ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE Rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel: Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování Mgr. Tomáš Vaško, Mgr. Jana Podzimková, Jana Lufinková

Zpracovatel: Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování Mgr. Tomáš Vaško, Mgr. Jana Podzimková, Jana Lufinková

Verze: Úplná aktualizace ÚAP LK Datum: Červen 2015


2

OBSAH OBSAH .....................................................................................................................................................................3 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................................5 1.

TEMATICKÉ ANALÝZY SWOT ......................................................................................................... 5 1.1. PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ ........................................................................................................ 5

1.1.1. HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA ..................................................................................................... 5 1.1.2. VEŘEJNÁ EKONOMIKA ............................................................................................................. 6 1.1.3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ................................................................................................ 7 1.1.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .............................................................................................. 8 1.2. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL .......................................................... 9 1.2.1. OBYVATELSTVO........................................................................................................................ 9 1.2.2. VZDĚLÁVÁNÍ .............................................................................................................................. 9 1.2.3. ZDRAVOTNICTVÍ ..................................................................................................................... 10 1.2.4. SOCIÁLNÍ PÉČE ....................................................................................................................... 10 1.2.5. KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE ............................................................................................ 10 1.2.6. SPORT A TĚLOVÝCHOVA, REKREACE ................................................................................. 11 1.2.7. BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ..................................................................................................... 12 1.2.8. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE ............................................................................................ 12 1.2.9. BEZPEČNOST .......................................................................................................................... 13 1.2.10. STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE.......................................................................... 13 1.3. PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ ................................................................................................ 14 1.3.1. GEOLOGIE ............................................................................................................................... 14 1.3.2. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE ........................................................................................... 14 1.3.3. PŮDNÍ FOND ............................................................................................................................ 14 1.3.4. ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................................................................ 15 1.3.5. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY............................................................................................ 16 2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ............................................. 17 2.1. METODA VYHODNOCENÍ ................................................................................................. 17 2.2.

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE PODKLADŮ Z ÚAPO 2014 ...................... 17

2.3.

VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................ 17

A. Hospodářský pilíř ............................................................................................................................ 18 A.1. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ................................................................................................. 19 A.2. Intenzita bytové výstavby............................................................................................................. 19 A.3. Plochy ochrany půd ..................................................................................................................... 20 A.4. Plochy výroby .............................................................................................................................. 21 A.5. Dostupnost silnic a železNIČNÍCH ZASTÁVEK ........................................................................... 22 A.6. Počet ekonomických subjektů ..................................................................................................... 23 A.7. Daňové příjmy obce ..................................................................................................................... 23 A.8. Zadluženost obce ........................................................................................................................ 24 B. Sociální pilíř .................................................................................................................................... 25 B.1. Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 26 B.2. Nezaměstnanost .......................................................................................................................... 26 B.3. Základní občanská vybavenost .................................................................................................... 27 B.4. Dostupnost centra dojížďky ......................................................................................................... 28 B.5. Věková struktura obyvatelstva ..................................................................................................... 30 B.6. Vývoj počtu obyvatel .................................................................................................................... 32 C. Pilíř životní prostředí ....................................................................................................................... 33 C.1. Lesnatost ..................................................................................................................................... 33 C.2. Plochy ochrany přírody a krajiny .................................................................................................. 34 C.3. KES.............................................................................................................................................. 35 C.4. Znečištění imisemi ....................................................................................................................... 36 C.5. Zastavěné území ......................................................................................................................... 39 C.6. Negativně ovlivněné území .......................................................................................................... 39 2.4. VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ ......................................................................... 43 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3.

Hospodářský pilíř....................................................................................................................... 43 Sociální pilíř ............................................................................................................................... 45 Pilíř životní prostředí.................................................................................................................. 46


3

2.5. 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3.

VYHODNOCENÍ URÚ PRO VŠECHNY 3 PILÍŘE .............................................................. 47

Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami...................................................................... 47 Disparitní oblasti ........................................................................................................................ 51 Vyhodnocení ............................................................................................................................. 55

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH ............................................56 3.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ....................................................................................................... 56 3.1. PROBLÉMY již ŘEŠENÉ v PÚR ČR ................................................................................... 56 3.2.

4.

NOVÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ČR ......................................................................... 58

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÚR A ÚP ............................................................................................... 63 4.1. STŘETY .............................................................................................................................. 63

4.1.1. Vzájemné střety záměrů ............................................................................................................ 63 4.1.2. Střety záměrů s vybranými limity využití území ......................................................................... 73 4.2. ZÁVADY, SLABÉ STRÁNKY A HROZBY ........................................................................... 84 4.2.1. Ohrožení přírodními procesy ..................................................................................................... 84 4.2.2. Slabé stránky, závady a hrozby vyplývající ze SWOT analýzy ................................................. 84 4.2.3. Dopravní závady identifikované v ÚAP LK ................................................................................ 86 4.3. RIZIKA VYPLÝVAJÍCÍ Z NEVYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ......................................................................................................................................... 94 5.

SEZNAMY A VYSVĚTLIVKY .......................................................................................................... 95 5.1. Seznam použitých zkratek .................................................................................................. 95 5.2.

Vysvětlivky .......................................................................................................................... 97

5.3.

Seznam obrázků ................................................................................................................. 99

5.4.

Seznam tabulek ................................................................................................................ 100


4

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.

TEMATICKÉ ANALÝZY SWOT

Zpracování tematických analýz SWOT stanovuje vyhl. 500/2006 Sb. jako metodu pro zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. SWOT analýza, tedy analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb je metoda vyvinutá pro strategické plánování. Princip SWOT spočívá v identifikaci klíčových jevů a jejich rozřazení do 4 skupin. Silné a slabé stránky vycházejí ze současných vlastností území. Příležitosti a hrozby popisují vlivy vnějšího okolí na analyzované území i v delším časovém horizontu. Pro formulaci výroků SWOT bylo využito zejména vyhodnocených sledovaných jevů ÚAP z PRURÚ. Základní snahou bylo zařazovat pouze výroky, které mají zásadní vliv na ÚPČ, nebo které jsou ÚPČ ovlivnitelné. Výroky SWOT navazují na SWOT analýzy z minulých ÚAP LK, které aktualizují na základě nových poznatků z PRURÚ. Důležitým podkladem pro výroky jsou i vyhodnocení jednotlivých indikátorů udržitelného rozvoje území (dále jen URÚ), které byly zpracovány jako klíčové faktory pro jednotlivá témata v rámci vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ. Pokud se výroky SWOT netýkají celého území LK, jsou dle možností územně lokalizované (poznámka: směry jsou udávány pouze zkratkou - např. S značí sever či severní). Pro posouzení některých výroků v rámci ČR bylo využito Atlasu sociální prostorové diferenciace ČR (2010: Ouředníček M., Temelová J., Pospíšilová L.), který vizualizuje prostorové rozložení některých jevů. Formálně jsou tematické analýzy zpracovány v rozšířeném tematickém členění 3 pilířů URÚ a představují strukturu, kterou LK dlouhodobě využívá zejména ve strategickém a územním plánování. Tato struktura umožňuje detailnější analýzu některých klíčových témat a umožňuje bezproblémové provázání na starší dokumenty a jejich datové části zpracované v GIS.

1.1.

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ 1.1.1.

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA

Silné stránky  vysoká úroveň ekonomické aktivity podniků a intenzita podnikatelské aktivit zejména v oblasti cestovního ruchu v pásu Bedřichov – Albrechtice v J. h. – Harrachov – Benecko)  silný zpracovatelský průmysl  funkční průmyslové a obchodní zóny v Liberci, Turnově, Hrádku n. N.  vysoká intenzita hromadné rekreace v ORP TAN, JIL, JN  přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace na značné části území kraje  vysoká lesnatost a zastoupení hospodářských lesů (ORP ČL, JN, LBC)  výhradní ložiska uranových rud celostátního významu (ORP ČL: Ralsko, Mimoň, Pertoltice p. R., Noviny p. R., Stráž p. R. Hamr n. J.; ORP LBC: Janův Důl, Osečná, Křižany. Český Dub)  dobré silniční napojení na Prahu (zejm. ORP LBC, JN a TUR) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Slabé stránky  existence významných rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje mezi jednotlivými obcemi - území hospodářsky slabých oblastí Frýdlantsko, Cvikovsko, Jihozápadní Českolipsko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko, Jilemnicko (Program rozvoje LK 2014 – 2020)  nízká intenzita podnikatelské aktivity v ORP ČL a FRÝ  nadměrná koncentrace ekonomických aktivit v oblasti LBC – JN - TUR a oslabené periferní oblasti  vysoký podíl chráněných území přírody (ochrana blokuje hospodářský rozvoj)  silné jednostranné zaměření na automobilový průmysl a sklářství  vysoký podíl obyvatel zaměstnaných v průmyslu (nejvyšší v mezikrajském srovnání) a naopak nejnižší podíl zaměstnaných v terciéru a kvartéru 5

   

příznivé přírodní podmínky vysoký podíl ZPF I. a II. tř. v ORP TUR textilní know-how relativně kvalifikovaná pracovní síla

 nízký HDP na obyvatele ve srovnání s ostatními kraji  velké množství LFA pozemků  přetížení hlavních středisek CR  velké množství nevyužívaných a zdevastovaných staveb, areálů, pozemků (brownfields) často postižených starou ekologickou zátěží  neadekvátní kvalita základních služeb a turistické infrastruktury  nízký počet ekonomických subjektů v ORP FRÝ a ČL

Příležitosti  podpora podnikatelských aktivit s využitím (brownfields).  rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem a SRN  obnova těžby uranu přinášející pracovní příležitosti a multiplikační ekonomické efekty  oživení tradiční výroby (textil, potraviny) v návaznosti na vzdělávací zařízení. Vznik podnikatelských inkubátorů při Technické univerzitě Liberec  decentralizace ekonomických aktivit podél hlavních os na Prahu  využití potenciálu OZE  rozvoj výzkumných a inovačních technologií se zaváděním do praxe  rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na místní zemědělskou a lesnickou produkci  využití potenciálu venkovského prostoru pro měkkou - venkovskou turistiku v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a tím odlehčení nejvíce zatížených území  LK jako alternativní místo pro podnikání vůči Praze – s dobrou dostupností, ale výjimečně kvalitním životním prostředím.

1.1.2.

Hrozby  další koncentrace rozvoje cestovního ruchu pouze do středisek cestovního ruchu v Krkonoších, Jizerských h. a Českém ráji  strukturální problémy v tradičních průmyslových odvětvích LK (sklářství, bižuterie) --> vliv na ORP NB, JN, ŽB  pokračování globální hospodářské krize  zdražování dopravy → další odloučení periferií  odliv zahraničního kapitálu  nestabilita podnikatelských subjektů zranitelných externími vlivy  zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost  setrvávání současného stavu státní a evropské zemědělské politiky  útlum malého a středního podnikání v souvislosti s hospodářskou politikou státu  extrémní klimatické podmínky

VEŘEJNÁ EKONOMIKA

Silné stránky  129 obcí (60 % obcí LK) s nulovou zadlužeností – zejména menší obce v LK

Slabé stránky  několik výrazně zadlužených obcí (především v ORP FRÝ a ORP JIL a obec Liberec)

 nedostatek finančních zdrojů na rozvojové projekty

 nízký daňový příjem na osobu zejména v malých obcích (zejm. menší obce v ORP TUR, JN, ŽB, SEM)

Příležitosti  využití spolufinancování z operačních programů EU pro rozvoj veřejné infrastruktury obcí AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Hrozby  škody z živelných pohrom → další zadlužení  privatizace technické infrastruktury (CZT) 6

 aktivnější role obcí při nakládání se svým majetkem (pozemky, lesy, TI,…)  sociální podnikání  nové podmínky na dotační období 2014-2020

1.1.3.

 růst zadluženosti obcí v důsledku globální hospodářské krize, promítající se do omezení fungování veřejného sektoru pokles šance na získání podpůrných finančních prostředků  plošně náročná výstavba způsobující náklady na DI a TI (zejm. osvětlení, vodovody, kanalizace)  vysoká míra závislosti obcí na státu a kraji  nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj veřejné infrastruktury

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Silné stránky  napojení LBC, JN a TUR na síť rychlostních silnic (Mladá Boleslav, Praha)  vysoká hustota silniční a železniční sítě (mimo okolí Ralska, V ORP FRÝ a ORP SEM)  hustá síť značených turistických a cykloturistických tras, cyklotras a cyklostezek a upravované lyžařské terény  Integrovaný dopravní systém LK  vylepšující se dopravní sítě mezi JBC a LBC (železnice, tramvaj i silnice v rekonstrukci)

Příležitosti  výstavba kapacitní silnice S5 a zlepšení dopravní dostupnosti KHK, PAK a Moravy  dostavba silnice B178 v Sasku, propojující LK s dálnicí A4 Wroclav (PL) – Dresden (SRN)  zlepšení železničního spojení Liberce s Prahou a realizovanými železničními koridory (tzv. 5. železničním koridorem přes Mladou Boleslav, realizace železnice Praha – Wroclaw trasou přes Liberec)  zlepšení silničního i železničního spojení s USK  realizace koridoru AGTC přes hospodářsky slabé Frýdlantsko  napojit nenapojená sídla na veřejnou dopravu  zrychlení železničního spojení v ROB 1 Liberec AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Slabé stránky  nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s KHK a USK  omezená dopravní dostupnost obcí v ORP SEM  nevyhovující úsek silnice I/35 Turnov – Ktová (dopravní napojení na KHK)  nevyhovující silniční napojení Jizerských hor a Krkonoš (I/14 a I/10)  nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě  nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě  omezené provozní možnosti letišť v LK  zhoršená dopravní dostupnost z okrajových částí kraje, nedostatečné napojení kraje na okolní regiony  nárůst individuální automobilové dopravy na úkor využívání veřejné dopravy  krajské město Liberec neleží na železničním koridoru  nedostatečné železniční napojení na Prahu a Mladou Boleslav

Hrozby  upřednostnění jiných než dopravních hledisek při výběru kapacitní silnice S5, které povede k neřešení nevyhovujícího silničního spojení na I/35 v úseku Ohrazenice – Úlibice  nedostatečná podpora a zdražování veřejné dopravy, další snižování vlakových kilometrů  odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť  zánik letecké dopravy na území LK  nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu

7

 realizace Regiotram  prodloužení tramvajové trati v Jablonci n. N. do centra města  vysoká obliba cykloturistiky – možnost částečně využít i pro dopravní funkci

1.1.4.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Silné stránky  soběstačnost kraje z hlediska zásobování pitnou vodou, vyhovující zdroje vody (kvalitou i kvantitou)  nadprůměrné připojení obcí na veřejný vodovod v porovnání s celostátním průměrem  území je plošně pokryto elektrickou sítí a distribučními trafostanicemi VVN/VN  dostatečné pokrytí území kraje VTL a STL plynovody pro budoucí napojení obcí  rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zneškodňování odpadů termickou cestou ve spalovně Liberec, využitím tepla pro vytápění  SCZT: ČL, SEM, TUR, TAN, LBC, FRÝ, NB, JN, Desná, Cvikov, Mimoň, Nové Město p. S. mají kapacitní rezervy pro rozšíření dodávky tepelné energie  zabezpečení telekomunikačních služeb je na uspokojivé úrovni  spalovna nebezpečného odpadu v JN  existence a užívání OZE  významný televizní a radiový vysílač LiberecJeštěd

Příležitosti  podpora výstavby ČOV v menších obcích  budování a modernizace kanalizačních systémů a ČOV v menších obcích  zvýšení úspor všech druhů energií  snížení ztrát vody a tepla při distribuci  zvyšování energetické soběstačnosti a nastavení udržitelných podmínek pro využití potenciálu OZE a SCZT  zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU  rozšiřování příležitostí třídění a surovinového či energetického využití odpadů  technologický pokrok v OZE (zvyšování účinnosti fotovoltaických panelů, snižování jejich ceny)


Slabé stránky  značné stáří rozvodných vodovodních sítí, velké ztráty vody při distribuci ke konečnému spotřebiteli  velké množství objektů s nevyhovujícím způsobem čištění odpadních vod  podprůměrný podíl osob zásobovaných pitnou vodou v mezikrajském srovnání  místy nevyhovující kapacita distribuční soustavy VVN (Liberecko, Turnovsko)  SCZT jsou málo zainvestované  úpadek SCZT v LBC a JN  nedostatečné a neefektivní naplňování energetické politiky, jež by prioritně upřednostňovala energetické úspory a využívání OZE (nedostatečné propojení a rovnováha s ekonomickými nástroji)  slabé využití tříděných odpadů, nedostatečné zpracovatelské kapacity  skládkování jako převažující systém odstraňování odpadů

Hrozby  ohrožení zásob podzemních vod změnami klimatu či těžbou surovin (Frýdlantsko, V Českolipsko)  negativní změny kvantity a kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s těžbou dolu Turów a s nevhodným hospodařením v krajině  úpadek SCZT  nevhodné situování větrných elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz  neefektivní využívání nově budované infrastruktury (plynofikace)

 nedostatečná opatření k zabránění dalšího ilegálního dovozu odpadů ze sousedních regionů

8

1.2.

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL 1.2.1.

OBYVATELSTVO

Silné stránky  růst počtu obyvatel v malých obcích (kromě ORP TAN, JIL, SEM)  příznivá věková struktura v celém kraji, zejména pak v ORP ČL, FR, NB  nízký průměrný věk obyvatel

 neexistence výrazných ghett a výrazných problémů s menšinami

Slabé stránky  nepříznivá věková struktura v ORP TUR, SEM a ŽB (oproti celorepublikovým hodnotám je však celková věková struktura v LK příznivá)  stagnace počtu obyvatel, úbytek obyvatel zejména v ORP TAN, SEM, JIL

 nevybavenost rychle se rozvíjejících obcí (MŠ, domovy pro seniory)

 sociální segregace obyvatel (ORP TAN, FRÝ)

Příležitosti  zvýšení atraktivity bydlení a zlepšení salda migrace, zejména v regionech s úbytkem počtu obyvatel  koncentrace rozvojových aktivit na jádrové zóny a sídliště ve větších městech, zatraktivnění vnitřního městského prostředí

1.2.2.

 dlouhodobé vylidňování menších obcí v periferních polohách  rostoucí rozdíly, nerovnosti a disparity mezi obcemi a regiony z hlediska demografického vývoje  výrazné stárnutí obyvatel  migrace obyvatel do vyššího centra mimo LK (např. Praha, Mladá Boleslav)  migrace obyvatel s vyššími příjmy z center větších měst, úpadek těchto center

VZDĚLÁVÁNÍ

Silné stránky  Technická univerzita v Liberci, pobočky dalších VŠ (JN a LBC)  výzkum při Technické univerzitě v Liberci  dlouhodobý mírný nárůst počtu MŠ (ačkoliv kapacita stále nedostačuje)  vysoký podíl VŠ vzdělaných v ORP LBC a JN  regionální specializace některých středních a vyšších odborných škol

Příležitosti     

Hrozby

zachování či zlepšení dostupnosti ZŠ a MŠ přeshraniční spolupráce rozvoj systému celoživotního vzdělávání posilování informační gramotnosti obyvatel posilování spolupráce TUL a středních škol, společné projekty na podporu propojení vzdělávání a výroby AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Slabé stránky  stagnace či mírný pokles počtu středních škol (SŠ, gymnázií, SOU a SOŠ)  nevhodná oborová struktura absolventů s obtížným uplatněním na trhu práce  nižší úroveň vzdělanosti proti průměru ČR  nízký podíl VŠ vzdělaných v mezikrajském srovnání, zejména v ORP FRÝ a ČL  vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním – V a Z ORP ČL, ORP FRÝ  absence ZŠ především v menších obcích v ORP TUR a ŽB, na JZ ORP ČL, SV ORP NB, J ORP LBC, S ORP SEM, J ORP JIL  nedostatečná kapacita MŠ

Hrozby  zhoršení dostupnosti škol  nezaměstnanost absolventů  segregace škol v důsledku segregace obyvatel ve městech („lepší“ a „horší“ školy)

9

1.2.3.

ZDRAVOTNICTVÍ

Silné stránky  dobrá úroveň zdravotní péče  dobrá kapacita zdravotnických zařízení na většině území kraje (zejm. okresy SEM a LBC)  Lázně Libverda (podporující hospodářství v JV části hospodářsky slabého Frýdlantského výběžku) a Lázně Kunratice jako lázeňské léčebny  specializovaná a superspecializovaná pracoviště Krajské nemocnice v LBC a specializované pracoviště ve Vysokém n. J.  i přes snížení počtu nemocnic (od r. 2001) došlo k mírnému nárůstu lůžek v nich  existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod  heliport v areálu Krajské nemocnice v LBC

Příležitosti  zachování či zlepšení dostupnosti zdravotnických zařízení  přeshraniční spolupráce  podpora zdravého životního stylu  modernizace Krajské nemocnice v LBC

1.2.4.

 absence praktických lékařů a zubařů na periferiích  nízký počet odborných léčebných ústavů (především LDN)

Hrozby  zdražování zdravotnické péče  znečištění přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

SOCIÁLNÍ PÉČE

Silné stránky  mírný nárůst počtu DPS a lůžek v nich

Příležitosti  podpora volnočasových aktivit jako prevence sociálně patologických jevů  větší provázání systémů komunitního a územního plánování pro definování potřeb vymezování ploch pro zařízení sociální péče  sociální péče jako podnikatelská příležitost – nabídka klientům z nedalekého Německa, využití kvalitního životního prostředí.

1.2.5.

Slabé stránky

Slabé stránky  stále však nízký počet DPS (v ORP ŽB žádný)  v mezikrajském srovnání nízká relativní kapacita DPS  nedostatečná kapacita zařízení sociální péče

Hrozby  nedostatečné podmínky pro rozvoj zařízení pro seniory  nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče  nárůst sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel

KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE

Silné stránky  velká koncentrace památkově chráněných území v ORP ŽB, JN, LB, NB  množství technických památek a památek industriální architektury AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Slabé stránky  absence památek UNESCO  špatný technický stav některých historických objektů a staveb a nedostatečná údržba části památkového fondu 10

 NKP Ještěd  velké množství památkových objektů nadregionálního významu - např. Sychrov a Trosky (ORP TUR), Lemberk, Frýdlant, Bezděz, Zákupy  bohatost nalezišť historického osídlení na území kraje (Příšovice)  Krajská vědecká knihovna Liberec  Oblastní galerie v Liberci  ZOO a botanická v LBC  kvalitní divadla nadregionálního významu  existence památkových zón  zachovalé regiony lidové architektury  rozsáhlá síť rozhleden

Příležitosti  zapsání horského hotelu a televizního vysílače Ještěd do seznamu památek UNESCO  získání finančních dotací z Evropských fondů na obnovu památek

1.2.6.

Hrozby  pokračující chátrání kulturních a historických objektů a památek z důvodu nedostatečných finančních prostředků

SPORT A TĚLOVÝCHOVA, REKREACE

Silné stránky  podmínky pro zimní i letní sporty – v Krkonoších, Jizerských horách (oboje nadregionální význam) a Lužických horách  pořádání nadnárodních a republikově významných sportovních akcí  Jizerské hory jako letní i zimní sportovní areál pro obyvatele LBC a JN (více než polovina obyvatel LK)  lázeňská místa  velké množství vodních děl pro rekreaci  hustá síť dobře značených turistických a cykloturistických tras, cyklotras a cyklostezek a upravované lyžařské terény  republikově ojedinělý projekt Singltrek pod Smrkem

Příležitosti  decentralizace dalších sportovně rekreačních areálů v návaznosti na vhodné přírodní podmínky  rozvoj Sportovního areálu Ještěd (rozšíření sjezdovek) – již schváleno v ÚP  vylidňování menších vesnic jako příležitost pro využití levných nemovitostí pro individuální rekreaci


Slabé stránky  koncentrace sportovně rekreačních areálů pouze v ORP JN, LB, TAN  nízké využití sportovišť nadmístního významu (Rekreační a sportovní areál Vesec, Sportovní areál Ještěd)

Hrozby  nedostatečná obnova sportovních zařízení  dlouhodobě špatné počasí (např. nedostatečná sněhová pokrývka)

11

1.2.7.

BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

Silné stránky  vysoká obytná atraktivita území v centrální a V části území

Příležitosti  optimalizace přípravy ploch pro bydlení s ohledem na skutečnou potřebu dle atraktivnosti jednotlivých ORP  využití objektů individuální rekreace pro trvalé bydlení

1.2.8.

Slabé stránky  podprůměrná intenzita bytové výstavby v LK vůči průměru ČR a její pokles od roku 2007 (intenzita bytové výstavby je v posledních 10 letech v rámci LK vyšší v ORP TUR a na V, a JV od měst Liberce a Jablonce n. N.)  nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení větš. apartmánů v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice n. J., Bedřichov, Albrechtice v J. h.)  vysoké stáří domovního fondu v mezikrajském srovnání  vysoký podíl neobydlených bytů v JV části LK (ORP TUR, SEM, JIL, TAN)

Hrozby  přechod některých periferních obcí na čistě rekreační funkci  pokles kvality bydlení v panelových sídlištích mimo centrum kraje (např. ORP ČL) a vznik ghett  neudržitelná suburbanizace volné krajiny zejména v okolí větších měst

ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

Silné stránky  dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v ORP JN a TUR  dobrá dostupnost center dojížďky  mírné snížení nezaměstnanosti v J ORP ČL díky dojížďce za prací do Mladé Boleslavi  nadprůměrný počet soukromých podnikatelů

Příležitosti  podpora vzniku nových pracovních příležitostí  dojížďka nezaměstnaných z J části ORP ČL za prací do Mladé Boleslavi  oživení tradiční výroby  tvorba zaměstnaneckých míst v okolních centrech mimo LK


Slabé stránky  dlouhodobá koncentrace nezaměstnanosti v ORP FRÝ, ČL a NB, v posledních letech i ŽB  nízký počet ekonomicky aktivních obyvatel zejména v ORP ŽB a TAN

Hrozby  pokračování globální hospodářské krize  pokles výroby automobilového průmyslu  pokles zájmu o české sklo (vytlačování čínskou produkcí)  nárůst dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel

12

1.2.9.

BEZPEČNOST

Silné stránky  funkční spolupráce složek Integrovaného záchranného systému LK  existující přeshraniční spolupráce složek IZS na bázi Euroregionu Nisa-Nysa-Neisse; spolupráce v oblasti protipovodňové prevence aj.  malý výskyt objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

Příležitosti  finanční podpora přestěhování obyvatel z aktivních zón ZÚ a záplavových území

Slabé stránky  zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100  zvýšené riziko v územích zvláštní povodně pod vodním dílem (mimo ORP FRÝ, JIL)  lokální rizika sesuvů půdy, propadu poddolovaných území; rizika polomů a lesních kalamit v důsledku povětrnostních vlivů (vichřice, sněhové bouře), zejména v exponovaných partiích pohraničních hor  radonové riziko v Jizerských h. a Krkonoších  existence potenciálních rizik

Hrozby  zvýšené riziko teroristických útoků v LBC v souvislosti s umístěním 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany v rámci NATO

1.2.10. STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE Silné stránky  velmi dobré rozvojové předpoklady Liberecko – Jablonecké aglomerace a Turnova  potenciál ostatních a sezónních uživatelů území  dobrá dostupnost center dojížďky z většiny území kraje  blízkost Prahy, Mladé Boleslavi a Drážďan

Příležitosti  podpora hospodářsky slabých oblastí  koordinace rozvoje oblasti KrkonošeJizerského hory (vymezené jako SOB7 v PÚR ČR 2008) se zohledněním jejich specifik  posílení vazeb Českolipska na LBC AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Slabé stránky  slabá vnitřní integrita území kraje (Českolipsko spáduje na Mladou Boleslav (SČK), Jilemnicko na Vrchlabí (KHK))  nízká míra dostupnosti krajského města z ORP SEM a JIL  velké a zvyšující se rozdíly rozvojových předpokladů středisek osídlení a jejich spádových obvodů oblasti s podprůměrnými podmínkami pro URÚ  nízká sounáležitost obyvatel s územím v pohraničních oblastech dosídlených po 2. světové válce obyvatelstvem z jiných částí Československa  velká hustota a velký počet malých venkovských sídel komplikující budování a provozování dopravní a technické infrastruktury  sociální segregace obyvatel (ORP TAN, FRÝ a města LBC, JN a ČL)  vysoké zátěže území vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti v některých částech LK

Hrozby  neřešení nadregionálních problémů z hlediska udržitelného rozvoje území v oblasti Frýdlantska a Mimoňska (viz další úkoly PÚR ČR 2008)  další zvyšování zátěže území a krajiny vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti (již dnes přetížená území) 13

 prohloubení sociální segregace

1.3.

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ 1.3.1.

GEOLOGIE

Silné stránky  ložiska uranu obsahující cca 99 % zásob ČR na V ORP ČL a částečně zasahuje na Z ORP LBC)  ložiska sklářských a slévárenských písků  dostatečné zásoby stavebních surovin

Příležitosti  znovuotevření těžby uranu  nové lokality těžby nerostných surovin

1.3.2.

 nedotěžení či nemožnost těžení uranu a dalších surovin  chybí zásoby významných rud  vysoké množství poddolovaných území

Hrozby  snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním  vymezování složek ÚSES ve stávajících i plánovaných územích pro povrchovou těžbu

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

Silné stránky  dostatečné a kvalitní zásoby vodních zdrojů (CHOPAV Jizerské hory, Krkonoše, Severočeská křída pokrývají 66 % území LK)  vysoké srážkové úhrny (zejména v oblasti Jizerských hor a Krkonoš)  existence vodních nádrží zmírňujících následky povodní  vhodné klimatické podmínky pro zimní sporty  rozmanité zastoupení klimatických oblastí

Příležitosti  vymezení a realizace LAPV  realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v krajině a další preventivní opatření vedoucí ke snižování povodňových stavů i v územích ZCHÚ)  aktivnější plánování protipovodňových opatření ze strany obcí a zajišťování jejich realizace ze strany správců povodí

1.3.3.

Slabé stránky

Slabé stránky  špatně vymezená záplavová území, stanovená tak, že neodpovídají skutečnosti při povodních (viz výsledky povodní 2010)  nepřipravenost území na srážkové extrémy  zatím nerealizovaná některá protipovodňová opatření např. na Jizeře, Ploučnici, Smědé a Lužické Nise  velké procento zástavby v záplavovém území a z toho vyplývající náročná protipovodňová opatření (Jizera - Turnov, Železný Brod, Semily; Ploučnice - Česká Lípa, Žandov Liberec, Jablonec n. N. – Lužická Nisa)

Hrozby  snižování retenční schopnosti volné i zastavěné krajiny  dopady globálních změn klimatu projevující se ve střední Evropě zvětšováním extremit počasí (záplavy, sucho apod.)  negativní dopad těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów na hydrogeologickou situaci Frýdlantska  ohrožení zásob podzemních vod v CHOPAV vlivem pomalého a nedostatečného řešení následků chemické těžby uranu (zejm. Stráž p. R., Mimoň, Ralsko)

PŮDNÍ FOND

Silné stránky  vysoký podíl ZPF I. a II. tř. na Turnovsku AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Slabé stránky  neefektivní zástavba cenných v ROB – roztahování sídel

pozemků 14

 vysoký KES (kromě části ORP TUR)  rozsáhlé přírodě blízké zalesněné ekologicky stabilní oblasti (Krkonoše, Jizerské hory, Ralsko, Ještědský hřbet)  podíl lesů na celkové výměře kraje nejvyšší v ČR – především obl. Jizerských hor a Krkonoš, JV a V ORP ČL a ORP NB  vysoký podíl lesů ve vlastnictví státu umožňující vysoký standard odborné péče, dokončená privatizace lesní půdy

Příležitosti  preference znovuvyužití brownfields před greenfields  opatření na komplexní ochranu ZPF  posilování mimoprodukčních funkcí zemědělského hospodaření a využívání půdy ležící ladem pro ekologicky šetrné aktivity

1.3.4.

Hrozby  další pokles zemědělské výroby vedoucí k devastaci krajiny  pokračující zábor ZPF, PUPFL  úbytek zemědělských půd ve výškově členitých územích, zanedbávání a snaha o rušení travnatých enkláv v okrajích lesních komplexů  narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, plošně významnou unifikací kultur pozemků a jejich scelování, neuvážené zalesňování TTP, likvidace remízů, účel. cest a doprovodné zeleně

ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Silné stránky    

 malý podíl kvalitních půd pro zemědělství (třída I. a II.) ve srovnání s ostatními kraji (především oblast Jizerských hor a Krkonoš)  vysoký podíl území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření, vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy  absence údržby melioračních systémů  značně pozměněná druhová i věková struktura lesních porostů s vlivem na jejich autoregulační schopnosti a ekologickou stabilitu  klesající podíl orné půdy ze zemědělské půdy

trend snižujícího se počtu obcí s OZKO spalovna odpadu v Liberci s využitím tepla vysoký podíl vytříděného odpadu existence a využívání OZE

Příležitosti  eliminace zdrojů znečištění prostředí, včetně rozvoje plynofikace  výstavba ČOV v menších obcích  sanace SEZ  podpora rekultivací a sanací území po těžbě surovin AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Slabé stránky  specifické SEZ po těžbě uranu na SV ORP ČL (Stráž p. R., Hamr n. J., Ralsko) v CHOPAV Severočeská křída  nadměrná hluková zátěž v okolí hlavních silničních tahů  rizikové prvky (As, Cd, Be, Pb) v půdě v oblasti Jizerských hor  vysoká míra radonového rizika na žulovém podloží v Jizerských horách  historicky dlouhodobé specifické znečištění těžkými kovy (Desná, Lučany n. Nis)  existence SEZ na celém území kraje  znečištění imisemi (zejména oblast Jizerských hor, obce s rozšířenou působností a oblast v okolí Nového Boru)

Hrozby  pokračující odklon od vytápění plynem a návrat k fosilním palivům  další odpojování domácností od SCZT  pokračující nárůst zátěže ŽP dopravou (nárůst individuální dopravy, nová dopravní infrastruktura)  otevření nových dobývacích prostorů 15

 imisní ohrožení lesních porostů v Jiz. h. z polských elektráren (Turów)  riziko ilegálního dovozu a následného skladování odpadu ze SRN v pohraničních územích na S kraje  zhoršení přírodního prostředí vysokou koncentrací návštěvníků sportovně rekreačních areálů

1.3.5.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Silné stránky  největší podíl pokrytí území kraje velkoplošně zvláště chráněnými územími v ČR (KRNAP + 5 CHKO)  vysoký počet maloplošně zvláště chráněných území  pestré a hodnotné krajinné a přírodní prostředí  vysoké hodnoty KES (mimo obcí zejména v ORP TUR)  pestrost krajinných typů, relativně zachovalý a atraktivní krajinný ráz  vysoké pokrytí území lesy v celém LK  vysoký stupeň přirozenosti lesních porostů v ORP ČL, v Jiz. horách a Krkonoších

Příležitosti  vymezení a realizace nových funkčních prvků ÚSES  posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství v péči o krajinu  podpora rekultivací a sanací území po těžbě surovin  podpora zelených pásů  využití programů na podporu revitalizace krajiny, s cílem navýšení ekologické stability přednostně ve zvláště i obecně chráněných územích


Slabé stránky  přetížení a devastace některých chráněných území vysokou koncentrací návštěvníků (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj)  místně velká rozloha neobhospodařovaných zemědělských půd, nedostatečná péče a údržba krajiny

Hrozby  rozvoj nešetrných antropogenních aktivit v chráněných územích  pokračující defragmentace krajiny nepřírodními prvky (dopravní a technická infrastruktura)  otevření nových dobývacích prostorů  výrazné ubývání volné krajiny na úkor zástavby  narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací zemědělského půdního fondu

16

2.

VYHODNOCENÍ PODMÍNEK

VYVÁŽENOSTI

2.1.

METODA VYHODNOCENÍ

VZTAHU

ÚZEMNÍCH

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek LK pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území (dále jen vyhodnocení URÚ) proběhlo pomocí krajského kvantitativního a kvalitativního vyhodnocení. Stejně jako v předchozích ÚAP kraje byla analýza provedena za území obcí. Na základě veškerých výstupů byly identifikovány oblasti s celkově podprůměrnými podmínkami pro URÚ, kde jsou slabé podmínky ve všech 3 pilířích URÚ, a oblasti s nevyváženými (disparitními) podmínkami pro URÚ. V těchto oblastech v praxi buď převažují podmínky pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost nad kvalitním životním prostředím (jádrové rozvojové oblasti) nebo naopak převažují územní podmínky pro kvalitní životní prostředí nad podmínkami pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost. Vyhodnocení URÚ bylo v rámci ÚAP LK 2015 provedeno dle následujícího schématu: 

vytvoření složeného kartogramu z podkladů ORP



výběr indikátorů a jejich vyhodnocení pro území obcí v LK



vytvoření kartogramů z hodnocení ÚAP LK



identifikace oblastí podprůměrných podmínek pro URÚ



identifikace oblastí disparitních podmínek pro URÚ

2.2.

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE PODKLADŮ Z ÚAPO 2014

Na základě dílčích kartogramů územních podmínek pro URÚ zpracovaných v ÚAP obcí byl zpracován složený kartogram (viz Kartogram 1 v příloze). Dílčí kartogramy dodali všichni pořizovatelé ÚAPO. Idea přímého převzetí vyhodnocení URÚ z ÚAPO do ÚAP LK 2015 je nevyhovující. Příčinou je především rozdílné vnímaní určitých územních podmínek obcí z pohledu ORP a z pohledu celého kraje. Skutečnosti, které se z pohledu ORP jeví jako špatné podmínky, mohou být z pohledu kraje ve srovnání s územím dalších ORP vnímány jako dobré či naopak. Také metodika ORP je rozdílná a nemá tedy srovnatelné výsledky. Z tohoto důvodu bylo vyhodnocení URÚ zpracováno i na krajské úrovni, kde dochází k plošnému srovnání obcí na základě jedné metodiky (viz dále), tím se vyhodnocení stává objektivnějším.

2.3.

VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Jak již bylo řečeno v kapitole 2.2. bylo vyhodnocení URÚ provedeno i na krajské úrovni, kde OÚPSŘ srovnal obce na základě jednotné metodiky. Vyhodnocení URÚ na krajské úrovni bylo provedeno na základě kvalitativního i kvantitativního. Při kvantitativním rozdělení bylo užito rozdělení na kvantily, které v pěti třídách rozdělí území do stejně velkých souborů a území jsou tak srovnána mezi sebou. Výhodou vyhodnocení územních podmínek pro URÚ s jednou metodikou je možnost zpracovat klasický výstup URÚ v podobě identifikace disparit mezi jednotlivými pilíři URÚ. Výsledkem jsou např. oblasti s převahou životního prostředí nad hospodářským rozvojem a sociální soudržností obyvatel. Kromě disparitních oblastí lze vymezit i oblasti, které sice z pohledu vyváženosti URÚ nemají problém, neboť podmínky pro všechny pilíře jsou AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

17

relativně vyrovnané, ale problémem je, že tyto podmínky jsou pro všechny pilíře slabé. Tyto oblasti byly označeny jako oblasti podprůměrných podmínek pro URÚ. Vyhodnocení na krajské úrovni probíhalo ve třech pilířích v souladu s vyhláškou. Pro každý pilíř byly jednotlivým obcím přiřazeny hodnoty -2, -1 pro velmi špatné a špatné, 0 pro průměrnou hodnotu, +1 a +2 pro dobré a velmi dobré podmínky v daném indikátoru. Pro každý pilíř pak byly hodnoty sečteny. Pokud vyšlo součtem číslo v minusových hodnotách, byl obci přiřazen minus, pokud vyšlo číslo v minusových hodnotách nebo 0, byl obci přiřazen plus. Váha každého indikátoru v pilíři byla stejná. Pro obce byl také vytvořen kartogram s pětibarevnou škálou pro každý z třech pilířů. Bylo zpracováno celkové hodnocení URÚ kraje ve dvou pohledech, a to dle míry synergie (ukazuje průměrné podmínky v obci pro všechny pilíře) a míry disparit v území (ukazuje mírů rozdílů podmínek v obci pro jednotlivé pilíře). Indikátory použité v jednotlivých pilířích jsou v tabulce 1. Pro pilíř životního prostředí (ŽP) bylo použito 6 indikátorů, pro hospodářský pilíř (HP) 8 indikátorů a pro sociální pilíř (SP) opět 6 indikátorů. Více o jednotlivých indikátorech je v následujících kapitolách A, B a C, které se věnují všem třem pilířům postupně. Tab. 1 Indikátory pro tři pilíře URÚ

HP

ŽP

SP

A.1. EAO

B.1. vzdělanostní struktura

C.1. lesnatost

A.2. intenzita bytové výstavby A.3. ochrana půd I. a II. tř. ochrany A.4. plochy výroby

B.2. nezaměstnanost B.3. základní občanská vybavenost B.4. dostupnost centra dojížďky

C.2. plochy ochrany

A.5. dostupnost silnic a železnic A.6. počet ekonomických subjektů A.7. daňové příjmy

B.5. věková struktura

C.5. zastavěné území

B.6. vývoj počtu obyvatel

C.6. negativně ovlivněné území

C.3. KES C.4. znečištění imisemi

A.8. zadluženost Zdroj: ÚP KÚ LK

Pro většinu indikátorů bylo použito rozdělení do kvantilů. To je rozdělení, kdy každému ohodnocení od -2 do +2 (tedy -2, -1, 0, +1 a +2) připadne pokud možno stejný počet obcí. Tedy průměrně je v každé kategorii 20 % obcí (takto přesné rozdělení samozřejmě není možné, ale statisticky vzato se jedná o stejně rozsáhlé množiny obcí, které padnou do jedné z pěti kategorií). Pak lze tedy říct, že máme srovnání, kde cca 40 % obcí je podprůměrných, 20 % průměrných a dalších 40 % nadprůměrných. U některých indikátorů je přímo v textu podkladový obrázek. Pro každý indikátor je v příloze RURÚ hodnotící kartogram. Jednotlivé indikátory byly hodnoceny jak za obce, tak za ORP (až na výjimky, které jsou u indikátorů popsané). Hodnocení za jednotlivé ORP je v tabulce 24 na konci této kapitoly.

A.

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ

LK v hospodářském rozvoji mírně zaostává, přičemž z hlediska územního vykazuje v hospodářské úrovni značné disparity. Zaostávají zejména regiony Frýdlantsko, Novoborsko, Semilsko a Tanvaldsko. Slabá je také oblast Ralska a na S od něj. Možnosti podpory z územně plánovacího hlediska jsou omezené, zejména jde o posílení nabídky zastavitelných ploch (včetně zlepšení podmínek pro využití brownfields) a rozvoj dopravní infrastruktury. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

18

Jednotlivé indikátory a jejich hodnocení jsou blíže popsány v podkapitolách A.1. – A.8. U každého indikátoru je krátce popsána metoda a vyhodnocení spolu s počtem obcí, které do jednotlivých kategorií spadají, Na konci celého vyhodnocení je bodové hodnocení za jednotlivé ORP pro srovnání. Všechna data jsou dostupná na ČSÚ (není-li uvedeno jinak).

A.1.

EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO

Pro tento indikátor byly použity počty ekonomicky aktivních obyvatel (EAO; ze SLDB 2011) a počet obyvatel v dané obci ze SLDB 2011. Pro každou obec pak byl vypočten podíl EAO na počtu obyvatel. Ten se v jednotlivých obcích pohyboval v rozmezí od 30 do 61 %. Tento soubor byl rozdělen na kvantily. Tab. 2 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor EAO

bodová hodnota -2 -1 0 1 2

podíl EAO na počtu obyvatel počet obcí v kategorii 30,0 – 45,45 % 43 45,46 – 46,82 % 44 46,83 – 48,50 % 44 48,51 – 50,30 % 43 50,31 – 60,73 % 41

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: podíl EAO na počtu obyvatel [%] = počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100 / počet obyvatel

Nejméně ekonomicky aktivních má ORP TAN, ŽB a FRÝ. Obce s nejvyšším počtem EAO jsou zastoupeny poměrně rovnoměrně v celém kraji v obcích Okrouhlá, Radvanec a Svojkov (ORP NB), Skalka u Doks, Horní Libchava a Ždírec (ORP ČL), Šimonovice a Janovice v P. (ORP LBC), Harrachov (ORP TAN), Bradlecká Lhota (ORP SEM) a Svijanský Újezd, Svijany, Čtveřín, Ohrazenice a Žernov (ORP TUR). Nejvyšší podíl EAO v LK mají obce na Z a SZ od Turnova.

A.2.

INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY Pro indikátor intenzita bytové výstavby byla použita následující data:  

UAPK_001, aktualizace 10/2014 – vývoj počtu obyvatel UAPK_011, aktualizace 06/2014 – výstavba domů a bytů

Intenzita bytové výstavby byla počítána jako výstavba celkového počtu bytů v desetiletém období (2004 – 2013) na 1 000 obyvatel středního stavu. Jako střední stav obyvatelstva byl vzat průměr počtu obyvatel z prvního a posledního roku sledovaného období (tedy počet obyvatel za rok 2004 a 2013). Bylo použito rozdělení na kvantily. Tab. 3 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor intenzita bytové výstavby


intenzita bytové výstavby na 1 000 obyvatel středního stavu v letech 2004 - 2013 počet obcí v kategorii 0 – 13,93 bytů 13,94 – 23,39 bytů 23,40 – 33,43 bytů 33,44 – 49,18 bytů 49,19 – 235,14 bytů

43 43 43 43 43

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: intenzita bytové výstavby [bytů na 1 000 obyvatel středního stavu v desetiletém období] = { (∑ bytové výstavby v letech 2004 – 2013) / [(počet obyvatel v obci k 2014 + počet obyvatel v obci k 2013) / 2] }* 1 000 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

19

Při porovnání ORP je nejvyšší intenzita bytové výstavby v ORP TUR a TAN. Nejhorší situace je pak v ORP FRÝ a ČL. Obce bez bytové výstavby ve sledovaném období jsou: Chlum, Velenice, Vrchovany (ORP ČL) a Horní Řasnice a Pertoltice (ORP FRÝ). Naopak nejvyšší intenzitu vykazují obce Šimonovice, Albrechtice v J. h., Bedřichov, Harrachov, Svojkov, Vítkovice, Horní Libchava, Troskovice, Bohatice, Radvanec a Jestřabí v K. Tyto obce se nachází buď v zázemí větších měst (Liberec, Česká Lípa a další) a svůj podíl na intenzitě výstavby tak má suburbanizace, nebo se jedná o obce v Jizerských horách, kde je poměrně vysoká výstavba druhého bydlení.

A.3.

PLOCHY OCHRANY PŮD Pro indikátor vzdělanostní struktura byla použita následující data: 

UAPO_041, aktualizace 12/2013 – třídy ochrany I. a II.

Plochy ochrany půd byly počítány jako podíl plochy I. a II. třídy ochrany ZPF na celkové ploše obce. Půdy I. třídy ochrany jsou klasifikovány jako bonitně nejcennější půdy, půdy II. třídy ochrany pak jako půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Rozdělení na kvantily. Tab. 4 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany půd

bodová hodnota

plochy ochrany ZPF -2 -1 0 1 2

0 – 4,68 % 4,68 – 11,78 % 11,79 – 22,06 % 22,07 – 32,82 % 32,83 – 92,63 %

počet obcí v kategorii 43 43 43 43 43

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: plochy ochrany ZPF [%] = (plocha I. a II. tř. ochrany / plocha obce) * 100

Obr. 1 Plochy I. a II. třídy ochrany ZPF Zdroj: GIS ÚP LK AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

20

Nejmenší podíl I. a II. třídy ochrany půd je přirozeně v horských oblastech – Frýdlantský výběžek a pás Jizerských hor a také na Českolipsku. Naopak nejvyšší podíl těchto půd je na Turnovsku a v pásu obcí mezi Velkými Hamry a Jilemnicí.

A.4.

PLOCHY VÝROBY

Plochy výroby byly převzaty ze sledovaného jevu UAPO_002. Za jednotlivé obce byly použity údaje z aktualizace UAPO 2012, pouze na Železnobrodsku byla použita data z roku 2010 (do konce 5/2013 nepředali ÚAP obcí, ani plochy výroby). Pomocí analýzy GIS byly vypočteny plochy těchto výrobních ploch a následně byly vyděleny celkovou plochou obce (ta byla také spočítána analýzou GIS). Tab. 5 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy výroby

bodová hodnota

plochy výroby -2 -1 0 1 2

0 – 0,19 % 0,20 – 0,46 % 0,47 – 0,83 % 0,84 – 1,49 % 1,50 – 10,58 %


Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: plochy výroby (%) = (plocha výroby bez brownfields / plocha obce) * 100

Nejvíce ploch výroby mají Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov, Smržovka a jejich okolí. Plochy výroby jsou nejvíce situovány v okolí rychlostních silnic a silnic I. třídy. Nejméně ploch výroby se nalézá především v Chráněných krajinných oblastech a Národním parku.

Obr. 2 Plochy výroby v LK, stav k 1/2015 Zdroj: GIS ÚP LK


21

A.5.

DOSTUPNOST SILNIC A ŽELEZNIČNÍCH ZASTÁVEK Pro indikátor dostupnost silnic a železničních zastávek byla použita následující data: 

UAPO_989, aktualizace 11/2014 – silnice



UAPK_006, aktualizace 5/2012 – sídelní struktura



UAPK_056, data o železničních zastávkách k 2014

Dostupnost silnic byla počítána nadstavbou Network Analyst v ArcGIS a byla vypočtena jako vzdálenost centra obce (jako centrum obce byla brána bodová vrstva z dat KÚ LK – sídelní struktura, kde jako centrum obce je bráno centrum největšího zastavěného území) po silnici ke křižovatce silnice s I. třídou či rychlostní silnicí. U železničních zastávek bylo pouze počítáno, zda v obci je či není železniční zastávka. Data obsahovala i dvě zastávky, jež jsou mimo LK, nicméně jak názvem, tak svou polohou do LK patří – jednalo se o železniční zastávku Horní Branná (241 m za hranicí kraje, název zastávky Horní Branná) a Bezděz (291 m za hranicí kraje, název zastávky Bezděz). Indikátor nebyl hodnocen za ORP, pouze za jednotlivé obce. Tab. 6 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnoc silnic a železnice

bodová hodnota dostupnost silnice od obce -2 10,1 - 18 km -1 5,1 - 10 km 0 5,1 - 10 km 1 0 - 5 km 2 0 - 5 km

železniční zastávka v obci nerozlišeno ne ano ne ano


Zdroj: GIS ÚP LK; není rozděleno na kvantily

Obr. 3 Silnice I. třídy, rychlostní silnice a železnice v LK Zdroj: GIS ÚP LK AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

22

Obce s nejhorší dostupností k silnicím I. třídy a R a železnici jsou na V ORP Česká Lípa a na JZ ORP Liberec. Silnice I. tř. a R jsou pak nejhůře dostupné obcím z ORP Semily a V ORP Frýdlant.

A.6.

POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ

Pro počet ekonomických subjektů byla použita (http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/100318_ek_subjekty).

data

za

12/2014

z ČSÚ

Indikátor byl počítán na počet obyvatel za 12/2013 a byl spočten jako počet registrovaných ekonomických subjektů na 1.000 obyvatel. Rozdělení na kvantily. Tab. 7 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor počet ekonomických subjektů


počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel počet obcí v kategorii 133,69 – 210,33 43 210,34 – 235,29 43 235,30 – 258,72 43 258,73 – 284,02 43 284,71 – 456,04 43

Zdroj: GIS ÚP LK; Vzorec: počet ekonomických subjektů na 1.000 obyvatel [-] = (počet ekonomických subjektů/počet obyvatel)*1.000; zaokrouhleno na celá čísla

Nejvyšší relativní počet ekonomických subjektů je patrný v celém ORP JN, na V ORP LBC, na V ORP TAN a SV ORP JIL. Na Jablonecku, Tanvaldsku a Jilemnicku je vysoký počet ekonomických subjektů díky Jizerským horám (je to dáno především ubytovateli, restauracemi a dalšími službami spojenými s rekreací v horských oblastech). Nejméně RES na obyvatele je v ORP ČL a FRÝ.

A.7.

DAŇOVÉ PŘÍJMY OBCE Pro indikátor daňové příjmy obce byla použita následující data: 

UAPK_044, aktualizace 03/2015 – veřejná ekonomika

Daňové příjmy obcí jsou nyní získávány centrálně z Monitoru (http://monitor.statnipokladna.cz/2014/), kde jsou uvedeny různé finanční ukazatele obcí za několik posledních let. Daňové příjmy jsou počítány jako celková suma daňového příjmu obcí z roku 2014 vydělená počtem obyvatel za stejné období. Rozdělení na kvantily. Indikátor nebyl hodnocen za ORP, pouze za jednotlivé obce. Tab. 8 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor daňové přijmy obce


daňová výtěžnost obcí na obyvatele počet obcí v kategorii 4 927,48 – 10 547,98 Kč 43 10 547,99 – 11 162,58 Kč 43 11 162,59 – 11 978,07 Kč 43 11 978,08 – 13 192,77 Kč 43 13 192,78 – 31 215,67 Kč 43

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: daňová výtěžnost obce na obyvatele (Kč/obyv.) = daňové příjmy obce / počet obyvatel

Obce s nižšími a vyššími příjmy jsou poměrně rovnoměrně rozloženy po celém LK. Nejhůře je na tom ORP ŽB a ORP SEM.


23

Obr. 4 Daňové příjmy obce v roce 2014 na obyvatele Zdroj: GIS ÚP LK

A.8.

ZADLUŽENOST OBCE Pro indikátor zadluženost obce byla použita následující data: 

UAPK_044, aktualizace 03/2015 – veřejná ekonomika

Zadluženost obcí byla získána z Monitoru (http://monitor.statnipokladna.cz/2014/). Rozdělení na kvantily. Do třídy „+2“ bylo zařazeno celkem 129 obcí. Všechny mají zadluženost 0 Kč. Zadluženost obcí je počítána na obyvatele. Indikátor nebyl hodnocen za ORP, pouze za jednotlivé obce. Tab. 9 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zadluženost obce


zadluženost obcí na obyvatele počet obcí v kategorii 6 266,68 – 30 554,27 Kč 48 3 086,44 – 6 266,67 Kč 48 1 131,70 – 3 086,43 Kč 48 0,01 – 1 131,69 Kč 49 0 Kč 22

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: zadluženost na obyvatele (Kč/obyv.) = zadluženost obce / počet obyvatel

Mezi nejzadluženější obce patří Chotyně, Benecko, Vítkovice a Liberec – všechny tyto obce mají zadluženost vyšší než 20 000 Kč na obyvatele.


24

Obr. 5 Zadluženost obcí v LK v roce 2014 na obyvatele Zdroj: GIS ÚP LK

B.

SOCIÁLNÍ PILÍŘ

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých sídlech (vybraná kritéria dlouhodobého a krátkodobého vývoje) jsou základním ukazatelem odrážejícím soudržnost obyvatel území. Obce s poklesem počtu obyvatel jsou většinou postiženy i stárnutím obyvatel, poklesem podílu dětí a mladých rodin, narušením přirozené sociální soudržnosti obyvatel, funkčnosti obce (zánik základní školy). V extrémních případech hrozí vylidnění obce spojené s postupným zánikem trvalého bydlení. Na druhé straně nadměrný růst počtu obyvatel v obci vede k růstu nároků na základní vybavenost, výraznějším konfliktům se stávajícím obyvatelstvem, popř. negativním dopadům na sociální soudržnost obyvatel. Klasické obce s extrémním růstem počtu obyvatel (okolí Prahy, částečně Brna, Hradce Králové) se v LK vyskytují omezeně v zázemí Liberce a Jablonce nad Nisou (např. Šimonovice, Dlouhý Most a další). Převažují spíše příměstské obce s výrazným růstem počtu obyvatel a rozvojem druhého bydlení (rekreačních funkcí), pro které je charakteristický výrazný sezónní růst počtu přítomných obyvatel, nikoliv extrémní růst trvale bydlících obyvatel. Vývoj počtu obyvatel na území LK jako celku je v současnosti příznivý. Horší situace je na úrovni některých ORP (JIL, TAN, SEM). Ve výhledu je nutno předpokládat zhoršování věkové struktury obyvatel zejména s dopady do sociálně zdravotního systému (komunálního plánování). Situace je výrazně diferencovaná na úrovni jednotlivých obcí. Zatímco příznivý vývoj v suburbanizačních prstencích měst přináší komplikace z prudkého růstu počtu obyvatel v oblasti základní vybavenosti i soudržnosti obyvatel území, u malé části obcí pokračují významné úbytky počtu obyvatel. Obecně se demografické problémy budou stupňovat a stále větší roli bude hrát migrace. Stárnutí obyvatel se v územním detailu může negativně projevovat i na velkých sídlištích měst, která vykazují v naprosté většině pokles počtu obyvatel. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

25

B.1.

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA

Ukazatel vzdělanostní struktura byl počítán z předběžných výsledků SLDB za rok 2011 (předběžné výsledky SLDB jsou počítány na trvale bydlící obyvatele, konečné výsledky jsou počítány na přítomné. Vzhledem k tomu, že všechny ostatní ukazatele (kromě A.1.) jsou počítány na trvale bydlící obyvatele, byl i tento jev počítán na trvale bydlící obyvatele). Indikátor byl vypočten jako podíl vysokoškolsky (VŠ) vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel nad 15 let. Pro indikátor vzdělanostní struktura byla použita následující data: 

UAPK_904, aktualizace 10/2014 (data ze SLDB 2011) – podíl osob se základním vzdělání, podíl osob s vysokoškolským vzděláním

U tohoto ukazatele byla ponechána přesnost na dvě desetinná místa. Rozdělení je opět na kvantily. Tab. 10 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vzdělanostní struktura


podíl VŠ vzdělaných obyvatel na obyvatelích nad 15 let počet obcí v kategorii 1,49 - 4,23 % 43 4,24 – 5,99 % 45 6,00 - 7,89 % 43 7,90 – 9,85 % 42 9,86 – 18,60 % 42

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na obyvatelích nad 15 let [%] = (počet vysokoškolsky vzdělaných/počet obyvatel nad 15 let)*100

Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných má Liberec, Jablonec n. Nis. a jejich okolí. Dále pak Turnov a přilehlé obce a některé obce v okolí České Lípy. Naopak nejhůř je na tom se vzdělaností ORP FRÝ.

B.2.

NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost byla spočítána jako podíl nezaměstnaných osob. Pro indikátor nezaměstnanost byla použita následující data: 

UAPK_008, aktualizace 03/2015 (data za 12/2014) – podíl nezaměstnaných osob

Od ledna 2013 přešlo MPSV na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem „podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Rozdělení na kvantily. Tab. 11 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor nezaměstnanost


podíl nezaměstnaných osob počet obcí v kategorii 9,60 – 20,24 % 7,72 – 9,59 % 6,29 – 7,71 % 4,87 – 6,28 % 1,11 – 4,86 %

43 43 43 43 43

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: podíl nezaměstnaných osob [%] = (počet osob ve věku 15 – 64 let/počet dosažitelných uchazečů)*100

V mezikrajském srovnání vykazuje dlouhodobě nejnižší podíl nezaměstnaných osob HMP (v 12/2014 je podíl nezaměstnaných osob 5,03 %), naopak nejvyšší USK (10,67 %). LK


26

se v roce 2014 umístil s podílem nezaměstnaných osob na 9. místě mezi kraji s podílem nezaměstnaných osob 7,72 %. Nezaměstnanost má klesající charakter spolu se stoupajícím stupněm dosaženého vzdělání. Jedná se o trend LK i celorepublikový a je patrný při porovnání s mapou vzdělanostní struktury, kdy nejvyšší vzdělanost je v okolí Liberce, Jablonce a Turnova a zároveň je v těchto oblastech nejnižší podíl nezaměstnaných osob, Z pohledu ORP je nejvyšší nezaměstnanost v ORP FRÝ, NB a TAN. U těchto ORP se jedná o dlouhodobý a více méně neměnný stav. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných osob je v ORP TUR, ŽB a JN.

B.3.

ZÁKLADNÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST

Jako základní občanská vybavenost byla počítána přítomnost či naopak absence některých základních služeb v obci. Jedná se o mateřskou školu, základní školu, poštu a lékaře v obci. U každé jednotlivé občanské vybavenosti se počítá, zda v obci je či není (tedy 1 či 0). Indikátor nebyl hodnocen za ORP, pouze za jednotlivé obce. Pošta Data o poštách byla získána z internetových stránek České pošty, s. p. k 1/2015. Jako obce s poštou byly brány i obce s tzv. Partner I a II poštou a Výdejním místem II. Tyto poštovní pobočky disponují menším rozsahem služeb, nicméně základní služby, jako je vyzvednutí a zaslání zásilky umožňují. Více informací o Partner I a II a Výdejní místo II viz níže (převzato jako doslovná citace ze stránek ČP, a. s.): 





Partner I je provozovna smluvního zástupce České pošty, s. p., který poskytuje poštovní služby příjem a výdej zásilek, prodej cenin, příjem reklamací a dále Partner I poskytuje vybrané služby Poštovní spořitelny, především příjem vkladů na účet ČSOB, operace Era platebními kartami a platebními kartami ČSOB - vklady, výplaty a příkazy. o Partner I pobočky v LK: Bedřichov Partner II je provozovna smluvního zástupce České pošty, s.p., který poskytuje poštovní služby příjem a výdej zásilek, prodej cenin, příjem reklamací a služby Poštovní spořitelny. Z hlediska Poštovní spořitelny poskytuje operace Era platebními kartami a platebními kartami ČSOB vklady, výplaty a příkazy a dále operace Vkladními knížkami - vklady a výplaty, transakce k účtům - vklady, výplaty a příkazy. o Partner II pobočky v LK: Dětřichov, Kunratice u Cv., Lázně Libverda Výdejní místo II je provozovna smluvního zástupce České pošty, s. p., který zajišťuje vybrané poštovní služby výdej uložených listovních a balíkových zásilek, prodej cenin, příjem reklamací, podání listovních a balíkových zásilek, poštovních poukázek a plateb SIPO. o Výdejní místo II pobočky v LK: Bulovka, Ralsko.

Obec byla počítána jako obec s poštou i pokud byla pošta v jakémkoliv jejím katastru (Pěnčín má poštu na Bratříkově, Skuhrov v Huntířově, Stružnice v Jezvé). Lékaři Data byla získána z odboru zdravotnictví KÚLK, bohužel se však jedná o data k 3/2014. Na opakované žádosti e-mailem odbor nebyl schopen data ani po 3 měsících dodat. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

27

V souhrnné tabulce (přílohy RURÚ) je k dispozici jak počet lékařů pro děti a dorost, tak i počet lékařů pro dospělé. Analýza pak počítá pouze s tím, zda lékař v obci je či není (ať už je pro děti a dorost, nebo pro dospělé). MŠ Z dat odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚLK. Opět počítáno pouze, zda MŠ v obci je či nikoliv. ZŠ Obec je započítána jako obec se základní školou, pokud má alespoň první stupeň. V souhrnné tabulce je však k dispozici i informace, zda je v obci ZŠ s prvním stupněm, nebo celý stupeň ZŠ. Poté se všechny přítomnosti a nepřítomnosti (1 či 0) občanské vybavenosti sečetly a roztřídily dle tabulky níže. Příklad: obec má MŠ (1), nemá ZŠ (0), má poštu (1), má lékaře (1) = 1+0+1+1 = 3  obec dostane hodnocení 1. Tab. 12 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor základní občanská vybavenost


počet služeb dostupných v obci počet obcí v kategorii 0 59 1 26 2 19 3 43 4 68

Zdroj: GIS ÚP LK

Téměř 32 % obcí má veškerou sledovanou občanskou vybavenost. Naopak 26 % obcí nemá ani jednu ze sledovaných občanských vybaveností. Nejhůř jsou na tom samozřejmě malé obce a to rovnoměrně v celém LK. Ty ale obvykle využívají vybavenost okolních spádových obcí. Podkladový kartogram je vložen v hodnotících kartogramech.

B.4.

DOSTUPNOST CENTRA DOJÍŽĎKY Centra dojížďky a obce, které do nich spádují, byly převzaty ze ZÚR 2011 (viz obr. 6). Pro indikátor dostupnost centra dojížďky byla použita následující data: UAPO_989, aktualizace 11/2014 – silnice UAPK_006, aktualizace 05/2012 – sídelní struktura UAPO_994, aktualizace 09/2013 – železnice UAPK_056, aktualizace 03/2014 – data o železničních zastávkách k 2014 Tento indikátor není rozdělen na kvantily. Dostupnost centra dojížďky po silnici

Dostupnost silnic byla počítána nadstavbou Network Analyst v ArcGIS a byla vypočtena jako vzdálenost centra obce (jako centrum obce byla brána bodová z dat KÚ LK – sídelní struktura, kde jako centrum obce je bráno centrum největšího zastavěného území) po silnici do centra dojížďky. Dostupnost centra dojížďky po železnici Dostupnost silnic byla počítána nadstavbou Network Analyst v ArcGIS a byla vypočtena jako vzdálenost železniční zastávky v obci na železniční zastávku v centru AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

28

dojížďky. Nebyly brány nejbližší zastávky, ale ty, které jsou nejblíže k centrům dojížďky. Jejich umístění je na obrázku 7. Některé obce centra dojížďky ale nemají vůbec železnici, a tím „znemožní“ i obcím v jejich oblasti, aby do nich mohly zajíždět, ačkoliv je v nich i železnice (příklad: Svor má železnici, ale jeho centrum dojížďky nemá, tedy není kam počítat dojížďku). V celkovém hodnocení zohledněna jen ta vzdálenost, která je kratší (nehledě na to, zda je to po silnici či železnici). Indikátor nebyl hodnocen za ORP, pouze za jednotlivé obce. Tab. 13 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnost center dojížďky

bodová hodnota

dostupnost centra dojížďky -2 -1 0 1 2

15,01 a více km 10,01 – 15,00 km 5,01 – 10,00 km do 5 km centrum dojížďky samotné (tedy 0 km)


Zdroj: GIS ÚP LK; není rozděleno na kvantily

Obce nejvzdálenější centru dojížďky jsou zejména na JZ spádové oblasti centra osídlení Česká Lípa a na S centra osídlení Frýdlant.

Obr. 6 Centra dojížďky a jejich spádové oblasti Zdroj: GIS ÚP LK


29

Obr. 7 Zastávky vlaku, ze kterých byla vzdálenost do centra dojížďky měřena Zdroj: GIS ÚP LK

B.5.

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA Pro indikátor věková struktura obyvatelstva byla použita následující data: UAPK_902, aktualizace 09/2014 (data za 12/2013) – věková struktura Indikátor je rozdělen na dvě hlediska: 

podíl obyvatel v produktivním věku o u tohoto hlediska bylo použito kvantilové třídění (kvantilové třídění bylo rozděleno do třech tříd, do třídy s nejméně produktivními obyvateli na všech obyvatelích pak spadlo celkově 72 obcí s podílem 52,43 – 66,78 %; další dvě třídy byly 66,79 – 68,70 % a 68,71 – 76,92 %)



podíl obyvatel do 14 let (včetně) na obyvatelích nad 65 let (včetně) o při vyšším počtu obyvatel mladších 15 let bylo hodnocení vylepšeno o jeden bod (pouze ve skupině s 52,43 – 66,78 % produktivními obyvateli na celkovém množství obyvatel nebyl tento ukazatel brán v potaz). Tento ukazatel je směrodatný pro roztřídění obcí do skupin -1 a 0; respektive 1 a 2. Pokud je podíl obyvatel nad 15 let menší, než obyvatel nad 65 let (tedy do 99,99 %), dostane obec horší hodnocení, pokud je naopak více mladších, než starších obyvatel, dostane obec lepší hodnocení (hodnota 100 % a více).


30

Tab. 14 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor věková struktura obyvatelstva

bodová podíl obyvatel v produktivním věku na počtu všech obyvatel a podíl hodnota obyvatel do 15 let na obyvatelích nad 65 let -2 podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 52,43 – 66,78 % podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 66,79 – 68,70 % a -1 zároveň zde převažuje počet obyvatel nad 65 nad obyvateli do 15 let

počet obcí v kategorii 72 35

podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 66,79 – 68,70 % a 0 zároveň zde převažuje počet obyvatel do 15 let nad obyvateli nad 65 let

50

podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 68,71 – 76,92 % a 1 zároveň zde převažuje počet obyvatel nad 65 nad obyvateli do 15 let

22

podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 68,71 – 76,92 % a 2 zároveň zde převažuje počet obyvatel do 15 let nad obyvateli nad 65 let

31

Zdroj: GIS ÚP LK; Vzorec: podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích [%] = (počet obyvatel 15 – 64/počet všech obyvatel)*100; podíl mladších 15 let na obyvatelích nad 65 let [%] = (počet obyvatel do 15 let/počet obyvatel nad 65 let)*100

Tato metodika vychází z věkové struktury obyvatelstva v ČR. Podíl obyvatel 15 – 64 let je zde největší. Proto se bere v potaz ukazatel podílu počtu obyvatel 15 – 64 na celkovém počtu obyvatel. Dále nám přírůstek obyvatel v kategorii do 15 let může ukazovat, že obyvatelé jsou v obci spokojeni a nestěhují se s potomstvem jinam. Nejpříznivější věková struktura je v ORP ČL, naopak nejméně příznivá je v ORP ŽB, SEM a TUR.

Obr. 8 Věková struktura obyvatel jednotlivých ORP Zdroj: GIS ÚP LK


31

Graf 1 Věková skladba obyvatelstva v roce 2010

Zdroj: Stromy života do roku 2066, ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roce_2010)

B.6.

VÝVOJ POČTU OBYVATEL Pro indikátor vývoj počtu obyvatel byla použita následující data: UAPK_001, aktualizace 10/2014 (data za 12/2013) – vývoj počtu obyvatel

Pro ukazatel vývoje počtu obyvatel byla použita data za 12/2003 a 12/2013, tedy v desetiletém odstupu. Nárůst (či pokles) počtu obyvatel pak byl jednoduše počítán jako procento zvýšení počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Tab. 15 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vývoj počtu obyvatel


procento nárůstu obyvatel mezi lety 2003 a 2013 počet obcí v kategorii -25,37 – (-0,73) % 43 -0,72 – 3,79 % 43 3,80 – 9,08 % 43 9,09 – 16,76 % 43 16,77 – 147,72 % 43

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: % nárůstu obyvatel mezi lety 2003 a 2013 [%] = (100* počet obyvatel k 2013)/počet obyvatel k 2003 – 100

Nejmenší přírůstek obyvatel vykazují ORP TAN, JIL a SEM, kde došlo ve sledovaném období k úbytku obyvatel. Nejvyšší nárůst obyvatel pak vykazují ORP LBC a TUR. Mezi obcemi jednotlivých ORP však existují velké rozdíly.


32

C.

PILÍŘ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

LK je obecně kraj s velmi příznivými podmínkami pro životní prostředí. Pro vnitrokrajské srovnání však byla použita metodika kvantilového třídění, jako u ostatních pilířů, která objektivně rozděluje kraj do pěti tříd.

C.1.

LESNATOST

Lesnatost byla počítána jako podíl plochy lesa na celkové výměře obce. Rozdělení obcí bylo provedeno na kvantily. Data použitá pro výpočet: 

UAPO_937, aktualizace 12/2014 - ochranné lesy, lesy zvláštního určení a hospodářské lesy

Jak ukazuje tabulka 16, do bodové hodnoty -2 spadly i obce s lesnatostí do 20,8 %. V celorepublikovém srovnání by i tato hodnota lesnatosti obce velmi pravděpodobně patřila do vyšší bodové hodnoty, ovšem z hlediska LK spadá v rámci kvantilového třídění do kategorie -2. Tab. 16 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor lesnatost


podíl plochy lesa na celkové výměře obce počet obcí v kategorii 0,80 – 20,80 % 43 20,81 – 28,68 % 43 28,69 – 36,68 % 43 36,69 – 49,52 % 43 49,53 – 91,34 % 43

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: podíl plochy lesa na celkové výměře obce (%) = (plocha lesa v obci / rozloha obce) * 100

Obr. 9 Lesy v LK Zdroj: GIS ÚP LK AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

33

Obce s největším podílem lesů se nachází zejména v oblasti Jizerských hor a Krkonoš, dále pak v Lužických horách a na Ještědsko-kozákovském hřbetě. V podílu plochy lesa vyniká také obec Ralsko – bývalý vojenský újezd. Naopak nejnižší lesnatost mají obce v ORP TUR a SEM.

C.2.

PLOCHY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Tento indikátor byl počítán jako podíl ploch ochrany přírody a krajiny (použité plochy ochrany viz níže) na celkové výměře obce. Rozdělení na kvantily. Plochy ochrany přírody a krajiny v sobě zahrnují tato data:         

UAPO_021, aktualizace 12/2013 - územní systém ekologické stability – pouze biocentra UAPO_025, aktualizace 02/2012 - národní park včetně OP UAPO_026, aktualizace 08/2011 - chráněná krajinná oblast UAPO_027, aktualizace 12/2013 – národní přírodní rezervace včetně OP UAPO_028, aktualizace 02/2015 – přírodní rezervace včetně OP UAPO_029, aktualizace 11/2012 – národní přírodní památka včetně OP UAPO_030, aktualizace 05/2012 – přírodní park UAPO_034, aktualizace 11/2009 – NATURA 2000 – evropsky významná lokalita UAPO_035, aktualizace 05/2010 – NATURA 2000 – ptačí oblast

Tab. 17 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany


podíl ploch ochrany přírody a krajiny na počet obcí v kategorii celkové výměře obce 0 – 0,28 % 43 0,29 – 9,01 % 43 9,02 – 31,14 % 43 31,15 – 87,67 % 43 87,68 – 100,00 % 43

Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: podíl plochy ochrany přírody a krajiny na ploše obce [%] = (výměra ploch ochrany přírody a krajiny / výměra obce) * 100

Stejně jako u lesnatosti mají nejvyšší podíl ploch ochrany přírody a krajiny obce v Jizerských a Lužických horách. Dále pak na SZ bývalého okresu Česká Lípa a na JZ ORP Turnov. Nejmenší podíl ploch ochrany přírody a krajiny na celkové rozloze půdy má ORP SEM.


34

Obr. 10 Přírodní parky, ptačí oblasti, Evropsky významné lokality, maloplošná zvláště chráněná území, ÚSES, národní parky a CHKO v LK Zdroj: GIS ÚP LK

C.3.

KES KES v sobě zahrnuje tato data: 

UAPK_030, aktualizace 04/2015, data za 12/2014 - KES

KES byl počítán z dat UHDP dle Míchala jako podíl lesní půdy, TTP, zahrad, ovocných sadů, vinic, vodních ploch a vodních toků na zastavěném území, orné půdě, chmelnici a ostatních plochách. Ve vzorci je to vyjádřeno takto:

KES 

LP  VP  TTP  Pa  Mo  Sa  Vi OP  AP  Ch

Pro KES je zařazení do 5 tříd dáno již dle Míchala, proto byly bodové hodnoty přiřazeny dle tohoto schématu, Více viz tabulka 18. Tab. 18 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor KES

bodová hodnota

KES -2 -1 0 1 2

≤ 0,10 0,11 - 0,30 0,31 - 1,00 1,01 - 3,00 ≥ 3,01


Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: KES = (lesní půdy + TTP + zahrady + ovocné sady + vinice + vodní plochy) / (zastavěné území + orná půda + chmelnice + ostatní plochy) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

35

Obce s nejnižším KES se vyskytují zejména v okolí Turnova (Lažany, Svijany, Ohrazenice a Přepeře).

C.4.

ZNEČIŠTĚNÍ IMISEMI

Pro vyhodnocení znečištění území imisemi byly použity mapy OZKO – oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, které jsou vyobrazené v PRURÚ jako jev UAPK_035. Indikátor znečištění imisemi v sobě obsahuje tato data: 

UAPK_035, aktualizace 12/2014 – počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, data za rok 2013

Tyto mapy jsou zpracovány ve čtvercích 1 x 1 km a byly použity: 1. mapa území s překročením imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky (SO2, CO, PM10 a 2,5, NO2, benzen, Pb) - ZdrLV 2. mapa území s překročením cílového imisního limitu TV bez přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren) – ZdrTV 3. mapa území s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren, O3) – ZdrTVO3 Obec, kterou „znečištěný čtverec“ zasáhl, byla vyhodnocena jako zasažená daným cílovým limitem. Pokud obec byla zasažena pouze jedním ze třech limitů, byla jí přiřazena bodová hodnota 0; pokud byla obec zasažena dvěma ze třech limitů, byla jí přiřazena hodnota -1, pokud byla obec zasažena všemi třemi limity, byla jí přiřazena hodnota -2. Obci, jež nebyla zasažena žádným překročením limitu, byla přiřazena hodnota +2. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

36

Ohodnocení -2 nebylo přiřazeno žádné obci, neboť limit ZdrLV nebyl v roce 2013 nikde překročen. Ohodnocení 1 nebylo použito vůbec. Indikátor nebyl hodnocen za ORP, pouze za jednotlivé obce. Tab. 19 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor znečištění imisemi


znečištění imisemi obec zasažena překročením 3 imisních limitů obec zasažena překročením 2 imisních limitů obec zasažena překročením 1 imisního limitu ---nebylo použito--obec bez překročení imisních limitů

počet obcí v kategorii 0 37 23 --155

Zdroj: GIS ÚP LK

Obr. 11 OZKO - území s překročením imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky (SO 2, CO, PM10 a 2,5, NO2, benzen, Pb), čtverce 1 x 1 km; 2013 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity, web ČHMI


37

Obr. 12 Území s překročením cílového imisního limitu TV bez přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren), čtverce 1 x 1 km; 2013 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity, web ČHMI

Obr. 13 Území s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren, O3), čtverce 1 x 1 km; 2013 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity, web ČHMI AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

38

C.5.

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ Plochy ochrany přírody a krajiny v sobě zahrnují tato data: 

UAPO_001, aktualizace 01/2015 – zastavěné území, data za 12/2014

Zastavěné území obce bylo počítáno jako plocha zastavěného území na rozloze obce. Čím menší zastavění, tím pozitivnější hodnocení. Rozdělení na kvantily. Tab. 20 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zastavěné území

bodová hodnota

zastavění obce -2 -1 0 1 2

11,90 – 38,55 % 8,84 – 11,89 % 6,61 – 8,83 % 4,71 – 6,60 % 2,40 – 4,70 %


Zdroj: GIS ÚP LK; vzorec: zastavění obce [%] = plocha zastavěného území v obci * 100 / plocha obce

Nejvíce zastavěnými jsou ORP JN, LBC a ŽB. Z obcí pak pás mezi obcemi Liberec a Tanvald a Liberec a Semily. Dále pak Turnov, Česká Lípa, Mimoň a Frýdlant.

Obr. 14 Zastavěné území, stav k 1/2015 Zdroj: GIS ÚP LK

C.6.

NEGATIVNĚ OVLIVNĚNÉ ÚZEMÍ Indikátor negativně ovlivněné území v sobě obsahuje tato data:   

UAPO_057, aktualizace 11/2014, polygony – dobývací prostor UAPO_061, aktualizace 08/2014, polygony i body – poddolované území UAPO_062, aktualizace 08/2014, polygony i body – sesuvné území a území jiných geologických rizik


39

   

UAPO_064, aktualizace 02/2013, polygony i body – staré zátěže území a kontaminované plochy UAPO_066, aktualizace 09/2012, polygony – odval, výsypka, odkaliště, halda UAPO_084, aktualizace 09/2012, polygony – objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami UAPO_085, aktualizace 08/2009, polygony – skládka

Všechny jevy byly počítány bez ochranných pásem. Pro plošné jevy byl vypočten podíl negativně ovlivněného území na ploše obce. Rozdělení na kvantily. Tab. 21 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území

bodová hodnota podíl negativně ovlivněného území na ploše obce počet obcí v kategorii -2 9,74 – 75,42 % 33 -1 3,73 – 9,73 % 34 0 0,86 – 3,72 % 34 1 0,01 – 0,85 % 37 2 0% 77 Zdroj: GIS ÚP LK, vzorec: podíl negativně ovlivněného území na ploše obce [%] = (plocha negativně ovlivněného území / plocha obce ) * 100

Pro bodové hodnoty byly nejdříve spočteny body v každé obci ze všech třech bodových vrstev (tedy UAPO_61, 62 a 64), poté byl pro každou obec spočten počet bodů ovlivněného území na plochu 100 ha. Tab. 22 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území


počet bodů negativně ovlivněného území na 100 počet obcí v kategorii ha obce 0,46 – 1,30 40 0,27 – 0,45 41 0,18 – 0,26 44 0,08 – 0,17 46 0 – 0,07 44

Zdroj: GIS ÚP LK, počet bodů ovlivněného území na 100 ha obce [-] = (počet negativně ovlivněného území bodem * 100) / plocha obce

Pro celkové vyhodnocení tohoto indikátoru bylo vždy jako celkové hodnocení vzato to horší (tedy pokud například obec měla pro hodnocení u polygonů -1 a pro hodnocení u bodové vrstvy 0, dostala celkově -1). Počty obcí v kategorii viz tabulka 23. Tab. 23 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území

bodová hodnota počet obcí v kategorii -2 62 -1 56 0 39 1 34 2 24 Zdroj: GIS ÚP LK

Nejvíce negativně ovlivněnými obcemi jsou obce na S od obce Ralsko, kde se nachází největší dobývací prostor. Dále pak obce v pásu od Turnova přes Semily po Víchovou n. J. Naopak nejlépe vychází obce v Jizerských horách, Lužických horách a na JZ ORP ČL. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

40

Obr. 15 Objekty, nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B, skládky, SEZ, odvaly, poddolovaná území, odkaliště a dobývací prostory v LK Zdroj: GIS ÚP LK


41

Vyhodnocení jednotlivých indikátorů za ORP Vyhodnocení jednotlivých indikátorů za ORP v LK je znázorněno v tabulce 24. Tab. 24 Vyhodnocení indikátorů za ORP EAO intenzita bytové výstavby

HP

ČL

FRÝ

1

-1

0

0

1

0

0

-1

1

-1

JN

ŽB

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-2

0

0

-1

0

-1

-1

0

1

-1

0

-2

2

-1

plochy výroby

1

0

1

0

2

0

2

-1

1

0

1

0

1

0

2

1

-1

1

1

dostupnost silnic a železnic

nehodnoceno za ORP -1

-1

1

1

2

0

0

daňové příjmy

nehodnoceno za ORP

zadluženost

nehodnoceno za ORP

vzdělanostní struktura

0

-1

2

0

-2

1

základní občanská vybavenost nezaměstnanost

1

2

0

1

nehodnoceno za ORP

dostupnost centra dojížďky věková struktura

-1

0

-1

0

nehodnoceno za ORP 2

0

-1

-1

-1

-1

-2

-1

-2

-2

-1

-1

0

-2

0

-1

-2

-2

0

-1

lesnatost

1

1

2

1

1

2

-1

2

-1

1

plochy ochrany

1

1

1

1

1

1

-1

1

1

1

KES

1

2

2

2

1

2

1

2

1

2

vývoj počtu obyvatel

ŽP

NB SEM TAN TUR

ochrana půd I. a II. tř. ochrany

počet ekonomických subjektů

SP

JIL LBC

znečištění imisemi zastavěné území

negativně ovlivněné území Zdroj: GIS ÚP LK


nehodnoceno za ORP 1

1

-2

0

-2

-1

-1

0

-1

-2

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

0

-1

-1

42

2.4.

VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ

Souhrnné vyhodnocení do kartogramů za jednotlivé pilíře URÚ proběhlo sečtením bodů z jednotlivých indikátorů pro každý pilíř. Pokud vyšla pro obec kladná hodnota, byla obec v daném pilíři hodnocena jako kladná (v souhrnném kartogramu vyhodnocení URÚ v přílohách znázorněna modře). Pokud vyšla záporná hodnota, byla obec v daném pilíři hodnocena záporně (a v kartogramu znázorněna červeně). Pokud obci vyšla „0“, byla hodnocena kladně. V této kapitole jsou zobrazeny podrobnější kartogramy ve vyhodnocení jednotlivých pilířů s pěti barevnými odstíny (odstíny červené a oranžové jsou negativně hodnocené obce, žlutě jsou neutrálně hodnocené obce a zelené odstíny jsou vyhrazeny pozitivně hodnoceným obcím v jednotlivých pilířích). Vyhodnocení u jednotlivých pilířů odpovídá součtu bodů za jednotlivé indikátory vyhodnocení URÚ. Bodová hodnota pro každou obec je k nahlédnutí v přílohách k RURÚ.

2.4.1.

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ

Indikátory v hospodářském pilíři byly vyhodnoceny kvantitativně. Jediným indikátorem, pro který bylo použito i kvalitativní hodnocení je Dostupnost silnic a železnice (podrobněji viz A.1. – A.8.). Výsledky za HP – tedy součet bodů za jednotlivé indikátory je vyobrazen na obrázku 16.

Obr. 16 Vyhodnocení HP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory Zdroj: GIS ÚP LK

Hodnocení hospodářských podmínek na území LK prokázalo existenci výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. ORP LBC oproti zbytku území kraje vykazuje výrazně lepší výsledky. Ukazuje se zde vysoká závislost na dopravní dostupnosti, která se odvíjí především od rychlostních silnic R10 a R35. Stejně tak patří mezi hospodářsky silné oblasti okolí Turnova a téměř celá ORP TUR. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

43

Mezi hospodářsky silnější patří také pás Doksy – Česká Lípa – Nový Bor. Zde je hospodářství podpořeno zejména průtahem silnice první třídy na Mladou Boleslav a významným vlivem cestovního ruchu především na Dokesku. Při srovnání s rozvojovými oblastmi, osami, specifickými oblastmi a osami ze ZÚR LK lze pozorovat, že ROB 1 Liberec a ROB 3 Turnov leží v hospodářsky silných oblastech, naopak SOB3 Mimoňsko a SOB4 Frýdlantsko s jižní část SOB Semily – Železný Brod patří dle vyhodnocení HP ke slabším oblastem. Oblast Frýdlantska je hospodářsky slabá a to zejména díky nízkému počtu ekonomicky aktivních obyvatel, ekonomických subjektů a nízké intenzitě výstavby. Frýdlantsko je obecně hospodářsky slabší díky jeho periferní poloze (odříznutí horami, sousedství s Polskem a tedy slabé vazby na zbytek území v LK). Další hospodářsky slabá oblast je v okolí Tanvaldu. Zde je to způsobeno především nízkým počtem ekonomicky aktivních obyvatel. Také plochy ochrany půdy I. a II. tř. ochrany jsou zde velmi malé a to především díky Jizerským horám. Semily a okolí je v ekonomickém pilíři bržděno především dostupností silnic a železnic. Další slabší oblastí je Podještědsko, kde se uplatňuje také především vliv horší dostupnosti silnic a železnic. Ralsko a obce na S od něj jsou limitovány zejména nízkým počtem ekonomicky aktivních obyvatel a ekonomických subjektů a také špatnou dostupností silnic a železnic. Okolí Cvikova je podprůměrné zejména v počtu ekonomicky aktivních obyvatel, ekonomických subjektů a ploch výroby. SZ okresu ČL vykazuje nízký počet ekonomických subjektů. Kartogram č. 2 z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za hospodářský pilíř dle hodnocení ÚAPK. Kartogram 2a z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za HP z hodnocení ORP.


44

2.4.2.

SOCIÁLNÍ PILÍŘ

Indikátory pro sociální pilíř byly vyhodnoceny jak kvantitativně, tak kvalitativně. Více o jednotlivých indikátorech v předchozích podkapitolách B.1. – B.6. Výsledky za SP – tedy součet bodů za jednotlivé indikátory je vyobrazen na obrázku 17.

Obr. 17 Vyhodnocení SP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory Zdroj: GIS ÚP LK

Nejlepší soudržnost společenství obyvatel vykazuje ORP LB, JN a TUR. Pás Liberecka a celého ORP JBC je jádrovým územím LK a má velmi dobrou občanskou vybavenost. Naopak hůř je na tom ORP FRÝ především kvůli nižší vzdělanosti obyvatel, vysoké nezaměstnanosti a horší dostupnosti centra dojížďky (především na S ORP FRÝ). Oblast v Lužických horách vykazuje horší věkovou strukturu a úbytek počtu obyvatel. JZ ORP ČL má nízkou vzdělanostní strukturu, vysokou nezaměstnanost, horší občanskou vybavenost, kdy některým obcím chybí všechny sledované občanské vybavenosti a horší je také dostupnost centra dojížďky. Obce v okolí Semil vykazují zejména vysokou nezaměstnanost a nepříznivou věkovou strukturu. Celkově jsou hůře hodnoceny periferní oblasti LK. Kartogram č. 3 z přílohy ukazuje celkové hodnocení za sociální pilíř z hodnocení ÚAPK. Kartogram 3a z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za SP z hodnocení ORP.


45

2.4.3.

PILÍŘ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Indikátory pro pilíř životního prostředí byly vyhodnoceny jak kvantitativně, tak kvalitativně. Více o jednotlivých indikátorech v předchozích podkapitolách C.1. – C.6. Výsledky za SP – tedy součet bodů za jednotlivé indikátory je vyobrazen na obrázku 18.

Obr. 18 Vyhodnocení ŽP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory Zdroj: GIS ÚP LK

Velká část území LK je v pilíři životního prostředí hodnocena pozitivně. Důvodem je vysoká lesnatost, vysoké hodnocení KES a poměrně nízké znečištění imisemi na většině území kraje. Na území LK vykazují nejlepší podmínky pro ŽP SOB1 Jihozápadní Českolipsko, SOB2 Lužické hory, SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše. Horší podmínky vykazuje 5 hlavních oblastí: ORP SEM a J ORP JIL mají oproti ostatním ORP málo ploch ochrany přírody a krajiny a nízkou lesnatost. Turnov a obce v jeho okolí mají nižší lesnatost, nízký KES a jsou zatíženy imisemi. Okolí Stráže p. R. má nízký KES, malé zalesnění území a vysoký podíl negativně ovlivněného území. Pás Liberec – Jablonec n. N. – Tanvald vykazuje nízký podíl ploch ochrany přírody a krajiny, vyšší znečištění emisemi v porovnání s ostatními částmi kraje a také vysoký podíl zastavěného území. Kartogram č. 4 z přílohy ukazuje celkové hodnocení za ŽP z hodnocení ÚAPK. Kartogram 4a z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za ŽP z hodnocení ORP.


46

2.5.

VYHODNOCENÍ URÚ PRO VŠECHNY 3 PILÍŘE

Vyhodnocení URÚ a rozřazení obcí do jednotlivých kategorií dle metodiky MMR ukazují tabulka 25 a Kartogram 5. Kategorie obcí „1“ tedy vykazuje dobré podmínky pro všechny 3 pilíře a je v kartogramu znázorněna modře. Kategorie obcí „2a – 2c“ vykazuje dobré podmínky pro dva ze tří pilířů, kategorie „3a – 3c“ má dobré podmínky pro jeden pilíř ze 3 a kategorie „4“ vykazuje špatné podmínky pro všechny tři sledované pilíře. Z tabulky 25 vyplývá, že 19 % obcí patří do kategorie „1“ s dobrými podmínkami pro všechny tři pilíře, 41 % patří do kategorie „2“, polovina obcí do kategorie „3“ a necelých 5 % do kategorie „4“ se špatnými podmínkami pro všechny 3 pilíře. Mezi nejhůř hodnocené oblasti patří ORP SEM, kde jsou také 3 obce z kategorie „4“. Velmi dobře naopak vychází ORP LB, ORP JN a ORP TUR. Celkově se okolí Semil vykazuje velmi různorodým hodnocením. Jedná se o drobné obce, kdy každá obec vykazuje odlišné hodnoty pro jednotlivé pilíře. Tab. 25 Počet obcí v jednotlivých kategoriích URÚ

kategorie obcí dobré podmínky pro

špatné podmínky pro

počet obcí v kategorii

1

H, S, Z

x

56

2a

H, Z

S

40

2b

S, Z

H

26

2c

H, S

Z

45

3a

Z

H, S

31

3b

H

S, Z

7

3c

S

H, Z

5

4

x

H, S, Z

5

celkem 56 111

43 5

Zdroj: GIS ÚP LK; H – hospodářský pilíř, S – sociální pilíř, Ž – pilíř životní prostředí, x – žádná hodnota

Kartogram 1 z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení URÚ z hodnocení ORP, Kartogram 5 z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení URÚ za LK.

2.5.1.

S PODPRŮMĚRNÝMI

OBLASTI PODMÍNKAMI

ÚZEMNÍMI

Pro vyhodnocení oblastí s podprůměrnými územními podmínkami byly nejprve přepočítány body za jednotlivé pilíře na porovnatelnou jednotku (v tomto případě %). Pro pilíř HP bylo totiž hodnoceno 8 indikátorů, tedy nejhorší hodnocení mohlo být až -16 a nejlepší hodnocení +16, kdežto pro druhé dva pilíře (SP a ŽP) bylo hodnoceno jen 6 indikátorů, tedy minimální hodnocení -12, maximální pak +12. Z tohoto důvodu byly celkové body za jednotlivé pilíře (kdy se sečetly body za jednotlivé indikátory) přepočteny na procenta. Nejhoršímu hodnocení -16, resp. -12 byla přiřazena hodnota 0 %, nejlepšímu hodnocení +16, resp. +12 hodnota 100 %. Pro hodnocení HP byl použit krok 3,13 procentních bodů mezi jednotlivými kategoriemi, přičemž bylo použito zaokrouhlení na celé číslo bez desetinných míst. Pro hodnocení SP a ŽP byl použit krok 4,17 procentních bodů mezi jednotlivými kategoriemi a opět bylo použito zaokrouhlení na celá procenta. Tabulky 26 a 27 ukazují přidělené hodnoty pro body získané pro HP, SP a ŽP. Tab. 26 Přidělená hodnota pro HP počet bodů za pilíř HP

-16

-15

-14

-13

-12

-11

-10

-9

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

přidělená hodnota (%)

0

3

6

9

13

16

19

22

25

28

31

34

38

41

44

47

50

počet bodů za pilíř HP

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16


53

56

59

63

66

69

72

75

78

81

84

88

91

94

97 100

Zdroj: výpočet OÚPSŘ KÚ LK AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

47

Tab. 27 Přidělená hodnota pro SP a ŽP počet bodů za pilíř SP/ŽP

-12

-11

-10

-9

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0


0

4

8

13

17

21

25

29

33

38

42

46

50

počet bodů za pilíř SP/ŽP

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

54

58

63

67

71

75

79

83

88

92

96

100


Zdroj: výpočet OÚPSŘ KÚ LK

Po přidělení procentuálních hodnot všem třem pilířům byla vypočtena průměrná hodnota pro celkové hodnocení URÚ. Tyto výsledné hodnoty byly kvantilovým tříděním rozděleny do 9 kategorií (viz obrázek 19). Do podprůměrných oblastí pak spadají obce, které mají průměrné hodnocení za všechny tři pilíře do cca 50 %. Pro příklad si uvedeme Liberec. Pro HP dostal 8 bodů (po přepočtení dle tabulky 26 tedy 75 %), pro SP dostal 3 body (tedy 63 %) a pro ŽP dostal -2 body (42 %). Poté se všechna procenta sečetla a vyšla průměrná hodnota: (75 + 63 + 42) / 3 = 60 %. Liberec tak spadl do 7. kategorie – světle zelená.

Obr. 19 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami Zdroj: GIS ÚP LK

V rámci ÚAP LK byly vymezeny 4 hlavní oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ (viz. obrázek 20). Jedná se o oblasti, ve kterých jsou komplexně špatné a podprůměrné podmínky ve všech třech pilířích URÚ (v tomto případě tedy obce s průměrným hodnocením URÚ za všechny tři pilíře 49 % a méně). Tyto oblasti mají zejména periferní polohu. Oblastí s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ byly tedy identifikovány jako: 

PO1 Mimoňsko



PO2 Frýdlantsko


48



PO3 JV Semilsko



PO4 Tanvaldsko

Vyznačeny jsou však oblasti, jež jsou výrazně podprůměrné. Obrázek ale velmi dobře ilustruje, že např. oblast PO2 Frýdlantsko by se dala zvětšit prakticky na celé ORP FRÝ (mimo 3 obcí na JV). Stejně tak oblast PO1 Mimoňsko by se mohla rozrůst o pás obcí mezi Ralskem a Cvikovem. Obce na Z ORP ČL jsou také podprůměrné, jejich umístění se však kromě jiného překrývá i s disparitní oblastí DO7 – viz kapitola dále.

Obr. 20 Vymezené oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ Zdroj: GIS ÚP LK

Z obrázku je patrné, že ohnisek podprůměrných podmínek je mnohem více a daly by se vyznačit mnohem větší oblasti. Největší ohniska podprůměrných územních podmínek jsou v bývalém okrese Semily, na Frýdlantsku a poté rozprostřeně po celém území ORP ČL a ORP NB. Také v okolí Turnova. Podprůměrné podmínky samy o sobě nemusí ještě značit problém v území. Jako příklad lze uvést například Turnov, který je v HP velmi silný (75 %), v SP také nadprůměrně silný (58 %), ovšem kvůli slabému ŽP (25 %) se dostává také pouze do průměrných hodnot. Nejlepšího hodnocení dosáhly obce z ORP JN a také ORP LBC.


49

PO1 Mimoňsko Obce spadající do vyznačené oblasti PO1: Mimoň, Velenice, Velký Valtinov. Území PO1 Mimoňsko je poměrně odlesněná část území. Území je na periferii a je výrazně odděleno od centra LK (zejména dopravně málo prostupným Ještědským hřbetem. Také celkově je dopravní dostupnost horší. Velkým problémem území je nízká ekonomická aktivita obyvatel a celkově horší věková struktura, nízký počet ekonomických subjektů, nízká vzdělanost obyvatel a v obcích Velenice a Velký Valtinov téměř žádná občanská vybavenost. Problémem z hospodářského hlediska jsou malé daňové příjmy obcí. Jak Velenice, tak Mimoň vykazují úbytek obyvatel. PO2 Frýdlantsko Obce spadající do vyznačené oblasti PO2 Frýdlantsko: Černousy, Frýdlant, Habartice, Jindřichovice p. S., Nové Město p. S., Pertoltice, Raspenava. Frýdlantsko je na J odděleno od zbytku LK Jizerskými horami. Z dalších stran sousedí s Polskem. Je tak výraznou periferní oblastí LK. Jih území zasahuje do CHKO Jizerské hory, nicméně se jedná o méně intenzivně využívanou stranu Jizerských hor. Zejména východní část je vysoce zalesněná a má vysoký KES. Na životní prostředí má nepříznivý vliv především povrchová těžba hnědého uhlí a také elektrárna Turów v Polsku. Frýdlantsko vykazuje dlouhodobě vysokou nezaměstnanost a stagnaci počtu obyvatel. V část oblasti PO2 Frýdlantsko je hůř dostupná po silnici a obce na S ORP FRÝ mají horší dostupnost centra dojížďky. Téměř celá oblast PO2 Frýdlantsko je velmi silná v ŽP, středně slabá v SP a slabší v HP. U oblasti PO2 dochází také k částečnému překryvu s DO2 Frýdlantsko a částečně DO3 Jizerské hory a Krkonoše (viz kapitola dále). PO3 JV Semilsko Obce spadající do oblasti PO3: Benešov u Sem., Bělá, Bozkov, Bystrá n. J., Horka u St. Paky, Jesenný, Jestřabí v Krk., Jílové u Držkova, Košťálov, Kruh, Levínská Olešnice, Martinice v Krk., Mříčná, Nová Ves n. Pop., Poniklá, Příkrý, Radčice, Roprachtice, Roztoky u Sem., Semily, Slaná, Stružinec, Svojek, Záhoří. Jako JV Semilsko je bráno především J a JV okresu Semily. V této části LK se nachází drobné a roztříštěné obce, které vykazují velmi rozdílné podmínky. PO3 JV Semilsko je velmi specifickou oblastí s malými roztříštěnými obcemi, kdy každá obec vykazuje jiné podmínky Celá část ORP SEM je špatně dopravně napojená na další části LK, což limituje možnosti jejího rozvoje. JV Semilsko vykazuje poměrně vysokou nezaměstnanost obyvatel. Hrozbou pro tuto oblast je také výrazný úbytek obyvatel a nepříznivá věková struktura (stárnutí obyvatel). Některé oblasti v PO3 JV Semilsko mají špatnou občanskou vybavenost. Celkem 7 obcí z této oblasti nemá žádnou občanskou vybavenost. PO4 Tanvaldsko Obce spadající do vyznačené oblasti PO4: Hamry, Plavy, Tanvald. PO4 Tanvaldsko je slabé ve všech třech pilířích – HP, SP i ŽP. V HP je PO4 Tanvaldsko slabé především v počtu ekonomicky aktivních obyvatel a počtu ekonomických subjektů. V SP je problémem zejména věková struktura obyvatel a úbytek počtu obyvatel. V ŽP je Tanvaldsko slabší zejména díky imisnímu znečištění a také vysokému podílu negativně ovlivněného území. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

50

2.5.2.

DISPARITNÍ OBLASTI

Pro vyhodnocení disparitních oblastí byly použity přiřazené hodnoty pro jednotlivé pilíře z kapitoly 2.5.1 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami. Vždy byl od nejsilnějšího pilíře URÚ (ŽP, HP nebo SP) odečten ten, který byl pro danou obec vyhodnocen jako nejslabší. Všechny výsledky pak byly kvantilovou metodou rozloženy do 9 kategorií. Jako disparitní byly tedy vyhodnoceny ty obce, které mají alespoň jeden pilíř výrazně odlišný od ostatních a jsou tedy nevyvážené. Pro příklad si uvedeme Liberec. Pro HP dostal 8 bodů (po přepočtení dle tabulky 27 tedy 75 %), pro SP dostal 3 body (tedy 63 %) a pro ŽP dostal -2 body (42 %). Poté se od nejvyššího hodnocení (v tomto případě HP 75 %) odečetlo nejnižší hodnocení (ŽP 42 %) 75 – 42 = 33. Liberec tak spadl do „průměrného hodnocení“ s rozpětím 28 – 33 %. V rámci ÚAP LK byla vymezena 1 oblast s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP a 5 oblastí s převahou podmínek pro ŽP. Do disparitních oblastí byly započítány obce s rozdílem 34 a více procentních bodů mezi nejlepším a nejhorším pilířem.

Obr. 21 Míra disparit územních podmínek pro URÚ Zdroj: GIS ÚP LK

Dle obrázku lze v LK vidět hned několik ohnisek disparitních oblastí. Jedná se o oblasti, které jsou níže vymezeny (1 s převahou podmínek pro SP a HP) a 5 oblastí s převahou ŽP. Z kartogramu lze však vysledovat další oblasti a to zejména v okolí Liberce a Jablonce nad Nisou, která jako disparitní vymezena není. V této oblasti jsou však poměrně silné HP a SP a slabší ŽP a obce v této oblasti jsou pak zařazeny pouze v průměrné (světle pískové) třídě. Stejně tak by se dala vymezit oblast v okolí Českého ráje, kde je převaha územních podmínek zejména pro ŽP. Vymezeny byly však opravdu silně disparitní oblasti. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

51

Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP: 

DO Turnovsko Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro ŽP:



DO Frýdlantsko



DO Jizerské hory a Krkonoše



DO Lužické hory



DO JV a V Českolipsko



DO Ralsko

Obr. 22 Vymezené disparitní oblasti s převahou podmínek pro HP a SP a převahou podmínek pro ŽP Zdroj: GIS ÚP LK

Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP: DO Turnovsko Obce spadající do oblasti DO Turnovsko: Jenišovice, Modřišice, Ohrazenice, Olešnice, Přepeře, Turnov. Do oblasti by mohly spadat i Svijany a Pěnčín – v ŽP vykazují podprůměrné hodnoty, v SP Svijany mají lehce nadprůměrné a Pěnčín výrazně nadprůměrné hodnocení, v HP však Pěnčín vykazuje podprůměrné hodnocení. Turnovsko je zemědělsky výrazně využíváno a je také do značné míry odlesněno. Oblast Turnovska je velmi dobře napojena na Liberec a Mladoboleslavsko. Toto výborné napojení pomáhá Turnovsku v hospodářském rozvoji. Obyvatelstvo však na Turnovsku spíše ubývá. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

52

Turnovsko je výrazně odlesněno a s tím také souvisí nízká hodnota KES. Území je dále poměrně výrazně ohroženo znečištěním imisemi a má velký počet výrobních ploch. To vše řadí Turnovsko do obcí s horšími podmínkami pro ŽP. Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro ŽP: DO Frýdlantsko Obce spadající do oblasti DO Frýdlantsko: Bulovka, Černousy, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Pertoltice. Oblast Frýdlantska se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností, nízkým počtem ekonomicky aktivních obyvatel a nízkým vzděláním obyvatelstva. Frýdlantsko je periferní oblastí, kterou na jedné straně oddělují Jizerské hory od LK, na straně druhé sousedí s Polskem. Dopravní dostupnost této části LK je horší. Na V DO Frýdlantsko je pouze vlakové spojení, obcemi Bulovka, Pertoltice a Habartice pak prochází silnice I. třídy. Z pohledu ŽP se však jedná o nadprůměrné území, které je výrazně zalesněno (především Jindřichovice p. S. a Horní Řasnice), má vysoký KES a významné množství prvků ÚSES. Obec Pertoltice je sice spíše méně disparitní obcí, ale byla do DO také zahrnuta – není zde až takový rozdíl mezi jednotlivými indikátory, neboť jsou všechny hodnoceny poměrně nízko, ŽP je však hodnocen výrazně lépe (HP 25 %, SP 38 % a ŽP 54 %). DO Jizerské hory a Krkonoše Obce spadající do oblasti DO Jizerské hory a Krkonoše: Albrechtice v J. h., Bedřichov, Bílý Potok, Hejnice, Jablonec n. J., Janov n. N., Jestřabí v Krk., Josefův Důl, Jiřetín p. B., Kořenov, Lázně Libverda, Nové Město p. S., Oldřichov v H., Paseky n. J., Raspenava, Vítkovice. Horské masivy s velkou výškovou členitostí, velmi vysokým srážkovým úhrnem a malou dopravní prostupností vytvářejí přirozenou dopravní bariéru a zároveň vysokou atraktivitu území pro rekreaci a druhé bydlení. V CHKO Jizerské hory a zejména NP Krkonoše jsou tato území předmětem výrazného omezení antropogenní činnosti (zejména omezení nové zástavby). Přírodní hodnoty jsou pak výrazně zatěžovány rekreací a cestovním ruchem. Krkonoše a Jizerské hory mají významný podíl zalesnění a vysoký KES. Až na výjimky také nejsou ovlivněny negativními vlivy, jako jsou SEZ, sesuvná území a plochy těžby nerostů. Socioekonomické podmínky jsou v oblasti Jizerských hor ovlivněny blízkostí velkých měst (především Liberec a Jablonec n. N.). Vyšší nezaměstnanost v některých obcích je dána také sezónností a charakterem práce. Především v oblasti Tanvaldska je velmi špatný vývoj počtu obyvatel, kdy obyvatelé z místa ubývají. Také věková struktura je téměř v celé oblasti nepříznivá. DO Lužické hory Obce spadající do oblasti DO Lužické hory: Krompach, Mařenice, Prysk, Svor. Silně zalesněný členitý masiv Lužických hor vytváří specifické území na hranicích kraje. Území CHKO Lužické hory bylo poměrně výrazně antropogenizováno již v minulosti, o čemž svědčí řada zařízení cestovního ruchu a rekreace (např. rozhledny). Lužické hory jsou výrazně zalesněným územím s téměř 100% podílem CHKO. Územím, případně jeho těsným sousedstvím, prochází silnice i železnice a je tedy dobře napojeno na ostatní části LK. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

53

Celé Novoborsko se nyní potýká s výraznou nezaměstnaností, která je dána především silným jednostranným zaměřením průmyslu na sklářství. Plochy výroby jsou na území DO Lužické hory velmi malé. DO JV a V Českolipsko Obce spadající do oblasti DO JV a V Českolipsko: Blatce, Blíževedly, Dubá, Chlum, Jestřebí, Luka, Stvolínky, Tuhaň, Vrchovany, Žandov, Ždírec. Do oblasti nebyla zahrnuta obec Skalka u Doks. Je sice silně disparitní, ovšem jejím nejsilnějším pilířem je HP a ne ŽP. Obce z oblasti JV a V Českolipsko vykazují nadprůměrnou nezaměstnanost, malý podíl ploch výroby, horší občanskou vybavenost (plně vybavené jsou pouze obce Dubá a Žandov) a výrazné stárnutí obyvatelstva. Především obce na jihu DO JV a V Českolipsko mají horší dostupnost silnic a železnice. Z pohledu ŽP se však jedná o nadprůměrné obce a téměř všechny obce jsou v indikátorech z oblasti ŽP hodnoceny pozitivně. DO Ralsko Obce spadající do oblasti DO Ralsko: Bezděz, Cetenov, Ralsko. Cetenov do oblasti Ralska nespáduje, kvůli velmi podobným podmínkám pro tři pilíře s obcí Ralsko však byl do oblasti také zahrnut. Celá oblast DO Ralsko je špatně napojena na ostatní části LK. Oblastí neprochází žádná silnice I. třídy a je tak poměrně odříznutá. Počet ekonomických subjektů je velmi nízký a nezaměstnanost patří spíše k vyšším (zejména obec Ralsko).


54

2.5.3.

VYHODNOCENÍ

Některé obce spadají jak do disparitních oblastí, tak do oblastí s podprůměrnými podmínkami (viz obr. 23). Jedná se například o překryv DO Frýdlantsko a DO Jizerské hory a Krkonoše s PO2 Frýdlantsko (obce Černousy, Pertoltice, Jindřichovice p. S., Raspenava a Nové Město p. S.) a také překryv DO Jizerské hory a Krkonoše s PO3 JV Semilsko (Jestřabí v Krk.). Překryvy jsou lépe vidět na obrázku 23. Důvodem překryvu některých oblastí je to, že ve dvou pilířích je oblast velmi slabá a v jednom vyniká. Dva velmi slabé pilíře tak sníží hodnocení natolik, že oblast spadne do podprůměrné oblasti. Zároveň je však jeden silnější pilíř natolik silný, že rozdíl mezi nejsilnějším a nejslabším pilířem zařadí obec do disparitních oblastí.

Obr. 23 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami a disparitní oblasti Zdroj: GIS ÚP LK


55

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH 3.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR

Problémy určené k řešení na celostátní úrovni územního plánování v Politice územního rozvoje ve znění Aktualizace č. 1 (dále jen PÚR) jsou rozděleny na problémy, které jsou již nějak řešeny či zmíněny ve stávající PÚR ČR a na nové problémy, které jsou dle ÚAP LK novým podnětem k zapracování do aktualizované PÚR ČR. V rámci problémů již řešených v PÚR ČR jsou uvedeny i případné návrhy pro aktualizaci či změnu jejich řešení v PÚR.

3.1.

PROBLÉMY JIŽ ŘEŠENÉ V PÚR ČR Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje

území Pro zajištění URÚ na území LK se v rámci ÚAP LK 2015 jeví jako důležité zejména následující republikové priority územního plánování:  Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel (dle SRR ČR 2014 – 2020) se jedná zejména o ORP TAN a FRÝ) [čl. 15]  Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území [čl. 16a]  Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury [čl. 18]  Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch [čl. 19]  Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat kompenzační opatření [čl. 20]  Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umisťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny [čl. 20a]  Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu [čl. 22]  Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury [čl. 23]  Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí [čl. 23]  Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví [čl. 24]  Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu [čl. 24a]  Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území [čl. 25]  Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech [čl. 26]. Rozvojové oblasti a rozvojové osy V úkolech pro územní plánování se jeví jako nejdůležitější následující:  Kraje v ZÚR dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, popřípadě jednotlivých katastrálních území, při respektování důvodů vymezení dotyčných rozvojových oblastí AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

56

a rozvojových os. V případě rozvojových os a oblastí je možné tyto osy nebo oblasti vymezit i pouze v části katastrálních území.  OB7 Rozvojová oblast Liberec  Vymezení: území obcí z ORP Jablonec nad Nisou (bez obcí v severní části, Liberec (bez obcí v západní a severovýchodní části), Tanvald (jen obce v západní části)  Úkoly pro územní plánování: řešit územní souvislosti napojení oblasti na modernizované železniční tratě ve směru na Prahu  V ZÚR LK 2011 vymezena oblast ROB1 Liberec na území obcí Liberec, Stráž nad Nisou, Dlouhý Most, Jeřmanice, Šimonovice, Kryštofovo Údolí, Chrastava, Nová Ves, Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Hodkovice nad Mohelkou (ORP LBC), Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Maršovice, Dalešice, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Rádlo (ORP JN), Smržovka, Tavnald, Velké Hamry, Plavy (ORP TAN)  OS3 Rozvojová osa Praha – Liberec – hranice ČR/Německo, Polsko (-Görlitz/Zgorzelec)  Vymezení: obce mimo rozvojové oblasti s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnice R10 a R35)  V ZÚR LK 2011 vymezena osa ROS1, která je v celém rozsahu součástí rozvojových oblastí ROB 1 Liberec a ROB 3 Turnov a směrově je vedena přes tyto obce na území LK: Hrádek nad Nisou – Chrastava – Liberec – Hodkovice nad Mohelkou – Turnov. Specifické oblasti V úkolech pro územní plánování se jeví jako nejdůležitější následující:  Kraje v ZÚR dle potřeby upřesní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí, případně s ohledem na charakter daného území podle jednotlivých katastrálních území a výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech, i podle části katastrálního území  SOB7 Specifická oblast v Krkonoše – Jizerské hory  Úkoly: zohlednit výstupy ze schválené Integrované strategie rozvoje regionu Krkonoše  V ZÚR LK 2011 vymezena SOB5 Jizerské hory (Mníšek a Oldřichov v Hájích, Bedřichov, Janov nad Nisou, Josefův Důl, Albrechtice v Jizerských horách, Jiřetín pod Bukovou, Kořenov, Desná) a SOB 6 Západní Krkonoše (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Vysoké nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Vítkovice, Benecko, Jestřabí v Krkonoších, Poniklá) Koridory a plochy dopravní infrastruktury V úkolech pro územní plánování se jeví jako nejdůležitější následující: 

V rámci územního plánování je nutno zajistit vymezení ploch, koridorů a územních rezerv pro lokalizaci záměrů dopravní infrastruktury.

 ŽD8   

Vymezení: hranice Polsko/ČR – Liberec – Mladá Boleslav - Praha Úkol pro územní plánování: vymezit koridor železničního spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec – hranice ČR/Polsko v rámci Aktualizace ZÚR LK je třeba stávající koridor železniční kombinované dopravy AGTC změnit na koridor železniční konvenční dopravy.

 S5  

Úsek R10/R35 Turnov – Rovensko pod Troskami – Úlibice (E442) Úkol pro územní plánování: zajistit ochranu území pro tento rozvojový záměr vymezením územní rezervy, případně vymezením koridoru, přitom vycházet AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

57



ze závěrů „Územní studie koridoru kapacitní silnice R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský Mlýn – Úlibice“ pořízeném MMR V rámci Aktualizace ZÚR LK bude ze širších vztahů vypuštěn tzv. jižní koridor a bude počítáno pouze se severním koridorem. Územní rezerva může být převedena do návrhu až z technické studie či procesu EIA vyplyne v rámci severního koridoru konkrétní trasa a konkrétní kategorie.

 S11 

D8 – Děčín, Česká Lípa – Svor – Bílý kostel nad Nisou – Liberec – R35 Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů

 E10  Vymezení: koridory pro vedení 400 kV Výškov – Chotějovice a dále koridory pro dvojitá vedení 400 kV v trasách Výškov – Babylon, Výškov – Čechy-střed a Babylon – Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic  Úkol pro územní plánování: upřesnit plochy a koridory pro uskutečnění záměru v navazující územně plánovací dokumentaci formou umožňující realizaci  V rámci Aktualizace ZÚR LK je třeba vypustit koridor PUR01 pro nové vedení VVN 400 kV Výškov – Chotějovice – Babylon. Zdvojení stávajících vedení Výškov – Babylon a Babylon – Bezděčín se realizuje.  E25  Vymezení: koridor pro vedení 110 kV v trase Nový Bor – Nová Huť – elektrická stanice Varnsdorf  Úkol pro územní plánování: vymezit v ZÚR koridor pro rozvojový záměr, přitom vycházet ze závěrů územní studie „Prověření možné varianty vedení 110 kV zásobujícího Šluknovský výběžek“, pořízené MMR  V rámci Aktualizace ZÚR LK je třeba změnit koridor územní rezervy pro 2 x 110 kV na koridoru návrhu 1 x 110 kV a drobně upravit vymezení koridoru. Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování Pro LK se v rámci ÚAP LK 2015 jeví jako důležité zejména následující úkoly:   

3.2.

Navrhnout podmínky a zpracovat odborný podklad pro vymezování lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie při zohlednění územních podmínek pro zachování přírodních a kulturních hodnot a charakteru krajiny [čl. 176] V případě kladného výsledku prověření možnosti železničního spojení Praha – Hradec Králové/Liberec – hranice ČR/Polsko (- Wroclaw) tento záměr zapracovat do ZÚR [čl. 186] Na základě navržených podmínek a zpracovaného podkladu pro vymezování lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie prověří možnost vymezení ploch vhodných pro umístění obnovitelných zdrojů [čl. 202]

NOVÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ČR Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje

území: V ÚAP LK 2013 nebyly identifikovány problémy nezbytné k řešení v PÚR ČR formou stanovení nových republikových priorit územního plánování. Rozvojové oblasti a rozvojové osy LK dlouhodobě usiluje o zařazení rozvojové osy (dále jen ROS) Ústí nad Labem – Liberec – Jičín – Hradec Králové/Pardubice do rozvojových os republikového významu přesahujících významem území LK. Ve Zprávě o uplatňování PÚR ČR bylo uvedeno prověřit AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

58

republikový význam a účelnost vymezení nové ROS Ústí nad Labem – Liberec – Jičín – Hradec Králové/Pardubice (s vazbou na I/13 a R/35). Tato ROS však nebyla v rámci Aktualizace č. 1 PÚR ČR zapracována. Veškeré rozvojové dokumenty na evropské i republikové úrovni relevantní k problematice uspořádání území hovoří o potřebnosti posilování hierarchizovaného polycentrického rozvoje. Na republikové úrovni se obecně jedná nejen o vazby republikového centra s centry regionálními, ale i o vzájemné vazby mezi regionálními centry. Vazby regionálních center Ústí nad Labem, Liberce a Hradce Králové s Prahou nemají a zřejmě ani nikdy mít nebudou stejný význam jako vzájemné vazby mezi krajskými centry. Mezikrajské vazby zde však mají velký potenciál růstu a mají republikový význam. Stávající neutěšený stav je důsledek čistě centralistického uspořádání území státu z minulosti, které bylo pro rozvoj území nevhodné, a stát by měl vytvářet veškeré možné podmínky pro jeho nápravu. Ve vazbách Ústí nad Labem – Liberec – Jičín – Hradec Králové/Pardubice spatřuje LK velké rezervy, které by měly být naplněny. Stát si toho je vědom a např. rezortní dopravní plánování plánuje v této ROS zásadní investice promítnuté do PÚR ČR jako koridory dopravní infrastruktury S11, S5 a R35b. Pakliže bude jako důvod nezařazení této ROS do PÚR ČR udáván její nesoulad s typologií území ČR, je třeba srovnatelně posoudit soulad s touto typologií i u všech stávajících ROS v PÚR ČR. Domníváme se, že tento soulad je u některých z nich velmi sporný. Jedná se o ROS regionálního (mezikrajského) typu: např. OS8, OS9, OS11, OS12. ROS Ústí n. L. - Liberec - Jičín - Hradec Králové splňuje definici ROS republikového významu, a proto by měla být zařazena do PÚR ČR - je podpořena významnou dopravní cestou, je významným propojením krajských měst, což přispívá k posílení polycentrického rozvoje území a podpoře regionálních center (priorita Územní agendy EU a Lipské charty). Navrhovaná ROS podporuje vyvážený rozvoj celé ČR, nejenom posilování monocentrických vazeb na Prahu a je logickým propojením jednotlivých rozvojových oblastí, které jsou si blízké územně, historicky nebo v rámci NUTS II Severovýchod. Navrhovaná ROS přesahuje území jednoho kraje a na jejím zařazení do PÚR 2008 se shodli zástupci kraje Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého na jednáních Konzultačního výboru PÚR 2008. V rámci další aktualizace PÚR ČR navrhuje LK pojmout rozvojové oblasti (dále jen ROB) a ROS z hlediska jejich významové a řádovostní různosti (hierarchie) a umožnit tak vymezení více řádovostních úrovní ROB a také ROS. Tím by se podpořil rozvoj sídel a území s menším, ale důležitým regionálním významem a PÚR ČR by byla v souladu s prioritami a zásadami z jiných koncepčních dokumentů na národní úrovni - např. podpora polycentrického rozvoje sídelní soustavy a stabilizace krajských sídelních systémů (Strategie regionálního rozvoje ČR, Zásady urbánní politiky ČR), podpora partnerství venkovských a městských oblastí (Územní agenda EU), podpora územní soudržnosti (Kohezní politika EU), atd. Vymezení ROB a ROS různých řádů by vyřešilo také nenávaznosti ROS mezi ČR a sousedními státy v rámci Strategie územního rozvoje V4+2, kde všechny státy, kromě ČR, ve svých národních dokumentech více řádovostních úrovní rozvojových oblastí a os mají. V rámci další aktualizace PÚR ČR navrhuje LK prověřit změnu přístupu k pojetí rozvojovým osám, které by neměly být vymezovány a chápány plošně např. po území celých obcí, ale jen linií, jako spojnice center určitého významu, které schematicky znázorňují vazby mezi centry. Plošné vymezení zejména ROS nižšího řádu je v podmínkách členitého a pestrého území LK velmi komplikované. Specifické oblasti LK dlouhodobě usiluje o zařazení Frýdlantska a Mimoňska mezi specifické oblasti republikového významu. Ve Zprávě o uplatňování PÚR ČR bylo uvedeno prověřit republikový význam a účelnost vymezení Mimoňska a Frýdlantska. Tyto SOB však nebyly AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

59

v rámci Aktualizace č. 1 do PÚR ČR vymezeny. Frýdlantsko není nezbytně nutné vymezit jako novou samostatnou SOB, ale je možné ho zahrnout do stávající SOB7 Krkonoše – Jizerské hory. Toto by bylo možné zrealizovat rozšířením vymezení SOB7 na celé ORP Frýdlant. Obdobně byla v rámci Aktualizace č. 1 PÚR ČR rozšířena SOB3 Jeseníky – Králický Sněžník na celé ORP Jeseník. Již Strategie regionálního rozvoje ČR (dále jen SRR ČR) 2007-2013 však vymezila Frýdlantsko i Mimoňsko jako regiony se soustředěnou podporou státu. Frýdlantsko bylo označeno jako region s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností a Mimoňsko (Ralsko) jako hospodářsky slabý region. Aktuální SRR ČR 2014-2020 vymezuje Frýdlantsko jako hospodářsky problémový region a region s nejvyšším potenciálem sociálního vyloučení. Dále tato SRR ČR vymezuje Mimoňsko jako podporovaný region typu „současný a bývalý vojenský újezd“. Bývalý vojenský újezd Ralsko tvoří jižní část Mimoňska. Severní část Mimoňska je tvořena územím starých ekologických zátěží po bývalé těžbě uranových rud, které bude ještě desítky let předmětem sanování ze strany státu. Jako celek je Mimoňsko velmi specifickým územím se specifickými problémy, které se bez podpory státu neobejde. Zdůvodnění zařazení SOB Mimoňsko do PÚR ČR: Jde o území se specifickým historickým vývojem a dlouhodobým specifickým způsobem využívání území. Specifická oblast Mimoňsko zahrnuje území bývalého vojenského prostoru Ralsko, které téměř 50 let sloužilo jako vojenský výcvikový prostor republikového významu a které kromě armády ČR využívala v období 1968 - 1991 také Sovětská armáda. Dalším specifikem, které zásadně ovlivnilo jeho vývoj, byla těžba uranu, která v této oblasti probíhala formou hlubinnou i chemickou a představovala hlavní zdroj obživy celého regionu od 70. let minulého století až do roku 1996. Dnes představuje oblast Mimoňska rozsáhlý prostor zahrnující rozmanitý přírodní, sociální i ekonomický potenciál: -

velké rozlohy dlouhodobě nevyužívaných přírodních ploch,

-

území zatížená a zdevastovaná vojenskou činností,

-

plochy s ekologickými zátěžemi po těžbě a zpracování uranu, na kterých probíhá rekultivace vyluhovacích polí a sanace zasaženého horninového prostředí,

-

lokality opuštěných výrobních areálů a velkokapacitních areálů živočišné výroby,

-

území nově urbanizovaná,

-

území hledající své nové využití (např. areál bývalého vojenského letiště Ralsko) atd.

Mimoňsko je typickým příkladem území, ve kterém se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje a nerovnováhy mezi pilířem životního prostředí a sociálně ekonomickým pilířem s akutní potřebou řešení nerovnováhy, střetů a podpory sociálněekonomického rozvoje na národní úrovni. Potřeba věnovat zvýšenou pozornost tomuto území vyplývá i ze strategických dokumentů na národní a krajské úrovni - zařazení Mimoňska mezi regiony se soustředěnou podporou státu (SRR ČR 2007-2013) a od roku 2004 mezi hospodářsky slabé oblasti LK (Program rozvoje LK 2007-2013, Program rozvoje LK 2014-2020). Zdůvodnění zařazení SOB Frýdlantsko do PÚR ČR: Frýdlantsko patří dlouhodobě k periferním regionům a vykazuje znaky pomalejšího hospodářského rozvoje a kumulaci problémů v sociálním pilíři udržitelného rozvoje. Tato situace je o to horší, že dlouhodobé problémy se řešit nedaří a zároveň přibývají problémy nové. Perifernost Frýdlantska je dána jeho velmi specifickou geografickou polohou. Ze severu a východu je obklopeno periferními oblastmi Polska. Na západě hraničí Frýdlantsko s polským výběžkem, jehož dominantní funkce těžba hnědého uhlí a výroba AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

60

elektřiny z hnědouhelné elektrárny přinášejí specifické problémy. Z jihu je Frýdlantsko odděleno od zbytku území ČR bariérou Jizerských hor, které jsou v PÚR ČR součástí republikové specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory. Původní ekonomická základna regionu zaměřená především na textilní výrobu a zemědělství prošla značnou restrukturalizací od 90. let minulého století a dodnes není stabilizována. Investoři, kteří zde začali působit po roce 1990, odcházejí do jiných lépe dopravně dostupných lokalit a pro nové investory není Frýdlantsko příliš atraktivní. Nepříznivá ekonomická situace způsobuje dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti ze všech 10 obcí s rozšířenou působností v kraji - 14,63 % (k 31. 12.2012). Dalším důsledkem je také nejvyšší potenciál sociálního vyloučení ze všech obcí s rozšířenou působností v kraji v roce 2012. Nové problémy a zhoršení situace způsobily bleskové povodně v roce 2010, které postihly všech 18 obcí Frýdlantska, způsobily škody v hodnotě přibližně 2,3 mld. Kč a nejvíce poškodily především dopravní a technickou infrastrukturu. Obnova území po povodních postupuje velmi pomalu v důsledku nedostatků finančních prostředků postižených obcí a je odhadována na několik let. Dlouhodobě řeší Frýdlantsko také problém negativního přeshraničního vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel způsobeného hnědouhelným dolem Bogatynia a elektrárnou Turów v Polsku, které se nacházejí pouze několik km od státní hranice. Těžba a spalování nekvalitního hnědého uhlí probíhající už od roku 1962 ovlivňují území Frýdlantska především emisemi, splavováním materiálu z nestabilních výsypek do povrchových vod Frýdlantska, kolísáním hladiny podzemních vod, haldami odpadu sahajícími až ke státní hranici atd. Za nový problém lze považovat záměr polské strany na revitalizaci 3 bloků elektrárny, což spalování a těžbu uhlí prodlouží až do roku 2045. Dalším, v současné době novým problémem, jsou polské záměry na vybudování rozsáhlých farem větrných elektráren podél státní hranice s Frýdlantskem, z nichž zatím největší farma o 52 ks má být lokalizována na výsypky hnědouhelného dolu. Současnými hlavními problémy Frýdlantska jsou: -

fyzickogeografická izolovanost a periferní poloha na hranici kraje a ČR,

-

problematická dopravní dostupnost,

-

dlouhodobě nestabilní a slabá ekonomická základna,

-

nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji, nejvyšší potenciál sociálního vyloučení v kraji,

-

rozsáhlé škody způsobené povodněmi v roce 2010 a jejich dlouhodobé a finančně náročné odstraňování,

-

dlouhodobé negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel regionu plynoucí z těžby a spalování nekvalitního hnědého uhlí v Polsku v těsné blízkosti hranice,

-

nové záměry Polské republiky na budování rozsáhlých větrných parků v těsné blízkosti hranice.

Z výše uvedených důvodů je Frýdlantsko trvale zařazováno mezi problémové regiony jak na národní, tak i na krajské úrovni - zařazení Frýdlantska mezi regiony se soustředěnou podporou státu (MMR - SRR ČR 2007-2013), zařazení Frýdlantska mezi hospodářsky problémové regiony (MMR - SRR ČR 2014-2020) a od roku 2004 trvale mezi hospodářsky slabé oblasti LK (Program rozvoje LK 2007-2013, Program rozvoje LK 2014-2020). Frýdlantsko je typickou hospodářsky slabou periferní oblastí s obtížně řešitelnými problémy hospodářského rozvoje, s nahromaděním problémů v sociálním pilíři a se specifickými přeshraničními problémy v pilíři životního prostředí.


61

Vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK V ÚAP LK 2015 nebyly identifikovány žádné nové požadavky na plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK, které by bylo třeba řešit formou vymezení příslušných ploch a koridorů v PÚR ČR a dosud nebyly řešeny v PÚR ČR.


62

4.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÚR A ÚP

4.1.

STŘETY 4.1.1.

VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ

Krajské ÚAP nejsou dostatečným nástrojem pro vyhodnocení vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území, protože měřítko krajské územně plánovací činnosti (1 : 100 000) neumožňuje jejich dostatečně přesné posouzení. Je sice možné identifikovat potenciální střety v GIS, ale nelze detailně posoudit jednotlivé střety, které jsou předmětem SEA v rámci zpracování ÚPD na úrovni obcí. Obecně je třeba konstatovat, že střetům liniových prvků nelze dost dobře zabránit, ale většina je na úrovni ÚPD obcí nebo na úrovni územního rozhodování technicky řešitelná. Vzájemné střety záměrů byly vyhodnocovány jednotlivě, ne hromadnou GIS analýzou. Důvodem je možnost posouzení jak závažnosti střetu, tak i to, zda se opravdu o střet jedná. Ze střetů, které však jako střet hodnoceny nebyly lze jmenovat tyto: 

byly identifikovány i vzájemné střety silničních záměrů, střetem však není střet varianty s variantou (např. D01B a D01B1 – logicky bude realizována jen jedna z variant),



silniční záměry nebyly hodnoceny jako střet s elektrickým vedením,



lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod, ani plochy suchých nádrží nebyly brány jako střet s ÚSES, ani protipovodňovým opatřením,



multifunkční turistické koridory, mezinárodní turistické pěší koridory, ani mezinárodní a cyklokoridory nebyly vyhodnoceny jako střet s ÚSES, ani s elektrickým vedením. V obou případech se jedná o minimální problémy způsobené střetem těchto dvou záměrů,



plochy těžby nerostů nejsou ve střetu s plochami dobývacích prostorů



u funkčních kooperací mezi centry osídlení nebyly hodnoceny žádné střety. Důvodem je, že funkční kooperace jsou zakresleny pouze jako směrové linie, nemají však přesný průmět do území,



památkové zóny nebyly brány jako střet s cyklo dopravou ani pěší dopravou,



protipovodňová opatření nebyla hodnocena jako střet s ÚSES

Identifikované potenciální vzájemné střety záměrů jsou zpracovány formou tabulky. Ta je rozdělena dle pilířů na HP, SP a ŽP. Každý záměr má své kódové označení, které vychází z datového skladu OÚPSŘ. Druhý sloupec obsahuje název záměru. Třetí a čtvrtý pak střety. Ve třetím sloupci je vždy uvedeno, se kterým záměrem se záměr střetává a v závorce číslo střetu na výkresu, ve čtvrtém sloupci jsou pak uvedena pouze čísla střetů z výkresu. Poslední tři sloupečky vždy označují, zda je daný záměr ve střetu se záměry z jednotlivých pilířů. Jako příklad uvedeme silnici III/26828, průtah Mimoň: kód záměru D57

název záměru silnice III/26828, průtah Mimoň

střet se záměrem a označení střetu C1, D39, P14-55 (49)

označení střetu ve výkresu

HP

49

x

střet s SP ŽP x

V prvním sloupci je označení záměru D57, ve druhém název záměru, ve třetím je uvedeno, že je záměr silnice ve střetu s protipovodňovým opatřením P14-55, cyklokoridorem C1 a MTK D39. Střet je ve výkrese označen číslem 49. Záměr silnice v Mimoni je ve střetu s hospodářským pilířem (C1, D39) a s pilířem životního prostředí (P14-55). AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

63

Tab. 28 Vzájemné střety záměrů kód

název


střet se záměrem a označení střetu

střet s HP SP ŽP

A. HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ A.1. Hospodářská základna Plochy pro podnikatelské aktivity OZ2 OZ50 L1 L2 PZ1 PZ2 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7 PZ8

D01B D01B1 D03 D04 D05B D06A D07 D07A D08 D08B D09D D09R D10 D4/2A D4/3 D11A D12B

plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk národní olympijské centrum - rozvoj lyžařského areálu Čertova hora rozvoj lyžařského areálu Tanvaldský Špičák plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Okrouhlá plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Nový Bor - Za Crystalexem plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Mimoň - průmyslová zóna 1 plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Mimoň - průmyslová zóna 2 plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Ralsko - Kuřivody plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Stráž pod Ralskem - Na Americe plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Hrádek n. N. - Za Obchvatem (Oldřichovská) plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Smržovka - u vodojemu

E8B, E8C, E7 (1)

D17A (2) PUR03 (3) VTL3, D07 (4) D07 (4) A.3. Dopravní infrastruktura Koridory pro umístění kapacitních silnic kapacitní silnice S5 (35), Ohrazenice -Turnov - Rovensko p. Tr.- hranice LK, varianta B tzv. severní varianty D26, D26D, D29, C11, C2, D41A, P05_1D (5); D18C (6); D67 (7) kapacitní silnice S5 (35), Ohrazenice -Turnov - Rovensko p. Tr. - hranice LK, severní varianta D26, D26D, D29, C11, C2, D41A, P05_1D (5); D18C (6); D67 (7) Koridory pro umístění silnic I. , II. a III. třídy silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK D05B (8); MN_P_E10, D73, C5 (9) silnice I/9, obchvat Dubá C4 (10) silnice I/9, úsek MÚK Jestřebí (I/38) - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) D03 (8); P54A (11); D34, C1, P15, D39, MN_P_E10 (12); D12B (13); D50, D50A (14) silnice I/9, obchvat Svor silnice I/14 (10), variantní úsek Nová Ves n. N. - Smržovka - Tanvald PZ7, VTL3, PZ8 (4); C11 (15); RGM, C10 (16) silnice I/14 (10), úsek Jablonec n. N. - Smržovka - Tanvald VTL3 (4) silnice I/13, úsek Stráž n. N. - Mníšek - Dětřichov C6, P03A (17) silnice I/13, úsek Krásná Studánka - Dětřichov C6, P03A (17) silnice I/13, obchvat Frýdlant (kombinovaná varianta doporučená v SEA k ÚP Frýdlant) C6, D27, P18 (18) silnice I/13, územní rezerva pro obchvat Frýdlantu (nedoporučená část v SEA k ÚP Frýdlant) C6 (18) silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/13, Kunratice u Cvikova - Jablonné v Podještědí D73, C5 (19) silnice I/13, obchvat Lvová silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec n. N. RGM, P09, C3, D40A (20) silnice I/15, obchvat Zahrádky D05B (13); MN_P_E10 (21) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

1

x

2 3 4 4

x x x x

5; 6; 7 5; 6; 7

x x

x x

8; 9 10 8; 11; 12; 13; 14

x x x

x

4; 15; 16 4 17 17 18 18

x x x x x x

19

x

20 13; 21

x x

x x x

x

kód

název

D13A D14A D15C D16 D16A D17A

silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky silnice I/38. úsek Doksy - Obora, var. A silnice I/16, obchvat Horka u Staré Paky, varianta 1 silnice II/272, úsek Liberec - Osečná (Druzcov) silnice II/272, úsek Liberec - Osečná silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřivody)

D18C

silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy ze severní varianty koridoru R35 do prostoru Semil (Zelený Háj, Hořensko)

D19A D21 D22 D23 D23A D23B D24 D24A D25 D51A D52C D52D D47 D48 D49 D49A D50 D50A D53 D54 D55 D56 D57 D58 D59 D60 D61 D62A D64 D65

silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí silnice II/278, obchvat Český Dub (varianta dle ZÚR) silnice II/278, obchvat Český Dub (varianta dle ÚP) silnice II/278, obchvat Český Dub (alternativní var. dle arch. Král) silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant silnice II/268, úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845 silnice II/268, Zákupy západní obchvat silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoně silnice II/268, přeložka trasy u letiště Hradčany silnice I/15, úsek Úštěk - hranice LK - Kravaře silnice I/10 (I/14), přeložka úsek Tanvald - Desná silnice I/10, přeložka úsek Kořenov - Harrachov silnice I/10, přeložka úsek Kořenov - Harrachov silnice I/9 z MÚK Jestřebí silnice I/9 a III/26832, MÚK Jestřebí (osa1) silnice I/13, obchvat Rynoltice - tunel silnice III/26834, severní obchvat Zákupy silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň silnice II/270, průtah Mimoň podél Ploučnice silnice III/26828, průtah Mimoň silnice II/289, průtah Semily, 2 úseky silnice II/292, průtah Semily silnice II/290, obchvat Vysoké n. J. silnice II/284, obchvat Lomnice nad Popelkou silnice II/278, severní obchvat Osečná silnice II/293, západní obchvat Martinice v Krkonoších silnice R35 a I/65, úprava MÚK Rádelský Mlýn AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015



střet s HP SP ŽP x x x x x x x

RK603 (22) C4 (23) C9 (24) D28, E24, D40A, C3, P09 (25); MNP_E3 (26); C1 (27) MN_P_E3 (26); C1 (27); D62A, D39 (28); D26D, D26 (29) PZ5 (2)

22 23 24 25; 26; 27 26; 27; 28; 29 2

D01B, D01B1 (6); C8 (30); D31 (31) D39 (32) MN_P_E10 (33) D73, C5 (34); D33 (35); P12-56 (36)

6; 30; 31 32 33 34; 35; 36

x x x x

C7, P23A (37) D33 (38); C7 (39) C1, D39 (40)

37 38; 39 40

x x x

x

C10, RGM, P01A (41) MN_P_E3, D42A (42); D35 (43); D41A, LAPV2, C2 (44) MN_P_E3, D42A (42); D35 (43); D41A, LAPV2, C2 (44) D05B (14), MN_P_E10 (45) D05B (14), MN_P_E10 (45)

41 42; 43; 44 42; 43; 44 14; 45 14; 45

x x x x x

x

P23A (46) C7 (39); D33 (47) C7 (48) C1, D39, P14-55 (49) D41A (50); C2, P05-3 (51)

46 39; 47 48 49 50; 51

x x x x

C2 (52) C8 (53) D16A, D39 (28); C1 (54) C9 (55) C11 (56)

52 53 28; 54 55 56

x x x x x

x

x

x x

65

kód D66 D67 D68 D69 D70 D71A D72 D74

název



silnice II/592, dokončení přeložky Chrastava silnice II/283, přeložka Bělá - Valdštejnsko (Mírová pod Kozákovem) silnice II/292, obchvat Pelechov (Železný Brod) silnice II/282, přeložka Železný Brod silnice III/29063, přeložka z Horní Tříče (Vysoké n/Jiz.) na II/290 silnice II/262, přeložka Česká Lípa silnice III/27011, obchvat Luhov silnice I/38, MÚK Jestřebí

střet s HP SP ŽP

D01B1, D01B (7); C8 (57)

7; 57

x

D41A (58); P05-2, C2, D31 (59) C2 (60) MN_P_E10, C1, D39, D34 (61); P15 (62)

58; 59 60 61; 62

x x x

5; 29; 63; 64; 65; 66

x

5; 29; 63; 64; 65; 66

x

18; 67; 68; 69

x

x

D16, D40A, P09, C3 (25); D73, C5 (70)

25; 70

x

x

D01B, D01B1, C2, D41A, P05_1D (5) D18C (31); D69 (59); C8 (71); D41A, RK670, C2 (72); RC1250 (73); P05_1D, RCXX (74)

5

x

x

x x

Koridory pro umístění a zlepšení železničních tratí D26

PŮV: žel. spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění, spol. úseky pro varianty A,B,C NYNÍ: úseky koridoru ze ZÚR 2011 navíc mimo IKP

D26R

železniční spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec, úsek Příšovice - Čtveřín

D26D

železniční spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, zdvojkolejnění

D01B, D01B1 (5); D16A (29); C11 (63); E11A, PUR03 (64); E23 (65); MN_P_E3 (66)

D27

železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

D09D, C6, P18 (18); P03A (67); E38 (68); P09, D40A, C3 (69)

D28

železniční spojení Liberec – Hrádek n. N. - Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n. N. - Hrádek n. N. - hranice ČR, optimalizace, elektrizace

D29

železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace

D31

železniční spojení Turnov - Jaroměř, úsek Turnov - Semily - hranice LK, optimalizace, elektrizace

D33

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n. N. - Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace

D33A

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta A v úseku Bílý Kostel n. N. - Rynoltice, novostavba

D33B

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta B v úseku Bílý Kostel n. N. - Rynoltice, novostavba

D33C

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta C v úseku Bílý Kostel n. N. - Rynoltice, novostavba

D33R

železniční spojení Liberec - Česká Lípa, úsek Mimoň - Zákupy, přeložky

D34

železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

D35

železniční spojení Tanvald - Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice n. J., úsek Harrachov - Rokytnice n. J., propojení dvou žel. tratí

RGM

projekt Regiotram Nisa - společné využití železničních a tramvajových tratí AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

D01B, D01B1 (5); D16A (29); C11 (63); PUR03 (64); E23 (65); MN_P_E3 (66)

31; 59; 71; 72; 73; 74

x

x

P23A (37); P23A (37); D52C, C7 (38); D55 (47); PUR03, D39, C1 (75); D73, P12-56 (76)

35; 37; 38; 47; 75; 76

x

x

D73, P12-56, C5 (76); MN_P_E3 (77)

76; 77

x

x

MN_E_P3 (77)

77

x

C5, D33C (76); MN_P_E3 (77); D40A, P09, C3 (78) P23A (37) D05B, C1, P15, D39, MN_P_E10 (12); D71A, MN_P_E10 (12); D71A, MN_P_E10, C1 (61), P65 (79)

76; 77; 78 37

x x

x x

12; 61; 79

x

x

D49, D49A (43); D42A, MN_P_E3 (80) D07 (16); D11A, P09, C3, D40A (20); D48, C10, P01A (41); P18 (81); D41A, C2, MN_P_E3 (82); C11 (83); VTL1A (84)

43; 80

x

16; 20; 41; 81; 82; 83; 84

x

x

66

kód


název střet se záměrem a označení střetu

D63

železniční spojení Děčín - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk, optimalizace, zasahuje z ÚK do LK v Prysku a Svoru

střet s HP SP ŽP x

x

Plochy veřejných mezinárodních letišť IFR D37

veřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí Liberec

LAN1 LAN2

propojení Studenova a Čertovy hory (Rokytnice n/J - Harrachov přes Janovu skálu) propojení Špičáku a Křížku (Tanvaldu, Albrechtic v Jizerských horách a Desné)

D39

Ploučnice

D40A D41A D42A D73

Lužická Nisa Jizera Nová Hřebenovka, úsek Krkonoše Sv. Zdislava

VLC1

veřejné logistické centrum Přepeře

C1

Koridory pro propojení lyžařských areálů lanovky a vleky V2A (85)

85

x

12; 28; 32; 40; 49; 61; 75 20; 25; 69; 78; 88 5; 44; 50; 58; 72; 82 42; 80; 82; 86 9; 19; 34; 70; 76

x x x x x

12; 27; 40; 49; 54; 61; 75

x

D08, D08B (17); D09D, D09R, D27 (18) D51A (37); D33 (38); D52C, D55 (39); D56 (48) D18C (30); D61 (53); D67 (57); D31 (71)

5; 44; 51; 52; 59; 60; 72; 82 20; 25; 69; 78; 87; 88 10; 23 9; 19; 34; 35; 70; 76 17; 18 37; 38; 39; 48 30; 53; 57; 71

x x x x x x x

Multifunkční turistické koridory D34, D05B (12); D62A, D16A (28); D19A (32); D52D (40); D57 (49); D71A (61); D33 (75) D11A, RGM (20); D16, D28 (25); D27 (69); D33C (78); VTL1A (88) D01B, D01B1, D29 (5); D49, D49A (44), D58 (50); D69 (58); D31 (72); RGM (82) D49, D49A (42); D35 (80); V2A (86) D03(9); D4/2A (19); D22 (34); D28 (70); D33, D33A, D33C (76) Veřejné logistické centrum Cyklokoridory D34, D05B (12); D16, D16A (27); D52D (40); D57 (49); D62A (54); D71A, C1 (61); D33 (75)

dálková trasa č. 15: Zelená cyklomagistrála Ploučnice

D29, D01B, D01B1 (5); D49, D49A (44); D58 (51); D60 (52); D31, D69 (59); D70 (60); D31 (72); RGM (82) D11A, RGM (20); D16, D28 (25); D27 (69); D33C (78); V3A (87); VTL1A (88)

C2

dálková trasa č. 17: Greenway Jizera

C3 C4 C5 C6 C7 C8

dálková trasa č. 20: Cyklotrasa Odra Nisa dálková trasa č. 25: "MODO" Most - Doksy (- Hrádek n. N.) v úseku hranice LK - Doksy tematický cyklokoridor - Cyklostezka Svaté Zdislavy segregovaná infrastruktura Sever - jih: úsek Liberec - Frýdlant segregovaná infrastruktura Západ - východ: úsek Nový Bor - Česká Lípa - Zákupy - Mimoň segregovaná infrastruktura Západ - východ: úsek Turnov - Lomnice n. P.- Jilemnice

C9

segregovaná infrastruktura Západ - východ: úsek Víchová n. J. - Jilemnice - Horka u Staré Paky - hranice kraje

D15C (24); D64 (55)

24; 55

x

C10

segregovaná infrastruktura Východ - západ: úsek Kořenov - Desná - Tanvald - Smržovka - Lučany n. N. (Jablonec n. N.)

D07 (16); D48, RGM (41)

16; 41

x

C11

segregovaná infrastruktura Sever - jih: úsek Jablonec n. N. - Jeřmanice/Hodkovice n. M. a úsek Paceřice Přepeře/Turnov

5; 15; 18; 56; 63; 83

x

MN_P_E3

Istanbul - mys Sv. Vincent (hranice LK - Harrachov - Liberec - Mařenice - hranice ČR)

MN_P_E10

Nuorgam - Tarifa (hranice LK - Svor - Česká Lípa - Doksy - Blatce - hranice LK)

26; 42; 66; 77; 80; 82; 89 9; 12; 21; 33; 45; 61

x x


D04 (10); D14A (23) D03 (9); D4/2A (19); D22 (34); D33, D22 (35); D28 (70); D33A, D33C (76)

D26, D01B, D01B1 (5); D07 (15); D07, RGM (18); D65 (56); D26, D26D (63); RGM (83) Mezinárodní turistické pěší koridory (MN_P) D16, D16A (26); D49, D49A (42); D26, D26D (66); D33A, D33B, D33C (77); D35 (80); RGM (82); V1 (89) D03 (9); D34, D05B (12); D12B (21); D21 (33); D50, D50A (45); D71A (61)

67

kód

V1 V2A V3A LAPV2 SN1 SN2 SN3

název

A.4. Technická infrastruktura Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska MN_P_E3 (89) vodovodní přivaděč ÚV Harrachov - Rokytnice n. J., zásobování SV Semilska LAN1 (85); D42A (86) vodovodní přivaděč ÚV Liberec Machnín - VDJ Sv. Ján pod Chrastavou C3 (87) Plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod Vilémov - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod D49, D49A (44) Plochy suchých nádrží (poldrů) suchá nádrž Srní potok suchá nádrž Dubnice suchá nádrž na Šporce

E39B E40 E41

Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku (TR Výškov -) hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR - E10) zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku TR Babylon - TR Bezděčín (v PÚR ČR - E10) PZ6 (3); D26, D26D (64); D33 (75) dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Úštěk - TR Hoštka - TR Štětí) dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Děčín) dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Doksy vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Česká Lípa Sever - TR Nový Bor PZ1 (1) dvojité vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - hranice LK (- TR Varnsdorf) PZ1 (1) jedno vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - Svor - hranice LK (- TR Varnsdorf) PZ1 (1) jedno vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - Kytlice - hranice LK (- TR Varnsdorf) dvojité vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Český Dub (Proseč p. J. - Český Dub) dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín – Šimonovice D26D (64) vedení VVN 110 kV - TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení dvojité vedení VVN 110 kV - TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení dvojité vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Jablonec n. N. jih - var. C čtyřnásobné vedení VVN 110 kV - smyčka Pavlovice v úseku odbočení ze stav. vedení do TR Liberec Nové Pavlovice D27 (68) dvojité vedení VVN 110 kV - smyčka Doubí v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Doubí dvojité vedení VVN 110 kV - smyčka Růžodol v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Růžodol přeústění stávajícího vedení V470 u TR Babylon

E17A E18 E19A E20A

transformovna Český Dub transformovna Nový Bor transformovna Doksy transformovna Železný Brod

PUR02 PUR03 E3 E4 E5A E6 E7 E8B E8C E8D E35A E11A E12B E12C E13B E14C E38



střet s HP SP ŽP

89 85; 86 87

x x x

44

x

3; 64; 75

x

1 1 1

x x x

64

x

68

x

Plochy transformoven VVN


68

kód

název

E23 E24 E25

transformovna Liberec Doubí transformovna Liberec – Růžodol transformovna Liberec Nové Pavlovice - náhrada za stávající

VTL1A VTL2A VTL3

VTL plynovod, Jablonec n. N. - Lučany n. N. - posílení VTL plynovod Liberec jih - rekonstrukce + výstavba VTL plynovod Zásada - Lučany n. N. - výstavba

PAM1 PAM2 PAM3 PAM4 PAM5 PAM6 PAM7 PAM8A

rozšíření MPZ Turnov VPZ Blíževedly VPZ Dehtáry VPZ Dolní a Horní Světlá VPZ Dolní Zbirohy VPZ Loubí VPZ Malá Horka VPZ Pavlovice


střet se záměrem a označení střetu D26, D26D (65) D16 (25) Koridory pro umístění plynovodů VTL RGM (84); C3, D40A (88) PZ7, D07, D07A (4) B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL B.5. Kultura a památková péče Plochy památkových zón

65 25

střet s HP SP ŽP x x

84; 88

x

4

x

x

Plochy památek UNESCO PAM9

horský a televizní vysílač Ještěd B.9. Bezpečnost Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu

B01

pěchotní střelnice, k. ú. Svébořice (obec Ralsko) B.10. Struktura osídlení, regionalizace Koridory kooperací mezi centry osídlení

FK1 FK2 FK3 FK4 FK5 FK6 FK7 FK8 FK9 FK10 FK11 FK12

zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Jablonec n. N. zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jablonec n. N. - Smržovka - Tanvald - Desná zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Tanvald - Velké Hamry zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Chrastava - Hrádek n. N. zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jablonec n. N. - Rychnov u Jablonce n. N. zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Semily - Železný Brod zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jilemnice - Vrchlabí zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Harrachov - Rokytnice n. J. - Jablonec n. J. zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Frýdlant - Raspenava - Hejnice zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Česká Lípa - Nový Bor zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Nový Bor - Kamenický Šenov - Česká Kamenice zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Mimoň - Stráž pod Ralskem AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

nebyly hodnoceny střety nejsou významné

69

kód FK13 FK14 FK15

název


zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Stráž pod Ralskem - Osečná zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n. N. - Bogatynia (Polsko) zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n. N. - Zittau (SRN)


střet s HP SP ŽP

nebyly hodnoceny střety nejsou významné C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ C.1. Geologie Plochy těžby nerostů

T01 T02 T03

znovuobnovení otvírky ložiska čediče Luhov - Brniště - Tlustec otvírka ložiska štěrkopískových surovin Arnoltice - Pertoltice otvírka ložiska štěrkopískových surovin Bohatice

DP01 DP02 DP03 DP04

stanovení dobývacího prostoru Dolní Pertoltice změna stanovení dobývacího prostoru Václavice II. stanovení dobývacího prostoru Bílý Kostel stanovení dobývacího prostoru Pertoltice pod Ralskem

P01A P03A P05_1C P05_1D P05_2 P05_3 P05_4 P08 P09 P12-56 P14-55 P15 P16 P17 P18 P19 P21-22 P23A P34 P35 P37

C.2. Hydrologie a klimatologie Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích protipovodňová opatření na toku Černá Desná, Bílá Desná a Desná, úsek Desná - Tanvald D48, RGM (41) protipovodňová opatření na toku Jeřice, Albrecht. p., Fojtka, úsek Oldřichov v Hájích - Mníšek D08, D08B (17); D27 (67) protipovodňová opatření na toku Jizera, Příšovice protipovodňová opatření na toku Jizera, Svijany - Rakousy D29, D01B1, D01B (5); D31 (74) protipovodňová opatření na toku Jizera, úsek Železný Brod - Líšný D69 (59) protipovodňová opatření na toku Jizera v Semilech D58 (51) protipovodňová opatření na toku Jizera v Jablonci n. J. protipovodňová opatření na toku Libchava v Horní Libchavě protipovodňová opatření na toku Lužická Nisa, úsek Jablonec n. N. - Hrádek n. N. D11A, RGM (20); D16, D28 (25); D27 (69); D33C (78) protipovodňová opatření na toku Panenský potok úsek Brniště - Rynoltice D22 (36); D33; D33A (76) protipovodňová opatření na toku Ploučnice úsek Mimoň - Noviny pod Ralskem D57 (49) protipovodňová opatření na toku Ploučnice v České Lípě D05B, D34 (12); D71A (62) protipovodňová opatření na toku Ploučnice, úsek Stružnice - Dolní Police protipovodňová opatření na toku Řasnice, úsek Horní Řasnice - Krásný Les protipovodňová opatření na toku Smědá, úsek Bílý Potok - Frýdlant D09D, D27 (18); RGM (81) protipovodňová opatření na toku Smědá ve Višňové protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Krompach - Svitava protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Velenice - Zákupy D33, D51A, D33R (37); D54 (46) protipovodňová opatření na toku Oleška v Heřmanicích protipovodňová opatření na toku Oleška v Dětřichově protipovodňová opatření na toku Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov n. N.

Plochy dobývacích prostorů


41 17; 67

x x

5; 74 59 51

x x x

20; 25; 69; 78 36; 76 49 12; 62

x x x x

18; 81

x

37; 46

x

70

střet s kód

název


střet se záměrem a označení střetu P40A P41 P47 P49 P52 P53 P54A P57 P58 P60 P61 P63 P64 P65 P66

protipovodňová opatření na toku Dobranovský potok, Bukovany protipovodňová opatření na toku Žernovník v Železném Brodě protipovodňová opatření na toku Harcovský potok v Liberci Harcově protipovodňová opatření na toku Vesecký potok v Liberci Vesci protipovodňová opatření na toku Ještědský potok v Dubnici protipovodňová opatření na toku Oldřichovský potok v Oldřichov na Hranicích protipovodňová opatření na Šporce nad obcí Horní Libchava protipovodňová opatření na Druzcovském potoce v Osečné protipovodňová opatření na Stružnickém potoce v Stružnici a Horní Libchavě protipovodňová opatření na Příšovce v Příšovicích protipovodňová opatření na Odolenovickém potoce ve Vesecku protipovodňová opatření na Černé Nise na VD Bedřichov protipovodňová opatření na Kamenici na VD Josefův Důl protipovodňová opatření na Šporce v Dolní Libchavě protipovodňová opatření na Robečském potoce, Staré Splavy - Jestřebí

HP SP ŽP

D05B (11)

11

x

D34 (79)

79

x

D31 (73)

73

x

D31 (74)

74

x

C.5. Ochrana přírody a krajiny Vymezené plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) Regionální biocentra (RC) RC01 RC1231 RC1240 RC1242 RC1245 RC1246 RC1249 RC1250 RC1251 RC1287 RC1302 RC1304 RC1306 RC1309 RC1356 RC1662 RC1666 RCxx

Novina Vrátenská hora Radechov Pankrác část Kozákov Klokočské skály Kalich Údolí Jizery Malá Skála Beškovský kopec Vlhošť Holanské rybníky Králův vrch Žižkův vrch - Bažantnice Hřeben Kozlí - Kameník Bezděčín Suché skály Loužek AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

71

kód

název

K5MB K18B K31MB K35MB

K5MB K18B K31MB K35MB

RK599 RK603 RK604 RK608 RK609 RK613 RK614 RK626 RK627 RK631 RK670 RK671 RK672

RK599 RK603 RK604 RK608 RK609 RK613 RK614 RK626 RK627 RK631 RK670 RK671 RK672


střet se záměrem a označení střetu Vymezené koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) Nadregionální biokoridory (K)

střet s HP SP ŽP

Regionální biokoridory (RK) D13A (22)

22

x

D31 (72)

72

x

Zdroj: GIS ÚP LK


72

4.1.2.

STŘETY ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Přestože krajské ÚAP a jejich měřítko nejsou dostatečným nástrojem pro vyhodnocení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území, bylo provedeno základní vyhodnocení záměrů s vybranými skupinami limitů využití území, které bude v praxi doplněno a rozpracováno jednak při vyhodnocení SEA na ZUR a jednak při zpracování ÚAP obcí. Vyhodnocení proběhlo v GIS a spíše než střety je nutno chápat nalezené překryvy jako potenciální střety nebo zdroje problémů. Záměry byly v následujících tabulkách vyhodnoceny vůči následujícím skupinám limitů využití území (označení sloupce, název a jednotlivé vrstvy z datového sadu GIS ÚP LK, jejich čísla také odpovídají sledovaným jevům dle vyhlášky): 1: zvláště chráněná území 

KRNAP – UAPO_025



CHKO – UAPO_026



národní přírodní rezervace – UAPO_027



přírodní rezervace – UAPO_028



národní přírodní památka – UAPO_029



přírodní památka – UAPO_031

2: Natura 2000 

evropsky významné lokality – UAPO_034



ptačí oblasti – UAPO_035

3: přírodní parky 

PP – UAPO_030

4: nerostné bohatství 

dobývací prostory – UAPO_057



chráněná ložisková území – UAPO_058



ložiska nerostných surovin – UAPO_060

5: záplavová území (Q100) 

záplavové území – UAPO_050

6: zemědělský půdní fond (I. třída ochrany) 

ZPF – UAPO_041

7: památková ochrana 

památkové rezervace – UAPO_005



památkové zóny – UAPO_006



krajinné památkové zóny – UAPO_007



národní nemovitá kulturní památka – UAPO_009

8: ÚSES 

ÚSES – UAPO_021 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Jako příklad si ukážeme vodovodní přivaděč V1: kód 1. ZCHÚ

V1

PR Černá hora, CHKO Jizerské hory

2. NATURA PO Jizerské hory; EVL Jizerskohorské bučiny, EVL Jizerské smrčiny

3. přírodní 4. nerostné parky bohatství

5. záplavové území L34

6. ZPF

7. památková ochrana

8. ÚSES

č. střetu v mapě

RC07, NC84

140, 141

který je ve střetu s CHKO Jizerské hory a přírodní rezervací Černá hora (1), s PO Jizerské hory, EVL Jizerské smrčiny a EVL Jizerskohorské bučiny (2), se záplavovým územím L34 (5) a s regionálním koridorem RC07 a centrem NC84 (8). Není pak ve střetu s přírodními parky (3), nerostným bohatstvím (4), ZPF (6) a památkovou ochranou (7). Střety v mapě najdeme pod označením 140, 141. Stejně jako u střetů záměrů se záměry nejsou některé záměry ve střetu s vybranými limity. To je vždy v tabulce označeno, že takový střet nebyl hodnocen (např. pro ÚSES nebyl hodnocen střet s 1; 2; 3; 5; 6 a 8.


74

Tab. 29 Střety záměrů s limity kód

1. ZCHÚ

2. NATURA

3. přírodní parky

4. nerostné bohatství

5. záplavové území

6. ZPF


8. ÚSES

č. střetu v mapě

A. HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ A.1. Hospodářská základna Plochy pro podnikatelské aktivity OZ2 OZ50 L1 L2 PZ1 PZ2 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6

CHKO Jizerské h.

RC1275 EVL Krkonoše

CHKO Jizerské h.

lož. Žitavská pánev, lož. Hrádek n. N. Liberecko

PZ7

1 2 3

4

PZ8 A.3. Dopravní infrastruktura Koridory pro umístění kapacitních silnic lož. Rovensko p. Tr. - vých., lož. Přepeře L13 u Tur.

D01B D01B1

CHKO Český ráj

D03

CHKO České středohoří, CHKO Lužické h.

D04

CHKO Kokořínsko Máchův kraj

D05B

CHKO České středohoří

D06A D07 D07A D08 D08B D09D

CHKO Lužické h.

lož. Rovensko p. Tr. - vých., lož. Přepeře L13; l18 u Tur.

x

K31B, K31V,N, RK675

5-8

x

K31B, K31V,N, RK675

5-8

x

RC1357, RK556, RK558

9 - 12

Koridory pro umístění silnic I. , II. a III. třídy O10

x EVL Hor. Ploučnice, PO ČeskolipskoDokeské pískovce a mokřady

CHKO Jizerské h. CHKO Jizerské h. CHKO Jizerské h. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

O11, O10, O06

x

O13

x

L12 L12 L31, L34

x x

13 KPZ Zahrádecko

RC382, RK610

11, 14 - 17

K22MB

18 19

RK646

20 - 22 21, 22 23 - 25

kód

1. ZCHÚ

D09R D10 D4/2A D4/3 D11A D12B D13A D14A D15C D16

CHKO Jizerské h.

2. NATURA

D21

D50A D53

6. ZPF


x KPZ Lembersko L02, L24

PP Zahrádky u Č. Lípy CHKO České středohoří

EVL Zahrádky

x x

8. ÚSES K24MB NC68 RK641 K34B K19MB

KPZ Zahrádecko

lož. Kravaře v Č. - Mimoňsko

RK603 x x

PP Terasy Ještědu

PP Ještěd PP Ještěd

L22, L30, L08 CHLÚ Kotel, lož. Osečná - Kotel

L07, L32, O07

CHLÚ Kotel, lož. Osečná - Kotel CHKO České středohoří

K19H, K19MB x x x

O06

43 - 47

RK663, RK06 K30MB, RK672 K5MB

48, 48 50 - 52 53, 54

O05

56

PP Ještěd K24MB K24MB O08

CHKO Jizerské h. CHKO Jizerské h.

PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

x x

MPZ Zákupy

CHLÚ Ploužnice p. R., lož. Hvězdov

62

lož. Kravaře v Č. - Mimoňsko

35 L06, L44

EVL Krkonoše EVL Krkonoše PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, EVL Jestřebsko-Dokesko

CHKO Lužické h. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

57 58 58 59, 60 61

RK653, K30MB, K27V RK653; K30MB

63, 64 65, 66 65 67

RC382

67, 68

x CHKO Kokořínsko Máchův kraj

25, 26 27, 28 29 30 31 - 33 34 35 - 37 38 39 40 - 43

55 EVL Hor. Ploučnice


č. střetu v mapě

K19H, K19MB, RK661, RK662


D47 D48 D49 D49A D50


CHKO Lužické h. CHKO Lužické h.

D22 D23 D23A D23B D24 D24A D25 D51A D52C D52D


lož. Pertoltice

D16A D17A D18C D19A


O11

x x

KPZ Zahrádecko

69

76

kód

1. ZCHÚ

2. NATURA

D54 D55 D56 D57 D58 D59 D60 D61 D62A D64 D65 D66 D67 D68 D69 D70 D71A D72 D74


EVL Hor. Ploučnice EVL Hor. Ploučnice EVL Hor. Ploučnice EVL Údolí Jizery a Kamenice

lož. Pertoltice

CHLÚ Kotel, lož. Osečná - Kotel

D31

EVL Hor. Ploučnice

lož. Přepeře u Tur., CHLÚ Pilínkov

PR EVL Smědá, EVL Jizerskohorské bučiny, PO Jizerské hory

EVL Průlom Jizery u Rakous, EVL Údolí Jizery a Kamenice


82 83 84

x x x

K31V,N

85 86

x x

K31V,N NKP Zámek Sychrov

RK668, K19MB; K31V,N

8, 87, 88 89 8, 82, 87, 88, 90, 91

x

L33, L35, L23, L34

x

K26MH, NC68, RK08, NC84, RK646

20, 92 - 97

L21, L22

x x

RK639, RK640 K31V,N, K31B

4, 98 - 99 100, 101

PP Maloskalsko

lož. Košťálov, lož. + CHLÚ Syřenov

L14, L46

x

K31V,N, RK670, RC1250, NC44, K30MB

51, 102 - 108

lož. Žízníkov

O06, O08, O05

x

RC1366, RK04, K34B, RK559

29, 60, 109 111

O05

x

O05, L21 O08 O06, O10

x

PP Ještěd PP Ještěd EVL Dol. Ploučnice, EVL Hor. Plouč.

RK658 K30V

x x x x

70, 71 72 - 74 75 76 77 78 79 80 81

lož. Žitavská pánev

CHKO Lužické h.


MPZ Zákupy

č. střetu v mapě

PP Ještěd

EVL Hor. Ploučnice, PO ČeskolipskoDokeské pískovce a mokřady

CHKO Lužické h.

8. ÚSES

L13, L37, L32, L48

CHKO Český Ráj CHKO Český Ráj, PR Údolí Jizery

x x


O06

PP Ještěd CHKO Jizerské h., Meandry Smědé

6. ZPF

O07

Koridory pro umístění a zlepšení železničních tratí lož. Přepeře u Tur. L13, L32, L37

D33 D33A D33B D33C D33R D34

O08 O05 O06, O12 O06 L46, L14

L14

D26D

D28 D29


L48 L12

D26 D26R

D27


KPZ Lembersko

RC143, RK639 K19MB, RK639 K19MB, RK639 K5MB

98, 112, 113 114 112, 114, 115 60 116 - 118

77


kód

1. ZCHÚ

2. NATURA

D35

KRNAP

EVL Krkonoše, PO Krkonoše

L28, L14 L01, L06, L07, L14, L16, L23, L24, L32, L34, L37, L44, L47

RGM

CHKO Jizerské h.

EVL Krkonoše, EVL Údolí Jizery a Kamenice

D63

CHKO Lužické h.

EVL Hor. Kamenice



8. ÚSES

č. střetu v mapě

x

K30V, RK653, K27V, K30MB

65, 119 - 121

x

K19MB, RK652, NC83, K22MB, NC44

122 - 128

6. ZPF


O03

129

Plochy veřejných mezinárodních letišť IFR D37 Koridory pro propojení lyžařských areálů lanovky a vleky LAN1 LAN2 D39 D40A D41A D42A D73

KRNAP CHKO Jizerské h.

hodnocen pouze střet se "4"


130 131

L01 Multifunkční turistické koridory lož. Hradčany n. Pl., DP + CHLÚ + lož. Stráž p. R., DP + lož. Hamr p. R., CHLÚ Kotel, lož. Osečná - Kotel lož. Žitavská pánev lož. Příšovice, CHLÚ Příšovice I., lož. + CHLÚ Horská Kamenice

132 - 133 134 135

Veřejné logistické centrum VLC1

x

136

Cyklokoridory C1

lož. Mimoň, DP + CHLÚ + lož. Stráž p. R., DP + lož. Hamr p. R., CHLÚ Kotel, lož. Osečná - Kotel, lož. + CHLÚ Pilínkov, lož. Břevniště p. R.

C2 C3 C4 C5 C6 C7 C8 C9 C10 C11

lož. Příšovice, CHLÚ Příšovice I., lož. Mříčná lož. Žitavská pánev

132 - 133, 137 135 134


Mezinárodní turistické pěší koridory (MN_P) MN_P_E3 MN_P_E10


lož. + CHLÚ Jítrava, CHLÚ + lož. Pilínkov lož. Dubice - Lada


138, 139 501

78

kód

1. ZCHÚ

2. NATURA




6. ZPF


8. ÚSES

č. střetu v mapě

RC07, NC84

140, 141

K27V RK640

121, 142 143 - 145

A.4. Technická infrastruktura Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje PR Černá hora, CHKO Jizerské hory

PO Jizerské hory, EVL Jizerskohorské bučiny, EVL Jizerské smrčiny

V2A V3A

KRNAP


LAPV2

nebyl hodnocen vliv na uvedené limity - není výrazný

V1

L34 L28 L22

PP Ještěd

x

Plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod Plochy suchých nádrží (poldrů) SN1 SN2 SN3

nebyl hodnocen vliv na uvedené limity - není výrazný

PUR02


PUR03

NPP Peklo, PP Niva Ploučnice u Žízníkova

E3 E4

CHKO České středohoří CHKO České středohoří

E5A


Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV

EVL Hor. Ploučnice

PP Ještěd

lož. Pole - Postřelná, lož. Žízníkov, CHLÚ Stráž p. R., DP Hamr p. R. III., lož. Hamr p. R., lož. Břevniště p. R., CHLÚ Kotel lož. Kravaře v Č. - Mimoňsko

146, 147

x

47, 57, 110, 111, 148, 149

x x

35, 146 150

x

E6

KPZ Zahrádecko

151

x

E7

CHKO České středohoří, PP Cihelské rybníky

EVL Cihelské ryb.

E8B

CHKO Lužické h., PP Cihelské rybníky, CHKO České středohoří

EVL Klíč, EVL Cihelské ryb., EVL Lužickohorské bučiny

CHKO Lužické h. CHKO Lužické h.

EVL Klíč EVL Klíč, EVL Jizerskohorské bučiny

E8C E8D E35A E11A E12B E12C E13B E14C

x

nehodnocen vliv

PP Ještěd

PP Maloskalsko AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

CHLÚ Hodkovice n. M. - Bezděčín

x

152 nehodnocen vliv

153, 154

x

18, 154, 155

x x x x x x x x

18, 155 18 156 157, 158 159 159 160 161

79

kód

1. ZCHÚ

2. NATURA

E38 E39B E40 E41




6. ZPF


8. ÚSES

x PP Ještěd

nehodnocen vliv

nehodnocen vliv

č. střetu v mapě 162 163

Plochy transformoven VVN E17A E18 E19A E20A E23 E24 E25 VTL1A VTL2A VTL3

x

164

PP Maloskalsko

CHKO Jizerské h. EVL Luční potok

165

Koridory pro umístění plynovodů VTL L24 L07

x x x

K22MB

B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL B.5. Kultura a památková péče Plochy památkových zón L13

PAM1 PAM2 PAM3 PAM4 PAM5 PAM6 PAM7 PAM8A

nehodnocen vliv

PAM9

nehodnocen vliv

166, 167 44, 168 169, 170

171 172

O08

nehodnocen vliv

Plochy památek UNESCO nehodnocen vliv B.9. Bezpečnost Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu B01 B.10. Struktura osídlení, regionalizace Koridory kooperací mezi centry osídlení FK1 FK15

nebyl hodnocen vliv na uvedené limity - není výrazný AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

80

kód

1. ZCHÚ

2. NATURA




6. ZPF


8. ÚSES

č. střetu v mapě

NC68

173

NC68

173

RC10

174

C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ C.1. Geologie Plochy těžby nerostů T01 T02 T03

nehodnocen vliv Plochy dobývacích prostorů

DP01 DP02 DP03 DP04

nehodnocen vliv

C.2. Hydrologie a klimatologie Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích P01A

CHKO Jizerské h., PP Černá Desná

P03A P05_1C P05_1D P05_2 P05_3 P05_4 P08

CHKO Jizerské h.

P09

PR Hamrštejn

CHKO Český ráj

x x EVL Průlom Jizery u Rakous PP Maloskalsko EVL Údolí Jizery a Kamenice EVL Krkonoše

CHKO České středohoří PP Ještěd

P12-56

EVL Horní Ploučnice

P14-55 P15 P16 P17 P18 P19 P21-22

EVL Horní Ploučnice EVL Horní Ploučnice EVL Dol. Ploučnice

P23A

RC1664, K31V,N RC1250, K31V,N K30V K30V

x x x


lož. Žitavská pánev nehodnocen vliv

x

MZP Jablonec n. N.

K19MB, RK639, RC387

x

KZP Lembersko, MPZ Jablonné v P.

K34B, RK05

30, 56, 112

RK658, RC1914

K19MB

182, 183 116 118 502 184 - 186 187 188, 189

RC1262

71, 190 - 192

lož. Mimoň, DP + CHLÚ + lož. Stráž p. R.

K5MB CHLÚ Horní Řasnice

CHKO Jizerské h. CHKO Lužické h. CHKO Kokořínsko Máchův kraj

x EVL Smědá EVL Svitávka EVL Hor. Ploučnice

175 176 107, 177 108 77 178 179 98, 99, 134, 180, 181

MPZ Frýdlant

RK08

CHLÚ + lož. Předlánice - Andělka x MPZ Zákupy, VPZ Velenice

P34 P35 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

81

kód

1. ZCHÚ

P37 P40A

CHKO Jizerské h.

2. NATURA




x

P47 P49 P52 P53 P54A P57

P60 P61 P63 P64 P65 P66


8. ÚSES

VPZ Ž. Brod - Trávníky, VPZ Ž. Brod

EVL Hor. Ploučnice

194

RK643, K34B RK638

lož. Žitavská pánev EVL Č. Lípa - mokřad v nivě Šporky CHLÚ Stráž p. R., lož. Břevniště p. R. CHKO České středohoří, PP Stružnic. ryb., PP Cihelské ryb.

195, 196 197 198 199

nehodnocen vliv

EVL Stružnické ryb., EVL Cihelské ryb.

154, 200, 201

CHKO Jizerské h. CHKO Jizerské h. NPP Jestřebské slatiny, CHKO Kokořínsko Máchův kraj

č. střetu v mapě 193

P41

P58

6. ZPF

202 203 EVL Jestřebsko-Dokesko, PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

RC382

204

C.5. Ochrana přírody a krajiny Vymezené plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) Regionální biocentra (RC) RC01 RC1231 RC1240 RC1242 RC1245 RC1246 RC1249 RC1250 RC1251 RC1287 RC1302 RC1304 RC1306

nehodnocen vliv

nehodnocen vliv

lož. Holany - Mimoňsko AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

nehodnocen vliv

KPZ Zahrádecko

205

82

kód

1. ZCHÚ

2. NATURA




RC1309

6. ZPF


8. ÚSES

KPZ Zahrádecko

RC1356 nehodnocen vliv

CHLÚ Slunečná, CHLÚ Prácheň, lož. Slunečná - Kameník, lož. Slunečná Poustevna, lož. Slunečná - Kozlí, lož. Prácheň - Česká Skála

č. střetu v mapě 34

206 nehodnocen vliv

nehodnocen vliv

RC1662 RC1666 RCxx Vymezené koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) Nadregionální biokoridory (K) K5MB K18B K31MB K35MB

nehodnocen vliv

nehodnocen vliv

nehodnocen vliv

Regionální biokoridory (RK) RK599 RK603 RK604 RK608 RK609 RK613 RK614 RK626 RK627 RK631 RK670 RK671 RK672

KPZ Zahrádecko KPZ Zahrádecko

nehodnocen vliv

nehodnocen vliv

37 207

nehodnocen vliv

Zdroj: GIS ÚP LK


83

4.2.

ZÁVADY, SLABÉ STRÁNKY A HROZBY 4.2.1.

OHROŽENÍ PŘÍRODNÍMI PROCESY

Jako závady a ohrožení byly v ÚAPK klasifikovány vybrané rizikové přírodní procesy, které ve svých důsledcích způsobují ohrožení území. Přestože rizikových přírodních procesů je ve vyhlášce hned několik, byly vybrány jen takové závady a ohrožení, které mají velký vliv především v celokrajském měřítku. 

území s povodňovým ohrožením – ÚAPK_043



území zvláštní povodně pod vodním dílem – ÚAPO 53



poddolovaná území – jev ÚAPO 61



sesuvná území a území jiných geologických rizik – jev ÚAPO 62 – pouze plošné polygony



staré zátěže území a kontaminované plochy – jev ÚAPO 64 – pouze staré zátěže po těžbě uranu

Závady jsou v ÚAP LK 2015 pojaty jako negativní skutečnosti v území, které brání jeho udržitelnému rozvoji a které jsou ovlivnitelné územním plánováním nebo mají na územní plánování vliv. Odstraňování závad, napravitelných územním plánováním, by mělo být cílem územně plánovací činnosti na příslušné úrovni. V praxi probíhá eliminace závad území v procesu územního plánování realizací příslušných záměrů na provedení změn v území.

4.2.2.

SLABÉ STRÁNKY, ZÁVADY A HROZBY VYPLÝVAJÍCÍ ZE SWOT ANALÝZY

Slabé stránky a hrozby vycházejí ze SWOT analýzy RURÚ ÚAP LK. Ve SWOT analýze byly identifikovány slabé stránky a hrozby v rozšířeném tematickém členění 3 pilířů URÚ. Některé slabé stránky a hrozby jsou však obtížně územně identifikovatelné, případně zasahují celý LK, nebo jeho větší část. Pro účely zobrazení v problémovém výkrese byly tedy vybrány pouze některé slabé stránky a hrozby. Jejich seznam je v tabulce 30. U každé položky je uvedeno, ze kterého pilíře (HP, SP, ŽP) byla převzata, její slovní označení, označení, zda se jedná o hrozbu, čili ohrožení území (O), závadu či slabou stránku území (Z), nebo oboje dohromady (Z a O). Jako hrozba či ohrožení území jsou identifikovány především problémy, které nejsou v současné době, ale do budoucna s nimi může být problém. Jako závady či slabé stránky jsou identifikovány především ty problémy, se kterými se LK potýká již nyní. Za každou položkou je také uveden kód, pod kterým ji lze najít ve výkrese problémů. Tab. 30 Slabé stránky, závady, hrozby a ohrožení převzaté ze SWOT analýzy vyobrazené na výkresu problémů k řešení pilíř URÚ slabé stránky a hrozby převzaté ze SWOT analýzy další koncentrace rozvoje CR pouze do středisek CR v Krkonoších, Jizerských horách a Českém ráji nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s KHK a USK omezená dopravní dostupnost obcí v ORP SEM HP nevyhovující silniční napojení Jizerských hor a Krkonoš (I/14 a 1/10) místy nevyhovující kapacita distribuční soustavy VVN (Liberecko, Turnovsko)

SP

typ kód O Z Z

O1 Z1 Z2

Z

Z3

Z

Z4

ohrožení zásob podzemních vod změnami klimatu či těžbou surovin (Frýdlantsko a V Českolipsko) O nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení větš. apartmánů v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice n. J., Bedřichov, Albrechtice v J. h.) Z sociální segregace obyvatel (ORP Tanvald, ORP Frýdlant) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

Z

O2 Z5 Z6

přetížení a devastace některých chráněných území vysokou koncentrací návštěvníků (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj) Z,O ZO1 Zdroj: GIS ÚP LK; typ Z je závada, nebo slabá stránka, typ O je ohrožení, nebo hrozba. Kód odpovídá označení ve výkrese. ŽP

Výčet všech slabých stránek a hrozeb je uveden ve SWOT analýze v kapitole 1. Nejdůležitější z nich jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 31 Slabé stránky, hrozby a závady vyplývající ze SWOT analýzy SLABÉ STRÁNKY  existence významných rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje mezi jednotlivými obcemi - území hospodářsky slabých oblastí Frýdlantsko, Cvikovsko, Jihozápadní Českolipsko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko, Jižní Jilemnicko (Program rozvoje LK 2007-2013)  jednostranné zaměření hospodářství na automobilový průmysl a sklářství a vysoký podíl obyvatel zaměstnaných v průmyslu  přetížení hlavních středisek CR  podprůměrný podíl osob zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu  místy nevyhovující kapacita distribuční soustavy VVN (Liberecko, Turnovsko)  nepříznivá věková struktura v ORP TUR, SEM a ŽB oproti ostatním částem LK  stagnace počtu obyvatel zejména v ORP TAN, SEM, JIL  nižší úroveň vzdělanosti proti průměru ČR  nedostatečná kapacita zařízení sociální péče  vysoký podíl neobydlených bytů v některých částech LK (ORP TUR, SEM, JIL, TAN)  dlouhodobá koncentrace nezaměstnanosti v ORP FRÝ, ČL a NB, v posledních letech i ŽB  nepřipravenost území na srážkové extrémy, zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100, nevymezené či nedostatečně vymezené záplavové území  neefektivní zástavba cenných pozemků v ROB – roztahování sídel  přetížení a devastace některých chráněných území vysokou koncentrací návštěvníků (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj) HROZBY  další koncentrace rozvoje CR pouze do středisek CR v Krkonoších, Jizerských h. a Českém ráji  strukturální problémy v tradičních průmyslových odvětvích LK (sklářství, bižuterie) --> vliv na ORP NB, JN, ŽB  privatizace TI (CZT)  plošně náročná výstavba způsobující náklady na veřejnou infrastrukturu  ohrožení zásob podzemních vod změnami klimatu či těžbou surovin (Frýdlantsko, V Českolipsko)  nevhodné situování větrných elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz  dlouhodobé vylidňování menších obcí v periferních polohách  rostoucí rozdíly mezi obcemi a regiony z hlediska demografického vývoje  pokračující chátrání kulturních a historických objektů a památek z důvodu nedostatečných finančních prostředků  přechod některých periferních obcí na čistě rekreační funkci  neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny zejména v okolí větších měst  další zvyšování zátěže území a krajiny vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti (již dnes přetížená území)  snižování retenční schopnosti volné i zastavěné krajiny  pokračující defragmentace krajiny nepřírodními prvky (dopravní a technická infrastruktura)  narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací ZPF ZÁVADY - urbanistické  zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100  nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice n. J., Bedřichov, Albrechtice v J. h.  nevybavenost rychle se rozvíjejících obcí (MŠ, domovy pro seniory)  slabá vnitřní integrita území kraje (Českolipsko spáduje na Mladou Boleslav, Jilemnicko na Vrchlabí (KHK))  nízká míra dostupnosti krajského města z ORP Semily a Jilemnice


85

 velké množství nevyužívaných a zdevastovaných staveb, areálů, pozemků (brownfields) často postižených starou ekologickou zátěží  velká hustota a velký počet malých venkovských sídel komplikující budování a provozování DI a TI  sociální segregace obyvatel (ORP TAN, FRÝ)  vysoké zátěže území vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti v některých částech LK (nedostatečná připravenost území mimo tradiční centra CR) ZÁVADY - dopravní  nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s KHK a USK  nedostatečné železniční napojení na Prahu a Mladou Boleslav  zhoršená dopravní dostupnost z okrajových částí kraje (především z ORP SEM)  nevyhovující stavební a dopravně technický stav DI a nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě  nevyhovující silniční napojení Jizerských hor a Krkonoš (I/14 a I/10)  omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji  nárůst individuální automobilové dopravy na úkor využívání veřejné dopravy  krajské město Liberec neleží na železničním koridoru ZÁVADY - hygienické  vysoká míra radonového rizika na žulovém podloží v Jizerských horách  specifické znečištění těžkými kovy (Desná, Lučany n. N. a okolí)  specifické SEZ po těžbě uranu na SV ORP ČL (Stráž p. R., Hamr n. J., Ralsko) v CHOPAV Severočeská křída  nadměrná hluková zátěž v okolí hlavních silničních tahů Zdroj: analýza SWOT z ÚAP LK

4.2.3.

DOPRAVNÍ ZÁVADY IDENTIFIKOVANÉ V ÚAP LK Problematické úseky silniční dopravy

Při vyhodnocení silniční sítě byly identifikovány v rámci ÚAP LK následující problémové úseky silnic I. třídy (tato místa jsou zobrazena v problémovém výkrese, kódová označení jsou pro přehlednost uvedena v tabulce 32): PUS1 R35 Žďárek  Identifikace problémů: - ostrá zatáčka na úpatí prudkého stoupání/klesání pod železniční tratí v obci Žďárek  Návrhy na řešení: - nejsou plánovány žádné záměry, složitá geomorfologie, řešeno rychlostním omezením PUS2 R35 Hodkovice nad Mohelkou – Rádelský Mlýn  Identifikace problémů: - klikatící se směrové vedení v údolí Mohelky a nevyhovující MÚK Rádelský Mlýn  Návrhy na řešení: - záměr D65 úprava MÚK Rádelský Mlýn, dále složitá geomorfologie PUS4 I/35 Turnov – hranice LK (směr Hradec Králové)  Identifikace problémů: - průjezd souvisle zastavěným územím, řada komunikačních závad ve směrových a šířkových parametrech, hlavní silniční propojení LK a KHK  Návrhy na řešení: - záměr D01B (kapacitní silnice S5 dle PÚR ČR 2008)


86

PUS5 I/13 Liberec - Dětřichov  Identifikace problémů: - členitý terén, průjezd zastavěným územím, ve směrových a šířkových parametrech  Návrhy na řešení: - záměr D08B (úsek Krásná Studánka – Dětřichov)

řada

komunikačních

závad

PUS6 I/13 Frýdlant  Identifikace problémů: - členitý terén, průjezd zastavěným územím, řada komunikačních závad  Návrhy na řešení: - záměry JV obchvatu Frýdlantu D09 (ZÚR LK 2011), D09A, D09B PUS7 I/13 Pertoltice  Identifikace problémů: - průjezd zastavěným územím, řada komunikačních závad ve směrových parametrech  Návrhy na řešení: - záměr západního obchvatu Pertoltic záměr D10 PUS8 I/9 Svor  Identifikace problémů: - průjezd zastavěným územím, řada komunikačních závad  Návrhy na řešení: - záměr V obchvatu Svoru D06A (ZÚR LK 2011) PUS9 I/9 Česká Lípa  Identifikace problémů: - průjezd zastavěným územím okresního města, řada komunikačních závad  Návrhy na řešení: - záměr D05B přeložky silnice I/9 v úseku Jestřebí - Zahrádky - Sosnová – Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) PUS10 I/9 Zahrádky  Identifikace problémů: - směrově a šířkově nevyhovující průtah Zahrádkami  Návrhy na řešení: - záměr D05B přeložky silnice I/9 v úseku Jestřebí - Zahrádky - Sosnová – Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) PUS11 I/9 Dubá  Identifikace problémů: - nevyhovující průtah obcí s řadou dopravních závad  Návrhy na řešení: - záměr SZ obchvatu Dubé – záměr D04 PUS12 I/10 Turnov – Tanvald - Harrachov  Identifikace problémů: - V úseku Turnov - Tanvald prochází ve stísněných poměrech údolí řek Jizery, Žernovník a Kamenice nebo zastavěným územím v JV části Jablonecka, které vyvolávají řadu směrových (Železný Brod – Loužnice) a šířkových závad. V úseku Tanvald – Harrachov jsou průjezdy zastavěným územím doprovázeny obtížným horským terénem.


87



Návrhy na řešení: - Celostátní dopravní koncepce počítá s přemístěním úseku Turnov – Tanvald I/10 do novostavby vedoucí přes J obchvat Jablonce nad Nisou a Smržovku v peáži s I/14 (záměr D07). V úseku Tanvald – Harrachov v peáži s I/14 jsou sledovány územní rezervy (záměry D48 a D49).

PUS13 I/14 Liberec – Tanvald – Horní Sytová  Identifikace problémů: - Nevyhovující spojení obcí v rámci jádrového území LK, které prochází kompletně zastavěným územím s řadou směrových a šířkových závad. Průchod souvislým zastavěným území je v úseku Na Mýtě – Horní Sytová vystřídán průjezdem v údolí Jizery, s komplikovaným zatáčkovitým vedením a řadou šířkových omezení.  Návrhy na řešení: - Vymístění silnice mimo centra největších krajských měst Liberce a Jablonce n. N. Záměr D11A mezi novým J obchvatem Liberce (I/14H) a přes Z obchvat Jablonce n. N. napojení na stávající I/65. Odtud je plánována novostavba silnice I. třídy (peáž I/14 a I/10) přes J obchvat Jablonce n. N. do Smržovky a dále do Tanvaldu (záměr D07). V úseku Kořenov – Horní Sytová není aktuálně plánován žádný záměr. PUS14 I/15 Kravaře - Stvolínky  Identifikace problémů: - nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtazích Kravař a Stvolínek  Návrhy na řešení: - záměry J obchvatu Kravař a S obchvatu Stvolínek s označením záměru D47 a D13A PUS15 I/15 Zahrádky  Identifikace problémů: - nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtahu Zahrádkami  Návrhy na řešení: - záměr J obchvatu Zahrádek s označením záměru D12B, prochází územím Natura 2000 EVL Zahrádky (jižní část Valdštejnova alej – brouk páchník hnědý) PUS16 I/16 Horka u Staré Paky  Identifikace problémů: - směrově nevyhovující průjezd v Horce u Staré Paky s navazujícím průtahem zastavěného území Čisté u Horek  Návrhy na řešení: - záměr přeložky I/16 evidovaný pod kódem D15C a D15D PUS17 I/38 Obora (Doksy)  Identifikace problémů: - průjezd zastavěným území osady Obora, který výrazně brzdí jinak plynulý provoz na I/38  Návrhy na řešení: - starý záměr Z obchvatu Obory D14 byl nahrazen novými záměry obchvatů celých Doks D14A a D14B Kritická místa silniční dopravy V rámci studie CityPlan (2009), která se ve vybraných městech LK zabývala optimalizací pořadí realizace přeložek silnic II. a III. třídy a optimalizací realizace humanizace průjezdních úseků byla vyhodnocena následující kritická místa (KM) s prioritou jejich řešení (tato místa jsou zobrazena v problémovém výkrese pod kódovým označením uvedeným u každé položky, případně pak v tabulce 32, kde jsou uvedena všechna KM pohromadě): AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

88

KM1 



KM2   KM3 



KM4 



KM5 



KM6 



Česká Lípa Identifikace problémů: - I/9 dopravní zácpy, neprůjezdnost, ovlivnění obyvatel a rozdělení města průtahem - II/262 kapacitní problémy na křižovatkách v centru, složité směrové vedení a kontakt s okolní zástavbou v ulici Děčínská Návrhy na řešení: - obchvat I/9 (součást záměru D05B z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - přeložka II/262 mimo centrální část města s nižší prioritou, zatím alespoň humanizace průtahu v Z části Český Dub Identifikace problémů: - II/277 a II/278 – vyšší podélné sklony průtahů, kontakt s okolní zástavbou, průtah centrální částí obce, škola, výjezd hasičů, nepřehledné křižovatky v centru Návrhy na řešení: - obchvat II/278 severně od obce (záměr D23A z ÚAP LK a D23 ZÚR LK 2011) Doksy Identifikace problémů: - II/270 – průtah centrem města, těsný kontakt s okolní zástavbou, nedostatečná šířka vozovky, problematické směrové vedení, nárůst intenzity dopravy v letních měsících z důvodu CR - III/0381 – průtah centrální částí Starých Splavů Návrhy na řešení: - JV obchvat II/270 (záměr D21 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - obchvat III/0381 s velmi nízkou prioritou Chrastava Identifikace problémů: - II/592 – průtah má nevhodné parametry v centru města (kritický zejména úsek Žitavská u náměstí 1. máje s nepřehlednými křižovatkami ve stísněných prostorech), těsný kontakt s okolní zástavbou, nevyhovující šířka chodníků Návrhy na řešení: - dokončení přeložky II/592 (je realizována od I/35 po III/27251 jako II/592H, dokončení je záměr D66) Jablonec nad Nisou Identifikace problémů: - III/29029 – přetížení silnice, která je de facto využívána jako druhá nejvýznamnější průtahová komunikace, nevyhovující parametry, těsné sousedství vilové zástavby a rekreačního centra přehrady Mšeno, nevyhovující křižovatky Palackého-Riegrova a Palackého-U Přehrady Návrhy na řešení: - jižní obchvat města silnicí I. třídy (záměr D07 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - západní obchvat města I/14 (záměr D11A z ÚAP LK a ZÚR LK2011) - oba obchvaty jsou v souladu s Kategorizací dálnic a silnic I. třídy do roku 2040 Jablonné v Podještědí Identifikace problémů: - II/270 – průtah centrální částí města, těsný kontakt s okolní zástavbou, škola a řada aktivit v blízkosti průtahu, složitější směrové vedení, nedostatečná šířka ulic Návrhy na řešení: - II/270 západní obchvat Jablonné v Podještědí (záměr D22 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011)


89

KM7  

KM8 

 KM9 



Liberec Identifikace problémů: - MÚK stávající napojení obchodní a průmyslové zóny Liberec Sever – Růžodol na I/35 je na hranici kapacit a vzhledem k plánovanému rozvoji je nezpůsobilé Návrhy na řešení: - další (alternativní) napojení zóny např. s využitím napojení na záměr obchvatu II/272 Liberec – Osečná (záměr D16 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) Lomnice nad Popelkou Identifikace problémů: - II/286 a II/284 – průtah centrální částí města, těsný kontakt s okolní zástavbou, malý poloměr směrových oblouků, vyšší hodnoty podélných sklonů, nákladní doprava omezena a odkloněna Návrhy na řešení: - II/284 – obchvat Lomnice nad Popelkou (záměr D61 v ÚAP LK) Mimoň Identifikace problémů: - II/268 a II/270 – nevyhovující parametry průjezdních silnic vzhledem k intenzitám dopravy, přímé ovlivnění historického centra obce a chodců, nevhodné křížení komunikací Návrhy na řešení: - II/268 – přeložka (záměr D52D v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - II/268 – jihozápadní obchvat Mimoně (záměr D52D v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - II/270 – severozápadní obchvat Mimoně (záměr D55 v ÚAP LK a územní rezerva v ZÚR LK 2011) - II/270 – průtah Mimoně podél Ploučnice (záměr D56 v ÚAP LK) - III/26828 – průtah (záměr D57 v ÚAP LK)

KM10 Rokytnice nad Jizerou  Identifikace problémů: - II/294 – prochází v celé délce zastavěným územím, nevyhovující podmínky pro pohyb pěších a cyklistů, problémy zejména v zimě, kdy dochází k zvýšení intenzity (zimní turistika), omezení šířky komunikace odklízeným sněhem, zvýšené nároky na parkování  Návrhy na řešení: - II/294 – rekonstrukce a humanizace (záměr mimo měřítko ÚAPK a ZÚR) KM11 Rovensko pod Troskami  Identifikace problémů: - II/282 – prochází v těsném kontaktu s okolní zástavbou, přímo protíná centrální část města, kde má složité směrové vedení  Návrhy na řešení: - II/282 – humanizace (záměr mimo měřítko ÚAPK a ZÚR) - I/35 – nová silnice I/35 (R35) v tzv. severní variantě (záměr D01B z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) odkloní část dopravy ze silnice II/282 v průjezdu Rovenskem pod Troskami KM12 Semily  Identifikace problémů: - II/289 – řada dopravních a bezpečnostních závad v J části města, vysoké intenzity a ovlivnění obyvatel v centrální části města se složitým směrovým vedením, limitující most pro peáž II/289 a II/292 - II/292 – velká nehodovost na příjezdu od Železného Brodu, zvýšená intenzita na mostě přes Jizeru v peáži s II/289, složité směrové vedení AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

90



Návrhy na řešení: - II/289 – přeložka průtah Semily – 2 úseky (záměr D58 v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - II/292 – přeložka průtah Semily (záměr D59 v ÚAP LK a ZÚR LK 2011)

KM13 Turnov  Identifikace problémů: - II/283 – průtah centrální historickou částí města s vysokou intenzitou dopravy a vysokým podílem nákladní dopravy, ovlivnění bezpečnosti obyvatel využívajících služby a obchody  Návrhy na řešení: - II/283 – humanizace průtahu zrealizována, přeložka kolem autobusového nádraží (severozápadní obchvat) byla v rámci zpracování ÚP Turnov navržena jako místní komunikace (mimo měřítko ÚAPK) - II/283 – přeložka Bělá – Valdštejnsko (záměr D67 v ÚAP LK) KM14 Vysoké nad Jizerou  Identifikace problémů: - II/290 – průtah přes náměstí v těsném kontaktu s okolní zástavbou, uliční prostor nedostatečný pro míjení nákladních vozidel, podél průtahu 2 školy, chybí chodníky  Návrhy na řešení: - II/290 – západní obchvat Vysoké nad Jizerou (záměr D60 v ÚAP LK) - III/29063 – přeložka z Horní Tříče na II/290 (záměr D70 v ÚAP LK) KM15 Zákupy  Identifikace problémů: - II/262 – vyšší intenzita dopravy - II/268 – těsný kontakt s okolní zástavbou, průjezd centrální částí města  Návrhy na řešení: - II/268 – západní obchvat Zákupy – 2 úseky, jedna na II/262 (záměr D51A v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - III/26834 – severní obchvat Zákupy (záměr D54 v ÚAP LK) KM16 Železný Brod  Identifikace problémů: - křižovatka II/282 X I/10 – nedostatečná kapacita, poloha v centrální části města na hlavním náměstí – vzájemné ovlivňování tranzitní dopravy s nákladní dopravou, místní dopravy a pěších - II/292 – nedostatečná šířka vozovky části Brodec neumožňuje bezpečný pohyb chodců a cyklistů, umocněno tím, že je zde škola a velké klesání, kde lze předpokládat překračování rychlosti - křižovatka II/292 X II/282 je ve velmi ostrém směrovém oblouku a vyšším podélném sklonu  Návrhy na řešení: - I/10 – přeložka mimo centrální část města - II/282 – přeložka mimo centrální část území – investičně náročné (záměr D69 v ÚAP LK) - II/292 – obchvat Pelechov (záměr D68 v ÚAP LK) Tab. 32 Problémové úseky a kritická místa Název problémového úseku a kritického místa

kód

PUS1 R35 Žďárek

PUS1

PUS2 R35 Hodkovice nad Mohelkou – Rádelský Mlýn

PUS2

PUS4 I/35 Turnov – hranice LK (směr Hradec Králové)

PUS4

PUS5 I/13 Liberec - Dětřichov

PUS5

PUS6 I/13 Frýdlant

PUS6


91

PUS7 I/13 Pertoltice

PUS7

PUS8 I/9 Svor

PUS8

PUS9 I/9 Česká Lípa

PUS9

PUS10 I/9 Zahrádky

PUS10

PUS11 I/9 Dubá

PUS11

PUS12 I/10 Turnov – Tanvald - Harrachov

PUS12

PUS13 I/14 Liberec – Tanvald – Horní Sytová

PUS13

PUS14 I/15 Kravaře - Stvolínky

PUS14

PUS15 I/15 Zahrádky

PUS15

PUS16 I/16 Horka u Staré Paky

PUS16

PUS17 I/38 Obora (Doksy)

PUS17

KM1 Česká Lípa

KM1

KM2Český Dub

KM2

KM3 Doksy

KM3

KM4 Chrastava

KM4

KM5 Jablonec nad Nisou

KM5

KM6 Jablonné v Podještědí

KM6

KM7 Liberec

KM7

KM8 Lomnice nad Popelkou

KM8

KM9 Mimoň

KM9

KM10 Rokytnice nad Jizerou

KM10

KM11 Rovensko pod Troskami

KM11

KM12 Semily

KM12

KM13 Turnov

KM13

KM14 Vysoké nad Jizerou

KM14

KM15 Zákupy

KM15

KM16 Železný Brod KM16 Zdroj: OÚPSŘ KÚLK; kód odpovídá označení ve výkrese. PUS – problémový =usek, KM – kritické místo.

Konkrétní opatření pro napravení závad jsou uvedena v PRURÚ v kapitole 4.3 Záměry na provedení změn v území a jejich výkres. Všechny záměry spravuje OÚPSŘ KÚLK v Registru záměrů ÚAP. Celý registr záměrů je rozčleněn stejně jako SWOT analýza v rozšířeném tematickém členění 3 pilířů URÚ a je proto dobře dohledatelné řešení závad, slabých stránek i hrozeb. Seznam konkrétních opatření pro napravení závad z Registru záměrů ÚAP je pak možné rozčlenit následovně, kdy pro každý pilíř je přiřazeno opatření: HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ A.1. Hospodářská základna 

plochy pro podnikatelské aktivity

A.2. Veřejná ekonomika nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP A.3. Dopravní infrastruktura 

koridory pro umístění kapacitních silnic



koridory pro umístění silnic I., II. a III. třídy



koridory pro umístění a zlepšení železničních tratí


92



plochy veřejných mezinárodních letišť IFR



koridory pro propojení lyžařských areálů – lanovky a vleky



multifunkční turistické koridory



veřejné logistické centrum



cyklokoridory



mezinárodní turistické pěší koridory

A.4. Technická infrastruktura 

koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje



plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod



plochy suchých nádrží (poldrů)



koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV



plochy transformoven VVN



koridory pro umístění plynovodů VTL

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL B.1. – B.4. nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP B.5. Kultura a památková péče 

plochy památkových zón



plochy památek UNESCO

B.6. – B.8. nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP B.9. Bezpečnost 

plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu

B.10. Struktura osídlení a regionalizace 

koridory kooperací mezi centry osídlení

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ C.1. Geologie 

plochy těžby nerostů



plochy dobývacích prostorů

C.2. Hydrologie a klimatologie 

koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích

C.3. – C.4. nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP C.5. Ochrana přírody a krajiny 

vymezené plochy územního systému ekologické stability



vymezené koridory územního systému ekologické stability


93

4.3.

RIZIKA VYPLÝVAJÍCÍ Z NEVYVÁŽENOSTI PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNÍCH

V rámci vyhodnocení URÚ byly definovány 4 oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro vyhodnocení URÚ, 5 oblastí s převahou územních podmínek zejména pro ŽP a 1 oblast s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP. Více o jednotlivých oblastech je v kapitolách 2.5.1. – 2.5.2., které rozebírají disparitní oblasti a oblasti s podprůměrnými podmínkami dopodrobna. Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami mají horší hodnocení ve všech pilířích, nebo alespoň výrazně podprůměrné hodnocení ve dvou pilířích. Jedná se tedy o oblasti, které jsou celkově velmi slabé. Naopak například disparitní oblast DO Turnovsko, kde převažují územní podmínky pro HP a SP mohou těžit z blízkosti oblastí s vysokým hodnocením ŽP. Turnovsko může těžit z blízkosti Českého ráje, který má velmi vhodné podmínky pro rekreaci. Stejně to funguje i naopak. V HP a SP slabé oblasti jako DO Ralsko a DO Lužické hory mají zvýšenou vyjížďku z obcí do zaměstnání. Funkci HP a částečně i SP tedy přebírají spíše sousední obce.

Obr. 24 Oblasti s převahou podmínek zejména pro ŽP a oblasti s převahou podmínek zejména pro SP a HP a podprůměrné oblasti Zdroj: GIS ÚP LK


94

5.

SEZNAMY A VYSVĚTLIVKY

5.1.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

Ap antropogenizované půdy As arzen Be berylium Cd kadmium CO oxid uhelnatý CR cestovní ruch CZT centrální zásobování teplem ČHMI Český hydrometeorologický ústav (v anglickém jazyce Czech Hydrometeorological Institute) ČL Česká Lípa, ORP ČL = obec s rozšířenou působností Česká Lípa ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DI dopravní infrastruktura DO disparitní oblast DP dobývací prostor DPS domov pro seniory EAO ekonomicky aktivní obyvatelé EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita (z NATURA 2000) FRÝ Frýdlant, ORP FRÝ = obec s rozšířenou působností Frýdlant GIS geografický informační systém h. hory HDP hrubý domácí produkt HP hospodářský pilíř v rámci udržitelného rozvoje území Ch chmelnice CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod IZS integrovaný záchranný systém J jih, jižní, jižně J. h. Jizerské hory, Jizerských horách JBC Jablonec nad Nisou JIL Jilemnice, ORP JIL = obec s rozšířenou působností Jilemnice JN Jablonec nad Nisou, ORP JN = obec s rozšíř. působností Jablonec n. N. JV jihovýchod, jihovýchodní, jihovýchodně JZ jihozápad, jihozápadní, jihozápadně k. ú. katastrální území Kč koruna česká KES koeficient ekologické stability KHK Královéhradecký kraj km kilometr KM kritické místo KPZ krajinná památková zóna KRNAP Krkonošský národní park KÚ krajský úřad KÚ LK Krajský úřad Libereckého kraje kV kilovolt LAPV lokality pro akumulaci povrchových vod LBC Liberec, ORP LBC = obec s rozšířenou působností Liberec AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

95

LDN LFA LK lož. LP MD MMR Mo MPSV MŠ MTK MÚK MZCHÚ MŽP n. J. n. N. n. Pl. NATO NATURA 2000 NB Ni NKP NO2 NPP O3 OE OP ORP ORREP OÚPSŘ OZE OZKO p. J. p. R. p. S. p. Tr. Pa PAK Pb PL PM2,5 PM10 PO PP PRURÚ PUPFL PÚR ČR PUS ROB ROS S Sa SCZT SČK SEM

léčebna dlouhodobě nemocných less favoured areas = méně příznivé oblasti Liberecký kraj ložisko lesní půdy Ministerstvo dopravy České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky mokřady Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky mateřská škola multifunkční turistické koridory mimoúrovňová křižovatka maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí České republiky nad Jizerou nad Nisou nad Ploučnicí Severoatlantická aliance soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy EU Nový Bor, ORP NB = obec s rozšířenou působností Nový Bor nikl národní kulturní památka oxid dusičitý národní přírodní památka ozon Odbor ekonomický orná půda obec s rozšířenou působností Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Odbor územního plánování a stavebního řádu obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pod Ještědem pod Ralskem pod Smrkem pod Troskami pastviny Pardubický kraj olovo Polsko prach, mezi částice PM2,5 patří všechny částice o velikosti menší než 2,5 µm prach, mezi částice PM10 patří všechny částice o velikosti menší než 10 µm ptačí oblast (z Natura 2000), nebo podprůměrná oblast přírodní park podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje České republiky problémový úsek silnice rozvojová oblast rozvojová osa sever, severní, severně ovocné sady soustavy centrálního zásobování teplem Středočeský kraj Semily, ORP SEM = obec s rozšířenou působností Semily


96

SEZ staré ekologické zátěže SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO2 oxid siřičitý SOB specifická oblast SOŠ střední odborná škola SOU střední odborné učiliště SP pilíř sociální soudržnosti obyvatel v rámci udržitelného rozvoje území SRN Spolková republika Německo SŠ střední škola STL středotlaký plynovod SRR Strategie regionálního rozvoje SV severovýchod, severovýchodní, severovýchodně SWOT analýza SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb SZ severozápad, severozápadní, severozápadně TAN Tanvald, ORP TAN = obec s rozšířenou působností Tanvald TI technická infrastruktura tř. třída TTP trvalý travní porost TUL Technická univerzita v Liberci TUR Turnov, ORP TUR = obec s rozšířenou působností Turnov u Cv. u Cvikova ÚAP územně analytické podklady ÚAPO územně analytické podklady obcí ÚAPK územně analytické podklady kraje ÚAP LK Územně analytické podklady Libereckého kraje UHDP úhrnné hodnoty druhů pozemků dle katastru nemovitostí ÚPD územně plánovací dokumentace ÚP územní plánování, územní plán ÚPČ územně plánovací činnost URÚ udržitelný rozvoj území ÚSES územní systém ekologické stability – biocentra a biokoridory USK Ústecký kraj V východ, východní, východně Vi vinice VLC veřejná logistická centra VN vysoké napětí VP vodní plochy a toky VŠ vysoká škola VTL vysokotlaký plynovod VVN velmi vysoké napětí vyhl. Vyhláška Z západ, západní, západně záplavové území Q100 záplavové území stoleté vody ZCHÚ zvláště chráněné území ZPF zemědělský půdní fond ZŠ základní škola ZÚ záplavové území ZÚR zásady územního rozvoje ŽB Železný Brod, ORP ŽB = obec s rozšířenou působností Železný Brod ŽP pilíř životního prostředí v rámci udržitelného rozvoje území

5.2. URÚ

VYSVĚTLIVKY Udržitelný rozvoj území spočívající dle § 18 stavebního zákona ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2015

97

pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Udržitelný rozvoj území uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. SWOT

Analýza SWOT je analýza výroků, které popisují silné stránky a slabé stránky území a dále jeho příležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky vycházejí ze stávajících vlastností území. Příležitosti a hrozby vyplývají z vnějších širších vztahů území a jsou zaměřené do budoucnosti.


98

5.3.

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Plochy I. a II. třídy ochrany ZPF ................................................................................................................. 20 Obr. 2 Plochy výroby v LK, stav k 1/2015 .............................................................................................................. 21 Obr. 3 Silnice I. třídy, rychlostní silnice a železnice v LK ....................................................................................... 22 Obr. 4 Daňové příjmy obce v roce 2014 na obyvatele ........................................................................................... 24 Obr. 5 Zadluženost obcí v LK v roce 2014 na obyvatele ....................................................................................... 25 Obr. 6 Centra dojížďky a jejich spádové oblasti..................................................................................................... 29 Obr. 7 Zastávky vlaku, ze kterých byla vzdálenost do centra dojížďky měřena ..................................................... 30 Obr. 8 Věková struktura obyvatel jednotlivých ORP .............................................................................................. 31 Obr. 9 Lesy v LK .................................................................................................................................................... 33 Obr. 10 Přírodní parky, ptačí oblasti, Evropsky významné lokality, maloplošná zvláště chráněná území, ÚSES, národní parky a CHKO v LK .................................................................................................................................. 35 Obr. 11 OZKO - území s překročením imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky (SO 2, CO, PM10 a 2,5, NO2, benzen, Pb), čtverce 1 x 1 km; 2013 ..................................................................................................................... 37 Obr. 12 Území s překročením cílového imisního limitu TV bez přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren), čtverce 1 x 1 km; 2013 ......................................................................................... 38 Obr. 13 Území s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren, O3), čtverce 1 x 1 km; 2013 ................................................................................... 38 Obr. 14 Zastavěné území, stav k 1/2015 ............................................................................................................... 39 Obr. 15 Objekty, nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B, skládky, SEZ, odvaly, poddolovaná území, odkaliště a dobývací prostory v LK ........................................................................................................................ 41 Obr. 16 Vyhodnocení HP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory .................................................... 43 Obr. 17 Vyhodnocení SP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory .................................................... 45 Obr. 18 Vyhodnocení ŽP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory ..................................................... 46 Obr. 19 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami ..................................................................................... 48 Obr. 20 Vymezené oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ ..................................................... 49 Obr. 21 Míra disparit územních podmínek pro URÚ .............................................................................................. 51 Obr. 22 Vymezené disparitní oblasti s převahou podmínek pro HP a SP a převahou podmínek pro ŽP .............. 52 Obr. 23 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami a disparitní oblasti ....................................................... 55 Obr. 24 Oblasti s převahou podmínek zejména pro ŽP a oblasti s převahou podmínek zejména pro SP a HP a podprůměrné oblasti .............................................................................................................................................. 94


99

5.4.

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Indikátory pro tři pilíře URÚ ........................................................................................................................ 18 Tab. 2 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor EAO ........................................................................... 19 Tab. 3 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor intenzita bytové výstavby ........................................... 19 Tab. 4 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany půd .................................................... 20 Tab. 5 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy výroby ............................................................. 21 Tab. 6 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnoc silnic a železnice ....................................... 22 Tab. 7 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor počet ekonomických subjektů .................................... 23 Tab. 8 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor daňové přijmy obce .................................................... 23 Tab. 9 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zadluženost obce ....................................................... 24 Tab. 10 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vzdělanostní struktura .............................................. 26 Tab. 11 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor nezaměstnanost ....................................................... 26 Tab. 12 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor základní občanská vybavenost ................................ 28 Tab. 13 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnost center dojížďky ...................................... 29 Tab. 14 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor věková struktura obyvatelstva .................................. 31 Tab. 15 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vývoj počtu obyvatel ................................................. 32 Tab. 16 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor lesnatost ................................................................... 33 Tab. 17 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany ......................................................... 34 Tab. 18 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor KES .......................................................................... 35 Tab. 19 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor znečištění imisemi .................................................... 37 Tab. 20 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zastavěné území ...................................................... 39 Tab. 21 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území ....................................... 40 Tab. 22 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území....................................... 40 Tab. 23 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území ....................................... 40 Tab. 24 Vyhodnocení indikátorů za ORP .............................................................................................................. 42 Tab. 25 Počet obcí v jednotlivých kategoriích URÚ ............................................................................................... 47 Tab. 26 Přidělená hodnota pro HP ........................................................................................................................ 47 Tab. 27 Přidělená hodnota pro SP a ŽP ................................................................................................................ 48 Tab. 28 Vzájemné střety záměrů ........................................................................................................................... 64 Tab. 29 Střety záměrů s limity ............................................................................................................................... 75 Tab. 30 Slabé stránky, závady, hrozby a ohrožení převzaté ze SWOT analýzy vyobrazené na výkresu problémů k řešení .................................................................................................................................................................... 84 Tab. 31 Slabé stránky, hrozby a závady vyplývající ze SWOT analýzy ................................................................. 85 Tab. 32 Problémové úseky a kritická místa ........................................................................................................... 91


100

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents