ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

2011

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 1. AKTUALIZACE 1. aktualizace PODKLADY A. A. PODKLADY

Zpracovatel: Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76 E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111 Datum: 27. dubna 2011 Verze: 1.2 PO ZAPRACOVÁNÍ PŘIPOMÍNEK OPONENTŮ

po

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 2011

B. RURÚ

ZPRACOVATEL Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76 E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová – koordinace, pracovník splňující kvalifikační předpoklady Ing. Michaela Nováková Ing. Štěpán Luksch Ing. Zuzana Körnerová

Ing. arch. Radek Boček (KÚ, OREG) – pořizovatel ZÚR JČK Ing. Luboš Průcha (KÚ, OREG) – regionální rozvoj, energetika Ing. Petr Maroš (KÚ, OEZI) – regionální rozvoj, hospodářské podmínky RNDr. Jana Krejsová (členka rady) – horninové prostředí a geologie Ing. Jaromír Slíva (člen rady) – hospodářské podmínky JUDr. Luboš Průša (ředitel KÚ) – sociodemografické podmínky Ing. Ivan Študlar (poradce hejtmana) – dopravní a technická infrastruktura Ing. Hana Zahradníková (KÚ, OZZL) – vodní hospodářství a integrovaná prevence Ing. Zdeněk Klimeš (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny Ing. Milan Vlášek (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny Bc. Petr Novák (KÚ, OZZL) – lesní hospodářství Ing. Hana Pacáková (KÚ, OZZL) – odpadové hospodářství Ing. Irena Kojanová (KÚ, OZZL) – ovzduší Ing. Zdeněk Steinbauer (KÚ, OZZL) – zemědělský půdní fond Mgr. Patrik Červák (KÚ, OKPP) – kultura a památková péče Mgr. Daniel Hovorka (KÚ, OMVV) – cestovní ruch Mgr. Andrea Tetourová (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura Ing. Ladislav Staněk (KÚ, OEKO) – hospodářské podmínky Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika JČK, sociodemograf. podmínky Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – techn. infrastruktura, rekreace, hospod. podmínky Ing. Petra Dolejšová (Český statistický úřad) – sociodemografické podmínky Ing. Lukáš Mašín (IKP Consulting engineers, spol. s r. o.) – dopravní infrastruktura Ing. arch. Jiří Brůha (A+U Design, spol. s r. o.) – projektant Zásad územního rozvoje JČK RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA Servis, spol. s r. o.) – životní prostředí Ing. arch Martin Krupauer (Atelier 8000, spol. s r. o.) – bydlení, rekreace, cestovní ruch Ing. Pavla Konopová, PhD. (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace, cestovní ruch Ing. Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika Ing. Václav Gavlasz (předseda Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje) - energetika Ing. Ladislav Mikuláš (E.ON ČR, spol. s r.o.) – energetika

Kapitola: Řešitelský tým

OPONENTURA

2


B. RURÚ

OBSAH A. PODKLADY ....................................................................................................................................................................... 6 1.

ÚVOD ................................................................................................................................................................................................6 1.1. Legislativní rámec......................................................................................................................................................................................... 6 1.2. Sledované jevy ................................................................................................................................................................................................ 6 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4.

Definice údaje o území ..................................................................................................................................................................................... 6 Sledované jevy dle části A přílohy č. 1 vyhlášky .................................................................................................................................... 6 Sledované jevy dle části B přílohy č. 1 vyhlášky .................................................................................................................................... 6 Datový model ....................................................................................................................................................................................................... 7

1.3. Schéma pořizování ÚAP kraje ................................................................................................................................................................. 8 1.4. Základní charakteristika Jihočeského kraje ..................................................................................................................................... 9 1.5. Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2009) ................................... 11

KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT ........................................................................................................ 15 2.1. Horninové prostředí a geologie .......................................................................................................................................................... 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6. 2.1.7. 2.1.8. 2.1.9. 2.1.10.

Popis geologické stavby................................................................................................................................................................................ 15 Těžba nerostných surovin v regionu ....................................................................................................................................................... 16 Stav využití zásob, životnost zásob .......................................................................................................................................................... 18 Dobývací prostory .......................................................................................................................................................................................... 18 Chráněná ložisková území ........................................................................................................................................................................... 19 Poddolovaná území a stará důlní díla ..................................................................................................................................................... 20 Sesuvná území .................................................................................................................................................................................................. 20 Vlivy těžební činnosti na životní prostředí ........................................................................................................................................... 21 Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary......................................................................................................................... 21 Regionální surovinová politika Jihočeského kraje ............................................................................................................................. 21

2.2. Vodní režim................................................................................................................................................................................................... 22 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 2.2.6.

Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled ............................................................................................... 22 Povrchové vody ............................................................................................................................................................................................... 23 Jakost vod vodních toků ............................................................................................................................................................................... 23 Záplavová území .............................................................................................................................................................................................. 25 Podzemní vody................................................................................................................................................................................................. 25 Vodní režim v krajině .................................................................................................................................................................................... 26

2.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................................................................................................. 28 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4.

Ovzduší ................................................................................................................................................................................................................ 28 Odpadové hospodářství ................................................................................................................................................................................ 31 Staré ekologické zátěže ................................................................................................................................................................................. 33 Další hygienické závady území .................................................................................................................................................................. 35

2.4. Ochrana přírody a krajiny...................................................................................................................................................................... 37 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4 2.4.5

Ochrana přírody .............................................................................................................................................................................................. 37 Koeficient ekologické stability (KES) ...................................................................................................................................................... 39 Územní systém ekologické stability (ÚSES) ......................................................................................................................................... 40 Migrační koridory pro velké savce ........................................................................................................................................................... 41 Krajinné památkové zóny ............................................................................................................................................................................ 42

2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa......................................................................................... 44 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3. 2.5.4. 2.5.5. 2.5.6.

Charakteristiky zemědělství v JČK ........................................................................................................................................................... 44 Ochrana zemědělského půdního fondu .................................................................................................................................................. 45 Předpokládané střety v území ................................................................................................................................................................... 46 Přírodní lesní oblasti ..................................................................................................................................................................................... 46 Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) .................................................................... 47 Kategorizace lesů ............................................................................................................................................................................................ 48

2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................................................... 50 2.6.1. 2.6.2. 2.6.3. 2.6.4.

Silniční doprava ............................................................................................................................................................................................... 50 Železniční doprava ......................................................................................................................................................................................... 54 Vodní a letecká doprava ............................................................................................................................................................................... 55 Technická infrastruktura ............................................................................................................................................................................. 59

Kapitola: Obsah

2.

3


2.6.5. 2.6.6. 2.6.7. 2.6.8. 2.6.9. 2.6.10.

A. PODKLADY

Zásobování vodou a stav vodovodních sítí ........................................................................................................................................... 59 Kanalizace a čištění odpadních vod ......................................................................................................................................................... 60 Zásobování teplem.......................................................................................................................................................................................... 61 Zásobování plynem ........................................................................................................................................................................................ 62 Zásobování elektřinou................................................................................................................................................................................... 63 Informační a telekomunikační technologie .......................................................................................................................................... 64

2.7. Sociodemografické podmínky ............................................................................................................................................................. 65 2.7.1. 2.7.2. 2.7.3. 2.7.4. 2.7.5. 2.7.6. 2.7.7. 2.7.8. 2.7.9.

Základní údaje .................................................................................................................................................................................................. 65 Sídelní hierarchie v České republice........................................................................................................................................................ 66 Sídelní struktura v Jihočeském kraji........................................................................................................................................................ 69 Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji ............................................................................................................................................... 70 Hustota obyvatelstva ..................................................................................................................................................................................... 72 Změny počtu obyvatel ................................................................................................................................................................................... 74 Věková struktura obyvatel .......................................................................................................................................................................... 77 Vzdělanostní struktura obyvatel ............................................................................................................................................................... 80 Další vlivy populačního vývoje .................................................................................................................................................................. 81

2.8. Bydlení ............................................................................................................................................................................................................ 83 2.8.1. 2.8.2. 2.8.3. 2.8.4.

Výstavba bytů ................................................................................................................................................................................................... 83 Obvyklé nájemné ............................................................................................................................................................................................. 87 Struktura stáří bytového fondu ................................................................................................................................................................. 88 Obydlenost bytů............................................................................................................................................................................................... 90

2.9. Rekreace ......................................................................................................................................................................................................... 93 2.9.1. 2.9.2. 2.9.3. 2.9.4. 2.9.5. 2.9.6. 2.9.7.

Hospodářský význam cestovního ruchu ................................................................................................................................................ 93 Primární potenciál cestovního ruchu ...................................................................................................................................................... 95 Kongresová turistika...................................................................................................................................................................................... 97 Sportovní a rekreační infrastruktura ...................................................................................................................................................... 98 Lázeňství / wellness....................................................................................................................................................................................... 99 Služby cestovního ruchu, podpora prodeje ....................................................................................................................................... 101 Cestovní ruch ve vazbě na národní kulturní památky ve správě státu ................................................................................... 103

2.10. Hospodářské podmínky ....................................................................................................................................................................... 105 2.10.1. 2.10.2. 2.10.3. 2.10.4. 2.10.5. 2.10.6. 2.10.7. 2.10.8. 2.10.9.

3.

Hrubý domácí produkt (HDP) ................................................................................................................................................................. 105 Vzdělanostní struktura .............................................................................................................................................................................. 111 Zaměstnanost ................................................................................................................................................................................................ 113 Nezaměstnanost ........................................................................................................................................................................................... 115 Podnikatelská aktivita ................................................................................................................................................................................ 117 Daňová výtěžnost ......................................................................................................................................................................................... 119 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ...................................................................................................................................................... 120 Pracovištní centra ........................................................................................................................................................................................ 122 Územní připravenost .................................................................................................................................................................................. 123

INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH ....................................................................................................................................... 125 3.1. Přehled zpracovaných metodických pomůcek ......................................................................................................................... 125 3.1.1. 3.1.2.

Metodika hodnocení sídelní struktury ................................................................................................................................................ 125 Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu ................................................................................................................................ 127

3.2. Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky .......................................................................................................................................... 129 3.3. Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky .......................................................................................................................................... 159

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ....................................................................... 160 4.1. Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ............................................................................................ 160 4.2. Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek .......................................................... 162 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4. 4.2.5. 4.2.6. 4.2.7. 4.2.8.

Horninové prostředí a geologie .............................................................................................................................................................. 162 Vodní režim .................................................................................................................................................................................................... 163 Hygiena životního prostředí .................................................................................................................................................................... 165 Ochrana přírody a krajiny......................................................................................................................................................................... 167 ZPF a PUPFL ................................................................................................................................................................................................... 169 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................................................................................... 171 Sociodemografické podmínky................................................................................................................................................................. 175 Bydlení ............................................................................................................................................................................................................. 178

Kapitola: Obsah

4.

4


4.2.9. 4.2.10.

5.

Rekreace .......................................................................................................................................................................................................... 180 Hospodářské podmínky............................................................................................................................................................................. 182

PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ....................................................... 186 5.1.1. 5.1.2.

6.

A. PODKLADY

Krajský úřad – Jihočeský kraj .................................................................................................................................................................. 186 Externisté ........................................................................................................................................................................................................ 186

KARTOGRAMY ........................................................................................................................................................................... 187 6.1. Jmenný výčet kartogramů .................................................................................................................................................................. 187 6.2. Přílohy .......................................................................................................................................................................................................... 189

SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................................................... 190 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................................................................. 192 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................................................................... 192 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................................................... 194

Kapitola: Obsah

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE....................................................................................................................................................... 196

5


A. PODKLADY

A. PODKLADY 1. ÚVOD „Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“ Citát § 18 odst. (1) staVEBNÍho zákona Jak výše uvedený citát ze stavebního zákona uvádí, územně analytické podklady, ať již na úrovni kraje či obcí 3. stupně, jsou základním nástrojem územního plánování. Mají za úkol soustavně zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území pro zajištění udržitelného rozvoje území. První územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje byly pořízeny za finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu v rámci Integrovaného operačního programu a projednány byly v Zastupitelstvu Jihočeského kraje dne 19. května 2009 usnesením č. 240/2009/ZK. 1. úplná aktualizace ÚAP bude v maximální možné míře navazovat na zpracování prvního rozboru udržitelného rozvoje území a navíc se bude snažit zachytit trendy ve vývoji území Jihočeského kraje. 1.1.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“). Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“). 1.2.

SLEDOVANÉ JEVY

1.2.1. DEFINICE ÚDAJE O ÚZEMÍ Termín „údaj o území“ je zakotven v § 27 odst. (2) stavebního zákona. Jedná se o informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (např. ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě), a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změn v území. Nedílnou součástí údaje o území je i informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti. 1.2.2. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Krajský úřad využívá pro zpracování ÚAP kraje ve vazbě na § 29 odst. (4) územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností (dále jen „ÚAP obcí“). Sledované jevy jsou předávány krajskému úřadu prostřednictvím aplikace ÚAP KIT, která umožňuje přístup k datům prostřednictvím webového rozhraní. 1.2.3. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Sledované jevy podle přílohy B vyhlášky jsou pořizovány přímo krajským úřadem. Jedná se převážně o statistické údaje doplněné o údaje o klimatu, lesních oblastech a imisích. Řádek číslo Sledovaný jev

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

vývoj počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel podíl osob se základním vzděláním podíl osob s vysokoškolským vzděláním sídelní struktura ekonomická aktivita podle odvětví míra nezaměstnanosti vyjíždějící do zaměstnání a škol

Kapitola: Legislativní rámec

TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY

6


10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37.

A. PODKLADY

dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a bytů podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu místně obvyklé nájemné rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím počet staveb pro rodinou rekreaci kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních lázeňská místa a areály podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES stupeň přirozenosti lesních porostů hranice přírodních lesních oblastí hranice bioregionů a biochor hranice klimatických regionů počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

Kapitola: Sledované jevy

1.2.4. DATOVÝ MODEL Jednotná struktura tvorby a údržby dat územně analytických podkladů byla zvolena z důvodu zajištění kompatibility dat ve vazbě na § 29 odst. (4) SZ (územně analytické podklady kraje pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů obcí). Dalším neméně závažným důvodem bylo zjednodušení procesu pořizování ÚAP a umožnění vzájemné výměny dat mezi úřady územního plánování a krajským úřadem. Pořízení dat zpracováním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS Jihočeského kraje. Geografický informační systém je budován v souladu s koncepcí „Informatizace krajských úřadů“, a to na platformě ESRI jako plně integrovaná součást informačního systému kraje. Jihočeský kraj si pro potřeby pořízení územně analytických podkladů zvolil datový model DGM ÚAP od společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o., na němž spolupracovala i Laboratoř GIS Fakulty architektury, ČVUT. Pořizovatelé územně analytických podkladů v Jihočeském kraji se zavázali k využívání zvoleného datového modelu (struktury dat a obsahové náplně) podpisem dohody o zřízení pracovní skupiny. Aktuální verze datového modelu - DGM ÚAP verze 4.0.

7


1.3.

A. PODKLADY

SCHÉMA POŘIZOVÁNÍ ÚAP KRAJE

POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ KRAJE

+

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ochrana přírody a krajiny

Vodní režim

Sociodemografické podmínky

ZPF a PUPFL

Hygiena životního prostředí

Výkres hodnot

Hospodářské podmínky

Rekreace

Výkres limitů využití území

Bydlení

§ 28 odst. (1) stavebního zákona

Sledované jevy dle části B vyhlášky

Horninové prostředí a geologie

Soustavná činnost

+

Vlastní průzkum území

Výkresů záměrů

Pilíř pro příznivé životní prostředí

Pilíř pro soudržnost společenství obyvatel území

Pilíř pro hospodářský rozvoj

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních jednotek

Určení problémů k řešení v ÚPD řešitelné nástroji územního plánování neřešitelné nástroji územního plánování

Výkres problémů k řešení v ÚPD

Kapitola: Schéma pořizování ÚAP kraje

Vyhodnocení vyváženosti v pilířích udržitelného rozvoje území

Úplná aktualizace 1x za 2 roky

SWOT analýzy pro všech 10 témat V případě podstatné změny podmínek v území může být úplná aktualizace provedena před uplynutím zákonné lhůty.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Převzato z ÚAP obcí

Sledované jevy dle části A vyhlášky

Zpracované podklady

Samostatně pořízeno krajem

PODKLADY PRO RURÚ

Data DMG 4.0

8


1.4.

A. PODKLADY

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE

Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1.378 m n. m.), nejnižším hladina Orlické přehrady (330 m n. m.). Převážná část území se nachází v nadmořské výšce 400 - 600 m n. m. Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 323 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu.

OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR

Kraj má celkem 638 706 obyvatel1, přičemž hustota osídlení je 63 obyvatel na 1 km2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice se 114 obyvateli na 1 km2, kde žije 29,4 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu obyvatelstva má okres Prachatice s 37 obyvateli na 1 km2. Velká hustota obyvatelstva v okrese České Budějovice je dána především soustředěním do samotného krajského města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. V okresních městech Jihočeského kraje žije 34,2 % všech obyvatel kraje. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 38,2 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového počtu obyvatel kraje. V Jihočeském kraji je 53 měst s podílem 64,3 % městského obyvatelstva k 31. 12. 2010, 17 městysů s podílem 3,6 %, 552 obcí s podílem 31,8 % a 1 vojenský újezd (Boletice). Z pohledu počtu žen na celkovém počtu obyvatel je Jihočeský kraj s hodnotou 50,7 % pod celorepublikovým průměrem (51,3 %). Z hlediska věkového průměru je Jihočeský kraj s hodnotou 40,7 těsně nad republikovým průměrem. Nejmladší věkový průměr vykazuje okres Český Krumlov (38,9) a nejstarší vykazuje okres Písek (41,7). Z hlediska počtu živě narozených dětí je Jihočeský kraj s hodnotou 11,0 na 1 000 obyvatel pod celorepublikovým průměrem (11,3 na 1.000 obyvatel). V počtu zemřelých osob je Jihočeský kraj na celorepublikovém průměru (10,2 na 1 000 obyvatel).

1

Aktuální údaj Českého statistického úřadu k 31. 12. 2010

Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje

Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km2 představuje Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým největším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR.

9


A. PODKLADY

Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,3 %2, což představuje v mezikrajském srovnání 6. místo. V přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 86,9 % republikového průměru, což představuje v mezikrajském srovnání 5. místo. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala v Jihočeském kraji hodnoty 8,50 % (k 31. 12. 2010), což je hodnota pohybující se pod celorepublikovým průměrem (9,57 %), v mezikrajském srovnání zaujímá Jihočeský kraj 5. nejnižší příčku po Hlavním městě Praze (4,07 %), Středočeském kraji (7,73 %), Plzeňském kraji (8,25 %) a Královéhradeckém kraji (8,37 %). K 31. 12. 2010 bylo evidováno 29 545 uchazečů o zaměstnání, což představuje 5,3 % celkového počtu v ČR. Na 1 volné místo v Jihočeském kraji připadá 16,0 uchazečů o zaměstnání, v celé ČR připadá na 1 volné místo 18,2 uchazečů. Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů. Největšími nejen v kraji, ale i v České republice jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 490 ha, Bezdrev se 450 ha a Horusický rybník se 415 ha. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla: Lipno (se 4 870 ha je největší vodní plochou v České republice), Orlík s rozsáhlými rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice.

Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny, zejména na zdroje energetických surovin. Převažuje zde těžba písků a štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářské hlíny a sklářských písků a z ostatních surovin lze jmenovat rašelinu, vápenec, křemelinu, keramické jíly a grafitu. Významným přírodním bohatstvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho plochy. Celková lesnatost kraje je 37,5 % (377,5 tisíc ha), což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou (lesnatost 33,7 %). V Jihočeském kraji převažují jehličnaté lesy (85,7 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku (74,9 %), podíl listnatých lesů (13,1 %) je naopak nižší než je podíl v celé ČR (25,1 %). Z jehličnatých dřevin převažuje smrk ztepilý a borovice lesní, z listnatých dřevin pak buk lesní. Jihočeský kraj je pro svou přírodní atraktivitu (lesy, množství vodních ploch) a kulturně historické bohatství (velký počet kulturních památek; téměř 6 tis. objektů) využíván k návštěvám a rekreaci občanů z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká turisty zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků a Šumava. V zimním období pak lákají turisty lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2009 bylo v Jihočeském kraji v 974 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních s 50 656 lůžky. V roce 2010 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 899 274 hostů, z toho 289 541 ze zahraničí (nerezidenti) především z Německa, Rakouska, Nizozemska a Slovenska. Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici.

2

Ke dni zpracování byly k dispozici pouze údaje za rok 2008

Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. Zemědělská půda zaujímá plochu 491,8 tisíc ha, což představuje 48,9 % rozlohy Jihočeského kraje. Ze zemědělské půdy zaujímá orná půda 64,1 % (315,2 tisíc ha) a trvalé travní porosty 32,9 % (161,9 tisíc ha). V rámci evidence půdy LPIS bylo k 31. 10. 2010 v Jihočeském kraji obhospodařováno 425 182 ha zemědělské půdy. Z toho představuje 256 637 ha (60,4 %) orná půda, 167 177 ha (39,3 %) trvalé travní porosty, ovocné sady 1 448 ha (0,3 %). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 tisíc ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2009 činil 4,2 %. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci v rámci Jihočeského kraje (na produkci v ČR se podílely 4,7 %). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor, Písek a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba potravin a nápojů, komponenty do dopravních prostředků, strojů a zařízení, průmysl textilní a oděvní).

10


A. PODKLADY

Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezinárodní silnice – E55 (Berlín - Drážďany - Praha – Terst), E49 (Magdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice – Wien), E551 (České Budějovice Třeboň – Humpolec), IV. tranzitní železniční koridor. Dále prochází Jihočeským krajem mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu, která by měla mimo jiné zahrnovat navrhovanou dálnici D3, rychlostní komunikaci R3 a splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji má letiště České Budějovice, které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště. Dále se na území Jihočeského kraje nachází jedno veřejné letiště vnitrostátní s neveřejným mezinárodním provozem (Hosín u Českých Budějovic), pět veřejných letišť pro vnitrostátní provoz a tři heliporty letecké záchranné služby. 1.5.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍCH ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (K 31. 12. 2009)

OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI

BLATNÁ Obec s rozšířenou působností Blatná (kód 3101) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (27.878 ha) se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž 2 mají statut města (Blatná, Sedlice). Na území této ORP žije 13 987 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 58,0 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,6 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 50,2 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 14 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. ČESKÉ BUDĚJOVICE Obec s rozšířenou působností České Budějovice (kód 3102) se nachází v jádru Jihočeského kraje a svou rozlohou (92 384 ha) je čtvrtou největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 5 má statut města (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov a Zliv) a 2 obce mají statut městyse (Ledenice, Ševětín). Na území této ORP žije 154 323 obyvatel, což činí 24,2 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 71,3 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,7 roku, tedy v krajském průměru. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 167,0 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 14 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 46 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 19 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2009)

V Jihočeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 17 obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), a to rozdělením 7 okresů - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. V celé ČR je 205 ORP, přičemž Jihočeský kraj je v počtu ORP na 4. místě. Území je dále členěno na 37 obcí s pověřeným úřadem.

11


A. PODKLADY

ČESKÝ KRUMLOV

DAČICE Obec s rozšířenou působností Dačice (kód 3104) se nachází ve východním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (47 197 ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 23 obcí, z nichž 2 mají statut města (Dačice, Slavonice). Na území této ORP žije 19 870 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 52,4 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,5 roku, tedy těsně pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 42,1 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. JINDŘICHŮV HRADEC Obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec (kód 3105) se nachází ve východní části Jihočeského kraje a svou rozlohou (93 342 ha) je třetí největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 58 obcí, z nichž 7 má statut města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Stráž nad Nežárkou a Strmilov). Na území této ORP žije 48 017 obyvatel, což činí 7,5 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 69,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,6 roku, tedy těsně pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 51,4 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 28 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 23 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. KAPLICE Obec s rozšířenou působností Kaplice (kód 3106) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (48 470 ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 15 obcí, z nichž 2 mají statut města (Kaplice, Velešín), 1 obec má statut městyse (Besednice). Na území této ORP žije 19 741 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 57,6 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 38,4 roku, tedy hodně pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,7 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 1 malá obec s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. MILEVSKO Obec s rozšířenou působností Milevsko (kód 3107) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (38 512 ha) se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž jen 1 má statut města (Milevsko), 1 obec má statut městyse (Sepekov). Na území této ORP žije 18 830 obyvatel, což činí 3,0 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 48,1 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 42,5 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 48,9 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 11 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.


Obec s rozšířenou působností Český Krumlov (kód 3103) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (113 037 ha) je největším ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 30 obcí, z nichž 4 mají statut města (Český Krumlov, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou a Vyšší Brod), 3 obce mají statut městyse (Frymburk, Křemže a Přídolí) a 1 vojenský újezd Boletice. Na území této ORP žije 41 894 obyvatel, což činí 6,6 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 44,7 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,2 roku, tedy pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 37,1 obyvatel na 1 km2. Na území ORP jsou 3 malé obce s počtem obyvatel do 199, 16 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 12 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

12


A. PODKLADY

PÍSEK Obec s rozšířenou působností Písek (kód 3108) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (74 167 ha) se řadí spíše mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 49 obcí, z nichž 4 mají statut města (Mirotice, Mirovice, Písek, Protivín). Na území této ORP žije 51 760 obyvatel, což činí 8,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 72,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,4 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 69,8 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 19 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 25 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. Obec s rozšířenou působností Prachatice (kód 3109) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (83 967 ha) se řadí mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 44 obcí, z nichž 5 má statut města (Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí, Volary), 3 obce mají statut městyse (Dub, Lhenice, Strunkovice nad Blanicí). Na území této ORP žije 33 830 obyvatel, což činí 5,3 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 63,3 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,5 roku, tedy pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,3 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 19 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 18 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. SOBĚSLAV Obec s rozšířenou působností Soběslav (kód 3110) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou (32 386 ha) se řadí k menším ORP. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 2 mají statut města (Soběslav, Veselí nad Lužnicí). Na území této ORP žije 22 233 obyvatel, což činí 3,5 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 62,4 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,7 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 68,7 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 10 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 19 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli. STRAKONICE Obec s rozšířenou působností Strakonice (kód 3111) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (57 405 ha) se řadí spíše k větším ORP. Správní území ORP zahrnuje 69 obcí, z nichž 2 mají statut města (Strakonice, Volyně), 4 obce mají statut městyse (Čestice, Katovice, Radomyšl, Štěkeň). Na území této ORP žije 45 197 obyvatel, což činí 7,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 57,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,0 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 78,7 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 34 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 31 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli. TÁBOR Obec s rozšířenou působností Tábor (kód 3112) se nachází na severovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (100 192 ha) je druhou největší ORP. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 6 má statut města (Bechyně, Chýnov, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 2 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice). Na území této ORP žije 80 782 obyvatel, což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 70,5 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,4 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,6 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 45 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 24 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.


PRACHATICE

13


A. PODKLADY

TRHOVÉ SVINY

TŘEBOŇ Obec s rozšířenou působností Třeboň (kód 3114) se nachází na jihovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (53 812 ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 25 obcí, z nichž 4 mají statut města (České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň), 1 obec má statut městyse (Chlum u Třeboně). Na území této ORP žije 25 378 obyvatel, což činí 4,0 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 69,7 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,3 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 47,2 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 9 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 11 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. TÝN NAD VLTAVOU Obec s rozšířenou působností Týn nad Vltavou (kód 3115) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou (26 241 ha) je druhou nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 14 obcí, z nichž 1 má statut města (Týn nad Vltavou), 1 obec má statut městyse (Dolní Bukovsko). Na území této ORP žije 14 114 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 59,7 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,1 roku, tedy hodně pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 53,8 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 5 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli. VIMPERK Obec s rozšířenou působností Vimperk (kód 3116) se nachází na západním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (53 537 ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 21 obcí, z nichž 1 má statut města (Vimperk). Na území této ORP žije 17 721 obyvatel, což činí 2,8 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 44,0 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,5 roku, tedy těsně pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 33,1 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. VODŇANY Obec s rozšířenou působností Vodňany (kód 3117) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou (17 919 ha) je nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 17 obcí, z nichž 2 mají statut města (Bavorov, Vodňany). Na území této ORP žije 11 722 obyvatel, což činí 1,8 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 73,1 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,0 roku, tedy dost pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 65,4 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 7 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli.


Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny (kód 3113) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (45 234 ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 16 obcí, z nichž 3 mají statut města (Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny). Na území této ORP žije 18 244 obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 62,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,0 roku, tedy pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,3 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 1 malá obec s počtem obyvatel do 199, 11 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli.

14


A. PODKLADY

2. KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT 2.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj. 3

3

Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a usměrňuje ji, je Regionální surovinová politika (2003), jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování (nerostné suroviny) a plány odpadového hospodářství kraje. Do roku 2010 nebyla zpracována žádná aktualizace tohoto dokumentu.

Kapitola: Horninové prostředí a geologie

2.1.1. POPIS GEOLOGICKÉ STAVBY Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biotitickým až amfibol-biotitickým granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibol-biotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve (Budějovická pánev a Třeboňská pánev). Jsou to tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko).

15

A. PODKLADY

OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE

2.1.2. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V REGIONU Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V současné době se na území Jihočeského kraje nachází 179 bilancovaných výhradních ložisek nerostných surovin o celkové rozloze cca 5800 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, grafitů, vltavínů, živcových surovin, zlatých rud, karbonátů, abraziv a lignitu a zlato-wolframových rud, diatomitu, zlata-štěrkopísku, živcové suroviny-štěrkopísku a železné rudy. K roku 2010 bylo využíváno celkem 55 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního kamene (19 ložisek), následovaná ložisky štěrkopísku (9 ložisek), dekorační kámen (8 ložisek), cihlářské suroviny (3) a jíly pro keramickou výrobu. Dále je evidováno 72 ložisek nevýhradních, z nichž 19 je dosud netěženo, na 18 těžba probíhala v minulosti a na 35 z nich těžba v současné době probíhá. Jedná



16


A. PODKLADY

se zejména o ložiska cihlářské suroviny, štěrkopísku a ložiska stavebního kamene. Co se týče schválených prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 31 ložisek pro vyhrazené nerosty (nejvíce grafit) a 11 pro nevyhrazené nerosty (zejména stavební kámen). Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. V posledních letech byl na území Jihočeského kraje těžen ve významném množství zejména stavební kámen, štěrkopísky a cihlářská surovina. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. Regionální význam rovněž přesahuje těžba cihlářské suroviny (19,3 % z celorepublikové těžby). Na celkovém objemu těžby nerostných surovin v České Republice se jihočeský region podílí málo. V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát).

OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

539,33 0 111,04 10,90 5,46 73,97 9,13 0,88 72,95 14,22 46,00 10,49 21,46 81,94 50,84 0 18,23 11,81

podíl nevýhradních ložisek (%)

0,05 0 0,12 0,01 0,01 0,08 0,02 0,00 0,10 0,02 0,14 0,02 0,02 0,18 0,09 0 0,03 0,07

plocha výhradních ložisek (ha)

5798,36 7,82 956,21 177,87 32,94 456,14 5,73 15,78 166,08 64,09 383,86 72,98 327,61 184,67 2634,92 174,95 0 136,71

podíl výhradních ložisek (%)

0,58 0,03 1,04 0,16 0,07 0,49 0,01 0,04 0,22 0,08 1,18 0,13 0,33 0,41 4,89 0,67 0 0,76


plocha nevýhradních ložisek (ha)

17


A. PODKLADY

2.1.3. STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku BorovanyLedenice je vysoká (96-166 let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „POPD“). Zatímco životnost bilančních zásob přesahuje 100 let, zásoby v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40-176 let. Těžba na lokalitě Besednice byla ukončena a probíhá rekultivace. Část vytěžené plochy bude ponechána pro potřeby ochrany přírody. Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob (6-8 let) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54 let). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší životnost zásob má ložisko Cep II, a to bilančních na 1219 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103 let. Zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003.

2.1.4. DOBÝVACÍ PROSTORY V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 77 dobývacích prostorů (dále též jen „DP“) o celkové ploše 23,8 km2, z nichž je v současné době 41 v těžbě (povolena hornická činnost). Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž probíhá těžba je 12,06 km2. Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze 0,24 %. Většina DP je menší rozlohy než 1 km2, pouze 7 DP tuto rozlohu překračuje, přičemž největší rozlohou je DP štěrkopísku Tušť I (2,4 km2). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno pro těžbu stavebního kamene, granodioritu, cihlářských surovin a štěrkopísku. Největší plocha dobývacích prostor se nachází na Třeboňsku, nejmenší v ORP Vimperk (žádná), Vodňany a Soběslav. Přehled plošně největších dobývacích prostor je uveden v následující tabulce. TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 Název DP

Organizace provádějící těžbu

7/1055 6/0324

Tušť Krabonoš

Českomoravský štěrk, a.s. LB MINERALS, spol. s r. o.

6/0055

Ledenice

LB MINERALS, spol. s r. o.

7/0639 7/0978 6/0265 7/0913 6/0281 7/0937 7/0590 7/0574

Cep Cep I Křenov Cep II Blana Tušť Dolní Bukovsko Chvalšiny

Českomoravský štěrk, a.s. Českomoravský štěrk, a.s. FONSUS první těžební a.s. Českomoravský štěrk, a.s. LB MINERALS, spol. s r. o. Českomoravský štěrk, a.s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Kámen a písek, spol. s r. o.

Těžený nerost

štěrkopísky živce ostatní (ZO) Žáruvzdorné a nežáruvzdorné jíly ostatní, diatom štěrkopísky štěrkopísky grafit štěrkopísky žáruvzdorné jíly štěrkopísky cihlářská surovina stavební kámen

Rozloha (ha)

240,06 188,84 161,39 160,82 124,06 107,60 101,17 99,00 73,00 70,24 54,35

TABULKA 4 - DOBÝVACÍ PROSTORY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 Plocha těžených DP (ha)

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice

1206,86 18,20 61,87 220,51 29,58 53,45 7,59 13,64 63,47 46,06

Podíl plochy těžených DP (%)

0,12 0,07 0,07 0,19 0,06 0,06 0,02 0,04 0,09 0,05

Plocha netěžených DP (ha)

1130,88 4,31 245,35 48,08 3,69 53,38 0 3,57 14,72 21,73

Podíl plochy netěžených DP (%)

0,11 0,02 0,27 0,04 0,01 0,06 0 0,01 0,02 0,03


Číslo DP

18


Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

0 25,78 104,23 25,52 410,32 126,66 0 0

0 0,04 0,10 0,06 0,76 0,48 0 0

A. PODKLADY

106,98 17,02 0 42,23 491,94 33,37 0 44,49

0,33 0,03 0 0,09 0,91 0,13 0 0,25

2.1.5. CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Chráněné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení CHLÚ není v žádném případě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že předmětem řízení o stanovení CHLÚ není posuzování využitelnosti ložiska ani způsob jeho otvírky a těžby. Stanovením CHLÚ rovněž nedochází k narušení ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů, zásahu do krajiny či do zájmů chráněných zvláštními předpisy. V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 86 chráněných ložiskových území o celkové ploše 56,51 km2. 18 z těchto ložiskových území má rozlohu větší než 1 km2, zbylá mají rozlohu menší. Největší rozlohou je CHLÚ Krabonoš s rozlohou přes 6 km2. Podíl rozlohy všech CHLÚ na celkové rozloze kraje činí 0,56 %. Nejvíce CHLÚ je stanoveno pro stavební kámen, cihlářské suroviny, dekorační kámen a štěrkopísek. Největší plocha CHLÚ (% rozlohy) se nachází v ORP Třeboň a Soběslav, nejmenší v ORP Vimperk. Přehled plošně největších CHLÚ je uveden v následující tabulce. TABULKA 5 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH CHLÚ V JIHOČESKÉM KRAJI Číslo CHLÚ

V ROCE 2010

Název CHLÚ

14230000 01020000 15920002 06180000 14780000 00930000 01030000

Krabonoš Hatín Slavošovice Chvalšiny Český Krumlov - Vyšný Planá nad Lužnicí Třeboň

14190000

Ledenice I.

14040002

Sudoměřice I.

14090000

Kolence

Těžená suroviny

Plocha (ha)

štěrkopísky, živcové suroviny štěrkopísky - štěrkopísky jíly - jíly žáruvzdorné ostatní stavební kámen - stavební kámen grafit - krystalický grafit štěrkopísky - štěrkopísky štěrkopísky - štěrkopísky diatomity - diatomity jíly - jíly keramické nežáruvzdorné jíly - jíly žáruvzdorné ostatní jíly - jíly žáruvzdorné ostatní jíly - jíly pórovinové jíly - jíly žáruvzdorné ostatní jíly - jíly pórovinové kaolin - kaolin pro keramický průmysl

613,20 587,79 295,41 272,88 222,30 183,88 168,70 161,30 159,06 142,31

TABULKA 6 - CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 5620,37 86,96 762,36 754,78 75,37 783,62 41,318 68,22 155,24 42,13 335,39 191,10 698,22 239,02 1100,02 101,17 10,30

Podíl CHLÚ (%)

0,56 0,31 0,83 0,67 0,16 0,84 0,09 0,18 0,21 0,05 1,04 0,33 0,70 0,53 2,04 0,39 0,02


Plocha CHLÚ (ha)

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk

19


Vodňany

175,16

A. PODKLADY

0,98

2.1.6. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ A STARÁ DŮLNÍ DÍLA Na území JČK se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP Český Krumlov a České Budějovice, Blatná a Tábor. V současné době je evidováno 292 poddolovaných území bodových a 173 plošných (o rozloze 7107,3 ha), vzniklých převážně po těžbě rud. Dle podkladů ČGS-GEOFOND je na území Jihočeského kraje evidováno 78 starých důlních děl. Pro potřeby územního rozvoje je nutné podrobně a přesně vymezit poddolovaná území. (Např. v Ratibořských Horách se staví na SDD a může dojít k propadům, průzkumy stále probíhají a celkový rozsah je zpřesňován). TABULKA 7 - PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 plocha poddolovaných území (ha)


podíl plochy poddolovaných území (%)

7083,18 336,78 1777,37 2590,37 26,93 100,15 21,25 222,90 103,57 225,88 0 148,28 1268,38 24,66 127,92 108,75 0 0

0,70 1,21 1,92 2,29 0,06 0,11 0,04 0,58 0,14 0,27 0 0,26 1,27 0,05 0,24 0,41 0 0

2.1.7. SESUVNÁ ÚZEMÍ V Jihočeském kraji je výskyt sesuvných území oproti zbytku republiky velmi nízký – je zde evidováno pouze 6 sesuvných území – Vrábče, Třeboň, Písek, Borovany, Český Krumlov a Doudleby. Sesuvné území v Borovanech je plošně největší (12,9 ha). TABULKA 8 - SESUVNÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010


2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Stabilizovaná sesuvná území (počet)

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

Potencionální sesuvná území (počet)

3 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0


Aktivní sesuvná území (počet)

20


A. PODKLADY

2.1.8. VLIVY TĚŽEBNÍ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke střetům s řadou zákonem chráněných zájmů. Mezi nejvýznamnější zákonem chráněné zájmy patří ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků, ochrana přírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systémů ekologické stability (ÚSES) a také ochrana zdrojů vod a přírodních léčivých vod. Těžbou nerostných surovin dochází nejen k negativním zásahům do reliéfu krajiny, ale i k otřesům země a k nárůstu hlučnosti a prašnosti. Tato problematika je převážně řešena v POPD úpravou technologických postupů. Při rekultivaci těchto území je vhodné využít členitého reliéfu, obnažených skal anebo vzniklých vodních ploch a podporou přirozeného vývoje společenstev lze vytvořit území, které má předpoklady pro dosažení vyšší druhové diverzity než okolní krajina. Toto území se může stát základním prvkem ochrany ÚSES anebo jej lze využít k rekreačním účelům. Při povrchové těžbě je při jejím dokončení navraceno území ke svému původnímu účelu (ZPF, PUPFL), případně je možno jej využít jinak (skládky odpadů apod.)

2.1.10. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA JIHOČESKÉHO KRAJE V současnosti využívaná ložiska stavebního kamene a štěrkopísků svou kapacitou plně zajišťují budoucí potřeby Jihočeského kraje a přilehlých regionů na několik desítek let. Toto konstatování vychází z předpokladu, že realizace klíčových rozvojových záměrů kraje (modernizace páteřní infrastruktury) nebude probíhat ve stejném časovém intervalu. V případě časového souběhu realizace surovinově náročných investičních záměrů (dokončení výstavby druhé koleje v celé délce železniční trati 190 České Budějovice – Plzeň (do r. 2015), modernizace IV. tranzitního koridoru (do roku 2015) a výstavba dálnice D3) stávající zpracovatelské kapacity nebudou schopny zajistit požadované objemy stavebního kamene, případně betonářských štěrkopísků. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli výhradní ložiska štěrkopísků Halámky, Suchdol nad Lužnicí, Tušť - Suchdol nad Lužnicí, Roudná II - Planá nad Lužnicí, nově otevírané ložisko Modlešovice, a výhradní ložiska stavebního kamene Plešovice - Holubov, Ševětín, Prachatice Kobylí Hora a Slapy u Tábora. Projekty sanace a rekultivace vytěžených ploch zejména v chráněných územích by měly být optimalizovány ve vztahu k okolnímu krajinnému rázu a budoucímu využití území. Zajištění stavebních surovin by se mělo opírat o další využití stávajících výhradních ložisek, využití nevýhradních ložisek bude až na výjimky představovat pouze doplňkovou funkci lokálního významu, především v deficitních mikroregionech. Pro krytí potřeb následného surovinového zabezpečení kraje bude nutné v případě ukončení těžeb na některých lokalitách (vytěžení ložiska, neřešitelné střety) otevřít netěžená, resp. rezervní ložiska stavebního kamene a štěrkopísků, prodloužit platnosti POPD na ložiskách s vyšší kubaturou zásob, popř. výhledově počítat s využitím vybraných prognózních zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků s řešitelnými střety zájmů. Zdrojem stavebního kamene by se měl rovněž stát materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene.


2.1.9. PROBLEMATIKA SANACE ODKALIŠŤ V REGIONU MYDLOVARY Chemická úpravna uranové rudy MAPE v Mydlovarech byla do provozu uvedena v roce 1962. V úpravně se zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda. Svoji činnost ukončil závod v roce 1991. Zhruba za třicet let svojí činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranového produktu vznikalo i poměrně velké množství zvodněných pevných odpadů, které se postupně ukládaly na odkaliště. Hrubým odhadem bylo na odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se na ploše 260 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich rekultivaci. Rekultivace odkališť je poměrně složitým technickým a ekonomickým problémem, který je navíc velmi přísně limitován příslušnými legislativními předpisy ve vztahu k ochraně životního prostředí. Podle původního předpokladu by měla být úložiště začleněna do krajiny do konce roku 2040. V současné době je zlikvidována úpravárenská technologie, areál úpravny je dekontaminován, část prodána, zbytek nevyužitelných objektů připraven k likvidaci. Na odkalištích probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Sanaci a rekultivaci provádí DIAMO s.p.

21


2.2.

A. PODKLADY

VODNÍ REŽIM

2.2.1. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÝ, HYDROLOGICKÝ A VODOHOSPODÁŘSKÝ PŘEHLED Hlavním odborným podkladem veřejné správy musí být z hlediska vodního hospodářství Plány oblasti povodí Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Jihočeský kraj představuje poměrně geograficky uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Kraj má rozlohu 10 057 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400-600 m. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), místem s nejnižší nadmořskou výškou je hladina Orlické přehrady (330 m). Pro Jihočeský kraj jsou charakteristické vodní plochy, které zaujímají největší podíl z plochy kraje (4,4 %) v porovnání s ostatními kraji. Oproti celorepublikovému průměru mají jižní Čechy více trvalých travních porostů a lesních pozemků. Naopak méně plochy zaujímá orná půda, ovocné sady a zahrady, zastavěné plochy a ostatní. TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍCH PLOCH NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 Vodní plochy na území ORP (ha)


43840,2 1.664,8 6.072,5 6.250,3 877,8 5.187,6 741,1 1.356,2 3.268,4 1.423,0 2.348,3 1.479,9 2.149,2 2.391,7 6.911,1 643,9 290,8 783,5

Podíl vodních ploch na území ORP (%)

4,4 6,0 6,6 5,5 1,9 5,6 1,5 3,5 4,4 1,7 7,2 2,6 2,1 5,3 12,8 2,5 0,5 4,4 Zdroj: Český statistický úřad, 2009

Na území kraje se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod s celkovým podílem 28,9 % plochy kraje – Šumava, Novohradské hory a Třeboňská pánev. Největší plochu na území Jihočeského kraje zaujímá CHOPAV Šumava, nejmenší CHOPAV Novohradské hory. TABULKA 10 - CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 Název CHOPAV

Šumava Novohradské hory Třeboňská pánev

Plocha CHOPAV (km2)

1 681,4 331,6 893,5

Podíl na ploše kraje (%)

16,7 3,3 8,9 Zdroj: AOPK ČR, 2010

Jihočeský kraj pokrývá CHOPAV z 22,9 % celého území. V podrobnosti ORP leží CHOPAV na území 10 ORP, z nichž největší podíl leží v ORP Vimperk (68,9 % území), ORP Třeboň (67,0 % území) a ORP Trhové Sviny (61,6 % území), nejméně naopak v ORP Tábor (3,9 % území) a ORP Týn nad Vltavou (18,1 % území). Plocha CHOPAV na území ORP (ha)

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko

230177,7 0 17 231,8 35 198,6 0 0 24 671,4 0

Podíl CHOPAV na území ORP (%)

22,9 0 18,7 31,1 0 0 50,9 0

Kapitola: Vodní režim

TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010

22


Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

0 35 353,8 8 305,7 0 3 870,5 27 861,4 36 071,3 4 746,9 36 866,3 0

A. PODKLADY

0 42,1 25,6 0 3,9 61,6 67,0 18,1 68,9 0 Zdroj: Český statistický úřad, 2009

2.2.2. POVRCHOVÉ VODY Z hlediska vodohospodářského členění většina území Jihočeského kraje náleží do oblasti povodí Horní Vltavy, pouze východní část spadá do oblasti povodí Dyje a ze severu zasahuje do území kraje oblast povodí Dolní Vltavy. Nejvýznamnější tokem v Jihočeském kraji je řeka Vltava s celkovou délkou toku 430,2 km, z toho na území kraje 275 km. Pramení na Šumavě na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n. m. pod názvem Černý potok. Jihočeský kraj opouští Vltava v údolní nádrži Orlík v nadmořské výšce 330 m n. m. Průměrný dlouhodobý průtok v profilu hranice kraje je 83 m3/s. Významným levostranným přítokem je Otava, významnými pravostrannými přítoky jsou Malše a Lužnice. Významnou součástí hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údolní nádrže a rybníky, méně zastoupeny jsou vodní plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zastoupena přirozená jezera. Mezi vodní plochy je možné řadit i mokřady. Nejvýznamnější z vodohospodářského hlediska jsou nádrže Vltavské kaskády Lipno I (plocha 4 870 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze Středočeského kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Na území Jihočeského kraje se nachází více než 7 000 rybníků. Většina z nich je soustředěna do pánevních oblastí (Budějovické a Třeboňské pánve), kde tvoří rozsáhlé soustavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a hlubocká rybniční soustava, třeboňská soustava, lnářsko-blatenská soustava. Největším rybníkem s rozlohou 489 ha je rybník Rožmberk nacházející se v okresu Jindřichův Hradec. 2.2.3. JAKOST VOD VODNÍCH TOKŮ Od počátku devadesátých let dvacátého století došlo v České republice k zásadnímu zlepšení jakosti povrchových vod hlavně v důsledku snížení znečištění do nich vypouštěného. Podstatné snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod bylo způsobeno nejen restrukturalizací průmyslu na počátku 90. let. Stejně tak významná byla a je výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod podporovaná jak ze státního rozpočtu, tak s využitím fondů Evropské unie. Přestože se jakost povrchových vod v ČR velmi zlepšila, je nadále potřeba věnovat pozornost znečištění živinami a lokálně některými nebezpečnými látkami. Problematickou se, stejně jako jinde v Evropě, jeví jakost stojatých vod postižených eutrofizací, kde je ke zlepšení zapotřebí delší období a více finančně náročných opatření. 

I. třída – neznečištěná voda (ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku),



II. třída – mírně znečištěná voda (umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému),



III. třída – znečištěná voda (podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému nemusí být vytvořeny),



IV. třída – silně znečištěná voda (podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému),



V. třída – velmi silně znečištěná voda (podmínky umožňují existenci pouze silně nevyváženého ekosystému). Zdroj: www.cenia.cz


Dle normy ČSN 75 7221 jsou třídy jakosti rozděleny do 5 tříd následovně:

23


A. PODKLADY

Zdrojem údajů o jakosti sledovaných toků je Výzkumný ústav vodohospodářský, T. G. M, prostřednictvím webového portálu http://heis.vuv.cz.

OBRÁZEK 6 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2008


OBRÁZEK 5 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2001 - 2002

24


A. PODKLADY

2.2.4. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Správci vodních toků zjišťují tzv. záplavovou čáru, tj. průsečík matematickým modelem spočítaného průběhu hladiny návrhového průtoku s digitálním modelem terénu. Záplavová území jsou zjišťována pro návrhové průtoky se statistickou pravděpodobností překročení 5, 20 a 100 let (tzv. 5-ti leté, 20-ti leté a 100 leté povodně). Zdroj: www.aquaforum.cz

Na území Jihočeského kraje zaujímají záplavová území výměru celkem 77 360,1 ha. Z toho připadá 16 630,4 ha na Q005 (1,7 % rozlohy Jihočeského kraje), 25 248,1 ha na Q020 (2,5 rozlohy Jihočeského kraje) a 35 481,6 ha na Q100 (3,5 % rozlohy Jihočeského kraje). Aktivní zóna zaujímá 21 223,6 ha, tj. 2,1 % rozlohy Jihočeského kraje. Výměra (ha)


1.005.805,7 27.855,5 92.374,0 113.091,1 47.166,4 93.374,5 48.465,0 38.512,6 74.180,4 83.947,2 32.408,2 57.421,5 100.233,8 45.235,6 53.833,4 26.244,3 53.538,8 17.923,4

Výměra Q100 (ha)

Podíl Q100 (%)

35.481,6 366,8 4.594,1 5.840,5 670,6 1.985,2 929,3 826,2 3.630,6 2.796,0 2.038,9 1.992,6 1.223,1 1.450,7 5.004,9 447,6 615,9 1.068,6

3,5 1,3 5,0 5,2 1,4 2,1 1,9 2,1 4,9 3,3 6,3 3,5 1,2 3,2 9,3 1,7 1,2 6,0

2.2.5. PODZEMNÍ VODY Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur: (1) hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu a (2) pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.). Oblast krystalinika a vyvřelin je sice petrograficky velmi různorodá, z hlediska tvorby, oběhu a drenáže podzemních vod má však jednotné rysy. Jediným kolektorem jsou kvartérní většinou deluviální uloženiny různé mocnosti, zóna zvětralin a připovrchového rozpojení puklin do hloubek několika desítek metrů. Hlubší oběh je vázán jen na významnější tektonické porušení hornin. Propustnost horninového komplexu směrem do hloubky klesá. Charakteristické jsou podstatné změny v propustnosti horninového prostředí na krátké vzdálenosti a značné rozdíly ve vydatnostech mezi jednotlivými, vzájemně blízko umístěnými jímacími nebo průzkumnými objekty. Filtrační parametry jsou v konkrétním místě závislé více na intenzitě a hloubce zvětrání a rozpukání než na horninovém druhu. Výjimkou jsou vložky krystalických vápenců s často vyvinutou krasovou propustností, zpravidla řádově vyšší než v okolních horninách. Charakteristické je rychlé lokální proudění podzemních vod v rámci jednotlivých hydrogeologických povodí, která se většinou téměř shodují s povodími hydrologickými a infiltrace srážkových vod v celé ploše území. Podzemní vody jsou drénovány pozvolným příronem v úrovni erozních bází všech řádů do vodotečí a pramenními vývěry v terénních depresích, v místech náhlého snížení spádu terénu ze suťových akumulací a v menší míře puklinovými vývěry nad úrovní erozních bází. Sedimentární struktury jsou z převážné části tvořeny svrchnokřídovým klikovským a terciérním mydlovarským souvrstvím, pro které je charakteristická cyklická sedimentace - rychlé střídání kolektorů (slepence, pískovce, písky) a izolátorů (prachovce, jílovce, jíly) zejména ve vertikálním směru. V některých částech pánevních struktur silně


TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010

25


A. PODKLADY

2.2.6. VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Při erozních procesech s nižší intenzitou dochází ke ztrátě jemných půdních částic. Tím se mění půdní textura a struktura a snižuje se vodní kapacita půdy. Při procesech vodní eroze s vyšší intenzitou, při nichž dochází ke smyvu značné části vrchního horizontu, nepřijímá nižší horizont, obvykle s menším obsahem organické hmoty a s menší propustností, v dostatečné míře srážkovou vodu; půdní profil je ochuzen o zásobu vláhy, což má v suchých obdobích výrazný vliv na vývoj vegetace. Je tedy potřeba navrhovat a realizovat taková opatření, která zlepší odtokové poměry v krajině a přispějí ke zlepšení ekologické stability krajiny (vyjadřované jako KES). Provedení těchto přírodě blízkých opatření bude mít nezanedbatelný přínos nejen pro postupnou obnovu vodního režimu v krajině, ale také pro ochranu před povodněmi. Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který podstatným způsobem ovlivňuje časový a prostorový průběh povodní, jejichž důsledky se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by protipovodňová ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. V krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných, zatrubněných) drobných vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova


převládají jílovité uloženiny (nejjižnější část Třeboňské pánve), někde jsou naopak uloženy ve velké mocnosti a rozloze písčité sedimenty (spodní část souvrství severní části Třeboňské pánve, terciérní uloženiny výběžku jižní části Třeboňské pánve k Trhovým Svinům, některé úseky terciérních uloženin v údolí Otavy a Blanice). Akumulace sedimentů lze celkově charakterizovat jako regionálně hydraulicky spojité, ale nehomogenní prostředí s průlinovou propustností, která je ve vertikálním směru o několik řádů nižší než ve směru horizontálním. Srážkové vody infiltrují v celé ploše na výchozech písčitých sedimentů, mimo drenážní oblasti s pozitivní výstupní úrovní hladin nad terén. Podstatný podíl podzemních vod do pánevních struktur přitéká z okolního krystalinika, zejména v silně členitých strukturách mimo hlavní pánevní struktury (Budějovická a Třeboňská pánev). Podzemní vody mají volnou hladinu ve výchozových částech svrchních kolektorů, hlouběji uložené kolektory jsou napjaté převážně s negativní výstupní úrovní. Oběh podzemních vod ve svrchní části sedimentů nad úrovní místních erozních bází je rychlejší a je ovlivňován podstatně morfologií terénu, směrem do hloubky se oběh podzemních vod výrazně zpomaluje a směřuje k hlavním drenážním oblastem jednotlivých pánevních struktur, kterými jsou údolí hlavních vodních toků v nejnižších částech pánví a oblasti rašelinišť v obou částech Třeboňské pánve.

26


A. PODKLADY

břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu u nás odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. TABULKA 13 - VÝMĚRA ORNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 Výměra ORP (ha)

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

27 855,5 92 374,0 113 091,1 47 166,4 93 374,5 48 465,0 38 512,6 74 180,4 83 947,2 32 408,2 57 421,5 100 233,8 45 235,6 53 833,4 26 244,3 53 538,8 17 923,4

Výměra pozemků s ornou půdou se svažitostí 7° a více (ha)

534,6 1 125,3 1 946,3 854,1 928,4 696,1 1 036,2 1 247,8 2 494,8 209,1 4 842,9 2 733,3 532,1 34,0 353,6 1 418,9 705,9

Podíl výměry pozemků s ornou půdou se svažitostí 7° a více na rozloze ORP (%)

1,9 1,2 1,7 1,8 1,0 1,4 2,7 1,7 3,0 0,6 8,4 2,7 1,2 0,1 1,3 2,7 3,9

Zdroj: ZABAGED, ČÚZK, 2010; rastr sklonitosti terénu ze studie „Průzkum potřeby řešení protierozních opatření na území Jihočeského kraje ve vazbě na potřebná protipovodňová opatření“, VÚMOP, 2009


Pozn. Výměra orných svažitých pozemků byla získána GIS analýzou nad rastrovým podkladem sklonitosti terénu Jihočeského kraje v podrobnosti rastru 10x10 m a vrstvou orné půdy dle mapového podkladu ZABAGED z roku 2010.

27


2.3.

A. PODKLADY

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.3.1. OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: stacionární zvláště velké, velké, střední a malé (bodové) zdroje včetně lokálních topenišť, doprava (liniové zdroje), plošné zdroje (např. skládka odpadů). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hlavní parametry:  Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí.  Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší).  Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České republiky v rámci jednotlivých protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉ DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU PRO Na území kraje (zóny) nedošlo v roce 2009 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. V roce 2009 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), byly v Jihočeském kraji naposledy vyhlášeny v roce 2006. Na 0,09 % území kraje (zóny) došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl 24h imisní limit pro PM 10 překročen na 4,54 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 2,35 % plochy ČR. TABULKA 14: PODÍL ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 (V % ÚZEMÍ)

ČR Jihočeská zóna

4

SO2 4. max. 24h průměr >125 µg.m-3

PM10 roční průměr >40 µg.m-3

-

0,6 -

PM10 NO2 36. max. roční 24h průměr průměr >40 µg.m-3 >50 µg.m-3

4,54 -

0,02 -

Benzen roční průměr >5 µg.m-3

Souhrn překročen í imisního limitu (LV)

As roční průměr >6 ng.m-3

BaP4 roční průměr >1 ng.m-3

Souhrn překročen í TV

0,01 -

4,55 -

0,02 -

2,35 0,09

2,33 0,09

Pozn.: Pro B(a)P jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na 31. 12. 2012.

Kapitola: Hygiena životního prostředí

OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ

28



-

-

-

-

-

-

A. PODKLADY

-

0,757 0,996 -

0,76 0,2 -

OBRÁZEK 7 - VYMEZENÍ OBLASTÍ S INDIKACÍ PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V JČ. KRAJI V R. 2009

podíl území Jihočeského kraje s překročeným cílovým imisním limitem TV (%)

3

2,33

2

1,84 0,94

1

0,09

0 2006

2007

2008

2009

GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE S PŘEKROČENÝM CÍLOVÝM IMISNÍM LIMITEM (TV) V LETECH 2006 -2009 (% ÚZEMÍ)


V roce 2009 byl mezi ORP překročen cílový imisní limit pro lidské zdraví pouze v ORP České Budějovice a ORP Tábor.

29


A. PODKLADY

TABULKA 15 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU O3 [MAX. DENNÍ 8H KLOUZAVÝ PRŮMĚR (> 120 µG.M-3)] PRO OCHRANU ZDRAVÍ V RÁMCI ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU V ROCE 2009 podíl plochy (v %)

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice

podíl plochy (v %)

0 0,1 71,4 98,9 64,2 71,1 1,4 0 49,7

Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

0,07 0 16,9 10,4 0 0 42,1 0

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu 5 ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2006–2008 zaznamenány na 93,8 % území ČR. PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉM DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

TABULKA 16 - PŘEKROČENÍ IMIS. LIMITU (NOX) A CÍLOVÉHO IMIS. LIMITU (AOT40) PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE V NP A CHKO CHKO + NP

NP Šumava CHKO Šumava CHKO Blanský les CHKO Třeboňsko

NOX Roční průměr> 30 µg.m-3

O3 - AOT 40 > 18 000 µg.m-3.h

Souhrn

-

100 99,9 99,8 99,3

100 99,9 99,8 99,3

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, rok 2009.

PLNĚNÍ DOPORUČENÝCH KRAJSKÝCH EMISNÍCH STROPŮ Jihočeský kraj, typický svojí rozptýlenou zástavbou, je charakterizován soustředěnou průmyslovou výrobou do větších městských center, zejména pak v českobudějovické aglomeraci, v Táboře a Strakonicích. Orientace průmyslu prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie a v převážné míře navazuje na primární sektor zejména potravinářský průmysl a výrobu nápojů. Klíčovou úlohu v kraji hraje sektor zemědělství. TABULKA 17 - EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 Emise REZZO 1-4 (kt/rok) Emisní strop Plnění emisního stropu

TZL

SO2

NOX

CO

VOC

NH3

5,3 -

10,2 12,9 plněn

13,9 15,7 plněn

26,6 -

11,4 15,8 plněn

7,2 10,0 plněn

Podle dat z roku 2008 jsou na území Jihočeského kraje s rezervou plněny doporučené krajské emisní stropy pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO2, NOX, VOC a NH3. POROVNÁNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ KRAJE VZHLEDEM K OSTATNÍM KRAJŮM (AGLOMERACÍM) Jihočeský kraj patří k nejméně zatíženým krajům v ČR. Na území kraje dochází pouze k výjimečnému překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace co se týče většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3.

5

Pozn.: Pro ozón jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na 31. 12. 2009.


Pozn.: emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem, emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány

30


A. PODKLADY

2.3.2. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v kraji zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká již dlouhodobě ze stavebnictví, v odvětvích zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a výroba kov. konstrukcí a kovodělných výrobků. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. V Jihočeském kraji existuje potřeba rekonstrukce či dobudování technické infrastruktury pro efektivní a účelné hospodaření s odpady. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, se kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Jihočeský kraj má zpracován Plán odpadového hospodářství (z roku 2004). Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI Dle Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který je provozován českou informační agenturou životního prostředí CENIA, byla produkce odpadu ve vybraných odvětvích v Jihočeském kraji v roce 2009 následující: TABULKA 18 - PRODUKCE ODPADU (KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 kód odpadu

01 02 17 19 20

název

množství (kT)

Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a z výroby a zpracování potravin Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru

9,6 100,4 1296,6 96,0 246,1

V roce 2009 byla celková produkce odpadů 2 124 tis. tun (dle Vyhodnocení POH JČK 2009), což je vzestup oproti roku 2005. Nejvíce k tomuto množství přispívá stavební a demoliční odpad a komunální odpad. Souhrnné informace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny v následující tabulce. Produkce odpadů

Celková produkce odpadů (1000 t/rok) Podíl na celkové produkci odpadů Podíl využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl materiálově využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl energeticky využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných skládkováním (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných spalováním (% z celkové produkce skupiny odpadů)

NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009

celkem

NO

OO

KO

2 124 100

125 6

1999 94

255 12

101

138

99

24

101

138

99

24

0

0

0

0

14

3

14

87

0,2

1

0

0

Zdroj: Vyhodnocení POH JČK 2009

Pozn.: Hodnoty vyšší než 100% procent jsou dány tím, že na území Jihočeského kraje se zpracovalo či využilo větší množství odpadů, než bylo v daném roce vyprodukováno. Odpad je z největší části upravován a nadále využíván (101 % celkově vyprodukovaného množství), 14 % odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o komunální odpad – viz dále. Pouze malá část odpadů je spalována. Jedním z indikátorů, který charakterizuje stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Oproti ostatním „nekomunálním“


TABULKA 19 - PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM

31


A. PODKLADY

odpadům je míra separace a následného využití těchto odpadů nízká a liší se v rámci jednotlivých území. Produkci odpadů v rámci jednotlivých ORP ukazuje následující tabulka. TABULKA 20 - PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU A MÍRA SEPARACE V RÁMCI ORP V ROCE 2009 Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Množství (t)

Počet obyvatel

kg/os, rok

Míra separace (%)

246141,0 4397,8 78389,0 11593,4 5932,4 17029,1 4226,4 6836,3 16895,1 9492,5 6088,8 15406,8 31322,1 5959,8 10418,9 5723,5 9424,0 7005,0

637 643 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722

386,0 314,4 508,0 276,7 298,6 354,6 214,1 363,1 326,4 280,6 273,9 340,9 387,7 326,7 410,5 405,5 531,8 597,6

12,6 16,4 15,0 31,5 4,6 12,1 13,4 18,4 6,9 11,7 7,7 4,4 7,9 1,8 8,6 8,8 30,6 5,3

Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství.

0 2004 celkem

2005 nebezpečný odpad

2006

2007

ostatní odpad (včetně komunálního)

2008

2009

komunální odpad

GRAF 2 – PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK) V LETECH 2004 - 2009 Zdroj: Plán odpadového hospodářství JČK a jeho vyhodnocení

Jedním z požadavků zákona o odpadech je i snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen „BRKO“) ukládaného na skládky. K roku 2010 by tato hodnota měla být maximálně 112 kg BRKO na osobu a rok. V roce 2009 bylo na území kraje uloženo na skládky 91 323,86 tun BRKO, což činilo 143 kg BRKO na osobu. Množství BRKO ukládaného v roce 2006 na skládky v přepočtu na jednoho člověka činilo cca 173 kg/os. rok, což je o 27 % více, než je požadavek zákona pro rok 2010. Dá se říct, že


254,49

1998,92

2 123,51 124,59

168,09

1526,83

1 681,25 154,43

232

1442

1 566,00 123,83

226,75

1299

1 362,00 205,73

500

153,93

1000

220,704

1500

62,69

2000

1521,4

1 675,33

2190,031

2500

246,2

produkce odpadu (1000 t/rok)

3000

2 436,30

Celková průměrná produkce komunálních odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 386,0 kg/os. rok, což je o 8,5 % méně, než je republikový průměr k roku 2008 (chybí údaj z roku 2009). Nejnižší míra produkce komunálního odpadů je v ORP Kaplice, Blatné, Týn nad Vltavou a Dačice, nejvyšší v ORP České Budějovice a Tábor. Co se týče míry separace odpadů, průměrná hodnota je 12,6 %, což je mírně nad průměrem ČR (Dle ISOH pro rok 2009 11 %). Dlouhodobý cíl, uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, 50% materiálového využití komunálního odpadu, nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra separace dle databáze ISOH je v ORP Vimperk a Český Krumlov, nejnižší v ORP Trhové Sviny a Strakonice. Největší podíl komunálního odpadu – 87 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách odpadů.

32


A. PODKLADY

současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji se vyznačuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Stávající skládkové lokality byly v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15-20 let. V současné době je v Jihočeském kraji v provozu celkem 23 skládek – 2 pro inertní odpad, 19 pro ostatní odpad, 2 pro nebezpečný a ostatní odpad. Perspektivní skládkové lokality se nachází v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnost současných lokalit dosahuje více než 10 let. Vážnější situace ve skládkování odpadů je v okresech Strakonice a Český Krumlov. Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje v provozu 2 skládky na odstraňování nebezpečných odpadů, tzn. skupiny S – NO (Vodňany - okres Strakonice a Lověšice - okres Český Krumlov). Část BRKO je využívaná na kompostárnách. Kompostován je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV, stromová kůra, odpadní dřevo. Kompostovatelný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na vyhrazených plochách skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekultivace skládek apod.) TABULKA 21 - PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010

Skládka Růžov Skládka TKO Munice Řízená skládka pevných odpadů Bukovsko Skládka odpadů Stráž nad Nežárkou – Pístina Skládka odpadů Písek – Smrkovice Skládka odpadů Pravětín Řízená skládka odpadů Blatná - Hněvkov Řízená skládka odpadů Želeč Skládka Jistebnice Skládka odpadů Klenovice II Skládka odpadů Rakovka Středisko likvidace odpadů Fedrpuš Skládka odpadů S-OO Borek Řízená skládka odpadů Milevsko - Jenišovice Skládka odpadů S-OO3 Temelinec Řízená skládka TKO Český Krumlov Skládka TKO Libínské Sedlo Skládka odpadů Řídká Blana Skládka odpadů Lišov Skládka odpadů Lověšice Řízená skládka odpadů Vodňany, skládka skupiny S-OO3 a S-NO Skládka stavebního odpadu Temelínec-B Skládka popílku -Lom Semice

Obec

Skupina skládky

Růžov Hluboká nad Vltavou Malonty Stráž nad Nežárkou Písek Vimperk Blatná Želeč Jistebnice Klenovice Chrášťany Jindřichův Hradec Dačice Jenišovice Temelín Český Krumlov Libínské sedlo Zahájí Lišov Přídolí

SOO1+2+3 SOO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO3 S-OO3 S-OO3 S-OO3 SOO3+1 S-OO3 + S-NO

Vodňany

S-OO3 + S-NO

Temelínec Semice u Písku

S-IO S-IO

V roce 2009 kraj pokračoval v realizaci pilotního projektu s autorizovanou obalovou společností EKOKOM a.s. s názvem „ Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky na území Jihočeského kraje.“ Na projekt bylo v roce 2009 vynaloženo celkem 5.500.000,- Kč, spoluúčast kraje činila 1,5 miliónu Kč. Projekt je využíván zejména na nákup kontejnerů ke sběru tříděného odpadu a na osvětu a výchovu občanů ke třídění komunálního odpadu v Jihočeském kraji, realizovanou prostřednictvím celokrajské informační kampaně. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Tento dokument je zpracován v časovém horizontu k roku 2015. 2.3.3. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE I přes celkově nenarušené životní prostředí a koncepční záměry v jeho dalším zkvalitnění jsou v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží. Jedná se především o zátěže z minulosti provozovaných průmyslových objektů. Sanace těchto zátěží patří mezi ekologické priority regionu, ukazuje se však,


Název skládky

33


A. PODKLADY

že bude nepochybně složitým, velmi nákladným a dlouhodobým procesem. Přehled nejvýznamnějších ekologických zátěží v Jihočeském kraji je uveden v následující tabulce. TABULKA 22 - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 Název

JCP a.s. České Budějovice Chemická úpravna a odkaliště K IV/D areálu MAPE Mydlovary JIHOSTROJ a.s., Velešín Jihočeské dřevařské závody, lokalita Soběslav Agraservis s.r.o. EBC Lhenice ŽOS Železniční opravny a strojírny České Velenice Farma Bohumilice Houžná skládka kalů E.ON Enerqie, a.s. Mydlovary Farma Nicov Sašek ZEKO Protívín Farma Strážný Vokál JCDZ a.s. skládka Suchdol nad Lužnicí JCDZ a.s. skládka Volary Strabag, a.s. Milevsko Rašelina a.s. Planá u ČB Zemědělský areál pana Maxy Kalová pole

Obec

Kód priority

České Budějovice Mydlovary u Dívčic Velešín Soběslav Třeboň Lhenice České Velenice Bohumilice v Čechách Lenora Mydlovary u Dívčic Nicov Protívín Strážný Suchdol nad Lužnicí Volary Milevsko Planá u Českých Budějovic Chlum u Třeboně Písek

A3.3 A3.3 A3.3 A3.2 A3.1 A3.1 A2.2 A2.1 A2.1 A2.1 A2.1 A2.1 A2.1 A2.1 A2.1 A2.1 A2.1 A2.0 A2.0

Zdroj: MŽP (Národní priority pro odstraňování starých ekologických zátěží - kategorie A - seznam aktualizovaný k 1. čtvrtletí roku 2010)


Vysvětlivky kódů priority:  A3 – potvrzeno aktuální neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví, vyplývající z kontaminace lokality při jejím současném způsobu využívání;  A2 – potvrzeno šíření kontaminace, hrozící vznikem neakceptovatelného zdravotního rizika

34


A. PODKLADY

2.3.4. DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ Za liniové zdroje emisí mohou být považována zastavěná území v dosahu liniových zdrojů emisí, kterými jsou dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy a silnice II. třídy. TABULKA 23 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 celková délka dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v ORP (km)


délka dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v zastavěném území (km)

2393,78 68, 3 233,0 172,1 157,9 210,1 81,8 95,4 204,4 170,8 87,8 134,7 306,7 76,9 125,7 79,0 123,8 65,3

491,8 15,3 54,3 42,2 27,2 39,5 21,6 14,7 30,6 29,8 20,3 31,6 65,6 20,2 29,7 15,6 24,6 9,1

podíl délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v zastavěném území (%)

20,5 22,4 23,3 24,5 17,2 18,8 26,3 15,4 15,0 17,5 23,1 23,4 21,4 26,3 23,6 19,8 19,9 13,9

Z pohledu podílu liniových zdrojů zasahujících zastavěná území jsou na tom nejhůře ORP Kaplice a Trhové Sviny (26,3 %), nejlépe naopak ORP Vodňany (13,9 %). NAPOJENÍ NA KANALIZACI A VODOVOD Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura v kapitole 2.6. RADONOVÉ RIZIKO Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) - značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu., nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko, nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav (viz kartogram P.3.d). TABULKA 24 - VÝSKYT LOKALIT S RADONOVÝM RIZIKEM V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

výměra ORP (km2)

10057,99 278,54 923,71 1130,58 471,55 933,73 484,82 385,20 741,68 839,62 324,04 574,18 1002,34 451,92 538,92 262,43 535,50 179,23

území s výskytem radonu (km2)

2290,48 191,12 21,71 146,94 158,34 316,03 193,88 257,82 333,35 157,96 0 107,96 138,40 121,03 35,44 6,60 66,15 37,75

podíl území s radonem (%)

22,77 68,62 2,35 13,00 33,58 33,85 39,99 66,93 44,95 18,81 0 18,80 13,81 26,78 6,58 2,51 12,35 21,06


název ORP

35


A. PODKLADY

OBRÁZEK 8 - LOKALITY S RADONOVÝM RIZIKEM V JIHOČESKÉM KRAJI


LETIŠTĚ Ochranná pásma letišť - historická, stávající a navrhovaná letiště viz. kartogram E.6.c. Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží, což lze považovat za významnou hygienickou závadu území. V Jihočeském kraji k 1. 1. 2011 je evidováno MD ČR a Úřadem pro civilní letectví celkem 7 letišť (České Budějovice, Hosín, Strakonice, Strunkovice nad Blanicí, Soběslav, Tábor – Čápův dvůr a Jindřichův Hradec), 7 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ – Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Krašovice, Třeboň – Dvorce) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor).

36


2.4.

A. PODKLADY

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

2.4.1. OCHRANA PŘÍRODY Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od roku 2010 postupně převádějí do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces bude intenzivně probíhat v následujících dvou letech. V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 15,3 % rozlohy státu podle údaje ČSÚ k r. 2009 (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené ochrany přírody“ (dále též „ÚZOP“), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL, MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení přírodních parků lze označit jako přechod mezi obecnou a zvláštní ochranou. Z pohledu navýšení ploch ZCHÚ v kompetenci KÚ JČK je plánováno nevýznamné navýšení, které se bude kompenzovat zrušením zaniklých ZCHÚ (Besednické vltavíny, Nový rybník u Lnář). Pro vyhlášení se připravují lokality Jehnědno, Sýkorka, Dvorčice a Podhorský rybník. TABULKA 25 - ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010


10058,0 278,6 923,7 1130,9 471,7 933,7 484,7 385,1 741,8 839,5 324,1 574,2 1002,3 452,4 538,3 262,4 535,4 179,2

Území zvýšené ochrany přírody (ÚZOP) v km2 NP

CHKO

Ptačí oblasti

EVL

340,6 1640,3 1553,5 1637,1 0,8 44,2 108,0 69,6 15,1 510,8 340,0 621,8 2,5 94,4 98,4 11,9 75,2 21,9 57,6 0,1 96,8 3,9 180,5 188,2 223,4 436,8 44,2 31,8 14,1 0,4 5,2 36,6 19,2 16,5 498,4 329,5 59,5 2,6 145,0 223,5 173,6 369,5 -

MZCHÚ

141,2 1,4 5,6 17,8 0,9 5,8 3,7 0,2 3,5 33,7 3,6 1,8 1,2 6,0 35,7 0,7 18,8 0,8

ÚZOP bez plošných překryvů

Přírodní park

1145,4 51,0 89,4 140,9 262,0 189,7 34,7 56,0 11,5 12,0 147,1 103,4 0,4 4,6 42,7

Plocha ÚZOP celkem

3622,68 52,96 145,98 727,91 143,22 367,56 191,09 92,56 155,27 440,30 69,63 13,83 152,20 153,38 498,93 5,12 369,91 42,85

Podíl ÚZOP (%)

36,02 19,01 15,80 64,36 30,36 39,36 39,43 24,03 20,93 52,45 21,48 2,41 15,18 33,91 92,68 1,95 69,09 23,91

Celková plocha území zvýšené ochrany přírody v Jihočeském kraji činí 3622,68 km2, což představuje 36,02 % plochy území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř pětinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území – Národní park Šumava, CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko. Další plošně rozsáhlá území jsou v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2000. Ptačích oblastí bylo vymezeno 9 (Boletice, Českobudějovické rybníky, Dehtář, Hlubocké obory, Novohradské Hory, Řežabinec, Šumava, Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy) a Evropsky významných lokalit 104 (plošně největší Šumava, Blanský les, Boletice. Třeboňsko střed, Hlubocké obory). V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují značné disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP Třeboň, kde přes 90 % území pokrývá CHKO Třeboňsko a v ORP Vimperk leží téměř 70 % ploch v Národním parku a CHKO Šumava. Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Český Krumlov. Průměrné pokrytí ÚZOP je v ORP Kaplice, Jindřichův Hradec, Trhové Sviny a Dačice. Naproti tomu existují 2 ORP, kde

Kapitola: Ochrana přírody a krajiny

Rozloha ORP (km2)

37


A. PODKLADY

ÚZOP zaujímají minimální podíl plochy – Týn nad Vltavou a Strakonice. Největší zastoupení přírodních parků se vyskytuje v ORP Jindřichův Hradec.

OBRÁZEK 9 - ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 99,3

100,0 90,0 80,0

72,6

podíl ÚZOP (%)

70,0

58,1

60,0

56,4

50,0 40,0 30,0

26,8 16,4

20,0 10,0

0,8

14,0

17,0 15,0 14,0

19,0

0,7

15,7 0,4

0,6

1,3

0,4

GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010

Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2010. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.


0,0

38


A. PODKLADY

2.4.2. KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „KES“) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabiln ch ploch plocha ekologicky nestabiln ch ploch

Ekologicky stabilní plochy →

chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy → orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. TABULKA 26 - HODNOTY KES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V INTERVALU LET 2001 - 2005 - 2010

Jihočeský kraj

1,43


0,88 1,01 2,97 0,84 1,56 2,60 0,98 1,02 2,67 0,94 0,83 0,90 1,57 2,29 0,73 4,17 0,87

trend 2001 – 2005

↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ →

2005

1,45 0,89 1,02 3,09 0,84 1,58 2,63 1,00 1,03 2,71 0,93 0,84 0,91 1,58 2,31 0,73 4,23 0,87

Trend 2005 - 2009

↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → → → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

2009

1,46 0,90 1,03 3,18 0,84 1,60 2,66 1,01 1,04 2,74 0,93 0,84 0,91 1,62 2,35 0,76 4,35 0,88

Vysvětlivky klasifikace: ≤ 0,10 → území maximálně narušené, ekologické funkce jsou trvale nahrazovány technickými zásahy, 0,11–0,30 → území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené, ekologické funkce zpravidla nahrazovány technickými zásahy, 0,31–1,00 → území intenzivně využívané (zejména zemědělskou velkovýrobou), s labilními agroekosystémy, s vysokými vklady dodatkové energie. 1,01–2,99 → vcelku vyvážená krajina, technické objekty v relativním souladu s přírodními strukturami, s nižší potřebou energomateriálních vkladů. ≥ 3,00 → krajina relativně přírodní, ekologicky stabilní. Ve sledovaném období nedochází k žádným významným změnám, lze konstatovat pouze velmi mírný růst hodnoty KES, což je z pohledu ekologie příznivý trend. Relativně přírodní a ekologicky stabilní je území ORP Vimperk a Český Krumlov. Nad celokrajskou hodnotou KES (1,46) se pohybují kromě ORP Vimperk a Český Krumlov ještě Jindřichův Hradec, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny, Třeboň.


2001

39


A. PODKLADY

2,50 2,24 1,98

2,00 1,46

1,50

1,42

1,33 1,04

0,96

1,00 0,66 0,50

1,03 0,89

1,31

0,98 0,85 0,63

0,30

0,00

GRAF 4 - KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009

Dle koeficientu ekologické stability získaného z dat ČÚZK za rok 2009 je jeho hodnota za celý Jihočeský kraj 1,46. V rámci ČR tak patří Jihočeskému kraji třetí místo. Před ním mají vyšší hodnotu KES už jen kraje Liberecký (2,24) a Karlovarský (1,98). Nadprůměrně využívaným územím je pouze území Hlavního města Prahy.

2.4.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti.


Pozn. Při hodnocení KES v podrobnosti správního území obcí existuje v Jihočeském kraji anomálie, a to u obce Strýčice (kód 536032), která nemá žádné vlastní katastrální území. Obec leží na části katastrálního obce Radošovice (kód 544965), konkrétně na části katastrálního území Radošovice u Českých Budějovic (kód 738557). Při hodnocení v podrobnosti ORP se tato anomálie neprojeví, jelikož obě obce jsou součástí správního území ORP České Budějovice.

40


A. PODKLADY

TABULKA 27 - PLOCHY REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 Rozloha ÚSES (km2)

10058,1 278,6 923,7 1130,9 471,7 933,7 484,7 385,1 741,8 839,5 324,1 574,2 1002,3 452,4 538,3 262,4 535,4 179,2

955,5 28,8 73,0 168,1 23,4 62,4 56,4 10,2 72,0 81,5 30,8 38,9 50,5 53,1 94,9 15,6 80,0 15,8

Podíl plochy ÚSES (%)

9,5 10,3 7,9 14,9 5,0 6,7 11,6 2,7 9,7 9,7 9,5 6,8 5,0 11,7 17,6 6,0 14,9 8,8

2.4.4 MIGRAČNÍ KORIDORY PRO VELKÉ SAVCE Živočichové potřebují pro svou existenci nejen vhodné biotopy pro stálý výskyt, ale také krajinný prostor, ve kterém může probíhat jejich migrace a vzájemná komunikace populací. Intenzivní rozvoj sídelní, průmyslové a dopravní infrastruktury vytváří nepropustné bariéry, jenž rozdělují krajinu a populace na stále menší a menší části, které přestávají plnit své ekologické funkce. Dochází k tzv. fragmentaci krajiny, která patří v současnosti k největším rizikům pro zachování biodiverzity. Vhodnou modelovou skupinou pro návrh opatření na zachování průchodnosti krajiny jsou velcí savci. Zde byli uvažováni rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský a jelen lesní. Prvním důvodem výběru je vlastní ochrana těchto druhů. Druhým důvodem je skutečnost, že se jedná o organismy s největšími prostorovými nároky na migraci, a tedy tam, kde bude zajištěna průchodnost krajiny pro velké savce, bude dostatečná i pro ostatní druhy lesních živočichů. Základním ochranným opatřením je vymezení částí krajiny, které mají pro výskyt a migraci druhů zásadní význam. Tyto krajinné struktury tvoří 3 vzájemně provázané kategorie: 1) Migračně významná území (MVÚ) – zahrnují oblasti stálého výskytu velkých savců i prostory potřebné k migraci a chrání propustnost krajiny jako celku. Celková rozloha MVÚ je 42 % území ČR. Požadavkem je, aby hledisko zachování jejich propustnosti bylo jedním z důležitých kritérií v rámci procesů územního plánování. Intravilány obcí jsou z MVÚ vyčleněny. 2) Dálkové migrační koridory (DMK) – jsou vedeny uvnitř MVÚ a představují prostory pro zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny. Jsou reprezentovány osou a bufferem o šířce 250 m na každou stranu (intravilány obcí jsou z DMK vyčleněny). Jsou vymezeny v místech, která jsou v současnosti stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnosti, kudy mohou velcí savci projít. Pokud je DMK přerušen bariérou, označuje se tato lokalita jako místo kritické. Přitom je podmínkou, že kritická místa je možné technicky reálnými prostředky zprůchodnit. Místa která jsou dnes průchozí, ale s velkým omezením, se označují jako místa problémová. Požadavkem pro ochranu DMK je, že v nich nesmí být povolovány žádné stavby, které by snížily migrační prostupnost koridoru. Celková délka DMK v ČR je 10 060 km. 3) Migrační trasy (MT) – představují konkrétní technické nebo krajinné řešení ve vybraných kritických a problémových místech, zpracované v podrobném měřítku s návrhem detailních opatření. MT by měly být realizovány v rámci investiční přípravy. Vymezení MVÚ a DMK probíhalo v rámci projektu VaV na základě komplexní metodiky, která byla založena na analýze nálezových dat velkých savců, kategorizaci a popisu migračních bariér, matematických modelech krajinného potenciálu a habitatových preferencí a především rozsáhlém terénním průzkumu. Migrační bariéry jsou krajinné struktury, které brání volnému pohybu živočichů. Z hlediska migrace velkých savců je můžeme rozdělit do následujících skupin: 1) silnice a dálnic



Rozloha ORP (km2)

41


A. PODKLADY

2) železnice 3) vodní toky a vodní plochy 4) ploty a ohradníky 5) osídlení 6) bezlesí Jejich skutečná průchodnost je daná řadou technických a provozních parametrů a musí být vždy ověřována expertním posouzením na základě terénního šetření. Kromě jednotlivých bariér je významným jevem jejich kumulace. V ČR je vysoká hustota migračních bariér a do budoucnosti nejzávažnějšími z nich je výstavba sídel a průmyslových objektů ve volné krajině a rozvoj dopravní infrastruktury. Zdroj: informační leták: „Migrační koridory pro velké savce v České republice“, EVERNIA s.r.o., 2010

OBRÁZEK 10 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JIHOČESKÉM KRAJI TABULKA 28 – STAV KRAJINNÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN V JIHOČESKÉM KRAJI Název

Čimelicko - Rakovicko Libějovicko - Lomecko Novohradsko Orlicko Římovsko Hlubocko Chotovinsko Chvalšinsko Jemčinsko

stav

Rok vyhlášení

vyhlášená vyhlášená vyhlášená vyhlášená vyhlášená návrh návrh návrh návrh

2002 1996 1996 1996 1996 -

Rozloha (ha)

737,7 2172,3 6549,6 487,9 128,0 9307,3 800,2 5129,6 3125,0


2.4.5 KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY Pod pojmem krajinná památková zóna, s nejčastěji užívanou zkratkou KPZ, si lze představit větší či menší území, které zahrnuje ucelené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují dochovanou kulturní krajinu bez výraznějších negativních zásahů do urbanistické struktury sídel či do přírodního prostředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou přírodních a sídelních ploch s krajinnými nebo architektonickými dominantami v panoramatických pohledech. Krajinnou památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou nařízení, v němž vymezuje rozsah zóny a zároveň stanovuje podmínky pro zabezpečení její ochrany, ve vazbě na § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

42


Netolická obora Opalicko Podhůří Blanského lesa Ratibořské Hory Stará Vožice Rožmbersko Štěkeňsko Vitorazsko

návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh

A. PODKLADY

-

2498,0 756,8 1917,8 5624,8 5879,0 1841,9 894,4

Vyhlášené krajinné památkové zóny zasahují na území 5 ORP – České Budějovice, Písek, Prachatice, Trhové Sviny a Vodňany, přičemž největší podíl správního území ORP je pokrytý u ORP Trhové Sviny (téměř 14,5 %). Navržené krajinné památkové zóny, získané od regionálního pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích, zasahují na území 11 ORP, přičemž největší podíl je u ORP České Budějovice. TABULKA 29 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE


10058,1 278,6 923,7 1130,9 471,7 933,7 484,7 385,1 741,8 839,5 324,1 574,2 1002,3 452,4 538,3 262,4 535,4 179,2

Vyhlášené KPZ Rozloha

(km2)

100,74 0 1,28 0 0 0 0 0 12,26 5,21 0 0 0 65,48 0 0 0 16,52

Navržené KPZ

Podíl (%)

1,00 0 0,14 0 0 0 0 0 1,65 0,62 0 0 0 14,47 0 0 0 9,22

Rozloha (km2)

377,75 0 115,77 102,09 0 30,73 12,02 0 0,01 25,00 0,02 18,41 64,25 4,65 4,80 0 0 0

Podíl (%)

3,76 0 12,53 9,03 0 3,29 2,48 0 0 2,98 0,01 3,21 6,41 1,03 0,89 0 0 0

Kapitola:

Rozloha ORP (km2)

43


2.5.

A. PODKLADY

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Zemědělská půda (ha) orná půda zahrady, ovocné sady 492.533,7 316.206,9 14.663,1 16.966,6 12.356,5 415,9 49.557,8 35.758,9 1.969,9 37.269,5 11.612,9 788,4 27.898,1 22.359,2 523,8 45.307,8 28.368,8 983,2 20.230,5 9.217,6 290,9 22.775,0 16.544,1 576,9 39.858,8 30.778,5 1.168,2 33.880,3 13.681,2 1.572,4 19.115,1 14.138,7 592,9 38.331,2 25.885,3 1.177,4 59.046,0 44.101,7 1.910,2 21.343,4 14.369,5 508,7 17.727,2 11.823,1 475,7 15.946,2 12.654,1 441,3 15.819,9 4.568,5 355,1 11.460,3 7.988,3 912,2 celkem

Jihočeský kraj

Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vlt. Vimperk Vodňany

trvalé travní porosty 161.663,7 4.194,2 11.829,0 24.868,2 5.015,1 15.955,8 10.722,0 5.654,0 7.912,1 18.626,7 4.383,5 11.268,5 13.034,1 6.465,2 5.428,4 2.850,8 10.896,3 2.559,8

celkem

528.270,8 10.910,1 42.826,0 75.767,0 34.424,5 48.033,9 28.239,8 15.737,4 34.308,1 50.086,6 13.270,8 19.074,2 41.146,6 23.890,7 36.084,3 10.295,1 37.717,0 6.458,7

Nezemědělská půda (ha) lesní vodní zastavěné pozemky plochy plochy

ostatní

377.077,5 6.894,1 26.965,7 54.055,4 15.125,8 35.340,6 23.478,7 11.718,2 25.435,9 39.888,1 8.255,5 12.241,1 30.622,2 18.612,6 24.928,9 7.385,0 31.988,4 4.141,3

81.640,4 1.984,0 8.133,3 14.902,4 2.853,6 6.662,0 3.784,0 2.177,0 4.566,9 8.229,3 2.234,6 4.512,6 6.966,2 2.532,6 3.754,3 1.925,7 5.156,4 1.265,5

43.840,1 1.664,8 6.072,5 6.250,3 877,8 5.187,6 741,1 1.356,2 3.268,4 1.423,0 2.348,3 1.479,9 2.149,2 2.391,7 6.911,1 643,9 290,8 783,5

10.587,1 367,2 1.654,5 558,9 441,5 843,7 236,0 486,0 1.036,9 546,2 432,4 840,6 1.409,0 353,8 490,1 340,5 281,4 268,4

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

2.5.1. CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSTVÍ V JČK Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. V zemědělství je zaměstnáno 5,4 % ekonomicky aktivních obyvatel Jihočeského kraje. Zemědělství obhospodařuje plochu 492,5 tis. ha zemědělské půdy, která představuje 49 % rozlohy Jihočeského kraje. Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin. Orná půda zaujímá 316,2 tis. ha (31,4 % rozlohy Jihočeského kraje) a trvalé travní porosty 161,7 tis. ha (16,1 % rozlohy Jihočeského kraje). TABULKA 30 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 2009

44


A. PODKLADY

Od roku 2003 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v „Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů“ (dále též jen „LPIS“), kterou vede ministerstvo zemědělství. Tato evidence je vedena v digitální formě v členění na půdní bloky a díly půdních bloků na podkladě ortofotomap. Tato evidence je povinná pro všechny žadatele o dotace. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, na přelomu let 2003 a 2004. Půda neregistrovaná v půdních blocích je zemědělská půda užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení, ale v případě velkých diferencí mezi registrem půdních bloků a katastrem nemovitostí je to nejspíše půda opuštěná a neobdělávaná. V rámci evidence půdy LPIS bylo v Jihočeském kraji obhospodařováno 425 791 ha zemědělské půdy (stav k 7. 2. 2011). Z toho představuje 60,2 % orná půda a 39,3 % travní porosty. V evidenci půdy dle uživatelských vztahů, která dává pravdivější obraz využití půdy než údaje z katastru nemovitostí, je patrný nárůst ploch TTP na úkor orné půdy. Vyšší zornění v rámci Jihočeského kraje je v centrální, severní a východní části kraje. Dále se v registru evidují kromě orné půdy a trvalého travního porostu další druhy pozemku chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, lesní pozemek a také pěstované porosty na nich (rychle rostoucí dřeviny, školky, zelinářská zahrada apod.). TABULKA 31 - VÝMĚRA OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY DLE LPIS Orná půda (ha)

Únor 2011 Duben 2007 Květen 2006

256 316 267 838 268 516

Travní porost (ha)

167 306 155 261 154 097

V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006, 2007, 2011

Ovocný sad (ha)

1 450 1 219 1 262

Porost RRD (ha)

57 15 15

Jiná kultura (ha)

143 238 233

Zalesněno (ha)

Celkem (ha)

435 234 160

425 707 423 806 424 285

Zdroj: LPIS, registr půdy

2.5.2. OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně zabraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci Jihočeského kraje je zařazeno v rámci první třídy ochrany zemědělského půdního fondu 99 026,7 ha (20,1 %) zemědělské půdy. Dalších 117 642,1 ha (23,9 %) je zařazeno do druhé třídy ochrany. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany se nachází v ORP Tábor, Jindřichův Hradec, Dačice, Český Krumlov, Kaplice. Vysoký podíl II. třídy ochrany lze nalézt v ORP Tábor, Písek, České Budějovice, Strakonice, Jindřichův Hradec. Mezi jednotlivými obcemi však existuje vysoká variabilita. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.


V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 10,5 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

45


A. PODKLADY

TABULKA 32 - VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE I. třída ochrany výměra (ha) podíl (%)


99 026,7 1 636,8 5 382,7 8 629,9 8 859,6 11 722,5 7 518,1 2 759,0 3 717,8 5 538,7 5 595,1 5 575,8 22 582,0 2 585,2 321,1 1 157,5 2 776,0 2 669,0

17,35 8,67 9,16 18,28 28,44 22,36 30,90 10,93 8,30 14,03 25,49 13,00 33,37 10,54 1,54 6,43 14,03 20,76

II. třída ochrany výměra (ha) podíl (%)

117 642,1 5 455,7 10 371,1 4 520,2 6 744,3 8 400,2 2 085,8 6 853,9 12 570,7 7 561,8 7 083,2 10 029,1 15 401,6 3 523,4 3 564,1 7 843,5 2 323,6 3 310,0

20,61 28,89 17,64 9,57 21,65 16,03 8,57 27,15 28,05 19,16 32,27 23,38 22,76 14,36 17,06 43,57 11,75 25,75

I. + II. třída výměra (ha) podíl (%)

216 668,8 7 092,4 15 753,9 13 150,0 15 603,8 20 122,7 9 603,9 9 612,8 16 288,4 13 100,6 12 678,3 15 604,9 37 983,5 6 108,5 3 885,2 9 001,0 5 099,7 5 979,1

37,95 37,55 26,80 27,85 50,09 38,39 39,47 38,08 36,35 33,20 57,76 36,38 56,13 24,90 18,59 50,00 25,78 46,51

Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem)

2.5.3. PŘEDPOKLÁDANÉ STŘETY V ÚZEMÍ Záměry uvedené v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje předpokládají, že se pro investiční záměry využije 814 ha zemědělské půdy v první třídě ochrany a 1 079 ha zemědělské půdy v druhé třídě ochrany. Celkem tedy 1 893 ha zemědělské půdy s nejvyšší ochranou. Z celkové výměry půdy to představuje v daných třídách ochrany 0,4 % v I. třídě a 0,5 % v II. třídě. Pozn.: výpočty byly provedeny z údajů uvedených v odůvodnění návrhu ZÚR JČK (stav ke dni 7. 2. 2011).

2.5.4. PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI Základní přírodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí a střetů zájmů jsou obecně vyhodnoceny v rámci lesnické biogeografické rajonizace přírodních lesních oblastí (dále „PLO“) jako trvalých přírodních rámců nezávislých na správním rozdělení. PLO, jsou oblasti s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií, makroklimatickými podmínkami, vegetačními poměry (zastoupení vůdčích dřevin) a specifickými vlastnostmi. V jihočeském kraji se nachází:  PLO 10 – Středočeská pahorkatina,  PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor,  PLO 13 – Šumava,  PLO 14 – Novohradské hory,  PLO 15a – Jihočeské pánve – Budějovická pánev,  PLO 15b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev,  PLO 16 – Českomoravská vrchovina,  PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. Podle druhové skladby lesa je Jihočeský kraj charakterizován obdobnou strukturou jako další české kraje s nejvyšší lesnatostí. Rozhodující podíl lesů tvoří v kraji lesy jehličnaté, na které připadá více než 86 % lesních porostů. Podíl listnatých lesů pak představuje zbývajících 13 % (když na holinu připadá z celkové lesní plochy zanedbatelné 1 %) a je tak jen zhruba poloviční než průměr za celou Českou republiku. Přestože zastoupení jehličnatých lesů je v kraji druhé nejvyšší (po kraji Vysočina), nejsou rozdíly proti ostatním českým krajům zase tak výrazné (s výjimkou Hl. města Praha, kraje Středočeského ale také kraje Ústeckého). Z hlediska střednědobého vývoje (od roku 2000) se struktura lesů dále mění mírně ve prospěch listnatých lesů. To se týká jak kraje samotného, tak i ostatních regionů, tedy samozřejmě i průměru za celou republiku. Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, data z roku 2007


POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

46


A. PODKLADY

TABULKA 33 - LESNATOST V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

výměra lesa (ha)

Lesnatost (%)

384.004,4 6.894,7 26.925,5 56.743,9 15.170,7 35.513,5 23.569,8 11.735,3 25.599,7 42.106,0 8.221,1 12.246,7 30.813,7 18.758,1 25.303,5 7.366,4 32.890,8 4.144,8

38,2 24,8 29,1 50,2 32,2 38,0 48,6 30,5 34,5 50,2 25,4 21,3 30,7 41,5 47,0 28,1 61,4 23,1

Lesnatost jednotlivých ORP v rámci kraje se však značně liší, nejvyšší je v ORP Vimperk (61,4 %), ORP Český Krumlov (50,2 %), Prachatice (50,2 %) a nejnižší je v ORP Strakonice (21,3 %), Vodňany (23,1 %) a ORP Blatná (24,8 %).

Zdroj: ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem)

2.5.5. ANALÝZA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) TABULKA 34 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 por. půdy kraje (%)

209 855 165 088 17 638 24 614 1 364 72 133 946 9 846 115 880 83 399 0 370 827

56,59 44,52 4,76 6,64 0,37 0,02 0,04 0,26 2,66 18,00 0,03 0,24 22,49 0,00 100,00

Zdroj: Národní lesnický program, stav k 31. 12. 2009

0%

LČR s.p.

22%

vojenské lesy a statky lesy MŽP (NP) krajské lesy (střední školy aj.)

0%

45%

0%

ostatní lesy MŽP (AOPK) původní státní (**) Právnické osoby Obecní a městské lesy

18%

Lesy církevní a nábož.spol. 3% 0% 0%

Lesní družstva a společnosti Lesy ve vlastnictví fyzických osob 0%

0%

7%

5%

GRAF 5 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009

Ostatní (nezařazené) lesy


por. půda (ha)

1x Státní lesy: 10 z toho: LČR s. p. 11 vojenské lesy a statky 12 lesy MŽP (NP) 13 krajské lesy (střední školy aj.) 14 ostatní 15 lesy MŽP (AOPK) 19 původní státní 30 Právnické osoby 40 Obecní a městské lesy 50 Lesy církevní a náboženských společenstev 60 Lesní družstva a společnosti 70 Lesy ve vlastnictví fyzických osob 90 Ostatní (nezařazené) lesy CELKEM

47


A. PODKLADY

2.5.6. KATEGORIZACE LESŮ Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 6 Podíl jednotlivých kategorií v rámci kraje udává následující tabulka. TABULKA 35 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH kód

10 21a 21b 21c 31a 31b 31c 32a 32b 32c 32d 32e 32f 32g 32h

kategorie

subkategorie

plocha (ha)

hospodářské Lesy nezařazené v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a ochranné lesy na exponovaných hřebenech lesy v klečovém lesním vegetačním stupni lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně lesy v ochranném pásmu zdrojů přírod. léčivých a stolních minerálních vod lesy na území NP a NPR lesy v 1. zónách CHKO, lesy v PR a přírodních památkách lázeňské lesy zvláštního příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační určení lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy pro zachování biologické různorodosti lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích lesy, kde jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

301 608,8 6 374,4 139,9 0,0 755,4 261,2 29 800,9 6 814,3 0,0 2 994,0 1 403,2 3 915,0 16 743,5 6 060,5 15 253,1


Největší plochu lesů v rámci kraje zaujímají lesy zařazené do kategorie 10 – lesy hospodářské, a to 301 608,8 ha. Lesy zvláštního určení zaujímají plochu 6 514,3 ha a lesy zvláštního určení jsou na území Jihočeského kraje na ploše 84 001,1 ha. TABULKA 36 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 10, 21A, 21B, 31A, 31B, 31C V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010

21a

6 611,2 21 316,1 35 043,3 14 560,1 33 632,1 20 422,5 10 593,0 22 417,3 23 817,3 7 794,6 12 024,2 28 706,4 15 475,0 21 525,0 6 828,9 16 946,8 3 890,7

0 41,1 1 601,5 31,1 131,1 347,7 121,3 250,5 748,9 300,2 14,7 98,9 965,9 1 439,6 14,2 261,0 6,7

lesy ochranné

lesy zvláštního určení 21b

31a

31b

0 0 0 0 0 0 0 0 12,3 0 0 0 0 0 0 127,6 0

0 131,9 31,6 32,8 67,3 262,6 0 0 16,9 0 0 4,9 189,9 2,8 10,6 0 1,7

0 0 0 0 0 0 4,9 4,3 0 250,8 0 0 0 0 0 0 0

31c

0 0 1 512,2 0 0 101,7 0 0 15 149,9 0 0 0 196,0 867,9 0 11 973,2 0


Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty. 6



lesy hospodářské 10

48


A. PODKLADY

TABULKA 37 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 32A - 32H) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 32a


32c

29,1 184,2 2 055,0 306,8 390,9 257,3 0 159,6 816,0 94,3 97,1 72,8 296,9 884,7 19,6 1 119,6 30,5

32d

0 1 230,9 260,1 74,0 17,9 0 165,1 465,4 8,0 84,9 0 508,3 0 129,9 0 27,3 22,2

lesy zvláštního určení 32e

0 0 0 0 0 0 0 659,8 0 0 0 0 3,0 8,1 0 732,2 0

0 561,1 1 133,3 28,1 0 146,4 33,8 317,2 625,5 0 95,5 287,8 18,4 0 117,9 379,6 170,3

32f

32g

0 1 451,4 2 530,3 535,8 1 591,9 2 284,7 0 994,1 272,1 74,8 0,6 644,3 2 345,8 942,5 376,2 2 698,8 0

32h

254,4 2 161,6 0 0 175,0 80,9 830,9 388,9 1 648,5 0 0 116,0 0 142,5 0 239,1 22,8

0 97,4 14 446,7 0 130,8 0 0 118,4 17,1 0 16,2 420,9 3,5 0 0 2,1 0


TABULKA 38 - PROCENTUÁLNÍ PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESA NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 10

6.894,7 26.925,5 56.743,9 15.170,7 35.513,5 23.569,8 11.735,3 25.599,7 42.106,0 8.221,1 12.246,7 30.813,7 18.758,1 25.303,5 7.366,4 32.890,8 4.144,8

95,9 79,2 61,8 96,0 94,7 86,6 90,3 87,6 56,6 94,8 98,2 93,2 82,5 85,1 92,7 51,5 93,9

21a

0 0,2 2,8 0,2 0,4 1,5 1,0 1,0 1,8 3,7 0,1 0,3 5,1 5,7 0,2 0,8 0,2

21b

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,4 0

31a

0 0,5 0,1 0,2 0,2 1,1 0 0 0 0 0 0 1,0 0 0,1 0 0

31b

31c

0 0 0 0 0 2,7 0 0 0 0 0 0,4 0 0 0 0 0 36,0 3,1 0 0 0 0 0 0 1,0 0 3,4 0 0 0 36,4 0 0

32a

0,4 0,7 3,6 2,0 1,1 1,1 0 0,6 1,9 1,1 0,8 0,2 1,6 3,5 0,3 3,4 0,7

32c

0 4,6 0,5 0,5 0,1 0 1,4 1,8 0 1,0 0 1,6 0 0,5 0 0,1 0,5

32d

0 0 0 0 0 0 0 2,6 0 0 0 0 0 0 0 2,2 0

32e

0 2,1 2,0 0,2 0 0,6 0,3 1,2 1,5 0 0,8 0,9 0,1 0 1,6 1,2 4,1

32f

0 5,4 4,5 3,5 4,5 9,7 0 3,9 0,6 0,9 0 2,1 12,5 3,7 5,1 8,2 0

32g

3,7 8,0 0 0 0,5 0,3 7,1 1,5 3,9 0 0 0,4 0 0,6 0,0 0,7 0,6

32h

0 0,4 25,5 0 0,4 0 0 0,5 0 0 0,1 1,4 0 0 0 0 0




plocha lesa (ha)

49


2.6.

A. PODKLADY

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Pro hodnocení tohoto jevu na území Jihočeského kraje byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013, Akční plány rozvoje kraje a Ročenka dopravy 2009. Dále byly zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji dopravní infrastruktury ČR a Jihočeského kraje, vymezené v Politice územního rozvoje České republiky 2008 (u koridorů, kde je použito označení dle PÚR 2008 je toto vyznačeno symbolem*). 2.6.1. SILNIČNÍ DOPRAVA

OBRÁZEK 11 - PÚR 2008 – TRANSEVROPSKÉ MULTIMODÁLNÍ KORIDORY (TEMMK)

Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť v rámci multimodálního koridoru M1* (X.) je dobudování dálnice D3 (E55) na trase Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín8 a rychlostní silnice R3 (E55) na trase Dolní Třebonín – Kaplice – Dolní Dvořiště – státní hranice (-Linec), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice a rychlostní silnice8. Dále již byla zahájena výstavba částí rychlostní silnice R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice)9. V návaznosti na rychlostní silnici R4 byl dále v PÚR 2008 vymezen koridor silnice I/4 (S3*) v trase Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN (–Pasov). V rámci PÚR 2008 byl uložen i úkol 112 (S3*) „Prověřit proveditelnost rozvojového záměru v úseku Nová Hospoda – Strakonice a prověřit účelnost řešení kapacitní silnice jako R“. Rozvoj silniční sítě, vymezený v PÚR 2008, je znázorněn v následujícím obrázku. Dále byl uložen i důležitý úkol 122 (S13*) pro MMR ČR v součinnosti s MD ČR, MŽP ČR a dotčenými kraji „Prověřit účelnost a možnosti paralelního 7

Jedná se o tzv. Panevropské dopravní koridory (I. – X.) schválené v rámci Evropská konference ministrů dopravy – CEMT (nejen členských zemí EU) na Krétě (1994) a v Helsinkách (1997) – též Krétské nebo helsinské koridory. V PÚR 2008 jsou označeny jako TEMMK – viz obrázek. Tyto rozvojové koridory jsou zatím odlišné od tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T), která stanovuje hlavní trasy v Evropské unii. PÚR 2006 požadovala prověřit možnost zařazení koridoru M1* do sítě transevropských multimodálních koridorů jako větev X. koridoru. To se doposud nepodařilo.

Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura

MULTIMODÁLNÍ KORIDORY, DÁLNICE, RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. V souladu s mezinárodními smlouvami byl v PÚR 2008 vymezen multimodální koridor M1* jako propojení multimodálního koridoru IV. a X.7, který v sobě zahrnuje územní koordinaci koridorů konvenční železniční dopravy C-E551*, dálničního a silničního koridoru D3* a R3*, splavnění Vltavy do Českých Budějovic VD5*, plochu mezinárodního letiště L3* České Budějovice a veřejného logistického centra VLC* Českobudějovicko. V rámci PÚR 2008 byl uložen i úkol 82 (M1*) „V rámci koridoru řešit koordinaci umístění rozvojových záměrů.“. Tyto úkoly byly promítnuty do ZÚR JČK. Trasy koridorů vymezené v PÚR 2008, jsou znázorněny v následujícím obrázku.

50


A. PODKLADY

8

Zatím byly vybudovány pouze úseky Tábor - Chotoviny v délce 9 km a Chotoviny – Mezno – (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007), od října 2008 je ve výstavbě úsek Tábor – Veselí nad Lužnicí (25 km) s plánovaným uvedením do provozu v r. 2012, dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2017 (ve Středočeském kraji až v roce 2024). 8

Stavba R3 není zahrnuta do plánu Ministerstva dopravy ČR, dokumentu nazvaného „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“ (dále jen „Superstrategie“) ve skupině finančně pokrytých staveb do roku 2025, s ohledem na probíhající stavbu rychlostní komunikace S10 na rakouském území by nebylo dosaženo propojení s českou sítí. 9 Zatím je vybudována pouze v úseku Praha – Skalka (Středočeský kraj). Na území Jihočeského kraje je dokončena v úseku Nová Hospoda – Třebkov - Mirotice (8 km), plánována je stavba úseku Čimelice – Mirotice v Jihočeském kraji (8,5 km, v létech 2014 -2017) a úseku Skalka – křiž. II/118 ve Středočeském kraji (4,8 km, v létech 2012 -2014). Ostatní úseky nejsou zahrnuty do plánu finančně pokrytých staveb „Superstrategie“. 9

Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), Ženeva, 15. 11. 1975 (publikace: 26/1987 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE). 10

TEN-T síť vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ministrů dopravy) č. 1692/96/ES (23. 7. 1996) ve znění rozhodnutí č. 1346/2001/ES (22. 5. 2001) a č. 884/2004/ES (29. 4. 2004). Současně je vymezení sítě TEN-T součástí přístupové smlouvy ČR k EU (k 1. květnu 2004).


jižního spojení západ-východ“ v termínu do konce roku 2011. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. PÚR 2008 vymezuje mimo jiné v textové části záměr S13* jako alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1. Dle výsledků dílčích projektů, které Jihočeský kraj v období posledních dvou let nechal zpracovat odbornými projekčními a konzultačními společnostmi (SoNorA, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje), je přirozeným dopravním tokem s největšími dopravními zátěžemi dopravní spojení: A) po silnici I/20, I/34 (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Blatná – Nová Hospoda (R4) – Písek – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) případně: B) po silnici I/22, I/20, I/34 (Plzeň – D5 –) hr. kraje – Strakonice (I/4) – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava) Jihočeský kraj pokládá na základě zpracované studie za prioritní spojení v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava – (Brno), které dopravně napojuje podstatnou část území Jihočeského kraje včetně jeho metropole města České Budějovice Tyto trasy 1. Generují největší podíl dopravy včetně tranzitní dopravy a jsou páteřní trasou v dopravním spojení České Budějovice – Plzeň (D5), České Budějovice – Humpolec (D1)/Jihlava. 2. Nejlépe splňují podmínku PÚR 2008 požadavku převedení zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji a krajskými centrálními aglomeracemi, tj. vazby Plzeňský kraj – Jihočeský kraj – kraj Vysočina, resp. Plzeň – České Budějovice – Humpolec/Jihlava. 3. Napojují největší počet městských aglomerací v Jihočeském kraji včetně českobudějovické aglomerace. 4. Napojují lépe příhraniční okresy na kapacitní silnici a tím zásadně zlepšují dostupnost pro návštěvníky (rozvoj podnikání a cestovního ruchu) i mobilitu obyvatel (zaměstnanost). 5. Kopírují trasy, na které mají být vybudovány prioritní obchvaty na silnicích I. tříd v Jihočeském kraji (přeložka Strakonice, obchvat Dasné a Češnovice, obchvat Českých Budějovic – Severní spojka, obchvat Lišova a Štěpánovic), a tedy nejlépe splňují podmínku maximálního možného využití stávajících silnic I. tříd a ekonomické efektivity vložených investic. 6. Leží v trase mezinárodních silnic E49 (hr. kraje – Písek - ČB – Třeboň), E551 (ČB – Třeboň – JH – hr. kraje) dle dohody AGR. 7. Efektivně napojují regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice (tyto trasy prochází středem zájmového území letiště). Z pohledu mezinárodních silničních tras se jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGR 9 a současně o trasy zařazené v síti TEN-T10, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. Dle dohody AGR

51


A. PODKLADY

prochází územím kraje silnice s mezinárodním provozem E55, E49 a E551, do sítě TEN-T je zařazena pouze trasa dálnice D3 a rychlostní silnice R3.

OBRÁZEK 12 - PÚR 2008 - DOPRAVA SILNIČNÍ

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Ke zlepšení dopravní obslužnosti bude realizováno zlepšení přestupních návazností mezi linkovou osobní a železniční dopravou i v rámci těchto dopravních módů. Pro zajištění udržitelnosti financování veřejné dopravy bude v případě nízké frekvence cestujících nahrazována železniční doprava silniční dopravou a postupně zaváděna malokapacitní vozidla a doprava na zavolání. Bude podporováno zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách s cílem vytvoření celokrajského integrovaného dopravního systému. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně

11

Seznam finančně pokrytých staveb na silnicích I. třídy v současnosti (03/2011) předpokládá do r. 2025 vybudování obchvatů, resp. přeložek Čimelice – Krsice na I/4, resp. R4 (2014-2017), Lišov na I/34 (2013-2016), Strakonice na I/22 (2013-2014) a Dasný a Češnovice na I/20 (2014-2016) a Chýnov na I/19 (2016)


SILNICE I., II. A III. TŘÍDY Silniční síť Jihočeského kraje činila k 1. 1. 2011 celkem 6 128,8 km silnic a dálnic, z toho pouze 15,4 km činil úsek dálnice D3 a jen 653,7 km silnic I. třídy, což je zhruba pouze 10,7 % z celkové délky silniční sítě. Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují silnice III. třídy, jež představují 62,1 % délky silniční sítě kraje. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území se ve srovnání s ostatními kraji pohybuje na 12. místě a činí 60,9 km na 100 km2. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca 9,6 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem (o 80 %) a znamená značné náklady na její údržbu. Přesto tato charakteristika zůstává plně srovnatelná se sousedním krajem Vysočina či krajem Plzeňským a souvisí se značnou rozdrobeností sídelní struktury a vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva v mezikrajovém porovnání. Pro následující období jsou jako hlavní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Budování obchvatů a přeložek na sinicích I. třídy je v současnosti zásadně závislé na konečném obsahu dokumentu MD ČR „Superstrategie“, který zahrnuje seznamy finančně pokrytých a nepokrytých staveb do roku 2025 11. Vzhledem k délce silniční sítě bude primárně věnována pozornost zlepšení stavebního a dopravně technického stavu vybraných silnic II. a III. třídy, které byly Jihočeským krajem zařazeny do tzv. páteřní a základní sítě Jihočeského kraje a které hrají dle výsledků multikriteriální analýzy rozhodující úlohu v úrovni kvality dopravy na území kraje. Pozornost bude dále systematicky věnována odstranění kolizních míst a úseků z hlediska bezpečnosti silničního provozu.

52


A. PODKLADY

modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální automobilové dopravy. TABULKA 39 - HUSTOTA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJEV ROCE 2011(ANALÝZA GIS)


Rozloha ORP (km2)

Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy (km)

Hustota dálnic + rychlostních silnic + silnic I. třídy (km/km2)

10058 279 924 1131 472 934 485 385 742 839 324 574 1002 452 538 262 535 179

677,09 20,68 85,52 45,99 7,35 72,74 25,06 30,14 89,34 29,44 26,25 56,71 75,34 0 56,10 0 35,62 20,78

0,07 0,07 0,09 0,04 0,02 0,08 0,05 0,08 0,12 0,04 0,08 0,10 0,08 0 0,10 0 0,07 0,12


Rozloha ORP (km2)

Silnice II. třídy (km)

10058 279 924 1131 472 934 485 385 742 839 324 574 1002 452 538 262 535 179

1643,89 47,62 133,76 126,03 150,57 135,73 56,70 64,80 94,80 140,68 59,99 77,78 207,52 76,89 62,43 79,00 87,43 42,17

Silnice III. třídy (km)

Hustota silnic II. a III. třídy (km/km2)

3812,73 125,38 420,28 275,21 174,4 378,87 157,55 178,02 271,38 265,51 151,17 332,05 433,46 173,40 142,61 125,80 122,50 85,13

0,54 0,62 0,60 0,35 0,69 0,55 0,44 0,63 0,49 0,48 0,65 0,71 0,64 0,55 0,38 0,78 0,39 0,71

HRANIČNÍ PŘECHODY V rámci Cíle 3 - Evropská územní spolupráce – přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-rakouské a česko-bavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony – Euroregion Silva Nortica a Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zásadní význam pro rozvoj Jihočeského kraje. Místa pro překračování státních hranic jsou jednak charakteru silničních a železničních hraničních přechodů a jednak míst na turistických stezkách. Před vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na turistických stezkách, 10 silničních a 2 železniční. Cílem je jejich počet v případě silničních a turistických přechodů dále rozšířit. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 30 tisíc autobusů a o něco méně použilo přechody k opuštění našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých přechodů značně diferencované.


TABULKA 40 - HUSTOTA SILNIC II. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011(ANALÝZA GIS)

53


A. PODKLADY

2.6.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

OBRÁZEK 13 - PÚR 2008 - DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ

Z pohledu mezinárodních železničních tras se jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGC 13 a současně o trasy zařazené v síti TEN-T, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. Dle dohody AGC prochází územím kraje mezinárodní železniční magistrála E55 a ve stejné trase E551, do sítě TEN-T je zařazena trasa IV. TŽK ČR, stejně jako koridory ŽD4* a ŽD5*.

12

Projekt vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ministrů dopravy) č. 884/2004/ES (29.4.2004). K projektu jmenovala Evropská komise koordinátora. Jeho zpráva (2009-2010) je dostupná zde http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/european_coordinators/gilles_savary_en.htm 13

Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (AGC), Ženeva, 31. 05. 1985 (publikace: –) přijatá v rámci Evropské hospodářská komise OSN (UNECE)


KORIDORY KONVENČNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V souladu s evropskými dohodami byl v PÚR 2008 v rámci multimodálního koridoru M1* vymezen jako součást modernizace IV. tranzitního železničního koridoru ČR jeho úsek Praha – Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště-hranice ČR (-Linec). Jeho cílem je zabezpečit naplnění prioritního projektu sítě TEN-T č. 2212, zaměřeného na zlepšení kvality a bezpečnosti železniční infrastruktury. V rámci IV. tranzitního železničního koridoru ČR se jedná o koridor C-E551* Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linec). Dle vnitrostátního číslování se jedná o tratě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov – České Budějovice a č. 196 České Budějovice – Horní Dvořiště (-Summerau). Realizací staveb budou vytvořeny předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever – jih umožňující tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltského k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy. Dále se v PÚR 2008 ukládá příprava koridorů ŽD4* a ŽD5* s cílem vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničních koridorů, zařazených do sítě TEN-T, tj. pro tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) a dále Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň). V úseku Plzeň – Strakonice – České Budějovice se jedná o úplné zdvoukolejnění, v úseku Veselí nad Lužnicí – České Velenice o elektrizaci tratě. V úseku České Budějovice – České Velenice – hranice ČR byla již elektrizace dokončena (2010). Rozvoj železniční sítě, vymezený v PÚR 2008, je znázorněn v následujícím obrázku.

54


A. PODKLADY

PŘEPRAVA PO ŽELEZNICI Železniční doprava je páteřní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 978 km, z nichž 9 je celostátních a 12 regionálních. Z tohoto počtu 2 regionální úzkorozchodné tratě (Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň) jsou ve vlastnictví společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., ostatní tratě jsou ve vlastnictví státu (SŽDC s.o.). V rámci kraje je celkem 266 železničních stanic a zastávek (z toho 165 neobsazených dopraven). Do provozu byly uvedeny nové zastávky Hradce na trati České Budějovice – Volary, Tábor – Čápův Dvůr na trati České Budějovice – Praha, Písek – Dobešice na trati Protivín – Zdice a Řípec na trati Veselí n/L. – Havlíčkův Brod. Připravuje se výstavba zastávek Vidov na trati České Budějovice – České Velenice a Tábor, Měšice na trati Tábor – Horní Cerekev. Hustota železniční sítě na území kraje je 9,72 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem. Jde však o kompaktní síť, s přirozenými centry, neexistují nadbytečné, vzájemně paralelní tratě. Ve střednědobém horizontu se hustota sítě nezmění. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Investice do infrastruktury postupně probíhají (IV.TŽK ČR, elektrizace tratě České Budějovice – České Velenice, racionalizace tratě Protivín – Zdice, zvýšení bezpečnosti v traťovém úseku Číčenice – Volary), nebo jsou připravovány (elektrizace tratě Veselí n/L. – České Velenice, revitalizace tratě České Budějovice – Volary, zdvoukolejnění tratě České Budějovice – Plzeň apod.). Stav vozového parku je dosud značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Další možnou charakteristikou je přeprava věcí (zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje bez tranzitu. Jak vyplývá z dostupných údajů, nákladní železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5 tis. tun, v roce 2002 to již bylo jen 114,1 tis. tun, v roce 2006 pouze 50,1 tis. tun a v roce 2009 47,5 tis. tun. Snižuje se rovněž objem z kraje vyváženého zboží (z 401 tis. tun v roce 2005 na 321 tis. tun v roce 2009) i věcí do kraje dovážených (z 1 412 tis. tun v roce 2005 na 1 254 tis. tun v roce 2009). Obdobná tendence se projevuje v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy - tedy především v nárůstu silniční nákladní dopravy. Ta v kraji zaznamenala až do roku 2008 růstový trend ve všech základních formách (data za tranzitní přepravu nejsou sice k dispozici, ale i zde se dá předpokládat nárůst). V roce 2009 došlo pak v souvislosti s poklesem ekonomické výkonnosti kraje i ke snížení objemů přepraveného zboží silniční přepravou. Počet přepravených cestujících po železnici se v jednotlivých letech mění. Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 2003 postupně vzrostl počet přepravených cestujících z 5 078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006, ale v roce 2009 klesl na 4 564 tisíc a tento pokles s rozvojem individuální dopravy dále pokračuje.


Rozloha ORP (km2)

Celostátní železnice (km)

Regionální železnice (km)

Hustota železnic (km/km2)

10058 279 924 1131 472 934 485 385 742 839 324 574 1002 452 538 262 535 179

547,93 0 110,73 2,48 0 45,17 40,15 22,88 94,26 0 38,44 28,80 71,64 29,68 58,53 0 0 5,17

430,47 33,32 18,45 76,22 23,46 47,55 7,11 0 0 92,84 0 34,55 24,65 0 0 13,33 36,99 22,00

0,10 0,12 0,14 0,07 0,05 0,10 0,10 0,06 0,13 0,11 0,12 0,11 0,10 0,07 0,11 0,05 0,07 0,15

2.6.3. VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA


TABULKA 41 - HUSTOTA CELOSTÁTNÍCH ŽELEZNIC V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008

55


A. PODKLADY

VODNÍ DOPRAVA Na území Jihočeského kraje se dle zákona 14 nachází sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta Vltava (po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun), která je dle prováděcího předpisu15 vodní cestou I. třídy a v rámci dohody AGN16 je až po Slapy jako E20-06 větví Labe (magistrály E20). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 20082013. Realizací celého projektu splavnění jihočeského úseku Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu. Realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ (oficiální název) v létech 2008 – 2013 bude sloužit pro rekreační plavbu a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy17) by měla umožnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. Ve výhledu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) bude umožněna i nákladní plavba pro plavidla o nosnosti do 300 t. V roce 2011 bude zprovozněna rekreační plavba v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. Současně se na území JČK nachází několik účelových vodních cest, což jsou dle uvedeného zákona vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. Jejich seznam je součástí uvedeného prováděcího předpisu, jedná se o další část toku Vltavy, části toků Malše, Lužnice a Otavy, přehradní nádrž Lipno, rybníky Bezdrev a Svět. Osobní vodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na přehradních nádržích Lipno a Orlík, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem, mezi Zvíkovem a Orlíkem, mezi Týnem nad Vltavou a Slapy, na rybnících Svět u Třeboně a Hejtman a v Českých Budějovicích na soutoku vodních toků Vltava a Malše. Na vodní nádrži Lipno je v současné době v provozu 5 přístavišť a 3 přívozy (Dolní Vltavice, Horní Planá a Frymburk), je vybudován jachetní přístav, funguje zde řada půjčoven lodí. Na Orlíku je 8 přístavišť pro osobní vodní dopravu. Řeky Vltava, Lužnice a Otava jsou společně s rybníkem Svět účelovými vodními cestami, využívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice 14

zákon 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů

15

vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách…, ve znění pozdějších předpisů

16

Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), Ženeva, 19. 01. 1996 (publikace: 163/1999 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářská komise OSN (UNECE) 17

Lodní výtahy Orlík a Slapy jsou zatím zařazeny v „Superstrategii“ mezi finančně nepokryté stavby


OBRÁZEK 14 - PÚR 2008 - DOPRAVA VODNÍ A LETECKÁ

56


A. PODKLADY

(Jiráskův jez) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné. Propojení na Labskou vodní cestu a evropskou síť vodních cest závisí na realizaci staveb ve Středočeském kraji – splavnění VD Orlík a Slapy. Vodní cestu Vltava vymezuje PÚR 2008 jako koridor VD5* a současně jako součást mutimodálního koridoru M1*. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné upřesnit vymezení ploch pro vybavení a zázemí vodní cesty. TABULKA 42 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 Rozloha ORP (km2)

10058 279 924 1131 472 934 485 385 742 839 324 574 1002 452 538 262 535 179

Délka vodní cesty(km)

130,797 0 29,640 24,024 0 0 0 11,737 41,133 0 0 0 0 0 1,222 23,042 0 0

LETECKÁ DOPRAVA Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic – dnes letiště České Budějovice. Jako hlavní priorita v této oblasti byla v Programu rozvoje Jihočeského kraje na období 20072013 stanovena modernizace tohoto letiště (v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí kategorie 4C pro lety za viditelnosti (VFR) ve dne. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá do roku 2014. Cílovým stavem je veřejné mezinárodní letiště schopné odbavit lety za snížené viditelnosti s možností leteckého provozu středněvelkých dopravních letadel typu Boeing 737 nebo Airbus A 320. V kraji je dále dle MD ČR a ÚCL evidováno a provozováno dalších 6 letišť (Hosín, Strakonice, Strunkovice, Soběslav, Tábor a Jindřichův Hradec), 7 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ – Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Krašovice, Třeboň – Dvorce) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor). V ÚAP obcí jsou navíc doplněny neevidované 3 plochy bývalých vojenských letišť (Bechyně, Blatná – Tchořovice a Tábor – Všechov), 1 potencionální SLZ (Chelčické letiště) a 3 potencionální heliporty (Dačice, Hosín, Písek). Provozovaná letiště mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. Letiště České Budějovice vymezuje PÚR 2008 jako plochu L3* a současně jako součást multimodálního koridoru M1*. Současně uvádí jako úkol (133) „Řešit dopady rozvoje letiště na územní rozvoj dotčených obcí a napojení letiště na další druhy dopravy.“. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné promítnou požadavky pro dopravní napojení letiště. TABULKA 43 - POČET CIVILNÍCH LETIŠŤ, SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 EVIDOVANÝCH DLE MD ČR A ÚCL

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice

Počet civilních letišť (evidované)

Počet SLZ (evidované)

Počet heliportů (evidované)

7 0 2

7 0 0

3 0 1



57


Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

0 0 1 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0

1 1 0 1 0 1 0 0 0 1 1 1 0 0 0

A. PODKLADY

0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0


Počet bývalých vojenských letišť (neevidované)

Počet SLZ (neevidované)

Počet heliportů (neevidované)

3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

3 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM Na základě zpracované Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (materiál MD ČR připravovaný do jednání ve vládě v roce 2008) má být v ČR realizováno 7 – 9 regionálních veřejných logistických center (dále VLC). Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro střední a menší zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji je navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích. Lokalita České Budějovice – Nemanice umožňuje bezprostřední napojení na silnici (dálnice D3 a silnice E49 – I/20+I/34), železnici (IV. TŽK ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na Letiště České Budějovice. V případě potřeby bude možno využívat i vltavskou vodní cestu (vodní cesta tř. I pro plavidla do 300 tun) prostřednictvím uvažovaného nákladního přístavu Hrdějovice v bezprostředním sousedství s VLC. Vláda ČR usnesením č. 1571 ze dne 21. 12. 2009 vzala na vědomí Strategii podpory logistiky z veřejných zdrojů zpracovanou MD ČR a uložila připravit program pro podporu logistiky nákladní dopravy včetně jejího finančního zajištění. To nebylo zatím z důvodu nedostatku finančních prostředků realizováno. VLC na území JČK vymezuje PÚR 2008 jako Českobudějovicko a současně jako součást multimodálního koridoru M1*. Požadavky na lokalizaci a územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné promítnout požadavky pro dopravní napojení VLC a upřesnění vymezení ploch.


TABULKA 44 - POČET BÝVALÝCH VOJENSKÝCH LETIŠŤ, POTENCIONÁLNÍCH SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011

58


A. PODKLADY

2.6.5. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A STAV VODOVODNÍCH SÍTÍ Ze statistického sledování Českého statistického úřadu vyplývá, že v Jihočeském kraji činil v roce 2009 podíl obyvatelstva zásobovaného vodou z veřejných vodovodů 92,3 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je tato hodnota o 0,5 % nižší, mezi ostatními regiony se řadí Jihočeský kraj na 8. místo ze 14. Celkem bylo na území kraje v roce 2009 vyrobeno 35,88 mil. m3 pitné vody, což představuje 5,5 % celkově vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu za celou Českou republiku. V produkci pitné vody se řadí Jihočeský kraj na 6. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Z celkového objemu fakturované pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu 28,22 m3 připadají zhruba dvě třetiny na domácnosti. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré, délka vodovodních přípojek více než 2 tisíce km je po Středočeském kraji druhá největší v celé ČR. Stále ale existují především lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací, jako byly povodně. Většina obcí s tímto problémem připravuje projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá s rezervou potřeby kraje. Jsou tak zajištěny příznivé možnosti pro další rozvoj vodovodní sítě a z něho plynoucího zásobování obyvatel vodou v oblastech, kde v minulosti podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dosahoval méně jak 75 %. Jednalo se konkrétně o ORP Blatná, Milevsko a Vodňany. Obecným problémem je rovněž relativně vysoký podíl ztrát z vody vyrobené určené k realizaci. Hodnotou 18,3 % je ale kraj pod republikovým průměrem, přesto je to podíl mezi kraji 6. nejvyšší. Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko, západní větví je zásobováno Písecko, Strakonicko a Prachaticko, jižní větví Českokrumlovsko. Celkem se v Jihočeském kraji nachází cca 5 916 km vodovodní sítě (údaj z roku 2009). Do roku 2015 je navrhováno připojení dalších přívodných řadů v okolí, i když jejich podíl na celkové dodávce pitné vody Vodárenské soustavy již nebude podstatný. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje zpracovaného IKP Consulting Engineers s.r.o. v roce 2004 a jeho změn by se do roku 2015 měl podíl obyvatel připojených na vodovod v jednotlivých ORP Jihočeského kraje dostat nad 80 % s výjimkou Milevska (zvýšení podílu pouze na 76 %). V oblastech Budějovické pánve, Třeboňské pánve – jižní část, Třeboňské pánve – střední část a Třeboňské pánve – severní část je velkým problémem provádění velkého počtu hlubinných vrtů pro potřeby tepelných čerpadel a to i pro jednotlivé domácnosti. Prováděním takového počtu a ne v řádné kvalitě (těžká kontrolovatelnost a legislativa tento problém také řádně neošetřuje) může dojít k porušení jednotlivých geologických vrstev a tak ke kontaminaci podzemních vod v hlubších vrstvách, tj. k nevratným změnám.


2.6.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj JČK. V zájmu kraje v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení obyvatelstva a příslušných sektorů hospodářství na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na rostoucí ekonomiku kraje koncepce udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje Jihočeského kraje na léta 2007-2013 („PRK“) se technickou infrastrukturou z části zabývá prioritní osa č. 3 „Dostupnost a infrastruktura“ se strategickým cílem „zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti.“ Na jeho základě je možné charakterizovat zvýšené nároky na území kraje především v souvislosti se snahou o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, se zabezpečením energetických potřeb území kraje, se zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie a se zabezpečováním komunikačních potřeb. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn i komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením.

59


A. PODKLADY


Počet obyvatel 2009

Počet obcí

Podíl obyvatel připojených na vodovod (v %)

637643 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722

623 26 79 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

83 50 90 90 81 85 83 70 77 88 82 78 81 81 89 77 84 74

2.6.6. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Za pomoci údajů statistického úřadu lze oblast kanalizace a čištění odpadních vod analyzovat následujícím způsobem. Při středním stavu obyvatel v Jihočeském kraji, který byl v roce 2009 637 015 osob, činil podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 85,8 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (81,3 %) překračuje Jihočeský kraj jeho hodnotu o 4,5 %, přičemž v krajském srovnání se umístil na 4. místě. V krajském srovnání se v množství vypouštěných vod pohybuje Jihočeský kraj na 5. místě. Podle druhu vypouštěných vod připadá v kraji 59 % na vody splaškové, zatímco v průměru ČR to představuje 67 %. Vypouštěné průmyslové a ostatní odpadní vody jsou tak relativně v porovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší. Podíl objemu čištěných odpadních vod na celkovém objemu vypouštěných vod byl v roce 2009 v Jihočeském kraji 95,5 %. Tento podíl se pohybuje v průměru hodnot ostatních krajů v rozmezí 91,4 % Královéhradecký kraj a 99,9 % Hlavní město Praha s výjimkou kraje Vysočina, kde tento podíl činí pouze 82,8 %. V Jihočeském kraji se v roce 2009 nacházelo 268 čističek odpadních vod s celkovou kapacitou zpracování 266 805 m3 odpadních vod denně a s roční produkcí 10 609 tun kalů (v suchém stavu). V počtu čističek se nachází Jihočeský kraj v celorepublikovém srovnání na druhém místě za Středočeským krajem. Při sledování situace obyvatel v napojení na kanalizaci v jednotlivých správních obvodech si nejlépe stály obvody České Budějovice, Soběslav a Tábor, které vykazovaly přes 80 % obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nejhorší situace byla v obvodech Blatná, Trhové Sviny a Vimperk s napojením na kanalizaci nižším než 70 % (údaje z roku 2002). Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl do roku 2015 s výjimkou správních obvodů Trhové Sviny (75 %) a Vimperk (74 %) dostat nad hranici 80 %. To však sebou přinese další nároky na území jednotlivých obvodů. Všeobecně platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měly růst, což znamená budování kanalizací ve všech větších aglomeracích i v obcích s malým počtem obyvatel, či víceúrovňové čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů v kraji by mělo předpokládat jak budování, tak rekonstrukci zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Základním koncepčním dokumentem, z něhož vyplývají opatření pro řešení této problematiky, je již výše zmíněný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. TABULKA 46 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA KANALIZACI V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB2001)

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice

Počet obyvatel

Počet obcí

Podíl obyvatel připojených na kanalizaci (v %)

637643 13987 154323 41894 19870 48017 19741

623 26 79 31 23 58 15

78 64 84 70 76 70 77


TABULKA 45 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA VODOVOD V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001)

60


Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722

26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

A. PODKLADY

79 79 79 88 75 86 68 72 80 68 75

TABULKA 47 - KANALIZACE S NAPOJENÍM NA ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009


Počet obyvatel

Počet obcí

Počet obcí bez ČOV

Podíl obcí bez ČOV (%)

Počet obyvatel v obcích bez ČOV

Podíl počtu obyvatel bez připojení na ČOV (%)

637643 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722

623 26 79 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

359 18 40 6 10 31 2 21 35 19 23 50 55 5 12 11 8 13

57,6 69,2 50,6 19,4 43,5 53,4 13,3 80,8 71,4 43,2 74,2 72,5 69,6 31,3 48,0 78,6 38,1 76,5

99739 3266 18567 5301 1741 5735 492 15545 10316 3808 5783 8666 9911 1589 2202 3153 1149 2515

15,6 23,4 12,0 12,7 8,8 11,9 2,5 82,6 19,9 11,3 26,0 19,2 12,3 8,7 8,7 22,3 6,5 21,5

2.6.7. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z publikace Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji 2007 si lze rámcově představit situaci v zásobování teplem v kraji. Údaje o spotřebě paliv v kraji jsou zčásti omezené a existují pouze v rovině zjišťování spotřeby paliv za podniky s více jak 20 zaměstnanci podle sídla podniku a podle kraje místa spotřeby. Ve spotřebě tepelné energie včetně páry existuje řádový rozdíl mezi měrnou spotřebou tepla za podniky se sídlem v kraji a spotřebou tepla přímo ve výrobních kapacitách ležících na území kraje. Rozdíl spočívá v započítávání výroby tepla a páry pro výrobnu elektřiny v JE Temelín. Podniky se sídlem v Jihočeském kraji měly v roce 2009 spotřebu tepelné energie 12 298 581 GJ (1,3, % z celkové spotřeby ČR). V Jihočeském kraji jako místu spotřeby činil v roce 2008 tento údaj 144 226 989 GJ (13,8 % z celkové spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok 2009 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 20 do 99 zaměstnanců a pro všechny podniky se 100 a více zaměstnanci. Města a obce Jihočeského kraje jsou zásobována teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel.


Pozn. Údaje o existenci ČOV v jednotlivých obcích Jihočeského kraje byly zjištěny z dat ÚAP ORP 2010, doplněných o údaje z PRVKÚC z roku 2011.

61


A. PODKLADY

2.6.8. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

TABULKA 48 - PLYNOFIKACE OBCÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010


Počet obyvatel

Počet obcí

Plynofikace (v % z celk. počtu obcí ORP)

637643 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722

623 26 79 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

56,34 69,23 72,15 51,61 78,26 70,69 60,00 30,77 57,14 47,73 51,14 55,07 43,04 37,50 60,00 57,14 42,86 52,94


OBRÁZEK 15 - PÚR 2008 - PLYNÁRENSTVÍ

Území JČK je zásobováno zemním plynem z distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005 na 232 obcí v roce 2006 a v roce 2010 na 351. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. Spotřeba plynu v Jihočeském kraji se v roce 2009 podílela na celkové spotřebě plynu ČR zhruba ze 4 %. Územím kraje prochází tranzitní plynovod Lanžhot – Waidhaus a nachází se v něm kompresní stanice Veselí n. Lužnicí. V rámci PÚR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN. Kritériem pro rozhodování o změnách v území je nutnost přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření územní rezervy, umožňující naplnění mezinárodních požadavků na diverzifikaci přepravních cest a na zvýšení bezpečnosti zásobování zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánovací dokumentaci.

62


A. PODKLADY

2.6.9. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU

V Jihočeském kraji mají sídlo podniky, jejichž výroba je méně náročná na spotřebu elektřiny. V roce 2009 dosahovala spotřeba elektrické energie v kraji podle sídla podniku 1 524 001 MWh (3,4 % z celkové spotřeby ČR) a dle místa spotřeby 2 461 306 MWh (5,5 % z celkové spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok 2009 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 20 do 99 zaměstnanců a pro všechny podniky se 100 a více zaměstnanci. Jediným distributorem elektrické energie v kraji je společnost E.ON Distribuce, a.s. (dříve Jihočeská energetika, a.s.). Svým významem pro výrobu elektrické energie co do množství je největším zdrojem jaderná elektrárna Temelín. Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích, každý o maximálním výkonu 981 MW. Provoz jaderné elektrárny Temelín ukončil nutnost využívat elektřinu vyrobenou v okolních regionech, především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila ze značné části uhelné elektrárny a zajišťuje také dodávky tepla ve formě horké vody ve svém okolí. V části technické infrastruktury věnované elektrizačním sítím jsou v PÚR 2008 vymezeny následující koridory týkající se Jihočeského kraje: (1) v koridoru E4a se vymezení týká také plochy pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín a (2) v rámci E7 se jedná o koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky. Důvodem vymezení je ochrana území pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let a úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení přenosové soustavy ČR v územně plánovací dokumentaci. Spotřeba paliv a energií v Jihočeském kraji činila podle předběžných údajů v roce 2009 pro podniky s více jak 20 zaměstnanci celkem 39 658 167 GJ18, což jsou 2 % spotřeby celé ČR. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji se jeví jako perspektivní ze současného pohledu především využití energie z biomasy a bioplynu, případně využítí energie slunce s preferencí systémů o malých výkonech. Hodnoty ukazatelů doby a intenzity slunečního svitu v kraji odpovídají průměru ČR. V minulých letech došlo k prudkému nárůstu výkonu fotovoltaických elektráren, včetně velkých instalací ve velké krajině, další prudký nárůst instalovaného výkonu těchto výroben se neočekává. Možnou perspektivu má v kraji také využívání tepelných čerpadel, nicméně investiční dotace ze Zelené úsporám již skončily a zvýhodněná elektřina je tarifní záležitostí. Příklady vytápění celých obcí tepelnými čerpadly jsou známy např. na Šumavě. V těchto obcích vytlačují čerpadla tradiční obnovitelný zdroj – vytápění dřevem. Podmínky pro využívání větrné energie nejsou v Jihočeském kraji příliš dobré, zatímco ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Dalším obnovitelným zdrojem energie je biomasa. Zatím je její energetické využívání omezováno ekonomickými důvody, pokud se nevyužívá Součet černé uhlí, hnědé uhlí, koks, zemní plyn, topný olej nízkosirný i vysokosirný, motorové benzíny, motorová nafta, tepelná energie 18


OBRÁZEK 16 - PÚR 2008 - ELEKTROENERGETIKA

63


A. PODKLADY

palivo vysloveně odpadní. Nicméně i v Jihočeském kraji v některých regionech začíná být přetlak poptávky nad nabídkou biomasy z lesa – dendromasy a rychle roste počet bioplynových stanic, kde se používá převážně cíleně pěstovaná zemědělská produkce. V blízké budoucnosti lze předpokládat rozvoj cíleného pěstování biomasy k energetickému využití. Rozšíření energetického využíváni biomasy též závisí na přístupu a legislativních opatřeních vlády. Dostupnost kotlů na biomasu je dobrá, neboť řada typů se již dnes vyrábí v ČR, včetně moderních konstrukcí se zplyňováním a dvoustupňovým spalováním paliva. Úsporami energie a využitím obnovitelných zdrojů energie bude možné podpořit globální i místní ochranu životního prostředí a plnění úkolů s ní souvisejících mezinárodních závazků České republiky. Česká republika splnila cíl daný v přístupové dohodě k EU dosáhnout podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě v roce 2010 ve výši 8 %. Nyní pro ni platí závazný cíl z evropské směrnice č. 2009/28/ES pokrývat v roce 2020 alespoň 13 % konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, k němuž se hlásí i česká vláda. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých, středních i velkých zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie, např. bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména tam, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unie.


2.6.10. INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Z datového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i v rámci Jihočeského kraje stejně jako v celé ČR dochází neustále k vyššímu používání nových informačních a telekomunikačních technologií. Využívání osobních počítačů jednotlivci vzrostlo z 30,8 % v roce 2003 na 45,5 % v roce 2006 a v roce 2009 na 59,9 %. Jihočeský kraj se tak v tomto ukazateli posunul z 10. místa v roce 2006 na 6. místo v roce 2009. Mezi kraji ČR se tak přiblížil k celorepublikovému průměru. Využívání internetu vzrostlo z 18,4 % v roce 2003 na 37,1 % v roce 2006 a v roce 2009 na 53,9 %. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví mobilní operátoři.

64


2.7.

A. PODKLADY

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Sociodemografické podmínky jsou hodnoceny na základě statistických údajů dostupných k datu zpracování tohoto materiálu. Údaje statistického charakteru pocházejí ze 3 druhů databází. Jedná se o databázi údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému (dále jen „MOS/MIS“), databázi údajů o krajích a okresech (dále jen „KROK“) a dále o databázi údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen „SLDB“). Z hlediska získaných údajů z MOS/MIS a z KROK jsou v tomto materiálu zpracovány údaje z roku 2009, z hlediska údajů získaných ze SLDB se jedná převážně o údaje za rok 2001, kdy proběhlo zatím poslední SLDB (další SLDB v roce 2011). Pokud jsou již k dispozici údaje za rok 2010, jsou uvedeny především v textu. 2.7.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jihočeský kraj má své specifické postavení v krajském sytému České republiky. Matematicko-geografická poloha je dána zeměpisnými souřadnicemi 13° 32’ (Kvilda) až 15° 37’(Dešná) východní délky a 48°33’ (Vyšší Brod) až 49° 35’ (Šebířov) severní šířky. Území obce Vyšší Brod je vůbec nejjižnějším bodem ČR. Svojí rozlohou 10 057 km2 je druhým nejrozlehlejším krajem Česka, když větší je pouze kraj Středočeský. Jenom tyto dva kraje mají podíl na ploše našeho státu přesahující 26 %.

Rozloha (%) … údaje za rok… HMP 14,0

MSK 6,9

12,0 0,6

SČK 14,0

10,0

ZLK

5,0

GRAF 6 - PODÍL KRAJŮ NA ROZLOZE ČR (2009)

JČK

8,0

12,8

6,0 4,0

6,7

9,6

2,0

Obyvatelstvo (%) … údaje za rok 2009

PZK

0,0

JMK

HMP

9,1

4,2

12,0

MSK

KVK

11,9

VYS

5,6

ULK 5,7

6,0

PBK

SČK

11,9

11,9

8,0

ZLK

6,8

8,6

10,0

JČK 6,1

6,0

4,0

4,0

OLK

LBK

6,1

2,0

KHK

5,4

PZK

2,9

KVK

0,0

JMK

Z hlediska počtu obyvatel je nejlidnatější Hlavní město Praha a s malým rozdílem Středočeský kraj a Moravskoslezský kraj, které mají skoro dvojnásobný počet obyvatel než Jihočeský kraj. Naproti tomu nejméně lidnatý je Karlovarský kraj. Hustota obyvatel na km2 … údaje za rok 2009

11,0

VYS

8,0

4,9

ULK 4,2

4,9

PBK

5,3

LBK

KHK

GRAF 7 - PODÍL KRAJŮ NA POČTU OBYVATEL V ČR (2009)

Pro přehlednost grafu bylo vypuštěno Hlavní město Praha, které má neporovnatelnou hustotu obyvatelstva 2.518 obyvatel na 1 km 2

ČR 250

MSK 230

ZLK

SČK

133 200

113

JČK

150

149

63 100

OLK

50

122

76

PZK

0

JMK

160

VYS

93

157

76 114

PBK

117

KHK

KVK

Z hlediska hustoty obyvatel na 1 km2 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km2. Mezi kraje s hustotou do 100 obyvatel na 1 km2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj. Z grafu bylo vypuštěno Hlavní město Praha, které svou vysokou hustotou obyvatel graf značně znepřehledňuje.

ULK

139

LBK

GRAF 8 - HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2 V KRAJÍCH ČR

Kapitola: Sociodemografické podmínky

OLK

65


A. PODKLADY

Sociodemografické podmínky jsou z pohledu prostorového vymezení zaměřeny na Jihočeský kraj, který je společně s krajem Plzeňským součástí regionu soudržnosti Jihozápad (NUTS 2). Druhou prostorovou úrovní hodnocení jsou správní obvody obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Na národní úrovni jsou ještě k dispozici číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU), obcí s rozšířenou působností (CISORP) a správních obvodů hl. m. Prahy (CISOP), které byly oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003. S platností od 1. ledna 2005 byly provedeny úpravy v územním vymezení krajů Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský. Změny hranic uvedených krajů vyvolaly současně potřebu úpravy ve vymezení dotčených správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. K několika změnám ve vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem však došlo i uvnitř některých krajů. 2.7.2. SÍDELNÍ HIERARCHIE V ČESKÉ REPUBLICE Rozbory sídelní hierarchie se převážně věnují strukturalizaci na základě typologie obcí. Za základní prostorovou jednotku budeme považovat obec. Jednotlivé obce mohou mít status hlavního města, statutárního města, města, městyse a obce, speciálním typem je vojenský újezd. Pokud hodnotíme prostorovou hierarchii, tak je v mnoha případech vhodnější využít v sídelní problematice velikostní kritérium. Všechny obce na území našeho státu tak můžeme strukturalizovat do deseti velikostních kategorií obcí podle počtu obyvatel. V České republice bylo ke konci roku 2006 celkem 559, ke konci roku 2007 celkem 588, ke konci roku 2008 celkem 594 a koncem roku 2009 celkem 593 měst podle legislativního přístupu, kdy statut města ve státě udělují odpovědné osoby (dnes v ČR předseda Poslanecké sněmovny). V tomto počtu měst v roce 2009 bylo jedno hlavní město a 23 měst statutárních. Z pohledu existence městysů jich bylo v roce 2006 celkem 123, v roce 2007 celkem 176, v roce 2008 celkem 200 a v roce 2009 celkem 206 městysů. Na území ČR je 5 vojenských újezdů. Z pohledu počtu obcí na území ČR jich v roce 2006 bylo celkem 5562, v roce 2007 celkem 5480, v roce 2008 celkem 5450 a v roce 2009 celkem 5446 obcí. Z dnešních 623 obcí Jihočeského kraje je jedno statutární město (České Budějovice), 52 měst, 18 městysů, jeden vojenský újezd (Boletice) a 551 ostatních obcí. Váha počtu měst je mírně vyšší než by odpovídalo populační velikosti kraje a celkovému počtu měst v republice. Absolutně největší počet měst má Středočeský kraj (82 měst). V relativně vyjádřené váze početního zastoupení na území jednotlivých krajů vedou kraje Karlovarský (37 měst z počtu 132 obcí) a Liberecký (39 měst z počtu 215 obcí) a nejnižší relativní četnost mají Vysočina (34 měst počtu 704 obcí) a kraj Středočeský (82 měst z počtu 1145 obcí). Vzhledem k velkému počtu obcí je sídelní struktura nejen velmi pestrá, ale i značně roztříštěná s vyšší mírou koncentrace obyvatel. K roztříštěnosti a velikým rozdílům přispělo zejména posledních 40 let, kdy došlo ke státem chtěné silné centralizaci obcí především v letech 1971 (692 obcí) až 1989, kdy byl počet obcí kraje nejmenší (298 obcí). Tento pokles počtu obcí o 57 % byl výrazně nad celorepublikovým průměrem (pokles o 45 %). Silnější centralizace probíhala pouze v krajích Moravskoslezském a Plzeňském. Složitost utváření sídelní struktury státu byla umocněna protichůdným procesem dezintegrace obcí od roku 1990, která však trvala v podstatě pět let. Od roku 1994 se počet obcí Jihočeského kraje stabilizoval. Vyhodnocování takto nevyvážených procesů ovlivněných výhradně vnějšími krátkodobými a často silnými vlivy je velice složité, zvláště když si uvědomíme, že součástí administrativního členění státu jsou poměrně časté územní úpravy.

ČR Praha STČ JHČ PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (obyv./km2)

Celkový počet obcí

Počet statut. měst

Počet měst

Počet městysů

Počet vojen. újezdů

78 865 496 11 015 10 057 7 561 3 314 5 335 3 163 4 759 4 519 6 795 7 195 5 267 3 964 5 426

10 506 813 1 249 026 1 247 533 637 643 571 863 307 636 836 198 439 027 554 402 516 329 514 992 1 151 708 642 041 591 042 1 247 373

133 2518 113 63 76 93 157 139 117 114 76 160 122 149 230

6 249 1 1145 623 501 132 354 215 448 451 704 673 398 305 299

23 1 2 1 1 1 5 1 1 1 1 1 2 1 5

593 82 53 55 37 58 39 48 36 34 49 30 30 41

206 46 18 11 1 9 2 10 9 39 40 12 6 3

5 1 1 1 1 1 -


TABULKA 49 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR (2009)

66


A. PODKLADY

Český statistický úřad vyhodnocuje pravidelně v ročenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7 kategorií podle krajů k poslednímu dni příslušného roku. Momentálně jsou k dispozici údaje k 31. 12. 2009. TABULKA 50 - VELIKOSTNÍ SKUPINY OBCÍ PODLE KRAJŮ V ČR V ROCE 2009 Územní celek

Stupeň urbaniz ace (vp)

ČR HMP SČK JČK PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK

52,9 100,0 33,2 36,2 42,3 54,9 63,4 48,2 39,0 41,7 36,3 47,2 45,2 42,3 65,2

Počet obcí celkem

do 199

6 249 1 1 145 623 501 132 354 215 448 451 704 673 398 305 299

200-499

500-999

1 982 x 404 201 152 37 126 56 168 175 208 191 124 83 57

1 346 x 259 84 77 35 85 66 86 91 93 185 106 101 78

1 543 x 257 238 185 17 51 35 115 107 338 119 48 19 14

10001999 708 x 129 49 43 16 37 26 36 45 34 95 72 49 77

20004999 396 x 58 32 30 14 28 17 21 16 12 60 35 33 40

50009999 142 x 19 12 8 6 10 10 14 7 11 13 4 11 17

10000 a více 132 x 19 7 6 7 17 5 8 10 8 10 9 9 16

Z hlediska procesu urbanizace pracujeme s velikostními kategoriemi obcí a k posouzení stupně urbanizace území používáme tzv. velikostní přístup. Stupeň urbanizace je dán podílem počtu obyvatel v obcích městského typu, tedy obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc, na celkovém počtu obyvatel. TABULKA 51 - POPULAČNÍ PODÍLY VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ OBCÍ V KRAJÍCH ČR DANÉ VELIKOSTNÍ KATEGORIE V ROCE 2009

do 199

200-499

500-999

1000-1999

2000-4999

5000-9999

10000 a více

-

-

-

-

-

-

22,46

Středočeský kraj

16,83

20,81

19,12

17,88

14,88

13,42

7,44

Jihočeský kraj

14,00

9,94

6,06

6,97

8,29

9,24

4,15

Plzeňský kraj

11,20

7,47

5,86

6,04

7,94

5,14

4,35

Karlovarský kraj

1,27

1,93

2,42

2,42

3,33

3,82

3,03

Ústecký kraj

3,51

6,44

6,21

5,08

6,69

7,02

9,54

Liberecký kraj

2,56

2,66

4,90

3,76

4,53

6,92

3,81

Královéhradecký kraj

8,17

8,57

6,16

4,90

5,01

10,33

3,88

Pardubický kraj

7,30

8,59

6,94

6,35

4,33

5,24

3,87

21,00

9,84

6,97

4,84

3,26

7,31

3,36

Jihomoravský kraj

8,03

9,96

14,17

13,04

14,84

8,97

9,77

Olomoucký kraj

3,63

6,34

7,47

10,16

8,17

3,55

5,22

Zlínský kraj

1,41

4,49

7,76

7,25

7,89

7,17

4,49

Moravskoslezský kraj

1,09

2,95

5,95

11,30

10,85

11,87

14,61

Hlavní město Praha

Vysočina

Z tabulky populačních podílů lze konstatovat, že největší podíl z obyvatelstva ČR, které bydlí v nejmenších obcích (tedy do 199 obyvatel), má Kraj Vysočina s 21,00 %, poté Středočeský kraj (16,83 %), Jihočeský kraj (14,00 %). Nad 10 % se pohybuje ještě Plzeňský kraj (11,20 %). Celkový podíl těchto 4 krajů činí 63,03 %. Největší podíl populace bydlící v malých obcích (tedy od 200 do 499 obyvatel) má Středočeský kraj s 20,81 %. Největší podíl populace ČR bydlící v městských sídlech (obce s více než 10 000 obyvateli) má Hlavní město Praha s 22,46 %, dále Moravskoslezský kraj (14,61 %).


Populační podíly velikostních kategorií obcí

67


A. PODKLADY

TABULKA 52 - PROCES URBANIZACE V JIHOČESKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR V LETECH 1971 - 2009 1971

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2009

Jihočeský kraj

28,6

31,2

35,5

38,6

38,6

38,4

38,2

36,9

36,2

Česká republika

44,7

48,6

55,4

57,0

57,0

55,3

54,5

53,5

52,9

Proces urbanizace a sídelní hierarchie lze sledovat i v podrobnějším členění, například po obcích s rozšířenou působností, kde se ukazují být nejsilnějšími právě bývalá okresní města. TABULKA 53 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ORP (2009)


Rozloha (km2)

Počet obyvatel

278,78 923,84 1130,37 471,97 933,42 484,7 385,12 741,67 839,67 323,86 574,05 1001,92 452,34 538,12 262,41 535,37 179,19

13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722

Hustota obyvatel (obyv./km2) 50,2 167,0 37,1 42,1 51,4 40,7 48,9 69,8 40,3 68,7 78,7 80,6 40,3 47,2 53,8 33,1 65,4

Celkový počet obcí 26 79 30 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

Počet statut. měst 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Počet měst

Počet městysů

2 5 4 2 7 2 1 4 5 2 2 6 3 4 1 1 2

0 2 3 0 0 1 1 0 3 0 4 2 0 1 1 0 0

Stupeň urbanizace (vp) 0,0 61,5 32,3 0,0 46,8 0,0 0,0 57,9 34,3 0,0 51,1 43,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Z tabulky vyplývá, že nejsilnější postavení má ORP České Budějovice, v němž sídlí krajské město, s hustotou obyvatel 167 osob na 1 km2 a nejvyšším stupněm urbanizace 61,5 %. Za středně urbanizované ORP lze považovat ty správní obvody, kde se stupeň urbanizace pohybuje v rozmezí 40 – 60 %, tedy ORP Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec a Tábor.


Ostatní ORP lze považovat za venkovské prostory, zejména ORP u nichž se stupeň urbanizace pohybuje do 20 %. V rámci této skupiny existují i trochu dominantnější venkovské prostory, kterými jsou Prachatice (34,3) a Český Krumlov (32,3 %).

68


A. PODKLADY

2.7.3. SÍDELNÍ STRUKTURA V JIHOČESKÉM KRAJI Rozbor sídelní struktury je samostatným sledovaným jevem označeným v příloze č. 1 části B vyhlášky, který byl zpracován samostatnou analýzou popsanou v kapitole 3.1.1. Jedná se o analýzu údajů převážně statistického charakteru, jejímž výsledkem je zařazení jednotlivých obcí do kategorie sídelní struktury dle jejich významu. Kategorií bylo stanoveno 7 v souladu s datovým modelem DMG verze 4.0 – metropolitní centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum ostatní, střední centrum významné, střední centrum ostatní, nižší centrum a lokální centrum. TABULKA 54 - VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY

Úroveň postavení obce kód popis A metropolitní centrum B1 vyšší centrum významné B2 vyšší centrum ostatní C1 střední centrum významné C2 D E

střední centrum ostatní nižší centrum lokální centrum

Počet obcí v této kategorii počet Příkladný výčet 1 České Budějovice 4 Tábor, Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice 3 Český Krumlov, Prachatice, Třeboň 27 Týn nad Vltavou, Vimperk, Dačice, Vodňany, Milevsko, Bechyně, Kaplice, Blatná aj. 101 169 318

Sídelní struktura dle nastavené metodiky byla hodnocena od roku 2008 s ročním intervalem, máme tedy k dispozici výsledné hodnocení v letech 2008, 2009 a 2010. V následující tabulce je možné sledovat trend v hodnocení sídelní struktury u významných měst (sídel správních obvodů ORP). TABULKA 55 - MEZIROČNÍ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY VE VÝZNAMNÝCH MĚSTECH hodnota

Blatná

2,35

2,31

České Budějovice

5,73

5,75

Český Krumlov

2,96

2,94

Dačice

2,60

2,58

Jindřichův Hradec

3,33

3,33

Kaplice

2,43

2,43

Milevsko

2,50

2,50

Písek

3,83

3,77

Prachatice

2,91

2,93

Soběslav

2,36

2,32

Strakonice

3,36

3,28

Tábor

4,42

4,42

Trhové Sviny

2,29

2,29

Třeboň

2,85

2,83

Týn nad Vltavou

2,71

2,65

Vimperk

2,55

2,55

Vodňany

2,51

2,54

2009 meziroční trend

↘ ↗ ↘ ↘ → → → ↘ ↗ ↘ ↘ → → ↘ ↘ → ↗

hodnota 2,22 5,57 2,94 2,42 3,25 2,25 2,34 3,65 2,79 2,14 3,20 4,34 2,13 2,71 2,47 2,47 2,40

2010 meziroční trend

↘ ↘ → ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

Z tabulky meziročního hodnocení sídelní struktury vyplývá, že celkový trend v Jihočeském kraji je sestupný, což je způsobeno zejména úbytkem z hlediska krátkodobého celkového přírůstku (migrací, přirozenou obměnou), zvýšenou nezaměstnaností a částečně i pokles počtu ubytovacích zařízení.


2008 hodnota

69


A. PODKLADY

2.7.4. VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI Dlouhodobou řadu změn populační velikosti kraje od roku 1890 lze vytvořit podle výsledků sčítání lidu, které probíhá v pravidelných desetiletých intervalech. Údaje z jednotlivých sčítání byly přepočteny na současné území kraje, proto je srovnání více než stoleté řady možné provést bez nepatřičného zkreslení. Vývoj lidnosti Jihočeského kraje je velmi specifický. Jestliže nejvíce obyvatel žilo na území státu na přelomu let 1939 a 1940, potom Jihočeský kraj dosáhl svého maxima (753 tisíc) o 30 let dříve, tzn. v roce 1910. Za 40 let od roku 1910 se počet obyvatel kraje snížil o téměř 30 %. Údaje o historickém vývoji počtu obyvatel Jihočeského kraje pocházejí z Historického lexikonu obcí České republiky 1869 – 2005, který vydal Český statistický úřad v březnu 2007. 800

753,0

počet obyvatel (v tis.)

750

722,3

716,0

735,5

737,3

719,0

700

689,1 650

613,2 600

622,9 625,3

573,7 577,5

550

550,9

500

GRAF 9 - HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI

Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji od roku 2001 vychází z údajů ročních bilancí obyvatelstva, které zpracovává Český statistický úřad. Jak je z následujícího grafu patrné, počet obyvatel Jihočeského kraje se neustále zvětšuje, od roku 2004 se dá nárůst obyvatel označit skoro jako lineární. 640,0 637,6

637,5

638,706

636,3

632,5

633,3 630,0

630,0 627,5 624,6

625,1

625,5

625,7

625,0 622,5 620,0

GRAF 10 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 2001

627,8


počet obyvatel (v tis.)

635,0

70


A. PODKLADY

Více než staletá řada sčítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepočtech na současná území sledovat dlouhodobé změny populační velikosti i jednotlivých krajů. Většina krajů včetně celé české populace dosáhla svého maxima okolo roku 1940. U Jihočeského kraje tomu bylo jinak. Navíc po krátké stagnaci v průběhu roku 2001 je populační velikost kraje od konce 40. let 20. století stále rostoucí. Ale i tento více než půl století trvající růst nepřinesl podstatné přiblížení se k populační velikosti území v roce 1910. I dnes je to stále o 100 tisíc obyvatel méně než před téměř sto lety. Jenom Zlínský kraj a Praha nezaznamenaly propad počtu obyvatel po událostech druhé světové války. Za posledních sto let se nejvíce populačně zvedly Praha (zdvojnásobení počtu obyvatel) a Moravskoslezský kraj (nárůst o téměř 90 %). Trendy posledních šesti let vzhledem ke své krátkodobosti nelze přeceňovat. Přesto je jasné, že žádné extrémní změny populační velikosti nelze předpokládat. Populačně mírně klesající jsou kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina, naproti tomu mírně rostou kraje Středočeský a Praha. U ostatních včetně Jihočeského platí, že jejich počet obyvatel se jen velmi nepatrně mění a to většinou růstově (ročně okolo 1 až 1,5 ‰). U českého obyvatelstva měl přirozený přírůstek větší váhu jen do roku 1991 (a to ještě s výjimkou let 1990, 1989 a 1986), od roku 1992 mají větší vliv na změnu populační velikosti migrace. Ty byly kladné např. už od roku 1971 s výjimkou roku 2001. Je skutečností, že od počátku roku 2003 se začíná počet obyvatel ČR opět zvyšovat. Ale je zapotřebí zdůraznit, že tento nárůst je zcela ovlivněn rostoucím kladným migračním saldem našeho státu. Přitom vzrůst migračního zisku souvisí nejen se změnou geopolitické situace v Evropě, ale i se změnou statistické evidence zahraniční migrace, kdy se rozšířil okruh osob zahrnutých do této migrace i o osoby, které získaly povolení k dlouhodobému pobytu nebo jim byl přiznán statut uprchlíka (původně se zahraniční migrace vázala pouze na získání či ztrátu trvalého pobytu v ČR). Migrace nám tak od roku 2002 dává metodicky částečně odlišný pohled na migrační chování naší populace, než bylo dosud zvykem, a proto se s touto kategorií musí pracovat opatrněji. Ve vývoji přirozené měny za posledních více než 40 let je velmi patrný dlouhodobý pokles přirozené měny české populace. Trend byl v podstatě jenom jednou významněji narušen v polovině 70. let, kdy stát prováděl tzv. pronatalitní politiku a ekonomickými stimuly posílil reprodukční proces v Česku. Tehdy se hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku vyšplhala na hodnoty přesahující 6 ‰. Až na výjimky se minimálně od poloviny 19. století stala přirozená měna hlavním činitelem populační velikosti. Až posledních pět let od roku 2003 je poprvé hlavní hybnou silou početní velikosti obyvatelstva státu migrace a zatím i s významně rostoucí tendencí. Mezi kraji Česka není z pohledu přirozené měny dnes žádných podstatnějších rozdílů. MSK 12%

ZLK 6%

HMP 12% SČK 12%

OLK 6%

JMK 11%

PZK 5%

VYS 5%

KVK 3% PBK 5%

KHK 5%

GRAF 11 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH

LBK 4%

ULK 8% údaje za rok 2009


JČK 6%

71


A. PODKLADY

Z pohledu zastoupení mužů a žen v počtu obyvatel bylo v Jihočeském kraji zastoupeno 50,7 % žen z celkového počtu obyvatel. V roce 2009 se nad celokrajským průměrem procentuelního zastoupení žen pohybovaly pouze ORP České Budějovice, Písek, Tábor, Vodňany, Třeboň a Milevsko. 51,5 51,0 50,7 50,5 50,0 49,5 49,0 48,5

% žen v roce 2001

% žen v roce 2009

GRAF 12 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ ŽEN V POČTU OBYVATEL V ORP

2.7.5. HUSTOTA OBYVATELSTVA Z hlediska hustoty obyvatelstva na 1 km2 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km2 Jihočeský kraj. Mezi kraje s hustotou do 100 obyvatel na 1 km 2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj. 3000

2000

1500

1000

500

0 Hustota obyv.

ČR

HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

133

2518

113

63

76

93

157

139

117

114

76

160

122

149

230

GRAF 13 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009


hustota obyvatel na 1 km2

2500

72


A. PODKLADY

Z hlediska dlouhodobého vývoje hustoty obyvatelstva v Jihočeském kraji se od roku 1993 do roku 1999 hustota obyvatel pohybovala na stejné úrovni (62,3), poté dosáhla v roce 2001 svého minima 62,2 (za toto sledované období). V roce 2002 se hustota dostala na úroveň 62,2 obyvatel na 1 km2, kde stagnovala do roku 2004. Od roku 2005 hustota obyvatel kraje neustále roste. 63,8 63,5

63,6 63,4 hustota obyvatelstva na 1 km2

63,4 63,3

63,2 63,0

63,0

62,8 62,6 62,4

62,6

62,3

62,2

62,3

62,3

62,3

62,3

62,2 62,3

62,0

62,4

62,2 62,2

62,1

62,2

61,8

GRAF 14 - VÝVOJ HUSTOTY OBYVATELSTVA JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993

Z pohledu obcí s rozšířenou působností je nejlidnatější ORP České Budějovice s hustotou 167 obyvatel na 1 km2. Hustotu nad 60 obyvatel na 1 km2 mají ještě ORP Tábor (80,6), Strakonice (78,7), Písek (69,8), Soběslav (68,7) a Vodňany (65,4). Nejméně lidnatou ORP je Vimperk (33,1) a Český Krumlov (37,1). 180,0

167,0

160,0 140,0 120,0

69,8

80,0 60,0 40,0

50,2 37,1

42,1

51,4 40,7

20,0 0,0

GRAF 15 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V ORP V ROCE 2009

48,9

68,7 40,3

78,7

80,6 65,4 40,3

47,2

53,8 33,1


100,0

73


A. PODKLADY

2.7.6. ZMĚNY POČTU OBYVATEL Od roku 2003 je populační velikost Česka ovlivňována především migračním chováním obyvatel. Proto i sledování tohoto procesu je velice významné. Od poloviny 90. let minulého století je proto vývoj celkové měny i graficky velmi podobný tvarům migračních křivek. Změny počtu obyvatel jsou vyjadřovány pomocí 2 ukazatelů – přirozený přírůstek a saldo migrace. Přirozený přírůstek je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Naproti tomu saldo migrace je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Celkový přírůstek je součtem přirozeného a migračního přírůstku za stejné období v daném území. Jak je patrné z následujícího grafu, Jihočeský kraj vykazoval v roce 2010 přírůstek počtu obyvatel, a to jak z hlediska přirozeného přírůstku tak i salda migrace. Největším přírůstkem, hlavně z pohledu salda migrace, disponují Hlavní město Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj, který ukazuje na velký úbytek obyvatel, a to zejména z hlediska počtu vystěhovalých osob. S úbytkem obyvatel se v roce 2010 vyrovnávají ještě Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Vysočina, Olomoucký kraj a Zlínský kraj. 17 000 15 000 13 000 počet obyvatel

11 000 9 000 7 000 5 000 3 000 1 000 -1 000 -3 000 -5 000

HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

Celkový přírůstek

8 132

17 445

1 063

182

-192

-153

915

401

835

-423

2 946

-360

-681

-4 153

Saldo migrace

5 606

14 673

546

-244

-408

-516

46

-67

434

-675

1 472

-534

-726

-3 959

Přirozený přírůstek

2 526

2 772

517

426

216

363

869

468

401

252

1 474

174

45

-194

GRAF 16 - ZMĚNY POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2010

3200 2800 2400 2000 1600 1200 800 400 0 -400 -800 -1200 1992

1994

1996

1998

2000

Celkový přírůstek

986

732

Přirozený přírůstek

324

-59

Přírůstek stěhováním

662

791

677

2002

2004

2006

2008

2010

-334

64

-238

-1011

-814

-720

529

171

2240

3064

1063

-495

-499

202

808

878

482

1024

517

670

2038

2256

546

GRAF 17 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACE V JIHOČESKÉM KRAJI V ČASOVÉ ŘADĚ 1992-2010


počet obyvatel

Zajímavým ukazatelem z hlediska vývoje je meziroční změna počtu obyvatel v Jihočeském kraji po časové ose v letech 1992 – 2010. Z grafu vyplývá, že Jihočeský kraj zaznamenal největší přírůstek obyvatel v roce 2008, a to hlavně v oblasti migrace. V roce 2010 se Jihočeský kraj stále pohybuje v kladném přírůstku obyvatel, jde však o výrazný pokles počtu obyvatel, kteří se do Jihočeského kraje stěhují. Celkový úbytek obyvatelstva zaznamenal Jihočeský kraj v letech 1996 a 2000.

74


A. PODKLADY

Zajímavý je podíl přirozené měny na celkovém přírůstku, který činil v roce 2006 pouhých 9 %, v roce 2008 již činil 26 % a v roce 2010 již 49 %. Zde je patrné, že se již v roce 2009 vliv migrace výrazně snížil.

13,0 12,0 11,0 na 1000 obyvatel

10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 1 993 1 995 1 996 1 997 1 998 1 999 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 2 010 živě narození

11,9

9,6

8,9

9

9

9

9

8,9

9,2

9,2

9,5

9,8

10,1

11

11,3

11

zemřelí

11

11,3

10,5

10,6

10,3

10,4

10,2

10,2

10

10,4

10,3

10,2

9,8

9,9

10

10,2

10,9 10

přistěhovalí

7,8

6,4

6,1

6,2

6,1

5,4

5,5

7

8,4

9,2

9,3

10,1

10,2

11,3

11

8,1

7,7

vystěhovalí

6,6

5,2

5

4,6

4,7

4,8

4,7

6,8

6,8

7,3

8,2

6,4

7

7,2

7,4

6,9

6,8

GRAF 19 - MEZIROČNÍ ZMĚNY POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2010

Z grafu je patrné, že v Jihočeském kraji jsou z hlediska přirozené měny 2 významné zlomové body, a to v roce 1993 kdy převážil počet zemřelých osob nad živě narozenými. Tento trend pokračoval až do roku 2005, kdy se objevil další zlomový bod znamenající převýšení počtu zemřelých počtem živě narozených. Z pohledu migrace nedochází v časové řadě k žádným velkým změnám, stále převyšuje počet přistěhovalých osob nad počtem osob vystěhovalých z Jihočeského kraje. 1200 1000 800 600 400

0 -200 -400

Jindřic Týn České Český Trhov hův Kaplic Milevs Prach Soběsl Strako Třebo nad Vimpe Vodňa é Blatná Buděj Kruml Dačice Písek Tábor e ko atice av nice ň Vltavo rk ny Hrade ovice ov Sviny c u

2006

70

1111

178

2008

152

1098

2009

74

1054

-39

-75

115

-54

192

-15

59

218

-18

132

-115

575

37

-37

277

-17

83

-13

8

32

35

GRAF 18 - CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATELSTVA V ORP V LETECH 2006, 2008 A 2009

211

96

109

-1

50

123

141

150

48

78

-249

159

96

-1

117

-46

212

80

95

92

-53

-32

27


200

75


A. PODKLADY

8000 7250 7000 6000 5000 4000 3000 2000

1601

1419

1355 862

1000

785

741 389

140

176

0 -95 -1000

-274 -772

-821

-855

-70

-730

-2000

GRAF 20 - DLOUHODOBÝ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1995 - 2009


Jak je z grafu patrné, z hlediska dlouhodobého přírůstku obyvatel (přirozenou obměnou i migračním saldem) jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice, Český Krumlov, Trhové Sviny a Kaplice, které zaznamenaly přírůstek nad 1000 obyvatel. Oproti tomu úbytek více jak 500 obyvatel zaznamenaly ORP Strakonice, Milevsko, Dačice a Tábor.

76


A. PODKLADY

2.7.7. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití při jakékoliv demografické analýze. Ale i tam, kde je obyvatelstvo nepřehlédnutelnou součástí objektu vědního zájmu. Už v průběhu 60. let minulého století postihl proces stárnutí všechny kraje České republiky. Pronatalitní politika státu nastartována počátkem 70. let proces stárnutí ke konci 80. let výrazně přibrzdila, ale jenom krátkodobě. Od počátku 80. let 20. století byl proces stárnutí české populace opět zahájen a pokračuje tento jev až do současnosti. 42,0 41,6 41,5 41,1

41,0 41,0

40,9

40,7

40,6

40,6

40,9 40,7

40,5

40,4

40,5 40,1

40,0

40,1

40,0

39,8

39,5 39,0 38,5 ČR

HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

GRAF 21 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009

Průměrný věk obyvatel ČR se pohybuje okolo 40,6 roku. Jihočeský kraj se pohybuje těsně nad touto hodnotou (40,7) na 6. místě v rámci ČR. Nejstarší populaci můžeme z pohledu průměrného věku nad 41,0 let najít v Hlavním městě Praha (41,6), Královéhradeckém kraji (41,1) a Plzeňském kraji (40,0). 41,0 40,1

40,3

40,5

40,7

39,8

40,0 39,3

39,5

39,0 39,0

38,7 38,4 38,1 37,8

38,0 36,9

37,0 36,4 36,0

35,0 1993

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

GRAF 22 - VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993

Jihočeský kraj vykazuje již od roku 1993 vzestup průměrného věku obyvatel do roku 2009 o 4,3 roku na hodnotu 40,7 roku, což je o jednu desetinu větší průměrný věk než činí průměr v ČR.


37,5 37,2

77


A. PODKLADY

Proces stárnutí lze sledovat na podílu dětí a na podílu seniorů z celkového počtu obyvatel. Do kategorie dětí patří obyvatelé ve věku do 14 let (včetně) a do kategorie seniorů patří obyvatelé ve věku nad 65 let.19 22,0 20,0

20,0

18,9

18,3

17,9

18,0

17,5

17,0

16,6

16,3

16,0 14,0 12,6

13,6

13,5

13,4

13,2

13,1

12,8

13,7

15,9

13,8

15,6

15,3 13,9

13,8

14,9

14,6 14,3 14,1

15,2 14,5 14,8 14,4 14,5 14,4

12,0 10,0 1993

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

do 14 let (%)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

nad 65 let (%)

GRAF 23 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIORŮ V JIHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993

18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

podíl dětí

12,4

15,2

14,4

13,9

14,6

15,2

14,9

14,4

14,6

14,5

13,9

14,2

13,9

14,3

podíl seniorů

16,1

14,5

15,2

15,6

14,1

13,7

14,3

16,1

15,5

15,6

15,9

15,5

15,8

14,9

GRAF 24 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009

Jihočeský kraj byl v roce 1991 na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7,2 % nižší a nijak významně se neodlišuje od celostátního průměru (14,2 %). Dnes je kraj stále na 7. místě (společně s Královéhradeckým krajem) a můžeme potvrdit, že je váha tohoto ukazatele lehce nadprůměrná (14,4 %, což představuje necelých 92 tisíc dětí). Jedině Středočeský kraj, Karlovarský kraj a Ústecký kraj vykazují v roce 2009 větší podíl dětí než seniorů.

19

Do roku 2000 byla sledována jako věková hranice seniorů hodnota 60 let.


podíl dětí a seniorů (%)

Pokud se procentuelní váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od 12,5 do 15,9, můžeme hovořit o staré populaci. Proces stárnutí nabývá na významu tehdy, když podíl dětské složky poklesne pod hodnotu 25 %. Jak je patrné z grafu, nachází se Jihočeský kraj rozhodně ve fázi stárnutí obyvatelstva, konkrétně můžeme hovořit o staré populaci. Z grafu vývoje lze dále přečíst, že do roku 2007 převažoval podíl dětí nad podílem seniorů a od roku 2008 došlo ke zvratu a začal převažovat podíl seniorů nad podílem dětí. Za velmi starou populaci označujeme jenom region Prahy, kde podíl dětí již klesl pod hodnotu 12,5 %. Všechny ostatní kraje mají již populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %.

78


A. PODKLADY

15,3 14,8

14,6 15,0

15,8 13,6

13,7 16,2

15,0 14,1

14,0 16,4

13,9 15,8

16,7 14,1

15,2 13,3

14,3 16,4

18,2 12,9

15,8

15,7

14,6 14,6

11,7

14,0

14,5 14,9

16,0

13,5

18,0

12,8

16,7

20,0

14,0 15,0

Tendence ke snižování váhy dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující a ani zpomalení v letech 2005 až 2010 nemůže nic změnit na faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Za uspokojivé považujeme fakt, že v letech 2008 a 2009 zůstává hodnota podílu dětí na stejné hodnotě.

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

0 - 14 let (%)

65 a více let (%)

GRAF 25 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009

60,0

88,8 96,8

102,4 83,3

70,2 85,9

118,1 90,9

117,1 95,4

89,0

114,2

117,8 95,7

87,2

80,9 94,2

74

65,0

96,7

100,3

102,6 78,7

81,4 54,8

80,0

64,2 81,5

100,0

107,1

120,0

84,1

140,0

100,4 123,5

160,0

96,3 114,8

140,4

Z grafu je možné vyčíst, že jedinými ORP, v nichž dosud převažuje podíl dětí nad podílem seniorů, jsou Český Krumlov, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Vodňany. ORP Jindřichův Hradec měla v roce 2009 vyrovnaný podíl dětského podílu a podílu seniorů. Nejstarší populaci v Jihočeském kraji má ORP Milevsko, která má podíl dětí 12,9 % a podíl seniorů 18,2 %. Druhou nejstarší populaci má ORP Blatná, která má podíl dětí 13,5 % a podíl seniorů 16,7 %. Index stáří je vyjadřován počtem 65letých a starších na 100 0-14letých obyvatel.

40,0

0,0

Index stáří v roce 2001

Index stáří v roce 2009

GRAF 26 - INDEX STÁŘÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2001, 2009

Z grafu je patrný růst indexu stáří, a to ve všech ORP Jihočeského kraje. Nejhůře je na tom ORP Milevsko s hodnotou 140 seniorů na 100 dětí (od roku 2001 narostla hodnota o skoro 44 seniorů na 100 dětí), na druhém místě je ORP Blatná s indexem 124 (nárůst o 23 seniorů na 100 dětí), na třetím místě je ORP Třeboň s indexem 118 (nárůst o 27 seniorů na 100 dětí). Nejlépe jsou na tom ORP Kaplice s indexem 74 (nárůst o 19 seniorů), Český Krumlov index 82 (nárůst o 17 seniorů), Týn nad Vltavou index 86 (nárůst o 16 seniorů).


20,0

79


A. PODKLADY

24,9

25,7

24,7

26,4

30,0

28,9

26,2

25,7

28,2

25,5

26,0

22,2

25,0

24,2

24,6

30,0

26,9

35,0

33,7

40,0

30,6

2.7.8. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL Protože žijeme ve vzdělanostní společnosti, je váha vzdělanostní struktury obyvatelstva nejen pozorně sledovanou veličinou, ale také významným ukazatelem vyspělosti a všestranné rozvinutosti regionů. A platí rovněž, že rychlejší nárůst dosahování nejvyšších vzdělanostních stupňů zvyšuje dále konkurenceschopnost občanů na trhu práce. Jestliže podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů dosáhl na českém obyvatelstvu ve věku 15 a více let v roce 1950 pouhé jedno procento, tak při posledním cenzu v roce 2001 to bylo už téměř 9 %. Za posledních 50 let však dekadický nárůst relativní váhy nepřesáhl dvouprocentní hranici. Předpokládá se vzhledem ke značnému rozvoji vysokého školství od poloviny 90. let minulého století, že tempo růstu bude překonáno při následném sčítání lidu v roce 2011. Vysokoškolský stupeň vzdělání vykazuje největší regionální rozdíly a platí to samozřejmě i pro krajský systém. Nad celorepublikovým průměrem (8,9 %) z pohledu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (na obyvatelstvu nad 15 let) jsou pouze dva kraje – hlavní město Praha (18,8 %) a Jihomoravský kraj (10,3 %). Zejména náskok Prahy je obrovský. Osmiprocentní hranici překonává dále jenom Olomoucký kraj (8,1 %). Nejhůře jsou na tom kraje Ústecký (5,4 %) a Karlovarský (5,6 %). Jihočeský kraj je s váhou vysokoškolsky vzdělaných občanů 7,8 % z krajů Česka na pátém místě. Ale s váhou mezi 7 a 8 % takto vzdělaných obyvatel je natěsnáno osm krajů. Všem krajům se však výrazně vzdálila Praha. A to platí i při hodnocení skupiny občanů se středoškolským úplným vzděláním (získání maturity). U hlavního města Prahy je těchto obyvatel 30,5 %, což je o 5,6 % nad celorepublikovým průměrem (24,9 %). Jihočeský kraj s hodnotou 25,1 % se z pohledu obyvatelstva s maturitou pohybuje nad celorepublikovým průměrem.

5,5

6,3

5,4

6,0

4,7

8,9

7,0

5,5

6,0

8,2

6,2

4,8

6,7

5,2

10,0

5,3

15,0

6,2

11,8

20,0

5,0 0,0

podíl obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním

podíl obyvatel nad 15 let se středoškolským vzděláním

V grafu je zachycena hodnota podílu obyvatel nad 15 let se středoškolským vzděláním, tedy obyvatel s nejvýše úplným středním vzděláním s maturitou nebo nejvýše vyšším odborným vzděláním. Druhou hodnotou je podíl obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním, tedy obyvatel s dosaženým bakalářským, magisterským a vyšším vzděláním. Nejvyšším podílem vysokoškoláků disponuje ORP České Budějovice (11,8 %), dále Tábor (8,9 %) a Písek (8,2 %), nejnižším naopak ORP Trhové Sviny (4,7 %) a Kaplice (4,8 %). Nejvyšším podílem středoškoláků disponuje ORP České Budějovice (33,7 %), dále Písek (30,6 %) a Tábor (30,0 %), nejnižším naopak ORP Trhové Sviny (22,2 %) a Dačice (24,2 %).


GRAF 27 - PODÍL VYSOKOŠKOLSKY A STŘEDOŠKOLSKY VZDĚLANÉHO OBYVATELSTVA NAD 15 LET V JEDDNOTLIVÝCH ORP

80


A. PODKLADY

2.7.9. DALŠÍ VLIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE Podíly živě narozených mimo manželství jsou významným negativním jevem ve společnosti, pohybují-li se okolo 50 % a více. Takto závažný stav je pouze v krajích Karlovarském (55,1 %) a Ústeckém (53,6 %). Jihočeský kraj s hodnotou 38,0 % se pohybuje těsně pod republikovou hodnotou 38,8 %. Z pohledu ORP se pod krajským průměrem pohybují České Budějovice, Dačice, Milevsko (vůbec nejnižší hodnota v kraji 29,6 %), Soběslav, Strakonice, Tábor, Týn nad Vltavou. Nejvyšší podíl má ORP Český Krumlov (46,0 %). 50

46,0

45,6

45 40,5

40,2

38,9

40 35

45,5

42,7

33,7

41,9

40,4 37,9

39,2 36,1

33,5

36,9 32,8

29,6

30 25 20 15 10 5 0

2000

2003

2006

2009

Pokud budeme hodnotit náboženské vyznání na úrovni krajů, pak je to pro českou společnost spíše záležitost statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot podílu věřících na celkovém obyvatelstvu na světě a to něco přes 31 %. Obyvatelstva bez vyznání a tedy i vlivu religiózních hodnotových měřítek je už téměř 70 %. Pouze v jednom kraji přesahuje religiozita 50 % (Zlínský kraj) a ve třech dalších 40 % (kraje Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský). Podílem věřících okolo 35 % je Jihočeský kraj mírně nadprůměrným v ČR. Naprostá dominance ateistů (více než 80 %) je typická pro tyto kraje: Ústecký, Liberecký a Karlovarský. České obyvatelstvo je od konce 40. let minulého století, kdy došlo na základě dohod vítězných mocností 2. světové války k dohodě ohledně odsunutí značné části občanů Československa s německou národností, státem národnostně homogenním. Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 10 % podílu na celkovém obyvatelstvu nebo případně alespoň dvě menšiny s váhou nad 5 %. A současně většinová národnost neklesá svoji relativní váhou na počtu obyvatel pod 90 %. Česká národnost dosáhla nejvyššího podílu počátkem 80. let 20. století. A nemění toto tvrzení ani skutečnost, že v poválečné éře se až v roce 1991 poprvé objevuje v možnostech výběru národnost moravská. Mnoho historicko-kulturních, historicko-politických a ekonomicko-politických znaků podporuje většinový názor, že mezi oběma národnostmi není podstatnějších rozdílů. To ostatně doložila dvě poslední sčítání lidu, kdy došlo i k výraznému snížení relativní četnosti moravské národnosti z 13,2 % na 3,7 %. Protože se zahraniční migrace na území našeho státu začínají výrazněji projevovat až od roku 2003, nebylo zastoupení jiných národností za posledních více než 50 let nijak významné. Přesto zaslouží zmínku ještě dvě národnosti. První z nich je národnost romská. Bohužel v metodice sčítání lidu se objevuje až od roku 1991. Deklaratorně se k ní přihlásilo okolo 30 tisíc jedinců, ale o deset let později při posledním sčítání lidu už jenom 12 tisíc. Občané romského původu se hromadně ke své národnosti nehlásí. Různé odborné odhady se pohybují okolo 3 až 4 %, což by představovalo 300 až 400 tisíc Rómů. Byla by tak tato národnost nejsilněji zastoupenou menšinou na území Česka, když bychom národnost moravskou sloučili s českou. Druhou početnou skupinou jsou občané slovenské národnosti, kterých byla necelá dvě procenta (200 tisíc) při posledním sčítání lidu. Všechny ostatní národnosti již nepřekonávají hranici 0,5 % (50 tisíc


GRAF 28 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ

81


A. PODKLADY


jedinců). Nicméně vzhledem ke změnám vah celkového přírůstku ve prospěch migračních vlivů nelze dnes jasně předvídat změny i v národnostním složení obyvatel Česka. Pokud jde o rozdílnosti na úrovni českých krajů, potom mezi nejpočetnější českou národností s podílem nad 95 % patří kraje Pardubický, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Královéhradecký. Ale to platí výhradně proto, že k územím s největším zastoupením Moravanů patří kraje Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina a Moravskoslezský. Pokud bychom větev českou sloučili s větví moravskou, potom by 95 % hranici překročili rovněž kraje Vysočina, Zlínský, Jihomoravský a Olomoucký. U zbývajících pěti krajů se projevuje statisticky významné zastoupení především národnosti slovenské (kraje Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký a hlavní město Praha) nebo polské (Moravskoslezský kraj) a německé (Karlovarský kraj a Ústecký kraj). Romská populace je nejvíce koncentrována především do krajů Karlovarského a Ústeckého a dále v menší míře do krajů Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého, Středočeského a Plzeňského. Zbývajících šest krajů včetně Jihočeského má relativní četnost romského etnika velmi nízkou (pod 0,12 %, tzn. pod celostátní průměrnou hodnotou). Musíme však vzít v úvahu rozdíly dané tím, že se k romské menšině hlásí výjimečně málo Rómů. Ale zdá se být vysoce pravděpodobné, že míra nepřihlašování se ke své národnosti je u Rómů územně rovnoměrně rozložená. V dalším sčítání SLDB budou informace o národnosti opět nepovinnou položkou.

82


2.8.

A. PODKLADY

BYDLENÍ

Na počátku 90. let došlo k ukončení státem organizované komplexní bytové výstavby, především budování panelových sídlišť s omezenými plochami zeleně a žádoucí míry občanské vybavenosti. Dokončování bylo realizováno pomocí státních dotací a řízeno příslušnými okresními úřady. Během posledních let byl téměř veškerý bytový fond zákonem převeden do majetku jednotlivých obcí v kraji, což ovlivnilo výši investičních prostředků investovaných do rekonstrukcí a výstavby nového bytového fondu – v posledních letech také díky lepší dostupnosti státem podporovaných hypotéčních úvěrů. Předpokladem pro udržení obyvatel v kraji a zajištění přírůstku stěhováním z jiných krajů republiky i ciziny je zajištění dostatečného počtu bytů pro zájemce. Z dlouhodobého hlediska od roku 2000 je vývoj bytové výstavby relativně rovnoměrný s patrným nárůstem v zahajování bytů zejména v letech 2006 až 2008. U dokončených bytů se nejvíce bytů realizovalo v roce 2008. Výrazný pokles zahajované výstavby se projevil v souvislosti s nástupem celosvětové ekonomické krize již v roce 2009 a pak zejména v roce 2010. Mění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude zvyšovat i zájem o malometrážní byty s menším počtem obytných místností. V současnosti i blízké budoucnosti jsou zásadní pro zájem o malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na technickou vybavenost bytů, bezbariérový přístup a další služby související se zvyšujícím se podílem starší populace. 2.8.1. VÝSTAVBA BYTŮ Při pohledu na časovou řadu v letech 2005 – 2010 lze konstatovat, že v České republice byla v roce 2010 zahájena stavba nejmenšího počtu bytů, stavba maximálního počtu bytů byla zahájena v roce 2007, což byl zároveň rok největšího počtu dokončených bytů. TABULKA 56 - ZAHÁJENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2005 40 381 8 124 9 565 2 359 1 698 677 1 385 961 1 970 1 711 1 633 4 887 1 760 1 645 2 006

2006 43 747 7 901 8 407 2 689 2 252 760 1 798 1 595 2 012 2 262 1 723 5 909 1 793 1 724 2 922

Rok 2007 2008 43 796 43 531 7 886 6 810 8 201 9 516 2 568 2 841 2 117 2 458 588 769 1 913 1 829 1 244 1 591 2 087 2 396 2 498 1 733 1 671 1 591 5 614 4 196 2 167 2 280 2 010 1 607 3 232 3 914

2009 37 319 5 719 7 516 1 910 2 084 845 1 631 1 535 1 942 2 078 1 380 4 427 1 840 1 300 3 112

2010 28 135 2 878 6 448 1 793 2 031 608 1 220 1 152 1 254 1 251 1 154 3 414 1 163 1 228 2 541

2009 38 473 7 397 7 421 2 149 2 051 512 1 087 1 480 1 516 1 612 1 416 4 928 2 026 1 894 2 984

2010 36 446 6 151 7 405 2 137 1 904 867 1 097 1 256 1 807 1 644 1 772 4 457 1 648 1 403 2 898

Celkem 236 909 39 318 49 653 14 160 12 640 4 247 9 776 8 078 11 661 11 533 9 152 28 447 11 003 9 514 17 727

TABULKA 57 - DOKONČENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010 2006 30 190 5 186 5 957 1 909 2 067 638 1 119 1 024 1 218 1 515 1 495 3 985 1 307 1 138 1 632

Rok 2007 2008 41 649 38 380 9 422 6 328 8 599 8 041 2 088 2 707 1 905 2 662 543 628 1 153 993 1 198 1 355 1 796 1 919 1 866 1 847 1 681 1 729 6 013 4 553 1 766 1 839 1 661 1 326 1 958 2 453

Celkem 218 001 41 048 43 507 12 946 12 564 4 337 6 491 7 446 9 679 9 884 9 666 27 752 9 704 9 128 13 849

Kapitola: Bydlení


2005 32 863 6 564 6 084 1 956 1 975 1 149 1 042 1 133 1 423 1 400 1 573 3 816 1 118 1 706 1 924

83

1 793 2 137

2 841 2 707

2 689

2 568

1 910 2 149

2 000

2 088

2 500

1 909

3 000

2 359 1 956


2009

2010

1 500 1 000 500 0 2005

2006

2007

Zahájené byty

2008

Dokončené byty

GRAF 29 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2009

A. PODKLADY

V roce 2010 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 1793 bytů, zatímco dokončeno bylo 2137 bytů. Převaha dokončovaných bytů nad byty zahajovanými jde jednoznačně na vrub omezování bytové výstavby v zahajování vlivem ekonomické krize. Od roku 1996 byla zahájena výstavba nejmenšího počtu bytů. Z dlouhodobého hlediska v letech 1999 – 2009) bylo postaveno nejvíce bytů v ORP České Budějovice (7002), potom Tábor (3006) a Český Krumlov (1437), naopak i z dlouhodobého hlediska jsou na tom nejhůře ORP Týn nad Vltavou (41), Vodňany (79).

Výstavba bytů v jednotlivých ORP se dost podstatně lišila. Nejvíce bytů bylo dokončeno v přepočtu na tisíc obyvatel v ORP České Budějovice (4,5) a Vimperk (4,1). Hranici 4 bytů na tisíc obyvatel se přiblížily ještě ORP Trhové Sviny a Třeboň. Naopak nejméně bytů bylo relativně dokončeno v ORP Týn nad Vltavou (jen 0,3) a Vodňany (jen 0,7).

OBRÁZEK 17 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V LETECH 2000 - 2009

2000 Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

22 249 94 27 48 35 65 62 195 64 163 247 86 75 1 65 4

2001 24 596 85 12 105 25 60 46 135 51 74 388 45 131 0 42 0

2002 108 465 130 64 143 49 74 144 124 48 162 194 61 86 0 47 1

2003 13 512 128 18 121 43 60 31 90 18 34 235 44 56 0 40 17

2004 52 826 48 43 112 53 76 31 79 104 121 311 65 158 19 89 6

2005 18 807 227 26 103 9 63 56 48 53 56 184 51 162 0 81 12

2006 18 795 118 50 170 12 32 44 71 62 76 209 65 101 5 75 6

2007 21 577 179 39 220 56 25 89 108 40 44 391 102 54 5 128 10

2008 27 1128 236 38 172 47 25 240 61 36 111 338 65 79 6 85 13

2009 18 797 117 41 153 36 44 238 103 50 52 286 88 35 5 77 9

Celkem na 1000 obyvatel 2,3 4,5 3,3 1,8 2,8 1,9 2,8 1,9 3,0 2,4 2,0 3,5 3,8 3,7 0,3 4,1 0,7

Kapitola: Bydlení

TABULKA 58 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2000 - 2009

84


A. PODKLADY

1200 797

1000 800

9

77 5

35

88

286 52

50

103

238 44

36

153

41

200

18

400

117

600

0

rok 2007

rok 2008

rok 2009

GRAF 30 - VÝSTAVBA BYTŮ V ORP V LETECH 2007, 2008 A 2009

Z dlouhodobého hlediska se stavělo do roku 2009 nejvíce rodinných domů v ORP České Budějovice (3975) a Tábor (1241), naopak nejméně rodinných domů se stavělo v ORP Týn nad Vltavou (21) a Vodňany (67). Počtu dokončených rodinných domů odpovídá většinou i relace ve vztahu k obyvatelstvu. Nejvíce rodinných domů bylo v přepočtu na tisíc obyvatel dokončeno v ORP Č. Budějovice a Trhové Sviny, naopak nejméně v ORP Týn nad Vltavou a Vodňany.

Nejvíce bytových domů bylo do roku 2009 postaveno v ORP České Budějovice (91) a Český Krumlov (58), naopak nejméně bytových domů bylo postaveno v ORP Týn nad Vltavou (žádný) a Vodňany (2). V přepočtu na obyvatelstvo se nemění pořadí na posledních místech, jiné jsou ale výsledky podle největšího relativního počtu dokončených bytových domů. Jednoznačně nejvíce jich bylo dokončeno v ORP Český Krumlov, kde připadalo v průměru 1,3 domu na 10 tisíc obyvatel. Poté následují ORP Vimperk, Kaplice a Tábor. ORP Č. Budějovice se pak zařazuje až na 5. místo.

Kapitola: Bydlení

OBRÁZEK 18 - VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009

OBRÁZEK 19 - VÝSTAVBA BYTOVÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009

85


A. PODKLADY


17 507 95 33 110 29 32 92 77 47 45 166 59 30 5 49 9

18 797 117 41 153 36 44 238 103 50 52 286 88 35 5 77 9

18 544 102 34 115 33 32 93 78 47 47 172 61 32 5 59 9

223 8 49 11 53 17 8 -

7 9 4 18 3 1 4 7 3 2 23 8 1 4 -

18 2 1 5 8 1 2 1 -

79 27 -

4 3 1 4 11 4 4 2 8 2 1 2 -

nebytové budovy

stavební úpravy stávajícího nebytového prostoru

domy s pečovatelskou službou a domovypenziony

nástavby, přístavby a vestavby v BD

nástavby, přístavby a vestavby v RD

bytové domy

Celkem bytů

10 1 5 1 4 1 1 -

rodinné domy

Dokončené byty v tom podle charakteru bytové budovy

Počet bytových domů

Počet rodinných domů

TABULKA 59 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU STAVBY V ORP V ROCE 2009

1 1 1 3 1 3 1 4 -

Z tabulky dokončených bytů podle druhu stavby za rok 2009 vyplývá, že jednoznačně nejvíce bytů je ve všech ORP v rodinných domech. Nejvíce bytů bylo postaveno v ORP České Budějovice (544), naproti tomu nejméně bytů v rodinných domech bylo dokončeno v ORP Týn nad Vltavou. V bytových domech bylo nejvíce bytů dokončeno v ORP České Budějovice (223), významné jsou rovněž počty v ORP Tábor a Písek. Nástavby, přístavby a vestavby, stejně jako ostatní formy výstavby jsou pak již ve většině ORP pouze doplňkovým, ne příliš významným typem výstavby. Výjimkou jsou ale domy s pečovatelskou službou, které byly v roce 2009 dokončeny v ORP Písek a Tábor.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Dokončené byty v rodinných domech

Dokončené byty v bytových domech

Dokončené byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách

Dokončené byty ostatní

GRAF 31 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009

Kapitola: Bydlení

0%

86


A. PODKLADY

2.8.2. OBVYKLÉ NÁJEMNÉ Údaje o místním obvyklém nájemném jsou získávány od společnosti IRI Brno, spol. s r.o., která dlouhodobě sleduje stav a vývoj tržního (místně obvyklého) nájemného v obcích ČR v rámci Komplexního Informačního Systému Ekonomiky Bydlení (KISEB). Z údajů v následujícím grafu je patrné, že nejvyšší nájemné bylo v roce 2009 v Třeboni (117,98 Kč/m2), potom v Českém Krumlově (94,96 Kč/m2) a v Českých Budějovicích (93,8 Kč/m2). Nejmenší nájemné bylo v roce 2009 v Milevsku (54,22 Kč/m2), ve Vimperku (56,98 Kč/m2), Soběslavi (61,23 Kč/m2), v Týně nad Vltavou (62,88 Kč/m2). TABULKA 60 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006 -2009 2006 63,70 83,38 70,47 58,70 71,66 65,06 66,46 73,22 56,73 67,07 72,00 75,11 64,92 74,84 55,92 55,05 67,59


2007 70,90 86,57 80,34 55,31 68,17 69,96 74,94 89,68 57,26 66,48 77,66 78,31 66,10 79,12 57,00 52,58 73,80

2008 72,44 99,16 92,01 60,44 73,40 91,60 66,17 92,66 65,87 61,42 82,84 73,20 75,20 102,24 62,37 57,37 73,46

2009 72,79 93,80 94,96 70,01 83,46 85,26 54,22 73,55 69,50 61,23 79,93 76,46 71,35 117,98 62,88 56,98 74,26

Při pohledu na tabulku místního obvyklého nájemného z vybraných obcí Jihočeského kraje (sídla ORP) lze konstatovat, že nájemné obvykle s časem roste, protože převážná většina vybraných obcí dosáhla svého maxima v ceně nájemného v roce 2009 (příp. 2008) a svého minima v roce 2006. Soběslav na rozdíl od ostatních dosáhla svého maxima již v roce 2006 a od tohoto roku cena nájemného soustavně klesá. Podobně jako Soběslav je na tom ještě Milevsko, které v roce 2009 rovněž dosáhlo svého minima v ceně nájemného.

67,59 74,26

55,05 56,98

55,92 62,88

64,92 71,35

75,11 76,46

79,93 72

67,07 61,23

56,73 69,5

73,22 73,55

85,26 65,06

71,66 83,46

70,01

94,96 58,7

66,46 54,22

60

70,47

80

83,38 93,8

100 63,7 72,79

místní obvyklé nájemné v Kč/m2

120

74,84

117,98

140

40 20

rok 2006

rok 2009

GRAF 32 – MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006, 2009

Kapitola: Bydlení

0

87


A. PODKLADY

2.8.3. STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Struktura stáří domů v České republice je patrná z následující tabulky. Největším podílem trvale obydlených domů postavených do roku 1919 disponuje Ústecký kraj, domů postavených v letech 1920 – 1945 Hlavní město Praha, domů postavených v letech 1946 – 1980 Moravskoslezský kraj, domů postavených v letech 1981 – 1990 kraj Vysočina a domů postavených v letech 1991 – 2001 Olomoucký kraj. Jihočeský kraj se pohybuje obvykle těsně nad celorepublikovým průměrem, výjimku tvoří starší domy postavené v letech 1920 – 1945. TABULKA 61 - STRUKTURA STÁŘÍ DOMŮ V ČR (SLDB 2001) z toho postavené v období (vyjádřeno v %)20 do roku 19201946198119911919 1945 1980 1990 2001 16,0 19,7 39,1 13,3 10,5 13,2 33,0 30,2 10,7 10,9 17,6 21,3 35,8 12,5 11,0 18,1 15,4 39,8 14,0 11,0 17,2 21,8 36,4 12,8 10,4 21,8 27,9 27,8 9,8 10,8 25,5 24,3 27,2 11,4 9,4 26,9 21,0 26,8 13,7 9,7 18,2 20,1 36,2 13,9 10,1 15,0 17,0 42,4 14,2 10,2 13,4 15,2 44,5 15,5 10,3 12,6 19,1 42,5 14,2 10,6 16,8 17,6 40,1 13,3 11,1 8,4 17,3 48,8 14,1 10,6 10,6 14,9 49,7 13,7 10,1

Trvale obydlené domy Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

1 630 705 82 160 239 553 111 544 95 538 35 666 105 241 66 347 101 662 96 680 103 556 205 293 110 568 114 576 162 321

Průměr. stáří obydlených domů 21 46,92 50,83 48,67 46,45 48,58 54,96 55,85 54,51 48,31 44,72 42,88 44,2 46,55 41,04 42,03

TABULKA 62 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY V ORP (SLDB 2001)

20

Podíl bytů v domech z období výstavby domu do 1919 10,9 8,9 8,2 14,1 12,5 8,3 6,8 9,0 9,2 9,9 8,2 7,1 11,2 13,8 8,7 9,3 11,4

1920 - 1945

1946 - 1970

1971 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

7,5 8,6 7,8 8,1 8,3 5,8 6,1 10,2 5,7 11,1 7,9 9,8 6,5 8,5 7,2 7,5 8,8

16,1 21,8 21,5 16,9 14,5 20,3 22,3 16,6 20,1 18,2 21,8 23,3 17,8 18,1 17,5 20,9 16,3

19,4 21,2 23,6 20,1 22,3 22,5 20,4 21,3 21,5 18,3 22,4 20,4 19,3 18,0 18,4 18,3 19,5

14,1 18,4 14,4 12,8 14,1 19,3 13,1 14,3 15,3 16,2 15,1 14,8 12,0 12,4 21,9 13,6 10,0

5,1 9,2 9,9 8,5 7,5 9,7 6,2 7,8 7,7 7,8 6,1 6,8 7,4 7,6 4,1 6,2 9,6

Procentuelní podíl je vyjádřen jako podíl počtu bytů postavených v daném období na celkovém počtu bytů v daném kraji 21 Průměrné stáří domu je počítáno jako aritmetický průměr ze souboru domů se zjištěným stářím domů. Údaj o stáří domu je odvozen z období výstavby nebo rekonstrukce domu.

Kapitola: Bydlení


celkový počet bytů 6727 63426 17144 8358 20962 7702 9572 24608 14990 9865 20439 36029 8170 11780 6318 8443 5359

88


A. PODKLADY

Z procentuelního vyjádření podílu bytů v domech podle stáří jejich výstavby vyplývá, že největším podílem nejstarších bytů disponují ORP Dačice a Třeboň (zejména byty postavené do roku 1919). Naopak v ORP Kaplice a Milevsko je podíl domů postavených do roku 1945 nejmenší., V posledním období, tedy u bytů postavených 1991 – 2001, se podíly pohybují u všech ORP pod 10 % z celkového počtu bytů, K této hranici se nejvíce přiblížily ORP Český Krumlov, Kaplice, Vodňany a České Budějovice. Naopak Týn nad Vltavou a Blatná měly podíl nejnovějších domů nejnižší. 100,0 90,0 9,2

80,0 70,0 60,0

5,1

30,0

14,4

12,8

21,2

23,6

20,1

19,4

16,1

21,8

21,5

7,5

8,6

7,8

8,9

8,2

20,0 10,0 10,9 0,0

9,7 8,5

14,1

50,0 40,0

18,4

9,9

16,9 8,1

do 1919

14,1

7,5

6,2

14,1

19,3

22,3

22,5

20,4

20,3

22,3

14,5

13,1

8,3 5,8 12,5

1920 - 1945

8,3

6,1 6,8

7,8

7,7

14,3

15,3

21,3

21,5

16,6

9,0

9,2

15,1

6,8 14,8

18,3

22,4

20,4 19,3

21,8

23,3

7,9

9,8

8,2

7,1

11,1 9,9

1971 - 1980

7,6

4,1

12,4

21,9

7,4 12,0

18,2

5,7

1946 - 1970

16,2

20,1

10,2

6,1

7,8

18,0 18,4 18,1

17,8

17,5

9,6

13,6

10,0

18,3

19,5

20,9

16,3

8,5

6,5 11,2

6,2

13,8

1981 - 1990

7,2

7,5

8,7

9,3

8,8 11,4

1991 - 2001

Kapitola: Bydlení

GRAF 33 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY DOMU (SLDB 2001)

89


A. PODKLADY

2.8.4. OBYDLENOST BYTŮ Údaje o obydlenosti bytů a domů jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, domů a bytů (poslední v roce 2001). Nejvíce domů z uvedené databáze bylo v kraji Středočeském (307 120) a nejméně v kraji Karlovarském (39 866), Jihočeský kraj na 4. místě (147 970). TABULKA 63 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001)

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

z toho

Domy celkem

Trvale obydlené domy

rodinné domy

1 969 018 88 200 307 120 147 970 120 279 39 866 124 567 84 883 128 770 118 714 129 165 237 514 126 825 133 402 181 743

1 630 705 82 160 239 553 111 544 95 538 35 666 105 241 66 347 101 662 96 680 103 556 205 293 110 568 114 576 162 321

1 406 806 50 258 218 740 98 148 82 423 25 448 82 466 55 014 88 594 86 696 94 685 185 148 97 613 105 977 135 596

bytové domy

Neobydlené domy s byty

195 270 29 659 16 981 11 368 11 430 8 973 20 482 9 444 10 580 8 116 7 441 17 847 11 117 7 270 24 562

338 003 6 032 67 520 36 397 24 720 4 197 19 312 18 524 27 082 22 000 25 590 32 158 16 246 18 820 19 405

z toho rodinné domy

bytové domy

325 271 5 442 65 569 35 423 23 842 3 662 17 983 17 713 25 980 21 284 24 934 31 348 15 493 18 174 18 424

1 604 193 141 128 86 58 411 93 84 33 37 80 73 20 167

162 321 19 405

114 576 18 820

110 568 16 246

32 158

103 556 25 590

22 000

96 680

101 662 27 082

66 347 18 524

105 241 19 312

35 666 4 197

95 538 24 720

50000

67 520

100000

6 032

150000

82 160

200000

111 544

250000

36 397

300000

205 293

239 553

Největší počet trvale obydlených domů ale i neobydlených domů s byty má Středočeský kraj, naopak nejmenší počet trvale obydlených domů ale i neobydlených domů s byty má Karlovarský kraj. Jihočeský kraj je s počtem trvale obydlených domů na 5. místě a s počtem neobydlených domů s byty na 2. místě. V relaci k celkovému počtu domů má nejvíce neobydlených domů Jihočeský kraj a kraj středočeský je na druhém místě.

0

Trvale obydlené domy

Neobydlené domy s byty

V Jihočeském kraji je z pohledu obydlenosti bytů situace v kraji relativně vyrovnaná. Rozdíly ve struktuře domovního fondu jsou dány charakterem osídlení. V převážně venkovském prostoru převažují rodinné domy, v ORP s většími městy je významnější podíl bytů v bytových domech. Více než polovinu bytového fondu tak tvoří byty v bytových domech především v ORP bývalých okresních měst, ale také v ORP Kaplice a Vimperk. Neobydlené byty svým počtem v roce 2001 odpovídaly celé pětině trvale obydlených. Jejich nejvyšší podíly byly v ORP Blatná, Milevsko, Trhové Sviny a Vodňany. V těchto ORP byl také nadprůměrný podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci. Relativně nejvíce bytů k rekreaci se projevil v ORP Vimperk a rovněž v ORP Jindřichův Hradec byl jejich podíl výrazně nadprůměrný.

Kapitola: Bydlení

GRAF 34 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001)

90


A. PODKLADY

TABULKA 64 - OBYDLENOST BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (SLDB 2001)


celkový počet bytů TOB+NOB

Průměrný počet osob v TOB

Průměrná obytná plocha na osobu v TOB

6 727 63 426 17 144 8 358 20 962 7 702 9 572 24 608 14 990 9 865 20 439 36 029 8 170 11 780 6 318 8 443 5 359

2,7 2,6 2,7 3,0 2,8 2,8 2,7 2,6 2,8 2,7 2,7 2,7 2,8 2,7 2,7 2,7 2,7

20,2 19,0 18,2 18,9 19,0 17,9 19,7 20,0 18,6 20,2 18,9 19,2 19,2 19,8 20,0 19,1 20,3

Trvale obydlené byty celkem

Trvale neobydlené byty

v v bytových rodinných domech domech

4 988 56 304 14 734 6 789 16 806 6 671 7 229 19 684 12 070 8 089 16 807 30 018 6 163 9 346 4 971 6 520 4 092

3 240 22 511 6 413 4 673 8 769 2 914 4 357 8 885 5 451 5 023 8 053 14 771 4 023 5 257 2 753 3 058 2 588

1 680 33 442 8 106 2 038 7 841 3 648 2 796 10 564 6 443 2 994 8 596 14 941 2 087 3 954 2 177 3 314 1 439

celkem

1 739 7 122 2 410 1 569 4 156 1 031 2 343 4 924 2 920 1 776 3 632 6 011 2 007 2 434 1 347 1 923 1 267

sloužící k rekreaci

obydlené přechodně

1 126 1 726 647 840 2 514 438 1 386 2 658 1 576 905 1 796 3 205 1 179 1 110 777 1 319 649

218 1 921 477 251 567 146 304 758 439 284 614 929 193 406 171 236 159

56 304

Z pohledu průměrného počtu osob v trvale obydlených bytech jednotlivých ORP neexistují velké rozdíly. Mírně podprůměrný je počet osob na byt v ORP České Budějovice a Písek (v obou 2,6), naopak v ORP Dačice je počet nadprůměrný (3,0). Poněkud větší rozdíly jsou ve velikosti bytů podle obytné plochy. Největší je v ORP Vodňany (20,3 m2) naopak nejmenší ORP Kaplice (17,9 m2).

60 000

4 092 1 267

6 520 1 923

4 971 1 347

6 163 2 007

6 011

16 807 3 632

8 089 1 776

12 070 2 920

4 924

7 229 2 343

6 671 1 031

16 806 4 156

6 789 1 569

2 410

7 122

10 000

4 988 1 739

20 000

14 734

30 000

19 684

40 000

9 346 2 434

30 018

50 000

0

GRAF 35 - OBYDLENOST BYTŮ V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001)

Neobydlené byty

Kapitola: Bydlení

Trvale obydlené byty

91


20,5

20,2

20,0 19,5

19,7 19,0

18,9

19,0 18,5

A. PODKLADY

20,3

20,2

20,0

19,8 19,2

19,0

18,9

19,2

20,0 19,1

18,6 18,2

18,0

17,9

17,5 17,0 16,5

Průměrná obytná plocha na osobu v TOB (m2)

OSOBU V TOB V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001)

Kapitola: Bydlení

GRAF 36 – PRŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA

92


2.9.

A. PODKLADY

REKREACE

V České republice v roce 2010 počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně vzrostl o 0,4 procenta, počet ubytovaných hostů se zvýšil o 1,9 procenta. Poprvé od roku 2008 se tak v roce 2010 zastavil pokles návštěvnosti. Zahraničních návštěvníků přijelo loni o pět procent více a jejich počet přenocování se zvýšil o 3,5 procenta. Naopak domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 1,3 procenta ubylo. Přírodní prostředí Jihočeského kraje s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2001 (poslední cenzus ubytovacích zařízení) bylo k dispozici v kraji 64,3 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 20 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení bylo 218 hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 403 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 107 kempů (8,3 tis. lůžek), 406 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a 1 671 individuálních ubytovatelů (10,1 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence více než 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V roce 2010 se v kraji ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 890 tis. návštěvníků, z toho cca 289 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN, Nizozemska a Rakouska. Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. 2.9.1. HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch jednoznačně patří mezi významná hospodářská odvětví Jihočeského kraje, což je patrné z podílu Jihočeského kraje na celkovém počtu návštěvníků v rámci celé České republiky (dále ČR). V návštěvnosti kraje dlouhodobě převažovaly růstové tendence a podíl na celkové návštěvnosti ČR přesahoval 8 %. Hospodářský význam cestovní ruchu je podstatný také proto, že turisté mířící do České republiky i do Jihočeského kraje vyhledávají stále luxusnější ubytování. Potvrzuje to statistika Českého statistického úřadu za rok 2010, podle níž se více hostů při svém pobytu v České republice ubytuje ve vícehvězdičkových hotelech. Pro Jihočeský kraj také platí zvýšený zájem o luxusnější ubytování. Je to dáno zejména změnou struktury návštěvníků. Přibývá zahraničních turistů, kteří obvykle vyhledávají kvalitnější služby. To se odráží i na volbě vícehvězdičkových hotelů. Návštěvnost Jihočeského kraje ze strany cizinců stoupla ve třetím čtvrtletí roku 2010 takřka o šest procent. V některém z hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji se od června do konce září 2010 ubytovalo 465 000 turistů, z toho 123 000 zahraničních, čímž se jižní Čechy dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na druhé místo hned za Prahu. TABULKA 65 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI 2001

z toho cizinci

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

961

983

1.009

1.007

995

1.011

1.022

984

974

-

48.015

50.735

51.130

51.685

52.011

53.504

53.590

51.381

50.656

-

920.097 796.265 936.338 1.067.843 1.023.289 1.101.216 978.717 936.032 917.033 899.274 241.802 245.864 246.145

318.487

326.962

333.402 315.629 301.115 283.187 289.541

Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu, České Budějovice, www.cbudejovice.czso.cz

Kapitola: Rekreace

Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek v ubyt. zařízeních Počet hostů v ubyt. zařízeních

93

A. PODKLADY

899 274

917 033

936 032

978 717

1 101 216

936 338

796 265

920 097

1 000 000

937 999

1 200 000

1 023 289

1 067 843


800 000 Počet hostů 315 629

301 115

283 187

289 541

2003

333 402

246 145

2002

326 962

245 864

2001

nerezidenti

318 487

241 802

400 000

218 342

600 000

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

200 000

0 2000

GRAF 37 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010

Počet ubytovaných hostů se v kraji v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 snížil o 1,9 procenta, počet přenocování meziročně klesl o 3,7 procenta. Ubytovalo se tu 899.274 turistů, kteří zde strávili 2,7 milionu nocí. Vyplynulo to z údajů Českého statistického úřadu. Návštěvnost klesá od roku 2007. Důvodem je nízký počet luxusnějších ubytovacích kapacit, které jsou dle statistiky z loňského listopadu trendem. V jižních Čechách převládají levnější penziony, pětihvězdičkové hotely jsou jen dva (Hluboká nad Vltabou a Český Krumlov). Za celý rok přijelo do jižních Čech přes 609.700 tuzemských hostů, meziročně o 3,9 procenta méně. Naopak přibylo zahraničních turistů, kteří v kraji strávili aspoň jednu noc, a to o 2,2 procenta. Přijelo jich přes 289.500. Zde se osvědčuje rozšiřující se spektrum služeb, kdy už není využíváno pouze hradů a zámků, ale jsou nabízeny různé výlety, lázeňské a wellness služby. Velkým trendem je lázeňství, čemuž by se měli přizpůsobit i místní podnikatelé, pokud jim to podmínky dovolí. PODLE CÍLOVÉ DESTINACE V ROCE 2009

Tuzemské delší cesty počet cest počet přenocování (v tis.) (v tis.)

ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

5 912 169 619 939 525 189 327 563 703 166 299 322 350 317 425

48 776 1 083 7 087 7 694 4 340 1 793 2 940 3 895 4 989 1 429 2 702 2 449 2 658 2 409 3 306

Tuzemské kratší cesty počet cest počet přenocování (v tis.) (v tis.)

14 602 712 2 739 1 152 975 588 773 853 1 154 867 905 1 374 823 593 1 093

28 639 1 307 5 465 2 286 1 970 1 279 1 542 1 753 2 281 1 621 1 726 2 605 1 670 1 172 1 962

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010

Pozn. Delší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení

Kapitola: Rekreace

TABULKA 66 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ

94


A. PODKLADY

volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). TABULKA 67 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V KRAJÍCH V ROCE 2009 A 2010 Počet příjezdů hostů 2009 2010

ČR Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

11 985 909 4 346 839 645 443 917 033 478 995 666 094 335 939 652 987 810 136 320 972 358 863 1 041 492 377 200 448 222 585 694

z toho cizinci 2009

12 209 584 4 733 701 631 544 899 274 488 683 675 322 293 042 634 405 795 688 312 346 335 401 1 035 072 383 976 458 310 532 820

2010

6 032 370 3 808 959 148 183 283 187 144 287 456 726 104 906 165 482 223 961 46 503 47 797 348 076 81 777 59 236 113 290

6 336 324 4 106 514 143 236 289 541 156 485 460 693 96 835 148 761 210 416 45 304 46 067 378 283 90 907 59 288 103 994 Zdroj: Český statistický úřad

2.9.2. PRIMÁRNÍ POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU Nejpočetnější skupinou zahraničních turistů byli v roce 2010 podle ČSÚ Němci, kterých přijelo přes 60.000, meziročně o téměř 16 procent méně. Přijelo i méně Rakušanů, a to o téměř dvě procenta. Na jihu Čech jich nejméně jednu noc strávilo přes 23.600. Klesl i počet hostů z Nizozemska, a to o 22,4 procenta. Dovolenou jich tu loni strávilo zhruba 17.000. Jižní Čechy v této návštěvnosti kopírují celorepublikový trend. U Nizozemců se projevuje i to, že v jižních Čechách byli už tolikrát, že jsou jimi prostě již přesyceni a hledají i nové lokality. Do kraje naopak přijelo více turistů z Asie. Například z Japonska sem přijelo 14.655 lidí, meziročně o 37,5 procenta více. Zajímavá místa v kraji si loni prohlédlo 12.233 Číňanů, meziročně o 53 procent více. Asiaté jsou celosvětově považováni za nejbohatší turisty s obrovskou chutí nakupovat. Svými útratami překonávají Američany, Němce i Rusy, kteří patří mezi nejsolventnější skupinu turistů. Navíc hledají kvalitní ubytování, proto jsou ekonomickým přínosem. Při popisu primárního potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje je vhodné zdůraznit především potenciál destinací nadregionálního významu, které jsou pro konkurence-schopnost regionu zásadní. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je důležitá koncentrace nabídky do celků, které jsou svým obsahem schopny zaujmout jak cestovní kanceláře, tak individuálního návštěvníka regionu. V následujícím textu je zdůrazněna územní koncentrace, která umožňuje zmapovat základní charakteristiky jednotlivých oblastí, jež vytvářejí primární potenciál rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Oblastmi, které jsou dále blíže charakterizovány, jsou: Šumava, oblast Orlické přehrady (Písecko), Třeboňsko, Česká Kanada, Novohradské Hory, Blanský les, Českobudějovicko, Strakonicko, Táborsko, Jindřichohradecko (Slavonicko, Dačicko). Jihočeská centrální část Šumavy ve spojení se západočeskou, bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří nejvýznamnější komplex přírodních atraktivit, které významně ovlivňují návštěvnost regionu. Návštěvník nejčastěji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou převážně zaměřeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, sběr lesních plodů, vodáctví, lov a rybolov). Centrální část Šumavy a Lipensko je ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu (dále CR), ostatní části šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje: Novohradské hory, Blanský les, podhůří Šumavy. TABULKA 68: KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

celkem

929 961 983 1 009 1 007 995 1 011 1 022

hotely *****

1 1 1 1 1 25

hotely ****

hotely ***

hotely **

10 9 18 18 19 20 22

67 66 73 77 82 76 81

42 44 37 33 31 32 32

hotely *

32 31 30 24 17 15 15 505

Počet zařízení hotely pensiony garni

7 7 7 6 6 10 10

273 293 320 345 365 350 352

kempy

115 114 113 110 113 118 125 125

chatové osady

turistické ubytovny

74 79 72 70 64 65 67 116

64 64 65 66 62 57 53

ostatní jinde neuvedená

245 254 247 259 247 251 253 251

Kapitola: Rekreace

Rok

95


2008 2009

984 974

26 29

96

23

493 10

9

A. PODKLADY

125 126

343

113 60

50

227 228

Zdroj: Statistické ročenky Jihočeského kraje, ČSÚ, České Budějovice

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

GRAF 38 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE VYBRANÝCH ZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010 Zdroj: Český statistický úřad

Celkově lze definovat vývoj ubytovacích zařízení jako kvalitativní změnu struktury ubytovacích zařízení směrem k vyššímu standardu ubytování. Pro udělování počtu hvězdiček existuje oficiální klasifikace, není ale povinná. Počet přidělených hvězdiček ubytovacího zařízení je tak do jisté míry na uvážení provozovatele, což do určité míry snižuje vypovídací schopnost stávající klasifikace ubytovacích zařízení. Z následující tabulky jsou patrné výrazné rozdíly mezi hromadnými ubytovacími zařízeními mezi jednotlivými okresy. Zejména je patrná zaostalost okresu Strakonice v rámci krajského srovnání ve všech sledovaných kategoriích zařízení. Rovněž okres Písek zaostává za ostatními regiony kraje ve vybavenosti ubytovací infrastruktury. TABULKA 69 - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE A PODLE OKRESŮ V JIHOČESKÉM KRAJI ZA ROK 2009 v tom

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

974 115 262 193 73 185 56 90

hotely ***** ****

ostatní hotely

29 9 10 4 1 2 3

138 22 35 20 12 27 8 14

penziony

343 41 103 73 14 75 13 24

kempy

126 15 27 35 12 12 11 14

chatové osady a turistické ubytovny

110 7 25 20 15 22 9 12

ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

228 21 62 41 19 47 15 23

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, ČSÚ, České Budějovice

Kapitola: Rekreace

Kraj, okresy

Hromadná ubytovací zařízení celkem

96

200 000

A. PODKLADY

167 317

205 682


34 949 14 659

35 461 14 310

52 800 25 268

84 645 34 913

43 112

42 057

82 275 29 297

29 987

46 083 19 095

38 787 12 833

42 517 12 269

50 000

38 455 11 741

100 000

70 303

150 000

Počet hostů nerezidenti

0

GRAF 39 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010

2.9.3. KONGRESOVÁ TURISTIKA Kongresový cestovní ruch bývá v souvislosti s rozvojem odvětví cestovního ruchu v ČR často zmiňován. Důvodem tohoto zájmu jsou pozitivní efekty plynoucí z tohoto segmentu cestovního ruchu:   

účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci cestovního ruchu značná část kongresů se koná mimo hlavní sezónu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen kromě efektu přímého obratu tato část cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny stát si pořádáním velkých mezinárodních kongresů rovněž upevňuje svou prestiž.

Na úrovni ČR a ještě více na úrovni Jihočeského kraje bývá pojem kongresové turistiky často používán i pro události menšího významu v řádu konferencí často pořádaných pro zaměstnance či spolupracovníky firem. V rámci nové iniciativy agentury CzechTourism, která se snaží představit Českou republiku jako ideální místo pro pořádání tuzemských i mezinárodních kongresů a konferencí, přichází Jihočeský kraj zastoupený Jihočeskou centrálou cestovního ruchu s nabídkou více než šedesáti míst, vhodných k pořádání podobných významných akcí. I Česká republika se snaží profilovat jako země, kde účastníci kongresů najdou vedle klidu na práci také ideální zázemí a dostatek možností k využití volného času. Pro Jihočeský kraj to platí dvojnásob. Zejména v posledních několika letech na jihu Čech přibylo hotelů a jiných zařízení, které mohou zájemcům o kongresovou turistiku nabídnout dokonalý servis. Dnes je evidováno 60 takových míst, vhodných pro pořádání kongresů, navíc ideálně rozptýlených po území celého kraje. Je možné zmínit například panství Bechyně, Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích či Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci. Agentura CzechTourism v rámci projektu propagace kongresové turistiky, kterého se účastní Jihočeská centrála cestovního ruchu jako partner pověřený Jihočeským krajem, prezentuje Českou republiku jako oázu klidu, navíc ležící přímo v srdci Evropy a tedy snadno dostupnou cizincům z celého kontinentu. Jihočeský kraj přitom pro kongresy nabízí jak vhodné kapacity, tak širokou nabídku památek a přírodních zajímavostí pro jejich účastníky. Počet zařízení z toho: s možností Celkem pořádání kongresů

ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj

7 608 597 553 994 418

221 47 24 17 8

Kapacita pro pořádání kongresů v počtu osob

Počet kongresů za rok

71 248 23 510 6 065 3 929 1 432

4 038 1 750 260 132 134

Kapitola: Rekreace

TABULKA 70 - PŘEHLED KAPACIT HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005

97


Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký a Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

423 399 928 1 264 354 497 345 366 470

15 6 10 14 13 26 10 13 18

A. PODKLADY

4 654 1 112 1 970 3 400 3 480 10 524 4 934 2 638 3 600

92 47 56 153 352 534 207 143 178

TABULKA 71 - KONFERENCE V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2010 počet akcí

ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

10 093 4 230 748 317 334 125 85 233 286 263 505 1 692 226 339 710

počet účastníků

1 290 678 561 130 93 399 32 375 43 321 18 072 5 886 38 450 31 626 29 108 45 181 222 603 35 445 35 745 98 337 Zdroj: Český statistický úřad

2.9.4. SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ INFRASTRUKTURA Z pohledu rozvoje kraje jsou nejdůležitější částí cestovního ruchu v kraji sportovní a rekreační atraktivity, které mají potenciál být hlavním důvodem návštěvy regionu.

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Golfová hřiště se mohou dle stávajícího trendu rozvoje v příštích letech stát pro zahraniční turisty jedním z významných důvodů návštěvy České republiky. Je však třeba zajistit kvalitní propagaci v zahraničí, vytvořit odpovídající vazby se zahraničními cestovními kancelářemi a zařadit golf do nabídky českých cestovních kanceláří a agentur. Golf se stává v jižních Čechách stále významnějším turistickým lákadlem. V Jihočeském kraji dnes funguje na devět golfových hřišť, čímž se jižní Čechy dostaly na třetí místo mezi českými regiony hned za Středočeský a Karlovarský kraj. Výhodou jižních Čech ale navíc zůstává fakt, že

Kapitola: Rekreace

ZIMNÍ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA Závislost zimních sportů na sněhových podmínkách předurčuje pro další rozvoj tohoto odvětví především oblast Šumavy, která jako jediná může nabídnout díky svým klimatickým a geomorfologickým podmínkám základní předpoklad vzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. Problémem je kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmínky, které mají velmi nevyrovnaný a proměnlivý charakter. Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizována a doplňována o umělé zasněžování o nové lanové dráhy či vleky. V posledních letech prošla navíc řada zimních středisek v jižních Čechách rozsáhlou modernizací, spojenou s výrazným zvýšením komfortu pro návštěvníky a především rozšířením nabídky služeb, splňujících nejvyšší evropský standard. Významnou překážkou většího využití potenciálu cestovního ruchu v oblasti Šumavy je absence nadregionálních středisek zimních sportů, které by výrazným způsobem napomohly posílení dosud nedostatečně využívané zimní sezóny. V současné době jsou zvažována dvě hlavní možná řešení podpory zimní sezóny v Jihočeském kraji. V oblasti Hraničníku (katastrální území Nová Pec, Zvonková) se zvažuje propojení na stávající rakouský lyžařský areál Hochficht (lanovka Klápa – Hraničník) a lokalita Špičák ležící na území stávajícího vojenského újezdu Boletice v oučasnosti uvažovaná pouze jako územní rezerva. Stávající aktivity na území Jihočeského kraje, které mají za cíl vznik lyžařského střediska nadregionálního významu, do této doby narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a hospodářským rozvojem území, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným požadavkům turistů a rekreantů, dosud nebyl vyřešen.

98


A. PODKLADY

golfová hřiště leží většinou v nádherné a čisté přírodě a golfisté mohou vedle samotné hry navštívit v okolí i řadu známých památek. Jižní Čechy mají v golfu silný turistický potenciál, jehož význam do budoucna nepochybně ještě poroste. Golfová hřiště totiž nejsou jen stále oblíbenějším lákadlem, ale jejich kvalita většinou ukazuje i na kvalitu služeb v cestovním ruchu v celém regionu. Golfový sport představuje pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji příležitost dalšího rozvoje z následujících důvodů:     

lze očekávat postupné zvyšování poptávky po této turistické atraktivitě, výhodná poloha a komparativní výhoda nižších cen mohou přilákat příznivce golfu z okolních zemí, golfový sport výrazným způsobem prodlužuje letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních měsíců, tento sport přivádí do regionu spíše majetnější klientelu, která využije i další služby včetně ubytování, území, která nejsou v současné době pro návštěvníky dostatečně zajímavá z důvodu absence jiných atraktivit, mohou díky investicím do tohoto odvětví přilákat návštěvníky.

2.9.5. LÁZEŇSTVÍ / WELLNESS Rozvoj lázeňství a wellness služeb je jedním z trendů, na něž jasně poukazuje statistika i z roku 2010. Celorepublikově lázeňská zařízení navštívilo ve 4. čtvrtletí roku 2010 celkem 157 tisíc hostů, tj. o 2,4 % více než ve stejném období předchozího roku, přičemž počet rezidentů se zvýšil o 6,1 %. Lázeňství je navíc z hlediska turismu zajímavé i proto, že pokrývá návštěvnost regionu i v zimním období a na jaře či na podzim (tedy mimo hlavní sezóny). Nejvíce cizinců přijelo v roce 2010 podle údajů ČSÚ do našich lázní z Německa a z Ruska (64 tisíc). Všeobecně však můžeme říci, že české lázeňství ještě zdaleka nevyčerpalo svůj potenciál. Česká lázeňská zařízení se totiž často již z minulosti orientují především na léčebné lázeňství, tedy na „5 %“ nemocné populace. Potenciál relaxačního lázeňství, tedy pobytů pro 95 % zdravé populace, není tak zdaleka vyčerpaný, přitom česká společnost bohatne a zvyšuje se tak poptávka po tomto typu pobytů. Je tedy třeba ještě více rozšířit nabídku jihočeských lázní také směrem ke zdravé populaci, nabídnout nejen léčebné, ale také relaxační pobyty, aby bylo možné oslovit co nejširší spektrum klientů. V současné době jsou v Jihočeském kraji tyto lázeňská místa a lázeňská zařízení: Bertiny lázně s.r.o., Třeboň, Lázně Aurora s.r.o., Třeboň, Lázně Bechyně s.r.o., Hotel Jupiter s.r.o., Lázně Vráž u Písku. Jihočeská lázeňská místa jsou členy Sdružení lázeňských míst České republiky a mají zázemí v podobě sportovní a relaxační infrastruktury. Jsou situována v lokalitách s dlouhodobou lázeňskou tradicí. Z hlediska léčebných výkonů převažují rehabilitace, vodoléčby a masáže, elektrofyzikální výkony. Všechna lázeňská zařízení jsou využívána pro léčbu dospělých pacientů. Lázeňská péče v Jihočeském kraji je poskytována pro nemoci pohybového ústrojí a nemoci nervové. Většinu z celkového počtu lázeňských pacientů tvoří pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Nabídku lázeňských služeb (spíše ve smyslu wellness) doplnily v nedávné době rekondiční a regenerační centrum v Hluboké nad Vltavou, wellness hotel Rezidence v Nových Hradech, v Prachaticích se v letech 2012 až 2013 čeká otevření Lázní sv. Markéty. Ze strategických dokumentů Jihočeského kraje se lázeňství a wellness věnuje „Koncepce lázeňství a wellness Jihočeského kraje“. TABULKA 72 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2009 celkem

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

17 297 17 896 19 176 21 945 23 443 26 631 27 456 30 929 30 789 32 390

Počet hostů zahraniční hosté

2 114 2 963 2 818 3 272 2 498 2 469 2 680 2 359 1 604 875

tuzemští hosté

15 183 14 933 16 358 18 673 20 945 24 162 24 776 28 570 29 185 31 515

celkem

286 106 307 187 348 310 365 190 417 766 423 242 398 738 430 703 394 296 404 301

Počet přenocování zahraniční hosté

30 021 36 953 39 301 39 272 33 590 32 937 31 855 28 493 20 120 11 722

tuzemští hosté

256 085 270 234 309 009 325 918 384 176 390 305 366 883 402 210 374 176 392 579

Počet pacientů v Jihočeském kraji v posledních letech roste (s mírným úbytkem v roce 2008), některá zařízení musejí až tisíce pacientů odmítat z důvodů nedostatku kapacity. Ještě v roce 2000 se v jihočeských lázních léčilo o 15 093 pacientů méně než v roce 2009. Počet lázeňských hostů s komplexní lázeňskou péčí stoupá, stav pacientů, kteří přijíždějí do lázní je dlouhodobě stabilní. Roste podíl klientů jak tuzemských, tak zahraničních. Lázeňská péče byla v roce 2009 poskytnuta 32 390 pacientům, což bylo o 87 % více než v roce 2000. V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu lázeňských pacientů v Jihočeském kraji.

Kapitola: Rekreace

Zdroj: Český statistický úřad

99


A. PODKLADY

35 000 30 000

počet hostů

25 000 20 000

21 945 17 297

17 896

2000

2001

26 631

27 456

2005

2006

30 929

30 789

2007

2008

32 390

23 443

19 176

15 000 10 000 5 000 0 2002

2003

2004

2009

GRAF 40 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009

Kromě léčebných procedur se všechny jihočeské lázně stále více orientují na tzv. wellness a podobné relaxační a rekondiční pobyty. V nabídce jihočeských lázní jsou specializované pobytové programy pro manažery, ženy či seniory, kteří se stávají významnou klientelou lázní nejen v jižních Čechách, ale v celé republice. Stejným směrem se vydává i řada nelázeňských zařízení – hotelů a relaxačních center, které stále častěji vedle ubytovacích služeb nabízejí i specializované wellness programy (masáže, zábaly, koupele apod.)

VODÁCKÁ TURISTIKA Z hlediska turismu je důležitá také infrastruktura z oblasti vodácké turistiky. Hledáním vyššího standardu v oblasti ubytování se jeví jako vhodné budování ubytovacích zařízení, vyššího standardu než jsou například kempy. Nebo modernizace nynějších kempů. Velmi rozvinutá je sportovní plavba na Vltavě nad Lipenskou přehradou a mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi, dále na Lužnici, Otavě, Nežárce a Blanici. Vzhledem k tomu, že Lipenská nádrž se nachází v NP a CHKO Šumava a Lužnice i Nežárka prochází CHKO Třeboňsko, dochází na těchto místech a trasách k útlumu vodáctví a restrikcím ze strany orgánů ochrany životního prostředí. CYKLOTURISTIKA Jihočeský kraj je ideálním územím pro rozvoj cykloturistiky. Unikátní přírodní potenciál je vhodně doplněn velkým počtem kulturních a historických památek, které bývají častým cílem turistických návštěv. V roce 2006 byla zpracována „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji“

Kapitola: Rekreace

REKREAČNÍ PLAVBA A JACHTING Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla destinace. Na území Jihočeského kraje je provozována pravidelná osobní lodní doprava na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Současný charakter veřejné pravidelné i nepravidelné rekreační plavby má spíše místní význam plnící funkci doplňkové nabídky služeb cestovního ruchu (Lipno, Orlík). Významným záměrem týkají se lodní dopravy je splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tento záměr se skládá ze tří úseků, České Budějovice – Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou - VD Hněvkovice a VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou. První z těchto úseku je dokončen, třetí úsek je v současné době v realizaci a jeho dokončení se očekává v roce 2013. Cílem celého projektu je obnovení splavnosti této vodní cesty pro rekreační plavbu. Tak se „jihočeská“ Vltava napojí plavebně na nádrž vodního díla Orlík, což významně rozšíří turistický potenciál o celou Orlickou nádrž na Vltavě a Otavě. V budoucnu (po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech) pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na celou síť evropských vodních cest. Rozsáhlá vodní plocha Lipenského jezera o délce 45 km je v letních měsících ideální pro realizaci nejrůznějších druhů vodních sportů. Příhodné povětrnostní podmínky dělají z regionu jednu z nejlepších tuzemských oblastí pro jachting. Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá. Funguje zde rovněž charterová doprava, vybudován je kompletní jachetní přístav MARINA LIPNO a k dispozici je mnoho půjčoven lodí. Na vodní nádrži Lipno jsou v provozu tři přívozy, které spojují příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím. Přívozy fungují celoročně kromě zimních měsíců.

100


A. PODKLADY

s výhledem na roky 2007 - 2013. Stejně tak byla zpracována řada strategických dokumentů a koncepcí. Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hustota osídlení Jihočeského kraje a nízká urbanizace krajiny. Na základě primárního potenciálu a aktuálního zájmu návštěvníků lze definovat nadregionální centra cykloturistiky, a sice Šumavu, Třeboňsko, Novohradské hory a Českou Kanadu, Českobudějovicko a Blanský les. V žádném jiném českém kraji nenajdou turisté tak hustou a dlouhou síť cyklistických stezek a tras jako právě v jižních Čechách. Základem cyklisté sítě jsou dvě páteřní trasy nejdelší je Vltavská cesta, která sleduje tok řeky Vltavy a měří 450 kilometrů. Z toho takřka dvě třetiny cesty vedou územím Jihočeského kraje. V okolí Otavy pak mohou cyklisté jet takzvanou Otavskou cestou, měřící 150 kilometrů. V roce 2010 bylo v Jihočeském kraji vyznačeno celkem 4 800 kilometrů cyklistických tras a stezek, což nemá v Česku obdobu. Zájmem je, aby přibývalo více kilometrů stezek s omezenou motorovou dopravou, tedy těch, kde se mohou cyklisté pohybovat bezpečně. Od kvantity se tak přechází ke kvalitě. Vhodnějšímu trasování cyklotras mnohdy brání i soukromí vlastníci pozemků (lesů), kteří mají obavy z pohybu a nekázně cykloturistů na jejich pozemcích a s tím spojených rizik. V rámci lyžařského areálu Lipno je provozován mimo lyžařskou sezónu bikepark s využitím sedačkových lanovek. TABULKA 73 - DÉLKY CYKLOTRAS A HIPOSTEZEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Vimperk Vodňany Kaplice Týn nad Vltavou

Plocha ORP (km2)

Délka cyklotras (km)

10 058,09 278,55 923,73 1 130,90 471,68 933,75 385,15 741,80 839,50 324,07 574,21 1 002,34 452,03 538,65 535,39 179,23 484,66 262,45

4 541,12 112,03 551,99 459,22 193,03 410,97 127,81 397,78 408,36 114,64 252,86 347,93 202,35 206,61 307,55 88,94 247,67 111,37

délka hipostezek (km)

788,30 18,24 101,85 69,89 100,23 69,05 23,88 32,16 72,54 10,38 119,43 51,78 19,49 25,86 25,77 47,75 0,00 0,00

podíl délky cyklotras na výměře ORP (km/km2)

0,451 0,402 0,598 0,406 0,409 0,440 0,332 0,536 0,486 0,354 0,440 0,347 0,448 0,384 0,574 0,496 0,511 0,424

podíl délky hipostezek na výměře ORP (km/km2)

0,078 0,065 0,110 0,062 0,212 0,074 0,062 0,043 0,086 0,032 0,208 0,052 0,043 0,048 0,048 0,266 0,000 0,000

podíl délky cyklotras a hipostezek na výměře ORP (km/km2)

0,53 0,47 0,71 0,47 0,62 0,51 0,39 0,58 0,57 0,39 0,65 0,40 0,49 0,43 0,62 0,76 0,51 0,42

2.9.6. SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, PODPORA PRODEJE V rámci této podkapitoly jsou popsány nástroje a služby cestovního ruchu, které spolu s primárním potenciálem regionu a infrastrukturou cestovního ruchu dotvářejí celkovou nabídku regionu. INFORMAČNÍ SYSTÉMY CESTOVNÍHO RUCHU Jihočeská centrála cestovního ruchu je provozovatelem oficiálního informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje na internetové adrese www.jiznicechy.cz. Odkaz na tento webový portál je zveřejňován na všech propagačních materiálech vydávaných Jihočeskou centrálou cestovního ruchu i Jihočeským krajem. V roce 2010 navštívilo tento portál celkem 79 560 návštěvníků z 92 zemí světa, bylo zobrazeno 363 740 stránek, z toho 261 098 tvoří jedinečná zobrazení. Průměrná doba prohlížení webu

Kapitola: Rekreace

HIPPOTURISTIKA Hipostezky v jižních Čechách představují už dnes významné lákadlo pro mnoho domácích i zahraničních turistů a jejich význam i nadále poroste. V Jihočeském kraji je dnes vyznačeno už přes 800 kilometrů hipostezek a dalších 200 kilometrů značení se připravuje. Jižní Čechy jsou tak v celkové délce značených tras pro milovníky jízdy na koni na druhém místě v republice po Středočeském kraji. Turisté přitom v jižních Čechách mohou využít podél stezek 120 stanic, kde může strávit noc jezdec s koněm, ve zhruba třiceti z nich pak existuje možnost zapůjčení koně i s doprovodem. Stále více domácích i zahraničních turistů si tak zejména v poslední době prohlíží krásy jižních Čech z koňského hřbetu a zájem stále stoupá. Někteří vydavatelé už dokonce právě pro velký zájem připravují po vzoru cyklistických map i mapy, speciálně zaměřené na milovníky hipoturistiky.

101


A. PODKLADY

byla 04:57 minuty, nové návštěvy pak činily 75,06 %. Nejvíce návštěvníků přichází na stránky ISCR z České republiky (89,51 %), to také ukazuje na součastný trend vyžadující podporu domácího cestovního ruchu. Na druhém místě je Slovensko (2,77 %), následuje Německo (2,19 %), Rakousko (1,31 %), Spojené státy americké (0,67 %), Nizozemí (0,50 %) a Velká Británie (0,39 %). Přehled zdrojů návštěvnosti za rok 2010 roku ukazuje, že na stránky ISCR přichází 14,09 % přímou návštěvností, 15,51 % návštěvníků se do ISCR dostane z odkazujících stránek a 70,39 % prostřednictvím nejrůznějších vyhledávačů, nejvíce pak ze Seznamu 42,45 % a z Googlu 25,24 %. Využití informačních a komunikačních technologií v cestovním ruchu nelze zjednodušeně vnímat jako otázku zavádění on-line rezervačních či prezentačních systémů, i když i při tomto zjednodušení existují zásadní nedostatky. Podpora rozšířeného využívání těchto technologií je tak jednou z priorit, na kterou by měla být soustředěna pozornost. V oblasti cestovního ruchu tato oblast zahrnuje jak již zmiňované prezentační (informační) a rezervační systémy, tak také interní systémy umožňující okamžitý i následný „monitoring“ návštěvníků, vyhodnocení a využití příslušné služby či infrastruktury, a v důsledku toho následné plánování na adekvátní úrovni s přesnými vstupními daty. Na minimální úrovni je dosud využití tzv. turistických slevových či bonusových karet, případně jednotných elektronických vstupenek, které se dnes omezují především na různé formy skipasů. Na určité strnulosti informačních technologií cestovního ruchu v Jihočeském kraji se výrazným způsobem podílí nedostatečná spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Důvody této nedostatečnosti jsou: malá praxe ve vzájemné spolupráci, absence jasného zakotvení způsobu spolupráce veřejného a soukromého sektoru a teprve zvolna se rozvíjející centra destinačního managementu v kraji. SÍŤ INFORMAČNÍCH CENTER V JIHOČESKÉM KRAJI Informační centra v Jihočeském kraji poskytují služby turistům a veřejnosti na vysoké úrovni. Potvrdila to každoroční kontrola, kterou v roce 2010 realizovala pro agenturu CzechTourism Jihočeská centrála cestovního ruchu. Každoroční kontroly čtrnácti Oficiálních turistických informačních center (OTIC) v „turistickém regionu jižní Čechy“ (tj. pouze okresy České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a Strakonice – děleni dle CT) mají za úkol zmapovat standardy poskytovaných služeb ve vztahu k turistům. Činnost a rozvoj informačních center bývají často podceňovány samotnými představiteli měst a obcí, ale je třeba si uvědomit, že mnohdy je právě zaměstnanec takového centra prvním člověkem, se kterým přijde turista do kontaktu. Velmi tedy záleží na kvalitě poskytnutých služeb. Do konce října loňského navštívilo těchto 14 OTIC více než 300 tisíc návštěvníků. Pokud budeme počítat se všemi infocentry na území Jihočeské kraje, kterých je v současné době 42, bude toto číslo několikanásobně vyšší.

CENTRA CESTOVNÍHO RUCHU, VYUŽITÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ V minulých letech došlo na území Jihočeského kraje k profilaci hlavních, místně jasně vymezených center cestovního ruchu. Intenzita využití území pro potřeby cestovního ruchu se tak na některých místech kraje dostala na hranici únosnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Nové, tematicky zaměřené produkty cestovního ruchu, které vznikly na základě iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu (www.jccr.cz), tuto situaci mění k lepšímu, ale jejich dopad zatím není podstatný vzhledem k tomu, že zatím nebyly ze strany cestovních kanceláří dostatečně komerčně využity. Teritoriální spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu téměř neexistuje. Možným modelem by mohlo být sdružení Česká inspirace, které tvoří v současné době 9 historických českých měst (Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb). Cílem sdružení je společná propagace těchto destinací. Jihočeský kraj jako region rovněž podléhá negativním vlivům Prahy jako centra cestovního ruchu. Nejvýznamnější destinace v kraji se stávají doplňkovým programem zahraničních návštěvníků, kteří na jih Čech pořádají jednodenní výlety. Celkový efekt z jednodenního návštěvníka je velmi nízký na rozdíl od vícedenních pobytů. Částečnou příčinou, která negativně ovlivňuje celkovou výkonnost cestovního ruchu v regionu, je absence jihočeských tour operátorů, kteří by prodávali produkty prioritně zaměřené na atraktivity cestovního ruchu v Jihočeském kraji.

Kapitola: Rekreace

INFORMOVANOST V RÁMCI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI Nezbytnou součástí strategického plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu by měla být zpětná vazba poskytující informace o postojích, názorech a potřebách návštěvníků Jihočeského kraje. V současné době již probíhají pravidelná šetření v rámci jednotlivých regionů ČR, která organizuje agentura CzechTourism. Poměrně velký vliv mají rovněž propagační materiály, naopak nejméně využívaným zdrojem informací byly cestovní kanceláře.

102


A. PODKLADY

2.9.7. CESTOVNÍ RUCH VE VAZBĚ NA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY VE SPRÁVĚ STÁTU Návštěvnost národních kulturních památek může být jedním z ukazatelů pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Národní památkový ústav sleduje v rámci své činnosti vývoj návštěvnosti těchto cenných památek. TABULKA 74 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2000 - 2010 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hluboká n.V

objekt

207 972

2000

209 265

167 058

184 877

214 870

219 161

234 510

284 528

255 016

239 527

236 114

Č. Krumlov

299 671

298 093

235 434

292 666

329 552

334 689

340 478

349 641

338 305

311 188

292 684

Červ. Lhota

99 578

90 025

90 521

92 806

94 474

88 111

79 159

88 888

85 889

89 559

81 950

Dačice

14 085

13 196

11 631

12 057

14 302

12 230

11 165

14 347

11 837

11 096

11 310

Třeboň

67 159

65 180

41 138

43 250

43 857

41 251

39 426

46 952

44 461

42 716

46 722

Domanín

39 573

39 064

33 123

40 445

34 097

35 746

35 965

39 849

36 582

33 820

35 851

Zvíkov

48 139

34 002

34 033

41 220

38 454

44 811

39 082

44 811

40 367

37 595

30 010

Kratochvíle

39 799

41 200

33 265

34 773

34 553

37 186

33 111

27 724

32 284

29 839

29 641

Rožmberk

71 938

75 109

68 534

60 912

52 866

51 668

56 946

61 102

54 502

53 460

57 339

J. Hradec

91 588

82 148

72 665

74 232

76 589

68 000

60 921

72 025

65 927

61 718

57 800

Zl. Koruna

10 607

19 861

15 961

18 983

19 069

21 143

21 537

22 913

22 600

22 282

22 834

-

-

17 055

17 389

20 340

20 157

20 006

20 003

21 209

19 368

21 055

990 109

967 143

867 212

960 897

1018301

974 153

972 306

1 072 783

1 008 979

952 168

923 310

Nové Hrady celková návštěvnost

2001

Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že za rok 2010 největší návštěvnosti dosáhl Zámek Český Krumlov (292 684 návštěvníků), v těsném závěsu Zámek Hluboká nad Vltavou (236 114). Nejméně byl navštěvován Zámek Dačice (11 310), dále pak Hrad Nové Hrady (21 055). 1 200 000

celková návštěvnost

1 000 000

990 109

967 143

960 897

1018301

1 072 783 974 153

972 306

2005

2006

1 008 979

952 168

923 310

2009

2010

867 212

800 000 600 000 400 000 200 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2007

2008

ZÁVĚR Přes všechny statistické negativní trendy, a to již od roku 2006, jižní Čechy konečně postupně zaznamenaly úspěchy v oblasti cestovního ruchu. Po několikaletém propadu v návštěvnosti Jihočeského kraje se v roce 2010 podařilo zlomit tento negativní trend. Už v létě v jihočeském regionu stoupl počet zahraničních turistů o necelá tři procenta. V prvním pololetí loňského roku přijelo 2,8 milionu turistů, což je o 3,7 procenta víc než ve stejném období v roce předchozím. Jižní Čechy přitom zaznamenaly nárůst zahraničních hostů o 2,9 procenta. Mezi nejoblíbenější města kromě Prahy se dostal Český Krumlov a dokonce i Třeboň. Pozitivní bilance cestovního ruchu v jižních Čechách pokračovala říjnovými výsledky velké ankety Kudy z nudy, kdy Jihočeši doslova zabodovali v oblasti atraktivity míst k trávení dovolené Čechů. Zámek v Hluboké nad Vltavou s naprostým přehledem zvítězil ve 2. ročníku soutěže o nejatraktivnější turistickou nabídku v Česku. Z jižních Čech se do první desítky probojoval ještě hrad Rožmberk, figurující na sedmém místě celostátní tabulky, s unikátní prohlídkou interiérů a vyhlídkou

Kapitola: Rekreace

GRAF 41 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2000-2010

103


A. PODKLADY

Kapitola: Rekreace

z hradní věže. Úspěch Jihočechů podtrhl i fakt, že akcí roku 2010 se podle hlasování čtenářů portálu staly Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově, a to například i před Festivalem v Karlových Varech. V listopadu zase Český statistický úřad (ČSÚ) vydal aktuální data, podle nichž jsou jižní Čechy nejvyhledávanější turistickou destinací ze strany tuzemských turistů. Takřka o šest procent stoupla ve třetím čtvrtletí loňského roku návštěvnost Jihočeského kraje právě ze strany cizinců. Jižní Čechy se tak dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na druhé místo, a to hned za Prahu. Podle dalších podzimních výsledků v turismu byl navíc Jihočeský kraj vysoce nad tuzemským průměrem v bilanci přílivu asijských turistů. Například v září 2010 vzrostl počet turistů z Číny v Jihočeském kraji zhruba dvojnásobně, stejně jako počet turistů z Jižní Koreje. Ve třetím čtvrtletí loňského roku stoupla celková návštěvnost kraje meziročně o více než pět procent a jižní Čechy potvrdily svou pozici druhého nejnavštěvovanějšího regionu hned po Praze. Z celoročních statistických výsledků vyplývá, že do jižních Čech přijelo v loňském roce více zahraničních turistů. Jižní Čechy se zařadily na čtvrté místo hned za Prahu, Karlovarský a Jihomoravský kraj s celkovým počtem 289 541 turistů, což je nárůst o 2 %.

104


A. PODKLADY

2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) Ekonomický rozvoj umožňuje dostupné údaje ocenit zatím pouze v regionálním pohledu za kraj celkem. Hodnocení je provedeno pomocí indikátorů hrubý domácí produkt (HDP). Regionální hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 2009 v Jihočeském kraji 189,9 mld. Kč a oproti roku 2000 vzrostl o 55 %. Jednoznačně nejvyšší hodnotu HDP v běžných cenách má dlouhodobě Hlavní město Praha jako hospodářské, politické i společenské centrum republiky. Zejména s rozvojem automobilového průmyslu se na druhou nejvyšší příčku zařadil od roku 2006 Středočeský kraj. Naopak nejnižší hodnotou regionálního HDP v běžných cenách disponuje nejmenší Karlovarský kraj. TABULKA 75 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 1995


1 466 522 293 658 135 722 83 383 76 284 40 474 111 127 55 211 73 382 65 110 62 621 156 233 77 028 76 505 159 785

2000

2005

2006

2007

2008

2009

2 189 169 503 532 223 229 122 662 110 299 54 360 143 695 81 807 111 179 92 571 91 765 225 131 109 552 106 525 212 862

2 983 862 716 225 308 728 164 609 151 445 66 895 194 889 104 689 139 985 121 457 126 025 299 839 141 197 138 911 308 968

3 222 369 780 871 345 943 177 119 163 940 68 609 209 997 109 657 146 242 133 511 135 150 325 128 148 755 150 827 326 621

3 535 460 880 566 381 062 185 742 175 609 74 503 224 047 114 071 160 439 145 872 147 647 357 437 162 741 165 157 360 568

3 688 997 927 394 396 663 189 148 170 160 75 250 236 881 112 276 163 748 151 107 142 955 393 516 170 942 177 083 381 874

3 625 865 946 630 393 223 189 868 171 272 71 949 230 481 105 202 161 496 147 805 139 522 379 669 167 195 169 690 351 861

1 000 000

946 630

Jihočeský kraj s regionálním HDP v běžných cenách v roce 2009 disponoval 6. nejvyšší hodnotou HDP v ČR, dá se tedy označit spíše za nadprůměrný.

900 000 800 000

351 861

169 690

167 195

379 669 139 522

147 805

161 496

0

GRAF 42 - REGIONÁLNÍ HDP V ROCE 2009 (MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY)

Z pohledu regionální struktury HDP v ČR je Jihočeský kraj s hodnotou 5,2 % v pořadí 6. krajem. Uvedené pořadí si kraj udržuje v průběhu celého období, přestože od roku1996 zaznamenává pozvolný pokles v zastoupení na celé republice. Trend vzestupu zaznamenává pouze Hlavní město Praha. K mírné změně

Kapitola: Hospodářské podmínky

100 000

105 202

200 000

230 481

300 000

71 949

400 000

171 272

500 000

189 868

600 000

393 223

700 000

105


A. PODKLADY

došlo v roce 2009, kdy ekonomika kraje (v běžných cenách)stagnovala, zatímco HDP republiky klesá podíl kraje tak poněkud vzrostl. TABULKA 76 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČESKÉ REPUBLICE, ČR=100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 1995

100 20,0 9,3 5,7 5,2 2,8 7,6 3,8 5,0 4,4 4,3 10,7 5,3 5,2 10,9


2000

100 23,0 10,2 5,6 5,0 2,5 6,6 3,7 5,1 4,2 4,2 10,3 5,0 4,9 9,7

2005

2006

100 24,0 10,3 5,5 5,1 2,2 6,5 3,5 4,7 4,1 4,2 10,0 4,7 4,7 10,4

2007

100 24,2 10,7 5,5 5,1 2,1 6,5 3,4 4,5 4,1 4,2 10,1 4,6 4,7 10,1

2008

100 24,9 10,8 5,3 5,0 2,1 6,3 3,2 4,5 4,1 4,2 10,1 4,6 4,7 10,2

2009

100 25,1 10,8 5,1 4,6 2,0 6,4 3,0 4,4 4,1 3,9 10,7 4,6 4,8 10,4

100 26,1 10,8 5,2 4,7 2,0 6,4 2,9 4,5 4,1 3,8 10,5 4,6 4,7 9,7

Nejnižším podílem na HDP ČR se v roce 2009podílí Karlovarský kraj (2,0 %), potom kraj Liberecký (2,9 %), potom následuje 8 krajů s rozmezím 3,8 – 6,4 % (Vysočina, Pardubický, Královéhradecký, Olomoucký, Zlínský, Plzeňský, Jihočeský a Ústecký), potom následují 3 kraje v rozmezí kolem 10 % (Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský) a potom již jen nejvýznamnější podílník Hlavní město Praha (26,1 %). Moravskoslezský kraj

100%

Zlínský kraj

90%

Olomoucký kraj

80%

Jihomoravský kraj

70%

Vysočina

60%

Pardubický kraj

50%

Královéhradecký kraj

40%

Liberecký kraj

30%

Ústecký kraj

20%

Karlovarský kraj Plzeňský kraj

10%

Jihočeský kraj

0%

Středočeský kraj 1995

2000

2005

2006

2007

2008

2009

Hlavní město Praha

Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl od roku 2006 o 10,0 % na 345,6 tis. Kč, přesto se meziročně snížil o 2,3 %. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele Jihočeského kraje (dosahuje 86,2 % hodnoty ukazatele za ČR) dlouhodobě trvale roste. Meziroční přírůstek v roce 2008 byl však již velice mírný (1,3 %) a v roce 2009 je již spíše vhodné hovořit o stagnaci. TABULKA 77 - HDP NA 1 OBYVATELE (KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 1995

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj

141 957 242 161 122 544 132 949 137 183 132 660 134 597

2000

213 110 425 316 200 538 195 948 199 944 178 465 173 756

2005

291 561 608 975 268 429 262 632 275 169 219 627 236 810

2006

313 868 659 756 296 556 281 664 296 510 225 263 255 100

2007

342 494 735 980 321 021 294 181 315 100 243 777 271 400

2008

353 701 756 883 325 996 298 052 300 594 243 860 283 933

2009

345 601 761 596 317 199 298 058 299 846 233 629 275 653


GRAF 43 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČR, ČR = 100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009

106


128 721 132 420 127 497 121 363 135 960 118 290 127 250 124 311

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

190 641 201 667 182 033 178 550 196 834 169 573 178 119 166 891

244 447 255 518 240 245 247 109 265 278 220 972 235 265 246 825

255 133 266 319 263 436 264 423 287 472 232 639 255 695 261 316

A. PODKLADY

263 987 291 430 286 630 288 061 314 805 254 081 279 928 288 610

257 638 295 834 294 153 277 913 344 098 266 339 299 589 305 458

240 057 291 241 286 518 270 743 330 145 260 450 286 977 281 634

2003

298 058

2000

298 052

195 948

1999

294 181

225 621

188 479

1998

246 523

217 511

2002

207 727

182 997

150 000

154 749

200 000

132 949

250 000

165 643

300 000

2006

2007

2008

2009

262 632

350 000

281 664

Z grafu trendu vývoje HDP na 1 obyvatele v Jihočeském kraji je zřejmá cykličnost vývoje. Nejvyšší přírůstky se v kraji projevují v letech 2004 až 2007, tedy v období hospodářského růstu. Naopak v následujících letech je již zcela patrný dopad nastupující hospodářské krize a ani pro rok 2010 se nedá očekávat jiný vývoj. Významným ukazatelem charakterizujícím v podstatě vývoj pořízení investic je „Tvorba hrubého fixního kapitálu“ 22, k němuž máme údaje z let 1996 - 2008. V roce 2008 činila jeho hodnota 36,8 mld. Kč, což je

100 000 50 000 0 1995

1996

1997

GRAF 44 - HDP NA1 OBYVATELE (KČ, BĚŽNÉ CENY)

2001

2004

2005

V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 -2009

37 687

36 848

2006

2007

2008

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1995

1996

1997

2001

2002

2003

22

2004

2005

Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje pořízení fixních aktiv (nových i použitých), snížené o jejich úbytky u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek.

GRAF 45 – VÝVOJ TVORBY HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 - 2008


38 028

46 662

40 250

2000

43 063

1999

34 544

38 297

1998

43 361

38 059

35 000

36 842

40 000

33 514

45 000

39 419

50 000

47 456

nejnižší hodnota za posledních 6 let. Z grafu vývoje je patrné značné kolísání v jednotlivých letech, ale stále se pohybujeme kolem hodnoty 40 mil. Kč. Podíl THFK v Jihočeském kraji na hodnotě ukazatele za ČR se pohybuje od roku 1996 mezi hodnotami 4,2 – 7,3, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1996 a nejnižší v roce 2008. S ohledem na logické kolísání tohoto ukazatele v jednotlivých letech je možné konstatovat, že jeho podíl odpovídá zhruba podílu kraje na hodnotě HDP za ČR. Míra investování v kraji přece jen za poslední roky mírně zaostává.

107


A. PODKLADY

Strukturu ekonomicky Jihočeského kraje vyjadřujeme odvětvovými podíly hrubé přidané hodnoty. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru. Odvětví primárního sektoru zemědělství, lesní hospodářství a rybolov vykazují v roce 2009 podíl 4,02 %.

316 158

MSK

152 472

ZLK

150 230

OLK

341 145

JMK

125 365

VYS

132 808

PBK

145 109

KHK

94 528

LBK

207 095

ULK

64 648

KVK

153 893

PZK

170 602

JČK

353 323

SČK

850 577

HMP

3 257 952

ČR

2,3

0,3

2,8

4,0

2,9

2,3

1,5

1,3

3,4

3,6

6,1

2,7

4,8

3,3

1,7

1,1

0,1

0,1

0,3

0,3

5,2

4,0

--

0,3

0,1

--

1,4

0,3

0,1

6,0

23,6

8,7

35,1

24,2

30,9

20,8

23,7

35,4

29,3

29,5

33,2

21,2

27,8

38,7

27,6

5,7

5,0

3,4

11,7

4,3

7,1

12,3

1,6

6,4

5,8

11,2

4,4

2,1

2,0

6,2

7,4

5,5

6,7

7,6

9,2

7,2

9,0

8,1

7,8

7,8

7,3

8,7

10,5

8,4

7,0

13,6

18,1

13,2

10,4

11,0

13,4

8,6

11,8

11,5

10,4

9,3

16,5

10,9

12,6

11,9

10,5

11,8

13,1

10,9

9,8

9,6

10,9

8,9

9,0

12,3

10,2

8,3

9,1

7,5

8,9

35,9

50,4

25,6

30,8

31,6

34,4

29,9

33,9

32,2

30,5

24,1

36,7

34,5

27,3

30,8

Hrubá přidaná hodnota (mil. Kč) v tom odvětví (%): zemědělství a lesní hospodářství, rybolov dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody stavebnictví obchod, ubytování a stravování doprava, skladování, pošty a telekomunik. ostatní odvětví

V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu má největší podíl Vysočina (Jč. kraj 3. místo), v odvětví dobývání nerostných surovin má největší podíl Moravskoslezský kraj (Jč. kraj 5. - 8. místo), v odvětví zpracovatelského průmyslu má největší podíl Zlínský kraj (Jč. kraj 10. místo), v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, tepla a vody má největší podíl Ústecký kraj (Jč. kraj 2. místo), v odvětví stavebnictví má největší podíl Olomoucký kraj (Jč. kraj 9. místo), v odvětví obchodu, ubytování a stravování má největší podíl Hlavní město Praha (Jč. kraj 11. – 12. místo), v odvětví dopravy, skladování pošty a telekomunikací má největší podíl Středočeský kraj (Jč. kraj 4. – 5. místo). Přestože podíl primární sféry v Jihočeském kraji stále klesá, je její zastoupení mezi regiony ČR spolu s krajem Olomouckým a Vysočinou stále nejvyšší. Dobývání nerostných surovin nemá pro ekonomiku kraje zásadní význam, podíl tohoto odvětví se pohybuje stále okolo 0,3 %. Nejvýznamnějším odvětvím v kraji je zpracovatelský průmysl, který se podílí na hrubé přidané hodnotě kraje 24,2 %. V této oblasti je Jihočeský kraj zaměřen především na výrobu dopravních prostředků; zpracování dřeva, výrobu potravin a nápojů, výroba dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných výrobků. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, pohybuje se na celkové hodnotě kraje nad hodnotou 24 %, je však možno sledovat mírný pokles. Důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 11,7 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají 2. místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempa růstu lze registrovat zejména v letech 2008 a 2009. Podíl stavebnictví kolísá okolo 7 %, přičemž v letech 2004 - 2007 lze vysledovat mírný rozvojový pokles a v letech 2008 – 2009 opět mírný vzestup. TABULKA 79 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

zemědělství a lesní hospodářství, rybolov

7,59

7,64

6,63

5,69

6,18

5,76

5,20

5,14

4,59

4,02

dobývání nerostných surovin

0,34

0,34

0,35

0,39

0,25

0,37

0,40

0,36

0,35

0,32

29,50

28,25

27,44

26,25

27,71

26,63

25,86

25,95

24,21

24,23

5,76

6,48

6,74

5,84

6,46

9,45

10,42

10,34

7,82

11,72

6,90

6,39

6,76

7,26

7,69

6,74

6,75

6,83

7,62

7,61

zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody stavebnictví


TABULKA 78 - PODÍL ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009

108


obchod, ubytování a stravování doprava, skladování, pošty a telekomunikace ostatní odvětví

A. PODKLADY

12,94

12,53

12,61

12,66

12,18

11,42

12,05

12,43

12,27

10,44

10,40

10,96

11,62

11,91

10,62

10,73

11,41

10,77

11,69

10,86

26,56

27,40

27,86

30,00

28,91

28,90

27,91

28,18

31,44

30,80

Vůbec nejsilnější podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě měl v roce 2000 zpracovatelský průmysl (29,50 %), nejméně naopak v roce 2004 dobývání nerostných surovin (0,25 %). V roce 2009 dosáhl Jihočeský kraj z pohledu maximálních a minimálních hodnot v jednotlivých odvětvích ve sledovaném období maxima v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, tepla, vody (11,72 %) a minima naopak v odvětví zemědělství, lesní hospodářství a rybolov (4,02 %), dále v obchodu, ubytování a stravování (10,44 %). 100%

ostatní odvětví

90% doprava, skladování, pošty a telekomunikace obchod, ubytování a stravování

80% 70% 60%

stavebnictví

50% 40%

výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody

30%

zpracovatelský průmysl

20%

dobývání nerostných surovin

10% zemědělství a lesní hospodářství, rybolov

0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

GRAF 46 - VÝVOJ PODÍLŮ ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009


Za významnou oblast ekonomiky kraje je považováno odvětví cestovního ruchu. Zachovalé životní prostředí s velkým množstvím lesů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty jak z ČR, tak i ze zahraničí. Tento kraj i patří k nejnavštěvovanějším krajům v ČR. Problematické je především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru.

109


A. PODKLADY

Čistý disponibilní důchod domácnosti Jihočeského kraje v jednotlivých letech stále roste, jeho růst odpovídá růstu hodnoty tohoto ukazatele v ČR. Při porovnání jednotlivých krajů ČR na tom byla v roce 2009 nejlépe Hlavní město Praha a Středočeský kraj přesahující 100 % ČR. 140,0

129,1

120,0 100,0

104,2

100,0

99,0

99,9 90,2

90,8

93,1

96,2

95,4

94,4

98,0

93,6

92,4

93,2

80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

GRAF 47 - ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 (ČR = 100 %)

Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele se v roce 2009 v Jihočeském kraji pohybovala na 99,0 % (hodnota za ČR 100); v průběhu sledovaného období se výrazně přiblížil hodnotě za ČR. Příznivým jevem je tempo růstu domácností vybavených počítačem, které bylo jedno z největších ze všech krajů. V roce 2009 bylo procento domácností vybavených počítačem 51,9 %, což řadí Jihočeský kraj na 9. příčku ve srovnání krajů ČR. Celkem 3 kraje se dosud nedostaly přes 50 %, Ústecký kraj, Liberecký kraj a Vysočina. Čistý disponibilní důchod domácnosti na 1 obyvatele (% ) - průměr ČR = 100

100,0 99,0 98,0 97,0 96,0

94,0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Jihočeský kraj

97,4

96,6

95,1

97,0

96,6

96,7

97,6

96,4

98,3

99,0

ČR

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

GRAF 48 - VÝVOJ ČISTÉHO DISPONIBILNÍHO DŮCHODU DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009


95,0

110


A. PODKLADY

2.10.2. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanostní struktura obyvatelstva je sledována v rámci pravidelného sčítání lidu, domů a bytů, přičemž poslední proběhlo v roce 2001 a výsledky nového budou až koncem roku 2011. Samotnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva v Jihočeském kraji ve srovnání s průměrem ČR i jednotlivými kraji je možno charakterizovat jako lepší průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů v ČR je 8,9 %, v Jihočeském kraji je podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů 7,8 %, což mu v rámci porovnání krajů přisuzuje 3. místo (společně s kraji Plzeňským a Moravskoslezským). Nad průměrem v ČR se pohybuje pouze Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. Podíl středoškoláků s maturitou (včetně nástavbového a vyššího odborného vzdělání) je v ČR na hodnotě 28,4 %, v Jihočeském kraji je tento podíl také na hodnotě 28,4 %. V pořadí krajů je Jihočeský kraj s podílem středoškoláků na 3. místě. Podíl středoškoláků bez maturity a vyučených dosahuje v ČR hodnoty 38,0 %, v Jihočeském kraji dosahuje hodnoty 38,7 % a Jihočeský kraj tak drží 10. místo mezi kraji. Podíl osob s nejvýše základním vzděláním činí v ČR 23,5 %, v Jihočeském kraji činí 23,9 %, což znamená mírné překročení republikového průměru. V hodnocení krajů je Jihočeský kraj s podílem obyvatel nejvýše základního vzdělání na 8. místě. 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

nejvýše ZV

nejvýše SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

VOŠ, VŠ

nezjištěno

GRAF 49 – STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM NA OBYVATELSTVU NAD 15 LET (SLDB 2001) TABULKA 80 - STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBYVATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2001)

bez vzdělání

základní a neukončené vzdělání

vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity

úplné střední vzdělání s maturitou

vyšší odborné a nástavbové vzdělání

vysokoškolsk é vzdělání

3,5 5,2 3,3 3,3 3,1 3,1 2,9 3,2 3,6 3,5 3,2 3,4 3,0 3,2 3,1

8,9 18,8 7,0 7,8 7,8 5,6 5,4 7,0 7,5 7,0 6,7 10,3 8,1 7,7 7,8

nezjištěné vzdělání

0,4 0,1 0,5 0,4 0,4 0,8 0,8 0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,6 0,4 0,5

23,0 14,5 23,1 23,5 23,0 27,9 27,3 23,9 22,5 22,7 24,2 23,3 23,6 24,8 25,2

38,0 28,8 40,4 38,7 39,4 38,4 39,3 40,0 39,7 40,8 40,6 37,0 39,1 39,0 38,7

24,9 30,5 24,4 25,1 25,0 22,7 22,3 23,8 25,2 24,5 24,2 24,6 24,7 24,1 23,4

1,3 2,0 1,3 1,2 1,3 1,5 2,0 1,6 1,1 1,0 0,8 0,9 1,0 0,8 1,3

Jihočeský kraj má vcelku širokou nabídku studia na vysokých školách a na vyšších odborných školách. Příznivé předpoklady pro studium na vysokých školách a univerzitách vytvářejí samozřejmě velmi dobré předpoklady pro budoucí rozvoj.


vyjádřeno v %

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

111


A. PODKLADY

TABULKA 81 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2009 mateřské školy


základní školy 1. stupně, 2. stupně

střední školy a gymnázia

2004

2009

2004

2009

2004

2009

8 69 27 18 27 13 12 30 24 10 22 38 11 16 8 13 7

7 65 24 18 27 12 11 29 24 7 23 36 11 13 8 13 6

6 42 20 11 20 10 6 15 17 7 15 34 8 11 7 12 3

6 42 21 11 18 10 6 15 16 5 14 28 8 11 8 11 3

2 31 4 4 7 5 2 9 5 3 7 19 3 9 3 5 4

2 24 4 3 6 3 2 8 4 3 6 11 2 5 2 3 4

spec. školy, základní umělecké školy, jazyk. školy 2004 2009

4 28 6 5 7 4 2 9 8 8 11 13 6 3 3 7 4

vysoké školy

vysoké školy - fakulty

vyšší odborné školy

2004

2009

2004

2009

2004

2009

2 1 -

4 1 -

5 1 -

7 1 1

6 3 1

7 4 1

2 2 1

2 3 1

2 18 4 3 4 3 1 3 6 5 5 6 3 3 2 3 2

V Jihočeském kraji je z pohledu existence různých druhů škol dominantní ORP České Budějovice, která s ostatními ORP prohrála pouze menším počtem základních škol. V přepočtu na obyvatele je však situace poněkud jiná. Z pohledu vyššího vzdělávání je jednoznačně dominantní ORP České Budějovice, která soustřeďuje 7 fakult ve 4 vysokých školách a 7 vyšších odborných škol. V Jihočeském kraji lze mimo České Budějovice najít vysokou školu ještě v ORP Písek a fakultu v ORP Jindřichův Hradec a Vodňany. Značná diverzifikace možnosti terciárního vzdělání mezi jednotlivými ORP je pochopitelná. Naproti tomu u sekundárního vzdělávání jsou rozdíly mezi jednotlivými ORP minimální. Podstatně větší diference jsou v předškolském a základním vzdělávání, kde maximální hodnota je trojnásobná proti hodnotě minimální. Přitom nejmenší počet mateřských i základních škol v přepočtu k celkovému počtu obyvatel je v ORP Soběslav. Závěrem je však nutno poznamenat, že výše uvedené hodnocení nebere v úvahu velikost jednotlivých školských zařízení, což má pro potřeby zajištění vzdělávacích potřeb v kraji jistě velmi důležitý význam. TABULKA 82 - POČET ŠKOL NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009


0,50 0,42 0,57 0,91 0,56 0,61 0,58 0,56 0,71 0,31 0,51 0,45 0,60 0,51 0,57 0,73 0,51

základní školy 1. stupně, 2. stupně

0,43 0,27 0,50 0,55 0,37 0,51 0,32 0,29 0,47 0,22 0,31 0,35 0,44 0,43 0,57 0,62 0,26

střední spec. školy, vysoké školy odborná základní učiliště a umělecké školy, školy, jazyk. gymnázia školy počet škol vyjádřený na 1000 obyvatel

0,14 0,16 0,10 0,15 0,12 0,15 0,11 0,15 0,12 0,13 0,13 0,14 0,11 0,20 0,14 0,17 0,34

0,14 0,12 0,10 0,15 0,08 0,15 0,05 0,06 0,18 0,22 0,11 0,07 0,16 0,12 0,14 0,17 0,17

0,03 0,02 -

vysoké školy - fakulty

0,05 0,02 0,09

vyšší odborné školy

0,05 0,08 0,03 0,04 0,04 0,09


mateřské školy

112


A. PODKLADY

2.10.3. ZAMĚSTNANOST Problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti patří k nejvýznamnějším v rámci ČR i EU. Tyto indikátory mají navíc výrazný regionální charakter a jejich průměrování má jen omezenou vypovídající schopnost. Z celkového počtu 4,9 mil. zaměstnaných osob v ČR v roce 2010 činil podle výběrového šetření pracovních sil podíl Jihočeského kraje 6,2 %, což je v absolutním vyjádření 307,4 tis. osob. Z toho počet zaměstnanců (tj. bez podnikatelů a dalších osob samostatně výdělečných činných) představoval v podnicích se sídlem v kraji za rok 2009 celkem v kraji 201,7 tis. osob. 30,0

27,6

25,0 20,0 15,0 10,0

10,6

9,0 5,1

5,9

4,8 2,1

5,0

4,3

3,3

4,0

10,1 4,5

3,9

4,8

0,0

GRAF 50 – PODÍL PRŮMĚRNÉHO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V KRAJÍCH V ROCE 2009 248,0

246,8

246,0 244,0 243,3

242,0 240,0

239,0

238,0

238,0

238,3

238,9

236,0

234,4

234,0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

GRAF 51 – PRŮMĚRNÝ EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ (TIS. FYZICKÝCH OSOB) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2002 - 2008

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2006

2007

2008

GRAF 52 - PODÍL POČTU ZAMĚSTNANCŮ DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008

ostatní činnosti kulturní, zábavní a rekreační činnosti zdravotní a sociální péče vzdělávání veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení administrativní a podpůrné činnosti profesní, vědecké a technické činnosti činnosti v oblasti nemovitostí peněžnictví a pojišťovnictví informační a komunikační činnosti ubytování, stravování a pohostinství doprava a skladování velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel stavebnictví zásob. vodou; činnosti související s odpady výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla zpracovatelský průmysl těžba a dobývání zemědělství, lesnictví a rybářství


Počet zaměstnanců se na území kraje mírně snižoval, což souvisí s vývojem pracovní síly v kraji. Ta se snižuje nejen v souvislosti s demografickým vývojem, ale také v důsledku delší přípravy na zaměstnání (zejména formou vysokoškolského studia).

