ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

2011

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 1. AKTUALIZACE 1. aktualizace B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ÚZEMÍ A. ROZVOJE PODKLADY

Zpracovatel: Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76 E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111 Datum: 6. června 2011 Verze: konečná

po

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 2011

B. RURÚ

ZPRACOVATEL Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76 E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová – koordinace, pracovník splňující kvalifikační předpoklady Ing. Michaela Nováková Ing. Štěpán Luksch Ing. Zuzana Körnerová

OPONENTURA A PŘIPOMÍNKY Ing. arch. Radek Boček (KÚ, OREG) – pořizovatel ZÚR JČK Ing. Luboš Průcha (KÚ, OREG) – regionální rozvoj, energetika Ing. Petr Maroš (KÚ, OEZI) – regionální rozvoj, hospodářské podmínky RNDr. Jana Krejsová (členka rady) – horninové prostředí a geologie Ing. Jaromír Slíva (člen rady) – hospodářské podmínky JUDr. Luboš Průša (ředitel KÚ) – sociodemografické podmínky Ing. Ivan Študlar (poradce hejtmana) – dopravní a technická infrastruktura Ing. Hana Zahradníková (KÚ, OZZL) – vodní hospodářství a integrovaná prevence Ing. Zdeněk Klimeš (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny Ing. Milan Vlášek (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny Bc. Petr Novák (KÚ, OZZL) – lesní hospodářství Ing. Hana Pacáková (KÚ, OZZL) – odpadové hospodářství Ing. Irena Kojanová (KÚ, OZZL) – ovzduší Ing. Zdeněk Steinbauer (KÚ, OZZL) – zemědělský půdní fond Mgr. Patrik Červák (KÚ, OKPP) – kultura a památková péče Mgr. Daniel Hovorka (KÚ, OMVV) – cestovní ruch Mgr. Andrea Tetourová (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura Ing. Ladislav Staněk (KÚ, OEKO) – hospodářské podmínky Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika JČK, sociodemograf. podmínky Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – techn. infrastruktura, rekreace, hospod. podmínky Ing. Petra Dolejšová (Český statistický úřad) – sociodemografické podmínky Ing. Lukáš Mašín (IKP Consulting engineers, spol. s r. o.) – dopravní infrastruktura Ing. arch. Jiří Brůha (A+U Design, spol. s r. o.) – projektant Zásad územního rozvoje JČK RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA Servis, spol. s r. o.) – životní prostředí Ing. arch Martin Krupauer (Atelier 8000, spol. s r. o.) – bydlení, rekreace, cestovní ruch Ing. Pavla Konopová, PhD. (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace, cestovní ruch Ing. Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika Ing. Václav Gavlasz (předseda Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje) energetika Ing. Ladislav Mikuláš (E.ON ČR, spol. s r.o.) – energetika

3


B. RURÚ

OBSAH B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 7 1.

SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT ...............................................................................................................................8 1.1. Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................................................................. 8 1.2. Vodní režim................................................................................................................................................................................................... 10 1.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................................................................................................. 12 1.4. Ochrana přírody a krajiny...................................................................................................................................................................... 14 1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa......................................................................................... 16 1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................................................... 18 1.7. Sociodemografické podmínky ............................................................................................................................................................. 26 1.8. Bydlení ............................................................................................................................................................................................................ 27 1.9. Rekreace ......................................................................................................................................................................................................... 28 1.10. Hospodářské podmínky .......................................................................................................................................................................... 30

2.

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .................................................. 32 2.1. Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek .............................................................................................................. 32 2.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek dle jednotlivých témat ......................................................................... 34 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 2.2.6. 2.2.7. 2.2.8. 2.2.9. 2.2.10.

Horninové prostředí a geologie ................................................................................................................................................................. 34 Vodní režim ....................................................................................................................................................................................................... 34 Hygiena životního prostředí ....................................................................................................................................................................... 35 Ochrana přírody a krajiny............................................................................................................................................................................ 35 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................................................................. 36 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................................................................................................... 36 Sociodemografické podmínky.................................................................................................................................................................... 37 Bydlení ................................................................................................................................................................................................................ 38 Rekreace ............................................................................................................................................................................................................. 38 Hospodářské podmínky................................................................................................................................................................................ 39

2.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek dle jednotlivých pilířů .......................................................... 40 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3.

Pro příznivé životní prostředí .................................................................................................................................................................... 40 Pro hospodářský rozvoj................................................................................................................................................................................ 42 Pro soudržnost společenství obyvatel území....................................................................................................................................... 44

2.4. Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .......................................................................... 46 2.5. Identifikované problémové oblasti ................................................................................................................................................... 48 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3.

3.

Identifikované problémové oblasti pro příznivé životní prostředí ............................................................................................. 48 Identifikované problémové oblasti pro hospodářský rozvoj......................................................................................................... 48 Identifikované problémové oblasti pro soudržnost společenství obyvatel ............................................................................. 49

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .................................................................................................................................. 55 3.1. Záměry z návrhu ZÚR .............................................................................................................................................................................. 55 3.2. Záměry ostatní ............................................................................................................................................................................................ 60 3.3. Záměry v souvislosti s ÚSES ................................................................................................................................................................. 64

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH..................................................................................... 66 4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a jiné závady ...................................................................................................................... 66 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.1.4. 4.1.5.

Urbanistické závady ....................................................................................................................................................................................... 66 Dopravní závady .............................................................................................................................................................................................. 66 Hygienické závady .......................................................................................................................................................................................... 67 Závady v oblasti ochrany přírody a krajiny .......................................................................................................................................... 67 Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy ............................................................................................... 67

4.2. Identifikované střety záměrů na provedení změn v území ................................................................................................... 68 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4. 4.2.1.

Identifikované střety se záměry dopravní infrastruktury .............................................................................................................. 69 Identifikované střety se záměry technické infrastruktury ............................................................................................................. 72 Identifikované střety se záměry rozvojových ploch.......................................................................................................................... 74 Identifikované střety s územními rezervami ....................................................................................................................................... 76 Identifikované vzájemné střety záměrů................................................................................................................................................. 78

Kapitola: Obsah

4.

5


4.3. Problémy ve vazbě na § 39 odst. 6 SZ .............................................................................................................................................. 87 4.4. Významnější identifikované problémy k řešení ......................................................................................................................... 90 4.4.1. 4.4.2.

5.

Celkový výčet významnějších problémů s identifikací dotčených obcí ..................................................................................... 90 Popisné karty významnějších problémů................................................................................................................................................ 95

GRAFICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................................................ 226

SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................................................... 227 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................................................................. 227 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................................................................... 227 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................................................... 228

Kapitola: Obsah

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE....................................................................................................................................................... 230

6

B. RURÚ

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B. RURÚ

Kapitola: Horninové prostředí a geologie


7


1. SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT Do následujících kapitol členěných do 10 témat byly vkopírovány SWOT analýzy ve znění prvního rozboru udržitelného rozvoje území. Tyto výroky byly následně diskutovány na jednání pracovní skupiny pro aktualizaci RURÚ JČK a upraveny do aktualizované podoby. V textu byly záměrně ponechány i výroky jejichž obsah již pominul. Takto je patrný i posun těchto výroků v čase. V rámci sledování stavu a vývoje území Jihočeského kraje budou výroky SWOT analýzy barevně odlišeny:  Černě – výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku trvá),  Šedě přeškrtnutě - výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku pominul),  Zeleně – výrok byl doplněn v rámci 1. aktualizace. 1.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY





Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu. Velmi nízké množství sesuvných území.

SLABÉ STRÁNKY  



 PŘÍLEŽITOSTI    

Sanace starých ekologických zátěží. Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. Možnost využití vytěžených ploch při protipovodňových opatřeních.1 Využití vytěžených ploch pro ochranu přírody.2

HROZBY    




8

1

Nízké množství většiny potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu. Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary) – nutnost jejich řešení a omezení využití území. Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných surovin – část výhradních ložisek bez stanoveného CHLÚ. Nedostatečná ochrana unikátních geologických a mineralogických lokalit. Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů v jednom období (D3, železnice). Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě. Riziko zvýšení povodňových škod u nevhodně umístěných těžebních prostorů. Drancování nedostatečně chráněných unikátních geologických a mineralogických lokalit „sběrateli“ bez náležitého zdokumentování.3 V Jihočeském kraji jsou díky geologickým podmínkám až tři lokality, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro konečné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů.

Nevhodným umístěním těžby může dojít v případě nepříznivých okolností k výraznému navýšení povodňových škod (Majdalena 2002 a protržená pískovna). Naopak některé plochy by bylo možné využít v rámci protipovodňových opatření k zadržení vody 2 Při plánu těžby a následné rekultivace zahrnout možnost využití vytěžených ploch pro ochranu přírody, tj. ponechání části přirozené sukcesi, popř. drobně upravit vodní plochy. Tímto způsobem by se odstranila část střetů s ochranou přírody a došlo by ke snížení nákladů na rekultivaci 3 Mimo problematiky vltavínů je problémem celkově nedostatečná ochrana nerostů a hornin z pohledu přírodovědného. Sběratelé často zničí naprosto unikátní lokalitu.

B. RURÚ


B. RURÚ

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY

 

 



Povrchová těžba stavebního kamene a štěrkopísků - představuje lokální zátěže, nevratné zábory půdního (lesního) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a prašnost a zatížením místní komunikační sítě. Ilegální těžba vltavínů a problematický postup využívání těžených výhradních ložisek Besednice, Ločenice. V současnosti využívaná ložiska štěrkopísků pokryjí surovinovou potřebu Jihočeského kraje pouze v horizontu 20 – 30 let (důležité zajistit pokrytí budoucí potřeby štěrkopísků, potřeba vytipovat možná dosud netěžená ložiska štěrkopísků, jejichž využíváním nedochází k významným střetům s ostatními zákonem chráněnými zájmy). Nezajištění důlních děl po ukončení poměrně rozsáhlé hlubinné těžby grafitu, nezajištění rozsáhlých nestabilních propadů vytěžených prostor na ložisku Lazec - Křenov. Nedostatečný stav ochrany výhradních ložisek nerostných surovin - část výhradních ložisek je bez příslušné zákonné ochrany, tj. bez stanoveného CHLÚ (většinou pro závažné střety zájmů s ochranou přírody). Chybějící vhodná revitalizace dobývacích prostorů po ukončení těžby.




9


1.2.

VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY

   

Dostatečné množství významných vodních zdrojů, vysoký podíl CHOPAV na území kraje. Kvalitní podzemní vody a existence krajského systému zásobování pitnou vodou s výraznou bilanční rezervou a s vysokou kvalitou. Na velké části území kraje jsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Příznivý stav vodního režimu v krajině na území ORP Třeboň, Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.

SLABÉ STRÁNKY    



   

PŘÍLEŽITOSTI     

Kapitola: Vodní režim



10

 

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů. Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Hospodárné využívání vodních zdrojů. Snižování spotřeby vody. Podpora výstavby retenčních nádrží pro zadržování vody v krajině. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV a vhodné řešení zachycení dešťových vod nebo zpomalení jejich odtoku. Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn). Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany.

Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Existence lokálně znečištěných zdrojů podzemních vod v důsledku negativních dopadů hospodaření v minulosti. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání se dostatečně neprojevuje na kvalitě povrch. vod. Mírně nižší procento zásobovaných obyvatel z veřejných vodovodů než je průměr za celou ČR. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk). Často nejsou odděleny dešťové a splaškové kanalizace. Zrychlení odtoku vody z krajiny a celkové zhoršení ekologické stability krajiny. Podceňování role stromů a další zeleně pro zachování malého vodního cyklu a jako základního protipovodňového opatření. Vysoká závislost velké části území kraje na vodárenské soustavě napájené z jednoho centrálního zdroje – Římovské přehrady. HROZBY

       

Zvýšená rizika lokálních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. Napjatá bilance (kvantitativní) podzemních i povrchových vod v některých oblastech především v letním období. Zvyšující se podíl ploch s omezenou či nulovou vsakovací schopností vlivem výstavby. Nedostatečné kapacity pro zajištění financování na rozvoj technické infrastruktury (kanalizace a ČOV). Nárůst množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

B. RURÚ


B. RURÚ


 



Malá prevence a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině. Malá podpora pro posilování retenční schopnosti území, přičemž je nutné dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích a v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.

Kapitola: Vodní režim



11


1.3.

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY



    



Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). V kraji není vyhlášená oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO. Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních částech kraje. Kraj je úspěšným žadatelem o čerpání finančních prostředků v rámci Operačního programu ŽP - ekologizace školských, sociálních a zdravotnických zařízení kraje.

SLABÉ STRÁNKY   

         

PŘÍLEŽITOSTI  

Kapitola: Hygiena životního prostředí



12

    



Realizace opatření vycházejících z programů KPSE, PZKO. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností. Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie. Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst. Výsadba vhodné izolační zeleně k záchytu polétavého prachu v blízkosti dopravních komunikací v obcích a městech. Sníženi imisí VOC využitím vodou ředitelných nátěrových hmot a omezováním studených startů vozidel. Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic – podpora projektů ze strany kraje. Vytipování vhodných ploch pro bioplynové stanice. Zvýšení následného využití komunálního

V kraji je na 0,09 % území překračován cílový imisní limit pro B(a)P. Na 100 % 31% území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. Nadlimitní imisní koncentrace přízemního ozonu z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace jsou monitorovány na 100 % chráněných území a NP. Míra následného využití komunálního odpadu je nižší. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a většina ukládána na skládky. Okresy Tábor a Český Krumlov mají nedostatečnou skládkovou kapacitu. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. Značná část kraje se nachází uvnitř ochranných pásem letišť. Velké množství lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž. Podél hlavních dopravních tepen jsou překračovány hlukové limity. Na území kraje byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví (vzhledem k limitům PM10). Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje. HROZBY





    

Zvyšování intenzity dopravy vede ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Nárůst emisí z malých zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu a méně ekologických paliv. Překročení kapacity skládek. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Dlouhodobě vysoký podíl produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele. Přetrvávající vysoká úroveň nakládání s odpadem systémem skládkování.

B. RURÚ


  

B. RURÚ

odpadu. Sanace starých ekologických zátěží – využití prostředků z EU. Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV. Výstavba dopravní infrastruktury jako opatření proti hlukové zátěži. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY









   

Pomalé budování obchvatů měst a obcí pro snížení imisní a hlukové zátěže území. Nedostatečná plynofikace obcí jako možnost pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel. Provoz letišť je výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku. Chybějící identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Stávající i navrhovaný systém čištění odpadních vod by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Rostoucí produkce odpadů a nakládání s odpady v Jihočeském kraji sebou přináší celou řadu problémů. V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenán nárůst produkce odpadů mezi lety 2007 a 2009 o více než 20 %). Problémem je stále příliš vysoký podíl skládkování jak průmyslového tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky na využívání území a naráží na limity absorpční kapacity prostředí. Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m3 a nezanedbatelnými dopady na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice (okres Český Krumlov), Fedrpuš u Jindřichova Hradce a Želeč (okres Tábor). Rekultivaci těchto skládek bude s postupem času nutno řešit stejně jako problém nových kapacit po jejich naplnění. Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy, systémy recyklace odpadů je nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol do návrhu ZÚR JČK. I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží (Mydlovary, popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice), jejichž sanace bude nutná, ale velmi nákladná. Omezení radonového rizika. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. V rámci územních plánů obcí nebo regionů vytipovat lokality vhodné pro umístění zařízení pro kompostování biomasy. Velmi problematickým záměrem vyplývajícím z návrhu PÚR ČR 2008 je požadavek na ochranu území pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu, kdy na území JČK jsou zvažovány 2 lokality z celkových 6 zvažovaných v rámci celé ČR.

Kapitola: Hygiena životního prostředí

    

13


1.4.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY



  

Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou zejména v jižní části kraje (území zvýšené ochrany přírody, vysoké hodnoty KES, zastoupení ÚSES). Nízký podíl urbanizované krajiny. Dobrá úroveň péče o zvláště chráněná území, jasné stanovení podmínek ochrany. Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin a živočichů (zvláště chráněných druhů, druhů červeného seznamu, regionálně významných druhů).

SLABÉ STRÁNKY 



        PŘÍLEŽITOSTI 

 

Kapitola: Ochrana přírody a krajiny



14

     

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Vymezení nových zvláště chráněných území. Zlepšování péče o zvláště chráněná území, zlepšení systému monitoringu a zlepšení kvality databází ochrany přírody. Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES a zlepšování funkčnosti celého systému. Podpora extenzivního zemědělství jako krajinotvorného prvku. Revitalizace vodních toků a údolních niv. Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů. Získávání pozemků v maloplošných ZCHÚ a vybraných skladebných prvcích ÚSES do vlastnictví kraje. Zajišťování smluvní ochrany území s majiteli pozemků. Zvýšená účast veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, výchova a osvěta především mladé generace (např. naučné stezky, geoparky apod.)

V některých regionech zejména v severní části kraje příliš vysoký podíl území s krajinou negativně ovlivněnou zásahy člověka (nízké hodnoty KES, nízký podíl zatravněných ploch a nelesní zeleně, vysoký podíl meliorovaných ploch, nedostatečná retenční schopnost krajiny). Poškození krajinného rázu chladicími věžemi jaderné elektrárny Temelín a dalšími stavbami nerespektujících měřítko a ráz krajiny a původní zástavby (např. FTE). Staré ekologická zátěže (např. MAPE Mydlovary). Nesrovnalosti ve vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES (nový aktualizovaný ÚSES od MŽP, krajský generel ÚSES aj.) Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Absence systému monitoringu na úrovni druhů a společenstev. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. Nevhodná zonace NP Šumava (roztříštěnost I. zón). Nesrovnalosti v databázích ochrany přírody a krajiny a ve vymezení hranic ZCHÚ v terénu. Vysoký podíl zatížení krajiny v turisticky atraktivních územích. HROZBY

       



Neúměrný tlak na turistické využívání atraktivních lokalit ve velkoplošných zvláště chráněných územích (NP a CHKO). Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj území) a správy NP a CHKO Šumava (ochrana přírody a krajiny) bez snahy o konsens. Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Umístění úložiště jaderného odpadu na území JČK. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Otevírání nových ložisek nerostných surovin v územích cenných pro ochranu přírody. Zalesňování pozemků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Důsledky nevhodně nastavené dotační politiky, zejména v oblasti energetiky, zemědělství (rozšiřování rozlohy orné půdy nadměrné využívání přírodních zdrojů

B. RURÚ




   

B. RURÚ

pro energetické účely, pěstování nových druhů rostlin, růst objemu použitých průmyslových hnojiv a pesticidů). Snižování druhové rozmanitosti v krajině (buď intenzivní využívání, anebo naopak zarůstání, snižování ploch extenzivního hospodaření). ohrožení výskytu vzácných druhů na území kraje (los evropský, orel mořský). Eutrofizace prostředí. Střety se zájmy vlastníků pozemků a nenaplňování plánů péče o některá zvláště chráněná území. Úbytek nelesní zeleně (dřevin rostoucích mimo les) v krajině. Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců a ponechání části Šumavy samovolnému vývoji.

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY Umisťování staveb s možným negativním vlivem na krajinný ráz. Nadměrná urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obce). Nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Pomalá a komplikovaná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES. Nadměrný rozvoj turistického ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Tlak na urbanizaci koridoru dálnice D3, případně rychlostní silnice R3 na území Jihočeského kraje. Přivedení tranzitní, především nákladní dopravy na dálnici D3 jako důsledek začlenění dálnice D3 do evropského dálničního propojení sever – jih.

Kapitola: Ochrana přírody a krajiny

      

15


1.5.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY

      

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa



16

   

Významné intenzivní hospodaření v oboru rybníkářství. Nadprůměrné zatížení zemědělské půdy skotem, které dává předpoklad pro zajištění využití travních porostů. Nízké procento zornění zemědělské půdy v podhorských oblastech. Snížení spotřeby minerálních hnojiv a pesticidů po roce 1989. Území s rozsáhlými lesními ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou. Trvalý zdroj obnovitelného přírodního bohatství. Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují především ochranu extremních stanovišť, převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování břehu vodních toků. V lesích zvláštního určení – vysoký podíl subkategorie 31c – lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací (ORP Prachatice a Vimperk) a 32a – lesy v 1. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a památkách (ORP Třeboň a Prachatice) indikuje lepší životní prostředí, 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti - zdroj kvalitního reprodukčního materiálu (ORP Trhové Sviny a Vimperk). Relativně vysoký podíl lesa a vodních ploch na ploše v regionu. V porovnání s ČR relativně dobrý zdravotní stav lesů. Stabilizovaná (s tendencí mírného nárůstu) rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Orientace zemědělské výroby také na produkci ovoce a jeho následné zpracování.

SLABÉ STRÁNKY    

 

 

      

 PŘÍLEŽITOSTI   

 

Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Legislativa a dotační mechanismy motivující k přírodě blízkému hospodaření s příklonem k přirozené dřevinné skladbě. Velká možnost individuální rekreace nejen v lesích zvláštního určení, ale při vhodných způsobech hospodaření i v lesích hospodářských. Zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Koncepční dotační politikou řešit hospodaření

Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze kraje. Horší půdní a klimatické podmínky pro zemědělství. Velké scelené plochy zemědělské půdy. Nevhodné způsoby hospodaření na zemědělské půdě (druhy plodin, způsob obhospodařování) a tím snížená schopnost zemědělsky udržované krajiny zadržet vodu. Nízká výměra trvalých travních porostů podél břehů vodních toků, nádrží a rybníků. Nedostatečné využívání pozemkových úprav pro realizaci technických protierozních opatření (terasy, průlehy, zatravněné údolnice, vrstevnicové meze). Absence prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, stromořadí) zejména za účelem snížení rizika eroze. Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše. Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Diferencovaný přístup jednotlivých vlastníků lesa k vlastnímu hospodaření (včetně nehospodaření). Narušení rozsáhlých lesních ekosystémů na území NP. v důsledku nesystémových opatření orgánů ochrany přírody. Nedostatečné využití tzv. brownfields (znehodnocené území s možností využití pro průmyslové, obchodní a komerční stavby). Nadměrné rozvolňování sídel s následnou fragmentací krajiny. Vysoké stavy zvěře a následné škody na lesních porostech. Neúplná databáze kategorizace lesů na základě zpochybněných nebo nedohledatelných rozhodnutí o stanovení lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Vysoké škody zvěře na lesních porostech. HROZBY

    

Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle katastru nemovitostí i obhospodařované ZP v rámci evidence LPIS. Silný urbanizační tlak na zábor půdy s nejvyššími třídami ochrany. Vodní a větrná eroze půdy (především území NP Šumava). Nevhodně nastavená dotační politika. Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu

B. RURÚ


   

zemědělců ve vztahu k životnímu prostředí a udržování půdy v dobrém zemědělském stavu. Správné využití technologie ochranného zpracování půdy jako protierozního opatření. Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti. Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách. Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako obnovitelné suroviny s širokým využitím.



     

B. RURÚ

a krajinu, zejména les. Atraktivní území pro budování sportovních a lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31c, 32a (ORP Prachatice, Vimperk). Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců. Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako obnovitelné suroviny s širokým využitím. Riziko zániku původní kulturní krajiny na plochách, které nejsou obhospodařovány. Neúměrný nárůst dočasně odňatých ploch ze ZPF nad 10 let pro nezemědělské účely (těžba, FVE apod.) Nekontrolovatelné využívání zemědělské půdy pro pěstování rychle rostoucích dřevin. Riziko vysokých stavů zvěře a následných škod na lesních porostech.


   

Návrhy záměrů sportovních lyžařských areálů v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31c, 32a (ORP Prachatice, Vimperk). Silný urbanizační tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Chybějící další návrhy zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody) v ÚPD. Vymezování nefunkčních (navržených) částí ÚSES v lesních porostech. Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu a krajinu, zejména les.

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa



17


1.6.

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY  

Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura



18

  

Strategická poloha regionu na severojižní dopravní ose mezinárodního významu (multimodálním koridoru M1). Probíhající realizace napojení na evropskou a celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice D3, rychlostních komunikací R3, R4 a IV. TŽK ČR. Vymezení zásadních koridorů a ploch dopravní infrastruktury v PÚR 2008 a jejich promítnutí do návrhu ZÚR JČK na území JČK: o koridor rychlostní silnice R4 Příbram – Nová Hospoda na celém území JČK, o koridor dálnice D3 Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín (E55) na celém území JČK, o koridor rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – Kaplice – Dolní Dvořiště – Linec/Rakousko (E55) na celém území JČK, včetně napojení na plánovanou rakouskou rychlostní komunikaci S 10 ve směru na Linec, o koridor pro nový úsek prioritního projektu TEN-T č. 22 (2. etapa stavby IV.TŽK – dvoukolejná trať pro rychlost 160 km/hod) v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště státní hranice včetně napojení na rakouskou železniční síť, o koridor C-E551* v rámci IV. TŽK ČR (Berlín – Praha – Linec - Benátky) pro modernizaci a zvýšení kapacity tratí na trase Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště hranice ČR (–Linec), o koridor ŽD4* tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění tratě TEN-T, o koridor ŽD5* tratě Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění tratě TEN-T, o koridor VD5* Třebenice – České Budějovice na Vltavě pro plavbu (do 300t), o plocha VLC* pro veřejné logistické centrum Českobudějovicko v prostoru České Budějovice – Nemanice, o plocha L3* pro mezinárodní letiště České Budějovice. Předpoklad vymezení nového koridoru S13* pro alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1. Koncepční příprava JČK směřující k rozvoji silniční a železniční infrastruktury (krajské projekty). Připravenost koncepčního návrhu ZÚR JČK

SLABÉ STRÁNKY     





 





  



Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční síť – chybí převážná část dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, část R4. Neexistující kapacitní propojení v západovýchodní dopravní ose (koridor S13*). Významný energetický zdroj JETE není napojený na dopravní síť kapacitní silnicí I. třídy, případně vyšší kategorie. Špatný stavební a dopravně technický stav silniční sítě v důsledku nedostatku finančních prostředků na její údržbu a opravy. Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky, úrovňová křížení pozemních komunikací a železničních tratí, silnice a místní komunikace neodpovídají svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.). Železniční infrastruktura celostátních i regionálních drah neodpovídá současným požadavkům, chybějící kvalitní a kapacitní propojení na evropskou dopravní síť. V minulosti vybudovaná železniční síť neodpovídá současným potřebám propojení aglomerací (např. spojení České Budějovice – Jihlava – Brno). Absence veřejného logistického centra s využitím pro rozvoj kombinované dopravy v kraji. Nízká vybavenost dopravní infrastrukturou potřebnou pro rozvoj cestovního ruchu (parkoviště, odpočívadla, kvalitní komunikace zpřístupňující turisticky atraktivní oblasti atp.). Nedostatečné dopravní propojení se sousedními regiony, silniční i turistické přechody (Dolní Bavorsko, Horní Rakousko, Dolní Rakousko) po vstupu ČR do Schengenského prostoru. Absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz splňující všechny provozní a bezpečnostní standardy. Omezená využitelnost vodní cesty Vltava pro vodní dopravu v důsledku nedostatečné vybavenosti. Problematická dopravní obslužnost venkovských oblastí nedosahující standardů EU ve vztahu k hustotě osídlení území kraje. Zastaralost osobních vozů společnosti České dráhy, a.s. současných železničních dopravců, nízká kvalita kultury cestování na železnici a nízká cestovní rychlost v železniční dopravě. Nízký podíl elektrizace železničních tratí.

B. RURÚ


 

B. RURÚ

a kvalitní identifikace rozvojových území. Vlastnictví infrastruktury letiště České Budějovice Jihočeským krajem. Zahájení prací na Realizace splavnění Vltavské vodní cesty v Jihočeském kraji. (* značí označení dle PÚR 2008)

   

 

   

 

  

Poloha kraje na severojižní evropské dopravní ose, nejkratší spojnici Baltského a Jaderského moře (Eurokoridor sever-jih, ECNS). Vybudování Dokončení výstavby dálnice D3 a rychlostní silnice R3 na státní hranice s Rakouskem a ve Středočeském kraji do Prahy. Vybudování Dokončení výstavby rychlostní silnice R4 ve směru ke státní hranici s Bavorskem. Vybudování kapacitního západovýchodního propojení v preferované ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava - (Brno) – silnice E49 + E551. Výstavba regionálního veřejného logistického centra pro rozvíjení systémů kombinované dopravy v širším regionu. Vybudování Dokončení železničního koridoru C-E551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linec) a koridoru C-E 551b na trase České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz). Možnost vytváření integrovaných dopravních systémů. Možnost zvýšení podílu nákladní železniční dopravy na dopravním trhu. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionálního významu Dokončení vltavské vodní cesty (schválený harmonogram stavebních a technických úprav) – možnost propojení na evropskou vodní cestu (E20). Využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu. Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví (rozvoj ekologicky šetrné dopravy, místní dopravní obslužnosti a cestovního ruchu v CHKO Šumava). Dlouhodobá koncepční, projektová a majetková příprava dopravních staveb. Zvýšení počtu a kvality míst pro překračování státní hranice. Plánovaná dostavba Jaderné elektrárny Temelín a s ní související obnova silniční i železniční sítě v navazujícím území.

HROZBY   

  



   



  

Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí. Předpokládané omezení podpory z fondů EU v dalším období (po roce 2013). Velká omezení v chráněných územích (NPŠ, CHKO, Natura 2000, CHOPAV, přírodní parky) a s tím související omezení pro rozvoj dopravní infrastruktury i další rozvojové aktivity. Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih (dálnice D3, R3, IV.TŽK). Nevybudování Nedokončení rychlostní silnice R4 a silnice I/4 v regionálním směru Praha – Nová Hospoda - Strakonice – Strážný – Pasov. Nevybudování preferovaného kapacitního západovýchodního propojení v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava - (Brno). Nevybudování 2. etapy stavby IV. TŽK ČR v úseku České Budějovice – státní hranice (- Linec) do roku 2025, kdy má být dle českorakouské technickoekonomické studie v některých úsecích vyčerpána kapacita současné jednokolejné tratě. Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako předpokladu zkapacitnění stávajících tratí. Nedokončení elektrizace tratě České Velenice – Veselí n/L podporované i představiteli země Dolní Rakousko. Nezvladatelný nárůst mobility, tranzitní i regionální dopravy. Růst dopravního zatížení silnic bez odpovídajících úprav v důsledku využívání objízdných tras zpoplatněných úseků - další zhoršování technického stavu. Růst dopravního zatížení silnic a s tím souvisejících kongescí a zvýšení nehodovosti bez odpovídajících stavebních úprav - další zhoršování technického stavu. Růst negativního vlivu dopravy na zdraví obyvatelstva a životní prostředí. Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy. V případě, že nebudou do ÚPD zapracovány záměry z ÚS řešících splavnění Vltavy, může být realizace těchto záměrů ohrožena.


PŘÍLEŽITOSTI

19


IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY  














20







Hustota silniční sítě kraje (60,9 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším. Silniční síť kraje je relativně nízké kvality, 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy, Jihočeský kraj musí primárně věnovat velkou pozornost údržbě a zkvalitňování parametrů stávající silniční sítě, jejíž je vlastníkem. Okamžitou opravu vyžaduje 38 % silnic II. a III. třídy zařazených do páteřní a základní silniční sítě Jihočeského kraje. Poloha kraje na mezinárodně významných dopravních trasách je relativně výhodná, v současném (a dohledném) období se jedná v důsledku nedokončení rozhodujících staveb dopravní infrastruktury jen o potenciální výhodu. Trasa E55: Jihočeským krajem prochází evropsky významná severojižní dopravní trasa, jejímž základem je mezinárodní silnice E55. V rámci ČR by její odpovídající parametry měly být zajištěny dobudováním celé trasy dálnice D3 a rychlostní silnice R3, jež by měla být dokončena až po roce 2024 2015. D3 by výrazně zrychlila dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace především v době špiček kritická. Zahájení realizace stavby tohoto úseku se očekává ve druhé polovině roku 2008. Dálnice D3 (E55): Z její celkové délky byl zatím vybudován pouze východní obchvat města Tábor a úseky Tábor – Chotoviny (9 km) a Chotoviny - Mezno (6,8 km). Ve výstavbě je úsek Tábor – Veselí n/L (délka 25 km, dokončení 2012). Úsek Veselí n/L – Třebonín (příp. Krasejovka) má být realizován podle dokumentu MD „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025“ (dále „ Superstrategie“) ve dvou fázích v letech 2015-2017 jako projekt PPP. Stavba D3 ve Středočeském kraji je s ohledem na neujasněnost trasy uvažována v létech 2019 - 2024. Rychlostní silnice R3 (E55): Kritická dopravní situace je rovněž na silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice. Tento úsek by měla řešit výstavba nové rychlostní silnice R3. Stavba R3 Třebonín – státní hranice je v současné době zahrnuta MD ČR dle „Superstrategie“ mezi akce, které nejsou do roku 2025 finančně pokryté (dále „finančně nepokryté akce“). S tímto postupem vyjádřil JČK zásadní nesouhlas. Rychlostní silnice R4: Problémem je rovněž chybějící napojení západní části JČK na nadřazenou dopravní síť a na centrální části ČR, problém by vyřešilo urychlení výstavby R4 do Mirotic případně její pokračování od Nové Hospody do Strakonic. Stavba je v úseku Nová Hospoda – Třebkov - Mirotice (8 km) dokončena, stavba Čimelice – Mirotice (8,5 km) má být dle „Superstrategie“ realizována v létech 2014-2017 (jako důležitý obchvat Čimelice, Krsice), zbývající úsek v JČK Lety – Čimelice je zařazen mezi „finančně nepokryté akce“, stejně jako úsek Mirotice rozšíření (rozšíření ½ profilu na úseku 3,5 km). Stavba R4 ve Středočeském kraji má pokračovat dle „Superstrategie“ pouze budováním úseku Skalka – II/118 v letech 2011-2013. Silnice I/20 (E49): Potenciálním problémem může být chybějící napojení JČK na sousední regionální centra, problém by v případě Plzně vyřešilo urychlené vybudování silnice I/20 v celém úseku Plzeň – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice. Úsek Pištín – České Vrbné (obchvat Češnovice, Dasný) má být dle „Superstrategie“ realizován v létech 2014-2016. Silnice I/34 (E551): Obdobný problém může vyvstat s napojením na Jihlavu a dále na Brno u silnice I/34, v rámci ZÚR JČK je tomuto napojení věnována potřebná pozornost. Obchvat Lišova má být dle „Superstrategie“ realizován v létech 2013-2016. Obchvat Štěpánovic bude zřejmě zařazen mezi „finančně nepokryté akce“. Cílem JČK je homogenizovat úsek do Třeboně co nejdříve, též jako součást E49 ve vazbě na silnici I/24 a napojení na Dolní Rakousko (viz další bod). Silnice I/34 a I/24 (E49): Existence potřeby lepšího napojení Jižních Čech na aglomeraci Vídně, nutnost zahájení prací na homogenizaci silnic v trase I/34 a I/24 (E49) včetně řešení obchvatů sídelních aglomerací. Spíše hypotetickým se může ukázat v budoucnu potřeba lepšího napojení Jižních Čech na aglomeraci Vídně, nicméně by měly být zahájeny práce na identifikaci a vymezení potřebné trasy a zpracovány podklady pro rozhodnutí o kategorizaci takové budoucí silnice, stejně jako o jejím vedení na území JČK (přes Třeboň a Suchdol nad Lužnicí nebo přes Trhové Sviny a Nové Hutě). Koridor S13 (E49 a E551): V souladu se záměrem vymezení koridoru kapacitní silnice S13 uvedeným v PÚR 2008 jako paralelního jižního spojení západ-východ pokládá JČK na základě zpracovaných projektů za prioritní řešení jižní paralely k dálnici D1 v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 - Humpolec (D1) - Jihlava (-Brno). Problémem k řešení je tzv. jižní paralela pro dálnici D1 vedoucí jižně od Prahy na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje, nicméně jedná se o jeden ze záměrů PUR ČR 2008 a je tedy nutné problém vnímat a začít připravovat podklady pro jeho řešení.

B. RURÚ















  



Problém napojení vnitřního dopravního skeletu města České Budějovice na dopravní skelet kraje je problémem nadmístního významu a musí být řešen koordinovaně v ÚPD kraje i města, prvotní je zejména vymezení koridorů pro tzv. severní spojku a jižní tangentu města České Budějovice. JČK prosazuje stavbu severní spojky v přímé časové vazbě na výstavbu dálnice D3. Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje. Problémem není rozsah sítě, ale její kvalita, dlouholetá podudržovanost a vysoký počet úrovňových železničních přejezdů. Koridor C-E551: Na základě dohody o společné přípravě železničního koridoru pro dvoukolejnou železniční trať ukládá PÚR 2008 vyhledat a stabilizovat nový železniční koridor do roku 2011 v úseku Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Linec, což je provedeno v návrhu ZÚR JČK. Výstavba IV.TŽK ČR v úseku Praha – České Budějovice je dle „Superstrategie“ plánována do roku 2020 (termín realizace dle usnesení vlády ČR č. 885 ze dne 13. 7. 2005 je rok 2016). Koridor ŽD4: PÚR 2008 ukládá připravit podklady pro územní změny pro zajištění zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T s cílem propojení III. a IV. TŽK ČR na trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice (s termínem 2010). Tento požadavek je nutné promítnout do ÚPD. Rovněž pro zajištění zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T s cílem propojení III. a IV.TŽK na trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR/Rakousko (-Wien) bude nezbytné do roku 2011 zpracovat příslušnou ÚPD, resp. ÚPP a ten následně promítnout do návrhu aktualizace ZUR JČK. Mezi priority kraje v rozvoji železniční infrastruktury se řadí dále tyto akce, které jsou v pokročilém stupni přípravy: o Revitalizace tratě České Budějovice – Volary (akce zařazena v „Superstrategii“ mezi „finančně nepokryté stavby“). o Optimalizace tratě České Velenice – Veselí nad Lužnicí, 2. stavba (elektrizace tratě, zatím není zařazena ani mezi „finančně nepokryté stavby“). o Rekonstrukce staničních kolejí a výhybek v žst. Strakonice (nástupiště, podchod, informační systém). A dále akce ke zkvalitnění přepravy cestujících: o Rekonstrukce železničních stanic, výstavba nástupišť a přístupových komunikací. o Revitalizace veřejně přístupných prostor a vzhledu nádražních budov a zastávek. Dostupnost železniční dopravy je v současnosti zhruba na úrovni 75 % z celkového počtu obyvatel kraje. Pro zvýšení obslužnosti území by bylo třeba zkrácení vzdálenosti mezi jednotlivými železničními stanicemi a zastávkami zejména na regionálních tratích (tj. zahuštění stanic) je žádoucí doplnění sítě železničních zastávek příp. jejich přemístění pro zkrácení docházkové vzdálenosti, zejména na regionálních tratích. Budování integrovaných dopravních systémů (IDS) a informačních systémů veřejné dopravy ke zvýšení objemu přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí. Pro optimalizaci obslužnosti území a kvalitu přepravy je třeba zvýšit kulturu cestování na železnici (zejména modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost. Zlepšovat přestupní návaznosti vlak – autobus a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike (parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny). Na území JČK se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20), jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice – České Budějovice, které neumožňují její splavnost. V návrhu PÚR 2008 se ukládá v rámci ÚPD zajistit ochranu území pro vybudování zázemí plavby. Přitom by měly být přednostně zajištěny podmínky pro převážně rekreační využití plavby a respektována ochrana životního prostředí. Termín zpracování je rok 2011 a proto je nutné potřebné plochy vymezit již do současného návrhu ZÚR JČK – vymezit plochy pro Splavnění Vltavy. Návrh ZÚR JČK zapracovává koridor VD5 vymezený v PÚR 2008 pro vodní cestu Třebenice – České Budějovice na Vltavě. Návazně bude nutné toto promítnout do ÚPD dotčených obcí a vymezit též plochy pro obslužné činnosti splavnění Vltavy. Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje v oblasti letecké dopravy je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá v letech 2011 – 2014. To by mělo přispět k využití potenciálu kraje pro cestovní ruch zajištěním lepší dostupnosti (především pro zahraniční

B. RURÚ



21









22

návštěvníky). Plochy pro tuto modernizaci vč. ochranných pásem je nutné promítnout do návrhu ZÚR JČK a je nutné je upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí. Dalším problémem JČK je chybějící veřejné logistické centrum. PUR 2008 jej vymezuje pro území JČK jako „Českobudějovicko“. Plochy pro VLC byly vymezeny v návrhu ZÚR JČK v lokalitě České Budějovice – Nemanice a upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí. Promítnutí koridorů a ploch ze ZÚR JČK do ÚPD obcí: Společným problémem téměř všech důležitých záměrů v oblasti dopravní infrastruktury bude bezprostředně po schválení ZÚR JČK jejich promítnutí do ÚPD příslušných obcí ve smyslu ustanovení stavebního zákona. Teprve pak budou vytvořeny plnohodnotné podmínky v oblasti územně plánovací pro přípravu a realizaci těchto staveb. Současně tím bude vytvořena větší přehlednost a jednoznačnost pro vedení příslušných správních řízení o umísťování těchto liniových staveb. Uvedený úkol bude vyžadovat významnou podporu ze strany JČK, a to metodickou i finanční. Problematika spojená s nedostatkem finančních prostředků pro financování veřejné dopravy v kraji, což sebou přináší větší nároky a zatížení osobní automobilovou dopravou.

B. RURÚ


B. RURÚ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

             

Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních oblastech kraje. Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání. Zvyšující se podíl recyklace odpadu. Nízká úroveň produkce nebezpečného odpadu. Vysoká úroveň plynofikace obcí v centrálních oblastech kraje. Existence centralizovaných zdrojů tepla ve větších městech. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelných zdrojů sluneční a vodní energie. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelného zdroje biomasy. Potřeby regionu pro zásobování elektrickou energií jsou plně pokryty. Dobrá kvalita telekomunikačních a informačních služeb v kraji (i v horských a podhorských oblastech). Zkvalitnění přístupu k internetu oproti minulému období. Pokrytí území tranzitním plynovodem TRANSGAS Praha. Perspektiva využívání tepelných čerpadel.

SLABÉ STRÁNKY                

PŘÍLEŽITOSTI 

  

  

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV a vhodné řešení zachycení dešťových vod nebo zpomalení jejich odtoku. Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn). Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Rekonstrukce a rozvoj napojení na kanalizaci. Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění

Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko a Miroticko). Zhoršená situace v zásobování vodou v období sucha. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje. Nedostatečné kapacity sítí elektrické energie v některých částech kraje (např. Velenicko, Kaplicko a Volarsko). Tendence růstu podílu podnikových odpadů kraje na produkci odpadů v celé ČR. Vysoký podíl skládkování komunálních odpadů. Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva nebo k výrobě energie. Existence neplynofikovaných obcí. Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky. Špatný technický stav rozvodných sítí tepla a v některých lokalitách i zdrojů tepla. Relativně nízké využití obnovitelných zdrojů energie. Nízký potenciál území pro využití větrné energie. Rezervy v dosahu sítí mobilních telefonů. Problémy s nesplněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010. Nekoordinovaný a neefektivní rozvoj zásobování jednotlivých lokalit energiemi. Dlouhodobá ekonomická návratnost využití tepelných čerpadel. Relativně nízký podíl využívání osobních počítačů jednotlivci v celorepublikovém srovnání. HROZBY

   

   

Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na uhlí v nekvalitních a zastaralých tepelných zdrojích (při neúměrném zdražování cen plynu a elektrické energie). Odpojování zákazníků od systémů CZT a následně snižování efektivity systémů CZT. Rizika (i když minimalizovaná) související s provozem JETE. Rizika (i když minimalizovaná) v souvislosti s ukládáním nebezpečného odpadu. Vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného


SILNÉ STRÁNKY

23


   

        

a odkanalizování odpadních vod. Zkvalitnění hospodaření s odpady. Zlepšení využití odpadů pro výrobu tepla. Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách. Vymezení koridoru pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR-Rakousko. Zapojení plynárenského systému do integrované evropské sítě. Zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování energiemi. Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (FVE, malé vodní elektrárny, spalování biomasy, tepelná čerpadla). V koridoru E4a (dle PÚR 2008) vymezení pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu JETE. Lepší využití provozu JETE pro zásobování okolních obcí teplem. Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Zkvalitnění dostupnosti telekomunikačních sítí. Zabezpečení komunikačních potřeb na území kraje. Snížení spotřeby a využití obnovitelných zdrojů energie jsou možností pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel.

  

paliva v JČK. Možné problémy se splněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010. Přetrvávající vysoká úroveň nakládání s odpadem systémem skládkování. Dlouhodobě vysoký podíl produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele.

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 




24











V rámci vodohospodářské infrastruktury je zaznamenáno v JČK celkově dobré napojení jeho obyvatel na veřejné vodovody – nicméně existují oblasti kraje, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit (ORP Blatná, Milevsko a Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na veřejné vodovody alespoň hranice 80 %. Nutnost vyřešit existující lokální problémy se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích sucha. Rovněž je v rámci ÚPD potřeba řešit problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů (povodně). Chybí vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích a v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Problémy se v JČK vyskytují i v oblasti nutnosti dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnosti rekonstrukce či výstavby ČOV a to v několika správních obvodech. Největší zásahy (do budoucna uvažovaným více jak 10% zvýšením podílu obyvatel připojených na kanalizaci) s nutností rozšíření stávající kanalizační sítě se týkají v JČK území ORP Blatná, Dačice, Strakonice a Vodňany. V ostatních správních obvodech se předpokládá také rozšíření napojení obyvatel na kanalizaci, ale s růstem napojených obyvatel jen do 10%, což také znamená menší zásahy v rámci jednotlivých správních obvodů. Plynofikace na území Jihočeského kraje dosahuje slušné úrovně. V roce 2010 bylo na území kraje plynofikováno 351 obcí – to znamená, že 272 (43,7 %) obcí plynofikováno není. Proto je potřebné v ZÚR i v ÚPD vymezovat koridory pro další vedení VTL, resp. STL, dostavby přípojek plynu na území obcí, které ještě nebyly plynofikovány, nebo tam, kde probíhá jejich rekonstrukce či modernizace. Samostatným problémem je koridor vymezený PÚR 2008 pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 vedoucího z okolí obce Záboří (Vodňany) na hranici ČR – Rakousko, a který byl vymezen v návrhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu ÚPD dotčených obcí. Samostatným problémem v zásobování teplem je využití „zbytkového“ tepla z JETE pro vytápění

B. RURÚ









 









Českých Budějovic nebo i dalších měst v JČK. Koridor teplovodu JETE – České Budějovice je vymezen v návrhu ZÚR JČK a je potřeba jej vymezit i v příslušných ÚPD obcí. V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva a v důsledku zvyšování cen plynu a elektrické energie přechod na spalování různých paliv v zastaralých tepelných zdrojích, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. ÚP by měly navrhovat postupný přechod od těchto zdrojů na plyn nebo “čisté“ obnovitelné zdroje energie (pro vytápění či ohřev teplé vody je možné využít alternativních druhů energie, jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu, tepelná čerpadla či solární kolektory). Přestože má JČK dobré předpoklady pro získávání energie z obnovitelných zdrojů typu slunce, vody a biomasy, stále existují rezervy ve využívání vodní energie. Existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby dalších malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Výstavbu MVE je nutné v rámci ÚP jednoznačně podpořit. Avšak i tyto malé vodní elektrárny naráží ve svém zřizování a výstavbě na limity udržitelnosti území. Využívání biomasy přináší dlouhodobou perspektivu, zejména v oblastech, v nichž se neuvažuje o plynofikaci (části Šumavy). Využívání solární a větrné energie formou fotovoltaických a větrných elektráren je naopak nutné rámcově omezovat na oblasti s již člověkem narušeným krajinným rázem a bránit jejich živelné výstavbě v krajinářsky cenných lokalitách. V zásobování elektrickou energií je problémový záměr vymezený PÚR 2008 (E4a) – plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepleného výkonu elektrárny Temelín, která je vymezena v návrhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění ploch pro tento záměr v ÚPD obcí. Druhým problémovým záměrem z PÚR 2008 je vlastní vyvedení výkonu z JETE po její dostavbě – koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky, které je vymezeno v návrhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění ploch pro tento záměr v ÚPD obcí. Nedostatečné kapacity vedení elektrické energie v některých částech JČK – zejména Kaplicko, Volarsko, Vimpersko, Velenicko. Rostoucí produkce odpadů a nakládání s odpady v Jihočeském kraji sebou přináší celou řadu problémů. V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenán nárůst produkce odpadů mezi lety 2005 a 2006 téměř o 100%). Problémem je stále příliš vysoký podíl skládkování jak průmyslového tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky na využívání území a naráží na limity absorpční kapacity prostředí. Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m3 a nezanedbatelnými dopady na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice (okres Český Krumlov), Fedrpuš u Jindřichova Hradce a Želeč (okres Tábor). Rekultivaci těchto skládek bude s postupem času nutno řešit stejně jako problém nových kapacit je jejich naplnění. Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy, systémy recyklace odpadů je nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol do návrhu ZÚR JČK. I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží (Mydlovary, Popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice), jejichž sanace bude nutná, ale velmi nákladná. Velmi problematickým záměrem vyplývajícím z návrhu PÚR ČR 2008 je požadavek na ochranu území pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu, kdy na území JČK jsou zvažovány 2 lokality z celkových 6 zvažovaných v rámci celé ČR.

B. RURÚ



25


1.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY









Plošná velikost kraje. Kraj je druhým nejrozlehlejším českým krajem a jako jediný se Středočeským krajem překračují plošnou výměru 10 tisíc km2 (12,8 % z rozlohy státu). Výhodná geopolitická poloha. Kraj je součástí dnes již politicky i ekonomicky otevřeného prostoru střední Evropy s významnou délkou společné hranice se sousedními státy Rakouskem a Německem. Výhoda prostorové kompaktnosti území. Tu dokládá i ukazatel teritoriální kompaktností, jehož hodnota řadí kraj do skupiny států nadprůměrně kompaktních. S tím úzce souvisí i velmi výhodné postavení krajského města z pohledu prostorové dostupnosti z ostatních obcí kraje.

SLABÉ STRÁNKY 










Kapitola: Sociodemografické podmínky



26

Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od roku 1950 s významnějším zesílením této tendence od roku 2004 (roční růst o 3 ‰). Probíhající proces desurbanizace a suburbanizace. Dlouhodobě populačně nejziskovějšími SO ORP jsou tři 2 venkovské obvody v blízkém zázemí krajského města (Kaplice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Vodňany). Budování zařízení občanské vybavenosti (školská, zdravotnická, kulturní, sportovní) ke zlepšení celkové kvality života v nově osídlených lokalitách s koncentrovanou novou bytovou zástavbou. Budování zařízení pro staré občany, včetně služeb.

Velký počet nejmenších obcí s počtem obyvatel menším než 200 a současně i jejich velká populační váha. Tyto populačně velmi malé obce nemají dostatečný celkový potenciál nejen k růstu, ale ani ke stabilizaci současného stavu ve všech oblastech rozvoje obce. Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva. V letech 1994 až 2005 byla přirozená měna kraje negativní, docházelo tak k úbytku obyvatel přirozenou měnou (úbytek o 8 400 osob). Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let. Ta dosáhla hodnoty okolo 60 tisíc (ročně 1 700 obyvatel, relativní přírůstek 2,8 ‰), z toho na migraci připadlo 57 %. Dlouhodobé snižování počtu obyvatel v některých územích (zejména SO ORP Milevsko a Dačice) spojené s výrazným nárůstem podílu starších obyvatel. HROZBY







 





Velmi malé zastoupení dětí (0 – 14 let) v populaci. Od roku 2007, kdy byl podíl dětí i seniorů na stejné úrovni 14,5 %, došlo v roce 2009 k poklesu podílu dětí na 14,4 %. Rostoucí podíl seniorů (65 let a více) v populaci. Od roku 2007, kdy byl podíl dětí i seniorů na stejné úrovni 14,5 %, došlo v roce 2009 k růstu podílu seniorů na 15,2 %. Nižší počet i populační váha měst s více než 20 tisíci obyvateli ve většině SO ORP. Pouze správní obvody České Budějovice, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec a Tábor mají v této skupině zastoupení. Zbývajících dvanáct SO ORP v Jihočeském kraji nemá ani jedinou obec s více než 20 tisíci obyvateli. Malý počet sídel s více než 10 tisíci obyvateli a zejména jejich nízká populační váha ve většině SO ORP. Vysoká hodnota zastoupení mužů v populaci. Dlouhodoběji vyšší hodnota ukazatele indexu maskulinity vypovídá také o tom, že je v Jihočeském kraji nižší zastoupení žen, než je celorepubliková úroveň. Velmi malé zastoupení dětí v populaci. Za posledních 15 let se podíl dětské složky v Jihočeském kraji dramaticky snížil o 7 %, což představuje pokles o 42,5 tisíc. Vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let. Jestliže v letech 1991 – 2006 se zvýšil počet nejstarších občanů o téměř 35 tisíc, potom v příštích 15 letech bude tento nárůst ještě vyšší.

B. RURÚ


B. RURÚ

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 





V ÚPD špatně podchycený problém probíhajícího procesu desurbanizace a suburbanizace. V současnosti nejvíce patrno v oblasti Českobudějovicka., kdy dlouhodobě populačně nejziskovějšími SO ORP jsou tři 2 venkovské obvody v blízkém zázemí krajského města (Kaplice a Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Vodňany). Chybí vytváření podmínek pro příliv mladých rodin do kraje, obecně obyvatel vůbec, ale zejména lidí v produkčním věku (malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let, velmi malé zastoupení dětí v populaci, vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let). Chybí vytváření podmínek pro seniory (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, objekty tzv. druhého bydlení, apod. včetně služeb pro seniory) prostřednictvím nástrojů územního plánování.

1.8.

BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

 

SLABÉ STRÁNKY

Oživení bytové výstavby, především v obcích v okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji výstavby rodinných domů. Roste technická vybavenost bytového fondu.

   

Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota obyvatelstva mezi kraji České republiky. Vysoký podíl jednočlenných bytových domácností v mezikrajovém srovnání. Vysoký počet neobydlených domů, které však slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít rekreační potenciál kraje. Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky.




HROZBY

Vytváření pracovních příležitostí spolu s bytovou výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování obyvatelstva i v dalších letech. Probíhající proces suburbanizace a desurbanizace, který kulminoval v roce 2008, – dlouhodobě populačně nejziskovějšími 3 ORP – v okolí krajského města (Kaplice, Týn nad Vltavou a Vodňany) – poptávka po bytech v souvislosti s pracovními příležitostmi v Českých Budějovicích. Zlepšení obytné atraktivity obcí – podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách.



  

Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva (zejména v malých obcích pod 500 obyv., které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace významně ovlivní nároky na změnu struktury byt. fondu. Další zastarávání bytového fondu. Zaostávání občanské vybavenosti zejména při budování nových obytných zón. Možné omezování nové výstavby v souvislosti s připravovanými legislativními změnami v oblasti financování, hypotečních úvěrů a stavebního spoření.

 



  

Chybí cílené kombinování návrhu ploch pro bydlení s návrhy pro podnikání, čímž je možné vytvářet předpoklady pro vznik pracovních míst blízko místa bydliště. Malá obrana před postupným procesem suburbanizace a desurbanizace, zejména navrhováním nových ploch pro výstavbu i uvnitř center a opětovným využitím opuštěných nebo nevhodně využívaných ploch (brownfields). Chybí vytváření podmínek pro změnu nebo zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel, např. zaměřením se na malá sídla, kde lze benevolentní územně plánovací strategií vytvářet předpoklady pro převyšující nabídku volných ploch pro výstavbu RD v těchto sídlech. A tím vytvářet podmínky pro změnu nebo zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel. Malý důraz na obnovu starého bytového fondu, nutno upřednostňovat rekonstrukce starých bytových domů před novou výstavbou obytných komplexů na „zelené louce“. Vymezování nových ploch pro bydlení kolem velkých měst bez řešení problémů s veřejnou infrastrukturou. Navrhovat lokality pro bydlení v atraktivních lokalitách jak z hlediska kvality životního prostředí tak možnosti seberealizace a vyžití budoucích obyvatel.

Kapitola: Bydlení


27


1.9.

      

         

REKREACE

SILNÉ STRÁNKY Výhodná poloha regionu v rámci Evropy. Zachovalá, turisticky atraktivní krajina. Velký podíl chráněných území. Vysoká kvalita životního prostředí. Atraktivní venkovská krajina. Jihočeský kraj – tradiční turistická destinace. Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství kulturních památek a památkově chráněných území včetně památek zapsaných na seznam UNESCO. Vybudovaná síť informačních center. Existence destinačních managementů v regionu. Přírodní léčivé zdroje pro rozvoj lázeňství. Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a wellness, golf a hipoturistiku. Produkty cestovního ruchu zaměřené na specifické atraktivity kraje. Je zpracována koncepce cyklodopravy v kraji. Tradice lidových řemesel, zvyků a kultury. Bezpečí v regionu s jednou z nejnižších kriminalit v celé České republice. Mírně se zlepšující stav objektů památkové péče. Přiměřeně hustá síť informačních center.

 

  

 

          

Kapitola: Rekreace



28

  



PŘÍLEŽITOSTI Jednotná standardizace služeb CR (ubytování, stravování, informační služby). Zkvalitňování ubytovací infrastruktury. Další rozvoj kongresové turistiky. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionálního významu a dobudování dopravní infrastruktury (D3, IV. TŽK, splavnění Vltavy). Další rozvoj golfu, lázeňství a wellness, hipoturistiky.

    

SLABÉ STRÁNKY Malá nabídka produktových balíčků cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěvníků. Nedostatečné dopravní napojení způsobené chybějící nadřazenou dopravní infrastrukturou, což znamená špatnou dostupnost JČK z pohledu potencionálního návštěvníka. Územně nevyvážená nabídka vyššího standardu ubytování. Nedostatek kvalitních incomingových operátorů. Malé využívání informačních technologií v CR (informační systémy CR, rezervační a objednávkové systémy, slevové karty, přístup k internetu). Omezená nabídka kongresových prostor. Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům. Nedostatečná komunikace a vzájemná spolupráce subjektů v cestovním ruchu. Malá nabídka doprovodných služeb pro cykloturistiku mimo centra. Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající cílový klient Jihočeského kraje a o jeho vyhledávaných rekreačních oblastech. Špatná kvalita vody v rybnících a vodních nádržích. Nedostatečná infrastruktura volno časových aktivit v případě nepříznivého počasí. Neschopnost vytvářet unikátní atraktivity, kterými se může region odlišit. Špatný stav objektů památkové péče. Přísná opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionálních významných projektů v cestovním ruchu. Obava z nevyřešení vhodného napojení na LA Hochficht. Absence kongresového sálu s kapacitou pro pořádání kongresů velkého rozsahu. Špatná dostupnost Jihočeského kraje z oblasti klíčového potenciálního návštěvníka. HROZBY Stagnace kvality nabízených služeb cestovního ruchu. Omezení rozvoje cestovního ruchu na několik málo center (Český Krumlov, Třeboň, Šumava). Omezení investic do rozvoje dopravní infrastruktury a infrastruktury doplňkových služeb v souvislosti s ekonomickou recesí. Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií v cestovním ruchu. Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých

B. RURÚ


      

 

Rozvoj rekreační plavby, vodácké turistiky. Realizace projektových záměrů zaměřených na rozvoj zimní turistiky. Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné infrastruktury a marketingu. Revitalizace znečištěných rybníků a nádrží (zejména VN Orlík). Revitalizace VÚ Boletice (nebo jeho části) a revitalizace opuštěných vojenských areálů pro potřeby turistického a cestovního ruchu. Podpora zážitkové turistiky (vytváření příležitostí k návštěvě kraje mimo hlavní sezónu). Zlepšování nabídky cestovního ruchu zvyšováním kvality produktů, personálního zajištění a spolupráce subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. Rozvoj rekreační plavby na splavněné Vltavě (v dlouhodobém horizontu). Další vytěžení přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem.

 

  

B. RURÚ

atraktivit kraje. Absence aktivní propagace a prodeje produktů cestovního ruchu. V případě, že nebude dostatečně rychle a progresivně řešena problematika čistoty povrchových vod a rybochovných hospodářství bude nadále klesat zájem o rekreaci u vody, která jedním z důležitých složek letní rekreace. Limity pro splavnění horního tuku Vltavy pro vodáckou turistiku. Nedostatek finančních prostředků na obnovu objektů památkové péče. Restriktivní opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionálních významných projektů v cestovním ruchu.


 

 

 

Malá vybavenost a standard v oblasti poskytovaných služeb (kvalita stravování, kvalita ubytování, internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další). Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy v ČR a ve střední Evropě. Neřešení problematiky cestovního ruchu v rámci turistických oblastí v širší návaznosti na okolní území a ve vazbě na stávající urbanistické struktury v rámci ÚPD obcí a měst. Je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, zastoupené zejména NP a CHKO Šumava, CHKO Třeboňsko a dalšími zvláště chráněnými územími (národními přírodními rezervacemi/památkami, přírodními parky) včetně lokalit zařazených do sítě NATURA 2000, nicméně je potřeba v souladu s PÚR 2008 hledat nástroji územního plánování cesty k celoročnímu rekreačnímu využití těchto atraktivit. Stejně tak je potřeba hledat možnosti celoroční využití již stávajících destinací. Relativně malý rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odvětví cestovního ruchu v kraji, např. hipoturistika, golf či kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou perspektivu. Malá vybavenost hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi (internetové rezervační a objednávkové systémy). Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem České republiky. Nedostatečné zajištění čistoty povrchových vod a revitalizace vodních nádrží využívaných k rekreaci. Existence VÚ Boletice (nebo jeho části) a opuštěných vojenských areálů, jejichž revitalizací by vznikla možnost využití pro potřeby turistického a cestovního ruchu.

Kapitola: Rekreace



29


1.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

         







Kapitola: Hospodářské podmínky



30



  

SILNÉ STRÁNKY Relativně vyvážený ekonomický růst vyjádřený základními ekonomickými ukazateli. Dynamicky se rozvíjející produktivita práce. Ekonomickému postavení odpovídající míra investování. Neustále rostoucí čistý disponibilní důchod domácnosti. Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví vysokého školství a vědy v kraji. Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu existence všech významných rozvojových faktorů. Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR. Nejnižší míra nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných lidí v rámci krajů ČR až na Hlavní město Praha, Plzeňský a Ústecký kraj. Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán v odvětvích terciárního sektoru, v informačních a telekomunikačních činnostech a v profesních, vědeckých a technických činnostech (služby pro podniky, věda). Ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči. JČK má relativní rezervy v zaměstnanosti žen a u osob v nejnižší vzdělanostní kategorii, přesto je v porovnání s ostatními kraji dost výrazně nad průměrem republiky. Relativně stabilní podnikatelská struktura, silné zastoupení podniků do 20 zaměstnanců. Vysoká míra podnikatelské aktivity v Českých Budějovicích. Vyšší počet podniků ve stavebnictví, maloobchodě a v zemědělství. Hlavní dojížďkové centrum České Budějovice, další je Týn nad Vltavou, který v relativních číslech převyšuje ČB. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem. Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORP, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Nedostatek pracovní síly může vyřešit zaměstnávání cizinců a případný rozvoj zaměstnanosti žen. V ORP postižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezonních výkyvech. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie.

    



    

SLABÉ STRÁNKY Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna z nejnižších daňových výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Trhové Sviny, Soběslav. Vysoká sezonní míra nezaměstnanosti je v ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. JČ kraj má relativní rezervy v zaměstnanosti žen, a má velice nízkou míru zaměstnanosti u osob v nejnižší vzdělanostní kategorii.

HROZBY Malý počet silných hospodářských tahounů s navazujícím odvětvím. Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářské recese. České Budějovice budou stále hrát klíčovou roli v zaměstnanosti a ostatní regiony (Trhové Sviny) budou zaostávat. Nejnižší míra ekonomické aktivity i zaměstnanosti je ve Vimperku, Dačicích, Trhových Svinech, Milevsku a Soběslavi. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob především v ORP Blatná, Kaplice, Soběslav, Vodňany. Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu zaměstnanosti. Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny ve vědě a výzkumu.

B. RURÚ




B. RURÚ

Zemědělství je důležité v celkové ekonomice kraje a proto je nutné věnovat pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high-tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY





 









Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v Jihočeském kraji je velice nízká, v ZÚR a v ÚPD je nutno se zaměřit na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou. Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka – na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba se zaměřit v ÚPD, nalézt aktivity a cíle prodlužující turistickou sezónu. Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, příčinou je zejména velikostní struktura obcí v kraji (vysoký počet malých obcí), ÚP svými nástroji může pouze vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo alespoň pro udržení stávajících. Daňová výtěžnost je diferencovaná (vysoká České Budějovice a Písek, nejnižší Vodňany), ÚP by mělo situovat do ORP Vodňany stavby DI a TI a plochy pro podnikání stimulující růst daňové výtěžnosti. Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji zaostává oproti průměru ČR téměř o 3.000,- Kč, ÚPD by měly podporovat především takové rozvojové projekty, které jsou založeny na vzdělanostní ekonomice a vyšší přidané hodnotě. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako „noclehárny“ a zásobárny pracovní síly pro velká centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. ÚP sídel těchto ORP by se měly zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroj pracovních míst a vyšší občanskou vybavenost vč. školských a kulturních zařízení. Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky, mají vysokou schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti, zastoupení malých a středních podniků je v JČK v porovnání s ČR podprůměrné – ÚP a ZÚR by tedy měly vymezovat plochy přiměřené velikosti právě pro tuto kategorii podniků a podporovat koexistenci podnikání, služeb a bydlení a využití brownfields. V kraji víceméně nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj – na celokrajné úrovni ZÚR je potřeba intenzivně hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohledem na stavby DI a TI) pro příchod takovéhoto velkého investora / investorů, který subdodávkami „potáhne“ malé a střední podniky v kraji a bude schopen podporovat vědu a výzkum v návaznosti na vysoké školy a vědeckotechnologické parky. Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště v ORP Vodňany, Blatná a Soběslav Dačice a Trhové Sviny – v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP vymezovat plochy generující nová pracovní místa.

Kapitola: Hospodářské podmínky



31


B. RURÚ

2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 2.1.

ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí (Z), pro soudržnost společenství obyvatel (S), pro hospodářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnosti. Detailní popis jednotlivých indikátorů je uveden v kapitole 4.2 části A. Podklady, kde je vysvětlen způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků. Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2: body -2 -1 0 1 2

hodnocení velmi špatné špatné průměrné dobré velmi dobré

V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný, bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“. VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO ZHODNOCENÍ POZITIVNÍHO A NEGATIVNÍHO STAVU:

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek

 

32

negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk, pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně nuly).

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ: Pro stanovení problémových oblastí bylo využito hodnot průměrného bodového zisku, které byly rozděleny do 5 kategorií hodnocení územních podmínek:  velmi dobrý stav: 1,01 a více  dobrý stav: 0,51 až 1,00  průměrný stav: -0,49 až 0,50  špatný stav: -0,99 až -0,50  velmi špatný stav: -1,00 a méně. Problémové oblasti byly stanoveny na základě obcí, které byly v daném pilíři udržitelného rozvoje území hodnoceny jako špatný nebo velmi špatný stav. Na základě metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne 31. 5. 2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: TABULKA 1 – KATEGORIE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

územní podmínky Z

H

S

+ + + + -

+ + + + -

+ + + + -

Vyváženost vztahu územních podmínek dobrý stav špatný stav

Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádný

žádný S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H


B. RURÚ

TABULKA 2 – ZAŘAZENÍ INDIKÁTORŮ DO JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ název indikátoru

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE G1 Ložiska nerostných surovin G2 Poddolovaná území G3 Vysoké radonové riziko VODNÍ REŽIM V1 Vodní plochy V2 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V3 Záplavová území HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ H1 Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV H2 Produkce komunálního odpadu H3 Skládky H4 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY P1 Území zvýšené ochrany přírody P2 Koeficient ekologické stability P3 Územní systém ekologické stability P4 Krajinná památková zóna ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Z1 Zemědělská půda Z2 Lesní plochy Z3 Stupeň přirozenosti lesních porostů VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D1 Silniční doprava D2 Železniční doprava D3 Vodní a letecká doprava T1 Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou T2 Obyvatelstvo zásobované plynem T3 Obyvatelstvo napojené na veřejnou kanalizaci T4 ČOV v obci SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY O1 Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel O2 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel O3 Index stáří O4 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním O5 Sídelní struktura BYDLENÍ B1 Celkový počet dokončených bytů B2 Trvale obydlené byty postavené 1991 – 2001 B3 Trvale obydlené byty REKREACE R1 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení R2 Kapacity lázeňských zařízení R3 Rekreační oblasti R4 Cyklotrasy a hipostezky HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY E1 Míra registrované nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanost E3 Míra podnikatelské aktivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích

Z

pilíř URÚ S H

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

16

x x x x x x x

x

x x x

x

x x x x

x x x

x 20

x x x x x x 19

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek

kód

33


2.2.

B. RURÚ

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE JEDNOTLIVÝCH TÉMAT 2.2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

TABULKA 3 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGII

Kapitola: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek dle jednotlivých témat

název ORP

34

hodnoty G1

body

G2

G3

G1

G2

Celkem bodů

G3

Blatná

0,20

1,21

68,61

-2

-1

-2

-5

České Budějovice

1,25

1,92

2,35

0

-1

2

1

Český Krumlov

0,42

2,29

13,01

-1

-2

1

-2

Dačice

0,40

0,06

33,58

-1

2

-1

0

Jindřichův Hradec

0,57

0,11

33,85

-1

2

-1

0

Kaplice

0,09

0,04

39,96

-2

2

-1

-1

Milevsko

0,92

0,58

66,90

0

0

-2

-2

Písek

0,35

0,14

44,95

-1

2

-1

0

Prachatice

0,39

0,27

18,81

-1

1

1

1

Soběslav

1,33

0

0

0

2

2

4

Strakonice

0,91

0,26

18,81

0

1

1

2

Tábor

0,36

1,27

13,81

-1

-1

1

-1

Trhové Sviny

1,16

0,05

26,78

0

2

0

2

Třeboň

5,53

0,24

6,57

2

1

2

5

Týn nad Vltavou

0,77

0,41

2,52

0

1

2

3

Vimperk

0,06

0

12,35

-2

2

1

1

Vodňany

0,83

0

21,05

0

2

0

2

2.2.2. VODNÍ REŽIM TABULKA 4 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO VODNÍ REŽIM název ORP

hodnoty V1

body

V2

V3

V1

V2

Celkem bodů

V3

Blatná

5,97

0

1,32

1

-1

2

2

České Budějovice

6,57

18,65

4,97

1

0

-1

0

Český Krumlov

5,53

31,12

5,16

1

1

-1

1

Dačice

1,86

0

1,42

-1

-1

2

0

Jindřichův Hradec

5,56

0

2,13

1

-1

1

1

Kaplice

1,53

50,91

1,92

-1

2

1

2

Milevsko

3,52

0

2,15

0

-1

1

0

Písek

4,41

0

4,89

0

-1

-1

-2

Prachatice

1,69

42,11

3,33

-1

1

0

0

Soběslav

7,25

25,63

6,29

1

0

-1

0

Strakonice

2,58

0

3,47

-1

-1

0

-2

Tábor

2,15

3,86

1,22

-1

0

2

1

Trhové Sviny

5,29

61,59

3,21

1

2

0

3

12,84

67,01

9,30

2

2

-2

2

Týn nad Vltavou

2,45

18,09

1,71

-1

0

1

0

Vimperk

0,54

68,86

1,15

-2

2

2

2

Vodňany

4,37

0

5,96

0

-1

-1

-2

Třeboň


B. RURÚ

2.2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TABULKA 5 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HYGIENU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ hodnoty H1

H2

body H3

H4

H1

H2

H3

Celkem bodů

H4

Blatná

1,08

314,4

1

32

-1

1

0

1

1

České Budějovice

3,36

508

4

129

-2

-2

-1

-2

-7

Český Krumlov

0,27

276,7

3

82

1

1

-1

-1

0

0

298,6

1

23

2

1

0

2

5

0,75

354,6

2

76

0

0

0

-1

-1

Dačice Jindřichův Hradec Kaplice

0

214,1

1

28

2

2

0

1

5

Milevsko

1,04

363,1

1

28

-1

0

0

1

0

Písek

1,48

326,4

2

120

-1

1

0

-2

-2

Prachatice

0,48

280,6

1

53

1

1

0

0

2

Soběslav

0,31

273,9

1

40

1

1

0

0

2

Strakonice

1,57

340,9

0

85

-1

1

1

-1

0

Tábor

1,90

387,7

2

119

-1

0

0

-2

-3

Trhové Sviny

0

326,7

0

30

2

1

1

1

5

Třeboň

0

410,5

0

47

2

-1

1

0

2

Týn nad Vltavou

0,76

405,5

3

9

0

-1

-1

2

0

Vimperk

0

531,8

1

31

2

-2

0

1

1

Vodňany

0

597,6

1

15

2

-2

0

2

2

2.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY TABULKA 6 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY název ORP

hodnoty P1

P2

body P3

P4

P1

P2

P3

Celkem bodů

P4

Blatná

19,01

0,90

10,35

0

-1

-1

1

-1

-2

České Budějovice

15,80

1,03

7,90

13

-1

0

0

2

1

Český Krumlov

64,36

3,18

14,87

9

1

2

2

1

6

Dačice

30,36

0,84

4,96

0

0

-2

-2

-1

-5

Jindřichův Hradec

39,36

1,60

6,68

3

0

0

-1

0

-1

Kaplice

39,43

2,66

11,63

2

0

1

1

0

2

Milevsko

24,03

1,01

2,66

0

-1

0

-2

-1

-4

Písek

20,93

1,04

9,70

2

-1

0

0

0

-1

Prachatice

52,45

2,74

9,71

4

1

1

0

0

2

Soběslav

21,48

0,93

9,52

0

-1

-1

0

-1

-3

2,41

0,84

6,78

3

-2

-2

-1

0

-5

Tábor

15,18

0,91

5,04

6

-1

-1

-1

0

-3

Trhové Sviny

33,91

1,62

11,74

16

0

0

1

2

3

Třeboň

92,68

2,35

17,62

1

2

1

2

0

5

1,95

0,76

5,96

0

-2

-2

-1

-1

-6

Vimperk

69,09

4,35

14,95

0

1

2

2

-1

4

Vodňany

23,91

0,88

8,81

9

-1

-1

0

1

-1

Strakonice

Týn nad Vltavou


název ORP

35


B. RURÚ

2.2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA TABULKA 7 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO ZPF A PUPFL


název ORP

36

hodnoty Z1

Z2

body Z3

Z1

Z2

Celkem bodů

Z3

Blatná

60,86

24,73

2,27

1

-2

-2

-3

České Budějovice

53,64

29,19

3,09

0

-1

0

-1

Český Krumlov

32,97

47,82

3,25

-2

1

1

0

Dačice

59,11

32,05

2,76

1

-1

-1

-1

Jindřichův Hradec

48,54

37,86

3,04

0

0

0

0

Kaplice

41,74

48,44

3,19

-1

1

1

1

Milevsko

59,14

30,43

2,45

1

-1

-1

-1

Písek

53,74

34,30

2,69

0

0

-1

-1

Prachatice

40,35

47,50

3,10

-1

1

0

0

Soběslav

59,02

25,49

2,95

1

-1

0

0

Strakonice

66,77

21,32

2,64

2

-2

-1

-1

Tábor

58,93

30,56

2,49

1

-1

-1

-1

Trhové Sviny

47,18

41,15

3,09

0

1

0

1

Třeboň

32,94

46,33

3,95

-2

1

2

1

Týn nad Vltavou

60,77

28,14

2,53

1

-1

-1

-1

Vimperk

29,55

59,75

3,76

-2

2

2

2

Vodňany

63,96

23,11

3,06

1

-2

0

-1

2.2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura TABULKA 8 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU název ORP

hodnoty D1

D2

body D3

D1

D2

Celkem bodů

D3

Blatná

0,07

0,12

N

0

1

-1

0

České Budějovice

0,09

0,14

AA

1

2

2

5

Český Krumlov

0,04

0,07

AA

-1

-1

2

0

Dačice

0,02

0,05

A

-2

-2

1

-3

Jindřichův Hradec

0,08

0,10

A

0

0

1

1

Kaplice

0,05

0,10

A

-1

0

1

0

Milevsko

0,08

0,06

A

0

-2

1

-1

Písek

0,12

0,13

AA

2

1

2

5

Prachatice

0,04

0,11

A

-1

1

1

-1

Soběslav

0,08

0,12

A

0

1

1

2

Strakonice

0,10

0,11

A

1

1

1

3

Tábor

0,08

0,10

A

0

0

1

1

Trhové Sviny

0,00

0,07

A

-2

-1

1

-2

Třeboň

0,10

0,11

AA

1

1

2

4

Týn nad Vltavou

0,00

0,05

A

-2

-2

1

-3

Vimperk

0,07

0,07

N

0

-1

-1

-2

Vodňany

0,12

0,15

A

2

2

1

5


B. RURÚ

Technická infrastruktura TABULKA 9 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU hodnoty T1

T2

body T3

T4

T1

T2

T3

Celkem bodů

T4

Blatná

98,49

48,97

68,41

23,35

-2

1

-2

-1

-4

Č. Budějovice

99,41

58,09

85,73

12,03

2

2

2

0

6

Č. Krumlov

99,29

23,51

81,11

12,65

1

-1

1

0

1

Dačice

98,90

30,56

72,09

8,76

0

0

-1

1

0

Jindř. Hradec

98,83

44,37

72,59

11,94

0

1

-1

0

0

Kaplice

99,09

20,39

83,78

2,49

1

-1

1

2

3

Milevsko

98,51

24,61

64,75

82,55

-1

-1

-2

-2

-6

Písek

98,82

39,22

76,71

19,93

0

0

0

0

0

Prachatice

98,75

20,74

77,46

11,26

-1

-1

0

0

-2

Soběslav

98,66

18,81

71,37

26,01

-1

-1

-1

-1

-4

Strakonice

98,91

26,80

78,08

19,17

0

0

0

0

0

Tábor

99,08

32,78

78,70

12,27

1

0

0

0

1

Trhové Sviny

98,81

17,62

63,54

8,71

0

-1

-2

1

-2

Třeboň

99,12

38,01

72,41

8,68

1

0

-1

1

1

Týn nad Vlt.

99,07

4,86

74,61

22,34

1

-2

0

-1

-2

Vimperk

98,39

6,79

72,71

6,48

-2

-2

-1

1

-4

Vodňany

98,94

35,83

71,48

21,46

0

0

-1

-1

-2

O5

Celkem bodů

2.2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY TABULKA 10 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY název ORP Blatná

hodnoty O1

O2

O3

body O4

O5

O1

O2

O3

O4

-0,69

0,53

123,52

5,31

1,25

0

2

-2

České Budějovice

4,86

0,68

107,14

11,78

1,49

1

2

Český Krumlov

3,91

0,32

81,48

6,19

1,54

1

1

-3,81

-0,58

102,64

5,16

1,29

-1

Dačice

-1

-2

-3

0

2

1

6

2

-1

2

5

-2

0

-1

-1

-5

Jindřichův Hradec

1,82

0,17

100,33

6,65

1,31

0

0

0

0

0

0

Kaplice

7,11

-0,07

74,00

4,83

1,48

2

0

2

-2

1

3

-4,30

0,04

140,44

6,15

1,30

-2

0

-2

-1

0

-5

Písek

0,76

0,06

114,78

8,24

1,34

0

0

-1

0

0

-1

Prachatice

0,42

0,10

87,24

5,97

1,32

0

0

2

-1

0

1

Soběslav

0,80

0,35

117,82

5,51

1,26

0

1

-1

-1

-1

-2

Strakonice

-1,89

-0,55

114,16

6,96

1,22

-1

-2

-1

0

-2

-6

Tábor

-0,90

0,20

117,10

8,89

1,31

0

0

-1

1

0

0

8,14

0,53

94,17

4,69

1,46

2

2

1

-2

1

4

-1,08

0,00

118,08

5,99

1,40

-1

0

-1

-1

0

-3

5,36

-0,38

85,91

5,36

1,39

2

-1

2

-1

0

2

Vimperk

-0,39

-0,18

102,43

6,25

1,45

0

-1

0

-1

1

-1

Vodňany

7,08

0,23

96,82

5,49

1,22

2

1

1

-1

-2

1

Milevsko

Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou


název ORP

37


B. RURÚ

2.2.8. BYDLENÍ TABULKA 11 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO BYDLENÍ


název ORP

38

hodnoty B1

body

B2

B3

B1

B2

Celkem bodů

B3

Blatná

0,13

6,92

74,15

-2

-1

-2

-5

České Budějovice

0,52

10,31

88,77

2

1

2

5

Český Krumlov

0,28

11,53

85,94

-1

1

1

1

Dačice

0,21

10,43

81,23

-1

1

0

0

Jindřichův Hradec

0,32

9,40

80,17

0

0

0

0

Kaplice

0,18

11,20

86,61

-2

1

1

0

Milevsko

0,23

8,23

75,52

-1

0

-1

-2

Písek

0,46

9,71

79,99

1

0

-1

0

Prachatice

0,30

9,58

80,52

0

0

0

0

Soběslav

0,22

9,46

82,00

-1

0

0

-1

Strakonice

0,12

7,44

82,23

-2

-1

0

-3

Tábor

0,35

8,18

83,32

0

0

0

0

Trhové Sviny

0,48

9,78

75,43

1

0

-1

0

Třeboň

0,14

9,61

79,34

-2

0

-1

-3

Týn nad Vltavou

0,04

5,27

78,68

-2

-2

-1

-5

Vimperk

0,43

8,07

77,22

1

0

-1

0

Vodňany

0,08

12,56

76,36

-2

2

-1

-1

2.2.9. REKREACE TABULKA 12 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO REKREACI název ORP

hodnoty R1

R2

body R3

R4

R1

R2

R3

Celkem bodů

R4

Blatná

1248

0

3,85

0,47

-1

-1

0

-1

-3

České Budějovice

6605

0

0,00

0,71

2

-1

2

2

5

10422

0

0,00

0,47

2

-1

2

-1

2

Dačice

1030

0

8,70

0,62

-1

-1

-1

1

-2

Jindřichův Hradec

4145

0

8,62

0,51

1

-1

-1

0

-1

302

0

6,67

0,51

-2

-1

-1

0

-4

Český Krumlov

Kaplice Milevsko

934

0

11,54

0,39

-1

-1

-2

-2

-6

Písek

4367

186

2,04

0,58

1

1

1

0

3

Prachatice

2826

0

4,55

0,57

0

-1

-1

0

-2

Soběslav

1176

0

6,45

0,39

-1

-1

-1

-2

-5

Strakonice

1667

0

5,80

0,65

-1

-1

-1

1

-2

Tábor

4894

555

2,53

0,40

1

2

1

-2

2

Trhové Sviny

723

0

0,00

0,49

-1

-1

2

-1

-1

4453

636

0,00

0,43

1

2

2

-1

4

875

0

7,14

0,42

-1

-1

-1

-1

-4

Vimperk

4543

0

0,00

0,62

1

-1

2

1

3

Vodňany

502

0

5,88

0,76

-1

-1

-1

2

-1

Třeboň Týn nad Vltavou


B. RURÚ

2.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY TABULKA 13 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY hodnoty E1

body

E2

E3

E4

E5

E6

E1

E2

E3

E4

E5

E6

Celkem bodů

Blatná

9,20

22,71

92,73

-0,06

73,08

57,69

-1

-2

-1

0

1

-1

-4

Č. Budějovice

6,05

12,26

107,02

0,06

96,20

96,20

2

1

1

1

2

2

9

Č. Krumlov

10,98

20,13

103,48

-0,07

48,39

96,77

-2

-2

1

0

0

2

-1

Dačice

12,82

15,44

89,13

-0,06

56,52

60,87

-2

0

-2

0

0

0

-4

7,30

12,28

95,40

-0,04

50,00

74,14

1

1

-1

0

0

0

1

11,79

19,02

88,65

-0,06

0

93,33

-2

-1

-2

0

-2

2

-5

Milevsko

8,83

17,09

102,34

-0,13

73,08

100

-1

-1

1

-1

1

2

1

Písek

7,89

12,99

103,73

-0,05

48,98

81,63

1

1

1

0

0

1

4

Jindř. Hradec Kaplice

7,37

13,22

104,70

-0,06

54,55

63,64

1

1

1

0

0

0

3

10,30

24,87

98,73

-0,15

0

67,74

-2

-2

-1

-1

-2

0

-8

Strakonice

9,18

23,38

93,52

-0,02

82,61

63,77

-1

-2

-1

0

2

0

-2

Tábor

9,28

17,00

102,40

-0,03

45,57

56,96

-1

-1

1

0

0

-1

-2

Trhové Sviny

8,01

8,02

92,91

-0,27

31,25

100

0

2

-1

-2

-1

2

0

Třeboň

7,39

13,17

95,79

-0,06

32,00

88

1

1

-1

0

-1

1

1

Týn nad Vlt.

7,88

17,74

89,06

0,22

0

100

1

-1

-2

2

-2

2

0

Vimperk

7,18

10,29

116,81

-0,01

42,86

66,67

1

1

2

0

0

0

4

Vodňany

11,37

25,51

99,30

-0,09

0

76,47

-2

-2

0

0

-2

0

-6

Prachatice Soběslav


název ORP

39


2.3.

B. RURÚ

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ 2.3.1. PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

TABULKA 14 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení

Blatná

-1

-2

1

-1

2

-1

1

0

1

-1

-1

1

-1

1

-2

-2

-5

-0,31

-

Č. Budějovice

-1

2

1

0

-1

-2

-2

-1

-2

-1

0

0

2

0

-1

0

-6

-0,38

-

Č. Krumlov

-2

1

1

1

-1

1

1

-1

-1

1

2

2

1

-2

1

1

6

0,38

+

Dačice

2

-1

-1

-1

2

2

1

0

2

0

-2

-2

-1

1

-1

-1

0

0,00

+

Jindř. Hradec

2

-1

1

-1

1

0

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0,00

+

Kaplice

2

-1

-1

2

1

2

2

0

1

0

1

1

0

-1

1

1

11

0,69

+

Milevsko

0

-2

0

-1

1

-1

0

0

1

-1

0

-2

-1

1

-1

-1

-7

-0,44

-

Písek

2

-1

0

-1

-1

-1

1

0

-2

-1

0

0

0

0

0

-1

-5

-0,31

-

Prachatice

1

1

-1

1

0

1

1

0

0

1

1

0

0

-1

1

0

6

0,38

+

Soběslav

2

2

1

0

-1

1

1

0

0

-1

-1

0

-1

1

-1

0

3

0,19

+

Strakonice

1

1

-1

-1

0

-1

1

1

-1

-2

-2

-1

0

2

-2

-1

-6

-0,38

-

název ORP

G2

Kapitola: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek dle jednotlivých pilířů

V1

V2

V3

H1

H2

H3

H4

P1

P2

P3

P4

Z1

Z2

Z3

-1

1

-1

0

2

-1

0

0

-2

-1

-1

-1

0

1

-1

-1

-6

-0,38

-

Trhové Sviny

2

0

1

2

0

2

1

1

1

0

0

1

2

0

1

0

14

0,88

+

Třeboň

1

2

2

2

-2

2

-1

1

0

2

1

2

0

-2

1

2

13

0,81

+

Týn nad Vlt.

1

2

-1

0

1

0

-1

-1

2

-2

-2

-1

-1

1

-1

-1

-4

-0,25

-

Vimperk

2

1

-2

2

2

2

-2

0

1

1

2

2

-1

-2

2

2

12

0,75

+

Vodňany

2

0

0

-1

-1

2

-2

0

2

-1

-1

0

1

1

-2

0

0

0,00

+

Tábor

40

G3

Celkem bodů

Průměrný bodový zisk

Bodové zisky dle jednotlivých indikátorů

GRAF 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Blatná Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

České Budějovice

G2 G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

V3

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

V1 V2 V3

P3

H1 P2

H2 H3

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

V3

H2 H3 H4

Kaplice

G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

H2 H3 H4

V2

P1

G2

P1

V1

P2

H3

Jindřichův Hradec G3

G3

H1

H4

G2

G2

P3

H2 P1

Dačice

H4

V2

P2

H4

P1

V1

H1

H3

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G3

P3

H2 P1

Český Krumlov

G2

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G2 G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4


Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

Písek

G2 G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G3 V1 V2 V3

P3

H2 P1

Prachatice

G2

H1 P2

H3

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G3 V1 V2 V3

P3

H2 P1

G2

H1 P2

H3

H2 P1

H3

H4

H4

H4

Soběslav

Strakonice

Tábor

G2

G2

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G2 G3 V1 V2 V3

P3

H1

V3

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

G3 V1 V2 V3

H2

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G3 V1 V2 V3

P3

H1 H2 H3 H4

G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

H2 H3 H4

G2

P1

G2

P1

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

P2

H3

Vodňany

V2

H2 H3

Týn nad Vltavou

G2

H4

V1

H1

Třeboň

P1

G3

V3

H4

H4

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

V2

H4

P2

G2

V1

P2

H1

Vimperk

G3

P1

P3

H2

G2

P3

H3

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

H3

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

H2 P1

Trhové Sviny

P1

V3

P2

H4

P2

V2

H1

H3

Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

V1

P3

H2 P1

G3


Milevsko

B. RURÚ

41


B. RURÚ

2.3.2. PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ TABULKA 15 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

G1

D1

D2

D3

T1

T2

T3

T4

O4

B1

R1

R2

R3

E1

E2

E3

E4

E5

Celkem bodů


Vyhodnocení


Blatná

-2

0

1

-1

-2

1

-2

-1

-1

-2

-1

-1

0

-1

-2

-1

0

1

-1

-15

-0,79

-

Č.Budějovice

0

1

2

2

2

2

2

0

2

2

2

-1

2

2

1

1

1

2

2

27

1,42

+

Č. Krumlov

-1

-1

-1

2

1

-1

1

0

-1

-1

2

-1

2

-2

-2

1

0

0

2

0

0,00

+

Dačice

-1

-2

-2

1

0

0

-1

1

-1

-1

-1

-1

-1

-2

0

-2

0

0

0

-13

-0,68

-

Jindř. Hradec

-1

0

0

1

0

1

-1

0

0

0

1

-1

-1

1

1

-1

0

0

0

0

0,00

+

Kaplice

-2

-1

0

1

1

-1

1

2

-2

-2

-2

-1

-1

-2

-1

-2

0

-2

2

-12

-0,63

-

Milevsko

0

0

-2

1

-1

-1

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-2

-1

-1

1

-1

1

2

-12

-0,63

-

Písek

-1

2

1

2

0

0

0

0

0

1

1

1

1

1

1

1

0

0

1

12

0,63

+

Prachatice

-1

-1

1

1

-1

-1

0

0

-1

0

0

-1

-1

1

1

1

0

0

0

-2

-0,11

-

Soběslav

0

0

1

1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-2

-2

-1

-1

-2

0

-15

-0,79

-

Strakonice

0

1

1

1

0

0

0

0

0

-2

-1

-1

-1

-1

-2

-1

0

2

0

-4

-0,21

-

Tábor

-1

0

0

1

1

0

0

0

1

0

1

2

1

-1

-1

1

0

0

-1

4

0,21

+

Trhové Sviny

0

-2

-1

1

0

-1

-2

1

-2

1

-1

-1

2

0

2

-1

-2

-1

2

-5

-0,26

-

Třeboň

2

1

1

2

1

0

-1

1

-1

-2

1

2

2

1

1

-1

0

-1

1

10

0,53

+

Týn nad Vlt.

0

-2

-2

1

1

-2

0

-1

-1

-2

-1

-1

-1

1

-1

-2

2

-2

2

-11

-0,58

-

Vimperk

-2

0

-1

-1

-2

-2

-1

1

-1

1

1

-1

2

1

1

2

0

0

0

-2

-0,11

-

Vodňany

0

2

2

1

0

0

-1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-2

-2

0

0

-2

0

-9

-0,47

-


název ORP

42

E6

GRAF 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Blatná E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

G1

České Budějovice D1

D2 D3 T1 T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

B1

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

D1

D3 T1 T2 T3 T4

R2

D2 D3 T1 T2

R3

T4 B1

D2

R3

T3 R1

Český Krumlov

R1

B1

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

O4

E6 2 E5 1 E4 0 -1 E3 -2 E2

D1

T1 T2 T3

R2

R1

B1

O4

D3 T1 T2 T4

R1

B1

O4

Kaplice

T4 R3

D2

T3 R2

D3

E1

D1

R3

O4

D2

G1

E1

Jindřichův Hradec

E1 R2

D1

E1

O4

Dačice G1

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

G1

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

G1

D1

D2 D3 T1 T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

B1

O4


E5 E4 E3 E2

E6 2 1 0 -1 -2

G1

D1

Písek D2

E5 D3

E1

T1

E3

T2

E2

T3

R3

E4

R1

B1

T1 T2

R3

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

B1

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

D3 T1 T2 T3

R3

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

B1

E4 E3 E2

E6 2 1 0 -1 -2

E5 D3 T1

E3

T2

E2

T3 T4 B1

O4

E4

E6 2 1 0 -1 -2

D2 T1 T2

G1

D1

D3 T1 T2 T3 T4 B1

O4

G1

D1

D2 D3 T1 T2

E1

T3 T4 R1

O4

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

B1

O4

G1

D1

D2 D3 T1 T2

E1

T3 T4 R2

D2

R3 R1

B1

R3

O4

E1 R2

R1

Týn nad Vltavou

D1

B1

T2 T3

R2

D3

R1

T1

R3

T4 R2

D2

R3 R1

G1

D3

T4

E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

O4

Vodňany

E1 R2

B1

T3

O4

D1

T2

R3

Vimperk G1

T1

E1

T4 R1

D3

R1

D2

E1

Třeboň

D2

E1

D2

T4 R2

D1

Tábor

R3

O4

D1

D1

G1

R3

T3

Trhové Sviny G1

E2

E6 2 1 0 -1 -2

R2

E1

T4 R1

T2

O4

G1

T3

E5

B1

Strakonice

D3

E3

T3 R1

E4

T1

T4 R2

D2

E5 D3

G1

D1

D2

R3

O4

E1

R2

D1

Soběslav E6 2 E5 1 E4 0 E3 -1 -2 E2

R2

Prachatice

E1

T4 R2

E6 2 1 0 -1 -2

G1

R1

B1

O4


Milevsko

B. RURÚ

43


B. RURÚ

2.3.3. PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

D1

D2

D3

T1

T2

T3

T4

O1

O2

O3

O4

O5

B1

B2

B3

R1

R2

R3

R4

Celkem bodů



Blatná

0

1

-1

-2

1

-2

-1

0

2

-2

-1

-2

-2

-1

-2

-1

-1

0

-1

-1

-16

-0,80

-

Č.Budějovice

1

2

2

2

2

2

0

1

2

0

2

1

2

1

2

2

-1

2

2

2

29

1,45

+

Č. Krumlov

-1

-1

2

1

-1

1

0

1

1

2

-1

2

-1

1

1

2

-1

2

-1

2

11

0,55

+

Dačice

-2

-2

1

0

0

-1

1

-1

-2

0

-1

-1

-1

1

0

-1

-1

-1

1

0

-10

-0,50

-

0

0

1

0

1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

-1

-1

0

0

0

0,00

+

-1

0

1

1

-1

1

2

2

0

2

-2

1

-2

1

1

-2

-1

-1

0

2

4

0,20

+

Milevsko

0

-2

1

-1

-1

-2

-2

-2

0

-2

-1

0

-1

0

-1

-1

-1

-2

-2

2

-18

-0,90

-

Písek

2

1

2

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

1

0

-1

1

1

1

0

1

8

0,40

+

název ORP

Jindř. Hradec Kaplice

Prachatice

-1

1

1

-1

-1

0

0

0

0

2

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

-2

-0,10

-

0

1

1

-1

-1

-1

-1

0

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-1

-2

0

-10

-0,50

-

Strakonice

1

1

1

0

0

0

0

-1

-2

-1

0

-2

-2

-1

0

-1

-1

-1

1

0

-8

-0,40

-

Tábor

0

0

1

1

0

0

0

0

0

-1

1

0

0

0

0

1

2

1

-2

-1

3

0,15

+

-2

-1

1

0

-1

-2

1

2

2

1

-2

1

1

0

-1

-1

-1

2

-1

2

1

0,05

+

1

1

2

1

0

-1

1

-1

0

-1

-1

0

-2

0

-1

1

2

2

-1

1

4

0,20

+

-2

-2

1

0

-2

0

-1

2

-1

2

-1

0

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-1

2

-10

-0,50

-

Vimperk

0

-1

-1

-2

-2

-1

1

0

-1

0

-1

1

1

0

-1

1

-1

2

1

0

-4

-0,20

-

Vodňany

2

2

1

0

0

-1

-1

2

1

1

-1

-2

-2

2

-1

-1

-1

-1

2

0

2

0,10

+

Třeboň Týn nad Vlt.


E6

Soběslav

Trhové Sviny

44

Vyhodnocení

TABULKA 16 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

GRAF 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Blatná R4 R3 R2 R1

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

České Budějovice D3

R4 T1

B3 B2

T2

R2

T3

R1

T4

B3

O1 B1

O5

O4

O3

R3

R4 R3 R2 R1

E62 1 0 -1 -2

D2

R4 T1

O4

O2

R3

T2

R2

T3

R1

T4

B3

O1 O3

D3

R4 T1

O5

O4

O3

R3

T2

R2

T3

R1

T4

B3

O1 B1

D3

B2 O5

Český Krumlov

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

O5

D3

O4

O2

D3 T1 T2 T3

O5

O4

O3

O2

Kaplice R4 T1

O3

D2

O1 B1

R3

T2

R2

T3

R1

T4

B3

O1 B1

D1

B2

O2

B2

E62 1 0 -1 -2

T4

Jindřichův Hradec

B3 B1

D2

B2

O2

Dačice D1

E62 1 0 -1 -2

D1

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

D3 T1 T2 T3 T4

B2

O1 B1

O5

O4

O3

O2


R4 R3 R2 R1

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

Písek D3

R4 T1

B3 B2

T2

R2

T3

R1

T4

B3

O1 B1

O5

O4

O3

B1

T3

E62 R4 1 R3 0 R2 -1 R1 -2

T4

B3

T1 T2

O1

R1

O5

O4

O3

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

R4

O4

O3

R3

T2

R2

T3

R1

T4

B3

O1 O5

R4 R3 R2 R1

E62 1 0 -1 -2

D2

R4 T1

O4

O2

R3

T2

R2

T3

R1

T4

B3

O1 O3

T4

B3

O5

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

O5

O3

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

B3

T3

O4

O3

O2

D1

D2

D3 T1 T2 T3

B2

D3

O1

R4 R2

T3

R1

T4

B3

O2

O5

O4

O3

O2

T3 T4

E62 1 0 -1 -2

D1

D2

D3 T1 T2 T3 T4

B2

O1 B1

D3

O2

R3

T2

T2

O4

T2

Týn nad Vltavou

T1

O3

T1

T4 B1

O1 O5

O5

T3

O2

B2 B1

D3

T4

T4

D3

T1

O4

D2

O1

E62 R4 1 R3 0 R2 -1 R1 -2

T2

O3

D1

Tábor

T1

O4

E62 1 0 -1 -2

B2 B1

O1 B1

D3

B2 O5

R1

Vodňany

B3 B1

T3

O2

B2

O2

Vimperk D1

R2

Třeboň

T1

B2

D2

R3

T2

O1 B1

D3

B3 B1

O4

O3

B2

O2

Trhové Sviny

R2

O5

D1

D3

R4

O1

Strakonice

D2

D3 T1

D1

B2

R3

D2

B2

O2

B3

R4

Prachatice

Soběslav E62 R4 1 R3 0 R2 -1 R1 -2

B1

R3

E62 1 0 -1 -2

D1

O5

O4

O3

O2


Milevsko

B. RURÚ

45


2.4.

B. RURÚ

CELKOVÁ VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Celková vyváženost územních podmínek byla zhodnocena na základě pozitivního nebo negativního hodnocení v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Popis způsobu hodnocení je uveden v kapitole 2.1. V rámci Jihočeského kraje se při hodnocení vyváženosti v podrobnosti správních území obcí s rozšířenou působností ukázaly jako zcela nevyvážené, tzn. nevyvážené ani v jednom pilíři udržitelného rozvoje, ORP Blatná, Milevsko, Strakonice a Týn nad Vltavou. Vyvážené pouze v 1 pilíři udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP Dačice, Prachatice, Soběslav a Vimperk. Vyvážené alespoň ve 2 pilířích udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP České Budějovice, Kaplice, Písek, Tábor, Trhové Sviny a Vodňany. Vyvážené ve všech pilířích udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Třeboň. Nejvíce ORP hodnocených kladně bylo v pilíři pro příznivé životní prostředí (10), potom pro soudržnost společenství obyvatel (9) a nakonec pro hospodářský rozvoj (6). TABULKA 17 – VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE územní podmínky

kód ORP

název ORP

pro příznivé životní prostředí (Z)

Kapitola: Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

prům. bodový zisk

46

3101 Blatná 3102 České Budějovice 3103 Český Krumlov 3104 Dačice 3105 Jindřichův Hradec 3106 Kaplice 3107 Milevsko 3108 Písek 3109 Prachatice 3110 Soběslav 3111 Strakonice 3112 Tábor 3113 Trhové Sviny 3114 Třeboň 3115 Týn nad Vltavou 3116 Vimperk 3117 Vodňany Σ kladně hodnocených ORP

-0,3 -0,4 0,4 0 0 0,7 -0,4 -0,3 0,4 0,2 -0,4 -0,4 0,9 0,8 -0,3 0,8 0

hodnoce ní

+ + + + + + + + + + 10

pro hospodářský rozvoj (H) prům. bodový zisk

-0,8 1,4 0 -0,7 0 -0,6 -0,6 0,6 -0,1 -0,8 -0,2 0,2 -0,3 0,5 -0,6 -0,1 -0,5

hodnoce ní

+ + + + + + 6

kategorie vyváženosti pro soudržnost společenství obyvatel (S) prům. hodnoce bodový ní zisk

-0,8 1,5 0,6 -0,5 0 0,2 -0,9 0,4 -0,1 -0,5 -0,4 0,2 0,1 0,2 -0,5 -0,2 0,1

+ + + + + + + + + 9

označení

4 2c 1 3a 1 2b 4 2c 3a 3a 4 2c 2b 1 4 3a 2b

popis v kartogramu

Z H, S H Z H, S H, S Z H

H, S H

OBRÁZEK 1 – CELKOVÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

B. RURÚ

Kapitola: Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území


47


2.5.

B. RURÚ

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI

Problémové oblasti jsou území s nevyváženými podmínkami územního rozvoje, kde bylo hodnocení označeno jako špatný nebo velmi špatný stav, tedy negativní hodnocení. Tyto oblasti byly určeny pro každý z pilířů udržitelného rozvoje zvlášť. Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území je součástí kapitoly 2.1. 2.5.1. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Problémovými oblastmi pro příznivé životní prostředí jsou zejména městské aglomerace, které se vyznačují velkými zastavenými plochami a minimem přírodních ploch nebo jiného přírodního bohatství. Mezi tyto oblasti byly zařazeny ty obce, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. TABULKA 18 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři ŽP

P-Z-1 P-Z-2 P-Z-3

Milevsko Táborsko Dobrovodsko

Milevsko (MI) Tábor (TA) Dobrá Voda u Českých Budějovic (ČB)

2.5.2. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Problémové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. Problémovou oblast obvykle tvoří území více obcí. označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři HR

P-H-1

Soběslavsko

P-H-2

severní Táborsko

P-H-3 P-H-4

Chyšsko severní Blatensko Písecko

P-H-5

západní Strakonicko

Bečice (TA), Bečice (TV), Borkovice (SO), Březina (JH), Březnice (TA), Budislav (SO), Čenkov u Bechyně (TV), Černýšovice (TA), Dírná (SO), Dívčí Kopy (JH), Dlouhá Lhota (TA), Dobronice u Bechyně (TA), Dobšice (TV), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč (TV), Drunče (JH), Hartmanice (TV), Haškovcova Lhota (TA), Hlavatce (SO), Hodonice (TA), Chotěmice (SO), Chrbonín (TA), Katov (SO), Komárov (SO), Krátošice (TA), Lom (TA), Mazelov (CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV), Myslkovice (SO), Ponědraž (TR), Přehořov (SO), Psárov (TA), Radenín (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička (JH), Sedlečko u Soběslavě (SO), Skopytce (TA), Skrýchov u Malšic (TA), Stádlec (TA), Světce (JH), Sviny (SO), Třebějice (SO), Tučapy (SO), Val (SO), Vesce (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř (SO), Vlčetínec (JH), Vlčeves (TA), Záblatí (TR), Záhoří (TA), Zálší (SO), Zhoř u Tábora (TA), Zlukov (SO), Zvěrotice (SO), Žďár (JH), Žimutice (TV) Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hrachovice (TA), Hlasivo (TA), Jedlany (TA), Nová Ves u Mladé Vožice (TA), Oldřichov (TA), Pohnánec (TA), Pohnání (TA), Pojbuky (TA), Řemíčov (TA), Slapsko (TA), Smilovy Hory (TA), Šebířov (TA), Vilice (TA), Vodice (TA), Zadní Střítež (TA), Zhoř u Mladé Vožice (TA) Hrazany (MI), Chyšky (MI), Osek (MI), Vlksice (MI), Zbelítov (MI) Buzice (BL), Cerhonice (PI), Chobot (BL), Kučeř (MI), Lom (BL), Mišovice (PI), Myštice (BL), Nevězice (PI), Rakovice (PI), Škvořetice (BL), Uzenice (BL), Uzeničky (BL), Varvažov (PI), Vlastec (PI) Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Doubravice (ST), Drážov (ST), Droužetice (ST), Dřešín (ST), Hlupín (ST), Hoslovice (ST), Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST), Kraselov (ST), Krejnice (ST), Lažany (BL), Mečichov (ST), Mnichov (ST), Mutěnice (ST), Němčice (ST), Nihošovice (ST), Nová Ves (ST), Novosedly (ST), Sousedovice (ST), Strašice (ST), Štěchovice (ST),

–

Kapitola: Identifikované problémové oblasti

TABULKA 19 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

48


P-H-6

jižní Strakonicko

P-H-7

Českokrumlovsko

P-H-8

Kaplicko

P-H-9 P-H-10 P-H-11

jižní Třeboňsko Landštejnsko západní Dačicko

P-H-12

severní Dačicko

Třebohostice (ST), Úlehle (ST), Únice (ST), Vacovice (ST), Vrbice (VI), Zahorčice (ST) Bílsko (VO), Bošice (VI), Budkov (PT), Bušanovice (PT), Drahonice (VO), Dub (PT), Hoštice (ST), Chlumany (PT), Krajníčko (VO), Krašlovice (VO), Kuřimany (ST), Lipovice (PT), Litochovice (ST), Měkynec (VO), Miloňovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST), Pohorovice (VO), Předslavice (ST), Radhostice (PT), Ražice (PI), Skočice (VO), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Újezdec (PT), Zábrdí (PT), Zálezly (VI) Boletice (CK), Křišťanov (PT), Malšín (CK), Světlík (CK), Větřní (CK) Benešov nad Černou (KA), Bujanov (KA), Kamenná (CK), Rožmitál na Šumavě (KA) Rapšach (TR), Staňkov (TR) Staré Město pod Landštejnem (JH) Budeč (DA), Budíškovice (DA), Dešná (DA), Dobrohošť (DA), Horní Slatina (DA), Peč (DA), Písečné (DA) Bořetín (JH), Heřmaneč (DA), Horní Meziříčko (DA), Horní Němčice (DA), Kostelní Vydří (DA), Volfířov (DA)

2.5.3. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL Problémové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. Problémovou oblast obvykle tvoří území více obcí.


TABULKA 20 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

49

označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři SO

P-S-1

Blatensko

P-S-2

západní Strakonicko

P-S-3

jižní Strakonicko

P-S-4

Milevsko – Letensko

P-S-5

severní Táborsko

Bezdědovice (BL), Březí (BL), Buzice (BL), Hornosín (BL), Chobot (BL), Kocelovice (BL), Lom (BL), Minice (PI), Mišovice (PI), Myslín (PI), Myštice (BL), Předmíř (BL), Rakovice (PI), Škvořetice (BL), Uzenice (BL), Uzeničky (BL) Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Čestice (ST), Doubravice (ST), Drážov (ST), Droužetice (ST), Dřešín (ST), Hlupín (ST), Hoslovice (ST), Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST), Kraselov (ST), Krejnice (ST), Krty-Hradec (ST), Lažánky (BL), Lažany (BL), Libětice (ST), Mečichov (ST), Mnichov (ST), Nemčice (ST), Němětice (ST), Nihošovice (ST), Nová Ves (ST), Přední Zborovice (ST), Rovná (ST), Strašice (ST), Strunkovice nad Volyňkou (ST), Štěchovice (ST), Třebohostice (ST), Úlehle (ST), Únice (ST), Vacovice (ST), Vrbice (VI), Zahorčice (ST), Zvotoky (ST) Bílsko (VO), Bohunice (PT), Bošice (VI), Budkov (PT), Buk (VI), Bušanovice (PT), Cehnice (ST), Drahonice (VO), Drslavice (PT), Dvory (PT), Hájek (VO), Hoštice (ST), Krašlovice (VO), Kratušín (PT), Kuřimany (ST), Kváskovice (ST), Lipovice (PT), Měkynec (VO), Milejovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST), Předslavice (ST), Radějovice (ST), Radhostice (PT), Ražice (PI), Skály (ST), Skály (PI), Truskovice (VO), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Újezdec (PT), Zábrdí (PT), Zálezly (VI) Hrazany (MI), Jickovice (MI), Kostelec nad Vltavou (MI), Králova Lhota (PI), Křenovice (PI), Křižanov (MI), Kučeř (MI), Květov (MI), Lety (PI), Nadějkov (TA), Nevězice (PI), Okrouhlá (MI), Osek (MI), Probulov (PI), Přeborov (MI), Přeštěnice (MI), Stehlovice (MI), Varvažov (PI), Veselíčko (MI), Vlksice (MI), Zbelítov (MI), Zběšičky (MI), Zhoř (MI) Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hořice (TA), Dolní Hrachovice (TA), Hlasivo (TA), Jedlany (TA), Nemyšl (TA), Nová Ves u Mladé Vožice (TA), Oldřichov (TA), Pohnánec (TA), Pohnání (TA),

B. RURÚ


Týnsko – Soběslavsko

P-S-7 P-S-8

Landštejnsko západní Dačicko

Pojbuky (TA), Rodná (TA), Řemíčov (TA), Slapsko (TA), Smilovy Hory (TA), Šebířov (TA), Vilice (TA), Vodice (TA), Zadní Střítež (TA), Zhoř u Mladé Vožice (TA) Bečice (TA), Bečice (TV), Borkovice (SO), Borovany (MI), Březina (JH), Březnice (TA), Budislav (SO), Černýšovice (TA), Dírná (SO), Dívčí Kopy (JH), Dlouhá Lhota (TA), Dobronice u Bechyně (TA), Dobšice (TV), Doňov (JH), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč (TV), Drunče (JH), Frahelž (TR), Hadravova Rosička (JH), Hartmanice (TV), Haškovcova Lhota (TA), Hlavatce (SO), Hodětín (TA), Hodonice (TA), Horní Kněžeklady (TV), Horní Radouň (JH), Hosty (JH), Chotěmice (SO), Chrášťany (TV), Chrbonín (TA), Katov (SO), Klec (TR), Komárov (SO), Krátošice (TA), Krtov (TA), Mazelov (CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV), Myslkovice (SO), Olešná (PI), Ponědraž (TR), Ponědrážka (TR), Přehořov (SO), Psárov (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička (JH), Řepeč (TA), Skopytce (TA), Skrýchov u Malšic (TA), Slabčice (PI), Smržov (TR), Stádlec (TA), Světce (JH), Sviny (SO), Třebějice (SO), Tučapy (SO), Val (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř (SO), Vlčetínec (JH), Vlčeves (TA), Záblatí (TR), Záhoří (TA), Zálší (SO), Žďár (JH), Žimutice (TV) Staré Město pod Landštejnem (JH) Báňovice (DA), Budíškovice (DA), Dešná (DA), Dobrohošť (DA), Horní Slatina (DA), Kostelní Vydří (DA), Županovice (DA)


P-S-6

B. RURÚ

50

OBRÁZEK 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

B. RURÚ



51

OBRÁZEK 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

B. RURÚ



52

OBRÁZEK 4 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

B. RURÚ



53

OBRÁZEK 5 – ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY A VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

B. RURÚ



54


B. RURÚ

3. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 3.1.

ZÁMĚRY Z NÁVRHU ZÚR

V době zpracování 1. úplné aktualizace ÚAP Jihočeského kraje bylo pořízení dokumentace ZÚR JČK ve fázi návrhu po veřejném projednání, které se konalo 17. 12. 2010. V současnosti byl zpracován návrh vypořádání námitek a připomínek ve vazbě na § 39 odst. 4 SZ a na jeho základě upravena dokumentace. Toto je moment, kdy byly z návrhu ZÚR přebírány záměry na provedení změn v území.

A3 SO1 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 SO10 SO11 SO13 SO14 SO15 SO16 SO18 SO19 KP1 KP2 KP3 KP4 KP5 KP6 KP7 KP8 KP9 KP10 KP11 KP12 KP13 KP14 KP15 KP16 KP17 KP18 KP20 KP21 KP22 KP23 KP28 KP29 KP30 KP32 KP33 KP34

ozn.

popis

KP35

České Budějovice – vědeckotechnologický park Horosedly Temelín – plochy pro dostavbu 3. A 4. Bloku JETE Bělčice – golfové a kongresové centrum Tchořovice – plocha bývalého záložního vojenského letiště je navržena pro sportovně rekreační využití Čimelice – golf Kadov – Lnářský Málkov – golf Kestřany – golf Týn nad Vltavou – golf Purkarec – golf Netolice – Podroužek, plocha pro rekreační bydlení, jezdecký a golfový areál Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál Libín – lyžařský areál Zvíkov – Ortvínovice, sportovně rekreační plocha s hlavní náplní v podobě golfového hřiště Třeboň – Břilice, golf Třeboň – Domanín, lázně Český Krumlov – Kvítkův dvůr, víceúčelová sportovně rekreační plocha Mirkovice – Svachova Lhotka, golf Lipenská nádrž – Dolní Vltavice, víceúčelová sportovně rekreační plocha Frymburk – Kovářov, golf Lipno – Kramolín, rozšíření stávajícího lyžařského areálu Nové Hrady – golf Nový Dvůr – golfový areál ZOO program na Šumavě Zámek Vimperk Cross golf Stožec (malá varianta), přírodně koncipovaného golf. hřiště PT1 – DP Rejta

KP37 KP38 SR1 SR2

SR3 SR4 SR5 SR6 SR7 SR8

SR9 SR10 SR13

SR14 SR15 SR18 SR19 SR20 SR21 SR22 SR23 SR24 SR25 SR26 SR27 PT1

D1/1 D1/2 D1/3 D1/4 D1/5

Dálnice D3 – úsek Čekanice (sever Tábora) – Měšice (jih Tábora) Dálnice D3 – úsek Měšice (jižní okraj Tábora) – Veselí nad Lužnicí Dálnice D3 – doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí do profilu dálnice Dálnice D3 – úsek Veselí nad Lužnicí – Ševětín Dálnice D3 – úsek Ševětín – Borek (severovýchodně od ČB)

Kapitola: Záměry z návrhu ZÚR

Asanační území Mydlovary Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku Asanační území Špičák na části VÚ Boletice Strakonice Chotoviny Tábor – Čekanice (západ) Tábor – Čekanice (východ) Sezimovo Ústí Týn nad Vltavou – sever Vimperk – Hrabice Prachatice České Budějovice – Čtyři Dvory České Budějovice – Za Stromovkou Adamov – Hůry – Rudolfov České Budějovice – Rožnov Jindřichův Hradec Nová Bystřice Nové Hrady Soběslav Sedlice Drhovle – Nová Hospoda Písek – sever Milevsko Chotoviny – Červené Záhoří Tábor – Klokoty Tábor – sever Tábor – Vožická Planá nad Lužnicí Řepice Strakonice Radošovice Protivín Vodňany Týn nad Vltavou Ekopark Býšov Soběslav Veselí nad Lužnicí Prachatice – Těšovice České Budějovice – Kněžské dvory České Budějovice – Okružní České Budějovice – Hůry Český Krumlov – Domoradice Kaplice – nádraží Bujanov Dolní Dvořiště České Velenice – hospodářský park Hůry – vědeckotechnologický park

Rozvojové plochy pro sport a rekreaci

A1 A2

druh

Doprava silniční Plocha těžby

popis

Rozvojové plochy komerční a průmyslové

ozn.

Rozvojové plochy pro bydlení Plochy asanací

TABULKA 21 – ZÁMĚRY Z NÁVRHU ZÚR JČK druh

55


druh

ozn.

popis

D1/6

Dálnice D3 – úsek Borek – Dolní Třebonín, vč. MÚK Krasejovka Rychlostní silnice R3 – úsek Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště Rychlostní silnice R3 – obchvat Dolního Dvořiště Rychlostní silnice R3 – úsek Dolní Dvořiště – státní hranice Rychlostní silnice R4 – hranice SčK – Mirotice (Rakovické chalupy), západní obchvat Čimelic a Rakovic, východní obchvat Mirotic Silnice I/4 – úsek MÚK Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice) Silnice I/4 – východní obchvat Strakonic (Řepice na severu – Radošovice na jihu) Silnice I/4 – úsek Strunkovice nad Volyňkou – Volyně (jižní okraj, U Nišovic) Silnice I/4 – úsek Volyně (Nišovice) – Čkyně (severovýchodní okraj) Silnice I/4 – severozápadní obchvat Čkyně Silnice I/4 – úsek Čkyně (jihozápadní okraj) – Vimperk (severní okraj města) Silnice I/4 – úsek Vimperk (jižní okraj) – Solná Lhota Silnice I/4 – úsek Solná Lhota – Kubova Huť (severní ústí tunelu) Silnice I/4 – tunel Kubova Huť Silnice I/4 – úsek Kubova Huť (jižní ústí tunelu) – křiž. I/39 Nová Houžná Silnice I/19 – úsek hranice Plz. Kraje – západní okraj Mirovic Silnice I/19- úsek východní okraj Mirovic – Lety (východní okraj) Silnice I/19- úsek Lety (východní okraj) – Hrejkovice (západní okraj) Silnice I/19- severní obchvat Hrejkovic Silnice I/19- úsek Hrajkovice (východní okraj) – Sepekov (západní okraj) Silnice I/19- severní obchvat části Sepekov – železniční zastávka Silnice I/19- úsek Oltyně – Tábor (západní okraj, MÚK Klokoty) Silnice I/19 – úsek Tábor (MÚK Klokoty) – Tábor (most přes Jordán) Silnice I/19- severní obchvat Zárybničné Lhoty Silnice I/19- úsek Zárybničná Lhota (východ) – Chýnov (západní okraj) Silnice I/19- jižní obchvat Chýnova, vč. severního obchvatu sídla Kladruby Silnice I/19- úsek Kladruby – hranice s krajem Vysočina Silnice I/20 – úsek hranice Plz. Kraje – Sedlice (jihovýchodní okraj) Silnice I/20 – úsek Sedlice (jihovýchodní okraj) – MÚK Nová Hospoda Silnice I/20 – křižovatka Nový Dvůr,

D2/1 D2/2 D2/3 D4

D5/1 D5/2

D5/3

D5/4 D5/5 D5/6 D5/7 D5/8 D5/9 D5/10 D6/1 D6/2 D6/3 D6/4 D6/5 D6/6 D6/7


D6/8

56

D6/9 D6/10 D6/11 D6/12 D7/1 D7/2

D7/3

druh

ozn. D7/4 D7/5 D7/6 D7/7 D7/8 D8/1 D8/2 D8/3 D8/4 D8/5 D9/1 D9/2

D9/3

D9/4 D9/5 D9/6 D9/7 D9/8 D9/9 D10/1 D10/2 D10/3 D10/4 D11/1 D11/2 D11/3 D11/4 D11/5 D11/6 D11/7 D11/8 D11/9 D11/10

popis záměr nové MÚK Silnice I/20 – úsek Vodňany (Újezd) – Malovičky Silnice I/20 – úsek Malovičky – Češnovice (křižovatka se silnicí II/145) Silnice I/20 – úsek Češnovice – Dasný (křižovatka se silnicí II/105) Silnice I/20 – severní silniční spojka města České Budějovice Silnice I/20 – úsek Okružní – Rudolfovská (České Budějovice) Silnice I/22 – úsek hranice s Plzeňským krajem – Strakonice (západní okraj) Silnice I/22 – severní půloblouk Strakonice Silnice I/22 – severní obchvat Cehnice, od Strakonic homogenizace Silnice I/22 – úsek Drahonice – Lidmovice Silnice I/22 – úsek Lidmovice – Vodňany Silnice I/23 – úsek křižovatka s D3 – Doňov (záp. Okraj) Silnice I/23 – úsek Doňov (západní okraj) – Kardašova Řečice (východní okraj) Silnice I/23 – úsek Kardašova Řečice (východní okraj) – Děbolín (západní okraj) Silnice I/23 – obchvat Děbolín, poté do JH homogenizace Silnice I/23 – severní obchvat Jarošov nad Nežárkou Silnice I/23 – jižní obchvat Nové Olešné Silnice I/23 – úsek Strmilov – Jilem Silnice I/23 – jižní obchvat obcí Jilem a Studená Silnice I/23 – úsek Studená (západní okraj) – hranice s krajem Vysočina Silnice I/24 – východní obchvat Lomnice nad Lužnicí Silnice I/24 – železniční přejezd Lužnice, mimoúrovňové křížení Silnice I/24 – úsek u areálu Gigant Silnice I/24 – úsek Suchdol nad Lužnicí – Tušť Silnice I/29 – úsek Kbelnice – Dobev (západní okraj) Silnice I/29 – úsek Dobev – Písek (západní okraj) Silnice I/29 – severní obchvat Písku Silnice I/29 – úsek Písek – Dolní Novosedly Silnice I/29 – obchvat Záhoří D11/6 – úsek Záhoří – Podolí I Silnice I/29 – úsek Podolí I – Bernartice (západ) Silnice I/29 – obchvat Bernartice Silnice I/29 – úsek Bernartice – Opařany Silnice I/29 – jižní obchvat Opařan

B. RURÚ

druh

ozn.

popis

D11/11

Silnice I/29 – úsek Oařany (východní okraj) – Oltyně (západ) Silnice I/29 – obchvat Oltyně Silnice I/34 – úsek České Budějovice – Třeboň Silnice I/34 – křižovatka v Třeboni Silnice I/34 – úsek Třeboň (východní okraj, Na Kopečku) – Nová Hlína Silnice I/34 – úsek Stráž nad Nežárkou – Jindřichův Hradec Silnice I/34 – východní obchvat Jindřichova Hradce Silnice I/39 – úsek Dolní Třebonín – Rájov Silnice I/39 – úsek Přísečná – Český Krumlov (východ) Silnice I/39 – homogenizace silnice I/39 v Českém Krumlově Silnice I/39 – obchvat Černá v Pošumaví – Hůrka Silnice I/39 – úsek Horní Planá – Želnava (Slunečná) Silnice II/105 – úsek Bernartice – Veselíčko, vč. napojení silnice III. třídy od Písku Silnice II/105 – přeložka Milevsko, jihovýchodní obchvat města Silnice II/120 - Silnice II/120 – nové mimoúrovňové křížení silnice II/120 s IV. TŽK Silnice II/122 – nový úsek silnice jižně od Bechyně Jižní tangenta České Budějovice Silnice II/128 – Číměř přeložka Silnice II/135 – Soběslav Silnice II/137 – úsek Březnice – Sudoměřice u Bechyně Silnice II/137 – průtah Sudoměřice u Bechyně Silnice II/137 – přeložka Bechyňská Smoleč Silnice II/137 – přeložka Malšice Silnice II/137 - obchvat Slapy Silnice II/137 – úsek Tábor (Horky) – křižovatka s dnešní I/3 Silnice II/137 – úsek Měšice – Čekanice Silnice II/137 – úsek Čekanice – Hlinice Silnice II/137 – obchvat Ratibořské Hory Silnice II/137 – obchvat II/137 Všechlapy Silnice II/140 – přeložka Písek Silnice II/140 – Ražice – mimoúrovňové křížení s železnicí Plzeň – ČB Silnice II/141 – jižní obchvat Temelína Silnice II/141 – úsek Svinětice – Prachatice Silnice II/141 – úsek Prachatice – Libínské Sedlo Silnice II/141 – úsek Libínské Sedlo – Blažejovice

D11/12 D12/1 D12/2 D12/3 D12/4 D12/5 D13/1 D13/2 D13/3 D13/4 D13/5 D23/1

D23/2 D24

D25 D26 D27 D28 D29/1 D29/2 D29/3 D29/4 D29/5 D29/6 D29/7 D29/8 D29/9 D29/10 D30/1 D30/2 D31/1 D31/2 D31/3 D31/4

druh

ozn.

popis

D31/5 D31/6

Silnice II/141 – přeložka Blažejovice Silnice II/141 – úsek Blažejovice – Volary Silnice II/142 – přeložka Bavorov Silnice II/144 – přeložka Vlachovo Březí Silnice II/145 – podjezd pod železnicí Vimperk Silnice II/145 – úsek Husinec – Běleč Silnice II/145 – přeložka Němčice – jižní obchvat Silnice II/146 - přejezd přes železnici Dobřejovice Silnice II/147 – úsek Bečice – Žimutice Silnice II/147 – přeložka Bzí Silnice II/147 – úsek Dolní Bukovsko – křižovatka D3 (u Horusického rybníka) Silnice II/147 – Veselí nad Lužnicí – nové křížení s IV. TŽK Silnice II/151 – úsek Kunžak – Dačice (východ) Silnice II/151 – přeložka Dačice Silnice II/154 - jižní obchvat Kaplice Silnice II/138 – jižní půloblouk Albrechtice nad Vltavou Silnice II/138 – úsek Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín Silnice II/138 – jihozápadní obchvat Temelína Silnice II/155 – obchvat Prostřední Svince Silnice II/155 – křižovatka Veselka Silnice II/155 – nové železniční křížení Trocnov Silnice II/156 – úsek Č. Budějovice (MÚK Hodějovice) – Nová Ves Silnice II/156 – obchvat Strážkovice Silnice II/156 – úsek Veselka – Otěvek Silnice II/156 – úsek Žár – Nové Hrady (západ) Silnice II/156 – obchvat Nové Hrady Silnice II/157 – D3 (MÚK Pohůrka) – Srubec Silnice II/157 – úsek Srubec – Ledenice Silnice II/157 – silnice v lokalitě Pinskrtův Dvůr (vých. Od ČK) Silnice II/159 – úsek Tálín – Paseky Silnice II/159 – narovnání serpentýn u Slavětic a Neznašova Silnice II/160 - Č. Krumlov – Rožmberk nad Vlt. – křižovatka s II/163 Silnice II/161 - přeložka Vyšší Brod Silnice II/162 - přeložka Větřní Silnice II/163 – úsek Černá v Pošumaví – Vřesná Silnice II/163 – úsek Vyšší Brod (západ) – křižovatka s R3 u Dolního Dvořiště Silnice II/173 – úsek Strakonice – Sedlice Silnice II/173 – západní přeložka Blatné

D32 D34 D35/1 D35/2 D35/3 D36 D37/1 D37/2 D37/3 D37/4 D38/2 D38/3 D39 D40/1 D40/2 D40/3 D41/1 D41/2 D41/3 D42/1 D42/2 D42/3 D42/6 D42/7 D43/1 D43/2 D43/3 D45/1 D45/2 D46 D47 D48 D49/1 D49/2 D51/1 D51/2

B. RURÚ



57


Silnice II/406 – úsek hranice kraje Vysočina – Dačice (MÚK s II/151) Silnice II/406 – úsek Dačice (západní okraj) – Slavonice Silnice II/408 – východní obchvat Dačic Silnice II/408 – úsek Dačice – hranice kraje Vysočina (směr Jemnice) Silnice II/409 – dálniční přivaděč Planá nad Lužnicí Silnice II/410 – úsek u Budče Silnice II/410 – úsek u Dešné Silnice II/603 – úprava mimoúrovňového křížení silnice II/603 s IV. TŽK Silnice II/603 – úsek Horusice – Neplachov Silnice II/603 – přeložka Ševětín, vč. napojení III/1556 na Mazelov Silnice II/603 – úsek Kamenný újezd – křiž. Se železnicí – Bukovec Silnice II/603 – úsek Bujanov – Dolní Dvořiště Silnice I/3 – Litvínovická ulice – zkapacitnění Silniční napojení lokality Špičák – úsek Horní Planá – Hodňov – Otice Silniční napojení lokality Špičák – úsek Hůrka (žel. zast. Černá v Poš.) – Hodňov Dopravní skelet města Č. Budějovice – Propojení okruhů Dopravní skelet města Č. Budějovice – zanádražní komunikace Dopravní skelet města Č. Budějovice – podjezd pod nádražím Dopravní skelet města Č. Budějovice – Jižní přeložka Silnice III/15425 Dvory nad Lužnicí – přeložka jižně Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková: přeložka Nová Pec Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková: Nová Pec – Bližší Lhota – Zadní Zvonková – hranice Silnice III/10577 – spojnice Rudolfov – Adamov – Hůry Zahájí – Olešník – Chlumec: obchvat Zahájí Zahájí – Olešník – Chlumec: obchvat Olešníka Zahájí – Olešník – Chlumec: úsek Olešník – Chlumec rekonstrukce a homogenizace IV. TŽK – úsek hranice se SčK – Tábor (nádraží) IV. TŽK – úsek Doubí nad Lužnicí (zastávka Doubí u Tábora) – Soběslav IV. TŽK – úsek Soběslav – Ševětín IV. TŽK – úsek Ševětín – České Budějovice (severní okraj, Nemanice) IV. TŽK – průchod Českými Budějovicemi (Nemanice na severním okraji – Hodějovice na jižním okraji)

D52/2 D53/1 D53/2 D54 D55/1 D55/2 D56/1

D56/2 D56/3 D56/4 D56/5 D57 D60/1 D60/2 D63/1 D63/2 D63/3 D63/4 D64 D65/1 D65/2

D81 D82/1

58

D82/3 Doprava železniční


D82/2

D3/1 D3/2 D3/3 D3/4 D3/5

druh

ozn.

popis

D3/6

D73 D74/1 D74/2 D74/3 D20

IV. TŽK – úsek České Budějovice (Hodějovice) – Horní Dvořiště (státní hranice) Železnice Plzeň – Č. Budějovice – úsek České Budějovice – Zliv Železnice Plzeň – Č. Budějovice – úsek Číčenice – hranice Plz. Kraje Železnice Plzeň – Č. Budějovice – připojení železniční trati Ražice – Písek Železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice Šumavské elektrické dráhy Železniční trať Slavonice – Fratres Elektrifikace železnice Písek – Březnice Vltavská vodní cesta – úsek Č. Budějovice – Hluboká nad Vltavou - vodní přístav osobní, koncové přístaviště (turistický přístav) Lannova - vodní přístav osobní, ochranný přístav České Vrbné (na levém břehu) - vodní přístav nákladní, přístav Hrdějovice (na pravém břehu) - vodní přístav osobní, turistický přístav Nový most (na levém břehu) Vltavská vodní cesta – úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou - vodní přístav nákladní Týn nad Vltavou - vodní přístav osobní Týn nad Vltavou Přístavy na Lipně - městský přístav Frymburk - městský přístav Lipno nad Vltavou - městský přístav Černá v Pošumaví - městský přístav Horní Planá Přívoz Purkarec Přívozy na Orlické nádrži – Jistec Přívozy na Orlické nádrži – Zvíkov Přívozy na Orlické nádrži – Orlík Letiště České Budějovice

D21

Letiště Strakonice

D22

Letiště Písek

D19

Veřejné logistické centrum Č. Budějovice Propojení Klápa – Hraničník

D14/1 D14/2 D14/3 D15

Doprava vodní

popis

D52/1

D16 D17 D67 D18/1

D18/2

D72

Doprava letecká

ozn.

Cyklotrasy a cyklostezky Doprava osrtatní

druh

D83 D75/1 D75/2 D75/3 D75/4 D75/5 D75/6 D75/7 D75/8 D75/9

Cyklostezky – úsek Chotoviny – Tábor Cyklostezky – úsek Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí – Želeč Cyklostezky – úsek Planá nad Lužnicí – Košice Cyklostezky – úsek Měšice – Knížecí rybník Cyklostezky – úsek Svinky – Komárov Cyklostezky – úsek Hluboká nad Vltavou – Zámostí Cyklostezky – úsek České Budějovice (Rožnov) – Včelná – Boršov nad Vltavou Cyklostezky – úsek Zlatá Koruna – Srnín – Český Krumlov (nádraží) Cyklostezky – úsek Studnice – Jindřichův Hradec

B. RURÚ

D75/11 D75/12

Energetika – elektrická energie

D75/13 Ee1 Ee2 Ee3 Ee4 Ee5 Ee6 Ee8 Ee10 Ee11 Ee12 Ee13 Ee16 Ee17 Ee18 Ee19 Ee20 Ee21 Ee22 Ee24 Ee25 Ee26 Ee27 Ee30

Energetika – plyn, teplo

Ee31 Ee32 Ee33 Ee34 Ee35 Ep2 Ep3 Ep4 Ep5 Ep6 Ep7 Ep8 Ep9 Ep10

Ep11 Ep12

VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice VVN 110 kV Přídolí – Kaplice VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny VVN 110 kV Strakonice – Řepice VVN 110 kV – Těšovice-Volary VVN 110 kV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora VVN 110 kV Vodňany VVN 110 kV Dasný – Větřní VVN 110 kV Větřní – Horní Planá Transformovna Trhové Sviny Transformovna Kaplice Transformovna Horní Planá Transformovna Volary Transformovna Strakonice Transformovna Blatná Transformovna Vodňany Transformovna Milevsko Transformovna České Velenice Transformovna Tábor – Náchod VVN 400 kV a 110 kV Libníč – Úsilné Transformovna České Budějovice – střed VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí VVN 400 kV JETE – Kočín VVN 400 kV Kočín – Mírovka Kabelové VVN 110 kV Mladé – České Budějovice střed Rozšíření el. Stanice Kočín VTL plynovod Olší – Jistebnice VTL plynovod Strakonice – Písek s příp. pro Štěkeň VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí VTL plynovod Čestice – Stachy VTL plynovod Prachatice – Záblatí VTL plynovod Ševětín – Hosín VTL plynovod Kunžak – Český Rudolec VTL plynovod Lenora – Strážný (s příp. pro Horní Vltavici) Propojení tranzitního plynovodu Transgas s tranzitní větví WAG v Rakousku VTL plynovod Smědeč – Brloh VTL plynovod Kájov – Černá v Pošumaví

druh

ozn.

popis

Ep13 Ep14

VTL plynovod Velešín – Borovany Přeshraniční propojení VTL plynovodu Horní Dvořiště – Český Heršlák VTL plynovod Mladá Vožice – Pacov I. etapa Dálkový horkovod JETE – ČB Severní obchvat Jindřichova Hradce Severozápadní obchvat Lásenice Jihozápadní obchvat Volary Západní přeložka Soběslav Jižní obchvat Číčenice Vodňany přeložka Východní obchvat Volary Napojení letiště na II/156 Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK Úzkorozchodná železnice – úsek Nová Bystřice – státní hranice Obchvat Mirovic Železniční napojení Špičák – úsek Polečnice – Špičák (Otice) Železniční napojení Špičák – úsek Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice) Železniční napojení Klápa Severní silniční tangenta města České Budějovice Hradiště (potok Černá) Dolní Bolíkov (Bolíkovský potok) Větší Vltavice Bednárec Nihošovice Myslín Budislav (Černovický potok) Vysočany (Želetavka) DP Podolí II-Kosejřín DP Jehnědno DP Albrechtice nad Vlt. DP Štipoklasy DP Horní Bukovsko DP Blana DP Ševětín DP Ledenice DP Rejta DP Nakolice DP Krabonoš DP Vrábče VTL plynovod Hvožďany – Chrášťany VTL plynovod Stachy – hranice řešeného území VTL plynovod Stachy – Vimperk VTL plynovod Horní Vltavice – Vimperk VTL plynovod Netolice – Zliv VTL plynovod Stážný (sídlo) – státní hranice VTL plynovod Horní Planá – Volary VTL plynovod Nová Bystřice – Slavonice VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice

Ep25

Územní rezervy pro dopravu

Cyklostezky – úsek Lipno nad Vltavou – Frymburk Cyklostezky – úsek Frymburk – Černá v Pošumaví Cyklostezky – úsek Horní Planá – Pernek Cyklostezky – úsek Lipno nad Vlt. – Přední Výtoň – Bližší Lhota – Nová Pec

Et1 D/A D/B D/C D/D D/E D/F D/G D/H D/J D/M D/N D/O-1 D/O-2 D/P D/R

Úz. rezervy – LAPV

popis

D75/10

Územní rezervy pro těžbu

ozn.

Územní rezervy – plyn

druh

L/A L/B L/C L/D L/E L/F L/G L/H PT2 PT3 PT4 PT5 PT6 PT7 PT8 PT9 PT10 PT11 PT12 PT13 Ep15 Ep16 Ep17 Ep18 Ep19 Ep20 Ep21 Ep22 Ep23 Ep24

B. RURÚ



59

ozn.

popis

V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V9

Vodovod Severní Písecko Zdroj Mažice, vodovody Přivaděč Záblatí – Třeboň Vodovod Nová Bystřice – Lásenice Zdvojení přívodu z přehrady Římov Vodovod Blatná – Lnáře Vodovod Radomyšl – Podolí Skupinový vodovod Lipensko Vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek Vodovod Polště – Vydří – Políkno Vodovod Němčice – Jilem Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny Vodovod Přeštěnice – Chyšky Vodovod Zbelítov – Osek Skupinový vodovod Bernartice Vodovod Albrechtice nad Vltavou Vodovod Kožlí – Myštice – Buzice Vodovod Husinec – Vlachovo Březí – Chlumany Vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá

V10 V11 V12 V13 V14 V15 V16 V17 V18 V19 V20

3.2.

druh

Vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov

B. RURÚ

ozn.

popis

V21 V23

Skupinový vodovod Křemže Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice Vodovod Dvorce – Dolní Lhota Rozšíření skupinového vodovodu Landštejn Vodovod Staré Hobzí – Nové Dvory – Vnorovice Vodovod Dačice – Dobrohošť ČOV Třeboň ČOV Stráž nad Nežárkou ČOV Mirotice ČOV Čimelice ČOV Jistebnice ČOV Blatná Vodovod Bavorov Vodovod Vlkov Úpravna vody Plav Skupinový vodovod Bošilec – Ševětín Lokalita ŠPIČÁK

V24 V25 V26

ÚR ostatní

druh Zásobování vodou


V27 V29 V31 V32 V33 V36 V38 V41 V42 V43 V44 SR16

ZÁMĚRY DALŠÍ

Mezi záměry ostatní se řadí požadavky na změny v návrhu ZÚR a dále záměry, které vyplynuly z územních studií, z 1. úplné aktualizace územně analytických podkladů obcí, z požadavků poskytovatelů údajů o území apod. Tyto záměry byly označeny dle typu záměru v souladu se značením použitým v návrhu ZÚR JČK, pro jejich odlišení byl použit index „o“ a číslo přidělené pro účely RURÚ JČK bylo odlišeno znakem „#“. Pokud se u označeného ostatního záměru neobjevuje znak křížku, znamená to, že jde o změnu konkrétního záměru z návrhu ZÚR JČK. TABULKA 22 – ZÁMĚRY OSTATNÍ ozn.

popis

zdroj

oD#39

návrh umístění logistického centra Mydlovary – rozšíření asanační plochy A1 křiž. II/146 x II/603 křiž. II/105 x III/10579 Maňava – Letiště Marína Karlovy Dvory – návrh Marína Hůrka – návrh Přístav Dolní Vltavice – návrh Rozšíření exist. Maríny Kovářov Marína Hruštice – návrh Marína Hrdoňov – návrh Marína „Wellness“ – návrh Marína „Frymburk“ – návrh Marína Modřín – návrh Tchořovice – návrh umístění sportovního letiště a letiště pro balóny a vzducholodě Purkarec – návrh sportovně

ÚS Letiště Tchořovice ÚS Vltava v úseku Týn nad Vltavou – Č. Budějovice ÚS Šumava

oA1 oD#40 oD#41 oD#42 oSR#1 oSR#2 oSR#3

Kapitola: Záměry další

oSR#4

60

oSR#5 oSR#6 oSR#7 oSR#8 oSR#9 oSR#10

oSR#11

ozn. oSR#12

oSR#13 oSR#14 oSR#15

oSR#16

oSR#17 oSR#18 oSR#19 ÚS Letiště Tchořovice ÚS Vltava

popis rekreační plochy Černá v Pošumaví – ZOOPARK – návrh sportovně rekreační plochy Stachy – záměr rozšíření areálu Zadov Vimperk – ZOOPARK – návrh sportovně rekreační plochy Prachatice – lázeňské místo – návrh sportovně rekreační plochy Hodňov – golfový areál – návrh sportovně rekreační plochy Kožlí – návrh sportovně rekreační plochy Chrást – návrh sportovně rekreační plochy Prachatice – záměr pro golf ve Starých Prachaticích

zdroj ÚS Šumava

ÚS Orlicko

Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 39903/2010 OREG/1


popis

zdroj

oSR6

Týn nad Vltavou – golf – návrh úpravy vymezení rozvojové plochy SR6 Purkarec – golf – návrh rozšíření rozvojové plochy SR7 České Žleby – crossgolf (velká varianta) – rozšíření plochy SR27 Jindřichův Hradec – návrh plochy občanské vybavenosti, plochy pro podnikání Dívčice – záměr na rozvojovou plochu pro dřevovýrobu Protivín – rozšíření rozvojové plochy KP13

ÚS Orlicko

oSR7

oSR27

oKP#1

oKP#2

oKP13

oKP15 oSO#1

oSO#2

oSO#3

oSO#4

oSO7 oSO11

oPT#1 oHP#1

oHP#2

oHP#3

oHP#4

oHP#5

oHP#6

Týn nad Vltavou – zpřesnění rozvojové plochy KP15 Purkarec – návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí Semice – návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí Písek (severozápadní okraj města) – návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí Písek (jihozápadní okraj města) – návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí Týn nad Vltavou – rozšíření rozvojové plochy SO7 České Budějovice – rozšíření rozvojové plochy SO11

Čavyně – záměr na těžbu štěrkopísku Hraniční prostupové místo silniční – záměr – České Velenice/Gmünd Hraniční prostupové místo silniční – záměr – Cetviny/Hammern Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Maříž Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Artoleč Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Peršlák Hraniční značené

ozn.

oHP#7 ÚS Vltava oHP#8 ÚS Šumava oHP#9 ÚAP ORP Jindřichův Hradec Rozpracovaný ÚP Dívčice (Ing. Smítka) Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 39916/2010 OREG/1, 3 ÚS Orlicko

oHP#10

oHP#11

oHP#12

ÚS Vltava oHP#13 ÚS Orlicko

ÚS Orlicko

ÚS Orlicko

oHP#14

oHP#15

oHP#16 ÚS Orlicko Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 270/2011 OREG/1 ÚÚP Vodňany (na dotaz) Návrh ZÚR – 03/2009

oHP#17

oHP#18

oHP#19

oHP#20

oHP#21

oHP#22

oHP#23

popis

zdroj

prostupové místo pro turisty – záměr Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Kyselov Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Smrčina Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Dolní Dvořiště/Stiegersdorf Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Radvanov/Rading Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Nové Hrady (Vyšné – Fišerovy chalupy)/Höhenberg Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Františkov/Litschau Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Hinterfirmiansreut Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Bučina – Knížecí Pláně/Teufelbachstrasse Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Siebensteinkopf Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Žďárek/Langruck Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Vorderrfirmiansreut Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Krásná Hora Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Krásná HoraHorní cesta Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Rosenaurova nádržka Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – U tokaniště Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Sankt Oswald Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Zoubek II/23


ozn.

B. RURÚ

61


ozn.

popis

oHP#24

Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Zoubek II/21 Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Pod Pasečnou Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Pasečná Hraniční značené prostupové místo pro turisty – záměr – Guglwald Hraniční prostupové místo železniční – záměr – Slavonice/Fratres Hraniční prostupové místo železniční – záměr – Stožec/Haidmühle Návrh R4 (Nová Hospoda – Strakonice) - varianta A - varianta B - varianta D - varianta E

oHP#25

oHP#26

oHP#27

oHP#28

oHP#29

oD#1

oD#2

oD#3

oD#4

oD#5


oD#6

62

oD#7

oD#8 oD#9

Silnice II/156 (Nové Hrady – HP Vyšné/Höhenberg): - 1. Varianta jihozápadně rybníka Modráček - 2. Varianta severovýchodně rybníka Modráček Cyklo Borová Lada – Vimperk – Čkyně – Malenice – Volyně Severní obchvat Dolního Bukovska

S13 – Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1: – trasa dle AGR hlavní v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 Humpolec (D1) S13 – Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 – trasa dle AGR doplňková Třeboň – Suchdol nad Lužnicí – Halámky Napojení obchvatu I/4 u Horní Vltavice na silnici II/167 Přeložka Lenora – Nová Houžná sil. I/39 Kájov (křiž. I/39) – Boletice – lokalita Špičák (sil.

zdroj

ozn. oD#10

oD#11 oD#12

oD#13 oD#14

oD#15 PÚR 2008 Prověření účelnosti řešení kapacitní silnice jako R v úseku Nová Hospoda – Strakonice ÚS vedení silnice II/156 v úseku Nové hrady – HP Vyšné / Höhenberg

oD#16

oD#17 oD#18 oD#19

oD#20

oD#21

ÚS Šumava oD#22 Vyhledávací studie, zpracovatel Zenkl CB, s.r.o., 03/2011 PÚR 2008, Optimalizace dopravní sítě Jihočeského kraje

oD#23 oD#24

oD#25 oD#26 oD#27

Návrh ZÚR – 08/2008

oD#28

popis III/1637) Napojení přeložky Horní Planá – Želnava (D13/5) na silnici III/1632 směr na Novou Pec Přeložka Hluboká nad Vltavou silnici II/146 Cyklostezka Nové Hrady – Horní Stropnice – Rychnov u Nových Hradů – Benešov nad Černou – Ličov Silnice II/156 Vyšné – České Velenice Cyklostezka Třeboň – Stará Hlína – Mláka – Stráž nad Nežárkou Cyklostezka Třeboň – Majdalena – Suchdol nad Lužnicí Cyklostezka Třeboň – Lomnice nad Lužnicí – Veselí nad Lužnicí Železnice Nové Údolí – státní hranice Cyklotrasa Hosty – Nový Dvůr – Týn nad Vltavou Nový most přes Vltavu u Hladné sil. II/135 (dočasně přívoz pro pěší a cyklisty) Krátká přeložka sil. II/105 v místní části Koloměřice (obec Chrášťany) Krátká přeložka sil. II/105 v místní části Nemějice (obec Slabčice) Cyklotrasa Podolí I – Slabčice – Dražíč Přeložka sil. II/128 Jindřichův Hradec – Kunifer Přeložka Trhové Sviny sil. II/156 - varianta A - varianta B - varianta BD1 - varianta BD2 - varianta C - varianta D - varianta E (varianta z návrhu ZÚR JČK 12/2010) Záměr INLINE dráhy ve Stožci Záměr bílá stopa Překategorizace silnice II/137 Běleč – Bzová – Vilice (nyní silnice II/137 vede přes Elbančice) Východní obchvat Nové Bystřice

B. RURÚ

zdroj

ÚS Třeboňsko – Novohradsko

Návrh ZÚR – 08/2008 ÚS Třeboňsko – Novohradsko

Návrh ZÚR – 03/2009 ÚS Orlicko

Návrh ZÚR – 08/2008 Vyhledávací studie přeložky Trhové Sviny (doplněná)

ÚS Šumava

Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 40045/2010 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 628/2011 OREG/1, 2


popis

zdroj

oD#29

Homogenizace silnice II/143 v obci Křemže (od náměstí po nově zrekonstruovaný most přes Křemžský potok) Tunel Český Krumlov Přeložka silnice II/154 v Třeboni Západní půloblouk, úsek sídliště Máj – Litvínovice Propojení ulic Strakonická – M. Horákové Malý obchvat ve východní části Kunžaku Železnice Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví (dříve územní rezerva D/L) Železnice Veselí – Jindřichův Hradec – hr. Kraje (dříve územní rezerva D/K) Nová silnice I/39 městem podél stávající železniční tratě v Českém Krumlově (dříve D13/3) Dopravní napojení VLC v Č. Budějovicích Propojení jižní přeložky (záměr D63/4) a zanádražní komunikace (dříve záměr D63/2)

Telefonicky s Ing. Troupem (starostou Křemže) Návrh ZÚR – 12/2010

oD#30 oD#31 oD#32 oD#33 oD#34 oD#35

oD#36

oD#37

oD#38 oD#43

oD#44

oD52/2

oD75/12

oEe#1

oEe#2

Požadavek na komplexní rekonstrukci silnice III. třídy III/15529 s úpravou vedení trasy Úprava vymezení koridoru pro obchvat Dolního Bolíkova (v návrhu ZÚR JČK záměr D52/2)

popis

oEe#3

Vedení VVN 110 kV Těšovice – Volary

oEe#4

Propojovací vedení VVN 110 kV Kaplice – Trhové Sviny Vedení 110 kV Strakonice – Vimperk (dříve záměr Ee15)

oEe#5

oEe#6

Doplnění vedení VVN 110 kV Dačice – Jemnice

oEe1

Úprava trasy vedení VVN 110 kV – Přední Zborovice (v návrhu ZÚR JČK záměr Ee1)

oEe33

Úprava trasy vedení VVN 400 kV – Myslkovice (v návrhu ZÚR JČK záměr Ee33)

oEp17

Úprava trasy VTL plynovodu – Zdíkov (v návrhu ZÚR JČK záměr Ep17)

oEp4

Úprava trasy vedení VTL plynovodu – Sedlečko u Soběslavě (v návrhu ZÚR JČK záměr Ep4)

oV1

Úprava vedení vodovodního řadu – Probulov (v návrhu ZÚR JČK – záměr V1)

oV41

Úprava vedení vodovodního řadu – Bavorov na území obce Strunkovice nad Blanicí (v návrhu ZÚR JČK – záměr V41)

ÚS Vltava Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 270/2011 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 1435/2011 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – připomínka KUJCK 39678/2010 OREG/1

Úprava trasy cyklostezky Horní Planá – Pernek (v návrhu ZÚR JČK záměr D75/12)

Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 37477/2010 OREG/1

Zdvojení vedení 400 kV Kočín – Přeštice

Elektrotrans a.s., Praha, KUJCP00T5C0U (ČEPS – MAWIS) ČEPS v rámci poskytování ÚAP přes

Zdvojení vedení 400 kV Malovice – Dasné

ozn.

zdroj MAWIS ÚP VÚC Prachaticko (nedokončený), po konzultaci s Ing. Hlachem (E.ON) Návrh ZÚR – 08/2008 E.ON – návrh trasy na základě emailu z 5. 4. 2011 (Ing. Hlach) ÚP VÚC Javořická vrchovina, Návrh ZÚR JČK – připomínka KUJCK 39678/2010 OREG/55 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 1952/2011 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 439/2011 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 1426/2011 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 39756/2010 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 611/2011 OREG/1, 3 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 2636/2011 OREG/1


ozn.

B. RURÚ

63


3.3.

B. RURÚ

ZÁMĚRY V SOUVISLOSTI S ÚSES

Součástí návrhu ZÚR JČK je vymezení regionálních a nadregionálních prvků ÚSES dle částečně upravené verze 2 Generelu nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v Jihočeském kraji (dále jen „generel ÚSES“). V současnosti je k dispozici již verze 4 generelu ÚSES, která se v některých částech liší od ÚSES vymezeného v návrhu ZÚR. Požadavky na změny ve vymezení prvků ÚSES jsou blíže specifikovány v následující tabulce. TABULKA 23 – POŽADAVKY NA ZMĚNY VE VYMEZENÍ ÚSES zdroj

popis požadovaných změn

dotčené obce

Generel ÚSES verze 4

Zmenšení RBC 0 Kovašín + protažení NRBK 116 Velká Kuš – Řežabinec (V+N). Podstatné zmenšení RBC 830 Větrov.

Blatná, Doubravice

V současnosti je k dispozici již verze 4 generelu ÚSES, která se v některých částech liší od ÚSES vymezeného v návrhu ZÚR JČK.

Aktualizace nadregionálního ÚSES4 (MŽP, resp. AOPK ČR)

Zmenšení NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora (MH). Výrazné zmenšení RBC 831 chomouty a s tím související úprava vymezení NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora (MH+V). Drobné zmenšení NRBK 115 Dědovické stráně – K60 (MH). Zmenšení RBC 1729 Strážka a s tím související úprava vymezení NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora (MH+V). Podstatné zmenšení RBC 827 Rukávečská obora a s tím související úprava vymezení RBK 311 Kopaniny – Rukávečská obora a dále RBK 310 Rukávečská obora – Spálená. Drobné zmenšení RBC 828 Kopaniny a s tím související úprava vymezení RBK 311 Kopaniny – Rukávečská obora a dále NRBK 60 Štěchovice – Hlubocká obora (MH+V). Úprava vymezení NRBK 114 Řežabinec – Dědovické stráně (MH). Drobná úprava ve vymezení RBC 793 Mařský vrch. Úprava ve vymezení NRBK 118 Hlubocká obora – Dívčí Kámen (V+N).

Požadavek na drobnou změnu ve vymezení části NRBK 170 Žofín – K174 (MB). Požadavek na drobnou změnu ve vymezení části NRBK 167 Stará řeka – hranice ČR (B). NRBC 25 – Dědovické stráně NRBC 26 – Hlubocká obora

Kapitola: Záměry v souvislosti s ÚSES

NRBC 36 – Velká Kuš

64

NRBC 37 – Řežabinec

NRBC 38 – Stará řeka

NRBC 39 – Červené blato 4

Čimelice, Králova Lhota, Nevězice, Smetanova Lhota, Rakovice, Varvažov Kostelec nad Vltavou, Kovářov Jickovice, Kostelec nad Vltavou Varvažov Jickovice Jetětice, Květov, Milevsko

Jetětice

Čížová, Písek Svatá Maří Branišov, Čejkovice, České Budějovice, Dubné, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Litvínovice Kaplice Hamr, Třeboň Čížová, Oslov, Ostrovec, Varvažov, Vojníkov, Vráž Hluboká nad Vltavou, Hosín Blatná, Čečelovice, Kadov, Lažánky, Lnáře, Tchořovice, Záboří Cehnice, Čejetice, Heřmaň, Kestřany, Putim, Ražice, Štěkeň Hamr, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Smržov, Stříbřec, Třeboň Dvory nad Lužnicí, Hranice,

Dne 8. 3. 2011 obdržel krajský úřad návrh vymezení biocenter a os koridorů nadregionálního ÚSES ze studie „Aktualizace nadregionálního ÚSES“ od Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR k připomínkování. Jelikož Jihočeský kraj neuplatnil v této věci žádné připomínky, lze předpokládat, že vymezení nadregionálních prvků dle MŽP zůstane v této podobě.


popis požadovaných změn

NRBC 51 – Kleť – Bulový

NRBC 52 – Dívčí Kámen

NRBC 54 – Cunkovský hřbet NRBC 56 – Vojířov

NRBC 77 – Knížecí stolec NRBC 79 – Žofín NRBC 80 – Pařezitý Roštejn NRBC 2006 – Rašeliniště Ruda – Horusický rybník NRBC 2014 – Vltavská niva Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 270/2011 OREG/1 Návrh ZÚR JČK – námitka KUJCK 39949/2010 OREG/1 Generel ÚSES Táborsko (zdrojem byl i velký počet námitek obcí Táborska k návrhu ZÚR JČK)

Požadavek na drobnou změnu ve vymezení části NRBK 117 Hlubocká obora – K118 u sídla Třebotovice Požadavek na drobnou změnu ve vymezení části NRBK 170 Žofín – K174 u sídla Žďár (verze 4.0 generelu ÚSES již odpovídá řešení požadovanému v námitce) Nadregionální a regionální prvky ÚSES vymezené v generelu ÚSES Táborska se v některých místech podstatně liší od nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vymezených v návrhu ZÚR JČK, resp. ve verzi 4 generelu ÚSES v Jihočeském kraji.

dotčené obce

Jílovice, Nové Hrady, Petříkov, Suchdol nad Lužnicí Brloh, Český Krumlov, Holubov, Chvalšiny, Kájov, Křemže, Ktiš, Přísečná, Srnín, Zlatá Koruna Boršov nad Vltavou, Dolní Třebonín, Holubov, Kamenný Újezd, Křemže, Vrábče, Zlatá Koruna Borotín, Jistebnice, Nadějkov Číměř, Nová Bystřice, Příbraz, Staňkov, Stráž nad Nežárkou Boletice Benešov nad Černou, Horní Stropnice, Pohorská Ves Studená Bošilec, Ponědrážka, Veselí nad Lužnicí Lenora, Nová Pec, Stožec, Volary, Želnava České Budějovice

Kaplice

Celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor.

Kapitola: Záměry v souvislosti s ÚSES

zdroj

B. RURÚ

65


4. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích jsou zjišťovány ze vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území, dále ze střetů záměrů s limity využití území, ze zjištěných urbanistických, dopravních, hygienických závad a závad v oblasti ochrany přírody a krajiny. K identifikaci problémů byly provedeny následující kroky:  střety záměrů na provedení změn v území vzájemně mezi sebou,  střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území,  problémy nadmístního významu převzaté z ÚAP obcí,  problémy a závady identifikované pomocí SWOT analýz,  problémy ve vazbě na § 39 odst. 6 SZ. 4.1.

URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ, HYGIENICKÉ A JINÉ ZÁVADY

Kapitola: Urbanistické, dopravní, hygienické a jiné závady

Za problém je nutné považovat i identifikované slabé stránky území, které vyplynuly ze SWOT analýz v jednotlivých tématech rozboru udržitelného rozvoje území. Urbanistické a dopravní závady jsou nejlépe identifikovány pomocí střetů v území a jsou součástí problémového výkresu. Identifikované problémy a závady vyplývající ze SWOT analýz jsou po jednotlivých tématech rozepsány v závěru každého tématu – viz. kapitola 1.

66

4.1.1. URBANISTICKÉ ZÁVADY Obecné závady:  Postupný proces suburbanizace a desurbanizace.  Stále málo návrhů nových ploch pro výstavbu uvnitř center a opětovným využitím brownfields.  Chybí vytváření podmínek pro změnu či zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel.  Malý důraz na obnovu starého bytového fondu, před výstavbou obytných komplexů na „zelené louce“.  Vymezování nových ploch pro bydlení kolem velkých měst bez řešení problémů souvisejících s veřejnou infrastrukturou. Závady vyplývající z ÚAP obcí:  Nedostatečně vyvinutý potenciál cestovního ruchu na Dačicku, což lze podpořit umožněním umisťovat turistická ubytovacích zařízení, sportovní a rekreační zařízení a služby v podmínkách využití vhodných ploch s různým způsobem využití, prověřit a navrhnout využití chátrajících kulturních památek, prověřit další možnosti podpory cestovního ruchu, vytvořit pro něj podmínky, podpořit historické vazby a hodnoty regionu Jihozápadní Moravy, chátrající a nevyužívané objekty navrhnout na využití pro rekreační bydlení apod.  Nedostatek pracovních příležitostí, nízká podnikatelská aktivita, vysoká nezaměstnanost, vysoká dojížďka, perifernost území Dačicka, což lze řešit možností podnikání na vlastních pozemcích v zastavěném území návrhem ploch s rozdílným způsobem využití smíšených, navrhnout opuštěné a chátrající areály pro výrobní funkci nebo jako zařízení cestovního ruchu, prověřit a navrhnout plochy výroby včetně infrastruktury.  S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zvážit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu na Písecku. 4.1.2. DOPRAVNÍ ZÁVADY Obecné závady:  Úrovňová křížení silnic 1. třídy s železnicí, a to jak z hlediska bezpečnosti silničního provozu, tak i z hlediska zpomalování dopravy na těchto významných silničních tazích.  Významné silniční tahy procházející zastavěným územím, což způsobuje problémy jak z hlediska bezpečnosti, tak i z hlediska možného zpomalení dopravy.  Nedostatečné řešení dopravní infrastruktury při navrhování rozvojových ploch (týká se obecně veřejné infrastruktury), kdy nejsou náležitě zváženy důsledky realizace těchto rozvojových ploch, zejména s ohledem na zvýšenou dopravní zátěž a zvýšené nároky na občanskou vybavenost. Závady vyplývající z ÚAP obcí:  Potřeba navržení obchvatu silnice II/122 u Lhenic.  Chybějící komunikační propojení – zvýšení propustnosti krajiny a obnovení propojení sídel, zvýšení počtu hraničních přechodů na Dačicku.

B. RURÚ


   

B. RURÚ

Absence silnice I. třídy, dopravního napojení Dačicka (zejména Dačice, Peč, Cizkrajov, Slavonice, Český Rudolec, Třebětice, Budíškovice a Dešná) na silniční dopravní infrastrukturu ČR. Nedostatečná dostupnost a přepravní parametry dopravního spojení Táborska s Prahou, Českými Budějovicemi a Lincem, což může zlepšit vybudování dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru pro kombinovanou dopravu AGTC, včetně navazující infrastruktury. Nedostatečné dopravní vazby území ORP Tábor se sousedními regiony Vysočina, Plzeňským a Jihomoravským krajem, což lze zajistit rekonstrukcí silnic I. a II. třídy a modernizací vnitrostátního železničního koridoru železniční dopravy Plzeň – České Budějovice – Brno. Nedostatečné propojení center osídlení ORP (Tábor, Planá nad Lužnicí, Bechyně) veřejnou dopravou se sítí ostatních sídel, zejména v periferních mikroregionech Jistebnicko, Mladovožicko a Bechyňsko.

4.1.4. ZÁVADY V OBLASTI OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Obecné závady:  Umisťování staveb s možným negativním vlivem na krajinný ráz.  Nadměrná urbanizace volné krajiny mimo zastavěná území obce.  Nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.  Pomalá a komplikovaná realizace nefunkčních částí ÚSES.  Nadměrný rozvoj turistického ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny.  Tlak na urbanizaci koridoru dálnice D3, případně rychlostní silnice R3 na území Jihočeského kraje.  Přivedení tranzitní, především nákladní dopravy na dálnici D3 jako důsledek začlenění dálnice D3 do evropského dálničního propojení sever – jih. Závady vyplývající z ÚAP obcí:  Zemědělská produkční krajina s minimem lesů a vodních ploch, oblast se sníženou ekologickou stabilitou – snížená biodiverzita v oblasti Dačicka.  Nefunkčnost vymezených prvků ÚSES včetně nedostatečného zajištění návaznosti vymezení ÚSES na hranicích správního území obcí na území Dačicka. 4.1.5. OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY Obecné závady:  Plochy záplavových území, což jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu povodně zaplavena vodou. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, dále je zakázáno těžit způsobem zhoršujícím odtok vod aj. Mimo stanovenou aktivní zónu v záplavovém území stanovuje omezující podmínky vodoprávní úřad.  Plochy poddolovaných území a místa se starými důlními díly, které vznikly dřívější důlní činností a svojí existencí mohou ohrozit další rozvoj v území.  Sesuvná území, kterých je v Jihočeském kraji naštěstí málo, ale přesto mohou ohrozit možný rozvoj v území. Závady vyplývající z ÚAP obcí:  chybějící komplexní řešení protipovodňových opatření v kraji a jejich koordinace.

Kapitola: Urbanistické, dopravní, hygienické a jiné závady

4.1.3. HYGIENICKÉ ZÁVADY Obecné závady:  Zdroje znečištění ovzduší REZZO, kdy jde o velké, střední a malé zdroje znečištění ovzduší, které se velkou měrou podílejí na emisích kraje v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek.  Zdroje zápachu, kdy se může jednat o zemědělské provozy nebo např. o zařízení ke zpracování odpadu či skládky.  Haldy nebo odvaly, kdy jde o jistý způsob znehodnocení území.  Liniové zdroje emisí tedy významné silniční tahy procházející zastavěným územím, kdy jde o závadu ve vztahu především k obytnému území.  Oblasti s vysokým radonovým rizikem, kde provádění staveb vyžaduje provedení opatření proti průniku radonu. Závady vyplývající z ÚAP obcí:  Chybějící síť regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady pro omezení ukládání komunálního odpadu na skládky a pro výstavbu biofermentačních jednotek na zpracování komunálního odpadu (ÚAP Týn nad Vltavou).

67


4.2.

B. RURÚ

IDENTIFIKOVANÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Střety záměrů na provedení změn v území byly podrobeny analýze v prostředí GIS, a to ve dvou krocích:  střety vzájemné,  střety s limity využití území a s hodnotami v území. Záměry na provedení změn v území byly rozděleny do 14 kategorií – doprava silniční, doprava železniční, doprava letecká, doprava vodní, cyklotrasy, veřejné logistické centrum, rozvojové plochy, plochy těžby, elektrická energie, plyn a teplo, vodovody a kanalizace, územní rezervy – LAPV, územní rezervy ostatní, ostatní záměry. Limity využití území a hodnoty použité pro provedení identifikace střetů v území byly redukovány na ty nejvýznamnější resp. nadmístní, zejména limity spojené s ochranou přírody a krajiny. Výsledkem provedené analýzy jsou vrstvy střetů, které čítají tisíce bodů, kde každý jednotlivý bod znamená identifikovaný střet v území. Z takto identifikovaných střetů byly vybrány ty významnější, které byly zahrnuty mezi významnější problémy k řešení v ÚPD. Za významnější byly považovány střety s ochranou přírody, se záplavovými územími, s CHOPAV, a dále s krajinnými památkovými zónami. Identifikované střety jsou součástí problémového výkresu, přičemž každý střet má konkrétní značku a barvu podle druhu střetu. Střety byly prováděny podle následující matice: TABULKA 24 – MATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ

68

x x x x x x x x x x

cyklotrasy

Ostatní záměry

x x x x x x x x x

Územní rezervy – ostatní

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Územní rezervy – LAPV


Vodovody a kanalizace


Plyn a teplo

x

Elektrická energie

x x

x x x

Plochy těžby

x x

Vodní doprava

Letecká doprava

Železniční doprava x

x x x

Rozvojové plochy

Silniční doprava Železniční doprava Letecká doprava Vodní doprava cyklotrasy Veřejné logistické centrum Rozvojové plochy Plochy těžby Elektrická energie Plyn a teplo Vodovody a kanalizace Územní rezervy – LAPV Územní rezervy ostatní Ostatní záměry Dobývací prostory Ložiska nerostných surovin Poddolovaná území CHLÚ CHOPAV Záplavová území Národní park CHKO Přírodní parky Natura 2000 (EVL + SPA) MZCHU Lokality zvláště chráněných druhů Půda 1. Třídy ochrany Lesy ochranné a zvláštního určení Krajinná památková zóna ÚSES – nadregionální prvky

Veř. Logistické centrum

Záměry na provedení změn v území Vybrané limity využití území

Kapitola: Identifikované střety záměrů na provedení změn v území

Silniční doprava

Záměry na provedení změn v území

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

x

x x

x x x

x x x x

x x x x x

x x x x x x

x x x x x x x

x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x x x x x x x

x x x x x

x x x x x x x x x x

x x x x x x x x

x x x x x x x x

x x x x x

x x x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x


B. RURÚ

4.2.1. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V této kapitole byly prověřeny možné střety záměrů dopravní infrastruktury s vybranými limity využití území blíže specifikovanými viz. Tabulka 24 – Matice střetů v území. Vyjmenované střety jsou obsaženy i v problémovém výkrese. ozn.

název

limit využití území

D1

dálnice D3

D2

rychlostní silnice R3

D3

IV. TŽK

D4


D5

silnice I/4

D6

silnice I/19

D7

silnice I/20

D8

silnice I/22

D9

silnice I/23

D10

silnice I/24

D11

silnice I/29

D12

silnice I/34

D13

silnice I/39

D14

železnice Plzeň - Č. Budějovice

1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHLÚ Dráchov, CHOPAV Třeboňská pánev, lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin Dráchov, PP Doubí u Žíšova, PR Horusická blata, EVL Lužnice a Nežárka, ptačí oblast Třeboňsko, poddolovaná území (České Budějovice 4 a 5, Hůry 2 a 3, Hůry-Kateřina 4 a 5, Rudolfov u Č. Budějovic, Vráto 1 -Hlinsko), přírodní park Turovecký les, Q100 (Bechyňský potok, Černovický potok, Dobrovodský potok, Hodějovický potok, Chotovinský potok, Lužnice, Malše, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) 1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Kaplice, CHOPAV Novohradské hory, poddolované území Kaplice 2 1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Ševětín, CHKO Třeboňsko, CHOPAV (Novohradské hory, Třeboňská pánev), lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin Veselí nad Lužnicí-Vlkov, PR Horusická blata, EVL (Blanský les, Hlubocké obory, Lužnice a Nežárka), ptačí oblasti (Hlubocké obory, Třeboňsko), poddolovaná území (Dobřejovice, Hrdějovice, Kamenný Újezd 2, 4), Q100 (Černovický potok, Dobrovodský potok, Hodějovický potok, Košínský potok, Lužnice, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) 1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Nerestce, ložisko nerostných surovin Lety, Q100 (Lomnice, Skalice) 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHLÚ Výškovice I., CHOPAV Šumava, lesy ochranné a zvláštního určení, ložiska nerostných surovin (Výškovice, Výškovice-Sudslavice), PP Pod Ostrohem, EVL Šumava, Q100 (Otava, Peklov, Spůlka, Teplá Vltava, Volyňka) 1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Meziříčí, lesy ochranné a zvláštního určení, ložiska nerostných surovin (Lety, Meziříčí), ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy, Q100 (Milevský potok, Vltava) 1. třída ochrany ZPF, KPZ Libějovicko - Lomecko, lesy zvláštního určení, PR (Sedlická obora, Vrbenské rybníky), EVL Vrbenské rybníky, ptačí oblast Českobudějovické rybníky, poddolované území Vráto 1 - Hlinsko, přírodní park Pálenec, Q100 (Bezdrevský potok, Dehtářský potok, Dobrovodský potok, Vltava - Č. Vrbné - Kořensko, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) 1. třída ochrany ZPF, ložisko nerostných surovin Cehnice, poddolované území Cehnice, Q100 Otava 1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, ptačí oblast Třeboňsko, přírodní park Javořická vrchovina, Q100 (Hamerský potok, Řečice, Studentský potok, Žirovnice) 1. třída ochrany ZPF, dobývací prostory (Cep I a II, Tušť, Tušť I), CHKO Třeboňsko, CHLÚ Tušť, CHOPAV Třeboňská pánev, ložiska nerostných surovin (Cep 2, Suchdol nad Lužnicí, Tušť-Halámky, TušťSuchdol nad Lužnicí), NPR Velký a Malý Tisý, EVL Třeboňsko _ střed, EVL Velký a Malý Tisý, ptačí oblast Třeboňsko, Q100 Lužnice 1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné a zvláštního určení, přírodní park Písecké hory, Q100 (Otava, Smutná, Vltava) 1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHLÚ Třeboň, CHOPAV Třeboňská pánev, lesy zvláštního určení, ložiska nerostných surovin (Dunajovice - Libín, Holičky u Staré Hlíny, Třeboň), ptačí oblast Třeboňsko, přírodní park Homolka - Vojířov, Q100 (Hamerský potok, Nežárka, Řečička) 1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, NP a CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL (Blanský les, Boletice, Šumava), ptačí oblasti (Boletice, Šumava), poddolovaná území (Český Krumlov - Nové Dobrkovice, Horní Planá, Přísečná-Domoradice 1 a 2), Q100 (Vltava, Vltava - VD Lipno I - Planá) 1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení, PR Bažantnice u Pracejovic, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PP Skalský, PP Tůně u Hajské,


TABULKA 25 - STŘETY DOPRAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

69



ozn.

70

název

D15

železnice Veselí nad Lužnicí České Velenice

D16

ŠED

D17 D18

železnice Slavonice - Fratres Vltavská vodní cesta

D19

VLC České Budějovice

D20

letiště České Budějovice

D23 D24 D25 D26

silnice II/105 silnice II/120 silnice II/122 jižní tangenta České Budějovice

D27 D28 D29

silnice II/128 silnice II/135 silnice II/137

D30 D31

silnice II/140 silnice II/141

D32 D34 D35 D36 D37

silnice II/142 silnice II/144 silnice II/145 silnice II/146 silnice II/147

D38

silnice II/151

D39 D40 D41 D42


D43

silnice II/157

D45 D46

silnice II/159 silnice II/160

D47 D48 D49


limit využití území EVL Hlubocké hráze, ptačí oblasti (Českobudějovické rybníky, Řežabinec), Q100 (Bezdrevský potok, Blanice, Dehtářský potok, Dobrovodský potok, Otava, Vltava - Č. Vrbné - Kořensko, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka, Volyňka) 1. třída ochrany ZPF, dobývací prostory (Cep I a II), CHKO Třeboňsko, CHLÚ (Cep I, Ponědrážka), CHOPAV Třeboňská pánev, lesy zvláštního určení, LZCHD Kozí vršek, ložiska nerostných surovin (Cep 2, Dvory nad Lužnicí-Tušť, Majdalena, Suchdol nad Lužnicí, Tušť-Halámky, Val), PP Kozí vršek, NPR Stará řeka, NPR Velký a Malý Tisý, EVL (Lužnice a Nežárka, Nadějská soustava, Třeboňsko - střed, Velký a Malý Tisý), ptačí oblast Třeboňsko, Q100 (Lužnice, Nežárka, Rybná) 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHLÚ Černá v Pošumaví I., CHOPAV Šumava, lesy ochranné a zvláštního určení, ložisko nerostných surovin Bližná-Blíženský les, EVL Šumava, poddolované území (Černá v Pošumaví-Blíženský les, Horní Planá), Q100 (Vltava, Vltava - VD Lipno I - Planá) 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné a zvláštního určení, EVL Lužnice a Nežárka 1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Vltava - Č. Vrbné - Kořensko, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) 1. třída ochrany ZPF, Q100 (Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) 1. třída ochrany ZPF, Q100 Milevský potok 1. třída ochrany ZPF lesy zvláštního určení 1. třída ochrany ZPF, Q100 (Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Sudoměřice I., CHOPAV Třeboňská pánev, lesy zvláštního určení, EVL Lužnice a Nežárka, poddolovaná území (Horky, Ratibořské Hory-revír), Q100 Lužnice 1. třída ochrany ZPF, PP Ražický 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, LZCHD Blanice, NPP Blanice, PP Upolíny, EVL Šumava, přírodní park Svobodné hory, Q100 (Bavorovský potok, Blanice, Živný potok) 1. třída ochrany ZPF, Q100 Bavorovský potok 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, Q100 Blanice poddolované území Dobřejovice 1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev, Q100 Lužnice 1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné, přírodní park Česká Kanada, Q100 (Bolíkovský potok, Moravská Dyje, Vápovka) 1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Kaplice, CHOPAV Novohradské hory, ložisko nerostných surovin Kaplice, Q100 Malše přírodní park Písecké hory 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV (Novohradské hory, Třeboňská pánev), KPZ Novohradsko, lesy zvláštního určení, EVL Sokolí hnízdo a bažantnice, poddolované území Nedabyle-Doubravice 1, přírodní park Novohradské hory, Q100 Stropnice 1. třída ochrany ZPF, poddolované území České Budějovice 5 - Dobrá Voda lesy zvláštního určení, přírodní park Písecké hory 1. třída ochrany ZPF, lesy ochranné a zvláštního určení, PR Český Jílovec, EVL Vltava Rožmberk - Větřní, poddolovaná území (Český Krumlov - Plešivec 1, Větřní, Větřní - Němče), Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá lesy zvláštního určení, poddolované území Větřní 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHLÚ Černá v Pošumaví II., CHOPAV Šumava, EVL Šumava, přírodní park Vyšebrodsko, Q100 (Větší

B. RURÚ


název

D51

silnice II/173

D52 D53 D54 D55 D56 D57 D60

D63 D64 D65

D67

D72 D74 D81 D82 D83 oD#1 oD#2 oD#4 oD#7 oD#8 oD#9 oD#10

oD#11 oD#13 oD#17 oD#19 oD#21

oD#24 oD#25

oD#26


Vltavice, Vltava, Vltava - VD Lipno I - Planá) 1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Blatná, CHLÚ Blatná, Q100 Závišinský potok silnice II/406 1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Dačice, lesy zvláštního určení, PP Dubová stráň, Q100 (Bolíkovský potok, Moravská Dyje) silnice II/408 1. třída ochrany ZPF, Q100 Moravská Dyje silnice II/409 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Turovecký les silnice II/410 1. třída ochrany ZPF, Q100 Želetavka silnice II/603 1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, CHOPAV (Novohradské hory, Třeboňská pánev), EVL Horní Malše, Q100 Malše silnice I/3 1. třída ochrany ZPF, Q100 (Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) silniční napojení lokality Špičák 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL (Boletice, Šumava), ptačí oblast Boletice, poddolované území Horní Planá Dopravní skelet města Č. 1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Hodějovický potok, Budějovice Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) silnice III/15425 CHKO Třeboňsko, CHLÚ Krabonoš, CHOPAV Třeboňská pánev, ložisko nerostných surovin Halámky, Q100 Lužnice silnice Nová Pec - Zadní 1. třída ochrany ZPF, NP a CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné Zvonková a zvláštního určení, PP (Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové, Úval Zvonková), EVL Šumava, ptačí oblast Šumava, Q100 Vltava elektrifikace železnice Písek 1. třída ochrany ZPF, KPZ Čimelicko - Rakovicko, lesy ochranné a Březnice zvláštního určení, PP Vystrkov, PR Žlíbky, ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy, Q100 (Lomnice, Otava, Skalice) přístavy na Lipně CHKO Šumava, EVL Šumava přívozy na Orlické nádrži lesy ochranné, PP Kopaniny, ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy silnice III/10577 poddolované území Rudolfov u Č. Budějovic silnice Zahájí - Olešník - Chlumec dobývací prostor Blana, ložisko nerostných surovin Zahájí-Blana propojení Kápa - Hraničník CHKO Šumava, NP a CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava Návrh R4 (Nová Hospoda – 1. třída ochrany ZPF, Q100 Otava Strakonice) Silnice II/156 (Nové Hrady – HP 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Třeboňská pánev, KPZ Novohradsko Vyšné/Höhenberg) Severní obchvat Dolního CHOPAV Třeboňská pánev Bukovska Napojení obchvatu I/4 u Horní 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava Vltavice na silnici II/167 Přeložka Lenora – Nová Houžná 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné, sil. I/39 EVL Šumava, ptačí oblast Šumava, Q100 Teplá Vltava Kájov (křiž. I/39) – Boletice – CHKO Blanský les, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního lokalita Špičák (sil. III/1637) určení, EVL Boletice, ptačí oblast Boletice, Q100 Chvalšinský potok Napojení přeložky Horní Planá – 1. třída ochrany ZPF, NP a CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava Želnava (D13/5) na silnici III/1632 směr na Novou Pec Přeložka Hluboká nad Vltavou 1. třída ochrany ZPF, Q100 Vltava - Č. Vrbné - Kořensko silnici II/146 Silnice II/156 Vyšné – České CHOPAV Třeboňská pánev, Q100 Rybná Velenice Železnice Nové Údolí – státní NP a CHOPAV Šumava, PP Spálený luh, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava hranice Nový most přes Vltavu u Hladné Q100 Vltava sil. II/135 Krátká přeložka sil. II/105 v 1. třída ochrany ZPF místní části Nemějice (obec Slabčice) Přeložka Trhové Sviny sil. II/156 1. třída ochrany ZPF, CHLÚ Trhové Sviny-Rejta, CHOPAV Třeboňská pánev, ložisko nerostných surovin Trhové Sviny, Q100 Svinenský potok Záměr INLINE dráhy ve Stožci 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, PP Vltavský luh, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava, NP Šumava, Q100 Studená Vltava Záměr bílá stopa 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Šumava, NP a CHKO Šumava, lesy


ozn.

B. RURÚ

71


ozn.

název

oD#27 Překategorizace silnice II/137 Běleč – Bzová – Vilice oD#28 Východní obchvat Nové Bystřice oD#29 Homogenizace silnice II/143 v obci Křemže (od náměstí po nově zrekonstruovaný most přes Křemžský potok) oD#30 Tunel Český Krumlov oD#31 Přeložka silnice II/154 v Třeboni


oD#32 Západní půloblouk, úsek sídliště Máj – Litvínovice oD#35 Železnice Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví (dříve územní rezerva D/L) oD#36 Železnice Veselí – Jindřichův Hradec – hr. Kraje (dříve územní rezerva D/K) oD#37 Nová silnice I/39 městem podél stávající železniční tratě v Českém Krumlově (dříve D13/3) oD#38 Dopravní napojení VLC v Č. Budějovicích oD#40 křiž. II/146 x II/603 oD#42 Maňava – Letiště

72

limit využití území ochranné, PP (Jezerní luh, Kvilda_Pod políčky, Olšinka, Pod Šindlovem, Pramen Vltavy, Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové, Spálený luh, Strážný_Pod Obecním lesem, Trojmezná hora, Vltavský luh, Žďárecká slať), PR Niva Kořenského potoka, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava, Q100 (Řasnice, Studená Vltava, Teplá Vltava) 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada, Q100 Dračice 1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, EVL Blanský les

EVL Blanský les, Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev, ptačí oblast Třeboňsko, Q100 Lužnice 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, ložisko nerostných surovin Černá v Pošumaví - Mokrá, EVL Šumava, poddolované území Černá v Pošumaví, Q100 Vltava 1. třída ochrany ZPF, CHKO Třeboňsko, lesy zvláštního určení, ptačí oblast Třeboňsko, Q100 Nežárka 1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, EVL Blanský les, poddolovaná území (Český Krumlov - Nové Dobrkovice, Přísečná-Domoradice 1, 2) 1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) CHOPAV Třeboňská pánev 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Boletice

4.2.2. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY V této kapitole byly prověřeny možné střety záměrů technické infrastruktury s vybranými limity využití území blíže specifikovanými viz. Tabulka 24 – Matice střetů v území. Vyjmenované střety jsou obsaženy i v problémovém výkrese. TABULKA 26 - STŘETY ZÁMĚRŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ozn.

název


Ee1

VVN 110 kV Strakonice Střelské Hoštice Úprava trasy vedení VVN 110 kV – Přední Zborovice VVN 110 kV Chotoviny - Dolní Hořice VVN 110 kV Přídolí - Kaplice VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice VVN 110 kV Těšovice - Volary

LZCHD Kozlov, Kozlovská stráň, EVL Kozlovská stráň

oEe1 Ee2 Ee3 Ee4 Ee8 Ee12 Ee13 Ee18 Ee19 Ee31 Ee33 oEe33 oEe#1

1. třída ochrany ZPF, Q100 Volyňka PR Kladrubská hora, EVL Kladrubská hora přírodní park Poluška CHKO Třeboňsko

CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PR Na Soutoku, PP Vraniště, EVL (Blanice, Šumava) VVN 110 kV Dasný - Větřní lesy zvláštního určení, EVL (Blanský les, Vltava Rožmberk-Větřní), ptačí oblast Českobudějovické rybníky VVN 110 kV Větřní - Horní Planá CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PP Slavkovský chlumek, EVL (Boletice, Šumava), ptačí oblast Boletice transformovna Horní Planá CHKO Šumava, EVL Šumava transformovna Volary CHKO Šumava, EVL Šumava VVN 110 kV Kočín - Veselí nad lesy zvláštního určení, EVL Lužnice a Nežárka Lužnicí VVN 400 kV Kočín - Mírovka lesy zvláštního určení, EVL (Borkovická blata, Lužnice a Nežárka) Úprava trasy vedení VVN 400 kV 1. třída ochrany ZPF – Myslkovice Zdvojení vedení 400 kV Kočín – 1. třída ochrany ZPF, dobývací prostor Záblatí II, CHLÚ (Krašlovice,

B. RURÚ


oEe#2 oEe#3

název


Přeštice

Záblatí), KPZ Libějovicko - Lomecko, lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin Záblatí, PP Pastvina u Přešťovic, PR Radomilická mokřina, EVL (Pastvina u Přešťovic, Radomilická mokřina), poddolované území Bratronice-Nahošín, přírodní park (Pálenec, Svobodné hory), Q100 (Blanice, Otava) 1. třída ochrany ZPF, KPZ Libějovicko - Lomecko, ptačí oblast Českobudějovické rybníky, Q100 Bezdrevský potok 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné a zvláštního určení, LZCHD Blanice, NPP Blanice, PP Zábrdská skála, EVL (Blanice, Šumava), Q100 (Blanice, Volarský potok) 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Novohradské hory, ložisko nerostných surovin Lniště-Čížkrajice, přírodní park Soběnovská vrchovina, Q100 (Černá, Malše, Svinenský potok) 1. třída ochrany ZPF, Q100 Volyňka

Zdvojení vedení 400 kV Malovice – Dasné Vedení VVN 110 kV Těšovice – Volary

oEe#4

Propojovací vedení VVN 110 kV Kaplice – Trhové Sviny

oEe#5

Vedení 110 kV Strakonice – Vimperk (dříve záměr Ee15) Doplnění vedení VVN 110 kV Dačice – Jemnice VTL plynovod Soběslav - Planá nad Lužnicí Úprava trasy vedení VTL plynovodu – Sedlečko u Soběslavě VTL plynovod Čestice - Stachy VTL plynovod Ševětín - Hosín VTL plynovod Kunžak - Český Rudolec VTL plynovod Lenora - Strážný

oEe#6 Ep4 oEp4

Ep5 Ep7 Ep8 Ep9 Ep10

Ep11 Ep12

Ep13 Ep25 Et1 V1 V2 V3 V4 V5 V8

V11 V12

1. třída ochrany ZPF, Q100 (Moravská Dyje, Vápovka) přírodní park Turovecký les 1. třída ochrany ZPF, Q100 Černovický potok

CHKO Šumava, LZCHD Peckov, EVL Šumava dobývací prostor Ševětín přírodní park Česká Kanada

NP a CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PR Hliniště, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava propojení tranzitních plynovodů dobývací prostory (Bližná, Záblatí), CHKO (Blanský les, Šumava), (VVTL) CHLÚ (Černá v Pošumaví I., Čičenice, Chvalšiny-Střemily), lesy zvláštního určení, LZCHD (Dobročkovské hadce, Křemžský potok, Svatý kříž, Třebovický, Chvalšinský potok), ložiska nerostných surovin (BližnáBlíženský les, Bližná-Černá v Pošumaví, Černá v Pošumaví-Mokrá, Číčenice-Záblatí, Újezdec u Číčenic, Záboří-jih-Číčenice), PP (Koubovský rybník, Meandry Chvalšinského potoka, Velké bahno), EVL (Blanský les, Boletice, Svatý Kříž, Šumava), ptačí oblasti (Boletice, Šumava), poddolovaná území (Černá v Pošumaví, Černá v Pošumaví-Blíženský les, Černá v Pošumaví-Bližná, Černá v Pošumaví-Muckov) VTL plynovod Smědeč - Brloh CHKO Blanský les, lesy zvláštního určení, LZCHD Křemžský potok, EVL Blanský les VTL plynovod Kájov - Černá v CHKO Blanský les, lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin Pošumaví Černá v Pošumaví-Mokrá, EVL Blanský les, ptačí oblast Boletice, poddolované území Černá v Pošumaví VTL plynovod Velešín PP Pašínovická louka Borovany VTL plynovod Mladá Vožice EVL Vlašimská Blanice Pacov I. etapa dálkový horkovod JETE - Č. lesy zvláštního určení, PP Vrbenská tůň, EVL (Hlubocké hráze, Hlubocké Budějovice obory), ptačí oblasti (Českobudějovické rybníky, Hlubocké obory) Vodovod Severní Písecko lesy zvláštního určení Zdroj Mažice, vodovody lesy zvláštního určení, PR Kozohlůdky, EVL (Borkovická blata, Hlubocké obory, ptačí oblast Hlubocké obory Přivaděč Záblatí – Třeboň CHKO Třeboňsko, lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin Dunajovice - Libín, ptačí oblast Třeboňsko Vodovod Nová Bystřice – přírodní parky (Česká Kanada, Homolka - Vojířov) Lásenice Zdvojení přívodu z přehrady lesy zvláštního určení, EVL Římov Římov Skupinový vodovod Lipensko dobývací prostor Bližná, CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, ložiska nerostných surovin (Bližná-Blíženský les, Bližná-Černá v Pošumaví), PP Velké bahno, EVL Šumava Vodovod Němčice – Jilem přírodní park Javořická vrchovina Napojení obcí na skupinový ložisko nerostných surovin Borotín-Liderovice


ozn.

B. RURÚ

73


ozn. V13 V14 V15 V16 V19 V21 V23

V29 V31 V36 V41 V42

název

B. RURÚ


vodovod Chotoviny Vodovod Přeštěnice – Chyšky přírodní park Jistebnická vrchovina Vodovod Zbelítov – Osek ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy Skupinový vodovod Bernartice lesy zvláštního určení Vodovod Albrechtice nad dobývací prostor Jehnědno, ložisko nerostných surovin Jehnědno, Vltavou přírodní park Písecké hory Vodovod Otice – Maňávka – CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, EVL (Boletice, Šumava), Horní Planá ptačí oblast Boletice, CHKO Třeboňsko Skupinový vodovod Křemže CHKO Blanský les, EVL Blanský les Vodovod Hamr – Suchdol nad dobývací prostory (Klikov, Krabonoš), CHKO Třeboňsko, ložiska Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí - nerostných surovin (Halámky, Hamr-Klikov 2, Klikov, Krabonoš, TušťČeské Velenice Suchdol nad Lužnicí), PR Krabonošská niva, EVL Třeboňsko - střed, ptačí oblast Třeboňsko ČOV Třeboň CHKO Třeboňsko ČOV Stráž nad Nežárkou CHKO Třeboňsko ČOV Jistebnice přírodní park Jistebnická vrchovina Vodovod Bavorov přírodní park Svobodné hory Vodovod Vlkov dobývací prostor Horusice I., CHKO Třeboňsko, ložisko nerostných surovin Val, ptačí oblast Třeboňsko

4.2.3. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY ROZVOJOVÝCH PLOCH V této kapitole byly prověřeny možné střety navržených rozvojových ploch s vybranými limity využití území blíže specifikovanými viz. Tabulka 24 – Matice střetů v území. Vyjmenované střety jsou obsaženy i v problémovém výkrese. TABULKA 27 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ


ozn.

74

název


SO3 SO4 SO5 SO6 SO10

Chotoviny Tábor – Čekanice (západ) Tábor – Čekanice (východ) Sezimovo Ústí České Budějovice – Čtyři Dvory

SO11

České Budějovice – Za Stromovkou České Budějovice – rozšíření rozvojové plochy SO11 Adamov – Hůry – Rudolfov České Budějovice – Rožnov Jindřichův Hradec Nová Bystřice Nové Hrady

1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, EVL Českobudějovické rybníky poddolované území Litvínovice

oSO11 SO13 SO14 SO15 SO16 SO18 oSO#2 oSO#4

KP1 oKP#1 KP2 oKP#2 KP4 KP5 KP6 KP7 KP8 KP9 KP13 oKP13

Vrbenské

rybníky,

ptačí

oblast

poddolované území Litvínovice

poddolované území Rudolfov u Č.Budějovic 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Novohradské hory, KPZ Novohradsko, přírodní park Novohradské hory Semice – návrh smíšené plochy s přírodní park Písecké hory převážně obytnou funkcí Písek (jihozápadní okraj města) dobývací prostor Písek, CHLÚ Písek – návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí Sedlice 1. třída ochrany ZPF Sedlice PP Pískovna na cvičišti Drhovle – Nová Hospoda 1. třída ochrany ZPF Drhovle – Nová Hospoda ptačí oblast Českobudějovické rybníky Milevsko 1. třída ochrany ZPF Chotoviny – Červené Záhoří 1. třída ochrany ZPF Tábor – Klokoty 1. třída ochrany ZPF Tábor – sever 1. třída ochrany ZPF Tábor – Vožická 1. třída ochrany ZPF Planá nad Lužnicí 1. třída ochrany ZPF Protivín 1. třída ochrany ZPF, EVL Žďárské louky, Q100 Blanice Protivín – rozšíření rozvojové Q100 Blanice plochy KP13


KP14 KP17 KP18 KP21 KP22 KP23 KP28 KP29 KP30 KP32 KP33 KP37 SR3 SR4 SR7 oSR7 SR9 SR10 SR13

SR14 SR15 SR18

SR19 SR20

SR21 SR22 SR23 SR25 SR27

oSR27

oSR#1 oSR#2 oSR#3 oSR#4 oSR#5 oSR#6 oSR#7 oSR#8 oSR#9 oSR#11

název


Vodňany Soběslav Veselí nad Lužnicí České Budějovice – Kněžské dvory České Budějovice – Okružní České Budějovice – Hůry Český Krumlov – Domoradice

1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF CHOPAV Třeboňská pánev 1. třída ochrany ZPF, Q100 (Dobrovodský potok, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) 1. třída ochrany ZPF poddolované území Hůry 3 1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, poddolované území PřísečnáDomoradice 1, 2 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Novohradské hory CHOPAV Třeboňská pánev

Kaplice – nádraží Bujanov Dolní Dvořiště České Velenice – hospodářský park Horosedly Čimelice – golf Kadov – Lnářský Málkov – golf Purkarec – golf Purkarec – golf – návrh rozšíření rozvojové plochy SR7 Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál Libín – lyžařský areál Zvíkov – Ortvínovice, sportovně rekreační plocha s hlavní náplní v podobě golfového hřiště Třeboň – Břilice, golf Třeboň – Domanín, lázně Český Krumlov – Kvítkův dvůr, víceúčelová sportovně rekreační plocha Mirkovice – Svachova Lhotka, golf Lipenská nádrž – Dolní Vltavice, víceúčelová sportovně rekreační plocha Frymburk – Kovářov, golf Lipno – Kramolín, rozšíření stávajícího lyžařského areálu Nové Hrady – golf ZOO program na Šumavě Cross golf Stožec (malá varianta), přírodně koncipovaného golfového hřiště České Žleby – crossgolf (velká varianta) – rozšíření plochy SR27 Marína Karlovy Dvory – návrh Marína Hůrka – návrh

Přístav Dolní Vltavice – návrh Rozšíření exist. Maríny Kovářov Marína Hruštice – návrh Marína Hrdoňov – návrh Marína „Wellness“ – návrh Marína „Frymburk“ – návrh Marína Modřín – návrh Purkarec – návrh sportovně rekreační plochy oSR#12 Černá v Pošumaví – ZOOPARK – návrh sportovně rekreační plochy

1. třída ochrany ZPF KPZ Čimelicko - Rakovicko 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Pálenec lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení, Q100 Vltava - Č. Vrbné - Kořensko CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, lesy zvláštního určení 1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení 1. třída ochrany ZPF

CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev, ptačí oblast Třeboňsko 1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení

EVL Blanský les 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava

1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava 1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení, Q100 Vltava 1. třída ochrany ZPF, KPZ Novohradsko 1. třída ochrany ZPF, NP a CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava NP Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava NP Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, poddolované území Horní Planá, Q100 Vltava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava Q100 Vltava lesy zvláštního určení, Q100 Vltava - Č. Vrbné - Kořensko 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Vltava


ozn.

B. RURÚ

75


ozn.

název

oSR#13 Stachy – záměr rozšíření areálu Zadov oSR#16 Hodňov – golfový areál – návrh sportovně rekreační plochy oSR#17 Kožlí – návrh sportovně rekreační plochy oSR#18 Chrást – návrh sportovně rekreační plochy oPT#1 Čavyně – záměr na těžbu štěrkopísku

limit využití území CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava KPZ Orlicko lesy zvláštního určení 1. třída ochrany ZPF, Q100 Blanice

4.2.4. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY S ÚZEMNÍMI REZERVAMI V této kapitole byly prověřeny možné střety územních rezerv z návrhu ZÚR s vybranými limity využití území blíže specifikovanými viz. Tabulka 24 – Matice střetů v území. Vyjmenované střety jsou obsaženy i v problémovém výkrese. TABULKA 28 – STŘETY ÚZEMNÍCH REZERV S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ozn.


L/A L/B L/C

76

název


Hradiště (potok Černá) 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Novohradské hory Dolní Bolíkov (Bolíkovský potok) 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada Větší Vltavice lesy zvláštního určení, LZCHD (Horní Dvořiště - velká pastvina, Mlýnec I + II, Vyšší Brod, Mlýnce), přírodní park Vyšebrodsko L/D Bednárec 1. třída ochrany ZPF L/E Nihošovice 1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení L/F Myslín 1. třída ochrany ZPF L/G Budislav (Černovický potok) 1. třída ochrany ZPF D/A severní obchvat J. Hradce 1. třída ochrany ZPF, Q100 Nežárka D/B severozápadní obchvat Lásenice 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Homolka - Vojířov, Q100 Nežárka D/C jihozápadní obchvat Volary 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava D/D západní přeložka Soběslav 1. třída ochrany ZPF, EVL Lužnice a Nežárka, Q100 Nežárka D/E jižní obchvat Číčenice CHLÚ Čičenice, ložisko nerostných surovin Újezdec u Číčenic, Q100 Nežárka D/F přeložka Vodňany KPZ Libějovicko - Lomecko D/G východní obchvat Volary 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, EVL Šumava, Q100 Volarský potok D/H napojení letiště na II/156 1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení, Q100 Malše D/J Napojení Č. Krumlova na IV. TŽK 1. třída ochrany ZPF, CHKO Blanský les, lesy zvláštního určení, EVL Blanský les, poddolovaná území Přísečná-Domoradice 1 a 2, Q100 Vltava - VD Lipno I - Planá D/M úzkorozchodná želenice Nová 1. třída ochrany ZPF, přírodní park Česká Kanada, Q100 Dračice Bystřice - státní hranice D/N obchvat Mirovice 1. třída ochrany ZPF, Q100 Skalice D/O železniční napojení Špičák 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Boletice, EVL Šumava, ptačí oblast Boletice, poddolované území Černá v Pošumaví, Q100 (Olšina, Vltava) D/P železniční napojení Klápa 1. třída ochrany ZPF, CHKO a NP Šumava, CHOPAV Šumava, lesy zvláštního určení, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava D/R severní silniční tangenta v Č. 1. třída ochrany ZPF, ptačí oblast Českobudějovické rybníky, Budějovicích poddolovaná území (Hrdějovice a Rudolfov u Č. Budějovic), Q100 (Dehtářský potok, Dobrovodský potok, Vltava - Č. Vrbné - Kořensko, Vltava - VD Lipno I - Planá, Vltava, Malše, Mlýnská stoka) Ep15 ÚR - VTL plynovod Hvožďany přírodní park Plziny Chrášťany Ep16 ÚR - VTL plynovod Stachy CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PR Amálino údolí, EVL Šumava, hranice kraje ptačí oblast Šumava oEp17 Úprava trasy VTL plynovodu – Q100 Spůlka Zdíkov Ep18 ÚR - VTL plynovod Horní CHKO Šumava, lesy zvláštního určení, PP Pod Ostrohem, EVL Šumava Vltavice - Vimperk Ep19 ÚR - VTL plynovod Netolice - Zliv lesy zvláštního určení, ptačí oblast Českobudějovické rybníky Ep20 ÚR - VTL plynovod Strážný lesy zvláštního určení, NP Šumava, EVL Šumava, ptačí oblast Šumava státní hranice

B. RURÚ


Ep21 Ep22 Ep23

Ep24

název


ÚR - VTL plynovod Horní Planá Volary ÚR - VTL plynovod Nová Bystřice - Slavonice ÚR - VTL plynovod Kaplice Horní Stronice

NP a CHKO Šumava, lesy ochranné a zvláštního určení, EVL (Boletice, Šumava), ptačí oblast Boletice lesy zvláštního určení, EVL Osika, přírodní park Česká Kanada

SR16

ÚR - VTL plynovod Nové Hrady České Velenice Lokalita ŠPIČÁK

PT2 PT6 PT7 PT8 PT9 PT11 PT12 PT13

DP Podolí II-Kosejřín DP Horní Bukovsko DP Blana DP Ševětín DP Ledenice DP Nakolice DP Krabonoš DP Vrábče

Dobývací prostor Kaplice, CHLÚ Kaplice, ložisko nerostných surovin Kaplice, EVL Horní Malše, přírodní parky (Novohradské hory, Soběnovská vrchovina) lesy zvláštního určení, EVL Sokolí hnízdo a bažantnice, přírodní park Novohradské hory 1. třída ochrany ZPF, CHKO Šumava, CHOPAV Šumava, lesy ochranné a zvláštního určení, EVL Boletice, ptačí oblast Boletice 1. třída ochrany ZPF CHOPAV Třeboňská pánev lesy zvláštního určení CHOPAV Třeboňská pánev 1. třída ochrany ZPF, CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV Třeboňská pánev, KPZ Novohradsko CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev 1. třída ochrany ZPF


ozn.

B. RURÚ

77


4.2.1. IDENTIFIKOVANÉ VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území byly zjišťovány napříč všemi záměry, přičemž mezi záměry byly zařazeny i prvky ÚSES, a to z důvodu zahrnutí nového vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES z generelu Jihočeského kraje do návrhu ZÚR JČK. Většina identifikovaných vzájemných střetů bude moci být vyřešena upřesněním vymezení v navazujících ÚPD, na základě konkrétních podmínek v území.


TABULKA 29 – VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

78

ozn.

popis záměru

popis střetu

D1

Dálnice D3

D2


D3

IV. TŽK

D4 D5

rychlostní silnice R4 Silnice I/4

D6

Silnice I/19

D7

Silnice I/20

D8

Silnice I/22

D9

Silnice I/23

D10

Silnice I/24

D11

Silnice I/29

D12

Silnice I/34

D13

Silnice I/39

D14

železnice Plzeň - Č. Budějovice

KP9 (Planá nad Lužnicí), KP17 (Soběslav), KP18 (Veselí nad Lužnicí), KP23 (Č. Budějovice – Hůry), Ee27 (VVN 400 kV a 110 kV Libníč - Úsilné), Ee31 (VVN 110 kV Kočín - Veselí nad Lužnicí), Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka), oEe33 (úprava trasy vedení VVN 400 kV Myslkovice - záměr Ee33), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí), Ep7 (VTL Ševětín - Hosín), V2 (vodovod - zdroj Mažice), V3 (přivaděč Záblatí – Třeboň), V44 (skupinový vodovod Bošilec – Ševětín), NRBC 2006 (Rašeliniště Ruda - Horusický rybník), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118), NRBK 169 (Červené blato - K118) KP30 (Bujanov), KP32 (Dolní Dvořiště), Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice), Ep23 (ÚR VTL Kaplice - Horní Stropnice), NRBK 170 (Žofín -K174) oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hr. kraje), KP5 (Chotoviny – Červené Záhoří), KP7 (Tábor – sever), KP30 (Bujanov), SO3 (Chotoviny), Ee2 (VVN 110 kV Chotoviny - Dolní Hořice), Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice), Ee31 (VVN 110 kV Kočín - Veselí nad Lužnicí), Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka), Ep7 (VTL Ševětín Hosín), Ep14 (VTL Horní Dvořiště - Český Heršlák), V2 (vodovod - zdroj Mažice), V3 (přivaděč Záblatí – Třeboň), V12 (napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny), V44 (skupinový vodovod Bošilec – Ševětín), NRBC 2006 (Rašeliniště Ruda - Horusický rybník), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118), NRBK 120 (Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn), NRBK 169 (Červené blato -K118), NRBK 170 (Žofín - K174) KP37 (Horosedly), V1 (vodovod Severní Písecko) KP2 (Drhovle – Nová Hospoda), KP10 (Řepice), KP11 (Strakonice), KP12 (Radošovice), SR9 (Kubova Huť – Boubín), Ee6 (VVN 110 kV Strakonice Řepice), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), Ep3 (VTL Strakonice Písek s příp. pro Štěkeň), Ep9 (VTL Lenora - Strážný s příp. pro Horní Vltavici), Ep18 (ÚR VTL Horní Vltavice - Vimperk), NRBK 110 (K108 -Kleť, Bulový), NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec), NRBK 173 (Modravské slatě, Roklan - Vltavská niva) KP6 (Tábor – Klokoty), KP37 (Horosedly), Ee2 (VVN 110 kV Chotoviny - Dolní Hořice), V1 (vodovod Severní Písecko), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora), NRBK 120 (Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn) KP1 (Sedlice), KP21 (České Budějovice – Kněžské dvory), KP22 (České Budějovice – Okružní), Ee12 (VVN 110 kV Dasný - Větřní), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín Přeštice), oEe#2 (Zdvojení vedení 400 kV Malovice - Dasné), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep19 (ÚR VTL Netolice - Zliv), Et1 (dálkový horkovod JETE ČB), V6 (vodovod Blatná – Lnáře), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen) SO1 (Strakonice), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), NRBK 113 (Albrechtice, Milčice-Řežabinec) oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hranice kraje), V9 (vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek), V11 (vodovod Němčice – Jilem), NRBK 121 (Pařezitý, Roštejn - Vojířov) V23 (vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice), NRBC 38 (Stará řeka), NRBK 168 (Stará řeka - Červené blato - hranice ČR) KP3 (Písek – sever), Ep3 (VTL Strakonice - Písek s příp. pro Štěkeň), V15 (skupinový vodovod Bernartice), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora), NRBK 114 (Řežabinec - Dědovické stráně), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec), NRBK 176 (Dědovické stráně - K60) oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec – hr. kraje), SO15 (Jindřichův Hradec), SR14 (Třeboň – Břilice, golf), V4 (vodovod Nová Bystřice – Lásenice), NRBC 38 (Stará řeka), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118) KP28 (Český Krumlov – Domoradice), SR18 (Český Krumlov – Kvítkův dvůr), Ee12 (VVN 110 kV Dasný - Větřní), Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kamen) KP11 (Strakonice), KP13 (Protivín), oKP13 (Protivín - rozšíření rozvojové plochy), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB),

B. RURÚ


D15

D16

popis záměru

železnice Veselí nad Lužnicí České Velenice Šumavské elektrické dráhy

D18

Vltavská vodní cesta

D19 D23 D27 D29 D30 D31

VLC Č. Budějovice silnice II/105 Silnice II/128 silnice II/137 Silnice II/140 Silnice II/141

D32 D34 D35 D36 D38

Silnice II/142 Silnice II/144 Silnice II/145 Silnice II/146 Silnice II/151

D39

Silnice II/154

D40 D41 D42

Silnice II/138 Silnice II/155 Silnice II/156

D43 D45 D46 D47 D48 D49

Silnice II/157 Silnice II/159 Silnice II/160 Silnice II/161 Silnice II/162 Silnice II/163

D51

Silnice II/173

D52

Silnice II/406

D53 D54 D56

Silnice II/408 Silnice II/409 Silnice II/603

D57 D60

Silnice I/3 Silniční napojení lokality Špičák Dopravní skelet města Č. Budějovice

D63

D64 D67

Silnice III/15425 Elektrifikace železnice Písek – Březnice

D74

Přívozy na Orlické nádrži Silnice III/10577 Zahájí – Olešník –

D81 D82

popis střetu NRBC 37 (Řežabinec), NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen), NRBK 119 (Řežabinec - K118) Ee4 (VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice), Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady České Velenice), NRBC 38 (Stará řeka), NRBK 168 (Stará řeka - Červené blato hranice ČR) oSR#12 (Černá - ZOOPARK - návrh nové sportovně rekreační plochy), SR21 (Frymburk – Kovářov, golf), SR22 (Lipno – Kramolín), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), V8 (skupinový vodovod Lipensko), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kamen) oD#11 (přeložka Hluboká nad Vltavou sil. II/146), Et1 (dálkový horkovod JETE -ČB), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen) NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen) KP4 (Milevsko), V15 (skupinový vodovod Bernartice) V4 (vodovod Nová Bystřice – Lásenice) KP8 (Tábor – Vožická), Ee2 (VVN 110 kV Chotoviny - Dolní Hořice) NRBC 37 (Řežabinec) KP20 (Prachatice – Těšovice), KP38 (Temelín), SR10 (Libín – lyžařský areál), Ee8 (VVN 110 kV Těšovice - Volary), Ep6 (VTL Prachatice - Záblatí), Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary), V41 (vodovod Bavorov), NRBK 110 (K108 - Kleť, Bulový) V41 (vodovod Bavorov) V18 (vodovod Husinec – Vlachovo Březí – Chlumany) KP20 (Prachatice – Těšovice) NRBK 117 (Hlubocká obora-K118) oEe#6 (doplnění vedení VVN 110 kV Dačice - Jemnice), Ep8 (VTL Kunžak - Český Rudolec), V25 (rozšíření skupinového vodovodu Landštejn), NRBK 121 (Pařezitý, Roštejn - Vojířov) Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice), Ee17 (Transformovna Kaplice), Ep23 (ÚR VTL Kaplice - Horní Stropnice) NRBK 176 (Dědovické stráně - K60) Ep13 (VTL Velešín - Borovany) SO18 (Nové Hrady), SR23 (Nové Hrady, golf), Ep13 (VTL Velešín - Borovany), Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice), NRBK 117 (Hlubocká obora - K118) NRBK 117 (Hlubocká obora - K118), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen) NRBK 176 (Dědovické stráně - K60) Ee12 (VVN 110 kV Dasný - Větřní), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen) NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen) Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá) oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), V8 (skupinový vodovod Lipensko), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen), NRBK 175 (K174 - hranice ČR) oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), V6 (vodovod Blatná – Lnáře), NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec) Ep22 (ÚR VTL Nová Bystřice - Slavonice), V25 (rozšíření skupinového vodovodu Landštejn) oEe#6 (doplnění vedení VVN 110 kV Dačice - Jemnice) KP9 (Planá nad Lužnicí), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí) KP30 (Bujanov), KP32 (Dolní Dvořiště), V2 (vodovod - zdroj Mažice), V12 (napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny), V44 (skupinový vodovod Bošilec – Ševětín) NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kamen) oSR#16 (Hodňov - golfový areál - návrh nové sportovně rekreační plochy), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá), V19 (vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá) KP22 (Č. Budějovice – Okružní), Ee34 (kabelové VVN 110 kV Mladé – Č. Budějovice střed), NRBK 169 (Červené blato - K118), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen) Ee4 (VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice) oSO#4 (Písek jihozápadní okraj města - nový návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí), V1 (vodovod Severní Písecko), V33 (ČOV Čimelice), L/F (LAPV Myslín), NRBC 25 (Dědovické Stráně), NRBK 114 (Řežabinec - Dědovické stráně) NRBC 25 (Dědovické Stráně), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora), NRBK 115 (Dědovické stráně - K60) SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov) Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB), PT7 (ÚR dobývací prostor Blana)


ozn.

B. RURÚ

79


ozn. oD#1 oD#2

oD#4 oD#7

oD#8

oD#9

oD#10

oD#11 oD#19 oD#21

oD#23

oD#24


oD#25

80

oD#28 oD#30 oD#32 oD#33

oD#35

oD#36

oD#37

oD#38 oD#39 Ee1

Ee2 Ee3

popis záměru Chlumec Návrh R4 Nová Hospoda - Strakonice silnice II/156 (Nové Hrady - HP Vyšné/Höhenberg) severní obchvat Dolního Bukovska napojení obchvatu I/4 u Horní Vltavice na silnici II/167 přeložka Lenora - Nová Houžná sil. I/39 Kájov (křiž. I/39) Boletice - Špičák (sil. III/1637) napojení přeložky Horní Planá Želnava (D13/5) na silnici III/1632 přeložka Hluboká nad Vltavou sil. II/14 most přes Vltavu u Hladné sil. II/135 krátká přeložka sil. II/105 v místní části Nemějice (Slabčice) přeložka sil. II/128 Jindřichův Hradec Kunifer přeložka Trhové Sviny sil. II/156 záměr INLINE dráhy ve Stožci východní obchvat Nové Bystřice tunel Český Krumlov západní půloblouk, Máj - Litvínovice propojení ulic Strakonická - M. Horákové železnice Hořice na Šumavě Černá v Pošumaví železnice Veselí Jindřichův Hradec hranice kraje nová silnice I/39 městem podél stávající železnice v Českém Krumlově Dopravní napojení VLC ČB návrh umístění logistického centra VVN 110 kV Strakonice - Střelské Hoštice VVN 110 kV Chotoviny – D.Hořice VVN 110 kV

popis střetu NRBK 113 (Albrechtice, Milčice - Řežabinec), NRBK 116 (Velká Kuš - Řežabinec) Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice), PT11 (ÚR dobývací prostor Nakolice)

V2 (vodovod - zdroj Mažice) Ep18 (ÚR VTL Horní Vltavice - Vimperk)

NRBC 2014 (Vltavská niva), NRBK 173 (Modravské slatě, Roklan - Vltavská niva)

Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví), D/O-1 (ÚR Železniční napojení Špičák - úsek Polečnice - Špičák Otice) Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary)

D18 (Vltavská vodní cesta), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen) NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora) V15 (skupinový vodovod Bernartice)

oKP#1 (Jindřichův Hradec jihovýchodní okraj města)

PT1 (dobývací prostor Rejta), PT10 (ÚR dobývací prostor Rejta) NRBC 2014 (Vltavská niva) V4 (vodovod Nová Bystřice – Lásenice), D/M (ÚR úzkorozchodná železnice) NRBK 174 (Vltavská niva-Dívčí Kamen) SO11 (Č. Budějovice – Za Stromovkou), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen) SO10 (Č. Budějovice – Čtyři Dvory)

D49 (Silnice II/163), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví), V8 (skupinový vodovod Lipensko) D3 (IV. TŽK), D9 (Silnice I/23), D12 (Silnice I/34), V9 (vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek), D/A (ÚR Severní obchvat Jindřichova Hradce) KP28 (Český Krumlov – Domoradice), D/J (ÚR Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK)

KP21 (Č. Budějovice – Kněžské dvory), D/R (ÚR Severní silniční tangenta města Č. Budějovice) SR2 (Tchořovice) KP12 (Radošovice)

D3 (IV. TŽK), D6 (Silnice I/19), D29 (silnice II/137) Ep23 (ÚR VTL Kaplice - Horní Stropnice), D2 (rychlostní silnice R3), D3 (IV. TŽK),

B. RURÚ


Ee4

Ee6 Ee8 Ee12 Ee13

Ee17 Ee19 Ee25 Ee27 Ee31 Ee32 Ee33

oEe33

Ee34 oEe#1

oEe#2 oEe#3 oEe#5 oEe#6

Ep3 Ep4 oEp4

Ep6 Ep7 Ep8 Ep9 Ep10

popis záměru

popis střetu

Přídolí - Kaplice VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí České Velenice VVN 110 kV Strakonice - Řepice VVN 110 kV – Těšovice - Volary VVN 110 kV Dasný - Větřní VVN 110 kV Větřní - Horní Planá

D39 (Silnice II/154) Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice), D15 (železnice Veselí nad Lužnicí České Velenice), D64 (Silnice III/15425), NRBC 39 (Červené Blato)

Transformovna Kaplice Transformovna Volary Transformovna České Velenice VVN 400 kV a 110 kV Libníč - Úsilné VVN 110 kV Kočín Veselí nad Lužnicí VVN 400 kV ETE Kočín VVN 400 kV Kočín Mírovka úprava trasy vedení VVN 400 kV (Myslkovice - Ee33) kabelové VVN 110 kV Mladé – Č. B. střed Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice Zdvojení vedení 400 kV Malovice - Dasné Vedení VVN 110 kV Těšovice - Volary Vedení 110 kV Strakonice - Vimperk doplnění vedení VVN 110 kV Dačice Jemnice (dle ÚP VÚC Javořická vrchovina) VTL Strakonice Písek s příp. i Štěkeň VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí úprava vedení VTL plynovodu (Sedlečko u Soběslavě - Ep4) VTL Prachatice - Záblatí VTL Ševětín - Hosín VTL Kunžak - Český Rudolec VTL Lenora - Strážný (příp. H. Vltavici) Propojení tranzitního

KP10 (Řepice), D5 (Silnice I/4) Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary), D31 (Silnice II/141), D/G (Východní obchvat Volary) NRBC 52 (Dívčí Kámen), D7 (Silnice I/20), D13 (Silnice I/39), D46 (Silnice II/160), D/J (Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK) oSR#16 (Hodňov - golfový areál), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví), V19 (vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá), D48 (Silnice II/162), D60 (Silniční napojení lokality Špičák), oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), D/O (Železniční napojení Špičák) D39 (Silnice II/154) D/G (Východní obchvat Volary) Ep24 (ÚR VTL Nové Hrady - České Velenice) D1 (Dálnice D3) D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB), V2 (vodovod zdroj Mažice) KP38 (Temelín – plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku JETE), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB) D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí), oEp4 (úprava trasy vedení VTL plynovodu u Sedlečka u Soběslavě - záměr Ep4), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB) D1 (Dálnice D3)

D63 (Dopravní skelet města Č. Budějovice) D5 (Silnice I/4), D7 (Silnice I/20), D8 (Silnice I/22), D14 (Železnice Plzeň – Č. Budějovice), D51 (Silnice II/173), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), V41 (vodovod Bavorov) D7 (Silnice I/20), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep19 (ÚR VTL Netolice Zliv) D31 (Silnice II/141), Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary), D/G (ÚR Východní obchvat Volary) KP12 (Radošovice) D38 (Silnice II/151), D53 (Silnice II/408)

D5 (Silnice I/4), D11 (Silnice I/29) KP9 (Planá nad Lužnicí), D1 (Dálnice D3), D54 (Silnice II/409), Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka) Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka)

oSR#19 (Prachatice - záměr pro golf ve Starých Prachaticích), D31 (Silnice II/141) D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK) D38 (Silnice II/151) D5 (Silnice I/4) oSR#3 (Přístav Dolní Vltavice - návrh viz. změna č. 4 Frymburk), V8 (skupinový vodovod Lipensko), D7 (Silnice I/20), D16 (Šumavské elektrické dráhy),


ozn.

B. RURÚ

81


ozn.

Ep12

Ep13 Ep14 Ep16 Ep18 Ep19 Ep21

Ep22 Ep23 Ep24

Et1


V1

82

V2

V3 V4 V5 V6 V8

V9

V11 V12

V15 V16 V18

popis záměru

popis střetu

plynovodu Transgas D49 (Silnice II/163), oD#9 (Kájov křiž. I/39 - Boletice - lokalita Špičák sil. III/1637), s tranzitní větví WAG oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), Ee13 (VVN 110 kV Větřní v Rakousku Horní Planá), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice), oEe#2 (Zdvojení vedení 400 kV Malovice - Dasné) VTL NRBC 51 (Kleť - Bulový), oD#9 (Kájov křiž. I/39 - Boletice - lokalita Špičák Kájov - Černá sil. III/1637), oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), v Pošumaví Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá) VTL V5 (zdvojení přívodu z přehrady Římov), D41 (Silnice II/155), D42 (Silnice II/156) Velešín - Borovany VTL Horní Dvořiště - D3 (IV. TŽK) Český Heršlák ÚR VTL Stachy NRBK 111 (Albrechtice, Milčice - K110) hranice ř. ú. ÚR VTL Horní SR9 (Kubova Huť – Boubín), D5 (Silnice I/4), oD#7 (napojení obchvatu I/4 u Horní Vltavice - Vimperk Vltavice na sil. II/167), NRBK 110 (K108-Kleť,Bulový) ÚR VTL Netolice- Zliv D7 (Silnice I/20), oEe#2 (Zdvojení vedení 400 kV Malovice - Dasné) ÚR VTL NRBK 0 (Šumavská niva-Knížecí stolec), D13 (Silnice I/39), D31 (Silnice II/141), Horní Planá - Volary oD#10 (napojení přeložky Horní Planá - Želnava D13/5 na sil. III/1632 směr na Novou Pec), Ee8 (VVN 110 kV Těšovice - Volary) ÚR VTL Nová NRBK 122 (K121 - hranice CR), D52 (Silnice II/406) Bystřice - Slavonice ÚR VTL Kaplice D2 (rychlostní silnice R3), D39 (Silnice II/154), Ee3 (VVN 110 kV Přídolí - Kaplice), Horní Stropnice NRBK 170 (Žofín - K174) ÚR VTL Nové Hrady - D15 (železnice Veselí nad Lužnicí - České Velenice), D42 (Silnice II/156), České Velenice oD#2 (silnice II/156 Nové Hrady - HP Vyšné/Höhenberg), Ee4 (VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice), Ee25 (Transformovna České Velenice), PT11 (ÚR dobývací prostor Nakolice) dálkový horkovod KP38 (Temelín – plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku JETE), D7 (Silnice I/20), JETE - ČB D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D18 (Vltavská vodní cesta), D82 (Zahájí – Olešník – Chlumec), D/R (Severní silniční tangenta města Č. Budějovice), Ee31 (VVN 110 kV Kočín - Veselí nad Lužnicí), Ee32 (VVN 400 kV ETE - Kočín), Ee33 (VVN 400 kV Kočín - Mírovka), NRBC 26 (Hlubocká obora) vodovod KP37 (Horosedly), SR3 (Čimelice, golf), D4 (rychlostní silnice R4), D6 (Silnice I/19), Severní Písecko D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice), D/N (Obchvat Mirovic) vodovod D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603), oD#4 (severní obchvat Dolního - zdroj Mažice Bukovska), Ee31 (VVN 110 kV Kočín - Veselí nad Lužnicí), PT6 (ÚR dobývací prostor Horní Bukovsko) přivaděč Záblatí – D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK) Třeboň vodovod Nová D12 (Silnice I/34), D27 (Silnice II/128), oD#28 (východní obchvat Nové Bystřice), Bystřice – Lásenice D/M (Úzkorozchodná železnice - úsek Nová Bystřice - státní hranice) zdvojení přívodu z Ep13 (VTL Velešín - Borovany) přehrady Římov vodovod D7 (Silnice I/20), D51 (Silnice II/173) Blatná – Lnáře skupinový vodovod SR20 (Lipenská nádrž – Dolní Vltavice), SR22 (Lipno – Kramolín), oSR#5 (Marína Lipensko Hruštice - návrh), D16 (Šumavské elektrické dráhy), D49 (Silnice II/163), oD#35 (železnice Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů) vodovod Velký D9 (Silnice I/23), oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hr. kraje) Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek vodovod D9 (Silnice I/23) Němčice – Jilem napojení obcí SO3 (Chotoviny), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603), KP5 (Chotoviny – Červené na skupinový Záhoří) vodovod Chotoviny skupinový vodovod D11 (Silnice I/29), D23 (silnice II/105), oD#21 (krátká přeložka sil. II/105 v místní Bernartice části Nemějice obec Slabčice) vodovod Albrechtice PT3 (ÚR dobývací prostor Jehnědno) nad Vltavou vodovod Husinec D34 (Silnice II/144) – Vlachovo Březí

B. RURÚ


V19

V20

V23

V25

V33 V41 V44 KP1 KP2 KP3 KP4 KP5 KP6 KP7 KP8 KP9 KP10 KP11 KP12 KP13 oKP13

popis záměru – Chlumany vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov vodovod Hamr – Suchdol nad Luž. – Nová Ves nad Luž. - České Velenice rozšíření skupinového vodovodu Landštejn ČOV Čimelice vodovod Bavorov skupinový vodovod Bošilec – Ševětín Sedlice Drhovle – Nová Hospoda Písek – sever Milevsko Chotoviny – Červené Záhoří Tábor – Klokoty Tábor – sever Tábor – Vožická Planá nad Lužnicí Řepice Strakonice Radošovice

KP29 KP30 KP32 KP37

Protivín Protivín - rozšíření rozvojové plochy Týn nad Vltavou zpřesnění KP15 Týn nad Vltavou Soběslav Veselí nad Lužnicí Prachatice – Těšovice České Budějovice – Kněžské dvory České Budějovice – Okružní České Budějovice – Hůry Český Krumlov – Domoradice Kaplice – nádraží Bujanov Dolní Dvořiště Horosedly

KP38

Temelín

KP15 oKP15 KP17 KP18 KP20 KP21 KP22 KP23 KP28

oKP#1 SO1 SO3

Jindřichův Hradec (jihovýchodní okraj) Strakonice Chotoviny

popis střetu D60 (Silniční napojení lokality Špičák), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá), D/O (Železniční napojení Špičák) KP29 (Kaplice – nádraží)

D10 (Silnice I/24), PT12 (ÚR dobývací prostor Krabonoš)

D38 (Silnice II/151), D52 (Silnice II/406)

D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice) D31 (Silnice II/141), D32 (Silnice II/142), oEe#1 (Zdvojení vedení 400 kV Kočín Přeštice) D1 (Dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603) D7 (Silnice I/20) D5 (Silnice I/4) D11 (Silnice I/29) D23 (silnice II/105) D3 (IV. TŽK), V12 (napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny) D6 (Silnice I/19) D3 (IV. TŽK) D29 (silnice II/137) D1 (dálnice D3), D54 (Silnice II/409), Ep4 (VTL Soběslav - Planá nad Lužnicí) D5 (Silnice I/4), Ee6 (VVN 110 kV Strakonice - Řepice) D5 (Silnice I/4), D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice) D5 (Silnice I/4), oEe#5 (Vedení 110 kV Strakonice - Vimperk), Ee1 (VVN 110 kV Strakonice - Střelské Hoštice) D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice) D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice) oSR6 (Týn nad Vltavou, golf – úprava plochy SR6) NRBK 60 (Štěchovice-Hlubocká obora) D1 (dálnice D3) D1 (dálnice D3) D31 (Silnice II/141), D35 (Silnice II/145) D7 (Silnice I/20), oD#38 (Dopravní napojení VLC ČB), D/R (Severní silniční tangenta města České Budějovice) D7 (Silnice I/20), D63 (Dopravní skelet města Č. Budějovice) D1 (dálnice D3) D13 (Silnice I/39), oD#37 (nová silnice I/39 městem podél stávající železniční tratě v Českém Krumlově), D/J (Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK) V20 (vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov) D2 (rychlostní silnice R3), D3 (IV. TŽK), D56 (Silnice II/603) D2 (rychlostní silnice R3), D56 (Silnice II/603) V1 (vodovod Severní Písecko), D4 (rychlostní silnice R4), D6 (Silnice I/19), D/N (Obchvat Mirovic) D31 (Silnice II/141), Ee32 (VVN 400 kV JETE - Kočín), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB) oD#23 (přeložka sil. II/128 Jindřichův Hradec - Kunifer) D8 (Silnice I/22) D3 (IV. TŽK), V12 (napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny)


ozn.

B. RURÚ

83


ozn. SO10 SO11 SO13 SO15 SO18 SR2 SR3 SR4 oSR6

SR7 oSR7 SR9 SR10 SR14 SR16 SR18 SR20 SR21


SR22 SR23 oSO#3

84

oSO#4

oSR#3 oSR#5 oSR#11

oSR#12

oSR#16

oSR#18

oSR#19

PT1 D/A

popis záměru

popis střetu

České Budějovice – Čtyři Dvory České Budějovice – Za Stromovkou Adamov – Hůry – Rudolfov Jindřichův Hradec Nové Hrady Tchořovice Čimelice – golf Kadov – Lnářský Málkov, golf Týn nad Vltavou, golf - návrh převymezení plochy SR6 Purkarec – golf Purkarec, golf -rozšíření plochy SR7 Kubova Huť – Boubín Libín – lyžařský areál Třeboň – Břilice, golf ÚR lokalita ŠPIČÁK Český Krumlov – Kvítkův dvůr Lipenská nádrž – Dolní Vltavice Frymburk – Kovářov, golf Lipno – Kramolín Nové Hrady – golf Písek (severozápadní okraj města) - návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí Písek (jihozápadní okraj města) - návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí Přístav Dolní Vltavice - návrh Marína Hruštice Purkarec - návrh nové sportovně rekreační plochy Černá - ZOOPARK - návrh sportovně rekreační plochy Hodňov - golfový areál - návrh sport. rekreační plochy Chrást - návrh nové sportovně rekreační plochy Prachatice - záměr pro golf ve Starých Prachaticích dobývací prostor Rejta ÚR Severní obchvat Jindřichova Hradce

oD#33 (propojení Strakonická - M. Horákové) oD#32 (západní půloblouk, úsek sídl. Máj - Litvínovice), NRBK 118 (Hlubocká obora - Dívčí Kámen) D81 (Silnice III/10577) D12 (Silnice I/34) D42 (Silnice II/156) oD#39 (návrh umístění logistického centra), NRBC 36 (Velká Kuš) V1 (vodovod Severní Písecko) NRBC 36 (Velká Kuš) KP15 (Týn nad Vltavou), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora)

NRBC 26 (Hlubocká obora) NRBC 26 (Hlubocká obora), NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora) D5 (Silnice I/4), Ep18 (ÚR VTL Horní Vltavice - Vimperk) NRBK 110 (K108 - Kleť, Bulový), D31 (Silnice II/141) D12 (Silnice I/34) D/O (Železniční napojení Špičák) D13 (Silnice I/39) V8 (skupinový vodovod Lipensko) D16 (Šumavské elektrické dráhy) D16 (Šumavské elektrické dráhy), V8 (skupinový vodovod Lipensko) D42 (Silnice II/156) NRBK 114 (Řežabinec - Dědovické stráně)

D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice)

Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů) V8 (skupinový vodovod Lipensko) NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora)

D16 (Šumavské elektrické dráhy)

D60 (Silniční napojení lokality Špičák), D/O (Železniční napojení Špičák), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá) NRBK 60 (Štěchovice - Hlubocká obora)

Ep6 (VTL Prachative - Záblatí)

oD#24 (přeložka Trhové Sviny sil. II/156) oD#36 (železnice Veselí - Jindřichův Hradec - hranice kraje)

B. RURÚ


ozn.

popis záměru

popis střetu

D/E

Jižní obchvat Číčenice Východní obchvat Volary Napojení letiště na II/156 Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK

NRBK 119 (Řežabinec - K118)

D/H D/J

D/M

D/N D/O

D/R L/C L/F SR16 PT3 PT6 PT7 PT10 PT11 PT12 NRBC 25 NRBC 26 NRBC 36 NRBC 37 NRBC 38 NRBC 39 NRBC 51 NRBC 52 NRBC 77 NRBC 2006 NRBC 2014 NRBK 0 NRBK 60

Ee8 (VVN 110 kV - Těšovice-Volary), Ee19 (Transformovna Volary) NRBK 117 (Hlubocká obora - K118), NRBK 169 (Červené blato - K118) oD#37 (nová silnice I/39 městem podél stávající železniční tratě v Českém Krumlově), KP28 (Český Krumlov – Domoradice), Ee12 (VVN 110 kV Dasný Větřní), NRBK 174 (Vltavská niva - Dívčí Kámen) oD#28 (východní obchvat Nové Bystřice), V4 (vodovod)

Úzkorozchodná železnice - Nová Bystřice – hranice ČR Obchvat Mirovic KP37 (Horosedly), V1 (vodovod Severní Písecko) ÚR Železniční oD#9 (Kájov křiž. I/39 - Boletice - lokalita Špičák sil. III/1637), SR16 (ÚR lokalita napojení Špičák ŠPIČÁK), oSR#16 (Hodňov, golfový areál), Ee13 (VVN 110 kV Větřní - Horní Planá), V19 (vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá) Severní silniční oD#38 (Dopravní napojení VLC ČB), KP21 (Č. Budějovice – Kněžské dvory), Et1 tangenta Č. B. (dálkový horkovod JETE - ČB), NRBK 118 (Hlubocká obora-Dívčí Kámen) LAPV Větší Vltavice NRBK 175 (K174 - hranice CR) LAPV Myslín D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice) ÚR Lokalita ŠPIČÁK NRBC 77 (Knížecí stolec) ÚR dobývací prostor V16 (vodovod Albrechtice nad Vltavou) Jehnědno ÚR dobývací prostor V2 (vodovod - zdroj Mažice) Horní Bukovsko ÚR dobývací prostor D82 (Zahájí – Olešník – Chlumec) Blana ÚR dobývací prostor oD#24 (přeložka Trhové Sviny sil. II/156) Rejta ÚR dobývací prostor oD#2 (silnice II/156 Nové Hrady - HP Vyšné/Höhenberg), Ep24 (ÚR VTL Nové Nakolice Hrady - České Velenice) ÚR dobývací prostor V23 (vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice) Krabonoš Dědovické Stráně D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice), D74 (Přívozy na Orlické nádrži) Hlubocká obora Velká Kuš

SR7 (Purkarec, golf), oSR7 (Purkarec, golf - navrhované rozšíření návrhové plochy SR7), Et1 (dálkový horkovod JETE - ČB) SR2 (Tchořovice), SR4 (Kadov – Lnářský Málkov, golf)

Řežabinec

D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D30 (Silnice II/140)

Stará řeka Červené Blato

D10 (Silnice I/24), D12 (Silnice I/34), D15 (železnice Veselí nad Lužnicí - České Velenice) Ee4 (VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí - České Velenice)

Kleť - Bulový

Ep12 (VTL Kájov - Černá v Pošumaví)

Dívčí Kámen

Ee12 (VVN 110 kV Dasný-Větřní)

Knížecí stolec

SR16 (ÚR Lokalita ŠPIČÁK)

Rašeliniště Ruda Horusický rybník Vltavská niva

D1 (dálnice D3), D3 (IV. TŽK)

Šumavská niva Knížecí stolec Štěchovice Hlubocká obora

oD#8 (přeložka Lenora - Nová Houžná sil. I/39), oD#25 (záměr INLINE dráhy ve Stožci) Ep21 (ÚR VTL Horní Planá - Volary) oKP15 (zpřesnění KP15 Týn nad Vltavou dle ÚS Orlicko), oSR6 (Týn nad Vltavou, golf - návrh nového vymezení sportovně rekreační plochy SR6), oSR7 (Purkarec, golf - navrhované rozšíření návrhové plochy SR7), oSR#11 (Purkarec - návrh nové sportovně rekreační plochy), oSR#18 (Chrást - návrh nové sportovně rekreační plochy), D6 (Silnice I/19), D11 (Silnice I/29), D18 (Vltavská vodní cesta), D74 (Přívozy na Orlické nádrži), oD#19 (nový most přes Vltavu u Hladné sil. II/135)


D/G

B. RURÚ

85


popis záměru

popis střetu

NRBK 110 NRBK 111 NRBK 113 NRBK 114 NRBK 115 NRBK 116 NRBK 117 NRBK 118

K108 - Kleť, Bulový

SR10 (Libín – lyžařský areál), D5 (Silnice I/4), D31 (Silnice II/141), Ep18 (ÚR VTL Horní Vltavice - Vimperk) Ep16 (ÚR VTL Stachy - hranice řešeného území)

NRBK 119 NRBK 120 NRBK 121 NRBK 122 NRBK 168 NRBK 169 NRBK 170 NRBK 173 NRBK 174

Řežabinec - K118

NRBK 175 NRBK 176

K174 - hranice ČR


ozn.

86

Albrechtice, Milčice - K110 Albrechtice, Milčice - Řežabinec Řežabinec - Dědovické stráně Dědovické stráně - K60 Velká Kuš - Řežabinec Hlubocká obora - K118 Hlubocká obora -Dívčí Kámen

Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Pařezitý, Roštejn - Vojířov K121 - hranice ČR

D5 (Silnice I/4), D8 (Silnice I/22), D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D51 (Silnice II/173), oD#1 (Návrh R4 Nová Hospoda - Strakonice) oSO#3 (Písek severozápadní okraj města - nový návrh smíšené plochy s převážně obytnou funkcí), D11 (Silnice I/29), D67 (Elektrifikace železnice Písek – Březnice) D74 (Přívozy na Orlické nádrži) D5 (Silnice I/4), D11 (Silnice I/29), D51 (Silnice II/173), oD#1 (Návrh R4 Nová Hospoda - Strakonice) D1 (dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D12 (Silnice I/34), D36 (Silnice II/146), D42 (Silnice II/156), D43 (Silnice II/157), D/H (Napojení letiště na II/156) SO11 (Č. Budějovice – Za Stromovkou), D7 (Silnice I/20), D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D18 (Vltavská vodní cesta), D19 (Veřejné logistické centrum Č. Budějovice), D57 (Silnice I/3), D63 (Dopravní skelet města Č. Budějovice), oD#11 (přeložka Hluboká nad Vltavou sil. II/146), oD#32 (západní půloblouk, úsek sídl. Máj - Litvínovice), D/R (Severní silniční tangenta Č. Budějovice) D14 (železnice Plzeň - Č. Budějovice), D/E (Jižní obchvat Číčenice) D3 (IV. TŽK), D6 (Silnice I/19) D9 (Silnice I/23), D38 (Silnice II/151) Ep22 (ÚR VTL Nová Bystřice - Slavonice)

Stará řeka - Červené D10 (Silnice I/24), D15 (železnice Veselí nad Lužnicí - České Velenice) blato - hranice ČR Červené blato - K118 D1 (dálnice D3), D3 (IV. TŽK), D63 (Dopravní skelet města Č. Budějovice), D/H (Napojení letiště na II/156) Žofín - K174 D2 (rychlostní silnice R3), D3 (IV. TŽK), Ep23 (ÚR VTL Kaplice - Horní Stropnice) Modravské slatě, Roklan – Vltav. niva Vltavská niva - Dívčí Kámen

Dědovické stráně K60

D5 (Silnice I/4), oD#8 (přeložka Lenora - Nová Houžná sil. I/39) D13 (Silnice I/39), D16 (Šumavské elektrické dráhy), D43 (Silnice II/157), D46 (Silnice II/160), D47 (Silnice II/161), D49 (Silnice II/163), oD#30 (tunel Český Krumlov), D/J (Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK) D49 (Silnice II/163), L/C (LAPV Větší Vltavice) D11 (Silnice I/29), D40 (Silnice II/138), D45 (Silnice II/159)

B. RURÚ


4.3.

B. RURÚ

PROBLÉMY VE VAZBĚ NA § 39 ODST. 6 SZ

Jedná se o problémy k řešení v aktualizaci ZÚR, které vyplynuly z veřejného projednání návrhu ZÚR, a které by znamenaly část ZÚR zcela přepracovat. Ustanovení § 39 odst. 6 SZ umožňuje zapracovat tyto požadavky do zprávy o uplatňování ZÚR za uplynulé období a řešit je při další aktualizaci ZÚR. TABULKA 30 – PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD VYPLÝVAJÍCÍ Z § 39 ODST. 6 SZ Obec

č.j. námitky (připomínky)

Požadavek na změnu

Poznámka

Kamenný Újezd

KUJCK 37440/2010 OREG/1

Zásadní nesouhlas s navrhovanou trasou 4. Tranzitního železničního koridoru ve správním území obce.

Dolní Třebonín

KUJCK 37474/2010 OREG/1

Zásadní nesouhlas s navrhovanou trasou 4. Tranzitního železničního koridoru ve správním území obce.

Horní Planá

KUJCK 37477/2010 OREG/1

Sedlečko u Soběslavě

KUJCK 39756/2010 OREG/1

Požadavek na úpravu trasy cyklostezky z Hor pod Pernekem do Horní Plané. Požadavek na změnu trasy VTL plynovodu Ep4 – přetrasování k ostatním stavbám dopravní a technické infrastruktury.

Pokusit se najít nové řešení optimalizované varianty Vyhledávací studie IV. TŽK, jejímž zpracovatelem je IKP Consulting Engineers. Pokusit se najít nové řešení optimalizované varianty Vyhledávací studie IV. TŽK, jejímž zpracovatelem je IKP Consulting Engineers. Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oD75/12. Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oEp4.

Prachatice

KUJCK 39903/2010 OREG/1

Protivín

KUJCK 39916/2010 OREG/1, 3

Kaplice

KUJCK 39949/2010 OREG/1

Běleč

KUJCK 40045/2010 OREG/1

České Budějovice

KUJCK 270/2011 OREG/1

České Budějovice


České Budějovice


Myslkovice


Probulov


Požadavek na přeložení trasy nadregionálního biokoridoru NBK170 v sídle Žďár tak, jak je navrženo v příloze. Požadavek na přeřazení nové komunikace Běleč – Bzová do ZÚR dle ÚP VÚC Táborsko. Požadavek na změnu vymezení plochy SO11.

Požadavek na úpravu vymezení záměru D63, Dopravní skelet města České Budějovice, Jižní přeložka Požadavek na úpravu vedení nadregionálního biokoridoru – 117 Hlubocká obora – K118 Nesouhlas s navrženým koridorem pro plánované vedení 400 kV Požadavek posunout koridor vodovodu Severní Písecko tak, aby nezasahoval do zastavěného ani zastavitelného území obce Probulov.

Požadované vymezení rozvojové plochy dle námitky je zapracováno v záměru oSR#19. Požadované vymezení rozvojové plochy dle námitky je zapracováno v záměru oKP13. Je blíže specifikováno v kapitole 3.3.

Požadovaná trasa dle námitky je zapracována v záměru oD#27. Požadované vymezení rozvojové plochy dle námitky je zapracováno v záměru oSO11. Pokusit se upravit trasu dle námitky. Je blíže specifikováno v kapitole 3.3. Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oEe33. Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oV1.

Kapitola: Problémy ve vazbě na § 39 odst. 6 SZ

Požadavek na vymezení plochy pro sport a rekreaci – golfový areál v k. ú. Staré Prachatice – v území dle přílohy (cca 71 ha). Požadavek na upravení vymezení plochy KP13 dle návrhu ÚP Protivín.

87



88

B. RURÚ

Obec



Poznámka

Nová Bystřice

KUJCK 628/2011 OREG/1, 2

Požadavek do ZÚR zařadit silniční obchvat (silnice II/128 ) města Nová Bystřice, jak je obsažen v územním plánu města Nová Bystřice schváleném 26. 3. 2003.

Požadovaná trasa dle námitky je zapracována v záměru oD#28.

Zdíkov


Požadavek na úpravu vedení územní rezervy VTL plynovod s označení Ep17 Zdíkov – Vimperk a koridoru Ep5 VTL

Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oEp17.

Přední Zborovice


E.ON ČR

KUJCK 39678/2011 OREG/55

Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oEe1. Požadovaná trasa dle připomínky je zapracována v záměru oEe#6.

PhDr. Otakar Mališ, CSc. a Mgr. Vanda Mališová

KUJCK 39678/2011 OREG/65

Požadavek na změnu trasy vedení VVN 110 kV v katastrálním území Přední Zborovice Požadavek ne doplnění záměru vedení VVN Dačice – Jemnice s kódem Ee3 dle schváleného ÚPVÚC Javořická vrchovina. Požadavek změnu vymezení záměru veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu D38

MěÚ Dačice (odbor stavební řád)

KUJCK 39678/2010 OREG/101

MěÚ Dačice (odbor stavební řád)

KUJCK 39678/2010 OREG/101

Dolní Bukovsko

KUJCK 37761/2010 OREG/1

Roudné

KUJCK 39773/2010 OREG/1, 2, 3, 5

Mladá Vožice

KUJCK 39866/2010 OREG/1

Mgr. Martin Hák, zástupce veřejnosti

KUJCK 39951/2010 OREG/1

Český Krumlov

KUJCK 40004/2011 OREG/1, 2

Požadavek řešit koridor dopravy nadmístního významu D13, úsek D13/3, jako homogenizaci stávající trasy silnice I/39 a z návrhu ZÚR vypustit řešení v souběhu s železniční tratí.

Vidov

KUJCK 40012/2010 OREG/1

Požadavek na zařazení nové cyklostezky nadmístního významu podél řeky Malše

Požadavek na úpravu trasy koridoru dopravy nadmístního významu D52 silnice II/406 (D52/2 úsek Dačice – západní okraj) dle ÚPO Cizkrajov Požadavek na zapracování koridoru š. 400 m pro nadzemní vedení VVN 110 kV Slavětice – Moravské Budějovice – Jemnice – Dačice Námitka k obchvatu městyse Dolní Bukovsko. Požadavek na zařazení nové cyklostezky nadmístního významu podél řeky Malše Nesouhlas s vedením regionálních skladebných částí ÚSES ve správním území obce Mladá Vožice a to zejména ve východní a jihovýchodní části správního území obce Mladá Vožice. Požadavek na vypuštění tunelu v Českém Krumlově

Trasa východního obchvatu Kunžaku dle původního návrhu ZÚR je zapracována v záměru oD#34, je však třeba hledat trasu vhodnou dle námitky. Požadovaná trasa dle připomínky je zapracována v záměru oD52/2. Požadovaná trasa dle námitky je zapracována v záměru oEe#6. Požadovaná trasa dle námitky je zapracována v záměru oD#4. Hledat vhodnou trasu pro vedení cyklostezky. Zahrnuto jako problém k řešení P64. Požadavek na prověření rozdílů ve vymezení ÚSES v generelu Táborska je zahrnutí v problému k řešení P62. Trasa tunelu dle původního návrhu ZÚR je zapracována v záměru oD#30, je však třeba hledat nové dopravní řešení. Zahrnuto jako problém k řešení P63. Trasa obchvatu I/39 v souběhu s železniční tratí dle původního návrhu ZÚR je zapracována v záměru oD#37, je však třeba hledat nové dopravní řešení. Zahrnuto jako problém k řešení P63. Hledat vhodnou trasu pro vedení cyklostezky. Zahrnuto jako problém k řešení P64.


B. RURÚ

Obec



Poznámka

Mgr. František Švepeš, zástupce veřejnosti


Požadavek na nezapracování přeložky silnice II/156, který problém tranzitní dopravy neřeší.

Studená


Doudleby, Plav


Strunkovice nad Blanicí


Dívčice


Požadavek zapracovat možnost vybudování přivaděče na pitnou vodu pro Obec Studená od Jindřichova Hradce (Horusická soustava) nebo ze směru od Dačic (Landštejnská soustava). Požadavek na komplexní rekonstrukci komunikace III/15529 (s úpravou vedení trasy) Požadavek na změnu trasy koridoru vodovodu V41 (vodovod Bavorov) v k. ú. Strunkovice Požadavek na zapracování plochy pro dřevozpracující závod

Trasy dle vyhledávací studie, zpracovatel Pragoprojekt a.s. České Budějovice, byly zahrnuty jako záměr oD#24. Je třeba hledat vhodné dopravní řešení. Zahrnuto jako problém k řešení P60. Hledat řešení pro napojení obce Studená na vodovodní přivaděč. Zahrnuto jako problém k řešení P63.

Soběslav

KUJCK 39852/2010 OREG/1, 3, 4

požadavek na na Nežárce

požadavky na úpravu ÚSES dle generelu Táborsko

poldru


Obce na Táborsku a Soběslavsku

vymezení

Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oD#44. Požadovaná úprava trasy dle námitky je zapracována v záměru oV41. Požadované vymezení rozvojové plochy dle námitky je zapracováno v záměru oKP#2. Problém byl popsán v kapitole 4.1.5 jako ohrožení území povodněmi. Prověřit další možné úpravy ve vymezení prvků ÚSES s využitím generelu Táborska. Zahrnuto jako problém k řešení P61.

89


4.4.

B. RURÚ

VÝZNAMNĚJŠÍ IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ

Jelikož byly v rámci prací na identifikaci problémů k řešení v rámci 1. úplné aktualizace ÚAP kraje zjištěny tisíce problémů, závad a střetů v území, bylo nutné provést výběr těch významnějších problémů, k nimž jsou dále zpracovány tzv. karty problémů s jejich řádnou lokalizací, popisem a jinými údaji. 4.4.1. CELKOVÝ VÝČET VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ S IDENTIFIKACÍ DOTČENÝCH OBCÍ V následující tabulce je možné najít jednoduchý přehled identifikovaných významnějších problémů, jejich vývoj v čase (trvá, nově identifikovaný, vyřešený), úroveň identifikovaného problému (nadmístní, místní) a výčet obcí dotčených problémem včetně příslušné ORP. TABULKA 31 – SOUHRN VÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ ozn.

název

ORP

obec

úroveň

P1

Plocha pro rekreaci SR9 (lyžařský areál Kubova Huť – Boubín) vs. II. zóna CHKO Šumava a PR Hornovltavické pastviny Plocha pro rekreaci SR14 (golf Třeboň – Břilice) vs. III. zóna CHKO Třeboňsko Plocha pro rekreaci SR15 (lázně Třeboň – Domanín) vs. III. zóna CHKO Třeboňsko Plocha územní rezervy pro rekreaci SR16 (lokalita Špičák) vs. III. zóna CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Plocha pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník – dříve SR17) vs. NP Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Plocha pro rekreaci SR21 (golf Frymburk – Kovářov) vs. CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Plocha pro těžbu nerostných surovin PT10 (Branná) vs. II. zóna CHKO Třeboňsko Koridor dálnice D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí) a D1/4 (Veselí nad Lužnicí – Ševětín) vs. ochrana přírody Koridor pro silnici I/4 záměr D5/10 (Kubova Huť – Nová Houžná) vs. CHKO Šumava a PP Pod Ostrohem Koridor silnice I/24 záměr D10/2 (železniční přejezd Lužnice) a D10/3 (u areálu Gigant) vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a malý Tisý Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava) vs. NP Šumava Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava) vs. CHKO Šumava Koridor silnice II/141 záměr D31/6 (Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava Koridor D65/2 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková) vs. NP a CHKO Šumava a PP Úval Zvonková Koridor územní rezervy D/P pro ŠED (železniční napojení Klápy) vs. NP a CHKO Šumava Záměr železnice oD#17 (Nové Údolí – hr. ČR) vs. NP Šumava a PP Spálený luh Koridor IV. TŽK záměr D3/3 (Soběslav – Ševětín) vs. CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata

Vimperk

Horní Vltavice, Kubova Huť

nadmístní

trvá

Třeboň

Třeboň

nadmístní

trvá

Třeboň

Domanín

nadmístní

trvá

Český Krumlov

Boletice

nadmístní

trvá

Český Krumlov, Prachatice

Horní Planá, Nová Pec

nadmístní

trvá

Český Krumlov

Frymburk

nadmístní

trvá

Třeboň

Majdalena, Třeboň

nadmístní

vyřešen

České Budějovice, Soběslav

Bošilec, Veselí nad Lužnicí

nadmístní

trvá

Prachatice, Vimperk

Horní Vltavice, Lenora

nadmístní

trvá

Třeboň

Lužnice, Třeboň

nadmístní

trvá

Prachatice

Želnava

nadmístní

trvá

Český Krumlov, Prachatice Prachatice

Boletice, Horní Planá, Nová Pec, Želnava Volary, Zbytiny

nadmístní

trvá

nadmístní

trvá

Český Krumlov, Prachatice Prachatice

Horní Planá, Nová Pec

nadmístní

trvá

Nová Pec

nadmístní

trvá

Prachatice

Stožec

nadmístní

trvá

České Budějovice, Soběslav

Bošilec, Veselí nad Lužnicí

nadmístní

trvá

P2 P3

P4

P5

P6

P7

Kapitola: Významnější identifikované problémy k řešení

P8

90

P9

P10

P11 P12

P13 P14

P15

P16 P17

stav


B. RURÚ

název

ORP

obec

úroveň

P18

Koridor D15 (železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice) vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý a NPR Stará řeka Koridor územní rezervy D/O-2 (ŠED – železniční napojení Špičáku) vs. CHKO Šumava Koridor VTL plynovodu záměr Ep9 (Lenora – Strážný – Horní Vltavice) vs. NP a CHKO Šumava Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů) vs. NP Šumava Koridor pro VTL plynovod Ep12 (Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá resp. Černá v Pošumaví) vs. CHKO Šumava Koridor silnice II/141 záměr D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo) vs. PP Upolíny Koridor silnice II/141 záměr D31/5 (Blažejovice) a D31/6 (Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava a NPP Blanice Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PP Tůně u Hajské Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PR Bažantnice u Pracejovic Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PP Skalský Koridor železnice D15 (Veselí nad Lužnicí – České Velenice) vs. PP Kozí vršek Koridor V2 (vodní zdroj Mažice) vs. PR Kozohlůdky Rozvojová plocha SO11 (České Budějovice – Za Stromovkou) vs. poddolované území Litvínovice Rozvojová plocha SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov) vs. poddolované území Rudolfov u Českých Budějovic Rozvojová plocha KP28 (Český Krumlov – Domoradice) vs. poddolované území Přísečná-Domoradice 1, 2 Koridor dálnice D3 záměr D1/6 (Borek – Dolní Třebonín) vs. CHLÚ Suché Vrbné

Třeboň

Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Třeboň

nadmístní

trvá

Český Krumlov

nadmístní

vyřešen

nadmístní

trvá

Český Krumlov Český Krumlov

Boletice, Černá v Pošumaví, Horní Planá Horní Vltavice, Lenora, Stožec, Strážný Černá v Pošumaví, Frymburk Černá v Pošumaví, Horní Planá

nadmístní

trvá

nadmístní

s obměnou trvá

Prachatice

Prachatice

nadmístní

trvá

Prachatice

Zbytiny

nadmístní

trvá

Strakonice

Strakonice

nadmístní

trvá

Strakonice

Strakonice

nadmístní

trvá

Strakonice

Kestřany

nadmístní

trvá

Strakonice

Skály

nadmístní

trvá

Soběslav

Vlkov

nadmístní

trvá

Soběslav

Borkovice

nadmístní

trvá

České Budějovice

České Budějovice

nadmístní

trvá

České Budějovice

Adamov, Hůry, Rudolfov

nadmístní

trvá

Český Krumlov

Český Krumlov, Přísečná

nadmístní

trvá

České Budějovice

nadmístní

pominul

Koridor silnice I/19 záměr D6/2 (Mirovice – Lety) vs. ložiska nerostných surovin Lety Koridor silnice II/151 záměr D38/3 (Dačice) vs. ložisko nerostných surovin Dačice Koridor silnice II/154 záměr D39 (Kaplice) vs. CHLÚ Kaplice Koridor silnice II/173 záměr D51/2 (Blatná) vs. CHLÚ Blatná Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzit. plynovodů) vs. CHLÚ Číčenice Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů) vs. CHLÚ Černá v Pošumaví I. Koridor dálnice D3 záměr D1/2 (Měšice

Písek

České Budějovice, Dobrá Voda u Č. B., Rudolfov Lety

nadmístní

trvá

Dačice

Dačice

nadmístní

vyřešen

Kaplice

Kaplice

nadmístní

trvá

Blatná

Blatná, Hajany, Chlum Číčenice, Dříteň

nadmístní

trvá

nadmístní

trvá

Černá v Pošumaví

nadmístní

trvá

Sezimovo Ústí,

nadmístní

trvá

P19

P20

P21 P22

P23

P24

P25 P26

P27

P28 P29

P30 P31

P32

P33

P34

P35

P36

P37 P38 P39 P40

P41

Prachatice, Vimperk

Č.Budějovice, Vodňany Český Krumlov Tábor

stav


ozn.

91


ozn.

P42

P43

P44 P45

P46 P47 P48

obec

úroveň

stav

Turovec Dačice

Horní Meziříčko, Jilem, Studená

nadmístní

trvá

Písek

Dolní Novosedly, Písek

nadmístní

trvá

Č. Krumlov, Kaplice Kaplice

Přídolí, Střítež, Věžovatá Pláně Besednice, Kaplice, Soběnov

nadmístní

trvá

nadmístní

trvá

Blatná

Bělčice

nadmístní

trvá

Prachatice

Prachatice

nadmístní

trvá

Český Krumlov

nadmístní

trvá

nadmístní

trvá

nadmístní

trvá

P49

Koridor ŠED záměr D16 vs. lesní porosty a CHOPAV Šumava

Český Krumlov

P50

Rozvojová plocha KP18 (Veselí nad Lužnicí) vs. CHOPAV Třeboňská pánev Rozvojová plocha KP32 (Dolní Dvořiště) vs. CHOPAV Novohradské hory Rozvojová plocha KP33 (České Velenice – hospodářský park) vs. CHOPAV Třeboňská pánev Koridor silnice I/20 záměr D7/4 (Vodňany – Malovičky) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko Koridor silnice II/156 záměr D42/6 (Žár – Nové Hrady) a D42/7 (Nové Hrady) vs. KPZ Novohradsko Nová trasa vedení VVN 400 kV Kočín – Mírovka (v návrhu ZÚR záměr Ee33)

Soběslav Kaplice

Dolní Dvořiště

nadmístní

trvá

Třeboň

České Velenice

nadmístní

trvá

Vodňany

Libějovice, Vodňany

nadmístní

trvá

Trhové Sviny

Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár

nadmístní

trvá

České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Tábor

nadmístní

nový

Zdvojení vedení VVN 400 kV záměr oEe#1 (Kočín – Přeštice) a oEe#2 (Malovice – Dasné) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko Nové dopravní řešení silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice

Prachatice, Vodňany

Choustník, Chrbonín, Dolní Hořice, Dříteň, Hartmanice, Hlavatce, Hluboká nad Vltavou, Hodětín, Horní Kněžeklady, Klenovice, Komárov, Košice, Krátošice, Krtov, Modrá Hůrka, Myslkovice, Radenín, Sedlečko u Soběslavě, Skalice, Skopytce, Soběslav, Temelín, Tučapy, Vlastiboř, Zálší, Žimutice Chelčice, Libějovice, Malovice, Truskovice Dobev, Drhovle, Osek, Přešťovice, Radošovice, Rovná,

nadmístní

nový

nadmístní

nový

P52

P53

P54

P55


– Veselí nad Lužnicí) vs. přírodní park Turovecký les Koridor silnice I/23 záměry D9/7 (Strmilov – Jilem), D9/8 (Jilem a Studená), D9/9 (Studená – hranice kraje) vs. přír. park Javořická vrchovina Koridor silnice I/29 záměr D11/4 (Písek – Dolní Novosedly) vs. přírodní park Písecké hory Koridor VVN 110 kV záměr Ee3 (Přídolí – Kaplice) vs. přírodní park Poluška VVN vedení 110 kV záměr oEe#4 (Kaplice – Trhové Sviny) vs. přírodní park Soběnovská vrchovina Rozvojová plocha SR1 (Bělčice) vs. lesní porosty Rozvojová plocha SR10 (Libín) vs. lesní porosty Rozvojová plocha SR22 (Lipno – Kramolín) vs. lesní porosty

ORP

Frymburk, Lipno nad Vltavou, Vyšší Brod Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Lipno nad Vltavou, Loučovice Veselí nad Lužnicí

P51

92

název

B. RURÚ

P56

P57

Písek, Strakonice


název

ORP

P58

Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK v úseku Kamenný Újezd – Dolní Třebonín

České Budějovice, Český Krumlov

P59

Vymezení nadregionálních v souladu s podkladem MŽP

biocenter

Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň

P60

Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156

Trhové Sviny

obec

Řepice, Slaník, Strakonice, Štěkeň Dolní Svince, Chlumec, Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Mojné, Opalice, Otmanka, Plav, Prostřední Svince, Roudné, Včelná Benešov nad Černou, Blatná, Boletice, Borotín, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Brloh, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Český Krumlov, Číměř, Čížová, Dolní Třebonín, Dvory nad Lužnicí, Hamr, Heřmaň, Hluboká nad Vltavou, Holubov, Horní Stropnice, Hosín, Hranice, Chvalšiny, Jílovice, Jistebnice, Kadov, Kájov, Kamenný Újezd, Kestřany, Křemže, Ktiš, Lažánky, Lenora, Lnáře, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nadějkov, Nová Bystřice, Nová Pec, Nové Hrady, Oslov, Ostrovec, Petříkov, Pohorská Ves, Ponědrážka, Příbraz, Přísečná, Putim, Ražice, Smržov, Srnín, Staňkov, Stožec, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Štěkeň, Tchořovice, Třeboň, Varvažov, Veselí nad Lužnicí, Vojníkov, Volary, Vrábče, Vráž, Záboří, Zlatá Koruna, Želnava Bukvice u Trhových Svinů, Otěvěk, Pěčín u Trhových Svinů, Rankov u Trhových Svinů, Trhové Sviny

úroveň

stav

nadmístní

nový

nadmístní

nový

nadmístní

nový


ozn.

B. RURÚ

93


ozn.

název

ORP

obec

úroveň

P61

Prověření nesouladu generelu ÚSES Táborska a generelu ÚSES Jihočeského kraje (resp. návrhem ZÚR JČK) Napojení obce Studená na vodovodní přivaděč Nové dopravní řešení v Českém Krumlově Prověření trasy pro vedení cyklostezky podél řeky Malše spojující přilehlé obce (zejm. Roudné a Vidov). Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1

Tábor

všechny obce Táborska

nadmístní

nový

Dačice

Studená

nadmístní

nový

Český Krumlov České Budějovice

Český Krumlov

nadmístní

nový

Roudné, Vidov

nadmístní

nový

Blatná, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Třeboň, Vodňany

Adamov, Blatná, Cep, Čejkovice, České Budějovice, Čížová, Dasný, Dívčice, Dobev, Dolní Žďár, Drhovle, Hadravova Rosička, hajany, Halámky, Hluboká nad Vltavou, Horní Pěna, Horní Skrýchov, Hůry, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Jivno, Lásenice, Libějovice, Lišov, Lnáře, Majdalena, Malovice, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Písek, Pístina, Pištín, Protivín, Předotice, Rodvínov, Sedlec, Sedlice, Stráž nad Nežárkou, Suchdol nad Lužnicí, Štěpánovice, Tchořovice, Třeboň, Úsilné, Velká Turná, Vlčetínec, Vodňany, Žďár

republiková

nový

P62 P63 P64


P65

94

B. RURÚ

stav


B. RURÚ

4.4.2. POPISNÉ KARTY VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ Popisné karty problémů byly zpracovány pro všechny identifikované problémy, které byly označeny jako významnější. Karta problémů se skládá z 6 částí: 

územní identifikace problému včetně jednoduché přehledné mapky – jmenný výčet dotčených katastrálních území, správních území obcí a správních území obcí s rozšířenou působností,



základní identifikace – stručné vysvětlení problému,



detailnější popis – podrobnější informace o vzniku problému, kterých sledovaných jevů se problém týká, jaké byly identifikovány střety apod.,



úroveň řešení – stručné nastínění jakými nástroji územního plánování je možné problém řešit, tedy zda ÚPD na úrovni kraje či ÚPD na úrovni obcí, případně jinými nástroji,



vývoj v čase – porovnává problémy identifikované v rámci zpracované aktualizace ÚAP s problémy, které byly identifikovány v předchozí dokumentaci (nový, trvá, pominul, vyřešen apod.),



grafické znázornění problému – průmět identifikovaného významnějšího problému na mapový podklad se znázorněním příslušných sledovaných jevů a střetů, pro rychlou představu o rozsahu střetu či územních podmínkách daného problému.


Grafické výřezy u jednotlivých karet problémů vycházejí z grafického zpracování problémového výkresu a pro přehledné čtení karet problémů je tedy možné využít legendy tohoto výkresu. Zejména z důvodu velkého rozsahu legendy není možné umisťovat kompletní znění legendy na každou z karet problémů. Legenda na jednotlivých kartách ukazuje pouze grafické znázornění nejdůležitějších limitů využití v území, které jsou předmětem identifikovaného střetu či problému.

95


P1 Plocha pro rekreaci SR9 (lyžařský areál Kubova Huť – Boubín) vs. II. zóna CHKO Šumava a PR Hornovltavické pastviny Územní identifikace problému ORP Vimperk obec

Horní Vltavice Kubova Huť

k. ú.

Kubova Huť Račí


Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana přírody a krajiny

96

Detailnější popis problému Plocha pro rekreaci SR9 (Kubova Huť – Boubín) určená pro sjezdové lyžování je lokalizována významně do II. zóny CHKO Šumava. Úpravou vymezení této rozvojové plochy pominul střet s přírodní rezervací Hornovltavické pastviny. Celá navržená plocha je dále na území CHOPAV Šumava. Ve vazbě na zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů výstavba sportovních areálů na území II. zóny CHKO nemusí být v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno mimo jiné provozovat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu. Z těchto důvodů se jeví záměr jako významně rizikový. Navíc byl identifikován střet s vymezením koridoru pro tunel Kubova Huť záměr D5/9 a územní rezervy pro plynovod Ep18. Při detailnějším vymezení těchto ploch v navazující ÚPD je potřeba tento střet vyřešit s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v území. Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SR9 ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vývoj v čase Problém trvá.

B. RURÚ


Měřítko 1:10.000


Grafické znázornění problému

B. RURÚ

97


P2 Plocha pro rekreaci SR14 (golf Třeboň – Břilice) vs. III. zóna CHKO Třeboňsko Územní identifikace problému ORP Třeboň obec

Třeboň

k. ú.

Břilice

Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana přírody a krajiny Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X další rozvojové záměry


Detailnější popis problému Plocha pro rekreaci SR14 (Třeboň – Břilice) určená pro golf je lokalizována do III. zóny CHKO Třeboňsko. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Navíc v případě golfu se dá předpokládat používání chemických prostředků pro údržbu ploch, což může mít negativní vliv na stávající biotu. Při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí je nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje.

98

Navíc byl identifikován střet s vymezením koridoru pro silnici I/34 záměr D12/1 v úseku České Budějovice – Třeboň. Při detailnějším vymezení těchto ploch v navazující ÚPD je potřeba tento střet vyřešit s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v území. Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SR14 ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK). Při detailnějším vymezení této plochy v navazující ÚPD je potřeba vyřešit střet se záměrem dopravní infrastruktury. Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

99


P3 Plocha pro rekreaci SR15 (lázně Třeboň – Domanín) vs. III. zóna CHKO Třeboňsko Územní identifikace problému ORP Třeboň obec

Domanín

k. ú.

Domanín u Třeboně


Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana přírody a krajiny

100

Detailnější popis problému Plocha pro rekreaci SR15 (Třeboň – Domanín) určená pro rozvoj lázeňských aktivit je lokalizována do III. zóny CHKO Třeboňsko. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Nedají se předpokládat významnější problémy, přesto je nutno při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje. Dále byl identifikován střet s CHOPAV Třeboňská pánev. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky této CHOPAV. Vzhledem k charakteru předpokládaných aktivit se nedá očekávat rozpor s ochrannými podmínkami CHOPAV. Bude řešeno v rámci procesu EIA.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SR15 ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

101


P4 Plocha územní rezervy pro rekreaci SR16 (lokalita Špičák) vs. III. zóna CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Boletice

k. ú.

Jablonec u Českého Krumlova Maňávka u Českého Krumlova Polná u Českého Krumlova Uhlíkov u Českého Krumlova


Základní identifikace problému Plocha územní rezervy pro sport a rekreaci X ochrana přírody a krajiny

102

Detailnější popis problému Plocha územní rezervy pro sport a rekreaci SR16 (lokalita Špičák) je umístěna zejména do III. zóny CHKO Šumava a ve výrazné míře zasahuje do stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná i o CHOPAV Šumava. Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin. Dají se předpokládat významné zásahy do lesních porostů, které budou záměrem negativně ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Zároveň se jedná o Vojenský újezd Boletice, je proto nutné vyřešit majetkoprávní vztahy, provést asanaci území apod. V ÚAP z roku 2009 byla plocha SR16 ještě návrhovou rozvojovou plochou, nyní je v návrhu ZÚR JČK držena již pouze jako územní rezerva.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje územní rezervu SR16. V 1. aktualizaci ZÚR JČK ověřit, zda již bylo prověřeno budoucí využití územní rezervy a plochu případně zahrnout do návrhové části. ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK). Jiné Ve vazbě na § 36 odst. 1 SZ je třeba chránit plochu územní rezervy, aby její dosavadní využití nebylo změněno způsobem, který by znemožnil či ztížil budoucí využití.


B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

103


P5 Plocha pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník) vs. NP Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov, Prachatice obec

Horní Planá Nová Pec

k. ú.

Nová Pec Zvonková


Základní identifikace problému Plocha pro dopravu X ochrana přírody a krajiny

104

Detailnější popis problému Plocha pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník) je umístěna zejména do II. zóny národního parku Šumava (část i v I. zóně) a ve výrazné míře zasahuje do stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná i o CHOPAV Šumava. Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin. Jedná se o nejcennější klidovou zónu NP a zároveň o nadregionální biocentrum NRBC 619 Smrčina. Jde tedy o významný střet se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále se dají předpokládat zásahy do lesních porostů, které budou záměrem negativně ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Oproti ÚAP z roku 2009 byla tato rozvojová plocha značně redukována a navíc její funkční využití bylo z návrhové rozvojové plochy pro sport a rekreaci SR17 (Smrčina – lyžařský areál) změněno na plochu pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník). Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje plochu pro dopravu D83. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK). ZÚR JČK nařizují pro tento záměr pořídit a vydat regulační plán jako podmínku pro rozhodování a změny využití v této ploše (viz. bod 63 návrhu ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

105


P6 Plocha pro rekreaci SR21 (golf Frymburk – Kovářov) vs. CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Frymburk

k. ú.

Frymburk


Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana přírody a krajiny Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X další rozvojové záměry

106

Detailnější popis problému Plocha pro sport a rekreaci SR21 (golf Frymburk – Kovářov) pro rozvoj golfových aktivit je situována do III. zóny CHKO Šumava. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Při managementu daných ploch se dá předpokládat používání chemických prostředků, hrozí proto riziko negativního ovlivnění biodiverzity v dané lokalitě a je proto nutno při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Šumava a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Na severozápadní straně rozvojové plochy dochází k vzájemnému střetu se záměrem Šumavských elektrických drah (D16), což bude třeba řešit v rámci upřesnění v navazující ÚPD na základě konkrétních podmínek v území. Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SR21 ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

107


P7 Plocha pro těžbu nerostných surovin PT10 (Branná) vs. II. zóna CHKO Třeboňsko Územní identifikace problému ORP Třeboň obec

Majdalena Třeboň

k. ú.

Branná Majdalena


Základní identifikace problému Plocha pro těžbu nerostných surovin X ochrana přírody a krajiny

108

Detailnější popis problému Plocha územní rezervy pro těžbu nerostných surovin – rašeliny – PT 10 byla směřována do II. zóny CHKO Třeboňsko. Na území II. zóny CHKO je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny mimo jiné zakázáno hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu a dále měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Vymezení této územní rezervy je také v přímém rozporu s Plánem péče Správy CHKO Třeboňsko.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK již záměr plochy pro těžbu nerostných surovin PT10 Branná neobsahuje, tento záměr byl vypuštěn po společném jednání (§ 37 odst. 2 SZ). ÚPD obcí jiné

Vývoj v čase Problém byl vyřešen.

B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

109


P8 Koridor dálnice D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí) a D1/4 (Veselí nad Lužnicí – Ševětín) vs. ochrana přírody Územní identifikace problému ORP České Budějovice Soběslav obec

Bošilec Veselí nad Lužnicí

k. ú.

Bošilec Horusice

Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X ochrana přírody a krajiny


Detailnější popis problému Koridor dálnice D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí) a D1/4 (Veselí nad Lužnicí – Ševětín) zasahuje okrajově jednak do I. a III. zóny CHKO Třeboňsko a současně i do nadregionálního biocentra NRBC 2006 Rašeliniště Ruda – Horusický rybník a PR Horusická Blata. Případné vymezení dálnice do těchto lokalit by bylo v přímém rozporu s několika paragrafy zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. V rámci ÚPD obcí je tedy nutno zajistit, aby byl tento úsek dálnice vymezen mimo tyto plochy chráněné zákonem, v rámci procesu EIA je nutné zajistit ochranu těchto ploch před negativními vlivy.

110

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro dopravu D1. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:65.000



B. RURÚ

111


P9 Koridor pro silnici I/4 záměr D5/10 (Kubova Huť – Nová Houžná) vs. CHKO Šumava a PP Pod Ostrohem Územní identifikace problému ORP Prachatice Vimperk obec

Horní Vltavice Lenora

k. ú.

Horní Vltavice Houžná Lenora



Detailnější popis problému Záměr pro silnici I/4 v úseku D 5/10 (Kubova Huť – Nová Houžná) je situován do II. zóny CHKO Šumava a současně i do přírodní památky Pod Ostrohem, což bylo úpravou koridoru z velké části odstraněno. Jedná se o obchvat Horní Vltavice, kdy stávající komunikace vede po okraji přírodní památky. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou „změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození zakázány.“ Záměr bude nutno projednat detailně ve variantách v rámci procesu EIA a zajistit, aby negativní ovlivnění přírodní památky bylo co nejmenší. Jedná se o záměr ve vysokém stupni rozpracovanosti.

112


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:30.000



B. RURÚ

113


P10 Koridor silnice I/24 záměr D10/2 (železniční přejezd Lužnice) a D10/3 (u areálu Gigant) vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý Územní identifikace problému ORP Třeboň obec

Lužnice Třeboň

k. ú.

Břilice Lužnice Přeseka Stará Hlína



114

Detailnější popis problému Koridor pro silnici I/24 v úseku D10/2 (železniční přejezd Lužnice) zasahuje do I., II. a III. zóny CHKO Třeboňsko a zároveň zasahuje okrajově i do NPR Velký a Malý Tisý a nadregionálního biocentra NRBC 38 Stará řeka. Jedná se o křížení silniční a železniční trati, kdy stávající stav je považován za nevyhovující a předpokládá se proto mimoúrovňové křížení. V tomto přírodě by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění NPR. V úseku D10/3 (úsek u areálu Gigant) jde o zásah do II. a III. zóny CHKO Třeboňsko a do nadregionálního biocentra NRBC 38 Stará řeka. Na území národních přírodních rezervací je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, povolovat a umisťovat stavby a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.


Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. RURÚ


Měřítko 1:15.000



B. RURÚ

115


P11 Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava) vs. NP Šumava Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Želnava

k. ú.

Želnava



Detailnější popis problému Koridor silnice I/39 v úseku D13/5 (Horní Planá – Želnava) zasahuje do II. a III. zóny NP Šumava. Jedná se o úsek Horní Planá – Želnava. Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/82 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů zakázáno mj. stavět nové silnice. Jedná se tedy o rozpor se zákonem, bude tedy proto nutno získat výjimku vlády ze zákona. Stávající stav je nevhodný, v případě realizace je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.

116


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

117


P12 Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava) vs. CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov Prachatice obec

Boletice Horní Planá Nová Pec Želnava

k. ú.

Horní Planá Maňávka u Českého Krumlova Nová Pec Pernek Želnava



Detailnější popis problému Koridor silnice I/39 v úseku D13/5 (Horní Planá – Želnava) zasahuje do I., II. a nejvíce však do III. zóny CHKO Šumava. Jedná se o úsek Horní Planá – Želnava. Střetu s I. zónou se není možné vyhnout. Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je mimo jiné zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby a povolovat a měnit využití území. Současný stav silniční komunikace je nevyhovující. Střet s I. zónou je možno řešit např. přemostěním. Vzhledem k měřítku ZÚR je toto možno řešit až na úrovni navazujících ÚP obcí. Nelze vyloučit možné negativní vlivy, např. na chráněné druhy živočichů, na vodní režim v krajině apod. Je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.

118


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

119


P13 Koridor silnice II/141 záměr D31/6 (Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava a NPP Blanice Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Volary Zbytiny

k. ú.

Cudrovice Volary Zbytiny



Detailnější popis problému Koridor silnice II/141 ve svém úseku D 31/6 (Blažejovice – Volary) zasahuje zejména do I. a II. zóny CHKO Šumava a dále okrajově do NPP Blanice. Stávající úsek komunikace je z hlediska dopravy nevhodný a také prochází I. zónou CHKO. V případě vhodného technického řešení by tedy mělo dojít ke zlepšení stávajícího stavu. Přesto je záměr v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a pro jeho schválení je pravděpodobně nutná výjimka ze zákona, kterou musí schválit vláda ČR. Jako jedno z řešení pro tento úsek trati by bylo, v případě jeho schválení, odpovídající přemostění a zrušení starého úseku silnice. Je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.

120


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:30.000



B. RURÚ

121


P14 Koridor D65/2 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková) vs. NP a CHKO Šumava a PP Úval Zvonková Územní identifikace problému ORP Český Krumlov Prachatice obec

Horní Planá Nová Pec

k. ú.

Horní Planá Nová Pec Zvonková



122

Detailnější popis problému Koridor D65/2 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková) prochází po hranici Národního parku Šumava, kde okrajově zasahuje do I. a II. zóny. Dále záměr prochází I., II. a III. zónou CHKO Šumava a okrajově ještě zasahuje přírodní památku Úval Zvonková. Jedná se o homogenizaci stávající komunikace. Dojde ke kvalitativní úpravě stávající dopravně nevhodné komunikace, po které budou jezdit automobily směrem k propojení Klápa – Hraničník (resp. Hochficht). Je nutná úzká spolupráce se Správou CHKO Šumava a realizace záměru za podmínek jí stanovených tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území. Možný negativní vliv bude způsoben pravděpodobným nárůstem dopravy, avšak stávající komunikace je již dopravně využívaná, nárůst by neměl být významný.


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:45.000



B. RURÚ

123


P15 Koridor územní rezervy D/P pro ŠED (železniční napojení Klápy) vs. NP a CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Nová Pec

k. ú.

Nová Pec



124

Detailnější popis problému Koridor územní rezervy pro železnici D/P (železniční napojení Klápy) zasahuje do Národního parku Šumava a do I., II. a III. zóny CHKO Šumava. Tento nově navrhovaný úsek železniční trati (Šumavské elektrické dráhy) by měla sloužit pro zajištění dopravní dostupnosti pro navrhované propojení Klápa – Hraničník (D83). Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny mj. zakázáno stavět nové železnice, jedná se proto o významný střet se zákonem a pro realizaci záměru by bylo nutno udělit výjimku vlády. Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je mimo jiné zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby a povolovat a měnit využití území. V případě realizace tohoto propojení na Hochficht je naopak železnice pravděpodobně přijatelnějším dopravním prostředkem než automobilová doprava.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor územní rezervy pro dopravu D/P. V 1. aktualizaci ZÚR JČK ověřit, zda již bylo prověřeno budoucí využití územní rezervy a plochu případně zahrnout do návrhové části. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). Jiné Ve vazbě na § 36 odst. 1 SZ je třeba chránit plochu územní rezervy, aby její dosavadní využití nebylo změněno způsobem, který by znemožnil či ztížil budoucí využití.


B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

125


P16 Záměr železnice oD#17 (Nové Údolí – hranice ČR) vs. NP Šumava a PP Spálený luh Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Stožec

k. ú.

Stožec

Základní identifikace problému Dopravní záměr X ochrana přírody a krajiny


Detailnější popis problému Záměr železnice oD#17 prochází Národním parkem Šumava a okrajově i přírodní památkou Spálený luh. Záměr je situován na bývalém náspu pro železnici, která byla po válce v tomto úseku demontována, avšak železniční násep byl zachován. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny je v národních parcích zákaz výstavby železnic, avšak v tomto případě by se nemělo jednat o nový záměr, nýbrž o obnovu bývalé železnice. Je však nutné vést záměr po bývalém železničním náspu. Délka úseku je cca 100 m. Tento záměr byl při společném jednání součástí návrhu ZÚR JČK (záměr D70), ale poté byl vypuštěn.

126

Úroveň řešení ZÚR Požadavek na prověření tohoto záměru a jeho případné zahrnutí do 1. aktualizace ZÚR JČK. ÚPD obcí jiné


B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

127


P17 Koridor IV. TŽK záměr D3/3 (Soběslav – Ševětín) vs. CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata Územní identifikace problému ORP České Budějovice Soběslav obec

Bošilec Veselí nad Lužnicí

k. ú.

Bošilec Horusice Veselí nad Lužnicí



Detailnější popis problému Koridor pro úsek železnice IV. TŽK v úseku D3/3 (Soběslav – Ševětín) zasahuje okrajově do I. a III. zóny CHKO Třeboňsko a současně i do nadregionálního biocentra NRBC 2006 Rašeliniště Ruda – Horusický rybník a PR Horusická Blata. Nejedná o nový návrh trasy a návrh ZÚR nespecifikuje podobu navrženého záměru, není proto možno jednoznačně určit významnost problému. V případě realizace stavebních prací je nutno úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody.

128


Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit tak ochranu těchto přírodně cenných území.


B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

129


P18 Koridor D15 (železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice) vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý a NPR Stará řeka Územní identifikace problému ORP Třeboň obec

Lomnice nad Lužnicí Lužnice Třeboň

k. ú.

Holičky u Staré Hlíny Lomnice nad Lužnicí Lužnice Přeseka



Detailnější popis problému Koridor železnice D15 vede po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý. Jedná se o elektrifikaci stávající trati, nejedná se tedy přímo o nový záměr, ale o kvalitativní úpravu stávající trati. Asi ve třech částech zasahuje koridor okrajově do NPR Velký a Malý Tisý a NPR Stará řeka. Během realizace záměru je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody, které musí stanovit přesné podmínky pro realizaci záměru.

130

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor územní rezervy pro dopravu D15. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:75.000



B. RURÚ

131


P19 Koridor územní rezervy D/O-2 (ŠED – železniční napojení Špičáku) vs. CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Boletice Černá v Pošumaví Horní Planá

k. ú.

Černá v Pošumaví Horní Planá Polná u Českého Krumlova



132

Detailnější popis problému Záměr ŠED v úseku D/O-2 (železniční napojení Špičáku) zasahuje přímo do I., II. a III. zóny CHKO Šumava, což je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, neboť do I. zóny CHKO je zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby. Pro realizaci tohoto záměru bude proto pravděpodobně nutno získat výjimku vlády ze zákona. Koridor prochází zamokřenými porosty na pravém břehu potoka Olšina. Záměr je bezprostředně navázán na navrhovanou územní rezervu pro lokalitu Špičák (SR16) a podmíněn její realizací. V případě schválení tohoto záměru je vybudování železničního napojení velmi žádoucí, neboť tvoří vhodnou alternativu k automobilové dopravě. Záměr bude podrobně řešen v rámci procesu EIA. Pokud by byly prokázány významně negativní vlivy, je vhodné zvážit možnost úpravy vedení trasy (např. v blízkosti silnice z Hodňova do Olšiny tak, aby se navržená trať napojila na stávající trať již v blízkosti této silnice a zároveň byla respektována I. zóna CHKO).

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor územní rezervy pro dopravu D/O. V 1. aktualizaci ZÚR JČK ověřit, zda již bylo prověřeno budoucí využití územní rezervy a plochu případně zahrnout do návrhové části. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). Jiné Ve vazbě na § 36 odst. 1 SZ je třeba chránit plochu územní rezervy, aby její dosavadní využití nebylo změněno způsobem, který by znemožnil či ztížil budoucí využití.


B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

133


P20 Koridor VTL plynovodu záměr Ep9 (Lenora – Strážný – Horní Vltavice) vs. NP a CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Prachatice Vimperk obec

Horní Vltavice Lenora Stožec Strážný

k. ú.

České Žleby, Hliniště, Horní Vltavice, Houžná, Lenora, Řasnice, Strážný, Vlčí Jámy


Základní identifikace problému Koridor pro technickou infrastrukturu X ochrana přírody a krajiny

134

Detailnější popis problému Koridor pro vysokotlaký plynovod Ep9 (Lenora – Strážný – Horní Vltavice) je situován do II. a III. zóny NP Šumava a dále do všech zón CHKO Šumava. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů je na území národních parků mimo jiné zakázáno stavět dálkové produktovody. V tomto případě se o dálkový produktovod nejedná, přesto je nutno záměr řešit v úzké spolupráci se správou NP Šumava. Při zpřesnění koridoru a realizaci záměru je vhodné vést záměr tak, aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice – Strážný – SRN, aby bylo zajištěno zmírnění negativních vlivů na přírodní hodnoty území. Bude řešeno zejména v rámci procesu EIA.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro VTL plynovod Ep9. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:45.000



B. RURÚ

135


P21 Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů) vs. CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Černá v Pošumaví Frymburk

k. ú.

Černá v Pošumaví Frymburk Kyselov



136

Detailnější popis problému Koridor pro VVTL plynovod Ep10 (propojení tranzitních plynovodů) je v jednom ze svých úseků v blízkosti státní hranice s Rakouskem situován do I. zóny CHKO Šumava. Na území I. zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr tedy není v souladu s tímto zákonem. Dle předkladatele ZÚR není možné v blízkosti hranic s Rakouskem upravit vedení koridoru tak, aby vedl mimo I. zónu CHKO. Z tohoto důvodu bude proto pravděpodobně nutné získat výjimku ze zákona. V případě jejího udělení bude nutno v rámci zpracování ÚPD obcí upřesnit vymezení záměru tak, aby zásahy do I. zóny byly co nejmenší a v rámci procesu EIA zajistit, aby při realizaci záměru došlo k co nejmenšímu dotčení přírodních hodnot lokality.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro tranzitní VVTL plynovod Ep10. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

137


B. RURÚ

P22 Koridor pro VTL plynovod Ep12 (Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá resp. Černá v Pošumaví) vs. CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Černá v Pošumaví Horní Planá

k. ú.

Černá v Pošumaví Horní Planá


Detailnější popis problému V případě koridoru pro VTL plynovod Ep12 v trase Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá přecházel koridor přes I. zónu (přes vodní nádrž Lipenská nádrž) CHKO Šumava. Na území I. zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr je tedy v nesouladu s tímto zákonem. Záměr by mohl mít negativní vlivy zejména během jeho realizace, v případě provozu již nikoliv.


V rámci vypořádání námitek a připomínek k návrhu ZÚR JČK byl záměr zkrácen do Černé v Pošumaví, čímž byl problém střetu s I. zónou CHKO Šumava dočasně vyřešen.

138

pouze

Novým problémem tedy je hledání nové trasy pro VTL plynovod mezi Černou v Pošumaví a Horní Planou, a to pokud možno mimo I. a II. zónu CHKO Šumava. Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro VTL plynovod Ep12, ale pouze v trase Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví. Do 1. aktualizace ZÚR JČK hledat vhodnou trasu pro napojení Horní Plané na VTL plynovod. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 33 návrhu ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit tak ochranu těchto přírodně cenných území. Vývoj v čase Problém v obměněném znění trvá.


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

139


P23 Koridor silnice II/141 záměr D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo) vs. PP Upolíny Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Prachatice

k. ú.

Prachatice



Detailnější popis problému Koridor pro silnici II/141 záměr D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo) vede přes přírodní památku Úpolíny. Jedná se o maloplošné zvláště chráněné území velmi malého rozsahu, které se celé nachází uvnitř daného koridoru. V rámci zpřesnění vymezení trasy komunikace bude tedy nutné zajistit, aby nový úsek komunikace vedl mimo tuto přírodní památku a její ochranné pásmo.

140


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:20.000



B. RURÚ

141


P24 Koridor silnice II/141 záměr D31/5 (Blažejovice) a D31/6 (Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava a NPP Blanice Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Zbytiny

k. ú.

Zbytiny



Detailnější popis problému Koridor pro silnici II/141 v úseku D31/5 zasahuje do I. zóny CHKO Šumava a dále do národní přírodní památky Blanice. Na území I. zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr je tedy v nesouladu s tímto zákonem. Stávající úsek komunikace, který danou I. zónou CHKO a NPP prochází, je však nevhodný, nový úsek může tedy přinést zlepšení daného stavu i z hlediska přírodních hodnot území. Jedním z možných řešení je přemostění řešené tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění NPP. Nutná je úzká spolupráce s příslušnými orgány ochrany přírody.

142


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

143


P25 Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PP Tůně u Hajské Územní identifikace problému ORP Strakonice obec

Strakonice

k. ú.

Hajská



Detailnější popis problému Koridor pro zdvojkolejnění železnice v úseku D14/2 (Plzeň – České Budějovice) okrajově protíná maloplošné zvláště chráněných území PP Tůně u Hajské. Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice se nachází na okraji tohoto MZCHÚ. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.

144


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

145


P26 Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PR Bažantnice u Pracejovic Územní identifikace problému ORP Strakonice obec

Strakonice

k. ú.

Nové Strakonice



146

Detailnější popis problému Koridor pro zdvojkolejnění železnice v úseku D14/2 (Plzeň – České Budějovice) okrajově protíná maloplošné zvláště chráněných území přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic. Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice v podstatě přetíná toto MZCHÚ. V přírodních rezervacích je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno povolovat nové stavby, umístění železnice je v rozporu se zákonem, proto bude pravděpodobně nutné získat výjimku ze zákona, kterou uděluje vláda. Stávající trať prochází centrem obce, plánuje se modernizace na rychlost 160 km/hod. Ve stávající trase není možno provést úpravu křížení se silnicí na mimoúrovňové. Pro zmírnění možných negativních vlivů je vhodné vést záměr co nejvíce po okraji přírodní rezervace. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

147


P27 Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně Územní identifikace problému ORP Strakonice obec

Kestřany

k. ú.

Lhota u Kestřan


Detailnější popis problému Koridor pro zdvojkolejnění železnice v úseku D14/2 (Plzeň – České Budějovice) okrajově protíná maloplošné zvláště chráněných území národní přírodní rezervaci Řežabinec a Řežabinecké tůně. Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice tvoří buďto hranici těchto MZCHÚ nebo se nachází v jejich blízkosti.


Koridor byl v návrhu ZÚR JČK v místě NPR zúžen, čímž byl střet s maloplodým zvláště chráněným územím minimalizován.

148


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

149


P28 Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PP Skalský Územní identifikace problému ORP Strakonice obec

Skály

k. ú.

Skály u Protivína



Detailnější popis problému Koridor pro zdvojkolejnění železnice v úseku D14/2 (Plzeň – České Budějovice) okrajově protíná maloplošné zvláště chráněných území přírodní památku Skalský. Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice se nachází na hranici tohoto MZCHÚ. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.

150


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:15.000



B. RURÚ

151


P29 Koridor železnice D15 (Veselí nad Lužnicí – České Velenice) vs. PP Kozí vršek Územní identifikace problému ORP Soběslav obec

Vlkov

k. ú.

Vlkov nad Lužnicí



Detailnější popis problému Koridor pro elektrizaci stávající železnice D15 vede po okraji PP Kozí Vršek. Jedná se o elektrifikaci stávající trati, k významnějšímu ovlivnění by dojít nemělo, avšak je nutno spolupracovat s orgány ochrany přírody a zajistit ochranu přírodních hodnot území.

152


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

153


P30 Koridor V2 (vodní zdroj Mažice) vs. PR Kozohlůdky Územní identifikace problému ORP Soběslav obec

Borkovice

k. ú.

Borkovice



154

Detailnější popis problému Koridor pro záměr V2 (vodní zdroj Mažice) se okrajově dotýká přírodní rezervace Kozohlůdky. V roce 2010 byla zpracována „Změna č. 4 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje“, kterou schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 21. 12. 2010 (Usnesení č. 468/2010/ZK-19). Jedná se o záměr vybudování nového vodního zdroje Mažice – Borkovice pro výstavbu nového zásobního řadu vedeného v souběhu se stávajícím výtlakem, jímž bude surová voda čerpána do úpravny vody Dolní Bukovsko a dále do vodojemu Chotýčany. Počítá se částečně s trvalým využíváním tohoto zdroje, maximální kapacita bude sloužit pouze pro případ náhradního zásobování. S trvalým odběrem se počítá u tohoto zdroje v případě ohroženého vrtu Bošilec, případně jako doplnění stávajících zdrojů úpravny vody Dolní Bukovsko. V případě, že bude záměr realizován, je nutno v rámci procesu EIA nastavit podmínky tak, aby bylo zajištěno, že záměr nebude mít negativní vliv na vodní režim v okolní krajině a na okolní MZCHÚ. V rámci vymezení koridoru V2 byl zjištěn dále střet s vymezením regionálního biocentra RBC 782 Kozohlůdky. Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro vodovod V2. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 24 návrhu ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit tak ochranu těchto přírodně cenných území a nastavit podmínky tak, aby bylo zajištěno, že záměr nebude mít negativní vliv na vodní režim v okolní krajině a na okolní MZCHÚ.


B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

155


P31 Rozvojová plocha SO11 (České Budějovice – Za Stromovkou) vs. poddolované území Litvínovice Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

České Budějovice

k. ú.

České Budějovice 2

Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X geologie Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X další rozvojové záměry

Detailnější popis problému Rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci SO11 (České Budějovice – Za Stromovkou) s obytnou a smíšenou funkcí je vymezena okrajově na stávajícím poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše, zejména s ohledem na zakládání staveb.


Dále dochází ke střetu se záměrem západního půloblouku sídliště Máj – Litvínovice. Střet je třeba řešit v navazující ÚPD podle konkrétních podmínek v území.

156

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SO11. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 13 návrhu ZÚR JČK). Pro bezpečnou realizaci staveb na poddolovaném území je třeba provést řádný báňskotechnický průzkum z důvodu zajištění řádného založení staveb.


B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

157


P32 Rozvojová plocha SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov) vs. poddolované území Rudolfov u Českých Budějovic Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

Adamov Hůry Rudolfov

k. ú.

Adamov u Českých Budějovic Hůry Rudolfov u Českých Budějovic

Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X geologie Rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou X další rozvojové záměry


Detailnější popis problému Plocha SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov) s obytnou a smíšenou funkcí je vymezená z velké části na stávajícím poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše, zejména s ohledem na zakládání staveb.

158

V západní části vymezené rozvojové plochy SO13 dochází ke střetu se záměrem nové komunikace III/10577 Rudolfov – Adamov – Hůry (D81), která byla navržena právě za účelem napojení této rozvojové plochy. Vymezení této rozvojové plochy a záměru D81 je potřeba upřesnit na základě konkrétních podmínek v území.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SO13. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 13 návrhu ZÚR JČK). Pro bezpečnou realizaci staveb na poddolovaném území je třeba provést řádný báňskotechnický průzkum z důvodu zajištění řádného založení staveb.


B. RURÚ


Měřítko 1:15.000



B. RURÚ

159


P33 Rozvojová plocha KP28 (Český Krumlov – Domoradice) vs. poddolované území Přísečná-Domoradice 1, 2 Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Český Krumlov Přísečná

k. ú.

Přísečná Přísečná-Domoradice

Základní identifikace problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová X geologie Rozvojová plocha komerční a průmyslová X další rozvojové záměry

Detailnější popis problému Plocha KP28 (Český Krumlov – Domoradice) je vymezená z významné části na stávajícím poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše, zejména s ohledem na zakládání staveb.


Záměr rozvojové plochy je rovněž ve střetu s územní rezervou pro napojení Českého Krumlova na IV. TŽK (D/J) a dále se záměrem pro novou silnici I/39 v trase podél stávající železniční tratě v Českém Krumlově (oD#37). Tyto střety bude třeba řešit v navazující ÚPD podle konkrétních podmínek v území.

160

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu KP28. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 13 návrhu ZÚR JČK). Pro bezpečnou realizaci staveb na poddolovaném území je třeba provést řádný báňskotechnický průzkum z důvodu zajištění řádného založení staveb.


B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

161


P34 Koridor dálnice D3 záměr D1/6 (Borek – Dolní Třebonín) vs. CHLÚ Suché Vrbné Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

České Budějovice Dobrá Voda u Českých Budějovic Rudolfov

k. ú.

České Budějovice 5 Dobrá Voda u Českých Budějovic Hlinsko u Vráta

Základní identifikace problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová X geologie


Detailnější popis problému Vymezený koridor pro dálnici D3 v úseku D1/6 (Borek – Dolní Třebonín) zasahoval do chráněného ložiskového území Suché Vrbné, které sloužilo pro ochranu ložiska nerostných surovin pro těžbu cihlářské suroviny. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Je nutno záměr realizovat tak, aby byla zachována možnost budoucí těžby na tomto ložisku.

162

Ke dni zpracování aktualizace ÚAP již Geofond ČR jako poskytovatel údajů o území dle § 27 odst. 3 SZ neeviduje chráněné ložiskové území Suché Vrbné, takže je možné konstatovat, že identifikovaný střet pominul.

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro dopravu D1. ÚPD obcí jiné

Vývoj v čase Problém byl vyřešen – střet pominul.

B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

163


P35 Koridor silnice I/19 záměr D6/2 (Mirovice – Lety) vs. ložiska nerostných surovin Lety Územní identifikace problému ORP Písek obec

Lety

k. ú.

Lety

Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X geologie Koridor pro dopravu X další rozvojové záměry

Detailnější popis problému Koridor pro silnici I/19 v úseku D6/2 (Mirovice – Lety) zasahuje do ložiska nerostných surovin Lety, kde probíhá současná povrchová těžba cihlářských surovin (jíly, hlíny).


Se záměrem D6/2 byl identifikován ještě střet s rozvojovou plochou pro komerčně průmyslovou zónu Horosedly (KP37) a navrženým koridorem pro vodovod Severní Písecko (V1). Vymezení těchto ploch a koridorů musí být upřesněno v rámci navazujících ÚPD dle konkrétních podmínek v území.

164


Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby. Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

165


P36 Koridor silnice II/151 záměr D38/3 (Dačice) vs. ložisko nerostných surovin Dačice Územní identifikace problému ORP Dačice obec

Dačice

k. ú.

Dačice



Detailnější popis problému Koridor pro silnici II/151 v úseku D38/3 (Dačice) zasahoval významněji do stávajícího chráněného ložiskového území Dačice pro těžbu stavebního kamene. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.

166

Ve východní části koridoru byl identifikován ještě střet s rozvojovým záměrem pro vedení VVN 110 kV Dačice – Jemnice (oEe#6), který byl součástí ÚP VÚC Javořická vrchovina. V rámci navazujících ÚPD je třeba vymezení zpřesnit na základě konkrétních podmínek v území. V průběhu pořizování ZÚR JČK došlo k úpravě vymezení koridoru D38/3 tak, aby nebylo zasaženo CHLÚ Dačice, čímž byl identifikovaný problém vyřešen již na úrovni nadřazené ÚPD. Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro dopravu D38. ÚPD obcí

Jiné


Vývoj v čase Problém byl vyřešen.

B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

167


P37 Koridor silnice II/154 záměr D39 (Kaplice) vs. CHLÚ Kaplice Územní identifikace problému ORP Kaplice obec

Kaplice

k. ú.

Kaplice



Detailnější popis problému Koridor pro silnici II/154 záměr D39 (Kaplice) zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území a ložiska pro těžbu stavebního kamene Kaplice, kde probíhá současná povrchová těžba. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.

168

Se záměrem D39 byly identifikovány ještě střety s koridorem pro vedení VVN 110 kV Přídolí – Kaplice včetně umístění transformovny (Ee3, Ee17) a s územní rezervou pro VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice. V rámci navazujících ÚPD je třeba vymezení zpřesnit na základě konkrétních podmínek v území.


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:20.000



B. RURÚ

169


P38 Koridor silnice II/173 záměr D51/2 (Blatná) vs. CHLÚ Blatná Územní identifikace problému ORP Blatná obec

Blatná Hajany Chlum

k. ú.

Blatná Hajany u Blatné Chlum u Blatné

Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X geologie


Detailnější popis problému Koridor pro silnici II/173 v úseku D51/2 (Blatná) zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území a stanoveného dobývacího prostoru Blatná určeného pro těžbu kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.

170


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:15.000



B. RURÚ

171


P39 Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů) vs. CHLÚ Číčenice Územní identifikace problému ORP České Budějovice Vodňany obec

Číčenice Dříteň

k. ú.

Číčenice Záblatí

Základní identifikace problému Koridor pro technickou infrastrukturu X geologie


Detailnější popis problému Koridor pro propojení tranzitních plynovodů (VVTL) záměr Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového území Číčenice a do ložisek cihlářských surovin Záboří-jih-Číčenice (dosud netěžené), Újezdec u Číčenic (dosud netěžené) a Číčenice-Záblatí (s dřívější povrchovou těžbou). Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.

172

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro propojení tranzitních plynovodů Ep10. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:20.000



B. RURÚ

173


P40 Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů) vs. CHLÚ Černá v Pošumaví I. Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec


k. ú.


Základní identifikace problému Koridor pro technickou infrastrukturu X geologie


Detailnější popis problému Koridor pro propojení tranzitních plynovodů (VVTL) záměr Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového území Černá v Pošumaví I. a do ložisek grafitu Bližná - Blíženský les (s dřívější hlubinnou těžbou), Bližná – Černá v Pošumaví (dřívější hlubinná i povrchová těžba) a dále Černá v Pošumaví - Mokrá (dřívější hlubinná těžba). Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.

174

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro propojení tranzitních plynovodů Ep10. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

175


P41 Koridor dálnice D3 záměr D1/2 (Měšice – Veselí nad Lužnicí) vs. přírodní park Turovecký les Územní identifikace problému ORP Tábor obec

Sezimovo Ústí Turovec

k. ú.

Sezimovo Ústí Turovec



Detailnější popis problému Koridor dálnice D3 v úseku D1/2 zasahuje do přírodního parku Turovecký les. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.

176


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

177


P42 Koridor silnice I/23 záměry D9/7 (Strmilov – Jilem), D9/8 (Jilem a Studená), D9/9 (Studená – hranice kraje) vs. přírodní park Javořická vrchovina Územní identifikace problému ORP Dačice Jindřichův Hradec obec

Horní Meziříčko Jilem Studená

k. ú.

Horní Bolíkov Horní Meziříčko Jilem Skrýchov Studená Sumrakov


Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X ochrana přírody a krajiny Koridor pro dopravu X další rozvojové záměry

178

Detailnější popis problému Koridor pro silnici I/23 v úsecích D9/7 (Strmilov – Jilem), D9/8 (Jilem a Studená), D9/9 (Studená – hranice kraje) zasahuje do přírodního parku Javořická vrchovina. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. V úseku D9/8 byly navíc identifikovány střety s koridorem pro vodovod V11 (Němčice – Jilem) a dále s RBK 476 Zhejral – Houser.


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:70.000



B. RURÚ

179


P43 Koridor silnice I/29 záměr D11/4 (Písek – Dolní Novosedly) vs. přírodní park Písecké hory Územní identifikace problému ORP Písek obec

Dolní Novosedly Písek

k. ú.

Dolní Novosedly Písek



Detailnější popis problému Koridor pro silnici I/29 v úseku D11/4 (Písek – Dolní Novosedly) zasahuje do přírodního parku Písecké hory. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. V jihozápadní části obce Dolní Novosedly byl identifikován ještě střet s nadregionálním biokoridorem NRBK 176 Dědovické stráně – K60, který koridor přetíná.

180


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:15.000



B. RURÚ

181


P44 Koridor VVN 110 kV záměr Ee3 (Přídolí – Kaplice) vs. přírodní park Poluška Územní identifikace problému ORP Český Krumlov Kaplice obec

Přídolí Střítež Věžovatá Pláně

k. ú.

Malčice-Osek Přídolí Střítež u Kaplice Věžovatá Pláně



Detailnější popis problému Koridor pro vedení elektrického napětí VVN 110 kV záměr Ee3 (Přídolí – Kaplice) zasahuje do přírodního parku Poluška. Vedení elektrického napětí může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je situace v přírodních parcích, kde je krajinný ráz předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.

182

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro technickou infrastrukturu Ee3. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

183


P45 VVN vedení 110 kV záměr oEe#4 (Kaplice – Trhové Sviny) vs. přírodní park Soběnovská vrchovina Územní identifikace problému ORP Kaplice obec

Besednice Kaplice Soběnov

k. ú.

Besednice Blansko u Kaplice Soběnov



184

Detailnější popis problému Předpokládaná trasa vedení elektrického napětí oEe#4 zasahuje do přírodního parku Soběnovská vrchovina. Vedení elektrického napětí může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je situace v přírodních parcích, kde je krajinný ráz předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. Tento záměr byl při společném jednání součástí návrhu ZÚR JČK (záměr Ee14), ale poté byl vypuštěn.

Úroveň řešení ZÚR Požadavek na prověření tohoto záměru a jeho případné zahrnutí do 1. aktualizace ZÚR JČK. ÚPD obcí jiné


B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

185


P46 Rozvojová plocha SR1 (Bělčice) vs. pozemky určené k plnění funkcí lesa Územní identifikace problému ORP Blatná obec

Bělčice

k. ú.

Bělčice Záhrobí

Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana ZPF a PUPFL


Detailnější popis problému Plocha pro rekreaci SR1 Bělčice – golfové a kongresové centrum je situována významněji do lesního porostu, dle kategorizace do lesa hospodářského.

186

Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje rozvojovou plochu SR1. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména s vědomím minimálního zásahu do lesních porostů. Aktivity a objekty v rámci této rozvojové plochy bude třeba umístit s ohledem na minimalizaci záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa.


B. RURÚ


Měřítko 1:15.000



B. RURÚ

187


P47 Rozvojová plocha SR10 (Libín) vs. pozemky určené k plnění funkcí lesa Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Prachatice

k. ú.

Libínské Sedlo Prachatice

Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana ZPF a PUPFL Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X další rozvojové záměry


Detailnější popis problému Plocha pro rekreaci SR10 Libín – lyžařský areál je situován ve významné míře do lesního porostu, dle kategorizace zejména do lesů hospodářských, pouze 1 lesní cesta patří do kategorie lesů zvláštního určení (subkategorie 32 a). V rámci této rozvojové plochy byly identifikovány ještě střety se záměrem silnice II/141 v úseku D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo) a dále s nadregionálním biokoridorem NRBK 110 K108 – Kleť, Bulový (mezofilní bučinná).

188


Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména s vědomím minimálního zásahu do pozemků určených k plnění funkcí lesa. Aktivity a objekty v rámci této rozvojové plochy bude třeba umístit s ohledem na minimalizaci záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa.


B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

189


P48 Rozvojová plocha SR22 (Lipno – Kramolín) vs. pozemky určené k plnění funkcí lesa Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Frymburk Lipno nad Vltavou Vyšší Brod

k. ú.

Bolechy Dvorečná Frymburk Lipno nad Vltavou Loučovice

Základní identifikace problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X ochrana ZPF a PUPFL Rozvojová plocha pro sport a rekreaci X další rozvojové záměry


Detailnější popis problému Rozvojová plocha pro sport a rekreaci SR22 Kramolín (rozšíření lyžařského areálu + další celosezónní sportovně rekreační aktivity) je situována ve významné míře do lesního porostu, dle kategorizace zejména do lesů hospodářských, částečně i do kategorie lesů zvláštního určení (subkategorie 32c). V rámci této rozvojové plochy byly identifikovány ještě střety se záměrem vodovodu V8 (skupinový vodovod Lipensko) a se záměrem D16 (Šumavské elektrické dráhy), které zasahují do rozvojové plochy na jejím západním okraji, a dále s regionálním biocentrem RBC 1893 Pod Kalištěm na severním okraji plochy, a nakonec s regionálním biokoridorem RBK 55 Pod Kalištěm – Čertova stěna, Luč.

190


Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména s vědomím minimálního zásahu do pozemků určených k plnění funkcí lesa. Aktivity a objekty v rámci této rozvojové plochy bude třeba umístit s ohledem na minimalizaci záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa.


B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

191


P49 Koridor Šumavských elektrických drah (ŠED) záměr D16 vs. pozemky určené k plnění funkcí lesa, CHKO a CHOPAV Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

k. ú.

Černá v Pošumaví Frymburk Horní Planá Lipno nad Vltavou Loučovice Černá v Pošumaví Frymburk Horní Planá Lipno nad Vltavou Loučovice


Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X ochrana ZPF a PUPFL Koridor pro dopravu X ochrana přírody a krajiny Koridor pro dopravu X vodní režim Koridor pro dopravu X další rozvojové záměry

192

Detailnější popis problému Koridor pro záměr D16 Šumavské elektrické dráhy je situován částečně do lesních porostů, zejména dle kategorizace do lesů hospodářských, minimálně i do lesů zvláštního určení (subkategorie 32c) a lesů ochranných (subkategorie 21a). Záměr je dále situován do II., III. a IV. zóny CHKO Šumava. Zároveň záměr zasahuje na území Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod Šumava. Bude tedy nutné vyřešit možný rozpor záměru s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Železnice by měla zajišťovat dopravní napojení nově navržených rekreačních ploch, v případě jejich schválení se jeví jako vhodnější varianta oproti dopravě silniční. Dále byly identifikovány střety se záměry – Ep10 (propojení tranzitních plynovodů – VVTL), V8 (skupinový vodovod Lipensko), oSR#12 (ZOOpark Černá v Pošumaví), SR21 (Frymburk – Kovářov, golf) a SR22 (Lipno – Kramolín, rozšíření lyžařského areálu). Úroveň řešení ZÚR Návrh ZÚR JČK závazně vymezuje koridor pro dopravu D16. ÚPD obcí

Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:70.000



B. RURÚ

193


P50 Rozvojová plocha KP18 (Veselí nad Lužnicí) vs. CHOPAV Třeboňská pánev Územní identifikace problému ORP Soběslav obec

Veselí nad Lužnicí

k. ú.

Horusice Veselí nad Lužnicí


Základní identifikace problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová X vodní režim Rozvojová plocha komerční a průmyslová X další rozvojové záměry

194

Detailnější popis problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová KP18 Veselí nad Lužnicí zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. V navazujících ÚPD však musí být, zejména v přípustných a nepřípustných podmínkách využití území, dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Bude řešeno v rámci procesu EIA. Dále byl identifikován střet s koridorem pro dálnici D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí). Upřesněné vymezení této rozvojové plochy musí být koordinováno se záměrem dálnice D3.


Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 15 návrhu ZÚR JČK), zejména stanovení přípustných a nepřípustných podmínek využití území s ohledem na ochranné podmínky CHOPAV. Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

195


P51 Rozvojová plocha KP32 (Dolní Dvořiště) vs. CHOPAV Novohradské hory Územní identifikace problému ORP Kaplice obec

Dolní Dvořiště

k. ú.

Dolní Dvořiště


Základní identifikace problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová X vodní režim Rozvojová plocha komerční a průmyslová X další rozvojové záměry

196

Detailnější popis problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová KP32 Dolní Dvořiště zasahuje do CHOPAV Novohradské hory. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Bude řešeno v rámci procesu EIA. Dále byl identifikován střet s koridorem pro rychlostní silnici R3 v úseku D2/3 (Dolní Dvořiště – státní hranice) a s koridorem pro silnici II/603 záměr D56/5 (homogenizace Bujanov – Dolní Dvořiště). Upřesněné vymezení této rozvojové plochy musí být koordinováno se záměry D2/3 a D56/5.


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:10.000



B. RURÚ

197


P52 Rozvojová plocha KP33 (České Velenice – hospodářský park) vs. CHOPAV Třeboňská pánev Územní identifikace problému ORP Třeboň obec

České Velenice

k. ú.

České Velenice


Základní identifikace problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová X vodní režim

198

Detailnější popis problému Rozvojová plocha komerční a průmyslová KP33 (České Velenice – hospodářský park) zasahuje do CHOPAV Novohradské hory. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Vzhledem k charakteru předpokládaných aktivit se nedá očekávat rozpor s ochrannými podmínkami CHOPAV. Bude řešeno v rámci procesu EIA.


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:20.000



B. RURÚ

199


P53 Koridor silnice I/20 záměr D7/4 (Vodňany – Malovičky) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko Územní identifikace problému ORP Vodňany obec

Libějovice Vodňany

k. ú.

Černěves u Libějovic Libějovice Újezd u Vodňan Hvožďany u Vodňan

Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X ochrana památkové péče Koridor pro dopravu X další rozvojové záměry


Detailnější popis problému Koridor pro silnici I/20 v úseku D7/4 (Vodňany – Malovičky) zasahuje do krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko. Vzhledem k této skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území. Koridor je dále ve střetu s nově navrženým záměrem oEe#1 na zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV Kočín – Přeštice. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o zdvojení stávajícího vedení, neměl by mít střet žádný zásadnější význam.

200


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:25.000



B. RURÚ

201


P54 Koridor silnice II/156 záměr D42/6 (Žár – Nové Hrady) a D42/7 (Nové Hrady) vs. KPZ Novohradsko Územní identifikace problému ORP Trhové Sviny obec

Horní Stropnice Nové Hrady Žár

k. ú.

Nové Hrady Svébohy Štiptoň Údolí u Nových Hradů Žár u Nových Hradů


Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X ochrana památkové péče Koridor pro dopravu X další rozvojové záměry

202

Detailnější popis problému Koridor pro silnici II/156 v úsecích D42/6 (Žďár – Nové Hrady) a D42/7 (Nové Hrady) zasahuje do krajinné památkové zóny Novohradsko. Vzhledem k této skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území. Koridor je dále ve střetu s územní rezervou pro VTL plynovod Ep24 (Nové Hrady – České Velenice), dále okrajově zasahuje do rozvojové plochy pro smíšenou obytnou funkci SO18 (Nové Hrady), na jihovýchodním okraji je ve střetu s rozvojovou plochou pro sport a rekreaci SR23 (Nové Hrady, golf) a dále je ve střetu s regionálními biokoridory RBK 75 (Janovka – Dubí), RBK 81 (Cuknštejn – Niva Stropnice) a RBK 76 (Hadač – Janovka). Při upřesnění vymezení tohoto koridoru je třeba zohlednit všechny tyto střety.


Jiné



B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

203


P55 Nová trasa vedení VVN 400 kV Kočín – Mírovka (v návrhu ZÚR záměr Ee33) Územní identifikace problému ORP České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Tábor obec

k. ú.

Choustník, Chrbonín, Dolní Hořice, Dříteň, Hartmanice, Hlavatce, Hluboká nad Vltavou, Hodětín, Horní Kněžeklady, Klenovice, Komárov, Košice, Krátošice, Krtov, Modrá Hůrka, Myslkovice, Radenín, Sedlečko u Soběslavě, Skalice, Skopytce, Soběslav, Temelín, Tučapy, Vlastiboř, Zálší, Žimutice -

Základní identifikace problému Nevyhovující trasa pro VVN 400 kV Kočín – Mírovka


Detailnější popis problému Na základě dohody uzavřené s Ministerstvem kultury k návrhu ZÚR JČK z května 2011 je nutné hledat novou trasu pro vedení VVN 400 kV mezi Kočínem a Mírovkou, jelikož Ministerstvo kultury odsouhlasilo koridor Ee33 pouze s podmínkou hledání nového řešení pro tento koridor v rámci aktualizace ZÚR JČK. Změnu trasy vedení VVN 400 kV (Ee33) požadovala i obec Myslkovice v námitce k návrhu ZÚR JČK (KUJCK 439/2011 OREG/1).

204

Úroveň řešení ZÚR Koridor pro technickou infrastrukturu Ee33 je závazně vymezen v návrhu ZÚR. Pro 1. aktualizaci ZÚR je třeba hledat alternativní trasu. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 28 návrhu ZÚR JČK). V tomto případě je třeba upozornit na skutečnost, že koridor Ee33 bude s velkou pravděpodobností 1. aktualizací ZÚR JČK změněn.

Vývoj v čase Nový problém.

B. RURÚ


Měřítko 1:300.000



B. RURÚ

205


P56 Zdvojení vedení VVN 400 kV záměr oEe#1 (Kočín – Přeštice) a oEe#2 (Malovice – Dasné) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko Územní identifikace problému ORP Prachatice Vodňany obec

Chelčice Libějovice Malovice Truskovice

k. ú.

Chelčice, Krtely Libějovice Malovice u Netolic Nestanice, Truskovice

Základní identifikace problému Koridor pro dopravu X ochrana památkové péče


Detailnější popis problému Plánovaný záměr zdvojení vedení VVN 400 kV oEe#1 (Kočín – Přeštice) a oEe#2 (Malovice – Dasné) zasahuje do krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko. Vzhledem k této skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území.

206

Úroveň řešení ZÚR Vymezit v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK koridor pro záměry oEe#1 a oEe#2. ÚPD obcí

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 28 návrhu ZÚR JČK).

Jiné


B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

207


P57 Nové dopravní řešení silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice Územní identifikace problému ORP Písek Strakonice obec

Dobev, Drhovle, Osek, Přešťovice, Radošovice, Rovná, Řepice, Slaník, Strakonice, Štěkeň

k. ú.

Brloh u Drhovle, Brusy, Drhovle, Jemnice u Oseka, Kbelnice, Přední Ptákovice, Přešťovice, Radošovice u Strakonic, Rohozná u Rovné, Rovná u Strakonic, Řepice, Slaník, Stará Dobev, Strakonice, Vítkov u Štěkně


Základní identifikace problému S3 (dle PÚR 2008) silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice

208

Detailnější popis problému V souvislosti s PÚR 2008 v článku (112) s označením S3, kde je zadán úkol prověřit účelnost řešení kapacitní silnice jako rychlostní komunikace (R4) v úseku Nová Hospoda – Strakonice, byla v listopadu 2010 zpracována společností Pragoprojekt a. s., ateliér České Budějovice vyhledávací studie „Prověření účelnosti řešení kapacitní silnice jako R v úseku Nová Hospoda – Strakonice“. V závěru studie bylo konstatováno, že při dnešních znalostech na straně vstupů, předpokládané výhledové zátěži a předpokládané výstavbě v ostatních úsecích trasy není účelné řešit přestavbu silnice I/4 ve zkoumaném úseku v parametrech rychlostní silnice. Studie ale prokázala, že nejpalčivějším problémem v řešeném úseku je vedení silnice I/4 ve Strakonicích. Variantní řešení prokázalo nutnost posunu koridoru silnice I/4 do vzdálenější polohy v křížení s řekou Otavou. Dále bylo konstatováno, že z hlediska stavebních nákladů, přeložek sítí technického vybavení (VVN, VTL Plyn …) a především překrytého zářezu v oblasti Předních Ptákovic, bude obtížné zajistit finanční prostředky na realizaci tohoto záměru a zajištění jeho ekonomické efektivity. Úroveň řešení ZÚR V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor D5. Do 1. aktualizace ZÚR je třeba znovu zvážit účelnost řešení kapacitní silnice jako R případně jiných potřebných změn ve vymezení koridoru D5. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). Jiné


B. RURÚ





B. RURÚ

209


P58 Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK v úseku Kamenný Újezd – Dolní Třebonín Územní identifikace problému ORP České Budějovice Český Krumlov obec

k. ú.

Dolní Třebonín Chlumec Kamenný Újezd Roudné Včelná Dolní Svince, Chlumec, Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Mojné, Opalice, Otmanka, Plav, Prostřední Svince, Roudné, Včelná

Základní identifikace problému Požadavek na hledání nového dopravního řešení trasy IV. TŽK v úseku D3/6


Detailnější popis problému Na základě námitek obce Kamenný Újezd (KUJCK 37440/2010 OREG/1) a Dolní Třebonín (KUJCK 37474/2010 OREG/1), které zásadně nesouhlasí s navrženou trasou železničního koridoru pro IV. TŽK v úseku D3/6, je třeba pokusit se najít nové dopravní řešení pro tento záměr. Trasa obsažená v návrhu ZÚR JČK byla převzata jako tzv. optimalizovaná varianta z vyhledávací studie IV. TŽK, jejímž zpracovatelem byla společnost IKP Consulting Engineers, spol. s r.o. Zástupci obou zmiňovaných obcí požadují hledat variantu, která by zabránila další fragmentaci obcí a pokud možno se přimkla k navržené dálnici D3.

210

Úroveň řešení ZÚR V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor D3. Do 1. aktualizace ZÚR je třeba se pokusit najít nové dopravní řešení v úseku D3/6. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). V tomto případě je třeba upozornit na skutečnost, že koridor D3 může být 1. aktualizací ZÚR JČK změněn.


B. RURÚ


Měřítko 1:70.000



B. RURÚ

211


P59 Vymezení nadregionálních biocenter v souladu s podkladem MŽP Územní identifikace problému ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň obec Benešov nad Černou, Blatná, Boletice, Borotín, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Brloh, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Český Krumlov, Číměř, Čížová, Dolní Třebonín, Dvory nad Lužnicí, Hamr, Heřmaň, Hluboká nad Vltavou, Holubov, Horní Stropnice, Hosín, Hranice, Chvalšiny, Jílovice, Jistebnice, Kadov, Kájov, Kamenný Újezd, Kestřany, Křemže, Ktiš, Lažánky, Lenora, Lnáře, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nadějkov, Nová Bystřice, Nová Pec, Nové Hrady, Oslov, Ostrovec, Petříkov, Pohorská Ves, Ponědrážka, Příbraz, Přísečná, Putim, Ražice, Smržov, Srnín, Staňkov, Stožec, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Štěkeň, Tchořovice, Třeboň, Varvažov, Veselí nad Lužnicí, Vojníkov, Volary, Vrábče, Vráž, Záboří, Zlatá Koruna, Želnava


Základní identifikace problému Uvést do souladu vymezení nadregionálních biocenter s podkladem MŽP

212

Detailnější popis problému MŽP představilo dne 22. 2. 2011 na pracovní schůzce se zástupci krajů aktualizovaný podklad nadregionálních prvků ÚSES (zatím jen biocentra) a dne 8. 3. 2011 tento materiál odeslalo krajům k připomínkování. Tento aktualizovaný podklad nadregionálních biocenter má být předmětem aktualizace ZÚR krajů. Jedná se o úpravu vymezení těchto biocenter: NRBC 25 – Dědovické stráně, NRBC 26 – Hlubocká obora, NRBC 36 – Velká Kuš, NRBC 37 – Řežabinec, NRBC 38 – Stará řeka, NRBC 39 – Červené blato, NRBC 51 – Kleť – Bulový, NRBC 52 – Dívčí Kámen, NRBC 54 – Cunkovský hřbet, NRBC 56 – Vojířov, NRBC 77 – Knížecí stolec, NRBC 79 – Žofín, NRBC 80 – Pařezitý Roštejn, NRBC 2006 – Rašeliniště Ruda – Horusický rybník, NRBC 2014 – Vltavská niva.

Úroveň řešení ZÚR V návrhu ZÚR je závazně vymezen nadregionální a regionální ÚSES. Do 1. aktualizace ZÚR je třeba uvést do souladu vymezení ÚSES dle aktualizované studie nadregionálních prvků ÚSES pořízené MŽP. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 39 návrhu ZÚR JČK). Jiné V tomto případě je třeba upozornit na skutečnost, že vymezení nadregionálních biocenter bude 1. aktualizací ZÚR JČK změněno.


B. RURÚ





B. RURÚ

213


P60 Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156 Územní identifikace problému ORP Trhové Sviny obec

Trhové Sviny

k. ú.

Bukvice u Trhových Svinů Otěvěk Pěčín u Trhových Svinů Rankov u Trhových Svinů Trhové Sviny


Základní identifikace problému Hledání nového dopravního řešení pro obchvat Trhových Svinů na silnici II/156

214

Detailnější popis problému Do výkresové části aktualizace ÚAP Jihočeského kraje byly převzaty varianty obchvatu města Trhové Sviny z doplněné „Vyhledávací studie obchvatu silnice II/156 Trhové Sviny“, kterou zpracoval Pragoprojekt, a.s., Ateliér České Budějovice v květnu 2009. Obchvat Trhových Svinů byl až do fáze veřejného projednání součástí návrhu ZÚR JČK pod označením D42/4 (obchvat Otěvěk), D42/5 (přeložka Trhové Sviny jako nový průtah zastavěným územím města) a územní rezerva D/I (severní obchvat města Trhové Sviny). Tyto záměry byly však na základě kladného vypořádání námitek obce Trhové Sviny a zástupce veřejnosti Mgr. Švepeše vypuštěny. Součástí návrhu ZÚR JČK zůstal jen úsek D42/3 (Veselka – Otěvěk). V současnosti je uvažováno s vypracováním nové vyhledávací studie, jejíž závěry budou převzaty do 1. aktualizace ZÚR JČK.

Úroveň řešení ZÚR V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor pro dopravu D42. Do 1. aktualizace ZÚR je třeba zahrnout výsledky vyhledávací studie na obchvat silnice II/156 v Trhových Svinech. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). Jiné Ve spolupráci s odborem dopravy zajistit zpracování nové vyhledávací studie pro obchvat Trhových Svinů na silnici II/156 a jeho závěry promítnout do aktualizace ZÚR JČK.


B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

215


P61 Prověření nesouladu mezi generelem ÚSES Táborska a generelem ÚSES Jihočeského kraje (resp. návrhem ZÚR JČK) Územní identifikace problému ORP Tábor obec

všechny obce Táborska dotčené vymezením ÚSES

k. ú.

všechny k. ú. Táborska dotčené vymezením ÚSES

Základní identifikace problému Nesoulad vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v generelu ÚSES Táborska a v generelu ÚSES Jihočeského kraje (resp. návrhu ZÚR JČK)


Detailnější popis problému Na základě několika námitek obcí k návrhu ZÚR JČK, týkajících se nesouladu vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v generelu Táborska a vymezení prvků ÚSES v ZÚR JČK, bylo v rámci vypořádání těchto námitek přislíbeno, že bude tento problém prověřen a závěry budou promítnuty do 1. aktualizace ZÚR JČK.

216

Úroveň řešení ZÚR V návrhu ZÚR jsou závazně vymezeny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Do 1. aktualizace ZÚR je třeba zahrnout výsledky řešení nesouladu podkladů Táborska a Jihočeského kraje. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 39 návrhu ZÚR JČK). Jiné Ve spolupráci s odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví bude projednán nesoulad ve vymezení prvků ÚSES, přičemž nadregionální biocentra byla převymezena v březnu 2011 MŽP a bude nutné je do 1. aktualizace zapracovat samostatně. Vývoj v čase Nový problém.

B. RURÚ





B. RURÚ

217


P62 Napojení obce Studená na vodovodní přivaděč Územní identifikace problému ORP Dačice obec

Studená

k. ú.

Domašín u Studené, Horní Bolíkov, Horní Pole, Maršov u Heřmanče, Olšany u Dačic, Skrýchov, Studená, Sumrakov, Světlá pod Javořicí, Velký Janíkov

Základní identifikace problému Napojení obce Studená na vodovodní přivaděč


Detailnější popis problému Na základě námitky obce Studená (KUJCK 620/2011 OREG/1) k návrhu ZÚR JČK byl do ÚAP zahrnutý požadavek na možnost vybudování přivaděče na pitnou vodu pro Obec Studená od Jindřichova Hradce (Horusická soustava) nebo ze směru od Dačic (Landštejnská soustava).

218

Úroveň řešení ZÚR Do 1. aktualizace ZÚR JČK bude prověřeno a případně zahrnuto napojení obce Studená na vodovodní přivaděč. ÚPD obcí jiné

Společně s projektantem vodohospodářských staveb bude vytipována trasa pro napojení obce Studená na vodovod a poté bude koridor zahrnutý do aktualizace ZÚR JČK.


B. RURÚ


Měřítko 1:50.000



B. RURÚ

219


P63 Nové dopravní řešení v Českém Krumlově Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Český Krumlov

k. ú.

Český Krumlov Kladné-Dobrkovice Přísečná Přísečná-Domoradice Vyšný

Základní identifikace problému Hledat nové dopravní řešení v Českém Krumlově, zejména ve vazbě na silnici I/39

Detailnější popis problému Na základě námitky města Český Krumlov (KUJCK 40004/2011 OREG/1) a zástupce veřejnosti Mgr. Háka (KUJCK 39951/2010 OREG/1) k návrhu ZÚR JČK byl z dokumentace vypuštěn záměr na silnici I/39 – vedení silnice v nové trase podél stávající železniční tratě (D13/3) a byl nahrazen záměrem na homogenizaci stávající silnice (D13/3). Z návrhu ZÚR JČK byl dále vypuštěn úsek ve východním segmentu města tvořený novou křižovatkou se silnicí I/39, novým mostem přes Vltavu a tunelem pod nemocnicí (D43/4).


Součástí aktualizace ZÚR JČK by mělo být nové dopravní řešení v Českém Krumlově.

220

V grafické části aktualizace ÚAP Jihočeského kraje jsou zahrnuta dopravní řešení, která byla předmětem projednávání návrhu ZÚR JČK.

Úroveň řešení ZÚR V návrhu ZÚR je závazně vymezen koridor pro dopravu D13. Do 1. aktualizace ZÚR je třeba zahrnout nové dopravní řešení v Českém Krumlově. ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 návrhu ZÚR JČK). Ve spolupráci s odborem dopravy a Městem Český Krumlov bude hledáno nové dopravní řešení, jehož závěry budou převzaty do 1. aktualizace ZÚR.


B. RURÚ


Měřítko 1:20.000



B. RURÚ

221


P64 Prověření trasy pro vedení cyklostezky podél řeky Malše Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

České Budějovice, Roudné, Vidov

k. ú.

České Budějovice 7 Roudné Vidov

Základní identifikace problému Prověření trasy pro vedení cyklostezky podél řeky Malše spojující přilehlé obce (zejm. Roudné a Vidov)


Detailnější popis problému Na základě námitky obce Roudné (KUJCK 39773/2011 OREG/1, 2, 3, 5) a obce Vidov (KUJCK 40012/2010 OREG/1) k návrhu ZÚR JČK je třeba prověřit možnost vymezení koridoru pro cyklostezku nadmístního významu podél řeky Malše spojující alespoň obce Vidov, Roudné a České Budějovice.

222

Úroveň řešení ZÚR Do 1. aktualizace ZÚR JČK bude prověřena možnost propojení mezi obcemi Vidov – Roudné a České Budějovice cyklostezkou nadmístního významu. ÚPD obcí jiné


B. RURÚ


Měřítko 1:20.000



B. RURÚ

223


P65 Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 Územní identifikace problému ORP Blatná, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Třeboň, Vodňany obec

Adamov, Blatná, Cep, Čejkovice, České Budějovice, Čížová, Dasný, Dívčice, Dobev, Dolní Žďár, Drhovle, Hadravova Rosička, hajany, Halámky, Hluboká nad Vltavou, Horní Pěna, Horní Skrýchov, Hůry, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Jivno, Lásenice, Libějovice, Lišov, Lnáře, Majdalena, Malovice, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Písek, Pístina, Pištín, Protivín, Předotice, Rodvínov, Sedlec, Sedlice, Stráž nad Nežárkou, Suchdol nad Lužnicí, Štěpánovice, Tchořovice, Třeboň, Úsilné, Velká Turná, Vlčetínec, Vodňany, Žďár


Základní identifikace problému S13 – alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 (bod 122 PÚR 2008)

224

Detailnější popis problému V PÚR 2008 byl v bodě 122 dán úkol v oblasti silniční dopravy s označením S13 - alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1, pro převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi kraji. Tento záměr by měl v maximální míře využít stávajících silnic I. třídy. Vedení Jihočeského kraje projednalo tento úkol dne 13. 12. 2010 s tímto závěrem: S13 povede v trase dle AGR hlavní v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 - Humpolec (D1), trasa dle AGR doplňková Třeboň – Suchdol nad Lužnicí – Halámky. Za tento úkol je dle PÚR 2008 zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj v součinnosti s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí a dotčenými kraji.

Úroveň řešení ZÚR Do dalších aktualizací ZÚR JČK sledovat vývoj záměru, zejména úkoly vyplynuvší z aktualizací PÚR ČR. ÚPD obcí jiné

Poskytnout součinnost v souvislosti se záměrem S13 dle pokynů MMR.


B. RURÚ


schéma



B. RURÚ

225


5. GRAFICKÁ ČÁST Grafická část 1. Aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je vyhotovena v měřítku 1:100.000 a je složena ze 4 výkresů v souladu s § 4 odst. 4 vyhlášky:    

výkres urbanistických, architektonických a dalších hodnot výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území výkres problémů k řešení


Další doplňující texty, tabulky, kartogramy a grafy jsou součástí textové části rozboru udržitelného rozvoje území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou obsaženy v samostatné části A. Podklady.

226

B. RURÚ


B. RURÚ

SEZNAM TABULEK TABULKA 1 – KATEGORIE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .......................................................................................................................................... 32 TABULKA 2 – ZAŘAZENÍ INDIKÁTORŮ DO JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................. 33 TABULKA 3 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGII ..................................................................................................... 34 TABULKA 4 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO VODNÍ REŽIM ........................................................................................................................................... 34 TABULKA 5 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HYGIENU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................................................................................... 35 TABULKA 6 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY ............................................................................................................... 35 TABULKA 7 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO ZPF A PUPFL ........................................................................................................................................ 36 TABULKA 8 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU ................................................................................................................ 36 TABULKA 9 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU ............................................................................................................ 37 TABULKA 10 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ....................................................................................................... 37 TABULKA 11 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO BYDLENÍ ................................................................................................................................................ 38 TABULKA 12 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO REKREACI............................................................................................................................................... 38 TABULKA 13 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PRO HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ................................................................................................................... 39 TABULKA 14 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................. 40 TABULKA 15 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ............................................................................................................. 42 TABULKA 16 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ .................................................................... 44 TABULKA 17 – VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ........................................ 46 TABULKA 18 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................................ 48 TABULKA 19 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ .................................................................................................................................... 48 TABULKA 20 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ....................................................................................................... 49 TABULKA 21 – ZÁMĚRY Z NÁVRHU ZÚR JČK........................................................................................................................................................................ 55 TABULKA 22 – ZÁMĚRY OSTATNÍ ............................................................................................................................................................................................ 60 TABULKA 23 – POŽADAVKY NA ZMĚNY VE VYMEZENÍ ÚSES ............................................................................................................................................... 64 TABULKA 24 – MATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ ............................................................................................................................................................................... 68 TABULKA 25 - STŘETY DOPRAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ........................................................................................................ 69 TABULKA 26 - STŘETY ZÁMĚRŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ........................................................................... 72 TABULKA 27 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ........................................................................................................ 74 TABULKA 28 – STŘETY ÚZEMNÍCH REZERV S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ............................................................................................................ 76 TABULKA 29 – VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ....................................................................................................................... 78 TABULKA 30 – PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD VYPLÝVAJÍCÍ Z § 39 ODST. 6 SZ................................................................................................................... 87 TABULKA 31 – SOUHRN VÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ ........................................................................................................................ 90

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 – CELKOVÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .............................................. 47 OBRÁZEK 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................... 51 OBRÁZEK 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ...................................................................... 52 OBRÁZEK 4 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ......................................... 53 OBRÁZEK 5 – ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY A VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ................................................................................... 54

GRAF 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ................................ 40 GRAF 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ....................................................................... 42 GRAF 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE .............................. 44

Kapitola: Seznam tabulek

SEZNAM GRAFŮ

227


SEZNAM ZKRATEK AOPK ČR BRKO CR CZT ČOV ČR ČSÚ D DN DP EU FVE generel ÚSES GIS HMP CHKO CHLÚ ISOH JČK JETE JMK KHK KROK KÚ JČK KVK LAPV

Kapitola: Seznam zkratek

LBK LPIS MD ČR MMR ČR MOS/MIS MSK MZCHÚ MŽP ČR NP NPP NPR NUTS 2

228

OLK ORP PBK PLO PN POH POPD POÚ PP PR PUPFL PÚR 2008 PZK R

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Biologicky rozložitelný komunální odpad Cestovní ruch Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dálnice Jmenovitý průměr v mm (plynovod) Dobývací prostor Evropská unie Fotovoltaická elektrárna Generel nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v Jihočeském kraji Geografický informační systém Hlavní město Praha Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Informačního systému odpadového hospodářství Jihočeský kraj Jaderná elektrárna Temelín Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj databáze údajů o krajích a okresech Krajský úřad Jihočeského kraje Karlovarský kraj Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z připravovaného generelu Mze, dříve Směrný vodohospodářský plán) Liberecký kraj Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Databáze údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému Moravskoslezský kraj Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí ČR Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Region soudržnosti Jihozápad. Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics Olomoucký kraj Obec s rozšířenou působností (obec 3. Typu) Pardubický kraj Přírodní lesní oblasti Jmenovitý tlak v barech (plynovod) Plán odpadového hospodářství Plán otvírky, přípravy a dobývání Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. Typu) Přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určení k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 20. Července 2009 usnesením č. 929 Plzeňský kraj Rychlostní silnice

B. RURÚ


SZ tis. TTP ULK ÚAP ÚP ÚPD ÚP VÚC ÚS ÚSES ÚZOP VPCHÚ VLC VÚ VTL VVTL vyhláška VYS ZCHÚ ZLK ZPF ZÚR JČK žst.

Registr ekonomických subjektů Středočeský kraj Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů Středotlaký plynovod Dokument Ministerstva dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“, verze 03/2011 pro meziresortní připomínkování Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) tisíc Trvalé travní porosty Ústecký kraj Územně analytické podklady Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní studie Územní systém ekologické stability Území zvýšené ochrany přírody Velkoplošná chráněná území přírody Veřejné logistické centrum Vojenský újezd Vysokotlaký plynovod Velmi vysokotlaký plynovod Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti Kraj Vysočina Zvláště chráněná území přírody Zlínský kraj Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Železniční stanice

Kapitola: Seznam zkratek

RES SČK SI SII SIII SLDB STL Superstrategie

B. RURÚ

229


POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]

[14] [15]

[16]

[17] [18]

[19]

[20]

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

[21]

230

[22] [23]

[24] [25] [26]

Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2008, Ekotoxa, spol. s r. o. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2009, ČSÚ Český statistický úřad, dostupné z internetu: , Statistické ročenky Jihočeského kraje 2010 a starší Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013 Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji 2004 včetně všech 4 jeho změn Politika územního rozvoje ČR, 2008, dostupné z internetu: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007 Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, stav k 17. 5. 2011 Územně analytické podklady pro správní obvod Blatná, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod České Budějovice, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Český Krumlov, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Dačice, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Jindřichův Hradec, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Kaplice, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Milevsko, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Písek, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Prachatice, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Soběslav, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Strakonice, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Tábor, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Trhové Sviny, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Třeboň, 2011, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Týn nad Vltavou, 2010, dostupné z internetu:

B. RURÚ


[28]

[29]

[30] [31]

[32] [33] [34] [35]

Územně analytické podklady pro správní obvod Vimperk, 2010, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Vodňany, 2010, dostupné z internetu: Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP – části RURÚ, dostupné z internetu: , zveřejněno 31. 5. 2010 Metodický návod k aktualizaci RURÚ ÚAP obcí, dostupné z internetu: , zveřejněno 18. 12. 2009 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, dostupné z internetu: , zveřejněno 7. 5. 2007 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013, dostupné z internetu: Migrační koridory pro velké savce v České republice, EVERNIA spol. s r. o., informační leták 2010 Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009 Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně středovýchodní Evropy (INTERREG IIIB - CADSES RePUS), dostupné z internetu:

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

[27]

B. RURÚ

231

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

Recommend Documents