ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE Rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel: Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování Mgr. Tomáš Vaško, Mgr. Jana Podzimková, Jana Lufinková

Zpracovatel: Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování Mgr. Tomáš Vaško, Mgr. Jana Podzimková, Jana Lufinková

Verze: Úplná aktualizace ÚAP LK – verze 01 Datum: Červen 2013


2

OBSAH OBSAH .....................................................................................................................................................................3 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................................5 1.

TEMATICKÉ ANALÝZY SWOT ......................................................................................................... 5 1.1. PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ ........................................................................................................ 5

1.1.1. HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA ..................................................................................................... 5 1.1.2. VEŘEJNÁ EKONOMIKA ............................................................................................................. 6 1.1.3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ................................................................................................ 7 1.1.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .............................................................................................. 7 1.2. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL .......................................................... 8 1.2.1. OBYVATELSTVO........................................................................................................................ 8 1.2.2. VZDĚLÁVÁNÍ .............................................................................................................................. 9 1.2.3. ZDRAVOTNICTVÍ ....................................................................................................................... 9 1.2.4. SOCIÁLNÍ PÉČE ......................................................................................................................... 9 1.2.5. KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE ............................................................................................ 10 1.2.6. SPORT A TĚLOVÝCHOVA ....................................................................................................... 10 1.2.7. BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ..................................................................................................... 10 1.2.8. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE ............................................................................................ 11 1.2.9. BEZPEČNOST .......................................................................................................................... 11 1.2.10. STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE.......................................................................... 12 1.3. PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ ................................................................................................ 12 1.3.1. GEOLOGIE ............................................................................................................................... 12 1.3.2. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE ........................................................................................... 13 1.3.3. PŮDNÍ FOND ............................................................................................................................ 13 1.3.4. ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................................................................ 14 1.3.5. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY............................................................................................ 14 2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ............................................. 16 2.1. METODA VYHODNOCENÍ ................................................................................................. 16 2.2.

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE PODKLADŮ Z ÚAPO 2012 ...................... 16

2.3.

VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................ 16

A. Hospodářský pilíř ............................................................................................................................ 17 A.1. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ................................................................................................. 18 A.2. Intenzita bytové výstavby............................................................................................................. 18 A.3. Plochy ochrany půd ..................................................................................................................... 18 A.4. Plochy výroby .............................................................................................................................. 19 A.5. Dostupnost silnic a železnic......................................................................................................... 20 A.6. Počet ekonomických subjektů ..................................................................................................... 21 A.7. Daňové příjmy obce ..................................................................................................................... 21 A.8. Zadluženost obce ........................................................................................................................ 22 B. Sociální pilíř .................................................................................................................................... 22 B.1. Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 23 B.2. Nezaměstnanost .......................................................................................................................... 23 B.3. Základní občanská vybavenost .................................................................................................... 23 B.4. Dostupnost centra dojížďky ......................................................................................................... 24 B.5. Věková struktura obyvatelstva ..................................................................................................... 25 B.6. Vývoj počtu obyvatel .................................................................................................................... 26 C. Pilíř životní prostředí ....................................................................................................................... 26 C.1. Lesnatost ..................................................................................................................................... 26 C.2. Plochy ochrany ............................................................................................................................ 27 C.3. KES.............................................................................................................................................. 28 C.4. Znečištění imisemi ....................................................................................................................... 29 C.5. Zastavěné území ......................................................................................................................... 30 C.6. Negativně ovlivněné území .......................................................................................................... 31 2.4. VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ ......................................................................... 34 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3.

Hospodářský pilíř....................................................................................................................... 34 Sociální pilíř ............................................................................................................................... 35 Pilíř životní prostředí.................................................................................................................. 36


3

2.5. 2.5.1. 2.5.2.

VYHODNOCENÍ URÚ PRO VŠECHNY 3 PILÍŘE .............................................................. 37

Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami...................................................................... 37 Disparátní oblasti....................................................................................................................... 41

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH ............................................46 3.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ....................................................................................................... 46 3.1. PROBLÉMY již ŘEŠENÉ v PÚR ČR 2008 .......................................................................... 46 3.2.

4.

NOVÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ČR ......................................................................... 48

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÚR A ÚP ............................................................................................... 50 4.1. STŘETY .............................................................................................................................. 50

4.1.1. Vzájemné střety záměrů ............................................................................................................ 50 4.1.2. Střety záměrů s vybranými limity využití území ......................................................................... 61 4.2. ZÁVADY, SLABÉ STRÁNKY A HROZBY ........................................................................... 73 4.2.1. Ohrožení přírodními procesy ..................................................................................................... 73 4.2.2. Slabé stránky, závady a hrozby vyplývající ze SWOT analýzy ................................................. 73 4.2.3. Dopravní závady identifikované v ÚAP LK ................................................................................ 75 4.3. RIZIKA VYPLÝVAJÍCÍ Z NEVYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ......................................................................................................................................... 83 5.

SEZNAMY A VYSVĚTLIVKY .......................................................................................................... 84 5.1. Seznam použitých zkratek .................................................................................................. 84 5.2.

Vysvětlivky .......................................................................................................................... 86

5.3.

Seznam obrázků ................................................................................................................. 87

5.4.

Seznam tabulek .................................................................................................................. 88


4

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.

TEMATICKÉ ANALÝZY SWOT

Zpracování tematických analýz SWOT stanovuje vyhl. 500/2006 Sb. jako metodu pro zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. SWOT analýza, tedy analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb je metoda vyvinutá pro strategické plánování. Princip SWOT spočívá v identifikaci klíčových jevů a jejich rozřazení do 4 skupin. Silné a slabé stránky vycházejí ze současných vlastností území. Příležitosti a hrozby popisují vlivy vnějšího okolí na analyzované území i v delším časovém horizontu. Pro formulaci výroků SWOT bylo využito zejména vyhodnocených sledovaných jevů ÚAP z PRURÚ. Základní snahou bylo zařazovat pouze výroky, které mají zásadní vliv na ÚPČ, nebo které jsou ÚPČ ovlivnitelné. Výroky SWOT navazují na SWOT analýzy z minulých ÚAP LK, které aktualizují na základě nových poznatků z PRURÚ a tematických analýz SWOT z ÚAPO 2011. Důležitým podkladem pro výroky jsou i vyhodnocení jednotlivých indikátorů udržitelného rozvoje území (dále jen URÚ), které byly zpracovány jako klíčové faktory pro jednotlivá témata v rámci vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ. Pokud se výroky SWOT netýkají celého území LK, jsou dle možností územně lokalizované (poznámka: směry jsou udávány pouze zkratkou - např. S značí sever či severní). Pro posouzení některých výroků v rámci ČR bylo využito Atlasu sociální prostorové diferenciace ČR (2010: Ouředníček M., Temelová J., Pospíšilová L.), který vizualizuje prostorové rozložení některých jevů. Formálně jsou tematické analýzy zpracovány v rozšířeném tematickém členění 3 pilířů URÚ a představují strukturu, kterou LK dlouhodobě využívá zejména ve strategickém a územním plánování. Tato struktura umožňuje detailnější analýzu některých klíčových témat a umožňuje bezproblémové provázání na starší dokumenty a jejich datové části zpracované v GIS.

1.1.

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ 1.1.1.

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA

Silné stránky  vysoká úroveň ekonomické aktivity podniků a intenzita podnikatelské aktivit zejména v oblasti cestovního ruchu v pásu Bedřichov – Albrechtice v J. h. – Harrachov – Benecko)  silný zpracovatelský průmysl  funkční průmyslové a obchodní zóny v Liberci, Turnově, Hrádku n. N.  vysoká intenzita hromadné rekreace v ORP TAN, JIL, JN  přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace na značné části území kraje  vysoká lesnatost a zastoupení hospodářských lesů (ORP ČL, JN, LBC)  výhradní ložiska uranových rud celostátního významu (ORP ČL: Ralsko, Mimoň, Pertoltice p. R., Noviny p. R., Stráž p. R. Hamr n. J.; ORP LBC: Janův Důl, Osečná, Křižany. Český Dub) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

Slabé stránky  existence významných rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje mezi jednotlivými obcemi - území hospodářsky slabých oblastí Frýdlantsko, Cvikovsko, Jihozápadní Českolipsko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko, Jižní Jilemnicko (Program rozvoje LK 2007-2013)  nízká intenzita podnikatelské aktivity v ORP ČL a FRÝ  nadměrná koncentrace ekonomických aktivit v oblasti Liberec – Jablonec n. N. – Turnov a oslabené periferní oblasti  vysoký podíl chráněných území přírody (ochrana blokuje hospodářský rozvoj)  silné jednostranné zaměření na automobilový průmysl a sklářství  nejnižší HDP z krajů ČR  velké množství LFA pozemků 5

 dobré silniční napojení na Prahu  příznivé přírodní podmínky  textilní know-how

 přetížení hlavních středisek CR  velké množství nevyužívaných a zdevastovaných staveb, areálů, pozemků (brownfields) často postižených starou ekologickou zátěží  neadekvátní kvalita základních služeb a turistické infrastruktury

Příležitosti  podpora podnikatelských aktivit s využitím (brownfields).  rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem a SRN  plánovaná obnova těžby uranu přinášející pracovní příležitosti a multiplikační ekonomické efekty  oživení tradiční výroby (textil, potraviny)  decentralizace ekonomických aktivit podél hlavních os na Prahu  využití potenciálu OZE  rozvoj výzkumných a inovačních technologií se zaváděním do praxe  rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na místní zemědělskou a lesnickou produkci  využití potenciálu venkovského prostoru pro měkkou - venkovskou turistiku v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a tím odlehčení nejvíce zatížených území

1.1.2.

Hrozby  další koncentrace rozvoje cestovního ruchu pouze do středisek cestovního ruchu v Krkonoších, Jizerských h. a Českém ráji  strukturální problémy v tradičních průmyslových odvětvích LK (sklářství, bižuterie) --> vliv na ORP NB, JN, ŽB  pokračování globální hospodářské krize  zdražování dopravy → další odloučení periferií  odliv zahraničního kapitálu  nestabilita podnikatelských subjektů zranitelných externími vlivy  zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost  setrvávání současného stavu státní a evropské zemědělské politiky  útlum malého a středního podnikání v souvislosti s hospodářskou politikou státu  extrémní klimatické podmínky

VEŘEJNÁ EKONOMIKA

Silné stránky  71 obcí (33 % obcí LK) s nulovou zadlužeností či pozitivní bilancí rozpočtu)

Slabé stránky  několik výrazně zadlužených obcí (především ORP FRÝ a obec Liberec)

 nedostatek finančních zdrojů na rozvojové projekty

Příležitosti  využití spolufinancování z operačních programů EU pro rozvoj veřejné infrastruktury obcí  aktivnější role obcí při nakládání se svým majetkem (pozemky, lesy, TI,…)  sociální podnikání


Hrozby  růst zadluženosti obcí v důsledku globální hospodářské krize, promítající se do omezení fungování veřejného sektoru pokles šance na získání podpůrných finančních prostředků  škody z živelných pohrom → další zadlužení  privatizace technické infrastruktury (CZT)  plošně náročná výstavba způsobující náklady na DI  vysoká míra závislosti obcí na státu a kraji  nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj veřejné infrastruktury

6

1.1.3.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Silné stránky  napojení Liberce, Jablonce n. N. a Turnova na síť rychlostních silnic (Mladá Boleslav, Praha)  vysoká hustota silniční a železniční sítě  hustá síť značených turistických a cykloturistických tras a upravované lyžařské terény  Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje

Příležitosti  výstavba kapacitní silnice S5 a zlepšení dopravní dostupnosti Královehradeckého a Pardubického kraje a Moravy  dostavba silnice B178 v Sasku, propojující LK s dálnicí A4 Wroclav (PL) – Dresden (SRN)  zlepšení železničního spojení Liberce s Prahou a realizovanými železničními koridory (tzv. 5. železničním koridorem přes Mladou Boleslav)  zlepšení silničního i železničního spojení Libereckého a Ústeckého kraje  realizace koridoru AGTC přes hospodářsky slabé Frýdlantsko  napojit nenapojená sídla na veřejnou dopravu  zrychlení železničního spojení v ROB 1 Liberec

1.1.4.

Slabé stránky  nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s Královehradeckým a Ústeckým krajem  omezená dopravní dostupnost obcí v ORP SEM  nevyhovující stav silnice I/35 v úseku Bílý Kostel n. N. – Hrádek n. N.  nevyhovující silniční napojení Jizerských hor a Krkonoš (I/14 a I/10)  nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě  nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě  omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji  zhoršená dopravní dostupnost z okrajových částí kraje, nedostatečné napojení kraje na okolní regiony  nárůst individuální automobilové dopravy na úkor využívání veřejné dopravy

Hrozby  upřednostnění jiných než dopravních hledisek při výběru kapacitní silnice S5, které povede k neřešení nevyhovujícího silničního spojení na I/35 v úseku Ohrazenice – Úlibice  nedostatečná podpora a zdražování veřejné dopravy  odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť  zánik letecké dopravy na území Libereckého kraje  nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Silné stránky  soběstačnost kraje z hlediska zásobování pitnou vodou  nadprůměrné připojení obcí na veřejný vodovod v porovnání s celostátním průměrem  území je plošně pokryto elektrickou sítí a distribučními trafostanicemi VVN/VN  dostatečné pokrytí území kraje VTL a STL plynovody pro budoucí napojení obcí AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

Slabé stránky  místy nevyhovující kapacita distribuční soustavy VVN (Liberecko, Turnovsko)  značné stáří rozvodných vodovodních sítí, velké ztráty vody při distribuci ke konečnému spotřebiteli  velké množství objektů s nevyhovujícím způsobem čištění odpadních vod  slabé využití tříděných odpadů, nedostatečné zpracovatelské kapacity 7

 rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zneškodňování odpadů termickou cestou ve spalovně Liberec, Jablonec n. N.  SCZT: ČL, SEM, TUR, TAN, LBC, FRÝ, NB, JN, Desná, Cvikov, Mimoň, Nové Město p. S. mají kapacitní rezervy pro rozšíření dodávky tepelné energie  zabezpečení telekomunikačních služeb je na uspokojivé úrovni

Příležitosti  podpora výstavby ČOV v menších obcích  budování a modernizace kanalizačních systémů a ČOV v menších obcích  zvýšení úspor všech druhů energií  zvyšování energetické soběstačnosti a nastavení udržitelných podmínek pro využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie a SCZT  zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU  rozšiřování příležitostí třídění a surovinového či energetického využití odpadů

 problematické zásobování vodou ve Frýdlantském výběžku (ohrožení těžbou dolu Turów, využití povrchových toků, kvalita vody)  SCZT jsou málo zainvestované  nedostatečné a neefektivní naplňování energetické politiky, jež by prioritně upřednostňovala energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie (nedostatečné propojení a rovnováha s ekonomickými nástroji)  skládkování jako převažující systém odstraňování odpadů

Hrozby  ohrožení zásob podzemních vod změnami klimatu či těžbou surovin (Frýdlantsko, V Českolipsko)  negativní změny kvantity a kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s těžbou dolu Turów a s nevhodným hospodařením v krajině  úpadek SCZT  nevhodné situování větrných elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz  neefektivní využívání nově budované infrastruktury (plynofikace)

 nedostatečná opatření k zabránění dalšího ilegálního dovozu odpadů ze sousedních regionů

1.2.

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL 1.2.1.

OBYVATELSTVO

Silné stránky  růst počtu obyvatel v malých obcích (kromě ORP TAN, JIL, SEM)

 příznivá věková struktura v celém kraji, zejména pak v ORP ČL, FR, NB

 neexistence ghett a výrazných problémů s menšinami

Slabé stránky

 nepříznivá věková struktura v ORP TUR, SEM a ŽB a v obcích Blatce, Hlavice, Radčice, Troskovice, Roztoky u Semil, Vlastiboř (oproti celorepublikovým hodnotám však stále velmi příznivá struktura)

 nevybavenost rychle se rozvíjejících obcí (MŠ, domovy pro seniory)

 sociální segregace obyvatel (ORP TAN, FRÝ)

Příležitosti  zvýšení atraktivity bydlení a zlepšení salda migrace, zejména v regionech s úbytkem počtu obyvatel


Hrozby  dlouhodobé vylidňování menších obcí v periferních polohách  rostoucí rozdíly, nerovnosti a disparity mezi obcemi a regiony z hlediska demografického vývoje  výrazné stárnutí obyvatel  migrace obyvatel do vyššího centra mimo LK (např. Praha) 8

1.2.2.

VZDĚLÁVÁNÍ

Silné stránky  Technická univerzita v Liberci a 3 pobočky dalších VŠ (JN a LBC)  výzkum při Technické univerzitě v Liberci  dlouhodobý mírný nárůst počtu MŠ (ačkoliv kapacita stále nedostačuje)  vysoký podíl VŠ vzdělaných v ORP LBC a JN  regionální specializace některých středních a vyšších odborných škol

Příležitosti    

zachování či zlepšení dostupnosti ZŠ a MŠ přeshraniční spolupráce rozvoj systému celoživotního vzdělávání posilování informační gramotnosti obyvatel

1.2.3.

 stagnace či mírný pokles počtu středních škol (SŠ, gymnázií, SOU a SOŠ)  nevhodná oborová struktura absolventů s obtížným uplatněním na trhu práce  nižší úroveň vzdělanosti proti průměru ČR  nízký podíl VŠ vzdělaných v ORP FRÝ  vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním – Černousy, Tuháň, Vrchovany, Velenice (ORP ČL), Bulovka, Jindřichovice p. S. a Žernov (ORP TUR)  absence ZŠ především v menších obcích v ORP TUR a ŽB, na JZ ORP ČL, SV ORP NB, J ORP LBC, S ORP SEM, J ORP JIL  nedostatečná kapacita MŠ

Hrozby  zhoršení dostupnosti škol  nezaměstnanost absolventů

ZDRAVOTNICTVÍ

Silné stránky  dobrá úroveň zdravotní péče  dobrá kapacita zdravotnických zařízení na většině území kraje (zejm. okres SEM a LBC)  Lázně Libverda (podporující hospodářství v JV části hospodářsky slabého Frýdlantského výběžku) a Lázně Kunratice  specializovaná a superspecializovaná pracoviště Krajské nemocnice v LBC a specializované pracoviště ve Vysokém n. J.

Příležitosti  zachování či zlepšení dostupnosti zdravotnických zařízení  přeshraniční spolupráce  podpora zdravého životního stylu

1.2.4.

Slabé stránky

Slabé stránky  absence heliportu v areálu Krajské nemocnice v LBC  absence praktických lékařů a zubařů na periferiích

Hrozby  zdražování zdravotnické péče

SOCIÁLNÍ PÉČE

Silné stránky

Slabé stránky  nízký počet domovů pro seniory (v ORP ŽB žádný)  nedostatečná kapacita zařízení sociální péče

Příležitosti  podpora volnočasových aktivit jako prevence sociálně patologických jevů AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

Hrozby  nedostatečné podmínky pro rozvoj zařízení pro seniory 9

 větší provázání systémů komunitního a územního plánování pro definování potřeb vymezování ploch pro zařízení sociální péče

1.2.5.

 nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče  nárůst sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel

KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE

Silné stránky  velká koncentrace památkově chráněných území v ORP ŽB, JN, LB, NB  množství technických památek a památek industriální architektury  velké množství památkových objektů nadregionálního významu - např. Sychrov a Trosky (ORP TUR), Lemberk, Frýdlant, Bezděz, Zákupy  bohatost nalezišť historického osídlení na území kraje (Příšovice)  Krajská vědecká knihovna Liberec  NKP Ještěd

Slabé stránky  absence památek UNESCO  špatný technický stav některých historických objektů a staveb a nedostatečná údržba části památkového fondu

Příležitosti  zapsání horského hotelu a televizního vysílače Ještěd do seznamu památek UNESCO  získání finančních dotací z Evropských fondů na obnovu památek

1.2.6.

 pokračující chátrání kulturních a historických objektů a památek z důvodu nedostatečných finančních prostředků

SPORT A TĚLOVÝCHOVA

Silné stránky  podmínky pro zimní i letní sporty – v Krkonoších, Jizerských horách (oboje nadregionální význam) a Lužických horách  pořádání nadnárodních a republikově významných sportovních akcí  Jizerské hory jako letní i zimní sportovní areál pro obyvatele LBC a JN (více než polovina obyvatel LK)

Příležitosti  decentralizace dalších sportovně rekreačních areálů v návaznosti na vhodné přírodní podmínky

1.2.7.

Hrozby

Slabé stránky  koncentrace sportovně rekreačních areálů pouze v ORP JN, LB, TAN  nízké využití sportovišť nadmístního významu (Rekreační a sportovní areál Vesec, Sportovní areál Ještěd)

Hrozby  nedostatečná obnova sportovních zařízení

BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

Silné stránky  vysoká obytná atraktivita území v centrální a V části území


Slabé stránky  podprůměrná intenzita bytové výstavby v LK vůči průměru ČR a její pokles od roku 2007 (kromě okresu LBC)  nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení větš. apartmánů v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice n. J., Bedřichov, Albrechtice v J. h.) 10

 vysoký podíl neobydlených bytů v JV části LK (ORP TUR, SEM, JIL, TAN)

Příležitosti  optimalizace přípravy ploch pro bydlení s ohledem na skutečnou potřebu dle atraktivnosti jednotlivých ORP  využití objektů individuální rekreace pro trvalé bydlení

1.2.8.

 přechod některých periferních obcí na čistě rekreační funkci  pokles kvality bydlení v panelových sídlištích mimo centrum kraje (např. ORP ČL) a vznik ghett  neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny zejména v okolí větších měst

ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

Silné stránky  dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v ORP JN a TUR  dobrá dostupnost center dojížďky (kromě 22 obcí v LK)  mírné snížení nezaměstnanosti v J ORP ČL díky dojížďce za prací do Mladé Boleslavi

Příležitosti  podpora vzniku nových pracovních příležitostí  dojížďka nezaměstnaných z J části ORP ČL za prací do Mladé Boleslavi  oživení tradiční výroby  tvorba zaměstnaneckých míst v okolních centrech mimo LK

1.2.9.

Hrozby

Slabé stránky  dlouhodobá koncentrace nezaměstnanosti v ORP FRÝ, ČL a NB, v posledních letech i ŽB

Hrozby  pokračování globální hospodářské krize  pokles výroby automobilového průmyslu  pokles zájmu o české sklo (vytlačování čínskou produkcí)  nárůst dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel

BEZPEČNOST

Silné stránky  funkční spolupráce složek Integrovaného záchranného systému LK  existující přeshraniční spolupráce složek IZS na bázi Euroregionu Nisa-Nysa-Neisse; spolupráce v oblasti protipovodňové prevence aj.  malý výskyt objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

Příležitosti  finanční podpora přestěhování obyvatel z aktivních zón ZÚ a záplavových území


Slabé stránky  zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100  zvýšené riziko v územích zvláštní povodně pod vodním dílem (ORP ČL, JN, LB, NB, SEM, TAN, TUR, ŽB)  lokální rizika sesuvů půdy, propadu poddolovaných území; rizika polomů a lesních kalamit v důsledku povětrnostních vlivů (vichřice, sněhové bouře), zejména v exponovaných partiích pohraničních hor

Hrozby  zvýšené riziko teroristických útoků v LBC v souvislosti s umístěním 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany v rámci NATO

11

1.2.10. STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE Silné stránky  velmi dobré rozvojové předpoklady Liberecko – Jablonecké aglomerace a Turnova  potenciál ostatních a sezónních uživatelů území

Příležitosti  podpora hospodářsky slabých oblastí  koordinace rozvoje oblasti KrkonošeJizerského hory (vymezené jako SOB7 v PÚR ČR 2008) se zohledněním jejich specifik  posílení vazeb Českolipska na LBC

1.3.

