ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 1

ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 1 Rozbor udržitelného rozvoje území

pro správní obvod obce s rozšířenou působností – města Český Těšín

Objednatel:

Město Český Těšín

Zhotovitel:

GEFOS a.s., Stodolní 26, 702 00 Moravská Ostrava

Český Těšín, listopad 2010

Aktualizace č. 1

Územně analytické podklady Český Těšín, 2010 Gefos a.s., Stodolní 26, Ostrava

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY – AKTUALIZACE Č. 1 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností – města Český Těšín

OBSAH DOKUMENTACE :

A. TEXTOVÁ ČÁST Průvodní zpráva

B. GRAFICKÁ ČÁST Aktualizace č. 1 - Problémový výkres - územní rozvoj, záměry-střety a problémy, příležitosti a náměty

m. 1:10 000

C. DIGITÁLNÍ DATA CD-ROM s daty

Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

2

Aktualizace č. 1


A. TEXTOVÁ ČÁST - obsah průvodní zprávy 1. ÚVOD................................................................................................................ 4 1.1 ÚVOD, DŮVODY PRO POŘÍZENÍ DÍLA ..................................................... 4 1.2 CÍL ZPRACOVÁNÍ ...................................................................................... 5 1.3 VÝCHOZÍ PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ DÍLA ..................................... 5 1.4 VYMEZENÍ A PLOCHA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................. 6 2. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................ 7 2.1 SWOT ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ÚZEMÍ ................................. 7 2.1.1 Horninové prostředí a geologie ............................................................ 7 2.1.2 Vodní režim .......................................................................................... 7 2.1.3 Hygiena životního prostředí.................................................................. 8 2.1.4 Ochrana přírody a krajiny................................................................... 18 2.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ........ 19 2.1.6 Veřejná dopravní infrastruktura .......................................................... 20 2.1.7 Veřejná technická infrastruktura ........................................................ 25 2.1.8 Sociodemografické podmínky ............................................................ 26 2.1.9 Bydlení ............................................................................................... 36 2.1.10 Občanská vybavenost...................................................................... 41 2.1.11 Rekreace a cestovní ruch................................................................. 45 2.1.12 Hospodářské podmínky ................................................................... 47 2.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK....... 53 2.3 ZÁVĚREČNÁ SWOT ANALÝZA - určení problémů v ÚPD ....................... 55 2.3.1 Závady, problémy............................................................................... 56 2.3.1.1 Urbanistické závady................................................................... 56 2.3.1.2 Dopravní závady........................................................................ 60 2.3.1.3 Hygienické závady..................................................................... 61 2.3.2 Střety v území .................................................................................... 61 2.3.2.1 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území ............... 61 2.3.2.2 Střety záměrů s limity využití území .......................................... 63 2.3.3 Příležitosti, náměty............................................................................. 64 2.3.3.1 Urbanismus................................................................................ 64 2.3.3.2 Doprava .................................................................................... 66 2.3.4 Ohrožení území přírodními jevy ......................................................... 66


3

Aktualizace č. 1


1.

ÚVOD

1.1.

ÚVOD, DŮVODY PRO POŘÍZENÍ DÍLA

Úřad územního plánování Český Těšín, pořídil první územně analytické podklady pro svůj správní obvod v prosinci roku 2008. Na pořízení těchto územně analytických podkladů byla městu Český Těšín poskytnuta dotace z Integrovaného operačního programu (oblast intervence 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, 5.3a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí) a dotace ze státního rozpočtu. Město Český Těšín podalo v roce 2008 projektovou žádost do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik. Žádost o dotaci byla doporučena k financování a město realizovalo projekt Zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín, r.č. CZ.1.06/5.3.00/01.00004. Celkové uznatelné výdaje projektu činily 684 250,- Kč, dotace ze strukturálního fondu ERDF činila 581 612,- Kč (85%) a dotace ze státního rozpočtu 102 638,- (15%). Český Těšín jako obec s rozšířenou působností v současné době pořizuje aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Zpracování aktualizace ÚAP pořizovatel rozdělil na dvě části: • aktualizaci výkresů hodnot, limitů a záměrů na změny v území zpracuje Odbor územního rozvoje Městského úřadu Český Těšín, • aktualizaci problémového výkresu, rozboru udržitelného rozvoje a SWOT analýzy zpracuje GEFOS, .a.s. Na vypracování druhé části se mimo zhotovitele firmy GEFOS, a.s. dále podílejí následující specialisté: Ing.arch. Iva Seitzová, urbanismus, firma Ateliér Genius loci, s.r.o. Ing.arch. Pavla Matějová, urbanismus, firma Ateliér Genius loci, s.r.o. Ing. Jiří Datinský, doprava RNDr. Jaroslav Kotík, krajina RNDr. Milan Poledník, demografie Ing.arch. Josef Starý, konzultant urbanismu, Ateliér S2 Mgr. Radim Siuda, doplnění a úprava dle metodických doporučení a dalších schválených dokumentů, Úřad územního plánování Český Těšín Podklady dle přílohy č.1 části A Vyhlášky 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti byly předány zhotoviteli po uzavření smlouvy o dílo na CD – ROM nosičích tak, jak je měl pořizovatel k dispozici od poskytovatelů údajů o území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území v grafické podobě - výkres hodnot, limitů využití území a výkres záměrů na provedení změn v území byly pořizovatelem dodány zhotoviteli začátkem května, včetně stručného komentáře. Zhotovitel měl k dispozici také nový, v době zpracování aktualizace však ještě neschválený, územní plán (grafickou i textovou část). Termín dokončení aktualizace problémového výkresu, rozboru udržitelného rozvoje a SWOT analýzy byl stanoven na 20. 6. 2010.


4

Aktualizace č. 1


Práce byly provedeny v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS).

1.2.

CÍL ZPRACOVÁNÍ AKTUALIZACE

Cílem aktualizace územně analytických podkladů je přezkoumání původního zmapování současného stavu správního území obce s rozšířenou působností vč. jeho vyhodnocení se stanovením limitů využití území a problémů pro řešení ve změnách, event. nových územních plánech. Aktualizované ÚAP, zejména problémový výkres, budou sloužit jako podklad pro vypracování následných změn ÚP Českého Těšína nebo návrh zadání nového územního plánu Chotěbuzi, jehož vypracování se předpokládá v následujících 5 letech.

1.3.

VÝCHOZÍ PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ DÍLA

Pro zpracování byly k dispozici tyto podklady, které byly dodány objednatelem: Digitální mapové podklady: • • • •

vektorová katastrální mapa, územní plán Českého Těšína, v době zpracování díle ještě neschválený územní plán Chotěbuzi (po změně č. 11) výkresy limitů využití území a záměrů na provedení změn v území

Územně plánovací dokumentace a podklady: Nadřazená územně plánovací dokumentace • Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná (ÚPN VÚC Ostrava Karviná), schválen 21.12.2006, • Politika územního rozvoje ČR 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, schválená 20.7.2009. Platná územně plánovací dokumentace obcí • Územní plán sídelního útvaru Český Těšín – právní stav po schválené změně č. 11 pro obec Chotěbuz Územně plánovací podklady, ostatní podklady • Územní plán Český Těšín - návrh • Studie "Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) • Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR • Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje, • Návrh zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje • Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí Zhotovitelé si šetřením v terénu ověřili některé údaje získané od objednatele.


5

Aktualizace č. 1


1.4.

VYMEZENÍ A PLOCHA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešeným územím je správní území obce s rozšířenou působností Český Těšín. Řešené území zahrnuje obce Český Těšín a Chotěbuz, které se dále skládají z katastrálních území • Český Těšín – Český Těšín, Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty u Českého Těšína, Stanislavice, • Chotěbuz – Chotěbuz, Podobora, Zpupná Lhota. Výměra řešeného území je cca 44,4 km2.


6

Aktualizace č. 1


2.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2.1

SWOT ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ÚZEMÍ

2.1.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky 1. území nacházející se v CHLÚ černého uhlí není ohroženo vlivy důlní činnosti 2. nízký stupeň radonového rizika 3. sesuvná ani poddolovaná území nepředstavují hrozbu pro další rozvoj obcí

Slabé stránky 1. nevyhrazená ložiska nerostných surovin nejsou v ÚPD Chotěbuzi evidována

Příležitosti 1. zjistit stav a využitelnost nevyhrazených ložisek cihlářské hlíny popř. dalších nevýhradních ložisek (štěrkopísků) a dle zjištěného stavu zvážit jejich zakreslení do územního plánu Chotěbuzi

Hrozby / Rizika 1. další rozšiřování využití podzemního zásobníku plynu v rozsahu výhradních bilancovaných ložisek nerostných surovin by mohlo znamenat omezení rozvoje v některých lokalitách Českého Těšína 2. případné využití nevýhradních ložisek cihlářské hlíny pro těžbu by znamenalo zablokování rozvoje města Českého Těšína jižně od obytného souboru Svibice

2.1.2 Vodní režim Mezi výrazné klady patří napojení většiny řešeného území na zdroj kvalitní pitné vody Ostravský oblastní vodovod, zachovaná původní koryta vodotečí na horním úsecích toků a ochrana většiny území před záplavami do úrovně Q20. Nedostatkem je absence dostatečných zdrojů pitné vody přímo v území, nevyhovující je čistota vodních toků, ovlivněná především vypouštěním odpadních vod, splachy živin z polí a sníženou samočistící schopností regulovaných vodotečí. Za hrozbu je nutné považovat skutečnost, že centrum Českého Těšína (vč. kolejiště navazujícího na severní zhlaví nádraží Českých drah) není chráněné před záplavami úrovně Q100. Za hrozbu je nutné považovat záměr na vybudování vodní cesty Váh – Odra, uvedený v Politice územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 a v dokumentu „Koncepcia územného rozvoja Slovenska – 2001, Záväzná časť“. Realizace záměru by mj. způsobila snížení kvality vody v Olši a měla rovněž pravděpodobně negativní vliv na poříční podzemní vody.


7

Aktualizace č. 1


Na druhou stranu by bylo možné očekávat - v souvislosti s výstavbou vodních děl nezbytných pro provoz průplavu - zlepšení úrovně protipovodňové ochrany území na Q100. Silné stránky 1. napojení na Ostravský oblastní vodovod 2. zachovaná původní koryta vodotečí na horních tocích 3. čistota vody na horních tocích

Příležitosti 1. revitalizace údolí potoků 2. citlivé využití prostorů podél vodních toků ve vztahu k ochraně přírody a krajiny (s možností rekreačního využití) 3. výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod 4. zlepšení protipovodňové ochrany v souvislosti s výstavbou vodní cesty Váh-Odra

Slabé stránky 1. regulovaná koryta vodních toků na spodních úsecích a s tím spojená snížená samočistící schopnost regulovaných vodotečí

Hrozby / Rizika 1. znečištění vodních toků odpadními vodami 2. zhoršování retenční schopnosti území výstavbou 3. centrum Českého Těšína není chráněno před povodní Q100 4. vodní cesta Váh-Odra

2.1.3 Hygiena životního prostředí Kvalita životního prostředí, výrazně ovlivňující kvalitu obytného prostředí a zejména atraktivitu bydlení, je značným problémem SO ORP Českého Těšína. Problémem přitom není pouze samotná faktická situace (mající odraz v měřitelných hodnotách znečištění a jiných ukazatelů), ale i percepce-negativní vnímání kvality životního prostředí v celém širším regionu „na Ostravsku“. Objektivní srovnání úrovně znečištění ve městech v různých regionech (Ostravsko, střední Čechy) mnohdy ukazuje na poměrně malé rozdíly v úrovni znečištění, ale výrazné rozdíly ve vnímání regionů, obcí z tohoto pohledu. Do značné míry přetrvávající negativní obraz širšího Ostravska z 90. let minulého století, který i přes stávající problémy je reálně výrazně odlišný. Z údajů prezentovaných Krajskou hygienickou stanicí v Ostravě, pracoviště Karviná, je možno uvést základní charakteristiky, platné i pro SO ORP Českého Těšína: • nepříznivé ukazatele zdravotního stavu • nejvyšší pracovní neschopnost v ČR • nadprůměrný relativní počet hospitalizovaných • narušené životní prostředí - těžba černého uhlí (v blízkosti řešeného území) • 50% území okresu postiženo těžbou, poklesy území až o 40 m, likvidace obytné zástavby • ovlivnění ŽP z vlastního průmyslu i z okolních aglomerací (Ostravsko, Třinecko) Část uvedených ukazatelů se promítá jak do soudržnosti obyvatel území, tak i do jeho hospodářských předpokladů řešeného území. Základní informace o řešeném území poskytují pravidelné Zprávy o životním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín.


8

Aktualizace č. 1


Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je v SO ORP Český Těšín výrazným problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Vliv na kvalitu ovzduší mají místní a zejména velké zdroje v širším regionu ( např. v Třinci, ČEZ a.s. – elektrárna Dětmarovice, Dalkia ČR - Teplárny Karviná). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Nepříznivá emisní situace širšího regionu (včetně zdrojů z území Polska – polského Cieszyna) dopadá na řešené území. Popis emisních zdrojů v regionu MSK kraje přináší Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje MSK v rozsahu územně analytických podkladů. Z hlediska územního plánování na úrovni obcí, ale i SO ORP Českého Těšína má rozhodující význam imisní situace, tj. imisní dopady v jednotlivých obcích, lokalitách. Z tohoto pohledu je nutno jako nejhorší hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů (údolní niva podél Olše). Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je nutno připomenout, že v průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se v posledních letech zastavil, přitom je však potřeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech je ovlivněn i klimatickými podmínkami. Nové limitní hodnoty z nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.), kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s mezemi tolerance v tabulkách tohoto nařízení, zvláště pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě. Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodobější, několikaleté řady, interpretace těchto hodnot je vždy poměrně složitým problémem. Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy prováděno především v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se neměří. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší konkrétních lokalit hraje odvětrávání území (tvar reliéfu, orientace a četnost větru), dopravní zátěž a způsob vytápění. Na území města Českého Těšína bylo v roce 2007 provozováno 5 velkých zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 4 technologické provozy (čistírny oděvů a tiskárny) a 1 kotelna, dále 89 středních zdrojů, z toho 19 technologií a 70 kotelen, a dále 600 registrovaných malých zdrojů (kotelny mimo objekty pro bydlení a 3 technologie). Městský úřad Český Těšín rozhoduje o výši poplatku za znečišťování ovzduší u středních a malých zdrojů. Příjemcem poplatku za střední zdroje je Státní fond životního prostředí a příjemcem poplatku za malé zdroje je obec. Imisní situaci na území města Českého Těšína sledují dvě monitorovací stanice – jedna, provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, se nachází u základní školy na ulici Slezské a provádí každodenní standardní měření. Aktuální výsledky jsou k dispozici Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

9

Aktualizace č. 1


na webových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, dlouhodobé průměry uvádí následující tabulka. Druhou stanici do r. 2009 provozoval Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, stanice se nachází ve dvorním prostoru polikliniky na ul. Tyršově. Zde je prováděn monitoring za finančního přispění města Český Těšín, a to tzv. indikativním způsobem, tzn. dvě jednotýdenní měření za čtvrtletí. Zde nelze využít okamžitého vyhodnocení, ale lze srovnávat výsledky z jednotlivých etap měření a ročních zpráv. Informace průběžných výsledků měření jsou zveřejňovány v Ekologickém okénku na webových stránkách města www.tesin.cz, kde lze rovněž najít i výslednou zprávu za rok 2009, která shrnuje a komentuje hodnoty naměřené v měřící skříni umístěné na ulici Tyršova v období od ledna do prosince 2009 (celkem osm indikativních měření) a pro informaci jsou doplněna daty z předchozích let (2004-2008). Zpráva obsahuje následující závěry: Ve sledovaném období nedošlo v průměru k překročení limitní koncentrace částic velikosti PM10. Průměrná koncentrace za rok 2009 dosahuje 69% limitní hodnoty uvedené v Nařízení vlády č.597/2006 Sb. Porovnáním s předchozími lety je průměrná koncentrace stejná jako v roce 2004 a tím pádem nejvyšší dosažená. Koncentrace těžkých kovů v tomto roce jsou i nadále podlimitní, naměřené hodnoty nepředstavují pro zdraví lidí závažné zdravotní riziko. V případě kadmia a niklu došlo v porovnání s předchozími lety 2007-2008 k nárůstu průměrné koncentrace, v případě olova došlo ke snížení průměrné koncentrace, v případě arsenu je průměrná koncentrace na stejné úrovni jako v roce 2004. Průměrná koncentrace rtuti byla nejnižší za sledované šestileté období. K překročení cílového imisního limitu došlo v případě benzo(a)pyrenu pouze 5 krát v roce 2009. Toto překročení bylo zaznamenáno v chladnějších obdobích roku, kdy v celém Moravskoslezském kraji převládalo inverzní počasí.Průměrná roční koncentrace je nadlimitní a překračuje cílový imisní limit uvedený v Nařízení vlády č.597/2006 Sb., a dosahuje stejné hodnoty jako v roce 2006. Údaje za stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace dotýkající se SO ORP uvádí další tabulka (v Českém Těšíně stanice ČHMÚ, č. 1066, pro srovnání je uvedena i stanice v Havířově, ČHMÚ, č. 1068).

Znečišťující látka

Imisní stanice Havířov SO2 Český Těšín Havířov Prašný aerosol PM10* Český Těšín Havířov NOx Český Těšín * překročen imisní limit, zdroj: ČHMÚ

2004 10,4 12,5 56,7 54,9 25,2 24,9

Roční imisní průměry (µg/m3) 2005 2006 2007 10,6 11,6 9,3 12,7 14,8 11,6 56,4 54,6 41,8 60,3 60,5 44,3 26,7 27,7 23,4 28,2 29,4 26,0

2008 7,6 11,1 40,6 42,2 22,6 25,1

V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší), nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

10

Aktualizace č. 1


nařízením. Na tento program navazuje i místní program snižování emisí znečišťujících látek města Českého Těšína. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – 2008 patřilo území SO ORP Českého Těšína k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 (100% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Nepříznivý stav a vývoj kvality ovzduší po r. 2000 ve SO ORP Českého Těšína,, širším regionu potvrzují i dostupné údaje ČHMÚ, v úvahu je však nutno vzít i výrazné kolísání klimatických faktorů v jednotlivých letech. Pro aktuální dokreslení situace je možno použit vymezení oblastí s překračováním imisních limitů za rok 2006 pro jednotlivé znečišťující látky (ČHMÚ), které je uvedeno v PR ÚAP MSK: • na území o rozloze cca 2/3 rozlohy kraje dochází k překračování imisního limitu pro maximální 24hodinové koncentrace PM10 (včetně SO ORP Českého Těšína). • v rozsáhlé oblasti, vymezené přibližně spojnicemi Opava – Nový Jičín a Nový Jičín – Třinec, je dále překračován i imisní limit pro průměrné roční v obdobné, avšak plošně ještě rozsáhlejší oblasti, je dále (tj. současně s překračováním limitů pro PM10) překračován i cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na území měst a obcí doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, změnu v trasování. Negativní dopady dopravy na životní prostředí se projevují zejména podél komunikace I/67, částečně i při vysoce zatížených komunikacích v centru města Český Těšín. Možnosti zlepšení situace jsou vzhledem k potřebě řešení finančně velmi náročné (řešení dopravy I/67, jejího napojení a zčásti nového trasování). Zlepšení situace přineslo dokončení realizace obchvatu města Český Těšín. Menším avšak lokálně významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazně projevuje neujasněná dotační a cenová politika státu, rostoucí ceny plynu a elektřiny. Při použití uhlí i dřeva k vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Město Český Těšín na základě ustanovení § 6 odst. 5 a § 7 odst. 6 zák. o ochraně ovzduší, zadalo vypracování „Místního programu zlepšení a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Český EKOTOXA OPAVA, s. r. o. Zpracovávání tohoto „Programu“ proběhlo 2005.

č. 86/2002 Sb., kvality ovzduší Těšín“ u firmy v letech 2004–

V souladu s tímto plánem je žádoucí využít všech možností zlepšení kvality ovzduší v celém řešeném území. Např. v rámci další aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující přenos znečišťujících látek z širšího regionu. Dále přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plánů Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

11

Aktualizace č. 1


Českého Těšína a Chotěbuze) a území dotčených územních celků. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací a zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrnějších zdrojů). Novou výstavbu lokalizovat mimo málo provětrávané sníženiny s častým výskytem inverzních situací.

Hluk Nepříznivé účinky hluku v řešeném území jsou stále významnějším negativním faktorem. Většina zdrojů hluku je vázána na silniční dopravu. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Rozložení hlukové emise na jednotlivých komunikacích ve dne a v noci je zobrazeno v kartogramech PR ÚAP MSK (kartogram č.8, Překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací), ze kterého je patrná míra zátěže u nejvýznamnějších komunikací řešeného území (R48, I/67, centrum města). Negativní vývoj potvrzuji i zprávy publikované KHS v Ostravě. „ Přibývá hlukem zasažených lokalit, ubývá tichých lokalit. Počet stížností na dopravní hluk narůstá takřka geometrickou řadou. Přitom jejich řešení je velmi zdlouhavé a nákladné. Odhlučňování silnic představuje kilometry drahých protihlukových stěn, kde 1 čtvereční metr přijde průměrně na 8.000 Kč. Leckde v zastavěných městských oblastech nelze protihlukové stěny ani umístit, a pak je jediným řešením alespoň ochrana vnitřního chráněného prostoru pro pobyt lidí - výměna oken bytů za zvukotěsná. Pro dobu realizace nápravných opatření žádá správce silnice nebo železnice o udělení časově omezeného povolení, tzv. výjimky, provozovat nadlimitně hlučnou komunikaci. Alarmující je, že i nově budované a do provozu uváděné silnice jsou nadlimitně hlučné, pro nové silnice jsou ovšem mnohem přísnější limity - o 10 dB nižší v denní i noční době (R 48 v řešeném území). Tyto silnice jsou vedeny jako obchvaty obydlených oblastí, tedy územím, kde dříve byl klid, a lidé velmi negativně vnímají velkou změnu, byť překročení přísnějšího limitu není velké. V r.2007 byly zpracovány strategické hlukové mapy silnic a železnic s vysokým dopravním zatížením v Moravskoslezském kraji a hluková mapa ostravské aglomerace. V roce 2008 je dána zákonná povinnost Krajskému úřadu a Ministerstvu dopravy připravit akční plány nápravných opatření. Akční plány budou aktualizovány minimálně jednou za pět let. Tyto povinnosti vyplývají z převzetí evropské směrnice pro boj s hlukem do naší legislativy.“ U železniční dopravy je dostupným podkladem pro hodnocení hluku strategická hluková mapa železniční dopravy, kterou pro MZd ČR zpracoval Zdravotní ústav Ostrava. Toto mapování se však nedotklo úseků v SO ORP Českého Těšína Český Těšín. Omezování účinků nadměrného hluku, zejména s ohledem na kvalitu bydlení, je jedním z významných úkolů v řešeném území. Tato skutečnost by měla být zohledněna zejména při lokalizaci ochranné zeleně, trasování a organizaci dopravy a návrhu ploch pro bydlení v územních plánech.

Likvidace komunálního odpadu Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk (byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9. 2004 usnesením č.25/1120/1). Jeho Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

12

Aktualizace č. 1


závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004. Zpracování plánu odpadového hospodářství původce odpadů mají jako zákonnou povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) tj. město Český Těšín. Likvidaci komunálních odpadů v Českém Těšíně i Chotěbuzi provádí odborné firmy, zajišťují pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Nakládání s komunálním odpadem na území města Český Těšín zajišťuje firma. A.S.A., spol. s r. o., Jablunkovská 40, Český Těšín. Zařízení určené k výkupu odpadů je lokalizováno na ul. Tovární a na ul. Na Horkách, provozovatel SICHER-KOVY spol. s r.o.) Roční produkce všech odpadů na občana města Český Těšín byla v r.2007 320 kg (v roce 2006 – 285 kg/osoba) V r.2007 byl zvýšen počet stanovišť na tříděný odpad, a to na hnízd 108 (v roce. 2006 – 103 hnízd). Na území města jsou likvidovány nepovolené skládky. Likvidace skládek byla převážně prováděna občany, kteří na území města odpracovávali alternativní tresty (lesopark Hrabina, parkoviště u přehrady, u garáží Na Horkách, u garáží na ul. Nová Tovární, u Ropičanky). Město Český Těšín v r. 2005 uzavřelo se společností EKO-KOM, a.s. novou smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů, a v rámci systému pro nakládání s komunálním odpadem města je zajišťováno sdružené plnění pro tuto společnost. To znamená, že občané města nadále odkládají odpady z obalů, tj. papír, nápojový karton, plasty a sklo, do nádob na tříděný odpad a v rozptýlené zástavbě do pytlů. Dále je možno uvedený odpad odkládat na sběrném dvoře na ul. Na Horkách. V Chotěbuzi jsou komplexní služby s nakládání s odpady realizovány společnosti Nehlsen Třinec, s.r.o. . Město Český Těšín provozuje meziskládku ornice v Koňákově, kam se naváží ornice ze skrývek staveb. Na území SO ORP se nenacházejí provozované skládky odpadů. Kapacitní skládka odpadů se nachází mimo SO ORP Český Těšín, v Horní Suché (provozovatel Depos a.s., skládka S – OO Solecká v roce 2003 obdržela integrované povolení dle zákona č. 76 / 2002 Sb.. V souladu s § 14 a § 15 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) byla společnost Depos Horní Suchá, a.s. zařazena mezi subjekty kritické infrastruktury České republiky regionálního významu.V Karviné (katastrálním území Karviná Doly, lokalita Barbora) je MSK připravována lokalizace Krajského integrovaného centra komunálních odpadů, včetně energetické jednotky. Tímto se výrazně posílí kapacity na moderní likvidaci odpadů v odstupné vzdálenosti z celého SO ORP Českého Těšína. Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel, proto jsou stále častěji zvažovány formy likvidace těchto odpadů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy. V SO ORP Českého Těšína a jeho okolí existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V současnosti zde neexistují potvrzené plošné záměry z hlediska


13

Aktualizace č. 1


odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či změnu jejich využití.

Znečištění vod Na úroveň znečištění vod v řešeném území má vliv několik zásadních faktorů. Především je to intenzita využití území – průmyslovou a ostatní (zejména zemědělskou) výrobou. Významný vliv má i značná hustota osídlení, blízkost sídel a intenzivní forma zástavby. Z hydrologických faktorů je to především malá vodnatost některých toků a vysoká rozkolísanost průtoků během roku. Znečištění povrchových vod se promítá především do jejich využitelnosti z rekreačního, rybolovného a rybochovného hlediska. Podle Zprávy o životním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín v roce 2008 „ je podstatně lepší kvalita vod ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a nachází se kolem nich jen malé množství zástavby. To také prokázaly chemické analýzy vody na deseti vodních tocích; Jungovský, Sedlácký, Běrnotský, Hřbitovní, Dělnice, Fibakovský, Statkový a 3 bezejmenné toky. Ekologický stav toků nebyl dosud podrobně hodnocen. Z deseti kontrolovaných toků je v relativně dobrém stavu potok Jungovský, Sedlácký, část potoka Statkového a některé drobné bezejmenné potoky. Nejzachovalejším vodním tokem je Chotěbuzka, a to zejména v úseku katastrálního území obce Chotěbuz až po ústí do Stonávky. Především v tomto úseku má koryto místy zcela přirozený charakter. Naopak neuspokojivý stav je u vodních toků protékajících zastavěným územím, zejména intravilánem města. Tyto potoky jsou zregulovány s minimální členitostí dna a břehů a redukovanými nebo žádnými břehovými porosty. V zastavěném území je do nich zaústěno velké množství vyústí odpadních a dešťových vod. Detailní průzkum fauny a flóry na všech vodních tocích nebyl dosud proveden a z Těšínska jsou známy pouze dílčí údaje k některým tokům. Protože se v našem správním obvodu ještě nacházejí potoky s přirozenými úseky, je možné předpokládat další nálezy některých vzácnějších druhů živočichů a rostlin. Pro existenci řady druhů živočichů poskytuje nejlepší podmínky Chotěbuzka, kde je prokázána přítomnost dvou kriticky ohrožených druhů, a to mihule potoční a raka říčního, a také několika vzácných druhů měkkýšů.“ Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 –“Klasifikace jakosti povrchových vod“ (novelizované v říjnu 1998). Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: I. třída – neznečištěná voda II. třída – mírně znečištěná voda III. třída – znečištěná voda IV. třída – velmi znečištěná voda V. třída – velmi silně znečištěná voda Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava a ČHMÚ. Hodnocení jakosti vody v profilu dotýkajícího se řešeného území je uvedena v následujícím textu.


14

Aktualizace č. 1


Vodní tok: Olše Odběrný profil: Olše nad Stonávkou Období: 2006-2009 Hydrologické pořadí: 2-03-03-0510 Říční km: 21.5 ukazatel teplota vody

jednotka průměr medián C90 °C

C95

imisní limity třída jakosti

11.6

12.0

21.1

21.9

25

8.1

8.1

8.3

8.5

6-8

mS/m

43.9

42.9

63.8

71.6

biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

mg/l

2.4

2.2

3.5

4.3

6

II.

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

14.0

13.0

18.0

27.0

35

II.

amoniakální dusík

mg/l

0.14

0.08

0.35

0.51

0.5

II.

dusičnanový dusík

mg/l

1.8

1.7

2.4

2.8

7

I.

celkový fosfor

mg/l

0.15

0.14

0.27

0.30

0.15

III.

jednotka průměr medián C90

C95

reakce vody elektrolytická konduktivita

II.

Vodní tok: Ropičanka Odběrný profil: Ropičanka - ústí Období: 2006-2009 Hydrologické pořadí: 2-03-03-0420 Říční km: 0.15 ukazatel teplota vody

°C

imisní limity třída jakosti

10.4

10.5

18.3

19.6

25

8.1

8.0

8.4

8.7

6-8

mS/m

25.4

26.3

31.5

34.1

biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

mg/l

1.9

1.8

2.7

3.4

6

II.

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

11.0

10.0

19.0

21.0

35

II.

amoniakální dusík

mg/l

0.03

0.02

0.06

0.08

0.5

I.

dusičnanový dusík

mg/l

1.6

1.5

2.2

2.8

7

I.

celkový fosfor

mg/l

0.04

0.04

0.09

0.16

0.15

II.

reakce vody elektrolytická konduktivita

I.

imisní limity dle nařízení vlády č. 61/02003 Sb., třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 Výsledky dlouhodobého sledování kvality vod, které provádí Povodí Odry s.p. a ČHMÚ na řece Olši a Ropičance dokumentují značné znečištění vodních toků. Řeka Olše je nově řazena do třídy jakosti vody č. III mezi vodní toky se znečištěnou vodou. Voda v Ropičance je z hlediska všech ukazatelů v lepším stavu a je zařazena do třídy jakosti vody II. Důvodem pro zařazení vodního toku Olše do III. kategorie je především vysoký obsah fosforu, který je obsažen zejména v pracích prášcích. Vysoký obsah fosforu a dusíku podporuje hlavně v letních měsících rozvoj sinic a řas, což následně snižuje kvalitu vody. Intenzita znečištění se zvyšuje od Českého Těšína směrem k Chotěbuzi, Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

15

Aktualizace č. 1


hlavní příčinou znečištění je především průmysl (Třinec) a neodkanalizovaná zástavba, částečně i zemědělská činnost. Značná míra znečistění povrchových vod (zejména Olše) omezuje využití vodních ploch k rekreačním účelům. Problémem je i zabahnění a zanedbání údržby celé řady menších toků a vodních ploch (v roce 2008 bylo dokončeno kompletní vyčištění a odbahnění nádrže Hrabinka o celkové výměře 44 962 m2 na pozemcích v k.ú. Mosty u Českého Těšína a v k.ú. Český Těšín a vytěžení 30 080 m3 sedimentu včetně vyvezení a uložení na mezideponii, úpravou rozsáhlého litorálního pásma a úpravou břehů). V Chotěbuzi existuje zájem obce na vyčištění, odbahnění a úpravách vodního náhonu.

Demografické aspekty Mezi ukazatele hygieny životního prostředí byl nově zařazen ukazatel Naděje dožití mužů a žen ve správních obvodech ORP v letech 2004-2008. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je předpoklad, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů, ukazatelů. V zásadě se uvádějí tři hlavní faktory – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a stav životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován cca na 1/3, eventuálně nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Naděje na dožití v jednotlivých SO ORP je významně ovlivněna i skutečností, že vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé, žijící v rodinách. V následující tabulce jsou vybrané SO ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje na dožití z 206 SO ORP, řazené podle hodnot skupiny ženy O let. V Moravskoslezském kraji je nejhorší SO ORP Bruntál ( 6. Nejhorší pozice v ČR), Český Těšín zaujímá 144 pozici (tj. nachází se na nejlepší pozici v Moravskoslezském kraji a dobré pozici v rámci 206 SO ORP celé ČR). Pozice Plzně, Brna, ale i Prahy jsou příznivější (zde je nutno říci, že tyto města soustřeďují i obyvatelstvo s výrazně lepší vzdělanostní strukturou, částečně i lepšími možnostmi sociálně zdravotní péče). Prakticky na špičce se nachází SO ORP Rožnov pod Radhoštěm (na hranici s MSK), nejlepší hodnoty v ČR vykazuje SO ORP Pacov vedle Tábora. Jak již bylo naznačeno, interpretace hodnot není zdaleka jednoduchá a jednoznačná. Je však možné konstatovat, že pozice SO ORP Český Těšín je z hlediska negativního vlivu životního prostředí na délku života výrazně lepší, než by plynulo z obecné percepce a mediální interpretace těchto problémů.


16

Aktualizace č. 1


Tab. č. 3.1 Naděje dožití podle vybraných SO ORP v ČR Muži ve věku Ženy ve věku Pořadí Řazeno od (z 206 nejhoršího SO 0 roků 45 let 65 let 0 roků 45 let 65 let SO ORP ORP)* Bílina (nejhorší) 69,5 27,1 12,6 32,3 15,4 1 76,2 Varnsdorf 71,3 28,4 13,6 33,4 16,6 2 76,7 Rumburk 70,8 27,9 13,0 33,4 16,4 3 76,9 Bruntál 71,0 28,3 13,5 34,2 17,0 6 77,2 Orlová 70,8 28,2 13,2 34,0 17,2 15 77,7 Karviná 70,1 27,7 13,2 34,1 17,3 24 78,1 Bohumín 71,2 28,6 13,6 33,9 16,9 22 78,1 Ostrava 72,0 28,9 14,1 35,0 17,8 57 78,8 Havířov 72,3 29,4 14,4 79,6 35,7 18,1 106 Opava 72,2 29,0 13,9 35,8 18,0 131 79,8 Český Těšín 144 71,9 28,9 14,1 80,0 35,6 17,9 Plzeň 74,7 31,4 15,2 35,9 17,9 152 80,1 Brno 74,8 31,6 15,9 36,3 18,6 156 80,2 Hlavní město 75,3 31,9 15,8 36,3 18,6 164 80,4 Praha [1] Nový Jičín 72,1 29,3 14,4 36,4 19,2 180 80,6 Rožnov pod 74,4 31,1 15,6 37,6 19,9 203 81,7 Radhoštěm Pacov(nejlepší) 74,1 30,9 14,2 38,0 19,9 206 82,1 *řazeno podle sloupce ženy 0 roků

Silné stránky

Příležitosti

1. Významný podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) v širším regionu, které jsou snáze regulovatelné dostupnými nástroji, na celkových emisích.

5. Lze očekávat postupné zlepšování imisní situace zejména u těžkých kovů, benzenu, NO2 a částečně i u PM10 a benzo(a)pyrenu.

2. Existuje určitý potenciál k dalšímu snížení emisí zejména tuhých znečišťujících látek v segmentu malých zdrojů (podíl cca 15 %), významný potenciál je předpokládán u benzo(a)pyrenu. 3.

Uspokojivé a komplexní řešení problematiky odpadů.

4. Příznivá úroveň naděje na dožití obyvatel (průměrné délky života) ve srovnání s jinými SO ORP ČR, nejlepší v Moravskoslezském kraji


6. Lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích. 7. Opatřeními v dopravě (zejména v Chotěbuzi, podél železničního koridoru) lze lokálně snížit znečištění ovzduší i hlukovou zátěž. 8.

Zlepšení kvality povrchových vod, zvýšení využitelnosti k rekreačním účelům (Hrabinka).

17

Aktualizace č. 1


Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. Plošné překračování imisních limitů pro pM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v celém řešeném území.

1. Nepodaří se snížit znečištění ovzduší pod úroveň limitů.

2. Překračování limitů pro hluk z dopravy v okolí nejvýznamnějších komunikací. 3. Negativní dopady dopravy ve vybraných částech řešeného území, zejména v Chotěbuzi a podél železnice. 4. Nevyhovující záměr vedení nové komunikace I/ 11 v platném územním plánu nadměrně zasahující do volné krajiny.

2. Nepodaří se realizovat opatření dostatečná pro snížení hlukové zátěže pod úroveň limitů, zejména podél železničního koridoru . 3. I přes realizovaná opatření bude docházet k překračování hlukových limitů vlivem nárůstu dopravní zátěže. 4.

Nepodaří se realizovat navrhované dopravní stavby v řešeném území mající významný pozitivní vliv na hlukovou a další zátěž obyvatel z hlediska hygieny životního prostředí (zejména železnice a dořešení dopravy v Chotěbuzi).

2.1.4 Ochrana přírody a krajiny Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí, velké plochy trvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území, příspívají k tomu, že zjm. západní a severní část řešeného území lze charakterizovat jako vcelku vyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Tento charakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídel a nevhodné zásahy do zachovalých částí harmonické krajiny. Při pohledu na řešené území jako celek, je nezbytné upozornit na podprůměrné zastoupení lesních ekosystémů. Výraznou příležitostí je nová koncepce vymezení územního systému ekologické stability („Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ /RNDr. Jaroslav Kotík, 2009/) pro celé správní území ORP Český Těšín. Studie odstranila chyby v původně vymezeném ÚSES, vyřešila střety s jinými záměry v území a návaznost na území okolních obcí. Výsledky studie jsou promítnuty do nového územního plánu Českého Těšína. Za významnou příležitost lze rovněž považovat návrh preventivní ochrany krajinného rázu, zpracovaný jako součást uvedené studie. Výraznou hrozbu představuje záměr realizace vodní cesty Váh – Odra. Výstavbou plavebního průplavu by došlo k zásadnímu narušení ekosystému Olše (snížení kvality vody, negativní vliv na organismy vázané na proudící vodní tok, snížení ekostabilizující funkce ÚSES atd.).


18

Aktualizace č. 1


Silné stránky

Příležitosti

1. koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí

1. vyhledávání a zvýšená legislativní ochrana dalších přírodně cenných ploch

2. velké plochy trvalých travní porostů s rozptýlenou krajinnou zelení

2. promítnutí nové koncepce ÚSES a preventivní ochrany krajinného rázu do územního plánu Chotěbuzi 3. výsadba nefunkčních prvků ÚSES 4. oživení intenzivně zemědělských využívaných partií krajiny liniovými či solitérními výsadbami dřevin

Slabé stránky 1. podprůměrná plocha lesních ekosystémů 2. málo fragmentovaná zemědělská krajina ve východní části území

2.1.5

Hrozby / Rizika 1. nárůst sídel, zvětšování zastavitelného území do zachovaných částí harmonické krajiny (např. údolních niv) 2. vodní cesta Váh-Odra

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výměra zemědělské půdy tvořící 59,05% území, z větší části je zorněna. Nejkvalitnější půdy jsou řazeny do II. třídy ochrany, I. třída se vyskytuje pouze okrajově. Během posledních 15 roků se zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě ze spekulativních důvodů – snaha o přeměnu v zastavitelné pozemky). Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné – 16,48 %, část lesních pozemků je chráněna jako lesy ochranné, resp. zvláštního určení. Silné stránky 1. značná část zemědělské půdy je kvalitní (II. třída ochrany) 2. velké plochy meliorované půdy (zhodnocení půdy investicemi)

Slabé stránky 1. malé procento zalesnění (16,48%) 2. zemědělství nemá výraznou specializaci – malá přidaná hodnota


Příležitosti 1. podpora pastevectví 2. využít málo produktivní půdy v blízkosti sídel pro zástavbu 3. zalesnit málo úrodné půdy ve volné krajině – zvýšit lesnatost území

Hrozby / Rizika 1. degradace dlouhodobě neobhospodařovaných půd

19

Aktualizace č. 1


2.1.6 Veřejná dopravní infrastruktura Širší vztahy Českého Těšína Město Český Těšín se nachází na východním okraji Moravskoslezského kraje, na hranicích s Polskem. Územím města prochází tři významné silniční tahy I.třídy zařazené do významných dopravních koridorů MS kraje. Rychlostní silnice R 48 Bělotín – Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín – Polsko a silnice I/11 Hradec Králové – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Jablunkov – Slovensko. Oba tyto silniční tahy jsou součástí VI. evropského multimodálního dopravního koridoru ze Skandinávie k Jadranu který je v prostoru střední Evropy veden ve dvou větvích – přes Moravu a Povážím. Příhraničním česko – polským koridorem je vedena silnice I/67 Bohumín – Karviná – Český Těšín a železniční trať Bohumín – Čadca (Slovensko), která je součástí 3. železničního koridoru.

ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY Silné stránky

Příležitosti

1. poloha města na severo-jižním evropském VI. multimodálního koridoru - větev B, výhodné geografické podmínky pro průchod dopravních tahů Moravskou bránou a Jablunkovským průsmykem

1. centrální poloha kraje na tahu větve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu - rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy

2. výhodná poloha města na dopravní křižovatce evropských silničních tahů E 75 a E 462 s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko

2. společné řešení problematiky ve spolupráci s hornoslezskou aglomerací v sousedním Polsku

3. dokončená výstavba rychlostní silnice R 48 v úseku Frýdek-Místek – Český Těšín 4. zahájení modernizace 3. železničního koridoru v úseku Dětmarovice – Jablunkovský průsmyk


3. plánovaná modernizace a elektrizace železniční tratě z Frýdku-Místku, obsluhující průmyslovou zónu v Nošovicích, včetně doplnění spojky v prostoru Ropice pro přímé vedení vlaků ve směru na Žilinu 4. budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem

20

Aktualizace č. 1


Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. nevyhovující stav páteřní silnice I/11 ve směrech na Havířov i Jablunkov, problematické trasování její sledované přeložky přes Albrechtice

1.

zpožďování modernizace a dostavby páteřní komunikační sítě ve směrech na Havířov a Čadcu v důsledku omezených investičních prostředků

2. nedostačující uliční propojení obou částí dosud rozděleného města Český Těšín – Ciezsyn

2.

malá koordinovanost postupu výstavby dopravní infrastruktury mezi Slovenskem a Polskem v koridoru Čadca – Ziwiec a tím rychlejší růst tranzitní dopravy přes území České republiky

3.

dopady na stávající dopravní infrastrukturu při uplatnění námětů Koncepcie územného rozvoja Slovenska na průchod vodní cesty Váh – Odra a vysokorychlostní železnice Žilina - Ostrava

3. absence logistických center pro využití kombinované přepravy a překladiště zboží

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silné stránky 1. dokončený západní silniční obchvat města v trasách silnic I/11 a I/ 48 2. realizace téměř celého západního sběrného polookruhu 3. rozvinutá síť městské a příměstské autobusové dopravy

Slabé stránky 1. nevyhovující řešení MÚK silnic I/48 a I/67 s kolizní křižovatkou na tahu R48 2. nevyhovující směrové a výškové parametry stávající silnice I/11 na východním výjezdu ze Stanislavic

Příležitosti 1. umožnění dostavby chybějící poloviny mostu na silnici I/48 v hraničním úseku po uvolnění ploch hraničního přechodu 2. přesun autobusového nádraží jižním směrem s těsnou vazbou na jižní podchod pod železniční tratí

Hrozby / Rizika 1. nebezpečí nereálnosti propojení městského polokruhu Slovenská – Sokolovská – Slezská na ulici Karvinskou v parametrech sběrné komunikace 2. riziko nedostatečné koordinace záměrů samostatných plánů rozvoje Českého Těšína a Ciezsyna při očekávaném srůstání obou měst 3. nebezpečí nárůstu individuální dopravy mezi Českým Těšínem a Ciezsynem vlivem malé nabídky hromadné dopravy


21

Aktualizace č. 1


ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Silné stránky

Příležitosti

1. rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí včetně vazby na polské území

1. modernizace 3. železničního koridoru a zkvalitnění osobní i nákladní dopravy, možnost využití kontejnerové dopravy

2. rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a regionálních tratích

2. modernizace a elektrifikace tratě z Frýdku-Místku 3. zavedení integrovaného dopravního systému se zapojením modernizované železniční dopravy 4. vybudování organizační formy pro provoz veřejné osobní dopravy Česká republika - Polsko ev.na bázi mezinárodní IDS pro vybrané dopravní vazby

Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. morální a technická zastaralost železničních tratí (spodek, přejezdy, zabezpečení, rychlost)

1. zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních prostředků

CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA Silné stránky

Příležitosti

1. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí v údolní nivě řeky Olše a ve vazbě na příměstské rekreační zóny

1. dostavba a zkvalitnění vedení cykloturistických tras pro rozvoj turistického ruchu, z důrazem na dálkové trasy

2. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s dopravní funkcí v rámci obou spojovaných měst Český Těšín - Ciezsyn

2. výstavba sítě cyklistických tras pro denní dojížďku v intravilánech měst a návazném spádovém území

Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. stávající síť cyklistických tras využívá v převážné míře stávající komunikace 2. chybějící lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Olši 3. nedostatečná koordinace rozvoje cyklistické dopravy se záměry na Polském území


22

Aktualizace č. 1


Širší vztahy Chotěbuzi Obec Chotěbuz se nachází na východním okraji Moravskoslezského kraje, na hranicích s Polskem severně od Českého Těšína. Územím obce prochází tři významné silniční tahy I.třídy zařazené do významných dopravních koridorů MS kraje. Rychlostní silnice R 48 Bělotín – Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín – Chotěbuz – Polsko a silnice I/11 Hradec Králové – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Jablunkov – Slovensko. Oba tyto silniční tahy jsou součástí VI. evropského multimodálního dopravního koridoru ze Skandinávie k Jadranu který je v prostoru střední Evropy veden ve dvou větvích – přes Moravu a Povážím. Příhraničním česko – polským koridorem je vedena silnice I/67 Bohumín – Karviná – Chotěbuz – Český Těšín a železniční trať Bohumín – Čadca (Slovensko), která je součástí 3. železničního koridoru.

ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY Silné stránky

Příležitosti

1. poloha obce na severo-jižním evropském VI. multimodálního koridoru - větev B, výhodné geografické podmínky pro průchod dopravních tahů Moravskou bránou a Jablunkovským průsmykem

1. centrální poloha na tahu větve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu - rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy

2. výhodná poloha obce na dopravní křižovatce evropských silničních tahů E 75 a E 462 s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko

2. společné řešení problematiky ve spolupráci s hornoslezskou aglomerací v sousedním Polsku

3. dokončená výstavba rychlostní silnice R 48 v úseku Frýdek-Místek – Chotěbuz

3. budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem

4. zahájení modernizace 3. železničního koridoru v úseku Dětmarovice – Jablunkovský průsmyk


23

Aktualizace č. 1


Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. nevyhovující stav páteřní silnice I/11 ve směru na Havířov, problematické trasování její sledované přeložky přes Albrechtice

1. zpožďování modernizace a dostavby páteřní komunikační sítě ve směru na Havířov v důsledku omezených investičních prostředků

2. absence logistických center pro využití kombinované přepravy a překladiště zboží

2. malá koordinovanost postupu výstavby dopravní infrastruktury mezi Slovenskem a Polskem v koridoru Čadca – Ziwiec a tím rychlejší růst tranzitní dopravy přes území České republiky 3. dopady na stávající dopravní infrastrukturu při uplatnění námětů Koncepcie územného rozvoja Slovenska na průchod vodní cesty Váh – Odra a vysokorychlostní železnice Žilina - Ostrava

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silné stránky 1. Realizovaný silniční tah I/ 48 2. Přesun rampového propojení silnic I/48 a I/67 mimo obytnou zástavbu Chotěbuzi

Slabé stránky

Příležitosti 1. umožnění dostavby chybějící poloviny mostu na silnici I/48 v hraničním úseku po uvolnění ploch hraničního přechodu

Hrozby / Rizika

1. nevyhovující průjezd silnice I/67 Chotěbuzí a Loukami

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Silné stránky

Příležitosti

1. Probíhající modernizace 3. železničního koridoru a zkvalitnění osobní i nákladní dopravy

1. zavedení integrovaného dopravního systému se zapojením modernizované železniční dopravy

Slabé stránky

Hrozby / Rizika 1. zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních prostředků


24

Aktualizace č. 1


CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA Silné stránky

Příležitosti

1. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí v údolní nivě řeky Olše a ve vazbě na okolní rekreační zóny

1. dostavba a zkvalitnění vedení cykloturistických tras pro rozvoj turistického ruchu, z důrazem na dálkové trasy

2. Realizované cyklotrasy k vodní nádrži Těrlicko a k Archeoparku s následným pokračování ve směru na Albrechtice

2. výstavba cyklistických tras pro denní dojížďku do Českého Těšína

Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. stávající síť cyklistických tras využívá v převážné míře stávající komunikace

1. zpožďování výstavby cyklistických tras v důsledku omezených investičních prostředků

2.1.7 Veřejná technická infrastruktura Silné stránky

Příležitosti

1. vysoký stupeň plynofikace obcí

1. zabezpečení dostatečné kapacity el. energie – záměr na umístění rozvodny 110/22kV v Českém Těšíně

2. velké plošné zabezpečení území technickou infrastrukturou (vodovodem, el. energií, plynovodem) 3. relativně vysoké procento obyvatel připojených na vodovod 4. snadná dostupnost na distribuční elektrizační síť 110kV

2. snižování emisí spalovacích zdrojů – záměr na horkovod z Třince na sídliště Svibice 3. realizace rozšíření kanalizační sítě Českého Těšína dle projektu „Revitalizace povodí Olše“

5. nenachází se zde žádný významný zdroj spalující fosilní paliva ani jinak významně znečišťující ovzduší 6. vybudovaná kanalizační síť v centrální části města Českého Těšína napojená na centrální ČOV


25

Aktualizace č. 1


Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. nedostatek kapacit el. energie pro další rozvoj obcí v oblasti ORP Český Těšín

1. uvažovaná nebo již navržená soustředěná výstavba v okrajových částech území ORP Český Těšín bude znamenat potřebu vybudování menších lokálních ČOV, což bude znamenat zvýšení nákladů na provoz kanalizační sítě

2. chybějící kanalizační síť v obci Chotěbuz 3. chybějící kanalizační síť téměř ve všech jádrech oddělených sídel města Českého Těšína a v celém navazujícím území s rozptýlenou zástavbou a z toho vyplývající potřeba velkých investic do rozšíření kanalizační sítě

2. další rozvoj rozptýlené zástavby do krajiny bude zvyšovat potřebu na rozšíření technické infrastruktury, především kanalizace

5. nízký podíl soustav CZT na dodávkách tepla

3. rozšiřování technické infrastruktury v krajině znamená další zhodnocování pozemků vlastníků bez finanční návratnosti a vhodného ekonomického zhodnocení vložených prostředků ze strany obcí

6. nedostatečná připravenost stěžejních lokalit pro obytnou zástavbu v Českém Těšíně z hlediska zajištění technické infrastruktury

4. v případě výrazného nárůstu ceny plynu, návrat ke spalování tuhých paliv, zejména u lokálních zdrojů, nezájem o další plynofikaci nových sídel

4. omezená možnost rozšíření kapacity ČOV

5. ohrožení kanalizačních systémů (ČOV) při krizových situacích (povodně) v Českém Těšíně 6. koridor pro uvažované venkovní vedení 110kV k rozvodně je v kolizi s obytnou zástavbou a prvky ÚSES 7. uvažované rozšíření zásobníku plynu Třanovice (plynovodů, sond) může omezit případný rozvoj obytné zástavby na části území Českého Těšína, především v lokalitě U Antoníčku

2.1.8

Sociodemografické podmínky

2.1.8.1. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Město Český Těšín patří k historicky významným střediskům osídlení v širším regionu. Vznik nových sídel a měst v Ostravské aglomeraci včetně politických změn (zejména ve dvacátém století) měl významné dopady na možnosti rozvoje města, které si i přes ztrátu administrativních funkcí zachovalo významné kulturní a společenské funkce, promítající se do specifik místního osídlení i soudržnost obyvatel města. Vývoj počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel jednotlivých sídel byl v minulosti výrazně nerovnoměrný. Jeho poznání umožňuje jak analýzu sociodemografické situace, tak i širší pochopení rozvoje jednotlivých sídel (obcí). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Českém Těšíně a Chotěbuzi a částech obcí přibližuje následující tabulka.


26

Aktualizace č. 1


Tab. č. 8.1.1. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ) rok část obce obec celkem SO ORP Český Těšín Český Těšín Dolní Žukov Horní Žukov Koňakov Mistřovice Mosty Stanislavice Chotěbuz

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

Výhle d 2015

6428 11890 19159 18413 19702 19662 23389 28553 27462 26693 5550 10874 17620 17036 2404 7120 13095 12985 640 938 1294 1055 831 836 832 706 290 279 280 280 323 361 386 389 589 959 1246 1194 473 381 487 427 878 1016 1539 1377

18462 14435 1101 693 272 367 1100 494 1240

18549 14765 1060 668 253 327 944 532 1113

22308 27641 26429 25560 26000 18543 23875 22347 21320 1032 994 1026 1060 645 649 694 740 223 221 228 240 372 222 404 440 996 1204 1213 1260 497 476 517 540 1081 912 1033 1133 1100

r.2015 – podle ÚPN VÚC Ostrava-Karviná Imigrace přivedla do města Český Těšín původem většinou vesnické obyvatelstvo, s pestrou národnostní strukturou. Současný pokles počtu obyvatel v městské části Český Těšín ovlivňuje vývoj v celém SO ORP. Značný růst počtu obyvatel probíhá Chotěbuzi a v menším rozsahu i ve všech částech Českého Těšína s vesnickou zástavbou. Na vývoj počtu obyvatel v obcích má vliv především migrace – přitom migrují zejména mladé rodiny. Celá ČR v období po r.2001 začala vykazovat migrační přírůstek (díky stěhování obyvatel z ciziny). Vývoj je silně diferencovaný a obyvatele získávají především příměstské obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným prostředím. Postupně tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který v okolí Českého Těšína probíhá stále výrazněji. Pro město (ale i celé Ostravsko) je suburbanizačním regionem širší region Podbeskydí – vymezený jižním okrajem TřinceHavířova-Ostravy, s pólem atraktivity v okolí Frýdlantu nad Ostravicí (Malenovice, Čeladná). Tento širší region realizuje značné rozvojové impulsy (dopravní, výrobníprůmyslové zóny, rekreační). Pokles počtu obyvatel ve městech celé ČR (mnohdy i přes poměrně značný přírůstek počtu bytů) se stal v posledních více než 10 letech běžným jevem. Hlavní příčinou byl útlum státem dotované bytové výstavby ve městě. V současnosti jsou možnosti dotované bytové výstavby omezené. Především kvalitativní změny životního způsobu po r.1990 se tak stávají základním faktorem dalšího vývoje počtu obyvatel ve městech (domácnosti preferují alokaci prostředků do bydlení v rodinných domech v příměstských sídlech). Podrobné údaje o vývoji počtu obyvatel v posledních letech ve SO ORP jsou patrné z následující tabulky a grafů. Město Český Těšín vykazuje po r.2000 každoroční pokles počtu obyvatel. Tento pokles je způsoben vlivem migrace. Migrace (v průměru úbytek 120 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých a sociálně „úspěšných“ rodin z města. Cílem migrace jsou jak obce v okolí (suburbanizační projevy), tak i vzdálená města (častým jevem je skutečnost, že studující mladí lidé zůstávají v městech a regionech studia mimo Český Těšín). Vývoj věkové struktury obyvatel po r.2001 dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, kladná bilance přirozené měny se zřejmě změní v zápornou. Znepokojující skutečností je, že celkový pokles počtu obyvatel i přes kolísání Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

27

Aktualizace č. 1


v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu (po r.2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. . Tab. 8.1.2.a.Vývoj počtu obyvatel v České Těšíně (zdroj: ČSÚ) rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 průměr

stav 1.1. 26 456 26 309 26 184 26 159 26 059 25 913 25 780 25 633 25 579

narození zemřelí přistěhovaní vystěhovaní

přirozená změna měna migrace celkem

257 249 258 277 276 251 252 297

222 279 242 243 257 269 248 255

331 397 384 380 401 448 413 392

513 492 425 514 566 563 564 488

35 -30 16 34 19 -18 4 42

-182 -95 -41 -134 -165 -115 -151 -96

-147 -125 -25 -100 -146 -133 -147 -54

265

252

393

516

13

-122

-110

Tab. 8.1.2.b.Vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi (zdroj: ČSÚ) stav přirozená změna 1.1. rok narození zemřelí přistěhovaní vystěhovaní měna migrace celkem 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 průměr

1 020 1 042 1 052 1 050 1 042 1 074 1 089 1 105 1 133

9 8 9 6 7 8 8 10

11 9 10 10 12 8 12 11

36 30 16 27 60 41 43 58

12 19 17 31 23 26 23 29

-2 -1 -1 -4 -5 -4 -1

24 11 -1 -4 37 15 20 29

22 10 -2 -8 32 15 16 28

8

10

39

23

-3

16

14


28

Aktualizace č. 1


Dlouhodobý růst počtu obyvatel v Chotěbuzi je podobně jako v dalších okolních obcích poměrně proměnlivý v jednotlivých letech. Vývoj je cca z 1/5 ovlivněn mírným poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou a výrazněji (4/5) vlivem migrace. Migrace vykazuje kladné, avšak proměnlivé saldo. Zhoršování věkové struktury obyvatel po r.2001 je podobné jako v jiných obcích. Dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, záporná bilance přirozené měny je možná i v budoucnu. V dlouhodobějším výhledu (po r.2020) existují možnosti mírného růstu počtu obyvatel, jehož zdrojem bude migrace. V doplňující tabulce jsou uvedeny základní charakteristiky obyvatel obcí ze sčítání v r.2001, včetně srovnání s okresem Karviná a ČR. Podíl narozených v obci bydliště ve městě Český Těšín dosahuje 49% z počtu obyvatel, tj. je odpovídá průměru okresu Karviná a částečně i ČR. Populace SO ORP je z tohoto pohledu stabilizována. Tab. č. 8.1.3. Základní charakteristiky trvale bydlících obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) narození v obci Obyvatel bydliště osoby osoby s územní osoby v mimo s dlouho jednotka v bytech zaříze byty a trvalým Celkem dobým abs. v% ních zařízení pobyte pobyte m m ČR okres Karviná celkem SO ORP Český Těšín Chotěbuz

10 230 060

10 160 406

69 654

5 368 892 52%

10 101 302

71 181

57 577

279 436

278 385

1 051

136 585

49%

275 699

1503

2 234

27462

27382

80

13546

49%

27241

27

194

26429 1033

26349 1033

80 0

13053 493

49% 48%

26208 1033

27 0

194 0

Při porovnávání jednotlivých údajů o počtu obyvatel je nutno vzít v úvahu základní skutečnost, že mezi evidencí obyvatel měst a obcí a ústřední evidencí obyvatel (ČSÚ) existují dlouhodobé rozdíly, které byly předmětem zejména metodických vysvětlení ČSÚ v minulosti. Sjednocení, sladění evidencí je otázkou dalšího vývoje. Má Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

29

Aktualizace č. 1


své důsledky především v příjmové oblasti měst a obcí (redistribuce daní). Při používání jednotlivých vstupních dat je nutno vnímat jejich vypovídací schopnost (např. deklarativnost dat ze sčítání). Celkové hodnocení vývoje počtu obyvatel SO ORP vyznívá v posledních letech nepříznivě vlivem vývoje v městě Českém Těšíně. U Chotěbuze je vývoj počtu obyvatel výrazně příznivější.

2.1.8.2. Věková struktura obyvatel a specifické problémy Věková struktura obyvatel obcí spoluvytváří základní předpoklady pro další vývoj počtu obyvatel. Vysoký podíl žen ve fertilním věku 15-45 let má pozitivní vliv na porodnost (vysoký počet narozených dětí). Tab. č. 8.2.1. Územní diferenciace věkové struktury obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) skupin skupin skupin urbanistic. nezjiště průměr celkem skupin a 0-14 a a obvod obec ný věk obyvatel a 0-14 no /% 60+ 60+/% část města 10 230 1 654 1 883 ČR 16,2% 18,4% 3 483 39 060 862 783 okres Karviná 279436 48044 17,2% 47073 16,8% 28 38 celkem SO 27462 4949 18,0% 4163 15,2% 6 37 ORP Český Těšín 26429 4761 18,0% 3955 15,0% 6 37 Český Těšín 22347 4064 18,2% 3246 14,5% 6 36 Dolní Žukov 1026 179 17,4% 180 17,5% 0 38 Horní Žukov 694 125 18,0% 129 18,6% 0 38 Koňakov 228 40 17,5% 33 14,5% 0 38 Mistřovice 404 60 14,9% 63 15,6% 0 38 Mosty 1213 195 16,1% 218 18,0% 0 39 Stanislavice 517 98 19,0% 86 16,6% 0 37 Chotěbuz 1033 188 18,2% 208 20,1% 0 39 Územní diferenciace obyvatel podle věkové struktury je průměrná. Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku vykazují zejména části obcí se zástavbou rodinnými domky – části Horní Žukov, Mosty a zejména obec Chotěbuz. Nadprůměrný podíl dětí vykazují zejména Stanislavice, velmi mírně i Chotěbuz a městská část Český Těšín. Údaje v předchozí tabulce dokumentovaly územní diferenciaci věkové struktury uvnitř SO ORP, v jednotlivých částech obce. Novější údaje budou k dispozici až na základě sčítání obyvatel v roce 2011. Aktuálnější údaje o věkové struktuře jsou dostupné za celé obce nebo SO ORP. Měřeno indexy věkové struktury obyvatel (počet obyvatel 0-14let na 100 obyvatel stáří 65 a více let) je SO ORP Český Těšín obvodem s poměrně příznivou věkovou strukturou obyvatel v Moravskoslezském kraji. Stárnutí obyvatel, zejména města Českého Těšína po r.2001 bylo mírnější, zřejměi v důsledku příznivého výchozího stavu v r.2001.


30

Aktualizace č. 1


Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje 0 až 14 let celkem

Moravskoslezský kraj Havířov Karviná Třinec Hlučín Frýdlant nad Ostravicí Ostrava Frenštát pod Radhoštěm Opava Bohumín Rýmařov Frýdek-Místek Bílovec Krnov Vítkov Jablunkov Český Těšín Kravaře Kopřivnice Nový Jičín Odry Orlová Bruntál

1 250 255

abs. 178 735

% 14,3

65 a více let

abs. 180 942

% 14,5

98 172 74 011 55 753 40 020 23 016

13 231 9 948 8 007 5 684 3 252

13,5 13,4 14,4 14,2 14,1

15 345 11 305 8 916 6 302 3 604

15,6 15,3 16,0 15,7 15,7

336 735 19 102

47 101 2 728

14,0 14,3

50 500 2 908

15,0 15,2

101 846 29 895 16 606 109 796 25 914 42 367 14 071 22 505 26 712 21 276 41 611 48 404 17 475 46 073 38 895

14 701 4 263 2 291 15 803 3 923 6 280 2 194 3 535 3 864 3 226 6 210 7 252 2 720 6 594 5 928

14,4 14,3 13,8 14,4 15,1 14,8 15,6 15,7 14,5 15,2 14,9 15,0 15,6 14,3 15,2

14 875 4 313 2 266 14 867 3 678 5 810 2 018 3 230 3 529 2 918 5 547 6 437 2 326 5 610 4 638

14,6 14,4 13,6 13,5 14,2 13,7 14,3 14,4 13,2 13,7 13,3 13,3 13,3 12,2 11,9

index stáří 014/65+ 98,8 86,2 88,0 89,8 90,2 90,2 93,3 93,8 98,8 98,8 101,1 106,3 106,7 108,1 108,7 109,4 109,5 110,6 112,0 112,7 116,9 117,5 127,8

Zhoršování věkové struktury obyvatel se promítne především do poklesu poptávky po kapacitách základních škol ve městě Českém Těšíně. Na druhé straně vzrostou nároky na sociálně zdravotní služby, komunitní činnost pro občany v poproduktivním věku (viz. Komunitní plán města Českého Těšína, r. 2005).

2.1.8.3. Širší vztahy - osídlení V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města – Třinec, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Mimo Ostravu se všemi těmito spádovými obvody přímo hraničí vlastní SO ORP Pro sídelní strukturu SO ORP Českého Těšína je charakteristická velmi vysoká hustota osídlení, malý počet obcí (pouze 2 obce) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (vlivy dopravy, průmyslu, bydlení). Podobně je tomu však i v širším regionu – území bývalých okresů Karviná, Ostrava s přesahem do okresu Frýdek Místek (zejména SO ORP Třinec). Základní charakteristiky těchto spádových obvodů jsou uvedeny v následující tabulce.


31

Aktualizace č. 1


Tab. č. 8.3.1 Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Český Těšín a širší srovnání počet obyvatel na výměr Obyvate částí / km2/ a kata část. l SO ORP obcí částí obec km2 obec strů obec o. km2 Český 13 3 2 10 8 26 712 Těšín 4,0 44 22,2 356 339 601 Frýdek2 37 54 52 109 796 Místek 1,4 13,0 2 968 112 229 480 19 6 1 Havířov 5 13 15 98 172 3,0 17,6 634 545 113 88 18 4 Karviná 4 13 16 74 011 4,0 26,4 503 626 701 106 2 Třinec 12 24 24 55 753 2,0 19,6 4 646 323 238 235 1 Jablunkov 12 12 12 22 505 1,0 176 14,7 1 875 875 128 průměr ORP* * * * * * * * 2 MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,3 56829,8 4 182 007 230 ČR 30,5 63,0 72,9 2,8 382,3 15,4 45045,5 1 675 696 133 Zdroj: Malý lexikon obcí 2009, ČSÚ, data pro rok 2008 Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území – především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace – odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. Řešené území představuje městské, ale ve značném rozsahu i vesnické osídlení tvořené všemi sídly mimo městskou část Český Těšín. Rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje ve velmi značném rozsahu, částečně i jako pozůstatek původní mnohem rozsáhlejší zástavby – zemědělského osídlení. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně i rekreační. Širší postavení SO ORP v sídelní struktuře ČR, kraje, regionu do značné míry předurčuje jeho funkce, vazby a možnosti dalšího vývoje. Toto postavení vyplývá ze základního vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Z PÚR ČR (z roku 2006) bylo patrné zejména základní vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí národního významu. tj. zahrnutí do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava a sousedství specifické oblasti SOB 2 Beskydy a SOB 5 Karvinsko. Priority územního plánování převzaté pro vlastní řešené území (označení bodů převzato z Politiky územního rozvoje ČR) byly definovány takto: • z hlediska rozvojové oblasti OB 2 :; a) řešit územní souvislosti spojené s výstavbou dálnice D47 Lipník nad Bečvou– Ostrava– hranice ČR, c) řešit územní souvislosti přestavby silnice I/11 Havířov–Český Těšín (v alternativě silnice I/11 a II/474 Havířov–Dolní Třanovice) na standardní parametry R, přitom kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území si kladou obecně za cíl: Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

32

Aktualizace č. 1


a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí. b) podporovat využívání „brownfields“. V aktuální PÚR ČR (r.2008) je upřesněno vymezení rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava: ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). Dále je zde nově definováno i vymezení specifické oblasti SOB2 Beskydy – jako území obcí z ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Úkoly pro územní plánování (nově definované v aktuální PÚR ČR (r.2008): a) Pro vlastní rozvojovou oblast Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. b) Obecné Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Na vymezení hlavních rozvojových osy podle PÚR ČR by mělo navázat vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních rozvojových os. S ohledem na dopravní funkce území je možno reálně předpokládat, že jednou z takových os bude koridor Ostrava-Havířov-Třinec-Žilina (Slovensko). V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (2008) je navrženo v souladu s PÚR ČR 2008) vymezení rozvojové osy OS13 Ostrava–Třinec– hranice ČR/SR (–Čadca), tj. obcí Hrádek, Návsí, Jablunkov, Písečná, Mosty u Jablunkova. Obec Český Těšín nebude s touto rozvojovou osou přímo hraničit. Rozsah problémů sousedních specifických oblastí Beskydy a zejména Karvinsko ovlivňuje udržitelný rozvoj řešeného území. Problémy specifických oblastí jsou řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální operační programy) a ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením rozvojových a specifických oblastí např. se strukturálně postiženými oblastmi, mezi něž je zařazen celý okres Karviná, se v současnosti hledají, upřesňují. Samotný Český Těšín má zpracován Strategický plán rozvoje města Český Těšín pro období 2008-2013, který navazuje na strategické dokumenty Českého Těšína, Cieszyna a Moravskoslezského kraje, zejména: Strategický plán rozvoje města Český Těšín (2001), Strategia rozwoju miasta Cieszyna (2004) a krajské koncepce a strategie.


33

Aktualizace č. 1


Postavení a rozvoj SO ORP Českého Těšína je výrazně poznamenán přeshraničními vztahy tohoto regionu. Poloha u státní hranice s Polskem byla a je významným faktorem ovlivňujícím rozvoj zejména Českého Těšína od vzniku této hranice po I. světové válce (viz. projekty spolupráce s městem Cieszyn, nové propojení obou břehů řeky Olše a obou měst). Řešené území sousedí se Slezským vojvodstvím v Polsku, širší Hornoslezská konurbace (provázaná s regionem Krakova, soustřeďuje více než 5 mil. obyvatel, tj. je několikrát větší než „Ostravsko“ a patří k největším urbanizovaným územím v Evropě). Pro sousední regiony na polském území je charakteristická zejména vyšší úroveň nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR, avšak spíše průměrná úroveň v rámci Polska), poměrně dobře je možno hodnotit možnosti hospodářského rozvoje celého tohoto regionu. V minulosti byla tato oblast tradičním zdrojem migrantů pro celé Ostravsko, náznaky oživení těchto migračních procesů existují i v současnosti.

SOCIODEMOGRAFICKĚ PODMÍNKY Silné stránky

Příležitosti

1. Příznivý vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi a příměstských částech Českého Těšína (mimo vlastní město).

1. Zvyšování atraktivity bydlení ve stávajících obytných územích.

2. Relativně dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště do zaměstnání v Ostravské aglomeraci (platí i pro hospodářský pilíř). 3. Značná soudržnost obyvatel, historická a kulturní tradice, rozsáhlá spolková, zájmová a sportovní činnost v celém řešeném území.

2. Zlepšování migračního pohybu obyvatel – využití migračního potenciálu zejména ze Slovenska a Polska 3. Rozvoj podnikání – další zlepšování podmínek zaměstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva

4. Relativně příznivá věková struktura obyvatel jako celku (ve srovnání s jinými SO ORP).


34

Aktualizace č. 1


Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. Nepříznivý populační vývoj v městě Českém Těšíně (části Český Těšín), promítající se do poklesu počtu obyvatel a nepříznivých změn věkové struktury.

1. Celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva.

2. Nepříznivá věková struktura obyvatel ve vybraných lokalitách města Český Těšín - části Horní Žukov, Mosty a zejména obec Chotěbuz. 3. Specifika v národnostní struktuře obyvatel s výraznými územními rozdíly v rámci SO ORP ( vyšší podíl obyvatel polské národnosti v tradiční vesnické zástavbě, vyšší zastoupení obyvatel slovenské národnosti na sídlištích).

2. Pokračující dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve městě Český Těšín 3. Dlouhodobá stagnace úrovně vzdělanosti, pokles sociální soudržnosti zejména na sídlištích (Svibice), zaostávání v sociálně ekonomickém vývoji za jinými regiony.

OSÍDLENÍ Silné stránky

Příležitosti

1. Vazby na silně urbanizované jádrové území kraje a jeho zázemí s velkým růstovým potenciálem.

1. Využití výhod silně urbanizovaného jádrového území kraje.

2. Historické a kulturní tradice města Český Těšín.

2. Dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel. 3. Využití obytné atraktivity území a možností rozvoje sídel vyplývající z rozptýlené zástavby území (zlepšení efektivnosti urbanistické ekonomie stávající, ale i navrhované zástavby).

Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1.

1. Nepříznivý vývoj sídelní struktury vyvolaný důsledky sociálně ekonomického vývoje ve městě Český Těšín, širším regionu.

Deformace sídelní struktury rozptýlenou zástavbou s nízkou efektivností z hlediska urbanistické ekonomie zástavby .

2.

Negativní dopady zhoršených podmínek hygieny životního prostředí na jeho sídelní strukturu, atraktivitu bydlení (dopravy).

3. Zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavby vyvolávající nadměrné náklady na infrastrukturu a zhoršování podmínek přírodního prostředí, krajinného rázu


35

Aktualizace č. 1


2.1.9

Bydlení

Podle definitivních výsledků sčítání lidu, domů a bytů z r.2001 bylo v SO ORP 10119 trvale obydlených bytů a 711 neobydlených bytů. Podíl neobydlených bytů je nízký, což je dáno nízkým podílem těchto bytů v Českém Těšíně (cca 2krát nižší než průměr ČR). Tab. č. 9.1. Bytový fond (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) byty okres trvale obydlené .město – v obec celke v bytový …část m rodinnýc celkem ch města, obce h domec domech h ČR 43662 382767 216073 93 8 1632131 0 okres Karviná 10984 8 105167 25147 79536 celkem SO ORP 10830 10119 3058 7012 Český Těšín 10441 9782 2737 6998 Český Těšín 8884 8436 1428 6968 Dolní Žukov 390 334 330 4 Horní Žukov 284 219 210 8 Koňakov 93 71 70 0 Mistřovice 155 137 136 0 Mosty 436 408 394 10 Stanislavice 199 177 169 8 Chotěbuz 389 337 321 14

neobydlené % podíl neobyd lené byty

užívané k rekreaci

53861 5

12,30%

175225

4681

4,30%

350

711 659 448 56 65 22 18 28 22 52

6,6% 6,3% 5,0% 14,4% 22,9% 23,7% 11,6% 6,4% 11,1% 13,4%

62 60 8 12 21 5 3 8 3 2

celke m

Počet trvale obydlených bytů se v intercenzálním období 1991-2001 mírně zvýšil (cca o 100 bytů, relativně rychle rostl v Chotěbuzi). Předností bytového fondu ve SO ORP (i celém okrese Karviná) je jeho stále příznivá věková struktura. Výstavba města proběhla především v šedesátých až osmdesátých letech minulého století (největší sídliště Svibice). Hodnocení úrovně bydlení je možné především pomocí charakteristik vybavenosti bytů, plošné charakteristiky bydlení nevykazují v ČR a regionu výraznější rozdíly. Především pokud jsou zohledněny rozdíly v zastoupeních bytů v bytových a rodinných domech. Byty v SO ORP, jak je patrné z následujících tabulek, mají dobrou vybavenost, ale z velké části se nacházejí v panelových bytových domech (vlivem města Český Těšín kde jsou koncentrovány na sídlištích).


36

Aktualizace č. 1


Tab. č. 9.2. Vybavenost trvale obydlených bytů (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) trvale obydlené trvale obydlené byty trvale obydlené s ústředním byty byty územní byty v domech vybavené s vodovodem v nebo etážovým jednotka z panelů vytápěním plynem bytě abs. v% abs. míra v % abs. v% abs. v% ČR 2 453 64% 3 770 99% 3 127 82% 1 215 32% 702 500 314 243 okres Karviná 89 288 85% 104 584 99% 95 613 91% 55 411 53% celkem SO ORP 8991 89% 10054 99% 9281 92% 4817 48% Český Těšín 8757 90% 9726 99% 8974 92% 4817 49% Český Těšín 7900 94% 8406 100% 7728 92% 4799 57% Dolní Žukov 274 82% 324 97% 303 91% 1 0% Horní Žukov 16 7% 215 98% 188 86% 0 0% Koňakov 27 38% 70 99% 65 92% 0 0% Mistřovice 100 73% 134 98% 131 96% 1 1% Mosty 315 77% 405 99% 393 96% 10 2% Stanislavice 125 71% 172 97% 166 94% 6 3% Chotěbuz 234 69% 328 97% 307 91% 0 0% Následující tabulka dokumentuje především skutečnost, že v posledním období 19912001 bylo v SO ORP získáno pouze 4% nových bytů (vzhledem k celkovému trvale obydlených bytů v r.1991), zatímco průměr ČR je 8,2% (a průměr okresu Karviná 7,9% není výrazně nižší). Z další tabulky pro rodinné domy je patrné, že bytová výstavba v rodinných domech vykazovala podobnou intenzitu jak průměr ČR. Podobně jako v mnoha městech širšího regionu absentovala po r.1991 výstavba bytů v bytových domech. Tab. č. 9.3. Vybrané ukazatele stáří bytového fondu celkem (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) byty trvale obydlené byty postavené v období územní nezjiště jednotka celkem 1946-1980 1981-1990 1991-2001 no 3 827 1 868 ČR 49% 627 486 16% 313 769 8% 37 545 678 940 okres Karviná 37 035 17 285 47% 6 779 18% 2 928 8% 181 celkem SO 10119 4976 49% 2599 26% 417 4% 54 ORP Český Těšín 9782 4798 49% 2562 26% 380 4% 54 Chotěbuz 337 178 53% 37 11% 37 11% 0


37

Aktualizace č. 1


Tab. č. 9.4. Vybrané ukazatele stáří bytového fondu (byty v rodinných domech) (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) byty trvale obydlené byty v RD postavené v období územní nezjiště jednotka v RD 1946-1980 1981-1990 1991-2001 no 1 632 ČR 629 643 39% 217 019 13% 172 703 11% 19 625 131 okres Karviná 14 328 4 027 28% 2 073 14% 1 515 11% 144 celkem SO 3058 1476 48% 384 13% 333 11% 28 ORP Český Těšín 2737 1314 48% 347 13% 296 11% 28 Chotěbuz 321 162 50% 37 12% 37 12% 0 Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby ve SO ORP jako celku je patrná z evidence ČSÚ v posledních letech. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejí rozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR (vycházející z Ostravska, pokračující přes sever Olomouckého kraje až k hranicím Pardubického kraje). Nízkou intenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitu bytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby. Tab. č. 9.5. Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ) obec/ rok ČR SO ORP celkem Český Těšín Chotěbuz obec/ rok ČR SO ORP celkem Český Těšín Chotěbuz

2001

2002

2003

2004

2005

2006

24758

27291

27127

32268

32863

30190

24

34

38

46

44

28

23 1

23 11

36 2

39 7

34 10

2007

2008

2009

2010

celkem

41649

38380

38 461

*

292987

22 6 bytů/1000 obyv./rok 3,18

50

59

39

*

362

1,46

37 13

51 8

34 5

* *

299 63

1,26 6,78


38

Aktualizace č. 1


Analýzu systému bydlení v obcích SO ORP je možno dokreslit údaji o vybavení domácnosti automobily a rekreačními objekty. Vybavenost automobily i rekreačními objekty je v regionu (celém okrese Karviná) nižší než průměr ČR. Tento stav má dlouhou tradici i v období kdy příjmy domácností byly ve městě i regionu výrazně nadprůměrné. Svědčí do značné míry o hodnotové orientaci a preferencích obyvatel. Tab. č. 9.6. Vybavenost a rekreační možnosti bytových domácností (zdroj ČSÚ, SLDB r.2001) domácnosti automo rekreační objekt jiné možnosti – vybavené vlastí počet bilů na rekreační objekt územní automobily automob 100 domácnosti jednotka ilů obyvate podíl v podíl v dva a jedním abs. abs. l % % více ČR 44% 7% 2 372 370 23 432 901 11% 293 589 8% okres Karviná 38% 4% 51 172 19 6 782 6% 6 394 6% celkem SO x X 5218 40 688 7% 574 6% ORP Český Těšín 40% 5% 4999 19 667 7% 563 6% Chotěbuz 51% 6% 219 21 21 6% 11 3% V současnosti je obvykle rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech růst počtu cenzových domácností, nikoliv např. odpad bytů. Je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby), tj. poklesem zalidněnosti bytů Právě růst podílu domácností jednotlivců bude vyvíjet hlavní tlak na poptávku po bytech. Nelze však zjednodušeně tvrdit, že vyvolá poptávku především po malých bytech. Tento vývojový faktor způsobuje situaci, že i v případě stagnace, či mírného poklesu počtu obyvatel se počet domácností v sídlech zvyšuje. Dalšími faktory jsou obvykle změna počtu obyvatel a tlak na pokles soužití cenzových domácností. Posuzování „přirozené-chtěné“ míry soužití domácností se stává stále problematičtější se změnami forem rodinného života i bydlení. Zejména soužití cenzových domácností ve vesnickém území nelze považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území – jeho vesnické zástavbě existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb.


39

Aktualizace č. 1


Poměrně diskutovaným problémem bilancí vývoje počtu obyvatel a bytů zůstává i odpad trvale obydlených bytů. Oficiálně vykazovaný odpad bytů ČSÚ – tzv. zrušené byty zahrnuje pouze část celkového odpadu bytů.V období od roku 2000 do roku 2009 bylo podle toho zdroje zrušeno v SO ORP Český Těšín 43 bytů, z toho 22 v rodinných domcích. Intenzita odpadu bytů měřená k počtu trvale obydlených bytů v roce 2001 byla nižší než půl promile ročně (0,042%). Na druhé straně v minulosti uvažovaná intenzita odpadu cca 1% z výchozího počtu bytů ročně se ukazuje v současnosti jako velmi vysoká, skutečný odpad se pohybuje v posledních letech v rozsahu cca 0,2-0,5% z výchozího počtu trvale obydlených bytů ročně (vliv na jeho intenzitu má jak věková struktura bytového fondu, tak i poptávka po druhém bydlení v obci). Návrh ploch pro novou bytovou výstavbu v územních plánech obcí by měl odpovídat jak „demografické potřebě“ tak brát i ohled na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce i spádového území a možnosti optimálního využití území (ohled k nárokům na podmiňující a vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře). Při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v rámci zpracování ÚP obcí je potřeba vycházet z přiměřených bilancí založených na hodnocení: možností vývoje počtu obyvatel; odhadu odpadu bytů a vývoje druhého bydlení; odhadu poklesu zalidněnosti bytů; Situace z hlediska stávající a potenciální nabídky pozemků je popsána v kapitole Střety záměrů s limity využití území. Potencionální nabídka pozemků v Českém Těšíně je velmi vysoká, což vyplývá především ze samotného charakteru rozptýlené zástavby. Převažuje snaha vlastníků těchto pozemků je nabídnout k zástavbě a to i v případech naprosto nevhodných z hlediska ekonomického, urbanistického nebo ochrany přírody. Ceny pozemků pro výstavbu rodinných domů na území města (v jeho okrajových sídlech) jsou stále poměrně nízké (200-400 Kč/m2). To svědčí o převaze nabídky nad poptávkou, ale i os skutečnosti, že většinou se prodávají nepřipravené stavební pozemky (s chybějící technickou infrastrukturou) . Je nutno upozornit, že náklady na m2 úplné přípravy pozemků k zástavbě dosahují 500-1000 Kč/m2. Tato příprava není v současnosti realizována a představuje rostoucí „investiční dluh“, který většinou nakonec dopadne na veřejné (obecní) rozpočty. Dále je potřeba upozornit, že ani poměrně velké čisté přírůstky bytů (blížící se průměrné intenzitě bytové výstavby v ČR cca 3 byty/1000 obyvatel ročně – tj. 70 bytů ročně v Českém Těšíně nezaručují „okamžité“ zastavení poklesu počtu obyvatel ve městě. Pro část mladých rodin je bydlení reálně nedostupné, sociální systém ani v případě narození dítěte není schopen „okamžitě“ zajistit přiměřené bydlení mladých rodin. Na druhé straně značná část domácností v poproduktivním věku obývá „nadrozměrné“ byty a příjmově nadprůměrné domácnosti obývají mnohdy byty s regulovaným nájemným. Systém bydlení ve městech je nepružný, mnohdy neefektivní a není dostatečně sociálně orientován. Potenciálním problémem měst včetně Českého Těšína jsou především velká panelová sídliště, nejen však panelová. Hlavním a obtížně řešitelným problémem však není technologie, druh zástavby, ale fungování systému bydlení a veřejných ploch určených do bydlení. Pouze omezené možnosti zlepšení zde přinášejí programy regenerace panelových sídlišť. Pozitivem je privatizace značné části bytového fondu města.


40

Aktualizace č. 1


Silné stránky

Příležitosti

1. Relativně mladý bytový fond s nadprůměrnou vybaveností.

1. Zásadní posílení atraktivity bydlení celého regionu v návaznosti na jeho ekonomický rozvoj, doplnění vybavenosti (rozvoj rekreace, posilování vyššího školství).

2. Tradiční stabilizované bydlení v rodinných domech. 3.

Velký zájem o bytovou výstavbu v Chotěbuzi.

4. Nízká intenzita odpadu bytů po r.1990 až do současnosti.

2. Posílení nabídky připravených ploch pro bydlení, využití a urbanistické zefektivnění rozptýlené slezské zástavby, rozvoj zástavby v návaznosti na stávající souvislou zástavbu oddělených sídel.

Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. Značný podíl bytů v bytových domech a zejména panelových domů v Českém Těšíně.

1. Zanedbání údržby bytového fondu, zejména obytných panelových domů

2. Sociálně ekonomické problémy spojené s fungováním části sídlišť, zejména sídliště Svibice. 3. Nízká intenzita bytové výstavby téměř v celém kraji, zejména v Ostravě, celém okrese Karviná a ve SO ORP Český Těšín jako celku.

2. Degradace obytného prostoru sídlišť a sociální segregace v bydlení. 3. Stagnace, pokles v kvalitě bytového fondu a obytného prostředí v městské zástavbě v Českém Těšíně. 4. Dlouhodobé působení nízké intenzity výstavby nových bytů (další pokles trvale bydlících obyvatel).

4. Značný podíl rozptýlené slezské zástavby a tlak na pokračování v rozptýlené zástavbě bez jasné koncepce.

2.1.10 Občanská vybavenost Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným způsobem ovlivňuje možnosti jejich dalšího rozvoje. Pro SO ORP Českého Těšína je zásadní skutečností velká míra urbanizace území, vysoká hustota zalidnění a obecně velmi dobrá dostupnost občanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistuje odlehlejší dopravně obtížně dostupné území. Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti je možno obecně hodnotit jako dobrou až velmi dobrou. Při hodnocení vybavenosti území nelze zapomínat na základní vazbu k systému územního plánování, tj. identifikovat potřebu nových ploch pro určitý typ zařízení. Z tohoto plošného – územního pohledu nejsou nároky na plochy přímo identifikovány. Vlastní hodnocení jednotlivých subsystémů vybaveností je záležitostí oborových dokumentů v oblasti školství, zdravotnictví a zejména komunitního plánování. Síť základních škol (především ve vesnickém území) je stále velmi významným typem vybavenosti nejen z hlediska této veřejné služby, ale mnohdy i kulturního a společenského života sídel, obcí (soudržnosti obyvatel). Mírné změny v této oblasti přináší zvýšená mobilita obyvatel (růst vybaveností domácností automobily a preference kvalitního specializovaného vzdělání zejména u dětí na druhém stupni základních škol).V řešeném území je oblast školství - postižena poklesem počtu žáků s dopadem Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

41

Aktualizace č. 1


do sítě základních škol. Probíhá v Českém Těšíně, u mateřských škol se naopak projevují i opačné trendy (tlak na mírný růst kapacit, po výrazném poklesu do r.2000. Z územněplánovacího hlediska se důsledky optimalizace sítě škol v Českém Těšíně výrazněji neprojeví, většinou dojde pouze ke změně využití stávajících areálů a budov bez výraznějších negativních dopadů na okolí. Tradičním specifikem školství je jeho národnostní charakter, v Českém Těšíně je polská základní a mateřské školy, včetně gymnázia. Nově je zde lokalizována i vysoká škola (pobočka Ostravské univerzity). Přehled o vybavenosti podávají následující tabulky (zdroj: Městská a obecní statistika ČSÚ), počet škol není shodný s počtem areálů – viz plochy občanského vybavení. Aktualizovány jsou pouze tabulky u kterých jsou dostupná nová data. Tab. č. 10.1. Občanská vybavenost – školství (r.2006) obec Český Těšín Mateřská škola 7 Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník) Základní škola - vyšší stupeň 7 (1.-9. ročník) Střední odborné učiliště 2 Gymnázium 2 Školství Střední odborná škola 3 (vč.zdravotnické) Škola speciální 4 Základní umělecká škola 2 Vysoká škola-počet Jazyková škola Vyšší odborná škola -

Chotěbuz 1

poznámka

1 -

Situace v komunitní oblasti – je předmětem komunitního plánování jak na úrovni obcí, regionů tak i kraje. Potřeby kapacit v sociální, sociálně-zdravotní oblasti s překryvem i do oblasti bydlení nejsou v současnosti nijak normovány, neexistují jasné cíle v této oblasti. Ve zdravotní oblasti se dlouhodobě hovoří o přebytku kapacit a jejich přesunu do oblasti sociální. V Českém Těšíně je umístěna nemocnice a řada dalších menších zařízení. Zcela chybí jesle spadající do oblasti zdravotních zařízení. Kapacity sociálních zařízení formálně vykazují podobně jako oblast regulovaného bydlení nedostatek kapacit, ten je však vyvolán především nastavením celého systému. Dlouhodobě se prosazují i v oblasti komunitního plánování záměry přesunu finančních prostředků z dotací sociální zařízení na sociálně potřebné občany s možností výběru kapacit a druhů péče, upřednostnění domácí péče. Tyto změny mohou výrazně zasáhnout i trvale „deficitní“ oblast nabídky kapacit. Záměry vzniku nových kapacit budou mnohem pravděpodobněji realizovány využitím stávajících budov a areálů. V rámci zpracování územních plánů je nutno monitorovat všechny záměry, zejména s dopadem na potřebu nových ploch.


42

Aktualizace č. 1


Tab. č. 10.2. Občanská vybavenost – sociální oblast (2008) obec

Český Těšín

Chotěbuz

Azylové domy Domy na půl cesty Noclehárny Sociální Centra denních služeb oblast Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociální poradny Centra sociálně rehabilitačních služeb Domy s pečovatelskou službou Ostatní zařízení sociální péče

1 1 2 -

. -

1 4 1 1

-

1 2 1 2 3

-

V regionu se daří se provozovat stále poměrně rozsáhlou síť knihoven, spolupracujících se školstvím a podporující širší kulturní život obcí. Tab. č. 10.3. Občanská vybavenost – kultura a ostatní obec Český Těšín Chotěbuz Veřejná knihovna 7. 1 vč. poboček Stálá kina 1 . Multikino . Divadlo 1 . Muzeum (včetně poboček a 1 1 samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a 4 . Kultura výstavních síní) Kulturní zařízení 3 1 ostatní Středisko pro volný 1 1 čas dětí a mládeže Zoologická . . zahrada Sakrální stavba 10 3 Hřbitov 9 3 Krematorium . . Smuteční síň 1 1


poznámka [3] [3] [3] [3]

[3] [3] [3]

[3] [3] [3]

43

Aktualizace č. 1


Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována v Českém Těšíně, kde existuje rozsáhlá podpora těchto zařízení ze strany města. Rozsáhlý potenciál, mnohdy nedostatečně využitý, představují sportovní zařízení škol. Tab. č. 10.4. Občanská vybavenost – sport obec Český Těšín Koupaliště a bazény 2 - z toho kryté 1 bazény Hřiště (s provozovatelem 4 nebo správcem) Tělocvičny (vč. 15 školních) Sport Stadiony otevřené 3 Stadiony kryté 1 Zimní stadiony kryté 1 i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s 7 provozovatelem nebo správcem)

Chotěbuz -

poznámka [8]

-

[8]

-

[3]

1

[3]

1 -

[3] [3]

-

[3]

-

[3]

Poznámky: [1] školní rok 2005/2006 [2] období: 31.12.2007 [3] období: 31.12.2006 [4] období: 31.12.2005 [7] období: 31.12.2002 [8] období: 31.12.2003

Silné stránky

Příležitosti

1. V průměru velmi dobrá vybavenost školami, sociálním a zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně urbanizací SO ORP.

1. Dobrá základní občanská vybavenost umožňuje stěhování do venkovského prostoru.

2. Snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území SO ORP


2. Možné využití naddimenzovaných objektů vybavenosti (např. škol) pro jiné účely (vysokého školství).

44

Aktualizace č. 1


Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. Potřeba posílení rekreačních a volno časových aktivit.

1. Rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské populace je hrozbou především v částech SO ORP sníženou úrovní dopravní dostupnosti.

2. Chybějící jesle

2. Omezování provozu zdravotnických zařízení je hrozbou zejména v částech SO ORP se sníženou úrovní dopravní dostupnosti. 3. Nebezpečí lokalizace nadměrných obchodních, podnikatelských kapacit v centrálních a dopravně zatížených lokalitách městské zástavby. 4. Nepříznivé důsledky lokalizace nadměrných obchodních kapacit na obchodní vybavenost ve městě, zejména v menších sídlech, její zánik.

2.1.11

Rekreace a cestovní ruch

Správní obvod ORP Českého Těšína je součástí oblasti cestovního ruchu a rekreace Ostrava - Karviná. Toto území vykazuje řadu specifik: • omezené přírodní předpoklady rekreace a cestovního ruchu • zhoršené životní prostředí • výrazná antropogenní transformace krajiny, dopady těžby uhlí (mimo řešené území) • deformované vnímání širšího regionu z hlediska rekreace a cestovního ruchu • poloha u státních hranic s Polskem Hlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje město Český Těšín, kde dochází ke zlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámkem a mnoha historickými památkami.Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchu opírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelené plochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Toto úsilí se odráží jak ve strategickém plánu města, tak v celé řadě navazujících projektů (např. Zahrada dvou břehů). Projekt Zahrada dvou břehů je modulovým projektem, jenž má českou a polskou část. Spojovacím modulem obou částí jsou stávající hraniční přechody (mosty) a nové lávky přes řeku Olši, které budou sloužit pěším a cyklistům. Realizaci projektu koordinuje Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska spolu s nositeli projektu městy Český Těšín a Cieszyn. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-Hláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. Podle průzkumů a rozborů pro ÚAP MSK má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu celá východní – příhraniční část okresu Karviná, tj. území od Petrovic u Karviné Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

45

Aktualizace č. 1


až po Český Těšín. V současnosti chybí především kvalitní dopravní propojení tohoto území, zejména doplnění cyklostezkami. SO ORP Českého Těšína procházejí cykloturistické trasy Beskydsko-karpatská magistrála a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Je zde výchozí bod dálkové trasy Český Těšín - Jihlava. Tab. č. 11.1. Kapacity hromadného ubytování SO ORP Český Těšín Název HOTEL CENTRAL

Počet pokojů 10-50

Adresa Kategorie Český Těšín, Nádražní 16 Hotel *** Český Těšín, Nádražní HOTEL PIAST Hotel ** 10-50 208 Zdroj: czso.cz/csu/redakce.nsf/i/h_databaze_hromadnych_ubytovacich_zarizeni_(huz) Hromadné ubytovací kapacity jsou koncentrovány zejména do Českého Těšína (viz. předchozí tabulka), uvedené kapacity doplňují menší penziony ve městě (např. Pod věží, Zámeček, Sepresso bar) až po ubytovací služby pro nenáročné (Internát SZEŠ).. Ubytovací kapacity individuální rekreace mají v řešeném území omezený rozsah (počet rekreačních chalup, chat) - velký je počet zahradních chat soustředěných zejména v zahrádkářských osadách v okolí Českého Těšína. Zjištění počtu rekreačních objektů, šířeji definovaných jednotek druhého bydlení je v současnosti poměrně obtížné s ohledem na chybějící evidence i definování trvalého bydlení. V obci Chotěbuz nebyly v r. 1991 evidovány objekty pro individuální rekreaci, v r.2001 se tyto údaje nešetřily podle sdělení obce bylo v řešeném území cca 35 zahradních chatek, v některých případech se však svým charakterem blíží rekreačním chatám (objektům druhého bydlení). Počet jednotek široce pojatého druhého bydlení (většinou neobydlené byty a zahradní chatky) je zde v současnosti odhadován celkem na cca 70. V Českém Těšíně cca 1180 jednotek druhého bydlení (z toho 550 zahradní chatek a 620 neobydlených bytů). Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejména s Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice). Stále známější je společný česko-polský projekt Těš se Těšínem představující nový turisticko-kulturní produkt polské i české části města realizovaný v podobě cyklicky konaných kulturních aktivit, festivalů, koncertů a jiných kulturních událostí konajících se v průběhu dvou let. Město Český Těšín je také součástí Euroregionu Těšínské Slezsko, které má za cíl rozvoj cestovního ruchu.


46

Aktualizace č. 1


Silné stránky

Příležitosti

1. Specifické podmínky cestovního ruchu a rekreace města Český Těšín.

1. Využití možností rozvoje rekreace v celém řešeném území .

2. Poměrně rozsáhlé parkové plochy ve městě, centrum města Český Těšín s vazbami na polský Cieszyn, a Archeopark v Chotěbuzi otevřený pro veřejnost.

2. Rozvoj cykloturistiky – propojení Karviná-Beskydy přes řešené území s napojením –archeopark a zámek v Chotěbuzi, centrum Těšína.

3. Kvalitní širší rekreační zázemí SO ORP v Beskydech. 4. Umělé i přirozené vodní plochy (nádrž Hrabinka).

Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. Nepříznivá percepce (vnímání) města a regionu z hlediska cestovního ruchu

1. Zánik omezených rekreačních předpokladů území v důsledku ekonomického rozvoje.

2. Problémy s obnovou zámku v Chotěbuzi. 3. Nedostatečné využívání stávajících vodních ploch (Hrabinka) 4. Chybějící cykloturistické trasy.

2.1.12

Hospodářské podmínky

Hospodářské podmínky území (zejména širšího regionu) mají u SO ORP města Českého Těšína zásadní význam pro další vývoj, zejména vlastního města. Základní údaje o ekonomické aktivitě obyvatel obcí SO ORP přináší následující tabulka. Nejaktuálnější údaje v této struktuře s výjimkou nezaměstnanosti jsou k dispozici z roku 2001. Tab. č. 12.1. Ekonomická aktivita obyvatel, pohyb za prací (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) územní ekonomicky vyjíždějící za ekonomicky jednotka nezaměstnaní aktivní prací aktivní v zemědělství * míra v abs. abs. v% abs. v% celkem v % % 5 253 486 230 1 726 ČR 51% 9,3% 4,4% 33% 400 937 475 877 25 okres Karviná 136 307 49% 18,7% 982 0,7% 51 384 38% 508 celkem SO ORP 13683 50% 2407 17,6% 153 1,1% 5203 38% Český Těšín 13231 50% 2347 17,7% 131 1,0% 4892 37% Chotěbuz 452 44% 60 13,27% 22 4,87% 311 69% *včetně v rámci obce Možnosti zaměstnanosti obvykle vytvářejí hlavní rámec prosperity většiny sídel, přesněji řečeno regionů. Tyto hospodářské regiony jsou formovány, vymezovány zejména


47

Aktualizace č. 1


podmínkami pohybu za prací. V případě SO ORP Českého Těšína je tímto regionem většina okresu Karviná, velká část okresu Frýdek Místek a částečně i Ostrava. Na rozdíl od většiny měst do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí, záporné saldo pohybu je cca 1900 osob.. Pro širší srovnání jsou v další tabulce uvedeny údaje i za srovnatelná města, která potvrzují „pozice“ města z hlediska pohybu za prací. Tab. č. 12.2. Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými městy (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) dojíždějící do vyjíždějící z obsazená saldo dojížďky obce obce pracovní místa na 1000 z toho z toho z toho zacelkem celkem celkem celkem denně denně denně městnan ých 1) Kraj celkem 183275 166393 200280 170198 -17005 -3805 513096 968 Český Těšín 2719 2372 4626 4004 -1907 -1632 8909 824 Frenštát p.R. 3143 2946 1421 1090 1722 1856 6805 1339 Havířov 3894 3550 16699 14741 -12805 -11191 20257 613 Jablunkov 1479 1394 1413 1245 66 149 2484 1027 Karviná 9538 8940 7324 6211 2214 2729 27379 1088 Orlová 3829 3661 7841 7055 -4012 -3394 9926 712 Opava 13415 11781 4334 3238 9081 8543 37090 1324 Hlavní centrem vyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec (1230 vyjíždějících denně). Obce SO ORP těží z funkční provázanosti celé Ostravské sídelní aglomerace z hlediska pohybu za prací, částečně i při řešení problémů nezaměstnanosti. Tab. č. 12.3. Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v jednotlivých mikroregionech (zdroj:MPSV) mikroregion / rok Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko 12/2005 20,9 18,0 19,0 14,8 18,0 12/2006 18,8 16,7 18,0 13,4 16,2 12/2007 10,4 14,0 15,5 13,9 11,5 12/2008 8,7 11,9 13,2 11,9 9,6 12/2009 13,2 15,0 15,8 15,0 12,9 4/2010 15,7 15,0 15,1 12,7 13,2


48

Aktualizace č. 1


Graf. č. Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Karviná

Limitujícím faktorem rozvoje SO ORP je nepříznivá situace v zaměstnanosti obyvatel. Okres Karviná, ale i blízká Ostrava vykazují dlouhodobě velmi vysokou (extrémní) úroveň nezaměstnanosti v rámci ČR. Okres Karviná má dlouhodobě 2. nejhorší pozici v ČR, Ostrava 6. nejhorší pozici. Samotné město Český Těšín leží v části okresu s „podprůměrnou“ mírou nezaměstnanosti (viz. předcházející tabulka). Problém nezaměstnanosti v širším regionu je umocněn výrazně vyšší koncentrací obyvatel (cca 1 mil. obyvatel) než v severočeském regionu (cca 550 tis. obyvatel), který je obecně považován za nejproblémovější z hlediska úrovně nezaměstnanosti v ČR. Situaci komplikuje i přenos nezaměstnanosti ze Slovenska a Polska. Uvedené hodnocení zásadně nemění ani výrazné snížení nezaměstnanosti v posledním období, patrné z předcházející tabulky. Hodnocení nezaměstnanosti je potřebné spojovat i s dlouhodobým vývojem úrovně mezd. Okres Karviná (údaje za podrobnější území nejsou k dispozici) vykazuje průměrnou úroveň hrubých mezd z hlediska celé ČR. Situace je odlišná ve srovnání s okresem Ostrava – který má stále ještě poměrně příznivou úroveň mezd. Pokles relativní mzdové úrovně po r.1990 (propadání se v pořadí mezi okresy) bylo v okrese Karviná nejvýraznější v celé ČR. To přispívá k růstu sociálního napětí a negativní percepci ekonomického vývoje regionu – a zejména města Havířova jeho obyvateli, snížení sociální soudržnosti obyvatel. Ekonomickou a sociální realitu doplňuje dále poměrně nepříznivé mediální „postavení“ regionu a města. Právě percepce – celkové vnímání vývoje a jeho perspektiv je zásadním momentem při rozhodování o migraci obyvatel, zejména mladších – mobilnějších věkových skupin. Pro základní orientaci v postavení regionu (okresu) jsou uvedeny v následující tabulce míry nezaměstnanosti a úrovně mezd ve vybraných okresech a průměry ČR. Úroveň mezd a příjmů jsou velmi důležitými sociálně ekonomickými ukazateli, v současnosti nejsou tyto údaje dostupné za menší územní celky než kraje.


49

Aktualizace č. 1


Tab. č. 12.4. Nezaměstnanost a průměrné mzdy (velikost a nejlepší pořadí podle okresů) (Zdroj: ČSÚ) Nezaměstna průměrná pořadí ze 77 průměrná pořadí ze 77 nost 2007– hrubá mzda okresů v ČR hrubá mzda okresů v ČR - r.2005 r.2005 - r.2002 - r.2002 pořadí ze 77 okresů v ČR pořadí Kč/měsíc pořadí Kč/měsíc pořadí Okres Praha 1.* 23933 1. 19897 1. Bruntál 69. 15227 69. 12677 69. Frýdek-Místek 60. 16717 29. 14301 24. Karviná 76. 15934 43. 13365 46. Nový Jičín 51. 17199 22. 14279 25. Opava 64. 15733 51. 12237 51. Ostrava-město 72. 19526 6. 16627 3. Vsetín 54. 16261 35. 14266 26. Zlín 30. 17261 21. x x *nejnižší nezaměstnanost Propadání relativní mzdové úrovně okresu Karviná dokumentuje další tabulka, včetně srovnání s průměrem okresu Ostrava kde propadání úrovně po r.1990 bylo výrazně menší. Tento propad se v posledních letech zastavil, avšak na podprůměrné úrovni ČR (cca 43-46 pozice ze 77 okresů ČR). Tab. č. 12.5. Vývoj průměrné hrubé mzdy 1990-2005 (Zdroj: ČSÚ) rok Karviná Ostrava celkem ČR 1990 3827 3525 3286 1995 8698 9108 8172 2001 12485 15709 14793 2003 13967 17570 16920 2005 15942 19568 19030 1990 116% 107% 100% 1995 106% 111% 100% 2001 84% 106% 100% 2003 83% 104% 100% 2005 84% 103% 100% Následující podrobná tabulka (z r.2001) dokumentuje územní aspekty nezaměstnanosti včetně vazby na vzdělanostní strukturu obyvatel, v jednotlivých částech obcí (města). Tato tabulka v územní podrobnosti překračující obvyklé měřítko ÚAP přináší především podrobnější pohled na územní diferenciaci nezaměstnanosti. Vybraná území (zejména vlastní město Český Těšín, např. – urbanistický obvod Svibice II vykazoval 24% míru nezaměstnanosti v roce 2001), extrémní nezaměstnanost obvykle doprovází nízká vzdělanost obyvatel, soudržnost obyvatel území je zde do značné míry narušena. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazovala i část Koňakov.


50

Aktualizace č. 1


Tab. č. 12.6. Ekonomická aktivita, nezaměstnanost a vzdělanost obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) urbanistic. % vzdělán obvod ekonomick pod nezamě míra í % zákl. VŠ % VŠ část s neza základn vzdělá vzdělá vzdělá y aktivní íl města tnaní m ní ní ní (EA) EA í ČR 5 253 400 51% 486 937 9,3% 1975109 19% 762459 9% okres 22% 14711 5% 136307 49% 25508 18,7% 62273 Karviná celkem SO 13683 50% 2407 17,6% 1910 7,0% 5370 19,6% ORP Český 13231 50% 2347 17,7% 1862 7% 5141 19% Těšín Český 1624 7% 4280 19% 11297 51% 2100 18,6% Těšín Dolní 62 13,0% 60 6% 214 21% 478 47% Žukov Horní 42 13,5% 31 4% 158 23% 310 45% Žukov Koňakov 102 45% 21 20,6% 9 4% 67 29% Mistřovice 213 53% 21 9,9% 30 7% 77 19% Mosty 591 49% 65 11,0% 92 8% 239 20% Stanislavice Chotěbuz

240

46%

36

15,0%

16

3%

106

21%

452

44%

60

13,3%

48

4,6%

229

22%

Z předcházející tabulky je také patrná výrazná korelace nezaměstnanosti a úrovně vzdělání, poměrně volnější vazba je na typ zástavby (nejnižší nezaměstnanost vykazuje tradiční zástavba rodinnými domy, podobně jako u jiných města regionů, část Koňakov je z tohoto pohledu do značné míry výjimkou). Další vývoj úrovně nezaměstnanosti je obtížně odhadnutelný. Otázkou pro budoucnost z hlediska prognózy vývoje počtu obyvatel není ani tak absolutní výše nezaměstnanosti, ale srovnání s ostatními konkurenčními městy, obcemi či širší pozice regionu (okresů Karviná a Ostrava). Tj. zda v Českém Těšíně bude ve srovnání s výhledovými migračními centry nezaměstnanost dlouhodobě vyšší či nižší. Oblasti s nižší nezaměstnaností, vyššími výdělky jsou migračně atraktivnější. Pro vývoj po r.1990 – při stále rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor (v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace-stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací je regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlení volném trhu bydlení. Právě změna situace v sociální podpoře bydlení by v budoucnu mohla otevřít stavidla migrace z regionu (zejména města Havířova). Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

51

Aktualizace č. 1


řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). V územním plánu Českého Těšína je vymezena omezená řada menších ploch pro funkci výroby a s možností podnikání. Zásadní potencionální impuls pro rozvoj města však představují plochy průmyslové zóny Pod Zelenou, jejichž nabídka je však již z velké části využitá. Plochy území centra – obchodně obytná zóna JablunkovskáFrýdecká mají perspektivu brzkého využití. Relativně větší plochy s ohledem na počet ekonomicky aktivních obyvatel obce, jsou vymezeny v územním plánu Chotěbuze. Posouzení plošné přiměřenosti nabídky nových podnikatelských ploch, areálů v územních plánech je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějícím zdanění stavebních pozemků dani z nemovitostí odvozené z poskytovaných užitků obcemi – např. napojení na technickou infrastrukturu). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch (areálů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména potřeby ochrany podmínek životního prostředí. Na druhé straně zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí – např. v obytné zástavbě, v dopravně obtížně dostupných lokalitách center měst) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst (např. vymístění výroby, podnikání z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě). O přetrvávající poptávce po těchto plochách svědčí jejich faktické plné využití v rámci celého širšího regionu Ostravska.

Silné stránky

Příležitosti

1. Geografická poloha SO ORP Český Těšín v rozvojové oblasti OB 2 Ostrava na pomezí tří států, intenzivní českopolsko-slovenské vztahy (vazby na osu Nošovice-Žilina).

1. Další přiměřený rozvoj průmyslových zón, zejména „brownfieldů“, vymezení strategických výhledových ploch pro podnikání, s minimálními negativními dopady na životní prostředí.

2. Územní stabilizace, úspěšné fungování průmyslové zóny v Českém Těšíně.

2.

3. Průmyslové a podnikatelské tradice ve městě Český Těšín (polygrafického průmyslu).


Další posilování širších, mezinárodních hospodářských vazeb s přirozenými komparativními výhodami pro podnikání, zlepšování dopravní infrastruktury v regionu.

52

Aktualizace č. 1


Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1. Velmi vysoká míra nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR i ostatními okresy MSK kraje) – související s dalšími slabými stránkami (strukturální deformace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, vysoký podíl sociálně nekooperativních obyvatel ve městech, nízká podnikatelská aktivita).

1. Odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývající z rozdílů a minulých deformací proti jiným regionům ČR a zahraničí.

2. Omezené volné plochy pro podnikání v Českém Těšíně.¨ 3. Přetrvávající záporné saldo pohybu za prací u města Český Těšín, neobvyklé u měst podobné velikosti.

2. Problém regionální diferenciace příjmů spojený s hospodářskou strukturou (relativně nízká podnikatelská aktivita, vysoká nezaměstnanost) a vývojem nákladů (cen). 3. Dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslu versus omezené možnosti rozvoje high-tech odvětví (bariéra relativně nízké vzdělanosti, nabídky vhodných ploch). 4. Nepřiměřená ekologická a jiná omezení hospodářského rozvoje území.

2.2.

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Základním dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území jsou v současnosti zejména ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., r. 2007). K hodnocení zde byla použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou tohoto podkladu je jednotné vyhodnocení území všech obcí v Moravskoslezském kraji. Použité měřítko a zvolené metody omezují přesnost hodnocení, podobně jako hodnocení v rámci UAP nemůže nahradit nejpřesnější hodnocení, poznání území v rámci územního plánu obce. Hodnocení jednotlivých obcí přináší následující tabulka: Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území Pilíř-životní prostředí ÚAP MSK Celkové hodnocení ÚAP SO ORP Český Těšín Český Těšín 6 –špatné 5 – podprůměrné Chotěbuz 5 – podprůměrné 4 – průměrné Pilíř-soudržnost obyvatel území Český Těšín 4–průměrné 4–průměrné Chotěbuz 3 – nadprůměrné 3 – nadprůměrné Pilíř-hospodářské podmínky území Český Těšín 2 – dobré 5 – podprůměrné Chotěbuz 3 –nadprůměrné 5 – podprůměrné


53

Aktualizace č. 1


Hodnocení se vzájemně nejvíce liší v hospodářském pilíři. Hodnocení hospodářských podmínek území druhým nejlepším stupněm u Českého Těšína je v rámci ÚAP MSK evidentně „nadlepšené“. Zásadním argumentem proti tak příznivému hodnocení je vysoká úroveň nezaměstnanosti a velký relativní pokles úrovně mezd po r.1990. Podmínky se výrazněji neodlišují ani z pohledu Českého Těšína nebo Chotěbuze. Hodnocení podmínek životního prostředí v rámci ÚAP je viděno u Českého Těšína celkově mírně lepší, než se uvádí v ÚAO MSK, zejména s ohledem na různorodost a členitost tohoto území, blízkost Těrlické přehrady, atraktivitu z hlediska bytové výstavby. Obecně se jedná o širší chápání životního prostředí, spíše antropocentricky než pouze z hlediska ochrany přírody (z tohoto pohledu je zajímavý i příznivý ukazatel průměrné délky života za celý SO ORP Český Těšín). K lepšímu hodnocení podmínek životního prostředí přispívá také hodnota koeficientu ekologické stability (0,93) zpracovaná dle skutečného stavu území, nikoliv podle evidence katastru nemovitostí (0,75). Severní a severozápadní část řešeného území lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Obecně je nutno konstatovat jako základní problém řešeného území - narušení vyváženosti rozvoje území SO ORP Český Těšín nepříznivým stavem hospodářského pilíře a podmínek životního prostředí. Nepříznivé hospodářské podmínky se částečně promítají i do soudržnosti obyvatel území (nepříznivé dopady vysoké nezaměstnanosti a propadu úrovně příjmů do sociální situace obyvatel, zejména na sídlištích, především panelové sídliště Svibice). I přes tyto skutečnosti je však soudržnost obyvatel řešeného území možno hodnotit příznivě. Zejména se dlouhodobě projevuje tradiční postavení města Český Těšín ve struktuře osídlení, s jeho kulturně společenskými funkcemi, podmínkami. Nově se příznivě projevují i záměry posílení funkce školství. Negativním jevem je značná migrace z města – v posledních letech způsobuje především úbytek mladých, vzdělaných a sociálně mobilních, kooperativních obyvatel. Hlavní příčiny migrace jsou hospodářské, částečně však i v hodnotové orientaci obyvatel v oblasti bydlení. Celkové, syntetické hodnocení životního prostředí v území je vždy složitým problémem, jeho interpretace je omezená stupněm poznání i percepcí (vnímáním) problému. Negativní hodnocení podmínek životního prostředí je odvozováno zejména z neuspokojivého stavu a vývoje čistoty ovzduší, značné zátěže části řešeného území hlukem. Problémy s čistotou vod jsou spíše srovnatelné s podobnými městy a obcemi, specifikum však vytváří rozptýlená slezská zástavba s vysokými ekonomickými nároky na řešení problému čištění odpadních vod. Problémem řešeného území z hlediska ochrany životního prostředí (zejména krajiny, vod) je jeho neefektivní struktura rozptýlené zástavby s tlaky na další rozšířování této zástavby ze strany obyvatel. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek dle Metodického sdělení OÚP MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozboru udržitelného rozvoje území“, zveřejněno dne 31.05.2010, je každá obec zařazena do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující obecné tabulce:


54

Aktualizace č. 1


Jak vyplývá z výše uvedeného jak obec Chotěbuz tak i Český Těšín byly zařazeny do kategorie 3c. U charakteristiky a hodnocení jednotlivých pilířů je nutno vnímat zásadní moment celého SO ORP Český Těšín, velmi vysokou míru integrace s okolními regiony. U města Český Těšín s polským Cieszynem, u SO ORP s Ostravskou aglomerací, rekreačním zázemím Beskyd až po posilující vzdálenější vazby se Slovenskem. To do značné možnosti přináší možnosti a omezení dalšího vývoje, ohrožení stability území v závislosti na těchto vazbách (přenos nezaměstnanosti, širší dopady v oblasti vývoje čistoty ovzduší, zatížení dopravou). Posílení rovnovážného rozvoje řešeného území je nutno hledat v optimalizaci jeho funkcí. Z hlediska posílení hospodářského pilíře zejména v přiměřené a diferencované nabídce ploch pro podnikání s minimalizací negativních dopadů v oblasti životního prostředí, dopravy. Pozitivní potenciál hospodářského rozvoje města vytváří tradice rozvoje města ale i širšího regionu pohybu za prací. Značné a velmi přínosné jsou i rozvojové impulsy v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Ve srovnání s jinými okolními regiony (Moravskoslezského kraje) je možno hodnotit celkovou rovnováhu rozvojových podmínek průměrně s vykazovaným zlepšením v posledních letech (doprava, průmyslové zóny, školství a jiná vybavenost).

2.3.

ZÁVĚREČNÁ SWOT ANALÝZA URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH

Závěrečná SWOT analýza zachycuje závady, problémová místa i střety v území, vyplývající z rozboru trvale udržitelného rozvoje pro ORP Český Těšín. Při zpracování rozboru z roku 2008 vyvstaly k řešení zajímavé myšlenky, náměty a postřehy, které bylo vhodné prověřit při zpracování nové územně plánovací dokumentace obcí. Tyto náměty byly shrnuty do kapitoly „Příležitosti, náměty“. Některé z námětů a příležitostí již byly zapracovány do nového územního plánu Českého Těšína, který bude v měsíci červnu schválen, většina však zůstává i nadále v platnosti a doporučujeme je prověřit při zpracování případných změn ÚPD Českého Těšína a Chotěbuzi, které by mohly tyto náměty a příležitosti ovlivnit.


55

Aktualizace č. 1


Vzhledem k vypracování nového územního plánu pro obec Český Těšín v letošním roce a k zapracování velké části problémů vymezených RURÚ v ÚAP Českého Těšína 2008, se množství sledovaných jevů snížilo. Jsou přehledně zobrazeny v jednou problémovém výkrese. Ten představuje zhodnocení územně plánovací dokumentace (před jejím schválením) ve vztahu k územnímu rozvoji a k plánovaným záměrům, jsou zde prezentovány vzájemné střety a problémy v rámci ORP Český Těšín, ale také náměty a příležitosti, o kterých se zpracovatelé domnívají, že by jim měla být při dalším zpracování ÚPD věnována pozornost.

2.3.1

Závady, problémy

2.3.1.1 Urbanistické závady Urbanistická koncepce: -

-

-

-

Pro zástavbu nejsou dostatečně využity především lokality navazující na centrální části Českého Těšína a Chotěbuzi a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Do zastavěného území jsou místy zahrnuty také plochy, které nejsou zastavěné, oplocené, ani je není možné chápat jako proluky, toto může zkreslovat pohled na již v minulé dokumentaci specifikovaný problém zbytečně velkého množství ploch vymezených pro bydlení Novým územním plánem vymezené průmyslové plochy a plochy pro výrobní podnikatelské aktivity jsou minimální (pouze plocha „Pod Zelenou“), předpokládá se především doplnění stávajících územně stabilizovaných průmyslových a výrobních areálů. Ze strategického plánu však vyplývá podpora města při vyhledávání investorů, zejména v oblasti služeb a vybraných odvětvích s růstovým potencionálem vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky města a tvorba nových, nejen nekvalifikovaných pracovních míst. Dle strategického plánu se doporučuje jako další realizační nástroj zpracování studie k vyhodnocení potencionálu vybudování dalších průmyslových zón. Nevyužívané a zdevastované bývalé zemědělské areály – vhodná přeměna těchto území typu brownfields k podnikatelským účelům.

Územní systém ekologické stability (ÚSES), krajina: V roce 2009 Město Český Těšín nechalo zpracovat komplexní studii „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) – dále jen „Studie“, která především • prověřila vymezení ÚSES v platné ÚPD obcí, • prověřila návaznost ÚSES na území okolních obcí, • prověřila soulad s nadřazenou ÚPD (ÚPN VÚC Ostrava-Karviná, ZÚR Moravskoslezského kraje), • identifikovala územní střety ÚSES (technická a dopravní infrastruktura, současné využití území, rozvojové záměry atd.), • navrhla nové vymezení ÚSES respektující současný stav území a plánované záměry; součástí byl návrh regulativů, • nové vymezení ÚSES je v souladu s nadřazenou ÚPD.


56

Aktualizace č. 1


Problémy k řešení: Český Těšín: Vymezení ÚSES z uvedené Studie bylo převzato do nového územního plánu Českého Těšína (Ing. arch. Petr Gajdušek, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., 2009), který bude v měsíci červnu 2010 schválen. Územní systém ekologické stability je v územním plánu vymezen formou samostatných funkčních ploch, zařazených do skupiny Ploch systému sídelní zeleně: • ZPk – zeleň – přírodního charakteru – krajinná (ÚSES), • ZPu – zeleň – přírodního charakteru – v zastavěném území (regionální ÚSES Olše), • ZPu – zeleň – přírodního charakteru – v zastavěném území (místní + ostatní regionální ÚSES). Ochranné podmínky ÚSES jsou stanoveny v textové částí územního plánu, v kap. I.A.f), v rozlišení dle výše uvedených funkčních ploch. Problémy identifikované v ÚAP 2008 byly tímto odstraněny, s výjimkou jediného, kterým je nevyhovující návaznost místního biokoridoru č. 10-05 na ÚSES (místní biokoridor) vymezený v územním plánu obce Těrlicko. Studie doporučila posunout biokoridor na území Těrlicka cca 50 m jižněji. Jedná se tedy o problém k řešení v ÚPD obce Těrlicko. Lokalizace problémového místa je zakreslena v Problémovém výkresu Aktualizace č. 1 ÚAP 2010. Chotěbuz: Doporučujeme převzít do nového územního plánu obce Chotěbuz vymezení ÚSES z uvedené Studie, optimální je vymezení ÚSES formou samostatných funkčních ploch (obdobně jako v Českém Těšíně). Vymezení nového ÚSES je uvedeno v Problémovém výkresu Aktualizace č. 1 ÚAP 2010 a Příloze č.1, která navíc přináší porovnání s dosud platným ÚSES. Příloha č. 2 obsahuje doporučené regulativy ÚSES, dohodnuté s příslušným orgánem ochrany přírody (Odbor VaŽP MěÚ Český Těšín).

Krajinný ráz: Absence vymezení oblastí a míst krajinného rázu byla odstraněna již zmíněnou studií „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“. Území ORP Český Těšín je z hlediska krajinného rázu členěno na dvě oblasti krajinného rázu (ObKR) • ObKR A – Koridor řeky Olše • ObKR B – Těšínská pahorkatina Hlavními kriterii pro vymezení oblastí byly rozdíly v přírodních charakteristikách (především významné geomorfologické a biogeografické charakteristiky) a ve způsobu využití krajiny (typy území dle landuse). Z charakteristiky základních znaků krajinného rázu vyplývají následně hlavní zásady pro využívání území. Vymezené oblasti nejsou homogenní a lze je podle detailnějších charakteristik zejména přírodního prostředí, členit na místa krajinného rázu (MKR) a lokality se zástavbou (LoSZ).


57

Aktualizace č. 1


V rámci výše uvedených oblastí krajinného rázu byla vymezena následující místa krajinného rázu. Tab. Oblasti a místa krajinného rázu Oblasti krajinného Místa krajinného rázu rázu A.1 - Loucký les A.2 - Podobora A – Koridor řeky Olše A.3 - Zpupná Lhota A.4 - Český Těšín A.5 - Velké doly B.1 - Chotěbuz B – Těšínská B.2 - Stanislavice pahorkatina B.3 - Koňákovský hřbet B.4 - Žukovský hřbet Diferenciace území na oblasti a místa krajinného rázu a lokality se zástavbou je hierarchická, nejvyšší úrovní je oblast krajinného rázu, nejnižší lokalita se zástavbou. Oblasti a místa krajinného rázu jsou individuální územní jednotky, pro každou jednotku jsou navržena konkrétní doporučení k ochraně krajinného rázu (viz Příloha č.3). V rámci výše uvedených individuálních územních jednotek jsou vymezeny lokality se zástavbou. Lokality jsou typologické (na rozdíl od výše popsaného individuálního členění krajiny na ObKR a MKR); LoSZ se člení dle úrovně urbanizace na tři kategorie. I. II. III.

rozptýlená slezská zástavba soustředěná venkovská zástavba silně urbanizovaná krajina

Platí pravidlo dědičnosti, tzn. že doporučení navržená pro vyšší jednotky jsou současně platná i pro jednotky nižší. Příklad : Lokalita se zástavbou B.3.5 - Mosty II. Pro tuto lokalitu současně platí doporučení pro 1. oblast krajinného rázu B - Těšínská pahorkatina 2. místo krajinného rázu B.3 - Koňákovský hřbet 3. kategorie LoSZ II. - soustředěná venkovská zástavba Doporučení k ochraně krajinného rázu oblastí krajinného rázu (ObKR), míst krajinného rázu (MKR) a lokalit se zástavbou (LoSZ) jsou uvedena v Příloze č.3. Přehledný tabelární přehled doporučení k ochraně krajinného rázu oblastí a míst krajinného rázu je uveden taktéž v Příloze č. 3


58

Aktualizace č. 1


Problémy k řešení: Český Těšín: Vymezení oblastí a míst krajinného rázu z uvedené Studie bylo převzato do nového územního plánu Českého Těšína. Zpracovatel územního plánu provedl upřesnění lokalit se zástavbou (LoSZ) na hranice parcel, doporučení k ochraně krajinného rázu jsou součásti textové části územního plánu. Ochrana krajinného rázu je v novém územním plánu tedy vyřešena. Chotěbuz: Doporučujeme převzít do nového územního plánu obce Chotěbuz vymezení oblastí a míst krajinného rázu z uvedené Studie. Zpracovatel územního plánu provede upřesnění lokalit se zástavbou (LoSZ) na hranice parcel, doporučení k ochraně krajinného rázu budou součásti textové části územního plánu.

Významné krajinné prvky, hodnotná krajinná zeleň: Součástí studie „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ bylo dále vymezení významných krajinných prvků ve smyslu ustanovení §3, odst.1, písm.b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (VKP „ze zákona“ - ex lege). Součástí práce bylo vymezení nejhodnotnějších krajinných struktur, vhodných k registraci dle §6 zákona č. 114/1992 Sb. Doporučení zpracované ve Studii jsou formulovány spíše na obecnější úrovni. Bližší specifikace regulativů je vhodné vypracovat v rámci územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Cílem Studie není regulace zastavěného území ani konzervace současného či historického uspořádání krajiny. Cílem práce bylo především vymezit hodnotné krajinné struktury splňující kritéria významného krajinného prvku dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb. a navrhnout soubor doporučení k usměrnění vývoje uspořádání území s ohledem na zachování ekologických, geomorfologických a estetických hodnot území. Problémy k řešení: Při zpracování územních plánů obcí doporučujeme respektovat Studií vymezené významné krajinné prvky a ostatní hodnotnou zeleň vč. doporučených ochranných podmínek (viz Příloha č. 4).

Rozptýlená zástavba: -

-

-

Značně rozptýlená zástavba, z čehož vyplývají značné nároky na zabezpečení dopravní a technické infrastruktury přetrvává v Chotěbuzi. V Českém Těšíně došlo pořízením nového územního plánu, v době zpracování aktualizace ÚAP ještě neschváleným, k omezení rozšiřování zástavby do volné krajiny, přesto již byly podány další návrhy záměrů na změnu funkčního využití území, které opět ve velké míře spadají mimo zastavěná či zastavitelná území. Výstavba technické vybavenosti pro obsluhu rozptýlené zástavby zhodnocuje přilehlé pozemky vlastníků a tím vyvolává další požadavky na zástavbu v krajině podél tras této technické infrastruktury. Nepřipravenost významných lokalit pro obytnou zástavbu - vložené finanční prostředky do inženýrských sítí v rozptýlené krajině jsou ekonomicky málo


59

Aktualizace č. 1


zhodnoceny, protože slouží pro obsluhu poměrně malého množství zástavby, přičemž významné rozvojové lokality navazující na centrální části obcí nejsou připraveny pro výstavbu z hlediska napojení na dopravní a technickou infrastrukturu.

Ostatní: -

-

Ekologická zátěž – prověřit lokality a stanovit zdroje této zátěže – nejasný zdroj staré ekologické zátěže v blízkosti vodní nádrže Hrabinka – je předpoklad, že se může jednat o zátěž z nedalekých zrušených areálů a ploch (areál agrochemického podniku, bývalá skládka TKO). Jedná se o 3 lokality – 1. lokalita - bývalý areál SMP, a.s. Český Těšín, 2. lokalita je stanice čerpacích hmot Benzina s.r.o. a 3. lokalita je vedena na katastru Mosty u Českého Těšína (zdroj informací: MŽP ČR, odbor ekologických škod). Nepříznivé vnímání města a regionu z hlediska cestovního ruchu – vhodná další podpora rozvoje této oblasti: – zámek Chotěbuz – nutné velké náklady na rekonstrukci – chybějící cyklostezky spojující stávající a potencionální cíle cestovního ruchu – potřeba jejich dobudování

2.3.1.2 Dopravní závady Český Těšín - Problémové dopravní napojení silnice I/67 na rychlostní komunikaci R48 s kolizními body na trase R 48 - Uvažovaná přeložka silnice I/11 v trase Havířov – Albrechtice – Český Těšín prochází doposud nezastavěným územím s hodnotným přírodním prostředím. Znamenala by další rozdělení území významnou komunikací. Lze předpokládat, že na tuto komunikaci by se postupně začaly napojovat další záměry (dopravní a podnikatelské aktivity), které by zcela změnily charakter daného území. - Nevhodné směrové a výškové vedení dílčího úseku silnice I/11 ve Stanislavicích. - Problematická trasa: - Vnitřního sběrného okruh města Českého Těšína v úseku napojení ulice Slezské na silnici I/67. V územním plánu sídelního útvaru Český Těšín, již není uvažováno s průchodem okruhu upravenou ulicí U Modlitebny. - Nedostatečně připravená cyklistická infrastruktura, cyklistické trasy jsou vedeny společně s motorovou dopravou bez vzájemné segregace, chybějí samostatné cyklistické stezky. Chotěbuz - Uvažovaná trasa I/11 v trase Havířov – Albrechtice – Český Těšín prochází přes obec Chotěbuz doposud nezastavěným územím s hodnotným přírodním prostředím. Znamenala by další rozdělení území významnou komunikací. Lze předpokládat, že na tuto komunikaci by se postupně začaly napojovat další záměry (dopravní a podnikatelské aktivity), které by zcela změnily charakter daného území. - Nedostatečně připravená cyklistická infrastruktura, cyklistické trasy jsou vedeny společně s motorovou dopravou bez vzájemné segregace, chybějí samostatné cyklistické stezky.


60

Aktualizace č. 1


2.3.1.3 Hygienické závady -

-

-

-

2.3.2

Území podél železniční tratě procházející přes město Český Těšín je negativně ovlivněno zvýšenými hladinami hluku z železniční dopravy. V rámci připravované realizace III. železničního rychlostního koridoru se počítá s výstavbou protihlukových stěn. Znečištění vodních toků: Kvalita vody ve vodních tocích je nejvíce ovlivněna vypouštěním splaškové vody ze zástavby. Případným rozšiřováním rozptýlené obytné zástavby v krajině roste potřeba zabezpečení stále většího území novou kanalizační sítí bez jejího efektivního využití s ohledem na malou hustotu napojované zástavby. Vysoká finanční náročnost vybudování kanalizační sítě bude znamenat pozvolné rozšiřování této sítě, což neodpovídá stávajícímu stavu rychle se rozrůstající zástavby do krajiny. Při pokračování tohoto trendu dojde ke zhoršení kvality vody ve vodních tocích nebo výraznému nárůstu potřebných finančních prostředků na zabezpečení odkanalizování zástavby. Ovzduší: Kvalita ovzduší, kterou je možno ovlivnit v rámci ORP Český Těšín, je dána především lokálními zdroji tepla. U sídliště Svibice, kde podobně jako na dalších sídlištích v Českém Těšíně existují místní rozvody tepla napojené na lokální kotelny, je uvažováno s napojením na horkovod z Třince (záměr je zapracován do nového územního plánu, který bude v měsíci červnu schválen)). Zamezit zástavbě v inverzních polohách a v lokalitách bez možnosti napojení na plyn. Kvalita půdy: Prověřit místa označená jako ekologické zátěže a stanovit zdroje této zátěže.

Střety v území

2.3.2.1 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území: Pořizovatelem ÚAP (Odborem územního rozvoje MěÚ Český Těšín) bylo evidováno celkem 62 záměrů v Českém Těšíně a 17 záměrů v Chotěbuzi. Tento odbor také aktualizoval veškeré podklady pro RURÚ – výkres hodnot, limitů a záměrů vč. textových částí. Výkres záměrů obsahuje také záměry v Českém Těšíně, které jsou již zapracovány do nového územního plánu a je u nich stanovena podmínka pro prověření změn využití území urbanistickou studií. Tyto záměry již nejsou zahrnuty v problémovém výkrese. Jejich případné střety či kolize s jinými prvky v území budou zhodnoceny ve vypracovaných studiích. Ve výkrese záměrů i problémovém výkrese jsou záměry zakresleny s rozlišením jednotlivých požadovaných funkčních změn (příp. s popisem). Do původní dokumentace ÚAP z roku 2008 byly zapracovány také „neoficiální záměry“, které byly odboru územního rozvoje MěÚ Českého Těšína doručeny k posouzení a vyjádření z hlediska ÚPD a vzhledem ke svému rozsahu a významu mohly závažným způsobem ovlivnit budoucí rozvoj města. Část těchto záměrů již byla zapracována do nového územního plánu Českého Těšíny, od některých investoři upustili. V současnosti se žádný podobný záměr takového rozsahu na území Českého Těšína ani Chotěbuzi nenachází. Dle aktualizovaného výkresu záměrů bylo evidováno celkem 62 záměrů ve správním území Český Těšín a 17 záměrů ve správním území Chotěbuz na změnu funkčního využití území, které jsou požadovány na zapracování do územního plánu. Jedná se o záměry fyzických a právnických osob, kdy 9 ze 62 záměrů ve správním území Český Těšín, bylo rámci nového vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch již Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

61

Aktualizace č. 1


zapracováno do nového Územního plánu Českého Těšína a o 44 záměrech již rozhodlo zastupitelstvo na svém 19. zasedání ze dne 20.09.2010, usnesení č. 829/19.ZM. Po tomto zasedání bylo doručeno dalších 9 žádostí o změnu Územního plánu Český Těšín, o kterých nebylo dosud rozhodnuto. Zastupitelstvo obce Chotěbuz doposud o 17 došlých návrzích na pořízení územního plánu nerozhodlo a své rozhodnutí odložilo. Vzájemné střety záměrů vzhledem k jejich rozsahu nejsou. Jedná se většinou o záměry vlastníků pro individuální bydlení a rekreaci. Střety záměrů s vedením technické infrastruktury (dle územního plánu stávající nebo navrhované) nemají ve většině případů zásadní vliv na jejich případnou realizaci, jelikož trasy infrastruktury jsou vedeny okrajem uvažovaných ploch. Na území správního celku Český Těšín se však nachází některé záměry v celé ploše nebo z velké části v bezpečnostním pásmu VTP a VVTP, což považujeme za zásadní omezení pro tyto záměry. Ve vzájemném střetu jsou dle názoru zhotovitele některé investiční záměry, které jsou již zapracovány do nového územního plánu a je na ně vázána podmínka vypracování urbanistické studie. Jedná se především o záměr na vybudování Multiparku Olza, vzhledem k jeho nadměrnému plošnému vymezení a navrhovanému funkčnímu využití území (nákupní centrum, zábavní centrum, aquapark, administrativa). Stejné funkce se předpokládají jak v návrhu záměru tzv. Zlatého trojúhelníku, který se však nachází v centru města, tak v záměru vybudovat nový bazén v lokalitě Sokolovská poblíž nádrže Hrabinka. Oba tyto záměry by znamenaly pro město oživení a přilákání obyvatel do centra i v méně atraktivní časy a o víkendech. Záměry však zřejmě nebudou moci konkurovat Multiparku tím, že veškeré aktivity nebudou na jednom místě a pod jednou střechou, byť budou obyvatelům mnohem blíže. V případě realizace Multiparku dojde zcela jistě (jak se již prokázalo v jiných městech) k vylidnění centra města mimo pracovní dobu a postupnému úpadku obchodu, služeb a dalších zařízení občanského vybavení ve stávajících objektech (kina, apod.). Z výše uvedeného vyplývá, že záměr Multiparku Olza je v přímém rozporu se záměry Zlatého trojúhelníku a bazénu v lokalitě Sokolovská. Multipark tak ve svém důsledku nebude přínosem pro obyvatele Českého Těšína a pro jeho budoucí rozvoj. Jak již bylo zmíněno, bude znamenat snížení významu a atraktivity centra města, ale lze předpokládat i snížení návštěvnosti stávajících supermarketů, případně jejich uzavření (viz již uzavřený supermarket ve směru na Karvinou) a nutnost obyvatel častěji využívat automobil za účelem nákupů, aj. Výstavbou Multiparku se nezvýší význam města Českého Těšína, návštěvníci z okolních měst a obcí nebudou mít potřebu navštívit vlastní město Český Těšín, resp. jeho centrum, když jim toto centrum nabídne méně, než Multipark. Je třeba si klást otázku, zda Město má vůbec zájem dostavět centrální část města tj. území „Zlatého trojúhelníku“, protože lze těžko předpokládat, že po realizaci Multiparku se najde investor, který bude mít zájem stavět v centru, kde náklady na výstavbu budou větší než v okrajové části města a kde lze následně předpokládat problémovou návratnost investic v důsledku velké konkurence v podobě Multiparku. Vzhledem k dobré automobilové dopravní dostupnosti území pro Multipark se nám jako vhodnější jeví (a bylo tak zmíněno i v minulé dokumentaci RURÚ) využití této plochy především pro průmyslové a výrobně podnikatelské aktivity v kombinaci s komerčními plochami mnohem menšího rozsahu, než je dnes uvažováno.


62

Aktualizace č. 1


2.3.2.2

Střety záměrů s limity využití území

Střety záměrů na realizaci obytné zástavby s krajinnými hodnotami, s udržitelným rozvojem území a s ostatními limity využití území •

Plochy pro individuální bytovou výstavbu vymezené územním plánem 2010 (podklad pro zpracování RURÚ z 04/2010):

Dle územního plánu jsou v Českém Těšíně navrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 143 ha, z toho cca 1/2 je určena pro rodinné domy (tj. cca 72 ha), zbývající část pro bytové domy a bydlení smíšené. Konkrétně je v územním plánu Českého Těšína pro individuální výstavbu a bydlení smíšené venkovské (ozn. IB, SV) vyčleněno území o celkové rozloze 72,14 ha a 31,07 ha, což při předpokládané rozloze 2000 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství) pozemku pro 1 RD představuje výstavbu cca 516 nových rodinných domů. Na území Českého Těšína je dle ÚPn předpokládána během návrhového období (to je asi do r. 2020) realizace celkem cca 750 bytů, z toho cca 360 bytů v bytových domech a 390 bytů v rodinných domech na nových plochách vymezených v ÚPn. Další část bytů bude realizována bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, příp. výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy obytné. Za předpokladu zmíněné plochy 2000 m2/ 1RD vyplývá, že plochy pro individuální výstavbu vymezené územním plánem jsou s cca 32% rezervou. Pokud však budeme uvažovat, že by na 1 RD připadal pozemek o rozloze 1500 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství), území pro individuální výstavbu vymezené územním plánem by bylo s 76% rezervou. Dále je třeba vzít v úvahu, že další rezerva pro výstavbu se skrývá ve vymezení zastavěného území, které zahrnuje rodinné domy, zahrady i proluky mezi nimi. Z výše uvedeného vyplývá, že celkový rozsah a kapacita nově navržených ploch pro individuální bytovou zástavbu v územním plánu je dle názoru zpracovatele optimální. POZN.: Na základě průzkumů zpracovatelů v terénu bylo zjištěno, že do zastavěného území jsou v územním plánu místy zahrnuty také plochy, které nejsou zastavěné, oplocené, ani je není možné chápat jako proluky. Toto může tedy rozsah vymezených rezerv zkreslovat. •

Záměry na změnu funkčního využití území podané po schválení pořízení nového ÚP v Českém Těšíně a podané od roku 2008 v Chotěbuzi:

Z celkového počtu 17 záměrů na změnu funkčního využití území v Chotěbuzi je 14 záměrů na rodinné domy v celkové ploše 9 ha a 3 záměry na zahradní chatky v ploše 1,63 ha. Z celkového počtu 62 záměrů na změnu funkčního využití území v Českém Těšíně je 55 záměrů změnu využití na rodinné domy v celkové ploše 36,7 ha (z toho již 8 záměrů je součástí nově vymezeného zastavěného území v Územním plánu Český Těšín o celkové ploše 3,1 ha). Součástí nového územního plánu je i návrh změny využití na les o celkové ploše 1,4 ha. O 44 záměrech na změnu již rozhodlo zastupitelstvo města Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

63

Aktualizace č. 1


Český Těšín na svém 19. zasedání ze dne 20.09.2010, usnesení č. 829/19.ZM a zařadili do pořízení změny 15 záměrů o celkové ploše 4 ha (z toho 12 x změn využití na rodinné domy o celkové ploše 2,5 ha, 2 x změna využití na zahradní chatky v ploše 1 ha a změna využití na průmysl o celkové ploše 0,5 ha), ostatní záměry nebyly do pořízení zařazeny. O zbylých 9 záměrech na změnu funkčního využití na rodinné domy (cca 7 ha), které byly doručeny po 19. zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo v první polovině roku 2011. V souhrnu je dle záměrů požadována změna funkčního využití pro individuální obytnou zástavbu v Chotěbuzi 9 ha a v Českém Těšíně 36,7 ha. V případě, že by na 1 RD připadal pozemek o rozloze 2000 m2 (vč. přidruženého veřejného uličního prostranství), představovalo by území záměrů o rozloze 36,7 ha určené pro individuální obytnou zástavbu realizaci cca 183 rodinných domů pouze v Českém Těšíně, což je vzhledem ke skutečnosti, že nový územní plán navrhuje do roku 2020 plochu pro cca 516 nových rodinných domů, ničím neodůvodnitelný nárůst o cca 1/3 oproti navrženým zastavitelným plochám v Územním plánu města Český Těšín. Opětovně tedy doporučujeme důsledně zvážit každé povolení nové plochy pro výstavbu rodinných domů, především umisťovaných do volné krajiny. V grafické části - problémovém výkrese jsou zaznačeny střety záměrů požadovaných pro bydlení jak s krajinným rázem a urbanistickou koncepcí rozvoje stanovenou územními plány Český Těšín a Chotěbuz, která stanovuje podporu a dotvoření center drobných sídel, tak s technickou infrastrukturou, která může výrazným způsobem omezit nebo znemožnit realizaci záměrů. Jedná se o střety s trasami inž. sítí s velkým ochranným nebo bezpečnostním pásmem (venkovní vedení VN, VVN, vysokotlaké plynovody, bezpečnostní pásma sond podzemního zásobníku plynu).

2.3.3. Příležitosti, náměty V rámci zpracování rozboru udržitelného rozvoje pro ORP Český Těšín byly kromě rozboru problémů, závad a střetů zpracovány také příležitosti a náměty, které vyplynuly při zpracování grafické části. 2.3.3.1 Urbanismus Vcelku vyvážená krajina V rámci zpracování Aktualizace č. 1 ÚAP bylo zpracovatelským týmem znovu posouzeno území, které lze dle hodnocení ekologické stability krajiny (viz textová část – Krajinářské hodnoty v území) charakterizovat jako vcelku vyváženou krajinu. Rozvoj osídlení v tomto území by se měl omezovat pouze na rozvoj vymezených jádrových sídel. K rozvoji rozptýlené zástavby by mělo docházet pouze ve velmi omezeném rozsahu. Povolování větších ploch v krajině, kde hrozí nebezpečí vzniku soustředěné zástavby se všemi doprovodnými negativními jevy, by v daném území mělo být zastaveno. Domníváme se, že i v územních plánech obcí by měla být stanovena tato hranice, aby došlo k jasnému a čitelnějšímu způsobu vymezení hranice s přísnější ochranou krajinného rázu a zachování přírodních hodnot v území.

Rozvojové směry: Zároveň byly v rámci Aktualizace č. 1 ÚAP znovu posouzeny vhodné a možné směry rozvoje obcí v rámci ORP Český Těšín. I nadále je při rozvoji obcí nutné zohlednit Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

64

Aktualizace č. 1


možnost napojení na technickou infrastrukturu, především na kanalizační síť, která představuje největší finanční zátěž při budování inženýrských sítí.

Obytná zástavba: Z uvedených rozborů vyplývá, že by mělo být zváženo další povolování ploch pro obytnou zástavbu. Proto doporučujeme následující náměty: Důsledně zvážit každé povolení nové plochy pro výstavbu rodinných domů, především umisťovaných do volné krajiny Provést ekonomickou analýzu dopadu nových záměrů na potřebu zabezpečení potřebné dopravní a technické infrastruktury, zohlednit i potřebné finanční náklady na provoz a údržbu této infrastruktury - provést ekonomické srovnání jednotlivých lokalit

Území s rozvojovým potencionálem nebo s přírodními hodnotami: Zhotovitel nadále poukazuje na 3 lokality v rámci Českého Těšína, které mají velký potencionál rozvoje dané funkční složky: • Území s rozvojovým potencionálem pro průmyslové a výrobně podnikatelské záměry velkého rozsahu: Jedná se rovinaté území s velmi dobrou dopravní dostupností (je přímo napojené na obchvat města s napojením na R48) a s možností napojení na hlavní inž. sítě (kromě kanalizace). Navíc se v daném území se uvažuje s výstavbou el. rozvodny. Určitou nevýhodou by byly nutné přeložky některých inž. sítí. V daném území je dle nového územního plánu uvažováno s výstavbou Multiparku Olza. Vhodná by proto mohla být i určitá kombinace uvažovaného záměru (Multipark Olza), ale v menším rozsahu, avšak většina plochy by měla sloužit pro rozvoj výrobně podnikatelských aktivit a zvláště takových, která by podporovala využití kvalifikovaných pracovních sil. • Území s největším potencionálem pro rekreaci a volnočasové aktivity obyvatel: Jedná se o území kolem potoka Hrabinky, kde jsou již v současnosti soustředěny rekreační aktivity sloužící obyvatelům Českého Těšína. V území by měla být dále rozšiřována nabídka volnočasových aktivit pro obyvatele při zachování přírodního prostředí této lokality. Území je také vhodně provázáno s okolními zalesněnými plochami na jihu – tato vazba by měla zůstat zachována. • Území s převahou přírodních a krajinných hodnot: Vymezené území zahrnuje zvláště chráněné území přírodní rezervace Velké doly a navazující údolní nivu řeky Olše, kde byly zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V rámci tohoto území by mělo dojít k likvidaci všech nežádoucích funkcí. Doporučujeme proto zrušení nevyužívaného a zdevastovaného menšího průmyslového areálu, který je umístěn v údolní nivě a záplavovém území řeky Olše a využití této plochy pro doprovodnou a krajinnou zeleň.

Stávající nebo potencionální cíle cestovního ruchu Podpoření cestovního ruchu je jednou s priorit obcí v ORP Český Těšín. Na území obcí se nacházejí některé zajímavé soubory, stavby a areály, které slouží jako turistické cíle. Hlavním cílem je centra obou měst Českého Těšína a Cieszyna, především však jeho Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín

65

Aktualizace č. 1


historické jádro. Velkou příležitostí jsou i sportovně rekreační areály obou měst nacházející se na obou stranách řeky Olše. Chybí zde však dosud jejich vzájemné dopravní propojení pro pěší a cyklistický provoz, které by významně přispělo k zatraktivnění daného území. K tomuto by mohla přispět realizace záměru Sportmostu. Na území obce Chotěbuz se také nachází několik zajímavých turistických cílů (Archeopark Podobora, jezdecký areál, opevnění ze zač. II. svět války, zámek). Problémem je špatný stavební stav zámku v Chotěbuzi, který dlouhou dobu sloužil jako sídlo zemědělského družstva a který vyžaduje zásadní rekonstrukci a navrácení funkce jako historického objektu. Další významné cíle se nacházejí mimo řešené území. Jedná se o golfový areál v blízké obci Ropici. V Ropici se nachází též zámek, který je v současnosti v havarijním stavu a vyžaduje zásadní obnovu. Obnova tohoto objektu jako kulturně historického objektu, by spolu se zámkem v Chotěbuzi přispěla významnou měrou k aktivizaci cestovního ruchu v oblasti ORP Český Těšín. Významným cílem jsou také blízké Beskydy. Velmi frekventovaná a užívaná cyklistická trasa vede údolím Ropičanky přes obce Ropici směrem k horám. Na dané trase chybějí alespoň v nejvíce problematických částech možného střetu s vozidlovou dopravou samostatné cyklistické stezky.

2.3.3.2 Doprava V rámci zpracování územního plánu Českého Těšína je nutné především řešit: - novou polohu severozápadníní rampy MÚK silnic I/48 a I/67 s vyloučením kolizních bodů na trase R48 - doplnění chybějící poloviny trasy R 48 v hraničním úseku - nevyhovující směrové a výškové parametry stávající silnice I/11 na východním výjezdu ze Stanislavic - nedostačující uliční propojení obou částí dosud rozděleného města Český Těšín – Ciezsyn - propojení městského polookruhu Slovenská – Sokolovská – Slezská na ulici Karvinskou v parametrech sběrné komunikace - doplnění trasy mezi centry z Českého Těšína do a Ciezsyna přes řeku Olši novou lávkou pro pěší a cyklisty - možnost obnovení územní rezervy pro dostavbu MÚK Žukov na trase R48 V rámci zpracování územního plánu Chotěbuzi je nutné především řešit: - průjezd silnice I/67 Chotěbuzí a Loukami v koridoru železniční tratě i s ohledem na možnost přesunu výhledového propojení Havířov – Český Těšín z trasy přes Albrechtice do nové stopy přes Louky a Horní Suchou - doplnění chybějící poloviny trasy R 48 v hraničním úseku

2.3.4. Ohrožení území přírodními jevy Území obcí v rámci ORP Český Těšín nejsou, až na záplavy, ohrožena jinými přírodními jevy. Sesuvná a poddolovaná území jsou poměrně malého rozsahu a nacházející se v oblastech s malou hustotou zástavby.


66

Aktualizace č. 1


Poddolovaná území představují lokality kolem starých důlních děl (surovina: Fe) nebo bývalého lokálního dobývání rudy, projevující se haldami a propadlinami. U sesuvů se jedná převážně o sesuvy potencionální, pouze ve třech případech se jedná o sesuvy aktivní (1 bodové a 2 plošné sesuvy). Tyto sesuvy neohrožují zástavbu – plošné sesuvy se nacházejí při jihovýchodním okraji řešeného území, v chráněné přírodní rezervaci Velké doly. Po povodních na konci května 2010 se objevily 2-3 nové sesuvy, které nejsou nikde evidovány a v současné době jsou monitorovány a vyhodnocovány odborem životního prostředí. Záplavové území řeky Olše při Q100 zasahuje značnou část města Českého Těšína přiléhající k řece Olši. Ohroženo je především centrum města. Případná protipovodňová opatření by byla velmi komplikovaná, protože se jedná o hraniční řeku a stejná opatření by byla nutné provést i na polské straně. V záplavovém území Q100 se nachází i ČOV města Českého Těšína. Záplavová území při Q100 se nacházejí i na přítocích řeky Olše – potok Chotěbuzka v Chotěbuzi a potoky Hrabinka, Ropičanka a Šadovský potok v Českém Těšíně. Stanovená záplavová území těchto potoků nezasahují až na malé výjimky do okolní zástavby. Při přívalových deštích však tyto rozvodněné menší toky, a to nejen výše zmiňované, mohou ohrozit i další zástavbu v její těsné blízkosti, jak se to v minulosti i prokázalo. K této skutečnosti přispívají i zatrubněné úseky potoků.


67

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 1

Recommend Documents