AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

PELHŘIMOV

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Městský úřad Pelhřimov Zhotovitel: Městský úřad Pelhřimov, odbor výstavby, Solní 1814, Pelhřimov Listopad 2010 1

1. Obsah 1. Obsah ................................................................................................................ 2. Metodika zpracování ......................................................................................... 2.1. Legislativní rámec ............................................................................................. 2.2. Metodické podklady .......................................................................................... 2.3. Základní východiska .......................................................................................... 2.4. Postup zpracování .............................................................................................. 2.5. Obsah dokumentace ........................................................................................... 2.6. Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.................................. 2.7. Použité metodické postupy hodnocení ............................................................... 2.7.1. Stanovení koeficientu ekologické stability......................................................... 2.7.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu .................................... 2.7.3. Stanovení potřeby bytů a pozemků pro bytovou výstavbu................................. 2.7.4. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu ............................... 2.7.5. Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ...................... 2.8. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ..................................... 2.9. Sociodemografické charakteristiky ………………………................................ 2.10. Návaznost na zásady územního rozvoje kraje Vysočina .................................... 3. Rozbor udržitelného rozvoje území…………………………............................. 3.1. Souhrnné hodnocení podle tématického členění.................................................. 3.1.1. Horninové prostředí a geologie............................................................................ 3.1.2. Vodní režim.......................................................................................................... 3.1.3. Hygiena životního prostředí................................................................................. 3.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek..................................................................... 3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa......................... 3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................... 3.1.7. Sociodemografické podmínky............................................................................. 3.1.8. Bydlení ................................................................................................................ 3.1.9. Rekreace a cestovní ruch .................................................................................... 3.1.10. Hospodářské podmínky ...................................................................................... 3.2. Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb ....................... 3.2.1. Silné stránky........................................................................................................ 3.2.2. Slabé stránky ....................................................................................................... 3.2.3. Příležitosti ....................................................................................................... 3.2.4. Hrozby ....................................................................................................... 3.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ..................................... 3.4. Určení problémů k řešení v ÚPD......................................................................... 3.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady........................... 3.4.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území ......................................... 3.4.3. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ...................... 4. Kartogramy........................................................................................................... 5. Výsledek projednání s obcemi ............................................................................. 6. Přehled zdrojů dat ................................................................................................

2 3 3 4 4 5 6 6 10 10 11 11 12 12 12 13 17 21 21 21 21 22 23 25 25 26 27 27 28 29 29 29 30 31 31 33 33 35 35 36 36 37

2

2. Metodika zpracování 2.1. Legislativní rámec Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků §§ 27, 28 a 29 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti: (1) Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (dále jen „územně analytické podklady obcí“) a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (dále jen „územně analytické podklady kraje“) obsahují: a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. (2) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 4 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen „pasport údaje o území“). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost použitého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen „problémový výkres“). Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy. Aktualizace územně analytických podkladů - § 28 stavebního zákona (1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. (2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil. (3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3, nebo prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost údajů o území použitých podle odstavce 2, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů.

3

2.2. Metodické podklady •

• •

• •

územně analytické podklady ORP Pelhřimov včetně rozboru udržitelného rozvoje, které byly zpracovány Institutem regionálních informací, s.r.o., a které byly jako první dokument tohoto druhu projednány s obcemi ORP Pelhřimov dne 22. 10. 2008 a předány Krajskému úřadu kraje Vysočina odboru územního plánování a stavebního řádu v listopadu 2008; výkladový seminář včetně prezentace k aktualizaci ÚAP v rámci metodické činnosti Ministerstva pro místní rozvoj odboru územního plánování konaný dne 31. 5. 2010 v Praze; výjezdní konzultace určená pracovníkům úřadů územního plánování - pořizovatelům územně analytických podkladů obcí (dále jen „ÚAPo“) konané dne 12. 8. 2010 na Krajském úřadě kraje Vysočina (pro kraj Vysočina a Jihočeský kraj). Účelem konzultace bylo napomoci pořizovatelům s řešením problémů, které zjistili při zpracování návrhu úplné aktualizace ÚAPo, rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen „RURÚ) - viz § 28 odst. 2 stavebního zákona; metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizace ÚAP – RURÚ); metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí;

2.3. Základní východiska Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby na základě vlastních zkušeností při zpracování územně analytických podkladů z roku 2008 společně s Institutem regionálních informací s.r.o. Brno (zhotovitel výkresové části) a spol. GEOREAL spol. s r.o. Plzeň (zhotovitel průběžné aktualizace od roku 2008 do dubna 2010) a na základě výše uvedených metodických podkladů připravil vlastní komplexní metodiku zpracování rozboru udržitelného rozvoje území na úrovni obce s rozšířenou působností. Z metodického hlediska bylo nutné nejprve stanovit, co má při plném respektování obsahových náležitostí daných vyhláškou rozbor udržitelného rozvoje přinést a kdo je hlavním příjemcem výsledků tohoto rozboru. Správní obvod ORP není jednotkou přirozenou, ale jednotkou administrativně stanovenou, která nemá svou politickou reprezentaci (význam a činnost rady obcí pro udržitelný rozvoj zatím nebylo možné prakticky posoudit – tento orgán v ORP Pelhřimov dosud nevznikl) a pro jeho území není pořizována jednotná územně plánovací dokumentace, jak je tomu v případě kraje. Hlavní koncepční jednotkou je obec, která v ÚAP pořizovaných z úrovně ORP musí najít podklad pro svůj vlastní územní plán, za který je plně zodpovědná. Vzhledem k tomu, že územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje mají nahradit dřívější průzkumy a rozbory, je důraz na význam ÚAP pro obce nutný již proto, že obce nesou na svých bedrech náklady na pořízení územních plánů a každé doplňkové průzkumy a rozbory nutně územní plán pro obec prodraží. Městský úřad Pelhřimov pořídil od předání „prvních“ ÚAP (od roku 2008) pro obce v ORP Pelhřimov 15 územních plánů (dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění) na základě zpracovaných ÚAP, které předal úřad územního plánování projektantům. Posouzení celého správního obvodu ORP má svůj význam především ve správních obvodech ORP, které se kryjí s přirozenými spádovými oblastmi nebo s již vzniklými mikroregiony. Výsledky hodnocení jsou také důležitým podkladem pro kraj, kdy je nutné ukázat stav udržitelného rozvoje v kontextu jiných obvodů ORP a pomoci tím ke stanovení krajských rozvojových koncepcí promítnutých do zásad územního rozvoje území kraje. Řešení rozboru udržitelné rozvoje vychází z požadavků, které jsou dány zněním § 4 vyhlášky 500/2006 Sb. Z hlediska potřeb obce je nutné vyjít především z bodu 2 odstavce b), který se zabývá konkrétními zjištěnými problémy, které mohou být i přesně lokalizovány, což je již přímým podkladem pro řešení územních plánů obcí. Zjištěné problémy a střety jsou také obsaženy v problémovém výkresu, který je požadovanou součástí grafické části ÚAP. Výstup z této části RURÚ pro obec (a přeneseně především pro ÚAP kraje) především přináší: • zjištění závad v obcích, které se většinou promítají do potřeby řešení dopravních problémů, které mívají rozměr jak urbanistický, tak i dopravní a hygienický. V obcích, kterými procházejí silnice I. a II. třídy, je nutné navrhovat lokalizaci obchvatů, popř. průtahů, pro obce mimo dopravní tahy je naopak nutné řešit zlepšení dopravní dostupnosti; • zjištění možných střetů těchto dopravních potřeb především s potřebou ochrany přírody a krajiny, případně s dalšími jevy (limity), jako jsou např. ložiska nerostných surovin či jiná chráněná území;

4

• •

a nalýzu povodňové situace v obci s lokalizací území, která jsou v přímém ohrožení povodněmi a pro která by měl být navržen speciální režim pro jejich využití, měla by být rovněž specifikována potřeba realizace protipovodňových opatření; nalézt střety, dané promítnutím nadmístních záměrů (zásady územního rozvoje kraje) do území obcí, což jsou především stavby dopravní, nadregionální a regionální ÚSES, popř. vedení technické infrastruktury apod.

Analýza podle bodu 1 odstavce b) se v obci zaměřuje především na otázky potenciálové (lokalizace jevů je obsažena v části podkladů pro RURÚ a její obsah je dán částí A přílohy č. 1 k vyhlášce). Otázce údajů potenciálových není ve vyhlášce věnována náležitá pozornost, přestože jsou pro splnění požadavků na hodnocení dle bodu 1 klíčové. Z hlediska obce je proto nutné se zaměřit především na zhodnocení těchto potenciálových ukazatelů: • stav inženýrských sítí v obci (především zásobování vodu, odkanalizování a plynofikace) a potřeba řešit jejich další rozvoj; • poptávka po volných plochách pro rozvoj výroby, služeb a logistických areálů; • poptávka po volných plochách pro lokalizaci bydlení a občanské vybavenosti včetně sportovišť; • existence ploch devastovaných vhodných pro přestavbu (brownfields). Z hlediska celkové koncepce rozvoje obce (a s přímým výstupem do celkového hodnocení za celý obvod ORP, potažmo za celý kraj) je nutné zpracovat pro každou obec tzv. SWOT analýzu, neboli analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Souhrn výroků SWOT analýzy slouží k vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Pro hodnocení vyváženosti přepracoval Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby metodiku Institutu regionálních informací s.r.o., která byla používána v ÚAP z roku 2008. Při hodnocení a vzájemném porovnávání obcí je nutné nejen vycházet nejen ze stavu jednotlivých obcí, ale i ze stavu a potřeb přirozených spádových regionů, neboť řadu potřeb obcí je možné řešit v kooperaci mezi obcemi, či dokonce i za administrativními hranicemi ORP. Proto je nutné monitorovat i stav blízkého okolí řešeného území především z hlediska napojení na nadřazenou dopravní a technickou infrastrukturu a na významná střediska osídlení, např. krajské město.

2.4. Postup zpracování Před započetím prací na aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území byly všechny obce ORP Pelhřimov vyzvány na základě dotazníku upřesnit údaje za příslušnou obec za rok 2009 a 2010. Celkově se práce na aktualizaci RURÚ dělí na dvě části: • zpracování aktualizovaného RURÚ pro každou obec; • zpracování souhrnného aktualizovaného RURÚ pro celý správní obvod ORP; Při aktualizaci RURÚ ÚAP ORP Pelhřimov je užito Geografického informačního systému, který je využit ke zjištění přítomnosti vybraných objektů na území jednotlivých obcí (resp. v jejich zastavěném území) a ke zjištění průniků (střetů) těchto objektů. V prostředí GIS je s využitím výsledků analýzy zpracován problémový výkres. Dále pak SWOT analýzy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a k definování problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Systém GIS a SWOT analýzy jsou vzájemně provázané. Práce na rozboru udržitelného rozvoje jsou rozděleny takto: 1. převzetí podkladů, jejich inventura a stanovení požadavků na došetření dat; 2. vznik pracovní verze výkresů „Limity“, „Hodnoty“ a „Záměry“, jejich zveřejnění a oznámení poskytovatelům; 3. převzetí dalších podkladů nad rámec části A přílohy č. 1 k vyhlášce, především dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, další doplňková data z Českého statistického úřadu, údaje o stavu životního prostředí, zdrojích znečištění ovzduší apod. 4. zpracování SWOT analýzy jednotlivých obcí a jejich vyhodnocení na základě vlastních podmínek (viz kapitola 2.8. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek); 5. zpracování podkladů – vyhodnocení územních podmínek obcí ORP (životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel) do tabulky; 6. zpracování kartogramu „Vztah území obcí ORP podle vyhodnocení územních podmínek“;

5

7. zpracování sociodemografických dat, dat o znečištění ovzduší, o dopravní obsluze apod. a příprava tabulek; 8. pracovní verze problémového výkresu vyhotovená zpracovatelem a předání spol. IRI s.r.o. Brno; 9. vznik pracovní verze RURÚ pro jednotlivé obce a souhrnného RURÚ pro správní obvod ORP; 10. projednání problémového výkresu a RURÚ se zástupci obcí a ORP (vystavení výkresů na web, zaslání dokumentace v elektronické podobě apod.); 11. převzetí připomínek a jejich zapracování; 12. vznik konečné verze problémového výkresu a RURÚ obcí a celého obvodu ORP; 13. projednání aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území s obcemi ORP Pelhřimov; 13. předání výsledků.

2.5. Obsah dokumentace Dokumentace je členěna do těchto částí: • Textová část se souhrnnými tabulkami a kartogramy • Příloha (pasporty obcí s rozborem udržitelného rozvoje jejich území) • Grafická část - za grafickou část rozboru udržitelného rozvoje můžeme považovat v souladu s § 4 vyhlášky, bodem 4 výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích problémový výkres. 2.6.1. Obsah problémového výkresu Problémový výkres především obsahuje: 1. Průmět závad a střetů do území 1.1. Závady 1.2. Střety 1.3. Popisu závad a střetů 2. Návrhy a záměry 2.1. Návrh změn dopravní infrastruktury 2.2. Návrh změn nadmístní technické infrastruktury 2.3. Zastavitelné plochy podle územních plánů 2.4. Jiné záměry zástavby území 3. Územní systém ekologické stability 3.1. Lokální ÚSES 3.2. Regionální ÚSES 3.3. Nadregionální ÚSES 4. Vybrané limity využití území 4.1. Zastavěné území 4.2. Velkoplošná chráněná území přírody 4.3. Ložiska nerostů 4.4. Místa krajinného rázu se zásadní krajinářskou hodnotou 4.5. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 4.6. Záplavová území 4.7. Vodní toky a plochy 5. Stav území 5.1. Dopravní infrastruktura 5.2. Využití území 6. Administrativní členění

2.6. Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Stanovení výroků, které vyjadřují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, je v první fázi (před projednáním s obcemi) stanoveno exaktním postupem a to dvěma způsoby: • zjištění existence jevu • zjištění, jestli určitý indikátor některého jevu nepřekročil expertně určenou hodnotu

6

Přehled použitých jevů, případně jejich indikátorů je uveden v následující tabulce v členění podle okruhů. 1. Horninové prostředí a geologie Žádné výroky nebyly vysloveny 2. Vodní režim Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Zastavěné území v záplavovém území Q 100

Hospodářský rozvoj

Hrozba

Ohrožení zastavěného území záplavami

Existence jevu

3. Hygiena životního prostředí Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: Silnice I.třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území

Příznivé životní prostředí

Silná stránka

Absence jevu


Slabá stránka

Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí

Slabá stránka

Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Výskyt starých ekologických zátěží

Stacionární zdroj znečištění ovzduší Výskyt starých ekologických zátěží

Hrozba

Existence jevu

Existence jevu

Existence jevu

4. Ochrana přírody, krajiny a památek Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Chráněná krajinná oblast

Příznivé životní prostředí Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj

Silná stránka

Kvalitní prostředí dané přítomností CHKO

Existence jevu

Příležitost

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností nem. kulturních památek

Existence jevu

Chráněná krajinná oblast Městská památková rezervace

Příležitost

Městská památková zóna


Příležitost

Vesnická památková zóna:


Příležitost

Nemovité kulturní památky


Příležitost

Existence jevu

Existence jevu

Existence jevu

Existence jevu

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Koeficient ekologické stability: (Metodika stanovení popsána dále v textu)


Silná stránka

Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability

Hodnota>5

7

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Blízkost rychlostní silnice:

Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí

Silná stránka

Kvalitní dopravní napojení (blízkost rychlostní silnice) Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Absence napojení na železnici Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností

Existence jevu

Napojení na silnici I. třídy: Železniční stanice či zastávka Železniční stanice či zastávka Dopravní dostupnost spádového sídla: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Vodovod Kanalizace

Plynofikace

Silná stránka Silná stránka Slabá stránka Silná stránka

Existence jevu Existence jevu Absence jevu Existence jevu

Slabá stránka

Absence vodovodu

Absence jevu

Slabá stránka

Absence kanalizace

Absence jevu

Silná stránka

Plynofikace obce

Existence jevu

7. Sociodemografické podmínky Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Počet obyvatel k 1.1.2010: (Srovnání se stavem v roce 2007)

Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj

Silná stránka

Dlouhodobý růst počtu obyvatel

Změna hodnoty>1.01

Hrozba

Rychlý pokles počtu obyvatel

Změna hodnoty<0.9

Příležitost

Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

Změna hodnoty>1

Hrozba

Rychlý úbytek dětí

Změna hodnoty<0.9

Příležitost

Rozvoj služeb zaměřených na seniory

Změna hodnoty>1

Počet obyvatel k 1.1.2010: (Srovnání se stavem v roce 2007) Děti do věku 14 let k 1.1.2010: (Srovnání se stavem v roce 2007) Děti do věku 14 let k 1.1.2010: (Srovnání se stavem v roce 2007) Senioři ve věku 65 let a starší k 1.1.2010: (Srovnání se stavem v roce 2007)

Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj

Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Senioři ve věku 65 let a starší k 1.1.2010: (Srovnání se stavem v roce 2007) Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let:

Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území

Hrozba

Stárnutí populace

Změna hodnoty>1.1

Silná stránka

Dobrá věková struktura obyvatelstva

Hodnoty<0.9

8

Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let:

Soudržnost společenství obyvatel území

Slabá stránka

Špatná věková struktura obyvatelstva

Hodnota>2

Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Počet nových bytů na obyvatele ročně:

Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území

Silná stránka

Vysoká intenzita bytové výstavby

Hodnota>3

Hrozba

Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

Hodnota>1.5

Hrozba

Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy

Absence jevu

Silná stránka

Existence zdravotního střediska

Existence jevu

Silná stránka

Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost

Poměr hodnoty>0.4

Hrozba

Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti

Poměr hodnoty<0.04

Silná stránka

Schválený územní plán

Existence jevu

Silná stránka

Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení

Poměr hodnoty>1.1


Slabá stránka

Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

Poměr hodnoty<0.9


Hrozba

Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení

Poměr hodnoty>1.6

Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Počet lůžek v ubytovacích zařízeních celkem: (Poměr počtu lůžek k počtu obyvatel)


Příležitost

Vysoký potenciál hromadné rekreace

Poměr hodnoty>0.05

8. Bydlení

Počet nových bytů na obyvatele ročně:

Základní škola

Zdravotní středisko

Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Schválený územní plán: Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Poměr ploch podle záměrů územního plánu vůči předpokládané potřebě) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Poměr ploch podle záměrů územního plánu vůči předpokládané potřebě) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu)

9. Rekreace a cestovní ruch

9

Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu rekreačních objektů a počtu trvale obydlených bytů) Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu rekreačních objektů a počtu trvale obydlených bytů) Index rekreačního a turistického potenciálu: (Metodika stanovení popsána dále v textu)


Příležitost

Vysoký potenciál individuální rekreace

Hodnota>0.5


Hrozba

Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů individuální rekreace

Hodnota>2


Příležitost

Vysoký turistický a rekreační potenciál

Hodnota>4

Jev

Územní podmínky

Typ výroku

Výrok

Podmínka

Míra nezaměstnanosti k 30.4.2010: Podíl ekonomicky aktivních v priméru

Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj

Silná stránka

Nízká míra nezaměstnanosti

Hodnota<0.03

Slabá stránka

Hodnota> = 0.12

Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem:


Silná stránka

Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem:


Hrozba

Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou:


Příležitost

Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

10. Hospodářské podmínky

Poměr hodnoty>0.2 Poměr hodnoty<0.02

Hodnota>650

2.7. Použité metodické postupy hodnocení 2.7.1. Stanovení koeficientu ekologické stability Koeficient ekologické stability (KES) byl stanoven tímto postupem: • Zařazení obcí do velikostních kategorií a stanovení rozsahu urbanizačního prostoru (kruhu) kolem těžiště obce: o méně než 500 obyvatel 1,5 km o 500 - 1000 obyvatel 2 km o 1000 - 5000 obyvatel 3 km o více než 5 000 obyvatel 4 km • Výpočet rozlohy stabilních a labilních ploch v rámci urbanizačního prostoru • Výpočet KES KES = relativně stabilní plochy / relativně labilní plochy KES = 1,5 A + B + 0,5 C / 0,2 D + 0,8 E (vážený výpočet podle doc. Löwa)

10

A - lesy, vodní plochy B - trvalé kultury, ovocné sady, zahrady, okrasné zahrady C - louky, pastviny D - orná půda E - zastavěné území, ostatní, účelová zástavba, ostatní plocha v sídlech Hodnocení: KES < 0,1 0,1 - 1 = 0,1 1,0 - 10,0 = 10,0 > 10

Krajina devastovaná krajina narušená krajina schopná autoregulace vyvážená krajina krajina s převažující přírodní složkou krajina přírodní až přírodě blízká přírodě blízká krajina

Jako silná stránka je KES hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 5. Výpočet KES v rámci urbanizačního prostoru byl zvolen vzhledem k tomu, že je nutné zjistit skutečný stav prostředí v okolí obce a nikoliv v rámci celého jejího administrativního území. Některé velmi malé obce mají rozsáhlá katastrální území s velkými plochami lesů, samy se však nacházejí v údolí uprostřed polí. Podobně velká města zasahují svým urbanizačním prostorem daleko do krajiny a nejsou v realizaci svých potřeb omezena pouze svým katastrálním územím. 2.7.2. Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu Index rekreačního potenciálu je dán přítomností vybraných jevů uvnitř administrativního území obce: • Architektonická stavba nebo soubor • Historicky významná stavba nebo soubor • Významná stavební dominanta • Urbanistická hodnota • Významný vyhlídkový bod • Místo významné události Přítomnost jevu je vyjádřen jedním bodem, body se sčítají, minimální hodnota je 0, maximální 6. Jako silná stránka je index hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 4. 2.7.3. Stanovení potřeby bytů a pozemků pro bytovou výstavbu Stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ve střednědobém období cca 10-15 let (obvyklé předpokládané platnosti územního plánu) vychází ze 2 základních komponent: • Předpokládaného odpadu cca 0,3% z výchozího počtu bytů ročně. Očekávaná intenzita odpadu je výrazně nižší než v minulosti uvažované 1% z výchozího počtu bytů ročně (cca 100-leté životnosti bytů). Očekávaná snížená intenzita odpadu vychází především z jeho nižší intenzity v posledních letech a předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem. • Očekávaného růstu plošné úrovně bydlení. Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu cenzových domácností, tj. domácností, které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Uvažovaný přírůstek 0,6% z výchozího počtu cenzových domácností je spíše dolním odhadem. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše zanedbatelným faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností, který je obtížně odhadnutelný, zejména v zástavbě rodinnými domy a se změnami forem rodinného života.

11

Uváděná celková potřeba nových bytů je dána součtem potřeby pro náhradu za odpad a pro přírůstek domácností (růst úrovně bydlení), nezahrnuje vliv změny počtu obyvatel. V případě růstu, poklesu počtu obyvatel je připočtena (odečtena) další potřeba cca 3,3 obyvatele/byt. Odpad bytů může být výrazně vyšší především u obcí s velkou rekreační atraktivitou. V těchto obcích i nově dokončené byty nemusí představovat přírůstek trvale obydlených bytů, mnohdy rovnou posilují druhé bydlení (neexistuje žádný mechanismus zajišťující, že nově postavený rodinný dům nebude využit k rekreaci, posílí některou z forem druhého bydlení). Z hlediska potřeby ploch je možno očekávat, že u části nových bytů (cca 10-20% bytů v rodinných domcích a cca 5-10% bytů v bytových domech) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci územních plánů, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. V řešeném území podobně jako v ostatních sídlech České republiky existují značné potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a využitím stávajících ploch v zástavbě (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.). Na druhé straně převis nabídky nových ploch pro bytovou výstavbu ve výši 50-100% je potřebný, neboť brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obcích. Obecně je uvažováno s potřebou ploch 900-1200 m2 na 1 byt v rodinném domě, nejmenší průměrné plochy jsou předpokládány u největších obcí a měst s ohledem na vyšší tržní ceny pozemků. 2.7.4. Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu Stanovení průměrné ceny pozemků v obcích vychází z průměrné prodejnosti nemovitostí pro bydlení odvozené z atraktivity obcí a tržních cen v hodnotových pólech regionů. Atraktivita obcí je stanovena s ohledem na velikost obce, vzdálenost od centra regionu (hodnotového pólu), vybavenosti obce a dalšími specifickými podmínkami. Uvedeny ceny jsou obvyklé ceny stavebních pozemků (s většinou inženýrských sítí, připravených k zástavbě) a syrových stavebních pozemků bez inženýrských sítí. Ceny byly převzaty z ÚAP z roku 2008 vypracované Institutem regionálních informací s.r.o. Brno. 2.7.5. Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Četnost dle obcí POV / PO x 100 (%) kde POV je počet obcí, kde by výrok zaznamenán PO je počet obcí Četnost dle obyvatel (POB1 +…+ POBi +…+ POBn) / POB x 100 (%) kde POB1-POBn je počet obyvatel v obcích, kde byl výrok zaznamenán POB je celkový počet obyvatel

2.8. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: • kladné výroky – silné stránky a příležitosti • záporné výroky – slabé stránky a hrozby

12

Příklad z pasportu obce: Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti): (5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení): (0+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Špatná (počet bodů: -4) Obec získala 5 silných stránek z možných osmi, příležitosti nebyly žádné pro soudržnost společenství obyvatel území daném ORP vyřčeny. Dále obec nezískala žádnou slabou stránku (bylo možné získat dvě) a získala pouze jednu hrozbu z možných devíti. Vzhledem k vysoké převaze úspěšnosti při získávání kladných výroků je hodnocení soudržnosti špatné – 4 body. Dílčí hodnocení se provede takto: Rozdíl mezi součtem míry pozitivních jevů a míry negativních jevů • pak je hodnocení "Velmi dobré", počet bodů 5 včetně a více • pak je hodnocení "Dobré", počet bodů 2 včetně až 4 včetně • pak je hodnocení "Průměrné", počet bodů – 1 včetně, 0, + 1 včetně • pak je hodnocení "Špatné", počet bodů – 2 včetně až – 4 včetně • pak je hodnocení "Velmi špatné", počet bodů – 5 včetně a více

Základní charakteristiky správního obvodu 2.9. Sociodemografické charakteristiky Jedná se o vybrané sociodemografické ukazatele k 31. 12. 2009. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou v velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Obec

Arneštovice Bácovice Bělá Bohdalín Bořetice Bořetín Božejov Častrov Čelistná Černov Černovice Červená Řečice Čížkov Dehtáře Dobrá Voda Dubovice Hojovice Horní Cerekev Horní Ves Hořepník Chýstovice Chyšná Jankov Kamenice nad Lipou Kojčice

Počet bydlících obyvatel

90 68 48 208 72 104 681 556 107 111 1830 977 122 113 188 71 65 1946 310 621 28 97 38 4039 312

Přirozený přírůstek

Saldo migrace

0 0 -1 0 -2 -4 -3 -3 0 3 -9 -5 2 -1 -5 0 -2 0 -2 - 13 -1 -1 -1 - 13 2

2 6 1 0 3 0 -3 30 1 3 5 4 -8 8 -5 7 -3 -7 -7 - 10 -7 -4 1 - 59 4

Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%)

8,9 23,5 20,8 13,0 12,5 14,4 14,2 14,4 19,6 8,1 13,3 13,1 18,0 19,5 11,2 18,3 6,2 15,3 12,6 14,3 3,6 12,4 7,9 14,1 20,8

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)

27,8 19,1 27,1 19,2 25,0 16,3 13,7 18,7 15,0 18,9 17,9 19,4 21,3 17,7 14,9 15,5 41,5 15,4 16,8 15,6 35,7 14,4 18,4 15,6 11,9

13

Košetice Krasíkovice Křeč Křelovice Křešín Leskovice Lhota-Vlasenice Libkova Voda Lidmaň Litohošť Martinice u Onšova Mezná Mnich Moraveč Nová Buková Nová Cerekev Nový Rychnov Olešná Ondřejov Onšov Pavlov Pelhřimov Počátky Polesí Proseč pod Křemešníkem Putimov Rodinov Rovná Rynárec Stojčín Střítež Střítež pod Křemešníkem Svépravice Těmice Ústrašín Útěchovice Útěchovičky Včelnička Velký Rybník Veselá Vokov Vyskytná Zachotín Zajíčkov Žirov Žirovnice Celkem ORP

742 113 231 339 148 94 90 238 277 63 48 116 377 212 93 1070 975 552 142 234 126 16707 2657 78 86

4 0 1 -2 -2 -1 0 -1 -5 -2 0 -4 3 -2 -2 -3 0 7 2 -6 2 35 -4 1 -2

-4 -5 0 -1 4 -3 -1 11 8 2 0 -1 - 11 1 2 - 10 23 6 3 -6 -6 - 69 - 15 -4 2

16,2 19,5 11,3 12,4 12,8 11,7 8,9 17,2 7,6 9,5 10,4 12,9 13,5 14,2 9,7 13,8 15,5 16,1 14,8 12,4 14,3 13,8 14,3 15,4 7,0

12,5 9,7 19,9 22,4 28,4 25,5 26,7 11,3 10,8 12,7 14,6 18,1 21,0 16,5 12,9 19,4 15,1 13,2 21,8 27,8 15,9 14,8 17,4 26,9 16,3

263 207 64 599 122 103 46

2 2 -2 6 1 1 -1

3 -6 3 -8 4 4 -2

13,3 22,7 20,3 16,5 16,4 8,7 6,5

10,3 14,0 17,2 10,0 15,6 23,3 17,4

120 415 220 66 76 184 167 216 95 708 238 227 72 3070 45888

0 -5 1 -1 3 -2 1 -2 1 15 0 0 0 -5 - 25

4 7 3 0 3 0 4 -8 10 10 -4 7 2 - 27 - 112

9,2 11,6 12,3 16,7 15,8 12,5 16,8 10,6 17,9 17,1 11,8 17,2 15,3 13,9 13,8

15,0 21,4 20,9 16,7 19,7 19,6 13,8 18,1 12,6 13,4 15,1 15,0 22,2 18,4 18,2

Údaje převzaty k 31. 12. 2009

14

Obec

Arneštovice Bácovice Bělá Bohdalín Bořetice Bořetín Božejov Častrov Čelistná Černov Černovice Červená Řečice Čížkov Dehtáře Dobrá Voda Dubovice Hojovice Horní Cerekev Horní Ves Hořepník Chýstovice Chyšná Jankov Kamenice nad Lipou Kojčice Košetice Krasíkovice Křeč Křelovice Křešín Leskovice Lhota-Vlasenice Libkova Voda Lidmaň Litohošť Martinice u Onšova Mezná Mnich Moraveč Nová Buková Nová Cerekev Nový Rychnov Olešná Ondřejov Onšov Pavlov Pelhřimov Počátky Polesí Proseč pod Křemešníkem Putimov Rodinov Rovná Rynárec

Živě narozených

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Míra nezaměstnanosti k 30. 4. 2010 (%)

1 0 0 4 0 0 3 5 2 4 10 8 3 0 0 1 0 17 4 3 0 1 0 26 3 14 2 2 1 2 0 0 0 0 0 0 0 4 1 0 14 10 10 3 0 3 164 27 1 0

1 0 1 4 2 4 6 8 2 1 19 13 1 1 5 1 2 17 6 16 1 2 1 39 1 10 2 1 3 4 1 0 1 5 2 0 4 1 3 2 17 10 3 1 6 1 129 31 0 2

5 6 1 4 3 0 13 34 3 4 32 22 4 8 0 7 2 33 8 20 0 0 1 57 6 10 1 2 6 7 0 1 12 9 2 0 1 1 8 2 23 41 14 3 0 4 279 45 0 3

0 0 0 4 0 0 16 4 2 1 27 18 12 0 5 0 5 40 15 30 7 4 0 116 2 14 6 2 7 3 3 2 1 1 0 0 2 12 7 0 33 18 8 0 6 10 348 60 4 1

13,9 10,0 33,3 8,9 6,7 6,9 4,5 10,0 8,9 7,1 8,1 9,5 3,6 8,9 5,8 6,1 13,3 9,6 8,6 6,8 5,3 8,0 33,3 8,2 4,9 5,4 8,3 5,9 10,5 9,4 6,7 9,1 10,0 6,8 14,3 7,4 14,8 11,2 11,6 4,9 11,0 10,1 7,9 8,9 4,0 10,0 5,2 6,3 12,1 8,8

3 4 0 6

1 2 2 0

6 3 3 15

3 9 0 23

8,4 8,3 11,1 8,8

15

Stojčín Střítež Střítež pod Křemešníkem Svépravice Těmice Ústrašín Útěchovice Útěchovičky Včelnička Velký Rybník Veselá Vokov Vyskytná Zachotín Zajíčkov Žirov Žirovnice Celkem ORP

2 1 0

1 0 1

5 5 2

1 1 4

9,7 12,8 13,1

0 3 2 0 3 2 1 1 1 16 2 5 2 35 442

0 8 1 1 0 4 0 3 0 1 2 5 2 40 467

5 11 4 0 4 1 4 3 10 22 5 11 4 75 941

1 4 1 0 1 1 0 11 0 12 9 4 2 102 1033

5,9 6,0 5,7 5,7 7,9 11,9 1,0 8,0 6,5 10,4 7,8 8,7 4,3 6,1 8,9

Údaje převzaty k 31. 12. 2009

16

2.10. Návaznost na zásady územního rozvoje kraje Vysočina Tato kapitola byla aktualizována po vydání Zásad územního rozvoje kraje Vysočina opatřením obecné povahy dne 16. 9. 2008, zpracovatelem dokumentace je DHV CR, spol. s.r.o. Zdrojem dat textových i výkresových je www.kr-vysocina.cz. Výřez z výkresu uspořádání území kraje Vysočina

Ve správním obvodu ORP Pelhřimov je vymezena jedna rozvojová oblast krajského významu OBk 2. Tato rozvojová oblast zahrnuje především město Pelhřimov a některé obce v blízkém okolí (Krasíkovice, Olešná, Pavlov, Putimov, Rynárec a Vokov). Zásady pro usměrňování územního rozvoje a pro rozhodování o změnách v území (převzato ze ZÚR kraje Vysočina): Zásady pro usměrňování územního rozvoje a pro rozhodování o změnách v území: • urychlit dostavbu západního obchvatu Pelhřimova I/34; • rozvoj ekonomických aktivit soustředit do jižní části města Pelhřimov (K. Dvory); • rozvoj bydlení soustředit zejména do lokalit Pražské předměstí a Strachov v Pelhřimově; • respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; • chránit ve zvýšené míre pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability.

17

Úkoly pro územní plánování: • stabilizovat trasu I/19, obchvat obce Olešná s napojením na I/34 severně Pelhřimova; • ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; • respektovat požadavky na ochranu městské památkové rezervace Pelhřimov; • upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 420 Prasatka – U Mosteckého a 421 U Mosteckého - Hejlov. Přes správní obvod ORP Pelhřimov dále prochází rozvojová osa krajského významu OSk 1 Havlíčkův Brod – Humpolec – Pelhřimov – Kamenice nad Lipou – (Jindřichův Hradec). Zásady pro usměrňování územního rozvoje a pro rozhodování o změnách v území: • územní rozvoj soustředit do rozvojových oblastí Humpolec a Pelhřimov, které jsou součástí rozvojové osy; • posílit význam Kamenice nad Lipou, která je důležitým centrem v jihozápadní části kraje, zejména doplněním vybavenosti a ekonomických aktivit; • transformovat zemědělský areál v obci Božejov na nové ekonomické aktivity; • respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; • chránit ve zvýšené míre pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability. Úkoly pro územní plánování: • ověřit možnosti územního rozvoje obcí Ondřejov, Ústrašín a Božejov v souvislosti s přeložkou silnice I/34; • ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; • respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Kamenice nad Lipou a Počátky; • respektovat požadavky na ochranu národní přírodní památky Jankovský potok, přírodní rezervace Hrachovište a evropsky významné lokality Jankovský potok; • upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory Do správního území ORP Pelhřimov zasahuje specifická oblast krajského významu SOBk 1. Jedná se o obce Křešín, Chýstovice, Košetice, Chyšná, Martinice u Onšova a Onšov. Vybrané zásady pro usměrňování územního rozvoje a pro rozhodování o změnách v území: • modernizovat silnici II/112 Čechtice – Pelhřimov včetně obchvatu sídel; • podporovat vytváření nových pracovních příležitostí zejména ve větších obcích Košetice; • eliminovat možné negativní vlivy rozvoje na kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a na přírodní i krajinné hodnoty v území; hodnoty využít jako prvek pro stabilizaci a rozvoj území; • respektovat skladebné části ÚSES a pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu. Vybrané úkoly pro územní plánování: • prověřit možnosti zlepšení místní komunikační sítě; • prověřit možnosti využití potenciálu obcí pro rozvoj komerčních aktivit cestovního ruchu včetně deficitu technické infrastruktury; • ověřit rozsah zastavitelných ploch a předpokladu jejich využitelnosti vzhledem k dopravní a technické infrastruktuře v oblasti při respektování kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území.

