ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HODONÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

HODONÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST

Projekt prvních Územně Analytických Podkladů ORP Hodonín byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného Operačního Programu

Městský úřad Hodonín – odbor rozvoje města, prosinec 2012

Obsah A.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC ...........................................................................................................................................3

B.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SPRÁVNÍHO OBVODU.............................................................................................4 B.1.

SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY .................................................................................................................4

B.1.1. Čejč ......................................................................................................................................................... 4 B.1.2. Čejkovice................................................................................................................................................. 5 B.1.3. Dolní Bojanovice...................................................................................................................................... 6 B.1.4. Dubňany.................................................................................................................................................. 7 B.1.5. Hodonín .................................................................................................................................................. 8 B.1.6. Josefov .................................................................................................................................................... 9 B.1.7. Karlín..................................................................................................................................................... 10 B.1.8. Lužice .................................................................................................................................................... 11 B.1.9. Mikulčice ............................................................................................................................................... 12 B.1.10. Mutěnice............................................................................................................................................... 13 B.1.11. Nový Poddvorov .................................................................................................................................... 14 B.1.12. Petrov ................................................................................................................................................... 15 B.1.13. Prušánky ............................................................................................................................................... 16 B.1.14. Ratíškovice ............................................................................................................................................ 17 B.1.15. Rohatec ................................................................................................................................................. 18 B.1.16. Starý Poddvorov .................................................................................................................................... 19 B.1.17. Sudoměřice ........................................................................................................................................... 20 B.1.18. Terezín .................................................................................................................................................. 21 B.2. NÁVAZNOST NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR .................................................................................................. 22 B.2.1. B.2.2. C.

Dopravní infrastruktura ......................................................................................................................... 22 Technická infrastruktura ........................................................................................................................ 24

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ..........................................................................................................26 C.1.

SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PODLE TEMATICKÉHO ČLENĚNÍ ............................................................................................ 26

C.1.1. Horninové prostředí a geologie.............................................................................................................. 26 C.1.2. Vodní režim ........................................................................................................................................... 26 C.1.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................................................... 27 C.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek ....................................................................................................... 27 C.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................................................. 28 C.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura .......................................................................................... 28 C.1.7. Sociodemografické podmínky ................................................................................................................ 28 C.1.8. Bydlení .................................................................................................................................................. 28 C.1.9. Rekreace a cestovní ruch ....................................................................................................................... 29 C.1.10. Hospodářské podmínky ......................................................................................................................... 29 C.2. CELKOVÝ PŘEHLED SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB....................................................................... 30 C.2.1. Silné stránky .......................................................................................................................................... 30 C.2.2. Slabé stránky ......................................................................................................................................... 30 C.2.3. Příležitosti ............................................................................................................................................. 30 C.2.4. Hrozby .................................................................................................................................................. 30 C.3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ..................................................................................... 31 C.4. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD ................................................................................................................... 32 C.4.1. C.4.2. D.

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady ................................................................ 32 Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ............................................................ 33

KARTOGRAMY ....................................................................................................................................................35

2. Úplná Aktualizace -Územně Analytické Podklady správního obvodu ORP Hodonín

2

A. Legislativní rámec Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků zákona č. 183/2006 Sb., které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: (1) Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (dále jen „územně analytické podklady obcí“) a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (dále jen „územně analytické podklady kraje“) obsahují a) b)

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

(2) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 4 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen „pasport údaje o území“). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost použitého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Grafická část územně analytických podkladů obsahuje (a) (b) (c) (d)

výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen „problémový výkres“)

Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy.


3

B. Základní charakteristiky správního obvodu B.1.

Sociodemografické charakteristiky

B.1.1. Čejč Počet obyvatel

1268

ve věku 0 – 14 ve věku nad 65

14,7 % 14,5 %

Průměrný věk Nezaměstnanost

40,8 15,2 %

Výměra obce Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Vinice

1329 ha 58 ha (4,4%) 1099 ha (82,7%) 14 ha (1%) 25 ha (1,9%) 69 ha (5,2%)

Koeficient Ekologické Stability

0,22

Zastavěné území v Q100 NATURA 2000 Archeologické naleziště

Ne Ano Ano

Příznivé životní podmínky Hospodářský rozvoj Soudružnost společenství obyvatel Vyváženost

Velmi špatné Velmi dobrý Dobrá Dobrá

První zmínka o obci z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek ves pustne a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena jednak Moravskými Slováky, jednak francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny. V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého Státního statku, původně dvůr Čenkov, se dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy [2] [3]. Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchod od obce, na území obce, chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí - lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny.


4

B.1.2. Čejkovice Počet obyvatel

2500


13,8 % 16,0 %


41,1 11,8 %


2500 ha 116 ha (4,6%) 2150 ha (86%) 27 ha (1,1%) 50 ha (2%) 357 ha (14,3%)


0,38


Ne Ano Ano


Dobré Velmi dobrý Dobrá Velmi dobrá

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1248, kdy se uvádí jako majetek řádu templářů. Písemně doložené počátky vinařství v Čejkovicích spadají do 13. stol. Čejkovice patří mezi nejvýznamnější vinařské obce v České republice. Průměrná teplota vzduchu je 9,2 °C, což řadí Čejkovice k nejteplejším místům v republice.


5

B.1.3. Dolní Bojanovice Počet obyvatel

2971

ve věku 0 – 14

17,0 %

ve věku nad 65

14,2 %


39,1 18,2 %


1991 ha 708 ha (35,6%) 1145 ha (57,5%) 7 ha (0,4%) 41 ha (2%) 94 ha (4,7%)


0,73


Ne Ano Ano


Dobré Špatný Dobrá Průměrná

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1196. Součástí vesnice jsou i krásné vinné sklepy na Horním konci, V předních, Pod ořechama a Pod Čaganovem. Z velké části mají bohaté zdobení žuder slováckými oranmenty. Vinařství má staletou tradici, obzvláště v pěstování ryzlinku, který býval jedním z nejlepších v Rakousko-Uhersku. V roce 1907 zde bylo založeno nejstarší vinařské družstvo Zádruha. Základní umělecká škola má až tři sta žáků, kteří se učí zpívat, tančit i malovat. Známá je mládežnická dechovka, mladá cimbálka a pěvecké sbory dětí. Kulturní život v obci je bohatý, pravidelné koncerty jsou navštěvovány četnými posluchači, stejně jako vystoupení ochotnických představení. V okolí je k výběru nemálo cyklostezek.


6

B.1.4. Dubňany Počet obyvatel

6388


13,1 % 16,3 %


41,5 20,0 %

Výměra obce Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy

2257 ha 416 ha (18,4%) 1409 ha (62,4%) 161 ha (7,1%) 64 ha (2,8%)


0,53


Ne Ano Ano


Průměrné Průměrný Velmi špatná Špatná

První zmínka o Dubňanech pochází z roku 1349 (ale již v roce 1222 je doložena existence osady Jarohněvice). Městem se Dubňany staly v roce 1965. Na západ a jihozápad od města se táhne severojižně orientovaný řetězec rybníků sahající až k okraji Hodonína. Asi 1,5 km severovýchodně od města (od bývalé budovy nádraží směrem na Kyjov) se nachází cenná archeologická lokalita, na níž byly nalezeny základy vyhořelého románského kostela postaveného ve 13. století, byly odkryté v září 1927 a pozůstatky hřbitova (nalezeny zbytky lidských koster).


7

B.1.5. Hodonín Počet obyvatel

25259


12,7 % 16,1 %


41,8 15,3 %


6331 ha 1151 ha (57%) 3608 ha (18,2%) 355 ha (5,6%) 250 ha (3,9%) ---


1,89


Ano Ano Ano


Průměrné Velmi dobrý Velmi špatná Dobrá

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.


8

B.1.6. Josefov Počet obyvatel

416


12,3 % 14,4 %


39,5 15,4 %


708 ha 12 ha (1,8%) 656 ha (92,7%) 3 ha (0,5%) 8 ha (1,1%) 102 ha (14,4%)


0,23


Ne Ne Ano


Špatné Špatný Špatná Špatná

Nynější ves Josefov byla založena v roce 1782 na území bývalého panského poplužního dvora, postaveného v místech zaniklé vesnice Kukvice, která ležela při potoku Prušánka a patřila k nejstarším osadám na Podluží. Kukvice se poprvé připomínaly v souvislosti s kostelem a farou v Mikulčicích roku 1383. V letech 1468 až 1470 byla obec vypálena Uhry, znovu pak obnovena před rokem 1528. Kukvice definitivně zanikly za třicetileté války. Na místě kukvického dvora pak vznikla roku 1782 nová ves nazvaná k poctě císaře Josefa II. Josefovem. Obyvatelé nové vsi byli osvobozeni od roboty, což bylo v té době zvláštností. V počátcích své existence tvořil Josefov s Dolními Bojanovicemi společnou samosprávnou obec. Odloučení obcí se uskutečnilo v roce 1867. V roce 1877 byla přestavěna kaplička do podoby nynějšího kostela, ve stejném roce byla postavena jednotřídní škola. K roku 1880 bylo v obci 42 domů s 249 obyvateli. Významnou událostí v obci bylo zavedení elektrického proudu a osvětlení. V letech 1954 až 1960 byly vybudovány kanalizace, hřbitov a chodníky. Josefov je tradiční oblastí pěstování vinné révy.


9

B.1.7. Karlín Počet obyvatel

236


12,7 % 20,3 %


43,9 23,2 %


224 ha 4 ha (1,7%) 187 ha (83,5%) 1 ha (0,6%) 5 ha (2,2%) 9 ha (4%)


0,14


Ne Ano Ano


Dobré Velmi špatný Špatná Špatná

V katastru Karlína bývala zaniklá obec Šenstras, připomínaná v roce 1292 a zpustlá za českouherských válek. Ještě v roce 1492 byl v Šenstrasu dvůr a kostel. Karlín v roce 1792 založil kníže Alois z Lichtenštejna a název dostal po jeho manželce Karolině (Karoline Engelberte Felicitas zu ManderscheidBlankenheim), se kterou se oženil v roce 1783. Charlottenfeld byl později počeštěn na Karlín. Severně od obce hospodářský dvůr Karlov.


10

B.1.8. Lužice Počet obyvatel

2874


13,7 % 16,4 %


41,7 18,1 %


762 ha 80 ha (10,4%) 547 ha (71,8%) 5 ha (0,7%) 35 ha (4,6%) 47 ha (6,1%)


0,62


Ne Ano Ano


Velmi špatné Velmi dobrý Průměrná Průměrná

Obec Lužice leží v úrodné krajině jižní Moravy, obklopena višňovými, broskvovými a jabloňovými sady a úrodnými vinicemi, 4 km jihozápadně od města Hodonína. K podzemnímu bohatství patří naleziště ropy, zemního plynu a lignitu. Název obce se odvozuje od četných vodních ploch, které se zde v dávných dobách rozlévaly (louže, luže). Dominantou obce je kostel. Byl dostavěn v roce 1874 (před tím byla obec přifařena do Mikulčic) a je zasvěcen velkomoravským věrozvěstům Cyrilu a Metoději. Nejstarší doložená písemná zmínka o obci je z roku 1250.


11

B.1.9. Mikulčice Počet obyvatel

1929

ve věku 0 – 14

14,6 %

ve věku nad 65

14,9 %


40,5 19,7 %


1530 ha 302 ha (19,7 %) 1042 ha (68,1%) 26 ha (1,7%) 34 ha (2,2%) 30 ha (1,9%)


0,60


Ano Ano Ano


Špatné Velmi dobrý Velmi špatná Průměrná

Tři kilometry jihovýchodně od nynější vsi se při řece Moravě nacházelo v 6.–10. století slovanské blatné hradisko, jedno z hlavních center Velké Moravy. Areál hradiště s pozůstatky 12 kostelů a knížecího paláce je chráněn jako národní kulturní památka Mikulčice-Valy; od roku 1963 je zde zřízen Památník Velké Moravy. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1131 (Miculcici). Moderní obec Mikulčice existuje od 1. ledna 1951, kdy došlo ke sloučení původních obcí Mikulčic a Těšic.


12

B.1.10.

Mutěnice Počet obyvatel

3655


14,6 % 13,7 %


39,8 16,4 %


3238 ha 371 ha (11,4%) 2433 ha (75,1%) 167 ha (5,2%) 59 ha (1,8%) 292 ha (9%)


0,41


Ne Ano Ano


Špatné Dobrý Dobrá Průměrná

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Jižně od obce stávala ve středověku vesnice Kapanice. Písemná zmínka o Mutěnicích z roku 1367 uvádí, že Mutěnjce patřili řádu Johanitů se sídlem ve Strakonicích. Z téhož roku je záznam v Moravských zemských knihách v Brně, že Alžběta Herburská, jeptiška z kláštera augustiánek v Brně, darovala mutěnickému faráři pozemky.


13

B.1.11.

Nový Poddvorov Počet obyvatel

187

ve věku 0 – 14

11,8 %

ve věku nad 65

17,1 %


42,7 14,9 %


297 ha --279 ha (94,2%) 2 ha (0,5%) 6 ha (2%) 4 ha (1,3%)


0,10


Ne Ne Ano


Průměrné Dobrý Průměrná Dobrá

Jihovýchodně od obce v trati Kostelisko stávalo městečko Potvorov, které dle první písemné zmínky patřilo v roce 1261 velehradskému klášteru. Za česko-uherských válek v 15. století bylo zničeno. Území pak náleželo čejkovickému panství. Nový Poddvorov zde v srpnu roku 1783 založilo 24 kolonistů, kteří přišli pravděpodobně z okolních obcí. V roce 1790 zde bylo 24 domů a 143 obyvatel. Na obecní pečeti bývala znázorněna radlice a skřivan. V roce 2010 byla jižně od obce zpřístupněna nová rozhledna Na Podluží.


14

B.1.12.

Petrov Počet obyvatel

1326


11,5 % 15,8 %


41,4 16,7 %


1165 ha 116 ha (10%) 927 ha (79,5%) 29 ha (2,5%) 24 ha (2,2%) 68 ha (5,8%)


0,56


Ne Ano Ano


Dobré Dobrý Velmi špatná Průměrná

Petrov, který leží vedle Strážnice, je významná vinařská obec mikroregionu Strážnicko. Pyšní se vinnými sklepy nazývanými Plže, které byly v roce 1983 prohlášeny Památkovou rezervací lidové architektury. V areálu je přesně 63 vinných sklepů. Petrovská vína můžete ochutnat přímo v jednom z těchto vinných sklepů. První zmínky o Plžích pochází z doby 15. století. Nejstarší sklepy vznikly už ve století pátém. Sklepy, které až později začaly sloužit jako vinné, stavěli sami obyvatelé obce ještě donedávna. V průměru mají sklepy délku asi 15 metrů, šířku tři metrů. Nad sklepem je hlína, která zajišťuje ve sklepě stálou teplotu a klima ideální pro uskladnění nejen vína, ale i jiných zemědělských plodin. Sklepy jsou typické kamennými stropy tvarovanými do klenby. Průčelí sklepů s typickým nebo lomeným obloukem bývá zdobené podezdívkou modré barvy a ornamenty vinné révy po stranách, nad okny a nad vchodem. Každé průčelí je specifické, tvořené jedinečnými tvary a oblouky. Vnitřní místnosti mají ve stěně větrací otvor. Chodby se svažují směrem dolů. Na začátku bývá lisovna, na konci místnost, kde se skladuje víno. První místnost často slouží také k posezení. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí uličky, které se spojují ve 2 centra. Horní centrum je středovým bodem různých akcí, které se během roku v Plžích pořádají. Za zmínku stojí například Den Vinařů.


15

B.1.13.

Prušánky Počet obyvatel

2166


14,0 % 15,4 %


40,6 18,2 %


1414 ha 21 ha (1,5%) 1254 ha (88,7%) 21 ha (1,5%) 39 ha (2,7%) 176 ha (12,4%)


0,27


Ne Ne Ano


Špatné Průměrný Průměrná Špatná


16

B.1.14.

Ratíškovice Počet obyvatel

4081


13,6 % 14,9 %


41,0 13,6 %


1259 ha 419 ha (33,3%) 648 ha (51,5%) 10 ha (0,8%) 48 ha (3,8%) 85 ha (6,7%)


0,98


Ne Ano Ano


Průměrné Průměrný Špatná Průměrná

Ratíškovice patří mezi nejstarší obce v okrese Hodonín. O nejvzdálenější minulosti svědčí mnohé archeologické nálezy z jejího katastru. Byla nalezena mamutí stolička a mamutí kost z období mladšího paleolitu, kamenný přeslen z mladší doby kamenné, hliněná nádoba s nářadím z doby bronzové, hliněné nádoby mohylové kultury, užitková nádoba z doby železné, mnohé keramické nálezy pocházely z mladší doby hradištní a z dob slovanského osídlení. Ratíškovice obklopuje z velké části rozsáhlý smíšený les Doubrava. Název vypovídá spíše o historické podobě lesa, neboť převaha dubových porostů byla potlačena, a to ve prospěch lesů borových. Nicméně i dnes zde najdeme svědky časů minulých – statné dubové solitery. Les nejenom blahodárně ovlivňuje klima okolí obce, ale je i rájem houbařů. V obci a jejím okolí se nachází řada vodních ploch, mokřadů a tůněk. Největší z nich je vodní nádrž Hliník vzniklá v místě těžiště jílů pro místní cihelnu. Nádrž má plochu necelých 5 ha a dosahuje v některých místech hloubky až 15 m. V současnosti je Hliník především poklidným zákoutím rybářů.


17

B.1.15.

Rohatec Počet obyvatel

3534


12,7 % 17,1 %


42,5 17,3 %


1745 ha 409 ha (23,5%) 930 ha (53,3%) 101 ha (5,8%) 59 ha (3,4%) 12 ha (0,7%)


0,60


Ano Ano Ano


Průměrné Velmi dobrý Špatná Dobrá

Historie obce sahá hluboko do minulosti. Podnětem k osídlení bylo zřejmě obchodní spojení Moravy s horními Uhry o čemž svědčí místo kde se od pradávna nacházel přívoz „pas rohatecký“ vedoucí na slovenský břeh řeky Moravy v místech kde dnes tvoří řeka státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V minulosti byl také místem s častými vpády z Uher, místem krvavých bojů o Rohatec a vstup na Moravu. Tudy vedla i důležitá obchodní cesta z tehdejších Uher (Slovensko) i od Strážnice přes most, který zde stával.


18

B.1.16.

Starý Poddvorov Počet obyvatel

980

ve věku 0 – 14

16,6 %

ve věku nad 65

16,1 %


40,0 22,0 %


546 ha 154 ha (28,2%) 341 ha (62,5%) 2 ha (0,4%) 17 ha (3,1%) 44 ha (8%)


0,64


Ne Ano Ne


Velmi dobré Velmi špatný Průměrná Průměrná

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1704. Obec se nachází v nadmořské výšce 220 - 250 m. Oblastně se řadí do Moravského Slovácka. Obec je známa svou folklorní a vinařskou tradicí. I když jsou zmínky o osídlení z roku 1209, skutečné založení obce se datuje od roku 1779 pod názvem POTWOROV. Název obce Starý Poddvorov vznikl někdy v roce 1870 s tím, že od roku 1924 byl uzákoněn. Původní městečko s tvrzí - Potworowitz ležící západně směrem k dnešnímu Novému Poddvorovu, bylo zničeno v patnáctém století za války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem. Městečko patřilo velehradskému panství, po jeho zpustošení jej klášter ponechal blízkým Čejkovicím a roku 1562 uzavřel smlouvu s pány z Víckova, aby Potworowitz zůstal trvale při čejkovském panství. Ještě v 70. letech 20. století byly patrné obranné valy kolem bývalé tvrze, které však byly v rámci kultivace zemědělské půdy naprosto zničeny.


19

B.1.17.

Sudoměřice Počet obyvatel

1267


16,2 % 15,5 %


40,0 14,8 %


933 ha 9 ha (0,9%) 774 ha (83%) 40 ha (4,3%) 22 ha (2,3%) 45 ha (4,8%)


0,29


Ne Ano Ano


Dobré Velmi dobrý Velmi dobrá Velmi dobrá

Sudoměřice jsou nejjižnější obcí na východním břehu řeky Moravy na území České republiky. Přes území Sudoměřic procházela Jantarová cesta z Říma ke břehům Baltu – četné nálezy římských mincí. Při stavbě obchvatu Sudoměřic našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení z pozdní doby kamenné (asi 3000 let před naším letopočtem), kdy na výhodném místě, na návrší nad zaplavovanou oblastí stála osada s dřevěnými kůlovými domy. Ve službách Přemyslových stáli bratři Pardus a Sudomír, rod Tvrdišovců, kteří se zasloužil o dobytí zdejší krajiny a král jim ji dal za odměnu. Ochranu cesty do Uher svěřil zvláště Sudomírovi, který založil roku 1262 pohraniční ves Sudoměřice. Sudomír zemřel asi kolem roku 1264, Pardus o dva roky později.


