ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 2

ČESKÝ TĚŠÍN

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 2

pro správní obvod obce s rozšířenou působností – města Český Těšín

Pořizovatel:

Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje náměstí ČSA 1/1, 737 01 Český Těšín

Zpracovatel:

Mgr. Radim Siuda, referent územního plánování a rozvoje

Český Těšín, červen 2012

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2

OBSAH DOKUMENTACE :

TEXTOVÁ ČÁST A B C D

Podklady pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Problémy k řešení Přílohová část

GRAFICKÁ ČÁST E1 E2 E3 E4 E5

Výkres hodnot území Výkres limitů využití území – Civilizační faktory Výkres limitů využití území – Přírodní faktory Výkres záměrů na provedení změn v území Problémový výkres

2


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI : A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace A1.2 Pojmy Legislativa Udržitelný rozvoj území Hodnoty území Limity využití území Záměry na provedení změn v území Zkratky Seznam jevů obsažených v ÚAP A1.3 Úvod A1.4 Cíl zpracování dokumentace A1.5 Podklady A1.6 Vymezení řešeného území A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie A2.2.2 Vodní režim A2.2.3 Hygiena životního prostředí A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura A2.2.7 Sociodemografické podmínky A2.2.8 Bydlení A2.2.9 Rekreace a cestovní ruch A2.2.10 Hospodářské podmínky A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Popis průzkumů území a následné zatřídění - všechny hodnotné objekty nebo areály byly zpracovány do tabulky v samostatné příloze D A4.1.2 Území s archeologickými nálezy A4.1.3 Technické hodnoty A4.1.3.1 Polské lehké opevnění vz.39 A4.1.3.2 Československé lehké opevnění vz. 37 A4.1.3.3 Návrh na budoucí využití lehkého opevnění A4.2 Přírodní hodnoty A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území A4.3 Civilizační hodnoty A4.3.1 Sociodemografické podmínky A4.3.2 Bydlení a vybavenost území A4.3.3 Hospodářské podmínky A4.3.4 Dopravní infrastruktura

3

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 A4.3.5 Technická infrastruktura A4.3.6 Ochrana obyvatel A4.4 Vyhodnocení hodnot území A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A5.1 Limity využití území jež jsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitené A5.2 Limity využití území jež nejsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitené A5.3 Vyhodnocení limitů využití území A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA ZMĚNŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A6.1 Záměry v oblasti infrastruktury A6.1.1 Dopravní infrastruktura A6.1.2 Technické infrastruktura A6.1.3 Veřejná infrastruktura A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreace A6.3 Záměry v oblasti výroby a služeb A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředí A6.5 Ostatní záměry A6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrů B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb B1 PŘÍRODA B1.1 Horninové prostředí a geologie B1.2 Vodní režim B1.3 Hygiena životního prostředí B1.4 Ochrana přírody a krajiny B1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa B2 SPOLEČNOST B2.1 Veřejná dopravní a technická infrastruktura B2.2 Sociodemografické podmínky B2.3 Bydlení B2.4 Rekreace a cestovní ruch B2.5 Hospodářské podmínky B3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH AWOT ANALÝZ pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel B3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) B3.1.1 Sociální pilíř B3.1.2 Ekonomický pilíř B3.1.3 Enviromentální pilíř B4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ B4.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek jednotlivých obcí B4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORP C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI – bude doplněno po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli D PŘÍLOHOVÁ ČÁST D1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty

4


TEXTOVÁ ČÁST A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace Část A obsahuje údaje charakterizující dosavadní rozvoj území, jeho hodnoty a legislativní ochranu, které by měly být zakotveny do územně plánovacích dokumentací a záměry na změny využití území vyplývající především z požadavků nadřazených územně plánovacích dokumentací, z požadavků obcí, z průzkumů území a z širších vztahů sídelní struktury. Část B obsahuje analýzu udržitelnosti rozvoje území podle tří základních pilířů. - příznivé životní prostředí, kapitola B1 PŘÍRODA (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda a pozemky určené k plnění funkce lesa a hygiena prostředí) - hospodářský rozvoj - soudržnost společenství obyvatel, kapitola B2 SPOLEČNOST (sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, veřejná infrastrukturaa hospodářské podmínky) - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v ORP. - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v jednotlivých obcích Část C obsahuje okruhy problémů k řešení územně plánovací dokumentací Část D obsahuje přílohy Časový sled prací a použité prostředky Aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byla zpracovávána od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012. Aktualizace probíhala v těchto základních fázích. 1 – průběžná aktualizace údajů od poskytovatelů 01/2011 až 06/2012 2 – terénní průzkumy obcí 04/2011 až 09/2011 3 – zpracování výsledků terénních průzkumů 10/2011 až 12/2011 4 – oznámení a výzva poskytovatelům údajů k úplné aktualizaci 07/2012 5 – zpracování údajů úplné aktualizace od poskytovatelů 10/2012 až 11/2012 6 – aktualizace textové a výkresové části, aktualizace RURÚ 11/2012 až 12/2012

A1.2 Pojmy Legislativa Pojmy uvedené v dokumentaci ÚAP vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a jeho prováděcích předpisů – vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Udržitelný rozvoj území Je vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích (§18 zák. č.183/2006 Sb.).

5

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Hodnoty území - Hodnoty přírodní - jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností. - Hodnoty civilizační - jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost apod. - Hodnoty kulturní - kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče. - Urbanistické hodnoty - urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. - Architektonické hodnoty - jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu. (Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.)

Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci. Limity využití území Jde o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (§26 zák. č.183/2006 Sb.). Záměry na provedení změn v území Jde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů, obrany a ochrany osob a majetku. Tabulka č. 1 - Zkratky

Seznam použitých zkratek BP BPEJ BSK5 CZT

Bezpečnostní pásmo Bonitovaná půdně ekologická jednotka Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní Centrální zdroj tepla

PUR RBC RBK RURÚ

ČHMÚ

Český hydro-meteorologický institut

REZZO

ČOV ČSÚ

Čistírna odpadních vod Český statistický úřad

SBD SLBD

GIS

Geografický informační systém

SO ORP

CHLÚ

STL ÚAN

Území s archeologickými nálezy

KES KHS MěÚ MHD

Chráněné ložiskové území Chemická spotřeba kyslíku dichromanem draselným Koeficient ekologické stability Krajská hygienická stanice Městský úřad Městská hromadná doprava

Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Stavební bytové družstvo Sčítání lidu, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Středotlaký (např. plynovod)

ÚAP ÚPD ÚSES ÚÚR

MMR

Mínisterstvo pro místní rozvoj

VaŽP

MSK MV MZd

Moravskoslezský kraj – Krajský řad Mínisterstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví

VKP VN VVN

Územně analytické podklady Územně plánovací dokumantace Územní systém ekologické stability Ústav územního rozvoje Odbor výstavby a životního prostředí Městského úřadu Český Těšín Významný krajinný prvek Vysoké napětí Velmi vysoké napětí

CHSKCR

6

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 MŽP NPÚ NTL

Ministerstvo životního prostředí Národní památkový ústav Nízkotlaký (např. plynovod)

VVTL VTL VÚC

OP

Ochranné pásmo

VÚMOP

ORP POH PHO PUPFL

Obec s rozšířenou působností Plán odpadového hospodářství Pásmo hygienické ochrany Pozemky určené k plnění funkce lesa

ZABAGED ZPF ZÚR

Velmi vysokotlaký (např. plynovod) Vysokotlaký (např. plynovod) Velký územní celek Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Základní báze geografických dat Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje

Tabulka č. 2 – Seznam jevů obsaženách v ÚAP

Číslo

Sledovaný jev

Existence

Grafická část

Poznámka

A001

Zastavěné území

ANO

Výkresy limitů a problémový

ÚPD + průzkum

A002

Plochy výroby

ANO

Výkres hodnot

ÚPD + průzkum

A003

Plochy občanského vybavení

ANO

Výkres hodnot

ÚPD + průzkum

A004

Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

ANO

Výkres hodnot, záměrů a problémový

ÚPD + průzkum

Výkres záměrů

Zatím nevyhlášeno

Výkres hodnot a limitů

ÚPD + průzkum

Výkres hodnot

Průzkum

Památková rezervace včetně ochranného pásma Památková zóna včetně ochranného pásma

NE

A007

Krajinná památková zóna

NE

A008

Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

A009

Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

NE

A010

Památka UNESCO včetně ochranného pásma

NE

A011

Urbanistické hodnoty

A012

Region lidové architektury

A013

Historicky významná stavba, soubor

ANO

Výkres hodnot

Průzkum

A014

Architektonicky cenná stavba, soubor

ANO

Výkres hodnot

Průzkum

A015

Významná stavební dominanta

ANO

Výkres hodnot

Průzkum

A016

Území s archeologickými nálezy

ANO

Výkres limitů a hodnot

A017

Oblast krajinného rázu a její charakteristika

ANO

Výkres hodnot

Průzkum

A018

Místo krajinného rázu a jeho charakteristika

ANO

Výkres hodnot

Průzkum

A019

Místo významné události

ANO

Výkres hodnot

Průzkum

A020

Významný vyhlídkový bod

ANO

Výkres hodnot

Průzkum

A021

Územní systém ekologické stability

ANO

Výkres hodnot, záměrů a limitů

A022

Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou

ANO


A023

Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

ANO


A024

Přechodně chráněná plocha

NE

A025

Národní park včetně zón a ochranného pásma

NE

A005 A006

A026 A027

Chráněná krajinná oblast včetně zón Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

NE

ANO

ANO NE

NE NE

7

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 A028

Přírodní rezervace včetně ochranného pásma

A029

Národní přírodní památka včetně ochranného pásma

NE

A030

Přírodní park

NE

A031

Přírodní památka včetně ochranného pásma

NE

A032

Památný strom včetně ochranného pásma

ANO

ANO



Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita

NE

A035

NATURA 2000 – ptačí oblast

NE

A036

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

A037

Lesy ochranné

A038

Les zvláštního určení

ANO


A039

Lesy hospodářské

ANO


A040

Vzdálenost 50m od okraje lesa

ANO

Výkres limitů

A041

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

ANO


A042

Hranice biochor

ANO

Výkres limitů

A043

Investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti

ANO


A044

Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

ANO

Výkres limitů, hodnot a problémový

A045

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

NE

A046

Zranitelná oblast

NE

A047

Vodní útvar povrchových, podzemních vod

ANO


A048

Vodní nádrž

ANO


A049

Povodí vodního toku, rozvodnice

ANO


A050

Záplavové území

ANO

Výkres limitů a problémový

A051

Aktivní zóna záplavového území

ANO


A052

Území určené k rozlivům povodní

NE

A053

Území zvláštní povodně pod vodním dílem

ANO


A054

Objekt / zařízení protipovodňové ochrany

ANO


A055

Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

NE

A056

Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

NE

A057

Dobývací prostor

NE

A033 A034

NE

ANO

Výkres hodnot

Průzkum – odbor VaŽP

NE

8


Chráněné ložiskové území

ANO


A059

Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

ANO


A060

Ložisko nerostných surovin

ANO


A061

Poddolované území

ANO


A062

Sesuvné území a území jiných geologických rizik

ANO


A063

Staré důlní dílo

ANO


A064

Staré zátěže území a kontaminované plochy

ANO


A065

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

ANO

Výkres limitů

A066

Odval, výsypka, odkaliště, halda

A067

Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma Vodovodní síť včetně ochranného pásma

ANO

Výkres limitů

ANO

Výkres limitů

Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

ANO

Výkres limitů

ANO

Výkres limitů

NE

Výkres záměrů

A068 A069 A070 A071

NE

A072

Elektrická stanice včetně ochranného pásma

ANO

Výkres limitů

A073

Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

ANO

Výkres limitů a výkres záměrů

A074

Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

ANO


ANO


A075

A077

Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma Ropovod včetně ochranného pásma

NE

A078

Produktovod včetně ochranného pásma

NE

A079

Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

ANO

A080

Teplovod včetně ochranného pásma

ANO

A081

Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

ANO

Výkres limitů

ANO

Výkres limitů

A076

A082 A083

Komunikační vedení včetně ochranného pásma Jaderné zařízení

NE

A085

NE

A086

Spalovna včetně ochranného pásma

NE

A087

Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma Dálnice včetně ochranného pásma

NE

A088

Výkres limitů

NE

Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka včetně ochranného pásma

A084

Výkres limitů

NE

NE

9


Rychlostní silnice včetně ochr. pásem

ANO


A090

Silnice I. třídy včetně ochr.pásma

ANO

Výkres limitů, problémový a záměrů

A091

Silnice II. třídy včetně och.pásma

ANO

Výkres limitů

A092

Silnice III. třídy včetně ochr.pásma

ANO

Výkres limitů

A093

Místní a účelové komunikace

ANO

Výkres limitů

A094

Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

ANO

Výkres limitů, a problémový

A095

Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

ANO


A096

Koridor vysokorychlostní železniční trati

NE

A097

Vlečka včetně ochranného pásma

NE

A098

Lanová dráha včetně ochr. pásma

NE

A099

Speciální dráha včetně ochr. pásma

NE

A100

Tramvajová dráha včetně ochr. pásma

NE

A101

Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

NE

A102

Letiště včetně ochranných pásem

NE

A103

Letecká stavba včetně ochr. pásem

ANO

Výkres limitů

A104

Vodní cesta

ANO

Výkres záměrů

A105

Hraniční přechod

ANO

Výkres limitů

Průzkum

A106

Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

ANO

Výkres limitů

Průzkum

A107

Objekt důležitý pro obranu státu

ANO

Výkres limitů

A108

Vojenský újezd

NE

A109

Vymezené zóny havarijního plánování

NE

A110

Objekt civilní ochrany

ANO

Výkres limitů

A111

Objekt požární ochrany

ANO

Výkres limitů

A112

Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

ANO

Výkres limitů

A113

Ochranné pásmo hřbitova, krematoria

ANO

Výkres limitů

A114

Jiná ochranná pásma

ANO

Výkres limitů

A115

Ostatní veřejná infrastruktura

A116

Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

ANO

A117

Zastavitelná plocha

ANO

Výkres záměrů, limitů a problémový

A118

Jiné záměry

ANO

Výkres záměrů

A119

Další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území,

ANO

Průzkum

NE Jen v textu

ÚPD + průzkum

Jen v textu

Poznámka: Průzkum – sledovaný jev zjištěn, ověřen nebo upřesněn terénním průzkumem

Zdroj: Údaje orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, vlastníků dopravní a technické infrastruktury, obcí správního území ORP Český Těšín a vlastní průzkumy z let 2007 až 2012.

10


A1.3 Úvod Úřad územního plánování Český Těšín, pořídil první územně analytické podklady pro svůj správní obvod v prosinci roku 2008. Na pořízení těchto územně analytických podkladů byla městu Český Těšín poskytnuta dotace z Integrovaného operačního programu (oblast intervence 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, 5.3a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí) a dotace ze státního rozpočtu. Město Český Těšín podalo v roce 2008 projektovou žádost do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik. Žádost o dotaci byla doporučena k financování a město realizovalo projekt Zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín, r.č. CZ.1.06/5.3.00/01.00004. Celkové uznatelné výdaje projektu činily 684 250,- Kč, dotace ze strukturálního fondu ERDF činila 581 612,- Kč (85%) a dotace ze státního rozpočtu 102 638,- (15%). V prosinci 2010 pořídil Úřad územního plánování Český Těšín Aktualizaci č.1 územně analytických podkladů (dále jen ÚAP). Úřad územního plánování Český Těšín v současné době pořizuje Aktualizaci č.2 ÚAP v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Grafické údaje včetně popisných atributů a grafických výstupů byly zpracovány v programu Arc GIS 10. Textová a tabulková část byla provedena v programech Word a Excel.

A1.4 Cíl zpracování dokumentace Cílem aktualizace územně analytických podkladů je přezkoumání původního zmapování současného stavu správního území obce s rozšířenou působností vč. jeho vyhodnocení se stanovením limitů využití území a problémů pro řešení ve změnách, event. nových územních plánech. Aktualizované ÚAP, zejména problémový výkres, budou sloužit jako podklad pro vypracování následných změn ÚP Českého Těšína nebo návrh zadání nového územního plánu Chotěbuzi, jehož vypracování se předpokládá v následujících 3 letech.

A1.5 Podklady Pro zpracování byly k dispozici tyto podklady: Digitální mapové podklady: • vektorová katastrální mapa, • ortofotomapa 2009 Územně plánovací dokumentace a podklady: Nadřazená územně plánovací dokumentace • Politika územního rozvoje ČR 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, schválená 20.7.2009. • Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, prosinec 2010 Platná územně plánovací dokumentace obcí • Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po schválené změně č. 14 pro obec Chotěbuz • Územní plán Český Těšín Územně plánovací podklady, ostatní podklady • Studie "Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) • Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR • Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje, • Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí • webové stránky - poskytovatelů údajů, MMR, ÚÚR a dalších • šetření v terénu

11


A1.6 Vymezení řešeného území Řešeným územím je správní území obce s rozšířenou působností Český Těšín. Řešené území zahrnuje obce Český Těšín a Chotěbuz, které se dále skládají z katastrálních území • Český Těšín – Český Těšín, Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty u Českého Těšína, Stanislavice, • Chotěbuz – Chotěbuz, Podobora, Zpupná Lhota. Výměra řešeného území je cca 44,4 km2.

A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území Historický vývoj osídlení Český Těšín a obec Chotěbuz, která byla jeho součástí, má oproti jiným stejně velkým městům České republiky několik zvláštností. V prvé řadě je to jeho poloha těsně u státní hranice přes níž navazuje další větší a historicky původní část dříve jednotného města a dále jeho vznik. Před rokem 1918 byl tehdejší Těšín jednotným zámožným krajským městem. Nebyl však klíčovým administrativním centrem. Zemské úřady a orgány byly situovány v poměrně vzdálené Opavě. Těšín byl se svými zhruba 23 tisíci obyvateli provinčním městem v sousedství rozsáhlé průmyslové aglomerace. Po složitých a místy konfliktních jednáních vlekoucích se od podzimu r. 1918 až do července r. 1920, kdy došlo k rozdělení sporných území mezi Československou republikou a Polsko došlo rovněž i k rozdělení Těšína a vzniku Českého Těšína. 2

Rodící se Český Těšín byl poměrně malou obcí. Na katastru o rozloze 2,66 km žilo asi 8 tisíc obyvatel. V polské části Těšína žilo tehdy více než 14 tisíc obyvatel. Přesto měl Český Těšín slibné perspektivy rozvoje. Na jeho území bylo železniční nádraží a místní průmysl. Český Těšín se v prvním období samostatné existence dynamicky rýsuje jako moderní město severovýchodního cípu českých zemí, položené sice značně excentricky na samých hranicích státu, těžící však ze svého administrativně správního určení a polohy na železničním uzlu Košicko - Bohumínské dráhy. Po roce 1945 po obnově objektů poškozených válkou byly novými objekty zastavovány především proluky v centru města a na navazujících plochách. Byly to části ulic Tyršovy, Ostravské, nároží ulice Smetanovy, Dvořákovy, Bezručovy. Zastavěny byly rovněž proluky na ulicích Štefánikova a Čapkova. Obrovský poválečný rozvoj průmyslu v ostravském kraji znamenal rozvoj bytové výstavby nejen v samotné Ostravě, ale i v dalších městech oblasti včetně Českého Těšína. Po roce 1960 se realizovala bytová výstavba nejen formou ucelených sídlišť jako například Hrabinská (ing. arch. Slezák), Ostravská (ing. arch. Walter) a Svibice, ale začala se i rozvíjet i individuální výstavba rodinných domů iniciovaná mimo jiné i přílivem stavebníků ze zátopové oblasti budované Těrlické vodní nádrže. Nová výstavba rodinných domků se soustředila zejména na Kontešinci. V šedesátých letech bylo v Českém Těšíně ročně povolováno okolo 60-ti rodinných domů. Širší vztahy Město Český Těšín tvoří nejen z hlediska počtu obyvatel, ale i z plošného hlediska velmi výraznou většinu SO ORP. Pro sídelní strukturu SO ORP Českého Těšína je charakteristická velmi vysoká hustota osídlení, malý počet obcí (pouze 2 obce) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (vlivy dopravy, průmyslu, bydlení). Podobně je tomu však i v širším regionu – území bývalých okresů Karviná, Ostrava s přesahem do okresu Frýdek Místek (zejména SO ORP Třinec). V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města – Třinec, Karvinou, Havířov, Frýdek - Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Mimo Ostravu se všemi těmito spádovými obvody přímo hraničí vlastní SO ORP. Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území – zejména vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r. 1990, záporné saldo migrace – odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu.

12

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Řešené území představuje městské, ale ve značném rozsahu i vesnické osídlení tvořené všemi sídly mimo městskou část Český Těšín. Rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje ve velmi značném rozsahu, částečně i jako pozůstatek původní mnohem rozsáhlejší zástavby – zemědělského osídlení. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně i rekreační. Poloha města u státní hranice s Polskem byla a je významným faktorem ovlivňujícím rozvoj Českého Těšína od vzniku této hranice po I. světové válce (viz. projekty spolupráce s městem Cieszyn, nové propojení obou břehů řeky Olše a obou měst). Řešené území sousedí se Slezským vojvodstvím v Polsku, širší Hornoslezská konurbace (provázaná s regionem Krakova, soustřeďuje více než 5 mil. obyvatel, tj. je několikrát větší než „Ostravsko“ a patří k největším urbanizovaným územím v Evropě). Pro sousední regiony na polském území je charakteristická zejména vyšší úroveň nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR, avšak spíše průměrná úroveň v rámci Polska), poměrně dobře je možno hodnotit možnosti hospodářského rozvoje celého tohoto regionu. V minulosti byla tato oblast tradičním zdrojem migrantů pro celé Ostravsko, náznaky oživení těchto migračních procesů existují i v současnosti. Důležitá je i poloha města mezi významnými průmyslovými centry Karvinou a Třincem, které nabízejí pracovní příležitosti obyvatelům Českého Těšína zejména v oblasti hornictví a hutnictví. Vzhledem k útlumům těchto oborů průmyslové činnosti bude nutno vytvořit nové pracovní příležitosti jednak restrukturalizací těchto oborů ale rovněž návrh řešení vytváří územní předpoklady pro rozvoj pracovních příležitostí ve vlastním Českém Těšíně (oblast obchodu, výrobních a nevýrobních služeb - terciéru obecně, výrobních aktivit, průmyslové výroby, dopravy, cestovního ruchu apod.). Nezanedbatelná je rovněž vazba obyvatel Českého Těšína na Ostravu v oblasti školství a zaměstnanosti. Český Těšín poskytuje okolním průmyslovým střediskům poměrně kvalitní bydlení v relativně kvalitnějším přírodním prostředí. Problémy na úseku životního prostředí přináší především doprava a to jednak tranzitní. Realizace obchvatů silnic I/48 a I/11 situaci v dopravě poměrně radikálně uklidnila. Problémem je zvýšená návštěvnost města související s uvolněním styku s Polskem a parkování návštěvníků v centru města zejména v době konání obchodních burz. Vývoj správní struktury Český Těšín je střediskem osídlení obvodního významu (SOOV) pro spádové území jihovýchodní části okresu Karviná a významným centrem Ostravské sídelní regionální aglomerace. Zároveň je Český Těšín střediskem osídlení místního významu (SOMV) pro části města zahrnuté do administrativně správního území Českého Těšína i pro samostatné obce Albrechtice a Chotěbuz. Do spádového území SOMV Český Těšín je zahrnuto dále spádové území SOMV Těrlicko s integrovanou částí obce Hradiště. V rámci reformy státní správy byla obec Chotěbuz s účinností od 1. 1. 2003 zahrnuta do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a zároveň obce s rozšířenou působností Český Těšín, který je vymezen územím obcí Český Těšín a Chotěbuz. Dopravní obsluha území Český Těšín je vzhledem ke své poloze hraničního města významnou tranzitní křižovatkou dopravních tras, což mu, mimo negativních vlivů na životní prostředí, dodává na atraktivitě. Je umístěn na křížení silnic I. třídy č. 11 a 48 a silnice I/67 (dříve II. třídy č. 468. Po silnici I/48 je veden evropský tah E 462, po silnici I/11 evropský tah E 75. Městem rovněž prochází železniční trať č. 320 Žilina - Bohumín, která patří v systému železniční sítě ostravské aglomerace k nejvýznamnějším. Rekreační potenciál území Zájmové území Českého Těšína poskytuje pro obyvatele poměrně dobré možnosti rekreace. Kromě poměrně četných lesních porostů se zde nachází vodní nádrže Hrabinka, Těrlická přehrada a v dostupné vzdálenosti je rovněž Žermanická přehrada. Dostupnost do Beskyd, zejména do části Těšínských Beskyd je rovněž dobrá.

13


A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie Řešené území je z hlediska geomorfologické regionalizace řazeno do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, celku Podbeskydská pahorkatina. V oblasti Českého Těšína se jedná o podcelek Těšínská pahorkatina, která vystupuje jako ostrov členitého, erozně denudačního reliéfu nad úroveň mladokvartérních akumulačních plošin Třinecké brázdy a Ostravské pánve. Na jihu a východě se noří její mírně skloněné svahy bez výrazné úpatnice pod pleistocenní sedimenty Třinecké brázdy. Erozně denudační reliéf pahorkatiny je soustavou plochých táhlých hřbetů s nevysokými návršími, navzájem oddělených nevysokými sedly a nehlubokými údolími Chotěbuzky, Sadového potoka a dalších. Hřbet pahorkatiny v oblasti Dolního a Horního Žukova nese na svých vrcholech ve výšce 385 – 395 m n.m. výrazně sečné plošiny, na kterých se vyskytují ojedinělé říční štěrky. Na jihu území je souvrství hornin spodní křídy deformováno rozsáhlou brachysynklinálou. Reliéf Těšínské pahorkatiny se rozvíjel z převážné části působením eroze a denudace v horninách souvrství spodní křídy. Toto souvrství bylo do oblasti Těšínské pahorkatiny nasunuto jako součást slezského příkrovu směrem od jihu k severu. Koncem miocénu podlehl povrch slezského příkrovu značné subaerické destrukci, podporované intenzivním zvětráním hornin. Nejpozději v pliocénu se zde prostíral zarovnaný destrukční povrch. V době před náporem pevninského ledovce byla oblast postižena tektonickým pohybem a rozrušena hloubkovou erozí předchůdců dnešní Olše, Stonávky a Chotěbuzky. V období zalednění a ústupu ledovce došlo k rozsáhlému zarovnání rozvodních hřbetů pahorkatiny ve výškách 320 – 350 m n.m. Sedimenty glaciální formace byly po ústupu ledovce silně rozrušeny erozí, jejíž účinnost byla podpořena mírným zdvihem území. Vodní toky později vyplnily údolí sedimenty fluviatilními. Tyto sedimenty tvoří v průlomových údolích zřetelný systém akumulačních teras. Hlubší vrstvy těšínského území patří k druhohornímu křídovému útvaru, jehož podložím je prvohorní produktivní karbon a nadložím třetihorní paleogénové – eocénové vrstvy (flyš), prostoupené vyvřelými druhohorními těšínity. Řešené území přísluší do následujících geomorfologických jednotek: Systém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek: Okrsek:

Alpsko-himalájský Západní Karpaty Vnější Západní Karpaty Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina Těšínská pahorkatina Hornožukovská pahorkatina

Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je ochrana zemědělské půdy a ložisek nerostů. Uvážlivě vymezovat nové plochy těžby a rozšiřování podzemního zásobníku plynu Třanovice, aby byl zachován a posílen hospodářský rozvoj. A2.2.2 Vodní režim Sídelní útvar Český Těšín patří v celém rozsahu k povodí řeky Odry. Hlavním vodním tokem je řeka Olše, která v Českém Těšíně dosahuje délky téměř 5 km, roční průtok v řece činí průměrně 18 m3/s, hloubka tekoucí vody dosahuje průměrně 10-30 cm. Koryto Olše je směrově i výškově stabilizováno. Druhým největším vodním tokem v sídelním útvaru je řeka Ropičanka, která však zasahuje do sídelního útvaru jen okrajově. Na celém úseku Českého Těšína je tok zregulován, vč. vybudování ochranných hrází. Ostatní vodní toky v řešeném území mají charakter potoků. K levostranným přítokům Olše patří Loucký náhon, Kyšinec, bezejmenný potok, Hrabinka, Sadový potok s Mlýnkou, Ropičanka s Vělopolkou. V západní části sídelního útvaru se nachází drobné povodí Stonávky s přítokem Chotěbuzkou. Za hrozbu je nutné považovat záměr na vybudování vodní cesty Váh – Odra, uvedený v Politice územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 a v dokumentu „Koncepcia územného rozvoja Slovenska – 2001, Záväzná časť“. Realizace záměru by mj. způsobila snížení kvality vody v Olši a měla rovněž pravděpodobně negativní vliv na poříční podzemní vody. K ekologicky nejhodnotnějším tokům se řadí nezregulované úseky Hrabinky, Chotěbuzky a Sadového potoka s přirozenou doprovodnou zelení.

14

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti vodního režimu je vymezování ploch a koridorů pro technická a biologická opatření ke zdržení vody v krajině a uvážlivý rozvoj nových zastavěných a zpevněných ploch. A2.2.3 Hygiena životního prostředí Kvalita životního prostředí, výrazně ovlivňující kvalitu obytného prostředí a zejména atraktivitu bydlení, je značným problémem SO ORP Českého Těšína. Problémem přitom není pouze samotná faktická situace (mající odraz v měřitelných hodnotách znečištění a jiných ukazatelů), ale i percepce-negativní vnímání kvality životního prostředí v celém širším regionu „na Ostravsku“. Objektivní srovnání úrovně znečištění ve městech v různých regionech (Ostravsko, střední Čechy) mnohdy ukazuje na poměrně malé rozdíly v úrovni znečištění, ale výrazné rozdíly ve vnímání regionů, obcí z tohoto pohledu. Do značné míry přetrvávající negativní obraz širšího Ostravska z 90. let minulého století, který i přes stávající problémy je reálně výrazně odlišný. Z údajů prezentovaných Krajskou hygienickou stanicí v Ostravě, pracoviště Karviná, je možno uvést základní charakteristiky, platné i pro SO ORP Českého Těšína: • nepříznivé ukazatele zdravotního stavu • nejvyšší pracovní neschopnost v ČR • nadprůměrný relativní počet hospitalizovaných • narušené životní prostředí - těžba černého uhlí (v blízkosti řešeného území) • 50% území okresu postiženo těžbou, poklesy území až o 40 m, likvidace obytné zástavby • ovlivnění ŽP z vlastního průmyslu i z okolních aglomerací (Ostravsko, Třinecko) Část uvedených ukazatelů se promítá jak do soudržnosti obyvatel území, tak i do jeho hospodářských předpokladů řešeného území. Základní informace o řešeném území poskytují pravidelné Zprávy o životním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín. Klimatické poměry Klimatická oblast Řešené území je součástí mírně teplé, velmi vlhké klimatické oblasti, pahorkatinového okrsku. Teploty Roční průměrná teplota se pohybuje okolo 8°C. Roční počet mrazových dnů (méně než -0,1°C) je v průměru 100 – 120, počet letních dnů (nad 25°C) v roce se pohybuje v rozmezí 40 – 50. Délka slunečního svitu je v průměru 1800 – 2000 hodin ročně. Srážky Celkový úhrn srážek činí 800 – 1000 mm, v zimním období je to 200 – 300 mm, v letním období 600 – 700 mm. Celkový počet dní během roku se srážkami 1 mm a více je 120 – 140. Roční počet dnů se sněhovou pokrývkou odpovídá intervalu 60-80 dnů, přičemž maximum sněhové pokrývky dosahuje obvykle 20-30 cm. Proudění vzduchu Převládající směry větrů jsou jižní (30%), západní (21,3%), severní (14,6%) a východní (14,6%) a východní (7%). Přirozené klimatické podmínky jsou narušovány vysokým stupněm znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší Území města Český Těšín patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším nejen v České republice, ale i v ve střední Evropě. Je to dáno souborem několika faktorů, např. geomorfologií terénu, který vytváří dobré předpoklady pro častější inverze s nižším prouděním vzduchu, ale nejdůležitějším faktorem je velká hustota průmyslu, automobilová a nákladní doprava a velká hustota zalidnění v podobě rozptýlené zástavby bez napojení na centrální vytápění. Lokální zdroje patří k významným zdrojům znečištění ovzduší. V Českém Těšíně se nacházejí malé, střední a velké zdroje znečišťování ovzduší, to jsou kategorie zdrojů vycházející z instalovaných tepelných výkonů či kapacitních možností. Pro vytápění je ve městě nejčastěji používán zemní plyn (rovněž centrální zdroje tepla, tj. sídlištní kotelny, jsou plynové), z tuhých paliv je to především uhlí a dřevo, dále pak s poměrně velmi nízkým výskytem elektřina, topné oleje a propanbutan.

15

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Tabulka č. 3 - Přehled přínosů emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) [t/rok] v Českém Těšíně (vybráno z Místního programu zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Český Těšín, zpracovaného v letech 2004-2005) REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 celkem

TZL 0,036 0,964 19,513 20,513

SO2 8,008 8,784 18,158 34,949

NOx 2,430 22,520 14,203 39,153

CO 30,100 9,973 75,874 115,947

Org. látky/VOC 0,110 10,198 17,569 27,877

REZZO 1 – velké a zvláště velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje REZZO 3 – malé zdroje (lokální topeniště, domácnosti)

V Českém Těšíně produkují nejvíce emisí malé zdroje (REZZO 3), následují střední zdroje a velké zdroje. Celkovou místní imisní situaci, tj. zdejší ovzduší, ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů (viz výše) a dopravy, ale hlavně emise z velkých a zvláště velkých zdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín, např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní a strojírenské podniky v Ostravě, elektrárna Dětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetické a průmyslové zdroje na území Polska. Popis emisních zdrojů v regionu MSK kraje přináší Průzkumy a rozbory pro Zásady územního rozvoje MSK v rozsahu územně analytických podkladů. Z hlediska územního plánování na úrovni obcí, ale i SO ORP Českého Těšína má rozhodující význam imisní situace, tj. imisní dopady v jednotlivých obcích, lokalitách. Z tohoto pohledu je nutno jako nejhorší hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů (údolní niva podél Olše). Měření znečištění ovzduší (tzv. imisní monitoring) v Českém Těšíně bylo v r. 2010 prováděno pouze na jedné měřící stanici, a to Českým hydrometeorologickým ústavem (stanice u základní školy na ul. Slezské). Aktuální hodnoty měření je možno zjistit na www.chmi.cz. Informace o dostupnosti výsledků těchto měření bývají zveřejňovány v Ekologickém okénku na webových stránkách města a v Těšínských listech. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je nutno připomenout, že v průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se v posledních letech zastavil, přitom je však potřeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech je ovlivněn i klimatickými podmínkami. Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překročené hodnoty suspendovaných částic PM10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren. K velmi častým výskytům překročení denních limitů zejména u suspendovaných částic PM10 (tj. 50 µg/m3) dochází v chladných měsících roku, kdy nepříznivé klimatické podmínky zhoršují rozptyl znečišťujících látek v ovzduší, jejichž množství je díky nízkým teplotám výrazně vyšší z důvodu vytápění. V roce 2010 k překročení denního limitu došlo ve 123 případech (maximální denní hodnota 533 µg/m3 byla naměřena dne 25.01.2010). Rovněž roční limit (40 µg/m3) byl u této látky překročen – 53,5 µg/m3 viz. tabulka níže. Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodobější, několikaleté řady, interpretace těchto hodnot je vždy poměrně složitým problémem. Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy prováděno především v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se neměří. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší konkrétních lokalit hraje odvětrávání území (tvar reliéfu, orientace a četnost větru), dopravní zátěž a způsob vytápění.

16

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Tabulka č. 4 - Údaje za stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace dotýkající se SO ORP uvádí další tabulka (v Českém Těšíně stanice ČHMÚ, č. 1066, pro srovnání jsou uvedeny i stanice v Havířově, ČHMÚ č. 1068; Karviné ČHMÚ č. 1069 a Třinci – Kosmos ČHMÚ č. 1188).

Znečišťující látka

SO2

Prašný aerosol PM10*

NO2

Imisní stanice Český Těšín Karviná Havířov Třínec - Kosmos Český Těšín Karviná Havířov Třínec - Kosmos Český Těšín Karviná Havířov Třínec - Kosmos

2004

Roční imisní průměry (µg/m3) 2005 2006 2007 2008 2009 2010

12,5 14 10,4 8,4 54,9 46,1 56,7 44,2 24,9 25,4 25,2 19,2

12,7 14,6 10,6 8,2 60,3 53,7 56,4 43,8 28,2 28,1 26,7 21,5

14,8 16,3 11,6 9,8 60,5 56,7 54,6 42,8 29,4 29,4 27,7 22,3

11,6 12,7 9,3 7,9 44,3 42 41,8 33,8 26 25,2 23,4 21

11,1 9,9 7,6 5,9 42,2 42,6 40,6 32,2 25,3 25,1 22,6 20,1

12,2 11,2 8,5 7,2 45,9 44,7 43,9 36,1 25,2 24,9 23,5 20,5

2011

14,7 13,7 11,1 9,8 53,5 54,3 52,9 44,9 27,2 27 26,1 23

* tučně - překročen imisní limit, zdroj: ČHMÚ

Ve městě platí s účinností od 06.01.2011 nařízení č. 8/2010, kterým se vydává Místní regulační řád města Českého Těšína. Ke smogové situaci dochází při překročení tzv. zvláštních imisních limitů pro suspendované částice PM10, tj. 100 µg/m3/24 h (signál upozornění) a 150 µg/m3/24 h (signál regulace). Na území města Českého Těšína bylo v roce 2007 provozováno 5 velkých zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 4 technologické provozy (čistírny oděvů a tiskárny) a 1 kotelna, dále 89 středních zdrojů, z toho 19 technologií a 70 kotelen, a dále 600 registrovaných malých zdrojů (kotelny mimo objekty pro bydlení a 3 technologie). Městský úřad Český Těšín rozhoduje o výši poplatku za znečišťování ovzduší u středních a malých zdrojů. Příjemcem poplatku za střední zdroje je Státní fond životního prostředí a příjemcem poplatku za malé zdroje je obec. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Na tento program navazuje i místní program snižování emisí znečišťujících látek města Českého Těšína. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – 2008 patřilo území SO ORP Českého Těšína k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 (100% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Nepříznivý stav a vývoj kvality ovzduší po r. 2000 ve SO ORP Českého Těšína,, širším regionu potvrzují i dostupné údaje ČHMÚ, v úvahu je však nutno vzít i výrazné kolísání klimatických faktorů v jednotlivých letech. Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na území měst a obcí doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, změnu v trasování. Negativní dopady dopravy na životní prostředí se projevují zejména podél komunikace I/67, částečně i při vysoce zatížených komunikacích v centru města Český Těšín. Možnosti zlepšení situace jsou vzhledem k potřebě řešení finančně velmi náročné (řešení dopravy I/67, jejího napojení a zčásti nového trasování). Zlepšení situace přineslo dokončení realizace obchvatu města Český Těšín. Menším avšak lokálně významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazně projevuje neujasněná dotační a cenová politika státu, rostoucí ceny plynu a elektřiny. Při použití uhlí i dřeva k vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, je v rámci územně plánovací činnosti žádoucí, využít všech možností zlepšení kvality ovzduší v celém řešeném území. Např. v rámci další aktualizace krajských

17

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující přenos znečišťujících látek z širšího regionu. Dále přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plánů Českého Těšína a Chotěbuze) a území dotčených územních celků. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací a zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrnějších zdrojů). Novou výstavbu lokalizovat mimo málo provětrávané sníženiny s častým výskytem inverzních situací. Hluk Nepříznivé účinky hluku v řešeném území jsou stále významnějším negativním faktorem. Většina zdrojů hluku je vázána na silniční dopravu. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Rozložení hlukové emise na jednotlivých komunikacích ve dne a v noci je zobrazeno v kartogramech Aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2011 (kartogram č. - 11.1 Překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací (2007)), ze kterého je patrná míra zátěže u nejvýznamnějších komunikací řešeného území (R48, I/67, centrum města). Obrázek č. 1- Překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací (2007), (zdroj: Aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2011)

Negativní vývoj potvrzuji i zprávy publikované KHS v Ostravě. „Přibývá hlukem zasažených lokalit, ubývá tichých lokalit. Počet stížností na dopravní hluk narůstá takřka geometrickou řadou. Přitom jejich řešení je velmi zdlouhavé a nákladné. Odhlučňování silnic představuje kilometry drahých protihlukových stěn, kde 1 čtvereční metr přijde průměrně na 8.000 Kč. Leckde v zastavěných městských oblastech nelze protihlukové stěny ani umístit, a pak je jediným řešením alespoň ochrana vnitřního chráněného prostoru pro pobyt lidí - výměna oken bytů za zvukotěsná. Pro dobu realizace nápravných opatření žádá správce silnice nebo železnice o udělení časově omezeného povolení, tzv. výjimky, provozovat nadlimitně hlučnou komunikaci. Alarmující je, že i nově budované a do provozu uváděné silnice jsou nadlimitně hlučné, pro nové silnice jsou ovšem mnohem přísnější limity - o 10 dB nižší v denní i noční době (R 48 v řešeném území). Tyto silnice jsou vedeny jako obchvaty obydlených oblastí, tedy územím, kde dříve byl klid, a lidé velmi negativně vnímají velkou změnu, byť překročení přísnějšího limitu není velké. V r.2007 byly zpracovány strategické hlukové mapy silnic a železnic s vysokým dopravním zatížením v Moravskoslezském kraji a hluková mapa ostravské aglomerace. V roce 2008 je dána zákonná povinnost

18

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Krajskému úřadu a Ministerstvu dopravy připravit akční plány nápravných opatření. Akční plány budou aktualizovány minimálně jednou za pět let. Tyto povinnosti vyplývají z převzetí evropské směrnice pro boj s hlukem do naší legislativy. U železniční dopravy je dostupným podkladem pro hodnocení hluku strategická hluková mapa železniční dopravy, kterou pro MZd ČR zpracoval Zdravotní ústav Ostrava. Toto mapování se však nedotklo úseků v SO ORP Českého Těšína Český Těšín. V současné době se zpracovává projektová dokumentace na modernizaci III. tranzitního železničního koridoru, v rámci níž bude návrh opatření pro snížení hluku podél tohoto železničního koridoru. Předpokládané ukončení prací na optimalizaci železničních tratí je v roce 2016. Omezování účinků nadměrného hluku, zejména s ohledem na kvalitu bydlení, je jedním z významných úkolů v řešeném území. Tato skutečnost by měla být zohledněna zejména při lokalizaci ochranné zeleně, trasování a organizaci dopravy a návrhu ploch pro bydlení v územních plánech. Likvidace komunálního odpadu Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK (byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9. 2004 usnesením č.25/1120/1). Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004. Zpracování plánu odpadového hospodářství původce odpadů mají jako zákonnou povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) tj. město Český Těšín. Likvidaci komunálních odpadů v Českém Těšíně i Chotěbuzi provádí odborné firmy, zajišťují pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. V roce 2011 už sedmým rokem zajišťovala nakládání s komunálním odpadem na území města Český Těšín firma .A.S.A., spol. s r. o. Množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu v roce 2011 (pro srovnání s roky 2010 a 2009) bylo 4622 t (4608 t, 4783 t). Město Český Těšín pokračovalo v zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů, to znamená, že občané města nadále odkládají odpady z obalů, tj. papír, nápojový karton, plasty a sklo, do nádob na tříděný odpad a v příměstských částech pokračoval pytlový sběr plastů a papíru. Stanovišť na tříděný odpad je v provozu 115 a A.S.A. dále provozovala 3 x týdně sběrný dvůr. Šestým rokem fungoval systém zpětného odběru elektrozařízení a světelných zdrojů, tzn. že kolektivní systémy od města zdarma odebírají kompletní elektrozařízení a světelné zdroje. Smlouvy a dodatky jsou uzavřeny s těmito kolektivními systémy: ELEKTROWIN a. s., ASEKOL s. r.o. a EKOLAMP s.r.o. Na území města byly likvidovány nepovolené skládky. Likvidace skládek byla převážně prováděna občany, kteří na území města odpracovávali alternativní tresty (lesopark Hrabina, parkoviště u přehrady, u garáží Na Horkách, u garáží na ul. Nová Tovární, u Ropičanky atd.) Uvedené lokality byly čištěny i několikrát ročně. V Chotěbuzi jsou komplexní služby s nakládání s odpady realizovány společnosti Nehlsen Třinec, s.r.o. Město Český Těšín provozuje meziskládku ornice v Koňákově, kam se naváží ornice ze skrývek staveb. Na území SO ORP se nenacházejí provozované skládky odpadů. Kapacitní skládka odpadů se nachází mimo SO ORP Český Těšín, v Horní Suché (provozovatel Depos a.s., skládka S – OO Solecká v roce 2003 obdržela integrované povolení dle zákona č. 76 / 2002 Sb.. V souladu s § 14 a § 15 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) byla společnost Depos Horní Suchá, a.s. zařazena mezi subjekty kritické infrastruktury České republiky regionálního významu. V Karviné (katastrálním území Karviná Doly, lokalita Barbora) je MSK připravována lokalizace Krajského integrovaného centra komunálních odpadů, včetně energetické jednotky. Tímto se výrazně posílí kapacity na moderní likvidaci odpadů v odstupné vzdálenosti z celého SO ORP Českého Těšína. Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel, proto jsou stále častěji zvažovány formy likvidace těchto odpadů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy. V SO ORP Českého Těšína a jeho okolí existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V současnosti zde neexistují potvrzené plošné záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či změnu jejich využití.

19

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Znečištění vod Podle Zprávy o životním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín v roce 2010 jsou základními faktory ovlivňujícími kvalitu vod ve městě geologické podloží, množství srážek a jejich rozložení, a hlavně způsoby hospodaření v krajině. Množství srážek se pohybuje v dlouhodobém průměru 600 – 700 mm za rok. V letním období je úhrn 400 – 450 mm a v zimním období 200 – 250 mm. Některé roky jsou srážkově nadprůměrné jako např. rok 2010, který byl srážkově mimořádně nadprůměrný. Jen za období duben – listopad spadlo 1073 mm. Rekordní úhrn spadl v květnu 397,5 mm. Podstatně lepší kvalita vod je ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a nachází se kolem nich jen malé množství zástavby. To také prokázaly chemické analýzy vody na deseti vodních tocích; Jungovský, Sedlácký, Běrnotský, Hřbitovní, Dělnice, Fibakovský, Statkový a 3 bezejmenné toky. Ekologický stav toků nebyl dosud podrobně hodnocen. Z deseti kontrolovaných toků je v relativně dobrém stavu potok Jungovský, Sedlácký, část potoka Statkového a některé drobné bezejmenné potoky. Nejzachovalejším vodním tokem je Chotěbuzka, a to zejména v úseku katastrálního území obce Chotěbuz až po ústí do Stonávky. Především v tomto úseku má koryto místy zcela přirozený charakter. Naopak neuspokojivý stav je u vodních toků protékajících zastavěným územím, zejména intravilánem města. Tyto potoky jsou zregulovány s minimální členitostí dna a břehů a redukovanými nebo žádnými břehovými porosty. V zastavěném území je do nich zaústěno velké množství vyústí odpadních a dešťových vod. Detailní průzkum fauny a flóry na všech vodních tocích nebyl dosud proveden a z Těšínska jsou známy pouze dílčí údaje k některým tokům. Protože se v našem správním obvodu ještě nacházejí potoky s přirozenými úseky, je možné předpokládat další nálezy některých vzácnějších druhů živočichů a rostlin. Pro existenci řady druhů živočichů poskytuje nejlepší podmínky Chotěbuzka, kde je prokázána přítomnost dvou kriticky ohrožených druhů, a to mihule potoční a raka říčního, a také několika vzácných druhů měkkýšů.“ Vody povrchové Za povrchové vody nejsou považovány jen vodní toky, ale všechny vody, které se dostanou na zem. Povrchové vody jsou mnohem více náchylné na znečištění, ale na druhou stranu jejich vyčištění není tak náročné jako u vod podzemních. Na jejich kvalitu má vliv především zemědělské hospodaření v krajině, vypouštění odpadních do vodotečí a likvidace dešťových vod. Nevhodné osevní postupy vedou ke zvýšení erozi půdy, která je pak splavena do vodotečí. Totéž platí o splachu živin, zejména dusíku a fosforu z hnojiv, který ve vodách způsobuje rozvoj řas a sinic. Jedná se o tzv. plošné zdroje znečištění odpadních vod. Velkým problémem je v současné době stále značný podíl nedostatečně čištěných odpadních vod zejména ze starší zástavby rodinných domů, kdy se do vod dostávají nejen závadné, ale i nebezpečné látky. Druhým významným faktorem je odvádění dešťových srážek ze zpevněných ploch do vodotečí ať už se jedná o komunikace, parkoviště či jiné zpevněné plochy. Zejména při vydatných přívalových deštích dochází k nárůstu odtokových špiček ve vodních tocích a při prvních cca 5 mm srážek dochází k splachu všech škodlivých látek ze zpevněných ploch do vodotečí. Vyústě kanalizací domovních čistíren a dešťových kanalizací se řadí mezi tzv. bodové zdroje znečištění. Významným faktorem ovlivňujícím kvaltu vod je také charakter toků. Vodní toky s přirozeným korytem a vyvinutými břehovými porosty mají větší samočistící schopnost než vodní toky zregulované. Většina regulovaných toků se nachází v intravilánu obce a zastavěném území. Toky s přirozenějšími nebo přírodě blízkými koryty jsou více v otevřené krajině. U vod povrchových je v současné době prováděn soustavný monitoring pouze řeky Olše a vodního toku Ropičanka. Ostatní vody sledovány nejsou. Monitoring povrchových vod provádí Povodí Odry s.p. Aktuální stav vody lze najít na stránkách povodí Odry www.pod.cz nebo na odkazu. http://www.pod.cz/portal/isvs/jvp/cz/. Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 –“Klasifikace jakosti povrchových vod“ (novelizované v říjnu 1998). Sledování kvality vod se provádí v řadě biologických a chemických ukazatelů. Jedná se např o BSK5, CHSKcr, obsah sloučenin fosforu, dusíku, přítomnost termotolerantních bakterií, těžkých kovů, sloučenin soli, chlóru, a dalších. Jednotlivé ukazatele jsou hodnoceny třídou kvality vod. Celkový stav toku je pak hodnocen podle nejhoršího ukazatele. Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava a ČHMÚ. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: I. třída – neznečištěná voda II. třída – mírně znečištěná voda

20

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 III. IV. V.

třída – znečištěná voda třída – silně znečištěná voda třída – velmi silně znečištěná voda

Tabulka č.5 - Přehled čistoty vod na sledovaných profilech v Českém Těšíně (zdroj: Povodí Odry s.p.): Ropičanka Olše

2004 Není údaj IV

2005 Chybí data Chybí data

2006 II IV

2007 II III

2008 II III

2009 II III

2010 III III

Tabulka č. 6 – Jakost povrchové vody – Olše (zdroj: Povodí Odry s.p.) Vodní tok:

Olše

Odběrný profil:

Olše nad Stonávkou

Období:

2006-2011

Hydrologické pořadí: 2-03-03-0510 Říční km:

21.5

Závod:

Frýdek-Místek ukazatel

jednotka minimum maximum průměr medián

teplota vody

°C

reakce vody elektrolytická konduktivita

C90

C95

imisní limity třída jakosti

0.1

21.4

9.7

10.0

20.3

21.3

25

7.5

8.3

8.0

7.9

8.3

8.3

6-8

mS/m

17.3

76.6

45.6

47.4

58.9

68.0

biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

II.

mg/l

1.2

8.9

2.6

2.1

4.8

6.8

6

III.

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

5.0

47.0

14.0

12.0

25.0

36.0

35

III.

amoniakální dusík

mg/l

0.56

0.16

0.08

0.46

0.53

0.5

II.

dusičnanový dusík

mg/l

1.0

2.7

1.7

1.7

2.3

2.5

7

I.

celkový fosfor

mg/l

0.06

0.27

0.13

0.12

0.23

0.25

0.15

III.

imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)

Z uvedené tabulky je vidět, že řeka Olše patří mezi toky se znečištěnou vodou. Je to dáno jednak přítomností průmyslu v Třinci, a také odváděním velkého množství vyčištěných i nedostatečně čištěných vod ze zástavby. Na znečištění řeky se nepodílí jen Třinec, ale i ostatní obce nad ním. Taktéž Český Těšín přispívá odváděním ať už přečištěných nebo nedostatečně čištěných vod k jejímu znečištění. Tabulka č. 7 – Jakost povrchové vody – Ropičanka (zdroj: Povodí Odry s.p.) Vodní tok:

Ropičanka

Odběrný profil:

Ropičanka - ústí

Období:

2006-2011

Hydrologické pořadí: 2-03-03-0420 Říční km:

0.15

Závod:

Frýdek-Místek ukazatel

teplota vody

jednotka minimum maximum průměr medián °C

reakce vody elektrolytická konduktivita

C90

C95

imisní limity třída jakosti

0.0

17.7

9.3

10.1

16.7

17.6

25

7.6

8.5

8.1

8.1

8.3

8.5

6-8

mS/m

13.4

37.0

27.1

27.1

35.0

36.1

biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

mg/l

0.7

4.4

1.8

1.7

2.7

3.9

6

II.

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

39.0

12.0

9.0

28.0

34.0

35

III.

amoniakální dusík

mg/l

0.12

0.04

0.02

0.07

0.10

0.5

I.

dusičnanový dusík

mg/l

3.2

1.7

1.5

2.6

3.0

7

I.

celkový fosfor

mg/l

0.37

0.07

0.05

0.16

0.28

0.15

III.

1.1

I.

imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)

21

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 U vodního toku Ropičanka došlo ke zvýšení míry znečištění vody oproti předchozím letům. Znečištění v Ropičance pochází zejména z nedostatečně čištěných vod ze zástavby v jejím povodí. Znečištění vod zejména odváděním nedostatečně čištěných vod do vodotečí ze zástavby pro individuální bydlení nebo rekreaci, je problémem zejména u drobných a málo vodnatých toků. Značná míra znečistění povrchových vod (zejména Olše) omezuje využití vodních ploch k rekreačním účelům. Problémem je i zabahnění a zanedbání údržby celé řady menších toků a vodních ploch (v roce 2008 bylo dokončeno kompletní vyčištění a odbahnění nádrže Hrabinka o celkové výměře 44 962 m2 na pozemcích v k.ú. Mosty u Českého Těšína a v k.ú. Český Těšín a vytěžení 30 080 m3 sedimentu včetně vyvezení a uložení na mezideponii, úpravou rozsáhlého litorálního pásma a úpravou břehů). V Chotěbuzi existuje zájem obce na vyčištění, odbahnění a úpravách vodního náhonu. Vody podzemní Podzemní vody se zde nacházejí v hydrogeologickém kolektoru označovaném jako 3211 Flyš v povodí Olše. Tyto sedimenty jsou tvořené různě mocnými usazeninami, převážně se jedná o kvartérní hlíny, spraše, jíly a jílovité břidlice, jílovce a pískovce. Jedná se o horniny spíše kyselé, avšak místy se vyskytují vložky hornin bohaté na vápník a železo. Podzemní vody bývají v některých místech velmi bohaté na železo a poměrně velké rozdíly jsou i v obsahu vápníku. Dalším a velmi významným faktorem ovlivňující kvalitu vod je hospodaření v krajině. Odlesnění většiny území a využití ploch jako zemědělské půdy zvyšuje povrchový odtok a snižuje vsakovací schopnost půd, které jsou navíc na většině území spíše málo propustné. Stále větší vliv na podzemní vody má nárůst domovních čistíren odpadních vod, které přečištěné odpadní vody zasakují do vod podzemních přes půdní vrstvy. Do podzemních vod se dostává stále větší množství znečišťujících látek. Ačkoli odpadní vody jsou do vod podzemních vypouštěny z čistíren s vysokou účinností čištění, jejich velké množství už může mít kumulativní vliv na kvalitu podzemních vod. Vyčištění kolektorů podzemních vod je velmi obtížné nebo i nereálné. Monitoring podzemních vod probíhá na území ORP Česky Těšín na vrtu č. VO0154 v Českém Těšíně – Svibici a na vrtu č. VO0105 v Chotěbuzi - Podoboře, které provozuje Český hydrometeorologický ústav v rámci své sítě monitorovacích vrtů v České Republice. Konkrétní data z těchto vrtů však nejsou k dispozici neboť nejsou vyhodnocována za samostatný vrt, ale za celou oblast Povodí Odry. Vrty slouží pouze ke sledování hladiny podzemní vody nikoli ke sledování její kvality. Další sledování podzemních vod na území Českého Těšína neprobíhá. Informace o Stavu podzemích vod v Povodí Odry je možné získat na stránkách Českého hydrometerologického ústavu www.chmi.cz v sekci Hydrogeologie. V roce 2009 proběhl namátkový průzkum svou studánek, u kterých nevyhověl mikrobiologický rozbor vody. Další sledování však prováděno nebylo. Jedná se o studánku na Balinách souř: 49°43'15.822"N, 18°37'35.164"E a studánku Cigánka ve Svibici u ulice Pod Zvonek, souř. 49°43'41.109"N, 18°36'36.439"E kde byla voda pitná jen po převaření. Demografické aspekty Mezi ukazatele hygieny životního prostředí byl nově zařazen ukazatel Naděje dožití mužů a žen ve správních obvodech ORP v období 2006-2010. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x-letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je předpoklad, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů, ukazatelů. V zásadě se uvádějí tři hlavní faktory – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a stav životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován cca na 1/3, eventuálně nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Naděje na dožití v jednotlivých SO ORP je významně ovlivněna i skutečností, že vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé, žijící v rodinách. V následující tabulce jsou vybrané SO ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje na dožití z 206 SO ORP, řazené podle hodnot skupiny ženy 0 let v období 2006 - 2010. V Moravskoslezském kraji je nejhorší SO ORP Orlová který je současně na 10. nejhorší pozici v ČR. Český Těšín zaujímá 121 pozici tj. nachází se na 5 nejlepší pozici v Moravskoslezském kraji (v předchozím sledovaném období na první pozici), nicméně je to zhoršení o 23 pozic v rámci celé ČR oproti předchozímu sledovaném období. Nejlepším ve sledovaném období byl v Moravskoslezském kraji SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, který se umístil na 158 pozici v ČR. Pozice Plzně (173.pozice), Brna (181. pozice), ale i Prahy (179. pozice)

22

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 jsou příznivější (zde je nutno říci, že tyto města soustřeďují i obyvatelstvo s výrazně lepší vzdělanostní strukturou, částečně i lepšími možnostmi sociálně zdravotní péče). Nejlepší hodnoty v ČR vykazuje SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Jak již bylo naznačeno, interpretace hodnot není zdaleka jednoduchá a jednoznačná. Je však možné konstatovat, že pozice SO ORP Český Těšín je z hlediska negativního vlivu životního prostředí na délku života výrazně lepší, než by plynulo z obecné percepce a mediální interpretace těchto problémů. Tabulka č. 8 - Naděje dožití podle vybraných SO ORP v ČR (zdroj: ČSÚ)

Řazeno od nejhoršího SO ORP Bílina (nejhorší) Rumburk Podbořany Orlová Bohumín Karviná Ostrava Havířov Jablunkov Frýdek – Místek Český Těšín Třinec Praha Brno Kopřivnice Frenštát pod Radhoštěm Bystřice pod Hostýnem (nejlepší)

Pořadí (z 206 SO ORP)* 1 2 3 10 12 20 57 103 115 116 121 127 179 181 147 158 206

Muži ve věku

Ženy ve věku

0 roků

45 let

65 let 0 roků 45 let

65 let

69,2 71,1 71,4 70,7 71,5 70,9 72,4 72,8 72,6 73,2 71,7 72,7 75,9 75,2 73,2 73,3

27,1 28,3 29,0 28,4 28,8 28,3 29,2 29,8 29,0 30,3 29,4 29,7 32,4 31,9 30,4 30,2

12,9 13,4 14,1 13,6 14,7 13,6 14,4 14,6 14,2 14,8 14,6 15,1 16,1 16,1 15,2 14,4

76,3 77,1 77,2 77,9 77,9 78,5 79,4 80,0 80,2 80,2 80,3 80,3 80,9 81,0 80,5 80,6

36,8 36,2 35,9 34,9 35,9 36,7 35,3 37,7 35,0 36,2 35,9 37,4 36,6 36,0 36,9 36,3

19,0 18,0 18,0 17,2 18,1 18,8 17,4 19,3 17,2 18,4 18,2 19,7 18,6 18,2 18,8 18,2

73,5

30,5

15,1

82,8

34,7

16,8

*řazeno podle sloupce ženy 0 roků

A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí tvář krajiny – reliéf. Ten, v kombinaci s dalšími složkami – vegetací a vodstvem – určuje základní charakter krajiny. Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996, 2005) se zájmové území nachází v západokarpatské podprovincii biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, na pomezí dvou biogeografických regionů (neboli bioregionů) – převažujícího Podbeskydského a Ostravského, zasahujícího okrajově do severní části území. Ostravský bioregion (republikový kód 2.3, rozloha na území České republiky 779 km², 39. místo) vytváří na našem území tři vzájemně územně oddělené územní celky podél nivy řeky Odry od hranic s Polskem (kde území bioregionu zjevně pokračuje) po kontaktní oblast Moravskoslezského a Olomouckého kraje (v Moravskoslezském kraji na Karvinsku, Orlovsku, Havířovsku, Bohumínsku, Ostravsku, Frýdeckomístecku, Kopřivnicku, Bílovecku, Odersku, Novojičínsku a nepatrně i Českotěšínsku). Charakteristickou biotu bioregionu tvoří směs polonských, hercynských i splavených horských karpatských druhů. Pro severovýchodní část je typický antropogenní reliéf těžebního území. Podbeskydský bioregion (republikový kód 3.5, rozloha na území České republiky 873 km², 33. místo) zaujímá souvislé plochy v jižní až jihovýchodní části Moravskoslezského kraje (na Novojičínsku, Kopřivnicku, Frenštátsku, Frýdlantsku, Frýdeckomístecku, nepatrně Ostravsku, Havířovsku, nepatrně Karvinsku, Českotěšínsku, Třinecku, Jablunkovsku a spíše okrajově též v CHKO Beskydy), s malým přesahem do Zlínského kraje a se zjevným částečným pokračováním v Polsku. Biota je zde dosti pestrá, s převažujícími hájovými karpatskými i hercynskými prvky a prvky karpatského bukového lesa a se splavenými horskými druhy a vlivy polonské podprovincie.

23

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Bioregiony se dále člení v nejvyšší typologické biogeografické jednotky - biochory. Podle nového biochorického členění zasahují do řešeného území následující čtyři typy biochor z Podbeskydského bioregionu: • 4PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. vegetačního stupně Rozloha v bioregionu: 180 km² (nejvíce ze 3 bioregionů se zastoupením typu), • 4Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupně Rozloha v bioregionu: 144 km² (3.největší z 9 bioregionů se zastoupením typu), • 4Nk Široké kamenité nivy 4. v.s. – extrémní typ Rozloha v bioregionu: 58 km² (nejvíce z 5 bioregionů se zastoupením typu), • 4RN Plošiny na zahliněných štěrcích 4. v.s. Rozloha v bioregionu: 57 km² (2. největší ze 6 bioregionů se zastoupením typu). Z Ostravského bioregionu do řešeného území dále zasahuje biochora • 3Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 3. v.s. Rozloha v bioregionu: 195 km² (2.největší ze 14 bioregionů se zastoupením typu). Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou především relativně členitým reliéfem (západní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémy hřbetů, oddělených od sebe rozevřenými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnými lesíky. Plošší východní část území má poměrně vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch. V území jsou zastoupeny jak biocenózy relativně přirozené, tak i umělé – vytvořené a udržované člověkem. Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí, velké plochy trvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území, přispívají k tomu, že zejména západní a severní část řešeného území lze charakterizovat jako vcelku vyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Tento charakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídel a nevhodné zásahy do zachovalých částí harmonické krajiny. Při pohledu na řešené území jako celek, je nezbytné upozornit na podprůměrné zastoupení lesních ekosystémů. Výraznou příležitostí je nová koncepce vymezení územního systému ekologické stability („Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ /RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) pro celé správní území ORP Český Těšín. Studie odstranila chyby v původně vymezeném ÚSES, vyřešila střety s jinými záměry v území a návaznost na území okolních obcí. Výsledky studie jsou promítnuty do nového Územního plánu Českého Těšína. Za významnou příležitost lze rovněž považovat návrh preventivní ochrany krajinného rázu, zpracovaný jako součást uvedené studie, který je rovněž zapracovaný do nového Územního plánu Český Těšín. Některé závěry studie obsahují přílišnou podrobnost pro řešení v územním plánu, proto je potřeba tyto závěry vypustit z územního plánu a specifikovat pouze závěry řešitelné v ÚPD, nejlépe formou prostorových regulací v rámci stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Výraznou hrozbu představuje záměr realizace vodní cesty Váh – Odra. Výstavbou plavebního průplavu by došlo k zásadnímu narušení ekosystému Olše (snížení kvality vody, negativní vliv na organismy vázané na proudící vodní tok, snížení ekostabilizující funkce ÚSES atd.). Ekologická stabilita Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce :

LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = -----------------------------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy

24

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Tabulka č. 9 - Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky LP – lesní půda VP – vodní plochy a tok TTP – trvalý travní porost Pa – pastviny Mo – mokřady Sa – sady Vi – vinice

nestabilní prvky OP – orná půda AP – antropogenizované plochy Ch – chmelnice

Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Hodnoty uvedeného koeficientu jsou obecně klasifikovány takto: Tabulka č. 10 – Hodnoty koeficentu ekologické stability Hodnota KES KES < 0,10 0,10 < KES < 0,30 0,30 < KES < 1,00

1,0 < KES < 3,00

KES > 0,30

Charakteristika Území s maximálním narušením přírosních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

Nejdostupnějším zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz , resp. jejich sekce : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady_za_obce_ceske_republiky. Údaje jsou na stránkách řazeny dle jednotlivých obcí. Výběrem dat pro obce Český Těšín a Chotěbuz, agregací dle kategorií uvedených v tabulce č. 1 byly získány následující hodnoty Tabulka č. 11 - Koeficient ekologické stability (KES) dle ČSÚ – období 31.12.2010 Krajinotvorný prvek LP – lesní půda VP – vodní plochy a toky TTP – trvalý travní porost Pa – pastviny Mo– mokřady Za - zahrady Sa – sady Vi – vinice OP – orná půda ZP – zastavěné plochy Ch – chmelnice KES

Výměra (ha) 731 89 673 0 0 401 13 0 1640 189 0 0,75

Koeficient ekologické stability (dle ČSÚ) je 0,75, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Pro srovnání relevantnosti hodnot jsme s využitím nástrojů GIS provedli vlastní výpočet KES. Vstupní data byla převzata z vektorové katastrální mapy. Rozdíl mezi KES a KESKM je nevýznamný (cca 5%), což je dáno tím, že jednak oba postupy vycházely v podstatě ze shodných dat, druha z možných chyb v katastrální mapě (propojení grafické a popisné části).

25

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Zdroj použitých dat je ovšem zcela zásadní pro stanovení koeficientu ekologické stability. Katastr nemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve „druhoplánově“ skutečný stav využití pozemku. Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě při změně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let. Nejmarkantněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně – kategorie využití krajiny kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlou zelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány do kategorie „ostatní plochy“ nebo „orná půda“ a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilní ekosystémy. Druhým zdrojem chyb je evidence pozemků na kterých leží vodní toky a plochy. Katastr eviduje pozemky, na kterých protéká např. drobný vodní tok. Vlastní vodní tok má šířku běžně 0,5 – 2 m, ale šířka pozemku je několikanásobně větší. Jako vodní toky jsou tedy vykazovány de facto pozemky se zcela jiným způsobem využití. Nehledě na fakt, že drobné toky pravidelně mění své koryto (meandry apod.) a ve skutečnosti tečou běžně zcela jinde než jsou evidovány v katastru. Obdobná situace je při vymezení vodních ploch, katastr někdy k vodním plochám přiřazuje i široké pásy břehových porostů. Třetím výrazným zdrojem chyb je poměr ploch orné půdy / trvalých travních porostů. Chceme-li zjistit (alespoň přibližně) skutečnou hodnotu koeficientu ekologické stability pro účely územního plánování, je nutné provést korekce dat poskytnutých katastrem nemovitostí. Rozptýlená krajinná zeleň • zjistit skutečný rozsah rozptýlené krajinné zeleně (ortofoto, terénní průzkumy), • stanovit výměry ploch rozptýlené krajinné zeleně v rozlišení dle druhů pozemků, • dle zjištěných hodnot upravit údaje katastru. Vodní toky a plochy • jako základní podklad použít data ZABAGED, ortofoto, teréní průzkumy, • data z katastru nemovitostí používat jen po kritickém zvážení jejich věrohodnosti, • využívat další dostupné podklady (např. zaměření státní hranice poskytnuté MV ČR). Poměr orná půda / trvalé travní porosty • poměr dle katastru je běžně v příkrém rozporu se skutečností, • využití ploch (orná půda / trvalé travní porosty) se často mění v řádu roků, klasifikace konkrétního pozemku na základě terénních průzkumů do kategorie stabilní / nestabilní, se tím – z hlediska ekologické stability - stává velice diskutabilní. Tabulka č. 12 - Přehled redukovaných výměr kategorií pozemků Kategorie 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 16

Popis Hospodářská půda Lesy Zahrady - sady Louky Vodní plochy Zástavba - bydlení Zástavba - občanská vyb. Zástavba - průmysl Zástavba - ostatní Průjezdní komunikace Ostatní komunikace Veřejná zeleň Sportovní a rekreační plochy Železnice Ostatní plochy

Výměra(ha) 1662 732 414 668 92 109 26 6 34 71 170 52 20 56 329

Redukce(ha) 53 0 14 55 25 0 0 0 0 1 6 1 4 1 120

Stabilita OP LP Sa TTP VP AP AP AP AP AP AP ZO AP AP AP

Vzorec pro výpočet koeficientu ekologické stability byl upraven přidáním kategorie „ZK – rozptýlená krajinná zeleň“ mezi stabilní ekosystémy. LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi + ZV + ZK stabilní ekosystémy KESKO = ------------------------------------------------------------ = ------------------------------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy

26

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Tabulka č. 13 - Upravený koeficient ekologické stability (KESKO)dle katastrální mapy Krajinotvorný prvek

Výměra (ha)

LP – lesní půda 732 VP – vodní plochy a tok 92 TTP – trvalý travní porost 668 Pa – pastviny 0 Mo– mokřady 0 Sa – sady 414 Vi – vinice 0 ZV – zeleň veřejná 52 ZK – rozptýlená krajinná zeleň 0 OP – orná půda 1662 AP – antropogenizované plochy 821 Ch – chmelnice 0 KESKO */ korekce upravena kvalifikovaným odhadem dle dat ZABAGED

Redukce 0 -32*/ -55 0 0 -14 0 0 +287 -53 -133 0

Výsledná (ha) 732 60 613 0 0 400 0 52 287 1609 688 0 0,93

výměra

Řešené území je podle námi upravených údajů tvořeno z 59,05% zemědělskou půdou, 36,24% území je zorněno, 13,80% tvoří trvalé travní porosty a 9,01% zahrady a sady. Lesy zaujímají 16,48% rozlohy území, rozptýlená krajinná zeleň a veřejná zeleň 7,63%, vodní plochy 1,35%, zastavěné plochy a ostatní plochy 15,49%. Souhrn: Koeficient ekologické stability (dle námi upravených dat) je 0,93, což znamená, že se sice jedná, jak již bylo výše uvedeno, o území intenzívně využívané, nicméně část řešeného území (zjm. jeho hornatější západní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ochrany přírody a krajiny je vymezovat plochy a koridory vedoucí ke zvýšení ekologické stability krajiny, uvážlivě vymezovat nová zastavitelná území a zpevněné plochy, které jsou z pohledu krajiny nestabilní, citlivě stanovit regulativy výstavby v místech přírodních hodnot a dominant. A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V zájmovém území se vinice a chmelnice nevyskytují. Území je podle údajů ČSÚ tvořeno z 61,4% zemědělskou půdou z celkové výměry území (60,1% z tohoto podílu je zorněno, 24,7% tvoří trvalé travní porosty, 15,2% ostatní), lesy zaujímají 16,5% rozlohy území, vodní plochy 2%, zastavěné plochy a ostatní plochy 20,1% celkové výměry území. Podle námi upravených údajů je řešené území tvořeno z 59,05% zemědělskou půdou, 36,24% území je zorněno, 13,80% tvoří trvalé travní porosty a 9,01% zahrady a sady. Lesy zaujímají 16,48% rozlohy území, rozptýlená krajinná zeleň a veřejná zeleň 7,63%, vodní plochy 1,35%, zastavěné plochy a ostatní plochy 15,49%. V údolní nivě řeky Olše jsou zastoupeny nivní a lužní půdy [místy oglejené]. Rovněž v úzkých nivách výše položených malých vodních toků se vyskytují nivní půdy. Hladina podzemní vody je zde nejčastěji v hloubce 1-3 m pod povrchem a stále či periodicky ovlivňuje půdy. V místech výskytu glejové lužní půdy je hladina podzemní vody v hloubce 0,5-1 m. Půdotvorným substrátem jsou aluviální sedimenty, společně nasycené, především štěrkopísky. Svrchní humusový horizont je mocný, vždy hlubší než 30 cm. Na lužní půdy navazují v prostoru přilehlých pahorkatin hnědozemě, degradované černozemě a ilimerizované půdy, v nejvyšších polohách hnědé půdy. Hnědé lesní půdy jsou většinou hluboké, na různých stanovištích je různá minerální bohatost půd a tím je podmíněna nasycenost či nenasycenost půd. Proměnlivá je taky jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci. Pro velkou část území je charakteristická změna přirozeného hydrického režimu půd (zejména v biochoře širokých říčních niv) a také vysoká eroze půdy v důsledku nevhodné činnosti člověka.

27

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Klasifikaci určuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje klimatické, půdní a morfologické poměry. Podrobnosti klasifikace uvádí vyhláška Mze č.327/1998 Sb. K BPEJ se vztahuje také kvalita a třída ochrany půdy na základě Metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96. Zde je učeno pět tříd ochrany zemědělského půdního fondu. Třída ochrany I zahrnuje nejcennější půdy, třída V půdy s nejnižší produkční schopností. Výměra zemědělské půdy tvořící 59,05% území, z větší části je zorněna. Nejkvalitnější půdy jsou řazeny do II. třídy ochrany, I. třída se vyskytuje pouze okrajově. Během posledních 15 roků se značně zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě ze spekulativních důvodů – snaha o přeměnu v zastavitelné pozemky). Investice do půdy Do zemědělské půdy v oblasti byly v minulých desetiletích vloženy značné prostředky. Převážně se jednalo odvodnění systematickou drenáží a vybudování sítě otevřených a trubních odvodňovacích kanálů. Nejvíce staveb tohoto druhu se v území provedlo v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, kdy bylo zemědělské využití pozemků nejintenzivnější. Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesním zákonem č. 289/1995 Sb., v § 3 jsou definovány pozemky určené k plnění funkcí lesa a v § 6 jsou stanoveny kategorie lesů. Člení se na lesy ochranné, zvláštního určení a hospodářské. Výměra lesních ploch v zájmovém území činí přibližně 731 ha a nacházejí se zde pouze lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Převážnou část z této výměry zaujímají lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se dále dělí do dalších kategorií. V Tabulce č. 12 je uveden přehled těch lesů, které se vyskytují ve správním obvodu ORP Český Těšín. Tabulka č. 14 - Kategorie lesů kód 10 32c 32e 32h

subkategorie lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

kategorie lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné – 16,48 %, část lesních pozemků je chráněna jako lesy ochranné, resp. zvláštního určení, proto je v novém Územním plánu Český Těšín navrženo 33,3 ha nových ploch k zalesnění. Hodnocení lesnatosti je uvedeno v Tabulce 13. Tabulka č. 15 - Hodnocení lesnatosti lesnatost pod 20 % 20 – 25 % 25 – 40 %

hodnocení nízká podprůměrná průměrná

40 – 50 %

nadprůměrná

nad 50 %

vysoká

Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ZPF a PUPFL je uvážlivě navrhovat nové zastavitelné plochy a pokud možno neměnit funkční využití ploch zeleně všech druhů a zemědělské půdy s bonitou I. a II. tř. na jiné funkce. Uvážlivě vymezovat nové koridory dopravní a technické infrastruktury s ohledem na postupující fragmentaci (rozdrobování) území. Pokud možno nerozšiřovat sídla za hranice současně (většinou velkoryse) vymezených zastavitelných území.

28

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Území Moravskoslezského kraje (a v rámci něj i okresu Karviná) patří vedle hlavního města Prahy a severních Čech k regionům s největší koncentrací obyvatelstva a průmyslových aktivit v České republice. Těšínsko je svým charakterem navíc předurčeno pro tranzitní charakter jak silniční, tak i železniční dopravy. Stávající komunikace v kraji jsou kapacitně přetížené. Město Český Těšín i obec Chotěbuz se nachází ve východním okraji Moravskoslezského kraje, na hranicích s Polskem. Obec Chotěbuz leží severně od Českého Těšína. Územím města i obce prochází tři významné silniční tahy I.třídy zařazené do významných dopravních koridorů MS kraje. Rychlostní silnice R 48 Bělotín – Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín – Polsko a silnice I/11 Hradec Králové – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Jablunkov – Slovensko. Oba tyto silniční tahy jsou součástí VI. evropského multimodálního dopravního koridoru ze Skandinávie k Jadranu který je v prostoru střední Evropy veden ve dvou větvích – přes Moravu a Povážím. Příhraničním česko – polským koridorem je vedena třetí silnice I. třídy - I/67 Bohumín – Karviná – Český Těšín a železniční trať Bohumín – Čadca (Slovensko), která je součástí 3. železničního koridoru. Městská hromadná doprava V rámci nové koncepce MHD od září 2007 je městská hromadná doprava ve městě Český Těšín zajišťována šesti linkami. Z toho dvě základní okružní linky zajišťují propojení centra města s oběma největšími sídlišti, t. j. Hrabinská a Svibice. Jedná se o páteřní linky města. Určitými spoji zajišťují rovněž dopravní obslužnost městské části Český Těšín, osada Antoníček. Městská hromadná doprava je zajišťována dopravcem Veolia Transport Morava, a. s., Ostrava. Přepravní kancelář je umístěna na ul. Viaduktova 17 – v blízkosti zastávky Českých drah. Od ledna 2007 došlo k zapojení MHD města Český Těšín do integrovaného dopravního systému pro oblast Třinec a okolí, od dubna loňského roku došlo k překlopení systému na „Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS“, na kterém platí tarif integrovaného dopravního systému ODIS. Silniční/ automobilová doprava V červenci 2008 byl zprovozněn obchvat města Český Těšín komunikací I/48. Silnice I/11 je významnou komunikací, která zajišťuje spojení mezi Polskou republikou, Českou republikou a Slovenskou republikou. Do této doby byla veškerá doprava vedena centrem města Český Těšín. Vybudováním navržených úseků silnic I/11 a II/468 byla převedena tranzitní doprava na rychlostní silnici I/48 mimo město Český Těšín. Odkloněním tranzitní dopravy mimo centrum Český Těšín, došlo ke snížení dopravního zatížení centra města a ke snížení emisní a hlukové zátěže také díky 950 m protihlukových stěn. Poměrně velkou nevýhodu města představuje v současné době napojení na dálniční síť jak Česka, tak i sousedních zemí. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic se počítá do roku 2013 s otevřením rychlostní komunikace R 48, která vede po trase mezinárodní silnici E462, spojující Český Těšín přes Frýdek Místek, v jehož sousedství leží průmyslová zóna Nošovice s továrnou automobilky Hyundai, Příbor a Nový Jičín a dále Olomouc (příp. Brno a Prahu). V současné době je R48 zprovozněna mezi Českým Těšínem a Frýdkem-Místkem, v provozu je také úsek Frýdek Místek – Dobrá, úsek Bělotín obchvat. Ve výstavbě je obchvat Frýdku-Místku a navazující úsek Frýdek-Místek – Rychaltice, který má být zprovozněn v roce 2012. Rychaltice a Bělotín (odkud pokračuje D1, R48 a R35 na Olomouc) spojuje sice čtyřproudá komunikace, nemá však vhodné parametry, silnice má rychlostní omezení: silnice pro motorová vozidla (nejedná se o rychlostní komunikaci, chybí např. středový oddělující pás, odstavný pruh apod.). Původně byl úsek postaven jako čtyřpruhová silnice, jejíž směry oddělovala jen dvojitá plná čára, na které byla v r. 2002 instalována lanová svodidla, která ještě více zúžila silnici. Povýšení na rychlostní komunikaci také komplikují křižovatky, které nejsou mimoúrovňové. Dostupnost kraje pomohla zlepšit dálnice D47 spojující Ostravu s Olomoucí. V současné době je mezinárodní tranzitní doprava přes Český Těšín vedena čtyřproudým obchvatem města k hraničnímu přechodu Chotěbuz, kde navazuje na silnici č. 1 (v budoucnu rychlostní komunikace S1) na Bielsko-Bialu, Katowice, Czenstochovu, odkud lze dále pokračovat po dálnici na Warszawu. V souvislosti s investicemi korejské automobilky ve střední Evropě a závazku Česka pomoci spojit rychlostní komunikací továrny Hyundai v Nošovicích a Žilině se plánuje rychlostní komunikace vedoucí na Slovensko přes Jablunkov a napojující se na rychlostní komunikaci R48 u Třanovic.

29

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Město se potýká s problémem parkovacích kapacit, které netrápí pouze centrum města, ale i všechna sídliště. Tato problematika je vyřešena v územně-plánovací dokumentaci vymezením míst pro umístění parkovacích domů. Na území Českého Těšína se nacházejí hraniční přechod Chotěbuz - Cieszyn - nejpoužívanější přechod mezi Polskem a Českem, který nemá jakákoliv omezení dopravy (i pro kamióny nad 20 tun). Tento přechod použije zhruba polovina nákladních automobilů a autobusů, které překročí polsko-českou hranici. Dále je možné využít přechod v centru Českého Těšína na komunikaci III/47216. Od roku 2011 je zprovozněn obousměrný provoz na ul. Střelniční, která spojuje mostem Polsko a Českou republiku. Intenzita silniční dopravy Podle dat ze sčítání dopravy z roku 2010 je nejfrekventovanějším místem v Českém Těšíně samotný střed města u vlakové stanice Český Těšín na křižovatce ulic Jablunkovská a Frýdecká s denním průjezdem 15 385 automobilů. Oproti roku 2005 se v tomto místě podařilo mírně snížit intenzitu dopravy o 4 %, oproti roku 2000 je snížení o 24%. Významně k tomu přispělo vybudování obchvatu města I/48, což také pomohlo snížit emise a hluk ve městě. Jablunkovskou ulicí v celé své délce projede denně více než 11 957 automobilů. Druhou nejfrekventovanější ulicí je Ostravská, kterou denně projede v průměru před sjezdem na čtyřproudý obchvat města 8 017 automobilů. Frýdeckou ulicí projelo v roce 2010 v průměru okolo 4000 aut. Železniční doprava V železniční dopravě hraje významnou roli jak osobní, tak nákladní železniční doprava. Přes Český Těšín prochází mezinárodní železniční trať ve směru Le Havre-Lvov, která se protíná v Ostravě s mezinárodní tratí ve směru Gdyně-Rijeka. Jízda vlakem do Ostravy trvá necelých 40 minut a do Prahy okolo 5 hodin. Do Prahy z Českého Těšína vyjíždí spoj SC Pendolino, zatím však jen 1krát za týden v pondělí a cesta trvá 3 hod. a 45 min. Od února 2012 také jezdí 1x týdně společnost Regiojet. Český Těšín je významným železničním uzlem, kde se napojují další 2 významné tratě (směr Havířov a Frýdek – Místek), které jsou vedeny právě z Českého Těšína jako tratě regionálního charakteru. Pro veřejnost je velmi důležitá velká frekvence vlakových spojů. V Českém Těšíně se nachází železniční hraniční přechod mezi Polskem a Českem. Tato trať byla uvedena do provozu roku 1888 a administrativně se jedná o 2 přechody: Český Těšín – Cieszyn využívaný výhradně pro osobní přepravu a Český Těšín - Cieszyn Marklowice, využívaný pouze pro nákladní dopravu. Letecká doprava Leteckou dopravu v regionu zajišťuje mj. mezinárodní Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, které je 3. největší letiště v ČR a zároveň největší regionální letiště v zemi. Ostravské letiště je od Těšína vzdáleno 45 km. (cca 45 min.), pražské více než 400 km (cca 5 hodin automobilem) a vídeňské, které nabízí mnohem více mezikontinentálních letů než pražské letiště, zhruba 350 km (cca 5 hodin.). Vodní doprava

Samostanou kapitolou v území je navrhované průplavní spojení Odra – Váh. V Politice územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR 2008“), která byla schválena Usnesením vlády České republiky ze dne 20. července 2009 č. 929, je v čl. 126 stanoven záměr VD 4 Odra - Váh (dle AGN E81). Důvodem vymezení tohoto záměru je revize plnění dohody AGN. Věcně byl motiv průplavního spojení prověřován ve studii „Studie průplavního spojení Odra–Váh“ z roku 2003, jejímž zadavatelem bylo Ředitelství vodních cest ČR, Praha. Dle této studie záměr průplavního spojení Odra–Váh zásadním způsobem dopadá na sídelní strukturu navazující na vodní tok Olše, zejména na významná centra osídlení, konkrétně města Jablunkov, Třinec, Český Těšín a Karvinou. Případná realizace této dopravní stavby vytvoří výraznou a obtížně překonatelnou barieru v území, a to nejen z pohledu rozvoje sídelní struktury, ale i z pohledu migrace volně žijících živočichů. Průplavní spojení Odra – Váh v případě realizace nesporně ovlivní vodní poměry v území, prostupnost krajiny a evropsky významné lokality zařazené do soustavy Natura 2000. Záměr vodní cesty není v souladu s Koncepcí strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje na období 2005 – 2014, která byla schválena zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 23. 6. 2005 pod usn. 5/298/1 jako strategický dokument k podpoře ochrany přírodních hodnot v Moravskoslezském kraji. Záměr průplavního spojení není a nikdy nebyl hájen v územně plánovacích dokumentech kraje ani obce Chotěbuz nebo města Český Těšín.

30

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Rada kraje projednala problematiku záměru průplavního spojení Odra-Váh dne 23. 2. 2012 a přijala usnesení č. 104/6799. Rada Moravskoslezského kraje nesouhlasí s územní ochranou záměru na průplavní spojení Odra-Váh a podporuje vyřazení tohoto záměru z dohody AGN. Technická infrastruktura Ve správním území ORP Český Těšín existují všechny druhy inženýrských sítí s výjimkou produktovodů a ropovodů. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveň limity. Viz kapitola A5. Vybudovaná technická infrastruktura je vnímána zároveň jako hodnota v území. Technická infrastruktura je zastoupena : - objekty a vedením elektrizační soustavy - objekty a vedením kanalizační soustavy - objekty a vedením plynovodní soustavy - objekty a vedením vodovodní soustavy - objekty a vedením komunikační soustavy - objekty a vedením teplovodní soustavy Páteří technické infrastruktury jsou objekty a vedení elektrizační soustavy, která zajišťuje přívod energie. Neméně důležitou energetickou soustavou jsou objekty a vedení plynovodů včetně nově vybudovaného tranzitního plynovodu VVTL DN 500 do Polska a rozšířeného podzemního zásobníku plynu Třanovice rozkládající se na území města Český Těšín na k.ú. Koňakov, Mistřovice, Mosty u Č. T., Dolní Žukov a Horní Žukov. Zásobník v Třanovicích je jedním ze šesti na území České republiky. Slouží k pokrývání zvýšené spotřeby zemního plynu v zimním období. Zatímco v létě se plyn do pórovité horniny vtláčí, v zimě se proces obrátí a plyn se těží, aby mohl být dodáván odběratelům. Potřeba zvýšit jeho kapacitu vznikla mimo jiné díky krizové situaci, kdy Rusko v době vysoké spotřeby plynu kvůli sporům s Ukrajinou zastavilo dodávky plynu. Dále pak to jsou objekty a vedení pro zásobování vodou s vodními zdroji mimo řešené území. Mezi výrazné klady patří napojení většiny řešeného území na zdroj kvalitní pitné vody - Ostravský oblastní vodovod. Další zastoupenou infrastrukturou jsou objekty a vedení kanalizační soustavy s centrální čistírnou lokalizovanou v obci Chotěbuz. V rámci revitalizace povodí Olše bylo v roce 2011 dokončeno 10,1 km nových řádů včetně lokální ČOV Horní Žukov – Na Běrnotí. Zdroje tepla (kotelny) se v území nachází zejména u bytových domů v rámci sídlišť Svibice, Mojská, Slezská a Hrabinská. Infrastrukturu v území doplňují objekty a vedení komunikační soustavy včetně věží mobilních operátorů. Území je z hlediska dopravní infrastruktury stabilizované. V rámci územního plánování jsou i vymezena místa pro umístění parkovacích domů, které by vyřešily problematickou situaci s parkováním ve městě a na sídlišti Svibice. Vybudování průplavního spojení Odra – Váh není v současné době potřeba zapracovávat do územně plánovacích dokumentací obcí, nehledě na to, že by bylo jeho vybudování značně problematické a neúměrně finančně náročné. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti technické infrastruktury je při vymezování nových zastavitelných ploch přihlížet k hospodárnému využití stávající technické infrastruktury. A2.2.7 Sociodemografické podmínky Základní pojmy Demografie je věda zabývající se populačními (demografickými) jevy a procesy souvisejícími se stavem a reprodukcí obyvatelstva. Sociologie je věda zabývající se sociálním životem jednotlivců, skupin a společností a jednáním lidí ve společnosti. Sociální demografie se zabývá vzájemnými vztahy demografického a sociálního vývoje. Základní údaje Správní obvod obce s rozšířenou působností Český Těšín tvoří 2 obce (Český Těšín a Chotěbuz) s celkovou rozlohou 44,4 km2 a celkovým počtem 26 377 obyvatel k 26.03.2011 (dle předběžných výsledků SLDB 2011). Z toho v obci/městě Český Těšín žije dle předběžných výsledků SLDB 2011 25 234 obyvatel a v obci Chotěbuz žije 1143 obyvatel. Do 1.1.1998 byla obec Chotěbuz součástí Českého Těšína. Dne 16. 10. 1997 rozhodlo Ministerstvo vnitra ČR, na základě návrhu obce Český Těšín, o jejím rozdělení k 1. 1. 1998.

31

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Město Český Těšín patří k historicky významným střediskům osídlení v širším regionu. Vznik nových sídel a měst v Ostravské aglomeraci včetně politických změn (zejména ve dvacátém století) měl významné dopady na možnosti rozvoje města, které si i přes ztrátu administrativních funkcí zachovalo významné kulturní a společenské funkce, promítající se do specifik místního osídlení i soudržnost obyvatel města. Vývoj počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel jednotlivých sídel byl v minulosti výrazně nerovnoměrný. Jeho poznání umožňuje jak analýzu sociodemografické situace, tak i širší pochopení rozvoje jednotlivých sídel (obcí). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Českém Těšíně a Chotěbuzi a částech obcí přibližuje následující tabulka. Tabulka č. 16 - Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ)

rok část obce obec celkem SO ORP Český Těšín Český Těšín Dolní Žukov Horní Žukov Koňakov Mistřovice Mosty Stanislavice Chotěbuz

1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2010 2011

Výhled 2020

6428 11890 19159 18413 19702 19662 23389 28553 27462 26693 26592 26 377

*

5550 10874 17620 17036 2404 7120 13095 12985 640 938 1294 1055 831 836 832 706 290 279 280 280 323 361 386 389 589 959 1246 1194 473 381 487 427 878 1016 1539 1377

18462 14435 1101 693 272 367 1100 494 1240

18549 14765 1060 668 253 327 944 532 1113

22308 27641 26429 25560 25445 25 234 18543 23875 22347 21320 * * 1032 994 1026 1060 * * 645 649 694 740 * * 223 221 228 240 * * 372 222 404 440 * * 996 1204 1213 1260 * * 497 476 517 540 * * 1081 912 1033 1133 1147 1 143

25000 * * * * * * * 1200

r.2020 – podle ÚP Český Těšín a ÚPNSÚ Český Těšín pro obec Chotěbuz * - údaj nebyl k dispozici

Imigrace přivedla do města Český Těšín původem většinou vesnické obyvatelstvo, s pestrou národnostní strukturou. Současný pokles počtu obyvatel v městské části Český Těšín ovlivňuje vývoj v celém SO ORP. Značný růst počtu obyvatel probíhá Chotěbuzi a v menším rozsahu i ve všech částech Českého Těšína s vesnickou zástavbou. Na vývoj počtu obyvatel v obcích má vliv především migrace – přitom migrují zejména mladé rodiny. Celá ČR v období po r.2001 začala vykazovat migrační přírůstek (díky stěhování obyvatel z ciziny). Vývoj je silně diferencovaný a obyvatele získávají především příměstské obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným prostředím. Postupně tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který v okolí Českého Těšína probíhá stále výrazněji. Pro město (ale i celé Ostravsko) je suburbanizačním regionem širší region Podbeskydí – vymezený jižním okrajem Třince-Havířova-Ostravy, s pólem atraktivity v okolí Frýdlantu nad Ostravicí (Malenovice, Čeladná). Tento širší region realizuje značné rozvojové impulsy (dopravní, výrobní-průmyslové zóny, rekreační). Pokles počtu obyvatel ve městech celé ČR (mnohdy i přes poměrně značný přírůstek počtu bytů) se stal v posledních více než 10 letech běžným jevem. Hlavní příčinou byl útlum státem dotované bytové výstavby ve městě. V současnosti jsou možnosti dotované bytové výstavby omezené. Především kvalitativní změny životního způsobu po r.1990 se tak stávají základním faktorem dalšího vývoje počtu obyvatel ve městech (domácnosti preferují alokaci prostředků do bydlení v rodinných domech v příměstských sídlech). Město Český Těšín vykazuje po r.2000 každoroční pokles počtu obyvatel. Tento pokles je způsoben vlivem migrace. Migrace (v průměru úbytek 120 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých a sociálně „úspěšných“ rodin z města. Cílem migrace jsou jak obce v okolí (suburbanizační projevy), tak i vzdálená města (častým jevem je skutečnost, že studující mladí lidé zůstávají v městech a regionech studia mimo Český Těšín). Vývoj věkové struktury obyvatel po r.2001 dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, kladná bilance přirozené měny se zřejmě změní v zápornou. Znepokojující skutečností je, že celkový pokles počtu obyvatel i přes kolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu (po r.2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. Podrobné údaje o vývoji počtu obyvatel v posledních letech ve SO ORP jsou patrné z následujících tabulek a grafů.

32

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Tabulka č. 17 - Vývoj počtu obyvatel v České Těšíně (zdroj: ČSÚ)

rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr

stav přirozená změna narození zemřelí přistěhovaní vystěhovaní migrace 1.1. měna celkem 26 309 257 222 331 513 35 -182 -147 26 184 249 279 397 492 -30 -95 -125 26 159 258 242 384 425 16 -41 -25 26 059 277 243 380 514 34 -134 -100 25 913 276 257 401 566 19 -165 -146 25 780 251 269 448 563 -18 -115 -133 25 633 252 248 413 564 4 -151 -147 25 579 297 255 392 488 42 -96 -54 25 499 295 258 362 479 37 -117 -80 25 445 293 257 432 522 36 -90 -54 271 253 394 513 18 -119 -101

Vývoj počtu obyvatel v Českém Těšíně (r. 2002 - 2011) obyvatel 700 600 500

narození

400

zemřelí

300

přistěhovaní

200

vystěhovaní

100

přirozená měna migrace

0

změna celkem

-100 -200 -300

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

rok

Tabulka č. 18 - Vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi (zdroj: ČSÚ)

rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr

stav 1.1. 1 042 1 052 1 050 1 042 1 074 1 089 1 105 1 133 1 151 1 147

narození zemřelí přistěhovaní vystěhovaní 9 8 9 6 7 8 8 10 8 11 8

11 9 10 10 12 8 12 11 6 5 9

36 30 16 27 60 41 43 58 38 36 39

12 19 17 31 23 26 23 29 22 46 25

přirozená změna migrace měna celkem -2 24 22 -1 11 10 -1 -1 -2 -4 -4 -8 -5 37 32 15 15 -4 20 16 -1 29 28 2 16 18 6 -10 -4 13 -1 14

33


Vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi (r. 2002 - 2011) obyvatel 70 60 50

narození

40

zemřelí přistěhovaní

30

vystěhovaní

20

přirozená měna

10

migrace změna celkem

0 -10 -20 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

rok

Dlouhodobý růst počtu obyvatel v Chotěbuzi je podobně jako v dalších okolních obcích poměrně proměnlivý v jednotlivých letech. Z dlouhodobějšího hlediska je vývoj ovlivněn mírným poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou a výrazněji vlivem migrace. Migrace vykazuje kladné, avšak proměnlivé saldo. Zhoršování věkové struktury obyvatel po r.2001 je podobné jako v jiných obcích. Dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, záporná bilance přirozené měny je možná i v budoucnu. V dlouhodobějším výhledu (po r.2020) existují možnosti mírného růstu počtu obyvatel, jehož zdrojem bude migrace. V doplňující tabulce jsou uvedeny základní charakteristiky obyvatel obcí z předběžných výsledků SLDB v r.2011 – k datu 26.3.2011, včetně srovnání s okresem Karviná a ČR. Podíl narozených v obci bydliště ve městě Český Těšín dosahuje 51% z počtu obyvatel, tj. je o 2 % lepší než průměr okresu Karviná a i ČR. U obce Chotěbuz je o 6 % horší vlivem migrace. Populace SO ORP je z tohoto pohledu stabilizována. Tabulka č. 19 - Základní charakteristiky trvale bydlících obyvatel (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 – k datu 26.3.2011, vlastní výpočty)

narození v obci bydliště

obyvatel územní jednotka

ČR okres Karviná celkem SO ORP Český Těšín Chotěbuz

z celku cizinci

celkem

s trvalým pobytem

s dlouhodobým pobytem

abs.

v%

abs.

v%

10 562 214

10 242 483

319 731

5 145 058

49 %

449 450

4%

265 379

262 639

2 740

129 012

49 %

5 455

2%

26 377

26 217

160

13 352

51 %

761

3%

25 234

25 085

152

12 857

51 %

729

3%

1 143

1 135

8

495

43 %

32

3%

Při porovnávání jednotlivých údajů o počtu obyvatel je nutno vzít v úvahu základní skutečnost, že mezi evidencí obyvatel měst a obcí a ústřední evidencí obyvatel (ČSÚ) existují dlouhodobé rozdíly, které byly předmětem zejména metodických vysvětlení ČSÚ v minulosti. Sjednocení, sladění evidencí je otázkou dalšího vývoje. Má své důsledky především v příjmové oblasti měst a obcí (redistribuce daní). Při používání jednotlivých vstupních dat je nutno vnímat jejich vypovídací schopnost (např. deklarativnost dat ze sčítání).

34

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Celkové hodnocení vývoje počtu obyvatel SO ORP vyznívá v posledních letech nepříznivě vlivem vývoje v městě Českém Těšíně. U Chotěbuze je vývoj počtu obyvatel výrazně příznivější. Věková struktura obyvatel a specifické problémy Územní diferenciace obyvatel podle věkové struktury je průměrná. Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku vykazují zejména části obcí se zástavbou rodinnými domky – části Horní Žukov, Mosty a zejména obec Chotěbuz. Nadprůměrný podíl dětí vykazují zejména Stanislavice, velmi mírně i Chotěbuz a městská část Český Těšín. Tabulka č. 20 - Územní diferenciace věkové struktury obyvatel (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 – k datu 26.3.2011, vlastní výpočty)

urbanistic. obvod obec část města ČR

celkem obyvatel

skupina 0-14 0-14 skupina 15- 15-64 v let v % 64 let %

skupina 65+ a nezjištěno

65+ v %

10 562 214

1 527 670

14,5%

7 360 249

69,7%

1 674 295

15,8%

okres Karviná

265 379

37 003

13,9%

186 303

70,2%

42 073

15,9%

celkem SO ORP

26 377

3 913

14,8%

18 813

71,3%

3 651

13,9%

Český Těšín

25 234

3 743

14,8%

18 035

71,5%

3 456

13,7%

Chotěbuz

1 143

170

14,9%

778

68,1%

195

17,0%

Aktuálnější údaje o věkové struktuře jsou dostupné za celé obce nebo SO ORP. Měřeno indexy věkové struktury obyvatel (počet obyvatel 0-14let na 100 obyvatel stáří 65 a více let) je SO ORP Český Těšín obvodem s poměrně příznivou věkovou strukturou obyvatel v Moravskoslezském kraji. Stárnutí obyvatel, zejména města Českého Těšína po r.2001 bylo mírnější, zřejmě i v důsledku příznivého výchozího stavu v r.2001. Tabulka č. 21 - Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje (zdroj ČSÚ – k datu 31.12.2008, vlastní výpočty)

celkem

0 až 14 let abs.

Moravskoslezský kraj Havířov Karviná Třinec Hlučín Frýdlant nad Ostravicí Ostrava Frenštát pod Radhoštěm Opava Bohumín Rýmařov Frýdek-Místek Bílovec Krnov Vítkov Jablunkov Český Těšín Kravaře Kopřivnice

index stáří 0-14/65+

65 a více let

%

abs.

%

1 250 255

178 735

14,3

180 942

14,5

98,8

98 172 74 011 55 753 40 020

13 231 9 948 8 007 5 684

13,5 13,4 14,4 14,2

15 345 11 305 8 916 6 302

15,6 15,3 16,0 15,7

86,2 88,0 89,8 90,2

23 016

3 252

14,1

3 604

15,7

90,2

336 735

47 101

14,0

50 500

15,0

93,3

19 102

2 728

14,3

2 908

15,2

93,8

101 846 29 895 16 606 109 796 25 914 42 367 14 071 22 505 26 712 21 276 41 611

14 701 4 263 2 291 15 803 3 923 6 280 2 194 3 535 3 864 3 226 6 210

14,4 14,3 13,8 14,4 15,1 14,8 15,6 15,7 14,5 15,2 14,9

14 875 4 313 2 266 14 867 3 678 5 810 2 018 3 230 3 529 2 918 5 547

14,6 14,4 13,6 13,5 14,2 13,7 14,3 14,4 13,2 13,7 13,3

98,8 98,8 101,1 106,3 106,7 108,1 108,7 109,4 109,5 110,6 112,0

35

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Nový Jičín Odry Orlová Bruntál

48 404 17 475 46 073 38 895

7 252 2 720 6 594 5 928

15,0 15,6 14,3 15,2

6 437 2 326 5 610 4 638

13,3 13,3 12,2 11,9

112,7 116,9 117,5 127,8

Zhoršování věkové struktury obyvatel se promítne především do poklesu poptávky po kapacitách základních škol ve městě Českém Těšíně. Na druhé straně vzrostou nároky na sociálně zdravotní služby, komunitní činnost pro občany v poproduktivním věku (viz. Komunitní plán města Českého Těšín). Širší vztahy - osídlení V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města – Třinec, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Mimo Ostravu se všemi těmito spádovými obvody přímo hraničí vlastní SO ORP Český Těšín. Pro sídelní strukturu SO ORP Českého Těšína je charakteristická velmi vysoká hustota osídlení, malý počet obcí (pouze 2 obce) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (vlivy dopravy, průmyslu, bydlení). Podobně je tomu však i v širším regionu – území bývalých okresů Karviná, Ostrava s přesahem do okresu Frýdek Místek (zejména SO ORP Třinec). Základní charakteristiky těchto spádových obvodů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 22 - Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Český Těšín a širší srovnání

SO ORP Český Těšín Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec Jablunkov

obcí 2 37 5 4 12 12

počet katast částí rů 10 8 54 52 13 15 13 16 24 24 12 12

částí / obec

výměra km2

km2/ obec

obyvatel

4,0 1,4 3,0 4,0 2,0 1,0

44 480 88 106 235 176

22,2 13,0 17,6 26,4 19,6 14,7

26 712 109 796 98 172 74 011 55 753 22 505

obyvatel na část obec obce km2 13 356 3 339 601 2 968 2 112 229 19 634 6 545 1 113 18 503 4 626 701 4 646 2 323 238 1 875 1 875 128

Zdroj: Malý lexikon obcí 2009, ČSÚ, data pro rok 2008

Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území – především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace – odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. Řešené území představuje městské, ale ve značném rozsahu i vesnické osídlení tvořené všemi sídly mimo městskou část Český Těšín. Rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje ve velmi značném rozsahu, částečně i jako pozůstatek původní mnohem rozsáhlejší zástavby – zemědělského osídlení. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně i rekreační. Širší postavení SO ORP v sídelní struktuře ČR, kraje, regionu do značné míry předurčuje jeho funkce, vazby a možnosti dalšího vývoje. Toto postavení vyplývá ze základního vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Z PÚR ČR (z roku 2006) bylo patrné zejména základní vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí národního významu. tj. zahrnutí do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava a sousedství specifické oblasti SOB 2 Beskydy a SOB 5 Karvinsko. V aktuální PÚR ČR (r.2008) je upřesněno vymezení rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava i vymezení specifické oblasti SOB2. Na vymezení hlavních rozvojových osy podle PÚR ČR by mělo navázat vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních rozvojových os. S ohledem na dopravní funkce území je možno reálně předpokládat, že jednou z takových os bude koridor Ostrava-Havířov-Třinec-Žilina (Slovensko). V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (2010) je v souladu s PÚR ČR 2008 zpřesněna rozvojová osa OS13 Ostrava–Třinec–hranice ČR/SR (–Čadca). Obec Český Těšín s touto rozvojovou osou přímo hraničí. Rozsah problémů sousedních specifických oblastí Beskydy a zejména Karvinsko ovlivňuje udržitelný rozvoj řešeného území. Problémy specifických oblastí jsou řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální

36

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 operační programy) a ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením rozvojových a specifických oblastí např. se strukturálně postiženými oblastmi, mezi něž je zařazen celý okres Karviná, se v současnosti hledají, upřesňují. Samotný Český Těšín má zpracován Strategický plán rozvoje města Český Těšín pro období 2008-2013, který navazuje na strategické dokumenty Českého Těšína, Cieszyna a Moravskoslezského kraje, zejména: Strategický plán rozvoje města Český Těšín (2001), Strategia rozwoju miasta Cieszyna (2004) a krajské koncepce a strategie. Postavení a rozvoj SO ORP Českého Těšína je výrazně poznamenán přeshraničními vztahy tohoto regionu. Poloha u státní hranice s Polskem byla a je významným faktorem ovlivňujícím rozvoj zejména Českého Těšína od vzniku této hranice po I. světové válce (viz. projekty spolupráce s městem Cieszyn, nové propojení obou břehů řeky Olše a obou měst). Řešené území sousedí se Slezským vojvodstvím v Polsku, širší Hornoslezská konurbace (provázaná s regionem Krakova, soustřeďuje více než 5 mil. obyvatel, tj. je několikrát větší než „Ostravsko“ a patří k největším urbanizovaným územím v Evropě). Pro sousední regiony na polském území je charakteristická zejména vyšší úroveň nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR, avšak spíše průměrná úroveň v rámci Polska), poměrně dobře je možno hodnotit možnosti hospodářského rozvoje celého tohoto regionu. V minulosti byla tato oblast tradičním zdrojem migrantů pro celé Ostravsko, náznaky oživení těchto migračních procesů existují i v současnosti. Občanská vybavenost Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným způsobem ovlivňuje možnosti jejich dalšího rozvoje. Pro SO ORP Českého Těšína je zásadní skutečností velká míra urbanizace území, vysoká hustota zalidnění a obecně velmi dobrá dostupnost občanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistuje odlehlejší dopravně obtížně dostupné území. Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti je možno obecně hodnotit jako dobrou až velmi dobrou. Při hodnocení vybavenosti území nelze zapomínat na základní vazbu k systému územního plánování, tj. identifikovat potřebu nových ploch pro určitý typ zařízení. Z tohoto plošného – územního pohledu nejsou nároky na plochy přímo identifikovány. Vlastní hodnocení jednotlivých subsystémů vybaveností je záležitostí oborových dokumentů v oblasti školství, zdravotnictví a zejména komunitního plánování. V řešeném území je oblast školství - postižena poklesem počtu žáků s dopadem do sítě základních škol. U mateřských škol se naopak projevují i opačné trendy (tlak na mírný růst kapacit, po výrazném poklesu do r.2000. Z územně-plánovacího hlediska se důsledky optimalizace sítě škol v Českém Těšíně výrazněji neprojeví, většinou dojde pouze ke změně využití stávajících areálů a budov bez výraznějších negativních dopadů na okolí. V Českém Těšíně se nachází čtyři sloučené základní a mateřské školy (z čehož jedna představuje školu s polským vyučovacím jazykem), dvě samotné základní školy a dvě samotné mateřské školy. Dále zde působí pět středních škol – dvě gymnázia a tři odborné školy: zemědělská škola, střední škola hotelová a obchodně podnikatelská, obchodní akademie. Kromě těchto škol se zde nachází jedna církevní základní škola a dvě základní umělecké školy. Na území města nepůsobí žádný subjekt terciérního školství (zhruba 3 roky zde byla lokalizována i vysoká škola - pobočka Ostravské univerzity, která však v roce 2011 ukončila na území města svou činnost), nicméně město funguje jako regionální centrum středního školství. Ve školním roce 2008/9 byl otevřen v Českém Těšíně nový středoškolský obor polygrafie, kterých je jen několik v republice. Tradičním specifikem školství je jeho národnostní charakter, v Českém Těšíně je polská základní a mateřské školy, včetně gymnázia. V regionu se daří se provozovat stále poměrně rozsáhlou síť knihoven, spolupracujících se školstvím a podporující širší kulturní život obcí. Situace v komunitní oblasti – město Český Těšín má poměrně bohatou a strukturovanou síť sociálních služeb. Komunitní plánování zde probíhá již od roku 2004. V současné době jsou v Českém Těšíně provozovány více než dvě desítky sociálních zařízení. Více než polovina sociálních zařízení na území města jsou zřizované církvemi (Charita Český Těšín a Slezská diakonie), téměř třetinu zařízení provozují občanská sdružení a 13 % město Český Těšín. Zastoupení jednotlivých služeb podle zaměření na cílové skupiny je poměrně rovnovážné, blíže ho popisuje obrázek níže. Nejvíce sociálních služeb je cíleno na cílovou skupinu senioři.

37

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Obrázek č. 2 - Zaměření sociálních služeb v zařízeních v Českém Těšíně (zdroj: Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín)

V Českém Těšíně je dále umístěna nemocnice a řada dalších menších zařízení. Zcela chybí jesle spadající do oblasti zdravotních zařízení. Kapacity sociálních zařízení formálně vykazují podobně jako oblast regulovaného bydlení nedostatek kapacit, ten je však vyvolán především nastavením celého systému. Záměry vzniku nových kapacit budou mnohem pravděpodobněji realizovány využitím stávajících budov a areálů. V rámci zpracování územních plánů je nutno monitorovat všechny záměry, zejména s dopadem na potřebu nových ploch. V současné době je v rámci územně plánovací činnosti evidována Územní studie Cihelna, ul. Svojsíková, která řeší výstavbu nového bezbarierového bytového domu pro seniory, jež by měl obsahovat 42 nových malometrážních bytů. Město Český Těšín i obec Chotěbuz patří z hlediska kultury k dobře vybaveným a aktivním městům Moravskoslezského kraje. Nachází se zde významné kulturní organizace, koná se zde množství již tradičním kulturních a společenských akcí, na které se sjíždí také obyvatelé okolních obcí a měst. Kulturní činnost ve městě je také ovlivněna umístěním na česko – polské hranici a také v oblasti kultury zde probíhá spolupráce se sousedním polským Těšínem. Ve městě Český Těšín sloužilo v roce 2006 podle ČSU občanům a návštěvníkům v oblasti kultury kino, muzeum, divadlo, čtyři galerie, nacházelo se zde deset sakrálních staveb. Mezi nejvýznamnější zařízení v oblasti kultury v Českém Těšíně patří Kulturní a společenské středisko „Střelnice“, Těšínské divadlo, Muzeum Těšínska a další. Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována v Českém Těšíně, kde existuje rozsáhlá podpora těchto zařízení ze strany města. Podle údajů z ČSU je město Český Těšín vybaveno v oblasti sportu sedmi stadiony a hřišti a patnácti tělocvičnami. Rozsáhlý potenciál, mnohdy nedostatečně využitý, představují sportovní zařízení škol. V posledních letech probíhala řada rekonstrukcí sportovišť u základních škol, v roce 2011 proběhly rekonstrukce sportovního hřiště u ZŠ Slezská a sportoviště u ZŠ Masarykovy sady. V obci Chotěbuz za zmínku stojí Sportovně kulturní středisko, které je celoročně využíváno řadou místních oddílů. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti sociodemografie je uvážlivý rozvoj obcí. Budování obytných satelitů sebou přináší sociální a demografické problémy, které se pak odráží v dalších oblastech, jako např. ve zvýšených nárocích na infrastrukturu, občanské vybavení a dopravu. Kromě částečného vlivu na migraci však nemůže územní plánování většinu hodnocených sociodemografických ukazatelů ovlivnit. A2.2.8 Bydlení Bydlení představuje domovské zázemí obyvatel žijících na určitém území. Pro potřeby územního plánování rozlišujeme bydlení v bytových domech, rodinných domech a přechodná bydlení v ubytovacích zařízeních. Posuzován je počet dokončených bytů a domů v posledních letech a kvalita bydlení. Kvalitu představuje stáří, vybavení, počet místností a podlahová plocha na obyvatele bytu nebo domu. Bydlení úzce souvisí se sociodemografickými poměry a s hospodářskými podmínkami v území. Zdrojem dat jsou údaje ČSÚ ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 a předběžní výsledky ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011.

38

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Dle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 bylo na území města evidováno celkem 2 925 domů a 9782 bytů, z čehož bylo téměř 92 % domů a téměř 94 % bytů obydlených. Téměř 79 % obydlených domů bylo rodinného typu a téměř 20 % připadalo na obytné domy. Více než 79 % obydlených domů vlastnily soukromé osoby, přes 10 % domů bylo ve vlastnictví obce nebo státu a 5,4 % domů vlastnila družstva. V roce 2003 začala v Českém Těšíně privatizace bytového fondu ve vlastnictví města. Probíhala ve třech etapách (z nichž první byla se 45 % podílem největší) a celkem bylo prodáno do soukromého vlastnictví 220 domů a 2553 bytů. To představovalo 86 % bytů ve vlastnictví města, přičemž největší část fondu (26 %) byla koupena formou podílového spoluvlastnictví, 23 % obecních bytů skoupila nová bytová družstva a více než 20% podíl na privatizaci připadl na SBD Těšíňan. Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý. Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémy spojené s kvalitou domovního fondu. To se týká především sídliště Svibice, kde žilo v roce 2003 ve 2230 obydlených bytech 6820 trvale bydlících obyvatel, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města. Nejvíce domů vzniklo v období 1946-1980 (45,9 %) a v období 1981-2001 (23,5 %). Nejméně domů na území Českého Těšína vzniklo v období do roku 1919. Téměř 41 % obydlených bytů bylo v roce 2001 užíváno na základě nájemního vztahu, více než 29 % bytů vlastnilo družstvo a více než 23 % bytů se nacházelo ve vlastním domě. Téměř 90 % obydlených bytů mělo přípojku na plyn a ústřední topením bylo vybaveno přes 80 % bytů. Na území města se nachází tři sídliště (Rozvoj, Hrabina, Svibice), kde ve čtvrtině domovního fondu města žije polovina jeho obyvatel. V současné době probíhá realizace projektu Integrovaný plán rozvoje města a jeho hlavním cílem je zlepšení fyzického prostředí sídliště Svibice. V rámci tohoto projektu bude regenerováno na sídlišti Svibice celkem 2276 bytů formou energeticky efektivní sanace, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad, opravy a rekonstrukce technického vybavení domů. V současné době jsou již dostupné předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, ze kterých je patrný nepatrný nárůst počtu domů vlivem výstavby pouze rodinných domů. Dle předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo v zájmovém území evidováno celkem 3 449 domů a 9 645 obydlených bytů. Přes 81 % obydlených domů bylo rodinného typu a přes 17 % připadalo na bytové domy. Více než 82 % obydlených domů vlastnily fyzické osoby, přes 2 % domů bylo ve vlastnictví obce nebo státu, 6,3 % domů vlastnila družstva, 4,7 % domů bylo ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) a 1% domů vlastnila kombinace vlastníků. Přes 17 % obydlených bytů bylo v roce 2011 užíváno na základě nájemního vztahu, více než 37 % bytů vlastnilo družstvo a více než 40 % bytů se nacházelo ve vlastním domě nebo v osobním vlastnictví. Téměř 89 % obydlených bytů mělo přípojku na plyn a ústřední topením bylo vybaveno téměř 80 % bytů. Nová bytová výstavba v bytových domech v tomto sledovaném období neprobíhala. Tabulka č. 23 - Bytový fond (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 – k datu 26.3.2011)

celkem ČR okres Karviná celkem SO ORP Český Těšín Chotěbuz

domy trvale obydlené rodinné bytové celkem domy domy

neobydlené užívané k celkem rekreaci

byty obydlené celkem

2 149 756

1 772 909

1 529 834

214 643

376 847

166 760

3 894 210

30 753

28 525

21 973

6 221

2 228

347

100 187

3 449

3 129

2 548

542

320

53

9 645

3 092

2 823

2 245

539

269

43

9 270

357

306

303

3

51

10

375

Hodnocení úrovně bydlení je možné především pomocí charakteristik vybavenosti bytů, plošné charakteristiky bydlení nevykazují v ČR a regionu výraznější rozdíly. Především pokud jsou zohledněny rozdíly v zastoupeních bytů v bytových a rodinných domech. Byty v SO ORP, jak je patrné z následujících tabulek, mají dobrou vybavenost, ale z velké části se nacházejí v panelových bytových domech (vlivem města Český Těšín kde jsou koncentrovány na sídlištích).

39

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Tabulka č. 24 - Vybavenost trvale obydlených bytů (zdroj ČSÚ, zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 – k datu 26.3.2011, vlastní výpočty) trvale obydlené byty vybavené osobním územní jednotka počítačem s internetem bez internetu

trvale obydlené byty s koupelnou nebo sprchovým koutem v bytě abs. v%

trvale obydlené byty se splachovacím záchodem v bytě abs. v%

ČR

2 204 487

151 276

3 792 798

97,4%

3 759 669

96,5%

okres Karviná

54 682

3 611

98 685

98,5%

98 562

98,4%

celkem SO ORP

5 678

344

9 512

98,6%

9 463

98,1%

Český Těšín

5 453

326

9 157

98,8%

9 116

98,3%

Chotěbuz

225

18

355

94,7%

347

92,5%

Tabulka č. 25 - Vybavenost podle způsobu vytápění a použitých energií (zdroj ČSÚ, zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 – k datu 26.3.2011) byty podle vytápění územní jednotka ústřední ČR

etážové

trvale obydlené byty energie používaná k vytápění z kotelny uhlí, mimo koks, kamna plyn elektřina dřevo dům brikety

2 805 313 526 562 432 390 1 269 875

345 991

1 468 488 284 175 293 660

okres Karviná

87 832

5 375

4 701

58 293

5 921

24 832

3 124

2 262

celkem SO ORP

7 697

1 406

362

4 392

430

4 178

164

218

Český Těšín

7 380

1 380

351

4 389

369

3 928

153

183

Chotěbuz

317

26

11

3

61

250

11

35

Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letech ve SO ORP jako celku je patrná z evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejí rozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR (vycházející z Ostravska, pokračující přes sever Olomouckého kraje až k hranicím Pardubického kraje). Nízkou intenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitu bytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby. Tabulka č. 26 - Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ, stavební úřad, vlastní výpočty)

obec/ rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

24 758

27 291

27 127

32 268

32 863

30 190

41 649

SO ORP celkem

24

34

38

46

44

28

50

Český Těšín Chotěbuz

23 1

23 11

36 2

39 7

34 10

22 6

37 13

2008

2009

2010

2011

2012

celkem

bytů/1000 obyv./rok

38 380 59 51 8

38 473 39 34 5

36 442 30 22 8

28 628 36 30 6

* * * *

358 069 428 351 77

3,08 1,47 1,26 6,12

ČR

obec/ rok ČR SO ORP celkem Český Těšín Chotěbuz

V současnosti je obvykle rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech růst počtu cenzových domácností, nikoliv např. odpad bytů. Je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami

40

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby), tj. poklesem zalidněnosti bytů. Právě růst podílu domácností jednotlivců bude vyvíjet hlavní tlak na poptávku po bytech. Nelze však zjednodušeně tvrdit, že vyvolá poptávku především po malých bytech. Tento vývojový faktor způsobuje situaci, že i v případě stagnace, či mírného poklesu počtu obyvatel se počet domácností v sídlech zvyšuje. Dalšími faktory jsou obvykle změna počtu obyvatel a tlak na pokles soužití cenzových domácností. Posuzování „přirozené-chtěné“ míry soužití domácností se stává stále problematičtější se změnami forem rodinného života i bydlení. Zejména soužití cenzových domácností ve vesnickém území nelze považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území – jeho vesnické zástavbě existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb. Poměrně diskutovaným problémem bilancí vývoje počtu obyvatel a bytů zůstává i odpad trvale obydlených bytů. Oficiálně vykazovaný odpad bytů ČSÚ – tzv. zrušené byty zahrnuje pouze část celkového odpadu bytů. V období od roku 2000 do roku 2009 bylo podle toho zdroje zrušeno v SO ORP Český Těšín 43 bytů, z toho 22 v rodinných domcích. Intenzita odpadu bytů měřená k počtu trvale obydlených bytů v roce 2001 byla nižší než půl promile ročně (0,042%). Na druhé straně v minulosti uvažovaná intenzita odpadu cca 1% z výchozího počtu bytů ročně se ukazuje v současnosti jako velmi vysoká, skutečný odpad se pohybuje v posledních letech v rozsahu cca 0,2-0,5% z výchozího počtu trvale obydlených bytů ročně (vliv na jeho intenzitu má jak věková struktura bytového fondu, tak i poptávka po druhém bydlení v obci). Návrh ploch pro novou bytovou výstavbu v územních plánech obcí by měl odpovídat jak „demografické potřebě“ tak brát i ohled na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce i spádového území a možnosti optimálního využití území (ohled k nárokům na podmiňující a vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře). Při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v rámci zpracování ÚP obcí je potřeba vycházet z přiměřených bilancí založených na hodnocení: možností vývoje počtu obyvatel; odhadu odpadu bytů a vývoje druhého bydlení; odhadu poklesu zalidněnosti bytů; Situace z hlediska stávající a potenciální nabídky pozemků je popsána v kapitole C - Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Potencionální nabídka pozemků v Českém Těšíně je velmi vysoká, což vyplývá především ze samotného charakteru rozptýlené zástavby. Převažuje snaha vlastníků těchto pozemků je nabídnout k zástavbě a to i v případech naprosto nevhodných z hlediska ekonomického, urbanistického nebo ochrany přírody. Ceny pozemků pro výstavbu rodinných domů na území města (v jeho okrajových sídlech) jsou stále poměrně nízké (200-400 Kč/m2). To svědčí o převaze nabídky nad poptávkou, ale i o skutečnosti, že většinou se prodávají nepřipravené stavební pozemky (s chybějící technickou infrastrukturou). Je nutno upozornit, že náklady na m2 úplné přípravy pozemků k zástavbě dosahují 500-1000 Kč/m2. Tato příprava není v současnosti realizována a představuje rostoucí „investiční dluh“, který většinou nakonec dopadne na veřejné (obecní) rozpočty. Dále je potřeba upozornit, že ani poměrně velké čisté přírůstky bytů (blížící se průměrné intenzitě bytové výstavby v ČR cca 3 byty/1000 obyvatel ročně – tj. 70 bytů ročně by v Českém Těšíně nezaručovaly „okamžité“ zastavení poklesu počtu obyvatel ve městě. V současné době se zpracovává územní studie části lokality Cihelna podél ul. Slovenská, kde by mělo na ploše cca 6,5 ha nově vzniknout 22 bytových domů s celkovým počtem bytů 250. Dle zpracované územní studie je předpokládané zahájení přípravy území pro výstavbu - duben 2014. Pro část mladých rodin je bydlení reálně nedostupné, sociální systém ani v případě narození dítěte není schopen „okamžitě“ zajistit přiměřené bydlení mladých rodin. Na druhé straně značná část domácností v poproduktivním věku obývá „nadrozměrné“ byty a příjmově nadprůměrné domácnosti obývají mnohdy byty s regulovaným nájemným. Systém bydlení ve městech je nepružný, mnohdy neefektivní a není dostatečně sociálně orientován. Potenciálním problémem měst včetně Českého Těšína jsou především velká panelová sídliště, nejen však panelová. Hlavním a obtížně řešitelným problémem však není technologie, druh zástavby, ale fungování systému bydlení a veřejných ploch určených do bydlení. Pouze omezené možnosti zlepšení zde přinášejí programy regenerace panelových sídlišť. Pozitivem je privatizace značné části bytového fondu města. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti bydlení je uvážlivý rozvoj obcí, zvláště v rozsahu navrhovaných ploch pro bydlení vzhledem k velikosti a vybavení obce. Problémem může být nedostatečná

41

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 vyváženost ploch pro bydlení a ploch podmiňující kvalitní bydlení (drobná občanská vybavenost v místě, vznik veřejných prostranství, chodníky, cykl. stezky). Počet dokončených bytů a kvalitu bydlení může územní plánování ovlivnit jen nepřímo vymezením ploch pro bydlení. A2.2.9 Rekreace a cestovní ruch Správní obvod ORP Českého Těšína je součástí oblasti cestovního ruchu a rekreace Ostrava - Karviná. Toto území vykazuje řadu specifik: • omezené přírodní předpoklady rekreace a cestovního ruchu • zhoršené životní prostředí • výrazná antropogenní transformace krajiny, dopady těžby uhlí (mimo řešené území) • deformované vnímání širšího regionu z hlediska rekreace a cestovního ruchu • poloha u státních hranic s Polskem Hlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje město Český Těšín, kde dochází ke zlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnoha historickými památkami. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchu opírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelené plochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Toto úsilí se odráží jak ve strategickém plánu města, tak v celé řadě navazujících projektů (např. Zahrada dvou břehů). Projekt Zahrada dvou břehů je modulovým projektem, jenž má českou a polskou část. Spojovacím modulem obou částí jsou stávající hraniční přechody (mosty) a nové lávky přes řeku Olši, které budou sloužit pěším a cyklistům. Realizaci projektu koordinuje Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska spolu s nositeli projektu městy Český Těšín a Cieszyn. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-Hláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. Podle průzkumů a rozborů pro ÚAP MSK má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu celá východní – příhraniční část okresu Karviná, tj. území od Petrovic u Karviné až po Český Těšín. V současnosti chybí především kvalitní dopravní propojení tohoto území, zejména doplnění cyklostezkami. SO ORP Českého Těšína procházejí cykloturistické trasy Beskydsko-karpatská magistrála a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Je zde výchozí bod dálkové trasy Český Těšín Jihlava. Český Těšín nemá sice rozsáhlou ubytovací kapacitu, nabízí ale poměrně širokou škálu ubytovacích zařízení od dvou tříhvězdičkových hotelů (Central a Piast - oba do 50 pokojů) přes penziony (např. Pod věží, Zámeček, Sepresso bar, Rybí dům v Chotěbuzi) až po ubytovací služby pro nenáročné (Internát SzeŠ). Ubytovací kapacity individuální rekreace mají v řešeném území omezený rozsah (počet rekreačních chalup, chat) - velký je počet zahradních chat soustředěných zejména v zahrádkářských osadách v okolí Českého Těšína. Zjištění počtu rekreačních objektů, šířeji definovaných jednotek druhého bydlení je v současnosti poměrně obtížné s ohledem na chybějící evidence i definování trvalého bydlení. V obci Chotěbuz nebyly v r. 1991 evidovány objekty pro individuální rekreaci, v r.2001 se tyto údaje nešetřily podle sdělení obce bylo v řešeném území cca 35 zahradních chatek, v některých případech se však svým charakterem blíží rekreačním chatám (objektům druhého bydlení). Počet jednotek široce pojatého druhého bydlení (většinou neobydlené byty a zahradní chatky) je zde v současnosti odhadován celkem na cca 70. V Českém Těšíně cca 1180 jednotek druhého bydlení (z toho 550 zahradní chatek a 620 neobydlených bytů). Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejména s Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice). Stále známější je společný česko-polský projekt Těš se Těšínem představující nový turisticko-kulturní produkt polské i české části města realizovaný v podobě cyklicky konaných kulturních aktivit, festivalů, koncertů a jiných kulturních událostí konajících se v průběhu dvou let. Město Český Těšín je také součástí Euroregionu Těšínské Slezsko, které má za cíl rozvoj cestovního ruchu. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti rekreace je vytvoření předpokladů pro zpřístupnění volné krajiny v okolí obcí pro možnost každodenní rekreace jejich obyvatel (procházky, rekreační běh, venčení psů, hry dětí, apod). Propojení významných míst v území sítí cyklostezek, případně vybudování naučné stezky. Vybudování hippostezky v návaznosti na rozvíjející se jezdecký areál v Chotěbuzi.

42

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Příležitostí je spolupráce se zpracovateli komplexních pozemkových úprav při návrhu polních cest a dalších technických opatření. A2.2.10 Hospodářské podmínky Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominuje polygrafický průmysl. Tento sektor prošel zejména v druhé polovině 90. let restrukturalizací spojenou s růstem nezaměstnanosti. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Základní charakteristika Na území Českého Těšína bylo evidováno 5 023 ekonomických subjektů, a to k 31. 12. 2010. Největší podíl těchto ekonomických subjektů působí v oblasti služeb s podílem 36,2%, konkrétně se jednalo o maloobchod, velkoobchod, pohostinství, opravy a údržba motorových vozidel. Další významné kategorie jsou ostatní obchodní služby s podílem 21,5% na celkovém počtu subjektů ve městě, dále ostatní veřejné, sociální a osobní služby s podílem 12,8%, stavebnictví (10,8%), průmysl (9,8%). Zemědělských podnikatelských subjektů se na území města vyskytovalo méně než v oblasti školství, zdravotnictví, dopravě a spojích. Obrázek č. 3 - Struktura podnikatelských subjektů v Českém Těšíně k 31. 12. 2010 (zdroj: ČSU)

Průmysl Českého Těšína je známý díky tradiční polygrafické produkci. Společnost FINIDR, s.r.o. patří v ČR s produkcí přes 17 miliónů knih ročně k největším firmám v oboru. Na více než dvousetletou tradici navazuje Těšínská tiskárna, a.s. Trojlístek českotěšínských tiskáren doplňují Těšínské papírny, s.r.o., které se zaměřují kromě papírové produkce také na tisk publikací. Polygrafický průmysl nemá silnou pozici pouze v hospodářství Českého Těšína, ale v rámci celého Moravskoslezského kraje (s dalšími polygrafickými centry Ostravou a Opavou). Z celkového počtu podnikatelských subjektů v roce 2009 v Českém Těšíně podnikalo 78 % fyzických osob, 12 % obchodních společností, dále působilo na území města 10 % ostatních právních forem.

43

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Obrázek č. 4 - Struktura podnikatelských subjektů v Českém Těšíně k 31. 12. 2009 (zdroj: ČSU)

V roce 2009 připadalo v Českém Těšíně na 1000 obyvatel 195 ekonomických subjektů, což představuje 80,2 % celostátní úrovně a zároveň převyšuje krajský průměr o 1 procentní bod. Ekonomická aktivita Hospodářské podmínky území (zejména širšího regionu) mají u SO ORP Český Těšín zásadní význam pro další vývoj, zejména vlastního města. Základní údaje o ekonomické aktivitě obyvatel obcí SO ORP přináší následující tabulka. Nejaktuálnější údaje v této struktuře jsou předběžné výsledky ze sčítání lidu, domů a bytů 2011, u těch které nebylo možno zjistit z předběžných výsledků nebo jiných zdrojů jsou použita data ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Tabulka č. 27 - Ekonomická aktivita obyvatel, pohyb za prací (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 – k datu 26.3.2011)

ekonomicky aktivní

celkem ČR okres Karviná celkem SO ORP Český Těšín Chotěbuz

ekonomicky neaktivní

zaměstnaní

územní jednotka

zaměstnanci zaměstnavatelé

4 666 233 3 615 579 107 308 90 025 11 320 9 378 10 833 8 970 487 408

165 668 2 900 368 351 17

osoby pracující nezaměstnaní na vlastní účet 593 132 506 504 4 718 866 7 996 19 005 123 246 993 1 699 12 101 950 1 645 11 535 43 54 566

Možnosti zaměstnanosti obvykle vytvářejí hlavní rámec prosperity většiny sídel, přesněji řečeno regionů. Tyto hospodářské regiony jsou formovány, vymezovány zejména podmínkami pohybu za prací. V případě SO ORP Českého Těšína je tímto regionem většina okresu Karviná, velká část okresu Frýdek Místek a částečně i Ostrava. Na rozdíl od většiny měst do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí, záporné saldo pohybu je cca 1900 osob. Pro širší srovnání jsou v další tabulce uvedeny údaje i za srovnatelná města, která potvrzují „pozice“ města z hlediska pohybu za prací. Tabulka č. 28 - Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými městy (zdroj ČSÚ, SLDB 2001)

dojíždějící do obce celkem Kraj celkem Český Těšín Frenštát p.R.

183275 2719 3143

z toho denně 166393 2372 2946

vyjíždějící z obce celkem 200280 4626 1421

z toho denně 170198 4004 1090

obsazená pracovní místa z toho na 1000 zacelkem denně městnaných -3805 513096 968 -1632 8909 824 1856 6805 1339

saldo dojížďky celkem -17005 -1907 1722

44

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Havířov Jablunkov Karviná Orlová Opava

3894 1479 9538 3829 13415

3550 1394 8940 3661 11781

16699 1413 7324 7841 4334

14741 1245 6211 7055 3238

-12805 66 2214 -4012 9081

-11191 149 2729 -3394 8543

20257 2484 27379 9926 37090

613 1027 1088 712 1324

Hlavní centrem vyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec (1230 vyjíždějících denně). Obce SO ORP těží z funkční provázanosti celé Ostravské sídelní aglomerace z hlediska pohybu za prací, částečně i při řešení problémů nezaměstnanosti. Trh práce a nezaměstnanost Český Těšín podobně jako většina měst ostravské aglomerace prošla v 90. letech krizí v důsledku transformace regionální ekonomiky, která byla v minulých desetiletích v porovnání s ostatními regiony Česka zaměřená na těžký průmysl. K největším zaměstnavatelům ve městě patřily v r. 2010 Nemocnice Český Těšín, a.s., KOVONA SYSTEM, a.s., Těšínská tiskárna a.s., tiskárna FINIDR, s.r.o. a Těšínské papírny, s.r.o. K největším zaměstnavatelům v MSK patří OKD, a.s. V roce 2010 zaměstnávala firma v průměru 13 693 vlastních zaměstnanců a 3 679 pracovníků dodavatelských firem. Dalším významným zaměstnavatelem v regionu jsou Třinecké železárny, a. s. K 31. 12. 2010 společnost zaměstnávala 5 897 zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti v rámci obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín činila 11,2% k 31. 7. 2011, což představuje pokles míry nezaměstnanosti o 1,4 procentního bodu oproti stejnému období loňského roku. Tabulka č. 29 - Vývoj nezaměstnanosti v ORP Český Těšín k 31.12. (zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/) Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Dosažitelní uchazeči celkem 2 524 2 541 2 555 2 459 2 216 1 578 1 307 1 770 1 714 1 508

EAO 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13

231 231 231 683 683 683 683 683 683 683

Míra nezaměstnanosti 19,6% 19,2% 19,3% 18,0% 16,2% 11,5% 9,6% 12,9% 12,5% 11,0%

Volná místa 27 53 223 105 28 64 58

Vývoj míry nezaměstnanosti v ORP Český Těšín od roku 2002 v porovnání s okresním a celorepublikovým průměrem znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 5 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ORP Český Těšín od roku 2002 v porovnání s okresním a celorepublikovým průměrem (zdroj: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Statistiky nezaměstnanosti v časových řadách MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/)

45

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Míra nezaměstnanosti v obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká, ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznému poklesu, což bylo ovlivněno z menší části i změnou metodiky měření. Tento klesající trend byl pozastaven vlivem ekonomické a hospodářské krize v roce 2008, kdy se dopady krize začaly projevovat od roku 2009. Míra nezaměstnanosti dosahovala do roku 2006 téměř dvojnásobku celostátní průměrné míry nezaměstnanosti. Od roku 2007 dochází k postupnému snižování rozdílu míry nezaměstnanosti v Českém Těšíně oproti celé ČR. V porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností v rámci okresu Karviná měla v měsíci prosinci 2011 ORP Český Těšín nejnižší míru nezaměstnanosti (11 %), druhá byla ORP Bohumín s mírou nezaměstnanosti (11,2%), zatímco nejvyšší míry dosahují obvody úřadu práce Karvinsko (15,1%), Havířov (13,2%) a Orlová (13,8%), kde došlo k největšímu útlumu těžkého průmyslu. Nedávný vznik průmyslové zóny „Pod Zelenou“ v Českém Těšíně o ploše 120 000 m2, příchod důležitého investora a poloha uvnitř trojúhelníku tvořeného automobilovými závody ve městech Nošovice, Žilina a Bielsko-Biala dávají dobré předpoklady pro pokles nezaměstnanosti v budoucnosti. Korejská firma PHA Czech postavila v roce 2007 montážní závod v ulici Strojnická, kde se sestavují dveřní moduly pro automobilku Hyundai. Závod byl uveden do provozu v roce 2008 a společnost zaměstnala okolo 145 lidí. K dalším důležitým investorům v Českém Těšíně v oblasti automobilového průmyslu patří korejská společnost Donghee Czech, která v roce 2011 zaměstnávala 393 osob. Následující tabulka uvádí vývoj průměrné nominální mzdy v Moravskoslezském kraji a procentnímu podílu k celorepublikovému průměru v jednotlivých letech 2004 - 2009. Za posledních pět let došlo k nárůstu průměrné nominální mzdy o 27,3%. Za posledních 5 let je však v roce 2009 průměr nominální mzdy v Moravskoslezském kraji dlouhodobě na nejnižší úrovni pod celorepublikovým průměrem (nižší o 8,4%). Tabulka č. 30 - Vývoj průměrné nominální mzdy (na fyzické osoby) v letech 2004 – 2010 (zdroj: Ukazatele životní úrovně MPSV, 2004-2010, http://www.mpsv.cz ) 2005 Kč MSK ČR

2006

% ČR

Kč

2007

% ČR

Kč

2008

% ČR

Kč

2010

2009

% ČR

Kč

% ČR

Kč

% ČR

17 618

92,8 16 909

93,7 17 618

92,8 20 912

92,2 21 524

91,6 22 043

92,0

18 992

100,0 18 041

100,0 18 992

100,0 22 691

100,0 21 692

100,0 23 951

100,0

Ve výzkumu Město pro byznys 2008 společnosti Factum Invenio byly sledovány podmínky pro podnikání v jednotlivých krajích. V průzkumu mezi podnikateli se město Český Těšín umístilo na 4. místě (z 22 srovnávaných) v rámci průzkumu mezi podnikateli, kteří tak vyjádřili svou spokojenost. Kladně bylo také hodnoceno kritérium cenových podmínek (6. místo z 22 srovnávaných měst v kraji). Podle sčítání lidu vyjíždělo denně za prací z Českého Těšína v roce 2001 mimo město 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, z toho okolo 49 % v rámci okresu Karviná a zhruba 43 % do ostatních okresů Moravskoslezského kraje (zejména do Třince v okresu Frýdek-Místek). Tato poměrně vyrovnaná bilance okresní a mimo-okresní vyjížďkovosti za prací dokumentuje skutečnost, že přirozená spádovost Českého Těšína probíhá z podstatné části do oblasti Třinecka, jehož správní obvod ORP patří v rámci kraje k méně postiženým nezaměstnaností, a že vymezení okresů v kraji mělo politický charakter. V uplynulých sto letech výrazně ovlivnil rozvoj okresu Karviná a jeho pracovního trhu těžební průmysl. Zaměstnanost subjektů z odvětví těžby nerostných surovin k 31.12.2007 dosáhla 13 058 osob, což znamenalo meziroční pokles o 12,2 %. Podíl zaměstnanosti v těžebním průmyslu na celkové zaměstnanosti okresu činila v roce 2007 15,2 %. V roce 2007 bylo v okrese 4415 zaměstnavatelů, což představuje roční nárůst o 2,5 %. Trend postupného poklesu zaměstnanosti u zaměstnavatelů v okresu má dlouhodobý charakter (začal v roce 1997). Největší meziroční pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v roce 1999, a to o 7927 osob (tj. úbytek 8,3 %), v důsledku privatizace a restrukturalizace zejména důlních, ale i hutních závodů. Registrovaná míra nezaměstnanosti okresu Karviná dosáhla k 31. 12. 2009 hodnoty 14,39 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 vzrostla nezaměstnanost o 2,93 procentního bodu.

46

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Obrázek č. 5 - Míra nezaměstnanosti podle obcí v Moravskoslezském kraji k 31.12.2009 (zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010, Český statistický úřad, Ostrava, 2010 Dostupné z http://www.ostrava.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F500310B5D/$File/80101110m03.jpg [Staženo 1.9.2011])

Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti a její disparity mezi okresy Moravskoslezského kraje v porovnání s průměrem ČR dokumentuje obrázek č.6. Pozoruhodný je vývoj nezaměstnanosti v okresech Nový Jičín a Karviná. Zatímco okres Nový Jičín se posunul z nejhorší pozice v kraji v roce 1994 na nejlepší“ pozici v roce 2005, Karviná zůstává od roku 1995 okresem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Od roku 2007 je na nejlepší pozici okres Frýdek-Místek. V roce 2009 byla nejvyšší nezaměstnanost v okrese Bruntál. Obrázek č. 6 - Vývoj míry nezaměstnanosti a její nerovnoměrnosti mezi okresy Moravskoslezského kraje v letech 1993 – 2008 (od roku 2004 podle metodiky platné od 1. 7. 2004), (Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010. ČSU, Ostrava, 2010)

47

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Velmi závažný problém v Českém Těšíně představuje dlouhodobá nezaměstnanost. Podle Českého statistického úřadu byl k 31.12.2010 v obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Český Těšín (tvořený dále ještě obcí Chotěbuz) podíl osob v evidenci úřadu práce déle než 1 rok 42 % nezaměstnaných. Tato hodnota převyšuje průměr kraje (38 %). Od roku 2005 však dlouhodobá nezaměstnanost jak v obci Český Těšín, tak v celém kraji, klesla. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo kleslo z 65 uchazečů v roce 2009, na 28 uchazečů v roce 2010. V roce 2010 došlo k meziročnímu poklesu počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo téměř o 43 %. Český Těšín se dle tohoto indikátoru umístil na 5. místě všech ORP v Moravskoslezském kraji. V roce 2010 zde bylo evidováno 1 791 uchazečů o zaměstnání, přičemž volných pracovních míst bylo k dispozici 64. Tabulka č. 31 - Počet uchazečů na 1 pracovní místo v ORP Moravskoslezského kraje (zdroj: Strategický plán rozvoje města) Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

ORP Moravskoslezského kraje Ostrava Nový Jičín Frýdek - Místek Kopřivnice Český Těšín Hlučín Bruntál Opava Třinec Bohumín Jablunkov Odry Frenštát p. Radhoštěm Krnov Bílovec Karviná Frýdlant n. Ostravicí Havířov Kravaře Orlová Vítkov Rýmařov

Počet uchazečů / 1 prac. místo 15,1 17,7 22,3 24,2 28,0 30,2 30,7 30,7 30,8 35,2 35,6 36,7 37,3 39,1 41,2 45,3 46,9 50,2 71,5 84,2 96,4 146,5

V obvodu ORP Český Těšín tvoří více než polovinu uchazečů o zaměstnání ženy. Konkrétně se jednalo v roce 2009 o 53,2% podílu žen na celkové nezaměstnanosti, což je mírně více než krajský podíl (46,8%). Podíl věkové kategorie do 24 let v ORP Český Těšín klesl na 15,5% (oproti 21,5% v r. 2005) a věkové kategorie nad 50 let činil v roce 2010 v ORP Český Těšín vzrostl na 31,5% (21,8 % v r. 2005). Podíl věkové kategorie do 24 let v ORP Český Těšín je pod krajským průměrem, který činí 16,4%. Podíl věkové kategorie nad 50 let dosahuje hodnot vyšších než je krajský průměr o 2,3 procentní body. Podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v r. 2010 dosáhl 5,6% (pokles oproti r. 2005, kdy podíl absolventů dosahoval 8,4 %). U kategorie absolventů se jedná o hodnoty obdobné krajskému průměru (5,5%). Další vývoj úrovně nezaměstnanosti je obtížně odhadnutelný. Otázkou pro budoucnost z hlediska prognózy vývoje počtu obyvatel není ani tak absolutní výše nezaměstnanosti, ale srovnání s ostatními konkurenčními městy, obcemi či širší pozice regionu (okresů Karviná a Ostrava). Tj. zda v Českém Těšíně bude ve srovnání s výhledovými migračními centry nezaměstnanost dlouhodobě vyšší či nižší. Oblasti s nižší nezaměstnaností, vyššími výdělky jsou migračně atraktivnější. Pro vývoj po r.1990 – při stále rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor (v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace-stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací je regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlení - volném trhu bydlení. Právě změna situace v sociální podpoře bydlení by v budoucnu mohla otevřít stavidla migrace z regionu (zejména města Havířova).

48

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). V územním plánu Českého Těšína je vymezena omezená řada menších ploch pro funkci výroby a s možností podnikání. Zásadní potencionální impuls pro rozvoj města však představuje plocha průmyslové zóny Pod Zelenou, jejíž nabídka je však již využitá. Plochy území centra – obchodně obytná zóna Jablunkovská-Frýdecká mají perspektivu brzkého využití. Relativně větší plochy s ohledem na počet ekonomicky aktivních obyvatel obce, jsou vymezeny v územním plánu Chotěbuze. Posouzení plošné přiměřenosti nabídky nových podnikatelských ploch, areálů v územních plánech je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějícím zdanění stavebních pozemků dani z nemovitostí odvozené z poskytovaných užitků obcemi – např. napojení na technickou infrastrukturu). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch (areálů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména potřeby ochrany podmínek životního prostředí. Na druhé straně zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí – např. v obytné zástavbě, v dopravně obtížně dostupných lokalitách center měst) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst (např. vymístění výroby, podnikání z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě). O přetrvávající poptávce po těchto plochách svědčí jejich faktické plné využití v rámci celého širšího regionu Ostravska. Hlavní požadavky pro územní plánování v oblasti hospodářských podmínek, je při vymezování ploch pro nové ekonomické aktivity v obcích, mít na paměti další souvislosti, např. demografický vývoj v místě, dostupnost v tomto směru lépe vybavených center a optimální využití stávající technické infrastruktury.

A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území Území ORP Český Těšín má celkově příznivé přírodní podmínky. Jde o pahorkatinu, klimaticky mírnou, kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Stav vodního režimu je příznivý, území netrpí nedostatkem vody. Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí, velké plochy trvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území, přispívají k tomu, že zejména západní a severní část řešeného území lze charakterizovat jako vcelku vyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Tento charakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídel a nevhodné zásahy do zachovalých částí harmonické krajiny. Během posledních 15 roků se značně zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě ze spekulativních důvodů – snaha o přeměnu v zastavitelné pozemky). Území města Český Těšín patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším nejen v České republice, ale i v ve střední Evropě. Je to dáno souborem několika faktorů, např. geomorfologií terénu, který vytváří dobré předpoklady pro častější inverze s nižším prouděním vzduchu, ale nejdůležitějším faktorem je velká hustota průmyslu, automobilová a nákladní doprava a velká hustota zalidnění v podobě rozptýlené zástavby bez napojení na centrální vytápění. Celkovou místní imisní situaci, tj. zdejší ovzduší, ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů a dopravy, ale hlavně emise z velkých a zvláště velkých zdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín, např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní a strojírenské podniky v Ostravě, elektrárna Dětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetické a průmyslové zdroje na území Polska. Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překročené hodnoty suspendovaných částic PM10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren. S nárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména ze silniční dopravy. Jakost povrchových vod se celkově nezlepšuje. Podstatně lepší kvalita vod je ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a nachází se kolem nich jen malé množství zástavby. Nejzachovalejším vodním tokem je Chotěbuzka, a to zejména v úseku katastrálního území obce Chotěbuz až po ústí do Stonávky. Naopak neuspokojivý stav je u vodních toků protékajících zastavěným územím, zejména intravilánem města. Tyto potoky jsou zregulovány s minimální členitostí dna a břehů a redukovanými nebo žádnými břehovými porosty. V zastavěném území je do nich zaústěno velké množství vyústí odpadních a dešťových vod.

49

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Z hlediska ochrany přírody a krajiny se jedná o území intenzívně využívané, nicméně část řešeného území (zejména jeho hornatější západní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Rozloha zemědělské půdy se neustále snižuje ve prospěch ploch zastavěných. Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné – 16,48%, část lesních pozemků je chráněna jako lesy ochranné, resp. zvláštního určení. Dopravní infrastruktura je rozvinutá a obsahuje silniční a železniční dopravu. Území Moravskoslezského kraje patří vedle hlavního města Prahy a severních Čech k regionům s největší koncentrací obyvatelstva a průmyslových aktivit v České republice, proto je Těšínsko svým charakterem předurčeno pro tranzitní charakter jak silniční, tak i železniční dopravy. Všechna sídla jsou dostupná po veřejných komunikacích silniční dopravou, do všech sídlel zajíždí hromadná autobusová nebo městská doprava. Četnost spojů je však úměrná velikosti obce a její vzdálenosti od centra. Město má dobré železniční spojení celorepublikového významu a tvoří významný železniční uzel. Silniční síť je přetížena, avšak díky vybudovanému obchvatu již nákladní doprava neprojíždí městem Český Těšín. Problémem města je doprava v klidu – nedostatek parkovacích míst. Technická infrastruktura v území je stabilní a spolehlivě pokrývá potřeby obyvatel i podniků v celém území. Je zastoupena všemi druhy inženýrských sítí pro zásobování energiemi, vodou a zařízeními pro odvádění a čištění odpadních vod s výjimkou produktovodů a ropovodů. Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území – především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. Město Český Těšín vykazuje po r.2000 každoroční pokles počtu obyvatel. Migrace (v průměru úbytek 120 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých a sociálně „úspěšných“ rodin z města. Cílem migrace jsou jak obce v okolí (suburbanizační projevy), tak i vzdálená města (častým jevem je skutečnost, že studující mladí lidé zůstávají v městech a regionech studia mimo Český Těšín). Vývoj věkové struktury obyvatel po r.2001 dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, kladná bilance přirozené měny se zřejmě změní v zápornou. Znepokojující skutečností je, že celkový pokles počtu obyvatel i přes kolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu (po r.2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý. Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémy spojené s kvalitou domovního fondu. To se týká především sídliště Svibice, kde žilo v roce 2003 ve 2230 obydlených bytech 6820 trvale bydlících obyvatel, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města. Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letech ve SO ORP jako celku je patrná z evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejí rozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR (vycházející z Ostravska, pokračující přes sever Olomouckého kraje až k hranicím Pardubického kraje). Nízkou intenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitu bytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby. Potencionální nabídka pozemků v Českém Těšíně je velmi vysoká, což vyplývá především ze samotného charakteru rozptýlené zástavby. Převažuje snaha vlastníků těchto pozemků je nabídnout k zástavbě a to i v případech naprosto nevhodných z hlediska ekonomického, urbanistického nebo ochrany přírody. Ceny pozemků pro výstavbu rodinných domů na území města (v jeho okrajových sídlech) jsou stále poměrně nízké (200-400 Kč/m2). To svědčí o převaze nabídky nad poptávkou, ale i o skutečnosti, že většinou se prodávají nepřipravené stavební pozemky (s chybějící technickou infrastrukturou). Technická vybavenost a kvalita bydlení se neustále zlepšuje a naopak se snižuje počet osob na jeden trvale obydlený byt i počet osob na jednu obydlenou místnost. Hlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje město Český Těšín, kde dochází ke zlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnoha historickými památkami. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchu opírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelené plochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-Hláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. V současnosti chybí především kvalitní dopravní propojení tohoto území, zejména doplnění cyklostezkami. Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejména s Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice).

50

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominuje polygrafický průmysl. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Míra nezaměstnanosti v obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká, ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznému poklesu, což bylo ovlivněno z menší části i změnou metodiky měření. Tento klesající trend byl pozastaven vlivem ekonomické a hospodářské krize v roce 2008, kdy se dopady krize začaly projevovat od roku 2009. Míra nezaměstnanosti dosahovala do roku 2006 téměř dvojnásobku celostátní průměrné míry nezaměstnanosti. Od roku 2007 dochází k postupnému snižování rozdílu míry nezaměstnanosti v Českém Těšíně oproti celé ČR.

A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ Ve všech obcích SO ORP Český Těšín byl zpracovateli ÚAP v průběhu dubna až září 2011 proveden podrobný terénní průzkum. Cílem těchto prací bylo zjištění současného stavu území, především jeho místních hodnot a změn ve využití ploch oproti platným územním plánům obcí a územně analytickým podkladům. Průzkumem obcí byly doplněny tyto údaje a jevy, které nebylo možné zjistit jiným způsobem: A001 – změny zastavěného území oproti platnému ÚP A002 – změny ploch výroby oproti platnému ÚP A003 – změny ploch OV oproti platnému ÚP a identifikace druhu stávajícího obč. vybavení A004 – změny ploch k obnově oproti platnému ÚP a případný návrh nových A008 – místní drobné památky, které nejsou v seznamu památek (pomníky, křížky, zvoničky, kapličky, sochy, pamětní desky) A011- hodnotné hranice přírodního a urbanizovaného prostoru (přechod zástavby do volné krajiny přes zahrady a sady nebo jinou zeleň), hranici kompaktní zástavby, jádro obce, případné urbanistické celky obce, aleje a stromořadí, historické cesty, krajinné prvky (stráně, terénní zlomy, nivní polohy v obci i mimo ni), rybníkářské soustavy A013 – historicky cenné stavby A014 – architektonicky cenné stavby A015 – významné stavební dominanty A019 – místa významných událostí A020 – významné vyhlídkové body A106 – cyklostezky A115 – veřejnou zeleň plošnou, liniovou, soliterní

A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Popis průzkumů území a následné zatřídění V rámci zpracování díla provedl pořizovatel podrobné průzkumy v terénu, které byly zaměřeny na hledání a následnou vizuální prohlídku hodnotných areálů, staveb a prvků drobné architektury, stavebních dominant a významných průhledů do krajiny. Mezi významné urbanistické hodnoty řešeného území patří vzhledem ke svému charakteru zástavba centra města Český Těšín, která je dána na severu severní hranicí parcel, jež svou jižní stranou přiléhají k Masarykovým sadům, na východě řekou Olší, na jihu jižní hranicí parcel, jež svou severní stranou přiléhají k ulicí Střelniční a na západě železniční tratí. Bohužel ani jedno z ostatních řešených katastrálních území nevykazuje zachovalé rostlé jádro obce s historickou návsí či jiné markantní prostranství tak, aby mohlo být zatříděno jako hodnotné. Kromě architektonických objektů, které jsou na seznamu nemovitých kulturních památek, byly jako hodnotné zatříděny ty objekty, jež odkazují na původní lidovou architekturu bez ohledu na stavebnětechnický stav a dále ty objekty, jež svým vnějším architektonickým výrazem, stavebním slohem nebo řemeslným propracováním zpracovatele jako hodnotné cítí. Vzhledem ke svému významu je nutné zmínit již zmizelou hodnotnou stavbu kavárny AVION, na jejímž původním místě je již v současné době v provozu její replika, realizovaná v rámci projektu „Revitalpark“ v roce 2010. Také historické odkazy

51

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 drobných staveb jako jsou kříže a boží muka spolu s dochovanými památkami sakrální architektury jsou zařazeny jako hodnotné. Objekty vedeny v seznamech Národního památkového ústavu a požívající legislativní ochranu, jsou zároveň limity a jsou v grafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i ve výkresu limitů. Mezi kulturní hodnoty jsou zařazeny při průzkumech nalezené památníky, pamětní desky nebo jiné zajímavosti z historie města. Mezi nedokumentované, ale neméně významné kulturní hodnoty města Český Těšín nepochybně patří každoročně konané akce jako např. mezinárodní divadelní festival Bez hranic, mezinárodní filmový festival Kino na hranici, Svátek tří bratří nebo Těšínský jazzový festival, tak i aktivní spolkový život (především v Chotěbuzi - 2 sbory hasičů, SOKOL, PZKO, jezdecký klub, Klub vojenské historie...). Zájmovému území dominuje město Český Těšín. Ostatní integrovaná sídla i obec Chotěbuz mají charakter venkova. Jako významné stavební dominanty byly vymezeny zejména hraniční přechody přes řeku Olši do Polska, replika kavárny AVION, Sportovní areál Frýdecká a Sportovně kulturní středisko v Chotěbuzi. Výraznými negativními dominantami, umístěnými na horizontu Koňákovského hřbetu jsou telekomunikační věže v Mistřovicích a technická dominanta vodojemu v Koňákově. Silně se taktéž uplatňují liniové stavby VVN, mající zásadní vliv na krajinný ráz. Liniové stavby VVN spolu s již zmiňovanými telekomunikačními věžemi krajinu silně technizují. Všechny tyto objekty areály nebo místa, zatříděné jako hodnotné, byly fotodokumentovány a dle přiřazených čísel přehledně zpracovány jak do výkresu hodnot, tak tabulky podle katastrálních území v samostatné příloze D1 - Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty. V rámci aktualizace č.2 proběhla vizuální kontrola stavu urbanistických, architektonických a kulturních hodnot a byla pořízena nová fotodokumentace jednotlivých hodnotných staveb, areálů a míst. A4.1.2 Území s archeologickými nálezy Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkový ústav (ústřední pracoviště) pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Jedná se o území, na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. Ve správním území se nachází níže uvedené kategorie UAN I, II a III. Jsou zároveň limity a jsou v grafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i ve výkresu limitů a také v kapitole A5. Zjednodušeně lze říci, že místa s prokázanými nálezy a sídla jsou označeny jako UAN I, určité pásmo kolem UAN I je označeno jako UAN II, vytěžená území jsou UAN IV a vše ostatní v území je považováno za UAN III. Na celé území ORP Český Těšín je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností archeologických nálezů. UAN jsou pracovně rozděleny do čtyřech kategorií: UAN I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů UAN II - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100% (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.) UAN III - území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV) UAN IV - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, pískovny, cihelny apod.) A4.1.3 Technické hodnoty Zvláštním typem architektonické památky nacházející se v řešeném území jsou objekty lehkého opevěnění, jež jsou stavebním doklady poměrně nedávné pohnuté historie. V roce 1938 Československá republika zde intenzivně stavěla linii lehkého opevnění na obranu proti Polsku. O pouhý rok později – po záboru Těšínska Polskem – se opět stavělo lehké opevnění. Tentokrát polské, na obranu proti Německu.

52

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Objekty lehkého opevnění se dodnes – až na výjimky – zachovaly ve výborném stavu. V úvodu považujeme za nutné zdůraznit zcela výjimečný fakt. Zatímco objektů československého lehkého opevnění byly na území bývalého Československa (Čechy, Morava, Slovensko, Zakarpatská Ukrajina) postaveny tisíce, polské objekty se zachovaly na současném území České republiky pouze dva. Jedná se tedy o technickou památku mimořádného významu. A4.1.3.1 Polské lehké opevnění vz.39 Takticko-technická data Hlavní typ bojového objektu pozice Těšín měl být vyzbrojen dvěma těžkými kulomety pro palbu na obě strany šikmo do předpolí. V závislosti na typu použité výzbroje byl odměr palebného vějíře 60° (pro kulomet Browning vz. 30) nebo 50° (pro kulomet Maxim vz. 08). Tento objekt se stavěl ve dvou variantách, buď s půdorysem střelecké místnosti ve tvaru obdélníku nebo rovnoramenného lichoběžníku. Střílny se nacházely 60 cm nad úrovní terénu. Ze shora je chránily krakorce a ze strany nepřítele ochranná křídla. Uvnitř objektu pod střílnami stály masivní dřevěné stoly o šířce 90 cm, na které se umísťovaly zbraně. V týlové stěně byl vchod o rozměru 120x65 cm (stejný u všech typů objektů) chráněný předsíní, střílny pro pušky a vyústění komínu železných kamínek, sloužících k vytápění objektu. V pevnůstkách nebyla použita mechanická ventilace, ale pouze přirozená – gravitační. K osvětlení sloužily petrolejové lampy a svíčky. Osádku tohoto typu objektu tvořilo pět mužů, plocha bojové místnosti byla 5,7 m2. Je nutné zdůraznit, že tento opevněný úsek neměl charakter nějaké „Maginotovy linie“ a že se skládal hlavně z okopů, dřevozemních objektů a systému překážek. Železobetonové objekty zde představovaly pouze jakési pilíře, o které se tato obrana opírala. Paradoxně jedna ze zdánlivých vad objektů – nedostatek pancéřování ve střílnách – se ukázala být jejich výhodou. V případě bezprostředního zásahu střílny, kdy došlo k zabití nebo zranění části osádky a zničení kulometu, bylo možno zbraň snadno vyměnit, což by v případě objektu s pancéřovou střílnou a speciální pevnostní lafetou mohlo dělat velké problémy. Díky svým malým rozměrům představovaly polské pevnůstky obtížný cíl jak pro německé dělostřelectvo, tak i pro „Luftwaffe“. Polským konstruktérům se podařilo vytvořit jedno z nejlepších opevnění v dějinách, neboť získali jeden z nejpříhodnějších poměrů mezi cenou objektu, jeho odolností a sílou palby. Všude, kde nepřítel narazil na linii obrany opevněnou tímto typem objektů, byl zastaven a donucen k rozvinutí sil a přisunutí dělostřelectva, přičemž jeho útok ztratil prudkost a rychlost. Tyto malé bojové objekty zastavily německé útoky stejně jako větší, dražší, silněji vyzbrojené a odolnější fortifikace holandské, belgické nebo francouzské, a někdy bojovaly i lépe. Jestliže porovnáváme polský lehký objekt pro boční palbu dvou kulometů s československým lehkým objektem vz. 37, je nutné si uvědomit, že při stejné palebné síle byl polský objekt levnější a odolnější proti dělostřelectvu; navíc byl opatřený krakorci nad střílnami, které je lépe chránily před palbou vrchní skupinou úhlů a činností útočných družstev. Všechny objekty na pozici Těšín vycházely z typových projektů zveřejněných v „Instrukci saperskiej umocnien polowych“, vydané v roce 1939, která měla usnadnit masovou výstavbu opevnění. Podle těchto projektů se budovala opevnění na pozicích podél celé polsko-německé hranice, pouze s mírnými modifikacemi (různé provedení ochrany vchodu, která časem úplně vymizela, různé rozměry střílen, otvorů v týlové stěně apod.). Objekty měly podle polské předválečné terminologie odolnost „B“; čili odolávaly jednomu zásahu granátem ráže 15 cm nebo více zásahům granáty ráže 10 cm. Umístění objektů Na území Českého Těšína se nachází dva objekty lehkého opevnění vz. 39. První z nich je umístěn na ul. Hornické, poblíž hřiště a je volně přístupný. Druhý objekt je umístěn na ul. Zátiší, v zahradách rodinných domů, a není přístupný. Současné využití objektů Objekt na ul. Hornické je umístěn v rámci nově rekonstruovaného hřiště základní školy a je po domluvě se správcem hřiště volně přístupný. Objekt na ul. Zátiší pravděpodobně slouží jako sklad pro potřeby majitele rodinného domu.

53

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Obrázek č. 7 - Objekt lehkého opevnění vz. 39 na ul. Hornické

Tato podkapitola byla zpracována s využitím práce Opevněná pozice Mlawa (Chorzepa Jaroslaw in Novodobé fortifikace 2000/3). A4.1.3.2 Československé lehké opevnění vz.37 Takticko-technická data Zcela jinak pojatou koncepcí obrany byl systém tvořený lehkým opevněním (dále jen LO) vz. 37, jež bylo schváleno ke stavbě 5.ledna 1937. Jednotlivé objekty byly na rozdíl od LO vz. 36 stavěny podél celé hranice, ne jen na nejdůležitějších místech. LO VZ. 37 tvořilo souvislé opevněné pásmo, které sestávalo z několika sledů jednotlivých pevnůstek, nazývaných řopíky (odvozeno od zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací). Na méně důležitých místech byla vytvořena opevněná čára „jen“ ze dvou sledů kulometných stanovišť – každý sled přitom vytvářel sám o sobě souvislou palebnou přehradu. První sled (sled hlavního odporu) měl zastavit nepřítele, který musel být vystaven nejúčinnější palbě všech zbraní. Sled tvořila linie objektů s bočními palbami tak, že palebná přehrada dosahovala 500 až 600 metrů před linii kulometných stanovišť při střelbě na účinný dostřel kulometů, tj. 800 až 1200 metrů. Objekty druhého sledu (sledu posilového) tvořily také souvislou palebnou přehradu s prvořadým úkolem podporovat a doplňovat palby prvního sledu. Využívalo se více paleb kosých, případně i čelných, aby byla vytvořena i dostatečná hloubka postřelovaného prostoru. Vzdálenost od prvního sledu 500 až 700 metrů se v členitém a nepřehledném terénu zmenšovala. Bylo zásadním požadavkem, aby každý objekt působil svou palbou před a částečně i za oba své sousední objekty, takže každé kulometné stanoviště téhož sledu bylo – kromě ochrany palbou sledu posilového či zadržovacího – většinou chráněné palbami několika sousedů. Vlastní ochrana pevnůstky byla zajištěna hlavně palbami sousedních objektů. Síla stěn a stropů běžných objektů (normální odolnosti) byla vypočtena a odzkoušena proti nejméně jednomu zásahu granátu ráže 10 cm. U čelních zdí je patrné oboustranné prodloužení. Tato „ochranná křídla“, o délce 1,4 m, byla vybudována z toho důvodu, aby ze strany nepřítele nebylo možné ohrozit palbou střílny pevnůstky. Čelní stěna byla navíc chráněna kamennou rovnaninou 1 m silnou (u zesílených objektů 1,5 silnou), která měla být překryta a vysvahována hliněným záhozem, jež měl být stejně jako strop oset trávou. Zához sloužil k maskování a ke zvýšení odolnosti – snižoval účinek střel (granát měl explodovat v záhozu a objekt samotný měl zůstat neporušen). Vchod do pevnůstky je situován vždy v zadní – týlové stěně. Je zalomený, dle typu objektu vlevo nebo vpravo, a obsahuje dvojí uzávěr. První uzávěr tvoří mřížové dveře z ocelových prutů o průměru 20 mm, které jsou chráněny vchodovou střílnou, umístěnou ve vnitřní zdi proti vstupu. Druhý uzávěr tvoří pancéřové plné dveře o tloušťce 10 mm. Podlaha předsíňky mezi oběma uzávěry je ve stejné úrovni jako podlaha celého objektu, práh plných dveří je vysoký 35 cm. Dveře jsou opatřeny uzavíratelnou střílnou pro pistoli. Zevnitř se zajišťovaly dvojicí petlic, zvenčí bylo možno dveře otevřít či uzavřít klikou a zámkem, uzamykatelným na klíč. Oboje dveře se otevírají dovnitř. Vnitřní část objektu (u nejčastějšího typu A) tvoří dvě střelecká stanoviště (místnosti) pro kulomety. Ty byly instalovány v lafetách, které byly otočně zavěšeny ve střílnách v bočních stěnách. V chodbičce, spojující obě střelecké místnůstky, je prostor pro ventilátor na nucenou výměnu vzduchu. Ve stropě u

54

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 obou zbraní jsou zabetonovány roury, do nichž se vkládal periskop v závěsu na pozorování blízkého i vzdálenějšího okolí objektu. U vnitřních stěn i stropu se ponechávalo vnitřní bednění, které bylo ohoblováno a sloužilo osádce především jako zvuková a tepelná izolace. V týlové stěně byl umístěn granátový skluz a dva vývodné otvory. Granátový skluz sloužil pro bezprostřední ochranu týlu objektu a tvoří ho šikmá, pod úhlem 35° ve stěně zabetonovaná roura. V případě, že byla pevnůstka ohrožována nepřítelem v okolí týlové zdi, osádka mohla vyhodit skluzem ruční granát. Jeho exploze by útočníka spolehlivě likvidovala. Vývodné otvory se nacházejí pod stropem na týlové stěně, poblíž boční stěny se střílnou. Nad každou střílnou byl upevněn sběrač zplodin, kde se plyny vzniklé při střelbě shromažďovaly a vnitřním přetlakem vzduchu, vytvořeným ručním ventilátorem, vytlačovaly vývodnými otvory ven z objektu. Typologie lehkých objektů vz.37 Podle tvaru, úkolu a počtu střílen se rozlišují typy LO vz. 37: A, B, C, D, E, F, G a H. Objekty typu A až E byly objekty kulometné, objekty typu F, G a H byly objekty pro organické protitankové kanóny vz. 34 nebo vz. 37 (doprovodné zbraně pěchoty). V následujícím podáváme popis typů LO vyskytujících se v řešeném území. TYP A Objekt je oboustranný, má dvě střelecké místnůstky a tedy i dvě střílny. Podle toho jaký úhel svíraly osy střílen (a tím i hlavně kulometů ve střední poloze), rozlišovaly se pevnůstky typu A na A-120, 140, 160, 180, 200 a 220. Díky bočním střílnám vedl tento řopík boční palby ve směru průběhu opevněného pásma. Obrázek č. 8 - Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ A (v pozadí vlevo další objekt stejného typu)

TYP D Jedná se o jednostřílnový objekt pro kosou nebo boční palbu. Přibližně by se dal přirovnat k pravé (D1) či levé (D2) polovině objektu typu A. Ideální bylo použití těchto řopíků na svazích a to především prudších než 15 stupňů. Časté je i použití dvojice pevnůstek typu D na vrcholcích kopců místo typu A, aby bylo dosaženo dokonalého postřelování obou svahů kopce.

55

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Obrázek č. 9 - Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ D2

TYP E Jednostřílnový objekt pro čelní nebo kosou palbu. Je odolnější než typ C, ale jeho použití bylo prakticky stejné. Díky vyšší odolnosti mohl být postaven i ve větší blízkosti hlavní obranné linie, nezřídka i pro čelní postřelování silnic, vedoucích od hranice do vnitrozemí. Opět se mohl vyskytovat se dvou variantách - s vchodovou chodbičkou vlevo (E) nebo vpravo (E1). Obrázek č. 10 - Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ E

Umístění objektů V katastrálním území Podobora a Zpupná Lhota se zachovala část opevněného pásma tvořeného dvěma sledy objektů lehkého opevnění vz. 37. Pásmo začíná objektem typu E pro čelní palbu u lesní silnice z Podobory do Chotěbuzi, pokračuje jižním směrem formou dvou sledů tvořených objekty typu A a D. Pásmo končí v polích před Zpupnou Lhotou. V Českém Těšíně, na poli za VOP, se nachází torzo objektu typu A. Objekt má odstřelenou zadní stěnu a průraz nad pravou střílnou. Současné využití objektů Tři objekty lehkého opevnění vz. 37 jsou ve správě občanského sdružení Klub vojenské historie Chotěbuz („dále jen KVH Chotěbuz“), jehož cílem je zrekonstruovat 3 lehké objekty vz. 37 (D2, A-160 zesílený, A140). Každý objekt odpovídá jinému období. Jeden objekt se KVH Chotěbuz snaží zrekonstruovat jako prvorepublikový, druhý jako poválečnou reaktivaci a třetí jako válečnou-německou reaktivaci. Ostatní objekty jsou dílem volně přístupné, dílem jsou postupně uzavírány KVH Chotěbuz s cílem zabránit jejich další devastaci. A4.1.3.3 Návrh na budoucí využití lehkého opevnění Území Těšínska je z hlediska fortifikačního mimořádně zajímavé. Na malém prostoru se zde nalézají vojenské objekty z různých období.

56

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Doporučujeme zřídit naučnou historickou stezku (s pracovním názvem „Fortifikace tří věků“ spojující nejzajímavější místa dokladující vývoj území (např. objekty lehkého opevnění vz. 37 a vz. 39, Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře a další). Považujeme za vhodné stezku koncipovat jako mezinárodní, jako spojnici české a polské části Těšína, s využitím historických vojenských památek v Polsku.

A4.2 Přírodní hodnoty A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou V úvodu této kapitoly považujeme za nezbytné zdůraznit, že až na výjimky se jedná spíše o indikátory zvýšených krajinářských hodnot, než o samotné hodnoty. Hodnotou není např. registrovaný významný krajinný prvek. Je to administrativně stanovená hranice, pouhý indikátor signalizující zvýšené hodnoty území. Skutečnou hodnotou jsou organismy, resp. společenstva, která se ve významném krajinném prvku nacházejí. Rozdíl mezi hodnotou a indikátorem je markantnější při pohledu na územní systém ekologické stability, který obsahuje jak prvky ekologicky stabilní, tak zahrnuje území nestabilní (plánované, zatím ještě nefunkční prvky ÚSES). Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon 460/2004 Sb.). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Do jižní části řešeného území zasahuje pouze maloplošně zvláště chráněné území – přírodní rezervace Velké doly, pro kterou je charakteristický lesní porost blízký přirozené skladbě smíšených lesů Těšínské pahorkatiny – formace lipových habřin s chráněnými druhy rostlin. Katastrální území: Český Těšín, (Konská, Český Puncov – mimo řešené území) Výměra: 36,50 ha Nadmořská výška: 282 – 356 m Vyhlášeno: 1990 Rezervace leží nad nivou řeky Olše, na západních svazích protáhlého hřbetu budovaného těšínskými vápenci (z přelomu jury a křídy). Místy je nalezneme ve výchozech v opuštěných lomech. Původní dubové bučiny byly v 18.stolení zasaženy těžbou vápence a těžbou buku na palivo pro blízké železárny. Díky svým zmlazovacím schopnostem převládají v současnosti v celém komplexu přírodní rezervace lipové habřiny Tilio-Carpinetum s dominujícím habrem obecným (Carpinus betulus), přimíšenou lípou malolistou (Tilia cordata) a velkolistou (Tilia platyphyllos), vzácněji s javorem babykou (Acer campestre) a klenem (Acer pseudoplatanus). Keřové patro tvoří líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Cornus sanguinea), krušina olšová (Frangula alnus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a bez černý (Sambucus nigra). Na zásaditém podloží se vyvinulo bylinné patro, které je zejména v jarním období souvisle zapojeno. Zpestřuje ho řada vzácných a chráněných druhů. Rostou zde ohrožené druhy okrotice bílá (Cephalanthera damasonicum) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon), dále jaterník podléška (Hepatica nobilis), áron karpatský (Arum alpinum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), česnek medvědí (Alium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). V lesních porostech byly pozorovány více než čtyři desítky druhů ptáků. Hnízdí tu mimo jiné lejsek šedý (Muscicapa striata) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V řešeném území se nenachází žádná evropsky významná lokalita (EVL) ani ptačí oblasti ze soustavy Natura 2000 ve smyslu §§ 45a-45d zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v § 3 odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability, přičemž

57

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 •

místní systém zahrnuje vždy prvky systému regionálního a nadregionálního (není bez nich funkční), • regionální systém zahrnuje vždy prvky systému nadregionálního (není bez nich funkční). Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, definovanými v § 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., jsou biocentra a biokoridory. Navíc, kromě uvedených skladebných prvků zmíněných ve vyhlášce, se také vymezují interakční prvky. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného ekosystému. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umožňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Pro potřeby územního plánování lze prvky ÚSES rozdělit na stávající – funkční a návrhové – nefunkční prvky ÚSES. Limitem využití území se ÚSES obvykle stává po schválení územně plánovací dokumentace, do které je zapracován. Pro řešené území je zpracována nasledující územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady • Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, • Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po změně č. 14 pro obec Chotěbuz, • Územní plán Český Těšín, • Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR. • Studie „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje • vymezuje nadregionální a regionální ÚSES, návrh vychází z Územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES ČR • nadregionální ÚSES není podle ZÚR v řešeném území navržen • v řešeném území se nacházejí tři tahy regionálního ÚSES: • regionální biokoridor - 1 „Olše“, tvořený regionálními biokoridory č. 575 a 565 s regionálními biocentry Pod Kempy (č. 198) a Těšínská niva (č. 227), • regionální biokoridor – 2 „Podobora“, tvořený regionálním biokoridorem č.619 • regionální biokoridor – 3 „Koňakov“, tvořený regionálními biokoridory č. 563 a 564 a regionálním biocentrem Koňákovský les (č. 149), Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po změně č. 14 pro obec Chotěbuz a Územní plán Český Těšín • vymezují místní ÚSES, tzn. navrhují umístění místních biocenter a biokoridorů a upřesňují vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES (v souladu s ZÚR), • lokální prvky ÚSES jsou pro svou obsáhlost uvedeny pouze v mapovém podkladě V rámci problémů určeným k řešení v rámci ÚPD, které byly součástí Rozboru udržitelného rozvoje územně analytických podkladů z roku 2008, bylo stanoveno, že vymezení značné části územního systému ekologické stability v řešeném území je nevyhovující a to z důvodu nedodržení minimálních prostorových parametrů místních biocenter. Funkčnost ÚSES byla tedy vážně narušena a bylo nezbytné provést nové vymezení ÚSES, které odstraní výše popsané chyby. U nového vymezení ÚSES, podle studie RNDr. Kotíka, došlo k prostorovým změnám prvků ÚSES vůči původnímu ÚPNSÚ Český Těšín, zejména u řešení návaznosti ÚSES na území okolních obcí - v několika případech bylo nutno upravit trasování ÚSES v rámci řešeného území, místy dokonce navrhnout a vymezit novou trasu. Dále došlo k dílčím změnám vymezení prvků ÚSES - v rámci dodržení trasy zpřesnění hranic biocenter a biokoridorů, úprava jejich rozlohy (především biocenter) a v odůvodněných případech výběr příhodnější trasy či plochy pro prvek ÚSES s ohledem na další zájmy v území, parcelaci nebo aktuální stav biocenóz. V rámci zpracování nového územního plánu města Český Těšín bylo převzato nové vymezení ÚSES ze studie „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) a výše zmíněné nedostatky jsou již v Územním plánu Český Těšín odstraněny. Obec Chotěbuz nemá prozatím zpracovaný nový územní plán a proto je úkolem pro územní plánování, při jeho zpracovávání vycházet z již zmíněné studie „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009).

58

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Významné krajinné prvky (VKP) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3 definuje VKP jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Zákon definuje VKP ve dvou polohách: 1. skupinu vyjmenovanou taxativně, „významné krajinné prvky ze zákona“, přičemž se jedná o biologické jednotky, seřazené do 4 podskupin: lesy, vodní toky a jejich (údolní) nivy, jezera a rybníky, rašeliniště 2. skupinu vyjmenovanou fakultativně, jako jsou zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Tyto VKP je nutno, na základě evidence úředně zaregistrovat. Významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresu hodnot. V řešeném území se nacházejí tyto významné krajinné prvky: VKP - lesy Významné krajinné prvky – lesy – jsou zakresleny dle předaných podkladů Krajským úřadem, odborem Životního prostředí a zemědělství a doplněným údaji z katastrů nemovitostí (pozemky určené k plnění funkce lesa), bez rozlišení toho, zda jsou pozemky v současné době odlesněné či nikoliv. VKP – vodní toky, rybníky, jezera Neexistuje korektní podklad pro vymezení VKP, proto bylo nutno přistoupit k výběru ze stávajících podkladů • jako základní podklad pro vymezení vodních ploch a širších toků byla použita polygonová data ZABAGED, ortofoto a teréní průzkumy, • pro vymezení menších vodních toků byly použita liniová data ZABAGED, • dále byly použity další dostupné podklady (např. zaměření státní hranice poskytnuté MV ČR a data Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka v.v.i.), • v závěru data byla upravena dle vlastních terénních průzkumů. VKP – údolní nivy Vymezení této kategorie VKP bylo nejsložitější, neboť bylo nejprve nutné: 1) stanovit kritéria pro vymezení údolních niv, 2) shromáždit veškeré dostupné relevantní podklady, 3) vyhodnotit podklady a vymezit údolní nivy. Ad 1) Kritéria Pro vymezení údolních niv byly použity následující kritéria • geomorfologie, • kvalita půd, • aktuální stav využití krajiny, • plánované záměry. Ad 2 ) Podklady • geologická mapa – výskyt sedimentů, • BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky), • „Mapování významných krajinných prvků okresů Karviná“ z r. 1995, autoři RNDr. Jaroslav Kotík a RNDr. Šárka Kotíková, • výškopis (ZABAGED, krok vrstevnic 2 m), • ortofoto, stav 2003 a 2007, • územně plánovací dokumentace, • terénní průzkumy. Ad) 3 Vymezení údolních niv Definic údolní nivy existuje celá řada, např. - údolní (říční) niva je chápána jako území přilehlé k vodnímu toku, které je při vyšších průtocích periodicky zaplavováno (BREN, L.J. 1993. Riparian zone, stream and floodplain issues: a review. Journal of Hydrology, 150: 277-299.),

59

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 -

preciznějším vyjádřením téhož je definice nivy jako území opakovaně zaplavovaného průtoky stoleté vody. (NANSON, G.C., CROKE, J.C. 1992. A genetic classification of floodplain. Geomorphology, 4: 459-486) – ing. Sklenička, ČZU Suchdol.

Za jednodušší a srozumitelnější považujeme formulaci, která údolní nivu definuje jako akumulační rovinu podél vodního toku, tvořenou nezpevněnými sedimenty (Horník S. a kol., 1982, Základy fyzické geografie). Považujeme za vhodné zdůraznit, že při vymezování údolních niv je nezbytné přihlédnout také k biologickým kvalitám území (výskytu typických druhů a společenstev). Jako základ pro vymezení údolních niv byla použita práce „Mapování významných krajinných prvků okresů Karviná“. V rámci zmíněné práce byly mj. vymezeny také údolní nivy, vymezení niv vycházelo z výše uvedených kriterií. Hranice údolních niv byly převedeny do digitální podoby a s využitím nástrojů GIS byla provedena korekce jejich hranic. Při korekci bylo přihlédnuto především k následujícím podkladům. GEOLOGICKÁ MAPA (výskyt sedimentů) Podklad v měř. 1: 25 000 (resp. 1:50 000) je indikátorem historických naplavenin a tedy zátopy v území. Slouží pro prvotní informaci o prostoru, kde se údolní niva bude vymezovat. KVALITA PŮD Bylo provedeno posouzení BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky – HPJ). Pro údolní nivy v řešeném území jsou typické např. následující hlavní půdní jednotky • HPJ 56 - nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry, • HPJ 58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách , středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé, • HPJ 59 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější. AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY Významným kritériem pro vymezování hranic údolních niv je aktuální stav využití krajiny, což budeme demonstrovat na příkladu údolní nivy Olše v k.ú. Podobora. Vymezení údolní nivy z hlediska reliéfu (geomorfologie) je jednoznačné. Údolní niva na českém území sahá od hraniční řeky Olše až po úpatí Louckého lesa, zahrnuje tedy i zastavěné území. Posuzujeme-li nivu z hlediska biologického, tak naopak její hranice se výrazně zúží pouze na porosty lemující tok řeky. S přihlédnutím k aktuálnímu stavu krajiny jako vhodný kompromis považujeme vymezení údolní nivy jako prostoru mezi řekou Olší a výraznou antropogenní hranicí zastavěného území (bariérou) – tratí Českých drah č. 320. Prostor mezi tratí a řekou tedy vymezujeme jako údolní nivu – s výjimkou stávajících objektů individálního bydlení, fixovaných v platné územně plánovací dokumentaci (kritérium plánované záměry). d) VKP - registrované V řešeném území se nachází pět významných krajinných prvků, registrovaných podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. • pozemek parc.č. 302/1, k.ú. Český Těšín, (registrace rok 1994) • pozemky parc.č. 2861/1, 2861/3, 2862/2, 2862/3, 2952/1, 2985, 2986, 2989/1, 2989/2, k.ú. Český Těšín, (registrace rok 2000) • pozemky parc.č. 2329, 2411, 2412/1, 2413, 2414/1, 2415/5, 3333, k.ú. Český Těšín, park A. Sikory (registrace rok 2004) • pozemek parc. č. 1244/1 k.ú. Český Těšín, javor klen , ul. Komorní (registrace rok 2009) • pozemek parc. č. 2003 k.ú. Český Těšín, dub letní, ul. Žukovská (registrace rok 2009) Je překvapující, že v řešeném území se nachází pouhých pět registrovaných významných krajinných prvků. Krajinných prvků vhodných pro registraci je v řešeném území minimálně několik desítek. Přírodní parky K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami se ve smyslu § 12 odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb. zřizují přírodní parky. V řešeném území není vyhlášen přírodní park.

60

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Přechodně chráněné plochy Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. V území není vyhlášena žádná přechodně chráněná plocha ve smyslu § 13 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy (§ 46 zákona č. 114/1992 Sb.).V řešeném území jsou vyhlášeny tyto památné stromy: Tabulka č. 32 - Památné stromy

Kód ÚSOP 349 350 351 352 354 355 356 357 358 359 360 361 373 374 4375

Název Dub v Chotěbuzi Jasan v Českém Těšíně Buk v Komenského parku Buky na Hradisku Dub v Horním Žukově 2 Dub v Horním Žukově Lípy v Horním Žukově Lípa v Chotěbuzi Dub v Chotěbuzi Jasan v Českém Těšíně Jinan v Českém Těšíně Buk v Českém Těšíně Turecká líska v Českém Těšíně Stromy v parku Smetanova Lípa velkolistá

Druh Dub letní Jasan ztepilý Buk lesní Buk lesní (7 ks) Dub letní Dub letní Lípa velkolistá (2 ks) Lípa velkolistá Dub letní Jasan ztepilý Jinan dvoulaločný Buk lesní Turecká líska Buk lesní (2 ks) Lípa velkolistá

Číslo parcely 12 447 1318 236/2 951 957 77, 78 293 1187/1 1249 255/2 281 302/1 302/1 3066/1

Katastrální území Chotěbuz Český Těšín Český Těšín Chotěbuz Horní Žukov Horní Žukov Horní Žukov Chotěbuz Chotěbuz Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín

Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Podle informací příslušných orgánů ochrany přírody nejsou v řešeném území evidovány lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu ust. § 48, zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Odbor výstavby a životního prostředí MěÚ Český Těšín poskytl zpracovateli tři dokumenty zabývající se tímto tématem. Prvním dokumentem je „Ochranná hráz toku Olše, km 39,500 – 40,500 Český Těšín, Přírodovědný průzkum se zaměřením na zoologii“, zpracovaný v roce 2006, zpracovatel Zdeněk Polášek, objednatel Povodí Odry, s.p. Dokument mapuje prostor hrází v oblasti regionálního biocentra č. 315 (Koňský les lokalita č.1), dle pozorování autora se zde vyskytuje řada druhů v kategorii ohrožené (např. otakárek fenyklový, ropucha obecná, užovka obojková, jestřáb lesní, rorýs obecný) a silně ohrožené (např. kuňka žlutobřichá, krahujec obecný, pisík obecný, ledňáček říční). Druhým dokumentem je „Revitalizace vodní nádrže Hrabinka, biologické hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb.“, zpracovaný v roce 2005, zpracovatel RNDr. Věra Koutecká, objednatel ARKAL, s.r.o. Dokument mapuje prostor vodní nádrže Hrabinka (lokalita č.2), dle pozorování autorky se zde vyskytuje 7 druhů v kategorii ohrožené (rak bahenní, čmelák, batolec duhový, pískoř pruhovaný, ropucha obecná, užovka obojková, lejsek šedý), 6 druhů v kategorii silně ohrožené (leknín bílý – uměle vysazený, kuňka žlutobřichá, rosnička zelená, skokan zelený, čolek obecný, ještěrka obecná, holub doupňák) a 1 druh v kategorii kriticky ohrožený (velevrub malířský). Zatímco uvedené dva dokumenty jsou zpracovány velmi profesionálně, na vysoké úrovni, třetí dokument má podobu pouhých zákresů míst pozorování do ortofotomapy, bez doprovodného textu. Zpracovatelem třetího dokumentu je pan Daniel Křenek z odboru výstavby a životního prostředí MěÚ Český Těšín, který zaznamenal na území obce s rozšířenou působností Český Těšín výskyt následujících druhů:

61

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 • • • • • • • • • • • • • • • •

skokan zelený, (lokality č. 3, 5, 6, 23, 24), lejsek šedý, (lokality č. 4, 5, 8, 16, 17, 18), kuňka žlutobřichá (lokality č. 5, 6, 24) užovka obojková (lokalita č. 5) bramborníček hnědý (lokality č. 7, 9, 12, 14, 20, 35, 36), bramborníček černohlavý (lokality č. 10, 13, 19, 21, 26, 27), ťuhýk obecný (lokality č. 11, 13, 34, 38, 39), morčák velký (lokalita č. 15), krutihlav obecný (lokalita č. 17), ještěrka obecná (lokalita č. 22), ledňáček říční (lokalita č. 25), chřástal polní (lokality č. 30, 35), křepelka polní (lokality č. 31, 37), krahujec obecný (lokalita č. 33), vodní tok Chotěbuzka (lokalita č. 32) – v celém úseku až do Albrechtic – rak říční, ledňáček říční, rybníky Kyšinec (lokalita č. 40) – v celém úseku – skokan zelený, rosnička zelená, užovka obojková, ledňáček říční, ropucha obecná Uvedená pozorování dosud nebyla potvrzena orgány ochrany přírody, proto je nutné je přijímat jako nepotvrzenou, signální informaci. V rámci přírodovědného průzkumu lokality plánovaného Multiparku Olza (spadají zde výše jmenované lokality 9, 10, 20 a 21), zpracovaného v roce 2008, zpracovatel RNDr. Věra Koutecká, Zdeněk Polášek, objednatel Multipark Olza, a.s., byl zaznamenán výskyt těchto druhů zvláště chráněných druhů (čmelák, krajujec velký) a předpokládá se výskyt druhů (krahujec obecný, jestřáb lesní a několik druhů letounů). Zákres všech lokalit je uveden ve Výkrese hodnot. Zemědělská půda Za přírodní hodnotu je také považována zemědělská půda. Legislativně je její ochrana řešena zákonem č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu. Pro vyjádření kvality zemědělských půd jsme zvolili kombinaci dvou kritérií • technická charakteristika • přírodní charakteristika Technická charakteristika K vyjádření technické kvality půdy jsme jako indikátor použili realizované investice do půdy (rozsah podrobných odvoďnovacích zařízení). Potřebné údaje byly získány z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Přírodní charakteristika Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo klimatický region. 2. a 3. místo hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné.

62

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Řešené území leží v klimatickém regionu MT4 – mírně teplém, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 7. Malá část při severním okraji území (údolní niva Olše v Chotěbuzi) leží klimatickém regionu MT3 – mírně teplém (až teplém), vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 6. Pouze malá část půd v Chotěbuzi (údolní niva Olše) je vysoce produkční, zařazená do I. třídy ochrany. Do II. třídy ochrany je zařazena východní třetina řešeného území a izolované rozsáhlejší plochy v severní části Stanislavic a na rozhraní Koňákova a Horního Žukova. Vstupním podkladem pro zpracování byly data BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) poskytnutá Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ve vstupních datech jsou do BPEJ zahrnuty mj. i hustě zastavěné plochy obcí. Plochy, na kterých stojí stavby, ulice, náměstí apod. a kde tedy žádná zemědělská půda ve skutečnosti není viz. výkres E3 - Výkres limitů využití území – Přírodní faktory! Bylo tedy nutné data BPEJ upravit tak, aby se vztahovala opravdu jen na zemědělskou půdu. Proto byl rozsah vrstvy BPEJ oříznut pouze na plochy orné půdy a trvalých travních pozemků (dle evidence katastru nemovitostí). Záměrně byly také vyloučeny pozemky sadů a zahrad v zastavěném území obcí, které v podstatě neplní funkci klasické zemědělské výroby a slouží spíše jako zázemí k obytným domům. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkrese E1 - Výkres hodnot území. Lesy Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné. Lesní porosty, které zaujímají plochu 731 ha, což je 16,5% řešeného území, jsou soustředěny do několika různě velkých celků. Nejrozsáhlejším komplexem je Obora a Loucký les na severu řešeného území, v k.ú. Podobora. Další větší lesní celky se nachází v k.ú. Chotěbuz (Sosny), Stanislavice (Bučina) a Koňákov (Koňákovský les). V řešeném území se nacházejí také lesy zvláštního určení, jejichž rozsah je vymezen ve Výkrese hodnot. A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území Ostatní hodnotná zeleň Nelesní porosty dřevin zaujímají v řešeném území poměrně velké plochy, 287 ha (7,63%). Jejich největší výměra je zahrnuta do druhu pozemků „ostatní plochy“, vyskytují se však i jako součást vodních ploch, případně nejsou katastrálně vylišeny (některé břehové porosty). Ostatní plochy dřevin rostoucích mimo les jsou výrazně menší, mají však podstatný význam pro ekologii a estetiku krajiny. Představují je zejména doprovodné porosty velké části vodních toků, vyznačující se proměnlivou, většinou však přirozenou až přírodě blízkou druhovou skladbou s dominancí vrb a olše lepkavé, případně kříženců topolů. Významným krajinotvorným prvkem je také liniová krajinná zeleň, ať už se jedná o aleje ovocných stromů podél silnic ve volné krajině či uliční stromořadí v zastavěném území. Dalším krajinotvorným prvkem s výraznou ekologickou funkcí jsou meze. Tyto liniové útvary rozptýlené zeleně jsou v řešeném území zastoupeny poměrně často a ve většině případů se jedná o vyspělá společenstva řádu Prunetalia – keřové porosty s občasným výskytem dřevin (třešeň ptačí, jasan ztepilý, ovocné dřeviny). Zvláště cennými jsou zapojené linie keřů mezi loukami a pastvinami. Druhová skladba je většinou velmi pestrá – trnka obecná, kalina obecná, hloh obecný, růže šípková, bez černý, líska obecná, svída krvavá, ostružiník křovitý atd. Tyto formace jsou vyhledávaným stanovištěm velkého množství zejména drobných pěvců, ale i motýlů a ostatních druhů hmyzu. Tvář krajiny výrazně dotvářejí osaměle rostoucí stromy (solitery), u nichž kromě dominující estetické funkce, je důležitá také funkce ekologická, jedná se mnohdy o jediné útočiště živočichů v intenzívně využívané zemědělské krajině. Z existujících informačních zdrojů lze údaje o rozptýlené krajinné zeleni získat jen ve velmi omezené míře. Hlavním zdrojem informací byly tedy vlastní průzkumy terénu. Při vymezení plošné, liniové zeleně

63

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 a soliterů byl jako základní podklad použita práce „Mapování významných krajinných prvků okresů Karviná“ z r. 1995, autoři RNDr. Jaroslav Kotík, RNDr. Šárka Kotíková. Vymezení krajinné zeleně v této práci bylo aktualizováno porovnáním s ortofoto, územním plánem a výsledky vlastních terénních průzkumů. Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným zejména pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb (např. parčík u Těšínského divadla), méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních den, kontrast mezi rozpálenou plochou nám. ČSA a příjemným prostředím blízkého parku na ul. Smetanova ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města. Krajinné dominanty a pohledové horizonty Pod pojmem „dominanta“ označujeme takový prvek krajinné scény, který celkovou konfiguraci hmotných prvků krajinné scény ovládá. Svými parametry (velikost, tvar, barva, pohyb, zvuk) se od ostatních prvků krajinné scény výrazně odlišuje. Kromě zmíněných velikostních predispozic, se dominantním může stát takový prvek krajinné scény, který je umístěný na pohledově exponovaném místě (např. na pohledovém horizontu). Krajinné dominanty mají významné postavení při utváření identity krajiny. Dominantní prvky krajinné scény si člověk v procesu vnímání ukládá do paměti, kde jim přiřazuje význam znaku. Dominantní prvky, které přispívají k rozlišitelnosti a jedinečnosti krajinné scény, se tak stávají přímou součástí tvorby mentální mapy a prostředkem identifikace člověka s konkrétním krajinným prostorem. Z uvedeného vyplývá, že se dominantní prvky krajinné scény automaticky stávají významnými znaky krajinné scény, tedy krajinného rázu. Dle původu dělíme dominanty na: • přírodní (výrazné reliéfní tvary, skalnaté výchozy, výrazné vegetační formace), • kulturní (zpravidla stavby). Pohledové horizonty uzavírají vůči obloze nebo krajinnému pozadí krajinnou scénu. Pro všechny tyto pohledové hranice platí, že horizont je prostor, který : • vizuálně člení krajinu na prostory (je vizuální hranicí), • jeho tvarosloví je identifikačním znakem krajinného obrazu (lokální, regionální, nadregionální úrovně), • extrémně pohledově exponovaný a na změny citlivý. Stavby, činnosti a záměry lokalizované na horizontu budou s vysokou pravděpodobností vnímané jako dominantní. Tvar horizontu (zejména obzoru) patří k významným identifikačním znakům krajiny. Z uvedeného důvodu je jejich ochrana nutnou součástí ochrany krajinného rázu. Území horizontu lze považovat za území veřejného zájmu. Historicky byly na horizonty umisťované stavby, které měly vysokou kulturní hodnotu. Z hlediska kulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výjimečných kvalit nebo symbolického významu. Protože si současná civilizace ještě nevytvořila a nestabilizovala vlastní estetickou (hodnotovou) hierarchii, lze považovat stavby plánované v současnosti z hlediska kulturní kvality za neprověřené. Jejich umisťování na horizonty tak může být velmi riskantní. Horizonty v řešeném území členíme na dvě kategorie, v závislosti na významu jejich projevu v krajinné scéně • horizont regionálního významu, • horizont místního významu. Typické pro obraz horizontu jsou drobné lesíky, rozptýlená krajinná zeleň, trvalé travní porosty a rozvolněná zástavba Koňákova (domy v zeleni zahrad). Harmonický obraz narušují technické vertikální dominanty (vysílače a stožáry elektrického vedení VVN). Kumulace technických dominant dosáhla už míry, kdy vizuální působení se překlápí z polohy individuálního vnímání jednotlivých dominant (soliterní vertikály) do vnímání hmotového – účinek jednotlivých staveb se spojuje a vytváří dojem hmoty. Detail – viz Obrázek č. 11.

64

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Na obraz sídla v krajině má závažný negativní vliv přítomnost velkých zemědělských staveb (kravín, vepřín, silo apod.), které se vymykají harmonickému měřítku krajiny. Vliv staveb je o to závažnější, čím blíže se stavba nachází linii horizontu. Z Obrázku č. 12 je opět zřejmé jak velká zemědělská stavba (vymykající se harmonickému měřítku) mění obraz sídla Horní Žukov ležícího na horizontu Žukovského hřbetu. Obrázek č. 11 – Kumulace technických dominant na horizontu

Obrázek č. 12 – Horní Žukov- Žukovský hřbet

Krajinný ráz Osídlení se v rámci řešeného území rozvíjelo ve vazbě na sousední polskou komunitu a její způsob členění krajinného prostoru. Typickým jevem je rozptýlená rodinná zástavba, obklopená mozaikou drobných polí a luk s poměrně vysokým podílem rozptýlené zeleně.

65

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Jednotlivá venkovská sídla často nemají zřetelný kompaktní střed, centrum obecního života se soustřeďovalo kolem kostela a školy, k nimž někde přibyl obecní úřad. Hranice zastavěné části sídel je tedy nezřetelná, zemědělská krajina je protkána sítí cest a hraničních linií pozemků u usedlostí. Typickým představitelem tohoto typu sídla je Horní a Dolní Žukov, Koňákov, Mistřovice. Město Český Těšín je kompaktním sídelním celkem s jasnou urbanistickou strukturou, charakterem navazuje na sousední polský Cieszyn a vůbec je svým členěním a architektonickým ztvárněním budov bližší vzhledu polských měst mnohem více než měst moravských. Město je díky svojí příhraniční poloze významným centrem obchodu, je napojeno několika významnými dopravními tahy na ostatní města Ostravské aglomerace a také směrem na Slovensko. Diferenciace území z hlediska změny krajinného rázu se provádí multikriteriálním vyhodnocením typologických podkladů, upřesněných dalšími údaji (např. o historii vývoje využití krajiny, etnografických charakteristikách apod.) a terénním průzkumem. Diferenciace území se provádí zejména s ohledem na rozdílnost přírodních podmínek a využití území. Výsledkem je vymezení oblastí krajinného rázu a jejich případná diferenciace na nižší prostorové jednotky (místa krajinného rázu, lokality se zástavbou). Jedním ze základních kroků v diferenciaci území je vyhodnocení základních typů kulturní krajiny dle rozsahu změn krajiny způsobených člověkem. Území ORP Český Těšín je z hlediska krajinného rázu členěno na dvě oblasti krajinného rázu (ObKR) • ObKR A – Koridor řeky Olše • ObKR B – Těšínská pahorkatina Hlavními kriterii pro vymezení oblastí byly rozdíly v přírodních charakteristikách (především významné geomorfologické a biogeografické charakteristiky) a ve způsobu využití krajiny (typy území dle landuse). Z charakteristiky základních znaků krajinného rázu vyplývají následně hlavní zásady pro využívání území. Vymezené oblasti nejsou homogenní a lze je podle detailnějších charakteristik zejména přírodního prostředí, členit na místa krajinného rázu (MKR) a lokality se zástavbou (LoSZ). Diferenciace území na oblasti a místa krajinného rázu a lokality se zástavbou je hierarchická, nejvyšší úrovní je oblast krajinného rázu, nejnižší lokalita se zástavbou. V rámci výše uvedených oblastí krajinného rázu byla vymezena následující místa krajinného rázu. Tabulka č. 33 - Oblasti a místa krajinného rázu (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009)

Oblasti krajinného rázu

Místa krajinného rázu A.1 – Loucký les A.2 - Podobora

A – Koridor řeky Olše

A.3 - Zpupná Lhota A.4 - Český Těšín A.5 - Velké doly B.1 - Chotěbuz

B – Těšínská pahorkatina

B.2 - Stanislavice B.3 - Koňákovský hřbet B.4 - Žukovský hřbet

Grafický přehled vymezení oblastí a míst krajinného rázu podává Obrázek č. 11. V rámci výše uvedených individuálních územních jednotek (oblastí a míst krajinného rázu) je dále vymezeno celkem 19 lokalit se zástavbou (LoSZ). Lokality jsou typologické (na rozdíl od výše popsaného individuálního členění krajiny na ObKR a MKR) a jsou uvedeny v následující tabulce č. 33. LoSZ se člení dle úrovně urbanizace na tři kategorie : I. II. III.

rozptýlená slezská zástavba soustředěná venkovská zástavba silně urbanizovaná krajina

Grafický přehled vymezení oblastí a míst krajinného rázu podává Obrázek č. 12.

66

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Obrázek č. 13 - Oblasti a místa krajinného rázu (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009)

Tabulka č. 34 - Lokality se zástavbou (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009)

Oblast krajinného rázu A - Koridor řeky Olše

Místo krajinného rázu

Lokalita se zástavbou

A.2 - Podobora A.3 - Zpupná Lhota A.4 - Český Těšín

A.2.1 - Podobora A.3.1 - Zpupná Lhota A.4.1 - Český Těšín B.1.1 - Chotěbuz B.1.2 - Chotěbuzsko B.2.1 - Stanislavice I. B.2.2 - Stanislavice II. B.2.3 - Stanislavicko B.3.1 - Koňákov B.3.2 - Mistřovice I. B.3.3 - Mistřovice II. B.3.4 - Mosty I. B.3.5 - Mosty II. B.3.6 - Koňákovský hřbet B.4.1 - Horní Žukov II. B.4.2 - Horní Žukov I. B.4.3 - Dolní Žukov I. B.4.4 - Dolní Žukov II. B.4.5 - Žukovský hřbet

B.1 - Chotěbuz B.2 - Stanislavice

B - Těšínská pahorkatina

B.3 - Koňákovský Hřbet

B.4 - Žukovský Hřbet

Kategorie LoSZ II. II. III. II. I. II. II. I. II. II. II. II. II. I. II. II. II. II. I.

67

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Obrázek č. 13 - Lokality se zástavbou (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009)

A4.3 Civilizační hodnoty Za hodnoty v území jsou považovány také civilizační vymoženosti, jevy související se stavem a reprodukcí obyvatelstva a s jeho chováním ve společnosti. Jde především o sociodemografické podmínky, bydlení a vybavenost, hospodářské podmínky, dopravní a technickou infrastrukturu a ochranu obyvatel. Tyto údaje již byly podrobně popsány v kapitolách A2.2.6 až A2.2.10. A4.3.1 Sociodemografické podmínky Hodnotami zde jsou stávající sídelní struktura, zalidnění, vývoj populace, struktura obyvatel dle věku, pohlaví, rodinného stavu a vzdělanost. A4.3.2 Bydlení a vybavenost území Bydlení představuje domovské zázemí obyvatel žijících na určitém území a spolu s vybavením území představuje jednu ze základních civilizačních hodnot. A4.3.3 Hospodářské podmínky Další základní civilizační hodnotou, vedle bydlení, jsou hospodářské podmínky a to především možnost zaměstnání. Nejdůležitější je z tohoto pohledu samotné město Český Těšín, které je součástí širšího území – ostravské aglomerace. Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominuje polygrafický průmysl. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu.

68

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 A4.3.4 Dopravní infrastruktura Mezi hodnoty v území lze zařadit veřejnou dopravní infrastrukturu, která umožňuje propojení jednotlivých oblastí správního území a napojení na okolní regiony a země. Má význam hospodářský, kulturní a společenský. Ve správním území ORP Český Těšín existují dva druhy dopravy – silniční a železniční, v území není zastoupena doprava letecká a vodní. Dopravní infrastruktura v zájmovém území požívá legislativní ochranu podle příslušných zákonů, má ochranná pásma a je zároveň také limitem. Za hodnotu v území je považována i veřejná autobusová a železniční doprava a městská hromadná doprava. A4.3.5 Technická infrastruktura Další hodnotou v území je technická infrastruktura. Umožňuje využívání hygienických a technických zařízení a ovlivňuje kvalitu života v území. Je zastoupena podzemními a nadzemními inženýrskými sítěmi a trasami bezdrátových spojů. Jde především o vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, elektrická a sdělovací vedení. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveň limity. A4.3.6 Ochrana obyvatel Ochrana obyvatel, zdroje rizik a zóny havarijního plánování jsou určeny Havarijním plánem Moravskoslezského kraje, který je zpracováván v souladu s legislativou Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje. Havarijní plán je základním dokumentem a slouží především jako plánovací dokument při provádění záchranných a likvidačních prací. Jeho tvorba vyplývá ze zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (dále jen „zákon“). Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje, jako pořizovatel, nemá k dispozici výpis havarijního plánu kraje pro správní obvod obce s rozšířenou působností Český Těšín, jelikož mu nebyl v rámci poskytování údajů o území poskytnut. K ochraně obyvatel patří také systém úkrytů a objekty civilní ochrany obyvatel, policie a požární ochrany.

A4.4 Vyhodnocení hodnot území Vyhodnocení kulturních, urbanistických, historických a architektonických hodnot území Uvedené hodnoty jsou kulturním dědictvím v území, které je nutné zachovat pro další generace. Některé z nich mající legislativní ochranu, jsou zároveň limity a určitým způsobem omezují rozvoj v území. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je respektování těchto hodnot a citlivý návrh případných nových funkčních ploch a nových staveb v jejich okolí. Vyhodnocení přírodních hodnot území Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou především relativně členitým reliéfem (západní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémy hřbetů, oddělených od sebe rozevřenými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnými lesíky. Plošší východní část území má poměrně vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch. Kromě přírodních prvků, které mají legislativní ochranu, tu jsou i další přírodní hodnoty, které souvisí také s hodnotami kulturními. Jde především o místa krajinného rázu, pohledové horizonty, obrazy sídel v krajině a pásy zeleně podél vodních toků v sídlech. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je respektování všech přírodních hodnot a citlivý návrh případných nových funkčních ploch a nových staveb, především ve vyznačených krajinných celcích a místech krajinného rázu. Vyhodnocení civilizačních hodnot území Civilizační vymoženosti, jako jsou technická a dopravní infrastruktura, představují základní civilizační hodnotu v území. Vytvářejí vhodné životní podmínky, umožňují kulturní bydlení, hospodářský rozvoj i aktivní odpočinek. S podmínkami pro bydlení, práci a rekreaci pak souvisí zalidnění, vývoj populace, struktura obyvatel a vzdělanost. Prvky dopravní a technické infrastruktury jsou zároveň limity. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je citlivě vytvářet podmínky a plochy pro rozvoj těchto hodnot v území tak, aby naplnily potřeby obyvatel, aby nadmíru neznehodnocovaly území a zároveň umožňovaly jeho trvalý rozvoj. Vhodně umístěné plochy infrastruktury mohou kladně ovlivnit části území s nepříznivými sociodemografickými a hospodářskými podmínkami.

69


A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území, ve smyslu stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky (vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti), obsahují omezení v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Některá ochranná pásma nejsou z důvodu zvoleného měřítka ve výkrese limitů využití území zobrazitelná a jsou popsána pouze v podkapitole A5.2. Pro větší přehlednost byly limity využití území rozděleny do tří výkresů, všechny v měřítku 1: 10 000: 1.1 Limity inženýrských sítí 1.2 Limity přírodní 1.3 Limity dopravní a ostatní

A5.1 Limity využití území jež jsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelné Ve výkresech limitů byly zobrazeny následující údaje o území: •

v souladu se stávajícím vymezením hranice územních jednotek: - hranice státu - hranice obce - hranice katastrálních území

•

v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a schválenou ÚPD obce (města) způsob využití území: - hranice zastavěného území - hranice zastavitelné plochy - zájmové území Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst.1) – ochranná pásma radarů – v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Olomouc: - výstavba souvislých kovových překážek - výstavba větrných elektráren - stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení - na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanovení § 175 odst.1) – lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Olomouc: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektrických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice ... ) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)

•

v souladu se zák. ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: - zvláště chráněná území (dle ustanovení § 14 zákona o ochraně přírody a krajiny) - územní systém ekologické stability (místní, regionální) - památný strom nebo skupina stromů - lesy, vodní toky a rybníky jako významné krajinné prvky (VKP) - registrované VKP - pozemek p.č. 302/1 k.ú. Český Těšín, park za KB (registrace rok 1994)

70

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 -

pozemky p.č. 2861/1, 2861/3, 2862/3, 2862/2, 2952/1, 2986, 2985, 2989/2, 2989/1 k.ú. Český Těšín, park U stadionu (registrace rok 2000) pozemky p.č. 2412/1, 2415/5, 2413, 2414/1, 2411, 2329, 3333 k.ú. Český Těšín, park A. Sikory (registrace 2004) pozemek parc. č. 1244/1 k.ú. Český Těšín, javor klen, ul. Komorní (registrace rok 2009) pozemek parc. č. 2003 k.ú. Český Těšín, dub letní, ul. Žukovská (registrace rok 2009)

•

v souladu se zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů: - archeologické naleziště - území s archeologickými nálezy - nemovité kulturní památky (bikulturální výšinné hradisko – slovanské hradiště Starý Těšín, věž u zámku - bývalá hláska, brána se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína, zámek čp. 123, gymnázium, městský dům dětí a mládeže čp 256, kaplička – ul. Hřbitovní, socha sv. Jana Nepomuckého, soubor staveb hřbitova, pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice – STALAG VIII B, bývalá židovská synagoga čp. 154, kostel Božského Srdce Páně, výpravní budova železniční stanice, socha sv. Jana Nepomuckého – Horní Žukov, kaple sv. Jana Nepomuckého, kaple zv. švédská, litinový kříž, filiální kostel Prozřetelnosti Boží s areálem)

•

v souladu se zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma železniční sítě včetně vleček mimo plochy závodů a územně stabilizované záměry na změny v těchto sítích: - u železničních tratí je ochranné pásmo 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy - u vleček mimo uzavřené prostory 30 m od osy krajní koleje

•

v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, ochranná pásma pozemních komunikací (§ 30) vymezená svislými plochami do výšky 50 m v uvedené vzdálenosti a týkající se pouze úseků mimo souvisle zastavěná území obcí: - u dálnice, rychlostní silnice, rychlostní místní komunikace 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu - ostatní silnice I. třídy a ostatní místní komunikace I. třídy 50 m od osy vozovky - silnice II. a III. třídy a místní komunikace II. třídy 15 m od osy vozovky

•

v souladu s vodním zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů: - záplavová území stanovená vodoprávními úřady pro jednotlivé vodní toky - aktivní zóna záplavového území - území zvláštní povodně pod vodním dílem - objekt/zařízení protipovodňové ochrany - ochranné pásmo ÚČOV Český Těšín

•

v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů: - stanovené dobývací prostory a chráněná ložisková území (Česká část Hornoslezské pánve a Hradiště) a stanovené podmínky jejich ochrany - chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

•

v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších úprav a doplnění: - plochy s předpokládaným výskytem důlních děl (poddolovaná území) - plochy aktivních a potencionálních svahových deformací (sesuvy)

•

v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů: - veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa podle kategorie - hranice 50 m odstupu od pozemků sloužících k plnění funkcí lesa

71


v souladu s vodním zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů: - ochranná pásma objektů státní pozorovací sítě podzemních vod vyhlášena vodoprávními úřady do vzdálenosti 250 m od objektů

•

v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: - ochranné pásmo nadzemního vedení – vzdálenost od krajních vodičů - u napětí nad 110 do 220 kV: 15 m - u napětí nad 220 do 400 kV: 20 m - u napětí nad 400 kV: 30 m - závěsný kabel 110 kV: 2 m - u napětí nad 35 do 110 kV včetně: pro vodiče bez izolace 12 m pro vodiče s izolací základní 5 m - u napětí nad 1 do 35 kV: pro vodiče bez izolace 7 m pro vodiče s izolací základní 2 m pro závěsná kabelová vedení 1 m - u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m - ochranné pásmo elektrické stanice: - u venkovní elektrické stanice a stanice s napětím větším než 52 kV v budovách: 20 m od vnějšího líce obvodové zdi nebo oplocení - u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí: 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech - ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice - bezpečnostní pásmo plynových zařízení – vzdálenost od objektů zástavby: - regulační stanice vysokotlaká do tlaku 40 barů včetně: 10 m - regulační stanice s tlakem nad 40 barů: 20 m - vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně: - do DN 100 včetně: 10 m - nad DN 100 do DN 300 včetně: 20 m - nad DN 300 do DN 500 včetně: 30 m - nad DN 500 do DN 700 včetně: 45 m - nad DN 700: 65 m - vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů: - do DN 100 včetně: 80 m - nad DN 100 do DN 500 včetně: 120 m - nad DN 500: 160 m - sondy podzemního zásobníku plynu od jejich ústí: - s tlakem do 100 barů: 80 m - s tlakem nad 100 barů: 150 m

•

v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se vyhlašují podle technických podmínek a důležitosti zařízení, telekomunikační ochranná pásma: - v grafické části jsou vyznačena významnější směrová pásma radioreléových spojů.

•

v souladu se zákonem č.256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: - ochranná pásma hřbitovů: 100 m

•

ostatní limity zobrazené ve výkresech, vyplývající ze správních rozhodnutí: - investice do půdy, odvodněné plochy - ochranná pásma zemědělské, živočišné a nespecifikované výroby - ochranné pásmo objektu na elektronickém komunikačním zařízení

72


A5.2 Limity využití území jež nejsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelné Ve výkresech limitů nebyly zobrazeny následující údaje o území: •

v souladu se zák. ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: - ochranné pásmo památného stromu je stanoveno dle § 46 odst. 3, ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

•

v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů: - ochranná pásma vodovodních řádů a kanalizačních stok jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu do vzdálenosti: - do průměru 500 mm včetně: 1,5 m - nad 500 mm: 2,5 m - u průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m - přivaděč Vyšní Lhoty-Český Těšín-Třinec (rozhodnutí VHZL-voda-3291/71/Mk, 1682/71 ze dne 17.1.1972): 6 m - rozvody průmyslové a „Těrlické“ vody společnosti ET a.s., na obě strany od osy potrubního vedení: 3 m

•

v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: - ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy: - do napětí 110 kV včetně a vedení řídící a zabezpečovací techniky 1 m po obou stranách krajního kabelu - napětí nad 110 kV 3 m po obou stranách krajního kabelu - ochranné pásmo elektrické stanice: - u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech - u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění - ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu - u technologických objektů 4 m od půdorysu - ochranné pásmo teplovodních zařízení: - je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m - u výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m

•

v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se vyhlašují podle technických podmínek a důležitosti zařízení, telekomunikační ochranná pásma: - podle uvedeného zákona jsou podzemní telekomunikační vedení chráněná ochranným pásmem v šířce 1,5 m po stranách krajního kabelu

73


v souladu se zákonem č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů: - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

•

v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších úprav a doplnění: Dle závěrečné zprávy k sesuvům nahlášeným na krajský úřad při povodních 2010, byly nově na území obce s rozšířenou působností Český Těšín zaevidovány tyto sesuvy: 6.24 „Český Těšín – Sesuv 1 – lokalita Nová cesta“ Katastrální území: Mistřovice, parc. č. 114/1, 74/1, 70 Popis sesuvu: Proudový sesuv pod komunikací Nová cesta do vodoteče, široký cca 9 m a ve směru jeho pohybu dlouhý cca 15 m. Sesuvem byla vážně narušena zpevněná komunikace, ohrožen je také sloup NN. 6.25 „Český Těšín – Sesuv 2 – lokalita K Hájence“ Katastrální území: Horní Žukov, parc. č. 1016/1, 1016/2, 1014, 1000 Popis sesuvu: Proudový sesuv u rodinného domu, široký cca 30 m a ve směru jeho pohybu dlouhý cca 50 m. Hlavními ohroženými objekty jsou hospodářská budova s již obnaženými základy na severní straně objektu a potenciálně také RD. 6.67 „Český Těšín –– Stanislavice – Na Podlesí“ Katastrální území: Stanislavice, parc. č. 678/8, 674, 671 Popis sesuvu: Sesuv části svahu strmě upadajícího do strže s místní drobnou vodotečí. Zničena byla mělká studna při patě sesuvu, možný další sesuv a pád stromů. 6.68 „Chotěbuz – K Chodurovi“ Katastrální území: Chotěbuz Popis sesuvu: Sesuv půdy pod komunikací do vodoteče v důsledku eroze paty svahu vodou ve vodoteči, která v místě sesuvu tvoří přirozený meandr a částečně také erozí svahu po spádnici, způsobenou příčným odvodňovacím žebrem v komunikaci, které odvádí vodu z lesního pozemku nad komunikací. 6.69 „Chotěbuz – Pod CO krytem“ Katastrální území: Podobora, parc. č. – 236/1 Popis sesuvu: Sesuv půdy resp. zřícení svahu nesoudružných sedimentů v proluce mezi domy č.p. 219 a 236 na levém břehu bezejmenného vodního toku. Zřícením svahu došlo k přehrazení koryta vodoteče, pádu vzrostlých stromu, k obnažení elektrických a telekomunikačních kabelů. 6.100 „Chotěbuz – ulice Myslivecká“ Katastrální území: Chotěbuz, parc. č. 981 Popis sesuvu: Sesuv pudy s výškou poklesu cca 1,4 m, jehož vlivem došlo k poškození hospodářské budovy. Potenciálně ohrožen rodinný dům, který se nachází ve vzdálenosti cca 4 m od hrany smykové plochy. Tyto sesuvy nebyly přesněji lokalizovány a jsou v současné době monitorovány, proto nebyly zakresleny do grafické části výkresu E3 – Výkres limitů využití území – Přírodní faktory, ani nebyly součástí předaných údajů o území. Bližší informace k těmto sesuvům je možno získat na internetové adrese http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/zaverecna-zprava-k-sesuvum.pdf.

A5.3 Vyhodnocení limitů využití území Limity představují omezení rozvoje v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Lze je rozdělit na limity přírodní a civilizační. Přírodní limity vyplývají z vlastností území a týkají se především ochrany přírody, civilizačními limity jsou hlavně omezení vyplývající z ochranných pásem dopravní a technické infrastruktury. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je respektování těchto omezení při návrhu změn využití území.

74


A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A6.1 Záměry v oblasti infrastruktury Dopravní infrastruktura Záměry v oblasti dopravní infrastruktury jsou uvedeny v následujícím přehledu: - Životice – Český Těšín, přeložka dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy – koridor 200 m od osy komunikace na obě strany - stavba přeložky ul. Tovární v Českém Těšíně - stavba přeložky ul. Nová Tovární v Českém Těšíně - stavba parkovacích domů č. 1 a 2 na rohu ul. Střelniční a Tovární v Českém Těšíně - stavba cyklostezky – okruhu kolem vodní nádrže Hrabinka v Českém Těšíně - stavba cyklostezky Chotěbuz – Třinec (Ropice) - stavba 2 lávek pro pěší a cyklisty přes řeku Olši do Polska - výstavba silničního terminálu a logistického zařízení v blízkosti státní hranice s Polskou republikou - stavba parkoviště k Archeoparku v Chotěbuzi - vybavení autobusových zastávek (zastávkové pruhy a přístřešky pro cestující ) v Chotěbuzi - úpravy a doplnění ostatní komunikační sítě v Chotěbuzi - stavba naučně kulturně historické stezky v Chotěbuzi - cykloturistické stezky v Chotěbuzi - žel. trať č. 320, Dětmarovice – Karviná – Český Těšín – hranice okr. Karviná (- Mosty u Jablunkova – st. Hranice ČR/SR), modernizace v rámci III. železničního tranzitního koridoru – koridor 100 m od osy železniční trati na obě strany - průplavní spojení Odra – Váh (dle AGN E81) Technické infrastruktura Z technické infrastruktury převažují záměry z oblasti rozvodů plynů, elektřiny a vody. Zjištěné záměry v technické infrastruktuře jsou uvedeny v následujícím přehledu: - VVTL plynovod DN 500, PN 63 PZP Třanovice – státní hranice ČR/Polsko – koridor o šířce 400 m v celém úseku - (PZP Třanovice-) hranice okresu Karviná – Karviná Doly (VTL), výstavba plynovodu DN 500 pro oblast Karviná Doly – koridor o šířce 200 m od osy vedení - Albrechtice – Český Těšín (Žukov) – obnova VTL plynovodu DN 500 s dílčími přeložkami mimo zastavěné území – koridor o šířce 200 m od osy vedení - PZP Třanovice – Český Těšín (Žukov) – výstavba VTL plynovodu DN 300 pro RWE – SMP - přemístění regulační stanice VTL/STL/NTL Svibice v Českém Těšíně - přeložka VTL DN 500 PN 40 na jižní okraj Olza multiparku v Českém Těšíně - přeložka VTL DN 200 PN 40 za severní okraj Olza multiparku v Českém Těšíně - rekonstrukce a rozšíření podzemního zásobníku plynu a staveb na něm pro RWE Gas Storage s.r.o. - rekonstrukce nebo rozšíření středotlaké plynovodní sítě v Českém Těšíně i Chotěbuzi - výstavba tramsformovny 110/22 kV v Českém Těšíně - koridor pro VVN 110 kV jako napájecí vedení pro transformovnu 110/22 kV - vedení VN 22kV pro lokalitu „Průmyslová zóna na ul. Železniční“ - vedení VN 1-35kV pro rozvojovou lokalitu ul. Sokolovská a navýšení výkonu pro Stadion - výstavba distribučních trafostanic, včetně rozšíření venkovní sítě 22 kV a stavebních úprav stávajících zařízení v obci Chotěbuz - přerušovací komora Mosty + napojení na zásobovací řád - zásobovací řád středního tlakového pásma DN 400, rekonstrukce řádu na DN 250 po ulici Tyršova - zásobovací řád – propojení přivaděče Horní Žukov – Mosty s dolním tlakovým pásmem ATS Mosty - zásobovací řád – propojení ulice Hrabinská a Slezská v dolním tlakovém pásmu přerušovací komory Mosty - rekonstrukce přivaděče vody OOV od ul. Frýdecká po VDJ Dolní Žukov - výstavba vodovodních řádů podmiňujících výstavbu v jednotlivých lokalitách určených k zástavbě v obci Chotěbuz - stoka splaškové kanalizace – kanalizační sběrač Horní Žukov – Dolní Žukov – Český Těšín - čerpací stanice ČS 1 – ul. Šadový, Dolní Žukov - výtlačný řád z ČS 1 – ul. Šadový, Dolní Žukov - čistírna odpadních vod ČOV 1 – lokalita Kozačinec, Dolní Žukov

75

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 - stoka splaškové kanalizace do ČOV 1 – Dolní Žukov - čerpací stanice ČS 2 – ul. K Vodojemu, Dolní Žukov - výtlačný řád z ČS 2 – ul. K Vodojemu, Dolní Žukov - čistírna odpadních vod ČOV 2 – lokalita Na Díly, Koňákov - čerpací stanice ČS 3 – ul. Mistřovická, Koňákov - výtlačný řád z ČS 3 na ČOV 2 – Koňákov - čerpací stanice ČS 4 – ul. Středová, Koňákov - výtlačný řád z ČS 4 a gravitační řád stoky splaškové kanalizace na ČOV 2 – Koňákov - čerpací stanice ČS 6 – Mistřovice – hranice k.ú. Chotěbuz - výtlačný řád z ČS 6 podél ulice Ostravská, Mistřovice – Mosty - čerpací stanice ČS 7 – ul. Mistřovická, Mistřovice - výtlačný řád z ČS 7 podél ulice Mistřovická, Mistřovice - čistírna odpadních vod ČOV 3 ul. Pod Kamionkou, Stanislavice - stoka splaškové kanalizace na ČOV 3, Stanislavice - čistírna odpadních vod ČOV 4 Albrechtická, Stanislavice – Pod Bučinou - stoka splaškové kanalizace na ČOV 4, Stanislavice - rekonstrukce kanalizace na profil DN 400 ul. Pod Zvonek – Černá - odlehčovací komora v ulici Polní - rekonstrukce kanalizace v ul. Dukelská, Smetanova, Pražská po Masarykovy sady - rekonstrukce kanalizace na profil DN 400 v ul. Jablunkovská - rozšíření ČOV v Horním Žukově – U Kaple - výstavba splaškové kanalizace a lokálních čistíren odpadních vod v Chotěbuzi - rekonstrukce a rozšíření ČOV Český Těšín v Chotěbuzi - Třinec – Český Těšín (TN) – výstavba tepelného napáječe 2x DN 400 – koridor o šířce 200 m od osy vedení Veřejná infrastruktura V oblasti veřejné infrastruktury existují záměry uvedené jak v územním plánu města Český Těšín, tak i obce Chotěbuz. Jde o navrhované plochy s využitím jako jsou stavby pro vzdělávání, výchovu, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatel. V oblasti ostatní veřejné infrastruktury jsou známy tyto záměry: - stavba integrovaného výjezdového centra Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje - výstavba areálu volného času včetně městského parku a tělovýchovných zařízení v prostoru „Cihelna“ - rozšíření městského hřbitova - stavby a změny staveb související se zřízením Archeoparku Chotěbuz – Podobora, včetně parkoviště Celkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 9 rozvojových ploch pro občanské vybavení o celkové rozloze 9,5 ha.

A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreace Bydlení V územních plánech jednotlivých obcí jsou uvedeny zastavitelné plochy s využitím pro bydlení. Jak Český Těšín tak i Chotěbuz předpokládá rozvoj v této oblasti. Dle územního plánu jsou v Českém Těšíně navrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 143 ha, z toho cca 1/2 je určena pro rodinné domy (tj. cca 72 ha), zbývající část pro bytové domy a bydlení smíšené. Konkrétně je v územním plánu Českého Těšína pro individuální výstavbu a bydlení smíšené venkovské (ozn. BI, SV) vyčleněno území o celkové rozloze 72,14 ha a 31,07 ha, což při předpokládané rozloze 2000 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství) pozemku pro 1 RD představuje výstavbu cca 516 nových rodinných domů. Na území Českého Těšína je dle ÚPD předpokládána během návrhového období (to je asi do r. 2020) realizace celkem cca 750 bytů, z toho cca 360 bytů v bytových domech a 390 bytů v rodinných domech na nových plochách vymezených v ÚPD. Další část bytů bude realizována bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, příp. výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy obytné. Za předpokladu zmíněné plochy 2000 m2/ 1RD vyplývá, že plochy pro individuální výstavbu vymezené územním plánem jsou s cca 32% rezervou.

76

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Pokud však budeme uvažovat, že by na 1 RD připadal pozemek o rozloze 1500 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství), území pro individuální výstavbu vymezené územním plánem by bylo s 76% rezervou. Dále je třeba vzít v úvahu, že další rezerva pro výstavbu se skrývá ve vymezení zastavěného území, které zahrnuje rodinné domy, zahrady i proluky mezi nimi. V rámci probíhající Změny č.1 Územního plánu Český Těšín je navrženo dalších 21 nových zastavitelných ploch pro bydlení v RD, o celkové výměře cca 4 ha. V dubnu 2012 schválilo Zastupitelstvo města pořízení Změny č.2 Územního plánu Český Těšín, v rámci této změny ovšem nedojde k navýšení ploch pro bydlení v RD. Z výše uvedeného vyplývá, že celkový rozsah a kapacita nově navržených ploch pro individuální bytovou zástavbu v Územním plánu Český Těšín je dle názoru zpracovatele optimální. V rámci dalších případných změn doporučujeme pouze vhodně doplňovat již využité zastavitelné plochy tak, aby nedocházelo k navyšování rezervy pro výstavbu rodinných domů a novou zástavbu umisťovat pouze v návaznosti na vymezená jádra sídel a nepovolovat novou výstavbu rodinných domů do volné krajiny, ani nezahušťovat tzv. „rozptýlenou slezskou zástavbu“. V Územním plánu sídelního útvaru Český Těšín pro obec Chotěbuz, po změně č.14 je evidováno 22 záměrů na změnu funkčního využití území pro výstavbu rodinných domů o celkové ploše 39 ha, což při předpokládané rozloze 2000 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství) pozemku pro 1 RD představuje výstavbu cca 196 nových rodinných domů. S hledem na skutečnost že byla v původním územním plánu sídelního útvaru uvažována platnost této dokumentace k roku 2010, předpokládá Zastupitelstvo obce Chotěbuz zahájení pořízení nové ÚPD na počátku roku 2013. Konkrétní údaje o výstavbě na těchto plochách pro bydlení se získat nepodařilo. Kolik objektů pro bydlení se postaví na těchto plochách a jestli vůbec budou v dohledné době zastavěny, záleží na zájmu obyvatel. Zastavitelné plochy jsou uvedeny ve výkrese záměrů. Rekreace V oblasti rekreace a sportu existují záměry uvedené jak v územním plánu města Český Těšín, tak i obce Chotěbuz. Jedná se o tyto záměry: - stavba krytého aquacentra na východním břehu vodní nádrže Hrabinka, jižně od ul. Ostravská - Miltipark Olza – jižní část - sportovně relaxační centrum (bazén, sauna , wellness, multikino atd ... ) - stavby a změny staveb související se změnou využití zámku a jeho areálu pro rekreační účely včetně úpravy a asanace zeleně - rozšíření sportovně rekreačních ploch u Kulturního domu ve Zpupné Lhotě Celkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 13 rozvojových ploch pro sport a rekreaci o celkové rozloze 22,5 ha.

A6.3 Záměry v oblasti výroby a služeb V oblasti výroby a služeb existují záměry uvedené jak v územním plánu města Český Těšín, tak i obce Chotěbuz. Jde o navrhované plochy s využitím jako lehká, drobná a řemeslná výroba a komerční služby. Jedná se o tyto záměry: - Miltipark Olza – severní část - obchodní centrum - rozšíření areálu firmy FINIDR s.r.o. - rozšíření areálu firmy Kovona System a.s. - stavba parkoviště a občanské vybavenosti k navrženému Archeoparku Celkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 19 rozvojových ploch pro výrobu a služby o celkové rozloze 47 ha.

A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředí V oblasti ochrany přírody jsou známé pouze záměry na vybudování prvků ÚSES, tj. biokoridorů, biocenter, interakčních prvků a jsou navrhovány nové plochy lesa. Navrhované prvky ÚSES byly převzaty z koncepce vymezení územního systému ekologické stability („Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ /RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) pro celé správní území ORP Český Těšín. Studie odstranila chyby v původně vymezeném ÚSES, vyřešila střety s jinými záměry v území a návaznost na území okolních obcí. Výsledky studie jsou promítnuty do nového

77

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Územního plánu Českého Těšína, ale prozatím nejsou součástí Územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro obec Chotěbuz, po změně č.14. ZÚR MSK vymezují v zájmovém území plochy a koridory pro ÚSES regionální úrovně. Biokoridory jsou vymezeny osou, která určuje směr propojení a definovány jako pás území o šířce 200 m (tj. 100 m na každou stranu od osy). V rámci Územního plánu Český Těšín je nově navrhováno 11 lokalit k zalesnění o celkové výměře 33 ha.

A6.5 Ostatní záměry - navýšení levobřežní hráze Ropičanky - rekonstrukce mostu přes Ropičanku - stavební úprava (navýšení) pravobřežních betonových zídek Šadového potoka - navýšení levobřežní hráze Olše mezi železničním a silničním mostem v ul. Hlavní třída - rekonstrukce propustku č.1 – nad ul. Lipová, Mosty - rekonstrukce propustku č.2 – nad ul. Lipová, Mosty, Český Těšín

A6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrů Za prioritní záměry jsou považovány především záměry v oblasti dopravní infrastruktury, dále pak budování ČOV a kanalizací v lokalitách, kde toto dosud chybí a budování protipovodňových opatření.

78


B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.

B1 PŘÍRODA Kapitola zahrnuje rozbory přírodních faktorů správního území v tematických okruzích stanovených Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a obsahuje tato témata: - Horninové prostředí a geologie, - Vodní režim - Hygiena životního prostředí - Ochrana přírody a krajiny - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

B1.1 Horninové prostředí a geologie SWOT analýza horninového prostředí a geologie. Údaje vstupující do analýzy 1) Chráněná ložisková území a chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry dle Geofondu 2) Ložiska nerostných surovin (výhradní ložiska nerostů a prognózní zdroje) dle Geofondu 3) Dobývací prostory, stará důlní díla a poddolovaná území dle Geofondu 4) Sesuvy dle Geofondu a České geologické služby 5) Znalost území z vlastních průzkumů

Silné stránky (S) 1. území nacházející se v CHLÚ černého uhlí není ohroženo vlivy důlní činnosti 2. CHLÚ – Česká část Hornoslezské pánve – ložisko černého uhlí a zemního plynu 3. CHLÚ – Hradiště – ložisko zemního plynu, přebudované na podzemní zásobník plynu

Příležitosti (O) 1. zjistit stav a využitelnost nevyhrazených ložisek cihlářské hlíny popř. dalších nevýhradních ložisek (štěrkopísků) a dle zjištěného stavu zvážit jejich zakreslení do územního plánu Chotěbuzi 2. rozšíření těžby černého uhlí 3. další rozšiřování využití podzemního zásobníku plynu v rozsahu výhradních bilancovaných ložisek nerostných surovin 4. případné využití nevýhradních ložisek cihlářské hlíny pro těžbu

Slabé stránky (W) 1. nevyhrazená ložiska nerostných surovin nejsou v ÚPD Chotěbuzi evidována

Hrozby / Rizika (T) 1. rozšiřování soustředěné výstavby do vymezených CHLÚ 2. vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí - důlní vlivy, odvaly, odkaliště

Shrnutí tématu Silnou stránkou území je existence zásob černého uhlí a zemního plynu. Zejména těžba uhlí by však představovala značnou zátěž a zásah do území (pod vymezenou kulturní památkou Bikulturní výšinné hradisko - Slovanské hradiště Starý Těšín v Chotěbuzi), proto se s ní v dohledné době neuvažuje. Značná část území je již využívána pro potřeby podzemního zásobníku plynu Třanovice. Jako příležitost se jeví zjištění stavu a využitelnosti nevyhrazených ložisek cihlářské hlíny popř. dalších nevýhradních ložisek (např. štěrkopísků).

79


B1.2 Vodní režim SWOT analýza vodního režimu. Údaje vstupující do analýzy 1) Hydrografická síť dle údajů Povodí Odry, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v.v.i. 2) Vodní útvary, vodní zdroje a nádrže dle Plánu oblasti povodí Odry, Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka v.v.i. a dle ZABAGED 3) Atmosférické srážky, odtoky, průtoky v tocích dle Atlasu podnebí ČSSR 4) Záplavová území a protipovodňová ochrana dle odboru životního prostředí a zemědělství KrÚ Moravskoslezského kraje a dle Povodí Odry 5) Odvodněné plochy dle Zemědělské vodohospodářské správy 6) Znalost území z vlastních průzkumů

Silné stránky (S) 1. zachovaná původní koryta vodotečí na horních tocích 2. čistota vody na horních tocích

Slabé stránky (W) 1. regulovaná koryta vodních toků na spodních úsecích a s tím spojená snížená samočisticí schopnost regulovaných vodotečí 2. absence dostatečných zdrojů pitné vody přímo v území

Příležitosti (O) 1. revitalizace údolí potoků 2. výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod v obci Chotěbuz a integrovaných částech města Český Těšín (Stanislavice, Koňákov, Dolní Žukov a Mistřovice)

Hrozby / Rizika (T) 1. pokračování znečišťování vodních toků odpadními vodami 2. zhoršování retenční schopnosti území vlivem urbanizace 3. vodní cesta Váh-Odra

3. nevyhovující čistota vodních toků ovlivněná především vypouštěním odpadních vod a splachy živin z polí Shrnutí tématu Vodní režim v ORP Český Těšín je vcelku příznivý. Území sice netrpí nedostatkem vody, ale ani jeho nadbytkem. Jde o klimaticky mírně teplou, velmi vlhkou klimatickou oblast, pahorkatinového okrsku, kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Výrazná suchá období se zde také dosud nevyskytovala. Hlavní hydrografickou osou území je řeka Olše. Doplňuji ji její levostranné přítoky, Ropičanky, Kyšinec, Hrabinka, Sadový potok a řada dalších menších toků. Podzemní vody se nacházejí v hydrogeologickém kolektoru označovaném jako 3211 Flyš v povodí Olše. Vzhledem k nárůstu domovních čistíren odpadních vod, se do podzemních vod dostává stále větší množství znečišťujících látek. Možností, jak udržet a zlepšit vodní režim, je budování technických a biologických opatření pro zdržení vody v krajině. Hrozbou je pokračování znečišťování vodních toků odpadními vodami a záměr vodní cesty Váh – Odra.

B1.3 Hygiena životního prostředí SWOT analýza hygieny životního prostředí. Údaje vstupující do analýzy 1) Klimatické poměry dle Atlasu podnebí ČSSR, 1901 – 1950 2) Znečištění ovzduší dle Průzkumů a rozborů pro Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje v rozsahu územně analytických podkladů, Českého hydrometeorologického ústavu, MŽP - odboru ochrany ovzduší a integrovaného registru znečišťování životního prostředí MŽP

80

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 3) Hluk dle Aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2011, Krajské hygienické stanice v Ostravě a Zdravotního ústavu Ostrava 4) Likvidace odpadu dle Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a MěÚ Český Těšín, odboru místního hospodářství 5) Znečištění vod dle údajů Povodí Odry s.p., MěÚ Český Těšín, odboru VaŽP a Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě 6) Demografie dle údajů ČSÚ

Silné stránky (S) 1. významný podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) v širším regionu, které jsou snáze regulovatelné dostupnými nástroji, na celkových emisích 2. existuje určitý potenciál k dalšímu snížení emisí zejména tuhých znečišťujících látek v segmentu malých zdrojů (podíl cca 15 %), významný potenciál je předpokládán u benzo(a)pyrenu 3. uspokojivé a komplexní řešení problematiky odpadů

Příležitosti (O) 1. lze očekávat postupné zlepšování imisní situace zejména u těžkých kovů, benzenu, NO2 a částečně i u PM10 a benzo(a)pyrenu 2. lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích 3. opatřeními v dopravě (zejména v Chotěbuzi a podél železničního koridoru) lze lokálně snížit znečištění ovzduší i hlukovou zátěž 4. vybudování kanalizace v integrovaných částech města a obci Chotěbuz

4. poměrně příznivá úroveň naděje na dožití obyvatel (průměrné délky života) ve srovnání s jinými SO ORP ČR, 5-tý nejlepší v Moravskoslezském kraji

Slabé stránky (W) 1. plošné překračování imisních limitů pro pM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v celém řešeném území

Hrozby / Rizika (T) 1. nepodaří se snížit znečištění ovzduší pod úroveň limitů

2. překračování limitů pro hluk z dopravy v okolí nejvýznamnějších komunikací

2. nepodaří se realizovat opatření dostatečná pro snížení hlukové zátěže pod úroveň limitů, zejména podél železničního koridoru

3. negativní dopady dopravy ve vybraných částech řešeného území, zejména v Chotěbuzi a podél železnice

3. i přes realizovaná opatření bude docházet k překračování hlukových limitů vlivem nárůstu dopravní zátěže

4. nevyhovující záměr vedení nové komunikace I/ 11 v platném územním plánu nadměrně zasahující do volné krajiny

4. nepodaří se realizovat navrhované dopravní stavby v řešeném území mající významný pozitivní vliv na hlukovou a další zátěž obyvatel z hlediska hygieny životního prostředí (zejména železnice a dořešení dopravy v Chotěbuzi) 5. nevybudování veřejné kanalizace v integrovaných částech města a obci Chotěbuz

Shrnutí tématu Území je vlivem velkých průmyslových podniků, těžbou černého uhlí, dopravy a koncentrace obyvatel v okolí měst v ostravské aglomeraci vystaveno značnému množství škodlivin. Jde především o znečištění ovzduší, vody a hluku. Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překročené hodnoty suspendovaných částic PM10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren. Jakost povrchových vod se v zájmovém území sleduje pouze na dvou tocích. Zatímco se kvalita vody ve vodním toku Olše mírně zlepšuje, u vodního toku Ropičanka došlo od roku 2010 ke

81

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 zhoršení jakosti vody. Nejlepší kvalita vod je ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a v jejichž okolí se nachází pouze malé množství zástavby. Celková produkce odpadů v delším časovém horizontu se nezvyšuje, ale ani neklesá. V území se nacházejí 3 staré ekologické zátěže, které čekají na asanaci. S nárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména ze silniční dopravy podél hlavních komunikačních tahů. SO ORP Český Těšín se nachází v naději dožití, v rámci demografických aspektů, zhruba v polovině všech obcí s rozšířenou působností (121 pozice z 206 ORP). V rámci Moravskoslezského kraje klesl SO ORP Český Těšín z první pozice na pátou, oproti minulému sledovanému období. Příležitostí v oblasti zlepšování kvality ovzduší v řešeném území jsou jak krajský program ke snižování emisí tak i městský program snižování emisí, spolu s důslednou kontrolou spalování v lokálních topeništích. Mezi příležitosti v oblasti čistoty vod lze zařadit vybudování objektů čištění odpadních vod v menších sídlech, které je dosud nemají. Hrozbou pro kvalitu ovzduší je stálý nárůst dopravy se všemi negativními dopady na kvalitu životního prostředí. V oblasti čistoty vod je hrozbou zahušťování zástavby v lokalitách, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. V oblasti odpadového hospodářství jsou obě obce zapojeny v systému sběru základních druhů separovaného odpadů, avšak stále převažuje skládkování netříděného komunálního odpadu nad jeho ekonomickým využíváním. V území se nacházejí 3 neřešené staré ekologické zátěže.

B1.4 Ochrana přírody a krajiny SWOT analýza ochrany přírody a krajiny. Údaje vstupující do analýzy 1) Biogeografické členění České republiky, M. Culek, 1996, 2005 2) Přehled zvláště chráněných území dle Ústředního seznamu ochrany přírody 3) Registrované významné krajinné prvky a seznam památných stromů dle MěÚ Český Těšín, odboru VaŽP a dle Ústředního seznamu ochrany přírody 4) Regionální územní systém ekologické stability dle ZÚR Moravskoslezského kraje 5) Územní systém ekologické stability dle územně plánovací dokumentace obcí 6) Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ /RNDr. Jaroslav Kotík, 2009 7) Koeficient ekologické stability krajiny dle ČSÚ a vlastní výpočty

Silné stránky (S) 1. koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí 2. velké plochy trvalých travní porostů s rozptýlenou krajinnou zelení

Příležitosti (O) 1. vyhledávání a zvýšená legislativní ochrana dalších přírodně cenných ploch 2. promítnutí nové koncepce ÚSES a preventivní ochrany krajinného rázu do územního plánu Chotěbuzi 3. výsadba nefunkčních prvků ÚSES 4. oživení intenzivně zemědělských využívaných partií krajiny liniovými či solitérními výsadbami dřevin 5. využití vymezených ploch lesa pro daný účel

Slabé stránky (W) 1. podprůměrná plocha lesních ekosystémů 2. málo fragmentovaná zemědělská krajina ve východní části území

Hrozby / Rizika (T) 1. nárůst sídel, zvětšování zastavitelného území do zachovaných částí harmonické krajiny (např. údolních niv) 2. vodní cesta Váh-Odra

82

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Shrnutí tématu ORP Český Těšín náleží dle hodnoty KES k území intenzívně využívanému, nicméně část řešeného území (zejména jeho hornatější západní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Podíl ploch zvláště chráněných území v ORP Český Těšín je, vzhledem k celorepublikovému průměru, značně podprůměrný. Hrozbu představuje zejména neustálý značný tlak na zábor nezastavěných i nezastavitelných ploch (zemědělské, lesní půdy a zbytků přírodně hodnotných území) pro potřeby dopravních, průmyslových staveb a zařízení pro občanskou vybavenost a bydlení.

B1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Údaje vstupující do analýzy 1) Půdní typy a půdní druhy, třídy ochrany půd, klasifikace BPEJ dle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Brno v.v.i. 2) Investice do půdy dle Zemědělské vodohospodářské správy Brno 3) Rozptýlená krajinná zeleň – vlastní průzkumy a výpočty 4) Kategorie lesů dle Krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství 5) Údaje Českého statistického úřadu o lesnatosti, výměře zemědělské a orné půdy 6) Znalost území z vlastních průzkumů

Silné stránky (S) 1. značná část zemědělské půdy je kvalitní (II. třída ochrany) 2. velké plochy meliorované půdy (zhodnocení půdy investicemi)

Slabé stránky (W) 1. malé procento zalesnění (16,48%) 2. zemědělství nemá výraznou specializaci – malá přidaná hodnota

Příležitosti (O) 1. podpora pastevectví 2. využít málo produktivní půdy v blízkosti sídel pro zástavbu 3. zalesnit málo úrodné půdy ve volné krajině – zvýšit lesnatost území

Hrozby / Rizika (T) 1. degradace dlouhodobě neobhospodařovaných půd 2. neustálý tlak na rozšiřování zastavěného území a přidávání nových zastavitelných ploch do volné krajiny

Shrnutí tématu Území je příznivé pro zemědělskou výrobu a bylo také tímto způsobem v minulosti intenzívně využíváno. Zastavěná území se stále rozšiřují na úkor zemědělské půdy, většinou kvalitní orné. Během posledních 15 roků se značně zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě ze spekulativních důvodů – snaha o přeměnu v zastavitelné pozemky). S rozšiřováním zástavby souvisí také infrastruktura a doprava. To vyvolává další nároky na zábory půdy. Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné, část lesních pozemků je chráněna jako lesy zvláštního určení. Významným prvkem v území je rozptýlená krajinná zeleň, která plní funkci jak krajinotvornou a půdoochrannou tak i čistě ekologicko-stabilizační vzhledem k podprůměrné lesnatosti. Značný význam zde má vybudování a propojení funkční sítě prvků ÚSES (územního systému ekologické stability). Příležitostí, jak v území současný stav zemědělské a lesní půdy udržet a nezhoršovat, jsou technická opatření komplexních pozemkových úprav a realizace prvků ÚSES. Hrozbou pro území je z hlediska ZPF a PUPFL vysoký urbanizační tlak a extrémní projevy počasí, v poslední době stále častější.

83


B2 SPOLEČNOST Kapitola zahrnuje rozbory civilizačních faktorů správního území v tematických okruzích stanovených Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a obsahuje tato témata: - Veřejná dopravní a technická infrastruktura - Sociodemografické podmínky - Bydlení - Rekreace - Hospodářské podmínky

B2.1 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Přehled dopravní a technické infrastruktury je uveden v kapitolách A2.2.6, A4.3.4, A4.3.5, A5.1 a A5.2. Zakreslena je ve výkrese limitů. SWOT analýzy veřejné dopravní a technické infrastruktury. Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje od poskytovatelů, správců dopravní a technické infrastruktury 2) Údaje ČSÚ, vybavenost obcí 4) Znalost území z vlastních průzkumů DOPRAVAVNÍ INFRASTRUKTURA

Silné stránky (S) 1. výhodná poloha na dopravní křižovatce evropských silničních tahů E 75 a E 462 s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko 2. dokončený západní silniční obchvat města v trasách silnic I/11 a I/ 48 3. rozvinutá síť městské a příměstské autobusové dopravy 4. přímá návaznost na dálniční síť ČR 5. rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí včetně vazby na polské území 6. zavedení integrovaného dopravního systému se zapojením modernizované železniční dopravy 7. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí v údolní nivě řeky Olše a ve vazbě na okolní rekreační zóny, Archeopark a okolí zámku (brána a hláska) 8. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s dopravní funkcí v rámci obou spojovaných měst Český Těšín – Ciezsyn 9. vybudování Sportmostu pro pěší, cyklisty a in-line bruslaře do Polska – vytvoření okruhu s mostem Svobody

Příležitosti (O) 1. společné řešení problematiky ve spolupráci s hornoslezskou aglomerací v sousedním Polsku 2. plánovaná modernizace a elektrizace železniční tratě z Frýdku-Místku, obsluhující průmyslovou zónu v Nošovicích, včetně doplnění spojky v prostoru Ropice pro přímé vedení vlaků ve směru na Žilinu 3. budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem 4. průplavní spojení Odra -Váh 5. umožnění dostavby chybějící poloviny mostu na silnici I/48 v hraničním úseku po uvolnění ploch hraničního přechodu 6. přesun autobusového nádraží jižním směrem s těsnou vazbou na jižní podchod pod železniční tratí 7. řešení nárůstu potřeby počtu parkovacích míst výstavbou parkovacích domů 8. modernizace 3. železničního koridoru a zkvalitnění osobní i nákladní dopravy, možnost využití kontejnerové dopravy 9. dostavba a zkvalitnění vedení cykloturistických tras pro rozvoj turistického ruchu, z důrazem na dálkové trasy

84

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 10. výstavba sítě cyklistických tras pro denní dojížďku v intravilánech měst a návazném spádovém území 11. vybudování lávky pro pěší mezi mosty Družby a Svobody 12. vybudování cyklistických pruhů podél hlavních komunikací v centru města a v návaznosti na přilehlá sídliště 13. vybudování cyklistické stezky do archeoparku v Podoboře 16. rozšíření možnosti parkování okolo kulturního domu 17. prodloužení komunikace K Rybníkům na ul.Chotěbuzská s napojením v lokalitě za hřbitovem 18. vybudování zázemí pro cyklisty na cyklistických trasách 19. dořešení majetkoprávních vztahů bránících vybudování chodníku podél ul. Chotěbuzská

Slabé stránky (W)

Hrozby / Rizika (T)

1. nevyhovující stav páteřní silnice I/11 ve směrech na Havířov, problematické trasování její sledované přeložky přes Albrechtice

1. zpožďování modernizace a dostavby páteřní komunikační sítě ve směrech na Havířov a Čadcu v důsledku omezených investičních prostředků

2. nedostačující uliční propojení obou částí dosud rozděleného města Český Těšín – Ciezsyn

2. nebezpečí nereálnosti propojení městského polokruhu Slovenská – Sokolovská – Slezská na ulici Karvinskou v parametrech sběrné komunikace

3. absence logistických center pro využití kombinované přepravy a překladiště zboží 4. nevyhovující řešení MÚK silnic I/48 a I/67 s kolizní křižovatkou na tahu R48 5. nevyhovující směrové a výškové parametry stávající silnice I/11 na východním výjezdu ze Stanislavic 6. morální a technická zastaralost železničních tratí (spodek, přejezdy, zabezpečení, rychlost) 7. stávající síť cyklistických tras využívá v převážné míře stávající komunikace 8. nedostatečná koordinace rozvoje cyklistické dopravy se záměry na Polském území 9. nevyhovující průjezd silnice I/67 Chotěbuzí a Loukami 10. chybějící chodník podél ul. Chotěbuzská ve Zpupné Lhotě

3. riziko nedostatečné koordinace záměrů samostatných plánů rozvoje Českého Těšína a Ciezsyna při očekávaném srůstání obou měst 4. nebezpečí nárůstu individuální dopravy mezi Českým Těšínem a Ciezsynem vlivem malé nabídky hromadné dopravy 5. nedostatek parkovacích míst v centru města a na sídlištích 6. zpožďování vybudování cyklistické stezky do archeoparku v Podoboře v návaznosti na zpožďování modernizace III. železničního koridoru v důsledku omezených investičních prostředků (vybudování cyklostezky započne až po provedení modeznizace trati Český Těšín – Dětmarovice) 7. zvyšováním hustoty osídlení dojde k nárůstu intenzity dopravy na průtahu obcí – komunikaci III/4686

85

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Silné stránky (S) 1. vysoký stupeň plynofikace obcí 2. velké plošné zabezpečení území technickou infrastrukturou (vodovodem, el. energií, plynovodem) 3. relativně vysoké procento obyvatel připojených na vodovod 4. snadná dostupnost na distribuční elektrizační síť 110kV

Příležitosti (O) 1. zabezpečení dostatečné kapacity el. energie – záměr na umístění rozvodny 110/22kV v Českém Těšíně 2. snižování emisí spalovacích zdrojů – záměr na horkovod z Třince na sídliště Svibice 3. pokračující výstavba kanalizace a místních čistíren odpadních vod v integrovaných částech města a obci Chotěbuz

5. nenachází se zde žádný významný zdroj spalující fosilní paliva ani jinak významně znečišťující ovzduší 6. vybudovaná kanalizační síť v centrální části města Českého Těšína napojená na centrální ČOV 7. napojení na Ostravský oblastní vodovod 8. realizace rozšíření kanalizační sítě Českého Těšína dle projektu „Revitalizace povodí Olše“

Slabé stránky (W) 1. nedostatek kapacit el. energie pro další rozvoj obcí v oblasti ORP Český Těšín 2. chybějící kanalizační síť v obci Chotěbuz 3. chybějící kanalizační síť téměř ve všech jádrech oddělených sídel města Českého Těšína a v celém navazujícím území s rozptýlenou zástavbou a z toho vyplývající potřeba velkých investic do rozšíření kanalizační sítě 4. omezená možnost rozšíření kapacity ČOV 5. nízký podíl soustav CZT na dodávkách tepla 6. nedostatečná připravenost stěžejních lokalit pro obytnou zástavbu v Českém Těšíně z hlediska zajištění technické infrastruktury

Hrozby / Rizika (T) 1. uvažovaná nebo již navržená soustředěná výstavba v okrajových částech území ORP Český Těšín bude znamenat potřebu vybudování menších lokálních ČOV, což bude znamenat zvýšení nákladů na provoz kanalizační sítě 2. v případě výrazného nárůstu ceny plynu, návrat ke spalování tuhých paliv, zejména u lokálních zdrojů, nezájem o další plynofikaci nových sídel 3. ohrožení kanalizačních systémů (ČOV) při krizových situacích (povodně) v Českém Těšíně 4. koridor pro uvažované venkovní vedení 110kV k rozvodně je v kolizi s obytnou zástavbou a prvky ÚSES

Shrnutí tématu Správní území ORP Český Těšín se nachází na severo-jižním evropském VI. multimodálním koridoru – větev B, má rozvinutou dopravní infrastrukturu umožňující spojení s okolními regiony, s ostatními částmi ČR i do zahraničí. Územím prochází tranzitní železniční koridor a je zde síť silnic I. až III.třídy. Silniční síť v Českém Těšíně a v okolí je přetížena, ve městě je nedostatek parkovacích a odstavných ploch. Hromadná doprava v ORP Český Těšín je součástí integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS, její četnost je v pracovních dnech i mimo ně dobrá. Osobní železniční doprava je, vzhledem k existenci tranzitního koridoru, velmi dobrá, zvláště ve směrech na Prahu a na Slovensko. Poměrně dobré železniční spojení je také směrem na Frýdek - Místek. Urbanizované území vyžaduje výrazné doplnění a důslednější segregaci systému cyklostezek od silničních koridorů. Vodní a letecká doprava není v řešeném území zastoupena.

86

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Technická infrastruktura v území je na velmi dobré úrovní, zásobování vodou a energiemi je spolehlivé a nemá zásadní problémy. Jak město Český Těšín tak i obec Chotěbuz jsou napojeny na elektrickou síť, plynovodní síť, veřejný vodovod a centrum města Český Těšín je napojeno na centrální ČOV. V loňském roce byla uvedena do provozu lokální ČOV na Běrnotí, která spolu s lokální ČOV U Kaple odkanalizovává lokalitu Horního Žukova. Obec Chotěbuz řeší problém čištění odpadních vod, vzhledem k charakteru obce, poskytovaním dotací na vybudování domovních ČOV. Všechny obce jsou napojeny na sdělovací vedení a mají signál mobilních operátorů. Velká obytná sídliště jsou napojena na rozvod tepla z plynových kotelen. Na celém území funguje svoz komunálního odpadu a jsou rozmísťovány kontejnery pro objemný odpad. Dále existují trvalá stanoviště kontejnerů na třídění plastů, papíru a skla. Celkově lze konstatovat, že technická infrastruktura je na dobré úrovni a nemá v současné době zásadní funkční problémy. Dopravní infrastruktura však, v oblasti její kapacity a negativních vlivů na životní prostředí, určitý problém představuje, zejména při kontaktu s urbanizovaným územím.

B2.2 Sociodemografické podmínky SWOT analýza sociodemografických podmínek. Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje ČSÚ, demografické údaje 2) Znalost území z vlastních průzkumů, vlastní grafy 3) Malý lexikon obcí 2009 4) Strategický plán města Český Těšín 5) Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín

Silné stránky (S) 1. příznivý vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi a příměstských částech Českého Těšína (mimo vlastní město) 2. značná soudržnost obyvatel, historická a kulturní tradice, rozsáhlá spolková, zájmová a sportovní činnost v celém řešeném území 3. relativně příznivá věková struktura obyvatel jako celku (ve srovnání s jinými SO ORP) 4. regenerace řady významných veřejných prostranství v centru města i v přilehlých sídlištích 5. úspěšné projekty ve spolupráci s městem Cieszyn (Zahrada dvou břehů) s cílem posílení atraktivity a kvality bydlení 6. v průměru velmi dobrá vybavenost školami, sociálním a zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně urbanizací SO ORP

Příležitosti (O) 1. pokračování v regeneraci sídel s cílem posílení jejich atraktivity pro kvalitní bydlení 2. zlepšování migračního pohybu obyvatel – využití migračního potenciálu zejména ze Slovenska a Polska 3. rozvoj podnikání – další zlepšování podmínek zaměstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva 4. dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel 5. dobrá základní občanská vybavenost umožňuje stěhování do venkovského prostoru. 6. možné využití naddimenzovaných objektů vybavenosti (např. škol) pro jiné účely (vysokého školství)

7. snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území SO ORP

Slabé stránky (W) 1. nepříznivý populační vývoj ve městě Českém Těšíně (části Český Těšín), promítající se do poklesu počtu obyvatel a nepříznivých změn věkové struktury

Hrozby / Rizika (T) 1. celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva 2. pokračující dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve městě Český Těšín

87

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 2. nepříznivá věková struktura obyvatel ve vybraných lokalitách města Český Těšín části Horní Žukov, Mosty a zejména obec Chotěbuz

3. dlouhodobá stagnace úrovně vzdělanosti, pokles sociální soudržnosti zejména na sídlištích (Svibice), zaostávání v sociálně ekonomickém vývoji za jinými regiony

3. specifika v národnostní struktuře obyvatel s výraznými územními rozdíly v rámci SO ORP (vyšší podíl obyvatel polské národnosti v tradiční vesnické zástavbě, vyšší zastoupení obyvatel slovenské národnosti na sídlištích)

4. negativní dopady zhoršených podmínek hygieny životního prostředí na jeho sídelní strukturu, atraktivitu bydlení (doprava, průmysl)

4. deformace sídelní struktury rozptýlenou zástavbou s nízkou efektivností z hlediska urbanistické ekonomie zástavby 5. potřeba posílení rekreačních a volno časových aktivit 6. chybějící jesle

5. zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavby a sním spojený proces „urban sprawl“ vyvolávající nadměrné náklady na infrastrukturu a zhoršování podmínek přírodního prostředí, krajinného rázu a segregace skupiny obyvatel 6. rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské populace je hrozbou především v částech SO ORP sníženou úrovní dopravní dostupnosti. 7. omezování provozu zdravotnických zařízení je hrozbou zejména v částech SO ORP se sníženou úrovní dopravní dostupnosti. 8. nepříznivé důsledky lokalizace nadměrných obchodních kapacit na obchodní vybavenost ve městě, zejména v menších sídlech, její zánik

Shrnutí tématu Ve správním obvodu ORP Český Těšín žije na území o rozloze 44,4 km2 26 377 obyvatel převážně ve městě Český Těšín (přes 80 %). Pětina obyvatel žije v menších venkovských integrovaných sídlech nebo obci Chotěbuz na území s relativně nízkou hustotu zalidnění. Město Český Těšín vykazuje po r.2000 každoroční pokles počtu obyvatel. Tento pokles je způsoben vlivem migrace. Migrace (v průměru úbytek 120 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých a sociálně „úspěšných“ rodin z města. Znepokojující skutečností je, že celkový pokles počtu obyvatel i přes kolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu (po r.2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. Obec Chotěbuz naopak vykazuje dlouhodobý mírný růst počtu obyvatel. V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města – Třinec, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území – především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace – odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. SO ORP Český Těšín je obvodem s poměrně příznivou věkovou strukturou obyvatel v Moravskoslezském kraji. Stárnutí obyvatel, zejména města Českého Těšína po r.2001 bylo mírnější, zřejmě i v důsledku příznivého výchozího stavu v r.2001. Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným způsobem ovlivňuje možnosti jejich dalšího rozvoje. Pro SO ORP Českého Těšína je zásadní skutečností velká míra urbanizace území, vysoká hustota zalidnění a obecně velmi dobrá dostupnost občanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistuje odlehlejší dopravně obtížně dostupné území. Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti je možno obecně hodnotit jako dobrou až velmi dobrou.

88


B2.3 Bydlení SWOT analýza bydlení. Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje ČSÚ, bydlení 2) Znalost území z vlastních průzkumů

Silné stránky (S) 1. relativně mladý bytový fond s nadprůměrnou vybaveností 2. tradiční stabilizované bydlení v rodinných domech

Příležitosti (O) 1. zásadní posílení atraktivity bydlení celého regionu v návaznosti na jeho ekonomický rozvoj, doplnění vybavenosti (rozvoj rekreace, posilování vyššího školství)

4. úspěšná regenerace domů v panelových sídlištích a jejich okolí

2. posílení nabídky připravených ploch pro bydlení, využití a urbanistické zefektivnění rozptýlené slezské zástavby, rozvoj zástavby v návaznosti na stávající souvislou zástavbu oddělených sídel

5. nízká intenzita odpadu bytů po r.1990 až do současnosti

3. plánované navýšení levobřežní hráze pro ochranu centra Č. Těšína před povodní Q100

6. sesuvná ani poddolovaná území nepředstavují hrozbu pro další rozvoj obcí

4. úpravy toku Rakovec a navýšení levobřežní hráze toku Ropičanka jako ochrana lokality podél ul. Nová Tovární před povodní Q100

3. velký zájem o bytovou výstavbu v Chotěbuzi

7. nízký stupeň radonového rizika

Slabé stránky (W)

Hrozby / Rizika (T)

1. značný podíl bytů v bytových domech a zejména panelových domů v Českém Těšíně

1. zanedbání údržby bytového fondu, zejména obytných panelových domů

2. sociálně ekonomické problémy spojené s fungováním části sídlišť, zejména sídliště Svibice

2. degradace obytného prostoru sídlišť a sociální segregace v bydlení

3. nízká intenzita bytové výstavby téměř v celém kraji, zejména v Ostravě, celém okrese Karviná a ve SO ORP Český Těšín jako celku 4. značný podíl rozptýlené slezské zástavby a tlak na pokračování v rozptýlené zástavbě bez jasné koncepce

3. stagnace, pokles v kvalitě bytového fondu a obytného prostředí v městské zástavbě v Českém Těšíně 4. dlouhodobé působení nízké intenzity výstavby nových bytů (další pokles trvale bydlících obyvatel) 5. centrum Českého Těšína (vč. kolejiště navazujícího na severní zhlaví nádraží Českých drah) není chráněné před záplavami úrovně Q100

Shrnutí tématu Bydlení ve správním území je na dobré úrovni a odpovídá současným požadavkům. Stejně tak technické vybavení. Přes 90% obyvatel je napojeno na vodovod, plyn a má splachovací záchod, koupelnu a ústřední nebo etážové topení. Na kanalizaci je napojeno zhruba 87% obyvatel. Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý. Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémy spojené s kvalitou domovního fondu. Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letech ve SO ORP jako celku je patrná z evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejí rozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR. Nízkou intenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitu bytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby.

89


B2.4 Rekreace a cestovní ruch SWOT analýza rekreace a cestovního ruchu. Údaje vstupující do analýzy 1) Strategický plán města Český Těšín 2) ČSÚ, ubytovací kapacity a jejich využití 3) Znalost území z vlastních průzkumů

Silné stránky (S) 1. poměrně rozsáhlé parkové plochy ve městě, centrum města Český Těšín s vazbami na polský Cieszyn, a Archeopark v Chotěbuzi otevřený pro veřejnost 2. kvalitní širší rekreační zázemí SO ORP v Beskydech 3. umělé i přirozené vodní plochy (nádrž Hrabinka) 4. pořádaní řady kulturních akcí - Mezinárodní divadelní festival „Bez hranic“; Mezinárodní taneční soutěž; Těšínský jazzový festival; Mezinárodní dekáda varhan, komorní hudby a sborového zpěvu; Kino na hranici; Zlatý klas; Svátek tří bratří atd.

Příležitosti (O) 1. využití možností rozvoje rekreace v celém řešeném území 2. rozvoj cykloturistiky – propojení KarvináBeskydy přes řešené území s napojením – archeopark a zámek v Chotěbuzi, centrum Těšína 3. citlivé využití prostorů podél vodních toků ve vztahu k ochraně přírody a krajiny (s možnosti rekreačního využití) 4. zlepšení kvality povrchových vod, zvýšení využitelnosti k rekreačním účelům (Hrabinka) 5. agroturistika a jezdectví – zejména v obci Chotěbuz, rozvoj hipostezek 6. prohlášení centra města Český Těšín památkovou zónou

Slabé stránky (W) 1. nepříznivá percepce (vnímání) města a regionu z hlediska cestovního ruchu

Hrozby / Rizika (T) 1. zánik omezených rekreačních předpokladů území v důsledku ekonomického rozvoje

2. problémy s obnovou zámku v Chotěbuzi 3. nedostatečné využívání stávajících vodních ploch (Hrabinka) 4. chybějící cykloturistické trasy Shrnutí tématu Hlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje v SO ORP Český Těšín samotné město Český Těšín, kde dochází ke zlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnoha historickými památkami. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchu opírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelené plochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. V současné době se připravuje prohlášení centra města Český Těšín za památkovou zónu. Předpokládaný termín vyhlášení je září 2012. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věžíHláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejména s Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice). Počet míst k ubytování je ve vazbě na stávající návštěvnost SO ORP Český Těšín v průměru dostačující, i v době konání významnějších akcí. K místní formě rekreace patří také zahrádkářské a chatové oblasti. Nachází se hlavně v okolí Českého Těšína.

90

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 Významnou příležitostí z hlediska turistického ruchu, je především kvalitní dopravní propojení tohoto území cyklostezkami s ohledem na blízkost Moravskoslezských Beskyd, přehradních nádrží Žermanice, Těrlicko a také propojení se sítí cyklostezek v Polsku. SO ORP Českého Těšína procházejí cykloturistické trasy Beskydsko-karpatská magistrála a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Je zde výchozí bod dálkové trasy Český Těšín - Jihlava. V poslední době zaznamenalo značný rozvoj provozování jezdectví, zejména v obci Chotěbuz, bohužel nejsou v zájmovém území evidovány žádné značené hipostezky. Další velkou příležitostí v každodenní rekreaci obyvatel je zpřístupnění volné krajiny a využití okolí vodních toků procházejících sídly a okolí vodní nádrže Hrabinka.

B2.5 Hospodářské podmínky SWOT analýza hospodářských podmínek. Údaje vstupující do analýzy 1) Údaje ČSÚ, Ministerstva práce a sociálních věcí a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (ekonomická aktivita, nezaměstnanost, vyjížďka za prací, ekon. struktura, mzdy) 2) Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v ORP Český Těšín (z vlastních zjištění a ze Strategického plánu rozvoje města) 3) Znalost území z vlastních průzkumů

Silné stránky (S) 1. geografická poloha SO ORP Český Těšín v rozvojové oblasti OB 2 Ostrava na pomezí tří států, intenzivní česko-polsko-slovenské vztahy (vazby na osu Nošovice-Žilina) 2. územní stabilizace, úspěšné fungování průmyslové zóny v Českém Těšíně 3. průmyslové a podnikatelské tradice ve městě Český Těšín (polygrafického průmyslu)

Slabé stránky (W) 1. velmi vysoká míra nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR i ostatními okresy MSK kraje) – související s dalšími slabými stránkami (strukturální deformace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, vysoký podíl sociálně nekooperativních obyvatel ve městech, nízká podnikatelská aktivita) 2. omezené volné plochy pro podnikání v Českém Těšíně 3. přetrvávající záporné saldo pohybu za prací u města Český Těšín, neobvyklé u měst podobné velikosti 4. podprůměrné mzdy ve srovnání s ČR

Příležitosti (O) 1. další přiměřený rozvoj průmyslových zón, zejména „brownfieldů“, vymezení strategických výhledových ploch pro podnikání, s minimálními negativními dopady na životní prostředí 2. další posilování širších, mezinárodních hospodářských vazeb s přirozenými komparativními výhodami pro podnikání, zlepšování dopravní infrastruktury v regionu

Hrozby / Rizika (T) 1. odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývající z rozdílů a minulých deformací proti jiným regionům ČR a zahraničí a v důsledku podprůměrných mezd 2. problém regionální diferenciace příjmů spojený s hospodářskou strukturou (relativně nízká podnikatelská aktivita, vysoká nezaměstnanost) a vývojem nákladů (cen) 3. dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslu versus omezené možnosti rozvoje high-tech odvětví (bariéra relativně nízké vzdělanosti, nabídky vhodných ploch)

Shrnutí tématu Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominuje polygrafický průmysl. Tento sektor prošel zejména v druhé polovině 90. let restrukturalizací spojenou s růstem nezaměstnanosti. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Na rozdíl od většiny měst podobné

91

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 velikosti, do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí. Hlavním centrem vyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec. Míra nezaměstnanosti v obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká, ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznému poklesu V porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností v rámci okresu Karviná měla v měsíci prosinci 2011 ORP Český Těšín nejnižší míru nezaměstnanosti (11 %). Mzdy jsou ve srovnání s ČR výrazně podprůměrné.

B3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH SWOT ANALÝZ B3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) V kapitolách B1 a B2 jsou vypracovány analýzy SWOT v deseti tématech podle § 4, odst.1 vyhl. 500/2006 Sb. Pro závěrečné výroky analýz jednotlivých pilířů byla stanovena tato následující kritéria. (Zdroj: prof. Ing. K. Maier, ČVUT Praha) Vyhodnocení současného stavu v rámci jednotlivých pilířů - velmi dobrý - průměrný - slabý - rozporný = nevyvážený – některé prvky jsou hodnoceny jako velmi dobré, jiné slabé Vyhodnocení trendů v rámci jednotlivých pilířů - pozitivní – položky v kategorii příležitosti jsou významnější a převažují nad hrozbami - setrvalý – příležitosti ani hrozby nejsou podstatné či významné - negativní – položky v kategorii hrozeb jsou významnější a převažují nad příležitostmi - rozporný - hrozby a příležitosti jsou zhruba stejně významné a nelze jednoznačně říci, zda převažují příležitosti nebo hrozby Pro výše uvedené hodnocení neexistuje žádná sada standardních indikátorů. Hodnocení tematických SWOT analýz a následně také vyváženosti územních podmínek bylo provedeno především s ohledem na souvislosti širších vztahů v území odborným úsudkem pořizovatele, který se opíral o data poskytnutá.poskytovateli, statistické zdroje a výsledky terénních průzkumů území. Účelem hodnocení a interpretace zjištěných údajů bylo především formulování problémů k řešení územně plánovací dokumentací, které vyvolávají potřebu změny využití a uspořádání území. Jejich vyjádření je obsahem následující části „C – Problémy k řešení“. B3.1.1 Sociální pilíř SWOT analýza podmínek pro sociální soudržnost obyvatel - bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli B3.1.2 Ekonomický pilíř SWOT analýza podmínek pro hospodářský rozvoj - bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli B3.1.3 Enviromentální pilíř SWOT analýza podmínek pro příznivé životní prostředí - bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli

B4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ B4.1 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek obcí Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území ORP Český Těšín je zpracována na základě Metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“, vydaného MMR v roce 2010, který předpokládá sjednocení výstupů

92

Územně analytické podklady Český Těšín, 2012 Aktualizace č. 2 hodnocení vyváženosti územních podmínek a určení problémů k řešení územně plánovací dokumentací v rámci České republiky. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí a celého území ORP je obsahem této kapitoly („B“), určení problémů je předmětem kapitoly „C“ – Problémy k řešení územně plánovací dokumentací Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí vychází ze skutečností zjištěných při aktualizaci podkladů (tj. z hodnocení stavu a vývoje území v kapitole „A“), z výsledků terénních průzkumů jednotlivých obcí, z vyhodnocení informací předaných obcemi a z výsledků deseti výše uvedených tematických SWOT analýz. Tyto podklady byly pořizovatelem posouzeny a hodnoceny zejména z hlediska širších vztahů v území současně s ohledem na nedostatky a problémy v území, které mohou být v procesu pořizovaní územně plánovací dokumentace řešeny. Problémy v území obcí jsou shrnuty v kapitole „C“. Hodnocení vyváženosti územních podmínek obcí bylo provedeno na základě posouzení všech tří pilířů udržitelného rozvoje území (sociální soudržnost společenství obyvatel – hospodářské podmínky podmínky pro příznivé životní prostředí) se záměrem charakterizovat především dosažený stav, existující problémy a předpoklady dalšího rozvoje sídla z hlediska zajištění udržitelného rozvoje správního území hodnocené obce. Cílem vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek je zejména interpretace souvislostí vyplývajících ze závěrů provedené analýzy a stanovení problémů jednotlivých obcí, při zohlednění vazeb, které mají dopad na okolní obce. Jedná se také o identifikaci nadmístních problémů a požadavků na koordinaci územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí, např. při umisťování veřejné infrastruktury nebo při ochraně hodnot území. Výsledky hodnocení jsou upozorněním na potřebu změn v území a na jejich povahu. Obce byly v soulady s výše uvedenou metodikou zařazeny do kategorií charakterizujících stav vyváženosti územních podmínek. Způsob hodnocení obcí je uveden v následující tabulce (zdroj: Metodickéh sdělení odboru územního plánování MMR):

Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

B4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORP Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

93


C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Tato kapitola obsahuje výstupy výše uvedeného hodnocení vyváženosti územních podmínek správního území jednotlivých obcí a ORP včetně jejich aktualizace. Jedná se o formulaci souboru problémů k řešení územně plánovací dokumentací obcí a o požadavek na jejich řešení, zejména v případě, že se jedná o problémy nadmístní, tj. o problémy přesahujícími jednotlivou obec, které jsou řešitelné pouze koordinací územně plánovacích dokumentací - nejčastěji dvou nebo více sousedních obcí. Kapitola obsahuje dvě tematicky odlišné skupiny problémů k řešení: První vyplývá ze závěrečného úsudku vyhodnocení vyváženosti územních podmínek (část C1), druhá vyplývá ze zjištěných závad urbanistických, dopravně - technických a hygienických a závad ve využívání krajiny a dále také ze střetů mezi záměry, hodnotami a limity využití území (části C2 až C8).

C1 Problémy vyváženosti územních podmínek obcí Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C2 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C3 Závady v dopravní infrastruktuře Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C4 Závady v technické infrastruktuře Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C5 Závady hygienické Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C6 Závady ve využití krajiny Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C7 Problémy a střety Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C8 Ohrožení území přírodními jevy Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

C9 Závěr Tato kapitola bude doplněna po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli.

94

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 2

Recommend Documents