ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

2015 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

B. R

3. AKTUALIZACE 1. aktualizace

OZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Zpracovatel: Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111 Datum: Verze:

25. června 2015 konečná

Ú Z E MN Ě A N A LY T I C K É PO D K L AD Y J I HO Č E S K É HO K R A JE 2 0 1 5

2

B . RU RÚ


B . RU RÚ

ZPRACOVATEL Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová – koordinace Ing. Martina Maříková Ing. Zuzana Körnerová Ing. Ladislav Sochor

PRACOVNÍ SKUPINA

Téma 1: horninové prostředí a geologie Ing. Milan Vlášek - KÚ, OZZL Téma 2: vodní režim Ing. Hana Zahradníková - KÚ, OZZL Téma 3: hygiena životního prostředí Ing. Hana Pacáková - KÚ, OZZL Ing. Irena Kojanová - KÚ, OZZL Téma 4: ochrana přírody a krajiny Robert Ouředník - KÚ, OZZL Mgr. Patrik Červák - KÚ, OKPP Téma 5: zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ing. Zdeněk Steinbauer - KÚ, OZZL Ing. Jana Bjačková - KÚ, OZZL Téma 6: veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jiří Klása - KÚ, ODSH Ing. Ivan Študlar – poradce hejtmana pro dopravu Ing. Vojtěch Novák – energetik kraje Téma 7: sociodemografické podmínky Ing. Jan Honner - Český statistický úřad, Praha Téma 8: bydlení Ing. Petra Dolejšová - Český statistický úřad, Č. Budějovice Téma 9: rekreace Ing. Milan Nebesář - KÚ, KHEJ Téma 10: hospodářské podmínky Ing. Stanislav Bůžek - KÚ, OEKO

Kapitola: Pracovní skupina

Ing. Jaromír Slíva – náměstek hejtmana Mgr. Bc. Antonín Krák – člen rady Ing. Daniela Řežábková (KÚ, OREG) – pořizovatelka ZÚR JČK, vedoucí oddělení

3


4

B . RU RÚ


B . RU RÚ

OBSAH B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................................................6 1.

SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT .......................................................................................................................................7 1.1. Horninové prostředí a geologie ................................................................................................................................................... 7 1.2. Vodní režim ......................................................................................................................................................................................... 9 1.3. Hygiena životního prostředí....................................................................................................................................................... 11 1.4. Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................................................................... 13 1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa................................................................................... 15 1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura....................................................................................................................... 17 1.7. Sociodemografické podmínky ................................................................................................................................................... 25 1.8. Bydlení ............................................................................................................................................................................................... 26 1.9. Rekreace ............................................................................................................................................................................................ 27 1.10. Hospodářské podmínky............................................................................................................................................................... 29

2.

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ..................................................... 31 2.1. Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek ....................................................................................................... 31 2.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v sídlech ORP dle jednotlivých pilířů.......................... 33 2.2.1.

Pro příznivé životní prostředí................................................................................................................................................................................................33

2.2.2.

Pro hospodářský rozvoj..............................................................................................................................................................................................................35

2.2.3.

Pro soudržnost společenství obyvatel území..............................................................................................................................................................37

2.3. Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území..................................................................... 39 2.4. Rizika související s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.......................................... 41

3.

2.4.1.

Identifikované potenciálně problémové oblasti pro příznivé životní prostředí ................................................................................41

2.4.2.

Identifikované potenciálně problémové oblasti pro hospodářský rozvoj..............................................................................................42

2.4.3.

Identifikované potenciálně problémové oblasti pro soudržnost společenství obyvatel..............................................................43

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH .......................................................................................... 49 3.1. Požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních, hygienických závad............................... 49 3.1.1.

Urbanistické závady ......................................................................................................................................................................................................................49

3.1.2.

Dopravní závady ..............................................................................................................................................................................................................................50

3.1.3.

Hygienické závady..........................................................................................................................................................................................................................50

3.1.4.

Závady v oblasti ochrany přírody a krajiny..................................................................................................................................................................50

3.1.5.

Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy ...............................................................................................................50

3.2. Požadavky vyplývající z aktualizace PÚR ČR ....................................................................................................................... 51 3.3. Vyhodnocené záměry na provedení změn v území a jiné požadavky......................................................................... 56 3.4. Identifikované střety záměrů na provedení změn v území ............................................................................................ 62 3.4.1.

Způsob provedení identifikace střetů v území...........................................................................................................................................................62

3.4.2.

Identifikované střety v území.................................................................................................................................................................................................63

3.5. Karty problémů k řešení.............................................................................................................................................................. 64

4.

3.5.1.

Celkový výčet významnějších problémů s určením dotčených obcí...........................................................................................................64

3.5.2.

Popisné karty významnějších problémů.........................................................................................................................................................................69

GRAFICKÁ ČÁST ................................................................................................................................................................................... 102

SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................................................................... 103

SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................................................................... 103 SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................................................................................................... 104 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ................................................................................................................................................................ 106

Kapitola: Obsah

SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................................................................................................... 103

5


B . RU RÚ

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

6


B . RU RÚ

1. SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT Do následujících kapitol členěných do 10 témat byly vkopírovány SWOT analýzy ve znění prvního rozboru udržitelného rozvoje území. Tyto výroky byly následně diskutovány na jednání pracovní skupiny pro aktualizaci RURÚ JČK a upraveny do aktualizované podoby. V textu byly záměrně ponechány i výroky jejichž obsah již pominul. Takto je patrný i posun těchto výroků v čase. V rámci sledování stavu a vývoje území Jihočeského kraje budou výroky SWOT analýzy barevně odlišeny: • Černě – výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku trvá), • Šedě přeškrtnutě - výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku pominul), • Zeleně – výrok byl doplněn v rámci 1. aktualizace. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY

Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu. Velmi nízké množství sesuvných území.

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží. Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. Možnost využití vytěžených ploch při protipovodňových opatřeních.1 Využití vytěžených ploch pro ochranu přírody.2

1

Nízké množství většiny potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu. Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary) – nutnost jejich řešení a omezení využití území. Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných surovin – část výhradních ložisek bez stanoveného CHLÚ. Nedostatečná ochrana unikátních geologických a mineralogických lokalit. HROZBY Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů v jednom období (D3, železnice). Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě. Riziko zvýšení povodňových škod u nevhodně umístěných těžebních prostorů. Drancování nedostatečně chráněných unikátních geologických a mineralogických lokalit „sběrateli“ bez náležitého zdokumentování.3 V Jihočeském kraji jsou díky geologickým podmínkám vytipovány lokality (Lodhéřov, Božejovice), kde Správa úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro konečné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů.

Nevhodným umístěním těžby může dojít v případě nepříznivých okolností k výraznému navýšení povodňových škod (Majdalena 2002 a protržená pískovna). Naopak některé plochy by bylo možné využít v rámci protipovodňových opatření k zadržení vody 2 Při plánu těžby a následné rekultivace zahrnout možnost využití vytěžených ploch pro ochranu přírody, tj. ponechání části přirozené sukcesi, popř. drobně upravit vodní plochy. Tímto způsobem by se odstranila část střetů s ochranou přírody a došlo by ke snížení nákladů na rekultivaci 3 Mimo problematiky vltavínů je problémem celkově nedostatečná ochrana nerostů a hornin z pohledu přírodovědného. Sběratelé často zničí naprosto unikátní lokalitu.

Kapitola: Horninové prostředí a geologie

1.1.

7


B . RU RÚ

KOMENTÁŘE K PROBLÉMŮM SOUVISEJÍCÍCH S TÍMTO TÉMATEM

Kapitola: Horninové prostředí a geologie

Povrchová těžba stavebního kamene a štěrkopísků - představuje lokální zátěže, nevratné zábory půdního (lesního) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a prašnost a zatížením místní komunikační sítě. Ilegální těžba vltavínů a problematický postup využívání těžených výhradních ložisek Besednice, Ločenice. V současnosti využívaná ložiska štěrkopísků pokryjí surovinovou potřebu Jihočeského kraje pouze v horizontu 20 – 30 let (důležité zajistit pokrytí budoucí potřeby štěrkopísků, potřeba vytipovat možná dosud netěžená ložiska štěrkopísků, jejichž využíváním nedochází k významným střetům s ostatními zákonem chráněnými zájmy). Nezajištění důlních děl po ukončení poměrně rozsáhlé hlubinné těžby grafitu, nezajištění rozsáhlých nestabilních propadů vytěžených prostor na ložisku Lazec - Křenov. Nedostatečný stav ochrany výhradních ložisek nerostných surovin - část výhradních ložisek je bez příslušné zákonné ochrany, tj. bez stanoveného CHLÚ (většinou pro závažné střety zájmů s ochranou přírody). Chybějící vhodná revitalizace dobývacích prostorů po ukončení těžby.

8


VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY

Dostatečné množství významných vodních zdrojů, vysoký podíl CHOPAV na území kraje. Kvalitní podzemní vody a existence krajského systému zásobování pitnou vodou s výraznou bilanční rezervou a s vysokou kvalitou. Na velké části území kraje jsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Příznivý stav vodního režimu v krajině na území ORP Třeboň, Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů. Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Hospodárné využívání vodních zdrojů. Podpora výstavby retenčních nádrží pro zadržování vody v krajině.

Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Existence lokálně znečištěných zdrojů podzemních vod v důsledku negativních dopadů hospodaření v minulosti. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání se dostatečně neprojevuje na kvalitě povrch. vod. Mírně nižší procento zásobovaných obyvatel z veřejných vodovodů než je průměr za celou ČR. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v některých oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk). Často nejsou odděleny dešťové a splaškové kanalizace. Zrychlení odtoku vody z krajiny a celkové zhoršení ekologické stability krajiny. Podceňování role stromů a další zeleně pro zachování malého vodního cyklu a jako základního protipovodňového opatření. Vysoká závislost velké části území kraje na vodárenské soustavě napájené z jednoho centrálního zdroje – Římovské přehrady. Nekoncepční navrhování protipovodňových opatření HROZBY

Zvýšená rizika lokálních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí, neohroženějšími oblastmi vodní erozí jsou obce v ORP Kaplice, Český Krumlov, Prachatice, Vimperk a částečně i severovýchodní část Táborska a východní část Jindřichohradecka. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. Napjatá bilance (kvantitativní) podzemních i povrchových vod v některých oblastech především v letním období. Zvyšující se podíl ploch s omezenou či nulovou vsakovací schopností vlivem výstavby. Zvýšené nebezpečí povodní v blízkosti některých toků (např. Malše, Lužnice, Nežárka, Otava apod.)

Kapitola: Vodní režim

1.2.

B . RU RÚ

9


B . RU RÚ


Kapitola: Vodní režim

Malá prevence a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině. Malá podpora pro posilování retenční schopnosti území, přičemž je nutné dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Nekoncepční navrhování protipovodňových opatření.

10


HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou troposférického ozonu, imisního limitu pro bentoapyren a denního imisního limitu pro PM10). Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO). Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Kraj je úspěšným žadatelem o čerpání finančních prostředků v rámci Operačního programu ŽP - ekologizace školských, sociálních a zdravotnických zařízení kraje.

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

4

Realizace opatření vycházejících z programů KPSE4, PZKO. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností. Aktivní podpora nového operačního programu ŽP - kotlíkových dotací. Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie. Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst. Výsadba vhodné izolační zeleně k záchytu polétavého prachu v blízkosti dopravních komunikací v obcích a městech. Sníženi imisí VOC využitím vodou ředitelných nátěrových hmot a omezováním studených startů vozidel. Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic – podpora projektů ze strany kraje. Vytipování vhodných ploch pro bioplynové stanice. Zvýšení následného využití komunálního odpadu.

K roku 20132011 byl na 0,54 % území kraje překračován imisní limit pro B(a)P a na 0,05 % území překračován denní imisní limit pro PM10. K roku 20132011 byl na 0,13 % území kraje překračován imisní limit pro troposférický ozon. Nadlimitní imisní koncentrace přízemního ozonu z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace byly k r. 20132011 monitorovány na 7,1 % chráněných území a NP. Míra následného využití komunálního odpadu je nižší. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a většina ukládána na skládky. Okresy Tábor a Český Krumlov mají nedostatečnou skládkovou kapacitu. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. Značná část kraje se nachází uvnitř ochranných pásem letišť. Velké množství lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž. Podél hlavních dopravních tepen jsou překračovány hlukové limity. HROZBY

Program KPSE je z roku 2005 a nebyl dosud aktualizován.

Zvyšování intenzity dopravy vede ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Nárůst emisí z vytápění domácností v případě pomalé obměny zastaralých kotlů na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy malých zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu a méně ekologických paliv. Překročení kapacity skládek. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Dlouhodobě vysoký podíl produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele. Přetrvávající vysoká úroveň nakládání s odpadem systémem skládkování.

Kapitola: Hygiena životního prostředí

1.3.

B . RU RÚ

11


B . RU RÚ

Sanace starých ekologických zátěží – využití prostředků z EU. Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV. Výstavba dopravní infrastruktury jako opatření proti hlukové zátěži. KOMENTÁŘE K PROBLÉMŮM SOUVISEJÍCÍCH S TÍMTO TÉMATEM

Kapitola: Hygiena životního prostředí

12

Pomalé budování obchvatů měst a obcí pro snížení imisní a hlukové zátěže území. Nedostatečná plynofikace obcí jako možnost pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel. Provoz letišť je výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku. Chybějící identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Stávající i navrhovaný systém čištění odpadních vod by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Rostoucí produkce odpadů a nakládání s odpady v Jihočeském kraji sebou přináší celou řadu problémů. V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenán nárůst produkce odpadů mezi lety 2007 a 2009 o více než 20 %). Problémem je stále příliš vysoký podíl skládkování jak průmyslového tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky na využívání území a naráží na limity absorpční kapacity prostředí. Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m3 a nezanedbatelnými dopady na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice (okres Český Krumlov), Fedrpuš u Jindřichova Hradce a Želeč (okres Tábor). Rekultivaci těchto skládek bude s postupem času nutno řešit stejně jako problém nových kapacit po jejich naplnění. Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy, systémy recyklace odpadů je nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol do ZÚR JČK. I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží (Mydlovary, popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice), jejichž sanace bude nutná, ale velmi nákladná. Kraj může aktivně podporovat nový operační program MŽP masivních kotlíkových dotací. Od roku 2015 do r. 2020 bude otevřen nový operační program OPŽP na podporu výměn zastaralých kotlů na pevná paliva. Na přelomu července a srpna 2015 bude otevřena 1. výzva s vyčleněnou částkou 300 mil. Kč pro Jihočeský kraj a kraj také bude žádosti administrovat. Kraj by měl vhodným způsobem (regionální deníky, televize, semináře) informovat starosty obcí a veřejnost o podmínkách výzvy.


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou zejména v jižní části kraje (území zvýšené ochrany přírody, vysoké hodnoty KES, zastoupení ÚSES). Nízký podíl urbanizované krajiny. Dobrá úroveň péče o zvláště chráněná území, jasné stanovení podmínek ochrany. Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin a živočichů (zvláště chráněných druhů, druhů červeného seznamu, regionálně významných druhů).

PŘÍLEŽITOSTI

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Vymezení nových zvláště chráněných území. Zlepšování péče o zvláště chráněná území, zlepšení systému monitoringu a zlepšení kvality databází ochrany přírody. Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES a zlepšování funkčnosti celého systému. Podpora extenzivního zemědělství jako krajinotvorného prvku. Revitalizace vodních toků a údolních niv. Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů. Získávání pozemků v maloplošných ZCHÚ a vybraných skladebných prvcích ÚSES do vlastnictví kraje. Zajišťování smluvní ochrany území s majiteli pozemků. Zvýšená účast veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, výchova a osvěta především mladé generace (např. naučné stezky, geoparky apod.)

SLABÉ STRÁNKY V některých regionech zejména v severní části kraje příliš vysoký podíl území s krajinou negativně ovlivněnou zásahy člověka (nízké hodnoty KES, nízký podíl zatravněných ploch a nelesní zeleně, vysoký podíl meliorovaných ploch, nedostatečná retenční schopnost krajiny). Poškození krajinného rázu chladicími věžemi jaderné elektrárny Temelín a dalšími stavbami nerespektujících měřítko a ráz krajiny a původní zástavby (např. FTE). Staré ekologická zátěže (např. MAPE Mydlovary). Nesrovnalosti ve vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES (nový aktualizovaný ÚSES od MŽP, nové vymezení ÚSES na území NP a CHKO Šumava aj.) Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Absence systému monitoringu na úrovni druhů a společenstev. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. Nevhodná zónace NP Šumava (roztříštěnost I. zón). Nedořešení nenávaznosti prvků ÚSES v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace na hranicích s Plzeňským krajem. HROZBY

Velký tlak na turistické využívání atraktivních lokalit ve velkoplošných zvláště chráněných územích (NP a CHKO). Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj území) a správy NP a CHKO Šumava (ochrana přírody a krajiny) bez snahy o konsens. Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Umístění úložiště jaderného odpadu na území JČK. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Otevírání nových ložisek nerostných surovin v územích cenných pro ochranu přírody. Zalesňování pozemků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Důsledky nevhodně nastavené dotační politiky, zejména v oblasti energetiky, nadměrné využívání přírodních zdrojů

Kapitola: Ochrana přírody a krajiny

1.4.

B . RU RÚ

13


B . RU RÚ

pro energetické účely, pěstování nových druhů rostlin, růst objemu použitých průmyslových hnojiv a pesticidů). Snižování druhové rozmanitosti v krajině (buď intenzivní využívání, anebo naopak zarůstání, snižování ploch extenzivního hospodaření). Eutrofizace prostředí.


Kapitola: Ochrana přírody a krajiny

Umisťování staveb s možným negativním vlivem na krajinný ráz. Nadměrná urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obce). Nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Pomalá a komplikovaná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES. Nadměrný rozvoj turistického ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Tlak na urbanizaci koridoru dálnice D3, případně rychlostní silnice R3 na území Jihočeského kraje. Přivedení tranzitní, především nákladní dopravy na dálnici D3 jako důsledek začlenění dálnice D3 do evropského dálničního propojení sever – jih. Dořešit návaznost prvků ÚSES na hranicích s Plzeňským krajem.

14


ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY

Významné intenzivní hospodaření v oboru rybníkářství. Nadprůměrné zatížení zemědělské půdy skotem, které dává předpoklad pro zajištění využití travních porostů. Nízké procento zornění zemědělské půdy v podhorských oblastech. Snížení spotřeby minerálních hnojiv a pesticidů po roce 1989. Území s rozsáhlými lesními ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou. Trvalý zdroj obnovitelného přírodního bohatství. Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují především ochranu extremních stanovišť, převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování břehu vodních toků. V lesích zvláštního určení – vysoký podíl subkategorie 31c – lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací (ORP Prachatice a Vimperk) a 32a – lesy v 1. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a památkách (ORP Třeboň a Prachatice) indikuje lepší životní prostředí, 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti - zdroj kvalitního reprodukčního materiálu (ORP Trhové Sviny a Vimperk). Relativně vysoký podíl lesa a vodních ploch na ploše v regionu. V porovnání s ČR relativně dobrý zdravotní stav lesů. Stabilizovaná (s tendencí mírného nárůstu) rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Orientace zemědělské výroby také na produkci ovoce a jeho následné zpracování. PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Legislativa a dotační mechanismy motivující k přírodě blízkému hospodaření s příklonem k přirozené dřevinné skladbě. Velká možnost individuální rekreace nejen v lesích zvláštního určení, ale při vhodných způsobech hospodaření i v lesích hospodářských. Zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Koncepční dotační politikou řešit hospodaření zemědělců ve vztahu k životnímu prostředí a udržování půdy v dobrém zemědělském stavu. Správné využití technologie ochranného

SLABÉ STRÁNKY

Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze kraje. Horší půdní a klimatické podmínky pro zemědělství. Velké scelené plochy zemědělské půdy. Nevhodné způsoby hospodaření na zemědělské půdě (druhy plodin, způsob obhospodařování) a tím snížená schopnost zemědělsky udržované krajiny zadržet vodu. Nízká výměra trvalých travních porostů podél břehů vodních toků, nádrží a rybníků. Nedostatečné využívání pozemkových úprav pro realizaci technických protierozních opatření (terasy, průlehy, zatravněné údolnice, vrstevnicové meze). Absence prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, stromořadí) zejména za účelem snížení rizika eroze. Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše. Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Diferencovaný přístup jednotlivých vlastníků lesa k vlastnímu hospodaření (včetně nehospodaření). Narušení rozsáhlých lesních ekosystémů na území NP. Nedostatečné využití tzv. brownfields (znehodnocené území s možností využití pro průmyslové, obchodní a komerční stavby). Nadměrné rozvolňování sídel s následnou fragmentací krajiny. Vysoké stavy zvěře a následné škody na lesních porostech. Neustálé požadavky na změny ve vymezení NR a R prvků ÚSES (tlak z NP a CHKO Šumava, Táborsko). HROZBY Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle katastru nemovitostí i obhospodařované ZP v rámci evidence LPIS. Silný urbanizační tlak na zábor půdy s nejvyššími třídami ochrany. Vodní a větrná eroze půdy (především území NP Šumava). Nevhodně nastavená dotační politika. Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu a krajinu, zejména les. Atraktivní území pro budování sportovních a lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

1.5.

B . RU RÚ

15


zpracování půdy jako protierozního opatření. Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti. Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách.

B . RU RÚ

zvláštního určení, subkategorie 31c, 32a (ORP Prachatice, Vimperk). Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců. Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako obnovitelné suroviny s širokým využitím. Riziko zániku původní kulturní krajiny na plochách, které nejsou obhospodařovány. Neúměrný nárůst dočasně odňatých ploch ze ZPF nad 10 let pro nezemědělské účely (těžba, FVE apod.) Nekontrolovatelné využívání zemědělské půdy pro pěstování rychle rostoucích dřevin.


Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Návrhy záměrů sportovních lyžařských areálů v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31c, 32a (ORP Prachatice, Vimperk). Silný urbanizační tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Chybějící další návrhy zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody) v ÚPD. Vymezování nefunkčních (navržených) částí ÚSES v lesních porostech. Podle novely zákona č.334/1992 Sb. o ochraně ZPF, lze zemědělskou půdu využívat jako plantáž dřevin nejdéle po dobu 10let.

16


1.6.

B . RU RÚ

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

5

Strategická poloha regionu na severojižní dopravní ose mezinárodního významu (multimodálním koridoru M1)5. Probíhající realizace napojení na evropskou a celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice D3, rychlostních komunikací6 R3, R4 a IV. TŽK ČR. Vymezení zásadních koridorů a ploch dopravní infrastruktury republikového a mezinárodního významu, příp. nadmístního významu, v PÚR 2008 a jejich promítnutí do ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace na území JČK: koridor rychlostní silnice R4 Příbram – Nová Hospoda na území JČK, koridor dálnice D3 Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín (E55) na celém území JČK, koridor rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – Kaplice – Dolní Dvořiště – Linec/Rakousko (E55) na celém území JČK, včetně napojení na plánovanou rakouskou rychlostní komunikaci S 10 ve směru na Linec, koridor pro nový úsek prioritního projektu TEN-T č. 22 (2. etapa stavby IV.TŽK – dvoukolejná trať pro rychlost 160 km/hod) v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště státní hranice včetně napojení na rakouskou železniční síť, koridor C-E551 v rámci IV. TŽK ČR (Berlín – Praha – Linec - Benátky) pro modernizaci a zvýšení kapacity tratí na trase Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště hranice ČR (–Linec), koridor ŽD4 tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění tratě TEN-T, koridor ŽD5 D15 tratě Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění tratě TEN-T7,

SLABÉ STRÁNKY

Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční síť – chybí převážná část dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, část R4. Neexistující kapacitní propojení v západovýchodní dopravní ose (koridor S13). Významný energetický zdroj JETE není napojený na dopravní síť kapacitní silnicí I. třídy, případně vyšší kategorie. Špatný stavební a dopravně technický stav silniční sítě v důsledku nedostatku finančních prostředků na její údržbu a opravy. Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky, úrovňová křížení pozemních komunikací a železničních tratí, silnice a místní komunikace neodpovídají svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.). Železniční infrastruktura celostátních i regionálních drah neodpovídá současným požadavkům, chybějící kvalitní a kapacitní propojení na evropskou dopravní síť. V minulosti vybudovaná železniční síť neodpovídá současným potřebám propojení aglomerací (např. spojení České Budějovice – Jihlava – Brno). Absence veřej. logistického centra s využitím pro rozvoj kombinované dopravy v kraji. Nízká vybavenost dopravní infrastrukturou potřebnou pro rozvoj cestovního ruchu (parkoviště, odpočívadla, kvalitní komunikace zpřístupňující turisticky atraktivní oblasti atp.). Nedostatečné dopravní propojení se sousedními regiony, zejména na silniční i turistické přechody (Dolní Bavorsko, Horní Rakousko, Dolní Rakousko) po vstupu ČR do Schengenského prostoru. Absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz splňující všechny provozní a bezpečnostní standardy. Omezená využitelnost vodní cesty Vltava pro vodní dopravu v důsledku nedostatečné vybavenosti.

Články 81, 82 vymezující multimodální koridor M1 byly aktualizací PÚR ČR z 15. 4. 2015 vypuštěny.

6

Dle připravované novely zákona o pozemních komunikacích je připravováno zrušení kategorie rychlostních silnic a jejich nahrazení dálnicemi II. třídy.

7

Článek 93 vymezující republikový záměr ŽD5 byl aktualizací PÚR ČR z 15. 4. 2015 vypuštěn – již se nejedná o záměr republikového významu.

Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY

17


koridor VD5 D18 Třebenice – České Budějovice na Vltavě pro plavbu (do 300t)8, plocha VLC D19 pro veřejné logistické centrum Českobudějovicko v prostoru České Budějovice – Nemanice9, plocha L3 pro mezinárodní letiště České Budějovice. Předpoklad vymezení nového koridoru S13 pro alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1. Koncepční příprava směřující k rozvoji silniční a železniční infrastruktury (krajské projekty). Připravenost koncepčního návrhu v podobě ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace a kvalitní identifikace rozvojových území. Vlastnictví infrastruktury letiště České Budějovice Jihočeským krajem. Realizace splavnění Vltavské vodní cesty v Jihočeském kraji.

PŘÍLEŽITOSTI


18

Poloha kraje na severojižní evropské dopravní ose, nejkratší spojnici Baltského a Jaderského moře (Eurokoridor sever-jih, ECNS). Dokončení výstavby dálnice D3 a rychlostní silnice R3 na státní hranice s Rakouskem a ve Středočeském kraji do Prahy. Dokončení výstavby rychlostní silnice R4 ve směru ke státní hranici s Bavorskem. Vybudování kapacitního západovýchodního propojení v preferované ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice a Písek-Tábor-D3Pelhřimov-D1 (S13) I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava - (Brno) – silnice E49 + E551. Výstavba regionálního veřejného logistického centra pro rozvíjení systémů kombinované dopravy v širším regionu. Dokončení železničního koridoru C-E551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linec) a ŽD4 Plzeň – Strakonice - České Budějovice - České Velenice - hranice ČR/Rakousko(-Wien). Možnost vytváření integrovaných dopravních systémů. Možnost zvýšení podílu nákladní železniční dopravy na dopravním trhu. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionálního významu.

B . RU RÚ

Problematická dopravní obslužnost venkovských oblastí nedosahující standardů EU ve vztahu k hustotě osídlení území kraje. Zastaralost osobních vozů současných železničních dopravců, nízká kvalita kultury cestování na železnici a nízká cestovní rychlost v železniční dopravě.

HROZBY

Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí. Předpokládané omezení podpory z fondů EU v dalším období (2014 - 2020). Velká omezení v chráněných územích (NPŠ, CHKO, Natura 2000, CHOPAV, přírodní parky) a s tím související omezení pro rozvoj dopravní infrastruktury i další rozvoj. aktivity. Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih (dálnice D3, R3, IV.TŽK). Nedokončení rychlostní silnice R4 a silnice I/4 v regionálním směru Praha – Nová Hospoda - Strakonice – Strážný – Pasov. Nevybudování preferovaného kapacitního západovýchodního propojení v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice a Písek-Tábor-D3Pelhřimov-D1 (S13) – I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava - (Brno), nebo alternativně Jindřichův Hradec – Třebíč - Brno. Nevybudování 2. etapy stavby IV. TŽK ČR v úseku České Budějovice – státní hranice (- Linec) do roku 2025, kdy má být dle českorakouské technickoekonomické studie v některých úsecích vyčerpána kapacita současné jednokolejné tratě. Nevybudování koridorů ŽD4 a D15 ŽD5 jako předpokladu zkapacitnění stávajících tratí.

8

Článek (127) vymezující republikový záměr VD5 byl aktualizací PÚR ČR z 15. 4. 2015 vypuštěn. Nově je PÚR ČR uložen nový úkol v článku (181) a (196) znovu prověřit územní nároky tohoto záměru a případně vymezit koridor. 9

Článek (130) vymezující republikový záměr VLC byl aktualizací PÚR ČR z 15. 4. 2015 vypuštěn – změna terminologie na „veřejné terminály a přístavy“ a hlavně vypuštění Českobudějovicka z vytipovaných míst pro jejich umístění.


Dokončení vltavské vodní cesty (schválený harmonogram stavebních a technických úprav) – možnost propojení na evropskou vodní cestu (E20). Využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu. Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví (rozvoj ekologicky šetrné dopravy, místní dopravní obslužnosti a cestovního ruchu v CHKO Šumava). Dlouhodobá koncepční, projektová a majetková příprava dopravních staveb. Zvýšení počtu a kvality míst pro překračování státní hranice. Plánovaná dostavba Jaderné elektrárny Temelín a s ní související obnova silniční i železniční sítě v navazujícím území. Zlepšení průjezdnosti silnice České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – D1.

B . RU RÚ

Nedokončení elektrizace tratě České Velenice – Veselí n/L podporované i představiteli země Dolní Rakousko. Nezvladatelný nárůst mobility, tranzitní i regionální dopravy. Růst dopravního zatížení silnic v důsledku využívání objízdných tras zpoplatněných úseků další zhoršování technického stavu. Růst dopravního zatížení silnic a s tím souvisejících kongescí a zvýšení nehodovosti bez odpovídajících stavebních úprav - další zhoršování technického stavu. Růst negativního vlivu dopravy na zdraví obyvatelstva a životní prostředí. Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy. V případě, že nebudou do ÚPD zapracovány záměry z ÚS řešících splavnění Vltavy, může být realizace těchto záměrů ohrožena.

Hustota silniční sítě kraje (61,2 60,9 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším. Silniční síť kraje je relativně nízké kvality, 89 87 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy, Jihočeský kraj musí primárně věnovat velkou pozornost údržbě a zkvalitňování parametrů stávající silniční sítě, jejíž je vlastníkem. Okamžitou opravu vyžaduje 38 % silnic II. a III. třídy zařazených do páteřní a základní silniční sítě Jihočeského kraje. Poloha kraje na mezinárodně významných dopravních trasách je relativně výhodná, v současném (a dohledném) období se jedná v důsledku nedokončení rozhodujících staveb dopravní infrastruktury jen o potenciální výhodu. Trasa E55: Jihočeským krajem prochází evropsky významná severojižní dopravní trasa, jejímž základem je mezinárodní silnice E55. V rámci ČR by její odpovídající parametry měly být zajištěny dobudováním celé trasy dálnice D3 a rychlostní silnice R3, jež by měla být dokončena až po roce 2024. Dálnice D3 (E55): Z její celkové délky byl zatím vybudován pouze východní obchvat města Tábor a úseky Tábor – Chotoviny (9 km) a Chotoviny - Mezno (6,8 km). Ve výstavbě je úsek Tábor – Veselí n/L (délka 25 km, dokončení 2013). Úsek Veselí n/L – Třebonín (příp. Krasejovka) má být zahájen podle dokumentu MD „Dopravní sektorové strategie“ (dále jen „DSS“) ve dvou etapách v roce 2014, resp. 2016. Stavba D3 ve Středočeském kraji je s ohledem na neujasněnost trasy uvažována v létech 2019 - 2024. Na území Jihočeského kraje jsou v provozu úseky Mezno – Tábor (15,4 km), Tábor – Soběslav (16,3 km), Soběslav – Veselí nad Lužnicí a Most přes Lužnici (8,7 km). V dubnu roku 2015 byla zahájena výstavba úseků Veselí nad Lužnicí - Bošilec (5,6 km) a Borek – Úsilné ( 3,1 km), do konce stejného roku je plánováno zahájit úsek Bošilec – Borek (18,81 km). Rychlostní silnice R3 na Rakousko (15,55 km) je plánováno na rok 2017. (E55): Kritická dopravní situace je rovněž na silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice. Tento úsek by měla řešit výstavba nové rychlostní silnice R3. Stavba R3 Třebonín – státní hranice je v současné době zahrnuta MD ČR dle DSS mezi akce, které nemají stanovený počátek zahájení stavby. S tím vyslovil Jihočeský kraj opakovaně nesouhlas. Rychlostní silnice R4: Problémem je rovněž chybějící napojení západní části JČK na nadřazenou dopravní síť a na centrální části ČR, problém by vyřešilo urychlení výstavby R4 do Mirotic případně její pokračování od Nové Hospody do Strakonic. Stavba je v úseku Nová Hospoda – Třebkov - Mirotice (8 km) dokončena, stavba Skalka – Mirotice (8,5 km) má být dle DSS zahájena v roce 2013. Předpokládané zahájení výstavby jednotlivých úseků v Jihočeském kraji je různé: Lety – Čimelice (2,6 km) - 2018, Čimelice – Mirotice (8,5 km) - 2016, Mirotice – rozšíření (3,5 km) - 2019. Silnice I/20 (E49): Potenciálním problémem může být chybějící napojení JČK na sousední regionální



19



20

B . RU RÚ

centra, problém by v případě Plzně vyřešilo urychlené vybudování silnice I/20 v celém úseku Plzeň – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice. Úsek Písek – České Budějovice – Nemanice je dle „DSS“ plánován k zahájení v roce 2018. V harmonogramu realizace silničních staveb v rámci Dopravní sektorové strategie (dále též „DSS“) jsou uvedeny stavby na silnici I/20 s předpokládaným termínem zahájení: I/20 Pištín – České Vrbné (2018), I/20 České Budějovice, severní spojka (2019). Silnice I/34 (E551): Obdobný problém může vyvstat s napojením na Jihlavu a dále na Brno u silnice I/34, v rámci ZÚR JČK je tomuto napojení věnována potřebná pozornost. Silnice I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň – Lásenice je předpokládána k zahájení dle „DSS“ v roce 2013, v navazujícím úseku do Jindřichova Hradce zatím není termín zahájení stanoven. V harmonogramu realizace silničních staveb v rámci DSS je uvedena stavba na silnici I/34 s předpokládaným termínem zahájení: I/34 Lišov – Vranín (2018). Silnice I/34 a I/24 (E49): Existence potřeby lepšího napojení Jižních Čech na aglomeraci Vídně, nutnost zahájení prací na homogenizaci silnic v trase I/34 a I/24 (E49) vč. řešení obchvatů sídel. aglomerací. Koridor S13 (E49 a E551): V souladu se záměrem vymezení koridoru kapacitní silnice S13 uvedeným v PÚR 2008 jako paralelního jižního spojení západ-východ pokládá JČK na základě zpracovaných projektů za prioritní řešení jižní paralely k dálnici D1 v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 - Humpolec (D1) - Jihlava (-Brno), nebo alternativně Jindřichův Hradec – Třebíč - Brno. Dle aktualizace PÚR je koridor S13 vymezen 2 úseky: (Plzeň) – D5 – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice a Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1. Problém napojení vnitřního dopravního skeletu města České Budějovice na dopravní skelet kraje je problémem nadmístního významu a musí být řešen koordinovaně v ÚPD kraje i města., prvotní je zejména vymezení koridorů pro V ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace je mimo jiné vymezena tzv. severní spojka, severní tangenta a jižní tangenta města České Budějovice. JČK prosazuje stavbu severní spojky v přímé časové vazbě na výstavbu dálnice D3. Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje. Problémem není rozsah sítě, ale její kvalita, dlouholetá podudržovanost a vysoký počet úrovňových železničních přejezdů. Koridor C-E551: Na základě dohody o společné přípravě železničního koridoru pro dvoukolejnou železniční trať ukládá PÚR 2008 vyhledat a stabilizovat nový železniční koridor do roku 2011 v úseku Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Linec, což je provedeno v ZÚR JČK. Dle aktualizace PÚR se jedná o koridor Praha – Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště - hranice ČR/Rakousko (-Linz). Koridor je začleněn do ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace). Předpoklad možného zahájení dokončení IV. TŽK v úseku Praha – České Budějovice je v roce 2020 2013. Koridor ŽD4: Aktualizace PÚR vymezuje koridor 2008 ukládá připravit podklady pro územní změny pro zajištění zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T s cílem propojení III. a IV. TŽK ČR na trase Plzeň (III. TŽK) – Strakonice – České Budějovice (IV. TŽK)–České Velenice–hranice ČR/Rakousko (-Wien). Tento požadavek je nutné promítnout do ÚPD. Dle DSS je Předpoklad nejbližšího možného zahájení stavby v úseku Plzeň –České Budějovice je v letech 2018-2019 v roce 2014 (v roce 2015 bude dokončena rekonstrukce staničních kolejí a výhybek žst. Strakonice). Mezi priority kraje v rozvoji železniční infrastruktury se řadí dále tyto akce, které jsou v pokročilém stupni přípravy: Revitalizace tratě České Budějovice – Volary (od 03/2014 v realizaci). Optimalizace tratě České Velenice – Veselí nad Lužnicí, 2. stavba (elektrizace tratě). Rekonstrukce staničních kolejí a výhybek v žst. Strakonice Písek a Jindřichův Hradec (nástupiště, podchod, informační systém). A dále akce ke zkvalitnění přepravy cestujících: Rekonstrukce železničních stanic, výstavba nástupišť, parkovišť a přestupních terminálů. a přístupových komunikací. Revitalizace veřejně přístupných prostor a vzhledu nádražních budov a zastávek. Dostupnost železniční dopravy je v současnosti zhruba na úrovni 75 % z celkového počtu obyvatel kraje. Pro zvýšení obslužnosti území je žádoucí doplnění sítě železničních zastávek příp. jejich přemístění pro zkrácení docházkové vzdálenosti, zejména na regionálních tratích (Písek-centrum, Tábor – Měšice a další). Budováním integrovaných dopravních systémů (IDS) a informačních systémů veřejné dopravy dojde ke zvýšení objemu přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení zastavení nárůstu individuální automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí.


B . RU RÚ


Pro optimalizaci obslužnosti území a kvalitu přepravy je třeba zvýšit kulturu cestování na železnici (zejména modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost. Zlepšovat přestupní návaznosti vlak – autobus a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike (parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny). Na území JČK se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20), jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice – České Budějovice, které neumožňují její splavnost. ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezují zapracovává koridor D18 VD5 vymezený v PÚR 2008 pro vodní cestu Třebenice – České Budějovice na Vltavě. Návazně bude nutné toto promítnout do ÚPD dotč. obcí a vymezit též plochy pro obslužné činnosti splavnění Vltavy. Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje v oblasti letecké dopravy je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá v letech 2011 2015 – 2017. To by mělo přispět k využití potenciálu kraje pro cestovní ruch zajištěním lepší dostupnosti (především pro zahraniční návštěvníky). Plocha pro tuto modernizaci byla promítnuta do ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace a je nutné ji upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí. Dalším problémem JČK je chybějící veřejné logistické centrum. PUR 2008 jej vymezuje pro území JČK jako „Českobudějovicko“. Plocha pro veřejné logistické centrum byla vymezena v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace v lokalitě České Budějovice – Nemanice (D19), ale vypuštěním záměru VLC na Českobudějovicku z aktualizované PÚR se již nejedná o záměr republikového významu a upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí. Promítnutí koridorů a ploch ze ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace do ÚPD obcí: Společným problémem téměř všech důležitých záměrů v oblasti dopravní infrastruktury bude bezprostředně po schválení ZÚR JČK jejich promítnutí do ÚPD příslušných obcí ve smyslu ustanovení stavebního zákona. Teprve pak budou vytvořeny plnohodnotné podmínky v oblasti územně plánovací pro přípravu a realizaci těchto staveb. Současně tím bude vytvořena větší přehlednost a jednoznačnost pro vedení příslušných správních řízení o umísťování těchto liniových staveb. Uvedený úkol bude vyžadovat významnou podporu ze strany JČK, a to metodickou i finanční. Problematika spojená s nedostatkem finančních prostředků pro financování veřejné dopravy v kraji, což sebou přináší větší nároky a zatížení osobní automobilovou dopravou.

21


B . RU RÚ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY


22

Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních oblastech kraje. Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání. Zvyšující se podíl recyklace odpadu. Nízká úroveň produkce nebezpečného odpadu. Vysoká úroveň plynofikace obcí v centrálních oblastech kraje. Existence centralizovaných zdrojů tepla ve větších městech. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelných zdrojů sluneční a vodní energie. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelného zdroje biomasy. Potřeby regionu pro zásobování elektrickou energií jsou poměrně dobře pokryty (s výjimkou nedostatečné kapacity některých sítí). Dobrá kvalita telekomunikačních a informačních služeb v kraji (i v horských a podhorských oblastech). Zkvalitnění přístupu k internetu oproti minulému období. Vymezení zásadních koridorů a ploch technické infrastruktury v PÚR 2008 a jejich promítnutí do platných ZÚR JČK na území JČK: E4a – plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Temelín, E7 – koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka, P1 – koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR-Rakousko. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV a vhodné řešení zachycení dešťových vod nebo zpomalení jejich odtoku. Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn). Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění a odkanalizování odpadních vod.

SLABÉ STRÁNKY

Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v některých oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko a Miroticko). Zhoršená situace v zásobování vodou v období sucha. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje. Nedostatečné kapacity sítí elektrické energie v některých částech kraje (např. Velenicko, Vimpersko, Kaplicko, oblast Horní Plané a Volarsko). Vysoký podíl parovodních rozvodů a klesající odběr páry. Tendence růstu podílu podnikových odpadů kraje na produkci odpadů v celé ČR. Vysoký podíl skládkování komunálních odpadů. Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva nebo k výrobě energie. Existence neplynofikovaných obcí. Podíl domácností obyvatel v obydlených bytech napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky. Špatný technický stav rozvodných sítí tepla a v některých lokalitách i zdrojů tepla. Relativně nízké využití některých obnovitelných zdrojů energie. Nízký potenciál území pro využití větrné energie. Rezervy v dosahu sítí mobilních telefonů. Problémy s nesplněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010.

HROZBY Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na uhlí v nekvalitních a zastaralých tepelných zdrojích (při neúměrném zdražování cen plynu a elektrické energie). Odpojování zákazníků od systémů CZT a následně snižování efektivity systémů CZT zejména v Třeboni, Českém Krumlově a v Netolicích (velmi brzy i v Táboře). Rizika (i když minimalizovaná) související s provozem JETE. Rizika (i když minimalizovaná) v souvislosti s ukládáním nebezpečného odpadu.


Zkvalitnění hospodaření s odpady. Zlepšení využití odpadů pro výrobu tepla. Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách. Vymezení koridoru pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR-Rakousko. Vybudování plynovodu přepravní soustavy v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří u Protivína v jižních Čechách na hranici ČR/Rakousko. Rozšíření elektrárny Temelín včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu. Vybudování dvojitého vedení 400 kV Kočín – Mírovka. Vymezení nového koridoru P15 (dle aktualizované PÚR) – koridor VTL plynovodu Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko v některé další aktualizaci ZÚR JČK. Vymezení nového koridoru E21 Kočín-Přeštice a E20 Dasný-Slavětice (dle aktualizované PÚR) v některé další aktualizaci ZÚR JČK. Zapojení plynárenského systému do integrované evropské sítě. Zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování energiemi. Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (malé vodní elektrárny, spalování biomasy, tepelná čerpadla). V koridoru E4a (dle PÚR 2008) vymezení pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu JETE. Lepší využití provozu JETE pro zásobování okolních obcí teplem. Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Zkvalitnění dostupnosti telekomunikačních sítí. Zabezpečení komunikačních potřeb na území kraje. Snížení spotřeby energie (např. zateplováním objektů) a využití obnovitelných zdrojů energie jsou možností pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel. Rekonstrukce a modernizace stávajících centrálních zdrojů tepla včetně rozvodné sítě.

Nedostatečná ochrana koridorů pro rozvoj páteřních sítí regionální energetické infrastruktury (vedení 110 kV, VTL plynovody) Nedostatečné prověřování možného napojení nových rozvojových ploch na technickou infrastrukturu.

KOMENTÁŘE K PROBLÉMŮM SOUVISEJÍCÍCH S TÍMTO TÉMATEM V rámci vodohospodářské infrastruktury je zaznamenáno v JČK celkově dobré napojení jeho obyvatel na veřejné vodovody – nicméně existují oblasti kraje, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit (ORP Blatná, Milevsko a Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na veřejné vodovody alespoň hranice 80 %. Nutnost vyřešit existující lokální problémy se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích sucha. Rovněž je v rámci ÚPD potřeba řešit problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů (povodně). Chybí vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích a v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.


B . RU RÚ

23



24

B . RU RÚ

Problémy se v JČK vyskytují i v oblasti nutnosti dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnosti rekonstrukce či výstavby ČOV a to v několika správních obvodech. Největší zásahy (do budoucna uvažovaným více jak 10% zvýšením podílu obyvatel připojených na kanalizaci) s nutností rozšíření stávající kanalizační sítě se týkají v JČK území ORP Blatná, Dačice, Strakonice a Vodňany. V ostatních správních obvodech se předpokládá také rozšíření napojení obyvatel na kanalizaci, ale s růstem napojených obyvatel jen do 10%, což také znamená menší zásahy v rámci jednotl. správních obvodů. Plynofikace na území Jihočeského kraje dosahuje slušné úrovně. V roce 2010 2011 bylo na území kraje plynofikováno 351 263 obcí (dle údaje ČSÚ).– to znamená, že 272 (43,7 %) obcí plynofikováno není. Podíl obyvatel v obydlených bytech se zavedeným plynem je nejnižší v mezikrajském srovnání. Proto je potřebné v ZÚR i v ÚPD vymezovat koridory pro další vedení VTL, resp. STL, dostavby přípojek plynu na území obcí, které ještě nebyly plynofikovány, nebo tam, kde probíhá jejich rekonstrukce či modernizace. Plynofikace dalších obcí je výrazně limitována vzdáleností od stávajících VTL plynovodů a absence podpory plynofikace. Samostatným problémem je koridor vymezený v aktualizované PÚR 2008 pro propojovací plynovod přepravní soustavy v Jihočeském kraji DN 800 PN 80, vedoucího z okolí obce Záboří u Protivína (Vodňany) na hranici ČR – Rakousko., a který Koridor byl vymezen v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení plynovodu ÚPD dotčených obcí. Samostatným problémem v zásobování teplem je využití „zbytkového“ tepla z JETE pro vytápění Českých Budějovic nebo i dalších měst v JČK. Koridor teplovodu JETE – České Budějovice je vymezen v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace a je potřeba jej vymezit i v příslušných ÚPD obcí. V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva a v důsledku zvyšování cen plynu a elektrické energie přechod na spalování různých paliv v zastaralých tepelných zdrojích, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. ÚP by měly navrhovat postupný přechod od těchto zdrojů na plyn nebo “čisté“ obnovitelné zdroje energie. V rámci centrálního zásobování teplem se jeví jako problémové postupné odpojování zdrojů v důsledku zvyšování cen tepla, jenž má za následek snížení efektivnosti CZT, jejímž důsledkem je další zvýšení ceny tepla nebo přímo rozpad systému CZT. Obce by měly v ÚP na základě výsledků rozptylové studie vymezit lokality, ve kterých je odpojení od CZT nepřípustné. Výjimku udělí stavební úřad ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany ovzduší v rámci územního řízení z technických a ekonomických důvodů.10 Přestože má JČK dobré předpoklady pro získávání energie z obnovitelných zdrojů typu slunce, vody a biomasy, stále existují rezervy ve využívání vodní energie. V zásobování elektrickou energií je problémový záměr vymezený v aktualizované PÚR 2008 (E4a) – plocha pro rozšíření včetně koridorů pro vyvedení elektrického a tepleného výkonu včetně potřebné infrastruktury elektrárny Temelín, která je vymezena v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění koridoru pro tento záměr v ÚPD obcí. Druhým problémovým záměrem z v aktualizované PÚR 2008 je vlastní vyvedení výkonu z JETE po její dostavbě – koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic, které je vymezeno v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění ploch pro tento záměr v ÚPD obcí. Nedostatečné kapacity vedení elektrické energie v některých částech JČK – zejména Kaplicko, Volarsko, Vimpersko, Velenicko, oblast Horní Plané. Struktura elektrických sítí odráží strukturu osídlení a hustoty průmyslových odběrů, což v konečném důsledku vede k tomu, že v některých částech kraje je malá hustota transformoven 110/22 kV. Tato skutečnost se pak nepříznivě může projevit ve spolehlivosti napájení v krizových situacích a je i limitujícím faktorem pro připojování necentrálních výroben elektřiny, včetně obnovitelných zdrojů. Nedostatečné prověřování nově vymezovaných rozvojových ploch z pohledu jejich napojitelnosti na dopravní a technickou infrastrukturu (např. lze vůbec kapacitně připojit lokalitu na vodovod?, je vůbec napojitelná celá lokalita nebo jen její část? apod.) 10

Pozn. Od r. 2016 bude příjmem kraje i 25% výnos z poplatků za znečišťování ovzduší (§15 odst. 14. zák. č. 201/2012 Sb.) Rozptylové studie by mohly být financovány z tohoto balíčku


1.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

Plošná velikost kraje. Kraj je druhým nejrozlehlejším českým krajem a jako jediný se Středočeským krajem překračují plošnou výměru 10 tisíc km2 (12,8 % z rozlohy státu). Výhodná geopolitická poloha. Kraj je součástí dnes již politicky i ekonomicky otevřeného prostoru střední Evropy s významnou délkou společné hranice se sousedními státy Rakouskem a Německem. Výhoda prostorové kompaktnosti území. Tu dokládá i ukazatel teritoriální kompaktností, jehož hodnota řadí kraj do skupiny států nadprůměrně kompaktních. S tím úzce souvisí i velmi výhodné postavení krajského města z pohledu prostorové dostupnosti z ostatních obcí kraje.

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

B . RU RÚ

Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od roku 1950 s významnějším zesílením této tendence v letech 2005 – 2008 (roční růst o více než 3 ‰). Probíhající proces desurbanizace a suburbanizace. Budování zařízení občanské vybavenosti (školská, zdravotnická, kulturní, sportovní) ke zlepšení celkové kvality života v nově osídlených lokalitách s koncentrovanou novou bytovou zástavbou. Budování zařízení pro staré občany, včetně služeb.

Velký počet nejmenších obcí s počtem obyvatel menším než 200 a současně i jejich velká populační váha. Tyto populačně velmi malé obce nemají dostatečný celkový potenciál nejen k růstu, ale ani ke stabilizaci současného stavu ve všech oblastech rozvoje obce. Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva. V letech 1994 až 2005 byla přirozená měna kraje negativní, docházelo tak k úbytku obyvatel přirozenou měnou a v roce 2013 byla opět negativní (úbytek o 230 8 400 osob). Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let. Ta dosáhla hodnoty okolo 42 tisíc (ročně 1 200 obyvatel, relativní přírůstek 2,0 ‰), z toho na migraci připadlo 81 %. Dlouhodobé snižování počtu obyvatel v některých územích (zejména SO ORP Milevsko a Dačice) spojené s výrazným nárůstem podílu starších obyvatel. HROZBY

Velmi malé zastoupení dětí (0 – 14 let) v populaci. Od roku 2007, kdy byl podíl dětí i seniorů na stejné úrovni 14,5 %, došlo v roce 20132011 jen k mírnému nárůstu podílu dětí na 14,8 15,1 %. Rostoucí podíl seniorů (65 let a více) v populaci. Od roku 2007, kdy byl podíl dětí i seniorů na stejné úrovni 14,5 %, došlo v roce 2013 k dalšímu významnému růstu podílu seniorů na 16,2 17,5 %. Dlouhodobý úbytek obyvatelstva v některých zejména okrajových částech kraje (Šumava, Dačicko, severní okraj kraje aj.)

V ÚPD špatně podchycený problém probíhajícího procesu desurbanizace a suburbanizace. V současnosti nejvíce patrno v oblasti Českobudějovicka. Chybí vytváření podmínek pro příliv mladých rodin do kraje, obecně obyvatel vůbec, ale zejména lidí v produkčním věku (malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let, velmi malé zastoupení dětí v populaci, vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let). Chybí vytváření podmínek pro seniory (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, objekty tzv. druhého bydlení, apod. včetně služeb pro seniory) prostřednictvím nástrojů územního plánování.

Kapitola: Sociodemografické podmínky


25


1.8.

BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

Oživení bytové výstavby, především v obcích v okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji výstavby rodinných domů. Dočasný pokles v dokončování bytů ovlivněn ekonomickým útlumem, reálný předpoklad dalšího rozvoje. Dostatečná atraktivita kraje pro bytovou výstavbu pro tzv. „druhé bydlení“ Roste technická vybavenost bytového fondu.

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

B . RU RÚ

Vytváření pracovních příležitostí spolu s bytovou výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování obyvatelstva i v dalších letech. Probíhající proces suburbanizace a desurbanizace, který kulminoval v roce 2008, poptávka po bytech v souvislosti s pracovními příležitostmi v Českých Budějovicích. Zlepšení obytné atraktivity obcí – podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách. Využití momentálně poměrně levnějších hypotečních úvěrů.

Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota obyvatelstva mezi kraji České republiky. Vysoký podíl jednočlenných bytových domácností zejména důchodců. Vysoký počet neobydlených domů, které však slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít rekreační potenciál kraje.

HROZBY

Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva (zejména v malých obcích pod 500 obyv., které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace významně ovlivní nároky na změnu struktury byt. fondu. Další zastarávání bytového fondu. Zaostávání občanské vybavenosti zejména při budování nových obytných zón. Možné omezování nové výstavby v souvislosti s legislativními změnami v oblasti financování, hypotečních úvěrů a stavebního spoření.


Kapitola: Bydlení

26

Chybí cílené kombinování návrhu ploch pro bydlení s návrhy pro podnikání, čímž je možné vytvářet předpoklady pro vznik pracovních míst blízko místa bydliště. Malá obrana před postupným procesem suburbanizace a desurbanizace, zejména navrhováním nových ploch pro výstavbu i uvnitř center a opětovným využitím opuštěných nebo nevhodně využívaných ploch (brownfields). Chybí vytváření podmínek pro změnu nebo zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel, např. zaměřením se na malá sídla, kde lze benevolentní územně plánovací strategií vytvářet předpoklady pro převyšující nabídku volných ploch pro výstavbu RD v těchto sídlech. Malý důraz na obnovu starého bytového fondu, nutno upřednostňovat rekonstrukce starých bytových domů před novou výstavbou obytných komplexů na „zelené louce“. Vymezování nových ploch pro bydlení kolem velkých měst bez řešení problémů s veřejnou infrastrukturou.


REKREACE

SILNÉ STRÁNKY Výhodná poloha regionu v rámci Evropy. Zachovalá, turisticky atraktivní krajina. Velký podíl chráněných území. Vysoká kvalita životního prostředí. Atraktivní venkovská krajina. Jihočeský kraj – tradiční turistická destinace. Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství kulturních památek a památkově chráněných území včetně památek zapsaných na seznam UNESCO. Vybudovaná síť informačních center. Existence destinačních managementů v regionu. Přírodní léčivé zdroje pro rozvoj lázeňství. Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a wellness, golf a hipoturistiku. Produkty cestovního ruchu zaměřené na specifické atraktivity kraje. Je zpracována koncepce cyklodopravy v kraji. Tradice lidových řemesel, zvyků a kultury. Bezpečí v regionu s jednou z nejnižších kriminalit v celé České republice. Mírně se zlepšující stav objektů památkové péče.

PŘÍLEŽITOSTI Jednotná standardizace služeb CR (ubytování, stravování, informační služby). Zkvalitňování ubytovací infrastruktury. Další rozvoj kongresové turistiky. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionálního významu a dobudování dopravní infrastruktury (D3, IV. TŽK, splavnění Vltavy). Další rozvoj golfu, lázeňství a wellness, hipoturistiky. Rozvoj rekreační plavby, vodácké turistiky. Realizace projektových záměrů zaměřených na rozvoj zimní turistiky.

SLABÉ STRÁNKY Malá nabídka produktových balíčků cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěvníků. Nedostatečné dopravní napojení způsobené chybějící nadřazenou dopravní infrastrukturou, což znamená špatnou dostupnost JČK z pohledu potencionálního návštěvníka. Územně nevyvážená nabídka vyššího standardu ubytování. Nedostatek kvalitních incomingových operátorů. Malé využívání informačních technologií v CR (informační systémy CR, rezervační a objednávkové systémy, slevové karty, přístup k internetu). Omezená nabídka kongresových prostor. Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům. Nedostatečná komunikace a vzájemná spolupráce subjektů v cestovním ruchu. Malá nabídka doprovodných služeb pro cykloturistiku mimo centra. Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající cílový klient Jihočeského kraje a o jeho vyhledávaných rekreačních oblastech. Špatná kvalita vody v rybnících a vodních nádržích. Nedostatečná infrastruktura volno časových aktivit v případě nepříznivého počasí. Neschopnost vytvářet unikátní atraktivity, kterými se může region odlišit. Špatný stav objektů památkové péče. Přísná opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionálních významných projektů v cestovním ruchu. Obava z nevyřešení vhodného napojení na LA Hochficht. Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu. HROZBY Stagnace kvality nabízených služeb cestovního ruchu. Omezení rozvoje cestovního ruchu na několik málo center (Český Krumlov, Třeboň, Šumava). Omezení investic do rozvoje dopravní infrastruktury a infrastruktury doplňkových služeb v souvislosti s ekonomickou recesí. Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií v cestovním ruchu. Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých atraktivit kraje. Absence aktivní propagace a prodeje produktů cestovního ruchu.

Kapitola: Rekreace

1.9.

B . RU RÚ

27


Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné infrastruktury a marketingu. Revitalizace znečištěných rybníků a nádrží (zejména VN Orlík). Revitalizace VÚ Boletice (nebo jeho části) a revitalizace opuštěných vojenských areálů pro potřeby turistického a cestovního ruchu. Podpora zážitkové turistiky (vytváření příležitostí k návštěvě kraje mimo hlavní sezónu). Zlepšování nabídky cestovního ruchu zvyšováním kvality produktů, personálního zajištění a spolupráce subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. Rozvoj rekreační plavby na splavněné Vltavě (v dlouhodobém horizontu). Další vytěžení přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem.

B . RU RÚ

V případě, že nebude dostatečně rychle a progresivně řešena problematika čistoty povrchových vod a rybochovných hospodářství bude nadále klesat zájem o rekreaci u vody, která je jednou z důležitých složek letní rekreace. Limity pro splavnění horního tuku Vltavy pro vodáckou turistiku. Nedostatek finančních prostředků na obnovu objektů památkové péče.


Kapitola: Rekreace

Malá vybavenost a standard v oblasti poskytovaných služeb (kvalita stravování, kvalita ubytování, internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další). Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy v ČR a ve střední Evropě. Neřešení problematiky cestovního ruchu v rámci turistických oblastí v širší návaznosti na okolní území a ve vazbě na stávající urbanistické struktury v rámci ÚPD obcí a měst. Je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, zastoupené zejména NP a CHKO Šumava, CHKO Třeboňsko a dalšími zvláště chráněnými územími (národními přírodními rezervacemi/památkami, přírodními parky) včetně lokalit zařazených do sítě NATURA 2000, nicméně je potřeba v souladu s PÚR 2008 hledat nástroji územního plánování cesty k celoročnímu rekreačnímu využití těchto atraktivit. Stejně tak je potřeba hledat možnosti celoroční využití již stávajících destinací. Relativně malý rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odvětví cestovního ruchu v kraji, např. hipoturistika, golf či kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou perspektivu. Malá vybavenost hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi (internetové rezervační a objednávkové systémy). Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem České republiky. Nedostatečné zajištění čistoty povrchových vod a revitalizace vodních nádrží využívaných k rekreaci. Existence VÚ Boletice (nebo jeho části) a opuštěných vojenských areálů, jejichž revitalizací by vznikla možnost využití pro potřeby turistického a cestovního ruchu.

28


B . RU RÚ

1.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

SILNÉ STRÁNKY Relativně vyvážený ekonomický rozvoj vyjádřený základními ekonomickými ukazateli. Dynamicky se rozvíjející produktivita práce. Ekonomickému postavení odpovídající míra investování. Přiměřeně udržitelný čistý disponibilní důchod domácnosti. Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví vysokého školství a vědy v kraji. Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu existence všech významných rozvojových faktorů. Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR. Nejnižší míra nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných lidí v rámci krajů ČR až na Hlavní město Praha, Plzeňský a Ústecký kraj. Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán v odvětvích terciárního sektoru, v informačních a telekomunikačních činnostech a v profesních, vědeckých a technických činnostech (služby pro podniky, věda). JČK má relativní rezervy v zaměstnanosti žen a u osob v nejnižší vzdělanostní kategorii, přesto je v porovnání s ostatními kraji dost výrazně nad průměrem republiky. Relativně stabilní podnikatelská struktura, silné zastoupení podniků do 20 zaměstnanců. Vysoká míra podnikatelské aktivity v Českých Budějovicích. Vyšší počet podniků ve stavebnictví, maloobchodě a v zemědělství. Hlavní dojížďkové centrum České Budějovice, které jako jediné disponuje kladným saldem dojížďky. další je Týn nad Vltavou, který v relativních číslech převyšuje ČB. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem. Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORP, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Nedostatek pracovní síly může vyřešit zaměstnávání cizinců a případný rozvoj zaměstnanosti žen. V ORP postižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezonních výkyvech. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie.

SLABÉ STRÁNKY Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna z nejnižších daňových výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Blatná, Týn nad Vltavou. Vysoká sezonní míra nezaměstnanosti je v ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Pokles míry podnikatelské aktivity na území celého kraje. Opětovný růst míry nezaměstnanosti mezi roky 2011 a 2013. Od roku 2009 nastavený trend růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů.

HROZBY Malý počet silných hospodářských tahounů s navazujícím odvětvím. Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářské recese. České Budějovice budou stále hrát klíčovou roli v zaměstnanosti a ostatní regiony (Trhové Sviny) budou zaostávat. Nejnižší míra ekonomické aktivity i zaměstnanosti je v ORP Kaplice, Dačice, Týn nad Vltavou, Trhové Sviny, Blatná. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob především v ORP Soběslav, Strakonice, Vodňany. Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu zaměstnanosti.

Kapitola: Hospodářské podmínky

29


B . RU RÚ

Zemědělství je důležité v celkové ekonomice kraje a proto je nutné věnovat pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high-tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem. KOMENTÁŘE K PROBLÉMŮM SOUVISEJÍCÍCH S TÍMTO TÉMATEM

Kapitola: Hospodářské podmínky

Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v Jihočeském kraji je velice nízká, v ZÚR a v ÚPD je nutno se zaměřit na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou. Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka – na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba se zaměřit v ÚPD, nalézt aktivity a cíle prodlužující turistickou sezónu. Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, příčinou je zejména velikostní struktura obcí v kraji (vysoký počet malých obcí), ÚP svými nástroji může pouze vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo alespoň pro udržení stávajících. Daňová výtěžnost je diferencovaná (vysoká České Budějovice, Tábor a Písek, nejnižší Vodňany a Blatná), ÚP by mělo do ORP Vodňany a Blatná situovat stavby DI a TI a plochy pro podnikání stimulující růst daňové výtěžnosti. Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji zaostává oproti průměru ČR téměř o 3.000,- Kč, ÚPD by měly podporovat především takové rozvojové projekty, které jsou založeny na vzdělanostní ekonomice a vyšší přidané hodnotě. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako „noclehárny“ a zásobárny pracovní síly pro velká centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. ÚP sídel těchto ORP by se měly zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroj pracovních míst a vyšší občanskou vybavenost vč. školských a kulturních zařízení. Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky, mají vysokou schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti, zastoupení malých a středních podniků je v JČK v porovnání s ČR podprůměrné – ÚP a ZÚR by tedy měly vymezovat plochy přiměřené velikosti právě pro tuto kategorii podniků a podporovat koexistenci podnikání, služeb a bydlení a využití brownfields. V kraji víceméně nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj – na celokrajné úrovni ZÚR je potřeba intenzivně hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohledem na stavby DI a TI) pro příchod takovéhoto velkého investora / investorů, který subdodávkami „potáhne“ malé a střední podniky v kraji a bude schopen podporovat vědu a výzkum v návaznosti na vysoké školy a vědeckotechnologické parky. Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště v ORP Vodňany, Soběslav a Strakonice a Kaplice – v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP vymezovat plochy generující nová pracovní místa.

30


B . RU RÚ

2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 2.1.

ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí (Z), pro soudržnost společenství obyvatel (S), pro hospodářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnosti. Hodnocení probíhá v podrobnosti správního území obcí. Detailní popis jednotlivých indikátorů je uveden v kapitole 5.2 části A. Podklady, kde je vysvětlen způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků. Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2: body -2 -1 0 1 2

hodnocení velmi špatné špatné průměrné dobré velmi dobré

V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný, bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“. VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO ZHODNOCENÍ POZITIVNÍHO A NEGATIVNÍHO STAVU: • •

negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk, pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně nuly).

•

velmi dobrý stav:

1,01 a více

•

dobrý stav:

0,51 až 1,00

•

průměrný stav:

-0,49 až 0,50

•

špatný stav:

-0,99 až -0,50

•

velmi špatný stav:

-1,00 a méně.

Problémové oblasti byly stanoveny na základě obcí, které byly v daném pilíři udržitelného rozvoje území hodnoceny jako špatný nebo velmi špatný stav.

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ: Pro stanovení problémových oblastí bylo využito hodnot průměrného bodového zisku, které byly rozděleny do 5 kategorií hodnocení územních podmínek:

31


B . RU RÚ

TABULKA 1 – ZAŘAZENÍ INDIKÁTORŮ DO JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek

kód

32

název indikátoru

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE G1 Ložiska nerostných surovin G2 Poddolovaná území G3 Vysoké radonové riziko VODNÍ REŽIM V1 Vodní plochy V2 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V3 Záplavová území HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ H1 Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV H2 Produkce komunálního odpadu H3 Skládky H4 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY P1 Území zvýšené ochrany přírody P2 Koeficient ekologické stability P3 Územní systém ekologické stability P4 Krajinná památková zóna ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Z1 Zemědělská půda Z2 Lesní plochy Z3 Stupeň přirozenosti lesních porostů VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D1 Silniční doprava D2 Železniční doprava D3 Vodní a letecká doprava T1 Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou T2 Obyvatelstvo zásobované plynem T3 Obyvatelstvo napojené na veřejnou kanalizaci T4 ČOV v obci SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY O1 Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel O2 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel O3 Index stáří O4 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním O5 Sídelní struktura BYDLENÍ B1 Celkový počet dokončených bytů B2 Obydlené byty postavené 2001 - 2011 B3 Obydlené byty REKREACE R1 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení R2 Kapacity lázeňských zařízení R3 Rekreační oblasti R4 Cyklotrasy a hipostezky HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY E1 Míra registrované nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanost E3 Míra podnikatelské aktivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích

Z

pilíř URÚ S H

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

16

x x x x x x x

x

x x x

x

x x x x

x x x

x 20

x x x x x x 19


2.2.

B . RU RÚ

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V SÍDLECH ORP DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ 2.2.1. PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

G2

G3

V1

V2

Blatná

2

-2

1

Č.Budějovice

1

2

1

-2

2

2

1

Č. Krumlov Dačice

V3

H1

H2

H3

H4

P1

P2

P3

P4

Z1

Z2

Z3

-2

0

-1

1

-1

-1

-2

0

0

-1

0

0

0

-6 -0,38

-

-

-2

-1

-2

1

1

-2

-1

-2

1

-1

0

-2

-1

-7 -0,44

-

-

-1

-2

-1

2

1

-1

0

0

0

2

1

0

-1

0

0,00

+

-

-1

-2

0

2

1

-1

-1

-1

-2

-1

-1

1

-1

-2

-6 -0,38

-

-

-2 -0,13

0

J. Hradec

2

2

1

-2

0

2

1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

1

-1

-1

Kaplice

1

-1

-1

1

0

2

1

1

0

-1

0

1

-1

0

0

-2

-1

-2

-1

-2

2

2

1

-1

0

-1

0

-1

-1

1

0

1

-1

-1

-2

0

-2

1

-1

-2

0

0

0

-1

-1

1

Prachatice

2

2

-2

-1

2

2

1

-1

-1

-1

1

-1

-1

-1

2

0

Soběslav

2

2

1

-2

-1

-2

1

1

0

-1

-1

-1

1

1

-2

0

Strakonice

2

1

-1

-2

-1

-2

1

1

-2

-2

-1

1

-1

1

-1

1

-5 -0,31

Tábor

0

0

-1

-2

0

-2

1

1

0

-2

-1

-1

-1

0

0

-1

-9 -0,56

Trh. Sviny

2

0

0

-1

0

2

1

1

0

-2

0

-1

-1

1

0

-1

1

0,06

+

-

Třeboň

2

2

2

2

-2

2

1

1

1

2

1

2

2

-1

1

2

20

1,25

+

+

Týn nad Vlt.

1

2

-1

-2

0

2

1

1

0

-2

-1

0

-1

1

0

-1

0

0,00

+

-

Vimperk

2

2

-2

1

2

2

1

-1

-1

1

2

1

-1

-1

2

1

11

0,69

+

+

Vodňany

2

2

1

-2

-1

-1

1

1

0

-2

-1

1

1

1

-2

2

3

0,19

+

-

Milevsko Písek

-

-

0,06

+

+

-1

-5 -0,31

-

-

0

-8 -0,50

-

-

0,19

+

+

-1 -0,06

-

-

-

-

-

-

1

3

Pozn. Červeně jsou zvýrazněné ORP, u nichž došlo ke zhoršení podmínek v tomto pilíři, zeleně ke zlepšení. GRAF 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V SÍDLECH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Blatná - 2013 Blatná - 2015 Z3 2 1 Z2 0 Z1 -1 P4 -2

G2 G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

Z1

Český Krumlov - 2013

České Budějovice - 2015


Z3 2 1 Z2 0

V1 V2 V3 H1

P2

G2 G3 V1 V2

-1 -2

P4

V3

P3

H2 P1

H3

Z1

Z3 2 1 Z2 0

H1 P2

H3

H2 P1

H3

H4

H4

Dačice - 2013

Jindřichův Hradec - 2013

Kaplice - 2013

Dačice - 2015


Kaplice - 2015

Z3 2 1 Z2 0

G2 G3 V1 V2

-1 -2

P4

G3

P3

H4

Z1

G2

-1 -2

P4

H2 P1


V3

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

Z1

Z3 2 1 Z2 0

G2 G3 V1 V2

Z1

Z3 2 1 Z2 0

-1 P4

G2 G3 V1 V2

-1 V3

-2

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

P4

V3

-2

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

Kapitola: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v sídlech ORP dle jednotlivých pilířů

název ORP

hodnocení 2015 hodnocení 2013

Bodové zisky dle jednotlivých indikátorů

Průměrný bodový zisk

V SÍDLECH ORP

Celk. bodů

TABULKA 2 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

33


Milevsko - 2013

Písek - 2013

Prachatice - 2013

Milevsko - 2015

Písek - 2015

Prachatice - 2015

G2 Z3 2 1 Z2

V1

Z2 V2

Z1

V3

-2

P3

H1 P2

P2

V1

0

Z1 P4

V2 V3

-2

P3

H2 P1

H1 P2

H3

H2 P1

H3

H4

H4

Soběslav - 2013

Strakonice - 2013

Tábor - 2013

Soběslav - 2015

Strakonice - 2015

Tábor - 2015

G2


V3 H1

H3

G3

-1

-2

H4

34

V2

P3

H2 P1

V1

-1

P4

Z3 2 1 Z2

G3

0

-1 P4

G2

G2 Z3 1

G3

0

Z1

Z3 2 1 Z2

G2 Z3 2 1 Z2

G3 V1

0

Z1

V2

P4

G2 Z3 1

G3 V1

0

Z1

-1

Z2 V2

V3

-2

H1 P2

P4 P3

H2 P1

V3

-2

H1 P2

H3

Z1

V2 V3

-2

P3

H1 P2

H3

H4

V1

-1

P4

H2 P1

G3

0

-1

P3

Z1

B . RU RÚ

H2 P1

H3

H4

H4

Trhové Sviny - 2013

Třeboň - 2013

Týn nad Vltavou - 2013


Třeboň - 2015


Z3 2 1 Z2 0

G2 G3 V1 V2

Z1

Z3 2 1 Z2 0

-1 P4

G2 G3 V1 V2

-1

-2

V3

P3

H1 P2

P4

-2

V3 H1

P2

H3

H2 P1

Vimperk - 2015

Vodňany - 2015 G2 Z3 2 1 Z2

G3 V1

0

V2

P4

G3 V1

0

Z1

-1

V2

-1 V3

-2

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

P4

V2

V3

-2

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

P4

-2

V3

P3

H1 H2 H3 H4

Vodňany - 2013

G2

V1

P1

H4

Vimperk - 2013

Z3 2 1 Z2

G3

P2

H3

H4

G2

-1

P3

H2 P1

Z1

Z1

Z3 2 1 Z2 0

Horninové prostředí a geologie G2 Poddolovaná území G3 Vysoké radonové riziko Vodní režim V1 Vodní plochy V2 Chráněná oblast přirozené akumulace vod V3 Záplavová území Hygiena životního prostředí H1 Oblasti s překročením cíl. imisního limitu H2 Produkce komunálního odpadu H3 Skládky H4 Staré ekologické zátěže a kontamin. pl ochy Ochrana přírody a krajiny P1 Území zvýšené ochrany přírody P2 Koeficient ekologické stability P3 Územní systém ekologické stability P4 Krajinná památková zóna ZPF a PUPFL Z1 Zemědělská půda Z2 Lesní plochy Z3 Stupeň přirozenosti lesních porostů


B . RU RÚ

2.2.2. PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

G1

D1

D2

D3

T1

T2

T3

T4

O4

Blatná

-1

1

1

-1

0

2

1

1

Č.Budějovice

-1

1

2

2

0

2

2

1

0

1

1

-1

0

1

2

-1

-2

0

1

0

1

Jindř. Hradec

-1

1

1

1

0

Kaplice

-1

1

-1

-1

0

Milevsko

-1

1

-1

-1

Písek

-1

1

1

0

-2

1

-1

2

1

1

Č. Krumlov Dačice

Prachatice Soběslav Strakonice Tábor

B1

R1

R2

R3

E1

E2

E3

E4

E5

E6

0

0

1

-1

1

0

-1

-1

0

2

2

7

0,37

+

+

2

-1

2

-1

1

0

-1

0

0

2

2

15

0,79

+

+

-1

1

-1

2

-1

2

-1

-1

1

0

2

2

9

0,47

+

+

1

1

0

-1

1

-1

2

0

-1

-1

0

2

2

4

0,21

+

+

2

2

1

1

-1

2

-1

2

0

-1

-1

0

2

2

12

0,63

+

+

0

2

1

-1

-1

1

-1

2

-1

-2

-1

0

-1

2

-2 -0,11

-

-

0

0

2

1

0

-1

1

-1

2

0

-1

0

0

2

2

5

0,26

+

+

1

0

1

2

1

1

-1

2

-1

2

0

-1

0

0

2

2

12

0,63

+

+

1

0

0

2

1

1

-1

1

-1

1

0

0

0

0

2

2

8

0,42

+

+

1

1

0

0

1

1

0

-2

1

-1

1

-1

-2

0

0

-1

2

2

0,11

+

+

2

1

0

0

2

-1

1

-1

1

-1

2

-1

-2

-1

0

2

2

8

0,42

+

+

-1

2

2

1

0

1

2

1

1

-1

2

-1

2

-1

-2

0

0

2

2

12

0,63

+

+

Trhové Sviny

1

-2

-2

-1

0

0

0

1

0

0

1

-1

1

0

0

0

1

1

2

2

0,11

+

+

Třeboň

1

1

0

2

0

1

1

1

1

1

2

2

2

0

0

1

0

2

2

20

1,05

+

+

Týn nad Vlt.

-1

-2

-1

1

0

-1

2

1

0

-1

1

-1

1

0

-1

-1

1

-1

2

-1 -0,05

-

-

Vimperk

-1

1

1

-1

0

0

1

1

0

-1

1

-1

1

0

-1

0

0

2

2

5

0,26

+

+

Vodňany

1

1

1

-1

0

0

1

1

0

-1

1

-1

1

-1

-2

0

0

-1

2

2

0,11

+

+

Pozn. Červeně jsou zvýrazněné ORP, u nichž došlo ke zhoršení podmínek v tomto pilíři, zeleně ke zlepšení. GRAF 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V SÍDLECH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Blatná - 2013



Blatná - 2015



E6 2 E5

G1 D2

1

E4

E6 2

D1 E5 D3

0

G1 D2

1

E4

E6 2

D1 E5 D3

0

G1 D1 D2

1

E4

D3

0

E3

-1

T1

E3

-1

T1

E3

-1

T1

E2

-2

T2

E2

-2

T2

E2

-2

T2

E1

T3

R3

E1

T4 R2

R1

E4

B1

T4 R2

R1

B1

O4

Kaplice - 2013


Kaplice - 2015

G1

E6 2

D1 D2

1

E5 D3 T1

-2

T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

R3

O4


-1

E2

T4 R2

T3

Dačice - 2015

0

E3

R3

O4

E1

Dačice - 2013

E6 2 E5

B1

T3

R1

B1

O4

E4

G1

E6 2

D1 D2

1

D3

0

E3

E5

T1

-1 -2

E2

T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

B1

O4

E4

G1 D1 D2

1

D3

0

E3

T1

-1 -2

E2

T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

B1

O4


název ORP


Celk. bodů



TABULKA 3 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V SÍDLECH ORP

35


Milevsko - 2013

Písek - 2013

Prachatice - 2013

Milevsko - 2015

Písek - 2015

Prachatice - 2015

G1 E6 2 E5

G1 E6 2

D1 D2

1

E4

E5 D3

0

E3

-1 -2

E2 E1

E3

T2

E2

R3 B1

-1 -2


36

T2

E2

R3 R1

B1

D3

0

T1

-1 -2

T2

E1

T4 R2

D2

T3

R3

O4

T4 R2

R1

B1

O4

Strakonice - 2013

Tábor - 2013

Soběslav - 2015

Strakonice - 2015

Tábor - 2015

G1 E6 2

D1 D2

1

E3

-1

E2

-2

E5 D3

0

T1 T2

E1

T3

R3 R1

B1

G1 E6 2

D1 D2

1

E4

-1

E2

-2

E5 D3

0

E3

T1 T2

E1

T4 R2

E3

T3

O4

E4

T1

D1

1

Soběslav - 2013

E6 2 E4

E5 D3

0

G1 E5

D2

E1

T4 R1

G1 E6 2

D1

1

E4

T1

T3 R2

B . RU RÚ

T3

R3

O4

R1

B1

D2

1

E4

D3

0

E3

-1

T1

E2

-2

T2

E1

T4 R2

D1

T3

R3

O4

T4 R2

R1

B1

O4


Třeboň - 2013



Třeboň - 2015


E6 2 E5

G1 D2

1

E4

E6 2

D1 D3

0

E3

-1

E2

-2

E5

T1 T2

E1

T3

R3 R1

E4

E3

-1

E2

-2

R3

T4 R1

B1

Vodňany - 2013 Vodňany - 2015

G1

E6 2

D1

1

E5 D3 T1 T2

E1

T3 T4

R3 R1

B1

O4

E4

D1 D2 D3

0

E3

T1

-1 -2

E2

T2

E1

T3 T4

R3 R2

R1

B1

O4

D1 D2

1

D3

0

E3

-1

T1

E2

-2

T2

E1

T3 T4 R2

G1

1

E4

G1

R3

O4

Vimperk - 2015

-2

R2

T2 T3

R2

-1

E2

T1

E1

D2

E5 D3

0

O4

0

E3

D2

Vimperk - 2013

E6 2 E5

B1

E6 2

D1

1

E4

T4 R2

G1

R1

B1

O4

Horninové prostředí a geologie G1 Ložiska nerostných surovin Veřejná dopr. a techn. infrastruktura D1 silniční doprava D2 železniční doprava D3 vodní a letecká doprava T1 Zásobování pitnou vodou T2 Zásobování plynem T3 Napojení na veřejnou kanalizaci T4 ČOV v obci Sociodemografické podmínky O4 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním Bydlení B1 Celkový počet dokončených bytů Rekreace R1 Kapacity hromadných ubyt. zařízení R2 Kapacity lázeňských zařízení R3 Rekreační oblasti Hospodářské podmínky E1 Míra registrované nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanost E3 Míra podnikatelské aktivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území


B . RU RÚ

2.2.3. PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

D2

D3

T1

T2

T3

T4

O1

O2

O3

O4

O5

Blatná

1

1

-1

0

2

1

1

0

0

-2

0

Č.Budějovice

1

2

2

0

2

2

1

0

0

-2

2

Č. Krumlov

1

1

-1

0

1

2

-1

-1

0

-1

-2

0

1

0

1

1

1

0

0

-2

Dačice

B1

B2

B3

R1

R2

R3

R4

E6

-1

0

0

1

1

-1

1

-1

2

5

0,3

+

+

2

-1

0

2

2

-1

1

1

2

18

0,9

+

+

1

0

-1

0

1

2

-1

2

1

2

8

0,4

+

+

0

-1

-1

-1

1

1

-1

2

-1

2

1

0,1

+

+

Jindř. Hradec

1

1

1

0

2

2

1

0

0

-2

1

1

-1

-1

1

2

-1

2

-1

2

11

0,6

+

+

Kaplice

1

-1

-1

0

0

2

1

0

0

1

-1

-1

-1

0

2

1

-1

2

1

2

7

0,4

+

+

Milevsko

1

-1

-1

0

0

2

1

-1

0

-2

0

-1

-1

-1

1

1

-1

2

0

2

1

0,1

+

-

Písek

1

1

1

0

1

2

1

0

0

-2

1

1

-1

0

1

2

-1

2

1

2

13

0,7

+

+

Prachatice

-2

1

1

0

0

2

1

0

0

-1

1

0

-1

-2

2

1

-1

1

-1

2

4

0,2

+

+

Soběslav

2

1

1

0

0

1

1

0

0

-2

0

-1

-2

-2

1

1

-1

1

0

2

3

0,2

+

+

Strakonice

1

2

1

0

0

2

-1

0

0

-2

1

1

-1

-1

2

1

-1

2

1

2

10

0,5

+

+

Tábor

2

2

1

0

1

2

1

0

0

-2

1

1

-1

-1

1

2

-1

2

-1

2

12

0,6

+

+

-2

-2

-1

0

0

0

1

1

0

0

0

-1

0

0

0

1

-1

1

0

2

-1

-0,1

-

-

1

0

2

0

1

1

1

0

-1

-2

1

0

1

0

0

2

2

2

-1

2

12

0,6

+

+

Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vlt.

-2

-1

1

0

-1

2

1

0

0

1

0

-1

-1

0

1

1

-1

1

1

2

4

0,2

+

+

Vimperk

1

1

-1

0

0

1

1

-1

0

0

0

-1

-1

-1

1

1

-1

1

-1

2

2

0,1

+

+

Vodňany

1

1

-1

0

0

1

1

0

-1

-1

0

-1

-1

0

1

1

-1

1

1

2

4

0,2

+

+

Pozn. Červeně jsou zvýrazněné ORP, u nichž došlo ke zhoršení podmínek v tomto pilíři, zeleně ke zlepšení. GRAF 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V SÍDLECH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Blatná - 2013



Blatná - 2015



D1 E6 2 R4

D1 D2 D3

1

R3

E6 2 T1

0

R2

T3

-2

B3

T4

B2

B3

T4

B2

O3

T1

-1

T2

-2

T3

B3

T4

B2

O1 B1

O3

O2 O5

O3

O4

O4

Dačice - 2013


Kaplice - 2013

Dačice - 2015


Kaplice - 2015

E6 2 R4

D1

E6 2

D2 D3

1

R3

R4 T1

0

T3

-2

B3

T4

B2

O1 B1

O2 O5

O3 O4

D1

E6 2

D2 D3

1

R3

T2

-1

R1

R1

O2 O5

D3

0

R2

O1 B1

O4

R2

T3

-2

D2

1

R3

T2

-1

R1

O2 O5

R4 T1

0

R2

O1 B1

E6 2 D3

1

R3

T2

-1

R1

R4

D1 D2

T1

0

R2

T3

-2

B3

T4

B2

O1 B1

O2 O5

O3 O4

D2 D3

1

R3

T2

-1

R1

R4

D1 T1

0

R2

T2

-1

R1

T3

-2

B3

T4

B2

O1 B1

O2 O5

O3 O4


D1


název ORP

Celk. bodů



TABULKA 4 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V SÍDLECH ORP

37


Milevsko - 2013

Písek - 2013

Prachatice - 2013

Milevsko - 2015

Písek - 2015

Prachatice - 2015

D1 E6 2 R4

D1 E6 2

D2 D3

1

R3

R4 T1

0

R2

-2

T3

B3

T4

B2

T1

R1 B3

T4

B2

O3


38

T2

-2

T3

B3

T4

B2

O1 B1

O3

O2 O5

O3

O4

O4

Strakonice - 2013

Tábor - 2013

Strakonice - 2015

Tábor - 2015

D1 D2

E6 2 D3

1

R3

R4 T1

0

T3

-2

B3

T4

B2

D3

R4 T1

R1

T3

-2

B3

T4

B2 B1

R1

-1

T2

-2

T3 T4

B2

O1 B1

O3

O4

T1

B3

O2 O5

D3

0

R2

O1

O3

D2

1

R3

T2

-1

O2 O5

E6 2

0

R2

O1 B1

D1 D2

1

R3

T2

-1

O2 O5

O3

O4

O4


Třeboň - 2013



Třeboň - 2015


E6 2 R4

D1 D3

R4 T1

0

T3

-2

B3

T4

B2

D3

T3

-2

B3

T4

B2

O1 B1

O3

O2 O5

O4

O3

Vodňany - 2013

Vimperk - 2015

Vodňany - 2015

1

R3

E6 2

D3

R4 T1

0

R2

-1

T2

R2

R1

-2

T3

R1

T4

B3

B3 B2

O1 B1

O2 O5

O4

O3

D2 D3 T1

0

T2

-1

T3

-2

T4

B2

O1 B1

O2 O5

O3 O4

T1

0

R2

T2

-1

R1

T3

-2

B3

T4

B2

O1 O2 O5

D1

1

R3

D3

O3 O4

Vimperk - 2013

D2

D2

B1

O4

D1

D1

1

R3

T2

-1

R1

O1

E6 2

R4 T1

0

R2

O2 O5

E6 2

D2

1

R3

T2

-1

B1

D1

E6 2

D2

1

R3

R4

-1

Soběslav - 2015

R4

R1

T1

Soběslav - 2013

E6 2

R2

R1

O2 O5

D3

0

R2

O1 B1

D1

R1

T3

D2

1

R3

T2

-2

O4

R2

R4

-1

O2 O5

D3

0

R2

O1 B1

D1 E6 2

D2

1

R3

T2

-1

R1

B . RU RÚ

Veřejná dopravní a technická infrastruktura D1 silniční doprava D2 železniční doprava D3 vodní a letecká doprava T1 Zásobování pitnou vodou T2 Zásobování plynem T3 Napojení na veřejnou kanalizaci T4 ČOV v obci Sociodemografické podmínky O1 Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel O2 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel O3 Index stáří O4 Obyvatelé s vysokoškols kým vzděláním O5 Sídelní struktura Bydlení B1 Celkový počet dokončených bytů B2 Obydlené byty postavené 2001 - 2011 B3 Obydlené byty Rekreace R1 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení R2 Kapacity lázeňs kých zařízení R3 Rekreační oblasti R4 Cyklotrasy a hipostezky Hospodářské podmínky E6 Připrav enost území


2.3.

B . RU RÚ

CELKOVÁ VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Celková vyváženost územních podmínek byla zhodnocena na základě pozitivního nebo negativního hodnocení v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Popis způsobu hodnocení je uveden v kapitole 2.1. Největší podíl obcí kladně hodnocených v pilíři pro příznivé životní prostředí mají ORP Kaplice, Třeboň a Vodňany (100 %), nejmenší podíl má naopak ORP Blatná (50% obcí). Z pohledu pilíře pro soudržnost společenství obyvatel má největší podíl kladně hodnocených obcí ORP České Budějovice, nejmenší podíl má naopak ORP Milevsko. Podobně je na tom i pilíř pro hospodářský rozvoj, kde má největší podíl kladně hodnocených obcí rovněž ORP České Budějovice, nejmenší ORP Týn nad Vltavou. TABULKA 5 –PODÍL KLADNĚ HODNOCENÝCH OBCÍ PODLE

PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2013, 2015

územní podmínky

název ORP

pro příznivé životní prostředí (Z)

pro hospodářský rozvoj (H)

pro soudržnost společenství obyvatel (S)

podíl obcí s kladným hodnocením (%)



2013

trend

2015

2013

trend

2015

2013

trend

2015

CZ031

Jihočeský kraj

83,6

↘

83,4

23,8

↘

21,4

20,6

↘

18,6

3101

Blatná

57,7

↘

50,0

7,7

↗

15,4

11,5

→

11,5

3102

České Budějovice

79,5

↘

76,9

64,1

↘

56,4

60,3

↘

50,0

3103

Český Krumlov

93,5

↗

96,8

35,5

↘

32,3

38,7

↗

41,9

3104

Dačice

82,6

↘

69,6

8,7

↘

4,3

13,0

↘

8,7

3105

Jindřichův Hradec

94,8

→

94,8

24,1

↗

25,9

13,8

↗

15,5

3106

Kaplice

100

→

100

13,3

↘

6,7

26,7

↘

20,0

3107

Milevsko

61,5

↘

57,7

11,5

→

11,5

0

↗

3,8

3108

Písek

75,5

↗

77,6

22,4

↘

18,4

8,2

↗

10,2

3109

Prachatice

88,6

↘

86,4

20,5

↘

15,9

18,2

↘

11,4

3110

Soběslav

93,5

→

93,5

12,9

→

12,9

16,1

↘

9,7

3111

Strakonice

76,8

↘

75,4

10,1

↗

11,6

11,6

↗

13,0

3112

Tábor

83,5

↗

88,6

16,5

↘

15,2

15,2

↘

11,4

3113

Trhové Sviny

93,8

→

93,8

12,5

→

12,5

12,5

→

12,5

3114

Třeboň

100

→

100

44,0

↘

28,0

28,0

→

28,0

3115

Týn nad Vltavou

71,4

↗

78,6

0

→

0

7,1

↗

14,3

3116

Vimperk

95,2

→

95,2

28,6

↘

23,8

9,5

↗

14,3

3117

Vodňany

88,2

↗

100

5,9

→

5,9

11,8

↘

5,9

Kapitola: Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

kód ORP

39

OBRÁZEK 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V PODROBNOSTI OBCÍ DLE VYHODNOCENÍ V ÚAP KRAJE 2015

B . RU RÚ

Kapitola: Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území


40


2.4.

B . RU RÚ

RIZIKA SOUVISEJÍCÍ S NEVYVÁŽENOSTÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Potenciálně problémové oblasti vymezené podle aktuálního stavu vyváženosti, s ohledem na jejich vývoj mezi lety 2011 a 2013 a dále mezi lety 2013 - 2015, budou dále vyhodnocovány i v dalších úplných aktualizacích ÚAP. Prozatímní vývoj sledovaný v rozmezí pouhých 4 let je pro stanovování opatření s územním dopadem nedostačující, jelikož není zatím možné určit, zda se jedná o výjimečný stav nebo zda se jedná o stav dlouhodobě se zhoršující. V případě dlouhodobě špatného či zhoršujícího se stavu podmínek v daném pilíři bude třeba uvažovat např. o vymezení specifické oblasti v ZÚR, k níž bude vhodné zpracovat např. územní studii. Hlavním cílem takové územní studie bude navrhnout určitá řešení nevyváženosti pomocí nástrojů územního plánování. Z pohledu další územně plánovací činnosti by měly být při stanovování urbanistických koncepcí v ÚPD zohledňovány potřeby těchto území, nastavení podmínek v těchto oblastech by mělo podporovat eliminaci faktorů, které k nevyváženosti přispívají. K problémovým oblastem je třeba ještě podotknout, že ne vždy jde nástroji územního plánování zajistit vyváženost územních podmínek. Hlavní úlohou analytické činnosti v územním plánování je spíše sledovat vývoj území v čase. 2.4.1. IDENTIFIKOVANÉ POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Problémovými oblastmi pro příznivé životní prostředí jsou zejména městské aglomerace, které se vyznačují velkými zastavenými plochami a minimem přírodních ploch nebo jiného přírodního bohatství. Mezi tyto oblasti byly zařazeny ty obce, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. U problémových oblastí pro příznivé životní prostředí je třeba v rámci územně plánovací činnosti dbát zejména na nezhoršování stavu životního prostředí v těchto oblastech a na vytváření podmínek pro příznivé životní prostředí. Pro lepší čitelnost byl zpracován i kartogram znázorňující problémové oblasti v tomto pilíři (viz. Obrázek 2 – Vyváženost územních podmínek a potenciálně problémové oblasti pro příznivé životní prostředí). TABULKA 6 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2015 označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři ŽP

P-Z-2 P-Z-3 P-Z-4

Táborsko Českobudějovicko Písecko

Tábor (TA) České Budějovice (ČB), Dobrá Voda u Českých Budějovic (ČB) Písek (PI)

V rámci vývoje problémových oblastí z pohledu vyváženosti územních podmínek v pilíři pro příznivé životní prostředí se ukazuje skutečnost, že na území velkých městských aglomerací dochází ke zhoršování těchto podmínek. Příkladem je oblast Táborska, kde se situace mezi hodnocením v roce 2013 a 2015 opět mírně zhoršila. Naopak na území Českobudějovicka došlo k mírnému zlepšení podmínek a pro tuto chvíli není třeba tuto oblast samostatně sledovat.

Kapitola: Rizika související s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území

Potenciálně problémové oblasti jsou území s nevyváženými podmínkami územního rozvoje, kde bylo hodnocení označeno jako špatný nebo velmi špatný stav, tedy negativní hodnocení. Tyto oblasti byly určeny pro každý z pilířů udržitelného rozvoje zvlášť. Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území je součástí kapitoly 2.1. Jelikož vyhodnocujeme vyváženost územních podmínek podruhé dle stejné metodiky, můžeme již sledovat jistý vývoj problémových oblastí. Z tohoto důvodu je dále v textu odlišen vývoj pomocí barevnosti textu: • Černě – setrvalý stav. • Šedě přeškrtnutě – došlo ke zlepšení podmínek a obec již tudíž není součástí problémové oblasti. • Červeně – v obci došlo ke zhoršení podmínek a obec byla do problémové oblasti doplněna.

41


B . RU RÚ

2.4.2. IDENTIFIKOVANÉ POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Problémové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. Problémovou oblast obvykle tvoří území více obcí. Pro lepší čitelnost byl zpracován i kartogram znázorňující problémové oblasti v tomto pilíři (viz. Obrázek 3 – Vyváženost územních podmínek a potenciálně problémové oblasti pro hospodářský rozvoj).


TABULKA 7 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ DLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2015

42

označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři HR

P-H-1

Soběslavsko

P-H-2

severní Táborsko

P-H-3 P-H-4

Chyšsko severní Blatensko – Písecko

P-H-5

západní Strakonicko

P-H-6

jižní Strakonicko

P-H-7

Českokrumlovsko

P-H-8

Kaplicko

P-H-9 P-H-10

jižní Třeboňsko Landštejnsko

Bečice (TA), Bečice (TV), Březina (JH), Březnice (TA), Borovany (MI), Budislav (SO), Čenkov u Bechyně (TV), Černýšovice (TA), Dírná (SO), Dívčí Kopy (JH), Dlouhá Lhota (TA), Dobronice u Bechyně (TA), Dobšice (TV), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč (TV), Drunče (JH), Hartmanice (TV), Haškovcova Lhota (TA), Hodětín (TA), Hodonice (TA), Horní Kněžeklady (TV), Hosty (TV), Chotěmice (SO), Chrášťany (TV), Chrbonín (TA), Katov (SO), Komárov (SO), Krátošice (TA), Krtov (TA), Mazelov (CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV), Myslkovice (SO), Ponědrážka (TR), Přehořov (SO), Psárov (TA), Radenín (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička (JH), Řepeč (TA), Sedlečko u Soběslavě (SO), Skopytce (TA), Skrýchov u Malšic (TA), Stádlec (TA), Světce (JH), Sviny (SO), Temelín (TV), Třebějice (SO), Tučapy (SO), Val (SO), Vesce (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř (SO), Vlčetínec (JH), Vlčeves (TA), Záblatí (TR), Záhoří (TA), Zálší (SO), Zlukov (SO), Zvěrotice (SO), Žimutice (TV), Žíšov (SO) Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hrachovice (TA), Hlasivo (TA), Jedlany (TA), Nemyšl (TA), Nová Ves u Mladé Vožice (TA), Oldřichov (TA), Pohnánec (TA), Pohnání (TA), Pojbuky (TA), Rodná (TA), Ratibořské Hory (TA), Řemíčov (TA), Slapsko (TA), Smilovy Hory (TA), Šebířov (TA), Vilice (TA), Vodice (TA), Zadní Střítež (TA), Zhoř u Mladé Vožice (TA) Chyšky (MI), Vlksice (MI), Přeštěnice (MI) Buzice (BL), Cerhonice (PI), Chobot (BL), Jickovice (MI), Králova Lhota (PI), Lety (PI), Lom (BL), Minice (PI), Mišovice (PI), Myštice (BL), Nevězice (PI), Ostrovec (PI), Probulov (PI), Rakovice (PI), Škvořetice (BL), Uzenice (BL), Uzeničky (BL), Varvažov (PI), Vojníkov (PI), Vrcovice (PI) Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Doubravice (ST), Drachkov (ST), Drážov (ST), Droužetice (ST), Dřešín (ST), Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST), Kraselov (ST), Krejnice (ST), KrtyHradec (ST), Lažánky (BL), Lažany (BL), Libětice (ST), Mečichov (ST), Mnichov (ST), Mutěnice (ST), Němčice (ST), Nihošovice (ST), Nová Ves (ST), Novosedly (ST), Sousedovice (ST), Strašice (ST), Štěchovice (ST), Třebohostice (ST), Úlehle (ST), Vacovice (ST), Volenice (ST), Vrbice (VI), Záboří (BL), Zahorčice (ST), Zvotoky (ST) Bílsko (VO), Bohunice (PT), Budkov (PT), Budyně (VO), Bušanovice (PT), Čepřovice (ST), Drahonice (VO), Drslavice (PT), Dub (PT), Dvory (PT), Hájek (VO), Heřmaň (PI), Hoštice (ST), Chlumany (PT), Krajníčko (VO), Krašlovice (VO), Kuřimany (ST), Kváskovice (ST), Lipovice (PT), Litochovice (ST), Měkynec (VO), Milejovice (ST), Miloňovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST), Pivkovice (VO), Pohorovice (VO), Předslavice (ST), Radějovice (ST), Radhostice (PT), Skály (ST), Svatá Maří (VI), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Zábrdí (PT), Žárovná (VI) Bohdalovice (CK), (Boletice (CK), Křišťanov (PT), Ktiš (PT), Malšín (CK), Světlík (CK), Větřní (CK) Benešov nad Černou (KA), Besednice (KA), Bujanov (KA), Čížkrajice (TS), Dolní Dvořiště (KA), Horní Dvořiště (KA), Kamenná (CK), Malonty (KA), Pohorská Ves (KA), Rožmitál na Šumavě (KA), Slavče (TS) Rapšach (TR), Staňkov (TR), Halámky (TR) Staré Město pod Landštejnem (JH)


P-H-11

západní Dačicko

B . RU RÚ

Báňovice (DA), Budeč (DA), Budíškovice (DA), Červený Hrádek (DA), Dešná (DA), Dobrohošť (DA), Horní Slatina (DA), Písečné (DA), Staré Hobzí (DA), Županovice (DA)

V rámci vývoje problémových oblastí z pohledu vyváženosti územních podmínek v pilíři pro hospodářský rozvoj se ukazuje skutečnost, že ani v dalším 2letém období nedošlo k žádným výrazným změnám. Oproti minulému období však nedošlo k žádnému rozšíření problémových oblastí, spíše k jejich drobnému zmenšení. Drobné zlepšení stavu vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj lze pozorovat na severu, kde byla zcela vypuštěna ze sledování oblast P-H-3 Chyšsko. Ke zmenšení sledovaných oblastí došlo ještě u P-H-4 (severní Blatensko – Písecko), P-H-1 (Soběslavsko) a P-H-8 (Kaplicko). 2.4.3. IDENTIFIKOVANÉ POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL Problémové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. Problémovou oblast obvykle tvoří území více obcí. Pro lepší čitelnost byl zpracován i kartogram znázorňující problémové oblasti v tomto pilíři (viz. Obrázek 4 – Vyváženost územních podmínek a potenciálně problémové oblasti pro soudržnost společenství obyvatel). označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři SO

P-S-1

Blatensko

P-S-2

západní Strakonicko

P-S-3

jižní Strakonicko

P-S-4

Milevsko – Letensko

P-S-5

severní Táborsko

Bělčice (BL), Bezdědovice (BL), Boudy (BL), Březí (BL), Buzice (BL), Hornosín (BL), Chobot (BL), Kadov (BL),Kocelovice (BL), Lom (BL), Minice (PI), Mišovice (PI), Myslín (PI), Myštice (BL), Předmíř (BL), Rakovice (PI), Škvořetice (BL), Uzenice (BL), Uzeničky (BL) Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Doubravice (ST), Drachkov (BL), Drážov (ST), Droužetice (ST), Dřešín (ST), Hlupín (ST), Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST), Kraselov (ST), Krejnice (ST), Krty-Hradec (ST), Lažánky (BL), Lažany (BL), Libětice (ST), Mečichov (ST), Mnichov (ST), Mutěnice (ST), Nemčice (ST), Nihošovice (ST), Nová Ves (ST), Novosedly (ST), Slaník (ST), Strašice (ST), Strunkovice nad Volyňkou (ST), Štěchovice (ST), Úlehle (ST), Únice (ST), Vacovice (ST), Volenice (ST), Vrbice (VI), Záboří (BL), Zahorčice (ST), Zvotoky (ST) Bílsko (VO), Bohunice (PT), Bošice (VI), Budkov (PT), Budyně (VO), Buk (VI), Bušanovice (PT), Cehnice (ST), Čepřovice (ST), Drahonice (VO), Drslavice (PT), Dub (PR), Dvory (PT), Heřmaň (PI), Hoštice (ST), Hracholusky (PR), Krajníčko (VO), Krašlovice (VO), Kratušín (PT), Kuřimany (ST), Kváskovice (ST), Lčovice (VI), Libějovice (VO), Lipovice (PT), Litochovice (ST), Měkynec (VO), Milejovice (ST), Miloňovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST), Pivkovice (VO), Pohorovice (VO), Předslavice (ST), Radějovice (ST), Radhostice (PT), Ražice (PI), Skály (PI), Skály (ST), Svatá Maří (VI), Šumavské Hoštice (VI), Truskovice (VO), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Újezdec (PT), Zábrdí (PT), Zálezly (VI), Žárovná (VI), Žernovice (PR) Božetice (MI), Cerhonice (PI), Hrazany (MI), Hrejkovice (MI), Chyšky (MI), Jickovice (MI), Kostelec nad Vltavou (MI), Kovářov (MI), Kožlí (PI), Králova Lhota (PI), Křenovice (PI), Křižanov (MI), Kučeř (MI), Květov (MI), Lety (PI), Nerestce (PI), Nevězice (PI), Okrouhlá (MI), Osek (MI), Ostrovec (PI), Probulov (PI), Přeborov (MI), Přeštěnice (MI), Rakovice (PI), Smetanova Lhota (PI), Stehlovice (MI), Varvažov (PI), Veselíčko (MI), Vlksice (MI), Vojníkov (PI), Zbelítov (MI), Zběšičky (MI), Zhoř (MI) Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hrachovice (TA), Hlasivo (TA), Jedlany (TA), Nemyšl (TA), Nová Ves u Mladé Vožice (TA), Oldřichov (TA), Pohnánec (TA), Pohnání (TA), Pojbuky (TA), Rodná (TA), Ratibořské Hory (TA), Řemíčov (TA), Slapsko (TA), Smilovy Hory (TA), Šebířov (TA), Vilice (TA), Vodice (TA), Zadní Střítež (TA), Zhoř u Mladé Vožice (TA)


TABULKA 8 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL DLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2015

43



44

P-S-6

Týnsko – Soběslavsko

P-S-7 P-S-8

Landštejnsko západní Dačicko

B . RU RÚ

Albrechtice nad Vltavou (PI), Bečice (TA), Bečice (TV), Borkovice (SO), Borovany (MI), Březina (JH), Březnice (TA), Budislav (SO), Čenkov u Bechyně (TnV), Černýšovice (TA), Deštná (JH), Dírná (SO), Dívčí Kopy (JH), Dlouhá Lhota (TA), Dobronice u Bechyně (TA), Doňov (JH), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč (TV), Drunče (JH), Frahelž (TR), Hadravova Rosička (JH), Hartmanice (TV), Haškovcova Lhota (TA), Hlavatce (SO), Hodětín (TA), Hodonice (TA), Horní Kněžeklady (TV), Horní Radouň (JH), Hosty (JH), Chotěmice (SO), Chrášťany (TV), Chrbonín (TA), Katov (SO), Komárov (SO), Krátošice (TA), Krtov (TA), Mazelov (CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV), Myslkovice (SO), Neplachov (ČB), Okrouhlá Radouň (JH), Olešná (PI), Pluhův Žďár (JH), Ponědraž (TR), Ponědrážka (TR), Přehořov (SO), Psárov (TA), Radenín (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička (JH), Řepeč (TA), Skalice (SO), Skopytce (TA), Skrýchov u Malšic (TA), Slabčice (PI), Stádlec (TA), Světce (JH), Sviny (SO), Třebějice (SO), Tučapy (SO), Val (SO), Vesce (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř (SO), Vlčetínec (JH), Vlčeves (TA), Záblatí (TR), Záhoří (TA), Zálší (SO), Zlukov (SO), Žimutice (TV) Staré Město pod Landštejnem (JH) Báňovice (DA), Budeč (DA), Budíškovice (DA), Červený Hrádek (DA), Dešná (DA), Dobrohošť (DA), Horní Slatina (DA), Písečné (DA), Staré Hobzí (DA), Županovice (DA)

V rámci vývoje problémových oblastí z pohledu vyváženosti územních podmínek v pilíři pro soudržnost společenství obyvatel se rovněž ukazuje skutečnost, že ani v dalším 2letém období nedošlo k žádným výrazným změnám. Oproti minulému období však nedošlo k žádnému rozšíření problémových oblastí, spíše k jejich drobnému zmenšení. V jižní části Jihočeského kraje byla v minulém období vymezena oblast P-S-9 (jih Českokrumlovska – Kaplicka) pro sledování vývoje v pilíři soudržnosti obyvatel. V posledním sledovaném období (2013-2015) však došlo k opětovnému zlepšení situace a oblast byla ze sledování vypuštěna. Drobné zlepšení stavu vyváženosti územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel lze, stejně jako v pilíři pro hospodářský rozvoj, pozorovat na severu, kde byla zmenšena oblast P-S-4 Milevsko – Letensko. K drobnému zlepšení situace došlo ještě na území Blatenska, oblast P-S-1 však ponecháváme zatím ve stejném rozsahu.

B . RU RÚ



OBRÁZEK 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

45

B . RU RÚ



OBRÁZEK 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

46

B . R U RÚ



OBRÁZEK 4 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

47

B . RU RÚ



OBRÁZEK 5 – ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY DLE PLATNÝCH ZÚR JČK VE ZNĚNÍ 1. AKTUALIZACE

V KONTEXTU VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 2015

48


B . R U RÚ

3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích jsou zjišťovány z následně vydané Politiky územního rozvoje ČR (schválená 15. 4. 2015) a dále ze zjištěných urbanistických, dopravních, hygienických závad a závad v oblasti ochrany přírody a krajiny, z vyhodnocených záměrů na provedení změn v území, ze vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a ze střetů záměrů s limity využití území. K identifikaci problémů byly provedeny následující kroky: • záměry a požadavky vyplývající z aktualizace PÚR ČR, • vyhodnocení záměrů na provedení změn v území (předchozích aktualizací ÚAP, z oborových dokumentů aj.), • problémy nadmístního, příp. republikového, významu převzaté z ÚAP obcí, • problémy a závady identifikované pomocí SWOT analýz, • střety záměrů na provedení změn v území vzájemně mezi sebou, • střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území. POŽADAVKY NA ODSTRANĚNÍ NEBO OMEZENÍ URBANISTICKÝCH, DOPRAVNÍCH, HYGIENICKÝCH ZÁVAD

Hlavním zdrojem informací o závadách jsou identifikované slabé stránky území, které vyplynuly ze SWOT analýz v jednotlivých tématech rozboru udržitelného rozvoje území, závěry 3. úplné aktualizace ÚAP obcí a dále identifikované střety v území. Pozn. Identifikované problémy a závady vyplývající ze SWOT analýz jsou po jednotlivých tématech rozepsány v závěru každého tématu SWOT analýzy – viz. kapitola 1. 3.1.1. URBANISTICKÉ ZÁVADY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Postupný proces suburbanizace a desurbanizace – přednostní využívání ploch v zastavěných územích, zejména opětovným využíváním brownfields, vymezování nových zastavitelných ploch pouze v odůvodněných případech, se zohledněním demografického vývoje, stávajících zastavitelných ploch, hodnot v daném území a širších vazeb. •

•

•

Problém stárnutí obyvatelstva – v rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro příliv mladých rodin (kvalitní občanská vybavenost, kvalitní bydlení, pracovní příležitosti apod.). Při přípravě koncepcí v území je třeba zohlednit trend stárnutí obyvatelstva a s ním spojené zvyšující se nároky na zvyšování kapacit domovů důchodců a dalších zařízení, včetně potřebné dostupnosti lékařské péče. Obecný trend vylidňování malých sídel - vytvářet podmínky pro změnu či zmírnění vylidňovaní malých sídel, zajišťování dobrého prostředí pro život obyvatel (dobrá dostupnost, vytváření pracovních příležitostí, odpovídající občanská vybavenost apod.). Oblíbenost staveb „na zelené louce“ – v rámci stanovování urbanistických koncepcí klást důraz zejména na obnovu starého bytového fondu, před výstavbou nových obytných komplexů, zohledňovat charakter krajiny a nové plochy pro výstavbu vymezovat mimo nejcennější půdu.

•

Nedostatečná veřejná infrastruktura u nových ploch pro bydlení – v rámci navrhování nových zastavitelných ploch důsledně dbát na zohlednění potřebné veřejné vybavenosti (napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, s dostatečnou kapacitou, navrhování odpovídající občanské vybavenosti apod. Při vymezování nových ploch by vždy již na úrovni územního plánu mělo být zřejmé, zda je plocha napojitelná na dopravní síť, ale zároveň zda lze plochu zásobovat pitnou vodou a odkanalizovat.

•

Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu – v rámci zajištění příznivých podmínek pro cestovní ruch, ve vhodných územích, vymezovat plochy umožňující umístění staveb infrastruktury cestovního ruchu (parkovací plochy, kulturně společenská zařízení, sportovní zařízení, cyklistické stezky, vleky, lanovky, ubytování, pohostinství, půjčovny kol atd.).

•

Výrazné omezení rozvoje sídel – rozvoj sídel je výrazně omezen velkým množstvím přírodně chráněných ploch (migračně významná území, lokality Natura, národní park, CHKO aj.). Toto bohužel není řešitelné nástroji územního plánování, nicméně by při ochraně přírody v území měl být vzat v úvahu i sám člověk, který je rovněž její součástí.

Kapitola: Požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních, hygienických závad

3.1.

49


Kapitola: Požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních, hygienických závad

3.1.2. DOPRAVNÍ ZÁVADY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Úrovňová křížení silnic 1. třídy s železnicí – v rámci stanovování dopravní koncepce a návrhu dopravních řešení v území dbát na vyřešení úrovňových železničních přejezdů, zejména na významných silničních tazích. • Nedostatečné řešení dopravní infrastruktury - při navrhování rozvojových ploch důsledně dbát na zvýšenou dopravní zátěž spočívající zejména v zajištění kapacitně odpovídajícího dopravního napojení ploch, dostupnosti občanské vybavenosti, bezpečnosti atd.

50

3.1.3. HYGIENICKÉ ZÁVADY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Zdroje znečištění ovzduší REZZO – při územně plánovací činnosti zohledňovat stav a významné znečišťovatele ovzduší v území, zejména při stanovování přípustných funkcí v území. • Znečišťování ovzduší v rámci zajištění tepla – v rámci územně plánovací činnosti podporovat plynofikace území či „čistých“ obnovitelných zdrojů energie pro zajištění tepla a hlavně podporovat centrální zásobování teplem, na základě zpracovaných rozptylových studií, které jasně prokáží problematická území, vymezovat v územních plánech lokality, kde není přípustné odpojování od CZT. • Haldy nebo odvaly a jiné staré ekologické zátěže – v rámci územně plánovací činnosti vytvářet předpoklady k nápravě či opětovnému využití znehodnoceného území (asanace, rekultivace apod.) • Liniové zdroje emisí – jde zejména o významné silniční tahy procházející zastavěným územím ve vztahu především k obytnému území, v rámci stanovování dopravní koncepce navrhovat dopravní záměry, které mohou odstranit nebo alespoň snížit emise (zohlednit zatížení silnice, druhy okolní zástavby apod.) • Nedostatečná skládková kapacita – zejména v ORP Tábor a Český Krumlov dbát na řešení odpadového hospodářství, zejména hledat vhodné lokality pro umístění skládek nebo zařízení na likvidaci komunálního odpadu. Důsledně dbát i na asanace a rekultivace ploch skládek po uzavření. V rámci řešení problémů s odpady upřednostňovat plochy pro umístění zařízení využívající odpad (recyklace, využití odpadu jako paliva, k výrobě energie apod.) 3.1.4. ZÁVADY V OBLASTI OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Nadměrná urbanizace volné krajiny – viz. požadavky spojené s urbanistickými závadami (bod 3.1.1). • Nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami – důsledné hodnocení potřebnosti navrhování nových obchvatů, jejich umísťování v území, zejména s ohledem na krajinný ráz, přírodně cenná území, prostupnost krajiny apod. • Nadměrný rozvoj turistického ruchu – při navrhování záměrů souvisejících s rozvojem cestovního ruchu vždy zohledňovat skutečný potenciál pro jeho rozvoj, přírodně cenná území, krajinu, význam rozvoje cestovního ruchu pro hospodářský rozvoj území apod. • Změny ve vymezování NR a R prvků ÚSES – zejména na úrovni ZÚR minimalizovat množství změn ve vymezení prvků ÚSES, změny připouštět jen v odůvodněných případech. 3.1.5. OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Nekoncepční navrhování protipovodňových opatření – pro potřeby územně plánovací činnosti je třeba zpracovat ucelenou koncepci protipovodňových opatření s posouzením všech souvislostí v území, synergických jevů spojených s realizací jednotlivých dílčích opatření a dále uplatňování této koncepce v ÚPD obcí. Obecně je třeba při územně plánovací činnosti z pohledu hrozby povodněmi zejména chránit údolní nivy, podporovat přirozenou retenční schopnost v krajině a hledat vhodná protipovodňová opatření pro pozitivní ovlivnění povodňového průtoku. • Problémy vodní eroze – při územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro maximální využití schopnosti vsakování vod, tedy pro zvýšení přirozené retenční schopnosti území, opatření pro zpomalení odtoku vod z krajiny, vhodné skladby ploch s rozdílným způsobem využití zejména s ohledem na svažitost terénu a zorněné plochy v území, regulace množství zpevněných ploch v území, vytipování ploch vhodných k zalesňování. • Znečišťování vod – důsledné řešení kapacitní technické infrastruktury v oblasti odvádění splaškových vod v navrhovaných lokalitách.

B . RU RÚ


3.2.

B . R U RÚ

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z AKTUALIZACE PÚR ČR

Vzhledem k aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky schválené Vládou ČR dne 15. 4. 2015 pod usnesením č. 276, účinné k 17. 4. 2015 je nutné prověřit celé platné ZÚR JČK (ve znění 1. aktualizace) z pohledu požadavků, které nově aktualizovaná PÚR ČR přinesla. V následujícím textu byly vyjmenovány požadavky, které již mají zřejmý průmět na území Jihočeského kraje, přičemž z některých dalších článků v kapitole 7 mohou v budoucnu vyplynout další konkrétní požadavky. TABULKA 9 – VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ Z NÁSLEDNĚ VYDANÉ 1. AKTUALIZACE PÚR ČR článek

typ

popis záměru či požadavku

Jaký průmět do ZÚR JČK?

NOVÝ

Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného V dalších rozvoje území v článku (16a) ve znění „Při územně plánovací činnosti aktualizacích prověřit vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, respektování této který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování republikové priority. prostorových, odvětvových a časových hledisek.“

ÚPRAVA

Úprava republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného V dalších rozvoje území v článku (17) ve znění „Vytvářet v území podmínky aktualizacích prověřit k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch respektování této pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových republikové priority. regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.“

NOVÝ

Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného V dalších rozvoje území v článku (20a) ve znění „Vytvářet územní podmínky pro aktualizacích prověřit zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, respektování této zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně republikové priority. plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.“

ÚPRAVA

Úprava republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného V dalších rozvoje území v článku (23) v doplněném znění „… Zmírňovat vystavení aktualizacích prověřit městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční respektování této dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo republikové priority. zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).“

ÚPRAVA

(14a)

Úprava republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného V dalších rozvoje území v článku (24) v doplněném znění „… Možnosti nové výstavby je aktualizacích prověřit třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit …“. respektování této republikové priority. Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného V dalších rozvoje území v článku (24a) ve znění „Na územích, kde dochází dlouhodobě aktualizacích prověřit k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů respektování této pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému republikové priority. zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.“

(16a)

(17)

(20a)

(23)

(24)

(24a)

Kapitola: Požadavky vyplývající z aktualizace PÚR ČR

NOVÝ

Nová republiková priorita územního plánování pro zajištění udržitelného V dalších rozvoje území v článku (14a) ve znění „Při plánování rozvoje venkovských aktualizacích prověřit území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany respektování této kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.“ republikové priority.

NOVÝ

KAPITOLA 2. REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

51


článek

typ


B . RU RÚ


ÚPRAVA

Karta problému

ÚPRAVA

(39) písm. d)

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových V dalších oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: „rozvoj bydlení při aktualizacích prověřit upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorové respektování tohoto sociální segregaci, fragmentaci krajiny nově vymezenými zastavitelnými doplnění podmínek plochami a záborům ploch veřejné zeleně sloužící svému účelu“. pro rozhodování o změnách v území.

NOVÝ

(38) písm. b)

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových V dalších oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: „možnosti využití aktualizacích prověřit stávající veřejné infrastruktury a potřebu jejího dalšího rozvoje a dobudování respektování tohoto při současném respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot doplnění podmínek území“. pro rozhodování o změnách v území.

„V zásadách územního rozvoje nebo při jejich aktualizacích, podle konkrétních V dalších podmínek a možností území, zohlednit typologii obsaženou ve Strategii aktualizacích prověřit regionálního rozvoje ČR 2014–2020.“ splnění úkolu pro územní plánování zohledněním typologie dle SRR ČR.

NOVÝ

(38) písm. a)

„V zásadách územního rozvoje nebo při jeho aktualizacích postupovat mimo V dalších jiné v souladu s Programy zlepšování kvality ovzduší, pokud to zmocnění pro aktualizacích prověřit obsah zásad územního rozvoje uvedené v právních předpisech umožňuje.“ splnění úkolu pro územní plánování zohledněním Programů zlepšování kvality ovzduší (v souladu s právními předpisy).

ÚPRAVA

KAPITOLA 3. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY

Článek (49) vymezuje rozvojovou oblast OB10 České Budějovice na území V dalších ORP České Budějovice a Český Krumlov. Vymezení této rozvojové oblasti dle aktualizacích prověřit ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace je pouze na území ORP České Budějovice. vymezení rozvojové V úkolech pro územní plánování je uvedeno: „Vytvářet územní podmínky pro oblasti. napojení na dálnici D3, rychlostní silnici R3 a na IV. tranzitní železniční koridor.“

P5 (39) písm. e)


(49)

52


článek

typ


B . R U RÚ


KAPITOLA 5. KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY VYPUŠTĚNO

(93)

VYPUŠTĚNO

(112)

(122)

Článek (112) vymezující republikový záměr kapacitní silnice S3 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN/-Passau) byl vypuštěn. Záměr S3 je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako D5 – Silnice I/4.

V rámci dalších aktualizací bude muset být vypuštění záměru S3 (resp. D5) ze záměrů republikového významu zohledněno.

D#23a D#23b

kraji a Vysočině ještě úkol v čl. (195) aktualizovaného znění PÚR ČR prověřit možnosti zlepšení průjezdnosti silnic v trase České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – D1. Záměr S13 do ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace promítnut jako množina záměrů na silnicích I. třídy na území Jihočeského kraje, v trasách: a) (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Blatná – Nová Hospoda (R4) – Písek – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) – po silnicích I/20, I/34, b) (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Strakonice (I/4) – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) – po silnici I/22, I/20, I/34. Vymezení těchto koridorů v platné ZÚR JČK respektuje závěry studie „Alternativní západovýchodní propojení (odlehčení dálnic D5 a D1)“. Vazba tohoto vyjmenovaného souboru záměrů na kapacitní silnici S13 je zřejmá pouze z odůvodnění 1. aktualizace ZÚR JČK (strana 31).

(127)

VYPUŠTĚNO

(196)

Článek (127) vymezující republikový záměr vodní dopravy VD5 (Třebenice – České Budějovice na Vltavě) byl vypuštěn.

V některé z dalších aktualizací ZÚR JČK bude třeba reagovat Tento záměr je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový na výsledek prověření záměr D18 (Vltavská vodní cesta) v úseku Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad a záměr aktualizovat. Vltavou. Úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byl v 1. aktualizaci ZÚR JČK vypuštěn z důvodu dokončení jeho realizace. Vzhledem k novému úkolu v článku (181) aktualizované PÚR ČR, kde má Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství za úkol prověřit případné územní nároky tohoto záměru, bude potřeba v některé z dalších aktualizací ZÚR JČK reagovat na výsledek tohoto prověření a záměr aktualizovat. Článek (196) aktualizované PÚR ČR přímo ukládá vymezit v případě územních nároků koridor pro vodní cestu Třebenice – České Budějovice na Vltavě.


ÚPRAVA

P65

V rámci dalších aktualizací bude muset být vypuštění záměru ŽD5 (resp. Záměr ŽD5 je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako záměr D15) ze záměrů D15 – Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice (pro elektrizaci republikového stávající železnice, včetně případné úpravy trasy železnice). významu zohledněno.

Článek (122) vymezující republikový záměr kapacitní silnice S13 byl Jelikož se jedná o aktualizován na základě výsledků prověření („Prověřit účelnost a možnosti záměr republikového paralelního jižního spojení západ-východ“) MMR v součinnosti s MD ČR, významu, bude MŽP ČR a dotčenými kraji. Nově jsou sledovány 2 trasy: potřeba jej doplnit v dalších a) (Plzeň) – D5 – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice; aktualizacích do b) Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1. článků (19) a (20) ZÚR JČK. V souvislosti s úpravou záměru S13 byl uložen Jihočeskému, Jihomoravskému

(195)

Karta problému

Článek (93) vymezující republikový záměr konvenční železniční dopravy ŽD5 (Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR/-Wien) byl vypuštěn.

53


článek

typ

(130)


VYPUŠTĚNO

Článek (130) vymezující republikový záměr veřejného logistického centra VLC (Českobudějovicko) byl vypuštěn.

VYPUŠTĚNO

(133)

Tento záměr je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový záměr D19 (Veřejné logistické centrum – České Budějovice – Nemanice). Ve vazbě na tento republikový záměr byl v 1. aktualizaci ZÚR JČK vymezen ještě záměr D88 – Severní silniční tangenta města České Budějovice, jež byl určen etapizací v článku (64a) jako primární před realizací VLC.

B . RU RÚ


V rámci dalších aktualizací bude muset být vypuštění záměru VLC (resp. D19) ze záměrů republikového významu zohledněno, zároveň musí být v další aktualizaci prověřen i související záměr D88 (vč. stanovené etapizace v čl. 64a).

Článek (133) vymezující republikový záměr letiště L3 (České Budějovice) Vzhledem k vypuštění byl vypuštěn z důvodu, že pro rozšíření a další rozvoj tohoto záměru je záměru L3 z PÚR ČR v současnosti dostačující stávající areál (již nejsou další územní nároky). by měl být záměr v následujících Tento záměr je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový aktualizacích ZÚR JČK záměr D20 (Letiště České Budějovice). vypuštěn.

KAPITOLA 6. KORIDORY A PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ (142)

ÚPRAVA

Článek (142) vymezující republikový záměr elektroenergetiky E4a byl aktualizován, přičemž části týkající se elektrárny Temelín se týká rozšíření účelu vymezeného koridoru o „potřebnou infrastrukturu“.

NOVÝ

Článek (150i) vymezující nový republikový záměr elektroenergetiky E20 V dalších (Koridory pro dvojité vedení 400 kV Dasný-Slavětice a souvisejících ploch pro aktualizacích bude rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Dasný). potřeba zohlednit stav prověření pověřeného Jedná se o zcela nový záměr, který nebyl dosud promítnutý ani do ÚAP ministerstva (MPO) Jihočeského kraje. z pohledu zjištěných územních nároků na umístění tohoto záměru a pro tento záměr vymezit potřebné plochy a koridory, příp. územní rezervu.

NOVÝ

(150i)

Článek (150j) vymezující nový republikový záměr elektroenergetiky E21 Řešit tento záměr (Koridory pro dvojité vedení 400 kV Kočín-Přeštice včetně souvisejících ploch ve 2. aktualizaci ZÚR pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Kočín). JČK dle článku (150j) aktualizované PÚR ČR Záměr zdvojení vedení byl součástí návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK ve verzi pro a dle rozhodnutí společné jednání pod označením Ee36 (ZVN 400kV Kočín-Přeštice) ve 2 Zastupitelstva variantách. V rámci vypořádávání stanovisek dotčených orgánů nedošlo Jihočeského kraje. v případě tohoto záměru k dohodě s Ministerstvem kultury a tento záměr byl vyčleněn do samostatné aktualizace, o čemž rozhodlo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 24. 4. 2014 usnesením č. 133/2014/ZK-10.

Karta problému


P6

54

Ee#5

(150j) Karta problému

P56

Záměr E4a je v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vymezen jako republikový záměr Ee32 (ZVN 400kV a VVN 110 kV ETE – Kočín pro vyvedení výkonu z 3. A 4. Bloku jaderné elektrárny Temelín do elektrické stanice Kočín a dále jako republikový záměr Et1 (Dálkový teplovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice).

V dalších aktualizacích bude potřeba prověřit doplnění účelu vymezení koridoru o možnost případného umístění „včetně potřebné infrastruktury“.



NOVÝ


typ

V dalších Článek (160d) vymezující nový republikový záměr plynárenství P15 (Koridor VTL plynovodu Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí aktualizacích bude na hranice ČR/Rakousko). potřeba zohlednit stav prověření pověřeného Jedná se o zcela nový záměr, který nebyl dosud promítnutý ani do ÚAP ministerstva (MPO) Jihočeského kraje. z pohledu zjištěných Zatím existuje první návrh trasy tohoto plynovodu NW 500 (Mozart) Lodhéřov – územních nároků na Leopoldschlag (Rakousko) zpracovaný ve 2 variantách. umístění tohoto Studii zpracovala společnost Hutní projekt, a.s., Frýdek Místek pro společnost záměru a pro tento České plynovody, a.s. záměr vymezit potřebné plochy a koridory, příp. územní rezervu.

ÚPRAVA

článek

B . R U RÚ

Článek (169) byl drobně upraven s tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu V dalších ve spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů nejpozději do roku aktualizacích bude 2020 vybere 2 kandidátní lokality a stanoví pro ně podmínky jejich územní potřeba prověřit stav ochrany. Poté nejpozději do roku 2025 provedou zmíněné subjekty finální plnění tohoto úkolu a výběr. Úkolem pro všechny kraje, do doby výběru vhodné lokality, je „neměnit případně vymezit současné využití území způsobem, který by znemožnil případnou realizaci potřebné plochy a záměru v prověřovaných potenciálně vhodných územích“. koridory zajišťující potřebnou územní Po ukončení výběru vhodných lokalit mají kraje za úkol „zajistit územní ochranu. ochranu vybraných dvou kandidátních lokalit“.

(160d) Karta problému

P7

(169)

NOVÝ

(176)

(199)

NOVÝ

(183)

(203)

(196)

NOVÝ (vazba na D18)

(181)

NOVÝ

(184)

Článek (176) zadal Ministerstvu životního prostředí (ve spolupráci V dalších s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem průmyslu a obchodu a kraji) aktualizacích bude do roku 2016 „Navrhnout podmínky a zpracovat odborný podklad potřeba prověřit stav pro vymezování lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie plnění tohoto úkolu a při zohlednění územních podmínek pro zachování přírodních a kulturních případně vymezit hodnot a charakteru krajiny“. potřebné plochy a koridory pro tento Článek (199) zadal úkol pro všechny kraje „Na základě navržených podmínek záměr. a zpracovaného podkladu pro vymezování lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie [čl. (176)] prověří možnost vymezení ploch vhodných pro jejich umístění.“ Článek (183) zadal Ministerstvu průmyslu a obchodu (ve spolupráci V dalších s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí, aktualizacích bude Ministerstvem kultury a kraji) do roku 2015 „Prověřit účelnost a reálnost potřeba prověřit stav lokalit vhodných pro umístění přečerpávacích vodních elektráren a plnění tohoto úkolu a souvisejících koridorů pro elektrické vedení z důvodu zajištění spolehlivosti a případně vymezit bezpečnosti provozu elektrizační soustavy ČR v souvislosti s využíváním potřebné plochy a obnovitelných zdrojů energie, umístění lokalit navrhnout především mimo koridory pro tento zvláště chráněná území“. záměr. Článek (203) zadal úkol pro všechny kraje ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí „Na základě prověření lokalit vhodných pro přečerpávací vodní elektrárny [čl. (183)] a souvisejících koridorů pro elektrické vedení prověří možnost vymezení plochy, koridoru nebo územní rezervy pro zařízení k zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu elektrizační soustavy ČR v souvislosti s využíváním obnovitelných zdrojů energie.“ Článek (181) zadal Ministerstvu dopravy ve spolupráci s Ministerstvem V dalších životního prostředí do roku 2018 „prověřit územní nároky pro vodní cestu aktualizacích bude v úseku Třebenice-České Budějovice na Vltavě a případné územní nároky potřeba prověřit stav předat krajům k zapracování do ZÚR.“ plnění tohoto úkolu a případně vymezit Článek (196) zadal úkol pro Středočeský a Jihočeský kraj „V případě územních potřebné plochy a nároků dle čl. (181) vymezí koridor pro vodní cestu v úseku Třebenice–České koridory pro tento Budějovice na Vltavě.“ záměr. Článek (184) požaduje „Pořizovat územní studie řešící problémy přesahující Průběžně hranice jednoho kraje a dle potřeby pořizovat územní studie prověřující vyhodnocovat potřeby účelnost, reálnost a územní nároky rozvojových záměrů, případně navrhnout zpracování územních a prověřit možné varianty koridorů u rozvojových záměrů technické a studií pro uvedené účely. dopravní infrastruktury.“


KAPITOLA 7. DALŠÍ ÚKOLY PRO MINISTERSTVA, JINÉ ÚSTŘEDNÍ SPRÁVNÍ ÚŘADY A PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

55


článek

typ

(195)

NOVÝ

D#43

NOVÝ

(201)

3.3.

B . RU RÚ



Článek (195) zadal Jihočeskému kraji (a krajům Vysočina a Jihomoravskému) V dalších prověřit v ÚPD a jejich aktualizacích možnosti zlepšení průjezdnosti silnice aktualizacích bude České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – D1, zejména řešením potřeba prověřit tento obchvatů měst a obcí a následně zajistit územní ochranu dle navržených úkol a případně opatření. vymezit potřebné další plochy a koridory (příp. územní rezervu) pro územní ochranu k zajištění zlepšení průjezdnosti. Článek (201) zadal Jihočeskému kraji k prověření záměr VTL plynovodu Horní V dalších Dvořiště – hranice ČR/Rakousko a VTL plynovod Horní Dvořiště – Dubičné. aktualizacích bude potřeba prověřit tento úkol a případně vymezit potřebné plochy a koridory.

VYHODNOCENÉ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A JINÉ POŽADAVKY

Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území bylo provedeno v části A – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, v kapitole 3. V níže uvedeném tabulkovém výčtu jsou již uvedeny pouze záměry, které by měly být dále prověřovány a řešeny v aktualizaci ZÚR JČK, příp. v aktualizaci PÚR ČR. Požadavky na úpravy či doplnění vyplývající z aktualizace PÚR jsou uvedeny v předchozí kapitole. TABULKA 10 – TABULKA VYHODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ozn. ÚAP

ozn. ZÚR

popis záměru (požadavku)

zdroj

vyhodnocení ÚAP

Kapitola: Vyhodnocené záměry na provedení změn v území a jiné požadavky

DOPRAVA

56

oD3/2

D3/2

IV. TŽK – úsek Soběslav – Doubí Úprava vymezení koridoru pro úsek D3/2 na základě podnětu oprávněného investora SŽDC.

Karta problému

P1

O podnětu oprávněného investora rozhodlo Zastupitelstvo Jč. kraje dne 5.2.2015 (usnesení č. 15/2015/ZK-15).

oD3/6

D3/6

Karta problému

P58

oD42 Karta problému

P60

D42/3 D42/8

Upravit vymezení úseku koridoru podle aktuální projektové dokumentace. Nové řešení IV. TŽK v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště Zásadní nesouhlas obcí s trasou dle platných ZÚR JČK, požadavek na hledání nového řešení.

Přeložka II/156 v Trhových Svinech Pořizována územní studie s cílem: • dořešení obchvatu sídla Otěvěk a jeho napojení na stávající koridor obchvatu Trhových Svinů D42/8, • řešení křížení obchvatu se stávající silnicí II/157 při zohlednění zastavitelných ploch vymezených platným ÚP Trhové Sviny, • dořešení trasy obchvatu v prostoru hřbitova severně od města Trhové Sviny, případně úprava této trasy. Vymezit koridor, příp. upravit vymezení koridoru pro obchvat města Trhové Sviny dle závěrů územní studie.

Změna DUR 10/2013 – Modernizace trati Veselí n. L. – Tábor – II. část, úsek Veselí n. L. – Doubí u Tábora, 2. Etapa Soběslav – Doubí

Prověřit v aktualizaci ZÚR Řešeno jako samostatná (3.) aktualizace ZÚR JČK.

Kamenný Újezd námitka k návrhu KUJCK 37440/2010 Dolní Třebonín (námitka k návrhu KUJCK 37474/2010)

Záměr trvá. Neprověřeno, bude řešeno v některé z dalších aktualizací, prověření připravuje SŽDC zadáním nové vyhledávací studie. Záměr trvá. Vyřešeno pouze částečně, bude prověřováno novou územní studií.

Územní studie prověření úpravy a dořešení koridoru obchvatu města Trhové Sviny … předpokládaný termín dokončení 12/2015.


D#23

ozn. ZÚR

-

Karta problému

Karta problému

P12 D#39

D#40

D#41

D#38

D#42

Alternativní spojení západní hranice ČR s východem území jižně od D1 Úkol S13 dle PÚR ČR (čl. 122).

P65 D#36a D#36b D#36c


-

Dále sledovat vývoj tohoto úkolu, zejména požadavky vyplývající z aktualizované PÚR ČR. Železnice Veselí nad Lužnicí – Jihlava Studie obsahuje několik scénářů a variant, o nichž dosud SŽDC nerozhodlo: a) varianta optimalizace b) varianta modernizace c) varianta nová trať Prověřit a případně vymezit koridor. Český Rudolec – Markvarec – komunikace II/151 Frekventovaná komunikace vede přes zastavěné území – riziko emisí a hluku z dopravy. Vymezit koridor nebo územní rezervu pro obchvat, zohlednit problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověřit vhodnost zástavby v těchto plochách (řešit v ZÚR/ÚP – v ÚPD není řešeno). (je na páteřní síti) Dačice – Lipolec – komunikace II/151 Frekventovaná komunikace vede přes zastavěné území – riziko emisí a hluku z dopravy. Vymezit koridor nebo územní rezervu pro obchvat, zohlednit problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověřit vhodnost zástavby v těchto plochách (řešit v ZÚR/ÚP – v ÚPD částečně řešeno). (je na páteřní síti)

zdroj

vyhodnocení ÚAP

„Prověření účelnosti a možnosti paralelního jižního spojení západvýchod“ (ÚÚR , 10/2011)

Záměr trvá. Viz. kapitola 3.2 (čl. 122 aktualizované PÚR ČR).

Studie „Zvýšení výkonnosti tratě Veselí nad Lužnicí – Jihlava, vč. odstranění úvraťových jízd v ŽST Jihlava“ (SUDOP Praha, a.s., 10/2009)

Záměr trvá. Prověřit aktuální stav studie, řešit v některé z dalších aktualizací ZÚR.

3. akt. ÚAP Dačice

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit potřebnost obchvatu Český Rudolec – Markvarec na páteřní síti II/151.

3. akt. ÚAP Dačice

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit potřebnost obchvatu Dačice – Lipolec na páteřní síti II/151.

Kunžak – komunikace II/151 3. akt. ÚAP J. Hradec - Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100, řešit v ZÚR, silnice ve středu města (vlévání Stuhy do Chlumu). - Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím. Pozn. V minulosti hledáno řešení bodové závady v Kunžaku. ORP Dačice – předně území podél řeky 3. akt. ÚAP Dačice Mor. Dyje a podél státních hranic - komunikační propojení, hraniční přechody Prověřit a vymezit koridory nebo plochy územních rezerv pro komunikace, vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny s vazbou na okolní regiony a dobudování doprovodné infrastruktury (řešit v ZÚR/ÚP). Chybějící komunikační propojení cyklo a pěších tras, chybějící hraniční přechody – zvýšení propustnosti krajiny a obnovení propojení sídel. ORP Dačice 3. akt. ÚAP Dačice předně Dačice, Dešná, Cizkrajov, Peč, Slavonice, Č.Rudolec - komunikace I. třídy Absence silnice I. třídy, dopravního napojení

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit dopravní řešení na páteřní síti II/151 v Kunžaku.

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit zejména s ohledem na širší vazby s nadmístním významem. Chybějící propojení pěších a cyklistických tras lze řešit v rámci ÚPD obcí.

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit zejména s ohledem na koncepci dopravní


ozn. ÚAP

B . R U RÚ

57


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

na hlavní infrastrukturu ČR – frekventovaný silniční koridor II. třídy: Telč-DačiceSlavonice, Kunžak-Dačice-Jemnice. Prověřit a případně vymezit koridory nebo plochy územních rezerv pro homogenizaci komunikace, pro obchvaty, řešit dopravní závady (řešit v ZÚR).

B . RU RÚ

vyhodnocení ÚAP

infrastruktury na úrovni regionálních dopravních vazeb.

ROZVOJOVÉ PLOCHY RP#1

Nová Ves - obnova sídla Obnova sídla Krabonoš.

3. akt. ÚAP Třeboň

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit ve vazbě na nastavené atributy v čl. (13) ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace.

KP#5

Zařízení pro likvidaci odpadu

3. akt. ÚAP České Budějovice

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit možná řešení.

Odd. ÚP, KÚ Jčk

Záměr trvá. Byl prověřen, jeho zachování je potřebné z hlediska fungování systému pro zajištění propojení VTL plynovodů. Případnou možnost úpravy trasy je nutno prověřit, bude řešeno v některé z dalších aktualizací. Prověřit v aktualizaci ZÚR

Karta problému

P2

SÍTĚ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY oEp6

Ep6

Karta problému

P3

VTL plynovod Prachatice – Záblatí Úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím, několik bodových závad.


Prověřit a případně upravit koridor.

58

oEp/H

Ep/H

Karta problému

P4

Ee#36

-

(var. A, b)

P56

Ee#37

Karta problému

P57

Prověřit trasování plynovodu a upravit vymezení koridoru. Doplnění el. vedení ZVN 400 kV Kočín – Přeštice Zahrnuto variantně jako záměr Ee36a a Ee36b, nedohodnuto, rozpor mezi stanovisky MK a MPO, následně vypuštěno. Bude řešeno na základě dohody s MK a MPO ve 2. aktualizaci ZÚR JČK.

Karta problému

(var. A, b)

VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice Prověření trasy plynovodu, zejména prověření střetu s Autokempingem Osika.

-

Vymezit koridor pro vedení ZVN Kočín – Přeštice (variantně v místě PR Radomilická mokřina, u Záblatíčka). Doplnění el. vedení ZVN 400 kV Kočín – Dasný Zahrnuto variantně jako záměr Ee37a a Ee37b, nedohodnuto (rozpor mezi stanovisky MK a MPO), následně vypuštěno. Bude řešeno na základě dohody s MK a MPO ve 2. aktualizaci ZÚR JČK. Vymezit koridor pro vedení ZVN Kočín –Dasný (variantně v místě PR Radomilická mokřina, u Záblatíčka).

Vlastní podnět

Libějovice Chelčice ČEPS

Záměr trvá. Řešeno jako samostatná (2.) aktualizace ZÚR JČK. Záměr E21 vymezený i aktualizovanou PÚR ČR v čl. (150j).

ČEPS

Záměr trvá. Řešeno jako samostatná (2.) aktualizace ZÚR JČK. Nutno nadále řešit jen jako záměr nadmíst. Významu (není součástí aktualizované PÚR ČR).


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


zdroj

B . R U RÚ

vyhodnocení ÚAP

ÚSES Putim, Ražice – komunikace II/140 Stávající komunikace II/140 prochází NBC 37 Řežabinec.

oNBC39 NBC 39

Hranice – NBC 39 3. akt. ÚAP Trhové Sviny Zastavěné území zasahuje do nadregionálního biocentra NBC 39 – Červené Blato.

3. akt. ÚAP Písek

Prověřit v aktualizaci ZÚR OZZL připravuje prověření problematických prvků ÚSES (aktualizace Generelu ÚSES JČK). Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto

oNBK 114

NBK 114 Písek – komunikace I/20 Stávající komunikace I/20 křižuje NBK 114 Řežabinec – Dědovické stráně (kolmé křížení ve středu města – kopíruje tok řeky Otavy – Šrámkův most – silniční i železniční).

3. akt. ÚAP Písek

oNBK 115

NBK 115 Varvažov – komunikace II/121 Stávající komunikace II/121 křižuje NBK 115 Dědovické Stráně – K60 (kolmé křížení, NBK kopíruje tok řeky Otavy – most)

3. akt. ÚAP Písek

oNBK 119

NBK 119 Putim – komunikace II/140 3. akt. ÚAP Písek Stávající komunikace II/140 kříží NBK 119 Řežabinec – K118 (kolmé křížení). NBK 169 Borovany, Ostrolovský újezd, Trhové Sviny 3. akt. ÚAP Trhové Sviny – NBK 169 Zastavěné území zasahuje do nadregionálního biokoridoru NBK 169 – Červené blato – K118.

Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto

NBK 176 Paseky – komunikace II/159 Stávající silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor NBK 176.


oNBK 169

oNBK 176 US#14

České Velenice – NRBK (Zcv-7) Nadregionální biokoridor chybí v ZÚR a spojuje jen území Rakouska s územím Rakouska přes významný krajinný prveknivu Lužnice.

3. akt. ÚAP Písek

3. akt. ÚAP Třeboň

Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto

oRBC 364

RBC 364 Horní Stropnice, Nové Hrady Zastavitelná plocha i zastavěné území zasahují do regionálního biocentra RBC 364 (části obce H. Stropnice jsou celé uvnitř RBC).

3. akt. ÚAP Trhové Sviny


oRBC 551

RBC 551 Borovany – RBC 551 Zastavěné území zasahuje do regionálního biocentra RBC 551- Niva Stropnice.


oRBC 669

RBC 669 Člunek – RBC Silnice II/164 křižuje regionální biocentrum RBC 669 – Krvavý rybník. Jedná se o stávající komunikaci, která prochází mezi Kačležským a Krvavým rybníkem.

3. akt. ÚAP J. Hradec


oRBC 671


oRBC 678

RBC 671 Číměř – RBC Silnice II/149 křižuje regionální biocentrum RBC 671 – Sedelský rybník. RBC 678 Jindřichův Hradec – Kardašova Řečice – silnice I/23 Silnice I. třídy prochází regionálním biocentrem, silnice křižuje RBC 678 – Svatá Barbora.

oRBC

RBC 784 Protivín – komunikace I/20

3. akt. ÚAP Písek



Prověřit


oNBC37 NBC 37

59


ozn. ÚAP

ozn. ZÚR


784

60


zdroj

Silnice I. třídy křižuje regionálním biocentrem RBC 784 – Blanice pod Rabyní (severní část Protivína u Myšence). Žár 3. akt. ÚAP Trhové Sviny Zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biokoridoru RBK 75 – Janovka – Dubí.

B . RU RÚ

vyhodnocení ÚAP

v aktualizaci ZÚR dtto

oRBK 75

RBK 75

oRBK 76

RBK 76

Nové Hrady Zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biokoridoru RBK 76.


oRBK 82

RBK 82

Horní Stropnice Zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biokoridoru RBK 82 – Jelení Hřbet – Cuknštejn.


oRBK 89

RBK 89

Janov – návrh prvku reg. Biocentra ÚSES 3. akt. ÚAP Dačice Návrh prvku regionálního biocentra RBK 89 na silnici III. třídy. Prověřit umístění koridoru ÚSES na DI (kolmé křížení).

oRBK 306

RBK 306 Varvažov – komunikace II/121 Stávající komunikace II/121 křižuje RBK 306 Větrov – Dědovické stráně (kolmé křížení ve středu obce – kopíruje tok Skalice – most).

3. akt. ÚAP Písek


oRBK 307

RBK 307 Mirotice –komunikace II/604 Stávající komunikace II/604 křižuje RBK 307 (kolmé křížení mimo obec).

3. akt. ÚAP Písek

oRBK 359

RBK 359 Protivín – komunikace I/20 Silnice I. třídy křižuje regionálním biokoridorem RBK 359 – K119 – Hájek (kolmé křížení).

3. akt. ÚAP Písek


oRBK 465

RBK 465 Březina – RBC Silnice II/135 křižuje regionální biocentrum RBK 465 (kolmé křížení na stávající komunikaci). RBK Mirovice – obchvat – komunikace I/19 4006 Stávající komunikace I/19 i územní rezerva křižují RBK 4006 Vlčava – Horosedly (kolmé křížení) RBK Drhovle – komunikace I/20 4016 Stávající komunikace I/20 křižuje RBK 4016 Kosejřín – U Stašova (kolmé křížení)



3. akt. ÚAP Písek


3. akt. ÚAP Písek


oRBK 4006

oRBK 4016

OSTATNÍ V#5

V#6

ORP Dačice – protipovodňová opatření 3. akt. ÚAP Dačice Přívalové deště způsobující zaplavení, stavby v záplavovém území. Prověřit a příp. řešit opatření na eliminaci extravilánových vod navržením protipovodňových opatření, např. záchytných příkopů a poldrů, v zápl. Území a na plochách s rizikem zaplavení nenavrhovat zastavitelné plochy.

Dolní Pěna, Horní Pěna, Jindřichův Hradec – protipovodňové opatření Nestabilita hráze rybníku Dřevo. Ohrožení území obcí záplavami.


Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto Prověřit v aktualizaci ZÚR dtto

Prověřit v aktualizaci ZÚR Připravuje se ÚS krajiny a protipovodňových opatření (prověření protipovodňové ochrany v souvislosti s Koncepcí protipovodňových opatření v JČK). Prověřit v aktualizaci ZÚR Připravuje se ÚS krajiny a protipovodňových


ozn. ZÚR


zdroj

V#7

Čejetice – protipovodňová opatření Ohrožení stávajícího zastavěného území záplavovými vodami; navrhnout protipovodňová opatření na řece Otavě v součinnosti s ÚPD Štěkeň.

3. akt. ÚAP Strakonice

V#8

Milevsko – vodní nádrž Orlík – kvalita vody Špatná kvalita vody ve vodní nádrži Orlík, což v důsledku snižuje rekreační potenciál celé oblasti Orlické nádrže. Výsledné řešení tohoto problému se netýká pouze ORP Milevsko, ale i obcí při Orlické nádrži v ORP Písek.

3. akt. ÚAP Milevsko

vyhodnocení ÚAP

opatření (prověření protipovodňové ochrany v souvislosti s Koncepcí protipovodňových opatření v JČK). Prověřit v aktualizaci ZÚR Připravuje se ÚS krajiny a protipovodňových opatření (prověření protipovodňové ochrany v souvislosti s Koncepcí protipovodňových opatření v JČK). Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit možná řešení a opatření.


ozn. ÚAP

B . R U RÚ

61


3.4.

B . RU RÚ

IDENTIFIKOVANÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

3.4.1. ZPŮSOB PROVEDENÍ IDENTIFIKACE STŘETŮ V ÚZEMÍ Střety záměrů na provedení změn v území byly podrobeny analýze v prostředí GIS, a to ve dvou krocích: • střety vzájemné, • střety s limity využití území a s hodnotami v území. Záměry na provedení změn v území byly rozděleny do 8 kategorií – doprava silniční, doprava železniční, rozvojové plochy (vč. dopravních), plochy těžby, elektrická energie, plyn a teplo, vodovody a kanalizace, ostatní záměry. Záměry z platných ZÚR JČK již nebyly podrobovány analýze střetů s limity využití území a s hodnotami, byly podrobeny pouze analýze střetů se záměry novými. Limity využití území a hodnoty použité pro provedení identifikace střetů v území byly redukovány na ty nejvýznamnější resp. nadmístní, zejména limity spojené s ochranou přírody a krajiny. Výsledkem provedené analýzy jsou vrstvy střetů, které čítají tisíce bodů, kde každý jednotlivý bod znamená identifikovaný střet v území. Z takto identifikovaných střetů byly vybrány střety řešitelné nástroji územního plánování a pro ty nejvýznamnější byly zpracovány karty problémů s jasnou specifikací problému. Za významnější byly považovány střety s ochranou přírody, se záplavovými územími, s CHOPAV, a dále s krajinnými památkovými zónami nebo se zastavěným územím. Identifikované střety jsou součástí problémového výkresu, přičemž každý střet má konkrétní značku a barvu podle druhu střetu. Analýza střetů byla prováděna podle následující matice: TABULKA 11 – MATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ

62

Záměry na provedení změn Vybrané limity využití území a jiná omezení

Kapitola: Identifikované střety záměrů na provedení změn v území

Silniční doprava Železniční doprava Rozvojové plochy Plochy těžby Elektrická energie Plyn a teplo Vodovody a kanalizace Ostatní záměry Záměry z platných ZÚR JČK Zastavěná území Dobývací prostory Ložiska nerostných surovin, CHLÚ Poddolovaná území CHOPAV Záplavová území Národní park, 1. A 2. Zóna CHKO, 1. A 2. Zóna Přírodní parky (vč. navržených) Natura 2000 (EVL + SPA) MZCHU Lokality zvl. Chráněných druhů Migračně významná území Krajinné pam. Zóny (vč. navržených) Půda 1. Třídy ochrany Lesy ochranné a zvláštního určení ÚSES – RBC, NRBC ÚSES – RBK, NRBK

x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x

x x

x x

x x

x x x x x x

x x x x x x

x

x x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x

x x x

x x

x

x x x x x x

x x

x x x

Ostatní záměry

Vodovody a kanalizace

Plyn a teplo

Elektrická energie

Plochy těžby

Rozvojové plochy, vč. dopravních

Železniční doprava

MATICE STŘETŮ

Silniční doprava

Záměry na provedení změn v území

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


B . R U RÚ

3.4.2. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY V ÚZEMÍ Provedenou GIS analýzou (dle matice) byly identifikovány následující střety: TABULKA 12 – STŘETY DOPRAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ ozn. Záměr střety s limity využití území, hodnotami vzájemné střety záměrů oD3/2 IV. TŽK – úsek 1. třída ochrany ZPF, záplavové území Q100 (Černovický potok), Ee33/3 – ZVN Kočín – Karta Soběslav – problému Doubí

zastavěné území (Soběslav), migračně významné území

D#36a Železnice D#36b Veselí nad D#36c Lužnicí –

1. třída ochrany ZPF, záplavové území Q100 (Nežárka), zastavěné V23/2 – Vodovod území (Rodvínov, České Budějovice, Kamenný Malíkov, Záhoří, Veselí Neplachov – Nová Ves nad Lužnicí, atd….), migračně významné území, lesy zvláštního určení, nad Lužnicí dobývací prostor (Pístina, Stráž nad Nežárkou), II. zóna CHKO Třeboňsko, chráněné ložiskové území (Stráž nad Nežárkou II, Třeboň), CHOPAV (Třeboňská pánev), návrh KPZ (Třeboňská rybniční krajina), ložisko nerostných surovin (Dunajovice – Libín, Třeboň, Nežárka), NATURA2000 – Ptačí oblast (Třeboňsko), NATURA2000 – EVL (Třeboňsko – střed), poddolované území (Hrdějovice, Rudolfov u Českých Budějovic, Staré Hodějovice – Doubravice 3), NBC (Stará řeka), RBC (Mojský les, Miletín, Vlčí jáma, U Malíře, Svatá Barbora)

Mírovka

P1

Jihlava

TABULKA 13 – STŘETY ZÁMĚRŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ozn. Záměr střety s limity využití území, hodnotami vzájemné střety záměrů II. zóna CHKO (Třeboňsko), CHOPAV (Třeboňská pánev), návrh KPZ V23/2 – Vodovod Ee#5 Zdvojení

Ee#36 Doplnění el. var. A, b

vedení ZVN 400 kV Kočín – Přeštice

Ee#37 Doplnění el. var. A, b

Ep#3

vedení ZVN 400 kV Kočín – Dasný

(Třeboňská 63ybniční soustava, Jemčinsko), ložisko nerostných surovin (Nežárka, Lomnice nad Lužnicí), přírodní rezervace (Krvavý a Kačležský rybník), NATURA2000 – EVL (Krvavý a Kačležský rybník), NATURA2000 – Ptačí oblast (Třeboňsko, Českobudějovické rybníky), poddolované území (Hrdějovice, Lhotice u Čes. Budějovic 1, Rudolfov u Českých Budějovic), přírodní park (Česká Kanada), les ochranný, RBC (Krvavý rybník, Světlík, U Lapiců), zastavěné území (Kunžak, Horní Pěna, Hrdějovice, České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Novosedly nad Nežárkou) dobývací prostor (Záblatí II), chráněné ložiskové území (Krašlovice, Záblatí), krajinná památková zóna (Libějovicko – Lomecko, Štěkeňskonávrh), ložisko nerostných surovin (Malovice, Záblatí), NATURA2000 – EVL (Radomilická mokřina, Pastvina u Přešťovic), poddolované území (Bratronice – Nahošín), přírodní park (Svobodné hory, Pálenec – návrhy), zastavěné území (Vodňany, Stožice), přírodní rezervace (Radomilická mokřina), přírodní památka (Pastvina u Přešťovic), lesy zvláštního určení, NBC (Řežabinec), RBC (Radomilická mokřina, V Lučinách, Podvinice) přírodní rezervace (Radomilická mokřina), NATURA2000 – EVL (Radomilická mokřina), NATURA2000 – Ptačí oblast (Českobudějovické rybníky), ložisko nerostných surovin (Malovice, Záblatí), krajinná památková zóna (Libějovicko – Lomecko, Netolicko – návrh, Hlubocko – návrh), chráněné ložiskové území (Záblatí), dobývací prostor (Záblatí II), RBC (Radomilická mokřina), zastavěné území (Hluboká nad Vltavou, Malovice)

Neplachov – Nová Ves nad Lužnicí Et1 – Dálkový horkovod ETE – České Budějovice Ep7 – Plynovod Ševětín – Hosín Ep/K – Český Rudolec – Studená Ep10 – Propojení tranzitních plynovodů Ee31 – VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí

Ep10 – Propojení tranzitních plynovodů Ep/E – VTL Netolice – Zliv Ee31 – ZVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí

Ee33/1 – ZVN 400 kV Kočín – Mírovka Záměr VTL zastavěné území (Jílovice, Žár), ložisko nerostných surovin D12 – silnice I/34 plynovodu (Hrachoviště, Holičky u Staré Hlíny, Hatín – Jemčina), CHKO (2. Zóna „MOZART“ CHKO Třeboňsko), přírodní park (Novohradské hory), NATURA2000 – D15 – železnice Veselí Lodhéřov – EVL (Bedřichovský potok, Horní Malše, Lužnice a Nežárka, Stropnice, nad Lužnicí – Třeboň – Leopoldschlag Třeboňsko – střed), NATURA2000 – PTO (Třeboňsko, Novohradské České Velenice hory), národní přírodní rezervace (Brouskův mlýn, Stará a Nová řeka), přírodní památka (Horní Malše, Bedřichovský potok, Soví les), lokalita Ep/I – VTL Kaplice – zvláště chráněných druhů (Malše, Dolní Dvořiště), lesy ochranné, lesy Horní Stropnice zvláštního určení

TABULKA 14 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ ozn. Záměr střety s limity využití území, hodnotami Zařízení pro zastavěné území (České Budějovice 4) KP#5 likvidaci odpadu

vzájemné střety záměrů -

Kapitola: Identifikované střety záměrů na provedení změn v území

elektrického vedení ZVN 400kV Dasný – Slavětice

63


3.5.

B . RU RÚ

KARTY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

Jelikož byly v rámci prací na identifikaci problémů k řešení v rámci 3. úplné aktualizace ÚAP kraje zjištěny tisíce problémů, závad a střetů v území, bylo nutné provést výběr těch významnějších problémů, k nimž jsou dále zpracovány tzv. karty problémů s jejich řádnou lokalizací, popisem a jinými údaji. 3.5.1. CELKOVÝ VÝČET VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ S URČENÍM DOTČENÝCH OBCÍ V následující tabulce je možné najít jednoduchý přehled identifikovaných významnějších problémů, jejich vývoj v čase (trvá, nově identifikovaný, vyřešený), úroveň identifikovaného problému (nadmístní, místní) a výčet obcí dotčených problémem včetně příslušné ORP. Vzhledem k vydání ZÚR JČK, čímž bylo vyřešeno mnoho identifikovaných problémů, jsme přistoupili k následujícím odlišením identifikovaných významných problémů: P1 … problém byl vyřešen, případně pominul P1 … nově identifikovaný problém P15 … přetrvávající problém Pozn. Číslování vyřešených či pominuvších problémů bylo využito pro označení nově identifikovaných problémů – odlišení je čitelné díky barevnosti textu (šedivě přeškrtnutě je vypuštěný problém, zeleně tučně je nově identifikovaný problém. TABULKA 15 – SOUHRNNÝ VÝČET VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ ozn.

Název

ORP

obec

význam

P1

Severní obchvat Hrejkovice na silnici I/19

Milevsko

nadmístní

P1

IV. TŽK – úsek Soběslav – Doubí

Soběslav Tábor

Hrejkovice, Kostelec nad Vltavou Klenovice, Košice, Myslkovice, Planá nad Lužnicí, Roudná, Sedlečko u Soběslavě, Soběslav, Zvěrotice Doubravice, Nedabyle

Úprava vymezení koridoru pro úsek D3/2 na základě podnětu oprávněného investora SŽDC.

P2

Obchvat silnice II/156 Nedabyle nerealizovatelné bez demolic

České Budějovice

P2

Spalovna Nové Vráto

České Budějovice

České Budějovice

nadmístní

Týn nad Vltavou

Temelín, Všemyslice

nadmístní

Prachatice

Prachatice, Záblatí, Zábrdí

nadmístní

P3

Kapitola: Karty problémů k řešení

P3

64

nadmístní

ulice U sirkárny Nové dopravní řešení – obchvat II/138 Všeteč požadavek na obchvat Všetče VTL plynovod Prachatice – Záblatí (Ep6) Úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím, několik bodových závad.

nadmístní

P4

Páteřní cyklistické cesty požadavek na zajištění podmínek pro cyklodopravu v těchto trasách

-

-

nadmístní

P4

VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice (Ep/H)

Dačice, Jindřichův Hradec

Nová Bystřice, Slavonice, Staré Město pod Landštejnem

nadmístní

Strakonice, Vodňany

Cehnice, Skočice, Drahonice, Pohorovice

nadmístní

P5 P5

Prověření trasy plynovodu, zejména prověření střetu s Autokempingem Osika. Obchvaty na silnici I/22 – Cehnice, Drahonice, Skočice aktualizovaná studie ŘSD Zohlednit typologii dle SRR ČR V zásadách územního rozvoje nebo při jejich aktualizacích, podle

celé území JČK

republik ový

stav řešení

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. – D6/4 nový

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. – D42/1 nový vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. – D40/2 nový

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – čl. (48) písm. d. nový

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. D8/3, D8/4 nový


P6

Záměr elektroenergetiky E20 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Dasný-Slavětice a souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kV Dasný.

P7 P7

Severní obchvat II/151 Dačice zpracovaná studie proveditelnosti a oponentní návrh CENTROPE Záměr plynárenství P15 Koridor VTL plynovodu Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko).

P8

Severní silniční tangenta města České Budějovice zpracovaná územní studie

P8

Stávající

úrovňová

České Budějovice

--

České Budějovice, Třeboň, Jindřichův Hradec, Dačice

Chotýčany, České Budějovice, Český Rudolec, Člunek, Dačice, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Dynín, Hatín, Hluboká nad Vltavou, Horní Pěna, Hospříz, Hrdějovice, Hůry, Kačlehy, Klec, Kostelní Vydří, Kunžak, Libníč, Lišov, Lomnice nad Lužnicí, Mazelov, Neplachov, Novosedly nad Nežárkou, Plavsko, Ponědraž, Stráž nad Nežárkou, Ševětín, Úsilné, Vitín, Volfířov, Vydří, Záblatí Dačice

republik ový

nový

nadmístní

Benešov nad Černou, Borovany, Cep, Dolní Dvořiště, Hatín, Horní Stropnice, Hrachoviště, Jílovice, Jindřichův Hradec, Kamenná, Kardašova Řečice, Lodhéřov, Majdalena, Malonty, Mladošovice, Nové Hrady, Novosedly nad Nežárkou, Olešnice, Petříkov, Pístina, Plavsko, Pohorská Ves, Polště, Příbraz, Ratiboř, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Suchdol nad Lužnicí, Trhové Sviny, Třeboň, Velký Ratmírov, Vydří, Žár České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Úsilné Horní Planá

republik ový


Dačice

Jindřichův Hradec, Třeboň, Trhové Sviny, Kaplice

České Budějovice

křížení

Český Krumlov

nadmístní

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. D26/1, D26/2

nadmístní

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D88/1, D88/2

nadmístní

nový


P6

konkrétních podmínek a možností území, zohlednit typologii obsaženou ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014–2020 Jižní tangenta České Budějovice zpracovaná studie proveditelnosti

B . R U RÚ

65


železnic a silnic I. a II. třídy Přeložka II/156 Strážkovice zpracovaná studie proveditelnosti

Prachatice České Budějovice

Lenora Strážkovice

P9

Nenávaznost vymezení některých prvků ÚSES na hranicích s Plzeňským krajem

Strakonice Vimperk

P10

Propojení I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko vs. ochrana přírody a krajiny zpracovaná vyhledávací studie Výrazné omezení rozvoje sídel velkým božstvím přírodně chráněných ploch Propojení II/154 a I/24 Jakule – Žofina Huť – Nová Ves n. Lužnicí vs. ochrana přírody a krajiny zpracovaná studie proveditelnosti Železnice Veselí nad Lužnicí Jihlava vs. ochrana přírody a krajiny studie SŽDC s několika scénáři

Třeboň

Kalenice, Kladruby, Krejnice, Nicov, Nová Ves, Strašice, Střelské Hoštice, Vacov, Volenice České Velenice, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Nová Ves nad Luž. --

Úprava vymezení NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen vodní nádrž Lipno jako vodní osa Úprava tras plynovodů Ep10 a Ep12 střet se zastavitelnými plochami obce Kájov a ochranou přírody Železniční napojení Klápy (v platných ZÚR záměr územní rezervy D/P) Prověřeno územní studií – variantní řešení Silniční napojení Klápy variantní řešení prověřované v rámci širších vazeb RP Klápa Hraničník

P9

P10 P11


P12

66

P13 P14

P15

P16

celé území kraje

B . RU RÚ

nadmístní


Nadmístn í republiko vý nadmístní

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D84 nový

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D85 trvá

nadmístní

Třeboň, Trhové Sviny

Nová Ves nad Lužnicí, Nové Hrady

nadmístní

České Budějovice, Jindřichův Hradec, Soběslav, Třeboň

Bednárec, Bednáreček, Borek, České Budějovice, Dolní Žďár, Doňov, Doubravice, Dunajovice, Horní Skrýchov, Hrdějovice, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Ledenice, Libín, Libníč, Lišov, Novosedly nad Nežárkou, Pístina, Plavsko, Pleše, Popelín, Rodvínov, Řípec, Srubec, Staré Hodějovice, Stráž nad Nežárkou, Štěpánovice, Třeboň, Újezdec, Úsilné, Velký Ratmírov, Veselí nad Lužnicí, Vydří, Záhoří, Zlukov

nadmístní

Český Krumlov, Prachatice

--

nadmístní

Český Krumlov

nadmístní

Prachatice

Boletice, Černá v Pošumaví, Hořice na Šumavě, Kájov Nová Pec

Prachatice

Nová Pec

nadmístní

nadmístní

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – Ep10, Ep12 vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D/P (úprava vymezení ÚR) vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D86

B . R U RÚ

Doplnění vedení VVN 110 kV Dačice - Jemnice vč. střetů se hřbitovem v Chlumci a letištěm v Borku Doplnění vedení VVN 110 kV Strakonice – Vimperk hledání vhodné trasy střet se zastavěnými územími Doplnění VTL plynovodu Horní Planá – Hořice na Šumavě hledání vhodné trasy a střet s ochranou přírody Vypuštění LAPV Vysočany nové vymezení nezasahuje do JČK

Dačice

Báňovice, Budíškovice, Dačice, Staré Hobzí

nadmístní

Strakonice, Vimperk

--

nadmístní

Český Krumlov

Černá v Pošumaví, Horní Planá

nadmístní

Dačice

Dešná

nadmístní

P21

Úprava vymezení KP13 Protivín dle ÚP Protivín a střet s Q100

Písek

Protivín

nadmístní

P22

Obchvat Nové Bystřice silnice II/128 vs. ochrana přírody Dívčice – plocha pro dřevozpracující průmysl vs. Natura 2000

Nová Bystřice

Nová Bystřice

nadmístní

České Budějovice

Dívčice

nadmístní

Úprava plochy pro bydlení SO11 České Budějovice – Za Stromovkou vs. poddolované území Úprava koridoru D9/5 pro obchvat Jarošova nad Nežárkou vs. zastavěné území a ochrana přírody Úprava koridoru D35/2 pro obchvat Husince vs. ochrana přírody a zastavěné území

České Budějovice

České Budějovice

nadmístní

Jindřichův Hradec

Jarošov nad Nežárkou

nadmístní

Prachatice

Husinec

nadmístní

P27

Přeshraniční propojení VTL plynovodů Strážný – Philippsreut prověřit v aktualizaci PÚR ČR

Vimperk

Strážný

republiko vý

P28

Přeshraniční propojení Český Heršlák (Ep14) prověřit v aktualizaci PÚR ČR

Kaplice

Horní Dvořiště

republiko vý

P55

Nová trasa vedení VVN 400 kV Kočín – Mírovka (v platných ZÚR záměr Ee33)

České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Tábor

--

republiko vý

P56

Doplnění vedení ZVN 400 kV Kočín – Přeštice (Ee36) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko a ochrana přírody

Blatná, České Budějovice, Prachatice, Strakonice, Vodňany

Bratronice, Cehnice, Chelčice, Chrášťovice, Čečelovice, Čejetice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Dříteň, Jinín, Krašlovice,

republik ový

P17

P18

P19

P20

P23

P24

P25

P26

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – Ee38 vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – Ee39 vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – Ep26 vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. – vypuštěno a ponecháno ÚP vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. – D27/2 vyřešeno nejedná se o nadmíst. význam, ponecháno na ÚP vyřešeno nejedná se o nadmíst. význam, ponecháno na ÚP vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D9/5 vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. akt. – D35/2 (úprava vymezení vč. RBC 773) vyřešeno Ustoupení investora (NET4GAS) od záměru. vyřešeno Ponecháno v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace jako záměr nadmístního významu vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – Ee33 (úprava vymezení) trvá Vyčleněno z 1. aktualizace ZÚR JČK (usnesení ZK 133/2014/ZK-10) – záměr Ee36



67


P57

Doplnění vedení ZVN 400 kV Kočín – Dasný (Ee37) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko a ochrana přírody

České Budějovice, Prachatice, Týn nad Vltavou, Vodňany

P58

Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK v úseku Kamenný Újezd – Dolní Třebonín (v platných ZÚR záměr D3/6)

České Budějovice, Český Krumlov

P59

Aktualizace vymezení nadregionálních biocenter dle podkladu MŽP (zpracovatel EKOTOXA, zadavatel AOPK, resp. MŽP)

--

P60

Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156 Pořizována územní studie s cílem: • dořešení obchvatu sídla Otěvěk a jeho napojení na stávající koridor obchvatu Trhových Svinů D42/8, • řešení křížení obchvatu se stávající silnicí II/157 při zohlednění zastavitelných ploch vymezených platným ÚP Trhové Sviny, • dořešení trasy obchvatu v prostoru hřbitova severně od města Trhové Sviny, případně úprava této trasy. Prověření nesouladu generelu ÚSES Táborska a generelu ÚSES Jihočeského kraje (resp. platnými ZÚR JČK) Úprava vymezení prvků ÚSES na území NP a CHKO Šumava


P61

68

P62 P65

S13 (resp. Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1) (dle čl. 122 PÚR ve znění 1. aktualizace) Prověření S13 bylo zpracováno ÚÚR v říjnu 2011

Libějovice, Malovice, Mečichov, Radomyšl, Rovná, Řepice, Skočice, Slaník, Stožice, Strakonice, Truskovice, Třebohostice, Vodňany Břehov, Čejkovice, Číčenice, Dasný, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Libějovice, Mahouš, Malovice, Němčice, Netolice, Olšovice, Pištín, Sedlec, Temelín Dolní Svince, Chlumec, Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Mojné, Opalice, Otmanka, Plav, Prostřední Svince, Roudné, Včelná

B . RU RÚ

nadmístní (prověřeno v aktualiza ci PÚR – ponecháno jako nadmístní význam)

trvá Vyčleněno z 1. aktualizace ZÚR JČK (usnesení ZK 133/2014/ZK-10) – záměr Ee37

republiko vý

trvá

--

nadmístní

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace

Trhové Sviny

Otěvěk, Trhové Sviny

nadmístní

trvá (vyřešeno částečně v ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace – D42/8)

Tábor

všechny obce Táborska

nadmístní

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace

Český Krumlov, Prachatice, Vimperk Blatná, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Třeboň, Vodňany

všechny obce na území NP a CHKO Šumava zatím bez územní identifikace obcí

nadmístní

vyřešeno ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace trvá

republik ový


B . R U RÚ

3.5.2. POPISNÉ KARTY VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ Popisné karty problémů byly zpracovány pro všechny identifikované problémy, které byly označeny jako významnější. Karta problémů se skládá z 6 částí: územní identifikace problému včetně jednoduché přehledné mapky – jmenný výčet dotčených katastrálních území, správních území obcí a správních území obcí s rozšířenou působností,

•

základní identifikace – stručné vysvětlení problému,

•

detailnější popis – podrobnější informace o vzniku problému, kterých sledovaných jevů se problém týká, jaké byly identifikovány střety apod., úroveň řešení – stručné nastínění jakými nástroji územního plánování je možné problém řešit, tedy zda ÚPD na úrovni kraje či ÚPD na úrovni obcí, případně jinými nástroji, vývoj v čase – porovnává problémy identifikované v rámci zpracované aktualizace ÚAP s problémy, které byly identifikovány v předchozí dokumentaci (nový, trvá, pominul, vyřešen apod.), grafické znázornění problému – průmět identifikovaného významnějšího problému na mapový podklad se znázorněním příslušných sledovaných jevů a střetů, pro rychlou představu o rozsahu střetu či územních podmínkách daného problému.

• • •

Grafické výřezy u jednotlivých karet problémů vycházejí z grafického zpracování problémového výkresu a pro přehledné čtení karet problémů je tedy možné využít legendy tohoto výkresu. Zejména z důvodu velkého rozsahu legendy není možné umisťovat kompletní znění legendy na každou z karet problémů. Legenda na jednotlivých kartách ukazuje pouze grafické znázornění nejdůležitějších limitů využití v území, které jsou předmětem identifikovaného střetu či problému. Pozn. Karty problémů, které již byly vyřešeny a jejich číselná označení nebyla obsazena nově identifikovanými problémy, byly vymazány. Označení a název problému

Územní identifikace problému: ORP, obec, k.ú. + mapka

Stručný popis problému, střetu atd.

Podrobnější popis, v čem spočívá identifikovaný problém, o jaké střety se jedná, jaké jsou dostupné informace apod.

Úroveň řešení problému, včetně určení v jaké ÚPD je problém řešitelný a jak: PÚR, ZÚR, ÚPD obcí.

Vývoj problému v čase: nový, trvá, vyřešen, pominul.


•

69


P1 IV. TŽK – úsek Soběslav – Doubí Úprava vymezení koridoru pro úsek D3/2 Územní identifikace problému ORP Soběslav Tábor obec

Klenovice, Košice, Myslkovice, Planá nad Lužnicí, Roudná, Sedlečko u Soběslavě, Soběslav, Zvěrotice

k. ú.

Doubí nad Lužnicí, Klenovice u Soběslavi, Košice u Soběslavi, Myslkovice, Planá nad Lužnicí, Roudná nad Lužnicí, Sedlečko u Soběslavě, Soběslav, Zvěrotice

Základní identifikace problému Úprava koridoru D3/2 – úsek Doubí nad Lužnicí (zastávka Doubí u Tábora) – Soběslav podle podrobnější dokumentace k územnímu rozhodnutí.

Detailnější popis problému Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zpracovala podrobnější projektovou dokumentaci stavby Modernizace trati Veselí n. L. - Tábor - II. část, úsek Veselí n. L. - Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí. Oprávněný investor (SŽDC) ve svém podnětu uvedl tyto důvody pro změnu vymezení koridoru D3/2: V úseku, který se dotýká katastrálních území Sedlečko u Soběslavě, Klenovice u Soběslavi a Zvěrotice, se plánovaná trasa IV. TŽK odchyluje od vymezeného koridoru D3/2. Odchylka se týká km 65,0 - 67,5 nově modernizované trati. V tomto úseku je skutečná trasa vedena v přímé cca o 200 m více na západ v těsném souběhu s již dokončenou dálnicí D3. Pro uvedenou stavbu bylo dne 29.1.2008 vydáno pod č.j 14656/07/Hř Městským úřadem Soběslav, odborem výstavby a regionálního rozvoje územní rozhodnutí, které nabylo právní moci od 19.3.2008. Dne 19.5.2014 byla pod č.j MS/10894/2014 Městským úřadem Soběslav, odborem výstavby a regionálního rozvoje vydaná změna tohoto územního rozhodnutí. Nesoulad koridoru ZÚR s trasou, pro kterou bylo vydané územní rozhodnutí, vyplynul až při pořizování změny územního plánu Sedlečko u Soběslavě. Oprávněný investor je připraven i k úhradě nákladů spojených s pořízením této aktualizace ZÚR JČK. Pozn. O podnětu oprávněného investora rozhodlo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 5. 2. 2015 usnesením č. 15/2015/ZK-15 (3. aktualizace ZÚR JČK)).


Úroveň řešení

70

ZÚR

Upravit vymezení koridoru D3/2 ve 3. aktualizaci ZÚR JČK.

ÚPD obcí

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Zásady pro územně plánovací činnost obcí jsou specifikovány v čl. (58) ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace.

Jiné

Pozn. Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny jsou podrobně řešeny v rámci procesu posuzování EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění).

Vývoj v čase Problém nový

B . RU RÚ


Měřítko 1:20 000


Grafické znázornění problému

B . R U RÚ

71


P2 Prověření lokalit pro likvidaci odpadu Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

České Budějovice

k. ú.

České Budějovice 4

Základní identifikace problému Prověřit záměr řešení likvidace odpadu na území Jihočeského kraje od roku 2024.

Detailnější popis problému Od roku 2024 bude potřeba řešit likvidaci odpadu jiným způsobem než dosud, protože zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (§ 21 odst. 7), právě od roku 2024 zakazuje sládkování. Konkrétní řešení pro likvidaci odpadu nebylo dosud stanoveno, nicméně v ÚAP České Budějovice (2014) se z podnětu Teplárny České Budějovice, a.s. objevil návrh na případné umístění spalovny (areál teplárny), případně pro zajištění jiného způsobu likvidace odpadu. Řešení problematiky budoucího způsobu likvidace komunálního odpadu v Jihočeském kraji je věnován poslední odstavec na str. 48 a navazující (kapitola 7. Závěr) dokumentu „Analýza nakládání s odpady na území JČK, 3/2013, SevenEnergy sro., kde jsou připuštěny 2 varianty likvidace komunálního odpadu s energetickým využitím: - centrální řešení ZEVO se základním zařízením v Č. Budějovicích (rozšířený systém CZT), - kapacitně menší zařízení v okresních městech s rozsáhlou sítí CZT, spalování ve vhodných spalovacích zařízeních (fluidní lože kotlů).


Vzhledem ke skutečnosti, že případná výstavba centrálního řešení likvidace odpadu bude ovlivňovat území celého kraje, jedná se u tohoto záměru o nadmístní význam. V další aktualizaci bude potřeba prověřit aktuálnost záměru a stav jeho přípravy.

72

Úroveň řešení ZÚR

Prověřit stav připravenosti záměru a případně vymezit potřebné rozvojové plochy v některé z dalších aktualizací ZÚR JČK.

ÚPD obcí

-

Jiné



B . RU RÚ


bez měřítka

Zdroj: ÚAP České Budějovice, 3. úplná aktualizace, 2014



B . R U RÚ

73


P3 VTL plynovod Prachatice – Záblatí (úprava trasy VTL plynovodu) Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Prachatice Záblatí Zábrdí

k. ú.

Horní Záblatí, Kahov, Prachatice, Stádla, Staré Prachatice, Volovice, Zábrdí u Lažišť

Základní identifikace problému Prověření střetů vymezeného koridoru Ep6 pro VTL plynovod Prachatice – Záblatí se zastavěným územím

Detailnější popis problému V koridoru vymezeném pro umístění VTL plynovodu Prachatice – Záblatí (Ep6) v platných ZÚR JČK je několik míst, kde jsou velmi významně dotčené plochy v zastavěném území. Koridor pro umístění této stavby bude potřeba v další aktualizaci prověřit a pokusit se minimalizovat tyto střety. Dle provedené základní GIS analýzy byl zjištěn střet u těchto zastavěných území města Prachatice: - Kahov - Stádla - Staré Prachatice - Volovice.


Úroveň řešení

74

ZÚR

Prověřit střety koridoru Ep6 se zastavěným územím, případně upravit vymezení koridoru v některé z dalších aktualizací ZÚR JČK.

ÚPD obcí


Jiné



B . RU RÚ


Měřítko 1:30 000



B . R U RÚ

75


P4 Prověření střetu s VTL plynovodem Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice (v platných ZÚR záměr Ep/H) Územní identifikace problému ORP Dačice Jindřichův Hradec obec

Nová Bystřice Slavonice Staré Město pod Landštejnem

k. ú.

Albeř, Blato u Hůrek, Kadolec u Slavonic, Konrac, Mutišov, Nová Bystřice, Podlesí pod Landštejnem, Pomezí pod Landštejnem, Skalka u Nové Bystřice, Slavonice, Staré Město pod Landštejnem

Základní identifikace problému Prověření střetů koridoru územní rezervy Ep/H pro VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice se zastavěným územím, zejména s Autokempingem Osika.

Detailnější popis problému Prověřit trasování územní rezervy pro VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice (Ep/H), jelikož prochází přímo areálem fungujícího Autokempingu Osika (zastavěné území dle platného územního plánu). V další aktualizaci ZÚR JČK prověřit stav přípravy tohoto záměru a případně upravit vymezení územní rezervy mimo zastavěné území, resp. Autokemping Osika.


Úroveň řešení

76

ZÚR

V další aktualizaci ZÚR JČK prověřit stav přípravy tohoto záměru, upravit vymezení územní rezervy Ep/H.

ÚPD obcí


Jiné



B . RU RÚ


Měřítko 1:28 000



B . R U RÚ

77


P5 Zohlednit typologii dle SRR ČR Územní identifikace problému ORP území celého kraje obec

-

k. ú.

-

Základní identifikace problému Zohlednění typologie území dle Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 (SRR ČR). Úkol vyplývající z PÚR ČR ve znění 1. aktualizace.


Detailnější popis problému Politika územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace, účinná od 17.4.2015, zadala v části 3 Rozvojové oblasti a rozvojové osy nový úkol pro územní plánování – čl. (39) písm. d) „V zásadách územního rozvoje nebo při jejich aktualizacích, podle konkrétních podmínek a možností území, zohlednit typologii obsaženou ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-2020.“ Úkolem pro další aktualizaci ZÚR JČK bude prověřit vymezené rozvojové oblasti a osy, vč. stanovených zásad pro územně plánovací činnost a rozhodování v území, ve vztahu k typologii území. Typologie území dle SRR ČR rozdělila území ČR do 3 typů – rozvojová území, stabilizovaná území a periferní území. Stabilizovaná a periferní území (dle SRR ČR … venkov) se vyznačují hustotou zalidnění do 100 obyvatel/km2. Rozvojová území – metropolitní oblasti (nad 300 tis. obyvatel), sídelní aglomerace (100 – 300 tis. obyvatel), regionální centra (25 – 100 tis. obyvatel). Rozvojová území těchto 3 typů jsou vysoce urbanizovaným územím s problémy a předpoklady pro urbánní rozvoj. Typologie rozlišuje území na venkov s hustotou zalidnění do 100 obyvatel/km2 a na urbanizované oblasti s hustotou zalidnění nad 100 obyvatel/km2.

78


Prověřit v další aktualizaci ZÚR JČK rozvojové oblasti a osy ve vztahu k typologii území ČR.

ÚPD obcí Jiné


B . RU RÚ


Schéma



B . R U RÚ

79


P6 Záměr elektroenergetiky E20 pro dvojité vedení ZVN 400 kV Dasný-Slavětice Územní identifikace problému ORP České Budějovice, Třeboň, Jindřichův Hradec, Dačice obec

Chotýčany, České Budějovice, Český Rudolec, Člunek, Dačice, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Dynín, Hatín, Hluboká nad Vltavou, Horní Pěna, Hospříz, Hrdějovice, Hůry, Kačlehy, Klec, Kostelní Vydří, Kunžak, Libníč, Lišov, Lomnice nad Lužnicí, Mazelov, Neplachov, Novosedly nad Nežárkou, Plavsko, Ponědraž, Stráž nad Nežárkou, Ševětín, Úsilné, Vitín, Volfířov, Vydří, Záblatí

Základní identifikace problému Záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV Dasný – Slavětice s označením E20 dle PÚR ČR ve znění 1. aktualizace.

Detailnější popis problému Záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV Dasný – Slavětice je zakotven v čl. (150i) PÚR ČR ve znění 1. aktualizace (s účinností od 17. 4. 2015). Důvodem vymezení tohoto záměru je zajištění koridoru vedení a plochy elektrické stanice umožňující navýšení výkonu zdroje, transport výkonu z výrobny (JE Temelín) do oblastí spotřeby a zajištění spolehlivosti v oblasti jižní Moravy. K prověření účelnosti a reálnosti záměru bylo určeno MPO ve spolupráci s dotčenými kraji (Jihočeský kraj, Vysočina a Jihomoravský kraj). Úkolem územního plánování bude po dokončení prověření účelnosti a reálnosti prověřit územní podmínky a pro tento záměr vymezit územní rezervu nebo již koridor. Z následujícího grafického zobrazení záměru je zřejmé, že záměr prochází velmi cennými územími jak z pohledu ochrany životního prostředí, tak i krajinného rázu a ochrany vod (CHKO, přírodní parky, Natura 2000, KPZ, CHOPAV aj.)


Úroveň řešení

80

ZÚR

Prověřit územní podmínky pro umístění záměru na základě prověření MPO a vymezit koridor nebo územní rezervu pro záměr E20 v některé z dalších aktualizací ZÚR JČK.

ÚPD obcí


Jiné



B . RU RÚ


B . R U RÚ



Zdroj: Politika územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace, účinná od 17. 4. 2015

81


P7 Záměr plynárenství P15 VTL plynovod Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko Územní identifikace problému ORP Jindřichův Hradec, Třeboň, Trhové Sviny, Kaplice obec

Benešov nad Černou, Borovany, Cep, Dolní Dvořiště, Hatín, Horní Stropnice, Hrachoviště, Jílovice, Jindřichův Hradec, Kamenná, Kardašova Řečice, Lodhéřov, Majdalena, Malonty, Mladošovice, Nové Hrady, Novosedly nad Nežárkou, Olešnice, Petříkov, Pístina, Plavsko, Pohorská Ves, Polště, Příbraz, Ratiboř, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Suchdol nad Lužnicí, Trhové Sviny, Třeboň, Velký Ratmírov, Vydří, Žár

Základní identifikace problému Záměr VTL plynovodu Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko s označením P15 dle PÚR ČR ve znění 1. aktualizace. Detailnější popis problému Záměr VTL plynovodu Mozart z oblasti Lodhéřov/Veselí nad Lužnicí na hranice ČR/Rakousko je zakotven v čl. (160d) PÚR ČR ve znění 1. aktualizace (s účinností od 17. 4. 2015). Důvodem vymezení tohoto záměru je zajištění koridoru pro tento plynovod a plochy pro podzemní zásobník plynu. K prověření účelnosti a reálnosti záměru bylo určeno MPO ve spolupráci s MŽP a dotčenými kraji (Jihočeský kraj a Vysočina). Trasování zajišťuje pro MPO společnost České plynovody, a.s. Úkolem územního plánování bude po dokončení prověření účelnosti a reálnosti prověřit územní podmínky a pro tento záměr vymezit územní rezervu nebo již koridor. Z následujícího grafického zobrazení záměru je zřejmé, že záměr prochází velmi cennými územími jak z pohledu ochrany životního prostředí, tak i krajinného rázu a ochrany vod (CHKO, přírodní park, Natura 2000, KPZ, CHOPAV aj.)


Pozn. Zatím existuje pouze první návrh trasy tohoto plynovodu NW 500 (Mozart) Lodhéřov – Leopoldschlag (Rakousko) ve 2 variantách. Studii zpracovala společnost Hutní projekt, a.s., Frýdek Místek pro společnost České plynovody, a.s.

82


Prověřit územní podmínky pro umístění záměru na základě prověření MPO a vymezit koridor nebo územní rezervu pro záměr P15 v některé z dalších aktualizací ZÚR JČK.

ÚPD obcí


Jiné



B . RU RÚ


B . R U RÚ



Zdroj: Politika územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace, účinná od 17. 4. 2015

83


P8 Stávající úrovňová křížení železnic a silnic I. třídy Územní identifikace problému ORP Český Krumlov Prachatice obec

Horní Planá Lenora

k. ú.

Horní Planá Lenora

Základní identifikace problému Úrovňová křížení silnic 1. třídy s železnicí na významných silničních tazích, tedy na silnicích I. třídy Detailnější popis problému Z důvodu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na významných silničních tazích je potřeba mimo jiné vyřešit zbývající úrovňová křížení silnic a železnic. V Jihočeském kraji se nachází celkem 4 zcela nezabezpečené přejezdy (z toho 2 nezabezpečené vlečky).


Na území Jihočeského kraje byly identifikovány následující úrovňové přejezdy na silnicích I. třídy: - ORP Blatná … 4 přejezdy na silnici I/20 (v obcích Sedlice, Blatná, Tchořovice), - ORP České Budějovice … 2 přejezdy na silnici I/3 (v obcích Kamenný Újezd, České Budějovice), - ORP Český Krumlov … 1 minimálně zabezpečený přejezd na silnici I/39 (Horní Planá, resp. Hůrka), - ORP Jindřichův Hradec … 4 přejezdy na silnici I/23 (v obcích Jindřichův Hradec, Jarošov nad Nežárkou, Kardašova Řečice, Záhoří), - ORP Kaplice … 1 přejezd na silnici I/3 (v obci Střítež), - ORP Písek … 1 přejezd na silnici I/19 (v obci Mirovice), - ORP Prachatice … 1 minimálně zabezpečený přejezd na silnici I/39 (Lenora), 1 zabezpečený přejezd na silnici I/39 (Volary), - ORP Soběslav … 2 přejezdy na silnici I/3 (Veselí nad Lužnicí), a na silnici I/23 (v obci Řípec), - ORP Strakonice … 2 přejezdy na silnici I/4 (Strunkovice nad Volyňkou), a na silnici I/22 (Horní Poříčí), - ORP Třeboň … 4 přejezdy na silnici I/24 (Suchdol nad Lužnicí, Cep, Lužnice, Lomnice nad Lužnicí), - ORP Vimperk … 1 přejezd na silnici I/4 (Vimperk), - ORP Vodňany … 1 přejezd na silnici I/20 (Libějovice). Pozn. Čerpáno z databanky ŘSD k 1.1.2015.

84


Prověřit v další aktualizaci ZÚR JČK stav přípravy opatření na minimálně zabezpečených přejezdech zejména na páteřní silnici I/39 v obcích Horní Planá (Hůrka) a Lenora.

ÚPD obcí


Jiné


B . RU RÚ


Měřítko 1:750 000



B . R U RÚ

85


P9 Nenávaznost vymezení některých prvků ÚSES na hranicích s Plzeňským krajem Územní identifikace problému ORP Strakonice Vimperk obec

Kalenice, Kladruby, Krejnice, Nicov, Nová Ves, Strašice, Střelské Hoštice, Vacov, Volenice

k. ú.

-

Základní identifikace problému Prověřit řešení návaznosti některých prvků ÚSES na hranici s Plzeňským krajem.

Detailnější popis problému V rámci kontroly návaznosti systémů ÚSES mezi Jihočeským krajem a sousedícími kraji byly zjištěny nenávaznosti na hranicích s Plzeňským krajem – jedná se o tyto prvky: RBC 795 … dotčené obce: Vacov (VI), RBC 802 … dotčené obce: Volenice (ST), Strašice (ST), RBC 803 … dotčené obce: Střelské Hoštice (ST), NBK 113 … dotčené obce: Střelské Hoštice (ST), Kladruby (ST), Kalenice (ST), RBK 332 … dotčené obce: Krejnice (ST), Volenice (ST), RBK 334 … dotčené obce: Volenice (ST), Strašice (ST), Nová Ves (ST), RBK 347 … dotčené obce: Vacov (VI), Nicov (VI), RBK 351 … dotčené obce: Vacov (VI). Nesoulad některých prvků byl konstatován s příslibem řešení v některé z dalších aktualizací v kapitole 7. odůvodnění 1. aktualizace ZÚR JČK.


Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví (KÚ JČK) připravuje aktualizaci Generelu nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Jihočeského kraje, kde budou uvedené nesoulady prověřovány za účasti autorizované osoby. Při zpracování této aktualizace bude nutné spolupracovat s Plzeňským krajem.

86


Prověřit návaznosti uvedených prvků ÚSES za účasti autorizované osoby a upravit vymezení v některé z dalších aktualizací ZÚR JČK.

ÚPD obcí

-

Jiné

Spolupracovat na řešení nenávazností s Plzeňským krajem.


B . RU RÚ


bez měřítka



B . R U RÚ

87


P10 Výrazné omezení rozvoje sídel velkým množstvím přírodně chráněných ploch Územní identifikace problému ORP Celé území Jihočeského kraje obec

-

k. ú.

-

Základní identifikace problému Výrazná omezení sídel vzhledem k velkému množství vymezených ploch pro ochranu přírody a krajiny i v bezprostředním okolí existujících sídel. Detailnější popis problému Území Jihočeského kraje je velmi cenné z pohledu kvalitního životního prostředí, což je na jednu stranu velice pozitivní, ale na druhou stranu velice svazující z pohledu případného dalšího rozvoje měst a obcí. Na území kraje se nacházejí tato významnější plošně chráněná území: - lokality Natura 2000 – ptačí oblasti … zaujímají celkem 1 553,4 km2, což činí 15,4 % území kraje, - lokality Natura 2000 – EVL … zaujímají celkem 1 636,3 km2, což činí 16,3 % území kraje, - migračně významná území (MVU) … zaujímají celkem 62 % území kraje (nejvíce z ČR), - Národní park Šumava (NPŠ) … zaujímá 340,7 km2, což činí 3,4 % území kraje, - Chráněné krajinné oblasti (CHKO) … zaujímají celkem 1 640,3 km2, což činí 16,3 % území kraje, - Přírodní parky (PřP) … zaujímají celkem 1 035,9 km2, což činí 10,3 % území kraje, Celkově (se zohledněním plošných překryvů) činí plocha území zvýšené ochrany přírody (bez migračních území) 35 % území kraje (3 521 km2).


Tento problém není řešitelný nástroji územního plánování. Jediným orgánem, který se může v této věci pokusit o nějaké řešení, jsou orgány ochrany životního prostředí (MŽP, příslušné odbory KÚ a příp. ORP).

88


Neřešitelné nástroji územního plánování.

ÚPD obcí

Neřešitelné nástroji územního plánování.

Jiné

Iniciovat alespoň prověření vymezených lokalit pro ochranu přírody a krajiny z pohledu jejich aktuálnosti (existence chráněných druhů, zohlednění člověka jako součásti přírody).


B . RU RÚ


bez měřítka



B . R U RÚ

89


P12 Železnice Veselí nad Lužnicí - Jihlava Územní identifikace problému ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Soběslav, Třeboň obec

Bednárec, Bednáreček, Borek, České Budějovice, Dolní Žďár, Doňov, Doubravice, Dunajovice, Horní Skrýchov, Hrdějovice, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Ledenice, Libín, Libníč, Lišov, Novosedly nad Nežárkou, Pístina, Plavsko, Pleše, Popelín, Rodvínov, Řípec, Srubec, Staré Hodějovice, Stráž nad Nežárkou, Štěpánovice, Třeboň, Újezdec, Úsilné, Velký Ratmírov, Veselí nad Lužnicí, Vydří, Záhoří, Zlukov

Základní identifikace problému Zvýšení výkonnosti tratě Veselí nad Lužnicí – Jihlava, variantní řešení. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailnější popis problému SŽDC, s.o. si nechala v listopadu 2009 zpracovat studii „Zvýšení výkonnosti tratě Veselí nad Lužnicí – Jihlava , vč. odstranění úvraťových jízd v ŽST Jihlava“, kterou zpracovala společnost SUDOP PRAHA, a.s. Studie vypracovala 3 varianty – optimalizace, modernizace a nová trať. Závěr studie doporučil dále sledovat variantu optimalizace, ale dle posledních konzultací s Ing. Válečkem (SŽDC, listopad 2012) nebylo dosud rozhodnuto, která varianta bude vybrána k dalšímu rozpracování. Aktuálně je připravováno zpracování nové technicko-ekonomické studie pro tuto trať (informace z dopravního výboru - Ing. Študlar, 15.6.2015). Další aktualizace ZÚR JČK by měla prověřit stav tohoto záměru. Velká část území dotčeného záměrem je součástí migračně významného území. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále byl identifikován střet s 2. zónou CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev, půdou 1. třídy ochrany, dobývacími prostory, CHLÚ, ložisky nerostných surovin, lesy zvláštního určení, lokalitami Natura 2000 (EVL i ptačí oblast), poddolovaným územím a s prvky ÚSES.

90

Úroveň řešení V další aktualizaci prověřit vymezení koridoru pro zvýšení výkonnosti tratě dle aktuálních ZÚR závěrů (konzultace se SŽDC) a dále zajistit podmínky pro zachování přírodně cenného území, eliminaci střetů. Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. ÚPD Zásady pro územně plánovací činnost obcí jsou specifikovány v čl. (58) ZÚR JČK obcí ve znění 1. aktualizace. Jiné


Vývoj v čase Problém trvá

B . RU RÚ





B . R U RÚ

91


P56 Doplnění vedení ZVN 400 kV Kočín – Přeštice (Ee36a, Ee36b) Územní identifikace problému ORP Blatná, České Budějovice, Prachatice, Strakonice, Vodňany obec

Bratronice, Cehnice, Chelčice, Chrášťovice, Čečelovice, Čejetice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Dříteň, Jinín, Krašlovice, Libějovice, Malovice, Mečichov, Radomyšl, Rovná, Řepice, Skočice, Slaník, Stožice, Strakonice, Truskovice, Třebohostice, Vodňany

k. ú.

Albrechtice, Bratronice, Cehnice, Chelčice, Chrášťovice, Chvalešovice, Čečelovice, Černěves u Libějovic, Číčenice, Domanice, Doubravice u Strakonic, Drahonice, Jinín, Kaletice, Krašlovice, Krtely, Leskovice u Radomyšle, Lidmovice, Malovice u Netolic, Mečichov, Mladějovice, Modlešovice, Nahošín, Nestanice, Radomyšl, Rovná u Strakonic, Řepice, Sedlíkovice, Sedliště u Mladějovic, Skočice, Slaník, Stožice, Truskovice, Třebohostice, Vodňany, Záblatí

Základní identifikace problému Požadavek na vymezení koridoru pro energetický záměr. Koridor pro energetický záměr X ochrana památkové péče X ochrana přírody a krajiny Detailnější popis problému Plánovaný záměr doplnění vedení ZVN 400 kV Kočín – Přeštice byl součástí návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK ve dvou variantách z důvodu střetu s PR Radomilická mokřina (Ee36a, Ee36b) jako záměr republikového významu. Z důvodu nedohody mezi stanovisky Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo rozhodnuto Zastupitelstvem Jihočeského kraje o vyčlenění tohoto záměru do samostatné aktualizace ZÚR JČK – usnesení č. 133/2014/ZK-10 (2. aktualizace ZÚR JČK). Tento záměr byl prověřen i v rámci 1. aktualizace PÚR ČR a byl doplněn požadavek na jeho vymezení do článku (150j) aktualizované PÚR ČR.


V rámci navržené trasy byly identifikovány následující střety – s krajinnou památkovou zónou (KPZ) Libějovicko – Lomecko, s dobývacím prostorem Záblatí II, s CHLÚ Krašlovice a Záblatí, s lesy zvláštního určení, s ložisky nerostných surovin Záblatí a Malovice, NRBC Řežabinec, RBC Radomilická mokřina, V Lučinách a Podvinice, se zastavěným územím Vodňany a Stožice, s přírodní rezervací Radomilická mokřina, s přírodní památkou Pastvina u Přešťovic, s přírodními parky Pálenec a Svobodné hory, s poddolovaným územím Bratronice-Nahošín a s lokalitami Natura 2000 – EVL Radomilická mokřina a Pastvina u Přešťovic. Trasa vedení ZVN 400 kV musí být co nejcitlivěji přizpůsobena členitosti terénu, aby pokud možno minimálně ovlivnila krajinný ráz.

92

Úroveň řešení Dohodnout a následně vymezit ve 2. aktualizaci ZÚR JČK koridor pro záměr Ee36 v trase, která ZÚR bude pro dotčené orgány z pohledu identifikovaných střetů přijatelná. Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. ÚPD Zásady pro územně plánovací činnost obcí jsou specifikovány v čl. (58) ZÚR JČK obcí ve znění 1. aktualizace. Pozn. Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny jsou podrobně řešeny v rámci procesu posuzování Jiné EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Vývoj v čase Problém trvá.

B . RU RÚ





B . R U RÚ

93


P57 Doplnění vedení ZVN 400 kV Kočín – Dasný (Ee37a, Ee37b) Územní identifikace problému ORP České Budějovice, Prachatice, Týn nad Vltavou, Vodňany obec

Břehov, Čejkovice, Číčenice, Dasný, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Libějovice, Mahouš, Malovice, Němčice, Netolice, Olšovice, Pištín, Sedlec, Temelín

k. ú.

Bavorovice, Břehov, Chvalešovice, Čejkovice u Hluboké nad Vltavou, Černěves u Libějovic, Češnovice, Číčenice, Dasný, Dříteň, Kočín, Krtely, Mahouš, Malé Chrášťany, Malovice u Netolic, Němčice u Netolic, Nestanice, Netolice, Olšovice, Pištín, Vlhlavy, Záblatí

Základní identifikace problému Požadavek na vymezení koridoru pro energetický záměr. Koridor pro energetický záměr X ochrana památkové péče X ochrana přírody a krajiny

Detailnější popis problému Plánovaný záměr doplnění vedení ZVN 400 kV Kočín – Dasný byl součástí návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK ve dvou variantách z důvodu střetu s PR Radomilická mokřina (Ee37a, Ee37b) jako záměr republikového významu. Z důvodu nedohody mezi stanovisky Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo rozhodnuto Zastupitelstvem Jihočeského kraje o vyčlenění tohoto záměru do samostatné aktualizace ZÚR JČK – usnesení č. 133/2014/ZK-10 (2. aktualizace ZÚR JČK).


Tento záměr byl prověřen i v rámci 1. aktualizace PÚR ČR a byl ponechán k řešení coby záměr nadmístního významu. Záměr Ee37 je tudíž nutné v další aktualizaci řešit jako záměr nadmístního významu, nikoliv republikového.

94

Úroveň řešení Dohodnout a následně vymezit ve 2. aktualizaci ZÚR JČK koridor pro záměr nadmístního ZÚR významu Ee37 v trase, která bude pro dotčené orgány z pohledu identifikovaných střetů přijatelná. Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. ÚPD Zásady pro územně plánovací činnost obcí jsou specifikovány v čl. (58) ZÚR JČK obcí ve znění 1. aktualizace. Pozn. Střety se zájmy ochrany přírody a krajiny jsou podrobně řešeny v rámci procesu posuzování Jiné EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Vývoj v čase Problém trvá.

B . RU RÚ





B . R U RÚ

95


P58 Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK v úseku Kamenný Újezd – Dolní Třebonín (v platných ZÚR záměr D3/6) Územní identifikace problému ORP České Budějovice Český Krumlov obec

k. ú.

Dolní Třebonín Chlumec Kamenný Újezd Roudné Včelná Dolní Svince, Chlumec, Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Mojné, Opalice, Otmanka, Plav, Prostřední Svince, Roudné, Včelná

Základní identifikace problému Požadavek na hledání nového dopravního řešení trasy IV. TŽK v úseku D3/6.

Detailnější popis problému Na základě námitek obce Kamenný Újezd (KUJCK 37440/2010 OREG/1) a obce Dolní Třebonín (KUJCK 37474/2010 OREG/1), které zásadně nesouhlasí s navrženou trasou železničního koridoru pro IV. TŽK v úseku D3/6, je třeba pokusit se najít nové dopravní řešení pro tento záměr. Trasa obsažená v původním znění ZÚR JČK byla převzata jako tzv. optimalizovaná varianta z vyhledávací studie IV. TŽK, jejímž zpracovatelem byla společnost IKP Consulting Engineers, spol. s r.o. Zástupci obou zmiňovaných obcí požadují hledat variantu, která by zabránila další fragmentaci obcí a pokud možno se přimkla k navržené dálnici D3.


Ani v rámci 1. aktualizace nebylo k dispozici prověření nové trasy této části IV. TŽK. SŽDC od konce roku 2014 připravuje zadání pro novou vyhledávací studii, která by se pokusila najít nové alternativní řešení pro vedení IV. TŽK tak, aby nedocházelo k významnému ovlivnění života dotčených obcí.

96

Úroveň řešení V ZÚR je závazně vymezen koridor záměru D3 (IV. TŽK), ale v další aktualizaci ZÚR je třeba ZÚR prověřit stav pořízení nové vyhledávací studie a případně provést úpravu vymezení tohoto koridoru. Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. ÚPD Zásady pro územně plánovací činnost obcí jsou specifikovány v čl. (58) ZÚR JČK obcí ve znění 1. aktualizace. Potřeba spolupracovat se SŽDC při zpracování nové vyhledávací studie pro hledání alternativní Jiné trasy vedení IV. TŽK v úseku mezi Českými Budějovicemi a hranicemi ČR (resp. Dolním Dvořištěm). Vývoj v čase Problém trvá.

B . RU RÚ


Měřítko 1:70 000



B . R U RÚ

97


P60 Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156 (v platných ZÚR záměr D42/8) Územní identifikace problému ORP Trhové Sviny obec

Trhové Sviny

k. ú.

Otěvěk Trhové Sviny

Základní identifikace problému Vymezen koridor pro obchvat Trhových Svinů – nutno však řešit ještě navazující dopravní problém v místní části Otěvěk. Detailnější popis problému Obchvat Trhových Svinů byl v 1. aktualizaci ZÚR JČK vymezen jako záměr D42/8. V souvislosti s tímto obchvatem je pořizována územní studie s cílem: • dořešení obchvatu sídla Otěvěk a jeho napojení na stávající koridor obchvatu Trhových Svinů D42/8, • řešení křížení obchvatu se stávající silnicí II/157 při zohlednění zastavitelných ploch vymezených platným ÚP Trhové Sviny, • dořešení trasy obchvatu v prostoru hřbitova severně od města Trhové Sviny, případně úprava této trasy. V současnosti je vybraný zpracovatel této územní studie, předpokládaný termín dokončení je 12/2015. Závěry této územní studie budou převzaty do některého z dalších aktualizací ZÚR JČK.


Úroveň řešení

98

ZÚR ÚPD obcí Jiné

Do další aktualizace ZÚR je třeba zahrnout dopravní řešení dle výsledků pořizované územní studie. Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Zásady pro územně plánovací činnost obcí jsou specifikovány v čl. (58) ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace. Dokončit pořízení územní studie pro zmíněné dopravní řešení v souvislosti s obchvatem Trhových Svinů.

Vývoj v čase Problém trvá.

B . RU RÚ


Schéma



B . R U RÚ

99


P65 Záměr S13 + úkol dle čl. (196) (dříve „Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1“) Územní identifikace problému ORP Blatná, České Budějovice, Milevsko, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, Vodňany obec

Bernartice, Blatná, Chýnov, Čejkovice, České Budějovice, Čížová, Dasný, Dívčice, Dobev, Dolní Hořice, Dolní Novosedly, Dražice, Drhovice, Drhovle, Hajany, Hluboká nad Vltavou, Křenovice, Libějovice, Lnáře, Malovice, Meziříčí, Nová Ves u Chýnova, Opařany, Písek, Pištín, Podolí I, Protivín, Předotice, Řepeč, Sedlec, Sedlice, Tábor, Tchořovice, Temešvár, Velká Turná, Vodňany, Záhoří

Základní identifikace problému Záměr s označením S13 dle PÚR ČR ve znění 1. aktualizace.


Detailnější popis problému Záměr S13 je zakotven v čl. (122) PÚR ČR ve znění 1. aktualizace (s účinností od 17. 4. 2015). Důvodem vymezení tohoto záměru bylo převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. Článek (122) vymezující republikový záměr kapacitní silnice S13 byl v PÚR ČR ve znění 1. aktualizace upraven na základě výsledků prověření („Prověřit účelnost a možnosti paralelního jižního spojení západvýchod“) MMR v součinnosti s MD ČR, MŽP ČR a dotčenými kraji. Nově jsou dle výsledků prověření sledovány tyto 2 trasy: a) (Plzeň) – D5 – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice; b) Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1. V současnosti je záměr S13 součástí ZÚR JČK ve znění 1. aktualizace jako množina záměrů na silnicích I. třídy na území Jihočeského kraje, ale v trasách dle původního znění ZÚR JČK, tedy v těchto trasách: a) (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Blatná – Nová Hospoda (R4) – Písek – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) - po silnicích I/20, I/34, b) (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Strakonice (I/4) – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) - po silnici I/22, I/20, I/34. Aktualizací PÚR ČR byla změněna zejména trasa b), která podle nového znění končí v Č. Budějovicích. Prověření zbývající části z pohledu zlepšení průjezdnosti v trase České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – D1 bylo uloženo Jihočeskému, Jihomoravskému kraji a Vysočině v samostatném úkolu v čl. (195) aktualizovaného znění PÚR ČR.

100


Prověřit v ZÚR JČK upravené záměry dle aktualizace PÚR ČR, zejména nový směr S13 dle písm. b) v úseku „Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1“.

ÚPD obcí


Jiné Vývoj v čase Problém trvá.

B . RU RÚ


schéma

Zdroj: PÚR ČR ve znění 1. aktualizace, 15.4.2015



B . R U RÚ

101


4. GRAFICKÁ ČÁST Grafická část 2. aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je vyhotovena v měřítku 1:100.000 a je složena ze 4 výkresů v souladu s § 4 odst. 4 vyhlášky: • výkres urbanistických, architektonických a dalších hodnot, • výkres limitů využití území, • výkres záměrů na provedení změn v území, • problémový výkres.


Další doplňující texty, tabulky, kartogramy a grafy jsou součástí textové části rozboru udržitelného rozvoje území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou obsaženy v samostatné části A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

102

B . RU RÚ


B . R U RÚ

SEZNAM TABULEK TABULKA 1 – ZAŘAZENÍ INDIKÁTORŮ DO JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.............................................................................32 TABULKA 2 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V SÍDLECH ORP ..................................................................33 TABULKA 3 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V SÍDLECH ORP...............................................................................35 TABULKA 4 – VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V SÍDLECH ORP ........................................37 TABULKA 5 –PODÍL KLADNĚ HODNOCENÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2013, 2015..39 TABULKA 6 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2015......................................................41 TABULKA 7 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ DLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2015..................................................42 TABULKA 8 – PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL DLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2015 ......................43 TABULKA 9 – VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ Z NÁSLEDNĚ VYDANÉ 1. AKTUALIZACE PÚR ČR ......................................................................................51 TABULKA 10 – TABULKA VYHODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ.................................................................................................56 TABULKA 11 – MATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ.....................................................................................................................................................................62 TABULKA 12 – STŘETY DOPRAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ..................................................63 TABULKA 13 – STŘETY ZÁMĚRŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ......................................................................63 TABULKA 14 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ...................................................63 TABULKA 15 – SOUHRNNÝ VÝČET VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ ..................................................................................................................................64

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V PODROBNOSTI OBCÍ DLE VYHODNOCENÍ V ÚAP KRAJE 2015 ..................................................40 OBRÁZEK 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...............................45 OBRÁZEK 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ...........................................46 OBRÁZEK 4 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK A POTENCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL................47 OBRÁZEK 5 – ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY DLE PLATNÝCH ZÚR JČK VE ZNĚNÍ 1. AKTUALIZACE V KONTEXTU VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 2015.........................................................................................................................................................................................48

SEZNAM GRAFŮ

Kapitola: Seznam tabulek

GRAF 1 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V SÍDLECH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE.........................................33 GRAF 2 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V SÍDLECH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE.....................................................35 GRAF 3 – VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ V SÍDLECH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ..............37

103


SEZNAM ZKRATEK akt. AOPK ČR BRKO CR CZT ČOV ČR ČSÚ D DI DN DO DP DSS EU EVL FVE generel ÚSES GIS HMP CHKO CHLÚ ISOH JČK JETE JMK KHK KROK KÚ JČK KVK LAPV

Kapitola: Seznam zkratek

LBK LPIS MD ČR MMR ČR MOS/MIS MSK MZCHÚ MŽP ČR NP NPP NPR NUTS 2

104

OLK ORP PBK PLO PN PO POH POPD POÚ PP

aktualizace Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Biologicky rozložitelný komunální odpad Cestovní ruch Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dálnice Dopravní infrastruktura Jmenovitý průměr v mm (plynovod) Dotčený orgán Dobývací prostor Dopravní sektorová strategie Evropská unie Evropsky významná lokalita (součást soustavy Natura 2000) Fotovoltaická elektrárna Generel nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v Jihočeském kraji Geografický informační systém Hlavní město Praha Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Informačního systému odpadového hospodářství Jihočeský kraj Jaderná elektrárna Temelín Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj databáze údajů o krajích a okresech Krajský úřad Jihočeského kraje Karlovarský kraj Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z připravovaného generelu Mze, dříve Směrný vodohospodářský plán) Liberecký kraj Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Databáze údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému Moravskoslezský kraj Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí ČR Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Region soudržnosti Jihozápad. Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics Olomoucký kraj Obec s rozšířenou působností (obec 3. Typu) Pardubický kraj Přírodní lesní oblasti Jmenovitý tlak v barech (plynovod) Ptačí oblasti (součást soustavy Natura 2000) Plán odpadového hospodářství Plán otvírky, přípravy a dobývání Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. Typu) Přírodní památka

B . R U RÚ


PÚR 2015 PZK R RES SČK SI SII SIII SKO SLDB SPA STL Superstrategie

SZ SŽDC TI tis. TTP ULK ÚAP ÚP ÚPČ ÚPD ÚP VÚC ÚS ÚSES ÚÚR ÚZOP VPCHÚ VLC VÚ VTL VVTL vyhláška VYS ZEVO ZCHÚ ZLK ZPF ZÚR JČK žst.

Přírodní rezervace Pozemky určení k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 20. července 2009 usnesením č. 929 Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 15. dubna 2015 usnesením č. 276 Plzeňský kraj Rychlostní silnice Registr ekonomických subjektů Středočeský kraj Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Směsný komunální odpad Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů Ptačí oblasti (součást soustavy Natura 2000) Středotlaký plynovod Dokument Ministerstva dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“, verze 03/2011 pro meziresortní připomínkování Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Správa železniční dopravní cesty Technická infrastruktura tisíc Trvalé travní porosty Ústecký kraj Územně analytické podklady Územní plán Územně plánovací činnost Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní studie Územní systém ekologické stability Ústav územního rozvoje České republiky Území zvýšené ochrany přírody Velkoplošná chráněná území přírody Veřejné logistické centrum Vojenský újezd Vysokotlaký plynovod Velmi vysokotlaký plynovod Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti Kraj Vysočina Zařízení pro energetické využití odpadů Zvláště chráněná území přírody Zlínský kraj Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Železniční stanice

Kapitola: Seznam zkratek

PR PUPFL PÚR 2008

B . R U RÚ

105


POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE [1] [2] [3] [4] [5] [6]

[7]

[8] [9] [10] [11] [12] [13]

[14] [15]

[16]

[17]

[18]

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

[19]

106

[20]

[21] [22]

[23]

Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2013 (vč. všech předchozích) Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2013, ČSÚ Český statistický úřad, dostupné z internetu: , Statistické ročenky Jihočeského kraje 2014 a starší, ČSÚ Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020 Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji 2004 včetně všech jeho změn (poslední 5. změna k 16. 5. 2013), dostupné z internetu: Politika územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace, dostupné z internetu: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ve znění 1. aktualizace, účinné od 6. 1. 2015 Územně analytické podklady pro správní obvod Blatná, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod České Budějovice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Český Krumlov, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Dačice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Jindřichův Hradec, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Kaplice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Milevsko, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Písek, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Prachatice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Soběslav, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Strakonice, 2014, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Tábor, 2014, dostupné z internetu:

B . R U RÚ


B . R U RÚ

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

[24] Územně analytické podklady pro správní obvod Trhové Sviny, 2014, dostupné z internetu: [25] Územně analytické podklady pro správní obvod Třeboň, 2014, dostupné z internetu: [26] Územně analytické podklady pro správní obvod Týn nad Vltavou, 2014, dostupné z internetu: [27] Územně analytické podklady pro správní obvod Vimperk, 2014, dostupné z internetu: [28] Územně analytické podklady pro správní obvod Vodňany, 2014, dostupné z internetu: [29] Metodický návod Pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, dostupné z internetu: , zveřejněno 16. 3. 2015 [30] Metodika Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013, listopad 2009, dostupné z internetu: [31] Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, březen 2011, dostupné z internetu: [32] Migrační koridory pro velké savce v České republice, EVERNIA spol. s r. o., informační leták 2010 [33] Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009 [34] Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně středovýchodní Evropy (INTERREG IIIB - CADSES RePUS), dostupné z internetu: [35] Srovnání makroekonomických ukazatelů, RIS, dostupné z internetu: [36] Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013 [37] Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 - 2020, dostupné z internetu: , zveřejněno 12. 7. 2013 [38] Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Jihočeský kraj - analýza výsledků, ČSÚ, dostupné z internetu: , zveřejněno 30. 9. 2013

107

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

Recommend Documents