ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STOD

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STOD ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA

Pořizovatel: Zhotovitel:

Městský úřad Stod Institut regionálních informací, s.r.o.

Listopad 2008

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU

Institut regionálních informací, s. r. o. Beethovenova 4, 602 00 Brno , tel.: 542523213, fax: 542523209, e - mail: [email protected], Zapsán v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, v oddílu C, vložce č. 35601


1. Obsah 1. 2.

Obsah ................................................................................................................ 1 Metodika zpracování ........................................................................................ 3 2.1. Legislativní rámec .................................................................................................. 3 2.2. Metodické podklady ............................................................................................... 4 2.3. Základní východiska .............................................................................................. 4 2.4. Postup zpracování ................................................................................................. 6 2.5. Expertní systém RURUGEN................................................................................. 7 2.6. Obsah dokumentace.............................................................................................. 8 2.6.1. Obsah problémového výkresu ..................................................................... 8 2.7. Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.............................. 9 2.8. Použité metodické postupy hodnocení............................................................. 13 2.8.1. Stanovení koeficientu ekologické stability................................................ 13 2.8.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu ....................... 13 2.8.3. Stanovení potřeby bytů a pozemků pro bytovou výstavbu.................... 14 2.8.4. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu .................. 15 2.8.5. Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ........ 15 3. Základní charakteristiky správního obvodu ................................................. 17 3.1. Sociodemografické charakteristiky.................................................................... 17 3.2. Návaznost na rozbor udržitelného rozvoje Plzeňského kraje ....................... 19 3.3. Návaznost na zásady územního rozvoje Plzeňského kraje .......................... 23 4. Rozbor udržitelného rozvoje území .............................................................. 27 4.1. Souhrnné hodnocení podle tématického členění............................................ 27 4.1.1. Horninové prostředí a geologie.................................................................. 27 4.1.2. Vodní režim ................................................................................................... 27 4.1.3. Hygiena životního prostředí........................................................................ 28 4.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek .......................................................... 29 4.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa.......... 31 4.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................ 31 4.1.7. Sociodemografické podmínky .................................................................... 32 4.1.8. Bydlení ........................................................................................................... 33 4.1.9. Rekreace a cestovní ruch ........................................................................... 34 4.1.10. Hospodářské podmínky .......................................................................... 34 4.2. Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ................. 36 4.2.1. Silné stránky.................................................................................................. 36 4.2.3. Příležitosti ...................................................................................................... 38 4.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady............. 41 4.4.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území........................... 42 4.4.3. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ....... 42

Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Stod Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008

1


5.

Kartogramy...................................................................................................... 44 5.1. Kartogramy analytické ......................................................................................... 44 A1. Horninové prostředí a geologie........................................................................... 44 A2. Vodní režim ............................................................................................................ 44 A3. Hygiena životního prostředí................................................................................. 44 A4. Ochrana přírody, krajiny a památek................................................................... 44 A5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa................... 44 A6a. Veřejná dopravní infrastruktura ........................................................................ 44 A6b. Veřejná technická infrastruktura....................................................................... 44 A7. Sociodemografické podmínky............................................................................. 44 A8. Bydlení .................................................................................................................... 44 A9. Rekreace a cestovní ruch .................................................................................... 44 A10. Hospodářské podmínky ..................................................................................... 44 5.2. Kartogramy syntetické ......................................................................................... 44 B1 Příznivé životní prostředí ...................................................................................... 44 B2 Hospodářský rozvoj ............................................................................................... 44 B3 Soudržnost společenství obyvatel území........................................................... 44 C1 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek................................... 44 6. Přehled zdrojů dat .......................................................................................... 45


2


2. Metodika zpracování 2.1.

Legislativní rámec

Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků zákona č. 183/2006 Sb., které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: (1) Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (dále jen „územně analytické podklady obcí“) a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (dále jen „územně analytické podklady kraje“) obsahují a) b)

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

(2) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 4 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen „pasport údaje o území“). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost použitého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen „problémový výkres“). Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy.


3


2.2.

Metodické podklady

Pro zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje slouží tyto odborné zdroje: • Metodické návody, vystavené na stránkách Ústavu územního rozvoje: o Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje o Metodický návod pro tvorbu SWOT analýz s příkladem • Modelové ověřování územně analytických podkladů – materiál 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu, Praha 10. - 11. 11. 2005, vydal Odbor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj (obsahuje modelové ověření ÚAP pro ORP Kyjov, které bylo zpracováno v období 12/2003 – 10/2004 ing. arch. Janou Janíkovou) – toto modelové ověřování však proběhlo ještě před dokončením stavebního zákona a prováděcí vyhlášky. • Prezentace na téma ÚAP z 16. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu, autoři Ing. arch. Martin Tunka, CSc., Ing. arch. Jitka Mejsnarová, Ing. Jarmila Domažlická, 22.11.2007 Metodickým podkladem jsou rovněž územně analytické podklady Olomouckého kraje včetně rozboru udržitelného rozvoje, které byly zpracovány Institutem regionálních informací, s.r.o., a které byly jako první dokument tohoto druhu projednány v zastupitelstvu kraje dne 12. 4. 2007.

2.3.

Základní východiska

Institut regionálních informací, s.r.o. na základě vlastních zkušeností při zpracování územně analytických podkladů a na základě výše uvedených metodických podkladů připravil vlastní komplexní metodiku zpracování rozboru udržitelného rozvoje území na úrovni obce s rozšířenou působností. Z metodického hlediska bylo nutné nejprve stanovit, co má při plném respektování obsahových náležitostí daných vyhláškou rozbor udržitelného rozvoje přinést a kdo je hlavním příjemcem výsledků tohoto rozboru. Správní obvod ORP není jednotkou přirozenou, ale jednotkou administrativně stanovenou, která nemá svou politickou reprezentaci (význam a činnost rad obcí pro udržitelný rozvoj zatím nebylo možné prakticky posoudit) a pro jeho území není pořizována jednotná územně plánovací dokumentace, jak je tomu v případě kraje. Hlavní koncepční jednotkou je obec, která v ÚAP pořizovaných z úrovně ORP musí najít podklad pro svůj vlastní územní plán, za který je plně odpovědná. Vzhledem k tomu, že územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje mají nahradit dřívější průzkumy a rozbory, je důraz na význam ÚAP pro obce nutný již proto, že obce nesou na svých bedrech náklady na pořízení územních plánů a každé doplňkové průzkumy a rozbory nutně územní plán pro obec prodraží. Posouzení celého správního obvodu ORP má svůj význam především ve správních obvodech ORP, které se kryjí s přirozenými spádovými oblastmi nebo s již vzniklými mikroregiony. Výsledky hodnocení jsou také důležitým podkladem pro kraj, kdy je nutné ukázat stav udržitelného rozvoje v kontextu jiných obvodů ORP a pomoci tím ke stanovení krajských rozvojových koncepcí promítnutých do zásad územního rozvoje území kraje. Řešení rozboru udržitelné rozvoje vychází z požadavků, které jsou dány zněním § 4 vyhlášky 500/2006 Sb. Z hlediska potřeb obce je nutné vyjít především z bodu 2 odstavce Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Stod Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008

4


b), který se zabývá konkrétními zjištěnými problémy, které mohou být i přesně lokalizovány, což je již přímým podkladem pro řešení územních plánů obcí. Zjištěné problémy a střety jsou také obsaženy v problémovém výkresu, který je požadovanou součástí grafické části ÚAP. Výstup z této části RURÚ pro obec (a přeneseně především pro ÚAP kraje) především přináší: zjištění závad v obcích, které se většinou promítají do potřeby řešení dopravních problémů, které mívají rozměr jak urbanistický, tak i dopravní a hygienický. V obcích, kterými procházejí silnice I. a II. třídy, je nutné navrhovat lokalizaci obchvatů, popř. průtahů, pro obce mimo dopravní tahy je naopak nutné řešit zlepšení dopravní dostupnosti, zjištění možných střetů těchto dopravních potřeb především s potřebou ochrany přírody a krajiny, případně s dalšími jevy (limity), jako jsou např. ložiska nerostných surovin či jiná chráněná území, analýzu povodňové situace v obci s lokalizací území, která jsou v přímém ohrožení povodněmi a pro která by měl být navržen speciální režim pro jejich využití, měla by být rovněž specifikována potřeba realizace protipovodňových opatření, v neposlední řadě by měly být nalezeny střety, dané promítnutím nadmístních záměrů (zásady územního rozvoje kraje) do území obcí, což jsou především stavby dopravní, nadregionální a regionální ÚSES, popř. vedení technické infrastruktury apod.

•

•

•

•

Analýza podle bodu 1 odstavce b) se v obci zaměřuje především na otázky potenciálové (lokalizace jevů je obsažena v části podkladů pro RURÚ a její obsah je dán částí A přílohy č. 1 k vyhlášce). Otázce údajů potenciálových není ve vyhlášce věnována náležitá pozornost, přestože jsou pro splnění požadavků na hodnocení dle bodu 1 klíčové. Z hlediska obce je proto nutné se zaměřit především na zhodnocení těchto potenciálových ukazatelů: • • • •

stav inženýrských sítí v obci (především zásobování vodu, odkanalizování a plynofikace) a potřeba řešit jejich další rozvoj, poptávka po volných plochách pro rozvoj výroby, služeb a logistických areálů, poptávka po volných plochách pro lokalizaci bydlení a občanské vybavenosti včetně sportovišť, existence ploch devastovaných vhodných pro přestavbu (brownfields).

Z hlediska celkové koncepce rozvoje obce (a s přímým výstupem do celkového hodnocení za celý obvod ORP, potažmo za celý kraj) je nutné zpracovat pro každou obec tzv. SWOT analýzu, neboli analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Zde je možné se inspirovat jak metodickým návodem ÚÚR, tak i výše uvedenou prezentací na 16. celostátní konferenci o územním plánování. Souhrn výroků SWOT analýzy slouží k vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Pro hodnocení vyváženosti vyvinul Institut regionálních informací vlastní metodiku, která je popsána dále textu. Při hodnocení a vzájemném porovnávání obcí je nutné nejen vycházet nejen ze stavu jednotlivých obcí, ale i ze stavu a potřeb přirozených spádových regionů, neboť řadu potřeb obcí je možné řešit v kooperaci mezi obcemi, či dokonce i za administrativními hranicemi ORP. Proto je nutné monitorovat i stav blízkého okolí řešeného území především z hlediska napojení na nadřazenou dopravní a technickou infrastrukturu a na významná střediska osídlení, např. krajské město. Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Stod Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008

5


2.4.

Postup zpracování

Před započetím prací na rozboru udržitelného rozvoje území je ukončena fáze sběru a zpracování podkladových dat v souladu s částí a) bodu 1, §4 prováděcí vyhlášky (datový obsah je dán částí A přílohy č. 1 k vyhlášce) a musí být zajištěny potřebné doplňkové informace, které jdou nad rámec části A přílohy (některé z nich jsou obsaženy v části B uvedené přílohy). Celkově se práce na RURÚ dělí na dvě části: • Zpracování RURÚ pro každou obec • Zpracování souhrnného RURÚ pro celý správní obvod ORP Při těchto činnostech je užito dvou technologických podpůrných systémů: • Geografický informační systém, který je využit ke zjištění přítomnosti vybraných objektů na území jednotlivých obcí (resp. v jejich zastavěném území) a ke zjištění průniků (střetů) těchto objektů. V prostředí GIS je s využitím výsledků analýzy zpracován problémový výkres. • Expertní databázový systém RURUGEN, který umožňuje automatické vyhodnocení SWOT analýzy, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a k definování problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Oba tyto systémy jsou vzájemně provázané, neboť systém RURUGEN využívá podkladů vzniklých analýzou v prostředí GIS. Práce na rozboru udržitelného rozvoje jsou rozděleny do těchto etap: 1. převzetí podkladů, jejich inventura a stanovení požadavků na došetření dat 2. převzetí dalších podkladů nad rámec části A přílohy č. 1 k vyhlášce, především dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, další doplňková data z Českého statistického úřadu, údaje o stavu životního prostředí, zdrojích znečištění ovzduší apod. 3. zpracování analýzy vstupních dat v prostředí GIS a příprava tabulek pro systém RURUGEN 4. zpracování sociodemografických dat, dat o znečištění ovzduší, o dopravní obsluze apod. a příprava tabulek pro systém RURUGEN 5. tisk pracovní verze problémového výkresu 6. vznik pracovní verze RURÚ pro jednotlivé obce a souhrnného RURÚ pro správní obvod ORP 7. projednání problémového výkresu a RURÚ se zástupci obcí a ORP (variantně vystavení výkresu na web, zaslání dokumentace v elektronické podobě apod.) 8. převzetí připomínek a jejich zapracování 9. vznik konečné verze problémového výkresu a RURÚ obcí a celého obvodu ORP 10. předání výsledků


6


2.5.

Expertní systém RURUGEN

Expertní systém RURUGEN byl vyvinut Institutem regionálních informací jako podpůrný prostředek pro jednotné zpracování rozboru pro všechny obce v obvodu ORP. Jedná se o databázovou aplikaci, která je schopná načíst vstupní data z různých zdrojů, která se týkají obcí, zpracovat je, vyhodnotit podle vybraných kritérií z hlediska stanovení silných a slabých stránek a stanovit míru vyváženosti pro každou obec. Systém RURUGEN je plněn daty především z těchto zdrojů: • sociodemografická data (hlavním zdrojem je ČSÚ) • informace o stavu vymezení funkčních ploch a o zastavitelných plochách (zdrojem jsou územní plány obcí a terénní průzkumy, včetně zpracování dotazníků, zaslaných do obcí) – podklady jsou digitalizovány, vloženy do datového modelu a vybrané plochy jsou sumarizovány) • informace o přítomnosti některých objektů buď na katastrálním území nebo v jejím zastavěném území (průnik umístění vybraných jevů s uvedenými hranicemi) – zpracováno v prostředí GIS • informace o závadách a střetech mezi stavovými jevy a mezi jevy návrhovými (vzájemný průnik vybraných jevů) – zpracováno v prostředí GIS Systém RURUGEN pro zpracuje výsledný pasport obce, který obsahuje: • vybraná popisná data • nalezené silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby • nalezené závady a střety • vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Druhým výstupem systému RURUGEN je celkový výpis za obvod ORP, který obsahuje: • kritéria stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb • výpis silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb se stanovením jejich četnosti za obvod celkem a podle jednotlivých okruhů, viz § 4 vyhlášky, bod 2 odstavec b) • výpis závad a střetů s uvedením jejich četnosti a se seznamem obcí, kterých se dotýkají Kromě primárního generování výstupů umožňuje systém RURUGEN zapracovat i výsledky projednání rozboru s obcemi: • odebrat či doplnit silnou a slabou stránku, příležitost nebo hrozbu • doplnit poznámku jak k vybranému výroku, tak i k použitým datům Jednotnost přístupu k rozboru udržitelného rozvoje pomocí systému RURUGEN umožní provádět aktualizace ÚAP s tím, že je možné nacházet změny v území a podle toho vyhodnotit a kvantifikovat trendy těchto změn. Pokud by systémem RURUGEN byly vyhodnoceny všechny obvody ORP v kraji, byl by to velmi přesný a exaktní vstup pro rozbor udržitelného rozvoje území kraje.


7


2.6.

Obsah dokumentace

Dokumentace je členěna do těchto částí: • • •

Textová část se souhrnnými tabulkami a kartogramy Příloha (pasporty obcí s rozborem udržitelného rozvoje jejich území) Grafická část - za grafickou část rozboru udržitelného rozvoje můžeme považovat v souladu s § 4 vyhlášky, bodem 4 výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích - problémový výkres. 2.6.1. Obsah problémového výkresu

Problémový výkres především obsahuje: 1. Průmět závad a střetů do území 1.1. Závady 1.2. Střety 1.3. Popisu závad a střetů 2. Návrhy a záměry 2.1. Návrh změn dopravní infrastruktury 2.2. Návrh změn nadmístní technické infrastruktury 2.3. Zastavitelné plochy podle územních plánů 2.4. Jiné záměry zástavby území 3. Územní systém ekologické stability 3.1. Lokální ÚSES 3.2. Regionální ÚSES 3.3. Nadregionální ÚSES 4. Vybrané limity využití úzmí 4.1. Zastavěné území 4.2. Velkoplošná chráněná území přírody 4.3. Ložiska nerostů 4.4. Místa krajinného rázu se zásadní krajinářskou hodnotou 4.5. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 4.6. Záplavová území 4.7. Vodní toky a plochy 5. Stav území 5.1. Dopravní infrastruktura 5.2. Využití území 6. Administrativní členění


8


2.7.

Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

Stanovení výroků, které vyjadřují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, je v první fázi (před projednáním s obcemi) stanoveno exaktním postupem a to dvěma způsoby: • zjištění existence jevu • zjištění, jestli určitý indikátor některého jevu nepřekročil expertně určenou hodnotu Přehled použitých jevů, případně jejich indikátorů je uveden v následující tabulce v členění podle okruhů. 1. Horninové prostředí a geologie Žádné výroky nebyly vysloveny

2. Vodní režim Jev Zastavěné území v záplavovém území Q100:

Územní Typ Výrok Podmínka podmínky výroku Hospodářský Ohrožení zastavěného území Hrozba Existence jevu rozvoj záplavami

3. Hygiena životního prostředí Jev Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: Stacionární zdroj znečištění ovzduší: Výskyt starých ekologických zátěží:

Územní podmínky Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí

Typ výroku Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka Hrozba

Výrok

Podmínka

Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním Absence jevu limitům pro ochranu zdraví Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční Existence jevu dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje Existence jevu znečištění Výskyt starých ekologických zátěží

Existence jevu

4. Ochrana přírody, krajiny a památek Jev Chráněná krajinná oblast: Chráněná krajinná oblast: Městská památková zóna:

Národní kulturní památky:

Územní Typ Výrok podmínky výroku Příznivé Silná Kvalitní přírodní prostředí životní stránka dané přítomností CHKO prostředí Hospodářský Rozvoj cestovního ruchu Příležitost rozvoj daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu Hospodářský Příležitost daný přítomností městské rozvoj památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu Hospodářský Příležitost daný přítomností národní rozvoj kulturní památky


Podmínka Existence jevu Existence jevu Existence jevu

Existence jevu

9


5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Územní podmínky Koeficient ekologické stability: Příznivé (Metodika stanovení popsána životní dále v textu) prostředí Jev

Typ výroku Silná stránka

Výrok Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability

Podmínka Hodnota>5

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Jev Blízkost dálnice: Napojení na silnici I. třídy: Železniční stanice či zastávka: Železniční stanice či zastávka: Vodovod: Kanalizace:

Plynofikace:

Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí

Typ výroku Silná stránka Silná stránka Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka

Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice) Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Absence napojení na železnici Absence vodovodu

Absence jevu

Slabá stránka

Absence kanalizace

Absence jevu

Silná stránka

Plynofikace obce

Existence jevu

Výrok

Podmínka Existence jevu Existence jevu Existence jevu Absence jevu

7. Sociodemografické podmínky Jev Počet obyvatel (2007): (Srovnání se stavem v roce 1991) Počet obyvatel (2007): (Srovnání se stavem v roce 1991)

Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Silná stránka

Dlouhodobý růst počtu obyvatel

Změna hodnoty>1.01

Hrozba

Rychlý pokles počtu obyvatel

Změna hodnoty<0.9

Děti do věku 14 let (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001)

Hospodářský Rozvoj služeb zaměřených na Změna Příležitost rozvoj děti a mladé rodiny hodnoty>1

Děti do věku 14 let (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001)

Soudržnost společenství obyvatel území

Senioři ve věku 65 let a starší (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001) Senioři ve věku 65 let a starší (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001)

Hrozba

Vysoký relativní úbytek dětí

Změna hodnoty<0.9

Hospodářský Rozvoj služeb zaměřených na Změna Příležitost rozvoj seniory hodnoty>1 Soudržnost společenství obyvatel území

Hrozba

Stárnutí populace


Změna hodnoty>1.1

10


Územní podmínky Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku 14 obyvatel let: území Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku 14 obyvatel let: území Jev

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Silná stránka

Dobrá věková struktura obyvatelstva

Hodnota<0.9

Slabá stránka

Špatná věková struktura obyvatelstva

Hodnota>2

8. Bydlení

Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu)

Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území

Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu)


Jev Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně:

Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně:

Základní škola:

Základní škola:

Zdravotní středisko: Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Schválený územní plán:

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Silná stránka

Vysoká intenzita bytové výstavby

Hodnota>3

Hrozba

Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

Hodnota<1.5

Silná stránka

Existence základní školy

Existence jevu

Hrozba

Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy

Absence jevu

Silná stránka

Existence zdravotního střediska

Existence jevu

Silná stránka

Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro občanskou vybavenost hodnoty>0.4

Hrozba

Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti

Poměr hodnoty<0.04

Silná stránka

Schválený územní plán

Existence jevu

Silná stránka

Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro bydlení hodnoty>1.1

Slabá stránka

Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

Poměr hodnoty<0.9

Hrozba

Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení

Poměr hodnoty>1.6


11


9. Rekreace a cestovní ruch Územní podmínky

Jev Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Index rekreačního a turistického potenciálu: (Metodika stanovení popsána dále v textu)

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Hospodářský Vysoký potenciál individuální Příležitost Hodnota>0.5 rozvoj rekreace


Hrozba

Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení

Hodnota>2

Hospodářský Vysoký turistický a rekreační Příležitost Hodnota>4 rozvoj potenciál

10. Hospodářské podmínky Jev Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2007: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2007:

Územní Typ podmínky výroku Hospodářský Silná rozvoj stránka Soudržnost společenství Hrozba obyvatel území

Podíl ekonomicky aktivních v Hospodářský Slabá priméru: rozvoj stránka Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem:

Výrok

Podmínka

Nízká míra nezaměstnanosti Hodnota<0.03 Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti

Hodnota>0.1

Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, Hodnota>=0.12 lesnictví)

Hospodářský Slabá rozvoj stránka

Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním

Hospodářský Silná rozvoj stránka

Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro výrobu hodnoty>0.2 Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k Poměr malému množství hodnoty<0.02 zastavitelných ploch pro výrobu

Zastavitelné plochy pro Hospodářský Hrozba výrobu a skladování celkem: rozvoj

Hodnota<0.03

Průměrná cena pozemku pro Rozvoj investiční výstavby bytovou výstavbu Hospodářský Příležitost vzhledem k vyšší hladině cen Hodnota>650 vybaveného technickou rozvoj pozemků infrastrukturou:


12


2.8.

Použité metodické postupy hodnocení

2.8.1. Stanovení koeficientu ekologické stability Koeficient ekologické stability (KES) byl stanoven tímto postupem: •

• •

Zařazení obcí do velikostních kategorií a stanovení rozsahu urbanizačního prostoru (kruhu) kolem těžiště obce: o méně než 500 obyvatel 1,5 km o 500 - 1000 obyvatel 2 km o 1000 - 5000 obyvatel 3 km o více než 5 000 obyvatel 4 km Výpočet rozlohy stabilních a labilních ploch v rámci urbanizačního prostoru Výpočet KES

KES = relativně stabilní plochy / relativně labilní plochy KES = 1,5 A + B + 0,5 C / 0,2 D + 0,8 E (vážený výpočet podle doc. Löwa) A - lesy, vodní plochy B - trvalé kultury, ovocné sady, zahrady, okrasné zahrady C - louky, pastviny D - orná půda E - zastavěné území, ostatní, účelová zástavba, ostatní plocha v sídlech Hodnocení: KES < 0,1 0,1 - 1 = 1,0 1,0 - 10,0 = 10,0 > 10

Krajina devastovaná krajina narušená krajina schopná autoregulace vyvážená krajina krajina s převažující přírodní složkou krajina přírodní až přírodě blízká, přírodě blízká krajina

Jako silná stránka je KES hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 5. Výpočet KES v rámci urbanizačního prostoru byl zvolen vzhledem k tomu, že je nutné zjistit skutečný stav prostředí v okolí obce a nikoliv v rámci celého jejího administrativního území. Některé velmi malé obce mají rozsáhlá katastrální území s velkými plochami lesů, samy se však nacházejí v údolí uprostřed polí. Podobně velká města zasahují svým urbanizačním prostorem daleko do krajiny a nejsou v realizaci svých potřeb omezena pouze svým katastrálním územím. 2.8.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu Index rekreačního potenciálu je dán přítomností vybraných jevů uvnitř administrativního území obce: • Architektonická stavba nebo soubor • Historicky významná stavba nebo soubor • Významná stavební dominanta • Urbanistická hodnota Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Stod Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008

13


• •

Významný vyhlídkový bod Místo významné události

Přítomnost jevu je vyjádřen jedním bodem, body se sčítají, minimální hodnota je 0, maximální 6. Jako silná stránka je index hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 4. 2.8.3. Stanovení potřeby bytů a pozemků pro bytovou výstavbu Stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ve střednědobém období cca 10-15 let (obvyklé předpokládané platnosti územního plánu) vychází ze 2 základních komponent: • Předpokládaného odpadu cca 0,3% z výchozího počtu bytů ročně. Očekávaná intenzita odpadu je výrazně nižší než v minulosti uvažované 1% z výchozího počtu bytů ročně (cca 100-leté životnosti bytů). Očekávaná snížená intenzita odpadu vychází především z jeho nižší intenzity v posledních letech a předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem. • Očekávaného růstu plošné úrovně bydlení. Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu cenzových domácností, tj. domácností které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Uvažovaný přírůstek 0,6% z výchozího počtu cenzových domácností je spíše dolním odhadem. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše zanedbatelným faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností, který je obtížně odhadnutelný, zejména v zástavbě rodinnými domy a se změnami forem rodinného života. Uváděná celková potřeba nových bytů je dána součtem potřeby pro náhradu za odpad a pro přírůstek domácností (růst úrovně bydlení), nezahrnuje vliv změny počtu obyvatel. V případě růstu, poklesu počtu obyvatel je připočtena (odečtena) další potřeba cca 3,3 obyvatele/byt. Odpad bytů může být výrazně vyšší především u obcí s velkou rekreační atraktivitou. V těchto obcích i nově dokončené byty nemusí představovat přírůstek trvale obydlených bytů, mnohdy rovnou posilují druhé bydlení (neexistuje žádný mechanismus zajišťující, že nově postavený rodinný dům nebude využit k rekreaci, posílí některou z forem druhého bydlení). Z hlediska potřeby ploch je možno očekávat, že u části nových bytů (cca 10-20% bytů v rodinných domcích a cca 5-10% bytů v bytových domech) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci územních plánů, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. V řešeném území podobně jako v ostatních sídlech České republiky existují značné potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a využitím stávajících ploch v zástavbě (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.). Na druhé straně převis nabídky nových ploch pro bytovou výstavbu ve výši 50-100% je potřebný, neboť brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obcích. Obecně je uvažováno s potřebou ploch 900-1200 m2 na 1 byt v rodinném domě, nejmenší průměrné plochy jsou předpokládány u největších obcí a měst s ohledem na vyšší tržní ceny pozemků.


14


2.8.4. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu Stanovení průměrné ceny pozemků v obcích vychází z průměrné prodejnosti nemovitostí pro bydlení odvozené z atraktivity obcí a tržních cen v hodnotových pólech regionů (vybraných 335 městech v ČR, monitorovaných dlouhodobě Institutem regionálních informací). Atraktivita obcí je stanovena s ohledem na velikost obce, vzdálenost od centra regionu (hodnotového pólu), vybavenosti obce a dalšími specifickými podmínkami. Uvedeny ceny jsou obvyklé ceny stavebních pozemků (s většinou inženýrských sítí, připravených k zástavbě) a syrových stavebních pozemků bez inženýrských sítí. 2.8.5. Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Četnost dle obcí POV / PO x 100 (%) kde POV je počet obcí, kde by výrok zaznamenán PO je počet obcí Četnost dle obyvatel (POB1+…+POBi+…+POBn) / POB x 100 (%) kde POB1-POBn je počet obyvatel v obcích, kde byl výrok zaznamenán POB je celkový počet obyvatel


15


2.9.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: • kladné výroky – silné stránky a příležitosti • záporné výroky – slabé stránky a hrozby Příklad z pasportu obce: Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 63% (5+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 9% (0+1/2+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Obec získala 5 silných stránek z možných osmi, příležitosti nebyly žádné pro soudržnost společenství obyvatel území vyřčeny. Výsledkem je úspěšnost 63%. Dále obec nezískala žádnou slabou stránku (bylo možné získat dvě) a získala pouze jednu hrozbu z možných devíti. Úspěšnost je tedy pouze 9%. Vzhledem k vysoké převaze úspěšnosti při získávání kladných výroků je hodnocení soudržnosti velmi dobré – 2 body. Dílčí hodnocení se provede takto: K/Z>1.5, pak je hodnocení "Velmi dobré", počet bodů 2 K/Z<=1.5 a zároveň K/Z>1.1, pak je hodnocení "Dobré", počet bodů 1 K/Z<=1.1 a zároveň K/Z>=0.9, pak je hodnocení "Průměrné", počet bodů 0 K/Z<0.9 a zároveň K/Z=>0.5, pak je hodnocení "Špatné", počet bodů -1 K/Z<0.5, pak je hodnocení "Velmi špatné", počet bodů -2 kde K je míra úspěšnosti při získávání kladných výroků Z je míra úspěšnosti při získávání záporných výroků Celkové hodnocení obce je dáno součtem bodů za jednotlivé části hodnocení, tedy může obec získat maximálně 6 bodů a minimálně -6 bodů. (rozmezí je tedy 13 hodnot). Těchto 13 hodnot je na slovní hodnocení převedeno takto: SUMA>3, pak je vyváženost "Velmi dobrá" SUMA<=3 a zároveň SUMA>1, pak je vyváženost "Dobrá" SUMA<=1 a zároveň SUMA>=-1, pak je vyváženost "Průměrná" SUMA<-1a zároveň SUMA=>-3, pak je vyváženost "Špatná" SUMA<-3, pak je vyváženost "Velmi špatná" kde SUMA je bodový součet za všechny tři části vyhodnocení.


16


3. Základní charakteristiky správního obvodu 3.1.

Sociodemografické charakteristiky

Jedná se o vybrané sociodemografické ukazatele. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou v velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.

Obec

Počet bydlících obyvatel

Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Podíl obyvatel ve Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na věku 65 let a více celkovém počtu na celkovém počtu obyvatel (%) obyvatel (%) 10,1 20,3 19,1 11,8 7,5 45,5 16,2 10,8

Bukovec 79 0 3 Čečovice 68 -1 -3 Černovice 200 -28 11 Holýšov 4904 21 77 Horní Kamenice 220 -4 3 12,7 Kvíčovice 339 4 1 13,3 Neuměř 128 1 -1 15,6 Štichov 84 -1 9 8,3 Všekary 86 1 -3 15,1 Dnešice 856 0 54 13,7 Dobřany 6000 24 33 16,2 Honezovice 232 -5 8 13,8 Hradec 499 1 6 15,8 Chotěšov 2692 -4 23 14,2 Kotovice 278 0 5 16,2 Lisov 100 1 -1 12,0 Líšina 145 0 0 9,7 Nová Ves 229 2 10 20,1 Přestavlky 207 1 3 9,7 Stod 3567 3 13 11,9 Střelice 138 1 7 18,1 Ves Touškov 322 -2 21 16,5 Vstiš 418 -1 11 16,3 Zemětice 258 -2 -2 10,1 Celkem ORP 22049 12 288 15,0 Zdroj: Český statistický úřad, územně analytické podklady 1a v obcích vybraného SO ORP


21,4 12,4 21,9 20,2 18,6 13,8 11,6 11,2 9,6 16,2 14,0 14,0 17,9 9,6 18,4 15,7 9,4 13,7 10,8 20,5 13,5

17


Obec

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Míra registrované nezaměstnanosti (%) 7,3 13,3 6,8 4,0

Bukovec 0 0 10 7 Čečovice 2 3 7 10 Černovice 0 28 27 16 Holýšov 70 49 186 109 Horní Kamenice 0 4 7 4 Kvíčovice 6 2 14 13 Neuměř 1 0 3 4 Štichov 1 2 9 0 Všekary 1 0 2 5 Dnešice 9 9 112 58 Dobřany 80 56 276 243 Honezovice 0 5 16 8 Hradec 4 3 12 6 Chotěšov 24 28 84 61 Kotovice 3 3 10 5 Lisov 1 0 5 6 Líšina 2 2 6 6 Nová Ves 4 2 16 6 Přestavlky 2 1 8 5 Stod 31 28 129 116 Střelice 1 0 7 0 Ves Touškov 0 2 29 8 Vstiš 4 5 27 16 Zemětice 1 3 6 8 Celkem ORP 247 235 642 398 Zdroj: Český statistický úřad, územně analytické podklady 1a v obcích vybraného SO ORP


4,3 3,2 9,3 0,0 8,1 3,4 3,3 4,0 3,1 2,8 7,6 5,9 3,8 4,7 4,6 2,1 2,0 2,5 3,6 3,0 3,4

18


3.2.

Návaznost na rozbor udržitelného rozvoje Plzeňského kraje

Rozbor udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje byl v rámci zpracování Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje vzat na vědomí zastupitelstvem Plzeňského kraje dne 4.12.2007, zpracovatelem bylo sdružení L & I (Institut regionálních informací, s.r.o., a Löw & spol., s.r.o.). Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo provedeno pomocí průmětu vybraných jevů (kritérií) do území a jejich vzájemné poměření pomocí gridové analýzy s využitím multikriteriálního hodnocení. To znamená, že nebylo použito metody hodnocení jednotlivých obcí tak, jak byl nyní zpracován rozbor pro správní obvod ORP Stod. Gridová analýza nicméně umožnila podstatně zpřesnit lokalizaci různých jevů v území a rovněž výstupní kartogramy lépe zobrazily stav území, než kdyby se hodnocení vyváženosti provádělo za celá administrativní území obcí. V měřítku správního obvodu ORP se ukázalo nasazení gridové analýzy jako problematičtější vzhledem ke korelaci průměrné velikosti katastrálních území obcí a velikostí objektů v gridové síti. Navíc se zpracovatelé snažili do nejvíc o soulad s výše uvedenými centrálně vydanými metodickými návody. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo provedeno a kvantifikováno za správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a nikoliv za správní obvody obcí s rozšířenou působností, které jsou v Plzeňském kraji příliš rozdílných velikostí. V případě ORP Stod se jedná o tři obvody (Dobřany, Holešov a Stod), které jsou v níže uvedené tabulce zvýrazněny. Příznivé životní prostředí Z hlediska příznivosti životního prostředí je stav ve správním obvodu ORP Stod podprůměrný. Je to dáno především nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se přidává zhoršená kvalita ovzduší a emise včetně hlukové zátěže z liniové dopravy. Hospodářský rozvoj Situace je ve správním obvodu z hlediska hospodářského rozvoje území podstatně příznivější. Výrazný vliv má na úroveň hospodářského rozvoje dobrá dopravní dostupnost. Města s dobrou dostupností dálnice a krajského města vykazují rovněž poměrně dobrou ekonomickou úroveň. Přesto některé obce i v tomto regionu doplácejí na svou odlehlejší polohu spojenou i s vyšší mírou nezaměstnanosti.


19


Soudržnost společenství obyvatel území Situace je průměrná, nedosahuje kvalit hospodářského rozvoje. Nacházejí se zde sídla, která nemají úplnou základní vybavenost, především chybí základní školy. Častý je úbytek obyvatelstva a především jeho stárnutí.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Hodnocení vyváženost vztahu územních podmínek bylo provedeno kombinací předchozích tří dílčích hodnocení. Vyváženost je ve správním obvodu ORP Stod podprůměrná. Na čelné pozici z hlediska vyváženosti územních podmínek je Plzeň se svým okolím. Nepříznivé životní prostředí je zde vyrovnáváno vysokým hospodářským potenciálem. Spádové území obce s pověřeným OÚ Plzeň Starý Plzenec Dobřany Nýřany Třemošná Rokycany

Součet vážených bodů 30,5 16,7 14,3 10,4 10,1 10,0

Spádové území obce s pověřeným OÚ Klatovy Plánice Město Touškov Stod Domažlice Manětín


Součet vážených bodů 3,2 3,2 3,0 2,2 2,0 1,4

20


Spádové území obce s pověřeným OÚ Bor Nýrsko Blovice Zbiroh Plasy Tachov Kašperské Hory Spálené Poříčí Planá Kdyně Stříbro Přeštice

Součet vážených bodů 8,4 7,0 5,9 5,9 5,6 5,3 4,8 4,8 4,7 4,4 3,6 3,3

Spádové území obce s pověřeným OÚ Poběžovice Staňkov Horšovský Týn Všeruby Sušice Horažďovice Bezdružice Holýšov Kralovice Nepomuk Radnice

Součet vážených bodů 0,9 0,6 0,2 0,0 -0,2 -0,3 -0,8 -1,1 -1,5 -2,9 -3,1

Nejvyšší příčky obsadily obce v dobré dopravní dostupnosti Plzně a tím i v dobré dostupnosti k dálnici, které těží jak z vysokého ekonomického potenciálu Plzně a dobré dopravní dostupnosti, tak z poměrně kvalitního přírodního prostředí. Vysoký potenciál pro udržitelný rozvoj můžeme najít poměrně překvapivě i na Tachovsku, kde se vysoká kvalita životního prostředí potkává s minimem negativních jevů z jinak řídkého osídlení a kde se nyní výrazně projevuje dobrá dopravní dostupnost daná dálnicí D5. Průměrnou vyváženost územních podmínek nalezneme i v oblasti NP a CHKO Šumava, kde však jsou výhody kvalitního životního prostředí snižovány nízkým ekonomickým potenciálem a špatnou dopravní dostupností (mnohdy vlastní geografickou odlehlostí území s omezujícími podmínkami osídlení vlivem členitého reliéfu, ale i např. klimatických podmínek). Nízkou úroveň udržitelného rozvoje pak vykazují jihovýchodní oblasti kraje a pak prakticky všechny „mezilehlé“ výseče území, dané jednostranně převažujícím radiálním uspořádáním dopravní sítě v kraji. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci Výsledky hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek umožňuje stanovit v měřítku kraje problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci, kterou jsou Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje.


21


Hodnocení ukázalo, že na území Plzeňského kraje lze vymezit z hlediska vyváženosti podmínek šest kategorií území: 1. Rozvojový pól, kde je hospodářský a sociodemografický rozvoj doprovázen ještě únosnou kvalitou životního prostředí (Plzeň s okolím a přesahem po trase dálnice a silnic I. třídy) 2. Rozvojové území podél dálnice D5, které se vyznačuje dobrým dopravním napojením. Rozvojový potenciál lze nalézt především v řídce osídlených oblastech na Tachovsku 3. Rozvojové póly, reprezentované především městy Domažlice, Klatovy a Sušice 4. Rozvojové osy, dané historickým vývojem, které spojují Plzeň s Domažlicemi, Klatovy a pokračující dále do Bavorska. K nim se přidružuje rozvojová osa dálnice D5. 5. Území s převažujícími přírodními hodnotami, využitelné především pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu (Šumava a Český les) 6. Problémová území, ve kterých je nízká úroveň vyváženosti územních podmínek (jedná se především o oblasti ve výsečích mezi radiálními dopravními trasami, které trpí špatným dopravním napojením, nízkou úrovní ekonomiky, nezaměstnaností a odlivem obyvatelstva. Dále byla provedena analýza možných závad a střetů, jejíž výsledek byl vložen do problémového výkresu. Výřez z problémového výkresu

Část správního obvodu spadá do dvou vymezených problémových oblastí P5 – Poběžovicko a P6 – Kdyňsko. Obě oblasti se vyznačují velmi nízkou úrovní udržitelného rozvoje, hlavními nedostatky jsou roztříštěnost osídlení, stagnující ekonomika a sociální problémy s vysokou mírou nezaměstnanosti.


22


3.3.

Návaznost na zásady územního rozvoje Plzeňského kraje

Zásady zemního rozvoje Plzeňského kraje byly vydány opatřením obecné povahy dne 2.9.2008, zpracovatelem bylo sdružení L & I (Institut regionálních informací, s.r.o., a Löw & spol., s.r.o.). Do správního obvodu ORP Stod zasahuje částečně rozvojová oblast republikového významu OB5 Plzeň, do které spadají dvě hlavní střediska – Stod a Dobřany. Pro rozvojovou oblast platí tato kritéria podmínky pro rozhodování o změnách v území: • •

• •

V rozvojové oblasti podporovat zejména rozvoj obslužné funkce (využívající kvalifikovanou pracovní sílu). V rozvojové oblasti mimo území města Plzně neumisťovat velká zařízení pro cestovní ruch a rekreaci. Navržená zařízení budou sloužit především pro každodenní rekreaci obyvatel Plzně a okolí. Vytvářet podmínky pro územní rozvoj a zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury. Komplexně vnímat specifické postavení města Plzně na území kraje, jeho rozvoj zaměřit zejména na posílení soudržnosti obyvatel území a obecné zlepšení podmínek životního a obytného prostředí a dopravy.

Úkoly pro územní plánování jsou tyto: • •

• •

•

• •

V územních plánech vymezit dostatek zastavitelných ploch pro rozvoj bytové výstavby a obslužných funkcí. Usměrňovat suburbanizační tendence rozvoje obcí, zejména s ohledem na infrastrukturní předpoklady území, soudržnost obyvatel území (nevytvářet funkčně a sociálně oddělená satelitní sídla obcí). Optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslových zón Plzeň – Líně, Litice – Radobyčice a Jihozápad (Nýřany, Úherce). Rozvoj průmyslové zóny Plzeň – Líně řešit etapovitě tak, že prioritně budou v první etapě využity plochy v areálu letiště a jižně navazující zastavitelné plochy budou využity až ve druhé etapě rozvoje. Minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón). V územních plánech vymezit plochy pro rozšíření skládky odpadu Chotíkov. Do územních plánů zapracovat návrhy změn vedení silnic včetně výhledů uvedených, které budou zapracovány jako územní rezervy.

Přes správní obvod ORP Stod prochází dále rozvojová osa nadmístního významu OR4 Plzeň – Domažlice –hranice ČR (- Regensburg). V rámci rozvojové osy bylo vymezeno rozvojové území v hranicích katastrálních území Holýšova. Využití území je nutné usměrňovat s cílem vyloučení možnosti vzniku pásové zástavby, vytvářet podmínky přednostního zabezpečení funkcí území z hlediska infrastrukturních podmínek (zejména dopravy) a podmínky ochrany životního prostředí. Dále je třeba regulovat rozvoj zástavby s preferencí širších dopravních funkcí a vyváženého územního rozvoje s ohledem na specifické podmínky jednotlivých částí rozvojové osy. Do územních plánů je nutné zapracovat návrhy změn vedení silnice I/26 a železniční trati č. 180 včetně výhledů, které budou zapracovány jako územní rezervy. Do správního obvodu ORP Stod nezasahuje žádná specifická oblast.


23


Výřez ze schématu uspořádání území Plzeňského kraje

Výřez z výkresu ploch a koridorů nadmístního významu

Ve správním obvodu ORP Stod jsou dále vymezeny plochy a koridory mezinárodního významu. Jedná se především o IV. A Transevropský multimodální koridor, spojující Prahu s Plzní a Norimberkem ve směru západ – východ, který je vázán na dálnici D 5 a navrhovaný koridor vysokorychlostní trati VR 1 Praha – Plzeň – Nürnberg, jehož součástí je i III. tranzitní železniční koridor s právě probíhající modernizací.


24


Kromě již zmíněného koridoru vysokorychlostní tratě VR 1 prochází správním obvodem také odbočná větev III. tranzitního železničního koridoru (Regensburg-) hranice ČR – Domažlice – Plzeň, která začíná nabývat stále vyšší důležitosti. Plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury nadmístního významu, které jsou vymezeny ve správním obvodu ORP: • dálniční křižovatka Nová Ves • silnice I/26 – Ejpovice – Stod – Domažlice – Česká Kubice, státní hranice • silnice I/27 – Železná Ruda, státní hranice – Klatovy – Plzeň – Kralovice - Most • trať č. 183 Plzeň – Klatovy, modernizace se zdvoukolejněním a se směrovými úpravami, s přeložkou v Dobřanech • nadregionální cyklostezka Praha – Plzeň – Regensburg včetně navazující sítě cyklostezek • nadregionální cyklostezka Plzeň – Klatovy – Železná Ruda • vedení 400 kV v koridoru stávajícího vedení 220 kV Vítkov – Přeštice • transformace ČD 110/22 kV v Holýšově Ve správní obvodu ORP není vymezena žádná lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod. Jako plochy nadmístního významu jsou však vymezeny skladebné prvky regionálního územního systému ekologické stability a výhradní ložiska nerostných surovin. Do správního obvodu ORP Stod zasahuje rovněž rozvojová plocha pro lokalizaci výrobních a obslužných zařízení regionálního významu – Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně. Výřez z výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu

Zásady územního rozvoje dále vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, která musí být zapracována do územních plánů obcí a měst.


25


Ve správním obvodu ORP byly vymezeny tyto veřejně prospěšné stavby: • 26/01 - Nýřany (MÚK s D5) - Chotěšov - Stod - Staňkov - Horš. Týn, přeložka • 27/07 - Dobřany - Dolní Lukavice, přeložka • 180/01 - trať č. 180 - elektrizace, zdvojkolejnění, směrové úpravy • 183/01 - trať č. 183 - úsek Plzeň – Přeštice - zdvojkolejnění, směrové úpravy • C1 - koridor cyklostezky Praha - Plzeň – Regensburg • C2 - koridor cyklostezky Plzeň - Klatovy - Železná Ruda • E6 - transformace ČD 110/22 kV v Holešově • E8 - vedení 400 kV v koridoru stávajícího vedení 220 kV Vítkov - Přeštice


26


4. Rozbor udržitelného rozvoje území 4.1.

Souhrnné hodnocení podle tématického členění

Souhrnné hodnocení vychází z hodnocení jednotlivých obcí, při kterém byly stanoveny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Jevy, u kterých jsou stanoveny, byly zařazeny do kategorií z hlediska věcné problematiky a z hlediska oblastí hodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje. 4.1.1. Horninové prostředí a geologie Střety Název Návrh silnice I. třídy vede přes poddolované území Návrh silnic II. třídy vede přes poddolované území Návrh železniční tratě vede přes poddolované území Návrh silnice I. třídy vede přes dobývací prostor Návrh silnice I. třídy vede přes chráněné ložiskové území

Počet obcí

%

nS1-PU

1

4.2

Chotěšov

nS2-PU

1

4.2

Chotěšov

nZE-PU

1

4.2

Chotěšov

nS1-DP

1

4.2

Stod

nS1-LU

1

4.2

Stod

Kód

Výpis obcí

Horninové prostředí a geologie nepatří v správním obvodu ORP Stod k problémovým okruhům. Ložiska nerostných surovin jsou především soustředěna na sever od Stodu a Hradce (cihelná hlína, jíl, kaolín, pískovec, spraš) a na sever od obce Dnešice (kaolín, arkóna, pískovec, bentonit). Poddolovaná území se nacházejí v blízkosti obce Chotěšov, kde jsou rekultivovány vzniklé propadliny na vodní a rekreační plochy. Byly zjištěny střety návrhu silnice I. a II. třídy s poddolovaným v územím v Chotěšově, kde rovněž dochází ke střetu s návrhem železniční tratě. Ve Stodu dochází ke střetu návrhu silnice I. třídy s dobývacím prostorem a chráněným ložiskovým územím. V územním plánu města Chotěšov je nutné dbát při lokalizací záměrů na minimalizaci konfliktů poddolovaným územím a v okolí Stodu se vyhnout střetům s ložisky nerostných surovin i se stávajícím dobývacím prostorem. 4.1.2.

Vodní režim

Hrozby Četnost dle obcí Ohrožení zastavěného území záplavami

% 29.2

Četnost dle obyvatel Ohrožení zastavěného území záplavami

% 82.6

Závady Název Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Kód

Počet obcí

%

sZUoZQ

7

29.2

sZUoVZ

3

12.5 Holýšov, Stod, Zemětice

Výpis obcí Dobřany, Holýšov, Hradec, Chotěšov, Stod, Střelice, Vstiš


27


Název

Počet obcí

%

2

8.3

Holýšov, Stod

1

4.2

Dobřany

Kód

Počet obcí

%

nZUoZQ

6

25.0

nS1-ZQ

3

12.5 Holýšov, Hradec, Střelice

nS1-VZ

2

8.3

Holýšov, Kvíčovice

nZE-ZQ

2

8.3

Holýšov, Stod

nZUoVZ

2

8.3

Holýšov, Neuměř

nS2-ZQ

1

4.2

Dobřany

nZE-VZ

1

4.2

Holýšov

Kód

Silnice I. třídy prochází záplavovým sS1-ZQ územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým sS2-ZQ územím Q100

Výpis obcí

Střety Název Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Návrh silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Návrh železniční tratě prochází záplavovým územím Q100 Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Návrh silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Návrh železniční tratě prochází ochranným pásmem vodního zdroje

Výpis obcí Dobřany, Holýšov, Hradec, Chotěšov, Stod, Vstiš

Přes správní obvod ORP Stpd prochází rozsáhlé záplavové území řeky Radbuzy. Záplavami je tak ohroženo skoro 30% obcí. Na minimalizaci konfliktů je nutné dbát především při navrhované výstavbě, a to v obcích Dobřany, Holýšov, Hradec, Chotěšov, Stod a Vstiš. U tří obcí zasahuje návrh silnice I. třídy do záplavového území. Ke střetům dochází také v ochranném pásmu vodního zdroje, kam zasahuje návrh zastavitelného území a návrh železniční tratě především v Holýšově a Neuměři. Ochranná pásma vodních zdrojů byla převzata z podkladů VÚV. Nejrozsáhlejší ochranné pásmo se nachází mezi obcemi Stod, Chotěšov, Vstiš a Dobřany. U některých obcí jsou ochranná pásma blízko nebo uvnitř zastavěného území. V okolí Holýšova je rozsáhlé ochranné pásmo vodních zdrojů.

4.1.3. Hygiena životního prostředí Silné stránky Četnost dle obcí Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

% 100.0

Četnost dle obyvatel Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

% 100.0

Slabé stránky Četnost dle obcí Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím

% 16.7

Četnost dle obyvatel Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím


% 77.8

28


Četnost dle obcí Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k blízkosti dálnice

% 12.5 4.2

Četnost dle obyvatel Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k blízkosti dálnice

% 51.0 1.0

Hrozby Četnost dle obcí Výskyt starých ekologických zátěží Ohrožení hlukem vzhledem k blízkosti letiště

% 70.8 4.2

Četnost dle obyvatel Výskyt starých ekologických zátěží Ohrožení hlukem vzhledem k blízkosti letiště

% 95.0 1.0

Závady Název Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

Kód

Počet obcí

sS2/ZU

8

Dnešice, Dobřany, Chotěšov, Líšina, 33.3 Přestavlky, Stod, Ves Touškov, Zemětice

sS1/ZU

4

16.7 Dobřany, Holýšov, Chotěšov, Stod

sS1-VZ

3

12.5 Holýšov, Kvíčovice, Stod

%

Výpis obcí

Celkovou kvalitu ovzduší na území správního obvodu ORP Stod lze charakterizovat jako velmi dobrou. Jen v cca 13% obcí se nachází stacionární zdroje znečištění, naopak v cca 70% obcí se vyskytují staré ekologické zátěže. V necelé pětině obcí dochází ke znečišťování ovzduší exhalacemi z průjezdné dopravy, především ve větších městech (Holýšov, Stod, Chotěšov), což se týká téměř 80% obyvatel. Exhalace jsou doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. K hygienickým závadám můžeme připočíst i absenci kanalizace ve většině obcí. Tato nepříznivá situace je zlepšena tím, že kanalizaci mají především větší města, takže jejím nedostatkem trpí pouze asi čtvrtina obyvatel.

4.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny

% 4.2 4.2

Četnost dle obyvatel Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky

% 27.2 0.3

Závady Kód

Počet obcí

Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor

sS2xLK

8


Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor

sS1xLK

3

12.5 Dobřany, Chotěšov, Střelice

Název

%

Výpis obcí


29


Název Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor

Kód

Počet obcí

sS1xRK

3

12.5 Dobřany, Holýšov, Stod

sS2xRK

1

4.2

Kód

Počet obcí

%

nS1-LC

4

16.7 Holýšov, Hradec, Chotěšov, Střelice

nZExLK

3


nZUoLC

3

12.5 Dobřany, Chotěšov, Lisov

nZE-RC

3


nS1xLK

3

12.5 Chotěšov, Stod, Střelice

vVR-LK

3

12.5 Chotěšov, Kotovice, Ves Touškov

nZUoLK

2

8.3

Dobřany, Zemětice

nZExRK

2

8.3

Hradec, Stod

nS2-RC

1

4.2

Dobřany

nS1xRK

1

4.2

Holýšov

nZUoRC

1

4.2

Hradec (nutno prověřit podkladová data)

nS2-LC

1

4.2

Chotěšov

nZE-LC

1

4.2

Chotěšov

vVR-LC

1

4.2

Kotovice

%

Výpis obcí

Dobřany

Střety Název Návrh silnice I. třídy prochází lokálním biocentrem Návrh železniční tratě prochází lokálním biocentrem Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra Návrh železniční tratě prochází regionálním biocentrem Návrh silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Výhled vysokorychlostní tratě prochází lokálním biokoridorem Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru Návrh železniční tratě prochází regionálním biokoridorem Návrh silnice II. třídy prochází regionálním biocentrem Návrh silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biocentra Návrh silnice II. třídy prochází lokálním biocentrem Návrh železniční tratě prochází lokálním biocentrem Výhled vysokorychlostní tratě prochází lokálním biocentrem

Výpis obcí

Do správního obvodu ORP Stod nezasahuje žádná chráněná krajinná oblast ani evropsky významná lokalita. Celé území je pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků regionálních po lokální. I v tomto případě generují návrhy dopravních tras řadu střetů především s biokoridory, dochází i ke střetům zastavitelného území a biocenter. Ochrana památek je ve správním obvodu ORP Stod reprezentována především městskou památkovou zónou v Dobřanech a nemovitou kulturní památkou v Čočovicích u Bukovce. Střety záměrů s těmito zónami nalezeny nebyly, obě památky naopak vytvářejí podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu.


30


4.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky Četnost dle obcí Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability

% 16.7

Četnost dle obyvatel Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability

% 25.2

Střety Kód

Počet obcí

%

nZUoLE

5

20.8

nZE-LE

3


nS2-LE nS1-LE

2 2

8.3 8.3

Dobřany, Chotěšov Holýšov, Střelice

vVR-LE

1

4.2

Chotěšov

Název Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa Návrh železniční tratě prochází lesem Návrh silnice II. třídy prochází lesem Návrh silnice I. třídy prochází lesem Výhled vysokorychlostní tratě prochází lesem

Výpis obcí Dobřany, Holýšov, Lisov, Neuměř, Nová Ves

Správní obvod ORP Stod je situován převážně v v mírné pahorkatině v nadmořské výšce od 350 do 500 m, s dosti vyrovnaným poměrem zemědělské půdy a lesů, které se vyskytují především v jihozápadní části obvodu, kolem města Holýšova, Horní Kamenice a Černovic, částečně i v severní části území zejména v okolí Nové Vsi. Tyto obce mají také nejvyšší koeficient ekologické stability (KES). Také většina ostatních obcí v jižní části správního území má vysoký KES (větší než 3). U nadpoloviční většiny obcí se KES pohybuje v rozmezí od 1,5 – 3. Velmi nízký koeficient ekologické stability (KES) má město Stod a přilehlé obce v severozápadním okruhu s výjimkou Lisova. V pěti obcích návrh zastavitelného území zasahuje do lesa, což se týká i některých návrhů silnic a železnice.

4.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Četnost dle obcí Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy)

% 66.7

Četnost dle obyvatel Plynofikace obce

% 94.0

25.0

Kvalitní dopravní napojení (železnice)

80.7


25.0

Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice)

4.2

Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice)

80.0 27.2

Slabé stránky Četnost dle obcí Absence napojení na železnici Absence kanalizace Absence vodovodu

% 75.0 58.3 50.0

Četnost dle obyvatel Absence napojení na železnici Absence kanalizace Absence vodovodu


% 19.3 13.8 10.4

31


Závady Název Silnice I. třídy křižuje úrovňově železniční trať Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať

Kód

Počet obcí

%

sS1xZE

1

4.2

Holýšov

sS2xZE

1

4.2

Stod

Kód

Počet obcí

%

nZE-ZU

4

16.7 Dobřany, Holýšov, Stod, Střelice

nS1-ZU

2

8.3

Holýšov, Stod

nS2-ZU

1

4.2

Dobřany

nZUxS2

1

4.2

Chotěšov

Výpis obcí

Střety Název Návrh železniční tratě prochází zastavěným územím Návrh silnice I. třídy prochází zastavěným územím Návrh silnice II. třídy prochází zastavěným územím Návrh zastavitelného území je v konfliktu s návrhem silnice II. třídy

Výpis obcí

Výraznou silnou stránkou správního obvodu ORP Stod je skoro sedmdesátiprocentní plynofikace obcí, vysoký počet obcí má rovněž vodovod. Naopak téměř 60% obcí nemá kanalizaci, vzhledem k tomu, že se však jedná pouze o menší obce, je bez kanalizace jen necelá pětina obyvatel. Z hlediska dopravní obslužnosti je velkou výhodou správního obvodu ORP Stod poloha všech větších obcí na železničním koridoru, což se týká 80% obyvatel, a totéž platí pro dopravní napojení po silnici I. třídy. Přesto však většina obcí pociťuje absenci železniční dopravy. Tento stav je ale vyvážen dobrou organizací veřejné dopravy, která zajišťuje jak přípoj na železnici, tak spojení mezi jednotlivými obcemi. Pouze 4% obcí mají ve své blízkosti dálnici. Byly zjištěny závady, kdy komunikace úrovňově křižuje železniční trať a (Stodu, Holýšov). Byly rovněž nalezeny střety návrhu železniční tratě a silnice I. i II. třídy se zastavěným územím. V územních plánech obcí je nutné řešit problémy s průjezdnou silniční dopravou, což se týká především silnic I. i II. třídy, aniž by však docházelo ke vzniků dalších konfliktů se zastavěným, popř. zastavitelným územím. 4.1.7. Sociodemografické podmínky Silné stránky Četnost dle obcí Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva

% 45.8 41.7

Četnost dle obyvatel Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva

% 74.5 59.4

%

Četnost dle obyvatel Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

%

Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

41.7 29.2


63.3 4.6

32


Hrozby Četnost dle obcí Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace

% 45.8 33.3

Četnost dle obyvatel Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace

% 50.5 35.2

Z hlediska sociodemogafických podmínek je situace ve správním obvodu ORP Stod poměrně dobrá. Ve větších městech můžeme vysledovat dlouhodobý růst počtu obyvatel, je zde i poměrně dobrá věková struktura, stejně tak v obcích v jejich bezprostřední blízkosti, zvláště v okolí Holýšova. To se nedá říci o obcích menších, z nichž některé trpí vysokým relativním úbytkem dětí (45% obcí) a ve struktuře obyvatelstva začínají převažovat senioři. Převaha seniorů je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří. 4.1.8. Bydlení Silné stránky Četnost dle obcí Schválený územní plán Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Vysoká intenzita bytové výstavby Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost

% 66.7

Četnost dle obyvatel Schválený územní plán

% 92.0

58.3


85.0

33.3


80.1

33.3


71.0


29.2


20.8

Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení

47.7 24.8

Slabé stránky Četnost dle obcí Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

% 33.3

Četnost dle obyvatel Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

% 70.1

Hrozby Četnost dle obcí Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

% 79.2

54.2

50.0 45.8

Četnost dle obyvatel Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

% 21.9

19.9

10.3 9.1

Největší předností obcí ve správním obvodu ORP Stod je poměrně vysoká míra existence schválených územních plánů s relativním dostatkem zastavitelných ploch pro bydlení, existence zdravotního střediska ve třetině obcí a rovněž relativní dostatek ploch pro další rozvoj občanské vybavenosti.


33


I když existence základní školy byla zaznamenána pouze v pětině obcí, nepředstavuje tato skutečnost zásadní problém pro mladé rodiny vzhledem k velmi dobrému dopravnímu napojení a pěší dostupnosti základních škol v sousedních obcích. Ve větších obcích byl zaznamenán rozvoj bytové výstavby, v menších obcích dokonce může docházet díky velkému rozsahu zastavitelných ploch pro bydlení k narušení tradiční struktury obce. V odlehlejších malých obcích se zhoršuje kvalita bydlení vzhledem k malému rozvoji občanského vybavení, stagnuje bytová výstavba vzhledem k absenci územních plánů a nedostatku zastavitelných ploch pro bydlení.

4.1.9. Rekreace a cestovní ruch Příležitosti Četnost dle obcí Vysoký potenciál individuální rekreace Vysoký turistický a rekreační potenciál

% 37.5 12.5

Četnost dle obyvatel Vysoký turistický a rekreační potenciál Vysoký potenciál individuální rekreace

% 51.7 8.5

Rekreace a turistický ruch se ve správním obvodu ORP Stod dosud příliš nerozvíjí, přesto mají zdejší obce poměrně vysoký turistický potenciál. Využitelný potenciál má především město Holýšov, V řadě obcí najdeme nemovité kulturní památky, národní kulturní památku v Čečovicích a v Dobřanech je městská památková zóna. Využitelný potenciál má také město Holýšov a jeho okolí s rozmanitou kopcovitou krajinou a dostatkem lesů. 4.1.10. Hospodářské podmínky Silné stránky Četnost dle obcí Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti

% 58.3 20.8

Četnost dle obyvatel Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti

% 90.7 30.9

Slabé stránky Četnost dle obcí Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)

% 66.7 58.3

Četnost dle obyvatel Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)

% 27.3 13.2

Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

% 8.3

Četnost dle obyvatel Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

% 43.4

Hrozby Četnost dle obcí Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému

% 37.5

Četnost dle obyvatel Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému


% 7.0

34


Četnost dle obcí množství zastavitelných ploch pro výrobu Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti

%

4.2

Četnost dle obyvatel množství zastavitelných ploch pro výrobu Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti

%

0.3

I přes relativní dostatek zastavitelných ploch pro výrobu není její rozvoj ve správním obvodu ORP Stod příliš velký. Většina obcí však netrpí nezaměstnaností (pouze 20%), protože existuje dobré spojení s většími městy, která nabízejí širokou škálu pracovních příležitostí. Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v tomto správním obvodu prakticky nehrozí. V menších obcích je nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním a vysoký podíl pracujících v zemědělství a lesnictví. Ve více než třetině obcí je omezen rozvoj výroby malým množstvím zastavitelných ploch v územních plánech, což se týká hlavně malých obci, takže tento problém zasahuje pouze 7% obyvatel. Rozvoj výroby a tvorbu pracovních příležitostí lze očekávat především v atraktivnějších obcích s přímým napojením na železnici. Tyto obce se již dnes vyznačují vyššími cenami pozemků.


35


4.2.

Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

4.2.1. Silné stránky Četnost dle obcí Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Schválený územní plán Plynofikace obce Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Vysoká intenzita bytové výstavby Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Existence zdravotního střediska Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy)

% 100.0 66.7 66.7 58.3

% 100.0 94.0 92.0 90.7

58.3


85.0

45.8 41.7

Kvalitní dopravní napojení (železnice) Existence základní školy Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy)

80.7 80.1

33.3

Dlouhodobý růst počtu obyvatel

74.5

29.2


71.0

25.0

Dobrá věková struktura obyvatelstva

59.4

33.3


25.0


20.8

Nízká míra nezaměstnanosti

20.8

Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice)

Četnost dle obyvatel Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Plynofikace obce Schválený územní plán Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu

16.7 4.2

Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Nízká míra nezaměstnanosti Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice) Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení

80.0

47.7 30.9 27.2 25.2 24.8

Mezi nejvýznamnější silné stránky ve správním obvodu ORP Stod můžeme počítat: Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Schválený územní plán Plynofikace obce Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Vysoká intenzita bytové výstavby Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Existence zdravotního střediska Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy)


36


4.2.2. Slabé stránky Četnost dle obcí

%

50.0

Četnost dle obyvatel Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Absence napojení na železnici

33.3

Absence kanalizace

13.8

16.7

Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)

13.2

16.7

Absence vodovodu

10.4

12.5

Špatná věková struktura obyvatelstva

2.8

4.2

Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k blízkosti dálnice

1.0

Absence napojení na železnici

75.0

Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním

66.7

Absence kanalizace

58.3

Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Absence vodovodu Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Špatná věková struktura obyvatelstva Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k blízkosti dálnice

58.3

% 77.8 70.1 51.0 27.3 19.3

Mezi nejvýznamnější slabé stránky ve správním obvodu ORP Stod můžeme počítat: Absence napojení na železnici Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Absence kanalizace Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění


37


4.2.3. Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký potenciál individuální rekreace Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny

% 41.7 37.5 29.2 12.5 8.3 4.2 4.2

Četnost dle obyvatel Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny Vysoký potenciál individuální rekreace Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky

% 63.3 51.7 43.4 27.2 8.5 4.6 0.3

Mezi nejvýznamnější příležitosti ve správním obvodu ORP Stod můžeme počítat: Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký potenciál individuální rekreace Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny


38


4.2.4. Hrozby Četnost dle obcí Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Výskyt starých ekologických zátěží Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení

%

%

79.2

Výskyt starých ekologických zátěží

95.0

70.8

Ohrožení zastavěného území záplavami

82.6

54.2


50.5

50.0

Stárnutí populace

35.2

Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

45.8


45.8

Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu

37.5

Stárnutí populace

33.3

Ohrožení zastavěného území záplavami

29.2

Ohrožení hlukem vzhledem k blízkosti letiště Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti

Četnost dle obyvatel

4.2 4.2

Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Ohrožení hlukem vzhledem k blízkosti letiště Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti

21.9

19.9

10.3 9.1 7.0 1.0 0.3

Mezi nejvýznamnější hrozby ve správním obvodu ORP Stod můžeme počítat: Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Výskyt starých ekologických zátěží Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace Ohrožení zastavěného území záplavami


39


4.3.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Název

Holýšov Stod Dobřany Chotěšov Nová Ves Dnešice Hradec Horní Kamenice Lisov Neuměř Střelice Ves Touškov Vstiš Zemětice Honezovice Přestavlky Štichov Všekary Černovice Líšina Kotovice Kvíčovice Bukovec Čečovice

Prostředí (body) 0 0 -1 0 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 -1 2 2 2 0 0 -1 -1 -1 -1

Hospodářství Soudržnost (body) (body) 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 -2 2 -1 2 -2 0 -2 2 -2 0 -2 2 -2 0 -2 2 -1 -2 -2 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -1 -2 -2 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2

Vyváženost (body) 4 4 3 3 3 2 1 0 0 0 0 0 0 -1 -2 -2 -2 -2 -3 -3 -4 -4 -5 -5

Z hlediska celkové vyváženosti vztahu územních podmínek se ukázalo, že většina obcí má míru vyváženosti podprůměrnou. Ani jedna obec nedosáhla nejvyšší míry vyváženosti (6 bodů), která mohla být dosažena ve všech třech velkých městech (Stod, Dobřany a Holýšov), nebýt špatného životního prostředí. Nejlépe jsou na tom větší města s přímým napojením na železnici a silnici I. třídy, dostatkem pracovních příležitostí a převahou obyvatel v produktivním věku. Malé obce především v západní části správního obvodu ORP trpí jak problémy sociodemografickými, tak i hospodářskými a tyto nevýhody nejsou vyvažovány kvalitním životním prostředím.


40


4.4.

Určení problémů k řešení v ÚPD

4.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Urbanistické závady Název Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100

Kód

Počet obcí

%

sZUoZQ

7

29.2

sZUoVZ

3

12.5 Holýšov, Stod, Zemětice

sS1-ZQ

2

8.3

Holýšov, Stod

sS2-ZQ

1

4.2

Dobřany

Kód

Počet obcí

%

sS1xZE

1

4.2

Holýšov

sS2xZE

1

4.2

Stod

Kód

Počet obcí

%

sS2/ZU

8


sS1/ZU

4

16.7 Dobřany, Holýšov, Chotěšov, Stod

sS1-VZ

3

12.5 Holýšov, Kvíčovice, Stod

Kód

Počet obcí

sS2xLK

8


sS1xLK

3


sS1xRK

3

12.5 Dobřany, Holýšov, Stod

sS2xRK

1

4.2

Výpis obcí Dobřany, Holýšov, Hradec, Chotěšov, Stod, Střelice, Vstiš

Dopravních závady Název Silnice I. třídy křižuje úrovňově železniční trať Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať

Výpis obcí

Hygienické závady Název Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

Výpis obcí

Environmentální závady Název Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor

%

Výpis obcí

Dobřany


41


4.4.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry dopravními Název Návrh zastavitelného území je v konfliktu s návrhem silnice II. třídy

Kód

Počet obcí

%

nZUxS2

1

4.2

Výpis obcí Chotěšov

Střety se záměry technické infrastruktury Žádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny

4.4.3. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů s limity využití území Název Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biocentra

Kód

Počet obcí

%

nZUoZQ

6

25.0

Dobřany, Holýšov, Hradec, Chotěšov, Stod, Vstiš

nZUoLE

5

20.8

Dobřany, Holýšov, Lisov, Neuměř, Nová Ves

nZUoLC

3

12.5 Dobřany, Chotěšov, Lisov

nZUoLK

2

8.3

Dobřany, Zemětice

nZUoVZ

2

8.3

Holýšov, Neuměř

nZUoRC

1

4.2

Hradec

Výpis obcí

Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Návrh železniční tratě prochází zastavěným územím Návrh silnice I. třídy prochází lokálním biocentrem Návrh železniční tratě prochází lokálním biocentrem Návrh silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Návrh železniční tratě prochází regionálním biocentrem Návrh železniční tratě prochází lesem Návrh silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Výhled vysokorychlostní tratě prochází lokálním biokoridorem

Kód

Počet obcí

nZE-ZU

4

16.7 Dobřany, Holýšov, Stod, Střelice

nS1-LC

4

16.7 Holýšov, Hradec, Chotěšov, Střelice

nZExLK

3


nS1-ZQ

3


nZE-RC

3


nZE-LE

3


nS1xLK

3

12.5 Chotěšov, Stod, Střelice

vVR-LK

3

12.5 Chotěšov, Kotovice, Ves Touškov

%

Výpis obcí


42


nS2-LE

Počet obcí 2

8.3

Dobřany, Chotěšov

nS1-VZ

2

8.3

Holýšov, Kvíčovice

nZE-ZQ

2

8.3

Holýšov, Stod

nS1-LE

2

8.3

Holýšov, Střelice

nS1-ZU

2

8.3

Holýšov, Stod

nZExRK

2

8.3

Hradec, Stod

nS2-ZQ

1

4.2

Dobřany

nS2-RC

1

4.2

Dobřany

nS2-ZU

1

4.2

Dobřany

nZE-VZ

1

4.2

Holýšov

nS1xRK

1

4.2

Holýšov

nS1-PU

1

4.2

Chotěšov

nS2-PU

1

4.2

Chotěšov

nZE-PU

1

4.2

Chotěšov

nS2-LC

1

4.2

Chotěšov

nZE-LC

1

4.2

Chotěšov

vVR-LE

1

4.2

Chotěšov

vVR-LC

1

4.2

Kotovice

nS1-DP

1

4.2

Stod

nS1-LU

1

4.2

Stod

Název

Kód

Návrh silnice II. třídy prochází lesem Návrh silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Návrh železniční tratě prochází záplavovým územím Q100 Návrh silnice I. třídy prochází lesem Návrh silnice I. třídy prochází zastavěným územím Návrh železniční tratě prochází regionálním biokoridorem Návrh silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Návrh silnice II. třídy prochází regionálním biocentrem Návrh silnice II. třídy prochází zastavěným územím Návrh železniční tratě prochází ochranným pásmem vodního zdroje Návrh silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Návrh silnice I. třídy vede přes poddolované území Návrh silnic II. třídy vede přes poddolované území Návrh železniční tratě vede přes poddolované území Návrh silnice II. třídy prochází lokálním biocentrem Návrh železniční tratě prochází lokálním biocentrem Výhled vysokorychlostní tratě prochází lesem Výhled vysokorychlostní tratě prochází lokálním biocentrem Návrh silnice I. třídy vede přes dobývací prostor Návrh silnice I. třídy vede přes chráněné ložiskové území

%

Výpis obcí

Střety jiných záměrů s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny


43


5. Kartogramy 5.1.

Kartogramy analytické A1. Horninové prostředí a geologie A2. Vodní režim A3. Hygiena životního prostředí A4. Ochrana přírody, krajiny a památek A5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A6a. Veřejná dopravní infrastruktura A6b. Veřejná technická infrastruktura A7. Sociodemografické podmínky A8. Bydlení A9. Rekreace a cestovní ruch A10. Hospodářské podmínky

5.2.

Kartogramy syntetické B1 Příznivé životní prostředí B2 Hospodářský rozvoj B3 Soudržnost společenství obyvatel území C1 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek


44


6. Přehled zdrojů dat Zdroje dat lze rozčlenit do šesti skupin: a) b)

c) d) e)

f)

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje, které byly pořízeny v souladu s částí A přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky podklady získané z Českého statistického úřadu: • výsledky sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001 • územně analytické podklady podklady získané z jiných veřejných zdrojů: • mapový server Cenia (stacionární zdroje znečištění) podklady Institutu regionálních informací (ceny pozemků pro bytovou výstavbu) podklady získané při průzkumech v obcích: • počty objektů druhého bydlení • kapacity lůžek v ubytovacích zařízeních mapový podklad ZABAGED (plochy různého využití pro výpočet KES ve vymezeném urbanizačním prostoru)


45

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STOD

Recommend Documents