18

Výřez z výkresu ploch a koridorů nadmístního významu

Zásady územního rozvoje dále vymezují koridory nadmístního významu, jsou to především silnice I/19 a I/34, železniční tratě, vedení elektřiny velmi vysokého napětí a nadregionální a regionální systém ekologické stability.

19

Výřez z výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu

Všechny tyto plochy a koridory je nutné plně respektovat v územních plánech obcí a měst. Dále je nutné respektovat a zpřesnit vymezené veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, která jsou vypsána v textové části ZÚR a zakreslena v příslušném výkresu. Rovněž je nutné respektovat tyto územní rezervy pro obchvat silnice I/19 Starý Pelhřimov a pro nadzemní vedení VVN 400kV Mírovka – Kočín. Ve správním území ORP Pelhřimov není vymezena žádná územní rezerva pro lokality akumulace povrchových vod.

20

3. Rozbor udržitelného rozvoje území 3.1. Souhrnné hodnocení podle tématického členění Souhrnné hodnocení vychází z hodnocení jednotlivých obcí, při kterém byly stanoveny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Jevy, u kterých jsou stanoveny, byly zařazeny do kategorií z hlediska věcné problematiky a z hlediska oblastí hodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje. 3.1.1. Horninové prostředí a geologie Střety Název Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného ložiskového území

Kód nZUoPU

Počet obcí 2

% 2,8%

Výpis obcí Lidmaň, Nová Cerekev

nZUoLU

1

1,4%

Ondřejov

Horninové prostředí a geologie nepatří v správním obvodu ORP Pelhřimov k problémovým okruhům. Ložiska nerostných surovin jsou malého rozsahu a nachází se ve třech obcích. Nebyly lokalizovány žádné konflikty mezi urbanistickým rozvojem území a těmito ložisky. V obci Ondřejov zasahuje návrh zastavitelných ploch do chráněného ložiskového území. Tento konflikt je nutné eliminovat v rámci územního plánu obce. Při plánování nových zastavitelných ploch je nutné minimalizovat zábory poddolovaného území, popř. přijmout při výstavbě potřebná technická řešení. 3.1.2. Vodní režim Hrozby Četnost dle obcí

%


Závady Název

Četnost dle obyvatel

33,8

Kód


Počet obcí

%

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

sZUoZQ

19

26,8

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Silnice II.třídy prochází záplavovým územím Q100 Silnice I.třídy prochází záplavovým územím Q100

sZUoVZ

8

11,3

sS2-ZQ

4

5,6

sS1-ZQ

1

1,4

Střety Název Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh silnice II.třídy prochází záplavovým územím Q100 Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Kód

Počet obcí

%

nZUoZQ

4

5,6

nS2-ZQ

0

0

1

1,4

nZUoVZ

% 59,2

Výpis obcí Častrov, Červená Řečice, Dehtáře, Horní Cerekev, Horní Ves, Hořepník, Kojčice, Křelovice, Křešín, Martinice u Onšova, Onšov, Pavlov, Pelhřimov, Rynárec, Svépravice, Těmice, Zachotín, Zajíčkov, Žirovnice Ćernovice, Hojovice, Horní Cerekev, Hořepník, Kamenice nad Lipou, Moraveč, Nový Rychnov, Pelhřimov Horní Ves, Hořepník, Chýstovice, Rynárec Pelhřimov

Výpis obcí Častrov, Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Rynárec

Častrov

21

I když přes správní obvod ORP Pelhřimov neteče žádná významná řeka, je cca čtvrtina obcí ohrožena záplavami – jsou v nich vymezena záplavová území, která zasahují do zastavěného území těchto obcí. Záplavovým územím prochází i silnice I. třídy I/34 a některé silnice II. třídy. V zasažených obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu zastavěného území, popř. silniční a železniční sítě. Ve správním území ORP Pelhřimov se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. V cca jedné desetině obcí je zastavěné území v konfliktu s ochrannými pásmy vodních zdrojů. Tyto konflikty je nutné dořešit v rámci územních plánů dotčených obcí. 3.1.3. Hygiena životního prostředí Silné stránky Četnost dle obcí

%

Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví


84,5

Slabé stránky Četnost dle obcí

Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

%

Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění


15,5

Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k Existenci zdroje znečištění

8,5

% 56,3

% 50,6

9,3

Hrozby Četnost dle obcí

%

Výskyt starých ekologických zátěží

40,8

Závady Název

Četnost dle obyvatel Výskyt starých ekologických zátěží

Kód

Počet obcí

%

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS2/ZU

26

36,3

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice II.třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS1/ZU

7

9,8

sS2-VZ

8

11,3

% 81,4

Výpis obcí Bělá, Bohdalín,Častrov, Černovice, Červená Řečice, Horní Cerekev, Horní Ves, Hořepník, Kamenice nad Lipou, Košetice, Křeč, Křelovice, Mnich, Nová Buková, Nový Rychnov, Olešná, Pelhřimov, Počátky, Rodinov, Rynárec, Vyskytná, Zachotín, Zajíčkov, Žirovnice Čížkov, Dehtáře, Kamenice nad Lipou, Leskovice,Ondřejov, Pelhřimov, Ústrašín Častrov, Černovice, Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Křelovice, Nový Rychnov, Pelhřimov, Počátky

Většina správního obvodu ORP Pelhřimov nespadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. Jenom cca 15% obcí trpí vyšším znečištěním ovzduší. Týká se to však větších měst včetně Pelhřimova, takže zhoršeným stavem ovzduší trpí skoro polovina obyvatel. Zanedbatelné je množství stacionárních zdrojů znečištění, větší hrozbou však jsou staré ekologické zátěže, které najdeme skoro v polovině obcí a je jimi ohrožováno skoro 80% obyvatel.

22

Zhruba třetina obcí je zasažena exhalacemi z dopravy ať už po silnicích první nebo druhé třídy. Exhalace jsou navíc doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. K hygienickým závadám můžeme připočíst i absenci kanalizace v pětině obcí, nicméně se tato závada týká pouze necelých pěti procent obyvatelstva.

3.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Příležitosti Četnost dle obcí

%

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností nemovitých kulturních památek Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny

Závady Název


%

70,4

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny

94,9

1,4

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace

36,4

4,2

16,7

Kód

Počet obcí

%

Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor

sS2xLK

13

18,3

Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor

sS2xRK

7

9,8

Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Silnice II. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor Silnice I. třídy křižuje významný krajinný prvek registrovaný Silnice I. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 Zastavěné území zasahuje do lokálního biokoridoru Zastavěné území zasahuje do regionálního biokoridoru Zastavěné území zasahuje významný krajinný prvek registrovaný

sS1xLK

4

5,6

Častrov, Černovice, Horní Cerekev, Hořepník, Košetice, Křelovice, Mnich Nový Rychnov, Olešná, Pelhřimov, Počátky, Rynárec, Vyskytná Bohdalín, Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Mnich, Nová Buková, Nový Rychnov, Pelhřimov Božejov, Kojčice, Ondřejov, Pelhřimov

Výpis obcí

sS2-E2

3

4,2

Hořepník, Křelovice, Vyskytná

sS1xRK

3

4,2

sS1xNK

2

2,8

Kamenice nad Lipou, Nová Cerekev, Ústrašín Střítež, Velký Rybník

sS2xNK

1

1,4

Bělá

sS1-KP

1

1,4

Pelhřimov

sS1-E2

1

1,4

Velký Rybník

sZUoLK

1

1,4

Pelhřimov

sZUoRK

1

1,4

Onšov

sZUoKP

1

1,4

Pelhřimov

23

Střety Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

Návrh silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor

nS1xLK

3

4,2

Ondřejov, Pelhřimov, Ústrašín

Návrh zastavitelného území zasahuje do krajinného rázu Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru Návrh silnice I. třídy prochází lokálním biocentrem Záměry zasahují do lokálního biokoridoru Návrh silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Návrh silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru Výhled silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Návrh zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prvku registrovaného Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra Záměry zasahují do lokálního biocentra Návrh silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Záměry zasahují do evropsky významné lokality NATURA 2000 Záměry zasahují do maloplošného zvláště chráněného území

nZUoKR

3

4,2

Častrov, Červená Řečice, Košetice

nZUoLK

3

4,2

Častrov, Útěchovičky

nS1-LC

2

2,8

Ústrašín

zZUoLK

1

1,4

Černovice

nS2-VZ

0

0

nS2xLK

0

0

nZUoRK

1

1,4

vS1xLK

0

0

nZUoKP

0

0

nZUoRC

1

zZUoLC

1

1,4

Stojčín

nS1xRK

1

1,4

Ústrašín

zZUoE2

1

1,4

Vyskytná

zZUoMP

1

1,4

Vyskytná

1,4

Kamenice nad Lipou

Bácovice

Ve správním obvodu ORP Pelhřimov se nenachází žádny národní park, ani chráněná krajinná oblast či přírodní park. Ochrana přírody se soustřeďuje do několika maloplošných zvláště chráněných území přírody doprovázených čtyřmi evropsky významnými lokalitami, z nichž plošně rozsáhlými jsou říčka Trnava a Jankovský potok. U těchto lokalit je nutné dbát na minimalizaci konfliktů vznikajících průchodem silnic II. třídy. Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální. I v tomto případě generují návrhy dopravních tras řadu střetů především s biokoridory, dochází i ke střetům zastavitelného území a biocenter. Ochrana památek je ve správním obvodu ORP Pelhřimov reprezentována především městskou památkovou rezervací v Pelhřimově a městskými památkovými zónami v Červené Řečici, Kamenici nad Lipou a v Počátkách. Střety záměrů s těmito zónami nalezeny nebyly, obě zóny naopak vytvářejí podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Ve správním území se nenachází žádná krajinná památková zóna.

24

Na celém správní území ORP byly vymezeny oblasti a místa krajinného rázu, které je nutné respektovat v územních plánech obcí, především pokud se jedná o místa krajinného rázu se zásadní hodnotou.

3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky Četnost dle obcí

%


Střety Název


23,9

Kód


Počet obcí

%

% 8,0

Výpis obcí

Návrh zastavitelného území a lesa

nZUoLE

10

14,1

Návrh silnice I. třídy prochází lesem Záměry zasahují do lesa

nS1-LE

2

2,8

Čelistná, Horní Cerekev, Horní Ves, Krasíkovice, Mezná, Mnich, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Olešná, Pelhřimov Olešná, Ústrašín

zZUoLE

1

1,4

Černovice

Správní obvod ORP Pelhřimov je situován převážně ve zvlněné hospodářské krajině s poměrně rovnoměrným zastoupením lesů a zemědělské půdy. U řady především menších obcí lze v jejich urbanizačním prostoru najít poměrně vysokou úroveň koeficientu ekologické stability (KES), přesto se tato kvalita týká pouze cca 8% obyvatel. Při návrzích zastavěných ploch a dopravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci záborů ploch lesa a stejně tak i kvalitního zemědělského půdního fondu.

3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Četnost dle obcí Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (železnice) Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice) Existence městské hromadné dopravy

Slabé stránky Četnost dle obcí Absence napojení na železnici Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence kanalizace Absence vodovodu

%


%

22,5 21,1

Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (železnice)

73,6 66,0

18,3

Kvalitní dopravní napojení (silnice I.třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice) Existence městské hromadné dopravy

52,0

15,5 11,3 1,4

% 80,3 26,7 21,1 2,8

Četnost dle obyvatel Absence napojení na železnici Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence kanalizace Absence vodovodu

40,2 5,1 36,4

% 33,9 14,0 4,2 0,3

25

Závady Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať

sS2xZE

6

8,5

Silnice I. třídy křižuje nebezpečně silnici II. třídy

sS1xS2

1

1,4

Černovice, Dobrá Voda, Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Počátky, Rynárec, Pelhřimov

Střety Název Návrh silnice II. třídy prochází zastavěným územím Návrh zastavitelného území je v konfliktu s návrhem silnice I. třídy Návrh zastavitelného území je v konfliktu s návrhem silnice II. třídy

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

nS2-ZU

2

2,8

Černovice, Pelhřimov

nZUxS1

1

1,4

Pelhřimov

nZUxS2

0

0

Plynofikována je ve správním obvodu ORP Pelhřimov necelá čtvrtina obcí, přesto se plynofikace týká skoro tří čtvrtin obyvatelstva, což má výrazný přínos ke kvalitě ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Naprostá většina obcí má vodovod a kanalizace chybí pouze u necelé čtvrtiny obcí. To se však týká především obcí menších, takže se na kanalizaci nemůže připojit pouze necelých pět procent obyvatel celého správního území. Vzhledem k velikosti celého území je dostupnost Pelhřimova u některých obcí problematická, jedná se o cca třetinu na okraji správního území ORP, což se však týká jen cca 14% obyvatel. Východní část území je pozitivně ovlivněna dobrou dostupností krajského města Jihlavy a to jak po silnici, tak i po železnici. Severní část území má rovněž dobrou dostupnost dálnice D1, která se svou blízkostí pozitivně promítá do ekonomického potenciálu především přilehlé části správního obvodu ORP. 3.1.7. Sociodemografické podmínky Silné stránky Četnost dle obcí Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva

Slabé stránky Četnost dle obcí Špatná věková struktura obyvatelstva

Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

% 30,9 18,3

% 18,3

% 63,4 42,3

Slabé stránky Četnost dle obcí

%

Rychlý úbytek dětí Stárnutí populace Rychlý pokles počtu obyvatel

32,4 16,9 25,4

Četnost dle obyvatel Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva

Četnost dle obyvatel Špatná věková struktura obyvatelstva

Četnost dle obyvatel Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny

Četnost dle obyvatel Rychlý úbytek dětí Stárnutí populace Rychlý pokles počtu obyvatel

% 48,2 7,9

% 2,9

% 76,4 18,4

% 53,1 51,9 26,3

26

Z hlediska sociodemografických podmínek není situace ve správním obvodu ORP Pelhřimov příliš dobrá. Ve většině obcí dochází ke stagnaci či poklesu počtu obyvatel. Především v menších obcích najdeme špatnou věkovou strukturu danou velkým počtem obyvatel v poproduktivním věku. Převaha seniorů je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří. Mezi největší hrozby můžeme zařadit také rychlý úbytek děti, což přispívá již uvedenému celkovému stárnutí populace.

3.1.8. Bydlení Silné stránky Četnost dle obcí Schválený územní plán Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Existence zdravotního střediska Vysoká intenzita bytové výstavby Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost

Slabé stránky Četnost dle obcí Absence základní školy Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

% 76,1 73,2 25,3 43,7 39,4

% 78,8 26,8

Četnost dle obyvatel Schválený územní plán Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Existence zdravotního střediska Vysoká intenzita bytové výstavby Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost

Četnost dle obyvatel Absence základní školy Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení

% 95,7 83,2 82,6 52,0 54,0

% 19,9 16,8

Hrozby Četnost dle obcí Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení

% 47,9

45,0 60,6

Četnost dle obyvatel Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení

% 26,8

24,2 29,9

Téměř 76% obcí ve správním obvodu ORP Pelhřimov má schválený územní plán (dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon cca 24%) s relativním dostatkem zastavitelných ploch pro bydlení a dalších cca 13% obcí ORP Pelhřimov má územní plán rozpracovaný dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Ve většině menších obcí však chybí základní škola i zdravotní středisko. V řadě obcí vázne rozvoj vzhledem k nízké intenzitě bytové výstavby, v menších obcích naopak může docházet díky velkému rozsahu zastavitelných ploch pro bydlení k narušení tradiční struktury obce. V odlehlejších malých obcích se zhoršuje kvalita bydlení vzhledem k malému rozvoji občanského vybavení.

3.1.9. Rekreace a cestovní ruch Příležitosti Četnost dle obcí Vysoký turistický a rekreační potenciál Vysoký potenciál individuální rekreace Vysoký potenciál hromadné rekreace

% 54,9 39,4 32,4

Četnost dle obyvatel Vysoký turistický a rekreační potenciál Vysoký potenciál individuální rekreace Vysoký potenciál hromadné rekreace

% 89,8 11,3 61,4

27

Hrozby Četnost dle obcí Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů individuální rekreace

% 4,2

Četnost dle obyvatel Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů individuální rekreace

% 0,6

Rekreace a turistický ruch se na Pelhřimovsku dosud příliš nerozvíjí, přesto mají zdejší obce poměrně vysoký turistický potenciál, což se týká především větších měst. Obecně je zde nedostatek ubytovacích kapacit, dostatek je pouze v cca třetině obcí. Více než třetina obcí, především menších, vykazuje vysoký potenciál individuální rekreace, prakticky v nich přitom nedochází k negativním projevům, daným velkým množstvím chalup, popř. chat.

3.1.10. Hospodářské podmínky Silné stránky Četnost dle obcí Nízká míra nezaměstnanosti Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu

Slabé stránky Četnost dle obcí Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)

Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

% 9,9 45,1

% 84,5

% 1,4

Četnost dle obyvatel Nízká míra nezaměstnanosti Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu

Četnost dle obyvatel Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)

Četnost dle obyvatel Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

% 3,9 62,3

% 32,9

% 36,4

Hrozby Četnost dle obcí Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu

% 40,8

Četnost dle obyvatel Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu

% 28,8

I přes dostatek zastavitelných ploch pro výrobu není její rozvoj ve správním obvodu ORP Pelhřimov dostatečný, většina obcí trpí poměrně vysokou nezaměstnaností, v menších obcích je vysoký podíl pracujících v zemědělství a lesnictví. Ve více jak polovině obcí je rozvoj výroby omezen malým množstvím zastavitelných ploch v územních plánech. Rozvoj výroby a tvorbu pracovních příležitostí lze očekávat především ve větších atraktivnějších obcích s dobrou dopravní dostupností. Tyto obce se již dnes vyznačují vyššími cenami pozemků.

28

3.2. Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb 3.2.1. Silné stránky Četnost dle obcí Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Schválený územní plán Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Vysoká intenzita bytové výstavby Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Dlouhodobý růst počtu obyvatel

%


%

84,5

Schválený územní plán

95,7

76,1

83,2

73,2

Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Existence zdravotního střediska

45,1

Plynofikace obce

73,6

43,7 39,4

Kvalitní dopravní napojení (železnice) Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu

66,0 62,3

30,9

Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Kvalitní dopravní napojení (silnice I.třídy) Vysoká intenzita bytové výstavby Dlouhodobý růst počtu obyvatel Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence městské hromadné dopravy

56,3

Existence zdravotního střediska

25,3

Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (železnice) Dobrá věková struktura obyvatelstva

23,9

Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice) Nízká míra nezaměstnanosti

18,3

22,5 21,1 18,3

15,5 14,1 9,9

Existence městské hromadné dopravy

1,4

82,6

54,0 52,0 52,0 48,2 40,2 36,4

Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Dobrá věková struktura obyvatelstva

8,0

Kvalitní dopravní napojení (blízkost dálnice) Nízká míra nezaměstnanosti

5,1

7,9

3,9

Mezi nejvýznamnější silné stránky ve správním obvodu ORP Pelhřimov můžeme počítat: • schválené územní plány; • celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví; • dostatek zastavitelných ploch pro bydlení; • existence zdravotního střediska (z hlediska četnosti obyvatelstva); • plynofikaci obcí (z hlediska četnosti obyvatelstva); • kvalitní dopravní napojení (železnice a silnice I. třídy – velké obce); • dostatek zastavitelných ploch pro výrobu. 3.2.2. Slabé stránky Četnost dle obcí Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Absence napojení na železnici Absence základní školy

Rychlý úbytek dětí Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností

%


%

84,5

Rychlý úbytek dětí

53,1

80,3 78,8

Stárnutí populace Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Absence napojení na železnici Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví)

51,9 50,6

32,4 28,2

33,9 32,9

29

Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Rychlý pokles počtu obyvatel Absence kanalizace Špatná věková struktura obyvatelstva Stárnutí populace Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem existenci zdroje znečištění Absence vodovodu

26,8

Rychlý pokles počtu obyvatel

26,3

25,4 22,5

19,9 16,8

15,5

Absence základní školy Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Absence kanalizace

8,5

Špatná věková struktura obyvatelstva

2,9

1,4

Absence vodovodu

0,1

18,3 16,9

15,8 9,3 4,4

Mezi nejvýznamnější slabé stránky ve správním obvodu ORP Pelhřimov můžeme počítat: • vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví); • absence napojení na železnici (malé obce); • absence základní školy (malé obce); • rychlý úbytek dětí; • stárnutí populace; • zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím 3.2.3. Příležitosti Četnost dle obcí Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností nemovitých kulturních památek Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Vysoký potenciál individuální rekreace

%


%

70,4

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností nemovitých kulturních památek

94,9

63,4 54,9 42,3

Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký potenciál hromadné rekreace

89,8 76,4 61,4

39,4

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny

36,4

Vysoký potenciál hromadné rekreace

32,4

Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků

4,2 1,4

1,4

Vysoký potenciál individuální rekreace

36,4 18,4 16,7

11,3

Mezi nejvýznamnější příležitosti ve správním obvodu ORP Pelhřimov můžeme počítat: • rozvoj cestovního ruchu daný přítomností nemovitých kulturních památek; • vysoký turistický a rekreační potenciál; • rozvoj služeb zaměřených na seniory; • rozvoj cestovního ruchu daný přítomností nemovitých kulturních památek .

30

3.2.4. Hrozby Četnost dle obcí

%

Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení

60,6

Výskyt starých ekologických zátěží

81,4

47,9


59,2

45,0

Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů individuální rekreace

29,9

Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Výskyt starých ekologických zátěží

40,8


33,8

Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů individuální rekreace

4,2

40,8


%

28,8

26,8 24,2 0,6

Mezi nejvýznamnější hrozby ve správním obvodu ORP Pelhřimov můžeme počítat: • výskyt starých ekologických zátěží; • narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení; • ohrožení zastavěného území záplavami; • omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti.

3.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Název

Pelhřimov Kojčice Velký Rybník Rynárec Vyskytná Božejov Košetice Nový Rychnov Vokov Ústrašín Lidmaň Nová Cerekev Putimov Střítež Častrov Červená Řečice Dubovice Horní Cerekev Kamenice nad Lipou Počátky Žirov Bácovice Černovice Čížkov

Životní prostředí (body)

-3 -1 1 -1 -1 0 -1 0 1 0 1 0 1 1 -1 -2 1 -1 -2 0 2 1 1 -1

Hospodářství (body)

10 7 5 5 4 2 2 2 2 4 1 4 4 3 0 0 2 2 4 0 2 1 0 2

Soudržnost (body)

6 3 3 5 6 6 6 5 4 3 4 2 1 2 6 7 2 4 3 5 1 2 3 3

Vyváženost (body)

13 9 9 9 9 8 7 7 7 7 6 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4

31

Horní Ves Libkova Voda Litohošť Olešná Veselá Zachotín Zajíčkov Křeč Mezná Útěchovičky Bohdalín Krasíkovice Leskovice Moraveč Ondřejov Čelistná Hojovice Hořepník Nová Buková Křelovice Lhota-Vlasenice Mnich Svépravice Těmice Žirovnice Arneštovice Stojčín Bořetín Černov Onšov Pavlov Proseč pod Křemešníkem Včelnička Dehtáře Dobrá Voda Rodinov Rovná Polesí Střítež pod Křemešníkem Útěchovice Bořetice Martinice u Onšova Bělá Chyšná Jankov Chýstovice Křešín

0 0 0 0 1 1 -1 1 2 1 1 1 -1 -1 0 1 1 -2 1 -1 1 0 0 0 -1 0 2 1 1 -2 0 2 1 -1 2 1 2 1 2 1 1 -1 2 0 1 -1 -2

6 1 1 2 3 -1 2 0 0 0 2 -1 3 -1 1 -2 0 -1 -1 0 2 -2 -3 -5 -2 -1 -3 -4 -2 0 -1 -3 -4 -4 -3 -5 -8 -6 -7 -2 -6 -7 -7 -4 -7 -7 -8

-2 3 3 2 0 4 3 2 1 2 -1 2 0 4 1 2 0 4 1 1 -3 2 3 5 3 0 0 1 -1 0 -1 -1 1 2 -2 1 3 1 1 -2 0 3 -1 -2 0 -1 0

4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -3 -3 -3 -3 -4 -4 -4 -5 -5 -6 -6 -6 -9 -10

Z hlediska celkové vyváženosti vztahu územních podmínek se ukázalo, že většina obcí má míru vyváženosti podprůměrnou. Nejvyšší míru hodnotu vyváženost najdeme u obcí střední velikosti (včetně Pelhřimova), které mají dobré dopravní napojení (silnice I. příp. II. třídy, železniční) a relativně komplexní vybavenost. Důležitý význam má i existence územního plánu, ve kterém je dostatek rozvojových ploch pro výstavbu bytovou i pro rozšíření ploch občanské vybavenosti a výroby.

32

Nejvyšší hodnotu vyváženosti má město Pelhřimov, které se sice vyznačuje nevyrovnanou vyvážeností (vysoké hodnoty u hospodářského pilíře a soudržnosti obyvatel, velmi nízký je pilíř ekologie – nejhorší ze všech obcí ORP), ale jako jediné ve spádovém území ORP má nejvyšší hodnoty u dvou územních podmínek (pilíř hospodářský a soudržnosti). Životní prostředí je zde v záporných hodnotách a řadí se podprůměrným hodnotám - není podpořeno vysokou hodnotou koeficientu ekologické stability, je zhoršováno emisemi z lokálních zdrojů znečištění, průjezdem dopravy po silnicích I. třídy, zastavěným územím ohroženým záplavami a výskytem starých ekologických zátěží. Hospodářskému rozvoji obce napomáhá existence územního plánu s dostatkem zastavitelných ploch, kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy a železnice), plynofikace obce a vysoká intenzita bytové výstavby, Pozitivně se v obci projevuje i vysoký turistický a rekreační potenciál s relativním dostatkem ubytovacích kapacit, dobrá dostupnost do krajského města Jihlava hlavně po silnici II. třídy. Počet obyvatel dlouhodobě roste a je spojen s vysokou intenzitou nové výstavby ve spojení s existencí městské hromadné dopravy. Ohrožením je rychlý úbytek dětí, což může mít negativní vliv na věkovou strukturu obce a stárnutí populace, je nutné řešit výskyt starých ekologických zátěží i ochranu zastavěného území proti záplavám a rovněž odklon dopravy z centra města (obchvat silnic I. třídy I/34 a I/19). Negativní je rovněž nízký koeficient ekologické stability. Na podobnou úroveň vyváženosti se dostávají obce v okolí Pelhřimova, jako jsou Kojčice, Velký Rybník, Rynárec, Vyskytná, Božejov, Košetice, Nový Rychnov, Vokov, Ústrašín, které nižší hodnoty životního prostředí nahrazují právě vysokou úrovní hospodářském rozvoji a též v sociodemografickém vývoji – tyto obce mají územní plány, dostatek zastavitelných ploch, jsou součástí silných dopravních tahů (silnice I. nebo II. třídy) příp. železnicí, s existencí základní školy. Řada malých obcí v odlehlých polohách pak své kvalitní životní prostředí nejsou schopny vyvážit úrovní ekonomického a sociálního rozvoje. Obce v severní části obvodu pak navíc trpí zhoršenou kvalitou ovzduší, řada obcí i starými ekologickými zátěžemi. Negativně se projevuje absence územních plánů, pokles počtu obyvatel, stárnutí populace, špatná dostupnost a další jevy.

3.4. Určení problémů k řešení v ÚPD 3.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Urbanistické závady Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí Častrov, Červená Řečice, Dehtáře, Horní Cerekev, Horní Ves, Hořepník, Kojčice, Křelovice, Křešín, Martinice u Onšova, Onšov, Pavlov, Pelhřimov, Rynárec, Svépravice, Těmice, Zajíčkov, Zachotín, Žirovnice Černovice, Hojovice, Horní Cerekev, Hořepník, Kamenice nad Lipou, Moraveč, Nový Rychnov, Pelhřimov Horní Ves, Hořepník, Chýstovice, Rynárec Pelhřimov

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

sZUoZQ

19

26,8

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoVZ

8

11,3

Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100

sS2-ZQ

4

5,6

sS1-ZQ

1

1,4

Dopravní závady Název

Kód

Počet obcí

%

Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať

sS2xZE

6

8,5

Silnice I. třídy křižuje nebezpečně silnici II. třídy

sZUoVZ

1

1,4

Výpis obcí Černovice, Dobrá Voda, Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Počátky, Rynárec Pelhřimov

33

Hygienické závady Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí Bělá, Bohdalín, Častrov, Černovice, Červená Řečice, Horní Cerekev, Horní Ves, Hořepník, Kamenice nad Lipou, Košetice, Křeč, Křelovice, Mnich, Nová Buková, Nový Rychnov Olešná, Pelhřimov, Počátky, Rodinov, Rynárec, Včelnička, Veselá, Vyskytná, Zachotín, Zajíčkov, Žirovnice Čížkov, Dehtáře, Kamenice nad Lipou, Leskovice, Ondřejov, Pelhřimov, Ústrašín Častrov, Černovice, Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Křelovice, Nový Rychnov, Pelhřimov, Počátky

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS2/ZU

26

36,6

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS1/ZU

7

9,8

Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS2-VZ

8

11,3

Environmentální závady Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí Častrov, Černovice, Horní Cerekev, Hořepník, Košetice, Křelovice, Mnich, Nový Rychnov, Olešná, Pelhřimov, Počátky, Rynárec, Vyskytná Bohdalín, Horní Cerekev, Kamenice nad Lipou, Mnich, Nová Buková, Nový Rychnov, Pelhřimov Božejov, Kojčice, Ondřejov, Pelhřimov Hořepník, Křelovice, Vyskytná

Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor

sS2xLK

13

18,3

Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor

sS2xRK

7

9,8

Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Silnice II. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor

sS1xLK

4

5,6

sS2-E2

3

4,2

sS1xRK

3

4,2

sS1xNK

2

2,8

Kamenice nad Lipou, Nová Cerekev, Ústrašín Střítež, Velký Rybník

sS2xNK

1

1,4

Bělá

sS1-KP

1

1,4

Pelhřimov

sS1-E2

1

1,4

Velký Rybník

sZUoLK

1

1,4

Pelhřimov

sZUoRK

1

1,4

Onšov

sZUoKP

1

1,4

Pelhřimov

Silnice I. třídy křižuje významný krajinný prvek registrovaný Silnice I. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 Zastavěné území zasahuje do lokálního biokoridoru Zastavěné území zasahuje do regionálního biokoridoru Zastavěné území zasahuje významný krajinný prvek registrovaný

34

3.4.2. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry dopravními Název Návrh zastavitelného území je v konfliktu s návrhem silnice I. třídy Návrh zastavitelného území je v konfliktu s návrhem silnice II.třídy

Kód

Počet obcí

%

nZUxS1

1

1,4

nZUxS2

0

0

Výpis obcí Pelhřimov

Střety se záměry technické infrastruktury Žádné střety nebyly nalezeny Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny

3.4.3. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů s limity využití území Název Kód Počet obcí

%

Výpis obcí

Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 Návrh zastavitelného území a lesa

nZUoZQ

4

5,6

Častrov, Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Rynárec

nZUoLE

10

14,1

Návrh zastavitelného území zasahuje do krajinného rázu Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Záměry zasahují do lokálního biokoridoru Záměry zasahují zasahuje do lesa Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného ložiškového území Návrh zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prvku registrovaného Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra Záměry zasahují do lokálního biocentra Záměry zasahují do evropsky významné lokality NATURA 2000

nZUoKR

3

4,2

Čelistná, Horní Cerekev, Horní Ves, Krasíkovice, Mezná, Mnich, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Olešná, Pelhřimov Častrov, Červená Řečice, Košetice

nZUoLK

2

2,8

Častrov, Útěchovičky

nZUoPU

2

2,8

Lidmaň, Nová Cerekev

nZUoVZ

1

1,4

Častrov

zZUoLK

1

1,4

Černovice

zZUoLE nZUoRK

1 1

1,4 1,4

Černovice Kamenice nad Lipou

nZUoLU

1

1,4

Ondřejov

nZUoKP

0

0

nZUoRC

1

1,4

Bácovice

zZUoLC

1

1,4

Stojčín

zZUoE2

1

1,4

Vyskytná

zZUoMP

1

1,4

Vyskytná

Záměry zasahují do maloplošného zvláště chráněného území

35

Střety dopravních záměrů s limity využití území Návrh silnice II. třídy prochází zastavěným územím Návrh silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Návrh silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 Návrh silnice I. třídy prochází lesem Návrh silnice I. třídy prochází lokálním biocentrem Návrh silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Návrh silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor Návrh silnice II. třídy prochází lesem Výhled silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Návrh silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor

nS2-ZU

2

2,8

Černovice, Pelhřimov

nS1xLK

3

4,2

Ondřejov, Pelhřimov, Ústrašín

nS2-ZQ

0

0

nS1-LE

2

2,8

Olešná, Ústrašín

nS1-LC

1

1,4

Ústrašín

nS2-VZ

0

0

nS2xLK

0

0

nS2-LE

0

0

vS1xLK

0

0

nS1xRK

1

1,4

Ústrašín

4. Kartogramy • • • • •

Tabulka vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce; Kartogram „Vztah území obcí ORP Pelhřimov podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území; Kartogram „Vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území – životní prostředí ORP Pelhřimov; Kartogram „Vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území – hospodářský rozvoj ORP Pelhřimov; Kartogram „Vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území – soudržnost společenství obyvatel ORP Pelhřimov;

5. Výsledek projednání s obcemi • •

•

•

v dubnu 2010 předal Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby dodavateli grafické části aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov – Institut regionálních informací s.r.o. Brno aktualizovaný datový model pro tvorbu ÚAP ORP Pelhřimov; v květnu 2010 zaslal Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby obcím ve správním obvodu ORP Pelhřimov dotazník s žádostí o předání informací pro zpracování SWOT analýz jednotlivých obcí (dotazník nebyl vrácen od obce Hořepník, Stojčín, Útěchovice i přes opakované výzvy k dodání – podklady pro tyto obce získal zpracovatel pomocí jiných informací); v červnu 2010 předal dodavatel grafické části Městskému úřadu Pelhřimov odboru výstavby výkresovou část – výkres „Limity“, „Záměry“ a „Hodnoty“ – tyto výkresy byly umístěny na webovou stánku Města Pelhřimova – www.mupe.cz k nahlédnutí všem poskytovatelům údajů. Tyto výkresy byly vyvěšeny po dobu 3 měsíců; v červnu 2010 zaslal Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby oznámení poskytovatelům o aktualizaci ÚAP ORP Pelhřimov (dle § 28 stavební zákon v platném znění) a současně vyzval poskytovatele k potvrzení aktuálnosti údajů v ÚAP ORP Pelhřimov (dopis zn. OV/401/2010-5) a současně zaslal pasport údajů o území;

36

•

• •

ve výše uvedené době byla vznesena připomínka obce Mezná – tato připomínka byla splněna a je součástí grafické části. Pasport údajů o území byl zpět zaslán na Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby (potvrzení údajů v aktualizovaných ÚAP) od obce (městyse resp. města) Černov, Červená Řečice, Dubovice, Moraveč, Pavlov, Střítež pod Křemešníkem, Střítež, Těmice, Ústrašín, Včelnička. V těchto obcích má zpracovatel potvrzené údaje zapracované do aktualizace ÚAP ORP Pelhřimov, u ostatních obcí v případě nesprávnosti údajů bude nutno provést jejich případnou opravu ve druhé aktualizaci začínající v roce 2011 na základě předaných podkladů dle stavebního zákona v platném znění; v listopadu 2010 předal dodavatel grafické části Městskému úřadu Pelhřimov odboru výstavby aktualizovanou výkresovou část – výkres „Limity“, „Záměry“, „Hodnoty“ a „Problémy“ – tyto výkresy byly umístěny na webovou stánku Města Pelhřimova – www.mupe.cz k nahlédnutí; na základě skutečnosti, že v ORP Pelhřimov není zřízena Rada obci pro udržitelný rozvoj, svolal Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby všechny obce k projednání aktualizovaných údajů ÚAP ORP Pelhřimov na prosinec 2010;

6. Přehled zdrojů dat a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje, které byly pořízeny v souladu s částí A přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky; b) podklady získané z Českého statistického úřadu; c) územně analytické podklady ORP Pelhřimov z roku 2008; d) podklady získané z jiných veřejných zdrojů; e) podklady Institutu regionálních informací s.r.o.; f) podklady získané při průzkumech v obcích; g) mapový podklad ZABAGED; h) územní plány obcí;

37

AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Recommend Documents