20

B.1.18.

Terezín Počet obyvatel

400


11,3 % 19,0 %


42,2 14,2 %


374 ha 4 ha (1%) 311 ha (83,2%) 2 ha (0,5%) 9 ha (2,4%) 21 ha (5,6%)


0,10


Ne Ano Ne


Velmi špatné Dobrý Velmi špatná Špatná

Katastrální území obce Terezín patří do oblasti starého sídelního území, to je území, které bylo osídlováno již od starší doby kamenné. Doklady o pravěkém a časně středověkém osídlení katastru jsou však velmi sporadické. Terezín patří mezi nejmladší obce v okrese Hodonín. Obec byla založena v době rozpadu feudálního systému, který se nedal udržet ani násilnými metodami. Nezájem nevolníků, zaostalost výroby, hlad po půdě na jedné a nevyužité půdní fondy na druhé straně, to vše podnítilo úvahy o dílčí reformě. Tak vzniká i obec Terezín. Je jedním z konkrétních výsledků tereziánských reforem a změn v hospodaření. Vznik obce je datován rokem 1774 a název byl převzat ze jména císařovny Marie Terezie. Původně založená osada se nacházela 400 m severněji od současné polohy obce, ale časté záplavy z Kobylského jezera a nezdravá voda přinutily osadníky, aby roku 1796 přestěhovali své usedlosti do dnešní polohy. Také jméno obce podlehlo změnám. Původní Terezín se z neznámých důvodů mění od roku 1889 na Terezov a v roce 1910 je opět úřední cestou změněn na Terezín. Název Terezov se však sporadicky udržuje až do dnešních dnů. Původními obyvateli byli osadníci z Hovoran, dosídlenci z Chorvatska a několik Francouzů


21

B.2.

Návaznost na politiku územního rozvoje ČR

Nejvyšším aktuálním územně plánovacím dokumentem, platným pro celé území ORP, je Politika územního rozvoje ČR 2008, která byla projednána a schválena vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929. Důležitou součástí politiky územního rozvoje je vymezení rozvojových oblastí a os celostátního významu stejně jako vymezení specifických oblastí. Dále politika mimo jiné vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury regionálního významu.

B.2.1. Dopravní infrastruktura Správní území ORP Hodonín se nenachází v žádné rozvojové oblasti, avšak jím prochází rozvojová osa OS11 – Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko. Jedná se o území ovlivněné připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou – Přerov (III. tranzitní železniční koridor), č. 330 Přerov – Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.

Zdroj: PÚR ČR 2008

Správním obvodem ORP Hodonín prochází také železniční větev VIB. Transevropského multimodálního koridoru, který sleduje trasu koridoru konvenční železniční dopravy. Naopak nevede zde žádný navrhovaný koridor vysokorychlostní železniční dopravy, ani žádný další koridor konvenční dopravy železniční.


22



Rozvoj silniční dopravy je ve správním obvodu ORP Hodonín významným tématem, neboť jím prochází záměr koridoru republikového významu rychlostní silnice R55, který je vymezen v úsecích Olomouc – Přerov a dále Napajedla – Uherské Hradiště – Hodonín – Břeclav. Hlavními úkoly pro územní plánování je řešení územních souvislostí upřesněného koridoru R 55 s cílem minimalizovat negativní vliv na ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.


23


Zajímavým faktem je, že v PÚR není vymezen záměr koridoru vodní dopravy – průplavu Dunaj – Odra – Labe, jehož trasa je dosud v územně plánovací dokumentaci zakreslována a evidována jako budoucí „vodní cesta“.

B.2.2. Technická infrastruktura Správní obvod ORP Hodonín je rovněž zatížen vedeními technické infrastruktury. Je zde navrhována plocha pro novou elektrickou stanici 400/110 kV a koridor pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice (dále TR) Rohatec do přenosové soustavy vedením 400 kV Otrokovice-Rohatec a zasmyčkování vedení V424 do TR Rohatec. Rovněž ORP protínají VVTL plynovody. V rámci politiky územního rozvoje je zde navrhován i Koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí obce Hrušky v Jihomoravském kraji k obci Libhošť v Moravskoslezském kraji včetně výstavby nové kompresorové stanice u obce Libhošť a navazujícího zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN 63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhošť (Příbor) k obci Děhylov. Jedná se o posílení a zálohu stávající přepravní cesty, která svým významem přesahuje území jednoho kraje. Také přes správní obvod prochází ropovod Družba, u kterého je politikou navržen koridor pro zdvojení potrubí ropovodu Družba ve střední ose řeky Morava mezi Rohatcem a Holíčí – Klobouky, Klobouky – Rajhrad, Radostín – Kralupy – centrální tankoviště ropy (dále CRT) Nelahozeves, CTR Nelahozeves – Litvínov.


24



Politika územního rozvoje ČR 2008 zároveň označuje oblast Hodonínska za území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území, a to na částech území ORP Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou.


25

C. Rozbor udržitelného rozvoje území C.1.

Souhrnné hodnocení podle tematického členění

C.1.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie patří v správním obvodu ORP Hodonín k vysoce problémovým okruhům. Na velké části území se vyskytují ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území i dobývací prostory, ve kterých se těží především lignit, cihlářské suroviny a také ropa a zemní plyn. Vytěžená ložiska se dále používají jako podzemní zásobníky plynu a podzemní úložiště ropy, což výrazně zvyšuje strategický význam celého území. V okolí Dubňan jsou rozsáhlá poddolovaná území, která jsou pozůstatkem dolování lignitu. Jak ložiska, tak i poddolované území jsou výraznými limity územního rozvoje obcí. Skoro polovina obcí je při plánování zastavitelných ploch ve střetu ložisky nerostných surovin. Týká se to i návrhu rychlostní silnice R55 a některých dalších navrhovaných silnic. Tyto střety je nutné řešit především na úrovni zásad územního rozvoje a v detailu pak při pořizování územních plánů měst. Při dalším urbanistickém rozvoji je tak nutné hledat vhodná řešení, při kterých budou minimalizovány zábory poddolovaného území a minimalizovány střety s ložisky nerostných surovin.

C.1.2. Vodní režim Ohrožení záplavami patří ve správním obvodu ORP Hodonín rovněž k významným problémům, které se plně projevily při nedávných katastrofálních povodních. Nachází se zde rozsáhlé záplavové území řeky Moravy, které svou aktivní zónou ohrožuje více než desetinu obcí. Celkově má zastavěné území uvnitř záplavového území Q100 více než 16% obcí, včetně největšího města Hodonína. V těchto obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu zastavěného území, popř. silniční a železniční sítě. Ve správním území ORP Hodonín se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. Největší z nich jsou v Rohatci a jižně od Mikulčic. Ve dvou obcích byly nalezeny konflikty mezi


26

zastavěným územím a ochrannými pásmy vodních zdrojů a rovněž střety se zastavitelným územím. Tyto konflikty je nutné dořešit v rámci územních plánů dotčených obcí.

C.1.3. Hygiena životního prostředí Prakticky celé správní území ORP Hodonín spadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Skoro 30% obcí trpí exhalacemi z průjezdné dopravy na silnicích I. třídy, které jsou navíc doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. Tento stav zhoršují v osmi obcích i průjezdné komunikace II. třídy. Poměrně vysoké je v správním obvodu ORP množství stacionárních zdrojů znečištění i procento zasažení obyvatel jejich emisemi. V rámci ORP jsou hygienickou stanicí vydány povolení pro překročení hladin hluku pro některá zařízení Cihelna Hodonín ČEZ EHO - Fluidní kotle FK1 a FK2 silnice I. třídy č. 55 v Petrově, v úseku km 99,200 – 100,720 JMA - Slévárna železných kovů ZP Mikulčice a. s. - technologické zařízení na zpracování ovoce a zeleniny

C.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Do správního obvodu ORP Hodonín zasahuje na východě území CHKO Bílé Karpaty, která však má na zbytek území zanedbatelný vliv. Tato CHKO je zároveň i biosférickou rezervací UNESCO. Podél toku řeky Moravy se rozkládají dva přírodní parky – Strážnické Pomoraví a Mikulčický luh, zahrnující v sobě zbytky lužních lesů. Velká část území je pokryta evropsky významnými lokalitami NATURA 2000, na východě pak do obvodu zasahuje rozsáhlá ptačí oblast Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví, další ptačí oblasti jsou na Mikulčicku a Čejkovicku. V evropsky významné lokalitě Hodonínská doubrava se nachází velké množství významných krajinných prvků registrovaných, ve správním obvodu ORP najdeme dále několik přírodních rezervací a památek. Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální. Byla nalezena řada střetů mezi záměry dopravními a skladebnými prvky ÚSES. Ochrana památek je ve správním obvodu ORP Hodonín reprezentována především národní kulturní památkou Mikulčice, kde najdeme vykopávky pozůstatků velkomoravského hradiště. Atraktivní je rovněž vesnická památková rezervace Petrov – Plže, kde se nachází ojedinělý soubor původních vinných sklepů z 18. a 19. století.


27

C.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Většina obcí ve správním obvodu ORP Hodonín je situována v rovinaté krajině uprostřed zemědělské půdy s horší dosažitelností lesů. Při návrzích zastavěných ploch a dopravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci záborů ploch lesa a stejně tak i kvalitního zemědělského půdního fondu.

C.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Plynofikovány je ve správním obvodu ORP Hodonín všechny obce. Plynofikace má výrazný přínos ke kvalitě ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Všechny obce mají rovněž vodovod a kanalizace chybí pouze u obce Karlín. Díky dálnici D2 má celý správní obvod poměrně dobrou dostupnost krajského města, horší je dostupnost sídla ORP. Skoro polovina obcí má železniční stanici nebo zastávku. Nejdůležitější dopravní stavbou ve správním obvodu ORP je rychlostní silnice R55, která je většinou své trasy vedena ve stopě již vybudovaných obchvatů na silnici I/55. Problémy s vedením začínají v ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví v okolí Rohatce. Stabilizace trasy musí být provedena v rámci zásad územního rozvoje a dále upřesněna v územních plánech obcí. Dále je nutné řešit obchvaty Hodonína na silnici I/51 (napojení R55 a hraničního přechodu na Slovensko) a Petrova na silnici I/55.

C.1.7. Sociodemografické podmínky Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP Hodonín poměrně dobrá. Ve více než polovině obcí dlouhodobě roste počet obyvatel, netýká se to však Hodonína, kde naopak počet obyvatel klesl. Jen necelá čtvrtina obcí má však dobrou věkovou strukturu. Převaha starších lidí je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří. Mezi největší hrozby můžeme zařadit vysoký relativní úbytek děti, což přispívá k již uvedenému celkovému stárnutí populace.

C.1.8. Bydlení Všechny obce ve správním obvodu ORP Hodonín mají schválený územní plán, což je hlavním předpokladem dalšího investičního rozvoje. Necelých 40% obcí má však dostatek zastavitelných ploch pro bydlení a ještě méně pro občanskou vybavenost. Většina obcí má základní školu i zdravotní středisko.


28

Růst nové zástavby především v podobě rodinných domů není příliš intenzivní, takže jen asi v desetině obcí může tento nárůst znamenat narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení. Stagnací nové bytové výstavby se vyznačuje skoro 70% obcí. Nedostatek rozvojových ploch i malý rozvoj občanské vybavenosti může vést ke snižování atraktivity obcí pro mladé rodiny a tím může docházet k dalšímu úbytku obyvatel a stárnutí populace.

C.1.9. Rekreace a cestovní ruch Rekreace a turistický ruch se na Hodonínsku příliš nerozvíjí, byť zde najdeme poměrně kvalitní přírodní prostředí. Turistický potenciál má především národní kulturní památka Mikulčice a její okolí, zvláště když by byla prohlášena za památku UNESCO a bylo zrealizováno propojení se slovenskou stranou pomocí mostu přes řeku Moravu. Dalším neméně zajímavým potenciálem je rozšíření Baťova kanálu až do Hodonína, popřípadě dále po řece Moravě.

C.1.10.

Hospodářské podmínky

Dříve výrazně průmyslový a těžařský region v současné době zažívá ústup ze slávy a stagnaci. Elektrárna Hodonín, která spaluje lignit, ztratila svůj význam pro elektrizační soustavu, zůstává však důležitým zdrojem tepla v lokalitě. Budoucnost elektrárny je v rozšíření spalování biomasy. Zajímavým odvětvím hospodářství se jeví využívání vytěžených ložisek podzemních zásobníků zemního plynu nebo úložišť ropy. Jen necelá třetina obcí má navržen dostatek zastavitelných ploch pro výrobu, přitom skoro 80% obcí trpí vysokou nezaměstnaností. Třetina především menších obcí se vyznačuje vysokým podílem zaměstnanců v zemědělství a lesnictví. Jen ve větších obcích vyšší ceny pozemků signalizují potenciál pro rozvoj investiční výstavby. Při rozvoji hospodářství nelze spoléhat na turistiku a cestovní ruch, nevyužitý potenciál však má vinařská turistika a celkový rozvoj tohoto odvětví.


29

C.2.

Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

C.2.1. Silné stránky Mezi nejvýznamnější silné stránky můžeme počítat: Plynofikace obce Schválený územní plán Existence základní školy Existence zdravotního střediska Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy, železnice) Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností přírodního parku

C.2.2. Slabé stránky Mezi nejvýznamnější slabé stránky můžeme počítat: Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Absence napojení na železnici Úbytek počtu obyvatel v dlouhodobém horizontu Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)

C.2.3. Příležitosti Mezi nejvýznamnější příležitosti můžeme počítat: Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

C.2.4. Hrozby Mezi nejvýznamnější hrozby můžeme počítat: Vysoký relativní úbytek dětí Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Výskyt starých ekologických zátěží Stárnutí populace


30

C.3.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

Ve vyváženosti vztahu územních podmínek najdeme ve správním obvodu ORP Hodonín poměrně značné rozdíly. Typickým jevem je průměrná úroveň správního centra Hodonína, který sice vykazuje dobrou úroveň hospodářského rozvoje, trpí však špatným životním prostředím a navíc i nízkou mírou soudržnosti obyvatel území, což se mimo jiné projevuje především v dlouhodobém poklesu počtu obyvatel. Žádná z obcí nedosahuje maximální hodnoty vyváženosti bodů, což svědčí o celkově nízké úrovni vyváženosti v celém spádovém obvodu ORP. I když mají obce v horní polovině tabulky velmi dobré podmínky hospodářské, trpí špatnou kvalitou životního prostředí a často i sociodemografickými problémy. V popředí se ocitly obce Sudoměřice a Čejkovice, které leží v krajině bez silného vlivu velkých komunikací, což má pozitivní dopad na její přírodní prostředí. Trochu hůře dopadl Petrov, jenž je přímo dotčen CHKO Bílé Karpaty, najdeme zde i přírodní park a rozvoji cestovního ruchu napomáhá vesnická památková rezervace. Vesnice má dobré dopravní napojení na silnici I. třídy i železnici, kvalitě životního prostředí by velmi výrazně pomohl nový obchvat. Obce Terezín a Karlín, které patří mezi obce s nejnižší úrovní vyváženosti podmínek, trpí především svou polohou uprostřed zemědělské krajiny s absencí lesů a špatnou dopravní dostupností do centra ORP. I přes tyto nedostatky počet obyvatel dlouhodobě roste, v územním plánu je však nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení, občanskou vybavenost i výrobu.


31

C.4.

Určení problémů k řešení v ÚPD

C.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady - Urbanistické závady  Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 o Hodonín  ZU3, ZU4, ZU5 vs. Q100 řeky Moravy o Mikulčice  ZU1, ZU2 vs. Q100 řeky Moravy - Dopravních závady  Silnice křižuje úrovňově železnici o Hodonín  ZD2 – I/380 vs. trať 255  ZD3 – I/431 vs. trať 255 o Mutěnice  ZD1 – I/380 vs. trať 255 - Hygienické závady  Silnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území o Čejč  ZH2 – II/380 vs. zastavěné území obce o Čejkovice  ZH7 – II/422 vs. zastavěné území obce o Dubňany  ZH5 – II/431 vs. zastavěné území města o Hodonín  ZH8 – I/51, II/431, II/432 vs. zastavěné území města o Mutěnice  ZH3 – II/380 vs. zastavěné území obce o Petrov  ZH9 – I/55 vs. zastavěné území obce o Prušánky  ZH6 – II/423 vs. zastavěné území obce o Ratíškovice  ZH4 – II/432 vs. zastavěné území obce o Terezín  ZH1 – II/380 vs. zastavěné území obce - Environmentální závady  Silnice křižuje ÚSES o Dubňany  ZE 1 – II/431 vs. biokoridor o Hodonín  ZE 4, ZE 5 – I/55 (návrh R55) vs. lokální biokoridor


32

o Lužice  ZE 7 – I/55 vs. biokoridor  ZE 8 – II/423 vs. biokoridor o Rohatec  ZE 9 – I/55 vs. biokoridor o Sudoměřice  ZE 11 – I/70 vs. biokoridor  Silnice prochází systémem NATURA 2000 o Sudoměřice  ZE 11 – I/55 vs. „Strážnicko“  ZE 11 – I/55 vs. „Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví“ o Hodonín  ZE 2 – II/380 vs. „Hodonínská doubrava“  ZE 3 – II/431 vs. „Hodonínská doubrava“ o Čejč  ZE 6 – II/419 vs. „Hovoransko – Čejkovicko“

C.4.2. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území - Střety urbanistických záměrů s limity využití území  Zastavitelné území zasahuje do CHLÚ o Dolní Bojanovice  uSL6, uSL7, uSL8 – návrh ploch vs. CHLÚ o Lužice  uSL10, uSL11, uSL14 – návrh ploch vs. CHLÚ Hodonín VII. o Ratíškovice  uSL5 – plochy rekreace vs. CHLÚ  Zastavitelné území zasahuje do poddolovaného území o Lužice  uSL10, uSL11 – návrh ploch vs. poddolované území o Dubňany  uSL1, uSL2, uSL4 – návrh ploch vs. poddolované území  Zastavitelné území zasahuje do záplavového území Q100 o Rohatec  uSL15 – plochy rekreace vs. Q100 řeky Moravy  Zastavitelné území zasahuje do systému NATURA 2000 o Dubňany  uSL3 – návrh ploch vs. „hodonínská Doubrava“


33

 Zastavitelné území zasahuje do retenčního prostoru o Hodonín  uSL9 – plochy rekreace vs. retenční prostor - Střety dopravních záměrů s limity využití území  Silnice vede přes CHLÚ o Terezín  dSL1 - návrh silnice II/380  Silnice křižuje ÚSES o Petrov  dSL15, dSL16 – návrh obchvatu I/55 vs. biokoridory o Rohatec  dSL13, dSL14 - návrh R55 vs. biokoridory o Hodonín  dSL8, dSL9 vs. lokální biokoridor o Čejč  dSL4, dSL6 – návrh obchvatu II/380 vs. biokoridor  Silnice vede přes poddolované území o Mikulčice  dSL10 – návrh silnice vs. poddolované území o Čejč  dSL7 – návrh obchvatu II/380 vs. poddolované území  Silnice prochází velkoplošným chráněným územím o Petrov  dSL15, dSL16 – návrh obchvatu I/55 vs. CHKO  Silnice prochází přes systém NATURA 2000 o Čejč  dSL5 - návrh obchvatu II/380 vs. „Hovoransko – Čejkovicko“  Silnice vede přes záplavové území Q100 o Hodonín  dSL11 – obchvat I/51 vs. Q100 řeky Moravy  Silnice prochází zastavěným územím o Hodonín  dSL12 – obchvat I/51 vs. zastavěné území o Čejč  dSL2, dSL3 – návrh obchvatu II/380 vs. zastavěné území


34

D. Kartogramy A1. Ochrana přírody, kultury a památek A2. Horninové prostředí a geologie A3. Vodní režim A4. Koeficient ekologické stability B1. Počet obyvatel v roce 2012 B2. Změna počtu obyvatel v letech 2010 – 2012 B3. Změna počtu obyvatel v letech 2008 – 2012 B4. Průměrný věk obyvatel v obcích B5. Nezaměstnanost v obcích B6. Změna nezaměstnanosti v období 2010 – 2012 B7. Změna nezaměstnanosti v období 2008 – 2012 C1. Hospodářský rozvoj C2. Příznivé životní prostředí C3. Soudružnost společenství obyvatel území C4. Vyváženost vztahu územních podmínek


35

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HODONÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents