeský. Letecká doprava má v území v zásadě jen sportovně rekreační význam. Letiště má však předpoklady pro vyšší využití na úrovni mezinárodního veřejného letiště s nepřetržitým provozem. Z důvodu zvýšení užitné hodnoty letiště je řešena dostavba letiště. Předpokládá se zejména zvýšení legislativního a provozního statutu letiště na míru nezbytnou pro možnost využití letiště i pro komerční účely tzn. zejména pro malou nepravidelnou přepravu cestujících (charterové lety, aerotaxové lety, podnikatelské lety, turistické lety) a např. pro výcvikové IFR lety. V Dušníkách je travnatá plocha určená pro vzlety a přistání pro sportovní letadla do 400 kg. 3.6.5.

Cyklistická doprava

Součástí páteřní dopravní struktury regionu jsou cyklistické a pěší trasy dálkového a celostátního významu, které pro ORP Roudnice nad Labem představují zásadní potenciál především pro řízený rozvoj rekreace a turistiky. Cyklistické trasy jsou rozděleny do čtyř tříd: I. třída (mezinárodní dálkové) – trasy mezinárodní úrovně propojující velká města v Evropě II. třídy (dálkové) – trasy nadregionálního významu III. třída (regionální) – propojení regionálních cílů IV. třída (místní) – lokální propojení Trasy nacházející se na území ORP Roudnice nad Labem: Trasy I. třídy 2 Labská cyklostezka: Dolní Žleb – Děčín Velké Březno – Ústí nad Labem – Libochovany - Litoměřice – Roudnice nad Labem – Štětí – Mělník – Kralupy nad Vltavou – Řež - Praha; součást mezinárodní evropské trasy Vídeň - Praha - Hamburk Trasy III. třídy 204 Cyklostezka Ohře: Cheb Boč – Lužný – Klášterec - Kadaň - Žatec – Postoloprty – Louny – Libochovice – Budyně – Brozany – Litoměřice Trasy IV. třídy 3095 Podřipská trasa: Roudnice nad Labem – Horní Beřkovice - Lužec nad Vltavou D.

Technická infrastruktura

3.6.6. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím prochází vedení VVN 400 kV TR Výškov – TR Babylon. Toto vedení plus koridor v šířce 400 m je v ZÚR ÚK chráněno pro zdvojení tohoto vedení. Mezi Roudnicí nad Labem a Klenčí se nachází transformovna 110/22 kV sloužící k napájení distribučních rozvodů VN. Rozvodna je připojena dvojitým vedením VVN 110 kV, které přichází od severozápadu a prochází v prostoru mezi Roudnicí n.L. a Podlusky. Z rozvodny jsou vyvedeny rozvody VN 22 kV vesměs vrchním vedením do jednotlivých obcí k trafostanicím 22/0,4 kV. Z těchto trafostanic jsou vyvedeny rozvody NN, které jsou ve většině obcí provedeny kabelovými rozvody. 3.6.7. Zásobování pitnou vodou Vybavenost obcí vodohospodářskou infrastrukturou je na poměrně vysoké úrovni. Větší část území je propojena v rámci Vodárenské soustavy soustavy Oblastního vodovodu Severní Čechy - oblastní vodovod Žernoseky. Voda je do sítě dodávána hlavně ze zdrojové oblasti Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

75/123


Podklady pro RURÚ

Velké Žernoseky (ÚV Žernoseky), Obrtka - Úštěcký potok (ÚV Malešov), Mšené-lázně Budyně (ÚV Brníkov), v menší míře vrt Předonín a z místních zdrojů - studen a zářezů. Obce jsou zásobovány pitnou vodou v rámci skupinových vodovodů (Bechlín, Libochovice, Martiněves, Roudnice nad Labem, Obrtka) a místních vodovodů. Hlavním provozovatelem v oblasti je společnost Severočeské vodovody a kanalizace a.s., se sídlem v Teplicích. Vodou skutečně zásobení obyvatelé veřejnou vodovodní sítí představuje 87,5 % obyvatel ORP. Nedostatečná vodovodní síť je v místních částech obcí Bechlín a Předonín, Doksany, Dušníky a Lounky. K největším konfliktům s režimem ochrany vodních zdrojů dochází u zemědělské výroby. Hlavní příčinou znehodnocování povrchové či podzemní vody je obtížná možnost kontroly a nedostatečné postihování nevhodně hospodařících zemědělských subjektů. Velkým a snad nejčastějším problémem jsou objekty živočišné výroby a nezabezpečená hnojiště. Velkým problémem jsou staré ekologické zátěže, kterých je na území ORP Roudnice nad Labem evidováno celkem 38. Zejména se jedná o nedostatečně zajištěné skládky po ukončení jejich provozu. 3.6.8.

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Rozsah kanalizace, pokud se týká počtu připojených obyvatel, je v řešeném území o něco málo nižší než u vodovodu, celkem je na kanalizační systém připojeno 71,6 % obyvatel. Rovněž tak počet obcí s kanalizací a čistírnou odpadních vod (ČOV) je menší oproti obcím s veřejnou vodovodní sítí. Na ČOV je v řešeném území napojena početnější část obyvatel, a to zejména ve větších městech a spádových obcích; celkem je napojeno 26 obcí na kanalizaci s čistírnou odpadních vod. Společně s ČOV jsou v těchto místech vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy (obecní a nadobecní). Pouze ojediněle se jedná o sítě jednotné kanalizace, zajišťující odvádění nejen splaškových vod, ale i dešťových odpadních vod. Nadobecní kanalizační systémy: − Kanalizační systém Straškov – Vodochody – Račiněves – Bříza – Vražkov – Mnetěš – Ctiněves – Černouček tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na čistírnu odpadních vod Straškov. Na ČOV Straškov jsou dále napojeny i Ledčice ze Středočeského kraje. − Kanalizační systém Roudnice nad Labem – Podlusky – Dušníky –Vědomice – Kleneč – Krabčice – Rovné – Vesce tvoří v současné době nadobecní systém, kterým jsou odpadní vody přiváděny na čistírnu odpadních vod Roudnice, umístěnou ve Vědomicích. Odpadní vody z obce Vědomice jsou přiváděny přímo na ČOV Roudnice nad Labem. Odpadní vody z obce Krabčice a místních částí Rovné a Vesce jsou společně čerpány do kanalizační sítě Roudnice nad Labem. Na kanalizační systém Roudnice je dále napojena kanalizace obce Kleneč. Místní část Podlusky a obec Dušníky mají samostatný kanalizační systém ukončený přečerpávací stanicí Podlusky odkud jsou odpadní vody převáděny na ČOV Roudnice n.L. Absence kanalizace je v obci Brzánky; v místních částech obce Budyně nad Ohří - Břežany nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Nížebohy, Písty, Roudníček a Vrbka; v obci Dobříň; v místní části obce Rohatce - Hrobce; v místních částech obce Martiněves – Martiněves (již je postaven přivaděč do Charvátců) a Pohořice, Radešín; v místních částech obce Mšené-lázně Brníkov, Ječovice, Podbradec, Ředhošť a Loucká; v obci Nové Dvory (v této části obce se kanalizace již buduje) a místní části Chvalín; v obci Přestavlky; v obci Vrbice - Vrbice, Vetlá (v těchto částech obce se kanalizace již buduje), Mastířovice; v obci Žabovřesky nad Ohří.


76/123


Podklady pro RURÚ

Řada stávajících zařízení již svými parametry nevyhovuje současným požadavkům. Týká se to především septiků s přepady do dešťové kanalizace, do vodotečí nebo se zasakováním do terénu v místních částech obcí, kde bude třeba uvažovat s jejich nahrazením moderními biologickými ČOV. Rovněž tak je třeba počítat s doplněním kanalizační sítě o nové stoky, a u neodkanalizovaných nenapojených objektů nahradit nevyhovující septiky bezodtokovými jímkami s pravidelným vyvážením na ČOV. Problémem je i nedostatečná kapacita dešťové kanalizace v období přívalových dešťů, zejména v obcích Mnetěš a Vražkov. Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje, SčVK Teplice, územní plány obcí 3.6.9.

Zásobování plynem

Krajem prochází tranzitní plynovod umožňující dodávky zemního plynu z Ruska i Norska. Hlavním zdrojem pro zásobování území je regulační stanice VVTL/VTL v Dobříni u Roudnice n.L., která je rovněž napojena na tranzitní plynovod. Zásobování plynem je na dobré úrovni, celkem je na plyn připojeno 28 obcí. Plynofikace se tak týká více než 90% obyvatelstva, což má výrazný přínos ke kvalitě ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Hrozí zejména návrat k vytápění domácností pevnými palivy z důvodu ekonomické krize obyvatelstva. Absence plynofikace je v obcích a místních částech obcí: Černěves; Chodouny a Lounky; Mastířovice; Záluží; Vesce pod Řípem; Kostelec nad Ohří, Roudníček, Vrbka u Roudníčku, Břežany nad Ohří, Písty; Brníkov, Podbradec, Ječovice, Ředhošť; Žabovřesky nad Ohří. 3.6.10.

Zásobování teplem

Systém centralizovaného zásobování teplem (CZT) funguje pouze v Roudnici nad Labem a to ve dvou oddělených systémech: v sídlišti Hracholusky a v sídlišti Na Urbance (MEVA). Zdrojem tepla v prostoru sídliště Hracholusky je kotelna v areálu Nemocnice s instalovaným tepelným výkonem 9 MW. V sídlišti Na Urbance se nachází kotelna MEVA o instalovaném tepelném výkonu 4 – 5 MW. 3.6.11.

Elektronické komunikace

3.6.11.1 Dálkové kabely Celým územím ORP prochází několik dálkových telekomunikačních kabelů většinou optických. 3.6.11.2 Telefonní síť Po celém řešeném území je rozvedena telefonní síť s několika telefonními ústřednami ve vybraných obcích ( Bechlín, Budyně n.O., Černouček, Dobříň, Dušníky, Horní Beřkovice, Hrobce, Chodouny, Kleneč, Krabčice, Libkovice p.Ř., Mšené-lázně, Nížebohy, Podbradec, Předonín, Přestavlky, Radešín, Roudnice n.L. (5), Straškov-Vodochody). Z těchto ústředen je potom rozvedena místní telefonní síť do každé obce v ORP převážně zemními telefonními kabely. 3.6.11.3 Radiokomunikace Řešeným územím prochází několik radioreléových tras.


77/123


3.7.

Podklady pro RURÚ

Sociodemografické podmínky

A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Jedná se o vybrané sociodemografické ukazatele. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou ve velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.Nejvyšší hustota počtu obyvatel je v Roudnici nad Labem 783 obyvatel na km2, ve městech žije celkem 15.224 obyvatel, tj. 47,2 % obyvatel. Dle vývoje v letech 1991 - 2011 nemá správní obvod ORP Roudnice nad Labem dobré předpoklady pro přirozený růst počtu obyvatel (kromě posledních pěti let měl vývoj negativní bilanci). Oblast má přesto dobré přírůstky počtu obyvatel - avšak v důsledku přistěhování. Pro vyšší a trvalou stabilizaci obyvatel ve sledovaném regionu a pro zvýšení předpokladů pro nárůst počtu obyvatel přirozeným přírůstkem je žádoucí zvýšit atraktivitu oblasti pro mladé rodiny s dětmi – např. nabídkou kvalitního základního a středního školství, rozšířením nabídky pracovních míst a startovních bytů. Celkový počet obyvatel správního obvodu ORP Roudnice nad Labem činil k 31.12.2011 32.245 obyvatel. Oproti předchozímu roku je počet obyvatel stejný. B. Seznam jevů tematického okruhu V tomto tématu nejsou žádné graficky zobrazitelné jevy, pouze statistické údaje, které lze zařadit dle přílohy č.1 Vyhlášky č. 500/2006 Sb. pod jev č. 119. Tyto údaje jsou zobrazeny v tabulkách v textu anebo v kartogramech v samostatné příloze k RURU. C.

Osídlení 3.7.1.

Historický vývoj

Vývoj počtu obyvatel v obcích v letech 1971 - 2009 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993

Bechlín 1 248 1 228 1 208 1 221 1 204 1 140 1 115 1 062 1 043 1 038 1 146 1 130 1 113 1 082 1 070 1 071 1 057 1 025 1 011 1 009 1 079 1 088 1 083

Břežany n.O. Brzánky Bříza Budyně n.O. Ctiněves Černěves Kyškovice 218 456 1 360 700 231 Kyškovice 203 448 1 365 691 227 Kyškovice 203 442 1 360 670 231 Kyškovice 200 444 1 330 645 241 Kyškovice 189 448 1 321 632 236 Kyškovice 193 434 1 318 621 226 Kyškovice 188 426 1 326 600 232 Kyškovice 185 401 1 292 568 224 Kyškovice 176 400 1 356 543 227 Kyškovice 173 408 1 377 510 231 Kyškovice Budyně n.O. 382 2 472 565 Vědomice Kyškovice 379 2 471 542 Vědomice Kyškovice 376 2 422 530 Vědomice Kyškovice 360 2 387 509 Vědomice Kyškovice 345 2 348 503 Vědomice Kyškovice 326 2 338 485 Vědomice Kyškovice 318 2 285 451 Vědomice Kyškovice 312 2 263 443 Vědomice Kyškovice 309 2 221 438 Vědomice Kyškovice 306 2 192 423 Vědomice Kyškovice 326 1 890 248 Vědomice 75 308 1 846 242 212 78 305 1 836 250 210


78/123


1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

1 114 1 105 1 123 1 115 1 115 1 108 1 097 1 127 1 123 1 142 1 150 1 140 1 155 1 162 1 189 1 245 1 227 1 238 Černouček Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves Ctiněves 212 206 221 222 232 233 250 269 272 263 256 264

79 81 83 82 79 93 93 84 86 88 91 89 84 82 84 90 90 85 Dobříň 760 753 744 704 685 669 647 609 603 597 656 632 627 606 599 Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. 477 470 467 450 437 413 396 402 407 417 462 471


301 300 329 339 350 346 352 354 354 372 369 368 382 402 406 406 421 417

Podklady pro RURÚ

1 815 1 805 1 794 1 773 1 800 1 817 1 806 1 871 1 908 1 920 1 964 1 980 2 006 2 009 2 052 2 108 2 158 2 167

242 243 241 238 230 233 235 259 260 267 274 281 286 296 305 301 314 321

206 203 197 194 196 201 196 210 214 203 204 215 228 217 226 225 218 216

Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny 539 264 1 317 380 338 539 266 1 297 367 330 519 257 1 310 356 331 501 260 1 294 350 327 488 269 1 339 327 326 479 259 1 315 302 324 472 255 1 315 298 326 446 245 1 291 287 321 441 243 1 263 284 333 428 230 1 264 277 334 472 271 1 036 664 316 456 266 1 059 659 308 444 256 1 040 639 304 427 260 1 027 631 296 408 256 999 611 290 398 252 992 593 587 381 252 987 576 584 368 245 977 579 580 361 233 954 577 572 356 247 966 574 553 368 268 1 003 498 601 365 271 998 467 597 370 273 985 453 567 369 281 973 433 568 352 282 958 427 583 338 273 939 443 578 334 268 931 490 581 329 262 918 490 594 331 260 933 483 598 320 264 932 481 594 371 287 942 502 589 372 298 929 516 609

79/123


2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

266 268 260 258 261 272 271 279 274 Kleneč

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

474 458 448 435 420 413 418 425 427 421 462 464 464 459 450 436 437 430 425 426 404 402 398 391 386 381 378 377 399 396 399 399 402 417 411 408 411 426 443 447 470

480 488 484 498 498 511 556 574 554

373 368 360 366 362 369 384 391 381

305 310 311 332 326 348 356 403 405

Podklady pro RURÚ

929 926 915 906 890 890 914 910 914

527 519 531 538 535 557 599 597 604

618 628 612 607 607 618 627 648 621

Kostomlaty p.Ř. Krabčice Kyškovice Libkovice p.Ř. Libotenice 528 914 390 523 381 518 887 387 514 375 510 895 380 506 376 507 896 378 485 377 489 891 359 475 376 476 897 345 478 376 478 881 328 469 371 487 857 309 444 361 481 859 293 431 358 472 907 281 411 383 490 880 330 560 361 473 856 309 527 373 478 853 299 488 373 469 865 300 473 380 462 869 288 450 380 460 856 290 444 388 450 882 291 416 399 453 868 283 412 403 443 857 262 418 405 432 840 263 400 410 400 847 298 466 407 399 845 222 468 408 392 849 225 466 400 391 821 229 454 412 386 833 237 446 419 386 849 242 442 408 414 882 247 442 408 397 900 243 441 411 394 907 246 490 410 410 918 243 492 409 409 918 251 481 400 421 921 243 509 397 429 909 250 514 407 446 888 259 527 405 448 885 260 526 403 449 885 261 537 406 446 879 262 537 403 438 879 272 541 401 447 875 274 540 416 459 877 288 548 429 456 879 282 547 437


80/123


Lounky 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

329 319 312 298 290 275 258 245 237 225 348 340 322 311 304 Chodouny

Nížebohy Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory 619 545 903 221 436 606 532 904 209 435 594 521 886 199 433 595 506 887 190 440 603 495 901 188 449 597 485 890 172 436 859 475 894 167 421 828 461 893 153 419 825 462 891 147 404 819 462 869 144 392 790 493 1 681 395 Budyně n.O. 793 483 1 672 391 803 487 1 663 392 797 466 1 645 378 784 475 1 652 371 774 467 1 635 360 769 460 1 599 350 761 446 1 571 345 761 447 1 559 327 751 431 1 558 319 708 418 1 540 347 686 405 1 583 335 655 407 1 594 327 652 417 1 606 314 629 424 1 621 306 623 432 1 605 296 616 434 1 587 295 654 435 1 613 300 656 435 1 604 304 661 437 1 584 309 688 459 1 583 354 689 460 1 574 365 683 476 1 582 374 691 482 1 620 375 707 487 1 644 380 723 498 1 639 391 713 491 1 647 395 718 503 1 675 396 732 512 1 755 409 744 540 1 761 404 758 547 1 762 410

Písty 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978

Podklady pro RURÚ

Podbradec 195 184 178 170 165 158 150 148


625 619 610 612 602 592 603 595

Radešín Rohatce Přestavlky Račiněves 326 593 304 434 320 578 299 428 314 579 297 419 297 570 294 406 291 552 287 406 297 527 278 393 282 527 Martiněves 396 265 510 394

81/123


1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987

144 141 Budyně n.O.

579 573 Mšené-lázně

287 293 Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. Budyně n.O. 215 213 215 207 200 210 229 238 230 229 223 224 219 217 221 231 233 236 259 256 258

Podklady pro RURÚ

484 463 474 454 438 428 414 392 378 397 404 410 436 429 432 437 437 435 438 445 448 448 451 447 452 442 443 457 480 485 487 560 555

387 378 Hrobce

Ředhošť Roudnice n.L. Roudníček Straškov-Vodochody Vědomice 11 159 383 363 914 569 11 218 383 343 912 572 11 333 388 325 926 596 11 290 381 317 944 622 11 748 372 310 937 632 12 505 364 292 935 632 12 952 341 270 963 627 13 923 328 276 928 598 14 200 315 273 910 609 14 424 297 270 908 608 13 998 927 842 Budyně n.O. Mšené-lázně 14 095 894 868 14 068 895 849 14 087 909 842 14 021 921 835 14 855 903 830 15 032 886 816


82/123


14 948 14 860 14 868 13 567 13 594 13 594 13 666 13 637 13 538 13 499 13 416 13 362 13 311 13 165 13 042 12 982 13 084 13 081 12 923 12 757 13 014 13 216 13 094 13 057

1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Vrbice 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

Podklady pro RURÚ

888 875 856 849 841 857 860 879 897 889 897 883 887 901 901 920 937 954 979 1 005 1 019 1 030 1 060 1 070

Vražkov 568 580 564 548 533 513 493 480 465 452 569 548 501 471 463 450 438 427 427 415 432 422 420 411 419 408


478 472 461 454 446 446 441 422 414 399 392 391 385 379 372 362 347 343 332 324 390 378 370 350 334 323

Záluží Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L.

Žabovřesky n.O.

Židovice 228 216 211 214 211 212 205 189 167 175 191 185 186 181

Libochovice Libochovice Libochovice Libochovice Libochovice Libochovice 88 90 92 88 82 81

847 850 840 838 626 637 655 649 665 661 647 648 670 669 680 684 693 735 742 828 1 159 1 012 868 855

414 407 416 411 403 391 410 388 407 383 366 354 332 320 319 Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L. Roudnice n.L.

210 207 207 209 204 210

290 276 268 271 272 282

83/123


411 414 416 408 428 421 422 444 443 446 449 478 505 515 515

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

3.7.2.

316 317 344 348 368 384 400 392 397 400 415 413 417 421 418

85 78 84 82 89 85 86 91 95 95 100 110 126 145 156

Podklady pro RURÚ

216 212 209 211 213 214 211 220 210 211 210 216 229 239 251

284 286 289 289 294 296 290 289 307 317 323 348 343 360 365

Sídla

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V řešeném území se nachází 33 obcí, z toho jsou dvě se statutem města : Roudnice nad Labem a Budyně nad Ohří. Nejvíce obyvatel má Roudnice nad Labem (13057) a nejméně Brzánky (85). Kromě Roudnice jsou v řešeném území pouze další 4 obce, které mají více jak 1000 obyvatel. b) Data o stavu a vývoji území obec Bechlín Brzánky Bříza Budyně nad Ohří Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny Kleneč Kostomlaty pod Řípem Krabčice Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

počet obyvatel 2011 1 238 85 417 2 167 321 216 274 554 381 405 914 604 621 470 456 879 282 547 437 758 547 1 762 410

84/123


Podklady pro RURÚ

Přestavlky Račiněves Roudnice nad Labem Straškov-Vodochody Vědomice Vražkov Vrbice Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice D.

258 555 13 057 1 070 855 418 515 156 251 365

Demografie 3.7.3.

Obyvatelstvo

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Z hlediska vývoje počtu obyvatel je situace ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem celkem dobrá. Ve většině obcí byl zaznamenán dlouhodobý růst počtu obyvatel. Dlouhodobou klesající tendenci či stagnaci růstu obyvatel mají pouze Brzánky, Černěves, Horní Beřkovice, Krabčice; naopak rychlejší růst počtu obyvatel v posledním období zaznamenaly obce Budyně nad Ohří, Dobříň, Dušníky, Přestavlky, Straškov-Vodochody, Záluží a Židovice. V průběhu let 1991 až 2009 bylo možné sledovat následující pozitivní vývoj počtu obyvatel ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem, který svědčí o progresivním vývoji regionu. Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem celkem dobrá. Ve většině obcí byl zaznamenán dlouhodobý růst počtu obyvatel. Výhledově je předpokládán růst počtu obyvatel v Budyni nad Ohří a v obcích v okolí Roudnice na Labem - pozitivní vývoj v důsledku navýšení počtu pracovních míst, Roudnice nad Labem - pozitivní vývoj v důsledku posílení města jako administrativně správního centra oblasti a centra občanské vybavenosti v území. V současné době má město vysoký průměrný plošný standard občanských zařízení na obyvatele. Při předpokládaném nárůstu obyvatelstva a při současném trendu stárnutí populace bude přesto nutné realizovat nová zařízení občanského vybavení, zejména sociální, zdravotnická, školská, ubytovací a stravovací. Občanskou vybavenost je nutné zachovat, stabilizovat a dále doplňovat ve venkovských sídlech. b)


Základní demografické údaje ORP Roudnice nad Labem stav k 31.12. 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Živě narození 338 332 343 290 256 272 272 260 241 280

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním

Celkový přírůstek

428 363 393 367 399 403 350 396 372 338

-90 -31 -50 -77 -143 -131 -78 -136 -131 -58

-56 -40 41 -9 32 156 111 222 82 259

-146 -71 -9 -86 -111 25 33 86 -49 201


Sňatky 203 226 184 156 160 172 146 158 158 167

Rozvody

Potraty

Střední stav obyvatel

85 67 64 59 73 86 100 85 64 94

. 246 195 160 142 145 132 139 117 124

30 047 29 939 29 899 29 851 29 753 29 710 29 739 29 798 29 816 29 893

Stav obyvatel k 31.12. 29 974 29 903 29 894 29 808 29 697 29 722 29 755 29 841 29 791 29 993

85/123


2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Podklady pro RURÚ

258 286 293 321 332 310 377 403 375

367 334 368 339 340 338 336 356 341

-109 -48 -75 -18 -8 -28 41 47 34

128 154 371 123 69 15 882 508 29

19 106 296 105 61 -13 923 555 63

144 155 174 175 181 144 194 169 160

89 106 68 91 90 74 89 87 104

97 111 115 109 93 109 127 105 120

330

358

-28

-37

-65

151

77

107

30 067 30 129 30 330 30 530 30 614 30 638 31 093 31 832 32 141 32 202 32 252

30 076 30 182 30 478 30 583 30 644 30 631 31 554 32 109 32 172 32 245 32 245

Počet obyvatel v obcích správního obvodu ORP Roudnice n.L. v období 2001 až 2011 obec Bechlín Brzánky Bříza Budyně nad Ohří Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny Kleneč Kostomlaty pod Řípem Krabčice Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Přestavlky Račiněves Roudnice nad Labem StraškovVodochody Vědomice Vražkov Vrbice Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice

2001 1123 86 354 1908

2002 1142 88 372 1920

2003 1150 91 369 1964

2004 1140 89 368 1980

2005 1155 84 382 2006

2006 1162 82 402 2009

2007 1189 84 406 2052

2008 1245 90 406 2108

2009 1239 84 405 2130

2010 1227 90 421 2158

2011 1238 85 417 2167

260 214 264 471 372 298 929

267 203 266 480 373 305 929

274 204 268 488 368 310 926

281 215 260 484 360 311 915

286 228 258 498 366 332 906

296 217 261 498 362 326 890

305 226 272 511 369 348 890

301 225 271 556 384 356 914

307 212 276 579 393 365 903

314 218 279 574 391 403 910

321 216 274 554 381 405 914

516 609 399 421

527 618 402 429

519 628 417 446

531 616 411 448

538 607 408 449

535 607 411 446

557 618 426 438

599 627 443 447

595 638 446 454

597 648 447 459

604 621 470 456

921 243 509

909 250 514

888 259 527

885 260 526

885 261 537

879 262 537

879 272 541

875 274 540

889 282 527

877 288 548

879 282 547

397 689 460 1574 365 224 447 13042

407 683 476 1582 374 219 452 12982

405 691 482 1620 375 217 442 13084

403 707 487 1644 380 221 443 13081

406 723 498 1639 391 231 457 12923

403 713 491 1647 395 233 480 12757

401 718 503 1675 396 236 485 13014

416 732 512 1755 409 259 487 13216

425 738 522 1746 405 269 528 13229

429 744 540 1761 404 256 560 13094

437 758 547 1762 410 258 555 13057

901

920

937

954

979

1005

1019

1030

1042

1060

1070

680 384 421 85 214

684 400 422 86 211

693 392 444 91 220

735 397 443 95 210

742 400 446 95 211

828 415 449 100 210

1159 413 478 110 216

1012 417 505 126 229

885 417 518 139 232

868 421 515 145 239

855 418 515 156 251

296

290

289

307

317

323

348

343

353

360

365


86/123


ORP Roudnice

3.7.4.

30076

30182

30478

30587

30644

30631

Podklady pro RURÚ

31554

32109

32172

32245

32245

Věková struktura

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Pokud jde o věkové složení obyvatelstva, patří ORP Roudnice nad Labem k mladším regionům Ústeckého kraje. Průměrný věk dosahoval ke konci roku 40 let, což však znamená, že pokračuje dosavadní trend stárnutí populace (rok 2006/ 39,2 let; rok 2007/ 39,4 let; rok 2008/ 39,6 let). Nejstarší populace je zaznamenána v obcích Doksany, Krabčice, Horní Beřkovice a Roudnice nad Labem; naopak k nejmladším patří obce Dušníky, Bříza, Přestavlky, Vrbice. Dobrá věková struktura obyvatelstva je zaznamenána v 63,6 % obcí - Bechlín, Bříza, Budyně nad Ohří, Černěves, Černouček, Dobříň, Dušníky, Hrobce, Kostomlaty p. Řípem, Libkovice pod Řípem, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Přestavlky, Straškov-Vražkov, Vědomice, Vražkov, Vrbice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Židovice. Je zaznamenán též vysoký relativní úbytek dětí a to téměř ve 42,4 % obcí - Černěves, Černouček, Doksany, Dušníky, Horní Beřkovice, Chodouny, Kyškovice, Libotenice, Mnetěš, Mšené-lázně, Přestavlky, Račiněves, Roudnice n.L., Žabovřesky nad Ohří. Stárnutí populace je zaznamenáno v 39,4 % obcí - Brzánky, Ctiněves, Doksany, Horní Beřkovice, Chodouny, Kleneč, Krabčice, Kyškovice, Martiněves, Nové Dvory, Račiněves, Roudnice nad Labem, Žabovřesky nad Ohří. Přírůstek obyvatel ve věku nad 65 let je signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů seniorů. Mezi největší hrozby můžeme zařadit především rychlý úbytek děti, což přispívá k již uvedenému celkovému stárnutí populace. b) Data o stavu a vývoji území Základem přirozeného přírůstku je věková struktura obyvatel; dle údajů Českého statistického úřadu byla věková struktura obyvatel v obcích správním obvodu ORP Roudnice nad Labem následující: Základní věkové skupiny podle obcí - ORP Roudnice n.L. 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Podíl ve věku (%) Obec Období muži ženy muži ženy muži ženy 0 - 14 15 - 64 65 + Bechlín 2011 120 97 437 416 72 96 17.5 68.9 13.6 Brzánky 2011 7 11 26 25 8 8 21.2 60 18.8 Bříza 2011 53 41 145 137 16 25 22.5 67.7 9.8 Budyně nad Ohří 2011 188 183 758 675 146 217 17.1 66.1 16.8 Ctiněves 2011 28 26 106 108 24 29 16.8 66.7 16.5 Černěves 2011 14 18 88 75 12 9 14.8 75.5 9.7 Černouček 2011 16 16 114 87 18 23 11.7 73.3 15.0 Dobříň 2011 55 45 197 184 30 43 18.1 68.7 13.2 Doksany 2011 19 31 118 140 34 39 13.1 67.7 19.2 Dušníky 2011 47 25 165 138 11 19 17.8 74.8 7.4 Horní Beřkovice 2011 62 77 305 314 65 91 15.2 67.7 17.1 Hrobce 2011 62 39 226 198 34 45 16.7 70.2 13.1 Chodouny 2011 42 39 222 212 45 61 13.0 69.9 17.1 Kleneč 2011 40 40 156 159 30 45 17.0 67 16.0 Kostomlaty pod Řípem 2011 38 38 173 137 30 40 16.7 67.9 15.4 Krabčice 2011 61 75 291 275 68 109 15.5 64.4 20.1 Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

87/123


Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Přestavlky Račiněves Roudnice nad Labem Straškov-Vodochody Vědomice Vražkov Vrbice Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

24 44 39 66 56 142 33 20 41 960 86 84 37 55 12 19 31

17 94 100 51 191 175 28 145 153 58 263 233 39 187 182 130 624 592 28 138 134 30 85 93 43 207 190 889 4 500 4 393 98 353 359 63 290 284 29 160 139 49 177 173 17 52 52 21 89 91 32 140 111

Podklady pro RURÚ

24 23 32 54 28 44 57 81 33 50 112 162 34 43 13 17 32 42 928 1 387 67 107 66 68 17 36 23 38 8 15 15 16 20 31

14.5 17.4 15.3 16.4 17.4 15.4 14.9 19.4 15.1 14.2 17.2 17.2 15.8 20.2 18.6 15.9 17.3

68.8 66.9 68.2 65.4 67.4 69 66.3 69 71.6 68.1 66.5 67.1 71.5 68 66.7 71.7 68.7

16.7 15.7 16.5 18.2 15.2 15.6 18.8 11.6 13.3 17.7 16.3 15.7 12.7 11.8 14.7 12.4 14.0

Rozdělení obyvatel podle pohlaví a průměrný věk obyvatel v obcích ORP Roudnice nad Labem k 31.12.2011 Průměrný věk k ZÚJ Počet obyvatel k 31.12.2011 31.12.2011 Název obce obce muži ženy celkem muži ženy celkem 564575 546755 564648 564656 564672 546852 542423 564745 564753 564818 564851 564893 564923 565032 565059 565067 565091 565148 565172 565253 565300 565318 565342 565474 565491 565555 565679 565831 565881 565890

Bechlín Brzánky Bříza Budyně nad Ohří Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny Kleneč Kostomlaty pod Řípem Krabčice Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Přestavlky Račiněves Roudnice nad Labem Straškov-Vodochody Vědomice Vražkov Vrbice


629 41 214 1 092 158 114 148 282 171 223 432 322 309 226 241 420 142 267 212 386 276 878 205 118 280 6 388 506 440 214 255

609 44 203 1 075 163 102 126 272 210 182 482 282 312 244 215 459 140 280 225 372 271 884 205 140 275 6 669 564 415 204 260

1 238 85 417 2 167 321 216 274 554 381 405 914 604 621 470 456 879 282 547 437 758 547 1 762 410 258 555 13 057 1 070 855 418 515

38,4 40,5 35,6 39,0 39,6 35,8 38,2 38,6 42,2 33,5 41,2 36,5 40,2 42,2 40,1 41,1 39,8 38,0 39,3 40,1 37,7 38,3 39,2 35,8 39,0 39,6 39,0 38,8 38,1 35,3

40,9 43,8 37,5 42,1 43,0 40,2 41,2 40,4 41,7 38,3 42,4 41,7 42,2 43,1 42,2 44,3 40,4 40,3 41,5 42,7 41,2 42,1 42,1 37,6 41,8 43,4 39,8 40,1 43,1 39,0

39.6 40.2 35.9 40.9 40.6 38.8 41.3 39.6 42.9 35.9 42.1 39.0 41.8 40.5 40.8 42.8 41.0 39.4 40.2 41.6 39.0 40.3 41.4 36.2 38.9 42.1 39.9 40.3 40.4 37.6

88/123


542482 565938 565954

3.7.5.

Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice ORP Roudnice n.L.

72 123 191 15 975

84 128 174 16 270

Podklady pro RURÚ

156 251 365 32 45

38,3 38,9 39,3 38,7

38,2 39,4 41,6 41,2

38.7 39.4 39.9 40

Vzdělanost

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Vzdělanost obyvatelstva je tradičně rozdělena na městský a venkovský prostor - koncentrace vzdělanějších obyvatel je vázaná na města. Zvýšený podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v okolí města Roudnice nad Labem - nejlepší kvalifikační předpoklady. E.

Občanské vybavení veřejné infrastruktury 3.7.6.

Školství a výchova

Základní školy jsou v obcích Bechlín (1.st.), Budyně n.O., Doksany (1.st.), Horní Beřkovice, Chodouny (1.st.), Krabčice (1.st.), Libotenice (1.st.), Mnetěš (1.st.), Mšené-lázně a StraškovVodochody. Mateřské školy jsou v těchto obcích: Bechlín (i v Předoníně), Budyně n.O., Doksany, Dušníky, Horní Beřkovice, Chodouny, Krabčice, Libkovice p.Ř., Martiněves, Mnetěš, Mšenélázně, Račiněves, Rohatce, Straškov-Vodochody, Vědomice, Vražkov, Vrbice. V Roudnici nad Labem je 5 mateřských škola a 3 základní školy. Střední školy jsou pouze v Roudnici n.L. a to: - 2 střední odborná učiliště - 5 středních odborných škol - 1 gymnázium V Roudnici n.L. existuje také jedna vyšší odborná škola. 3.7.7.

Zdravotnictví a sociální péče

V Roudnici n.L. funguje Podřipská nemocnice s poliklinikou a.s., kde jsou jak ordinace praktických lékařů a specialistů ale také lůžková oddělení – chirurgie, interna, porodnice a dětské oddělení. V současné době je porodnice uzavřena a čeká se zda zdravotní pojišťovny obnoví nemocnici smlouvy na lůžková oddělení. Dále na území ORP existuje několik menších zdravotních středisek: v Bechlíně (detašované pracoviště – praktický lékař, poradna pro děti), v Budyni n.O. (detašované pracoviště nemocnice ve vlastnictví města – interna, ženský lékař a rehabilitace, samostatná ord. praktického lékaře pro dospělé, samostatná ord. pro děti a dorost; samostatná ord. prakt. lék. stomatologa), v Horních Beřkovicích (samostatná ordinace prakt. lékaře pro dospělé, stomatologa, specialisty - chirurgická ambulance), v Krabčicích (samostatná ordinace prakt.lékaře), v Mšeném-lázních (prakt.lékař pro dospělé, stomatolog), ve Straškově-Vodochodech (praktický lékař pro dospělé, stomatolog, dětský lékař). Slabým článkem je velmi nízká vybavenost území zařízeními sociální péče, chybí zejména domovy pro osoby se zdravotním postižením. Fungující zařízení v ORP Roudnice nad Labem jsou: Domovy pro seniory Diakonie ČCE - středisko v Krabčicích - Rovné Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

89/123


Podklady pro RURÚ

Domov důchodců Roudnice nad Labem Pečovatelská služba Pečovatelská služba při FCH RCE Dům s pečovatelskou službou Straškov - Vodochody OPORA Roudnice na.L. Podřípská nemocnice s poliklinikou v Roudnici n.L. Sociálně aktivační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Humanitární sdružení PERSPEKTIVA Roudnice nad Labem OPORA Roudnice na.L. V obci Mšené-lázně fungují lázně specializující se především na léčbu pohybového aparátu. 3.7.8.

Kultura

Kulturní představení se soustřeďují do Roudnice n.L. Nefunguje zde sice žádný stálý divadelní soubor ale v Kulturním domě Říp se konají zájezdová divadelní představení, koncerty a různé přednášky. Funguje zde také galerie moderního umění, kde se konají výstavy a občas i koncerty a Podřipské muzeum. Ve většině ostatních obcí se konají různé sportovní akce, akce pro děti a předvánoční akce jako např. rozsvěcení či zpívání u stromečku. V Libotenicích je Galerie kraslic, kde se konají výstavy a soutěže v malování kraslic. V Dušníkách je nově otevřené Muzeum kočárků. Koná se zde také několik poutí (na jaře Řipská a na podzim v Budyni n.O.) a také tradiční Roudnické vinobraní. 3.7.9.

Veřejná správa

V Roudnici n.L. sídlí úřady zajišťující výkon státní správy pro celé území ORP: úřad územního plánování, stavební úřad (pouze pro část území ORP a Oleško – Budyně n.O. a Žabovřesky n.O. spadají pod stavební úřad v Libochovicích), dopravní úřad, živnostenský úřad, ochrana životního prostředí a odbor sociálních věcí a zdravotnictví. V Roudnici n.L. má také pracoviště finanční úřad a úřad práce. Ostatní úřady mají nejbližší pobočky většinou v Litoměřicích (katastrální úřad, krajská hygienická stanice apod.).


90/123


3.8.

Podklady pro RURÚ

Bydlení a občanská vybavenost

A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Jedná se o vybrané ukazatele o domovním a bytovém fondu. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou ve velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V současné době má město Roudnice nad Labem vysoký průměrný plošný standard občanských zařízení na obyvatele. Ve městě sídlí orgány státní správy; jedná se o centrum vzdělání - existence mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol a středních odborných učilišť. Základní jednotkou zdravotní péče v území ORP je Podřipská nemocnice s poliklinikou - lůžková a nelůžková specializovaná oddělení; je zde Domov důchodců, pečovatelská služba a služby pro osoby se zdravotním postižením. Ve městě je rovněž dostatek kulturních a sportovních zařízení (Městská knihovna Ervína Špindlera, Galerie moderního umění, Podřipské muzeum, zimní stadion, plavecký bazén, letiště...) a ubytovacích a stravovacích zařízení (Hotel Vavřinec, Hotel Koruna, restaurace Legenda, Zámecká restaurace, Monaco, Restaurace Pod Hláskou, U Petráčků, různá občerstvení). B.


Bydlení č.jevu A003 A116 A119

3.8.1.

název jevu plochy občanského vybavení počet dokončených bytů k 31.12. každého roku další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle k.ú.

výskyt jevu ano ano

Bydlení

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Stanovení potřeby bytů v obcích ORP v období cca 10-15 let (obvyklé předpokládané platnosti územního plánu) vychází ze 2 základních předpokladů: − Předpokládaného odpadu cca 0,3% z výchozího počtu bytů ročně. − Očekávaného růstu plošné úrovně bydlení. Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu domácností, které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Uvažován je přírůstek 0,6% z výchozího počtu cenzových domácností. 3.8.2.

Domovní fond

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Ve struktuře domovního fondu převládají v území ORP rodinné domy, celkem 92,63 %. Trvale obydlené byty v rodinných domech tvoří 55,46 %, v bytových domech 44,54 %. Průměrné stáří rodinného domu v roce 2001 bylo 52,6 let, tzn. v roce 2010 je průměrné stáří rodinného domu odhadováno na cca 59 let.


91/123


b)

Podklady pro RURÚ


Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy z toho rodinné domy Obec Bechlín Brzánky Bříza Budyně n. Ohří Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny Kleneč Kostomlaty p. Řípem Krabčice Kyškovice Libkovice p. Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Přestavlky Račiněves Roudnice n. Labem StraškovVodochody Vědomice Vražkov Vrbice Záluží Žabovřesky n. Ohří Židovice ORP Roudnice n. L.

Neobydlené domy z toho sloužící k rekrea celkem ci 74 2 15 7 41 13 241 128 51 38 21 20 31 18 24 11 27 6 21 9 60 38 48 15 60 13 29 11

1970 362 38 137 664 136 79 93 156 109 75 237 192 204 140

1980 334 38 126 626 119 69 83 151 115 70 226 170 204 142

1991 337 35 110 548 97 63 72 149 101 75 213 159 195 146

2001 334 33 109 536 98 68 75 146 109 85 217 164 200 145

2011 356 36 123 583 116 72 98 170 106 92 222 190 208 168

počet 350 35 120 555 115 70 95 166 95 86 197 183 199 165

v% 98.31 97.22 97.56 95.20 99.14 97.22 96.94 97.65 89.62 93.48 88.74 96.32 95.67 98.21

153 232 72 148 109 296 160 596 133 83 174 1 861

147 230 77 152 106 269 148 549 121 79 150 2 009

126 230 71 136 121 224 138 483 116 65 151 1 983

129 253 78 147 122 224 149 449 114 62 157 2 058

137 256 78 149 131 252 174 492 125 62 162 2118

132 241 76 140 126 240 171 464 124 52 155 1794

96.35 94.14 97.44 93.96 96.18 95.24 98.28 94.31 99.20 83.87 95.68 84.70

40 79 24 40 23 109 28 194 25 29 41 261

18 55 9 22 0 59 11 109 14 15 16 39

262 173 143 159 56 73 103

265 200 128 152 48 64 102

253 214 125 125 39 60 82

263 226 128 133 35 66 90

295 264 131 152 61 75 107

281 259 127 141 59 73 103

95.25 98.11 96.95 92.76 96.72 97.33 96.26

48 56 26 57 14 33 22

24 18 8 23 4 17 16

7608

7 469

7 042

7 202

7 761

7 189

92.63

1892

806


92/123


3.8.3. a)

Podklady pro RURÚ

Bytový fond


Intenzita dokončovaných bytů (roční průměr 1,95 na 1000 obyvatel za období 2001 - 2009) je v rámci ORP Roudnice nad Labem mírně nadprůměrná oproti Ústeckému kraji (1,2 bytu), naopak je nízká oproti celorepublikovému průměru (2,8 bytu). Nová výstavba je směřována především do příměstské oblasti Roudnice nad Labem, zejména do Záluží, Vědomic a Dobříně, kde je nejvyšší intenzita bytové výstavby. Počet neobydlených bytů činí 17,5 % z celkového počtu bytů. Podíl neobydlených bytů se zvyšuje ve venkovských oblastech - starší rodinné domy, zemědělské usedlosti. Nejvíce bytů sloužících k rekreaci se nachází v oblasti Dolního Poohří (Martiněves, Budyně nad Ohří, Mšené-lázně); byty obydlené přechodně mají největší zastoupení v Roudnici nad Labem. b)


Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Trvale obydlené byty z toho v rodinných domech

Bechlín Brzánky Bříza Budyně n. Ohří Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny Kleneč Kostomlaty p. Řípem Krabčice Kyškovice Libkovice p. Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Přestavlky Račiněves Roudnice n. Labem Straškov-Vodochody Vědomice Vražkov Vrbice Záluží Žabovřesky n. Ohří Židovice

1970 372 43 158 830 151 80 107 198 173 89 348 221 221 143 160 245 75 163 130 330 165 688 150 110 188 3 746 309 182 146 171 62 80 132

1980 383 41 144 820 136 82 97 197 172 95 353 198 242 162 166 259 87 175 123 298 178 634 140 100 159 4 987 311 218 134 182 50 75 139


1991 2001 378 387 36 38 123 120 727 721 104 104 65 71 81 87 175 166 144 148 89 104 361 356 185 188 219 222 152 150 145 146 255 308 79 90 170 169 134 140 261 266 153 166 619 574 131 129 75 87 162 164 5 058 5 175 301 323 221 243 142 141 151 152 39 35 69 72 113 120

2011 406 35 127 750 116 68 98 192 141 116 367 206 222 175 144 278 92 166 152 278 176 583 137 80 167 5107 342 285 149 162 66 74 128

počet 313 25 100 465 90 60 81 152 87 73 176 154 163 147 109 222 71 134 112 199 150 368 104 49 127 1 756 251 244 115 124 54 59 91

v% 77.09 71.43 78.74 62.00 77.59 88.24 82.65 79.17 61.70 62.93 47.96 74.76 73.42 84.00 75.69 79.86 77.17 80.72 73.68 71.58 85.23 63.12 75.91 61.25 76.05 34.38 73.39 85.61 77.18 76.54 81.82 79.73 71.09

93/123


ORP Roudnice n. L. 10 366 11 537 11 117 11 362 11 585

3.8.4.

Podklady pro RURÚ

6 425

55.46

Výstavba

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Slabým článkem až hrozbou je nižší atraktivita obcí pro mladé rodiny vzhledem k absenci mateřské školy u 45 % obcí (Brzánky, Bříza, Ctiněves, Černěves, Černouček, Dobříň, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Kyškovice, Libotenice, Nové Dvory, Přestavlky, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Židovice). Silnou stránkou je naopak existence mateřských a základních škol a existence zdravotnických zařízení v obcích. Všechny obce, kde chybí školská a zdravotnická zařízení, mají však výbornou (až dobrou) vazbu na obce s tímto vybavením, nejedná se tedy o žádný velký problém. Téměř všechny obce mají dostatek zastavitelných ploch pro bydlení (kromě Brzánek, Břízy nemá ÚP). Ve většině může však docházet díky velkému rozsahu zastavitelných ploch pro bydlení k narušení tradiční struktury obce.

Potřeba ploch pro bydlení (ha)

Plochy pro bydlení dle ÚP (ha)

483 53 173 1072 166 95 136 225 188 145 443 265 305 202

22 0 4 54 3 1 16 19 1 14 7 23 10 14

11 0 4 39 0 1 14 14 2 1 4 25 2 13

8 2 4 19 1 2 2 6 3 5 3 8 3 5

24 6 12 57 3 6 6 18 9 15 9 24 9 15

3,84 1,00 1,92 9,12 0,48 0,96 0,96 2,88 1,44 2,40 1,44 3,84 1,44 2,40

14,2 0,73 6,6 86,27 6,28 8,47 10,81 14,5 9,40 14,73 18,19 33,62 10,21 16,33

193 386 108

2 12 1

1 13 3

1 4 2

3 12 6

0,48 1,92 0,96

14,58 18,90 13,90

215 176 418 222 831 172 117

7 5 11 12 17 8 3

3 5 8 12 13 3 2

3 2 4 4 8 3 2

9 6 12 12 24 9 6

1,44 0,96 1,92 1,92 3,84 1,44 0,96

10,48 15,04 15 7,83 60,7 9,72 3,89

Nové byty postavené v 2001 - 2009

Potřeba bytů do roku 2020

Bechlín Brzánky Bříza Budyně nad Ohří Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny Kleneč Kostomlaty pod Řípem Krabčice Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Přestavlky

Počet bytů celkem 2009

Obec

Odpad bytů do roku 2020

b) Data o stavu a vývoji území Uváděná celková potřeba nových bytů je dána součtem potřeby pro náhradu za odpad a pro přírůstek domácností (růst úrovně bydlení), nezahrnuje vliv změny počtu obyvatel. Obecně je uvažováno s potřebou ploch cca 1600 m2 (včetně komunikací) na 1 byt v RD.


Dokončené byty 2006-2011

94/123


Račiněves Roudnice nad Labem Straškov-Vodochody Vědomice Vražkov Vrbice Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice ORP Roudnice n. L.

Podklady pro RURÚ

218 5874 403 334 146 230 76 116 158

10 207 9 44 5 16 16 4 6

9 64 6 21 3 15 18 1 17

5 103 5 22 3 5 5 2 3

15 309 15 66 9 15 15 6 9

2,40 37,08 2,40 10,56 1,44 2,40 2,40 0,96 1,44

12,94 36,72 9,50 31,94 4,49 10,98 5,78 5,66 19,36

14344

583

347

257

771

111,04

557,75


95/123


3.9.

Podklady pro RURÚ

Rekreace

A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Region ORP Roudnice nad Labem má vzhledem k relativně nižší vybavenosti infrastrukturou potenciál především pro poznávací turistiku, a to jak přírodní (oblast Dolního Poohří, Budyňsko, hora Říp, okolí Labe), tak kulturní a historickou (Roudnice nad Labem, Doksany, Budyně nad Ohří, Mšené-lázně), tak i pro agroturistiku. Dobré předpoklady má region také pro pěší turistiku a díky toku Labe a Ohře také pro cykloturistiku, příp. rekreační plavbu. Tradice vinařství a chmelařství vytváří relativně příznivé podmínky pro rozvoj gastronomického cestovního ruchu. Všechny uvedené atraktivity mají regionální charakter a jsou využívány primárně jako cíle jednodenních výletů či cíle sekundární při cestě za jinou turistickou atraktivitou.

B. Seznam jevů tematického okruhu V tomto tématu nejsou žádné graficky zobrazitelné jevy. 3.9.1.

Rekreační oblasti

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Z hlediska kulturních, technických a historických památek je region bohatý. Nacházejí se zde atraktivity jak z dob středověku, tak i z novověkých dějin: Ochrana památek je ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem reprezentována především městskými památkovými zónami v Roudnici nad Labem a v Budyni nad Ohří. Ve správním obvodu ORP Roudnice nad Labem je celkem vyhlášeno 201 kulturních památek (ve 43 sídlech) a jedna národní kulturní památka (Hora Říp s rotundou sv. Jiří). Kromě toho je v území řada obcí s dochovanou venkovskou architekturou vysoké kvality, které představují velký turistický potenciál. Díky bohaté historii osídlení se v území vyskytují archeologická naleziště, archeologické lokality a hradiště. Díky rozvinutému průmyslu, zemědělství, dopravě a dalším souvisejícím odvětvím se v regionu nachází také velké množství industriálních památek, jejichž význam a historická hodnota ještě z velké části nebyly doceněny. Soubor kulturních a industriálních památek přitom představuje značný potenciál pro budoucí rozvoj cestovního ruchu, neboť je v současné době využíván až na výjimky pouze v omezeném rozsahu. Na Podřipsku je místem s nejvyšší atraktivitou hora Říp (459 m n. m.), na níž vedou turistické stezky z Vražkova, Ctiněvsi a Krabčic. První dva výchozí body jsou omezeně dostupné vlakem, ale přesto velká většina turistů vystupuje na Říp z Krabčic. Říp je navštěvován především díky historické hodnotě místa pro český národ, rotundě sv. Jiří na jeho vrcholu, ale také díky každoročně pořádané Řípské (Svatojiřské) pouti. V sousedství rotundy je turistická chata, která slouží jako výletní restaurace. Nově obnovené vyhlídky Mělnická, Pražská a Roudnická představují nádherná panoramata české krajiny. Potenciál lokality je však vyšší než jeho současné využití. Doksany - unikátní klášter sester premonstrátek, patří se svou kryptou k nejvýznamnějším románským památkám v Čechách. Potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v Doksanech je jejich lokalizace v blízkosti řeky Ohře a dálnice D8. Propagaci je možné spojit s nově zrekonstruovanou středověkou tvrzí v sousedních Brozanech n. O. či pravidelnou květnovou Brozanskou poutí.


96/123


Podklady pro RURÚ

Roudnice nad Labem - městská památková zóna, bývalé sídlo pražských arcibiskupů s Chrámem Narození Panny Marie, augustiniánským klášterem, řadou kostelů a kaplí a přístupnou věží Hláska. Městu dominuje zámek, na němž do roku 2009 sídlila vojenská hudební škola, dnes město uvažuje o jeho odkoupení a zpřístupnění. Nachází se zde také Podřipské muzeum, Galerie moderního umění v zámecké jízdárně či rodný dům J. Hory v Dobříni. Pro region je typické také pěstování vína. S cestovním ruchem je spjato především pravidelné konání vinobraní v Roudnici n. L. Vinařské stezky známé z jižní Moravy v regionu ale značeny nejsou, přestože poptávka po takovém produktu prokazatelně existuje. Budyně nad Ohří - městská památková zóna, Vodní hrad - dochována pouze západní a severní část, sídlí zde Jandovo vlastivědné muzeum a alchymistická laboratoř. Páteřní síť cyklotras tvoří Labská stezka a Pooherská stezka. Labská stezka ještě není vybudována po celé své délce, zprovozněny jsou úseky Velké Březno - Církvice a Žalhostice - Třeboutice, výstavba zbylých úseků se ale připravuje a malá část již probíhá. Pooherská stezka vedoucí z Litoměřic až k Nechranické přehradě. Je trasována přes Budyni n. Ohří (vodní hrad), Louny a Žatec Pro turisty funguje loď Porta Bohemica 1+2, která nově umožňuje také přepravu kol. Na Labe vyplouvá z Litoměřic, a to buď ve směru na Ústí n. L. nebo do Štětí a Dolních Počapel (do Mělníka). Podmínky pro hipoturistiku jsou i na Podřipsku příhodné, zejména v oblasti Dolního Poohří, v okolí Řípu a Polabí, tam kde se nacházejí jízdárny (Straškov-Vodochody, Pecharův ranč v Račiněvsi, Jezdecký klub Žabovřesky nad Ohří, apod.) s možností vyjížděk do okolí. Množství značených hipostezek je však minimální, nejvýznamnějším realizovaným projektem je značená stezka propojující Dolní Poohří, horu Říp a Račický kanál u Labe. Z aktivních forem cestovního ruchu, které jsou v regionu zastoupeny lze jmenovat vodní sporty, které jsou koncentrovány do sportovního centra ve Vědomicích a v Račicích ve Štětí (Račický kanál okrajově zasahuje do řešeného území v k.ú. Záluží). Hora Říp je využívána pro závěsné létání. 3.9.2.

Nemovité památky

Seznam nemovitých kulturních památek v ORP Roudnice n.L. Číslo rejstříku 30407 / 5-1920 31339 / 5-1921 34531 / 5-4750 23862 / 5-1938 14668 / 5-1940 21284 / 5-1941 18153 / 5-2110 32820 / 5-2109 15335 / 5-4536 41779 / 5-4537 34520 / 5-1963 45687 / 5-1962 27338 / 5-1965 37454 / 5-1956 54499 / 5-1960

Část obce Bechlín Bechlín Bechlín Brníkov Brníkov Brníkov Brzánky Brzánky Brzánky Brzánky Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří


čp. čp.12 čp.73

čp.18 čp.21 čp.22

Památka kostel sv. Václava venkovská usedlost fara boží muka stodola sýpka sýpka venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost kostel Panny Marie Sněžné kostel sv. Václava jiná opevňovací stavba - městská věž boží muka boží muka

97/123


85742 / 5-1957 33181 / 5-4541

Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří

23981 / 5-4540 17994 / 5-1966 24259 / 5-1961

Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří

24872 / 5-1959 22381 / 5-1954 32592 / 5-1958 13913 / 5-1955 32257 / 5-1967 19534 / 5-1974 34878 / 5-1975 30535 / 5-1982 31700 / 5-1976 33037 / 5-1978

Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří Ctiněves Ctiněves Černěves Černouček Černouček

20224 / 5-1993 31138 / 5-1995 36692 / 5-2001 20225 / 5-1994 22322 / 5-1996 24643 / 5-1997 22264 / 5-1998 33017 / 5-1999 17157 / 5-4547 18641 / 5-4546 10224 / 5-5600 35045 / 5-2018 33076 / 5-4553 28586 / 5-2037 17225 / 5-2173 33785 / 5-2174 85743 / 5-2173 22361 / 5-2175 46424 / 5-2176 46043 / 5-2057 44052 / 5-5359 14443 / 5-2074 33566 / 5-2075 35161 / 5-4820 35055 / 5-2097 44737 / 5-2098 16372 / 5-2100

Dobříň Doksany Doksany Doksany Doksany Doksany Doksany Doksany Doksany Doksany Dušníky Dušníky Dušníky Horní Beřkovice Charvatce Charvatce Charvatce Charvatce Charvatce Chodouny Chodouny Chvalín Ječovice Ječovice Kostelec nad Ohří Kostomlaty pod Řípem Krabčice

36236 / 5-4772 50815 / 5-5893 17497 / 5-2128 38067 / 5-4587 20236 / 5-2151 18348 / 5-2152

Kyškovice Libkovice pod Řípem Libkovice pod Řípem Libkovice pod Řípem Libotenice Libotenice


čp.1 čp.6 čp.94 čp.217 čp.13

čp.14 čp.4

čp.1 čp.3 čp.8 čp.11 čp.12 čp.14 čp.15 čp.2 čp.3 čp.1

čp.1 čp.15

čp.1

Podklady pro RURÚ

sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa sloup se sochou Panny Marie sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého - sokl na pův. místě, socha v lapidáriu sloup se sousoším Nejsvětější Trojice smírčí kříž silniční most se sochami sv. Karla Boromejského a Ukřižovaným, sochy v lapidáriu hrad měšťanský dům špitál venkovská usedlost kostel sv. Matouše venkovská usedlost kostel sv. Prokopa kostel sv. Bartoloměje fara rodinný dům - rodný dům Josefa Hory s pamětní deskou kostel sv. Petra a Pavla socha Ecce Homo - sokl klášter venkovská usedlost kovárna vodní mlýn venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost kaplička venkovský dům venkovský dům zámek kostel Nanebevzetí P. Marie kaple hřbitovní boží muka sloup se sochou s krucifixem fara socha sv. Jana Nepomuckého venkovská usedlost kaplička sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Barbory fara kostel sv. Petra a Pavla kostel sv. Petra a Pavla kostel evangelický

čp.12 čp.7 čp.34

venkovská usedlost s branou (po povodni jen brána) kostel evangelický venkovská usedlost venkovská usedlost kostel sv. Kateřiny kaple sv. Isidora

98/123


31517 / 5-2165 30807 / 5-2166 15815 / 5-2171 33998 / 5-2170 28564 / 5-2169 26782 / 5-2172 27143 / 5-2447 24376 / 5-2448 53171 / 5-2450 21616 / 5-2449 11772 / 5-2 26681 / 5-4600 21879 / 5-2198 15120 / 5-2199 86575 / 5-2196 25111 / 5-2195

Lounky Lounky Pohořice Pohořice Pohořice Pohořice Mastířovice Mastířovice Mastířovice Mastířovice Mnetěš Mnetěš Mšené-lázně Mšené-lázně Mšené-lázně Mšené-lázně

17885 / 5-2197 30078 / 5-2206 22984 / 5-2208 29687 / 5-2207 34353 / 5-2209 15147 / 5-2240 23618 / 5-2239 28108 / 5-2242 15479 / 5-2244 36564 / 5-2243 14181 / 5-2246 53765 / 5-2245 19373 / 5-2266 31730 / 5-2267 12962 / 5-5462 23331 / 5-2274 24176 / 5-2273 20716 / 5-2272 19229 / 5-2271 11960 / 5-5438 15948 / 5-4624 29971 / 5-2270 32659 / 5-2275 28111 / 5-4623 32305 / 5-2268 32493 / 5-4621 44833 / 5-4622 15503 / 5-2285 34952 / 5-2281 35043 / 5-4634 16496 / 5-4635 26708 / 5-4633 28399 / 5-4684 18568 / 5-2280 10798 / 5-4685

Mšené-lázně Nížebohy Nížebohy Nížebohy Nové Dvory Přestavlky Přestavlky Račiněves Račiněves Račiněves Radešín Radešín Rohatce Rohatce Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem


čp.13

čp.1 čp.4 čp.11 čp.23 čp.86

čp.1 čp.7

čp.18

eč.2

čp.8

čp.1 čp.7 čp.8 čp.9 čp.12 čp.13 čp.14 čp.15 čp.17 čp.18 čp.20

Podklady pro RURÚ

kostel sv. Mikuláše venkovská usedlost kaple boží muka pomník - busta O. Hostinského venkovská usedlost kaple venkovská usedlost vodní mlýn - havarijní stav venkovská usedlost kostel sv. Jiří, rotunda s horou Říp venkovská usedlost kostel, zřícenina výklenková kaplička socha sv. Jana Nepomuckého zámek městské lázně - areál lázeňských budov, altán, systém teras, léč. a ubyt. budov, pramen, bazén kostel sv. Martina sýpka ve statku čp. 1 venkovská usedlost - špýchar a hosp. stavení zanikly boží muka u čp. 10 boží muka boží muka kostel sv. Havla boží muka venkovská usedlost výklenková kaplička milník - jen rozlámané torzo kaple Všech svatých venkovská usedlost kostel evangelický kaple Nejsvětější Trojice kaple sv. Josefa kaple sv. Rosálie kaple sv. Viléma židovský hřbitov sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého sloup se sochou sv. Vavřince socha Čechie sýpka zámek městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům

99/123


40194 / 5-4686 15717 / 5-4773 24916 / 5-2282 27657 / 5-4636 17282 / 5-4637 27320 / 5-4638 18406 / 5-4639 40679 / 5-4640 36118 / 5-4641 32281 / 5-4642 14705 / 5-4643 22750 / 5-4644 41766 / 5-4645 25341 / 5-2277 24501 / 5-4646 49972 / 5-5861 22211 / 5-4653

Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem

čp.21 čp.22 čp.37 čp.38 čp.46 čp.48 čp.50 čp.53 čp.54 čp.55 čp.56 čp.57 čp.58 čp.59 čp.60 čp.97 čp.98

12953 / 5-5469 32357 / 5-4648 19710 / 5-4647 25723 / 5-4656 19953 / 5-2269 15489 / 5-4654 24109 / 5-4655 22669 / 5-4664 30698 / 5-4657 33321 / 5-4663 35520 / 5-4665 15713 / 5-4666 28110 / 5-4658 15652 / 5-4659 33179 / 5-4660 25293 / 5-4661 46271 / 5-4674 18920 / 5-4675 15765 / 5-4670 13878 / 5-4662 19292 / 5-4683 31397 / 5-2283 33782 / 5-4681 16018 / 5-2276 31991 / 5-4649 29862 / 5-4650 10801 / 5-4625 33035 / 5-2278 10799 / 5-2279 12961 / 5-5463 12951 / 5-5471 12960 / 5-5464 12952 / 5-5470 12959 / 5-5465 12958 / 5-5466

Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem

čp.101 čp.104 čp.165 čp.173 čp.174 čp.176 čp.178 čp.179 čp.184 čp.187 čp.192 čp.193 čp.195 čp.196 čp.197 čp.198 čp.199 čp.200 čp.202 čp.204 čp.234 čp.241 čp.276 čp.297 čp.307 čp.317 čp.323 čp.742 čp.757 čp.819 čp.828 čp.878 čp.891 čp.892 čp.894


Podklady pro RURÚ

radnice městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům dvorec Bílinský - torzo (obytný dům) městský dům městské opevnění s čp. 59 městský dům činžovní dům spořitelna městský dům, z toho jen: celková hmota, uliční fasáda městský dům městský dům městský dům klášter augustiniánský městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům měšťanský dům městský dům vodní mlýn městský dům městský dům zámecký pivovar předměstský dům - Panský dům zájezdní hostinec U chmelového věnce městský dům městský dům městský dům městský dům měšťanský dům městský dům

100/123


12957 / 5-5467 12950 / 5-5472 12956 / 5-5480 12949 / 5-5473 12955 / 5-5468 12954 / 5-5481 102416 25973 / 5-2457

Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudníček

11087 / 5-5708 54521 / 5-2286 16490 / 5-4689 31902 / 5-4688 26095 / 5-4687 21848 / 5-2287 18730 / 5-4690 27159 / 5-2288 29749 / 5-2289 25068 / 5-2290 46041 / 5-2292 27326 / 5-2291 42765 / 5-2318 43355 / 5-2423 43225 / 5-2451 42423 / 5-2453 43576 / 5-2444 42584 / 5-2445 42759 / 5-2200 42776 / 5-4735 26065 / 5-2470 28837 / 5-2472

Rovné Rovné Rovné Rovné Rovné Rovné Rovné Ředhošť Ředhošť Ředhošť Ředhošť Ředhošť Straškov Vědomice Vetlá Vetlá Vražkov Vrbice Vrbice Vrbice Žabovřesky nad Ohří Židovice

3.9.3. Bechlín

Brzánky

čp.896 čp.900 čp.903 čp.911 čp.912 čp.920 čp.1414

čp.17 čp.24 čp.25 čp.34 čp.47

čp.42 čp.12 čp.27

čp.50

Podklady pro RURÚ

městský dům měšťanský dům městský dům městský dům městský dům městský dům vila výklenková kaplička venkovská usedlost Vladimírov (soch. výzdoba Fr. Bílek) - havarijní stav zvonička - neexistuje venkovský dům venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost kostel sv. Jiljí výklenková kaplička výklenková kaplička Nejsvětější Trojice socha biskupa venkovská usedlost kostel sv. Václava zemědělský dvůr - poplužní statek kostel sv. Jakuba Většího venkovská usedlost kaple kostel sv. Floriána kaple venkovská usedlost kaple boží muka

Urbanistické a architektonické hodnoty • Kostel sv. Václava se zvonicí s románskými základy • Vila Švagrovského, mecenáše umění - pseudorenesanční objekt s hrázděným patrem postavený v letech 1874-1875 arch. Janem Zeyerem. Jan Neruda zde napsal sbírku básní „Písně kosmické“ • Bechlínká škola Jana Nerudy z roku 1927 • Ukázky zachovalé lidové architektury - domy čp. 10, 18, 22 • Ulrychův statek • Lis - osamělá budova, ve které byl umístěn vinařský dubový lis, ztvárněný mj. Karlem Rozumem na jeho kresbě; místo tanečních veselic a hostinec; zachovalý nápis „U lisu“ na štítu domu • protipovodňové hráze původně z 18. stol., dne 6.září 1890 se protrhly a musely být znovu obnoveny. Zásluhu na tom měl císařský místodržící hrabě František Thun z Hohensteinu. Na památku postaven pomník. Hráz byla obnovena znovu po povodních v roce 1904 a v roce 2002.


101/123


Bříza

Budyně n.O.

Písty

Nížebohy Ctiněves

Podklady pro RURÚ

• statek čp.11 se zachovalým renesančním štítem - dnes tiskařská manufaktura fy.Bohemia Paper, s.r.o. • bývalá kovárna čp.86 • bývalá školka se sálem • Vodní hrad čp.1 - původně knížecí dvůr. Oblíbené sídlo přžemyslovských knížat a prvních králů; Jandovo muzeum, alchymistické dílny • Kostel sv.Václava • Kostel Panny Marie Sněžné • Škola čp.196 - otevřeno 1.října 1896 • Válcový mlýn z r.1535 • náves obce Písty - ukázka původní venkovské architektury • Kaple z r. 1873 sv. Anežky České • Kostel sv. Martina • Kostel sv. Matouše s přilehlým hřbitovem - románský kostel ze 13.století; místo domělého hrobu praotce Čecha; významný vyhlídkový bod na Říp • Objekt čp.24 - dochovaná stavba lidového stavitelství

Černěves • Kostel sv. Prokopa - dominantní stavba • Křížek u Mesiny z r.1873 - připomínka na prusko -rakouskou bitvu r. 1866, ve které zřejmě padl některý z blízkých sedláka Kopala • Budova obecní školy čp.42 - z r.1867 Černouček • Kostel sv. Bartoloměje - jedna z posledních kopulovitých staveb podřipského regionu • fara s klenutým přízemím z 1.pol.19.stol. Dobříň

Doksany

Dušníky

• Náves kompaktní zástavba v Račické ulici • Vila čp. 118 - fukcionalistickou vilu dal postavit v 30. letech 20.stol. stavitel Beno Kabát pro svou dceru Zitu Kabátovou • Klášterní komplex s kostelem Narození Panny Marie; pobyt sv.Anežky České • Hřbitovní kostel sv.Petra a sv.Pavla - dominanta obce • Bývalý zájezní panský hostinec čp.3 • Škola v Doksanech • Kamenný obloukový mostek z pol.18.stol. přes rameno Ohře • Středověký mlýn nedaleko klášterního komplexu • Kaplička z r. 1813 - stavba spojena s obdobím napoleonských válek v letech 1804 -1813 • Budova mateřské školy; bývalá obecní škola postavená v roce 1913 bohušovickým stavitelem Aloisem Šťastným


102/123


Podklady pro RURÚ

Horní Beřkovice • Barokní zámek postavený hrabětem Hartigem v letech 1738 - 1756; od r.1891 psychiatrická léčebna • Budova ředitelství statku včetně hospodářských budov - původně velkostatek Vyšehradské kapituly, nyní ve správě Pozemkového fondu ČR • Budovy bývalého pivovaru Hrobce • Klementova vila v Hrobcích - secesní stavba čp.63 postavená p. Klementem, majitelem továrny na postřikovače a čerpadla • Kaplička u Labe v Hrobcích z r.1875 • Kostel Všech svatých na návsi v Rohatcích z r.1744 - kruhová stavba se zvoničkou Chodouny • Dům čp.12 na návsi - ukázka lidové architektury Lounky • Kostel sv. Mikuláše se zvonicí • Náves v Lounkách • Kaplička směrem na Černěves Kleneč • Tomanův mlýn • Lagrounský mlýn ze 16. století • Sluncová vrata u bran statků • Bývalá škola postavená v prvním desetiletí 19.století Kostomlaty p.Ř. • Kostel sv.Petra a Pavla • Budova bývalé školy z r. 1911 • Nejstarší budova čp.17 Krabčice • Evangelický kostel-pseudorenezanční budova z r.1885 - dominanta viditelná v okruhu 20 km • Stará Krabčická škola - v současnosti pečovatelský dům • Masarykova základní škola z r.1931 Kyškovice • Budova vinného lisu - nechal postavit Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772-1816, nacházel se lis z r.1712), místo společenských setkání a zábavy Libkovice p.Ř. • Evangelický kostel z roku 1852 - 1855 - první v Čechách postavený s věží a se zvony • Památkově chráněné domy na návsi obce (statek naproti OÚ čp.195, statek čp.33) • Bývalá sokolovna z r.1921, dnes penzion a restaurace Libotenice • Dům se sgrafity čp.19 • Kaple sv.Izidora z konce 18.stol. • Budova základní školy - stavba v duchu klasicismu z r.1820 • Kostel sv.Kateřiny - barokní stavba postavená na místě bývalého farního hřbitovního kostela, postavená v letech 1703; významná stavební Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

103/123


Podklady pro RURÚ

dominanta, památka od obce vzdálena cca 800 m v místě zaniklé obce Chodžovice Martiněves

•

• • • • Charvátce

•

•

Kostel Nanebevzeti Panny Marie - původně románský z pol.13. stol., barokní úpravy, obnova a regotizace v roce 1897, exterieru dominuje hranolová věž, uvnitř kamenné plastiky a náhrobek Viléma z Illburka z roku 1489, z daleka viditelná stavba Fara čp.1 - pozdně barokní stavba s mansardovou střechou z roku 1778 Kaple sv.Anny - pozdně barokní stavba z 2.pol.18.stol. před kostelem Bývalá škola čp.2 - budova tvořena ze dvou budov, 1. z roku 1775, 2. z roku 1841. Působil zde podučitel Josef Toman Kaple sv.Prokopa na hřbitově

• • •

Bývalý panský dvůr postavený Kinskými v r.1901, čp.77, Zachovalé statky č.2, čp.3, čp.12 Náves Radešín

• •

Rotunda sv.Jiří na Řípu Bývalý Lobkovický statek - v roce1483 zde sídlil Aleš z Kozojed a jeho syn Dalibor - vězněn v Pražské hradní věži (Daliborka) Hora Říp - základní kámen k Národnímu divadlu, tábory lidu; vyhlídky Pražská, Mělnická, Roudnická Zbytky ovčína - na místě domku čp.46 prý přenocoval praotec Čech se svou družinou před výstupem na Říp

• • •

Radešín

Mnetěš

• • Mšené-lázně

Brníkov

Kořístkovic statek, postavený na místě bývalé tvrze, za Kinnských zde sídlil ředitel panství Martiněves. Při budování zdejšího pivovaru zde pobýval mj. i Václav Hostinský, jeho syn Otakar Hostinský, který se zde 2.1.1847 narodil, proslavil se jako hudební vědec, estetik a propagátor díla B.Smetany. Dům v havarijním stavu, hrozí zřícení Špýchar a kovárna, čp.1 - postavený Kinskými r.1722; nad vchodem do budovy erb Kinských s letopočtem 1722, budovy v havarijním stavu Čp.23 - kamenná brána Pohořice čp.37 - bývalý zájezdní hostinec při bývalé tzv.formanské magistrále Čp.2 - statek se zachovalými původními rysy - malá okna, povalbová střecha

• • • • •

Areál lázní se svými historickými objekty, nejznámější je dílo arch.Jana Letzela, tzv. Dvorana z roku 1905 - cenná secesní stavba, lázeňské domy: Říp, Praděd, Slovanka, Kyselka, Vítkov, Blaník Zámek na místě bývalé tvrze Secesní vila - poslední objekt bývalého cukrovaru, dnes OÚ Zbytky zdiva nedokončeného kostela z roku 1912 Kaple sv.Jana Nepomuckého - novogotická z roku 1901 na návsi

• • •

Rozcestník za obcí směrem na Roudníček z roku 1593 Barokní špýchar z pol.19.stol. Kaple z pol.19.stol. v empírovém slohu


104/123


Ječovice

•

Podklady pro RURÚ

Zbytky parního mlýna u Mšenského potoka

Podbradec

• Kaple sv.Floriána - pozdně barokní z roku 1790 Ředhošť a Loucká • Původně románský kostel sv.Jiljí • Bývalá fara vedle kostela • Vila u velkostatku v Loucké Nové Dvory • Zdivo bývalého kostela sv.Klimenta z osady Mury (zničená povodní v r.1342), součást jednoho domu v obci Chvalín • Kaple sv.Jana Nepomuckého - dominanta návsi z roku 1725 • Stavba z lámané opuky omítnutá, valbové střechy, zděná lucerna, ve štítu znak Doksanského kláštera • Při silnici Chvalín - Nové Dvory kamenný kříž s planoucím srdcem Přestavlky • Dochované stavby lidového stavitelství - bývalé selské usedlosti se sluncovými vraty Račiněves • Kostel sv.Havla - původně raně gotický ze 13.stol., dnešní podoba úprav pochází z 15.stol., v roce 1870 přistavěna dominantní věž, místo kde stávala gotická tvrz - v okolí rozsáhlé sklepení a zbytky podzemní chodby • Budova sokolovny z roku 1935 Roudnice n.L. Architektonicky cenná stavba: • Zykánova vila- rodinný dům čp.2638 z roku 2000; návrh Prof.ing.arch.Ladislav Lábus • Kino Sokol čp.1212 (arch.Kamil Roškot) • 1.základní škola čp.941 • Mateřská škola čp.1067 v Libušině ulici • Budova vlakového nádraží čp.321 • Kratochvílova rozhledna (ing.Otakar Štěpánek) • Nedomova vila čp.1522 Urbanistická hodnota: • Karlovo náměstí; Husovo náměstí; Náměstí Jana z Dražic; Havlíčkova; Varhanova; Rvačov; Orlová; Velké stupně; Malé stupně Straškov-Vodochody • Kostel sv.Václava, gotická budova z lámaného pískovce; Zvonice Vědomice • Pánkův statek čp.14 z konce 18.stol. • Barokní brána bývalého Lobkowiczkého statku • Domy lidové empírové architektury ve Starých Vědomicích • Statek Vašákových čp.44 • Náves ve Starých Vědomicích Vražkov • Barokní kaplička na návsi postavená v roce 1763 místním občanem J.Kratochvílem Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

105/123


• • • Vrbice

• • • •

Vetlá

•

V oblasti bývalého areálu dílen JZD za budovou Obecního úřadu ve Vražkově stávala gotická tvrz; za 30.leté války zničeno, zachovány zbytky zdiva Bývalý statek U Pecharů - budova čp. 3 (dnes zde sídlí ateliér Zebra) Fragment budovy železniční zastávky Kaple sv.Floriána z r.1802 Budova čp.47 s pseudorenezančním průčelím, dnes OÚ Dřevěné domy z 18. a 19. stol. se zděnými podstávkami, mají srubové či hrázděné patro Stará německá škola postavená v roce 1877

•

Kostel sv.Jakuba Většího z 12.stol.; zbytky románské věže; přestavěn do gotické podoby ve 14.stol. Fara ze 14.stol. přestavěná za působení faráře a národního buditele P.Josefa Hochmanna v roce 1868, dnes restaurace, obchod a společenský sál Budova bývalé české školy z roku 1882, přestavěna, ztratila na zajímavosti

•

Kaple sv.Jana a sv.Pavla z roku 1767

•

Mastířovice

Podklady pro RURÚ

Záluží

• Náves kolem obecního úřadu v Záluží • Brána statku čp.4 (tzv.Ryndův statek) z roku 1804 Žabovřesky n.O. • Kaple Panny Marie na hořejší návsi z 1.pol.18.stol. • Budova obecního úřadu, původně stará Žabovřeská škola, která svému účelu sloužila do roku 1908 Židovice • Historická náves na parcele č.687/1 • Kaplička na návsi z roku 1864 3.9.4.

Lázeňství

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Lázeňská turistika je v regionu soustředěna do jediných lázní regionálního významu, a to do obce Mšené-lázně. Léčebné procedury se zde soustředí na nervové poruchy a poruchy trávicího ústrojí. Lázně nabízejí kromě klasických léčebných pobytů, také pobyty krátkodobé a pobyty se zaměřením na wellness. Ubytování je zajištěno v 6 lázeňských domech (Praděd, Říp, Vítkov, Blaník, Kyselka a Slovanka). 3.9.5. a)

Ubytování a stravování


V regionu je počet ubytovacích zařízení i jejich kapacit minimální. S výjimkou čtyřhvězdičkového hotelu v Roudnici n. L. a sportovního areálu ve Vědomicích, převažuje nižší kategorie ubytovacích zařízení, a to především penziony a nespecifikovaná ubytovací zařízení. V regionu je koncentrace stravovacích zařízení v porovnání s jinými regiony Ústeckého kraje nižší. Kvalitnější stravovací zařízení jsou spojena se čtyřhvězdičkovými hotely, samostatně Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

106/123


Podklady pro RURÚ

jsou restaurace vyšší kategorie koncentrovány především do Roudnice nad Labem. Ve venkovských oblastech dominují stravovací zařízení nižší cenové kategorie nabízející převážně českou kuchyni. Za hlavní problémy považují návštěvníci nedostatky ve stravovacích službách, nekvalitní silnice, málo parkovacích míst a nekvalitní turistické značení v terénu. Nezanedbatelná je však také kritika celkového urbanistického, resp. sociálního prostředí navštívených míst. Pro dopravu do vybraných lokalit cestovního ruchu regionu používá většina návštěvníků (přibližně 60 %) vlastní automobil, druhým nejužívanějším dopravním prostředkem pro dopravu je vlak, jímž přijíždí přibližně 14 % návštěvníků, o něco málo méně jich využívá linkový autobus; cca 7 % návštěvníků využívá jízdní kola. Ostatní dopravní prostředky jsou využívány jen okrajově. Ve víkendovém období často nejsou provozovány žádné spoje nebo je rozsah provozu natolik omezený, že neumožňuje odpovídající plánování výletů či návštěvu turistického cíle. Velkým problémem je také nedostatečný rozsah nabízené přepravy jízdních kol, která se v až na výjimky (cyklobus o víkendu v červenci a srpnu z Karlova náměstí v Roudnici do Českého středohoří) omezuje pouze na železnici. Díky tomuto režimu je ovšem zatím pro cyklisty veřejnou dopravou nedostupná velká část území. V případě individuální automobilové dopravy je největším problémem nedostatečný počet parkovacích míst v blízkosti turistických cílů, obtížná dostupnost těchto parkovišť pro některé specifické skupiny turistů (například vozíčkáře) a případně špatná návaznost parkovacích míst na turistické stezky. Zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010 - 2015, MěÚ Roudnice n.L.

3.9.6.

Tělovýchova a sport

Sportovní zařízení jsou soustředěna především v Roudnici n.L. a blízkém okolí. V centru města je zimní stadion, zrekonstruovaný atletický stadion, tenisová hřiště (v zimě s přetlakovou halou), volejbalová hřiště. Na druhém břehu Labe v k.ú. Vědomice leží krytý plavecký bazén, vodní slalomová dráha a sportovní areál Pod Lipou s fotbalovým stadionem a basketbalovou halou. V ostatních obcích jsou ke sportovním aktivitám využívány fotbalová hřiště, školní tělocvičny a hřiště, tenisové kurty apod. Ve většině obcí existuje také alespoň jedno dětské hřiště. Částečně do ORP zasahuje veslařský kanál v Račicích. 3.9.7.

Rodinná rekreace

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Druhé bydlení není pro region příliš typické. Výjimkou je oblast u Přírodního parku Dolní Poohří a obec Záluží, kde se nachází větší množství rekreačních objektů (chat). Tyto objekty však nejsou dostupné k pronájmu. b) Data o území Bechlín 0,09; Brzánky 0,08; Bříza 0,28; Budyně nad Ohří 0,20; Ctiněves 0,45; Černěves 0,46; Černouček 0,20; Dobříň 0,07; Doksany 0,06; Dušníky 0,11; Horní Beřkovice 0,11; Hrobce 0,11; Chodouny 0,18; Kleneč 0,13; Kostomlaty pod Řípem 0,1; Krabčice 0,11; Kyškovice 0,12; Libkovice pod Řípem 0,17; Libotenice 0,11; Martiněves 0,36; Mneteš 0,13; Mšené-lázně 0,19; Nové Dvory 0,46; Přestavlky 0,26; Račiněves 0,12; Roudnice nad Labem 0,003; Straškov-Vodochody 0,14; Vědomice 0,20; Vražkov 0,00; Vrbice 0,27; Záluží 0,57; Žabovřesky 0,39; Židovice 0,15.


107/123


3.10.

Hospodářské podmínky

A.


Podklady pro RURÚ

Hospodářsko ekonomická struktura ORP má zemědělsko průmyslový charakter. Hlavním hospodářským centrem území je Roudnice nad Labem, je rovněž centrem celé zemědělské oblasti. Ve venkovském prostoru převládá orientace na zemědělství. Pro zemědělskou výrobu jsou v území ORP velmi dobré podmínky. Výrazně je zastoupen sektor obchodu a služeb. B.


Hospodářské podmínky č.jevu A002 A004 A119

3.10.1.

název jevu plochy výroby plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle k.ú.

výskyt jevu ano ano ano

Hospodářská charakteristika

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hospodářsko ekonomická struktura ORP má zemědělsko průmyslový charakter. Hlavním hospodářským centrem území je Roudnice nad Labem, je rovněž centrem celé zemědělské oblasti. Výrazně je zastoupen sektor obchodu a služeb. V sekundéru, zahrnujícím průmyslovou a stavební výrobu, mají vysokou zaměstnanost Roudnice nad Labem, Budyně nad Ohří, Mšené-lázně, Doksany. Převahu má průmysl strojírenský, jehož výrobky v řadě případů směřují do zemědělství, významné zastoupení má průmysl chemický a potravinářský, zvláště výroba masa a masných výrobků.

3.10.2.

Podnikatelská struktura

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Mezi nejvýznamnější podniky v Roudnici nad Labem patří Glazura s.r.o.(výroba nátěrových hmot), Mencl Guss s.r.o (odlévání oceli), Meva a.s. (výroba kovových zásobníků, nádrží a kontejnerů), Procházka s.r.o. (výroba masných výrobků), ZINKOVNA Roudnice (povrchová úprava a zušlechťování kovů). V dalších obcích jsou to např. NEXT spol. s r.o. Budyně nad Ohří (výroba kovových prefabrikátů), SEGNOR spol. s r.o. Budyně nad Ohří (výroba spojovacího materiálu), Aroma a.s. Židovice (výroba chuťových a vonných přísad) a další. Ve venkovském prostoru převládá orientace na zemědělství. Pro zemědělskou výrobu jsou v území ORP velmi dobré podmínky. Hospodaří zde několik zemědělských podniků, z nichž nejvýznamnější jsou Zemědělské družstvo vlastníků Podřípsko, ASTUR Straškov a.s., INTEGRAZ spol. s.r.o. Záhorčí, LIDRU a.s. Libotenice.


108/123


3.10.3.

Podklady pro RURÚ

Zaměstnanost

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hlavním hospodářským centrem území je Roudnice nad Labem, která je rovněž centrem celé zemědělské oblasti a je zde výrazně je zastoupen sektor obchodu a služeb. I přesto velká část ekonomicky aktivního obyvatelstva za prací vyjíždí, díky dobrému dopravnímu napojení (dálnice D8, železnice) na hlavní město pracuje velká část ekonomicky aktivního obyvatelstva v Praze Z obcí vyjíždí za prací cca 32 % z ekonomicky aktivních. Relativně velká část vyjíždějících 23 % pracovníků a 21 % žáků a studentů směřuje do jiných krajů, okrajově i do zahraničí. b)


3.10.4.

Nezaměstnanost

a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Míra registované nezaměstnanosti patří v Ústeckém kraji k nejvyšší v rámci České republiky, přičemž ORP Roudnice nad Labem dosahuje v rámci Ústeckého kraje i v celorepublikovém průměru relativně dobrých hodnot. Rozdíly jsou však mezi jednotlivými obcemi. Nejnižší míru nezaměstanosti vykazují Horní Beřkovice, naopak mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti patří Vrbice, Chodouny a Kostomlaty p.Ř. Růst míry registrované nezaměstnanosti souvisí s propouštěním pracovníků a s přechodem řady firem na úsporný režim, který omezuje příjímání nových zaměstnanců. Pracovní příležitosti nejsou zpravidla v menších obcích. Dosažitelní uchazeči ... Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. b)


Metodická poznámka: "Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO)."

Obec

Bechlín Brzánky Bříza Budyně nad Ohří Ctiněves Černěves Černouček Dobříň Doksany

Dosažitelní uchazeči celkem 12/2011 49 4 18 159 17 13 12 22 17


EAO 12/2011 567 33 169 952 128 115 119 233 195

Volná místa 12/2011 0 0 0 2 1 0 0 0 1

Míra nezaměstnanosti % 12/2011 8.6 12.1 10.7 16.7 13.3 11.3 10.1 9.4 8.7

109/123


Dušníky Horní Beřkovice Hrobce Chodouny Kleneč Kostomlaty pod Řípem Krabčice Kyškovice Libkovice pod Řípem Libotenice Martiněves Mnetěš Mšené-lázně Nové Dvory Přestavlky Račiněves Roudnice nad labem Straškov-Vodochody Vědomice Vražkov Vrbice Záluží Žabovřesky nad Ohří Židovice Roudnice nad Labem


16 29 34 52 23 36 37 12 25 16 46 13 115 21 17 30 571 64 38 26 50 6 11 18 1617

156 479 258 293 207 210 392 122 225 211 348 194 803 175 113 209 6966 474 348 200 230 37 105 158 15424

Podklady pro RURÚ

0 24 8 2 1 0 2 0 0 0 2 0 4 2 2 7 50 4 2 0 2 0 0 1 117

10.3 6.1 13.2 17.7 11.1 17.1 9.4 9.8 11.1 7.6 13.2 6.7 14.3 12.0 15.0 14.4 8.2 13.5 10.9 13.0 21.7 16.2 10.5 11.4 10,5

110/123


Podklady pro RURÚ

4. Zjištění a vyhodnocení hodnot, limitů a záměrů v území ORP Roudnice nad Labem 4.1.

Zjištění a vyhodnocení hodnot území

A. Uvedení zjištěných hodnot území. Bechlín • Kostel sv. Václava se zvonicí s románskými základy • Kamenný pomník u silnice ke Krabčicím a Rovnému - památka na ukončení pozemkové reformy 13. září 1925 • Vila Švagrovského, mecenáše umění - pseudorenesanční objekt s hrázděným patrem postavený v letech 1874-1875 arch. Janem Zeyerem. Jan Neruda zde napsal sbírku básní „Písně kosmické“ • Bechlínká škola Jana Nerudy z roku 1927 • Sváteční podřípský kroj Brzánky • Ukázky zachovalé lidové architektury - domy čp. 10, 18, 22 • Ulrychův statek • Lis - osamělá budova, ve které byl umístěn vinařský dubový lis, ztvárněný mj. Karlem Rozumem na jeho kresbě; místo tanečních veselic a hostinec; zachovalý nápis „U lisu“ na štítu domu • protipovodňové hráze původně z 18. stol., dne 6.září 1890 se protrhly a musely být znovu obnoveny. Zásluhu na tom měl císařský místodržící hrabě František Thun z Hohensteinu. Na památku postaven pomník. Hráz byla obnovena znovu po povodních v roce 1904 a v roce 2002. • Dům čp. 17 „U Marků“ - v třicátých až padesátých letech min. století místo ochotnického divadla • Sovice - viniční hora Bříza • statek čp.11 se zachovalým renesančním štítem - dnes tiskařská manufaktura fy.Bohemia Paper, s.r.o. • bývalá kovárna čp.86 • bývalá školka se sálem • starý opukový lom - naleziště slovanského pohřebiště z poč.11.století • pamětní deska na budově sokolovny - připomínka významných občanů obce, členů Sokola manželů Gustava a Jiřiny Andresových Budyně n.O. • Vodní hrad čp.1 - původně knížecí dvůr. Oblíbené sídlo přemyslovských knížat a prvních králů; Jandovo muzeum, alchymistické dílny • Kostel sv.Václava • Kostel Panny Marie Sněžné • Škola čp.196 - otevřeno 1.října 1896 • Válcový mlýn z r.1535 • Měšťanský dům čp.66 - dne 26.dubna 1778 přenocoval císař Josef II.; cílem cesty byla obhlídka města, zda by zde bylo možno z Budyně zřídit pevnost. Přednost dostal Terezín. • Popraviště na parcele č.1210 - pietní místo určené v minulosti k popravám odsouzených • Boží muka na cestě ke hřbitovu Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

111/123


Podklady pro RURÚ

• Mostek přes Ohři • Hřbitov Budyně nad Ohří - významný vyhlídkový bod Písty

Nížebohy

Kostelec n.O. Ctiněves

• náves obce Písty - ukázka původní venkovské architektury • Kaple z r. 1873 sv. Anežky České • Kostel sv. Martina • Hřbitov Nížebohy- významný vyhlídkový bod • Místní hřbitov s kostelem sv.Petra a Pavla - významný vyhlídkový bod • Kostel sv. Matouše s přilehlým hřbitovem - románský kostel ze 13.století; místo domělého hrobu praotce Čecha; významný vyhlídkový bod na Říp • Objekt čp.24 - dochovaná stavba lidového stavitelství

Černěves • Kostel sv. Prokopa - dominantní stavba • Křížek u Mesiny z r.1873 - připomínka na prusko -rakouskou bitvu r. 1866, ve které zřejmě padl některý z blízkých sedláka Kopala • Budova obecní školy čp.42 - z r.1867 Černouček • Kostel sv. Bartoloměje - jedna z posledních kopulovitých staveb podřipského regionu • fara s klenutým přízemím z 1.pol.19.stol. • Socha sv.Jana Nepomuckého z 18.stol. před branou kostela • Budova obecné školy - pamětní deska na škole připomíná působení českého spisovatele J.V.Plevy v letech 1929-30; vznikla zde jeho nejznámější kniha "Malý Bobeš" • Sušárna chmele - stavební dominanta Dobříň

Doksany

Dušníky

• Rodný dům básníka a spisovatele Josefa Hory, pamětní světnička • Náves kompaktní zástavba v Račické ulici • Vila čp. 118 - fukcionalistickou vilu dal postavit v 30. letech 20.stol. stavitel Beno Kabát pro svou dceru Zitu Kabátovou • Sklad Vitana - negativní dominanta • Klášterní komplex s kostelem Narození Panny Marie; pobyt sv.Anežky České • Hřbitovní kostel sv.Petra a sv.Pavla - dominanta obce • Bývalý zájezní panský hostinec čp.3 • Škola v Doksanech • Kamenný obloukový mostek z pol.18.stol. přes rameno Ohře • Středověký mlýn nedaleko klášterního komplexu • Komín v cukrovaru - významná stavební dominanta • U dubu - dvě kapličky (pověst) • Observatoř Doksany - ČHMÚ • Kaplička z r. 1813 - stavba spojena s obdobím napoleonských válek v letech 1804 -1813


112/123


Podklady pro RURÚ

• Budova mateřské školy; bývalá obecní škola postavená v roce 1913 bohušovickým stavitelem Aloisem Šťastným • Archeologické naleziště Horní Beřkovice • Barokní zámek postavený hrabětem Hartigem v letech 1738 - 1756; od r.1891 psychiatrická léčebna • Rodný dům české operní pěvkyně Klementiny Kalašové nacházející se v areálu bývalého pivovaru • Budova ředitelství statku včetně hospodářských budov - původně velkostatek Vyšehradské kapituly, nyní ve správě Pozemkového fondu ČR • Budovy bývalého pivovaru • U Ivana - mohyla v lese • Křížek u dolní vrátnice psychiatrické léčebny z r.1853 - díkuvzdání za uzdravení syna Luise hornobeřkovského pána, hraběte Františka Desfours Walde Rode • Křížek při vjezdu do obce od Mělníka - památník z r.1855 připomínající záchranu života císaře Františka Josefa I. - výhled do Mělnické kotliny • Židovský hřbitov ze 17.století cca 2,5 km za obcí v lesích mezi H.Beřkovicemi a Spomyšlí Hrobce • Klementova vila v Hrobcích - secesní stavba čp.63 postavená p. Klementem, majitelem továrny na postřikovače a čerpadla • Kaplička u Labe v Hrobcích z r.1875 • Kostel Všech svatých na návsi v Rohatcích z r.1744 - kruhová stavba se zvoničkou • Vysílač mobilního operátora - stavební dominanta Chodouny • Dům čp.12 na návsi - ukázka lidové architektury • Kámen s pamětní deskou na chodounské návsi připomíná vznik obce v r.1226 • Václav Benda - podřípský buditel, protirakouský buřič, rádce V.Kratochvíla Lounky • Kostel sv. Mikuláše se zvonicí • Náves v Lounkách • Záhorecká strouha - náhon na mlýn v Lounkách • Dům statku Václava Kratochvíla - umístěna pamětní deska připomínající tuto významnou osobnost Podřípska (národní buditel, pěstitel chmele, zakladatel Rolnické záložny v Roudnici n.L., jeden z iniciátorů vyzvednutí základního kamene pro stavbu Národního divadla v Praze) • Kaplička směrem na Černěves • Film Starci na chmelu Kleneč • Tomanův mlýn • Lagrounský mlýn ze 16. století • Sluncová vrata u bran statků • Bývalá škola postavená v prvním desetiletí 19.století • Bývalé JZD - hala s nápisem Zinkovna (negativní dominanta)


113/123


Podklady pro RURÚ

• Nedoložená pověst o Klenči jako první obci na území Čech, kterou založil po svém příchodu praotec Čech a pojmenoval ji podle jednoho ze svých synů Klena (uvádí Václav Hájek z Libočan v "Kronice české") Kostomlaty p.Ř. • Kostel sv.Petra a Pavla • Budova bývalé školy z r. 1911 • Nejstarší budova čp.17 • Sušárna chmele - negativní dominanta • Plechová hala - negativní dominanta • Silo u dráhy - negativní dominanta • Vyhlídkový bod pod lesem u silnice na Horní Beřkovice Krabčice • Evangelický kostel-pseudorenezanční budova z r.1885 - dominanta viditelná v okruhu 20 km • Stará Krabčická škola - v současnosti pečovatelský dům • Masarykova základní škola z r.1931 • Mateřská škola vzniklá ze statku rodiny Sklenářovic • Karafiátův dům-nazván podle J.Karafiáta autora dětské knížky „Broučci“, v letech 1894-1952 evangelický sirotčinec • Hrob Václava Kratochvíla • Hrob Ervína Špindlera - publicisty a prvního starosty Roudnice n.L. po roce 1918 • Řípská pouť • Vyhlídkový bod - Kramářský plac Kyškovice • Budova vinného lisu - nechal postavit Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772-1816, nacházel se lis z r.1712), místo společenských setkání a zábavy • Osada Hamráček - významný vyhlídkový bod na Labe a Říp • Žižkovy duby - podle pověsti se zde v roce 1421 zastavil Jan Žižka se svým vojskem při cestě z Hošťky Libkovice p.Ř. • Evangelický kostel z roku 1852 - 1855 - první v Čechách postavený s věží a se zvony • Památkově chráněné domy na návsi obce (statek naproti OÚ čp.195, statek čp.33) • Bývalá sokolovna z r.1921, dnes penzion a restaurace • Sušárna chmele Libotenice • Dům se sgrafity čp.19 • Kaple sv.Izidora z konce 18.stol. • Budova základní školy - stavba v duchu klasicismu z r.1820 • Kostel sv.Kateřiny - barokní stavba postavená na místě bývalého farního hřbitovního kostela, postavená v letech 1703; významná stavební dominanta, památka od obce vzdálena cca 800 m v místě zaniklé obce Chodžovice • Dům čp.99 - rodiště básníka, spisovatele a překladatele Mir.Hallera (19011968); mládí zde prožil jazykovědec Jiří Haller (1896-1971), pobýval zde malíř koní H.V.Seykora (1793-1852) Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

114/123


Martiněves

• • •

Galerie velikonočních kraslic - stálá expozice v domě čp.40 negativní dominanty - sušárna chmele, drůbežárny kotviště pro osobní vodní dopravu

•

Kořístkovic statek, postavený na místě bývalé tvrze, za Kinnských zde sídlil ředitel panství Martiněves. Při budování zdejšího pivovaru zde pobýval mj. i Václav Hostinský, jeho syn Otakar Hostinský, který se zde 2.1.1847 narodil, proslavil se jako hudební vědec, estetik a propagátor díla B.Smetany. Dům v havarijním stavu, hrozí zřícení Špýchar a kovárna, čp.1 - postavený Kinskými r.1722; nad vchodem do budovy erb Kinských s letopočtem 1722, budovy v havarijním stavu Čp.23 - kamenná brána Pohořice čp.37 - bývalý zájezdní hostinec při bývalé tzv.formanské magistrále Čp.2 - statek se zachovalými původními rysy - malá okna, povalbová střecha Vodárna z r.1963 - z daleka viditelná stavba

• • • • • Charvátce

•

• • • • Radešín

• • • •

Mnetěš

• • • •

Mšené-lázně

Podklady pro RURÚ

• • • • • •

Kostel Nanebevzeti Panny Marie - původně románský z pol.13. stol., barokní úpravy, obnova a regotizace v roce 1897, exterieru dominuje hranolová věž, uvnitř kamenné plastiky a náhrobek Viléma z Illburka z roku 1489, z daleka viditelná stavba Fara čp.1 - pozdně barokní stavba s mansardovou střechou z roku 1778 Kaple sv.Anny - pozdně barokní stavba z 2.pol.18.stol. před kostelem Bývalá škola čp.2 - budova tvořena ze dvou budov, 1. z roku 1775, 2. z roku 1841. Působil zde podučitel Josef Toman Kaple sv.Prokopa na hřbitově Bývalý panský dvůr postavený Kinskými v r.1901, čp.77, Chalupa čp.47 ve které vyrostl Jaroslav Mojžíš, legionář, na domě umístěna pamětní deska Zachovalé statky č.2, čp.3, čp.12 Náves Radešín Rotunda sv.Jiří na Řípu Bývalý Lobkovický statek - v roce1483 zde sídlil Aleš z Kozojed a jeho syn Dalibor - vězněn v Pražské hradní věži (Daliborka) Hora Říp - základní kámen k Národnímu divadlu, tábory lidu; vyhlídky Pražská, Mělnická, Roudnická Zbytky ovčína - na místě domku čp.46 prý přenocoval praotec Čech se svou družinou před výstupem na Říp Areál lázní se svými historickými objekty, nejznámější je dílo arch.Jana Letzela, tzv. Dvorana z roku 1905 - cenná secesní stavba, lázeňské domy: Říp, Praděd, Slovanka, Kyselka, Vítkov, Blaník Zámek na místě bývalé tvrze Secesní vila - poslední objekt bývalého cukrovaru, dnes OÚ Zbytky zdiva nedokončeného kostela z roku 1912 Kaple sv.Jana Nepomuckého - novogotická z roku 1901 na návsi Rodiště zoologa RNDr.PhDr. Františka Bayera


115/123


Brníkov

Ječovice

Podklady pro RURÚ

•

Pověst o míšeňských jablíčkách

• • • •

Rozcestník za obcí směrem na Roudníček z roku 1593 Barokní špýchar z pol.19.stol. Kaple z pol.19.stol. v empírovém slohu Ze silnic do Libochovic a na Roudníček výhledy na Hazemburk a České středohoří

• •

Bývalá škola, kde po roce 1928 vyučoval spisovatel Josef Pleva Zbytky parního mlýna u Mšenského potoka

Podbradec

• Kaple sv.Floriána - pozdně barokní z roku 1790 • Vodojem - významná dominanta Ředhošť a Loucká • Původně románský kostel sv.Jiljí • Bývalá fara vedle kostela • Vila u velkostatku v Loucké • Loucká - rodiště malíře Antonína Hudečka 1872-1941 • Tradiční nedělní trhy Nové Dvory • Zdivo bývalého kostela sv.Klimenta z osady Mury (zničená povodní v r.1342), součást jednoho domu v obci Chvalín • Kaple sv.Jana Nepomuckého - dominanta návsi z roku 1725 • Stavba z lámané opuky omítnutá, valbové střechy, zděná lucerna, ve štítu znak Doksanského kláštera • Při silnici Chvalín - Nové Dvory kamenný kříž s planoucím srdcem • Narodil se zde Pražský nakladatel František Topič (1859-1941) Přestavlky • Dochované stavby lidového stavitelství - bývalé selské usedlosti se sluncovými vraty • Bývalá sušárna chmele (stavební dominanta) Račiněves • Kostel sv.Havla - původně raně gotický ze 13.stol., dnešní podoba úprav pochází z 15.stol., v roce 1870 přistavěna dominantní věž, místo kde stávala gotická tvrz - v okolí rozsáhlé sklepení a zbytky podzemní chodby • Budova sokolovny z roku 1935 • Narodil se zde děd malíře Kokoschky • Žila zde malířka Ema Blažková • Významné stavební dominanty - kostel, vodojem, vysílač • Pecharův koňský ranč Roudnice n.L. Architektonicky cenná stavba: • Zykánova vila- rodinný dům čp.2638 z roku 2000; návrh Prof.ing.arch.Ladislav Lábus • Kino Sokol čp.1212 (arch.Kamil Roškot) • 1.základní škola čp.941 • Mateřská škola čp.1067 v Libušině ulici • Budova vlakového nádraží čp.321 Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

116/123


Podklady pro RURÚ

• Kratochvílova rozhledna (ing.Otakar Štěpánek) • Nedomova vila čp.1522 Historicky významná stavba, soubor: • Augustiánský klášter; Evangelický kostel; Židovský hřbitov; Zámecký areál; Všechny kaple Významná stavební dominanta: • Základní škola Karla Jeřábka; Evangelický kostel; Zámek; Augustiánský klášter; Hláska; Zvonice Urbanistická hodnota: • Karlovo náměstí; Husovo náměstí; Náměstí Jana z Dražic; Havlíčkova; Varhanova; Rvačov; Orlová; Velké stupně; Malé stupně Místo významné události: • Zámek - rodiště Maxe Dvořáka významného historika umění; mnoho historických osobností a událostí Významný vyhlídkový bod: • Kratochvílova rozhledna, Hláska, vyhlídka na zdymadlech Podlusky • Řopík z 30.let 20.stol. - podle vedle stojící kapličky zasvěcené sv.Václavovi se mu říká "U Václava" • Kaplička v Podluskách se symbolem vykoupení a symbolem prvotního hříchu Straškov-Vodochody • Kostel sv.Václava, gotická budova z lámaného pískovce; Zvonice • Vodochody čp.5 - rodný dům básníka Václava Renče • Straškov čp.5 - zmiňováno v románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“ (pan Čimpera ve Straškově čp.5, pošta Račiněves, prodá hospodářství o 12 korcích, škola a dráha v místě) • Prameniště potoka Čepel Stavební dominanty: • Kostel sv.Václava; Silo Vědomice • Pánkův statek čp.14 z konce 18.stol. • Barokní brána bývalého Lobkowiczkého statku • Domy lidové empírové architektury ve Starých Vědomicích • Statek Vašákových čp.44 • Náves ve Starých Vědomicích • Umělý kanál pro vodní slalom Vražkov • Barokní kaplička na návsi postavená v roce 1763 místním občanem J.Kratochvílem • V oblasti bývalého areálu dílen JZD za budovou Obecního úřadu ve Vražkově stávala gotická tvrz; za 30.leté války zničeno, zachovány zbytky zdiva • Bývalý statek U Pecharů - budova čp. 3 (dnes zde sídlí ateliér Zebra) • Fragment budovy železniční zastávky • Historicky významná cesta vedoucí od kapličky na návsi východním směrem k bývalému ovčínu mnetěšského panského dvora a dále do Ctiněvsi, je úsekem obchodní cesty z doby římské nadvlády nad alpskými zeměmi • Vrch Vínek (244 m) Městský úřad Roudnice nad Labem 31.12.2012

117/123


Vrbice

• • • • •

Vetlá

• • • •

Mastířovice

• •

Podklady pro RURÚ

Kaple sv.Floriána z r.1802 Budova čp.47 s pseudorenezančním průčelím, dnes OÚ Dřevěné domy z 18. a 19. stol. se zděnými podstávkami, mají srubové či hrázděné patro Stará německá škola postavená v roce 1877 Hromadný hrob z 13.stol. (pomník ukraden) Kostel sv.Jakuba Většího z 12.stol.; zbytky románské věže; přestavěn do gotické podoby ve 14.stol. Fara ze 14.stol. přestavěná za působení faráře a národního buditele P.Josefa Hochmanna v roce 1868, dnes restaurace, obchod a společenský sál Budova bývalé české školy z roku 1882, přestavěna, ztratila na zajímavosti Sovice (278 m) - raně středověké hradiště z 9.a 10. stol., osídlení v době bronzové, osídlení Kelty; vinařství Lobkowicz (Sylvánské zelené); vyhlídkový bod Kaple sv.Jana a sv.Pavla z roku 1767 Fotovoltaická elektrárna (negativní)

Záluží

• Náves kolem obecního úřadu v Záluží • Brána statku čp.4 (tzv.Ryndův statek) z roku 1804 • Sušárna chmele - stavební dominanta Žabovřesky n.O. • Kaple Panny Marie na hořejší návsi z 1.pol.18.stol. • Budova obecního úřadu, původně stará Žabovřeská škola, která svému účelu sloužila do roku 1908 • Areál ZD - stavební dominanta (negativní) Židovice • Historická náves na parcele č.687/1 • Kaplička na návsi z roku 1864 • Boží muka u autobusové zastávky - podle pověsti jsou v těchto místech pochovány Švédští vojáci z 30.ti leté války • Pamětní deska padlých z 1. světové války na průčelí obecního úřadu čp.78 (bývalý obecní dům) • Kopec Bulf - nejvyšší kopec severně od obce na parcele č. 197/2 • Pštrosí farma Studánka B. Vyhodnocení zjištěných hodnot území. Za hodnoty území byly označeny většinou budovy a místa, které mají vztah ke známé osobnosti (např. místo narození, místo pobytu), nebo slohově čisté budovy či architektonicky zajímavé budovy. Dále byla vybrána historicky zajímavá a důležitá místa (např. hora Říp).


118/123


4.2.

Podklady pro RURÚ

Zjištění a vyhodnocení limitů využití území

A. Uvedení zjištěných limitů využití území. Na území ORP Roudnice n.L. se vyskytují následující limity: - Ochranná pásma technické infrastruktury (vedení VN, plynovod (+bezpečnostní pásma), vodovod, kanalizace, telekomunikační vedení, produktovod) - Ochranná pásma dopravní infrastruktury (dálnice, silnice, železnice, letiště) - Ochranná pásma vodních zdrojů - Ochrana nerostných surovin (chráněná ložisková území, výhradní ložiska) - Ochrana nemovitých kulturních památek, národní kulturní památka, městské památkové zóny - Ochrana přírody a krajiny (maloplošná chráněná území, Natura 2000 – evropsky významné lokality, památné stromy, ÚSES) - Ochrana ZPF (třídy ochrany) a PUPFL (pásmo lesa) - Záplavová území (Q100 a aktivní zóna) - Pásma hygienické ochrany B. Vyhodnocení zjištěných limitů využití území. Území ORP Roudnice n.L. obsahuje velké množství limitů využití území, které v mnoha případech omezují rozvoj obcí. Je potom na zpracovateli územního plánu jak se s touto situací vyrovná a nalezne kompromisní řešení, které bude respektovat limity a zároveň umožní co největší rozvoj obce.


119/123


4.3.

Podklady pro RURÚ

Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

A. Uvedení zjištěných záměrů na provedení změn v území. Všechny známé záměry jsou zobrazeny ve výkrese Záměrů na provedení změn v území. Jedná se především o zastavitelné plochy převzaté z platných územních plánů obcí a měst. Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a ze Zásad rozvoje Ústeckého kraje byly převzaty následující záměry: - Koridor vysokorychlostní trasy (Dresden) – hranice SRN/ČR – Praha, šířka koridoru je 600 m - Silnice nadmístního významu II/246 Koštice – Budyně n.O., přeložka s obchvaty sídel - Silnice II/118 Budyně n.O., východní obchvat - Silnice nadmístního významu II/240 Roudnice n.L., západní obchvat s mostem přes Labe - Silnice II/246 Roudnice n.L., jihovýchodní obchvat - Zdvojení stávajícího vedení 400 kV TR Výškov – TR Babylon, šířka koridoru 400 m B. Vyhodnocení zjištěných záměrů na provedení změn v území. Záměry týkající se dopravní infrastruktury byly již zapracovány do územních plánů příslušných obcí , neboť byly součástí stále ještě platné nadřazené územněplánovací dokumentace – Územního plánu velkého územního celku Litoměřicko – konkrétně se jedná o územní plány Roudnice nad Labem, Budyně nad Ohří a Žabovřesky nad Ohří. Do všech nově vydávaných územních plánů budou zahrnuty všechny záměry nadmístního významu, které jsou obsaženy v Politice územního rozvoje ČR 2008 či v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje.


120/123


Podklady pro RURÚ

5. Návaznost na ÚAP Ústeckého kraje V územně analytických podkladech Ústeckého kraje byla ORP Roudnice nad Labem hodnocena jako - ORP s nevyváženými podmínkami pro hospodářský rozvoj o ORP Roudnice nad Labem patří dle vyhodnocení k nejslabším oblastem s územními podmínkami pro hospodářský rozvoj. Míra registrované nezaměstnanosti sice v rámci krajského průměru dosahuje relativně nízkých hodnot, nicméně je znatelný její pozvolný růst, což souvisí s propouštěním pracovníků z řady firem a přechodem na úsporný režim včetně omezení příjímání nových pracovníků. Pracovní příležitosti nejsou zejména v malých obcích. Hospodářsko ekonomická struktura ORP má zemědělsko – průmyslový charakter. Hlavním hospodářským centrem (zejména průmyslovým) je oblast města Roudnice nad Labem, která je ale také centrem celé zemědělské oblasti. Oblast okolo Štětí patří k méně urbanizovaným průmyslově - zemědělským obvodům, jehož relativně dobré předpoklady pro hospodářský rozvoj ovlivňuje zejména poloha vůči Praze ale i dalším rozvojovým centrům. To se promítá i do významně zvýšené intenzity bytové výstavby oproti průměru kraje, ve 100 % územně plánovací připravenosti obcí a ve vyšší než průměrné podnikatelské aktivitě fyzických osob. Jinak je rozvinutost zaměstnaneckého prostředí průměrná, stejně tak jako má průměrné (nebo mírně podprůměrné) hodnocení ukazatele koncentrace hustot podnikatelských subjektů vytvářejících pracovní místa. Indikátor „podíl zastavěných ploch a ostatních ploch z celkové výměry je pro celý ORP vysoce negativní. -

ORP s dobrými podmínkami pro soudržnost obyvatel území o Území ORP Roudnice nad Labem v celkovém vyhodnocení v oblasti pro soudržnost společenství obyvatel vykazuje převážně podprůměrné hodnoty až po velmi dobré, v souhrnném hodnocení všech obcí ORP vychází celková kladná hodnota. Nepříznivé hodnoty vykazuje v míře registrované dlouhodobé nezaměstnanosti, ve věkové skladbě u podílu starších obyvatel postproduktivního věku, u skupiny obyvatel v produktivním věku, u počtu absolventů a počtu dokončených bytů. Tyto výsledky pomáhá eliminovat atraktivita obvodu pro bydlení, zvýšený podíl autochtonního obyvatelstva, což je dále podpořeno kladným migračním saldem, přirozeným přírůstkem, podílem skupiny obyvatel do 14let a mírou registrované nezaměstnanosti.

-

ORP se špatnými územními podmínkami pro životní prostředí o Území ORP Roudnice nad Labem vykazuje průměrné až špatné podmínky pro příznivé životní prostředí. Na hodnocení má vliv zejména průchod republikové rozvojové osy související s hlavními dopravními koridory, kterými jsou dálnice D8 a hlavní železniční koridor Praha – Ústí nad Labem – Děčín – Drážďany a silně zemědělsky využívaná krajina. Podprůměrného až špatného hodnocení dosahuje území právě okolo koridoru tvořeného hlavními dopravními tahy, které je charakteristické nízkou hodnotou KES, vysokým podílem zastavěných ploch s čímž souvisí výskyt oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podíl orné půdy dosahuje na většině území 8090% procent.


121/123


Podklady pro RURÚ

Celkově je v rámci RURÚ hodnocena jako oblast s celkově nevyváženými předpoklady pro další rozvoj: - Nejhůře hodnocenou oblastí z hlediska vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj, příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel území s celkově nevyváženými podmínkami pro další rozvoj. Do této kategorie spadá zejména Lounsko, Lovosicko a Roudnicko. Přesto, že tato území vykazují v některých sledovaných ukazatelích nadprůměrné hodnocení, jako například kladné saldo migrace a relativné nízká míra krátkodobé i dlouhodobé nezaměstnanosti, tak z celkového hlediska se jedná o území až na výjimky nevyvážené. Území je charakteristické silnou orientaci na primární hospodářský sektor, silně oslabené z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí díky intenzivnímu zemědělskému využití a špatnou strukturou obyvatelstva, kde dominuje postproduktivní složka


122/123


Podklady pro RURÚ

6. Metodika zpracování Podkladů pro RURÚ Nejprve byly sesbírány a vyhodnoceny údaje o území zaslané jednotlivými poskytovateli, dále byl proveden dotazníkový průzkum mezi starosty jednotlivých obcí ke zjištění podkladů k jevům, které nemají svého poskytovatele. Zároveň proběhl podrobný terení průzkum všech obcí naší ORP, který byl využit i v případě, že nám nebyli vráceny dotazníky zpět. Všechna data byla zapracována do jednotné struktury datového modelu ÚAP Ústeckého kraje a jako podklad pro hodnocení RURÚ byly pro každé téma (1. horninové prostředí a geologie, 2. vodní režim, 3. hygiena životního prostředí, 4. ochrana přírody, krajiny a památek, 5. půdní fond, 6. veřejná dopravní a technická infrastruktura, 7. sociodemografické podmínky, 8. bydlení a občanské vybavení, 9. rekreace, 10. hospodářské podmínky) vytvořeny kartogramy.


123/123

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem

Recommend Documents