ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

2015 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

A. P

3. AKTUALIZACE 1. aktualizace ODKLADY PRO ROZBOR

Zpracovatel: Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111 Datum: 28. května 2015 Verze: 1.3 (k projednání)

Ú Z E MN Ě A N A LY T I C K É PO D K L AD Y J I HO Č E S K É HO K R A JE 2 0 1 5

A . P O D K LA D Y


A . P O D K LA D Y

ZPRACOVATEL Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová – koordinace Ing. Martina Maříková Ing. Zuzana Körnerová Ing. Ladislav Sochor

PRACOVNÍ SKUPINA Ing. Jaromír Slíva – náměstek hejtmana Mgr. Bc. Antonín Krák – člen rady Ing. Daniela Řežábková (KÚ, OREG) – pořizovatelka ZÚR JČK, vedoucí oddělení Téma 1: horninové prostředí a geologie Ing. Milan Vlášek - KÚ, OZZL Téma 2: vodní režim Ing. Hana Zahradníková - KÚ, OZZL Téma 3: hygiena životního prostředí Ing. Hana Pacáková - KÚ, OZZL Ing. Irena Kojanová - KÚ, OZZL Téma 4: ochrana přírody a krajiny Robert Ouředník - KÚ, OZZL Mgr. Patrik Červák - KÚ, OKPP Téma 5: zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ing. Zdeněk Steinbauer - KÚ, OZZL Ing. Jana Bjačková - KÚ, OZZL Téma 6: veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jiří Klása - KÚ, ODSH Ing. Ivan Študlar – poradce hejtmana pro dopravu Ing. Vojtěch Novák – energetik kraje Téma 7: sociodemografické podmínky Ing. Jan Honner - Český statistický úřad, Praha Téma 8: bydlení Ing. Petra Dolejšová - Český statistický úřad, Č. Budějovice Téma 9: rekreace Ing. Milan Nebesář - KÚ, KHEJ Téma 10: hospodářské podmínky Ing. Stanislav Bůžek - KÚ, OEKO

3


A . P O D K LA D Y

OBSAH A. PODKLADY ...............................................................................................................................................................7 1.

ÚVOD ............................................................................................................................................................................................................7 1.1. Legislativní rámec ............................................................................................................................................................................. 7 1.2. Spolupráce při pořizování ÚAP obcí a kraje ............................................................................................................................ 7 1.3. Sledované jevy.................................................................................................................................................................................... 7 1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.3.4.

Definice údaje o území....................................................................................................................................................................................................................7 Sledované jevy dle části A přílohy č. 1 vyhlášky...........................................................................................................................................................7 Sledované jevy dle části B přílohy č. 1 vyhlášky...........................................................................................................................................................8 Datový model ........................................................................................................................................................................................................................................8

1.4. Schéma pořizování ÚAP kraje....................................................................................................................................................... 9 1.5. Základní charakteristika Jihočeského kraje.......................................................................................................................... 10 1.6. Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 1. 1. 2015) ..................................... 12

2.

KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT............................................................................................................... 17 2.1. Horninové prostředí a geologie ................................................................................................................................................ 17 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6. 2.1.7. 2.1.8. 2.1.9. 2.1.10.

Popis geologické stavby..............................................................................................................................................................................................................17 Těžba nerostných surovin v regionu .................................................................................................................................................................................18 Stav využití zásob, životnost zásob.....................................................................................................................................................................................20 Dobývací prostory ..........................................................................................................................................................................................................................20 Chráněná ložisková území ........................................................................................................................................................................................................21 Poddolovaná území a stará důlní díla...............................................................................................................................................................................22 Sesuvná území ...................................................................................................................................................................................................................................23 Vlivy těžební činnosti na životní prostředí ...................................................................................................................................................................23 Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary..............................................................................................................................................23 Regionální surovinová politika Jihočeského kraje...................................................................................................................................................24

2.2. Vodní režim ...................................................................................................................................................................................... 25 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 2.2.6. 2.2.7.

Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled ................................................................................................................25 Povrchové vody ................................................................................................................................................................................................................................26 Jakost vod vodních toků .............................................................................................................................................................................................................26 Záplavová území ..............................................................................................................................................................................................................................28 Povodňové ohrožení .....................................................................................................................................................................................................................28 Podzemní vody..................................................................................................................................................................................................................................29 Vodní režim v krajině ...................................................................................................................................................................................................................30

2.3. Hygiena životního prostředí....................................................................................................................................................... 32 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4.

Ovzduší ...................................................................................................................................................................................................................................................32 Odpadové hospodářství..............................................................................................................................................................................................................36 Staré ekologické zátěže...............................................................................................................................................................................................................39 Další hygienické závady území..............................................................................................................................................................................................40

2.4. Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................................................................... 42 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4. 2.4.4

Ochrana přírody...............................................................................................................................................................................................................................42 Koeficient ekologické stability (KES)................................................................................................................................................................................44 Územní systém ekologické stability (ÚSES) .................................................................................................................................................................45 Migrační koridory pro velké savce......................................................................................................................................................................................46 Krajinné památkové zóny..........................................................................................................................................................................................................48

Kapitola: Obsah

2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa................................................................................... 49

4

2.5.1. 2.5.2. 2.5.3. 2.5.4. 2.5.5. 2.5.6. 2.5.7.

Charakteristiky zemědělství v JČK ......................................................................................................................................................................................49 Ochrana zemědělského půdního fondu...........................................................................................................................................................................51 Eroze půdy ...........................................................................................................................................................................................................................................51 Předpokládané střety v území - ZPF..................................................................................................................................................................................52 Přírodní lesní oblasti.....................................................................................................................................................................................................................52 Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).................................................................................53 Kategorizace lesů.............................................................................................................................................................................................................................54

2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura....................................................................................................................... 57 2.6.1. 2.6.2.

Silniční doprava................................................................................................................................................................................................................................57 Železniční doprava .........................................................................................................................................................................................................................61


2.6.3. 2.6.4. 2.6.5. 2.6.6. 2.6.7. 2.6.8. 2.6.9. 2.6.10. 2.6.11. 2.6.12.

A . P O D K LA D Y

Vodní doprava ...................................................................................................................................................................................................................................63 Letecká doprava...............................................................................................................................................................................................................................65 Dostupnost v území … projekt ERRAM CZ-AT............................................................................................................................................................68 Technická infrastruktura...........................................................................................................................................................................................................70 Zásobování vodou a stav vodovodních sítí....................................................................................................................................................................70 Kanalizace a čištění odpadních vod....................................................................................................................................................................................72 Zásobování teplem .........................................................................................................................................................................................................................74 Zásobování plynem ........................................................................................................................................................................................................................74 Zásobování elektřinou .................................................................................................................................................................................................................76 Informační a telekomunikační technologie ..................................................................................................................................................................78

2.7. Sociodemografické podmínky ................................................................................................................................................... 79 2.7.1. 2.7.2. 2.7.3. 2.7.4. 2.7.5. 2.7.6. 2.7.7. 2.7.8. 2.7.9.

Základní údaje ...................................................................................................................................................................................................................................79 Sídelní hierarchie v České republice..................................................................................................................................................................................80 Sídelní struktura v Jihočeském kraji..................................................................................................................................................................................83 Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji ........................................................................................................................................................................84 Hustota obyvatelstva ....................................................................................................................................................................................................................86 Změny počtu obyvatel..................................................................................................................................................................................................................87 Věková struktura obyvatel........................................................................................................................................................................................................91 Vzdělanostní struktura obyvatel..........................................................................................................................................................................................94 Další vlivy populačního vývoje ..............................................................................................................................................................................................95

2.8. Bydlení ............................................................................................................................................................................................... 98 2.8.1. 2.8.2. 2.8.3. 2.8.4. 2.8.5.

Výstavba bytů.....................................................................................................................................................................................................................................98 Obvyklé nájemné ......................................................................................................................................................................................................................... 102 Struktura stáří bytového fondu......................................................................................................................................................................................... 104 Právní důvod užívání domu................................................................................................................................................................................................. 106 Obydlenost bytů ........................................................................................................................................................................................................................... 107

2.9. Rekreace .......................................................................................................................................................................................... 111 2.9.1. 2.9.2. 2.9.3. 2.9.4. 2.9.5. 2.9.6. 2.9.7. 2.9.8.

Hospodářský význam cestovního ruchu..................................................................................................................................................................... 111 Primární potenciál cestovního ruchu............................................................................................................................................................................ 113 Kongresová turistika................................................................................................................................................................................................................. 115 Sportovní a rekreační infrastruktura............................................................................................................................................................................ 116 Lázeňství / wellness.................................................................................................................................................................................................................. 117 Služby cestovního ruchu, podpora prodeje .............................................................................................................................................................. 120 Cestovní ruch ve vazbě na národní kulturní památky ve správě státu ................................................................................................. 121 Rekreační oblasti, resp. vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu....................................................................................................... 122

2.10. Hospodářské podmínky............................................................................................................................................................. 126 2.10.1. 2.10.2. 2.10.3. 2.10.4. 2.10.5. 2.10.6. 2.10.7. 2.10.8. 2.10.9. 2.10.10.

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ........................................................................................................................................ 149 3.1. Rekapitulace záměrů ze ZÚR Jihočeského kraje ve znění 1. aktualizace ................................................................. 149 3.1.1. 3.1.2.

Celková rekapitulace záměrů ze ZÚR Jihočeského kraje ve znění 1. aktualizace........................................................................... 149 Rekapitulace záměrů vypuštěných v 1. aktualizaci ZÚR Jihočeského kraje ...................................................................................... 162

3.2. Vyhodnocení záměrů z PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1.............................................................................................. 165 3.3. Vyhodnocení dalších záměrů na provedení změn v území ........................................................................................... 170 3.3.1. 3.3.2. 3.3.3.

Vyhodnocení stavu záměrů z předchozí aktualizace ÚAP JČK .................................................................................................................... 170 Vyhodnocení záměrů z 3. úplné aktualizace ÚAP obcí...................................................................................................................................... 184 Vyhodnocení záměrů zcela nově zjištěných............................................................................................................................................................. 207

Kapitola: Obsah

3.

hrubý domácí produkt (HDP)............................................................................................................................................................................................. 126 Vzdělanostní struktura............................................................................................................................................................................................................ 131 Zaměstnanost ................................................................................................................................................................................................................................. 135 Nezaměstnanost........................................................................................................................................................................................................................... 137 Podnikatelská aktivita.............................................................................................................................................................................................................. 139 Vědeckotechnické parky ........................................................................................................................................................................................................ 142 Daňová výtěžnost........................................................................................................................................................................................................................ 143 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ............................................................................................................................................................................... 144 Pracovištní centra ....................................................................................................................................................................................................................... 146 Územní připravenost................................................................................................................................................................................................................ 147

5


4.

A . P O D K LA D Y

INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH................................................................................................................................................ 208 4.1. Přehled zpracovaných metodických pomůcek .................................................................................................................. 208 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3.

Metodika hodnocení sídelní struktury dle MMR................................................................................................................................................... 208 Metodika hodnocení sídelní struktury v JČK pro výpočet indikátoru O5............................................................................................ 208 Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu ...................................................................................................................................................... 210

4.2. Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky.................................................................................................................................. 213 4.3. Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky.................................................................................................................................. 249

5.

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................ 250 5.1. Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek....................................................................................... 250 5.2. Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ....................................................... 252 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.4. 5.2.5. 5.2.6. 5.2.7. 5.2.8. 5.2.9. 5.2.10.

6.

PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................... 268 6.1.1. 6.1.2. 6.1.3.

7.

Horninové prostředí a geologie......................................................................................................................................................................................... 252 Vodní režim ..................................................................................................................................................................................................................................... 253 Hygiena životního prostředí................................................................................................................................................................................................ 254 Ochrana přírody a krajiny..................................................................................................................................................................................................... 255 ZPF a PUPFL .................................................................................................................................................................................................................................... 257 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .......................................................................................................................................................... 258 Sociodemografické podmínky............................................................................................................................................................................................ 261 Bydlení ................................................................................................................................................................................................................................................ 263 Rekreace ............................................................................................................................................................................................................................................ 264 Hospodářské podmínky.......................................................................................................................................................................................................... 265

Jihočeský kraj , Krajský úřad – Jihočeský kraj......................................................................................................................................................... 268 Zpracovatelský tým.................................................................................................................................................................................................................... 268 Oponentní tým............................................................................................................................................................................................................................... 268

KARTOGRAMY ...................................................................................................................................................................................... 269 7.1. Jmenný výčet kartogramů......................................................................................................................................................... 269

SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................................................................... 272 SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................................................................................................... 274 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................................................................... 274 SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................................................................................................... 276

Kapitola: Obsah

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ................................................................................................................................................................ 279

6


A . P O D K LA D Y

A. PODKLADY 1. ÚVOD „Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“ Citace § 18 odst. (1) stavebního zákona

Územně analytické podklady, ať již na úrovni kraje či obcí s rozšířenou působností, jsou základním analytickým nástrojem územního plánování. Jejich úkolem je soustavně zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území pro zajištění udržitelného rozvoje území, tedy nám pomáhají k naplnění cílů územního plánování. První územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje byly pořízeny za finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu v rámci Integrovaného operačního programu a projednány byly v Zastupitelstvu Jihočeského kraje dne 19. května 2009 usnesením č. 240/2009/ZK, ale již 1. i 2. úplná aktualizace ÚAP byly zpracovány vlastními silami a byly projednány dne 28. června 2011 (usnesení č. 239/2011/ZK-24) a dne 27. června 2013 (usnesení č. 211/2013/ZK-5). 3. aktualizace v maximální možné míře navazuje na zpracování předcházejících rozborů udržitelného rozvoje území, navíc se snaží zachytit trendy ve vývoji území Jihočeského kraje. 1.1.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále „stavební zákon“). Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění (dále jen „vyhláška“). 1.2.

SPOLUPRÁCE PŘI POŘIZOVÁNÍ ÚAP OBCÍ A KRAJE

V Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 bylo krajům uloženo, v bodě (175), spolupracovat s úřady územního plánování a využívat a zohledňovat zjištění, vyplývající z ÚAP obcí, zejména to, aby zjištěné problémy byly promítnuty do zadání územně plánovací dokumentace. Jihočeský kraj mimo jiné naplnil tento bod uzavřením Dohody o zřízení pracovní skupiny pořizovatelů ÚAP v Jihočeském kraji (stvrzeno podpisem ředitele krajského úřadu a tajemníků ORP). Tato dohoda byla ke dni 28. listopadu 2014 aktualizována s ohledem na realizaci projektu „Nástroje pro tvorbu a údržbu územně analytických podkladů“ (dále jen „geoportál“), který je součástí tzv. Digitální mapy veřejné správy. Dohoda mimo jiné stanovuje i používání jednotného datového modelu pro strukturování dat ÚAP. 1.3.

SLEDOVANÉ JEVY

1.3.2. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Krajský úřad využívá pro zpracování ÚAP kraje ve vazbě na § 29 odst. 3 stavebního zákona územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností (dále jen „ÚAP obcí“). Sledované jevy jsou předávány krajskému úřadu prostřednictvím geoportálu, který umožňuje sdílení datového skladu úřady územního plánování a krajským úřadem. Portál zajišťuje zveřejnění všech ÚAP vč. aktualizací, výdeje dat pro územně plánovací činnost, zpřístupnění ÚPD apod.

Kapitola: Úvod

1.3.1. DEFINICE ÚDAJE O ÚZEMÍ Termín „údaj o území“ je zakotven v § 27 odst. (2) stavebního zákona. Jedná se o informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (např. ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě), a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změn v území. Údaj o území dle § 4 odst. 3 vyhlášky obsahuje textovou a grafickou část a jeho nedílnou součástí je i informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti tzv. pasport údaje o území dle přílohy č. 2 vyhlášky.

7


A . P O D K LA D Y

1.3.3. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Sledované jevy podle přílohy B vyhlášky jsou zajišťovány přímo krajským úřadem. Jedná se převážně o statistické údaje (např. demografie) doplněné o data klimatických regionů, lesních oblastí, imisí aj. TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Řádek číslo Sledovaný jev

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.

Kapitola: Úvod

37.

8

vývoj počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel podíl osob se základním vzděláním podíl osob s vysokoškolským vzděláním sídelní struktura ekonomická aktivita podle odvětví míra nezaměstnanosti vyjíždějící do zaměstnání a škol dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a bytů podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu místně obvyklé nájemné rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím počet staveb pro rodinou rekreaci kapacita a kategorie ubytovacích zařízení lázeňská místa a areály podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES stupeň přirozenosti lesních porostů hranice přírodních lesních oblastí hranice bioregionů a biochor hranice klimatických regionů počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

1.3.4. DATOVÝ MODEL Jednotná struktura tvorby a údržby dat územně analytických podkladů byla zvolena z důvodu zajištění kompatibility dat ve vazbě na § 29 odst. 3 stavebního zákona. Jedním z významných důvodů pro zavedení jednotného datového modelu bylo zjednodušení procesu pořizování ÚAP a zajištění kompatibility dat mezi úřady územního plánování a krajským úřadem. Pořízení dat zpracováním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS Jihočeského kraje. Geografický informační systém je budován v souladu s koncepcí „Informatizace krajských úřadů“, a to na platformě ESRI jako plně integrovaná součást informačního systému kraje.


A . P O D K LA D Y

Jihočeský kraj využíval pro strukturu svých dat do roku 2014 datového modelu DMG ÚAP od společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o., na němž spolupracovala i Laboratoř GIS Fakulty architektury, ČVUT. Součástí zadání veřejné zakázky na zhotovení Geoportálu Jihočeského kraje bylo i poskytnutí nástroje pro správu a editace datového modelu pro zajištění potřebných změn ve struktuře dat s ohledem na specifika Jihočeského kraje. Vybraný zhotovitel (T-Mapy s.r.o.) má jako součást geoportálu nástroj „Správa datových modelů“ (SDM), do jehož struktury byla data upravena pro odstartování toků dat z úřadů územního plánování a z krajského úřadu do jednotného datového skladu geoportálu. Aktuální verze datového modelu „DM UAP 3.3.1a“ je dostupná pod odkazem: http://sdm.tmapy.cz/sdm2/Phenomen/Details/129507. 1.4.

SCHÉMA POŘIZOVÁNÍ ÚAP KRAJE

P O Ř Í Z EN Í Ú Z E M N Ě AN AL YT I CK Ý CH P O DK L A DŮ K R AJ E

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ochrana přírody a krajiny

Vodní režim

Sociodemografické podmínky

ZPF a PUPFL

Hygiena životního prostředí

Výkres hodnot

Hospodářské podmínky

Rekreace

Výkres limitů využití

Bydlení

§ 28 odst. 1 stavebního zákona

+

Horninové prostředí a geologie

Soustavná činnost

+ Sledované jevy dle části B vyhlášky

Vlastní průzkum území

Výkresů záměrů

Pilíř pro příznivé životní prostředí

Pilíř pro soudržnost společenství obyvatel území

Pilíř pro hospodářský rozvoj

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních jednotek

Určení problémů k řešení v ÚPD řešitelné nástroji územního plánování neřešitelné nástroji územního plánování

Výkres problémů k řešení v ÚPD

Kapitola: Úvod

Vyhodnocení vyváženosti v pilířích udržitelného rozvoje území

V případě podstatné změny podmínek v území může být úplná aktualizace provedena před uplynutím zákonné lhůty.

SWOT analýzy pro všech 10 témat

Úplná aktualizace 1x za 2 roky

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Převzato z ÚAP obcí

Sledované jevy dle části A vyhlášky

Zpracované podklady

Samostatně pořízeno krajem

PODKLADY PRO RURÚ

Data ÚAP

9


1.5.

A . P O D K LA D Y

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE1

Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý s výškou 1 378 m n. m., nejnižším místem je hladina Orlické přehrady s výškou 330 m n. m. Převážná část území se nachází v nadmořské výšce 400 - 600 m n. m. Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 334 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu.

OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR

Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km2 představuje Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým největším krajem. Počtem 622 obcí a 1 vojenským újezdem se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR. Koncem roku 2013 žilo v kraji více než 636,4 tisíce obyvatel, přičemž hustota osídlení je 63,3 obyvatel na 1 km2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 93,3 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (34,9 tis. obyvatel), Písek (29,7 tis. obyvatel), Strakonice (22,9 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (21,7 tis. obyvatel). V těchto 5 městech žije téměř třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,0 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,1 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji je obec Kuřimany v okrese Strakonice s 26 trvale žijícími obyvateli (čtvrtá nejmenší obec v ČR). Celkem je v kraji v současné době 622 samosprávných obcí (54 z nich má statut města) s téměř 2 tisíci částmi obcí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2013 celkem 63,9 %.

Kapitola: Úvod

Věková struktura obyvatel kraje je obdobná jako v celé České republice; průměrný věk v kraji je 41,6 roku (v ČR 41,5 roku). Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, vyšší porodnost a nejnižší úmrtnost. Trvalý růst početních stavů obyvatel zaznamenávaly v posledních pěti letech okresy České Budějovice a Písek, s výjimkou roku 2012 a 2013 i okres Tábor. V ostatních okresech počty obyvatel spíše klesaly.

10

1

Čerpáno z elektronické publikace Statistická ročenka Jihočeského kraje 2014, dostupné z internetu:


A . P O D K LA D Y

Z hlediska počtu živě narozených dětí je Jihočeský kraj s hodnotou 10,0 dětí na 1 000 obyvatel těsně pod celorepublikovým průměrem (10,2 dětí na 1 000 obyvatel). V počtu zemřelých osob je Jihočeský kraj s hodnotou 10,4 zemřelých na 1 000 obyvatel na úrovni celorepublikového průměru. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011 dosáhl podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu osob patnáctiletých a starších 10,5 % (v roce 2001 to bylo 7,8 %) a podíl osob s úplným středním vzděláním (včetně vyššího) 31,5 % (v roce 2001 to bylo 28,4 %). Podle výběrových šetření pracovních sil dosáhl v roce 2013 podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu osob patnáctiletých a starších 15,0 % a podíl osob s úplným středním vzděláním (včetně vyššího) 34,3 % Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním mají v České republice jen v Hl. městě Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Vyšší podíly osob s úplným středním vzděláním pak byly zaznamenány v Hl. městě Praze, Středočeském, Plzeňském a Pardubickém kraji. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2013 podílí 5,2 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 85,1 % republikového průměru a je mezi kraji na 6. pozici (po Hl. městě Praze, Jihomoravském, Plzeňském, Středočeském a Královéhradeckém kraji). Tvorba hrubého fixního kapitálu představovala v roce 2012 na území kraje hodnotu 52,3 mld. Kč (5,0 % z ČR). Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů o zaměstnání dosahovala v Jihočeském kraji hodnoty 7,3 % (k 31. 3. 2014), což je hodnota pohybující se pod celorepublikovým průměrem (8,2 %), v mezikrajském srovnání zaujímá Jihočeský kraj 4. nejnižší příčku po Hlavním městě Praze (5,3 %), Plzeňském kraji (6,3 %) a Středočeském kraji (7,1 %). K 31. 12. 2013 bylo v Jihočeském kraji evidováno 31 551 uchazečů o zaměstnání, což představuje 5,3 % celkového počtu v ČR (596 833 uchazečů). Na 1 volné místo v Jihočeském kraji připadá téměř 13 uchazečů o zaměstnání, v celé ČR připadá na 1 volné místo 17 uchazečů. Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů. Největšími nejen v kraji, ale i v České republice jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 490 ha, Bezdrev se 450 ha a Horusický rybník se 415 ha. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla: Lipno (se 4 870 ha je největší vodní plochou v České republice), Orlík s rozsáhlými rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 10 – 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2013 činil 4,0 %. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a výroba potravinářských výrobků. Stavební podniky v kraji se na produkci ČR podílely 7,9 %; zajišťují především práce na inženýrských stavbách. Podle výběrových šetření pracovních sil je v hospodářství kraje zaměstnáno 295 tis. osob, z toho 30 % v průmyslu, 11 % v obchodu a opravách spotřebního zboží, 11 % ve stavebnictví. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2012 dosáhla 21 714 Kč (na fyzické osoby, včetně podniků do 20 zaměstnanců) a za celorepublikovým průměrem zaostala o 10,4 % (toto zaostávání je do určité míry dáno strukturou hospodářství kraje).

Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Převažuje zde těžba písků a štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářské hlíny a sklářských písků a z ostatních surovin lze jmenovat rašelinu, vápenec, křemelinu, keramické jíly a grafit. Významným přírodním bohatstvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho plochy. Přírodního prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak

Kapitola: Úvod

Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2013 registrováno více než 159 tis. podniků, organizací a podnikatelů. Jeho největší část tvořili podnikatelé - fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona (107 tis. subjektů).

11


A . P O D K LA D Y

lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2013 se v kraji v 1 302 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 1,1 mil. návštěvníků, z toho téměř 31 % tvořili zahraniční hosté, převážně ze SRN, Číny, Rakouska a Nizozemska. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 3,2 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezinárodní silnice – E55 (Berlín - Drážďany - Praha – Terst), E49 (Magdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice – Wien), E551 (České Budějovice - Třeboň – Humpolec), IV. tranzitní železniční koridor. Dále prochází Jihočeským krajem mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu, která by měla mimo jiné zahrnovat navrhovanou dálnici D3, rychlostní komunikaci R3 a splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji má letiště České Budějovice (Jihočeské letiště České Budějovice a.s.), které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí. Na území kraje je evidováno ještě 6 veřejných vnitrostátních letišť - Hosín u Českých Budějovic (Aeroklub České Budějovice, o.s.), Jindřichův Hradec (Aeroklub Jindřichův Hradec, o.s.), Soběslav (Aeroklub Soběslav, o.s.), Strakonice (Aeroklub Strakonice, o.s.), Strunkovice (Aeroklub Prachatice, o.s.), Tábor (Aeroklub Tábor, z.s.)2 a tři heliporty letecké záchranné služby. 1.6.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍCH ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (K 1. 1. 2015)

Kapitola: Úvod

V Jihočeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 17 obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), a to rozdělením 7 okresů - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. V celé ČR je 205 ORP, přičemž Jihočeský kraj je v počtu ORP na 4. místě. Území je dále členěno na 37 obcí s pověřeným úřadem.

12

OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI

2

Evidence letišť, aktualizovaná ke dni 10. 3. 2015, dostupné z internetu:


A . P O D K LA D Y

BLATNÁ Obec s rozšířenou působností Blatná (kód 3101) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 27 856 ha se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž 3 mají statut města (Blatná, Sedlice, Bělčice), s počtem 55 katastrálních území. Na území této ORP žije 13 833 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,1 roku u mužů a 44,2 roku u žen, index stáří3 je 138,7. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 49,7 osob na 1 km2. Celkový přírůstek v roce 2013 činil 0 osob, tedy setrvalý stav. Na území ORP je 13 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. ČESKÉ BUDĚJOVICE Obec s rozšířenou působností České Budějovice (kód 3102) se nachází v jádru Jihočeského kraje a svou rozlohou 92 377 ha je čtvrtou největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 5 má statut města (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov a Zliv) a 2 obce mají statut městyse (Ledenice, Ševětín), s celkovým počtem 145 katastrálních území. Na území této ORP žije 156 207 obyvatel, což činí 24,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,1 roku u mužů a 42,6 roku u žen, index stáří je 112,0. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 169,1 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek v roce 2013 činil 618 osob. Na území ORP je 14 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 45 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 20 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. ČESKÝ KRUMLOV Obec s rozšířenou působností Český Krumlov (kód 3103) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 113 008 ha je největším ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 4 mají statut města (Český Krumlov, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou a Vyšší Brod), 3 obce mají statut městyse (Frymburk, Křemže a Přídolí) a 1 vojenský újezd Boletice, s celkovým počtem 121 katastrálních území. Na území této ORP žije 41 685 obyvatel, což činí 6,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,5 roku u mužů a 41,4 roku u žen, index stáří je 96,5. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 36,9 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek v roce 2013 činil 46 osob. Na území ORP jsou 3 malé obce s počtem do 199 obyvatel, dále 16 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 12 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

3

Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let.

Kapitola: Úvod

DAČICE Obec s rozšířenou působností Dačice (kód 3104) se nachází ve východním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 47 189 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 23 obcí, z nichž 2 mají statut města (Dačice, Slavonice), s celkovým počtem 85 katastrálních území. Na území této ORP žije 19 518 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,5 roku u mužů a 43,1 roku u žen, index stáří je 119,4. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 41,4 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -83 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli.

13


A . P O D K LA D Y

JINDŘICHŮV HRADEC Obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec (kód 3105) se nachází ve východní části Jihočeského kraje a svou rozlohou 93 350 ha je třetí největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 58 obcí, z nichž 6 má statut města (Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Stráž nad Nežárkou a Strmilov), s celkovým počtem 143 katastrálních území. Na území této ORP žije 47 552 obyvatel, což činí 7,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,4 roku u mužů a 43,0 roku u žen, index stáří je 118,2. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 50,9 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -43 osob. Na území ORP je 28 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 23 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. KAPLICE Obec s rozšířenou působností Kaplice (kód 3106) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 48 471 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 15 obcí, z nichž 2 mají statut města (Kaplice, Velešín), 1 obec má statut městyse (Besednice), s celkovým počtem 63 katastrálních území. Na území této ORP žije 19 488 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 38,8 roku u mužů a 40,9 roku u žen, index stáří je 87,0. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,2 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -104 osob. Na území ORP je 1 malá obec s počtem do 199 obyvatel, dále 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. MILEVSKO Obec s rozšířenou působností Milevsko (kód 3107) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 38 525 ha se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž jen 1 má statut města (Milevsko), 2 obce mají statut městyse (Bernartice, Sepekov), s celkovým počtem 77 katastrálních území. Na území této ORP žije 18 486 obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 42,3 roku u mužů a 45,0 roku u žen, index stáří 159,9. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 48,0 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -60 osob. Na území ORP je 11 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

Kapitola: Úvod

PÍSEK Obec s rozšířenou působností Písek (kód 3108) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 74 169 ha se řadí spíše mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 49 obcí, z nichž 4 mají statut města (Mirotice, Mirovice, Písek, Protivín), s celkovým počtem 115 katastrálních území. Na území této ORP žije 52 018 obyvatel, což činí 8,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,8 roku u mužů a 43,6 roku u žen, index stáří je 124,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 70,1 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek v roce 2013 činil 40 osob. Na území ORP je 17 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 27 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

14


A . P O D K LA D Y

PRACHATICE Obec s rozšířenou působností Prachatice (kód 3109) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 83 951 ha se řadí mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 44 obcí, z nichž 5 má statut města (Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí, Volary), 3 obce mají statut městyse (Dub, Lhenice, Strunkovice nad Blanicí), s celkovým počtem 130 katastrálních území. Na území této ORP žije 33 426 obyvatel, což činí 5,3 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,6 roku u mužů a 41,8 roku u žen, index stáří je 100,4. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 39,8 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -23 osob. Na území ORP je 19 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 18 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. SOBĚSLAV Obec s rozšířenou působností Soběslav (kód 3110) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 32 386 ha se řadí k menším ORP. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 2 mají statut města (Soběslav, Veselí nad Lužnicí), s celkovým počtem 55 katastrálních území. Na území této ORP žije 22 058 obyvatel, což činí 3,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,2 roku u mužů a 44,0 roku u žen, index stáří je 131,7. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 68,1 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -13 osob. Na území ORP je 9 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 20 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli. STRAKONICE Obec s rozšířenou působností Strakonice (kód 3111) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 57 408 ha se řadí spíše k větším ORP. Správní území ORP zahrnuje 69 obcí, z nichž 2 mají statut města (Strakonice, Volyně), 4 obce mají statut městyse (Čestice, Katovice, Radomyšl, Štěkeň), s celkovým počtem 148 katastrálních území. Na území této ORP žije 45 082 obyvatel, což činí 7,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,6 roku u mužů a 43,3 roku u žen, index stáří je 120,0. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 78,5 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -72 osob. Na území ORP je 34 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 31 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli.

Kapitola: Úvod

TÁBOR Obec s rozšířenou působností Tábor (kód 3112) se nachází na severovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 100 233 ha je druhou největší ORP. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice, Stádlec), s celkovým počtem 198 katastrálních území. Na území této ORP žije 80 553 obyvatel, což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,8 roku u mužů a 43,6 roku u žen, index stáří je 125,2. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,4 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -59 osob. Na území ORP je 44 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 25 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

15


A . P O D K LA D Y

TRHOVÉ SVINY Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny (kód 3113) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 45 240 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 16 obcí, z nichž 3 mají statut města (Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny), s celkovým počtem 68 katastrálních území. Na území této ORP žije 18 654 obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,8 roku u mužů a 42,1 roku u žen, index stáří je 101,7. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 41,2 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek v roce 2013 činil 91 osob. Na území ORP je 1 malá obec s počtem do 199 obyvatel, dále 11 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli. TŘEBOŇ Obec s rozšířenou působností Třeboň (kód 3114) se nachází na jihovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 53 816 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 25 obcí, z nichž 4 mají statut města (České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň), 1 obec má statut městyse (Chlum u Třeboně), s celkovým počtem 43 katastrálních území. Na území této ORP žije 24 932 obyvatel, což činí 3,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,0 roku u mužů a 43,8 roku u žen, index stáří je 131,2. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 46,3 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -94 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. TÝN NAD VLTAVOU Obec s rozšířenou působností Týn nad Vltavou (kód 3115) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 26 240 ha je druhou nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 14 obcí, z nichž 1 má statut města (Týn nad Vltavou), 1 obec má statut městyse (Dolní Bukovsko), s celkovým počtem 47 katastrálních území. Na území této ORP žije 14 104 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,2 roku u mužů a 41,6 roku u žen, index stáří je 101,9. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 53,7 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -8 osob. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 4 obce s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. VIMPERK Obec s rozšířenou působností Vimperk (kód 3116) se nachází na západním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 53 536 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 21 obcí, z nichž 1 má statut města (Vimperk), 1 obec má statut městyse (Strážný), s celkovým počtem 94 katastrálních území. Na území této ORP žije 17 512 obyvatel, což činí 2,8 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,5 roku u mužů a 43,0 roku u žen, index stáří je 114,1. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 32,7 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -69 osob. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

Kapitola: Úvod

VODŇANY

16

Obec s rozšířenou působností Vodňany (kód 3117) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 17 921 ha je nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 17 obcí, z nichž 2 mají statut města (Bavorov, Vodňany), s celkovým počtem 36 katastrálních území. Na území této ORP žije 11 599 obyvatel, což činí 1,8 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,8 roku u mužů a 42,7 roku u žen, index stáří je 112,3. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 64,7 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2013 činil -71 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 7 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli.


A . P O D K LA D Y

2. KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT 2.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj. 4 2.1.1. POPIS GEOLOGICKÉ STAVBY Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biotitickým až amfibol-biotitickým granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibol-biotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve (Budějovická pánev a Třeboňská pánev). Jsou to tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko).

4

Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a usměrňuje ji, je Regionální surovinová politika (2003), jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování (nerostné suroviny) a plány odpadového hospodářství kraje. Do roku 2010 nebyla zpracována žádná aktualizace tohoto dokumentu.

Kapitola: Horninové prostředí a geologie

zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003

17



18

A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE

2.1.2. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V REGIONU Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, stavebního kameniva, diatomitu či keramických jílů. Asi nejvýznamnější nerudní surovinou jsou pak živcové suroviny, které mají celorepublikový význam. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). Těžba vltavínů, krystalinického grafitu a dekoračního kamene má především lokální význam. V současné době se na území Jihočeského kraje nachází 178 bilancovaných výhradních ložisek nerostných surovin o celkové rozloze cca 5466 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, žáruvzdorných a pórovinových jílů, grafitů, živcových surovin, křemenných surovin, sklářských a slévárenských písků, abraziv a lignitu, vltavínů, zlatonosné rudy, diatomitu, bentonitu, kaolinu, minerálních barviv a dolomitu. K roku 2014 bylo využíváno celkem 57 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního kamene (22 ložisek), následovaná ložisky dekoračního kamene (9 ložisek), štěrkopísky (10), grafitem (5), cihlářské suroviny (2) a jíly pro keramickou výrobu, polodrahokamy,


A . P O D K LA D Y

dolomitem, sklářskými a slévárenskými písky, křemennými a živcovými surovinami a diatomitem. Dále je evidováno 79 ložisek nevýhradních, z nichž 28 je dosud netěženo, na 25 těžba probíhala v minulosti a na 2 je občasná povrchová, a v současné době probíhá těžba na 24 ložiscích. Z celkového počtu jsou nejvíce zastoupena ložiska štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářské suroviny, dekoračního kamene, menší podíl tvoří technické zeminy a sklářské písky s živcovými surovinami. Z využívaných nevýhradních ložisek se nejvíce jedná o těžbu štěrkopísků (9 ložisek), stavebního kamene (6 ložisek), dekoračního kamene (6) a technických zemin (3). Co se týče schválených prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 31 ložisek pro vyhrazené nerosty (zejména grafit, jíly, dekorační kámen) a 9 ložisek pro nevyhrazené nerosty (zejména stavební kámen). Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R (nevyhrazené nerosty), kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q (neschválené prognózy ostatní).

OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) podíl nevýhradních ložisek (%)

744,21 0 123,65 1,71 7,46 70,30 4,43 0,97 68,31 14,22 78,85 53,61 35,57 133,48 73,33 0 18,34 59,74

0,07 0 0,13 0 0,02 0,08 0,01 0 0,09 0,02 0,24 0,09 0,04 0,30 0,14 0 0,03 0,33

plocha výhradních ložisek (ha)

5 748,87 7,82 874,94 188,91 32,94 434,29 5,76 15,78 198,58 68,00 461,25 94,14 372,00 184,67 2 519,82 147,50 0 142,47

podíl výhradních ložisek (%)

0,57 0,03 0,95 0,17 0,07 0,47 0,01 0,04 0,27 0,08 1,42 0,16 0,37 0,41 4,68 0,56 0 0,79

Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2014 a 2015


Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

plocha nevýhradních ložisek (ha)

19


A . P O D K LA D Y

2.1.3. STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku BorovanyLedenice je vysoká (96-166 let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „POPD“). Zatímco životnost bilančních zásob přesahuje 100 let, zásoby v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40-176 let. Těžba na lokalitě Besednice byla ukončena a probíhá rekultivace. Část vytěžené plochy bude ponechána pro potřeby ochrany přírody. Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob (6-8 let) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54 let). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší životnost zásob má ložisko Cep II, a to bilančních na 12-19 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103 let. Zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003

2.1.4. DOBÝVACÍ PROSTORY V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 75 dobývacích prostorů (dále též jen „DP“) o celkové ploše 23,5 km2, z nichž je v současné době 44 těžených. Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž probíhá těžba je 15,7 km2. Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze 0,23 %. Většina DP je menší rozlohy než 1 km2, pouze 7 DP tuto rozlohu překračuje, z toho 6 těžených. Největší rozlohu má DP Tušť I (2,4 km2), kde však byla těžba zastavena a DP Krabonoš, který je průzkumu, otvírce. Spolu s těženými DP uvádí největší plochu následující tabulka. Plošně nejvíce DP se nachází v ORP Třeboň, nejmenší v ORP Vimperk (žádná), Vodňany a Soběslav. Početně je nejvíce zastoupena těžba stavebního kamene, granodioritu, štěrkopísku, žuly a cihlářské suroviny. TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014


číslo DP

20

organizace provádějící těžbu

těžený nerost

7/1055* Tušť I 6/0324* Krabonoš 7/0639 Cep

Českomoravský štěrk, a.s. LB MINERALS, spol. s r. o. Českomoravský štěrk, a.s.

6/0055

Ledenice

LB MINERALS, spol. s r. o.

7/0978 6/0265 7/0913 6/0281 7/0937

Cep I Křenov Cep II Blana Tušť Dolní Bukovsko Chvalšiny

štěrkopísky Živc. Štěrkopísky, maltářské a slévárenské písky štěrkopísky žáruvzdorné a nežáruvzdorné jíly ostatní, diatom štěrkopísky grafit štěrkopísky žáruvzdorné jíly štěrkopísky

Českomoravský štěrk, a.s. FONSUS první těžební a.s. Českomoravský štěrk, a.s. LB MINERALS, spol. s r. o. Českomoravský štěrk, a.s. HELUZ cihlářský průmysl cihlářská surovina v.o.s. Kámen a písek, spol. s r. o. stavební kámen

7/0590 7/0574

název DP

* Tušť I - těžba byla zastavena; * Krabonoš - dobývací prostor v průzkumu, otvírce

rozloha (ha)

240,06 193,35 160,82 149,66 124,06 107,60 101,17 99,00 73,00 68,85 54,35


A . P O D K LA D Y

TABULKA 4 - DOBÝVACÍ PROSTORY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) Plocha těžených DP (ha)


1565,66 18,20 225,03 220,51 22,95 53,45 7,59 13,64 44,73 69,20 0 25,78 104,23 34,01 603,68 125,27 0 0

Podíl plochy těžených DP (%)

Plocha netěžených DP (ha)

0,16 0,07 0,24 0,19 0,05 0,06 0,02 0,04 0,06 0,08 0 0,04 0,10 0,08 1,12 0,48 0 0

792,14 4,31 162,44 35,47 13,54 53,38 0 3,57 53,76 3,80 107,84 17,26 0 6,56 317,79 8,17 0 1,68

Podíl plochy netěžených DP (%)

0,08 0,02 0,18 0,03 0,03 0,06 0 0,01 0,07 0,01 0,33 0,03 0 0,01 0,59 0,03 0 0,01


2.1.5. CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Chráněné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení CHLÚ není v žádném případě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že předmětem řízení o stanovení CHLÚ není posuzování využitelnosti ložiska ani způsob jeho otvírky a těžby. Stanovením CHLÚ rovněž nedochází k narušení ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů, zásahu do krajiny či do zájmů chráněných zvláštními předpisy. V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 92 chráněných ložiskových území o celkové ploše 65,74 km2, kdy pouze 20 z nich má rozlohu větší než 1 km2. Největší rozlohou je CHLÚ Krabonoš s rozlohou přes 6 km2. Podíl rozlohy všech CHLÚ na celkové rozloze kraje činí 0,65 %. Nejvíce CHLÚ je stanoveno pro stavební kámen, dekorační kámen, štěrkopísky, cihlářské suroviny, jíly a grafit. Plošně největší jsou CHLÚ v ORP Třeboň a Jindřichův Hradec, nejmenší rozlohu představuje ORP Vimperk s jediným CHLÚ o rozloze 10,3 ha.

číslo CHLÚ

3142300 3264300 1020000 17590000 01050000 15920002 6180000 14780000 930000 1030000 14190000 14040002 14090000

název CHLÚ

V ROCE 2014

surovina

plocha (ha)

Krabonoš

živcová surovina

631,85

Hatín Zahájí - Blana Suchdol nad Lužnicí Slavošovice Chvalšiny Český Krumlov - Vyšný Planá nad Lužnicí Třeboň Ledenice I. Sudoměřice I. Kolence

štěrkopísky jíly štěrkopísky jíly stavební kámen grafit štěrkopísky štěrkopísky diatomity, Jíly jíly jíly, kaolin

587,79 362,50 347,08 295,41 272,88 222,30 183,88 168,70 161,30 159,06 142,31



TABULKA 5 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH CHLÚ V JIHOČESKÉM KRAJI

21


A . P O D K LA D Y

TABULKA 6 - CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) Plocha CHLÚ (ha)


6 573,83 86,96 1 160,49 754,78 75,37 1 074,99 41,32 95,22 219,46 53,00 129,67 191,10 755,13 364,70 1 680,30 133,55 10,30 175,16

Podíl CHLÚ (%)

0,65 0,31 1,26 0,67 0,16 1,15 0,09 0,25 0,30 0,06 0,04 0,33 0,75 0,81 3,12 0,51 0,02 0,98 Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2014 a 2015

2.1.6. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ A STARÁ DŮLNÍ DÍLA Na území JČK se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP Český Krumlov, České Budějovice a Tábor. V současné době je evidováno 291 poddolovaných území bodových a plošná území o celkové rozloze 7149,9 ha, vzniklých převážně po těžbě grafitu, polymetalických, zlatých a stříbrných rud. V Jihočeském kraji je 4,5 % katastrálních území, na kterých se nacházejí stará důlní díla, z toho nejvíce v ORP Český Krumlov, Blatná, Strakonice a Písek. TABULKA 7 - PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014


plocha poddolovaných území (ha)

22


7 149,87 371,77 2 003,92 2 643,34 26,93 100,15 21,25 228,91 103,57 247,28 0 203,81 1 266,73 24,66 127,93 104,52 0 0

podíl plochy poddolovaných území (%)

0,71 1,33 2,17 2,34 0,06 0,11 0,04 0,59 0,14 0,29 0 0,35 1,26 0,05 0,24 0,40 0 0 Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2014 a 2015


A . P O D K LA D Y

2.1.7. SESUVNÁ ÚZEMÍ V Jihočeském kraji je výskyt sesuvných území oproti zbytku republiky velmi nízký – je zde evidováno pouze 6 sesuvných území – Vrábče a Doudleby (ORP České Budějovice), Český Krumlov (ORP Český Krumlov), Písek (ORP Písek), Borovany (ORP Trhové Sviny a České Budějovice) a Třeboň. Sesuvné území v Borovanech je plošně největší (12,9 ha). TABULKA 8 - SESUVNÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014


Aktivní sesuvná území (počet)

Stabilizovaná sesuvná území (počet)

Potencionální sesuvná území (počet)

3 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

3 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 Zdroj: Data ÚAP obcí 2014

2.1.9. PROBLEMATIKA SANACE ODKALIŠŤ V REGIONU MYDLOVARY Chemická úpravna uranové rudy MAPE v Mydlovarech byla do provozu uvedena v roce 1962. V úpravně se zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda. Svoji činnost ukončil závod v roce 1991. Zhruba za třicet let svojí činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranového produktu vznikalo i poměrně velké množství zvodněných pevných odpadů, které se postupně ukládaly na odkaliště. Hrubým odhadem bylo na odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se na ploše 260 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich rekultivaci. Rekultivace odkališť je poměrně složitým technickým a ekonomickým problémem, který je navíc velmi přísně limitován příslušnými legislativními předpisy ve vztahu k ochraně životního prostředí. Podle původního předpokladu by měla být úložiště začleněna do krajiny do konce roku 2040. V současné době je zlikvidována úpravárenská technologie, areál úpravny je dekontaminován, část prodána, zbytek nevyužitelných objektů připraven k likvidaci. Na odkalištích probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Sanaci a rekultivaci provádí DIAMO s.p.


2.1.8. VLIVY TĚŽEBNÍ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke střetům s řadou zákonem chráněných zájmů. Mezi nejvýznamnější zákonem chráněné zájmy patří ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků, ochrana přírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systémů ekologické stability (ÚSES) a také ochrana zdrojů vod a přírodních léčivých vod. Těžbou nerostných surovin dochází nejen k negativním zásahům do reliéfu krajiny, ale i k otřesům země a k nárůstu hlučnosti a prašnosti. Tato problematika je převážně řešena v POPD úpravou technologických postupů. Při rekultivaci těchto území je vhodné využít členitého reliéfu, obnažených skal anebo vzniklých vodních ploch a podporou přirozeného vývoje společenstev lze vytvořit území, které má předpoklady pro dosažení vyšší druhové diverzity než okolní krajina. Toto území se může stát základním prvkem ochrany ÚSES anebo jej lze využít k rekreačním účelům. Při povrchové těžbě je při jejím dokončení navraceno území ke svému původnímu účelu (ZPF, PUPFL), případně je možno jej využít jinak (skládky odpadů apod.)

23


A . P O D K LA D Y

2.1.10. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA JIHOČESKÉHO KRAJE Surovinová politika České republiky byla aktualizována v červenci 2012 v reakci na hospodářský vývoj v Evropě i ve světě, na změny na světovém trhu nerostných surovin i na zveřejnění evropské surovinové strategie Raw Materials Initiative. Nově je do tohoto strategického dokumentu zařazena samostatná část věnovaná druhotným zdrojům, kterými jsou materiálově a energeticky využitelné druhotné suroviny. Jedním ze závěrů Surovinové politiky ČR je úkol č. 1 (kapitola I/8.2. Úkoly surovinové politiky): „Koordinovat krajské úřady k aktualizaci dokumentů krajských surovinových politik a přijetí aktualizace jako krajského strategického dokumentu.“ Regionální surovinová politika Jihočeského kraje byla zpracována Českou geologickou službou (Praha) a ČGS – GEOFOND (Praha) již v roce 2003 a od té doby nebyla dosud aktualizována.


V současnosti využívaná ložiska stavebního kamene a štěrkopísků svou kapacitou plně zajišťují budoucí potřeby Jihočeského kraje a přilehlých regionů na několik desítek let. Toto konstatování vychází z předpokladu, že realizace klíčových rozvojových záměrů kraje (modernizace páteřní infrastruktury aj.) nebude probíhat ve stejném časovém intervalu. V případě časového souběhu realizace surovinově náročných investičních záměrů – dokončení výstavby druhé koleje v celé délce železniční trati 190 České Budějovice – Plzeň (možné zahájení stavby 2018-2019), modernizace IV. tranzitního koridoru (předpoklad možného dokončení úseku Praha – České Budějovice do roku 2020), výstavba dálnice D3) či dostavba dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín a s tím spojené nároky na dopravní infrastrukturu – stávající zpracovatelské kapacity nebudou schopny zajistit požadované objemy stavebního kamene, případně betonářských štěrkopísků. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli výhradní ložiska štěrkopísků Halámky, Suchdol nad Lužnicí, Tušť - Suchdol nad Lužnicí, Roudná II - Planá nad Lužnicí, ložisko Modlešovice, a výhradní ložiska stavebního kamene Plešovice - Holubov, Ševětín, Prachatice - Kobylí Hora a Slapy u Tábora. Projekty sanace a rekultivace vytěžených ploch zejména v chráněných územích by měly být optimalizovány ve vztahu k okolnímu krajinnému rázu a budoucímu využití území. Zajištění stavebních surovin by se mělo opírat o další využití stávajících výhradních ložisek, využití nevýhradních ložisek bude až na výjimky představovat pouze doplňkovou funkci lokálního významu, především v deficitních mikroregionech. Pro krytí potřeb následného surovinového zabezpečení kraje bude nutné v případě ukončení těžeb na některých lokalitách (vytěžení ložiska, neřešitelné střety) otevřít netěžená, resp. rezervní ložiska stavebního kamene a štěrkopísků, prodloužit platnosti POPD na ložiskách s vyšší kubaturou zásob, popř. výhledově počítat s využitím vybraných prognózních zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků s řešitelnými střety zájmů. Zdrojem stavebního kamene by se měl rovněž stát materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene.

24


2.2.

A . P O D K LA D Y

VODNÍ REŽIM

2.2.1. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÝ, HYDROLOGICKÝ A VODOHOSPODÁŘSKÝ PŘEHLED Hlavním odborným podkladem veřejné správy musí být z hlediska vodního hospodářství Plány oblasti povodí Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Jihočeský kraj představuje poměrně geograficky uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Kraj má rozlohu 10 058 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400-600 m. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), místem s nejnižší nadmořskou výškou je hladina Orlické přehrady (330 m). Pro Jihočeský kraj jsou charakteristické vodní plochy, které zaujímají největší podíl z plochy kraje (4,4 %) v porovnání s ostatními kraji. Oproti celorepublikovému průměru mají jižní Čechy více trvalých travních porostů a lesních pozemků. Naopak méně plochy zaujímá orná půda, ovocné sady a zahrady, zastavěné plochy a ostatní. TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍCH PLOCH NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 Vodní plochy na území ORP (ha)


Meziroční trend 2012-2013

43 979,1 1 668,6 6055,0 6 251,3 919,9 5 270,5 743,0 1 364,7 3 285,8 1 439,5 2 358,9 1 523,4 2 164,6 2 374,5 6 993,8 644,8 291,7 787,7

↗ ↘

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘

↗ ↗ ↗ → ↘ ↘ ↘

Podíl vodních ploch na území ORP (%)

4,4 6,0 6,6 5,5 1,9 5,6 1,5 3,5 4,4 1,7 7,3 2,7 2,2 5,2 13,0 2,5 0,5 4,4 Zdroj: Český statistický úřad, 2013

Na území kraje se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod s celkovým podílem 28,9 % plochy kraje – Šumava, Novohradské hory a Třeboňská pánev. Největší plochu na území Jihočeského kraje zaujímá CHOPAV Šumava, nejmenší CHOPAV Novohradské hory. TABULKA 10 - CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 Název CHOPAV

Šumava

Plocha CHOPAV (km2)

Podíl na ploše kraje (%)

1 681,4

16,7

Novohradské hory

331,6

3,3

Třeboňská pánev

893,5

8,9 Zdroj: AOPK ČR, 2014

Kapitola: Vodní režim

Jihočeský kraj pokrývá CHOPAV z 22,9 % celého území. V podrobnosti ORP leží CHOPAV na území 10 ORP, z nichž největší podíl leží v ORP Vimperk (68,9 % území), ORP Třeboň (67,0 % území) a ORP Trhové Sviny (61,6 % území), nejméně naopak v ORP Tábor (3,9 % území) a ORP Týn nad Vltavou (18,1 % území).

25


A . P O D K LA D Y

TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 Plocha CHOPAV na území ORP (ha)


230177,7 0 17 231,4 35 209,9 0 0 24 683,6 0 0 35353,0 8 304,3 0 3 871,6 27 860,5 36 074,3 4 747,3 36 872,3 0

Podíl CHOPAV na území ORP (%)

22,9 0 18,7 31,1 0 0 50,9 0 0 42,1 25,6 0 3,9 61,6 67,0 18,1 68,9 0 Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2014 a 2015


2.2.2. POVRCHOVÉ VODY Z hlediska vodohospodářského členění většina území Jihočeského kraje náleží do oblasti povodí Horní Vltavy, pouze východní část spadá do oblasti povodí Dyje a ze severu zasahuje do území kraje oblast povodí Dolní Vltavy. Nejvýznamnější tokem v Jihočeském kraji je řeka Vltava s celkovou délkou toku 430,2 km, z toho na území kraje 275 km. Pramení na Šumavě na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n. m. pod názvem Černý potok. Jihočeský kraj opouští Vltava v údolní nádrži Orlík v nadmořské výšce 330 m n. m. Průměrný dlouhodobý průtok v profilu hranice kraje je 83 m3/s. Významným levostranným přítokem je Otava, významnými pravostrannými přítoky jsou Malše a Lužnice. Významnou součástí hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údolní nádrže a rybníky, méně zastoupeny jsou vodní plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zastoupena přirozená jezera. Mezi vodní plochy je možné řadit i mokřady. Nejvýznamnější z vodohospodářského hlediska jsou nádrže Vltavské kaskády Lipno I (plocha 4 870 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze Středočeského kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Na území Jihočeského kraje se nachází více než 7 000 rybníků. Většina z nich je soustředěna do pánevních oblastí (Budějovické a Třeboňské pánve), kde tvoří rozsáhlé soustavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a hlubocká rybniční soustava, třeboňská soustava, lnářsko-blatenská soustava. Největším rybníkem s rozlohou 489 ha je rybník Rožmberk nacházející se v okresu Jindřichův Hradec.

26

2.2.3. JAKOST VOD VODNÍCH TOKŮ Od počátku devadesátých let dvacátého století došlo v České republice k zásadnímu zlepšení jakosti povrchových vod hlavně v důsledku snížení znečištění do nich vypouštěného. Podstatné snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod bylo způsobeno nejen restrukturalizací průmyslu na počátku 90. let. Stejně tak významná byla a je výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod podporovaná jak ze státního rozpočtu, tak s využitím fondů Evropské unie. Přestože se jakost povrchových vod v ČR velmi zlepšila, je nadále potřeba věnovat pozornost znečištění živinami a lokálně některými nebezpečnými látkami. Problematickou se, stejně jako jinde v Evropě, jeví jakost stojatých vod postižených eutrofizací, kde je ke zlepšení zapotřebí delší období a více finančně náročných opatření. V mezidobí 2007 – 2012 došlo k mírnému zhoršení kvality vody, nicméně ve srovnání se stavem na počátku 90. let došlo k výraznému zlepšení jakosti vody. Dle normy ČSN 75 7221 jsou třídy jakosti rozděleny do 5 tříd následovně: • I. třída – neznečištěná (ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku), • II. třída – mírně znečištěná (umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému), • III. třída – znečištěná (podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému nemusí být vytvořeny), • IV. třída – silně znečištěná (podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému), • V. třída – velmi silně znečištěná (podmínky umožňují existenci pouze silně nevyváženého ekosystému). Zdroj: www.cenia.cz


A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 6 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2012 - 2013

Zdrojem údajů o jakosti sledovaných toků je Výzkumný ústav vodohospodářský, T. G. M, prostřednictvím webového portálu http://heis.vuv.cz.


OBRÁZEK 5 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2008

27


A . P O D K LA D Y

2.2.4. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Správci vodních toků zjišťují tzv. záplavovou čáru, tj. průsečík matematickým modelem spočítaného průběhu hladiny návrhového průtoku s digitálním modelem terénu. Záplavová území jsou zjišťována pro návrhové průtoky se statistickou pravděpodobností překročení 5, 20 a 100 let (tzv. 5-ti leté, 20-ti leté a 100 leté povodně). Zdroj: www.aquaforum.cz

Na území Jihočeského kraje zasahují záplavová území do celkové výměry 35 338,8 ha. Z toho připadá 22 131,8 ha na Q005 (2,2 % rozlohy Jihočeského kraje), 28576,9,0 ha na Q020 (2,8 % rozlohy Jihočeského kraje) a 35 971,4 ha na Q100 (3,5 % rozlohy Jihočeského kraje). Aktivní zóna zaujímá 23 680,3 ha, tj. 2,4 % rozlohy Jihočeského kraje. TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2015 Výměra (ha)


1 005 809,1 27 853,5 92 375,6 113 087,3 47 167,8 93 374,8 48 467,0 38 514,2 74 186,5 83 948,8 32 405,2 57 421,1 100 233,8 45 235,7 53 835,9 26 240,2 53 537,1 17 925,1

Výměra Q100 (ha)

Podíl Q100 (%)

35 971,4 681,2 4 633,4 6 000,6 704,2 2 062,7 929,8 818,5 3 686,6 2 866,3 2 038,5 2 083,1 1 180,8 1092,6 5 008,3 427,4 688,2 1 069,3

3,6 2,4 5,0 5,3 1,5 2,2 1,9 2,1 4,9 3,4 6,3 3,6 1,2 2,4 9,3 1,6 1,3 6,0 Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2015


2.2.5. POVODŇOVÉ OHROŽENÍ Objektivní postupy posuzování míry povodňového nebezpečí, vyjádření povodňového rizika a stanovení výše možných škod patří k velmi aktuálním problémům s celospolečenským významem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (dále Směrnice 2007/60/ES) ukládá členským státům povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí, riziko a pořízené informace zpracovat do formy příslušného mapového vyjádření. Stanovení potenciálních povodňových rizik souvisí s mírou ohrožení území povodňovým nebezpečím. Ohrožení se vyjadřuje hodnotou v rozmezí 4 (vysoké) až 1 (reziduální) a v mapách ohrožení a rizik škálou čtyř barev. Přesná specifikace ohrožení pro jednotlivé oblasti je uvedena v tabulce níže. Podrobné postupy jsou uvedeny v Metodice tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (Věstník MŽP, červen 2011).

28

TABULKA 13 - KLASIFIKACE OHROŽENÍ (MAP POVODŇOVÝCH RIZIK) Kategorie ohrožení Doporučení Doporučuje se nepovolovat novou ani nerozšiřovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé nebo umísťují zvířata. Pro stávající zástavbu je třeba provést návrh (4) Vysoká povodňových opatření, která zajistí odpovídající snížení rizika, nebo zpracovat program vymístění této zástavby. Výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení nezbytnosti funkce objektů v ohroženém území a z potenciálního ohrožení objektů (3) Střední povodňovým nebezpečím. Nevhodná je výstavba citlivých objektů (např. zdravotnická zařízení, hasiči apod.). Nedoporučuje se rozšiřovat stávající plochy určené pro výstavbu.


(2) Nízké

(1) Reziduální

A . P O D K LA D Y

Výstavba je možná, přičemž vlastníci dotčených pozemků a objektů musí být upozorněni na potenciální ohrožení povodňovým nebezpečím. Pro citlivé objekty je třeba přijmout speciální opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení. Otázky spojené s povodňovou ochranou se zpravidla doporučuje řešit prostřednictvím dlouhodobého územního plánování se zaměřením na zvláště citlivé objekty (zdravotnická zařízení, památkové objekty apod.). Snahou je vyhýbat se objektům a zařízením se zvýšeným potenciálem škod.

Kategorie povodňového ohrožení ve vazbě na příslušný typ využití území (tab. 2) a přijatá doporučení dle tabulky 1 vyjadřuje hodnotu přijatelného povodňového rizika pro jednotlivé kategorie zranitelnosti (využití) území. Kategorizace využití území pro potřeby vyjádření zranitelnosti je stanovena na základě vymezení ploch s rozdílným způsobem využití dle § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. TABULKA 14 - KATEGORIE ZRANITELNOSTI ÚZEMÍ (MAP POVODŇOVÝCH RIZIK) Kategorie zranitelnosti území Označení Bydlení BY Smíšené plochy SM Občanská vybavenost OV Technická infrastruktura TV Dopravní infrastruktura DO Výrobní plochy a sklady VY ZV Sport a hromadná rekreace RS Lesy, zemědělská půda, zeleň Zel

Přijatelné riziko Nízké Nízké Nízké Nízké Nízké Nízké Nízké Střední Vysoké

Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1 vodního zákona, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně. Vymezení aktivní zóny záplavového území je rozhodujícím a podmiňujícím faktorem pro rozhodnutí o možném funkčním využití území z hlediska zabezpečení jeho dostatečné průtočnosti.

2.2.6. PODZEMNÍ VODY Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur: (1) hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu a (2) pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.). Oblast krystalinika a vyvřelin je sice petrograficky velmi různorodá, z hlediska tvorby, oběhu a drenáže podzemních vod má však jednotné rysy. Jediným kolektorem jsou kvartérní většinou deluviální uloženiny různé mocnosti, zóna zvětralin a připovrchového rozpojení puklin do hloubek několika desítek metrů. Hlubší oběh je vázán jen na významnější tektonické porušení hornin. Propustnost horninového komplexu směrem do hloubky klesá. Charakteristické jsou podstatné změny v propustnosti horninového prostředí na krátké vzdálenosti a značné rozdíly ve vydatnostech mezi jednotlivými, vzájemně blízko umístěnými jímacími nebo průzkumnými objekty. Filtrační parametry jsou v konkrétním místě závislé více na intenzitě a hloubce zvětrání a rozpukání než na horninovém druhu. Výjimkou jsou vložky krystalických vápenců s často vyvinutou krasovou propustností, zpravidla řádově vyšší než v okolních horninách. Charakteristické je rychlé lokální proudění podzemních vod v rámci jednotlivých hydrogeologických povodí, která se většinou téměř shodují s povodími hydrologickými a infiltrace srážkových vod v celé ploše území. Podzemní vody jsou drénovány pozvolným příronem v úrovni erozních bází všech řádů do vodotečí a pramenními vývěry v terénních depresích, v místech náhlého snížení spádu terénu ze suťových akumulací a v menší míře puklinovými vývěry nad úrovní erozních bází. Sedimentární struktury jsou z


Na území Jihočeského kraje jsou výše uvedeným způsobem popsány především toky, resp. části toků Vltavy (Český Krumlov, České Budějovice a Týn nad Vltavou), Lužnice (Suchdol nad Lužnicí, úsek Rožmberk – Tábor), Otavy (Strakonice, Písek), Blanice (úsek Husinec – Putim), Malše a dalších menších toků. Celkově do 4. kategorie s nejvyšší mírou rizika spadá 3332 ha, do 3. kategorie spadá 3457 ha, do 2. kategorie 1182 ha a do 1. kategorie 2263 ha.

29


A . P O D K LA D Y


převážné části tvořeny svrchnokřídovým klikovským a terciérním mydlovarským souvrstvím, pro které je charakteristická cyklická sedimentace - rychlé střídání kolektorů (slepence, pískovce, písky) a izolátorů (prachovce, jílovce, jíly) zejména ve vertikálním směru. V některých částech pánevních struktur silně převládají jílovité uloženiny (nejjižnější část Třeboňské pánve), někde jsou naopak uloženy ve velké mocnosti a rozloze písčité sedimenty (spodní část souvrství severní části Třeboňské pánve, terciérní uloženiny výběžku jižní části Třeboňské pánve k Trhovým Svinům, některé úseky terciérních uloženin v údolí Otavy a Blanice). Akumulace sedimentů lze celkově charakterizovat jako regionálně hydraulicky spojité, ale nehomogenní prostředí s průlinovou propustností, která je ve vertikálním směru o několik řádů nižší než ve směru horizontálním. Srážkové vody infiltrují v celé ploše na výchozech písčitých sedimentů, mimo drenážní oblasti s pozitivní výstupní úrovní hladin nad terén. Podstatný podíl podzemních vod do pánevních struktur přitéká z okolního krystalinika, zejména v silně členitých strukturách mimo hlavní pánevní struktury (Budějovická a Třeboňská pánev). Podzemní vody mají volnou hladinu ve výchozových částech svrchních kolektorů, hlouběji uložené kolektory jsou napjaté převážně s negativní výstupní úrovní. Oběh podzemních vod ve svrchní části sedimentů nad úrovní místních erozních bází je rychlejší a je ovlivňován podstatně morfologií terénu, směrem do hloubky se oběh podzemních vod výrazně zpomaluje a směřuje k hlavním drenážním oblastem jednotlivých pánevních struktur, kterými jsou údolí hlavních vodních toků v nejnižších částech pánví a oblasti rašelinišť v obou částech Třeboňské pánve.

30

2.2.7. VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Při erozních procesech s nižší intenzitou dochází ke ztrátě jemných půdních částic. Tím se mění půdní textura a struktura a snižuje se vodní kapacita půdy. Při procesech vodní eroze s vyšší intenzitou, při nichž dochází ke smyvu značné části vrchního horizontu, nepřijímá nižší horizont, obvykle s menším obsahem organické hmoty a s menší propustností, v dostatečné míře srážkovou vodu; půdní profil je ochuzen o zásobu vláhy, což má v suchých obdobích výrazný vliv na vývoj vegetace. Je tedy potřeba navrhovat a realizovat taková opatření, která zlepší odtokové poměry v krajině a přispějí ke zlepšení ekologické stability krajiny (vyjadřované jako KES). Provedení těchto přírodě blízkých opatření bude mít nezanedbatelný přínos nejen pro postupnou obnovu vodního režimu v krajině, ale také pro ochranu před povodněmi. Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který podstatným způsobem ovlivňuje časový a prostorový průběh povodní, jejichž důsledky se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by protipovodňová ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. V krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných, zatrubněných) drobných vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných


A . P O D K LA D Y

opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu u nás odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. TABULKA 15 - VÝMĚRA ORNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 Výměra ORP (ha)

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

27853,5 92375,6 113087,3 47167,8 93374,8 48467,0 38514,2 74186,5 83948,8 32405,2 57421,1 100233,8 45235,7 53835,9 26240,2 53537,1 17925,1

Výměra pozemků s ornou půdou se svažitostí 7° a více (ha)

582,5 1 043,5 1 661,0 918,0 974,9 541,8 980,2 1 318,6 2 379,1 214,2 5 013,3 2 638,0 505,0 34,1 329,7 1 590,2 753,4

Podíl výměry pozemků s ornou půdou se svažitostí 7° a více na rozloze ORP (%)

2,1 1,1 1,5 1,9 1,0 1,1 2,5 1,8 2,8 0,7 8,7 2,6 1,1 0,1 1,3 3,0 4,2

Zdroj: ZABAGED, ČÚZK, 2012; rastr sklonitosti terénu ze studie „Průzkum potřeby řešení protierozních opatření na území Jihočeského kraje ve vazbě na potřebná protipovodňová opatření“, VÚMOP, 2012

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ (LAPV) PÚR ČR ve znění 1. aktualizace stanovuje úkol v čl. (167) vymezit plochy pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) ve vazbě na „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území“, který byl vydán dne 16. 9. 2011. Součástí generelu bylo i plošné vymezení LAPV. Na území Jihočeského kraje se dle zmíněného generelu vyskytuje 7 lokalit, které byly v ZÚR JČK vymezeny jako územní rezervy (označení dle ZÚR JČK) – Hradiště (L/A), Dolní Bolíkov (L/B), Větší Vltavice (L/C), Bednárec (L/D), Nihošovice (L/E), Myslín (L/F), Budislav (L/G). Pozn. V ZÚR JČK byla vymezena ještě územní rezerva pro LAPV Vysočany (L/H), která původně měla zasahovat na území JČK. Výše uvedený generel vymezení LAPV Vysočany upřesnil tak, že již na území JČK nezasahuje, proto byla v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK vypuštěna.


Pozn. Výměra orných svažitých pozemků byla získána GIS analýzou nad rastrovým podkladem sklonitosti terénu vytvořeným z „Digitálního modelu reliéfu ČR 4. generace“ a vrstvou orné půdy dle mapového podkladu ZABAGED z roku 2012.

31


2.3.

A . P O D K LA D Y

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.3.1. OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady stacionárních zdrojů včetně lokálních topenišť, z dopravy (liniové zdroje) a plošných zdrojů (např. skládka odpadů). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě emisně významných zdrojů). Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hlavní sledované parametry: • Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. • Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší). • Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České republiky v rámci jednotlivých protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP).

Kapitola: Hygiena životního prostředí

PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉ DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ

32

Na 0,02 % území kraje došlo v roce 2013 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. V roce 2013 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se ze zákona nevyhlašují od roku 2012. Pokud by byly OZKO dále vyhlašovány potom by byly evidovány OZKO v roce 2012 v Týně nad Vltavou a v roce 2013 ve Vodňanech. Na 0,84 % území kraje došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl 24h imisní limit pro PM10 překročen na 5,73 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 17,37 % plochy ČR. Při hodnocení pětiletého průměru (2009 - 2013) překročení průměrné roční koncentrace PM10, tento limit nebyl překročen. 3 podíl území Jihočeského 2 kraje s překročeným cílovým imisním limitem 1 TV (%)

2,33

1,84

1,73 0,94

0,54

0,87

0,84

2012

2013

0,09

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE S PŘEKROČENÝM CÍLOVÝM IMISNÍM LIMITEM (TV) V LETECH 2006 -2013 (V % ÚZEMÍ)


A . P O D K LA D Y

TABULKA 16 - PODÍL ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ (LV) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 (V % PLOCHY ÚZEMNÍCH CELKŮ)

ČR Jihočeská zóna Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

SO2 4. max. 24h průměr >125 µg.m-3

PM10 roční průměr >40 µg.m-3

-

0,73 -

PM10 NO2 36. max. roční 24h průměr průměr >40 µg.m-3 >50 µg.m-3

5,73 0,02 1,1

0,01 -

Benzen roční průměr >5 µg.m-3

Souhrn překročen í imisního limitu (LV)

As roční průměr >6 ng.m-3

BaP5 roční průměr >1 ng.m-3

Souhrn překročen í TV

0,001 -

5,74 0,02 1,1

0,004 -

17,37 0,84 0,7 4,7 1,1 0,9 1,6 1,7 1,1

17,38 0,84 0,7 4,7 1,1 0,9 1,6 1,7 1,1

5

Pozn.: Pro B(a)P jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na 31. 12. 2012.


Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2015

33


A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 7 - VYMEZENÍ OBLASTÍ S INDIKACÍ PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V JČ. KRAJI V PRŮMĚRU ZA ROKY 2009 - 2013 TABULKA 17 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU O3 [MAX. DENNÍ 8H KLOUZAVÝ PRŮMĚR (> 120 µG.M-3)] PRO OCHRANU ZDRAVÍ V RÁMCI ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU V LETECH 2011, 2013 podíl plochy (v %) 2011

2013

0

0

České Budějovice Český Krumlov Dačice

0 0 0,4

0 30,7 20,5

Strakonice Tábor Trhové Sviny

Jindřichův Hradec Kaplice

0 1,4

14,7 44,1

Třeboň Týn nad Vltavou

Milevsko Písek Prachatice

0 0 0,6

0 0 19,3

Vimperk Vodňany Jihočeský kraj


Blatná

34

podíl plochy (v %)

Soběslav

2011

2013

0 0 0

0 0 0

0 0

8,9 0

0 0 0 0,13

0 39,8 0 12,03

Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2015

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2009 - 2013 zaznamenány na 25,56 % území ČR.


A . P O D K LA D Y

PLOCHA ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE TABULKA 18 - PŘEKROČENÍ IMIS. LIMITU (NOX) A CÍLOVÉHO IMIS. LIMITU (AOT40) PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE V NP A CHKO V LETECH 2011, 2013 CHKO a NP

NP Šumava CHKO Šumava CHKO Blanský les CHKO Třeboňsko

NOX Roční průměr> 30 µg.m-3 2011 2013

-

0 0 0 0

O3 - AOT 40 > 18 000 µg.m-3.h 2011 2013

2011

2013

4,7 2,4 0 0

4,7 2,4 0 0

0 0 0 0

Souhrn

0 0 0 0

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, rok 2011, 2013.

PLNĚNÍ DOPORUČENÝCH KRAJSKÝCH EMISNÍCH STROPŮ Jihočeský kraj, typický svojí rozptýlenou zástavbou, je charakterizován soustředěnou průmyslovou výrobou do větších městských center, zejména pak v českobudějovické aglomeraci, v Táboře a Strakonicích. Orientace průmyslu prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie a v převážné míře navazuje na primární sektor zejména potravinářský průmysl a výrobu nápojů. Klíčovou úlohu v kraji hraje sektor zemědělství. TABULKA 19 - EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 - 2012 Emise REZZO 1-4 (kt/rok) 2008 Emise REZZO 1-4 (kt/rok) 2011 Emise REZZO 1-4 (kt/rok) 2012 Emisní strop Plnění emisního stropu

TZL

SO2

NOX

CO

VOC

NH3

5,3 4,5 4,8 -

10,2 9,2 7,9 12,9 plněn

13,9 12,0 11,6 15,7 plněn

26,6 20,4 41,8 -

11,4 9,1 10,2 15,8 plněn

7,2 8,2 7,6 10,0 plněn

Pozn.: emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem, emise z přeshraniční dopravy nejsou do krajů rozpočítány.

Podle dat z roku 2011 jsou na území Jihočeského kraje s rezervou plněny doporučené krajské emisní stropy pro rok 2011 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO2, NOX, VOC a NH3. Oba zmíněné předpisy byly zrušeny zákonem č. 201/2012 Sb., nahrazující předpis již vydán nebude, s krajskými stropy se k roku 2020 již nepočítá. Emisní stropy jsou určeny k roku 2010, nicméně jejich plnění je doporučováno i nadále.


POROVNÁNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ KRAJE VZHLEDEM K OSTATNÍM KRAJŮM (AGLOMERACÍM) Jihočeský kraj patří k nejméně zatíženým krajům v ČR. Na území kraje dochází pouze k výjimečnému překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace co se týče většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3.

35


A . P O D K LA D Y

2.3.2. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v kraji zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká již dlouhodobě ze stavebnictví, v odvětvích zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. V Jihočeském kraji existuje potřeba rekonstrukce či dobudování technické infrastruktury pro efektivní a účelné hospodaření s odpady. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, se kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Jihočeský kraj má zpracován Plán odpadového hospodářství (z r. 2004). Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování, následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI Dle Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který je provozován českou informační agenturou životního prostředí CENIA, byla produkce odpadu ve vybraných odvětvích v Jihočeském kraji v roce 2013 následující: TABULKA 20 - PRODUKCE ODPADU (KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 kód odpadu

název

01

Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a z výroby a zpracování potravin Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru

02 17 19 20

množství (kT)

50,6 12,7 1550,099 213,81 287,82

V roce 2013 byla celková produkce odpadů 2 482 tis. tun, což je vzestup oproti roku 2011, kdy byla celková produkce odpadů 2 380 tis. tun. Nejvíce k tomuto množství přispívá stavební a demoliční odpad a komunální odpad. Souhrnné informace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny v následující tabulce.


TABULKA 21 - PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM

36

NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013

Produkce odpadů

celkem

nebezpečný odpad

ostatní odpad

komunální odpad

Celková produkce odpadů (1000 t/rok) Podíl na celkové produkci odpadů Podíl využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl materiálově využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl energeticky využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných skládkováním (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných spalováním (% z celkové produkce skupiny odpadů)

2482 100

65 3

2417 97

288 12

78

47

78

23

78

47

79

23

0

0

0

0

10

5

10

71

0

2

0

0

Zdroj: Vyhodnocení POH JČK 2013

Pozn.: Hodnoty vyšší než 100% procent jsou dány tím, že na území Jihočeského kraje se zpracovalo či využilo větší množství odpadů, než bylo v daném roce vyprodukováno. Odpad je z největší části upravován a nadále využíván (78 % celkově vyprodukovaného množství), 10 % odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o komunální odpad – viz dále. Pouze malá část odpadů je spalována. Jedním z indikátorů, který charakterizuje stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Oproti ostatním „nekomunálním“ odpadům je míra separace a následného využití těchto odpadů nízká a liší se v rámci jednotlivých území. Produkci odpadů v rámci jednotlivých ORP ukazuje následující tabulka.


A . P O D K LA D Y

TABULKA 22 - PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU A MÍRA SEPARACE V RÁMCI ORP V ROCE 2013 Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Množství (t)

Počet obyvatel

kg/os./rok

Míra separace (%)

150 229 3 654 34 912 9 180 5 358 11 026 3 828 4 260 11 033 6 317 6 070 10 851 18 795 4 805 7 520 4 013 4 442 4 165

636 707 13 833 156 207 41 685 19 518 47 552 19 488 18 486 52 018 33 426 22 058 45 082 80 553 18 654 24 932 14 104 17 512 11 599

235,95 264,15 223,50 220,22 274,52 231,87 196,43 230,44 212,10 188,98 275,18 240,69 233,32 257,59 301,62 284,53 253,65 359,08

19,7 9,6 29,5 1,5 13,2 41,2 0,6 72,0 14,0 2,8 60,5 2,6 18,9 0,042 0,6 10,6 2,9 14,3

Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství.

Celková průměrná produkce komunálních odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 452,2 kg/os. rok, což je o 8,0 % méně, než je republikový průměr k roku 2013 (491,7 kg/os./rok)Nejnižší míra produkce komunálního odpadů je v ORP Blatná, Kaplice, Týn nad Vltavou a Vodňany, nejvyšší v ORP České Budějovice a Tábor. Dlouhodobý cíl, uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, 50% materiálového využití komunálního odpadu, nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra separace dle databáze ISOH je v ORP Milevsko, Soběslav a Jindřichův Hradec, nejnižší v ORP Trhové Sviny, Třeboň a Kaplice. Největší podíl komunálního odpadu – 71 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách odpadů.

1 629

1 687

2 417

2 482

2 307

2 380 1 821

1 907

1 997

2 131

1 811

1 968

1 542

1 714

1 285

1 500

1 347

2 000

1 458

1 611

2 500

2 169

3 000

2 397

Zdroj: Plán odpadového hospodářství JČK a jeho vyhodnocení

288 65

58

294

296 73

287

86

273

134

274

157

251

173

227

62

199

154

200

500

228

1 000

0 celkem

2005

2006

2007

nebezpečný odpad

2008

2009

2010

ostatní odpad (vč. komunálního)

2011

2012

2013

komunální odpad

GRAF 2 – PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK) V LETECH 2004 - 2013

Jedním z požadavků zákona o odpadech je i snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen „BRKO“) ukládaného na skládky. V roce 2013 bylo v přepočtu na jednoho obyvatele uloženo na skládky 144,76 kg BRKO, což je o něco málo méně, než tomu bylo v předchozím roce. Nicméně evropskou směrnicí č. 1999/31/ES je ČR uložena povinnost omezení ukládání na skládky BRO u komunálního odpadu a to do roku 2013 na 50% hmotnosti tohoto odpadu vzniklého v roce 1995. V měrném množství odpovídá hodnota 74 kg/obyv./rok BRKO. Stanovenou hodnotu pro rok 2013 není reálné splnit. Hlavním opatřením k naplnění tohoto cíle je vyřešení otázky nakládání se směšným komunálním odpadem, který je současně plně skládkován. Pro dosažení požadovaných hodnot by muselo být téměř 50tis. t směsného komunálního odpadu odkloněno na zařízení, které by dokázalo tento odpad využít. Toto zařízení se však v kraji nenachází.


2004

37


A . P O D K LA D Y

Lze říci, že současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji se vyznačuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Stávající skládkové lokality byly v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15-20 let. V současné době je v Jihočeském kraji v provozu celkem 23 skládek – 2 pro inertní odpad, 19 pro ostatní odpad, 2 pro nebezpečný a ostatní odpad. Perspektivní skládkové lokality se nachází v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnost současných lokalit dosahuje více než 10 let. Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje v provozu 2 skládky na odstraňování nebezpečných odpadů, tzn. skupiny S – NO (Vodňany - okres Strakonice a Lověšice - okres Český Krumlov). Část BRKO je využívaná na kompostárnách. Kompostován je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV, stromová kůra, odpadní dřevo. Kompostovatelný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na vyhrazených plochách skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekultivace skládek apod.) TABULKA 23 - PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 Název skládky


Řízená skládka odpadů Blatná - Hněvkov Řízená skládka TKO Český Krumlov - Chabičovice Skládka odpadů S-OO Borek Skládka odpadů Rakovka - Pašovice Středisko likvidace odpadů Fedrpuš-Otín Skládka Jistebnice – lokalita Hranice Skládka odpadů Lišov Řízená skládka pevných odpadů Bukovsko Řízená skládka odpadů Milevsko - Jenišovice Skládka TKO Hluboká nad Vltavou Skládka odpadů Písek – Smrkovice - Vydlaby Skládka popílku -Lom Semice Skládka TKO Libínské Sedlo Skládka odpadů Lověšice Skládka Růžov Skládka odpadů Klenovice II Skládka odpadů Stráž nad Nežárkou – Pístina Skládka stavebního odpadu Temelínec-B Skládka odpadů S-OO3 Temelínec Skládka odpadů Pravětín Řízená skládka odpadů Stožice Skládka odpadů Řídká Blana Řízená skládka odpadů Želeč

38

Obec

Blatná Český Krumlov Dačice Chrášťany Jindřichův Hradec Jistebnice Lišov Malonty Milevsko Munice Písek Písek 1 Prachatice Přídolí Růžov Soběslav - Klenovice Stráž nad Nežárkou Temelín Temelín Vimperk Vodňany - Stožice Zahájí Želeč u Tábora

Skupina skládky

S-OO1+2+3 S-OO3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO1+2+3 SOO3+1 S-OO1+2+3 S-OO1+3 SOO1+2+3 S-OO1+2+3 S-IO S-OO3 S-OO3 + S-NO SOO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-IO S-OO3 S-OO S-OO3 + S-NO S-OO3 S-OO1+2+3

V roce 2013 kraj pokračoval v realizaci pilotního projektu s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM a.s. s názvem „ Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky na území Jihočeského kraje“. Projekt je využíván zejména na nákup kontejnerů ke sběru tříděného odpadu a na osvětu a výchovu občanů ke třídění komunálního odpadu v Jihočeském kraji, realizovanou prostřednictvím celokrajské informační kampaně. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Tento dokument je zpracován v časovém horizontu k roku 2015.


A . P O D K LA D Y

2.3.3. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti např. ropnými látkami, pesticidy, těžkými kovy apod. I přes celkově nenarušené životní prostředí na území jihočeského kraje a koncepční záměry v jeho dalším zkvalitnění jsou v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží. Jedná se především o zátěže z minulosti provozovaných průmyslových objektů. Sanace těchto zátěží patří mezi ekologické priority regionu, ukazuje se však, že bude nepochybně složitým, velmi nákladným a dlouhodobým procesem. SEZ ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Celkový počet lokalit starých ekologických zátěží evidovaných v roce 2014 v Jihočeském kraji je 316 dle databáze SEKM. Přehled nejvýznamnějších ekologických zátěží v Jihočeském kraji je uveden v následující tabulce. TABULKA 24 - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 Název

Bývalý areál Závodu aplikované chemie ZACH Temelín DIAMO, s.p. odkaliště Mydlovary E.ON Distribuce, a.s. Mydlovary EBC Lhenice JČP a.s. České Budějovice Jihostroj a.s. Farma Bohumilice - Roučka Farma Strážný - Vokál Houžná skládka kalů JČDZ a.s. skládka Suchdol n Lužnicí JČDZ a.s. Soběslav Kalová pole Milevsko obalovna Strabag Řídká Blana I Řídká Blana II-3 STS Dačice Zemědělský areál pana Maxy Zemědělský areál Pleše, č.p. 1 ZEMSPOL Dešná s.r.o. ŽOS České Velenice

Obec

Temelín Mydlovary u Dívčic Mydlovary u Dívčic Lhenice České Budějovice 5 Velešín Bohumilice v Čechách Strážný Houžná Suchdol nad Lužnicí Soběslav Písek Milevsko Zahájí u Hluboké nad Vltavou Olešník Dačice Chlum u Třeboně Pleše Dešná u Dačic České Velenice

Kód priority

A3 A3 A3 A3 A3 A3 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2

Zdroj: MŽP (Národní priority pro odstraňování starých ekologických zátěží - kategorie A3 - seznam aktualizovaný k 25. 3. 2015, databáze SEKM, přístupná veřejnosti)


Vysvětlivky kódů priority: • A3 – potvrzeno aktuální neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví, vyplývající z kontaminace lokality při jejím současném způsobu využívání; • A2 – potvrzeno šíření kontaminace, hrozící vznikem neakceptovatelného zdravotního rizika

39


A . P O D K LA D Y

2.3.4. DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ Za liniové zdroje emisí mohou být považována zastavěná území v dosahu liniových zdrojů emisí, kterými jsou dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy a silnice II. třídy. TABULKA 25 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014


celková délka dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v ORP (km)

délka dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v zastavěném území (km)

podíl délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v zastavěném území (%)

2434,52 68,27 236,67 169,45 158,17 209,73 75,94 95,4 203,8 169,38 111,1 134,68 330,48 76,88 125,64 80,44 123,77 64,73

505,30 16,94 56,60 44,76 27,32 44,26 16,70 14,69 31,84 29,27 19,72 31,57 67,11 20,25 33,15 18,77 23,21 9,13

20,8 24,8 23,9 26,4 17,3 21,1 22,0 15,4 15,6 17,3 17,8 23,4 20,3 26,3 26,4 23,3 18,8 14,1 Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP 2014 a 2015

Z pohledu podílu liniových zdrojů zasahujících zastavěná území jsou na tom nejhůře ORP Český Krumlov, Trhové Sviny a Třeboň (26,4 a 26,3 %), nejlépe naopak ORP Vodňany (14,1 %). LETIŠTĚ Ochranná pásma letišť - historická, stávající a navrhovaná letiště viz. kartogram E.6.c. Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží, což lze považovat za významnou hygienickou závadu území. V Jihočeském kraji k 31. 12. 2012 je evidováno MD ČR a Úřadem pro civilní letectví celkem 7 letišť (České Budějovice, Hosín, Strakonice, Strunkovice nad Blanicí, Soběslav, Tábor – Čápův dvůr a Jindřichův Hradec), 6 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ – Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Třeboň – Dvorce) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor).


NAPOJENÍ NA KANALIZACI A VODOVOD Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura v kapitole 2.6.6.

40


A . P O D K LA D Y

RADONOVÉ RIZIKO Nejvýznamnějším zdrojem radonu v objektech je geologické podloží. V podzemních zdrojích pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva jsou prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování. Objemová aktivita radonu a propustnost jsou řídícími veličinami pro stanovení kategorie radonového rizika na stavebním pozemku. Klasifikace základových půd z hlediska radonového rizika rozlišuje 3 kategorie radonového indexu -1. nízké, 2. střední, 3. vysoké.

OBRÁZEK 8 - LOKALITY S RADONOVÝM RIZIKEM V JIHOČESKÉM KRAJI

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) - značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu, nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko, nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav (viz kartogram P.3.d). TABULKA 26 - VÝSKYT LOKALIT S RADONOVÝM RIZIKEM V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

výměra ORP (km2)

10057,99 278,54 923,71 1130,58 471,55 933,73 484,82 385,20 741,68 839,62 324,04 574,18 1002,34 451,92 538,92 262,43 535,50 179,23

území s výskytem radonu (km2)

2290,48 191,12 21,71 146,94 158,34 316,03 193,88 257,82 333,35 157,96 0 107,96 138,40 121,03 35,44 6,60 66,15 37,75

podíl území s radonem (%)

22,77 68,62 2,35 13,00 33,58 33,85 39,99 66,93 44,95 18,81 0 18,80 13,81 26,78 6,58 2,51 12,35 21,06 Zdroj: GIS analýza na daty ÚAP


název ORP

41


2.4.

A . P O D K LA D Y

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

2.4.1. OCHRANA PŘÍRODY Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od roku 2010 postupně převádějí do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces intenzivně probíhá v následujících letech. V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 15,3 % rozlohy státu. Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené ochrany přírody“ (dále též „ÚZOP“), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL, MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení přírodních parků lze označit jako přechod mezi obecnou a zvláštní ochranou. TABULKA 27 - ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 Rozloha ORP (km2)


10058,10

278,53 923,76 1130,87 471,68 933,75 484,67 385,14 741,87 839,49 324,05 574,21 1002,34 452,36 538,36 262,40 535,37 179,25

Území zvýšené ochrany přírody (ÚZOP) v km2 NP

CHKO

Ptačí oblasti

EVL

340,7 1640,3 1553,4 1636,3 0,8 44,2 108,0 69,6 15,1 510,7 340,0 621,8 2,5 94,4 98,4 11,9 75,2 21,9 57,6 0,1 96,8 3,0 180,6 188,2 223,4 436,9 44,2 31,8 14,1 0,4 5,2 36,6 19,2 16,5 498,4 329,5 59,5 2,6 145,0 223,5 173,6 369,6 -

MZCHÚ

188,5 2,8 10,4 22,6 3,5 5,9 25,5 0,3 3,5 34,1 10,4 1,9 4,3 7,8 34,4 1,2 19,4 0,8

ÚZOP bez plošných překryvů

Přírodní park

1035,9 89,4 140,9 262,0 189,8 34,8 56,0 11,5 143,6 103,4 0,4 4,3 -

Plocha ÚZOP celkem

3520,96 2,84 146,46 728,47 144,37 367,55 193,8 92,57 154,41 440,37 70,4 1,85 149,78 153,39 498,95 5,00 369,93 0,82

Podíl ÚZOP (%)

35,01 1,02 15,86 64,42 30,61 39,36 39,99 24,04 20,81 52,46 21,73 0,32 14,94 33,91 92,68 1,90 69,10 0,45

Kapitola: Ochrana přírody a krajiny


42

Celková plocha území zvýšené ochrany přírody v Jihočeském kraji činí 3521 km2, což představuje 35 % plochy území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř pětinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území – Národní park Šumava, CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko. Další plošně rozsáhlá území jsou v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2000. Ptačích oblastí bylo vymezeno 9 (Boletice, Českobudějovické rybníky, Dehtář, Hlubocké obory, Novohradské Hory, Řežabinec, Šumava, Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy) a Evropsky významných lokalit 104 (plošně největší Šumava, Blanský les, Boletice. Třeboňsko střed, Hlubocké obory). V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují značné disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP Třeboň, kde přes 90 % území pokrývá CHKO Třeboňsko a v ORP Vimperk leží téměř 70 % ploch v Národním parku a CHKO Šumava. Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Český Krumlov. Průměrné pokrytí ÚZOP je v ORP Kaplice, Jindřichův Hradec, Trhové Sviny a Dačice. Naproti tomu existují ORP, kde ÚZOP zaujímají minimální podíl plochy – Strakonice, Vodňany, Blatná, Týn nad Vltavou. Největší zastoupení přírodních parků se vyskytuje v ORP Jindřichův Hradec.


A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 9 - ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014

Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2010. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.

100

92,7

90 80 69,1 64,4

60

52,5

50 40

39,4 40,0

35,0

24,0

20,8

21,7

15,9

20 10

33,9

30,6

30

1,0

14,9 0,3

0

GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014

1,9

0,5


podíl (%)

70

43


A . P O D K LA D Y

2.4.2. KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „KES“) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilnı́ch ploch plocha ekologicky nestabilnı́ch ploch

Ekologicky stabilní plochy →

chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy → orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. TABULKA 28 - HODNOTY KES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V INTERVALU LET 2001 - 2005 – 2009 – 2011 – 2013

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

2001

trend

2005

trend

2009

trend

2011

trend

2013

1,43 0,88 1,01 2,97 0,84 1,56 2,60 0,98 1,02 2,67 0,94 0,83 0,90 1,57 2,29 0,73 4,17 0,87

↗

1,45 0,89 1,02 3,09 0,84 1,58 2,63 1,00 1,03 2,71 0,93 0,84 0,91 1,58 2,31 0,73 4,23 0,87

↗

1,46 0,90 1,03 3,18 0,84 1,60 2,66 1,01 1,04 2,74 0,93 0,84 0,91 1,62 2,35 0,76 4,35 0,88

↗

1,47 0,90 1,03 3,20 0,84 1,63 2,77 1,01 1,04 2,73 0,92 0,85 0,91 1,63 2,45 0,76 4,38 0,90

↗

1,49 0,90 1,03 3,24 0,85 1,64 2,90 1,02 1,05 2,78 0,92 0,86 0,91 1,67 2,50 0,76 4,46 0,90

↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ →

↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → → → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

→ → ↗ → ↗ ↗ → → ↘ ↘ ↗ → ↗ ↗ → ↗ ↗

→ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ → ↗ ↗ → ↗ →


Zdroj: ČSÚ, 2015

44

Vysvětlivky klasifikace: ≤ 0,10 → území maximálně narušené, ekologické funkce jsou trvale nahrazovány technickými zásahy, 0,11–0,30 → území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené, ekologické funkce zpravidla nahrazovány technickými zásahy, 0,31–1,00 → území intenzivně využívané (zejména zemědělskou velkovýrobou), s labilními agroekosystémy, s vysokými vklady dodatkové energie. 1,01–2,99 → vcelku vyvážená krajina, technické objekty v relativním souladu s přírodními strukturami, s nižší potřebou energomateriálních vkladů. ≥ 3,00 → krajina relativně přírodní, ekologicky stabilní. Ve sledovaném období nedochází k žádným významným změnám, lze konstatovat pouze velmi mírný růst hodnoty KES, což je z pohledu ekologie příznivý trend. Relativně přírodní a ekologicky stabilní je území ORP Vimperk a Český Krumlov. Nad celokrajskou hodnotou KES (1,49) se pohybují kromě ORP Vimperk a Český Krumlov, dále ještě Jindřichův Hradec, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny a Třeboň.


A . P O D K LA D Y

Ve sledovaném období nedochází k žádným významným změnám, lze konstatovat pouze velmi mírný růst hodnoty KES, což je z pohledu ekologie příznivý trend. Relativně přírodní a ekologicky stabilní je území ORP Vimperk a Český Krumlov. 2,50

2,30 2,01

2,00 1,49

1,50

1,44

1,35 1,06

1,00

1,00 0,67 0,50

1,04

0,91

1,33

0,99 0,85 0,68

0,31

0,00

GRAF 4 - KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013

V rámci ČR patří Jihočeskému kraji třetí místo v hodnotě KES. Před ním mají vyšší hodnotu KES už jen kraje Liberecký (2,30) a Karlovarský (2,01). Nejnižší hodnotu KES má území Hlavního města Prahy (0,31), které je nadprůměrně využívaným územím.

2.4.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti.


Pozn. Při hodnocení KES v podrobnosti správního území obcí existuje v Jihočeském kraji anomálie, a to u obce Strýčice (kód 536032), která nemá žádné vlastní katastrální území. Obec leží na části katastrálního obce Radošovice (kód 544965), konkrétně na části katastrálního území Radošovice u Českých Budějovic (kód 738557). Při hodnocení v podrobnosti ORP se tato anomálie neprojeví, jelikož obě obce jsou součástí správního území ORP České Budějovice.

45


A . P O D K LA D Y

TABULKA 29 - PLOCHY REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2015


Rozloha ORP (km2)

Rozloha ÚSES (km2)

10058,10 278,53 923,76 1130,87 471,68 933,75 484,67 385,14 741,87 839,49 324,05 574,21 1002,34 452,36 538,36 262,40 535,37 179,25

1011,57 29,24 71,95 199,28 23,75 63,14 59,04 11,72 72,68 95,96 30,84 39,89 50,84 53,37 95,67 18,28 79,53 16,38

Podíl plochy ÚSES (%)

10,06 10,50 7,79 17,62 5,03 6,76 12,18 3,04 9,80 11,43 9,52 6,95 5,07 11,80 17,77 6,97 14,86 9,14

Zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ve znění 1. aktualizace, účinné od 6. 1. 2015


V rámci aktualizace ZÚR JČK bylo řešeno převymezení regionálních a nadregionálních prvků ÚSES na základě požadavku Správy NP a CHKO Šumava. Dále jsou převymezena nadregionální biocentra ve vazbě na provedenou aktualizaci vymezení nadregionálních biocenter společností EKOTOXY Opava, zadavatelem MŽP ČR a AOPK ČR.

46

2.4.4. MIGRAČNÍ KORIDORY PRO VELKÉ SAVCE Živočichové potřebují pro svou existenci nejen vhodné biotopy pro stálý výskyt, ale také krajinný prostor, ve kterém může probíhat jejich migrace a vzájemná komunikace populací. Intenzivní rozvoj sídelní, průmyslové a dopravní infrastruktury vytváří nepropustné bariéry, které rozdělují krajinu a populaci na stále menší a menší části, které přestávají plnit své ekologické funkce. Dochází k tzv. fragmentaci krajiny, která patří v současnosti k největším rizikům pro zachování biodiverzity. Vhodnou modelovou skupinou pro návrh opatření na zachování průchodnosti krajiny jsou velcí savci. Zde byli uvažováni rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský a jelen lesní. Prvním důvodem výběru je vlastní ochrana těchto druhů. Druhým důvodem je skutečnost, že se jedná o organismy s největšími prostorovými nároky na migraci, a tedy tam, kde bude zajištěna průchodnost krajiny pro velké savce, bude dostatečná i pro ostatní druhy lesních živočichů. Základním ochranným opatřením je vymezení částí krajiny, které mají pro výskyt a migraci druhů zásadní význam. Tyto krajinné struktury tvoří 3 vzájemně provázané kategorie: 1) Migračně významná území (MVÚ) – zahrnují oblasti stálého výskytu velkých savců i prostory potřebné k migraci a chrání propustnost krajiny jako celku. Celková rozloha MVÚ je 42 % území ČR. Požadavkem je, aby hledisko zachování jejich propustnosti bylo jedním z důležitých kritérií v rámci procesů územního plánování. Intravilány obcí jsou z MVÚ vyčleněny. 2) Dálkové migrační koridory (DMK) – jsou vedeny uvnitř MVÚ a představují prostory pro zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny. Jsou reprezentovány osou a bufferem o šířce 250 m na každou stranu (intravilány obcí jsou z DMK vyčleněny). Jsou vymezeny v místech, která jsou v současnosti stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnosti, kudy mohou velcí savci projít. Pokud je DMK přerušen bariérou, označuje se tato lokalita jako místo kritické. Přitom je podmínkou, že kritická místa je možné technicky reálnými prostředky zprůchodnit. Místa, která jsou dnes průchozí, ale s velkým omezením, se označují jako místa problémová. Požadavkem pro ochranu DMK je, že v nich nesmí být povolovány žádné stavby, které by snížily migrační prostupnost koridoru. Celková délka DMK v ČR je 10 060 km. 3) Migrační trasy (MT) – představují konkrétní technické nebo krajinné řešení ve vybraných kritických a problémových místech, zpracované v podrobném měřítku s návrhem detailních opatření. MT by měly být realizovány v rámci investiční přípravy.


A . P O D K LA D Y

Vymezení MVÚ a DMK probíhalo v rámci projektu VaV na základě komplexní metodiky, která byla založena na analýze nálezových dat velkých savců, kategorizaci a popisu migračních bariér, matematických modelech krajinného potenciálu a habitatových preferencí a především rozsáhlém terénním průzkumu. Migrační bariéry jsou krajinné struktury, které brání volnému pohybu živočichů. Z hlediska migrace velkých savců je můžeme rozdělit do následujících skupin: 1) silnice a dálnic 2) železnice 3) vodní toky a vodní plochy 4) ploty a ohradníky 5) osídlení 6) bezlesí Jejich skutečná průchodnost je daná řadou technických a provozních parametrů a musí být vždy ověřována expertním posouzením na základě terénního šetření. Kromě jednotlivých bariér je významným jevem jejich kumulace. V ČR je vysoká hustota migračních bariér a do budoucnosti nejzávažnějšími z nich je výstavba sídel a průmyslových objektů ve volné krajině a rozvoj dopravní infrastruktury.

OBRÁZEK 10 - MIGRAČNÍ PLOCHY A KORIDORY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014


Zdroj: informační leták: „Migrační koridory pro velké savce v České republice“, EVERNIA s.r.o., 2010

47


A . P O D K LA D Y

2.4.4 KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY Pod pojmem krajinná památková zóna, s nejčastěji užívanou zkratkou KPZ, si lze představit větší či menší území, které zahrnuje ucelené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují dochovanou kulturní krajinu bez výraznějších negativních zásahů do urbanistické struktury sídel či do přírodního prostředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou přírodních a sídelních ploch s krajinnými nebo architektonickými dominantami v panoramatických pohledech. Krajinnou památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou nařízení, v němž vymezuje rozsah zóny a zároveň stanovuje podmínky pro zabezpečení její ochrany, ve vazbě na § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. TABULKA 30 – STAV KRAJINNÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN V JIHOČESKÉM KRAJI Název

Čimelicko - Rakovicko Libějovicko - Lomecko Novohradsko Orlicko Římovsko Dubsko Hlubocko Chotovinsko Chvalšinsko Jemčinsko Netolicko Opalicko Podhůří Blanského lesa Ratibořské Hory Stará Vožice Rožmbersko Soběslavská blata Štěkeňsko Třeboňská rybniční krajina Vitorazsko

V ROCE 2014

stav

Rok vyhlášení

vyhlášená vyhlášená vyhlášená vyhlášená vyhlášená návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh

2002 1996 1996 1996 1996 -

Rozloha (ha)

733,9 2194,6 6590,3 487,4 127,4 688,7 9307,3 800,2 5129,6 3125,0 2931,8 756,8 1917,8 5624,8 5879,0 8060,0 1841,9 28949,7 894,4

Zdroj: NPÚ, pracoviště v Českých Budějovicích, stav 9/2014

Vyhlášené krajinné památkové zóny zasahují na území 5 ORP – České Budějovice, Písek, Prachatice, Trhové Sviny a Vodňany, přičemž největší podíl správního území ORP je pokrytý u ORP Trhové Sviny (téměř 14,57 %). Navržené krajinné památkové zóny, získané od regionálního pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích k dubnu 2013 (k září 2014 stejné), zasahují na území 13 ORP, přičemž největší podíl je v ORP Třeboň. TABULKA 31 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE JAKO % PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP (2014)


Rozloha ORP (km2)

48


10058,10 278,53 923,76 1130,87 471,68 933,75 484,67 385,14 741,87 839,49 324,05 574,21 1002,34 452,36 538,36 262,4 535,37 179,25

Vyhlášené KPZ Rozloha (km ) 2

101,33 1,27 12,21 5,26 65,90 16,68

Navržené KPZ

Podíl (%)

1,00 0,14 1,65 0,63 14,57 9,31

Rozloha (km2)

759,07 138,96 102,09 41,05 12,03 0,01 35,95 79,27 18,41 71,46 8,61 244,90 6,07 0,28

Podíl (%)

7,55 15,04 9,03 4,40 2,48 0 4,28 24,46 3,21 7,13 1,90 45,49 2,31 0,16

Zdroj: NPÚ, pracoviště v Českých Budějovicích, stav 9/2014


2.5.

A . P O D K LA D Y

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND 2.5.1. CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSTVÍ V JČK Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. V roce 2013 v zemědělství pracovalo 17843 lidí, což představuje z celkového počtu obyvatel kraje (636 707) 2,8 % obyvatel. Zemědělská půda tvořila 490,1 tis. ha, tj. 48,7 % rozlohy Jihočeského kraje. Při porovnání let 2007 a 2013 je zřejmý úbytek průměrného podílu zemědělské půdy na rozloze katastrálního území, který se snížil o 0,60 %, a došlo ke snížení průměrného koeficientu ekologické stability o 0,57 %. Konkrétně se jedná o snížení rozlohy orné půdy o 2,20 % a rozlohy sadů o 2,60 %, naopak o růst zastavěných ploch o 4,32 %, trvalých travních porostů o 2,25 % a dále mírný růst zahrad (1,06 %), vodních ploch (0,83 %), ostatních ploch (0,70 %) a lesů (0,50 %). V souvislosti časové řady po jednotlivých letech je patrný trend, kdy rozloha druhů pozemků buď souvisle klesá či stoupá; výjimkou je rozloha vodních ploch, kdy v roce 2011 plocha oproti předchozím letům mírně klesla. Pokles byl také v roce 2008 u ploch ostatních, od té doby ale již jejich podíl stoupá. TABULKA 32 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 2013 orná půda

zahrady, ovocné sady

Jihočeský kraj

490 051,8

311 035,6

14 717,0

Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vlt. Vimperk Vodňany

16 866,9

12 284,8

415,0

49 411,1

35 589,9

36 858,3 27 655,8

Nezemědělská půda (ha) trvalé travní porosty

celkem

lesní pozemky

vodní plochy

zastavěné plochy

ostatní

162 299,1

515 609,3

378 332,4

44 137,7

11 007,5

82 131,7

4 167,1

10 989,2

6 930,8

1 668,6

366,0

2 023,8

1 978,1

11 843,1

42 966,1

26 981,1

6 055,0

1 965,2

7 964,9

11 089,4

789,5

24 979,5

7 6150,1

54 312,1

6 251,3

573,9

15 012,8

22 081,6

525,7

5 048,4

19 533,6

15 222,5

919,9

444,5

2 946,7

45 087,2

27 875,6

994,1

16 217,5

48 263,0

35 544,5

5 270,5

887,4

6 560,5

20 119,8

8 385,1

302,5

11 432,3

28 351,0

23 560,5

743,0

243,4

3 804,2

22 727,2

16 370,0

581,9

5775,3

15 797,6

11 752,4

1 364,7

489,1

2 191,3

39 746,5

30 561,2

1 166,2

8019,1

34 422,5

25 463,9

3 285,8

1 044,5

4 628,4

33 619,0

13 332,8

1 576,3

18 709,9

50 331,8

40 011,3

1 439,5

540,4

8 340,6

18 968,0

14 033,5

590,3

4 344,3

13 418,3

8 258,2

2 358,9

436,6

2 364,7

38 106,9

25 454,6

1 185,4

11 466,8

19 301,0

12 308,4

1 523,4

849,0

4 620,2

58 908,9

43 983,6

1 913,7

13 011,6

41 307,9

30 706,4

2 164,6

1 413,1

7 023,8

21 199,2

13 920,1

525,3

6 753,9

24 040,9

18 652,3

2 374,5

357,8

2 656,3

17 616,2

11 216,3

478,9

5 921,0

36 200,0

25 043,6

6 993,8

503,5

3 659,1

15 949,2

12 609,6

441,4

2 898,2

10 291,1

7 383,1

644,8

336,7

1 926,5

15 804,1

4 405,9

355,7

11 042,5

37 731,6

32 047,1

291,7

285,3

5 107,5

11 407,4

7 841,6

897,2

2 668,6

6 513,6

4 154,3

787,7

271,1

1 300,4

Jihočeský kraj má ze všech krajů největší výměru LFA oblastí – méně příznivých oblastí pro zemědělství, které byly stanoveny v souladu s nařízením Rady 1698/2005, a s hodnotou 341 148,66 ha tvoří 33,92 % výměry kraje. V podílu těchto oblastí na výměře kraje pak je na třetím místě za kraji Vysočina (43,56 %) a Plzeňským krajem (35,07 %). Spolu se skutečností, že velkou část kraje tvoří Šumava, je zde celorepublikově největší podíl výměry zemědělské půdy evidované v režimu ekologického zemědělství. Certifikované ekologické zemědělství je na 61 331,74 ha a tzv. přechodné období6 tvoří 6 940,53 ha. Od roku 2003 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v „Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů“ (dále též jen „LPIS“), kterou vede ministerstvo zemědělství. Tato evidence je vedena v digitální formě v členění na půdní bloky (PB) a díly půdních bloků (DPB) na podkladě ortofotomap. Tato evidence je povinná pro všechny žadatele o dotace. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, na přelomu let 2003 a 2004. Půda neregistrovaná v půdních blocích je 6

Přechodné období je stanoveno u farmářů začínajících s ekologickým zemědělstvím po dobu prvních tří let jejich hospodaření a teprve po něm může následovat certifikace.

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Zemědělská půda (ha) celkem

49


A . P O D K LA D Y

zemědělská půda užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení, ale v případě velkých diferencí mezi registrem půdních bloků a katastrem nemovitostí je to nejspíše půda opuštěná a neobdělávaná. Dle evidence půdy LPIS je v Jihočeském kraji obhospodařováno 424 915,32 ha zemědělské půdy, která tak tvoří 42,25 % výměry kraje. V rozloze zemědělské půdy je na druhém místě po kraji Středočeském, v podílu na výměře kraje však až na osmém místě. Výměra zemědělské půdy bez vnitřních krajinných prvků (remízky, meze apod.) je 424 416,48 ha, tedy 42,20 % výměry kraje. (stav k 3. 4. 2013). Obhospodařovanou půdu nejvíce tvoří z 59,1 % orná půda a ze 40,4 % travní porosty. V evidenci půdy dle uživatelských vztahů, která dává pravdivější obraz využití půdy než údaje z katastru nemovitostí, je patrný nárůst travních porostů, zvýšené zalesňování a pěstování rychle rostoucích dřevin na úkor orné půdy. TABULKA 33 - VÝMĚRA OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY DLE LPIS V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006, 2007, 2011, 2013 uváděno v ha

duben 2013 únor 2011 duben 2007 květen 2006

orná půda

travní porost

250 978 256 316 267 838 268 516

171 651 167 306 155 261 154 097

ovocný sad

porost RRD

1 798 1 450 1 219 1 262

108 57 15 15

jiná kultura

zalesněná půda

zelinářsk á zahrada

496 435 234 160

14 ----

147 143 238 233

školka

rybník

217 ----

12 ----

Zdroj: LPIS, statistika výměry evidovaných PB/DPB podle kultur

Ve sklizni zemědělských plodin byly v roce 2013 nejvíce zastoupeny obiloviny (687,08 tis. t, hlavně pšenice a ječmen), píce z trvalých travních porostů – seno (583,19 tis. t), plodiny sklízené na zeleno – seno (344,16 tis. t, z toho nejvíce kukuřice na zeleno a na siláž, jetel červený a vojtěška), dále technické plodiny (158,71 tis. t, – z toho nejvíce řepka a okrajově mák a hořčice na semeno), pak okopaniny (74,98 tis. t – nejvíce brambory) a pod 2 tis. t jsou se svými podíly luskoviny (zejména hrách setý), konzumní zelenina (zejména zelí a cibule) a ostatní plodiny (jahody). Blíže konkrétní plodiny uvádí následující graf (není zde zastoupena kukuřice na zeleno a na siláž – v zeleném stavu 1023,08 tis. t a píce z trvalých travních porostů – seno – 583,19 tis. t). 450

pšenice

426,83

ječmen


400

50

hrách setý 350 brambory 300

řepka mák

250

hořčice na semeno 200

jetel červený 150,67

152,87

vojtěška

150

zelí 100

74,29

cibule

57,31 50

jahody 1,79

0,64

0,22

12,36

1,11

0,09

0

0,19

5,37

jablka

GRAF 5 - SKLIZEŇ VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2013 (V TIS. TUN)

V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu, prasat a drůbeže. V roce 2013 bylo v Jihočeském kraji evidováno 213 128 ks skotu – z toho 86 078 ks krav, dále 145 265 prasat – z toho 9 374 prasnic. Drůbež byla zastoupena 1 964 757 ks – z toho 470 575 ks tvořily slepice. S počtem 29 023 ks pak ovce a 4 496 ks koní. Ve stejném roce zde bylo vytvářeno zhruba 10,35 % zemědělské produkce z celé republiky, kdy rostlinná výroba byla na 4. místě a živočišná výroba na 3. místě ze všech krajů. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje, 2014


A . P O D K LA D Y

2.5.2. OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně zabraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do I. třídy ochrany ZPF jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci Jihočeského kraje je zařazeno v rámci první třídy ochrany zemědělského půdního fondu 91 534 ha, tj. 18,68 % ze všech tříd ochrany. Dalších 89 739 ha, tj. 18,31 %, je zařazeno do druhé třídy ochrany. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany se nachází v ORP Tábor, Jindřichův Hradec, Dačice, Kaplice a Český Krumlov. Vysoký podíl II. třídy ochrany lze nalézt v ORP Tábor, Strakonice, Písek, České Budějovice, Dačice a Jindřichův Hradec. Největší podíl prvních dvou tříd má ORP Tábor s 60,31 % a naopak nejmenší podíl ORP Třeboň s 17,63 %. Mezi jednotlivými obcemi však existuje vysoká variabilita. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze ZPF. I. třída ochrany výměra (ha) podíl (%)


91 534,0 1 375,4 4 503,5 6 862,1 8 662,4 12 316,2 6 723,6 2 671,4 2 033,0 5 217,8 5 592,6 4 467,7 22 144,4 2 590,8 350,9 967,0 2 597,4 2 457,9

18,68 8,15 9,11 18,62 31,32 27,32 33,42 11,75 5,11 15,52 29,48 11,72 37,59 12,22 1,99 6,06 16,44 21,55

II. třída ochrany výměra (ha) podíl (%)

I. + II. třída výměra (ha) podíl (%)

89 739,13 4 741,95 7 805,49 3 754,77 6232,9 5 512,22 2 152,68 4 910,61 8 456,57 3 870,76 5 579,03 9 373,39 13 381,63 2 557,77 2 754,63 6 374,39 610,32 1 670,02

181 273,1 6 117,4 12 309,0 10 616,9 14 895,3 17 828,4 8 876,3 7 582,0 10 489,6 9 088,5 11 171,6 13 841,1 35 526,1 5 148,5 3 105,5 7 341,4 3 207,8 4 127,9

18,31 28,11 15,80 10,19 22,54 12,23 10,70 21,61 21,28 11,51 29,41 24,60 22,72 12,07 15,64 39,97 3,86 14,64

36,99 36,27 24,91 28,80 53,86 39,54 44,12 33,36 26,39 27,03 58,90 36,32 60,31 24,29 17,63 46,03 20,30 36,19

Zdroj: data ÚAP, poskytovatel VÚMOP, v.v.i., 2015

2.5.3. EROZE PŮDY Z hlediska druhů eroze, působících v Jihočeském kraji na zemědělskou půdu, je nejvýznamnější eroze vodní. Pro toto území byla stanovena potenciální ohroženost katastrů vodní erozí na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Hodnoty potenciální ohroženosti byly vypočteny za předpokladu použití konstantní průměrné hodnoty faktoru erozní účinnosti dešťů R=20 pro území ČR, hodnoty C – faktoru ochranného vlivu vegetace v rozmezí 0,2 – 0,3, odpovídající průměrné struktuře pěstovaných plodin na orné půdě bez protierozních opatření, tedy při P=1 a za předpokladu zcela hypotetické průměrné délky pozemků po spádnici v rozmezí od 60 m do 150 m a odpovídající hodnotě faktoru délky svahu L=1,66 – 2,61. Tento postup vzhledem k proměnlivosti faktorů L, C, popřípadě P nelze aplikovat na jednotlivé pozemky, proto bylo za nejmenší jednotku generalizace mapového vyjádření zvoleno katastrální území. Na obrázku jsou zobrazeny stupně ohrožení v rozdělení do šesti kategorií.


TABULKA 34 - VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2015

51


A . P O D K LA D Y


OBRÁZEK 11 - POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST KATASTRŮ V JIHOČESKÉM KRAJI VODNÍ EROZÍ (ZDROJ: VÚMOP, V.V.I.)

52

2.5.4. PŘEDPOKLÁDANÉ STŘETY V ÚZEMÍ - ZPF Právní stav v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje po jejich 1. aktualizaci předpokládá, že pro investiční záměry využije 280, 34 ha půdy v první třídě ochrany ZPF a 290, 28 ha půdy v druhé třídě ochrany ZPF, celkem tedy 570 ha půdy s nejvyšší ochranou ZPF. Z celkové výměry půd I. třídy ochrany v Jihočeském kraji představuje zábor 0,3 % a z II. třídy ochrany také 0,3 %. Pozn.: výpočty byly provedeny z údajů uvedených v odůvodnění 1. aktualizace ZÚR JČK POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.5.5. PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI Základní přírodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí a střetů zájmů jsou obecně vyhodnoceny v rámci lesnické biogeografické rajonizace přírodních lesních oblastí (dále „PLO“) jako trvalých přírodních rámců nezávislých na správním rozdělení. PLO, jsou oblasti s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií, makroklimatickými podmínkami, vegetačními poměry (zastoupení vůdčích dřevin) a specifickými vlastnostmi. V Jihočeském kraji se nachází: • PLO 10 – Středočeská pahorkatina, • PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor, • PLO 13 – Šumava, • PLO 14 – Novohradské hory, • PLO 15a – Jihočeské pánve – Budějovická pánev, • PLO 15b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev, • PLO 16 – Českomoravská vrchovina, • PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. Podle druhové skladby lesa tvoří v Jihočeském kraji rozhodující podíl lesy jehličnaté, na které připadá 84,6 % lesních porostů, listnaté lesy pak představují 14,1 % a holina 1,3 % z celkové porostní plochy.


A . P O D K LA D Y

V celorepublikovém porovnání má Jihočeský kraj největší plošné zastoupení jehličnatých dřevin (souhrn za hlavní dřeviny – smrk, borovice, jedle, modřín a ostatní dřeviny) – 313 935 ha. Za ním následují kraje Plzeňský (248 998 ha) a Středočeský (207 520 ha). S listnatými dřevinami na ploše 52 367 ha (souhrn za hlavní dřeviny dub, buk, bříza, olše a ostatní dřeviny) je Jihočeský kraj až na 7. místě. Celorepublikově jsou zde nejvíce zastoupeny jehličnany smrk ztepilý (202 738 ha), borovice lesní (96 553 ha), jedle bělokorá (5 194 ha), douglaska tisolistá (1 553 ha), borovice blatka a jedle obrovská, z listnáčů pak pouze olše lepkavá (5 459ha). Ve statistice druhové skladby lesů v České republice za posledních 21 let je znatelné snižování ploch jehličnatých dřevin a zvyšování podílu dřevin listnatých, kdy vhodným uplatňováním tohoto trendu se zvyšuje ekologická stabilita v krajině. Zdroj: SIL - Informace o stavu lesa k 31. 12. 2013, UHUL a ČSÚ

TABULKA 35 - LESNATOST V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE 387 356,4 6 922,4 28 024,3 57 731,0 15 472,8 35 968,4 23 901,9 11 743,5 25 782,6 41 823,4 8 548,8 12 190,1 30 871,4 19 254,7 26 343,3 7 335,0 31 291,7 4 151,0

Lesnatost (%)

38,5 24,9 30,3 51,0 32,8 38,5 49,3 30,5 34,8 49,8 26,4 21,2 30,8 42,6 48,9 28,0 58,4 23,2

Lesnatost jednotlivých ORP v rámci kraje se značně liší, nejvyšší je v ORP Vimperk (58,4 %), ORP Český Krumlov (51,0 %) a Kaplice (49,3 %), naopak nejnižší je v ORP Strakonice (21,2 %) a ORP Vodňany (23,2 %). Největší zásoby jsou v ORP Český Krumlov (17 558 tis. m3 b.k.), ORP Prachatice (10 518 m3 b.k.), ORP Vimperk a Jindřichův Hradec. Stejné je pořadí v zásobách jehličnatých dřevin, u listnatých dřevin je první ORP Český Krumlov (1 535 m3 b.k.), poté ORP České Budějovice (1 271 m3 b.k.), ORP Prachatice a Písek. Celkové zásoby v kraji jsou 106 495 tis. m3 b.k., z toho 97 377 tvoří dřeviny jehličnaté a 9 119 listnaté.

Zdroj: SIL - Informace o stavu lesa k 31. 12. 2013, UHUL

2.5.6. ANALÝZA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) TABULKA 36 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2013

státní lesy

soukromé lesy

nerozlišeno

Lesy České republiky, s.p. vojenské lesy lesy NP krajské lesy ostatní státní lesy AOPK bývalé státní celkem právnické osoby obecní, městské církevní lesy družstva a společnosti fyzické osoby celkem ostatní porostní plocha celkem

por. plocha v ha 163 971 17 407 24 700 652 3 131 275 207 139 10 389 63 172 87 860 21 493 96 001 67 828 370 968

podíl v % 44,20 4,69 6,66 0,18 0,00 0,04 0,07 55,84 2,80 17,03 0,02 0,23 5,79 25,88 18,28 100,00



výměra lesa (ha)


53


A . P O D K LA D Y

Lesy České republiky, s.p.

44%

vojenské lesy lesy NP krajské lesy

18%

ostatní státní lesy AOPK bývalé státní právnické osoby 5% 6% 7%

0% 17%

obecní, městské církevní lesy družstva a společnosti fyzické osoby

3% 0%

ostatní

GRAF 6 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2013

2.5.7. KATEGORIZACE LESŮ Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.7 Podíl jednotlivých kategorií v rámci kraje udává následující tabulka. TABULKA 37 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH V ROCE 2015 kód

10

kategorie


plocha (ha)

hospodářské Lesy nezařazené v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení

21a

54

subkategorie

21c

lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech lesy v klečovém lesním vegetačním stupni

31a

lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně

31b

lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

31c

lesy na území NP a NPR

21b

ochranné

32a

lesy v 1. zónách CHKO, lesy v PR a přírodních památkách lázeňské lesy

32d

zvláštního určení

137,7 0,0 721,1 41,9 4 145,1 0,0

příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační

2 962,3 1 385,7

32f

lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy pro zachování biologické různorodosti

32g

lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích

32h

lesy, kde jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

32e

5 409,2

26 693,7

32b 32c

293 915, 1

3 725,8 13 374,8 5 366,1 13 087,6


7

Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení - významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty.


A . P O D K LA D Y

Největší plochu lesů v rámci kraje zaujímají lesy zařazené do kategorie 10 – lesy hospodářské, a to 300 180,4 ha. Lesy ochranné zaujímají plochu 6 240,8 ha a lesy zvláštního určení jsou na území Jihočeského kraje na ploše 80 945,9 ha. Podrobnou kategorizaci lesů uvádí následující tabulky. TABULKA 38 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 10, 21A, 21B, 31A, 31B, 31C V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 lesy hospodářské 10

Blatná

lesy zvláštního určení

lesy ochranné 21a

21b

31a

31b

31c

6 642,2

0

0

0

0

0

České Budějovice

21 667,6

39,6

0

133,8

0

0

Český Krumlov

34 495,5

1 452,1

0

31,6

0

1 514,3

Dačice

14 435,6

31,1

0

43,8

0

0

Jindřichův Hradec

33 434,2

129,2

0

67,3

0

0

Kaplice

20 373,1

400,1

0

261,3

0

101,7

Milevsko

10 476,3

32,1

0

0,2

0

0

Písek

22 322,8

127,6

0

2,8

0

0

Prachatice

23 623,7

748,9

12,3

16,9

0

14 029,9

7 744,6

300,2

0

0,0

250,8

0

Strakonice

11 966,3

14,7

0

0,0

0

0

Tábor

29 193,8

65,6

0

4,7

0

0

Soběslav

Trhové Sviny

15 221,9

980,8

0

188,6

0

196,5

Třeboň

21 221,6

1 505,1

0

2,8

25,4

637,3

6 774,1

10,8

0

10,8

0

0

Vimperk

16 703,1

255,9

127,2

0,0

0

9 014,7

Vodňany

3 873,9

6,7

0

1,7

0

0

Týn nad Vltavou

TABULKA 39 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 32A - 32H) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 32a

Blatná České Budějovice

32c

32d

lesy zvláštního určení 32e

25,9

0

0

0

32f

32g

32h

0

254,2

0

229,3

1 271,9

0

632,4

760,8

3 238,5

50,1

1 828,9

211,6

0

1 112,0

2 638,3

0,0

14 446,7

Dačice

315,7

58,4

0

42,1

545,9

0,0

0

Jindřichův Hradec

419,6

17,9

0

9,6

1 613,7

175,4

101,5

Kaplice

257,3

0

0

141,4

2 286,0

80,9

0

Český Krumlov

Milevsko

11,2

200,6

0

179,0

0

844,0

0

Písek

100,0

643,3

672,3

526,7

962,5

220,8

203,9

Prachatice

820,3

8,0

0

625,5

272,1

1 648,4

17,3

Soběslav

93,4

84,9

0

0

74,9

0,0

0

Strakonice

97,1

0

0

95,3

0,5

0,1

16,2

Tábor

71,5

534,8

18,3

351,3

0,1

234,0

397,3

297,4

0

3,0

18,4

2 344,5

0,0

3,5

1 735,1

129,9

8,1

0

942,2

135,9

0

20,4

0

0

137,9

376,2

4,9

0

Vimperk

1 119,5

24,9

728,7

379,6

2 699,1

239,2

0

Vodňany

30,5

22,2

0

170,5

0

22,8

22,8

Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou

Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem)



55


A . P O D K LA D Y

TABULKA 40 - PROCENTUÁLNÍ ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESA NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014

Blatná

plocha lesa (ha)

10

21a

21b

31a

31b

31c

32a

32c

32d

32e

32f

32g

32h

6 922,4

96,0

0

0

0

0

0

0,4

0

0

0

0

3,7

0

České Budějovice

28 024,3 77,3

0,1

0

0,5

0

0

0,8

4,5

0

2,3

2,7

11,6

0,2

Český Krumlov

57 731,0 59,8

2,5

0

0,1

0

2,6

3,2

0,4

0

1,9

4,6

0

25,0

Dačice

15 472,8 93,3

0,2

0

0,3

0

0

2,0

0,4

0

0,3

3,5

0

0

Jindřichův Hradec

35 968,4 93,0

0,4

0

0,2

0

0

1,2

0

0

0

4,5

0,5

0,3

Kaplice

23 901,9 85,2

1,7

0

1,1

0

0,4

1,1

0

0

0,6

9,6

0,3

0

Milevsko

11 743,5 89,2

0,3

0

0

0

0

0,1

1,7

0

1,5

0

7,2

0

Písek

25 782,6 86,6

0,5

0

0

0

0

0,4

2,5

2,6

2,0

3,7

0,9

0,8

Prachatice

41 823,4 56,5

1,8

0

0

0

33,5

2,0

0

0

1,5

0,7

3,9

0

Soběslav

8 548,8

90,6

3,5

0

0

2,9

0

1,1

1,0

0

0

0,9

0

0

Strakonice

12 190,1 98,2

0,1

0

0

0

0

0,8

0

0

0,8

0

0

0,1

Tábor

30 871,4 94,6

0,2

0

0

0

0

0,2

1,7

0,1

1,1

0

0,8

1,3

Trhové Sviny

19 254,7 79,1

5,1

0

1,0

0

1,0

1,5

0

0

0,1

12,2

0

0

Třeboň

26 343,3 80,6

5,7

0

0

0,1

2,4

6,6

0,5

0

0

3,6

0,5

0

Týn nad Vltavou

7 335,0

92,4

0,1

0

0,1

0

0

0,3

0

0

1,9

5,1

0,1

0

Vimperk

31 291,7 53,4

0,8

0,4

0

0

28,8

3,6

0,1

2,3

1,2

8,6

0,8

0

Vodňany

4 151,0

0,2

0

0

0

0

0,7

0,5

0

4,1

0

0,5

0,5

93,3



56


2.6.

A . P O D K LA D Y

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Pro hodnocení tohoto jevu na území Jihočeského kraje byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Statistická ročenka Jihočeského kraje 2014, Dopravní sektorové strategie - 2. fáze, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje vč. změn. Dále byly již v 1. aktualizaci ÚAP JČK zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji dopravní infrastruktury ČR a Jihočeského kraje vymezené v Politice územního rozvoje České republiky 2008 (dále též „PÚR 2008“). Ve 3. aktualizaci ÚAP JČK byl dokument poupraven nebo doplněn na základě znění Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR schválené Vládou ČR dne 15. 4. 2015, dále též „aktualizovaná PÚR“. Aktualizovaná PÚR ČR nabyla účinnosti dne 17. 4. 2015. 2.6.1. SILNIČNÍ DOPRAVA MULTIMODÁLNÍ KORIDORY, DÁLNICE, RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE 8 M1, D3, R3, R4 Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. V PÚR 2008 byl vymezen multimodální koridor M1 jako propojení multimodálního koridoru IV. a X. 9, který v sobě zahrnoval územní koordinaci koridorů konvenční železniční dopravy C-E551, dálničního a silničního koridoru D3 a R3, splavnění Vltavy do Českých Budějovic VD5, plochu mezinárodního letiště L3 České Budějovice a veřejného logistického centra VLC Českobudějovicko. V rámci PÚR 2008 byl uložen úkol v článku 82 (M1): „V rámci koridoru řešit koordinaci umístění rozvojových záměrů.“ Tyto úkoly byly promítnuty do ZÚR JČK.

Ve výše zmíněné kapitole jsou na území Jihočeského kraje řešeny tyto koridory: a) dálnice D3 (E55) v úseku Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín10, důvodem vymezení je příprava dokončení základní sítě dálnic a zabezpečení převedení očekávané zátěže intenzit dopravy na tuto kvalitativně vyšší úroveň dopravy (součást TEN-T), v ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) označeno pod kódem D1, b) rychlostní silnice R3 (E55) v úseku Dolní Třebonín – Kaplice – Dolní Dvořiště – Linz/Rakousko11, důvodem vymezení je pokračování koridoru dálnice a vazba na rakouskou silniční síť (součást TEN-T), v ZÚR JČK (ve znění jejich 1. aktualizace) označeno pod kódem D2, c) rychlostní silnice R4 v úseku Příbram – Nová Hospoda12, důvodem vymezení je zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci území státu, v ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) označeno pod kódem D4. 8

Dle připravované novely zákona o pozemních komunikacích je připravováno zrušení kategorie rychlostních silnic a jejich nahrazení dálnicemi II. třídy.

9

Jedná se o tzv. Panevropské dopravní koridory (I. – X.) schválené v rámci Evropské konference ministrů dopravy – CEMT (nejen členských zemí EU) na Krétě (1994) a v Helsinkách (1997) – též Krétské nebo Helsinské koridory. V PÚR 2008 byly označeny jako TEMMK. Tyto rozvojové koridory jsou odlišné od tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T), která stanovuje hlavní trasy v Evropské unii.

10

Na území Jihočeského kraje jsou v provozu úseky Mezno – Tábor (stavební úsek 0306), Tábor – Soběslav (st. úsek 0307), Soběslav – Veselí nad Lužnicí a most přes Lužnici (stavba 0308 A a 0308 B). Výstavba úseků Veselí nad Lužnicí - Bošilec (stavba 0308 C), Borek – Úsilné (st. úsek 0309/III) byla zahájena v dubnu 2015. U úseku Úsilné – Třebonín (st. úsek 0310) je počítáno s možným zahájením výstavby v roce 2016. Zdroj: , ke dni 10. 3. 2015; www.rsd.cz 11

Předpokládané zahájení výstavby úseku Třebonín – Kaplice (st. úsek 0311) a Kaplice – státní hranice ČR/Rakousko (st. úsek 0312) je plánováno na rok 2017. Zdroj: ,

ke dni 10. 3. 2015; www.rsd.cz

Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura

V aktualizované PÚR byly články týkající se multimodálních koridorů (81 a 82) zrušeny z důvodu překonání potřeb řešení multimodality vznikem komplexního mezinárodního pohledu na problematiku multimodality v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU a z důvodu řešení koridorů jednotlivých druhů dopravy v příslušných částech kapitoly 5 Koridory a plochy dopravní infrastruktury aktualizované PÚR.

57


A . P O D K LA D Y

S3 V návaznosti na rychlostní silnici R4 byl dále v PÚR 2008 vymezen koridor silnice I/4 (S3) v trase Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN (–Pasov). V rámci PÚR 2008 byl uložen i úkol v článku 112 (S3): „Prověřit proveditelnost rozvojového záměru v úseku Nová Hospoda – Strakonice a prověřit účelnost řešení kapacitní silnice jako R“. Koridor kapacitní silnice S3 byl z aktualizované PÚR vypuštěn na základě výsledků ze splněného úkolu pro dotčená ministerstva a Jihočeský kraj. Neprokázala se potřeba zvýšení kapacity silnice I/4 v úseku mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda (s R4 a I/20) a Strakonice. Další pokračování silnice směrem na státní hranice sice vyžaduje dílčí úpravy, které jsou v ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) respektovány, ale dopravní zátěž je méně významná. V ZÚR JČK je záměr označen kódem D5. S13


Dále byl v PÚR 2008 uložen i důležitý úkol v článku 122 (S13) pro MMR ČR v součinnosti s MD ČR, MŽP ČR a dotčenými kraji: „Prověřit účelnost a možnosti paralelního jižního spojení západ-východ“ v termínu do konce roku 2011. Důvodem byl předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. PÚR 2008 vymezovala mimo jiné v textové části záměr S13 jako alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1. V aktualizované PÚR jsou nově stanoveny 2 nové koridory vymezující S13 z důvodů upřesnění vymezení, které byly výsledkem splněného úkolu z PÚR 2008 a měly významné vazby na další sledované záměry (např. rozšíření elektrárny Temelín nebo propojení stávající dálnice D1 s budovanou dálnicí D3): a) (Plzeň) – D5 – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice; b) Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1.

58

OBRÁZEK 12 - SCHÉMA SILNIČNÍ DOPRAVY DLE AKTUALIZACE PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT) 12

Předpokládané zahájení výstavby jednotlivých úseků v Jihočeském kraji je různé: Lety – Čimelice (2016), Čimelice – Mirotice (2017), Mirotice – rozšíření (2019). Zbývající úseky Mirotice - Třebkov a křižovatka I/20 – Nová Hospoda jsou již v provozu. Zdroj:
vystavby>, ke dni 10. 3. 2015


A . P O D K LA D Y

Z pohledu mezinárodních silničních tras se na území Jihočeského kraje jedná o trasy dle dohody AGR13 a současně o trasy zařazené v síti TEN-T14. Dle dohody AGR prochází územím kraje silnice s mezinárodním provozem E55, E49 a E551, do sítě TEN-T je zařazena pouze trasa dálnice D3 a rychlostní silnice R3.

13

Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), Ženeva, 15. 11. 1975 (publikace: 26/1987 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE). 14

TEN-T síť vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ministrů dopravy) č. 1692/96/ES (23. 7. 1996) ve znění rozhodnutí č. 1346/2001/ES (22. 5. 2001) a č. 884/2004/ES (29. 4. 2004). Současně je vymezení sítě TEN-T součástí přístupové smlouvy ČR k EU (k 1. květnu 2004).

15

V Harmonogramu realizace Dopravní strategie pro oblast silniční infrastruktury na rok 2014-2020 jsou uvedeny tyto stavby na silnicích I. třídy s předpokládaným termínem zahájení: I/20 Pištín – České Vrbné (2018), I/20 České Budějovice, severní spojka (2019) a opatření pro zvýšení absorbční kapacity: I/19 Chýnov (2016), I/34 Lišov – Vranín (2018).


SILNICE I., II. A III. TŘÍDY Silniční síť Jihočeského kraje činila k 1. 1. 2015 dle dat ŘSD 6 148,9 km silnic a dálnic, z toho 40,0 km činil úsek dálnice D3 a 657,8 km silnic I. třídy, což je pouze 11,3 % z celkové délky silniční sítě. Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují silnice III. třídy, jež představují 62,1 % délky silniční sítě kraje. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území se ve srovnání s ostatními kraji pohybuje na 12. místě a činí 61,2 km na 100 km2. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca 9,7 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem, který činí 5,3 km na 1000 obyvatel. Přesto tato charakteristika zůstává plně srovnatelná se sousedním krajem Vysočina či krajem Plzeňským a souvisí se značnou rozdrobeností sídelní struktury a vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva v mezikrajovém porovnání. Pro následující období jsou jako hlavní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Budování obchvatů a přeložek na sinicích I. třídy je v současnosti závislé na obsahu dokumentu MD ČR „Dopravní sektorové strategie, 2. fáze“, který zahrnuje kromě rozsáhlých analýz také hodnocení a pořadí realizace finančně pokrytých a nepokrytých staveb s předpokládaným termínem zahájení15. Vzhledem k délce silniční sítě bude primárně věnována pozornost zlepšení stavebního a dopravně technického stavu vybraných silnic II. a III. třídy, které byly Jihočeským krajem zařazeny do tzv. páteřní a základní sítě Jihočeského kraje a které hrají dle výsledků multikriteriální analýzy rozhodující úlohu v úrovni kvality dopravy na území kraje. Pozornost bude dále systematicky věnována odstranění kolizních míst a úseků z hlediska bezpečnosti silničního provozu. V souvislosti s budováním dálničního obchvatu Českých Budějovic, je nutné koordinovat přípravu a následnou realizaci této pro krajské město dopravně významné stavby s dostavbou dopravního skeletu krajského města silnicemi I., II. a III. tříd formou jejich přeložek s minimalizovaným počtem připojení a křižovatek s cílem vytvoření funkční dopravní sítě eliminující kongesce. Nezbytné je také projekčně dořešit a územně stabilizovat funkční dopravní napojení letiště. Pro tzv. ostatní krajskou silniční síť (mimo vybranou síť páteřní a základní) je nezbytné vytvořit funkční systém hospodaření s vozovkou, aby nedocházelo ke zbytečnému zanedbání stavebního stavu této sítě, který by následně vyžadoval vložení neúměrných finančních prostředků do její obnovy.

59


A . P O D K LA D Y

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Ke zlepšení dopravní obslužnosti bude realizováno zlepšení přestupních návazností mezi linkovou osobní a železniční dopravou i v rámci těchto dopravních módů. Připravuje se projekt IDS Jihočeského kraje s možností realizace pilotního projektu IDS Českobudějovicka (2016). Pro zajištění udržitelnosti financování veřejné dopravy bude v případě nízké frekvence cestujících nahrazována železniční doprava silniční dopravou a postupně, zejména v řídce osídlených mikroregionech, zaváděna malokapacitní vozidla a doprava na zavolání. V této souvislosti byla zrušena objednávka železniční dopravy na tratích Dívčice – Netolice a Číčenice – Týn nad Vltavou s náhradou autobusovým konceptem. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální automobilové dopravy. TABULKA 41 - DÉLKA A HUSTOTA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY (2015) Rozloha ORP (km2)


10058,10 278,53 923,76 1130,87 471,68 933,75 484,67 385,14 741,87 839,49 324,05 574,21 1002,34 452,36 538,36 262,4 535,37 179,25

Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy (km)

Hustota dálnic + rychlost. silnic + silnic I. třídy (km/km2)

799,07 20,45 102,12 43,31 7,37 73,94 25,09 30,56 109,20 29,17 56,47 56,89 122,10 0 63,18 0 36,14 23,10

0,08 0,07 0,11 0,04 0,02 0,08 0,05 0,08 0,15 0,03 0,17 0,10 0,12 0 0,12 0 0,07 0,13 Zdroj: GIS analýza nad daty ŘSD, 2015

TABULKA 42 - DÉLKA A HUSTOTA SILNIC II. A III. TŘÍDY (2015)


Rozloha ORP

60

(km2)


10058,10 278,53 923,76 1130,87 471,68 933,75 484,67 385,14 741,87 839,49 324,05 574,21 1002,34 452,36 538,36 262,4 535,37 179,25

Silnice II. třídy (km)

1635,45 47,82 134,55 126,14 150,8 135,79 50,85 64,84 94,6 140,21 54,63 77,79 208,38 76,88 62,46 80,44 87,63 41,63

Silnice III. třídy (km)

3819,73 125,46 417,71 274,23 174,13 378,65 166,01 177,97 270,65 265,26 157,26 331,93 433,88 173,41 141,39 124,24 122,45 85,11

Silnice II. + III. třídy (km)

5455,18 173,28 552,26 400,37 324,93 514,44 216,86 242,81 365,25 405,46 211,89 409,72 642,27 250,29 203,85 204,67 210,08 126,74

Hustota silnic II. a III. třídy (km/km2)

0,54 0,62 0,60 0,35 0,69 0,55 0,45 0,63 0,49 0,48 0,65 0,71 0,64 0,55 0,38 0,78 0,39 0,71

Zdroj: GIS analýza nad daty ŘSD, 2015


A . P O D K LA D Y

HRANIČNÍ PŘECHODY V rámci Cíle 3 – Evropská územní spolupráce – přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-rakouské a česko-bavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony – Euroregion Silva Nortica a Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zásadní význam pro rozvoj Jihočeského kraje. Místa pro překračování státních hranic jsou jednak charakteru silničních a železničních hraničních přechodů a jednak míst na turistických stezkách. Před vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na turistických stezkách, 10 silničních a 2 železniční. Cílem je jejich počet v případě silničních a turistických přechodů dále rozšířit. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých přechodů značně diferencované, a v průběhu posledních let bez výraznějších meziročních výkyvů. 2.6.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA KORIDORY KONVENČNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY C-E551 V aktualizaci PÚR je vymezen koridor C-E551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR/Rakousko (-Linz). Dle vnitrostátního číslování se jedná o tratě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov – České Budějovice a č. 196 České Budějovice – Horní Dvořiště. Důvodem vymezení je zvýšení atraktivity a kapacity železniční dopravy na hlavních mezinárodních tazích, zařazených do tranzitních železničních koridorů, vymezením koridoru je splněn požadavek TEN-T, AGC a AGTC. Realizací staveb budou vytvořeny předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever – jih umožňující tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltského k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy. Záměr C-E551 byl upřesněn v ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) koridorem D3 – IV. tranzitní železniční koridor.

ŽD4, ŽD5 Aktualizace PÚR vymezuje koridor ŽD4 Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR/Rakousko (-Wien). Důvodem vymezení koridoru je vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru, zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T, s nároky na případné změny vedení koridoru v území i jako spojnice III. a IV. tranzitního železničního koridoru, tak i propojení Plzeň (III. TŽK) – Strakonice – České Budějovice (IV.TŽK) – České Velenice – hranice ČR/Rakousko (-Wien). Dalším důvodem vymezení koridoru je posílení obsluhy území a podpora rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k životnímu prostředí. V ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) je tento záměr zpřesněn pod koridorem s označením D14 – Železnice Plzeň – České Budějovice. Aktuálně se pro tento úsek zpracovává studie proveditelnosti s dokončením v roce 2015. Koridor ŽD5 Veselí nad Lužnicí – Třeboň - České Velenice - hranice ČR (-Wien) byl aktualizací PÚR vypuštěn. Tento rozvojový záměr již není součástí dohod TEN-T a jeho územní průmět se netýká více krajů. Záměr je ale vymezen v ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) pod označením D15 – Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice (pro elektrizaci stávající železnice, včetně případné úpravy trasy železnice). Na realizaci tohoto záměru má zájem i Dolní Rakousko s ohledem na alternativní trasu železniční dopravy Praha – Vídeň přes Gmünd. Z pohledu mezinárodních železničních tras se jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGC 16 a současně o trasy zařazené v síti TEN-T. Dle dohody AGC prochází územím kraje mezinárodní železniční magistrála E55 a ve stejné trase E551, do sítě TEN-T je zařazena trasa IV. TŽK ČR a koridor ŽD 4 Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR/Rakousko (-Wien).

16

Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (AGC), Ženeva, 31. 05. 1985 (publikace: –) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE)


Dne 5.2.2015 projednalo Zastupitelstvo Jihočeského kraje žádost oprávněného investora Správy železniční a dopravní cesty, s.o. k úpravě vymezení koridoru D3 v úseku Soběslav – Doubí u Tábora (záměr D3/2) v katastrálních územích Sedlečko u Soběslavě, Klenovice u Soběslavě a Zvěrotice. Zastupitelstvo usnesením č. 15/2015/ZK-15 rozhodlo o zahájení III. aktualizace ZÚR JČK.

61


A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 13 – SCHÉMA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY DLE AKTUALIZACE PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT)

PŘEPRAVA PO ŽELEZNICI Železniční doprava je páteřní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové provozní délce 978,4 km (ČSÚ, 2013), z nichž 7 je celostátních a 12 regionálních. Dále se na území kraje nacházejí 2 regionální úzkorozchodné tratě (Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň), které jsou ve vlastnictví společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., ostatní tratě jsou ve vlastnictví státu (SŽDC s.o.). Hustota železniční sítě dle údajů ČSÚ k roku 2013 na území kraje je 9,73 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem, který činí 12,12 km na 100 km2. Jde však o kompaktní síť, s přirozenými centry, neexistují nadbytečné, vzájemně paralelní tratě. Ve střednědobém horizontu se hustota sítě nemění. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Stav vozového parku je dosud značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Nicméně investice do infrastruktury postupně probíhají. Následující tabulka zaznamenává stavby, které SŽDC, s.o. momentálně realizuje a stavby, které v Jihočeském kraji byly dokončeny v posledních letech.


TABULKA 43 - STAVBY NA ŽELEZNIČNÍCH DRAHÁCH REALIZOVANÉ A DOKONČENÉ K KVĚTNU 2015 (SŽDC)

62

Stav Začátek Dokončení Název realizuje se 3/2014 5/2016 Revitalizace trati České Budějovice – Volary realizuje se 4/2013 4/2016 Modernizace trati Tábor – Sudoměřice u Tábora realizuje se 6/2011 1/2016 Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor – II. část, úsek Veselí nad Lužnicí – Doubí u realizuje se 2/2014 8/2015 Tábora 1. Etapa: Veselí nad Lužnicí – Soběslav realizuje se 4/2014 5/2016 Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí, I.část, úsek Ševětín – Horusice realizuje se 4/2014 11/2015 Rekonstrukce staničních kolejí a výhybek v žst.Strakonice dokončeno 1/2011 1/2014 Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I dokončeno 3/2011 12/2011 Výstavba přestupního terminálu Nové Údolí (Umsteigterminal Nové Údolí) dokončeno 10/2008 12/2011 Optimalizace trati České Velenice – Veselí nad Lužnicí, 1.stavba dokončeno 4/2009 5/2011 Zvýšení bezpečnosti v traťovém úseku Číčenice - Volary dokončeno 9/2006 11/2009 Elektrizace tratě České Velenice - České Budějovice 1. etapa dokončeno 12/2006 7/2009 Modernizace trati Veselí nad Luž. - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Táb. - Tábor dokončeno 11/2007 6/2009 Optimalizace trati Horní Dvořiště st. hranice - České Budějovice dokončeno 8/2006 3/2009 Racionalizace trati Zdice - Protivín Zdroj: Přehled staveb, SŽDC, dostupné z internetu: < http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehledstaveb.html?district=c&EU_contribution=all&programme=all&total_costs=all&building=all&state=all&corridor=all>, ke dni 6. 5. 2015; www.sfdi.cz (rozpočet SFDI 2015)

Další možnou charakteristikou je přeprava věcí (zboží). Jak vyplývá z dostupných údajů ČSÚ, nákladní železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 činila přeprava věcí po železnici v rámci kraje 157,5 tis. tun, v dalších letech postupně klesala: 114,1 tis. tun (2002), 50,1 tis. tun (2006), 47,5 tis. tun (2009), 35,8 tis. tun (2011), 14,0 tis. tun (2013). Snižuje se rovněž objem z kraje vyváženého zboží do jiných krajů: 401 tis. tun (2005), 321 tis. tun (2009), 168,3 tis tun (2011), 114,9 tis. tun (2013), i věcí


A . P O D K LA D Y

do kraje dovážených z jiných krajů: 1 412 tis. tun (2005), 1 254 tis. tun (2009), 989,9 tis. tun (2011), 937,2 tis. tun (2013). Obdobná tendence se projevuje v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy - tedy především v nárůstu silniční nákladní dopravy. Počet přepravených cestujících po železnici v rámci kraje se v jednotlivých letech mění. Z dostupných údajů ČSÚ vyplývá, že v rámci Jihočeského kraje od roku 2003 postupně vzrostl počet přepravených cestujících z 5 078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006, ale v roce 2009 klesl na 4 564 tisíc, v roce 2011 na 4 142 tisíc a obdobně v roce 2013 na 3793 tisíc, tento pokles s rozvojem individuální dopravy dále pokračuje. TABULKA 44 - DÉLKA A HUSTOTA ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ V JIHOČESKÉM KRAJI (2014) Rozloha ORP (km2)


10058,10 278,53 923,76 1130,87 471,68 933,75 484,67 385,14 741,87 839,49 324,05 574,21 1002,34 452,36 538,36 262,40 535,37 179,25

Délka celostátní želez. tratí (km)

707,11 0 207,28 3,02 0 59,11 61,24 0 99,12 0 54,75 41,24 60,26 33,57 72,7 0 0 14,82

Délka regionálních želez. tratí (km)

Déla želez. tratí celková (km)

564,93 35,75 20,69 85,49 25,32 50,04 8,15 28,13 24,72 100,21 0 35,83 71,39 0 0 15,68 39,63 23,90

1272,03 35,75 227,97 88,51 25,32 109,15 69,39 28,13 123,84 100,21 54,75 77,07 131,65 33,57 72,7 15,68 39,63 38,72

Hustota želez. tratí (km/km2)

0,13 0,13 0,25 0,08 0,05 0,12 0,14 0,07 0,17 0,12 0,17 0,13 0,13 0,07 0,14 0,06 0,07 0,22

Zdroj: GIS analýza nad daty SŽDC, 2014

VD5 Na území Jihočeského kraje se dle zákona19 nachází sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta Vltava od říčního kilometru 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun, která je dle prováděcího předpisu20 vodní cestou I. třídy a v rámci dohody AGN21 je až po Slapy jako E20-06 větví Labe (magistrály E20). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice (Slapy) - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-201317. Realizací celého projektu splavnění jihočeského úseku Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu. Realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ (oficiální název) bude sloužit pro rekreační plavbu a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy22) by měla umožnit propojení 19

zákon 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů

20

vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů

21

Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), Ženeva, 19. 01. 1996 (publikace: 163/1999 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE)

17

Aktuálnější harmonogram není na stránkách Ministerstva dopravy k dispozici

22

Lodní zdvihadlo Orlík a Lodní zdvihadlo Slapy (obojí v přípravě). Zdroj:
a-stavby/vltavska-zdvihadla>, ke dni 13. 3. 2015


2.6.3. VODNÍ DOPRAVA

63


A . P O D K LA D Y


plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. Ve výhledu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) by byla umožněna i nákladní plavba pro plavidla o nosnosti do 300 t. Projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou18“ je členěn na 3 úseky. První úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou (9 km) byl pro osobní dopravu zprovozněn v roce 2011. Splavnosti tohoto úseku nejen pro vodáky ale i pro výletní lodě předcházelo několik dílčích staveb: modernizace jezu v Českém Vrbném, zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou a České Vrbné, prohrábkou dna výstavba přístaviště Lannova loděnice, ochranného přístavu České Vrbné a plavební komory České Vrbné. Pro druhý úsek Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice (11 km) byla ke konci roku 2012 dokončena plavební komora na jezu Hluboká nad Vltavou a zajištěna plavební hloubka ve zdrži Vodního díla Hněvkovice. V roce 2014 byl dobudován turistický přístav v meandru na levém břehu Vltavy pod zámkem Hluboká nad Vltavou19. Třetí úsek Vodní dílo Hněvkovice – Týn nad Vltavou (13 km) počítá se stavbami: vystrojení plavební komory Vodního díla Hněvkovice (dokončeno v dubnu 2015), zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži jezu Hněvkovice, modernizace jezu Hněvkovice a vybudování plavební komory u tohoto jezu, zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži Vodního díla Kořensko s termínem dokončení 12/2015. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (Slapská přehrada) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné. Propojení na Labskou vodní cestu a evropskou síť vodních cest závisí na realizaci staveb ve Středočeském kraji – splavnění VD Orlík a Slapy.

64

OBRÁZEK 14 – SCHÉMA VODNÍ DOPRAVY DLE AKTUALIZACE PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT)

Vodní cestu Vltava vymezovala PÚR 2008 jako koridor VD5 a současně jako součást mutimodálního koridoru M1. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty do ZÚR JČK s tím, že v ÚPD obcí bude nutné upřesnit vymezení ploch pro vybavení a zázemí vodní cesty. V ZÚR JČK byl záměr VD5 upřesněn vymezením koridoru D18 – Vltavská vodní cesta. V ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace došlo k vypuštění úseku D18/1 České Budějovice – Hluboká nad Vltavou z důvodu jeho dostavby. Aktualizace PÚR článek 127 (VD5) ruší a záměr je převeden do kapitoly 7 Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování, neboť není součástí TEN-T a podle vyjádření krajů 18

Názvy staveb jsou převzaty ze stránek ŘVC ČR. Zdroj: , ke dni 13. 3. 2015 19

Dle měsíční postupové zprávy za měsíc srpen 2014 probíhal v této době ověřovací provoz stavby.

Zdroj: , ke dni 13. 3. 2015


A . P O D K LA D Y

a MD dosud nebyl identifikován žádný územní požadavek (vše řešeno v rámci vodního toku), význam koridoru je spíše pro rekreační vodní dopravu. Současně se na území JČK nachází několik účelových vodních cest, což jsou dle uvedeného zákona vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. Jejich seznam je součástí uvedeného prováděcího předpisu. Jedná se o další část toku Vltavy, části toků Malše, Lužnice a Otavy, přehradní nádrž Lipno a rybníky Bezdrev a Svět. TABULKA 45 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (2014) název území (ORP, kraj)

délka vodní cesty (km)

Jihočeský kraj Blatná

128,613 0

název území (ORP)

délka vodní cesty (km)

Prachatice

0

Soběslav

0

České Budějovice

29,640

Strakonice

0

Český Krumlov

24,024

Tábor

0

0

Trhové Sviny

0

Jindřichův Hradec

0

Třeboň

Kaplice

0

Týn nad Vltavou

Dačice

0 21,890

Milevsko

11,555

Vimperk

0

Písek

41,505

Vodňany

0 Zdroj: GIS analýza nad daty ÚAP, 9/2014

L3 Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic – dnes Letiště České Budějovice (v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí kategorie 4C pro lety za viditelnosti (VFR) ve dne. V roce 2011 se předpokládalo dokončení modernizace letiště České Budějovice do roku 2014. Cílovým stavem bylo veřejné mezinárodní letiště schopné odbavit lety za snížené viditelnosti s možností leteckého provozu středně velkých dopravních letadel typu Boeing 737 nebo Airbus A 320. Po zamítnutí přidělení dotací na modernizaci letiště Evropskou komisí se Jihočeský kraj rozhodl v omezené míře pokračovat v modernizaci letiště z vlastních prostředků a hledá strategického partnera, který by do modernizace investoval. Modernizace v omezeném rozsahu by měla být stavebně zahájena v roce 2015 a dokončena do cca 2 let. Letiště nadále usiluje o získání licence pro mezinárodní veřejný provoz, omezení rozsahu modernizace by na udělení licence nemělo mít vliv. Letiště České Budějovice vymezovala PÚR 2008 jako plochu L3 a současně jako součást multimodálního koridoru M1. Současně uváděla jako úkol (133) „Řešit dopady rozvoje letiště na územní rozvoj dotčených obcí a napojení letiště na další druhy dopravy“. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace), v nichž byla vymezena dopravní plocha D20 – Letiště České Budějovice. V ÚPD obcí bude nutné promítnout požadavky pro dopravní napojení letiště. Z aktualizace PÚR byl článek 133 (L3) vypuštěn z důvodu, že pro rozšíření a další rozvoj letiště je v současné době postačující stávající areál. Další rozvoj je bez územních nároků, které by bylo nutno řešit územně plánovací dokumentací.


2.6.4. LETECKÁ DOPRAVA

65


A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 15 - SPÁDOVÁ OBLAST LETIŠTĚ - IZOCHRONY JÍZDY AUTOMOBILEM 60 MIN + 100 MIN Zdroj: Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009

V kraji je dále dle MD ČR evidováno a provozováno dalších 6 letišť (Hosín, Strakonice, Strunkovice, Soběslav, Tábor a Jindřichův Hradec) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor). ÚAP kraje dále evidují 6 ploch určených k vzletům a přistání - PVP (Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Třeboň – Dvorce), 1 potenciální PVP (Chelčice), 2 bývalé PVP (v areálu fotovoltaika - Velešín, Krašovice), 3 bývalá vojenská letiště (Bechyně, Blatná – Tchořovice, Tábor – Všechov) a další 4 heliporty neevidované MD (Dačice, Hosín, Písek, Prachatice). Provozované plochy pro vzlety a přistání mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití.


TABULKA 46 - POČET LETIŠŤ, PLOCH PRO VZLETY A PŘISTÁNÍ A HELIPORTŮ A DALŠÍCH

66

Počet civilních letišť evidované MD


7 2 1 1 1 1 1 -

Počet heliportů

Počet heliportů

Počet PVP

Počet PVP

evidované MD

neevidované MD

v provozu

mimo provoz

Počet bývalých vojenských letišť využití ploch různé

3 1 1 1 -

4 1 1 1 1 -

6 1 1 1 1 1 1 -

2 1 1 -

3 1 2 -

Zdroj: Evidence Ministerstva dopravy ČR, 2015


A . P O D K LA D Y


VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM VLC Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro střední a menší zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. Vláda ČR usnesením č. 1571 ze dne 21. 12. 2009 vzala na vědomí Strategii podpory logistiky z veřejných zdrojů zpracovanou MD a uložila připravit program pro podporu logistiky nákladní dopravy včetně jejího finančního zajištění. To nebylo zatím z důvodu nedostatku finančních prostředků realizováno. Nové podmínky a změnu terminologie přineslo nařízení Evropského parlamentu a rady, EU č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (zmiňované jako TEN-T). Nově jsou sledovány veřejné terminály a přístavy s vazbou na logistická centra. Plochu VLC na území JČK vymezovala PÚR 2008 jako Českobudějovicko a současně jako součást multimodálního koridoru M1. Aktualizovaná PÚR vymezuje na území ČR 4 terminály s vazbou na logistická centra, ovšem nikoliv na území Jihočeského kraje. Požadavky na lokalizaci a územní ochranu byly promítnuty do ZÚR JČK, v nichž bylo VLC vymezeno jako dopravní plocha D19 – veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice s tím, že V ÚPD obcí bude nutné promítnout požadavky pro dopravní napojení VLC a upřesnění vymezení ploch. V ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace je záměr D19 v dokumentaci ponecháván s tím, že VLC bude napojeno na Severní silniční tangentu města České Budějovice, záměr D88.

67


A . P O D K LA D Y

2.6.5. DOSTUPNOST V ÚZEMÍ … PROJEKT ERRAM CZ-AT V roce 2014 byl dokončen projekt s názvem „Prostorová analýza dostupnosti území pomocí rastrového modelu CZ-AT“, používaná zkratka „ERRAM CZ-AT“20, jehož výstupem je GIS nástroj umožňující hodnotit dostupnost v území. Hospodářský, ale i společenský, potenciál území je významně ovlivněný kvalitou dopravní infrastruktury. Proto je základem celého nástroje ERRAM rastrový model dostupnosti, který zohledňuje dopravní síť v projektovém území. Rastrový model tvoří buňky o velikosti 1000 x 1000 m, na území města Brna 500 x 500 m, do něhož byly přepočteny informace o dostupnosti podle doby jízdy individuální automobilovou dopravou. Jednotlivé buňky rastru jsou doplněné o další informace jako např. existence základní, střední nebo vysoké školy, existence nemocnic či lékařských ordinací aj. Celkem byly doplněny informace za více než 30 indikátorů z oblastí místního zásobování obyvatelstva, vzdělávání, péče o děti a seniory, péče o zdraví, pracovních sil, zařízení pro hospodářský rozvoj, veřejné a individuální dopravy. Je nutné podotknout, že napříč projektovými partnery byl poměrně velký problém se získáním relevantních informací z oblasti veřejné dopravy, proto se projekt zaměřil zejména na dostupnost individuální automobilovou dopravou a veřejnou dopravu zohlednil doplňující informací o zastávkách a nádražích s nejvyšším počtem odjezdů.


DOSTUPNOST KAPACITNÍCH SILNIC (DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC) Ve všech regionech je postupně zkvalitňována dopravní infrastruktura (stavba nových úseků dálnic a rychlostních silnic), které významně přispívají ke kvalitě dostupnosti v území. Projekt ERRAM se pokusil vyhodnotit přínosy realizace těchto velkých záměrů v oblasti silniční sítě, a to nejen za účelem zjištění změn v dostupnosti území, ale i za účelem zjištění dalších přínosů v kvalitě území. Dostupnost v území byla vypočtena pro 4 typy matric dostupnosti - stávající dopravní síť v roce 2013, dopravní síť výhledová do 2020, dopravní síť výhledová do 2030, dopravní síť ideální (po 2030).

68

OBRÁZEK 16 - MATRICE DOSTUPNOSTI NA STÁVAJÍCÍ SILNIČNÍ SÍTI (2013)

Z obrázku je patrné, že Jihočeský kraj disponuje napojením na kapacitní dálniční síť pouze ve své severní části, ale i toto je velmi zavádějící, protože se jedná o krátké úseky dálnic a rychlostních silnic, které nejsou napojené na celostátní síť (chybí úseky D3 a R4 ve Středočeském kraji).

Projekt „ERRAM CZ-AT“ byl spolufinancován z ERDF, z programu EÚS Rakousko – ČR 2007-2013. Informace dostupné z internetu:

20


A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 18 - MATRICE DOSTUPNOSTI NA SILNIČNÍ SÍTI PO REALIZACI ZÁMĚRŮ DO ROKU 2020

OBRÁZEK 17 - MATRICE DOSTUPNOSTI NA SILNIČNÍ SÍTI PO REALIZACI ZÁMĚRŮ DO ROKU 2030


Z obrázků je patrné, jak velkým přínosem z pohledu dostupnosti území Jihočeského kraje bude realizace dálnice D3, rychlostní silnice R3 a rychlostní silnice R4. Dostupnost je zde vyjádřena dostupností do 10 minut (nejlepší potenciál polohy) a do 20 minut (klesající potenciál polohy). Šedě pobarvené území znamená, že území je dostupné z kapacitní dopravní sítě do 21 a více minut.

69


A . P O D K LA D Y


2.6.6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj JČK. V zájmu kraje v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení obyvatelstva a příslušných sektorů hospodářství na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na rostoucí ekonomiku kraje koncepce udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje Jihočeského kraje na léta 2014-2020 („PRK“) se technickou infrastrukturou z části zabývá prioritní osa č. 2 „Doprava a mobilita, technická infrastruktura“, cílem opatření pro technickou infrastrukturu je zkvalitňování, rozvoj a zvyšování dostupnosti technické infrastruktury a jejích sítí s ohledem na územní a socioekonomický vývoj Jihočeského kraje a s ohledem na zjištění bezpečnosti a šetrného a udržitelného využití zdrojů. Na jeho základě je možné charakterizovat zvýšené nároky na území kraje především v souvislosti se snahou o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, se zabezpečením energetických potřeb území kraje, se zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie a se zabezpečováním komunikačních potřeb. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn i komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením.

70

2.6.7. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A STAV VODOVODNÍCH SÍTÍ Ze statistického sledování Českého statistického úřadu za rok 2013 vyplývá, že v Jihočeském kraji činil podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 89,5 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je tato hodnota o 4,3 % nižší, mezi ostatními regiony se řadí Jihočeský kraj na 12. místo ze 14. Celkem bylo na území kraje v roce 2013 vyrobeno 32,952 mil. m3 pitné vody (z vodovodů pro veřejnou potřebu), což představuje 5,5 % celkově vyrobené pitné vody (z vodovodů pro veřejnou potřebu) za celou Českou republiku. V produkci pitné vody se řadí Jihočeský kraj na 6. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Z celkového objemu fakturované pitné vody v Jihočeském kraji za rok 2013 (25,109 mil. m3) připadá 71,4 % na domácnosti. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré. Stále ale existují především lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací, jako byly povodně. Většina obcí s tímto problémem připravuje projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá s rezervou potřeby kraje. Jsou tak zajištěny příznivé možnosti pro další rozvoj vodovodní sítě a z něho plynoucího zásobování obyvatel vodou v oblastech, kde v minulosti podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dosahoval méně jak 75 %. Jednalo se konkrétně o ORP Blatná, Milevsko a Vodňany. Obecným problémem je rovněž relativně vysoký podíl ztrát z vody vyrobené určené k realizaci. Hodnotou 20,3 % (údaj ČSÚ k roku 2012) převyšuje kraj republikový průměr, jedná se o 5. nejvyšší podíl ztrát. Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy s hlavním zdrojem surové vody, vodárenskou nádrží Římov. Surová voda je převáděna do úpravny vody Plav. Z úpravny vody Plav je upravená voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko, západní větví je zásobováno Písecko, Strakonicko a Prachaticko, jižní větví Českokrumlovsko. Celkem se v Jihočeském kraji nachází cca 5 993 km vodovodní sítě (údaj z roku 2013). Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje zpracovaného IKP Consulting Engineers s.r.o. v roce 2004 bylo v roce 2002 z celkového počtu trvale i přechodně bydlících obyvatel zásobeno vodou z vodovodu celkem 83% obyvatel. Individuálně z vlastních zdrojů (převážně domovních studní) byl zásobován zbytek, tzn. 17 % obyvatel. Zásobení Jihočeského kraje pitnou vodou bude i do budoucnosti řešeno rozhodujícím způsobem z Vodárenské soustavy Jižní Čechy, jejímž centrálním zdrojem je vodárenská nádrž Římov na Malši v okrese České Budějovice. Do budoucnosti je navrhováno připojení dalších přívodních řadů v okolí, i když jejich podíl na celkové dodávce pitné vody Vodárenské soustavy již nebude podstatný.


A . P O D K LA D Y

VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU (VKVP) Z PÚR 2008 vyplýval požadavek na vymezení ploch a koridorů vhodných pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (VKVP), jejichž lokalizace vyplyne z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Aktualizovaná PÚR článek (168) o VKPV vypouští z důvodu, že činnosti ohledně Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR upravuje zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.

TABULKA 47 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH VODOU Z VODOVODU Z ROKU 2004 Podíl obyvatel zásobovaných vodou Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu - stav 2002 (%) z vodovodu -výhled 2015 (%) Jihočeský kraj 83 90 Blatná 50 80 České Budějovice 90 95 Český Krumlov 90 94 Dačice 81 90 Jindřichův Hradec 85 91 Kaplice 83 89 Milevsko 70 76 Písek 77 89 Prachatice 88 92 Soběslav 82 89 Strakonice 78 87 Tábor 81 89 Trhové Sviny 81 86 Třeboň 89 95 Týn nad Vltavou 77 91 Vimperk 84 92 Vodňany 74 90 Zdroj: Program rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, 2004

Ze zjištění SLDB 2001 bylo možno určit na jednotlivé ORP podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech napojených na vodovod. Díky změně metodiky ve zjišťování údajů při SLDB 20011 lze získat podíl obyvatel v obydlených bytech s přístupem k vodovodu (v bytě nebo v době, veřejný i soukromý). OBYDLENÝCH BYTECH NAPOJENÝCH NA VODOVOD DLE SLDB 2001, 2011

SLDB 2001


počet obyvatel v TOB celkem

počet obyvatel v TOB napojených na vodovod

podíl obyvatel v TOB zásobovaných vodou (%)

počet obyvatel v obydlených bytech celkem

619414 13487 146677 40150 20145 46579 18616 19177 50606 33296 21865 44720 80201 16983 25250 13500 17293 10869

613368 13284 145809 39866 19924 46035 18446 18892 50011 32879 21572 44233 79465 16781 25028 13375 17014 10754

99,02 98,49 99,41 99,29 98,90 98,83 99,09 98,51 98,82 98,75 98,66 98,91 99,08 98,81 99,12 99,07 98,39 98,94

614579 13301 150222 39887 18800 45900 18763 18114 50506 32197 21266 43607 78256 17910 24415 13455 16682 11298

SLDB 2011 počet obyvatel v obydlených bytech napojených na vodovod

576348 12359 141376 37249 17724 43208 17256 17087 46982 30277 19912 40866 73835 16572 23122 12721 15478 10324

podíl obyvatel zásobovaných vodou (%)

99,73 99,44 99,88 99,73 99,61 99,55 99,78 99,47 99,67 99,72 99,62 99,74 99,74 99,57 99,75 99,93 99,69 99,76

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, dostupné


TABULKA 48 - PODÍL OBYVATEL V

71


A . P O D K LA D Y


2.6.8. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Za pomoci údajů statistického úřadu lze oblast kanalizace a čištění odpadních vod analyzovat následujícím způsobem. Při středním stavu obyvatel v Jihočeském kraji, který v roce 2013 představoval údaj 636 443 osob, činil podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 85,8 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (82,8 %) překračuje Jihočeský kraj jeho hodnotu o 3 %, přičemž v krajském srovnání se umístil na 6. místě. V krajském srovnání se v množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu pohybuje Jihočeský kraj na 7. místě s hodnotou 27,661 mil m3. Podle druhu vypouštěných vod připadá v kraji 73,5 % na vody splaškové, údaj převyšuje průměr ČR o 1,2 %. Zbylých 26,5 % připadá na průmyslové a ostatní odpadní vody. Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace tvořil v roce 2013 v Jihočeském kraji 94,9 %. Tento podíl je o 2,5 % nižší než celorepublikový průměr. V Jihočeském kraji se v roce 2013 nacházelo 307 čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou zpracování 269 375 m3 odpadních vod denně a s roční produkcí 8 160 tun kalů. V počtu čističek odpadních vod se nachází Jihočeský kraj v celorepublikovém srovnání na druhém místě za Středočeským krajem. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje si při sledování situace obyvatel v napojení na kanalizaci v jednotlivých správních obvodech nejlépe stály obvody České Budějovice, Soběslav a Tábor, které vykazovaly přes 80 % obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nejhorší situace byla v obvodech Blatná, Trhové Sviny a Vimperk s napojením na kanalizaci nižším než 70 % (údaje z roku 2002). Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl do roku 2015 s výjimkou správních obvodů Trhové Sviny (75 %) a Vimperk (74 %) dostat nad hranici 80 %. To však sebou přinese další nároky na území jednotlivých obvodů. Všeobecně platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měly růst, což znamená budování kanalizací ve všech větších aglomeracích i v obcích s malým počtem obyvatel, či víceúrovňové čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů v kraji by mělo předpokládat jak budování, tak rekonstrukci zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Základním koncepčním dokumentem, z něhož vyplývají opatření pro řešení této problematiky, je již výše zmíněný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.

72

TABULKA 49 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI Z ROKU 2004 Podíl obyvatel napojených Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci - stav 2002 na veřejnou kanalizaci -výhled 2015 Jihočeský kraj 78% 87% Blatná 64% 84% České Budějovice 84% 91% Český Krumlov 70% 80% Dačice 76% 88% Jindřichův Hradec 70% 80% Kaplice 77% 83% Milevsko 79% 88% Písek 79% 88% Prachatice 79% 86% Soběslav 88% 92% Strakonice 75% 88% Tábor 86% 91% Trhové Sviny 68% 75% Třeboň 72% 82% Týn nad Vltavou 80% 85% Vimperk 68% 74% Vodňany 75% 90% Zdroj: Program rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, 2004


A . P O D K LA D Y

TABULKA 50 - POČET A PODÍL OBCÍ S ČISTÍRNOU ODPADNÍCH VOD V ROCE 2014 Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Počet obcí

Počet obcí s ČOV

Podíl obcí s ČOV (%)

622 26 78 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

271 3 43 26 14 32 13 5 15 26 5 8 29 10 16 7 13 6

43,6 11,5 55,1 83,9 60,9 55,2 86,7 19,2 30,6 59,1 16,1 11,6 36,7 62,5 64,0 50,0 61,9 35,3 Zdroj: GIS analýza nad daty z ÚAP obcí, 9/2014

Ze zjištění SLDB 2001 bylo možno určit na jednotlivé ORP podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech napojených na veřejnou kanalizaci. Díky změně metodiky ve zjišťování údajů při SLDB 2011 lze získat podíl obyvatel v obydlených bytech napojených na veřejnou kanalizační síť (způsob likvidace odpadních vod se nezjišťoval). OBYDLENÝCH BYTECH NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI DLE SLDB 2001, 2011

SLDB 2001 počet obyvatel v počet obyvatel v TOB napojených TOB celkem na kanalizaci

Jihočeský kraj Blatná Č. Budějovice Český Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

619414 13487 146677 40150 20145 46579 18616 19177 50606 33296 21865 44720 80201 16983 25250 13500 17293 10869

481624 9227 125744 32566 14522 33811 15596 12417 38821 25792 15604 34918 63117 10791 18283 10073 12573 7769

podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%)


77,75 68,41 85,73 81,11 72,09 72,59 83,78 64,75 76,71 77,46 71,37 78,08 78,70 63,54 72,41 74,61 72,71 71,48

614579 13301 150222 39887 18800 45900 18763 18114 50506 32197 21266 43607 78256 17910 24415 13455 16682 11298

SLDB 2011 počet obyvatel v obydlených bytech napojených na kanalizaci

482909 9020 130848 32960 14315 34085 15319 11559 37888 24692 15164 33696 62416 11499 18994 10037 12076 8341

podíl obyvatel napojených na kanalizaci (%)

79,64 68,95 88,15 83,85 76,76 74,98 82,91 64,42 76,28 78,06 72,34 79,11 80,56 65,36 78,39 75,49 73,56 75,09

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, dostupné VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU (VKVP) Z PÚR 2008 vyplýval požadavek na vymezení ploch a koridorů vhodných pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (VKVP), jejichž lokalizace vyplyne z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Aktualizovaná PÚR článek (168) o VKPV vypouští z důvodu, že činnosti ohledně Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR upravuje zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.


TABULKA 51 - PODÍL OBYVATEL V

73


A . P O D K LA D Y

2.6.9. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z publikace „Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v krajích ČR 2010“ si lze rámcově představit situaci v zásobování teplem v kraji. Údaje o spotřebě paliv a energie v kraji jsou zčásti omezené a existují pouze v rovině zjišťování spotřeby paliv a energie za podniky s 20 – 99 zaměstnanci a všechny podniky se 100 a více zaměstnanci podle sídla podniku a podle místa spotřeby. Podniky se sídlem v Jihočeském kraji měly v roce 2013 spotřebu tepelné energie 11 736 944 GJ (1,2, % z celkové spotřeby ČR). Spotřebu tepelné energie podle kraje místa spotřeby pro tepelnou energii ČSÚ neuvádí. Města a obce Jihočeského kraje jsou zásobována teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zejména v případě pevných paliv častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. Situace může být částečně řešena přechodem na vytápění plynem (v lokalitách, kde je dostupná plynovodní síť) a to buď přechodem centrálního zdroje na plyn anebo zřízením necentrálních zdrojů (náhrada dožitých tepelných sítí, možnost kombinované výroby elektřiny a tepla). Nelze vyloučit, že u některých systémů centrálního zásobování teplem může dojít k redukci rozsahu nebo k úplnému rozpadu z důvodů jak na straně vstupu (cena a dostupnost paliva), tak na straně výstupu – např. při ztrátě významného průmyslového odběratele). Aktualizovaná PÚR v oblasti tepelné energie vymezuje plochu E4a jako plochu pro rozšíření včetně koridorů pro vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Temelín. V ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) je vymezen koridor Et1 – Dálkový teplovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice pro zásobování města České Budějovice.


2.6.10. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území JČK je zásobováno zemním plynem především z distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována, zejména s ohledem na odlehlost od stávajících plynovodů. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje postupně stoupal z 225 obcí (r. 2005) na 232 obcí (r. 2006) a dále na 263 obcí v roce 2011 (dle údajů z veřejné databáze ČSÚ - Malý lexikon obcí 2011)21. V porovnání se sousedními kraji je Jihočeský kraj dle údajů ČSÚ k 1. 1. 2011 v podílu plynofikovaných obcí na obdobné úrovni jako kraj Středočeský. Podíl v Jihočeském kraji zaujímá 42,2 % obcí, ve Středočeském kraji 43,7 % obcí. Ostatní sousedící kraje vykazují větší hodnoty: Plzeňský kraj 54,5 %, Vysočina 72,3 %. Spotřeba zemního plynu v Jihočeském kraji v roce 2013 činila 5 672 499 GJ a podílela se tak na celkové spotřebě zemního plynu ČR z 3,4 %. Územím kraje prochází tranzitní plynovod Lanžhot – Waidhaus a nachází se v něm kompresní stanice Veselí nad Lužnicí.

74

P1 V rámci PÚR 2008 i v aktualizované PÚR je vymezen koridor P1 pro plynovod přepravní soustavy v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří u Protivína v jižních Čechách na hranici ČR/Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod přepravních soustav v ČR v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN. Koridor je součástí TEN-E. ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) vymezily koridor Ep10 – propojení tranzitních plynovodů a upřesnily tak koridor P1. P15 Aktualizovaná PÚR nově vymezuje koridor P15 pro VTL plynovod Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko a plochu pro podzemní zásobník plynu v oblasti Rožná na Vysočině. Důvodem pro zařazení nového rozvojového záměru je posílení bezpečnosti tuzemského a evropského trhu se zemním plynem související s nároky Evropské unie na bezpečnost dodávek zemního plynu. Záměr VTL plynovod Mozart a PZP v oblasti Rožné není součástí přepravní soustavy, je klasifikován jako „VTL plynovod“. Kritériem pro rozhodování o změnách v území je minimalizace dopadů na ochranu přírody, zejména na CHKO Třeboňsko. Úkolem pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady je prověřit účelnost a reálnost rozvojového záměru. Úkolem pro územní plánování je prověřit územní podmínky pro umístění rozvojového záměru a podle výsledků prověření zajistit ochranu území pro tento rozvojový záměr vymezením územní rezervy, případně vymezením koridoru a plochy, za úkol zodpovídá Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. 21

Od roku 2012 údaj o plynofikaci není v Malém lexikonu obcí sledován.


A . P O D K LA D Y

Zatím existuje první návrh trasy tohoto plynovodu NW 500 (Mozart) Lodhéřov – Leopoldschlag (Rakousko) zpracovaný ve 2 variantách. Studii zpracovala společnost Hutní projekt, a.s., Frýdek Místek pro společnost České plynovody, a.s.

OBRÁZEK 19 – SCHÉMA PLYNÁRENSTVÍ DLE AKTUALIZOVANÉ PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT)

Ze zjištění SLDB 2001 bylo možno určit na jednotlivé ORP podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. Díky změně metodiky ve zjišťování údajů při SLDB 20011 lze získat podíl obyvatel v obydlených bytech s plynem zavedeným do bytu (plyn přivedený z veř. sítě či ze zásobníku). SLDB 2001


počet obyvatel v TOB celkem

počet obyvatel v TOB napojených na plyn

podíl obyvatel v TOB zásobovaných plynem


619414 13487 146677 40150 20145 46579 18616 19177 50606 33296 21865 44720 80201 16983 25250 13500 17293 10869

224047 6604 85212 9438 6157 20668 3796 4719 19846 6907 4112 11983 26291 2992 9598 656 1174 3894

36,17 48,97 58,09 23,51 30,56 44,37 20,39 24,61 39,22 20,74 18,81 26,80 32,78 17,62 38,01 4,86 6,79 35,83

614579 13301 150222 39887 18800 45900 18763 18114 50506 32197 21266 43607 78256 17910 24415 13455 16682 11298

SLDB 2011 počet obyvatel v obydlených bytech se zavedeným plynem

247095 7338 87538 12576 7503 21789 3762 5320 21550 9109 5762 13945 26823 4060 11203 1357 2596 4864

podíl obyvatel zásobovaných plynem

43,95 59,07 62,94 34,74 42,64 50,91 22,71 32,35 47,43 31,53 29,54 35,63 37,37 25,03 48,90 10,97 17,71 47,49

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, dostupné


TABULKA 52 - PODÍL OBYVATEL V OBYDLENÝCH BYTECH SE ZAVEDENÝM PLYNEM DLE SLDB 2001, 2011

75


A . P O D K LA D Y

2.6.11. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU V Jihočeském kraji mají sídlo podniky, jejichž výroba je méně náročná na spotřebu elektřiny. V roce 2013 dosahovala spotřeba elektrické energie v kraji podle sídla podniku 1 390 479 MWh (3,0 % z celkové spotřeby ČR) a dle místa spotřeby 2 398 644 MWh (5,2 % z celkové spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok 2013 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 20 do 99 zaměstnanců a pro všechny podniky se 100 a více zaměstnanci. Regionálním distributorem elektrické energie v kraji je společnost E.ON Distribuce, a.s. Svým významem pro výrobu elektrické energie co do množství je největším zdrojem jaderná elektrárna Temelín. Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích o výkonu 1 x 1078 MWe a 1 x 1055 MWe. Provoz jaderné elektrárny Temelín ukončil nutnost využívat elektřinu vyrobenou v okolních regionech, především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila ze značné části uhelné elektrárny a zajišťuje také dodávky tepla ve formě horké vody ve svém okolí.


E4a, E7 V části technické infrastruktury věnované elektrizačním sítím jsou v PÚR 2008 i v aktualizaci PÚR vymezeny následující plochy nebo koridory týkající se Jihočeského kraje: • E4a – plocha pro rozšíření včetně koridorů pro vyvedení elektrického a tepelného výkonu včetně potřebné infrastruktury elektrárny Temelín. • E7 - koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Důvodem vymezení je umožnění zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR. Koridor je součástí TEN-E. V ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) byly upřesněny záměry E4a a E7 vymezením plochy technické infrastruktury KP38 – Temelín a vymezením koridorů Ee32 – ZVN 400kV a VVN 110kV ETE – Kočín, Ee33 – ZVN 400kV Kočín – Mírovka. V rámci vyvedení výkonu z ETE Temelín bylo potřeba vymezit ještě koridor Ee35 – Rozšíření stávající rozvodny Kočín.

76

E20, E21 Aktualizovaná PÚR nově vymezuje následující koridory týkající se Jihočeského kraje: • E20 – koridor pro dvojité vedení 400 kV Dasný – Slavětice a související plochy pro rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Dasný. Důvodem vymezení je umožnění navýšení výkonů zdrojů a transport výkonu z výrobních oblastí do oblasti spotřeby. Úkolem pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady je prověřit účelnost a reálnost rozvojového záměru do roku 2018. Úkolem pro územní plánování je prověřit územní podmínky pro umístění rozvojového záměru a podle výsledků prověření zajistit ochranu území pro tento rozvojový záměr vymezením územních rezerv, případně vymezením koridorů a ploch. • E21 – Koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Přeštice včetně souvisejících plochy pro rozšíření elektrické stanice Kočín. Důvodem vymezení je umožnění zabezpečení výkonů zdrojů připojených do přenosové soustavy a zvýšení spolehlivosti přenosu, koridor je součást TEN-E. Koridor E21 bude řešen samostatně v II. aktualizaci ZÚR JČK, o čemž rozhodlo tento záměr byl vyčleněn do samostatné aktualizace, o čemž rozhodlo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 24. 4. 2014 usnesením č. 133/2014/ZK-10. Poslední dohodovací jednání MMR a MPO k řešení tohoto rozporu se uskutečnilo dne 26. 3. 2015,

prozatím bez výsledku.


A . P O D K LA D Y

OBRÁZEK 20 – SCHÉMA ELEKTROENERGETIKY DLE AKTUALIZOVANÉ PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT)

Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji se jeví jako perspektivní ze současného pohledu především využití energie z biomasy a bioplynu, případně využití energie slunce s preferencí systémů o malých výkonech. Hodnoty ukazatelů doby a intenzity slunečního svitu v kraji odpovídají průměru ČR. V minulých letech došlo k prudkému nárůstu výkonu fotovoltaických elektráren, včetně velkých instalací ve velké krajině, další prudký nárůst instalovaného výkonu těchto výroben se neočekává. V případě zařízení na spalování biomasy nebo bioplynu je nutno klást důraz na maximální možné smysluplné využívání tepelné energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla. Možnou perspektivu má v kraji také využívání tepelných čerpadel, nicméně investiční dotace ze Zelené úsporám již skončily a zvýhodněná elektřina je tarifní záležitostí. Příklady vytápění celých obcí tepelnými čerpadly jsou známy např. na Šumavě. V těchto obcích vytlačují čerpadla tradiční obnovitelný zdroj – vytápění dřevem. Z praktického pohledu lze ale spíše očekávat realizaci tepelných čerpadel pro jednotlivé objekty, bez nutnosti budovat tepelné sítě pro distribuci tepla v obci. Podmínky pro využívání větrné energie nejsou v Jihočeském kraji příliš dobré, zatímco ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné obnovy bývalých nebo výstavby nových malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Dalším obnovitelným zdrojem energie je biomasa. Zatím je její energetické využívání omezováno ekonomickými důvody, pokud se nevyužívá palivo vysloveně odpadní. Nicméně i v Jihočeském kraji v některých regionech začíná být přetlak poptávky nad nabídkou biomasy z lesa – dendromasy a rychle roste počet bioplynových stanic, kde se používá převážně cíleně pěstovaná zemědělská produkce. V blízké budoucnosti lze předpokládat rozvoj cíleného pěstování biomasy k energetickému využití. Rozšíření energetického využíváni biomasy též závisí na přístupu a legislativních opatřeních vlády. Dostupnost kotlů na biomasu je dobrá, neboť řada typů se již dnes vyrábí v ČR, včetně moderních konstrukcí se zplyňováním a dvoustupňovým spalováním paliva. V případě biomasy je nutno preferovat využití biomasy co nejblíže místa produkce tak, aby byly minimalizovány nežádoucí dopady transportu na delší vzdálenosti. Z toho vyplývá i požadavek na preferenci zařízení s menším výkonem. Úsporami energie a využitím obnovitelných zdrojů energie bude možné podpořit globální i místní ochranu životního prostředí a plnění úkolů s ní souvisejících mezinárodních závazků České republiky. Česká republika splnila cíl daný v přístupové dohodě k EU dosáhnout podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě v roce 2010 ve výši 8 %. Nyní pro ni platí závazný cíl z evropské


OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

77


A . P O D K LA D Y

směrnice č. 2009/28/ES pokrývat v roce 2020 alespoň 13 % konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, k němuž se hlásí i česká vláda. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých, středních i velkých zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie, např. bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména tam, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unie. 2.6.12. INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Z datového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i v rámci Jihočeského kraje stejně jako v celé ČR dochází neustále k vyššímu používání nových informačních a telekomunikačních technologií. Využívání osobních počítačů jednotlivci v Jihočeském kraji dle dat ČSÚ postupně vzrůstalo: 30,8 % (2003), 45,5 % (2006), 59,9 % (2009), 64,5 % (2011), 69,3 % (2013). Celorepubliková hodnota tohoto ukazatele pro rok 2013 je 71,1 %. Využívání internetu v Jihočeském kraji dle dat ČSÚ postupně vzrůstalo: 18,4 % (2003), 37,1 % (2006), 53,9 % (2009), 61,2% (2011), 69,4 (2013). Celorepublikový průměr v roce 2013 má hodnotu 71,4 %. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví mobilní operátoři.

66,9 65,9

69,7 67,7

64,2 62,0

72,3 71,7

69,0 67,6

70,7 69,0

71,2 68,9 63,5 63,0

65,0

61,9 61,9

66,0 64,9

67,8 65,8

70,0

67,6 66,9

75,0

69,3 68,2

80,0

72,8 72,4

75,4 74,2

Příznivým jevem z pohledu využívání informačních a komunikačních technologií je zvedající se tempo růstu domácností vybavených počítačem. V roce 2013 bylo vybaveno počítačem 67,6 % domácností, zatímco v roce 2009 to bylo pouze 51,9 %. Nad 70 % vybavenosti domácnosti počítačem se dosud dostaly pouze Hlavní město Praha, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický a Jihomoravský kraj.

60,0 55,0


50,0

78

Osobní počítač

Internet

GRAF 7 - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE V DOMÁCNOSTECH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2013

O něco hůře je na tom Jihočeský kraj z pohledu domácností připojených k internetu s hodnotou 66,9 %. V roce 2009 však bylo k internetu připojeno v Jihočeském pouhých 44,1 % domácností. Ještě hůře jsou na tom kraje Plzeňský, Karlovrský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký a Moravskoslezský.


2.7.

A . P O D K LA D Y

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Sociodemografické podmínky jsou hodnoceny na základě statistických údajů dostupných k datu zpracování tohoto materiálu. Údaje statistického charakteru pocházejí ze 3 druhů databází. Jedná se o databázi údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému (dále jen „MOS/MIS“), databázi údajů o krajích a okresech (dále jen „KROK“) a dále o databázi údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen „SLDB“). Z hlediska získaných údajů z MOS/MIS a z KROK jsou v tomto materiálu zpracovány údaje z roku 2013, z hlediska údajů získaných ze SLDB se jedná převážně o údaje za rok 2011, kdy proběhlo zatím poslední SLDB. Pokud jsou již k dispozici údaje některých ukazatelů za rok 2014, je vždy uvedeno přímo v textu. 2.7.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jihočeský kraj má své specifické postavení v krajském systému České republiky. Matematicko-geografická poloha je dána zeměpisnými souřadnicemi 13° 32’ (Kvilda) až 15° 37’(Dešná) východní délky a 48°33’ (Vyšší Brod) až 49° 35’ (Šebířov) severní šířky. Území obce Vyšší Brod je vůbec nejjižnějším bodem ČR. Svojí rozlohou 10 057 km2 je druhým nejrozlehlejším krajem Česka, když větší je pouze kraj Středočeský. Jenom tyto dva kraje mají podíl na ploše našeho státu přesahující 26 %.

Rozloha (%) HMP 14,00

MSK 6,88

SČK

0,63

13,97

10,00

ZLK

Z hlediska počtu obyvatel je nejlidnatější Středočeský kraj, s malým rozdílem Hlavní město Praha, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj, které mají téměř dvojnásobný počet obyvatel než Jihočeský kraj. Naproti tomu nejméně lidnatý je Karlovarský kraj s méně než polovinou obyvatel než Jihočeský kraj.

12,00

JČK

8,00

5,03

12,75

6,00

OLK

4,00 6,68

0,00 9,12

JMK

4,20

8,62

ULK 5,73

HMP 11,62

ZLK

14,00 12,00

11,83

4,01 6,03

PBK

SČK

LBK

KHK

12,39

10,00

JČK

8,00

5,58

KVK

6,76

VYS

Obyvatelstvo (%) MSK

PZK

9,59

2,00

6,06

GRAF 8 - PODÍL KRAJŮ NA ROZLOZE ČR (2013)

6,00

OLK

4,00 6,05

2,00

5,46

PZK

2,86

KVK

0,00

JMK

11,13

Hustota obyv. 7,85

VYS

SČK

ULK 4,91

PBK

5,25

250

MSK

4,17

ZLK

KHK

JČK

118 200

225

LBK

63

150

148

76

PZK

100

GRAF 9 - PODÍL KRAJŮ NA POČTU OBYVATEL V ČR (2013)

OLK

50 121

91

Z hlediska hustoty obyvatel na 1 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km2 Jihočeský kraj. Mezi kraje s hustotou do 100 obyvatel na 1 km2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj. Pozn. Z grafu bylo vypuštěno Hlavní město Praha, které svou hodnotou 2 506 obyvatel na km2 graf značně znepřehledňuje.

KVK

0

km2

JMK

155

163

75

VYS

ULK

139 114

PBK

116

LBK

KHK

GRAF 10 - HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2 V KRAJÍCH ČR (2013)

Kapitola: Sociodemografické podmínky

4,85

79


A . P O D K LA D Y

Sociodemografické podmínky jsou z pohledu prostorového vymezení zaměřeny na Jihočeský kraj, který je společně s krajem Plzeňským součástí regionu soudržnosti Jihozápad (NUTS 2). Druhou prostorovou úrovní hodnocení jsou správní území obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Na národní úrovni jsou ještě k dispozici číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU), obcí s rozšířenou působností (CISORP) a správních obvodů Hl. m. Prahy (CISOP), které byly oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003. S platností od 1. ledna 2005 byly zákonem č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů, provedeny úpravy v územním vymezení krajů Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský. Změny hranic uvedených krajů vyvolaly současně potřebu úpravy ve vymezení dotčených správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. K několika změnám ve vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem však došlo i uvnitř některých krajů, Jihočeského kraje se však žádná ze změn netýkala. 2.7.2. SÍDELNÍ HIERARCHIE V ČESKÉ REPUBLICE Rozbory sídelní hierarchie se převážně věnují strukturalizaci na základě typologie obcí. Za základní prostorovou jednotku budeme považovat obec. Jednotlivé obce mohou mít status hlavního města, statutárního města, města, městyse a obce, speciálním typem je vojenský újezd. Pokud hodnotíme prostorovou hierarchii, tak je v mnoha případech vhodnější využít v sídelní problematice velikostní kritérium. Všechny obce na území našeho státu tak můžeme strukturalizovat do deseti velikostních kategorií obcí podle počtu obyvatel. V České republice bylo ke konci roku 2006 celkem 559, ke konci roku 2008 celkem 594 a k 1. 1. 2015 celkem 602 měst podle legislativního přístupu, kdy statut města ve státě udělují odpovědné osoby (dnes v ČR předseda Poslanecké sněmovny). V tomto počtu měst bylo k 1. 1. 2015 jedno hlavní město a 25 statutárních měst. Z pohledu existence městysů jich bylo v roce 2006 celkem 123, v roce 2008 celkem 200 a k 1. 1. 2015 již celkem 220 městysů. Na území ČR je k 1. 1. 2015 celkem 5 vojenských újezdů. Z pohledu počtu obcí na území ČR jich v roce 2006 bylo celkem 5562, v roce 2008 celkem 5450 a k 1. 1. 2015 celkem 5426. Z uvedeného souhrnu je patrný růst významu obcí zvyšováním počtu měst a městysů.


TABULKA 53 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR ZA ROK 2013

80

ČR Praha STČ JHČ PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (obyv./km2)

Celkový počet územních jednotek22

měst

městysů

z toho voj. újezdů

78 867 496 11 016 10 057 7 561 3 314 5 335 3 163 4 759 4 519 6 796 7 195 5 267 3 963 5 427

10 512 419 1 243 201 1 302 336 636 707 573 469 300 309 825 120 438 609 551 909 515 985 510 209 1 170 078 636 356 586 299 1 221 832

133 2506 118 63 76 91 155 139 116 114 75 163 121 148 225

6 253 1 1145 623 501 132 354 215 448 451 704 673 399 307 300

602 1 83 54 57 38 59 39 48 38 34 49 30 30 42

220 50 21 12 1 10 3 11 9 42 40 12 6 3

5 1 1 1 1 1 -

Z 623 územních jednotek Jihočeského kraje bylo koncem roku 2013 z pohledu statutu jedno statutární město (České Budějovice), 54 měst23, 21 městysů, 1 vojenský újezd (Boletice) a 547 obcí. Váha počtu měst je mírně vyšší než by odpovídalo populační velikosti kraje a celkovému počtu měst v republice. Absolutně největší počet měst má Středočeský kraj (83 měst). V relativně vyjádřené váze početního zastoupení na území jednotlivých krajů vedou kraje Karlovarský (38 měst z počtu 132 obcí) a Liberecký (39 měst z počtu 215 obcí) a nejnižší relativní četnost mají Vysočina (34 měst počtu 704 obcí) a kraj Středočeský (83 měst z počtu 1145 obcí). Vzhledem k velkému počtu obcí je sídelní struktura nejen velmi pestrá, ale i značně roztříštěná s vyšší mírou koncentrace obyvatel. K roztříštěnosti a velikým rozdílům přispělo zejména posledních 45 let, 22

Údaje o struktuře území, jejichž zdrojem je ČSÚ, jsou aktuální ke dni 1. 1. 2015

23

Posledním městem v Jihočeském kraji, které získalo tento statut, je obec Bělčice (k 11. 2. 2015).


A . P O D K LA D Y

kdy došlo ke státem chtěné silné centralizaci obcí především v letech 1971 (692 obcí) až 1989, kdy byl počet obcí kraje nejmenší (298 obcí). Tento pokles počtu obcí o 57 % byl výrazně nad celorepublikovým průměrem (pokles o 45 %). Silnější centralizace probíhala pouze v krajích Moravskoslezském a Plzeňském. Složitost utváření sídelní struktury státu byla umocněna protichůdným procesem dezintegrace obcí od roku 1990, která však trvala v podstatě pět let. Od roku 1994 se počet obcí Jihočeského kraje stabilizoval. Vyhodnocování takto nevyvážených procesů ovlivněných výhradně vnějšími krátkodobými a často silnými vlivy je velice složité, zvláště když si uvědomíme, že součástí administrativního členění státu jsou poměrně časté územní úpravy. Český statistický úřad vyhodnocuje pravidelně v ročenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7 kategorií podle krajů k poslednímu dni příslušného roku. Momentálně jsou k dispozici údaje k 31. 12. 2013. V Jihočeském kraji je největší podíl obcí s počtem do 199 obyvatel (37,1 %), tedy malých obcí a nejmenší podíl měst s počtem nad 10 000 obyvatel (1,1 %). Nejsilněji je v Jihočeském kraji zastoupena skupina malých obcí do 499 obyvatel (69,8 %). TABULKA 54 - VELIKOSTNÍ SKUPINY OBCÍ PODLE POČTU OBYVATEL V ROCE 2013 Územní celek ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

do 199 23,3 20,3 37,1 34,5 11,4 13,8 13,0 22,3 23,7 47,3 16,6 11,0 5,9 4,3

Velikostní skupiny obcí podle počtu obyvatel (%) 1 0002 0005 000200-499 500-999 1 999 4 999 9 999 32,0 21,9 11,9 6,6 2,2 34,4 23,8 12,2 5,9 1,7 32,7 13,8 8,0 5,0 2,2 31,9 15,4 9,6 6,0 1,4 31,8 25,0 12,1 11,4 3,0 35,0 24,3 12,1 7,6 2,3 31,2 28,4 12,6 7,9 4,7 38,8 21,4 7,8 4,7 3,1 38,4 20,4 9,8 4,0 1,8 29,5 13,6 5,1 2,0 1,3 28,1 27,5 15,2 9,2 1,9 31,3 27,3 18,8 8,3 1,0 27,0 32,2 17,3 11,1 3,6 19,3 25,3 25,3 14,3 6,3

10 000 a více 2,1 100,0 1,7 1,1 1,2 5,3 4,8 2,3 1,8 2,0 1,1 1,5 2,3 2,9 5,0

Z hlediska procesu urbanizace pracujeme s velikostními kategoriemi obcí a k posouzení stupně urbanizace území používáme tzv. velikostní přístup. Stupeň urbanizace je dán podílem počtu obyvatel v obcích městského typu, tedy obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc, na celkovém počtu obyvatel (Tabulka 55 – Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v roce 2013, sloupec „10 000 a více“). TABULKA 55 – OBYVATELSTVO PODLE VELIKOSTNÍCH SKUPIN OBCÍ V ROCE 2013 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí (%) do 199 Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

1,7 2,2 4,1 3,5 0,7 0,8 0,9 2,4 2,7 7,9 1,2 1,0 0,4 0,2

200-499 6,2 10,1 10,2 8,7 4,9 5,1 4,8 10,1 10,8 12,5 5,4 6,4 4,9 1,6

500-999 9,2 14,6 9,2 9,5 7,5 7,1 10,2 11,7 13,0 13,2 11,4 11,4 12,2 4,6

1 0001 999 9,9 14,7 11,1 11,6 8,2 7,1 8,8 8,7 11,7 9,7 11,8 16,5 13,1 9,0

2 0004 999 11,9 15,8 14,4 17,3 15,4 10,0 12,2 10,7 10,7 9,5 15,8 14,6 16,4 11,1

5 0009 999 9,1 10,1 15,3 7,7 8,7 6,9 15,0 17,9 11,8 11,6 7,5 5,3 11,6 10,6

10 000 a více 52,0 100,0 32,5 35,6 41,7 54,6 63,0 48,1 38,6 39,3 35,6 46,9 44,7 41,3 63,0


Územní celek

81


A . P O D K LA D Y

Nejvíce se nad republikovým podílem obyvatelstva žijícího v nejmenších obcích (do 199 obyvatel) pohybují kraje Vysočina (7,9 %), Jihočeský (4,1 %) a Plzeňský (3,5 %). Naopak nejmenší podíl obyvatelstva v nejmenších obcích zaznamenávají kraje Moravskoslezský (0,2 %) a Zlínský (0,4 %). TABULKA 56 - PROCES URBANIZACE V JIHOČESKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR V LETECH 1971 - 2013 1971

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2009

2013

Jihočeský kraj

28,6

31,2

35,5

38,6

38,6

38,4

38,2

36,9

36,2

35,6

Česká republika

44,7

48,6

55,4

57,0

57,0

55,3

54,5

53,5

52,9

52,0

Největší podíl městského obyvatelstva je v ORP Vodňany (72,8 %) a Tábor (72,5 %), zatímco nejmenší podíl městského obyvatelstva je v ORP Vimperk (43,4 %) a Český Krumlov (43,9 %). TABULKA 57 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII ORP V ROCE 2013 Rozloha Počet Hustota (km2) obyvatel obyvatel (obyv./km2) Blatná 278,55 13 833 49,7 České Budějovice

Podíl městského obyvat.

Celkový počet obcí

statut. měst

měst

městysů

26

0

3

0

57,9

z toho

923,83

156 207

169,1

79

1

4

2

69,5

1 129,96

41 685

36,9

31

0

4

3

43,9

Dačice

471,93

19 518

41,4

23

0

2

0

51,8

Jindřichův Hradec

933,48

47 552

50,9

58

0

7

0

68,7

Kaplice

484,66

19 488

40,2

15

0

2

1

56,7

Milevsko

385,19

18 486

48,0

26

0

1

2

47,1

Písek

741,67

52 018

70,1

49

0

4

0

72,0

Prachatice

839,70

33 426

39,8

44

0

5

3

62,1

Soběslav

323,84

22 058

68,1

31

0

2

0

61,8

Strakonice

574,06

45 082

78,5

69

0

2

4

57,5

Český Krumlov

Tábor

1 002,04

80 553

80,4

79

0

7

3

72,5

Trhové Sviny

452,34

18 654

41,2

16

0

3

0

62,6

Třeboň

538,13

24 932

46,3

25

0

4

1

69,3

Týn nad Vltavou

262,40

14 104

53,8

14

0

1

1

57,4

Vimperk

535,34

17 512

32,7

21

0

1

1

43,4

Vodňany

179,20

11 599

64,7

17

0

2

0

72,8


Z tabulky vyplývá, že nejsilnější postavení má ORP České Budějovice, v němž sídlí krajské město, s hustotou 169 obyvatel na 1 km2 a vysokým procentem městského obyvatelstva (69,5 %).

82

Obecně lze konstatovat, že více než 10 000 obyvatel žije v Jihočeském kraji pouze v bývalých okresních městech – České Budějovice (93 253), Tábor (34 858), Písek (29 720), Strakonice (22 922), Jindřichův Hradec (21 698), Český Krumlov (13 253), Prachatice (11 189). Počet obyvatel v těchto městech činí téměř 36 % obyvatel celého Jihočeského kraje.


A . P O D K LA D Y

2.7.3. SÍDELNÍ STRUKTURA V JIHOČESKÉM KRAJI Rozbor sídelní struktury je samostatným sledovaným jevem označeným č. 6 v příloze č. 1 části B vyhlášky, který byl zpracován samostatnou analýzou dle Metodické pomůcky pro vyhodnocení sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů24. Jedná se o analýzu údajů, převážně statistického charakteru (sčítání lidu, domů a bytů) a dále průzkum území z oblasti občanské vybavenosti, jejímž výsledkem je zařazení jednotlivých obcí do kategorie sídelní struktury dle jejich významu. Byly stanoveny 4 kategorie sídelní struktury (I – IV). TABULKA 58 - VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY

kategorie sídelní struktury I II III

počet 1 4 12

IV

35

obce patřící do této kategorie příkladný výčet České Budějovice Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Tábor Milevsko, Blatná, Prachatice, Vodňany, Český Krumlov, Soběslav, Třeboň, Dačice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Vimperk, Kaplice

Pozn. Ke dni zpracování 3. úplné aktualizace ÚAP Jihočeského kraje nebyly dosud k dispozici údaje o počtu obsazených pracovních míst za jednotlivé sektory hospodářství (ČSÚ tyto údaje připravuje k poskytnutí).

24

Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013


Sídelní struktura dle nastavené metodiky MMR je hodnocena poprvé (s využitím údajů ze SLDB 2001) a není tudíž možné sledovat trendy vývoje sídelní struktury.

83


A . P O D K LA D Y

2.7.4. VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI Dlouhodobou řadu změn populační velikosti kraje od roku 1869 lze vytvořit podle výsledků sčítání lidu, které probíhá v pravidelných desetiletých intervalech. Údaje z jednotlivých sčítání byly přepočteny na současné území kraje, proto je srovnání více než stoleté řady možné provést bez nepatřičného zkreslení. Vývoj lidnatosti Jihočeského kraje je velmi specifický. Jestliže nejvíce obyvatel žilo na území státu na přelomu let 1939 a 1940, potom Jihočeský kraj dosáhl svého maxima (753 tisíc) o 30 let dříve, tzn. v roce 1910. Za 40 let od roku 1910 se počet obyvatel kraje snížil o téměř 30 %. Údaje o historickém vývoji počtu obyvatel Jihočeského kraje pocházejí z Historického lexikonu obcí České republiky 1869 – 2005, který vydal Český statistický úřad v březnu 2007, k němuž byly doplněny údaje z posledního sčítání k 26. 3. 2011. Vývoj počtu obyvatel od 1980 se jeví jako lineární smírně vzestupnou tendencí. 800

753,0 737,3

počet obyvatel (v tis.)

750

722,3 716,0

719,0

735,5 700

689,1 650

625,3 613,2

635,7

622,9

600

573,7 577,5

550

550,9

500

GRAF 12 - HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI ZE SLDB 1869 - 2011

Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji v jednotlivých letech vychází z údajů ročních bilancí obyvatelstva navazujících vždy na výsledky sčítání lidu, domů a bytů, které zpracovává Český statistický úřad. Nejvhodnějším ukazatelem pro sledování vývoje počtu obyvatel je celkový přírůstek, který zahrnuje údaje o migraci obyvatelstva i přirozenou obměnu a je meziročně porovnatelný. Jak je z následujícího grafu patrné, počet obyvatel Jihočeského kraje se od roku 2000 neustále zvyšuje, a to i přes trend snižujícího přírůstku od maximálního celkového přírůstku z roku 2008. 3500

3064

84

přírůstky / úbytky obyvatel


3000 2500

2240

2000 1500

1063

986 1000

732

529

500

171

64

367

473

473 96

0 -500 -1000 Celkový

-334

-238

1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2011 2012 2012 2013 986 732 -334 64 -238 529 171 2240 3064 1063 367 473 473 96

GRAF 11 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL PROSTŘEDNICTVÍM CELKOVÉHO PŘÍRŮSTKU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1992 - 2013


A . P O D K LA D Y

Více než staletá řada sčítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepočtech na současná území sledovat dlouhodobé změny populační velikosti i jednotlivých krajů. Většina krajů včetně celé české populace dosáhla svého maxima okolo roku 1940. U Jihočeského kraje tomu bylo jinak. Navíc po krátké stagnaci v průběhu roku 2001 je populační velikost kraje od konce 40. let 20. století stále rostoucí. Ale i tento více než půl století trvající růst nepřinesl podstatné přiblížení se k populační velikosti území v roce 1910. I dnes je to stále o 100 tisíc obyvatel méně než před téměř sto lety. Jenom Zlínský kraj a Praha nezaznamenaly propad počtu obyvatel po událostech druhé světové války. Za posledních sto let se nejvíce populačně zvedly Praha (zdvojnásobení počtu obyvatel) a Moravskoslezský kraj (nárůst o téměř 90 %). Trendy posledních šesti let vzhledem ke své krátkodobosti nelze přeceňovat. Přesto je jasné, že žádné extrémní změny populační velikosti nelze předpokládat. Populačně mírně klesající jsou kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina, naproti tomu mírně rostou kraje Středočeský a Praha. U ostatních včetně Jihočeského platí, že jejich počet obyvatel se jen velmi nepatrně mění a to většinou růstově (ročně okolo 1 až 1,5 ‰). U českého obyvatelstva měl přirozený přírůstek větší váhu jen do roku 1991 (a to ještě s výjimkou let 1990, 1989 a 1986), od roku 1992 mají větší vliv na změnu populační velikosti migrace. Ty byly kladné např. už od roku 1971 s výjimkou roku 2001. Je skutečností, že od počátku roku 2003 se začíná počet obyvatel ČR opět zvyšovat. Ale je zapotřebí zdůraznit, že tento nárůst je zcela ovlivněn rostoucím kladným migračním saldem našeho státu. Přitom vzrůst migračního zisku souvisí nejen se změnou geopolitické situace v Evropě, ale i se změnou statistické evidence zahraniční migrace, kdy se rozšířil okruh osob zahrnutých do této migrace i o osoby, které získaly povolení k dlouhodobému pobytu nebo jim byl přiznán statut uprchlíka (původně se zahraniční migrace vázala pouze na získání či ztrátu trvalého pobytu v ČR). Migrace nám tak od roku 2002 dává metodicky částečně odlišný pohled na migrační chování naší populace, než bylo dosud zvykem, a proto se s touto kategorií musí pracovat opatrněji. Ve vývoji přirozené měny za posledních více než 40 let je velmi patrný dlouhodobý pokles přirozené měny české populace. Trend byl v podstatě jenom jednou významněji narušen v polovině 70. let, kdy stát prováděl tzv. pronatalitní politiku a ekonomickými stimuly posílil reprodukční proces v Česku. Tehdy se hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku vyšplhala na hodnoty přesahující 6 ‰. Až na výjimky se minimálně od poloviny 19. století stala přirozená měna hlavním činitelem populační velikosti. Až od roku 2003 je poprvé hlavní hybnou silou početní velikosti obyvatelstva státu migrace a zatím i s významně rostoucí tendencí. Mezi kraji Česka není z pohledu přirozené měny dnes žádných podstatnějších rozdílů. MSK 12%

ZLK 6%

HMP 12% SČK 12%

OLK 6%

JMK 11%

PZK 5% VYS 5%

KVK 3% PBK 5%

KHK 5%

GRAF 13 – PODÍL POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH V ROCE 2013

LBK 4%

ULK 8% k 31.12.2013


JČK 6%

85


A . P O D K LA D Y

Z pohledu zastoupení mužů a žen v počtu obyvatel bylo v Jihočeském kraji v roce 2013 zastoupeno 50,7 % žen z celkového počtu obyvatel (50,8 % v roce 2011). V roce 2013 se nad celokrajským průměrem procentuelního zastoupení žen pohybovaly pouze ORP České Budějovice, Písek, Tábor, Třeboň a Jindřichův Hradec. 52,0 51,5 51,0

50,7

50,5 50,0 49,5

49,3

49,0 48,5 48,0 47,5 47,0

% žen v roce 2001

% žen v roce 2013

% mužů v roce 2001

% mužů v roce 2013

GRAF 14 – PODÍL POČTU OBYVATEL DLE ZASTOUPENÍ ŽEN A MUŽŮ V ORP V ROCE 2013

2.7.5. HUSTOTA OBYVATELSTVA Z hlediska hustoty obyvatelstva na 1 km2 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km2 Jihočeský kraj. Mezi kraje s hustotou do 100 obyvatel na 1 km2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj. Kromě Hlavního města Prahy má největší hustotu obyvatelstva Moravskoslezský kraj. Rozložení hustoty obyvatelstva se mezi kraji v čase nijak významně nemění. 250

86

hustota obyvatel na 1 km2


200

150

100

50

0 Hustota obyv.

ČR

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

133

118

63

76

91

155

139

116

114

75

163

121

148

225

GRAF 15 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013

Pozn. Z důvodu vypovídací schopnosti byla z grafu záměrně vypuštěna hustota obyvatel Hlavního města Prahy, která činí 2 506 obyvatel na 1 km2 a zcela se vymyká obvyklým hodnotám jednotlivých krajů.


A . P O D K LA D Y

Z hlediska dlouhodobého vývoje hustoty obyvatelstva v Jihočeském kraji od roku 1993 do roku 1999 byl setrvalý stav na úrovni 62,3 obyvatel na km2, poté dosáhla v roce 2001 svého minima 62,1 (za toto sledované období). V roce 2002 se hustota dostala na úroveň 62,2 obyvatel na 1 km2, kde stagnovala do roku 2004. V rozmezí let 2005 - 2010 hustota obyvatel kraje mírně stoupala (na hodnotu 63,5), v roce 2013 byla na hodnotě 63,3 obyvatel na 1 km2. Z pohledu obcí s rozšířenou působností je nejlidnatější ORP České Budějovice s hustotou 169,1 obyvatel na 1 km2. Hustotu nad 63,3 obyvatel na 1 km2, což je krajský průměr, mají ještě ORP Tábor (80,4), Strakonice (78,5), Písek (70,1), Soběslav (68,1) a Vodňany (64,7). Nejméně lidnatou ORP je Vimperk (32,7) a Český Krumlov (36,9). 180,0

169,1

160,0 140,0 120,0 100,0 78,5

80,0

70,1

80,4

68,1

64,7

63,3

60,0 40,0

50,9

49,7 36,9

41,4

53,8

48,0 40,2

39,8

41,2

46,3 32,7

20,0 0,0

2.7.6. ZMĚNY POČTU OBYVATEL Od roku 2003 je populační velikost Česka ovlivňována především migračním chováním obyvatel. Proto i sledování tohoto procesu je velice významné. Od poloviny 90. let minulého století je proto vývoj celkové měny i graficky velmi podobný tvarům migračních křivek. Změny počtu obyvatel trvale nebo dlouhodobě bydlících v daném území jsou vyjadřovány pomocí 2 ukazatelů – přirozený přírůstek a saldo migrace. Přirozený přírůstek je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Naproti tomu saldo migrace je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Celkový přírůstek je součtem přirozeného a migračního přírůstku za stejné období v daném území. Jak je patrné z následujícího grafu, Jihočeský kraj vykazoval v roce 2013 úbytek obyvatel přirozenou měnou, zatímco v oblasti migrace vykazoval kladný přírůstek obyvatel. Ještě v roce 2012 (od roku 2006) byl v Jihočeském kraji každoročně kladný přírůstek počtu obyvatel i z hlediska přirozeného přírůstku i z pohledu migrace. Největším přírůstkem, zejména migrací, disponuje Středočeský kraj a potom Plzeňský kraj. Naproti tomu např. Hlavní město Praha zaznamenalo poprvé od roku 2002 velký úbytek obyvatel způsobený zejména stěhováním obyvatel. Nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj, který trvale vykazuje, s výjimkou let 2007 a 2008, velký úbytek obyvatel.


GRAF 16 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V ORP V ROCE 2013

87


A . P O D K LA D Y

Zajímavým ukazatelem z hlediska vývoje je meziroční změna počtu obyvatel v Jihočeském kraji po časové ose v letech 1992 – 2013. Z grafu vyplývá, že Jihočeský kraj zaznamenal největší přírůstek obyvatel v roce 2008, a to hlavně migrací. V roce 2013 Jihočeský kraj stále dosahuje přírůstku počtu obyvatel, který se však snížil vlivem úbytku obyvatelstva přirozenou měnou. Celkový úbytek obyvatelstva zaznamenal Jihočeský kraj pouze v letech 1996 a 2000. 12000 10000 8000 + přírůstek / - úbytek

6000 4000 2000 0 -2000 -4000 -6000

HMP SČK Přirozený přírůstek 1718 1294

JČK -230

PZK -551

KVK ULK -360 -1217

LBK 112

Saldo migrace

-5297 9226

326

1333 -1057 -427

Celkový přírůstek

-3 57 10 52

96

782

-1 41 -1 64

KHK -467

PBK -315

VYS -209

JMK 774

OLK -508

ZLK MSK -769 -1681

-97

-570

-140

-789

654

-745

-625 -3089

15

-1 03

-455

-998 1 428 -1 25 -1 39 -4 77

GRAF 18 - ZMĚNY POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013

přírůstky / úbytky obyvatel

4000 3000 2000 1000 0 -1000 -2000

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2011

2012

2013

Migrace

662

791

677

878

482

1024

670

2038

2256

546

362

322

326

Přirozený

324

-59

-1011

-814

-720

-495

-499

202

808

517

5

151

-230

Celkový

986

732

-334

64

-238

529

171

2240

3064

1063

367

473

96

GRAF 17 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACE NA CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK V JIHOČESKÉM KRAJI V ČASOVÉ ŘADĚ 1992-2013


Tabulka 59 – Vývoj přirozeného přírůstku v Jihočeském kraji a ČR v letech 2000 - 2013 (%)

88

Česká republika Jihočeský kraj

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2011

2012

2013

-18091

-15547

-9613

1390

14622

10309

-720

-495

-499

202

808

517

1825

387

-2409

5

151

-230

Pozitivní trend přirozené měny obyvatel, který začal rokem 2006, skončil v Jihočeském kraji stejně jako v ČR v roce 2012. V roce 2013 zaznamenáváme úbytek obyvatel přirozenou měnou (v roce 2014 byl opět zaznamenán přírůstek, i když jen velmi malý). TABULKA 60 – VÝVOJ SALDA MIGRACE V JIHOČESKÉM KRAJI A ČR

V LETECH 2000 -

2013 (%)

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2011

2012

2013

Česká republika

6539

12290

18635

34720

71790

15648

16889

10293

-1297

Jihočeský kraj

482

1024

670

2038

2256

546

362

322

326


A . P O D K LA D Y

Pozitivní trend změny počtu obyvatel migrací, který začal v roce 2001, pokračoval s různou intenzitou i v dalších letech (s výjimkou roku 2013). Jihočeský kraj zůstává v celém období v kladných hodnotách přírůstku obyvatel stěhováním. 12,0 11,0

na 1000 obyvatel

10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0

1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

živě narození 11,9

9,6

8,9

9

9

9

9

8,9

9,2

9,2

9,5

9,8

10,1

11

11,3

11

10,9

10,0

10,5

10,0

zemřelí

11

11,3

10,5

10,6

10,3

10,4

10,2

10,2

10

10,4

10,3

10,2

9,8

9,9

10

10,2

10,1

10,0

10,2

10,4

přistěhovalí

7,8

6,4

6,1

6,2

6,1

5,4

5,5

7

8,4

9,2

9,3

10,1

10,2

11,3

11

8,1

7,7

6,7

7,2

7,4

vystěhovalí

6,6

5,2

5

4,6

4,7

4,8

4,7

6,8

6,8

7,3

8,2

6,4

7

7,2

7,4

6,9

6,9

6,1

6,7

6,9

GRAF 19 – MEZIROČNÍ ZMĚNY POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2013

Z grafu meziroční změny počtu obyvatel jsou patrné 2 zlomové body – jeden zlom v roce 2006, kdy poprvé od roku 1993 převážil počet živě narozených osob nad počtem zemřelých osob a druhý zlom v roce 2013, kdy opět převažoval počet zemřelých osob. V roce 2011 byl poměr mezi počtem zemřelých a živě narozených osob vyrovnaný. Z pohledu změn stěhováním nedochází v časové řadě k žádným velkým změnám, stále převyšuje počet přistěhovalých osob nad počtem osob vystěhovalých, ale v roce 2001 a 2011 se počet přistěhovalých a vystěhovalých velice přiblížil a tento trend stále trvá. Mezi ORP v Jihočeském kraji patří z pohledu celkového přírůstku obyvatel mezi stabilní České Budějovice, Písek a Trhové Sviny, které od roku 2006 zaznamenávají jen kladné hodnoty. S výjimkou úbytku obyvatel v roce 2011 patří mezi ORP s trvaleji kladnými hodnotami celkového přírůstku ještě ORP Český Krumlov. 1200 1000 800 600

200 0 -200

Týn České Český Jindřic Milevs Pracha Soběsl Strako Trhové nad Vimper Vodňa Blatná Budějo Krumlo Dačice hův Kaplice Písek Tábor Třeboň ko tice av nice Sviny Vltavo k ny vice v Hradec u

2006

70

1111

178

-39

-75

115

-54

192

-15

59

211

96

109

-1

117

-46

2010

-171

992

23

-36

1

48

-42

125

-59

4

-24

51

147

-50

-21

-21

96

2013

0

618

46

-83

-43

-104

-60

40

-23

-13

-72

-59

91

-94

-8

-69

-71

GRAF 20 – CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP V LETECH 2006, 2010 A 2013

212


400

89


A . P O D K LA D Y

Nejvíce se s úbytkem obyvatel dlohodobě potýkají ORP Dačice (919 obyvatel za posledních 15 let), Milevsko (833 obyvatel za posledních 15 let), Strakonice (440 obyvatel za posledních 15 let) a Třeboň (378 obyvatel za posledních 15 let). Úbytek za posledních 15 let zaznamenaly ještě ORP Vimperk a Tábor. 9993 9500 8500 7500 6500 5500 4500 3500 2500

1682 1138

1500

1004

727

555 14

500

10

-500

-64

-440

-833

-919

-1500

701

449

158

-208

-378

GRAF 21 - DLOUHODOBÝ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1999 - 2013

Z pohledu vlivu přirozené měny nebo migrace na celkový přírůstek je zřejmý významný vliv stěhování obyvatel. Velmi významný vliv přírůstku stěhováním zaznamenala ORP České Budějovice (79,6 % celkového přírůstku), ale významný vliv stěhování se projevil i u ORP Písek, kde přírůstek osob stěhováním zvrátil negativní bilanci počtu přirozené ho přírůstku. Největší úbytk obyvatel vystěhováním zaznamenalo ORP Kaplice (-129 obyvatel). 700 600

90

+ přírůstek / - úbytek (2013)


500 400 300 200 100 0 -100 -200

Přirozený přírůstek

-31

Česk Jindř Česk é ichů ý Dači Kapl Mile Bud v Kru ce ice vsko ějovi Hrad mlov ce ec 126 25 -27 -58 25 -9

-115

30

-46

-28

-29

12

-46

1

-20

Saldo migrace

31

492

21

-56

15

-129

-51

155

-53

33

-44

-30

79

-48

-9

-49

-31

celkový přírůstek

0

618

46

-83

-43

-104

-60

40

-23

-13

-72

-59

91

-94

-8

-69

-71

Blat ná

Píse k

Prac Stra Sobě hatic koni slav e ce

Táb or

Trho vé Třeb Svin oň y

GRAF 22 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACENA CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013

Týn nad Vlta vou

Vim perk

Vod ňany -40


A . P O D K LA D Y

2.7.7. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití při jakékoliv demografické analýze. Už v průběhu 60. let minulého století postihl proces stárnutí všechny kraje České republiky. Pronatalitní politika státu nastartovala počátkem 70. let proces stárnutí, ke konci 80. let výrazně přibrzdila, ale jenom krátkodobě. Od počátku 80. let 20. století byl proces stárnutí české populace opět zahájen a pokračuje tento jev až do současnosti. Průměrný věk obyvatel ČR se pohybuje okolo 41,5 roku (v roce 2009 byl 40,6). Jihočeský kraj se pohybuje těsně nad touto hodnotou (41,6) na 8. místě v rámci ČR. Nejstarší populaci můžeme z pohledu průměrného věku najít v Hlavním městě Praha, Královéhradeckém a Zlínském kraji (42). 42,5 42

41,9

42

42

42 41,6

41,5

41,5

41,5

41,5

ČR = 41,5

41,6

41,7

41,7 41,5

41,1 40,9

41 40,6 40,5 40 39,5 ČR

HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

GRAF 23 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013

43

39

37

36,9

37,2

37,5

37,8

38,1

38,4

38,7

39

39,3

39,5

39,8

40,1 40,3

40,5 40,7

40,9

41,6

36,4

35 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

GRAF 24 - VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1993 - 2013

Jihočeský kraj vykazuje již od roku 1993 vzestup průměrného věku obyvatel, do roku 2013 již stoupl průměrný věk obyvatel kraje o 5,2 roku. Růst věku má téměř lineární rostoucí průběh.


41

41,2 41,4

91


A . P O D K LA D Y

Proces stárnutí lze sledovat na podílu dětí a na podílu seniorů z celkového počtu obyvatel. Do kategorie dětí patří obyvatelé ve věku do 14 let (včetně) a do kategorie seniorů patří obyvatelé ve věku 65 let a více.25 20,0

20,0 18,9 18,3 17,9

18,0

17,5

17,5 17,0 16,6

16,9 16,3 15,9

16,0

STARÁ POPULACE

15,6

16,2 15,5

15,3

15,2 14,5 14,8 14,8 14,6 14,5 14,5 14,4 14,4 14,3 14,1 13,8 13,8 13,9 14,9

14,0 12,6

12,8

13,6 13,7 13,4 13,5 13,1 13,2

14,9 15,1

12,0

10,0 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Podíl obyvatel do 14 let

Podíl obyvatel nad 65 let

GRAF 25 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIORŮ V JIHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993 - 2013

Pokud se procentuelní váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od 12,5 do 15,9, můžeme hovořit o staré populaci. Proces stárnutí nabývá na významu tehdy, když podíl dětské složky poklesne pod hodnotu 25 %. Jak je patrné z grafu, nachází se Jihočeský kraj rozhodně ve fázi stárnutí obyvatelstva, konkrétně můžeme hovořit o staré populaci, kdy zlom nastal v roce 2002. Z grafu vývoje lze dále přečíst, že do roku 2007 převažoval podíl dětí nad podílem seniorů a od roku 2008 došlo ke zvratu a začal převažovat podíl seniorů nad podílem dětí s vytrvale rostoucím trendem. V roce 2013 již dosáhl podíl seniorů hodnoty 17,5 % oproti 15,1 % dětské složky obyvatelstva. 18,1

18,0

18,4

17,9 17,5

17,4

17,7

17,5

17,0

17,8

17,7

17,8 17,0

16,8

17,0

16,5 16,3

16,4

16,0

15,6

15,5

15,1

15,0

14,7

15,0

14,9

14,8

15,1 14,8

14,8

14,8 14,4

14,1

14,6


14,0

92

13,0 12,0 ČR

HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

Podíl obyvatel do 14 let

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

PLK

ZLK

MSK

Podíl obyvatel nad 65 let

GRAF 26 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013

Všechny kraje včetně Hlavního města Prahy mají již populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %. Nejlépe je na tom Středočeský kraj s podílem 16,5 % dětí, nejhůře Hlavní město Praha s podílem 14,1 % dětí. 25

Do roku 2000 byla sledována věková hranice seniorů v hodnotě 60 let, od roku 2001 je sledována věková hranice 65 let.


A . P O D K LA D Y

Jihočeský kraj byl v roce 1991 na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. K roku 2013 byl tento podíl o 6,5 % nižší (15,1 %) a nijak významně se neodlišoval od celostátního průměru (15,0 %). Dnes je kraj na 5. místě, což představuje necelých 96 tisíc dětí. Pouze Středočeský kraj vykazoval v roce 2013 větší podíl dětí než seniorů (o 0,2 %). Tendence ke snižování podílu dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující, minima bylo dosaženo v letech 2008, 2009 a od roku 2010 dochází postupně k mírnému růstu podílu dětí. 22,0

21,0

21,0 20,0

19,4

JČK 18,0 17,517,0

15,3

16,2 15,6 14,7 14,8

17,7 16,1

15,7 15,6

14,9

14,0

17,2 16,9 17,5

14,8 14,8

15,7 15,4

14,5

14,0

14,0

18,9

18,5

17,6 17,5

17,2

16,0

JČK 15,115,0

19,1

18,6

19,0

15,3 15,5 15,1 15,0

15,1

14,4

13,1

13,0 12,0

0 - 14 let (%)

65 a více let (%)

GRAF 27 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013

V roce 2013 byly jedinými ORP s převažujícím podílem dětí nad podílem seniorů Český Krumlov a Kaplice, zatímco ještě v roce 2011 k nim patřily i ORP Prachatice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou. Nejstarší populaci v Jihočeském kraji má ORP Milevsko, která má podíl dětí 13,1 % a podíl seniorů 21,0 % a dále ORP Blatná, která má podíl dětí 14,0 % a podíl seniorů 19,4 %.

112,3 88,8

50,0

Index stáří v roce 2001

Index stáří v roce 2013

GRAF 28 - INDEX STÁŘÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2001, 2013

Pro sledování stárnutí obyvatelstva je obvykle zjišťován tzv. index stáří, který je vyjadřován počtem 65letých a starších osob na 100 osob ve věku 0 - 14 let. Z údajů za rok 2013 je patrný velký růst indexu stáří, a to ve všech ORP Jihočeského kraje. Nejmenší tempo růstu indexu stáří zaznamenaly ORP Trhové Sviny (nárůst o 21 indexových bodů) a Vodňany (nárůst o 23 indexových bodů). Naopak nejvyšší tempo růstu indexu stáří zaznamenaly ORP Milevsko s hodnotou téměř 160 seniorů na 100 dětí (nárůst o 63 indexových bodů).


70,2

83,3

101,9

114,1

131,2 80,9

90,9

101,7

125,2 95,4

120,0 89,0

65,0

95,7

100,4

124,8 96,3

96,7

118,2 87,0

78,7

81,4 54,8

70,0

64,2

90,0 84,0

84,1

116,0 110,0

100,4

130,0

96,5

112,0

150,0

119,4

138,7

170,0

131,7

159,9

190,0

93


A . P O D K LA D Y

2.7.8. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL Protože žijeme ve vzdělanostní společnosti, je váha vzdělanostní struktury obyvatelstva nejen pozorně sledovanou veličinou, ale také významným ukazatelem vyspělosti a všestranné rozvinutosti regionů. A platí rovněž, že rychlejší nárůst dosahování nejvyšších vzdělanostních stupňů zvyšuje dále konkurenceschopnost občanů na trhu práce. Jestliže podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů dosáhl na českém obyvatelstvu ve věku 15 a více let v roce 1950 pouhé 1 %, tak při sčítání v roce 2001 to bylo už téměř 9 % a při posledním sčítání v roce 2011 již téměř 11 %.

4,1 11,2

11,2 3,1

3,5 11,4

4,2 14,7

9,5 3,0

4,1 9,9

10,1 4,6

5,4 9,6

6,8 7,6

7,7 7,0

5,4 10,4

4,0 10,8

5,1 11,5

10,4

29,4

30,4

30,7

30,9

31,1

31,1

31,7

29,8

28,2

27,7

30,9

31,6

31,2

70%

23,6

80%

32,5

90%

12,5

100%

5,3

Vysokoškolský stupeň vzdělání vykazuje největší regionální rozdíly a platí to samozřejmě i pro krajský systém. Nad celorepublikovým průměrem (12,5 %) z pohledu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (na obyvatelstvu nad 15 let) jsou pouze hlavní město Praha (23,6 %) a Jihomoravský kraj (14,7 %). Zejména náskok Prahy je obrovský, tvoří téměř čtvrtinu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ČR. Desetiprocentní hranici překonávají dále jenom kraje Středočeský (11,5 %), Olomoucký kraj (11,4 %), Zlínský (11,2 %), Moravskoslezský (11,2 %) a Jihočeský (10,8 %), Plzeňský (10,4 %) a Královéhradecký (10,1 %). Nejhůře jsou na tom kraje Ústecký (7,6 %) a Karlovarský (7,0 %). Jihočeský kraj je s váhou vysokoškolsky vzdělaných občanů 10,8 % z krajů Česka na sedmém místě, ale s váhou mezi 10,5 a 11,5 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je natěsnáno sedm krajů. Při hodnocení skupiny občanů se středoškolským úplným vzděláním a vyšším odborným (vč. nástavbového) je to obdobné. U Hlavního města Prahy je těchto obyvatel 35,3 %, což je o 4,1 % nad celorepublikovým průměrem (31,2 %). Jihočeský kraj s hodnotou 31,6 % se z pohledu obyvatelstva s maturitou či VOŠ pohybuje rovněž nad celorepublikovým průměrem společně s kraji Středočeským (32,5 %) a Královéhradeckým (31,7 %).

60%

35,4

35,8

35,1

18,4

19,0

19,6

36,6 17,9

32,3

35,5 17,6

37,5

35,9

34,9 21,7

18,6

34,3 22,4

34,7 18,1

17,6

18,5

16,9

10%

17,6

20%

10,2

20,3

30%

34,9

33,6

33,0

40%

18,2

35,3

50%


0%

94

bez vzdělání (%)

nejvýše základní vzdělání (%)

nejvýše SŠ bez maturity (%)

s maturitou a VOŠ vč. nástavbového (%)

vysokoškolské (%)

nezjištěno (%)

GRAF 29 - VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011

V grafu vzdělanostní struktury v ČR je možné sledovat skutečnost, že všechny kraje s výjimkou Hlavního města Prahy a Jihomoravského kraje přesahují 50 % vzdělanosti osobami s nejvýše dosaženým vzděláním středoškolským bez maturity.


A . P O D K LA D Y

15,8 15,0

11,8

11,7

11,1 10,8 10,0 7,6

9,7

9,0

8,6

7,7

7,3 6,7

6,2 5,3

5,2

8,2

8,5

8,9

7,3

7,0

6,4 6,2

6,0

6,0

5,5

4,8

5,0

8,6

8,5

8,4

8,1

8,0

6,3 5,5

5,4

4,7

0,0

vysokoškolské vzdělání (2001)

vysokoškolské vzdělání (2011)

GRAF 30 - PODÍL VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÉHO OBYVATELSTVA NAD 15 LET V JEDNOTLIVÝCH ORP V LETECH 2001 A 2011 (SLDB)

Nejvyšším růstem podílu obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním, tedy obyvatel s dosaženým bakalářským, magisterským a vyšším vzděláním, disponuje ORP České Budějovice (15,8 %), dále Tábor (11,7 %) a Písek (11,1 %), nejnižším naopak ORP Kaplice (6,4 %). Růst podílu obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním o více než 3,0 % zaznamenaly pouze ORP České Budějovice (o 4,0 %), Trhové Sviny (o 3,4 %) a Týn nad Vltavou (o 3,1 %). 2.7.9. DALŠÍ VLIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE DĚTI NAROZENÉ MIMO MANŽELSTVÍ Podíly živě narozených mimo manželství se zvyšují, v roce 2006 činil podíl v Jihočeském kraji 33,3 %, v roce 2009 již 38,8 % a v roce 2013 již dokonce 45,7 %. Nejvážnější situace je v krajích Karlovarském (60,7 %) a Ústeckém (59,3 %), ostatní kraje se stále ještě pohybují pod 50 % hranicí. Jihočeský kraj již v roce 2010 přesáhl republikovou hodnotou podílu počtu dětí narozených mimo manželství, celkově zaujímá v této statistice 7. příčku mezi kraji. Nejlépe je na tom Zlínský kraj s podílem 37,4 %.

60,0 50,0 45,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2006

ČR 33,3

HMP 30,0

SČK 29,7

JČK 33,0

PZK 34,0

KVK 51,1

ULK 48,3

LBK 38,1

KHK 31,8

PBK 30,0

VYS 24,9

JMK 27,8

OLK 33,4

ZLK 23,5

MSK 38,1

2013

45,0

38,7

42,2

45,7

46,4

60,7

59,3

49,8

47,1

44,3

38,9

39,6

45,7

37,4

49,8

GRAF 31 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ V ČR A KRAJÍCH V LETECH 2006 A 2013


Podíl dětí narozených mimo manželství (%)

70,0

95


A . P O D K LA D Y

Z pohledu ORP se pod krajskou hodnotou podílu dětí narozených mimo manželství 45,7 % pohybují České Budějovice, Milevsko, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny (vůbec nejnižší hodnota v kraji 36,2 %) a Vodňany. Nejvyšší podíl má ORP Kaplice s podílem 54,5 %. 54,5 50,7 50 45,7 40

47,6

49,1

51,7

49,4

47,6

49,3

48,6 46,1

45,1

50,8

45,6

41,2

39,5

38,3

36,2

30

20

10

0

2000

2006

2013

GRAF 32 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ V LETECH 2000, 2006 A 2013


NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ Pokud budeme hodnotit náboženské vyznání na úrovni krajů, pak je to pro českou společnost spíše záležitost statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot podílu věřících na celkovém obyvatelstvu na světě, a to 14,0 % věřících obyvatel hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti a 6,8 % věřících obyvatel nehlásících se k žádné církvi ani náboženské společnosti. Celkem je v ČR pouze 20,8 % věřících obyvatel. Pouze v jednom kraji dosahuje religiozita hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti téměř 30 % (Zlínský kraj) a jen ve dvou dalších alespoň 20 % (kraje Vysočina, Jihomoravský). Podílem věřících nad 10 % disponují již jen hlavní město Praha a kraje Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský). Naprostá dominance ateistů (více než 90 %) je typická pro tyto kraje: Ústecký, Karlovarský, Liberecký, Středočeský a Plzeňský. Je třeba zdůraznit, že téměř polovina obyvatelstva využila možnosti na otázku náboženského vyznání vůbec neodpovědět.

96

NÁRODNOST České obyvatelstvo je od konce 40. let minulého století, kdy došlo na základě dohod vítězných mocností 2. světové války k dohodě ohledně odsunutí značné části občanů Československa s německou národností, státem národnostně homogenním. Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 10 % podílu na celkovém obyvatelstvu nebo případně alespoň dvě menšiny s váhou nad 5 %. Česká národnost dosáhla nejvyššího podílu počátkem 80. let 20. století a nemění toto tvrzení ani skutečnost, že v poválečné éře se až v roce 1991 poprvé objevuje v možnostech výběru národnost moravská. Mnoho historicko-kulturních, historicko-politických a ekonomicko-politických znaků podporuje většinový názor, že mezi oběma národnostmi není podstatnějších rozdílů. To ostatně doložila 3 poslední sčítání lidu, kdy došlo i k výraznému snížení relativní četnosti moravské národnosti z 13,2 % na 5,0 %. Protože se zahraniční migrace na území našeho státu začínají výrazněji projevovat až od roku 2003, nebylo zastoupení jiných národností za posledních více než 50 let nijak významné. Přesto zaslouží zmínku ještě dvě národnosti. První z nich je národnost romská. Bohužel v metodice sčítání lidu se objevuje až od roku 1991. Deklaratorně se k ní přihlásilo okolo 30 tisíc jedinců, ale o deset let později při sčítání 2001 již jenom 12 tisíc a při sčítání 2011 již dokonce jen 5 tisíc osob. Občané romského původu se hromadně ke své národnosti nehlásí. Různé odborné odhady se pohybují okolo 3 až 4 %, což by představovalo 300 až 400


A . P O D K LA D Y

tisíc Rómů. Byla by tak tato národnost nejsilněji zastoupenou menšinou na území Česka, když bychom národnost moravskou sloučili s českou. Druhou početnou skupinou jsou občané slovenské národnosti, kterých byla necelá 2 % (200 tisíc) při sčítání lidu 2001 a při sčítání v roce 2011 jich bylo již jen 1,4 % (147 tisíc). Při sčítání 2001 již ostatní národnosti nepřekonaly hranici 0,5 % (50 tisíc jedinců), zatímco při sčítání 2011 dosáhly hranice 0,5 % ještě obyvatelé ukrajinské národnosti (53 tisíc jedinců). Nicméně vzhledem ke změnám vah celkového přírůstku ve prospěch migračních vlivů nelze dnes jasně předvídat změny i v národnostním složení obyvatel Česka. TABULKA 61 - PODÍL NÁRODNOSTI V KRAJÍCH ČR DLE SLDB 2011 moravsk slovensk ukrajins vietnams česká slezská polská německá romská á á ká ká Česká republika 64,31 5,00 0,12 1,41 0,37 0,18 0,05 0,51 0,28 Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhrad. kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslez. kraj

64,76 69,92 72,37 70,11 64,37 68,36 69,48 71,03 70,84 65,45 47,96 58,10 54,86 63,55

0,30 0,14 0,21 0,09 0,12 0,09 0,11 0,13 0,88 7,02 21,86 12,14 16,43 3,84

0,02 0,01 0,01 0,00 0,01 0,00 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,04 0,01 0,92

1,82 1,36 1,05 1,40 2,44 1,49 1,40 1,03 0,94 0,59 1,21 1,16 1,00 2,16

0,14 0,15 0,06 0,09 0,09 0,14 0,32 0,23 0,12 0,04 0,07 0,09 0,06 2,33

0,10 0,06 0,11 0,19 1,50 0,52 0,41 0,23 0,06 0,04 0,04 0,14 0,02 0,10

0,03 0,03 0,04 0,04 0,07 0,15 0,07 0,06 0,03 0,03 0,03 0,06 0,02 0,06

1,68 0,58 0,34 0,61 0,47 0,36 0,59 0,38 0,32 0,22 0,43 0,15 0,10 0,06

0,50 0,21 0,23 0,47 1,22 0,52 0,26 0,16 0,16 0,11 0,21 0,09 0,08 0,16

Pozn. Ve sčítání SLDB 2011 byly informace o národnosti nepovinné, cca ¼ obyvatelstva na otázku neodpověděla.


Pokud jde o rozdílnosti na úrovni českých krajů, potom mezi nejpočetnější s podílem české národnosti nad 70 % patří kraje Jihočeský (72,37 %), Královéhradecký (71,03 %), Pardubický (70,84 %) a Plzeňský (70,11 %). Územím s největším zastoupením Moravanů patří kraje Jihomoravský (21,86 %), Zlínský (16,43 %) a Olomoucký (12,14 %). Územím s největším zastoupením Slezanů a občanů polské národnosti je Moravskoslezský kraj (slezská 0,92 %, polská 2,33 %). Významné zastoupení národnosti slovenské je u krajů Karlovarského (2,44 %) a Moravskoslezského (2,16 %). Romská populace je nejvíce koncentrována především do krajů Ústeckého (0,15 %), Karlovarského (0,07 %) a Libereckého (0,07 %). Musíme však vzít v úvahu rozdíly dané tím, že se k romské menšině hlásí výjimečně málo Rómů. Ale zdá se být vysoce pravděpodobné, že míra nepřihlašování se ke své národnosti je u Rómů územně rovnoměrně rozložená.

97


2.8.

A . P O D K LA D Y

BYDLENÍ

Na počátku 90. let došlo k ukončení státem organizované komplexní bytové výstavby, především budování panelových sídlišť s omezenými plochami zeleně a žádoucí míry občanské vybavenosti. Dokončování bylo realizováno pomocí státních dotací a řízeno příslušnými okresními úřady. Od roku 1996 je bytová politika v gesci ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení. Na podpoře bydlení se v současnosti podílejí další resorty – ministerstvo financí (stavební spoření, daňové úlevy), životního prostředí (Zelená úsporám), práce a sociálních věcí (sociální dávky na bydlení, příspěvek na úpravu bytu, na užívání bezbariérového bytu) a ministerstvo vnitra (zabezpečení integrace azylantů), kdy celkem je k dispozici 19 nástrojů souvisejících s financováním rozvoje bydlení. Ze všech subjektů podporujících bytovou politiku je z hlediska objemu výdajů nejvýznamnější ministerstvo financí díky podpoře stavebního spoření, které tvoří více než polovinu celkových výdajů státu na bydlení. Například v roce 2010 činily celkové výdaje státu na bydlení 26 141,1 mil. Kč a představovaly tak 0,7 % HDP. Analýzou současného stavu a vlastní politikou se zabývá Koncepce bydlení ČR do roku 2020, schválená usnesením vlády ČR ze dne 13. července 2011 č. 524 (předchozím dokumentem byla Koncepce bytové politiky pro období let 2005-2010, schválená 16. března 2005). Předpokladem pro udržení obyvatel v kraji a zajištění přírůstku stěhováním z jiných krajů republiky i ciziny je zajištění dostatečného počtu bytů pro zájemce. Mění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude zvyšovat i zájem o malometrážní byty s menším počtem obytných místností. V současnosti i blízké budoucnosti jsou zásadní pro zájem o malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na technickou vybavenost bytů, bezbariérový přístup a další služby související se zvyšujícím se podílem starší populace. 2.8.1. VÝSTAVBA BYTŮ Za časové období od roku 2006 do roku 2013 je soustavně nejvíce zahájených i dokončených bytů na 1000 obyvatel ve Středočeském kraji (v roce 2013 2,9/4,1 bytu) a nejméně soustavně v kraji Ústeckém (1,4/1,5 bytu). Jihočeský kraj zaujímá s hodnotou 2,3 zahájených bytů páté místo mezi kraji (pohybuje se těsně nad průměrem ČR 2,1) a s hodnotou 2,1 dokončených bytů rovněž páté místo (pohybuje se však pod průměrnou hodnotou ČR 2,4). Z dlouhodobého hlediska byl v Jihočeském kraji od roku 1997 vývoj zahajované bytové výstavby relativně rovnoměrný a neklesal do roku 2008 (vrchol v roce 2008 s 2 841 byty). Od roku 2009, v souvislosti s nástupem celosvětové ekonomické krize, byl (s výjimkou v roce 2010) zaznamenán pokles počtu zahájených bytů, kdy nejnižší hodnota byla zaznamenána právě v roce 2013 (1481 zahájených bytů). U dokončených bytů v Jihočeském kraji jejich počet nerovnoměrně narůstal s maximem opět v roce 2008, kdy bylo dokončeno 2 707 bytů, avšak od roku 2009 dochází k poklesu počtu dokončených bytů, prozatímním minimem je 1311 dokončených bytů v JČK. TABULKA 62 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY NA 1000 OBYVATEL V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY

Kapitola: Bydlení

zahájené / dokončené byty na 1000 obyvatel

98

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2006 4,3 6,6 7,2 4,3 4,1 2,5 2,2 3,7 3,7 4,5 3,4 5,2 2,8 2,9 2,3

2,9 4,4 5,1 3,0 3,7 2,1 1,4 2,4 2,2 3,0 2,9 3,5 2,0 1,9 1,3

2008 4,2 5,5 7,7 4,5 4,3 2,5

3,7 5,1 6,5 4,3 4,7 2,0

2010 2,1 2,7 2,9 2,3 2,5 2,0

2,4 3,1 4,1 2,1 2,5 1,4

2011 2,6 2,2 4,6 3,4 2,9 2,4

2,7 2,8 5,0 3,2 2,5 2,1

2013 2,1 2,7 2,9 2,3 2,5 2,0

2,4 3,1 4,1 2,1 2,5 1,4

2,2 3,6 4,3 3,4 3,1 3,7 3,6 2,7 3,1

1,2 3,1 3,5 3,6 3,4 4,0 2,9 2,2 2,0

1,0 1,5 1,9 2,1 1,7 2,4 1,9 1,5 1,7

1,1 1,8 1,9 2,0 2,3 3,0 1,9 1,4 2,0

1,4 1,9 2,3 2,7 2,4 2,9 2,0 1,9 2,2

1,5 2,2 2,4 2,5 2,6 3,1 2,0 1,9 2,1

1,0 1,5 1,9 2,1 1,7 2,4 1,9 1,5 1,7

1,1 1,8 1,9 2,0 2,3 3,0 1,9 1,4 2,0


4,5

A . P O D K LA D Y

4,1

4,0 3,5

3,1 2,7

3,0 2,5 2,0

3,0

2,9 2,5 2,5 2,3 2,0 2,1

2,4 2,1

2,3 2,4 1,8 1,5

1,4

1,5

1,9 1,9 2,1 2,0

1,5

1,1 1,0

1,0

2,0 1,7

1,9 1,9 1,7

1,4

0,5 0,0

Zahájené byty na 1000 obyvatel (2013)

Dokončené byty na 1000 obyvatel (2013)

2011

1 000 500 0 2006

2007

2008

Byty zahájené

V posledních 10 letech (2004-2013) se postavilo nejvíce dokončených bytů v ORP České Budějovice (7887), Tábor (2471), Jindřichův Hradec (1525) a Český Krumlov (1503), naopak nejméně v ORP Týn nad Vltavou (44), Vodňany (162) a Blatná (243). V Jihočeském kraji bylo v roce 2013 dokončeno 2,4 bytu na 1000 obyvatel. Z pohledu dokončených bytů na 100 obyvatel v jednotlivých ORP jsou na tom nejlépe ORP Třeboň (4,5) a Trhové Sviny (3,7). Pod hranicí krajského průměru se pohybuje celkem 13 ORP, přičemž nejhůře je na tom ORP Týn nad Vltavou (0,3), ORP Soběslav (0,6) a ORP Kaplice (0,8), které nedokončily ani 1 celý byt na 1000 obyvatel.

Byty dokončené

2012

2013

V roce 2013 bylo v Jihočeském kraji dokončeno o 170 bytů méně nežli jich bylo zahájeno. V roce 2008 byla ve sledovaném období nejvyšší zahájená výstavba i její dokončení. Větší počet dokončených bytů než bytů zahájených byl pouze v letech 2009, 2010 a 2012. GRAF 34 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V LETECH 2006 – 2013 V JIHOČESKÉM KRAJI

OBRÁZEK 21 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V ROCE 2013

Kapitola: Bydlení

2010

1 500

1 481 1 311

2 193 2 028

2009

1 485 1 983

1 793 2 137

2 841 2 707

1 910 2 149

2 000

2 568 2 088

2 500

1 909

3 000

2 689

GRAF 33 - P OČET ZAHÁJENÝCH A DOKONČENÝCH BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013

99


A . P O D K LA D Y

TABULKA 63 - VÝSTAVBA DOKONČENÝCH BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2002 – 2013 počet dokončených bytů 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Blatná 108 13 52 18 18 21 27 18 13 11 36 29 Č. Budějovice 465 512 826 807 795 577 1 128 797 915 829 783 430 Č. Krumlov 130 128 48 227 118 179 236 117 164 146 161 107 Dačice 64 18 43 26 50 39 38 41 27 52 25 26 Jindř. Hradec 143 121 112 103 170 220 172 153 166 146 194 89 Kaplice 49 43 53 9 12 56 47 36 20 26 11 16 Milevsko 74 60 76 63 32 25 25 44 36 22 15 34 Písek 144 31 31 56 44 89 240 238 121 80 73 52 Prachatice 124 90 79 48 71 108 61 103 68 51 48 51 Soběslav 48 18 104 53 62 40 36 50 36 51 37 13 Strakonice 162 34 121 56 76 44 111 52 133 160 82 74 Tábor 194 235 311 184 209 391 338 286 215 183 210 144 Trhové Sviny 61 44 65 51 65 102 65 88 63 54 95 69 Třeboň 86 56 158 162 101 54 79 35 67 160 105 113 Týn nad Vlt. 0 0 19 0 5 5 6 5 0 0 0 4 Vimperk 47 40 89 81 75 128 85 77 68 32 72 40 Vodňany 1 17 6 12 6 10 13 9 25 25 36 20

roční průměr 2002-2013 30,3 738,7 146,8 37,4 149,1 31,5 42,2 99,9 75,2 45,7 92,1 241,7 68,5 98,0 3,7 69,5 15,0

Z grafu je možné vyčíst klesající tempo v počtu dokončených bytů ve většině ORP. Nad ročním průměrem z posledních 12 let (2002-2013) se v roce 2013 pohybovaly pouze ORP Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vodňany. 800 600 400 200 0

2011

2012

2013

roční průměr 2002-2013

Kapitola: Bydlení

GRAF 35 - VÝSTAVBA BYTŮ V ORP V LETECH 2011, 2012 A 2013

100

Při hodnocení výstavby z pohledu počtu dokončených domů měla nejvyšší počet dokončených rodinných domů ORP České Budějovice (338) a Tábor (122), z pohledu počtu dokončených rodinných domů na 1000 obyvatel to však byla ORP Trhové Sviny (2,9). Nejméně rodinných domů bylo postaveno v roce 2013 v ORP Týn nad Vltavou (4) a Soběslav (13), se stejným výsledkem i po vyjádření počtu dokončených rodinných domů na 1000 obyvatel ORP Týn nad Vltavou (0,3) a Soběslav (0,6). OBRÁZEK 22 - VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V ROCE 2013


A . P O D K LA D Y

Z důvodu lepší vypovídací schopnosti byly pro posouzení tempa výstavby bytových domů použity absolutní hodnoty počtu dokončených bytových domů za rok 2013. Celkem bylo v Jihočeském kraji dokončeno pouhých 8 bytových domů. ORP České Budějovice a Třeboň byly dokončeny 3 bytové domy a v ORP Český Krumlov a Milevsko byl dokončen 1 bytový dům.

OBRÁZEK 23 - VÝSTAVBA BYTOVÝCH DOMŮ V ORP V ROCE 2013

TABULKA 64 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU STAVBY V ORP V ROCE 2013

byty celkem


1311 29 430 107 26 89 16 34 52 51 13 74 144 69 113 4 40 20

v rodinných domech

v bytových domech

1045 27 349 85 20 77 16 27 44 45 13 65 123 54 39 4 39 18

134 0 54 5 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 68 0 0 0

v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům

49 2 5 9 6 4 0 0 0 3 0 2 8 5 4 0 0 1

bytovým domům

25 0 3 4 0 7 0 0 5 0 0 0 6 0 0 0 0 0

v domovech – penzionech a domovech pro seniory

v nebytových budovách

ve stavebně upravených nebytových prostorách

4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0

15 0 2 2 0 0 0 0 3 2 0 0 1 1 2 0 1 1

39 0 17 2 0 1 0 0 0 1 0 7 6 5 0 0 0 0

Za desetileté období 2004-2013 bylo dokončeno nejvíce bytů v ORP České Budějovice (7887), naproti tomu bylo v ORP Týn nad Vltavou za posledních 10 let dokončeno pouhých 44 bytů. V roce 2013 bylo v Jihočeském kraji z pohledu druhu dokončeno nejvíce bytů v rodinných domech (1045 z celkového počtu 1311 bytů), přičemž z pohledu ORP se dokončilo nejvíce bytů v rodinných domech v ORP České Budějovice (349), nejméně naopak v ORP Týn nad Vltavou (4). V bytových domech bylo v roce 2013 v Jihočeském kraji dokončeno 134 bytů, přičemž z pohledu ORP se dokončilo nejvíce bytů v bytových domech v ORP Třeboň (68) a v ORP České Budějovice (54). Další formy výstavby dokončených bytů jsou již ve většině ORP pouze doplňkovým, ne příliš významným typem výstavby, kdy největší část tvořily nástavby, přístavby a vestavby.

Kapitola: Bydlení

v tom

101


A . P O D K LA D Y

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

v rodinných domech

v bytových domech

v nástavbách, přístavbách a vestavbách

ostatní

GRAF 36 – SKLADBA DOKONČENÝCH BYTŮ PODLE DRUHU V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013

2.8.2. OBVYKLÉ NÁJEMNÉ Údaje o místním obvyklém nájemném jsou získávány od společnosti Institut regionálních informací, s.r.o. v Brně, která dlouhodobě sleduje stav a vývoj tržního (místně obvyklého) nájemného v 335 obcích ČR v rámci Komplexního Informačního Systému Ekonomiky Bydlení (KISEB) a také průměrné údaje o tržních cenách starších bytů. Tržní nájemné je získáváno celostátním sběrem dat (lokální i celostátní noviny a časopisy, průzkumy v terénu a v posledních letech převážně inzertní nabídky na internetu) s eliminací nevhodných vstupních údajů, kdy v rámci standardizace se sleduje starší byt I. kategorie, v běžné nikoliv okrajové poloze, o podlahové ploše 68 m2 a je počítáno s opotřebením. Protože jsou nabídkové ceny i nájmy obsažené v běžné inzerci specifickou skupinou cen vychýlenou směrem nahoru, je zjištěné nabídkové nájemné redukováno na úroveň tržní (skutečně sjednávané), a to empirickým snížením o 15%. V případě, že je pro dané katastrální území nedostatek údajů o cenách nebo nájmech, pak je cena dopočtena pomocí vyvinutého mezisídelního modelu atraktivity bydlení. Z následující tabulky a grafu je patrný pokles hodnoty nejvyššího obvyklého nájemného z let 2008-2011 v Třeboni. Od roku 2012 je zaznamenáno nejvyšší obvyklé nájemné v Českých Budějovicích (92,49 Kč/m2) a teprve poté v Třeboni (91,65 Kč/m2). Nejmenší nájemné je dlouhodobě zaznamenáváno ve Vimperku (v letech 2006 - 2011), v roce 2012 bylo zaznamenáno nejnižší nájemné v Milevsku (54,05 Kč/m2).

Kapitola: Bydlení

TABULKA 65 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ (KČ/M2/MĚSÍC) VE VYBRANÝCH OBCÍCH (SÍDLA ORP) V LETECH 2006 -2013

102


2006 63,70 83,38 70,47 58,70 71,66 65,06 66,46 73,22 56,73 67,07 72,00 75,11 64,92 74,84 55,92 55,05 67,59

2007 70,90 86,57 80,34 55,31 68,17 69,96 74,94 89,68 57,26 66,48 77,66 78,31 66,10 79,12 57,00 52,58 73,80

2008 72,44 99,16 92,01 60,44 73,40 91,60 66,17 92,66 65,87 61,42 82,84 73,20 75,20 102,24 62,37 57,37 73,46

2009 72,79 93,8 94,96 70,01 83,46 85,26 54,22 73,55 69,50 61,23 79,93 76,46 71,35 117,98 62,88 56,98 74,26

2010 72,64 94,31 92,96 67,69 79,34 77,44 56,64 73,68 69,25 61,78 76,55 73,74 69,84 113,10 64,64 55,52 69,62

2011 71,37 94,43 88,23 71,43 83,66 74,57 59,13 75,42 70,41 64,63 71,88 79,06 70,23 107,32 63,67 57,65 63,91

2012 72,28 92,49 91,23 72,62 84,17 74,94 54,05 70,30 70,13 66,28 71,02 80,98 68,86 91,65 69,11 60,79 68,43

67,59 68,43 55,05 60,79

55,92

69,11

74,84

64,92 68,86

75,11 80,98

72 71,02

67,07 66,28

56,73

70,13

73,22 70,3

66,46

65,06

54,05

60

74,94

84,17 71,66

70,47 58,7

63,7

72,28

80

72,62

83,38

90

70

91,23

92,49

100

A . P O D K LA D Y

91,65


50

rok 2006

rok 2012

GRAF 37 – MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH (SÍDLA ORP) V LETECH 2006 A 2012

Při srovnání časové řady 2006 – 2012 je zřejmé z dolního grafu, že u vybraných obcí Jihočeského kraje (sídla ORP) se místní obvyklé nájemné vyvíjelo velmi rozdílně. V prvních třech letech u 10 obcí cena nájemného stoupala, naopak u 5 obcí kolísala a v jednom případě zcela klesala (Soběslav). Poslední tři roky představují u většiny obcí kolísavý průběh ceny nájemného, nájemné v Třeboni od roku 2009 stále klesá, poměrně významně se v roce 2012 zvýšila cena nájemného v Týně nad Vltavou. Různá jsou proto také maxima pro obce za sledované období: např. v Soběslavi byla maximální cena obvyklého nájemného v roce 2006, v Milevsku pak v roce 2007 a v Týně nad Vltavou v roce 2012. Žádný pravidelný cyklus není možné vysledovat. Nejvyšší skokový nárůst místního obvyklého nájemného v po sobě jdoucích letech byl zaznamenán u Třeboně +23,12 a Kaplice +21,64 mezi roky 2007 a 2008. V Třeboni je také nejvyšší rozdíl mezi roky, oproti roku 2006 se zde cena nájemného v roce 2009 vyšplhala o +43,14, ale mezi roky 2011 a 2012 poklesla o 15,67. Naopak nejstabilněji působí Vimperk s rozdílem mezi roky max. 4,79 a Soběslav s rozdílem max. 5,06. 120 110 100 90 80 70 60

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

GRAF 38 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH (SÍDLA ORP) V ČASOVÉ ŘADĚ 2006 - 2012 (KČ/M2/MĚSÍC)

rok 2012

Kapitola: Bydlení

50

103


A . P O D K LA D Y

2.8.3. STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Ve vývojové etapě do druhé světové války bylo Československo mezi evropskými zeměmi, u kterých došlo k největší výstavbě, velký nárůst nového bydlení však nastal poté, kdy nejsilnějším obdobím do roku 1989 byla 70. a 80. léta 20. století. V průběhu let 1945 – 1990 tak vznikla téměř polovina současného bytového fondu. Po roce 1989 výstavba poklesla, v 90. letech činil podíl nových bytů na celkovém bytovém fondu zhruba 8 %. Nový impuls pro moderní výstavbu začal až od roku 2001. Za poslední desetiletí (2001 – 2011) proběhla výstavba či rekonstrukce u 364 tis. bytů, což představuje cca. 8,9 % obydlených bytů. Nejvíce bytů bylo v tomto období dokončeno v roce 2007 (41 649), od následujícího roku vlivem ekonomické recese nastal opět pokles. Bytový fond v České republice je poměrně zastaralý, průměrné stáří bytu je zde kolem 30 – 50 let. To potvrzuje potenciál očekávaného růstu výstavby nových bytů v dalších letech. TABULKA 66 - PODÍL OBYDLENÝCH BYTŮ PODLE OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE (SLDB 2011) obydlené byty

Česká republika Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

4 104 635 247 608 5 217 61 990 16 028 6 918 18 013 7 372 7 400 21 026 12 706 8 385 17 742 31 797 6 904 9 786 5 182 6 745 4 397

z toho postavené v období (vyjádřeno v %) do roku 1919

9,1 9,3 12,2 8,2 7,9 13,9 13,2 8,0 7,0 9,6 9,9 10,5 8,2 7,1 12,1 13,4 9,8 9,9 13,2

1920-1970

35,9 29,4 27,9 29,0 28,9 27,6 24,8 26,2 32,7 29,8 27,8 30,8 31,8 33,4 27,1 28,5 27,9 31,8 27,2

1971-1980

1981-2000

20,0 22,5 23,3 20,4 23,5 23,5 24,3 22,2 25,3 23,4 23,8 21,7 24,2 23,7 21,7 20,4 21,3 21,6 23,0

23,7 27,2 24,7 28,4 26,3 26,8 27,4 32,5 26,2 26,2 27,8 28,4 26,2 26,0 25,2 25,6 31,3 26,1 25,2

2001-2011

8,9 9,5 9,4 12,1 11,1 6,5 9,0 8,8 7,4 8,4 7,5 7,1 7,6 8,4 10,7 10,7 8,3 8,1 8,8

nezjištěno

2,3 2,0 2,5 2,0 2,1 1,8 1,4 2,3 1,5 2,6 3,2 1,5 2,1 1,4 3,3 1,3 1,3 2,5 2,6

V Jihočeském kraji je více jak 9 % obydlených bytů v domech, jejichž stáří se blíží nebo již překročilo sto let. Tyto byty jsou jak v bytových domech, kde představují 4 %, tak v rodinných domech. Tady připadá na byty v domech postavených v roce 1919 či dříve 14 %. Téměř stejné podíly jako za nejstarší kategorii dosahuje kategorie bytů v domech postavených v letech 1920 až do konce 2. světové války. U bytů postavených v letech 1946 až 1960 se již začíná měnit poměr v zastoupení mezi byty ve prospěch bytů v bytových domech. Jejich výrazně vyšší podíl lze vysledovat ve všech desetiletých intervalech výstavby mezi roky 1960 až 1980. Změny po roce 1989 pak přinášejí i útlum výstavby bytových domů. Souhrnně představují byty v domech postavených v letech 2001 až 2011 zhruba desetinu stávajícího bytového fondu kraje. Vyšší je podíl bytů v rodinných domech, kde na ně připadá necelých 13 %, zatímco u bytových domů je to jen polovina. V obou typech výstavby je přitom v posledním desetiletí vidět značná nerovnoměrnost.

Kapitola: Bydlení

zdroj: Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích, Tisková zpráva ze dne 24. 4. 2013

104

Z pohledu obydlených domů podle období výstavby nebo rekonstrukce má v kategorii do roku 1919 největší zastoupení Liberecký kraj (22,6 %), naopak nejméně domů v této kategorii je v Moravskoslezském kraji (8,5 %). V posledním desetiletí (2001 – 2011) je pak nejvyšší podíl v kraji Středočeském (17,1 %), v protikladu ke kraji Ústeckému (9,6 %). Celkové hodnocení průměrného stáří obydlených domů za jednotlivé kraje přisuzuje prvenství nejstarších rodinných domů kraji Ústeckému (61,7 let), průměrně nejmladší rodinné domy jsou v kraji Zlínském (44,9 let). Hlavní město Praha má nejvyšší průměrné stáří bytových domů (61,3 let), průměrně nejmladší bytové domy jsou opět v kraji Zlínském (41,7 let). Jihočeský kraj se z hlediska období výstavby či rekonstrukce domů pohybuje obvykle těsně nad celorepublikovými podíly (pouze v období 1920 – 1970 je nižší), podíl 11,7 % za období 1991 – 2000 je nejvyšší ze všech krajů.


A . P O D K LA D Y

TABULKA 67 – PODÍL OBYDLENÝCH DOMŮ PODLE OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB2011) z toho postavené v období (vyjádřeno v %)

obydlené domy

Česká republika

do roku 1919

19201970

19711980

19811990

19912000

20012011

nezjiště no

průměrné stáří obydlených domů rodinné bytové domy domy

1 800 075

12,8

34,7

15,0

11,9

10,9

12,2

2,6

49,3

52,4

123 048

14,3

29,4

16,5

12,6

11,7

12,8

2,6

48,8

47,1

3 288 26 658 7 507 4 582 9 834 3 421 4 054 9 570 6 297 5 114 8 458 15 198 4 488 5 619 2 863 3 335 2 762

17,1 11,1 12,6 18,1 19,8 14,4 11,8 15,5 16,7 13,9 14,0 11,7 15,5 18,2 16,5 14,5 17,8

29,3 27,7 26,6 27,3 26,2 25,6 31,7 33,4 26,2 32,9 32,3 33,3 26,9 28,6 33,1 30,7 28,1

19,8 15,0 16,8 19,0 15,5 17,2 20,8 16,6 15,1 16,2 16,4 18,4 16,4 16,3 15,8 14,5 16,7

12,1 11,8 11,8 14,1 11,4 14,1 14,3 11,2 14,0 14,3 13,4 13,2 12,3 11,7 15,1 12,8 13,2

8,6 13,4 13,7 11,4 12,2 13,7 10,6 9,8 13,4 10,6 11,3 10,1 11,4 11,3 8,9 12,7 10,1

10,1 18,6 15,1 7,8 12,6 11,5 8,6 10,5 11,5 10,3 10,0 10,9 13,7 11,9 8,4 10,7 11,0

2,9 2,4 3,5 2,2 2,3 3,5 2,2 3,1 3,1 1,7 2,5 2,3 3,8 2,0 2,2 4,0 3,0

52,8 42,1 45,8 53,3 53,6 47,9 48,0 53,7 50,2 50,6 50,0 48,2 48,4 52,7 53,9 49,9 53,0

43,6 52,6 43,6 41,0 46,1 41,1 40,2 47,8 44,2 45,0 45,1 47,6 46,1 47,5 38,9 48,3 43,7


Z procentuálního vyjádření podílu obydlených domů podle období jejich výstavby nebo rekonstrukce vyplývá, že největším podílem nejstarších bytů (do roku 1919) disponují ORP Jindřichův Hradec (19,8 %) a Třeboň, naopak nejmenším podílem ORP České Budějovice (11,1 %) a Tábor. V posledním desetiletí, tedy u obydlených domů postavených v letech 2001 – 2011, má největší podíl ORP České Budějovice (18,6 %) a Český Krumlov, naopak nejmenší podíl byl v ORP Dačice (7,8 %) a Týn nad Vltavou. Při porovnání posledních 20 let je zřejmé, že největší dynamika mezi oběma desetiletími byla u ORP České Budějovice (+5,2 %) a Trhové Sviny, nejmenší pak u ORP Dačice (-3,6 %) a Kaplice. 100,0 10,1

80,0

8,6

70,0

12,1

60,0 50,0

19,8

40,0 30,0

15,1

13,4

13,7

11,8

11,8

15,0

16,8

27,7

26,6

17,1

0,0

11,1

12,6

do roku 1919

7,8

12,6

11,5

11,4 12,2 14,1 19,0

29,3

20,0 10,0

18,6

11,4 15,5

27,3

26,2

18,1

19,8

1920-1970

8,6

10,5

10,6

9,8

14,3

11,2

13,7

11,5 13,4 14,0

14,1 20,8

16,6 15,1

17,2

25,6

31,7

14,4

11,8

1971-1980

10,3 10,6

10,0 11,3

10,9 10,1

14,3

13,4

13,2

16,2

16,4

18,4

13,7 11,4 12,3 16,4

33,4

26,2

32,9

32,3

33,3

26,9

15,5

16,7

13,9

14,0

11,7

15,5

1981-1990

1991-2000

8,4

11,9 11,3 11,7

10,7

11,0

12,7

10,1

8,9 15,1 12,8

16,3

15,8

28,6

33,1

18,2

16,5

2001-2011

13,2

14,5

16,7

30,7

28,1

14,5

17,8

nezjištěno

GRAF 39 - P ROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU OBYDLENÝCH DOMŮ PODLE OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE V ORP (SLDB 2011)

Kapitola: Bydlení

90,0

105


A . P O D K LA D Y

Převážná část obydleného domovního fondu spadala obdobím výstavby nebo zásadní rekonstrukce do posledních 40 let (téměř 54 %), především do období 1971–1980 (16,5 %). Na poslední desetiletí před sčítáním připadlo téměř 13 % domů. Na druhou stranu bylo u více než 14 % domů označeno období výstavby před 100 a více lety. Nejvíce domů postavených do roku 1970 bylo v nejmenších obcích, kde tvořily více než 52 % obydleného domovního fondu. Naproti tomu největší podíl domů z posledních 40 let mají města Český Krumlov a Prachatice (59 %). Co se týče průměrného stáří domů, obecně jsou rodinné domy v průměru za kraj o 1,7 roku starší než bytové domy. Nejvyšší průměrné stáří měly rodinné domy v okrese Jindřichův Hradec (více než 53 let), bytové domy byly nejstarší v okrese České Budějovice (více než 51 let), podrobnější údaje pak udává tabulka. zdroj: Základní výsledky SLDB 2011 – ČR a kraje, ČSÚ 2012, komentář

2.8.4. PRÁVNÍ DŮVOD UŽÍVÁNÍ DOMU Převládající zastoupení rodinných domů a postupný proces privatizace domovního fondu se odrazil ve struktuře domů podle vlastníka. Rozdíly ve vlastnické struktuře vychází plně z diferenciace bytového fondu podle typu budovy (rodinný dům, bytový dům). Ve vlastnictví fyzické osoby bylo v kraji více než 84 % obydlených domů. S rostoucí velikostí obce se přitom tento podíl snižoval. Zatímco v obcích do 200 obyvatel se přibližuje 90 %, ve velkých městech to bylo mezi 70–80 %. Druhou největší skupinu představovaly domy ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, a to zejména v okresních a krajském městě (mezi 11 a 12 %). Z ostatních vlastnických forem měly největší zastoupení obecní a státní byty ve městech Českých Krumlov a Prachatice, kde tvořily 5,5 % obydleného domovního fondu.

fyzická osoba 84%

obec, stát bytové družstvo jiná právnická osoba

7%

3% spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)

2% 1% 1% 2%

kombinace vlastníků jiné vlastnictví

Kapitola: Bydlení

GRAF 40 - PROCENTUÁLNÍ PODÍL VYJADŘUJÍCÍ PRÁVNÍ DŮVOD UŽÍVÁNÍ DOMŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011)

106


A . P O D K LA D Y

2.8.5. OBYDLENOST BYTŮ Údaje o obydlenosti bytů a domů jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, domů a bytů. Nejvíce domů je v kraji Středočeském (353 037) a nejméně v kraji Karlovarském (44 979) a obdobně je na tom i pořadí v počtu obydlených domů i neobydlených domů s byty. Jihočeský kraj je na 4. místě v počtu domů za kraji Jihomoravským, Moravskoslezským a Středočeským, dále na 4. místě ve stejném pořadí v počtu obydlených domů a na 2. místě s neobydlenými domy s byty.

2 158 119 1 800 075 1 554 794 99 949 92 927 57 354 353 037 286 780 262 703 163 889 123 048 108 358 131 052 105 835 90 894 44 979 39 845 29 092 135 999 115 679 91 318 92 345 73 380 61 122 137 051 109 736 96 055 128 618 104 850 94 008 136 766 108 062 98 411 259 567 225 006 201 823 137 345 118 882 105 081 141 852 120 444 111 050 195 670 175 601 147 525

211 252 32 596 19 444 12 396 12 607 9 417 21 259 10 240 11 466 9 080 8 039 19 868 11 961 7 832 25 047

34 029 2 977 4 633 2 294 2 334 1 336 3 102 2 018 2 215 1 762 1 612 3 315 1 840 1 562 3 029

346 332 6 256 64 536 39 795 24 487 4 661 19 255 18 319 26 410 23 087 28 091 33 614 17 763 20 846 19 212

bytové domy 3 508 390 448 298 207 199 464 231 258 120 119 227 189 118 240

175 601

120 444 21 346

118 882 18 397

108 062 28 639

23 695

104 850

109 736 27 218

73 380 18 900

115 679 20 218

39 845 5 086

105 835 25 141

66 126

40 727

50 000

6 985

100 000

92 927

200 000

123 048

250 000

150 000

356 933 6 985 66 126 40 727 25 141 5 086 20 218 18 900 27 218 23 695 28 639 34 479 18 397 21 346 19 976

34 479

300 000

rodinné domy

z toho

225 006

286 780

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhrad. kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslez. kraj

ostatní budovy

neobydlen é domy s byty celkem

19 976

TABULKA 68 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR - SLDB 2011 z toho obydlené domy v tom domy celkem celkem rodinné bytové domy domy

0

obydlené domy

neobydlené domy s byty

V Jihočeském kraji byly v době sčítání obydleny26 zhruba tři čtvrtiny z celkového počtu domů určených k bydlení, tj. rodinných a bytových domů, penzionů pro seniory apod., ale i budov určených k jiným účelům, v nichž se nacházel byt (např. mateřská škola, léčebné zařízení). Z obydlených domů tvořily rodinné domy 88,1 %, bytové domy 10,1 % a zbytek připadal na ostatní budovy. 26

Obydleným domem je dům, ve kterém byla alespoň jedna osoba obvykle bydlící.

Kapitola: Bydlení

GRAF 41 – OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2011)

107


A . P O D K LA D Y

Podíl rodinných domů byl v kraji o 1,7 procentního bodu vyšší, než činí republikový průměr. Nejvyšší podíl rodinných domů mají obce do 1 tis. obyvatel, kde dosahoval téměř 95 %. S rostoucí velikostí obce se tento podíl snižoval. Rozdíly v zastoupení jednotlivých druhů domů se odrazily i v počtu osob, které v nich bydlí. Zatímco v obcích do 200 obyvatel bylo v rodinných domech přes 90 % obyvatelstva, s rostoucí velikostí obce se tento podíl snižoval a v obcích s počtem obyvatel 5 tis. a více už byla nadpoloviční většina obyvatel v bytových domech (v Českých Budějovicích více než 70 %). Vzhledem k charakteru zástavby s převahou rodinných domů, převládaly v domovním fondu kraje z hlediska počtu bytů v domě především domy jednobytové (z více než 71 %) a dále domy s 2 a 3 byty (téměř 20 %). Na domy s 12 a více byty připadala pouze 3 % z jejich celkového počtu. Rozdíly byly přitom v porovnání obcí podle velikosti. V obcích do 1000 obyvatel tvořily domy s 1-3 byty téměř 97 %, ve velkých městech pak jenom 78 % obydlených domů. Naproti tomu domy s 12 a více byty se vyskytovaly především ve velkých městech, kde tvořily 9,5 % domovního fondu. U neobydlených domů, tvořících téměř jednu čtvrtinu domovního fondu a mající tak podíl na celkovém domovním fondu o 8,3 procentního bodu vyšší než průměr za ČR (tj. nejvíce z krajů), se převážně jednalo o rodinné domy, které slouží k rekreaci. Z více než poloviny se neobydlené domy nacházely v obcích do 1000 obyvatel, proto zde také připadal na neobydlené domy největší podíl z celkového domovního fondu (přes 34 %). Z jednotlivých okresů pak byl tento podíl nejvyšší v okresech Prachatice a Písek. TABULKA 69 - OBYDLENOST BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011 byty celkem

Kapitola: Bydlení


108

308 712 7 115 71 255 19 887 9 011 23 233 8 991 10 109 26 894 16 125 10 600 22 047 39 379 9 242 12 925 6 714 9 411 5 774

obydlené byty 247 608 5 217 61 990 16 028 6 918 18 013 7 372 7 400 21 026 12 706 8 385 17 742 31 797 6 904 9 786 5 182 6 745 4 397

v rodinných domech 123 710 3 371 27 007 7 373 4 690 9 577 3 313 4 406 9 407 5 934 5 317 8 565 15 743 4 559 5 528 2 850 3 268 2 802

z toho v bytových domech 120 473 1 771 34 273 8 378 2 144 8 170 3 916 2 872 11 335 6 563 2 982 9 024 15 624 2 181 4 099 2 280 3 335 1 526

v ostatních neobydlené byty budovách 3 425 61 104 75 1 898 710 9 265 277 3 859 84 2 093 266 5 220 143 1 619 122 2 709 284 5 868 209 3 419 86 2 215 153 4 305 430 7 582 164 2 338 159 3 139 52 1 532 142 2 666 69 1 377

Při SLDB 2011 bylo sečteno 247 608 obydlených bytů, což představuje 80 % celkového bytového fondu. Z poloviny se obydlené byty nacházely v rodinných domech. V nejmenších obcích byl tento podíl podstatně vyšší (v obcích do 200 obyvatel více než 91 %), ve městech naproti tomu podstatně nižší (ve městě České Budějovice pouze 22 %). Nejvyšší byl podíl bytů v rodinných domech v okrese Jindřichův Hradec (57 %), nejnižší v okrese Český Krumlov (necelých 46 %). Neobydlené byty tvořily téměř 20 % bytového fondu a převážně se jedná o neobydlené byty v neobydlených domech (více než 70 %). Hlavním důvodem neobydlenosti bytů je využívání k rekreaci, mnohé v době sčítání procházely přestavbou nebo byly nezpůsobilé k bydlení. Část bytů také byla neobydlena v souvislosti se změnou uživatele. S rostoucí velikostí obce se podíl neobydlených bytů výrazně snižuje (v obcích do 200 obyvatel to bylo přes 40 %, v Českých Budějovicích pouze 9,5 %). V jednotlivých okresech se podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu pohyboval od 15 % v okrese České Budějovice po 23,8 % v okrese Prachatice. zdroj: Základní výsledky SLDB 2011 – ČR a kraje, ČSÚ 2012, komentář

A . P O D K LA D Y

61 990


70 000

4 397 1 377

6 745 2 666

5 182 1 532

9 786 3 139

6 904 2 338

7 582

17 742 4 305

8 385 2 215

21 026 5 868

7 400 2 709

7 372 1 619

18 013 5 220

6 918 2 093

3 859

10 000

9 265

20 000

5 217 1 898

30 000

16 028

40 000

12 706 3 419

50 000

31 797

60 000

0

obydlené byty

neobydlené byty

GRAF 42 - OBYDLENOST BYTŮ V JEDNOTLIVÝCH ORP - SLDB 2011 TABULKA 70 - PRŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA BYT A OSOBU V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011 z toho průměrná obytná průměrná obytná plocha na 1 osobu rodinné bytové plocha na 1 byt v m² v m² domy domy Jihočeský kraj 67,6 81,4 53,2 33,7 Blatná 70,5 80,5 52,4 34,6 České Budějovice 66,9 84,1 53,3 33,7 Český Krumlov 65,9 80,5 52,8 32,7 Dačice 70,2 77,7 53,9 32,6 Jindřichův Hradec 69,2 82,9 53,2 33,8 Kaplice 65,7 80,4 53,3 32,3 Milevsko 67,5 77,7 52,3 34,4 Písek 67,5 82,4 54,8 34,9 Prachatice 67,7 83,8 52,8 33,0 Soběslav 70,4 80,3 52,5 34,9 Strakonice 65,7 79,5 52,4 33,4 Tábor 66,7 80,0 53,2 33,4 Trhové Sviny 69,6 78,6 51,7 33,0 Třeboň 69,7 81,0 54,6 35,1 Týn nad Vltavou 69,4 81,6 53,7 33,7 Vimperk 66,7 81,0 52,6 33,7 Vodňany 70,7 79,9 53,5 34,5

z toho rodinné domy 37,6 37,6 37,2 36,9 34,6 37,8 36,7 38,3 40,0 38,4 38,1 37,5 37,5 35,9 39,0 38,4 38,7 37,5

bytové domy 29,6 28,8 30,8 28,8 28,0 29,0 28,5 28,4 30,6 28,0 29,0 29,5 29,3 27,1 29,9 27,7 28,9 28,9

27

Při SLDB 2011 došlo oproti minulým sčítáním k významnému metodickému rozdílu v druhu pobytu osob, za které jsou údaje zpracovány – bylo sledováno místo obvyklého pobytu osob. Obvyklý pobyt více odpovídá skutečnému bydlišti osob a respektuje definici stanovenou mezinárodními doporučeními, čímž výrazně usnadní mezinárodní srovnání dat ze sčítání, navíc je toto sledování pro členské země EU závazné. Při porovnávání dat je proto nutné brát v potaz tuto skutečnost ve změně metodiky.

Kapitola: Bydlení

V průměru na 1 byt v kraji připadlo 2,5 osoby27, což odpovídá celorepublikovému průměru, na 1 byt pak obytná plocha 67,6 m2, což je více než republikový průměr a po Středočeském kraji a Kraji Vysočina třetí nejvyšší hodnota. Podstatně větší obytná plocha připadá na byty v rodinných domech (o 28 m2 více než v bytových domech). Na jeden byt připadá největší obytná plocha u ORP Vodňany (70,7 m2), naopak nejmenší je v ORP Kaplice (65,7 m2). U bytů v rodinných domech se pohybuje od 84,1 m2 v ORP České Budějovice do 77,7 m2 v ORP Milevsko. Pro bytové domy je průměrná hranice od 54,8 m2 u ORP Písek do 51,7 m2 v ORP Trhové Sviny.

109


A . P O D K LA D Y

Na 1 osobu připadla v průměru za kraj obytná plocha 33,7 m2. Vyšší byla tato plocha v rodinných domech (37,6 m2) než v bytových (29,6 m2). Největší hodnotu představuje ORP Soběslav (34,9 m2), nejnižší ORP Kaplice (32,3 m2). Mezikrajové hodnocení opět vyznívá pro Jihočeský kraj příznivě, průměrná obytná plocha na osobu byla po Středočeském kraji druhá nejvyšší. Vysoký podíl bytů (29,3 % obydlených bytů) byl obydlen jednou osobou, dvě osoby tvořily téměř stejný podíl – 29,1 %. V okresních a krajském městě byl tento podíl větší než v malých obcích (v Českých Budějovicích obývala 1 osoba téměř 35 % a 2 osoby přes 30 % bytů). 35,5 35,0 34,5 34,0 33,5 33,0 32,5 32,0 31,5 31,0 30,5

34,9 34,6

35,1

34,9

34,5

34,4 33,8

33,7

33,7 33,7

33,4 33,4 33,0 32,7 32,6

33,0

32,3

průměrná obytná plocha na 1 osobu v m² GRAF 43 - P RŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA OSOBU V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2011)

ve vlastním domě v osobním vlastnictví

19%

41%

4% 20% 7%

8%

jiné bezplatné užívání bytu nájemní družstevní jiný důvod užívání bytu

1%

neuvedeno

GRAF 44 – PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PRÁVNÍHO DŮVODU UŽÍVÁNÍ BYTU V JIHOČESKÉM KRAJI - SLDB 2011

V souvislosti s vysokým zastoupením rodinných domů byl podíl 41 % bytů ve vlastním domě výrazně vyšší v nejmenších obcích, s rostoucí velikostí obce se snižoval a v krajském městě už šlo pouze o 18 % bytů. Druhá a třetí nejčastější forma užívání - byty nájemní a byty v osobním vlastnictví - se početně v kraji příliš nelišily. Velké rozdíly lze však sledovat podle velikostních skupin obcí. Až do velikosti obce 9 999 obyvatel byl podíl nájemních bytů vyšší než bytů v osobním vlastnictví, i když s rostoucí velikostí obce se rozdíl zmenšoval. V okresních a krajském městě se již tento poměr obrátil ve prospěch bytů v osobním vlastnictví.

Kapitola: Bydlení

zdroj: Základní výsledky SLDB 2011 – ČR a kraje, ČSÚ 2012, komentář

110


2.9.

A . P O D K LA D Y

REKREACE

V České republice v roce 2013 (43 308 tis.) se počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních držel na stejné úrovni jako v roce 2012 (43 278 tis.), počet ubytovaných hostů se mírně zvýšil o 2 procenta. Pokračuje tak pozitivní trend v návštěvnosti České republiky. Zahraničních návštěvníků přijelo v roce 2013 o 2,7 % více a jejich počet přenocování se zvýšil o 1,6 procenta. Naopak domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 1,5 procenta ubylo. Přírodní prostředí Jihočeského kraje s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2013 bylo k dispozici v kraji 61 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 13,5 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení bylo 201 hotelů s 12,8 tisíci lůžek, 562 penziónů s 13,3 tis. lůžky, 126 kempů (5,9 tis. lůžek), 274 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (19,6 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence téměř 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V roce 2013 se v kraji ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 1,1 mil. návštěvníků, z toho cca 350 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN, Činy, Nizozemska a Rakouska. Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. 2.9.1. HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch jednoznačně patří mezi významná hospodářská odvětví Jihočeského kraje, což je patrné z podílu Jihočeského kraje na celkovém počtu návštěvníků v rámci celé České republiky (dále ČR). V návštěvnosti kraje dlouhodobě převažovaly růstové tendence a podíl na celkové návštěvnosti ČR přesahoval 7 %. Hospodářský význam cestovní ruchu je podstatný také proto, že turisté mířící do České republiky i do Jihočeského kraje vyhledávají stále luxusnější ubytování. Potvrzuje to statistika Českého statistického úřadu za rok 2012, podle níž se více hostů při svém pobytu v České republice ubytuje ve vícehvězdičkových hotelech. Pro Jihočeský kraj také platí zvýšený zájem o luxusnější ubytování. Je to dáno zejména změnou struktury návštěvníků. Přibývá zahraničních turistů, kteří obvykle vyhledávají kvalitnější služby. To se odráží i na volbě vícehvězdičkových hotelů. Návštěvnost Jihočeského kraje ze strany cizinců stoupla meziročně o 10,5 procenta. V některém z hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji v roce 2013 ubytoval 1,1 mil. turistů, z toho 349 964 zahraničních, čímž se jižní Čechy dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na třetí místo hned za Prahu a Jihomoravský kraj. TABULKA 71 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2004 - 2013 2004

2005

2006

Počet ubyt. 1 007 995 1 011 zařízení Počet lůžek 51 685 52 011 53 504 v ubyt. zařízeních Počet hostů 1 067 843 1 023 289 1 101 216 v ubyt. zařízeních z toho cizinci

318 487

326 962

333 402

2007

2008

2009

2010

2011

2012 24

2013

1 022

984

974

963

982

1 288

1 302

53 590

51 381

50 656

49 912

51 725

62 518

61 761

978 717

936 032

917 033

892 962

915 542

315 629

301 115

283 187

287 703

283 521

1 107 452 1 138 549 336 798

349 694

24

Údaje od roku 2012 nejsou srovnatelné s předchozími roky, protože na základě projektu MMR došlo ke zvýšení počtu sledovaných hromadných ubytovacích zařízení.

Kapitola: Rekreace

Zdroj: Krajská správa Českého statistického úřadu, České Budějovice, www.cbudejovice.czso.cz

111

1 138 549

892 962

915 542

1 107 452

A . P O D K LA D Y

917 033

936 032

978 717

1 101 216

1 023 289

1 067 843

936 338

796 265

1 000 000

920 097

1 200 000

937 999


283 521

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

349 694

287 703

2004

336 798

283 187

2003

301 115

2002

315 629

246 145

2001

333 402

245 864

2000

326 962

241 802

400 000

218 342

600 000

318 487

800 000

2012

2013

200 000 0

Celkem

Nerezidentů

GRAF 45 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2013

Počet ubytovaných hostů se v kraji v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 zvýšil o 2,8 procenta, počet přenocování meziročně vzrostl o 1,1 procenta. Ubytovalo se zde 1 138 549 turistů, kteří zde strávili 3,2 milionu nocí. Vyplynulo to z údajů Českého statistického úřadu. Lze tedy konstatovat, že trend klesající návštěvnosti se v posledních 2 letech zastavil a naopak návštěvnost stoupá. V jižních Čechách převládají levnější penziony, pětihvězdičkové hotely jsou jen dva (Hluboká nad Vltavou a Český Krumlov). Za celý rok 2013 přijelo do jižních Čech přes 788 tis. tuzemských hostů, meziročně o 2,4 procenta více. Přibylo také zahraničních turistů, kteří v kraji strávili aspoň jednu noc, a to o 3,8 procenta. Přijelo jich přes 349 tis.. Zde se osvědčuje rozšiřující se spektrum služeb, kdy už není využíváno pouze hradů a zámků, ale jsou nabízeny různé výlety, lázeňské a wellness služby. Velkým trendem je lázeňství, čemuž by se měli přizpůsobit i místní podnikatelé, pokud jim to podmínky dovolí. TABULKA 72 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ25

PODLE CÍLOVÉ DESTINACE V ROCE 2013

Tuzemské delší cesty počet cest počet přenocování (v tis.) (v tis.)

ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

7 089 132 1 255 884 542 237 460 676 668 274 302 374 404 427 453

55 492 948 11 636 6 648 4 281 1 848 3 533 5 029 4 843 2 073 2 974 2 638 2 780 3 026 3 235

Tuzemské kratší cesty počet cest počet přenocování (v tis.) (v tis.)

17 215 704 3 246 1 282 1 175 297 1 330 1 064 1 477 1 074 936 1 737 1 105 774 1 013

33 439 1 323 6 365 2 686 2 401 576 2 452 2 030 3 032 2 101 1 591 3 169 2 283 1 496 1 934

Kapitola: Rekreace

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2014

112

Pozn. Delší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů).

25

Rezident … účastník cestovního ruchu, kterého lze charakterizovat jako místního.


A . P O D K LA D Y

TABULKA 73 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V KRAJÍCH V LETECH 2012 , 2013, 2014 2012

ČR Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

15 098 817 5 726 454 853 204 1 107 452 595 138 809 043 416 842 753 932 968 571 366 443 438 715 1 317 690 474 868 571 719 698 746

Počet příjezdů hostů 2013

15 407 671 5 899 630 820 141 1 138 549 558 797 787 084 426 592 752 732 965 416 369 233 448 401 1 427 154 512 430 603 301 698 211

2014

z toho cizinci 2013

2012

15 587 076 6 096 015 799 530 1 176 046 568 746 776 671 431 882 700 144 936 736 359 665 447 603 1 499 974 487 641 603 414 703 009

7 647 044 4 919 457 203 515 336 798 204 492 515 255 143 710 170 427 229 782 51 338 67 090 452 228 103 236 96 688 153 028

2014

7 851 865 5 047 956 204 106 349 694 186 668 526 089 147 225 159 869 230 886 53 048 67 165 505 234 107 995 108 707 157 223

8 095 885 5 315 054 183 809 364 891 202 596 517 323 148 749 143 370 219 050 53 195 65 943 514 793 108 317 98 520 160 275

Zdroj: Český statistický úřad, 2015

2.9.2. PRIMÁRNÍ POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU Nejpočetnější skupinou zahraničních turistů byli v roce 2013 podle ČSÚ Němci, kterých přijelo přes 67 tisíc, meziročně o 8,5 % více. Přijelo i více Rakušanů, a to o téměř 30 %, na jihu Čech jich nejméně jednu noc strávilo přes 32 200. Počet hostů z Nizozemska zůstal oproti roku 2012 přibližně na stejné úrovni, kdy jich v Jihočeském kraji dovolenou strávilo zhruba 21 400. Jižní Čechy v této návštěvnosti kopírují celorepublikový trend. Do kraje naopak přijelo více turistů z Asie. Například z Číny sem přijelo 30 855 lidí, meziročně o 17 % více. Asiaté jsou celosvětově považováni za nejbohatší turisty s obrovskou chutí nakupovat. Svými útratami překonávají Američany, Němce i Rusy, kteří patří mezi nejsolventnější skupinu turistů. Navíc hledají kvalitní ubytování, proto jsou ekonomickým přínosem. Při popisu primárního potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje je vhodné zdůraznit především potenciál destinací nadregionálního významu, které jsou pro konkurence-schopnost regionu zásadní. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je důležitá koncentrace nabídky do celků, které jsou svým obsahem schopny zaujmout jak cestovní kanceláře, tak individuálního návštěvníka regionu. V následujícím textu je zdůrazněna územní koncentrace, která umožňuje zmapovat základní charakteristiky jednotlivých oblastí, jež vytvářejí primární potenciál rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Oblastmi, které jsou dále blíže charakterizovány, jsou: Šumava, oblast Orlické přehrady (Písecko), Třeboňsko, Česká Kanada, Novohradské Hory, Blanský les, Českobudějovicko, Strakonicko, Táborsko, Jindřichohradecko (Slavonicko, Dačicko). Jihočeská centrální část Šumavy ve spojení se západočeskou, bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří nejvýznamnější komplex přírodních atraktivit, které významně ovlivňují návštěvnost regionu. Návštěvník nejčastěji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou převážně zaměřeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, sběr lesních plodů, vodáctví, lov a rybolov). Centrální část Šumavy a Lipensko je ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu, ostatní části šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje: Novohradské hory, Blanský les, podhůří Šumavy. TABULKA 74 - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE A PODLE OKRESŮ V JIHOČESKÉM KRAJI ZA ROK 2013

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

1 302 178 320 301 100 210 72 121

v tom hotely ***** ****

ostatní hotely

32 10 11 4 2 2 3

167 27 44 27 13 31 8 20

penziony

562 78 154 147 26 92 21 44

chatové osady a turistické ubytovny

kempy

70 10 14 13 6 16 5 6

69 18 37 54 26 16 21 23

ostatní zařízení jinde nespecifik.

274 34 59 56 27 53 17 28

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2014, ČSÚ, České Budějovice

Kapitola: Rekreace

Kraj, okresy

Hromadná ubytovací zařízení celkem

113


A . P O D K LA D Y

TABULKA 75 - KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2011 Počet zařízení Rok

celkem

hotely *****

hotely ****

hotely ***

hotely **

hotely *

hotely garni

-

10

67

42

32

7

273

115

74

64

245

pensiony

kempy

chatové osady

turistické ubytovny

ostatní jinde neuvedená

2000

929

2001

961

-

9

66

44

31

7

293

114

79

64

254

2002

983

1

18

73

37

30

7

320

113

72

65

247

2003

1 009

1

18

77

33

24

6

345

110

70

66

259

2004

1 007

1

19

82

31

17

6

365

113

64

62

247

2005

995

1

20

76

32

15

10

350

118

65

57

251

2006

1 011

1

22

81

32

15

10

352

125

67

53

253

2007

1 022

25

2008

984

26

2009

974

29

96

23

10

9

343

126

60

50

228

2010

963

30

96

23

12

10

343

127

60

52

210

2011

982

30

99

23

12

12

358

122

59

57

210

505

125

493

116

125

251

113

227

2013 Údaje od r. 2012 není možné srovnávat s předchozími roky z důvodu změny metodiky sledování hromadných zařízení Zdroj: Statistické ročenky Jihočeského kraje, ČSÚ, České Budějovice

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

GRAF 46 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE VYBRANÝCH ZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2003 - 2013

Kapitola: Rekreace

Zdroj: Český statistický úřad

114

Celkově lze definovat vývoj ubytovacích zařízení jako kvalitativní změnu struktury ubytovacích zařízení směrem k vyššímu standardu ubytování. Pro udělování počtu hvězdiček existuje oficiální klasifikace, není ale povinná. Počet přidělených hvězdiček ubytovacího zařízení je tak do jisté míry na uvážení provozovatele, což do určité míry snižuje vypovídací schopnost stávající klasifikace ubytovacích zařízení. Z následující tabulky jsou patrné výrazné rozdíly mezi hromadnými ubytovacími zařízeními mezi jednotlivými okresy. Zejména je patrná zaostalost okresu Strakonice v rámci krajského srovnání ve všech sledovaných kategoriích zařízení. Mimo oblasti Orlické přehrady zaostává z pohledu ubytovacích zařízení a jejich kapacit také okres Písek.

50 602 26 702

49 010 31 137

75 572

115 547

116 162 77 250

67 750 41 666

51 774 33 859

50 000

44 611 31 929

100 000

51 494 36 894

150 000

100 573 64 037

200 000

75 580 41 869

250 000

A . P O D K LA D Y

225 803 171 982

227 140 178 258


0

Počet hostů

Nerezidenti

GRAF 47 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH ROKU 2013

2.9.3. KONGRESOVÁ TURISTIKA Kongresový cestovní ruch bývá v souvislosti s rozvojem odvětví cestovního ruchu v ČR často zmiňován. Důvodem tohoto zájmu jsou pozitivní efekty plynoucí z tohoto segmentu cestovního ruchu: • • •

účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci cestovního ruchu, značná část kongresů se koná mimo hlavní sezónu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen, kromě efektu přímého obratu tato část cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny stát si pořádáním velkých mezinárodních kongresů rovněž upevňuje svou prestiž.

Kapitola: Rekreace

Na úrovni ČR a ještě více na úrovni Jihočeského kraje bývá pojem kongresové turistiky často používán i pro události menšího významu v řádu konferencí často pořádaných pro zaměstnance či spolupracovníky firem. V rámci nové iniciativy agentury CzechTourism, která se snaží představit Českou republiku jako ideální místo pro pořádání tuzemských i mezinárodních kongresů a konferencí, přichází Jihočeský kraj zastoupený Jihočeskou centrálou cestovního ruchu s nabídkou 82 míst, vhodných k pořádání podobných významných akcí, které jsou ideálně rozmístěny po celém Jihočeském kraji. I Česká republika se snaží profilovat jako země, kde účastníci kongresů najdou vedle klidu na práci také ideální zázemí a dostatek možností k využití volného času. Pro Jihočeský kraj to platí dvojnásob. Zejména v posledních několika letech na jihu Čech přibylo hotelů a jiných zařízení, které mohou zájemcům o kongresovou turistiku nabídnout dokonalý servis. Je možné zmínit například panství Bechyně, hotel Clarion, Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích či Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci. Agentura CzechTourism v rámci projektu propagace kongresové turistiky, kterého se účastní Jihočeská centrála cestovního ruchu jako partner pověřený Jihočeským krajem, prezentuje Českou republiku jako oázu klidu, navíc ležící přímo v srdci Evropy a tedy snadno dostupnou cizincům z celého kontinentu. Jihočeský kraj přitom pro kongresy nabízí jak vhodné kapacity, tak širokou nabídku památek a přírodních zajímavostí pro jejich účastníky.

115


A . P O D K LA D Y

TABULKA 76 - PŘEHLED KAPACIT HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005 Počet zařízení z toho: s možností Celkem pořádání kongresů

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký a Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

7 608 597 553 994 418 423 399 928 1 264 354 497 345 366 470

Kapacita pro pořádání kongresů v počtu osob

Počet kongresů za rok

71 248 23 510 6 065 3 929 1 432 4 654 1 112 1 970 3 400 3 480 10 524 4 934 2 638 3 600

4 038 1 750 260 132 134 92 47 56 153 352 534 207 143 178

221 47 24 17 8 15 6 10 14 13 26 10 13 18

TABULKA 77 - KONFERENCE V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2014 počet akcí

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

10 446 3 667 427 462 458 47 211 269 319 409 835 1 453 577 568 744

počet účastníků

1 388 751 544 847 54592 51 109 49 992 8 941 62 001 43 232 36 905 51 477 67 391 168 309 84 607 60 301 105 047 Zdroj: Český statistický úřad

Kapitola: Rekreace

2.9.4. SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ INFRASTRUKTURA Z pohledu rozvoje kraje jsou nejdůležitější částí cestovního ruchu v kraji sportovní a rekreační atraktivity, které mají potenciál být hlavním důvodem návštěvy regionu.

116

ZIMNÍ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA Závislost zimních sportů na sněhových podmínkách předurčuje pro další rozvoj tohoto odvětví především oblast Šumavy, která jako jediná může nabídnout díky svým klimatickým a geomorfologickým podmínkám základní předpoklad vzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. Problémem je kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmínky, které mají velmi nevyrovnaný a proměnlivý charakter. Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizována a doplňována o umělé zasněžování o nové lanové dráhy či vleky. V posledních letech prošla navíc řada zimních středisek v jižních Čechách (především středisko Lipno a Zadov) rozsáhlou modernizací, spojenou s výrazným zvýšením komfortu pro návštěvníky a především rozšířením nabídky služeb, splňujících nejvyšší evropský standard. Významnou překážkou většího využití potenciálu cestovního ruchu v oblasti Šumavy je absence nadregionálních středisek zimních sportů, které by výrazným způsobem napomohly posílení dosud nedostatečně využívané zimní sezóny. V současné době je zvažováno možné řešení podpory zimní sezóny v Jihočeském kraji, a to v oblasti Hraničníku (katastrální území Nová Pec, Zvonková), kde se připravuje propojení na stávající rakouský lyžařský areál Hochficht (lanovka Klápa – Hraničník). Tento záměr je vymezen v ZÚR JČK ve znění jejich 1. aktualizace pod označením D83 – propojení Klápa – Hraničník. Stávající aktivity na území Jihočeského kraje, které mají za cíl vznik lyžařského střediska nadregionálního významu, do této doby narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a hospodářským rozvojem území, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným požadavkům turistů a rekreantů, dosud nebyl vyřešen.


A . P O D K LA D Y

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Golfová hřiště se mohou dle stávajícího trendu rozvoje v příštích letech stát pro zahraniční turisty jedním z významných důvodů návštěvy České republiky. Je však třeba zajistit kvalitní propagaci v zahraničí, vytvořit odpovídající vazby se zahraničními cestovními kancelářemi a zařadit golf do nabídky českých cestovních kanceláří a agentur. Golf se stává v jižních Čechách stále významnějším turistickým lákadlem. V Jihočeském kraji dnes funguje na devět golfových hřišť, čímž se jižní Čechy dostaly na třetí místo mezi českými regiony hned za Středočeský a Karlovarský kraj. Výhodou jižních Čech ale navíc zůstává fakt, že golfová hřiště leží většinou v nádherné a čisté přírodě a golfisté mohou vedle samotné hry navštívit v okolí i řadu známých památek. Jižní Čechy mají v golfu silný turistický potenciál, jehož význam do budoucna nepochybně ještě poroste. Golfová hřiště totiž nejsou jen stále oblíbenějším lákadlem, ale jejich kvalita většinou ukazuje i na kvalitu služeb v cestovním ruchu v celém regionu. Golfový sport představuje pro rozvoj cestovního ruchu v JČK příležitost dalšího rozvoje z těchto důvodů: • lze očekávat postupné zvyšování poptávky po této turistické atraktivitě, • výhodná poloha a komparativní výhoda nižších cen mohou přilákat příznivce golfu z okolních zemí, • golfový sport výrazným způsobem prodlužuje letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních měsíců, • tento sport přivádí do regionu spíše majetnější klientelu, která využije i další služby včetně ubytování, • území, která nejsou v současné době pro návštěvníky dostatečně zajímavá z důvodu absence jiných atraktivit, mohou díky investicím do tohoto odvětví přilákat návštěvníky. 2.9.5. LÁZEŇSTVÍ / WELLNESS Rozvoj lázeňství a wellness služeb je jedním z trendů, na něž jasně poukazuje statistika i z roku 2013. Celorepublikově lázeňská zařízení navštívilo v roce 2014 celkem 742 tisíc hostů, tj. o 4,5 % více než v roce 2012, přičemž počet rezidentů se zvýšil o 8,4 %. Lázeňství je navíc z hlediska turismu zajímavé i proto, že pokrývá návštěvnost regionu i v zimním období a na jaře či na podzim (tedy mimo hlavní sezóny). Nejvíce cizinců přijelo v roce 2014 podle údajů ČSÚ do našich lázní z Německa (158 tisíc) a z Ruska (92 tisíc). Všeobecně však můžeme říci, že české lázeňství ještě zdaleka nevyčerpalo svůj potenciál. Česká lázeňská zařízení se totiž často již z minulosti orientují především na léčebné lázeňství, tedy na „5 %“ nemocné populace. Potenciál relaxačního lázeňství, tedy pobytů pro 95 % zdravé populace, není tak zdaleka vyčerpaný, přitom česká společnost bohatne a zvyšuje se tak poptávka po tomto typu pobytů. Je tedy třeba ještě více rozšířit nabídku jihočeských lázní také směrem ke zdravé populaci, nabídnout nejen léčebné, ale také relaxační pobyty, aby bylo možné oslovit co nejširší spektrum klientů. V současné době jsou v Jihočeském kraji tyto lázeňská místa a lázeňská zařízení: Bertiny lázně s.r.o. (Třeboň), Lázně Aurora s.r.o. (Třeboň), Lázně Bechyně s.r.o. (Bechyně), Hotel Jupiter s.r.o. (Bechyně), Lázně Vráž u Písku (Vráž u Písku). Jihočeská lázeňská místa (pro dospělé) jsou členy Sdružení lázeňských míst České republiky a mají zázemí v podobě sportovní a relaxační infrastruktury. Jsou situována v lokalitách s dlouhodobou lázeňskou tradicí. Z hlediska léčebných výkonů převažují rehabilitace, vodoléčby a masáže, elektrofyzikální výkony. Lázeňská péče v JČK je poskytována pro nemoci pohybového ústrojí a nemoci nervové. Většinu z celkového počtu lázeňských pacientů tvoří pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Nabídku lázeňských služeb (obvykle wellness) doplnily v nedávné době rekondiční a regenerační centrum v Hluboké nad Vltavou a wellness hotel Rezidence v Nových Hradech. Ze strategických dokumentů Jihočeského kraje se lázeňství a wellness věnuje „Koncepce lázeňství a wellness Jihočeského kraje“. TABULKA 78 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2014

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

17 297 17 896 19 176 21 945 23 443 26 631 27 456 30 929 30 789 32 390 32 051 28 190 28 761 32 941 40 747

Počet hostů zahraniční hosté

2 114 2 963 2 818 3 272 2 498 2 469 2 680 2 359 1 604 875 861 808 785 1 109 1 032

tuzemští hosté

15 183 14 933 16 358 18 673 20 945 24 162 24 776 28 570 29 185 31 515 31 190 27 382 27 976 31 832 39 715

celkem

286 106 307 187 348 310 365 190 417 766 423 242 398 738 430 703 394 296 404 301 419 427 335 375 347 667 280 492 374 678

Počet přenocování zahraniční hosté

30 021 36 953 39 301 39 272 33 590 32 937 31 855 28 493 20 120 11 722 10 249 7 428 5 516 9 302 7 704

tuzemští hosté

256 085 270 234 309 009 325 918 384 176 390 305 366 883 402 210 374 176 392 579 409 178 327 947 342 151 271 190 366 974

Zdroj: Český statistický úřad

Kapitola: Rekreace

celkem

117


A . P O D K LA D Y

Počet pacientů v Jihočeském kraji v posledních letech stagnuje (nezvyšuje se, a přesto některá zařízení musejí až tisíce pacientů odmítat z důvodů nedostatku kapacity. Ještě v roce 2000 se v jihočeských lázních léčilo o 23 450 pacientů méně než v roce 2014. Počet lázeňských hostů s komplexní lázeňskou péčí stoupá, stav pacientů, kteří přijíždějí do lázní je dlouhodobě stabilní. V roce 2012 se podíl zahraničních klientů snížil a naopak počet tuzemských pacientů se mírně zvýšil. Lázeňská péče byla v roce 2014 poskytnuta 40 747 pacientům, což bylo o 135 % více než v roce 2000 a o 41 % více než v předchozím roce. V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu lázeňských pacientů v Jihočeském kraji. 45 000

40 747

40 000 35 000

30 929 30 789

30 000

20 000

28 190 28 761

26 631 27 456

25 000

21 945 17 297 17 896

32 941

32 390 32 051

23 443

19 176

15 000 10 000 5 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

GRAF 48 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2014

Kapitola: Rekreace

Kromě léčebných procedur se všechny jihočeské lázně stále více orientují na tzv. Wellness a podobné relaxační a rekondiční pobyty. V nabídce jihočeských lázní jsou specializované pobytové programy pro manažery, ženy či seniory, kteří se stávají významnou klientelou lázní nejen v jižních Čechách, ale v celé republice. Stejným směrem se vydává i řada nelázeňských zařízení – hotelů a relaxačních center, které stále častěji vedle ubytovacích služeb nabízejí i specializované wellness programy (masáže, zábaly, koupele apod.)

118

REKREAČNÍ PLAVBA A JACHTING Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla destinace. Na území Jihočeského kraje je provozována pravidelná osobní lodní doprava na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Současný charakter veřejné pravidelné i nepravidelné rekreační plavby má spíše místní význam plnící funkci doplňkové nabídky služeb cestovního ruchu (Lipno, Orlík). Významným záměrem týkají se lodní dopravy je splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tento záměr se skládá ze tří úseků, České Budějovice – Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou - VD Hněvkovice a VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou. V současnosti je již dokončena realizace v úseku České Budějovice – VD Hněvkovice a probíhají stavební práce na jezu Hněvkovice a prohrábka dna na požadovanou úroveň. Práce na těchto úsecích by měly být dokončeny v roce 2016. Jediným nevyřešným problematickým místem tedy zůstává železný most v Týně nad Vltavou, který nemá dostatečnou výšku pro umožnění plavby. Cílem celého projektu je obnovení splavnosti této vodní cesty pro rekreační plavbu. Tak se „jihočeská“ Vltava napojí plavebně na nádrž vodního díla Orlík, což významně rozšíří turistický potenciál o celou Orlickou nádrž na Vltavě a Otavě. V budoucnu (po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech) pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na celou síť evropských vodních cest. Rozsáhlá vodní plocha Lipenského jezera o délce 45 km je v letních měsících ideální pro realizaci nejrůznějších druhů vodních sportů. Příhodné povětrnostní podmínky dělají z regionu jednu z nejlepších tuzemských oblastí pro jachting. Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá. Funguje zde rovněž charterová doprava, vybudován je kompletní jachetní přístav MARINA LIPNO a k dispozici je mnoho půjčoven lodí. Na vodní nádrži Lipno jsou v provozu tři přívozy, které spojují příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím. Přívozy fungují celoročně kromě zimních měsíců.


A . P O D K LA D Y

VODÁCKÁ TURISTIKA Z hlediska turismu je důležitá také infrastruktura z oblasti vodácké turistiky. Hledáním vyššího standardu v oblasti ubytování se jeví jako vhodné budování ubytovacích zařízení, vyššího standardu než jsou například kempy. Nebo modernizace nynějších kempů. Velmi rozvinutá je sportovní plavba na Vltavě nad Lipenskou přehradou a mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi, dále na Lužnici, Otavě, Nežárce a Blanici. Vzhledem k tomu, že se horní tok Vltavy nachází v NP a CHKO Šumava a Lužnice i Nežárka prochází CHKO Třeboňsko, dochází na těchto místech a trasách k útlumu vodáctví a restrikcím ze strany orgánů ochrany životního prostředí. Název toku

Vltava Lužnice Otava Blanice

horní tok

Počet splavných dnů celkem střední tok

dolní tok

200 336 80 14

168 363 137 56

364 303 364 Zdroj: www.raft.cz

CYKLOTURISTIKA Jihočeský kraj je ideálním územím pro rozvoj cykloturistiky. Unikátní přírodní potenciál je vhodně doplněn velkým počtem kulturních a historických památek, které bývají častým cílem turistických návštěv. V roce 2014 byl zpracován „Cyklogenerel Jihočeského kraje 2014 – 2020“. Stejně tak byla zpracována řada strategických dokumentů a koncepcí. Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hustota osídlení Jihočeského kraje a nízká urbanizace krajiny. Na základě primárního potenciálu a aktuálního zájmu návštěvníků lze definovat nadregionální centra cykloturistiky, a sice Šumavu, Třeboňsko, Novohradské hory a Českou Kanadu, Českobudějovicko a Blanský les. V žádném jiném českém kraji nenajdou turisté tak hustou a dlouhou síť cyklistických stezek a tras jako právě v jižních Čechách. Základem cyklisté sítě jsou dvě páteřní trasy - nejdelší je Vltavská cesta, která sleduje tok řeky Vltavy a měří 450 kilometrů. Z toho takřka dvě třetiny cesty vedou územím Jihočeského kraje. V okolí Otavy pak mohou cyklisté jet takzvanou Otavskou cestou, měřící 150 kilometrů. V roce 2015 je evidováno v Jihočeském kraji celkem 5038 kilometrů cyklistických tras a stezek, což nemá v Česku obdobu. Zájmem je, aby přibývalo více kilometrů stezek s omezenou motorovou dopravou, tedy těch, kde se mohou cyklisté pohybovat bezpečně. Od kvantity se tak přechází ke kvalitě. Vhodnějšímu trasování cyklotras mnohdy brání i soukromí vlastníci pozemků (lesů), kteří mají obavy z pohybu a nekázně cykloturistů na jejich pozemcích a s tím spojených rizik. V rámci lyžařského areálu Lipno je provozován mimo lyžařskou sezónu bikepark s využitím sedačkových lanovek. TABULKA 79 - DÉLKY CYKLOTRAS A HIPOSTEZEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2015 Délka cyklotras (km)

10 058,09 278,53 923,76 1130,87 471,68 933,75 484,67 385,14 741,87 839,49 324,05 574,21 1002,34 452,36 538,36 262,40 535,37 179,25

5038,00 110,92 666,27 595,86 236,49 330,32 267,39 145,38 508,36 465,36 117,23 260,88 361,04 231,24 219,84 136,98 291,74 93,51

délka hipostezek (km)

795,52 18,29 101,98 69,76 100,14 69,11 0 23,88 32,10 72,51 10,38 119,48 59,02 19,51 25,84 0 25,79 47,73

0,494 0,392 0,721 0,527 0,501 0,354 0,552 0,377 0,685 0,554 0,362 0,454 0,360 0,511 0,408 0,522 0,545 0,521

podíl délky hipostezek na výměře ORP (km/km2)

0,079 0,066 0,110 0,062 0,212 0,074 0 0,062 0,043 0,086 0,032 0,208 0,059 0,043 0,048 0 0,048 0,266

podíl délky cyklotras a hipostezek na výměře ORP (km/km2)

0,57 0,46 0,83 0,59 0,71 0,43 0,55 0,44 0,73 0,64 0,39 0,66 0,42 0,55 0,46 0,52 0,59 0,79

Zdroj: GIS analýza nad daty ÚAP, 2015

Kapitola: Rekreace


Plocha ORP (km2)

podíl délky cyklotras na výměře ORP (km/km2)

119


A . P O D K LA D Y

HIPPOTURISTIKA Hipostezky v jižních Čechách představují už dnes významné lákadlo pro mnoho domácích i zahraničních turistů a jejich význam i nadále poroste. V Jihočeském kraji je dnes vyznačeno už přes 500 kilometrů hipostezek a stanic. Jižní Čechy jsou tak v celkové délce značených tras pro milovníky jízdy na koni na druhém místě v republice po Středočeském kraji. Turisté přitom v jižních Čechách mohou využít podél stezek 120 stanic, kde může strávit noc jezdec s koněm, ve zhruba třiceti z nich pak existuje možnost zapůjčení koně i s doprovodem. Stále více domácích i zahraničních turistů si tak zejména v poslední době prohlíží krásy jižních Čech z koňského hřbetu a zájem stále stoupá. Někteří vydavatelé už dokonce právě pro velký zájem připravují po vzoru cyklistických map i mapy, speciálně zaměřené na milovníky hipoturistiky. V roce 2011 byl spuštěn portál http://www.jihoceskehipostezky.cz/, který vznikl v rámci projektu Rozvoj sítě hipostezek v Jihočeském kraji. V rámci tohoto projektu bylo vytipováno a označeno nově 300 km tras. 2.9.6. SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, PODPORA PRODEJE V rámci této podkapitoly jsou popsány nástroje a služby cestovního ruchu, které spolu s primárním potenciálem regionu a infrastrukturou cestovního ruchu dotvářejí celkovou nabídku regionu. SÍŤ INFORMAČNÍCH CENTER V JIHOČESKÉM KRAJI Informační centra v Jihočeském kraji poskytují služby turistům a veřejnosti na vysoké úrovni. Potvrdila to každoroční kontrola, kterou v roce 2012 realizovala pro agenturu CzechTourism Jihočeská centrála cestovního ruchu. Každoroční kontroly čtrnácti Oficiálních turistických informačních center (OTIC) v „turistickém regionu jižní Čechy“ (tj. pouze okresy České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a Strakonice – děleni dle CT) mají za úkol zmapovat standardy poskytovaných služeb ve vztahu k turistům. Činnost a rozvoj informačních center bývají často podceňovány samotnými představiteli měst a obcí, ale je třeba si uvědomit, že mnohdy je právě zaměstnanec takového centra prvním člověkem, se kterým přijde turista do kontaktu. Velmi tedy záleží na kvalitě poskytnutých služeb. Celkem se v Jihočeském kraji nachází 53 informačních center, které jsou rovnoměrně rozložena po celém území kraje. INFORMOVANOST V RÁMCI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI Nezbytnou součástí strategického plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu by měla být zpětná vazba poskytující informace o postojích, názorech a potřebách návštěvníků Jihočeského kraje. V současné době již probíhají pravidelná šetření v rámci jednotlivých regionů ČR, která organizuje agentura CzechTourism. Poměrně velký vliv mají rovněž propagační materiály, naopak nejméně využívaným zdrojem informací byly cestovní kanceláře.

Kapitola: Rekreace

CENTRA CESTOVNÍHO RUCHU, VYUŽITÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ V minulých letech došlo na území Jihočeského kraje k profilaci hlavních, místně jasně vymezených center cestovního ruchu. Intenzita využití území pro potřeby cestovního ruchu se tak na některých místech kraje dostala na hranici únosnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Nové, tematicky zaměřené produkty cestovního ruchu, které vznikly na základě iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu (www.jccr.cz), tuto situaci mění k lepšímu, ale jejich dopad zatím není podstatný vzhledem k tomu, že zatím nebyly ze strany cestovních kanceláří dostatečně komerčně využity. Teritoriální spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu téměř neexistuje. Možným modelem by mohlo být sdružení Česká inspirace, které tvoří v současné době 9 historických českých měst (Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb). Cílem sdružení je společná propagace těchto destinací. Jihočeský kraj jako region rovněž podléhá negativním vlivům Prahy jako centra cestovního ruchu. Nejvýznamnější destinace v kraji se stávají doplňkovým programem zahraničních návštěvníků, kteří na jih Čech pořádají jednodenní výlety. Celkový efekt z jednodenního návštěvníka je velmi nízký na rozdíl od vícedenních pobytů. Částečnou příčinou, která negativně ovlivňuje celkovou výkonnost cestovního ruchu v regionu, je absence jihočeských tour operátorů, kteří by prodávali produkty prioritně zaměřené na atraktivity cestovního ruchu v Jihočeském kraji.

120


A . P O D K LA D Y

2.9.7. CESTOVNÍ RUCH VE VAZBĚ NA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY VE SPRÁVĚ STÁTU Návštěvnost národních kulturních památek je jedním z ukazatelů pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Jihočeském kraji. NPÚ sleduje v rámci své činnosti vývoj návštěvnosti cenných památek. TABULKA 80 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2002, 2004, 2006 - 2014 2002

2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2013

2014

Červená Lhota

objekt

90 521

94 474

79 159

88 888

85 889

89 559

81 950

79 465

63 751

70 627

České Krumlov

235 434

329 552

340 478

349 641

338 305

311 188

292 684

319 721

321 605

367 629

Dačice

11 631

14 302

11 165

14 347

11 837

11 096

11 310

11 247

11 091

12 053

Domanín

33 123

34 097

35 965

39 849

36 582

33 820

35 851

36 343

28 635

32 674

Hluboká nad Vlt.

167 058

214 870

234 510

284 528

255 016

239 527

236 114

246 914

260 199

263 519

Jindř. Hradec

72 665

76 589

60 921

72 025

65 927

61 718

57 800

56 843

48 588

57 450

Kratochvíle

33 265

34 553

33 111

27 724

32 284

29 839

29 641

41 539

28 441

36 696

Landštejn

-

-

-

-

-

-

-

-

33 816

35 578

Nové Hrady

17 055

20 340

20 006

20 003

21 209

19 368

21 055

24 319

19 010

20 605

Rožmberk

68 534

52 866

56 946

61 102

54 502

53 460

57 339

54 028

55 114

62 384

Třeboň

41 138

43 857

39 426

46 952

44 461

42 716

46 722

47 080

36 095

42 599

Zlatá Koruna

15 961

19 069

21 537

22 913

22 600

22 282

22 834

22 816

31 675

25 704

39 082

44 811

40 367

37 595

30 010

36 539

29 135

24 315

Zvíkov Celk. návštěvnost

34 033

38 454

867 212

1 018 301

972 306 1072 783 1008 979 952 168 923 310 976 854 967 155 1 051 833 Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že za rok 2014 největší návštěvnosti dosáhl Zámek Český Krumlov (367 629 návštěvníků), druhý pak byl Zámek Hluboká nad Vltavou (263 519). Nejméně byl navštěvován Zámek Dačice (12 053), dále pak hrad Zvíkov (24 315). 1 200 000 1 072 783

1 100 000 1018301 1 000 000 900 000

974 153 972 306

960 897

1 051 833

1 008 979 952 168

976 854 967 155 923 310

867 212

800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

GRAF 49 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2002-2014

2011

2013

2014

Kapitola: Rekreace

2002

121


A . P O D K LA D Y

2.9.8. REKREAČNÍ OBLASTI, RESP. VYHODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU Potenciál cestovního ruchu Jihočeského kraje představuje hodnocení předpokladů a vhodnosti území pro cestovní ruch. Předmětem hodnocení jsou lokalizační a realizační předpoklady. Za lokalizační předpoklady jsou považovány takové, které byly v krajině vytvářeny po staletí a představují tak přirozený potenciál krajiny pro cestovní ruch, čímž umožňují lokalizovat v daném území aktivity cestovního ruchu vhodné pro dané území. Lokalizační předpoklady zastupují především chráněná území, vodní plochy, potenciální rekreační plochy. Realizačními předpoklady se rozumí vybavenost území základní a doprovodnou infrastrukturou pro cestovní ruch. Tuto infrastrukturu zastupují zejména hromadná ubytovací zařízení (vč. lůžkové kapacity), cyklistické trasy, golfová hřiště apod. Hodnocení potenciálu Jihočeského kraje pro cestovní ruch probíhá na dvou úrovních: •

hodnocení obce z hlediska existence/neexistence zvoleného předmětu hodnocení, dle metodiky hodnocení cestovního ruchu podrobně popsané v kap. 4.1.3 (dále jen „metodika Jčk“)

•

hodnocení z hlediska dostupnosti individuální automobilovou dopravou (pomocí nástroje ERRAM Add-in)26 Model ERRAM Add-in je GIS nástroj sloužící k provádění regionálních analýz. Umožňuje srovnávat potenciály dostupnosti zvolené jednotky (území o velikosti 1000x1000 metrů) s potenciály všech ostatních zahrnutých prostorových jednotek. Potenciálem dostupnosti je zde míněna disponibilita zařízení či služeb přímo v dané jednotce, nebo v jejím okolí, které je dosažitelné do zvoleného časového limitu. Při hodnocení pomocí modelu ERRAM byla jako výchozí, pro vyhodnocení dostupnosti individuální automobilovou dopravou, stanovena hodnota 20 min. Při výpočtu potenciálu dostupnosti byla, z důvodu vyšší vypovídací hodnoty, stanovena pro jednotlivá zařízení/službu hodnota 1. Tímto je myšleno, že pokud je alespoň jedno zařízení dostupné do 20 minut, je území dostatečně obslouženo. V případě, že takových zařízení je dostupných do 20 minut např. 10, nijak se kvalita území pro daný sledovaný jev nezlepší. Jako vstupní data byla, z důvodu možnosti porovnání výstupů jednotlivých analýz, použita stejná vstupní data jako pro hodnocení dle metodiky Jčk.

Kapitola: Rekreace

Hlavní rozdíl v metodách hodnocení metodikou Jčk a nástrojem ERRAM spočívá především ve skutečnosti, že metodika Jčk pracuje s předpokladem, že dané zařízení se nachází přímo v území a tím je dosaženo jeho obsloužení. Nástroj ERRAM nahlíží na problematiku odlišným způsobem, kdy vyhodnocuje, zda je zařízení dostupné individuální automobilovou dopravou do určitého času, např. lze chápat, že obec u Českých Budějovic má dostatečný přístup k bazénu, jelikož se k němu dostatnu autem do 20 minut.

122

26

Projekt ERRAM CZ-AT byl blíže popsán v kapitole 2.6.5

A . P O D K LA D Y

Kapitola: Rekreace


123

Kapitola: Rekreace


124

A . P O D K LA D Y

A . P O D K LA D Y

Kapitola: Rekreace


125


A . P O D K LA D Y

2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) Ekonomický rozvoj umožňuje dostupné údaje ocenit zatím pouze v regionálním pohledu za kraj celkem. Hodnocení je provedeno pomocí indikátorů hrubý domácí produkt (HDP). Regionální hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 2013 v Jihočeském kraji 210,5 mld. Kč a oproti roku 2000 vzrostl o 64,6 %. Jednoznačně nejvyšší hodnotu HDP v běžných cenách má dlouhodobě Hlavní město Praha jako hospodářské, politické i společenské centrum republiky. Zejména s rozvojem automobilového průmyslu se na druhou nejvyšší příčku zařadil od roku 2006 Středočeský kraj. Nejnižší hodnotou regionálního HDP v běžných cenách disponuje rozlohou nejmenší Karlovarský kraj. TABULKA 81 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005, 2010, 2012-2013 1995

2000

1 580 115 315 433 156 776 91 850 82 313 44 252 120 995 60 237 77 796 69 034 66 224 163 126 82 253 77 357 172 469

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2 372 630 538 681 257 694 135 964 119 571 59 855 157 675 90 082 118 460 100 154 98 359 237 898 117 502 113 121 227 614

2005

3 257 972 799 516 337 650 180 082 165 016 74 130 213 774 113 823 150 598 131 411 133 333 321 740 152 393 150 304 334 202

2010

2012

3 953 651 1 016 179 419 500 202 252 198 183 82 811 249 591 126 195 181 499 159 564 154 713 407 139 183 272 184 895 387 858

2013

4 047 675 999 916 446 066 208 741 197 809 82 239 249 915 132 309 183 998 159 560 165 427 430 768 191 744 190 571 408 612

4 086 260 1 016 162 447 830 210 509 205 986 83 461 246 103 132 939 186 846 161 404 167 028 445 225 190 587 193 226 398 954

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 5 – Makroekonomika, 50 – Národní účty, RgU_0602, ze dne 2.4.2015

Kapitola: Hospodářské podmínky

126

398 954

193 226

190 587

445 225

167 028

161 404

186 846

132 939

200 000

246 103

400 000

83 461

600 000

205 986

800 000

210 509

1 000 000

447 830

1 200 000

1 016 162

Jihočeský kraj s regionálním HDP v běžných cenách v roce 2013 disponoval 6. nejvyšší hodnotou HDP v ČR, dá se tedy označit spíše za nadprůměrný. Pokles HDP zaznamenaly v roce 2013 pouze 3 kraje (Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský), v roce 2012 zaznamenalo pokles HDP i Hlavní město Praha. HDP České republiky v běžných cenách mírně téměř lineárně stoupá, jediným zlomovým bodem byl rok 2008, kdy HDP mírně kleslo.

0

2011

2012

2013

GRAF 50 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY) V LETECH 2011, 2012, 2013

Z pohledu regionální struktury HDP v ČR se Jihočeský kraj podílí na HDP hodnotou 5,15 %, což znamená 6. pořadí. Uvedené pořadí si kraj udržuje v průběhu celého období, přestože od roku 1996 do 2011


A . P O D K LA D Y

zaznamenával pozvolný pokles v zastoupení na celé republice. Hlavní podíl na tvorbě DPH má trvale Hlavní město Praha – téměř ¼ HDP ČR. TABULKA 82 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČESKÉ REPUBLICE, ČR=100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005, 2010, 2011 - 2013 1995

2000

2005

2010

2011

2012

2013

100

100

100

100

100

100

100

19,96

22,70

24,54

25,70

24,92

24,70

24,87

Středočeský kraj

9,92

10,86

10,36

10,61

10,97

11,02

10,96

Jihočeský kraj

5,81

5,73

5,53

5,12

5,04

5,16

5,15

Plzeňský kraj

5,21

5,04

5,06

5,01

4,98

4,89

5,04

Karlovarský kraj

2,80

2,52

2,28

2,09

2,06

2,03

2,04

Ústecký kraj

7,66

6,65

6,56

6,31

6,27

6,17

6,02

Liberecký kraj

3,81

3,80

3,49

3,19

3,19

3,27

3,25

Královéhradecký kraj

4,92

4,99

4,62

4,59

4,53

4,55

4,57

Pardubický kraj

4,37

4,22

4,03

4,04

4,13

3,94

3,95

Česká republika Hlavní město Praha

Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

4,19

4,15

4,09

3,91

4,03

4,09

4,09

10,32

10,03

9,88

10,30

10,39

10,64

10,90

5,21

4,95

4,68

4,64

4,72

4,74

4,66

4,90

4,77

4,61

4,68

4,70

4,71

4,73

10,91

9,59

10,26

9,81

10,08

10,09

9,76


Nejméně se na HDP ČR se v roce 2013 podílí Karlovarský kraj (2,04 %), v rozmezí do 10 % následuje 10 krajů, potom následují 2 kraje s hodnotou přesahující 10 % (Jihomoravský a Středočeský) a potom již jen nejvýznamnější podílník Hlavní město Praha (24,87 %). Podíl Prahy mezi roky 2010 a 2012 mírně poklesl a v roce 2013 opět mírně vzrostl. 100%

Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

90%

Olomoucký kraj

80%

Jihomoravský kraj 70%

Kraj Vysočina

60%

Pardubický kraj Královéhradecký kraj

50%

Liberecký kraj 40%

Ústecký kraj

30%

Karlovarský kraj

20%

Plzeňský kraj

Středočeský kraj

0%

Hlavní město Praha 1995

2000

2005

2010

2011

GRAF 51 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČR ( ČR = 100 %) V LETECH 1995, 2000, 2005, 2010, 2013

Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl od roku 2005 o 18,1 % na 388,77 tis. Kč, přičemž poslední meziroční změna byla pouhých 0,9 %. Největší meziroční růst se udál mezi roky 2006 – 2007, kdy změna činila téměř 8 %. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele Jihočeského kraje (dosahuje 85,1 % hodnoty ukazatele za ČR) dlouhodobě trvale roste, drobné porušení trendu bylo v letech 2009 - 2010, kdy se HDP v přepočtu na 1 obyvatele mírně snížilo, ale od roku 2011 již opět roste. Meziroční přírůstek v roce 2012 byl 2,8 %, ale v roce 2013 již byl přírůstek mírnější 0,8 %. Pokles mezi roky 2008 – 2009 byl o 0,3 %, mezi roky 2009 – 2010 byl pokles HDP trochu větší 0,8 %.


Jihočeský kraj 10%

127


A . P O D K LA D Y

TABULKA 83 - HDP NA 1 OBYVATELE (KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1996, 2000, 2005, 2010, 2011 - 2013 1996

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2000

175 721 302 662 161 557 168 224 172 105 158 862 164 938 158 019 161 229 152 550 144 435 164 908 149 208 146 015 155 718

2005

230 969 455 005 231 500 217 198 216 752 196 504 190 661 209 926 214 875 196 943 188 782 209 290 183 152 189 148 177 830

2010

318 345 679 793 293 576 287 319 299 827 243 379 259 757 265 775 274 890 259 935 261 437 284 655 238 494 254 560 266 984

2011

375 921 811 822 333 680 317 054 346 460 269 200 298 627 287 144 327 441 308 768 300 530 353 185 285 621 313 138 311 598

2012

383 208 809 671 346 542 318 721 350 488 273 074 304 478 292 460 328 723 322 084 316 597 358 698 296 889 320 938 328 953

2013

385 152 803 988 346 878 328 013 345 810 271 879 302 079 301 667 332 553 308 980 323 335 369 079 300 616 323 936 332 678

388 771 816 350 345 226 330 759 359 561 277 280 298 003 303 186 338 457 312 931 327 171 380 998 299 355 329 403 325 963


Z grafu trendu vývoje HDP na 1 obyvatele v Jihočeském kraji je zřejmé, že nejvyšší přírůstky se v kraji projevují v letech 2004 až 2008, tedy v období hospodářského růstu. Naopak v následujících letech je již zcela patrný dopad nastupující hospodářské krize. 400 000

330 759

328 013

318 721

317 054

319 487

317 797

304 597

287 319

267 049

246 785

240 674

230 588

217 198

206 544

199 481

181 087

100 000

168 224

200 000

320 403

300 000

0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Jihočeský kraj

Česká republika

GRAF 53 - HDP NA1 OBYVATELE (KČ, BĚŽNÉ CENY) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1996 - 2013

Významným ukazatelem charakterizujícím v podstatě vývoj pořízení investic je „Tvorba hrubého fixního kapitálu“28. V roce 2012 činila jeho hodnota 52,3 mld. Kč, kolem níž se od roku 2004 kraj pohybuje. 60 000 50 000

128

52 284

51 039

56 770

51 695

57 680

56 202

52 724

59 155

50 089

51 130

43 552

52 758

50 045

48 238

44 547

20 000

40 490

30 000

45 366


40 000

10 000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

GRAF 52 – VÝVOJ TVORBY HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1996 - 2012 28

Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje pořízení fixních aktiv (nových i použitých), snížené o jejich úbytky u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek.


A . P O D K LA D Y

TABULKA 84 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ DLE NACE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2011 - 2013 2011 183 239

HDP celkem (mil. Kč) A

Zemědělství, lesnictví a rybářství

B-E

Průmysl

F

Stavebnictví

G-U

Služby

2012 187 930

2013 188 793

5,0 %

5,3 %

5,1 %

32,9 %

34,4 %

34,6 %

7,4 %

7,3 %

7,1 %

54,7 %

53,0 %

53,2 %

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Jihočeského kraje - 2014, 5 –1. Makroekonomické ukazatele

Vůbec nejsilnější podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě ve sledovaném období (2000 – 2013) měl v roce 2006 průmysl (36,00 %), naopak nejmenší podíl mělo v roce 2005 odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (1,35 %). Odvětví v oblasti služeb stále převyšuje 50 % hranici a ani v ostatních částech odvětví nedochází k výraznějším změnám. Za významnou oblast ekonomiky kraje je považováno odvětví cestovního ruchu. Zachovalé životní prostředí s velkým množstvím lesů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty jak z ČR, tak i ze zahraničí. Tento kraj i patří k nejnavštěvovanějším krajům v ČR. Problematické je především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru. 100%

Moravskoslezský kraj

90%

Zlínský kraj

80%

Olomoucký kraj Jihomoravský kraj

70%

Vysočina 60%

Pardubický kraj

50%

Královéhradecký kraj

40%

Liberecký kraj Ústecký kraj

30%

Karlovarský kraj

20%

Plzeňský kraj

10%

Jihočeský kraj Středočeský kraj

0% 1996

2000

2005

2010

2013

Hlavní město Praha

Skladba hrubé přidané hodnoty v krajích ČR se z pohledu vývoje v časové řadě nijak významně neliší. Zcela nejvýznamnější podíl má Hlavní město Praha (téměř 25 %), nejmenší podíl má naopak Karlovarský kraj (2 %). Čistý disponibilní důchod domácnosti Jihočeského kraje na 1 obyvatele dosáhl ve sledovaném období od roku 1996 s hodnotou 101,2 % v roce 1996 svého maxima (při srovnání ČR = 100 %), ale v roce 2013 dosáhl pouze hodnoty 93,8 %. Při porovnání jednotlivých krajů ČR na tom jsou trvale nejlépe Hlavní město Praha a Středočeský kraj, které ve sledovaném období soustavně přesahují průměr 100 % ČR.


GRAF 54 - STRUKTURA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013

129

čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (ČR = 100 %)


A . P O D K LA D Y

140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

Králov Hlavní Středo Karlov Pardub Jihomo Olomo Moravs Jihočes Plzeňs Ústeck Liberec éhrade Vysoči Zlínský město český arský ický ravský ucký koslezs ký kraj ký kraj ý kraj ký kraj cký na kraj Praha kraj kraj kraj kraj kraj ký kraj kraj

2000 130,8

106,0

100,1

100,5

99,6

93,1

97,2

99,9

92,1

89,0

95,3

92,3

92,0

2010 134,7

109,9

94,5

99,2

88,4

88,5

94,1

96,5

91,9

94,1

98,3

88,8

90,9

91,0 89,8

2013 131,6

107,6

93,8

102,4

89,3

87,3

92,3

97,1

94,2

97,2

100,1

89,6

92,9

89,6

GRAF 55 - ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 (ČR = 100 %)

Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (%) - průměr ČR = 100

Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele se v roce 2013 v Jihočeském kraji pohybovala na 93,8 % (hodnota za ČR=100); hodnotu za ČR přesáhl čistý disponibilní důchod naposledy v roce 2000 (o 0,1 %). 102,0 101,0 100,0 99,0 98,0 97,0 96,0 95,0 94,0 93,0 Jihočeský kraj

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 101,2 101,1 100,5 99,6 100,1 98,8 96,8 98,4 98,5 97,8 99,3 97,5 99,0 97,4 94,5 95,2 94,6 93,8

Česká republika 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100


GRAF 56 - VÝVOJ ČISTÉHO DISPONIBILNÍHO DŮCHODU DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V JIHOČESKÉM KRAJI (ČR=100) V LETECH 1996 - 2013

130


A . P O D K LA D Y

2.10.2. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanostní struktura obyvatelstva je sledována v rámci pravidelného sčítání lidu, domů a bytů, přičemž poslední proběhlo ke dni 26. března 2011. Samotnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva v Jihočeském kraji ve srovnání s průměrem ČR i jednotlivými kraji je možno charakterizovat jako lepší průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů v ČR je 12,5 %, v Jihočeském kraji je podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů 10,8 %, což mu v rámci porovnání krajů přisuzuje 7. místo. Nad průměrem v ČR se pohybuje pouze Hlavní město Praha (23,6 %) a Jihomoravský kraj (14,7 %). 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

bez vzdělání (%)

nejvýše ZV (%)

nejvýše SŠ bez maturity (%)

s maturitou a VOŠ vč. nástavbového (%)

vysokoškolské (%)

GRAF 57 – STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM NA OBYVATELSTVU NAD 15 LET (SLDB 2011)

Podíl středoškoláků s maturitou (včetně nástavbového a vyššího odborného vzdělání) je v ČR na hodnotě 31,2 %, v Jihočeském kraji je tento podíl na hodnotě 31,6 %. V pořadí krajů je Jihočeský kraj s podílem středoškoláků na 4. místě. Podíl vyučených a středoškoláků bez maturity dosahuje v ČR hodnoty 33,0 %, v Jihočeském kraji dosahuje hodnoty 34,9 % a Jihočeský kraj tak drží společně s Ústeckým krajem 8. místo mezi kraji. Podíl osob s nejvýše základním vzděláním činí v ČR 17,6 %, v Jihočeském kraji činí 18,2 %, což znamená mírné překročení republikového průměru. V hodnocení krajů je Jihočeský kraj s podílem obyvatel nejvýše základního vzdělání na 8. místě. Průměrně je v ČR 0,5 % obyvatel bez vzdělání, stejně je na tom i Jihočeský kraj. Nejvyšší % obyvatel bez vzdělání mají kraje Karlovarský a Ústecký (0,8 %). TABULKA 85 - STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBYVATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2011)

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

0,5 0,2 0,4 0,5 0,4 0,8 0,8 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,5 0,4 0,6

základní a neukončené základní vzdělání (%)

vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity (%)

úplné střední s maturitou, vč. VOŠ a nástavbového (%)

17,6 10,2 16,9 18,2 18,1 22,4 21,7 18,6 17,6 17,9 18,5 17,6 18,4 19,0 19,6

33,0 20,3 33,6 34,9 34,7 34,3 34,9 35,9 35,5 36,6 37,5 32,3 35,4 35,8 35,1

31,2 35,3 32,5 31,6 30,9 27,7 28,2 29,8 31,7 31,1 31,1 30,9 30,7 30,4 29,4

vysokoškolské vzdělání (%)

12,5 23,6 11,5 10,8 10,4 7,0 7,6 9,6 10,1 9,9 9,5 14,7 11,4 11,2 11,2

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, dostupné

Jihočeský kraj má vcelku širokou nabídku studia na vysokých školách a na vyšších odborných školách. Příznivé předpoklady pro studium na vysokých školách a univerzitách vytvářejí samozřejmě velmi dobré předpoklady pro budoucí rozvoj.


bez vzdělání (%)

131


A . P O D K LA D Y

TABULKA 86 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2014 mateřské školy


základní školy 1. stupně, 2. stupně

střední školy a gymnázia

2004

2014

2004

2014

2004

2014

8 69 27 18 27 13 12 30 24 10 22 38 11 16 8 13 7

7 78 24 17 27 13 11 29 24 7 25 35 11 13 10 14 5

6 42 20 11 20 10 6 15 17 7 15 34 8 11 7 12 3

6 43 20 11 18 10 6 16 16 5 17 30 8 11 8 11 3

2 31 4 4 7 5 2 9 5 3 7 19 3 9 3 5 4

2 24 3 3 5 3 2 8 3 3 6 11 2 5 2 3 4

spec. školy, základní umělecké školy, jazyk. školy 2004 2014

4 28 6 5 7 4 2 9 8 8 11 13 6 3 3 7 4

2 19 3 3 4 3 1 3 6 5 5 7 3 3 2 3 2

vyšší odborné školy

vysoké školy - fakulty

2004

2014

2004

2014

6 3 1

7 4 1 2 3 1

5 1 -

8 1 -

2 2 1

Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor školství, tělovýchovy a mládeže (2014)

V Jihočeském kraji je z pohledu existence různých druhů škol dominantní ORP České Budějovice, která poskytuje vzdělání všech úrovní. V přepočtu na obyvatele je však situace poněkud jiná. Z pohledu vyššího vzdělávání je jednoznačně dominantní ORP České Budějovice, která soustřeďuje 8 fakult ve 4 vysokých školách a 7 vyšších odborných škol. V Jihočeském kraji lze mimo České Budějovice najít vysokou školu ještě v ORP Jindřichův Hradec. Značná diverzifikace možnosti terciárního vzdělání mezi jednotlivými ORP je pochopitelná. Naproti tomu u sekundárního vzdělávání jsou rozdíly mezi jednotlivými ORP minimální. Podstatně větší diference jsou v předškolním a základním vzdělávání, kde maximální hodnota je trojnásobná proti hodnotě minimální. Přitom nejmenší počet mateřských i základních škol v přepočtu na 100 dětí (0-14 let) je v ORP Soběslav. Závěrem je však nutno poznamenat, že výše uvedené hodnocení nebere v úvahu velikost jednotlivých školských zařízení, což má pro potřeby zajištění vzdělávacích potřeb v kraji jistě velmi důležitý význam. TABULKA 87 - POČET ŠKOL NA 100 DĚTÍ VE VĚKU 0-14 LET V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014


mateřské školy

132


0,36 0,33 0,36 0,59 0,38 0,41 0,45 0,37 0,46 0,22 0,38 0,29 0,38 0,36 0,46 0,53 0,29

základní školy 1. stupně, 2. stupně

spec. školy, vysoké školy základní - fakulty umělecké školy, jazyk. školy (počet škol vyjádřený na 100 dětí ve věku 0 – 14 let)

0,31 0,18 0,30 0,38 0,25 0,32 0,25 0,21 0,31 0,16 0,26 0,25 0,28 0,31 0,37 0,42 0,17

střední odborná učiliště a školy, gymnázia

0,10 0,10 0,04 0,10 0,07 0,10 0,08 0,10 0,06 0,09 0,09 0,09 0,07 0,14 0,09 0,11 0,23

0,10 0,08 0,04 0,10 0,06 0,10 0,04 0,04 0,11 0,16 0,08 0,06 0,10 0,08 0,09 0,11 0,11

0,03 0,01 -

vyšší odborné školy

0,03 0,05 0,02 0,03 0,03 0,06

Zdroj: Vlastní výpočet z dat Odboru školství a ČSÚ, údaje k 31.12.2013


A . P O D K LA D Y

Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.6.5, v roce 2014 byl dokončen projekt ERRAM CZ-AT, jehož hlavním výstupem je GIS nástroj umožňující hodnotit dostupnost v území. Tento nástroj byl použitý například pro zhodnocení dostupnosti škol v území. Při hodnocení dostupnosti bylo vzato v úvahu, že střední školy jsou často odborně specializované a je zde nutno zohlednit možnost volby oboru, na rozdíl od základních škol, které poskytují všeobecné vzdělání. Z tohoto důvodu byla hodnocena dostupnost do 20 minut s tím, že největší kvalitu vybavenosti přináší zejména prvních 5 dostupných škol. OBRÁZEK 24 - DOSTUPNOST STŘEDNÍCH ŠKOL V JIHOČESKÉM KRAJI (2013)

Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, projekt ERRAM CZ-AT (2013)


Z výsledků hodnocení dostupnosti středních škol je patrné, že v Jihočeském kraji jsou poměrně dobře dostupné střední školy s výjimkou příhraničních oblastí (zejména oblast Šumavy).

133


A . P O D K LA D Y

V projektu byla hodnocena i dostupnost vysokých škol, které jsou nejvyššími zařízeními vzdělávacího systému. Vzhledem ke skutečnosti, že v Jihočeském kraji se nachází několik fakult vysokých škol, jejichž sídlo univerzity je v jiném kraji, byla pro vyhodnocení zohledněna nejen existence samotných sídel univerzit, ale i případné sídlo takto osamocené fakulty. Hodnocení dostupnosti proběhlo na základě kritéria dojezdu do 30 minut. Pro Českou republiku je však toto kritérium poněkud méně vypovídající, jelikož v ČR je běžnou praxí studovat vysokou školu v jiném kraji a využívat studentského ubytování (studentské koleje). I přesto je tato informace poměrně zajímavá. OBRÁZEK 25 - DOSTUPNOST VYSOKÝCH ŠKOL V JIHOČESKÉM KRAJI (2013)



134


A . P O D K LA D Y

2.10.3. ZAMĚSTNANOST Problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti patří k nejvýznamnějším v rámci ČR i EU. Tyto indikátory mají navíc výrazný regionální charakter a jejich průměrování má jen omezenou vypovídající schopnost. Z celkového počtu 4,937 mil. zaměstnaných osob v ČR v roce 2012 činil podle výběrového šetření pracovních sil podíl Jihočeského kraje 5,99 % (6,16 % v roce 2011), absolutně vyjádřeno 295,6 tis. osob. 14,0

13,2

12,7 11,3

12,0

11,0

10,0 7,4

8,0

6,0

5,7

6,0

5,1 4,0

4,0

4,9

5,6

4,8

5,6

2,9

2,0

2012

GRAF 58 – PODÍL ZAMĚSTNANÝCH OSOB

2011

V KRAJÍCH V LETECH 2011, 2012

Z toho průměrný evidenční počet zaměstnanců (tj. bez podnikatelů a dalších osob samostatně výdělečných činných) představoval v podnicích se sídlem v kraji za rok 2012 celkem 221,2 tis. osob. 250,0

246,8 243,3

245,0

239,0

240,0

238,0

238,3

238,9 234,4

235,0

227,8

230,0 225,0

225,0

222,9

221,2

220,0 215,0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

GRAF 59 – PRŮMĚRNÝ EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ (TIS. FYZICKÝCH OSOB) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2002 - 2012

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2010

2011

2012

ostatní činnosti kulturní, zábavní a rekreační činnosti zdravotní a sociální péče vzdělávání veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení administrativní a podpůrné činnosti profesní, vědecké a technické činnosti činnosti v oblasti nemovitostí peněžnictví a pojišťovnictví informační a komunikační činnosti ubytování, stravování a pohostinství doprava a skladování velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel stavebnictví zásob. vodou; činnosti související s odpady výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla zpracovatelský průmysl těžba a dobývání zemědělství, lesnictví a rybářství

GRAF 60 - PODÍL EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010


Počet zaměstnanců se na území kraje mírně snižoval, což souvisí s vývojem pracovní síly v kraji. Ta se snižuje nejen v souvislosti s demografickým vývojem, ale také může být důvodem delší příprava na zaměstnání (zejména formou vysokoškolského studia).

135


A . P O D K LA D Y

TABULKA 88 – STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2012 2005

2010

2011

2012

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (tisíc fyzických osob)

238,0

225,0

222,9

221,2

Odvětví CZ-NACE

podíl (%)

A zemědělství, lesnictví a rybářství B těžba a dobývání C zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, D tepla zásobování vodou; E činnosti související s odpady F stavebnictví velkoobchod a maloobchod; G opravy motorových vozidel H doprava a skladování ubytování, stravování a I pohostinství J informační a komunikační činnosti K peněžnictví a pojišťovnictví L činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické M činnosti N administr. a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné O sociální zabezpečení P vzdělávání Q zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační R činnosti S ostatní činnosti

počet (tis.)

podíl (%)

počet (tis.)

podíl (%)

počet (tis.)

Rozdíl podílů 2005 2012 (%)

podíl (%)

7,1 0,3 31,5

12,3 0,7 66,1

5,5 0,3 29,4

11,8 0,6 68,1

5,3 0,3 30,6

11,5 0,6 68,8

5,2 0,3 31,1

-1,9 0,0 -0,4

1,9

2,7

1,2

2,7

1,2

2,8

1,3

-0,6

1,4

2,8

1,2

2,8

1,3

2,6

1,2

-0,3

7,1

17,1

7,6

16,0

7,2

15,8

7,1

0,1

10,3

26,9

12,0

26,1

11,7

25,5

11,5

1,2

6,9

16,5

7,3

16,2

7,3

14,8

6,7

-0,2

3,0

6,2

2,8

6,1

2,7

6,0

2,7

-0,3

1,0 1,1 0,8

2,1 2,5 1,8

0,9 1,1 0,8

2,0 2,7 1,7

0,9 1,2 0,8

2,0 2,9 1,9

0,9 1,3 0,9

-0,1 0,2 0,1

2,1

6,0

2,7

5,8

2,6

5,9

2,7

0,5

2,4

6,6

2,9

6,2

2,8

6,2

2,8

0,4

7,5

16,4

7,3

16,2

7,3

15,8

7,1

-0,3

7,3 6,1

17,2 14,9

7,6 6,6

17,4 14,8

7,8 6,6

17,5 15,0

7,9 6,8

0,6 0,7

1,3

3,0

1,3

3,0

1,3

3,0

1,4

0,0

0,9

2,9

1,3

2,7

1,2

2,7

1,2

0,3

31,1

31,5

Jak je vidět z tabulky, za posledních 7 let se můžou v Jihočeském kraji vzrůstajícím (kladným) trendem pochlubit odvětví: F (stavebnictví), G (velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel), K (peněžnictví a pojišťovnictví), L ( činnosti v oblasti nemovitostí), M (profesní, vědecké a technické činnosti), N (administrativní a podpůrné činnosti), P (vzdělávání), Q (zdravotní a sociální péče) a S (ostatní činnosti). Největší útlum zaznamenává odvětví A (zemědělství, lesnictví a rybářství), tedy primární sektor, který za posledních 7 let klesl o 1,9 %. Vyrovnaný stav zaznamenává odvětví B (těžba a dobývání) a R (kulturní, zábavní a rekreační činnosti).

30,0 25,0

136

0,0 A

B

C

D

E

F 2005

G

H

I 2010

J

K

L

M

N

2011

GRAF 61 - VÝVOJ PODÍLU EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V ODVĚTVÍCH V LETECH 2005, 2010 - 2012

O 2012

P

Q

R

S

1,2

1,4 0,9

1,3

6,8

7,9 6,1

7,1 7,3

2,8

2,7 2,4

0,9 2,1

1,3 0,8

0,9 1,1

2,7 1,0

3,0

6,7

7,5

11,5 6,9

7,1

7,1 1,2

1,9

0,3

0,3

5,0

1,3 1,4

10,0

7,1

10,3

15,0

5,2


20,0


A . P O D K LA D Y

2.10.4. NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost byla do 1. 1. 2013 sledována jako tzv. míra registrované nezaměstnanosti, která vyjadřovala počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob. Údaje o počtu nezaměstnaných jsou dostupné každoročně, ale údaj o ekonomicky aktivních osobách byl dostupný pouze ze sčítání lidu, domů a bytů, tedy 1x za 10 let. Nově je sledován tzv. podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání na celkovém počtu osob ve věku 15 – 65 let (všechny údaje jsou dostupné každoročně). TABULKA 89 - PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2013 Jihočeský kraj

2007

trend

2008

trend

2009

trend

2010

trend

2011

trend

2013

3,5

↗

3,7

↗

5,9

↗

6,4

↘

5,8

↗

7,3

TABULKA 90 – PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2007 - 2013 Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

2007

trend

2008

trend

2009

trend

2010

trend

2011

trend

2013

4,3 2,4 5,5 5,0 3,0 4,1 4,6 3,5 3,0 3,7 3,7 3,3 2,6 2,8 2,9 2,8 4,9

↗ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗

4,5 2,6 5,8 4,8 2,8 5,0 4,9 3,7 3,8 4,3 4,4 3,7 2,7 2,8 3,3 3,0 5,2

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

6,5 4,3 8,0 9,2 5,2 8,5 6,5 5,7 5,3 7,3 6,6 6,8 5,3 5,3 5,4 5,0 7,6

↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↘ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↘ ↘ ↗ ↗

7,3 4,7 9,3 9,0 5,5 8,3 6,1 6,3 5,6 8,0 7,9 7,3 5,3 5,0 5,3 5,3 8,7

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ →

7,0 4,4 8,3 7,4 5,1 6,9 5,5 5,4 5,3 7,5 6,4 7,0 4,8 4,8 5,1 5,0 8,7

↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

6,8 6,1 10,4 7,5 6,9 8,9 5,9 7,3 6,3 8,4 8,1 8,0 6,6 7,4 6,7 6,3 9,0

Pozn. Údaje za rok 2013 odpovídají stavu ke dni 31. 3. 2015, údaje za rok 2012 nejsou a zřejmě ani nebudou k dispozici.

Nejmenší podíl nezaměstnaných osob (z dosažitelných uchazečů) byl do roku 2011 v ORP České Budějovice, ale v roce 2013 byl tento podíl nejmenší v ORP Milevsko. U většiny ORP nezaměstnanost v letech 2007 – 2010 stoupala, ale mezi lety 2010 – 2011 došlo k poklesu nezaměstnanosti na celém území kraje. S výjimkou ORP Blatná však došlo mezi lety 2011 – 2013 k růstu nezaměstnanosti na celém území kraje, nejvíce (o více jak 2 procentní body) vzrostla nezaměstnanost v posledním období v ORP Třeboň (+2,6 %), ORP Český Krumlov (+2,1 %) a ORP Kaplice (+2,0 %).

JČK → 7,3

GRAF 62 – PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013

Nezaměstnanost je negativním jevem jak ve sféře ekonomické, tak i ve sféře sociální, jde však o jev, který nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezaměstnanost není příliš nebezpečná. Velký problém však způsobuje nezaměstnanost dlouhodobá (vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců).


11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0

137


A . P O D K LA D Y

TABULKA 91 – VÝVOJ PODÍLU DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP JČ. KRAJE V LETECH 2007 - 2013 2007

ČR Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřich. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

trend

38,6 26,3 32,1 19,2 30,5 36,2 24,6 31,7 29,4 25,2 19,0 33,7 35,2 22,0 20,7 31,9 31,1 12,0 35,7

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

2008

trend

28,8 19,1 25,7 14,6 22,6 20,6 16,4 25,9 19,1 13,0 16,5 24,7 27,4 17,5 12,6 18,9 19,8 7,4 34,6

2009

trend

23,0 16,3 22,7 12,3 20,1 15,4 12,3 19,0 17,1 13,0 13,2 24,9 23,4 17,0 8,0 13,2 17,7 10,3 25,5

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘

2010

trend

31,8 23,3 31,4 18,0 22,3 24,4 17,2 32,2 22,2 18,9 17,8 35,3 27,9 28,9 14,1 23,3 25,6 12,0 34,4

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

2011

36,2 28,8 32,6 22,2 31,1 28,7 18,3 35,1 20,6 23,2 19,6 40,1 39,2 34,8 19,1 24,4 30,4 17,6 41,9

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

trend

2013

41,8 32,9 39,1 27,8 36,9 32,3 27,4 42,1 25,5 29,5 23,9 39,6 43,6 37,4 25,4 28,4 38,2 26,2 44,4

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

184,7

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že podíl osob bez zaměstnání nad 12 měsíců je již varující. Na úrovni kraje činil v roce 2010 tento podíl 23,3% a v roce 2013 již 32,9%, rozdíly mezi ORP jsou značné (až 20%). Menší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti zaznamenaly ORP Prachatice (17,6 %) a Vimperk (26,2 %), naopak největší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti ORP Vodňany (44,4 %) a Strakonice (43,6 %). Od roku 2009 dochází ke zhoršování situace (s drobnými výjimkami), přitom nezaměstnanost mezi roky 2010 – 2011 klesla na celém území kraje. Ukazuje se, že zřejmě řada nezaměstnaných déle jak 6 měsíců nachází již těžko zaměstnání a přechází do obtížnější skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, zřejmě v souvislosti s ekonomickou krizí. Efektivní je tedy řešit nadále prioritně otázku krátkodobě nezaměstnaných do 6 měsíců, i když samozřejmě ani dlouhodobou nezaměstnanost nelze opomíjet. V rámci problematiky nezaměstnanosti je třeba zkoumat i počet pracovních míst, které mohou být pro nezaměstnané k dispozici. V roce 2013 byl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v ČR 17,0 (14,2 v roce 2011), v Jihočeském kraji hodnotu 13,5 (12,8 v roce 2011). Nejlepší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla v roce 2011 v ORP České Budějovice (6,5), nejhorší v ORP Dačice (87,0).27 200

7,8 9,9

9,6 7,4

14,9 13,4

20,1 13,2

16,0 12,7

27,3 21,4

10,8 8,8

11,8 16,0

14,5 16,5

58,1 44,4 15,9 7,8

18,5 19,6

28,8 9,5 6,5

15,3 25,5

50

16,0 12,8

54,2

100

77,6 54,3

87,0

150


0

138

2010

2011

GRAF 63 - POČET UCHAZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2010, 2011

27

Dostupnost údajů o počtu volných pracovních míst se zhoršila díky skutečnosti, že od 1. 1. 2012 je zrušena povinnost zaměstnavatelů nahlašovat volná pracovní místa. Zaměstnavatel však může oznámit nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce.


A . P O D K LA D Y

2.10.5. PODNIKATELSKÁ AKTIVITA Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel. Zdrojem údajů je registr ekonomických subjektů (RES), který zahrnuje všechny ekonomické subjekty evidované k příslušnému datu. Může se jednat i o ekonomické subjekty, které již nevykazují žádnou aktivitu. Proto bylo v rámci hodnocení ekonomické aktivity pracováno spíše s tzv. statistickou jednotkou typu podnik30. 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0

2005

2010

2013

GRAF 64 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY DLE RES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2010, 2013

V roce 2013 bylo podle RES v Jihočeském kraji 18 subjektů (v roce 2011 to bylo 14 subjektů), které zaměstnávají nad 1000 zaměstnanců, z toho 13 v ORP České Budějovice, 1 v ORP Blatná, 1 v ORP Dačice, 1 v ORP Tábor, 1 v ORP Třeboň a 1 v ORP Vodňany. TABULKA 92 – VÝVOJ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2011, 2013

189,3 162,4 200,1 197,5 149,0 171,4 168,6 190,1 188,8 196,4 184,2 177,8 209,4 171,6 176,4 167,4 203,3 185,6

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

197,6 171,9 210,8 205,8 154,5 180,2 176,1 200,3 192,5 204,2 191,8 177,7 218,5 181,9 190,3 180,1 207,0 196,0

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗

míra podnikatelské aktivity dle subjektu typu podnik

2013

2009

199,7 173,6 216,4 209,5 159,4 189,6 181,0 200,4 197,0 204,5 184,4 180,2 204,5 190,1 196,5 187,2 205,9 207,9

101,0 92,7 107,0 103,5 89,1 95,4 88,6 102,3 103,7 104,7 98,7 93,5 102,4 92,9 95,8 89,1 116,8 99,3

trend

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

2011

106,3 97,7 112,7 108,1 92,9 100,0 91,3 107,2 108,6 109,8 104,7 99,3 108,4 97,7 103,7 95,2 119,4 104,2

trend

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

2013

103,0 94,1 109,4 104,9 89,2 97,7 89,8 101,9 105,6 105,3 101,1 96,7 104,8 94,1 103,1 93,0 111,0 103,2

Zdroj: Výpočet z údajů RES a subjektů se zjištěnou aktivitou, ČSÚ, 2014

Z tabulky je vidět úbytek podnikatelské aktivity ve všech částech Jihočeského kraje, což nemůže vynahradit ani přírůstek 4 velkých zaměstnavatelů (nad 1000 zaměstnanců) v kraji oproti roku 2011.

30

Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.


2009


míra podnikatelské aktivity dle registru ekonomických subjektů trend 2011 trend

139


A . P O D K LA D Y

207,9 103,2

205,9 111,0

187,2 93,0

196,5 103,1

190,1 94,1

204,5 104,8

96,7

101,1

180,2

184,4

204,5 105,3

197,0 105,6

101,9

89,8

97,7

159,4 104,9

89,2

100,0

94,1

103,0

150,0

109,4

200,0

181,0

189,6

209,5

173,6

199,7

216,4

250,0

200,4

Jak je z následujícího grafu patrné, skutečná míra podnikatelské aktivity vyjádřená pomocí jednotky typu podnik (subjekty se zjištěnou aktivitou v daném roce) je téměř poloviční oproti aktivitě zjištěné dle pravidelně aktualizovaného registru ekonomických subjektů. Hodnocení jednotlivých ORP bude provedeno nad reálnějšími daty, tedy nad mírou podnikatelské aktivity vyjádřené pomocí jednotky typu podnik.

50,0

0,0

míra podnikatelské aktivity - RES

míra podnikatelské aktivity - jednotky typu podnik

GRAF 65 - POROVNÁNÍ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VYJÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNIK V ORP JČ. KRAJE V ROCE 2013

Z pohledu velikosti ekonomických subjektů v kraji (pro posouzení byly vybrány subjekty s 20 a více pracovníky) v jednotlivých ORP v roce 2013 vyplývá, že nejlépe je na tom ORP České Budějovice (509 subjektů), nejhůře je na tom naopak ORP Vodňany (37 subjektů). Celkově z pohledu těchto větších subjektů se přes počet 100 subjektů s více než 20 zaměstnanci pravidelně dostává pouze 5 ORP (České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice a Tábor).

509

600 500 400

140

208

0

2005

2009

2011

2012

2013

GRAF 66 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2009, 2011- 2013 (RES)

37

46

40

44

49

117 58

90

129 52

52

100

52

96

124

200 44


300


A . P O D K LA D Y

Vývoj v počtu ekonomických subjektů s 20 a více zaměstnanci je vhodné sledovat z pohledu meziročních změn, tedy jejich stability na trhu práce, u menších firem. TABULKA 93 - VÝVOJ POČTU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE ZAMĚSTNANCI V LETECH 2005, 2009, 2011 - 2013 trend

2005


↘ ↗ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↗ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

2019 45 556 112 61 148 60 57 156 103 65 140 256 43 68 39 66 44

trend

2009

↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘

1978 46 582 109 52 146 54 59 158 108 60 133 234 38 62 37 59 41

trend

2011

2012

↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗

1879 47 560 102 48 136 54 53 149 95 58 124 217 48 56 40 54 38

trend

1789 45 539 98 50 126 47 50 135 92 59 122 204 43 54 38 48 39

2013

1747 44 509 96 52 124 52 52 129 90 58 117 208 44 49 40 46 37

↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↗ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↗ ↘ ↗ ↘ ↘

Zdroj: Výpočet z údajů RES a subjektů se zjištěnou aktivitou, ČSÚ, 2014

7 000

6 967

8 000

6 857

Jak je z tabulky patrné, mezi roky 2012 a 2013 došlo k mírnému zlepšení stability menších firem na trhu práce alespoň u některých ORP (6 ORP), v celkovém počtu však došlo v Jihočeském kraji k úbytku menších firem (meziroční úbytek 2012-2013 o cekem 41 firem s 20 a více zaměstnanci).

3 097

2 856

1 674

1 796

1 655

1 776

1 470

1 369

1 401

1 579

1 452

rok 2013

GRAF 67 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2011 - 2013 (RES)

I v ostatních krajích je možné vidět pokles počtu firem s výjimkou Hlavního města Prahy, Karlovarským a Pardubickým krajem, naštěstí zatím nejde o žádné extrémní změny. Meziroční pokles počtu těchto firem byl nejhorší ve Středočeském kraji o 2,8 %, v Jihočeském kraji šlo o meziroční pokles o 2,3 %.


rok 2012

1 451

1 155

1 071

3 714 rok 2011

1 750

1 690

1 879

1 963 735

794

1 000

1 547

2 000

1 743

3 000

2 937

4 000

3 155

5 000

3 485

6 000

141


A . P O D K LA D Y

2.10.6. VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY Osvědčeným prostředkem pro podporu hospodářství, často ve spojení s výzkumnou činností vysokých škol, jsou tzv. vědeckotechnické parky. Tyto parky umožňují nově založeným a mladým firmám, příp. i zavedeným firmám otevírajícím nové pobočky, firmám spolupracujícím s vysokými školami apod. se zajištěním podnikatelské infrastruktury (průmyslové zóny, prostory k pronájmu, zázemí aj.). Cílem je obvykle podpora intenzity, kvality a rychlosti šíření inovací a přenosu nových technologií do hospodářské praxe. V Jihočeském kraji bylo v roce 2013 celkem 5 vědeckotechnických parků: • • • • •

Jihočeský vědeckotechnický park ČB, Na Zlaté stoce 1619, 37005 České Budějovice Vědeckotechnický park Agrien - Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Vědeckotechnický park Nové Hrady - Zámek 136, 373 33 Nové Hrady Vědeckotechnický park, ENKI - Dukelská 145/1, 379 82 Třeboň Technologické centrum Písek - Vladislavova 250, 397 01 Písek

Dostupnost vědeckotechnických parků (resp. impulzních zařízení) na území Jihočeského kraje byla posuzována v rámci projektu ERRAM CZ-AT.


OBRÁZEK 26 - DOSTUPNOST BUSINESS PARKŮ DLE VÝSLEDKŮ PROJEKTU ERRAM CZ-AT (2013)

142


Jak je z obrázku parné, Jihočeský kraj se zaměřuje spíše na maximální pokrytí business parky na území celého kraje, zatímco Jihomoravský kraj centralizuje své business parky do města Brna, které je nejvýznamnějším centrem regionu. Místa, která nejsou označena v obrázku jako dostupná pro business parky (zelené plochy v obrázku), jsou ve většině případů přírodně chráněným územím (Šumava, Třeboňsko, Česká Kanada, Javořická vrchovina atd.), výjimkou je nejvýchodnější část území Dačicka a severní část Jindřichohradecka.


A . P O D K LA D Y

2.10.7. DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST Daňová výtěžnost je dána součtem daní z příjmů fyzických osob, právnických osob, z přidané hodnoty a z nemovitostí. Tyto údaje jsou k dispozici v bilancích příjmů a výdajů obcí. Výtěžnost daní ovlivňuje zejména velikost obce z pohledu počtu obyvatel. TABULKA 94 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2010, 2011, 2013 Daňová výtěžnost (v tisících Kč)


2009

trend

2010

trend

2011

trend

2013

5 737 520 117 215 1 406 599 380 114 171 455 423 158 163 332 160 828 514 961 305 813 174 043 397 030 749 984 149 735 242 141 128 906 156 520 95 687

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

6 807 590 138 013 1 697 356 458 781 202 553 506 454 205 639 182 646 550 069 342 184 219 923 451 023 887 635 173 798 270 403 191 905 206 672 122 536

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗

6 675 751 134 148 1 656 784 450 944 199 435 502 280 217 273 179 753 529 030 331 256 207 382 441 820 877 993 179 977 271 362 173 366 199 098 123 852

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

8 107 745 166 155 1 951 571 554 871 249 194 603 496 288 229 221 340 655 224 407 586 257 994 536 709 1 058 662 229 300 340 772 204 415 231 017 150 210

Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP Trhové Sviny (2014) zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, účetní a finanční informace státu (za rok 2009, 2010, 2011, 2013).

Z pohledu celkové daňové výtěžnosti je na tom v Jihočeském kraji trvale nejlépe ORP České Budějovice, jehož daňová výtěžnost činí 24,1 % z daňové výtěžnosti celého kraje. Nejmenší daňová výtěžnost je naopak trvale v ORP Vodňany, což činí 1,9 % z výtěžnosti kraje. Pozitivní je rostoucí trend daňové výtěžnosti napříč všemi ORP v Jihočeském kraji, a to i po vyjádření daňové výtěžnosti na 1 obyvatele. Z pohledu daňové výtěžnosti přepočtené na 1 obyvatele je na tom nejlépe ORP Kaplice (14,8), nejméně naopak opět ORP Soběslav (11,7). ORP České Budějovice je v přepočtu na 1 obyvatele až na 11. místě (v roce 2011 na 6. místě v kraji), menší výtěžnost na 1 obyvatele mají již jen ORP Trhové Sviny, Prachatice, Blatná, Milevsko, Strakonice a Soběslav. TABULKA 95 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ NA 1 OBYVATELE V LETECH 2009, 2010, 2011, 2013 Daňová výtěžnost na 1 obyvatele (v tis. Kč)


9,0 8,4 9,1 9,1 8,6 8,8 8,3 8,5 9,9 9,0 7,8 8,8 9,3 8,2 9,5 9,1 8,8 8,2

trend

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

2010

10,7 9,9 11,0 10,9 10,2 10,5 10,4 9,7 10,6 10,1 9,9 10,0 11,0 9,5 10,7 13,6 11,7 10,4

trend

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗

2011

10,5 9,6 10,7 10,7 10,1 10,5 10,9 9,6 10,2 9,9 9,4 9,8 10,9 9,7 10,8 12,3 11,2 10,5

trend

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

2013

12,7 12,1 12,5 13,3 12,8 12,7 14,8 12,0 12,6 12,2 11,7 11,9 13,1 12,3 13,7 14,5 13,2 13,0

Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP Trhové Sviny (2014) zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, účetní a finanční informace státu (za rok 2009, 2010, 2011, 2013).


2009

143


A . P O D K LA D Y

2.10.8. VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. K analýze byla využita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (25. 3. 2011) o dojížďce a vyjížďce za prací do/z ORP v Jihočeském kraji (tzv. vnější do/vyjížďka, tedy bez vyjížďky z obcí směřující do jiné obce téhož územního celku). Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, v případě vyjížďky a dojížďky do zaměstnání samozřejmě na počtu pracovních příležitostí. Nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP. Lepší vypovídající schopnost má saldo, které lépe vystihuje, zda je ORP centrem dojížďky či nikoliv. TABULKA 96 – DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011) Vyjíždí mimo ORP (absolutní čísla) Vyjíždí mimo ORP do škol


582 2 610 1 662 741 1 533 694 758 1 511 1 446 882 1 348 2 257 687 949 700 653 474

Vyjíždí mimo ORP do zaměstnání

702 4 414 2 843 1 241 2 335 1 689 1 221 2 429 2 306 1 723 1 885 3 254 2 069 1 775 1 175 1 014 867

Vyjíždí mimo ORP celkem

1 284 7 024 4 505 1 982 3 868 2 383 1 979 3 940 3 752 2 605 3 233 5 511 2 756 2 724 1 875 1 667 1 341

Saldo (vyjadřuje rozdíl mezi dojížďkou a vyjížďkou z/do ORP)

Dojíždí do ORP (absolutní čísla) Dojíždí do ORP do škol

290 8 653 285 335 832 358 121 1 073 252 381 872 1 335 164 448 76 172 363

Dojíždí do ORP do zaměstnání

727 9 480 1033 715 1 083 823 417 1 568 689 848 1 620 2 628 505 685 1 115 818 626

Dojíždí do ORP celkem

1 017 18 133 1 318 1 050 1 915 1 181 538 2 641 941 1 229 2 492 3 963 669 1 133 1 191 990 989

-267 11 109 -3 187 -932 -1 953 -1 202 -1 441 -1 299 -2 811 -1 376 -741 -1 548 -2 087 -1 591 -684 -677 -352

Zdroj: Výpočet z údajů o vyjížďce a dojížďce ze SLDB 2011, ČSÚ, 2015

Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze v 1 ORP (České Budějovice). Ve všech ostatních ORP převyšuje vyjížďka nad dojížďkou, přičemž nejvíce převažuje vyjížďka z ORP Český Krumlov, kde je dlouhodobě velká nezaměstnanost (v roce 2013 byla míra nezaměstnanosti 10,4 %).

144

+ dojíždějící / - vyjíždějící (SLDB 2011)


20000 15000 10000 5000 0 -5000 -10000

Jindři České Český Trhov Blatn Dačic chův Kapli Milev Prach Soběs Strak Třebo Buděj Krum Písek Tábor é á e Hrad ce sko atice lav onice ň ovice lov Sviny ec dojíždějící do ORP celkem 1017 18133 1318 1050 1915 1181 538 2641 941 1229 2492 3963 669 1133

Týn nad Vimp Vodň Vltav erk any ou 1191 990 989

vyjíždějící z ORP celkem

-1284 -7024 -4505 -1982 -3868 -2383 -1979 -3940 -3752 -2605 -3233 -5511 -2756 -2724 -1875 -1667 -1341

saldo vyjížďky (celkové)

-267 11109 -3187 -932 -1953 -1202 -1441 -1299 -2811 -1376 -741 -1548 -2087 -1591 -684 -677 -352

GRAF 68 - SALDO VYJÍŽĎKY Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011)


A . P O D K LA D Y

TABULKA 97 - VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA Z/DO KRAJŮ ČR (SLDB 2011) Vyjíždí mimo kraj (absolutní čísla) Vyjíždí mimo kraj do škol

Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský

Vyjíždí mimo kraj do zaměstnání

Vyjíždí mimo kraj celkem

23 410

28 955

37 061

108 752

145 813

8 529

12 253

20 782

5 545

Dojíždí do kraje (absolutní čísla) Dojíždí do kraje do škol

Dojíždí do kraje do zaměstnání

Dojíždí do kraje celkem

Saldo (vyjadřuje rozdíl mezi dojížďkou a vyjížďkou z/do kraje)

142 617

199 360

170 405

3 926

31 320

35 246

-110 567

5 052

4 691

9 743

-11 039 -6 524

56 743

Plzeňský

5 226

10 576

15 802

5 633

3 645

9 278

Karlovarský

3 906

5 153

9 059

696

1 574

2 270

-6 789

Ústecký

7 691

17 601

25 292

3 510

3 813

7 323

-17 969

3 002

3 850

6 852

-9 710

6 529

8 225

14 754

-5 574 -10 648

Liberecký

6 534

10 028

16 562

Královéhradecký

9 149

11 179

20 328

Pardubický

10 220

13 344

23 564

5 785

7 131

12 916

Vysočina

12 764

13 288

26 052

2 407

5 358

7 765

-18 287

7 477

17 086

24 563

26 988

15 265

42 253

17 690 -6 841

Jihomoravský Olomoucký

10 486

12 411

22 897

9 155

6 901

16 056

Zlínský Moravskoslezský

11 718

12 417

24 135

4 629

6 468

11 097

-13 038

11 731

13 121

24 852

6 236

4 300

10 536

-14 316

Zdroj: Výpočet z údajů o vyjížďce a dojížďce ze SLDB 2011, ČSÚ, 2015

Z pohledu vyjížďky z/do krajů v ČR (tzv. vnější do/vyjížďka, tedy bez vyjížďky z obcí směřující do jiné obce téhož kraje) je na tom podle očekávání nejlépe Hlavní město Praha, které disponuje absolutně největším kladným saldem, tedy převažující dojížďkou. Toto je způsobeno jak dojíždějícími do zaměstnání tak i dojíždějícími studenty a žáky do škol. S postavením Hlavního města Prahy souvisí i největší vyjížďka ze Středočeského kraje. Jediným dalším krajem s kladným saldem vyjížďky mimo kraj disponuje Jihomoravský kraj, na čemž se nejvýznamněji podílí dojížďka do škol.

150 000 100 000 50 000 0 -50 000 -100 000 -150 000

Hlavní Králov Morav Středo Jihočes Plzeňs Karlov Ústeck Libere Pardub Vysoči Jihomo Olomo město éhrade Zlínský skoslez český ký ký arský ý cký ický na ravský ucký Praha cký ský dojíždějící do kraje celkem 199 360 35 246 9 743 9 278 2 270 7 323 6 852 14 754 12 916 7 765 42 253 16 056 11 097 10 536 vyjíždějící z kraje celkem

-28 955-145 813-20 782 -15 802 -9 059 -25 292 -16 562 -20 328 -23 564 -26 052 -24 563 -22 897 -24 135 -24 852

saldo vyjížďky (celkové)

170 405-110 567-11 039 -6 524 -6 789 -17 969 -9 710 -5 574 -10 648 -18 287 17 690 -6 841 -13 038 -14 316

GRAF 69 - SALDO VYJÍŽĎKY Z/DO KRAJŮ V ČR (SLDB 2011)

Jihočeský kraj se pohybuje z pohledu salda mezikrajské vyjížďky na 8. místě, více obyvatel vyjíždí z krajů Středočeského, Ústeckého, Vysočiny, Zlínského a Moravskoslezského. V Jihočeském kraji lehce převažuje počet dojíždějících do škol nad dojíždějícími do zaměstnání. U vyjíždějících osob je situace opačná – převažuje počet osob vyjíždějících do zaměstnání nad počtem osob vyjíždějících do škol.


+ dojíždějící / - vyjíždějící (SLDB 2011)

200 000

145


A . P O D K LA D Y

2.10.9. PRACOVIŠTNÍ CENTRA Podkladem byl projekt INTERREG IIIB – REPUS31, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze) v roce 2007. Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země.


OBRÁZEK 27 - PRACOVIŠTNÍ CENTRA A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2007 (SMĚRY VYJÍŽĎKY SLDB 2011)

146

Podle zpracovaného projektu lze konstatovat, že za pracovištní centra lze považovat města sídel ORP, výjimku tvoří menší ORP, kterými jsou Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny a Kaplice. Při promítnutí významnějších směrů vyjížďky do mapy pracovištích center a funkčních urbanizovaných území je možné vidět soulad mezi intenzivní vyjížďkou a identifikovanými pracovištními centry. Největším pracovištním centrem je rozhodně město České Budějovice, které je zároveň krajským městem. Z pohledu podílu plochy funkčních urbanizovaných území vyjádřených na ploše ORP jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice (93 %), Strakonice (80 %) a Blatná (77 %), nejhůře naopak ORP Kaplice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav (0 %). Pozn. Projekt nebyl dosud aktualizován. OBRÁZEK 28 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP 31

Odkaz na webové stránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/


A . P O D K LA D Y

2.10.10. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST Územní připravenost lze posoudit z existence či neexistence plané územně plánovací dokumentace, a to jak nadřazené (ZÚR, RP), tak i místní (ÚP, RP). ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE VE ZNĚNÍ 1. AKTUALIZACE Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 18. prosince 2014 usnesením č. 396/2014/ZK-14 rozhodlo o vydání 1. aktualizace ZÚR JČK. ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace nabyly účinnosti dne 6. ledna 2015. Dokumentace je dostupná přes http://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/gs/zasady-uzemniho-rozvoje/. Zpracovatelem 1. aktualizace ZÚR JČK byl Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic – zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Šnejdová. Hodnotitelem SEA byla společnost EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice – zodpovědným řešitelem: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. Hodnotitelem vlivů na soustavu NATURA 2000 byla společnost WELL Consulting s.r.o., Brno – hlavním řešitelem: RNDr. Lenka Šikulová. ÚZEMNÍ STUDIE POŘÍZENÉ KRAJEM Územní studie pořízené Krajským úřadem Jihočeského kraje jsou dostupné pod odkazem: http://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/gs/uzemni-studie/. Jedná se o tyto územní studie: • Územní studie severní silniční tangenty města České Budějovice a dopravního napojení veřejného logistického centra České Budějovice - Nemanice • Územní studie železniční napojení Klápy na systém ŠED • Územní studie Šumava • Územní studie Orlicko • Územní studie Třeboňsko - Novohradsko • Územní studie Vltava • Územní studie Hůry - Vědecko - technický park • Územní studie vedení silnice II/156 v úseku Nové hrady - HP Vyšné / Höhenberg • Územní studie silnice I/34 u obce Lásenice • Územní studie přeložky silnice II/141 Číčenice • Územní studie letiště Tchořovice

Povinnost zpracovat regulační plán Propojení Klápa - Hraničník vyplývá z dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uzavřené mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj. V současné době je zpracován návrh regulačního plánu a proběhlo hodnocení vlivu regulačního plánu na životní prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že regulační plán nahrazuje pro část záměrů územní rozhodnutí a záměr výstavby zasahuje do I. a II. zóny Národního parku Šumava, je nutno před vydáním regulačního plánu mimo prokázání veřejného zájmu získat i povolující rozhodnutí vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tyto podklady jsou v současné době zajišťovány.


REGULAČNÍ PLÁN POŘIZOVANÝ KRAJEM Jediným krajem pořizovaným regulačním plánem je regulační plán Propojení Klápa - Hraničník.

147


A . P O D K LA D Y

STAV ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Přehled o stavu územně plánovací dokumentace obcí je zpracováván od roku 2007 každoročně v publikaci Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů a stavu ÚPD obcí. Poslední publikace byla zpracována k 1. 8. 2014. Všechny publikace jsou dostupné: http://geoportal.krajjihocesky.gov.cz/gs/prehled-uzemne-planovaci-cinnosti-v-jihoceskem-kraji/. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Platné ÚP

Rozpracované ÚP

Bez ÚP

GRAF 70 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 8. 2014

Z následjící tabulky je patrné, že v Jihočeském kraji je zcela pokryté území platnými územními plány pouze ve 3 ORP – Milevsko, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou. Nejmenší pokrytí platným i územními plány je na území ORP Dačice. Z pohledu rozpracovanosti územních plánů je na tom nejlépe ORP Vimperk. TABULKA 98 - ÚZEMNÍ PLÁNY A JEJICH STAV V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2012, 2013, 2014


2012 %

148

Jihočeský kraj Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn n. Vltavou Vimperk Vodňany

81,1 73,1 96,2 100 65,2 79,3 93,3 100 83,7 63,6 80,6 72,5 68,4 100 88,0 100 66,7 82,4

Platné ÚP 2013 trend trend %

2014 %

2012 %

84,9 84,6 97,5 96,8 69,6 82,8 93,3 96,2 85,7 65,9 83,9 87,0 72,2 100 88,0 100 76,2 88,2

89,1 88,5 97,5 96,8 73,9 89,7 93,3 100 87,8 77,3 90,3 95,7 77,2 100 84,0 100 85,7 88,2

12,7 23,1 2,5 0 13,0 19,0 0 0 12,2 20,5 19,4 24,6 13,9 0 0 0 23,8 17,6

↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ → ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → → → ↗ ↗

↗ ↗ → → ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↘ → ↗ →

Rozpracované ÚP 2013 trend trend %

2014 %

2012 %

10,1 15,4 1,3 3,2 13,0 15,5 0 3,8 14,3 18,2 16,1 11,6 10,1 0 4,0 0 23,8 11,8

5,6 11,5 0 0 8,7 8,6 0 0 10,2 6,8 9,7 4,4 6,3 0 4,0 0 14,3 11,8

6,3 3,8 1,3 0 21,7 1,7 6,7 0 4,1 15,9 0 2,9 17,7 0 12,0 0 9,5 0

↘ ↘ ↘ ↗ → ↘ → ↗ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↗ → → ↘

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ → → → ↘ →

Bez ÚP 2013 trend trend %

2014 %

5,0 0 1,3 0 17,4 1,7 6,7 0 0 15,9 0 1,4 17,7 0 8,0 0 0 0

10,9 11,5 2,5 3,2 26,1 10,3 6,7 0 12,2 22,7 9,7 4,3 22,8 0 16,0 0 14,3 11,8

↘ ↘ → → ↘ → → → ↘ → → ↘ → → ↘ → ↘ →

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ → ↗ ↗

Zdroj: Údaje jsou z publikace Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů a stavu ÚPD obcí k 1. 8. 2014


A . P O D K LA D Y

3. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 3.1.

REKAPITULACE ZÁMĚRŮ ZE ZÚR JIHOČESKÉHO KRAJE VE ZNĚNÍ 1. AKTUALIZACE

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JČK) ve znění 1. aktualizace nabyly účinnosti 6. ledna 2014 (viz. základní informace v kapitole 2.10.10). Dokumentace je dostupná pod odkazem: http://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/gs/zasady-uzemniho-rozvoje/. 3.1.1. CELKOVÁ REKAPITULACE ZÁMĚRŮ ZE ZÚR JIHOČESKÉHO KRAJE VE ZNĚNÍ 1. AKTUALIZACE Z aktuálně platných ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vyplývají tyto záměry (plochy, koridory), s nimiž je potřeba uvést do souladu navazující územně plánovací dokumentace obcí: Pozn. Následující výčet záměrů obsahuje pouze záměry (plochy, koridory a územní rezervy) dle kapitoly d) výrokové části ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace. Vysvětlivky: význam: R … mezinárodní a republikový, N … nadmístní Záměr dotčený 1. akt. ZÚR JČK?: NE … záměr nebyl aktualizací měněný, ANO (úprava vymezení) … u záměru bylo upraveno vymezení koridoru či plochy, ANO (nový záměr) … záměr je zcela nový, ANO (přesunuto v textu) … záměr doznal změny pouze přesunutím v textu pod jiný článek. ozn.

význam

popis záměru

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk?

ROZVOJOVÉ PLOCHY

KP33

KP38

N

N

R

SR9

N

SR20

N

SR22

N

PT1 PT2

N N

Ekopark Býšov - plocha pro průmyslové využití je vymezena nedaleko jaderné elektrárny Temelín, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, s převažující náplní výroby a využití obnovitelných zdrojů energie. České Velenice – hospodářský park - jedná se o rozšíření již existujícího hospodářského parku v severovýchodní části správního území Českých Velenic s bezprostředními hospodářskými, obchodními a dopravními vazbami na sousední rakouské město Gmünd. Temelín - plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín navržené v návaznosti na stávající areál jaderné elektrárny Temelín. Kubova Huť – Boubín - rozšíření stávajícího lyžařského areálu Kubova Huť spolu s doplněním dalších celosezónních sportovně rekreačních aktivit, mimo západní úbočí Boubína. Lipenská nádrž – Dolní Vltavice - sportovně rekreační plocha s možností vybudování kotviště na levém břehu vodní nádrže Lipno s vazbou na zkvalitnění dopravní dostupnosti této plochy a propojení na další lokality podél Lipenské nádrže navrhovanou Šumavskou elektrickou drahou. Lipno – Kramolín - rozšíření stávajícího lyžařského areálu Kramolín spolu s doplněním dalších celosezónních sportovně rekreačních aktivit. Rejta I - rozšíření plochy těžby pro těžbu stavebního kamene. Rozšíření dobývacího prostoru Rejta. Čavyně – rozšíření plochy těžby štěrkopísku.

ANO přesunuto v textu



NE

NE

ANO úprava vymezení


ANO nový záměr

PT3

N

Nakolice – rozšíření plochy těžby štěrkopísku.

ANO nový záměr

PT4

N

Dráchov – nová plocha těžby pro těžbu štěrkopísku.

ANO nový záměr

A1

N

A2

N

Mydlovary - toto asanační území je vymezeno v prostoru úložiště odpadu při zpracování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy). Popílkoviště - jedná se o asanační území vymezené na jihovýchodním okraji města České Budějovice a na rozhraní správních území sousedních obcí Staré Hodějovice a Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku.

NE NE

Kapitola: Rekapitulace záměrů ze ZÚR Jihočeského kraje ve znění 1. aktualizace

KP16

149


ozn.

význam

popis záměru

A . P O D K LA D Y


PLOCHY A KORIDORY PRO VEŘEJNOU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU D1

D2

R

D4

R

D6


R

D3

D5

150

R

D7

D8

D9

R

N

N

N

N

D10

N

D11

N

Dálnice D3 - na území Jihočeského kraje je koridor pro dálnici kontinuálně vymezen od Čekanic na severovýchodním okraji Tábora, kde navazuje na již vybudovaný úsek směrem na Prahu až po Dolní Třebonín, kde návrh dálnice D3 přechází v návrh rychlostní silnice R3. Rychlostní silnice R3 - na území Jihočeského kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice kontinuálně vymezen v úseku Dolní Třebonín (navazuje na koridor pro záměr dálnice D3) – Dolní Dvořiště (státní hranice). IV. tranzitní železniční koridor - tento železniční koridor je na území Jihočeského kraje vymezen koridorem pro stavbu veřejné dopravní infrastruktury v úseku od hranice se Středočeským krajem přes České Budějovice až po Horní Dvořiště a státní hranici s Rakouskem. Rychlostní silnice R4 - na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice R4, coby veřejné dopravní infrastruktury, kontinuálně vymezen v úseku od hranice se Středočeským krajem po sídlo Radobytce jižně od Mirotic, u východního obchvatu Mirotic se jedná o doplnění již realizovaného polovičního profilu rychlostní silnice. Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (s kódem S3 dle Politiky územního rozvoje ČR 2008), jako veřejné dopravní infrastruktury, nespojitě vymezen v úseku od mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda (napojení na záměr rychlostní silnice R4 směrem na Prahu) přes Strakonice (řešeno východním obchvatem), Volyni (řešeno východním obchvatem), Vimperk (stávající průtah s úpravou na výjezdu z města směrem na Strážný), až po křižovatku Houžná (se silnicí I/39) jižně od Horní Vltavice. Silnice I/19 - na území Jihočeského kraje je záměr silnice I/19, úpravy na 4pruhovou komunikaci v úseku Oltyně - Tábor a navržených přeložek v nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem a hranice s Krajem Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury.

Silnice I/20 - na území Jihočeského kraje je záměr silnice I. třídy, úpravy na čtyřpruh v úseku Češnovice – České Budějovice (křižovatka se silnicí II/105) a navržených přeložek v nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem po dálnici D3 na území Hlinska východně od Českých Budějovic. Záměr je dělen do těchto samostatných úseků. Silnice I/22 - na území kraje je koridor pro nové přeložky a rozšíření silnice I/22 nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem (ve směru od Horažďovic) přes Strakonice na Vodňany po křižovatku se silnicí I/20. Silnice I/23 - na území kraje je koridor pro nové přeložky a rozšíření silnice I/23 nespojitě vymezen od křižovatky se silnicí I/3 (U Sloupu) po hranici s Krajem Vysočina.

ANO - neměněný D1/4, - úprava vymezení D1/1-3, D1/5-6

ANO - neměněný D2/2, - úprava vymezení D2/1, D2/3

NE


ANO - neměněný D5/3, D5/5, D5/9, D5/10 - úprava vymezení D5/1, D5/2, D5/4, D5/6-8

ANO - neměněný D6/2, D6/6, D6/8, - úprava vymezení D6/4, D6/7, D6/9, D6/11, D6/12, - vypuštěno D6/1, D6/3, D6/5, D6/10

ANO - neměněný D7/1, D7/4, D7/8 - úprava vymezení D7/5-7, - vypuštěno D7/2, D7/3

ANO - úprava vymezení D8/1-4, - nový úsek D8/6, D8/7

ANO - neměněný D9/6, D9/8, - úprava vymezení D9/2, D9/4, D9/5 - vypuštěno D9/1, D9/3, D9/7, D9/9

Silnice I/24 - záměr zlepšení parametrů této silnice na území Jihočeského kraje NE od křižovatky s dálnicí D3 jihozápadně od Veselí nad Lužnicí po hranici s Rakouskem je nespojitě vymezen v rozsahu nových obchvatů Lomnice nad Lužnicí a Suchdola nad Lužnicí a zlepšení parametrů několika kritických míst. Silnice I/29 - záměr je nespojitě vymezen na území Jihočeského kraje od ANO křižovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice - neměněný D11/1, – Písek spolu se severním obchvatem města Písek převést do kategorie silnic I. D11/2, D11/3, D11/4, D11/5, D11/8, třídy jako pokračování silnice I/29, dále jsou navrženy přeložky stávající silnice D11/10, D11/12, I/29 až na křižovatku se silnicí I/19 u Oltyně. - úprava vymezení D11/7, D11/9, - vypuštěno D11/6, D11/11

D12

N

Silnice I/34 - záměr obchvatů je nespojitě vymezen od Českých Budějovic před

ANO


D13

D14

D15 D16

význam

N

R

R N

D17

N

D18

R

D19

R

D20

R

D21

N

D22 D26

D27

N N

N

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? Třeboň, dále od Třeboně přes Jindřichův Hradec až po hranici s Krajem - neměněný D12/1)

popis záměru

Vysočina. Silnice I/39 - záměr obchvatů je nespojitě vymezen od křižovatky s dálnicí D3 Dolní Třebonín přes Český Krumlov, Horní Planou na Želnavu.

Železnice Plzeň – České Budějovice - záměr se nespojitě vymezuje na území Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským krajem. Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice Šumavské elektrické dráhy - záměr lehké železnice systému tram-train (česky vlakotramvaj) kontinuálně vymezený v úseku Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví jako koridor pro novou železnici. Železniční trať Slavonice – Fratres - záměr prodloužení železnice až na státní hranici s Rakouskem kontinuálně. Vltavská vodní cesta - záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m (dle dimenzování plavebních komor). Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice - na území obce Hrdějovice a na části katastru Bavorovice je vymezeno území pro areál veřejného logistického centra a s ním souvisejících provozů s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Bude napojeno na Severní silniční tangentu města České Budějovice, záměr D88. Letiště České Budějovice - plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem letiště celostátního významu s mezinárodním provozem na území obce Planá u Českých Budějovic, vymezuje území pro areály a plochy související s provozem letiště. Kromě zajištění podmínek k vnitrostátnímu a mezinárodnímu leteckému provozu budou zajištěny podmínky pro navazující komerční, logistické, skladové a další dopravní funkce, včetně zajištění a organizace kulturních, sportovních a společenských akcí. Letiště Strakonice - plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu. Letiště Písek - plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu. Dálniční přivaděč - Jižní tangenta České Budějovice - záměr je vymezen koridorem pro silnici II. třídy spojující dálnici D3 (křižovatka Roudné) a dnešní silnici I/3 (budoucí silnice II/603 směrem na Kaplici, na Český Krumlov v prostoru Boršova nad Vltavou) napojující záměr veřejného mezinárodního letiště České Budějovice na nadřazenou silniční síť a na silnici II/156 s návazností na Nové Hrady a dále do Rakouska na St. Pölten a Vídeň. Silnice II/128 - záměr krátké přeložky a obchvatu na silnici II/128.

ANO - neměněný D13/4, D13/5, - úprava vymezení D13/1, D13/2, - vypuštěno D13/3

ANO - neměněný D14/1, D14/3, - úprava vymezení D14/2

NE ANO úprava vymezení

NE ANO - úprava vymezení D18/2, - vypuštěno D18/1


NE

ANO nový záměr


ANO - úprava vymezení D26/1, - nový úsek D26/2

ANO - úprava vymezení D27/1, - nový úsek D27/2

D29

D31

D35 D37

N

N

N N

Silnice II/137 – vymezuje se koridor pro nové úseky, přeložky a zlepšení parametrů silnice II/137, vč. vybudování nového úseku silnice II. třídy mezi Březnicí a Sudoměřicemi u Bechyně a dopravního napojení průmyslové zóny Vožická. Záměr je rozdělen do těchto samostatných úseků.

Silnice II/141 – záměr přeložky a nového úseku - jižní obchvat Temelína a nový úsek Těšovice, od napojení na silnici II/145 – Prachatice. Silnice II/145 – záměr přeložek od západního okraje Husince po křižovatku se silnicí I/20 severně od Češnovic. Silnice II/147 – záměr přeložek silnice II. třídy v úseku Týn nad Vltavou – Veselí nad Lužnicí, zlepšení parametrů a propustnosti silnice.

ANO - neměněný D29/5 - úprava vymezení D29/1-4, D29/6-7, D29/10, - vypuštěno D29/8, D29/9,D29/11

ANO - úprava vymezení D31/1, D31/2, - vypuštěno D31/3-6


ANO - neměněný D37/2, - úprava vymezení D37/1, D37/3, - nový úsek D37/5,


ozn.

A . P O D K LA D Y

151


ozn.

D38

význam

N

popis záměru

Silnice II/151 a II/408 – záměr přeložky na silnici II/151 a II/408.

A . P O D K LA D Y

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? - vypuštěno D37/4

ANO - úprava vymezení D38/2, - vypuštěno D38/1

D40

D42

D43


D45

152

N

N

N

N

D54

N

D56

N

Silnice II/138 - záměr řeší homogenizaci a rozšíření úseku silnice II. třídy od obce Albrechtice nad Vltavou přes Všeteč až po Temelín spolu s vybudováním jižního půloblouku mezi silnicemi II/159 a II/138 v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou. Silnice II/156 – záměr obsahuje komplexní řešení silnice II/156 v úseku České Budějovice (křižovatka Nové Hodějovice) – Trhové Sviny formou obchvatů a přeložek silnice II. třídy.

Silnice II/157 – záměr přeložky silnice II. třídy mimo silně urbanizované území obce Srubec za účelem zkapacitnění této silnice II. třídy z důvodu přivedení dopravy v nové radiále na dálnici D3. Silnice II/159 – záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křižovatky se silnicí I/20 Nový Dvůr) – Týn nad Vltavou prostřednictvím nového obchvatu obcí Tálín a Paseky. Silnice II/409 – dálniční přivaděč Planá nad Lužnicí, přeložka napojující dnešní silnici II/409 na plánovanou dálnici D3 z Plané nad Lužnicí a ve směru od Chýnova. Silnice II/603 – krátký úsek doprovodné komunikace k dálnici D3 v nové trase.


ANO - úprava vymezení D42/1, D42/2, - nový úsek D42/8, - vypuštěno D42/3, D42/6, D42/7

ANO - úprava vymezení D43/1, - vypuštěno D43/2, D43/3

ANO - úprava vymezení D45/1, - nový úsek D45/3, - vypuštěno D45/2

NE ANO - úprava vymezení D56/2, - vypuštěno D56/1, D56/3-5

D57

N

D63

N

D65

N

D67

N

D82

N

D83

N

D84

N

D85

D86 D88

N N N

Litvínovická ulice – zkapacitnění dnešní silnice I/3 (Litvínovická ulice) v úseku České Budějovice (křižovatka s ulicí Mánesova) – Boršov nad Vltavou (křižovatka s napojením plánované jižní tangenty). Dálniční přivaděč – zanádražní komunikace - záměr přeložky silnic II. tříd za účelem jejich zkapacitnění z důvodu přivedení dopravy v nové radiále na dálnici D3. Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková – přeložka Nové Pece a homogenizace navazujícího úseku Nová Pec – Zadní Zvonková na silnicích III/1631 a III/1634. Elektrifikace železnice Písek – Březnice - koridor pro elektrifikaci stávající trati, včetně případné úpravy trasy železnice, vymezený kontinuálně na území Jihočeského kraje od nádraží v Písku po hranici se Středočeským krajem severně do Mirovic. Zahájí – Olešník – Chlumec - silnice III/10579, dopravní stavba spojená s projektem rekultivace odkaliště Mydlovary. Propojení Klápa – Hraničník - plocha určená pro propojení české strany se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht. Propojení silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko – záměr propojení jižních Čech a Dolního Rakouska resp. oblasti Waldviertel v koridoru St. Pölten a České Budějovice, nové silniční propojení silnic B41 a II/103, přeložky silnice II/103. Propojení silnice II/154 a I/24 (resp. II/103) - nová komunikace Byňov Jakule – Nová Ves nad Lužnicí na místě stávající silnice III. třídy, včetně obchvatu sídla Žofina Huť. Silniční napojení Klápy – silnice Nová Pec – Klápa, napojení dolního nástupního bodu propojení Klápa – Hraničník z Nové Pece. Severní silniční tangenta města České Budějovice – záměr propojení silnic I/20 a I/34 severně mimo zastavěné území města České Budějovice.


NE NE

ANO - neměněný D82/1, - vypuštěno D82/2, D82/3

NE ANO nový záměr

ANO nový záměr

ANO nový záměr

ANO nový záměr


ozn.

význam

popis záměru

A . P O D K LA D Y


PLOCHY A KORIDORY PRO VEŘEJNOU TECHNICKOU INFRASTRUKTURU V1 V2

N N

V5

N

V6

N

V23

N

Vodovod Severní Písecko - koridor vymezený pro napojení obcí v severozápadní části kraje na jihočeskou vodárenskou soustavu. Vodní zdroj Mažice, vodovod Mažice – úpravna vody Dolní Bukovsko nový zdroj pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko a vodovod pro čerpání vody do ÚV Dolní Bukovsko - v případě havárie ÚV Plav (centrální úpravna pro dálkový vodovod JVS) bude sloužit pro havarijní zásobování JVS. Zdvojení přívodu z přehrady Římov - koridor vymezený pro vodovod v úseku Římov – Doudleby – Plav – Heřmaň ke zdvojení přívodu vody z přehrady Římov. Vodovod Bezdědovice – Lnáře - koridor vymezený pro vodovod v úseku Bezdědovice – Tchořovice – Lnáře (jižní okraj) podél dnešní silnice I/20 a její plánované přeložky. Vodovod Neplachov – Nová Ves nad Lužnicí



NE


ANO - úprava vymezení V23/1, - nový úsek V23/2

čl. (26)

Ee1

N

N

N

ČOV České Budějovice – rozšíření stávající čistírny odpadních vod, na níž jsou odváděny odpadní vody z obcí Adamov, Borek, České Budějovice, Dobrá Voda, Hlincova Hora, Hrdějovice, Hůry, Jivno, Litvínovice, Rudolfov, Srubec, Staré Hodějovice, Úsilné, Včelná, Vráto a předpokládá se napojení obcí Doubravice, Hosín, Boršov nad Vltavou, Roudné, Poříčí a další části obce Litvínovice. Záměry protipovodňové ochrany nadmístního významu z hlediska ochrany stávajících obytných sídel: • zvýšení retenčního prostoru vodní nádrže Lipno • protipovodňová opatření Rožmberk VVN 110kV Strakonice – Střelské Hoštice - záměr vedení VVN.

ANO nový záměr

ANO nový záměr


Ee2

Ee3 Ee4 Ee6 Ee8 Ee10 Ee11 Ee13

N

N N N N N N N

Ee21

N

Ee24

N

Ee31

N

VVN 110kV Tábor – Dolní Hořice - záměr vedení VVN. Záměr je členěn na dva úseky. VVN 110kV Přídolí – Kaplice, včetně elektrické stanice 110/22kV záměr vedení VVN, včetně elektrické stanice. VVN 110kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice, včetně elektrické stanice 110/22kV - záměr vedení VVN, včetně elektrické stanice. VVN 110kV Strakonice – Řepice, včetně elektrické stanice 110/22kV záměr vedení VVN, včetně elektrické stanice. VVN 110kV Těšovice – Volary, včetně elektrické stanice 110/22kV záměr vedení VVN, včetně elektrické stanice. VVN 110kV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora, včetně elektrické stanice 110/22kV - záměr vedení VVN, včetně elektrické stanice. VVN 110kV Vodňany, včetně elektrické stanice 110/22kV - záměr vedení VVN, včetně elektrické stanice. VVN 110kV Větřní – Horní Planá, včetně elektrické stanice 110/22kV záměr vedení VVN, včetně elektrické stanice. Elektrická stanice Blatná, včetně vedení 110kV – záměr elektrické stanice 110/22kV na severním okraji města, včetně vedení 110kV zajišťujícího napojení na stávající vedení. Elektrická stanice Milevsko, včetně vedení 110kV – záměr elektrické stanice 110/22kV na východním okraji města, včetně vedení 110kV zajišťujícího napojení na stávající vedení. VVN 110kV Kočín – Veselí nad Lužnicí - záměr vedení VVN.

ANO - úprava vymezení Ee2/1, - nový úsek Ee2/2








NE

NE


Ee32

Ee33

R

R

ZVN 400kV a VVN 110kV ETE – Kočín - záměr vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín, jedná se o nový záměr dvou vedení ZVN a záměr vedení VVN, mezi vlastní jadernou elektrárnou a elektrickou stanicí. ZVN 400kV Kočín – Mírovka – záměr vedení ZVN 400kV od elektrické stanice Kočín do elektrické stanice Mírovka vymezený na území Jihočeského kraje. Záměr je dělen na pět úseků.




V44

153


ozn.

Ee34

význam

N

Ee35

R

Ee38

N

popis záměru

VVN 2x110kV Mladé – České Budějovice střed, včetně elektrické stanice 110/22kV - záměr vedení VVN 2 x 110kV v úseku od elektrické stanice Mladé do plánované elektrické stanice České Budějovice. Rozšíření stávající elektrické stanice Kočín - záměr na rozšíření plochy stávající elektrické stanice na východní a severozápadní straně, včetně plochy pro převedení vodoteče na západním okraji vymezené plochy a odvodňovacích opatření na severní straně. VVN 110kV Dačice – Jemnice - záměr vedení VVN.

A . P O D K LA D Y



NE

ANO nový záměr


Ee39

154

N

Et1

R

Ep2

N

Ep4

N

Ep6

N

Ep7

N

Ep10

R

Ep11

N

Ep12

N

Ep14

N

Ep25

N

Ep26

N

VVN 110kV Strakonice – Vimperk - záměr vedení VVN. Záměr je členěn na dva úseky. Dálkový teplovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice - záměr dálkového teplovodu pro zásobování města České Budějovice. Trasa areál Temelín - České Budějovice. VTL plynovod Olší – Jistebnice, záměr vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí, záměr vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Prachatice – Záblatí, záměr vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Ševětín – Hosín, záměr budoucího propojení dvou větví stávajících vysokotlakých plynovodů. Propojení tranzitních plynovodů – záměr vysokotlakého plynovodu v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov), účelem plynovodu je propojení distribučních soustav v České republice a v Rakousku. VTL plynovod Smědeč – Brloh, záměr vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví, záměr vysokotlakého plynovodu, trasa vede v Hořicích na Šumavě podél komunikace, na hranicích s obcí Kájov se odklání v souběhu se záměrem propojení tranzitních VTL plynovodů Ep10 na území vojenského újezdu Boletice. Přeshraniční propojení Český Heršlák, vymezený záměr přeshraničního propojení se sítí v Rakousku, záměr propojení vysokotlakých plynovodů je vymezen koridorem v trase Horní Dvořiště – Český Heršlák – hranice s Rakouskem. VTL plynovod Mladá Vožice – Pacov I. etapa, záměr vysokotlakého plynovodu propojujícího Jihočeský kraj a Vysočinu. VTL plynovod Černá v Pošumaví – Horní Planá, záměr vysokotlakého plynovodu.

ANO nový záměr

NE


NE NE ANO úprava vymezení


NE

NE ANO nový záměr

ÚZEMNÍ REZERVY

PT/G PT/I

Blana - územní rezerva pro těžbu jílů a jílů žáruvzdorných v rámci bilancovaného ložiska výhradního Zahájí – Blana. Ševětín - územní rezerva pro těžbu stavebního kamene. Rejta - územní rezerva pro těžbu stavebního kamene.

PT/K

Krabonoš – územní rezerva pro těžbu živce, doprovodná surovina písek.

PT/F




PT/L

PT/M

Vrábče - územní rezerva pro těžbu štěrkopísku a komplexní dotěžení zbytkových zásob na využívaném bilancovaném ložisku (subregistr B) Vrábče – Boršov, č. 3245000 a ložisku nevyhrazeného nerostu Vrábče – Boršov 1 č. 3245002 v ploše CHLÚ Vrábče (č. 24500000). Veselí nad Lužnicí – Jatky - územní rezerva pro těžbu štěrkopísků.


ANO nový záměr

PT/N

Kolný - územní rezerva pro těžbu stavebního kamene.

ANO nový záměr

PT/O

Dráchov - územní rezerva pro těžbu štěrkopísků.

ANO nový záměr

PT/P

Veselí nad Lužnicí, Horusice Vlkov - územní rezerva pro těžbu štěrkopísku a komplexní dotěžení zbytkových zásob na výhradních ložiskách Veselí nad Lužnicí a Horusice – Vlkov v rozsahu platných

ANO nový záměr


D /A D/B D/C D/J

D/M

D/N

D/P

D/T D/U D/V L /A

význam

popis záměru

dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území. Silnice I/23 - severní obchvat Jindřichova Hradce - koridor územní rezervy pro severní obchvat na silnici I/23. Silnice I/34 - severozápadní obchvat Lásenice - koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce. Silnice I/39 - jihozápadní obchvat Volary - územní rezerva vymezená na silnici I/39. Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK - územní rezerva pro budoucí napojení města na železniční trať IV. tranzitního železničního koridoru, koridor je vymezen od Domoradic východně od obce Přísečná, jižně od sídla Černice, severně od obce Mojné a jižně od Dolního Třebonína, východně od této obce se napojuje na IV. tranzitní železniční koridor. Úzkorozchodná železnice – územní rezerva navržená pro případné prodloužení „úzkokolejky“ na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice – státní hranice. Silnice I/19 - obchvat Mirovic – územní rezerva pro budoucí řešení silnice I/19 v okolí města Mirovice, obce Horosedly a sídla Plíškovice, severní obchvat mimo zastavěné území města. Železniční napojení Klápy – územní rezerva pro napojení dolního nástupního bodu propojení Klápa – Hraničník na systém Šumavských elektrických drah v úseku Nová Pec – Klápa. Silnice II/145 – obchvat sídla Zdíkovec - územní rezerva pro záměr přeložky na silnici II/145. Silnice II/145 – obchvat obce Stachy - územní rezerva pro záměr přeložky na silnici II/145. Silnice II/128 – obchvat obce Horní Pěna - územní rezerva pro záměr přeložky na silnici II/128. Hradiště na Černé









ANO nový záměr

ANO nový záměr

ANO nový záměr


L/B

Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce


L/C

Větší Vltavice na Větší Vltavici


L/D

Bednárec na Žirovnici


L/E

Nihošovice na Peklově


L/F

Myslín na Skalici


L/G

Budislav na Černovickém potoce


Ep/A Ep/E Ep/G Ep/H Ep/I Ep/J Ep/K

VTL plynovod Hvožďany – Chrášťany, územní rezerva pro rozšíření vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Netolice – Zliv - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Horní Planá – Volary - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu. VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu. VTL Český Rudolec - Studená – územní rezerva pro záměr vysokotlakého plynovodu.







ANO nový záměr


ozn.

A . P O D K LA D Y

155


A . P O D K LA D Y

TABULKA PRVKŮ ÚSES kód

název prvku


NRBC 25 Dědovické Stráně

156

26

Hlubocká obora

36

Velká Kuš

37

Řežabinec

38

Stará řeka

39

Červené Blato

51

Kleť – Bulový

52

Dívčí Kámen

54

Cunkovský hřbet

56

Vojířov

76

Modravské slatě – Roklan

77 79 80

Knížecí Stolec Žofín Pařezitý – Roštejn

2006 Rašeliniště Ruda - Horusický rybník 2014 Vltavská Niva 619 Smrčina NRBK 60 Štěchovice - Hlubocká obora 110

K108 - Kleť, Bulový

111

Albrechtice, Milčice - K110

113 114

Albrechtice, Milčice Řežabinec Řežabinec - Dědovické stráně

115

Dědovické stráně - K60

116

Velká Kuš - Řežabinec

117

Hlubocká obora - K118

118

Hlubocká obora - Dívčí Kámen

119 120 121

Řežabinec - K118 Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Pařezitý, Roštejn – Vojířov

122

K121 - hranice ČR

166

Vojířov - Stará řeka

167

Stará řeka - hranice ČR

168 169

Stará řeka - Červené blato hranice ČR Červené blato - K118

170

Žofín – K174

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nový záměr

NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

kód

171 172 173 174 175 176

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? nové vymezení ANO Kleť, Bulový - Knížecí stolec nové vymezení ANO Žofín - Modravské slatě, nové vymezení Roklan ANO Modravské slatě, Roklan nové vymezení Vltavská niva ANO Vltavská niva - Dívčí Kámen nové vymezení název prvku

K174 - hranice ČR Dědovické stráně - K60

178 Kleť,Bulový - Dívčí Kámen RBC vložená do NRBK 9 Kuřský vrch 11 Žalčice 513 Nad Vltavicí 551 Niva Stropnice 552 Hranice 554 Halámky 556 Stínadlo 557 Čertovo kopyto 558

Planá

559 561 562 564 570 572 573 574

Příbrazské rašeliniště Lužnice pod Suchdolem Zajíc Dračice Koryta Čertova stěna - Luč Medvědí hora Křenice

575

Vítkův Kámen

577

Dolní Vltavice - Ježová

578 579 580 583 584 593 598 598 599 602 603 604 607 608 615 618 626

Zátes Poluška Přísečná Hradiště Kohout Chroboly Mýto Vraný Ktiška Rožnovský les Plav Panský les Borovanský mlýn Hlincova Hora Chlum Libín Blanice

627

Čertova stráň

628

Veselka

629

Račí

632

Homole

NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE ANO nové vymezení ANO

NE ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

kód

název prvku


650 663

Hradisko Chalupská slať

665

Studnice

NE

666 667 670 732

Vysoký kámen Radlický vrch Kunějov Kozlov

NE NE NE

734 735

Batkovy Větrov

736 758 759 760 761 762 763 764 766 780

Karlovka Vlčí jáma Mojský les Hluboká Mokřiny u Vomáčků Dívčické rybníky Janoch U Bočků Radomilická mokřina Nový Dvůr

781 784

Břehy Blanice pod Rabyní

785 786

Vysoký a Malý Kamýk Svatý Jan

787 788 789 790 791 794

Jarník Keřka Hradiště Dobevský rybník U Stašova Lazebníkův les

799

Výška

804 805 806 807 807 807 809 810 811

Poříčí Katovická Hora Bažantnice Tisovník Kuřidlo Ryšovy V Lučinách Chlum Trubný vrch

815

Červený vrch

824 828

Žíkov Kopaniny

831

Chomouty

1580 Hamerské domky 1581 Pramen Vltavy 1582 Popelná hora 1583 Buzošná 1721 Divoš 1729 Strážka


ANO nové vymezení


NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení



NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nový záměr


kód

1733 1734 1735 3366 0

název prvku

Na Sedlištích Němec Milenovice Sedlická obora Kovašín

4009 Ovčácká cesta 4013 Řemíčov 4017 Svatonický vrch 4027 Velký les 4046 Popelářka 4053 Skalka u Podlesí 4055 Dobročkovské hadce 4065 Hrudkov 4076 Ostrov 4077 Budějovický les 4078 U Votavů 4079 Straňany 4080 Komařice 4081 Na Potocích 4085 Na Floriánce RBC 364 365

Jelení hřbet Boubín

515

Čertovo údolí

534 541 544

Pohoří U Malíře Šimkův Mlýn

545 546 547 548 549 550 553 555 560 563 565 566 567 568

Dlouhá hora Mutenská obora Vyhlídka Cuknštejn Hadač Dubí Žofinka Slatina Maršovina Široké blato Cep Hrádeček Jelení hora Tmavý les

569 576

Suchdol Předmostí

581 582 585

Římov U Houdků Černá

A . P O D K LA D Y


NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr

NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení


NE NE NE



157



kód

158

název prvku

586

Kyselovský les

587

Blíženský les

588

Zadní Hamry

589

Koukal

590

Olšina

591 592 594 595

Nivy Dlouhá Břevniště Mýto u Hořic

596

Muckov

597 600

Suš Vlčí jáma

601 605 606 609 610 611 612 613 614

Samoty Pelikán Otěvěk Světlík Vrbenské rybníky Bagr Skalka Buglata Zátoňská hora

616 617

Puchéřský potok Vysoká mýť

620

Trojmezná hora

621

Vrchoviště

622

Stožec

623

Křemenná

624

Spálenec

625

Vysoký les

630

Stráženská slatina

631

Žďárecká slať

634

Bukovec

635

Buková slať

645 646 647 648 668 669 671 672 673 674 675 676 677 678

Cizkrajovský les Hejbalův Mlýn Třebětický les Zahrádky Na Hamerském potoce Krvavý rybník Sedelský rybník Lišný Dvůr Hlubokodol U Lip Žabov U Lapiců Kočičí vrch Svatá Barbora

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení


NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení

NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE

kód

název prvku

679 680 681 682 683 684 686

Pávek Hamr Lesy u Blanice V Panských Rod Píska Zhejral

692 693 694 695 696 697 698 699 705 737 738

Krupčiny Deštenská hora Budislavská hora Choustník Habří Borek Roudná Lužnice nad Soběslaví Obrovka Doubí Hutecký les

739 749 750 756 757 765

Mučírna Bukovice Šelmberk Dvořiště U Zeleného kříže Němčice

767 768

Podvinice Hrad

769 770 771 772 773

Helfenburk Blanička Čichtický les Peklo Výrov

774 775 776 777

Jahodiní Borkovická Blata Černická obora Vrchy

778 779 782 783 792 793

Dobronice Lužnice pod Bechyní Kozohlůdky Hájek Husinec Mařský vrch

795 796 797 798

Javorník Osičina Betaň Manina

802

Bloudím

803 808 819 820

Kacle Vrchy u Kuřiman Příběnice Pintovka

821 822 825 826 827

Velká hora Bejšov Spálená Šumava Rukávečská obora

A . P O D K LA D Y


NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE ANO nové vymezení


NE NE NE NE ANO nové vymezení

NE NE NE ANO nové vymezení




NE NE NE NE ANO

kód

název prvku

829 830

Hrby Větrov

832

Vlčava

851 852 853 855

Buzičky Hliniční vrch Drahenický vrch Metelské rybníky

1569 1570 1576 1589

Černičský rybník U Vilémky Janovka Kvildská a Tetřevská slať

1590 Mezilesní slať 1722 1723 1724 1725 1730 1736 1893 1903 1907 1908 1909 1910 0 0 0 0 0 0

Velká Kakada Brusensko Kůstrý Na Kobylce Placka Kačírek Pod Kalištěm Miletín Na Stráni Pod Řípcem Houser Peřeje U Blažků Věnec Zahorčice Niva pod Volyní Opolenec U lesa

4001 Střížovický vrch 4004 Chlum 4007 Horosedly 4011 Nová Ves 4015 Kosejřín 4019 Lišky 4022 Polní rybník 4025 Slukův mlýn 4029 Horní Bukovsko 4032 Na Klenové 4035 V Pustých 4038 U Smítků 4041 Sosničky 4044 Na Planinkách 4048 Bába 4051 Montserrat

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? nové vymezení

NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení



NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO

kód

název prvku

4058 Slavkovické louky 4060 Novoveský les 4064 Račín 4068 Kříchová 4071 Chudějovský vrch 4074 Jelení vrch u Bělé 4083 Marouškův dvůr RBK 1 2

Pramen Vltavy - Modravské slatě, Roklan Homole - Pramen Vltavy

3

Buková slať - Žďárecká slať

4 5

Kvildská a Tetřevská slať k 173 Homole - Bukovec

6

Bukovec - Boubín

7

Boubín - Vysoký les

8

Vysoký les - Křemenná

10

Boubín - Veselka

12

Blanice - Spálenec

13

Spálenec - Puchéřský potok

14

Vltavská niva – Vysoký les

15

Vysoký les - Spálenec

16

Blanice - Boubín

17

Vrchoviště - Stožec

18

Vltavská niva - Stožec

19

Vltavská niva - Zátoňská hora

20

Zátoňská hora - Boubín

21

Stráženská slatina – k 173

22 24

Stráženská slatina - Žďárecká slať Trojmezná hora - Vrchoviště

27 28 29 30 31 32 33 34 35 37

Peklo - Brusensko Brusensko - Buglata Buglata - Skalka Dívčí Kámen - Skalka Kleť, Bulový - Buglata Vysoká mýť - Chroboly Chlum - Vysoká Mýť Nivy - Puchéřský potok K 71 - Břevniště Světlík – K118

A . P O D K LA D Y

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE



159


kód

40 42

Otěvěk - Pelikán Nivy - Olšina

43

Olšina - Koukal

45

Břevniště - Mýto

46

Mýto – Muckov

47

Muckov - Suš

48 49

Suš - Pod Kalištěm Kyselovský les - Dolní Vltavice

55

Pod Kalištěm - Čertova stěna, Luč Římov - Dlouhá Dlouhá - u Houdků Černá – Hradiště Černá – Kurský vrch Kurský vrch – Žofín Suchdol - Tmavý les


58 59 61 62 63 65

160

název prvku

67 68 69 70

K 172 – Jelení hora Hrádeček - Stará řeka Cep – Hrádeček Červené blato – Cep

71 72 73 74 75 76 78 81 82 83 84 85 86 87 89 90

Vojířov – Maršovina Maršovina – Zajíc Široké blato – Zajíc Stínadlo - st. hranice Janovka - Dubí Hadač - Janovka Hranice - Hadač Cuknštejn - Niva Stropnice Jelení hřbet - Cuknštejn Červené blato - Žofinka Žofinka - Slatina Slatina - st. hranice Hejbalův Mlýn - Mutenská obora Mutenská obora - st. hranice Mutenská obora - Dlouhá hora Dlouhá hora - Šimkův Mlýn

91

Šimkův Mlýn - Kopka

93 94 100 274 274

Třebětický les - Dlouhá hora Dlouhá hora - st. hranice Pohoří - K172 Metelské rybníky - Zahorčice Velká Kuš - Zahorčice

276

280 306

Špalková hora - Drahenický vrch Drahenický vrch - Hliniční vrch Placka - Sedlická obora Větrov - Dědovické stráně

307 308 310

Hrby - Placka Hrby - Dědovické stráně Rukávečská obora - Spálená

311

Kopaniny - Rukávečská obora

277


kód

název prvku

NE 312 313 314 315 316 317 318

Šumava - Spálená Cunkovský hřbet – Bejšov Bejšov - Velká hora Velká hora - Příběnice Příbenice-Dobronice Příbenice - Pintovka Pintovka - Samoty

319

Pintovka – Mučírna

326

Kacle – K113

NE

327 329

NE NE NE NE NE

330 331 332 333

Kacle - Katovická hora Velká Kakada Vrchy u Kuřiman Manina - Vrchy u Kuřiman RK 330 - Helfenburk Zelenov - Bloudim Bloudím - Osičina

334 343

Bloudím – Kůstrý Zlatý potok - k 111

344

Mezilesní slať - Buzošná

ANO nové vymezení

345

NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE

347 349 351 352 353 355

Kvildská a Tetřevská slať Mezilesní slať Javorník -K 111 Kvildská a Tetřevská slať k 112 Kůstrý - Javorník Osičina - Na Kobylce Na Kobylce - Betaň Mařský vrch - k 110

356

Betaň – Manina

357 358 359 360

Výrov - Husinec Hrad - Hájek K 119 - Hájek Vysoký a Malý Kamík – Blanice pod Rabyní Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní Dobronice - RK 365 Jelení hřbet Černická obora - Vrchy

ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení


ANO nové vymezení

NE NE NE

NE NE

362

ANO nové vymezení ANO nové vymezení

363 364 365

NE NE NE NE NE

366 367 368 370 371 372

NE

373

Vrchy - RK 457 Černická obora - Obrovka Obrovka – Jahodiní Troják Borkovická blata - Kozohludky Kozohlůdky – Rašeliniště Ruda, Horusický rybník Helfenburk - Hrad

NE

374 375 376 377 378 379 380

Hrad - Kačírek Kačírek - Čichtický les Čichtický les - Peklo Blanička - Výrov Blanička - Kačírek Podvinice - Kačírek Milenovice - Podvinice

ANO nové vymezení

ANO nové vymezení

NE NE ANO nové vymezení ANO

A . P O D K LA D Y

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? nové vymezení

NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení


NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení




NE NE ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE NE NE


název prvku

381

Němčice - Hlubocká obora

383 384 385 386 392 393

U Zeleného kříže - Dvořiště Dvořiště - Stará řeka V Panských -RK 384 Vlci jáma - Miletín Hrajovice - Šelmberk Šelmberk - Větrov

398

Bukovice - Strážiště

411

Lesy u Blanice -Větrov

412 413

Lesy u Blanice - Doubí Doubí - Hutecký les

417 457 458

Mučírna - RK 366 Borek - Roudná Roudná Lužnice nad Soběslaví Lužnice nad Soběslaví - Pod Řípcem Pod Řípcem - Rašeliniště Ruda Borek - RK 457 Borek - Habří Habří - RK 464 Budislavská hora - Choustník Budislavská hora - Na Stráni Na Stráni - Deštenská hora Mnich - Deštenská hora Krupčiny - Hlubokodol RK 460 - Rod Rod - Stará řeka Rašeliniště Ruda - v Panských Rod - RK 479 RK 384- Miletín Stará řeka - RK 478 Píska - RK 478 Pávek - Píska Kočičí vrch - Pávek U Vilemínky - Kočičí vrch Svatá Barbora - u Vilemínky RK 460 - Hamr Hamr - Pávek Pavek-U Lapiců Lišný Dvůr - u lip Kočičí vrch – Žabov Žabov - Vojířov U Lapiců - Stará řeka U Lip - Vojířov

459 460 461 462 463 464 465 466 468 473 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 492 493 494 495 496 497 498 499 500 502 503 504 505 506 507

Vojířov Příbrazské Rašeliniště U Malíře - Líšný Dvůr Na Hamerském potoce Houser Na Hamerském potoce – Peřeje Krvavý rybník - Kunějov Vojířov - Kunějov Kunějov - Sedelský rybník Vojířov - Sedelský rybník Sedelský rybník - RK 503 Studnice - Cizkrajovský les

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? ANO nové vymezení

NE NE NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení


NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO nové vymezení

kód

520 521 1609 3009


název prvku

Zahrádky - Černíčský rybník Zahrádky - Hejbalův Mlýn Hlubokodol - u malíře Křemenná - Knížecí stolec

NE NE NE ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

3011 Husinec - Blanice 3025 Vltavská niva - Vlčí jáma 3026 Vlčí jáma - Zadní Hamry 3036 Vrbenské rybníky 3039 K 169 – Římov

k 118


3050 Kleť, Bulový - Vraný 3052 Státní hranice – Dolní Vltavice 3053 Dolní Vltavice, Ježová Předmostí 3054 Čertovo kopyto - Předmostí

NE -

3056 Vítkův Kámen - Čertovo Údolí 3060 3077 3079 3080 0

U Houdků - Hradiště Hadač – státní hranice Hadač – Vyhlídka Vyhlídka - Jelení hřbet Větrov - Bukovice

0 0

Niva pod Volyní – Betaň Opolenec - K110

0

U lesa - Bagr

0

Vrbenské rybníky – U lesa 4000 Hliniční vrch – Střížovický vrch 4002 Střížovický vrch – Buzičky 4003 Buzičky – Chlum 4005 Chlum – Sedlická hora 4006 Vlčava – Horosedly 4008 Horosedly – Větrov 4010 Šumava – Nová Ves 4012 Nová Ves – Branišov 4014 Hrby – Kosejřín

NE

4016 Kosejřín – u Stašova

NE NE

4018 Lužnice pod Bechyni – Lišky

NE

4021 Hutecký les – Polní rybník

NE NE NE NE NE NE

4023 Polní rybník – Borek

4020 Lišky – Dobronice

4024 Niva pod Volyní – Slukův mlýn 4026 Slukův mlýn – k 113 4028 Jahodiní – Horní Bukovsko

ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení ANO nové vymezení

NE NE NE NE ANO nové vymezení

NE ANO nové vymezení ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO nový záměr ANO


kód

A . P O D K LA D Y

161


kód

4030 4031 4033 4034 4036 4037 4039 4040 4042 4043 4045 4047 4049 4050 4052


4054

162

4056 4057 4059 4061

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? nový záměr ANO Horní Bukovsko – Němčice nový záměr ANO Deštenská hora – Na Klenové nový záměr ANO Na Klenové – Svatá Barbora nový záměr ANO Houser – v Pustých nový záměr ANO V Pustých – Zhejral nový záměr ANO Betaň – u Smítků nový záměr ANO U Smítků – Opolenec nový záměr ANO Hlubocká obora – Sosničky nový záměr ANO U Zeleného kříže – Sosničky nový záměr ANO U Lip – Na Planinkách nový záměr ANO Na Planinkách – u Lapiců nový záměr ANO Jezbiny – Bába nový záměr ANO Bába – Třebětický les nový záměr ANO Cizkrajovský les – Montserrat nový záměr ANO Montserrat – Mutenská obora nový záměr ANO Buková slať – Homole nový záměr ANO Trojmezná hora – Smrčina nový záměr ANO Koukal – Slavkovické louky nový záměr ANO Slavkovické louky – nový záměr Novoveský les ANO Novoveský les – Blíženský les nový záměr název prvku

A . P O D K LA D Y

Záměr dotčený 1. akt. ZÚR Jčk? ANO 4062 Kyselovský les – Račín nový záměr ANO 4063 Kyselovský les – Dol. Vltavice – nový záměr Ježová ANO 4066 Račín – Zadní Hamry nový záměr ANO 4067 Poluška – Kříchová nový záměr ANO 4069 Kříchová - Vraný nový záměr ANO 4070 Poluška – Chudějovský vrch nový záměr ANO 4072 Chudějovský vrch – Suchdol nový záměr ANO 4073 Tmavý les – Jelení vrch u Bělé nový záměr ANO 4075 Jelení vrch u Bělé – Jelení hora nový záměr ANO 4082 Dubí – Marouškův dvůr nový záměr ANO 4084 Marouškův dvůr – Otěvěk nový záměr ANO 4100 Vlčí jáma – Mojský les nový záměr ANO 4101 Mojský les – Světlík nový záměr ANO 4102 K113 - Šibeník nový záměr ANO 4103 K 113 – v Lučinách nový záměr ANO 4104 V Lučinách – Velká Kakada nový záměr ANO 4105 Betaň - Věnec nový záměr ANO 4106 Věnec – Mařský vrch nový záměr ANO 4107 Blanice pod Rabyní nový záměr kód

název prvku

3.1.2. REKAPITULACE ZÁMĚRŮ VYPUŠTĚNÝCH V 1. AKTUALIZACI ZÚR JIHOČESKÉHO KRAJE Vydáním 1. aktualizace ZÚR Jihočeského kraje bylo vypuštěno velké množství záměrů (příp. jejich částí), obvykle nenaplněním atributů pro stanovení nadmístního významu nebo pominutím účelu, pro který byl záměr vymezený. Atributy specifikující nadmístní význam jsou uvedeny v textové části ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vždy v úvodu jednotlivých kapitol. Následující tabulka obsahuje souhrn záměrů, které byly zcela nebo částečně vypuštěné (bez uvedení důvodu vypuštění – neaktuálnost záměru, místní význam aj.) ozn.

název záměru

Rozvojové plochy SO1 Strakonice SO3 Chotoviny SO4 Tábor SO5 Tábor – Čekanice (východ) SO6 Sezimovo Ústí SO7 Týn nad Vltavou – sever SO8 Vimperk – Hrabice SO9 Prachatice SO10 České Budějovice – Čtyři Dvory SO11 České Budějovice – Za Stromovkou SO13 Adamov – Hůry – Rudolfov SO14 České Budějovice – Rožnov SO15 Jindřichův Hradec

Vypuštěn zcela nebo částečně? záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn

ozn.

SO16 SO18 KP 1 KP2 KP3 KP4 KP5 KP6 KP7 KP8 KP9 KP10 KP11 KP12

název záměru

Nová Bystřice Nové Hrady Sedlice Drhovle – Nová Hospoda Písek – sever Milevsko Chotoviny – Červené Záhoří Tábor – Klokoty Tábor – sever Tábor – Vožická Planá nad Lužnicí Strakonice – Řepice Strakonice – východ Radošovice

Vypuštěn zcela nebo částečně? záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn

ozn.

KP13 KP14 KP15 KP17 KP18 KP20 KP21 KP22 KP23 KP28 KP29 KP30 KP32 KP34 KP35 KP37 SR1 SR2 SR3 SR4 SR5 SR6 SR7 SR8 SR10 SR13 SR14 SR15 SR18 SR19 SR21 SR23 SR24 SR25 SR26 SR27 A3

název záměru

Protivín Vodňany Týn nad Vltavou Soběslav Veselí nad Lužnicí Prachatice – Těšovice České Budějovice – Kněžské dvory České Budějovice – Okružní České Budějovice – Hůry Český Krumlov – Domoradice Kaplice – nádraží Bujanov Dolní Dvořiště Hůry – vědeckotechn. park České Budějovice – vědeckotechnologický park Horosedly Bělčice - golfové centrum Tchořovice Čimelice - golf Kadov – Lnářský Málkov Kestřany Týn nad Vltavou Purkarec Netolice – Podroužek Libín Zvíkov – Ortvínovice Třeboň – Břilice Třeboň – Domanín Český Krumlov – Kvítkův dvůr Mirkovice – Svachova Lhotka Frymburk – Kovářov Nové Hrady Nový Dvůr ZOO program na Šumavě Zámek Vimperk Cross golf Stožec Špičák

Vypuštěn zcela nebo částečně? záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn

Plochy a koridory pro veřejnou dopr. infrastrukturu vypuštěn úsek: D6 Silnice I/19 D7

Silnice I/20

D8

Silnice I/22

D9

Silnice I/23

D11

Silnice I/29

D12

Silnice I/34

D13

Silnice I/39

D18

Vltavská vodní cesta

D23 D24 D25 D28

Silnice II/105 Silnice II/120 Silnice II/122 Silnice II/135

D6/1, D6/3, D6/5, D6/10 vypuštěn úsek: D7/2, D7/3 vypuštěn úsek: D8/5 vypuštěn úsek: D9/1, D9/3, D9/7, D9/9 vypuštěn úsek: D11/6, D11/11 vypuštěn úsek: D12/2, D12/3 vypuštěn úsek: D13/3 vypuštěn úsek: D18/1 záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn

ozn.

název záměru

D29

Silnice II/137

D30 D31

Silnice II/140 Silnice II/141

D32 D34 D36 D37

Silnice II/142 Silnice II/144 Silnice II/146 Silnice II/147

D38

Silnice II/151

D39 D41 D42

Silnice II/154 Silnice II/155 Silnice II/156

D43

Silnice II/157

D45

Silnice II/159

D46 D47 D48 D49 D51 D52 D53 D55 D56

Silnice II/160 Silnice II/161 Silnice II/162 Silnice II/163 Silnice II/173 Silnice II/406 Silnice II/408 Silnice II/410 Silnice II/603

D64 D72 D73 D74 D75 D81 D82

A . P O D K LA D Y

Vypuštěn zcela nebo částečně? vypuštěn úsek: D29/8, D29/9, D29/11 záměr vypuštěn vypuštěn úsek: D31/3, D31/4, D31/5, D31/6 záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn vypuštěn úsek: D37/4 vypuštěn úsek: D38/1 záměr vypuštěn záměr vypuštěn vypuštěn úsek: D42/3, D42/6, D42/7 vypuštěn úsek: D43/2, D43/3 vypuštěn úsek: D45/2 záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn vypuštěn úsek: D56/1, D56/3, D56/4, D56/5 záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn vypuštěn úsek: D82/2, D826/3

Silnice III/15425 Dvory nad Luž. Přístavy na Lipně Přívoz Purkarec Přívozy na Orlické nádrži Cyklostezky Silnice III/10577 Zahájí – Olešník – Chlumec - silnice III/10579 a III/10579 Plochy a koridory pro veřejnou techn. infrastrukturu záměr vypuštěn V3 Přivaděč Záblatí – Třeboň V4 Vodovod Nová Bystřice – záměr vypuštěn Lásenice záměr vypuštěn V7 Vodovod Radomyšl – Podolí záměr vypuštěn V8 Skupinový vodovod Lipensko V9 Vodovod Velký Ratmírov – záměr vypuštěn Studnice – Lodhéřov – Nejdek V10 Vodovod Polště – Vydří – Políkno záměr vypuštěn záměr vypuštěn V11 Vodovod Němčice – Jilem V12 Napojení obcí na skupinový záměr vypuštěn vodovod Chotoviny záměr vypuštěn V13 Vodovod Přeštěnice – Chyšky záměr vypuštěn V14 Vodovod Zbelítov – Osek záměr vypuštěn V15 Skupinový vodovod Bernartice V16 Vodovod Albrechtice nad záměr vypuštěn Vltavou V17 Vodovod Kožlí – Myštice – Buzice záměr vypuštěn V19 Vodovod Otice – Maňávka – záměr vypuštěn Horní Planá V20 Vodovod Kaplice nádraží – záměr vypuštěn Raveň – Hubenov



163


ozn.

V21 V24 V25 V26


V27 V31 V32 V33 V36 V38 V41 V42 V43 Ee5

164

Ee12 Ee16 Ee17 Ee18 Ee19 Ee20 Ee22 Ee25 Ee26 Ee30 Ep3 Ep5 Ep8 Ep9 Ep13

Vypuštěn zcela nebo částečně? záměr vypuštěn Skupinový vodovod Křemže záměr vypuštěn Vodovod Dvorce – Dolní Lhota Rozšíření skupinového záměr vypuštěn název záměru

vodovodu Landštejn Vodovod Staré Hobzí – Nové Dvory – Vnorovice Vodovod Dačice – Dobrohošť ČOV Stráž nad Nežárkou ČOV Mirotice ČOV Čimelice ČOV Jistebnice ČOV Blatná Vodovod Bavorov Vodovod Vlkov Úpravna vody Plav VVN 110kV Mladošovice – Trhové Sviny VVN 110kV Dasný – Větřní Transformovna Trhové Sviny Transformovna Kaplice Transformovna Horní Planá Transformovna Volary Transformovna Strakonice Transformovna Vodňany Transformovna České Velenice Transformovna Tábor - Náchod Transformovna České Budějovice – střed VTL plynovod Strakonice – Písek VTL plynovod Čestice – Vacov – Stachy VTL plynovod Kunžak – Český Rudolec VTL plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice VTL plynovod Velešín - Borovany

Územní rezervy SR/A Lokalita ŠPIČÁK PT/A Podolí II-Kosejřín PT/B Jehnědno PT/C Albrechtice nad Vltavou PT/D Pořežany-Štipoklasy PT/E Horní Bukovsko PT/H Ledenice PT/J Nakolice D/D Západní přeložka Soběslav D/E Jižní obchvat Číčenice D/F Vodňany přeložka D/G Východní obchvat Volary D/H Pokračování Jižní tangenty

záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn

ozn.

D/O D/Q D/R L/H Ep/B Ep/C Ep/D Ep/F

Vypuštěn zcela nebo částečně? záměr vypuštěn Železniční napojení Špičák záměr vypuštěn Silniční napojení lokality Špičák Severní silniční tangenta města záměr vypuštěn název záměru

České Budějovice Vysočany na Želetavce VTL plynovod Stachy – hranice Plzeňského kraje VTL plynovod Zdíkov – Vimperk VTL plynovod Horní Vltavice – Vimperk Propojení VTL plynovodů Strážný - Philippsreut

ÚSES NRBK 0 Šumava – Knížecí stolec RBC 649 Jezbiny 3365 Boubín RBK 41 44 57 64 66 88 278 279 303 305 309 328 350 354 361 369 382 414 467 476 491 523 3038 3051 -

A . P O D K LA D Y

Kyselovský les - Zadní Hamry Koukal - Bliženecký les Poluška - Suchdol Otěvěk – Dubí Tmavý les - Jelení hora Cizkrajovský les - Mutenská obora Hliniční vrch - Buzičky Buzičky - Sedlická obora Šumava - Branišov Vlčava -Větrov Hrby - U Stašova K 113 - Velká Kakada K 110 – Výška Betaň - Mařský vrch Lužnice pod Bechyní – Dobronice Jahodiní – Němčice U Zeleného kříže - K 117 Hutecký les - Borek Deštenská hora - Svatá Barbora Zhejral – Houser U Lip - U Lapiců Jezbiny - Třebětický les Vlčí jáma - Světlík Poluška - Vraný RK316 - RK363 Niva pod Volyní - K113 Opolenec - K110

záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn

záměr vypuštěn záměr vypuštěn

nahrazen RBC 365 záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn záměr vypuštěn


3.2.

A . P O D K LA D Y

VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ Z PÚR ČR VE ZNĚNÍ AKTUALIZACE Č. 1

Politika územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č. 1 byla schválena Vládou ČR dne 15. dubna 2015 (usnesení č. 276), účinnosti nabyla dne 17. 4. 2015. Aktualizované znění PÚR ČR je dostupné: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/KoncepceStrategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Navrh-Aktualizace-c-1-Politiky-uzemniho-rozvoje-CR. Z aktualizace vyplynuly následující záměry, které se dotýkají území Jihočeského kraje: Pozn. Následující výčet požadavků obsahuje pouze ty požadavky, které již nyní mají zřejmý dopad na území JČK. Vysvětlivky: „požadavek“:

NOVÝ … zcela nový záměr nebo požadavek, ÚPRAVA … požadována pouze úprava existujícího záměru či požadavku, VYPUŠTĚNO… vypuštění záměru z PÚR ČR 2008. „Vyžaduje průmět do ZÚR JČK a ÚPD obcí?“: ANO… nutno prověřit při další aktualizaci, resp. změně (ZÚR, ÚPD obcí), NE … požadavek nebo záměr je již obsažen v platné ÚPD.

článek

požadavek popis záměru či požadavku

Vyžaduje průmět do ZÚR?

KAPITOLA 2. REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ NOVÝ

(16a)

NOVÝ

(17)

ÚPRAVA

(20a)

NOVÝ

(23)

ÚPRAVA

(24)

ÚPRAVA

(24a)

NOVÝ

Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v článku (14a) ve znění „Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.“ V dalších aktualizacích prověřit respektování této republikové priority. Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v článku (16a) ve znění „Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.“ V dalších aktualizacích prověřit respektování této republikové priority. Úprava republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v článku (17) ve znění „Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.“ V dalších aktualizacích prověřit respektování této republikové priority. Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v článku (20a) ve znění „Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.“ V dalších aktualizacích prověřit respektování této republikové priority. Úprava republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v článku (23) v doplněném znění „… Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).“ V dalších aktualizacích prověřit respektování této republikové priority. Úprava republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v článku (24) v doplněném znění „… Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit …“. V dalších aktualizacích respektování této republikové priority. Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v článku (24a) ve znění „Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Kapitola: Vyhodnocení záměrů z PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1

(14a)

165


článek


A . P O D K LA D Y


pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.“ V dalších aktualizacích prověřit respektování této republikové priority.

KAPITOLA 3. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY (38) písm. a)

ÚPRAVA

(38) písm. b)

ÚPRAVA

(38) písm. g)

NOVÝ

(39) písm. d)


(39) písm. e)

166

(49)

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: „možnosti využití stávající veřejné infrastruktury a potřebu jejího dalšího rozvoje a dobudování při současném respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území“. V dalších aktualizacích prověřit respektování těchto podmínek . Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: „rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorové sociální segregaci, fragmentaci krajiny nově vymezenými zastavitelnými plochami a záborům ploch veřejné zeleně sloužící svému účelu“. V dalších aktualizacích prověřit respektování těchto podmínek . Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: „minimalizování ovlivnění přírodních a krajinných hodnot území“.

ANO

ANO

NE

NOVÝ

Toto doplnění podmínek pro rozhodování o změnách v území je již zohledněno v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace v článku (9a) písm. e. „V zásadách územního rozvoje nebo při jejich aktualizacích, podle konkrétních podmínek a možností území, zohlednit typologii obsaženou ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014–2020.“

ANO

NOVÝ

V dalších aktualizacích prověřit splnění úkolu pro územní plánování zohledněním typologie dle Strategie regionálního rozvoje ČR. „V zásadách územního rozvoje nebo při jeho aktualizacích postupovat mimo jiné v souladu s Programy zlepšování kvality ovzduší, pokud to zmocnění pro obsah zásad územního rozvoje uvedené v právních předpisech umožňuje.“

ANO

ÚPRAVA

V dalších aktualizacích prověřit splnění úkolu pro územní plánování zohledněním Programů zlepšování kvality ovzduší (v souladu s právními předpisy). Článek (49) vymezuje rozvojovou oblast OB10 České Budějovice na území ORP České Budějovice a Český Krumlov. Vymezení této rozvojové oblasti dle ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace je pouze na území ORP České Budějovice. V úkolech pro územní plánování je uvedeno: „Vytvářet územní podmínky pro napojení na dálnici D3, rychlostní silnici R3 a na IV. tranzitní železniční koridor.“

ANO

Vzhledem k aktuálnímu záměru SŽDC vyhledávat novou trasu pro vedení IV. TŽK ve směru od Českých Budějovic po hranice ČR/Rakousko, kdy se znovu uvažuje o vedení IV. TŽK přes Český Krumlov, bude potřeba znovu prověřit vymezení této rozvojové oblasti na území ORP Český Krumlov (jen obce v severovýchodní části).

KAPITOLA 5. KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (81) (82)

VYPUŠTĚ NO

Články (81), (82) vymezující multimodální koridor M1 (Praha – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko) byly zrušeny. Multimodální koridor M1 je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako soubor záměrů, obsahujících koridor pro konvenční železniční dopravu – IV. tranzitní železniční koridor, koridor dálnice D3, koridor rychlostní silnice R3, koridor pro splavnění Vltavy, plochu mezinárodního letiště České Budějovice (na území obcí Litvínovice, Homole a Planá u Českých Budějovic) a plochu pro veřejné logistické centrum severně od Českých Budějovic. Většina těchto záměrů je vymezena v rozvojové ose OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linec) a rozvojové oblasti OB10 České Budějovice, výjimku tvoří koridor pro splavnění Vltavy, který se od této osy odchyluje a je součástí OS6 pouze v oblasti Českých Budějovic. Vazba těchto vyjmenovaných záměrů na multimodální koridor M1 dle PÚR ČR 2008 je zřejmá pouze z odůvodnění 1. aktualizace ZÚR JČK (strana 30), tudíž ve spojení se zrušením článků (81), (82) není potřeba činit žádné kroky.

NE


článek


(93)

VYPUŠTĚ NO

Článek (93) vymezující republikový záměr konvenční železniční dopravy ŽD5 (Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR/-Wien) byl vypuštěn. Záměr již není součástí TEN-T a jeho územní průmět se netýká více krajů, proto již nemá republikový význam.

A . P O D K LA D Y


ANO

Záměr ŽD5 je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako záměr D15 - Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice (pro elektrizaci stávající železnice, včetně případné úpravy trasy železnice).

(112)

(122)

VYPUŠTĚ NO

ÚPRAVA

V rámci dalších aktualizací bude muset být vypuštění záměru ŽD5 (resp. D15) ze záměrů republikového významu zohledněno. Článek (112) vymezující republikový záměr kapacitní silnice S3 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN/-Passau) byl vypuštěn. Záměr S3 je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako D5 – Silnice I/4. V rámci dalších aktualizací bude muset být vypuštění záměru S3 (resp. D5) ze záměrů republikového významu zohledněno. Článek (122) vymezující republikový záměr kapacitní silnice S13 byl aktualizován na základě výsledků prověření („Prověřit účelnost a možnosti paralelního jižního spojení západ-východ“) MMR v součinnosti s MD ČR, MŽP ČR a dotčenými kraji. Nově jsou sledovány 2 trasy: a) (Plzeň) – D5 – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice; b) Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1.

ANO

ANO

(195)

(127)

V souvislosti s úpravou záměru S13 byl uložen Jihočeskému, Jihomoravskému kraji a Vysočině ještě úkol v čl. (195) aktualizovaného znění PÚR ČR prověřit možnosti zlepšení průjezdnosti silnic v trase České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – D1.

VYPUŠTĚ NO

(196)

(130)

VYPUŠTĚ NO

Jelikož se jedná o záměr republikového významu, bude potřeba jej doplnit v dalších aktualizacích do článků (19) a (20) ZÚR JČK. Článek (127) vymezující republikový záměr vodní dopravy VD5 (Třebenice – České Budějovice na Vltavě) byl vypuštěn. Tento záměr je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový záměr D18 (Vltavská vodní cesta) v úseku Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou. Úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byl v 1. aktualizaci ZÚR JČK vypuštěn z důvodu dokončení jeho realizace. Vzhledem k novému úkolu v článku (181) aktualizované PÚR ČR, kde má Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství za úkol prověřit případné územní nároky tohoto záměru, bude potřeba v některé z dalších aktualizací ZÚR JČK reagovat na výsledek tohoto prověření a záměr aktualizovat. Článek (196) aktualizované PÚR ČR přímo ukládá vymezit v případě územních nároků koridor pro vodní cestu Třebenice – České Budějovice na Vltavě. Článek (130) vymezující republikový záměr veřejného logistického centra VLC (Českobudějovicko) byl vypuštěn. Tento záměr je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový záměr D19 (Veřejné logistické centrum – České Budějovice - Nemanice). Ve vazbě na tento republikový záměr byl v 1. aktualizaci ZÚR JČK vymezen ještě záměr D88 – Severní silniční tangenta města České Budějovice, jež byl určen etapizací v článku (64a) jako primární před realizací VLC. V dalších aktualizacích bude muset být vypuštění záměru VLC (resp. D19) ze záměrů republikového významu zohledněno, zároveň musí být prověřena i etapizace souvisejícího záměru D88 (etapizace v čl. 64a ZÚR JČK).

ANO

ANO


Záměr S13 do ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace promítnut jako množina záměrů na silnicích I. třídy na území Jihočeského kraje, v trasách: a) (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Blatná – Nová Hospoda (R4) – Písek – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) po silnicích I/20, I/34, b) (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Strakonice (I/4) – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) - po silnici I/22, I/20, I/34. Vymezení těchto koridorů v platné ZÚR JČK respektuje závěry studie „Alternativní západovýchodní propojení (odlehčení dálnic D5 a D1)“. Vazba tohoto vyjmenovaného souboru záměrů na kapacitní silnici S13 je zřejmá pouze z odůvodnění 1. aktualizace ZÚR JČK (strana 31).

167


článek


(133)

VYPUŠTĚ NO

Článek (133) vymezující republikový záměr letiště L3 (České Budějovice) byl vypuštěn z důvodu, že pro rozšíření a další rozvoj tohoto záměru je v současnosti dostačující stávající areál (již nejsou další územní nároky).

A . P O D K LA D Y


ANO

Tento záměr je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový záměr D20 (Letiště České Budějovice). Vzhledem k vypuštění záměru L3 z PÚR ČR z výše uvedeného důvodu by měl být záměr v některé z následujících aktualizací ZÚR JČK vypuštěn.


KAPITOLA 6. KORIDORY A PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ

168

(142)

ÚPRAVA

(150i)

NOVÝ

(150j)

NOVÝ

(160d)

NOVÝ

(168)

VYPUŠTĚ NO

(169)

ÚPRAVA

Článek (142) vymezující republikový záměr elektroenergetiky E4a byl aktualizován, přičemž části týkající se elektrárny Temelín se týká rozšíření účelu vymezeného koridoru o „potřebnou infrastrukturu“. Záměr E4a je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový záměr Ee32 (ZVN 400kV a VVN 110 kV ETE – Kočín pro vyvedení výkonu z 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín a dále jako republikový záměr Et1 (Dálkový teplovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice). V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit doplnění účelu vymezení koridoru o možnost případného umístění „včetně potřebné infrastruktury“. Článek (150i) vymezující nový republikový záměr elektroenergetiky E20 (Koridory pro dvojité vedení 400 kV Dasný-Slavětice a souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Dasný). Jedná se o zcela nový záměr, který nebyl dosud promítnutý ani do ÚAP JČK. V dalších aktualizacích bude potřeba zohlednit stav prověření pověřeného ministerstva (MPO) z pohledu zjištěných územních nároků na umístění tohoto záměru a pro tento záměr vymezit potřebné plochy a koridory, příp. úz. rezervu. Článek (150j) vymezující nový republikový záměr elektroenergetiky E21 (Koridory pro dvojité vedení 400 kV Kočín-Přeštice včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Kočín). Záměr zdvojení vedení byl součástí návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK ve verzi pro společné jednání pod označením Ee36 (ZVN 400kV Kočín-Přeštice) ve 2 variantách. V rámci vypořádávání stanovisek dotčených orgánů nedošlo v případě tohoto záměru k dohodě s Ministerstvem kultury a tento záměr byl vyčleněn do samostatné aktualizace, o čemž rozhodlo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 24. 4. 2014 usnesením č. 133/2014/ZK-10. Řešit tento záměr ve 2. aktualizaci ZÚR JČK dle článku (150j) aktualizované PÚR ČR a dle rozhodnutí Zastupitelstva Jihočeského kraje. Článek (160d) vymezující nový republikový záměr plynárenství P15 (Koridor VTL plynovodu Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko). V dalších aktualizacích bude potřeba zohlednit stav prověření záměru z pohledu zjištěných územních nároků na umístění tohoto záměru a pro tento záměr vymezit potřebné plochy a koridory, příp. úz. rezervu. Zatím existuje první návrh trasy plynovodu NW 500 (Mozart) Lodhéřov – Leopoldschlag (Rakousko) zpracovaný ve 2 variantách. Studii zpracovala společnost Hutní projekt, a.s., Frýdek Místek pro společnost České plynovody, a.s. Článek (168) vymezující republikový záměr vodního hospodářství VKVP (Plochy a koridory vhodné pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, jejichž lokalizace vyplyne z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR) byl vypuštěn. Důvodem je skutečnost, že činnosti podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR upravuje přímo právní předpis (§ 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích). Tento záměr je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace obsažen jako konkrétní záměry nadmístního významu (viz. články 23 – 25c). Vzhledem k tomu, že důvodem vypuštění byla pouze formální skutečnost, není třeba přijímat v rámci další aktualizace žádné konkrétní opatření. Článek (169) byl drobně upraven s tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů nejpozději do roku 2020 vybere 2 kandidátní lokality a stanoví pro ně podmínky jejich územní ochrany. Poté nejpozději do roku 2025 provedou zmíněné subjekty finální výběr. Úkolem pro všechny kraje, do doby výběru vhodné lokality, je „neměnit současné využití

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO


článek


A . P O D K LA D Y


území způsobem, který by znemožnil případnou realizaci záměru v prověřovaných potenciálně vhodných územích“. Po ukončení výběru vhodných lokalit mají kraje za úkol „zajistit územní ochranu vybraných dvou kandidátních lokalit“. V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit stav plnění tohoto úkolu a případně vymezit potřebné plochy a koridory zajišťující potřebnou územní ochranu.

KAPITOLA 7. DALŠÍ ÚKOLY PRO MINISTERSTVA, JINÉ ÚSTŘEDNÍ SPRÁVNÍ ÚŘADY A PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NOVÝ

(199)

(183)

ANO

Článek (199) zadal úkol pro všechny kraje „Na základě navržených podmínek a zpracovaného podkladu pro vymezování lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie [čl. (176)] prověří možnost vymezení ploch vhodných pro jejich umístění.“

NOVÝ

(203)

(181)

Článek (176) zadal Ministerstvu životního prostředí (ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem průmyslu a obchodu a kraji) do roku 2016 „Navrhnout podmínky a zpracovat odborný podklad pro vymezování lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie při zohlednění územních podmínek pro zachování přírodních a kulturních hodnot a charakteru krajiny“.

V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit stav plnění tohoto úkolu a případně vymezit potřebné plochy a koridory pro tento záměr. Článek (183) zadal Ministerstvu průmyslu a obchodu (ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem kultury a kraji) do roku 2015 „Prověřit účelnost a reálnost lokalit vhodných pro umístění přečerpávacích vodních elektráren a souvisejících koridorů pro elektrické vedení z důvodu zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu elektrizační soustavy ČR v souvislosti s využíváním obnovitelných zdrojů energie, umístění lokalit navrhnout především mimo zvláště chráněná území“.

ANO

Článek (203) zadal úkol pro všechny kraje ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí „Na základě prověření lokalit vhodných pro přečerpávací vodní elektrárny [čl. (183)] a souvisejících koridorů pro elektrické vedení prověří možnost vymezení plochy, koridoru nebo územní rezervy pro zařízení k zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu elektrizační soustavy ČR v souvislosti s využíváním obnovitelných zdrojů energie.“

NOVÝ (vazba na záměr D18)

(196)

V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit stav plnění tohoto úkolu a případně vymezit potřebné plochy a koridory pro tento záměr. Článek (181) zadal Ministerstvu dopravy ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí do roku 2018 „prověřit územní nároky pro vodní cestu v úseku Třebenice-České Budějovice na Vltavě a případné územní nároky předat krajům k zapracování do ZÚR.“

ANO

Článek (196) zadal úkol pro Středočeský a Jihočeský kraj „V případě územních nároků dle čl. (181) vymezí koridor pro vodní cestu v úseku Třebenice –České Budějovice na Vltavě.“

(184)

NOVÝ

(195)

NOVÝ

(201)

NOVÝ

V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit stav plnění tohoto úkolu a případně vymezit potřebné plochy a koridory pro tento záměr. Článek (184) požaduje „Pořizovat územní studie řešící problémy přesahující hranice jednoho kraje a dle potřeby pořizovat územní studie prověřující účelnost, reálnost a územní nároky rozvojových záměrů, případně navrhnout a prověřit možné varianty koridorů u rozvojových záměrů technické a dopravní infrastruktury.“ Průběžně vyhodnocovat potřeby zpracování územních studií pro uvedené účely. Článek (195) zadal Jihočeskému kraji (a krajům Vysočina a Jihomoravskému) prověřit v ÚPD a jejich aktualizacích možnosti zlepšení průjezdnosti silnice České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč - D1, zejména řešením obchvatů měst a obcí a následně zajistit územní ochranu dle navržených opatření. V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit tento úkol a případně vymezit potřebné další plochy a koridory (příp. územní rezervu). Článek (201) zadal Jihočeskému kraji k prověření záměr VTL plynovodu Horní Dvořiště – hranice ČR/Rakousko a VTL plynovod Horní Dvořiště – Dubičné. V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit tento úkol a případně vymezit potřebné plochy a koridory.

ANO

ANO

ANO


(176)

169


3.3.

A . P O D K LA D Y

VYHODNOCENÍ DALŠÍCH ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

V následující tabulce je přehledný výčet dalších evidovaných záměrů na provedení změn v území (např. záměry z předchozích aktualizací ÚAP JČK, záměrů ze zpracovaných územních studií, vyhledávacích studií a dalších oborových dokumentů a dále i záměrů z 3. úplné aktualizace ÚAP obcí), včetně jejich vyhodnocení. Záměry byly označeny dle typu záměru v souladu se značením užívaným v ZÚR JČK (např. Ee … elektroenergetika, D … doprava atd.), pro jejich odlišení od záměrů z platných ZÚR JČK byl použit index „o“ (např. oEe1 … požadavek na úpravu záměru Ee1 platných ZÚR JČK). Pokud se jedná o zcela nový záměr, který není součástí platných ZÚR JČK, potom mu byl přidělen samostatný kód za znakem „#“ (např. D#5 … nový dopravní záměr s číslem 5). Tedy pokud se u označeného záměru neobjevuje znak křížku (#), znamená to, že jde o změnu konkrétního záměru z platných ZÚR JČK. 3.3.1. VYHODNOCENÍ STAVU ZÁMĚRŮ Z PŘEDCHOZÍ AKTUALIZACE ÚAP JČK Nejpočetnějším zdrojem záměrů na provedení změn v území byly v předchozí úplné aktualizaci podněty obcí a dále námitky jednotlivých obcí k návrhu ZÚR JČK, které nebyly s využitím § 39 odst. 6 SZ vyřešeny a byly zahrnuty jako požadavky na přepracování, tedy jako součást zprávy o uplatňování. TABULKA 99 - TABULKA VYHODNOCENÍ STAVU ZÁMĚRŮ EVIDOVANÝCH V 2. ÚPLNÉ AKTUALIZACI ÚAP JČK

Kapitola: Vyhodnocení dalších záměrů na provedení změn v území

ozn. ÚAP ozn. ZÚR popis záměru

170

-

D/O

-

D/Q

-

odst. (60)

oD1/5

D1/5

Požadavek na zahrnutí prostoru pro plánované Středisko správy a údržby dálnice D3 (SSÚD) v k.ú. Hosín dle projektové dokumentace

oD3/6

D3/6

Nové řešení IV. TŽK v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště zásadní nesouhlas obcí s trasou dle platných ZÚR JČK, požadavek na hledání nového řešení

Železniční napojení Špičák územní rezerva D/O z platných ZÚR JČK Silniční napojení lokality Špičák územní rezerva D/Q z platných ZÚR JČK Požadavek na zpracování územní studie u záměrů D/O, D/Q

oD5/1

D5/1

Úprava Silnice I/4 úprava koridoru v obci Drhovle mimo zastavěná území a zastavitelné plochy

oD6/4

D6/4

Severní obchvat obce Hrejkovice silnice I/19 požadavek Ministerstva dopravy na změnu varianty, obcí i MD je nyní preferována varianta bližší obci (modrá varianta)

vyhodnocení stav po dokončení ÚAP 1. aktualizaceZÚR JČK Pokyn Vypustit Řešit Vyřešeno. z porady záměry D/O, v aktualizaci Vypuštěno v souvislosti s vedení JČK D/Q ze ZÚR, ZÚR vypuštěním územní (únor 2013) vč. rezervy SR/A. vypuštění požadavku zpracování ÚS Ministerstvo Upravit Prověřit Vyřešeno. dopravy vymezení v aktualizaci Nově vymezeno, přijat v požadavku koridoru ZÚR požadavek MD. (páteřní síť) ze dne 29. 6. 2012 (PID: KUCBX00C8 2II)

zdroj

požadavek

Kamenný Újezd

Hledat nové řešení IV. TŽK

Prověřit v dalších aktualizací ch ZÚR

Záměr trvá. Neprověřeno, bude řešeno v některé z dalších aktualizací, prověření připravuje SŽDC zadáním nové vyhledávací studie.

Prověřit a případně opravit vymezení

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Vyřešeno. Trasa byla prověřena Studií prověření účelnosti R4 dle PÚR 2008, na základě této studie byl koridor částečně upraven a zúžen na 200 m.

námitka k návrhu KUJCK 37440/2010 Dolní Třebonín (námitka k návrhu KUJCK 37474/2010 Drhovle

Ministerstvo Upravit dopravy vymezení Studie koridoru „Silnice I/19 v úseku Oltyně – hranice kraje 32“ (Dopravopr ojekt Brno,

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Upraveno na základě ZÚR zmíněné studie. (páteřní síť)


zdroj

oD6/10 D6/10

10/2006) Tábor

Obchvat Zárybničná Lhota úprava koridoru obchvatu obce Zárybničná Lhota dle platného ÚP Tábor

oD8

D8/3 D8/4

Obchvaty na silnici I/22 u obcí Cehnice, Drahonice, Skočice aktualizovaná studie silnice I/22

oD9/5

D9/5

Obchvat silnice I/23 Jarošov nad Nežárkou požadavek na úpravu koridoru pro obchvat obce dle platného územního plánu Řešení křižovatky I/29 x III/1385 požadavek obce na mimoúrovňové řešení křižovatky

oD11/4 D11/4

oD26

D26 D/H

Jižní tangenta České Budějovice studie prověřila umístění stavby v celé trase

oD27

D27

Krátká přeložka Číměř, silnice II/128 prověřeno umístění stavby

Studie silnice I/22 Vodňany – hranice Plzeňského kraje (Pragoproje kt, 1/2008) Jarošov nad Nežárkou

požadavek

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Nově vymezeno, nalezeno ZÚR vhodnější trasování. (páteřní síť)

Dolní Novosedly

Počítat s mimoúrov ňovým křížením Studie Prověřit provediteln koridor D26 osti jižní a vymezit tangenty koridor pro České pokračování Budějovice jižní (Novák&Par tangenty tner, s.r.o., (dříve D/H) 10/2012) Studie Prověřit provediteln koridor D27 osti krátké se závěrem přeložky studie v obci Číměř (IKP Consulting Engineers, 11/2012) Projektová Prověřit a dokumentac upravit e koridor zpracovaná PK Ossendorf, s.r.o., 12/2012

Přeložka Malšice na silnici II/137 požadavek na úpravu koridoru dle zpracované projektové dokumentace

oD29/6 D29/6

Přeložka II/137 Tábor – Slapy Požadavek na úpravu koridoru dle zpracované projektové dokumentace

Projektová dokumentac e zpracovaná Novák&Part ner, s.r.o., 10/2012

oD30/2 D30/2

Obchvat silnice II/140 Ražice požadavek na zúžení koridoru v zastavěném území a v místech střetů se zastavitelnými plochami

Ražice


Obchvat silnice II/144 Vlachovo Březí požadavek na úpravu trasy dle územního plánu

Vlachovo Březí


Severní obchvat Husince na silnici II/145 prověřeno umístění stavby

Studie provediteln osti severního

Prověřit koridor D35/2 se závěry

D34

oD35/2 D35/2

stav po dokončení 1. aktualizaceZÚR JČK

Prověřit a případně opravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení koridorů dle aktualizova né studie

oD29/4 D29/4

oD34

vyhodnocení ÚAP

Vyřešeno. Vypuštěno - nenaplňuje atributy nadmístního významu. Vyřešeno. Nově vymezeno, oba úseky upraveny dle zmíněné studie.


Vyřešeno. Řešení křižovatek není předmětem ZÚR.


Vyřešeno. Záměr D27/1 byl upraven dle zmíněné studie.

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Vyřešeno. Záměr D29/4 byl upraven.

Vyřešeno. D/H vypuštěno, záměr byl upraven dle zmíněné studie a převeden z územní rezervy do návrhu jako záměr D26/2.

Vyřešeno. Záměr D29/6 byl upraven.

Vyřešeno. Vypuštěno, nenaplňuje atributy nadmístního významu. Vyřešeno. Vypuštěno, nenaplňuje atributy nadmístního významu. Vyřešeno. Záměr D29/6 byl upraven dle zmíněné studie.



A . P O D K LA D Y

171



oD38/1 D38

oD38/ 2a 2b

D38/2 D53/1


oD40/1 D40/1

172

oD40/2 D40/2

oD42/1 D42/1

oD42/ 2a 2b 2c

D42/2

zdroj

obchvatu Husince, silnice II/145 (IKP Consulting Engineers, 1/2013) Bodová závada na silnici II/151 V návrhu v Kunžaku ZÚR šlo o záměr s označením D38/1, který byl vypořádání m námitky KUJCK 39678/2011 OREG/65, vypuštěn Severní obchvat Dačic Studie na silnici II/151 a dále na silnici II/408, provediteln studie prověřila umístění stavby v celé osti trase severního obchvatu Dačic (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 9/2012) + Studie zadaná společností CENTROPE Obchvat obce Albrechtice nad Zákres Vltavou, silnice II/138 požadovaný upravit koridor pro obchvat dle ch změn byl zpracované projektové dokumentace součástí požadavku k aktualizaci ZÚR JČK (KUJCP0157 DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, 1/2012 Rozšíření koridoru pro homogenizaci Zákres silnice II/138 požadovaný upravit koridor pro homogenizaci dle ch změn byl zpracované projektové dokumentace součástí požadavku k aktualizaci ZÚR JČK (KUJCP0157 DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, 1/2012 Obchvat sil. II/156 Nedabyle Nedabyle požadavek na úpravu trasy koridoru – v současné podobě není realizovatelné bez demolic Přeložka II/156 v obci Strážkovice Studie prověřeno umístění stavby provediteln osti přeložky silnice

požadavek

vyhodnocení ÚAP

A . P O D K LA D Y


studií

Prověřit nové řešení bodové závady v Kunžaku na silnici II/151


Vyřešeno. Vypuštěno, nenaplňuje atributy nadmístního významu.

Prověřit koridor D38/2, D53/1 se závěry studií


Vyřešeno. Záměr D38/2 byl upraven dle zmíněné studie. Záměr D53/1 byl vypuštěn (je překryt upraveným záměrem D38/2).

Prověřit a upravit koridor

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ)

Vyřešeno. Záměr D40/1 byl upraven na základě studie „Studie obchvatu Tálín – Paseky“.



Vyřešeno. Záměr D40/2 byl zahrnut v nové trase dle zpracované vyhledávací dokumentaci severovýchodního obchvatu silnice II/138 Všeteč.

Prověřit a případně opravit vymezení Prověřit koridor D42/2 se závěrem studie


Vyřešeno. Nově vymezeno, nalezeno vhodnější trasování. Vyřešeno. Záměr D42/2 byl upraven dle zmíněné studie.


oD45/1 D45/1

Obchvat obcí Tálín a Paseky, silnice II/159 upravit koridor pro obchvat dle zpracované projektové dokumentace

zdroj II/156 v obci Strážkovice (IKP Consulting Engineers, 5/2012) Zákres požadovaný ch změn byl součástí požadavku k aktualizaci ZÚR JČK (KUJCP0157 DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, 1/2012 Vyšší Brod

oD47

D47 D49/2

Nesoulad dopravního řešení na území obce Vyšší Brod nesoulad koridoru D47 dle platných ZÚR JČK s dopravním řešením v platném územním plánu obce, požadavek obce na řešení dle ÚPO

oD/E

D/E

Obchvat Číčenic na silnici II/141 Číčenice Požadavek obce na zachování varianty A dle vyhledávací studie Ing. Zenkla, prověřit variantu A dle studie, koridor dle platných ZÚR JČK a platné ÚPD obce

oD/R

D/R

Severní silniční tangenta města České Budějovice studie prověřila umístění stavby v celé trase

D#1a D#1b D#1c

-

Obchvat Borovany, silnice II/157 Zastupitelstvo obce Borovany i ODSH preferují modrou variantu, která bude součástí ÚP Borovany

D#2a D#2b D#2c D#2d D#2e

D/P

Železniční napojení Klápy dle závěrů územní studie by mělo být dále uvažováno s variantami 1, 4, 5

dříve

D42/3

Přeložka II/156 v Trhových Svinech

Úz. studie severní silniční tangenty města Č. Budějovice a veřejného logistického centra Č. Budějovice Nemanice (IKP Consulting Engineers, 2/2013) Vyhledávací studie silnice II/157 – obchvat Borovany (IKP Consulting Engineers, 2/2012) ÚS pro ŠED v úseku Nová Pec – Klápa (IKP Consulting Engineers, 3/2013) Územní

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP




Vyřešeno. Záměr D45/1 byl upraven dle dokumentace „Op 3-1 Obchvat obce Tálín“ a Op 3-3 Obchvat obce Paseky“.

Prověřit nesoulad ZÚR a ÚPO Vyšší Brod a upravit dopravní řešení dle platné ÚPD obce. Prověřit variantu dle studie, územní plán a koridor dle platných ZÚR Vypustit ÚR, vymezit koridor dle výsledné varianty ÚS

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť)





Vyřešeno. D/R byla vypuštěna, záměr byl převeden do návrhového vymezení D88/1.

Prověřit a případně vymezit koridor


Vyřešeno. Neřešeno, nenaplňuje atributy nadmístního významu.

Vypustit ÚR, zahrnout variantní řešení do návrhu

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale D83 je významným krajským záměrem) Prověřit

Vyřešeno. Vymezení D/P upraveno dle územní studie „Železniční napojení Klápy na systém ŠED, úsek Nová Pec – Klápa.

požadavek

Vymezit

Záměr trvá.



173




174

D#3a D#3b D#3c D#3d

D42/8

Pořizována územní studie s cílem: • dořešení obchvatu sídla Otěvěk a jeho napojení na stávající koridor obchvatu Trhových Svinů D42/8, • řešení křížení obchvatu se stávající silnicí II/157 při zohlednění zastavitelných ploch vymezených platným ÚP Trhové Sviny, • dořešení trasy obchvatu v prostoru hřbitova severně od města Trhové Sviny, případně úprava této trasy.

D#4

-

Letiště Strakonice požadavek na zařazení záměru letiště Strakonice do ZÚR JČK

D#5

D/F

D#6

-

Obchvat Vodňany, silnice II/141 požadavek obce Vodňany na nové dopravní řešení napojení II/141 na I/22, nyní vymezená územní rezerva D/F není vhodným řešením. Architektonický ateliér Štěpán zpracoval v roce 2004 studii se 3 návrhy variantního řešení, zastupitelstvo Vodňan se přiklonilo k severozápadní variantě, což je v rozporu s ÚR D/F. Přeložka II/143 Křemže požadavek na řešení přeložky dle ÚPnSÚ Křemže

D#7a D#7b D#7c D#7d

D40/2

Požadavek na nové dopravní řešení v místní části Všeteč (Všemyslice) propojení obchvatu Albrechtic nad Vltavou a jihovýchodního obchvatu Temelína na silnici II/138 dle studie zadané obcí

D#8

-

Obchvat silnice II/128 Nová Bystřice požadavek vymezit koridor pro obchvat dle územního plánu

D#9

-

Silniční napojení Klápy dle rozpracovanosti Regulačního plánu Klápa - Hraničník

D#10

-

Propojení silnic II/154 a I/24 dle závěrů studie proveditelnosti nejvhodnější propojení v úseku Jakule – Žofina Huť – Nová Ves nad Lužnicí

D#11

-

Severní obchvat Dolního Bukovska, silnice II/147 studie přeložky a poté DÚR vyhledalo

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení stav po dokončení ÚAP 1. aktualizaceZÚR JČK studie koridor , v aktualizaci (vyřešeno pouze částečně) prověření příp. upravit ZÚR úpravy a vymezení (páteřní síť) dořešení koridoru koridoru pro obchvat obchvatu města města Trhové Trhové Sviny dle Sviny … závěrů předpokláda územní ný termín studie. dokončení 12/2015. Strakonice Prověřit Prověřit Vyřešeno. záměr a v aktualizaci Vymezena dopravní případně ZÚR plocha pro nový záměr vymezit D21. dopravní plochu Vodňany Hledat nové Prověřit Vyřešeno. 2. akt. ÚAP dopravní v některé Vypuštěno, nenaplňuje Vodňany řešení, z aktualizací atributy nadmístního zpracovat ZÚR JČK významu. vyhledávací (není páteřní studii. síť) Vypustit nyní platnou ÚR D/F

zdroj

požadavek

Křemže

Prověřit záměr a případně vymezit koridor Změnit návozní trasu do Temelína dle nové studie obce Všemyslice

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ)

Prověřit a případně vymezit

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vymezen koridor pro ZÚR nový záměr D27/2. (páteřní síť)

Zahrnout variantní řešení do návrhu

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale D83 je významným záměrem) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Všemyslice 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou Studie obchvatu II/138 Všeteč, Atelier SIS, ČB, 12/2012 Nová Bystřice námitka k návrhu KUJCK 628/2011 Rozpracova ný RP Klápa - Hraničník (Atelier 8000, s.r.o., stav 5/2013) Studie provediteln osti propojení silnice II/154 a I/24 (Pragoproje kt, 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Studie přeložky silnice

Vymezit koridor pro toto významné propojení


Vyřešeno. Neřešeno, nenaplňuje atributy nadmístního významu. Vyřešeno. Upraveno na základě zmíněné studie.

Vyřešeno. Vymezen nový záměr D86 ze zmíněného rozpracovaného regulačního plánu.

Vyřešeno. Vymezen nový záměr D85 ze zmíněné studie proveditelnosti.

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Záměr D37/3 ZÚR převymezen.


trasu pro severní obchvat

zdroj

požadavek

II/147 Dolní Bukovsko (Zenkl CB, s.r.o., 3/2011) DÚR (ZESA, s.r.o., 2012) 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou Vyhledávací studie nové trasy silnice s propojení m silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko (Pragoproje kt, a.s., 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Výbor pro rozvoj Jihoč. kraje, 28. 11. 2011, podnět Ing. Větrovského (starosta Mladé Vožice) Na jižní část přeložky – zpracována DÚR (Pragoproje kt, 9/2011), Na severní část zpracována technická studie II. etapy (ZESA, 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Čestice

koridor

D#12/ 1a 1b 2 3 4a 4b

-

Propojení silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko vč. obchvatu Českých Velenic na silnici II/103 a vč. řešení vazby na sil. III/15425 ve Dvorech nad Lužnicí Nová vyhledávací studie řešící významný tah silnice I/24 směrem na Rakousko.

D#13

-

Dopravní napojení Mladovožicka prověřit dopravní napojení z požadavku VRK 10/2011

D#14

-

Východní přeložka Třeboň, silnice II/154 vazba na vyřešení křižovatky s I/24

D#15

-

Obchvat obce Čestice II/170 požadavek na vymezení obchvatu obce dle platného územního plánu

-

-

Obchvat obce Komařice II/155 požadavek na zařazení silnice do aktualizace Programu investiční výstavby a oprav silnic II. a III. třídy

Komařice


D#17

-

Obchvat obce Homole II/143 požadavek na vymezení obchvatu obce dle platného územního plánu

Homole


D#18

-

Blanice – modernizace průtahu modernizace průtahu sídla Blanice

Mladá Vožice


-

-

Železnice Nové Údolí – státní hranice

Dříve

Prověřit

vyhodnocení ÚAP (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ)

stav po dokončení 1. aktualizaceZÚR JČK Vymezen nový záměr D37/5.

Prověřit a vymezit koridor pro toto významné propojení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vymezen nový záměr D84. ZÚR (páteřní síť)

Prověřit dopravní napojení Mladovožick a


Vyřešeno. Neřešeno, silnice II/137 nenaplňuje atributy nadmístního významu.

Prověřit a vymezit koridor

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale jedná se o problematic ký záměr)

Vyřešeno. Nevymezeno, silnice II/154 nenaplňuje atributy nadmístního významu.


Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Neřešit mimo působnost územního plánování (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Neřešit

Vyřešeno. Neřešeno, nenaplňuje atributy nadmístního významu. Vyřešeno. Nelze řešit nástroji územního plánování.

Vyřešeno. Neřešeno, nenaplňuje atributy nadmístního významu. Vyřešeno. Neřešeno, nenaplňuje atributy nadmístního významu. Vyřešeno.



A . P O D K LA D Y

175




od záměru bylo upuštěno dle informace od Ing. Študlara, poradce hejtmana pro dopravu (konzultováno 4. 6. 2012)

176

-

-

Železnice Slavonice – státní hranice od záměru bylo upuštěno dle informace od Ing. Študlara, poradce hejtmana pro dopravu (konzultováno 4. 6. 2012)

D#21

D49/2 D49/1 D46 D31/26 D34 D51/1 D43/1 -2 D29/16 D52/12

D#22

D29 D37 D40 D45

Požadavek na zahrnutí homogenizací některých tahů do ZÚR JČK dle koncepce dopravy: • II/163 od I/3 do Vyššího Brodu, (D49/2) • II/163 Frymburk - Černá v Pošumaví, (D49/1) • II/160 Český Krumlov - sil. II/163, (D46) • II/143 od I/3 – Křemže, • II/166 od Kájova na hranice okresu ČK (vč. úpravy křižovatky Střemily), • II/145 Netolice – Těšovice, • II/141 od Prachatic (křiž. s II/145) – Volary, (D31/2-6) • II/144 křiž. s II/145 - Husinec Vlachovo Březí – Újezdec, (v ZUR D34 – přeložka Vlachovo Březí) • II/173 od sil. I/20 – Strakonice, (D51/1) • II/105 Veselíčko – Milevsko, • II/157 Ledenice - České Budějovice, (D43/1-2) • II/137 Březnice – Tábor, (D29/1-6) • II/406 Dačicko, (D52/1-2) • zkapacitnění Lidické ulice Záměry spojené se zkapacitněním přístupových cest pro dostavbu Temelína prověřit všechny dokončené projektové dokumentace

D#23

-

D#34

-

zdroj

požadavek

projednávan ý záměr v rámci návrhu ZÚR JČK Dříve projednávan ý záměr v rámci návrhu ZÚR JČK KÚ, ODSH 28. 5. 2012

aktuálnost záměru

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení stav po dokončení ÚAP 1. aktualizaceZÚR JČK v aktualizaci Neaktuálnost záměru. ZÚR (od záměru upuštěno)

Prověřit aktuálnost záměru

Neřešit Vyřešeno. v aktualizaci Neaktuálnost záměru. ZÚR (od záměru upuštěno)

Prověřit koridory v platných ZÚR a případně nově vymezit chybějící koridory pro homogeniza ce

Prověřit nadmístní význam a nutnost vymezování koridorů pro homogeniza ce silnic

Vyřešeno. Vypuštěno, nenaplňuje parametry nadmístního významu: D49/2, D49/1, D46, D31/3 – 6, D34, D51/1, D43/2, D52/1-2. Nově vymezeno: D31/2 D43/1 D29/1-4 D29/6. Ponecháno původní vymezení: D29/5.

Projektové dokumentac e zajišťované společností ČEZ

Prověřit všechny záměry v rámci jednotlivých souborů staveb


Vyřešeno. D29 – převymezeny úseky 1,2,3,4,6,7,10, ponechán úsek 5, vypuštěny úseky 8,9,11. D37 – převymezeny úseky 1,3, ponechán úsek 2, vypuštěn úsek 4, nový úsek 5. D40 –převymezeny úseky 1,2,3. D45 – převymezeny úseky 1, vypuštěn úsek 2, nový úsek 3.

Alternativní spojení západní hranice ČR s východem území jižně od D1 Úkol S13 dle PÚR ČR

„Prověření účelnosti a možnosti paralelníh o jižního spojení západvýchod“ (ÚÚR , 10/2011)

Dále sledovat vývoj tohoto úkolu, zejména požadavky vyplývající z aktualizo vané PÚR ČR.

Dále Záměr trvá. sledovat a Viz. kapitola 3.2 (čl. 122 aktualizované PÚR ČR). prověřit v dalších aktualizací ch ZÚR

Páteřní cyklististické cesty a) Příhraniční cyklistická cesta (Eurovelo 13 – Stezka železné opony) b) Otavská cyklistická cesta c) Zlatá stezka – Blanice, Volyňka d) Cyklistická cesta Lužnice – Nežárka

Nadace Jihočeské cyklostezky, Ing. Votřel (2. 5. 2013)

Zahrnout do Prověřit úkolů pro v aktualizaci ÚPD ZÚR zajištění podmínek pro cyklodoprav u na

Vyřešeno. Všechny cyklostezky vypuštěny, deklarována obecná podpora realizace cyklostezek.


vyhodnocení ÚAP



Vyřešeno. Zpracovaná studie nepotvrdila potřebu vymezení rychlostní komunikace. Východní obchvat Strakonic – D52/2 převymezeno. Nový záměr v úseku D8/7.


Prověřit v aktualiza ci ZÚR (páteřní síť)

Záměr trvá. Prověřit aktuální stav studie, řešit v některé z dalších aktualizací ZÚR.

Prověřit rozdíly a upravit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Převymezeno na základě ZÚR zmíněného podkladu.


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Ponecháno v původním ZÚR vymezení.

Prověřit rozdíly a upravit vymezení Prověřit rozdíly a upravit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Ponecháno v původním ZÚR vymezení.

dtto



dtto

Prověřit rozdíly a upravit vymezení Prověřit a upravit


zdroj

e)

D#35

-

D#36a D#36b D#36c

Vltavská cyklistická cesta (Eurovelo 7 – Sluneční trasa) Silnice I/4 v úseku Nová Hospoda Strakonice zapracovat závěr vyplývající z prověření uloženého PÚR 2008 pod bodem S3.

Železnice Veselí nad Lužnicí – Jihlava studie obsahuje několik scénářů a variant, o nichž dosud SŽDC nerozhodlo a) varianta optimalizace b) varianta modernizace c) varianta nová trať

Prověření účelnosti přestavby silnice I/4 na R4 jako rychlostní silnice (Pragoproje kt,11/2010)

Studie „Zvýšení výkonnosti tratě Veselí nad Lužnicí – Jihlava, vč. odstranění úvraťovýc h jízd v ŽST Jihlava“ (SUDOP Praha, a.s., 10/2009)

oNBC25 NBC25

oNBC26 oNBC36 oNBC37 oNBC38 oNBC39 oNBC51 oNBC52 oNBC54 oNBC56 oNBC76 oNBC77

oNBC79

oNBC80

oNBC 2006

oNBC 2014

oNBK 117

Úprava vymezení NRBC Dědovické stráně prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC26 Úprava vymezení NRBC Hlubocká obora NBC36 Úprava vymezení NRBC Velká Kuš NBC37 Úprava vymezení NRBC Řežabinec NBC38 Úprava vymezení NRBC Stará řeka NBC39 Úprava vymezení NRBC Červené Blato NBC51 Úprava vymezení NRBC Kleť - Bulový NBC52 Úprava vymezení NRBC Dívčí Kámen NBC54 Úprava vymezení NRBC Cunkovský hřbet NBC56 Úprava vymezení NRBC Vojířov NBC76 Úprava vymezení NRBC Modravské Slatě - Roklan NBC77 Úprava vymezení NRBC Knížecí Stolec prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC79 Úprava vymezení NRBC Žofín prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC80 Úprava vymezení NRBC Pařezitý Roštejn prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC200 Úprava vymezení NRBC Rašeliniště 6 Ruda – Horusický rybník prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC201 Úprava vymezení NRBC Vltavská Niva 4 prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBK NRBK 117 Hlubocká obora – K118 117 úprava vymezení v k.ú. Třebotovice dle

A . P O D K LA D Y

Požadavek MŽP, Akt. NRBC (EKOTOXA, 2011) dtto

dtto

České Budějovice

požadavek páteřních trasách Prověřit zejména v rozsahu obchvatu Strakonic


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Převymezeno.



177


ozn. ÚAP ozn. ZÚR popis záměru platné ÚPD obce

Litvínovice – úprava ÚSES nelogické napojení NRBK 118 na RBC 611 u Litvínovic

oNBK 170

NBK 118 RBC 611 NBK 170

oNBK 174

NBK 174

NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen upravit vymezení vodní osy NRBK

oRBK 372

RBK 372

US#1

-

Kozohůdky – Rašeliniště Ruda, Horusický rybník Upravit vymezení tak aby biokoridor neležel mezi dálnicí a její doprovodnou komunikací Generel ÚSES Táborska prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a generelem ÚSES Táborsko)

US#2

-

US#3

-

US#4

-

US#5

-

US#6

-


oNBK 118

178

NRBK 170 Žofín – K174 úprava vymezení v sídle Žďár (Kaplice) dle platné ÚPD obce

zdroj

požadavek

námitka k návrhu KUJCK 270/2011 České Budějovice

vymezení

Kaplice námitka k návrhu KUJCK 39949/2010 Požadavek MŽP, Vymezení Geovision z 16. 8. 2012 dle dohody s MŽP z 9. 8. 2012 odd. ÚP, KÚ JčK

Prověřit a upravit vymezení


vyhodnocení ÚAP ZÚR

A . P O D K LA D Y


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci NBK 118 u Litvínovic ZÚR vypuštěn a nahrazen novým RBK 0. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Převymezeno s ohledem ZÚR na místní podmínky.

Upravit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Některé úseky byly ZÚR ponechány, některé převymezeny.

Upravit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Převymezeno podle ZÚR aktuálního stavu biotopů.

Tábor Mladá Vožice námitka k návrhu KUJCK 39866/2010 Požadavek Správy NP a CHKO Šumava (plán ÚSES) Ražice

Prověřit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci V dohodě s OZZL drobné ZÚR úpravy vymezení, jinak ponecháno, k vymezení regionálního ÚSES je příslušný KÚ, ne ORP.


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Upraveno v dohodě se ZÚR Správou NP a CHKO Šumava.

Upravit vymezení

Úprava ÚSES požadavek na převymezení všech prvků ÚSES dle ÚP Katovice Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES mimo zastavitelné plochy a zastavěné území

Katovice

Upravit vymezení

Albrechtice nad Vltavou

Upravit vymezení

Úprava ÚSES

Křemže, Holubov

Upravit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou a po dohodě s MŽP úprava NBC 37. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Ponecháno, lokální ZÚR ÚSES není řešen ZUR. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou a po dohodě s MŽP úprava RBC 786. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou a po dohodě s MŽP úprava NBC 52. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci RBK 307 prověřeno ZÚR autorizovanou osobou, ponecháno dle ZUR. Prověřit Neřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou upraveno NBK 174. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou provedena částečná úprava RBK 4037.

Úprava vymezení prvků ÚSES na území NP a CHKO Šumava prověřit vymezení prvků ÚSES v dokumentech Správy NP a CHKO Šumava a upravit je. Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

požadavek na převymezení ÚSES

US#7

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

Mirotice

Upravit vymezení

US#8

-

Dešná u Dačic

Upravit vymezení

US#9

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES vymezení nového RBC v kú Rancířov Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES v kú. Horní Jílovice

Jan a Nela Witnerovi

Upravit vymezení

US#10

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES - dle ÚP Lčovice

Lčovice

Upravit vymezení


zdroj

požadavek

vyhodnocení stav po dokončení ÚAP 1. aktualizaceZÚR JČK Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou provedena částečná úprava NBK 169. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Prověřeno, provedena ZÚR částečná úprava RBC 793 v k.ú. Štítkov, v k.ú. Svatá Máří úprava autorizovanou osobou nedoporučena. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Na základě prověření ZÚR autorizovanou osobou provedena částečná úprava RBK 373. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Nově vymezeno, ZÚR odklon od obce Přední Zborovice.

US#11

-


Roudné

Upravit vymezení

US#12

-


Svatá Maří

Upravit vymezení

US#13

-


Budyně

Upravit vymezení

oEe1

Ee1

Úprava el. vedení VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice požadavek na změnu trasy vedení v k.ú. Přední Zborovice


oEe2/1

Ee2

Upravit vymezení koridoru

Prověřit Vyřešeno. V aktualizaci Vymezeno jako nový ZÚR záměr Ee2/2.

oEe2/2

Ee2

Prodloužení trasy el. vedení Požadavek na prodloužení vedení VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice ze Záluží až na rozvodnu Tábor Úprava trasy el. vedení Požadavek na úpravu trasy mimo zastavitelné plochy vymezené v ÚP Tábor a mimo zastavěné území v severní části sídla Kloužovice

Přední Zborovice námitka k návrhu KUJCK 1952/2011 E.on Česká republika, a.s. Tábor


oEe4

Ee4

Úprava koridoru Ee4 Suchdol nad Lužnicí – České Velenice požadavek obce na úpravu koridoru dle zaslaného návrhu

Suchdol nad Lužnicí

Prověřit a případně upravit koridor

oEe8

Ee8

Úprava koridoru Ee8 Těšovice – Volary úprava koridoru mimo plánovaný poldr

Lažiště, Drslavice


oEe12

Ee12

Úprava koridoru Ee12 Dasný – Větřní odd. ÚP, KÚ úprava koridoru mimo ZÚ Jčk

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Úsek Ee2/1 (procházející ZÚR Kloužovicemi) upraven tak, aby zohledňoval polohu stávajícího vedení. Úsek Ee2/2 doplněn jako nový oproti původní ZÚR. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Prověřeno, bylo ZÚR vyhodnoceno ponechat koridor v původní trase, trasa stabilizována na území CHKO Třeboňsko; pouze mírně prodloužen v místě elektrické stanice. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Trasa upravena v k.ú ZÚR Lažiště, Švihov, Zábrdí a Kratušín, drobná úprava trasy i v k.ú. Volary - koridor mírně prodloužen v místě elektrické stanice. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno pro ZÚR neaktuálnost záměru.

oEe13

Ee13

Úprava koridoru Ee13 Větřní – Horní Planá úprava trasy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEe31

Ee31

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEe/ 33a1 33a2a 33a2b 33b 33c

Ee33

Úprava koridoru Ee31 Kočín – Veselí nad Lužnicí úprava trasy dle projektové dokumentace Úprava el. vedení VVN 400 kV Kočín – Mírovka nesouhlas s navrženým koridorem na území obce Myslkovice

Myslkovice námitka k návrhu KUJCK 439/2011

Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor

Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a upravit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Po prověření provedena ZÚR úprava trasy v k.ú. Hořice na Šumavě, a v Horní Plané, jinak je záměr reálný. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Nově vymezeno tak, aby ZÚR koridor zohledňoval polohu stávajícího vedení. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Území Soběslavských Blat ZÚR prověřeno studií, Krátošice: provedena úprava trasy, Myslkovice: vedení s ohledem na složitost území ponecháno ve stávající



A . P O D K LA D Y

179




180

zdroj

požadavek


A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

stav po dokončení 1. aktualizaceZÚR JČK stopě s drobnou úpravou na hranicí s obcí Klenovice. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno pro ZÚR neaktuálnost záměru.

oEp3

Ep3

VTL plynovod Strakonice - Písek úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEp4

Ep4

Úprava VTL plynovodu Soběslav – Planá nad Lužnicí požadavek na úpravu trasy na území obce Sedlečko u Soběslavě

Sedlečko u Soběslavě (námitka k návrhu KUJCK 39756/2010 )

oEp5

Ep5 Ep/C

Úprava VTL plynovodů Ep5 Čestice – Vacov – Stachy, Ep/C Zdíkov Vimperk požadavek na úpravu trasy na území obce Zdíkov dle zákresu v námitce

Zdíkov námitka k návrhu KUJCK 1426/2011, 2. akt. ÚAP Vimperk


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno pro ZÚR neaktuálnost záměru.

oEp6

Ep6

VTL plynovod Prachatice – Záblatí úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím.

odd. ÚP, KÚ Jčk


Prověřit Záměr trvá. v aktualiza Byl prověřen, jeho ci ZÚR zachování je potřebné z hlediska fungování systému pro zajištění propojení VTL plynovodů. Případnou možnost úpravy trasy je nutno prověřit, bude řešeno v některé z dalších aktualizací.

oEp7

Ep7

VTL plynovod Ševětín - Hosín úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

odd. ÚP, KÚ Jčk


oEp8

Ep8

VTL plynovod Ep8 Kunžak – Český Rudolec požadavek na vypuštění plynovodu z důvodu nerealizovatelnosti v současné trase

E.on Česká republika

Vypustit současnou trasu záměru

oEp9

Ep9 Ep/F

Úprava VTL plynovodu Lenora – Strážný – Horní Vltavice požadavek obcí na úpravu koridoru tak, aby nezasahoval do zastavěného území a zastavitelných ploch


oEp9a

Ep9 Ep/F

Úprava vymezení přeshraničního VTL propojení ČR – Německo

odd. ÚP, KÚ JčK Strážný Horní Vltavice 2. akt. ÚAP Vimperk NET4GAS

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Bylo prověřeno: ZÚR - vymezení na území obce Hosín odpovídá požadované úpravě; - v rámci konzultací návrhu E.ON upřesnil, že realizace trasy není v současné době aktuální, ale z hlediska celkového zajištění fungování systému je žádoucí jej ponechat. Ponecháno beze změny. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno – záměr neaktuální. Jeví se jako ZÚR nerealizovatelný, ale jedná o potřebné propojení stávajících plynovodů, proto byla vytipována jiná trasa, u které je teprve potřeba prověření, je tedy pro ni vymezen nový koridor územní rezervy Ep/K. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno pro ZÚR neaktuálnost záměru.

Dále sledovat vývoj tohoto úkolu, zejména

Dále sledovat a prověřit v dalších aktualizacíc

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vedení koridoru bylo ZÚR upraveno dle trasy prověřené jako realizovatelné společností E.ON Česká republika, s.r.o.

Vyřešeno. Vypuštěno pro neaktuálnost záměrů.


zdroj

oEp10

Ep10

Propojení tranzitních plynovodů úprava trasy mimo zastavitelné plochy obce Kájov

Kájov odd. ÚP, KÚ JčK NET4GAS, s.r.o.

oEp11

Ep11

VTL plynovod Smědeč - Brloh úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEp12

Ep12

VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví úprava trasy mimo zastavitelné plochy obce Kájov

oEp13

Ep13

VTL plynovod Velešín - Borovany úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

Kájov odd. ÚP, KÚ JčK E.on Česká republika odd. ÚP, KÚ Jčk

oEp/B

Ep/B

VTL plynovod Ep/B Stachy – Plzeňský kraj požadavek na vypuštění plynovodu

oV1

V1

Úprava trasy vodovodu Severní Písecko požadavek na úpravu trasy, aby nezasahovala do zastavěného území ani do zastavitelných ploch obce Probulov

oV6

V6

oV23

V23

Úprava koridoru vodovodu Blatná – Lnáře požadavek na úpravu koridoru mimo zastavěné území a zastavitelné plochy Úprava vodovodu Hamr – Nová Ves nad Lužnicí úprava koridoru pro vodovod v místě rozšíření DP Krabonoš

oV41

V41

Úprava trasy vodovodu Bavorov požadavek na úpravu trasy v k.ú. Strunkovice

Ee#1

-

Doplnění el. vedení VVN 110 kV Dačice – Jemnice doplnit vedení, které bylo součástí platného ÚP VÚC Javořická vrchovina (kód záměru Ee3) Záměr VVN vedení 110 kV je zahrnut v ÚPO Staré Hobzí, v ÚP Dačice, ale není v ZÚR, navíc střet s letištěm v místní části Borek, střet s hřbitovem v místní části Chlumec.

požadavek požadavky, které vyplynou z aktualizac e PÚR 2008 Prověřit a upravit vymezení



vyhodnocení ÚAP h ZÚR (PÚR 2008)


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Upraveno v oblasti ZÚR Kájova, v obci Ktiš ponecháno, není prověřena nová trasa mimo území obce, trasu nelze vypustit, jedná se o záměr z PUR. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Po prověření ponecháno ZÚR v původním vymezení. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Trasa byla upravena. ZÚR

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Prověřeno, toto ZÚR propojení plynovodů není nutné pro zajištění fungování systému. Vypuštěno pro neaktuálnost záměru. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno pro ZÚR neaktuálnost záměru.

E.on Česká republika 2. akt. ÚAP Vimperk Probulov námitka k návrhu KUJCK 611/2011, Orlík nad Vltavou Hajany Bezědovice

Vypustit současnou trasu záměru Prověřit a upravit vymezení


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Upraveno, drobné úpravy ZÚR trasy.

ČBÚ zpracována technická studie společnosti GET 2. akt. ÚAP Třeboň Strunkovice nad Blanicí námitka k návrhu KUJCK 2636/2011 MěÚ Dačice připomínka k návrhu KUJCK 39678/2011 OREG/101; E.on ČR připomínka k návrhu KUJCK 39678/2011 OREG/55; 2. akt. ÚAP Dačice

Upravit vymezení koridoru

Prověřit Vyřešeno. V aktualizaci Původní záměr V23 ZÚR převymezen a označen jako V23/1.


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu.


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vymezeno jako záměr ZÚR Ee38.

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Větev vodovodu ZÚR vypuštěna, lze řešit v ÚP.



A . P O D K LA D Y

181



vyhodnocení ÚAP


Záměr trvá. Zahrnuto variantně jako záměr Ee36a a Ee36b, nedohodnuto, rozpor mezi stanovisky MK a MPO, následně vypuštěno. Bude řešeno na základě dohody s MK a MPO v další samostatné aktualizaci. Záměr E21 vymezený aktualizovanou PÚR ČR v čl. (150j)

Doplnění el. vedení VVN 400 kV Kočín – Přeštice vymezit koridor pro vedení VVN Kočín – Přeštice (variantně v místě PR Radomilická mokřina, u Záblatíčka)

Libějovice Chelčice ČEPS


Prověřit v další aktualizaci ZÚR

Ee#3

-

Vedení VVN 110 kV Strakonice – Vimperk nové vymezení trasy el. vedení

E.on Česká republika


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vymezeno jako záměr ZÚR Ee39.

Ee#37

-

Doplnění el. vedení VVN 400 kV Kočín – Dasný vymezit koridor pro vedení VVN Kočín –Dasný (variantně v místě PR Radomilická mokřina, u Záblatíčka)

ČEPS


Prověřit v další aktualizaci ZÚR

Ep#1

-

VTL Horní Planá – Hořice na Šumavě požadavek na zapracování koridoru pro vedení VTL plynovodu

E.on Česká republika Horní Planá


V#1

-

Studená námitka k návrhu KUJCK 620/2011


V#2

-

Chýnov

V#3

-

Vybudování přivaděče pitné vody pro obec Studená hledat trasu pro vodovodní přivaděč od Jihndřichova Hradce (Horusická soustava) nebo od Dačic (Landštejnská soustava). ČOV Chýnov požadavek pro vymezení nové plochy pro ČOV Propojení vodovodů Klobásná – Chlebov požadavek na propojení vodovodů

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vymezen nový záměr ZÚR Ep26 – Černá v Pošumaví - Horní Planá, na nějž se napojuje záměr E12 – Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví, který je převymezen. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Nejsou naplněny atributy ZÚR nadmístního významu, neřešeno ZUR.

-

SR/A

Lokalita Špičák – záměr pro rekreaci územní rezerva SR/A z platných ZÚR JČK

-

A3

-

odst. (60)

Plocha asanace Špičák požadavek na vypuštění plochy pro asanaci Požadavek na zpracování územní studie u záměrů SR/A, D/O, D/Q

Prověřit a případně vymezit Prověřit a případně vymezit koridor Vypustit záměr SR/A ze ZÚR, vč. vypuštění požadavku na zpracování ÚS a asanace

oSO11

SO11

(dříve Ee#2a, Ee#2b)

(dříve Ee#4a Ee#4b)


požadavek

-

Ee#36

182

zdroj

A . P O D K LA D Y

České Budějovice – Za Stromovkou požadavek na úpravu vymezení plochy

Sdružení měst a obcí Bukovská voda Pokyn z porady vedení JČK (únor 2013)

České Budějovice

Prověřit a upravit

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

Záměr trvá. Zahrnuto variantně jako záměr Ee37a a Ee37b, nedohodnuto (rozpor mezi stanovisky MK a MPO), následně vypuštěno. Bude řešeno na základě dohody s MK a MPO v další aktualizaci. Záměr není vymezen aktualizovanou PÚR ČR – dále řešit jako záměr nadmístního významu.

Vyřešeno. Nejedná se o záměr nadmístního významu. Vyřešeno. Nejedná se o záměr nadmístního významu.

Řešit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno pro ZÚR neaktuálnost záměru. Vyřešeno. Vypuštěno pro neaktuálnost záměru. Vyřešeno. Vypuštěno pro neaktuálnost záměru. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje


dle ÚP města Č. Budějovice

zdroj

požadavek

námitka k návrhu KUJCK 270/2011 Jindřichův Hradec

vymezení

Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a upravit vymezení

oSO15

SO15

Plocha SO15 Jindřichův Hradec požadavek na vypuštění plochy pro bydlení

oKP6

KP6

Tábor

oKP7

KP7

Úprava komerční zóny Tábor – Klokoty požadavek na změnu funkčního využití plochy – nově by měla sloužit pro bydlení Úprava komerční zóny Tábor – sever požadavek na rozšíření stávající plochy KP7 dle ÚP Tábor

oKP8

KP8

Úprava komerční zóny Tábor – sever požadavek na rozšíření stávající plochy KP8 dle ÚP Tábor

Tábor

oKP13

KP13

Protivín požadavek na úpravu vymezení plochy dle ÚP Protivín

oSR6

SR6

Plocha pro golfové hřiště Týn nad Vltavou požadavek na úpravu současného vymezení plochy (zmenšení)

oSR14

SR14

Úprava Třeboň – Břilice rozšíření plochy západním směrem dle návrhu ÚP Třeboň

Protivín námitka k návrhu KUJCK 39916/2010 Týn nad Vltavou 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou Třeboň

SO#1

-

KP#1

-

KP#2

-

KP#3

-

KP#4

-

SR#1

-

Plocha pro přestavbu stávajícího průmyslového areálu požadavek na vymezení nové smíšeně obytné plochy Dívčice – plocha pro dřevozpracující závod Požadavek na zapracování plochy pro dřevozpracující závod včetně řešení souvisejících potřeb, např. napojení na kapacitní silniční síť Průmyslová zóna Lomnice nad Lužnicí požadavek na vymezení nové plochy výroby a skladování Plocha pro komerčně průmyslovou plochu Chýňava požadavek na vymezení nové komerčně průmyslové plochy Chýňava Plocha pro komerčně průmyslovou plochu ORTY požadavek na vymezení nové plochy pro občanskou vybavenost související s připravovaným zprovozněním Ortů Prachatice – golfový areál požadavek na vymezení plochy pro golfový areál v k.ú. Staré Prachatice

SR#2

-

Vymezení Zadov – Churáňov požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci dle zpracované studie

SR#3

-

Plocha pro víceúčelový areál pro

Tábor

Hosín

Prověřit a případně vypustit

vyhodnocení ÚAP ZÚR

stav po dokončení 1. aktualizaceZÚR JČK atributy nadmístního významu.

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu.

Prověřit a případně upravit vymezení

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu.

Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a případně vymezit

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Neřešeno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Neřešeno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu.

Dívčice námitka k návrhu KUJCK 2639/2011


Lomnice nad Lužnicí


Hosín


Hosín


Prachatice námitka k návrhu KUJCK 39903/2010 Stachy


Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Neřešeno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu.


Dešná

Prověřit a

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Nevymezeno, s rozšířením ZÚR o nové rozvojové plochy mimo stávající areál nesouhlasilo MŽP, podařilo se dohodnout pouze možnost rozvoje v rozsahu stávajícího areálu. Prověřit Vyřešeno.

Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Neřešeno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Neřešeno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Neřešeno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu.



A . P O D K LA D Y

183



zdroj

jezdecký sport požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci pro umístění víceúčelového areálu pro jezdecký sport Sportovně rekreační plocha Horní Vltavice požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci za účelem rozšíření stávajícího lyžařského areálu

SR#4

-

-

L/H

LAPV Vysočany dle generelu nezasahují Vysočany na území JČK

požadavek případně vymezit

Horní Vltavice


Generel území chráněných pro akumulaci povrchovýc h vod (Mze, 9/2011)

Vypustit územní rezervu L/H z platných ZÚR

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení stav po dokončení ÚAP 1. aktualizaceZÚR JČK v aktualizaci Neřešeno, nenaplňuje ZÚR atributy nadmístního významu. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Prověřeno, jedná se ZÚR o skiareál „Nad Kovárnou“, který nenaplňuje v současné době atributy nadmístního významu, lze řešit v ÚP. Část areálu SR9 v k.ú. Račí, který naplňuje atributy nadmístního významu, je neměněným záměrem. Prověřit Vyřešeno. v aktualizaci Vypuštěno, generelem ZÚR byla územní rezerva upřesněna pouze na území kraje Vysočina.

3.3.2. VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ Z 3. ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚAP OBCÍ Záměry byly převzaty z 3. úplné aktualizace ÚAP obcí, které byly dokončeny k 31. prosinci 2014. Pozn. V následující tabulce jsou vyhodnocené nejen jednotlivé evidované záměry z ÚAP obcí, ale i problémy k řešení, které byly identifikovány v rámci zpracování 3. úplné aktualizace ÚAP obcí. TABULKA 100 - TABULKA VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ A PROBLÉMŮ Z 3. ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚAP OBCÍ V JIHOČESKÉM KRAJI


ozn. ÚAP

184

ozn. ZÚR

popis záměru (problému)

zdroj

požadavek

3. akt. ÚAP Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi Písek zastavěné území

-

D4

Čimelice - obchvat komunikace I/4

-

D8/2 D5/2

-

D6/10

Strakonice 3. akt. ÚAP Průtah dvou silnic I. třídy obcí, komunikace I/4, I/22 Strakonice jejich navrhované přeložky ale vytváří bariéry, případně negativně zasáhnou klidné lokality bydlení; prověřit navrhované trasy (řešit v ZÚR/ÚP) Nová Ves - koridor 3. akt. ÚAP Záměr D6/10 - homogenizace komunikace I/19 – komunikace I/19 - vyřazeno z Tábor úsek Zárybničná návrhu 1. aktualizace ZÚR JK Lhota - Chýnov (nástroj řešení ZÚR)

-

komunikace I/19 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy, příp. II. třídy, - Orlík nad Vltavou zatěžuje exhalacemi zastavěné Písek komunikace I/20 území. - sjezd ze silnice I/20 u Chlaponic, - střed města Písek, - jižní část Protivína u křížení se sil. III/1404, u Radčice III/2033 komunikace I/29 - východní okraj Písku komunikace II/105 - Slabčice

vyhodnocení ÚAP

Neřešit v ZÚR Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D4 Neřešit v ZÚR Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D8/2, D5/2

Neřešit v ZÚR Záměr D6/10 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 208. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), možno řešit v ÚP. Hygienická závada v části B. RURÚ (kapitola 3.1.3 Hygienické závady)

ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


komunikace II/121 - Smetanova Lhota komunikace II/138 - Zvíkovské Podhradí, Záhoří, Oslov, Kluky, Dolní Novosedly komunikace II/140 - Písek, Putim, Ražice komunikace II/175 - Mišovice, Mirovice Orlík nad Vltavou komunikace I/19

-

zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

3. akt. ÚAP Záměr silnice I. třídy křižuje Písek ochranné pásmo vodního zdroje

Neřešit v ZÚR Jedná se o střet stávající komunikace s limity využití území.

-

D6/3

Orlík nad Vltavou komunikace I/19

3. akt. ÚAP Návrh zastavitelného území křižuje Písek záměr silnice I. třídy. Záměr D6/3 - homogenizace komunikace I/19 - Lety Hrejkovice - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR

Neřešit v ZÚR Záměr D6/3 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 208. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.

-

D/N

Mirovice - obchvat komunikace I/19

3. akt. ÚAP Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území a dále prochází Písek záplavovým územím.

Neřešit v ZÚR Prozatím řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D/N

oRBK 4006

RBK 4006

Mirovice - obchvat komunikace I/19

-

D6/2

Lety - komunikace I/19

oRBK 4016

RBK 4016

Drhovle komunikace I/20

3. akt. ÚAP Stávající komunikace I/19 i územní Prověřit rezerva křižují RBK 4006 Vlčava Písek v aktualizaci ZÚR Horosedly (kolmé křížení) OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi Neřešit v ZÚR Písek zastavěné území Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D6/2 (obchvat) 3. akt. ÚAP stávající komunikace I/20 křižuje Prověřit RBK 4016 Kosejřín - U Stašova Písek v aktualizaci ZÚR (kolmé křížení) OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy prochází záplavovým Neřešit v ZÚR Písek územím Q 100 Jedná se o střet stávající komunikace s limity využití území

-

oNBK 114

Písek - komunikace I/20 - střed města Písek NBK 114

Písek - komunikace I/20

3. akt. ÚAP stávající komunikace I/20 křižuje NBK 114 Řežabinec - Dědovické Písek stráně (kolmé křížení ve středu města - kopíruje tok řeky Otavy Šrámkův most - silniční i železniční)

Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK).



185


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR

-


zdroj

požadavek

vyhodnocení ÚAP

3. akt. ÚAP Návrh zastavitelného území křižuje Neřešit v ZÚR Písek záměr silnice I. třídy Nejprve prověřit možnost upřesnění navrženého koridoru v ÚP. Protivín 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy prochází záplavovým Neřešit v ZÚR komunikace I/20 Písek území Q100. Jedná se o střet - severní část Protivína stávající komunikace u Myšence s limity využití území. Protivín 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy křižuje regionálním Prověřit komunikace I/20 Písek biocentrem: v aktualizaci ZÚR - silnice křižuje RBC 784 - Blanice OZZL připravuje prověření pod Rabyní - severní část Protivína u Myšence problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Protivín 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy křižuje regionálním Prověřit komunikace I/20 Písek biokoridorem. v aktualizaci ZÚR Zjištěno kolmé křížení RBK 359 OZZL připravuje prověření K119 – Hájek. problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Písek - komunikace I/20 - severní část města (Pražské Předměstí)

-

186


A . P O D K LA D Y

oRBC 784

RBC 784

oRBK 357

RBK 359

3. akt. ÚAP Silnice I. třídy prochází zastavěným Neřešit v ZÚR J. Hradec územím (řešit v ZÚR). Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D9/2.2 (obchvat) 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy prochází zastavěným Neřešit v ZÚR J. Hradec územím (řešit v ZÚR). Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D9/2.3 (obchvat)

-

D9/2.2

Pleše - komunikace I/23

-

D9/2.3

Kardašova Řečice komunikace I/23

-

D9/6

Nová Olešná komunikace I/23

3. akt. ÚAP Silnice I. třídy prochází záplavovou J. Hradec oblastí stoleté vody (řešit v ZÚR).

Neřešit v ZÚR Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D9/6 (obchvat)

-

D30/1

Písek - přeložka komunikace I/29

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 234. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK).

-

D11/6

Temešvár komunikace I/29

-

D11/5

Záhoří - obchvat komunikace I/29

3. akt. ÚAP Návrh zastavitelného území křižuje Písek záměr silnice I. třídy. Záměr D30/1 - přeložka Písek (jižní část města - od mimoúrovňové křižovatky u marketu Albert po křižovatku v lokalitě Putimská Vysoká - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR. 3. akt. ÚAP - Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi Písek zastavěné území. - Návrh zastavitelného území křižuje záměr silnice I. třídy. Záměr D11/6 - homogenizace silnice I/29 - úsek Záhoří - Podolí I vyřazeno z návrhu 1. akt. ZÚR. 3. akt. ÚAP - Záměr silnice I. třídy křižuje Písek zastavěné území. - Návrh zastavitelného území křižuje záměr silnice I. třídy.

Neřešit v ZÚR Záměr D11/6 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 208. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Nejprve prověřit možnost upřesnění navrženého koridoru v ÚP.


ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

vyhodnocení ÚAP

-

D11/7

Křenovice komunikace I/29

3. akt. ÚAP Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi Písek zastavěné území.


-

D11/11

Opařany komunikace I/29 úsek Opařany (východ) – Oltyně (západ)

3. akt. ÚAP Vyřazeno z návrhu 1. aktualizace Tábor ZÚR JK (nástroj řešení ZÚR)

Neřešit v ZÚR Záměr D11/11 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 208. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), možno řešit v ÚP.

-

D9/3

Jindřichův Hradec Kardašova Řečice silnice I/23

3. akt. ÚAP Záměr D9/3 - homogenizace silnice I/23 - úsek Kardašova Řečice J. Hradec Děbolín - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR. Záměr silnice I. třídy prochází lesem.

RBC 678


-

D/B

Lásenice komunikace I/34

-

D24

silnice II/120 - nové 3. akt. ÚAP Vyřazeno z návrhu 1. aktualizace mimoúrovňové Tábor ZÚR JK (nástroj řešení ZÚR). křížení silnice II/120 s IV. TŽK

RBK 306 NBK 115

Varvažov komunikace II/121

oRBC 678

oRBK 306 oNBK 115

-

-

Varvažov komunikace II/121

D25

silnice II/122 – nový úsek silnice jižně od Bechyně - Hodonice,

Neřešit v ZÚR Záměr D9/3 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 207. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. 3. akt. ÚAP Silnice I. třídy prochází regionálním Prověřit biocentrem, silnice křižuje RBC 678 v aktualizaci ZÚR J. Hradec - Svatá Barbora (řešit v ZÚR). OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). 3. akt. ÚAP Záměr Silnice I. třídy prochází J. Hradec zastavěným územím (řešit v ZÚR)

3. akt. ÚAP - stávající komunikace II/121 křižuje RBK 306 Větrov Písek Dědovické stráně (kolmé křížení ve středu obce - kopíruje tok Skalice most), - stávající komunikace II/121 křižuje NBK 115 Dědovické Stráně K60 (kolmé křížení, NBK kopíruje tok řeky Otavy - most) 3. akt. ÚAP stávající komunikace II/121 křižuje ptačí oblast Natura 2000 - 2290 Písek Údolí Otavy a Vltavy.

3. akt. ÚAP Vyřazeno z návrhu 1. aktualizace Tábor ZÚR JK (nástroj řešení ZÚR)

Neřešit v ZÚR problém již řeší ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace - D/B (ÚR bude dále prověřována) Neřešit v ZÚR Záměr D24 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 217. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Neřešit v ZÚR jedná se o střet se stávající komunikací, neřešitelné nástroji územního plánování. Neřešit v ZÚR Záměr D25 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 217.


ozn. ÚAP

A . P O D K LA D Y

187


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek


vyhodnocení ÚAP

- Sudoměřice u Bechyně

odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), možno řešit v ÚP.

-

Zvíkovské Podhradí - 3. akt. ÚAP stávající komunikace II/121 a komunikace II/121 a Písek II/138 křižuje ptačí oblast Natura II/138 2000 - 2290 Údolí Otavy a Vltavy

Neřešit v ZÚR jedná se o střet se stávající komunikací, neřešitelné nástroji územního plánování.

-

Popelín komunikace II/134

3. akt. ÚAP Silnice II. třídy prochází záplavovou oblastí stoleté vody J. Hradec (řešit v ZÚR). Střed obce Popelín se nachází v záplavovém území stoleté vody. (není na páteřní síti)

-

Budislav komunikace II/135

3. akt. ÚAP Odstranění dopravní závady na Soběslav II/135 (řešit v ZÚR). Úzký profil silnice při průjezdu obcí.

188

A . P O D K LA D Y

-

Tučapy - komunikace 3. akt. ÚAP Řešit nevyhovující průjezd silnice II/135 v místní částí Dvorce, (řešit II/135 Soběslav v ZÚR). Nevyhovující průjezd silnice II/135 v místní částí Dvorce – nehody.

-

Tučapy - komunikace 3. akt. ÚAP - Řešit nebezpečnou křižovatku II/135 x III/12841 x III/13531 v II/135 - křižovatka Soběslav místní části Tučapy, nehody (řešit kraj). - Řešit nebezpečnou křižovatku II/135 x III/13517, nehody (řešit kraj).

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt., řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP.

-

D29/8

Tábor - komunikace II/137 - úsek Čekanice - Hlinice

3. akt. ÚAP Záměr D29/8 napojení silnice II. třídy na mimoúrovňovou Tábor křižovatku dálnice - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR JK (nástroj řešení ZÚR).


-

D29/9

Ratibořské Hory obchvat komunikace II/137

3. akt. ÚAP záměr D29/9 obchvat Ratibořské Hory - vyřazeno z návrhu Tábor 1. aktualizace ZÚR JK (nástroj řešení ZÚR).


-

D40/1

Albrechtice n. Vlt. obchvat komunikace II/138

3. akt. ÚAP Stávající silnice II/138 prochází obcí Albrechtice nad Vltavou zátěž Písek v místech Chřešťovice, Jehnědo, Údraž, Albrechtice a zatěžuje exhalacemi zastavěné území.


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


-

D11/3

Písek - komunikace II/139

-

D11/2

Dobev - obchvat komunikace II/139

-

Putim - komunikace II/140

-

Putim, Ražice komunikace II/140

oNBC 37 NBC 37

oNBK 119

-

zdroj

požadavek

Chřášťovice 3. akt. ÚAP nový záměr, prověřit obchvat obce - silnice Strakonice (není na páteřní síti) II/139

-

Putim, Ražice komunikace II/140

NBK 119

Putim - komunikace II/140

D31/4 D31/5 D31/6

Zbytiny komunikace II/141

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP.

3. akt. ÚAP - Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území, Písek stávající komunikace II/139 Václavské Předměstí. - Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q 100 (stávající komunikace II/139 ulice Dvořákova-Kolárova - most přes řeku). 3. akt. ÚAP - Silnice II. třídy zatěžuje Písek exhalacemi zastavěné území. - Stávající komunikace II/139 křižuje NBK 116 Velká Kuš Řežabinec (kolmé křížení). 3. akt. ÚAP Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q 100 Písek (stávající komunikace II/140 v jihozápadní části Putimi).

Neřešit v ZÚR Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D11/3 (obchvat).

3. akt. ÚAP Zpřesnění koridoru D31/4 a D31/5 Prachatice ze ZÚR. Nově zjištěný záměr po roce 2012 na podkladu ÚP Záblatí – 2013. Záměr D31/4 a 31/6 homogenizace silnice II/141 - úsek Prachatice - Libínské Sedlo a úsek Blažejovice - Volary a koridor pro záměr D31/5 přeložka Blažejovice

Neřešit v ZÚR Uvedené úseky záměru D31 nenaplňují atributy nadmístnosti (viz. bod 238. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.

Neřešit v ZÚR Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D11/2 (obchvat).

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené (není na páteřní síti) v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP. 3. akt. ÚAP Silnice II. třídy prochází ochranným Neřešit v ZÚR Písek pásmem vodního zdroje. Jedná se o střet stávající komunikace s limity využití území. 3. akt. ÚAP stávající komunikace II/140 Prověřit Písek prochází NBC 37 Řežabinec. v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). 3. akt. ÚAP stávající komunikace II/140 kříží Prověřit NBK 119 Řežabinec - K118 (kolmé v aktualizaci ZÚR Písek křížení) OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK).



189


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

vyřazeny z návrhu 1. akt. ZÚR.

Nové Hrady propojení silnice II/154 a I/24 resp. (II/103)

3. akt. ÚAP Záměr silnice III. třídy lokálním Trhové biokoridorem (1. aktualizace ZÚR Sviny návrh, zatím neschváleno).

Neřešit v ZÚR Nejprve prověřit možnost upřesnění navrženého koridoru v ÚP (vč. řešení LBK).

-

Český Rudolec Markvarec komunikace II/151

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit potřebnost obchvatu Český Rudolec – Markvarec na páteřní síti II/151. Záměr D38/1 (homogenizace) nenaplňoval atributy nadmístnosti (viz. bod 238. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.

-

Dačice - Lipolec komunikace II/151

3. akt. ÚAP Frekventovaná komunikace vede přes zastavěné území - riziko emisí Dačice a hluku z dopravy. Vymezit koridor nebo územní rezervu pro obchvat, zohlednit problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověřit vhodnost zástavby v těchto plochách (řešit v ZÚR/ÚP v ÚPD není řešeno). Záměr D38/1 - homogenizace komunikace II/151 - úsek Kunžak Dačice - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR. (je na páteřní síti) 3. akt. ÚAP Frekventovaná komunikace vede přes zastavěné území - riziko emisí Dačice a hluku z dopravy. Vymezit koridor nebo územní rezervu pro obchvat, zohlednit problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověřit vhodnost zástavby v těchto plochách (řešit v ZÚR/ÚP v ÚPD část. řešeno). Záměr D38/1 - homogenizace komunikace II/151 - úsek Kunžak Dačice - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR. (je na páteřní síti)

-

Dačice - Hostkovice Lipovec homogenizace komunikace II/151

3. akt. ÚAP Návrh homogenizace komunikace a návrh obchvatu koliduje s návrhem Dačice koridorů tech. sítí ze ZÚR a ÚP. Prověřit umístění a zpřesnit koridory - záměr v ZÚR bude částečně vypuštěn, část obchvatu v ZÚR bude přesunut do územní rezervy (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno), záměr D38/1 homogenizace komunikace II/151 úsek Kunžak - Dačice - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR.

Neřešit v ZÚR Záměr D38/1 nenaplňoval atributy nadmístnosti (viz. bod 238. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), možno řešit v ÚP (homogenizace).


-

190

D85

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit potřebnost obchvatu Dačice Lipolec na páteřní síti II/151. Záměr D38/1 (homogenizace) nenaplňoval atributy nadmístnosti (viz. bod 238. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), možno řešit v ÚP.

ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

Kunžak komunikace II/151

3. akt. ÚAP - Záměr Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100, řešit v J. Hradec ZÚR, silnice ve středu města (vlévání Stuhy do Chlumu). - Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím.

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit dopravní řešení na páteřní síti II/151 v Kunžaku. V minulosti hledáno řešení bodové závady v Kunžaku.

-

Třeboň - přeložka II/154

3. akt. ÚAP Východní obchvat historického Třeboň jádra. (není na páteřní síti)


-

Třeboň - obchvat Branné II/154

3. akt. ÚAP v realizaci za pomoci KPÚ. Třeboň (není na páteřní síti)


3. akt. ÚAP Záměr alternativní trasy 2. etapy Kaplice obchvatu města Kaplice převzatý ze studie proveditelnosti pořízené RURÚ krajským úřadem. Záměr D39 - jižní obchvat města Kaplice - vyřazeno z návrhu 1. aktualizace ZÚR. 3. akt. ÚAP záměr D41/1 - obchvat obce Český Prostřední Svince II/155 vyřazeno z návrhu 1. aktualizace Krumlov ZÚR

Neřešit v ZÚR Záměr D39 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 253. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.

3. akt. ÚAP Záměr silnice II. třídy prochází Trhové zastavěným územím a je v konfliktu Sviny i se zastavitelnou plochou. Záměr D42/6 úsek Žár - Nové Hrady vyřazen v 1. aktualizaci ZÚR.


D#41

-

D39

Kaplice - obchvat II/154

-

D41/1

Jižní obchvat Prostředních Svinců – koridor pro sil.II/155

-

D42/6

Nové Hrady komunikace II/156 úsek Žár - Nové hrady (západ)

-

D42/7

Nové Hrady - obchvat 3. akt. ÚAP - Záměr silnice II. třídy prochází - komunikace II/156 Trhové lokálním biokoridorem. Sviny - Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměrem silnice II. třídy. Záměr D42/7 úsek obchvat Nové Hrady vyřazen v 1. aktualizaci ZÚR.


Neřešit v ZÚR Záměr D42/7 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 262. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP (vč. střetu s LBK a zastavitelnými plochami).



191


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR

oD42

D42/8

-

D45/1


-

192

oNBK 176

-

-

NBK 176

D45/1


Trhové Sviny komunikace II/156 úsek Veselka Otěvěk

zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

3. akt. ÚAP - Záměr silnice II. třídy prochází Trhové zastavěným územím. Sviny - Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměrem silnice II. třídy. Záměr D42/3 úsek Veselka - Otěvěk vyřazen v 1. aktualizaci ZÚR. V ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace záměr D42/8.

Prověřit v aktualizaci ZÚR Pořizována územní studie s cílem: • dořešení obchvatu sídla Otěvěk a jeho napojení na stávající koridor obchvatu Trhových Svinů D42/8, (je na páteřní síti) • řešení křížení obchvatu se stávající silnicí II/157 při zohlednění zastavitelných ploch vymezených platným ÚP Trhové Sviny, • dořešení trasy obchvatu v prostoru hřbitova severně od města Trhové Sviny, případně úprava této trasy. Tálín (severní 3. akt. ÚAP Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi Neřešit v ZÚR obchvat), Paseky Písek zastavěné území. Řešeno ZÚR JČK ve komunikace II/159 znění 1. aktualizace – D45/1 (obchvat) Dráchov 3. akt. ÚAP Úzký a nevhodný průjezd obcí. Neřešit v ZÚR Řešení obchvatu obce na silnici komunikace II/159 Soběslav Záměr nenaplňuje II/159 včetně přemostění Lužnice atributy (řešit v ZÚR). nadmístního významu stanovené (není na páteřní síti) v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP. Paseky - komunikace 3. akt. ÚAP Stávající silnice II. třídy křižuje Prověřit II/159 Písek nadregionální biokoridor NBK 176. v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Paseky - komunikace 3. akt. ÚAP Silnice II. třídy prochází ochranným Neřešit v ZÚR II/159 - jižní obchvat Písek pásmem vodního zdroje. Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D45/1 (obchvat). přeložka silnice 3. akt. ÚAP Úsek mezi centrální částí sídla a Neřešit v ZÚR II/163 - Černá v Český okrajem zastavěné části v Černé v Záměr nenaplňuje Pošumaví směrem na Frymburk a Pošumaví Krumlov atributy na Horní Planou (záměr z platného nadmístního ÚP). významu stanovené v čl. (20a, b) ZÚR JČK (není na páteřní síti) ve znění 1. akt, řešit v ÚP.

ozn. ÚAP

ozn. ZÚR

-

-

-

D52/2

-

D52/1

-

D52/2

-

D52/2


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

3. akt. ÚAP Silnice II/164 prochází evropsky Silnice II/164 významnou lokalitou NATURA 2000. Člunek - Natura 2000 J. Hradec Řešit v ZÚR, jedná se o stávající komunikaci, která prochází mezi Kačležským a Krvavým rybníkem. Němětice 3. akt. ÚAP Silnice II/170 slouží jako přístup k komunikace II/170 Strakonice zimnímu areálu Zadov (zvýšený provoz); minimalizovat negativní vliv na rozvojové plochy, prověřit možnost obchvatu (řešit v ZÚR/ÚP). (není na páteřní síti)

Neřešit v ZÚR jedná se o střet se stávající komunikací, neřešitelné nástroji územního plánování.

Cizkrajov - D. Bolíkov 3. akt. ÚAP Prověřit umístění a zpřesnit návrh - obchvat koridoru, sjednotit návrh Dačice komunikace v dokumentacích, příp. komunikace II/406 navrhnout přeložení TI, prověřit umístění a zpřesnit koridor na pozemku PUPFL, vyhodnotit zábor PUPFL - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD část. řešeno). Dačice - V. Pěčín 3. akt. ÚAP Návrh homogenizace komunikace homogenizace ze ZÚR koliduje s návrhem ploch Dačice občanských z ÚP, s návrhem reg. komunikace II/406 prvků ÚSES generelu, s vyhl. aktivní zónou záplavového území a s vyhlášenou přírodní památkou. Prověřit umístění a velikost zastavitelných ploch, prověřit umístění a zpřesnit návrh úpravy komunikace - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno). Peč - návrh 3. akt. ÚAP - Návrh homogenizace komunikace homogenizace ze ZÚR koliduje s návrhem ploch Dačice komunikace II/406 veřejné zeleně a bydlení z ÚP. - Návrh homogenizace komunikace limitovaný vedením VN a skupinového vodovodu. Prověřit umístění a velikost zastavitelných ploch, prověřit umístění a zpřesnit návrh úpravy komunikace, příp. navrhnout přeložení TI - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR - v ÚPD není řešeno).


Mutišov - návrh homogenizace komunikace II/406

3. akt. ÚAP Návrh homogenizace komunikace ze ZÚR koliduje s návrhem Dačice koridorů tech. sítí z ÚP. Prověřit umístění a zpřesnit koridory - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno).







193



ozn. ÚAP

194

ozn. ZÚR


-

D55/1

Budeč homogenizace komunikace II/410

-

D55/2

Dešná - Rancířov homogenizace komunikace II/410

-

D55/2

Dešná - Plačovice homogenizace komunikace II/410

-

D55/2

Dešná - Hluboká homogenizace komunikace II/410

zdroj

3. akt. ÚAP Dačice projednání

D#38

3. akt. ÚAP ORP Dačice předně území podél Dačice řeky Mor. Dyje a podél státních hranic - komunikační propojení, hraniční přechody

D#42

ORP Dačice předně Dačice, Dešná, Cizkrajov, Peč, Slavonice, Č.Rudolec komunikace I. třídy

-

D56/1

požadavek

3. akt. ÚAP Návrh limitován plynovodem, trafostanicí a VN, dále vyhl. NKP Dačice kostela a zámku a dále vyhl. záplavovým územím a aktivní zónou. Prověřit umístění a zpřesnit koridor, příp. navrhnout přeložení TI - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno). 3. akt. ÚAP Návrh homogenizace komunikace ze ZÚR koliduje s návrhem Dačice koridorů tech. sítí, s návrhem ploch občanských, obytných, smíšených obytných a výroby z ÚP. Prověřit umístění a zpřesnit koridory - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno). 3. akt. ÚAP Návrh homogenizace komunikace Dačice limitován vyhl. NKP kostela. Prověřit umístění a zpřesnit koridor na pozemku NKP - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno).

3. akt. ÚAP Dačice

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP



Neřešit v ZÚR Záměr D55/2 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 277. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Nevyhovující dopravní Neřešit v ZÚR infrastruktura. Záměr D55/2 V aktualizaci ZÚR ponechat koridor nenaplňuje atributy VPS D55/2 pro zajištění nadmístnosti homogenizace trasy na komunikaci (viz. bod 277. II/410 (řešit v ZÚR - v ÚPD není odůvodnění 1. akt. řešeno). ZÚR JČK), řešit v ÚP. Prověřit a vymezit koridory nebo Prověřit plochy územních rezerv pro v aktualizaci ZÚR komunikace, vytvořit podmínky Prověřit zejména pro zlepšení průchodnosti krajiny s s ohledem na širší vazbou na okolní regiony a vazby s nadmístním dobudování doprovodné významem. Chybějící propojení infrastruktury (řešit v ZÚR/ÚP). pěších a Chybějící komunikační propojení cyklistických tras lze cyklo a pěších tras, chybějící řešit v rámci ÚPD hraniční přechody - zvýšení obcí. propustnosti krajiny a obnovení propojení sídel. Absence silnice I. třídy, dopravního Prověřit napojení na hlavní infrastrukturu v aktualizaci ZÚR ČR - frekventovaný silniční koridor Prověřit zejména II. třídy: Telč-Dačice-Slavonice, s ohledem na koncepci dopravní Kunžak-Dačice-Jemnice. infrastruktury na Prověřit a případně vymezit úrovni regionálních koridory nebo plochy územních dopravních vazeb. rezerv pro homogenizaci komunikace, pro obchvaty, řešit dopravní závady (řešit v ZÚR).

Chotoviny - úprava 3. akt. ÚAP Záměr D56/1 vyřazen z návrhu mimoúrovňového 1. aktualizace ZÚR JK (nástroj Tábor křížení silnice II/603 řešení ZÚR). a IV. TŽK

Neřešit v ZÚR Záměr D56/1 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 279. odůvodnění 1. akt.


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

Mirotice komunikace II/604

3. akt. ÚAP Stávající komunikace II/604 křižuje Prověřit RBK 307 (kolmé křížení mimo Písek v aktualizaci ZÚR obec). OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK).

-

Dunajovice - místní komunikace

3. akt. ÚAP Převedení místní komunikace Dunajovice - Slověnice na silnici III. Třeboň třídy. (není na páteřní síti)

-

Doubrava - nová komunikace

3. akt. ÚAP Týn nad Vltavou

koridor přeložky III/10577

3. akt. ÚAP České Budějovice záměr obce

Dolní Žďár komunikace II. třídy

3. akt. ÚAP J. Hradec


3. akt. ÚAP J. Hradec

oRBK 307

-

RBK 307

D81

-

-

D9/3

Neřešit v ZÚR Změna kategorizace silniční sítě není řešitelná nástroji územního plánování. Absence silničního mostu v Neřešit v ZÚR nadřazené ÚPD – tento most slouží Záměr nenaplňuje ke zlepšení dopravní dostupnosti atributy oblasti zejména při uzavírce nadmístního stávajících mostů. významu stanovené v čl. (20a, b) ZÚR JČK (není na páteřní síti) ve znění 1. aktualizace. nesouhlas obce Rudolfov s Neřešit v ZÚR vypuštěním z 1. aktualizace ZUR. Záměr nenaplňuje Přeložka III/10577 je obsažena i v atributy platných ÚP Rudolfov, Adamov, nadmístnosti (viz. Hůry. V k.ú. Rudolfov byla v letošním bod 290. odůvodnění roce zpracována, projednána a 1. akt. ZÚR JČK), zaevidována územní studie této navíc záměr je již nové komunikace a zároveň je její řešen v platné ÚPD. poloha na k.ú. Rudolfov upřesněna ve Změně č. 2 ÚP Rudolfov. Uvedenou dokumentaci pořídil MěÚ Rudolfov. Silnice II. třídy prochází Neřešit v ZÚR záplavovým územím Q100, Záměr nenaplňuje stávající komunikace procházející atributy obcí (řešit v ZÚR). nadmístního významu stanovené (není na páteřní síti) v čl. (20a, b) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP. záměr D9/3 - homogenizace silnice Neřešit v ZÚR I/23 - úsek Kardašova Řečice Záměr D9/3 Děbolín - vyřazeno z návrhu 1. nenaplňuje atributy aktualizace ZÚR nadmístnosti (kolmé křížení) (viz. bod 207. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.


ZÚR JČK), řešit v ÚP.

195


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR

-

-

D52


-

196


zdroj

požadavek

3. akt. ÚAP Frekventovaná komunikace vede přes zastavěné území - riziko emisí Dačice a hluku z dopravy. Vymezit koridory nebo územní rezervy pro obchvaty, zohlednit problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověřit vhodnost zástavby v těchto plochách (řešit v ZÚR - v ÚPD řešeno). (není na páteřní síti) Cizkrajov - D. Bolíkov 3. akt. ÚAP Prověřit umístění a zpřesnit návrh stavby a koridoru - záměr v ZÚR - návrh ČOV Dačice bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno) Návrh ČOV z ÚP koliduje s návrhem koridoru obchvatu ze ZÚR. Slavonice - návrh obchvat

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP



Předotice rychlostní silnice R4

3. akt. ÚAP Rychlostní silnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území Písek (stávající komunikace).

Neřešit v ZÚR Problém není řešitelný nástroji územního plánování. Neřešit v ZÚR Záměr D74 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 290. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr D74 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 290. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr D74 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 290. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.

-

D74

Varvažov - vodní cesta

3. akt. ÚAP Záměr vodní cesty křižuje Písek nadregionální biokoridor.

-

D74

Vráž - vodní cesta

3. akt. ÚAP Záměr vodní cesty prochází ptačí oblasti NATURA 2000 a Písek nadregionálním biocentrem.

-

D74

Zvíkovské Podhradí - 3. akt. ÚAP Záměr vodní cesty prochází ptačí vodní cesta Písek oblasti NATURA 2000.

-

D72

návrh vodní cesty Lipno nad Vltavou

3. akt. ÚAP Český Krumlov


-

V11

H. Němčice - návrh vodovodu

3. akt. ÚAP navržený koridor v ZÚR vypustit, Dačice vodovod je již realizován.

Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK bylo vypuštěno (viz. bod 299. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK).

ozn. ÚAP

ozn. ZÚR

-

V25

-

V26 Ee38


zdroj

Studená - vymezením 3. akt. ÚAP koridoru nebo Dačice územní rezervy pro přivaděč pitné vody

-

požadavek

Chvaletín, Slavonice - 3. akt. ÚAP prověřit a sjednotit návrh sítí v dokumentacích, zajistit návaznost návrh TI Dačice na hranici obcí - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno). Nekoordinace vedení inž. sítí v ZÚR, ÚP Slavonice a Písečné. S. Hobzí, N. Dvory 3. akt. ÚAP prověřit umístění koridoru na návrh koridoru pozemku PUPFL (řešit v ZÚR/ÚP Dačice vedení VVN a v ÚPD část řešeno). vodovodu

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

Neřešit v ZÚR Záměr V25 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 299. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr V26 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 299. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Záměr Ee38 zpřesnit v ÚP.

Vyhledat trasu a prověřit možnost napojení na některou vodárenskou soustavu vymezením koridoru nebo územní rezervy pro přivaděč pitné vody (řešit v ZÚR - v ÚPD není řešeno). Nevyhovující zdroj pitné vody.

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (23a) ZÚR JČK ve znění 1. akt., řešit v ÚP.

-

V4

Číměř - koridor vodárenství

3. akt. ÚAP Záměr vodovodu V4 byl v J. Hradec 1. aktualizaci ZÚR vypuštěn. Koridor pro TI ze ZÚR není vymezen v ÚP nebo nekorespondují.

Neřešit v ZÚR Záměr V4 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 299. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.

-

Ep8

Kunžak - zásobování plynem

3. akt. ÚAP Záměr plynovodu Ep8 byl v J. Hradec 1. aktualizaci ZÚR vypuštěn. Koridor pro TI ze ZÚR není vymezen v ÚP nebo nekorespondují.

Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK byl záměr vypuštěn z důvodu hledání jiné trasy (viz. bod 344. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK). Zatím řešeno jako územ. rezerva Ep/K.

-

V9

Nová Včelnice + Velký Ratmírov

3. akt. ÚAP Záměr vodovod V9 - Velký Ratmírov- Studnice- Nejdek byl v 1. J. Hradec aktualizaci ZÚR vypuštěn. Koridor pro TI ze ZÚR není vymezen v ÚP nebo nekorespondují.

- koridor vodárenství

-

V16

Albrechtice n. Vlt. vodárenství

Neřešit v ZÚR Záměr V9 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 299. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. 3. akt. ÚAP Záměr vodovod V16 - Albrechtice Neřešit v ZÚR nad Vltavou byl v 1. aktualizaci ZÚR Záměr V16 Písek vypuštěn. nenaplňuje atributy Zastavitelná plocha je v konfliktu se nadmístnosti (viz. bod 299. záměry technické infrastruktury. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.



197


ozn. ÚAP

-

ozn. ZÚR


V1

Čimelice, Králova Lhota, Křenovice, Nevězice, Orlík nad Vltavou - vodovod

-

-


-

198

-

V15

-

Ep/F

-

-

požadavek

vyhodnocení ÚAP

Neřešit v ZÚR V ZÚR JČK bylo upraveno vymezení a část byla vypuštěna (viz. bod 300. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK).

3. akt. ÚAP Zastavěné území zasahuje do Neřešit Písek ochranného pásma vodního zdroje. Jedná se střet stávajícího zastavěného území a stávajícího OP – není řešitelné nástroji územního plánování. 3. akt. ÚAP Záměr plynovod Ep3 Dobev - plynovod Neřešit v ZÚR VTL Strakonice - Písek byl v Písek Ze ZÚR JČK byl 1. aktualizaci ZÚR vypuštěn. záměr vypuštěn Návrh zastavitelného území křižuje z důvodu neaktuálnosti (viz. záměr plynovodu bod 344. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK). Drhovle, Kestřany, 3. akt. ÚAP Zastavěné území zasahuje do Neřešit Paseky, Písek, Putim, Písek ochranného pásma vodního zdroje. Jedná se střet Protivín, Předotice, stávajícího Záhoří - ochranné zastavěného území a pásmo vodního stávajícího OP – není zdroje řešitelné nástroji územního plánování. Slabčice - vodovod 3. akt. ÚAP Záměr vodovodu V15 – skupinový Neřešit v ZÚR V15 – skupinový vodovod Bernartice - byl v Písek Záměr V15 vodovod Bernartice 1. aktualizaci ZÚR vypuštěn. nenaplňuje atributy Návrh zastavěného území křižuje nadmístnosti záměr technické infrastruktury (viz. bod 299. odůvodnění 1. akt. vodovodu. ZÚR JČK), řešit v ÚP. VVTL plynovod 3. akt. ÚAP Záměr VVTL plynovodu od Neřešit v ZÚR Dvory, Chlumany, Prachatice, Net4Gas. Ze ZÚR JČK byl Kratušín, Lažiště, 3. akt. ÚAP VVTL plynovod Budičovice (k.ú. záměr územní Lipovice, Dub, Stožec, Vodňany Skály u Protivína) - Strážný / rezervy Ep/F Vlachovo Březí, Volary, Philippsreut (hranice ČR/SRN), DN vypuštěn z důvodu Záblatí, Zábrdí, 700-1000 7.35 MPa (územní rezerva neaktuálnosti (viz. Zbytiny + Pohorovice, bod 555. odůvodnění Ep/F v původní ZÚR). Skočice, Krašlovice, 1. akt. ZÚR JČK). Vodňany, Bavorov, Budyně, Hájek Záměr kanalizace 3. akt. ÚAP Kanalizační stoka pro napojení Neřešit v ZÚR Lipovice Prachatice kanalizace Konopiště do ČOV Záměr nenaplňuje Újezdec. Nově zjištěný záměr po atributy roce 2012 na podkladu PRVKUC – nadmístního 2013. významu stanovené v čl. (25a) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP. Záměr kanalizace 3. akt. ÚAP Kanalizační stoka pro napojení do Neřešit v ZÚR Dub Prachatice ČOV Dub. Nově zjištěný záměr po Záměr nenaplňuje roce 2012 na podkladu ÚP Dub – atributy 2013. nadmístního významu stanovené v čl. (25a) ZÚR JČK ve znění 1. akt, Dobev - ochranné pásmo vodního zdroje

Ep3

zdroj

3. akt. ÚAP Záměr vodovod V1 - Severní Písecko byl v 1. aktualizaci ZÚR Písek zpřesněn, v těchto místě vypuštěn. Návrh zastavitelného území křižuje záměr vodovodu.

A . P O D K LA D Y


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

-

Lažiště + Zábrdí

3. akt. ÚAP Maximální negativní hranice ČOV z Prachatice územního plánu, která zasahuje na území sousední obce.

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (25a) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP.

-

Nová Ves - vodovod

3. akt. ÚAP Vzhledem k rozsáhlým Strakonice zastavitelným plochám není samozásobování pitnou vodou ze studní vhodné řešení; prověřit možnost napojení obce na veřejný vodovod (řešit v ÚP, ZÚR - při převedení pitné vody z okolních obcí).

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (23a) ZÚR JČK ve znění 1. akt, řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr V12 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 299. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Neřešit v ZÚR Záměr V36 nenaplňuje atributy nadmístnosti (viz. bod 308. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP.

-

V12

Chotoviny - koridor pro zásobování vodou

3. akt. ÚAP Záměr V12 – Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny Tábor vypuštěn z návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK.

-

V36

Jistebnice - ČOV

3. akt. ÚAP Záměr V36 – ČOV Jistebnice vypuštěn z návrhu 1. aktualizace Tábor ZÚR JČK

-

Ep13

Borovany - VTL Velešín - Borovany, Nové Hrady

3. akt. ÚAP Záměr Ep13 – VTL plynovod Trhové Velešín – Borovany vyřazen v 1. Sviny aktualizaci ZÚR. Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry technické infrastruktury ZÚR.

-

Ee5 Ee16

Trhové Sviny – 3. akt. ÚAP transformovna Trhové + Sviny vedení VVN 110 kV Mladošovice - Trhové Sviny

Ee#5

-

Vymezena v ZÚR 2011. - záměr Ee16 – transformovna Trhové Sviny, - záměr Ee5 – VVN 110 kV Mladošovice - Trhové Sviny. Oba záměry vyřazeny v 1. akt. ZÚR. Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry techn. infrastruktury ZÚR 3. akt. ÚAP Záměr převzatý od poskytovatele zdvojení ZVN 400 ČEPS v rámci referenčních dat, Třeboň Klec, Lomnice nad v datech - V433/833 - zdvojení Lužnicí, Novosedly nad vedení ZVN400 a více kV Dasný – Nežárkou, Ponědraž, Slavětice. Záblatí Staňkov - el vedení VN 22 kV

3. akt. ÚAP Třeboň

Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK byl Ep13 vypuštěn pro neaktuálnost záměru (viz. bod 344. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK). Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK byly záměry Ee5 a Ee16 vypuštěny pro neaktuálnost (viz. bod 322. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK) Prověřit v aktualizaci ZÚR Záměr E20 vymezený aktualizovanou PÚR ČR v čl. (150i) Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (28b) ZÚR JČK ve znění 1. akt., řešit v ÚP.


řešit v ÚP.

199



ozn. ÚAP

200

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

Ee#36a Ee#36b

Ee36a Ee36b

Záměr JZ-1 přeložka a posílení ZVN 400 kV

3. akt. ÚAP Nová trasa dále od zastavěného Vodňany území. Záměr firmy Eletrotrans, a.s.

Záměr řešen ve 2. aktualizaci ZÚR JČK. Zahrnuto variantně jako záměr Ee36a a Ee36b, v rámci 1. akt. ZÚR nedohodnuto, rozpor mezi stanovisky MK a MPO, následně vypuštěno. Záměr E21 vymezený aktualizovanou PÚR ČR v čl. (150j)

Ee#37a Ee#37b

Ee37a Ee37b

Záměr JZ-2 na posílení ZVN 400 kV Libějovice (kat. úz. Černěves u Libějovic, Nestanice)

3. akt. ÚAP Posílení ZVN 400 kV, přidáním dalšího vodiče na stranu dále od Vodňany zastavěného území. Záměr firmy Eletrotrans, a.s.

Záměr řešen ve 2. aktualizaci ZÚR JČK. Zahrnuto variantně jako záměr Ee37a a Ee37b, v rámci 1. akt. ZÚR nedohodnuto, rozpor mezi stanovisky MK a MPO, následně vypuštěno. Záměr není vymezen aktualizovanou PÚR ČR – dále řešit jako záměr nadmístního významu.

-

Ee12

přeložka vedení VN22kV na severu obce Mirkovice

3. akt. ÚAP Záměr Ee12 – VVN 110 kV Dasný – Český Větřní vyřazeno v 1. aktualizaci Krumlov ZÚR.

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (28b) ZÚR JČK ve znění 1. akt., řešit v ÚP.

-

ORP předně Dešná, Budíškovice, Báňovice - plochy pro bydlení

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (13) ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace.

-

Jindřichův Hradec stavební parcely pro bytovou výstavbu

3. akt. ÚAP Navrhnout plochy pro bydlení v kvalitním životním prostředí, Dačice chátrající a nevyužívané objekty navrhnout na využití např. pro občanskou vybavenost, navrhnout přeložky inženýrských sítí, pokud omezují rozvoj obcí, řešit dobudování infrastruktury apod. (řešit v ZÚR/ÚP). Zhoršení sociodemografických podmínek - úbytek obyvatel, negat. vývoj věkové struktury. 3. akt. ÚAP Směr Pelhřimov je vymezena velká plocha vyplývající ze ZÚR, J. Hradec vhodnější využití je pro výrobu apod. Stavební parcely pro bytovou výstavbu v nevhodné lokalitě.

Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK byly vypuštěny všechny plochy pro bydlení z důvodu nenaplnění atributů nadmístnosti (viz. bod 148. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK).


ozn. ZÚR

-


zdroj

požadavek

-

-

-

KP5

-

KP6

-

KP7

-

KP8

Tábor - vožická – plocha výroby

3. akt. ÚAP Záměr KP8 Tábor - Vožická vyřazen Tábor z návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK.

-

KP9

Planá nad Lužnicí plocha výroby

3. akt. ÚAP Záměr KP9 Planá nad Lužnicí Tábor vyřazen z návrhu 1. akt. ZÚR JČK.

-

KP34

Hůry - vědecko technologický park

3. akt. ÚAP Záměr KP34 Hůry – České vědeckotechnologický park Budějovice vyřazen z návrhu 1. akt. ZÚR JČK.

-

SO3

Chotoviny - plocha bydlení

3. akt. ÚAP Záměr SO3 Chotoviny vyřazen z Tábor návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK.

-

SO4 SO5

Tábor - plocha bydlení

3. akt. ÚAP Záměry SO4, SO5 Tábor - Čekanice vyřazen z návrhu 1. aktualizace Tábor ZÚR JČK.

RBK 75

Žár

3. akt. ÚAP Zastavitelná plocha zasahuje do Trhové regionálního biokoridoru. Sviny RBK 75 – Janovka – Dubí.

oRBK 75

vyhodnocení ÚAP

3. akt. ÚAP Návrh zastavitelného území Neřešit v ZÚR zasahuje do chráněného ložiskového Na území města Písek území. Písku není v ZÚR JČK ve znění 1. akt. žádná plocha nadmístního významu. Řešit v ÚP. Protivín, Žďár 3. akt. ÚAP Návrh zastavitelného území Neřešit v ZÚR zasahuje do ložiska nerostných zastavitelné území Písek Na území města surovin. Protivín není v ZÚR JČK ve znění 1. akt. žádná plocha nadmístního významu. Řešit v ÚP. Předotice - zastavěné 3. akt. ÚAP Zastavěné území zasahuje do Neřešit území Písek chráněného ložiskového území. Jedná se střet stávajícího zastavěného území a stávajícího CHLÚ. Chotoviny - plocha 3. akt. ÚAP Záměr KP5 Chotoviny – Červené Neřešit v ZÚR Záhoří vyřazen z návrhu výroby Tábor Ze ZÚR JČK byly 1. aktualizace ZÚR JČK. vypuštěny téměř Červené Záhoří všechny plochy pro Balkova Lhota, Tábor 3. akt. ÚAP Záměr KP6 Tábor – Klokoty výrobu a průmysl Klokoty – plocha Tábor vyřazen z návrhu 1. aktualizace z důvodu nenaplnění výroby ZÚR ZÚR JČK. atributů letiště Všechov, Svrabov nadmístnosti (viz. Tábor - sever – 3. akt. ÚAP Záměr KP7 Tábor - sever vyřazen z bod 152 odůvodnění plocha výroby Tábor návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK. 1. akt. ZÚR JČK). Písek - zastavitelné území

Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK byly vypuštěny všechny plochy pro bydlení z důvodu nenaplnění atributů nadmístnosti (viz. bod 148. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK). Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK).


ozn. ÚAP

A . P O D K LA D Y

201


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR

požadavek

vyhodnocení ÚAP

RBK 82

Horní Stropnice

3. akt. ÚAP Zastavitelná plocha zasahuje do Trhové regionálního biokoridoru. Sviny RBK 82 – Jelení Hřbet – Cuknštejn

oRBC 364

RBC 364

Horní Stropnice, Nové Hrady

3. akt. ÚAP Zastavitelná plocha zasahuje do Trhové regionálního biocentra. Sviny Zastavěné území zasahuje do regionálního biocentra. RBC 364 – části obce H. Stropnice jsou celé uvnitř RBC.

Nové Hrady, Borovany

3. akt. ÚAP Zastavitelná plocha ZÚR zasahuje Trhové do zastavitelné plochy ÚP. Sviny

Nové Hrady

3. akt. ÚAP Zastavitelná plocha zasahuje do Trhové regionálního biokoridoru Sviny (v 1. aktualizaci ZÚR je to RBK 76).

-

Trhové Sviny

3. akt. ÚAP Zastavitelná plocha zasahuje do Trhové ložiskového území. Sviny

RP#1

Nová Ves - obnova sídla

3. akt. ÚAP Třeboň

Hrdějovice - velké logistické centrum

3. akt. ÚAP Vyřazeno z návrhu 1. aktualizace České ZÚR JK (nástroj řešení ZÚR) Budějovice

Prověřit v aktualizaci ZÚR Bude řešeno zejména s ohledem na vypuštění záměru VLC z čl. (130) PÚR ČR ve znění 1. akt.

Dynín - plochy výroby a skladování

3. akt. ÚAP České Budějovice

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (14a) ZÚR JČK ve znění 1. akt.,

oRBK 76


zdroj

oRBK 82

-

202


A . P O D K LA D Y

oD19

-

RBK 76

D19

Obnova sídla Krabonoš.

Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK byly vypuštěny všechny plochy pro bydlení a téměř všechny plochy pro sport a rekreaci z důvodu nenaplnění atributů nadmístnosti (viz. body 148, 158 odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Neřešit v ZÚR Nejprve prověřit možnost upřesnění v ÚP. Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit ve vazbě na nastavené atributy v čl. (13) ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace.


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

řešit v ÚP.

KP#5

-

L/H

-

L/B

oRBK 89

RBK 89

V#5

oRBK 465

spalovna Nové Vráto

3. akt. ÚAP ulice U sirkárny České Budějovice

Dančovice – střety: - vodní nádrže (L/H) a RBK, - návrh ÚR pro vodní nádrž na silnici III. třídy, - návrh ÚR pro vodní nádrž pod vedením VN a návrh poldru na vedení vodovodu, dále na meliorovaných plochách, - návrh ÚR pro vodní nádrž na plochách reg. ÚSES lesního biotopu, a dále na lesním pozemku. Lidéřovice - návrh územní rezervy pro vodní nádrž Dolní Bolíkov na Bolívkovském potoce

3. akt. ÚAP Prověřit umístění a velikost územní rezervy, upravit příp. potvrdit Dačice návrh průběhu ÚSES - záměr v ZÚR bude vypuštěn (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno).

Janov - návrh prvku reg. biocentra ÚSES

3. akt. ÚAP Návrh prvku reg. biocentra ÚSES na silnici III. třídy. Prověřit umístění Dačice koridoru ÚSES na DI (řešit v ZÚR/ÚP - v ÚPD není řešeno). RBK 89 (kolmé křížení)

ORP Dačice protipovodňová opatření

RBK 465

Březina - RBC

Neřešit v ZÚR Ze ZÚR JČK byly vypuštěny všechny plochy pro bydlení z důvodu nenaplnění atributů nadmístnosti (viz. bod 148. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK), řešit v ÚP. Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit možná řešení. Neřešit Ze ZÚR JČK byla LAPV Vysočany vypuštěna (viz. bod 551. odůvodnění 1. akt. ZÚR JČK).

3. akt. ÚAP prověřit velikost a umístění územní Neřešit (nyní) Dačice rezervy na silnici III. třídy (řešit v Bude prověřeno ZUR ZÚR - v ÚPD není řešeno) v rámci všech územních rezerv LAPV. Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). 3. akt. ÚAP Přívalové deště způsobující Prověřit zaplavení, stavby v záplavovém Dačice v aktualizaci ZÚR území. Připravuje se ÚS Prověřit a příp. řešit opatření na krajiny a eliminaci extravilánových vod protipovodňových navržením protipovodňových opatření (prověření opatření, např. záchytných příkopů protipovodňové a poldrů, v zápl. území a na ochrany v souvislosti plochách s rizikem zaplavení s Koncepcí nenavrhovat zastavitelné plochy protipovodňových (řešit v ZÚR/ÚP). opatření v JČK). 3. akt. ÚAP Silnice II/135 křižuje regionální Prověřit J. Hradec biocentrum (řešit v ZÚR). v aktualizaci ZÚR RBK 465 (kolmé křížení na stávající OZZL připravuje


3. akt. ÚAP plochy pro bydlení Třeboň, Břilice, Branná Třeboň

-

203


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

komunikaci) oRBC 671

RBC 671

Číměř - RBC

3. akt. ÚAP Silnice II/149 křižuje regionální J. Hradec biocentrum (řešit v ZÚR). RBC 671 - Sedelský rybník

oRBC 669

RBC 669

Člunek - RBC

3. akt. ÚAP Silnice II/164 křižuje regionální biocentrum (řešit v ZÚR). Jedná se J. Hradec o stávající komunikaci, která prochází mezi Kačležským a Krvavým rybníkem. RBC 669 - Krvavý rybník 3. akt. ÚAP Nestabilita hráze rybníku Dřevo. J. Hradec Ohrožení území obcí záplavami.


V#6

204

Dolní Pěna, Horní Pěna, Jindřichův Hradec protipovodňové opatření

V#8

Milevsko - vodní nádrž Orlík - kvalita vody

-

Milevsko - rozšíření objektu s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie B

V#7

-

D5/1 D5/2

(řešit v ZÚR).

3. akt. ÚAP Špatná kvalita vody ve vodní nádrži Orlík, což v důsledku snižuje Milevsko rekreační potenciál celé oblasti Orlické nádrže. Výsledné řešení tohoto problému se netýká pouze ORP Milevsko, ale i obcí při Orlické nádrži v ORP Písek. 3. akt. ÚAP Výskyt objektu s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie B Milevsko (provoz úložiště propan-butanu a plnírna). Možné rozšíření provozu tohoto areálu má silně negativní účinky na okolní obce (omezení rozvoje, omezení vyplývající z rozšíření zóny havarijního plánování, apod.) Rozšiřování tohoto areálu je nutno evidovat jako nadmístní význam a promítnout ho nejprve do ZÚR.

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK).

Prověřit v aktualizaci ZÚR Připravuje se ÚS krajiny a protipovodňových opatření (prověření protipovodňové ochrany v souvislosti s Koncepcí protipovodňových opatření v JČK). Spíše řešitelné ÚP. Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit možná řešení a opatření.

Neřešit v ZÚR Jedná se o problém zamezení dalšího rozšiřování tohoto areálu (nyní povoleno 1245 tun), ale provozovatel chce tento limit navýšit. Záměr nemá žádné další územní nároky.

Čejetice protipovodňová opatření

3. akt. ÚAP Ohrožení stávajícího zastavěného Strakonice území záplavovými vodami; navrhnout protipovodňová opatření na řece Otavě v součinnosti s ÚPD Štěkeň (řešit v ZÚR/ÚP).

Prověřit v aktualizaci ZÚR Připravuje se ÚS krajiny a protipovodňových opatření (prověření protipovodňové ochrany v souvislosti s Koncepcí protipovodňových opatření v JČK). Spíše řešitelné ÚP.

Radošovice, Řepice propustnost krajiny

3. akt. ÚAP Železnice a zejména silnice I/4 Strakonice vytváří bariery v rámci migrace zvěře; navržení ekoduktů (řešit v ZÚR/ÚP) - jde o stávající komunikaci a železnici. (je na páteřní síti)

Neřešit v ZÚR Řešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D5/1, D5/2. Konkrétní opatření (ekoduktů aj.) jsou


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

požadavek

A . P O D K LA D Y

vyhodnocení ÚAP

-

D75

-

Cyklostezka - úsek Chotoviny – Tábor, - úsek Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí – Želeč, - úsek Planá nad Lužnicí – Košice, - úsek Měšice – Knížecí rybník Košice, Planá nad Lužnicí - bariérové místo

3. akt. ÚAP - Vyřazeno z návrhu 1. aktualizace Tábor ZÚR JK (nástroj řešení ZÚR). - V některých ÚP není záměr ze ZÚR - koridor cyklostezky - viz. D75.


3. akt. ÚAP bariérové místo dálkového migračního koridoru s komunikací Tábor II. třídy II/603 a železniční tratí č.220 - AOPK (nástroj řešení ZÚR/ÚP) - záměr D3/2 - zastávka Doubí u Tábora 3. akt. ÚAP Trhové Sviny 3. akt. ÚAP Trhové Sviny

Neřešit v ZÚR Konkrétní opatření (ekodukty aj.) jsou předmětem navazujících projektových dokumentací. Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK).

Zastavěné území zasahuje do regionálního biocentra RBC 551Niva Stropnice. Zastavěné území zasahuje do nadregionálního biokoridoru NBK 169 – Červené blato – K118.

oRBC 551

RBC 551

Borovany - RBC 551

oNBK 169

NBK 169

Borovany, Ostrolovský újezd, Trhové Sviny - NBK 169

oNBC 39

NBC 39

Hranice - NBC 39

3. akt. ÚAP Zastavěné území zasahuje do Trhové nadregionálního biocentra NBC 39 Sviny – Červené Blato.

-

Trhové Sviny

3. akt. ÚAP Zastavitelná plocha PT1 zasahuje Trhové do chráněného ložiskového území. Sviny Vymezena v ZÚR 2011, stále platná.

Neřešit v ZÚR Nejedná se o žádný střet.

-

Cep - Ložisko nerostných surovin

3. akt. ÚAP Pokračování těžby v pískovně Cep. (záměr Českomoravského štěrku Třeboň a.s.)

Neřešit v ZÚR Na území ložiska nerostných surovin je povolený dobývací prostor. Rozšíření těžby nemá žádné další územní nároky.

České Velenice – NRBK (Zcv-7)

3. akt. ÚAP Nadregionální biokoridor chybí v ZÚR a spojuje jen území Rakouska s Třeboň územím Rakouska přes významný krajinný prvek- nivu Lužnice.

Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK).

Lomnice nad Lužnicí – Cyklostezka DC-1

3. akt. ÚAP Cyklostezka podél silnice I/24 z Územní studie Třeboňsko Třeboň Novohradsko

Neřešit v ZÚR Záměr nenaplňuje atributy nadmístního významu stanovené v čl. (20a, 20b) ZÚR JČK ve znění 1. akt., řešit v ÚP.

US#14

-


předmětem navazujících projektových dokumentací.

205


ozn. ÚAP



zdroj

požadavek

Třeboň – Cyklostezka 3. akt. ÚAP DC-1 Třeboň směr Lomnice nad Lužnicí

-

Třeboň – Cyklostezka 3. akt. ÚAP Záměr z ÚS TřeboňskoNovohradsko - vzhledem ke DC-4 Třeboň stávajícím cestám není nutné směr Branná záměr realizovat - úsek Třeboň Obora lze objet po hrázi Opatovického rybníka (rozdíl v trase 300 m), úsek Obora - Branná lze objet po nově realizované cestě z KPÚ - rozdíl 300 m. Třeboň, Novosedly 3. akt. ÚAP Záměr z ÚS Třeboňskonad Nežárkou – Novohradsko - záměr zřejmě počítá Třeboň s obnovením staré polní cesty v Cyklostezka DC-2 prodloužení ulice Na Kopečku Na Kopečku podél I/24 směrem na východ k lesu. Pro cyklodopravu je vhodnější využít Vodárenskou ulici (pro překonání silnice I/34) a využít další místní komunikace - ulice Kyralova, Lesní... Je otázkou, jestli obnovou polní cesty v původní trase nepřibudou problémy v navržených zastavitelných plochách. Navrhovaná trasa dále pokračuje směrem na Majdalenu pro přímé spojení s Třeboní lze ale využít lesní cesty s panelovým povrchem, kde lze dosáhnout i kratší trasy bez nutnosti vedení podél frekventované komunikace. Třeboň – Cyklostezka 3. akt. ÚAP Z ÚS Třeboňsko - Novohradsko - je DC-3 Třeboň postupně realizována. směr Mláka


-

Záměr z ÚS TřeboňskoNovohradsko - v úseku Třeboň sídl. Gigant se předpokládá brzká realizace - v návaznosti na další úseky je vhodné prověřit i alternativní trasy - např. podél železnice

vyhodnocení ÚAP

-

-

206

ozn. ZÚR

A . P O D K LA D Y




-

Třeboň - in-line okruh

3. akt. ÚAP Z Otevřené strategie Třeboně - inline okruh Aurora - Dvorce - Břilice Třeboň - Daskabát - hrozba kolize s automobily zejména při položení kvalitnějšího povrchu v úseku Dvorce – Břilice.


-

Třeboň - stezka Rožmberk

3. akt. ÚAP Z Otevřené strategie Třeboně Třeboň stezka po okraji Mokrých luk.



ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

A . P O D K LA D Y

požadavek

vyhodnocení ÚAP

Navrhované nádrže: - Hněvkovice - Březí - Dívčí Kámen --------------------- Rájov

3. akt. ÚAP Protipovodňová ochrana, České hydroenergetika. Budějovice

-

úprava toku


Protipovodňová ochrana.

Neřešit v ZÚR Záměr lokálního charakteru.

-

úprava koryta v délce 1,8 m


Protipovodňová ochrana.

Neřešit v ZÚR Záměr lokálního charakteru.

-

------------3. akt. ÚAP Český Krumlov

Neřešit v ZÚR Zmíněné návrhy vodních nádrží pocházejí ze Směrného vodohospodářského plánu ČSR (1988), který byl nahrazen Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území (září 2011). Generel již s těmito nádržemi nepočítá.

3.3.3. VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ ZCELA NOVĚ ZJIŠTĚNÝCH V této kapitole jsou vyhodnoceny nově zjištěné záměry na provedení změn v území, ať již nové požadavky na úpravu záměrů z platných ZÚR JČK, nebo zcela nové záměry. ozn. ÚAP oD3/2

ozn. ZÚR D3/2

oEp/H

Ep/H

popis záměru IV. TŽK – úsek Soběslav - Doubí úprava úseku D3/2 na základě podnětu oprávněného investora SŽDC.

zdroj Změna DUR 10/2013 Modernizace trati Veselí n. O podnětu oprávněného investora rozhodlo L. - Tábor - II. Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne část, úsek 5.2.2015 (usnesení č. 15/2015/ZK-15). Veselí n. L. Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav Doubí VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město vlastní podnět pod Landštejnem – Slavonice Prověření trasy plynovodu, vč. vyřešení střetu s Autokempingem Osika.

požadavek Upravit vymezení úseku koridoru podle aktuální projektové dokumentace

vyhodnoc. ÚAP Prověřit v aktualizaci ZÚR Řešeno jako samostatná (3.) aktualizace ZÚR JČK.

Prověřit trasování plynovodu a upravit vymezení koridoru.

Prověřit v aktualizaci ZÚR


TABULKA 101 - TABULKA VYHODNOCENÍ NOVĚ ZJIŠTĚNÝCH ZÁMĚRŮ

207


A . P O D K LA D Y

4. INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH 4.1.

PŘEHLED ZPRACOVANÝCH METODICKÝCH POMŮCEK

4.1.1. METODIKA HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY DLE MMR Metodika pro hodnocení sídelní struktury v Jihočeském kraji byla používána do 1. úplné aktualizace. V březnu 2013 byla MMR vydána metodická pomůcka, která sjednotila způsob hodnocení sídelní struktury v celé ČR. Metodická pomůcka v plném znění je dostupná na http://www.mmr.cz/getmedia/c506bb86-cb11-400a-8477-cf6930a3fa18/metodicke-sdeleni-MMR-ksidelni-strukture_s-logem.pdf. Jihočeský kraj naplnil požadavek MMR a vyhodnotil sídelní strukturu dle metodiky MMR již do 2. úplné aktualizace ÚAP Jihočeského kraje. 4.1.2. METODIKA HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY V JČK PRO VÝPOČET INDIKÁTORU O5 Rozbor sídelní struktury probíhá dle sledovaných indikátorů, včetně nastavení váhy jednotlivých indikátorů (více viz. kapitola 5). Poslední hodnocení sídelní struktury proběhlo dne 30. 6. 2014 z údajů za rok 2013.¨Výsledek hodnocení sídelní struktury dle JČK je znázorněno v kartogramu S.8.b-5. TABULKA 102 - TABULKA INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY (O5) indikátor

208

za poslední rok (rok 2013) dlouhodobě za posledních 15 let (1999-2013)

hustota obyvatel

celkový přírůstek

Míra

intervaly do 100 101 - 250 251 - 500 501 - 1000 1001 - 2000 2001 - 5000 5001 - 7500 7501 - 10000 10001 - 15000 15001 - 20000 20001 - 25000 25001 - 30000 30001 - 35000 35001 - 40000 40001 - 45000 45001 - 50000 nad 50000 do 20 21 - 50 51 - 200 201 - 500 501 - 1000 nad 1000 do -50 od -49 do -0 od 1 do 50 od 51 do 100 od 101 do 500 nad 500 do -10 od -9 do 0 od 1 do 10 od 11 do 50 od 51 do 100 nad 100 nad 20,0

í ro za poslední rok k (rok 2013) (r

Kapitola: Přehled zpracovaných metodických pomůcek

počet obyvatel

za poslední rok (rok 2013)

kritéria body 0,75 1 1,1 1,25 1,5 1,75 2 2,25 2,5 2,75 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1

objektů v intervalu 99 182 155 85 50 31 9 5 2 0 2 1 1 0 0 0 1 175 318 103 18 7 2 50 187 230 63 83 10 63 259 229 67 5 0 4

váha indikátoru

poznámka

70%

min. 26 max. 93 253 prům. 1 022

3%

Počet obyvatel na km2. min. 1 max. 1 680 prům. 57

3%

2%

4%

Rozdíl počtu živě narozených dětí na počtu zemřelých osob a migrace obyvatel. min. -4 365 max. 1 434 prům. 22 Rozdíl počtu živě narozených dětí na počtu zemřelých osob a migrace obyvatel. min. -214 max. 82 prům. 1 POZN. Podíl počtu


ubytovací zařízení

za rok 2011 (SLDB 2011) rok 2013

lázně (2013)

nemocnice (vč. odborných léčebných ústavů) a lázně

15,1 - 20,0 10,1 - 15,0 5,1 - 10,0 3,1 - 5,0 do 3,0 nad 50,0 % 40,1 - 50,0 % 30,1 - 40,0 % 20,1 - 30,0 % 10,1 - 20,0 % do 10,0 % do 5,0 % 5,1 - 10,0 % 10,1 - 20,0 % 20,1 - 50,0 % 50,1 - 100,0 % nad 100 % 0 0-1 2-5 6 - 10 11 - 20 21 - 50 nad 50 0 1 - 50 51 - 100 101 - 200 201 - 500 501 - 1000 nad 1000 0 1 - 400 lůžek 401 - 600 lůžek nad 600 lůžek 0 1-5 6 - 10 11 - 20 21 - 40 41 - 60 nad 60

2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 0 1 2 3 4 5 6 0 1 2 3 4 5 6 0 2 4 6 0 1 2 3 4 5 6

14 95 378 91 41 2 21 133 297 163 7 379 131 83 27 1 2 393 57 151 11 6 4 1 610 0 4 2 6 0 1 620 1 1 1 365 208 20 16 10 3 1

nezaměstnaných na počtu osob 15-65 let. min. 0% max. 23,87% prům. 7,47%

3%

Podíl osob vyjíždějících mimo obec na počtu obyvatel. min. 5,7% max. 54,0% prům. 25,0%

3%

Podíl osob dojíždějících do obce na počtu obyvatel. min. 0% max. 136,2% prům. 6,4%

4%

min. 0 max. 109 prům.1

4%

Lůžka v nemocnicích a odborných léčebných ústavech (např. LDN apod.) min. 0 max. 1 452 prům. 6 min. 0 max. 750 (Třeboň, Bechyně, Vráž)

4%

min. 0 max. 100 prům. 2


školy

za rok 2013

dojížďka do škol a zaměstnání

nemocnice (2013)

vyjížďka do škol a zaměstnání

za rok 2011 (SLDB 2011)

nezaměstnanosti

A . P O D K LA D Y

209


A . P O D K LA D Y

TABULKA 103 – VÝSLEDNÝ SOUHRN ZAŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍDELNÍ STRUKTURY DLE JČK Hodnota indikátorů

Označení

nad 5,01 3,01 - 5,00

A B1

metropolitní centrum vyšší centrum významné

1 4

2,51 - 3,00

B2

vyšší centrum ostatní

3

2,01 - 2,50 1,51 - 2,00

C1 C2

střední centrum významné střední centrum ostatní

26 115

1,21 - 1,50

D

nižší centrum

288

do 1,20

E

lokální centrum

186

Význam

Počet

Celkem

Poznámka

min. 0,88 max. 5,57 prům. 1,39

623

4.1.3. METODIKA HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU32 Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu má za úkol na základě jasně stanovených indikátorů zařadit obce Jihočeského kraje do oblasti zimního, letního nebo celoročního cestovního ruchu. Nejmenší jednotkou, na kterou se budou oblasti cestovního ruchu vymezovat, je správní území obce. Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich tematického zařazení: • kulturní subsystém • civilizační subsystém • přírodní subsystém


TABULKA 104 - NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DLE JEDNOTLIVÝCH SUBSYSTÉMŮ

210

Oblast kulturního subsystému Památkové rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace Nemovitá národní kulturní památka Nemovitá kulturní památka Památka UNESCO Region lidové architektury – soubory lidové architektury Technické památky Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 15 5 30 5 10 75

Oblast civilizačního subsystému Konferenční prostory Aquapark a plavecký bazén Lázeňská místa Wellnes Infocentrum Ubytovací zařízení Lyžařský areál Běžkařské tratě Udržované bruslařské plochy Golfová hřiště a minigolf Vodní turistika Rekreace u vody Tábořiště (kempy) Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 5 20 5 5 10 20 20 10 10 10 10 10 145

32

Při zpracování metodiky hodnocení cestovního ruchu bylo využito materiálu „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“, ÚÚR 2001 a dále „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR“, 2007.


Oblast přírodního subsystému Cykloturistika Rozhledny a vyhlídkové věže Národní park Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU) Přírodní park (PP) Krajinná památková zóna (KPZ) Významný krajinný prvek Celkem bodové hodnocení

A . P O D K LA D Y

Maximální počet bodů 20 10 20 15 10 10 10 5 100

Závěrečné hodnocení obcí dle jednotlivých subsystémů: Kulturní subsystém 0 … v obci není zastoupen kulturní subsystém 1 – 25 … v obci je nižší zastoupení kulturní subsystému 26 – 50 … v obci je vysoké zastoupení kulturní subsystému 51 – 75 … v obci je velmi vysoké zastoupení kulturní subsystému Civilizační subsystém 0 … v obci není zastoupen civilizační subsystém 1 – 50 … v obci je nižší zastoupení civilizačního subsystému 51 – 100 … v obci je vysoké zastoupení civilizačního subsystému 101 – 145 … v obci je velmi vysoké zastoupení civilizačního subsystému Přírodní subsystém 0 … v obci není zastoupen přírodní subsystém 1 – 30 … v obci je nižší zastoupení přírodního subsystému 31 – 60 … v obci je vysoké zastoupení přírodního subsystému 61 – 100 … v obci je velmi vysoké zastoupení přírodního subsystému Výstupem hodnocení těchto subsystémů bude pro každou obec koláčový graf, který bude svou mocností (velikostí) vyjadřovat významnost obce z hlediska atraktivity v oblasti cestovního ruchu dle svého dosaženého bodového zisku. Svým rozdělením bude koláčový graf vyjadřovat poměr mezi kulturním, civilizačním a přírodním subsystémem v dané obci.

kulturní subsystém

Oblast celoročního cestovního ruchu Památkové rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace Nemovitá národní kulturní památka Nemovitá kulturní památka Památka UNESCO Region lidové architektury – soubory lidové architektury Technické památky civilizační subsystém

Konferenční prostory Aquapark a plavecký bazén - celoroční Lázeňská místa Wellnes Infocentrum Ubytovací zařízení Celkem bodové hodnocení

civilizačn í subsysté m

Oblast zimního cestovního ruchu Lyžařský areál Běžkařské tratě Udržované bruslařské plochy Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 15 5 30 5 10 10 5 20 5 5 10 130 Maximální počet bodů 20 20 10 50


TABULKA 105 – NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU

211


Maximální počet bodů 10 10 10 10 10 10

civilizační subsystém

Oblast letního cestovního ruchu Golfová hřiště a minigolf Aquapark a plavecký bazén - venkovní Vodní turistika Rekreace u vody Ubytovací zařízení Tábořiště (kempy)

A . P O D K LA D Y

přírodní subsystém

Cykloturistika Rozhledny a vyhlídkové věže Národní park Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU) Přírodní park (PP) Krajinná památková zóna (KPZ) Významný krajinný prvek Celkem bodové hodnocení

20 10 20 15 10 10 10 5 150

Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblasti cestovního ruchu se bude řídit dle nejvyššího procenta získaného z maximálně možného počtu bodů v jednotlivých subsystémech. TABULKA 106 - ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU

Oblast cestovního ruchu Celoroční Zimní Letní Ukázka zhodnocení města České Budějovice: Obec celoroční (max. 130 bodů) České Budějovice 73 bodů → 56 %

Maximálně možný počet získaných bodů 130 50 160

zimní (max. 50 bodů) 0 bodů → 0 %

letní (max. 150 bodů) 74 → 49 %


Nejvyšší procentuální hodnotu získalo město České Budějovice u celoroční oblasti cestovního ruchu (56 %), a proto bylo zařazeno mezi obce s převažujícím celoročním cestovním ruchem.

212

Obec, u které hodnoty v letní i zimní rekreaci přesáhnou hodnotu 40 % (tzn. jak letní, tak i zimní rekreace musí přesáhnout 40 %), bude zařazena do oblasti celoroční rekreace. V případě, že obec ve svém procentuálním hodnocení nedosáhne v součtu všech oblastí alespoň na 5 %, bude zařazena do obcí bez rekreačního významu. Pokud se bude součet všech procentuálních hodnocení v rozmezí 5 % - 10 %, bude obec zařazena mezi obce s minimálním rekreačním významem, bez rozlišení na jeho sezónní rozložení.


B01.

ÚDAJE DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Vývoj počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy:

Popis dat: Počet obyvatel

Hustota obyvatel na km2

Přirozený přírůstek obyvatel

Celkový přírůstek obyvatel

Saldo migrace

Počet živě narozených

Počet zemřelých

Počet přistěhovalých osob

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). S.8.c – hustota obyvatel na km2, S.8.d – demografický vývoj S.8.e – přirozený a celkový přírůstek, S.8.f – saldo migrace Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole „obyvatel“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_VyvojObyv_od1971“ (1971 – 2013) Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku přepočtený na plochu 1 km2 (hodnoty byly dopočteny z počtu obyvatel a rozlohy území obce a ORP dle ČSÚ). tabulka „NGJ_r_HustotaObyv“ (1996 – 2013) tabulka „NGJ_r_HustotaObyv_ORP“ (1996 – 2013) Je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území (obec, ORP). tabulka „NGJ_r_PrirustekPriroz“ (1995 – 2013) tabulka „NGJ_r_PrirustekPriroz_ORP“ (1995 – 2013) Je součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v daném území (obec, ORP). tabulka „NGJ_r_PrirustekCelk“ (1995 – 2013) tabulka „NGJ_r_PrirustekCelk_ORP“ (1995 – 2013) Je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území (obec, ORP). tabulka „NGJ_r_SaldoMigrace“ (1995 – 2013) tabulka „NGJ_r_SaldoMigrace_ORP“ (1995 – 2013) Ukazatel udává počet statistických hlášení o narození, doručených Českému statistickému úřadu od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky), vztahujících se k danému období a území. Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb., kde za živě narozené dítě se považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo má porodní hmotnost nižší než 500 gramů a přežije alespoň 24 hodin po porodu. tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole „narozeni“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_ZiveNarozeni“ (1995 – 2013) tabulka „NGJ_r_ZiveNarozeni_ORP“ (1995 – 2013) Ukazatel udává počet zemřelých osob v daném období a území, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky) statistické hlášení o úmrtí. tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole „zemreli“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_Zemreli“ (1995 – 2013) tabulka „NGJ_r_Zemreli_ORP“ (1995 – 2013) Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů přistěhování na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců

Kapitola: Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky

4.2.

A . P O D K LA D Y

213


Počet vystěhovalých osob

Průměrný věk obyvatel Děti narozené mimo manželství Potraty

Počet sebevražd za ORP


B02.

214

s krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za přistěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, o které zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Zdrojem tohoto údaje je web ČSÚ pro poskytování ÚAP (údaje za ORP nelze prostě vysčítat z údajů za obce) tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole „pristehovali“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_Pristehovali“ (1995 – 2013) tabulka „NGJ_r_Pristehovali_ORP“ (2011 – 2013) Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za vystěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, za niž zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Zdrojem tohoto údaje je web ČSÚ pro poskytování ÚAP (údaje za ORP nelze prostě vysčítat z údajů za obce) tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole „vysteh“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_Vystehovali“ (1995 – 2013) tabulka „NGJ_r_Vystehovali_ORP“ (2011 – 2013) Průměrný věk obyvatelstva je počítán jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci a lokalitě v daném okamžiku. tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole „vek“ (2007 – 2013) Údaj udává počet dětí narozených v letech 2000 – 2013 mimo manželství. tabulka „NGJ_r_ NarozMimo“ (2000 – 2013) tabulka „NGJ_r_ NarozMimo_ORP“ (2000 – 2013) Počet potratů v letech 2000 – 2013 (údaje z hlášení nemocnic). tabulka „NGJ_r_ Potraty“ (2000 – 2013) tabulka „NGJ_r_ Potraty_ORP“ (2000 – 2013) Počet sebevražd v letech 2000 – 2013 (údaje z databáze demografie ČSÚ zpracované v souladu s interními předpisy do přehledu o počtu sebevražd na území jednotlivých ORP). tabulka „NGJ_r_Sebevrazdy_ORP“ (2000 – 2013)

podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

B03.

A . P O D K LA D Y

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). S.8.g – podíl počtu obyvatel ve věku do 14 let Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří nedosáhli věku 15 let. tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole podílu obyvatel do 14 let (v %) „pObyv14“ + atributové pole počtu „obyv14“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_obyv14“ (1996 – 2013) tabulka „NGJ_r_obyv14_ORP“ (1996 – 2013)

podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum:

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013).


Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel

Jedná se o obyvatele podle věku, kteří dosáhli věku 65 let nebo vyššího. Tato kategorie je sledována od roku 2001. Do konce roku 2000 byla sledována kategorie obyvatel, kteří dosáhli věku 60 let nebo vyššího. tabulka „NGJ_VyvojObyv“, atributové pole podílu obyvatel nad 65 let (v %) „pObyv65“ + atributové pole počtu „obyv65“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_obyv60_do2000 (1996 – 2000) tabulka „NGJ_r_obyv60_do2000_ORP (1996 – 2000) tabulka „NGJ_r_obyv65“ (2001 – 2013) tabulka „NGJ_r_obyv65_ORP“ (2001 – 2013)

podíl osob se základním vzděláním

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl osob se základním vzděláním

Počet obyvatel nad 15 let dle nejvyššího dosaženého vzdělání

B05.

S.8.h – podíl počtu obyvatel ve věku nad 65 let

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S.8.i-1 – struktura vzdělanosti – nejvýše základní vzdělání Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání základní nebo jsou bez vzdělání vůbec. tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „pBEZ_ZV“ (1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_r_Vzdelani_ZV“ (1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_r_Vzdelani_ZV_ORP“ (1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „ZV“ – nejvýše se základním vzděláním (údaje 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VY“ - nejvýše vyučení bez maturity (údaje 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „SS“ - nejvýše se středním vzděláním s maturitou (údaje 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VO“ - nejvýše s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním (údaje 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VB“ - nejvýše s vysokoškolským bakalářským vzděláním (údaje 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VS“ - nejvýše s vysokoškolským magisterským vzděláním (údaje 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „XX“ - s nezjištěným vzděláním (údaje 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „BEZ_ZV“ - nejvýše se základním vzděláním (údaje 1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „SS_VO“ - nejvýše se středoškolským vzděláním (údaje 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VB_VS“ - nejvýše s vysokoškolským vzděláním (údaje 2011)

podíl osob s vysokoškolským vzděláním

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl osob s vysokoškolským

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S.8.i-2 – struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území,


B04.

A . P O D K LA D Y

215


vzděláním

Počet obyvatel nad 15 let dle nejvyššího dosaženého vzdělání

B06.

Datum: Kartogramy:


kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání vysokoškolské nebo vyšší. tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „pVS“ (1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_r_Vzdelani_VS“ (1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_r_Vzdelani_VS_ORP“ (1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „ZV“ – nejvýše se základním vzděláním (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VY“ - nejvýše vyučení bez maturity (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „SS“ - nejvýše se středním vzděláním s maturitou (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VO“ - nejvýše s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VB“ - nejvýše s vysokoškolským bakalářským vzděláním (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VS“ - nejvýše s vysokoškolským magisterským vzděláním (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „XX“ - nezjištěno (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „BEZ_ZV“ - nejvýše se základním vzděláním (1991, 2001, 2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „SS_VO“ - nejvýše se středoškolským vzděláním (2011) tabulka „NGJ_Vzdelani“, atributové pole „VB_VS“ - nejvýše s vysokoškolským vzděláním (2011)

sídelní struktura

Poskytovatel Poznámka:

216

A . P O D K LA D Y

Popis dat: Sídelní struktura (dle vlastní metodiky pro vyhodnocení vyváženosti – indikátor O5)

Od března 2013 Poskytovatel: Poznámka:

Datum:

Žádný – vlastní analýza V březnu 2013 byla vydána MMR nová metodika k hodnocení sídelní struktury v ČR, která bude rovněž vyhodnocována. Vlastní metodika hodnocení Sídelní struktury v Jihočeském kraji je užívána hlavně za účelem vyhodnocení indikátoru „O5“ v rámci tématu „sociodemografické podmínky“. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 28. 2. 2013. S.8.b-1 – sídelní struktura – centra sídelní struktury S.8.b-2 – sídelní struktura – význam správní obce S.8.b-3 – sídelní struktura – význam pracovního centra S.8.b-4 – sídelní struktura – význam obce s občanským vybavením S.8.b-5 – sídelní struktura dle metodiky JČK Vlastní metodika pro hodnocení sídelní struktury byla popsána v kapitole 4.1.2 Sídelní struktura vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí v Jihočeském kraji. Význam sídel byl rozdělen do 7 kategorií (metropolitní centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum ostatní, střední centrum významné, střední centrum ostatní, nižší centrum, lokální centrum). tabulka „Sidelni_struktura“ (obsahuje veškeré hodnoty a indikátory včetně výsledného hodnocení) tabulka „SS_pocet_dle_vyznamu“ (obsahuje souhrn, kolik obcí bylo zařazeno do jednotlivých kategorií) Žádný – vlastní analýza, použito údajů ze SLDB 2001 a 2011. Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013 Potřebné informace o občanské vybavenosti byly získány prostřednictvím dotazníků obcí. Zpracováno k 13. 5. 2013, údaje pro aktualizaci sídelní struktury nebyly k dispozici v plném rozsahu - ČSÚ připravuje pro tento účel údaje ze SLDB 2011 v rozsahu obsazených pracovních míst v dělení na sektory hospodářství


Popis dat: Sídelní struktura hodnocení

Doplňkové ukazatele

(primární, sekundární a terciární). S.8.b-1 – sídelní struktura – centra sídelní struktury S.8.b-2 – sídelní struktura – význam správní obce S.8.b-3 – sídelní struktura – význam pracovního centra S.8.b-4 – sídelní struktura – význam obce s občanským vybavením S.8.b-5 – sídelní struktura dle metodiky JČK Správní obce: I – krajské město II- okresní město III – obec s rozšířenou působností IV – obec se stavebním úřadem či pověřeným obecním úřadem Zdrojem údajů jsou hranice administrativního členění. Pracovní centra – jsou obce vyhovující 2 podmínkám: - existuje v nich nejméně 1 000 obsazených pracovních míst, - směřuje do nich největší podíl vyjíždějících za prací z alespoň jediné obce Zdrojem údajů jsou SLDB – aktuálně z roku 2001. Obce s občanským vybavením – rozhoduje společná přítomnost všech níže uvedených druhů občanské vybavenosti v dané kategorii: I - školství: vysoká škola, knihovna s odbornými publikacemi - kultura: divadlo (se stálým repertoárem), koncertní sál - zdravotnictví: nemocnice s nejméně 5 lůžkovými odděleními - maloobchod: hypermarket (včetně případů, kdy je umístěn v příměstské obci) II - školství: nejméně 3 střední školy - kultura: divadlo, knihovna s odbornými publikacemi - zdravotnictví: nemocnice s nejméně 2 lůžkovými odděleními - maloobchod: samostatný prodej cca 15 oborových druhů zboží III - školství: střední škola - kultura: víceúčelový sál - zdravotnictví: větší ambulantní zdravotnické zařízení vybaveno několika ordinacemi lékařů - maloobchod: samostatný prodej těchto oborových druhů zboží: textil, obuv, knihy, papír, drogerie, železářství, elektro, hračky IV - školství: úplná základní škola - kultura: víceúčelový sál - zdravotnictví: ordinace praktického lékaře a (alespoň část týdne) minimálně 2 odborných lékařů - maloobchod: samostatný prodej potravin a průmyslového zboží Zdrojem údajů je vlastní průzkum, řešeno dotazníkem obcím v JČK. Obslužná funkční velikost obce (OFV) - výpovědní hodnotu zde má kladný rozdíl mezi podílem obce z celkového úhrnu obsazených pracovních míst v terciárním sektoru ČR a z celkového úhrnu obyvatel ČR. Čím je tento rozdíl vyšší, tím má obec větší váhu v terciéru než v počtu obyvatel. - výpočet podílu, který tvoří počet obsazených pracovních míst v terciéru v obci z celkového počtu obsazených pracovních míst v terciéru v ČR k datu SLBD13, - podíl se vynásobí počtem obyvatel ČR podle příslušného SLDB (ze SLDB 2001 tedy číslem 10 230 060); tím vznikne hodnota „obslužné funkční velikosti“ (OFV) obce, - zjistí se rozdíl OFV a počtu obyvatel obce dle daného SLDB. Význam obce s občanským vybavením To, jaký význam má obec s občanským vybavením (s dojížďkou za určitým druhem OV), tzn. jakou plní roli obsluhující obec vůči alespoň jediné obsluhované obci, závisí v největší míře na počtu druhů občanského vybavení v obci. K ukazateli poměru mezi hodnotou OFV a počtem obyvatel obce se přihlédne zejména v případě pochybností přiřazení významu obce s OV


Kartogramy:

A . P O D K LA D Y

217


A . P O D K LA D Y

Ukazatel komplexní funkční velikosti obcí - ukazatel je konstruován jako průměr podílů obce z úhrnu za celou ČR v a) počtu obyvatel, b) obsazených pracovních místech, c) obsazených pracovních místech v terciárním sektoru vzorec:

POP = obytná funkce obce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce obce, OPM_SL = obsazená pracovní místa v terciárním sektoru – obslužná funkce obce. Veličiny končící _CR jsou hodnoty pro Českou republiku. Zdrojem údajů pro výpočet je SLDB – aktuálně 2001. třída prvků „UK_strediska_B“ … bodové vyjádření, třída prvků „UK_strediska_P“ … polygonové vyjádření tabulka „MMR_Sidelni_struktura“ (obsahuje veškeré hodnoty a indikátory včetně výsledného hodnocení) B07.

ekonomická aktivita podle odvětví



Popis dat: Ekonomicky aktivní osoby + ekonomicky aktivní osoby zaměstnané

218

Podíl ekonomicky aktivních osob v priméru

Podíl ekonomicky aktivních osob v sekundéru

Podíl ekonomicky aktivních osob v terciéru

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). E.7.a – ekonomicky aktivní osoby E.7.b – ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní/nezaměstnaní Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly při SLDB na sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání – jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. tabulka „NGJ_EkonAktivita“, atributové pole „EAO“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_EkonAktivita“, atributové pole „EAOZ“ (2001, 2011) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v primárním sektoru hospodářství, kterým jsou odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu. tabulka „NGJ_EkonAktivita“, atributové pole podílu (v %) „pEAO_prim“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_r_EAO_primer_ORP“ (2001, 2011) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v sekundárním sektoru hospodářství, kterým jsou odvětví průmyslu a stavebnictví. tabulka „NGJ_EkonAktivita“, atributové pole „pEAO_sek“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_r_EAO_sekunder_ORP“ (2001, 2011) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v terciálním sektoru hospodářství, kterým jsou ostatní odvětví mimo zemědělství, lesnictví, rybolov, průmysl, stavebnictví


Obsazená pracovní místa Pozn. Data za 2011 byla vyžádána u ČSÚ.

(tedy služby). tabulka „NGJ_EkonAktivita“, atributové pole „pEAO_terc“ (2001, 2011) Obsazená pracovní místa v dané obci v členění: • v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov), • v primárním sektoru (průmysl, stavebnictví), • v terciárním sektoru (služby) tabulka „NGJ_ ObsPracMista“ (2001) tabulka „NGJ_r_OPM_primer_ORP“ (2001)

míra nezaměstnanosti

Poskytovatel: Poznámka:

Datum: Kartogramy: Popis dat: Míra registrované nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných

Počet uchazečů o zaměstnání dosažitelní

Český statistický úřad (ČSÚ) Údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Od ledna 2013 je nezaměstnanost sledována jako „podíl nezaměstnaných osob“, který je vyjadřován jako podíl dosažitelných nezaměstnaných na osobách ve věku 15-64 let. Míra registrované nezaměstnanosti (tedy na počtu EAO) již není sledována. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 - údaje mimořádně vztažené k 31. 3. 2014, údaje za rok 2012 nebyly a nejsou k dispozici. E.7.c – míra nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti (%) vyjadřuje v případě menších územních jednotek (okresů, obcí, ORP atd.) podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob, kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatelé konstruované podle následujících algoritmů: Čitatel je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání. Jmenovatelem je v tomto případě menších územních jednotek počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků z posledního SLDB, tj. jsou zahrnuty všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby nezaměstnané (podle okamžitého stavu k rozhodnému okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli). Sledování tohoto ukazatele bylo ukončeno k 1.1.2013!!! tabulka „NGJ_Nezam“, atributové pole „MRN“ (2000 – 2011) tabulka „NGJ_r_Nezam_MRN_do2011“ (2000 – 2011) tabulka „NGJ_r_Nezam_MRN_ do2011_ORP“ (2007 – 2011) Míra nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných (%) vyjadřuje podíl počtu dosažitelných nezaměstnaných (neumístění uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit při nabídce volného místa) a počtu obyvatel ve věku mezi 15 – 64 lety. Tento ukazatel nahradil od 1.1.2013 ukazatel míry registrované nezaměstnanosti! tabulka „NGJ_Nezam“, atributové pole „MND“ (2007 – 2011, 2013) tabulka „NGJ_r_Nezam_MND“ (2007 – 2011, 2013) tabulka „NGJ_r_Nezam_MND_ORP“ (2007 – 2011, 2013) tabulka „NGJ_r_Nezam_MND_kraje“ (2007 – 2011, 2013) Je to počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.


B08.

A . P O D K LA D Y

219


Počet uchazečů o zaměstnání

Počet uchazečů o zaměstnání absolventi

Počet uchazečů o zaměstnání – evidence nad 12 měsíců B09.

Datum: Kartogramy: Popis dat: Směry vyjížďky


tabulka „NGJ_Nezam“, atributové pole „NezDosaz“ (2007 – 2011, 2013) Je to počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP s bydlištěm v příslušné obci. U státního občana České republiky se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. U cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje. U cizince, který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. tabulka „NGJ_Nezam“, atributové pole „nezam“ (údaje 2007 – 2011, 2013) Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV je pro potřeby statistického sledování používaná definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30.4. nebo 30.9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1. ledna 2004. Dříve se jednalo o uchazeče, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v ÚP. Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, tzn., že se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali. Tato situace nastává zejména u absolventů vysokých škol. tabulka „NGJ_Nezam“, atributové pole „NezAbs“ (údaje 2007 – 2011, 2013) Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou zapsáni v evidenci úřadů práce po dobu delší než 12 měsíců. Dříve byl používán pojem „dlouhodobě nezaměstnaní“. tabulka „NGJ_Nezam“, atributové pole „NezDlouho“ (údaje 2007 – 2011, 2013)

vyjíždějící do zaměstnání a škol


220

A . P O D K LA D Y

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). E.7.e – vyjížďka za prací nebo do škol Směry vyjížďky jsou důležitým ukazatelem intenzity vazeb mezi sídly, dle ČSÚ se jedná o dojížďkové proudy. Dojížďkové proudy z obce do obce v ČR, kde v konkrétním směru dojíždí alespoň 10 osob. Dojížďkový proud je definován jako počet vyjíždějících osob z místa obvyklého pobytu do místa zaměstnání nebo školy. Nejnižší územní úrovní místa obvyklého pobytu je vždy Základní sídelní jednotka-díl; místo zaměstnání nebo školy může mít územní identifikaci různou v závislosti na míře přesnosti uvedení adresy místa pracoviště nebo školy (Základní sídelní jednotka-díl, obec, okres, stát). V dojížďkových proudech nejsou zahrnuty osoby bez stálého pracoviště. Zdrojem dat byly otázky na sčítacím listu osoby -zejména Místo pracoviště nebo školy. Otázky vyplňovali zaměstnaní a žáci, studenti a učni. Pracující studenti a učni vyplňovali údaje podle dojížďky do školy. dataset „SDE_UAP.SmeryVyjizdky_l“ (zpracováno z údajů SLDB 2001), atributové pole „FILE_ID“ je určeno k propojení s tabulkou „SmeryVyjizdky_d“ (atributové pole „ID“ tabulky). Tabulka „SmeryVyjizdky“ (2001, 2011) SLDB 2001 Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci trvalý pobyt, ale jejich pracoviště je v jiné obci. (Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky). U vyjížďky do zaměstnání mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky. SLDB 2011


Vyjíždějící celkem

B10.

Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec (městskou část) jsou zaměstnané osoby, které mají v obci (městské části) obvyklý pobyt, ale místo jejich pracoviště je v jiné obci (městské části). Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. Jedná o celkovou vyjížďku (bez ohledu na frekvenci) – změna proti ukazateli z dat SLDB 2001, kdy byla uvedena vyjížďka pouze v denní formě. tabulka „NGJ_Vyjizdka“, atributové pole „VyjZam“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_ORP“, atributové pole „VyjZam“ (2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_kraje“, atributové pole „VyjZam“ (2011) SLDB 2001 Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou část) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich škola je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky). U vyjížďky do škol mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky. SLDB 2011 Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou část) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) obvyklý pobyt, ale jejich škola je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. U vyjížďky do škol mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky, u vyjížďky do škol mimo městskou část se jedná o jakýkoliv typ vyjížďky (denní nebo občasná). tabulka „NGJ_Vyjizdka“, atributové pole „VyjSkol“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_ORP“, atributové pole „VyjSkol“ (2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_kraje“, atributové pole „VyjSkol“ (2011) Vyjíždějící osoby do škol a zaměstnání mimo obec (městskou část), kteří mají v obci (městské části) obvyklý pobyt, ale jejich škola či zaměstnání je v jiné obci (městské části). Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. tabulka „NGJ_Vyjizdka“, atributové pole „VyjCelkem“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_ORP“, atributové pole „VyjCelkem“ (2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_kraje“, atributové pole „VyjCelkem“ (2011)

dojíždějící do zaměstnání a škol

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Dojíždějící do zaměstnání mimo obec

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). E.7.f – dojížďka za prací nebo do škol SLDB 2001 Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci pracoviště, ale místo jejich trvalého pobytu je v jiné obci. (Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky). U dojížďky do zaměstnání do obce se jedná o denní typ dojížďky.


Vyjíždějící do škol mimo obec

A . P O D K LA D Y

221


Dojíždějící do škol mimo obec


Dojíždějící celkem

222

B11.

A . P O D K LA D Y

SLDB 2011 Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce (městské části) jsou zaměstnané osoby, které mají místo jejich pracoviště v dané obci (městské části), ale místo obvyklého pobytu je v jiné obci (městské části). Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. Jedná o celkovou vyjížďku (bez ohledu na frekvenci) – změna proti ukazateli z dat SLDB 2001, kdy byla uvedena vyjížďka pouze v denní formě. tabulka „NGJ_Vyjizdka“, atributové pole „DojZam“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_ORP“, atributové pole „DojZam“ (2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_kraje“, atributové pole „DojZam“ (2011) SLDB 2001 Osoby dojíždějící do škol do obce jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci školu, ale jejich místo trvalého pobytu je v jiné obci. Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle dojížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky. U dojížďky do škol do obce se jedná o denní typ dojížďky. SLDB 2011 Dojíždějící osoby do škol do obce (městské část) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v dané obci (městské části) školu, ale místo jejich obvyklého pobytu je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. U vyjížďky do škol mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky, u vyjížďky do škol mimo městskou část se jedná o jakýkoliv typ vyjížďky (denní nebo občasná). tabulka „NGJ_Vyjizdka“, atributové pole „DojSkol“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_ORP“, atributové pole „DojSkol“ (2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_kraje“, atributové pole „DojSkol“ (2011) Dojíždějící osoby do škol a do zaměstnání do obce (městské část), jejichž místo obvyklého pobytu je v jiné obci (městské části). Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. tabulka „NGJ_Vyjizdka“, atributové pole „DojCelkem“ (2001, 2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_ORP“, atributové pole „DojCelkem“ (2011) tabulka „NGJ_Vyjizdka_kraje“, atributové pole „DojCelkem“ (2011)

výstavba domů a bytů


Popis dat: Počet dokončených bytů

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). S.9.a – dokončené byty S.9.b – dokončené rodinné domy S.9.c – dokončené bytové domy Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. V roce 1997 a 1998 bez bytů v nebytových budovách, v domech s pečovatelskou službou a penzionech pro důchodce. tabulka „NGJ_VystavbaBytu“, atributové pole „Celkem“ (1999 - 2013), atributové pole „RD“ (2007 - 2013).


Počet dokončených rodinných domů Počet dokončených bytových domů

podíl neobydlených bytů na celkovém fondu

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů

Neobydlené domy a byty dle důvodu neobydlenosti

B13.

tabulka „NGJ_r_VystavbaBytu“ (1997 - 2013) tabulka „NGJ_r_VystavbaBytu_ORP“ (1997 - 2013) tabulka „NGJ_r_VystavbaRD“ (1999 – 2013) tabulka „NGJ_r_VystavbaRD_ORP“ (1999 - 2013) tabulka „NGJ_r_VystavbaBD“ (1999 – 2013) tabulka „NGJ_r_VystavbaBD_ORP“ (1999 - 2013)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S.9.e – neobydlené byty SLDB 2001 Byt je neobydlený, jestliže v něm nemá trvalý nebo dlouhodobý pobyt alespoň jedna osoba. Údaj za neobydlené byty celkem je součtem neobydlených bytů v neobydlených domech a neobydlených bytů v trvale obydlených domech. Neobydlený byt může být obydlený přechodně. Pak je bez trvale hlášených osob, je ale využíván k přechodnému nebo rekreačnímu bydlení. Ukazatel je dán podílem počtu neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v obci. SLDB 2011 Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla žádná osoba s obvyklým pobytem. Ukazatel je dán podílem počtu neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v obci. V SLDB 2011 došlo oproti minulým sčítáním ke změně metodiky v druhu pobytu osob, za které jsou údaje zpracovány – jde o sledování podle místa obvyklého pobytu osob (definitivní výsledky SLDB 2011). Na základě SLDB 2011 byl do tabulky BytFond_d přidán atribut UzivDR – družstevní byty, který nahrazuje předchozí atributy BD (člen bytového družstva) a DN (člen družstva nájemců). Dále přidány nové atributy UzivBEZ (jiné bezplatné užívání bytu) a UzivJI (jiný důvod užívání bytu). tabulka „NGJ_BytFond_1991“, atributové pole „pNOB“ (1991) tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „pNOB“ (2001) tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „pNOB“ (2011) tabulka „NGJ_DomFond_2001“, atributové pole „pNOD“ (2001) tabulka „NGJ_DomFond_2011“, atributové pole „pNOD“ (2011) Sledovanými důvody neobydlenosti jsou: - z důvodu užívání k rekreaci, - z důvodu změny uživatele, - z důvodu přestavby, - z důvodu nezpůsobilosti k bydlení, - jiné důvody (např. dosud neobydlen po kolaudaci, pozůstalostní nebo soudní řízení a jiné důvody). tabulka „NGJ_Neobydl_2011“ (2011) tabulka „NGJ_Neobydl_2011_ORP“ (2011)

struktura bytového fondu


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. V SLDB 2011 došlo oproti minulým sčítáním ke změně metodiky v druhu pobytu osob, za které jsou údaje zpracovány – jde o sledování podle místa obvyklého pobytu osob (definitivní výsledky SLDB 2011). Již se nesledují počty obyvatel žijících v obydlených domech a v dalším členění na


B12.

A . P O D K LA D Y

223


Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet trvale obydlených bytů (TOB) resp. od 2011 Počet obydlených bytů


rodinné a bytové domy, stejně jako jejich průměrné stáří, dále počty obyvatel v jednotlivých kategoriích vlastnictví. Byla změněna časová období při sledování počtu domů – nesleduje se kategorie domů postavených v letech 1920-1945 a došlo k rozšíření o další tři kategorie – počet domů postavených v letech 19201970, tj. atribut „D1970“, dále v letech 1991-2000, tj. atribut „D2000“ a v letech 2001-2011, tj. atribut „D2011“, kdy atribut „D1980“ představuje období let 19711980. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S.9.d – obydlené byty SLDB 1991, 2001 Byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému pobytu. Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za byty se z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti).

Počet obydlených domů

SLDB 2011 Byt je obydlen, ve kterém má alespoň jedna osoba obvyklý pobyt. Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za byty se z hlediska SLDB považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domovech důchodců apod., pokud slouží k ubytování dlouhodobého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti). tabulka „NGJ_BytFond_1991“, atributové pole „TOB“ (1991) tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „TOB“ (2001) tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „TOB“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_ORP“, atributové pole „TOB“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_kraje“, atributové pole „TOB“ (2011) SLDB 2001 Dům je obydlen trvale, jestliže v něm má trvalý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem např. rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy, provozní budovy s bytem či více byty apod.

Podíl TOB

SLDB 2011 Dům je obydlen, jestliže v něm má obvyklý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k bydlení. Patří sem např. rodinné domy, bytové domy a dále i různá zařízení určená k bydlení – např. domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy sociální péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, kláštery a konventy, azylová zařízení pro cizince, provozní budovy s bytem (např. škola s bytem) apod. tabulka „NGJ_DomFond_2001“, atributové pole „TOD“ (2001) tabulka „NGJ_DomFond_2011“, atributové pole „TOD“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_ORP“, atributové pole „TOD“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_kraje“, atributové pole „TOD“ (2011) SLDB 1991, 2001

Počet trvale obydlených domů (TOD)

224

A . P O D K LA D Y

resp. od 2011


A . P O D K LA D Y

Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na celkovém počtu trvale obydlených bytů (ve jmenovateli). SLDB 2011 Jedná se o podíl počtu obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na celkovém počtu obydlených bytů (ve jmenovateli). tabulka „NGJ_BytFond_1991“, atributové pole „pTOBRD“ (1991) tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „pTOBRD“ (2001) tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „pTOBRD“ (2011) Podíl rodinných Jedná se o podíl počtu obydlených rodinných domů (v čitateli) na celkovém počtu domů obydlených domů (ve jmenovateli). (%) tabulka „NGJ_DomFond_2001“, atributové pole „pTODRD“ (2001) tabulka „NGJ_DomFond_2011“, atributové pole „pTODRD“ (2011) Podíl bytových Jedná se o podíl počtu obydlených bytových domů (v čitateli) na celkovém počtu domů obydlených domů (ve jmenovateli). (%) tabulka „NGJ_DomFond_2001“, atributové pole „pTODBD“ (2001) tabulka „NGJ_DomFond_2011“, atributové pole „pTODBD“ (2011) Počet obyvatel Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale žijících v trvale obydlených bytech (od 2011 v obydlených bytech). obydlených bytech tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „TOBob“ (2001) tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „TOBob“ (2011) Stáří bytů podle jednotlivých SLDB Podíl TOB Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho postavených poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli do roku 1945 podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy (v %) rekonstruovaných do roku 1945, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_1991“, atributové pole „pTOB1945“ (1991) SLDB 1991, 2001

v rodinných domech (v %)

tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „pTOB1945“ (2001) Podíl TOB postavených mezi roky 1946 - 1990 (v %)

Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1946 až 1990, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_1991“, atributové pole „pTOB1990“ (1991)

SLDB 2011

Podíl TOB postavených mezi roky 1991 - 2001 (v %) Podíl obydlených bytů postavených do roku 1919 (v %) Podíl obydlených bytů postavených mezi roky 1920 - 1970 (v %)

Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „pTOBnove“ (2001). Jedná se o podíl obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu obydlených bytů. V čitateli podílu je počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných do roku 1919, ve jmenovateli pak celkový počet obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „pTOB1919“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_ORP“, atributové pole „pTOB1919“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_kraje“, atributové pole „pTOB1919“ (2011) V čitateli podílu je počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných v letech 1920 - 1970, ve jmenovateli pak celkový počet obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „pTOB1970“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_ORP“, atributové pole „pTOB1970“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_kraje“, atributové pole „pTOB1970“ (2011)


tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „pTOB1990“ (2001)

225


Podíl obydlených bytů postavených mezi roky 1971 – 1980 (%) Podíl obydlených bytů postavených mezi roky 1981 – 2000 (%) Podíl obydlených bytů postavených mezi roky 2001 – 2011 (%)

B14.

Poznámka:


V čitateli podílu je počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných v letech 1971 - 1980, ve jmenovateli pak celkový počet obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „pTOB1980“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_ORP“, atributové pole „pTOB1980“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_kraje“, atributové pole „pTOB1980“ (2011) V čitateli podílu je počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných v letech 1981 - 2000, ve jmenovateli pak celkový počet obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „pTOB2001“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_ORP“, atributové pole „pTOB2001“ (2011) tabulka „BytFond_kraje“, atributové pole „pTOB2001“ (2011) V čitateli podílu je počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných v letech 2001 - 2011, ve jmenovateli pak celkový počet obydlených bytů. tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „pTOB2011“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_ORP“, atributové pole „pTOB2011“ (2011) tabulka „NGJ_BytFond_2011_kraje“, atributové pole „pTOB2011“ (2011)

místně obvyklé nájemné

Poskytovatel:

226

A . P O D K LA D Y

Datum: Kartogramy: Popis dat: Regulované nájemné

Průzkum, IRI Brno, spol. s r.o. V současnosti probíhá jednání s Asociací realitních kanceláří, která by mohla údaje o obvyklém nájemném pravidelně dodávat (Ing. arch. Borůvka, srpen 2014). Údaje o výši tržního nájemného pro standardní byty o podlahové ploše 68 m2 byly zakoupeny od společnosti IRI, spol. s r.o. z Brna (údaje v letech 2006 – 2012) v podrobnosti 17 měst typu ORP. Dále byly zpracovány údaje k 24. 8. 2009 za jednotlivé okresy, kde jako vstupní údaje byly použity data z http://cenybytu.idnes.cz (rok 2009). Od roku 2011 provozuje MMR projekt „Mapa nájemného“ (http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytovapolitika/Prechod-na-smluvni-najemne/Mapa-najemneho) pro obce, ve kterých skončila účinnost zákona č. 107/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o jednostranném zvyšování nájemného). Regulace nájemného skončila k 31. 12. 2012. V mapě nájemného lze najít informativní údaje o výši nájemného podle odhadu soudních znalců. Aktualizováno z údajů získaných dne 14. 1. 2013 (údaje za rok 2012 se vztahují k období od 16. 11. 2011 do 15. 11. 2012). S.9.f – Nájemné – regulované a místně obvyklé Jedná se o nájemné podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 31. března 2006. Ve své první části upravuje možnost jednostranného zvyšování nájemného z bytu, které je možné uplatnit během čtyřletého období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010. Reálně se jedná o nájemné dočasné a maximální pro určitou skupinu bytů, pokud nebylo sjednáno nebo změněno na základě dohody stran jinak. Hodnota je stanovena na základě sdělení MMR č. 214/2008 a 180/2009 Sb. ze dne 11. 6. 2008 a 12. 6. 2008. Pro Prahu a Brno je spočítána průměrná hodnota, jinak je regulované nájemné stanoveno pro každou cenovou oblast v těchto městech zvlášť. K 31. 12. 2012 skončila regulace nájemného. Od 1. 1. 2013 je změna nájemného možná pouze dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem, nikoli tedy na základě jednostranného zvýšení pronajímatelem. Pokud k dohodě nedojde, bude možné na návrh některé ze smluvních stran podat návrh k soudu na určení výše


Tržní nájemné

nájemného v místě obvyklém. Tržní nebo také obvyklé nájemné. Jde o nájemné, vznikající na základě vzájemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Definice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z §2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů o oceňování majetku. Jde o tržní cenu pro zvolený standard bytu, tj. cenu, za kterou je možné byt za obvyklých podmínek v daném místě pronajmout. IRI Brno sleduje nájemné v Kč/m2 za měsíc podlahové plochy standardního bytu (byt v běžné, nikoli okrajové poloze, 68 m2, po částečné rekonstrukci) tabulka „NGJ_MONob“, atributové pole „MON“ (2006 – 2012)

rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím

Poskytova tel: Poznámka :

Datum: Kartogra my:

Popis dat: Hodnocen í oblastí dle metodiky

Rekreační oblasti

Data indikátorů cestovníh o ruchu

Jihočeská centrála cestovního ruchu a vlastní průzkum Pro vyhodnocování oblastí cestovního ruchu byla zpracována „Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu“, jejímž podkladem bylo Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR z roku 2001 zpracované Ústavem územního rozvoje. Tato metodika byla aktualizována v dubnu 2013. V roce 2015 byl potenciál cestovního ruchu a jeho zařazení provedeno také pomocí modelu ERRAM. Porovnání výstupů je uvedeno v příslušné kapitole. Aktualizováno k 9. 2. 2015 S.10.a – obecný cestovní ruch S.10.g – rekreační oblasti letního cestovního ruchu S.10.h – rekreační oblasti zimního cestovního ruchu S.10.i – rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu S.10.j – rekreace u vody a vodní turistika S.10.k – oblasti golfu a minigolfu Nejmenší jednotkou, na kterou se budou oblasti cestovního ruchu vymezovat, je správní území obce. Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich tematického zařazení – kulturní, civilizační a přírodní subsystém. Závěrečné hodnocení oblastí cestovního ruchu: Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblasti cestovního ruchu se bude řídit dle nejvyššího procenta získaného z maximálně možného počtu bodů v jednotlivých subsystémech. Metodika je blíže popsána v podkladech pro RURÚ Sledovaný jev rekreační oblasti je rozdělen do tří samostatných částí, a to rekreační oblasti letního cestovního ruchu, rekreační oblasti zimního cestovního ruchu a rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu. Data oblastí jsou uložena v datasetu „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\VYHOD NOCENI_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva aquaparků a bazénů na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Aquapar k_bazen_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva golfových a minigolfových hřišť na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Golf_mi nigolf_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva infocenter na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Infocent rum_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva konferenčních prostor na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Konfere ncni_prostory_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva míst s lidovou architekturou (dle Generelu krajinného rázu z roku 2009) na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Lidova_


B15.

A . P O D K LA D Y

227


A . P O D K LA D Y

architektura_sidla_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva lyžařských areálů na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Lyzarsk e_arealy_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva památkových rezervací a zón získaná od NPÚ v digitální podobě na disku DMVS_SDE_PUB.S04_KulturniHodnoty_Ochrana_pam_zona_rez_B“ (třída prvků). Bodová vrstva míst rekreace u vody na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Rekreac e_u_vody_2015“ (třída prvků)., polygonová vrstva vodních toků vhodných pro rekreaci u vody na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Rekreac e_u_vody_plocha_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva rozhleden na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Rozhled ny_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva tábořišť od Hasičského záchranného sboru (data za rok 2007) na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Taborist e_dle_HZS“ (třída prvků). Bodová vrstva technických atraktivit dle publikace „Unikátní technické atraktivity jižních Čech“ od Marie Heskové a kolektivu doplněnou o data z JCCR na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Technic ke_atraktivity_2015“ (třída prvků). Bodová vrstva wellness na disku „S:\Uplan\UAP\tematicke_podklady\Cestovni_ruch\UAP_CestovniRuch_2015.gdb\Wellnes s_2015“ (třída prvků). B16.

počet staveb pro rodinou rekreaci



Datum:

228

Kartogramy: Popis dat: Počet (i podíl) neobydlených bytů sloužících k rekreaci

Počet (i podíl) neobydlených domů sloužících k rekreaci

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (SLDB) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S.10.c – neobydlené byty sloužící k rekreaci SLDB 2001 V těchto bytech není přihlášena žádná osoba k trvalému ani přechodnému pobytu a nejsou vyčleněny z bytového fondu. Jedná se o byty sloužící k rekreaci. Do neobydlených domů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených domů. SLDB 2011 V těchto bytech nebyla zjištěna žádná osoba s obvyklým ani trvalým pobytem a nebyly vyčleněny z bytového fondu a jako důvod neobydlenosti bylo zjištěno užívání pro rekreaci. tabulka „NGJ_BytFond_2001“, atributové pole „NOBR“ (2001) tabulka „NGJ_BytFond_2011“, atributové pole „NOBR“ (2011) tabulka „NGJ_Neobydl_2011“, atributové pole „NOBR“, „pNOBR“ (2011) tabulka „NGJ_Neobydl_2011_ORP“, atributové pole „NOBR“, „pNOBR“ (2011) V těchto domech nebyla zjištěna žádná osoba s obvyklým ani trvalým pobytem a nebyly vyčleněny z domovního fondu a jako důvod neobydlenosti bylo zjištěno užívání pro rekreaci. tabulka „NGJ_Neobydl_2011“, atributové pole „NODR“, „pNODR“ (2011) tabulka „NGJ_Neobydl_2011_ORP“, atributové pole „NODR“, „pNODR“ (2011)


kapacita a kategorie ubytovacích zařízení


Datum: Kartogramy:

Popis dat: Ubytovací kapacity (počet, podíl v jednotlivých kategoriích)

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (počet příjezdů hostů)

B18.

Český statistický úřad (ČSÚ) Kapacity lůžek jsou k dispozici za jednotlivé obce pouze u vybraných obcí z důvodu omezení poskytovaných údajů dle interní směrnice ČSÚ (ochrana údajů o kapacitách u zařízení, o nichž by bylo možné dovodit, o které zařízení konkrétně se jedná). Z tohoto důvodu sledujeme kapacity a kategorie ubytovacích zařízení dle jejich počtu na území obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). S.10.b–1 rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – hotely S.10.b–2 rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – penziony S.10.b–3 rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ubytovny S.10.b–4 rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – kempy S.10.b–5 rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ostatní zařízení Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně nebo nepravidelně poskytují přechodné ubytování hostům. Jejich kapacita musí být nejméně 5 pokojů nebo 10 lůžek. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená. Mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení patří např. rekreační zařízení podniků, školicí střediska, kulturně-historické objekty, lázeňská zařízení a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.) tabulka „NGJ_UbytZar“ (2006 - 2013) tabulka „NGJ_UbytZar_ORP“ (2006 - 2013) tabulka „NGJ_r_UbytZar_kraje“ (2007 - 2013) Návštěvník je osoba cestující (uskutečňující cestu) do hlavní destinace mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden rok s hlavním účelem (služebním, rekreace či jiným osobním účelem), který není spojen se zaměstnáním (na základě smlouvy) u společnosti se sídlem v navštívené zemi či místě. Cesty návštěvníků jsou pak považovány za cestovní ruch. Návštěvník je klasifikován jako turista, pokud jeho cesta zahrnuje přenocování, v opačném případě pak jako jednodenní návštěvník (bez přenocování). Návštěvník ubytovaný v ubytovacím zařízení bývá obvykle označován jako host. tabulka „NGJ_r_NavstevnostHUZ_ORP“ (2000 - 2012) tabulka „NGJ_r_NavstevnostHUZ_kraje“ (2000 - 2012)

lázeňská místa a areály


Datum: Kartogramy: Popis dat: Lázeňská místa a areály Počet lázeňských léčeben

Počet lůžek v lázeňských léčebnách

Ministerstvo zdravotnictví, prostřednictvím Českého inspektorátu lázní a zřídel, kapacity průzkumem. První údaje byly předány až po zákonné lhůtě 10. 10. 2008. Údaje o kapacitách lázeňských zařízení jsou zjišťovány průzkumem (webové stránky zařízení nebo telefonicky). Poslední aktualizace údajů za rok 2013 byla provedena průzkumem (k 17. 4. 2013) – web lázeňských zařízení + telefonický dotaz (Bechyně s.r.o.). S.10.d – lázeňská místa - léčebny Lázeňská místa a areály jsou členěny na vnitřní a vnější území lázeňského místa. Data „LazMUz_p“, dataset „SDE_UAP.Lazne“ Lázeňská léčebna poskytuje nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou péči, která navazuje na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče a při níž se využívá především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Je to skutečný počet lůžek v dotazovaném období v lázeňské léčebně, určených pro lázeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezónní, sloužící lázeňské péči, řádně vybavená prádlem a ostatní příslušenstvím a odpovídající zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na léčebně zřízena,


B17.

A . P O D K LA D Y

229


A . P O D K LA D Y

se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se přistýlky, a to ani plánované. Zdrojem informací o počtu lůžek v jednotlivých léčebnách byl nejprve Socioekonomický profil Jihočeského kraje (RERA, 2005). Údaje za rok 2007, 2009 byly zjišťovány přímým oslovením jednotlivých léčeben. Údaje za rok 2010 byly původně zjišťovány prostřednictvím webových stránek zařízení, pouze v případě Lázní Bechyně (s.r.o.) byly zjištěny telefonicky, v současnosti jsou data upravena dle aktuálních dat ÚZIS ČR k 25. 1. 2012 – ze souboru Lázně JHC 2010.xls, zaslaného e-mailem. tabulka „LazLecebny_d“ (2005, 2007, 2009, 2010, 2013) B19.

podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu



Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel v TOB (resp. obydlených bytech) zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (v %)

230

Počet obyvatel žijících v TOB (resp. obydlených bytech) zásobovaných pitnou vodou z vodovodu

B20.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). E.6.g – podíl obyvatel napojených na vodovod SLDB 2001 Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován pitnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. SLDB 2011 Jedná se o podíl počtu obyvatel podle technického vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel v území. V čitateli podílu je počet obyvatel, kteří bydlí v obydlených bytech a mají přístup k vodě z vodovodu (v bytě nebo v domě, veřejný i soukromý), ve jmenovateli je celkový počet obyvatel, zmenšený o počet osob v bytech, u nichž tato vybavenost nebyla na Bytovém listu SLDB uvedena (nebyla zjištěna). tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „vodovod“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_ORP_d“, atributové pole „vodovod“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_kraje_d“, atributové pole „vodovod“ (2001, 2011) SLDB 2001 Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB jsou zásobovány pitnou vodou z vodovodu. SLDB 2011 Udává počet obyvatel k rozhodnému okamžiku Sčítání lidu, domů a bytů v daném území, kteří bydlí v obydlených bytech, v nichž byla zjištěna dostupnost vodovodu (v bytě nebo v domě, z veřejné sítě nebo domácího, resp. soukromého vodovodu). Tento počet obyvatel byl ale zmenšen o obyvatele těch bytů, kde tento údaj o vybavenosti nebyl vyplněn (byl nezjištěn). tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „pocet_vod“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_ORP_d“, atributové pole „počet_vod“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_kraje_d“, atributové pole „počet_vod“ (2001, 2011)

podíl obyvatel zásobovaných plynem


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). E.6.f – podíl obyvatel zásobovaných plynem


Popis dat: Podíl obyvatel v TOB (resp. obydlených bytech) s plynem zavedeným do bytu (v %)

Počet obyvatel žijících v TOB (resp. obydlených bytech) zásobovaných plynem

SLDB 2001 Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. SLDB 2011 Jedná se o podíl počtu obyvatel podle technického vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel v území. V čitateli podílu je počet obyvatel, kteří bydlí v obydlených bytech zásobovaných plynem, ve jmenovateli je celkový počet obyvatel, zmenšený o počet osob v bytech, u nichž tato vybavenost nebyla na Bytovém listu SLDB uvedena (nebyla zjištěna). Plyn může být přiveden z veřejné sítě nebo z domovního zásobníku. tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „plynovod“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_ORP_d“, atributové pole „plynovod“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_kraje_d“, atributové pole „plynovod“ (2001, 2011) SLDB 2001 Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB mají zaveden do bytu plyn. SLDB 2011 Udává počet obyvatel k rozhodnému okamžiku Sčítání lidu, domů a bytů v daném území, kteří bydlí v obydlených bytech, v nichž byla zjištěna dostupnost plynu (v bytě nebo v domě, z veřejné sítě nebo z domovního zásobníku). Tento počet obyvatel byl ale zmenšen o obyvatele těch bytů, kde tento údaj o vybavenosti nebyl vyplněn (byl nezjištěn). tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „pocet_plyn“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_ORP_d“, atributové pole „počet_ plyn“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_kraje_d“, atributové pole „počet_ plyn“ (2001, 2011)

podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel v TOB (resp. obydlených bytech) napojených na kanalizaci (v %)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). E.6.h – podíl obyvatel napojených na kanalizaci SLDB 2001 Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. SLDB 2011 Jedná se o podíl počtu obyvatel podle technického vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel v území. V čitateli podílu je počet obyvatel, kteří bydlí v obydlených bytech s připojením na veřejnou kanalizaci (v bytě nebo v domě, veřejný i soukromý), ve jmenovateli je celkový počet obyvatel, zmenšený o počet osob v bytech, u nichž tato vybavenost nebyla na Bytovém listu SLDB uvedena (nebyla zjištěna). Otázka na připojení domu na odpad na Domovním listu SLDB 2011 sledovala veřejnou kanalizační síť. Způsob likvidace odpadních vod se nezjišťoval. tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „kanalizace“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_ORP_d“, atributové pole „kanalizace“ (2001, 2011)


B21.

A . P O D K LA D Y

231


Počet obyvatel žijících v TOB (resp. obydlených bytech) napojených na kanalizaci

B22.

Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru (v %)


232

tabulka „NapojeniVTI_kraje_d“, atributové pole „kanalizace“ (2001, 2011) SLDB 2001 Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB jsou napojeny na kanalizaci. SLDB 2011 Udává počet obyvatel k rozhodnému okamžiku Sčítání lidu, domů a bytů v daném území, kteří bydlí v obydlených bytech, v nichž bylo zjištěno připojení domu na veřejnou kanalizaci. Tento počet obyvatel byl ale zmenšen o obyvatele těch bytů, kde tento údaj o vybavenosti nebyl vyplněn (byl nezjištěn). Otázka na připojení domu na odpad na Domovním listu SLDB 2011 sledovala veřejnou kanalizační síť. Způsob likvidace odpadních vod se nezjišťoval. tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „pocet_kan“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_ORP_d“, atributové pole „počet_ kan“ (2001, 2011) tabulka „NapojeniVTI_kraje_d“, atributové pole „počet_ kan“ (2001, 2011)

podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru


B23.

A . P O D K LA D Y

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl výměry zemědělské půdy v území na celkové výměře území. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. Celková výměra území je pak dána součtem výměr zemědělské půdy, nezemědělské půdy (sem patří lesní půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) a vodních ploch v území. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pZemPu“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pZemPu“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pZemPu“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „pZemPu“ (2001 – 2013)

podíl orné půdy ze zemědělské půdy


Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (v %)

Orná půda (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl orné půdy je dán podílem výměry orné půdy a výměry zemědělské půdy v daném území. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pOPz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pOPz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pOPz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „pOPz“ (2001 – 2013) Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce)


A . P O D K LA D Y

hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „OP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „OP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „OP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „OP“ (2001 – 2013) podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy


Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (v %)

Trvalé travní porosty (v ha)

B25.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl trvalých travních porostů je dán podílem výměry trvalých travních porostů a výměry zemědělské půdy v daném území. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pTTz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pTTz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pTTz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „pTTz“ (2001 – 2013) Trvalé travní porosty se skládají z dřívějšího jevu louky, což jsou pozemky porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když se nahodile spásají a z jevu pastviny, což jsou pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „TT“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „TT“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „TT“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „TT“ (2001 – 2013)

podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy


Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl specielních zemědělských kultur ze zemědělské půdy (v %) Chmelnice (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl specielních kultur je dán podílem součtu výměr chmelnic + vinic + zahrad + sadů a výměry zemědělské půdy v daném území. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pSpecz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pSpecz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pSpecz“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „pSpecz“ (2001 – 2013) Chmelnice jsou pozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nově vysázenou chmelnici. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „CH“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „CH“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „CH“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „CH“ (2001 – 2013)


B24.

233


Vinice (v ha)

Zahrady (v ha)

Ovocné sady (v ha)


B26.

234

A . P O D K LA D Y

Vinice jsou pozemky, na nichž se pěstuje vinná réva. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „VI“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „VI“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „VI“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „VI“ (2001 – 2013) Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ZA“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ZA“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „ZA“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „ZA“ (2001 – 2013) Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy v hustotě na 1 ha nejméně 90 stromů u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní, 150 stromů u vysoko- a polokmenů švestek, slív, rynglí a višní, 200 stromů u vysokokmenů a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin a 400 stromů u čtvrtkmenů meruněk, broskví a višní. Patří sem též pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha a pozemky kde se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu a hustotě nejméně 2000 keřů na 1 ha. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „SA“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „SA“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „SA“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „SA“ (2001 – 2013)

podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích


Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl tříd ochrany zastoupených v jednotlivých katastrálních územích (v %)

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha (VÚMOP) - BPEJ Tabulka výměr a podílů tříd ochrany půdy vznikla nad datovou sadou bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V polygonové vrstvě byla nejprve k jednotlivým kódům BPEJ přiřazena 1. – 5. třída ochrany půdy, dále byly polygony sloučeny podle jednotlivých tříd ochrany půdy a poté byly rozděleny podle hranic katastrálních území. Tímto postupem jsme získali datovou sadu tříd ochrany půdy v jednotlivých katastrálních územích včetně jejich výměr. Aktuální vrstva BPEJ poskytnutá k 11. 11. 2013 (výměry do tabulky výpočtem z geografických dat BPEJ). P.5.a – podíl tříd ochrany ZPF z výměry katastru (1. a 2. třída ochrany) Podíl byl vyjádřen výměrou třídy ochrany půdy v katastrálním území k celkové výměře zemědělské půdy v katastru. Výměra jednotlivých tříd ochrany v katastrálních územích byla odvozena GIS analýzou nad vektorovou vrstvou BPEJ, celková výměra ZPF byla rovněž odvozena z grafické vrstvy. tabulka „TOZPKU_d“, atributové pole „pTO1“, „pTO2“, „pTO3“, „pTO4“, „pTO5“ (2007 – 2010, 2012 – 2013)


podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru


Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (v %)

Zastavěné plochy (v ha)

Ostatní plochy (v ha)

B28.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). E.7.d – podíl zastavěných a ostatních ploch Podíl zastavěných a ostatních ploch je dán podílem součtu výměr zastavěných ploch + ostatních ploch a celkové výměry katastrálního území. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pZastOst“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pZastOst“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pZastOst“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „pZastOst“ (2001 – 2013) Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ST“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ST“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „ST“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „ST“ (2001 – 2013) Patří sem všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory, dále stavební místa, pokud slouží v současné době k jiným účelům a nedají se zemědělsky využít, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, pokud na nich není plánována zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé manipulační prostory apod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště). Dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny, tj. půdy zamokřené. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „OS“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „OS“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „OS“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „OS“ (2001 – 2013)

podíl vodních ploch na celkové výměře katastru


Datum: Kartogramy: Popis dat:

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). P.2.a – podíl vodních ploch


B27.

A . P O D K LA D Y

235


Podíl vodních ploch z celkové výměry katastru (v %)

Vodní plochy (v ha)

B29.

Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl lesů z celkové výměry katastru (v %)


Lesní půda (v ha)

236

Podíl vodních ploch je dán podílem výměry vodních ploch v daném katastrálním území a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pVP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pVP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pVP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „pVP“ (2001 – 2013) Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „VP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „VP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „VP“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „VP“ (2001 – 2013)

podíl lesů na celkové výměře katastru


B30.

A . P O D K LA D Y

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). P.5.d – podíl lesních ploch Podíl lesů je dán podílem výměry lesů v daném katastrálním území a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pLE“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pLE“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pLE“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „pLE“ (2001 – 2013) Do lesní půdy je zahrnuta: porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci, skutečně zalesněná nebo dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují-li šířku 4 m, apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stromové vegetace s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná účelová zařízení). Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „LE“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „LE“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „LE“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „LE“ (2001 – 2013)

koeficient ekologické stability KES


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Údaje za obce, ORP a kraje jsou poskytovány prostřednictvím portálu ČSÚ (část ÚAP).


Datum: Kartogramy: Popis dat: Koeficient ekologické stability

Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Stupeň přirozenosti lesních porostů

Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracovatelem dat je Ústav hospodářské úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem. Zpracování datové sady stupně přirozenosti lesních porostů proběhlo v první polovině roku 2008. Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010. P.5.g – stupeň přirozenosti lesních porostů Stupeň přirozenosti lesních porostů byl zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů na základě metodiky, která se opírá o systémovou analýzu indexu přirozenosti vyjadřující rozdíl zastoupení aktuálního stavu druhové skladby ke skladbě na úrovni přirozené potenciální vegetace. Základní prostorovou jednotkou, pro které se zpracovávají ÚAP, je katastrální území. Vyhodnocení stupně přirozenosti lesních porostů probíhá ve dvou krocích - na nejmenší jednotku rozdělení lesa a na úroveň k.ú. Postup zpracování datové sady: • přiřazení hodnoty indexu dřevinám aktuálním obsaženým v modelu, • přiřazení hodnoty indexu aktuálním dřevinám v modelu neobsaženým, • součet zjištěných hodnot dle předcházejících kroků, • přiřazení stupně přirozenosti dle dosažené hodnoty indexu. dataset „USES_prirozenost_les_porostu_P“

hranice přírodních lesních oblastí

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Přírodní lesní oblasti

B33.

Počítá se jako poměr výměr druhů pozemků, a to jako podíl součtu výměr chmelnic + vinic + zahrad + ovocných sadů + trvalých travních porostů + lesní půdy + vodních ploch k součtu výměr orné půdy + zastavěných ploch + ostatních ploch. tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „KES“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „KES“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „KES“ (2001 – 2013) tabulka „UHDPKRAJE_d“, atributové pole „KES“ (2001 – 2013)

stupeň přirozenosti lesních porostů

Poskytovatel:

B32.

Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). P.4.k – koeficient ekologické stability

Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracovatelem dat je Ústav hospodářské úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem. Tyto údaje jsou součástí OPRL zpracovaných v UHÚL a jsou každoročně aktualizovány. Poslední aktualizace – rok 2010. Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010. P.5.f – přírodní lesní oblasti Jde o území vymezená na základě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických. Česká republika se tak člení na 41 přírodních lesních oblastí a některé se skládají z více částí. Hranice lesních oblastí byly arondovány na jednotky rozdělení lesa z LHPO. Tam, kde to bylo možné, byly vedeny hranice po hranicích parcel z katastru nemovitostí. dataset „USES_pr_les_oblast_P“

hranice bioregionů a biochor


Datum: Kartogramy: Popis dat:

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR). Datová sada hranic bioregionů byla vytvořena na základě datové sady biochor poskytnuté AOPK ČR podle kódu bioregionu a doplněna o názvy jednotlivých bioregionů. Datová sada je aktuální k 10. 9. 2011. P.4.i – bioregiony a biochory


B31.

A . P O D K LA D Y

237


Biochory a bioregiony

B34.


238

Bohatství a rozmanitost živé přírody vystihují dvě soustavy biogeografických členění – individuální a typologické. Individuální členění vystihuje co do složení bioty homogenní jedinečné celky a to: • 2 biogeografické provincie (středoevropských listnatých lesů a panonská), • 4 biogeografické podprovincie (hercynskou, polonskou, karpatskou a panonskou), • 91 biogeografických regionů – bioregionů. Typologické členění vymezuje územně nesouvislé, v krajině se opakující segmenty podobných krajinných podmínek a bioty a to: • 2 – 49 biochor v rámci jednoho bioregionu, celkem 366 v rámci ČR, • 4 – 12 skupin typu geobiocénu v rámci jednoho typu biochory, celkem cca 150 v rámci ČR. Charakteristiky všech bioregionů jsou obsahem publikace Biogeografické členění České republiky (Culek - editor, 1996). Charakteristiky všech 366 typů biochor je obsahem publikace Biogeografické členění České republiky, II. díl (Culek - editor, 2003). Dataset „USES_bioregion_P“, dataset „USES_biochora_P“

hranice klimatických regionů

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Klimatické regiony

B35.

A . P O D K LA D Y

Český hydrometeorologický ústav, Praha. Klimatické regiony byly poskytnuty ve zpracování podle Quitta (rok 2007). P.4.h – klimatické regiony Klimatické oblasti Československa Quitt (Quitt, 1971) vycházejí z klimatologických dat období let 1901 – 1950 a 1926 – 1950. Z nich byla použita data průměrných teplot v lednu, dubnu, červenci a říjnu (t I – X), počtu letních (LetD), mrazových (MD) a ledových (LD) dní a počtu dní s teplotou alespoň 10°C (HVO). Srážkové charakteristiky zahrnují srážkový úhrn ve vegetačním (s VO) a zimním (s VZ) období, počet dnů se srážkami alespoň 1 mm (s 3 1 mm) a počet dnů se sněhovou pokrývkou. (sp). Z ostatních charakteristik byly použity počty dnů jasných (o < 0,2) a zatažených (o > 0,8). Území republiky bylo rozděleno na čtverce o straně 3000 m, ty pak byly digitalizovány prostřednictvím děrných štítků. Ze souboru byly vytříděny čtverce se stejnými či podobnými hodnotami všech 14ti klimatických charakteristik, tyto seskupeny do větších jednotek, zařazených do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné. Hranice klimatických oblastí byly vylišeny podle největšího počtu změn mezi jednotlivými čtverci. Větší změny vylišily hlavní oblasti, menší změny potom jednotky v rámci jednotlivých oblastí. V teplé 5 (T1 nejchladnější nejvlhčí, T5 nejteplejší nejsušší), v mírně teplé 11 (MT1 nejchladnější nejvlhčí, MT11 nejteplejší nejsušší) a chladné 7 (CH1 nejstudenější, CH7 nejteplejší) jednotek. Z toho v ČR se nacházejí: - 2 jednotky teplé (T2 a T4), - 8 mírně teplých (MT2, MT3, MT4, MT5, MT7, MT9, MT10 a MT11), - 3 chladné (CH4, CH6, CH7). dataset „KlimaQuit_p“

počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší


Dataset: Kartogramy: Popis dat: Počet obcí a

Ministerstvo životného prostředí, Praha (oblasti), Český statistický úřad (počty obyvatel). Datová sada byla vytvořena na základě sledovaného jevu č. B 36 a jevu č. B 1. Využito bylo rozložení počtu obyvatelstva podle adresních bodů ze SLDB 2011. K 19. 8. 2014 zpracována data za roky 2009, 2010 (dotčené obce a počet obyvatel podle dotčenosti administrativního členění) a za roky 2011, 2012 (počet dotčených obyvatel v dané obci podle adresních bodů). S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví Datová sada je průmětem sledovaného jevu č. 36 (hodnoty imisního znečištění ŽP)


obyvatel se zhoršenou kvalitou ovzduší

a vrstvy počtu obyvatel podle adresních bodů ze SLDB 2011, tedy adresní body (resp. počet obyvatel na daném adresním bodu) dotčené čtvercem sítě 1x1 km, do něhož jsou promítnuty údaje o překročení imisních limitů. V atributovém sloupci „ZdrLVMT“ je zaznamenána hodnota „1“ při překročení limitu alespoň u jedné znečisťující látky, v ostatních případech je zaznamenána hodnota „0“. Tabulka je doplněna o počet obyvatel dotčených zhoršenou kvalitou ovzduší (podle trvalého nebo obvyklého bydliště). Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „OZKOObce_d“, atributové pole „obyvatel“ a „ZdrLVMT“ (údaje za rok 2009, 2010, 2011, 2012).

hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj


Kartogramy: Popis dat: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Ministerstvo životního prostředí, Praha. odkaz: http://www.chmi.cz/uoco/isko/OZKO/OZKO.html K 19. 8. 2014 zpracována data za roky 2009, 2010 (dotčené obce a počet obyvatel podle dotčenosti administrativního členění) a za roky 2011, 2012 (počet dotčených obyvatel v dané obci podle adresních bodů). P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví Mapy oblastí jsou konstruovány v síti 1x1 km. Čtverec je označen hodnotami 0, 1 a 2 dle následujícího klíče: • 0 ... nepřekročení cílového imisního limitu u žádné znečišťující látky, • 1 ... překročení cílového imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky, • 2 ... překročení cílového imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky, včetně překročení hodnoty s mezí tolerance (od roku 2010 se již mez tolerance neuvažuje). • BaP_r … benzo(a)pyren - roční půměrná koncentrace • As_r … arsen -roční průměrná koncentrace … kadmium - roční průměrná koncentrace • Cd_r • NO2_r … NO2 - roční průměrná koncentrace (dříve NO2_MT_r ) • BZN_r … benzen - roční průměrná koncentrace (dříve BZN_MT_r) • SO2_h24 … SO2 - 4. nejvyšší hodnota 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce • PM10_r … PM10 - roční průměrná koncentrace • PM10_h24 … PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce • O3_h8 … O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavá průměrná koncentrace v průměru za 3 roky • NOx_r … oxidy dusíku - roční průměrná koncentrace • SO2_r … SO2 - roční průměrná koncentrace • SO2_w … SO2 - zimní průměrná koncentrace (říjen-březen) • O3_AOT40r5 … O3 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let Od roku 2010 se sleduje pouze těchto 14 atributů: ZdrLV, ZdrTV, ZdrTVO3, PM10_r, PM10_h24, NO2_r, BZN_r, As_r, BaP_r, O3_h8, SO2_r, SO2_w, NOx_r, O3_AOT40r5. Není už tedy sledováno 9 atributů: Eko, EkoO3, SO2_h, SO2_H24, NO2_MT_h, Pb_r, CO_h8, Cd_r a Ni_r. Pozn. Atributy, resp. limity ZdrLV, NO2_r, BZN_r, O3_AOT40r5 nelze přidat do datového modelu DMG 4.0, proto jsou hodnoty v původních sloupcích ZDRLVMT (ZdrLV), NO2_MT_R (NO2_r), BZN_MT_R (BZN_r), O3_AOT40_R (O3_AOT40r5). U prvních tří limitů, jejich smysl zůstává stejný, pouze už se u nich neuvažuje od roku 2010 mez tolerance – MT (viz níže). Limit O3_AOT40_R se nemění - stále znamená pětiletý průměr. Limit ZdrLVMT - pouze do roku 2009. Vysvětlení: V roce 2009 byly ještě přípustné meze tolerance pro benzen a pro oxid dusičitý. Imisní limit pro obě tyto látky neměl být překračován po 31.12.2009.


B36.

A . P O D K LA D Y

239


A . P O D K LA D Y

Tedy od 1.1.2010 mají být splněny všechny imisní limity až na PM2,5 (a vyjma cílových imisních limitů). Proto za rok 2010 už nemá smysl sloupec ZdrLVMT – překročení imisního limitu+meze tolerance. Od roku 2010 - Limit ZdrLV. Vysvětlení: překročení imisního limitu LV (SO2, CO, PM10, NO2, benzen, Pb) • 1 - překročení imisního limitu alespoň jedné výše uvedené znečišťující látky Data „OZKO_p“, datatset „SDE_UAP.Ovzdusi“ (údaje za roky 2011, 2012) B37. další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí B37-01. Informace o domácnostech


Datum:


Dataset: Kartogramy:

240

Popis dat: Základní informace o bytových a censových domácnostech a o vybavení bytových domácností SLDB 2001

Bytové a

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z let 2001 a 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Pozn. Pozor na změnu metodiky sledování domácností mezi SLDB 2001 a SLDB 2011. Proto jsou tyto údaje pro jednotlivá SLDB odděleny. V SLDB 2011 byla změněna metodika sledovaných údajů, ze stávající databáze v roce 2001 byly naplněny pouze tři atributy („BD“, „BDPI“, „BDPN“), další nově přidány. Censové domácnosti již nejsou sledovány. Při tomto sčítání byly zjišťovány ohledně domácností ještě další údaje, které však nebyly k datu zpracování údajů (duben 2013) k dispozici. (rodinné a nerodinné domácnosti, počet závislých dětí, manželské páry a faktická manželství atd.) Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisů na Bytovém listu, kde osoby žijící v jednom bytě zaznamenaly příbuzenské a jiné vztahy v rámci jedné hospodařící domácnosti. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu. Zpracování databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhlo z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. Aktualizováno z údajů zaslaných Krajskou správou ČSÚ v Českých Budějovicích, v únoru 2013. S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb S.9.g – Základní údaje o bytových a censových domácnostech (SLDB 2001) S.9.g – Základní údaje o bytových domácnostech (od SLDB 2011) SLDB 2001 V rámci informací jsou sledovány následující údaje: • celkový počet bytových domácností - „BD“, • počet bytových domácností se 2 a více censovými domácnostmi - „BD2CD“, • počet bytových domácností jednotlivců - „BD1“, • celkový počet censových domácností - „CD“, • počet censových domácností jednotlivců - „CD1“, • celkový počet osob v bytových domácnostech - „BDos“, • počet bytových domácností s 1 autem - „BDA1“, • počet osob v bytových domácnostech s 1 autem - „BDA1os“, • počet bytových domácností s 2 a více auty - „BDA2“, • počet osob v bytových domácnostech s 2 a více auty - „BDA2os“, • počet bytových domácností s počítačem připojeným k internetu - „BDPI“, • počet osob v bytových domácnostech s počítačem připojeným k internetu „BDPIos“, • počet bytových domácností s počítačem nepřipojeným k internetu - „BDPN“, • počet osob v bytových domácnostech s počítačem nepřipojeným k internetu „BDPNos“, • počet bytových domácností s vlastním rekreačním objektem- „BDREK“, • počet osob v bytových domácnostech s vlastním rekreačním objektem „BDREKos“. tabulka „Domacnosti_d_2001“ (2001) SLDB 2011


hospodařící domácnosti SLDB 2011

A . P O D K LA D Y

Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Hospodařící domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech, mimo byty (nouzové bydlení, chaty, chalupy) a také za rodiny v zařízení. Jednotlivé osoby žijící v zařízení a osoby bez přístřeší (bezdomovci) nevyplňovaly Bytový list a nejsou tudíž do počtu hospodařících domácností zahrnuty. Bytová domácnost je tvořena osobami společně žijícími v jednom bytě. Sledovány jsou tedy tyto údaje: • celkový počet bytových domácností - „BD“, • počet bytových domácností vybavených osobním počítačem („BDPC“), • počet bytových domácností s počítačem připojeným k internetu - „BDPI“, • počet bytových domácností s počítačem nepřipojeným k internetu - „BDPN“, • počet bytových domácností s jednou hospodařící domácností - „BD1dom“, • počet bytových domácností s dvěma hospodařícími domácnostmi - „BD2dom“, • počet bytových domácností se třemi a více hospodařícími domácnostmi „BD3dom“, • počet hospodařících domácností – „HD“, • počet hospodařících domácností v bytech – „HDb“, • počet hospodařících domácností mimo byty – „HDmb“, • počet hospodařících domácností v zařízeních – „HDz“, • průměrný počet členů hospodařící domácnosti - „HDPrCl“, • počet hospodařících domácností tvořených jednou rodinou - „HD1rod“ tabulka „Domacnosti_d_2011“ (2011)

B37-02. Informace o stabilitě pobytu obyvatelstva

Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Informace o stabilitě pobytu obyvatelstva

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb S.8.t – Stabilita pobytu obyvatelstva SLDB 2001 V rámci informací o stabilitě pobytu jsou sledovány následující údaje: • počet obyvatel s trvalým pobytem, • počet obyvatel s dlouhodobým pobytem, • počet obyvatel dočasně nepřítomných, • počet obyvatel narozených v současném místě pobytu, • počet obyvatel bydlících před rokem v téže obci. SLDB 2011 V rámci informací o stabilitě pobytu jsou sledovány od 2011 následující údaje: • počet obyvatel s trvalým pobytem – „PobTrv“, • počet obyvatel s obvyklým pobytem – „PobObv“, • počet obyvatel jak s trvalým tak i obvyklým pobytem – „PobObTr“, • počet rodáků (narozených v místě obvyklého bydliště) – „NarZde“, • počet obyvatel majících pouze obvyklý pobyt v daném místě – „JenObv“, • počet obyvatel majících pouze trvalý pobyt v daném místě – „JenTrv“, • podíl obyvatel s trvalým pobytem na celkovém počtu obyvatel – „pTRV“ • rozdíl mezi počtem obyvatel majících obvyklý pobyt a počtem obyvatel majících trvalý pobyt – „RozdilObTr“: o záporná hodnota = v daném místě žije ve skutečnosti méně obyvatel, než je jich oficiálně přihlášeno, o kladná hodnota = v daném místě žije ve skutečnosti více obyvatel, než



241


A . P O D K LA D Y

je jich oficiálně přihlášeno. tabulka „ObyvPobyt_d_2001“ (2001) tabulka „ObyvPobyt_d_2011“ (2011) B37-03. Národnost a občanství

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Národnostní menšiny


Státní občanství

242

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb S.8.m – národnostní menšiny Skladba obyvatelstva podle národnosti: • česká, • moravská, • slezská, • slovenská, • romská, • polská, • německá, • ruská, • ukrajinská, • vietnamská, • ostatní. V datové sadě „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „NarodnostMensiny“ jsou údaje v jednodušším členění na národnost – českou, moravskou, slezskou, slovenskou, romskou, polskou, německou, ostatní a nezjištěnou. tabulka „ObyvNarObc_d“, příslušná atributová pole (2001, 2011) SLDB 2001 Skladba obyvatelstva podle státního občanství: • české, • slovenské, • v jiném státě EU, • ostatní (mimo EU). SLDB 2011 Skladba obyvatelstva podle státního občanství: • české, • slovenské. tabulka „ObyvNarObc_d“ (2001, 2011)

B37-04. Skladba obyvatelstva podle vyznání

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Náboženské vyznání

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb S.8.l – náboženské vyznání SLDB 2001 Údaj udává počet věřících v členění: • věřící, • bez vyznání, • nezjištěno,


A . P O D K LA D Y

• počet věřících Církve římskokatolické, • počet věřících Církve československé husitské, • počet věřících Církve českobratrské evangelické, • ostatní věřící, + podíly vyjádřené v %. SLDB 2011 Údaj udává počet věřících v členění: • věřící, • bez vyznání, • nezjištěno, • počet věřících Církve římskokatolické, • počet věřících Církve československé husitské, • počet věřících Církve českobratrské evangelické, • ostatní věřící, • počet věřících, kteří se hlásí k nějaké konkrétní víře, • počet věřících, kteří se nehlásí k žádné konkrétní víře, + podíly vyjádřené v %. tabulka „ObyvVyznani_d“ (2001, 2011) B37-05. průměrná hrubá měsíční mzda

Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Průměrná hrubá měsíční mzda

Český statistický úřad (ČSÚ) Jedná se o ukazatel průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR a v krajích podle fyzických osob a podle osob přepočtených na plně zaměstnané (subjekty se sídlem v Jihočeském kraji). Pozn. U hodnoty za celou ČR jsou zahrnuti i zaměstnanci sledovaných subjektů pracující mimo území ČR. Od roku 2006 se průměrná hrubá měsíční mzda sleduje již jen po krajích, do roku 2005 byly sledovány údaje podrobnější – po okresech. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 22. 7. 2014 (údaje k 31. 12. 2013). Text aktualizován 19. 8. 2014. S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb S.8.p – průměrná měsíční mzda Údaj udává výši průměrné měsíční hrubé mzdy fyzických osob a osob přepočtených na plně zaměstnané bez (jedná se o subjekty se sídlem v Jihočeském kraji). tabulka „r_PrMzdy_FO_kraje“ (1998 – 2013) tabulka „r_PrMzdy_OsPlZam_kraje“ (2010 – 2013) tabulka „r_PrMzdy_FO_okresy“ (1998 – 2005)

B37-06. hrubý domácí produkt

Poskytovatel:

Poznámka: Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách (mil. Kč)

Český statistický úřad (ČSÚ) Dostupné z internetu (veřejná databáze: < https://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=23&> Archivní data pro předchozí roky jsou vždy uložena pod stejným názvem s příponou roku, k němuž byla data přepočtena (přepočtena jsou vždy za 3 roky zpět). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 2. 4. 2015 (údaje k 31. 12. 2013). Text aktualizován 19. 8. 2014. S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb S.8.q – hrubý domácí produkt tabulka „r_HDPreg_BCmilKc_2009“ (1995 – 2009) tabulka „r_HDPreg_BCmilKc_2010“ (1995 – 2010) tabulka „r_HDPreg_BCmilKc_2011“ (1995 – 2011) tabulka „r_HDPreg_BCmilKc_2012“ (1995 – 2012) tabulka „r_HDPreg_BCmilKc_2013“ (1995 – 2013) … údaje přepočtené podle



243


Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (Kč)

Regionální struktura HDP v ČR, ČR = 100 %

A . P O D K LA D Y

metodiky ESA tabulka „r_HDP_na1obyv_Kc_2009“ (údaje v letech 1995 – 2009) tabulka „r_HDP_na1obyv_Kc_2010“ (údaje v letech 1995 – 2010) tabulka „r_HDP_na1obyv_Kc_2011“ (údaje v letech 1995 – 2011) tabulka „r_HDP_na1obyv_Kc_2012“ (údaje v letech 1995 – 2012) tabulka „r_HDP_na1obyv_Kc_2013“ (údaje v letech 1995 – 2013) … údaje přepočtené podle metodiky ESA tabulka „r_HDPreg_StrukturaCR_2009“ (údaje v letech 1995 – 2009) tabulka „r_HDPreg_StrukturaCR_2010“ (údaje v letech 1995 – 2010) tabulka „r_HDPreg_StrukturaCR_2011“ (údaje v letech 1995 – 2011) tabulka „r_HDPreg_StrukturaCR_2012“ (údaje v letech 1995 – 2012) tabulka „r_HDPreg_StrukturaCR_2013“ (údaje v letech 1995 – 2013) … údaje přepočtené podle metodiky ESA

B37-07. Cestovní ruch

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Dataset: Kartogramy:

Popis dat: Infocentra Aquaparky, bazény Golfová a minigolfová hřiště Konferenční prostory Místa lidové architektury


Památkové rezervace a zóny

244

Wellness Rozhledny Lyžařské areály Technické atraktivity

Místa vhodná k rekreaci u vody (body, polygony) Běžkařské trasy Tábořiště

Vlastní průzkum (propagační materiály, web, mapové podklady apod.) Infocentra, aquaparky, bazény, Data pro 2. úplnou aktualizaci jsou zpracována k 31. 12. 2012. SDE_UAP.CestovniRuch S.10.a – obecný cestovní ruch S.10.j – rekreace u vody a vodní turistika S.10.k – oblasti golfu a minigolfu Bodová vrstva s lokalizovanými informačními centry v Jihočeském kraji. dataset „SDE_UAP.Infocentra_b“ Bodová vrstva s lokalizycí aquaparků a bazénů. dataset „SDE_UAP.AquaparkBazen_b“ Bodová vrstva s lokalizovanými golfovými a minigolfovými hřišti v Jihočeském kraji. dataset „SDE_UAP.GolfMinigolf_b“ Bodová vrstva s lokalizovanými konferenčními prostory v Jihočeském kraji. dataset „SDE_UAP.KonferProst_b“ Bodová vrstva míst lidové architektury dle zpracovatele Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje (zprac. Doc. Vorel) dataset „SDE_UAP.LidArch_genKR_b“ Bodová vrstva památkových rezervací a zón v Jihočeském kraji (získaná od NPÚ v digitální podobě). dataset „SDE_UAP.PamRezervaceZony_b“ Bodová vrstva s lokalizovanými wellness zařízeními v Jihočeském kraji. dataset „SDE_UAP.Wellness_b“ Bodová vrstva s lokalizovanými rozhlednami v Jihočeském kraji. dataset „SDE_UAP.Rozhledny_b“ Bodová vrstva lyžařských areálů v Jihočeském kraji. dataset „SDE_UAP.LyzarskeArealy_b“ Bodová vrstva s lokalizovanými technickými atraktivitami dle publikace „Unikátní technické atraktivity jižních Čech“ od Marie Heskové a kolektivu doplněnou o data z JCCR. dataset „SDE_UAP.TechnickeAtrakt_b“ Bodová vrstva s místy vhodnými k rekreaci u vody a polygonová vrstva vodních toků vhodných pro rekreaci u vody. bodový dataset „SDE_UAP.RekreaceVoda_b“ polygonový dataset „SDE_UAP.RekreaceVoda_p“ Liniová vrstva běžkařských tras v Jihočeském kraji. liniový dataset „SDE_UAP.BezkarskeTrasy_l“ Bodová vrstva s lokalizovanými tábořišti dle databáze Hasičského záchranného sboru (HZS, ČB) … data za rok 2007. bodový dataset „SDE_UAP.TaboristeHZS_b“


Vodní turistika

A . P O D K LA D Y

Polygonové vrstvy (lokální, regionální, nadregionální) lokalit pro vodní turistiku. polygonový dataset „SDE_UAP.VodTurist_lok_p“ polygonový dataset „SDE_UAP.VodTurist_reg_p“ polygonový dataset „SDE_UAP.VodTurist_nadr_p“

B37-08. Oblasti výskytu radonu

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Dataset:

Kartogramy: Popis dat: Oblasti výskytu radonu

Data byla převzata z Účelového mapového podkladu pro územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001) Kartogram aktualizován v březnu 2013. S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_pomocne_tabulky.mdb SDE_UAP.B_data SDE_UPLAN.VUC_Jck_koncept P.3.d – oblasti s výskytem radonu V České republice je používána standardní jednotná metodika a radonový index je klasifikován: 1 – nízký, 2 – střední, 3 – vysoký. Během výzkumných prací se podařilo zjistit, že není rozdíl ve stanovení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku, pokud jsou vzorky půdního plynu odebírány z hloubky 80 cm před nebo po vyhloubení základů. Nárůst hodnot objemové aktivity radonu s hloubkou není ve všech typech hornin stejný, např. v žulách je vyšší, zatímco v sedimentárních a metamorfovaných horninách se většinou neprojevuje. Případný vliv nárůstu radonu s hloubkou je eliminován tím, že do tabulky pro klasifikaci je zařazována hodnota 3. kvartilu (75% kvantilu) souboru měřených dat. Rovněž sezónní variace radonu neovlivňují zařazení plochy do příslušné kategorie, protože změny hodnoty objemové aktivity radonu jsou zároveň provázeny i změnami propustnosti. polygonový dataset „KATRAD_CR_p, SDE_UPLAN.VUC_Jck_koncept (kategorie radonového rizika za celou ČR) polygonový dataset „KATRAD_p, SDE_UAP.B_data (kategorie radonového rizika za Jihočeský kraj) tabulka „pRadon_ORP“, UAP_pomocne_tabulky (podíl ploch s výskytem radonu na území ORP)


Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Počet škol v obcích Jihočeského kraje

Vlastní průzkum Český statistický úřad údaje o školství sám nezjišťuje, ale přebírá je od ministerstva školství, resp. od Ústavu pro informace ve vzdělávání (UIV). První databázi bez záruky za data předal ČSÚ za rok 2004, 2005. Aktualizace databáze byla provedena průzkumem ve spolupráci s Odborem školství Krajského úřadu Jihočeského kraje. Zdrojem může být i databáze: http://rejskol.msmt.cz/ Pro rok 2014 byla zdrojem tabulka od pana Kypty z Odboru školství KÚ a dále jeho doplňující informace z e-mailu k několika lokalitám na které jsme se ptali ([email protected]). Tabulka „Skoly“ obsahuje aktuální data za rok 2014. Údaje aktualizovány k 31. 12. 2014, text aktualizován 28. 2. 2014. S:\Uplan\UAP\DMG_tabulky\UAP_DGM_JCK_tabulky.mdb E.7.h – Školy a vyjížďka do škol Udává počet škol v jednotlivých obcích s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SOU, SOŠ, gymnázia, speciální školy, základní umělecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové školy, VOŠ. tabulka „Skoly_d“ (2004, 2005, 2009, 2011, 2014)

B37-10. Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí


Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Data zakoupena na základě objednávky v září 2012.


B37-09. Školy v jednotlivých obcích

245


Dataset: Kartogramy: Popis dat: Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí

A . P O D K LA D Y

SDE_UAP.B_data P.5.h – potenciální ohroženost katastrů vodní erozí Výpočet, jehož výsledkem je rozdělení katastrů do 6 kategorií podle stupně ohrožení, využívá koeficienty, které se používají v tzv. Univerzální rovnici USLE (Wischmeier, Smith, 1978). Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí byla stanovena na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Hodnoty potenciální ohroženosti byly vypočteny za předpokladu použití konstantní průměrné hodnoty faktoru erozní účinnosti dešťů R=20 pro území ČR, hodnoty C – faktoru ochranného vlivu vegetace v rozmezí 0,2 – 0,3, odpovídající průměrné struktuře pěstovaných plodin na orné půdě bez protierozních opatření, tedy při P=1 a za předpokladu zcela hypotetické průměrné délky pozemků po spádnici v rozmezí 60 – 150 m a odpovídající hodnotě faktoru délky svahu L=1,66 – 2,61. Tento postup vzhledem k proměnlivosti faktorů L, C, popřípadě P nelze aplikovat na jednotlivé pozemky. Proto bylo za nejmenší jednotku generalizace mapového vyjádření zvoleno katastrální území. SDE_UAP.vodni_eroze_Jck_ku

B37-11. Znečištění vodních toků podle celkové jakosti



Dataset: Kartogramy: Popis dat: Znečištění vodních toků podle celkové jakosti

246

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hydroekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=2) Poslední aktualizace dat na stránkách VÚV T.G.M. (HEIS) proběhla v roce 2012 (údaje za roky 2011). Data předána prostřednictvím mailu od VÚV. SDE_UAP.B_data P.3.e – znečištění vodních toků podle celkové jakosti Jakost vody se na území ČR sleduje pomocí státní sítě provozované ČHMÚ. Na základě naměřených hodnot vybraných ukazatelů vyhodnocuje VÚV T.G.M. jakost vody v tocích. Vyhodnocení je prováděno dle ČSN 75 7221 Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Základní klasifikace jakosti vody musí být založena na klasifikaci všech vybraných ukazatelů jakosti vod. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Třída Ukazatel

Měrná jednotka I

II

III

IV

V

biochemická spotřeba kyslíku pětidenní

mg/l

<2

<4

<8

<15

>=15

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

<15

<25

<45

<60

>=60

Amoniakální dusík

mg/l

<0,3

<0,7

<2

<4

>=4

dusičnanový dusík

mg/l

<3

<6

<10

<13

>=13

celkový fosfor

mg/l

<0,05

<0,15

<0,4

<1

>=1

saprobní index makrozoobentosu

číslo

<1,5

<2,2

<3,0

<3,5

>=3,5

Zdroj: ČSN 757221 - Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod, Český normalizační institut, 1998

Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci


A . P O D K LA D Y

bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. dataset „SDE_UAP.JakostVody_9192“ (1991-1992) dataset "SDE_UAP.JakostVody_9900“ (1999-2000) dataset "SDE_UAP.JakostVody_00az08“ (2000–2008) dataset "SDE_UAP.JakostVody_00az11“ (2000-2011) B37-12. čára povodně v roce 2002

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Čára maximální povodně v roce 2002

Povodí Vltavy Datová sada byla využita při zpracování konceptu ÚP VÚC Jč. kraje. SDE_UAP.B_data P.2.f – záplavová území Čára extrémní povodně ze srpna roku 2002 třída prvků „povoden2002“

B37-13. intenzity dopravy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Datová sada byla poskytnuta na žádost (od ŘSD údaje ze sčítání 2010). SDE_UAP.B_data E.6.n – intenzity dopravy Datová sada vychází z výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení komunikací v jednotlivých regionech České republiky. Intenzity dopravy podle druhu vozidel (celoroční průměr za 24 hodiny v počtech vozidel): N1 - lehká nákladní vozidla (do užitečné hmotnosti 3 t) N2 - střední nákladní vozidla (užitečné hmotnosti 3 - 10 t) PN2 - přívěsy středních nákladních vozidel N3 - těžká nákladní vozidla (užitečné hmotnosti nad 10 t) včetně tahačů návěsů PN3 - přívěsy těžkých nákladních vozidel NS - návěsové soupravy A - autobusy PA - přívěsy autobusů TR - traktory PTR - přívěsy traktorů T - těžká motorová vozidla a přívěsy O - osobní a dodávkové automobily M - jednostopá motorová vozidla S - součet všech motorových vozidel a přívěsů TNV - těžká nákladní vozidla TNV = (0,1 N1 + 0,9 N2 + PN2 + N3 + PN3 + 1,3 NS + A + PA) ALFA, BETA - ukazatele variací silniční dopravy Intenzika cyklistického provozu (c): 0 - žádná (0 za hodinu) 1 - slabá (1 - 5 za hodinu) 2 - střední (6 - 50 za hodinu)


Poskytovatel: Poznámka: Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Intenzity dopravy

247


3 - silná (nad 50 za hodinu) Data „IntenzityDopravy_2005“, „IntenzityDopravy_2010“.

A . P O D K LA D Y

„IntenzityDopravy_2009“,

B37-14. Pracovištní centra


Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Pracovištní centra

Zpracovatel projektu (viz. níže) Podkladem byl projekt INTERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Odkazy na projekt: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Pomucka-pro-porizovatele-uzemne-analytickych-podkl a http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/. Rok 2009 E.7.g – Pracovištní centra Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země. Data místních pracovištních systémů (LLS) ve formě databázové tabulky jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_LLS“, data funkčních urbanizovaných území (FUA) ve formě databázové tabulky jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_FUA“, data funkčních urbanizovaných území (FUA) vyjádřených na ORP ve formě databázové tabulky jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_FUA_ORP“.

B37-15. Válečné hroby



248

Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Válečné hroby

Centrální evidence válečných hrobů (Ministerstvo obrany) Data jsou získávána z Centrální evidence válečných hrobů, kterou vede Ministerstvo obrany. Pověřený zaměstnanec krajského úřadu (Ing. Bártová) má přístup do této evidence. Stav aktuálních údajů ke dni 16. 2. 2012. O.11.f – Válečné hroby Data válečných hrobů jsou uložena v bodové vrstvě s atributovým rozlišením na válečný hrob s ostatky a pietní místa (deska, objekt aj.). Data válečných hrobů „ValecneHroby_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“, počet evidovaných válečných hrobů v jednotlivých ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Počet_ValecnychHrobu_ORP“.

B37-16. Sociálně vyloučené romské lokality


Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat:

Data byla zpracována na základě materiálu „Sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené romské lokality v Jihočeském kraji, možnosti podpory ze strukturálních fondů“ od oddělení regionálního rozvoje (OREG), stav textu ke dni 16. 2. 2010. Údaje ke dni 16. 2. 2010. S.8.s – Sociálně vyloučené romské lokality


Sociálně vyloučené romské lokality

A . P O D K LA D Y

Data sociálně vyloučených lokalit jsou uložena v bodové vrstvě s atributovým rozlišením na jasně, částečně vyloučené a na lokality se žádným vyloučením, dále informaci o přibližném počtu obyvatel žijících v těchto lokalitách. Data „SocVyloucLok_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“.

B37-17. Páteřní dopravní silniční síť

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Dataset: Kartogramy: Popis dat: Páteřní silniční síť

4.3.

Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor dopravy a silničního hospodářství Údaj pocházející z Koncepce optimalizace silniční dopravní sítě v Jihočeském kraji, zpracovatel Mott MacDonald. Pořídil ODSH, Mgr. Tetourová Stav k březnu 2011. E.6.o – páteřní dopravní silniční síť Datová sada obsahuje stanovení rozdělení silničních tahů: • nadregionální tahy (Hlavní republikové tahy), • regionální tahy nadmístního významu (Nadregionální tahy), • regionální tahy (Regionální tahy). Dále datová sada obsahuje etapovost dopravních staveb (výhled). Data „paterni_dopravni_silnicni_sit_2011“, dataset „SDE_UAP.B_data“.

ÚDAJE DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY

Kapitola: Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky

Sledované jevy dle přílohy č. 1 části A vyhlášky jsou pořizovány jako datová základna pro územně analytické podklady obcí a jejich naplnění zajišťují úřady územního plánování. Krajský úřad tato podkladová data přebírá ve vazbě na § 29 odst. 3 SZ a s jejich využitím zpracovává územně analytické podklady kraje. Data dle části A přílohy č. 1 vyhlášky jsou, díky uzavření dohody v aktualizovaném znění „Zřízení pracovní skupiny pro pořízení ÚAP“ č.j. KUJCK 60154/2014/rova SO/1 uzavřené mezi ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje a tajemníky městských úřadů ORP, průběžně předávána pracovníky ÚAP jednotlivých ORP do Geoportálu Jihočeského kraje (zkratka „NÚAP“) prostřednictvím softwarových integrací SpiritGIS, MISYS a GeoStore. Krajský úřad koordinuje pořizování a předávání těchto dat a následně jich využívá pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje a dalších územně plánovacích dokumentů.

249


A . P O D K LA D Y

5. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 5.1.

ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí (Z), pro soudržnost společenství obyvatel (S), pro hospodářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnosti. Detailní popis jednotlivých indikátorů je uveden v následujících kapitolách (viz. kapitola 5.2.1 a další), kde je vysvětlen způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků. Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2: body -2 -1 0 1 2

hodnocení velmi špatné špatné průměrné dobré velmi dobré

V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný, bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“.

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO ZHODNOCENÍ POZITIVNÍHO A NEGATIVNÍHO STAVU: • negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk, • pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně nuly).

250

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ: Pro stanovení problémových oblastí bylo využito hodnot průměrného bodového zisku, které byly rozděleny do 5 kategorií hodnocení územních podmínek: • velmi dobrý stav: 1,01 a více • dobrý stav: 0,51 až 1,00 • průměrný stav: -0,49 až 0,50 • špatný stav: -0,99 až -0,50 • velmi špatný stav: -1,00 a méně. Problémové oblasti byly určeny na základě obcí, které byly v daném pilíři udržitelného rozvoje území hodnoceny jako špatný nebo velmi špatný stav. Na základě metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne 31. 5. 2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: TABULKA 107 - KATEGORIE ZAŘAZENÍ OBCÍ DLE VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Vyváženost vztahu územních Kategorie územní podmínky podmínek zařazení obce Z H S dobrý stav špatný stav

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

+ + + + -

+ + + + -

+ + + + -

Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádný

žádný S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H


A . P O D K LA D Y

TABULKA 108 - VÝČET INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK název indikátoru

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE G1 Ložiska nerostných surovin G2 Poddolovaná území G3 Vysoké radonové riziko VODNÍ REŽIM V1 Vodní plochy V2 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V3 Záplavová území HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ H1 Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV H2 Produkce komunálního odpadu H3 Skládky H4 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY P1 Území zvýšené ochrany přírody P2 Koeficient ekologické stability P3 Územní systém ekologické stability P4 Krajinná památková zóna ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Z1 Zemědělská půda Z2 Lesní plochy Z3 Stupeň přirozenosti lesních porostů VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D1 Silniční doprava D2 Železniční doprava D3 Vodní a letecká doprava T1 Zásobování pitnou vodou T2 Zásobování plynem T3 Napojení na veřejnou kanalizaci T4 ČOV v obci SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY O1 Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel O2 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel O3 Index stáří O4 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním O5 Sídelní struktura BYDLENÍ B1 Celkový počet dokončených bytů B2 Obydlené byty postavené 2001 - 2011 B3 Obydlené byty REKREACE R1 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení R2 Kapacity lázeňských zařízení R3 Rekreační oblasti R4 Cyklotrasy a hipostezky HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY E1 Míra registrované nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanost E3 Míra podnikatelské aktivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích

Z

pilíř URÚ S H

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

16

x x x x x x x

x

x x x

x

x x x x

x x x

x 20

x x x x x x 19

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

kód

251


5.2.

A . P O D K LA D Y

POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 5.2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

G1 - Ložiska nerostných surovin viz. kapitola 2.1.2 A060 pro hospodářský rozvoj Plocha ložisek nerostných surovin souhrnně bez rozlišení na výhradní a nevýhradní (včetně prognózních zdrojů) vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je v %. Grafická vrstva ložisek nerostných surovin Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Česká geologická služba ČÚZK, 2014 2014 0 / 29,87 / 0,67 % 0,81 % -1 0,0 – 0,50 % 0 0,51 – 2,00 % 1 2,01 – 10 % 2 10,01 % a více

Kapitola: Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

GEOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ

252

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015)

G2 - Poddolovaná území viz. kapitola 0 A061 pro příznivé životní prostředí Poddolovaná území vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva poddolovaných území Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Česká geologická služba ČÚZK, 2014 2014 0 / 55,25 / 0,92 % 0,71 % -2 5,01 % a více -1 1,01 – 5,00 % 0 0,51 – 1,00 % 1 0,21 – 0,50 % 2 do 0,20 % G3 – Vysoké radonové riziko viz. kapitola 2.3.4 Přidaný – B37.08 pro příznivé životní prostředí Plochy označené jako vysoké radonové riziko vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva vysokého radonového rizika Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Účelový mapový podklad pro územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001) ČÚZK, 2014 2001 0 / 100 / 18,82 % 22,35 %


Nastavení intervalů pro hodnocení (2011, 2013, 2015)

-2 -1 0 1 2

A . P O D K LA D Y

50,01 % a více 30,01 – 50 % 20,01 – 30 % 10,01 – 20 % do 10 %

POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011, 2013, 2015)

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011, 2013, 2015)

V1 – Vodní plochy viz. kapitola 2.2.1 B28 pro příznivé životní prostředí Podíl vodních ploch na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. Podíl vodních ploch Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2013 0/53,55/4,054 % 4,388 % -2 do 1,000 % -1 1,001 – 3,500 % 0 3,501 – 5,000 % 1 5,001 – 20,0 % 2 20,001 % a více V2 – Chráněná oblast přirozené akumulace vod viz. kapitola 2.2.1 A045 pro příznivé životní prostředí Plocha CHOPAV vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva CHOPAV Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. ČÚZK, 2014 2006 0/100/11,78 % 22,887 % -2 0 % -1 0,1 – 18,0 % 0 18,1 – 28,0 % 1 28,1 – 60,0 % 2 60,1 % a více

OHROŽENÍ VODNÍHO REŽIMU

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje

V3 – Záplavová území viz. kapitola 2.2.4 A050 pro příznivé životní prostředí Plocha záplavových území Q100 vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva záplavových území Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Vodoprávní úřady (KÚ, ORP) ČÚZK, 2014 2015


5.2.2. VODNÍ REŽIM

253


Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011, 2013, 2015)

A . P O D K LA D Y

0/52,76/3,27 % 3,58 % -2 20,001 % a více -1 4,501 – 20,000 % 0 2,501 – 4,500 % 1 1,501 – 2,500 % 2 do 1,500 %

5.2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis


Výchozí údaje

254

Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011,2013, 2015)

H1 – Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV viz. kapitola 2.3.1 A065, B36 pro příznivé životní prostředí Oblasti s překročením cílového imisního limitu – lidské zdraví. Pokud byla obec dotčena čtvercem sítě 1x1 km, do níž jsou promítnuty údaje o překročení cílových imisních limitů, potom byla zaznamenána hodnota – 1 (překročení cílového limitu alespoň u 1 znečisťující látky), 0 (cílový imisní limit nepřekročen u žádné znečisťující látky). Procentuální zastoupení plochy čtverců s hodnotou 1 na celkové ploše obce. Grafická vrstva oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) ČHMÚ, Grafická ročenka 2013 ČÚZK, 2014 pětileté průměry 2009 - 2013 0 / 93,12 / 0,85 % 0,83 % -2 10,01 a více % -1 1,51 – 10,00 % 0 0,71 – 1,50 % 1 0,05 – 0,70 % 2 do 0,05 %

ODPADY

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů


33

H2 – Produkce komunálního odpadu viz. kapitola 2.3.2 pro příznivé životní prostředí Produkce komunálního odpadu vyjádřená na 1 osobu. Údaj je uváděn v kg/osobu/rok. Množství komunálního odpadu v tunách Počet obyvatel Informační systém odpadového hospodářství33 Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2011, 2013 0 / 841 / 154 kg/osobu/rok 235,95 kg/osobu/rok

Obce neposkytují údaje o produkci komunálního odpadu, pokud vyprodukují dle § 39 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, méně než 100 kg nebezpečných odpadů nebo méně než 100 tunami ostatních odpadů. Bohužel nelze v tomto případě odlišit možnost, že obec údaje nepředává, i když by podle zákona o odpadech měla.


Nastavení intervalů pro hodnocení (2011, 2013, 2015)

-2 -1 0 1 2

A . P O D K LA D Y

700,1 a více kg/osobu/rok 450,1 – 700 kg/osobu/rok 350,1 – 450 kg/osobu/rok 50,1 - 350 kg/osobu/rok do 50 kg/osobu/rok

SKLÁDKY

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011,2013, 2015)

H3– Skládky viz. kapitola 2.3.2 pro příznivé životní prostředí Počet skládek odpadu v Jihočeském kraji. Grafická vrstva skládek Obce s rozšířenou působností po revizi KÚ OZZL (Ing. Kojanová) 2012, 2014 Existence a neexistence jevu -1 ano 1 ne

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2013, 2015)

H4 – Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy viz. kapitola 2.3.3 A064 pro příznivé životní prostředí Počet starých ekologických zátěží bez dalšího rozlišení ve správním území jednotlivých obcí Grafická vrstva starých ekologických zátěží Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Ministerstvo životního prostředí (převzato z databáze ÚAP ORP) ČÚZK, 2014 2012, 2014 0 / 19 / 1,3 součet 801 -2 11 a více -1 7 - 10 0 4 -6 1 1 -3 2 0

5.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

Výchozí údaje

P1 - Území zvýšené ochrany přírody viz. kapitola 2.4.1 A025, A026, A027, A028, A029, A030, A031, A034, A035 pro příznivé životní prostředí Plocha území zvýšené ochrany přírody, která je tvořena souhrnným průmětem ploch národního parku, chráněných krajinných oblastí, přírodních parků, lokalit Natura 2000 – ptačí oblasti a EVL, přírodní památky a rezervace, národní přírodní památky a rezervace, vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva národních parků, 2014 Grafická vrstva chráněných krajinných oblastí, 2014 Grafická vrstva přírodních parků, 2007 (stav trvá) Grafická vrstva lokalit Natura 2000 - ptačí oblasti, 2014 Grafická vrstva lokalit Natura 2000 – EVL, 2014 Grafická vrstva maloplošných zvláště chráněných území (PP, PR, NPP, NPR), 2014 u NPP, 2015 u NPR, PR, PP


ZÁTĚŽE V ÚZEMÍ

255


Zdroj údajů

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

A . P O D K LA D Y

Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí), 2014 AOPK ČR Krajský úřad – Jihočeský kraj, OZZL ČÚZK, 2014 různě (2014, 2015) 0 / 100 / 19,64 % 35,01 % -2 do 2,00 % -1 2,01 – 15 % 0 15,01 – 40 % 1 40,01 – 70 % 2 70,01 % a více

KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY


Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

256

Výchozí údaje Zdroj údajů


P2 – Koeficient ekologické stability viz. kapitola 2.4.2 B30 pro příznivé životní prostředí KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány - chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány - orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. Tabulka KES Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2013 0,11 / 23,99 / 1,69 1,49 -2 do 0,60 -1 0,61 – 1,00 0 1,01 – 2,00 1 2,01 – 3,00 2 3,01 a více

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY



P3 - územní systém ekologické stability viz. kapitola 2.4.3 A021 pro příznivé životní prostředí Plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES (ze ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace) bez dalšího rozlišení vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) ZÚR JčK ve znění 1. aktualizace (účinnost 6. 1. 2015) ČÚZK, 2014 2015 0/ 53,31 / 7,07 % 10,06 % -2 do 2,00 % -1 2,01 – 6,50 % 0 6,60 – 10,50 % 1 10,51 – 20,00 % 2 20,01 % a více


KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

Výchozí údaje

Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

A . P O D K LA D Y

P4 – krajinná památková zóna viz. kapitola 2.4.4 A007 pro příznivé životní prostředí Plochy krajinných památkových zón (vyhlášených včetně navržených) vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva krajinných památkových zón (vyhlášené i navržené). Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) NPÚ (ČB), 2014 ČÚZK, 2014 2014 0 / 100 / 7,28 % 8,55 % -1 do 0,10 % 0 0,11 – 7,0 % 1 7,01 – 50,0 % 2 50,01 % a více

5.2.5. ZPF A PUPFL Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis


K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011,2013, 2015)

Z1 – Zemědělská půda viz. kapitola 2.5.2 B22 pro příznivé životní prostředí Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. Údaj je uváděn v %. Tabulka úhrnů půdy Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2013 0/90,17/57,61 % 48,72 % -2 do 20,00 % -1 20,01 – 40,00 % 0 40,01 – 55,00 % 1 55,01 – 70,00 % 2 70,01 % a více

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

Z2 – Lesní plochy viz. kapitola 2.5.6 B29 pro příznivé životní prostředí Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Tabulka úhrnů půdy Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce


ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

257



258

A . P O D K LA D Y

K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2013, 2015)

2001 - 2013 0 / 83,17 / 29,52 % 37,62 % -2 do 15,00 % -1 15,10 – 25,00 % 0 25,10 – 40,00 % 1 40,10 – 50,00 % 2 50,10 % a více


Z3 – Stupeň přirozenosti lesních porostů viz. kapitola 2.5.5 B31 pro příznivé životní prostředí Obce s průměrnou hodnotou přirozenosti na svém správním území. Tedy jako podíl součtu stupňů přirozenosti ve všech katastrálních územích spadajících do daného správního území obce na celkovém počtu katastrálních území v dané obci. Hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů bylo provedeno v podrobnosti katastrálních území. Stupeň přirozenosti lesních porostů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem 2008, 2010, 2012, 2014 0 / 5,0 / 1,79 1,80 -2 do 1,20 -1 1,21 – 1,80 0 1,81 – 2,40 1 2,41 – 3,00 2 3,01 a více

Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2013, 2015)

5.2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

D1 – silniční doprava viz. kapitola 2.6.1 A088, A089, A090 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v km/km2. Grafická vrstva silnic (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy). Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ČÚZK, 2015 2014, 2015 0/ 1,845 / 0,092 km/km2 0,079 km/km2 -2 0 km/km2 -1 0,001 – 0,060 km/km2 0 0,061 – 0,100 km/km2 1 0,101 – 0,400 km/km2 2 0,401 a více km/km2

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev 34

D2 – železniční doprava viz. kapitola 2.6.2 A094, A095, A096 34

Vysokorychlostní železniční trať se v Jihočeském kraji nenachází


Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

A . P O D K LA D Y

pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Délky celostátních a regionálních železnic vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v km/km2. Grafická vrstva (IV. TŽK, celostátní a regionální železnice). Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) Správa železničních dopravních cest (SŽDC, s.o.), 2014. ČÚZK, 2014 2014 0 / 1,747 / 0,127 km/km2 0,126 km/km2 -2 0 km/km2 -1 0,001 – 0,110 km/km2 0 0,111 – 0,150 km/km2 1 0,151– 0,500 km/km2 2 0,501 a více km/km2


Výchozí údaje


D3 – vodní a letecká doprava viz. kapitoly 2.6.3 a 2.6.4 A102, A104 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Obce, kterými prochází vodní cesta a existence letišť evidovaných MD ČR, ploch pro vzlety a přistání v provozu a heliportů evidovaných i neevidovaných MD ČR na území obce (bez rozlišení typu a významu). Grafická vrstva letišť + ploch pro vzlety a přistání + heliportů (v provozu) – představuje jeden jev. Grafická vrstva vodních cest – představuje jeden jev. Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí). Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, ČÚZK, 2014 2014 Existence a neexistence jevu -1 1 2

žádný jev se nevyskytuje jeden jev se vyskytuje dva jevy se vyskytují

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA


Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015)

T1 – Zásobování pitnou vodou viz. kapitola 2.6.7 B019 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obyvatel v obydlených bytech s vodovodem zásobovaných pitnou vodou z vodovodu. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle technického vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel v území. V čitateli podílu je počet obyvatel, kteří bydlí v obydlených bytech a mají přístup k vodě z vodovodu (v bytě nebo v domě, veřejný i soukromý), ve jmenovateli je celkový počet obyvatel, zmenšený o počet osob v bytech, u nichž tato vybavenost nebyla na bytovém listu SLDB uvedena (nebyla zjištěna). Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obyvatel zásobovaných pitnou vodou Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2011 2001, 2011 71,43 / 100 / 98,11 % 99,73 %


VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA

259


Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)




260




Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev

-2 -1 0 1 2

A . P O D K LA D Y

do 95 % 95,01 – 98,00 % 98,01 – 99,75 % 99,76 – 99,95 % 99,96 % a více

T2 – Zásobování plynem viz. kapitola 2.6.10 B20 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obyvatel v obydlených bytech s plynem zavedeným do bytu. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle technického vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel v území. V čitateli podílu je počet obyvatel, kteří bydlí v obydlených bytech se zavedeným plynem (v bytě nebo v domě, veřejný i soukromý), ve jmenovateli je celkový počet obyvatel, zmenšený o počet osob v bytech, u nichž tato vybavenost nebyla na bytovém listu SLDB uvedena (nebyla zjištěna). Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obyvatel zásobovaných plynem Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2011 2001, 2011 0 / 82,63 / 12,06 % 43,95 % -2 0 % -1 0,01 – 10,00 % 0 10,01 – 45,00% 1 45,01 – 60,00 % 2 60,01 % a více T3 – Napojení na veřejnou kanalizaci viz. kapitola 2.6.8 B21 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obyvatel v obydlených bytech napojených na kanalizační síť. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle technického vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel v území. V čitateli podílu je počet obyvatel, kteří bydlí v obydlených bytech napojených na kanalizační síť (v bytě nebo v domě, veřejná i soukromá), ve jmenovateli je celkový počet obyvatel, zmenšený o počet osob v bytech, u nichž tato vybavenost nebyla na bytovém listu SLDB uvedena (nebyla zjištěna). Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2011 2001, 2011 0 / 98,18 / 43,08 % 79,67 % -2 do 15 % -1 15,01 – 40,00 % 0 40,01 – 80,00 % 1 80,01 – 90,00 % 2 90,01 % a více T4 – ČOV v obci viz. kapitola 2.6.8 A069, B21


A . P O D K LA D Y

Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Obec má či nemá na svém území ČOV.

Výchozí údaje

Tabulka existence ČOV v jednotlivých obcích, grafická vrstva ČOV Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí) ÚAP obcí 2014 ČÚZK 2014 2014 Existence a neexistence jevu 49,84 % -1 ne 1 ano


5.2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



O1 - Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel viz. kapitola 2.7.6 B01 pro soudržnost společenství obyvatel Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel zjištěný jako změny počtu obyvatel za posledních 15 let (pro letošní rok tedy v letech 1999 – 2013) vztaženo na 100 obyvatel, přičemž celkový počet obyvatel je brán jako průměrná hodnota z uvažovaných let. Dlouhodobá změna počtu obyvatel je zjištěna jako součet celkového přírůstku za všechny uvedené roky, tedy přírůstek přirozenou měnou i migrací. Záporná hodnota - úbytek, kladná - přírůstek obyvatel. Tabulka celkového přírůstku Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1995 - 2013 -124,56 / 70,77 / 5,11 2,13 -2 x < -50 -1 -50 ≤ x < -7 0 -7 ≤ x < 7 1 7 ≤ x < 50 2 50 ≤ x

KRÁTKODOBÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



O2 - Krátkodobý vývoj počtu obyvatel viz. kapitola 2.7.6 B01 pro soudržnost společenství obyvatel Krátkodobý vývoj počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu obyvatel za poslední rok (2013), tedy přirozenou měnou i migrací, vztaženo na 100 obyvatel v daném roce. Záporná hodnota znamená úbytek obyvatel. Kladná hodnota znamená přírůstek obyvatel. Tabulka celkového přírůstku Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1995 - 2013 -12,07 / 10,32 / 0,12 0,02


DLOUHODOBÝ TREND VÝVOJE POČTU OBYVATEL

261


Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

-2 -1 0 1 2

A . P O D K LA D Y

x < -8 -8 ≤ x < -1 -1 ≤ x < 1 1 ≤x< 8 8≤x

VĚKOVÁ STRUKTURA





262

O3 - Index stáří viz. kapitola 2.7.7 B02, B03 pro soudržnost společenství obyvatel Index stáří je vyjadřován počtem seniorů na 100 dětí. Index informuje o procesu stárnutí obyvatelstva. Děti - obyvatelé ve věku do 14 let, senioři - obyvatelé ve věku 65 let a více. Do roku 2000 byl sledován věk seniorů 60 let a více. Údaj v %. Tabulka počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let a ve věku 65 let a více Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2013 16,67 / 2200 / 144,65 116,0 -2 120,01 a více -1 110,01 – 120,0 0 100,01 – 110 1 90,01 – 100 2 do 90

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA



O4 - Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním viz. kapitola 2.7.8 B05 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let. Údaj je uváděn v %. Tabulka vzdělání Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 1991, 2001, 2011 0 / 32,36 / 7,30 10,85 -2 do 3,00 -1 3,01 – 7,00 0 7,01 – 11,00 1 11,01 – 15,00 2 15,01 a více

SÍDELNÍ STRUKTURA


Výchozí údaje

O5 - Sídelní struktura viz. kapitola 2.7.3 B06 pro soudržnost společenství obyvatel Sídelní struktura pro potřeby hodnocení vyváženosti vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí v Jihočeském kraji a je zjišťována samostatnou analýzou (mimo metodiku MMR) dle kapitoly 4.1.2. Tabulka sídelní struktury


Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

A . P O D K LA D Y

Vlastní analýza, viz. kapitola 4.1.2 201338 0,88 / 5,57 / 1,39 -2 nepatří ani do jedné z kategorií I – IV (bodový zisk do 2,00) -1 patří do kategorie IV (bodový zisk 2,01 – 2,50) 0 patří do kategorie III (bodový zisk 2,51 – 3,00) 1 patří do kategorie II (bodový zisk 3,01 – 5,00) 2 patří do kategorie I (bodový zisk 5,01 a více)

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů


STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


38

B1 - Celkový počet dokončených bytů viz. kapitola 2.8.1 A116, B11 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok. Tabulka celkového počtu dokončených bytů. Tabulka počtu obyvatel Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1999 - 2013 0 / 4,29 / 0,28 0,21 -2 0 -1 0,01 – 0,20 0 0,21 – 0,40 1 0,41 – 1,00 2 1,01 a více B2 – Obydlené byty postavené 2001 - 2011 viz. kapitola 2.8.3Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. B13 pro soudržnost společenství obyvatel Jedná se o podíl obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu obydlených bytů. Podíl je vyjádřen jako počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 2001 až 2011 na celkovém počtu obydlených bytů. Údaj je uváděn v %. Tabulka počtu OB, vč. postavených mezi roky 2001 – 2011 Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001, 201139 0 / 61,70 / 10,73 9,52 -2 do 5,0 % -1 5,1 – 8,0 % 0 8,1 – 12,0 % 1 12,1 – 40,0 % 2 40,1 % a více

V roce 2013 byla uveřejněna metodická pomůcka MMR pro vyhodnocení sídelní struktury (změna hodnocení jevu B6). Z důvodu zachování kontinuity při hodnocení vyváženosti územních podmínek bude nadále pro indikátor O5 využito vlastní metodiky JČK. 39 Změna SLDB 2011 – nyní je ukazatel sledován jako obydlené byty, nikoliv již jako trvale obydlené byty.


5.2.8. BYDLENÍ VÝSTAVBA BYTŮ

263


OBYDLENÉ BYTY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


A . P O D K LA D Y

B3 – Obydlené byty viz. kapitola 2.8.5 B13 pro soudržnost společenství obyvatel Míra využití bytového fondu k bydlení. Jedná se o podíl počtu obydlených bytů na celkovém počtu bytů. Údaj je uváděn v %. Tabulka počtu OB Tabulka celkového počtu bytů Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001, 201140 32,38 / 94,44 / 67,91 80,21 -2 do 53,0 % -1 53,1 – 67,0 % 0 67,1 – 81,0 % 1 81,1 – 90,0 % 2 90,1 % a více

5.2.9. REKREACE


UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ

264

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011, 2013, 2015)

LÁZNĚ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015)

40

R1 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení viz. kapitola 2.9.2 B17 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet hromadných ubytovacích zařízení bez rozlišení druhu zařízení. Tabulka ubytovacích zařízení Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2006 - 2013 0 / 100 / 2,09 2 983 lůžek, 1,48 zařízení -1 0 ubytovacích zařízení 0 1 – 2 ubytovací zařízení 1 3 – 20 ubytovacích zařízení 2 21 a více ubytovacích zařízení R2 – Kapacity lázeňských zařízení viz. kapitola 2.9.5 B18 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet lůžek v lázeňských zařízeních. Tabulka lázeňských zařízení Vlastní průzkum 2005, 2007, 2009, 2010, 2013 0 / 750 / 2,4 1 515

Změna SLDB 2011 – nyní je ukazatel sledován jako obydlené byty, nikoliv již jako trvale obydlené byty


Nastavení intervalů pro hodnocení (2011,2013, 2015)

-1 1 2

A . P O D K LA D Y

0 lůžek 1 – 500 lůžek 501 a více lůžek

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Možné hodnoty (2013, 2015)

Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2013, 2015)

CYKLOSTEZKY, HIPOSTEZKY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2013) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011,2013, 2015)

R3 – Rekreační oblasti viz. kapitola 2.9.8 B15 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím. Tabulka ubytovacích zařízení Vlastní analýza, viz. kapitola 4.1.2 2013, 2015 X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti M… obec je zařazena mezi obce s minimálním rekreačním významem L … obec je součástí sezónní oblasti letní Z … obec je součástí sezónní oblasti zimní C … obec je součástí celoroční oblasti 16,4 % obcí nejsou zařazeny ani v jedné z oblastí CR -1 X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti 0 M…obec je zařazena mezi obce s minimálním rekreačním významem 1 L, Z … obec je součástí sezónní oblasti 2 C … obec je součástí celoroční oblasti R4 – Cyklotrasy a hipostezky viz. kapitola 2.9.4 A106 pro soudržnost společenství obyvatel Součet délky cyklotras a hipostezek vyjádřený jako podíl na výměře obce. Údaj je uveden v km/km2. Grafická vrstva cyklotras, cyklostezek a hipostezek Nadace Jihočeské cyklostezky, Jihočeská centrála cestovního ruchu, www.jihoceskehipostezky.cz 2013, 2015 0 / 4,3 / 0,61 0,611 -2 0 km/km2 -1 0,01 – 0,50 km/km2 0 0,51 – 0,60 km/km2 1 0,61 – 2,00 km/km2 2 2,01 a více km/km2

5.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY NEZAMĚSTNANOST Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

E1 – Míra registrované nezaměstnanosti viz. kapitola 2.10.4 B08 pro hospodářský rozvoj Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu dosažitelných nezaměstnaných uchazečů registrovaných úřady práce na počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let. Čitatel je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území (evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání). Jmenovatelem je


REKREAČNÍ OBLASTI

265






266


K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2013, 2015)

EKONOMICKÁ AKTIVITA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2013, 2015)

41

A . P O D K LA D Y

počet obyvatel ve věku 15 až 64 let. Údaj je uveden v %. Tabulka nezaměstnanosti (Nezam_d … „MND“) Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2000 – 2013 (od 1.1.2013 není sledována míra registrované nezaměstnanosti) 0 / 23,87 / 7,47 7,3 -2 10,01 % a více -1 7,51 – 10,00 % 0 5,31 – 7,50 % 1 4,01 – 5,30 % 2 do 4,00 % E2 – Dlouhodobá nezaměstnanost viz. kapitola 2.10.4 B08 pro hospodářský rozvoj Dlouhodobě nezaměstnaní jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci déle než 12 měsíců. Dlouhodobá nezaměstnanost je vyjádřena jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Údaj je uveden v %. Tabulka nezaměstnanosti Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2000 - 2013 0 / 100 / 30,12 32,94 % -2 40,01 % a více -1 30,01 – 40,00 % 0 20,01 – 30,00 % 1 10,01 – 20,00 % 2 do 10 % E3 – Míra podnikatelské aktivity viz. kapitola 2.10.5 pro hospodářský rozvoj Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel. Registr ekonomických subjektů – tabulka údajů s tzv. statistickou jednotkou typu podnik41. Český statistický úřad – Registr ekonomických subjektů 2005, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 19,23 / 255,81 / 106,41 103,03 -2 do 85 -1 85,01 – 100 0 100,01 – 115 1 115,01 – 135 2 135,01 a více

Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.


Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015) Jihočeský kraj Nastavení intervalů pro hodnocení (2015)

PRACOVIŠTNÍ CENTRA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013, 2015) Jihočeský kraj (2013, 2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011, 2013, 2015)

E4 – Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání viz. kapitola 2.10.8 B09, B10 pro hospodářský rozvoj Saldo vyjadřuje rozdíl mezi počtem dojíždějících osob do zaměstnání a počtem osob do zaměstnání denně vyjíždějících vztažené na počet zaměstnaných ekonomicky aktivních osob. U obcí je uvažována vyjížďka z/do obce. Kladná hodnota znamená převažující dojížďku, záporná hodnota znamená převažující vyjížďku. Tabulka osob vyjíždějících do zaměstnání Tabulka ekonomicky aktivních osob Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001, 2011 -2,81 / 1,52 / 0,29 v tomto případě nelze použít jako srovnávací hladinu -2 x < -0,70 -1 -0,70 ≤ x < -0,30 0 -0,30 ≤ x < 0 1 0 ≤x< 1 2 1≤x E5 – Funkční urbanizované území viz. kapitola 2.10.9 B37.24 pro hospodářský rozvoj Obec je či není součástí funkčního urbanizovaného území a je či není navíc pracovištním centrem. Tabulka FUA Projekt INTERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT, Praha), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita, Brno), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). 2010 N … obec není součástí FUA U … obec je součástí FUA C … obec je pracovištním centrem 53,6 % obcí je součástí FUA -1 obec není zařazena mezi funkční urbanizovaná území 1 obec je zařazena mezi funkční urbanizovaná území 2 obec je pracovištním centrem

PŘIPRAVENOST ÚZEMÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2015)

E6 – Připravenost území pro soudržnost společenství obyvatel a pro hospodářský rozvoj Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji právě pořizuje. Tabulka obcí s ÚPD Vlastní průzkum a evidence 2007, 2008, 2009, 2010, 2012, 2013, 2014 (k 1.8.2014) A … obec má platný územní plán N … obec nemá platný územní plán


VYJÍŽĎKA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

A . P O D K LA D Y

267


Jihočeský kraj (2015) Nastavení intervalů pro hodnocení (2013, 2015)

A . P O D K LA D Y

P … obec právě pořizuje územní plán 89,2 % obcí má platný územní plán -2 obec nemá platný územní plán 0 obec právě pořizuje územní plán 2 obec má platný územní plán

6. PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Za účelem maximálně objektivního pohledu při zpracování 3. úplné aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území byla sestavena pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých odborů Krajského úřadu Jihočeského kraje a dále externích odborníků, kteří se podíleli na připomínkování zpracovaného materiálu. 6.1.1. JIHOČESKÝ KRAJ , KRAJSKÝ ÚŘAD – JIHOČESKÝ KRAJ Ing. Daniela Řežábková (KÚ, OREG) – pořizovatelka ZÚR JČK, vedoucí oddělení územního plánování Ing. Jaromír Slíva – náměstek hejtmana Mgr. Bc. Antonín Krák – člen rady


6.1.2. ZPRACOVATELSKÝ TÝM Ing. Romana Vačkářová (OREG) – koordinace, úředník splňující kvalifikační předpoklady dle § 24 SZ Ing. Ladislav Sochor (OREG) - úředník splňující kvalifikační předpoklady dle § 24 SZ Ing. Zuzana Körnerová (OREG) - úředník splňující kvalifikační předpoklady dle § 24 SZ Ing. Martina Maříková (OREG) - úředník splňující kvalifikační předpoklady dle § 24 SZ

268

6.1.3. OPONENTNÍ TÝM Téma 1: horninové prostředí a geologie Ing. Milan Vlášek - KÚ, OZZL … bez připomínek Téma 2: vodní režim Ing. Hana Zahradníková - KÚ, OZZL … bez připomínek Téma 3: hygiena životního prostředí Ing. Hana Pacáková - KÚ, OZZL Ing. Irena Kojanová - KÚ, OZZL Téma 4: ochrana přírody a krajiny Robert Ouředník - KÚ, OZZL … bez připomínek Mgr. Patrik Červák - KÚ, OKPP … bez připomínek Téma 5: zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ing. Zdeněk Steinbauer - KÚ, OZZL Ing. Jana Bjačková - KÚ, OZZL … bez připomínek Téma 6: veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jiří Klása - KÚ, ODSH Ing. Ivan Študlar – poradce hejtmana pro dopravu Ing. Vojtěch Novák – energetik kraje … bez připomínek Téma 7: sociodemografické podmínky Ing. Jan Honner - Český statistický úřad Téma 8: bydlení Ing. Petra Dolejšová - Český statistický úřad Téma 9: rekreace Ing. Milan Nebesář - KÚ, KHEJ … bez připomínek Téma 10: hospodářské podmínky Ing. Stanislav Bůžek - KÚ, OEKO … bez připomínek


A . P O D K LA D Y

7. KARTOGRAMY

vodní režim

P.1

název tématu

P.4

ochrana přírody a krajiny

P.3

hygiena životního prostředí

P.2

označení

název kartogramu

P.1.a P.1.b P.1.c P.1.d P.1.e P.2.a P.2.b P.2.c P.2.d P.2.e P.2.f P.2.g P.2.h P.2.i P.2.j P.2.k P.3.a P.3.b P.3.c P.3.d P.3.e P.3.f P.3.g P.3.h-1 P.3.h-2 P.3.h-3 P.3.h-4 P.3.h-5 P.3.h-6 P.3.i P.3.j P.4.a P.4.b P.4.c P.4.d P.4.e P.4.f P.4.g P.4.h P.4.i P.4.j P.4.k P.4.l P.4.m

Poddolovaná území a stará důlní díla Dobývací prostory těžené a netěžené Chráněná ložisková území Ložiska nerostných surovin Sesuvná území Podíl vodních ploch Vodní nádrže CHOPAV + hydrologické členění povodí Ochranná pásma vodních a přírodních léčivých zdrojů Vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou Záplavová území Území zvláštní povodně pod vodním dílem Zranitelné oblasti Útvary podzemních vod Lososové a kaprové vody Lokality pro akumulaci povrchových vod Staré ekologických zátěže a kontaminované plochy Oblasti zhoršené kvality ovzduší – lidské zdraví Jaderná zařízení, zóny havarijního plánování Oblasti s výskytem radonu Znečištění vod podle celkové jakosti Skládky, odkaliště a spalovny Produktovod a objekty s nebezpečnými látkami Zdroje emisí – tuhé látky Zdroje emisí – SO2 Zdroje emisí – NOx Zdroje emisí – CO Zdroje emisí – VOC Zdroje emisí – NH3 Liniové zdroje emisí Brownfields Národní park, Chráněné krajinné oblasti Přírodní parky Maloplošná zvláště chráněná území Lokality Natura 2000 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů Územní systém ekologické stability (ÚSES) Biosférické rezervace a plochy Ramsarské úmluvy Klimatické regiony Bioregiony, biochory Významné krajinné prvky – registrované Koeficient ekologické stability (KES) Krajinný ráz Krajinné typy

Kapitola: Jmenný výčet kartogramů

číslo

JMENNÝ VÝČET KARTOGRAMŮ

horninové prostředí a geologie

7.1.

269

270

sociodemografické podmínky


E.7

veřejná dopravní a technická infrastruktura

E.6

hospodářské podmínky

P.5

ZPF, PUPFL


S.8

P.5.a P.5.b P.5.c P.5.d P.5.e P.5.f P.5.g P.5.h E.6.a E.6.b E.6.c E.6.d E.6.e E.6.f E.6.g E.6.h E.6.i E.6.j E.6.k E.6.l E.6.m E.6.n E.6.o E.7.a E.7.b E.7.c E.7.d E.7.e E.7.f E.7.g E.7.h S.8.a S.8.b-1 S.8.b-2 S.8.b-3 S.8.b-4 S.8.b-5 S.8.c S.8.d S.8.e-1 S.8.e-2 S.8.f S.8.g S.8.h S.8.i-1 S.8.i-2 S.8.j S.8.k S.8.l S.8.m S.8.n S.8.o S.8.p

Podíl tříd ochrany ZPF z výměry katastru Podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Ekologické hospodaření + méně příznivé oblasti Podíl lesních ploch Kategorizace lesů Přírodní lesní oblasti Stupeň přirozenosti lesních porostů Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí Stav silniční sítě Stav železniční sítě Letiště, vzletové a přistávací plochy (SLZ), heliporty Vodní cesta Hraniční přechody Podíl obydlených bytů zásobovaných plynem Podíl obydlených bytů napojených na vodovod Podíl obydlených bytů napojených na kanalizaci Plynovody Elektrizační síť Vodovodní síť Kanalizační síť Čistírny odpadních vod Roční průměrné denní intenzity dopravy Páteřní dopravní silniční síť Ekonomicky aktivní osoby Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní Míra nezaměstnanosti Podíl zastavěných a ostatních ploch Vyjížďka za prací nebo do škol Dojížďka za prací nebo do škol Pracovištní centra Školy a vyjížďka do škol Administrativní členění kraje Sídelní struktura – centra sídelní struktury Sídelní struktura – význam správní obce Sídelní struktura – význam pracovního centra Sídelní struktura – význam obce s občanským vybavením Sídelní struktura dle metodiky JČK Hustota obyvatel na km2 Demografický vývoj Přírůstek – přirozený Přírůstek – celkový Saldo migrace obyvatel Podíl počtu obyvatel do 14 let věku Podíl počtu obyvatel nad 65 let věku Struktura vzdělanosti – nejvýše základní vzdělání Struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zájmů Sebevraždy Náboženské vyznání Národnostní menšiny Potraty Děti narozené mimo manželství Průměrná měsíční mzda

A . P O D K LA D Y

rekreace

S.9

O.11

ochrana ostatních hodnot v území

V.12

Vyváženost územních podmínek URÚ

S.10

S.8.q S.8.r S.8.s S.8.t S.9.a S.9.b S.9.c S.9.d S.9.e S.9.f S.9.g S.10.a S.10.b-1 S.10.b-2 S.10.b-3 S.10.b-4 S.10.b-5 S.10.c S.10.d S.10.e S.10.f S.10.g S.10.h S.10.i S.10.j S.10.k S.10.l O.11.a O.11.b O.11.c O.11.d O.11.e O.11.f V.ob.2010

A . P O D K LA D Y

Hrubý domácí produkt Výbory pro národnostní menšiny Sociálně vyloučené romské lokality Stabilita pobytu obyvatelstva Dokončené byty Dokončené rodinné domy Dokončené bytové domy Obydlené byty (OB) Neobydlené byty (NOB) Nájemné – regulované a místně obvyklé Základní údaje o bytových domácnostech Obecný cestovní ruch Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – hotely Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – penziony Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ubytovny Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – kempy Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ostatní zařízení Neobydlené byty sloužící k rekreaci Lázeňská místa – léčebny Cyklotrasy Lanové dráhy, lyžařské vleky Rekreační oblasti letního cestovního ruchu Rekreační oblasti zimního cestovního ruchu Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu Rekreace u vody a vodní turistika Golfová hřiště a minigolf Hipostezky Městské a vesnické památkové zóny Krajinné památkové zóny Městské a vesnické památkové rezervace Památková péče (APR, SKD, NKP) Území s archeologickými nálezy Válečné hroby a pietní místa Vyhodnocení vyváženosti v ÚAP obcí pro rok 2010

V.ob.2012 Vyhodnocení vyváženosti v ÚAP obcí pro rok 2012 V.kr.2011 V.kr.2013

Vyhodnocení vyváženosti v ÚAP kraje pro rok 2011 Vyhodnocení vyváženosti v ÚAP kraje pro rok 2013


bydlení


271


A . P O D K LA D Y


SEZNAM TABULEK

272

TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY ........................................................................................................................... 8 TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP)...............................19 TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 ..............................................................20 TABULKA 4 - DOBÝVACÍ PROSTORY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) ................................................21 TABULKA 5 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH CHLÚ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014........................................................................................................21 TABULKA 6 - CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) ..............................22 TABULKA 7 - PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014.........................................................................................................22 TABULKA 8 - SESUVNÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 ..................................................................................................................23 TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍCH PLOCH NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 .......................................................................................25 TABULKA 10 - CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 ................................25 TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 ..............................................................................................26 TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2015 ...................................................................28 TABULKA 13 - KLASIFIKACE OHROŽENÍ (MAP POVODŇOVÝCH RIZIK)..........................................................................................................................28 TABULKA 14 - KATEGORIE ZRANITELNOSTI ÚZEMÍ (MAP POVODŇOVÝCH RIZIK) ........................................................................................................29 TABULKA 15 - VÝMĚRA ORNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014...........................................................................31 TABULKA 16 - PODÍL ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ (LV) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 (V % PLOCHY ÚZEMNÍCH CELKŮ) .......................................................................................................................................................................................................................................33 TABULKA 17 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU O3 [MAX. DENNÍ 8H KLOUZAVÝ PRŮMĚR (> 120 µG.M-3)] PRO OCHRANU ZDRAVÍ V RÁMCI ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU V LETECH 2011, 2013............................................................................................................34 TABULKA 18 - PŘEKROČENÍ IMIS. LIMITU (NOX) A CÍLOVÉHO IMIS. LIMITU (AOT40) PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE V NP A CHKO V LETECH 2011, 2013.................................................................................................................................................................................................35 TABULKA 19 - EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 - 2012 .............................................35 TABULKA 20 - PRODUKCE ODPADU (KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013................................................36 TABULKA 21 - PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 ........................................................................36 TABULKA 22 - PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU A MÍRA SEPARACE V RÁMCI ORP V ROCE 2013 .........................................................................37 TABULKA 23 - PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 ...............................................................................38 TABULKA 24 - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 ............................................................................39 TABULKA 25 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014..............................................................................40 TABULKA 26 - VÝSKYT LOKALIT S RADONOVÝM RIZIKEM V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ...............................................................................................41 TABULKA 27 - ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 ............................................................................................42 TABULKA 28 - HODNOTY KES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V INTERVALU LET 2001 - 2005 – 2009 – 2011 – 2013 ........................................44 TABULKA 29 - PLOCHY REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2015 ..........................................46 TABULKA 30 – STAV KRAJINNÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 ......................................................................................48 TABULKA 31 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE JAKO % PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP (2014).............48 TABULKA 32 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 2013....................................................................49 TABULKA 33 - VÝMĚRA OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY DLE LPIS V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006, 2007, 2011, 2013....................................50 TABULKA 34 - VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2015 ......................................................51 TABULKA 35 - LESNATOST V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE.......................................................................................................................53 TABULKA 36 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2013......................................................................................................53 TABULKA 37 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH V ROCE 2015..............................................................................................54 TABULKA 38 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 10, 21A, 21B, 31A, 31B, 31C V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014......55 TABULKA 39 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 32A - 32H) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 ...................................55 TABULKA 40 - PROCENTUÁLNÍ ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESA NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 ..........................56 TABULKA 41 - DÉLKA A HUSTOTA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY (2015)...................................................................................60 TABULKA 42 - DÉLKA A HUSTOTA SILNIC II. A III. TŘÍDY (2015) ..............................................................................................................................60 TABULKA 43 - STAVBY NA ŽELEZNIČNÍCH DRAHÁCH REALIZOVANÉ A DOKONČENÉ K KVĚTNU 2015 (SŽDC) ..........................................................62 TABULKA 44 - DÉLKA A HUSTOTA ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ V JIHOČESKÉM KRAJI (2014) ..............................................................................................63 TABULKA 45 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (2014) ...............................................................................................................65 TABULKA 46 - POČET LETIŠŤ, PLOCH PRO VZLETY A PŘISTÁNÍ A HELIPORTŮ A DALŠÍCH ............................................................................................66 TABULKA 47 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH VODOU Z VODOVODU Z ROKU 2004...........................................................................71 TABULKA 48 - PODÍL OBYVATEL V OBYDLENÝCH BYTECH NAPOJENÝCH NA VODOVOD DLE SLDB 2001, 2011 ......................................................71 TABULKA 49 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI Z ROKU 2004 ......................................................................72 TABULKA 50 - POČET A PODÍL OBCÍ S ČISTÍRNOU ODPADNÍCH VOD V ROCE 2014 ......................................................................................................73 TABULKA 51 - PODÍL OBYVATEL V OBYDLENÝCH BYTECH NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI DLE SLDB 2001, 2011 .................................73

A . P O D K LA D Y

TABULKA 52 - PODÍL OBYVATEL V OBYDLENÝCH BYTECH SE ZAVEDENÝM PLYNEM DLE SLDB 2001, 2011 ...........................................................75 TABULKA 53 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR ZA ROK 2013 .......................................................................................................................80 TABULKA 54 - VELIKOSTNÍ SKUPINY OBCÍ PODLE POČTU OBYVATEL V ROCE 2013 ....................................................................................................81 TABULKA 55 – OBYVATELSTVO PODLE VELIKOSTNÍCH SKUPIN OBCÍ V ROCE 2013....................................................................................................81 TABULKA 56 - PROCES URBANIZACE V JIHOČESKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR V LETECH 1971 - 2013 ...................................................................82 TABULKA 57 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII ORP V ROCE 2013 ..............................................................................................................................82 TABULKA 58 - VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY .......................................................................................................................................83 TABULKA 59 – VÝVOJ PŘIROZENÉHO PŘÍRŮSTKU V JIHOČESKÉM KRAJI A ČR V LETECH 2000 - 2013 (%) ............................................................88 TABULKA 60 – VÝVOJ SALDA MIGRACE V JIHOČESKÉM KRAJI A ČR V LETECH 2000 - 2013 (%)............................................................................88 TABULKA 61 - PODÍL NÁRODNOSTI V KRAJÍCH ČR DLE SLDB 2011..........................................................................................................................97 TABULKA 62 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY NA 1000 OBYVATEL V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY............................................................................98 TABULKA 63 - VÝSTAVBA DOKONČENÝCH BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2002 – 2013................................................................. 100 TABULKA 64 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU STAVBY V ORP V ROCE 2013 ..................................................................................................... 101 TABULKA 65 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ (KČ/M2/MĚSÍC) VE VYBRANÝCH OBCÍCH (SÍDLA ORP) V LETECH 2006 -2013................................ 102 TABULKA 66 - PODÍL OBYDLENÝCH BYTŮ PODLE OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE (SLDB 2011) ......................................................... 104 TABULKA 67 – PODÍL OBYDLENÝCH DOMŮ PODLE OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB2011) ...... 105 TABULKA 68 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR - SLDB 2011 ........................................................................................................................... 107 TABULKA 69 - OBYDLENOST BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011 ...................................................................................................... 108 TABULKA 70 - PRŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA BYT A OSOBU V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011 ............................................................ 109 TABULKA 71 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2004 - 2013....... 111 TABULKA 72 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ PODLE CÍLOVÉ DESTINACE V ROCE 2013.................................................................................. 112 TABULKA 73 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V KRAJÍCH V LETECH 2012 , 2013, 2014........................................ 113 TABULKA 74 - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE A PODLE OKRESŮ V JIHOČESKÉM KRAJI ZA ROK 2013................................. 113 TABULKA 75 - KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2011................... 114 TABULKA 76 - PŘEHLED KAPACIT HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005 .... 116 TABULKA 77 - KONFERENCE V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2014............................................................ 116 TABULKA 78 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2014 ....................................... 117 TABULKA 79 - DÉLKY CYKLOTRAS A HIPOSTEZEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2015................................................................................. 119 TABULKA 80 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2002, 2004, 2006 - 2014...................... 121 TABULKA 81 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005, 2010, 2012-2013................................................ 126 TABULKA 82 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČESKÉ REPUBLICE, ČR=100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005, 2010, 2011 - 2013 ........ 127 TABULKA 83 - HDP NA 1 OBYVATELE (KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1996, 2000, 2005, 2010, 2011 - 2013 ............................................... 128 TABULKA 84 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ DLE NACE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2011 - 2013..................... 129 TABULKA 85 - STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBYVATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2011) ................. 131 TABULKA 86 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2014.................................................................................... 132 TABULKA 87 - POČET ŠKOL NA 100 DĚTÍ VE VĚKU 0-14 LET V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014 ............................................................. 132 TABULKA 88 – STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2012........................................................... 136 TABULKA 89 - PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2013............................................................................... 137 TABULKA 90 – PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2007 - 2013 ................................................................. 137 TABULKA 91 – VÝVOJ PODÍLU DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP JČ. KRAJE V LETECH 2007 - 2013 .............. 138 TABULKA 92 – VÝVOJ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2011, 2013 ............................................ 139 TABULKA 93 - VÝVOJ POČTU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE ZAMĚSTNANCI V LETECH 2005, 2009, 2011 - 2013................................ 141 TABULKA 94 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2010, 2011, 2013 .............................................................. 143 TABULKA 95 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ NA 1 OBYVATELE V LETECH 2009, 2010, 2011, 2013............... 143 TABULKA 96 – DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011).......................................................................................... 144 TABULKA 97 - VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA Z/DO KRAJŮ ČR (SLDB 2011)....................................................................................................................... 145 TABULKA 98 - ÚZEMNÍ PLÁNY A JEJICH STAV V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2012, 2013, 2014 ............................................................ 148 TABULKA 99 - TABULKA VYHODNOCENÍ STAVU ZÁMĚRŮ EVIDOVANÝCH V 2. ÚPLNÉ AKTUALIZACI ÚAP JČK ........................................................ 170 TABULKA 100 - TABULKA VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ A PROBLÉMŮ Z 3. ÚPLNÉ AKTUALIZACE ÚAP OBCÍ V JIHOČESKÉM KRAJI................................ 184 TABULKA 101 - TABULKA VYHODNOCENÍ NOVĚ ZJIŠTĚNÝCH ZÁMĚRŮ ..................................................................................................................... 207 TABULKA 102 - TABULKA INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY (O5)............................................................................................. 208 TABULKA 103 – VÝSLEDNÝ SOUHRN ZAŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍDELNÍ STRUKTURY DLE JČK........................................................................ 210 TABULKA 104 - NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DLE JEDNOTLIVÝCH SUBSYSTÉMŮ.............................................. 210 TABULKA 105 – NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU..................................................................................... 211 TABULKA 106 - ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................................. 212 TABULKA 107 - KATEGORIE ZAŘAZENÍ OBCÍ DLE VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK............................................................................. 250 TABULKA 108 - VÝČET INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .................................................................................. 251



273


A . P O D K LA D Y

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR..................................................................................................................................................................10 OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI.......................................................................................................................................................12 OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE .............................................................................................................................................18 OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 .....................................................................................................19 OBRÁZEK 5 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2008..........................................................................27 OBRÁZEK 6 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2012 - 2013..........................................................................27 OBRÁZEK 7 - VYMEZENÍ OBLASTÍ S INDIKACÍ PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V JČ. KRAJI V PRŮMĚRU ZA ROKY 2009 - 2013.............................................................................................................................................................................34 OBRÁZEK 8 - LOKALITY S RADONOVÝM RIZIKEM V JIHOČESKÉM KRAJI.........................................................................................................................41 OBRÁZEK 9 - ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 .....................................................................................43 OBRÁZEK 10 - MIGRAČNÍ PLOCHY A KORIDORY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2014 ...................................................................................................47 OBRÁZEK 11 - POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST KATASTRŮ V JIHOČESKÉM KRAJI VODNÍ EROZÍ (ZDROJ: VÚMOP, V.V.I.) ................................................52 OBRÁZEK 12 - SCHÉMA SILNIČNÍ DOPRAVY DLE AKTUALIZACE PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT) .........................................................................................58 OBRÁZEK 13 – SCHÉMA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY DLE AKTUALIZACE PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT) ...................................................................................62 OBRÁZEK 14 – SCHÉMA VODNÍ DOPRAVY DLE AKTUALIZACE PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT)............................................................................................64 OBRÁZEK 15 - SPÁDOVÁ OBLAST LETIŠTĚ - IZOCHRONY JÍZDY AUTOMOBILEM 60 MIN + 100 MIN ............................................................................66 OBRÁZEK 16 - MATRICE DOSTUPNOSTI NA STÁVAJÍCÍ SILNIČNÍ SÍTI (2013)..............................................................................................................68 OBRÁZEK 17 - MATRICE DOSTUPNOSTI NA SILNIČNÍ SÍTI PO REALIZACI ZÁMĚRŮ DO ROKU 2030..............................................................................69 OBRÁZEK 18 - MATRICE DOSTUPNOSTI NA SILNIČNÍ SÍTI PO REALIZACI ZÁMĚRŮ DO ROKU 2020..............................................................................69 OBRÁZEK 19 – SCHÉMA PLYNÁRENSTVÍ DLE AKTUALIZOVANÉ PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT).........................................................................................75 OBRÁZEK 20 – SCHÉMA ELEKTROENERGETIKY DLE AKTUALIZOVANÉ PÚR (SROVNÁVACÍ TEXT) ..............................................................................77 OBRÁZEK 21 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V ROCE 2013...............................................................................................................99 OBRÁZEK 22 - VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V ROCE 2013 ...................................................................................... 100 OBRÁZEK 23 - VÝSTAVBA BYTOVÝCH DOMŮ V ORP V ROCE 2013 .......................................................................................................................... 101 OBRÁZEK 24 - DOSTUPNOST STŘEDNÍCH ŠKOL V JIHOČESKÉM KRAJI (2013) ......................................................................................................... 133 OBRÁZEK 25 - DOSTUPNOST VYSOKÝCH ŠKOL V JIHOČESKÉM KRAJI (2013) ........................................................................................................... 134 OBRÁZEK 26 - DOSTUPNOST BUSINESS PARKŮ DLE VÝSLEDKŮ PROJEKTU ERRAM CZ-AT (2013) ..................................................................... 142 OBRÁZEK 27 - PRACOVIŠTNÍ CENTRA A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2007 (SMĚRY VYJÍŽĎKY SLDB 2011) ... 146 OBRÁZEK 28 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP............................................................................................................................................................... 146


SEZNAM GRAFŮ

274

GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE S PŘEKROČENÝM CÍLOVÝM IMISNÍM LIMITEM (TV) V LETECH 2006 -2013 (V % ÚZEMÍ) .................32 GRAF 2 – PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK) V LETECH 2004 - 2013.................................................................................37 GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2014......................................................................43 GRAF 4 - KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013 ...............................................................................................................45 GRAF 5 - SKLIZEŇ VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2013 (V TIS. TUN) ................................................................50 GRAF 6 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2013 ...............................................................................................................54 GRAF 7 - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE V DOMÁCNOSTECH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2013 ..............................................................78 GRAF 8 - PODÍL KRAJŮ NA ROZLOZE ČR (2013) .........................................................................................................................................................79 GRAF 9 - PODÍL KRAJŮ NA POČTU OBYVATEL V ČR (2013).........................................................................................................................................79 GRAF 10 - HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2 V KRAJÍCH ČR (2013) ..............................................................................................................................79 GRAF 11 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL PROSTŘEDNICTVÍM CELKOVÉHO PŘÍRŮSTKU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1992 - 2013..............................84 GRAF 12 - HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI ZE SLDB 1869 - 2011 ................................................................................84 GRAF 13 – PODÍL POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH V ROCE 2013 ..............................................................................................................................85 GRAF 14 – PODÍL POČTU OBYVATEL DLE ZASTOUPENÍ ŽEN A MUŽŮ V ORP V ROCE 2013 ........................................................................................86 GRAF 15 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013..............................................................................................................................86 GRAF 16 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V ORP V ROCE 2013 ........................................................................................................................................87 GRAF 17 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACE NA CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK V JIHOČESKÉM KRAJI V ČASOVÉ ŘADĚ 1992-2013 ......88 GRAF 18 - ZMĚNY POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013 ..............................................................................................................................88 GRAF 19 – MEZIROČNÍ ZMĚNY POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2013................................................................................89 GRAF 20 – CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP V LETECH 2006, 2010 A 2013 ..............................................................................................89 GRAF 21 - DLOUHODOBÝ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1999 - 2013.....................................................90 GRAF 22 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACENA CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013.....................90 GRAF 23 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013............................................................................................................................91 GRAF 24 - VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1993 - 2013...............................................................................91

A . P O D K LA D Y

GRAF 25 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIORŮ V JIHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993 - 2013................................................................................92 GRAF 26 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013 ..................................................................................................................................92 GRAF 27 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013............................................................................................................93 GRAF 28 - INDEX STÁŘÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2001, 2013 ............................................................................................................93 GRAF 29 - VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011..........................................................................................................................94 GRAF 30 - PODÍL VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÉHO OBYVATELSTVA NAD 15 LET V JEDNOTLIVÝCH ORP V LETECH 2001 A 2011 (SLDB) .............95 GRAF 31 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ V ČR A KRAJÍCH V LETECH 2006 A 2013..........................................................................95 GRAF 32 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ V LETECH 2000, 2006 A 2013........................................................................................96 GRAF 33 - P OČET ZAHÁJENÝCH A DOKONČENÝCH BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013 ...............................................................99 GRAF 34 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V LETECH 2006 – 2013 V JIHOČESKÉM KRAJI...........................................................................99 GRAF 35 - VÝSTAVBA BYTŮ V ORP V LETECH 2011, 2012 A 2013 ...................................................................................................................... 100 GRAF 36 – SKLADBA DOKONČENÝCH BYTŮ PODLE DRUHU V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013 .......................................... 102 GRAF 37 – MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH (SÍDLA ORP) V LETECH 2006 A 2012................................................................ 103 GRAF 38 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH (SÍDLA ORP) V ČASOVÉ ŘADĚ 2006 - 2012 (KČ/M2/MĚSÍC)............................ 103 GRAF 39 - P ROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU OBYDLENÝCH DOMŮ PODLE OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE V ORP (SLDB 2011) ..... 105 GRAF 40 - PROCENTUÁLNÍ PODÍL VYJADŘUJÍCÍ PRÁVNÍ DŮVOD UŽÍVÁNÍ DOMŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011)............................................. 106 GRAF 41 – OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2011)................................................................................................................................ 107 GRAF 42 - OBYDLENOST BYTŮ V JEDNOTLIVÝCH ORP - SLDB 2011 ..................................................................................................................... 109 GRAF 43 - P RŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA OSOBU V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2011)..................................................................................... 110 GRAF 44 – PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PRÁVNÍHO DŮVODU UŽÍVÁNÍ BYTU V JIHOČESKÉM KRAJI - SLDB 2011 ................................................ 110 GRAF 45 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2013.......................................... 112 GRAF 46 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE VYBRANÝCH ZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2003 - 2013... 114 GRAF 47 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH ROKU 2013................... 115 GRAF 48 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2014............................................ 118 GRAF 49 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2002-2014.................................................... 121 GRAF 50 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY) V LETECH 2011, 2012, 2013 ......................................................................................... 126 GRAF 51 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČR ( ČR = 100 %) V LETECH 1995, 2000, 2005, 2010, 2013 .................................................. 127 GRAF 52 – VÝVOJ TVORBY HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1996 - 2012................................................................ 128 GRAF 53 - HDP NA1 OBYVATELE (KČ, BĚŽNÉ CENY) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1996 - 2013.................................................................... 128 GRAF 54 - STRUKTURA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2013 .................................................................................................... 129 GRAF 55 - ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 (ČR = 100 %) ........................................ 130 GRAF 56 - VÝVOJ ČISTÉHO DISPONIBILNÍHO DŮCHODU DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V JIHOČESKÉM KRAJI (ČR=100) V LETECH 1996 - 2013 .................................................................................................................................................................................................................................... 130 GRAF 57 – STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM NA OBYVATELSTVU NAD 15 LET (SLDB 2011) ............................... 131 GRAF 58 – PODÍL ZAMĚSTNANÝCH OSOB V KRAJÍCH V LETECH 2011, 2012......................................................................................................... 135 GRAF 59 – PRŮMĚRNÝ EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ (TIS. FYZICKÝCH OSOB) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2002 - 2012 ........................ 135 GRAF 60 - PODÍL EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010............................................................ 135 GRAF 61 - VÝVOJ PODÍLU EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V ODVĚTVÍCH V LETECH 2005, 2010 - 2012 ..................................................... 136 GRAF 62 – PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2013......................................................................................... 137 GRAF 63 - POČET UCHAZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2010, 2011 ................................................ 138 GRAF 64 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY DLE RES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2010, 2013............................................. 139 GRAF 65 - POROVNÁNÍ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VYJÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNIK V ORP JČ. KRAJE V ROCE 2013.. 140 GRAF 66 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2009, 2011- 2013 (RES) .................................................................................................................................................................................................................................... 140 GRAF 67 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2011 - 2013 (RES)........................................ 141 GRAF 68 - SALDO VYJÍŽĎKY Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011).......................................................................................................... 144 GRAF 69 - SALDO VYJÍŽĎKY Z/DO KRAJŮ V ČR (SLDB 2011)................................................................................................................................. 145 GRAF 70 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 8. 2014 ................................................................................................................................................................. 148



275


A . P O D K LA D Y

SEZNAM ZKRATEK akt. AOPK ČR BaP BRKO CLRTAP CR ČOV ČR ČSÚ D DMG ÚAP DMK DP DSS EU EVL HDP HMP CENIA CHKO CHLÚ CISOP CISORP CISPOU


ČGS-GEOFOND ČÚZK ČVUT GIS CHOPAV ISOH

276

JČK JE JMK KES KHK KPZ KROK KÚ JČK KVK LAPV LBK LPIS MD ČR MMR ČR MOS/MIS MSK MT MVÚ MZCHÚ MŽP ČR

aktualizace Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Benzoapyren Biologicky rozložitelný komunální odpad Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution (Koncepce o dálkovém znečišťování ovzduší) Cestovní ruch Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dálnice Datový model společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Dálkové migrační koridory Dobývací prostor Dopravní sektorová strategie Evropská unie Evropsky významná lokalita Hrubý domácí produkt Hlavní město Praha Česká informační agentura životního prostředí Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. Ledna 2003 Číselníky obcí s rozšířenou působností oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. Ledna 2003 Číselníky správních obvodů hl. m. Prahy oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. Ledna 2003 Česká geologická služba – Geofond Český úřad zeměměřický a katastrální České vysoké učení technické v Praze Geografický informační systém Chráněná oblast přirozené akumulace vod Informačního systému odpadového hospodářství oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. Ledna 2003 Jihočeský kraj Jaderná elektrárna Jihomoravský kraj Koeficient ekologické stability Královéhradecký kraj Krajinná památková zóna Databáze údajů o krajích a okresech Krajský úřad Jihočeského kraje Karlovarský kraj Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z připravovaného generelu Mze, dříve Směrný vodohospodářský plán) Liberecký kraj Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Databáze údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému Moravskoslezský kraj Migrační trasy Migračně významná území Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí ČR

NATURA 2000 NP NPP NPR NPÚ NUTS 2

OLK ORP OZKO PBK PLO PM10 PO POH JČK POPD POÚ PP PR PRK PRVKUC PřP PUPFL PÚR 2008 PÚR 2015 PVP PZK R RES RURÚ SČK SI SII SIII SLDB SLZ SoNorA Superstrategie

SWOT analýza SŽDC THFK tis. TTP TZL ULK ÚAP ÚAP KIT ÚAP kraje ÚAP obcí ÚCL ÚP ÚPD ÚP VÚC ÚS

A . P O D K LA D Y

Soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Národní památkový ústav Region soudržnosti Jihozápad. Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics Olomoucký kraj Obec s rozšířenou působností (obec 3. Typu) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pardubický kraj Přírodní lesní oblasti Particulate matter (prachové částice o velikosti menší než 10 mikrometrů) Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Plán otvírky, přípravy a dobývání Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. typu) Přírodní památka Přírodní rezervace Program rozvoje kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Přírodní park Pozemky určení k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 20. července 2009 usnesením č. 929 Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 15. dubna 2015 usnesením č. 276 Plochy pro vzlety a přistání Plzeňský kraj Rychlostní silnice Registr ekonomických subjektů Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeský kraj Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů Plocha pro vzlety a přistání South-North Axis Dokument Ministerstva dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“, verze 03/2011 pro meziresortní připomínkování, k roku 2013 není platná Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Správa železniční dopravní cesty Tvorba hrubého fixního kapitálu tisíc Trvalé travní porosty Tuhé znečišťující látky Ústecký kraj Územně analytické podklady Aplikace umožňující přístup k datům ÚAP prostřednictvím webového rozhraní Územně analytické podklady kraje Územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností Úřad pro civilní letectví Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní studie



277



ÚSES ÚZOP VaV VFR VLC VOC VÚ VVTL VYS VZCHÚ ZCHÚ ZLK ZPF ZÚR JČK

278

Územní systém ekologické stability Území zvýšené ochrany přírody Výzkum a vývoj Visual flight rules (pravidla letu za viditelnosti) Veřejné logistické centrum Volaite Organic Compounds (těkavé organické sloučeniny) Vojenský újezd Velmi vysokotlaký Kraj Vysočina Velkoplošná zvláště chráněná území Zvláště chráněná území Zlínský kraj Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

A . P O D K LA D Y


A . P O D K LA D Y

[1] [2] [3] [4] [5] [6]

[7]

[8] [9] [10] [11] [12] [13]

[14] [15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21] [22]

[23]

Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2013 (vč. všech předchozích) Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2013, ČSÚ Český statistický úřad, dostupné z internetu: , Statistické ročenky Jihočeského kraje 2014 a starší, ČSÚ Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020 Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji 2004 včetně všech jeho změn (poslední 5. změna k 16. 5. 2013), dostupné z internetu: Politika územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace, dostupné z internetu: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ve znění 1. aktualizace, účinné od 6. 1. 2015 Územně analytické podklady pro správní obvod Blatná, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod České Budějovice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Český Krumlov, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Dačice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Jindřichův Hradec, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Kaplice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Milevsko, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Písek, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Prachatice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Soběslav, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Strakonice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Tábor, 2014, dostupné z internetu:


POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

279


A . P O D K LA D Y


[24] Územně analytické podklady pro správní obvod Trhové Sviny, 2014, dostupné z internetu: [25] Územně analytické podklady pro správní obvod Třeboň, 2014, dostupné z internetu: [26] Územně analytické podklady pro správní obvod Týn nad Vltavou, 2014, dostupné z internetu: [27] Územně analytické podklady pro správní obvod Vimperk, 2014, dostupné z internetu: [28] Územně analytické podklady pro správní obvod Vodňany, 2014, dostupné z internetu: [29] Metodický návod Pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, dostupné z internetu: , zveřejněno 16. 3. 2015 [30] Metodika Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013, listopad 2009, dostupné z internetu: [31] Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, březen 2011, dostupné z internetu: [32] Migrační koridory pro velké savce v České republice, EVERNIA spol. s r. o., informační leták 2010 [33] Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009 [34] Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně středovýchodní Evropy (INTERREG IIIB - CADSES RePUS), dostupné z internetu: [35] Srovnání makroekonomických ukazatelů, RIS, dostupné z internetu: [36] Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013 [37] Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 - 2020, dostupné z internetu: , zveřejněno 12. 7. 2013 [38] Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Jihočeský kraj - analýza výsledků, ČSÚ, dostupné z internetu: , zveřejněno 30. 9. 2013

280

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

Recommend Documents