Slabé stránky  slabá vnitřní integrita území kraje (Českolipsko spáduje na Mladou Boleslav, Jilemnicko na Vrchlabí (Královehradecký kraj))  nízká míra dostupnosti krajského města z ORP Semily a Jilemnice  velké a zvyšující se rozdíly rozvojových předpokladů středisek osídlení a jejich spádových obvodů oblasti s podprůměrnými podmínkami pro URÚ (Pertoltice p. R., Noviny p. R., Hamr n. J., Radčice, Rakousy, Radostná p. K., Stružinec, Košťálov, Benešov u S., Příkrý)  nízká sounáležitost obyvatel s územím v pohraničních oblastech dosídlených po 2. světové válce obyvatelstvem z jiných částí Československa  velká hustota a velký počet malých venkovských sídel komplikující budování a provozování dopravní a technické infrastruktury  sociální segregace obyvatel (ORP TAN, FRÝ)  vysoké zátěže území vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti v některých částech LK

Hrozby  neřešení nadregionálních problémů z hlediska udržitelného rozvoje území v oblasti Frýdlantska a Mimoňska (viz další úkoly PÚR ČR 2008)  prohloubení sociální segregace  další zvyšování zátěže území a krajiny vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti (již dnes přetížená území)

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ 1.3.1.

GEOLOGIE

Silné stránky  ložiska uranu obsahující cca 99 % zásob ČR na V ORP ČL a částečně zasahuje na Z ORP LBC)  ložiska sklářských a slévárenských písků  dostatečné zásoby stavebních surovin

Příležitosti  znovuotevření těžby uranu  nové lokality těžby nerostných surovin AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

Slabé stránky  nedotěžení či nemožnost těžení uranu a dalších surovin  chybí zásoby významných rud

Hrozby  snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním 12

 vymezování složek ÚSES ve stávajících i plánovaných územích pro povrchovou těžbu

1.3.2.

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

Silné stránky  dostatečné a kvalitní zásoby vodních zdrojů (CHOPAV Jizerské hory, Krkonoše, Severočeská křída pokrývají 66 % území LK)  vysoké srážkové úhrny (zejména v oblasti Jizerských hor a Krkonoš)  existence vodních nádrží zmírňujících následky povodní  vhodné klimatické podmínky pro zimní sporty

Příležitosti  vymezení a realizace LAPV  realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v krajině a další preventivní opatření vedoucí ke snižování povodňových stavů i v územích ZCHÚ)

1.3.3.

Slabé stránky  špatně vymezená záplavová území, stanovená tak, že neodpovídají skutečnosti při povodních (viz výsledky povodní 2010)  nepřipravenost území na srážkové extrémy  zatím nerealizovaná některá protipovodňová opatření např. na Jizeře, Ploučnici, Smědé a Lužické Nise  velké procento zástavby v záplavovém území a z toho vyplývající náročná protipovodňová opatření (Jizera - Turnov, Železný Brod, Semily; Ploučnice - Česká Lípa, Žandov Liberec, Jablonec n. N. – Lužická Nisa)

Hrozby  snižování retenční schopnosti volné i zastavěné krajiny  dopady globálních změn klimatu projevující se ve střední Evropě zvětšováním extremit počasí (záplavy, sucho apod.)  negativní dopad těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów na hydrogeologickou situaci Frýdlantska  ohrožení zásob podzemních vod v CHOPAV vlivem pomalého a nedostatečného řešení následků chemické těžby uranu

PŮDNÍ FOND

Silné stránky  rozsáhlé přírodě blízké zalesněné ekologicky stabilní oblasti (Krkonoše, Jizerské hory, Ralsko, Ještědský hřbet)  podíl lesů na celkové výměře kraje 44 % (nejvyšší podíl v ČR) – především obl. Jizerských hor a Krkonoš, JV a V ORP ČL a ORP NB  vysoký podíl lesů ve vlastnictví státu umožňující vysoký standard odborné péče, dokončená privatizace lesní půdy

Příležitosti  preference znovuvyužití brownfields před greenfields AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

Slabé stránky  malý podíl kvalitních půd pro zemědělství (třída I. a II.) ve srovnání s ostatními kraji (především ORP FR, NB, JN, ŽB, TAN (kromě obcí Plavy a Zlatá Olešnice) a ČL (kromě obcí Chlum, Luka, Okna, Skalka u Doks, a Tachov)  vysoký podíl území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření, vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy  absence údržby melioračních systémů  neefektivní zástavba cenných pozemků v ROB – roztahování sídel  značně pozměněná druhová i věková struktura lesních porostů s vlivem na jejich autoregulační schopnosti a ekologickou stabilitu

Hrozby  další pokles zemědělské výroby vedoucí k devastaci krajiny 13

 opatření na komplexní ochranu ZPF  posilování mimoprodukčních funkcí zemědělského hospodaření a využívání půdy ležící ladem pro ekologicky šetrné aktivity

1.3.4.

ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Silné stránky  trend snižujícího se počtu obcí s OZKO  spalovna odpadu v Liberci  vysoký podíl vytříděného odpadu

Příležitosti  eliminace zdrojů znečištění prostředí, včetně rozvoje plynofikace  výstavba ČOV v menších obcích  sanace SEZ  podpora rekultivací a sanací území po těžbě surovin

1.3.5.

 pokračující zábor ZPF, PUPFL  úbytek zemědělských půd ve výškově členitých územích, zanedbávání a snaha o rušení travnatých enkláv v okrajích lesních komplexů  narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, plošně významnou unifikací kultur pozemků a jejich scelování, neuvážené zalesňování TTP, likvidace remízů, účel. cest a doprovodné zeleně

Slabé stránky  specifické SEZ po těžbě uranu na SV ORP ČL (Stráž p. R., Hamr n. J., Ralsko) v CHOPAV Severočeská křída  nadměrná hluková zátěž v okolí hlavních silničních tahů  rizikové prvky (As, Cd, Be, Pb) v půdě v oblasti Jizerských hor  vysoká míra radonového rizika na žulovém podloží v Jizerských horách  specifické znečištění těžkými kovy (Desná, Lučany n. Nis)

Hrozby  pokračující odklon od vytápění plynem a návrat k fosilním palivům  pokračující nárůst zátěže ŽP dopravou (nárůst individuální dopravy, nová dopravní infrastruktura)  imisní ohrožení lesních porostů v Jiz. h. z polských elektráren (Turów)  riziko ilegálního dovozu a následného skladování odpadu ze SRN v pohraničních územích na S kraje  zhoršení přírodního prostředí vysokou koncentrací návštěvníků sportovně rekreačních areálů  otevření nových dobývacích prostorů

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Silné stránky  největší podíl pokrytí území kraje velkoplošně zvláště chráněnými územími v ČR (KRNAP + 5 CHKO)  pestré a hodnotné krajinné a přírodní prostředí  vysoké hodnoty KES (kromě ORP ČL: Okna, Tachov, ORP TUR: Lažany, Ohrazenice, Přepeře, Svijany)  pestrost krajinných typů, relativně zachovalý a atraktivní krajinný ráz AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

Slabé stránky  přetížení a devastace některých chráněných území vysokou koncentrací návštěvníků (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj)  stagnující proces realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES,  místně velká rozloha neobhospodařovaných zemědělských půd, nedostatečná péče a údržba krajiny

14

 vysoké pokrytí území lesy (LK)

Příležitosti  vymezení a realizace nových funkčních prvků ÚSES  posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství v péči o krajinu  podpora rekultivací a sanací území po těžbě surovin  podpora zelených pásů  využití programů na podporu revitalizace krajiny, s cílem navýšení ekologické stability přednostně ve zvláště i obecně chráněných územích


Hrozby  rozvoj nešetrných antropogenních aktivit v chráněných územích  pokračující defragmentace krajiny nepřírodními prvky (dopravní a technická infrastruktura)  otevření nových dobývacích prostorů  výrazné ubývání volné krajiny na úkor zástavby  narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací zemědělského půdního fondu

15

2.

VYHODNOCENÍ PODMÍNEK

VYVÁŽENOSTI

2.1.

METODA VYHODNOCENÍ

VZTAHU

ÚZEMNÍCH

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek LK pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území (dále jen vyhodnocení URÚ) proběhlo pomocí krajského kvantitativního a kvalitativního vyhodnocení. Oproti předchozím ÚAP bylo provedeno pouze za území obcí a multikriteriální analýza za pomocí gridů nebyla použita. Na základě veškerých výstupů byly identifikovány oblasti s celkově podprůměrnými podmínkami pro URÚ, kde jsou slabé podmínky ve všech 3 pilířích URÚ, a oblasti s nevyváženými (disparátními) podmínkami pro URÚ. V těchto oblastech v praxi buď převažují podmínky pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost nad kvalitním životním prostředím (jádrové rozvojové oblasti) nebo naopak převažují územní podmínky pro kvalitní životní prostředí nad podmínkami pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost. Celé vyhodnocení URÚ bylo v rámci ÚAP LK 2013 provedeno dle následujícího schématu:  vytvoření složeného kartogramu z podkladů ORP  výběr indikátorů a jejich vyhodnocení pro území obcí v LK  vytvoření kartogramů z hodnocení ÚAP LK  identifikace oblastí podprůměrných podmínek pro URÚ  identifikace oblastí disparátních podmínek pro URÚ

2.2.

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE PODKLADŮ Z ÚAPO 2012

Na základě dílčích kartogramů územních podmínek pro URÚ zpracovaných v ÚAP obcí byl zpracován složený kartogram (viz Kartogram 1 v příloze). Dílčí kartogramy dodali všichni pořizovatelé ÚAPO, včetně Železného Brodu a Jilemnice, kteří k 5/2013 nemají zpracované kompletní ÚAPO. Idea přímého převzetí vyhodnocení URÚ z ÚAPO do ÚAP LK 2013 se ukázala jako nevyhovující. Příčinou je především rozdílné vnímaní určitých územních podmínek obcí z pohledu ORP a z pohledu celého kraje. Skutečnosti, které se z pohledu ORP jeví jako špatné podmínky, mohou být z pohledu kraje ve srovnání s územím dalších ORP vnímány jako dobré či naopak. Také metodika ORP je rozdílná a nemá tedy srovnatelné výsledky. Z tohoto důvodu bylo vyhodnocení URÚ zpracováno i na krajské úrovni, kde dochází k plošnému srovnání obcí na základě jedné metodiky (viz dále), tím se vyhodnocení stává objektivnějším.

2.3.

VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Jak již bylo řečeno v kapitole 2.2. bylo vyhodnocení URÚ provedeno i na krajské úrovni, kde OÚPSŘ srovnal obce na základě jednotné metodiky. Vyhodnocení URÚ na krajské úrovni bylo provedeno na základě kvalitativního i kvantitativního. Při kvantitativním rozdělení bylo vždy užito rozdělení na kvantily, které v pěti třídách rozdělí území do stejně velkých souborů a území jsou tak srovnána mezi sebou.


16

Výhodou vyhodnocení územních podmínek pro URÚ s jednou metodikou je možnost zpracovat klasický výstup URÚ v podobě identifikace disparit mezi jednotlivými pilíři URÚ. Výsledkem jsou např. oblasti s převahou životního prostředí nad hospodářským rozvojem a sociální soudržností obyvatel. Kromě disparitních oblastí lze vymezit i oblasti, které sice z pohledu vyváženosti URÚ nemají problém, neboť podmínky pro všechny pilíře jsou relativně vyrovnané, ale problémem je, že tyto podmínky jsou pro všechny pilíře slabé. Tyto oblasti byly označeny jako oblasti podprůměrných podmínek pro URÚ. Vyhodnocení na krajské úrovni probíhalo ve třech pilířích v souladu s vyhláškou. Pro každý pilíř byly jednotlivým obcím přiřazeny hodnoty -2, -1 pro velmi špatné a špatné, 0 pro průměrnou hodnotu, +1 a +2 pro dobré a velmi dobré podmínky v daném indikátoru. Pro každý pilíř pak byly hodnoty sečteny. Pokud vyšlo součtem číslo v minusových hodnotách, byl obci přiřazen minus, pokud vyšlo číslo v minusových hodnotách nebo 0, byl obci přiřazen plus. Váha každého indikátoru v pilíři byla stejná. Bylo zpracováno celkové hodnocení URÚ kraje ve dvou pohledech, a to dle míry synergie (ukazuje průměrné podmínky v buňce pro všechny pilíře) a míry disparit v území (ukazuje mírů rozdílů podmínek v obci pro jednotlivé pilíře) Indikátory použité v jednotlivých pilířích jsou v tabulce 1. Pro pilíř životního prostředí (ŽP) bylo použito 6 indikátorů, pro hospodářský pilíř (HP) 8 indikátorů a pro sociální pilíř (SP) opět 6 indikátorů. Více o jednotlivých indikátorech je v následujících kapitolách A, B a C, které se věnují všem třem pilířům postupně. Tab. 1 Indikátory pro tři pilíře URÚ

HP

SP

EAO intenzita bytové výstavby ochrana půd I. a II. tř. ochrany plochy výroby dostupnost silnic a železnic počet ekonomických subjektů daňové příjmy zadluženost

vzdělanostní struktura nezaměstnanost základní občanská vybavenost dostupnost centra dojížďky věková struktura vývoj počtu obyvatel

ŽP lesnatost plochy ochrany KES znečištění imisemi zastavěné území negativně ovlivněné území

Zdroj: ÚP KÚ LK

Pro většinu indikátorů bylo použito rozdělení do kvantilů. To je rozdělení, kdy každému ohodnocení od -2 do +2 (tedy -2, -1, 0, +1 a +2) případně pokud možno stejný počet obcí. Tedy průměrně je v každé kategorii 20 % obcí (takto přesné rozdělení samozřejmě není možné, ale statisticky vzato se jedná o stejně rozsáhlé množiny obcí, které padnou do jedné z pěti kategorií). Pak lze tedy říct, že máme srovnání, kde cca 40 % obcí je podprůměrných, 20 % průměrných a dalších 40 % nadprůměrných. U některých indikátorů je přímo v textu podkladový obrázek. Pro každý indikátor je v příloze RURÚ hodnotící kartogram.

A.

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ

LK v hospodářském rozvoji mírně zaostává, přičemž z hlediska územního vykazuje v hospodářské úrovni značné disparity. Zaostávají zejména regiony Frýdlantsko, Novoborsko, Semilsko, Železnobrodsko a Českolipsko, nicméně ani pozice regionů s možnostmi rozvoje rekreace a cestovního ruchu není příznivá (Jilemnicko). Možnosti podpory z územně plánovacího hlediska jsou omezené, zejména jde o posílení nabídky zastavitelných ploch (včetně zlepšení podmínek pro využití brownfields) a rozvoj dopravní infrastruktury. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

17

Jednotlivé indikátory a jejich hodnocení jsou blíže popsány v podkapitolách A.1. – A.8. U každého indikátoru je krátce popsána metoda a vyhodnocení spolu s počtem obcí, které do jednotlivých kategorií spadají, Na konci celého vyhodnocení je bodové hodnocení za jednotlivé ORP pro srovnání. Všechna data jsou dostupná na ČSÚ (není-li uvedeno jinak).

A.1.

EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO

Pro tento indikátor byly použity počty ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) a počet obyvatel v dané obci ze SLDB 2011. Pro každou obec pak byl vypočten podíl EAO na počtu obyvatel. Ten se v jednotlivých obcích pohyboval v rozmezí od 30 do 61 %. Tento soubor byl kvantilovou metodou rozdělen do 5 kategorií (viz tabulka 2). Tab. 2 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor EAO

bodová hodnota -2 -1 0 1 2

podíl EAO na počtu obyvatel počet obcí v kategorii 30 - 46 % 72 47 - 48 % 57 49 - 50 % 48 51 - 52 % 23 53 - 61 % 15

Zdroj: GIS ÚP LK

Nejméně ekonomicky aktivních má ORP FRÝ, TAN a ŽB. Obce s nejvyšším počtem EAO jsou zastoupeny poměrně rovnoměrně v celém kraji v obcích Okrouhlá, Radvanec a Svojkov (ORP NB), Skalka u Doks, Horní Libchava a Ždírec (ORP ČL), Šimonovice (ORP LBC), Janov n. N. (ORP JBC), Harrachov (ORP TAN), Bradlecká Lhota (ORP SEM) a Svijanský Újezd, Svijany, Čtveřín, Ohrazenice a Žernov (ORP TUR).

A.2.

INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY

Intenzita bytové výstavby byla počítána jako počet dokončených bytů v roce 2011 na 1 000 obyvatel. Oba údaje jsou dostupné z ČSÚ a byla použita data k 12/2011. Pro roztřídění do bodové škály -2 až +2 bylo opět použito kvantilové třídění. Zaokrouhlení bylo ponecháno na dvě desetinná čísla. Tab. 3 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor intenzita bytové výstavby

bodová hodnota

intenzita bytové výstavby -2 -1 0 1 2

0% 0,01 - 1,87 % 1,88 - 3,57 % 3,58 - 6,40 % 6,41 - 33,52 %

počet obcí v kategorii 57 40 42 38 38

Zdroj: GIS ÚP LK

Intenzita bytové výstavby je v celém LK různá a nelze říct, že by některé oblasti byly výrazně slabé či naopak silné.

A.3.

PLOCHY OCHRANY PŮD

Plochy ochrany půd byly počítány jako podíl plochy I. a II. třídy ochrany ZPF na celkové ploše obce. Půdy I. třídy ochrany jsou klasifikovány jako bonitně nejcennější půdy, půdy II. třídy ochrany pak jako půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Stejně jako u ostatních indikátorů bylo použito kvantilové třídění, kdy největší podíl půd I. a II. třídy ochrany ZPF znamenal 2 body.


18

Tab. 4 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany půd

bodová hodnota

plochy ochrany ZPF -2 -1 0 1 2

0 - 12 % 13 - 22 % 23 - 32 % 33 - 43 % 44 - 93 %


Zdroj: GIS ÚP LK

Nejmenší podíl I. a II. třídy ochrany půd je přirozeně v horských oblastech – Frýdlantský výběžek a pás Jizerských hor a také na Českolipsku. Naopak nejvyšší podíl těchto půd je na Turnovsku a v pásu obcí mezi Velkými Hamry a Jilemnicí.

Obr. 1 Plochy I. a II. třídy ochrany ZPF Zdroj: GIS ÚP LK

A.4.

PLOCHY VÝROBY

Plochy výroby byly převzaty ze sledovaného jevu ÚAPO_002. Za jednotlivé obce byly použity údaje z aktualizace UAPO 2012, pouze na Železnobrodsku byla použita data z roku 2010 (do konce 5/2013 nepředali ÚAP obcí, ani plochy výroby). Pomocí analýzy GIS byly vypočteny plochy těchto výrobních ploch a následně byly vyděleny celkovou plochou obce (ta byla také spočítána analýzou GIS). Tab. 5 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy výroby

bodová hodnota

plochy výroby -2 -1 0 1


0 - 0,26 % 0,27 - 0,65 % 0,66 - 1,01 % 1,02 - 1,96 %


2

1,97 - 11,86 %

40

Zdroj: GIS ÚP LK

Nejvíce ploch výroby mají Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov, Smržovka a jejich okolí. Plochy výroby jsou nejvíce situovány v okolí rychlostních silnic a silnic I. třídy. Nejméně ploch výroby se nalézá především v Chráněných krajinných oblastech a Národním parku.

Obr. 2 Plochy výroby v LK, stav k 2012 Zdroj: GIS ÚP LK

A.5.

DOSTUPNOST SILNIC A ŽELEZNIC

Pro tento indikátor byla využita dvě kritéria. Jedním je dostupnost silnic, která byla roztříděna na 3 různé vzdálenosti centra města k silnici I. třídy nebo rychlostní silnice. Druhým kritériem bylo, zda obcí vede železnice. Zde bylo hodnocení rozlišeno pouze na ano/ne. Přesné rozřazení do škály -2 až +2 je zřejmé z tabulky 6. Tab. 6 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnoc silnic a železnice

bodová hodnota dostupnost silnice od centra obce -2 10,1 - 18 km -1 5,1 - 10 km 0 5,1 - 10 km 1 0 - 5 km 2 0 - 5 km

železnice vede obcí nerozlišeno ne ano ne ano


Zdroj: GIS ÚP LK

Obce s nejhorší dostupností k silnicím I. třídy a R a železnici jsou na V ORP Česká Lípa a na JZ ORP Liberec. Silnice I. tř. a R jsou pak nejhůře dostupné obcím z ORP Semily a V ORP Frýdlant.


20

Obr. 3 Silnice I. třídy, rychlostní silnice a železnice v LK Zdroj: GIS ÚP LK

A.6.

POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ

Počet ekonomických subjektů byl počítán jako relativní číslo – počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel. Byla použita data počtu ekonomických subjektů z roku 2011 a počet obyvatel také k 12/2011. V tabulce jsou uvedena konkrétní data a přiřazené hodnoty. Tab. 7 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor počet ekonomických subjektů


počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel počet obcí v kategorii 134 - 207 43 208 - 233 46 234 - 254 42 255 - 279 42 280 - 471 42

Zdroj: GIS ÚP LK

Nejvyšší relativní počet ekonomických subjektů je patrný v celém ORP Jablonec, na V ORP Liberec, na V ORP Tanvald a SV ORP Jilemnice. V Jablonci, Tanvaldu a Jilemnici je nejvyšší počet ekonomických subjektů díky Jizerským horám (je to dáno především ubytovateli, restauracemi a dalšími službami spojenými s rekreací v horských oblastech) Nejméně jich pak je v ORP Česká Lípa.

A.7.

DAŇOVÉ PŘÍJMY OBCE

Daňová výtěžnost obcí je dostupná každý rok volně na internetu pro každou obec. Každá obec totiž musí každoročně zveřejňovat na svých internetových stránkách závěrečný AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

21

účet a rozpočet. Daňové příjmy pak byly počítány jako celková suma daňového příjmu obcí z roku 2012 vydělený počet obyvatel za stejné období. Tab. 8 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor daňové přijmy obce


daňová výtěžnost obcí na obyvatele počet obcí v kategorii 2 258 - 6 676 Kč 43 6 677 - 6 996 Kč 43 6 997 - 7 371 Kč 43 7 372 - 8 547 Kč 43 8 548 - 59 322 Kč 43

Zdroj: GIS ÚP LK

Nejnižší relativní daňovou výtěžnost obcí vykazuje ORP Jilemnice a ORP Turnov (především na Z a SZ od Turnova). Jinak jsou obce s nižšími a vyššími příjmy rovnoměrně rozloženy po celém LK.

A.8.

ZADLUŽENOST OBCE

Zadluženost obcí byla získána z EO KÚLK. Některé obce naopak jiným půjčují, mají proto před dluhem znaménko minus. Tab. 9 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zadluženost obce


zadluženost obcí na obyvatele počet obcí v kategorii 2 992 - 40 129 Kč 48 103 - 2 991 Kč 48 1 - 102 Kč 48 -6 - 0 Kč 49 -19 888 - (-7) Kč 22

Zdroj: GIS ÚP LK

Mezi nejzadluženější obce patří Chotyně, Pertoltice, Heřmanice, Raspenava, Jindřichovice p. S., Kořenov, Víchová n. J. a Benecko – všechny tyto obce mají zadluženost vyšší než 10 000 Kč na obyvatele. Naopak nejméně zadlužené jsou Vítkovice, které mají téměř -20 000 Kč na obyvatele.

B.

SOCIÁLNÍ PILÍŘ

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých sídlech (vybraná kritéria dlouhodobého a krátkodobého vývoje) jsou základním ukazatelem odrážejícím soudržnost obyvatel území. Obce s poklesem počtu obyvatel jsou většinou postiženy i stárnutím obyvatel, poklesem podílu dětí a mladých rodin, narušením přirozené sociální soudržnosti obyvatel, funkčnosti obce (zánik základní školy). V extrémních případech hrozí vylidnění obce spojené s postupným zánikem trvalého bydlení. Na druhé straně nadměrný růst počtu obyvatel v obci vede k růstu nároků na základní vybavenost, výraznějším konfliktům se stávajícím obyvatelstvem, popř. negativním dopadům na sociální soudržnost obyvatel. Klasické obce s extrémním růstem počtu obyvatel (okolí Prahy, částečně Brna, Hradce Králové) se v LK vyskytují omezeně (např. Šimonovice). Převažují spíše příměstské obce s výrazným růstem počtu obyvatel a rozvojem druhého bydlení (rekreačních funkcí), pro které je charakteristický výrazný sezónní růst počtu přítomných obyvatel, nikoliv extrémní růst trvale bydlících obyvatel. Vývoj počtu obyvatel na území LK jako celku je v současnosti příznivý. Horší situace je na úrovni některých ORP (Jilemnice, Tanvald, Semily). Ve výhledu je nutno předpokládat zhoršování věkové struktury obyvatel zejména s dopady do sociálně zdravotního systému (komunálního plánování). Situace je výrazně diferencovaná na úrovni jednotlivých obcí. Zatímco příznivý vývoj v suburbanizačních prstencích měst přináší komplikace z prudkého AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

22

růstu počtu obyvatel v oblasti základní vybavenosti i soudržnosti obyvatel území, u malé části obcí pokračují významné úbytky počtu obyvatel. Obecně se demografické problémy budou stupňovat a stále větší roli bude hrát migrace. Stárnutí obyvatel se v územním detailu může negativně projevovat i na velkých sídlištích měst, která vykazují v naprosté většině pokles počtu obyvatel.

B.1.

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA

Ukazatel vzdělanostní struktura byl počítán z předběžných výsledků SLDB za rok 2011 jako podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel nad 15 let. U tohoto ukazatele byla opět ponechána přesnost na dvě desetinná místa. Tab. 10 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vzdělanostní struktura


podíl vysokoškolsky vzdělaných počet obcí v obyvatel na obyvatelích nad 15 let kategorii 1,5 - 4,2 % 4,3 - 6,0 % 6,1 - 7,9 % 8,0 - 10,1 % 10,2 - 18,6 %

43 46 47 37 42

Zdroj: GIS ÚP LK

Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných má Liberec, Jablonec n. Nis. a jejich okolí. Dále pak Turnov a jeho nejbližší okolí a pak některé obce v okolí České Lípy. Naopak nejhůř je na tom se vzdělaností ORP Frýdlant.

B.2.

NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost byla spočítána jako míra nezaměstnanosti ke konci roku 2011.

Tab. 11 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor nezaměstnanost

bodová hodnota

míra nezaměstnanosti -2 -1 0 1 2

počet obcí v kategorii 15,2 - 42,3% 11,9 - 15,1 % 10,1 -11,8 % 7,9 - 10,0 % 2,1 - 7,8 %

41 44 42 44 44

Zdroj: GIS ÚP LK

V mezikrajském srovnání vykazuje dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti Hl. m. Praha, naopak nejvyšší Ústecký kraj (13,41). Liberecký kraj se umístil na 10. místě. Nezaměstnanost má klesající charakter spolu se stoupajícím stupněm dosaženého vzdělání. Jedná se o trend LK i celorepublikový a je patrný při porovnání s mapou vzdělanostní struktury, kdy nejvyšší vzdělanost je na Liberecku, Jablonecku a Turnovsku a zároveň je v těchto oblastech nejnižší nezaměstnanost, Z pohledu ORP je nejvyšší nezaměstnanost na Frýdlantsku a Novoborsku. U obou těchto ORP se jedná o dlouhodobý a více méně neměnný stav.

B.3.

ZÁKLADNÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST

Jako základní občanská vybavenost byla počítána přítomnost či naopak absence některých základních služeb v obci. Jedná se o mateřskou školu, základní školu, poštu a zavedení plynu pro možnost připojení obce. Data pro mateřské a základní školy byla získána z Rejstříku škol a školských zařízení, spravovaných MŠMT, data o poštách byla získána volně z internetu ze stránek České pošty (k 2/2013), data ohledně plynofikace obcí byly získána od společnosti RWE GasNet (k 2/2013). AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

23

Tab. 12 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor základní občanská vybavenost


počet služeb dostupných v obci počet obcí v kategorii 0 56 1 23 2 20 3 40 4 76

Zdroj: GIS ÚP LK

Více než 35 % obcí má všechny sledované občanské vybavenosti v obci. Nejhůř jsou na tom samozřejmě malé obce a to rovnoměrně v celém LK.

B.4.

DOSTUPNOST CENTRA DOJÍŽĎKY Centra dojížďky a obce, které do nich spádují, byly převzaty ze ZÚR 2011 (viz obr. 4).

Bodovou hodnotu +2 pak dostala přímo centra dojížďky, bodovou hodnotu +1 dostala města, která leží maximálně 3 km vzdušnou čarou od centra dojížďky, bodovou hodnotu 0 dostala města, která leží do 8 km vzdušnou čarou od centra dojížďky a zároveň je centrum dojížďky obec s rozšířenou působností, hodnotu -1 dostaly obce, které leží do 8 km vzdušnou čarou od centra dojížďky a centrum dojížďky není obcí s rozšířenou působností, hodnotu -2 dostaly obce, jež leží dále než 8 km vzdušnou čarou od centra dojížďky. Vždy byla počítána vzdálenost od centroidu obce do centroidu centra dojížďky Tab. 13 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnost center dojížďky


dostupnost centra dojížďky počet obcí v kategorii nad 8 km od centroidu obce 24 do 8 km od centroidu obce 39 do 8 km od centroidu obce a zároveň je centrum dojížďky obcí s rozšířenou působností do 3 km od centroidu obce centrum dojížďky samotné

81 33 38

Zdroj: GIS ÚP LK

Obce nejvzdálenější centru dojížďky jsou zejména na JZ spádové oblasti centra osídlení Česká Lípa a na S centra osídlení Frýdlant.

Obr. 4 Centra dojížďky a jejich spádové oblasti Zdroj: GIS ÚP LK AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

24

B.5.

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA

Věková struktura obyvatelstva byla posuzována ze dvou hledisek. Jedním je podíl obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let) na celkovém počtu obyvatel. U tohoto hlediska bylo použito kvantilové třídění, kdy byly hodnoty mezi 57 – 77 % rozděleny jak je viditelné v tabulce. Druhým hlediskem je podíl obyvatel mladších 15 let na obyvatelích nad 65 let. Při vyšším počtu obyvatel mladších 15 let bylo hodnocení vylepšeno o jeden bod (pouze ve skupině s 57 – 68 % produktivními obyvateli nebyl tento ukazatel brán v potaz). Tab. 14 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor věková struktura obyvatelstva

bodová podíl obyvatel v produktivním věku na počtu všech obyvatel a podíl hodnota obyvatel do 15 let na obyvatelích nad 65 let -2 podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 57 - 68 %

počet obcí v kategorii 77

podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 69 - 71 % a zároveň -1 zde převažuje počet obyvatel nad 65 nad obyvateli do 15 let

35

podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 69 - 71 % a zároveň 0 zde převažuje počet obyvatel do 15 let nad obyvateli nad 65 let

50

podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 72 - 77 % a zároveň 1 zde převažuje počet obyvatel nad 65 nad obyvateli do 15 let

22

podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 72 - 77 % a zároveň 2 zde převažuje počet obyvatel do 15 let nad obyvateli nad 65 let

31

Zdroj: GIS ÚP LK

Tato metodika vychází z věkové struktury obyvatelstva v ČR. Podíl obyvatel 15 – 64 let je zde největší. Proto se bere v potaz ukazatel podílu počtu obyvatel 15 – 64 na celkovém počtu obyvatel. Dále nám přírůstek obyvatel v kategorii do 15 let ukazuje, že obyvatelé jsou v obci spokojeni a nestěhují se s potomstvem jinam. Nejpříznivější věková struktura je na Českolipsku, naopak nejméně příznivá je v ORP Železný Brod, Semily a Turnov. Graf 1 Věková skladba obyvatelstva v roce 2010

Zdroj: Stromy života do roku 2066, ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roce_2010) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

25

B.6.

VÝVOJ POČTU OBYVATEL

Pro ukazatel vývoje počtu obyvatel byla použita data za 2001 a 2011, tedy v desetiletém odstupu. Nárůst (či pokles) počtu obyvatel pak byl jednoduše počítán jako procento zvýšení počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Tab. 15 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vývoj počtu obyvatel


procento nárůstu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 počet obcí v kategorii -18 - 0 % 46 1-6% 51 7 - 11 % 41 12 - 20 % 40 21 - 149 % 37

Zdroj: GIS ÚP LK

Nejmenší přírůstek obyvatel vykazují ORP Tanvald, Jilemnice a Semily, kde došlo mezi lety 2001 a 2011 k úbytku obyvatel. Nejvyšší nárůst obyvatel pak vykazuje ORP Česká Lípa. Mezi obcemi v jednotlivých ORP však existují velké rozdíly.

C.

PILÍŘ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

LK je obecně kraj s velmi příznivými podmínkami pro životní prostředí. Pro vnitrokrajské srovnání však byla použita metodika kvantilového třídění, jako u ostatních pilířů, která objektivně rozděluje kraj do pěti tříd.

C.1.

LESNATOST

Lesnatost byla počítána jako podíl plochy lesa na celkové výměře obce. Byla použita data z GIS ÚP LK, aktualizace 11/2012. Jak ukazuje tabulka 15, do bodové hodnoty -2 spadly i obce s lesnatostí do 21 %. V celorepublikovém srovnání by i tato hodnota lesnatosti obce velmi pravděpodobně patřila do vyšší bodové hodnoty, ovšem z hlediska LK spadá v rámci kvantilového třídění do kategorie -2. Tab. 16 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor lesnatost


podíl plochy lesa na celkové výměře obce počet obcí v kategorii 1 - 21 % 44 22 - 29 % 47 30 - 37 % 46 38 - 53 % 40 54 - 91 % 38

Zdroj: GIS ÚP LK

Nejvyšší lesnatost mají obce v Jizerských horách, Lužických horách a v okolí Ralska. Nejnižší pak obce v ORP Turnov a Semily.


26

Obr. 5 Lesy v LK Zdroj: GIS ÚP LK

C.2.

PLOCHY OCHRANY

Tento indikátor byl počítán jako podíl ploch ochrany (použité plochy ochrany viz níže) na celkové výměře obce. Plochy ochrany v sobě zahrnují tato data: UAPO_021 (aktualizace 5/2012) – územní systém ekologické stability (pouze biocentra) UAPO_025 (aktualizace 2/2011) – národní park včetně ochranného pásma UAPO_026 (aktualizace 8/2011) – chráněná krajinná oblast UAPO_030 (aktualizace 5/2012) – přírodní park UAPO_034 (aktualizace 11/2009) a UAPO_035 (aktualizace 5/2010) – NATURA 2000 – evropsky významná lokalita a ptačí oblast UAPO_927 (aktualizace 1/2013) – maloplošná zvláště chráněná území Tab. 17 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany


podíl ploch ochrany na celkové výměře obce počet obcí v kategorii 0-1% 48 2 - 10 % 42 11 - 35 % 43 36 - 89 % 41 90 - 100 % 41

Zdroj: GIS ÚP LK


27

Stejně jako u lesnatosti mají nejvyšší podíl ploch ochrany obce v Jizerských a Lužických horách. Dále pak na SZ bývalého okresu Česká Lípa a na JZ ORP Turnov. Nejmenší podíl ploch ochrany na celkové rozloze půdy má ORP Semily.

Obr. 6 Přírodní parky, ptačí oblasti, Evropsky významné lokality, maloplošná zvláště chráněná území, ÚSES, národní parky a CHKO v LK Zdroj: GIS ÚP LK

C.3.

KES

KES byl počítán z dat UHDP dle Míchala jako podíl lesní půdy, TTP, zahrad, ovocných sadů, vinic, vodních ploch a vodních toků na zastavěném území, orné půdě, chmelnici a ostatních plochách. Ve vzorci je to vyjádřeno takto:

KES

LP VP TTP Pa Mo Sa Vi OP AP Ch

Pro KES je zařazení do 5 tříd dáno již dle Míchala, proto byly bodové hodnoty přiřazeny dle tohoto schématu, Více viz tabulka 17. Tab. 18 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor KES

bodová hodnota

KES -2 -1 0 1 2

< 0,10 0,10 - 0,30 0,30 - 1,00 1,00 - 3,00 > 3,00


Zdroj: GIS ÚP LK

Obce s nejnižším KES se vyskytují zejména v okolí Turnova (Lažany, Svijany, Ohrazenice a Přepeře).


28

C.4.

ZNEČIŠTĚNÍ IMISEMI

Pro vyhodnocení znečištění území imisemi byly použity mapy OZKO – oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, které jsou vyobrazené v PRURÚ jako jev UAPK_035. Tyto mapy jsou zpracovány ve čtvercích 1 x 1 km a byly použity: 1. mapa území s překročením imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky (SO2, CO, PM10, NO2, benzen, Pb) 2. mapa území s překročením cílového imisního limitu TV bez přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren) 3. mapa území s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren, O3), Obec, kterou „znečištěný čtverec“ zasáhl, byla vyhodnocena jako zasažená daným cílovým limitem. Pokud obec byla zasažena pouze jedním ze třech limitů, byla jí přiřazena bodová hodnota 0; pokud byla obec zasažena dvěma ze třech limitů, byla jí přiřazena hodnota -1, pokud byla obec zasažena všemi třemi limity, byla jí přiřazena hodnota -2. Obci, jež nebyla zasažena žádným překročením limitu, byla přiřazena hodnota +2. Tab. 19 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor znečištění imisemi


znečištění imisemi obec zasažena překročením 3 imisních limitů obec zasažena překročením 2 imisních limitů obec zasažena překročením 1 imisního limitu nebylo použito obec bez překročení imisních limitů


Zdroj: GIS ÚP LK

Limity byly nejvíce překračovány v ORP Česká Lípa a Nový Bor. V ORP Liberec byly zasaženy především tyto obce: Liberec, Stráž nad Nisou, Chrastava a Hrádek nad Nisou. Naopak v ORP Jilemnice jsou všechny obce s překročením pouze jednoho imisního limitu (ozonu).

Obr. 7 OZKO - území s překročením imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky (SO 2, CO, PM10, NO2, benzen, Pb), čtverce 1 x 1 km; 2010 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity, web ČHMI


29

Obr. 8 Území s překročením cílového imisního limitu TV bez přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren), čtverce 1 x 1 km; 2010 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity, web ČHMI

Obr. 9 Území s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren, O3), čtverce 1 x 1 km; 2010 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity, web ČHMI

C.5.

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

Zastavěné území bylo převzato z dat GIS ÚP LK – konkrétně jev UAPO_001 v aktualizaci 1/2013. Zastavěné území obce bylo počítáno jako plocha zastavěného území na rozloze obce. Čím menší zastavění, tím pozitivnější hodnocení. Tab. 20 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zastavěné území

bodová hodnota

zastavění obce -2 -1 0 1 2

14 - 39 % 10 - 13 % 8-9% 6-7% 2-5%


Zdroj: GIS ÚP LK

Nejvíce zastavěnými jsou ORP Jablonec nad Nisou a ORP Železný Brod. Z obcí pak pás mezi obcemi Liberec a Tanvald a Liberec a Semily. Dále pak Turnov, Česká Lípa, Mimoň a Frýdlant. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

30

Obr. 10 Zastavěné území, stav k 1/2013 Zdroj: GIS ÚP LK

C.6.

NEGATIVNĚ OVLIVNĚNÉ ÚZEMÍ

Tento indikátor byl počítán jako plocha jevů mající negativní vliv na území (viz dále) na rozloze obce. Jako jevy mající negativní vliv na území byly vybrány tyto jevy: UAPO_057 – dobývací prostor UAPO_061 – poddolované území UAPO_062 – sesuvné území a území jiných geologických rizik UAPO_064 – staré zátěže území a kontaminované plochy – pouze polygony, bodové SEZ nebyly vzaty v potaz UAPO_066 – odval, výsypka, odkaliště, halda UAPO_084 – objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami UAPO_085 – skládka včetně ochranného pásma Tab. 21 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území

bodová hodnota podíl negativně ovlivněného území na ploše obce počet obcí v kategorii -2 11 - 75 % 22 -1 6 - 10 % 23 0 3-5% 23 1 1-2% 39 2 0% 108 Zdroj: GIS ÚP LK AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

31

Nejvíce negativně ovlivněnými obcemi jsou obce na S od obce Ralsko, kde se nachází největší dobývací prostor. V případě obcí Višňová, Nové Město pod Smrkem a Rokytnice nad Jizerou se jedná především o poddolovaná území.

Obr. 11 Objekty, nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B, skládky, SEZ, odvaly, poddolovaná území, odkaliště a dobývací prostory v LK Zdroj: GIS ÚP LK


32

Vyhodnocení jednotlivých indikátorů za ORP Vyhodnocení jednotlivých indikátorů za ORP v LK je znázorněno v tabulce 22. Tab. 22 Vyhodnocení indikátorů za ORP ČL

FRÝ

EAO

0

-2

-1

-1

0

-1

-1

-2

0

-2

intenzita bytové výstavby

0

-1

-1

0

0

-1

0

-1

0

0

-1

-1

0

1

0

-1

0

-1

1

-1

1

1

1

-1

2

0

1

0

1

0

1

0

1

ochrana půd I. a II. tř. ochrany HP

plochy výroby dostupnost silnic a železnic počet ekonomických subjektů daňové příjmy

NB SEM TAN TUR

ŽB

nehodnoceno za ORP -1

-1

1

1

2

0

0

2

2

2

1

2

2

2

2

1

2

-2

-2

-2

-1

-1

-2

-2

-1

-1

vzdělanostní struktura

0

-1

2

1

2

0

1

0

2

1

základní občanská vybavenost

0

1

1

0

0

1

0

1

0

0

nezaměstnanost

0

-1

1

1

1

-1

0

0

1

0

dostupnost centra dojížďky

nehodnoceno za ORP

věková struktura

ŽP

JIL LBC

-2

zadluženost

SP

JN

nehodnoceno za ORP

vývoj počtu obyvatel

1

-1

-1

-2

-1

-1

-2

-2

-1

-1

lesnatost

1

1

2

1

1

1

-1

2

-1

1

plochy ochrany

0

0

1

1

0

1

-2

1

0

0

KES

1

1

-2

0

-1

0

-1

0

-1

-2

znečištění imisemi zastavěné území

negativně ovlivněné území Zdroj: GIS ÚP LK


nehodnoceno za ORP 1

1

-2

0

-1

0

-1

0

-1

-2

-1

0

2

0

1

0

0

1

0

1

33

2.4.

VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ

Souhrnné vyhodnocení do kartogramů za jednotlivé pilíře URÚ proběhlo sečtením bodů z jednotlivých ukazatelů pro každý pilíř. Pokud vyšla pro obec kladná hodnota, byla obec v daném pilíři hodnocena jako kladná (v souhrnném kartogramu vyhodnocení URÚ znázorněna modře). Pokud vyšla záporná hodnota, byla obec v daném pilíři hodnocena záporně (a v kartogramu znázorněna červeně).

2.4.1.

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ

Indikátory v hospodářském pilíři byly vyhodnoceny kvantitativně. Jediným indikátorem, pro který bylo použito i kvalitativní hodnocení je Dostupnost silnic a železnice (podrobněji viz A.1. – A.8.). Výsledky za HP – tedy součet bodů za jednotlivé indikátory je vyobrazen na obrázku 12.

Obr. 12 Vyhodnocení HP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory Zdroj: GIS ÚP LK

Hodnocení hospodářských podmínek na území LK prokázalo existenci výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. ORP Liberec oproti zbytku území kraje vykazuje výrazně lepší výsledky. Ukazuje se zde vysoká závislost na dopravní dostupnosti, která se odvíjí především od rychlostních silnic R10 a R35. Mezi hospodářsky silnější patří také pás Doksy – Česká Lípa – Nový Bor. Zde je hospodářství podpořeno zejména průtahem silnice první třídy na Mladou Boleslav a významným vlivem cestovního ruchu především na Dokesku. Na obrázku 12 je také znát, že ROB1 Liberec a ROB3 Turnov jsou v hospodářském pilíři silné. Stejně tak SOB6 Západní Krkonoše, kde je významný vliv cestovního ruchu díky Krkonošským. Naopak SOB3 Mimoňsko a SOB4 Frýdlantsko patří ke slabším oblastem. ORP ČL má nízký potenciál pro hospodářský rozvoj především na V a Z ORP. Je to způsobeno především nízkým počtem ekonomických subjektů v celém ORP a horší dostupností silnic a železnic na V území. Oblast Podještědska je hospodářsky slabá zejména kvůli nízkým daňovým příjmům, špatné dostupnosti silnic a železnic a také je v této oblasti AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

34

malé množství ploch výroby. Frýdlantsko je hospodářsky slabší díky jeho periferní poloze (odříznutí horami, sousedství s Polskem a tedy slabé vazby na zbytek území v LK), vykazuje také nízký počet ekonomických subjektů a ekonomicky aktivních obyvatel. Oblast Semilska se dlouhodobě potýká se stárnutím obyvatel a tím nižším podílem ekonomicky aktivních obyvatel. Obce v ORP Semily mají také špatnou dostupnost k silnicím a železnicím a vykazují nízké daňové příjmy. Kartogram č. 2 z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za hospodářský pilíř dle hodnocení ÚAPK. Kartogram 2a z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za HP z hodnocení ORP.

2.4.2.

SOCIÁLNÍ PILÍŘ

Indikátory pro sociální pilíř byly vyhodnoceny jak kvantitativně, tak kvalitativně. Více o jednotlivých indikátorech v předchozích podkapitolách B.1. – B.6. Výsledky za SP – tedy součet bodů za jednotlivé indikátory je vyobrazen na obrázku 13.

Obr. 13 Vyhodnocení SP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory Zdroj: GIS ÚP LK

Nejlepší soudržnost společenství obyvatel vykazuje ORP LB, JN a TUR. Oblast České Lípy a Nového Boru vykazuje dobrou demografickou situaci obyvatel. Pás Liberecka a celého ORP JBC je jádrovým územím LK a má velmi dobrou občanskou vybavenost. Naopak hůř je na tom ORP FRÝ především kvůli nižší vzdělanosti obyvatel, vysoké nezaměstnanosti a horší dostupnosti centra dojížďky (především na S ORP FRÝ). Oblast Ralska a Cvikova pak vykazuje především nižší vzdělanost a špatnou dostupnost centra dojížďky. JZ a Z ORP ČL patří také k oblastem slabým v sociálním pilíři a to z důvodu nižší vzdělanosti obyvatel, špatné občanské vybavenosti, vysoké nezaměstnanosti a špatné dostupnosti center dojížďky. ORP SEM má nepříznivou věkovou strukturu, úbytek obyvatel a špatnou dostupnost centra dojížďky (především na JV ORP SEM). Na V ORP ŽB také ubývá počet obyvatel a vykazuje nepříznivou věkovou strukturu. Celkově jsou v horším hodnocení především periferní oblasti LK. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

35

Kartogram č. 3 z přílohy ukazuje celkové hodnocení za sociální pilíř z hodnocení ÚAPK. Kartogram 3a z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za SP z hodnocení ORP.

2.4.3.

PILÍŘ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Indikátory pro pilíř životního prostředí byly vyhodnoceny jak kvantitativně, tak kvalitativně. Více o jednotlivých indikátorech v předchozích podkapitolách C.1. – C.6. Výsledky za SP – tedy součet bodů za jednotlivé indikátory je vyobrazen na obrázku 14.

Obr. 14 Vyhodnocení ŽP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory Zdroj: GIS ÚP LK

Velká část území LK je v pilíři životního prostředí hodnocena pozitivně. Důvodem je vysoká lesnatost, vysoké hodnocení KES a poměrně nízké znečištění imisemi na většině území kraje. Na území LK vykazují nejlepší podmínky pro ŽP SOB1 Jihozápadní Českolipsko, SOB2 Lužické hory, SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše. Horší podmínky pak vykazují pouze 4 oblasti. ORP SEM má oproti ostatním ORP málo ploch ochrany a nízkou lesnatost. Stejně na tom je i ORP TUR, kde se ještě přidává nízká hodnota KES a vysoký podíl negativně ovlivněného území (především ve středu ORP TUR). Na Liberecku je to pás Liberec – Hrádek n. N., kde je celkově nižší hodnota KES a vysoké znečištění imisemi především díky rychlostní komunikaci a průmyslu v Liberci. Česká Lípa a okolí Stráže p. R. pak vykazuje především nízký KES, malé zalesnění území, nízký počet ploch ochrany, zatížení imisemi a především vysoký podíl území negativně ovlivněného těžbou. Kartogram č. 4 z přílohy ukazuje celkové hodnocení za ŽP z hodnocení ÚAPK. Kartogram 4a z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení za ŽP z hodnocení ORP.


36

2.5.

VYHODNOCENÍ URÚ PRO VŠECHNY 3 PILÍŘE

Vyhodnocení URÚ a rozřazení obcí do jednotlivých kategorií dle metodiky MMR ukazují tabulka 23 a Kartogram 5. Kategorie obcí „1“ tedy vykazuje dobré podmínky pro všechny 3 pilíře a je v kartogramu znázorněna modře. Kategorie obcí „2a – 2c“ vykazuje dobré podmínky pro dva ze tří pilířů, kategorie „3a – 3c“ má dobré podmínky pro jeden pilíř ze 3 a kategorie „4“ vykazuje špatné podmínky pro všechny tři sledované pilíře. Z tabulky 23 vyplývá, že 19 % obcí patří do kategorie „1“ s dobrými podmínkami pro všechny tři pilíře, 41 % patří do kategorie „2“, polovina obcí do kategorie „3“ a necelých 5 % do kategorie „4“ se špatnými podmínkami pro všechny 3 pilíře. Nejlépe hodnocená je pak ORP JBC, V ORP Jilemnice, velmi dobré hodnocení vyšlo i pro větší obce v ORP ŽB. Naopak nejhůř je na tom ORP Semily, kde se také vyskytuje nejvíce obcí z kategorie „4“ (celkem 4). Celkově se okolí Semil vykazuje velmi různorodým hodnocením. Jedná se o drobné obce, kdy každá obec vykazuje odlišné hodnoty pro jednotlivé pilíře. Tab. 23 Počet obcí v jednotlivých kategoriích URÚ

kategorie obcí dobré podmínky pro 1

H, S, Z

2a 2b

špatné podmínky pro

počet obcí v kategorii

x

41

H, Z

S

24

S, Z

H

30

2c

H, S

Z

35

3a

Z

H, S

58

3b

H

S, Z

6

3c

S

H, Z

11

4

x

H, S, Z

10

celkem 41 89

75 10

Zdroj: GIS ÚP LK; H – hospodářský pilíř, S – sociální pilíř, Ž – pilíř životní prostředí, x – žádná hodnota

Kartogram 1 z přílohy ukazuje souhrnné hodnocení URÚ z hodnocení ORP.

2.5.1.

S PODPRŮMĚRNÝMI

OBLASTI PODMÍNKAMI

ÚZEMNÍMI

Pro vyhodnocení oblastí s podprůměrnými územními podmínkami byly nejprve přepočítány body za jednotlivé pilíře na porovnatelnou jednotku (v tomto případě %). Pro pilíř HP bylo totiž hodnoceno 8 indikátorů, tedy nejhorší hodnocení mohlo být až -16 a nejlepší hodnocení +16, kdežto pro druhé dva pilíře (SP a ŽP) bylo hodnoceno jen 6 indikátorů, tedy minimální hodnocení -12, maximální pak +12. Z tohoto důvodu byly celkové body za jednotlivé pilíře (kdy se sečetly body za jednotlivé indikátory) přepočteny na procenta. Nejhoršímu hodnocení -16, resp. -12 byla přiřazena hodnota 0 %, nejlepšímu hodnocení +16, resp. +12 hodnota 100 %. Pro hodnocení HP byl použit krok 3,13 procentních bodů mezi jednotlivými kategoriemi, přičemž bylo použito zaokrouhlení na celé číslo bez desetinných míst. Pro hodnocení SP a ŽP byl použit krok 4,17 procentních bodů mezi jednotlivými kategoriemi a opět bylo použito zaokrouhlení na celá procenta. Tabulky 24 a 25 ukazují přidělené hodnoty pro body získané pro HP, SP a ŽP. Tab. 24 Přidělená hodnota pro HP počet bodů za pilíř HP

-16

-15

-14

-13

-12

-11

-10

-9

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

přidělená hodnota (%)

0

3

6

9

13

16

19

22

25

28

31

34

38

41

44

47

50

počet bodů za pilíř HP

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16


53

56

59

63

66

69

72

75

78

81

84

88

91

94

97 100

Zdroj: výpočet OÚPSŘ KÚ LK AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

37

Tab. 25 Přidělená hodnota pro SP a ŽP počet bodů za pilíř SP/ŽP

-12

-11

-10

-9

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0


0

4

8

13

17

21

25

29

33

38

42

46

50

počet bodů za pilíř SP/ŽP

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

54

58

63

67

71

75

79

83

88

92

96

100


Zdroj: výpočet OÚPSŘ KÚ LK

Po přidělení procentuálních hodnot všem třem pilířům byla vypočtena průměrná hodnota pro celkové hodnocení URÚ. Tyto výsledné hodnoty byly kvantilovým tříděním rozděleny do 9 kategorií (viz obrázek 15). Do podprůměrných oblastí pak spadají obce, které mají průměrné hodnocení za všechny tři pilíře do cca 50 %. Pro příklad si uvedeme Liberec. Pro HP dostal 10 bodů (tedy 81 % po přepočtení v tabulce 24), pro ŽP dostal -1 bod (tedy 46 %), pro SP 5 bodů (tedy 71 %). Poté se všechna procenta sečetla a vyšla průměrná hodnota: (81 + 46 + 71) / 3 = 66 %. Liberec tak spadl do 8. kategorie – zelená.

Obr. 15 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami Zdroj: GIS ÚP LK

V rámci ÚAP LK bylo vymezeno 5 oblastí s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ (viz. obrázek 16). Jedná se o oblasti, ve kterých jsou komplexně špatné a podprůměrné podmínky ve všech třech pilířích URÚ (v tomto případě tedy obce s hodnocením 48 % a méně). Tyto oblasti mají zejména periferní polohu. Oblastí s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ byly tedy identifikovány jako: PO1 Mimoňsko PO2 V Frýdlantsko PO2 Z Frýdlantsko PO3 JV Semilsko PO4 Z Českolipsko AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

38

Obr. 16 Vymezené oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ Zdroj: GIS ÚP LK

Z obrázku 16 je patrné, že nejhorší oblastí je Mimoňsko a to zejména v obcích Bohatice, Brniště, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Velenice. Stejně tak oblast Z Českolipsko má nejslabší obce na severu této oblasti, jižní část je již relativně lepší. Oblast Frýdlantsko má nejslabší obce na svém východě a západě. PO3 JV Semilsko je velmi specifickou oblastí s malými roztříštěnými obcemi, kdy každá obec vykazuje jiné podmínky. PO1 Mimoňsko Obce spadající do oblasti PO1: Bohatice, Brniště, Cetenov, Hlavice, Kunratice u Cvikova, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velenice, Velký Valtinov, Zákupy. Ačkoliv Cetenov, Hlavice, ani Kunratice u Cvikova k Mimoňsku spádově nepatří, byly do oblasti zahrnuty kvůli velmi podobným podmínkám pro všechny 3 pilíře. Centrální část území PO1 Mimoňsko je poměrně odlesněná se značnou antropogenní transformací území. Dodnes doznívají negativní důsledky rozsáhlé těžby uranu ze 70. a 80. let (především Stráž p. R., Hamr n. J.). Území je na periferii a je výrazně odděleno od centra LK (zejména dopravně málo prostupným Ještědským hřbetem. V socioekonomických podmínkách PO1 Mimoňsko se projevuje zejména jednostranné zaměření na těžbu uranu v minulosti. Na jihu území se nalézá bývalý vojenský prostor Ralsko s bývalým letištěm Hradčany, pro které se v současné době hledá využití. Velkým problémem území je vysoká nezaměstnanost a nižší vzdělanost obyvatel. Problémem z hospodářského hlediska je vysoká zadluženost obcí. PO2 Frýdlantsko PO2 Frýdlantsko byla rozdělena na 2 části – východní a západní. Obě části však mají velmi podobné podmínky a budou tak popisovány společně. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

39

Obce spadající do oblasti PO2 Z Frýdlantsko: Černousy, Habartice, Heřmanice, Kunratice, Pertoltice, Višňová. Obce spadající do oblasti PO2 V Frýdlantsko: Dolní Řasnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Nové Město pod Smrkem. Frýdlantsko je na J odděleno od zbytku LK Jizerskými horami. Z dalších stran sousedí s Polskem. Je tak výraznou periferní oblastí LK. Jih území zasahuje do CHKO Jizerské hory, nicméně se jedná o méně intenzivně využívanou stranu Jizerských hor. Zejména východní část je vysoce zalesněná a má vysoký KES. Na životní prostředí má nepříznivý vliv především povrchová těžba hnědého uhlí a také elektrárna Turów v Polsku. Frýdlantsko vykazuje dlouhodobě vysokou nezaměstnanost a stagnaci či spíše mírný úbytek obyvatel. Zejména část PO2 V Frýdlantsko je hůř dostupná po silnici. PO3 JV Semilsko Obce spadající do oblasti PO3: Benešov u Semil, Bělá, Bozkov, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Holenice, Horka u Staré Paky, Jesenný, Jílové u Držkova, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Loužnice, Martinice v Krkonoších, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Příkrý, Radčice, Radostná pod Kozákovem, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Semil, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Veselá, Záhoří. Do oblasti PO3 však nepatří obec Žernov. Je však obklopena ostatními podprůměrnými oblastmi a byla tak zahrnuta do této oblasti pro její negativní ovlivnění okolními podprůměrnými obcemi. Jako JV Semilsko je bráno především J a JV okresu Semily. V této části LK se nachází drobné a roztříštěné obce, které vykazují velmi rozdílné podmínky. Celá část ORP SEM je špatně dopravně napojená na další části LK, což limituje možnosti jejího rozvoje. JV Semilsko vykazuje poměrně vysokou nezaměstnanost obyvatel. Hrozbou pro tuto oblast je také výrazný úbytek obyvatel a nepříznivá věková struktura (stárnutí obyvatel). Některé oblasti v PO3 JV Semilsko mají velmi nízkou občanskou vybavenost. Celkem 13 obcí z této oblasti nemá žádnou občanskou vybavenost. PO4 Z Českolipsko Obce spadající do oblasti PO4: Blíževedly, Holany, Horní Police, Chlum, Kamenický Šenov, Kravaře, Stružnice, Stvolínky, Volfartice, Vrchovany, Žandov. K obcím v PO4 Z Českolipsko byl přidán i Kamenický Šenov, ačkoli spáduje pod Nový Bor. Vykazuje však velmi podobné podmínky pro tři pilíře. Západní Českolipsko je celkově slabší z pohledu životního prostředí (například nízký KES a lesnatost v některých obcích). Z Českolipsko má vysokou nezaměstnanost, malý počet ekonomických subjektů a také nízký počet ploch výroby. Celé Z Českolipsko má horší dostupnost do center dojížďky a také občanská vybavenost je v některých obcích spíše podprůměrná.


40

2.5.2.

DISPARÁTNÍ OBLASTI

Pro vyhodnocení disparátních oblastí byly použity přiřazené hodnoty pro jednotlivé pilíře z kapitoly 2.5.1 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami. Vždy byl od nejsilnějšího pilíře URÚ (ŽP, HP nebo SP) odečten ten, který byl pro danou obec vyhodnocen jako nejslabší. Všechny výsledky pak byly kvantilovou metodou rozloženy do 9 kategorií. Jako disparátní byly tedy vyhodnoceny ty obce, které mají alespoň jeden pilíř výrazně odlišný od ostatních a jsou tedy nevyvážené. Pro příklad si uvedeme opět Liberec. Pro HP dostal 81 %, pro ŽP dostal 46 %, pro SP 71 %. Poté se od nejvyššího hodnocení (v tomto případě HP s 81 %) odečetl pilíř s nejnižším hodnocením (v případě Liberce ŽP se 46 %). 81 – 46 = 35. Liberec pak patří do kategorie „horší průměr“ a dostal tak béžovou barvu. V rámci ÚAP LK byly vymezeny 2 oblasti s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP a 6 oblastí s převahou podmínek pro ŽP. Do disparátních oblastí byly započítány obce s rozdílem 33 a více procentních bodů mezi nejlepším a nejhorším pilířem.

Obr. 17 Míra disparit územních podmínek pro URÚ Zdroj: GIS ÚP LK

Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP: DO1 Liberecko DO4 Turnovsko Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro ŽP: DO2 Frýdlantsko DO3 Jizerské hory a Krkonoše AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

41

DO5 Český ráj DO6 Lužické hory DO7 JV a V Českolipsko DO8 Ralsko

Obr. 18 Vymezené disparátní oblasti s převahou podmínek pro HP a SP a převahou podmínek pro ŽP Zdroj: GIS ÚP LK

Jako nejdisparátnější oblasti se jeví oblast DO6 Lužické hory, DO8 Ralsko a DO3 Jizerské hory a Krkonoše. Všechny tyto oblasti mají výrazně lepší pilíř ŽP než ostatní dva. Naopak zejména západní část DO4 Turnovska se nejeví jako výrazně disparátní. Skoro celá spadá pouze do horšího průměru, nikoliv do opravdu významně disparátních oblastí. Stejně tak některé obce na JV a V Českolipsku spadají pouze do horšího průměru. Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP: DO1 Liberecko Obce spadající do oblasti DO1: Dlouhý Most, Liberec, Stráž nad Nisou. Liberec a jeho okolí je jádrovou oblastí LK. Je zde vysoká koncentrace výroby a vysoká kvalita obslužnosti. Předností Liberce je značná a velmi různorodá nabídka pracovních příležitostí a vysoká vzdělanostní struktura obyvatelstva. V okolí města se projevují výrazné suburbanizační procesy, kdy v nich výrazně přibývá obyvatel. Naopak Liberec a především jeho centrum zaznamenávají spíše mírný pokles počtu obyvatel. Liberec má méně příznivou věkovou strukturu obyvatel, naopak Stráž n. N. i Dlouhý Most vykazují dobrou věkovou strukturu. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

42

DO1 Liberecko je výrazně znečištěná imisemi a to především z provozu na silnici I/35. I přestože je Liberec zařazen do disparátních oblastí, nemá pilíř ŽP výrazně slabý (viz obr. 14), ale spíše lehce podprůměrný. Důvodem zařazení do disparátních oblastí je tedy především vynikající hodnocení v HP a SP. DO4 Turnovsko Obce spadající do oblasti DO4: Jenišovice, Modřišice, Ohrazenice, Olešnice, Přepeře, Turnov. Do oblasti by mohly spadat i Svijany a Pěnčín – v ŽP vykazují podprůměrné hodnoty, v SP Svijany mají lehce nadprůměrné a Pěnčín výrazně nadprůměrné hodnocení, v HP však Pěnčín vykazuje podprůměrné hodnocení. Turnovsko je zemědělsky výrazně využíváno a je také do značné míry odlesněno. Oblast Turnovska je velmi dobře napojena na Liberec a Mladoboleslavsko. Toto výborné napojení pomáhá Turnovsku v hospodářském rozvoji. Obyvatelstvo však na Turnovsku spíše ubývá. Turnovsko je výrazně odlesněno a s tím také souvisí nízká hodnota KES. Území je dále poměrně výrazně ohroženo znečištěním imisemi a má velký počet výrobních ploch. To vše řadí Turnovsko do obcí s horšími podmínkami pro ŽP. Oblasti s převahou územních podmínek zejména pro ŽP: DO2 Frýdlantsko Obce spadající do oblasti Jindřichovice pod Smrkem, Pertoltice.

DO2:

Bulovka,

Černousy,

Horní

Řasnice,

Oblast Frýdlantska se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností, nízkým počtem ekonomicky aktivních obyvatel a nízkým vzděláním obyvatelstva. Frýdlantsko je periferní oblastí, kterou na jedné straně oddělují Jizerské hory od LK, na straně druhé sousedí s Polskem. Dopravní dostupnost této části LK je horší. Na V DO2 Frýdlantsko je pouze vlakové spojení, obcemi Bulovka, Pertoltice a Habartice pak prochází silnice I. třídy. Z pohledu ŽP se však jedná o nadprůměrné území, které je výrazně zalesněno (především Jindřichovice p. S. a Horní Řasnice), má vysoký KES a významné množství prvků ÚSES. DO3 Jizerské hory a Krkonoše Obce spadající do oblasti DO3: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Benecko, Bílý Potok, Hejnice, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Josefův Důl, Jiřetín pod Bukovou, Kořenov, Lázně Libverda, Oldřichov v Hájích, Paseky nad Jizerou, Raspenava, Vítkovice. Horské masivy s velkou výškovou členitostí, velmi vysokým srážkovým úhrnem a malou dopravní prostupností vytvářejí přirozenou dopravní bariéru a zároveň vysokou atraktivitu území pro rekreaci a druhé bydlení. V CHKO Jizerské hory a zejména NP Krkonoše jsou tato území předmětem výrazného omezení antropogenní činnosti (zejména omezení nové zástavby). Přírodní hodnoty jsou pak výrazně zatěžovány rekreací a cestovním ruchem. Krkonoše a Jizerské hory mají významný podíl zalesnění a vysoký KES. Kromě Kořenova a Raspenavy také nejsou ovlivněny negativními vlivy, jako jsou SEZ, sesuvná území a plochy těžby nerostů. Socioekonomické podmínky jsou v oblasti Jizerských hor ovlivněny blízkostí velkých měst (především Liberec a Jablonec n. N.). Vyšší nezaměstnanost v některých obcích je dána také sezónností a charakterem práce. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

43

Především v oblasti Tanvaldska je velmi špatný vývoj počtu obyvatel, kdy obyvatelé z místa ubývají. Také věková struktura je na Tanvaldsku a Jilemnicku nepříznivá. DO5 Český ráj Obce spadající do oblasti DO5: Karlovice, Kacanovy, Troskovice, Vyskeř. Oblast DO5 Český ráj je oblast s velmi specifickými podmínkami. Byla zařazena jako oblast s převládajícími podmínkami pro ŽP, Karlovice však mají podmínky pro ŽP spíše podprůměrné. V SP jsou však obce Troskovice, Vyskeř a Karlovice velmi slabé či slabé a v HP Kacanovy i Vyskeř mírně podprůměrné, Karlovice a Troskovice výrazně nadprůměrné. Oblast Českého ráje představuje část CHKO Český ráj. Tato oblast je velmi atraktivní pro rekreaci a cestovní ruch díky výraznému přírodnímu bohatství. Díky CHKO je zde velmi vysoký podíl ploch ochrany na ploše obce. Český ráj je poměrně dobře napojen na LK. V obci či v sousední obci vede silnice I. třídy a železnice. Je zde také koncentrován vyšší počet ekonomických subjektů. Oblast Českého ráje je však hůře vybavena základní občanskou vybaveností a musí tak za těmito službami dojíždět do okolních obcí. Věková struktura obyvatel také není příznivá. DO6 Lužické hory Obce spadající do oblasti DO6: Krompach, Mařenice, Prysk, Svor. Silně zalesněný členitý masiv Lužických hor vytváří specifické území na hranicích kraje. Území CHKO Lužické hory bylo poměrně výrazně antropogenizováno již v minulosti, o čemž svědčí řada zařízení cestovního ruchu a rekreace (např. rozhledny). Lužické hory jsou výrazně zalesněným územím s téměř 100% podílem CHKO. Územím, případně jeho těsným sousedstvím, prochází silnice i železnice a je tedy dobře napojeno na ostatní části LK. Celé Novoborsko se nyní potýká s výraznou nezaměstnaností, která je dána především silným jednostranným zaměřením průmyslu na sklářství. Plochy výroby jsou na území DO6 Lužické hory velmi malé. DO7 JV a V Českolipsko Obce spadající do oblasti DO7: Blatce, Blíževedly, Dubá, Holany, Chlum, Luka, Okna, Tuhaň, Vrchovany, Ždírec. Do oblasti DO7 JV a V Českolipsko byly zařazeny i obce Luka a Okna, ačkoliv do ní přesně nezapadají. Okna mají nižší hodnocení pro pilíř ŽP a Luka naopak velmi vysoké hodnocení pro HP. Obce z oblasti JV a V Českolipsko vykazují nadprůměrnou nezaměstnanost, malý podíl ploch výroby, horší občanskou vybavenost (plně vybavená obec je pouze Dubá) a výrazné stárnutí obyvatelstva. Především obce na jihu DO7 mají horší dostupnost silnic a železnice. Z pohledu ŽP se však jedná o nadprůměrné obce a kromě znečištění imisemi jsou ve všech indikátorech hodnoceny pozitivně. DO8 Ralsko Obce spadající do oblasti DO8: Cetenov, Hlavice, Mimoň, Ralsko. Cetenov ani Hlavice do oblasti Ralska nespádují, kvůli velmi podobným podmínkám pro tři pilíře však byly do oblasti také zahrnuty. Ačkoliv je do tohoto území zahrnuta i Mimoň, má právě Mimoň velmi špatné hodnocení z hlediska ŽP. Ovšem v oblasti SP a HP se velmi podobá Ralsku a Hlavici, což jsou další dvě obce, které do DO8 spadají. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

44

Celá oblast DO8 je špatně napojena na ostatní části LK. Oblastí neprochází žádná silnice I. třídy a je tak poměrně odříznutá. Počet ekonomických subjektů je velmi nízký a nezaměstnanost patří spíše k vyšším (zejména obec Ralsko). Vyhodnocení Některé obce či dokonce větší celky spadají jak do disparátních oblastí, tak do oblastí s podprůměrnými podmínkami. Jedná se například o překryv PO4 s DO7, PO2 s DO2, PO1 s DO8. Lépe jsou překryvy vidět na obrázku 19. Důvodem překryvu některých oblastí je to, že ve dvou pilířích je oblast velmi slabá a v jednom vyniká. Dva velmi slabé pilíře tak sníží hodnocení natolik, že oblast spadne do podprůměrné oblasti. Zároveň je však jeden silnější pilíř natolik silný, že rozdíl mezi nejsilnějším a nejslabším pilířem zařadí obec do disparátních oblastí.

Obr. 19 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami a disparátní oblasti Zdroj: GIS ÚP LK


45

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH 3.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR

Problémy určené k řešení na celostátní úrovni územního plánování v Politice územního rozvoje (dále jen PÚR) jsou rozděleny na problémy, které jsou již nějak řešeny či zmíněny ve stávající PÚR ČR 2008 a na nové problémy, které jsou dle ÚAP LK novým podnětem k zapracování do aktualizované PÚR ČR. V rámci problémů již řešených v PÚR ČR 2008 jsou uvedeny i případné návrhy pro aktualizaci či změnu jejich řešení v PÚR.

3.1.

PROBLÉMY JIŽ ŘEŠENÉ V PÚR ČR 2008 Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území

Pro zajištění URÚ na území LK se v rámci ÚAP LK 2011 jeví jako důležité zejména následující republikové priority územního plánování:  Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury [čl. 46]  Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch [čl. 19]  Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu [čl. 22]  Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury [čl. 23]  Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území [čl. 25] Vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK – rozvojové oblasti a rozvojové osy:  Vymezit rozvojovou oblast v oblasti Liberecko-Jablonecké aglomerace Rozvojová oblast je v PÚR ČR 2008 vymezena jako Rozvojová oblast OB7 Liberec [čl. 46], ale je třeba upřesnit její vymezení, neboť tato rozvojová oblast nezasahuje do ORP Železný Brod (ani do obcí na severu) a v ORP Tanvald je identifikovatelná jen ve středu a jihozápadu území ORP.  Vymezit rozvojovou osu z Prahy do Liberce přes Mladou Boleslav a Turnov s návazností do Budyšína [Bautzen] a Görlitz/Zgorzelec v SRN/PL Rozvojová osa je v PÚR ČR 2008 vymezena jako Rozvojová osa OS3 PrahaLiberec-hranice ČR/Německo, Polsko (-Görlitz/Zgorzelec) [čl. 54].  Vymezit rozvojovou osu z Liberce do Ústí nad Labem přes Nový Bor a Děčín Rozvojová osa je uvedena v PÚR ČR 2008 v dalších úkolech pro územní plánování jako pás Ústí nad Labem-Liberec-Jičín-Hradec Králové/Pardubice (I/13 a R35) [čl. 173] vykazující relativně zvýšené požadavky na změny v území podél významných dopravních cest.  Vymezit rozvojovou osu z Liberce do Hradce Králové přes Turnov a Jičín, v úseku Liberec – Turnov v souběhu s Rozvojovou osou OS3 Praha-Liberec Popis viz výše Rozvojová osa Liberec-Ústí nad Labem přes Nový Bor a Děčín. Vymezení oblastí se specifickými hodnotami a se specifickými mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK:

problémy

 Vymezit specifickou oblast v Krkonoších a Jizerských horách


46

Toto území je v PÚR ČR 2008 vymezeno jako SOB7 Specifická oblast Krkonoše – Jizerské hory [čl. 75], ale ve vymezení SOB7 je třeba zvážit uvedení jižní části ORP Frýdlant, neboť celá ORP Frýdlant spadá v Návrhu ZÚR LK do specifické oblasti Frýdlantsko. Obce na J ORP Frýdlant (Bílý Potok, Hejnice, Raspenava) jsou totiž ve skutečnosti rozdělené na malé zastavěné území na S, které má typické problémy specifické oblasti Frýdlantsko a velké nezastavěné území v CHKO Jizerské hory, které by se dalo zařadit do specifické oblasti OB7. Dále je třeba upřesnit vymezení SOB7 v ORP Tanvald jenom na obce v severní části ORP, aby nedocházelo ve slovním popisu vymezení k překryvu s rozvojovou oblastí OB7.  Vymezit specifickou oblast v Mimoňsku Jedná se o velmi specifickou oblast na V ORP Česká Lípa, která klade z hlediska udržitelného rozvoje území velké nároky na změny v území s nezbytnou podporou státu. V severní části probíhají náročné sanace po těžbě uranu. Jižní část patří do území bývalého vojenského újezdu Ralsko, který využívala sovětská armáda. Tato oblast je v PÚR ČR 2008 uvedena jako území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území [čl. 174].  Vymezit specifickou oblast ve Frýdlantském výběžku Tato specifická oblast pokrývá celý Frýdlantský výběžek, i když na J území ORP je v nezastavěném území třeba vnímat specifické vlivy Jizerských hor. Oblast se dlouhodobě profiluje jako problémová především z důvodu periferní polohy spojené se špatnou dopravní dostupností. Území vykazuje i přes dlouhodobou podporu slabý hospodářský rozvoj a dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. Tato oblast je v PÚR ČR 2008 uvedena jako území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území [čl. 174]. Vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK:  Vymezit koridor kombinované dopravy Zawidów (Polsko)-Frýdlant-Liberec-Turnov- Mladá Boleslav-Milovice-Lysá nad Labem-Praha Jedná se o naplnění dohod AGTC. Tento koridor je pod označením KD1 vymezen v PÚR ČR 2008 [čl. 129]. Na území LK je realizace koridoru AGTC příležitostí pro hospodářsky zaostávající a dopravně odlehlý Frýdlantský výběžek.  Vymezit plochu veřejného logistického centra (dále jen VLC) na rozvojové ose Praha – hranice kraje – Turnov – Liberec – Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou – hranice ČR/ SRN, Polsko Úkol výběru konkrétních lokalit ve spolupráci s kraji v rámci pořizování ZÚR ukládá PÚR ČR 2008 [čl. 130] Ministerstvu dopravy v součinnosti s vybranými ministerstvy. V rámci zpracování ÚAP LK a ZÚR LK bylo zvažováno několik lokalit pro VLC: Hrádek nad Nisou, Turnov a Liberec, všechny v rámci republikové rozvojové osy OS3. Konkrétní lokalita však dosud nebyla vybrána.  Vymezit koridor silniční dopravy Bílý Kostel nad Nisou-Hrádek nad Nisou-Polsko/SRN Tento koridor propojující mezinárodní tahy E40 (dálnice A4 v SRN) a E442 (silnice I/13, I/35) je v PÚR ČR 2008 zapracován pod označením S4 [čl. 113]. Koridor zajišťuje kvalitnější dopravní napojení na rozestavěnou silnici B178 v SRN, která umožňuje kapacitní napojení na dálnice A4 na Dresden a Wrocľaw (Polsko).  Vymezit koridor silniční dopravy Rádelský Mlýn-Úlibice Tento koridor na mezinárodním tahu E442 (silnice I/35) je v PÚR ČR 2008 zapracován pod označením S5 [čl. 114] v širším vymezení jako úsek R10/R35 (Mnichovo Hradiště-Rádelský Mlýn)-Úlibice (E442). Koridor zajišťuje kvalitnější silniční spojení Liberce a Hradce Králové a je součástí mezinárodní sítě TEN-T. PÚR AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

47

ČR 2008 ukládá MMR v součinnosti s MD, MŽP a dotčenými kraji úkol provést územní studií výběr koridoru kapacitní silnice. Tato studie byla pořízena v roce 2012 a vybrala severní koridor.  Vymezit koridor silniční dopravy Děčín-Česká Lípa-Svor-Bílý Kostel nad Nisou-Liberec Tento koridor propojuje D8 a R35 a spojuje Ústecký a Liberecký kraj a představuje alternativní spojení Libereckého kraje a Saska vůči B178 a A4. V rámci PÚR ČR 2008 je koridor zapracován pod označením S11 [čl. 120].  Vymezit koridor pro vedení VVN 400 kV Výškov-Chotějovice-Babylon Tento koridor včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic je v rámci PÚR ČR 2008 vymezen pod označením E10 [čl. 149] a umožňuje dohromady se zdvojením V450 a V451 napojení nové elektrické stanice Chotějovice a zvýšení spolehlivosti přenosové soustavy v oblasti severních Čech.  Vymezit koridor pro zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV v trase V450 VýškovBabylon Viz výše.  Vymezit koridor pro zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV v trase V451 BabylonBezděčín Viz výše.

3.2.

NOVÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ČR Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území:

V ÚAP LK 2013 nebyly identifikovány problémy nezbytné k řešení v PÚR ČR formou stanovení nových republikových priorit územního plánování. Vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK – rozvojové oblasti a rozvojové osy: Liberecký kraj dlouhodobě usiluje o zařazení rozvojové osy Ústí nad Labem – Liberec – Jičín – Hradec Králové/Pardubice do rozvojových os republikového významu přesahujících významem území LK. Ve Zprávě o uplatňování PÚR ČR je uvedeno prověřit republikový význam a účelnost vymezení nové osy Ústí nad Labem – Liberec – Jičín – Hradec Králové/Pardubice (s vazbou na I/13 a R/35). V ÚAP LK 2013 byla identifikována osa se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu s významem přesahujícím území LK. Jedná se o osu Ústí nad Labem – Liberec – Jičín – Hradec Králové/Pardubice, která je významným propojením krajských měst, logickým propojením jednotlivých rozvojových oblastí, zároveň podporuje vyvážený polycentrický rozvoj celé ČR a přesahuje hranice jednoho kraje. Na základě tohoto navrhujeme z hlediska regionálního rozvoje doplnit do PÚR ČR mezi rozvojové osy také osu Ústí nad Labem – Liberec – Jičín – Hradec Králové/Pardubice. Vymezení oblastí se specifickými hodnotami a se specifickými mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK:

problémy

Liberecký kraj dlouhodobě usiluje o zařazení Frýdlantska a Mimoňska mezi specifické oblasti republikového významu. Ve Zprávě o uplatňování PÚR ČR je uvedeno prověřit republikový význam a účelnost vymezení Mimoňska a Frýdlantska. V ÚAP LK 2013 byly identifikovány oblasti se specifickými problémy, mezi které patří i oblast Mimoňska a Frýdlantska. Mimoňsko je území zatížené a zdevastované těžbou uranu a bývalou vojenskou činností s kumulací problémů v soudržnosti společenství AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

48

obyvatel. Frýdlantsko je problematické díky své periferní poloze, problematické dopravní dostupnosti, dlouhodobé nestabilitě a slabé ekonomické základně s dlouhodobým negativním ovlivněním životního prostředí spalováním a těžbou hnědého uhlí v nedalekém Polsku. Na základě tohoto navrhujeme z hlediska regionálního rozvoje doplnit do PÚR ČR mezi specifické oblasti mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK i oblasti Mimoňska a Frýdlantska. Vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK: V ÚAP LK 2013 nebyly identifikovány žádné nové požadavky na plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK, které by bylo třeba řešit formou vymezení příslušných ploch a koridorů v PÚR ČR a nebyly řešeny v PÚR ČR 2008. Z hlediska procesu přípravy aktualizace ZÚR LK se jeví jako potřebné řešit na úrovni PÚR ČR nově i některé koridory VVN 110 kV, které jsou navrženy na území více krajů. Jedná se například o záměr dvojitého vedení VVN 110 kV Nový Bor – Varnsdorf, který řeší primárně problém nedostatečného napájení Šluknovského výběžku elektřinou, ale v aktuální variantě má záporné stanovisko EIA a obce v LK ho nechtějí.


49

4.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÚR A ÚP

4.1.

STŘETY 4.1.1.

VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ

Krajské ÚAP nejsou dostatečným nástrojem pro vyhodnocení vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území, protože měřítko krajské územně plánovací činnosti (1 : 100 000) neumožňuje jejich dostatečně přesné posouzení. Je sice možné identifikovat potenciální střety v GIS, ale nelze detailně posoudit jednotlivé střety, které jsou předmětem SEA v rámci zpracování ÚPD na úrovni obcí. Obecně je třeba konstatovat, že střetům liniových prvků nelze dost dobře zabránit, ale většina je na úrovni ÚPD obcí nebo na úrovni územního rozhodování technicky řešitelná. Vzájemné střety záměrů byly vyhodnocovány jednotlivě, ne hromadnou GIS analýzou. Důvodem je možnost posouzení jak závažnosti střetu, tak i to, zda se opravdu o střet jedná. Například multifunkční turistické koridory, mezinárodní turistické pěší koridory, ani mezinárodní a nadregionální cyklokoridory nebyly vyhodnoceny jako střet s ÚSES, ani s elektrickým vedením. V obou případech se jedná o minimální problémy způsobené střetem těchto dvou záměrů. Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod, ani plochy suchých nádrží nebyly brány jako střet s ÚSES, ani protipovodňovým opatřením. Plochy těžby nerostů pak nejsou samozřejmě ve střetu s plochami dobývacích prostorů. V případě sociálního pilíře – funkčních kooperací mezi centry osídlení nebyly hodnoceny žádné střety. Důvodem je, že funkční kooperace jsou zakresleny pouze jako směrové linie, nemají však přesný průmět do území. Identifikované potenciální vzájemné střety záměrů jsou zpracovány formou tabulky. Ta je rozdělena dle pilířů na HP, SP a ŽP. Každý záměr má své kódové označení, které vychází z datového skladu OÚPSŘ. Druhý sloupec obsahuje název záměru. Třetí a čtvrtý pak střety. Ve třetím sloupci je vždy přesně uvedeno, se kterým záměrem se záměr střetává a v závorce číslo střetu na výkresu, ve čtvrtém sloupci jsou pak uvedena pouze čísla střetů z výkresu. Poslední tři sloupečky vždy označují, zda je daný záměr ve střetu se záměry z jednotlivých pilířů. Jako příklad uvedeme silnici III/26828, průtah Mimoň:

kód záměru D57

název záměru silnice III/26828, průtah Mimoň

střet se záměrem a označení střetu P14-55, D39, M3, M7 (48)

označení střetu ve výkresu 48

střet s HP x

SP

ŽP x

kdy v prvním sloupci je označení záměru D57, ve druhém je název záměru, ve třetím je uvedeno, že je záměr silnice v Mimoni ve střetu s protipovodňovým opatřením P14-55, MTK D3 a mezinárodními a nadregionálními cyklokoridory M3 a M7. Střet je ve výkrese označen číslem 48. Záměr silnice v Mimoni je ve střetu s hospodářským pilířem (D39, M3, M7) a s pilířem životního prostředí (P14-55).


50

Tab. 26 Vzájemné střety záměrů kód záměru

název záměru

označení střetu ve výkresu

střet se záměrem a označení střetu

střet s HP SP ŽP

A. HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ A.1. Hospodářská základna Plochy pro podnikatelské aktivity OZ2 OZ50 L1 L2 PZ1 PZ2 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7 PZ8

plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk Národní olympijské centrum - rozvoj lyžařského areálu Čertova hora rozvoj lyžařského areálu Tanvaldský Špičák plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Okrouhlá

E8B, E7 (1)

1

x

M3 (2)

2

x

D17A, NR8A (3)

3

x

D02 (4)

4

x

D07, VTL3, M7 (5)

5

x

6; 7; 8

x

x

6; 7; 8

x

x

4; 9

x

10; 11

x

12

x

ZCHU1A (16)

13; 14; 15; 16

x

PZ8, VTL3 (5); D42, M7 (17); RGM (18)

5; 17; 18

x

plocha pro podnikatelské aktivity - prům. zóna Nový Bor - Za Crystalexem plocha pro podnikatelské aktivity - prům. zóna Mimoň - průmyslová zóna 1 plocha pro podnikatelské aktivity - prům. zóna Mimoň - průmyslová zóna 2 plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Ralsko - Kuřivody plocha pro podnikatelské aktivity - prům. zóna Stráž p. R. - Na Americe plocha pro podnik. aktivity - prům. zóna Hrádek n. N. - Za Obchvatem (Oldřichovská) plocha pro podnikatelské aktivity - prům. zóna Srmžovka - u vodojemu

A.3. Dopravní infrastruktura D01B

Koridory pro umístění rychlostních silnic rychlostní silnice R35, Ohrazenice -Turnov - Rovensko p. Tr. - hranice LK, varianta B tzv. severní varianty D26, D26D (6); D29 (7); D41A, M4, M8, NR7, PO5_1 (8)

D01B1

kapacitní silnice 35, Ohrazenice -Turnov - Rovensko p. Tr. - hranice LK, severní varianta

D26, D26D (6); D29 (7); D41A, M4, M8, NR7, PO5_1 (8)

D05B

Koridory pro umístění silnic I. a II. třídy silnice I/35, úsek Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, 2 oddělené části PZ7 (4); V3 (9) silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK M1 (10); MN_P_E10 (11) silnice I/9, obchvat Dubá M1 (12) silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) P54A (13); D34 (14); P15, M7, D39, MN_P_E10 (15);

D06A

silnice I/9, obchvat Svor

D07

silnice I/14 (10), variantní úsek Nová Ves n/N - Smržovka - Tanvald

D02 D03 D04


x

D07A

silnice I/14 (10), úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald

D08

silnice I/13, úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov

D08B

silnice I/13, úsek Krásná Studánka - Dětřichov

D09A

silnice I/13, obchvat Frýdlant (var. červená)

D09C

silnice I/13, obchvat Frýdlant (var. modrá + obchvat Dětřichov)

D10

silnice I/13, obchvat Pertoltice

D4/2A

silnice I/13, Kunratice u Cvikova - Jablonné v Podještědí

D4/3

silnice I/13, obchvat Lvová

D11A

silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou

D12B

silnice I/15, obchvat Zahrádky

D13A

silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky

D14A

silnice I/38. úsek Doksy - Obora, var. A

D14B

silnice I/38. úsek Doksy - Obora, var. B

D15C

silnice I/16, obchvat Horka u Staré Paky, varianta 1

D15D

silnice I/16, obchvat Horka u Staré Paky, varianta 2

D16

silnice II/272, úsek Liberec - Osečná (Druzcov)

D16A

silnice II/272, úsek Liberec - Osečná

D17A

silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřivody)

D18C

silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy ze severní varianty koridoru R35 do prostoru Semil (Zelený Háj, Hořensko)

D19A

silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice

D20

silnice II/592, úsek Mníšek - Raspenava

D21

silnice II/270, obchvat Doksy

D22

silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí

D23A

silnice II/278, obchvat Český Dub

D24

silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant

D25

silnice II/268, úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845

D51A

silnice II/268, Zákupy západní obchvat

D52C

silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoně

D52D

silnice II/268, přeložka trasy u letiště Hradčany


D42, M7 (17); VTL3 (19)

17; 19

x

NR4, NR5, D42, P03A (20)

20

x

x

NR4, NR5, D42, P03A (20)

20

x

x

NR5 (21); D27, P18, M5, M6 (22)

21; 22

x

x

NR5 (21); D27, P18, M5, M6 (22)

21; 22

x

x

D40, RGM, P09, P62 (23)

23

x

x

MN_P_E10, ZCHU1A (24)

24

x

x

NR8A (25)

25

x

NR8A (25)

25

x

NR3 (26); MN_PE_3, D42, NR2 (27); D28, M4, P09, D40 (28)

26; 27; 28

x

MN_PE3, D42, NR2 (27); M4, D26, D26D (29)

27; 29

x

PZ5 (3); M3, NR8A (30)

3; 30

x

D31 (31)

31

x

M1, M7, D39 (32)

32

x

D27, D42, NR4, P03A (33)

33

x

x


34

x

x

D33, P12-56, NR3_1 (35)

35

x

x

NR7 (36)

36

x

M6 (37)

37

x

D33 (38)

38

x

M7, D39 (39)

39

x

x

52

D47

silnice I/15, úsek Úštěk - hranice LK - Kravaře

D48

silnice I/10 (I/14), přeložka úsek Tanvald - Desná

D49

silnice I/10, přeložka úsek Kořenov - Harrachov

D50

silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí

D50A

silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí

D53

silnice I/13, obchvat Rynoltice - tunel

D54

silnice III/26834, severní obchvat Zákupy

D55

silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň

D56

silnice II/270, průtah Mimoň podél Ploučnice

D57

silnice III/26828, průtah Mimoň

D58

silnice II/289, průtah Semily, 2 úseky

D59

silnice II/292, průtah Semily

D60

silnice II/290, obchvat Vysoké nad Jizerou

D61

silnice II/284, obchvat Lomnice nad Popelkou

D62

silnice II/278, severní obchvat Osečná

D64

silnice II/293, západní obchvat Martinice v Krkonoších

D65

silnice R35 a I/65, úprava MÚK Rádelský Mlýn

D66

silnice II/592, dokončení přeložky Chrastava

D67

silnice II/283, přeložka Bělá - Valdštejnsko (Mírová pod Kozákovem)

D68

silnice II/292, obchvat Pelechov (Železný Brod)

D69

silnice II/282, přeložka Železný Brod

D70

silnice III/29063, přeložka z Horní Tříče (Vysoké n/Jiz.) na II/290

D71

silnice II/262, přeložka Česká Lípa

D72

silnice III/27011, obchvat Luhov

D26

D26R D26D

RGM (40)

40

x

D41A, M8 (41); M5, NR4, D35 (42); D42, MN_P_E3 (43)

41; 42; 43

x

MN_P_E10 (44)

44

x


44

x

M2, P23A (45)

45

x

x

D33, P13A (46)

46

x

x

P13A (47)

47

P14-55, D39, M3, M7 (48)

48

x

x

P05_3 (49); D41A, M8 (50)

49; 50

x

x

D39, M7 (51)

51

x

D41A, P05-2, D31 (52)

52

x

MN_P_E10, D34 (53); M7, D39 (54)

53; 54

x

6; 29; 55; 551

x

56

x

6; 29; 57; 58

x

Koridory pro umístění železničních tratí PŮV: žel. spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění, spol. úseky pro varianty A,B,C teď úseky koridoru ze ZÚR 2011 navíc mimo IKP D01B, D01B1 (6); D16A (29); E37, M4, NR7 (55); E36 (551) žel. spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec, úsek Příšovice - Čtveřín M4, NR7 (56) železniční spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec D01B, D01B1, E37 (6); D16A (29); E11A, M4 (57); D42, M7 modernizace, nové úseky, zdvojkolejnění (58) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

x

x

53

D27

žel. spoj. Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

D09A, D09C (22), D20 (33); M4, P09, NR5, D40 (59); E38 (60); PO3A (61); NR4, D42 (62); M6, NR5 (63); M5 (64)

22; 33; 59; 60; 61; 62; 63; 64

x

x

D28

železniční spojení Liberec – Hrádek n. N. - Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n. N. - Hrádek n. N. - hranice ČR, optimalizace, elektrizace

D16 (28); NR4, D42 (65); P09, M4, D40 (66); V3 (67)

28; 65; 66; 67

x

x

D29

železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko p. Tr. - hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace

D01B, D01B1 (7); NR7, M4, E37 (68); P05_1, D41A, M4, M8, NR7 (69)

7; 68; 69

x

x

D31

železniční spojení Turnov - Jaroměř, úsek Turnov - Semily - hranice LK, optimalizace, elektrizace

D18C (31); D69 (52); P05_1 (70); D41A, M8 (71)

31; 52; 70; 71

x

x

D33

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n. N. - Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace

D22 (35); D52C (38); D55 (46); M2, P23A (72); P13A (73); P12_56, M3, NR3 (74); P38A, M7 (75)

35; 38; 46; 72; 73; 74; 75

x

x

D33A

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta A v úseku Bílý Kostel n. N. - Rynoltice, novostavba

MN_P_E3, NR2, D42 (76)

76

x

D33B

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta B v úseku Bílý Kostel n. N. - Rynoltice, novostavba

MN_P_E3, NR2, D42 (76)

76

x

D34

železniční spojení Česká Lípa - Benešov n. Pl., úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

D05B (14); D71 (53); M7, D39 (77); M7, P15, D39, MN_P_E10 (78); P65 (79); M1 (80)

14; 53; 77; 78; 79; 80

x

D35

železniční spojení Tanvald - Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

D49 (42); NR6, M8 (81); D42, MN_P_E3 (82); M5 (83)

42; 81; 82; 83

x

RGM

projekt Regiotram Nisa - společné využití železničních a tramvajových tratí

D07 (18); D11A (23); D48 (40); M8, D41A (84); M4, P09 (85); D40, VTL3 (86); D42, M7 (87); P01A (88); D41A, M5, M8, NR4 (89)

18; 23; 40; 84; 85; 86; 87; 88; 89

x

NR1 (90); NR2, D42 (91)

90; 91

x

D05B (15); D19A (32); D52D (39); D57 (48); D62 (51); D71 (54); D34 (77, 78)

15; 32; 39; 48; 51; 54; 77; 78

x

D11A (23); D16 (28); D27 (59); D28 (66); RGM (86); V3 (92); VTL1A (93)

23; 28; 59; 66; 86; 92; 93

x

8; 41; 50; 52; 69; 71; 84; 89

x

17; 20; 27; 33; 43; 58; 62; 65; 76; 82; 87; 91; 94; 95; 96

x

D63

železniční spojení Děčín - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk, optimalizace, zasahuje z ÚK do LK v Prysku a Svoru

x

x

Plochy veřejných mezinárodních letišť IFR D37

veřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí Liberec

D39

Ploučnice

D40

Lužická Nisa

D41A

Jizera

D42

Nová Hřebenovka, jižní a severní větev

Multifunkční turistické koridory

D01B, D01B1 (8); D49 (41); D58 (50); D69 (52); D29 (69); D31 (71); RGM (84; 89) D07, D07A (17); D08, D08B (20); D16, D16A (27); D20 (33); D49 (43); D26D (58); D27 (62); D28 (65); D33A, D33B (76); D35 (82); RGM (87); D63 (91); VTL3 (94); V1 (95); DP02 (96)

x

Plochy přeshraničních spojení D43

silniční - Hrádek nad Nisou, silnice 35 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

54

Veřejné logistické centrum VLC1

M1 M2 M3 M4

M5 M6 M7

veřejné logistické centrum Mezinárodní (M) a nadregionální (NR) cyklokoridory Berlín - Praha (hranice ČR - Polevsko - Dubá - hranice LK - Blatce - hranice LK) D03 (10); D04 (12); D19A (32); D34 (80) Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz - hranice LK) D54 (45); D33 (72) Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p. R. - Mimoň - Ralsko - hranice LK) PZ4 (2); D17A (30); D57 (48); D33 (74) Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Hrádek n/N - Liberec varianty - Turnov - Vyskeř D01B, D01B1 (8); D16 (28); D16A (29); D26 (55); D26R hranice LK) (56); D26D (57); D27 (59); D28 (66); D29; V3 (68); D29 (69); RGM (85); VTL2A (97) Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov - Harrachov) D09A, D09C (22); D49 (42); D27 (64); D35 (83); RGM (89) Zittau - Karpatz (hranice ČR - Hrádek n/N - hranice ČR - Kunratice - Frýdlant - Nové Město p. S. - hranice ČR) D09A, D09C (22); D24 (37); D27 (63) Ploučnice + Nová Hřebenovka jih (část) - (hranice LK - Žandov - Česká Lípa - Mimoň Proseč p. J. - Jablonec n/N - Kořenov - hranice ČR)

10; 12; 32; 80

x

45; 72

x

2; 30; 48; 74

x

8; 28; 29; 55; 56; 57; 59; 66; 68; 69; 85; 97

x

22; 42; 64; 83; 89

x

22; 37; 63

x

PZ8 (5); D05B (15); D07, D07A (17); D19A (32); D52D (39); D57 (48); D62 (51); D71 (54); D26D (58); D33 (75); D34 (77, 78); RGM (87)

5; 15; 17; 32; 39; 48; 51; 54; 58; 75; 77; 78; 87

x

D01B, D01B1 (8); D49 (41); D58 (50); D29 (69); D31 (71); D35 (81); RGM (84; 89)

8; 41; 50; 69; 71; 81; 84; 89

x

D63 (90)

90

x

D16, D16A (27); D33A, D33B (76); D63 (91)

27; 76; 91

x

D16 (26); D33 (74)

26; 74

x

D22 (35)

35

x

D08, D08B (20); D20 (33); D49 (42); D27 (62); D28 (65); RGM (89); V1 (95); V2A (98)

20; 33; 42; 62; 65; 89; 95; 98

x

D08, D08B (20); D09A, D09C (21); D27 (59+63)

20; 21; 63

x

D35 (81)

81

x

D01B, D01B1 (8); D23A (36); D26 (55); D26R (56); D29 (68); D29 (69)

8; 36; 55; 56; 68; 69

x

PZ5 (3); D14A, D14B (25); D17A (30)

3; 25; 30

x

27; 43; 76; 82; 99

x

M8

Jizera (hranice LK - Příšovice - Turnov - Železný Brod - Semily - Jablonec n. J. - Kořenov hranice ČR)

NR1

Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK - Svor)

NR2

Nová Hřebenovka jih (hranice LK - Svor - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí - Šimonovice)

NR2_1

odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor)

NR2_2

odbočka na Ještěd (Liberec - Světlá p. J. - Liberec)

NR3

Jablonné v P. - Světlá v P. (Jablonné v P. - Křižany - Dubnice - Světlá v P.)

NR3_1

odbočka Brniště (Jablonné v P. - Brniště)

NR4

Nová Hřebenovka sever (hranice LK - Hrádek n. N. - Chrastava - Mníšek - Hejnice Harrachov - Rokytnice n. J. - Horní Mísečky - hranice LK)

NR5

Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant)

NR6

Rokytnice n. J. - Vrchlabí (Rokytnice n. J. - Jilemnice - Horní Branná - hranice LK)

NR7

Proseč p. J. - Jičín (Proseč p. J. - Český Dub - Přepeře - Turnov - Troskovice - hranice LK)

NR8A

Osečná - Most (Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - hranice LK - Tuhaň - hranice LK)

MN_P_E3

Mezinárodní turistické pěší koridory (MN_P) Istanbul - mys Sv. Vincent (hranice LK - Harrachov - Liberec - Mařenice - hranice ČR) D16, D16A (27); D49 (43); D33A, D33B (76); D35 (82); V1 (99)


55

MN_P_E10 Nuorgam - Tarifa (hranice LK - Svor - Česká Lípa - Doksy - Blatce - hranice LK)

D03 (11); D05B (15); D12B (24); D21 (34); D50, D50A (44); D71 (53); D34 (78)

11; 15; 24; 34; 44; 53; 78

x

95; 95; 99

x

98

x

9; 67; 92; 100

x

PZ1 (1)

1

x

PZ1 (1)

1

x

D26D (57)

57

x

D26 (551)

551

x

A.4. Technická infrastruktura V1 V2A V3

Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska D42 , NR4 (95); MN_P_E3 (99) vodovodní přivaděč ÚV Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, zásobování SV Semilska NR4 (98) vodovodní přivaděč ÚV Liberec Machnín - VDJ Hrádek nad Nisou D02 (9); D28 (67); D40 (92); DP03 (100)

x

Plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod LAPV2

Vilémov - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

SN1

suchá nádrž Srní potok

SN2

suchá nádrž Dubnice

SN3

suchá nádrž na Šporce

Plochy suchých nádrží (poldrů)

Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV PUR01

vedení VVN 400 kV - úsek (TR Výškov - TR Chotějovice -) hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR - E10)

PUR02

zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku (TR Výškov -) hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR - E10)

PUR03

zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku TR Babylon - TR Bezděčín (v PÚR ČR - E10)

E3

dvojité ved. VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Úštěk - TR Hoštka - TR Štětí)

E4

dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Děčín)

E5A

dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Doksy

E6

vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice

E7

dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Česká Lípa Sever - TR Nový Bor

E8B

dvojité vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - hranice LK (- TR Varnsdorf)

E35A

dvojité vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stáv. vedení do TR Český Dub (Proseč p. J. Český Dub)

E11A E12C E13B E14C E36

dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín – Šimonovice dvojité ved. VVN 110 kV - TR Liberec vých. - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení dvojité vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Jablonec n/N jih - varianta C dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín - TR Turnov nová, rekonstrukce - zdvojení AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

56

E37

dvojité vedení VVN 110 kV - úsek TR Turnov nová - TR Semily, rekonstrukce - zdvojení

E38

čtyřnásobné vedení VVN 110 kV - smyčka Pavlovice v úseku odbočení ze stav. vedení do TR Liberec Nové Pavlovice

E39B

dvojité vedení VVN 110 kV - smyčka Doubí v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Doubí

E40

dvojité vedení VVN 110 kV - smyčka Růžodol v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Růžodol

E41

přeústění stávajícího vedení V470 u TR Babylon

E17A

Transformovna Český Dub

E18

Transformovna Nový Bor

E19A

Transformovna Doksy

E20A

Transformovna Železný Brod

E21

Transformovna Turnov

E23

Transformovna Liberec Doubí

E24

Transformovna Liberec – Růžodol

E25

Transformovna Liberec Nové Pavlovice - náhrada za stávající

E44

Rozvodna Ralsko

VTL1A

VTL plynovod, Jablonec nad Nisou - Lučany nad Nisou - posílení

VTL2A

VTL plynovod Liberec jih - rekonstrukce + výstavba

VTL3

VTL plynovod Zásada - Lučany nad Nisou - výstavba

D26D (6); D26 (55); D29 (68)

6; 55; 68

x

D27 (60)

60

x

D40 (93)

93

x

M4 (97)

97

x

PZ8, D07 (5); D07A (19); RGM (86); D42 (94)

5; 19; 86; 94

x

Plochy transformoven VVN

Koridory pro umístění plynovodů VTL

B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL B.5. Kultura a památková péče Plochy památkových zón PAM2

VPZ Blíževedly

PAM3

VPZ Dehtáry

PAM4

VPZ Dolní a Horní Světlá

PAM5

VPZ Dolní Zbirohy

PAM6

VPZ Loubí

PAM7

VPZ Malá Horka

PAM8

VPZ Pavlovice AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

57

Plochy památek UNESCO PAM9

horský a televizní vysílač Ještěd B.9. Bezpečnost Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu

B01

pěchotní střelnice, k. ú. Svébořice (obec Ralsko)

FK1

Koridory kooperací mezi centry osídlení Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Jablonec n/N

FK2

Zvyšování f. k. mezi centry osídlení Jablonec n/N - Smržovka - Tanvald - Desná

FK3

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Tanvald - Velké Hamry

FK4

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Chrastava - Hrádek n. N.

FK5

Zvyšování f. kooperací mezi centry osídlení Jablonec n/N - Rychnov u Jablonce n/N

FK6

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Semily - Železný Brod

FK7

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jilemnice - Vrchlabí

FK8

Zvyšování f. kooperací mezi centry osídlení Harrachov - Rokytnice n. J. - Jablonec n. J.

FK9

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Frýdlant - Raspenava - Hejnice

FK10

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Česká Lípa - Nový Bor

FK11 FK12

Zvyšování f. kooperací mezi centry osídlení Nový Bor - Kamenický Šenov - Česká Kamenice Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Mimoň - Stráž pod Ralskem

FK13

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Stráž pod Ralskem - Osečná

FK14

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n/N - Bogatynia (Polsko)

FK15

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n/N - Zittau (SRN)

B.10. Struktura osídlení, regionalizace

C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ C.1. Geologie Plochy těžby nerostů T01

znovuobnovení otvírky ložiska čediče Luhov - Brniště - Tlustec

T02

otvírka ložiska štěrkopískových surovin Arnoltice - Pertoltice

T03

otvírka ložiska štěrkopískových surovin Bohatice Plochy dobývacích prostorů

DP01

stanovení dobývacího prostoru Dolní Pertoltice AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

58

DP02

změna stanovení dobývacího prostoru Václavice II.

D42 (96)

96

x

DP03

stanovení dobývacího prostoru Bílý Kostel

V3 (100)

100

x

DP04

stanovení dobývacího prostoru Pertoltice pod Ralskem

88

x

20; 33; 61

x

8; 69; 70

x

52

x

49

x

D11A (23); D16 (28); D27 (59); D28 (66); RGM (85)

23; 28; 59; 66; 85

x

D22 (35); D33 (74)

35; 74

x

D55 (46); D56 (47); D33 (73)

46; 47; 73

x

D57 (48)

48

x

D05B (15); D34 (78)

15; 78

x

D09A, D09C (22)

22

x

D54 (45); D33 (72)

45; 72

x

D33 (75)

75

x

C.2. Hydrologie a klimatologie

P05_4

Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích protipov. opatření na toku Černá Desná, Bílá Desná a Desná, úsek Desná - Tanvald RGM (88) protip. opatř. na toku Jeřice, Albrecht. p., Fojtka, úsek Oldřichov v Hájích - Mníšek D08, D08B (20); D20 (33); D27 (61) protipovodňová opatření na toku Jizera, úsek Svijany - Rakousy D01B, D01B1 (8); D29 (69); D31 (70) protipovodňová opatření na toku Jizera, úsek Železný Brod - Líšný D69 (52) protipovodňová opatření na toku Jizera v Semilech D58 (49) protipovodňová opatření na toku Jizera v Jablonci nad Jizerou

P08

protipovodňová opatření na toku Libchava v Horní Libchavě

P09

protipovodňová opatření na toku Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou - Hrádek n. N.

P12-56

protipov. opatření na toku Panenský potok úsek Brniště - Rynoltice

P13A

protipovodňová opatření na toku Panenský potok, úsek Pertoltice p. R. - Mimoň

P14-55

protipovodňová opatření na toku Ploučnice úsek Mimoň - Noviny pod Ralskem

P15

protipovodňová opatření na toku Ploučnice v České Lípě

P16

protipovodňová opatření na toku Ploučnice, úsek Stružnice - Dolní Police

P17

protipovodňová opatření na toku Řasnice, úsek Horní Řasnice - Krásný Les

P18

protipovodňová opatření na toku Smědá, úsek Bílý Potok - Frýdlant

P19

protipovodňová opatření na toku Smědá ve Višňové

P21-22

protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Krompach - Svitava

P23A

protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Velenice - Zákupy

P34

protipovodňová opatření na toku Oleška v Heřmanicích

P35

protipovodňová opatření na toku Oleška v Dětřichově

P36A

protipovodňová opatření na toku Boberský potok v Lindavě

P37

protipovodňová opatření na toku Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou

P38A

protip. opatření na toku Ploučnice a Dobranovský p. úsek Vlčí Důl - Dobranov

P41

protipovodňová opatření na toku Žernovník v Železném Brodě

P47

protipovodňová opatření na toku Harcovský potok v Liberci Harcově

P01A P03A P05_1 P05_2 P05_3


59

P49

protipovodňová opatření na toku Vesecký potok v Liberci Vesci

P52

protipovodňová opatření na toku Ještědský potok v Dubnici

P53

protipovodňová opatření na toku Oldřichovský potok v Oldřichov na Hranicích

P54A

protipovodňová opatření na Šporce nad obcí Horní Libchava

P57

protipovodňová opatření na Druzcovském potoce v Osečné

P58

protipovodňová opatření na Stružnickém potoce v Stružnici a Horní Libchavě

P59

protipovodňová opatření na Ploučnici úsek Boreček - Veselí

P60

protipovodňová opatření na Příšovce v Příšovicích

P61

protipovodňová opatření na Odolenovickém potoce ve Vesecku

P62

protipovodňová opatření na Lužické Nise přes VD Mšeno (podzemní štola)

P63

protipovodňová opatření na Černé Nise na VD Bedřichov

P64

protipovodňová opatření na Kamenici na VD Josefův Důl

P65

protipovodňová opatření na Šporce v Dolní Libchavě

P66

protipovodňová opatření na Robečském potoce, Staré Splavy - Jestřebí

D05B (13)

13

x

D11A (23)

23

x

D34 (79)

79

x

16; 24; 34; 44

x

C.5.Ochrana přírody a krajiny Vymezené plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) RC1240

Radechov

RC1287

Beškovský kopec

RC1356

Hřeben Kozlí - Kameník

RC1662

Bezděčín Vymezené koridory územního systému ekologické stability (ÚSES)

K35MB

K35MB

K5MB

K5MB

RK599

RK599

RK631

RK631 Plochy zvláště chráněných území

ZCHU1A

Záměr vyhlášení CHKO Kokořínsko - Máchův kraj

D05B (16); D12B (24); D21 (34); D50A (44)

Zdroj: GIS ÚP LK


60

4.1.2.

STŘETY ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Přestože krajské ÚAP a jejich měřítko nejsou dostatečným nástrojem pro vyhodnocení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území, bylo provedeno základní vyhodnocení záměrů s vybranými skupinami limitů využití území, které bude v praxi doplněno a rozpracováno jednak při vyhodnocení SEA na ZUR a jednak při zpracování ÚAP obcí. Vyhodnocení proběhlo v GIS a spíše než střety je nutno chápat nalezené překryvy jako potenciální střety nebo zdroje problémů. Záměry byly v následujících tabulkách vyhodnoceny vůči následujícím skupinám limitů využití území (označení sloupce, název a jednotlivé vrstvy z datového sadu GIS ÚP LK, jejich čísla také odpovídají sledovaným jevům dle vyhlášky): 1: zvláště chráněná území KRNAP – UAPO_025 CHKO – UAPO_026 maloplošná zvláště chráněná území – UAPO_927 2: Natura 2000 evropsky významné lokality – UAPO_034 ptačí oblasti – UAPO_035 3: přírodní parky PP – UAPO_030 4: nerostné bohatství dobývací prostory – UAPO_057 chráněná ložisková území – UAPO_058 ložiska nerostných surovin – UAPO_060 5: záplavová území (Q100) záplavové území – UAPO_050 6: zemědělský půdní fond (I. třída ochrany) ZPF – UAPO_041 7: památková ochrana památkové rezervace – UAPO_005 památkové zóny – UAPO_006 krajinné památkové zóny – UAPO_007 národní nemovitá kulturní památka – UAPO_009 8: ÚSES ÚSES – UAPO_021


Jako příklad si ukážeme vodovodní přivaděč V1: 1

2

CHKO Jizerské h.

PO Jiz. h.; EVL Jizerskohor. bučiny

V1

3

4

5 L34

6

7

8 RC07

č. střetu v mapě 141; 142

který je ve střetu s CHKO Jizerské hory (1), s PO Jizerské hory a EVL Jizerskohorské bučiny (2), se záplavovým územím L34 (5) a s regionálním koridorem RC07 (8). Není pak ve střetu s přírodními parky (3), nerostným bohatstvím (4), ZPF (6) a památkovou ochranou (7). Střety v mapě najdeme pod označením 141 a 142. Stejně jako u střetů záměrů se záměry nejsou některé záměry ve střetu s vybranými limity. To je vždy v tabulce označeno, že takový střet nebyl hodnocen (např. pro ÚSES nebyl hodnocen střet s 1; 2; 3; 5; 6 a 8.


62

Tab. 27 Střety záměrů s limity 1

2

3

4

5

6

7

8

č. střetu v mapě

A. HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ A.1. Hospodářská základna Plochy pro podnikatelské aktivity OZ2 OZ50

CHKO Jizerské h.

L1 L2

RC1275

1 2

EVL Krkonoše

3

CHKO Jizerské h.

PZ1 PZ2 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 lož. Žitavská p., lož. Hrádek n. n. Liberecko

PZ7

4

PZ8 A.3. Dopravní infrastruktura Koridory pro umístění rychlostních silnic D01B

lož. Rovensko p. Tr. - vých., lož. Přepeře u Tur.

L13

x

NRBK; K31V,N

5-7

D01B1

lož. Rovensko p. Tr. - vých., lož. Přepeře u Tur.

L13

x

NRBK; K31V,N

5-7

x

RK638

8; 9

x

RC1357; RK556, RK558

10 - 13

RC382

15 - 18

Koridory pro umístění silnic I. a II. třídy D02 D03

lož. Žitavs. pánev CHKO Čes. středohoří, CHKO Lužické h.

D04

CHKO Kokořínsko

D05B

CHKO Čes. středohoří

D06A

CHKO Lužické h.

14

x EVL Hor. Ploučnice


O10; O06

x x

KPZ Zahrádecko

19

D07

K22MB

20

D07A D08

CHKO Jizerské h.

L12

x

21; 22

D08B

CHKO Jizerské h.

L12

x

21; 22

D09A

CHKO Jizerské h.

L31; L34

K22MB

23 - 25

D09C

CHKO Jizerské h.

L31; L34

K22MB

23 - 25

NC68

26; 27

D10

lož. Pertoltice

D4/2A

CHKO Lužické h.

D4/3

CHKO Lužické h.

x KPZ Lembersko

D11A

L02; L24

D12B D13A

RK641

x x


K34B K19MB

29 30 - 32 33

KPZ Zahrádecko

lož. Kravaře v Č. - Mimoňsko

28

RK603

34 - 36

D14A

x

37

D14B

x

37

D15C

x

38

D15D D16

38

x MZCHÚ Terasy Ještědu

PP Ještěd

x

K19MB; K19H

O07; L32; L07

x

K19MB; K19H; RK662; RK661

x

RK663; RK06

47; 48

x

RK672; K30MB

49 - 51

K5MB

52; 53

NC84

54; 55

D16A PP Ještěd

D17A

CHLÚ Kotel; lož. Osečná - Kotel CHLÚ Kotel; lož. Osečná - Kotel

D18C D19A

CHKO České středohoří

EVL Dol. Ploučnice

D20

CHKO Jizerské h.

EVL Jizerské bučiny

40 - 44 39 - 41; 45; 46

L08; L30; L22

O06 x

D21 D22

56

O05

D23A D24

K24MB

57

D25 D51A

O08

D52C

x x

D52D

lož. Hvězdov, CHLU Ploužnice p. R. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

PZ Zákupy

58; 59 60 61

64

D47

36

lož. Kravaře v Č. - Mimoňsko

D48

CHKO Jizerské h.

D49

CHKO Jizerské h.

EVL Krkonoše

K27V; K30MB; RK653

D50 EVL Jestřebsko - Dokesko; PO Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady

O11

CHKO Lužické h.

D55

O08 EVL Horní Ploučnice

lož. Pertoltice

RK610; RC382

x

O06

D57

O06 EVL Údolí Jizery a Kamenice

65 - 67 68 58; 69

PZ Zákupy

60; 70; 71

x

D56 D58

x x

D54

63; 64 65

x

D50A

D53

62

L17; L06

72

x

RK658

73

K30V

74

D59

x

75

D60

x

76

D61

x

77

x

78; 79

D62

lož. Osečná - Kotel

O07

D64 D65

80

L26

D66

x

81

D67

x

82

D68 D69

L14

x

K31V,N

83

D70 D71

EVL Horní Ploučnice

84

O06

D72 Koridory pro umístění železničních tratí D26

lož. Přepeře u Tur.

D26R D26D PP Ještěd AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

CHLÚ Pilínkov

L13; L25; L26; L32; L37

x

7

x

85

x

NKP Zám. Sychrov K31V,N; K19B; RK668

86 - 91

65

D27 CHKO Jizerské h.

EVL Jizerské bučiny; PO Jiz. hory

D28 D29

PP Ještěd

EVL Údolí Jizery a Kamenice; EVL Průlom Jizery u Rakous

D33

D35

lož. Košťálov; lož. + CHLÚ Syřenov

lož. Žízníkov

CHKO Lužické h.

K26MH; NC68; RK08; NC84; RK646

x

RK639; RK640

x

K31B

x

RC1250; NC44; K30MB

51; 101 - 105

RC1366; RK559; RK04; K34B

60; 106 - 110

O05; O06; O08

x

O05

x

KPZ Lembersko

RC143; RK639 K19MB; RK639

CHKO Čes. Středohoří

55; 92; 93; 94; 95; 96

x

PP Ještěd O06; O010

K5MB

KRNAP

EVL Krkonoše

L14

x

RK653; K27V; K30V

CHKO Jizerské h.

EVL Krkonoše, EVL Údolí Jizery a Kamenice

L06; L16; L17; L23; L32

x

K19MB; NC83; K22MB; NC44; RK652

CHKO Lužické h.

EVL Horní Kamenice

O03

RGM D63

PP Maloskalsko

EVL Horní Ploučnice; PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

D33B D34

lož. Žitavská pánev

CHKO Český ráj

D31

D33A

L23; L33

97 - 99 100

111 - 113 114 115; 116 64; 117 - 119 120 - 126 127

Plochy veřejných mezinárodních letišť IFR D37 Multifunkční turistické koridory D39

78; 128; 129 32; 44; 92; 130

lož. Hradčany n. Plouč.; CHLÚ + DP + lož. Stráž p. R.; lož. Osečná - Kotel; CHLÚ Kotel

D40 hodnocen pouze střet se 4 lož. Žitavská pánev

D41A

lož. Příšovice; CHLÚ Příšovice 5

D42

CHLÚ + lož. Pilínkov; lož. Žitavská pánev; CHLÚ + DP Václavice

131 130; 132

Plochy přeshraničních spojení D43 Veřejné logistické centrum VLC1

x

133

Mezinárodní (M) a nadregionální (NR) cyklokoridory M1 M2 M3

hodnocen pouze střet se 4 lož. Jablonné v P. - Dubnice; CHLÚ Markvartice v P.; lož. Janovice - Dubnice; CHLÚ + DP+ lož. Stráž p. R.; CHLÚ Ploužnice p. R.; lož. Hvězdov AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

128; 134; 135

66

M4

lož. Žitavská pánev; lož. Přepeře u Tur.

M5

lož. + CHLÚ Předlánice - Andělka

130; 136 137

M6 M7

78; 128; 129; 138

lož. Žandov u Č. Lípy; DP Žandov; lož. Hradčany n. Plouč.; CHLÚ + DP + lož. Stráž p. R.; CHLÚ Kotel; lož. Osečná - Kotel

M8

CHLÚ + lož. Příšovice

131

CHLÚ Pilínkov

132

lož. Janovice - Dubnice; lož. Jablonné v P. - Dubnice

139

NR1 NR2 NR2_1 NR2_2 NR3 NR3_1 NR4

130; 140

lož. Žitavská pánev; CHLÚ Václavice III.

NR5 NR6 NR7

lož. Přepeře u Tur

NR8A

CHLÚ Kotel; lož. Osečná - Kotel

136 78 Mezinárodní turistické pěší koridory (MN_P)

MN_P_E3 MN_P_E10

hodnocen pouze střet se 4

132

CHLÚ Pilínkov

A.4. Technická infrastruktura Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje V1 V2A

CHKO Jizerské h.

PO Jiz. h.; EVL Jizerskohor. bučiny

L34

RC07

141; 142

KRNAP

EVL Krkonoše

L28

K27V

143

V3 PP Ještěd

CHLÚ + lož. Žitavská p., CHLÚ + lož. Bílý Kostel

L12; L22

x

RC1790; RK640

8; 144 - 148

Plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod LAPV2

nebyl hodnocen vliv na uvedené limity - není výrazný

Plochy suchých nádrží (poldrů) SN1 SN2

nebyl hodnocen vliv na uvedené limity - není výrazný AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

67

SN3 Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV PUR01


x

149

PUR02


x x

149 110; 150 153

PUR03 NPP Peklo

EVL Horní Ploučnice

PP Ještěd

lož. Žízníkov; CHLÚ Stráž p. R.; lož. Břevniště p. R.; CHLÚ Kotel

E3


x

149

E4


x

154

E5A

CHKO Kokořínsko

x

155

KPZ Zahrádecko

E6 E7


E8B

CHKO Lužic. h.

EVL Cihel. Rybníky

PP Cihelské ryb. nebyl hodnocen střet s 5

E35A E11A

PP Ještěd

E12C E13B

11; 156

x

PP Maloskalsko

E14C

19

x x

nebyl hodnocen střet s 8 - není výrazný

157 158

x

159

x

160

x

161

E36


x

7

E37


x

7

x

162

E38 E39B

163

PP Ještěd

E40 E41 Plochy transformoven VVN E17A E18 E19A E20A

164

PP Maloskalsko

E21


x

7

E23 E24 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

68

E25 E44 Koridory pro umístění plynovodů VTL VTL1A

CHKO Jizerské h.

VTL2A

EVL Luční potok

L24

x

165

L07

x

166; 167

VTL3

x

K22MB

168

NC68

169

NC68

169

B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL B.5. Kultura a památková péče Plochy památkových zón PAM2 PAM8

vliv hodnocen pouze se 4, kde nedošlo k žádnému střetu. Ostatní střety jsou málo významné

PAM9

vliv hodnocen pouze se 4, kde nedošlo k žádnému střetu. Ostatní střety jsou málo významné

Plochy památek UNESCO B.9. Bezpečnost Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu B01 B.10. Struktura osídlení, regionalizace Koridory kooperací mezi centry osídlení FK1 - FK15

nebyl hodnocen vliv na uvedené limity - není výrazný

C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ C.1. Geologie Plochy těžby nerostů T01 nebylo hodnoceno

T02 T03

Plochy dobývacích prostorů DP01 DP02

nebylo hodnoceno

DP03 DP04 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

69

C.2. Hydrologie a klimatologie Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích P01A

CHKO Jizerské h.

P03A

CHKO Jizerské h.

P05_1 CHKO Čes. Ráj

RC10 EVL Průlom Jizery u Rakous

P05_2

x PP Maloskalsko

P05_3

EVL Údolí Jizery a Kamenice

P05_4 P08

171; 172

RC1250

104

x

K30V

74

x

K30V

173

PP Hamrštejn; PP Ještěd

lož. Žitavs. pánev

P12-56 EVL Hor. Ploučnice

P13A

x

PZ Jablonec n. N.

RK639; RK640; RC387; K19MB

PZ Jablonec n. N.; PZ Lembersko

K34B

EVL Hor. Ploučnice

P15

CHLÚ + lož. + DP Stráž p. R.; lož. Mimoň

EVL Hor. Ploučnice CHKO Čes. středohoří

174 97; 98; 130; 175 106; 177; 178 70

EVL Hor. Ploučnice

P14-55

P16

RC1644


P09

170 54

x

RK658; RC1914

nebylo hodnoceno

128; 179 16

EVL Dol. Ploučnice

K5MB

53; 116

P17 P18

CHKO Jizerské h.

P19 P21-22

x EVL Smědá

CHKO Lužic. h.

PZ Frýdlant v Č.

RK08

180 - 182 183

lož. Předlánice - Andělka x

P23A

PZ Zákupy; PZ Velenice

EVL Hor. Ploučnice

K19MB

184

RC1262

185 - 188

P34 P35 P36A P37 P38A

189

x

190

CHKO Jizerské h. EVL Hor. Ploučnice; PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

RC16366; RK559

109

70

P41 x

PZ Železný Brod; PZ Žel. Brod Trávníky

191

P47 P49 P52

EVL Hor. Ploučnice

P53

lož. Žitavs. pánev

K34B; RK643

192

RK638

193

P54A P57

CHLÚ Stráž p. R.; lož. Břevniště p. R.

P58 CHKO Čes. středohoří

P59

EVL Stružnické ryb.; EVL Cihelské ryb.

194 156; 195

PP Cihelské ryb.

PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

NC42

196

P60 P61 P62

197

x

P63

CHKO Jizerské h.

198

P64

CHKO Jizerské h.

199

P65 P66

EVL Jestřebsko - Dokesko; PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

RC382

66

C.5.Ochrana přírody a krajiny Vymezené plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) RC1240 RC1287 nebylo hodnoceno

RC1356

lož. Slunečná - Kozlí; CHLÚ Slunečná; CHLÚ Prácheň

nebylo hodnoceno

nebylo hodnoceno

200

RC1662 Vymezené koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) K35MB

nebylo hodnoceno

nebylo hodnoceno

nebylo hodnoceno

K5MB AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

71

RK599 RK631 Plochy zvláště chráněných území hodnocen pouze střet se 4 lož. Srní - Kraví hora; CHLÚ Srní I. a II.; DP Veselí; lož. Srní - Veselí; lož. Srní - Okřešice; DP + lož. Provodín ZCHU1A Zdroj: GIS ÚP LK


201

72

4.2.

ZÁVADY, SLABÉ STRÁNKY A HROZBY 4.2.1.

OHROŽENÍ PŘÍRODNÍMI PROCESY

Jako závady a ohrožení byly v ÚAPK klasifikovány vybrané rizikové přírodní procesy, které ve svých důsledcích způsobují ohrožení území. Přestože rizikových přírodních procesů je ve vyhlášce hned několik, byly vybrány jen takové závady a ohrožení, které mají velký vliv především v celokrajském měřítku. záplavová území – jev ÚAPO 50 území zvláštní povodně pod vodním dílem – ÚAPO 53 poddolovaná území – jev ÚAPO 61 sesuvná území a území jiných geologických rizik – jev ÚAPO 62 – pouze plošné polygony staré zátěže území a kontaminované plochy – jev ÚAPO 64 – pouze staré zátěže po těžbě uranu Závady jsou v ÚAP LK 2011 pojaty jako negativní skutečnosti v území, které brání jeho udržitelnému rozvoji a které jsou ovlivnitelné územním plánováním nebo mají na územní plánování vliv. Odstraňování závad, napravitelných územním plánováním, by mělo být cílem územně plánovací činnosti na příslušné úrovni. V praxi probíhá eliminace závad území v procesu územního plánování realizací příslušných záměrů na provedení změn v území.

4.2.2.

SLABÉ STRÁNKY, ZÁVADY A HROZBY VYPLÝVAJÍCÍ ZE SWOT ANALÝZY

Slabé stránky a hrozby vycházejí ze SWOT analýzy RURÚ ÚAP LK. Ve SWOT analýze byly identifikovány slabé stránky a hrozby v rozšířeném tematickém členění 3 pilířů URÚ. Některé slabé stránky a hrozby jsou však obtížně územně identifikovatelné, případně zasahují celý LK, nebo jeho větší část. Pro účely zobrazení v problémovém výkrese byly tedy vybrány pouze některé slabé stránky a hrozby. Jejich seznam je v tabulce 28. U každé položky je uvedeno, ze kterého pilíře (HP, SP, ŽP) byla převzata, její slovní označení, označení, zda se jedná o hrozbu, čili ohrožení území (O), závadu či slabou stránku území (Z), nebo oboje dohromady (Z a O). Jako hrozba či ohrožení území jsou identifikovány především problémy, které nejsou v současné době, ale do budoucna s nimi může být problém. Jako závady či slabé stránky jsou identifikovány především ty problémy, se kterými se LK potýká již nyní. Za každou položkou je také uveden kód, pod kterým ji lze najít ve výkrese problémů. Tab. 28 Slabé stránky, závady, hrozby a ohrožení převzaté ze SWOT analýzy vyobrazené na výkresu problémů k řešení pilíř URÚ slabé stránky a hrozby převzaté ze SWOT analýzy typ kód další koncentrace rozvoje CR pouze do středisek CR v Krkonoších, Jizerských horách a Českém ráji O O1 nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s Královehradeckým a Ústeckým krajem Z Z1

HP

omezená dopravní dostupnost obcí v ORP SEM

Z

Z2

zatím neuvedena do provozu I/35 (úsek Bílý Kostel n. N. – Hrádek n. N.)

Z

Z3

nevyhovující stav silnice I/13 v úseku Liberec – Dětřichov

Z

Z4

nevyhovující silniční napojení Jizerských hor a Krkonoš (I/14 a 1/10)

Z

Z5

místy nevyhovující kapacita distribuční soustavy VVN (Liberecko, Turnovsko)

Z

Z6

problematické zásobování vodou ve Frýdlantském výběžku (ohrožení těžbou dolu Turów, využití povrchových toků a kvalita vody) Z,O ZO1 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

SP

ohrožení zásob podzemních vod změnami klimatu či těžbou surovin (Frýdlantsko a V Českolipsko) O

O2

absence heliportu v areálu Krajské nemocnice v LBC

Z

Z7

nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení větš. apartmánů v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice n. J., Bedřichov, Albrechtice v J. h.) Z

Z8

sociální segregace obyvatel (ORP Tanvald, ORP Frýdlant)

Z9

Z

přetížení a devastace některých chráněných území vysokou koncentrací návštěvníků (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj) Z,O ZO2 Zdroj: GIS ÚP LK; typ Z je závada, nebo slabá stránka, typ O je ohrožení, nebo hrozba. Kód odpovídá označení ve výkrese. ŽP

Výčet všech slabých stránek a hrozeb je uveden ve SWOT analýze v kapitole 1. Nejdůležitější z nich jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 29 Slabé stránky, hrozby a závady vyplývající ze SWOT analýzy SLABÉ STRÁNKY  existence významných rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje mezi jednotlivými obcemi - území hospodářsky slabých oblastí Frýdlantsko, Cvikovsko, Jihozápadní Českolipsko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko, Jižní Jilemnicko (Program rozvoje LK 2007-2013)  jednostranné zaměření hospodářství na automobilový průmysl a sklářství  přetížení hlavních středisek CR  neefektivní zástavba cenných pozemků v ROB – roztahování sídel  vysoký podíl neobydlených bytů v některých částech LK (ORP TUR, SEM, JIL, TAN)  nepříznivá věková struktura v ORP TUR, SEM a ŽB oproti ostatním částem LK  nižší úroveň vzdělanosti proti průměru ČR  nedostatečná kapacita zařízení sociální péče  dlouhodobá koncentrace nezaměstnanosti v ORP FRÝ, ČL a NB, v posledních letech i ŽB  nepřipravenost území na srážkové extrémy, zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100, nevymezené či nedostatečně vymezené záplavové území  nevyhovující nakládání s odpady a odpadními vodami  absence heliportu v areálu Krajské nemocnice v LBC HROZBY  další koncentrace rozvoje CR pouze do středisek CR v Krkonoších, Jizerských h. a Českém ráji  plošně náročná výstavba způsobující náklady na veřejnou infrastrukturu  dlouhodobé vylidňování menších obcí v periferních polohách  rostoucí rozdíly mezi obcemi a regiony z hlediska demografického vývoje  přechod některých periferních obcí na čistě rekreační funkci  neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny zejména v okolí větších měst  další zvyšování zátěže území a krajiny vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti (již dnes přetížená území)  snižování retenční schopnosti volné i zastavěné krajiny  pokračující defragmentace krajiny nepřírodními prvky (dopravní a technická infrastruktura)  narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací ZPF  strukturální problémy v tradičních průmyslových odvětvích LK (sklářství, bižuterie) --> vliv na ORP NB, JN, ŽB ZÁVADY - urbanistické  slabá vnitřní integrita území kraje (Českolipsko spáduje na Mladou Boleslav, Jilemnicko na Vrchlabí (Královehradecký kraj))  nízká míra dostupnosti krajského města z ORP Semily a Jilemnice  velké množství nevyužívaných a zdevastovaných staveb, areálů, pozemků (brownfields) často postižených starou ekologickou zátěží  nevybavenost rychle se rozvíjejících obcí (MŠ, domovy pro seniory)  nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice n. J., Bedřichov, Albrechtice v J. h. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

74

 velká hustota a velký počet malých venkovských sídel komplikující budování a provozování DI a TI  vysoké zátěže území vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti v některých částech LK (nedostatečná připravenost území mimo tradiční centra CR)  sociální segregace obyvatel (ORP TAN, FRÝ)  zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100 ZÁVADY - dopravní  nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s Královehradeckým a Ústeckým krajem  nedostatečné železniční napojení na Prahu a Mladou Boleslav  zhoršená dopravní dostupnost z okrajových částí kraje (především z ORP SEM)  nevyhovující stavební a dopravně technický stav DI a nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě  nevyhovující stav silnice I/35 v úseku Bílý Kostel n. N. – Hrádek n. N.  nevyhovující silniční napojení Jizerských hor a Krkonoš (I/14 a I/10)  omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji  nárůst individuální automobilové dopravy na úkor využívání veřejné dopravy ZÁVADY - hygienické  vysoká míra radonového rizika na žulovém podloží v Jizerských horách  specifické znečištění těžkými kovy (Desná, Lučany n. N. a okolí)  specifické SEZ po těžbě uranu na SV ORP ČL (Stráž p. R., Hamr n. J., Ralso) v CHOPAV Severočeská křída  nadměrná hluková zátěž v okolí hlavních silničních tahů Zdroj: analýza SWOT z ÚAP LK

4.2.3.

DOPRAVNÍ ZÁVADY IDENTIFIKOVANÉ V ÚAP LK Problematické úseky silniční dopravy

Při vyhodnocení silniční sítě byly identifikovány v rámci ÚAP LK následující problémové úseky silnic I. třídy (tato místa jsou zobrazena v problémovém výkrese, kódová označení jsou pro přehlednost uvedena v tabulce 30): PUS1 R35 Žďárek Identifikace problémů: - ostrá zatáčka na úpatí prudkého stoupání/klesání pod železniční tratí v obci Žďárek Návrhy na řešení: - nejsou plánovány žádné záměry, složitá geomorfologie, řešeno rychlostním omezením PUS2 R35 Hodkovice nad Mohelkou – Rádelský Mlýn Identifikace problémů: - klikatící se směrové vedení v údolí Mohelky a nevyhovující MÚK Rádelský Mlýn Návrhy na řešení: - záměr D65 úprava MÚK Rádelský Mlýn, dále složitá geomorfologie PUS3 I/35 Hrádek nad Nisou – Bílý Kostel nad Nisou Identifikace problémů: - členitý terén, řada komunikačních závad ve směrových a šířkových parametrech Návrhy na řešení: - záměr D02 v realizaci PUS4 I/35 Turnov – hranice LK (směr Hradec Králové) Identifikace problémů: - průjezd souvisle zastavěným územím, řada komunikačních závad ve směrových a šířkových parametrech, hlavní silniční propojení LK a Královehradeckého kraje AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

75

Návrhy na řešení: - záměr D01B (kapacitní silnice S5 dle PÚR ČR 2008) PUS5 I/13 Liberec - Dětřichov Identifikace problémů: - členitý terén, průjezd zastavěným územím, řada komunikačních závad ve směrových a šířkových parametrech Návrhy na řešení: - záměr D08B (úsek Krásná Studánka – Dětřichov), úsek Stráž n. N. – Krásná Studánka v realizaci PUS6 I/13 Frýdlant Identifikace problémů: - členitý terén, průjezd zastavěným územím, řada komunikačních závad Návrhy na řešení: - záměry JV obchvatu Frýdlantu D09 (ZÚR LK 2011), D09A, D09B PUS7 I/13 Pertoltice Identifikace problémů: - průjezd zastavěným územím, řada komunikačních závad ve směrových parametrech Návrhy na řešení: - záměr západního obchvatu Pertoltic záměr D10 PUS8 I/9 Svor Identifikace problémů: - průjezd zastavěným územím, řada komunikačních závad Návrhy na řešení: - záměr V obchvatu Svoru D06A (ZÚR LK 2011) PUS9 I/9 Česká Lípa Identifikace problémů: - průjezd zastavěným územím okresního města, řada komunikačních závad Návrhy na řešení: - záměr D05B přeložky silnice I/9 v úseku Jestřebí - Zahrádky - Sosnová – Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) PUS10 I/9 Zahrádky Identifikace problémů: - směrově a šířkově nevyhovující průtah Zahrádkami Návrhy na řešení: - záměr D05B přeložky silnice I/9 v úseku Jestřebí - Zahrádky - Sosnová – Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) PUS11 I/9 Dubá Identifikace problémů: - nevyhovující průtah obcí s řadou dopravních závad Návrhy na řešení: - záměr SZ obchvatu Dubé – záměr D04 PUS12 I/10 Turnov – Tanvald - Harrachov Identifikace problémů: - V úseku Turnov - Tanvald prochází ve stísněných poměrech údolí řek Jizery, Žernovník a Kamenice nebo zastavěným územím v JV části Jablonecka, které vyvolávají řadu směrových (Železný Brod – Loužnice) a šířkových závad. V úseku Tanvald – Harrachov jsou průjezdy zastavěným územím doprovázeny obtížným horským terénem. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

76

Návrhy na řešení: - Celostátní dopravní koncepce počítá s přemístěním úseku Turnov – Tanvald I/10 do novostavby vedoucí přes J obchvat Jablonce nad Nisou a Smržovku v peáži s I/14 (záměr D07). V úseku Tanvald – Harrachov v peáži s I/14 jsou sledovány územní rezervy (záměry D48 a D49). PUS13 I/14 Liberec – Tanvald – Horní Sytová Identifikace problémů: - Nevyhovující spojení obcí v rámci jádrového území LK, které prochází kompletně zastavěným územím s řadou směrových a šířkových závad. Průchod souvislým zastavěným území je v úseku Na Mýtě – Horní Sytová vystřídán průjezdem v údolí Jizery, s komplikovaným zatáčkovitým vedením a řadou šířkových omezení. Návrhy na řešení: - Vymístění silnice mimo centra největších krajských měst Liberce a Jablonce n. N. Záměr D11A mezi novým J obchvatem Liberce (I/14H) a přes Z obchvat Jablonce n. N. napojení na stávající I/65. Odtud je plánována novostavba silnice I. třídy (peáž I/14 a I/10) přes J obchvat Jablonce n. N. do Smržovky a dále do Tanvaldu (záměr D07). V úseku Kořenov – Horní Sytová není aktuálně plánován žádný záměr. PUS14 I/15 Kravaře - Stvolínky Identifikace problémů: - nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtazích Kravař a Stvolínek Návrhy na řešení: - záměry J obchvatu Kravař a S obchvatu Stvolínek s označením záměru D47 a D13A PUS15 I/15 Zahrádky Identifikace problémů: - nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtahu Zahrádkami Návrhy na řešení: - záměr J obchvatu Zahrádek s označením záměru D12B, prochází územím Natura 2000 EVL Zahrádky (jižní část Valdštejnova alej – brouk páchník hnědý) PUS16 I/16 Horka u Staré Paky Identifikace problémů: - směrově nevyhovující průjezd v Horce u Staré Paky s navazujícím průtahem zastavěného území Čisté u Horek Návrhy na řešení: - záměr přeložky I/16 evidovaný pod kódem D15C a D15D PUS17 I/38 Obora (Doksy) Identifikace problémů: - průjezd zastavěným území osady Obora, který výrazně brzdí jinak plynulý provoz na I/38 Návrhy na řešení: - starý záměr Z obchvatu Obory D14 byl nahrazen novými záměry obchvatů celých Doks D14A a D14B Kritická místa silniční dopravy V rámci studie CityPlan (2009), která se ve vybraných městech LK zabývala optimalizací pořadí realizace přeložek silnic II. a III. třídy a optimalizací realizace humanizace průjezdních úseků byla vyhodnocena následující kritická místa (KM) s prioritou jejich řešení (tato místa jsou zobrazena v problémovém výkrese pod kódovým označením uvedeným u každé položky, případně pak v tabulce 30, kde jsou uvedena všechna KM pohromadě): AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

77

KM1

Česká Lípa Identifikace problémů: - I/9 dopravní zácpy, neprůjezdnost, ovlivnění obyvatel a rozdělení města průtahem - II/262 kapacitní problémy na křižovatkách v centru, složité směrové vedení a kontakt s okolní zástavbou v ulici Děčínská Návrhy na řešení: - obchvat I/9 (součást záměru D05B z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - přeložka II/262 mimo centrální část města s nižší prioritou, zatím alespoň humanizace průtahu v Z části

KM2

Český Dub Identifikace problémů: - II/277 a II/278 – vyšší podélné sklony průtahů, kontakt s okolní zástavbou, průtah centrální částí obce, škola, výjezd hasičů, nepřehledné křižovatky v centru Návrhy na řešení: - obchvat II/278 severně od obce (záměr D23A z ÚAP LK a D23 ZÚR LK 2011)

KM3

Doksy Identifikace problémů: - II/270 – průtah centrem města, těsný kontakt s okolní zástavbou, nedostatečná šířka vozovky, problematické směrové vedení, nárůst intenzity dopravy v letních měsících z důvodu CR - III/0381 – průtah centrální částí Starých Splavů Návrhy na řešení: - JV obchvat II/270 (záměr D21 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - obchvat III/0381 s velmi nízkou prioritou

KM4

Chrastava Identifikace problémů: - II/592 – průtah má nevhodné parametry v centru města (kritický zejména úsek Žitavská u náměstí 1. máje s nepřehlednými křižovatkami ve stísněných prostorech), těsný kontakt s okolní zástavbou, nevyhovující šířka chodníků Návrhy na řešení: - dokončení přeložky II/592 (je realizována od I/35 po III/27251 jako II/592H, dokončení je záměr D66)

KM5

Jablonec nad Nisou Identifikace problémů: - III/29029 – přetížení silnice, která je de facto využívána jako druhá nejvýznamnější průtahová komunikace, nevyhovující parametry, těsné sousedství vilové zástavby a rekreačního centra přehrady Mšeno, nevyhovující křižovatky Palackého-Riegrova a Palackého-U Přehrady Návrhy na řešení: - jižní obchvat města silnicí I. třídy (záměr D07 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - západní obchvat města I/14 (záměr D11A z ÚAP LK a ZÚR LK2011) - oba obchvaty jsou v souladu s Kategorizací dálnic a silnic I. třídy do roku 2040

KM6

Jablonné v Podještědí Identifikace problémů: - II/270 – průtah centrální částí města, těsný kontakt s okolní zástavbou, škola a řada aktivit v blízkosti průtahu, složitější směrové vedení, nedostatečná šířka ulic Návrhy na řešení: - II/270 západní obchvat Jablonné v Podještědí (záměr D22 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011)


78

KM7

Liberec Identifikace problémů: - MÚK stávající napojení obchodní a průmyslové zóny Liberec Sever – Růžodol na I/35 je na hranici kapacit a vzhledem k plánovanému rozvoji je nezpůsobilé Návrhy na řešení: - další (alternativní) napojení zóny např. s využitím napojení na záměr obchvatu II/272 Liberec – Osečná (záměr D16 z ÚAP LK a ZÚR LK 2011)

KM8

Lomnice nad Popelkou Identifikace problémů: - II/286 a II/284 – průtah centrální částí města, těsný kontakt s okolní zástavbou, malý poloměr směrových oblouků, vyšší hodnoty podélných sklonů, nákladní doprava omezena a odkloněna Návrhy na řešení: - II/284 – obchvat Lomnice nad Popelkou (záměr D61 v ÚAP LK)

KM9

Mimoň Identifikace problémů: - II/268 a II/270 – nevyhovující parametry průjezdních silnic vzhledem k intenzitám dopravy, přímé ovlivnění historického centra obce a chodců, nevhodné křížení komunikací Návrhy na řešení: - II/268 – přeložka (záměr D52D v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - II/268 – jihozápadní obchvat Mimoně (záměr D52D v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - II/270 – severozápadní obchvat Mimoně (záměr D55 v ÚAP LK a územní rezerva v ZÚR LK 2011) - II/270 – průtah Mimoně podél Ploučnice (záměr D56 v ÚAP LK) - III/26828 – průtah (záměr D57 v ÚAP LK)

KM10 Rokytnice nad Jizerou Identifikace problémů: - II/294 – prochází v celé délce zastavěným územím, nevyhovující podmínky pro pohyb pěších a cyklistů, problémy zejména v zimě, kdy dochází k zvýšení intenzity (zimní turistika), omezení šířky komunikace odklízeným sněhem, zvýšené nároky na parkování Návrhy na řešení: - II/294 – rekonstrukce a humanizace (záměr mimo měřítko ÚAPK a ZÚR) KM11 Rovensko pod Troskami Identifikace problémů: - II/282 – prochází v těsném kontaktu s okolní zástavbou, přímo protíná centrální část města, kde má složité směrové vedení Návrhy na řešení: - II/282 – humanizace (záměr mimo měřítko ÚAPK a ZÚR) - I/35 – nová silnice I/35 (R35) v tzv. severní variantě (záměr D01B z ÚAP LK a ZÚR LK 2011) odkloní část dopravy ze silnice II/282 v průjezdu Rovenskem pod Troskami KM12 Semily Identifikace problémů: - II/289 – řada dopravních a bezpečnostních závad v J části města, vysoké intenzity a ovlivnění obyvatel v centrální části města se složitým směrovým vedením, limitující most pro peáž II/289 a II/292 - II/292 – velká nehodovost na příjezdu od Železného Brodu, zvýšená intenzita na mostě přes Jizeru v peáži s II/289, složité směrové vedení AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

79

Návrhy na řešení: - II/289 – přeložka průtah Semily – 2 úseky (záměr D58 v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - II/292 – přeložka průtah Semily (záměr D59 v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) KM13 Turnov Identifikace problémů: - II/283 – průtah centrální historickou částí města s vysokou intenzitou dopravy a vysokým podílem nákladní dopravy, ovlivnění bezpečnosti obyvatel využívajících služby a obchody Návrhy na řešení: - II/283 – humanizace průtahu zrealizována, přeložka kolem autobusového nádraží (severozápadní obchvat) byla v rámci zpracování ÚP Turnov navržena jako místní komunikace (mimo měřítko ÚAPK) - II/283 – přeložka Bělá – Valdštejnsko (záměr D67 v ÚAP LK) KM14 Vysoké nad Jizerou Identifikace problémů: - II/290 – průtah přes náměstí v těsném kontaktu s okolní zástavbou, uliční prostor nedostatečný pro míjení nákladních vozidel, podél průtahu 2 školy, chybí chodníky Návrhy na řešení: - II/290 – západní obchvat Vysoké nad Jizerou (záměr D60 v ÚAP LK) - III/29063 – přeložka z Horní Tříče na II/290 (záměr D70 v ÚAP LK) KM15 Zákupy Identifikace problémů: - II/262 – vyšší intenzita dopravy - II/268 – těsný kontakt s okolní zástavbou, průjezd centrální částí města Návrhy na řešení: - II/268 – západní obchvat Zákupy – 2 úseky, jedna na II/262 (záměr D51A v ÚAP LK a ZÚR LK 2011) - III/26834 – severní obchvat Zákupy (záměr D54 v ÚAP LK) KM16 Železný Brod Identifikace problémů: - křižovatka II/282 X I/10 – nedostatečná kapacita, poloha v centrální části města na hlavním náměstí – vzájemné ovlivňování tranzitní dopravy s nákladní dopravou, místní dopravy a pěších - II/292 – nedostatečná šířka vozovky části Brodec neumožňuje bezpečný pohyb chodců a cyklistů, umocněno tím, že je zde škola a velké klesání, kde lze předpokládat překračování rychlosti - křižovatka II/292 X II/282 je ve velmi ostrém směrovém oblouku a vyšším podélném sklonu Návrhy na řešení: - I/10 – přeložka mimo centrální část města - II/282 – přeložka mimo centrální část území – investičně náročné (záměr D69 v ÚAP LK) - II/292 – obchvat Pelechov (záměr D68 v ÚAP LK) Tab. 30 Problémové úseky a kritická místa Název problémového úseku a kritického místa

kód

PUS1 R35 Žďárek

PUS1

PUS2 R35 Hodkovice nad Mohelkou – Rádelský Mlýn

PUS2

PUS3 I/35 Hrádek nad Nisou – Bílý Kostel nad Nisou

PUS3

PUS4 I/35 Turnov – hranice LK (směr Hradec Králové)

PUS4

PUS5 I/13 Liberec - Dětřichov

PUS5


80

PUS6 I/13 Frýdlant

PUS6

PUS7 I/13 Pertoltice

PUS7

PUS8 I/9 Svor

PUS8

PUS9 I/9 Česká Lípa

PUS9

PUS10 I/9 Zahrádky

PUS10

PUS11 I/9 Dubá

PUS11

PUS12 I/10 Turnov – Tanvald - Harrachov

PUS12

PUS13 I/14 Liberec – Tanvald – Horní Sytová

PUS13

PUS14 I/15 Kravaře - Stvolínky

PUS14

PUS15 I/15 Zahrádky

PUS15

PUS16 I/16 Horka u Staré Paky

PUS16

PUS17 I/38 Obora (Doksy)

PUS17

KM1 Česká Lípa

KM1

KM2Český Dub

KM2

KM3 Doksy

KM3

KM4 Chrastava

KM4

KM5 Jablonec nad Nisou

KM5

KM6 Jablonné v Podještědí

KM6

KM7 Liberec

KM7

KM8 Lomnice nad Popelkou

KM8

KM9 Mimoň

KM9

KM10 Rokytnice nad Jizerou

KM10

KM11 Rovensko pod Troskami

KM11

KM12 Semily

KM12

KM13 Turnov

KM13

KM14 Vysoké nad Jizerou

KM14

KM15 Zákupy

KM15

KM16 Železný Brod KM16 Zdroj: OÚPSŘ KÚLK; kód odpovídá označení ve výkrese. PUS – problémový =usek, KM – kritické místo.

Konkrétní opatření pro napravení závad jsou uvedena v PRURÚ v kapitole 4.3 Záměry na provedení změn v území a jejich výkres. Všechny záměry spravuje OÚPSŘ KÚLK v Registru záměrů ÚAP. Celý registr záměrů je rozčleněn stejně jako SWOT analýza v rozšířeném tematickém členění 3 pilířů URÚ a je proto dobře dohledatelné řešení závad, slabých stránek i hrozeb. Seznam konkrétních opatření pro napravení závad z Registru záměrů ÚAP je pak možné rozčlenit následovně, kdy pro každý pilíř je přiřazeno opatření: HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ A.1. Hospodářská základna plochy pro podnikatelské aktivity A.2. Veřejná ekonomika nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP A.3. Dopravní infrastruktura koridory pro umístění rychlostních silnic koridory pro umístění silnic I. a II. třídy koridory pro umístění železničních tratí AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

81

plochy veřejných mezinárodních letišť IFR multifunkční turistické koridory plochy přeshraničních spojení veřejné logistické centrum mezinárodní a nadregionální cyklokoridory mezinárodní turistické pěší koridory A.4. Technická infrastruktura koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod plochy suchých nádrží (poldrů) koridory pro umístění vedení VVN 400 a 110 kV plochy transformoven VVN koridory pro umístění plynovodů VTL PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL B.1. – B.4. nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP B.5. Kultura a památková péče plochy památkových zón plochy památek UNESCO B.6. – B.8. nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP B.9. Bezpečnost plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu B.10. Struktura osídlení a regionalizace koridory kooperací mezi centry osídlení ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ C.1. Geologie plochy těžby nerostů plochy dobývacích prostorů C.2. Hydrologie a klimatologie koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích C.3. – C.4. nejsou identifikována konkrétní opatření řešitelná v ÚAP C.5. Ochrana přírody a krajiny vymezené plochy územního systému ekologické stability vymezené koridory územního systému ekologické stability plochy zvláště chráněných území AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2013

82

4.3.

RIZIKA VYPLÝVAJÍCÍ Z NEVYVÁŽENOSTI PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNÍCH

V rámci vyhodnocení URÚ byly definovány 4 oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro vyhodnocení URÚ, 6 oblastí s převahou územních podmínek zejména pro ŽP a 2 oblasti s převahou územních podmínek zejména pro HP a SP. Více o jednotlivých oblastech je v kapitolách 2.5.1. – 2.5.2., které rozebírají disparátní oblasti a oblasti s podprůměrnými podmínkami dopodrobna. Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami mají horší hodnocení ve všech pilířích, nebo alespoň výrazně podprůměrné hodnocení ve dvou pilířích. Jedná se tedy o oblasti, které jsou celkově velmi slabé. Naopak například disparátní oblasti DO1 Liberecko a DO4 Turnovsko, kde převažují územní podmínky pro HP a SP mohou těžit z blízkosti oblastí s vysokým hodnocením ŽP. Pro Liberecko jsou tak blízké například Jizerské hory s obrovským přírodním bohatstvím, možnostmi rekreace a sportu. Turnovsko může těžit z blízkosti Českého ráje, který má velmi vhodné podmínky pro rekreaci. Stejně to funguje i naopak. V HP a SP slabé oblasti jako DO8 Ralsko, DO6 Lužické hory a DO5 Český ráj mají zvýšenou vyjížďku z obcí do zaměstnání. Funkci HP a částečně i SP tedy přebírají spíše sousední obce.

Obr. 20 Oblasti s převahou podmínek zejména pro ŽP a oblasti s převahou podmínek zejména pro SP a HP Zdroj: GIS ÚP LK


83

5.

SEZNAMY A VYSVĚTLIVKY

5.1.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

Ap As Be Cd CO CR CZT ČL ČOV ČR ČSÚ DI DP EAO EU EVL FRÝ GIS HDP HP Ch CHKO CHLÚ CHOPAV J J. h. JBC JIL JN JZ k. ú. KES km KM KPZ KRNAP KÚ KÚ LK LAPV LBC LFA LK lož. LP MD MMR Mo MŠ MTK MZCHÚ

antropogenizované půdy arzen berylium kadmium oxid uhelnatý cestovní ruch centrální zásobování teplem Česká Lípa, ORP ČL = obec s rozšířenou působností Česká Lípa čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad dopravní infrastruktura dobývací prostor ekonomicky aktivní obyvatelé Evropská unie evropsky významná lokalita (z NATURA 2000) Frýdlant, ORP FRÝ = obec s rozšířenou působností Frýdlant geografický informační systém hrubý domácí produkt hospodářský pilíř v rámci udržitelného rozvoje území chmelnice chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod jih, jižní, jižně Jizerské hory, Jizerských horách Jablonec nad Nisou Jilemnice, ORP JIL = obec s rozšířenou působností Jilemnice Jablonec nad Nisou, ORP JN = obec s rozšíř. působností Jablonec n. N. jihozápad, jihozápadní, jihozápadně katastrální území koeficient ekologické stability kilometr kritické místo krajinná památková zóna Krkonošský národní park krajský úřad Krajský úřad Libereckého kraje lokality pro akumulaci povrchových vod Liberec, ORP LBC = obec s rozšířenou působností Liberec less favoured areas = méně příznivé oblasti Liberecký kraj ložisko lesní půdy Ministerstvo dopravy České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky mokřady mateřská škola multifunkční turistické koridory maloplošné zvláště chráněné území


84

MŽP n. J. n. N. n. Pl. NATO NATURA 2000 NB Ni NKP NO2 NPP O3 OE OP ORP ORREP OÚPSŘ OZE OZKO p. J. p. R. p. S. p. Tr. Pa Pb PL PM10 PO PP PRURÚ PÚR ČR PUS ROB S Sa SO2 SP SV SCZT SEM SEZ SLDB SOB SOŠ SOU SRN SŠ STL SWOT TAN TI TTP TUR ÚAPO ÚAPK

Ministerstvo životního prostředí České republiky nad Jizerou nad Nisou nad Ploučnicí Severoatlantická aliance soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy EU Nový Bor, ORP NB = obec s rozšířenou působností Nový Bor nikl národní kulturní památka oxid dusičitý národní přírodní památka ozon Odbor ekonomický orná půda obec s rozšířenou působností Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Odbor územního plánování a stavebního řádu obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pod Ještědem pod Ralskem pod Smrkem pod Troskami pastviny olovo Polsko prach, mezi částice PM10 patří všechny částice o velikosti menší než 10 µm ptačí oblast (z Natura 2000) přírodní park podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Politika územního rozvoje České republiky problémový úsek silnice rozvojová oblast sever, severní, severně ovocné sady oxid siřičitý pilíř sociální soudržnosti obyvatel v rámci udržitelného rozvoje území severovýchod, severovýchodní, severovýchodně soustavy centrálního zásobování teplem Semily, ORP SEM = obec s rozšířenou působností Semily staré ekologické zátěže Sčítání lidu, domů a bytů Specifická oblast střední odborná škola střední odborné učiliště Spolková republika Německo střední škola středotlaký plynovod analýza SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Tanvald, ORP TAN = obec s rozšířenou působností Tanvald technická infrastruktura trvalý travní porost Turnov, ORP TUR = obec s rozšířenou působností Turnov územně analytické podklady obcí územně analytické podklady kraje


85

ÚAP LK Územně analytické podklady Libereckého kraje UHDP úhrnné hodnoty druhů pozemků dle katastru nemovitostí ÚPD územně plánovací dokumentace URÚ udržitelný rozvoj území ÚSES územní systém ekologické stability – biocentra a biokoridory V východ, východní, východně Vi vinice VP vodní plochy a toky VŠ vysoká škola VTL vysokotlaký plynovod VLC veřejná logistická centra Z západ, západní, západně záplavové území Q100 záplavové území stoleté vody ZPF zemědělský půdní fond ZŠ základní škola ZÚ záplavové území ŽB Železný Brod, ORP ŽB = obec s rozšířenou působností Železný Brod ŽP pilíř životního prostředí v rámci udržitelného rozvoje území

5.2.

VYSVĚTLIVKY

URÚ

Udržitelný rozvoj území spočívající dle § 18 stavebního zákona ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Udržitelný rozvoj území uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

SWOT

Analýza SWOT je analýza výroků, které popisují silné stránky a slabé stránky území a dále jeho příležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky vycházejí ze stávajících vlastností území. Příležitosti a hrozby vyplývají z vnějších širších vztahů území a jsou zaměřené do budoucnosti.


86

5.3.

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Plochy I. a II. třídy ochrany ZPF ................................................................................................................. 19 Obr. 2 Plochy výroby v LK, stav k 2012 ................................................................................................................. 20 Obr. 3 Silnice I. třídy, rychlostní silnice a železnice v LK ....................................................................................... 21 Obr. 4 Centra dojížďky a jejich spádové oblasti..................................................................................................... 24 Obr. 5 Lesy v LK .................................................................................................................................................... 27 Obr. 6 Přírodní parky, ptačí oblasti, Evropsky významné lokality, maloplošná zvláště chráněná území, ÚSES, národní parky a CHKO v LK .................................................................................................................................. 28 Obr. 7 OZKO - území s překročením imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky (SO 2, CO, PM10, NO2, benzen, Pb), čtverce 1 x 1 km; 2010 ..................................................................................................................... 29 Obr. 8 Území s překročením cílového imisního limitu TV bez přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren), čtverce 1 x 1 km; 2010 ................................................................................................. 30 Obr. 9 Území s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren, O3), čtverce 1 x 1 km; 2010 ................................................................................... 30 Obr. 10 Zastavěné území, stav k 1/2013 ............................................................................................................... 31 Obr. 11 Objekty, nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B, skládky, SEZ, odvaly, poddolovaná území, odkaliště a dobývací prostory v LK ........................................................................................................................ 32 Obr. 12 Vyhodnocení HP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory .................................................... 34 Obr. 13 Vyhodnocení SP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory .................................................... 35 Obr. 14 Vyhodnocení ŽP - dle součtu bodů získaných za jednotlivé indikátory ..................................................... 36 Obr. 15 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami ..................................................................................... 38 Obr. 16 Vymezené oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ ..................................................... 39 Obr. 17 Míra disparit územních podmínek pro URÚ .............................................................................................. 41 Obr. 18 Vymezené disparátní oblasti s převahou podmínek pro HP a SP a převahou podmínek pro ŽP ............. 42 Obr. 19 Oblasti s podprůměrnými územními podmínkami a disparátní oblasti ...................................................... 45 Obr. 20 Oblasti s převahou podmínek zejména pro ŽP a oblasti s převahou podmínek zejména pro SP a HP .... 83


87

5.4.

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Indikátory pro tři pilíře URÚ ........................................................................................................................ 17 Tab. 2 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor EAO ........................................................................... 18 Tab. 3 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor intenzita bytové výstavby ........................................... 18 Tab. 4 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany půd .................................................... 19 Tab. 5 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy výroby ............................................................. 19 Tab. 6 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnoc silnic a železnice ....................................... 20 Tab. 7 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor počet ekonomických subjektů .................................... 21 Tab. 8 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor daňové přijmy obce .................................................... 22 Tab. 9 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zadluženost obce ....................................................... 22 Tab. 10 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vzdělanostní struktura .............................................. 23 Tab. 11 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor nezaměstnanost ....................................................... 23 Tab. 12 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor základní občanská vybavenost ................................ 24 Tab. 13 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnost center dojížďky ...................................... 24 Tab. 14 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor věková struktura obyvatelstva .................................. 25 Tab. 15 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vývoj počtu obyvatel ................................................. 26 Tab. 16 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor lesnatost ................................................................... 26 Tab. 17 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany ......................................................... 27 Tab. 18 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor KES .......................................................................... 28 Tab. 19 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor znečištění imisemi .................................................... 29 Tab. 20 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zastavěné území ...................................................... 30 Tab. 21 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor negativně ovlivněné území ....................................... 31 Tab. 22 Vyhodnocení indikátorů za ORP .............................................................................................................. 33 Tab. 23 Počet obcí v jednotlivých kategoriích URÚ ............................................................................................... 37 Tab. 24 Přidělená hodnota pro HP ........................................................................................................................ 37 Tab. 25 Přidělená hodnota pro SP a ŽP ................................................................................................................ 38 Tab. 26 Vzájemné střety záměrů ........................................................................................................................... 51 Tab. 27 Střety záměrů s limity ............................................................................................................................... 63 Tab. 28 Slabé stránky, závady, hrozby a ohrožení převzaté ze SWOT analýzy vyobrazené na výkresu problémů k řešení .................................................................................................................................................................... 73 Tab. 29 Problémové úseky a kritická místa ........................................................................................................... 80


88

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents