ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

460 01 Liberec 4, U Domoviny 491/1, tel: 485 107 757 - 9, fax: 485 104 715, e-mail: [email protected]

Akce :

www.saul.eu

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE Základní údaje Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel :

Krajský úřad Libereckého kraje

Zpracovatel :

SAUL s.r.o.

Hlavní projektant :

Ing. arch. Vladislav Hron

Projektanti :

Ing. arch. Vladislav Hron Ing. Oldřich Lubojacký RNDr. Václav Poštolka, Ph.D. RNDr. Zdeněk Kadlas Ing. Jan Hromek Ing. Ladislav Křenek Ing. Josef Kobrle Ing. Vladimír Janečka Ing. Jana Kubinová Ing. Lucie Ježková Ing. Zuzana Toniková Ing. Hana Koryntová Mgr. Pavel Bauer Mgr. Jiří Šmída, Ph.D. Ing. arch. Zdeněk Bičík

Zakázkové číslo zpracovatele: Zakázkové číslo objednatele:

021/2007 OLP/1623/2007

zpracováno: datová základna:

únor 2008 březen 2007

1

Obsah

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI SVAZEK I. Kapitola

Strana

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

3

1. 2. 3.

3 3 8

Východiska zpracování Způsob zpracování, členění dokumentace Vztah k dříve zpracované ÚPD a rozvojovým dokumentům

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

9

1.

Širší vztahy řešeného území

9

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

Postavení Libereckého kraje v rámci EU Postavení Libereckého kraje v rámci ČR Charakteristika sousedních krajů Charakteristika příhraničních regionů sousedních států Vazby a vztahy Celkové zhodnocení

9 9 10 12 18 22

A

Podklady pro RURÚ v členění podle třech pilířů udržitelného rozvoje území Pilíř hospodářský

23 23

A.1 A.2 A.3 A.4

Hospodářská základna Veřejná ekonomika Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura - vodní hospodářství, energetika, spoje, telekomunikace, odpady

23 42 46 63

B

Pilíř soudržnosti společenství obyvatel

81

B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10

Obyvatelstvo Vzdělávání Zdravotnictví Sociální péče Kultura a památková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh práce Bezpečnost Struktura osídlení, regionalizace

81 84 87 89 91 97 99 102 106 112

C

Pilíř environmentální

121

C.1 C.2 C.3 C.4 C.5

Geologie Hydrologie a klimatologie Půdní fond Zatížení životního prostředí Ochrana přírody a krajiny

121 129 141 147 159

Rekapitulace hodnot území, limitů využití území, záměrů na provedení změn

173

Hodnoty území Limity využití území Záměry na provedení změn v území

173 175 177

Seznam použitých zkratek, vysvětlivky

189

Seznam použitých zkratek Vysvětlivky

189 191

2.

3 3.1 3.2 3.3

4. 4.1 4.2

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI Číslo 1 2 3

Název výkresu Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území

2

Měřítko 1 : 100000 1 : 100000 1 : 100000

Základní údaje

Východiska, způsob zpracování

ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.

VÝCHODISKA ZPRACOVÁNÍ

Vypracování Podkladové dokumentace pro územně analytické podklady Libereckého kraje (dále jen Podklady pro ÚAP_K) bylo provedeno dle požadavku zadavatele - Libereckého kraje v návaznosti na usnesení Rady Libereckého kraje č.779/07/RK ze dne 14.8.2007 a na základě následného výběrového řízení dle II. Výzvy k předložení nabídky na zpracování zakázky malého rozsahu „Podkladová dokumentace pro územně analytické podklady Libereckého kraje“ pro potřeby pořízení krajských územně analytických podkladů Libereckého kraje ve smyslu zákona č.183/2006Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky č.500/2006Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti. V průběhu zpracování této dokumentace (Podklady pro ÚAP_K), po předání její 1. části – „Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území“ zadavateli, určil zadavatel změnu názvu dokumentace z „Podkladové dokumentace pro územně analytické podklady Libereckého kraje“ na „Územně analytické podklady Libereckého kraje“ - dále jen ÚAP LK (viz příloha: Upřesnění názvu dokumentace, 01/2008). Výklad stavebního zákona (s odkazem na §185, odst.3) sleduje záměr zpracovat ÚAP kraje následně po ÚAP obcí tak, aby se obě úrovně při jejich využití vzájemně doplňovaly. Tato dokumentace je zpracována před vznikem ÚAP obcí, jejichž výstupy takto nemohly být využity. V mnoha případech byly nahrazeny disponibilními daty a informacemi o území a záměrech na jeho využívání, které se mění a upřesňují v čase a v případě jejich absence byly doplněny expertními odhady zpracovatele. Dokumentace nevychází z garantovaných údajů o území od poskytovatelů údajů o území a součástí takto vytvořených ÚAP nejsou pasporty údajů o území. Takto vytvořené ÚAP kraje proto z výše uvedených důvodů nemusí vždy tvořit nezpochybnitelně provázaný celek s ÚAP obcí. Tato dokumentace je dle pokynů zadavatele postavena na datech a informacích, které byly k dispozici v době zpracování Návrhu zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) a vychází zejména: §

z datové a informační základny transformovaného konceptu Územního plánu velkého územního celku Liberecký kraj (dále jen ÚP VÚC LK),

§

z aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK, splňujícího požadavky na zásady územního rozvoje ve smyslu ustanovení §187, odst.6 zákona č.183/2006Sb., ,

§

ze zpracovaných rozvojových krajských dokumentací (zejména Strategie rozvoje Libereckého kraje a Programu rozvoje Libereckého kraje) a dalších dílčích krajských i národních oborových koncepcí a dalších relevantních údajů doplněných zpracovatelem z dostupných zdrojů (veřejně přístupná data ČSÚ a jiných institucí).

Hlavním cílem dokumentace je vytvoření struktury a formy ÚAP kraje v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., a vyhláškou č.500/2006Sb. Dokumentace shromažďuje a vyhodnocuje dostupné informace o území a provádí rozbor udržitelného rozvoje území v podrobnosti a rozsahu potřebném pro pořizování a aktualizaci zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK). Hodnoty území, limity využití území, záměry na provedení změn v území a problémy určené k řešení v územně plánovací dokumentaci budou zpřesňovány v ÚAP obcí.

3

Základní údaje

2.


ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, ČLENĚNÍ DOKUMENTACE

Struktura dokumentace je dána strukturou územně analytických podkladů, stanovenou v zákoně č.183/2006Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášce č.500/2006Sb. a dále zohledňuje požadavky zadavatele uvedené ve výzvě na zpracování veřejné zakázky malého rozsahu Podklady pro ÚAP LK (dále jen Výzva) a připomínky zadavatele k dopracování zakázky do výsledné podoby z jednotlivých pracovních informačních schůzek. Tato dokumentace je členěna na tři základní části rozdělené do dvou svazků: SVAZEK I. Základní údaje Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen PRURÚ) SVAZEK II. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) V textové i grafické části je struktura PRURÚ a RURÚ shodně členěna na tři základní pilíře udržitelného rozvoje území: § pilíř hospodářský § pilíř soudržnosti společenství obyvatel § pilíř environmentální a dále na jednotlivé tématické okruhy v souladu s požadavky Výzvy k předložení nabídky na zpracování Podkladů pro ÚAP_K, následně upřesněné dle požadavků zadavatele. Označení tématických okruhů je uváděno shodně v PRURÚ a RURÚ. Tématické členění zohledňuje požadavky vyhlášky č.500/2006Sb. (§4, odst.1,písm. b). Po dohodě zpracovatele se zadavatelem bylo tématické členění dokumentace rozšířeno o dva tématické okruhy: struktura osídlení, regionalizace a bezpečnost a byly upraveny názvy a členění některých tématických okruhů v souladu s jejich obsahem. Struktura členění třech pilířů udržitelného rozvoje Pilíř hospodářský A.1 Hospodářská základna A.2 Veřejná ekonomika A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy A.4 Technická infrastruktura - vodní hospodářství, energetika, spoje, telekomunikace, odpady Pilíř soudržnosti společenství obyvatel B.1 Obyvatelstvo B.2 Vzdělávání B.3 Zdravotnictví B.4 Sociální péče B.5 Kultura a památková péče B.6 Sport a tělovýchova B.7 Bydlení a bytový fond B.8 Zaměstnanost a trh práce B.9 Bezpečnost B.10 Struktura osídlení, regionalizace Pilíř environmentální C.1 Geologie C.2 Hydrologie a klimatologie C.3 Půdní fond C.4 Zatížení životního prostředí C.5 Ochrana přírody a krajiny Textová část je doplněna začleněnými schématy, tabulkami a grafy. Grafická část obsahuje předepsané výkresy v měřítku 1:100000. 4

Základní údaje


Řešeným územím je celé správní území Libereckého kraje, které je tvořeno správními územími celkem 215 obcí. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Obsahují zjištěné a vyhodnocené dostupné informace a data (k 03/2007) relevantní pro územní plánování v přiměřené podrobnosti a rozsahu nezbytném pro RURÚ a pořízení zásad územního rozvoje Libereckého kraje (měřítko 1:100000). Informace v této části jsou v jednotlivých tématických okruzích členěny na stav a vývoj území, hodnoty území, limity využití území (vyplývající z právních předpisů a z vlastností území) a záměry na provedení změn v území. Součástí je seznam použitých podkladů. Jednotlivé jevy jsou identifikovány shodně s přílohou č.1 vyhlášky č.500/2006Sb. a to jevy z části A - ÚAP obcí (Ax-n) a jevy z části B - ÚAP kraje (Bx-n), kde x-n je číselný kód jevu. V PRURÚ, jsou uvedeny pouze základní charakteristiky jevů s odkazem na další informační zdroje. Součástí PRURÚ jsou širší vztahy řešeného území popisující postavení Libereckého kraje v rámci EU i ČR, základní charakteristiky okolních krajů a států a základní vztahy a vazby včetně vazeb na Politiku územního rozvoje ČR. Zpracovatel PRURÚ vycházel z poskytnutých podkladů pořizovatele z března 2007: § aktualizované zadání ÚP VÚC LK (dále jen Zadání) § vstupní datová sada DS_ZUR_LK § rozvojové dokumenty krajské úrovně § Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien § Plan zagospodarowania przestrennego wojewodztwa Dolnoslaskiego § koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje § zadání ÚP VÚC Královehradeckého kraje § ÚP VÚC Krkonoše § ÚP VÚC Ralsko § ÚP VÚC LSRA které vyhodnotil a dalších relevantních podkladů opatřených zpracovatelem v součinnosti se zadavatelem (viz uvedené podklady u jednotlivých tématických okruhů). Pokud nebyly potřebné informace dosažitelné, byly doplněny expertním odhadem. Poskytnutá datová sada obsahovala sedm modulů: § 1. Základní mapa 1 : 10 000 (rastrová podoba) § 2. Základní mapa 1 : 200 000 (rastrová podoba) § 3. Širší vztahy (7 informačních vrstev) § 4. Podkladové zdrojové informační vrstvy pro zpracování hodnot území (49 informačních vrstev) § 5. Registr záměrů § Registr transformovaných záměrů z konceptu ÚP VÚC LK, který je v souladu se Zadáním ZÚR LK, mapová schémata ÚTP vyhotovená z podkladů konceptu ÚP VÚC LK, rozpracované podklady k syntetickému návrhu sídelní struktury ZÚR LK (OHRR, OKPPCR KÚLK), rozpracované podklady k návrhu dopravní části ZÚR LK (Regiotram Nisa, Studie proveditelnosti železničního spojení Liberec - Hradec Králové) a podklady SEA R35 (úseky dopravního řešení hodnocené v procesu SEA etapa koncept ÚP VÚC LK), rastrové podklady ORVZPZ KÚLK - PRVKÚK - situace vodovod a kanalizace § 6. Registr územních problémů § Registr územních problémů je v této etapě pořizování ZÚR LK totožný s registrem záměrů. Záměr je chápán jako důsledek odstraňování určité disparity (problému) řešeného v ÚP VÚC LK a aktualizovaného v procesu transformace konceptu ÚP VÚC LK na ZÚR LK. §

7. Registr limitů (6 informačních vrstev - pouze zdrojové informační vrstvy neuložené v registru hodnot území)

§

Rastrový výkres limitů využití území

5

Základní údaje


Poskytnuté rozvojové dokumenty krajské úrovně: § Strategie rozvoje LK, Program rozvoje LK § Strategie udržitelného rozvoje LK § Surovinová politika LK § Územně energetická koncepce LK (rozpracovaná aktualizace) § Koncepce odpadového hospodářství na území LK § Plán odpadového hospodářství LK § Koncepce ochrany přírody a krajiny LK § Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK § Koncepce ochrany před povodněmi LK, Povodňový plán LK § Plán rozvoje vodovodů a kanalizací LK § Krajská koncepce zemědělství LK § Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK, Dopravní politika LK § Koncepce kultury LK 2004 – 2008 § Program rozvoje cestovního ruchu LK § Zdravotní politika LK, Krajský zdravotní plán LK § Havarijní plán LK, Krizový plán LK Se znalostí sledovaných jevů v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro zpracování ZÚR LK bylo provedeno vyhodnocení stavu a vývoje území, identifikovány hodnoty území a vymezeny limity využití území. Záměry na provedení změn v území byly do ÚAP LK zařazeny na základě vyhodnocení zdrojů: § § §

registr záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK (aktuální stav záměrů vyplývající z procesu transformace konceptu ÚP VÚC LK do ZÚR LK) dalších podkladů KÚLK, poskytnutých k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK podkladů ŘSD Praha, SŽDC, ČD, SVS Teplice, ČEPS Praha, ČEZ Děčín, SČP Ústí nad Labem, Povodí Labe, Povodí Ohře aj.

Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území a jejich upřesnění, provedené zpracovatelem ÚAP LK (SAUL s.r.o.) na základě konzultací se zadavatelem OÚPaSŘ KÚLK a dalšími odbory KÚLK (OD, OHRR, OKPPCR, ORVZŽP, OŠMTS), s KVUSS, HZS, se správci infrastruktury (ŘSD, SŽDC, ČEZ, SČVK, ČEPS, SČP, Povodí Ohře, Povodí Labe aj. na úrovni poznání časového horizontu zpracování návrhu ZÚR LK zahrnovalo: § § § §

ověření aktuálnosti jejich zařazení (trvající zájem investora, záměry v realizaci aj.), zjištění stavu rozpracovanosti záměru nebo aktuálního názoru investora, prověření reálnosti záměru v kontextu ostatních záměrů a limitů využití území, význam a rozlišitelnost záměru na úrovni ÚPD kraje (nadmístní význam, měřítko ZÚR LK 1:100000).

Souhrn evidovaných a vyhodnocovaných záměrů zahrnuje záměry: -

zařazené do ZÚR LK (označení je shodné se ZÚR LK - např. D02, E1) nezařazené do ZÚR LK (označení dle registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK - např. -(V4/4))

Pro potřeby orientace v rozsáhlé databázi záměrů ÚAP LK a možnost srovnání se seznamem záměrů z registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK ve smyslu sledování vývoje názorů na jejich využitelnost v aktuální podobě jsou v tabulkách záměrů (kapitola 3.3.) uvedeny kódy ÚAP LK a kódy záměrů dle registru záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK. Kartogramy, schémata, grafy a tabulky jsou zařazeny příslušně v textové části, pouze rozsáhlé tabulky pro tématické okruhy: hospodářská základna, struktura osídlení, regionalizace, obyvatelstvo, bydlení a bytový fond jsou součástí samostatné tabulkové přílohy na konci dokumentace (část III. RURÚ). Grafická část PRURÚ obsahuje 3 výkresy v měřítku 1:100000: č. 1. Výkres hodnot území č. 2. Výkres limitů využití území č. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 6

Základní údaje


ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dále jen URÚ) včetně vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí (pilíř environmentální), pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský) a pro soudržnost společenství obyvatel území (pilíř soudržnosti společenství obyvatel) a určení problémů k řešení především v ZÚR LK. U jednotlivých tématických okruhů je provedeno stručné souhrnné zhodnocení stavu, jsou uvedeny vybrané sledované jevy (indikátory) vhodné pro další sledování vývoje URÚ a pro vyhodnocování vlivu ZÚR LK na stav a vývoj území a vyhodnocen URÚ pomocí dílčích SWOT analýz (uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) . Dílčí SWOT analýzy byly sestavovány s ohledem na provázanost třech pilířů URÚ, na vazby a vztahy mezi dílčími jevy, na širší souvislosti a to při zachování stručného a jasného vyjádření. Součástí dílčích kapitol je identifikace střetů z hlediska jednotlivých tématických okruhů a jsou navrženy problémy k řešení v ÚPD při zohlednění urbanistických, dopravních a hygienických závad a ohrožení území rizikovými jevy nadmístního významu. Provedená souhrnná SWOT analýza členěná podle třech pilířů URÚ zachycuje nejvýznamnější stránky URÚ pro Liberecký kraj a je provedeno vyhodnocení vyváženosti vztahu pilíře hospodářského, pilíře soudržnosti společenství obyvatel a pilíře environmentálního a jsou vymezeny rozvojové oblasti - oblasti se zvýšenými požadavky na provedení změn v území, dále specifické oblasti - oblasti s dlouhodobými projevy nevyváženosti udržitelného rozvoje a nevyváženosti úrovně těchto oblastí s ostatními územími kraje a je charakterizováno stabilizované území kraje. Součástí RURÚ je vyhodnocení potenciálních střetů záměrů na provedení změn v území s limity využití území a s ÚSES. Na závěr je provedena rekapitulace územních problémů k řešení v ÚPD. Grafická část RURÚ obsahuje 1 výkres v měřítku 1:100000: č. 4. Problémový výkres.

7

Základní údaje

3.

Vztah k dříve zpracované ÚPD

VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD A ROZVOJOVÝM DOKUMENTŮM

Vzhledem k nutnosti postihnout nové územně technické vazby dané vytvořením kraje (nové administrativní členění ČR k 1.1.2000) Liberecký kraj (resp. Krajský úřad Libereckého kraje) zajišťuje rozvojové dokumenty nejen charakteru strategií (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje atd.), ale i územně plánovací dokumentace. Liberecký kraj byl vytvořen spojením správních území čtyř okresů: Liberec, Jablonec n.N., Česká Lípa a Semily. Existence Libereckého kraje představuje nový útvar, pro který nebyla zpracována komplexní ÚPD postihující celé území kraje. Pouze okresy Liberec a Jablonec n. N., díky své úzce spojené územně technické problematice, navzájem koordinovaly svůj územní rozvoj. V roce 2001 rozhodlo Zastupitelstvo Libereckého kraje o pořízení ÚP VÚC LK. V konceptu tohoto územního plánu byly řešeny vazby nadmístního významu, tj. takové, které rozsahem, významem nebo důsledky zasahují nebo ovlivňují podmínky využívání území více obcí a dále vazby mezikrajské a mezinárodní a zohlednil závazné části do té doby zpracovaných a schválených ÚP VÚC týkajících se území Libereckého kraje (ÚP VÚC Českolipsko, ÚP VÚC LSRA, ÚP VÚC Krkonoše, ÚP VÚC Ralsko). Pořizování ÚP VÚC LK bylo zastaveno z důvodu účinnosti nového zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, kde je vymezen nový typ ÚPD kraje, kterými jsou zásady územního rozvoje kraje. Za účelem využití přechodného ustanovení zákona č.183/2006Sb., uvedeného v §187, odst.6 bylo aktualizováno zadání ÚP VÚC LK. Zadání věcně vycházelo z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK a stanovilo požadavky pro splnění obsahových náležitostí pro pořízení ZÚR LK. ÚAP LK věcně vychází z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK (průzkumy a rozbory, koncept), z aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK, krajských rozvojových dokumentací zejména ze Strategie rozvoje Libereckého kraje a Programu rozvoje Libereckého kraje, dalších dílčích oborových koncepcí a z návrhu ZÚR LK.

8

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Širší vztahy

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.

ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

1.1

POSTAVENÍ LIBERECKÉHO KRAJE V RÁMCI EU

Liberecký kraj leží v severním cípu České republiky při hranici s Polskem v délce cca 130 km a s Německem v délce cca 20 km. Výhodná poloha kraje je dána blízkostí dvou velkých průmyslových a správních center – Praha a Drážďany (Německo) a rozvíjejícími se vazbami na hlavní evropské dopravní tahy Berlin – Praha – Vídeň a Lipsko – Dresden – Wrocław. Prodloužení rychlostní silnice R10/R35 spojující Prahu a Liberec silnicí I/35 v upravené trase a parametrech Liberec – Hrádek nad Nisou – Zittau umožní prostřednictvím silnice B178 Zittau – Weissenberg přímé napojení na dálniční siť (A4) v Německu. V rámci Evropské unie je v současné době vytvořena jedna výrazná větší zóna globální ekonomické integrace – ústřední oblast EU – pětiúhelník definovaný metropolemi Londýnem, Paříží, Milánem, Mnichovem a Hamburkem. V rámci integrace usiluje Berlín i Praha se svými metropolitními oblastmi o lepší zapojení do evropských struktur. Výhodnou geografickou polohu, blízkost Prahy (cca 100 km), blízkost multimodálních dopravních koridorů III. a IV. jsou integrační procesy, kterých může Liberecký kraj do budoucna využít pro svůj rozvoj. Města a obce původních okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, které byly začleněny do Libereckého kraje, a severní části okresu Děčín (Šluknovský výběžek) spolu s územím v SRN (část Saska) a Polsku (část Dolnoslezského vojvodství) se spojily za účelem řešení společných problémů a koncem roku 1991 ustanovily dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí – Euroregion NISA, nejstarší přeshraniční sdružení v novodobé historii ČR. Euroregion zaujímá rozlohu 13 600 km2, z toho je 51 % v Polsku, 23 % v Německu a 26 % na českém území a žije zde cca 1,75 mil. obyvatel. V rámci aktivit Euroregionu NISA byla realizována prostřednictvím programu Phare CBC a Interreg celá řada významných přeshraničních projektů, zejména v oblasti dopravní infrastruktury (hraniční přechody, komunikace, atd.) a životního prostředí (ČOV a kanalizační sběrače, atd.), ale i „lidských zdrojů“ (školství, kultura, sport, atd.), které napomohly k zintenzivnění přeshraniční spolupráce. V následujícím programovacím období Evropské Unie (2007 – 2013) dojde bezesporu k dalšímu významnému rozvoji přeshraničních vztahů v rámci naplnění Cíle 3 – Evropské územní spolupráce, realizovaného v řešeném území prostřednictvím navazujících Operačních programů přeshraniční spolupráce ČR – Sasko a ČR – Polsko.

1.2

POSTAVENÍ LIBERECKÉHO KRAJE V RÁMCI ČR

Liberecký kraj zahrnuje území 4 okresů (Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily) a 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. Celková rozloha kraje (nejmenšího v ČR) je 3163 km2, počet obyvatel se od sčítání lidu v roce 2001 mírně zvýšil a dosáhl k 31.12.2006 hodnoty 430 774. Postavení Libereckého kraje ve srovnání s ostatními regiony ČR z hlediska základních statistických ukazatelů (obyvatelstvo, osídlení, HDP, nezaměstnanost aj.) charakterizují údaje z následující tabulky č.1. Liberecký kraj spolu s Pardubickým a Královéhradeckým krajem tvoří NUTS2 – Severovýchod o rozloze 12 440 km2 a s počtem 1 488 168 obyvatel (k 31.12.2006). V rámci území NUTS2 jsou intenzivní vztahy se sousedními státy realizovány prostřednictvím přeshraniční spolupráce v rámci Euroregionu Nisa a Euroregionu Glacensis.

9


Širší vztahy

Tab.1 Postavení Libereckého kraje ve srovnání s ostatními regiony v České republice (2006) Počet obcí

Kraj

ČR CELKEM

Ekon. Obce III. Podíl Obyvatelstvo Výměra Hustota aktivní Města měst. 2 2 stupně celkem 1) km ob./km % 2) (ORP) obyv.

6 248

10 287 159

59,3

78867

130

205

529

70,1

Míra reg. HDP na 1 nezamě ob. v PPS stnanos (r.2004) ti dle MPSV 1) 7,67

Průměr. měsíční mzda (Kč) 3) 20 844

v tom : HL. m. Praha

1

1 188 126

62,0

496

2382

0

1

100,0

33 115

2,72

26 160

1 146

1 175 254

59,8

11015

105

26

74

54,3

14 940

5,32

20 428

Jihočeský kraj

623

630 006

59,5

10057

62

17

46

64,3

14 324

5,68

18 320

Plzeňský kraj

501

554 537

59,5

7561

73

15

46

66,6

15 504

5,60

19 356

Karlovarský kraj

132

304 602

61,5

3315

92

7

28

80,5

12 546

9,20

17 543

Ústecký kraj

354

823 265

60,5

5335

154

16

46

79,1

13 079

13,77

18 527

Liberecký kraj

215

430 774

59,1

3163

136

10

36

77,8

12 778

7,04

18 582

Královéhradecký kraj

448

549 643

59,3

4758

115

15

43

67,8

14 387

6,32

17 913

Pardubický kraj

452

507 751

58,5

4518

112

15

32

61,0

13 451

6,91

17 871

Vysočina

704

511 645

58,5

6796

75

15

33

58,5

13 258

7,10

18 069

Jihomoravský kraj

672

1 132 563

57,8

7196

157

21

48

63,0

14 919

8,82

19 016

Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

397

639 894

58,3

5267

121

13

27

57,5

12 785

8,97

17 639

299

1 249 290

57,3

5427

230

22

39

76,6

13 047

12,58

19 145

304

589 839

58,4

3963

149

13

30

61,1

12 774

7,75

17 866

Středočeský kraj

Zdroj: ČSÚ SLDB 2001, ČSÚ 2006 1) data k 31.12.2006 2) podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech 15-ti letých a starších 3) ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; vše se sídlem na území kraje

1.3

CHARAKTERISTIKA SOUSEDNÍCH KRAJŮ

1.3.1

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Královéhradecký kraj zaujímá severovýchodní oblast Čech, s Libereckým krajem má hranici procházející Krkonošemi, Podkrkonoším a oblastí Českého ráje. Součástí jeho území jsou jak pohraniční pohoří (Krkonoše a Orlické hory), tak i Krkonošské podhůří a Polabská nížina. Kraj sousedí na severu a východě s polským Dolním Slezskem, na jihu se stýká s krajem Pardubickým, se kterým byl společně téměř 40 let součástí dřívějšího kraje Východočeského, na západě s krajem Středočeským. Hospodářskou strukturu kraje lze chápat jako zemědělsko-průmyslovou (s ohledem na vhodné podmínky pro zemědělství v nížinných oblastech kraje) se zvlášť velkým potenciálem pro cestovní ruch a rekreaci v horských a podhorských oblastech. Příhraniční části kraje sousedící s Polskem spadají do Euroregionu Glacensis, v rámci přeshraniční spolupráce vznikla celá řada významných projektů na rozvoj infrastruktury. V současné době chybí kraji vhodná rychlostní komunikace, která by odlehčila zatížení silnic zejména ve směru k hraničním přechodům do Polska (pokračování dálnice D11 směrem na Jaroměř – Trutnov – Královec) i kapacitní spojnice ve směru SZ – JV (R35 v trase od Turnova přes Jičín, Hradec Králové, Svitavy směrem na Olomouc). Královéhradecký kraj je vymezený územím původních 5 okresů – Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov, resp. 16 spádových obvodů III.stupně. Celková rozloha kraje je 4758,1 km2 (6,03 % rozlohy ČR) a kraj podle své plochy zaujímá mezi 14 kraji ČR deváté místo. Území kraje je členěno na 448 obcí (43 měst). V obcích do 500 obyvatel žije osmina všech obyvatel kraje, což o polovinu přesahuje průměrnou hodnotu v ČR, počet obyvatel obcí s populací vyšší než 10 000 obyvatel je 1/4 pod průměrem ČR a dále velmi mírně klesá. Největším městem je Hradec Králové s 94 255 obyvateli (k 31.12.2006), další města v pořadí jsou populačně výrazně menší (Trutnov – 31 109, Náchod – 20 961, nad 10 tisíc obyvatel mají ještě Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí, Jaroměř, Rychnov nad Kněžnou a Nové Město nad Metují). Hustota zalidnění v kraji je podprůměrná (115 obyv./km2, tj. 8. ze 14 krajů).

10


Širší vztahy

Královéhradecký kraj má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jak přírodní, tak i kulturněhistorický, postrádá však potřebné kvalitní služby a vyšší aktivitu s cílem rozšíření turistického ruchu a rekreace do méně exponovaných oblastí tak, aby se omezila přílišná koncentrace do významných turistických center, zejména v Krkonoších (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn aj.). Z hlediska územního plánování zatím neexistuje ÚPD pro kraj jako celek, pouze ÚP VÚC částí kraje, a to Adršpašsko-Broumovsko (schváleno 7.12.2006), ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace (schváleno 18.5.1988, změny a doplňky v r. 1997 a 2001), ÚP VÚC Krkonoše (9.11.1994), ÚP VÚC Orlické hory a podhůří (7.12.2006) a ÚP VÚC Trutnovsko Náchodsko. Rozpracován byl koncept ÚP VÚC okresu Jičín. Podle starého stavebního zákona bylo ještě zpracováno Zadání územního plánu VÚC Královéhradeckého kraje.

1.3.2

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Středočeský kraj leží uprostřed České kotliny, obklopuje hlavní město Prahu a sousedí na jihu s krajem Jihlavským a Budějovickým, na západě s krajem Plzeňským, na severu s krajem Ústeckým a Libereckým a na východě s krajem Královéhradeckým a Pardubickým. Tato poloha výrazně ovlivňuje charakter kraje, který se stává zázemím hlavního města Prahy, je zdrojem pracovních sil pro pražské podniky, doplňuje pražský průmysl a služby, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje svůj rekreační potenciál, a je také územím, přes které vedou všechny komunikace, sítě a energovody spojující Prahu se všemi kraji České republiky a s evropskými zeměmi. Středočeský kraj je největším z krajů ČR, jeho charakter však není zcela homogenní - je tvořen třemi oblastmi. První oblastí je tzv. centrální oblast tvořící s hlavním městem Prahou „Pražskoustředočeskou aglomeraci“, ležící na Pražské plošině a zasahující téměř 38 % obcí Středočeského kraje s více než 46 % obyvatel kraje. Mezi touto oblastí a hlavním městem Prahou existují vzájemné těsné vazby. Pro Středočeský kraj je hlavní město Praha významným odbytištěm řady produktů, zvláště pak potravin a cílem dojížďky za prací, vzděláním, kulturou a ostatními aktivitami. Naopak Pražané vyjíždějí do Středočeského kraje za krátkodobou a střednědobou rekreací. Na území této oblasti se nachází těžební a metalurgické podniky, které postupně omezují svoji aktivitu. Druhou oblastí (s cca 25 % obcí a s 24 % obyvatel) je průmyslově zemědělský severovýchod (obilí, cukrovka, zelenina v Polabí, strojírenství, zejména výroba osobních automobilů, dále pak chemie, potravinářství a další průmysl a také lázeňství v Polabí a v Pojizeří). Třetí oblastí (mající cca 37 % obcí a 29 % obyvatel) je lesnatější jih a jihozápad, pro kterou je charakteristické zemědělství (brambory a obilí), a také méně koncentrovaný průmysl, turistické oblasti, zdroje pitné vody, hydrocentrály. Středočeský kraj se skládá ze 12 původních okresů (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník), resp. 26 spádových obvodů III.stupně. Celková rozloha kraje 11 015 km2 činí 13,96 % rozlohy ČR. Má 1146 obcí, přičemž funkci krajského centra zastává hlavní město Praha (1 188 126 obyvatel k 31.12.2006), tvořící samostatný kraj. Méně než 500 obyvatel má 65 % obcí a žije v nich cca 16 % obyvatel kraje. Největší obcí kraje je Kladno (69 276 obyvatel, za ním následuje Mladá Boleslav (43 923 obyvatel), Příbram (34 660 obyvatel), Kolín (30 158 obyvatel). Velký růstový potenciál má zejména Kolínsko v souvislosti s novou průmyslovou zónou celorepublikového významu v Ovčárech (automobilka TPCA). K 31.12.2006 žilo ve Středočeském kraji celkem 1 175 254 obyvatel. Hustota zalidnění 105 obyvatel na km2 řadí kraj na 10. místo ze 14 krajů ČR. Z hlediska územního plánování zatím neexistuje ÚPD pro Středočeský kraj jako celek. Sousední Mladoboleslavsko má zpracovanou Územní prognózu Velkého územního celku Mladoboleslavsko z prosince 2002.

1.3.3

ÚSTECKÝ KRAJ

Ústecký kraj se rozkládá na severozápadě České kotliny. Na jihu sousedí se Středočeským krajem, na východě s krajem Libereckým, se kterým od roku 1960 tvořil jeden kraj - Severočeský a na západě hraničí s Karlovarským krajem a z malé části i s krajem Plzeňským. Severní hranice kraje je i státní hranicí česko-německou, ze strany Spolkové republiky Německo k ní po celé délce přiléhá spolková země Sasko (NUTS1 a NUTS2).

11


Širší vztahy

Ústecký kraj byl až do konce 1. světové války nejlidnatější a nejprůmyslovější oblastí Rakouskouherské monarchie. Stal se průmyslovou základnou ČSR se širokou mezinárodní orientací trhu. Před 2. světovou válkou z území odešlo okolo 100 tisíc obyvatel, po 2. světové válce bylo odsunuto přes 500 tisíc německých obyvatel a oblast dosídlilo přes 300 tisíc obyvatel z vnitrozemí ČSR. Orientace ekonomických činností se pak změnila na těžbu uhlí, energetiku a chemii se všemi navazujícími dopady. Část obyvatel se ještě plně nesžila s krajem, který je obecně spojován s různými negativními aspekty zejména v oblasti životního prostředí jako je např. postižení krajiny exhalacemi nebo měsíční území po povrchových dolech. V současné době je navíc v kraji vysoká nezaměstnanost. Kraj má ale také své pozitivní charakteristiky, např. atraktivní přírodu mimo uhelnou pánev („Zahrada Čech" Litoměřicko a Lounsko, České středohoří, "Česko-saské Švýcarsko"), dobrou úroveň technické infrastruktury, výhodnou polohu na jedné z hlavních evropských dopravních os (silniční, železniční i říční), dostupnost Prahy i sousedních krajských center atd. Z hlediska fyzicko-geografických i socio-ekonomických charakteristik není kraj homogenní; je možné zde nalézt několik vzájemně se lišících oblastí jako je pánevní oblast v Podkrušnohoří s vysokou koncentrací průmyslu, urbanizací a hustotou osídlení nad 300 obyv./km2, zemědělská oblast u jižní hranice kraje méně industrializovaná a urbanizovaná s hustotou osídlení pod 80 obyv./km2, Krušné hory, resp. česko-saské pohraničí s omezenými hospodářskými aktivitami, velmi nízkým osídlením (50 obyv./ km2) a Děčínsko na jihu více vázané na sídlo kraje a na severu tvořené odlehlým hospodářsky slabším Šluknovským výběžkem. Ústecký kraj je vymezený územím původních okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem, resp. 16 spádových obvodů III.stupně. Celková výměra území Ústeckého kraje 5 335 km2 je 6,76 % rozlohy ČR, v 354 obcích žilo k 31.12.2006 celkem 823 265 obyvatel. Největším městem kraje je Ústí nad Labem (95 436 obyvatel), dalšími významnými centry jsou Most (67 691), Děčín (52 165), Teplice (51 046) a Chomutov (49 817 obyvatel). Co se týče procesu územního plánování v kraji, byl zpracován Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje (2005). Zákon č. 183/2006 Sb. neumožňuje dokončit rozpracované územně plánovací dokumentace dle původního zákona č. 50/1976 Sb., proto práce na pořízení ÚP VÚC ÚK pořizovatel zastavil. V souladu s novým stavebním zákonem zahájil odbor UPS KÚ ÚK práce na pořízení Zásad územního rozvoje (ZÚR). Zadání ZÚR Ústeckého kraje bylo projednáno v souladu s ust. § 187 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb. a upravený návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem Ústeckého kraje v listopadu 2007 s tím, že termín dokončení a schválení dokumentu je stanoven na rok 2009. Koncepční řešení ZÚR Libereckého kraje reaguje na vazby a vztahy plynoucí z výše uvedených zpracovaných ÚPD okolních krajů.

1.4

CHARAKTERISTIKA PŘÍHRANIČNÍCH REGIONŮ SOUSEDNÍCH STÁTŮ

1.4.1

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO - SPOLKOVÝ STÁT SASKO (REGION OBERLAUSITZ – NIEDERSCHLESIEN)

Liberecký kraj hraničí na severu se Spolkovou republikou Německo – Svobodným státem Sasko (Freistaat Sachsen). Svobodný stát Sasko s hlavním městem Drážďany (Dresden) se rozkládá na ploše 18 413 km2; počet obyvatel dosahuje necelých 4,25 milionu, průměrná hustota zalidnění je 231 obyvatel na km2. Počet obyvatel s výjimkou velkých měst (Dresden, Leipzig) v posledním období stále klesá (viz tabulka).

12


Širší vztahy

Tab.2 Sasko – základní charakteristiky podle krajů a okresů – 1999, 2006 Kreis/Regierungsbezirk/Land (Okres/Kraj/Země)

Počet obcí

Počet obyvatel

Dresden, Stadt Görlitz, Stadt Hoyerswerda, Stadt Bautzen Meißen Niederschlesischer Oberlausitzkreis Riesa-Großenhain Löbau-Zittau Sächsische Schweiz Weißeritzkreis Kamenz Regierungsbezirk Dresden Regierungsbezirk Leipzig Regierungsbezirk Chemnitz Sachsen

1 1 1 31 17 29 23 38 26 22 39 228 102 214 544

476 668 62 871 52 249 159 127 153 909 108 095 123 699 157 472 148 797 125 200 156 616 1 724 703 1 096 052 1 638 931 4 459 686

1999

2006

504 795 57 111 41 562 147 994 148 840 94 750 112 855 140 982 138 486 121 239 148 500 1 657 114 1 072 123 1 520 537 4 249 774

Rozloha (km²)

328,30 67,22 86,09 955,46 631,67 1 340,23 820,51 698,51 887,87 765,60 1 348,94 7 930,40 4 385,60 6 096,84 18 412,83

Hustota zalidnění (ob./ km²) 1999 2006

1 452 935 607 167 244 81 151 225 168 164 116 217 250 269 242

1 538 850 482 155 236 71 138 202 156 158 110 209 244 249 231

Zdroj: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen - Kamenz (http://www.statistik.sachsen.de), data za okresy pouze u Regierungsbezirk Dresden.

FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Sasko lze rozčlenit na několik odlišných geografických regionů: Na severozápadě se nachází Lipská oblast s Lipskou kotlinou (Leipziger Tieflandsbucht) a Dübenským a Dahlenským vřesovištěm (Dübener und Dahlener Heide). Ve střední části Saska se rozprostírá Saská pahorkatina (Sächsische Hügelland), která zasahuje od duryňsko-saské hranice až k Labi. Na jihozápadě Saska, mezi Duryňskem, Bavorskem, Krušnými horami a Českou republikou se nachází Sächsische Vogtland s rozpětím v nadmořské výšky mezi 300 a 900 m.n.m. Východně navazují Krušné hory (Erzgebirge) s nejvyšší horou Saska – Fichtelbergem (1214 m) v blízkosti zimního sportovního střediska Oberwiesenthalu. Saské Švýcarsko (Sächsische Schweiz) a kaňon Labe se známou skalní pevností (Bastei) a výraznými skalními útvary (Lilienstein, Königstein) se nachází mezi Míšní a státní hranicí s Českou republikou. Na jihovýchodě Saska se nachází Lužická pahorkatina, která přechází v České republice do Lužických hor (Lausitzer Bergland). V jihovýchodním výběžku Saska, v Trojzemí s Českou republikou a Polskem leží malé Žitavské hory (Zittauer Gebirge). Severně od Hornolužické pahorkatiny, mezi městy Bautzen, Hoyerswerda, Weißwasser a Görlitz leží Hornolužická krajina rybníků a vřesovišť (Oberlausitzer Teich- und Heidelandschaft), ke které se řadí východní části Dolního Slezska. Kromě České republiky (jižní hranice – 454 km – prochází hřebeny Krušných a Žitavských hor) hraničí Sasko na severu s Braniborskem (Brandenburg) – 244 km, na severozápadě se SaskemAnhaltskem (Sachsen-Anhalt) – 204 km, na západě s Duryňskem (Thüringen) – 265 km, na jihozápadě s Bavorskem (Bayern) – 41 km. Východní hranici s Polskem (112 km) tvoří řeka Lužická Nisa. SOCIÁLNĚ-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Administrativně se Svobodný stát Sasko člení na 3 kraje (Regierungsbezirk) – Dresden, Leipzig a Chemnitz a několik měst se zvláštním statutem (viz mapa): Sasko má dlouholetou průmyslovou tradici. Prosperitu již v období středověku zajišťovala Sasku těžba stříbra, antracitu a hnědého uhlí, novodobá historie je ve znamení tradičního textilního průmyslu, strojírenství a výroby dopravních prostředků. Po 2.světové válce a 40-letém období plánované ekonomiky v rámci bývalé NDR dochází po roce 1989 k výraznému rozvoji služeb a nových hospodářských odvětví (high-tech). Vznikají nové průmyslové zóny „na zelené louce“ i v přestavbových územích. Mezi nejvýznamnější firmy se v Sasku řadí Audi, Dresdner Bank, Melitta, Strabag a Wella; u městečka Mosel nedaleko Zwickau vyrostla nová továrna na výrobu populárního automobilu VW Golf.

13


Širší vztahy

Obr.1 Administrativní členění Svobodného státu Sasko

ŠIRŠÍ VZTAHY Regionální plány a územně-plánovací dokumenty na saské straně řeší i problematiku „širších vztahů“. Zemský plán rozvoje území Saska (Landesentwicklungsplan Sachsen) 2003 si v oblasti mezinárodní a přeshraniční spolupráce vytýčil následující cíle: Cíl 1: Transnárodní spolupráce regionů, komunální sféry a sdružení měst a obcí má pokračovat a být intenzifikována především v kooperačním prostoru „CADSES“ (středoevropský, jadranský a jihovýchodní prostor). Cíl 2: Pro zajištění perspektivnosti regionů v rozšiřující se a sjednocující se Evropě má být rozvíjena přeshraniční kooperace a etablovány země přesahující akční prostory.

Obr.2 Dálnice A17

14

Zdroj: Mapa - www.ceskedalnice.cz


Širší vztahy

Cíl 3: Orgány regionálního plánování mají se srovnatelnými orgány územního plánování v sousedících oblastech České republiky a Polské republiky intenzifikovat spolupráci a koordinovat územně-plánovací aktivity a opatření především v oblasti protipovodňové prevence a výstavby infrastruktury dle zásad vzájemnosti a rovnocennosti. Cíl 4: Po vstupu České republiky a Polské republiky do Evropské unie mají orgány regionálního plánování Svobodného státu Sasko se srovnatelnými orgány územního plánování v České a Polské republice vypracovat z existujících regionálních plánů společné přeshraniční územní plány. Cíl 5: Pro realizaci přeshraničně koordinovaného regionálního rozvoje mají být ve vhodných územích v případě existence partnerských komunálních zájmů společně vypracovány a realizovány přeshraniční koncepce. Pro rozvoj přeshraniční spolupráce jsou významné cíle z oblasti dopravy, zejména dostavba a nová infrastruktura v saských úsecích panevropských koridorů III (Drážďany/Berlín – Vratislav – Krakov – Kyjev) a IV (Berlín – Drážďany – Praha – Vídeň – Budapešť), elektrifikace a modernizace železniční infrastruktury v panevropském koridoru III (pro osobní dopravu trať mezi Drážďanami a Zhořelcem pro rychlost minimálně 160 km/h, pro nákladní dopravu dostavba a elektrifikace železniční tratě Hoyerswerda – Horka – (Wegliniec) pro rychlost cca 120 km/h). V panevropském koridoru IV má být vybudována vysokorychlostní trať pro provoz rychlostí minimálně 300 km/h. S ohledem na rozšíření EU je nutno vybudovat mezi Saskem a Českou republikou, případně Polskem kapacitní dálkové silnice. Po zprovoznění dálnice A17 je třeba dobudovat síť spolkových silnic B92, B93, B95, B170, B174 a B178 (spojuje dálnici A4 přes Löbau a Zittau s rychlostní silnicí R35 na českém území). SÍDELNÍ STRUKTURA Sídelní struktura v celém prostoru Libereckého kraje a přilehlých oblastí na české, polské a saské straně je řešena ve schématu širších vztahů. Obr.3 Sídelní struktura

Zdroj: Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien 2006

15


Širší vztahy

Nejintenzivnější přeshraniční vztahy s Libereckým krajem se na německé straně realizují ve východním cípu Svobodného státu Sasko v oblasti Oberlausitz-Niederschlesien. Mezi nejvýznamnější příhraniční města v Sasku v oblasti sousedící s Libereckým krajem patří Görlitz (57 111 obyvatel k 31.12.2006), Bautzen (41 779), Löbau (17 695) a Zittau (24 984 obyvatel). Počet obyvatel v důsledku velmi nepříznivé věkové struktury obyvatel a záporného salda migrace stále klesá.

1.4.2

POLSKÁ REPUBLIKA - DOLNOSLEZSKÉ VOJVODSTVÍ

Na severu a severovýchodě hraničí Liberecký kraj s Polskem, resp. v rámci územněsprávní reformy s nově vzniklým Dolnoslezským vojvodstvím. Od 1. ledna 1999 bylo zrušeno 49 vojvodství, existujících od 1.6.1975. Místo nich bylo ustanoveno 16 vojvodství nových. Původní vojvodství Jelenia Góra, sousedící s Libereckým krajem, je dnes po provedené reformě součástí Dolnoslezského vojvodství (Województwo dolnośląskie). Rozloha činí 19 948 km2, počet obyvatel dosahuje 2,88 milionů (k 31.3.2007). Sídlem vojvodství je Vratislav (Wrocław) s více než 600 tisíci obyvateli. Dolnoslezské vojvodství se dělí na okresy (powiaty) – 4 městské (powiat grodzki), což jsou města s právy okresu (patří sem bývalá sídla malých vojvodství – Wrocław, Wałbrzych, Legnica, Jelenia Góra) a 26 zemských. Okresy se člení na 36 městských, 53 městskovenkovských a 80 venkovských obcí (gminy), které obvykle tvoří několik sídel nebo jednotlivá města se svými čtvrtěmi. V příhraniční oblasti bývalých Sudet pokračuje proces vylidňování venkova. Obr.4 Administrativní členění

Zdroj: http://www.umwd.pl/inf_stat.html

Kromě hranice s Německem (na západě) a s Českou republikou (na jihozápadě a jihu) sousedí Dolnoslezské vojvodství na západě s Lubušským, na severu s Velkopolským a na východě s vojvodstvím Opolským. Samospráva vojvodství: Dolnoslezský Oblastní sněm je odpovědný za veřejné úkoly regionálního významu. K výkonu svých rozhodnutí Oblastní sněm ustanovuje vojvodskou správu v čele s maršálkem. Druhý stupeň územní samosprávy představuje okres. K úkolům okresní správy patří veřejná správa, překračující kompetence obcí, jako např. vzdělávání, veřejná doprava, boj s nezaměstnaností apod. Základní jednotkou územní samosprávy je obec, výkonným orgánem je primátor / starosta / fojt (prezident / burmistrz / wójt) – název záleží na velikosti obce.

Obr.5 Reliéf území Dolnoslezského vojvodství


16


Širší vztahy

Reliéf je velmi členitý. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (Śnieżka) v Krkonoších – 1602 m n.m., nejnižším bodem údolí Odry u obce Dobrzejowice (69 m n.m.). Zhruba 1/3 území zaujímá horský pás Sudet, který přechází v Sudetské podhůří (Przedgórze Sudeckie) a Slezskou nížinu (Niz. Śląska), na S a SZ v nížinu Slezsko-lužickou (Niz. Śląsko-Łużycka). Severovýchod území zaujímají Milicko-glogovské sníženiny (Obniżenia Milicko-Głogowskiego – kotliny Milicka i Żmigrodzka), oddělené od Slezské nížiny Wałem Trzebnickim. Podnebí je velmi různorodé s převahou oceánického vlivu. Slezská nížina patří k nejteplejším oblastem v Polsku (roční průměrná teplota je 8,5ºC), Krkonoše k nejchladnějším (Sněžka +0,5ºC); průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 600 – 1150 mm. Z hlediska ekonomické struktury patří vojvodství k průmyslově-zemědělským regionům s vysokým podílem služeb (cestovní ruch). Hospodářsky nejvyspělejší oblastí je okolí Wrocławi a Lubina, k nejzaostalejším regionům patří Wałbrzych a okolí. Velký význam má spolupráce se SRN; zahraniční investice se koncentrovaly do oblasti Wrocławi (Volvo, ABB Dolmel, ECE, Apsys), Kobierzyc (Cadbury, Ikea), Polkowic (Volkswagen), Środzie Śląskiej (Roebben). Województwo dolnośląskie má velké zásoby nerostných surovin; rozvinutá je těžba mědi, zlata a stříbra (Legnicko-Głogowski Okręg Miedziowy – nejvýznamnější naleziště měděných rud v Polsku), hnědého uhlí (Turoszowskie Zagłębie Węgla Brunatnego), zemního plynu (Wilków, Żuchlów, Załęcze); těžba kamene (Pogórze Sudeckie, mj. žula, melafyr), baryt, (Stanisławów, Boguszów-Gorce); v Żarowě je největší polské naleziště kaolinu (nevyužívané). Významná jsou i naleziště ropy (Trzebnica), železné rudy (Kowary), niklu (Szklary), cínu (Gierczyn), uranu; polodrahokamů (Sudety). Struktura průmyslové výroby je pestrá; významnou pozici má hutnictví mědi (KGHM Polska Miedź SA), strojírenství (Wrocław, Świdnica), výroba dopravních prostředků (Jelcz-Laskowice, Wrocław, Twardogóra, Polkowice), chemie (Wrocław, Brzeg Dolny, Jelenia Góra), farmaceutický průmysl (Jelenia Góra, Bolesławiec), sklářství (Stronie Śląskie, Pieńsk, Szczytna); méně významné je oděvnictví (Wrocław, Legnica, Jelenia Góra), výroba nábytku (Wałbrzych, Wrocław, Gryfów Śląski), v útlumu je tradiční textilní průmysl (Bielawa, Dzierżoniów, Wałbrzych, Kamienna Góra ). Zemědělská půda zaujímá 58,6% rozlohy vojvodství (z toho orná půda 45,8%, louky a pastviny 12,3%) lesy 28,3% (nejvíce – nad 48%, v okresech bolesławieckém a jeleniogórském); značná část půdy je neobdělávaná. Nejrozvinutější zemědělství je na východě (Niz. Śląska), pěstuje se zde pšenice, ječmen, cukrovka (50 tis. t = 1/5 polské produkce). Z hlediska dopravního napojení má největší význam železnice Berlin – Poznań – Wrocław -Katowice a silnice Berlin – Legnica –Wrocław – Gliwice (část má charakter dálnice, další úseky jsou ve výstavbě). Nejvýznamnější letiště je ve Wrocławi (Strachowice). Mezi důležité hraniční přechody patří Zgorzelec (se SRN) a Kudowa-Zdrój a Jakuszyce (s ČR). Hlavním komunikačním uzlem Wrocław, vedlejšími Wałbrzych a Jelenia Góra. Obr.6 Důležité hraniční přechody


Mezi významná hospodářská odvětví patří cestovní ruch a lázeňství; nejrozvinutější je v oblasti Krkonoš (Szklarska Poręba, Karpacz – lyžování, pěší a pobytová turistika), známá je i Kotlina Kłodzka (lázně Świeradów-Zdrój, Kudowa-Zdrój, Lądek-Zdrój, pobytová turistika). Z hlediska kultury a historických památek jsou zajímavá města Wrocław, Trzebnica, Kudowa-Zdrój, DusznikyZdrój, Wambierzyce, aj..

17


Širší vztahy

Základním dokumentem územního plánování na regionální úrovni je Plan zagospodarowania przestrzennego województwa dolnośląskiego (zpracovatel - Wojewódzkie Biuro Urbanistyczne we Wrocławiu 1999 – 2002), který byl schválen 30.8.2002. Vazby v česko-polském pohraničí (na polské straně) řeší Studium zagospodarowania przestrzennego pogranicza polsko – czeskiego – część polska (zpracováno 2004-2005) Po přistoupení k Schengenskému protokolu se vazby Libereckého kraje s Polskem zintenzivní; předpokladem je dobudování silnice I/35 k hranicím u Hrádku nad Nisou (pokračování přes Polsko do SRN) a dálnice D 11 od Hradce Králové přes Jaroměř, Trutnov, hraniční přechod Královec/Łubawka do Wrocławi. Stávajícím hraničním přechodům v Harrachově a NáchoděBělovsi se výrazně ulehčí (zejména od kamionové dopravy) a získají význam regionálních a turistických přechodů.

1.5

VAZBY A VZTAHY

1.5.1

SÍDELNÍ STRUKTURA A ROZVOJOVÉ OSY

Pro charakteristiku a grafické vyjádření struktury osídlení a rozvojových os z hlediska širších vztahů je řešené území orientačně vymezeno trojúhelníkem mezi městy Praha, Dresden a Wrocław. Tato města patří z hlediska kategorizace (hierarchie) osídlení podle Atlasu ESPON (European Spatial Planning Observation Network) mezi nejvýznamnější. Prahu lze zařadit mezi potenciální MEGAs (evropská metropolitní centra), Wrocław mezi slabá MEGAs, Dresden mezi nadnárodní centra. Prahu (1,2 mil. obyv.) můžeme zařadit mezi evropská (metropolitní) centra, Dresden (0,5 mil. obyv.) a Wrocław (0,6 mil. obyv.) mezi národní centra. Liberec je spolu s dalšími městy na českém území (např. Ústí nad Labem, Hradec Králové, Mladá Boleslav...), území Saska (Bautzen, Görlitz-Zgorzelec) a Polska (Jelenia Góra, Legnica, Wałbrzych) řazen do kategorie nadregionálních center. Ostatní významnější střediska (z hlediska sociálněgeografické regionalizace ČR tzv. mikroregionální centra II. stupně) jsou označena jako regionální centra. Obr.7 Rozvojové osy - střední Evropa

Zdroj: Atlas ESPON

V tomto prostoru lze identifikovat rozvojové osy evropského významu (makroregionální) v území podél trasy dálnice A4, A17 a D8, které kopírují evropské multimodální koridory III a IV a republikové osy s mezinárodním přesahem (mezoregionální), které tyto koridory propojují (v Libereckém kraji území podél rychlostních silnic R35 a R10 a silnice I/13). Význam těchto „příček“ vzroste po dobudování dálnice D 11, resp. rychlostní silnice R11 od Hradce Králové přes Jaroměř, Trutnov a Královec do Polska (nové propojení na Wrocław) a silnice R35, (I/35), která bude napojena prostřednictvím spolkové silnice B178 na dálnici A4 a dobudování silnice I/13 směrem na Děčín a Ústí nad Labem s napojením na dálnici D8.

1.5.2

VAZBY NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR ČR (2006))

V rámci Politiky územního rozvoje (PÚR ČR (2006)) byla na území kraje vymezena pouze jediná rozvojová oblast OB 7 (zahrnuje území správních obvodů ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Tanvald, vymezení dle ORP je však velmi nepřesné). Libereckým krajem prochází rozvojová osa OS 7 (Praha – Liberec – hranice SRN); v rámci širších vztahů procházejí ještě územím rozvojové osy OS 2 (Praha – Ústí nad Labem – hranice SRN) a OS 3 (Praha – Hradec Králové – hranice PR). V zájmu rozvoje dalších oblastí kraje a zintenzivnění mezikrajských vazeb by bylo účelné do výhledu vymezit v rámci aktualizace PÚR ČR (2008) novou rozvojovou osu podél R35 směrem od Liberce na Hradec Králové a na Ústí nad Labem (podél silnice I/13). 18


Širší vztahy

Obr.8 Rozvojové oblasti a rozvojové osy v ČR

Zdroj: PÚR ČR 2006

1.5.3

DOPRAVNÍ VAZBY

Z hlediska civilizačních vazeb jsou nejdůležitější vazby dopravní. Evropský parlament a Rada přijaly v roce 1996 směrnice Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které určují orientaci rozvoje multimodální dopravní sítě na území EU, zejména prostřednictvím prosazování propojení a provozní provázanosti národních sítí, podporování jejich využívání a slučitelnosti s cíli Společenství pro životní prostředí. Na třetí Panevropské dopravní konferenci v roce 1997 v Helsinkách byly definovány transevropské dopravní sítě a multimodální dopravní koridory ve středoevropských a východoevropských státech. Území Libereckého kraje není přímo napojeno na trasy těchto Krétských/Helsinských koridorů. Z hlediska širších vazeb leží území v jihovýchodním kvadrantu koridorů § III. multimodální koridor: Berlin - Wrocław - Katowice - Lvov - Kijev (větve III.A Dresden - Wrocław) § IV. multimodální koridor: Berlin - Dresden - Praha - Bratislava - Györ - Budapešť - Arad - Craiova - Sofia - Istanbul Do páteřní sítě TINA jsou zařazeny dálnice Berlin – Dresden (A 17) – Praha (D 8) a železniční trať Berlín – Děčín – Praha, do doplňkové sítě TINA rychlostní silnice R 10 Praha – Turnov a (I/35), R35 st. hranice – Hrádek n. Nisou – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou, jež zajišťují vazbu na III. i IV. multimodální koridor. Nejbližší vodní cesta v doplňkové síti TINA je Labe a nejbližší letiště v doplňkové síti TINA je Praha – Ruzyně. Kromě R 10/35 představují důležité urbanizační či spojovací osy i další komunikace: § I/9 Praha – Mělník – Dubá – Zahrádky – Česká Lípa – Nový Bor – Rumburk/Varnsdorf – SRN (Neugersdorf, Bautzen) § I/13 Děčín – Česká Lípa – Nový Bor – Jablonné v Podještědí – Liberec – Frýdlant – Habartice – Polsko (Zawidów, Zgorzelec). (Komplikovaný úsek I/13 mezi Novým Borem a Děčínem je navržen v nové trase přes Benešov nad Ploučnicí). § I/14 Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Jilemnice – Vrchlabí – Trutnov – Náchod

19


Širší vztahy

Důležitou roli v dalším rozvoji území hraje kromě dálnic a rychlostních silnic také kvalitní železniční spojení. Libereckým krajem neprocházejí žádné železniční koridory (do doplňkové sítě TINA není v zájmovém území kraje zařazena žádná železniční trať). Nejbližší významnější tratě v okolí jsou téměř 100 km vzdáleny od krajského města (Praha – Ústí nad Labem – Dresden, Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno/Ostrava, Wrocław – Görlitz – Dresden pro osobní, resp. Wrocław – Więgliniec – Hoyerswerda – střední Německo pro nákladní dopravu). Ve strategických rozvojových dokumentech ČR i SRN je zakotvena také idea výstavby vysokorychlostní trati Berlin – Dresden – Praha – Budapešť, která rovněž míjí území kraje. Na železniční trati Liberec – Frýdlant – Zawidów je hraniční přechod do Polska pro nákladní dopravu zařazený do systému mezinárodní kombinované dopravy AGTC. Přestože hustota železniční sítě v kraji výrazně převyšuje průměr České republiky. Železniční doprava v kraji však v důsledku zanedbané infrastruktury a špatných technických parametrů nemůže (zejména z hlediska dálkové dopravy) konkurovat silniční dopravě. Obr.9 Železniční tratě

Zdroj: ČD, mapa žel. tratí

Spojení centra Libereckojablonecké aglomerace se SRN a Polskem a zavedení integrovaného dopravního systému umožní realizace projektu Regiotram NISA, který však v důsledku vysoké finanční náročnosti mění svou původní podobu a rozsah prací bude zřejmě výraznějším způsobem redukován. Uvažuje se i o dočasném sezónním zprovoznění železniční trati ze Skłarske Poręby do Harrachova s návazností do Liberce (mj. s ohledem na nutnost zajištění přepravy návštěvníků Mistrovství světa v klasických lyžařských disciplinách v roce 2009). Na zkvalitnění dálkové železniční dopravy bude mít rozhodující vliv nové spojení Liberce s hlavním městem Prahou v rámci tzv. 5. železničního koridoru (pracovní název studie) na trase Liberec – Turnov – Mladá Boleslav – Vlkava – Milovice – Lysá nad Labem – Praha (viz mapa). Po realizaci 5. železničního koridoru (po roce 2020) by se spojení Liberce s centrem Prahy mělo zkrátit na cca 75 minut. Trať by měla mít parametry obdobné jako stávající či realizované železniční koridory (nejvyšší traťová rychlost 160 km/h, zdvoukolejnění, elektrizace, provoz jednotek s naklápěcími skříněmi). Nejsložitějším úsekem bude trať Liberec – Turnov, kde bude nutné vybudovat několik dlouhých tunelů, které umožní zkrátit jízdní dobu z dnešních nejkratších 40 minut na pouhých 15 minut. Na stávajících železničních tratích ve směru z Liberce na Ústí nad Labem a Hradec Králové se navrhují optimalizační opatření, umožňující zvýšení traťové rychlosti a propustnosti.

20


1.5.4 § § § § § § §

Širší vztahy

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - NADŘAZENÉ TAHY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ kraj je v zásobování vodou soběstačný, má dostatečně využitelnou zásobu vody. Významná propojení do dalších území zde nejsou, možné je využití přebytků v JZ části kraje (Českolipsko) pro navazující území Středočeského kraje. ochrana vodních zdrojů – území je součástí tří CHOPAV, z nichž dvě zasahují do sousedních území – CHOPAV Severočeská křída a CHOPAV Krkonoše do území zasahuje i ochranné pásmo vodárenského odběru pro Prahu z Jizery (Káraný mimo řešené území) čištění odpadních vod – do čistírny odpadních vod Jablonné v Podještědí jsou přiváděny odpadní vody ze SRN (Lückendorf) záplavové území Jizery zasahuje i do sousedního kraje na západě záplavové území Ploučnice zasahuje do Ústeckého kraje na severu kraje je riziko záplav z hald v Polské republice (Višňová) PLYN A ELEKTRICKÁ ENERGIE

Území je energeticky propojeno s okolními kraji České republiky (Královéhradeckým, Středočeským a Ústeckým) nikoli však s okolními zeměmi (Polsko, Německo). Média jsou dodávána do kraje nadřazenými tahy : § elektrická energie je do území dodávána z transformoven Babylon (400/110kV) a Bezděčín (400/220/110kV), napojených nadzemními vedeními 400 kV z TR elektrárna Mělník a TR Neznášov; v řešení jsou nová vedení VVN s cílem zvýšení spolehlivosti systému v oblasti severních Čech: vedení VVN 400 kV TR Výškov - TR Chotějovice - TR Babylon , vedení VVN 110kV TR Úštěk – TR Babylon, TR Děčín Želenice – TR Babylon a jako územní rezerva se navrhuje vedení VVN 110kV Nový Bor – Svor – Varnsdorf (řeší zásobování Šluknovského výběžku) § plyn je dodáván hlavně z VTL plynovodů Hospozín – Liberec (JZ větev), Konecchlumí – Turnov (JV)

1.5.5

SOCIOEKONOMICKÉ VAZBY

Nové kraje existují teprve několik let, proto vlivem historické inercie přetrvávají určité vazby v oblasti státní správy (působnost regionálních pracovišť centrálních orgánů, soudy, armáda, policie aj.) k centrům bývalých krajů (Hradec Králové, Ústí nad Labem). Rovněž spádové obvody některých zařízení na hranicích kraje, které byly utvářeny v minulosti, přetrvávají i v současné době (např. okres Jičín poskytuje lékařskou péči a sociální služby pro část okresu Semily). V podnikatelské sféře jsou přeshraniční vazby ještě patrnější (např. Škoda Mladá Boleslav poskytuje pracovní příležitosti velké části obyvatel přilehlých oblastí Českolipska, Liberecka i Turnovska) a mnoha podnikatelským subjektům poskytuje zakázkovou náplň v rámci subdodávek pro automobilový průmysl. Naopak Liberecký kraj je často pro okolní kraje a příhraniční oblasti SRN a Polska cílovou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Přirozenou spádovou oblastí Libereckého kraje je historicky i Šluknovský výběžek (součást Libereckého kraje v letech 1949-1960) a Mnichovohradištsko, naopak v jihovýchodním cípu kraje (Studenec a okolí) přetrvávají vazby do přilehlých oblastí Královéhradeckého kraje (Jičínsko, Novopacko, Vrchlabí, aj.). Na západě krajská hranice rozděluje uměle dvě úzce propojená (dojížďka za prací, vybaveností, do škol) města – Kamenický Šenov a Českou Kamenici. V rámci dokončení procesu reformy veřejné správy pokládáme za účelné provést některé korekce v územním vymezení kraje i spádových obvodů III.stupně.

1.5.6

PŘÍRODNÍ VAZBY

Území kraje je přírodními vazbami těsně spjato se sousedními kraji – na severovýchodě jsou to Jizerské hory, na východě Krkonoše a Podkrkonoší, na jihu Česká tabule, na západě Lužické hory a České středohoří. Hranice kraje překračují chráněné oblasti – Krkonošský národní park, CHKO Český ráj, Kokořínsko, Lužické hory, České středohoří, prvky ÚSES.

21


1.6

Širší vztahy

CELKOVÉ ZHODNOCENÍ

Liberecký kraj má výhodnou polohu vůči hlavním evropským dopravním koridorům i vůči hlavnímu rozvojovému prostoru naší republiky. Nevýhodou je absence kvalitního připojení na evropské koridory, které vyřeší dostavba silnice I/35 z Liberce směrem na SRN (Hrádek nad Nisou – Zittau – Weissenberg – napojení na dálnici A4 prostřednictvím spolkové silnice B178) a dostavba rychlostní silnice R35 směrem na Moravu (Turnov – Jičín – Hradec Králové – Olomouc). Spojení po železnici je zastaralé, nekvalitní. Výraznější zkvalitnění by měla přinést výstavba nové železniční trati s napojením na úsek Praha – Lysá nad Labem – Milovice a dále Mladou Boleslav a Liberec (tzv. „5. železniční koridor“), modernizace železniční trati Turnov - Jičín - Hradec Králové a optimalizace železniční trati Liberec - Česká Lípa - Děčín s novým úsekem Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice. Přírodní vazby probíhají do sousedních krajů a regionů a přispívají k rozmanitosti kraje. Specifikou kraje je vysoký podíl území zařazených do národních parků a chráněných krajinných oblastí. Perspektivním odvětvím se pro kraj stává zejména cestovní ruch; je však třeba výrazně zkvalitnit nabídku služeb pro atraktivní a ekonomicky zajímavou klientelu ze zemí Evropské Unie a marketingově „vyprofilovat“ nové, méně exponované lokality (některá střediska cestovního ruchu v Krkonoších a Jizerských horách jsou v sezóně na hranici únosnosti). Důležitou součástí marketingové strategie kraje je mj. zařazení skalních měst Českého ráje mezi geoparky UNESCO (statut získal v r. 2005). Z hlediska mezinárodní (přeshraniční) spolupráce se objevuje (zejména z německé strany) snaha o koordinaci v oblasti územního plánování s cílem (v delším časovém horizontu) společného pořizování i realizace přeshraničních územních plánů a rozvojových koncepcí. Kromě bezesporu významné oblasti dopravy (přeshraniční dopravní sítě) existuje intenzivní spolupráce v ekonomické oblasti (posílila po vstupu ČR a Polska do EU) a cestovním ruchu, ale např. i v oblasti preventivní protipovodňové ochrany.

22

Podkladová dokumentace pro ÚAP LK

Pilíř hospodářský

2.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VE STRUKTUŘE TŘECH PILIŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ

A.1

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA

A.1.1 POUŽITÉ PODKLADY -

ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept, SAUL, 2003 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, KÚLK 2006 Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, KÚLK 2007 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s., 2005 Program rozvoje Libereckého kraje - Studie vlivu průmyslových zón, TU Liberec, 2002 Program rozvoje Libereckého kraje - Ekonomický rozvoj – analýza, ARR, 2002 Analýza podnikatelského prostředí Libereckého kraje, EuroAnalysis, 2002 Průmyslové klastry v Libereckém kraji, TUL, 2004 Nabídka investičních příležitostí - www. stránky Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, ARR Nisa, TUL, SAUL, 2006 Návrh aktualizace vymezení hospodářsky slabých oblastí, KÚLK, 2007 Obce Libereckého kraje, ČSÚ 2006

-

Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005

-

Liberecký kraj – ČSÚ 2006 Statistický bulletin – Liberecký kraj – 1.čtvrtletí 2007 Výsledky sčítání roku 2001 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR v období 2007-2013, MMR 2003 Program rozvoje CR Libereckého kraje - Analytická a návrhová část - GAREP - 2002,2003 Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007-2013, GAREP - 2007

§

údaje a informace poskytnuté:

-

Úřadem práce v Liberci Krajským úřadem v Liberci Krajskou reprezentací ČSÚ v Liberci Agenturou regionálního rozvoje Nisa v Liberci

A.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY A.1.2.1 VÝVOJ A SOUČASNOST Z historického pohledu byl prostor Libereckého kraje v období před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových center republiky. To platí především pro pás osídlení Tanvald – Jablonec nad Nisou – Liberec – Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším již tradičním výrobním odvětvím byl textilní průmysl, po 2. světové válce strojírenství a těžba uranových rud. Nepřerušená zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroba bižuterie (Jablonecko). Textilní průmysl se po roce 1990 dostal do útlumu a jeho podíl na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti se významně snížil, podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků a u těžby uranu. Útlum činností byl do jisté míry kompenzován novými pracovními příležitostmi ve službách, strojírenském průmyslu, stavebnictví a rozvoji infrastruktury. Výrazný útlum nastal i v zemědělské výrobě. Reakcí na nové tržní podmínky je rozvoj malého a středního podnikání, na základě požadavků trhu, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Nově vzniklé firmy velmi výrazně zredukovaly nezaměstnanost. Převážně v 2. polovině 90. let je zřejmý příliv zahraničních firem, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle kraje a to zvláště v perspektivních oborech (výroba skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství, automobilový průmysl).

23



Relativně kvalifikovaná pracovní síla je dána existencí řady specializovaných škol a učilišť. Nejvýznamnější postavení v tomto ohledu má Technická univerzita v Liberci s fakultami strojní, textilní, hospodářskou, pedagogickou, architektury, mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. Po transformaci organizační struktury hospodářství v 90. letech lze považovat současný stav za víceméně cílový a lze očekávat spíše další prohlubování započatých trendů než další strukturální změny. Obecně jsou pro ekonomiku kraje klíčové dvě kategorie podniků: velké firmy tvořící motor rozvoje a skupina malých a středních podniků tvořících pestrou základnu zaměstnanosti v kraji a zajišťující pružnost a ekonomickou stabilitu kraje. Počet ekonomických subjektů v Libereckém kraji se neustále zvyšuje, i když dochází ke zmírňování dynamiky. Podílí se na tom zejména obchodní společnosti a to zejména zahraniční, což vypovídá o Libereckém kraji jako o zajímavé destinaci zahraničních investorů. V Libereckém kraji se po léta těží bohaté zásoby nerostných surovin, především kameniva a písku. Významná byla již v minulosti těžba a zpracování dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče, křemence aj.). V současné době je lomová činnost zaměřena hlavně na těžbu písků (kvalitních sklářských a slévárenských písků), štěrkopísků a drceného kameniva. Liberecký kraj je svou geografickou rozmanitostí velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu, který je nezanedbatelnou součástí ekonomiky kraje. Tisíce turistů ročně využívají nabídky pro pěší turistiku, cykloturistiku, letní i zimní sporty. Nejvíce se turistický ruch koncentruje do horských oblastí ve východní části kraje (Krkonoše a Jizerské hory), na Turnovsku – Český ráj, na západě v Doksech a okolí. A.1.2.2 LIBERECKÝ KRAJ V ČÍSLECH Pro ekonomiku kraje a k zajištění dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti je klíčová oblast výzkumu a vývoje. V Libereckém kraji se mezi lety 2001 až 2004 vzrostl počet výzkumných pracovníků o 17,6 %, zejména díky vysokému školství, a výdaje na výzkum a vývoj vzrostly o 19,1%. Na podnikatelský sektor připadá 87 % výdajů a 60 % výzkumných pracovníků. Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2005 vykazoval 80,0 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky a 57,8 % hrubého domácího produktu na obyvatele Evropské unie jako celku. Liberecký kraj se podílel 3,3 % na celkovém HDP České republiky. Patří mezi kraje s nižší ekonomickou úrovní. Tab.1 Hrubý domácí produkt podle krajů v roce 2005 na 1 obyvatele Celkem ČR, kraje HDP celkem (mil. Kč) (Kč) Česká republika 2 970 261 290 232

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

713 814 310 160 162 124 153 183 68 657 193 614 99 488 142 083 121 037 124 700 302 309 144 804 137 313 296 974

HDP celkem (EURO) 9 745

HDP celkem (PPS)1) 17 309

HDP na zaměstnance (Kč) 724 978

20 379 9 055 8 685 9 345 7 569 7 899 7 800 8 708 8 039 8 210 8 981 7 609 7 809 7 966

36 196 16 083 15 427 16 599 13 443 14 031 13 854 15 467 14 278 14 582 15 951 13 515 13 869 14 149

1 119 400 796 140 644 209 666 779 554 649 646 081 601 605 651 246 586 967 658 601 671 165 598 525 618 249 630 022

606 925 269 674 258 668 278 326 225 410 235 260 232 303 259 348 239 415 244 510 267 463 226 617 232 558 237 244

PPS - jednotka pro měření kupní síly Zdroj: Statistický bulletin 2006

24



Ke konci roku 2006 bylo v rámci Libereckého kraje v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci a v peněžních institucích a korporacích, pojišťovacích společnostech, vládních institucích a soukromých neziskových institucích bez ohledu na počet zaměstnanců zaměstnáno v přepočtu na plně zaměstnané celkem 112 081 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 se tento počet zvýšil o 4,2 %. Meziroční zvýšení počtu zaměstnanců se nejvýrazněji projevilo v odvětví finančního zprostředkování, ve kterém v roce 2006 pracovalo o 44,7 % osob více než v roce 2005. Více než 10 % nárůst počtu zaměstnanců zaznamenalo odvětví dopravy, skladování, spojů (o 12,6 %), také o 7,8 % osob více pracovalo v rámci průmyslových subjektů, přičemž největší podíl na tomto výsledku mělo odvětví zpracovatelského průmyslu (meziroční nárůst o 8,6%). Naopak k nejvyššímu úbytku zaměstnanců došlo v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel (o 10,6 %), dále také ve stavebnictví (o 6,7 %) nebo v oblasti veřejné správy a obrany, povinného sociálního zabezpečení (o 5,4 %). Restrukturalizace průmyslu a zemědělství se projevila na růstu nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti vypočtená z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí k 31.12.2005 byla 6,50% a 31. 12. 2006 vzrostla na 7,04 % a byla tak o 0,63 procentního bodu nižší než v úhrnu republiky. V pořadí krajů dle míry nezaměstnanosti se náš kraj zařadil na sedmé místo. Ze spádových oblastí pověřené obce III. stupně nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje trvale Frýdlantsko (14,0%), nejnižší je na Turnovsku (4,8%). Podle údajů z Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Libereckém kraji ke konci roku 2006 evidováno celkem 111 299 subjektů. Oproti stavu z roku 2005 se tento počet zvýšil o 1 742 subjektů, tj. o 1,6 %. Nejvíce se na tomto nárůstu podílely fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku – absolutně se jejich počet zvýšil o 967 subjektů, relativně o 1,2 %. Výrazný přírůstek zaznamenaly také zahraniční osoby, a to o 366 subjektů, resp. o 12,7 %, a dále i společnosti s ručením omezeným, jejichž počet meziročně vzrostl o 273 subjektů, tj. o 3,5 %. Ve struktuře podle právní formy převažují v registru fyzické osoby (92 103 subjektů), z toho se nejčastěji jedná o fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku – k 31. 12. 2006 to bylo 82 370 subjektů a na celkovém počtu subjektů se podílely ze 74,0 %. Do této skupiny můžeme zařadit mj. i fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsané v obchodním rejstříku tzv. svobodná povolání (4 659 osob) a samostatně hospodařící rolníky nezapsané v obchodním rejstříku (3 222 subjektů). Z dalších právních forem bylo v RES k 31. 12. 2006 zapsáno 8 185 společností s ručením omezeným (7,4 % všech subjektů), 3 242 zahraničních osob (2,9 %), 2 402 sdružení (2,2 %) a 1 362 organizačních jednotek sdružení (1,2%), 1 273 společenství vlastníků jednotek (1,1 %), 446 akciových společností (0,4 %) a 31 státních podniků, jejichž počet se neustále snižuje. Dle informací ze Statistického bulletinu LK2006 v rámci členění podle odvětví převažující činnosti se pak nejvíce subjektů, tj. 28 672 (25,8 % všech subjektů), zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Druhým nejčetnějším podnikatelským odvětvím byl průmysl, ve kterém působilo celkem 18 120 subjektů (16,3 %), z toho nejvíce se jich vyskytovalo v oblasti průmyslu zpracovatelského (18 007 subjektů). Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti jsou s počtem 17 322 subjektů (15,6 %) v pořadí třetím nejpočetněji zastoupeným odvětvím. S mírným odstupem následuje stavebnictví - tuto činnost provozovalo 15 331 subjektů (tj. 13,8 %) zapsaných v RES. Více než 61,0 % subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů neuvádí údaj o počtu zaměstnanců a 28,8 % uvedlo, že žádné zaměstnance nemá. Do kategorie subjektů s 1 – 5 zaměstnanci spadá 6,7 % subjektů, počet 6 – 9 zaměstnanců uvádí 1,1% subjektů a 10 – 19 pracovníků vykázalo necelé 1,0 % subjektů. Mezi velké zaměstnavatele, mající více než 2 500 zaměstnanců, bylo v našem kraji zařazeno pouze 5 subjektů. Průměrná mzda v Libereckém kraji je trvale pod průměrem České republiky, který je však ovlivněn vyšší průměrnou mzdou v hlavním městě Praze. Ve výši průměrné mzdy se odráží i struktura průmyslu v Libereckém kraji, který zaměstnává vysoký podíl žen. Průměrná měsíční mzda v Libereckém kraji ve fyzických osobách v roce 2006 činila 18585 Kč. Z pohledu jednotlivých odvětví ekonomické činnosti v rámci Libereckého kraje pobírali nejvyšší mzdu (v přepočtu na plně zaměstnané) zaměstnanci působící v oblasti finančního zprostředkování (22698Kč). Na druhém místě se umístila oblast vzdělávání (19 133 Kč) a dále následovalo odvětví stavebnictví (18945Kč).

25



Nejnižší mzdy byly zaznamenány v odvětví ubytování a stravování (12203 Kč), v zemědělství, myslivosti a lesnictví (14465 Kč) a v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (16015 Kč). Lidé zaměstnaní v průmyslu pobírali průměrně 18876 Kč. V rámci průmyslu pak dominovala, se mzdou ve výši 22566 Kč, těžba nerostných surovin. Tab.2 Zaměstnanci v Libereckém kraji podle OKEČ v 1. - 4. čtvrtletí 2006 Průměrný evidenční počet zaměstnanců Počet fyzické osoby přepočtené osoby vykazujících Index Index jednotek absolutně absolutně 2006/2005 2006/2005 Kraj celkem 1 927 114 990 103,9 112 081 104,2 z toho: A Zemědělství a myslivost, lesnictví 43 1 889 98,5 1 839 97,5 B Rybolov a chov ryb C Těžba nerostných surovin 6 3 435 95,9 3 415 95,8 D Zpracovatelský průmysl 458 64 481 108,4 63 979 108,6 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 9 421 100,2 414 100,2 F Stavebnictví 83 3 701 93,6 3 675 93,3 G Obchod; opravy motorových vozidel a spotřebního 103 4 185 89,0 4 038 89,4 zboží

H Ubytování a stravování I Doprava, skladování, spoje J Finanční zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L Veř. správa a obrana; povinné sociál.zabezp. M Vzdělávání N Zdravot. a sociální péče; veterinární činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zdroj: Statistický bulletin Liberecký kraj 2006

32 43 17 129

1 148 3 259 77 4 516

105,7 112,3 148,1 96,7

1 074 3 215 68 4 245

104,6 112,6 144,7 98,5

217 410 87 289

4 724 11 444 8 293 3 416

94,9 100,3 100,8 102,5

4 533 10 427 8 031 3 127

94,6 100,5 100,5 103,2

26

Tab.3 Podíly odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí 2006 ČR

Hl. m. Praha

Celkem : 100,0 100,0 A Zemědělství a 3,6 0,3 myslivost, lesnictví B Rybolov a chov ryb 0,1 C-E Průmysl celkem 30,9 11,3 F Stavebnictví 9,0 8,3 G Obchod; opravy motorových vozidel a 12,6 16,1 spotřebního zboží H Ubytování a stravování 3,8 5,3 I Doprava, skladování, 7,5 8,9 spoje J Finanční 1,9 4,3 zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; 6,8 15,7 podnikatelské činnosti L Veřejná správa a obrana; povinné sociální 6,8 7,7 zabezpečení M Vzdělávání 5,9 6,7 N Zdravotnictví a sociální 7,7 7,0 péče; veterinární činnosti O Ostatní veřejné, 4,1 7,4 sociální a osobní služby Zdroj: Statistický bulletin Liberecký kraj 2006

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

4,0

6,2

5,4

2,2

2,6

2,3

3,7

4,8

7,7

3,7

6,0

2,8

2,4

0,1 28,1 9,6

0,4 30,7 10,4

0,2 34,6 8,1

33,9 10,6

32,8 8,3

45,7 7,9

0,1 35,3 6,9

0,1 36,5 9,8

0,2 39,3 8,6

0,0 29,2 10,6

0,0 34,2 8,2

39,1 10,1

35,0 8,4

13,7

11,3

11,9

10,9

11,0

9,9

12,8

12,2

9,4

11,6

12,8

12,4

13,4

4,4

4,6

2,2

6,3

4,3

2,8

3,9

2,2

3,3

2,8

3,4

4,7

2,9

9,5

6,0

6,7

5,3

9,4

6,1

5,9

7,5

5,5

7,4

6,5

4,9

8,2

2,3

1,6

1,5

1,0

1,3

1,4

1,9

1,5

1,6

2,1

0,9

0,8

1,5

6,4

4,8

6,4

4,6

5,8

5,2

4,8

4,1

4,0

7,4

4,4

3,9

5,5

7,5

7,3

8,4

8,3

6,7

5,7

6,6

6,5

5,8

6,7

7,3

4,9

5,4

4,5

6,2

4,6

4,5

5,1

5,7

6,4

5,0

5,7

8,0

5,5

5,4

6,4

6,2

6,8

6,4

7,9

7,3

4,8

7,8

7,3

6,0

6,6

7,1

7,9

7,5

3,6

3,6

3,6

4,5

5,3

2,4

3,8

2,4

2,9

3,7

3,7

3,0

3,4



A.1.2.3 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Podnikatelské prostředí je tvořeno širokým komplexem různorodých vlivů, vazeb a subjektů. Nejširším východiskem je obecné legislativní a ekonomické prostředí, které určuje rámec pro podnikání. Na regionální úrovni jde zejména o dopravní a prostorové souvislosti, plochy pro podnikatelskou činnost, surovinovou základnu, dodavatelsko-odběratelské vztahy a v neposlední řadě trh práce a finální odbytiště. Členitost a přírodní charakter Libereckého kraje se promítá do nabídky podnikatelských ploch. Husté osídlení v místech koncentrace průmyslu, kopcovitý terén a omezující ekologické limity neskýtají mnoho možností pro rozvinutí nových velkoplošných areálů v kraji. O pilířích ekonomiky kraje svědčí i pohled na největší podniky z hlediska zaměstnanosti. Mimo České dráhy, Českou poštu a Krajskou nemocnici jsou největší podniky soustředěny do oblasti průmyslové výroby. Na konkurenceschopnost kraje má vliv i velikostní struktura podniků. Velké podniky jsou silnými hráči na trzích a mají více možností jak překonat problematická období, malé a střední podniky citlivěji reagují na hospodářský cyklus, dochází k jejich fluktuaci, ale současně jsou většinou inovativnější a dokáží se snadněji přizpůsobit změnám poptávky. Skupina malých a středních podniků (MSP) se obecně považuje, za klíčovou pro celkovou konkurenceschopnost a na trhu práce absorbuje nejvyšší počet pracovníků. Z hlediska odvětvového členění hospodářství zaujímá čelní pozici obchod a opravy motorových vozidel. Tato sféra je významně ovlivněna zejména strukturou podnikatelů, tj. fyzických osob. Dalšími významnými oblastmi z hlediska počtu subjektů jsou průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a stavebnictví. ZEMĚDĚLSTVÍ, ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ Zemědělství Libereckého kraje je ovlivněno jeho horským charakterem (pro zemědělské hospodaření s převahou méně hodnotných pozemků a omezujících podmínek zájmy zvláštní ochrany přírody a krajiny), na druhé straně i s velkým množstvím nejkvalitnějších pozemků o vyšším stupni ochrany ZPF poskytující podmínky pro intenzivní zemědělství (pozemky I. až III. třídy ochrany tvoří 53,61 % z celkové výměry ZPF). Dle údajů Krajské zemědělské koncepce je téměř 70 % z celkové výměry ZPF kraje hodnoceno jako území s méně příznivými podmínkami (LFA) – průměr ČR = 56,6 %. Pro současnost je charakteristické zemědělské podnikáni na pronajaté půdě, kdy významná část zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických osob a značná část také ve vlastnictví státu (Pozemkový fond ČR) či právnických osob. Neukončené majetkoprávní vztahy (u pozemků PF ČR), nepronajaté pozemky ve vlastnictví fyzických osob a zčásti pozemky původních státních statků (ve stále pokračující likvidaci) mají největší vliv na značný rozsah nevyužívaných a ladem ležících pozemků (rozsah není dosud zjištěn, různé a vesměs účelové expertízy se v údajích značně liší). K této situaci také přispívají i rozdílné záměry hospodáře diktované aktuálními dodavatelsko-odběratelskými vztahy, v neposlední řadě i stále se měnící podmínky zemědělské politiky státu v tlaku EU. Pro intenzivní a velkoplošné zemědělské hospodaření mají význam zejména pozemky nejvyšších tříd ochrany, jejichž lokalizace je předmětem vymezené tzv. produkční zóny krajinného hodnocení (viz kap. C.5 – základní krajinné prostorové uspořádání). Pro část ostatní rostlinné výroby a pro živočišnou výrobu mají největší význam pozemky ostatních tříd ochrany (s výjimkou ploch a území v zájmech ochrany přírody) soustředěné hlavně ve vymezené tzv. smíšené zóně (viz kap C.5). Způsoby produkčního zemědělského hospodaření a jeho intenzita je jedním z určujících a nezaměnitelných atributů údržby krajiny – při absenci zemědělského využívání je nutné údržbu krajiny zajišťovat jinými způsoby.

28



V posledním desetiletí došlo k restrukturalizaci a značnému útlumu zemědělské činnosti, s podstatným vlivem na krajinu. Strukturální změny projevené v destrukci zemědělské výroby (živočišné i rostlinné) se promítly do struktury zemědělských pozemků (viz kap. C.3). Současný vysoký podíl travních porostů a „sezónně“ zatravněné orné půdy vytváří předpoklady pro živočišnou výrobu (chov hospodářských zvířat, především skotu, též koz a ovcí). Této situaci však neodpovídají současné stavy hospodářských zvířat, které jsou ve srovnání s ČR pod průměrem činícím 83 % (nízké stavy zvířat jsou jednou z příčin vysokého nevyužití zemědělské půdy). V posledních letech existuje i nebezpečí nevylučitelného výskytu a šíření epidemií a chorob užitkových zvířat, kdy tato situace může značně ovlivnit hospodářský výsledek chovatelů. Podíl ekologického zemědělství je v Libereckém kraji nízký. Z celkového počtu uvedených 1 679 zpravodajských jednotek ekologicky hospodařilo (k roku 2005) 49 subjektů, z toho 42 subjektů pak hospodařilo výhradně ekologicky. V Libereckém kraji bylo tak ekologicky obhospodařováno 11 049 ha zemědělské půdy, z toho 658 ha tvořila půda orná. Dalších 7 718 ha zemědělské půdy (z toho 293 ha orné půdy) se na přechod k ekologickému zemědělství v roce 2005 připravovalo. Ekologický chov zvířat u všech chovů uplatňovalo 42 zpravodajských jednotek. LESNICTVÍ, LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Liberecký kraj se řadí ke krajům s vysokým podílem lesní půdy, kde lesy zaujímají v současné době 44,1 % území. Značná část lesů má však narušenou druhovou i věkovou strukturu, zejména v územích s imisním zatížením, ale i v oblastech s převahou kulturních výnosových lesů (kategorie lesů hospodářských) s převahou či vysokým podílem stanovištně nepůvodních dřevin. Z hlediska vlastnictví převažují lesy ve vlastnictví státu (LČR, s.p., VLS, s.p., Správa KRNAP), kdy vlastní lesnické hospodaření je většinou prováděno dodavatelsky. Podíl lesů v soukromém vlastnictví fyzických je podstatně menší (bližší údaje – viz OPRL, či jednotlivé Lesní hospodářské plány a osnovy - LHP/LHO). Subjekty spravující státní pozemky vykonávají zčásti i funkci odborného lesního hospodáře pro lesy v soukromém vlastnictví. I přes poměrně nízkou výměru lesů v soukromém vlastnictví zde existuje nepříznivá struktura v jednotlivých jejich výměrách, kdy početně převažují vlastníci lesních majetků menších než 1 ha (průměrná výměra je menší než 3 ha). Tento způsob vlastnictví nedává příliš předpoklady efektivnějšího zhodnocování lesní půdy (vč. důsledné a včasné sanace škůdců), i přes deklarované snahy a připravenost státu podporovat sdružování vlastníků lesa do efektivních celků. Lesnické hospodaření je zajišťováno na základě LHP/LHO, zpracovávané v desetiletých cyklech. PRŮMYSL, STAVEBNICTVÍ A SLUŽBY Liberecký kraj zůstává stále průmyslovým regionem, i když došlo k výrazné změně jeho struktury a přes zachování tradičních výrob (zejména sklářský průmysl) došlo v posunu těžiště výroby do oblasti dopravního strojírenství. Rozvoj služeb a posilování jejich významu je nedílnou součástí ekonomického růstu a důrazu na znalostní a inovační ekonomiku. Zejména posílení vysokého školství tvoří základ pro prohlubování kvality služeb a růst nejen terciérního, ale i kvartérního sektoru hospodářství. V oblasti služeb je pro rozvoj kraje významný cestovní ruch. Průmysl Ke konci roku 2006 sídlilo na území Libereckého kraje 121 průmyslových podniků, které zaměstnávaly 100 a více zaměstnanců (z toho 97,5 % působila v oblasti zpracovatelského průmyslu). V Libereckém kraji zřetelně převládá zpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Po roce 1989 se v kraji rozvinulo silné zastoupení dopravního strojírenství, kdy za pomoci zejména zahraničního kapitálu začala řada podniků vyrábět komponenty pro automobilový průmysl. Naopak v případě průmyslu textilního došlo k značnému poklesu produkce i zaměstnanosti.

29



Silná orientace průmyslu na některé sektory – automobilový a dopravní průmysl, sklářský a bižuterní průmysl – může z hlediska hospodářské stability nést určitá rizika související s možnými strukturálními problémy v daných odvětvích a poklesem poptávky po jejich výrobcích na domácích i světových trzích. Fungování a rozvoj největších podniků je spojen se zahraničními investory. Podniky s největším počtem zaměstnanců se koncentrují právě do zmiňovaných odvětví. Stavebnictví V roce 2006 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 76 subjektů, se sídlem na jeho území a s 20 a více zaměstnanci, které se zabývaly stavební výrobou. Z toho 40 % stavebních podniků bylo registrováno v okrese Liberec, nejméně pak v okrese Semily (14,5 %). Vykázaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv meziročně vzrostl o 4,8 % a činil tak 8 328,1mil. Kč. Rozhodující podíl stavebních prací podle dodavatelských smluv a to 98,8 %, byl realizován v tuzemsku. Největší objem tuzemských stavebních prací, které meziročně vzrostly o 4,6 %, byl realizován na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (88,2 %) a přes 71 % této výstavby bylo směřováno do pozemního stavitelství. Přestože opravy a údržby představují pouze 11,7 % tuzemských stavebních prací, jejich hodnota meziročně vzrostla o 43,2 %. Největší nárůst stavebních prací realizovaných na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci v rámci Libereckého kraje byl dosažen v okrese Jablonec nad Nisou, a to o 4,9 %, převažující objem těchto prací (76,3%) byl však soustředěn v okrese Liberec. Přes 68 % stavebních oprav a údržby uskutečněných podle dodavatelských smluv v tuzemsku bylo realizováno v okrese Česká Lípa. Celkový objem stavebních prací i těch provedených v tuzemsku vzrostl ve třech okresech Libereckého kraje. Nejdynamičtěji shodně v okrese Česká Lípa o 34,2 %. Výjimkou s poklesem o 1,8 %, resp. o 2,2 %, je okres Liberec. Služby Terciérní sektor („sektor služeb“) se podílí přibližně 50 % na hrubé přidané hodnotě kraje. Největší část připadá na obchodní aktivity a na dopravu a spoje. Z různých důvodů (např. neadekvátní celospolečenské hodnocení kvalitní řemeslné práce, tvrdé konkurenční prostředí), ubývá poskytovatelů tradičních řemeslných služeb. Mírný pokles se týká téměř všech odvětví. Za zmínku stojí výraznější nárůst v jediném odvětví, v odvětví ubytování a stravování. Z původního terciérního sektoru se v posledních desetiletích vyčleňuje ještě sektor kvartérní - služby veřejného charakteru (veřejná správa, justice, policie) a rozvojové služby (zejména věda, výzkum). A.1.2.4 ROZLOŽENÍ PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT Největší koncentrace podnikatelských aktivit i zahraničního kapitálu je v Liberci a v jeho okolí, případně v místech s tradiční průmyslovou výrobou. Liberec disponuje dvěma průmyslovými zónami o rozsahu cca 120 a 60 ha, což vzhledem k vazbám na výzkum a vývoj a vysoké školství dává šancí na získání dalších velkých investic v oblasti výroby. Ostatní města rozsahem nabízených ploch a dalším nabízeným zázemím (pracovní síly, služby atd.) mohou uspokojit spíše střední a menší investory. Je tedy nutné vytvořit podmínky pro zvýšení míry investic ve zpracovatelském průmyslu, zabezpečit dostatečný objem kapitálu dostupného pro investice do moderních projektů zacílených na zvyšování technické a technologické úrovně a struktury výroby ve zpracovatelském průmyslu tak, aby rostl podíl výrobků s vyšším obsahem přidané hodnoty ve výrobě i vývozu. Základním předpokladem (kromě podpory domácích úspor) je i pokračující příliv zahraničního kapitálu, a to nejen zvýšení jeho objemu v ekonomice, ale jehož přítomnost by více směřovala k účinnější kooperaci s domácími podniky. V oblasti podnikové sféry musí být podporovány programy přispívající jednoznačně k restrukturalizačním a revitalizačním procesům a programy rozvoje malých a středních podniků, regionální politiky, podpory exportu, výzkumu a vývoje, při současném přehodnocení váhy objemu prostředků pomoci plynoucí z veřejných fondů velkým podnikům na jedné straně a malým a středním podnikům na straně druhé.

30



A.1.2.5 ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ PRO PODNIKÁNÍ Ekonomický rozvoj celého kraje je podmíněn současným rozvojem všech faktorů přímo nebo nepřímo ovlivňujících přínos finančních prostředků do obecního rozpočtu jednotlivých obcí kraje. Mezi tyto faktory nesporně patří vyřešení problémů spojených s nevhodně umístěnými výrobními provozy a úroveň nabídky nových ploch pro podnikání. Efektivita dosaženého rozvoje je přitom přímo úměrná stupni zhodnocení přirozených podmínek obce. Využití stávajících opuštěných výrobních areálů, popř. vytvoření nové průmyslové zóny, která ulehčí obci od vlivů stávající průmyslové výroby nevhodně umístěné v sousedství ploch určených pro bydlení, občanskou vybavenost nebo rekreaci, případně její obsazení novými investory, zajistí další pracovní místa a přínos finančních prostředků do obecního rozpočtu, je v současnosti trendem vyvolávajícím zvýšený zájem mnoha obcí. Příklady, společně s možnostmi využití dotačních příspěvků, či vyhledávání potenciálních investorů pomocí nabídkové databáze Czech Investu, motivují k následování úspěšných postupů vedoucích k realizaci nových průmyslových zón. Reálný pokrok v realizaci vykazují však zatím pouze větší města, např. v libereckých průmyslových zónách Jih a Sever vzniklo tisíce nových pracovních příležitostí „na zelené louce“, dobře se rozvíjí průmyslové zóny Ohrazenice a Vesecko v Turnově v České Lípě - Dubici, v Novém Boru a v Hrádku nad Nisou. Pro potenciální investory se na území kraje nabízí nejen řada dobře připravených průmyslových zón na „zelené louce“ např. v Liberci, České Lípě, Turnově a Hrádku nad Nisou, ale i mnoho zastaralých nevyužívaných průmyslových areálů (tzv. brownfields). Tab.5 Významné rozvojové lokality Libereckého kraje pro velké (popř.strategické) investory Správní území Obec Průmyslová zóna Volná plocha Dostupnost v km – obcí Skutečnost k září 2002 (ha) R/I.tř. s rozšířenou působností

STÁVAJÍCÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY1) Českolipsko

Jilemnicko Novoborsko Tanvaldsko Frýdlantsko Liberecko

Turnovsko

Česká Lípa Ralsko Ralsko Stráž p. Ralskem Jilemnice Cvikov Okrouhlá Smržovka Frýdlant v Č. Hodkovice n/M Hrádek nad Nisou Liberec Liberec Turnov Turnov

Dubice Kuřívody Hradčany – letiště Stráž p. R. Jilemnice - Hrabačov Cvikov Okrouhlá Smržovka Frýdlant v Čechách Za Horkou Hrádek nad Nisou Liberec - Jih (125ha) Liberec - Růžodol Turnov - Ohrazenice Vesecko

POTENCIÁLNÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY2) Českolipsko

Česká Lípa Mimoň

14,4 24,8 ? 16,8 9,9 11 20+6 10 9 12,3 30 20 69 10 21

47/1 20/10 25/15 35/9 39/0 50/1 50/0 15/0 22/0 0/0 20/1 1/1 1/1 0/0 1/0

Žizníkov ? 47/1 Mimoň 1 33,5 25/15 Mimoň 2 21 25/15 Stráž p. Ralskem Na Americe 56,2 35/9 Novoborsko Nový Bor Za Crystalexem 21 50/0 Liberecko Jablonné v Podj. Jablonné v Podj. 13 26/1 Hrádek nad Nisou V Cihelně 25 20/1 U hranic 16 20/1 Za obchvatem 40 20/1 Zdroj: PRK – Studie vlivu průmyslových zón (TU Liberec 2002), PRK – Ekonomický rozvoj (ARR 11/2002), ÚPD obcí ? - výměra není specifikována Poznámka: jednotlivé lokality jsou postupně využívány, rozloha volné plochy (stav r.2002), 1) stávající rozvojové plochy - zainvestované plochy nebo ve vysokém stupni přípravy tučně jsou vyznačeny stávající rozvojové plochy typu brownfields, ostatní stávající rozvojové plochy byly nebo budou vybudovány „ na zelené louce“ 2) potenciální rozvojové plochy jsou zatím řešeny pouze na úrovni ÚPD obcí Významné rozvojové lokality z tabulky jsou zobrazeny ve schématu Ekonomický potenciál, rozvojové plochy

31



Zcela novým fenoménem přelomu tisíciletí jsou společensko-zábavní střediska, tzv. centra volného času (př. Centrum Babylon v Liberci), která integrují funkce obchodní, společensko-zábavní, tělovýchovné a nevyhýbají se i novým formám cestovního ruchu, jako je např. kongresová turistika. Tyto aktivity jsou jednou z možností, jak využít opuštěné staré výrobní areály v intravilánech měst, tzv. „brownfields“. Soukromý kapitál zatím většinou nechce, neumí a ani nemůže řešit rizika, problémy ekologické zátěže a náklady spojené s rozvojem brownfields. Do toho typu investic se pouští pouze výjimečně (viz již zmíněné centrum Babylon). Impulsem pro rekonstrukci brownfields obvykle bývá kapitál veřejný, který tak připraví prostředí pro další podnikatelské aktivity. Zdroje veřejného kapitálu nemusí mít jen formu státních dotací a pobídek, ale mohou být podpořeny i na regionální úrovni. Na území Libereckého kraje vykazují určité rezervy pro podnikání málo nebo vůbec nevyužívané staré průmyslové a zemědělské areály a provozy v obcích (např. Jindřichovice pod Smrkem, Frýdlant, Chotyně, Bílý Kostel, Chrastava, Ralsko, atd.). Je sice jasné, že špatný a stále se zhoršující stav těchto fondů komplikuje jejich další využití. V řadě případů jsou využitelné zejména pro výrobu v rámci středního a malého podnikání, čerpajících z místních surovinových zdrojů a specifické úrovně místních pracovních sil. AKTUALIZACE LOKALIT TYPU BROWNFIELDS V LIBERECKÉM KRAJI Počet brownfields (nevyužívaných nebo neefektivně využívaných lokalit) se v regionu neustále mění, některé lokality jsou buď odstraněny nebo v lepším případě již zrevitalizovány. Jiné naopak postupem času vznikají např. ukončením podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu je nezbytné zmapované lokality brownfields neustále aktualizovat. Smyslem dalšího mapování je přiblížit informace o nevyužívaných plochách potencionálním investorům, samozřejmě v případě zájmu o danou lokalitu je nutné jednat vždy s jejím majitelem. V lednu roku 2007 firma DHV CR spol. s r.o. dokončila vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, v které bylo zaevidováno celkem 364 lokalit tohoto významu. Následně byly vybrané lokality detailněji zpracovávány dle určených kritérií, a to ve stanovených krocích úrovně popisu. Na závěr studie byly pro 10 vybraných lokalit zpracovány projekty obsahující návrh stavebně-technického, urbanistického a architektonického řešení lokality včetně časového plánu realizace projektu. Na webových stránkách Libereckého kraje lze najít mimo jiné i odkaz na Nabídku investičních příležitostí. A.1.2.6 CHARAKTERISTIKA OBLASTÍ (SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ) Liberecký kraj se skládá z 10 správních území obcí s rozšířenou působností. Následující tabulka znázorňuje rozdělení subjektů zapsaných v RES v Libereckém kraji podle odvětví. Tab.6 Ekonomické charakteristiky správních území obcí s rozšířenou působností Struktura subjektů zapsaných v RES podle Počet subjektů správní území obcí odvětví zapsaných v RES k s rozšířenou působností I. II. III. 31. 12. 2006 Česká Lípa 16124 Frýdlant 5305 Jablonec n. N. 14418 Jilemnice 5773 Liberec 41353 Nový Bor 5960 Semily 6039 Tanvald 5297 Turnov 7840 Železný Brod 3190 Liberecký kraj 111299 Zdroj: ČSÚ, 2006 Legenda: I.sektor – zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba II.sektor – průmysl a stavebnictví III.sektor – ostatní odvětví RES - registr ekonomických subjektů

918 610 399 672 1456 217 520 300 783 189 6064

32

3977 1707 4505 1479 12346 2148 1918 1581 2291 1499 33451

11229 2988 9514 3622 27551 3595 3601 3416 4766 1502 71784

Míra nezam. k 31.12.2006 7,43 14,07 5,36 7,57 6,78 7,56 7,23 7,62 4,86 4,97 7,10



SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ LÍPA Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa patří mezi správní obvody s rozvinutým průmyslem, který se v současné době zaměřil především na výrobu automobilových dílů a doplňků. Ta je zastoupena několika firmami - Delphi Packard Elektric s.r.o., JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY k.s., Fehrer Bohemia s.r.o. se sídlem v České Lípě. K největším zaměstnavatelům ve správním obvodu bezesporu patří dále Bombardier Transportation Czech Republic (výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv), Protool, a.s. (výroba obráběcích strojů), VEST - IZOL, s.r.o. Zákupy (výroba pryžových výrobků), Provimi Pet Food CZ, s.r.o. Brniště (výroba hotového krmiva pro domácí zvířata). Hlavní činností státního podniku DIAMO Stráž pod Ralskem po vyhlášení útlumového programu jsou likvidační a sanační práce po průzkumu, těžbě a zpracování uranu v souladu s přísnými požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí. Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu Česká Lípa ke konci roku 2006 dosáhla 7,43%. V té době nabízely úřady práce ve správním obvodu celkem 701 volných pracovních míst, v přepočtu na 1 volné místo připadlo 4,5 uchazečů. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ FRÝDLANT Mezi největší firmy působící na území správního obvodu Frýdlant patří společnost CiS Systems, s.r.o. zabývající se výrobou a montáží elektrických součástek do automobilů a sídlící v Novém Městě pod Smrkem. Dále jsou to firmy: STEINEL ELEKTRONIK, s.r.o. vyrábějící hi-end součástky pro elektroniku (Raspenava) a firma KNORR – BREMSE Systémy pro užitková vozidla, ČR, s.r.o., vyrábějící brzdové systémy pro nákladní automobily (Hejnice). Vedle těchto společností nabízejí pracovní příležitosti v tomto obvodu i další menší průmyslové firmy jako například textilní podnik Damino CZ, s.r.o. ve Frýdlantu, THERMOLAST, k.s. v Dětřichově, Frýdlantské strojírny – RASL a SYN, a.s. ve Frýdlantu nebo UNITOPIS, a.s. v Hejnicích. V závěru roku 2006 bylo ve správním obvodu Frýdlant evidováno celkem 1 838 uchazečů o práci, což představovalo 10,6 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti tak činila 14,07 %. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce pouze 63 volných pracovních míst, což znamenalo 29,2 uchazeče na jedno pracovní místo. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ JABLONEC NAD NISOU Z pohledu hospodářství je jablonecký správní obvod spíše průmyslovou oblastí. Tradičním průmyslovým odvětvím je zde již od 17. století výroba bižuterie a skla. Mezi nejvýznamnější sklářské firmy stále patří Preciosa, a.s. Jablonec nad Nisou a Skleněná bižuterie a.s. Pěnčín. Od roku 1993 je Jablonec nad Nisou sídlem jediné mincovny v České republice – Divize Česká mincovna (JABLONEX GROUP a.s.). V odvětví zahraničního obchodu má výsadní postavení právě společnost JABLONEX GROUP a.s., Jablonec nad Nisou. Mezi velké zahraniční firmy patří Lucas Varity s.r.o., AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s.r.o., TI Automotive AC s.r.o. a TI GROUP AUTOMOTIVE SYSTEMS s.r.o.. Dalšími významnými zaměstnavateli v tomto obvodu jsou také společnosti BTV plast, s.r.o., SOLITER, a.s., Pekařství Šumava, s.r.o. a AG PLUS, spol. s.r.o. Ke konci roku 2006 počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 1 719 osob, což znamenalo míru nezaměstnanosti 5,36 %, ke stejnému datu úřady práce ve správním obvodu nabízely celkem 488 volných pracovních míst, což znamenalo 3,0 uchazeče na jedno místo. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ JILEMNICE Stejně jako ostatní oblasti Libereckého kraje má i správní obvod Jilemnice v dnešní době převážně průmyslový charakter. V současné době nabízí nejvíce pracovních příležitostí z potravinářského průmyslu firma CUTISIN a.s. – jediný výrobce umělých střívek a obalů na masné, drůbeží a mlékárenské výrobky, z textilního průmyslu firma TECHNOLEN, Technický textil, a.s. zabývající se výrobou technických vláken pro gumárenský průmysl, strojírenské firmy ELITEX OK, s.r.o. (ložiska a převodové prvky), JINOVA s.r.o. (ohřívače vzduchu, kooperace při výrobě rentgenů), EPRONA, a.s. (elektromotory), z dřevařského a papírenského průmyslu firmy EMBA, spol. s.r.o., JILOS HORKA, s.r.o. a dále firma MEDIPLAST a.s., která vyrábí nealergizující ekologické zdravotní náplasti. 33



Údaje z trhu práce signalizují pozitivní vývoj nezaměstnanosti ve správním obvodu Jilemnice. V závěru roku 2006 zde míra nezaměstnanosti činila 7,57 %, kdežto na konci roku 2005 to bylo 7,73%. Úřad práce evidoval k 31. 12. 2006 celkem 939 uchazečů o práci, tj. 5,4 % všech uchazečů v kraji. Na jedno volné pracovní místo připadlo 6,2 uchazeče, zatímco v závěru roku 2005 to bylo 6,6 uchazeče. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LIBEREC Správní obvod obce s rozšířenou působností Liberec prošel v oblasti hospodářství během posledního desetiletí výraznými strukturálními změnami. Převážně průmyslový charakter oblasti zůstal zachován, ale mezi průmyslovými odvětvími došlo k silnému útlumu tradiční textilní výroby, což ve svém důsledku znamenalo uzavření i takových firem jako byla Textilana, a.s. Liberec. V současné době patří ve správním obvodu mezi nejvýznamnější průmyslové odvětví výroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení, výrobků pro automobilový, textilní a plastikářský průmysl. Právě výrobou dílů a příslušenství motorových vozidel se zabývají velké firmy, většinou se zahraniční účastí, např. Cadence Innovation, k. s. se sídlem v Liberci, Benteler ČR, s. r. o. Chrastava, ArvinMeritor LVS Liberec, a. s., Monroe Czechia, s. r. o. Hodkovice nad Mohelkou, PEGUFORM PLASTIK, s. r. o. Liberec. Převažující zaměření na výrobu chladicího, větracího a klimatizačního zařízení mají firmy DENSO MANUFACTURING CZECH, s. r. o. Liberec, LVZ, a. s. Liberec a AIRS Manufacturing Czech, s. r. o. Liberec. Z textilního odvětví patří k největším firmám pouze BERTERO, s. r. o. Liberec (tkaní bavlnářských tkanin). Ke konci roku 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti 6,78 %, bylo zde evidováno 5 217 uchazečů o práci, což činilo 30 % všech uchazečů v kraji, úřady práce ve správním obvodu nabízely celkem 1523 volných pracovních míst, což znamenalo 3,4 uchazeče na jedno místo. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NOVÝ BOR Správní obvod Nový Bor je oblastí se silnou průmyslovou základnou, k rozhodujícím průmyslovým odvětvím patří sklářství, odvětví s mnohaletou tradicí a jedinečností. Bezesporu největší firmou sklářského odvětví je CRYSTALEX a.s., Nový Bor – dominantní výrobce užitkového a technického skla v České republice. Sklářská výroba je nosným programem také ve firmách Ajeto, s.r.o. Cvikov (výroba dutého skla), Bohemia Optik, s.r.o. Cvikov (technické, laboratorní a optické sklo), KLÁRA – sklářská huť, s.r.o., Nový Bor (užitkové a ozdobné sklo). Dalším tradičním podnikem tohoto správního obvodu je podnik PRECIOSA – LUSTRY, a.s. Kamenický Šenov (výroba, prodej a jiná montáž svítidel stylových, moderních, exkluzivních). Z jiných průmyslových odvětví lze mezi významné zaměstnavatele zařadit REGULACE - AUTOMATIZACE BOR, spol. s.r.o. Nový Bor (výroba elektromotorů) a INTERDOOR, spol. s.r.o., Cvikov (výroba ostatního nábytku). Počet osob hledajících zaměstnání se v posledních letech snižuje a pozitivní vývoj nezaměstnanosti ve správním obvodu Nový Bor pokračoval i v roce 2006. V závěru tohoto roku bylo úřady práce evidováno 1 145 uchazečů o práci. Na jedno volné pracovní místo v roce 2006 připadlo 6,5 uchazeče o práci, kdežto v závěru roku 2005 to bylo 15,0 uchazečů. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SEMILY Hospodářství správního obvodu Semily prošlo historickým vývojem od zemědělství přes řemeslnou výrobu až k současnému průmyslovému charakteru s převážně textilní, strojírenskou a dřevozpracující výrobou. Mezi nejvýznamnější textilní firmy patří HYBLER TEXTIL, s.r.o. Semily a Technolen technický textil, a.s. Lomnice nad Popelkou. Ve strojírenském odvětví mezi největší firmy patří TREVOS Košťálov s.r.o., TM ELITEX, s.r.o. Lomnice nad Popelkou a také A X L, akciová společnost Semily. Ke konci roku 2006 činila míra nezaměstnanosti 7,23 % a na úřadu práce bylo evidováno 1 039 uchazečů o práci, což činilo 6,0 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Na jedno volné pracovní místo připadlo 7,5 uchazeče.

34



SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TANVALD V rámci průmyslu zaujímá významné postavení textilní výroba, která má dlouholetou tradici a zasahuje již do 18. století. Dnes je zastoupena společností SEBA T a.s., patřící do skupiny podniků v rámci firmy Hybler Group. Výrobou bižuterie, vánočních ozdob, dárkových předmětů se zabývá firma Ornela a.s., divize Desenské sklárny. Důležitým zaměstnavatelem ve správním obvodu je firma sídlící v obci Jiřetín pod Bukovou – DETOA Albrechtice, s.r.o., vyrábějící dřevěné hračky, perly, klavírní mechaniky a klávesnice. Ze strojírenských podniků patří k největším firmy LITMAS, s.r.o. (výroba sklářských a textilních strojů) a DESKO a.s. (sklářské stroje, formy, elektroinstalační materiál.) Ke konci roku 2006 evidoval úřad práce v tomto regionu celkem 991 uchazečů o práci, tzn. 5,7 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti k tomuto datu činila 7,62 %. Na jedno volné pracovní místo v roce 2006 připadlo 6,0 osob. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TURNOV V současné době jsou největšími zaměstnavateli ve správním obvodu Turnov firmy GRUPO ANTOLIN TURNOV s.r.o. (komponenty pro automobilový průmysl) a ONTEX CZ s.r.o. (hygienické potřeby). Tradice šperkařství a výroby bižuterie, především výroba šperků s českým granátem, pokračuje dodnes hlavně v družstvu umělecké výroby Granát, ale také v řadě soukromých dílen. Ze strojírenských firem zde sídlí např. Šroubárna Turnov a.s., Kamax s.r.o. (spojovací materiál), Sklostroj Turnov CZ s.r.o. (stroje pro sklářský průmysl), TREVOS a.s. (svítidla). Širokou paletu brýlových čoček (minerální, plastové, bifokální a progresivní), lup, svítidel pro průmysl, zdravotnictví i domácí použití vyrábí známá firma Dioptra a.s. Turnov. Úroveň nezaměstnanosti ve správním obvodu Turnov trvale patří k nejnižším mezi správními obvody v Libereckém kraji a ke konci roku 2006 činila 4,86 %. Evidováno zde bylo 829 uchazečů o práci, což znamenalo 4,8 % všech uchazečů v kraji. Pozitivně se vyvíjel rovněž počet volných pracovních míst k počtu uchazečů o práci. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v závěru roku 2006 dosáhl 3,7 osoby. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŽELEZNÝ BROD Vzhledem k tomu, že na Železnobrodsku má výsadní postavení sklářský průmysl, nachází se zde především sklářské firmy. Sklářská výroba byla posledních padesát let prezentována především firmou Železnobrodské sklo, a.s.. V současné době je firma součástí společnosti JABLONEX GROUP a.s.. Kromě výroby hutního skla, stolových a hutních figurek, skleněných stropních lustrů a nástěníků je jedním z hlavních výrobních programů této společnosti výroba broušené, voskované a mačkané bižuterie. Další známou firmou sídlící ve správním obvodu je společnost Ornela, a.s., divize České perličky se sídlem v Zásadě, která byla vždy významným výrobcem zamačkávacích korálků, tzv. rokajlu. Výroba technického a laboratorního skla je programem firmy Technosklo, s.r.o. se sídlem v Držkově a také firmy Detesk s.r.;o. v Železném Brodě. Vedle velkých firem se výrobou skleněných figurek a skleněné bižuterie zabývá také celá řada drobných podnikatelů. Vývoj nezaměstnanosti se v delším horizontu vyvíjel pozitivně také ve správním obvodu Železný Brod. Avšak míra nezaměstnanosti v roce 2006 dosáhla 4,98 % a byla tak 0,68 procentního bodu vyšší než v roce 2005. Tento meziroční nárůst zaznamenal Železný Brod jako jediný správní obvod v rámci Libereckého kraje. V závěru roku 2006 evidoval úřad práce 367 uchazečů o práci. V meziročním srovnání vzrostl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, a to z 12,6 osob v roce 2005 na 13,6 v roce 2006.

35



A.1.2.7 CESTOVNÍ RUCH ÚZEMNÍ A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY V současné době se průmysl cestovního ruchu (CR) se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Rozvoj cestovního ruchu je perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj Libereckého kraje, který svojí krajinnou malebností a rozmanitostí s množstvím přírodních a historických atraktivit patří mezi ,,bohaté regiony". Na jeho území se nalézá i několika významných tradičních turistických regionů: Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj a Máchovo jezero. Ročně Liberecký kraj navštíví cca 750 tis. hostů a patří mezi nejnavštěvovanější kraje (5. místo v ČR – 2005) Pro cestovní ruch v Libereckém kraji má značný význam jeho příhraniční poloha kde sousedí s Německou spolkovou republikou – územím Východního Saska a Horní Lužice, kde je nejen značný potenciál atraktivit ( především německá strana Lužických hor) a služeb (cca 3 700 lůžek), ale toto území je i významným zdrojem návštěvníků kraje. Poněkud menší je hranice s Polskou republikou jejíž přilehlé území spadá do vojvodství Jelení Gory s dominantním rekreačním prostorem severních svahů Krkonoš a Jizerských hor s celkovou lůžkovou kapacitou celého vojevodství přes 21000 lůžek. Významnou roli v rozvoji přeshraničního cestovního ruchu má Euroregion Nisa, který celé příhraniční území ve všech třech zemích spojuje a v rámci svých aktivit rozvíjí vzájemnou spolupráci v celém regionu. Spolupráci v oblasti cestovního ruchu je kladena značná pozornost a byla realizována řada společných projektů především v rámci projektů PHARE CBC a INTEREG II. a INTEREG III. ZÓNOVÁNÍ CR, OBLASTI A PODOBLASTI CR (jev B15) Území České republiky bylo Českou centrálou cestovního ruchu-Czechtourism (CzT) rozděleno na 14 Marketingových turistických regionů. Z tohoto hlediska leží na území Libereckého kraje 3 marketingové turistické regiony Krkonoše, Český ráj a Český sever – rozdělený v roce 2005 na dva regiony: Českolipsko a Jizerské hory a Frýdlantsko (což bylo akceptováno i CzT). Z hlediska územního uspořádání, jsou na území kraje celkem 4 turistické regiony: Jizerské hory a Frýdlantsko, Českolipsko, Krkonoše (část leží na území Královehradeckého kraje) a Český ráj (část leží na území Královehradeckého kraje a Středočeského kraje). Turistické regiony jsou územně rozděleny na 7 turistických oblastí: České středohoří, Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet, Frýdlantsko, Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší a Český ráj. Turistické oblasti cestovního ruchu jsou dále rozděleny na 18 podoblastí respektující přirozené krajinné celky tak, aby byly všechny turistické regiony a jejich hlavní turistické oblasti rozčleněny na menší homogenní území. Charakteristika jednotlivých oblastí a podoblastí je podrobně popsána v analytické části Programu rozvoje cestovního ruchu LK a Konceptu VÚC Libereckého kraje viz. podklady. Územní vymezení jednotlivých hlavních turistických oblastí a podoblastí dle obcí je uvedeno ve schématu (poznámka turistické oblasti a podoblasti dtto oblasti a podoblasti cestovního ruchu). V rámci jednotlivých oblastí a podoblastí cestovního ruchu jsou na základě expertně vyhodnocených podkladů (viz kapitola A.1.1 Použité podklady) při zohlednění územních podmínek vymezena střediska cestovního ruchu, příměstská střediska rekreace, polyfunkční střediska cestovního ruchu a nástupní a obslužná centra (viz Tab. 7). Za střediska CR a příměstská střediska rekreace jsou pokládána sídla s významnou rekreační funkcí, disponující ubytovacími kapacitami a významným podílem druhého bydlení. Počet lůžek HUZ zde představuje min. 1,5 násobek trvale bydlících obyvatel nebo min. 2000 uživatelů území, počet lůžek OIR je min. 500 a počet lůžek v HUZ min. 200. Další služby pro tato sídla zajišťují obslužná a nástupní centra CR.

36



Tab.7 Přehled oblastí a podoblastí CR, kategorizace středisek a center CR Oblast cestovního Podoblast cestovního ruchu Obec/ sdružení obcí ruchu České středohoří České středohoří východ Kravaře + Blíževedly + Stvolínky Žandov Máchův kraj Máchovo jezero Doksy Kokořínsko Dubá Českolipsko Holany + Zahrádky Česká Lípa Ralsko Hamr na Jezeře Stráž pod Ralskem Ralsko Mimoň Lužické hory a Ještěd Novoborsko Mařenice + Krompach Polevsko Sloup v Čechách + Radvanec Nový Bor Kamenický Šenov + Prysk Jablonné v Podještědí Hrádecko-Chrastavsko Rynoltice Hrádek nad Nisou Podještědí Kryštofovo Údolí + Křížany Osečná + Janův Důl Světlá p.Ještědem Český Dub Frýdlantsko Hejnicko Lázně Libverda + Bílý Potok p.S. Hejnice Nové Město pod Smrkem Údolí Smědé Frýdlant Jizerské hory Jizerské hory Mníšek + Oldřichov v Hájích Tanvald Smržovka Bedřichov + Janov nad Nisou Albrechtice v J.H. + Jiřetín p.Bukovou Josefův Důl Lučany n.N Nová Ves nad Nisou Desná Kořenov Liberecko a Jablonecko Liberec Jablonec n.N Krkonoše a Krkonoše Jilemnice Podkrkonoší Rokytnice nad Jizerou Harrachov Benecko + Vítkovice Jablonec n.Jizerou Vysoké n.Jizerou Velké Hamry Horní Pojizeří Semily Podkrkonoší Český ráj Český ráj Turnov Rovensko pod Troskami Karlovice Malá Skála + Rakousy Kozákovský hřbet Železný Brod Lomnice nad Popelkou Dolní Pojizeří Zdroj: koncept ÚP VÚC LK Poznámka střediska cestovního ruchu – SCR příměstská střediska rekreace – PSR polyfunkční střediska cestovního ruchu – PSCR nástupní a obslužná centra – NOC

37

Kategorie SCR PSCR PSCR PSCR PCR NOC SCR PSCR PSCR NOC SCR SCR PCR PSCR PSCR PSCR SCR PSCR PCR SCR SCR PSCR SCR PSCR PSCR PSCR PSR NOC PSCR PSR PSR SCR PSR PSR PSCR SCR PSCR PSCR PSCR PSCR PSCR SCR SCR SCR SCR NOC PSCR SCR PCR PCR PSCR PSCR -



Střediskem cestovního ruchu (SCR) jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných) disponujících přírodně a kulturně – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci. Jejich rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce a význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR: § bohatý přírodní potenciál § kulturně –historický potenciál § základní služby CR § doprovodné služby CR § síť turistických komunikací § turistická infrastruktura § přirozené centrum CR – sídlo druhého bydlení, hromadná ubytovací zařízení, nerovnoměrné využití území – sezónnost, víkendové pobyty § lokality s menšími civilizačními vlivy § kvalitnější životní prostředí § dominantní rekreační funkce sídla Příměstská střediska rekreace (PSR) jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných) disponujících přírodně a kulturně – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci v blízkosti významných center osídlení. Jejich rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce. Posuzován je význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry příměstského střediska rekreace: § bohatý přírodní potenciál § kulturně –historický potenciál § základní služby CR § doprovodné služby CR § síť turistických komunikací § turistická infrastruktura § přirozené centrum CR – sídlo druhého bydlení, hromadná ubytovací zařízení, výletní místo významný podíl jednodenní návštěvnost § nerovnoměrné využití území – sezónnost, víkendové pobyty § lokality s menšími civilizačními vlivy § významná rekreační funkce sídla § v dosahu větších měst Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Současně mají i atraktivní potenciál CR a plní funkci střediska cestovního ruchu – jejich rekreační využití je jednou z významných hospodářských funkcí. Jsou dobře dopravně dostupná. Základní parametry obslužného a nástupního centra s funkcí střediska cestovního ruchu: § významné středisko osídlení kraje § hospodářsky významná rekreační funkce § vyšší nebo komplexní občanská vybavenost § dobrá dopravní dostupnost § základní a doprovodné služby CR § potenciál CR Nástupní a obslužná centra (NOC) jsou významná sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska cestovního ruchu a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Jsou dobře dopravně dostupná.

38



Základní parametry nástupního a obslužného centra: § významné středisko osídlení kraje § komplexní občanská vybavenost § dobrá dopravní dostupnost § turistická atraktivita nízká - hospodářsky málo významná rekreační funkce TRENDY ROZVOJE A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU Hlavní trendy z hlediska způsobu využívání jednotlivých turistických lokalit směřují k převážně intenzivnímu, aktivnímu trávení volného času a tím vzniká i tlak na rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu – majících negativní dopad na životní prostředí. Snahou je tyto trendy tvrdých forem CR eliminovat a soustřeďovat do center CR do intravilánu měst případně obcí. Zásadní je především zvyšovat kvalitu služeb a rozvíjet měkké formy CR šetrné k životním prostředí, zejména venkovskou turistiku a agroturistiku. V regionu je řada lokalit využitelná celoročně, letní sezóna převažuje v oblasti Českého ráje a Máchova kraje. Horské oblasti jsou doménou především zimních pobytů, ale jsou využívány celosezónně. Z hlediska druhů cestovního ruchu je nabídka velice široká pro formy aktivní, poznávací i pobytové klidové. Rezervy jsou ve využívání potenciálu venkovského prostoru. Území poskytuje pestrou nabídku k různým rekreačním činnostem: § dominuje pěší turistika a cykloturistika, po celém území kraje, je vybudována hustá síť turistických cest, řada málo frekventovaných místních komunikací a silnic III.tříd je využívána pro cykloturistiku § dobré podmínky jsou pro zimní sporty v severní a západní části kraje kde jsou vhodné svahy pro sjezdové lyžování a také tratě pro běžecké lyžování, velká část je i dobře upravována - především horské magistrály Krkonoš, Jizerských hor a Lužických hor § pro kulturně poznávací aktivity disponuje množstvím historických, kulturních a přírodních zajímavostí § sportovní vyžití je možné jen u větších středisek cestovního ruchu (větší města) chybí kryté bazény a podobná vybavenost sloužící nejen návštěvníkům ale i domácím obyvatelům § pobyt u vody se vzhledem ke klimatickým podmínkám soustřeďuje především do nížin v jižních částech kraje, kde dochází ke značné koncentraci turistů (u Máchova jezera, Sloupu v Čechách, Hamru na Jezeře ) § horolezectví – vhodné terény jsou převážně v CHKO, možnosti jsou omezené a je nutno dodržovat podmínky ochrany přírody § jezdectví – v kraji je řada jízdáren a postupně vznikají i farmy s možností vyjížděk na koni, zatím chybí vhodné hipo stezky § kulturní život – hlavní turistická centra pořádají především během hlavní turistické sezóny mnoho kulturních aktivit § lázeňství - ozdravné a regenerační pobyty v lázeňských lokalitách v Lázních Kundratice a Lázních Libverda. Perspektivní je využití přírodních a klimatických podmínek pro ozdravné a rehabilitační pobyty, především v oblasti CHKO, mimo velká turistická centra jako zatím méně využívaná forma – spojení klidného prostředí s ozdravným pobytem § individuální pobytová rekreace – chataření a chalupaření je jedna z nejvíce rozvinutých rekreačních činností v kraji ZÁKLADNÍ A DOPLŇKOVÁ INFRASTRUKTURA CR Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení (jev B17) Tab.8 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení v LK Kategorie Počet objektů 6 Hotely**** Hotely ostatní a penziony 502 Kempy 29 Turistické ubytovny a chaty 118 Ostatní 273 Celkem 928 Zdroj: Statistická ročenka LK 2006, ČSÚ-2006

39

Počet pokojů 562 7586 434 1957 2887 13426

Počet lůžek 1295 20725 1498 7546 9446 40510



Počet staveb pro rodinnou rekreaci (jev B16) Významnou roli hraje značný počet objektů individuální rekreace – 23 132 (zdroj Garep-Program rozvoje CR LK 2002), který je v některých oblastech naprosto dominantní pobytovou formou a značně tak omezuje rozvoj volného cestovního ruchu. Vysoké procento rekreačních bytů z celkového počtu je např. v obcích: Blatce (84%), Krompach (69%), Mařenice (69%), Kryštofovo údolí (67%), Slunečná (61%), ve kterých hrozí úplné vylidnění. Lázeňská místa a areály (jev B18) Podmínky pro rozvoj perspektivní oblasti lázeňství jsou v kraji méně příznivé, jsou zde pouze 2 lázeňská centra – Lázně Kunratice a Lázně Libverda. Vzhledem k atraktivitě území a řadě klimaticky příznivých lokalit je zde potenciál pro ozdravné a regenerační pobyty. Sportovně rekreační potenciál Z hlediska nabídky pro zimní sporty je na území kraje několik poměrně dobře vybavených středisek (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Albrechtický Špičák, Bedřichov, Janov n.N., KořenovRejdice aj.). Ostatní sportovní vybavení je především soustředěno ve větších městech a ve významných střediscích cestovního ruchu a centrech osídlení (v Liberci, Jablonci, Harrachově, Doksech, Turnově, České Lípě). Obecně je v regionu k dispozici značné množství sportovních zařízení, využívaných především místními obyvateli. PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA Na základě doposud provedených průzkumů mezi návštěvníky nebyly zjištěny oproti celostátnímu průměru významnější odchylky. Obecně převažuje klientela méně movitá, která preferuje ubytování v levnějších zařízeních – především v kempech a penzionech, pobyty nezajišťuje přes CK, upřednostňuje polopenzi nebo vlastní vaření. Z hlediska skladby převažují tuzemští hosté (cca 80% podíl zahraničních turistů má sestupnou tendenci), především se jedná o páry středního věku a rodiny s dětmi. Ze zahraničních návštěvníků (20%) jsou nejvíce zastoupeni návštěvníci z Německa (cca 50%, významný je podíl návštěvníků Polska - 30% v zimě a 25% v létě a z Nizozemska 16% v létě a 14% v zimě a Slovenska 4-6%). Zahraniční návštěvníci preferují především poznávací turistiku a domácí návštěvníci hlavně aktivní formy zaměřené na sportovní vyžití a trávení volného času v přírodě.

A.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY § § §

Hospodářská základna zemědělství - zemědělský půdní fond I.+II.třída ochrany (viz kapitola C.3.3 Půdní fond) lesnictví - lesní pozemky (viz kapitola C.3.3 Půdní fond) významné zóny ekonomických aktivit (Liberec Jih, Liberec Sever, Česká Lípa Dubice, Turnov Ohrazenice, Turnov Vesecko, Nový Bor, Hrádek n.N.)

§ § §

Cestovní ruch a rekreace nástupní a obslužná centra cestovního ruchu lázeňská místa (Lázně Kundratice, Lázně Libverda) významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch nadmístního významu (základních a doprovodných služeb CR, sportovně rekreační a volno časové areály, lyžařské areály)

A.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY §

lázeňská místa (Lázně Kundratice, Lázně Libverda) ochranné pásmo areálů

A.1.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ §

Hospodářská základna plochy pro podnikatelské aktivity - plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany - plocha pro podnikatelské aktivity - zábavní areál Kludskyland - plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk

40


§


Cestovní ruch (záměry podrobněji viz kapitola A.3 Dopravní infrastruktura) koridor pozemní lanové dráhy Liberec - Bedřichov

kapacitní dopravní spojení Liberce s turistickou oblastí Jizerské hory a nejvíce navštěvovaného střediska CR - Bedřichov - Janov n. N. přispěje k odlehčení individuální automobilové i veřejné hromadné dopravy, zlepšení životního prostředí a řešení problematiky sportovně-rekreační využitelnosti středisek cestovního ruchu. § multifunkční turistické koridory Jsou připravovány multifunkční turistické koridory vázané na říční toky (Ploučnice, Lužická Nisa, Jizera) a multifunkční turistické koridory vázané na horské partie pohoří Lužických a Jizerských hor, Ještědského hřbetu a Krkonoš Nová Hřebenovka severní a jižní větev). V rámci výstavby koridorů bude využito stávajících turistických stezek a místních komunikací, které budou dle stávajícího technického stavu opraveny a rozšířeny. Nově budou budovány pouze nezbytně nutné spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a zpracované stavebně technické dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů, kde doposud nebyly stanoveny. Jednotlivé koridory budou vedeny územím obcí: - multifunkční turistický koridor Ploučnice – území obcí: Žandov, Horní Police, Stružnice,Česká Lípa, Zákupy, Ralsko, Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Brniště, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Osečná, Janův Důl, Světlá pod Ještědem, Liberec - multifunkční turistický koridor Lužická Nisa – území obcí: Hrádek nad Nisou, Chotyně,Bílý Kostel nad Nisou, Chrastava, Liberec, Stráž nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Rádlo, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Smržovka - multifunkční turistický koridor Jizera – území obcí: Kořenov, Harrachov, Paseky nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Poniklá, Víchová nad Jizerou, Peřimov, Háje nad Jizerou, Bystrá nad Jizerou, Benešov u Semil, Košťálov, slaná, Semily, Záhoří, Železný Brod, Koberovy, Lišný, Malá Skála, Rakousy, Turnov, Modřišice, Přepeře, Příšovice - multifunkční turistický koridor Nová Hřebenovka, jižní a severní větev – území obcí: Svor, Mařenice, Cvikov, Krompach, Jablonné v Podještědí, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Bílý Kostel nad Nisou, Křížany Kryštofovo Údolí, Liberec, Světlá pod Ještědem, Proseč pod Ještědem, Šimonovice, Dlouhý Most, Hodkovice nad Mohelkou, Jeřmanice, Rádlo, Jablonec nad Nisou, Pěnčín, Nová Ves nad Nisou, Smržovka, Tanvald, Albrechtice v Jizerských horách, Desná, Kořenov, Chotyně, Chrastava, Nová Ves, Mníšek, Oldřichov v Hájích, Raspenava, Hejnice, Bedřichov, Kořenov, Bílý Potok, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice, Vítkovice, Jablonec nad Jizerou

41


A.2


VEŘEJNÁ EKONOMIKA


ČSÚ Liberec Webové prezentace Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020

A.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY A.2.2.1 ÚVOD Veřejná ekonomika zahrnuje sféru hospodaření územně samosprávných celků (kraje, obce), popř. i orgánů a organizací státní správy (za tyto instituce nejsou k dispozici údaje, protože sídlí většinou mimo Liberecký kraj a v našem regionu mají pouze filiálky bez právní subjektivity). Data o hospodaření kraje a obcí nejsou běžně dostupná na internetu, ani je nelze získat běžnou cestou z Českého statistického úřadu. Jediným relevantním zdrojem dat je databáze ARIS, kterou spravuje Krajský úřad Libereckého kraje. Tyto údaje však neměl zpracovatel k dispozici. Největší část příjmů Libereckého kraje i obcí tvoří vlastní příjmy a z nich především příjmy daňové. Novela zákona o rozpočtovém určení daní řeší především neodůvodněné rozdíly v daňových příjmech u jednotlivých velikostních kategoriích obcí (zmírňují se skokové rozdíly způsobené koeficienty podle zařazení obcí do těchto kategorií). Místo dosavadních 14 velikostních koeficientů, podle kterých se peníze obcím rozdělují, budou podle novely platit jen čtyři. Obce budou dostávat 21,4 % ze sdílených daní místo dosavadních 20,6 %. Novela má také posílit příjmy venkova. Obce budou dostávat peníze také podle poměru celkové výměry svého území k celkové výměře katastrálních území všech obcí. K tomu se ještě přičte podíl počtu obyvatel k počtu obyvatel všech obcí a vše se navíc upraví podle zákonem stanovených koeficientů. Obce v roce 2006 dostaly z daní téměř 131 miliard korun, což byla víc než polovina všech jejich příjmů. Schválená novela předpokládá nejvyšší nárůst příjmů u obcí do 300 obyvatel. Důvodem je hlavně nově zavedené kritérium výměry obce, které zvýhodňuje obce s nízkým počtem obyvatel a zároveň velkou rozlohou. Počet obyvatel bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu k 1. lednu daného roku, výměra obce bude vycházet z čísel Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Příjmy z vybraných daní si mezi sebou rozdělují obce, kraje a stát podle určitého, zákonem daného poměru. Využívají se k tomu příjmy z daní z příjmu právnických osob, fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Mezi sdílené daně nepatří daně spotřební stejně jako nově zaváděná daň ekologická. Pokud daň není sdílená, je celý její výnos příjmem státu. A.2.2.2 STAV A VÝVOJ S ohledem na nedostatek vstupních údajů můžeme komentovat pouze údaje o daňové výtěžnosti, zadluženosti a dalších fiskálních veličin, týkajících se územních samospráv z dostupných pramenů. V tabulce č.1 je zachycen přehled příjmů rozpočtu územních samosprávných celků (obcí a krajů) na obyvatele – průměr za léta 2003 a 2004. Pořadí regionů v této tabulce je do značné míry ovlivněno obecními rozpočty, i když se podíl krajské samosprávy na územních rozpočtech postupně zvyšuje.

42



Tab.1 Příjmy rozpočtů územní samosprávy (v tis. Kč na obyvatele) Celkové příjmy (vč. nedaňových příjmů a dotací Daňové příjmy Pořadí* Kraj Průměr Pořadí* Kraj 1. Praha 42,2 1. Praha 2. Jihočeský 31,0 2. Jihomoravský 3. Plzeňský 29,7 3. Plzeňský 4. Karlovarský 29,4 4. Moravskoslezský 5. Jihomoravský 29,1 5. Karlovarský 6. Ústecký 28,5 6. Liberecký 7. Vysočina 28,0 7. Jihočeský 8. Středočeský 27,8 8. Ústecký 9. Moravskoslezský 27,7 9. Olomoucký 10. Liberecký 27,2 10. Středočeský 11. Pardubický 27,0 11. Vysočina 12. Zlínský 26,4 12. Královéhradecký 13. Olomoucký 26,0 13. Pardubický 14. Královéhradecký 25,6 14. Zlínský průměr 29,6 průměr průměr Zdroj: Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, Ministerstvo financí, 2004, 2005, vlastní propočet Poznámka: *jedná se o pořadí vypočtené jako průměr hodnot za léta 2003 a 2004

Průměr 27,7 11,7 11,7 10,8 10,3 9,9 9,9 9,8 9,6 9,5 9,4 9,2 9,1 9,0 12,1

Liberecký kraj se v tomto žebříčku nalézá v dolní polovině. Pořadí regionů je dáno jednak různou úrovní dotací a nedaňových příjmů, ale také velikostní strukturou osídlení (velká města – zejména nad 100 tisíc obyvatel – mají díky stanoveným koeficientům podstatně vyšší daňové příjmy na obyvatele, což se promítá i do celkových příjmů územních samospráv). Tab.2 Základní skladba příjmů obcí Libereckého kraje v letech 2001 – 2004 (v mil. Kč) Změna v % Příjmy obcí LK dle druhu 2001 2002 2003 2004 2004/01 pr.roční Konsolidované příjmy 6 789,3 7 577,9 8 747,5 9 136,0 34,6 7,7 v tom: vlastní příjmy 4 678,9 4 887,6 4 756,5 4 999,8 6,9 1,7 v tom: daňové příjmy 3 175,6 3 212,6 3 538,4 3 703,3 16,6 3,9 nedaňové příjmy 1 059,0 1 122,1 864,1 872,7 -17,6 -4,7 kapitálové příjmy 444,3 552,9 354,1 423,8 -4,6 -1,2 přijaté invest. a neinvestiční 2 110,4 2 690,3 3 991,0 4 136,2 96,0 18,3 dotace Zdroj: KÚLK, ARIS Pozn.: pr.roční = roční průměrný přírůstek (úbytek) příjmů v % v období 2001 – 2004

Struktura v % 2001 2004 100,0 100,0 68,9

54,7

46,8 15,6 6,5

40,5 9,6 4,6

31,1

45,3

Příjmy obcí Libereckého kraje se v období 2001 – 2004 zvyšovaly v průměru o 7,7% ročně. Stabilně nejvyšší podíl tvořily od počátku 90. let (od platnosti zákona o rozpočtovém určení daní) daňové příjmy, v posledních letech se však díky přenosu kompetencí (výkonu agend státní správy) z okresních úřadů na obce s rozšířenou působností zvyšuje podíl přijatých investičních i neinvestičních dotací. Za rok 2005 máme k dispozici pouze údaj o celkových daňových příjmech obcí Libereckého kraje – dosáhly výše 4 082 900 tis. Kč (zdroj ČSÚ Liberec). Tab.3 Příjmy krajského úřadu, obcí a dobrovolných svazků obcí Libereckého kraje (v mil. Kč) Kategorie příjmů 2004 Příjmy celkem (po konsolidaci) 13 955 Daňové příjmy 4 360 z toho daně z příjmů fyzických osob 1 293 z toho: ze závislé činnosti a funkčních požitků 850 ze samostatné výdělečné činnosti 388 z kapitálových výnosů 54 daně z příjmů právnických osob 1 177 z toho: daň z příjmů právnických osob 904 daň z příjmů právnických osob za obce 269 daň z přidané hodnoty 1 332 daně a poplatky z vybraných činností a služeb 388 z toho: poplatky a odvody v oblasti životního prostředí 171

43

2005 13 157 5 992 1 695 1 187 444 64 1 622 1 341 278 2 069 429 180



Kategorie příjmů místní poplatky z vybraných činností a služeb správní poplatky daň z nemovitostí Nedaňové příjmy (po konsolidaci) z toho: příjmy z vlastní činnosti odvody příspěvkových organizací příjmy z pronájmu majetku příjmy z úroků příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy Kapitálové příjmy z toho příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Přijaté dotace (po konsolidaci) v tom: neinvestiční přijaté dotace (po konsolidaci) z toho: neinvestiční dotace ze státního rozpočtu neinvestiční převody z Národního fondu investiční přijaté dotace (po konsolidaci) z toho: investiční dotace ze státního rozpočtu investiční dotace ze státních fondů investiční převody z Národního fondu Zdroj: ČSÚ Liberec – Statistická ročenka 2006

2004

2005

97 102 169 1 019

100 124 176 1 060

258 83 349 36 157 440 379 8 136

241 100 368 35 153 593 561 5 512

6 975

4 527

4 763 3 1 160

4 333 11 985

717 358 10

488 271 94

Celkové příjmy Libereckého kraje (Krajský úřad), obcí v kraji a dobrovolných svazků obcí dosáhly v roce 2005 cca 13 mld Kč (meziročně zaznamenaly mírný pokles zejména v důsledku nižšího objemu přijatých dotací; daňové příjmy naopak mírně vzrostly) – viz tab. 3 Velmi negativním trendem (zejména v posledních letech) je zvyšování zadluženosti obcí a krajů. Celkové dluhy krajů dosáhly v roce 2006 celkové výše cca 7, 7 mld. Kč, z toho dluhy Libereckého kraje činily 679,1 mil. Kč (viz tabulka 4). Tab.4 Zadlužení krajů v roce 2006 (mil.Kč) Kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem Zdroj: ČSÚ 2006

Celkový dluh 415,9 0,3 734,1 185,0 679,1 583,3 1252,5 205,9 1697,0 546,1 768,7 614,8 7682,9

Zadluženost jednotlivých obcí je větším problémem než zadluženost kraje. Podle společnosti CCB (Czech Credit Burelu, a.s.) představovaly ke konci roku 2006 dluhy všech obcí Libereckého kraje celkem 3,9 miliardy korun. Samotný Liberec se na celkových dluzích kraje podílí s úvěry ve výši 2,16 miliardy více než jednou polovinou. V poměru ke svému majetku navíc Liberec dlužil nejvíce ze všech krajských měst v republice. Zadluženost města Liberce na jednoho obyvatele dosáhla výše 22 tisíc korun, což je s úvěry ve výši 2,16 miliardy nejvíce ze všech krajských měst. Podle výpočtů magistrátu však vycházela zadluženost Liberce na jednoho obyvatele pouze na 12 677Kč.

A.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY Hodnoty území nadmístního významu z hlediska veřejné ekonomiky nejsou vymezeny.

44



A.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY V rámci tématického okruhu veřejná ekonomika nejsou vymezovány limity využití území.

A.2.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu veřejná ekonomika nebyly vzneseny.

45


A.3


DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY


Politika územního rozvoje České republiky Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, koncepce rozvoje dopravy Program rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013 Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (rok 2006), KÚLK 2007 Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, KÚLK Koncept ÚP VÚC Libereckého kraje Studie proveditelnosti pro modernizaci železničního spojení Euroregionu Nisa s Prahou a Hradcem Králové, SUDOP Praha, 2006 Modernizace a elektrizace traťového úseku Mladá Boleslav - Turnov, SUDOP Praha, 2005,206 Podklad pro rozvoj železniční infrastruktury v Libereckém kraji Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji, Vaner, 2006 Strategie rozvoje statutárního města Liberec na léta 2007 - 2020 ÚPD obcí - Frýdlant, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily, Nový Bor, Mimoň, Doksy, Dubá, Zahrádky, Kravaře, Jablonné v Podještědí, Turnov, Železný Brod, Harrachov, Tanvald, Desná, Smržovka, Hodkovice nad Mohelkou, Český Dub, Chrastava, Stráž pod Ralskem, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Jilemnice, Rovensko pod Troskami, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou, Velké Hamry

A.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A.3.2.1 SILNIČNÍ DOPRAVA SILNIČNÍ SÍŤ- CELKOVÉ ZHODNOCENÍ STAVU Využívání multimodálních koridorů (souběžných cest) pro přepravu osob a zboží se stává stále více nutnější vzhledem k požadavkům na ekonomicky nejefektivnější i nejohleduplnější volbu dopravního prostředku. Českou republikou probíhá od severu k jihovýchodu koridor č. IV: Berlin – Praha - Budapešť. Situace je poměrně příznivá v tom, že jeho součástí bude úsek dálnice D 8 od státní hranice se SRN přes Ústí nad Labem do Prahy. Napojení Libereckého kraje je prostřednictvím silnice R10 Turnov - Praha. Necelých 30 km severně od Frýdlantského výběžku prochází přes území SRN a Polska ve směru ze západu na východ koridor č. III.A Drážďany – Wroclaw – Katowice. Napojení Libereckého kraje je umožněno silnicí I/35 (hraniční přechod Hrádek nad Nisou), na území SRN silnicí B178 a nebo silnicí I/13 (hraniční přechod Habartice), na území Polska silnicí Zawidów – Zgorzelec. Území Libereckého kraje je, z dopravního hlediska, v rámci ČR polohově situováno mezi rozestavěnými dálničními tahy D8 Praha – Ústí nad Labem (SRN) a D11 Praha - Hradec Králové (PL). Na tyto dálniční tahy zprostředkovávají dopravní vazby silnice I/13 Liberec - Děčín (Teplice), R10 Turnov - Praha a I/35 Liberec - Turnov - Jičín - Hradec Králové. Dalšími významnými silnicemi procházejícími územím kraje jsou silnice I/9 Rumburk - Česká Lípa - Mělník tvořící dopravní osu v severojižním směru v prostoru Českolipska a zprostředkovávající vazby ze SRN do vnitrozemí ČR (spolu se silnicí I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav - Kolín). Propojení Liberce a Jablonce nad Nisou a nejhustěji osídleného území zajišťuje silnice I/14 pokračující dále na Tanvald, Jilemnici a Vrchlabí. Dopravní přístupnost do prostoru Jizerských hor a Krkonoš zajišťuje silnice I/10. Okrajovou polohu z pohledu území kraje mají silnice I/16 a I/15. Součástí dopravní sítě jsou také silnice II. třídy, které spojují významná sídla kraje a silnice III. třídy určené k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na komunikace vyšších tříd. Neustále roste intenzita silniční dopravy, což má negativní vlivy na životní prostředí. Mezi nejzatíženější úseky patří obě rychlostní komunikace R10, R35 a komunikace v rámci městské aglomerace Liberec - Jablonec nad Nisou. SILNICE MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU Dálnice (jev A88) Na území Libereckého kraje se tento jev nevyskytuje.

46



Rychlostní komunikace (jev A89) Silnice R 10 Silnice R 10, mezinárodní tah E 65, propojuje sídelní celky na severu ČR s Prahou a ve vazbě na dálniční tahy s ostatními aglomeracemi na západě, jihu a jihovýchodě našeho státu. Trasa silnice Praha – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – Turnov je zařazena do kategorie rychlostních komunikací v uspořádání R 24,5/100. Silnice je plně funkční, bezproblémová s mimoúrovňovými křižovatkami a označením jako silnice pro motorová vozidla s nejvyšší dovolenou rychlostí 130km/hod. V rámci základního komunikačního systému je v prostoru Prahy možnost dopravního napojení na dálniční tahy D1, D5 a D8. Dálnice D1 a D8 jsou součástí IV. multimodálního koridoru. Silnice R 35 V současné době je v provozu režimu rychlostní komunikace úsek Rádelský Mlýn (křiž. I/65) – Turnov, do konce roku 2007 bude zprovozněn úsek Rádelský Mlýn – Liberec (MÚK Doubí). Silnice I. třídy (jev A90) Silnice I/35 (E 442) - úsek I/35 Hrádek nad Nisou - Liberec Ve směru od hranic ČR v Hrádku nad Nisou je tento silniční tah veden v novostavbách v úsecích obchvatu Hrádku nad Nisou a Chrastava (MÚK Bílý Kostel) - Liberec. Kategorie silnic jsou S 11,5/80 – obchvat Hrádek nad Nisou a S 22,5/80 Chrastava – Liberec. Mezi Hrádkem nad Nisou a MÚK Bílý Kostel je silnice vedena ve stopě bývalé silnice II/271 členitým územím s řadou komunikačních závad ve směrovém a šířkovém uspořádání. - úsek I/35 Turnov – hranice LK V současné době prochází silnice městem Turnovem a dále sídly Radvánovice, Hnanice, Borek a obcí Ktová – hranice LK. Průtahy mají nevyhovující parametry s problematickými křižovatkami s navazujícími silnicemi i místními komunikacemi.

SILNICE REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Silnice I. třídy (jev A90) Silnice I/13 Silnice I/13 v úseku (Ústí nad Labem) Děčín - Nový Bor – Liberec (Jablonec nad Nisou) umožňuje propojení obchodních a správních center Libereckého a Ústeckého kraje.V úseku Liberec – Frýdlant – Habartice (Zawidów) má přeshraniční charakter (OA, NA do 3,5 t) dopravně zpřístupňuje ale především oblast Frýdlantského výběžku.

SILNICE NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Silnice I/9 Silnice I/9 tvoří dopravní osu v severojižním směru v prostoru Českolipska. Zprostředkovává vazby od hranic se SRN a z celého Šluknovského výběžku do vnitrozemí ČR, trasa vhodná pro nákladní dopravu k hraničnímu přechodu Rumburk-Neugersdorf. Dopravní zatížení je nejvyšší v úseku Svor (křižovatka se silnicí I/13) – Jestřebí (křižovatka se silnicí I/38). Kolizními úseky jsou průtahy obcí Svor, městy Česká Lípa, Zahrádky, Jestřebí (křiž. se silnicí I/38) a Dubá.

47



Silnice I/10 Silnice I/10 má spojovací charakter pro nadregionální i místní provoz. Dopravně zpřístupňuje rekreačních oblasti Českého ráje (Malá Skála, Želený Brod), Jizerských hor a západní části Krkonoš a přeshraniční spojení do Polska. V úseku Turnov - Tanvald prochází ve stísněných poměrech údolím řek Jizery a Kamenice nebo zastavěným územím v jihovýchodní části Jablonecka. Zprovozněn byl nový úsek Turnov (Vesecko) - Turnov (Malý Rohozec) v délce 2,2 km a byla provedena homogenizace navazující trasy do Harrachova - šířkové uspořádání, odvodnění a rekonstrukcemi silničních objektů (nábřežní zdi, propustky). Přeshraniční silniční spojení do Polska Harrachov - Jakuszyce je využíváno pro všechny druhy dopravy. Silnice I/14 Propojení měst Liberec a Jablonec nad Nisou v současné době zajišťují souběžné trasy silnic I/14 a III/29024. Silnice I/14 prochází centrálními zónami obou měst a mezi nimi je trasována v údolnicové poloze v souběhu s řekou Nisou. Z Jablonce nad Nisou pokračuje přes Smržovku do Tanvaldu, křižovatka se silnicí I/10. Navazuje peážní úsek se silnicí I/10 přes Desnou do křižovatky Na Mýtě. Dále pokračuje v souběhu s tokem řeky Jizery přes Rokytnici nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou a Poniklou do křižovatky se silnicí II/292 v Horní Sytové. Pak se stáčí východním směrem na Jilemnici a Vrchlabí (Královéhradecký kraj). Intenzity dopravy jsou nižší, mimo úsek z Jilemnice do Vrchlabí. Silnice I/15 Silnice I/15 v propojení Litoměřice – Zahrádky prochází v krátkém úseku jihozápadní částí Libereckého kraje ve směru od Úštěku přes Kravaře do křižovatky se silnicí I/9 v Zahrádkách. Nedostatečné směrové i šířkové uspořádání mají průtahové úseky ve městech Kravaře, Zahrádky a v obci Stvolínky. Silnice I/16 Silnice I/16 má k řešenému území Libereckého kraje tangenciální polohu v trase Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov – hraniční přechod Královec (Polsko). V úseku Nová Paka – Horka u Staré Paky je dopravní zatížení vysoké vzhledem k dopravní přístupnosti měst Jilemnice a Vrchlabí i centrální části Krkonoš se středisky Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Ve směru Horka u Staré Paky – Trutnov jsou intenzity cca o 60 % nižší. Kritický z hlediska bezpečnosti silničního provozu je průtah obcí Horka u Staré Paky s křižovatkou se silnicí II/293. Silnice I/38 Trasa silnice, mimo sídla Obora, neprochází zastavěným územím a její trasu lze považovat za stabilizovanou. V křižovatce Jestřebí navazuje na silniční tah silnice I/9 v pokračuje jihovýchodním směrem na města Doksy, Mladou Boleslav, Kolín, Znojmo a hranice s Rakouskem. Trasa je vhodná, do doby zprovoznění dálnice D 8 nebo silnice R 35 (I/35) a navazujících hraničních přechodů, pro nákladní dopravu z hraničního přechodu Rumburk - Neugersdorf (silnice I/9) Silnice I/65 Silnice I/65 v úseku Rádelský Mlýn (křižovatka se silnicí R 35) – Jablonec nad Nisou má funkci přivaděče dopravy do města ze silnice I/35. Silnice má vyhovující směrové i šířkové uspořádání v odpovídající kategorii.

48



SILNICE REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Silnice II. třídy (jev A91) Silnice II. třídy mají doplňkový charakter a dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazené silniční tahy Silnice II/259 Mšeno - Dubá - krátký úsek v jihozápadní části území Libereckého kraje - místní význam, nízká intenzita dopravy Silnice II/260 Dubá – Tuhaň - Úštěk - krátký úsek v jihozápadní části území Libereckého kraje - místní význam, nízká intenzita dopravy Silnice II/262 Zákupy – Česká Lípa – Žandov – Benešov nad Ploučnicí - významnější silniční tah v západovýchodním směru procházející centrem České Lípy - vysoká intenzita dopravy na průtahu městem Česká Lípa a v úseku na město Zákupy - Česká Lípa (návrh ÚPO), přeložka jižně centrální zóny - úsek Stružnice - Žandov kolizní průtahové úseky Silnice II/263 Kravaře – Žandov – Česká Kamenice - krátký úsek po západním okrajové části území Libereckého kraje, - přivaděč dopravy k trase silnice I/13 Silnice II/268 Mnichovo Hradiště - Mimoň - Zákupy - Sloup - Nový Bor - Česká Kamenice - významná silnice navazující na rychlostní silnici R 10 Praha – Turnov, zpřístupňující potenciálně rozvojové území Ralska - problematické jsou průtahové úseky městy Mimoň, Zákupy a Nový Bor - vysoké intenzity dopravy přes centrální část města Mimoně Silnice II/269 Vrutice - Tuhaň - krátký úsek v jihozápadní části území Libereckého kraje - místní význam, nízká intenzita dopravy Silnice II/270 Dubá – Doksy – Mimoň – Jablonné v Podještědí - Petrovice - krátký úsek v jihozápadní části území Libereckého kraje - významný silniční tah v úseku mezi městy Doksy a Jablonné v Podještědí v dopravní přístupnosti oblasti Máchova jezera pro Liberecko-jabloneckou aglomeraci - nevyhovující průtahy městy Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí Silnice II/272 Bělá pod Bezdězem – Kuřivody – Osečná - Liberec - není zařazena v silniční síti LK - opodstatněnost úseku Bělá pod Bezdězem – Osečná závislá na rozvoji prostoru Ralska a směrech přepravních vztahů Silnice II/277 Mnichovo Hradiště – Český Dub - krátký úsek v jižní části území Libereckého kraje - místní význam, nízká intenzita dopravy Silnice II/278 Stráž pod Ralskem – Osečná – Český Dub – Hodkovice nad Mohelkou - ve vazbě na silnice II/270, II/268 a II/262 významné spojení v jižní části LK Silnice II/279 Podhora - Svijany - spojka na silnici R 10 - místní význam, nízká intenzita dopravy

49



Silnice II/282 Ktová – Rovensko pod Troskami – Loktuše – Železný Brod - vyšší dopravní význam v úseku Loktuše – Železný Brod (přístup z Turnova) Silnice II/283 Turnov – Zelený háj – Slaná – Košťálov - Stará Paka - napojení města Semil a přístupnost skládky a kamenolomu - kritický průtah městem Turnov Silnice II/284 Zelený háj – Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - umožňuje dopravní vazby na Turnov a Semily - významnější úsek Zelený háj – Lomnice nad Popelkou Silnice II/286 Bradlecká Lhota – Lomnice nad Popelkou – Jilemnice – Horní Mísečky - dopravně zatíženější úseky Bradlecká Lhota – Lomnice n.P. (vazby na město Jičín) a Jilemnice – Benecko (dostupnost obcí na úpatí Krkonoš) Silnice II/287 Jablonec nad Nisou – Maršovice - Radčice - součástí dopravního spojení Jablonce nad Nisou a Železného Brodu (Semil) Silnice II/288 Železný Brod - Bozkov - alternativní propojení Železného Brodu a Semil Silnice II/289 Bořkov – Semily - Roprachtice - dopravně zatížený úsek Bořkov – Semily, přístup od Lomnice nad Popelkou - průtah městem Semily vykazuje řadu komunikačních závad Silnice II/290 Frýdlant – Hejnice - Desná, Kořenov – Nová Ves - významnější úsek Frýdlant – Bílý Potok vzhledem k zajištění dopravní přístupnosti sídelních útvarů na severním úbočí Jizerských hor - omezení průjezdu v zimním období okolo vodárenské nádrže Souš Silnice II/291 Frýdlant – Nové Město pod Smrkem - umožňuje dopravní vazby na silnici I/13, připojení východní části Frýdlantského výběžku Silnice II/292 Železný Brod - Semily - významné spojení obou měst Silnice II/293 Horka u Staré Paky – Studenec – Jilemnice - vysoké dopravní zatížení, přístup měst Jilemnice, Vrchlabí ze silnice I/16 Silnice II/295 Studenec - Vrchlabí - přístupová komunikace k Vrchlabí a Špindlerovu Mlýnu Silnice II/592 Osečná – Křižany - Chrastava – Mníšek - dopravní vazby ve směru Chrastava - Frýdlant - úsek Chrastava – Nová Ves, místní význam - nevyhovující průtah obcí Kryštofovo Údolí Silnice II/610 Mnichovo Hradiště – Turnov - úsek Mnichovo Hradiště – Turnov, paralelní trasa s R 10 A.3.2.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ SÍŤ - CELKOVÉ ZHODNOCENÍ STAVU V rámci území Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Železniční tratě, vybudované v minulém století, nejsou modernizovány ani elektrizovány. V kraji je devět celostátních a devět regionálních tratí, které po provozní stránce již neodpovídají současným dopravním nárokům. Problematikou je i jejich trasování přizpůsobené vysoké členitosti krajiny. 50



Omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silniční síť. Hlavní železniční koridory na území ČR (mezinárodní koridorová síť vysokorychlostní železniční dopravy) jsou vedeny mimo území Libereckého kraje. Dílčí úsek IV. multimodálního koridoru (Berlín – Praha – Budapešť) je na území ČR totožný s I. železničním koridorem. Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží v Libereckém kraji část tratě Praha - Liberec - Černousy - hranice ČR, která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici (není využíváno). Nejvýznamnější železniční spojení v rámci LK: 1) Praha – Turnov: vazba na I. železniční koridor, zařazení do sítě tratí AGTC 2) Turnov - Liberec – Frýdlant – st. hranice – Zawidów: zařazení do sítě tratí AGTC 3) Liberec – Hrádek nad Nisou– st. hranice – Zittau: osobní doprava Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, člení železniční dráhy podle účelu a technických podmínek do kategorií – celostátní, regionální, vlečka a speciální. Dráhy celostátní (jev A94) Tab.1 Přehled celostátních železničních drah č. trati název 030 Pardubice – Liberec 037 Liberec – Černousy, st. hranice 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov 041 Hradec Králové – Turnov 070 Praha – Turnov 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová 081 Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa 086 Česká Lípa – Liberec 089 Liberec – Hrádek nad Nisou, st. hranice Zdroj: ČD

trasa Jaroměř, Stará Paka, Semily, Železný Brod, Turnov Mníšek, Frýdlant Ostroměř, Stará Paka, Martinice v Krkonoších Ostroměř, Jičín, Libuň Všetaty, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště Doksy, Česká Lípa, Nový Bor Žandov, Stružnice Mimoň, Jablonné v Podještědí Chrastava, Bílý Kostel

030, Železniční trať Pardubice – Liberec Město Liberec jako jediné město se 100 000 obyvateli neleží nebo se nenachází v těsné blízkosti železničních koridorů. Na hlavní síť je napojeno jednokolejnou neelektrizovanou tratí Liberec Turnov (Pardubice/Praha). Limitujícím prvkem jsou oblouky o malých poloměrech a nevhodné sklonové poměry. Traťové rychlosti se pohybují v rozmezí 60 – 80 km/hod. s dalším poklesem rychlosti ve stoupání. Délku trasy mezi městy prodlužuje cca 7 km dlouhá smyčka mezi stanicemi Jeřmanice, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Hodkovice nad Mohelkou. Přímou jízdu vlaků mezi Libercem a Prahou navíc komplikuje nutná úvrať v železniční stanici Turnov. 037, Železniční trať Liberec – Černousy, státní hranice Železniční trať Liberec – Černousy je součástí mezinárodní trasy Praha – Zgorzelec podle dohody AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy s předpokladem zvýšení rychlosti a úprav na zlepšení prostorové průchodnosti (velké kontejnery). 040, Železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Prochází jihovýchodním cípem území Libereckého kraje a v úseku Stará Paka – Trutnov řeší vztahy na východní centra Krkonoš. 041, Železniční trať Hradec Králové -Turnov Umožňuje důležité propojení Libereckého kraje na I. železniční koridor do úseku Praha – Česká Třebová.

51



070, Železniční trať Praha - Turnov Tvoří nejvýznamnější spojení na hlavní železniční síť a hlavní město ČR Prahu. Je součástí mezinárodní trasy Praha – Zgorzelec podle dohody AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy. Úpravy trasy na požadované parametry z hlediska rychlosti, nápravových tlaků a prostorové průchodnosti nebudou problematické. 080, Železniční trať Bakov nad Jizerou - Jedlová Prochází v severojižním směru západní částí Libereckého kraje přes města Nový Bor, Českou Lípu a Doksy. Propojuje železniční tratě Děčín – Rumburk a Praha – Turnov. 081, Železniční trať Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa Významné nadregionální spojení na I. železniční koridor v Děčíně a ve vazbě na železniční trať Česká Lípa – Liberec vzájemně zpřístupňuje centra Libereckého a Ústeckého kraje. 088, Železniční trať Liberec – Česká Lípa Rozhodující železniční propojení Liberce jako centra Libereckého kraje s městem Česká Lípa a západní částí kraje. 089, Železniční trať Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště Propojuje severní části území Libereckého a Ústeckého kraje přes Polsko, SRN a v Zittau zprostředkovává vazby na regionální tratě DB. Dráhy regionální (jev A95) Tab.2 Přehled regionálních železničních drah č. trati název 034 Smržovka – Josefův Důl 035 Tanvald – Harrachov 036 Železný Brod – Liberec 038 Raspenava – Bílý Potok 039 Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem 042 Martinice v Krkonoších – Jilemnice 064 Libuň – Stará Paka 087 Lovosice – Česká Lípa 901 Česká Kamenice – Kamenický Šenov Zdroj: ČD

trasa Jiřetín pod Bukovou Kořenov Tanvald – Jablonec nad Nisou Hejnice Nové Město pod Smrkem Poniklá Lomnice nad Popelkou Kravaře, Zahrádky

V rámci Libereckého kraje tvoří regionální železniční tratě, mimo úseky tratí Lovosice – Česká Lípa a Libuň – Stará Paka, místní propojení v severovýchodní hornaté části území. Tratě Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem, Raspenava – Bílý Potok, Smržovka – Josefův Důl, Tanvald Harrachov a Martinice v Krkonoších – Rokytnice jsou, vzhledem ke konfiguraci terénu, slepými rameny s ukončením v podhorských centrech Jizerských hor a Krkonoš. Trať Tanvald – Harrachov je vyhlášena národní technickou památkou. Po obnovení turisticko-výletnického provozu na úseku tratě Česká Kamenice - Kamenický Šenov se navrhuje prodloužení trasy na Prácheň jako atraktivnímu místu a možnému nástupu na Lužickou magistrálu. Nejvýznamnější železniční tratí je spojení Liberec – Železný Brod se zpřístupněním měst Jablonec nad Nisou, Smržovka a Tanvald, které jsou významnými centry osídlení. Železniční trať propojuje turisticky zajímavá místa ve vztahu k Jizerským horám, Krkonoším i Českému ráji. Provozy na regionálních tratích se pohybují v současné době na hranici ztrátovosti, technický stav a zabezpečení jsou nedostatečná.

52



A.3.2.3 LETECKÁ DOPRAVA Letecká doprava nemá, vzhledem k možné nabídce přepravních objemů, významnou úlohu. Ale má svůj nezastupitelný podíl při evropské integraci jako možný nejrychlejší způsob přepravy cestujících v ekonomické a podnikatelské sféře. V širších vztazích je možné uvažovat s dosahem z velkých letišť se mezinárodním provozem v Praze – Ruzyni, Drážďanech a nebo Wroclavi. Na území Libereckého kraje jsou v současné době situována 3 letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou, z toho 2 se statutem veřejného vnitrostátního letiště - Česká Lípa a Hodkovice nad Mohelkou, Liberec (statut pozastaven, neveřejné letiště). Ostatní letištní plochy jsou využívány pouze pro rekreační účely. Letiště, letecká stavba (jev A102, A103) Letiště Liberec - vzdálenost 2,5 km z centra města, dobrá dostupnost s vazbami na komunikační síť města - využívá se jako neveřejné vnitrostátní letiště s provozem letecké záchranné služby - provoz : VFR (za viditelnosti) – den + noc, letadla do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ (sportovní létající zařízení) Letiště Česká Lípa - Špičák - vzdálenost 3,5 km z centra města, nevyhovující parametry přístupové komunikace - provoz : VFR – den, letadla do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ. - krátká vzletová a přistávací dráha - nedostatečné zázemí pro uživatele Letiště Hodkovice nad Mohelkou - vzdálenost 2,5 km z centra města , špatná dopravní přístupnost - využit letiště především pro sportovní a výcvikové účely. - omezené doprovodné služby Ochranné pásmo letiště Mnichovo Hradiště – Hoškovice (zasahuje částečně na území Libereckého kraje (oblast Svijanský Újezd, Svijany, Příšovice, Všeň a okolí) A.3.2.4 VODNÍ DOPRAVA Vodní cesta (jev A104) Na území Libereckého kraje se tento jev nevyskytuje. Rekreační lodní doprava je provozována sezónně na Máchově jezeře.

53



A.3.2.5 HRANIČNÍ PŘECHODY - PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ V Libereckém kraji bylo v roce 2007 celkem 6 silničních hraničních přechodů, 2 železniční hraniční přechody a 14 přechodů na turistických nebo pěších stezkách. Hraniční přechody (jev č.105) Tab.3 Hraniční přechody Název hraničního přechodu Země Druh Specifikace Frýdlant v Čechách – Zawidów Polsko železniční nákladní žel. trať č. 037 Hrádek nad Nisou – Zittau/Žitava SRN železniční žel. trať č. 089 Habartice – Zawidów Polsko silniční * I/13 Harrachov – Jakuszyce Polsko silniční I/10 Hrádek nad Nisou – Porajów Polsko silniční * I/35 Kunratice – Bogatynia Polsko silniční * III/03511 Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój Polsko silniční * II/291 Srbská – Miloszów Polsko silniční III/2918 Andělka – Lutogniewice Polsko turistický III/0354 Černousy/Ves – Zawidów Polsko turistický ÚK Dolní Světlá – Jonsdorf SRN turistický MK Dolní Světlá – Waltersdorf SRN turistický * III/26839 Harrachov – Polana Jakuszycka Polsko turistický ÚK Hrádek nad Nisou – Hartau SRN turistický * III/27111 Jindřichovice pod Smrkem – Świecie Polsko turistický III/2915 Jizerka – Orle Polsko turistický ÚK Krompach – Jonsdorf SRN turistický * MK Krompach – Oybin/Hain SRN turistický * MK Jablonné v P. (Petrovice) – Lückendorf SRN turistický * II/270 Smrk – Stóg Izerski Polsko turistický ÚK Višňovská – Wigancice Zytawskie Polsko turistický MK Vosecká bouda (Tvarožník) – Szrenica Polsko turistický ÚK Zdroj: Analýza stavu dopravy na území LK (aktualizace 02/2007) Legenda: ve sloupci „Druh“ je údaj o druhu hraničního přechodu (silniční, turistický = přechod na turistické stezce protínající státní hranice, železniční, ); pokud je za tímto údajem uvedena „*“ znamená to, že u hraničního přechodu je navrhována změna; ve sloupci „Specifikace“ je údaj o pozemní komunikaci, která vede z české strany k hraničnímu přechodu (silnice třída/číslo, příp. MK = místní komunikace, ÚK = účelová komunikace), nebo údaj o železniční trati (žel. číslo).

Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru (12/2007) se ruší hraniční přechody a budou nahrazeny odpovídajícími silničními a železničními přeshraničními spojeními. A.3.2.6 BEZMOTOROVÁ DOPRAVA CYKLISTICKÁ DOPRAVA Územím Libereckého kraje procházejí 4 značené hlavní cyklotrasy celostátního významu a 6 mezinárodního významu. Jedná se především o trasy v turisticky atraktivních oblastech Libereckého kraje (Český ráj, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, oblast kolem Máchova jezera). Cyklotrasy (cyklostezky) pro běžné denní užívání (dojížďka za prací, do škol) se v Libereckém kraji vyskytují minimálně, jedná se jen o dílčí kratší úseky. Cyklostezka, cyklotrasa (jev č. 106) Trasy celostátního významu : - č. 14 Hrádek nad Nisou – Liberec – Český Dub – Turnov - Jičín - č. 21 Kytlice – Jablonné v Podještědí – Křižany - Chrastava - č. 22 Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Kořenov – Rokytnice nad Jizerou Jilemnice - Vrchlabí - č. 211 Kytlice – Kamenický Šenov – Holany – Dubá - Vojtěchov

54



Mezinárodní trasy : - Zittau (SRN) – Praha, cyklotrasa č. 14 - Odra - Nisa, cyklotrasa č. 14 v úseku Hrádek nad Nisou – Liberec, regionální trasy - Berlin (SRN) – Praha, cyklotrasa č. 211 - Zittau (SRN) – Ralsko – Praha, regionální cyklotrasa (Petrovice, Stráž p.R., Mimoň, Mukařov) - Ostritz (SRN) – Smědava, regionální cyklotrasa (Višňová, Frýdlant, Smědava) - Zittau (SRN) – Karpatz, regionální cyklotrasa (Kunratice, Frýdlant, Srbská) Program Greenways – Zelené stezky Greenways – Zelené stezky je program pro ochranu přírodního a kulturního dědictví a podporu regionálního rozvoje prostřednictvím šetrné turistiky. Jsou tak vytvářeny podmínky k rozvoji malých forem podnikání, podporují se neziskové občanské aktivity se záměrem uchovat a zpřístupnit přírodní a kulturní hodnoty v koridoru trasy. Program je dále způsobem oživení málo navštěvovaných regionů, stimulem rozvoje infrastruktury, šancí pro nové pracovní příležitosti a nástrojem k omezení zátěže v nejnavštěvovanějších turistických centrech. V České republice jsou rozvíjeny v rámci programu Greenways – Zelené stezky tři velké projekty: Greenways Praha – Vídeň, Greenways Moravské vinařské stezky a Greenways CTM MODO. Greenways CTM MODO (Cykloturistická magistrála Most – Doksy) má za cíl oživit venkovskou turistiku realizací stezky v koridoru mezi městy Most a Doksy a propojit tak dva protiklady (město práce x město rekreace) ekologicky šetrným způsobem. Na území Libereckého kraje vstupuje magistrála u obce Tuhaň (západně Dubé) a končí v Doksech, nádraží ČD. Významným aspektem jsou formy přeshraniční spolupráce a tak z města Mostu pokračuje stezka na hranice se SRN. Dálkové turistické stezky (jev A106) Evropská turistická asociace (EWV) vytváří, od svého data založení v roce 1969, prakticky ve všech evropských zemích vzájemně propojené turistické trasy. V členských zemích EU je vyznačeno celkem 11 tras. Libereckým krajem procházejí dvě dálkové trasy s označením E3 a E10. - trasa E 3 : Black Sea (Černé moře) – Iberia (Pyrenejský poloostrov), celková délka 6950 km, na území kraje je vedena v trase : Harrachov – Kořenov – Bukovec – Smědava – Nová Louka – Bedřichov – Liberec – Ještěd – Jitrava – Horní Sedlo – Petrovice – Krompach - Luž - Jedlová, vede atraktivními místy Krkonošského národního parku, CHKO Jizerské a Lužické hory - trasa E 10 : Nordeast (Severovýchod) – Southwest (Jihozápad), celková délka 2880km, na území kraje je vedena v trase : Nová Huť – Svor – Nový Bor - Sloup – Česká Lípa – Zahrádky - Jestřebí – Doksy – Bezděz - Kokořínsko, vede turisticky zajímavým územím CHKO Lužické hory, okolo Máchova jezera a CHKO Kokořínsko Jinak je území Libereckého kraje pokryto vcelku hustou sítí značených turistických cest v návštěvnicky exponovaných oblastech Českého středohoří, Máchova jezera, Lužických a Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje. Stezky propojují významná sídelní centra se zajímavými místy a krásnou přírodou, mají vazby na centra obcí, nástupnicky důležité autobusové nebo vlakové zastávky.

A.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY § § §

železniční síť (železniční tratě republikového a regionálního významu) silniční síť (rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy) letiště

A.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY §

§ §

ochranná pásma - rychlostní komunikace - silnice I. + II. třídy - železniční tratě republikového a regionálního významu letiště + ochranná pásma přeshraniční spojení silniční, železniční 55



A.3.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ A.3.5.1 SILNIČNÍ DOPRAVA RYCHLOSTNÍ SILNICE rychlostní silnice R 35 - rychlostní silnice R 35, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK - (Jičín) (zlepšení napojení na II.A multimodální koridor Dresden - Wroclav) Záměr: V úseku Turnov – Jičín je navrhována přestavba křižovatky Ohrazenice z důvodů převládajících dopravních zátěží a vzájemných směrových vazeb tahů silnic R 10 a R 35. Trasa silnice je dále vedena jihovýchodním směrem s mimoúrovňovým vykřížením železničních tratí Turnov - Liberec a Praha – Turnov, územím průmyslové zóny k okraji Nudvojovic (vodní zdroje) s návrhem trasy ve dvou variantách. Navazující úsek Pelešany – Ktová (hranice Libereckého kraje) je charakterizován vymezením koridoru severně železniční tratě přes Valdštejnsko, Karlovice, Rovensko pod Troskami (s variantami A, B): varianta A, západní obchvat Rovenska pod Troskami nový koridor sil. II/283 : - novostavba v úseku Volavec, Tatobity varianta B, východní obchvat Rovenska pod Troskami nový koridor sil. II/283 : - novostavba v úseku Rovensko p.T., Veselá, Zelený háj Samostatnou variantou je koridor R35 vedoucího podél železniční trati v úseku Pelešany - Ktová s novým koridorem silnice II/282 pro připojení Rovenska pod Troskami. SILNICE I. TŘÍDY Na silnicích I. třídy jsou obecně navrhovány především přeložky v kontaktních úsecích u větších sídelních celků, případně rozšíření na 4-pruh nebo homogenizace v souladu s návrhovou kategorií. silnice I/35 úsek Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou - hranice ČR Záměr: novostavba, I.etapa 2 - pruh, II.etapa 4 - pruh úsek západní obchvat Liberce Záměr: novostavba silnice I/13 úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK Záměry: - přeložka v úseku Děčín - Nový Bor do trasy přes Benešov nad Ploučnicí, Volfartice, MÚK Manušice, peáž se silnicí I/9 do Svoru úsek Nový Bor - Liberec Záměry: - zkapacitnění v úseku Nový Bor - Svor (4 pruhové uspořádání, peáž se silnicí I/9) - homogenizace trasy v úseku Svor – Bílý Kostel (úseky Kunratice u Cvikova, Lvová) silnice I/9 Záměry: - obchvat Dubá - úsek Jestřebí, Zahrádky, Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13), 4-pruhové uspořádání v úseku Jestřebí - Sosnová, obchvat Zahrádky vybrána varianta A, západní obchvat měst Česká Lípa – Nový Bor - východní obchvat obce Svor - homogenizace trasy Svor - Rumburk

56



silnice I/10 Záměry: - převedení do nové trasy v prostoru Jablonce nad Nisou a Smržovky - peáž po silnici R 35 Turnov, Hodkovice nad Mohelkou, Rádelský Mlýn - využití stávající trasy silnice I/65 v úseku Rádelský Mlýn – Jablonec n.N. - novostavba v úseku Jablonec n.N., Smržovka - přeřazení úseku Turnov – Tanvald do silnic II. třídy (II/610), homogenizace - omezení provozu nákladních vozidel na hraničním přechodu Harrachov-Jakuszyce silnice I/13 Záměry: - přeložka v úseku Liberec, Stráž nad Nisou, Mníšek, Dětřichov - homogenizace trasy Dětřichov – Habartice - jihovýchodní obchvat Frýdlantu - západní obchvat Pertoltic - obchvat Habartic silnice I/14 Záměry: - přeložka silnice v úseku Liberec, Jablonec nad Nisou - 4 pruhové uspořádání v Liberci od křižovatky se silnicí I/35 po křižovatku Kunratická - ve směru do Jablonce nad Nisou 2 pruhové uspořádání - v centrální části Jablonce nad Nisou trasa západní tangenty - převedení stávající trasy do silnic III. třídy - v úseku Jablonec nad Nisou - Tanvald viz. trasa přeložky silnice I/10 - převedení stávající trasy do silnic III. třídy - v úseku Tanvald, Kořenov viz. trasa silnice I/10 - úsek Rokytnice nad Jizerou - Víchová nad Jizerou homogenizace stávající trasy silnice I/15 Záměry: - Kravaře, jihovýchodní obchvat - Stvolínky, severní obchvat - Zahrádky, jihovýchodní obchvat s návazností na variantní uspořádání průtahu silnice I/9 silnice I/16 Záměr: přeložka trasy severně od obce Horka u Staré Paky, Čistá u Horek silnice I/38 Záměr: sídlo Obora, západní obchvat silnice I/65 Záměr: vyřazení ze silniční sítě, náhrada trasou silnice I/10 (viz silnice I/10) SILNICE II. TŘÍDY Na silnicích II. třídy budou návrhové úpravy řešit odstraňování lokálních dopravních závad, zachování kontinuity šířkového uspořádání podle návrhové kategorie, přeložky tras v souvislosti se změnami vedením silnic vyšších tříd nebo z urbanistických hledisek. K přeřazení do silnic III. třídy je navrhována silnice II/288 ve směru z Železného Brodu na Semily do křižovatky se silnicí II/289 z důvodů nízké intenzity dopravy, nevyhovujících šířkových a směrových poměrů a celkově malého dopravního významu. silnice II/262 Záměry: - Česká Lípa, přeložka jižně centrální zóny - úsek Stružnice - Žandov, přeložka jižně zastavěného území 57



silnice II/268 Záměry: - úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845 - Zákupy, západní obchvat - variantní přeložka trasy jižně Mimoně : a) Mimoň, jihozápadní obchvat b) Ralsko - Hradčany, logistické centrum silnice II/270 Záměry: - Doksy, jihovýchodní obchvat - Jablonné v Podještědí, jihozápadní obchvat - Petrovice, zprovoznění hraničního přechodu pro osobní dopravu silnice II/272 Záměry: úsek Liberec - Osečná - na území města Liberce využití trasy městské sběrné komunikace (paralelní příčka k průtahu I/35) - úsek Liberec - Osečná (Druzcov) má značný význam v dopravní přístupnosti Liberce z území za Ještědským hřbetem a pro východní část Českolipska - tunelový úsek Světlá pod Ještědem – Liberec, délka 4 km úsek Osečná - hranice LK - Osečná, jihovýchodní obchvat - úsek Osečná - Kuřívody, novostavba - úsek Kuřívody - Bělá pod Bezdězem, homogenizace a změna kategorizace silnice II/278 Záměr: obchvat Český Dub - úsek Starý Dub – Vlčetín, přeložka trasy silnice II/282 Záměry: - přeložka trasy Železný Brod - přeložka trasy Rovensko pod Troskami, variantní napojení na R35 (varianta R35 podél železniční trati) silnice II/283 Záměry: napojení na R35 - přivaděč dopravy z R35 do prostoru Semil - MÚK Rovensko p.T. - Tatobity, západní obchvat, varianta A, přeložka ve vazbě na západní obchvat Rovenska pod Troskami - MÚK Rovensko p.T. – Veselá – Zelený Háj, východní obchvat, varianta B, přeložka ve vazbě na východní obchvat Rovenska pod Troskami silnice II/291 Záměr: úsek Kunratice – Frýdlant, rekategorizace a homogenizace trasy silnice III/03511 silnice II/293 Záměr: Horka u Staré Paky, severní obchvat silnice II/592 Záměry: - úsek Mníšek – Raspenava, rekategorizace a homogenizace stávající trasy silnice III/2904 - přeložka trasy Chrastava

58



SILNICE III. TŘÍDY Silnice III. třídy nejsou předmětem řešení ÚAP LK, ale ve čtyřech případech Bělá pod Bezdězem – Osečná, Mníšek – Raspenava, Kunratice – Frýdlant a Sloup – Pihel jsou záměrem rekategorizace se zařazením do II. třídy silnic z důvodů změny dopravní struktury v širších vztazích nebo zajištění rozvoje oblasti. A.3.5.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA železniční spojení Praha - Turnov - Liberec Záměr z konceptu ÚP VÚC LK byl nahrazen novým záměrem prověřeným samostatnou studií SUDOP Praha a.s. (Studie proveditelnosti železničního spojení Euroregionu Nisa s Prahou a Hradcem Králové) - koridor mezinárodního významu. úsek hranice LK - Turnov Záměry: - zdvojkolejnění - modernizace, elektrizace úsek Turnov - Liberec Záměry: - rozpracovány tři varianty propojení Liberec- Hodkovice nad Mohelkou (A,B,C), propojení Sedlejovice – Turnov a bezúvraťové spojení tratí Liberec – Turnov a Turnov - Praha - zdvojkolejnění (mimo spojky Lažany – Přepeře) - novostavby, modernizace, elektrizace Úspora cestovní doby na trase Liberec - Turnov bude činit cca 20 minut, bezúvraťová jízda mimo železniční stanici Turnov uspoří cca 8 - 10 minut. Stávající úseky tratí přes Rychnov u Jablonce nad Nisou a Sychrov, které jsou nahrazeny přeložkami, se navrhuje zařadit do sítě regionálních drah s příměstským charakterem provozu. Úsek tratě délky 2,7 km v prostoru Doubí u Turnova je navrhován ke zrušení. železniční spojení Liberec – Černousy úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL Záměry: - optimalizace, elektrizace, vazba na dohodu AGTC - hraniční přechod Černousy – Zawidów zprovoznit i pro osobní dopravu - koridor mezinárodního významu s přeshraniční vazbou železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou - hranice ČR Záměry: - optimalizace, elektrizace - hraniční přechod Hrádek n.N. – Zittau zprovoznit i pro nákladní dopravu - koridor mezinárodního významu s přeshraniční vazbou železniční spojení Turnov - Hradec Králové úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK Záměry: - modernizace, elektrizace - v úseku mezi žel.zastávkou Borek pod Troskami a žst. Libuň přeložka - zkrácení jízdní doby v úseku Turnov – Jičín o cca 15 minut železniční spojení Chlumec nad Cidlinou - Trutnov úsek hranice LK - Martinice v Krkonoších - hranice LK Záměry: - optimalizace, elektrizace 59



železniční spojení Turnov - Semily - Jaroměř úsek Turnov – Železný Brod – Semily – hranice LK Záměry: - lokální stavebně - technické úpravy, optimalizace, elektrizace spojka Bělá Záměry: - nová spojka na železniční trať Stará Paka - Martinice v Krkonoších (záměr ČD na propojení dvou železničních tratí) železniční spojení Liberec – Česká Lípa úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - Česká Lípa Záměry: - optimalizace, elektrizace - nová spojka Bílý Kostel n.N. - Rynoltice železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí úsek Česká Lípa - hranice LK Záměry: - optimalizace, elektrizace železniční spojení Tanvald – Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou úsek Harrachov. - Rokytnice nad Jizerou Záměr v rámci projektu Regiotram Nisa - propojení dvou žel.tratí a propojení do Polska. železniční spojení Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk (PL) úsek Jindřichovice pod Smrkem - hranice ČR Záměry: - obnova železniční trati v úseku Jindřichovice p.S. - státní hranice - hraniční spojení do Polska projekt Regiotram Nisa Záměry: - spojka Jablonec nad Nisou - Rychnov u Jablonce nad Nisou - využití stávajících železničních tratí Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR Liberec - Frýdlant Liberec - Tanvald - Železný Brod Tanvald - Harrachov - hranice ČR Smržovka - Josefův Důl Jako priority jsou na území Libereckého kraje vyhodnocena železniční spojení: - Praha – Turnov – Liberec - Liberec – Frýdlant - Turnov – Hradec Králové - Pardubice - Děčín – Česká Lípa – Liberec A.3.5.3 LETECKÁ DOPRAVA letiště Liberec statut: veřejné mezinárodní letiště Záměry: - podle zpracovaných technických dokumentací je na letišti plánována výstavba asfaltové dráhy pro přepravu osob letadly označení 2C o maximální vzletové hmotnosti 25t pro 40 osob. Po realizaci bude možný veřejný mezinárodní provoz IFR (podle přístrojů). Územně je respektován prostor pro rozšíření. 60



letiště Hradčany statut: plocha pro SLZ – neveřejná, dnes betonová plocha v lese se zničenými budovami a zařízeními Záměry: – záměr obnovy letiště vyřazen ze sledování, záměr na jiné alternativní polyfunkční využití pro podnikatelské aktivity (výroba, logistika, cestovní ruch), viz kapitola A.1 Hospodářská základna A.3.5.4 PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Pro zlepšení propojení turistických oblastí, center a středisek cestovního ruchu se připravují : Koridory pro umístění lanovek lanová pozemní dráha Liberec - Bedřichov Záměry: - nové propojení Liberec - Bedřichov kapacitní dopravní spojení Liberce s turistickou oblastí Jizerské hory a nejvíce navštěvovaného střediska CR Bedřichov - Janov n. N. přispěje k odlehčení individuální automobilové i veřejné hromadné dopravy (záměr převzat z registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK, záměr je také v ÚP města Liberec) multifunkční turistické koridory V jejichž rámci budou vyhledány odpovídající pěší, cyklistické , lyžařské popř. vodní spojení. Záměry jsou specifikovány i v kapitole A.1 Hospodářská základna. Záměry: koridor Ploučnice : (návaznost na Ústecký kraj, koridor Labe) Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa Mimoň – Stráž pod Ralskem (pramen řeky) koridor Lužická Nisa : hranice SRN - Hrádek nad Nisou – Chrastava – Liberec – Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen řeky) koridor Jizera : (návaznost na Středočeský kraj, koridor Labe) Mnichovo Hradiště – Turnov – Semily – Rokytnice nad Jizerou – Kořenov (pramen řeky) Nová Hřebenovka : Multifunkční koridor Nová Hřebenovka vhodně propojuje ostatní tři koridory. Severní větev:Krkonoše -Jizerské hory - Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko Jižní větev:Krkonoše- Ještědský hřbet - Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko Poznámka: záměr je transformován z původního záměru multifunkční turistická magistrála ERN

Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory Záměry vycházejí z poskytnutého podkladu Bezmotorová doprava - aktualizovaný návrh mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů (KÚLK, 2006). Pro zařazení do jednotlivých kategorií jsou uvedeným typům přiřazena následující kritéria: mezinárodní cyklokoridory - přeshraniční propojení s koridory evropského významu nebo připojení příhraničních aglomerací nebo turistických center - trasy v koridorech méně fyzicky náročné s dostatečným množstvím atraktivních cílů - možnost budování destinačního programu pro vícedenní cestování koridory sever – jih: - Berlín - Praha (hranice ČR - Kamenický Šenov - Dubá - hranice LK) - Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz - hranice LK) - Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p. R.- Mimoň - Ralsko - hranice LK) - Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Liberec varianty - Turnov - hranice LK) - Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov (Jizerka) - hranice ČR) 61



koridory východ – západ: - Zittau - Karpatz (hranice ČR - Frýdlant - Raspenava - Nové Město pod Smrkem hranice ČR) - „Ploučnice + Nová Hřebenovka jih“ (část) - (Kořenov (Jizerka) - Desná - Šimonovice Osečná - Stráž pod Ralskem - Mimoň - Česká Lípa - hranice LK) - „Jizera“ (hranice ČR - Jablonec nad Jizerou - Železný Brod - Turnov - hranice LK) nadregionální cyklokoridory - doplňují síť mezinárodních cyklokoridorů - zpřístupňují a propojují turisticky atraktivní oblasti, propojení ve vztahu k okolním krajům a sousedním regionům - trasy v koridorech mohou být více fyzicky náročné - mohou být rovněž součástí destinačního programu Libereckého kraje -

-

Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK) „Nová Hřebenovka jih“ (hranice LK - Svor - Jablonné v Podještědí - Kryštofovo Údolí Šimonovice) - odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor) - odbočka na Ještěd Jablonné v Podještědí - Světlá v Podještědí (Jablonné v P. - Křižany - Světlá v P.) - odbočka Brniště (Jablonné v Podještědí - Brniště) „Nová Hřebenovka sever“ (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Smědava - Harrachov Rokytnice nad Jizerou - Horní Mísečky) Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant) Rokytnice nad Jizerou - Vrchlabí (Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - hranice LK) Proseč p.J. - Turnov - Jičín (Proseč pod Ještědem - Český Dub - Přepeře - Turnov Ktová - hranice LK) Křižany - Most (Křižany - Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - hranice LK)

A.3.5.5 PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ Z hlediska nadmístního významu jsou sledovány následující záměry pro silniční a železniční přeshraniční propojení: Silniční : Hrádek nad Nisou – Kopaczów (bez omezení) - silnice I/35 Jablonné v P. (Petrovice) – Lűckendorf (OA, NA do 3,5 t, BUS) - silnice II/270 Železniční : Harrachov - Jakuszyce, obnova regionální železniční tratě Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk, výstavba regionální železniční tratě Poznámka: se vstupem ČR v 12/2007 do Schengenského prostoru se ruší stávající hraniční přechody

62



A.4

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

A.4a

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A.4a.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Plán hlavních povodí ČR, 2006 Přípravné práce Plánu oblasti povodí Ohře Přípravné práce Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe Program rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha, 2002 Program rozvoje Libereckého kraje, KÚLK Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, KÚLK 2007 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s.,2005 Program udržitelného rozvoje ČR ÚP VÚC LK koncept, SAUL, 2003

A.4a.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A.4a.2.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodní zdroje (jev A44) Území Libereckého kraje je bohaté na vodní zdroje. Jejich vydatnost a režim je přímo závislý na množství a vydatností srážek. Ochrana podzemních a povrchových vod je zajištěna na podstatné části území vyhlášením Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a to pro povrchové vody CHOPAV Krkonoše a CHOPAV Jizerské hory , pro vody podzemní CHOPAV Severočeská křída.Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i povrchových je dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. V souvislosti s politickými a ekonomickými změnami v 90. letech minulého století byly utlumeny v oblasti průzkumu horninového prostředí a stavu zásob podzemních vod aktivity financované státem. Důsledkem je neprováděním regionálních hydrogeologických průzkumů a tím absence relevantních údajů o skutečném kvalitativním a kvantitativním stavu zdrojů podzemních vod. Povrchové zdroje se nacházejí především na území okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Pro vodárenské užití jsou to především VD Josefův Důl na Kamenici a VD Souš na Černé Desné. Zásobování pitnou vodou přímými odběry z toků jsou z Bílé Desné, Řasnice a Smědé, Vošmendy, Mumlavy, Bílé vody, Farského potoka a Jizerky. Kvalita vody v povrchových tocích je značně proměnná v závislosti na průtocích a extrémních stavech. Zdroje podzemní vody jsou chráněny CHOPAVem Severočeská křída a zásobují podstatnou část Českolipska – Česká Lípa jih, Sosnová, Písečná, Slunečná, Mimoň, Kněžice, Jordán, Skalka a mnoho dalších. Na území okresu Liberec jsou nejvýznamnější zdroje podzemní vody v jeho jižní a jihozápadní části, vázané na propustné sedimenty Jizerského turonu, kde jsou dvě významná jímací území – Dolánky a Libíč . Další zdrojové lokality jsou v severní části okresu SZ od Chrastavy, avšak podstatně menších vydatností, vydatnější jsou zdroje jižně Chrastavy . Významné zásoby podzemní vody se uvádějí i ve Frýdlantském výběžku (vázané na propustné písky), tato voda je však mělká, náchylná ke znečištění, a proto málo kvalitní – Fe, Mn, NO3. Ostatní, tj. severní části okresu Liberec, ale i Jablonec n.N., již spadají do krystalinika Jizerských hor, kde zdroje převážně vykazují malou vydatnost. V okrese Semily jsou podzemní zdroje významné pro zásobování většiny obcí, nejvýznamnější z nich jsou vázány na sedimenty Jizerského turonu v západní až jihozápadní části okresu, tj. v okolí Turnova příp. Hrubé Skály v poříčních sedimentech Jizery. Jižní, jihovýchodní část náleží do podkrkonošské pánve , kde jsou zdroje nižších a středních vydatností. Severní část náleží krystaliniku Krkonoš a Jizerských hor, kde je četnější výskyt zdrojů s poměrně nízkou vydatností, zde jsou významnější v oblastech Benecka a Harrachova.

63



Vodárenské systémy (jev A67, A68) Vodárenské systémy oblastního charakteru jsou vybudovány v okolí největších center osídlení, tj. měst Liberec, Jablonec n.N. větší systémy s charakterem skupinových vodovodů u ostatních větších měst - Česká Lípa, Nový Bor, Turnov, Semily, Frýdlant, Nový Bor, Mimoň atd. Voda je spotřebitelům dodávána oblastními, skupinovými a místními vodovody. ÚAP LK a ZÚR LK se podrobněji zabývají nadmístními systémy. OBLASTNÍ VODOVODY Oblastní vodovod Liberec – Jablonec nad Nisou Je nejvýznamnějším vodárenským systémem v území, postupně byl vytvořen propojením 18 skupinových a 43 místních vodovodů. Zásobuje území od Hrádku n.N. přes Liberec a Jablonec nad Nisou k Tanvaldu a jihovýchodně k Železnému Brodu a území jižně od Liberce – Hodkovice nad Mohelkou, Český Dub a dále na jih až po Svijanský Újezd a Příšovice, tj. ke hranici kraje. Klíčovými zdroji systému jsou jednak podzemní zdroje Libíč (170 l/s) a Dolánky (230 l/s) jihozápadně od Liberce a západně od Liberce prameniště Machnín (56 l/s), jednak povrchové zdroje – vodárenské nádrže Josefův Důl a Souš a odběr z toku Bílá Desná. Mimoto se nadále využívají i menší místní zdroje původních samostatných vodovodů. Voda z nádrže Josefův Důl se přivádí na úpravnu Bedřichov o výkonu 470-550 l/s. Voda se dopravuje potrubím ve štole do vodojemu „Orion“ v Liberci pro 4. tlakové pásmo, s propojením na ostatní pásma.Voda z nádrže Souš se upravuje v úpravně o výkonu 230-300 l/s a dopravuje přes Tanvald postupně do Jablonce n.N. Do systému se doplňuje voda z úpravny na Bílé Desné (22 l/s). Z Liberce, Jablonce a Tanvaldu se voda jednotlivými větvemi přívodních řadů rozvádí do výše popsaných dalších území. SKUPINOVÉ VODOVODY (SV) Území okresu Liberec a Jablonec nad Nisou - SV Mníšek – Nová Ves – Oldřichov v Hájích - SV Proseč pod Ještědem - SV Padouchov – Jiříčkov – Horka - Javorník oblast Frýdlantska - SV Bulovka – dále zásobuje m.č. Arnoltice a Horní a Dolní Pertoltice. Propojeno se SV Habartice a Višňová - SV Habartice – napojeny jsou Černousy a m.č. Andělka, Boleslav, Ves. Nutný je nový zdroj - SV Višňová s napojením přilehlých částí, vodovod má nedostatečný zdroj. Propojeno se SV Bulovka, odkud se dotuje chybějící množství. - SV Dětřichov – zásobuje rovněž Kunratice a Heřmanice. Nutno řešit nedostatečný zdroj (posílení nebo propojení na Frýdlant). - SV Bílý potok – zásobuje obce Lázně Libverda, Hejnice, Raspenava, Nové Město p.S., Dolní Řasnice a m.č. Ferdinandov, Přebytek, Ludvíkov, Hajniště. Zdrojem je úpravna vody z Hájeného potoka a 7 pramenišť u jednotlivých obcí. Zdroje jsou dostatečné s bilancí zhruba vyrovnanou, systém je propojen s vodovodem Frýdlant. Vodovody oblasti Frýdlantska jsou samostatným celkem, částečně mají potíže s kvalitou vody (zejména Dětřichov a ÚV Frýdlant – NO3). Množství se vzhledem k výraznému poklesu spotřeb v posledních letech považuje prozatím za dostatečné. Na území Libereckého a Jabloneckého okresu je dále 41 samostatných místních vodovodů, některé z nich jsou alespoň provozně propojeny s oblastním vodovodem. Tyto vodovody zásobují poměrně rozsáhlá území, avšak celkově s nízkým počtem obyvatel.

64



Území okresu Semily V území okresu Semily nejsou rozsáhlé vodovodní systémy, skupinové vodovody zásobují vždy pouze nejbližší sousední města a obce. - SV Semily - zásobuje město včetně místních částí, napojeny jsou obce Benešov u Semil a Chuchelna. Systém pracuje v úrovních pěti tlakových pásem, je vyhovující. - SV Turnov-zásobuje vlastní město s místními částmi a obce Ohrazenice, Přepeře a Rakousy. Vodovodní síť funguje v systému šesti tlakových pásem, který se považuje za vyhovující. - SV Tatobity – Rovensko pod Troskami - zásobuje dále obec Ktová a je propojen s vodovodem Hrubá Skála. Zdroj Hrudka, 6 l/s, systém vyhovující. - SV Martinice – Jilemnice- dále zásobuje i Benecko (zatím pouze m.č. Dolní Štěpanice). Ostatní systémy mají charakter místních vodovodů, mezi větší místní systémy lze ještě zařadit vodovody měst Lomnice nad Popelkou a Harrachov. Problematická je kvalita vody v některých zdrojích zejména místních vodovodů, často ve východní části území okresu. Území okresu Česká Lípa - SV Česká Lípa – Nový Bor - je nejvýznamnějším vodárenským systémem v území, zásobuje se z vydatných podzemních zdrojů v okolí České Lípy. Skupinový vodovod zásobuje uvedená dvě města a řadu dalších obcí. Česká Lípa má tedy na první pohled velmi příznivou situaci ve vydatnosti zdrojů, totéž se týká i akumulace – systém je ve třech tlakových pásmech, do kterých se voda dopravuje ze zdrojů postupným přečerpáváním. Nový Bor je zásobován v systému dvou pásem, voda se sem dopravuje čerpáním ze zdrojů Slunečná a z 2. pásma České Lípy. Na skupinový vodovod je dále napojeno cca 30 dalších menších sídel (tj. obcí i místních částí). Vodovod je vyhovující, s perspektivou určitého rozvoje, nutnost částečných úprav vyžaduje základní systém sítě v České Lípě. - SV Cvikov – zásobuje dále Svor a místní části Drnovec, Rousínov - SV Doksy – Staré Splavy – zdroje Jordán a Skalka. Vodovod zásobuje dále Tachov, Skalku a části Břehyni, Zbyny. Specifikem je sezónní návštěvnost, tzn. velmi rozdílná potřeba vody – cca 30 l/s mimo sezónu, cca 60 l/s v sezóně. Zdroje jsou vyhovující, nedostatečná je akumulace. - SV Dubá – zásobuje i části Zátyní a Pavličky - SV Jablonné v Podještědí – dále zásobuje V. Valtinov a místní části Valdov, Českou Ves, Markvartice, Kněžice, Postřelnou a Lvovou. Zdroj – Kněžice (40 l/s) je dostatečný, nyní částečný nedostatek akumulace - SV Kamenický Šenov – zásobuje Nový Oldřichov, části Prácheň, Mistrovice, Horní Prysk, funguje v systému čtyř pásem, se zdroji Pískovec, Tavba a vrty v H. Prysku (celkem cca 30 l/s) - SV Kravaře – Janovice – Blíževedly – jedná se o propojení původních samostatných vodovodů. Systém vyžaduje přehodnocení zdrojů a celkové dobudování základních řadů s akumulací. - SV Mimoň – zásobuje i Pertoltice p. R. a části Srní Potok, Vranov. Zdroje v blízkosti Mimoně vykazují přebytek, systém je vyhovující. - SV Stráž pod Ralskem - dále zásobuje Dubnici, Hamr na Jezeře, Noviny pod Ralskem a části Břevniště, Útěchovice. Zdrojem jsou vrty o celkové vydatnosti 95 l/s s úpravnou. Systém je ve dvou pásmech, ve zdrojích je výrazná rezerva, nutná rekonstrukce sítě. - SV Stružnice – Žandov – napojena je Horní Police, místní části Dolní Podlesí, Radeč, Jezvé. V území jsou dále vodovody bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko a další místní vodovody.

65



Celkové zhodnocení vodárenských systémů Rozhodující majitelé vodárenských systémů v Libereckém kraji jsou Severočeská vodárenská společnost, Frýdlantské vodárenské sdružení a Vodohospodářské sdružení Turnov. Z hlediska vlastních vodárenských systémů nejsou evidovány vážnější nedostatky, systémy jsou ve valné většině hodnoceny jako vyhovující.. Přesto, že surová voda nedosahuje, především při odběrech z povrchových toků, ne vždy dobrých parametrů, je kvalita dodávané vody v Libereckém kraji vyhovující a zásobení vodou je kvantitativně i kvalitativně zajištěno i do budoucího výhledu za předpokladu rekonstrukce rozhodujících úpraven vod a nahrazení některých málo vyhovujících zdrojů. Žádoucí je také dobudování systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou odstaveny. Jedná se například o zásobování vodou oblasti Frýdlantska, kde výkyvy v kvalitě povrchových vod lze řešit přivaděčem (podzemní štolou) z VD Josefův Důl, který je kapacitně plně nevyužíván., nebo zásobování pitnou vodou oblasti Semilska (Harrachov, Rokytnice nad J. a severovýchodní části Semilska) přivaděčem z VD Souš. Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejného vodovodu (jev B19) Ve srovnání s jinými kraji republiky je podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu na zhruba průměrné úrovni (89%), pokud jde o počet obcí, je podíl vysoký (cca 96%). Další trend vývoje může směřovat jednak k vyšší kvalitě ochrany zdrojů a jejich šetrnému využívání, jednak ke zlepšování jednotlivých prvků vodárenských systémů, nutná je realizace postupné náhrady starých zařízení (rozvodů, čerpacích stanic, vodojemů aj.) a to minimálně 2 %. A.4a.2.2 ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (jev B21) V odvádění a čištění odpadních vod Liberecký kraj zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2004 pouze 68,5%, což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1%). Mezi jednotlivými oblastmi kraje jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména horských, podhorských, venkovských oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. Stav odvádění a čištění odpadních vod (jev A69,A70) Obecně lze říci, že u malých obcí, resp. jejich místních částí, často nakládání s odpadními vodami neodpovídá platným předpisům – do dešťových stok resp. přímo do toků nebo trativodů jsou často napojeny přepady ze septiků a žump nebo přímá napojení. Částečně lepší situace je na území Krkonošského národního parku, příp. CHKO Jizerské hory. Problémem některých malých obcí bývá, že je napojena pouze určitá lokalita nebo některá z více místních částí jedné obce. Totéž lze říci i u některých místních částí velkých měst, které dosud nejsou napojeny na městský stokový systém, který ústí do ČOV (např. některé části Liberce , Jablonce n.N a České Lípy). ČOV větších měst jsou vesměs mechanicko-biologické aktivační ČOV, u malých obcí bývá (většinou v závislosti na stáří) poměrně pestrá škála typů (biodisky, starší typy provzdušňovaných aktivací, ale i moderní ČOV včetně denitrifikace). Nejvýznamnější čistírnou je ČOV Liberec, která čistí odpadní vody odváděné skupinovou kanalizací Liberec – Jablonec n.N a pro budoucí výhled je v současné době rekonstruována, dále Česká Lípa, Semily a Turnov. Ve smyslu Směrnice EHS mají obce nad 2000 EO do roku 2010 vybudovat odpovídající čištění a odkanalizování. Naplnění těchto požadavků jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských společností jako např. Čistá Nisa, Čistá Ploučnice, Čistá Jizera a další.

66



Protipovodňová ochrana, záplavová území - viz kapitola C.2 Hydrologie

A.4a.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ § §

hlavní vodovodní řady - vodovodní síť zabezpečující zásobení vodou 96% obyvatel právně zabezpečená ochrana zdrojů podzemních a povrchových vod, zdroje povrchových a podzemních vod v dostačující kvantitě i kvalitě (chráněné oblasti přirozené akumulace vod - viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie)

A.4a.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ § § § §

ochranná pásma hlavních vodovodních řadů ochranná pásma hlavních kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod (data nebyla poskytnuta, nezobrazena) chráněné oblasti přirozené akumulace vod (viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie) ochranná pásma vodních zdrojů všech stupňů (viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie)

A.4a.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ §

§

koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska možnost využití nenaplněné kapacity VD Josefův Důl pro zásobování Frýdlantského výběžku - vodovodní přivaděč ÚV Souš – ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování části Semilska možnost využití nenaplněné kapacity VD Souš pro zásobování Harrachova a severovýchodního Semilska pitnou vodou lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) LAPV Vestřev, LAPV Vilémov, LAPV Paseky, LAPV Dolní Štěpnice, LAPV Lužec, LAPV Raspenava Vývoj stavu zásob podzemních a povrchových vod lze předpokládat do budoucna jako deficitní. Proto je snahou státních orgánů zajistit územní ochranu vhodných lokalit pro akumulaci povrchových vod ve smyslu připravované novely vodního zákona a navazujících předpisů, dle aktualizovaného seznamu výhledových vodních nádrží SVP ČR za účelem výhledových vodohospodářských potřeb v Libereckém kraji.

67


A.4b


ENERGETIKA, SPOJE, TELEKOMUNIKACE

A.4b.1 POUŽITÉ PODKLADY -

ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept, SAUL, 2003 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, KÚLK 2006 Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, KÚLK 2007 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s., 2005 UEK Libereckého kraje (rozpracovaný), SECES, 2007

A.4b.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY A.4b.2.1KOMPLEXNÍ POHLED NA ENERGETIKU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Energetika Libereckého kraje je na relativně dobré úrovni. Jsou zde dvě rozvodny VVN/VVN, řada velkých plošných zdrojů tepelné energie, plošná plynofikace řady měst a obcí. Liberecký kraj má velmi omezené zdroje energií a je závislý na jejich importu. Nevyskytuje se zde zdroj zemního plynu, nebyl zde realizován žádný nadregionální zdroj elektrické energie. Hnědé uhlí v Hrádecké pánvi je v kategorii potenciálních zásob bez výhledu využití v návrhovém období. Jedinými využitelnými zdroji energií nacházející se v řešeném území jsou obnovitelné a druhotné zdroje energií (OZE), které jsou v současnosti málo využívány (OZE tvořily jen cca 0,9% z celkové spotřeby paliv a energií v LK v roce 2005). Velký prostor je v energetické oblasti pro úspory energií. V posledních pěti letech byly podle energetického zákona a vyhlášky č.213/2001 Sb. zpracovány energetické audity na objekty státní správy a podnikatelského sektoru. V těchto dokumentech jsou vyčísleny náklady na energie včetně návrhu opatření vedoucích k jejich snížení. Jednotlivá opatření jsou ekonomicky vyčíslena, včetně ekonomické návratnosti. MÍSTNÍ ZDROJE ENERGIE Celkově bylo v roce 2005 vyrobeno z místních zdrojů v Libereckém kraji 1 718,8 TJ, což představuje 5,6% z celkové spotřeby paliv a energií kraje. Z celkové místní výroby energie v Libereckém kraji bylo z obnovitelných zdrojů energie vyrobeno celkem 545,229 TJ. (údaje z ÚEK LK 2007). A.4b.2.2ENERGETICKÁ BILANCE V následující tabulce je uvedena energetická bilance v členění po jednotlivých ORP a po jednotlivých energiích. Tab.1 Energetická bilance SPOTŘEBA PALIV A ENERGIÍ (vč.OZE) V ROCE 2005 KOD ORP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

NÁZEV ORP Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod Celkem Liberecký kraj

EL (GJ/rok) 1 201 488 295 301 780 879 552 276 2 468 195 531 976 383 004 508 978 633 805 173 335 7 529 237 24,41%

PP (GJ/rok) 2 389 799 461 226 1 823 965 1 130 763 3 690 589 1 362 132 640 952 1 127 332 1 113 432 361 191 14 101 381 45,71%

TP (GJ/rok) 820 398 556 818 176 049 335 004 1 650 214 247 923 501 989 374 776 434 342 225 318 5 322 831 17,26%

KP (GJ/rok) 376 239 11 798 929 838 94 297 1 930 223 5 513 86 845 153 742 31 931 0 3 620 426 11,73%

OZE (GJ/rok) 127 844 6 025 9 282 64 611 13 478 8 790 5 771 24 900 12 628 600 273 929 0,89%

CELKEM (GJ/rok) 4 915 769 1 331 168 3 720 014 2 176 952 9 752 700 2 156 334 1 618 561 2 189 728 2 226 139 760 443 30 847 808 100,00%

Zdroj: ÚEK LK, 2007 Poznámka: vyrobená elektrická energie z OZE je zahrnuta ve spotřebě elektrické energie, vyrobená tepelná energie z OZE je zahrnuta ve spotřebě OZE ,

68



A.4b.2.3 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ (jev A72,A73) Transformovny (jev A72) Území Libereckého kraje je zásobováno elektrickou energií z TR Babylon (400/110 kV) a TR Bezděčín (400/220/110 kV), které jsou napojena na příslušná vedení VVN (viz jev A73). Transformovny jsou provozovány ČEZ a.s. Transformovny 110/35,22 kV slouží jako hlavní napájecí zdroje pro zajištění elektrické energie v území. V Libereckém kraji byly v 2005 následující rozvodny VVN/VVN a VVN/VN. Tab.2 Transformovny 110/35 kV Jeřmanice, Liberec – východ, Liberec – Pavlovice, Liberec - Ostašov, Jablonec n.N. - Rýnovice, Tanvald, Hamr na Jezeře, Noviny pod Ralskem, Semily, Rokytnice nad Jizerou 110/22 kV Hrádek nad Nisou, Frýdlant - Větrov 110/10 kV Liberec – teplárna, Jablonec n.N.– sever 110/35/22/10 kV Česká Lípa – Dubice 110/22/10 kV Česká Lípa – sever Spínací stanice Spálov, Jablonec n.N. Zdroj: ČEZ a.s.

Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy (jev A73) Koridory republikového významu (nadřazená soustava) Území je energeticky propojeno s okolními kraji České republiky (Královehradeckým, Středočeským a Severočeským) nikoli však s okolními zeměmi (Polsko, Německo). Hlavními napájecími přívody jsou vedení VVN 400 kV a 220 kV. VVN 400 kV - TR Neznášov - TR Bezděčín - TR Bezděčín - TR Babylon - TR elektrárna Mělník - TR Babylon - TR Výškov - TR Babylon - TR Čechy střed - TR Bezděčín VVN 220 kV - TR Čechy střed - TR Bezděčín - TR Bezděčín - TR Chotějovice Vedení nadřazené soustavy VVN 400 a 220 kV jsou provozovány ČEPS, a.s. Praha. Koridory nadmístního významu (distribuční soustava) Řešené území je zásobováno a obhospodařováno elektrickou energií z distribuční soustavy, která je majetkem ČEZ a.s. (okresy Liberec, Jablonec, Česká Lípa, Semily). Pro napojení rozvoden VVN/VN je na území kraje vybudována celá síť napájecích vedení VVN 110 kV, která je přes tyto rozvodny propojená. Jednotlivá vedení s evidenčními čísly uvedenými jsou v následující tabulce.

69



Tab.3 Přehled vedení VVN 110 kV Průběh trasy TR Noviny pod R. - TR Hrádek n.Nis.- TR Frýdlant Větrov TR Bezděčín - TR Hrádek -TR Frýdlant Větrov - TR Liberec teplárna TR Bezděčín - TR Liberec východ - TR Liberec teplárna TR Hamr na Jezeře - TR Jeřmanice TR Jeřmanice - TR Bezděčín TR Bezděčín - TR Staré Místo – TR Škoda MB TR Bezděčín - TR Semily – TR Staré Místo TR Jeřmanice -TR Jablonec n.N. – TR Rýnovice – TR Tanvald TR Tanvald - TR Bezděčín TR Noviny pod R. - TR Babylon TR Noviny pod. R. - TR Hamr na J. - TR Jeřmanice TR Česká Lípa Dubice - TR Babylon TR Babylon -TR Č.Lípa Dubice -TR Noviny pod R. - TR Č Lípa Sever TR Babylon - TR Č.Kamenice + TR Podhájí +TR Děčín TR Babylon - TR Koštov - TR Litoměřice TR Semily - TR Rokytnice nad Jizerou Zdroj: ČEZ a.s.

Evid.číslo 1 549 + 1 550 1 541 + 1 548 + 1 542 + 1 544 1 546 365 + 366 193 + 194 1 101 + 1 102 364+ 369 + 367 367 + 368 1 507 + 1 508 1 510 + 1546 1 501 + 1 502 1 502 + 1 509 + 1 501 +1 506 1 503 + 1 504 1 511 + 1 512 1103 + 1104

A.4b.2.4ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM (jev A74, A75, B20) Liberecký kraj nemá žádný vlastní jak přírodní, tak i výrobně technologický zdroj topných plynů, pouze v ČOV Liberec je využíván plyn vyvíjený z tlejících odpadů pro vytápění vlastních objektů. Území je energeticky propojeno s uvedenými kraji České republiky. Rovněž je distribuční síť propojena s vedeními v SRN, nikoli však s Polskem. Hlavními napájecími body jsou dálková vedení vysokotlakých (VTL) plynovodů přivádějící zemní plyn ze sousedních krajů. Do Libereckého kraje nezasahují žádná vedení velmi vysokotlakých plynovodů (VVTL) ve správě Transgas a.s.s Praha, ani územím neprochází trasa tranzitního plynovodu, ani vedení produktovodů spravovaných ČEPRO, a.s. Praha (jev č.A76,A77,A78). V řešeném území jsou rozhodující pro zásobování plynem dvě distribuční plynárenské společnosti – SČP Net, s.r.o se sídlem v Ústí nad Labem a Východočeská plynárenská a.s. (VČP) se sídlem v Hradci Králové. V části území spadající do okresu Liberec, Jablonec a Česká Lípa zajišťuje distribuci zemního plynu SČP, Net s.r.o., na území okresu Semily pak VČP a.s. Vysokotlaké plynovody zásobují zemním plynem území kraje z jihozápadní a jihovýchodní strany VTL plynovody prostřednictví distribučních a průmyslových regulačních stanic. Z VTL regulačních stanic jsou vyvedeny středotlaké (STL) a nízkotlaké (NTL) plynovody zajišťující odběry v jednotlivých sídlech. Zásobována jsou zejména větší sídla, základ distribuční sítě tvoří větve vysokotlakých plynovodů. Jsou rovněž realizovány větve STL plynovodů napojených na VTL regulační stanice dodávající zemní plyn i do obcí mimo trasy VTL plynovodů. Tab.4 Přehled VTL plynovodů v území (jev A75) DN 500 Hospozín – Liberec, Liberec – Jablonec n.N., Žandov – Křižany, Volfartice – Nový Bor, Konecchlumí – Turnov DN 300 Úžín – Nový Bor – Liberec, Rynoltice – Hrádek n.N. – st.hr. SRN, Liberec – Jablonec n.N. Čimyšl – Jilemnice, Nový Bor – Cvikov – Liberec DN 250 Vlčetín – Liberec, Jablonec n.N. – Tanvald, Tanvald – Kořenov (DN 250 + 150) DN 200 Chrastava – Frýdlant – Nové město p.Sm., Turnov – Jablonec n.N., Kundratice - Harrachov DN 150 Kořenov – Harrachov, Jičín - Semily, Dalešice - Plavy

70



Tab.5 Seznam plynofikovaných obcí Bílý Kostel nad Nisou Albrechtice v Jiz. horách Cvikov Benecko Bílý Potok Dalešice Česká Lípa Benešov u Semil Český Dub Desná Doksy Harrachov Čtveřín Držkov Dubá Horní Branná Frýdlant Frýdštejn Horní Police Hrubá Skála Hejnice Jablonec nad Nisou Jablonné v Podještědí Chuchelna Hodkovice nad Mohelkou Janov nad Nisou Jestřebí Jilemnice Hrádek nad Nisou Jenišovice Kamenický Šenov Karlovice Chotyně Jiřetín pod Bukovou Kunratice u Cvikova Klokočí Chrastava Josefův Důl Mimoň Košťálov Lázně Libverda Koberovy Nový Bor Libštát Lažany Kořenov Nový Oldřichov Lomnice nad Popelkou Liberec Líšný Okrouhlá Mírová pod Kozákovem Mníšek Loučky Polevsko Modřišice Nová Ves Lučany nad Nisou Provodín Nová Ves nad Popelkou Nové Město pod Smrkem Malá Skála Prysk Ohrazenice Oldřichov v Hájích Maršovice Skalice u České Lípy Stružinec Osečná Nová Ves nad Nisou Sloup v Čechách Přepeře Paceřovice Pěnčín Sosnová Rokytnice nad Jizerou Pěnčín Plavy Pertoltice pod Ralskem Rovensko pod Troskami Příšovice Rádlo Stružnice Semily Raspenava Rychnov u Jbc nad Nisou Svojkov Slaná Rynoltice Smržovka Svor Turnov Stráž nad Nisou Tanvald Zákupy Víchová nad Jizerou Svijanský Újezd Zásada Žandov Všeň Svijany Železný Brod Vysoké nad Jizerou Šimonovice Záhoří zdroj: data SČP, Net s.r.o., VČP a.s.,2005 Poznámka: V obcích Sychrov, Brniště, Horní Libchava, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Paseky nad Jizerou je pouze velkoodběr, bez plošné plynofikace obce. Nejedná se tudíž o plynofikovanou obec a není do plynofikovaných obcí zahrnuta. Tab.6 Plynofikace v okresech Libereckého kraje okres Počet plynofikovaných obcí (ks) Liberec 27 Jablonec nad Nisou 26 Česká Lípa 25 Semily 27 Liberecký kraj celkem 105 zdroj: data SČP, Net s.r.o., VČP a.s.,2005, vlastní výpočet

Procentní podíl (%) 58,7 81,0 44,0 34,0 48,8

Podle údajů ČSÚ byl počet obcí vybavených plynem ze sítě v roce 2001 - 2004 stejný a to 39,4%. Průměr za Českou republiku činil v roce 2004 60,7%. Nejvíce plynofikovaných obcí je v okrese Jablonec nad Nisou, nejméně v okrese Semily. Tab.7 Bytové domácnosti s plynem v domácnosti v okresech Libereckého kraje (jev B20) okres plyn v domácnosti (počet) Procentní podíl (%) Liberec 29 271 46,7 Jablonec nad Nisou 20 606 61,9 Česká Lípa 17 607 46,7 Semily 12 166 13,4 Liberecký kraj celkem 79 650 49,2 zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Procentuální podíl bytových domácností s plynem v domácnosti byl v roce 2001 v Libereckém kraji 49,2% (ČSÚ). Dle údajů správců se v posledním období zvyšuje počet neaktivních přípojek. V Libereckém kraji bylo spotřebováno v roce 2005 369102,6 tis.m3 zemního plynu (dále ZP). Z výše uvedené spotřeby bylo 186553 tis.m3 ZP odebráno 79593 tis.m3 domácnostmi a maloodběrateli, což činí 50,5% a 182549,6 tis.m3 středními odběrateli a velkoodběrateli, což činí 49,5%.

71



A.4b.2.5ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ (jev A79,A80) Na území Libereckého kraje jsou provozovány soustavy centrálního zásobování teplem, které lze rozdělit do dvou skupin - celoměstské systémy CZT a systémy CZT sídlištní. Žádný ze systémů není nadmístního významu (pro více obcí), a proto budou sledovány zejména v ÚAP obcí (zde jsou uvedeny pro základní informaci největší systémy). Největší celoměstské systémy centrální dodávky tepelné energie jsou: - SCZT Liberec parní systém - SCZT Jablonec n.N. parní systém - SCZT Česká Lípa – horkovodní systém SCZT Liberec parní systém Liberec – Teplárna O výkonu 1x75 + 1x105 + 1x115 + 2x16 t/h + turbina 12 MW, parametry na vstupu do parovodního systému p = 1,2 MPa, T = 2500C. SCZT pokrývá téměř celou plochu města včetně Vratislavic n.N.. Palivo TTO + zemní plyn. SCZT Jablonec n.N. parní systém Jablonec n.N. – Brandl - výkon 2x50 t/h, Liaz - výkon 4x25 + 1x50 t/h, Kotelny jsou propojeny s možností zálohového napájení. Vstupní parametry jsou p = 1,25 MPa, T = 250 0 C, palivo TTO + zemní plyn. Česká Lípa – malá teplárenská soustava (MTS) MTS vznikla při výstavbě sídlišť Špičák 1 a Špičák 2 a její vznik zabránil výstavbě kotelny na hnědé uhlí na patě dominantního českolipského vrchu Špičák o výkonu 58,2 MW. MTS využívá volného tepelného výkonu v kotelně Mlékárny, která je přes výměníkovou stanici propojena se sídlištní kotelnou zásobující sídliště Špičák 1 + 2, Sever a Lada. Sídlištní kotelna spaluje zemní plyn, kotelna Mlékárny spaluje hnědé uhlí. Primární rozvody jsou horkovodní. MTS zásobuje tepelnou energií sídliště Špičák 1 + 2 , Sever a Lada v České Lípě. Sídlištní systémy CZT v dalších městech jsou místního významu a budou sledovány v ÚAP obcí. A.4b.2.6SPOJE, TELEKOMUNIKACE (jev A81, A82) TELEKOMUNIKACE Řešená oblast je provázána s okolním územím systémem dálkových optických kabelů, propojující jednotlivé uzly. V současnosti je telekomunikační síť kompletně postavena znovu od dálkových optických kabelů až po posledního zákazníka. Řešené území je plošně v celém rozsahu připojené na státní telefonní síť s automatickým vstupem do systému. Z telekomunikačního hlediska je území začleněno do Místní provozní oblasti (MPO) Liberec – okresy Liberec, Jablonec, Česká Lípa a MPO Jičín – okres Semily. Každý okres je pak rozdělen do uzlových telefonních obvodů: - UTO Liberec - UTO Frýdlant - UTO Jablonec nad Nisou - UTO Česká Lípa - UTO Nový Bor - UTO Semily - UTO Turnov - UTO Jilemnice - UTO Vrchlabí Na řídící ústředny jsou pak dálkovými kabely napojeny jednotlivé vzdálené účastnické jednotky (VÚJ). 72



VÚJ jsou nové kapacitní automatické digitální telefonní ústředny na které jsou již převážně kabelově připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). Telefonní síť je provozována v digitálním systému. Z předcházejícího vyplývá, že na řešeném území je dokončena výstavba digitální sítě a digitálních ústředen. RADIOKOMUNIKACE Dominantním provozovatelem bezdrátového přenosu jsou v území České radiokomunikace a.s. Na území jsou dále provozovány radioreleové trasy mobilních operátorů. Radioreleové trasy a radioreleová zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů využití území. § RR trasy páteřní sítě: - RKS Ještěd – RS Buková hora - RKS Ještěd – Česká pošta Liberec - RKS Ještěd – RS Zvičina - RKS Ještěd – RKS Černá hora - RKS Ještěd – RS Doubek - RKS Ještěd – Česká pošta Jablonec nad Nisou - RKS Ještěd – Česká pošta Česká Lípa - RKS Černá hora – RS Doubek - RS Zvičina – Semily (přes odraznou desku Medenec) Mimo systém ČRa a.s. je zde provozován systém Policie České republiky (vysílač Kamenický Šenov – Prácheň), který je využíván dalšími subjekty (Vězeňská služba, Celní úřad, SČE atd.) a systém armády ČR (vysílač Kozákov a příslušné radioreleové spoje). V řešeném území jsou provozovány ČRa, a.s. tyto vysílací objekty: - RKS Liberec – Ještěd - RKS Liberec – Vratislavice n.N. - RS Černá studnice - RS Čertova hora - RS Tříč na Kamenci - RS Prácheň - RS Kozákov TELEVIZNÍ SIGNÁL Území je rovnoměrně pokryto signály českého televizního vysílání ČT 1, ČT 2, Nova a Prima. Distribuce v Libereckém kraji je zajišťována následujícími TV vysílači: § RKS Liberec – Ještěd pracujícím na - 31. kanále ČT1 - 43. kanále ČT2 8. kanále NOVA - 60. kanále PRIMA pro celý kraj - okresy Liberec, Jablonec, Česká Lípa, Semily § RKS Trutnov – Černá hora pracujícím na - 23. kanále ČT1 - 40. kanále ČT2 - 11. kanále PRIMA pro okres Semily a částečně okresy Jablonec, Liberec a Česká Lípa ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ Řešené území je pokryto rozhlasovým signálem ve všech kmitočtových pásmech. Je zajištěno vysílání celoplošných programů: - Radiožurnál (Čro1) - Praha (Čro2) - Vltava (Čro3) - Regionální vysílání (Čro5) - Rádio Svobodná Evropa (Čro6) - Vysílání do zahraničí (Čro7)

73



V pásmu VKV je zajištěno celoplošné pokrytí soukromých rozhlasových stanic Radia Impuls a Radia Frekvence 1 (mimo okres Liberec). Z RKS Liberec - Ještěd je zajišťováno lokální vysílání soukromé stanice Rádio Proglas a Rádio RCL; z RKS Liberec – Vratislavice je zajišťováno lokální soukromé stanice Rádio Kiss.

A.4b.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ § §

vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV, transformovny - území Libereckého kraje je plně pokryto dodávkou elektrické energie plynovody VTL - jsou realizovány dostatečné rozvody VTL plynovodů, v Libereckém kraji bylo v r. 2005 plynofikováno105 obcí, což představuje 48,8% všech obcí

A.4b.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ, TELEKOMUNIKACÍ § §

Ochranná pásma (OP) elektrických vedení OP vedení VVN 400, 220, 110 kV OP transformoven

§

Ochranná pásma (OP) a bezpečnostní pásma (BP) plynárenských zařízení OP a BP VTL plynovodů

§ § §

Ochranná pásma (OP) telekomunikačních zařízení OP podzemních telekomunikačních zařízení - dálkové kabely telefonní, telekomunikační, datové OP nadzemních telekomunikačních vedení - radioreleové trasy radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení HZS (viz kapitola B.9 Bezpečnost)

Poznámka: OP radiokomunikačních objektů, OP televizních převaděčů - pro ÚAP obcí

A.4b.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ A.4b.5.1ELEKTRICKÁ ENERGIE §

§ § § § § § § § § § § § §

KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon související s výstavbou bloku 660 MW v elektrárně Ledvice (v PÚR ČR,2006 vymezený koridor republikového významu E10, úkol č.133 -vedení 400 kV Výškov - Bezděčín - Babylon) KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - hranice LK - (TR Děčín Želenice) vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - TR Doksy vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - hranice LK - TR Úštěk vedení VVN 110 kV, úsek Česká Lípa Sever - TR Nový Bor vedení VVN 110 kV, úsek TR Bezděčín - TR Český Dub - TR Noviny pod R. vedení VVN 110 kV, úsek TR Bezděčín – Šimonovice vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stávajícího vedení do TR Turnov vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK - TR Varnsdorf, vazby na Šluknovský výběžek, zohlednit požadavek na kabelové vedení, navrhnout jako územní rezervu vedení VVN 110 kV, úsek Liberec východ - Liberec Pavlovice, požadavek na kabelové vedení včetně náhrady za stávající transformovnu Liberec Pavlovice přeložka vedení VVN 110 kV a VVN 220 kV Stráž pod Ralskem (podmíněno realizací průmyslové zóny Na Americe) Poznámka: TR - transformovna

74


§ § § § § § § § §


PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU transformovna Jablonec nad Nisou jih transformovna Doksy transformovna Český Dub transformovna Železný Brod transformovna Turnov transformovna Nový Bor transformovna Liberec – Růžodol transformovna Liberec - Doubí (průmyslová zóna již realizována) transformovna Liberec Pavlovice (náhrada za stávající)

A.4b.5.2ZEMNÍ PLYN § § § §

KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU VTL plynovod, Zásada - Velké Hamry VTL plynovod Šimonovice VTL plynovod Bílá VTL plynovod Olešnice - Kacanovy . PLYNOFIKACE OBCÍ BEZ REALIZACE VTL PLYNOVODU

Záměr plynofikace obcí, které si nevyžádají realizaci VTL přípojky, nebo bude VTL přípojka realizována v katastru obce a tím odpadá zřízení energetického koridoru. Jsou to : § Dlouhý Most, Jeřmanice, Žďárek – okres Liberec § Bedřichov – okres Jablonec § Obce Čistá u Horek, Bukovina u Čisté, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Studenec, Kruh, Roztoky u Jilemnice, Mříčná – okres Semily je možno plynofikovat ze středotlakého systému, pokrývajícího uvedené obce, kde regulační stanice je situována mimo území LK ve Vrchovině u Nové Paky. A.4b.5.3ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry nebyly vzneseny. A.4b.5.4SPOJE A TELEKOMUNIKACE Zajištění a rozvoj koridorů a ploch pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu, doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně výstavby sítí univerzálního mobilního telekomunikačního systému. (obecný záměr bez průmětu do grafické části).

75


A.4c


ODPADY

A.4c.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2002 Program odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2004 Výroční zpráva plnění Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje za rok 2005 Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady podklady KÚLK, http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/odpady, 2006 http://ceho.vuv.cz, produkce odpadů z hlediska původu podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje

A.4c.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ Dle údajů uvedených v následující tabulce bylo v roce 2004 v území vyprodukováno 931 tisíc tun odpadů, z toho 81 tisíc tun nebezpečného (což činí 8,7 % z celkového množství – lze označit za nadprůměrné v porovnání s celorepublikovým průměrem 4,4, %). Ve vztahu k celkové produkci se jedná o relativně menší množství. To je způsobeno zejména nižším zastoupením stavebních odpadů (10,0 %) a odpadů z energetiky (0,2 %) oproti průměru ČR (23,7 %, resp. 13,7%). Naopak velký podíl na celkové produkci mají průmyslové odpady (38,8 % – téměř dvojnásobek průměru ČR), které představují ¾ produkce nebezpečných odpadů v kraji. Tab.3 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie, vývoj 2003 - 2005 [t] Odvětví 2003 Celková produkce [ t ] 303 174 z toho: 01 Zemědělství, myslivost a související činnosti 4 181 02 Lesnictví, těžba dřeva a přidružené činnosti . 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 14 Těžba a úprava ostatních nerostných surovin 1 718 15 Výroba potravin a nápojů 6 282 17 Výroba textilií a textilních výrobků 6 155 18 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin i.d. 19 Činění a úprava usní; výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi . Zprac. dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků 20 2 694 kromě nábytku 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 1 496 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek 242 24 Výroba chemických výrobků 653 25 Výroba pryžových a plastových produktů 10 908 26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 42 595 27 Výroba základ. kovů a hutních výrobků 9 734 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a 28 6 263 zařízení 29 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu 5 194 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 12 660 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 3 277 34 Výroba dvoustopých motor. vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 42 872 36 Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl 8 221 37 Recyklace druhotných surovin . 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a teplé vody 6 224 45 Stavebnictví 81 614 50 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží 166 55 Ubytování a stravování 406 60 Doprava, skladování a spoje 1 046 74 Služby převážně pro podniky 232 85 Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti 1 924 90 Odstraňování odpadů; čištění města 26 774 93 Ostatní služby . Zdroj: www.czso.cz

76

2004 414 995

2005 528 124

5 432 . 2 063 4 958 5 348 . .

1 600 25 . 2 414 3 689 3 868 . 26

4 224

6 088

2 654 390 643 11 720 28 212 5 784

3 644 464 900 161 371 31 375 6 331

7 631

10 503

12 719 12 983 249 51 608 8 539 464 4 059 104 125 245 395 14 035 . 3 135 42 416 .

12 914 15 225 289 27 375 7 707 4 489 5 300 120 724 301 337 1 199 129 3 463 57 611 i.d.



Skládky (jev A85) V oblasti nakládání s odpady je pro území charakteristické nižší zastoupení skládkování (17,1 %) – hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, proti průměru ČR (29,2 %), což je způsobeno především podílem (13,2 %) spalování a termického zneškodnění s využitím tepla (průměr ČR – 2,0 %). Dalšími skládkami provozovanými na území kraje jsou: České dřevařské závody (Frýdlant – Černousy) EKO Volfartice, Kuřivody (ENERGIE Holding, Mimoň), Osečná, ASANO – Liberec (skládka, kompostárna). V Plánu odpadového hospodářství z roku 2004 je uvedeno 11 skládek, včetně skládek pro vlastní potřeby. Spalovna (jev A86), zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (jev A87) Nejvýznamnějším subjektem v této oblasti je spalovna komunálního odpadu společnosti TERMIZO, a.s., v Liberci - využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie). Dalšími spalovnami jsou SPL Jablonec nad Nisou, spol. s r.o., (nebezpečný odpad, kapacita 950t/rok), NELI servis, s.r.o., (využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie; spalování nebezpečného odpadu – zdravotnický odpad, kapacita 400t/rok); VIA spol. s r.o. – bioplynová stanice v areálu ČOV (Mimoň v Ralsku; využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie; 1 473 t/rok 2005 – spoluspalování kafilérního tuku), Severočeské vodovody a kanalizace a.s. – ČOV (Liberec; využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie; biologická úprava). Zastoupení využívání odpadů jako druhotné suroviny je poměrně malé – proti průměru ČR poloviční. Poznámka: rozpor v datech na www. stránkách KÚLK a v Plánu odpadového hospodářství – není přesně uveden zdroj a čas sběru dat a mapovém portálu KÚLK-PLÁN

Zařízení k úpravě odpadů biodegradací funguje v Rynolticích, Lomnici nad Popelkou. V Mimoni (kaly z ČOV), České Lípě, Stráži pod Ralskem (v rámci Diamo, s.p.), Krásné Studánce a Václavicích jsou kompostárny. V následující tabulce je uveden přehled monitorovaných indikátorů v rámci odpadového hospodářství Libereckého kraje a porovnání jejich vývoje z let 2000/2001 a 2004/2005 podle výroční zprávy plnění POH LK. Tab.4 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let 2000/2001 a s roky 2004/2005 (t/rok) Rok Rok Rok Rok Základní indikátor Jednotka 2000 * 2001 2004 2005 Celková produkce odpadů 1000 t/rok 369,30 748,53 935,35 1 155,35 Celková produkce ostatních odpadů 1000 t/rok 630,30 850,95 636,32 Celková produkce nebezpečných odpadů 1000 t/rok 153,213 118,22 84,40 519,03 Celková produkce odpadů na jednotku HDP t/1 000 EUR/rok Podíl ostatních odpadů na celkové produkci % z cel.prod. 84,21 90,71 55,08 odpadů odpadů Podíl nebezpečných odpadů na celkové % z cel.prod. 41,52 15,79 9,29 44,92 produkci odpadů odpadů 2 187,6 Produkce odpadu na obyvatele kg/obyvatel.rok 1191,00 1750,68 2 692,93 3 Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele kg/obyvatel.rok 216,00 276,51 197,39 1 209,78 % z cel.prod. Podíl využitých odpadů 155,78 201,44 odpadů % z cel. prod. Podíl materiálově využitých odpadů 143,34 192,61 odpadů % z cel. prod. Podíl energeticky využitých odpadů 12,44 8,83 odpadů % z cel.prod. Podíl odpadů odstraněných skládkováním 16,00 16,37 13,74 odpadů % z cel.prod. Podíl odpadů odstraněných jiným uložením odpadů % z cel.prod. Podíl odpadů odstraněných spalováním 0,1 0,06 odpadů Podíl nebezpeč. odpadů odstraněných % z cel.prod. 0,40 0,06 spalováním odpadů Celková kapacita zařízení pro využívání t/rok 309 457 344 688 odpadů

77


Základní indikátor Celková kapacita zařízení pro materiálové využívání odpadů Celková kapacita zařízení pro energetické využívání odpadů Celková kapacita na spalování odpadů Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů Celková kapacita zařízení pro jiné uložení odpadů Doplňkové indikátory Množství sběrových míst nebezpečných odpadů Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 (100 % - 63 383 t = 148 kg x 428 268 osob) Specifické indikátory Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných jiným uložením Celková produkce odpadů s obsahem PCB Celková produkce odpadních olejů Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě


Jednotka

Rok 2000 *

Rok 2001

Rok 2005

t/rok

-

-

165 557

200 788

t/rok

-

-

143 900

143 900

t/rok

2 923 835

5 010 364

-

-

-

-

3

-

-

m3

-

-

m

jednotka

Rok 2000

Rok 2001

Rok 2004

Rok 2005

počet

-

-

-

-

%

-

-

97,19

93,91

kg/obyvatele.rok

-

-

434,87

397,46

%

-

-

-

69

jednotka % z celkové produkce odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů t/rok

Rok 2000

Rok 2001

Rok 2004

Rok 2005

28,4

-

18,11

16,70

-

-

-

50,52

-

-

15,23

19,72

-

-

-

-

14,11 2 722,45

-

5,81

1,24

-

-

814,068

t/rok

370,13

-

788,75

4853,34

t/rok

1 097, 64

-

7 857,49

8 212,20

-

-

0

0

t/rok

%

Rok 2001 180,13

2 197,3 6 727,41 Rok 2004 197,84

606,18 Rok 2005 150,75

39,15

24,00

21,00

13,05

294,00

421,30

462,73

307,64

-

-

51,17

67,91

-

-

2,62

13,89

-

-

48,55

54,02

-

28,00

46,87

40,32

-

-

48,55

54,02

Celková produkce odpadů azbestu

t/rok

0,11

-

Celková produkce autovraků

t/rok

92,30 Rok 2000 144,59

Komunální odpady

Rok 2004

jednotka

Celková produkce komunálních odpadů

1000 t/rok % z celkové Podíl na celkové produkci odpadů produkce Produkce na obyvatele kg/obyvatel.rok % z celkové Podíl využitých odpadů produkce % z celkové Podíl materiálově využitých odpadů produkce % z celkové Podíl energeticky využitých odpadů produkce % z celkové Podíl odpadů odstraněných skládkováním produkce % z celkové Podíl odpadů odstraněných spalováním produkce Poznámka: * zdroj KOH Libereckého kraje, 10/2002, ISES, s.r.o.

78

474,38



V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu (v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. Významné zařízení (celková projektovaná kapacita 20 000 t/rok) na odstraňování nebezpečného odpadu, konkrétně na sběr, výkup a zpracování chladicích zařízení a ostatního elektrošrotu včetně získávání regulovaných látek, provozuje společnost Praktik Liberec, s.r.o., ve Stráži pod Ralskem.

A.4c.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ A.4c.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ V rámci tématického okruhu technická infrastruktura - odpady nejsou vymezovány limity využití území (z hlediska technické infrastruktury a její ochrany). Poznámka: -

limity využití území u odpadů z pohledu životního prostředí jsou: limity (nejvýše přípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny skládek limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu (viz vyhláška MŽP uvedená v podkladech)

A.4c.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu odpady nebyly vzneseny.

79



80



B

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

B.1

OBYVATELSTVO

B.1.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, na www.czso.cz Údaje o Libereckém kraji dostupné a zpracované na www.liberec.czso.cz Česká republika – portréty krajů. MMR ČR Praha 2005. Demografický vývoj Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje 2000 - 2004. ČSÚ Liberec 2005. Liberecký kraj v číslech 2005. ČSÚ Liberec 2006. Poměřování Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Před volbami 2006: ČR a kraje v číslech. ČSÚ Praha 2006. Regionální portréty. ČSÚ Praha 2005. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČSÚ Liberec 2002. Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR ČR Praha 2006. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. OHRR Krajského úřadu Liberec 2007. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. KU Liberec 2006 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (koncept). SAUL Liberec 2003.

VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT 1) 2) 3) 4) 5)

Vývoj počtu obyvatelstva Počet trvale bydlících obyvatel je sice velmi přesným a snadno zjistitelným údajem, ale neodpovídá skutečnému počtu uživatelů území a jeho rozkolísanému průběhu, a proto je pro potřeby územního plánování málo vhodný až naprosto nevhodný Kromě vývoje a počtu trvale bydlících obyvatel (= obyvatel) pro potřeby územního plánování pracovat s počtem a strukturou tzv. ostatních a potenciálních uživatelů území, a také s vlivem tzv. jednodenní návštěvnosti Kromě počtu uživatelů území také sledovat a hodnotit jejich hustotu v území, především na zastavěných plochách, a z toho také vycházet při hodnocení / kategorizaci různého zatížení území, resp. městských a venkovských prostorů V současné době dobře zjistitelný údaj s pravidelnou roční aktualizací umožňující dlouhodobé hodnocení vývoje / změn na úrovni obcí (1869 – 2006) Velmi málo využívané údaje o struktuře obyvatelstva podle druhu a důvodů pobytu včetně údajů o cizincích, dlouhodobých a krátkodobých pobytech, dočasné přítomnosti a nepřítomnosti (viz SLDB 2001) Podíl obyvatel 0-14, podíl obyvatel ve věku 65 a více

V současné době dobře zjistitelný údaj s pravidelnou roční aktualizací až do úrovně jednotlivých obcí

81



B.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA B.1.2.1 OBYVATELÉ, UŽIVATELÉ ÚZEMÍ VÝVOJ POČTU OBYVATELSTVA (jev B1) PODÍL OBYVATEL 0-14 (jev B2) PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65 A VÍCE (jev B3) Údaje o počtu a věkové struktuře, resp. uváděných věkových skupinách trvale bydlících obyvatel jsou v roční aktualizaci dostupné – až do úrovně jednotlivých obcí – na stránkách Českého statistického úřadu. Pouze však z údajů sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) – naposled v roce 2001 a nejdříve v roce 2011 – lze získat další důležité údaje o struktuře obyvatelstva ve velmi podrobném územním průmětu (v některých údajích až do úrovně základních sídelních jednotek, případně až do sčítacích obvodů). Tab.1 Vývoj Libereckého kraje v letech 2000 - 2006 Měřicí jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

429 113

428 097

427 418

427 096

427 395

428 268

429 803

220 249

219 707

219 444

219 308

219 302

219 548

220 250

429 121

427 396

427 321

427 722

427 563

429 031

430 774

220 199

219 424

219 434

219 506

219 299

219 903

220 595

72 524

70 969

69 673

68 107

66 954

65 672

64 607

35 393

34 729

34 029

33 222

32 558

31 931

31 438

301 422

301 650

302 953

304 772

305 218

306 991

308 672

150 781

150 862

151 679

152 557

152 701

153 465

154 035

55 175

54 777

54 695

54 843

55 391

56 368

57 495

34 025

33 833

33 726

33 727

34 040

34 507

35 122

38,1

38,4

38,6

38,9

39,2

39,4

39,7

Obyvatelstvo Střední stav obyvatelstva celkem

osoby

z toho ženy Počet obyvatel (k 31. 12.) celkem

osoby

z toho ženy Obyvatelé ve věku (k 31. 12.) 0 - 14

osoby

z toho ženy 15 - 64

osoby

z toho ženy 65 a více

osoby

z toho ženy Průměrný věk obyvatel celkem Zdroj: www.liberec.czso.cz

roky

Tab.2 Vývoj počtu obyvatel podle ORP Kraj, správní obvody obcí Počet s rozšířenou působností obcí

Počet obyvatel (sčítání lidu)

Výměra (ha)

1970 Liberecký kraj

215

316 303

381 626

1980 411 209

1991 425 120

Počet obyvatel

2001

2006

428 184

429 031

Správní obvody obcí s rozšířenou působností Česká Lípa

41

87 199

51 621

60 398

73 234

75 932

76 523

Frýdlant

18

34 901

23 773

24 414

23 555

24 285

24 419

Jablonec nad Nisou

11

14 232

46 198

50 799

53 177

53 119

53 297

Jilemnice

21

27 860

23 270

23 603

23 009

22 973

22 750

Liberec

28

57 829

120 138

131 811

134 914

133 957

134 309

Nový Bor

16

20 090

23 193

25 216

25 114

25 963

26 069

Semily

22

23 008

28 241

27 606

27 403

26 961

26 451

Tanvald

10

19 065

21 326

22 155

21 707

22 086

21 872

Turnov

37

24 714

31 316

31 824

30 718

30 900

31 333

11

7 404

12 550

13 383

12 289

12 008

12 008

Železný Brod

Zdroj: www.liberec.czso.cz

tučně označeny maximální stavy trvale bydlících obyvatel v dané časové řadě

82



Tab.3 Věkové složení obyvatelstva podle ORP Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností

Obyvatelstvo ve věku 65 a více 65 +

0 - 14

15 - 64

306 991

56 368

33 741

55 785

7 950

6 596

4 265

17 298

2 856

7 986

38 312

6 999

Stav 2005

0 - 14

15 - 64

Liberecký kraj

65 672 12 788

Frýdlant Jablonec nad Nisou

Česká Lípa

Jilemnice

Muži ve věku

Ženy ve věku 65 a více 65 +

0 - 14

15 - 64

65 a více 65 +

153 526

21 861

31 931

153 465

34 507

28 027

3 061

6 192

27 758

4 889

2 119

8 873

1 076

2 146

8 425

1 780

4 079

18 895

2 729

3 907

19 417

4 270

3 617

15 764

3 369

1 961

7 975

1 363

1 656

7 789

2 006

19 704

96 239

18 366

10 055

47 653

7 046

9 649

48 586

11 320

Nový Bor

3 888

18 918

3 263

2 028

9 510

1 278

1 860

9 408

1 985

Semily

3 945

18 438

4 068

2 037

9 353

1 603

1 908

9 085

2 465

Tanvald

3 302

15 711

2 859

1 714

7 856

1 121

1 588

7 855

1 738

Turnov

4 564

21 923

4 846

2 345

11 056

1 913

2 219

10 867

2 933

Železný Brod

1 613

8 603

1 792

807

4 328

671

806

4 275

1 121

Liberec

% Liberecký kraj

15,3

71,6

13,1

16,1

73,4

10,5

14,5

69,8

15,7

Česká Lípa

16,7

72,9

10,4

17,5

74,4

8,1

15,9

71,5

12,6

Frýdlant

17,5

70,8

11,7

17,6

73,5

8,9

17,4

68,2

14,4

Jablonec nad Nisou

15,0

71,9

13,1

15,9

73,5

10,6

14,2

70,4

15,5

Jilemnice

15,9

69,3

14,8

17,4

70,6

12,1

14,5

68,0

17,5

Liberec

14,7

71,7

13,7

15,5

73,6

10,9

13,9

69,9

16,3

Nový Bor

14,9

72,6

12,5

15,8

74,2

10,0

14,0

71,0

15,0

Semily

14,9

69,7

15,4

15,7

72,0

12,3

14,2

67,5

18,3

Tanvald

15,1

71,8

13,1

16,0

73,5

10,5

14,2

70,3

15,5

Turnov

14,6

70,0

15,5

15,3

72,2

12,5

13,9

67,8

18,3

Železný Brod

13,4

71,6

14,9

13,9

74,5

11,6

13,0

68,9

18,1

Zdroj: www.liberec.czso.cz

kurzívou a tučně označeny maximální a minimální podíly okrajových skupin

Podklady pro RURÚ používají pro hodnocení struktury osídlení Libereckého kraje výpočet tzv. ostatních a potenciálních uživatelů území. Výpočet vychází z údajů ze SLDB 2001 (počet trvale bydlících obyvatel, počty obyvatel vyjíždějících a naopak dojíždějících za prací a do škol, počet neobydlených bytů využívaných pro rekreaci a přechodné bydlení), z údajů SLDB 1991 (počet objektů využívaných pro individuální rekreaci, Pozn. v roce 2001 se tento počet nezjišťoval) a z údajů o lůžkových kapacitách objektů pro hromadné ubytování (stav 2003). Ostatní uživatelé území (OUU, Tab. 1 přílohy, sl.8) = saldo denního pohybu za prací a do škol (2001, Tab.1, sl.6) + sezónní uživatelé, tj. počet lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace (Tab.1 přílohy,sl.7) Potenciální uživatelé území (PUU, Tab. 1 přílohy, sl.9 a 10) = trvale bydlící obyvatelstvo (2001, Tab. 1 přílohy, sl.5) + saldo uživatelů území (ostatní uživatelé území, Tab.1 přílohy, sl.8)

B.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA §

příznivý vývoj počtu obyvatel

B.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA V rámci tématického okruhu obyvatelstvo nejsou vymezovány limity využití území.

B.1.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu obyvatelstvo nebyly vzneseny. 83


B.2


VZDĚLÁVÁNÍ


Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, na www.czso.cz Údaje o Libereckém kraji dostupné a zpracované na www.liberec.czso.cz Česká republika – portréty krajů. MMR ČR Praha 2005. Demografický vývoj Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje 2000 - 2004. ČSÚ Liberec 2005. Dojížďka za prací a do škol (na základě výsledků SLDB 2001) Liberecký kraj. ČSÚ Liberec 2004. Liberecký kraj v číslech 2005. ČSÚ Liberec 2006. Poměřování Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Před volbami 2006: ČR a kraje v číslech. ČSÚ Praha 2006. Regionální portréty. ČSÚ Praha 2005. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČSÚ Liberec 2002. Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR ČR Praha 2006. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. OHRR Krajského úřadu Liberec 2007. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. KU Liberec 2006 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (koncept). SAUL Liberec 2003.

VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Podíl osob se základním vzděláním (jev B4), Spolehlivé údaje jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Údaje mezitím jsou a budou jen kvalifikovanými odhady a to pouze na úrovni ČR. Údaje za kraj a nižší územní jednotky nejsou k dispozici anebo jsou ještě méně přesným odhadem. Z dostupných údajů o věkové struktuře a migraci obyvatel lze však usuzovat na změny vzdělanostní struktury v území. Podíl obyvatel se základním vzděláním je velmi důležitým negativním faktorem rozvojových předpokladů území. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním (jev B5) Spolehlivé údaje jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Údaje mezitím jsou a budou jen kvalifikovanými odhady a to pouze na úrovni ČR. Údaje za kraj a nižší územní jednotky nejsou k dispozici anebo jsou ještě méně přesným odhadem. Z dostupných údajů o věkové struktuře a migraci obyvatel lze však usuzovat na změny vzdělanostní struktury v území. Podíl obyvatel s VŠ vzděláním je velmi důležitým pozitivním faktorem rozvojových předpokladů území. Plochy občanského vybavení - vzdělávání (jev A3) Údaje o plochách nejsou k dispozici. Posledním spolehlivým pramenem informací o vybavenosti území (plochami) bylo šetření v roce 1986. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovnání jsou k dispozici údaje o počtech zařízení, žáků / studentů a učitelů (ÚIV).

84



B.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ S výjimkou vysokých škol (Technické univerzity v Liberci) na všech ostatních typech škol klesal v letech 2000 - 2006 počet žáků. V souvislosti s tím výrazně klesal počet mateřských a základních škol, zatímco počet gymnázií, středních odborných škol a vyšších odborných škol se neměnil, a naopak počet středních odborných učilišť zaznamenal jako jediný typ škol v Libereckém kraji nárůst i při poklesu počtu žáků (viz tabulka č.1 v textu). Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě základních a středních škol, zvýšení nabídky studijních příležitostí na vysokých školách a vyšších odborných školách, ale i na středních odborných školách a s ohledem na ekonomický profil Libereckého kraje zvláště na středních odborných učilištích. S rozvojem území a jeho předpokládanými změnami souvisí a bude souviset rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, a žádoucí snižování regionálních rozdílů v jejich rozmístění. Vzdělanost obyvatel se projevuje a bude i nadále projevovat jako významný faktor rozvojových předpokladů a skutečného rozvoje území (viz tabulka č.2 v textu). Z tohoto důvodu byl tzv. index vzdělanosti obyvatel použit jako jeden z indikátorů hodnocení rozvojových předpokladů území Libereckého kraje na úrovni spádových obvodů center osídlení. I tento indikátor ukázal na velké regionální disparity uvnitř kraje – na jedné straně Liberec, Jablonec n.N. a Turnov, na druhé straně Dubá, Žandov a Nové Město p.S. (viz Tab. 9 přílohy). Tab.1 Přehled počtu škol v Libereckém kraji Školství Mateřské školy děti Základní školy žáci celkem Gymnázia žáci denního studia Střední odborné školy žáci denního studia Střední odborná učiliště žáci denního studia Vyšší odborné školy žáci denního studia Vysoké školy studenti v prezenčním studiu (české státní občanství) Zdroj: www.liberec.czso.cz

osoby osoby osoby osoby osoby osoby

osoby

2000 268 12 020 195 45 542 13 4 733 40 7 594

2001 262 11 991 192 44 249 13 4 626 39 7 383

2002 260 12 105 192 43 016 13 4 930 40 7 517 21 8 266 8 716 1

2003 213 12 275 185 41 356 13 4 918 41 7 798 20 8 349 8 814 1

2004 208 12 327 181 39 819 13 4 858 41 7 967 19 8 085 8 734 1

2005 204 12 306 179 38 348 13 4 843 41 8 153 25 7 933 8 718 1

21 7 746 7 640 1

21 8 197 8 660 1

5 354

5 351

5 440

5 661

5 802

.

Tab.2 Podíl osob ve věku 15 a více let se základním vzděláním a s vysokoškolským vzděláním v % (jev B4, B5) Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 podle ukonč. vzdělání (v %): základní (vč. neukončeného) 82,3 53,8 46,5 35,4 23,9 střední odborné bez maturity (včetně vyučených) 7,4 30,4 32,8 36,6 40,1 úplné střední s maturitou 8,2 12,3 15,9 21,9 27,0 vysokoškolské 1,3 2,3 3,8 5,6 7,0 Zdroj: www.liberec.czso.cz

85



B.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ §

Technická univerzita Liberec

§

zastoupení speciálních středních škol nadregionálního významu

B.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ V rámci tématického okruhu vzdělávání nejsou vymezovány limity využití území.

B.2.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu vzdělávání nebyly vzneseny.

86


B.3


ZDRAVOTNICTVÍ


Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, na www.czso.cz Údaje o Libereckém kraji dostupné a zpracované na www.liberec.czso.cz Česká republika – portréty krajů. MMR ČR Praha 2005. Liberecký kraj v číslech 2005. ČSÚ Liberec 2006. Poměřování Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Před volbami 2006: ČR a kraje v číslech. ČSÚ Praha 2006. Regionální portréty. ČSÚ Praha 2005. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČSÚ Liberec 2002. Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR ČR Praha 2006. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. OHRR Krajského úřadu Liberec 2007. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. KU Liberec 2006 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (koncept). SAUL Liberec 2003.

VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Plochy občanského vybavení - zdravotnictví (jev A3) Údaje o plochách nejsou k dispozici. Posledním spolehlivým pramenem informací o vybavenosti území (plochami) bylo šetření v roce 1986. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovnání jsou k dispozici údaje o počtech zařízení, lůžek a odborného personálu (ÚZIS).

B.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ V porovnání s ČR (100 %) a také i s kraji (Hradecký a Pardubický) sdruženými v regionu soudržnosti Severovýchod (SV) lze situaci ve zdravotnictví Libereckého kraje v roce 2005 (poslední dostupné údaje) charakterizovat: Ve všech vybraných ukazatelích je Liberecký kraj pod průměrem ČR i regionu SV, přičemž v ukazateli počet lékařů ambulantní péče na 10000 obyvatel a počet obyvatel na lékaře ambulantní péče je Liberecký kraj na tom nejhůře v regionu SV, a třetí nejhorší mezi všemi kraji (hůře jsou na tom pouze kraje Vysočina a Středočeský). Vzhledem k významnému vlivu ostatních a potenciálních uživatelů území lze tyto ukazatele považovat za velice nepříznivé a za problém k řešení. Bez vlivu jednodenní návštěvnosti se na území Libereckého kraje může pohybovat navíc 80 až 90 tisíc dalších uživatelů území, tj. více než 20 % proti stavu trvale bydlících obyvatel. Jednodenní návštěvnost toto zatížení území významně ještě zvyšuje a ovlivňuje i potřebu zdravotnické péče a její dostupnosti. Za nepříznivý trend vývoje v kraji lze považovat proto také úbytek počtu samostatných ambulantních ordinací ve všech sledovaných skupinách a hluboký pokles počtu zařízení a lůžek pro dlouhodobé nemocné a odborných léčebných ústavů, kterému zdaleka neodpovídá nárůst počtu lůžek v nemocnicích. Samostatným problémem se jeví rozmístění a dostupnost zdravotnických zařízení, zejména rychlé zdravotní pomoci a služby, jak vzhledem k vlivu vysokých počtů potenciálních uživatelů území, tak vzhledem k členitosti a morfologii území Libereckého kraje. Tab.1 Vybrané ukazatele Ukazatel / stav 2005 ČR LK LK v % Lékaři na 1000 obyvatel 4,0 3,4 85 Obyvatel na 1 lékaře 251 294 117 Lůžka v nemocnicích na 1000 obyvatel 6,4 6,2 97 Lékaři ambulantní péče na 10000 obyvatel 28,8 23,8 83 Obyvatel na lékaře v ambulantní péči 420 Zdroj: www.liberec.czso.cz a vlastní výpočty na základě trvale bydlících obyvatel v roce 2004

87

Nejhorší v SV PK 3,3 PK 299 PK 5,4 LK 23,8 (PK 25,2) LK 420



Tab.2 Zdravotnictví v Libereckém kraji Zdravotnictví6)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1 374

1 372

1 415

1 427

1 437

1 456

z toho v nestátních zařízeních

946

939

958

1 416

1 424

1 443

na 1 000 obyvatel

3,2

3,2

3,3

3,3

3,4

3,4

osoby

312

312

302

299

297

294

10

10

10

10

9

8

přepočtené osoby

2 539 336

2 515 332

2 524 370

2 538 388

2 637 373

2 655 384

Odborné léčebné ústavy

10

9

9

9

7

6

lůžka

669

629

629

629

507

440

5

4

4

4

2

1

Lékaři celkem

Obyvatelé na 1 lékaře

přepočtené osoby

Nemocnice lůžka lékaři

z toho léčebny pro dlouhodobě nemocné lůžka

278

248

248

248

126

59

přepočtené osoby

981

978

986

993

1 011

1 019

osoby

437

438

433

430

423

420

Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 188 186 pro děti a dorost 99 99 stomatologa 220 218 Lékárny a výdejny 94 92 Místa v jeslích 18 18 Zdroj: www.liberec.czso.cz, vlastní zdůraznění vybraných údajů a ukazatelů

184 100 218 100 18

187 97 219 102 -

186 96 215 104 -

186 94 216 108 -

Lékaři v ambulantní péči obyvatelé na 1 lékaře

B.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ §

Nemocnici Liberec - nadregionální působnost některých oborů

§

nadregionální působnost Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém n.J.

B.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ V rámci tématického okruhu zdravotnictví nejsou vymezovány limity využití území.

B.3.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu zdravotnictví nebyly vzneseny.

88


B.4


SOCIÁLNÍ PÉČE



VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Plochy občanského vybavení – sociální péče (jev A3) Údaje o plochách nejsou k dispozici. Posledním spolehlivým pramenem informací o vybavenosti území (plochami) bylo šetření v roce 1986. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovnání jsou k dispozici údaje o počtech zařízení, lůžek a odborného personálu (MPSV ČR). Dostupné údaje z databáze ČSÚ k roku 2005 vykazují významné rozdíly v počtech zařízení, nutno zajistit upřesnění.

B.4.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ OBLASTI Podle dostupných údajů z databáze ČSÚ / MPSV ČR jsou nejasné rozdíly v počtech zařízení. Ke stejnému stavu (rok 2005) se uvádí podle jednoho zdroje 19 a podle druhého zdroje 18 domovů a pensionů pro důchodce, resp. 42 nebo 51 domů s pečovatelskou službou. Bude nutné tyto rozdíly vysvětlit a upřesnit skutečný stav. Vzhledem k významu těchto zařízení bude vhodné také zjistit jejich přesné rozmístění a skutečné kapacity / obsazení podle obcí a spádových obvodů center osídlení, neboť v některých případech mají jejich kapacity a uživatelé významný podíl na počtu trvale bydlících obyvatel obce (viz Mařenice, Jindřichovice p.S., Sloup apod.). S existencí takových zařízení a těchto uživatelů území je nutné počítat v územně plánovacích aktivitách. Zařízení sociální péče nabývají na významu v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a větším výskytem tělesných a mentálních handicapů v populaci. V některých typech sociální péče o mládež má Liberecký kraj významné postavení v rámci nadregionální působnosti. Liberecký kraj čeká větší potřeba výstavby nebo rekonstrukcí s cílem zvýšení kapacity v pensionech pro důchodce a domech s pečovatelskou službou. Tab.1 Zařízené sociální péče Sociální zabezpečení 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet zařízení sociální péče celkem 42 43 44 46 43 42 místa 2 525 2 442 2 499 2 758 2 717 2 656 Příjemci důchodů celkem osoby 102 354 103 179 103 346 104 504 106 522 107 962 110 148 z toho starobních 52 060 52 494 52 041 52 573 54 080 55 294 57 129 Průměrný měsíční důchod celkem Kč 6 095 6 607 6 623 6 849 7 032 7 485 7 924 starobní 6 215 6 731 6 757 6 998 7 202 7 676 8 114 Zdroj: www.liberec.czso.cz Poznámka: Součástí zařízení sociální péče jsou (počet zařízení / počet míst) Ústavy sociální péče pro dospělé (6 / 292), Ústavy sociální péče pro mládež (12 / 591), Domovy důchodců (12 / 1148), Domovy-pensiony pro důchodce (7 / 561) a Ostatní zařízení (5 / 64) Dále sem patří a v tabulce nejsou uvedeny: Domy s pečovatelskou službou (42 / 1403 bytů) a Dětské domovy (10 / 462 míst).

89



Tab.2 Domovy důchodců, DPS, domovy pensiony pro důchodce - přehled po ORP (LK,2005) Obvod ORP

DomD

DomPD

Česká Lípa

3

1

5

Frýdlant

2

-

3

Jablonec nad Nisou

1

-

5

Jilemnice

1

-

9

Liberec

3

1

10

Nový Bor

1

-

3

Semily

-

1

5

Tanvald

1

1

4

Turnov

1

1

4

Železný Brod

-

-

3

Liberecký kraj celkem DomD = Domovy důchodců Zdroj: www.liberec.czso.cz

DPS

13 5 51 DomPD = Domovy-pensiony pro důchodce DPS = Domy s pečovatelskou službou

B.4.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE B.4.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE V rámci tématického okruhu sociální péče nejsou vymezovány limity využití území.

B.4.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu sociální péče nebyly vzneseny.

90


B.5


KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE


Koncept účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji – Bohemia Discovery – 2003 Seznamy nemovitého a movitého památkového fondu – Databáze Národního památkového ústavu Praha – 2007 Podklady pracoviště NPÚ v Liberci - 2007 Památky lidové architektury v Euroregionu Nisa, vydavatelství Booster, Jelenia Góra Vývoj lidové architektury, Vlastimil Šafránek a Alexandra Gromovská, vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1976 Tradiční stavby Jizerských hor, CHKO Jizerské hory Lidová architektura Pojizeří a Krkonoš, PhDr. Vladimíra Coganová a Libuše Šolcová, vydalo Muzeum v Podkrkonoší v Trutnově Lidová architektura v Československu, Václav Mencl, Academia, nakladatelství Československé Akademie věd, Praha 1980 Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008, ARR 2003 Program rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, KÚLK 2007 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s.,2005

VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Plochy občanského vybavení – kultura (jev A3) Údaje o plochách nejsou k dispozici. Posledním spolehlivým pramenem informací o vybavenosti území (plochami) bylo šetření v roce 1986. Problematiku řešit na úrovni ÚAP obcí.

B.5.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE B.5.2.1 PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Území Libereckého kraje má mimořádně vysokou kulturní hodnotu s řadou historicky cenných oblastí s množstvím unikátních staveb a zastoupenými všemi historickými slohy, které v souladu s krajinným rázem a dotvářejí jedinečný charakter - génia loci celého území. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost dotváří i řada dalších historicky cenných objektů a lokalit. Tento kulturně historický potenciál je nezbytné vhodně chránit i rozvíjet a zachovat tak jedinečný charakter území. Řada z historicky cenných objektů byla dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek. Nejvýznamnější byly vyhlášeny za národní kulturní památky. PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (jev A5,A6,A7) Tab.1 Celkový přehled počtu památkové chráněných území druh památky

kraj celkem

městské památkové rezervace

0

městské památkové zóny vesnické památkové rezervace

15 8

vesnické památkové zóny krajinné památkové zóny

10 2

Zdroj: Ústřední seznam Národního památkového ústavu 2006 Tab.2 typ VPR VPR VPR VPR VPR VPR VPR VPR Zdroj:

Vesnické památkové rezervace (jev A5) název Vesnická památková rezervace Kořenov – Jizerka Vesnická památková rezervace Horní Štěpanice Vesnická památková rezervace Janovice u Kravař Vesnická památková rezervace Lhota Vesnická památková rezervace Lomnice nad Popelkou – Karlov Vesnická památková rezervace Rané Vesnická památková rezervace Žďár Vesnická památková rezervace Železný Brod – Trávníky Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006

91

správní území ORP Tanvald Jilemnice Česká Lípa Česká Lípa Semily Česká Lípa Česká Lípa Železný Brod

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Tab.3 typ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ Zdroj:


Městské památkové zóny (jev A6) název Městská památková zóna v Hodkovicích nad Mohelkou Městská památková zóna v Českém Dubu Městská památková zóna ve Frýdlantě Městská památková zóna v Liberci Městská památková zóna Jablonec nad Nisou Městská památková zóna Jilemnice Městská památková zóna Turnov Městská památková zóna Česká Lípa Městská památková zóna Dubá Městská památková zóna Jablonné v Podještědí Městská památková zóna Kamenický Šenov Městská památková zóna Nový Bor Městská památková zóna Zákupy Městská památková zóna Hrádek nad Nisou Městská památková zóna Semily Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006

správní území ORP Liberec Liberec Frýdlant Liberec Jablonec n.N. Jilemnice Turnov Česká Lípa Česká Lípa Liberec Nový Bor Nový Bor Česká Lípa Liberec Semily

Tab.4 Vesnické památkové zóny (jev A6) typ název VPZ Vesnická památková zóna Bukovec VPZ Vesnická památková zóna Kravaře VPZ Vesnická památková zóna Sloup VPZ Vesnická památková zóna Tubož VPZ Vesnická památková zóna Velenice VPZ Vesnická památková zóna Kruh VPZ Vesnická památková zóna Vojetín VPZ Vesnická památková zóna Železný Brod VPZ Vesnická památková zóna Kryštofovo údolí VPZ Vesnická památková zóna Újezdec Zdroj: Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006

správní území ORP Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Železný Brod Liberec Semily

Tab.5 Krajinné památkové zóny (jev A7) typ název KPZ Zahrádecko KPZ Lembersko Zdroj: Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006

správní území ORP Česká Lípa Liberec

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY (jev A8) V současné době je na území Libereckého kraje registrováno 2214 vyhlášených nemovitých kulturních památek. Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu – tyto údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí. Tab.6 Ochranná pásma nemovitých kulturních památek typ název OP ochranné pásmo hradu Grabštejn OP ochranné pásmo souboru nemovitých KP Lomnice nad Popelkou OP ochranné pásmo kamenného kříže na nám. v Hodkovicích OP ochranné pásmo objektu čp.23 v Příšovicích Zdroj: Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006

92

správní území ORP Liberec Semily Liberec Turnov



NEMOVITÉ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (jev A9) Na území kraje je celkem 8 nemovitých kulturních památek. Jedná se o státní hrady a zámky a nově byl Národní kulturní památkou vyhlášen Horský hotel a televizní vysílač Ještěd. Tab.7 Přehled nemovitých národních kulturních památek název druh objektu správní území ORP Bezděz hrad Česká Lípa Frýdlant zámek Frýdlant Lemberk zámek Liberec Sychrov zámek Turnov Zákupy zámek Česká Lípa Hrubý Rohozec zámek Turnov Trosky zřícenina hradu Turnov Horský hotel Ještěd horský hotel Liberec Zdroj – Ústřední seznam Národního památkového ústavu, 2006

poznámka vyhlášeno ochranné pásmo vyhlášeno ochranné pásmo vyhlášeno ochranné pásmo vyhlášeno ochranné pásmo

PAMÁTKA UNESCO (jev A10) Na území Libereckého kraje se tento jev nevyskytuje. B.5.2.2 DALŠÍ KULTURNĚ, HISTORICKY CENNÁ ÚZEMÍ, STAVBY A SOUBORY Na území kraje se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších památkově historických objektů, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny jeho genia loci. Tyto objekty a jejich soubory jsou důležité pro zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot krajiny. Pro zachování kulturní hodnoty území je nutné zajistit jejich ochranu. Lokality se zvýšeným výskytem památkově hodnotných historických staveb a jejich souborů nebo lokality charakteristické svou jedinečností je vhodné zařadit mezi historicky cenné oblasti s významnými kulturními hodnotami. Jedná se především o lokality bohaté lidovou architekturou a lokality s industriálními stavbami budovanými od druhé poloviny 18.století do první poloviny 20.století. REGIONY LIDOVÉ ARCHITEKTURY (jev A12) Lokality lidové architektury lze dle převažujícího typu objektů zařadit do několika skupin:oblast tzv. Krajina podstávkových domů, lidová architektura Kokořínska a Podbezdězí, podještěská lidová architektura, lidová architektura Horního a Středního Pojizeří – pojizerská lidová architektura a jizerskohorská lidová architektura a lidová architektura Krkonoš a Podkrkonoší. Vzhledem k prolínání typů staveb v jednotlivých oblastech odpovídají názvy jednotlivých skupin převažujícímu typu staveb. Základní územní vymezení jednotlivých oblasti §

oblast Krajiny podstávkových domů – je charakteristická bohatou lidovou architekturou převážně reprezentovanou domem hornolužického typu s hrázděným patrem a roubeným přízemím s charakteristickou podstávkou, hospodářské části domu bývají zděné vymezení: Lužické hory, Máchův kraj, Frýdlantsko

§

oblast Podhorské lidové architektury - podoblast Jizersko horské lidové architektury - je charakteristická přízemními roubenými domy Pro některá sídla je typický masový výskyt objektů sklářské výroby – zejména mačkáren vymezení: Jizerské hory, podhůří Jizerských hor - podoblast Krkonoš a Podkrkonoší – je charakteristická přízemními roubenými domy s typickými lomenicemi vymezení: Krkonoše a podhůří Krkonoš

93


§


oblast Pojizerské roubené lidové architektury (oblast lidové architektury Středního Pojizeří) – je charakteristická patrovým uspořádáním s dlouhými pavlačemi, zdobnými lomenicemi a typickým dekorem jednotlivých detailů vymezení: Podkrkonoší, Český ráj, Horní a Střední Pojizeří

§

oblast Podještědské lidové architektury – Lidová architektura smíšená obsahující prvky roubené patrové architektury, podhorské architektury a oblasti podstávkových domů. Je typická výrazně barevně provedenými detaily a podkrovními světnicemi vymezení: Podještědí

§

oblast Kokořínské a Podbezdězské lidové architektury - Oblast s roubenou patrovou architekturou, jejíž největší konjunktura souvisí s rozvojem chmelařství. Typická zdobná zděná patrová architektura klasicistního a historizujícího tvarosloví. Zahrnuje i unikátní stavby lidové architektury – bydlení na pískovcích vymezení: severní Kokořínsko, Podbezdězí Základní územní vymezení dalších oblasti s významnými kulturními hodnotami

§

Historická industriální krajina – vodní díla a industriální stavby zejména z 2. pol. 19.století budované v době průmyslového rozvoje (továrny, textilky, sklárny), horské přehrady, malá vodní díla, kanály. vymezení: převážně v povodí řek Jizery, Lužické Nisy, Ploučnice

§

Novoborská (Lužická) industriální sklářská krajina – oblast s četným výskytem pozůstatků středověkého a raně novověkého sklářství v Lužických horách, staleté tradice obchodu se sklem, pro sídla je typický masový výskyt objektů sklářské výroby – sklárny, rafinerie, brusírny ad. vymezení: Novoborsko, Kamenickošenovsko

§

Rybniční soustava na pískovcovém podloží – největší severočeská rybniční soustava budovaná od středověku, charakteristická důmyslným využitím pískovcového skalního podloží pro budování náhonů, hrází a propustí. Součástí byly četná vodní díla – zejména mlýny vymezení: Zahrádecko, Holanské rybníky, Doksko HISTORICKY VÝZNAMNÉ STAVBY A SOUBORY (jev A13) Historicky významné technické stavby

Kulturní hodnota krajiny je dotvářena také dalšími jedinečnými objekty v území. Jedná se o historicky významné stavby nebo soubory staveb, mezi které patří technické památky: rozhledny, horské přehrady, dopravní stavby a historické vojenské opevnění. Tab.8 Historicky významné technické stavby Historicky významné stavby Lokalita Rozhledny Jizerské hory, Krkonoše Historická industriální krajina – Lužické hory, Jizerské hory hraniční opevnění Dopravní stavby Ještědský hřbet – Kryštofovo údolí, žel. trať Lbc - Česká Lípa žel trať Turnov – Semily Horské přehrady

žel. trať Tanvald - Kořenov Jizerské hory

Charakteristika Soubor horských rozhleden Soubor původních řadových hraničních objektů ŘOP řadové opevnění pěchoty unikátní žel. trať v úseku Lbc - Křižany největší železniční viadukt - tech.památka Unikátní železniční trať s řadou tunelů podél řeky Jizery zubačka -původní ozubená dráha Unikátní soubor horských přehrad Liberec-Harcov, Jablonec n.N.-Mšeno, Bedřichov Černá Nisa, Mníšek-Fojtka, Mníšek-Mlýnice, Souš

Zdroj: podklady OKPPCR KÚLK, vlastní šetření

Celkový charakter krajiny dotváří i další specifická místa s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi které lze zařadit poutní místa, historicky cenné zámecké parky a zahrady a specifické památkové objekty. 94



Historicky významné sakrální stavby – duchovní hodnota krajiny Mezi kulturně-duchovní hodnoty krajiny patří sakrální architektura s významnými poutními místy. Celé území je bohaté na původní sakrální architekturu, která je nedílnou součástí původní historické architektury území. Tab.9 Významné sakrální objekty - poutní místa Historicky významné stavby Lokalita Kostel nanebevzetí Panny Jizerské hory - Hejnice Marie Bazilika sv. Vavřince a sv. Lužické hory -v Jablonném v Zdislavy Podještědí Kostel Pany Marie České středohoří - Horní Police Kostel sv. Josefa

Krásná – Černostudniční hřeben Zdroj: podklady OKPPCR KÚLK, vlastní šetření

Charakteristika Bazilika s klášterem a mezinárodním centrem duchovní obnovy areál kostela sv. Vavřince s katakombami a ostatky sv. Zdislavy Areál kostela s ambity obdobného charakteru Svaté hory – Mariánské poutní místo Areál kostela a fary a Kittlův dům

Historicky cenné zámecké parky a zahrady Na území Libereckého kraje se nachází poměrně velké množství historických parků a zahrad. Žádné však nejsou zapsány jako samostatná kulturní památka a jsou zapsány v rámci areálů jiných nemovitých kulturních památek. Nejcennějšími parky se zahradami jsou např. zahrady zámků Sychrov, Hrubý Rohozec nebo Zákupy. Cenné zahradní a parkové areály se ale dochovaly i u jiných zámků nebo velkolepých vil. Specifické památkové objekty kraje Významnou kulturní hodnotu území představují i další specifické objekty. Jedná se o jedinečný historický unikát celoevropského významu – bydlení na pískovcích – stavby vybudované na skalních útvarech – především v oblasti Kokořínska a Českého ráje. ARCHITEKTONICKY CENNÉ STAVBY A SOUBORY (jev A14) Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP kraje) – tyto údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA (jev A15) Charakter území je utvářen i významnými stavebními dominantami umocňujícími tvář krajiny. Nejvýznamnější stavební dominantou Libereckého kraje je horský hotel Ještěd prohlášený za nemovitou národní kulturní památku. Tento jev není dále blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP kraje) – tyto údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY (jev A16) Téměř celé území kraje lze považovat za území s archeologickými nálezy, ale mezi nejcennější oblasti patří část dolního toku Jizery (přibližně v úseku Turnov – Svijany), území Českého ráje a Kokořínska (v obou případech přibližně odpovídá území chráněných krajinných oblastí), Frýdlantska, Českodubska a dalších center historického osídlení. Území s archeologickými nálezy (ÚAN) jsou rozdělena do kategorií: UAN I -

území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; UAN II - území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%; UAN III - území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů ;

95



UAN IV - území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území - lomy, cihelny, pískovny apod. Na všechny typy území s archeologickými nálezy mimo UAN IV se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění.

B.5.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE §

památkově chráněná území a stavby (objekty a lokality prohlášené za kulturní památku zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR): - národní kulturní památky - městské památkové zóny - vesnické památkové rezervace - vesnické památkové zóny - krajinné památkové zóny

§

území archeologicky cenných lokalit a nalezišť (v podstatě celé území LK, graficky nezobrazeno)

§

historicky cenná území (území s množstvím unikátních staveb se zastoupením všech slohů mimo památkově chráněná území, jež vyžadují ochranu v rámci zachování genia loci daného regionu) - s koncentrací objektů lidové architektury (není zatím provedena jednoznačná specifikace vymezení, graficky nezobrazeno).

Poznámka: nemovité kulturní památky - ÚAP obcí specifické, historicky cenné objekty (technické stavby původního průmyslu, vodní díla, podhorské přehrady, rozhledny, sakrální stavby) - ÚAP obcí.

B.5.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE § § § § § § §

objekty a lokality prohlášené za kulturní památku zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR včetně jejich ochranných pásem: národní kulturní památky městské památkové zóny vesnické památkové rezervace vesnické památkové zóny ochranná pásma národních kulturních památek krajinné památkové zóny

B.5.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu kultura a památková péče nebyly vzneseny.

96


B.6


SPORT A TĚLOVÝCHOVA



VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Plochy občanského vybavení – sport (jev A3) Údaje o plochách nejsou k dispozici. Posledním spolehlivým pramenem informací o vybavenosti území (plochami) bylo šetření v roce 1986. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovnání jsou k dispozici údaje jen o počtech zařízení a členské základně podle oddílů a věkových kategorií (Krajské sdružení ČSTV).

B.6.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY V Libereckém kraji bylo k 1.1.2006 registrováno 68590 členů sportovních klubů a tělovýchovných jednot, z toho 31305 (46 %) dospělých, 3857 (6 %) dorostenců a 32708 (48 %) žáků. V přepočtu na 1000 trvale bydlících obyvatel jsou výrazné rozdíly mezi okresy Jablonec n.N. (198) a Semily (193) na jedné straně a okresy Liberec (138) a Česká Lípa (140) na druhé straně, při průměru kraje 160 registrovaných sportovců na 1000 obyvatel. Ke konci roku 2005 bylo na území Libereckého kraje evidováno 79 koupališť a bazénů (z toho 21 krytých bazénů), 413 otevřených hřišť, 55 stadionů včetně krytých hal a 11 zimních stadionů včetně krytých, a 260 tělocvičen. Z databáze Krajského sdružení ČSTV bude potřebné získat podrobné údaje o lokalizaci těchto zařízení podle obcí a spádových obvodů center osídlení, ale i o jejich stavu a využití / kapacitách. V souvislosti se změnami životního stylu a růstem volného času narůstá také velmi výrazně potřeba ploch a nároky na provoz a kvalitu zařízení a prostorů pro neorganizovaný (rekreační) sport, tělovýchovu a využití volného času s výrazně sezónním i celoročním charakterem. Do rozvoje těchto zařízení a prostorů směřují a budou směřovat značné investice, které lze ve většině případů také označit jako veřejný (obecní) zájem a veřejně prospěšné stavby, a které mají a budou mít významné plošné a územní nároky. Příprava ÚAP obcí by se měla zaměřit na získávání a hodnocení údajů o lokalizaci, ale i záměrech týkajících se zařízení a ploch sportovní a tělovýchovné vybavenosti území.

97



Tab.1 Přehled sportovních zařízení po ORP Stav 2005

Tělocvičny

Hřiště + Ost.

Česká Lípa

22

69

Frýdlant

20

33

Jablonec nad Nisou

20

39

Jilemnice

28

39

Liberec

65

107

Nový Bor

11

18

Semily

30

50

Tanvald

17

33

Turnov

23

50

Železný Brod

24

41

Liberecký kraj celkem 260 479 Zdroj: www.liberec.czso.cz, Ost = stadiony a zimní stadiony

B.6.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY §

vysoká koncentrace ploch a zařízení pro celoroční sport a rekreaci

B.6.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY V rámci tématického okruhu sport a tělovýchova nejsou vymezovány limity využití území.

B.6.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu sport a tělovýchova nebyly vzneseny.

98


B.7


BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

B.7.1 POUŽITÉ PODKLADY, VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI -

Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, na www.czso.cz Údaje o Libereckém kraji dostupné a zpracované na www.liberec.czso.cz Česká republika – portréty krajů. MMR ČR Praha 2005. Liberecký kraj v číslech 2005. ČSÚ Liberec 2006. Demografický vývoj Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje 2000 - 2004. ČSÚ Liberec 2005. Poměřování Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Před volbami 2006: ČR a kraje v číslech. ČSÚ Praha 2006. Regionální portréty. ČSÚ Praha 2005. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČSÚ Liberec 2002. Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR ČR Praha 2006. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. OHRR Krajského úřadu Liberec 2007. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. KU Liberec 2006 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (koncept). SAUL Liberec 2003.

VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Výstavba domů a bytů (jev B11) K dispozici jsou údaje ČSÚ o počtech dokončených, zahájených a rozestavěných bytů v kraji v roční aktualizaci. Kromě toho se uvádí i údaje o počtech modernizovaných bytů. Problémem je přesná lokalizace této výstavby podle obcí, resp. pouze podle obcí a nikoliv podle sídel (částí obce). Chybí údaje o skutečně obydlených a neobydlených (prázdných) bytech, které lze zjistit pouze ze sčítání jednou za deset let. Rovněž neúplné jsou uváděné údaje o zrušených bytech, kterých je ve skutečnosti výrazně více. Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu (jev B12) Údaj o počtu neobydlených bytů lze relativně spolehlivě zjistit pouze při sčítání domů a bytů jednou za deset let, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Tehdy lze také zjistit i důvody neobydlenosti a přesnější rozmístění a strukturu neobydlených bytů podle stáří výstavby apod. Ve sčítání 2001 se však na rozdíl od sčítání v letech 1980 a 1991 nezjišťovaly neobydlené byty v tzv. objektech individuální rekreace (vyčleněných z bytového fondu), které tvoří významnou součást neobydlených bytů. Struktura bytového fondu (jev B13) Strukturu bytového fondu podle stáří výstavby, typu a vlastnictví domu, technického a jiného vybavení a jiné znaky lze zjistit pouze ze sčítání domů a bytů, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Ze sčítání lze získat rozsáhlé a velmi podrobné údaje o struktuře domovního a bytového fondu. Z takových údajů lze stanovit velmi důležitou tzv. optimální ubytovací kapacitu stávajícího bytového fondu jako východisko pro určení výhledové velikosti obyvatelstva a potřebné bytové výstavby (reprodukce bytového fondu). Místně obvyklé nájemné (jev B14) Specializované údaje v podrobnějším územním členění jsou k dispozici z různých zdrojů. I v rámci jedné obce se však nájemné výrazně liší a bude lišit nejen podle polohy (zóny), ale i podle dalších znaků území a zástavby. Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev A116) Údaje o dokončených bytech podle obcí jsou k dispozici na ČSÚ a také na příslušných stavebních úřadech. Kromě toho by bylo vhodné na úrovni obcí také mít k dispozici údaje o rozestavěnosti, předpokládané nebo plánované velikosti další připravované nové výstavby. 99



B.7.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ Pro potřeby Podkladů pro UAP_K byly k dispozici údaje o počtech dokončených bytů za období 2000 až 2006 až do úrovně jednotlivých obcí, z nichž byly vyskládány údaje za spádové obvody center osídlení a významově vyšší regiony (viz Tab. 1 přílohy). Nebyly však k dispozici údaje o počtu rozestavěných bytů a o počtech zrušených bytů, kde je velký rozpor se skutečností. Na úrovni správních obvodů ORP a celého kraje jsou k dispozici údaje o zrušených bytech (podchycena je jen malá část), a důležité údaje o počtech rozestavěných a zahajovaných bytů. Údaje o absolutní velikosti a relativní intenzitě nové bytové výstavby jsou velmi jasným znakem rozvoje a atraktivity území, a proto tyto údaje byly zařazeny mezi vybraná kritéria hodnocení rozvojových předpokladů území (viz Tab. 9 přílohy). Z dostupných údajů nelze však zjistit a vyhodnotit obydlenost, resp. neobydlenost nově postavených bytů. Zvláštním případem jsou přírůstky tzv. apartmentů – bytů většinou pro druhé bydlení v nově budovaných objektech ve střediscích zimních sportů a rekreace (zde v kraji Harrachov a Rokytnice n.J.), které nemají vliv na růst počtu trvale bydlících obyvatel. Tab.1 Byty v Libereckém kraji, členění po správních obvodech ORP Počet dokončených bytů Dokončené byty Liberecký kraj na 1 000 obyvatel ORP 2003 2004 2005 2003 2004 2005

Zrušené byty 2003

2004

2005

Liberecký kraj

1 143

1 316

1 133

2,7

3,1

2,6

61

35

31

Česká Lípa

108

111

74

1,4

1,5

1,0

2

4

3

Frýdlant

24

20

13

1,0

0,8

0,5

1

3

-

Jablonec nad Nisou Jilemnice

300 96

133 33

171 118

5,7 4,2

2,5 1,4

3,2 5,2

33 1

9 9

3 2

Liberec

358

548

391

2,7

4,1

2,9

11

2

2

Nový Bor

40

42

55

1,5

1,6

2,1

1

2

-

Semily

68

112

67

2,5

4,2

2,5

8

1

11

Tanvald

46

77

121

2,1

3,5

5,5

2

3

5

Turnov

73

187

107

2,4

6,0

3,4

-

1

3

30

53

16

2,5

4,4

1,3

2

1

2

2000 1 135 4 375 1 001 2,3

2001 917 4 478 869 2,0

2002 1 400 4 840 983 2,3

2003 1 838 5 547 1 143 2,7

2004 1 435 5 648 1 316 3,1

2005 961 5 616 1 133 2,6

Železný Brod Zdroj: www.liberec.czso.cz

Tab.2 Bytová výstavba v Libereckém kraji Bytová výstavba – Liberecký kraj Zahájené byty Rozestavěné byty (k 31. 12.) Dokončené byty na 1 000 obyvatel Zdroj: www.liberec.czso.cz

2006 1 595 6 187 1 024 3,7

Z uvedených údajů vyplývá, že polovina dokončovaných bytů v kraji připadá na obvody ORP Liberec a Jablonec n.N. Naopak velmi slabá a nejslabší je nová bytová výstavba v obvodech ORP Frýdlant, Česká Lípa a Nový Bor. Při hodnocení intenzity nové bytové výstavby v letech 2000 – 2006 podle spádových obvodů center osídlení (viz Tab. 1 přílohy) jsou na tom nejlépe Harrachov, Rokytnice n.J. (vysvětlení výše), a s nimi Rychnov u J., Hodkovice n.M. a Zákupy jako projev suburbanizace v příměstském prostředí Jablonce n.N., Liberce a České Lípy. Naproti tomu nejslabší intenzita se projevila u spádových obvodů Josefův Důl, Jablonec n.J. a Hejnice, možná jako důsledek intenzivní výstavby u sousedů (Smržovka, Rokytnice n.J. a Raspenava). Velmi slabá intenzita v případě spádového obvodu Mimoně je zkreslena nezahrnutím významného počtu modernizovaných (rekonstruovaných) bytů po Sovětské armádě jak v Mimoni, tak především v obci Ralsko (ta se díky tomu stala obcí s nejvýraznějším růstem počtu trvale bydlících obyvatel v kraji).

100



B.7.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ §

vysoká ubytovací kapacita pro druhé a přechodné bydlení

B.7.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ V rámci tématického okruhu bydlení nejsou vymezovány limity využití území.

B.7.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu bydlení nebyly vzneseny.

101


B.8


ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

B.8.1 POUŽITÉ PODKLADY, VYHODNOCENÍ -

Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, na www.czso.cz Údaje o Libereckém kraji dostupné a zpracované na www.liberec.czso.cz Česká republika – portréty krajů. MMR ČR Praha 2005. Demografický vývoj Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje 2000 - 2004. ČSÚ Liberec 2005. Dojížďka za prací a do škol (na základě výsledků SLDB 2001) Liberecký kraj. ČSÚ Liberec 2004 Liberecký kraj v číslech 2005. ČSÚ Liberec 2006. Poměřování Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Před volbami 2006: ČR a kraje v číslech. ČSÚ Praha 2006. Regionální portréty. ČSÚ Praha 2005. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČSÚ Liberec 2002. Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR ČR Praha 2006. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. OHRR Krajského úřadu Liberec 2007. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. KU Liberec 2006 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (koncept). SAUL Liberec 2003.

VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Ekonomická aktivita podle odvětví (jev B7) Ekonomická aktivita v potřebné struktuře a územním členění je spolehlivě zjištěna pouze při sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Podobně pouze z posledního sčítání můžeme hodnotit počet a strukturu tzv. obsazených pracovních příležitostí a jejich vztah k ekonomicky aktivní části obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že i nadále probíhají významné změny v ekonomice, lze tyto změny na úrovni jednotek menších než ČR hodnotit velmi obezřetně. Míra nezaměstnanosti (jev B8) Míra nezaměstnanosti, jako velmi často používaný údaj, je zkreslena tím, že vychází z neměnného počtu ekonomicky aktivních obyvatel při sčítání 2001, což je v rozporu se skutečností. Uváděnou míru registrované nezaměstnanosti na úrovni obcí je proto vhodné konfrontovat s vývojem počtu trvale bydlících obyvatel, který se na úrovni obcí rychle může měnit. S růstem nebo úbytkem bydlících obyvatel roste nebo klesá počet ekonomicky aktivních osob v daném území. Příkladem může být obec Ralsko, kde je proto dlouhodobě uváděna výrazně vyšší nezaměstnanost než odpovídá skutečnosti. Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve výběrovém šetření pracovních sil (VŠPS). Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil. Poznámka: Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO: - nebyly zaměstnané - byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání - v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky.

102



Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Údaje o počtu zaměstnaných jsou počítány jako klouzavé průměry za posledních 12 měsíců. Poznámka:Od 3. čtvrtletí 2004 přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k metodické změně spočívající v odlišném zahrnování některých skupin osob. V čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů ČR a občanů EU (EHP), jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).

Vyjíždějící do zaměstnání a do škol (jev B9) Tento údaj lze spolehlivě zjistit pouze při sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Kromě počtu vyjíždějících za prací a do škol jsou k dispozici údaje o směrech této vyjížďky, způsobu dopravy a frekvenci. Vyjížďka snižuje v daném místě počet uživatelů území a tam, kde je vyšší než dojížďka vede také k nižšímu počtu uživatelů (denní obyvatelstvo) v porovnání s počtem trvale bydlících obyvatel. Je proto jedním z údajů pro výpočet potenciálních uživatelů území. Dojíždějící do zaměstnání a do škol (jev B10) Tento údaj lze spolehlivě zjistit pouze při sčítání lidu, naposled v roce 2001 a nejdříve 2011. Kromě počtu dojíždějících za prací a do škol jsou k dispozici údaje o směrech této dojížďky, způsobu dopravy a frekvenci. Dojížďka zvyšuje v daném místě počet uživatelů území a tam, kde je vyšší než vyjížďka vede také k vyššímu počtu uživatelů (denní obyvatelstvo) v porovnání s počtem trvale bydlících obyvatel. Je proto jedním z údajů pro výpočet potenciálních uživatelů území.

B.8.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE Počet ekonomicky aktivních obyvatel Libereckého kraje se od roku 1991 nejdříve snížil, nyní se začíná zvyšovat, ale výrazně se změnila a mění jejich struktura. Výrazně ubylo a ubývá ekonomicky aktivních v priméru, zatímco v sekundéru, a to jak v průmyslu, tak ve stavebnictví jejich počet v posledních letech naopak roste. Liberecký kraj stále patří ke krajům s nejvyšší zaměstnaností svých obyvatel v průmyslu, v minulosti díky textilnímu a sklářskému průmyslu, nyní však díky orientaci na automobilový průmysl, s kterou souvisí i výstavba nových průmyslových zón. Na tomto vývoji se podílí také zvyšující se zaměstnanost cizinců. Výrazně také roste podíl terciéru a kvartéru, ale i přesto zaostává za jinými kraji i průměrem ČR. Zvyšuje se mobilita obyvatel. Při sčítání v roce 2001 bylo dočasně nepřítomných obyvatel v obci bydliště z důvodu zaměstnání a vzdělávání, případně z dalších důvodů, více než 47 tisíc (11 % !), zatímco dočasně přítomných obyvatel jiných krajů a z jiných zemí zde bylo téměř 41 tisíc. Projevy této mobility lze identifikovat až do úrovně jednotlivých obcí. Tab.1 Ekonomická aktivita v Libereckém kraji (jev B7)

Ekonomicky aktivní celkem muži z toho pracující důchodci ženy z toho pracující důchodci Zdroj: www.liberec.czso.cz

1961 203 128 108 574 8 617 94 554 13 912

1970 206 343 108 206 6 860 98 137 8 734

103

Rok sčítání 1980 223 078 115 420 10 466 107 658 14 457

1991 231 936 119 905 7 471 112 031 9 667

2001 225 154 122 376 4 276 102 778 5 147



Tab.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost v LK (jev B8) Práce 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Průměrný evidenční počet zaměstnanců fyz. osoby 111 725 114 423 114 351 108 832 109 497 110 675 114 990 zemědělství, lesnictví a myslivost a rybolov 2 578 2 271 2 339 2 215 1 987 1 916 1 889 průmysl 64 921 67 978 66 657 61 258 62 111 63 446 68 338 stavebnictví 4 621 4 355 4 248 4 697 4 940 4 014 3 701 Průměrná hrubá měsíční mzda Kč 12 119 13 184 14 087 15 117 16 231 17 009 18 112 zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov 9 952 10 866 11 135 11 546 12 003 13 088 14 078 průmysl 12 724 13 721 14 602 15 551 16 819 17 675 18 730 stavebnictví 13 121 14 212 14 721 15 385 16 699 17 580 18 813 Nezaměstnanost (k 31. 12.) Uchazeči o zaměstnání osoby 14 016 15 987 19 334 21 065 20 299 18 923 17 258 z toho dosažitelní . . . . 18 854 17 634 15 988 Volná pracovní místa místa 3 649 2 677 1 908 1 785 2 547 2 425 3 648 Míra registrované nezaměstnanosti původní metodika % 6,44 7,35 8,68 9,48 9,06 . . nová metodika % . . . . 8,22 7,73 7,04 Zdroj: www.liberec.czso.cz, 15 = předběžný údaj zahrnující zaměstnané cizince Tab.3 Míra nezaměstnanosti dle správních obvodů ORP (jev B8) Míra nezaměstnanosti (%)2)

Uchazeči o zaměstnání Kraj, správní obvody obcí Ekonomicky s rozšířenou působností aktivní1)

Liberecký kraj

2)

2003

2005

2004

2003

2004

celkem dosažitelní

celkem dosažitelní

225 154

21 065

20 299

18 923

17 634

9,36

Česká Lípa

40 204

4 185

3 851

3 565

3 369

10,41

9,58

8,87

8,38

Frýdlant

12 609

2 168

2 109

2 024

1 937

17,19

16,73

16,05

15,36

Jablonec nad Nisou

27 701

2 157

2 152

1 908

1 702

7,79

7,77

6,89

6,14

Jilemnice

11 663

1 029

1 033

965

901

8,82

8,86

8,27

7,73

Liberec

71 669

6 342

6 060

5 685

5 382

8,85

8,46

7,93

7,51

Nový Bor

13 879

1 480

1 374

1 331

1 224

10,66

9,90

9,59

8,82

Semily

13 645

1 266

1 280

1 215

1 148

9,28

9,38

8,90

8,41

Tanvald

11 309

1 092

1 088

1 031

900

9,66

9,62

9,12

7,96

Turnov

16 157

959

967

871

800

5,94

5,99

5,39

4,95

6 318

387

385

328

271

6,13

6,09

5,19

4,29

Železný Brod Zdroj: www.liberec.czso.cz

1)

2005

9,02

8,40

7,83

kurzívou a tučně označeny maximální a minimální míry nezaměstnanosti

SLDB k 1. 3. 2001 míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1. 3. 2001

Za velmi důležité lze považovat údaje o počtu, struktuře a saldu obsazených pracovních příležitostí, které se velmi obtížně zjišťují. Ze sčítání v roce 2001 máme údaje založené na bilanční metodě umožňující identifikovat pracovní příležitosti až do úrovně jednotlivých obcí. V roce 2001 bylo v kraji podle této metody 218,6 tisíc obsazených pracovních příležitostí (PP), resp. 97 % počtu ekonomicky aktivních obyvatel (EA). Kraj jako celek se vyznačoval nedostatkem pracovních míst, jehož výsledkem byla vyšší vyjížďka než dojížďka za prací. Většina spádových obvodů měla méně PP než EA, nejméně Žandov, Osečná, Velké Hamry (méně než 61 % EA). Jen některé spádové obvody nabízely více PP než EA, nejvíce Stráž p.R., pak už jen Harrachov, Jablonec n.N., Liberec, Rokytnice n.J., Smržovka, Česká Lípa a Turnov (viz Tab. 1). Jen ve čtyřech spádových obvodech – Liberec (60,3), Jablonec n.N. (27,8), Česká Lípa (25,3) a Turnov (15,8) – bylo k dispozici více než 10 tisíc obsazených PP. Naproti tomu v osmi (ze 38) spádových obvodech bylo k dispozici méně než 1000 obsazených PP – Žandov, Dubá, Osečná, Rychnov u J., Josefův Důl, Rovensko p.T., Vysoké n.J. a Jablonec n.J. – a na tyto prostory bude nutné zaměřit zvýšenou pozornost s cílem udržení a podpory vzniku nových PP.

104



Podle bilance pohybu za prací a do škol na základě údajů ze sčítání 2001 (další budou až v roce 2011) lze rozlišit území s převládající vyjížďkou (ztráta uživatelů území), mezi která patří celkem 31 ze 38 spádových obvodů, tj. naprostá většina území. Absolutně největší pasivní bilanci vykázaly spádové obvody Jilemnice, Mimoň, Chrastava a Hrádek n.N. Aktivní bilanci pohybu za prací a do škol vykázalo jen 7 spádových obvodů – Liberec, Jablonec n.N., Stráž p.R., Česká Lípa, Harrachov, Turnov a Vysoké n.J. (v pořadí podle salda). Celkově však kraj tímto způsobem ztrácel 9 tis. uživatelů území (viz. Tab. 1 přílohy). V roce 2001 do jiných krajů vyjíždělo za prací 14,3 tisíc a do škol 8,1 tisíc trvale bydlících obyvatel kraje. Za prací dojíždělo 7,8 tisíc a do škol 5,6 tisíc trvale bydlících obyvatel jiných krajů. Pro porovnání podle bilance všech důvodů dočasné přítomnosti a dočasné nepřítomnosti (ozdravné pobyty, druhé bydlení, rekreace a jiné) kraj při posledním sčítání ztrácel téměř 7 tisíc denních uživatelů území, tj. zhruba 2 % počtu trvale bydlících obyvatel.

B.8.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE §

nadprůměrný počet soukromých podnikatelů

§

vysoká míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti

B.8.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE V rámci tématického okruhu zaměstnanost, trh práce nejsou vymezovány limity využití území.

B.8.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu zaměstnanost, trh práce nebyly vzneseny.

105


B.9


BEZPEČNOST

B.9.1 POUŽITÉ PODKLADY Problematiku zvláštních zájmů mimo Armádu ČR (civilní ochrana, integrovaný záchranný systém…) řeší kromě obecné legislativy několik zvláštních zákonů a podzákonných předpisů, přijatých v několika posledních letech. Jedná se zejména o Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území aj. a navazující vyhlášky. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany řeší Vyhláška MV č.380/2002 Sb. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Havarijní plán je účelový dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Obsahem havarijního plánu jsou údaje informačního a operačního charakteru, plány konkrétních činností, mapy, schémata rozmístění sil a prostředků, způsoby jejich nasazení a zásady účinného provádění záchranných prací a likvidačních prací. Krizový plán kraje je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení Libereckého kraje plánují ve své věcné a územní působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizových situací na území kraje, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky. Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, a to stav nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu. Úkoly orgánů kraje při řešení krizových situací plní hasičský záchranný sbor kraje. Krajský úřad vykonává tyto činnosti tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události. Požadavky (informace) Armády ČR a Policie ČR byly zjišťovány na základě přímých písemných (e-mailových) kontaktů. Tyto instituce, reprezentované VUSS Litoměřice a VUSS Pardubice (armádní specializované organizace) a Policií ČR – Správou Severočeského (resp. Východočeského) kraje zaslaly svá stanoviska a požadavky, které je nutno v rámci zpracování Podkladové dokumentace pro Územně analytické podklady Libereckého kraje respektovat. Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku, vydalo písemné stanovisko č.j. OSM 2369, 2455/05-2007 ke sledovaným jevům č. 81, 82, 105, 110, 111, 112 dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. Vyjádření zaslalo i Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (Čj. PO-1360-127/PSM-2007). Požadavky na ochranu území z hlediska krizového řízení jsou specifikovány v dokumentech Havarijní plán Libereckého kraje (2004) a Krizový plán Libereckého kraje (2004, aktualizace 2007). Havarijní plán LK byl zpracován na základě vyhlášky Ministerstva vnitra č.328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2001 Sb., vydanou na základě § 35 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. SLEDOVANÉ JEVY - PODKLADY, VYHODNOCENÍ Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev A81) Stanoviska a vyjádření AČR, PČR, HZS... – zařízení umístěná převážně ve vrcholových polohách hor (Ještěd, Prácheň, Horní Černá Studnice, Lysý vrch u Frýdlantu, Tábor, Kozákov aj.) Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev A82) Regionální úřad Centra vojenské dopravy požaduje respektovat územní ochranu důležitých komunikací – viz vyjádření Armády ČR.

106



Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev A107) Viz vyjádření Armády ČR zastoupené VUSS Litoměřice a VUSS Pardubice. Vymezené zóny havarijního plánování (jev A109) Viz Havarijní plán LK – Analýza rizik. Objekt civilní ochrany (jev A110) Viz Havarijní plán LK – příloha C4 Plán ukrytí obyvatelstva. Objekt požární ochrany (jev A111) Respektovat ochranu objektů ve vlastnictví či správě HZS LK, jednotek SDH v obcích, dále zařízení dle stanoviska GŘ HZS č.j. PO-1360-127/PSM-2007 v k.ú Janov u Nového Boru, Mimoň a k.ú. Boreček (obec Ralsko). Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev A112) Policie ČR požaduje respektovat ochranu nemovitostí a zařízení dle seznamu, který je součástí stanovisek Správy Sč. a Vč. kraje z 3.7. a 6.6.2007, resp. MV z 25.6. a 10.7.2007. Jedná se o budovy OŘ PČR Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a OO PČR na území Libereckého kraje, elektronická komunikační zařízení vč. ochranných pásem, telekomunikační vedení, mikrovlnné spoje aj.

B.9.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI B.9.2.1 RIZIKA OHROŽENÍ OBYVATEL V Havarijním plánu kraje je zpracována analýza rizik v členění podle spádových obvodů obcí s rozšířenou působností. Jedná se o ohrožení způsobené přírodními vlivy (sesuvy, poddolovaná území, povodně...), ohrožení způsobené civilizačními vlivy (nebezpečné škodliviny, velké požáry, výbuchy, radioaktivní látky, letecká neštěstí, pády střech, veterinární rizika aj.). S ohledem na metodiku zpracování ÚAP zde neuvádíme jejich úplný výčet, ten je dokumentován v tabulkových přílohách Havarijního a Krizového plánu kraje. Pro řešení havárií a mimořádných situací jsou zpracovány Plány konkrétních činností: § Plán vyrozumění § Traumatologický plán § Plán varování obyvatelstva § Plán ukrytí obyvatelstva § Plán individuální ochrany § Plán evakuace obyvatelstva § Plán nouzového přežití § Plán monitorování § Pohotovostní plán veterinárních opatření § Plán veřejného pořádku a bezpečnosti § Plán ochrany kulturních památek § Plán hygienických a protiepidemických opatření § Plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky § Plán odstranění odpadů § Plán a organizace zimní údržby komunikací § Plán zacházení se zemřelými osobami Tyto plány jsou součástí Havarijního plánu kraje a řeší konkrétní úkoly jednotlivých složek IZS. Krizové situace mohou vzniknout rovněž při rozsáhlém přerušení dodávek médií (elektrické energie, zemního plynu, centrálního tepla, vody ...). Samostatnou kapitolou jsou rizika válečných konfliktů.

107



Krizová rizika a zajištění krizových opatření (viz Krizový plán kraje) Na základě zpracované analýzy rizik a jejího vyhodnocení je třeba vypracovat Operační plány na následující krizové situace: § Povodně velkého rozsahu § Jiné živelní pohromy velkého rozsahu (lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice….) § Havárie velkého rozsahu (chemické látky a přípravky) § Jiné technické a technologické havárie (požáry, exploze, destrukce staveb …) § Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně § Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu § Narušení dodávek el. energie, plynu nebo tepelné energie § Narušení dodávek potravin velkého rozsahu § Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu § Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu § Migrační vlny velkého rozsahu Seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu kraje, částečně je uvádíme v kapitole B.9.2.2 (nebezpečné látky, ohrožení povodněmi...). Riziko představují i velké objemy kyselých roztoků (H2SO4) v horninovém prostředí v oblasti chemické těžby uranu (Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře), zvýšený výskyt přirozeného půdního radonu (v žulovém podloží), sesuvná a poddolovaná území (Semilsko, Jilemnicko, Rokytnicko, Novoměstsko, Český ráj, Sloup a okolí, Ještědsko-kozákovský hřbet, oblast Višňové, Hamru na Jezeře, Hrádku nad Nisou apod.), výskyt nevybuchlé munice v bývalém vojenském újezdu Ralsko. V oblasti Višňové hrozí při velkých deštích i splachy kaolinu a jílů z výsypek lignitového dolu Turów na polském území. B.9.2.2 CIVILNÍ OCHRANA – HLAVNÍ ZÁSADY A POTŘEBY Je třeba respektovat opatření, vyplývající z následujících mimořádných a krizových situací (viz výstupy z Havarijního a Krizového plánu kraje, kde jsou rozpracovány v jednotlivých Operačních plánech, resp. Plánech konkrétních činností – viz výše): EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ Největší riziko se koncentruje do urbanizovaných území a hustě zalidněných městských aglomerací (Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald, Česká Lípa – Nový Bor) a dalších významných měst a středisek cestovního ruchu (Turnov, Semily, Jilemnice, Frýdlant, Doksy….). Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek, evakuačních tras v členění podle obvodů obcí s rozšířenou působností je uveden v přílohách C-6-2,3,4 Havarijního plánu kraje. Evakuační trasy je nutné stanovit nejpozději při vyhlášení evakuace obyvatelstva z evakuovaného prostoru. Pro ubytování evakuovaných osob lze v Libereckém kraji využít kromě objektů základní občanské vybavenosti (základní školy s tělocvičnami a stravovnami) zejména velké lůžkové kapacity rekreačních zařízení v turisticky exponovaných oblastech (Krkonoše, Jizerské hory, okolí Máchova jezera, Český ráj a jiné). NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU Značná část populace Libereckého kraje, zejména v oblasti Liberecko-jablonecké aglomerace, je závislá na zásobování vodou z povrchových zdrojů (přehrady Josefův Důl a Souš), což představuje pro obyvatele tohoto území značné riziko ohrožení v případě vojenského konfliktu či teroristického útoku. Nouzové zásobování vodou předpokládá v prvé řadě využití alternativních podzemních zdrojů (např. krajské město je zčásti zásobováno z vrtů Dolánky a Libíč), tam, kde tyto zdroje k dispozici nejsou, je nutno zajistit záložní zdroje (vrty), u menších sídel postačí kombinace zásobování cisternami na pitnou vodu a balenou vodou. Lze použít náhradní zásobování také z povrchových zdrojů, např. odběr vody z vodní nádrže Josefův Důl či jiných kvalitních toků. Kapacity cisteren na pitnou vodu jsou omezené (jejich počty, objem a lokalizace jsou uvedeny v havarijních plánech okresů) a nemohou nahradit výpadek celé sítě (např. poškození hlavních přivaděčů nebo odstavení vodojemů v důsledku teroristického útoku).

108



OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH NA ÚZEMÍ Na území Libereckého kraje na rozdíl od jiných (Ústecký, Pardubický…) nejsou koncentrovány ve větším rozsahu rizikové výroby (např. rafinérie, výroba explozivních látek, hořlavin a jiných nebezpečných chemických produktů). Přesto jsou však tyto látky v regionu skladovány a používány. Seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu kraje, namátkou jmenujme galvanizovny a sklářské a bižuterní provozy (zejména na Jablonecku), zásobníky chlóru (úpravny vody, plavecké bazény), čpavku (např. zimní stadióny), specifikem kraje jsou rizika spojená s chemickou těžbou uranu a likvidací následků těžby (s.p. Diamo) a zvýšeným výskytem přirozeného půdního radonu (žulové podloží). OCHRANA PŘED DŮSLEDKY MOŽNÉHO TERORISTICKÉHO ÚTOKU NA OBJEKTY, JEJICHŽ POŠKOZENÍ MŮŽE ZPŮSOBIT MIMOŘÁDNOU UDÁLOST Kromě požárů a výbuchů v průmyslových objektech se zásobami vysoce hořlavých a toxických látek představují značné riziko možné teroristické útoky na zařízení s vysokou koncentrací obyvatel (školy, nemocnice, obchodní centra…) a v neposlední řadě na hráze přehradních nádrží. Povodňové vlny při protržení hrází (vodní díla Josefův Důl, Souš, Bedřichov, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice…) mají velkou ničivou sílu a mohou zanechat katastrofální následky (materiální škody i oběti na životech). Území potenciálního ohrožení povodňovou vlnou Obecné zásady ochrany jsou řešeny v Havarijním a Krizovém plánu kraje. Zásadní výstupy je třeba respektovat. Předpokladem je úzká spolupráce všech složek IZS. OCHRANA ÚZEMÍ PŘED POVODNĚMI V posledních letech v souvislosti s globálními klimatickými změnami na planetě Zemi nabývá na významu problematika ochrany území před povodněmi. Velké povodně na území ČR v letech 1997 a 2002 i lokální povodně 2007 vyvolaly tlak na zkvalitnění preventivních opatření a zlepšení monitoringu a informačního systému. Co se týče regulace a úpravy toků, naprostá většina koryt ve větších městech je dimenzována pouze na Q20 (20-letou vodu), v menších městech na Q10 s výjimkou koryta Smědé ve Frýdlantu (Q50). Je třeba průběžně aktualizovat povodňové plány obcí, zpracovat nové plány na 100- a víceletou vodu, digitalizovat mapové podklady a umožnit modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů na ohrožená území. Zpracované Plány povodí umožní lépe modelovat průběh povodní a předpovídat chování vodního živlu v různých situacích. B.9.2.3 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Integrovaný záchranný systém (IZS) byl vytvořen jako systém pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí a vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod atp.). Integrovaný záchranný systém koordinuje: § záchranné a pohotovostní služby a sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komunální služby ...), § bezpečnostní a ozbrojené sbory (Policie ČR, obecní policie, Armáda ČR ...), § územní popř. ústřední správní úřady. Krizová komunikace v integrovaném záchranném systému je organizována pro potřebu jednotlivých úrovní koordinace uvedených v § 29 vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., mezi složkami, ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, správními úřady s krajskou nebo nižší regionální působností a mezi obcemi (dále jen „subjekty krizové komunikace") a u každého z těchto subjektů. Základní prostředky krizové komunikace: § Účelová telekomunikační síť MV § Hromadná radiokomunikační síť IZS provozovaná ministerstvem § Veřejná pevná telekomunikační síť – (uplatnění přednostního spojení) § Veřejná mobilní telekomunikační síť – (uplatnění přednostního spojení; je třeba dořešit pokrytí periferních území signálem mobilního operátora vybraného pro krizovou komunikaci, popř. umožnit provoz krizových telefonů i u dalších operátorů, kteří mají v těchto lokalitách kvalitnější pokrytí). 109



Krizová komunikace je podrobně rozpracována v Havarijním a Krizovém plánu Libereckého kraje, kde jsou uvedena spojení na všechny složky Integrovaného záchranného systému. Složky IZS v Libereckém kraji: § Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje § Policie České republiky – okresní ředitelství, obvodní oddělení, pohraniční policie. Krajské správy sídlí mimo území Libereckého kraje – v Ústí nad Labem a Hradci Králové. § Zdravotnické instituce – nemocnice, Zdravotnická záchranná služba, Letecká záchranná služba § Další složky IZS: - Samospráva obcí, kraje - Česká inspekce životního prostředí - Odbory životního prostředí obcí a kraje - Správci povodí - Povodí Ohře, s.p. Chomutov - Povodí Labe, s.p. Hradec Králové - ČHMÚ – hlásná služba - Český červený kříž - Vodní záchranná a potápěčská služba - Svaz záchranných brigád kynologů ČR - Velitelství územní obrany - Krajská hygienická stanice - Státní ústav pro jadernou bezpečnost… - Horská služba ČR Podrobný seznam, adresy a další údaje jsou obsaženy Havarijním a Krizovém plánu Libereckého kraje. B.9.2.4 HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY – ZÁSADY A POTŘEBY Krizovými stavy se dle Zákona č. 240/2000 Sb. rozumí stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu, vyhlášené na základě mimořádné události1 . Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje a neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. Orgány krizového řízení: § vláda § ministerstva a jiné ústřední správní úřady § Česká národní banka § orgány kraje § orgány obce Tyto orgány jsou na základě zákona oprávněny v přesně specifikovaných případech omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu základní lidská práva (omezení vlastnických práv, svobody pohybu, shromažďování aj.).

1

Mimořádnou událostí se dle Zákona č.239/2000Sb. rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka , přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

110



Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou podrobně řešena v Krizovém plánu kraje, jehož součástí jsou: § typové plány § operační plány § plán nezbytných dodávek § plán hospodářské mobilizace § plán akceschopnosti § plán spojení § plán materiálně-technického zabezpečení § plán zdravotnického zabezpečení aj.

B.9.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI §

funkční Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje s operačním střediskem v Liberci

B.9.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Je třeba respektovat zájmy Armády ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje a dalších složek Integrovaného záchranného systému. Výše uvedené instituce zaslaly svá stanoviska s výčtem objektů a koridorů, k jejichž dotčení je třeba souhlasu těchto institucí. Jedná se zejména o: § ochranná pásma zájmových území Armády ČR § ochranná pásma letišť (např. letiště Mnichovo Hradiště – Hoškovice s přesahem na území Libereckého kraje § radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení HZS § objekty a pozemky ve vlastnictví či užívání těchto subjektů (pro ÚAP obcí) S ohledem na rozsah seznamu těchto nemovitostí a koridorů jejich výčet v této zprávě neuvádíme (je k dispozici u zadavatele i zpracovatele).

B.9.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ §

pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko)

Armáda ČR trvá na svém požadavku vymezení plochy pro realizaci střelnice pro ruční zbraně v obci Ralsko, k.ú. Svébořice (jedná se o území původní střelnice Sovětské armády v lokalitě bývalého vojenského újezdu). Poznámka: Záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na tocích viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie

111


B.10


STRUKTURA OSÍDLENÍ A REGIONALIZACE


Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, na www.czso.cz Údaje o Libereckém kraji dostupné a zpracované na www.liberec.czso.cz Cestovní ruch v Libereckém kraji 2005. ČSÚ Liberec 2006. Česká republika – portréty krajů. MMR ČR Praha 2005. Demografický vývoj Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje 2000 - 2004. ČSÚ Liberec 2005. Dojížďka za prací a do škol (na základě výsledků SLDB 2001) Liberecký kraj. ČSÚ Liberec 2004. ESPON Atlas Mapping the structure of the European territory. FOBRP Berlin 2007. Liberecký kraj v číslech 2005. ČSÚ Liberec 2006. Poměřování Libereckého kraje. ČSÚ Liberec 2005. Před volbami 2006: ČR a kraje v číslech. ČSÚ Praha 2006. Regionální portréty. ČSÚ Praha 2005. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000 – 2005. ČSÚ Liberec 2007. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. ČSÚ Liberec 2002. Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR ČR Praha 2006. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. OHRR Krajského úřadu Liberec 2007. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. KU Liberec 2006 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (koncept). SAUL Liberec 2003. Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Univ.Karlova v Praze 2005. Poštolka, V.: Hodnocení rozvojových disparit a rozvojových předpokladů území na příkladu Libereckého kraje. Sborník sjezdu ČGS České Budějovice 2006. Poštolka, V.: Nové pohledy na problematiku prostorového rozvoje a územního plánování České republiky v kontextu Evropské Unie. Sborník ze semináře MMR ČR a VŠE Praha 2006. Poštolka, V.: Ruch turystyczny a ochrona przyrody i krajobrazu. Rosnaca presja i problemy na terenie województwa libereckiego. Problemy ochrony przyrody w zagospodarowaniu przestrzennym Sudetów. Jelenia Góra 2004, s. 39-52. Poštolka, V.: Liberecký kraj – zatížení území a rozvojové předpoklady. Gospodarka Przestrzenna VI. AE Wroclaw – KGP Wroclaw 2003, s.65-82. Vystoupil, J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. MU Brno 2007.

VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI DAT Sídelní struktura Převzato z konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje (SAUL 2003) s těmito rozdíly a s provedením těchto úprav: 1) V případě spádových obvodů center osídlení nejsou zohledněny přesahy krajských hranic 2) Až na dvě výjimky jsou respektovány hranice deseti správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a tím skladebnost spádových obvodů center osídlení do správních obvodů ORP v jejich vymezení k 1.1.2007 3) Pro regionalizaci území kraje použity výsledky regionalizace ČR podle M.Hampla (2005) 4) Pro vyjádření a kategorizaci regionálního významu center osídlení použita metoda výpočtu potenciálních uživatelů území 5) Navržen nový a jednodušší systém označování hierachizace center osídlení a jejich regionů (maximální regionální působnosti) 6) Struktura osídlení je hodnocena podle obcí, ale vhodnější a přesnější by bylo hodnocení podle sídel, resp. podle střediskové nebo nestřediskové funkce jednotlivých sídel

112



DOPLNĚNÍ PODKLADŮ PRO RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Pro hodnocení sídelní struktury – v našem případě podle obcí a spádových obvodů center osídlení v jejich maximální regionální působnosti – v podmínkách Libereckého kraje byla použita metoda výpočtu tzv. ostatních a potenciálních uživatelů území a kvalifikovaný odhad vlivu jednodenní návštěvnosti území.

B.10.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZPŮSOBU VYUŽITÍ ÚZEMÍ B.10.2.1 SÍDELNÍ STRUKTURA (JEV B6) Sídelní struktura území Libereckého kraje je silně poznamená jeho značnou výškovou členitostí a rozmanitou geomorfologií s výraznými horskými hřbety, podhorskými kotlinami a údolními zářezy. K výrazné odlišnosti typu sídel a do vývoje osídlení se promítly a stále promítají pohraniční poloha, existence a vliv dřívější česko – německé národnostní hranice, rozvoj nebo úpadek prosperujících odvětví průmyslu, a trvale stoupající využití území pro rekreaci, sport a druhé bydlení. Z hlediska sídelní geografie se na území kraje zachovaly rozličné typy a tvary sídel dokumentující na jedné straně převážně české a na druhé straně dříve převážně nebo původně německé osídlení a hospodaření v nížinném, podhorském i horském prostředí. Z tohoto hlediska jsou zvláště zajímavá (hodnotná) území v blízkosti dřívější národnostní hranice, venkovská sídla s dochovanými objekty lidového stavitelství a městská sídla dokumentující rozvoj a prosperitu průmyslu, ale i různé projevy rozvoje a úrovně bydlení. Výrazným zásahem do sídelní struktury bylo období po roce 1945, v němž došlo k vylidnění a osidlování pohraničí po odsunu většiny německého obyvatelstva, uvolnění rozsáhlého území pro vytvoření vojenského výcvikového prostoru, k rozsáhlé bytové výstavbě sídlištního typu. Výsledkem bylo soustřeďování trvale bydlících obyvatel do měst, vylidňování a mnohde i úpadek venkova, a s tím související výrazné změny ve využívání krajiny, sídel a jejich původního domovního a bytového fondu. Výrazným zásahem do sídelní struktury – především na Českolipsku - se projevila těžba uranu. Stoupající atraktivita území Libereckého kraje v posledním období souvisí s rozvojem automobilového průmyslu s blízkými centry v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kolíně, s blízkostí a velmi dobrou dostupností Prahy, s otevíráním hranic, růstem rekreace a sportovních aktivit, ale i s nabídkou atraktivních lokalit pro výstavbu a pro trvalé nebo druhé bydlení. Poloha s dobrou dostupností Mladé Boleslavi a Prahy, poloha v prostředí Krkonoš, Jizerských hor, Českého ráje a jiných atraktivních míst, se stávají rozhodujícími faktory zvyšujících se požadavků na výstavbu, a rostoucích tlaků na území, resp. krajinu a jejich využití. Z hlediska vnitřní integrity se území kraje jeví jako tři od sebe oddělené části. Jeho západní část (Českolipsko) a nejvýchodnější část (Jilemnicko) jsou pohybem (spádem) jejich obyvatel vázány silněji k Mladé Boleslavi a k Vrchlabí, resp. Praze než k Liberci. Do těchto prostorů se také významně promítají rostoucí rekreační potřeby a zájmy Prahy a Mladé Boleslavi. Významným konkurentem, ale i partnerem Liberce z hlediska „regionální působnosti“ se stává Mladá Boleslav, a z této situace a polohy významně těží a bude i nadále těžit také Turnov. Struktura osídlení je dále hodnocena podle obcí, i když vhodnější a přesnější by bylo její hodnocení podle sídel vymezených (vymezitelných) podle částí obce, případně základních sídelních jednotek. Na území Libereckého kraje je v současné době 215 obcí, 762 částí obce a 1182 základních sídelních jednotek. Mezi obcemi jsou značné velikostní a významové rozdíly. V obcích do 1000 trvale bydlících obyvatel bydlí méně než 16 % obyvatel, zatímco v obcích nad 5000 obyvatel bydlí téměř 65 % obyvatel kraje. Po roce 1991 dochází však ke zvyšování počtu obyvatel v menších obcích v závislosti na jejich poloze.

113



Struktura osídlení pro potřeby územního, ale i hospodářského a regionálního rozvoje musí odrážet rostoucí mobilitu a tím i měnící se počty a koncentrace tzv. uživatelů území bez ohledu na místo jejich trvalého bydliště. Místo kategorie trvale bydlící obyvatelstvo a jejich hustoty na km² katastrálního území používáme proto pro hodnocení struktury osídlení kategorii „potenciálních uživatelů území“ a jejich hustoty zpravidla na hektar zastavěných ploch v katastrálním území, jež lépe vyjadřují faktické a možné zátěže území a z toho vyplývající potřeby územně plánovacího a územně technického charakteru. Území není a nebude posuzováno podle počtu trvale bydlících obyvatel, ale musí být v územně plánovací činnosti hodnoceno a dimenzováno podle maximální velikosti potenciálních uživatelů území a dále i s ohledem na význam jednodenní návštěvnosti, pro kterou však chybí potřebná datová základna (potenciální uživatelé území = trvale bydlící obyvatelstvo + saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé dle počtu lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace). Hodnocení struktury osídlení počtem a hustotou potenciálních uživatelů území přináší nové a v řadě případů překvapující pohledy na území a jeho faktické či možné zatížení. V tabulkové části jsou uvedeny tyto údaje za všechny obce, za spádové obvody a regiony vyššího významu (viz Tab.1 v příloze) a umožňují svou skladebností využití i pro jiné účely (např. pro oblasti a podoblasti cestovního ruchu, obce zasahující do chráněné krajinné oblasti a národního parku, povodí, zóny dostupnosti center nebo vybraných míst, apod.). Tímto způsobem budou též hodnoceny a charakterizovány vymezované rozvojové oblasti, specifické oblasti a stabilizované území s přirozeným vývojem pro Návrh ZÚR LK. Pro potřeby UAP LK byly provedeny dva výpočty velikosti potenciálních uživatelů území vycházející z údajů za rok 2001, resp. 2002. Jejich maximální počet představuje maximální možné zatížení území bez ohledu na jeho četnost, zatímco druhý výpočet modeluje průměrnou situaci předpokládající 35 % využití kapacit území pro druhé bydlení a hromadnou rekreaci. I když počet potenciálních uživatelů se tím mění, nemá to vliv na významové kategorie obcí a center osídlení (viz Tab.8 v příloze). Skutečné zatížení území a skutečný počet potenciálních uživatelů území je u mnoha obcí více nebo méně vyšší ještě vlivem jednodenní návštěvnosti, pro kterou však nejsou k dispozici potřebné a spolehlivé údaje. Pro potřeby UAP LK z hlediska hodnocení velikosti a významu nároků na územně plánovací a územně technická opatření na úrovni jednotlivých obcí byla na základě expertního posouzení zátěže obcí rozlišena kategorizace již existujícího nebo očekávaného vlivu jednodenní návštěvnosti. Takto byly obce rozděleny do tří kategorií: se zanedbatelným vlivem jednodenní návštěvnosti, s významným vlivem jednodenní návštěvnosti a s dominantním / zásadním vlivem jednodenní návštěvnosti. Do tohoto hodnocení se promítá nejen odhadovaná velikost a četnost jednodenní návštěvnosti, ale i počet trvale bydlících obyvatel příslušné obce, který se vlivem jednodenní návštěvnosti stává či může stát jen malou částí všech uživatelů území. Hodnocení obcí podle vlivu jednodenní návštěvnosti Typ A obce s dominantním a zásadním vlivem jednodenní návštěvnosti Zahrnuje celkem 17 obcí a z toho tři centra osídlení – Malá Skála, Karlovice, Hrubá Skála, Troskovice (ORP Turnov), Krompach (ORP Nový Bor), Bezděz, Doksy, Hamr na Jezeře (ORP Česká Lípa), Bílý Potok (ORP Frýdlant), Bedřichov, Janov n.N. (ORP Jablonec n.N.), Albrechtice v JH, Kořenov, Harrachov (ORP Tanvald), Rokytnice n.J., Benecko, Vítkovice (ORP Jilemnice) Typ B obce s významným vlivem jednodenní návštěvnosti Zahrnuje celkem 58 obcí a z toho 25 center osídlení – Liberec, Hrádek n.N., Chotyně, Kryštofovo Údolí, Jablonné v P., Mníšek, Oldřichov v H., Český Dub, Osečná, Světlá p.J. (ORP Liberec), Frýdlant, Habartice, Hejnice, Lázně Libverda (ORP Frýdlant), Jablonec n.N., Lučany n.N., Josefův Důl (ORP Jablonec n.N.), Tanvald, Smržovka, Jiřetín p.B., Desná (ORP Tanvald), Česká Lípa, Blatce, Dubá, Holany, Ralsko, Sosnová, Stráž p.R., Zákupy (ORP Česká Lípa), Turnov, Radimovice, Sychrov, Kacanovy, Ktová, Vyskeř, Frýdštejn, Klokočí, Rovensko p.T. (ORP Turnov), Nový Bor, Radvanec, Sloup, Svojkov, Mařenice, Kamenický Šenov, Polevsko, Svor (ORP Nový Bor), Semily, Vysoké n.J., Bozkov, Chuchelna (ORP Semily), Železný Brod, Koberovy, Pěnčín, Zásada (ORP Železný Brod), Jilemnice, Jablonec n.J., Jestřabí v K., Paseky n.J. (ORP Jilemnice)

114



Typ C obce se zanedbatelným vlivem jednodenní návštěvnosti Zahrnuje celkem 140 zbývajících obcí a z toho 10 center osídlení : Hodkovice n.M., Chrastava, Rychnov u J., Velké Hamry, Žandov, Mimoň, Nové Město p.S., Raspenava, Cvikov a Lomnice n.P. Struktura osídlení je tvořena sídly, základními sídelními jednotkami, které se liší velikostí, významem a funkcemi ve struktuře osídlení. Pro potřeby ZÚR LK je základní územní jednotkou obec. Poznámka: Hodnocení struktury osídlení podle základních jednotek - obcí, které často zahrnují městské útvary a přičleněná venkovská sídla (městský a venkovský prostor), musí být proto zkreslující a méně objektivní (přesné) než by bylo hodnocení prováděné podle základních sídelních jednotek (částí obce) a v případě velkých měst podle „městských částí“ (vymezených podle základních sídelních jednotek, resp. urbanistických obvodů). V územně analytických podkladech jednotlivých obvodů obcí s rozšířenou působností by proto bylo žádoucí věnovat zvláštní pozornost hodnocení území a jeho limitů, hodnot a problémů nejen podle obcí, ale též podle sídel, resp. částí obce a různých typů venkovských, venkovsko-městských a městských prostorů včetně volné krajiny.

B.10.2.2 REGIONALIZACE A SPÁDOVÉ OBVODY Spádové obvody center osídlení byly převzaty z konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje (SAUL Liberec 2003) s tím, že byly upraveny jejich hranice tak, aby odpovídaly také hranicím a skladebnosti do správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v jejich vymezení k 1.1.2007. Jedinou výjimkou jsou hranice ORP Česká Lípa a Nový Bor, neboť obec Nový Oldřichov jako součást ORP Česká Lípa byla přiřazena do spádového obvodu Kamenický Šenov a tím do ORP Nový Bor. Naproti tomu obec Velký Valtinov byla ponechána v ORP Česká Lípa, i když správně by měla být zařazena do spádového obvodu Jablonné v P. a tím do ORP Liberec. Byly respektovány hranice kraje a všechny obce byly proto přiřazeny k centrům osídlení v Libereckém kraji, i když některé spádují k jiným centrům osídlení za hranicí kraje (např. z ORP Česká Lípa obec Tuhaň k Roudnici n.L., obec Ralsko k Mladé Boleslavi, apod.). Spádové obvody 38 nesporných center osídlení jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím nebo přirozeným spádem z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území (pohyb za prací tomuto požadavku vždy neodpovídá). Hierarchizace center osídlení a jejich spádových obvodů vychází již z převažujícího spádu za prací, do škol a vyššími službami. Regionální význam center osídlení byl určován nikoliv podle počtu trvale bydlících obyvatel, nýbrž podle výpočtu potenciálních uživatelů území, který lépe vyjadřuje atraktivitu a tzv. nasávací efekt území z hlediska jeho pracovní, obslužné (vybavenostní), ale i rekreační funkce. Tímto způsobem byly vypočteny stavy potenciálních uživatelů pro všechny obce na území kraje, což umožňuje také přesnější pohled na skutečné nebo možné zatížení území s průmětem do řešení územně plánovacích a rozvojových úkolů. Území kraje je rozděleno z hlediska struktury osídlení na 38 spádových obvodů center osídlení respektujících hranice kraje a s výjimkou dvou obvodů také hranice správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a rozlišených podle velikosti potenciálních uživatelů území do pěti hierarchizovaných kategorií. Struktura osídlení je vytvořena jako hierarchický systém s jednoznačným přiřazením každé obce k jednomu nespornému centru osídlení, jehož spádový obvod je dále jednoznačně přiřazen k centru osídlení hierarchicky vyššího významu. Kategorizace nesporných center osídlení a vymezení jejich spádových obvodů je obsahem tabulkových příloh. Tab.1 obsahuje geograficky uspořádané spádové obvody 38 nesporných center osídlení a k nim příslušných spádových obcí (číslováno od západu k východu) 1= Česká Lípa, …38 = Jablonec n.J. Podobně jsou uspořádány další tabulky pro hodnocení struktury osídlení. Tab.8 (viz tabulkové přílohy) obsahuje kategorizaci regionálního významu všech 38 nesporných center osídlení a jejich spádovou (regionální) příslušnost k nadřazenému centru osídlení a maximální velikost regionu).

115



Na území Libereckého kraje je navržena struktura osídlení rozdělením obcí do šesti hierarchických kategorií, které zahrnují nesporná centra osídlení (pět kategorií) a ostatní (nestřediskové) obce. NESPORNÁ CENTRA OSÍDLENÍ A JEJICH SPÁDOVÉ OBVODY: Centrum nadregionálního významu Na území Libereckého kraje plní funkci centra nadregionálního významu pouze jeho krajské město Liberec. Součástí jeho maximálního regionu jsou spádové obvody nižších center (viz dále) s výjimkou spádových obvodů České Lípy a Jilemnice. Na území ČR má srovnatelný význam s výjimkou Jihlavy, Brna, Ostravy a Prahy dalších 8 krajských měst (polohou nejblíže Hradec Králové a Ústí n.L., významem Olomouc a Zlín). Struktura osídlení je hodnocena podle obcí, i když vhodnější a přesnější by bylo její hodnocení podle sídel vymezených (vymezitelných) podle částí obce, případně základních sídelních jednotek. Na území Libereckého kraje je v současné době 215 obcí, 762 částí obce a 1182 základních sídelních jednotek. Mezi obcemi jsou značné velikostní a významové rozdíly. V obcích do 1000 trvale bydlících obyvatel bydlí méně než 16 % obyvatel, zatímco v obcích nad 5000 obyvatel bydlí téměř 65 % obyvatel kraje. Po roce 1991 dochází však ke zvyšování počtu obyvatel v menších obcích v závislosti na jejich poloze. Centrum regionálního významu Na území Libereckého kraje plní funkci center regionálního významu tři města – Česká Lípa, Jablonec n.N. a Turnov (v pořadí podle velikosti jejich maximálního regionu). Zatímco Jablonec n.N. i Turnov se podílí na „metropolitní funkci“ Liberce a patří do jeho spádového obvodu, Česká Lípa inklinuje převládajícím spádem svého regionu k Mladé Boleslavi a k Praze. Na území ČR má srovnatelný význam celkem 58 měst (v okolí např. Mladá Boleslav, Rumburk + Varnsdorf, Děčín, Litoměřice, Jičín, Vrchlabí aj.). Centrum mikroregionální významu - vyššího stupně Na území Libereckého kraje plní funkci center mikroregionálního významu vyššího stupně pouze pět měst. S výjimkou Železného Brodu jsou to ostatní „obce s rozšířenou působností“ – zde v pořadí podle velikosti maximálního spádového regionu vyjádřeno počtem potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti): Jilemnice, Tanvald, Nový Bor, Semily a Frýdlant. Kdybychom tato centra a jejich regiony posuzovali podle počtu trvale bydlících obyvatel pořadí by bylo jiné: Nový Bor, Semily, Frýdlant, Tanvald a Jilemnice. Na území ČR má srovnatelný význam celkem 74 měst (v okolí např. Nová Paka, Hořice, Brandýs n.L. apod.). Centrum mikroregionální významu - nižšího stupně Na území Libereckého kraje plní funkci center mikroregionálního významu nižšího stupně celkem 19 měst (v pořadí podle velikosti jejich maximálního regionu počtem potenciálních uživatelů území v roce 2001): Železný Brod, Rokytnice n.J., Doksy, Desná, Lomnice n.P., Cvikov, Mimoň, Stráž p.R., Smržovka, Hrádek n.N., Český Dub, Harrachov, Chrastava, Jablonné v P., Kamenický Šenov, Dubá, Hejnice, Velké Hamry a Nové Město p.S. Centrum subregionálního významu Na území Libereckého kraje plní funkci subregionálních center (nejnižšího významu) celkem 10 měst: Hodkovice n.M., Jablonec n.J., Josefův Důl, Osečná, Raspenava, Rovensko p.T., Rychnov, Vysoké n.J., Zákupy a Žandov. Příslušnost obcí ke spádovým obvodům na nejnižší úrovni se opírá o koncept ÚP VÚC Libereckého kraje (SAUL Liberec 2003) a spádovost na vyšší úrovni se opírá o výsledky nejnovější sociogeografické regionalizace České republiky rozlišující na území ČR celkem 144 regionů a jejich spádových území (obvodů) hierarchizovaných do pěti úrovní. Výhledově nepředpokládáme žádnou změnu regionální významu nesporných center osídlení na území Libereckého kraje, i když nelze vyloučit změny spádu některých obcí a tím také velikosti spádových obvodů.

116



Kromě Železného Brodu patří ostatní obce s rozšířenou působností na území Libereckého kraje do skupiny celkem 144 tzv. nesporných regionálních středisek podle Sociogeografické regionalizace České republiky (Hampl, M. 2005) – stav v roce 2001. Železný Brod a okolí je podle této regionalizace součástí spádového obvodu Jablonce n.N. Jilemnice, resp. spádový obvod Jilemnicko patří spádově pod Vrchlabí (a tím i k Praze). Spádové obvody Nový Bor a Česká Lípa (bez obcí Ralsko a Tuhaň) patří spádově rovněž k Praze a nikoliv k Liberci. Obec Ralsko patří do spádového obvodu Mladé Boleslavi (+ Mnichovo Hradiště) a obec Tuhaň patří do spádového obvodu Roudnice n.L. (+ Štětí). OSTATNÍ OBCE Ostatní obce (nestřediskové) jsou všechny ostatní obce neplnící funkci 38 nesporných center osídlení a jsou uvedeny v tabulkových přílohách (Tab.1) v členění podle spádových obvodů center osídlení. Takto specifikovaná struktura osídlení bude převzata do ZÚR LK. Poznámka: Kromě spádových obvodů center (středisek) osídlení by bylo možné také pro hodnocení struktury osídlení použít tzv. generelové jednotky, kterých bylo na území kraje vymezeno 78 (viz také OHRR KULK). Tyto jednotky byly vymezeny na základě jiného principu. Na rozdíl od spádových obvodů ve většině případů nezahrnují střediska osídlení, a jsou méně vhodné pro hodnocení struktury osídlení. Je otázkou, zda jsou takto vymezené jednotky také vhodné nebo vhodnější pro hodnocení rozvojových předpokladů a hospodářsky slabých oblastí. Generelové jednotky představují nejpodrobnější regionální členění území. Jejich centrem je obec, která má základní střediskové funkce (pošta, škola, zdravotní zařízeni, některé správní funkce – např. stavební a zejména matriční úřad) a k ní jsou přičleněny obce, které k ní mají základní spádovost. Generelové jednotky byly aktualizovány ÚRS Praha v roce 2005 pro potřeby výzkumných úkolů zabývajících se vývojem obyvatelstva apod. Na území Libereckého kraje je aktuálně vymezeno 61 generelových jednotek.

Funkční vazby a kooperace mezi centry Kooperace mezi centry osídlení - prostory, v nichž probíhá intenzivnější pohyb uživatelů území (za prací, do škol, nákupy, službami, využitím volného času apod.) a materiálových toků, a které se s rostoucí mobilitou obyvatel, firem a kontaktů budou zpravidla dále zvyšovat a budou pro posilování logických vazeb vyžadovat zabezpečení odpovídající dopravní a technické obsluhy území. Funkční vazby a kooperace zachycují i vazby center osídlení na území Libereckého kraje s centry osídlení za jeho hranicí. Příkladem těchto „mimokrajských“ vazeb a kooperací je již probíhající přeshraniční forma spolupráce mezi městy Hrádek nad Nisou - Bogatynia (Polsko) a Zittau (SRN) jako přeshraniční forma pokračování rozvojové oblasti Liberec (z území ORP Liberec) na území SRN a Polska. Funkční kooperace mezi centry osídlení: FK1 FK2 FK3 FK4 FK5 FK6 FK7 FK8 FK9 FK10 FK11 FK12 FK13 FK14

Liberec + Jablonec n.N. (ORP Liberec a Jablonec n.N.) Jablonec n.N. + Smržovka + Tanvald + Desná (ORP Jablonec n.N. a Tanvald) Tanvald + Velké Hamry (ORP Tanvald) Liberec + Chrastava + Hrádek n.N. (ORP Liberec) Jablonec n.N. + Rychnov (ORP Jablonec n.N.) Semily + Železný Brod (ORP Semily a Železný Brod) Jilemnice + Vrchlabí (ORP Jilemnice a Vrchlabí) Harrachov + Rokytnice n.J. + Jablonec n.J. (ORP Tanvald a Jilemnice) Frýdlant + Raspenava + Hejnice (ORP Frýdlant) Česká Lípa + Nový Bor (ORP Česká Lípa a Nový Bor) Nový Bor + Kamenický Šenov + Česká Kamenice (ORP Nový Bor a Děčín) Mimoň + Stráž p.R. (ORP Česká Lípa) Stráž p.R. + Osečná (ORP Česká Lípa a Liberec) Hrádek n.N. + Bogatynia (Polsko) + Zittau (SRN)

Funkční kooperace mezi centry osídlení jsou znázorněny ve schématu Struktura osídlení.

117



B.10.2.3 ZÁKLADNÍ PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ KRAJE V základním prostorovém uspořádání území Libereckého kraje s historicky vzniklou sídelní strukturu a významným potenciálem přírodních a kulturních hodnot lze takto odlišit: §

rozvojové oblasti - územní části se soustředěním civilizačních aktivit a koncentrací významného potenciálu průmyslového, technického a stavebního dědictví, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území a rostoucí tlak na umisťování rozvojových záměrů nadmístního významu PÚR ČR 2006 vymezuje na území ČR správními obvody ORP rozvojové oblasti republikového a mezinárodního významu (OB): - na území Libereckého kraje OB 7 Liberec v rozsahu ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Tanvald Úkolem ZÚR Libereckého kraje bude upřesnění rozsahu rozvojové oblasti OB7 republikového významu v úhrnu správních obvodů obcí dle zjištěných konkrétních podmínek území Libereckého kraje (ÚAP kraje): - upřesnění rozsahu rozvojové oblasti republikového významu – vymezení částí Liberec (Liberec, Jablonec nad Nisou, Tanvald) a Česká Lípa (dle zjištěných podmínek nebyla prokázána územní spojitost rozvojové oblasti) – zpřesnění PÚR ČR 2006, - vymezení dalších rozvojových oblastí (Turnov, Nový Bor, Semily – Železný Brod, Jilemnice), nezbytných pro kontinuální rozvoj hospodářských a sociálních funkcí. (odkaz na RURÚ - kapitola 4. „Rozvojové oblasti“, grafická část dokumentace „Problémový výkres“)

§

rozvojové osy - koridory pro vzájemné propojení rozvojových oblastí a specifických oblastí s hlavními centry osídlení Libereckého kraje a zajištění jejich vazeb na sídelní strukturu sousedních krajů a států prostřednictvím založené sítě významných dopravních cest, jejichž optimalizace a doplnění se v důsledku narůstajících potřeb prosperity, integrity kraje a jeho integrace v republikových a středoevropských vazbách je nezbytné V těchto koridorech probíhají intenzivní pracovní a obslužné kontakty mezi centry pracovních příležitostí, služeb a vybavenosti, které se s rostoucí mobilitou obyvatel, firem, kontaktů, informací aj. budou dále zvyšovat a budou vyžadovat posilování technické a územně technické infrastruktury. PÚR ČR 2006 vymezuje na území ČR rozvojové osy republikového a mezinárodního významu (OS) v propojení rozvojových oblastí na úrovni radiálních, centristicky pojatých vazeb na metropoli ČR Prahu: - na území Libereckého kraje je přivedena OS7 Praha - Liberec - Hrádek nad Nisou hranice ČR PÚR ČR 2006 neřeší narůstající potřebou vzájemných propojení OB 6 Ústí nad Labem, OB7 Liberec a OB 4 Hradec Králové / Pardubice, vyplývajících ze strategických rozvojových dokumentů krajů a provázanosti OB7 a OB 4 v rámci NUTS2: Úkolem ZÚR Libereckého kraje takto bude: - upřesnění vedení rozvojové osy OS7 republikového významu v úseku: hranice kraje Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR ve zjištěných konkrétních podmínkách území Libereckého kraje (ÚAP kraje) včetně napojení na významné dopravní cesty v SRN - zpřesnění PÚR ČR 2006, - vymezení dalších rozvojových os republikového významu dle požadavků kraje pro zajištění vazeb OB7 Liberec na OB4 Hradec Králové / Pardubice v úseku Turnov hranice kraje a OB6 Ústí nad Labem v úseku Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor hranice kraje – doplnění PÚR ČR 2008,

118



- vymezení dalších rozvojových os nižšího řádu: Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald Harrachov - hranice ČR, hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy - hranice kraje, Turnov – Železný Brod – Tanvald – Harrachov, Horka u Staré Paky – Čistá u Horek, Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR, hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR, Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.R. - Český Dub Hodkovice n.M., Mimoň – Česká Lípa – Žandov – Děčín, Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí. (odkaz na „Schéma Širší vztahy“, na RURÚ - kapitola 4. „Rozvojové osy“ grafická část dokumentace - „Problémový výkres“) §

specifické oblasti, vyznačující se nerovnováhou pilířů udržitelného rozvoje, vyplývající z nedostatečně vyvinuté hospodářské a sociální úrovně vlivem předchozího vývoje, nutnosti revitalizačních zásahů do narušených a devastovaných území nebo nadřazeného zájmu ochrany přírody, zpravidla s přesahem do sousedních krajů a států, PÚR 2006 na území Libereckého kraje nevymezuje specifické oblasti republikového a mezinárodního významu (SOB), ve kterých se v jejich vzájemném porovnání dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Úkolem ZÚR Libereckého kraje takto bude: - vymezení specifických oblastí republikového významu k doplnění PÚR ČR 2008 dle požadavků kraje pro nejnaléhavější řešení problémů z hlediska regionálních disparit a udržitelného rozvoje území (Mimoňsko, Jizerské hory a Západní Krkonoše) – doplnění PÚR ČR 2008, - vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu (Jihozápadní Českolipsko, Lužické hory, Frýdlantsko, Český ráj – jih, Český ráj - sever). (odkaz na RURÚ - kapitola 4. „Specifické oblasti“, grafická část dokumentace „Problémový výkres“)

§

stabilizovaná území s přirozeným rozvojem - ostatní části území kraje s přirozenou mírou rozvoje, nevykazující mimořádné urbanizační zátěže a rostoucí tlak na umisťování rozvojových záměrů nadmístního významu. (odkaz na RURÚ - kapitola 4. „Stabilizované území s přirozeným rozvojem“)

Poznámka: Problematika vymezení struktury osídlení a regionalizace včetně vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických os byla konzultována na řadě pracovních jednání s pracovníky (KÚLK - OHRR, OÚPaSŘ).

B.10.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE §

38 nesporných center osídlení - 5 hierarchických kategorií (z toho 9 center regionálního významu v rámci ČR - s výjimkou Žel.Brodu obce s rozšířenou působností)

§

výhodná geografická poloha kraje v blízkosti Prahy, Mladé Boleslavi a zároveň v blízkosti atraktivních území pro cestovní ruch a rekreaci

B.10.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE V rámci tématického okruhu struktura osídlení, regionalizace nejsou vymezovány limity využití území.

B.10.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení na bázi intenzivnějších pracovních a obslužných kontaktů (bez zobrazení v grafické části dokumentace). Funkční kooperace jsou znázorněny ve schématu Struktura osídlení a jejich výčet je uveden výše (viz B.10.2.2).

119



120


C

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ

C.1

GEOLOGIE


C.1.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Zeměpisný lexikon ČSR, Demek et al., 1987 Výšková členitost reliéfu ČSR, mapa 1:500000, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971 Typologie české krajiny (Löw a spol., s.r.o. Brno, 2005) Surovinová politika ČR Surovinová politika Libereckého kraje, ČGS, 2003 ÚP VÚC LK, koncept, SAUL, 2003 PUR ČR 2006 Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, LESPROJEKT, Hromek J., 2004

C.1.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE C1.2.1 GEOMORFOLOGIE Z hlediska geomorfologického členění (cf. DEMEK et al. 1987) se území Libereckého kraje nachází na rozhraní tří geomorfologických soustav (subprovincií). Severní až východní část kraje zaujímá Krkonošsko-jesenická soustava (dříve zvaná Sudetská), která zahrnuje geomorfologické celky Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše a Krkonošské Podhůří. Jižní části kraje, především na Českolipsku, zaujímá soustava Česká tabule s geomorfologickými celky Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina a Jizerská tabule. Západně od Nového Boru a České Lípy zasahuje na území kraje ještě Krušnohorská soustava, zastoupená zde Českým středohořím. Rozhraní Krkonošské podsoustavy a České tabule tvoří lužická porucha v linii Nový Bor – Cvikov – Jitrava – Hodkovice nad Mohelkou – Kozákov – Rovensko. Rozhraní České tabule a Krušnohorské subprovincie prochází po linii Nový Bor – Stružnice – JZ okraj města Česká Lípa – Blíževedly – Úštěk. Bližší charakteristika jednotlivých geomorfologických celků je uvedena v odborné literatuře např. Demek et al. Zeměpisný lexikon ČSR, 1987. Reliéfové poměry kraje jsou velmi pestré, většina území má charakter členité pahorkatiny až hornatiny. Nejvyšším bodem Libereckého kraje je Kotel (1435 m) v západních Krkonoších, nejnižším místem je hladina Smědé na hranici s Polskem (208 m), o něco výše leží hladina Ploučnice u Žandova, Lužické Nisy pod Hrádkem a Jizery u Svijan (všechny mezi 230 a 235 m). Největší dynamiku vykazují zlomové svahy při severním úpatí Jizerských hor, jižní svahy Krkonoš, obě úbočí Ještědsko-kozákovského hřbetu a Lužické hory. Výrazná svažitost se uplatňuje i u neovulkanických vrchů Ralské pahorkatiny a v údolních soustavách vzniklých tektonickými a erozními pochody. GEOMORFOLOGICKY A GEOLOGICKY NEJCENNĚJŠÍ LOKALITY LIBERECKÉHO KRAJE (charakteristiky – viz LESPROJEKT Hromek J., Koncepce ochrany a přírody LK, 2004): Ještěd, Jizera, Severní svahy Jizerských hor, Vlhošť, Klíč, Ralsko (a další neovulkanické vrchy s výraznými geomorfologickými jevy – Ortel, Velký a Malý Bezděz, Velký Jelení vrch, Stříbrník), Široký kámen, Suché skály (a další podobné útvary - Panteon a útvary na rozhraní Lužického a Ještědského hřbetu), Kotel (nejvyšší hora kraje, s dvojkarem Velké a Malé kotelní jámy), Čertova zeď, Janské kameny v Lužických horách, Trosky, Hruboskalsko (a podobné terény skalních měst na Kokořínsku, v okolí Sloupu a Svojkova, v Hradčanských stěnách, jižně od Hamru na Jezeře, na Klokočských a Boreckých skalách aj.), Údolí Peklo u České Lípy, Bozkovské jeskyně (a další krasové jeskyně Ještědském hřbetu – Západní jeskyně na Vápenném, Hanychovská jeskyně), Niva Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou, Niva Smědé pod Višňovou (s průrvou Harty pod Frýdlantem, srovnatelně i Machnínská průrva na Lužické Nise), Rašeliniště Jizery, Tok Jizery až po Dolánky u Turnova (nejcennější část je mezi Bítouchovem a pod Spálovem, vysokou krajinářskou hodnotu má i údolí navazující Kamenice). 121



Obr.1 - Výškopis LK – nejvýznamnější solitérní geomorfologické krajinné dominanty (jev A18) vrstevnice kóty,kr.dominanty

Podklad: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK, Lesprojekt - Hromek J., 2004

Obr.2 Geomorfologické členění (DEMEK et al. 1987)

Podklad: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK, Lesprojekt - Hromek J., 2004

122



C.1.2.2 GEOLOGIE Území Libereckého kraje tvoří regionálně – geologické jednotky tří strukturních pater Českého masívu – z předplatformních lugická oblast, dále limnický permokarbon a z platformních jednotek Česká křídová pánev, terciér a kvartér. Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Libereckého kraje. Lugikum je zde zastoupeno dílčími jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a částí lužického masívu. Krkonošsko-jizerské krystalinikum představuje slabě až středně metamorfovanou regionálně geologickou jednotku s polyfázovou deformační stavbou. Je nejvýraznější strukturní elevací lugické oblasti v S. části Českého masívu. V regionálním tíhovém poli se projevuje minimem. V geologické struktuře a horninách krkonošsko-jizerského krystalinika jsou zaznamenány všechny nejvýznačnější orogenní etapy geologické historie Českého masívu: orogeneze grenvillská, kadomská, kaledonská a variská. Krkonošsko-jizerské krystalinikum je možno rozčlenit do několika úseků, které se od sebe odlišují litostratigrafickým obsahem a intenzitou regionální metamorfózy (CHALOUPSKÝ et al. 1986). Jizerský rulový komplex – soubor hornin ortorulového vzhledu tvořený různými typy rul, migmatitů a slabě usměrměných kataklastických žul s polohami svorů, nejčastěji prekambrického stáří. Krkonošsko-jizerský granitový pluton – variská posttektonická granitová intruze s výrazným kontaktním dvorem, prostupující centrální částí krkonošsko-jizerského krystalinika tvořeného prekambrickými krystalickými břidlicemi. Základním horninových typem je biotitický granit s velkými vyrostlicemi draselného živce. Ložiskově důležité jsou zejména: biotitický granit (tzv. liberecká žula) krkonošsko-jizerského plutonu, která je hrubozrnná, porfyrická s velkými vyrostlicemi draselného živce. Tanvaldský granit (někdy označovaný jako železnobrodský) stejnoměrně zrnitý na hřebenu Černé Studnice a pokrývačské fylity na Železnobrodsku. Lužický masív (lužická antiklinální zóna) zasahuje na území Frýdlantského a Šluknovského výběžku. Na Z dosahuje lužický pluton v podloží křídové pánve až k západolužické poruše a na V se dotýká krkonošsko-jizerského krystalinika. Lužický masív je budován z velké většiny kadomskými granitoidy: dvojslídným granodioritem (anatexitem), biotickým západolužickým – demitzským) granodioritem středně zrnitým, jemu velmi podobným, jen z části silněji deformovaným východolužickým (zawidowským) granodioritem a hrubozrnnou rumburskou žulou. Plášť granodioritů tvoří mocná lužická drobová formace svrchnoproterozoického stáří. Limnický permokarbon lugika vznikal během namuru šířením limnické sedimentace z centra u Walbrzychu v Polsku k JZ. Ke spojení s limnickou sedimentací středních Čech došlo počátkem stefanu. Na rozhraní karbon-perm se lugický permokarbon od středočeského odděluje a jako samostatný sedimentační prostor byl aktivní až do spodního triasu. Na území Libereckého kraje zasahují Mnichovohradišťská a Podkrkonošská limnická pánev. Ložiskově významný je výskyt uhelné sloje syřenovského souvrství v Podkrkonošské pánvi. Ještědské krystalinikum – kra slabě metamorfovaných převážně fylitických hornin s vložkami sericitických kvarcitů, s pestrým stratigrafickým obsahem, tektonicky omezená lužickým a machnínským zlomem. Vedle kambro-silurských souvrství zahrnuje i svrchnoproterozoický metadrobový komplex z pláště lužického masívu, nejslaběji přeměnné a v celé krkonošsko-jizerské jednotce zcela ojedinělé výskyty vulkanitů svrchnodevonského stáří a sedimentů až spodnokarbonského stáří. Železnobrodské krystalinikum – převážně fylitový komplex s nízkou intenzitou metamorfózy. Obsahuje jednotky prekambrického i kambrosilurského stáří. Charakteristickým členem krystalinika je železnobrodský slabě metamorfovaný vulkanický komplex, pravděpodobně spodno – až středněkambrického stáří.

123



Krkonošské krystalinikum – ve vysokohorské oblasti je složeno z prekambrického souboru svorů a rul, v jižní oblasti, v předhůří Krkonoš z kambrosilurských souvrství, silněji metamorfovaných fylitů až fylitických svorů. Hranice mezi krkonošským a železnobrodským krystalinikem je neostrá a konvenčně vedená podél S-J toku Jizery. Rýchorské krystalinikum – soubor zvrásněných kambrosilurských hornin s dominantně S-J směrem. Z horninových typů jsou zastoupeny křemen-albit-sericitické břidlice („rýchorské porfyroidy“) a zelené břidlice (zčásti zřejmě stratigrafické ekvivalenty železnobrodského vulkanického komplexu) místy s vložkami modrých břidlic. Česká křídová pánev - křídové sedimenty, které se uložily v české křídové pánvi, pokrývají souvisle celé území na JZ od lužické poruchy. Na SV od ní byly beze zbytku erodovány. Stratigraficky jsou zastoupena všechna souvrství: merboltické (santon; vystupuje pouze při západní hranici kraje v Českém středohoří), březenské (coniak; zaujímá většinu Lužických hor a navazující část Zákupské pahorkatiny), teplické (svrchní turon až coniak; zahrnuje především Český ráj, podružně na Českolipsku), jizerské (střední až svrchní turon; vůdčí jednotka území dominující v Dokeské pahorkatině, východní části Podještědí a Lužických hor; nejmohutnější část svrchnokřídového sedimentárního komplexu, dosahující mocnosti 350-410 m), bělohorské (spodní až střední turon; vystupuje především při lužické poruše) a korycanské (cenoman; při lužické poruše). Z petrologického hlediska zřetelně převažují pískovce (zvláště v jizerském souvrství), a to pískovce křemenné, v menší míře jílovité, slinité a vápnité, s různou zrnitostí. Těžší sedimenty jsou hojněji rozšířeny na kontaktu Ralské pahorkatiny a Českého středohoří, kde představují rozsáhlé polohy vápnitých jílovců, slínovců a prachovců, včetně flyšoidní facie. Pozoruhodné jsou cenomanské pískovce až slepence (resp. štěrčíkové pískovce) vyzdvižené při lužické poruše, značně odolné vůči zvětrávání. Pro hrubozrnnější pískovce jizerského souvrství jsou charakteristické i železité inkrustace, které byly v minulosti i předmětem těžebního zájmu (Schachtstein u Hamru na Jezeře). Ložiskově významné jsou některé slínovce (cihlářská surovina – Český Dub) a zejména sklářské písky (okolí České Lípy, hlavně Provodín). Terciérní sladkovodní lakustrinní až fluviolakustrinní sedimenty se zachovaly SV až V od lužické poruchy v pruhu od Žitavské kotliny přes Libereckou kotlinu až na Železnobrodsko. Jsou většinou zakryty relativně mocnými kvartérními glaciofluviálními a glacilakustrinními uloženinami, které jsou bohatým zdrojem štěrkopísků. Hlavní výskyt terciérních sedimentů se nachází v okolí Hrádku n. Nisou a je součástí žitavské hnědouhelné pánve, nacházející se z devíti desetin své plochy na území Německa a Polska. S těmito sedimenty původně souvisel jak drobný relikt u Chotyně jv. od Hrádku n. N., tak i pás menších lokalit podél říčky Smědé Z od Frýdlantu. Terciérní vulkanity vystupují nejhojněji v zasahující části Českého středohoří, v Lužických horách, v jihozápadní části Frýdlantské pahorkatiny a jižně od Železného Brodu. Nerovnoměrně jsou zastoupeny horniny čedičového, trachytového i foidického typu: ve Verneřickém středohoří a v navazující části Lužických hor (Klíčská hornatina) převažují bazaltoidy s rozsáhlým pláštěm pyroklastik. Většinu neovulkanických elevací v Lužickém hřbetu tvoří naopak trachyty a fonolity, stejně je tomu i v severní části Zákupské pahorkatiny (Jílový vrch, Ortel, Šišák). Ve zbytku Ralské pahorkatiny převládají bazaltoidní tělesa nad trachytoidními, na jihu a jihovýchodě jsou hojně rozšířeny foidity (nefelinity, melilitity, polzenity, leucitity aj.), zpravidla v podobě úzkých žilných útvarů, jen sporadicky vystupujících na povrch. Na Frýdlantsku nacházíme dosti velká, geomorfologicky ale nepříliš výrazná tělesa bazaltoidů (olivinický nefelinit, nefelinický bazanit aj.), výjimku představuje fonolitový Chlum a trachytový Hradec. V oblasti Jizerských hor jsou neovulkanity velmi sporadické, nejznámějším je olivinický nefelinit na Bukovci, někdy označovaný za nejvýše položený čedičový vrch ve střední Evropě.Bazalty a bazanity jsou soustředěny do okolí Semil a Železného Brodu, kde mají vývojovou souvislost s lužickou poruchou. Menší ložiska čedičových hornin nalezneme v Českém ráji a v jižní části Krkonošského podhůří.

124



Kvartérní pokryvy sice dosahují řádově nižší mocnosti než starší horninové útvary, jsou zato všudypřítomné a vzhledem k tomu, že leží na povrchu, mají klíčový význam pro půdotvorbu a tím i pro živou přírodu. Vedle zvětralinového pláště různých hornin a proměnlivé mocnosti jsou na území kraje významně zastoupeny následující pleistocénní a holocénní sedimenty: § sprašové hlíny vytvářejí souvislé pokryvy v rovinatém až mírně svažitém terénu v Podještědí, v okolí Dubé, na Turnovsku, v Žitavské pánvi a Frýdlantské pahorkatině. V jižní části je místy střídají typické spraše. § fluviální štěrkopísky (říční terasy) – jsou risského a würmského stáří, v největší míře vystupují při středním toku Ploučnice a u Jizery pod Turnovem, zbytky říčních teras jsou i na Lužické Nise. § glacifluviální sedimenty, zvl. štěrkopísky, sálského, méně elsterské zalednění vyplňují značnou část Frýdlantské pahorkatiny, hojné jsou v Hrádecké pánvi a ve východním Podještědí, menší enkláva se nachází ve výběžku Liberecké kotliny pod Oldřichovem v Hájích. § váté písky – jsou rozšířeny v okolí Mimoně a při severním úpatí Vlhoště § svahoviny (deluviální sedimenty) zaujímají dolní stupně svahů a jejich úpatí. Značné zastoupení mají při obou úpatích Ještědského hřbetu. Hlinitokamenité až blokové sedimenty jsou typické pro úpatí neovulkanických kopců v Českém středohoří, Lužických horách a Ralské pahorkatině. Hlinitopísčité sedimenty se vyvíjejí především na podloží svrchnokřídových pískovců. § proluviální sedimenty – výplavové kužely nacházíme při potocích na přechodu ze svahů do kotliny, např. v Liberecké kotlině. § deluviofluviální sedimenty pleistocénního až holocénního stáří sledují horní části vodních toků a jsou pouze lokálního významu. § Holocénní náplavy (povodňové hlíny, říční a potoční písky a štěrky) doprovázejí v různém rozsahu všechny vodoteče. Nejlépe vyvinutou holocénni nivu má Ploučnice pod Mimoní a Jizera pod Turnovem. § Organické sedimenty – rašeliny a slatiny. Rašeliny vrchovištního až přechodového typu jsou rozšířeny především ve vrcholových polohách Jizerských hor a Krkonoš, kde dosahují mocnosti 1-5 m. Rašeliniště přechodového typu se nachází u Lázní Kundratice a při Ploučnici u Srního Potoka, dále mezi Hradčany, Břehyní a Doksy. Rašeliny u Jestřebí jsou již ± slatinného typu. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Nerostné suroviny patří vedle lesů a vody mezi největší přírodní zdroje kraje. Mezi tradiční nerostné suroviny, kterými byl již v minulosti Liberecký kraj významný, patří především těžba a zpracování dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.), sklářské a slévárenské písky a další rudy a nerudy. Chráněná ložisková území (jev A58), dobývací prostory (jev A57) Na území Libereckého kraje je stanoveno 51 chráněných ložiskových území, dále 55 dobývacích prostorů o celkové ploše 46,9 km2, z nichž je v současné době 30 v těžbě (povolena hornická činnost). Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž probíhá těžba je 9,3 km2. Podíl všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze 1,5%. DP Stráž pod Ralskem převyšuje výrazně svoji rozlohou (24,1 km2) ostatní DP v regionu. Dobývací prostory jsou stanoveny celkem pro 18 organizací (některé mají více DP) a 6 druhů nerostných surovin (KA - kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu, SK - stavební kámen, VZ - vápence, karbonáty pro zemědělské účely, RS radioaktivní suroviny, PI písky sklářské a slévárenské, CS - cihlářské suroviny). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno pro těžbu stavebního kamene a kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu.

125



V regionu Libereckého kraje jsou v současné době chráněné pouze tři prognózní zdroje a to Podkrkonošská pánev - Syřenov, Zahrádky - Srní, Stružinec. Na základě seriozního zhodnocení vyplývá, že zdroj č. 9061800 Podkrkonošská pánev - Syřenov, černé uhlí není reálné předpokládat k těžbě klasickým způsobem především z ekonomických důvodů. Proti tomu mluví nepříznivé úložní poměry slojí (hloubka pod povrchem, obrovská rozlehlost a nízká mocnost). Předpoklad těžby je reálný jen za jiných technicko technologických parametrů a ekonomických podmínek. Ložiska nerostných surovin (jev A60) RUDY A PALIVA Ložiska rud v tomto kraji měla i v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou záležitostí. Ve státní bilanci zásob již v současnosti není evidováno žádné rudní ložisko (vyjma ložisek u rud, která jsou ale řazena mezi palivoenergetické suroviny). Liberecký kraj je významnou surovinovou základnou palivoenergetických surovin – a to především rud uranu. Ložiska U rud jsou vázána na rozsáhlé území lužické faciální oblasti české křídové pánve. Jedná se o sedimentární ložiska, která jsou tektonicky rozdělená do několika rudních polí, resp. bloků: strážského, jehož součástí jsou všechna v současnosti evidovaná ložiska, heřmáneckého bloku na jihozápadě a tlusteckého bloku na severu. Ložisko Hamr bylo těženo hlubinně, rud upravována na chemické úpravně. Odlišný způsob získávání U byl uplatňován na ložisku Stráž a to hydrochemicky metodou podzemního vyluhování (loužícím roztokem byla kyselina sírová) in situ pomocí vrtů z povrchu. Tento způsob exploatace je ekologicky velmi problematický, protože tím došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území. Těžba U rud na otevřených ložiscích oblasti byla ukončena k 1.4.1996. Od té doby až do současnosti je získávaný U vedlejším produktem sanačních prací a čištění důlních vod ložiska Stráž a v menší míře i Hamr. Veškerá surovina je upravována do koncentrátu, který odebírá ČEZ. Do jihovýchodní části kraje zasahuje (částečně leží i v okrese Jičín) Podkrkonošská pánev, kde je vyhodnoceno a evidováno ložisko energetického černého uhlí Syřenov. V uhlonosném svrchnokarbonském syřenovském souslojí jsou vyvinuty čtyři sloje, jejichž mocnost se pohybuje od 0,X do max. 5m, průměrně na celém ložisku kolem 1m. Toto ložisko je za současných ekonomických podmínek netěžitelné. Z Německa a Polska zasahuje do severní části kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní Žitavská pánev - pouze asi 10% pánve leží na území ČR. Vlastní ložisko zde představuje hnědouhelná sloj, mocná 9-19 m a ležící v hloubce 200 až 280 m (s výjimkou tektonicky vyzdvižené kry u Uhelné, kde je sloj blízko povrchu). Přestože je uhlí poměrně kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje z důvodů velmi složitých tektonických a hydrogeologických poměrů, ale i velké hloubky uložení. NERUDY Až do roku 1992 se na území kraje dobývalo kdysi významné ložisko fluorit-barytové suroviny Harrachov. Jedná se o hydrotermální žilné ložisko, jehož známý rozsah je 1200 m do směrné délky a 400 m do hloubky pod povrchem. Užitkovou surovinu představují fluorit, baryt a galenit, tvořící žíly o průměrné mocnosti kolem 1,5 m (max. až 10 m). Ložisko bylo otevřeno štolou a z ní slepou jámou do hloubky 350 m a v současné době je zatopeno. S jeho opětovným využitím se v nejbližší budoucnosti neuvažuje nejen vzhledem k neekonomičnosti, ale i lokalizaci na území Krkonošského národního parku, navíc ještě intenzivně využívaného pro sportovní a turistické účely. Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Křižany u Liberce (směrná délka 100-300 m, hloubka 150 m) bylo hlubinně dobýváno až do roku 1982, kdy byla těžba ukončena pro nízký obsah fluoritu. V současné době jsou zbytkové nebilanční zásoby na ložisku již odepsané a nejsou vedeny ve státní bilanci zásob. Čedičový příkrov mezi Semily a Železným Brodem, kde jsou těžena ložiska stavebního kamene (drceného kameniva) Chuchelna a Smrčí, zahrnuje též ložisko pliocénního olivinického čediče Záhoří - Proseč u Semil, které bylo vyhodnoceno i jako tavný čedič, v současnosti se již využívá pouze pro výrobu drceného kameniva.

126



Ložiska sklářských a slévárenských písků na území kraje mají celorepublikový význam. Vázána jsou především na střednoturonské pískovce lužické faciální oblasti České křídové pánve. Nejvýznamnější ložiska jsou soustředěna jižně od České Lípy v severním okolí Jestřebí. Sklářskou i slévárenskou (méně kvalitní) surovinu tvoří slabě zpevněné kvádrové křemenné pískovce o průměrné ložiskové mocnosti kolem 20 až 25 m. Původně byla těžba soustředěna na ložisku Provodín, nyní se přesunula na ložisko Srní 2. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní Okřešice, které je největší v ČR se zásobami přes 100 mil.t sklářských a přes 130 mil.t slévárenských písků. Do jihovýchodní části kraje zasahuje pouze zcela nepatrnou částí z okresu Jičín velké ložisko sklářských i slévárenských písků Střeleč. Toto ložisko je tvořeno křemennými pískovci coniackého stáří, které jsou součástí jizerské litofaciální oblasti České křídové pánve. Těžená surovina zde po kvalitativní stránce dosahuje světových parametrů. Další surovinou, jejíž význam přesahuje rámec kraje, jsou karbonátové suroviny (vápence a dolomity). Ložiska jsou soustředěna ve východní polovině kraje a tvoří čočky a pruhy krystalických vápenců až dolomitů v horninách krkonošsko-jizerského krystalinika STAVEBNÍ SUROVINY Na území kraje jsou zastoupena ložiska všech stavebních surovin (písky, štěrkopísky, sklářské a slévárenské písky, stavební a dekorační kámen) kromě cihlářských surovin, jejich těžba plně pokrývá požadavky regionu. Nicméně ložiska nejsou rozložena rovnoměrně, což souvisí s geologickou stavbou území. Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu (KA) tvoří především granity. Soustředěny jsou v severní části kraje a jsou vázané na krkonošsko-jizerský pluton. Tab.1 Předpokládaný stav zásob dle údajů Surovinové politiky LK (údaje v rocích) Číslo Název ložiska Životnost průmyslových zásob dle Surovina ložiska průměrné těžby za období 2001 19991992-2001 2001 PI 3089600 Provodín 7 13 23 PI 3089500 Srní-Veselí 18 21 25 KA 3101900 Hraničná 1044 854 667 KA 3182600 Nová ves nad Nisou 712 776 728 KA 3101800 Ruprechtice 503 397 292 KA 3038000 Bratříkov-Radčice 3484 3484 1340 SK 3021800 Bezděčín 19 15 20 SK 3021900 Chuchelna (Smrčí56 48 53 Proseč) SK 3217300 Košťálov-Stružinec 195 209 291 SK 3060600 Krásný Les u Frýdlantu 58 52 58 SK 3021700 Smrčí 2 a 3 23 23 27 SK 3021400 Tachov 17 16 17 SK 3193500 Chlum 187 141 123 SK 3100600 Záhoří-Proseč 14 16 16 SK 3094100 Žandov u České Lípy 18 5 SK 3001000 Horní Řasnice 88 87 67 SK 3000300 Chotyně 2 1133 46 11 SK 3089200 Dubnice 434 370 234 SP 3200200 Velký Grunov 19 17 9 Zdroj: ČGS 11/2002 Poznámka: POPD - plány otvírky, přípravy a dobývání

Životnost zásob v POPD dle průměrné těžby za období 2001 19991992-2001 2001 6 11 20 18 21 25 30 25 19 18 19 18 2 1 1 137 137 53 8 6 8 34 29 32 20 0 13 11 125 14 68 420 105 14

22 0 13 11 94 16 46 67 17 89 12

30 0 15 12 82 16 13 52 4 57 7

Poddolovaná území (jev A61) Poddolovaná území jsou vymezena MŽP dle § 13 zákona č. 62/1988Sb. v platném znění, jako území se zvlášť nepříznivými geologickými poměry. V lokalitách, kde v minulosti probíhala těžba nerostných surovin jsou stále patrné povrchové projevy hlubinné těžby. Mimo různě znatelných vyústění štol a šachet, které byly ale většinou zasypány, jsou nejvýraznějšími doklady dolování odvaly (haldy). Důlní odvaly sledovaly průběh jednotlivých rudních pásem a žil.

127



Podle původu se odvaly dělí na: § hornické (hlušinové) § hutnické (struskové) (odpad po hutnění rud) § úpravárenské (vznikly důsledkem technologického postupu zpracování rudy, např. odkaliště Stráž pod Ralskem) Dalším projevem historické důlní těžby jsou propadliny. Projevy poddolování v řešeném území jsou následkem historické hlubinné těžby rud a radioaktivních surovin. Vymezená poddolovaná území zahrnují území se známými i méně známými systémy důlních děl a zahrnují tak širší prostor než byla vlastní dobývka, popřípadě prospektorská práce. V Libereckém kraji je registrováno celkem 168 poddolovaných území s různou výměrou (50 lokalit plošných a 118 bodových). Přehled o jednotlivých lokalitách s předpokládaným nebo prokázaným výskytem starých důlních děl je součástí registru poddolovaných území (registr KÚLK, 2007). Sesuvy a svahové deformace (jev A62) Sesuvná území jsou vymezena MŽP dle § 13 zákona č. 62/1988 v platném znění, jako území se zvlášť nepříznivými geologickými poměry. V řešeném území se nachází vysoký podíl registrovaných objektů aktivních nebo potenciálních sesuvných území. Ve srovnání území celého kraje výrazně převyšují registrované sesuvy na území okresu Česká Lípa a Semily (Český ráj) oproti ostatním okresům kraje. V okrese Liberec je evidováno pouze sedm lokalit, v okrese Jablonec to jsou jen 3 lokality. Sesuvná území jsou vázána zejména na plochy s podložím kvádrových pískovců, vápnitých jílovců a slínů. Většina těchto ploch je soustředěna do prostoru dvou oblastí: §

pás táhnoucí se od Stráže pod Ralskem na západ až do Ústeckého kraje a je tak vázán na České středohoří, Cvikovskou pahorkatinu a Podještědskou pahorkatinu (severovýchodní okolí České Lípy, okolí Zákup, Žandova, Stružnice)

§

okolí Turnovska (Turnov, Hrubá Skála, Troskovice)

Dle poskytnutého registru sesuvů je na území Libereckého kraje registrováno celkem 305 plošných sesuvů (z toho 65 aktivních) a 62 bodových (z toho 34 aktivních). Přehled o jednotlivých lokalitách je součástí registru sesuvů (KÚLK, 2007).

C.1.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE § § § § §

chráněná ložisková území výhradní ložiska samostatnost kraje v zásobování stavebními surovinami ( kámen a písky) zásoby kvalitních surovin pro sklářský průmysl geopark Český ráj

Poznámka: unikátní geomorfologické a geologické fenomény v Libereckém kraji (skalní města, jeskyně, geologické výchozy, ....) jsou zohledněny v rámci hodnot krajiny (unikátní a významné krajinné typy)

C.1.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE § § § § §

chráněná ložisková území výhradní ložiska dobývací prostory plošná poddolovaná území plošná sesuvná území

C.1.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu geologie nebyly vzneseny.

128


C.2


HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE


Charakteristika vodních toků ČSR, Vlček et al.,1984 Atlas podnebí ČSR, prof. Konček, 1958 Klimatické oblasti Československa. Quitt, E., Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971 Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004, Tesařová, J. et.al. Praha: MŽP ČR, 2005 Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje (LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy – Hromek J., 2004) Povodňový plán Libereckého kraje, AQUATEST a.s. Praha, 2004

C.2.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE C.2.2.1 HYDROLOGIE Území Libereckého kraje se nachází na hlavním evropském rozvodí. Severní část kraje, tj. Frýdlantsko, Žitavská pánev a přilehlé části Jizerských hor jsou odvodňovány přes Odru do Baltského moře, zbývající (většinová) část území přes Labe do Severního moře. V rámci povodí Odry na území kraje zasahují především dvě hlavní povodí: 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu a 2-04-10 Smědá a Lužická Nisa pod Smědou, podružné zastoupení mají povodí 2-04-06 Kwisa a 2-04-09 Lužická Nisa od Mandavy po Smědou. V rámci povodí Labe se na území Libereckého kraje uplatňují především povodí 1-05-01 Jizera pod Kamenicí, 1-05-02 Jizera od Kamenice po Klenici a 1-14-03 Ploučnice. Okrajové zastoupení mají zcela na východě povodí 1-01-01 Labe po Úpu, zcela na západě pak 1-14-05 Kamenice a Labe pod Kamenicí. Velmi významným faktorem je, že oblast Jizerských hor patří v rámci ČR k územím s nejvyšším množstvím srážek (roční úhrn až > 1 600 mm). CHARAKTERISTIKA VODNÍCH TOKŮ (JEV A49) Povodí Odry Jindřichovický potok (číslo hydrologického pořadí 2-04-06-004), pramení sv. od Nového Města p. Sm. ve výšce 555 m n. m., státní hranici s Polskem protíná u Srbské, v nadmořské výšce 270 m; plocha povodí 31,1 km2, délka toku 11,5 km, průměrný průtok u státní hranice 0,29 m3.s-1. Lužická Nisa (2-04-07-001) – pramení nad obcí Lučany nad Nisou, ústí zleva do Odry na území Polska, státní hranici překračuje u Hrádku n. N. ve výšce 235 m; plocha povodí je 375,3 km2, délka toku 55,1 km na území ČR, průměrný průtok u státní hranice 5,4 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po Proseč, níže mimopstruhová voda; vodácky využívaný úsek z Liberce do Chrastavy; horní část toku na území CHKO Jizerské hory. V minulosti většina toku silně znečištěna, pod Libercem v V. třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci-Pavlovicích až do Chrastavy III. třída čistoty, níže IV. třída. Rýnovická Nisa (2-04-07-006), je pravostranným přítokem Lužické Nisy, který pramení nad Bedřichovem, v oblasti Klikvové louky. V některých mapových podkladech je označována jako Lužická Nisa, což je nedorozumění, neboť ta má svůj pramen (v terénu zřetelně označený) poblíž Nové Vsi nad Nisou. Soutok se nachází u Rýnovic (Peklo). Černá Nisa (2-04-07-016) – pramení východně od Olivetské hory ve výšce 820 m n. m., ústí zprava do Lužické Nisy ve Stráži n. N. ve 330 m n. m.; plocha povodí je 27,0 km2, délka toku 14,2 km, průměrný průtok u ústí 0,57 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda v celé délce, vodácky využívaný úsek od Rudolfova po Kateřinky. Tok převážně bystřinného charakteru, s velikým spádem a balvanitým řečištěm, na horním toku zbudována vodní nádrž Bedřichov („Černá Nisa“), menší nádrž v Rudolfově pod vodní elektrárnou napájenou podzemním kanálem z přehrady Bedřichov. Vodní síly bylo v minulosti využíváno pro množství průmyslových podniků v Kateřinkách (staré náhony).

129



Jeřice (2-04-07-024) – pramení jv. od Poledníku v Jizerských horách, v nadm. výšce 815 m, ústí zprava do Lužické Nisy u Chrastavy ve 300 m n. m.; plocha povodí 77,8 km2, délka toku 19,4 km, průměrný průtok u ústí 1,03 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku, horní část na území CHKO Jizerské hory. Tok většinou přirozeného rázu, v horní části bystřinný, s peřejemi a drobnými vodopády, na průtoku Mníškem částečně regulovaný, výraznější regulace na konci toku v Chrastavě. Mimo zástavbu v březích přirozená vegetace – lesní porosty nebo alespoň stromové doprovody. Smědá (2-04-10-001) – pramení ve východní části Jizerských hor, kde má tři zdrojnice – Bílou, Hnědou a Černou Smědou, které se spojují pod Smědavou; přetíná státní hranici s Polskem u Vsi ve výšce 209 m n. m.; plocha povodí je 273,8 km2, délka toku 45,9 km, průměrný průtok u státní hranice 3,61 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po jez na Hartě, níže mimo pstruhová, vodácky využívaná z Bílého Potoka do Raspenavy. Horní část toku na území CHKO Jizerské hory. Lomnice (2-04-10-016) – pramení na sz. svazích Smrku ve výšce 1070 m n. m., ústí zprava do Smědé u Raspenavy ve 325 m; plocha povodí 36,2 km2, délka toku 16,1 km, průměrný průtok u ústí 0,58 m3.s-1.Vodohospodářsky významný tok pstruhová voda po celém toku, horní část toku na území CHKO Jizerské hory. Řasnice (2-04-10-020) – pramení na sv. svazích vrchu Vyhlídka ve výšce 442 m n. m., ústí zprava do Smědé ve Frýdlantě ve 280 m n. m.; plocha povodí je 32,3 km2, délka toku 16,3 km, průměrný průtok u ústí 0,3 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku. Bulovský potok (2-04-10-024) – pramení východně od Bulovky ve výšce 432 m n. m., ústí zprava do Smědé u Višňové ve 225 m n. m.; plocha povodí je 40,1 km2, délka toku 13,23 km, průměrný průtok u ústí 0,37 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda v celé délce. Protéká většinou zalesněným terénem přerušeným polními úseky s nesouvislou venkovskou zástavbou. Tok je vesměs přirozeného rázu, voda bez většího znečištění; levým přítokem je Arnoltický potok. Povodí Labe Jizera (1-05-01-001) – pramení JV od Smrku v Jizerských horách – má dvě zdrojnice, jednu (hlavní) na polské straně, ve výšce 885, druhou na našem území, ústí zprava do Labe u Toušeně ve 169 m n. m.; plocha povodí je 2193,4 km2, délka toku 163,9 km, průměrný průtok u ústí 23,9 m3.s-1 (průměrný průtok v profilu – Turnov, pod ústím Libuňky 18,6 m3.s-1). Největší tok na území Libereckého kraje, který zprvu protéká územím CHKO Jizerské hory, dále po hranici Krkonošského národního parku, poté Jilemnickým a Železnobrodským Podkrkonoším, níže přetíná Ještědskokozákovský hřbet a u Turnova vstupuje do otevřeného rovinného terénu, které tok doprovází v celé délce mimo území Libereckého kraje. Vodohospodářsky významný tok, až k Dolánkám pstruhová voda, vodácké využití. Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu. Tok Jizery je na průtoku krajem většinou přirozený, bez rozsáhlejších regulací. Nejhořejší část na území NPR Rašeliniště Jizery představuje unikátní fenomén náhorního meandrujícího toku s výraznými štěrkovitými náplavy obklopenými největším rašeliništním komplexem v Jizerských horách, východně od osady Jizerka tok nabývá bystřinný charakter s balvanitým řečištěm. Až k Turnovu se střídají úseky s poměrně výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky, místy umělého charakteru (jezy), břehy jsou obvyklé srázné až skalnaté. Výrazným geomorfologickým útvarem je tzv. soutěska pod Bitouchovem u Semil, původně velmi úzká, ve 2. polovině 19. století odstřelem rozšířená do dnešní podoby. V nedávné minulosti platila Jizera za jeden z našich nejčistějších toků (do Semil II. třída čistoty, níže III.), v současnosti je ale již celý tok veden ve III. třídě.

130



Libuňka (1-05-02-010) – pramení 2 km sv. od Libuně ve výšce 408 m n. m., ústí zleva do Jizery v Turnově ve 243 m n. m.; plocha povodí je 100,6 km2, délka toku 19,9 km, průměrný průtok u ústí 0,79 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, většina toku na území CHKO Český ráj. Tok relativně přirozeného charakteru, místy regulovaný, protékající většinou otevřenou krajinou, s břehovými doprovody dřevin. Žehrovka (1-05-02-024) – pramení 1 km vsv. od Maršova ve výšce 375 m n. m., ústí zleva do Jizery u Březiny ve 231 m; plocha povodí je 95,9 km2, délka toku 23,8 km, průměrný průtok u ústí 0,50 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimo pstruhová voda, střední a dolní tok na území CHKO Český ráj. Na dolním toku rybník Žabakor. Mohelka (1-05-02-034) – pramení v Kokoníně ve výšce 605 m n. m., ústí zprava do Jizery u Mohelnice nad Jizerou ve 225 m; plocha povodí je 176,7 km2, délka toku 43,2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, na území kraje pstruhová voda. Tok zčásti přirozeného charakteru, v zastavěných územích (Rychnov u Jbc n.N., Hodkovice n.M.) regulovaný, protékající výrazným údolím s ± zalesněnými svahy. Voda relativně čistá – uváděn výskyt mihule potoční a vydry. Ještědka (1-05-02-041) – pramení 0,5 km jz. od Světlé pod Ještědem ve výšce 518 m n. m., ústí zprava do Mohelky u Libíče ve 265 m; plocha povodí je 43,6 km2, délka toku 11,7 km, průměrný průtok u ústí 0,50 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněná rybí oblast. Tok relativně přirozeného rázu, na průtoku Českým Dubem regulovaný, v horní části protéká otevřenou krajinou (stromové kulisy), v dolní části výrazným údolím se zalesněnými svahy. Zábrdka (1-05-02-052) – pramení 1,5 km jižně od Osečné ve výšce 391 m n. m,, ústí zprava do Jizery u Kláštera Hradiště nad Jizerou ve 219 m; plocha povodí 71,3 km2, délka toku 23,9 km, průměrný průtok u ústí 0,46 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněný úsek nad Novým Mlýnem v PHO vodárenských zdrojů. Tok přirozeného charakteru, protékající velmi řídce obydleným územím, údolí převážně zalesněno, voda bez viditelného znečištění. Mumlava (1-05-01-006) – pramení na sv. svahu Kotle ve výšce 1360 m n. m., ústí zleva do Jizery pod Kořenovem v 570 m; plocha povodí je 51,1 km2, délka toku 12,2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, protéká územím KRNAPu; čistota vody I. tř. Tok výrazně bystřinný až peřejnatý (známé Mumlavské vodopády), bez rozsáhlejších regulací, až na výjimky protéká souvisle zalesněným územím. Jizerka (1-05-01-020) – pramení v Horních Mísečkách ve výšce 1065 m n. m., ústí zleva do Jizery u Horní Sytové ve 385 m n. m.; plocha povodí je 85,8 km2, délka toku 21,5 km, průměrný průtok u ústí 2,14 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, většina toku na území KRNAPu. Tok s větším spádem, bystřinný, přirozeného rázu, doprovázený většinou hodnotnými lesními porosty. Poznámka Vodoteč stejného jména je pravostranným přítokem na horním toku Jizery, která protéká známým rašeliništěm Malá jizerská louka a turisticky vyhledávanou horskou osadou Jizerka.

Oleška (1-05-01-035) – pramení u Rovnáčova ve výšce 541 m n. m., ústí zleva do Jizery v Semilech ve 315 m; plocha povodí je 171,1 km2, délka toku 34,2 km, průměrný průtok u ústí 1,74 m3.s-1. Pstruhová voda na celém toku. Protéká vrchovinným územím Podkrkonoší s venkovskou zástavbou a s nesouvislým zalesněním, zejména na příkřejších svazích nad říčkou. Tok nenásilně regulovaný až přirozený, jen mírně znečištěný. Kamenice (1-05-01-058) – pramení na sz. svahu Černé hory ve výšce 975 m n. m., ústí zprava do Jizery v Podspálově ve 280 m n. m.; plocha povodí je 218,6 m2, délka toku 36,2 km, průměrný průtok u ústí 4,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití (rafting). Horní tok v CHKO Jizerské hory, zde vodárenská nádrž Josefův Důl. Významnými levostrannými přítoky jsou Bílá a Černá Desná, na druhé z nich vodní nádrž Souš. Tok s velkým spádem, bystřinného charakteru (balvanité řečiště), většinou přirozeného rázu, na průtoku zastavěnými územími Tanvaldu, Velkých Hamrů a Plavů regulovaný. Voda I.-II. třídy čistoty.

131



Vošmenda (1-05-01-077) – pramení 0,7 km sz. od Vysokého nad jizerou ve výšce 653 m, ústí zleva do Kamenice vjv. od Horní Kamenice ve 305 m n. m.; plocha povodí je 25,8 km2, délka toku 12,3 km, průměrný průtok u ústí 0,35 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, v ústí chráněná rybí oblast. nad Bozkovem PHO vodních zdrojů. Tok přirozeného charakteru, ve ± zalesněném údolí mimo souvislou zástavbu; voda čistá. Liběchovka (1-12-03-020) – pramení 1,5 km sv. od Dubé v nadmořské výšce 280 m a ústí zprava do Labe v Liběchově ve 153 m; plocha povodí činí 157,2 km2, délka toku je 24,1 km, průměrný průtok u ústí 0,89 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, chráněná rybí oblast, voda relativně čistá. Do zájmového území zasahuje horní část toku nad osadou Bukovec. Tok přirozeného charakteru protéká výrazným údolním systémem a je doprovázen biologicky hodnotnými mokřadními lady a sukcesními společenstvy dřevin. Tyto hodnotné nivní ekosystémy jsou zahrnuty do PR Mokřady horní Liběchovky. Paralelním tokem na východě je Pšovka, která však do území kraje zasahuje pouze v krátkém průběhu. Ploučnice (1-14-03-001) – pramení na jz. svahu Ještědu ve výšce 654 m n. m.1, ústí zprava do Labe v Děčíně ve 122 m n. m.; plocha povodí je 1193,9 km2, délka toku 106,2 km, průměrný průtok u ústí 8,60 m3.s-1 (v České Lípě 4,89 m3.s-1). Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda až po Hamr, vodácky využíván úsek od Stráže p. R. po Malou Veleň. Významné napájení toku z podzemních vod; čistota vody většinou ve III. třídě. Tok z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň tok regulován v souvislosti s těžbou uranu, což vedlo k nevratnému poškození jedinečných mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných druhů organismů. Pod Mimoní v naplaveninách zjištěna v nedávné minulosti radioaktivní kontaminaci z těžby uranu. Ještědský potok (1-14-03-003) – pramení na sz. svahu Ještědu ve výšce 798 m n. m., ústí zprava do Ploučnice ve Stráži pod Ralskem ve 305 m n. m.; plocha povodí je 48,9 km2, délka toku 18,4 km, průměrný průtok u ústí 0,46 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněná rybí oblast, čistota vody I.-II. třída. Tok na průtoku zastavěným územím (Křižany, Žibřidice) nenásilně regulovaný, na dolním toku přirozeného rázu, v širokém mělkém údolí mimo osídlení, s vysokou krajinářskou hodnotou. Panenský potok (1-14-03-015) – pramení 0,5 km východně od Jítravy v západním úbočí Vápenného, cca 650 m n. m., ústí zprava do Ploučnice v Mimoni ve výšce 275 m; plocha povodí je 133,2 km2, délka toku 28,8 km, průměrný průtok u ústí 1,10 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda. Část toku až po Jablonné v Podještědí souvisle regulována, s lemovou výsadbou kanadských topolů, níže relativně přirozený průtok zachovalou nivou se zbytky vlhkých luk, zčásti opuštěných. Břehové doprovody dřevin jen nesouvislé, místy pravidelně vyřezávané. Voda mírně znečištěna. Svitavka (1-14-03-038) – pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod Luží, přitéká ve výšce 505 m, ústí zprava do Ploučnice i Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km2, délka toku 37,4 km, průměrný průtok u ústí 1,16 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití. Významné pravostranné přítoky: Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Horní část toku na území CHKO Lužické hory, tok zčásti regulovaný (na průtoku zastavěnými územími), zčásti přirozeného rázu, v ± neudržované nivě mimo souvislejší zalesnění. V Lindavě nedávno provedena drastická regulace, níže tok téměř souvisle bez větších regulací (s výjimkou Zákup), s pionýrskými luhy s vysokým podílem neofytní květeny. Na nejdolejším toku niva široká, tok meandrující. Čistota vody průměrná, místy až zhoršená.

1 V mapách bývá jako pramen Ploučnice označován mohutný vývěr podzemní vody cca 1 km sv. od Osečné. V

některých mapových podkladech se také objevuje mylné označení toku při silnici mezi Chrastnou a Břevništěm jako Ploučnický potok – ve skutečnosti jde o původní tok Ploučnice, zatímco jižně ležící tok napájející Hamerský rybník je umělou vodotečí (tzv. Hamerská strouha). 132



Dobranovský potok (1-14-03-051) – pramení 1 km záp. od Cvikova ve výšce 375 m n. m., ústí zprava do Ploučnice j. od Dobranova ve 251 m; plocha povodí je 52,9 km2, délka toku 17,2 km, průměrný průtok u ústí 0,41 m3.s-1. Pstruhová voda, mírné znečištění. Tok částečně regulovaný, protékající zemědělskou krajinou, s nesouvislými stromovými doprovody, zpravidla bez větší hodnoty. Sporka (1-14-03-055) – pramení 0,7 km východně od Polevska ve výšce 517 m n. m., ústí zprava do Ploučnice pod Českou Lípou ve 242 m n. m.; plocha povodí je 70,1 km2, délka toku 21,4 km, průměrný průtok u ústí 0,61 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, čistota vody do III. třídy. Nejhořejší část toku v CHKO Lužické hory, dále delší průchod zastavěným územím Nového Boru a Skalice u České Lípy – zde tok regulován, bez většího biologického významu. V dolní části tok přirozený v široké, avšak dlouhodobě neudržované nivě s komplexem degradujících mokřadních lad – původně hodnotných aluviálních luk. Robečský potok (1-14-03-063) – pramení 0,5 km sev. od Bílého Kamene ve výšce 277 m n. m., ústí zleva do Ploučnice pod Českou Lípou ve 241 m n. m.; plocha povodí je 286,5 km2, délka toku 1,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda. Tok prochází biologicky nejcennějšími územími Českolipska – na horním toku leží Břehyňský rybník s navazujícími rašelinnými smrčinami, bory a olšinami, níže pak Máchovo jezero, dále pak mokřadní lada u Jestřebí, jež navazují na Novozámecký rybník. Pod Zahrádkami se tok zařezává do pískovcového podloží, kde vytváří soutěsku NPP Peklo. Bobří potok (1-14-03-070) – pramení u osady Příbram (západně od Verneřic) ve výšce 594 m n. m., ústí zleva do Robečského potoka v Novozámeckém rybníku ve 258 m n. m.; plocha povodí je 126,9 km2, délka toku 28,1 km, průměrný průtok u ústí 0,71 m3.s-1. Pstruhová voda – chráněná rybí oblast. Protéká převážně otevřenou zemědělskou krajinou, napájí soustavu Holanských rybníků. V doprovodu hodnotná mokřadní lada – zbytky nivních luk, rákosiny, ostřicové porosty aj. Kamenice (1-14-05-001) – pramení na jz, svahu Jelení skály v Lužických horách, ve výšce 595 m n. m., ústí zprava do Labe v Hřensku ve 116 m n. m.; plocha povodí je 217,2 km2, délka toku 35,6 km, průměrný průtok u ústí 2,65 m3.s-1.Na území kraje zasahuje pouze část toku v CHKO Lužické hory: pramenná oblast západně od Nové Huti a úsek mezi Kytlickými Mlýny a Českou Kamenicí. Tok zde má přirozený charakter, protéká zalesněným územím, v dolní části s úzkou nivou s ostrůvky mokřadních lad. VODNÍ DÍLA (JEV A48) V území Libereckého kraje je několik „velkých“ údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, především v povodí Lužické Nisy. Nádrže Bedřichov, Mšeno, Harcov, Mlýnice a Fojtka manipulací s vodou historicky snižují možnosti povodní a zátop Jablonce nad Nisou, Liberce a níže položených obcí velmi účinně. Pro zajištění zdrojů povrchové pitné vody byly v povodí Jizery (podpovodí Kamenice) vybudovány nádrže Souš a Josefův Důl. V západní části kraje jsou význačné nádrže Stráž pod Ralskem a Naděje. Malé nádrže a rybníky jsou převážně v západní části území (Českolipsko) a v jihovýchodní části (Semilsko). Mezi nejvýznamnější rybniční soustavy patří rybníky Břehyňský, Máchovo jezero, Novozámecký na Robečském potoce, Dolanský, Mlýnský, Holanský, Malá a Velká Nohavice, Kravský, Jílovský a Koňský na Bobřím potoce, Dvorní, Pivovarský a Markvartický na Panenském potoce, hradčanská rybniční soustava (Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držník, Hradčanský rybník), svébořická rybniční soustava (Novodvorský, Hvězdovský a Ploužnický rybník), Kunratické rybníky na Svitávce, Hamerské jezero .

133



Charakteristiky vodohospodářsky významných nádrží (VLČEK et al. 1984) Máchovo jezero – nádrž na Robečském potoce, zemní hráz 9,4 m vysoká, délka v koruně 130 m, vodní plocha 284 ha, stálý objem 5,459 mil. m3, celkový objem 6,312 mil. m3, délka vzdutí 3,1 km, maximální hladina 266,3 m n. m. Nádrž slouží k ochraně před velkými vodami a chovu ryb, významné rekreační využití – koupání, veslování plachtění. Plocha povodí 97,31 km2, průměrný roční průtok 0,563 m3.s-1. Stavba z r. 1272, v r. 1972 generální oprava. Největší vodní nádrž v Libereckém kraji. Novozámecký rybník – nádrž na Bobřím potoce, zemní hráz 110 m dlouhá v koruně. vodní plocha měří 128,3 ha, celkový objem 1,29 mil. m3, délka vzdutí 2,1 km, maximální hladina 258,4 m n m. Nádrž slouží pro chov ryb; národní přírodní rezervace (Ramsarský mokřad), kulturní památka. Rybník zbudován v r. 1479, oprava výpusti v r. 1997. Břehyňský rybník – nádrž na Robečském potoce, zemní hráz 140 m dlouhá v koruně. Vodní plocha měří 90,3 ha, celkový objem 1,0 mil. m3, délka vzdutí 2,0 km. Chov ryb, národní přírodní rezervace (Ramsarský mokřad, biogenetická rezervace Rady Evropy). Stavba z r. 1287. Horecký rybník (Stráž pod Ralskem) – nádrž na Ploučnici, zemní hráz 6 m vysoká, délka v koruně 881 m. Vodní plocha měří 73 ha, max. hloubka 4,15 m, stálý objem 0,455 mil. m3, celkový objem 1,778 mil m3. Délka vzdutí 0,7 km, maximální hladina 311,45 m n. m. Nádrž slouží k ochraně před velkými vodami a chovu ryb, v minulosti rekreační využití, v současnosti převážně jen vodní lyžování, Stavba z r. 1914, rekonstrukce v r. 1925 a 1997. Hamerský rybník – nádrž na Ploučnici, resp. na Hamerské strouze, rozloha cca 50 ha, bojem 0,6 mil m3. Rybník s tradičním rekreačním využitím, též rybochovný, ale méně zatěžovaný než sousední nádrž Horka. V letech 1984-94 vypuštěn z důvodu hrozícího průvalu vod do hlubinného uranového dolu, pro zachování nejcennějších ekosystémů v přítokové části zbudována v r. 1988 záchranná hrázka. Po rekonstrukci postupná regenerace bioty, ale některé botanické fenomény již zanikly a další jsou ohrožovány nevhodným režimem hospodaření v okolních porostech. Josefův Důl – nádrž na Kamenici, hlavní sypaná hráz vysoká 45 m, délka v koruně 360 m. Vodní plocha měří 150 ha, max. hloubka 39 m, stálý objem nádrže 0,85 mil. m3, zásobní objem 20,55 mil. m3, celkový objem 23,25 mil. m3. Délka vzdutí 2,6 km, maximální hladina 733,2 m n. m. Vodárenská nádrž, stavba ukončena v r. 1982. Bedřichov – nádrž na Černé Nise, tížní zděná hráz 23 m vysoká, délka v koruně 340 m. vodní plocha měří 42 ha, max. hloubka 14,6 m. Stálý objem nádrže 0,04 mil. m3, zásobní objem 1,70 mil. m3, celkový 2,15 mil. m3. Délka vzdutí 1,0 km, maximální hladina 774,86 m n. m. Nádrž slouží pro výrobu elektřiny a ochranu před velkými vodami. Stavba ukončena v r. 1906. Souš – nádrž na Černé Desné, zemní sypaná hráz 23 m vysoká, délka v koruně 364 m. Vodní plocha měří 102 ha, maximální hloubka 20,5 m, stálý objem nádrže 0,21 mil. m3, zásobní objem 5,16 mil,. m3, celkový objem 7,84 mil. m3. Délka vzdutí 2,1 km, max. hladina 770,5 m n. m. Vodárenská nádrž, ochrana před velkými vodami, převod vody z Bílé Desné. Stavba díla dokončena v r. 1915, rekonstrukce 1924-1927, úprava pro vodárenské využití 1970-1974. Mšeno – nádrž na Mšenském potoce v severní části Jablonce n. N., tížní zděná hráz 20 m vysoká, délka v koruně 425 m. Vodní plocha měří 42,1 ha, max. hloubka 14,75 m, stálý objem 0,08 mil. m3, zásobní objem 1,97 mil m3, celkový objem 3,06 mil m3. Délka vzdutí 1,1 km, max. hladina 513 m n. m. Nádrž slouží průmyslu, ochranu před velkými vodami, rekreaci a pro chov ryb. Stavba ukončena v r. 1909. Harcov – nádrž na Harcovském potoce v Liberci, tížní zděná hráz vysoká 19 m, délka v koruně 157 m. Vodní plocha měří 12,5 ha, max. hloubka 13,1 m, stálý objem nádrže 0,05 mil. m3, zásobní objem 0,35 mil m3, celkový objem 0,72 mil m3. Délka vzdutí 0,08 km, max. hladina 374,1 m n. m. Průmyslové a rekreační využití, ochrana před velkými vodami. Stavba byla dokončena v r. 1904. Fojtka – nádrž na Fojteckém potoce, zděná hráz 15,5 m vysoká, délka v koruně 146 m. vodní plocha 6,7 ha, max. hloubka 10,6 m, stálý objem nádrže 0,025 mil m3, zásobní objem 0,123 milm3, celkový objem 0,325 mil. m3. Délka vzdutí 0,4 km, max. hladina 393,1 m n. m. Využití pro průmysl a ochranu před velkými vodami, rekreace, Stavba ukončena v r. 1906.

134



Mlýnice – nádrž na Albrechtickém potoce, tížní zděná hráz 22 m vysoká, délka v koruně 159 m. Vodní plocha měří 4,5 ha, max. hloubka 14,5 m, stálý objem nádrže 0,02 mil. m3, celkový objem 0,24 mil. m3. Délka vzdutí 0,35 km, maximální hladina 393,9 m n. m. Ochrana před velkými vodami, rekreace, chov ryb. Naděje – nádrž na Hamerském potoce, tížní zděná hráz 8 m vysoká, délka v koruně 92 m. Vodní plocha měří 1,2 ha. Stálý objem 0,002 mil. m3, celkový objem 0,024 mil. m3. Délka vzdutí 0,2 km, maximální hladina 467,35 m n. m. Nádrž slouží k zachycování splavenin. Stavba z r. 1938. PODZEMNÍ VODY Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Na území kraje zasahují celkem tři CHOPAV (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) jev A45. Tab.1 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název CHOPAV Plocha [km2] Podíl z LK [%] Severočeská křída 1 585,0 50,1 Jizerské hory 370,7 11,7 Krkonoše 98,0 3,1 Zdroj: [Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006]

Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob podzemních vod. Vymezit lze tři oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod. Oblast Frýdlantské pahorkatiny a Hrádecké a Liberecké kotliny se nachází v regionu II B 5 charakterizovaném nejvyššími stavy v období březen–duben a nejnižšími v období září–listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51–2,00 l.s-1.km-2. Oblast Lužických hor, jejich podhůří, včetně severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny, Jizerské hory a Krkonoše se nachází v regionu II G 6 (nejvyšší partie Jizerských hor a Krkonoš v regionu II G 7). Ty jsou charakterizovány nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období prosinec–únor a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 2,01–5,00 l.s-1.km-2 a více. Zbývající část Libereckého kraje se nachází v regionu II E s nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období září–listopad. VODNÍ ZDROJE (jev A44) Viz. kapitola A4. Vodní hospodářství. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY (jev A55) V řešeném území se vyskytují přírodní léčivé zdroje - minerální vody v Lázních Libverda, přírodní léčivé zdroje - peloidy v Lázních Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zdroje přírodní minerální vody ve zřídelní oblasti Vratislavice nad Nisou, které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice nad Nisou zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ (jev A50,A51) Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

135



Přirozené povodně vyskytující se v území Libereckého kraje lze rozdělit do několika hlavních typů: § zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků; § letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích § letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; vyskytují se často na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně) § zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů V případě poruchy hráze nebo funkčních objektů vodního díla může dojít k tzv. zvláštní povodni, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z prázdnivší se nádrže. Při přívalových deštích ve svážlivých oblastech s půdou s malou sorpční kapacitou může dojít k povodní z ploch, převážně polí. Tab.2 Významné úseky vodních toků ohrožené při povodních vodní tok obec, část obce Jizera Jablonec nad Jizerou, Hradsko, Poniklá, Přívlaka, Horní Sytová, Dolní Sytová, Háje nad Jizerou, Benešov u Semil, Semily, Železný Brod, Líšný, Malá Skála, Rakousy, Turnov, Příšovice, Přepeře, Svijany Kamenice Albrechtice v Jizerských horách, Jiřetín pod Bukovou, Tanvald, Plavy Jizerka Hrabačov, Víchová Oleška Bělá u Staré Paky, Libštát, Košťálov, Slaná Černá Desná Desná v Jizerských horách Lužická Nisa Jablonec nad Nisou, Vratislavice nad Nisou, Liberec, Stráž nad Nisou, Chrastava, Bílý Kostel nad Nisou, Chotyně, Hrádek nad Nisou Jeřice Oldřichov v Hájích, Mníšek, Nová Ves nad Nisou, Chrastava Smědá Frýdlant v Čechách, Višňová, Černousy Řasnice Dolní Řasnice, Krásný les Mohelka Rychnov u Jbc n.N., Hodkovice nad Mohelkou, Třtí Ploučnice Stráž pod Ralskem, Mimoň, Česká Lípa, Stružnice, Jezvé, Horní Police Panenský potok Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov, Jablonné v Podještědí Svitávka Zákupy, Velenice, Svitava, Lindava, Kunratice u Cvikova, Mařenice Šporka Dolní Libchava, Horní Libchava, Častolovice, Manušice, Skalice u České Lípy, Polevsko Dobranovský potok Dobranov, Písečná Zdroj: Koncepce ochrany před povodněmi v Libereckém kraji

Pro ochranu území před záplavami jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vzhledem ke členitosti povodí zejména horských a podhorských oblastech území jsou ohrožena i další místa podél drobných toků mimo stanovená záplavová území. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V současné době v rámci zpracovávaných plánů povodí (platnost od roku 2008) se zpracovávají také aktivní zóny. Stanovená záplavová území na tocích (registr KÚLK): - Jizera - Kamenice - Mohelka - Lužická Nisa - Bílá Nisa - potoky Doubský, Višňovský, Harcovský, Slunný, Janovodolský, Jizerský, Františkovský, Luční, Plátenický, Ostašovský, Radčický, Ruprechtický, Zlatý - Jeřice - Smědá - Ploučnice - Svitavka - Panenský potok 136



V rámci programu Stanovení záplavových území by měly být zpracovány studie záplavových území Olešky, Jizerky, Desné, Černé Desné, Lomnice. Postupně je třeba stanovit záplavová území všech vodních toků. Povodňové stavy na Lužické Nise jsou řešeny soustavou vodních děl z počátku 20.století (vodní díla Bedřichov, Mlýnice, Harcov, Mšeno, Fojtka) a při správné manipulaci s vodou na těchto dílech jsou povodně na Lužické Nise minimalizovány. Nedílné součásti protipovodňových opatření: §

odpovědný přístupem k využívání území a hospodaření na lesních a zemědělských plochách ve smyslu zvyšování retenční schopnosti krajiny. Vlivem odlesnění dochází ke zhoršení odtokových poměrů a vzniku povodňové vlny.

§

likvidace dešťových vod vsakováním přímo na místě ploch urbanizačních záměrů ve smyslu snižování povrchového odtoku (stav povrchového odtoku je dán podílem zpevněných a nezpevněných ploch s různými koeficienty povrchového odtoku),

§

protipovodňová opatření na tocích (koridory pro umístění protipovodňových opatření - pro rozliv přívalových vod aj.).

137



C.2.2.2 KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA Hranice klimatických regionů (jev B34) Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických regionů – tří chladných (CH4, CH6 a CH7) a šesti mírně teplých (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Asi 4/5 území spadají do mírně teplé oblasti (MT11-MT2), zbytek území odpovídá horským oblastem Jizerských hor a Krkonoš, jež jsou součástí chladné klimatické oblasti (CH7-CH4). Průměrné roční srážky se pohybují od 600-900 mm v podhorských oblastech až po 1200 mm v nejvyšších částech území (roční úhrn v Jizerských horách > 1 600 mm). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (450 mm za rok, 7,3°C) je Liberecký kraj srážkově velmi nadprůměrný a teplotně podprůměrný. Z uvedených informací vyplývá mimořádná klimatická pestrost Libereckého kraje, která je způsobena velmi členitým, geomorfologicky výjimečným územím. Tato diferencovanost spočívá zejména v rozložení ročního úhrnu srážek a poměru charakteristických dnů – viz. tabulka a obrázek. Tab.3 Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce Leden (°C) Průměrná teplota měsíce Červenec (°C) Srážkový úhrn za vegetační období (mm) Srážkový úhrn za zimní období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou

CH4 0-20 80-120 160-180 60-70 -6 až-7 12 až 14 600-700 400-500 140-160

CH6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 až-5 14 až 15 600-700 400-500 120-140

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 až-4 15 až 16 500-600 350-400 100-120

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až-4 16 až 17 450-500 250-300 80-100

Klimatické charakteristiky MT7 MT9 MT10 Počet letních dnů 30-40 40-50 40-50 Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C 140-160 140-160 140-160 Počet mrazových dnů v roce 110-130 110-130 110-130 Počet ledových dnů 40-50 30-40 30-40 Průměrná teplota měsíce Leden (°C) -2 až -3 -2 až -3 -2 až -3 Průměrná teplota měsíce Červenec (°C) 16 až 17 17 až 18 17 až 18 Srážkový úhrn za vegetační období (mm) 400-450 400-450 400-450 Srážkový úhrn za zimní období (mm) 250-300 250-300 200-250 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 60-80 50-60 Zdroj: [Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971]

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 17 až 18 350-400 200-250 50-60

MT4 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 16 až 17 350-450 250-300 60-80

Obr.1 Mapa klimatických regionů

Zdroj: [Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Liberecký kraj. Praha: MŽP ČR, 2005. 38 s. ISBN 80-7212-370-X]

138



Nejteplejší části – Českolipsko a jihozápad Semilska (Český ráj a okolí Lomnice nad Popelkou), spadají do mírně teplých oblastí, kde je téměř vyrovnaný poměr letních dnů (40-50) a dnů se sněhovou pokrývkou (50-60), při průměrné roční teplotě 6-8 °C a ročním průměrným úhrnem srážek 600-700 mm. Východní část zahrnující Jizerské hory, část Krkonoš a dále Ještědský hřbet spadají do chladných klimatických oblastí, charakteristických zejména velkým počtem mrazových dnů za rok (140-160, vrcholové partie Jizerských hor a Krkonoš až 180 dní) a počtem dnů se sněhovou pokrývkou (100-140), při velmi malém počtu letních dnů (10-30, případně až 0 – vrcholky hor). V této části kraje jsou průměrné roční teploty 4-5 °C a průměrný roční úhrn srážek 900-1 200 mm. Obr.2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm]

Zdroj: [Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Liberecký kraj. Praha: MŽP ČR, 2005. 38 s. ISBN 80-7212-370-X; www.chmu.cz]

Území je typické četnými teplotními inverzemi, zejména v zimním a podzimním období (např. v Podkrkonošské pahorkatině v okolí Semil a samozřejmě v Liberecké kotlině). Časté jsou také lokální teplotní inverze v horských údolích, ale i mnohem rozsáhlejší inverze postihující jižní (povodí Jizery a Ploučnice) a severní (Frýdlantsko) části regionu. Tyto povětrnostní situace v nižších polohách úzce korelují se zhoršenými rozptylovými podmínkami, nízkými teplotami a četnými mlhami resp. kouřem. Tyto faktory značně zapříčiňující snížený „klimatický komfort“ proti podmínkám ve vyšších polohách. Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m/s) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m/s). Nejnižší hodnoty se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru 1,2 až 1,7 m/s). Bezvětří je nejčastější v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku), v okolí Frýdlantu a podhůří Jizerských hor. Vrcholové partie Ještědského hřbetu, Jizerských hor a Krkonoš patří v ČR mezi území s vysokou hustotou výkonu větru ve 40 m nad povrchem (450-1200 W/m2, resp. i více – v nejvyšších částech), což je podstatný parametr pro úvahy nad využitím větrné energie v území.

139



C.2.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE § § § §

chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Severočeská křída, Jizerské hory a Krkonoše vodní toky a plochy rozmanitost území – různorodost klimatických oblastí určující i pestrost stanovišť pro ekosystémy, jeden z charakteristických rysů Libereckého kraje v průměru dostatečné množství sněhových srážek v horských oblastech a dostatečně dlouhá doba sněhové pokrývky – dobrá využitelnost pro zimní sporty

C.2.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE § § § § §

vodní plochy a vodní toky (manipulační prostor) chráněné oblasti přírodní akumulace vod (Jizerské hory, Krkonoše, Severočeská křída) ochranná pásma vodních zdrojů (II. a III. st., podzemní a povrchové zdroje pitné vody) ochranná pásma přírodní léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod všech stupňů stanovená záplavová území (včetně aktivní zóny)

C.2.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích: § Černá Desná, úsek Desná - Tanvald § Dubnický potok, Dubnice § Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Chrastava § Ještědka, Český Dub § Jizera, celý tok Kořenov - Příšovice § Jizerka, úsek Jilemnice - Víchová nad Jizerou § Kamenice, úsek Josefův Důl - Bozkov § Libchava, úsek Horní Libchava - Volfartice § Lužická Nisa, úsek Lučany nad Nisou - Hrádek nad Nisou § Mohelka, úsek Rádelský Mlýn - Hodkovice nad Mohelkou § Oleška, celý tok Bělá - Semily § Panenský potok, Jablonné v Podještědí § Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň § Ploučnice, úsek Noviny pod Ralskem - Mimoň § Ploučnice, Česká Lípa § Ploučnice, úsek Stružnice - Žandov § Řasnice, úsek Horní Řasnice - Frýdlant § Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem - Frýdlant § Smědá, úsek Kunratice - Višňová § Smědá, Černousy § Svitávka, Mařenice § Svitávka, Kunratice u Cvikova § Svitávka, úsek Cvikov - Zákupy § Svorský potok, úsek Svor - Cvikov § Šporka, úsek Polevsko - Skalice u České Lípy § Šporka, Česká Lípa (Manušice) § Veselka, úsek Ktová - Rovensko pod Troskami Protipovodňová opatření - suché poldry: § suchý poldr - Boberský potok (Kunratice u Cvikova) § suchý poldr - Svitávka (Cvikov - část Lindava) § suchý poldr - Svitávka (Velenice - Zákupy) § suchý poldr - Panenský potok (Pertolitice pod Ralskem sever) § suchý poldr - Panenský potok (Pertolitice pod Ralskem jih) Poznámka: Souhrn záměrů pro umístění protipovodňových opatření vychází z vymezení významných úseků vodních toků ohrožených při povodních (viz Tab.2 této části zprávy) a byl doplněn o záměry z registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK.

140


C.3


PŮDNÍ FOND


zákon č. 289/1995 Sb. zákon č. 114/1992 Sb. – o ochraně přírody a krajiny v platném znění zákon č. 334/1992 Sb. – o ochraně ZPF v platném znění příloha vyhlášky č. 190/1996 Sb. – charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí vyhláška MZe ČR č. 546/2002 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci nařízení vlády ČR č.103/2003 Sb. ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept, SAUL, 2003 Oblastní plány rozvoje lesa internetové servery AOPK ČR, ČÚZK, ÚHÚL, KÚLK, MŽP ČR, MZe ČR… Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002 [Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006, http://www.vulhm.cz/docs/24/Zpravodaj/ZOL-Suppl-2005.pdf

C.3.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU C.3.2.1 STAV Půdy posuzovaného území V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních kyselých hornin, na západě je půdní kryt ovlivněn především georeliéfem – tabule a pahorkatiny s různě mocnými čtvrtohorními a třetihorními sedimenty. Značné zastoupení má skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně zkulturněných zemědělských forem, nacházející se na substrátech eolického původu (spraše a sprašové hlíny) i na smíšených svahových sedimentech. V Liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nacházejí ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Velmi rozsáhlou oblast pokrývají arenické podzoly v Ralské pahorkatině. Tyto půdy se vyvinuly na extrémně chudých písčitých substrátech (pískovcích, navátých píscích), na zvětralinách pískovců i terasových štěrkopíscích s borovými doubravami. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy a v nejvyšších partiích Krkonoš se vyskytují alpinské půdní formy (podzol a kryptopodzol kambizemní). Kryptopodzoly (rezivé půdy) tvoří přechodnou jednotku mezi podzoly a hnědými lesními půdami a dominují v nejvyšších částech Jizerských hor (v kombinaci s gleji a rašelinnými půdami), na svazích Krkonoš a na Ještědském hřbetu. Nejtypičtějšími půdami sníženin (v depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami) a nižších pahorkatin jsou pseudogleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích.

141



STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU LIBERECKÉHO KRAJE CELKEM Celková výměra Libereckého kraje: 318 516,01 ha. Tab.1 Struktura zemědělských pozemků orná půda ovocné sady

zahrady

chmelnice trvalé travní porosty

výměra [ha] 71314,12 1517,49 7573,65 48,60 podíl z celk. 22,4 0,5 2,4 0,0 výměry LK [%] (jev B23) průměr ČR [%] 39 1 2 nezjištěno Zdroj: KÚLK, koncept ÚP VÚC LK, Krajská zemědělská koncepce

ZPF celkem

61719,37

142173,23

19,3 (jev B24)

44,6 (jev B22)

12

54 (z Σ ČR)

Tab.2 Struktura nezemědělských pozemků lesní pozemky

vodní plochy

zastavěné plochy

ostatní plochy

výměra [ha] 140453,23 4778,15 5079,65 26031,72 podíl z celk. 44,1 (jev B29) 1,5 (jev B28) 1,6 (jev B27) 8,2 výměry LK [%] průměr ČR [%] 34 2 2 8 Zdroj: KÚLK, koncept ÚP VÚC LK, Krajská zemědělská koncepce Pozn.: zornění (podíl výměry orné půdy z celkové výměry ZPF) = 43,3 % (průměr ČR = 38,6 %)

nezemědělské pozemky celkem 176342,76 55,4 46 (z Σ ČR)

POZEMKY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (ZPF) Následující údaje vycházejí z evidence katastru nemovitostí, kdy tyto údaje nemusí korespondovat s aktuálním stavem a skutečnostmi v terénu. Celková výměra pozemků ZPF: 142 173,23 ha - z toho zornění (podíl výměry orné půdy z celkové výměry pozemků ZPF): 50,2 % Ochrana ZPF (jev B26): Tab.3 Zastoupení tříd ochrany ZPF I. třída výměra [ha] 22193,24 podíl z výměry ZPF [%] 15,61 Zdroj: KÚLK, přepočet zpracovatelem ÚAP

II. třída 27012,91 19,00

III. třída 24169,45 17,00

IV. třída 28804,30 20,26

V. třída 39993,33 28,13

celkem 142173,23 100,00

Pozemky ZPF zainvestované pro zvýšení úrodnosti (meliorace) Značná část zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení úrodnosti (v podmínkách LK se jedná zejména o provedená meliorační opatření plošným drenážním odvodněním). Příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy evidují množství těchto pozemků, avšak již bez údajů o funkčnosti jednotlivých zařízení – vzhledem k teoretické funkčnosti cca 40 let lze odůvodněně předpokládat, že jejich značná část je za zenitem své funkčnosti, zvláště za jejich minimální údržby. Kromě tohoto časového faktoru přispívá k částečné neznalosti této limitující skutečnosti (pro návrhy změn) i skutečnost, kdy se některá zařízení minula účinkem (existence evidovaných odvodněných ploch na současných mokřadech), nebo naprostá změna dotčeného druhu pozemku (místy aktuální vzrostlý les, nevyužívané pozemky s probíhající sukcesí, změna původní orné půdy na TTP apod.). Poznámka - vyhodnocení lokalizace BPEJ (jev A41) a investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorace – jev A43) je jevem místního významu, s absencí podrobných grafických i tabelárních podkladů celého území Libereckého kraje – vyhodnocování jevů je úkolem tvorby ÚAP obcí.

Podíl speciálních zemědělských kultur (jev B25) Je tvořen podílem zahrad, sadů, chmelnic a vinic z celkové výměry území. Celková výměra 9139,74 ha tj. 6,4% z celkové výměry ZPF na území LK POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) Celková výměra PUPFL: 140 453,23 ha §

z toho lesnatost (podíl výměry lesních pozemků z celkové výměry LK): 44,1 % 142

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Tab.4 Kategorizace lesů v Libereckém kraji kategorie


výměra [ha]

podíl z celkové výměry PUPFL [%]

- lesy hospodářské (jev A39)

80816

- lesy ochranné (jev A37)

11110

7,91

- lesy zvláštního určení (jev A38)

48527

34,55

140453

100,00

Celkem Zdroj: ÚHUL 2007, KÚLK, přepočet zpracovatelem

57,54

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI (jev B32) Tab.5 Přírodní lesní oblasti přírodní lesní oblast číslo název 5 České středohoří 17 Polabí 18

Svč. pískovcová plošina

19 20

Lužická pískovcová vrchovina Lužická pahorkatina

21

Jizerské hory, Ještěd

c – podoblast Milešovské středohoří b – podoblast J a S okrajová pásma a – podoblast: Polomené hory, Zákupská a Českodubská pahorkatina, Bezdězská plošina b – podoblast: Český ráj, Vyskeřská plošina, Libuňská brázda b – podoblast: Lužické hory b – podoblast: Frýdlantská pahorkatina a – podoblast: Jizerské hory b – podoblast: Ještěd

22 Krkonoše 23 Podkrkonoší Zdroj: OPRL

PUPFL ha 4171 14

% 2,97 0,01

52473

37,36

8540 7318

6,08 5,21

39397

28,05

9579 18961

6,82 13,5

Charakteristika jednotlivých PLO – viz OPRL. Obr.1 Přírodní lesní oblasti - orientační vymezení

Zdroj: Pozn.

mapový server ÚHUL vyhodnocení stupně přirozenosti lesních porostů (jev B31) je v měřítku ZÚR graficky nezobrazitelné, a to i vzhledem k místnímu významu a absenci nutných grafických i tabelárních údajů – pro tvorbu ÚAP slouží údaje internetového serveru ÚHÚL

OSTATNÍ DRUHY POZEMKŮ Celková výměra zastavěných ploch (jev B27): 4 778,15 ha, tj. jejich podíl z celkové výměry LK 1,6 % Celková výměra ostatních ploch: 26 031,72 ha, tj. podíl z celkové výměry LK: 8,2 % Celková výměra vodních ploch (jev B28): 4 778,15 ha, tj. jejich podíl z celkové výměry LK: 1,5 %.

143



C.3.2.2 VÝVOJ Na základě porovnání statistických údajů od roku cca 1996 dochází (statisticky a globálně): § k mírnému nárůstu výměry ploch lesních – postupné zalesňování nelesních pozemků (i za podpory státu) a aktualizace katastru nemovitostí, § k významnějšímu poklesu výměry orné půdy, § k většímu nárůstu ploch TTP – zatravňování orné půdy (cíleně za podpory státu i živelně opouštěním orné půdy a následným převodem do TTP), § k mírnému poklesu výměry ploch ovocných sadů – lokální nezájmem o výpěstky z pozemků drobnější držby, § k nárůstu mimoprodukčních funkcí lesa - postupné navyšování zejména lesů kategorie zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody, § k významnému nárůstu nevyužívané a ladem ležící půdy. Tab.6 Přehled vývoje poškození lesních porostů v LK (komplexní poškození dle družicových snímků) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality [%] 2004 2005 0. 5,0 4,3 0.,/I. 24,3 27,1 I. 37,0 36,9 Jehličnaté porosty II. 20,5 19,4 III.a 7,9 6,7 III.b – IV. 5,3 5,6 0. 1,9 1,3 0.,/I. 16,1 12,0 Listnaté porosty I. 29,1 28,8 II. 25,7 28,5 III.a – IV. 27,2 29,4 Stupně poškození: 0. – zdravé porosty, 0./I. – první známky poškození, I. – mírné, II. – střední, III.a – silné, III.b – velmi silné, IV. – odumírající porosty Podklad: OPRL Komentář: Většina území LK disponuje značně zastaralou evidencí katastru nemovitostí v zatřídění pozemků v druzích i způsobech jejich využívání (i přes proklamovanou aktualizaci KN). Tento stav je způsoben překotným vývojem zejména v zemědělství změnou struktury hospodářských subjektů, způsobů zemědělské výroby s dopadem na strukturu pozemků ZPF, změnou tržních vztahů i zemědělskou politikou státu a EU. Tato situace je tč. projevena značným rozsahem ladem ležící půdy (zejména pozemky nižších tříd ochrany ZPF) s projevy sukcese, kdy tento stav má vliv na krajinu a její hodnoty.

C.3.2.3. EROZE PŮD Lidská činnost může dramaticky akcelerovat přirozeně pozvolně probíhající proces eroze, který je za normálních podmínek kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Erozní ohroženost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost ornice, v extrémních případech je zcela zlikvidována orniční vrstva i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování povrchových a podzemních vod. Snižuje se retence vody a regulační funkce půdy v hydrosféře. Omezuje se produkční schopnost půdy. Neméně důležité jsou i vedlejší účinky eroze – jedná se o zanášení toků a nádrží, obohacování vody živinami, atd. V ČR je potenciálně ohroženo přes 50 % rozlohy ZPF vodní erozí (viz tabulka č.7). Aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd. Ztráty materiálu humusového horizontu vlivem vodní nebo větrné eroze jsou na značné rozloze ZPF nejvýznamnějším negativním činitelem. Tab.7 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR -1 Stupeň ohrožení vodní erozí [t.ha.r ] Plocha zemědělské půdy [ha] Velmi slabé ohrožení Méně než 1,6 134 041 Slabé ohrožení 1,6 – 3,0 1 094 507 Střední ohrožení 3,1 – 4,5 1 054 905 Silné ohrožení 4,6 – 6,0 728 972 Velmi silné ohrožení 6,1 -7,5 484 365 Extrémní ohrožení Více než 7,5 782 601 Celkem 4 279 391 Zdroj: www.mze.cz

144

% 3 26 25 17 11 18 100



Pozemky ohrožené erozí se nacházejí zejména ve svažitých částech území Libereckého kraje a v exponovaných lokalitách bez zpevňujícího vegetačního krytu. Erozně nejvíce jsou ohroženy pozemky v pahorkatinném reliéfu, kde se v důsledku intenzifikace zemědělství a scelování pozemků z území vytratily přirozené protierozní bariéry (remízky, příkopy, meze, větrolamy, aj.). Změnami v podílu orné půdy a s klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich celková erozní ohroženost. Pro zranitelné oblasti (dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., příloha č. 1) jsou v § 11 stanovena protierozní opatření: §

vhodná agrotechnická protierozní opatření ve zranitelných oblastech, která odpovídají stanovištním podmínkám, se provádějí na půdách ohrožených erozí, jejichž skupiny jsou uvedeny v tabulce č. 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení,

§

z důvodů ochrany půd před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonitostí nad 7 (č. číslice kódu BPEJ je 4 a více), které přiléhají k vodnímu toku nebo k jinému vodnímu útvaru.

Tab.8 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č. 2 Skupina půd ohrožených erozí Hlavní půdní jednotka (HPJ) Účelová charakteristika 08, 14, 15, 19, 24, 25, 26, 43, 47, 48, 49 Půdy se sklonitostí 7-12°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 4–5 40, 41 Půdy se sklonitostí 12-17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 6-7 40, 41 Půdy se sklonitostí > 17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9 77, 78 Strže, půdy se sklonitostí > 25°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9 Zdroj: www.mze.cz

Lesní půdy zpravidla nejsou ohroženy větrnou erozí. Vodní erozí jsou ohroženy výjimečně v případě vysokých srážek, na prudkých svazích nebo pokud je narušen vegetační kryt. Mimořádně ohroženy jsou suťové svahy a balvaniska především introskeletovou erozí. Ta posunuje organické i minerální částice především vertikálně mezi balvany a kameny do spodiny. Pokud zmizí stromový kryt, může být následkem eroze úplné odhalení skeletu. Návrat lesa v původní kvalitě na taková stanoviště je otázkou staletí. Význam má dále eroze vznikající podél sítě cest a eroze při rozrušení půdního povrchu těžbou a přibližováním dřeva. Ochrana lesní půdy před erozí je možná jen ochranou stability lesních ekosystémů.

C.3.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU §

zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třídy ochrany (o souhrnné výměře 49 206 ha, tj. cca 35 % z výměry ZPF v LK)

§

lesní pozemky (celková výměra 140 453 ha, tj. 44,1 % z výměry LK) - lesy ochranné, lesy zvláštního určení, (mimoprodukční funkce) - lesy hospodářské (hospodářská funkce - produkční, výnosová)

C.3.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU §

zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třída ochrany

Poznámka:Nejvyšší třídy ochrany ZPF (obecně I. a II. třída) – dáno zákonem č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF v novelizovaných verzích, podkladem pro zatřídění jsou údaje BPEJ, vč. ustanovení vyhlášky MZe ČR č. 546/2002 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Zařazení ZPF do tříd ochrany a ochrana zejména I. a II. třídy proti záborům je dáno Metodickým pokynem odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. 00LP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF. Zábory těchto pozemků jsou orgánem ochrany ZPF prakticky akceptovány pro realizaci veřejně prospěšných staveb a opatření, dále změnou zemědělské kultury z důvodů erozního ohrožení, s negativním vlivem na jakost vody v tocích nádržích i vody ve zdrojích, v případě porušování zájmů ochrany přírody, ohrožením potravinového řetězce apod. Pro tvorbu ÚP obcí, resp. pro formulace změny využití pozemků ZPF, je limitem existence pozemků s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem navýšení úrodnosti (meliorace – závlahy, odvodnění).

145


§


lesní pozemky (bez ohledu na kategorii lesů)

Poznámka:Jsou jednoznačným územním limitem pro případné změny tohoto druhu pozemku – vyplývá ze zákona č.289/1995 Sb. o lesích, i ze zákona č, 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v novelizovaných verzích (dle § 3 zákona VKP „ze zákona“). K limitům patří i ochranné pásmo lesa od jeho okraje o šířce 50 m – zákon č. 289/1995 Sb. o lesích.

C.3.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu půdní fond nebyly vzneseny.

146



C.4

ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

C.4a

KVALITA OVZDUŠÍ

C.4a.1 POUŽITÉ PODKLADY -

-

-

-

-

Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9 www.chmi.cz; http://geoportal.cenia.cz Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006; www.cenia.cz] Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004. Praha: ČHMÚ, 2005 Ochrana atmosféry. CIRE.PL, Elektrownia Turów S.A., 2002. Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění NV č. 417/2003 Sb. – stanoví emisní stropy pro ČR a kraje (pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak) a směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení přízemním ozonem Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění NV č. 206/2006 Sb. Nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - stanoví skupinové emisní stropy Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitující těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzínu, ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb. Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, ve znění vyhl. č. 363/2006 Sb. a vyhl. 570/2006 Sb. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší – stanoví imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhl. č. 42/2005 Sb. Sdělení č. 4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), na základě dat za rok 2005 – Věstník MŽP č. 3/2007

C.4a.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ EMISE Na území Libereckého kraje je široké spektrum výrobních procesů. Do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je řazeno 168 provozovatelů a do kategorie středních zdrojů je zařazeno 825 zdrojů znečišťování ovzduší (rok 2003). Kategorie malých zdrojů se týká především spalování paliv v domácnostech a v sektoru obchodu a služeb. Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3 (57,4 %). Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké a velmi velké zdroje (41,3 %). Největšími producenty emisí jsou Teplárna Liberec, a.s., Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. (závod Frýdlant), Falkon Mimoň a United Energy Ralsko, a.s. 147



Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší. Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Mírný nárůst emisí škodlivin je způsoben poměrem nárůstu počtu motorových vozidel a snižováním průměrné úrovně jejich emisních hodnot. Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech 2001-2005

19 0, 189 18 9 ,7 0

podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx

1260 740

4790

2004

1279 673,2

6027,5

2003 1205,9 704,8

6360

19 2, 193 8 ,3

2005

1942,6

2002 2001 0

REZZO 1

644

5723,4

1691,7 760,2

6153,9

2000

4000

6000

REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 8000

10000

t/rok Zdroj: www.chmi.cz; http://geoportal.cenia.cz - vytvořeno CityPlan

Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela a. s., a to emisemi těžkých kovů As, Cd a Pb. Zejména se jednalo o emise ze závodu Desná a Polubný (28,7 kg As, 15,2 kg Cd, 223,9 kg Pb za rok 2004) a závodu Horní huť (152 kg As, 89,9 kg Cd, 262,3 kg Pb za rok 2004). Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. Tab.1 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok) TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Rok REZZO

Stacionární zdroje

Emise celkem Zvl.velké a velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje

2003

1–4

3,07

4,69

8,46

19,41

8,18

1,10

2004

1–4

2,77

4,31

8,17

18,89

7,90

1,14 (0,94)*

2005

1–4

2,79

4,30

6,96

18,22

7,30

0,93

2003

1

0,14

1,95

1,21

0,28

-

0,21

2004

1

0,14

1,67

1,28

0,40

0,37

0,26

2005

1

2003 2004

2 2

0,12 0,31 0,22

1,65 0,33 0,30

1,26 0,19 0,19

0,40 0,36 0,34

0,30 0,17

0,21 0,16 0,14

2005

2

0,16

0,27

0,18

0,25

0,12

0,14

2003 2004

3 3

1,63 1,52

2,19 2,15

0,7 0,67

6,44 6,22

4,82

0,66 0,66

2005

3

1,61

2,31

0,74

6,85

4,65

0,48

2003 2004

4 4

0,99 0,90

0,21 0,19

6,36 6,03

12,32 11,93

2,58 2,54

0,08 0,08

2005

4

0,91

0,07

4,79

10,72

2,21

0,10

* odborný odhad z ČHMÚ Pozn.: U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek. Zdroj: Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006, http://www.liberec.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/13-5102-06za_rok_2006-0965 – data za rok 2005 a pro NH3;www.chmi.cz – všechna ostatní data

148



V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečišťování, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, stejně jako velké zdroje – průmyslové areály (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.) Hodnoty oxidů dusíku stagnují, neboť z jedné strany dochází ke snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu automobilové dopravy. V průběhu roku 2004 byly zvláště velkým spalovacím zdrojům (Teplárna Liberec a Jablonecká a teplárenská realitní, a.s.) stanoveny emisní stropy pro hlavní znečišťující látky. Tento postup byl stanoven nařízením vlády č. 112/2004 Sb. Správní orgán má za úkol kontrolovat, aby v žádném případě nedocházelo k navyšování emisí, resp. projednávat s provozovateli postupné snižování emisí. Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti Tanvaldska snížení emisí TZL a zároveň imisní zátěže těžkými kovy. IMISE Hodnoty imisního znečištění ŽP (jev B36) V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji. Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – 16 stanic. Dalšími provozovateli je Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Hygienická stanice 2 a společnost Ekotoxa. Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2005. Poznámka: oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev A65) - vymezení viz. OZKO a obce se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev B35)

Obr.1 Území, na kterém došlo v roce 2005 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV+MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečisťujících látek, bez zahrnutí ozonu

Zdroj: Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006, www.cenia.cz

Obce se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.B35) Limity ochrany zdraví pro prachové částice PM10 byly překročeny na území 23 městských a obecních úřadů. Limity pro ochranu vegetace a ekosystémů byly překročeny na 33,22% plochy sledovaného území (pouze chráněná území).

149



Dle údajů ČHMÚ, týkajících se roční depozice síry (SO42-) za rok 2004, jsou zejména vrcholové části Jizerských hor postiženy zvýšeným depozičním tokem této znečišťující látky v rozmezí 1,01,5 g.m-2.rok-1 (mokrá depozice) resp. 0,5-1,0 g.m-2.rok-1 (suchá depozice). Kadmium je možné na základě imisních údajů v území LK označit za významný ekologický problém. Na východě území bylo v roce 2004 dosaženo zcela mimořádných hodnot průměrné koncentrace kadmia v ovzduší (více než 6 ng.m-3 při celostátním průměru menším než 2ng.m-3) – přesažení limitu (kadmia a zároveň arsenu) bylo sledováno v rámci území městského úřadu Desná, Tanvald, Smržovka a Velké Hamry. Klíčovou roli zde měly místní zdroje emisí – zpracovatelské závody společnosti Ornela a.s. v Lučanech nad Nisou, ve Smržovce a v Desné. Dle dlouhodobého (1992-2004) měření koncentrace kadmia na stanici Souš (ČHMÚ) je zřejmé, že v této oblasti byly nadprůměrné koncentrace této znečišťující látky dosahovány téměř permanentně. Zvýšenou depozicí bylo postiženo celé území kraje, na východě se depoziční toky pohybovaly na maximu v intervalu 1,0-1,5 mg.m-2.rok-1 při celostátním průměru cca 0,1 mg.m-2.rok1 . Podobná, ale již méně výrazná byla situace s průměrnou roční koncentrací arsenu. Na území města Liberec byl v roce 2005 rovněž překročen limit pro B(a)P. Poměrně velkým problémem je na území Libereckého kraje v případě znečišťování ovzduší přeshraniční vliv průmyslových aktivit. Konkrétně se jedná o průmyslovou oblast města Bogatynia (Polsko), jehož vliv se projevuje na Frýdlantsku. Jde o staré hornické město (Bogatynia je dodnes nejdůležitějším hornickým a energetickým městem Polska), kde se těží hnědé uhlí. Znečištění způsobuje tepelná elektrárna Turów (spalující hnědé uhlí z místních povrchových dolů) o instalovaném výkonu 2 027 MW (produkce elektrické energie v roce 2004: 11 478 GWh), a to přesto, že ve srovnání s emisemi produkovanými v roce 1994 došlo do roku 2004 k jejich snížení: TZL o 96 %, SO2 o 84 %, NO2 o 42 %. Vliv tohoto přeshraničního znečištění na celkovou imisní situaci kraje dokládají následující obrázky zachycující průměrnou roční koncentraci SO2 a NO2 v mg.m-3. Na území Libereckého kraje nebyla v roce 2004 ani 2005 uplatněna žádná regulační opatření, imisní situace nebyly vyhodnocovány jako smogové. V roce 2005 bylo do provozu uvedeno několik zařízení na snižování emisí tuhých znečišťujících látek, především těžkých kovů ve sklářských provozech, a proto se očekává jejich výrazné snížení. Obr.2 Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v mg.m-3 (rok 2004)

150



L40 mg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 v ovzduší (40 mg.m-3); L350 mg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci SO2 v ovzduší (350 mg.m-3) Zdroj: https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php - mapový server životního prostředí Libereckého kraje

C.4a.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ C.4a.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ EMISE § §

stanovené emisní limity a další podmínky provozování zdrojů znečištění ovzduší stanovené emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší IMISE

§ §

stanovené imisní limity znečištění ovzduší vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Poznámka: viz příslušná nařízení vlády a vyhlášky MŽP uvedené v podkladech

C.4a.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu kvalita ovzduší nebyly vzneseny.

151


C.4b


KVALITA VODY

C.4b.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002, Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9 Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2005. Praha: MZe ČR, MŽP ČR, 2006, Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006. Plán hlavních povodí ČR Přípravné práce Plánu oblasti povodí Ohře Metodické pokyny MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží – kritéria znečištění zeminy a podzemní vody – Zpravodaj MŽP ČR č. 8/1996 – kritéria pro podzemní vodu (limity A, B, C) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění NV č. 229/2007 Sb. Vyhláška MŽP č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů – stanoví minimální limity pro rozměr (rozsah) ochranného pásma

C.4b.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY VODY VODA PODZEMNÍ Řešené území je navíc z velké části součástí vodohospodářsky chráněných území – CHOPAV, což znamená určitou zvýšenou ochranu i mimo ochranná pásma vodních zdrojů. Přes tuto skutečnost došlo v minulosti ke škodám v kvalitě vod. Podzemní voda je znečišťována především plošnými zdroji zpravidla ze zemědělské činnosti, v poslední době lze zaznamenat částečný pokles těchto vlivů. Připsat to lze jednak snaze o efektivní hospodaření s hnojivy, jednak nutnosti důsledněji dodržovat režimy hospodaření v ochranných pásmech zdrojů. Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko – Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s.r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany, v lokalitě Kuřívody, v Benzině, a.s., v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- i šestimocným chrómem a fenoly v areálu firmy TANEX, s.r.o., Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s.r.o. v Jablonci nad Nisou a v areálu závodu 12 firmy Preciosa, a.s., v Turnově (sanace podzemních vod). Tab. 2 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005) Počet vzorků Počet objektů Ukazatel všech < MS > B > C všech > B >C > B nebo C [%] Berylium

96

93

0

2

48

0

1

2,1

Bor Hliník Celkem

96 96 96

65 10 -

2 0 2

0 2 2

48 48 48

1 0 1

0 1 1

2,1 2,1 4,2

Normativ C 0,002 0,001 5 0,5 5 0,25 0,4 B

jednotky mg.l-1 -1

mg.l mg.l-1 -

Zdroj: Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006

152



VODA POVRCHOVÁ Veškerá povrchová voda v Libereckém kraji je závislá na srážkách. Liberecký kraj je významná pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.), a proto se kvalita povrchové vody výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). Zejména zřetelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem nad Nisou a Libercem opouští území kraje jako silně znečištěná voda (třída IV. dle ČSN 75 7221). Plošný původ znečištění je způsobován zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy; znečištění a eutrofizace povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými původci znečištění jsou kanalizační výusti, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. Hodnocení znečištění bylo provedeno v roce 2006 podle ČSN 75 7221 na profilech státní sítě (9 profilů v LK) sledování jakosti povrchových vod. Na sledovaných profilech byly nejčastěji měřeny ukazatele zahrnuté ve skupině „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele. Nejproblematičtějším z nich byl AOX, který na 90 % profilů dosahoval III. a vyšší třídy. Celkový fosfor byl hodnocen na 75 % profilů III. a vyšší třídou, a to zejména na méně vodných tocích a na dolních tocích větších řek. Naopak amoniakální a dusičnanový dusík byl hodnocen v téměř 75 % hodnotách I. a II. třídou, což je pozitivní zjištění. Ve skupině „specifické organické látky“ nebyl žádný ukazatel v V. třídě, většina hodnot byla pod mezí stanovitelnosti a tím i v I. třídě, ojediněle ve třídě II. Veškeré železo, mangan a zinek jsou látky, které nejčastěji dosahují III. a vyšších tříd ve skupině „kovy a metaloidy“ i na kovy méně zatížených tocích. Mezi jednoznačně nejznečištěnější řeky látkami této skupiny spadá Lužická Nisa (kadmium, měď, nikl, zinek). K významnějším tokům poměrně málo znečištěným po celé délce patří Jizera (mimo rozpuštěného kyslíku). Ve všech povodích, kde proběhla povodeň na jaře 2006 se hodnoty CHSKMn, CHSKCr, BSK5, NL 105 °C, TOC, veškerého železa, manganu a často i zinku i PAU několikanásobně zvýšily a nepříznivě pak ovlivnily celoroční vyhodnocení. V mnohých případech došlo k výraznému zhoršení zatřídění, přestože v globálním pohledu tomu tak nemuselo být. Lužická Nisa je výrazně znečištěna PAU, zejména v profilu Hrádek nad Nisou koncentrace několikrát překračovala imisní standard, z pesticidů byl na tomto toku zachycen výskyt lindanu. K výraznému zlepšení kvality povrchové vody v ukazateli radioaktivní znečištění došlo ve srovnání s obdobím let 1990 – 2000 ve vodním toku Ploučnici. Jizera na území Libereckého kraje stav nezměněn, horní tok po Semily třída čistoty I.-II., níže třída čistoty III. Kamenice třída čistoty I.-II., stav nezměněn Lužická Nisa původně pod Jabloncem třída čistoty IV., pod Libercem V., nyní pod Jabloncem třída čistoty III., pod Libercem IV. Smědá původně pod Frýdlantem třída čistoty III., nyní I.–II. Ploučnice původně třída čistoty III. pod Českou Lípou IV., nyní v celé délce třída čistoty III.

C.4b.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY VODY

153



C.4b.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY VODY § §

kriteria znečištění podzemní vody stanovené limitní hodnoty znečištění povrchových vod (ukazatele přípustného znečištění povrchových a odpadních vod)

Poznámka: viz příslušná nařízení vlády, vyhlášky a metodické pokyny MŽP uvedené v podkladech

C.4b.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu kvalita vody nebyly vzneseny.

154



C.4c KONTAMINACE PŮDY C.4c.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9 Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006; www.cenia.cz] Metodické pokyny MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží – kritéria znečištění zeminy a podzemní vody – Zpravodaj MŽP ČR č. 8/1996 – kritéria pro zeminu (limitní hodnoty A,B, C) a pro půdní vzduch (limity A,C)

C.4c.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpadů, aj. Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd (degradace lesních půd), a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště. Na území LK došlo v minulosti vlivem dlouhodobého působení imisí (zejména SO2) k degradaci půd, jež vzniká vyplavením kationtů Mg, Ca, K, Na a dalších bazických prvků z půdy, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem nově založených lesních porostů. Hlavním problémem je předchozí imisní zatížení SO2 a působení NOx, jehož hlavním zdrojem je silniční doprava. V případě, že by došlo k synergii negativních vlivů, například s klimatickými, může dojít i k odumření mlazin a mladších porostů. Tato situace nastala např. v nedávné minulosti v Krušných i Orlických horách.

C.4c.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY C.4c.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY §

kritéria znečištění půdy

Poznámka: viz metodické pokyny MŽP uvedené v podkladech

C.4c.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu kontaminace půdy nebyly vzneseny.

155


C.4d


VÝSKYT INVAZNÍCH DRUHŮ

C.4d.1 POUŽITÉ PODKLADY -

podklady KÚLK, MŽP, 2006

C.4d.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ ROSTLIN Z důvodu nebezpečnosti existence a šíření byl v rámci kraje v roce 2003 zaveden monitoring invazních druhů rostlin, jejichž rozšíření a zásahy proti nim jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány. Nejvýznamnějším invazním druhem v Libereckém kraji je křídlatka (Reynoutria sp.), která se na území vykytuje ve 2 druzích se společným křížencem podél všech hlavních vodních toků - křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (R. japonica – Polygonum cuspidatum), kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji: křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka česká (Reynoutria bohemica), netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), celík obrovský (Solidago gigantea), celík kanadský (Solidago canadensis), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus), kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), hvězdnice novobelgická (Aster novi-belgii), třapatka dřípená (Rudbeckia laciniata), borovice vejmutovka (Pinus strobus), trnovník akát (Robinia pseudacacia). Z důvodů nutnosti zavádění výroby energie z netradičních a obnovitelných zdrojů existuje nebezpečí zavlečení dalších druhů do české krajiny (většina těchto druhů má expanzní vlastnosti, které mohou být nebezpečné v případě zanedbání pěstební kázně). Stát by měl podporovat projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energie, které budou mít minimální dopady na životní prostředí.

C.4d.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ ROSTLIN C.4d.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ ROSTLIN V rámci tématického okruhu výskyt invazních druhů rostlin nejsou vymezovány limity využití území.

C.4d.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu výskyt invazních druhů rostlin nebyly vzneseny.

156


C.4e


STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE

C.4e.1 POUŽITÉ PODKLADY -

podklady KÚLK, MŽP, 2006 http://sez.cenia.cz Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2002 Program odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2004 Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, DHV CR 2006 Metodické pokyny MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží – kritéria (A,B,C) znečištění zeminy a podzemní vody – Zpravodaj MŽP ČR č. 8/1996

C.4e.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Staré ekologické zátěže (SEZ) ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější ekologickou zátěž v LK tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a odkaliště z těžby a úpravy uranu ve Stráži pod Ralskem (celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze SEZ). Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků – významné lokality se SEZ se nacházejí v Liberci (např. areál distribučních skladů Benzina a.s.) a Jablonci nad Nisou (např. areál ELEKTRO-PRAGA Jablonec, s.p.). Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů. Obr.3 Mapa kontaminovaných ploch

Zdroj: http://sez.cenia.cz

Podrobné zpracování výskytu starých ekologických zátěží na území Libereckého kraje bylo provedeno při zpracování Plánu odpadového hospodářství, jež využívalo dat z let 1999 a vlastních šetření. Z analýzy území vyplývá, že k danému datu roku 2004 bylo identifikováno 95 SEZ s různým stupněm rizikového zatížení území.

C.4e.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ C.4e.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ §

kritéria znečištění zeminy a podzemní vody (viz C.4c a C.4b)

Poznámka: viz metodické pokyny MŽP uvedené v podkladech

C.4e.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu staré ekologické zátěže nebyly vzneseny. 157



C.4f ZATÍŽENÍ HLUKEM C.4f.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9 www.chmi.cz; http://geoportal.cenia.cz www.chmi.cz Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KÚLK. Listopad 2006; www.cenia.cz] Fadrný, M. Kdo nás ochrání před hlukem? Via Iuris Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

C.4f.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM Hluk jako průvodní rys přírodních jevů i lidských aktivit je ta část akustických signálů v prostředí, která člověka ruší, obtěžuje a jeho zvýšená úroveň poškozuje. Vzhledem ke skutečnosti, že hluku se nelze přizpůsobit, ani mu nelze přivyknout a že v současnosti mají jeho hodnoty v prostředí neustále zvyšující tendenci, je nutné v souladu s možnostmi ovlivňování hluku v prostředí adekvátně reagovat přijímáním nezbytných opatření. Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území je hustá silniční dopravní síť, která je značně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 dB, tedy dosažení základního hlukového limitu (50 dB) i s korekcí (+20 dB) pro „starou hlukovou zátěž“ (historicky vzniklá zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy). Přitom limit 55 dB pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a drahách (tj. limit bez korekce na „starou hlukovou zátěž“) je stanoven s ohledem na zdravotní účinky expozice hlukem a odpovídá např. doporučení Světové zdravotnické organizace pro zajištění bezpečné ochrany zdraví před hlukem. Možnost navýšení limitu o korekci na „starou zátěž“ je politickým kompromisem (odráží nákladnost a složitost předpokládaných opatření ke snížení hluku), jedná se ale o kompromis na úkor občanů, kteří v postižených lokalitách bydlí. Hlukovou zátěž způsobuje rovněž železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji přesahuje o 34 % celostátní průměr, avšak po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům, a proto je využití železniční dopravy spíše v útlumu.

C.4f.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM C.4f.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM §

hygienické limity hlukové zátěže a vibrací

Poznámka: viz vyhláška MŽP uvedená v podkladech

C.4f.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu zatížení hlukem nebyly vzneseny.

158


C.5


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY


-

Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, Nakladatelství Doplněk, 1995 Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí a Návod na užívání ÚTP R a NR ÚSES ČR, MMR, ÚÚR, 1998 Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy – Hromek J., 2004 (KOP, 2004) Typologie české krajiny, Löw a spol., s.r.o. Brno, 2005 Oblastní plány rozvoje lesa, ÚHÚL Mezinárodní úmluvy, Evropská úmluva o krajině – částka 82/2006 Sb. a 27/2006 Sb., Bernská úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů a volně žijících živočichů, Úmluva o biologické rozmanitosti, Dohoda o ochraně netopýrů EUROBATS, Pařížská úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, Ramsarská smlouva o mokřadech… Územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES, MMR a MŽP – Společnost pro životní prostředí Brno, 1996 Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren…, Sklenička P., 2005 ústřední seznam ochrany přírody, databáze AOPK Nařízení vlády č. 598/2004 Sb., 600/2004 Sb., 605/2004 Sb., 132/2005 Sb. Metodická příručka k zajišťování průchodnosti komunikací pro volně žijící živočichy, Kolektiv, 2001 Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, MŽP, 2005 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, MŽP Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010, MŽP, 2004 Program rozvoje CHKO, SCHKO ČR, 2000 Biogeografické členění ČR, Enigma Praha, Culek M., 1996 Krajinný ráz, Lesnická práce - Löw J., Míchal I., 2003 Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě - metodické doporučení, AOPK ČR, Míchal I. a kol., 1999 Stav životního prostředí – Liberecký kraj, MŽP, 2004

C.5.2 STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY C.5.2.1 STAV OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Územní systém ekologické stability (systém, ÚSES – jev A21) V ÚAP LK se řešený systém týká prvků nadregionálního a regionálního biogeografického významu, je tvořen: §

v nadregionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů (v nichž jsou vložena biocentra regionálního významu),

§

v regionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů.

Součástí tras biokoridorů uvedených významů jsou i vložená biocentra místního významu, které tyto trasy zabezpečují. Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu: - biocentra:

NC42 Břehyně-Pecopala, NC44 Údolí Jizery a Kamenice, NC68 Poustecká obora, NC82* Studený vrch (v LK část), NC83* Rašeliniště Jizery (Jizerské louky), NC84* Jizerskohorské bučiny (Poledník)

- biokoridory: K5MB*, K18B, K19MB*, K19H, K22MB, K23MB*, K23H*, K24MB, K25MH, K26MH, K27H*, K27V*, K30V, K30MB, K31V,N, K31B, K31MB, K33B, K34B, K35B Poznámka: - kódy vegetačního typu osy NR biokoridoru: B-borový, H-horský, V-vodní, MB-mezofilně bučinný, MH - mezofilně hájový, N-nivní, - *) prvky či jejich části vymezené ve V-ZCHÚ

159



Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu: - biocentra:

RC01* Novina, RC02 Čertova zeď, RC03* Bučiny, RC04* Velký Buk, RC05* Nad Betlémem (trasa K19MB), RC06 Tlustec, RC07*Černá hora, RC08* Prales Jizera, RC09 Chlum, RC10* Dlouhý kopec, RC11* Hamry, RC12 Prosečský hřeben (trasa K19MB), RC13 Bezděčínské skály, RC14* Bouřný (trasa K19MB), RC15* Holubník, RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, RC384* Prameny Labe, RC386* Hruboskalsko, RC387 Karlovské bučiny (trasa K19MB), RC388* Jezevčí vrch (trasa K19MB), RC1205 Bradlec, RC1206 Obora (Tábor – prameny), RC1207 Kavkazsko, RC1218 Bransko, RC1219 Pod Mošnou, RC1221 Hradsko, RC1222* Rezek, RC1224 Kamenné mlýny, RC1233* Rybník Věžák, RC1240 Radechov, RC1242 Pankrác část (trasa K18B), RC1244 Velký a Malý Bezděz (trasa K18B), RC1245* Kozákov, RC1247 Údolí Mohelky, RC1249* Kalich, RC1250 Údolí Jizery, RC1251 Malá Skála (část v CHKO ČR), RC1252 Jestřebí (trasa K19MB), RC1253 Hradešín (trasa K19MB), RC1254 Muchov, RC1257 Ralsko, RC1258 Jelení vrchy (trasa K34B), RC1259 Chrastenský vrch (trasa K34B), RC1260 Prameny Ploučnice (Jenišavský mlýn), RC1262 Velenický kopec, RC1264* Mariánská hora, RC1265* Josefodol I., RC1266* Josefodol II., RC1267* Lukášov, Harcovské bučiny (trasa K19MB), RC1268* Javorový vrch, trasa K19MB, RC1270 Stříbrník (trasa K34B), RC1271 Dlouhá hora (trasa K19MB), RC1272 Vápenný (trasa K19MB), RC1273* Loupežnický vrch (trasa K34B, K19MB), RC1274* Hvozd (trasa K19MB), RC1275* Měděnec, RC1276 Hřebenáč, RC1279 Bulovka, RC1286* Plošina Rač, RC1287* Beškovský kopec, RC1288* Čáp, RC1301 Skalní město, RC1302* Vlhošť, RC1304 Holanské rybníky, RC1305* Binov (Bobří soutěska), RC1306* Králův vrch, RC1307* Strážný vrch (v LK část), RC1309 Žižkův vrch – Bažantnice, RC1354 Svojkovské pohoří, RC1355* Klíč, RC1356* Hřeben Kozlí-Kameník, RC1357* Výsluní, RC1358* Smrčník, RC1359* Pěnkavčí vrch (trasa K19MB), RC1360* Suchý vrch (trasa K19MB), RC1361 Ještěd (trasa K19MB), RC1366 Meandry Ploučnice, RC1658* Zadní Blansko, RC1659 Víchová (část v KRNAP), RC1660 Strážník, RC1661* Zabyly, RC1662 Bezděčín, RC1664 Všeň, RC1665 Huť (Prameny Žernovníka), RC1666* Suché skály, RC1667* Milíř, RC1668* Malá Strana, RC1787 Meandry Smědé (trasa K26MB), RC1788 Řasnice (trasa K25MB), RC1790 Boreček, RC1791* Brazilka, RC1792 Janovice (trasa K34B), RC1794 Zourov, RC1795 Borová (trasa K34B), RC1913 Novoveský vrch, RC1914 Mimoň, RC1978 Padouchov (trasa K19MB), RC1246* Klokočské skály (trasa K 31B), RC1220 Řečiště Jizerky, RC1657 Výsplachy - biokoridory: RK01*, RK02*, RK03*, RK04, RK05, RK06, RK07, RK08, RK09, RK10*, RK11*, RK12*, RK13*, RK14*, RK15, RK556*, RK557*, RK558, RK559, RK601*, RK602*, RK603, RK604, RK605, RK606, RK608*, RK609, RK610, RK611, RK612, RK613, RK614*, RK626*, RK627*, RK631*, RK634, RK635, RK636, RK637, RK638, RK639, RK640, RK641, RK642, RK643, RK646, RK647*, RK648*, RK649*, RK650*, RK651*, RK652*, RK653*, RK658, RK659, RK660, RK661, RK662, RK663, RK664, RK666, RK668, RK669, RK670*, RK671*, RK672, RK675, RK676, RK685*, RK686*, RK699, RK700, RK701*, RK702*, RK704, RK705, RK706, RK707, RK712, RK713, RK726*, RK727, RK728, RK671. - *) prvky či jejich části vymezené na území V-ZCHÚ Zdroj: KÚLK 2007 - transformované podklady z konceptu ÚP VÚC LK, KOP, 2004

Významné krajinné prvky (VKP) VKP „ze zákona“ (zákon č. 114/92 Sb., § 3 – jev A23): veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy Tab.1 Registrované VKP (§ 6 zákona – jev A22): stručný statistický přehled: okres počet VKP Česká Lípa 78 Jablonec nad Nisou 33 Liberec 77 Semily 54 Zdroj: KOP, 2004

Ochrana rostlin a živočichů (jev A36) Předmět místního významu nad rámec řešení ZÚR, řešitelný v nutné podrobnosti v ÚP obcí. Podkladem jsou údaje a průzkumy různých institucí a orgánů ochrany přírody, v neposlední řadě i výsledky podrobného terénního mapování NATURA 2000 (s výsledkem vymezení EVL a PO). Přechodně chráněné plochy (jev A24) Sledování a vyhodnocováni jevu je v kompetenci orgánů ochrany přírody obcí s rozšířenou působností, řešitelné v nutné podrobnosti v ÚAP obcí. Přírodní parky (jev A30) Výčet: přírodní park Ještěd, přírodní park Maloskalsko, přírodní park Peklo

160



Ochrana krajinného rázu (jev A17 a A18) Pro řešení problematiky existuje několik metodik, způsobů řešení a množství podkladů. Pro podkladovou dokumentaci pro ÚAP LK a následně ZÚR LK je použita metodika Typologie české krajiny (MŽP, Löw a spol.), s využitím následujících hodnotících aspektů: Obr.1 Hodnocení dle „koeficientu ekologické stability“ (KES – jev A30), základní typy TYP A: krajina plně antropogenizovaná KES méně než 0,39 KES 0,40 – 0,89 TYP B: krajina harmonická KES 0,90-2,89 KES 2,90- 6,19 TYP C: krajina relativně přírodní KES 6,20 a více

Zdroj: Koncept ÚPN VÚC LK, 2003 Obr.2 Základní oblasti a podoblasti krajinného rázu (jev A17) ____ oblasti kraj. rázu ------podoblasti kraj. rázu

OBLASTI, 1 – Verneřické středohoří 2 – Lužické hory 3 – Podještědí 4 – Českolipsko - sever 5 – Českolipsko - jih 6 – Severní Kokořínsko 7 – Ralsko 8 – Českodubsko 9 – Ještědský hřbet 10 – Žitavská pánev 11 – Frýdlantsko 12 – Jizerské hory 13 – Předhůří Jizerských hor 14 – Krkonoše 15 – Podkrkonoší 16 – Železnobrodsko - Semilsko 17 – Jilemnicko 18 – Český ráj 19 – Střední Pojizeří

PODOBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU: a – Novoborsko, b – Okolí Jablonného, c - Křižansko a – Okolí České Lípy, b – Břehyňsko, c – Dokesko, d – Holansko, e – Ronov a okolí a – Chlumsko-Tachovsko, b – Kokořínsko, c – Tuhanecko a – Ralsko a okolí, b – Kuřívodsko a – Hodkovicko, b – Okolí Mohelky a – Hrádecko-Chrastavsko, b – Liberecko a – Okolí Smědé, b – Jindřichovicko a – Severní svahy, b – Centrální část a – Jablonecko, b – Černostudniční hřeben a – Záskalsko, b – Bozkovsko, c – Košťálovsko a – Kozákovsko, b – Podkozákovsko, c – Český ráj

Zdroj: vymezeno zpracovatelem na podkladu KOP (2004) a bioregionálního členění LK (ve stupni bioregionů a biochor) Poznámka: bližší charakteristiky uvedených kategorií krajinného rázu – viz KOP, 2004

161



Obr.3 Obraz krajiny – základní typologie (dle Typologie české krajiny, MŽP – Löw a spol.):

Zdroj: Geoportal.cenia.cz

Obr.4 Základní krajinné typy dle souhrnných kritérií KÓD: osídlení/využití/reliéf - osídlení: 1 - stará sídelní krajina Hercinyca a Polonica 2 - stará sídelní krajina Pannonica 3 - vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica 4 - vrcholně středověká sídelní krajina Carpatica 5 - pozdně středověká krajiny Hercynica 6 - novověká sídlení krajiny Hercynica 7 - novověká sídelní krajina Carpatica - využití: H - krajiny horských holí L - lesní krajiny M - lesozemědělské krajiny R - rybniční krajiny U - urbanizované krajiny X - krajiny bez vym. pokryvu Z - zemědělské krajiny - reliéf: 0 - krajiny bez vyliš. reliéfu 1 - krajiny plošin a pahorkatin 2 - krajiny vrchovin Hercynica 3 - krajiny vrchovin Carpatica 4 - krajiny rovin 5 - krajiny rozřezaných tabulí 6 - krajiny hornatin 7 - krajiny sopečných pohoří 8 - krajiny vysoko pol. plošin 9 - krajiny vátých písků 10 - těžební krajiny 11 - krajiny širokých říčních niv 12 - krasové krajiny 13 - krajiny výrazných svahů a skal horských hřebenů 14 - krajiny ledovcových karů 15 - krajiny zaříznutých údolí 16 - krajiny izolovaných kuželů 17 - krajiny kuželů a kup 18 - krajiny vápenc. bradel 19 - krajiny skalních měst

Zdroj: Typologie české krajiny, MŽP – Löw a spol.

162



Obr.5 Typy krajin podle osídlení Typy krajiny podle osídlení 1 - stará sídelní krajina Hercinica a Polonica 2 - stará sídelní krajina Pannonica 3 - vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica 4 - vrcholně středověká sídelní krajina Carpatica 5 - pozdně středověká krajina Hercynica 6 - novověká sídlení krajina Hercynica 7 - novověká sídelní krajina Carpatica


Obr.6 Základní krajinné typy dle využití Typy využití

krajiny

podle

H - krajiny horských holí L - lesní krajiny M - lesozemědělské krajiny R - rybniční krajiny U - urbanizované krajiny X - krajiny bez vym. pokryvu Z - zemědělské krajiny


163



Obr. 7 Typy krajiny podle reliéfu Typy krajiny podle reliéfu 0 - krajiny bez vyliš. reliéfu 1 - krajiny plošin a pahorkatin 2 - krajiny vrchovin Hercynica 3 - krajiny vrchovin Carpatica 4 - krajiny rovin 5 - krajiny rozřezaných tabulí 6 - krajiny hornatin 7 - krajiny sopečných pohoří 8 - krajiny vysoko pol. plošin 9 - krajiny vátých písků 10 - těžební krajiny 11 - krajiny širokých říčních niv 12 - krasové krajiny 13 - krajiny výrazných svahů a skal horských hřebenů 14 - krajiny ledovcových karů 15 - krajiny zaříznutých údolí 16 - krajiny izolovaných kuželů 17 - krajiny kuželů a kup 18 - krajiny vápenc. bradel 19 - krajiny skalních měst


Obr.8 Krajinná vzácnost (unikátnost, význačnost)

Zdroj: Typologie české krajiny, MŽP – Löw a spol., vlastní zpracování

164



Biogeografické členění Libereckého kraje (jev B33) Obr. 9 Biogeografické členění Libereckého kraje

Zdroj: KOP ,2004

Dle biogeografického členění ČR (Culek, 1994) náleží území Libereckého kraje do biogeografické podprovincie Hercynské, v rámci které jsou vymezeny bioregiony - viz následující tabulka. Tab.2 Vymezení bioregionů název bioregionu Verneřický Kokořínský Ralský Hruboskalský Železnobrodský Podkrkonošský Žitavský Lužickohorský Jizerský Krkonošský Mladoboleslavský Zdroj: KOP, 2004

celková výměra [ha] 65 000 40 600 108 100 31 400 38 600 102 100 43 900 21 300 51 000 44 700 116 900

z toho v LK [ha] 9 950 20 551 92 744 13 467 37 750 16 914 40 830 11 993 51 000 13 606 7 378

Stručné charakteristiky bioregionů: 1.15 Verneřický bioregion – neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny. 1.33 Kokořínský bioregion – kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin. 1.34 Ralský bioregion – pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji. 1.35 Hruboskalský bioregion – pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích. 1.36 Železnobrodský bioregion – členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37). 1.37 Podkrkonošský bioregion – pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin.

165



1.56 Žitavský bioregion – členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám. 1.66 Lužickohorský bioregion – měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami. 1.67 Jizerský bioregion – centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity. 1.68 Krkonošský bioregion – vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté ledovcové kary s unikátní květenou. 1.6 Mladoboleslavský bioregion – nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu.

Bioregiony a biochory na území Libereckého kraje (jev A42) Obr.10 Bioregiony a biochory na území Libereckého kraje červená = hranice biochory zelená = hranice bioregionu

Zdroj: KOP, 2004, archív zpracovatele

Pro hodnocení krajinářských aspektů jsou použity i další zde neuvedená kritéria a podklady (viz KOP) – hodnocení území kraje dle lesnatosti (viz KOP), dle podílu ZPF (viz KOP, Krajská zemědělská koncepce), dle zornění (viz KOP, Krajská zemědělská koncepce), dle fragmentace krajiny (viz Geoportal.cenia.cz), dle klimatických regionů (viz KOP), vymezení území střetů zájmů ochrany přírody a krajiny s větrnými elektrárnami (viz Geoportal.cenia.cz), a další.

166



Pro hodnocení stavu a pro formulace návrhů koncepce řešení krajiny Libereckého kraje jsou následně výše uvedené údaje vyhodnoceny – tyto výsledky mohou být podkladem pro detailní stanovení zásad ochrany krajinného rázu v jednotlivých územně plánovacích dokumentacích. Toto hodnocení agregovaně vymezuje pozemky dle jejich antropogenního zatížení či stupně přirozenosti, se zahrnutím dalších aspektů (památková ochrana – zóny, rezervace…). Území kraje je dle souhrnných geoekologických kritérií tvořeno následujícími jednotkami, které zahrnují jednotlivé uvedené druhy pozemků a ploch (mj. evidovaných v katastru nemovitostí) – jejich následující výčet je modelový, je určený jako vodítko pro podrobné hodnocení v následně zpracovávaných územních plánech obcí. Poznámka: V příslušné mapové příloze je grafické znázornění pouze ilustrativní (vzhledem ke stupni podrobnosti ÚAP LK a zatímní nedostupnosti některých podrobnějších podkladů).

Základem pro následné formulace je metodika MŽP Typologie české krajiny (Löw a spol.) na základě ustanovení Evropské úmluvy o krajině. Geoekologická typizace krajiny (dle ochrany, přírodních podmínek a využívání) KRAJINNÝ TYP A - krajina plně antropogenizovaná, zcela přeměněná lidskou činností podtyp A- (krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami urbanizovaných území (zastavěná území), dobývacími prostory těžby surovin, skládkami podtyp A (krajina základních krajinářských hodnot) modelově tvořený ucelenými plochami zejména zemědělských pozemků modelově I. až III. třídy ochrany ZPF podtyp A+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený zejména plochami v památkové péči (městské a venkovské památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní rezervace a památky) KRAJINNÝ TYP B - krajina intermediální (harmonická) podtyp B- (krajina snížených krajinářských hodnot) tvořená obecně modelově tvořený obecně ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. třídy a V. třídy ochrany ZPF (kromě pozemků tvořících VKP ze zákona) podtyp B (krajina základních krajinářských hodnot) tvořená modelově tvořený ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, včetně lesů zvláštního určení (subkategorie lesů lázeňských, příměstských a rekreačních, lesů sloužících lesnickému výzkumu a výuce, lesů v uznaných oborách a bažantnicích, a lesů v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření) podtyp B+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami Přírodních parků a Geoparku KRAJINNÝ TYP C - relativně přírodní podtyp C- (krajina snížených krajinářských hodnot) modelově tvořený menšími komplexy lesů hospodářských v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území po těžbě nerostných surovin, umělými vodními plochami a toky podtyp C (krajina základních krajinářských hodnot) modelově tvořený přirozenými vodními plochami a toky, zemědělskými plochami tvořícími VKP ze zákona (zejména údolní nivy okolí vodních ploch a přirozeně zamokřené plochy), plochami velkých komplexů lesů hospodářských, plochami biocenter místního významu v systému místního biogeografického významu, Ptačími oblastmi podtyp C+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami veškerých ZCHÚ, lesy ochrannými, plochami biocenter NR a R biogeografického významu, plochami Evropsky významných lokalit

Součástí krajiny všech vymezených krajinných typů jsou i další krajinotvorné dominanty a lokality významné krajinné obzory, významné přírodní dominanty, významné výhledy do krajiny, významná výhledová místa s rozhlednou. Poznámka: Uvedená geoekologická typizace krajiny LK vychází z disponibilních podkladů a ze současného stavu, je modelem a příležitostí pro následné upřesňování aktualizacemi ÚAP LK.

167



Základní prostorové krajinné uspořádání (dle produkce, stabilizace půdního fondu a ochrany přírody): Historickým vývojem, legislativní ochranou a přírodními podmínkami lze území kraje v současné době rozdělit dle převládajícího i potencionálně funkčního využívání do čtyř zón: zóna

druhy ploch

přírodní (cca 20 % území LK)

tvořená krajinnými podtypy C+, C: I., II. a III. zóna V-ZCHÚ (NP a CHKO), lesy ve IV. zóně V-ZCHÚ, m-ZCHÚ (NPR, NPP, PR, PP), přírodní parky, biocentra všech biogeografických významů, plochy registrovaných VKP (v místním významu i VKP „ze zákona“ reprezentované zejména údolními nivami), EVL, veškeré lesy ochranné a vybrané subkategorie lesů zvláštního určení (dle odst./písm. 1/c lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací, 2/a lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, 2/e lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, 2/f lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti), přirozené vodní plochy a toky, mokřady…

produkční (cca 28 %)

tvořená krajinným podtypem A: pozemky ZPF I. až III. třídy ochrany ZPF

smíšená (cca 37 %)

urbanizovaná (cca 15 %)

tvořená krajinnými podtypy B, B-, C-: IV. zóna a ochranné pásmo V-ZCHÚ, lesy hospodářské i vybrané subkategorie lesů zvláštního určení (dle odst./písm. 1/a lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, 1/b lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, 2/b lesy lázeňské, 2/c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, 2/d lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, 2/g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, 2/h lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, vč. bezlesí tvořených ostatními plochami, s výjimkou zastavěných a průmyslových areálů, dopravních sítí), obecně pozemky ZPF IV. a V. třídy ochrany ZPF, dobývací prostory, umělé vodní plochy a toky tvořená krajinnými podtypy A-, A+: urbanizovaná území - zastavěné a zastavitelné území obcí a liniové stavby dopravní a technické infrastruktury

Pozn.: Uvedené základní prostorové uspořádání krajiny LK vychází ze zpracované geoekologické typizace krajiny (z disponibilních podkladů a ze současného stavu) – upřesňování budiž předmětem následných aktualizací ÚAP LK. V příslušné mapové příloze je grafické znázornění pouze ilustrativní (vzhledem ke stupni podrobnosti ÚAP LK a zatímní nedostupnosti některých podrobnějších podkladů).

ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Zvláště chráněná území (ZCHÚ) – celková výměra V-ZCHÚ všech kategorií v LK (bez ochranných pásem) dle KOP = 97475 ha, tj. 30,6 % z celkové výměry LK (průměr ČR dle AOPK = 15,3 %) Poznámka: množství m-ZCHÚ se nachází i na území V-ZCHÚ, tzn. že se jedná o vzájemný územní překryv.

§

Výčet Národních parků (NP – jev A25) na území LK: Krkonošský národní park (KRNAP) část (celková výměra v LK = 19705 ha, z toho dle KOP výměra ochranného pásma v LK = 7964 ha, tj. bez OP 3,7 % z výměry LK)

§

Výčet Chráněných krajinných oblastí (CHKO - jev A26) na území LK: České středohoří část, Český ráj část, Jizerské hory, Kokořínsko část, Lužické hory – celková výměra CHKO v LK = 85734 ha, tj. 26,9 % z výměry LK

Pro stanovování režimu využívání krajiny a hospodaření na území „velkoplošných“ ZCHÚ (NP, CHKO) slouží mj. i zóny odstupňované ochrany přírody (podmínky režimu využívání jsou v příslušných ZCHÚ v detailech odlišné) uvedené v příslušných legislativních předpisech (vyhlášky o zřízení V-ZCHÚ…). Charakteristika jednotlivých velkoplošných zvláště chráněných územích je uvedena např. v Koncepci ochrany a přírody, Lesprojekt, Hromek J., 2004. §

Výčet Národních přírodních rezervací (NPR – jev A27) na území LK: Břehyně–Pecopala, Jezevčí vrch, Jizerskohorské bučiny, Karlovské bučiny, Novozámecký rybník, Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery, dle KOP: celková výměra NPR v LK = 2702 ha, tj. 0,85 % z výměry LK

§

(dle AOPK průměr ČR = 0,03 %). Výčet Přírodních rezervací (PR – jev A28) na území LK: Apolena, Bažantník, Bučiny u Rakous, Bukovec, Černá hora, Černá jezírka, Dlouhá hora Hamrštejn, Hradčanské rybníky, Hruboskalsko, Jedlový důl, Klečové louky, Klíč, Klikvová louka, Klokočské skály, Kokořínský důl, Kostelecké bory, Křížový vrch, Malá strana, Meandry Smědé, Mokřady horní Liběchovky, Na čihadle, Na Hranicích, Nová louka, Podtrosecká údolí, Prales Jizera, Ptačí kupy, Ralsko, Rybí loučky, Slunečný dvůr, Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, Údolí Vošmendy, Vápenný vrch, Velký a Malý Bezděz, Velký Vápenný, Vlhošť, dle KOP: celková výměra PR v LK = 3927 ha, tj. 1,23 % z výměry LK (dle AOPK průměr ČR = 0,46 %). 168


§

§


Výčet Národních přírodních památek (NPP – jev A29) na území LK: Bozkovské dolomitické jeskyně, Čertova zeď, Kozákov, Panská skála, Peklo, Strážník, Suché skály, Swamp, dle KOP: celková výměra NPP v LK = 316 ha, tj. 0,10 % z výměry LK (dle AOPK průměr ČR = 0,03%). Výčet Přírodních památek (PP – jev A31) na území LK: Anenské údolí, Bílá skála, Bílé kameny, Bobří soutěska, Borecké skály, Brazilka, Černý důl, Deštenské pastviny,Děvín, Ostrý a Schachstein, Divadlo, Dutý kámen, Farská louka, Fojtecký mokřad, Galerie, Hadí kopec, Husa, Jezírko pod Táborem, Jindřichovský mokřad, Kamenný vrch, Kamenný vrch u Křenova, Kaňon potoka Kolné, Klečovitě na Smrku, Kodešova skála, Konvalinkový vrch, Kovářův mlýn, Libuňka, Lukášov, Malý a Velký Jelení vrch, Martinské stěny, Mechové jezírko, Na kneipě, Naděje, Nístějka, Ondříkovský pseudokrasový systém, Osinalecké bučiny, Panský lom, Pod Dračí skálou, Pod Hvězdou, Pod Smrkem, Prameny Labe, Prameny Pšovky, Provodínské kameny, Pustý zámek, Rádlo nad koupalištěm, Rašeliniště Černého rybníka, Rašeliniště Mařeničky, Ronov, Stohánek, Stříbrník, Stříbrný vrch, Široký kámen, Tachovský vodopád, Terasy Ještědu, Trosky, U posedu, V bažinkách, Vlčí louka, Vranovské skály, Vústra, Zásada pod školou, dle KOP: celková výměra

PP v LK = 3320 ha, tj. 1,04 % z výměry LK, dle AOPK průměr ČR = 0,48 %). Památné stromy (PS – jev A32) Celkem je na území Libereckého kraje evidováno 283 památných stromů (k datu 2004 zpracovávání KOP – situace se průběžně mění, tj. ), resp. jejich skupin a stromořadí. Jejich rozložení je značně nerovnoměrné. V okrese Česká Lípa je evidováno 70 PS, v okrese Liberec 36 PS, v okrese Jablonec nad Nisou 75 PS a v okrese Semily 102 PS. Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), jehož zpracování a aktualizace je v kompetenci AOPK ČR (vlivem nepružnosti této instituce a neznalosti některých orgánů ochrany přírody pověřených obcí existují i vyhlášené památné stromy mimo tuto evidenci). Pozn.: Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP kraje) – tyto údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí.

Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů Zvláště chráněné druhy jsou dle zákona č. 114/92 Sb. členěny na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Jejich výčet v uvedeném hierarchickém členění je uveden v příslušných přílohách vyhlášek MŽP ČR. Poznámka: Tento jev není blíže hodnocen vzhledem k místnímu významu (nezobrazitelné v měřítku ÚAP kraje) – tyto údaje jsou předmětem hodnocení v ÚAP obcí.

LOKALITY A ÚZEMÍ S MEZINÁRODNÍM STATUTEM OCHRANY Evropsky významné lokality (EVL - jev A34) Obr. 11 Evropsky významné lokality (EVL) Evropsky významné lokality

Zdroj: Geoportal.cenia.cz

169



Začlenění EVL v českém právním systému ZCHÚ není dosud provedeno (v nařízení vlády č.132/2005 Sb. tč. existující ochrana ve stupni návrhu, vč. lokalizace provedená vágním vymezením). Soustava těchto území je nadále rozpracovávána, proces není dosud ukončen. §

Výčet Evropsky významných lokalit vymezených na území LK: Bílá Desná – kanál protržené přehrady, Bukovec, Cihelské rybníky, Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky, Český Dub – základní umělecká škola, Doksy – zámek, Dolní Ploučnice, Horní Kamenice, Horní Ploučnice, Janovické rybníky, Jeskyně Sklepy pod Troskami, Jestřebsko – Dokesko, Jezevčí vrch, Jizera a Kamenice, Jizerskohorské bučiny, Klíč, Kokořínsko, Kozlov – Tábor, Krkonoše, Lemberk – zámek, Luční potok, Lužickohorské bučiny, Manušické rybníky, Mariánský rybník, Pelíkovice, Podhájí – chalupa, Podtrosecká údolí, Prácheň – Zicht, Průlom Jizery u Rakous, Quarré, Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery, Rokytka, Roverské skály, Skalice u České Lípy, Slatinné vrchy, Smědá, Smědava, Stružnické rybníky, Stvolíky – Kravaře, Suchý vrch – Naděje, Svitavka, Vápenice – Basa, Velký a Malý Bezděz, Zahrádky, Západní jeskyně, Zdislava – kostel. Celková výměra EVL v LK = 41112 ha, tj. 12,91 % z výměry LK (dle AOPK průměr ČR = 9,18 %).

Ptačí oblasti (PO - jev A35) Obr.12 Ptačí oblasti (PO) Ptačí oblasti

Zdroj: Geoportal.cenia.cz Pozn.: Začlenění PO v českém právním systému ZCHÚ není dosud provedeno (v příslušných nařízeních vlády tč. existující ochrana ve stupni návrhu, vč. lokalizace provedená vágním vymezením).

Výčet Ptačích oblastí vymezených na území LK : PO Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady (dle nařízení vlády č. 598/2005 Sb.), PO Krkonoše (dle nařízení vlády č. 600/2005 Sb.), PO Jizerské hory (dle nařízení vlády č. 605/2005 Sb.). Celková výměra PO v LK = 34169 ha, tj. 10,73% z výměry LK (dle AOPK průměr ČR = 8,79 %) Další území začleněná v mezinárodní ochraně: Tyto lokality nejsou zapracované v českém právním systému ZCHÚ, často však tvoří i součást vymezených ZCHÚ. § § § §

Biogenetické rezervace: NPR Břehyně – Pecopala (hranice identická se ZCHÚ) Mokřady evidované v rámci Ramsarské úmluvy: Břehyně a Novozámecký rybník, Mokřady Pšovky a Liběchovky, Krkonošská rašeliniště Významná ptačí území (IBA – Important Bird Areas): IBA Krkonoše Území začleněná v programu CORINE: Novozámecký a Břehyňský rybník, Karlovské bučiny, Jestřebská blata, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Vidlák, Arkticko-alpinská tundra Krkonoše – západní část, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonoše, Dokeské pískovce a mokřady (tato území jsou v územních překryvech s vyhlášenými ZCHÚ či EVL). 170



Obr.13 Biosférická rezervace Krkonoše (KRNAP vč. ochranného pásma) Biosférická rezervace

Podklad: Geoportal.cenia.cz

C.5.2.2 VÝVOJ Proces realizace obecné i zvláštní ochrany se neustále vyvíjí a i dále pokračuje. Nejvýznamnějším počinem od cca roku 2000 je vymezení Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí (viz příslušná nařízení vlády z roku 2004-5), avšak tyto lokality tč. dosud nedisponují zvláštní ochranou v kategorii ZCHÚ (zdlouhavá a pracná příprava prováděná AOPK ČR).

C.5.3 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY § §

územní systém ekologické stability (ÚSES) – nadregionální a regionální biocentra významné krajinné prvky (VKP) - VKP „ze zákona“

Poznámka: VKP „ze zákona“(dle §3 zákona č.114/1992Sb. v platném znění) jsou v grafické části ÚAP LK reprezentovány všemi druhy lesů, vodními plochami a vodními toky registrované VKP (vzhledem k jejich místnímu významu jsou tyto jevy hodnotou pro tvorbu ÚAP obcí), vyhodnocování aspektů ochrany rostlin a živočichů, ochrany dřevin, jeskyň a paleontologických nálezů, je vzhledem k jejich místnímu významu relevantní pro jednotlivé ÚAP obcí.

KRAJINA § § § § §

významné krajinné horizonty významné přírodní dominanty unikátní krajinné typy (krajiny izolovaných kuželů, krajiny skalních měst) významné krajinné typy (krajiny vysoko položených plošin, krasové krajiny, krajiny výrazných svahů a skalnatých hřbetů, krajiny kuželů a kup) přírodní parky ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (ZCHÚ)

§ § §

národní park chráněné krajinné oblasti maloplošná zvláště chráněná území (NPR, PR, NPP, PP)

171



ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ A NEROSTŮ §

pro potřeby ÚAP LK jsou nejvýznamnější lokality jejich výskytu, agregované v ZCHÚ, EVL a PO, NRC a RBC. LOKALITY A ÚZEMÍ S MEZINÁRODNÍM STATUTEM OCHRANY

§ § §

NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblasti ostatní chráněná území s mezinárodním statutem ochrany (biosférická rezervace, mokřady evidované v rámci Ramsarské úmluvy, významná ptačí území, území začleněná v programu CORINE (tato území jsou v územních překryvech s vyhlášenými ZCHÚ či EVL)

C.5.4 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY §

území Přírodních parků, dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny,

§ 12)

ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY území ZCHÚ (velkoplošných i maloplošných), dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vč. jejich ochranných pásem: § § § §

národní park I., II., III. zóna odstupňované ochrany ochranné pásmo národního parku chráněné krajinné oblasti I., II., III., IV. zóna odstupňované ochrany maloplošná zvláště chráněná území - NPR - národní přírodní rezervace - NPP - národní přírodní památka - PR - přírodní rezervace - PP - přírodní památka

území a lokality s mezinárodním statutem ochrany (dle novelizací zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny): EVL, Ptačí oblasti a další lokality § §

NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblastí

C.5.5 SOUHRN ZÁMĚRŮ Územní systém ekologické stability Do návrhu ZÚR aktualizovat ÚSES nadregionálního a regionálního biogeografického významu, který je tvořen: § §

v nadregionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů (v nichž jsou vložena biocentra regionálního významu), v regionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů.

Popis prvků viz jev A21.

172


Rekapitulace

3.

SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT ÚZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

3.1

HODNOTY ÚZEMÍ

V této kapitole je provedena rekapitulace hodnot území nadmístního významu, které byly expertně vymezeny v rámci dílčích tématických okruhů a které jsou zde dále rozděleny do třech souhrnných kategorií na hodnoty území přírodní, kulturní a civilizační. V měřítku ÚAP LK (1:100 000) jsou zobrazitelné hodnoty území zachyceny na výkrese č.1 Výkres hodnot území. Urbanistické a architektonické hodnoty území představuje dochovaná sídelní struktura ve specifické krajinné scenérii s řadou významných a unikátních staveb a technických děl v zastoupení všech historických slohů, které v souladu s krajinným rázem a dotvářejí jedinečný charakter - génia loci území. Řada historicky cenných objektů byla dle zákona o státní památkové péči prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek, nejvýznamnější byly vyhlášeny za národní kulturní památky. Význam urbanistických a architektonických hodnot území je třeba vnímat v širokém spektru posuzovaných jevů v průniku zasahujícím všechny tři pilíře udržitelného rozvoje. Výčet významných staveb a souborů nadmístního významu je předmětem kapitoly B5 - Kultura a památková péče. Jejich uchování je zajištěno podmínkami památkové ochrany a musí být podpořeno přijatelnými urbanizačními zásahy v souvislosti s budoucím rozvojem území. Bližší specifikace jednotlivých hodnot území je uvedena v kapitolách dílčích tématických okruhů.

PŘÍRODNÍ HODNOTY hodnoty území zobrazeno Geologie § chráněná ložisková území ANO § výhradní ložiska ANO § samostatnost kraje v zásobování stavebními surovinami (kámen a písky) NE § zásoby kvalitních surovin pro sklářský průmysl NE § geopark ANO Hydrologie § chráněné oblasti přírodní akumulace vod ANO § vodní plochy a toky ANO § různorodost klimatických oblastí určující i pestrost stanovišť pro ekosystémy NE § v průměru dostatečné množství sněhových srážek v horských oblastech a dostatečně dlouhá doba sněhové pokrývky NE Půdní fond § zemědělský půdní fond - pozemky I.+II. třídy ochrany ANO § lesní pozemky (úhrn lesů ochranných, zvláštního určení, hospodářských) ANO Ochrana přírody a krajiny § ÚSES - nadregionální a regionální biocentra ANO § významné krajinné horizonty ANO § významné přírodní dominanty ANO § unikátní krajinné typy ANO ANO § významné krajinné typy § přírodní parky ANO § národní park ANO ANO § chráněné krajinné oblasti ANO § maloplošná zvláště chráněná území (NPR, PR, NPP, PP) § NATURA 2000 - evropsky významné lokality ANO § NATURA 2000 - ptačí oblasti ANO

173


Rekapitulace

KULTURNÍ HODNOTY hodnoty území Kultura a památková péče § národní kulturní památky § městské památkové zóny § vesnické památkové rezervace § vesnické památkové zóny § krajinné památkové zóny § území archeologicky cenných lokalit a nalezišť § historicky cenná území s koncentrací objekt lidové architektury

zobrazeno ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE

CIVILIZAČNÍ HODNOTY hodnoty území Struktura osídlení § 38 nesporných center osídlení - 5 hierarchických kategorií § urbanizované území § výhodná geografická poloha kraje, dobrá dopravní dostupnost Prahy Hospodářská základna (průmysl, zemědělství, lesnictví, cestovní ruch) § významné zóny ekonomických aktivit § nástupní a obslužná centra cestovního ruchu § lázeňská místa § významný potenciál vybavenosti pro cestovní ruch Dopravní infrastruktura § rychlostní komunikace, silnice I. a II. tříd § železniční tratě republikového a regionálního významu § letiště Technická infrastruktura § hlavní vodovodní řady § plynovody VTL § vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV § transformovny Veřejná občanská vybavenost (vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, sport a tělovýchova) § Technická univerzita Liberec § speciální střední školy nadregionálního významu § Krajská nemocnice Liberec - nadregionální působnost některých oborů § Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou § vysoká koncentrace ploch a zařízení pro celoroční sport a rekreaci Obyvatelstvo, bydlení, bytový fond § příznivý vývoj počtu obyvatel § vysoká ubytovací kapacita pro druhé a přechodné bydlení Zaměstnanost, trh práce § nadprůměrný počet soukromých podnikatelů § vysoká míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti Bezpečnost § funkční Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje

174

zobrazeno ANO ANO NE ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE


3.2

Rekapitulace

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

V této kapitole je provedena rekapitulace limitů využití území vyplývajících z právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Bližší specifikace jednotlivých limitů využití území je uvedena v kapitolách dílčích tématických okruhů. V měřítku ÚAP LK (1:100 000) zobrazitelné limity využití území jsou zachyceny na výkrese č.2 Výkres limitů využití území.

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ §

Hospodářská základna lázeňská místa

§ § § § §

Dopravní infrastruktura a její ochrana rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy železniční tratě republikového a regionálního významu letiště ochranná pásma letišť přeshraniční spojení silniční, železniční

§ § § § § § § §

Technická infrastruktura a její ochrana hlavní vodovodní řady hlavní kanalizační sběrače a ČOV (data nebyla poskytnuta, nezobrazeno v grafické části) vedení VVN 400 kV, 220 kV, 110 kV transformovny plynovody VTL radioreleové trasy dálkové kabely telefonní, telekomunikační, datové radioreleové trasy a ochranná pásma zařízení HZS

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL § § § § § §

Kultura a památková péče národní kulturní památky městské památkové zóny vesnické památkové rezervace vesnické památkové zóny ochranná pásma národních kulturních památek krajinné památkové zóny

§

Bezpečnost území ochranná pásma zájmových území Armády ČR

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ § § § § §

Geologie, ochrana nerostných surovin chráněná ložisková území výhradní ložiska dobývací prostory plošná poddolovaná území plošná sesuvná území

175


Rekapitulace

§

Hydrologie a klimatologie vodní plochy, vodní toky chráněné oblasti přírodní akumulace vod ochranná pásma vodních zdrojů (II.+III. stupně) ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod všech stupňů stanovená záplavová území

§ §

Půdní fond zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třídy ochrany lesní pozemky

§ § § §

Ochrana přírody a krajiny národní park I., II., III. zóna odstupňované ochrany ochranné pásmo národního parku chráněné krajinné oblasti I., II., III., IV. zóna odstupňované ochrany maloplošná zvláště chráněná území

§ § § §

NPR - národní přírodní rezervace NPP národní přírodní památka PR - přírodní rezervace PP - přírodní památka

§ § § § § § § § § § § § § §

NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblastí přírodní parky Zatížení životního prostředí (nezobrazeno) stanovené emisní limity a další podmínky provozování zdrojů znečištění ovzduší stanovené emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší stanovené imisní limity znečištění ovzduší vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší kriteria znečištění podzemní vody stanovené limitní hodnoty znečištění povrchových vod kritéria znečištění půdy hygienické limity hlukové zátěže a vibrací limity (nejvýše přípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny skládek limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu

176


3.3.

Rekapitulace

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

V této kapitole je provedena rekapitulace záměrů na provedení změn v území. Záměry na provedení změn v území v rozlišení příslušných tématických okruhů byly do ÚAP LK zařazeny na základě vyhodnocení zdrojů s číselným označením podkladů v následujících tabulkách: 1 - registr záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK 2 - podklady ŘSD Praha 3 - podklady SŽDC, ČD 4 - podklady SVS Teplice 5 - podklady ČEPS Praha, ČEZ Děčín 6 - podklady Povodí Labe, Povodí Ohře 7 - podklady SČP Ústí nad Labem 8 - podklady KÚLK poskytnuté k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK Bližší specifikace jednotlivých záměrů na provedení změn v území je uvedena v kapitolách příslušných tématických okruhů. Souhrn evidovaných a vyhodnocovaných záměrů zahrnuje záměry: §

zařazené do ZÚR LK (označení je shodné se ZÚR LK - např. D02, V1)

§

nezařazené do ZÚR LK (označení dle registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK - např. -(V4/4))

Pro potřeby orientace v rozsáhlé databázi záměrů ÚAP LK a možnost srovnání se seznamem záměrů z registru záměrů k Aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK ve smyslu sledování vývoje názorů na jejich využitelnost v aktuální podobě jsou v následujících tabulkách uvedeny kódy ÚAP LK a kódy záměrů dle registru záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK. Na základě požadavku zadavatele byla v ÚAP LK upravena identifikace záměrů technické infrastruktury část energetika - u koridorů pro umístění vedení VVN, transformoven a koridorů pro umístění plynovodů ve shodě s registrem záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK. U těchto prvků byla v tabulkách ponechána i identifikace dle ZÚR LK. Záměry na provedení změn v území, rozlišitelné v měřítku ÚAP LK 1:100000, jsou zobrazeny na výkrese č.3 Výkres záměrů na provedení změn v území.

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA Plochy pro podnikatelské aktivity ozn. ÚAP -(OZ2) -(OZ5) -(OZ50)

ozn. Zadání OZ2 OZ5 OZ50

popis záměru - lokalizace

zdroj

plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany plocha pro podnikatelské aktivity - zábavní areál Kludskyland plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk

1,8 1 8

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Koridory pro umístění rychlostních silnic ozn. ÚAP D01 D01A D01B -(D1/1)

ozn. popis záměru - lokalizace Zadání D1/1B,C rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, společný úsek pro var.A,B D1/1B rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, varianta A D1/1C rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, varianta B D1/1A rychlostní silnice R35 Turnov - Ktová, původní varianta A vedoucí podél želez. trati

177

zdroj 1 1 1 1


Rekapitulace

Koridory pro umístění silnic I. a II. třídy ozn. ÚAP D02 D03 D04 D05 D06 D07 D08 D09 D10 D11 D12 D13 D14 D15 D16 D17 D18A

ozn. Zadání D1/4 D2/5 D4/1A D2/1 D2/2 D2/3 D2/4 D2/6 D3/1 D4/4 D4/5 D4/6 D5/1 D6/3 D6/1 D6/2 D8 D7 D12/3 D12/1 D12/2 D13/3 D15/1A


zdroj

silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, 2části silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK

1,2 1,2

silnice I/9, obchvat Dubá silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13)

1,2 1,2

silnice I/9, obchvat Svor silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou silnice I/15, obchvat Zahrádky silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky

1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2,8

silnice I/38, obchvat Obora silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky silnice II/272, úsek Liberec - Osečná silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) - hranice LK

1 1,2 1 1

silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy z R35 do prostoru Semil (Tatobity),přeložka ve vazbě na západní obchvat Rovenska p.T., varianta A D18B D15/1B silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy z R35 do prostoru Semil (Veselá, Zelený Háj), přeložka ve vazbě na východní obchvat Rovenska p.T., varianta B D19 D9/1 silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice D20 D24/2 silnice II/592, úsek Mníšek - Raspenava D21 D11/1 silnice II/270, obchvat Doksy D22 D11/3 silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí D23 D13/5 silnice II/278, obchvat Český Dub D24 D20/1 silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant D25 D10/1 silnice II/268, úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845 R1II268 D10/2 silnice II/268, Zákupy západní obchvat R2II268A D10/4A silnice II/268, variantní přeložka trasy jižně Mimoně - Mimoň, jihozápadní obchvat R2II268B D10/4B silnice II/268, variantní přeložka trasy jižně Mimoně - Ralsko-Hradčany, logistické centrum -(D1/2) D1/2 silnice I/35, západní obchvat Liberce -(D2/7) D2/7 silnice I/9, úsek Svor - Rumburk, homogenizace -(D25/2) D25/2 silnice I/10, úsek Turnov - Tanvald, homogenizace -(D4/2) D4/2 silnice I/13, Kunratice u Cvikova, homogenizace trasy -(D4/3) D4/3 silnice I/13, Lvová, homogenizace trasy -(OZ23) OZ23 silnice I/13, západní obchvat Habartic -(D5/3) D5/3 silnice I/14, Rokytnice nad Jizerou - Víchová nad Jizerou, homogenizace -(D9/2) D9/2 silnice II/262, Česká Lípa - přeložka jižně od centrální zóny -(D14/1) D14/1 silnice II/282, přeložka trasy Rovensko pod Troskami, variantní napojení na R35 -(D14/2) D14/2 silnice II/268, přeložka trasy Železný Brod -(D22/1) D22/1 silnice II/293, obchvat Horka u Staré Paky -(D24/1) D24/1 silnice II/592, přeložka trasy Chrastava 1) Poznámka: záměr z ÚP VÚC LK upřesněn dle nových podkladů obcí

178

1 1 1 1 1 1 1 1 1 11) 1) 1 11) 1,8 1 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1 1 1 1 1


Rekapitulace

Koridory pro umístění železničních tratí ozn. ÚAP D26

ozn. Zadání D31/1 D32/2 D32/2


zdroj

železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění, společné úseky pro varianty A,B,C D26A železniční spojení Praha - Liberec, varianta A v úseku Hodkovice n.N. - Liberec, novostavba D26B D32/2 železniční spojení Praha - Liberec, varianta B v úseku Hodkovice n.N. - Liberec, novostavba D26C D32/2 železniční spojení Praha - Liberec, varianta C v úseku Hodkovice n.N. - Liberec, novostavba D27 D32/3 železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace D28 D32/8 železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, optimalizace, elektrizace D29 D32/4 železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace D30 D32/5 železniční spojení Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, úsek hranice LK - Martinice v Krkonoších - hranice LK, optimalizace, elektrizace D31 nový železniční spojení Turnov - Jaroměř, úsek Turnov - Semily - hranice LK, optimalizace, záměr elektrizace D32 D32/9 železniční spojení Turnov - Jaroměř, spojka Bělá, propojení dvou žel. tratí D33 D32/7 železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - Česká Lípa, D33/2 optimalizace, nový úsek, elektrizace D34 D32/6 železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace D35 D33/4 železniční spojení Tanvald – Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí D36 D32/10 železniční spojení Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk (PL),úsek Jindřichovice pod Smrkem - hranice ČR, obnovení žel. trati -(D33/3) D33/3 projekt Regiotram Nisa - nová spojka Jablonec n.N. - Rychnov u Jablonce n.N. R D33/1 projekt Regiotram Nisa - využití stávajících železničních tratí Poznámka: projekt Regiotram Nisa - ozn.ÚAP - označení dotčených stávajících tratích

1,8 1,8 1,8 1,8 1,3 1 1,8 1 8 1 1 1 1,8 1 1,8 1,8

Veřejná mezinárodní letiště ozn. ÚAP D37

ozn. Zadání nový záměr


zdroj

letiště Liberec

8

Koridory pro umístění lanovek ozn. ÚAP

D38

ozn. Zadání D34/3


zdroj

lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov

1

Multifunkční turistické koridory ozn. ozn. popis záměru - lokalizace zdroj ÚAP Zadání dle OZ21 koridor - Ploučnice D39 1,8 dle OZ21 koridor - Lužická Nisa D40 1,8 dle OZ21 koridor - Jizera D41 1,8 D42 D35 Nová Hřebenovka, jižní a severní větev 1,8 Poznámka: multifunkční turistické koridory jsou transformovány ze záměrů ÚP VÚC LK turistický rozvojový koridor nadregionálního významu se zohledněním podkladu OZ21 z registru záměru k Zadání

Přeshraniční spojení silniční, železniční ozn. ÚAP D43 D44 D45 D46

ozn. Zadání OZ18 OZ17 OZ18 OZ18


zdroj

silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R35 silniční - Jablonné v P. (Petrovice), silnice II/270 železniční - Harrachov, regionální trať železniční - Jindřichovice p.S., regionální trať

1,8 1,8 1,8 1,8

179


Rekapitulace

Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory ozn. ÚAP

ozn. popis záměru - lokalizace Zadání

zdroj

-(OZ21_M1) -(OZ21_M2) -(OZ21_M3) -(OZ21_M4) -(OZ21_M5)

OZ21 OZ21 OZ21 OZ21 OZ21

8 8 8 8 8

-(OZ21_M6) -(OZ21_M7)

OZ21 OZ21

-(OZ21_M8) -(OZ21_NR1) -(OZ21_NR2)

-(OZ21_NR4)

OZ21 OZ21 OZ21 OZ21 OZ21 OZ21 OZ21 OZ21

-(OZ21_NR5) -(OZ21_NR6) -(OZ21_NR7) -(OZ21_NR8)

OZ21 OZ21 OZ21 OZ21

-(OZ21_NR2.1) -(OZ21_NR2.2)

-(OZ21_NR3) -(OZ21_NR3.1)

Berlín - Praha (hranice ČR - Kamenický Šenov - Dubá - hranice LK) Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz - hranice LK) Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p.R.- Mimoň - Ralsko - hranice LK) Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Liberec varianty - Turnov - hranice LK) Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov (Jizerka) hranice ČR) Zittau - Karpatz (hranice ČR - Frýdlant - Raspenava - Nové Město p.S. - hranice ČR) „Ploučnice + Nová Hřebenovka jih“ (část) - (Kořenov (Jizerka) - Desná - Šimonovice - Osečná - Stráž p.R. - Mimoň - Česká Lípa - hranice LK) „Jizera“ (hranice ČR - Jablonec nad Jizerou - Železný Brod - Turnov - hranice LK) Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK) „Nová Hřebenovka jih“ (hranice LK - Svor - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí - Šimonovice) odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor) odbočka na Ještěd Jablonné v P. - Světlá v P. (Jablonné v P. - Křižany - Světlá v P.) odbočka Brniště (Jablonné v P. - Brniště) „Nová Hřebenovka sever“ (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Smědava - Harrachov Rokytnice n.J. - Horní Mísečky) Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant) Rokytnice n.J. - Vrchlabí (Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - hranice LK) Proseč p.J. - Turnov - Jičín (Proseč p.J. - Český Dub - Přepeře - Turnov - Ktová - hranice LK) Křižany - Most (Křižany - Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - hranice LK)

8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8

Poznámka: M - mezinárodní cyklokoridory, NR nadregionální cyklokoridory

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje ozn. ÚAP V1 V2

ozn. Zadání V2/1 V2/2


zdroj

vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč ÚV Souš – ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování části Semilska

1 1,4

Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod ozn. ÚAP

ozn. Zadání R LAPV1 nový záměr R LAPV2 V1 nový záměr R LAPV4 nový záměr R LAPV5 nový záměr R LAPV6 nový záměr R LAPV3


zdroj

Vestřev - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

8

Vilémov - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

1,8

Paseky - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

8

Dolní Štěpanice - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

8

Lužec - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

8

Raspenava - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

8

180


Rekapitulace

Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV ozn. ÚAP PUR01 E4 E6 E5 E3 E7

ozn. Zadání PUR01 E4 E6 E5 E3 E7

ozn. ZÚR E01 E02 E03 E04 E05 E06 E9,E10 E9,E10 E07 E11 E11 E08 E14A E14 E09A


zdroj

vedení VVN 400 kV - úsek hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR ozn.E10) 5,8 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) 1,5 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice 1,5 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Doksy 1,5 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) 1,5 vedení VVN 110 kV - úsek Česká Lípa Sever - TR Nový Bor 1,5 vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín - TR Český Dub - TR Noviny pod R. 1,5 vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín – Šimonovice 1,5 vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih 1,5 varianta A E14B E14 E09B vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih 1,5 varianta B E13 E13 E10 vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod 1,5 1) E32 E11 vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Turnov 5 E8B E8B RVVN vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - hranice LK - (TR Varnsdorf), vazby na 1,5 110kV Šluknovský výběžek, zohlednit požadavek na kabelové vedení, navrhnout jako územní rezervu -(E2) E2 vedení VVN 220 kV - přeložka Stráž pod Ralskem 1 -(E12) E12 vedení VVN 110 kV - TR Liberec východ - TR Liberec Pavlovice, kabelové vedení 1 -(E16) E16 vedení VVN 110 kV - přeložka Stráž pod Ralskem 1 Poznámka: 1) neoznačeno - transformovaný záměr - připojení záměru transformovny Turnov na stávající vedení VVN

Transformovny ozn. ÚAP E17 E18 E19 E20 E21 E24 E26 -(E23) -(E25)

ozn. Zadání E17 E18 E19 E20 E21 E24 E26 E23 E25

ozn. ZÚR E14 E17 E13 E15 E16 E18 E12 -


zdroj

Transformovna Transformovna Transformovna Transformovna Transformovna Transformovna Transformovna Transformovna Transformovna

1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

Český Dub Nový Bor Doksy Železný Brod Turnov, Liberec – Růžodol Jablonec nad Nisou jih Liberec Doubí Liberec Pavlovice - náhrada za stávající

Koridory pro umístění plynovodů VTL ozn. ÚAP E31 -(E28) -(E29) -(E30)

ozn. Zadání E31 E28 E29 E30

ozn. ZÚR E19 -


zdroj

VTL plynovod, Zásada - Velké Hamry VTL plynovod Šimonovice VTL plynovod Bílá VTL plynovod Olešnice, Kacanovy

1,7 1 1 1

Záměry na plynofikaci obcí z STL rozvodu (nezobrazeno v grafické části) ozn. ÚAP -(E33)

ozn. ozn. Zadání ZÚR -


zdroj

Plynofikace obcí bez realizace VTL plynovodu (ze středotlakého systému) 1,7 Dlouhý Most, Jeřmanice, Žďárek – okres Liberec Bedřichov – okres Jablonec Čistá u Horek, Bukovina u Čisté, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Studenec, Kruh, Roztoky u Jilemnice, Mříčná – okres Semily

Záměry na zlepšení dostupnosti spojů a telekomunikací (nezobrazeno v grafické části) ozn. ÚAP -(E34)

ozn. ozn. Zadání ZÚR -


zdroj

Zajištění a rozvoj koridorů a ploch pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu, doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně výstavby sítí univerzálního mobilního telekomunikačního systému.

8

181


Rekapitulace

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL BEZPEČNOST Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu ozn. ozn. popis záměru - lokalizace ÚAP Zadání B01 C1 pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko) Poznámka: C1 - označení dle konceptu ÚP VÚC LK

zdroj 1

STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE Kooperace mezi centry osídlení (nezobrazeno v grafické části) ozn. ÚAP FK1FK14

ozn. Zadání -


zdroj

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení na bázi intenzivnějších pracovních a obslužných kontaktů. Funkční kooperace jsou znázorněny ve schématu Struktura osídlení v kapitole B.10.

1,8

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ HYDROLOGIE Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích ozn. ÚAP P01 P02 P03 P04 P05 P06 P07 P08 P09 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P26 P27

ozn. Zadání V4/1 V4/2 V4/3 V4/4 V4/5 V4/6 V4/7 V4/8 V4/9 V4/10 V4/11 V4/12 V4/14 V4/13 V4/17 V4/16 V4/15 V4/18 V4/19 V4/20 V4/21 V4/22 V4/23 V4/24 V4/25 V4/27 V4/26 V4/28


zdroj

protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření

na toku Černá Desná, úsek Desná - Tanvald na toku Dubnický potok, Dubnice na toku Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Chrastava na toku Ještědka, Český Dub na toku Jizera, celý tok Kořenov - Příšovice na toku Jizerka, úsek Jilemnice - Víchová nad Jizerou na toku Kamenice, úsek Josefův Důl - Bozkov

1,6 1,6 1, 1, 1, 1, 1,

protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření protipovodňová opatření

na toku Libchava, úsek Horní Libchava - Volfartice na toku Lužická Nisa, úsek Lučany nad Nisou - Hrádek nad Nisou na toku Mohelka, úsek Rádelský Mlýn - Hodkovice nad Mohelkou na toku Oleška, celý tok Bělá - Semily na toku Panenský potok, Jablonné v Podještědí na toku Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň na toku Ploučnice, úsek Noviny pod Ralskem - Mimoň na toku Ploučnice, Česká Lípa na toku Ploučnice, Stružnice - Žandov na toku Řasnice, úsek Horní Řasnice - Frýdlant na toku Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem - Frýdlant na toku Smědá, úsek Kunratice - Višňová na toku Smědá, Černousy na toku Svitávka, Mařenice na toku Svitávka, Kunratice u Cvikova na toku Svitávka, úsek Cvikov - Zákupy na toku Svorský potok, úsek Svor - Cvikov na toku Šporka, úsek Polevsko - Skalice u České Lípy na toku Šporka, Česká Lípa (Manušice) na toku Veselka, úsek Ktová - Rovensko pod Troskami

1, 1, 1, 1, 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1, 1 1 1 1,6 1,6 1,6 1 1 1 1

Protipovodňová opatření - suché poldry ozn. ÚAP -(V3/1) -(V3/2) -(V3/3) -(V3/4) -(V3/5)

ozn. Zadání V3/1 V3/2 V3/3 V3/4 V3/5


zdroj

protipovodňová opatření - suchý poldr -Boberský potok protipovodňová opatření - suchý poldr - Svitávka protipovodňová opatření - suchý poldr - Svitávka protipovodňová opatření - suchý poldr - Panenský potok protipovodňová opatření - suchý poldr - Panenský potok

1,6 1,6 1,6 1,6 1,6

182


Rekapitulace

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Územní systém ekologické stability (ÚSES) Aktualizace ÚSES nadregionálního a regionálního významu, který je tvořen: §

v nadregionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů (v nichž jsou vložena biocentra regionálního významu),

§

v regionálním významu plochami biocenter a trasami biokoridorů.

Poznámka: Vymezení systému vychází z ideového řešení Územně technických podkladů nadregionálního a regionálního ÚSES (ÚTP NR a R ÚSES – MŽP a MMR ČR, 1996), uvedené údaje byly upřesněny při zohlednění ÚTP 03. ver. 4.1 (označení dle registru záměrů k aktualizovanému zadání ÚP VÚC LK OZ20) a Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. Převodníkem mezi seznam ÚSES v ÚAP LK a seznamem ÚSES z transformovaného konceptu ÚP VÚC LK je název a lokalizace jednotlivých prvků.

Nadregionální biocentra (NC) označení ÚAP

název - lokalizace

NC42 NC44 NC68 NC82 NC83 NC84

NC42 NC44 NC68 NC82 NC83 NC84

Břehyně - Pecopala Údolí Jizery a Kamenice Poustecká obora Studený vrch Rašeliniště Jizery (Jizerské louky) Jizerskohorské bučiny (Poledník)

Nadregionální biokoridory (K) označení ÚAP

název - lokalizace

K5MB K18B K19H K19MB K22MB K23H K23MB K24MB K25MB K26MB K27V K30MB K30V K31B K31MB K31VN K33B K34B K35B

K5MB K18B K19H K19MB K22MB K23H K23MB K24MB K25MB K26MB K27V K30MB K30V K31B K31MB K31VN K33B K34B K35B

183


Rekapitulace

Regionální biocentra (RC) označení ÚAP

název - lokalizace

RC01 RC02 RC03 RC04 RC05 RC06 RC07 RC08 RC09 RC10 RC11 RC12 RC13 RC14 RC15 RC382 RC384 RC386 RC387 RC388 RC1205 RC1206 RC1207 RC1218 RC1219 RC1220 RC1221 RC1222 RC1224 RC1233 RC1240 RC1242 RC1244 RC1245 RC1246 RC1247 RC1249 RC1250 RC1251 RC1252 RC1253 RC1254 RC1257 RC1258 RC1259 RC1260 RC1262 RC1264 RC1265 RC1266 RC1267 RC1268 RC1270 RC1271 RC1272 RC1273 RC1274

RC01 RC02 RC03 RC04 RC05 RC06 RC07 RC08 RC09 RC10 RC11 RC12 RC13 RC14 RC15 RC382 RC384 RC386 RC387 RC388 RC1205 RC1206 RC1207 RC1218 RC1219 RC1220 RC1221 RC1222 RC1224 RC1233 RC1240 RC1242 RC1244 RC1245 RC1246 RC1247 RC1249 RC1250 RC1251 RC1252 RC1253 RC1254 RC1257 RC1258 RC1259 RC1260 RC1262 RC1264 RC1265 RC1266 RC1267 RC1268 RC1270 RC1271 RC1272 RC1273 RC1274

Novina Čertova zeď Bučiny Velký Buk Nad Betlémem Tlustec Černá hora Prales Jizera Chlum Dlouhý kopec Hamry Prosečský hřeben Bezděčínské skály Bouřný Holubník Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek Prameny Labe Hruboskalsko Karlovské bučiny Jezevčí vrch Bradlec Obora Kavkazsko Bransko Pod Mošnou Řečiště Jizerky Hradsko Rezek Kamenné mlýny Rybník Věžák Radechov Pankrác část Velký a Malý Bezděz Kozákov Klokočské skály Údolí Mohelky Kalich Údolí Jizery Malá Skála Jestřebí Hradešín Muchov Ralsko Jelení vrchy Chrastenský vrch Prameny Ploučnice Velenický kopec Mariánská hora Josefodol I Josefodol II Lukášov, Harcovské bučiny Javorový vrch Stříbrník Dlouhá hora Vápenný Loupežnický vrch Hvozd

184

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území označení ÚAP

název - lokalizace

RC1275 RC1276 RC1279 RC1286 RC1287 RC1288 RC1301 RC1302 RC1304 RC1305 RC1306 RC1307 RC1309 RC1354 RC1355 RC1356 RC1357 RC1358 RC1359 RC1360 RC1361 RC1366 RC1657 RC1658 RC1659 RC1660 RC1661 RC1662 RC1664 RC1665 RC1666 RC1667 RC1668 RC1787 RC1788 RC1790 RC1791 RC1792 RC1794 RC1795 RC1913 RC1914 RC1978

RC1275 RC1276 RC1279 RC1286 RC1287 RC1288 RC1301 RC1302 RC1304 RC1305 RC1306 RC1307 RC1309 RC1354 RC1355 RC1356 RC1357 RC1358 RC1359 RC1360 RC1361 RC1366 RC1657 RC1658 RC1659 RC1660 RC1661 RC1662 RC1664 RC1665 RC1666 RC1667 RC1668 RC1787 RC1788 RC1790 RC1791 RC1792 RC1794 RC1795 RC1913 RC1914 RC1978

Rekapitulace

Měděnec Hřebenáč Bulovka Plošina Rač Beškovský kopec Čap Skalní město Vlhošť Holanské rybníky Binov (Bobří soutěska) Králův vrch Strážný vrch Žižkův vrch - Bažantnice Svojkovské pohoří Klíč Hřeben Kozlí - Kameník Výsluní Smrčník Pěnkavčí vrch Suchý vrch Ještěd Meandry Ploučnice Výsplachy Zadní Blansko Víchová Strážník Zabyly Bezděčín Všeň Huť (Prameny Žernovníka) Suché skály Milíř Malá Strana Meandry Smědé Řasnice Boreček Brazilka Janovice Zourov Borová Novoveský vrch Mimoň Padouchov

185


Rekapitulace

Regionální biokoridory (RK) označení ÚAP

název - lokalizace

RK01 RK02 RK03 RK04 RK05 RK06 RK07 RK08 RK09 RK10 RK11 RK12 RK13 RK14 RK15 RK556 RK557 RK558 RK559 RK601 RK602 RK603 RK604 RK605 RK606 RK608 RK609 RK610 RK611 RK612 RK613 RK614 RK626 RK631 RK634 RK635 RK636 RK637 RK638 RK639 RK640 RK641 RK642 RK643 RK646 RK647 RK648 RK649 RK650 RK651 RK652 RK653 RK658 RK660 RK661 RK662 RK663

RK01 RK02 RK03 RK04 RK05 RK06 RK07 RK08 RK09 RK10 RK11 RK12 RK13 RK14 RK15 RK556 RK557 RK558 RK559 RK601 RK602 RK603 RK604 RK605 RK606 RK608 RK609 RK610 RK611 RK612 RK613 RK614 RK626 RK631 RK634 RK635 RK636 RK637 RK638 RK639 RK640 RK641 RK642 RK643 RK646 RK647 RK648 RK649 RK650 RK651 RK652 RK653 RK658 RK660 RK661 RK662 RK663

186

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území označení ÚAP

název - lokalizace

RK664 RK666 RK668 RK669 RK670 RK671 RK672 RK675 RK676 RK685 RK686 RK699 RK700 RK701 RK702 RK704 RK705 RK706 RK707 RK712 RK713 RK727 RK728

RK664 RK666 RK668 RK669 RK670 RK671 RK672 RK675 RK676 RK685 RK686 RK699 RK700 RK701 RK702 RK704 RK705 RK706 RK707 RK712 RK713 RK727 RK728

Rekapitulace

187


Rekapitulace

188


Seznam zkratek, vysvětlivky

4.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, VYSVĚTLIVKY

4.1.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AČR AOPK ČR BC, BK BPEJ BSK5 CO CR CZT ČD ČEPS ČEZ ČR ČHMÚ ČOV ČS ČSOV ČSÚ ČÚZK DP EA EAFRD ECEAT EAO EAZ EECONET EIA EO ES ESPON EU EUREX EVL HDP HPJ HSO HUZ HZS CHLÚ CHOPAV CHUEV IAD IZS k.ú. KES KN KOP KRNAP KÚ KÚLK LAPV LČR, s.p. LFA LHO LHP LK LPF MMR ČR MSP MÚSES MZe ČR m-ZCHÚ MŽP ČR NA NC

Armáda České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky biocentrum, biokoridor (skladebné části ÚSES) bonitovaná půdně ekologická jednotka biologická spotřeba kyslíku je biochemická spotřeba kyslíku, který spotřebují organismy na rozklad znečištění za 5 dní. Počítejme 54mg BSK5 na 1 litr odpadní vody na jednoho člověka / den civilní ochrana cestovní ruch centrální zásobování teplem České dráhy Česká energetická přenosová soustava České energetické závody Česká republika Český hydrometerologický ústav čistírna odpadních vod čerpací stanice čerpací stanice odpadních vod Český statistický úřad Český ústav zeměměřičský a kartografický dobývací prostor ekonomicky aktivní Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ekonomicky aktivní obyvatelstvo ekonomicky aktivní zaměstnané osoby Evropské centrum pro ekoagroturistiku (Environmental Management Systems); Evropská ekologická síť posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel ekologická stabilita - schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce European Spatial Planning Observation Network Evropská unie mezinárodní pracovní skupina v rámci Euroregionu Nisa evropsky významná lokalita hrubý domácí produkt hlavní půdní jednotka hospodářsky slabé oblasti hromadná ubytovací zařízení hasičský záchranný sbor chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace individuální automobilová doprava integrovaný záchranný systém katastrální území koeficient ekologické stability katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krkonošský národní park Katastrální úřad Krajský úřad Libereckého kraje lokality pro akumulaci povrchových vod Lesy České republiky, státní podnik (Less favoured Areas); méně příznivé oblasti Lesní hospodářské osnovy Lesní hospodářský plán Liberecký kraj lesní půdní fond Ministerstvo místního rozvoje ČR malé a střední podnikání místní územní systém ekologické stability Ministerstvo zemědělství České republiky maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí České republiky nákladní automobil biocentrum nadregionálního biogeografického významu

189

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území NEL NPP NPR NUTS NZP OA OIR OKEČ OP OPRL ORP OZE OZKO P.P. PLO PO POÚ PP PR PUPFL PÚR ČR RC, RK RekLuz RES REZZO RKS RR RS ŘSD ŘÚ, ř.ú. SČP SCZT SEA SLDB SLT, slt SOCO SRLK SRN STL SV SVS SŽDC TR TTP TUL ÚAP ÚHUL ÚP ÚPD ÚP VÚC LK ÚSES ÚSOP UTO ÚTP NR a R ÚSES ÚV UzOIR VD VKP VLS, s.p. VŠ VTL VVN V-ZCHÚ ZD ZCHÚ ZPF ZÚR LK ZVHS


nepolární extrahované látky národní přírodní památka národní přírodní rezervace klasifikace územních statistických jednotek 1 - republika, 2 - regiony, 3 - kraje, 4 - okresy, 5 - obce nezemědělská půda osobní automobil objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností ochranné pásmo Oblastní plán rozvoje lesů obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pracovní příležitosti přírodní lesní oblast ptačí oblast pověřený obecní úřad přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky biocentrum, biokoridor regionálního významu (skladebná část ÚSES) lůžková kapacita ubytovacích zařízení pro volný cestovní ruch a rekreaci registr ekonomických subjektů Registr emisí zdrojů znečišťujících ovzduší radiokomunikační středisko radioreleové trasy regulační stanice ředitelství silnic a dálnic řešené území Severočeská plynárenská systémy centrálního zásobování teplem hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) sčítání lidu, domů a bytů soubor lesních typů spádové obvody center osídlení Strategie rozvoje Libereckého kraje Spolková republika Německo středotlaký plynovod skupinový vodovod Severočeská vodárenská společnost Správa železniční dopravní cesty a.s. transformovna trvalé travní porosty luk a pastvin Technická univerzita Liberec územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní plán velkého územního celku Liberecký kraj územní systém ekologické stability Ústřední seznam ochrany přírody uzlový telefonní obvod územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES úpravna vody sezónní uživatelé objektů individuální rekreace (4 osoby / lůžka na OIR) vodní dílo významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky, státní podnik vysoká škola vysokotlaký plynovod velmi vysoké napětí velkoplošné zvláště chráněné území zemědělské družstvo zvláště chráněné území dle zákona č. 114/92 Sb. zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Libereckého kraje zemědělská vodohospodářská správa

190


4.2


VYSVĚTLIVKY

biocentrum

ekologicky významný segment krajiny, který svojí rozlohou a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci živočišných druhů přirozeného genofondu krajiny. biokoridor ekologicky významný prvek krajiny, který svojí velikostí a stavem umožňuje migraci organizmů a spojuje mezi sebou biocentra. biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů, ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase, evropský seznam Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, zák.114/1992Sb. jednodenní návštěvník osoba, která nepřespí v navštíveném místě havarijní plán je účelový dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. KES - koeficient ekologické poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních stability krajinotvorných prvků ve zkoumaném území krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, a to stav nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu. Úkoly orgánů kraje při řešení krizových situací plní hasičský záchranný sbor kraje. Krajský úřad vykonává tyto činnosti tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události. krizový plán kraje je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení Libereckého kraje plánují ve své věcné a územní působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizových situací na území kraje, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky. měkký CR alternativní – udržitelný šetrný k životnímu prostředí migrační saldo rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých za určité období multimodální koridor souběžné dopravní cesty (silniční, železniční, vodní) pro přepravu osob a zboží nesporná centra osídlení střediskové obce ostatní uživatelé území = saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé, tj. počet lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace památkově hodnotné město, město nebo vesnice, která nejsou památkově chráněnými území, protože nesplňují vesnice stanovená kritéria. Jsou však historicky významná a je třeba zajistit jejich odpovídající ochranu. potenciální uživatelé území PUU = trvale bydlící obyvatelstvo+ saldo uživatelů území (ostatní uživatelé území) produkt CR soubor zážitků a služeb různé úrovně komplexnosti rekreační oblast, zóna území se službami CR nebo ucelený komplex zařízení nabízející větší počet rozmanitých zařízení, služeb a činností sloužících návštěvníkům pro trávení volného času sezónní uživatelé území součet uživatelů objektů individuální rekreace a uživatelů ubytovacích zařízení pro rekreaci a cestovní ruch spádové obvody 38 jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím nebo přirozeným nesporných center osídlení spádem z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území (pohyb za prací tomuto požadavku vždy neodpovídá). střediska CR obce, které disponují přírodně- historickým potenciálem i nabídkou služeb – především ubytovacích a sportovně rekreačních turistická oblast CR územní celek převážně stejných homogenních přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj CR a rekreace turistická podoblast CR území vymezená přírodními podmínkami – odpovídající Krajinným rekreačním celkům turistický region marketingově stanovený územní celek ( hranice nejsou pevně vymezeny) za účelem řízení cestovního ruchu (dle České centrály CR celkem 15 ) tvrdý cestovní ruch – masový nebere ohledy na své dopady - mající nepříznivý vliv uživatelé území součet trvale bydlících obyvatel a sezónních uživatelů území základny CR lokality - obce s atraktivním přírodně historickým potenciálem, ale omezeným rozsahem základních i doprovodných služeb CR zatížení cestovním ruchem turistická funkce území – funkce vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané lokalitě – území daná poměrem ubytovaných turistů a počtu rezidentů

191



192

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents