ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA

Pořizovatel: Zhotovitel:

Magistrát města České Budějovice Institut regionálních informací, s.r.o.

Listopad 2008

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU

Institut regionálních informací, s. r. o. Beethovenova 4, 602 00 Brno , tel.: 542523213, fax: 542523209, e - mail: [email protected], Zapsán v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, v oddílu C, vložce č. 35601


1. Obsah 1. 2.

Obsah ................................................................................................................ 1 Metodika zpracování ........................................................................................ 3 2.1. Legislativní rámec .................................................................................................. 3 2.2. Metodické podklady ............................................................................................... 4 2.3. Základní východiska .............................................................................................. 4 2.4. Postup zpracování ................................................................................................. 6 2.5. Expertní systém RURUGEN................................................................................. 7 2.6. Obsah dokumentace.............................................................................................. 8 2.6.1. Obsah problémového výkresu ..................................................................... 8 2.7. Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.............................. 9 2.8. Použité metodické postupy hodnocení............................................................. 14 2.8.1. Stanovení koeficientu ekologické stability................................................ 14 2.8.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu ....................... 14 2.8.3. Stanovení potřeby bytů a pozemků pro bytovou výstavbu.................... 15 2.8.4. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu .................. 16 2.8.5. Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ........ 16 3. Základní charakteristiky správního obvodu ................................................. 18 3.1. Sociodemografické charakteristiky.................................................................... 18 3.2. Návaznost na zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ........................ 22 4. Rozbor udržitelného rozvoje území .............................................................. 29 4.1. Souhrnné hodnocení podle tématického členění............................................ 29 4.1.1. Horninové prostředí a geologie.................................................................. 29 4.1.2. Vodní režim ................................................................................................... 29 4.1.3. Hygiena životního prostředí........................................................................ 31 4.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek .......................................................... 32 4.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa.......... 35 4.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................ 36 4.1.7. Sociodemografické podmínky .................................................................... 37 4.1.8. Bydlení ........................................................................................................... 37 4.1.9. Rekreace a cestovní ruch ........................................................................... 38 4.1.10. Hospodářské podmínky .......................................................................... 39 4.2. Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ................. 41 4.2.1. Silné stránky.................................................................................................. 41 4.2.2. Příležitosti ...................................................................................................... 43 4.2.3. Hrozby............................................................................................................ 44 4.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ................................. 45 4.4. Určení problémů k řešení v ÚPD ....................................................................... 48 4.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady............. 48 4.4.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území........................... 50 4.4.3. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ....... 50

Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 1


5.

Kartogramy...................................................................................................... 53 5.1. Kartogramy analytické ......................................................................................... 53 A1. Horninové prostředí a geologie........................................................................... 53 A2. Vodní režim ............................................................................................................ 53 A3. Hygiena životního prostředí................................................................................. 53 A4. Ochrana přírody, krajiny a památek................................................................... 53 A5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa................... 53 A6a. Veřejná dopravní infrastruktura ........................................................................ 53 A6b. Veřejná technická infrastruktura....................................................................... 53 A7. Sociodemografické podmínky............................................................................. 53 A8. Bydlení .................................................................................................................... 53 A9. Rekreace a cestovní ruch .................................................................................... 53 A10. Hospodářské podmínky ..................................................................................... 53 5.2. Kartogramy syntetické ......................................................................................... 53 B1 Příznivé životní prostředí ...................................................................................... 53 B2 Hospodářský rozvoj ............................................................................................... 53 B3 Soudržnost společenství obyvatel území........................................................... 53 C1 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek................................... 53 6. Přehled zdrojů dat .......................................................................................... 54 7. Přehled připomínek obcí ................................................................................ 55



2. Metodika zpracování 2.1.

Legislativní rámec

Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků zákona č. 183/2006 Sb., které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: (1) Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (dále jen „územně analytické podklady obcí“) a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (dále jen „územně analytické podklady kraje“) obsahují a) b)

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

(2) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 4 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen „pasport údaje o území“). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost použitého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen „problémový výkres“). Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy.



2.2.

Metodické podklady

Pro zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje slouží tyto odborné zdroje: • Metodické návody, vystavené na stránkách Ústavu územního rozvoje: o Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje o Metodický návod pro tvorbu SWOT analýz s příkladem • Modelové ověřování územně analytických podkladů – materiál 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu, Praha 10. - 11. 11. 2005, vydal Odbor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj (obsahuje modelové ověření ÚAP pro ORP Kyjov, které bylo zpracováno v období 12/2003 – 10/2004 ing. arch. Janou Janíkovou) – toto modelové ověřování však proběhlo ještě před dokončením stavebního zákona a prováděcí vyhlášky. • Prezentace na téma ÚAP z 16. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu, autoři Ing. arch. Martin Tunka, CSc., Ing. arch. Jitka Mejsnarová, Ing. Jarmila Domažlická, 22.11.2007 Metodickým podkladem jsou rovněž územně analytické podklady Olomouckého kraje včetně rozboru udržitelného rozvoje, které byly zpracovány Institutem regionálních informací, s.r.o., a které byly jako první dokument tohoto druhu projednány v zastupitelstvu kraje dne 12. 4. 2007.

2.3.

Základní východiska

Institut regionálních informací, s.r.o. na základě vlastních zkušeností při zpracování územně analytických podkladů a na základě výše uvedených metodických podkladů připravil vlastní komplexní metodiku zpracování rozboru udržitelného rozvoje území na úrovni obce s rozšířenou působností. Z metodického hlediska bylo nutné nejprve stanovit, co má při plném respektování obsahových náležitostí daných vyhláškou rozbor udržitelného rozvoje přinést a kdo je hlavním příjemcem výsledků tohoto rozboru. Správní obvod ORP není jednotkou přirozenou, ale jednotkou administrativně stanovenou, která nemá svou politickou reprezentaci (význam a činnost rad obcí pro udržitelný rozvoj zatím nebylo možné prakticky posoudit) a pro jeho území není pořizována jednotná územně plánovací dokumentace, jak je tomu v případě kraje. Hlavní koncepční jednotkou je obec, která v ÚAP pořizovaných z úrovně ORP musí najít podklad pro svůj vlastní územní plán, za který je plně odpovědná. Vzhledem k tomu, že územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje mají nahradit dřívější průzkumy a rozbory, je důraz na význam ÚAP pro obce nutný již proto, že obce nesou na svých bedrech náklady na pořízení územních plánů a každé doplňkové průzkumy a rozbory nutně územní plán pro obec prodraží. Posouzení celého správního obvodu ORP má svůj význam především ve správních obvodech ORP, které se kryjí s přirozenými spádovými oblastmi nebo s již vzniklými mikroregiony. Výsledky hodnocení jsou také důležitým podkladem pro kraj, kdy je nutné ukázat stav udržitelného rozvoje v kontextu jiných obvodů ORP a pomoci tím ke stanovení krajských rozvojových koncepcí promítnutých do zásad územního rozvoje území kraje. Řešení rozboru udržitelné rozvoje vychází z požadavků, které jsou dány zněním § 4 vyhlášky 500/2006 Sb. Z hlediska potřeb obce je nutné vyjít především z bodu 2 odstavce Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 4


b), který se zabývá konkrétními zjištěnými problémy, které mohou být i přesně lokalizovány, což je již přímým podkladem pro řešení územních plánů obcí. Zjištěné problémy a střety jsou také obsaženy v problémovém výkresu, který je požadovanou součástí grafické části ÚAP. Výstup z této části RURÚ pro obec (a přeneseně především pro ÚAP kraje) především přináší: zjištění závad v obcích, které se většinou promítají do potřeby řešení dopravních problémů, které mívají rozměr jak urbanistický, tak i dopravní a hygienický. V obcích, kterými procházejí silnice I. a II. třídy, je nutné navrhovat lokalizaci obchvatů, popř. průtahů, pro obce mimo dopravní tahy je naopak nutné řešit zlepšení dopravní dostupnosti, zjištění možných střetů těchto dopravních potřeb především s potřebou ochrany přírody a krajiny, případně s dalšími jevy (limity), jako jsou např. ložiska nerostných surovin či jiná chráněná území, analýzu povodňové situace v obci s lokalizací území, která jsou v přímém ohrožení povodněmi a pro která by měl být navržen speciální režim pro jejich využití, měla by být rovněž specifikována potřeba realizace protipovodňových opatření, v neposlední řadě by měly být nalezeny střety, dané promítnutím nadmístních záměrů (zásady územního rozvoje kraje) do území obcí, což jsou především stavby dopravní, nadregionální a regionální ÚSES, popř. vedení technické infrastruktury apod.

•

•

•

•

Analýza podle bodu 1 odstavce b) se v obci zaměřuje především na otázky potenciálové (lokalizace jevů je obsažena v části podkladů pro RURÚ a její obsah je dán částí A přílohy č. 1 k vyhlášce). Otázce údajů potenciálových není ve vyhlášce věnována náležitá pozornost, přestože jsou pro splnění požadavků na hodnocení dle bodu 1 klíčové. Z hlediska obce je proto nutné se zaměřit především na zhodnocení těchto potenciálových ukazatelů: • • • •

stav inženýrských sítí v obci (především zásobování vodu, odkanalizování a plynofikace) a potřeba řešit jejich další rozvoj, poptávka po volných plochách pro rozvoj výroby, služeb a logistických areálů, poptávka po volných plochách pro lokalizaci bydlení a občanské vybavenosti včetně sportovišť, existence ploch devastovaných vhodných pro přestavbu (brownfields).

Z hlediska celkové koncepce rozvoje obce (a s přímým výstupem do celkového hodnocení za celý obvod ORP, potažmo za celý kraj) je nutné zpracovat pro každou obec tzv. SWOT analýzu, neboli analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Zde je možné se inspirovat jak metodickým návodem ÚÚR, tak i výše uvedenou prezentací na 16. celostátní konferenci o územním plánování. Souhrn výroků SWOT analýzy slouží k vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Pro hodnocení vyváženosti vyvinul Institut regionálních informací vlastní metodiku, která je popsána dále textu. Při hodnocení a vzájemném porovnávání obcí je nutné nejen vycházet nejen ze stavu jednotlivých obcí, ale i ze stavu a potřeb přirozených spádových regionů, neboť řadu potřeb obcí je možné řešit v kooperaci mezi obcemi, či dokonce i za administrativními hranicemi ORP. Proto je nutné monitorovat i stav blízkého okolí řešeného území především z hlediska napojení na nadřazenou dopravní a technickou infrastrukturu a na významná střediska osídlení, např. krajské město. Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 5


2.4.

Postup zpracování

Před započetím prací na rozboru udržitelného rozvoje území je ukončena fáze sběru a zpracování podkladových dat v souladu s částí a) bodu 1, §4 prováděcí vyhlášky (datový obsah je dán částí A přílohy č. 1 k vyhlášce) a musí být zajištěny potřebné doplňkové informace, které jdou nad rámec části A přílohy (některé z nich jsou obsaženy v části B uvedené přílohy). Celkově se práce na RURÚ dělí na dvě části: • Zpracování RURÚ pro každou obec • Zpracování souhrnného RURÚ pro celý správní obvod ORP Při těchto činnostech je užito dvou technologických podpůrných systémů: • Geografický informační systém, který je využit ke zjištění přítomnosti vybraných objektů na území jednotlivých obcí (resp. v jejich zastavěném území) a ke zjištění průniků (střetů) těchto objektů. V prostředí GIS je s využitím výsledků analýzy zpracován problémový výkres. • Expertní databázový systém RURUGEN, který umožňuje automatické vyhodnocení SWOT analýzy, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a k definování problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Oba tyto systémy jsou vzájemně provázané, neboť systém RURUGEN využívá podkladů vzniklých analýzou v prostředí GIS. Práce na rozboru udržitelného rozvoje jsou rozděleny do těchto etap: 1. převzetí podkladů, jejich inventura a stanovení požadavků na došetření dat 2. převzetí dalších podkladů nad rámec části A přílohy č. 1 k vyhlášce, především dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, další doplňková data z Českého statistického úřadu, údaje o stavu životního prostředí, zdrojích znečištění ovzduší apod. 3. zpracování analýzy vstupních dat v prostředí GIS a příprava tabulek pro systém RURUGEN 4. zpracování sociodemografických dat, dat o znečištění ovzduší, o dopravní obsluze apod. a příprava tabulek pro systém RURUGEN 5. tisk pracovní verze problémového výkresu 6. vznik pracovní verze RURÚ pro jednotlivé obce a souhrnného RURÚ pro správní obvod ORP 7. projednání problémového výkresu a RURÚ se zástupci obcí a ORP (variantně vystavení výkresu na web, zaslání dokumentace v elektronické podobě apod.) 8. převzetí připomínek a jejich zapracování 9. vznik konečné verze problémového výkresu a RURÚ obcí a celého obvodu ORP 10. předání výsledků



2.5.

Expertní systém RURUGEN

Expertní systém RURUGEN byl vyvinut Institutem regionálních informací jako podpůrný prostředek pro jednotné zpracování rozboru pro všechny obce v obvodu ORP. Jedná se o databázovou aplikaci, která je schopná načíst vstupní data z různých zdrojů, která se týkají obcí, zpracovat je, vyhodnotit podle vybraných kritérií z hlediska stanovení silných a slabých stránek a stanovit míru vyváženosti pro každou obec. Systém RURUGEN je plněn daty především z těchto zdrojů: • sociodemografická data (hlavním zdrojem je ČSÚ) • informace o stavu vymezení funkčních ploch a o zastavitelných plochách (zdrojem jsou územní plány obcí a terénní průzkumy, včetně zpracování dotazníků, zaslaných do obcí) – podklady jsou digitalizovány, vloženy do datového modelu a vybrané plochy jsou sumarizovány) • informace o přítomnosti některých objektů buď na katastrálním území nebo v jejím zastavěném území (průnik umístění vybraných jevů s uvedenými hranicemi) – zpracováno v prostředí GIS • informace o závadách a střetech mezi stavovými jevy a mezi jevy návrhovými (vzájemný průnik vybraných jevů) – zpracováno v prostředí GIS Systém RURUGEN pro zpracuje výsledný pasport obce, který obsahuje: • vybraná popisná data • nalezené silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby • nalezené závady a střety • vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Druhým výstupem systému RURUGEN je celkový výpis za obvod ORP, který obsahuje: • kritéria stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb • výpis silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb se stanovením jejich četnosti za obvod celkem a podle jednotlivých okruhů, viz § 4 vyhlášky, bod 2 odstavec b) • výpis závad a střetů s uvedením jejich četnosti a se seznamem obcí, kterých se dotýkají Kromě primárního generování výstupů umožňuje systém RURUGEN zapracovat i výsledky projednání rozboru s obcemi: • odebrat či doplnit silnou a slabou stránku, příležitost nebo hrozbu • doplnit poznámku jak k vybranému výroku, tak i k použitým datům Jednotnost přístupu k rozboru udržitelného rozvoje pomocí systému RURUGEN umožní provádět aktualizace ÚAP s tím, že je možné nacházet změny v území a podle toho vyhodnotit a kvantifikovat trendy těchto změn. Pokud by systémem RURUGEN byly vyhodnoceny všechny obvody ORP v kraji, byl by to velmi přesný a exaktní vstup pro rozbor udržitelného rozvoje území kraje.



2.6.

Obsah dokumentace

Dokumentace je členěna do těchto částí: • • •

Textová část se souhrnnými tabulkami a kartogramy Příloha (pasporty obcí s rozborem udržitelného rozvoje jejich území) Grafická část - za grafickou část rozboru udržitelného rozvoje můžeme považovat v souladu s § 4 vyhlášky, bodem 4 výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích - problémový výkres. 2.6.1. Obsah problémového výkresu

Problémový výkres především obsahuje: 1. Průmět závad a střetů do území 1.1. Závady 1.2. Střety 1.3. Popisu závad a střetů 2. Návrhy a záměry 2.1. Návrh změn dopravní infrastruktury 2.2. Návrh změn nadmístní technické infrastruktury 2.3. Zastavitelné plochy podle územních plánů 2.4. Jiné záměry zástavby území 3. Územní systém ekologické stability 3.1. Lokální ÚSES 3.2. Regionální ÚSES 3.3. Nadregionální ÚSES 4. Vybrané limity využití úzmí 4.1. Zastavěné území 4.2. Velkoplošná chráněná území přírody 4.3. Ložiska nerostů 4.4. Místa krajinného rázu se zásadní krajinářskou hodnotou 4.5. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 4.6. Záplavová území 4.7. Vodní toky a plochy 5. Stav území 5.1. Dopravní infrastruktura 5.2. Využití území 6. Administrativní členění



2.7.

Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

Stanovení výroků, které vyjadřují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, je v první fázi (před projednáním s obcemi) stanoveno exaktním postupem a to dvěma způsoby: • zjištění existence jevu • zjištění, jestli určitý indikátor některého jevu nepřekročil expertně určenou hodnotu Přehled použitých jevů, případně jejich indikátorů je uveden v následující tabulce v členění podle okruhů. 1. Horninové prostředí a geologie Žádné výroky nebyly vysloveny

2. Vodní režim Jev Zastavěné území v záplavovém území Q100: Zastavěné území v aktivním záplavovém území:

Územní Typ podmínky výroku Hospodářský Hrozba rozvoj Hospodářský Slabá rozvoj stránka

Výrok

Podmínka

Ohrožení zastavěného území Existence jevu záplavami Zastavěné území v aktivní Existence jevu zóně záplavového území

3. Hygiena životního prostředí Jev Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: Stacionární zdroj znečištění ovzduší: Výskyt ekologických zátěží:

Územní podmínky Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí

Typ výroku Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka Hrozba

Výrok

Podmínka

Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním Absence jevu limitům pro ochranu zdraví Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční Existence jevu dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje Existence jevu znečištění Výskyt ekologických zátěží

Existence jevu

4. Ochrana přírody, krajiny a památek Jev Chráněná krajinná oblast: Chráněná krajinná oblast: Zastavěné území v I. zóně CHKO: Národní přírodní rezervace:

Územní podmínky Příznivé životní prostředí Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj

Typ výroku Silná stránka

Výrok Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO

Podmínka Existence jevu

Rozvoj cestovního ruchu Existence jevu daný přítomností CHKO Omezení investičního rozvoje Hrozba Existence jevu vzhledem k I. zóně CHKO Rozvoj cestovního ruchu Hospodářský Příležitost daný přítomností národní Existence jevu rozvoj přírodní rezervace Příležitost



Jev Památka UNESCO Městská památková rezervace: Vesnická památková rezervace: Vesnická památková zóna:

Národní kulturní památky:

Územní Typ Výrok podmínky výroku Hospodářský Silná Přítomnost památky rozvoj stránka UNESCO Rozvoj cestovního ruchu Hospodářský Příležitost daný přítomností městské rozvoj památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu Hospodářský Příležitost daný přítomností vesnické rozvoj památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu Hospodářský Příležitost daný přítomností vesnické rozvoj památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu Hospodářský Příležitost daný přítomností národní rozvoj kulturní památky

Podmínka Existence jevu Existence jevu

Existence jevu

Existence jevu

Existence jevu

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Územní podmínky Koeficient ekologické stability: Příznivé (Metodika stanovení popsána životní dále v textu) prostředí Jev

Typ výroku Silná stránka

Výrok Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability

Podmínka Hodnota>5

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Územní podmínky Hospodářský Napojení na silnici I. třídy: rozvoj Železniční stanice či Hospodářský zastávka: rozvoj Železniční stanice či Hospodářský zastávka: rozvoj Příznivé Městská hromadná doprava: životní prostředí Dopravní dostupnost Soudržnost spádových sídel: společenství (Metodika stanovení popsána obyvatel dále v textu) území Dopravní dostupnost Soudržnost spádových sídel: společenství (Metodika stanovení popsána obyvatel dále v textu) území Hospodářský Vodovod: rozvoj Příznivé Kanalizace: životní prostředí Příznivé Plynofikace: životní prostředí Jev

Typ výroku Silná stránka Silná stránka Slabá stránka

Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Absence napojení na železnici

Silná stránka

Existence městské hromadné Existence jevu dopravy

Silná stránka

Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností

Slabá stránka

Zhoršená dostupnost obce s Absence jevu rozšířenou působností

Slabá stránka

Absence vodovodu

Absence jevu

Slabá stránka

Absence kanalizace

Absence jevu

Silná stránka

Plynofikace obce

Existence jevu

Výrok

Podmínka Existence jevu Existence jevu Absence jevu

Existence jevu



7. Sociodemografické podmínky Jev Počet obyvatel (2007): (Srovnání se stavem v roce 1991) Počet obyvatel (2007): (Srovnání se stavem v roce 1991)

Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Silná stránka

Dlouhodobý růst počtu obyvatel

Změna hodnoty>1.01

Hrozba

Rychlý pokles počtu obyvatel

Změna hodnoty<0.9

Děti do věku 14 let (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001)

Hospodářský Rozvoj služeb zaměřených na Změna Příležitost rozvoj děti a mladé rodiny hodnoty>1

Děti do věku 14 let (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001)

Soudržnost společenství obyvatel území

Senioři ve věku 65 let a starší (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001) Senioři ve věku 65 let a starší (2007): (Srovnání se stavem v roce 2001)

Hrozba

Vysoký relativní úbytek dětí

Změna hodnoty<0.9

Hospodářský Rozvoj služeb zaměřených na Změna Příležitost seniory hodnoty>1 rozvoj

Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku 14 obyvatel let: území Soudržnost Poměr počtu seniorů ve věku společenství 65 let a více a dětí do věku 14 obyvatel let: území

Hrozba

Stárnutí populace

Změna hodnoty>1.1

Silná stránka

Dobrá věková struktura obyvatelstva

Hodnota<0.9

Slabá stránka

Špatná věková struktura obyvatelstva

Hodnota>2

8. Bydlení Jev Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně:

Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně:

Základní škola:

Základní škola:

Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Silná stránka

Vysoká intenzita bytové výstavby

Hodnota>3

Hrozba

Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

Hodnota<1.5

Silná stránka

Existence základní školy

Existence jevu

Hrozba

Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy

Absence jevu



Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu)

Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území

Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu)


Jev

Zdravotní středisko:

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Silná stránka

Existence zdravotního střediska

Silná stránka

Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro občanskou vybavenost hodnoty>0.4

Hrozba

Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti

Silná stránka

Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro bydlení hodnoty>1.1

Slabá stránka

Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

Poměr hodnoty<0.9

Hrozba

Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení

Poměr hodnoty>1.6

Existence jevu

Poměr hodnoty<0.04

9. Rekreace a cestovní ruch Územní podmínky

Jev Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Index rekreačního a turistického potenciálu: (Metodika stanovení popsána dále v textu)

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Hospodářský Vysoký potenciál individuální Příležitost Hodnota>0.5 rozvoj rekreace


Hrozba

Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení

Hodnota>2

Hospodářský Vysoký turistický a rekreační Hodnota>4 Příležitost rozvoj potenciál

10. Hospodářské podmínky Jev Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2007: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2007:

Územní Typ podmínky výroku Hospodářský Silná rozvoj stránka Soudržnost společenství Hrozba obyvatel území

Výrok

Podmínka

Nízká míra nezaměstnanosti Hodnota<0.03 Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti

Hodnota>0.1



Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Podíl ekonomicky aktivních v Hospodářský Slabá priméru: rozvoj stránka Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem:

Výrok

Podmínka

Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, Hodnota>=0.12 lesnictví)

Hospodářský Slabá rozvoj stránka

Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním

Hospodářský Silná rozvoj stránka

Dostatek zastavitelných ploch Poměr pro výrobu hodnoty>0.2 Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k Poměr malému množství hodnoty<0.02 zastavitelných ploch pro výrobu

Zastavitelné plochy pro Hospodářský Hrozba výrobu a skladování celkem: rozvoj

Hodnota<0.03

Průměrná cena pozemku pro Rozvoj investiční výstavby bytovou výstavbu Hospodářský Příležitost vzhledem k vyšší hladině cen Hodnota>650 vybaveného technickou rozvoj pozemků infrastrukturou:



2.8.

Použité metodické postupy hodnocení

2.8.1. Stanovení koeficientu ekologické stability Koeficient ekologické stability (KES) byl stanoven tímto postupem: •

• •

Zařazení obcí do velikostních kategorií a stanovení rozsahu urbanizačního prostoru (kruhu) kolem těžiště obce: o méně než 500 obyvatel 1,5 km o 500 - 1000 obyvatel 2 km o 1000 - 5000 obyvatel 3 km o více než 5 000 obyvatel 4 km Výpočet rozlohy stabilních a labilních ploch v rámci urbanizačního prostoru Výpočet KES

KES = relativně stabilní plochy / relativně labilní plochy KES = 1,5 A + B + 0,5 C / 0,2 D + 0,8 E (vážený výpočet podle doc. Löwa) A - lesy, vodní plochy B - trvalé kultury, ovocné sady, zahrady, okrasné zahrady C - louky, pastviny D - orná půda E - zastavěné území, ostatní, účelová zástavba, ostatní plocha v sídlech Hodnocení: KES < 0,1 0,1 - 1 = 1,0 1,0 - 10,0 = 10,0 > 10

Krajina devastovaná krajina narušená krajina schopná autoregulace vyvážená krajina krajina s převažující přírodní složkou krajina přírodní až přírodě blízká, přírodě blízká krajina

Jako silná stránka je KES hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 5. Výpočet KES v rámci urbanizačního prostoru byl zvolen vzhledem k tomu, že je nutné zjistit skutečný stav prostředí v okolí obce a nikoliv v rámci celého jejího administrativního území. Některé velmi malé obce mají rozsáhlá katastrální území s velkými plochami lesů, samy se však nacházejí v údolí uprostřed polí. Podobně velká města zasahují svým urbanizačním prostorem daleko do krajiny a nejsou v realizaci svých potřeb omezena pouze svým katastrálním územím. 2.8.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu Index rekreačního potenciálu je dán přítomností vybraných jevů uvnitř administrativního území obce: • Architektonická stavba nebo soubor • Historicky významná stavba nebo soubor • Významná stavební dominanta • Urbanistická hodnota Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 14


• •

Významný vyhlídkový bod Místo významné události

Přítomnost jevu je vyjádřen jedním bodem, body se sčítají, minimální hodnota je 0, maximální 6. Jako silná stránka je index hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 4. 2.8.3. Stanovení potřeby bytů a pozemků pro bytovou výstavbu Stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ve střednědobém období cca 10-15 let (obvyklé předpokládané platnosti územního plánu) vychází ze 2 základních komponent: • Předpokládaného odpadu cca 0,3% z výchozího počtu bytů ročně. Očekávaná intenzita odpadu je výrazně nižší než v minulosti uvažované 1% z výchozího počtu bytů ročně (cca 100-leté životnosti bytů). Očekávaná snížená intenzita odpadu vychází především z jeho nižší intenzity v posledních letech a předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem. • Očekávaného růstu plošné úrovně bydlení. Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu cenzových domácností, tj. domácností které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Uvažovaný přírůstek 0,6% z výchozího počtu cenzových domácností je spíše dolním odhadem. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše zanedbatelným faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností, který je obtížně odhadnutelný, zejména v zástavbě rodinnými domy a se změnami forem rodinného života. Uváděná celková potřeba nových bytů je dána součtem potřeby pro náhradu za odpad a pro přírůstek domácností (růst úrovně bydlení), nezahrnuje vliv změny počtu obyvatel. V případě růstu, poklesu počtu obyvatel je připočtena (odečtena) další potřeba cca 3,3 obyvatele/byt. Odpad bytů může být výrazně vyšší především u obcí s velkou rekreační atraktivitou. V těchto obcích i nově dokončené byty nemusí představovat přírůstek trvale obydlených bytů, mnohdy rovnou posilují druhé bydlení (neexistuje žádný mechanismus zajišťující, že nově postavený rodinný dům nebude využit k rekreaci, posílí některou z forem druhého bydlení). Z hlediska potřeby ploch je možno očekávat, že u části nových bytů (cca 10-20% bytů v rodinných domcích a cca 5-10% bytů v bytových domech) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci územních plánů, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. V řešeném území podobně jako v ostatních sídlech České republiky existují značné potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a využitím stávajících ploch v zástavbě (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.). Na druhé straně převis nabídky nových ploch pro bytovou výstavbu ve výši 50-100% je potřebný, neboť brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obcích. Obecně je uvažováno s potřebou ploch 900-1200 m2 na 1 byt v rodinném domě, nejmenší průměrné plochy jsou předpokládány u největších obcí a měst s ohledem na vyšší tržní ceny pozemků.



2.8.4. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu Stanovení průměrné ceny pozemků v obcích vychází z průměrné prodejnosti nemovitostí pro bydlení odvozené z atraktivity obcí a tržních cen v hodnotových pólech regionů (vybraných 335 městech v ČR, monitorovaných dlouhodobě Institutem regionálních informací). Atraktivita obcí je stanovena s ohledem na velikost obce, vzdálenost od centra regionu (hodnotového pólu), vybavenosti obce a dalšími specifickými podmínkami. Uvedeny ceny jsou obvyklé ceny stavebních pozemků (s většinou inženýrských sítí, připravených k zástavbě) a syrových stavebních pozemků bez inženýrských sítí. 2.8.5. Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Četnost dle obcí POV / PO x 100 (%) kde POV je počet obcí, kde by výrok zaznamenán PO je počet obcí Četnost dle obyvatel (POB1+…+POBi+…+POBn) / POB x 100 (%) kde POB1-POBn je počet obyvatel v obcích, kde byl výrok zaznamenán POB je celkový počet obyvatel



2.9.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: • kladné výroky – silné stránky a příležitosti • záporné výroky – slabé stránky a hrozby Příklad z pasportu obce: Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 63% (5+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 9% (0+1/2+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Obec získala 5 silných stránek z možných osmi, příležitosti nebyly žádné pro soudržnost společenství obyvatel území daném ORP vyřčeny. Výsledkem je úspěšnost 63%. Dále obec nezískala žádnou slabou stránku (bylo možné získat dvě) a získala pouze jednu hrozbu z možných devíti. Úspěšnost je tedy pouze 9%. Vzhledem k vysoké převaze úspěšnosti při získávání kladných výroků je hodnocení soudržnosti velmi dobré – 2 body. Dílčí hodnocení se provede takto: K/Z>1.5, pak je hodnocení "Velmi dobré", počet bodů 2 K/Z<=1.5 a zároveň K/Z>1.1, pak je hodnocení "Dobré", počet bodů 1 K/Z<=1.1 a zároveň K/Z>=0.9, pak je hodnocení "Průměrné", počet bodů 0 K/Z<0.9 a zároveň K/Z=>0.5, pak je hodnocení "Špatné", počet bodů -1 K/Z<0.5, pak je hodnocení "Velmi špatné", počet bodů -2 kde K je míra úspěšnosti při získávání kladných výroků Z je míra úspěšnosti při získávání záporných výroků Celkové hodnocení obce je dáno součtem bodů za jednotlivé části hodnocení, tedy může obec získat maximálně 6 bodů a minimálně -6 bodů. (rozmezí je tedy 13 hodnot). Těchto 13 hodnot je na slovní hodnocení převedeno takto: SUMA>3, pak je vyváženost "Velmi dobrá" SUMA<=3 a zároveň SUMA>1, pak je vyváženost "Dobrá" SUMA<=1 a zároveň SUMA>=-1, pak je vyváženost "Průměrná" SUMA<-1a zároveň SUMA=>-3, pak je vyváženost "Špatná" SUMA<-3, pak je vyváženost "Velmi špatná" kde SUMA je bodový součet za všechny tři části vyhodnocení.



3. Základní charakteristiky správního obvodu 3.1.

Sociodemografické charakteristiky

Jedná se o vybrané sociodemografické ukazatele. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou v velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.

Obec Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Bošilec Branišov Břehov Čakov Čejkovice České Budějovice Dasný Dívčice Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Doudleby Drahotěšice Dříteň Dubičné Dubné Dynín Habří Heřmaň Hlavatce Hlincová Hora Hluboká nad Vltavou Homole Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jankov Jivno Kamenný

Počet bydlících obyvatel

Přirozený přírůstek

Podíl obyvatel ve Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na věku 65 let a více celkovém počtu na celkovém počtu obyvatel (%) obyvatel (%) -1 11,7 10,4 34 15,2 12,5 2 8,3 13,8

Saldo migrace

538 1274 109

7 2 1

1480 206 222 109 238 304

11 3 -1 -4 2 -1

80 -6 17 2 14 0

18,6 16,5 16,7 12,8 18,1 16,4

10,3 17,5 8,6 11,0 18,1 7,6

95071 298 596

184 3 2

140 10 15

13,0 20,1 17,1

15,2 8,4 15,4

2369 292 384 246 1490 331 1293 314 93 163 145 328

-41 3 6 0 5 1 15 4 2 -1 2 3

69 21 11 2 8 7 50 -1 1 5 0 14

12,5 15,4 14,1 16,3 19,2 12,4 17,6 17,2 14,0 12,3 14,5 16,2

20,1 9,6 17,7 12,6 11,9 10,9 10,4 15,0 12,9 17,2 11,7 9,8

4921 1103 751 56 1585 487 94 207 383 232 2148

12 7 6 -1 14 5 2 0 0 -1 8

82 48 15 3 12 17 6 0 4 16 36

15,6 18,0 16,0 7,1 14,3 17,9 27,7 17,4 14,6 14,2 15,1

12,4 10,2 13,3 16,1 9,3 10,5 8,5 14,5 12,3 10,3 13,4



Obec

Počet bydlících obyvatel

Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Podíl obyvatel ve Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na věku 65 let a více celkovém počtu na celkovém počtu obyvatel (%) obyvatel (%)

Újezd Komařice 271 0 1 8,5 Kvítkovice 95 -1 4 17,9 Ledenice 2284 1 28 15,5 Libín 324 -3 4 12,0 Libníč 399 0 8 12,0 Lipí 563 2 0 16,3 Lišov 4089 -7 49 14,1 Litvínovice 1941 20 96 17,2 Mazelov 198 -3 1 12,1 Mokrý Lom 88 0 2 9,1 Mydlovary 309 -1 25 15,9 Nákří 221 -1 -3 15,4 Nedabyle 305 1 10 12,5 Neplachov 348 1 -5 12,9 Nová Ves 658 7 8 16,1 Olešník 745 9 -7 14,0 Pištín 542 0 17 15,1 Planá 262 1 -3 18,3 Plav 377 3 13 17,8 Radošovice 183 1 1 15,8 Roudné 685 2 20 15,6 Rudolfov 2394 2 -24 12,9 Římov 734 0 0 14,6 Sedlec 476 5 2 17,0 Srubec 1522 15 120 17,1 Staré Hodějovice 1053 5 35 14,9 Strážkovice 378 1 9 17,2 Strýčice 52 -2 -1 13,5 Střížov 182 2 8 14,8 Ševětín 1347 6 5 16,0 Štěpánovice 689 6 25 15,2 Úsilné 357 0 10 10,4 Včelná 1549 0 10 13,6 Vidov 414 9 68 17,4 Vitín 321 3 15 14,3 Vlkov 19 1 2 10,5 Vrábče 544 -1 20 16,0 Vráto 255 2 -3 16,1 Záboří 314 3 -1 15,3 Zahájí 396 -2 13 15,9 Závraty 40 -1 8 10,0 Zliv 3704 8 10 13,7 Zvíkov 266 5 -4 19,9 Žabovřesky 418 -1 3 20,1 Celkem ORP 152171 358 1332 13,9 Zdroj: Český statistický úřad, územně analytické podklady 1a v obcích vybraného SO ORP

19,2 15,8 13,5 14,5 18,3 11,9 14,6 9,4 17,2 18,2 13,3 19,0 10,8 16,1 10,9 13,7 15,5 9,5 12,5 13,7 10,9 14,7 13,5 13,7 9,1 10,6 10,6 13,5 11,5 11,6 15,1 12,9 12,8 5,8 10,6 26,3 14,3 9,8 13,4 11,1 12,5 14,3 10,5 11,0 14,0



Obec Adamov Borek Borovnice Boršov nad Vltavou Bošilec Branišov Břehov Čakov Čejkovice České Budějovice Dasný Dívčice Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Doudleby Drahotěšice Dříteň Dubičné Dubné Dynín Habří Heřmaň Hlavatce Hlincová Hora Hluboká nad Vltavou Homole Hosín Hradce Hrdějovice Hůry Hvozdec Chotýčany Jankov Jivno Kamenný Újezd Komařice Kvítkovice Ledenice Libín Libníč Lipí Lišov Litvínovice Mazelov

9 12 1

2 10 0

17 82 6

18 48 4

Míra registrované nezaměstnanosti (%) 3,6 2,6 6,4

23 4 1 0 3 3

12 1 2 4 1 4

103 1 20 2 18 8

23 7 3 0 4 8

3,8 1,8 4,0 4,0 2,3 3,2

1054 7 8

870 4 6

2590 15 28

2450 5 13

3,5 5,3 1,6

25 4 8 2 19 2 22 6 2 1 3 4

66 1 2 2 14 1 7 2 0 2 1 1

128 28 15 9 46 11 71 17 4 7 0 33

59 7 4 7 38 4 21 18 3 2 0 19

3,0 4,1 4,4 6,3 3,7 2,4 3,0 4,3 2,1 1,5 1,5 2,7

56 14 11 0 18 5 2 3 5 2

44 7 5 1 4 0 0 3 5 3

217 78 26 5 51 22 11 6 14 21

135 30 11 2 39 5 5 6 10 5

2,9 3,6 3,2 5,0 2,8 1,7 6,1 1,0 1,5 3,7

30 2 0 23 3 6 3 31 29 0

22 2 1 22 6 6 1 38 9 3

81 10 5 66 9 14 11 135 142 10

45 9 1 38 5 6 11 86 46 9

2,7 2,7 0,0 3,4 4,6 2,1 4,3 2,9 3,9 3,0

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí



Obec

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Míra registrované nezaměstnanosti (%) 3,1 4,6 3,2 4,0 2,0 5,4 3,1 3,2 2,3 3,4 2,4 3,9 2,5 4,2 1,7 4,7

Mokrý Lom 0 0 3 1 Mydlovary 4 5 33 8 Nákří 1 2 0 3 Nedabyle 4 3 14 4 Neplachov 7 6 5 10 Nová Ves 10 3 24 16 Olešník 11 2 15 22 Pištín 4 4 27 10 Planá 5 4 7 10 Plav 6 3 18 5 Radošovice 1 0 5 4 Roudné 6 4 39 19 Rudolfov 26 24 85 109 Římov 8 8 28 28 Sedlec 7 2 11 9 Srubec 18 3 148 28 Staré Hodějovice 10 5 59 24 Strážkovice 3 2 13 4 Strýčice 0 2 0 1 Střížov 5 3 9 1 Ševětín 18 12 35 30 Štěpánovice 9 3 35 10 Úsilné 2 2 24 14 Včelná 14 14 51 41 Vidov 11 2 86 18 Vitín 6 3 27 12 Vlkov 1 0 4 2 Vrábče 5 6 34 14 Vráto 5 3 9 12 Záboří 4 1 10 11 Zahájí 5 7 21 8 Závraty 0 1 10 2 Zliv 39 31 111 101 Zvíkov 6 1 4 8 Žabovřesky 4 5 9 6 Celkem ORP 1533 1373 2781 1773 Zdroj: Český statistický úřad, územně analytické podklady 1a v obcích vybraného SO ORP

3,4 3,1 0,0 5,1 1,9 3,0 3,5 3,2 6,0 5,4 0,0 4,7 2,9 6,3 2,7 0,0 2,8 1,6 2,5 3,4



3.2.

Návaznost na zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dosud nebyly krajským zastupitelstvem schváleny. Tato kapitola byla zpracována s využitím návrhu zásad, který je k dispozici na webových stránkách kraje (www.kraj-jihocesky.cz). Zpracovatelem dokumentace je firma A+U DESIGN spol. s r.o., hlavními projektanty jsou ing. arch. Jiří Brůha a ing. arch. Dagmar Polcarová. Výřez z výkresu uspořádání území Jihočeského kraje

Jedním z důležitých výstupů ze zásad územního rozvoje je návrh organizace území z hlediska vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí. Oblasti a osy republikového významu jsou vymezeny v Politice územního rozvoje a úkolem zásad územního rozvoje je upřesnit toto vymezení a dále navrhnout vymezení oblastí a os nadmístního významu. Zpřesnění vymezení oblastí a os a vymezení nových by mělo Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 22


vycházet z objektivního stavu udržitelného rozvoje území a svým vymezením také k zlepšování udržitelného rozvoje přispívat. Centrem správního obvodu ORP je město České Budějovice, které je také jádrem rozvojové oblasti nadmístního významu OB10, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž řada má republikový význam. V uvedené rozvojové oblasti jsou stanoveny tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat kapacitní dopravní napojení OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice – Planá, • podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru České Budějovice – D3, České Budějovice – letiště Planá a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat v území České Budějovice -západ, České Budějovice – Čtyři Dvory, Hluboká nad Vltavou, Adamov, Hůry, Rudolfov, • v přírodně krajinářsky cenném území České Budějovice – Stromovka – Vrbenské Rybníky – Hluboká nad Vltavou věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; Dále byly stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, C-E-551a IV.TŽK, VD5 a dále severní a jižní tangenty, zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem Planá a VLC Nemanice na území ORP České Budějovice na nadřazený dopravní systém, tak aby došlo k odlehčení dopravního zatížení v jádrovém území • zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením OB10, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména navrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Rudolfov, Hůry a Adamov na D3, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu • při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech OB10 Rozvojová oblast OB10 je napojena na jiné významné rozvojové oblasti rozvojovou osou republikového významu OS4 Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha – České Budějovice – Dolní Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – hranice ČR, a navrhovanou souběžnou trasu IV. tranzitního železničního koridoru. V rámci vymezení rozvojové osy byly stanoveny tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajin • podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny • omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D 3 s ohledem na minimalizaci záborů ZPF a LPF a zachování krajinného rázu Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 23


V rámci jejího vymezení byly stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, R3, C-E-551a IV.TŽK, s ohledem na polohu a technické řešení mimoúrovňových křižovatek na D3 a R3 a s ohledem na technické řešení IV.TŽK a koordinovat jejich řešení s Rakouskem, • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci OS4 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí rámci vymezeného OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. V okolí Českých Budějovic byly vymezeny rozvojové oblasti nadmístního významu, se kterými je rozvojová oblast OB10 spojena pomocí rozvojových os rovněž nadmístního významu. Je to v prvé řadě osa N-OS2 Severozápadní - Plzeňská, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice – Písek – Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N–OB1. V rámci jejího vymezení byly stanoveny tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS2 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody • podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS2, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny Dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování: •

•

•

řešit územní souvislosti upřesněného koridoru I/20 s ohledem na polohu a technické řešení a koridoru železnice ČD 190 (Plzeň) s ohledem na její výhledové zdvoukolejnění a koordinovat řešení těchto koridorů s Plzeňským krajem při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS2 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS2 a stanovit pravidla pro jejich využití.

Do oblasti Šumavy míří rozvojová osa nadmístního významu N-OS6 Prachatická, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí II/145 (I/20 – Netolice – Těšovice) a na dopravní koridor regionálního významu, tvořený silnicí II/141 (Těšovice – Prachatice) vyjma rozvojové oblasti N-OB3. V rámci jejího vymezení jsou stanoveny tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody



•

podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny

Dále jsou stanoveny v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/145 a I/141 s ohledem na polohu a technické řešení, • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS6, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití. Spojení směrem východním zajišťuje rozvojová osa nadmístního významu N-OS7 Severovýchodní - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 (České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Humpolec – D1) vyjma rozvojové oblasti OB10 a N-OB4. V rámci jejího vymezení jsou stanoveny tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS7 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu. • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a v průběhu územím CHKO Třeboňsko • podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS7, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; Dále se jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/34 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat jej s krajem Vysočina, • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS7 uvnitř CHKO Třeboňsko, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS7 a stanovit pravidla pro jejich využití, v případě CHKO Třeboňsko především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz. Poslední rozvojovou osou, která míří z oblasti OB10 je rozvojová osa nadmístního významu N-OS8 Jihovýchodní - Novohradská, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí II/156 (České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady – hranice ČR, dále St. Pölten) vyjma rozvojové oblasti OB10. V rámci jejího vymezení jsou stanoveny tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS8 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu Nové Hrady • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a to zejména v oblasti přírodního parku Novohradské Hory Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 25


•

podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS8, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny

V rámci jejího vymezení jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice II/156 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat jeho řešení s Rakouskem, • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS8 uvnitř přírodního parku Novohradské hory, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS8 a stanovit pravidla pro jejich využití, v případě přírodního parku Novohradské hory především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz. Velmi malým rozsahem (pouze tři obce - Dynín, Mazelov a Libín) zasahuje do správního obvodu ORP České Budějovice specifická oblast nadmístního významu N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko, která představuje území v návaznosti na CHKO Třeboňsko a přírodní park Novohradské hory, které jsou přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. V rámci vymezení specifické oblasti jsou stanoveny tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: • podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení přírody a krajiny, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoj turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání oblasti, • vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v územích ohrožených vysídlením, • stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, • podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, • podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; V rámci jejího vymezení jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování • situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy nadmístního významu N-OS5, N-OS7 a NOS8, stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na podmínky využití území stanovené v rámci CHKO Třeboňsko a přírodního parku Novohradské hory • vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti a rozvojem služeb v oblasti lázeňství a cestovního ruchu vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, • při řešení rozvojových ploch upřesnit jejich rozsah s ohledem na podmínky ochrany přírody, využít rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a kromě rybochovných funkcí navrhnout i vhodné plochy a regulativy umožňující rekreační využití některých rybníků • při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií rekreačně využívaných rybníků, zkvalitnit služby v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici, rozvíjet lázeňství a služby v oblasti rekreace, Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 26


•

sportu a turistického ruchu, respektovat ložiska nerostných surovin a v odůvodněných případech stanovit přípustné plochy pro jejich těžbu řešit zkvalitnění dopravní vybavenosti formou navržení obchvatůči přeložek na silnicích s vysokou dopravní zátěží, procházejících obytným územím sídel, v příhraničních oblastech doplnit síť turistických hraničních přechodů, tak aby se ZÚR vymezují v tabulce 1 tyto plochy nadmístního významu pro bydlení. zlepšila prostupnost krajiny a posílily přeshraniční vazby v oblasti turistického ruchu.

Zásady územního rozvoje dále vymezují řadu rozvojových ploch pro obytné i komerční a výrobní funkce. Tyto plochy je nutné respektovat v územních plánech obcí, ve kterých je vymezení těchto ploch dále zpřesňováno. Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: • plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva, • vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území, • při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních a ploch občanského vybavení, dále jsou minoritně přípustné také plochy veřejných prostranství, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být navrženo je ve zvláště odůvodněných případech, • součástí těchto ploch budou především ucelené areály nadmístního až nadregionálního významu pro mnohoúčelové průmyslové, komerční, případně i vzdělávací zařízení, vědeckotechnologické, společenské a zábavní komplexy, zejména průmyslové a podnikatelské zóny, nákupní zařízení a velkoplošná obchodní zařízení, plochy pro veletrhy, výstavy a kongresy, rozsáhlé zábavní areály, včetně souvisejících dopravních zařízení, jako letiště, logistické areály, překladiště a skladové areály, zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, • charakter a objemy zástavby nesmí zásadně narušovat krajinný ráz a pohledové vnímání v souvislosti s kulturními památkami, • řešení dopravních vazeb těchto ploch musí být věnována mimořádná pozornost a musí zajistit dobrou dopravní dostupnost těchto ploch i pro obyvatelstvo z širšího území, • v rámci těchto ploch je nutné situovat i zařízení veřejné vybavenosti a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně, • plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů ZPF ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory ZPF směřovat na ZPF s nižší kvalitou. V zásadách územního rozvoje jsou vymezeny dále tyto plochy nadmístního významu sportovně rekreační: • SR 10 Libín – lyžařský areál, je navržen na severozápadním úbočí hory Libína (1096 m.n.m.). • SR 11 České Budějovice – golf, na západním okraji města České Budějovice je navržena v lokalitě Švábova Hrádku plocha pro sportovně rekreační vybavenost s golfovým hřištěm. • SR 13 Zvíkov, Ortvínovice – golf, sportovně rekreační plocha s hlavní náplní v podobě golfového hřiště je navržena necelých 10 km východně od Českých Budějovic. Dopravní koridory republikového významu jsou ve správním obvodu ORP České Budějovice jsou zastoupeny: Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 27


•

•

D 21 Letiště České Budějovice - plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem regionálního letiště s mezinárodním provozem České Budějovice na území obce Planá u Českých Budějovic, vymezuje území pro areály a plochy související s provozem letiště. D 22 Veřejné logistické centrum Nemanice, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu.

ZÚR vymezují územní rezervy pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin ve správním obvodu ORP České Budějovic: • PT 7 Územní rezerva pro plochu těžby Blana, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby jílů a jílů žáruvzdorných v rámci bilancovaného ložiska výhradního Zahájí – Blana v k.ú. Zahájí u Hluboké nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic. velké plochy veřejné a izolační zeleně. Vymezeny jsou rovněž rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů • A 1 Asanační území Mydlovary (Mydlovary, Nákří, Olešník, Dívčice) v prostoru úložiště odpadu při zpravování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy). • A 2 Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku. Nelze opomenout ani vymezené koridory a plochy dopravy: • Multimodální koridor mezinárodního významu M 1 Praha – České Budějovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součástí je železniční trať Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR a dálnice D3, respektive rychlostní silnice R3. • Koridory republikového významu jsou na území kraje zastoupeny rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Strážný -(Pasov) a Vltavskou vodní cestou v úseku (Třebenice) – České Budějovice. Plochou republikového významu je plocha VLC Nemanice u Českých Budějovic. • Na hranicích správního území ORP České Budějovice vede tranzitní železniční koridor nadregionálního významu v úseku hranice okresu TA/ČB – České Budějovice – Horní Dvořiště. V rámci zásad územního rozvoje byly také vymezeny návrhové koridory a plochy dopravní infrastruktury (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy a železnice), které byly zapracovány do ÚAP ORP a v rámci hodnocení RURÚ byly šetřeny jejich střety s limity rozvoje území a jinými návrhy a záměry, kterými jsou zastavitelné plochy z územních plánů měst a obcí a záměry technické infrastruktury, předané jejich poskytovateli.



4. Rozbor udržitelného rozvoje území 4.1.

Souhrnné hodnocení podle tématického členění

Souhrnné hodnocení vychází z hodnocení jednotlivých obcí, při kterém byly stanoveny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Jevy, u kterých jsou stanoveny, byly zařazeny do kategorií z hlediska věcné problematiky a z hlediska oblastí hodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje. 4.1.1. Horninové prostředí a geologie Střety Název

Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území

Návrh zastavitelného území zasahuje do ložiska nerostných surovin Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného ložiskového území Záměr dálnice vede přes chráněné ložiskové území Záměr silnice I. třídy vede přes ložisko nerostných surovin

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Doubravice, Dubičné, Homole, Hosín, 20.3 Hrdějovice, Hůry, Kamenný Újezd, Libníč, Rudolfov, Srubec, Staré Hodějovice, Úsilné, Vidov, Záboří Boršov nad Vltavou, Dříteň, Jivno, 11.4 Ledenice, Libín, Nákří, Vrábče, Zahájí, Zliv České Budějovice, Dobrá Voda u 7.6 Českých Budějovic, Jivno, Ledenice, Libín, Sedlec

nZUoPU

16

nZUoLO

9

nZUoLU

6

zSD-LU

1

1.3

České Budějovice

zS1-LO

1

1.3

Štěpánovice

Horninové prostředí a geologie patří v správním obvodu ORP České Budějovice k nepříliš problémovým okruhům. Ložiska nerostných surovin jsou sice většího rozsahu, týkají se především štěrkopísku, cihlářských surovin a žáruvzdorných jílů, nebyly však nalezeny aktuální střety se zastavěným územím. Největší těžené dobývací prostory jsou u obcí Ledenice a Zahájí. Zhruba u desetiny obcí byly lokalizovány střety mezi návrhy zastavitelných ploch a ložisky nerostných surovin nebo s chráněnými ložiskovými územími. Ve dvou případech byly nalezeny i střety navrhovaných dopravních staveb s ložiskovými územími. Vzhledem k tomu, že tyto stavby jsou převzaty z návrhu ZÚR jako koridory, nemělo by být problémem jejich vymezení upřesnit tak, aby se střety s ložisky minimalizovaly. V územních plánech obcí a měst je nutné střety zastavitelných ploch s ložisky nerostných surovin rovněž minimalizovat, popř. jim zabránit. 4.1.2.

Vodní režim

Slabé stránky Četnost dle obcí Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území

% 3.8

Četnost dle obyvatel Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území

% 65.0



Hrozby Četnost dle obcí Ohrožení zastavěného území záplavami

% 17.7

Četnost dle obyvatel Ohrožení zastavěného území záplavami

% 73.8

Závady Název

Kód

Počet obcí

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoVZ

35

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

sZUoZQ

18

Silnice I. třídy prochází záplavovým sS1-ZQ územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým sS2-ZQ územím Q100

4 4

%

Výpis obcí

Borek, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, České Budějovice, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dynín, Heřmaň, Hosín, Hrdějovice, Hvozdec, Chotýčany, Jivno, 44.3 Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libníč, Lišov, Mazelov, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Plav, Roudné, Rudolfov, Srubec, Staré Hodějovice, Střížov, Úsilné, Včelná, Vidov, Vrábče Boršov nad Vltavou, Čejkovice, České Budějovice, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, 22.8 Doudleby, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Komařice, Litvínovice, Planá, Plav, Roudné, Římov, Sedlec, Vidov, Zliv, Žabovřesky České Budějovice, Hluboká nad 5.1 Vltavou, Planá, Sedlec České Budějovice, Hluboká nad 5.1 Vltavou, Komařice, Římov

Střety Název

Kód

Počet obcí

Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů

nZUoVZ

32

Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100

nZUoZQ

17

Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100

zS1-ZQ

5

%

Výpis obcí

Borek, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, České Budějovice, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dynín, Heřmaň, Hosín, Hrdějovice, Hůry, Chotýčany, Jivno, Kamenný 40.5 Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libníč, Mazelov, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Plav, Roudné, Srubec, Staré Hodějovice, Ševětín, Úsilné, Včelná, Vidov Boršov nad Vltavou, Čejkovice, České Budějovice, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, 21.5 Doudleby, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Litvínovice, Planá, Plav, Roudné, Římov, Sedlec, Vidov, Zliv, Žabovřesky České Budějovice, Hrdějovice, 6.3 Roudné, Sedlec, Vidov



Název

Kód

Záměr dálnice prochází záplavovým zSD-ZQ územím Q100 Záměr železniční tratě prochází zZE-ZQ záplavovým územím Q100

Počet obcí

%

5

6.3

České Budějovice, Doubravice, Roudné, Staré Hodějovice, Vidov

2

2.5

Doubravice, Roudné

Výpis obcí

Správní obvod ORP České Budějovice je poměrně značně zasažen záplavovými územími, význam protipovodňové ochrany se významně projevil při posledních velkých povodních v roce 2002. V území ORP je vymezeno větší množství rozsáhlých záplavových území, nejvýznamnější jsou z hlediska ohrožení obyvatel řeky Vltava a Malše. U skoro 23% obcí zasahují zastavěné plochy do záplavového území, ne ve všech však představují reálné ohrožení (cca 18%). V těchto obcích je potřeba zaměřit se na návrhy a realizaci protipovodňových opatření, na snižování podílu zástavby v záplavovém území a na zlepšení odtoku povodňových vod. V pětině obcí zasahuje návrh zastavitelného území do záplavového území Q100 stejně tak zasahují do záplavových území návrhy silniční a železniční sítě. V zasažených obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu navrhované silniční a železniční sítě. Ve správním území ORP České Budějovice se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. Téměř v polovině obcí byly nalezeny konflikty mezi zastavěným územím a ochrannými pásmy vodních zdrojů. Tyto konflikty je nutné dořešit v rámci územních plánů dotčených obcí. 4.1.3. Hygiena životního prostředí Silné stránky Četnost dle obcí Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

% 92.4

Četnost dle obyvatel Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

% 34.4

Slabé stránky Četnost dle obcí Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění

% 11.4 7.6

Četnost dle obyvatel Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění

% 69.6 65.5

Hrozby Četnost dle obcí Výskyt ekologických zátěží

% 49.4

Četnost dle obyvatel Výskyt ekologických zátěží

% 84.2



Závady Název

Kód

Počet obcí

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS2/ZU

16

Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS2-VZ

11

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS1/ZU

9

Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS1-VZ

4

%

Výpis obcí

České Budějovice, Dívčice, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Homole, 20.3 Chotýčany, Komařice, Ledenice, Lišov, Nákří, Nedabyle, Rudolfov, Římov, Srubec, Vitín, Vrábče Borek, České Budějovice, Doubravice, Drahotěšice, Hosín, 13.9 Lišov, Nová Ves, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Ševětín Borek, Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Dasný, Kamenný Újezd, 11.4 Lišov, Neplachov, Pištín, Štěpánovice Hosín, Hůry, Kamenný Újezd, 5.1 Ševětín

Naprostá většina obcí správního obvodu ORP České Budějovice nespadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. Zhoršené podmínky se týkají je Českých Budějovic a nejbližšího okolí, přesto je však tímto stavem ohrožena většina obyvatel. Zanedbatelné je množství stacionárních zdrojů znečištění, přesto jej jejich dopadem ohroženo skoro velké množství obyvatel především v krajském městě a okolí. Nepříjemnou hrozbou jsou staré ekologické zátěže, které najdeme téměř v polovině obcí. Zhruba desetina obcí je zasažena exhalacemi z dopravy ať už po silnicích první nebo druhé třídy. Exhalace jsou navíc doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. K hygienickým závadám můžeme připočíst i absenci kanalizace v cca 6% obcí, nicméně se tato závada týká pouze necelého procenta obyvatelstva. Vzhledem k velkému rozsahu ochranných pásem vodních zdrojů lze najít v zhruba v deseti procentech obcí střety mezi silnicemi první a druhé třídy a těmito pásmy, což můžeme rovněž považovat za hygienickou závadu a ohrožení z hlediska unikům nebezpečných látek při haváriích. 4.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Silné stránky Četnost dle obcí Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO

% 13.9 1.3

Četnost dle obyvatel Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO

% 2.5 0.3

Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny

% 13.9 11.4

Četnost dle obyvatel Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny

% 68.1 68.0



Četnost dle obcí

%

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky

5.1

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace

3.8

1.3

1.3

Četnost dle obyvatel Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace

% 62.5

2.5

0.7

0.1

Závady Název

Kód

Počet obcí

Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor

sS2xLK

20

Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor

sS1xLK

17

Silnice II. třídy křižuje nadregionální sS2xNK biokoridor

7

Silnice I. třídy křižuje nadregionální sS1xNK biokoridor Silnice I. třídy křižuje regionální sS1xRK biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální sS2xRK biokoridor

5

%

Výpis obcí

Adamov, Břehov, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Homole, Hosín, Chotýčany, Jivno, Komařice, 25.3 Ledenice, Lišov, Nákří, Nedabyle, Nová Ves, Olešník, Radošovice, Rudolfov, Staré Hodějovice, Strážkovice, Vrábče Čejkovice, České Budějovice, Dívčice, Dynín, Hluboká nad Vltavou, Hůry, Chotýčany, Kamenný 21.5 Újezd, Lišov, Litvínovice, Neplachov, Pištín, Sedlec, Ševětín, Štěpánovice, Úsilné, Vitín České Budějovice, Dívčice, 8.9 Doubravice, Hluboká nad Vltavou, Hosín, Komařice, Srubec Boršov nad Vltavou, České 6.3 Budějovice, Hosín, Lišov, Planá

3

3.8

České Budějovice, Úsilné, Vitín

3

3.8

Lišov, Římov, Vitín

Počet obcí

%

Střety Název

Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru

Kód

nZUoLK

35

Výpis obcí

Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Břehov, Čejkovice, České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dříteň, Dubné, Dynín, Hluboká nad Vltavou, Homole, Hosín, Jivno, Kamenný Újezd, 44.3 Ledenice, Libín, Lišov, Litvínovice, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Pištín, Rudolfov, Sedlec, Srubec, Strýčice, Štěpánovice, Úsilné, Vidov, Vrábče, Vráto, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky



Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Dívčice, Jivno, Kamenný Újezd, Komařice, 20.3 Ledenice, Lišov, Neplachov, Nová Ves, Roudné, Rudolfov, Římov, Srubec, Vitín, Vrábče Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Doubravice, Doudleby, Dříteň, Dubičné, Heřmaň, Hluboká 20.3 nad Vltavou, Jivno, Komařice, Litvínovice, Plav, Roudné, Srubec, Strážkovice, Vidov České Budějovice, Habří, Hluboká 10.1 nad Vltavou, Jankov, Kvítkovice, Vlkov, Vrábče, Záboří České Budějovice, Heřmaň, 6.3 Hrdějovice, Lišov, Vidov

Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra

nZUoLC

16

Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru

nZUoNK

16

nZUoE2

8

zS1xRK

5

nZUoRK

5

6.3

Doudleby, Hrdějovice, Římov, Úsilné, Vitín

zSDxNK

4

5.1

Hosín, Plav, Roudné, Vidov

zZExNK

4

5.1

Hosín, Kamenný Újezd, Roudné, Vidov

zSDxRK

3

3.8

Borek, Libníč, Vitín

zZExRK

3

3.8

České Budějovice, Hrdějovice, Vitín

nZUoP2

2

2.5

Bošilec, Dynín

zS1-RC

2

2.5

Úsilné, Vidov

nZUoRC

1

1.3

Planá

nZUoKP

1

1.3

Římov

Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 Záměr silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru Záměr dálnice křižuje nadregionální biokoridor Záměr železniční tratě křižuje nadregionální biokoridor Záměr dálnice křižuje regionální biokoridor Záměr železniční tratě křižuje regionální biokoridor Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Záměr silnice I. třídy prochází regionálním biocentrem Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do krajinné památkové zóny

Správní území ORP České Budějovice je typické harmonickou krajinu, modelovanou dlouholetou hospodářskou činností a množstvím kulturních hodnot vytvořených lidskou činností, ve kterém můžeme nalézt památky zapsané do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny a území s archeologickými nálezy jako doklady kulturního a historického vývoje a osídlení kraje. Do správního obvodu ORP České Budějovice zasahují CHKO Blanský les na jihozápadě a CHKO Třeboňsko na východě území, centrum území však přímo neovlivňují. V obou CHKO se nacházejí evropsky významné lokality NATURA 2000, které jsou vymezeny i na dalších místech ve správním obvodu ORP. Nejvýznamnější z nich se nachází v lesích severně od města Hluboká nad Vltavou – Hlubocké obory včetně rozsáhlé ptačí oblasti. Další významnou ptačí oblast najdeme v CHKO Třeboňsko. Ochrana přírody se dále soustřeďuje do mnoha maloplošných zvláště chráněných území přírody, vymezena je zde jedna národní přírodní rezervace – Ruda.



Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální, u kterého byla generována řada závad a střetů, které je dále nutné řešit v navazující územně plánovací dokumentaci. Rovněž dochází k častým střetům, kdy návrhy zastavitelného území zasahují do lokálního biokoridoru a to ve 44% obcí, návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra ve 20% obcí. V osmi obcích návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 a v pěti obcích do regionálního biokoridoru. I tyto střety je nutné dále řešit v územních plánech obcí a měst. Rovněž záměry silničních a železničních tras křižují nadregionální i regionální biokoridory a to celkem ve 12 obcích. Ve dvou obcích zasahuje návrh zastavitelného území do ptačí oblasti NATURA 2000. Ochrana památek je ve správním obvodu ORP České Budějovice reprezentována především městskou památkovou zónou v Českých Budějovicích a vesnickou památkovou zónou v Holešovicích, zapsanou do seznamu kulturního dědictví lidstav UNESCO. Vesnické památkové zóny najdeme v Dobčicích, Záboří, Zbudově, Bošilci, Municích, Dyníně, Vidíně, Bavorovicích, Lipanovicích, Opatovicích, Břehově a Rožnově. To ukazuje na význam a kvalitu dochovaného vesnického osídlení v tomto území. Všechny památkové zóny vytvářejí podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu . Ve správním obvodu se nachází krajinná památková zóna Hřímovsko, dále řada přírodních památek. Z hlediska ochrany přírody a památek je možno zařadit správní obvod ORP České Budějovice mezi lepší polovinu v Jihočeském kraji. I zde však můžeme najít nějaký střet, V obci Římov např. zasahuje návrh zastavitelného území do krajinné památkové zóny. Na druhé straně je rozsáhlá existence venkovských památkových zón příležitostí k rozvoji cestovního ruchu a to v 11 obcích, což se ale týká 68% obyvatel, podobně jako přítomnost národní kulturní památky v 5% obcích, která se týká také 68% obyvatel. 4.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky Četnost dle obcí Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability

% 34.2

Četnost dle obyvatel Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability

% 13.4

Střety Název

Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa

Kód

nZUoLE

Počet obcí

21

%

Výpis obcí

Borek, Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Doudleby, Heřmaň, Hlincová Hora, Hluboká nad 26.6 Vltavou, Hosín, Chotýčany, Jivno, Kvítkovice, Ledenice, Lišov, Nedabyle, Římov, Ševětín, Včelná, Vitín, Vlkov, Vrábče

Většina obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice je situována v údolních nivách s nízkým zastoupením lesů. Pouze třetina obcí se tudíž vyznačuje ve svém urbanizačním prostoru vysokým koeficientem ekologické stability, kladný vliv má však tato vysoká úroveň Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 35


pouze na cca 13% obyvatel. Téměř v jedné třetině obcí zasahuje do lesa.

návrh zastavitelného území

Při návrzích zastavěných ploch a dopravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci záborů ploch lesa a stejně tak i kvalitního zemědělského půdního fondu.

4.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Četnost dle obcí Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence městské hromadné dopravy Kvalitní dopravní napojení (železnice)

% 73.4 35.4 25.3 24.1 21.5

Četnost dle obyvatel Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence městské hromadné dopravy Kvalitní dopravní napojení (železnice)

% 96.8

Četnost dle obyvatel Absence napojení na železnici Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence kanalizace Absence vodovodu

% 22.0

80.0 79.0 78.5 73.8

Slabé stránky Četnost dle obcí Absence napojení na železnici Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence kanalizace Absence vodovodu

% 74.7 22.8 6.3 3.8

4.1 0.6 0.2

Závady Název Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať Silnice I. třídy křižuje úrovňově železniční trať

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

sS2xZE

7

8.9

České Budějovice, Dívčice, Homole, Hosín, Nová Ves, Vitín, Vrábče

sS1xZE

2

2.5

Kamenný Újezd, Vitín

Plynofikována je ve správním obvodu ORP České Budějovice více než 70% a obcí včetně Českých Budějovic, takže se plynofikace týká bezmála všech obyvatel, což má výrazný přínos ke kvalitě ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Většina obcí má vodovod a kanalizace chybí pouze v 6% obcí, i když často není položena ve všech částech těchto obcí. Nedostatky v odkanalizování se však týkají především obcí menších, neboť se na kanalizaci nemůže připojit pouze necelé jedno procento obyvatel celého správního obvodu. Vzhledem k velikosti celého území je dostupnost Českých Budějovic u řady obcí problematická, jedná se o cca třetinu obcí na okrajích správního území ORP, což se však týká jen cca 4% obyvatel. V současné době není správní obvod ORP České Budějovice napojen na síť dálnic a rychlostních silnic Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice Rozbor udržitelného rozvoje území Institut regionálních informací, s.r.o., listopad 2008 36


Vážným dopravním problémem je absence napojení na sít dálnic a rychlostních silnic. Výhledově zajistí toto napojení dálnice D3, ze které je zatím vybudován jen malý úsek u Tábora. I na silnicích I. a II. třídy je navrhována řada obchvatů a jiných řešení, které zlepší zatím často nevyhovující stav těchto komunikací. Na železnici má připojení cca pětina obcí, což kladně ovlivňuje dopravní dostupnost velké části území. Železniční napojení Českých Budějovic a celého správního obvodu bude dáel výrazně zlepšeno vybudováním IV. transitního železničního koridoru. 4.1.7. Sociodemografické podmínky Silné stránky Četnost dle obcí Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva

% 84.8 63.3

Četnost dle obyvatel Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva

% 33.6 23.7

Slabé stránky Četnost dle obcí Špatná věková struktura obyvatelstva

% 3.8

Četnost dle obyvatel Špatná věková struktura obyvatelstva

% 0.2

Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

% 39.2 29.1

Četnost dle obyvatel Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

% 79.1 6.9

Hrozby Četnost dle obcí Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace Rychlý pokles počtu obyvatel

% 43.0 20.3 1.3

Četnost dle obyvatel Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace Rychlý pokles počtu obyvatel

% 79.4 70.2 0.0

Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP České Budějovice velmi dobrá. V cca 85% obcí dlouhodobě roste počet obyvatel, týká se to však jen menších obcí a měst, v Českých Budějovicích počet obyvatel dlouhodobě klesl, až v poslední době se tento trend začíná obracet. Nadpoloviční část obcí má také dobrou věkovou strukturu, zhoršení se týká opět především krajského města, kde je vidět vysoký nárůst relativního počtu seniorů a stejně tak pokles relativního počtu dětí. Růst počtu starších lidí je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří. 4.1.8. Bydlení Silné stránky Četnost dle obcí Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Vysoká intenzita bytové výstavby Existence zdravotního střediska

%

Četnost dle obyvatel

%

88.6


91.0

65.8 45.6

Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy

88.9 86.5



Četnost dle obcí Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Existence základní školy

% 32.9 30.4

Četnost dle obyvatel Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost

% 30.7 18.6

Slabé stránky Četnost dle obcí Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

% 11.4

Četnost dle obyvatel Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

% 69.3

Hrozby Četnost dle obcí Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

% 86.1

69.6

25.3 15.2

Četnost dle obyvatel Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

% 27.4

13.5

4.4 3.8

Pouze v desetině obcí je výrazný nedostatek ploch pro bydlení, týká se to však i Českých Budějovic. V malých obcích je často naopak navrhovaný růst obytné zástavby tak velký, že může docházet až ke vzniku nových satelitních městeček a k narušení tradičních struktury obcí, stavební i sociální. Toto riziko potvrzuje i vysoká intenzita bytové výstavby ve většině obcí. Horší situace je u základní vybavenosti, pouze ve třetině obcí se nachází základní škola, skoro v polovině však je zdravotní středisko. Uvedené deficity se ovšem týkají především menších obcí, cca 90% obyvatel správního obvodu tímto nijak netrpí. Ve třetině obcí najdeme dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost, naopak ve čtvrtině je jejich nedostatek dosti vážný. Problémy s rozvojem občanské vybavenosti a služeb však nedosahují velkých rozměrů vzhledem k dobré dostupnosti velkého krajského města. Správní obvod ORP České Budějovice se z hlediska rozvoje bydlení vyznačuje typickými vlastnostmi zázemí velkého města, kdy dochází k úbytku obyvatel v jádrovém sídle a kdy se obytná výstavba rozvíjí především formou rodinných domů v menších sídlech s příznivým životním prostředím a s dobrou dostupností jádrového města. 4.1.9. Rekreace a cestovní ruch Příležitosti Četnost dle obcí Vysoký potenciál individuální rekreace Vysoký turistický a rekreační potenciál

% 35.4 7.6

Četnost dle obyvatel Vysoký turistický a rekreační potenciál Vysoký potenciál individuální rekreace

% 72.3 5.6



Hrozby Četnost dle obcí Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení

% 5.1

Četnost dle obyvatel Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení

% 0.5

I přes nesporně dobré podmínky přírodní i civilizační není rekreace a turistický ruch příliš v okolí Českých Budějovic rozvinuta. Jen cca 8% obcí má vysoký turistický a rekreační potenciál, ten je navíc koncentrován do větších měst, jako jsou samotné České Budějovice nebo Hluboká nad Vltavou. Nejsou zde výrazně zastoupeny chráněná území přírody, rekreačně atraktivní přírodní území nalezneme především severně od Hluboké nad Vltavou podél toku Vltavy ve směru k údolní nádrži Orlík. V obcích není vysoký podíl objektů druhého bydlení, kapacity hromadných ubytovacích zařízení je nutné ještě v rámci aktualizace ÚAP došetřit a vyhodnotit. 4.1.10. Hospodářské podmínky Silné stránky Četnost dle obcí Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti

% 50.6 41.8

Četnost dle obyvatel Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti

% 21.8 18.5

Slabé stránky Četnost dle obcí Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním

% 36.7 17.7

Četnost dle obyvatel Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním

% 6.9 2.9

Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

% 2.5

Četnost dle obyvatel Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

% 65.7

Hrozby Četnost dle obcí Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu

% 34.2

Četnost dle obyvatel Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu

% 9.3

Více než polovina obcí má navržen dostatek zastavitelných ploch pro výrobu, týká se to však spíš menších obcí. Nízkou mírou nezaměstnanosti se vyznačuje cca 40% obcí, ale pouze necelých 20% obyvatelstva, což ukazuje na koncentraci pracovních příležitostí do Českých Budějovic a dalších větších sídel. Nedostatek pracovních příležitostí v menších obcích je kompenzován dobrou dosažitelností krajského města. Menší obce také trpí velkým podílem zaměstnanosti v priméru, nicméně pouze necelých 18% obcí má nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním.



Rozvojový potenciál můžeme kromě Českých Budějovic a větších měst hledat v obcích, které se již dnes vyznačují vyššími cenami pozemků, jsou jich však zatím necelá tři procenta.



4.2.

Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

4.2.1. Silné stránky Četnost dle obcí Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Dlouhodobý růst počtu obyvatel Plynofikace obce

%

Plynofikace obce

96.8

88.6


91.0

84.8 73.4

Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností

88.9 86.5

50.6

Existence městské hromadné dopravy

78.5

45.6

Kvalitní dopravní napojení (železnice) Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

73.8

35.4

Dlouhodobý růst počtu obyvatel

33.6

34.2

Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení

30.7

32.9


23.7

65.8


63.3

Nízká míra nezaměstnanosti Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Existence základní školy Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence městské hromadné dopravy Kvalitní dopravní napojení (železnice) Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO

%

92.4

Vysoká intenzita bytové výstavby

Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Existence zdravotního střediska


41.8

30.4 25.3 24.1 21.5 3.8 1.3

Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Nízká míra nezaměstnanosti Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO

80.0 79.0

34.4

21.8 18.6 18.5 13.4 0.8 0.3

Mezi nejvýznamnější silné stránky ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Dlouhodobý růst počtu obyvatel Plynofikace obce Vysoká intenzita bytové výstavby Dobrá věková struktura obyvatelstva Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Existence zdravotního střediska Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Existence základní školy Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností



Slabé stránky Četnost dle obcí Absence napojení na železnici Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Absence kanalizace Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území Absence vodovodu Špatná věková struktura obyvatelstva

% 74.7 36.7 22.8 17.7 11.4 11.4 7.6 6.3

Četnost dle obyvatel Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území Absence napojení na železnici Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním

% 69.6 69.3 65.5 65.0 22.0 6.9 4.1 2.9

3.8

Absence kanalizace

0.6

3.8 3.8

Absence vodovodu Špatná věková struktura obyvatelstva

0.2 0.2

Mezi nejvýznamnější slabé stránky ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: Absence napojení na železnici Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění



4.2.2. Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký potenciál individuální rekreace Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

% 39.2 35.4 29.1

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO

13.9

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny

11.4

Vysoký turistický a rekreační potenciál

7.6

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

5.1 3.8 2.5

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace

1.3

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace

1.3

Četnost dle obyvatel Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

% 79.1 72.3 68.1 68.0

65.7

62.5

Vysoký potenciál individuální rekreace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace

6.9 5.6 2.5 0.7

0.1

Mezi nejvýznamnější příležitosti ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký potenciál individuální rekreace Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky



4.2.3. Hrozby Četnost dle obcí Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy

%

%

86.1

Výskyt ekologických zátěží

84.2

69.6

Vysoký relativní úbytek dětí

79.4

Výskyt ekologických zátěží

49.4

Vysoký relativní úbytek dětí Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu

43.0 34.2

Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti

25.3

Stárnutí populace

20.3

Ohrožení zastavěného území záplavami Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení Rychlý pokles počtu obyvatel


17.7 15.2 5.1 1.3

Ohrožení zastavěného území záplavami Stárnutí populace Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení Rychlý pokles počtu obyvatel

73.8 70.2 27.4

13.5

9.3 4.4 3.8 0.5 0.0

Mezi nejvýznamnější příležitosti ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Výskyt ekologických zátěží Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace Ohrožení zastavěného území záplavami



4.3.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno pro každou obec jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků. Výsledky byly seřazeny do přehledné tabulky: Název Borek Dívčice Hluboká nad Vltavou Hůry Nová Ves Ševětín Vitín Boršov nad Vltavou Homole Hosín Hrdějovice Jivno Rudolfov Včelná Vrábče Čakov Dynín Ledenice Mydlovary Planá Sedlec Staré Hodějovice Strážkovice Střížov Vráto Zliv Adamov Bošilec České Budějovice Drahotěšice Dříteň Dubičné Chotýčany Kamenný Újezd Kvítkovice Libín Libníč Lišov Neplachov Olešník Plav Radošovice Roudné

Prostředí (body) 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 -1 2 2 2 2 -1 2 2 2 -1 -1 2 2 2 2

Hospodářství Soudržnost (body) (body) 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2 1 2 1 2 1 2 1 2 0 2 2 1 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 2 0 -1 2 2 -1 2 2 -1 2 -1 2 -1 2 2 -1 2 2 -1 2 -1 2 -1 2 2 2 2 2 -1 2 -1 2 0 1 -1 2

Vyváženost (body) 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3



Název Římov Vidov Záboří Závraty Břehov Čejkovice Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Dubné Habří Heřmaň Hlincová Hora Hvozdec Lipí Litvínovice Nákří Nedabyle Pištín Srubec Štěpánovice Úsilné Zahájí Zvíkov Borovnice Dasný Jankov Hlavatce Komařice Branišov Hradce Mokrý Lom Strýčice Vlkov Doudleby Žabovřesky Mazelov

Prostředí (body) 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 -1 2 2 2 -1 2 2 -1 2 -1 -2 -2

Hospodářství Soudržnost (body) (body) -1 2 -1 2 0 1 1 0 -2 2 -2 2 -2 2 -2 2 -2 2 -1 1 -1 1 -2 2 -2 2 -1 1 -2 2 -2 2 -2 2 -2 2 -2 2 -1 2 -2 2 -2 2 -2 2 -1 0 0 2 -1 0 -1 -1 -1 -1 -2 2 -2 -1 -2 -1 1 -1 -1 -2 -2 1 -2 2 -2 -2

Vyváženost (body) 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 0 0 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -6

Celkové hodnocení ukázalo, že z hlediska vyváženosti vztahu přírodních podmínek je správní obvod ORP České Budějovice na velmi vysoké úrovni. Dvě obce mají průměrnou hodnotu vyváženosti, pouhých 8 obcí podprůměrnou. Všechny ostatní obce (69) mají hodnotu vyváženosti nadprůměrnou. Tento pozitivní výsledek je dán především tím, že obcí s rozšířenou působností je v tomto případě krajské město s počtem obyvatel skoro sto tisíc. Tak velké město může z hlediska ekonomického dostatečně ovlivnit situaci v poměrně velkém správním území (taky za jeho hranicemi) už proto, že ve zbytku obvodu žije pouze cca polovina obyvatel jádrového sídla. U tak velkého města se také v plné míře projevuje proces suburbanizace, který podporuje rozvoj menších obcí v zázemí velkého města i s negativními projevy, jako je vznik satelitních městeček a narušení urbanistických i sociálních struktur venkova.



Logicky plyne, že obce s nejvyšší mírou vyváženosti musí mít dobrou dopravní návaznost na město a k tomu také kvalitní přírodní okolí. Kvalita občanské vybavenosti není vzhledem k vysoké mobilitě obyvatelstva podmínkou. Těmto požadavkům například plně vyhovuje město Hluboká nad Vltavou. Jádrové město ORP, České Budějovice, trpí nevyvážeností vztahu územních podmínek především z hlediska kvality životního prostředí. Ve městě a v blízkém okolí je nízká úroveň koeficientu ekologické stability, je zde málo lesů, převažuje orná půda. V blízkém okolí nejsou žádná velkoplošná chráněná území přírody. I když je úroveň hygieny prostředí podpořena plynofikací a kanalizací, přesto najdeme na území města jak stacionární zdroje znečištění, tak i řadu ekologických zátěží. Závažným problémem je existence jak rozsáhlé průjezdné dopravy, tak i dopravy vnitroměstské a cílové, která zastavěné území zatěžuje exhalacemi, prachem i hlukem. Tento hendikep v životním prostředí již nedokážou vyvážit jinak výborné podmínky hospodářské i poměrně dobré podmínky soudržnosti obyvatel území, u kterých se však na spíše hraniční hodnotě podepisuje dlouhodobý pokles obyvatelstva a stárnutí populace. Nejnižší hodnotu vyváženosti jako jediná získala obec Mazelov, nacházející se nedaleko Ševětína, který naopak vykazuje hodnotu maximální. Z hlediska životního prostředí se na horším stavu Mazelova podepisuje absence kanalizace i plynofikace. V Mazelově se nachází stacionární zdroj znečištění ovzduší, obě obce mají ekologické zátěže. Ševětín má navíc lepší koeficient ekologické stability vzhledem k větší blízkosti lesů. Hospodářský rozvoj již plně hraje pro Ševětín, který má přímé napojení na silnici I. třídy (je zde navíc obchvat, takže odpadá zátěž z průjezdné dopravy) a má i železniční stanici. Ševětín má také základní občanskou vybavenost, školu a zdravotní středisko, což chybí v Mazelově. Není se pak co divit, že v Ševětíně dlouhodobě roste počet obyvatel a v Mazelově klesá. Ševětín má i lepší věkovou strukturu obyvatel, byť v obou obcích relativně ubývá dětí. Rozvoj Ševětína přináší problémy s nedostatkem zastavitelných ploch pro bydlení i pro občanskou vybavenost, což může způsobovat nízkou intenzitu bytové výstavby. Mazelov má rozvojových ploch naopak dostatek, intenzita výstavby však zde byla ve srovnání se Ševětínem poloviční. V prakticky všech obcích byly nalezeny urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady stejně jako střety záměrů na provedení změn v území s limity jeho rozvoje. Tyto závady a střety vycházejí z analýzy dat, která jsou podkladem pro rozbor udržitelného rozvoje v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb. Skutečná závažnost těchto závad a střetů musí být dále vyhodnocena (částečně již byla – výsledky vyhodnocení připomínek obsaženy v kapitole 6.) s obcemi tak, aby požadavky na řešení těchto problémů bylo možné vtělit do zadání nových územních plánů obcí. Lokalizace závad a střetů je provedena ve výkresu problémovém.



4.4.

Určení problémů k řešení v ÚPD

4.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Urbanistické závady Název

Kód

Počet obcí

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoVZ

35

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

sZUoZQ

18

Silnice I. třídy prochází záplavovým sS1-ZQ územím Q100 Silnice II. třídy prochází záplavovým sS2-ZQ územím Q100

4 4

%

Výpis obcí

Borek, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, České Budějovice, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dynín, Heřmaň, Hosín, Hrdějovice, Hvozdec, Chotýčany, Jivno, 44.3 Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libníč, Lišov, Mazelov, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Plav, Roudné, Rudolfov, Srubec, Staré Hodějovice, Střížov, Úsilné, Včelná, Vidov, Vrábče Boršov nad Vltavou, Čejkovice, České Budějovice, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, 22.8 Doudleby, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Komařice, Litvínovice, Planá, Plav, Roudné, Římov, Sedlec, Vidov, Zliv, Žabovřesky České Budějovice, Hluboká nad 5.1 Vltavou, Planá, Sedlec České Budějovice, Hluboká nad 5.1 Vltavou, Komařice, Římov

Dopravní závady Název Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať Silnice I. třídy křižuje úrovňově železniční trať

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

sS2xZE

7

8.9

České Budějovice, Dívčice, Homole, Hosín, Nová Ves, Vitín, Vrábče

sS1xZE

2

2.5

Kamenný Újezd, Vitín

Kód

Počet obcí

%

Hygienické závady Název

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS2/ZU

16

Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS2-VZ

11

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS1/ZU

9

Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS1-VZ

4

Výpis obcí

České Budějovice, Dívčice, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Homole, 20.3 Chotýčany, Komařice, Ledenice, Lišov, Nákří, Nedabyle, Rudolfov, Římov, Srubec, Vitín, Vrábče Borek, České Budějovice, Doubravice, Drahotěšice, Hosín, 13.9 Lišov, Nová Ves, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Ševětín Borek, Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Dasný, Kamenný Újezd, 11.4 Lišov, Neplachov, Pištín, Štěpánovice Hosín, Hůry, Kamenný Újezd, 5.1 Ševětín



Environmentální závady Název

Kód

Počet obcí

Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor

sS2xLK

20

Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor

sS1xLK

17

Silnice II. třídy křižuje nadregionální sS2xNK biokoridor

7

Silnice I. třídy křižuje nadregionální sS1xNK biokoridor Silnice I. třídy křižuje regionální sS1xRK biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální sS2xRK biokoridor

5

%

Výpis obcí

Adamov, Břehov, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Homole, Hosín, Chotýčany, Jivno, Komařice, 25.3 Ledenice, Lišov, Nákří, Nedabyle, Nová Ves, Olešník, Radošovice, Rudolfov, Staré Hodějovice, Strážkovice, Vrábče Čejkovice, České Budějovice, Dívčice, Dynín, Hluboká nad Vltavou, Hůry, Chotýčany, Kamenný 21.5 Újezd, Lišov, Litvínovice, Neplachov, Pištín, Sedlec, Ševětín, Štěpánovice, Úsilné, Vitín České Budějovice, Dívčice, 8.9 Doubravice, Hluboká nad Vltavou, Hosín, Komařice, Srubec Boršov nad Vltavou, České 6.3 Budějovice, Hosín, Lišov, Planá

3

3.8

České Budějovice, Úsilné, Vitín

3

3.8

Lišov, Římov, Vitín



4.4.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry dopravními Žádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry technické infrastruktury Žádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny

4.4.3. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů s limity využití území Název

Kód

Počet obcí

%

Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru

nZUoLK

35

44.3

Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů

nZUoVZ

32

40.5

Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa

nZUoLE

21

26.6

Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100

nZUoZQ

17

21.5

Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra

nZUoLC

16

20.3

Výpis obcí Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Břehov, Čejkovice, České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dříteň, Dubné, Dynín, Hluboká nad Vltavou, Homole, Hosín, Jivno, Kamenný Újezd, Ledenice, Libín, Lišov, Litvínovice, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Pištín, Rudolfov, Sedlec, Srubec, Strýčice, Štěpánovice, Úsilné, Vidov, Vrábče, Vráto, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky Borek, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, České Budějovice, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dynín, Heřmaň, Hosín, Hrdějovice, Hůry, Chotýčany, Jivno, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libníč, Mazelov, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Plav, Roudné, Srubec, Staré Hodějovice, Ševětín, Úsilné, Včelná, Vidov Borek, Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Doudleby, Heřmaň, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Hosín, Chotýčany, Jivno, Kvítkovice, Ledenice, Lišov, Nedabyle, Římov, Ševětín, Včelná, Vitín, Vlkov, Vrábče Boršov nad Vltavou, Čejkovice, České Budějovice, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Doudleby, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Litvínovice, Planá, Plav, Roudné, Římov, Sedlec, Vidov, Zliv, Žabovřesky Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Dívčice, Jivno,



Kamenný Újezd, Komařice, Ledenice, Lišov, Neplachov, Nová Ves, Roudné, Rudolfov, Římov, Srubec, Vitín, Vrábče Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Doubravice, Doudleby, Dříteň, Dubičné, Heřmaň, Hluboká nad Vltavou, Jivno, Komařice, Litvínovice, Plav, Roudné, Srubec, Strážkovice, Vidov České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Doubravice, Dubičné, Homole, Hosín, Hrdějovice, Hůry, Kamenný Újezd, Libníč, Rudolfov, Srubec, Staré Hodějovice, Úsilné, Vidov, Záboří Boršov nad Vltavou, Dříteň, Jivno, Ledenice, Libín, Nákří, Vrábče, Zahájí, Zliv České Budějovice, Habří, Hluboká nad Vltavou, Jankov, Kvítkovice, Vlkov, Vrábče, Záboří České Budějovice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Jivno, Ledenice, Libín, Sedlec

Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru

nZUoNK

16

20.3

Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území

nZUoPU

16

20.3

nZUoLO

9

11.4

nZUoE2

8

10.1

nZUoLU

6

7.6

nZUoRK

5

6.3

Doudleby, Hrdějovice, Římov, Úsilné, Vitín

nZUoP2

2

2.5

Bošilec, Dynín

nZUoRC

1

1.3

Planá

nZUoKP

1

1.3

Římov

Návrh zastavitelného území zasahuje do ložiska nerostných surovin Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného ložiskového území Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra Návrh zastavitelného území zasahuje do krajinné památkové zóny

Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 Záměr dálnice prochází záplavovým územím Q100 Záměr silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Záměr dálnice křižuje nadregionální biokoridor Záměr železniční tratě křižuje nadregionální biokoridor Záměr dálnice křižuje regionální biokoridor Záměr železniční tratě křižuje regionální biokoridor Záměr železniční tratě prochází záplavovým územím Q100

Kód

Počet obcí

%

zS1-ZQ

5

6.3

zSD-ZQ

5

6.3

zS1xRK

5

6.3

zSDxNK

4

5.1

Hosín, Plav, Roudné, Vidov

zZExNK

4

5.1

Hosín, Kamenný Újezd, Roudné, Vidov

zSDxRK

3

3.8

Borek, Libníč, Vitín

zZExRK

3

3.8

České Budějovice, Hrdějovice, Vitín

zZE-ZQ

2

2.5

Doubravice, Roudné

Výpis obcí České Budějovice, Hrdějovice, Roudné, Sedlec, Vidov České Budějovice, Doubravice, Roudné, Staré Hodějovice, Vidov České Budějovice, Heřmaň, Hrdějovice, Lišov, Vidov



Záměr silnice I. třídy prochází regionálním biocentrem Záměr dálnice vede přes chráněné ložiskové území Záměr silnice I. třídy vede přes ložisko nerostných surovin

zS1-RC

2

2.5

Úsilné, Vidov

zSD-LU

1

1.3

České Budějovice

zS1-LO

1

1.3

Štěpánovice

Střety jiných záměrů s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny



5. Kartogramy 5.1.

Kartogramy analytické A1. Horninové prostředí a geologie A2. Vodní režim A3. Hygiena životního prostředí A4. Ochrana přírody, krajiny a památek A5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A6a. Veřejná dopravní infrastruktura A6b. Veřejná technická infrastruktura A7. Sociodemografické podmínky A8. Bydlení A9. Rekreace a cestovní ruch A10. Hospodářské podmínky

5.2.

Kartogramy syntetické B1 Příznivé životní prostředí B2 Hospodářský rozvoj B3 Soudržnost společenství obyvatel území C1 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek



6. Přehled zdrojů dat Zdroje dat lze rozčlenit do šesti skupin: a) b)

c) d) e)

f)

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje, které byly pořízeny v souladu s částí A přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky podklady získané z Českého statistického úřadu: • výsledky sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001 • územně analytické podklady podklady získané z jiných veřejných zdrojů: • mapový server Cenia (stacionární zdroje znečištění) podklady Institutu regionálních informací (ceny pozemků pro bytovou výstavbu) podklady získané při průzkumech v obcích: • počty objektů druhého bydlení • kapacity lůžek v ubytovacích zařízeních mapový podklad ZABAGED (plochy různého využití pro výpočet KES ve vymezeném urbanizačním prostoru)



7. Přehled připomínek obcí V rámci dokončení rozboru udržitelného rozvoje byly zapracovány níže uvedené připomínky obcí. Komentáře jsou barevně odlišeny: Červená: k zapracování do grafické části Modrá: k zapracování do RURÚ Zelená: komentář Břehov (Josef Koupal, starosta) Obecné připomínky: Provedený rozbor je značně šablonovitý, nepostihující různé charaktery obcí, ať už co do velikosti, charakteru umístění, jak v krajině, tak i ve vztahu ke spádovým obcím či městům. Vzhledem k velkému množství obcí (79) a celkovému rozsahu prací to nejde dělat podrobněji. ÚAP se aktualizují každé dva roky a v rámci aktualizace lze jít víc do hloubky. Důsledkem toho jsou jednak protimluvy v rozboru jako: - narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení oproti uvedení „hrozby“omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu To není protimluv, oba výroky vycházejí z obecných zkušeností, velké rozvojové plochy pro bydlení (především u obcí v zázemí velkých měst) opravdu ztrácejí svůj původní ráz. Naopak obce bez rozvojových ploch může trpět nedostatkem prac. příležitostí – jsou to ale jen hrozby. - rovněž uváděná absence základní školy jako nižší atraktivnost pro rodiny s dětmi je při počtu obyvatel (cca 110, s výhledem do 150-180) obyvatel nesmysl, protože obec této velikosti nemůže školu ani jako jednotřídku naplnit, přičemž k nárůstu dětí při tomto počtu obyvatel dochází v generačních vlnách Zde není řečeno, že každá obec má mít školu, ale že v této konkrétní obci musí děti do školy dojíždět, což její atraktivnost určitým způsobem snižuje. - vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství a lesnictví je naprosto nepodložený údaj- v „priméru „ je zaměstnáno cca 7obyvatel ze 110. Data ČSÚ. Vypustit tuto slabou stránku, dát do poznámky. Rovněž nelze směšovat obec s jejím charakterem (jádro tvoří vesnická památková zóna) s odlehlými rekreačními lokalitami- rekreační chatová oblast Picina kde se jedná vesměs o individuální rekreaci s velmi malým podílem pronajímání. V této úrovni hodnocení nelze jít do takového detailu, hodnocení se týká především jádrového území obce. Důsledkem toho jsou pak i zkreslující údaje v hodnocení a rozboru. K určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci: Střety zájmů s biokoridory lze ochránit v součinnosti s orgány životního prostředí (zabránění kácení, doplnění původní zeleně, včetně výsadby nové, zejména vytvoření nové vysoké zeleně po obvodu obce a u vnitřních komunikací včetně obnovy bývalých sadů u hospodářských usedlostí, tak aby zůstal charakter tradiční struktury obce)



K výpisu dalších záměrů (nad rámec výkresu záměrů): V centrální části obce Břehov (původní obec) je proveden vodovod, kanalizace i s rákosovou čistírnou odpadních vod. V souladu se schválenými rozvojovými záměry obce na roky 2007-2013 byly stanoveny jako hlavní priority (bez určení pořadí): - vybudování infrastruktury k navrženým lokalitám k zástavbě a oprava jak komunikací tak původní kanalizace v obci z 70 tých let . - místní část (samostatná lokalita) Suchá, vybudování vodovodu a ČOV - vzhledem k tomu, že obec má všechny komunikace průtahové – zklidnění dopravy a bezpečnost pěších a dětí, retardéry na vjezdech do obce, vybudování chodníků při komunikaci silnice III. tř. 14544, u silnice na Čejkovice zatrubnění stok a rovněž vybudování chodníků po jedné straně. - vybudování části VN a NN pro posílení infrastruktury pro nové lokality - rozšíření stávající ČOV , při nárůstu výstavby Do hodnocení obcí nevkládat výpis záměrů, neboť převzatý podklad je značně nejednotný a rozchází se zřejmě se situací ve většině obcí. Vymezení žádoucího vývoje obce: zachování charakteru malé obce s přátelským vztahem k životnímu prostředí, sousedskými vztahy, přiměřenými výrobními možnostmi hlavně živnostenského charakteru, intenzivnější využití cykloturistiky (křižovatky stezek) a agroturistiky, při výhodě dostupnosti zaměstnání, škol, kultury a služeb při zlepšení veřejné dopravy v těsné blízkosti krajského města. Celkové hodnocení odpovídá této charakteristice. Je vidět, že hospodářský rozvoj obce je plně závislý na blízkosti krajského města, ta však svědčí i soudržnosti obyvatel, která je velmi dobrá. Vývoj by měl vycházet z výhod, t.j. - dobré životní prostředí (včetně vybudovaného vodovodu a ČOV) Životní prostředí je hodnoceno jako velmi dobré - blízkost Č.Budějovic cca 10 km včetně zlepšení dopravní dostupnosti veřejnou dopravou, Dostupnost spádového sídla je hodnocena jako dobrá nikoliv výborná - zlepšení možností pro agroturistiku a tím i zaměstnanosti Do příležitostí zařadit: Rozvoj cykloturistiky a agroturistiky aktiva: charakter jihočeské obce s venkovskou architekturou, problémy : složitá jednání s památkáři při změně v užívání usedlostí na penziony, což platí i pro změnu usedlostí na. vícebytové trvalé užívání, přes blízkost krásného rybníka Dehtář ( 2 km, ptačí rezervace) jeho nemožnost ke kvalitnímu rekreačnímu využití vzhledem k nadměrnému hospodaření rybníkářů, mělo by dojít k založení -obnovení remízků pro zlepšení vzhledu, ale i životní funkce krajiny. České Budějovice Údaje o jediném zařízení, které na k. ú. Č. Budějovic odstraňuje nebezpečné odpady: Název zařízení: Třískové hospodářství a ČOV Oprávněná osoba: Mikrochem LKT spol. s r.o. IČO: 490 60 007 Sídlo: Třeboň, Přeseka 52, PSČ 379 01



Provozovna: České Budějovice, Kněžskodvorská 2277/26, PSČ 370 10 k.ú. České Budějovice parcela: 751/3 kódy zařízení : D9, R12 Vložit do shp, vytvořit průnik, průmět do RURÚ Dobrá Voda u Českých Budějovic Existence oblasti se zhoršenou kvalitou….. ano ? Zrušit Hrozba: Rychlý úbytek dětí ? momentálně lze zpochybnit výrok R 2006 (+28), R 2007 (+26), R 2008 (+22) Hrozbu zrušit Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 65 100! V roce 2008 zkolaudováno 80 bytů ve 4 bytových domech Opravit odhad Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavby vybaveného infrastrukturou: 520 Kč/m2 1000 Kč/m2 Dát do poznámky Rychlý úbytek dětí - ne! Viz výše Omezení tvorby prac. příležitostí….ploch pro výrobu - vzhledem ke vzdálenosti 6 km od centra Českých Budějovic s tím ale není problém Zrušit Výpis dalších záměrů: asanace byt. Domu v Lázeňské ulici – provedeno (vzniklo 42 bytů) Výpis nedělat, viz výše Dubné (Paní Kudláčková, starostka) 1. Obec Dubné má plynofikaci a to od roku 2006 (mimo jedné části a to Třebín – 170 občanů) Doplnit do poznámky. 2. Není nám známa ekologická zátěž, dle našeho mínění se na našem katastru žádná nenachází Prověřit skládky, především skládku Kaliště, zda tam opravdu jsou, případné změny promítnout do RURÚ – skládka je v datech předaných pořizovatelem 3. A na závěr se nám zdají velmi podceněny pozemky – dle našich zkušeností se pozemky nezainventované pohybují v rozmezí 180 až 300,-Kč a zainventované 700,až 1.000,-Kč podle místních částí obce. Jde o průměr, uvést do poznámky. 4. Dle platné ÚPD máme určenou průmyslovou zónu, kterou v současném připravovaném novém ÚP chceme ještě rozšířit . V současnosti je to cca 1 ha. Opravit v databázi, promítne se do RURÚ – grafiku řešit v aktualizaci. Kvítkovice Stanomír Tomášek, starosta CHKO Blanský Les – ano Opravit v databázi, promítne se do RURÚ NATURA 2000 – zastavitelné území nezasahuje do EVL – prověřit Opravit problémový výkres a seznam střetů, promítne se do RURÚ – dle předaných dat zasahuje Arch. naleziště – prověřit existenci Prověřit v datech, pak případně opravit, promítnutí do RURÚ - data plošně malá převedena na body NKP – doplnit do databáze



Ledenice Franěk Miroslav, Mgr., starosta Základní informace Typ: Městys Opravit Výpis ložisek nerostů Název ložiska: Ledenice, nerost: štěrkopísek, surovina: štěrkopísek, organizace: Antonín Manda, zemní práce, Ledenice – ZRUŠENO, těžba ukončena a k 30.6.2008 provedena rekultivace Nelze měnit data poskytovatele Geofond – do poznámky Vodní režim Zastavěné území je v záplavovém území (budovala se řada protipovodňových opatření – v současné době obtokový kanál) Opravit a vynechat hrozbu Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: částečně (Ledenice a Ohrazeníčko – ano, ostatní osady – ne) Do poznámky Plynofikace: částečně (pouze Ledenice – ano, všechny osady – ne) Do poznámky Sociodemografické podmínky Počet obyvatel (SLDB 1991): 2039 Počet obyvatel (SLDB 2001): 2149, změna k roku 1991: nárůst 5.4% Do poznámky Počet obyvatel k 1.1.2007: 2284, změna k roku 1991: nárůst 12.0%, změna k roku 2001: nárůst 6.3%, změna k roku 2006: nárůst 1.3% Do poznámky Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.1% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.0% Děti do věku 14 let k 1.1.2007: 15.5%, změna k roku 2001: pokles 13.8% :pokles 2,5% (18-15,5=2,5) Jedná se o relativní změnu, opravit do textu hrozby Hrozba: Rychlý úbytek dětí – NE! Pokles 2,5% není rychlý úbytek! Zdravotní středisko: ne (je zde sice praktický lékař, dětská lékařka a zubař, ale jsou to soukromé ordinace v pronajatých prostorech soukromých vlastníků domů) ano, ostatní do poznámky Rekreace a cestovní ruch Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano (jev 14) Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano (jev 15) Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano (jev 20) Místo významné události: ano (jev 19) (konkrétní výčet jsme poskytli Magistrátu Města České Budějovice jako podklady pro zpracování ÚAP) Opravit v databázi a promítnout do RURÚ Tyto opravené údaje se potom také zobrazí v závěru ve výpisu silných stránek (zdravotní středisko – ne) a výpisu hrozeb (rychlý úbytek dětí – ne), tudíž jsou nutné opravy i tady.Viz výše



Lipí (Vlasta Kamlachová, starostka) Bod 3. Hygiena živ. prostř. - uvádíte skládku v Kalištích, o žádné skládce nynější ani minulé nevím. Prověřit skládku Kaliště, která se jeví nějak problémovou, opravit databázi, promítne se do RURÚ – smazano Bod 6. Veřejná dopravní a techn. Infrastruktura kanalizace a plynofikace v obci existuje Již opraveno Mydlovary Petr Ciglbauer bod 1. Na katastru obce asi není ložisko nerostů Zahájí-Blana Prověřit, popř. opravit databázi – Drtivá většina ložiska je mimo katastr Mydlovary, ale malou plochou zasahuje i do katastru Mydlovary (na jihu katastru) bod 3. Do výpisu ekologických zátěží doplnit kaliště MAPE Odkaliště jsou uvedena v části technická infrastruktura, bude překlasifikováno do oddělení hygieny ŽP bod 6. V obci ani na katastru není železniční zastávka Opravit a promítnout do RURÚ bod 8. V obci ani na katastru není zdravotní středisko Opravit a promítnout do RURÚ Nová Ves Výskyt poddolovaných území: ano ? Prověřít, příp. opravit databázi – dle dat od pořizovatele ano Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 586 ha součet nesouhlasí Dle ČSÚ, asi problém v zaokrouhlení… Zemědělská půda celkem: 314 ha, což je 53.6% z celkové výměry obce Orná půda: 209 ha, což je 66.6% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 19 ha, což je 6.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 86 ha, což je 27.4% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 217 ha, což je 37.0% z celkové výměry obce 2 ha Viz ČSÚ Vodní plochy: 6 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce ? Viz ČSÚ Zastavěné plochy: 9 ha, což je 1.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 41 ha, což je 7.0% z celkové výměry obce Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Opravit v databázi, promítnout do RURÚ Slabá stránka: Absence napojení na železnici železnice vede středem obce Městská hromadná doprava: ano Opravit v databázi, promítnout do RURÚ Silná stránka: Existence městské hromadné dopravy MHD samozřejmě není Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 2.63 ha, což je 122.3% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Silná stránka: Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu nevíme o nich Viz podkladová data Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 300 150 Kč/m2 Uvést do poznámky



Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 850 450 Kč/m2 Uvést do poznámky Absence napojení na železnici

NE Bude opraveno

Výpis příležitostí Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny !? Proč ne? Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nZUoLE - Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa nezasahuje Opravit v problémovém výkresu a v seznamu střetů – vymazáno nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů nZUoLC - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nZUoLK - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru Výpis dalších záměrů (nad rámec výkresu záměrů): návrh kanalizace včetně čerpací stanice; návrh kanalizace-lokality 7 a 8; návrh trasy stl plynovodu k lokalitě 11; návrh vodovodního řadu k lokalitám 4 a 5; návrh vodovodního řadu k lokalitě 7 ptal se někdy někdo obce? Nevypisovat návrhy, viz výše Střížov (Josef Štětina, starosta obce) 2. Vodní režim: V záplavovém území řeky Stropnice a Malše máme jeden dům k bydlení s dvěma byty a 36 chat (pokud se zastavěné území týká i chat). Opravit v databázi – vazba na problémy se záplavovými územími, promítnout do RURÚ Závady: Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje. Nevíme kde -z jakého materiálu je tato informace? Střet prověřit, opravit příp. problémový výkres a výpis střetů – jedná se o střet s OP vodního zdroje – podle dat od pořizovatele je to v pořádku (jedná se o velká ochraná pásma – konkrétně jde o pásmo z rozhodnutí Vod/3996/89/Ště z 15.12.1989 pásmo 2b) Kulturní památky: Kulturní památkou je v obci kostel sv. Martina a v loňském roce byl prohlášen kulturní památkou zvon ve věži zmíněného kostela, který je nejstarší v Č. Budějovické diecézi. Opravit v databázi, promítnout do RURÚ Rekreační a turistický potenciál- místo významné události: Z dostupných pramenů byl údajně v Střížovském kostele křtěn Jan Žižka z nedalekého Trocnova, který patřil pod Střížovskou farnost. Žižkova křtitelnice je uložena v muzeu v Žižkově rodišti. Opravit v databázi, promítnout do RURÚ Trochu nás zaskočilo i hodnocení životního prostředí jako špatné. Jak jste k tomu dospěli? Rádi bychom znali Vaše stanovisko k uvedeným bodům. Už je opravené Vidov Šedivý Tomáš, ing., starosta K projednanému RURÚ ORP Č.Budějovice máme za území obce Vidov následující připomínky:



kapitola 2.Vodní režim: - zastavěné území v záplavovém území ANO. Opravit v databázi, promítnout do RURÚ kapitola 6. Veřejná dopravní a tech.infrastruktura: - odkaliště ANO (patří k úpravně vody Plav) Opravit v databázi, promítnout do RURÚ záměr silnice I.třídy: - tento záměr se objevuje jako střet ve více kapitolách (2., 4.), obec Vidov není seznámena se žádným záměrem tohoto typu, neobjevuje se v žádné závazné dokumentaci pro dané území. S uvedeným záměrem zásadně nesouhlasíme a požadujeme jeho odstranění ze zpracované dokumentace RURÚ. Pro naši obec je takový záměr dlouhodobě likvidační, popírající doposud zpracované koncepce (územní plán, program obnovy venkova, strategický plán Pomalší). Vidov by se dostal do „obklíčení“ dopravními stavbami se všemi z toho plynoucími negativními jevy, bez přirozeného rekreačního zázemí (na severu D3+železniční koridor, na jihu silnice I.třídy, na východě železnice). Záměry jsou převzaty z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Úlohou rozboru udržitelného rozvoje území je mimo jiné nalezení střetů rozvojových záměrů s limity rozvoje území a s jinými záměry. Výsledky rozboru lze využít v rámci procesu projednávání ZÚR při podání námitky nebo připomínky. Vrábče Ohrazda František, starosta, telefonicky Oddíl hygiena – staré ekologické zátěže – skládka Vrábče je v pořádku, skládka Staré Hodějovice není v obci, daná obec je vzdálena cca 12 km Prověřit skládky, opravit databázi - vymazano Osada Slavče je uvnitř CHKO Blanský les Opravit v databázi, promítnout do RURÚ Zdravotní středisko není Opravit v databázi, promítnout do RURÚ

Zliv Štabrňák Jiří, ing., starosta ad 6 Železniční stanice ČD na trati č. 190 České Budějovice – Plzeň ve Zlivi od r. 1869 Opravit v databázi, promítnout do RURÚ ad10 Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem 0,00 ha, důvod: plochy takto určené územním plánem jsou k dnešnímu dni zastavěny. Do poznámky Žabovřesky (Jan Tomášek, starosta) bod 3. Hygiema životního prostředí Stacionární zdroj znečištění ovzduší : ano Zemědělská společnost Dubné a.s. dle serveru Cenia Výskyt ekologických zátěží : ano Výpis ekologických zátěží : Skládka Dehtáře skládka v Dehtářích neexistuje

dle našeho mínění : ne dle našeho mínění : ne dle našeho mínění žádná



Skládka Holubovská Bašta část Holubovská Bašta není v katastru naší obce - patří pod OÚ Čakov Nutno prověřit průměty skládek, příp. opravit databázi a promítnout do RURÚ – odpovídá datům od pořizovatele bod 4. Ochrana přírody, krajiny apamátek NATURA 2000 - ptačí oblast : ne rybníka Dehtář Opravdu ne

dle našeho mínění ano - část

bod 7. Sociodemografické podmínky Zdravotní středisko : ano v databázi a promítnout do RURÚ

ne - ukončen provoz Opravit


ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

Recommend Documents