113


A. PODKLADY

TABULKA 83 – STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2008 Průměrný evidenční počet zaměstnanců (tisíc fyzických osob) Odvětví CZ-NACE

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S

zemědělství, lesnictví a rybářství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla zásobování vodou; činnosti související s odpady stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti

2005

2006

2007

2008

238,0

238,3

238,9

234,4

počet (tis.)

podíl (%)

počet (tis.)

podíl (%)

počet (tis.)

podíl (%)

počet (tis.)

podíl (%)

Rozdíl podílů 2005 2008 (%)

16,9 0,7 75,0

7,1 0,3 31,5

16,4 0,8 76,5

6,9 0,3 32,1

15,1 0,7 76,7

6,3 0,3 32,1

14,2 0,8 74,7

6,1 0,3 31,9

-1,0 0 0,4

4,5

1,9

4,9

2,1

4,8

2,0

3,6

1,5

-0,4

3,4

1,4

3,3

1,4

3,3

1,4

3,2

1,4

-0,1

16,8

7,1

16,8

7,0

16,9

7,1

18,1

7,7

0,7

24,5

10,3

24,2

10,2

25,5

10,7

25,6

10,9

0,6

16,5 7,1 2,4 2,6 1,8

6,9 3,0 1,0 1,1 0,8

15,5 6,9 2,5 2,6 1,6

6,5 2,9 1,0 1,1 0,7

15,4 6,6 2,4 2,7 1,6

6,4 2,8 1,0 1,1 0,7

17,8 6,7 3,6 2,5 1,6

7,6 2,9 1,5 1,1 0,7

0,7 -0,1 0,5 0 -0,1

5,1

2,1

5,2

2,2

5,6

2,3

5,7

2,4

0,3

5,7

2,4

5,8

2,4

6,0

2,5

5,6

2,4

0

17,8

7,5

17,8

7,5

18,0

7,5

13,4

5,7

-1,8

17,4 14,5

7,3 6,1

17,7 14,5

7,4 6,1

17,6 14,5

7,4 6,1

17,5 14,6

7,5 6,2

0,2 0,1

3,2

1,3

3,1

1,3

3,1

1,3

2,8

1,2

-0,1

2,1

0,9

2,2

0,9

2,4

1,0

2,6

1,1

0,2


Jak je vidět z tabulky, za poslední 4 roky se můžou v Jihočeském kraji vzrůstajícím (kladným) podílem pochlubit jen odvětví C (zpracovatelský průmysl), F (stavebnictví), G (velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel), H (doprava a skladování), J (informační a komunikační činnosti), M (profesní, vědecké a technické činnosti), P (vzdělávání), Q (zdravotní a sociální péče). Největší útlum zaznamenávají odvětví A (zemědělství, lesnictví a rybářství), tedy primární sektor, který za poslední 4 roky klesl o celé 1 %. Vůbec největší pokles zaznamenalo odvětví O (veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení), které pokleslo o 1,8 %.

114


A. PODKLADY

2.10.4. NEZAMĚSTNANOST TABULKA 84 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2010

Jihočeský kraj

2005

meziroční trend

2006

meziroční trend

2007

meziroční trend

2008

meziroční trend

2009

meziroční trend

2010

6,7

↘

5,7

↘

4,5

↗

4,8

↗

7,8

↗

8,8

TABULKA 85 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005 - 2010 Blatná

2005

trend

2006

trend

2007

trend

2008

trend

2009

trend

2010

8,5

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

7,8

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

6,1

↗ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗

6,5

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

9,2

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗

10,2

Č. Budějovice

4,4

Č. Krumlov

10,6

Dačice

11,4

Jindř. Hradec

7,3

Kaplice

10,1

Milevsko

9,0

Písek

7,9

Prachatice

7,0

Soběslav

7,0

Strakonice

7,1

Tábor

6,1

Trhové Sviny

5,9

Třeboň

6,5

Týn nad Vltavou

6,0

Vimperk

5,3

Vodňany

8,9

3,9 9,2 9,7 5,5 8,0 7,3 6,7 5,7 6,3 6,3 5,5 4,6 5,0 5,6 5,0 8,0

3,4 7,6 7,0 4,2 5,8 6,4 4,8 4,2 5,2 5,2 4,5 3,8 3,9 4,2 4,0 7,3

3,7 8,0 6,7 4,0 7,0 6,6 5,1 5,3 6,1 6,2 5,1 4,1 3,9 4,8 4,3 7,8

6,0 11,0 12,8 7,3 11,8 8,8 7,9 7,4 10,3 9,2 9,3 8,0 7,4 7,9 7,2 11,4

6,9 12,9 12,9 8,1 11,9 8,5 9,1 8,2 11,3 11,1 10,1 8,5 7,4 8,5 8,0 13,3

2010

GRAF 53 - MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI Z DOSAŽITELNÝCH V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE 2008-2009-2010

4,3

7,8

7,2 8,0

11,4

13,3

2009

4,8

3,9

4,1

5,1

0

2008

7,9 8,5

7,4 7,4

8,0 8,5

9,3 10,1

11,1 9,2 6,2

6,1

9,1

7,4 8,2 5,3

7,9 5,1

6,6

8,8 8,5

10,3 11,3

11,8 11,9 7,0

7,3 8,1 4,0

2


4

3,7

6

6,7

8,0

9,2

6,0 6,9

8

6,5

10

10,2

12

11,0

14

12,8 12,9

12,9

Nejmenší míra nezaměstnanosti (dosažitelní uchazeči) je v ORP České Budějovice v průběhu celého sledovaného období. Stejně jako u naprosté většiny ORP nezaměstnanost v období 2005 – 2007 klesala a od roku 2008 vzrůstá, mezi roky 2008 – 2009 se dokonce u některých ORP téměř zdvojnásobila. Rok 2009 pak znamená další nárůst, ale již ne tak výrazný. Největší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v ORP Dačice, pouze v letech 2007 a 2008 v ORP Český Krumlov a v roce 2010 v ORP Vodňany. Jedinou ORP, u níž v roce 2010 nestoupala míra nezaměstnanosti je ORP Třeboň. Také v ORP Dačice a Kaplice se dá hovořit spíše o stagnaci, přesto v nich nezaměstnanost zůstává jedna z nejvyšších v kraji.

115


A. PODKLADY

Z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti23 (podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání) je zřejmé, že z dlouhodobějšího hlediska je na tom nejlépe ORP Vimperk, pouze v roce 2009 na tom byla lépe ORP Trhové Sviny. Nejhůře je na tom naopak ORP Vodňany, v roce 2010 ORP Soběslav. TABULKA 86 - DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2006 - 2010

ČR

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřich. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

2006 celkem podíl (%)





184909 6175 187 718 764 392 407 354 266 563 283 284 581 632 101 244 137 67 195

136913 4331 140 557 531 270 280 203 190 346 161 206 456 445 75 174 100 48 149

101524 3337 116 455 412 145 176 193 126 181 165 174 398 395 48 101 70 31 151

123873 4484 144 602 499 201 221 238 147 279 179 288 502 666 58 126 102 70 162

178482 6893 221 969 630 316 333 394 181 446 253 439 704 1199 104 221 149 84 250

41,2 30,2 33,9 21,3 36,2 39,2 28,1 40,3 35,3 30,0 25,0 38,0 37,8 25,3 22,5 34,6 32,0 14,0 41,6

38,6 26,3 32,1 19,2 30,5 36,2 24,6 31,7 29,4 25,2 19,0 33,7 35,2 22,0 20,7 31,9 31,1 12,0 35,7

28,8 19,1 25,7 14,6 22,6 20,6 16,4 25,9 19,1 13,0 16,5 24,7 27,4 17,5 12,6 18,9 19,8 7,4 34,6

23,0 16,3 22,7 12,3 20,1 15,4 12,3 19,0 17,1 13,0 13,2 24,9 23,4 17,0 8,0 13,2 17,7 10,3 25,5

31,8 23,3 31,4 18,0 22,3 24,4 17,2 32,2 22,2 18,9 17,8 35,3 27,9 28,9 14,1 23,3 25,6 12,0 34,4

Nezaměstnanost je negativním jevem jak ve sféře ekonomické, tak i ve sféře sociální, jde však o jev, který nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezaměstnanost není příliš nebezpečná. Velký problém však způsobuje nezaměstnanost dlouhodobá. Z přiložených karet vyplývá, že podíl osob bez zaměstnání nad 12 měsíců je již varující. Přitom v průměru kraje činil tento podíl v roce 2010 23,3 %, rozdíly mezi jednotlivými ORP však byly značné v rozmezí 12,0 – 35,3 %. Nejnižší hodnoty zaujímají ORP Vimperk (12,0 %) a Trhové Sviny (14,1 %). Nejvyšší hodnoty zaujímají ORP Soběslav (35,3 %), Vodňany (34,4 %), Kaplice (32,2 %) a Blatná (31,4 %). U většiny ORP došlo ke zhoršení stavu oproti roku 2009. Ukazuje se, že zřejmě řada nezaměstnaných déle jak 6 měsíců nachází již těžko zaměstnání a přechází do obtížnější skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Samozřejmě v posledních letech souvisí růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných s ekonomickou krizí. Efektivní je tedy řešit nadále prioritně otázku krátkodobě nezaměstnaných do 6 měsíců, i když samozřejmě ani dlouhodobou nezaměstnanost nelze opomíjet. V rámci problematiky nezaměstnanosti je třeba zkoumat i počet pracovních míst, které mohou být pro nezaměstnané k dispozici. V roce 2010 představoval ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v ČR 18,2, za Jihočeský kraj hodnotu 16,0. Nejlepší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla v roce 2010 v ORP Vodňany (7,8), nejhorší v ORP Dačice (184,7). 184,7

77,6 58,1

54,2 15,3

9,5

18,5

15,9

14,5

11,8

27,3 10,8

16,0

20,1

14,9

GRAF 54 - POČET UCHAZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 23

Dlouhodobě nezaměstnaní

vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců.

9,6

7,8


200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

116


A. PODKLADY

2.10.5. PODNIKATELSKÁ AKTIVITA Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel. Zdrojem údajů je registr ekonomických subjektů (RES), který zahrnuje všechny ekonomické subjekty evidované k příslušnému datu. Může se jednat i o ekonomické subjekty, které již nevykazují žádnou aktivitu. Proto bylo v rámci hodnocení ekonomické aktivity pracováno spíše s tzv. statistickou jednotkou typu podnik24. 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0

2005

2008

2009

GRAF 55 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY DLE RES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009

V roce 2009 bylo podle RES v Jihočeském kraji 12 subjektů, které zaměstnávají nad 1000 zaměstnanců, z toho 10 v ORP České Budějovice, 1 v ORP Blatná, 1 v ORP Dačice. V roce 2008 byl ještě jeden subjekt s více než 1000 zaměstnanci v ORP Tábor. TABULKA 87 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009

2005

ČR Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

24

1819830 117912 2234 29457 7964 2907 7962 3063 3671 9862 6681 4174 8228 16553 2788 4180 2338 3743 2107

2008

1957502 122221 2311 30687 8295 3052 8287 3330 3720 10101 6895 4119 8404 17124 3082 4510 2389 3718 2197

2009

1936301 120734 2272 30877 8275 2960 8228 3329 3580 9772 6643 4095 8038 16917 3131 4477 2362 3602 2176

míra podnikatelské aktivity - RES 2005

177,5 187,8 164,4 197,2 193,5 144,8 167,9 156,7 193,3 192,8 197,7 189,5 183,7 206,6 157,6 165,6 167,9 211,7 188,9

2008

187,0 192,1 166,1 200,2 198,6 152,7 172,9 168,6 197,6 195,3 204,0 185,9 184,9 212,4 169,8 177,7 168,6 209,4 187,9

2009

184,3 189,3 162,4 200,1 197,5 149,0 171,4 168,6 190,1 188,8 196,4 184,2 177,8 209,4 171,6 176,4 167,4 203,3 185,6

Míra podnikatelské aktivity – TP v roce 2009

96,0 101,0 92,7 107,0 103,5 89,1 95,4 88,6 102,3 103,7 104,7 98,7 93,5 102,4 92,9 95,8 89,1 116,8 99,3

Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.


počet podnikatelů (fyz. osob) - RES

117


A. PODKLADY

99,3

203,3 116,8

167,4 89,1

95,8

171,6 92,9

176,4

209,4 177,8

102,4

98,7

93,5

184,2

196,4 104,7

103,7

188,8

190,1

88,6

102,3

168,6

171,4 95,4

149,0 89,1

103,5

107,0

92,7

101,0

150,0

100,0

197,5

200,1 162,4

200,0

189,3

250,0

185,6

Jak je z následujícího grafu patrné, skutečná míra podnikatelské aktivity vyjádřená pomocí jednotky typu podnik je přibližně poloviční oproti aktivitě zjištěné dle pravidelně aktualizovaného registru ekonomických subjektů. Hodnocení úrovně jednotlivých ORP bude provedeno nad reálnějšími daty, tedy nad mírou podnikatelské aktivity vyjádřené pomocí jednotky typu podnik.

50,0

0,0

míra podnikatelské aktivity - RES

míra podnikatelské aktivity - jednotky typu podnik

GRAF 56 - POROVNÁNÍ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VYJÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNIK V ORP JČ. KRAJE V ROCE 2009

Z pohledu velikosti ekonomických subjektů jsme vybrali subjekty s 20 a více pracovníky v jednotlivých ORP vyplývá, že nejlépe je na tom ORP České Budějovice (582 subjektů v roce 2009), nejhůře je na tom naopak ORP Týn nad Vltavou (37 subjektů v roce 2009). Celkově z pohledu těchto větších subjektů se přes počet 100 subjektů s více než 20 zaměstnanci dostalo 7 ORP (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor). 700 582

600 500 400 300

234

100

46

158

146

109 52

133

108 54

60

59

38

62

37

0

2005

2008

2009

GRAF 57 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 (RES)

59

41


200

118


A. PODKLADY

2.10.6. DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST Daňová výtěžnost je dána součtem daní z příjmů fyzických osob, právnických osob, z přidané hodnoty a z nemovitostí. Tyto údaje jsou k dispozici v bilancích příjmů a výdajů obcí. Výtěžnost daní ovlivňuje zejména velikost obce z pohledu počtu obyvatel. TABULKA 88 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 z fyzických osob


Daně (v tisících Kč) z právnických z přidané hodnoty osob vč. obce

1.374.919 29.911 358.267 85.738 40.555 101.891 40.219 45.384 120.031 67.651 41.605 88.422 174.678 34.150 53.581 31.182 36.997 24.658

1.580.145 30.439 368.849 103.049 42.327 105.826 43.004 35.895 169.424 87.073 42.242 107.281 219.837 38.183 86.601 32.121 45.745 22.248

z nemovitosti

2.316.436 45.464 609.613 148.653 71.362 175.033 67.121 65.743 187.899 123.465 74.664 159.310 287.448 61.292 86.862 49.134 63.326 40.045

466.020 11.401 69.870 42.674 17.210 40.408 12.988 13.805 37.606 27.624 15.532 42.017 68.022 16.110 15.096 16.469 10.452 8.736

Daňová výtěžnost

5.737.520 117.215 1.406.599 380.114 171.455 423.158 163.332 160.828 514.961 305.813 174.043 397.030 749.984 149.735 242.141 128.906 156.520 95.687

Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2009.

Z pohledu celkové daňové výtěžnosti je na tom v Jihočeském kraji nejlépe ORP České Budějovice, jehož daňová výtěžnost činí 24,5 % z daňové výtěžnosti celého kraje. Nejmenší daňová výtěžnost je naopak v ORP Vodňany, což činí 1,7 % z výtěžnosti kraje. Z pohledu daňové výtěžnosti přepočtené na 1 obyvatele je na tom nejlépe ORP Písek s 9.949,- Kč, nejméně naopak ORP Soběslav s 7.828,- Kč. ORP České Budějovice je v přepočtu na 1 obyvatele až na 5. místě (za ORP Písek, Třeboň, Tábor a Týn nad Vltavou). Rozdíl mezi největší a nejmenší hodnotou výtěžnosti na 1 obyvatele v kraji je 2.121,- Kč. TABULKA 89 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ NA 1 OBYVATELE V ROCE 2009 Daňová výtěžnost celkem v tis. Kč


637.643 13.987 154.323 41.894 19.870 48.017 19.741 18.830 51.760 33.830 22.233 45.197 80.782 18.244 25.378 14.114 17.721 11.722

5.737.520 117.215 1.406.599 380.114 171.455 423.158 163.332 160.828 514.961 305.813 174.043 397.030 749.984 149.735 242.141 128.906 156.520 95.687

v%

100,0 2,0 24,5 6,6 3,0 7,4 2,8 2,8 9,0 5,3 3,0 6,9 13,1 2,6 4,2 2,2 2,7 1,7

na 1 obyvatele v tis. Kč

8,998 8,380 9,115 9,073 8,629 8,813 8,274 8,541 9,949 9,040 7,828 8,784 9,284 8,207 9,541 9,133 8,832 8,163

Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2009.


Počet obyvatel

119


A. PODKLADY

2.10.7. VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. K analýze byla využita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (1. 3. 2001) o dojížďce a vyjížďce za prací do/z ORP v Jihočeském kraji. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, v případě vyjížďky a dojížďky do zaměstnání samozřejmě na počtu pracovních příležitostí. Nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP – v případě tohoto kraje ORP České Budějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze v 5 ORP, nejvíce v ORP České Budějovice a Týn nad Vltavou, který leží severně od Českých Budějovic. TABULKA 90 – DENNÍ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001) Absolutní čísla Vyjíždí mimo Dojíždí ORP do ORP

České Budějovice Týn nad Vltavou Tábor Blatná Dačice Vimperk Strakonice Jindřichův Hradec Písek Vodňany Třeboň Kaplice Milevsko Prachatice Český Krumlov Soběslav Trhové Sviny

3 888 1 033 2 235 838 957 979 1 779 1 591 2 169 1 122 1 404 1 615 1 319 2 060 2 513 2 225 2 626

Podíl (%) Vyjíždí mimo Dojíždí ORP do ORP

8 873 2 716 2 942 963 964 883 1 558 1 261 1 719 646 881 1 007 520 998 1 144 814 584

13,1 19,3 13,9 25,9 26,5 27,2 20,2 20,3 27,44,1 28,6 33,9 37,3 30,6 30,3 44,9 59,3

29,9 50,7 18,3 29,8 26,7 24,5 17,7 16,1 21,4 25,4 17,9 21,2 14,7 14,8 13,8 16,4 13,2

Saldo

4 985 1 683 707 125 7 -96 -221 -330 -450 -476 -523 -608 -799 -1 062 -1 369 -1 411 -2 042

Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Soběslav, Český Krumlov, Prachatice a Milevsko, kde vyjížďka daleko převyšuje dojížďku do ORP. ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již vzájemně porovnatelné. Výrazně nejvíce vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny (stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách). Poté následují ORP Vodňany a Soběslav. Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Tábor. TABULKA 91 – DENNÍ VYJÍŽĎKA Z ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001)

Trhové Sviny Vodňany Soběslav Kaplice Týn nad Vltavou Milevsko Blatná Český Krumlov Prachatice Vimperk Třeboň Dačice Písek Strakonice Jindřichův Hradec Tábor České Budějovice

2 626 1 122 2 225 1 615 1 033 1 319 838 2 513 2 060 979 1 404 957 2 169 1 779 1 591 2 235 3 888

Uvnitř ORP

1 216 778 1 921 2 136 1 604 1 693 1 434 4 638 3 683 1 736 2 631 1 688 4 133 5 470 4 997 10 914 16 906

Počet zaměstnaných v ORP

8 090 5 065 10 209 9 528 6 428 8 772 6 344 19 644 16 193 8 162 11 990 9 226 23 980 21 137 22 506 38 563 72 768

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných (%) Mimo ORP

32,5 22,2 21,8 17,0 16,1 15,0 13,2 12,8 12,7 12,0 11,7 10,4 9,0 8,4 7,1 5,8 5,3

Uvnitř ORP

15,0 15,4 18,8 22,4 25,0 19,3 22,6 23,6 22,7 21,3 21,9 18,3 17,2 25,9 22,2 28,3 23,2


Celkem vyjíždí Mimo ORP

120


A. PODKLADY

V relativních číslech je denní dojížďka z jiných ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde dosahuje počet dojíždějících téměř 30 % zaměstnaných, což je způsobné lokalizací elektrárny Temelín s navazujícím provozy. S velkým odstupem jsou dalšími nejvýznamnějšími dojížďkovými cíly ORP Blatná a Vodňany. Naopak minimálně se dojíždí do ORP Jindřichův Hradec a Český Krumlov. TABULKA 92 – DENNÍ DOJÍŽĎKA DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001) z jiných ORP

Týn nad Vltavou Blatná Vodňany Kaplice České Budějovice Dačice Vimperk Trhové Sviny Soběslav Třeboň Tábor Strakonice Písek Milevsko Prachatice Český Krumlov Jindřichův Hradec

2 716 963 646 1 007 8 873 964 883 584 814 881 2 942 1 558 1 719 520 998 1 144 1 261

uvnitř ORP

1 604 1 434 778 2 136 16 906 1 688 1 736 1 216 1 921 2 631 10 914 5 470 4 133 1 693 3 683 4 638 4 997

Počet zaměstnaných v ORP

9 192 6 227 4 387 8 687 78 778 8 714 8 049 5 615 8 306 11 144 38 373 20 526 22 762 7 310 14 485 17 792 21 110

Dojíždějící na 100 zaměstnaných (%) z jiných ORP

29,5 15,5 14,7 11,6 11,3 11,1 11,0 10,4 9,8 7,9 7,7 7,6 7,6 7,1 6,9 6,4 6,0

uvnitř ORP

17,4 23,0 17,7 24,6 21,5 19,4 21,6 21,7 23,1 23,6 28,4 26,6 18,2 23,2 25,4 26,1 23,7


Celkem dojíždí

121


A. PODKLADY

2.10.8. PRACOVIŠTNÍ CENTRA Podkladem byl projekt INTERREG IIIB – REPUS25, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země.

Podle zpracovaného projektu lze konstatovat, že za pracovištní centra lze považovat města sídel ORP, výjimku tvoří menší ORP, kterými jsou Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny a Kaplice. Při promítnutí významnějších směrů vyjížďky do mapy pracovištích center a funkčních urbanizovaných území je možné vidět soulad mezi intenzivní vyjížďkou a identifikovanými pracovištními centry. Největším pracovištním centrem je rozhodně město České Budějovice, které je zároveň krajským městem. Z pohledu podílu plochy funkčních urbanizovaných území vyjádřených na ploše ORP jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice (93 %), Strakonice (80 %) a Blatná (77 %), nejhůře naopak ORP Kaplice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav (0 %).

OBRÁZEK 21 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP 25

Odkaz na webové stránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/


OBRÁZEK 20 - PRACOVIŠTNÍ CENTRA A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009

122


A. PODKLADY

2.10.9. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST Územní připravenost lze posoudit z existence či neexistence plané územně plánovací dokumentace, a to jak nadřazené (ÚP VÚC, později ZÚR JČK), tak i místní (ÚP, RP). ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou právě ve fázi po veřejném projednání, kdy se zpracovává vyhodnocení námitek, připomínek a stanovisek. Předpokládaný termín vydání ZÚR JČK je červen 2011 (max. prosinec 2011).



     



ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Schválená dokumentace usnesením vlády ČSR č. 147/1986 ze dne 10. 6. 1986. o Změna č. 1 ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne 5. 3. 2002 s nabytím účinnosti dne 30. 3. 2002. o Změna č. 2 ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Vydaná dokumentace jako OOP usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008. Opatření obecné povahy ze dne 16. 9. 2008, které nabylo účinnosti dne 17. 10. 2008. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 3/2008 ze dne 16. 9. 2008, která nabyla účinnosti dne 17. 10. 2008. ÚP VÚC Jindřichohradecko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 258/2005/ZK ze dne 13. 9. 2005. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 6/2005 ze dne 13. 9. 2005, která nabyla účinnosti dne 8. 10. 2005. ÚP VÚC Blanský les - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 119/2006/ZK ze dne 23. 5. 2006. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 3/2006 ze dne 23. 5. 2006, která nabyla účinnosti dne 17. 6. 2006. ÚP VÚC Javořická vrchovina - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 32/2006/ZK ze dne 7. 3. 2006. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/2006 ze dne 7. 3. 2006, která nabyla účinnosti dne 7. 4. 2006. ÚP VÚC Novohradské hory - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 58/2006/ZK ze dne 25. 4. 2006. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/2006 ze dne 25. 4. 2006, která nabyla účinnosti dne 27. 5. 2006. ÚP VÚC Orlická nádrž - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 81/2003/ZK ze dne 6. 5. 2003. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/2003 ze dne 6. 5. 2003, která nabyla účinnosti dne 5. 6. 2003. ÚP VÚC Písecko – Strakonicko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 244/2004/ZK ze dne 14. 9. 2004. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 8/2004 ze dne 5. 10. 2004, která nabyla účinnosti dne 2. 11. 2004. o Změna č. 1 ÚP VÚC Písecko – Strakonicko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 158/2006/ZK ze dne 20. 6. 2006. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 4/2006 ze dne 20. 6. 2006, která nabyla účinnosti dne 18. 7. 2006. o Změna č. 2 ÚP VÚC Písecko – Strakonicko - Vydaná dokumentace jako opatření obecné povahy, vydání schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 212/2007/ZK ze dne 26. 6. 2007. Opatření obecné povahy ze dne 27. 6. 2007, které nabylo účinnosti dne 19. 7. 2007. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/2007 ze dne 26. 6. 2007, která nabyla účinnosti dne 28. 7. 2007. ÚP VÚC Táborsko - Schválená dokumentace usnesení Zastupitelstva Budějovického kraje č. 14/2001 ze dne 20. 2. 2001. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/2001 ze dne 20. 2. 2001, která nabyla účinnosti dne 20. 3. 2001. o Změna č. 1 ÚP VÚC Táborsko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 351/2005/ZK ze dne 15. 11. 2005. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 7/2005 ze dne 5. 11. 2005, která nabyla účinnosti dne 20. 12. 2005. o Změna č. 2 ÚP VÚC Táborsko - Vydaná dokumentace jako opatření obecné povahy, vydání OOP schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 213/2007/ZK ze dne 26. 6. 2007. Opatření obecné povahy ze dne 27. 6. 2007, které nabylo účinnosti dne 19. 7. 2007. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/2007 ze dne 26. 6. 2007 a č. 3/2007 ze dne 26. 6. 2007 s nabytím účinnosti dne 28. 7. 2007.


ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ Do doby vydání ZÚR JČK jsou platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací ÚP VÚC, včetně změn:

123


 

A. PODKLADY

ÚP Šumava - Schválená dokumentace. Usnesení vlády ČR č. 352/1992 ze dne 13. 5. 1992. ÚP VÚC Českokrumlovsko I - Území řešené v konceptu ÚP VÚC Českokrumlovsko bylo rozděleno na dvě části: ÚP VÚC Českokrumlovsko I, ÚP VÚC Českokrumlovsko II. Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 111/2005/ZK ze dne 19. 4. 2005. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/2005 ze dne 19. 4. 2005, která nabyla účinnosti dne 28. 5. 2005.

Před dokončením bylo zastaveno pořizování - ÚP VÚC Českokrumlovsko II, ÚP VÚC Pravý břeh Lipna, ÚP VÚC Prachaticko. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Přehled o stavu územně plánovací dokumentace obcí je zpracováván od roku 2007 každoročně v publikaci Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů. Poslední publikace byla zpracována k 1. 3. 2011. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Obce s platnou ÚPD

Obce s rozpracovanou ÚPD

Obce bez platné ÚPD

GRAF 58 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 3. 2011 TABULKA 93 - ÚZEMNÍ PLÁNY A JEJICH STAV V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2010

Jihoč. kraj Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trh. Sviny Třeboň Týn n. Vlt. Vimperk

Platné ÚP 2010 počet %

438

70,3

475

76,2

14 75 30 16 34 14 25 40 27 17 35 39 15 20 14 12 11

53,8 94,9 96,8 69,6 58,6 93,3 96,2 81,6 61,4 54,8 50,7 49,4 93,8 80,0 100 57,1 64,7

15 76 30 14 43 14 26 40 28 21 44 45 16 22 14 14 13

57,7 96,2 96,8 60,9 74,1 93,3 100 81,6 63,6 67,7 63,8 57,0 100 88,0 100 66,7 76,5

trend

↗ ↗ ↗ → ↘ ↗ → ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↗

Rozpracované ÚP 2009 2010 počet % počet %

129

20,7

98

15,7

8 4 0 2 22 0 1 9 4 12 29 24 1 4 0 5 4

30,8 5,1 0 8,7 37,9 0 3,8 18,4 9,1 38,7 42,0 30,4 6,3 16,0 0 23,8 23,5

8 2 1 4 14 0 0 9 4 8 21 17 0 2 0 5 3

30,8 2,5 3,2 17,4 24,1 0 0 18,4 9,1 25,8 30,4 21,5 0 8,0 0 23,8 17,6

trend

↘ → ↘ ↗ ↗ ↘ → ↘ → → ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ → → ↘

2009 počet %

Bez ÚP 2010 počet %

56

9,0

50

8,0

4 0 1 5 2 1 0 0 13 2 5 16 0 1 0 4 2

15,4 0 3,2 21,7 3,4 6,7 0 0 29,5 6,5 7,2 20,3 0 4,0 0 19,0 11,8

3 1 0 5 1 1 0 0 12 2 4 17 0 1 0 2 1

11,5 1,3 0 21,7 1,7 6,7 0 0 27,3 6,5 5,8 21,5 0 4,0 0 9,5 5,9

trend

↘ ↘ → ↘ → ↘ → → → ↘ → ↘ ↗ → → → ↘ ↘

Vodňany Údaje jsou z publikace Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů a stavu ÚPD obcí k 1. 3. 2011


2009 počet %

124


A. PODKLADY

3. INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH 3.1.

PŘEHLED ZPRACOVANÝCH METODICKÝCH POMŮCEK

3.1.1. METODIKA HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY Rozbor sídelní struktury probíhá dle sledovaných indikátorů, včetně nastavení váhy jednotlivých indikátorů. Poslední hodnocení sídelní struktury proběhlo dne 26. 10. 2010 z údajů za rok 2009. TABULKA 94 - TABULKA INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY

body 0,75

objektů v intervalu 100

1

186

251 - 500

1,1

155

501 - 1000

1,25

82

1001 - 2000

1,5

49

2001 - 5000

1,75

32

5001 - 7500

2

7

7501 - 10000

2,25

5

10001 - 15000

2,5

2

15001 - 20000

2,75

0

20001 - 25000

3

2

25001 - 30000

3,5

1

30001 - 35000

4

0

35001 - 40000

4,5

1

40001 - 45000

5

0

45001 - 50000

5,5

0

nad 50000

6

1

do 20

1

181

21 - 50

2

322

51 - 200

3

94

201 - 500

4

17

501 - 1000

5

7

nad 1000

6

2

do -50

1

53

od -49 do -0

2

245

od 1 do 50

3

172

od 51 do 100

4

77

od 101 do 500

5

66

nad 500

6

10

do -10

1

55

od -9 do 0

2

224

od 1 do 10

3

234

od 11 do 50

4

97

od 51 do 100

5

9

nad 100

6

4

nad 20,0

1

20

15,1 - 20,0

2

53

10,1 - 15,0

3

171

5,1 - 10,0

4

288

3,1 - 5,0

5

57

do 3,0

6

34

intervaly do 100

dlouhodobě za posledních 15 let (1995-2009)

hustota obyvatel

za poslední rok (rok 2009)

počet obyvatel


101 - 250

míra nezaměstnanosti



celkový přírůstek

váha indikátoru

poznámka

70%

Min. 18, max. 94.865, prům. 1.024.

3%

Počet obyvatel na km2. Min. 1, max. 1.709, prům. 55.

3%

Rozdíl počtu živě narozených dětí na počtu zemřelých osob a migrace obyvatel. Min. -4.314, max. 1.245, prům. 18.

2%

Rozdíl počtu živě narozených dětí na počtu zemřelých osob a migrace obyvatel. Min. -197, max. 126, prům. 2.

4%

Podíl počtu nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních osob. Min. 0%, max. 38,1%, prům. 9,6%.

Kapitola: Přehled zpracovaných metodických pomůcek

indikátor kritéria

125

63

2

212

30,1 - 40,0 %

3

209

20,1 - 30,0 %

4

102

10,1 - 20,0 %

5

32

do 10,0 %

6

5

do 5,0 %

1

203

5,1 - 10,0 %

2

147

10,1 - 20,0 %

3

168

20,1 - 50,0 %

4

85

50,1 - 100,0 %

5

16

nad 100 %

6

4

0

0

391

0-1

1

61

2-5

2

149

6 - 10

3

12

11 - 20

4

6

21 - 50

5

3

nad 50

6

1

0

0

609

1 - 50

1

1

51 - 100

2

4

101 - 200

3

2

201 - 500

4

5

501 - 1000

5

1

nad 1000

6

1

0

0

620

1 - 400 lůžek

2

1

401 - 600 lůžek

4

1

nad 600 lůžek

6

1

0 1-5 6 - 10 11 - 20 21 - 40 41 - 60 nad 60

0 1 2 3 4 5 6

417 169 12 18 4 2 1

ubytovací zařízení

rok 2009

lázně (2009)

nemocnice (vč. odborných léčebných ústavů) a lázně

nemocnice (2009)

školy

A. PODKLADY

3%

Podíl osob vyjíždějících mimo obec na počtu obyvatel. Min. 5,7%, max. 66,2%, prům. 37,8%.

3%

Podíl osob dojíždějících do obce na počtu obyvatel. Min. 0%, max. 404,2%, prům. 14,1%.

4%

Min. 0, max. 98, prům.1.

4%

Lůžka v nemocnicích a odborných léčebných ústavech (např. LDN apod.) Min. 0, max. 1576, prům. 7.

Min. 0, max. 650 (Třeboň, Bechyně, Vráž)

4%

Min. 0, max. 70, prům. 1,6.

TABULKA 95 - VÝSLEDNÉ ZAŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍDELNÍSTRUKTURY Hodnota indikátorů

Označení

nad 5,01

A

metropolitní centrum

1

3,01 - 5,00

B1

vyšší centrum významné

4

2,51 - 3,00

B2

vyšší centrum ostatní

3

2,01 - 2,50

C1

střední centrum významné

27

1,51 - 2,00

C2

střední centrum ostatní

101

1,21 - 1,50

D

nižší centrum

169

do 1,20

E

lokální centrum

318

Celkem

Význam

Počet

623

Poznámka

Min. 0,80, max. 5,57, prům. 1,35.


1

40,1 - 50,0 %

za rok 2009

dojížďka do škol a zaměstnání

za rok 2001 (SLDB 2001)

vyjížďka do škol a zaměstnání

nad 50,0 %

za rok 2001 (SLDB 2001)


126


A. PODKLADY

3.1.2. METODIKA HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU26 Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu má za úkol na základě jasně stanovených indikátorů zařadit obce Jihočeského kraje do oblasti zimního, letního nebo celoročního cestovního ruchu. Nejmenší jednotkou, na kterou se budou oblasti cestovního ruchu vymezovat, je správní území obce. Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich tematického zařazení:  kulturní subsystém  civilizační subsystém  přírodní subsystém Oblast kulturního subsystému Památkové rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace Nemovitá národní kulturní památka Nemovitá kulturní památka Památka UNESCO Region lidové architektury – soubory lidové architektury Technické památky Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 15 5 30 5 10 75

Oblast civilizačního subsystému Konferenční prostory Aquapark a plavecký bazén Lázeňská místa Wellnes Infocentrum Ubytovací zařízení Lyžařský areál Běžkařské tratě Udržované bruslařské plochy Golfová hřiště a minigolf Vodní turistika Rekreace u vody Tábořiště (kempy) Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 5 20 5 5 10 20 20 10 10 10 10 10 145

Oblast přírodního subsystému Cykloturistika Rozhledny a vyhlídkové věže Národní park Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU) Přírodní park (PP) Krajinná památková zóna (KPZ) Významný krajinný prvek Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 20 10 20 15 10 10 10 5 100

Závěrečné hodnocení obcí dle jednotlivých subsystémů: Kulturní subsystém 0 … v obci není zastoupen kulturní subsystém 1 – 25 … v obci je nižší zastoupení kulturní subsystému 26 – 50 … v obci je vysoké zastoupení kulturní subsystému 51 – 75 … v obci je velmi vysoké zastoupení kulturní subsystému 26

Při zpracování metodiky hodnocení cestovního ruchu bylo využito materiálu „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“, ÚÚR 2001 a dále „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR“, 2007.


TABULKA 96 - NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DLE JEDNOTLIVÝCH SUBSYSTÉMŮ

127


A. PODKLADY

Civilizační subsystém 0 … v obci není zastoupen civilizační subsystém 1 – 50 … v obci je nižší zastoupení civilizačního subsystému 51 – 100 … v obci je vysoké zastoupení civilizačního subsystému 101 – 145 … v obci je velmi vysoké zastoupení civilizačního subsystému Přírodní subsystém 0 … v obci není zastoupen přírodní subsystém 1 – 30 … v obci je nižší zastoupení přírodního subsystému 31 – 60 … v obci je vysoké zastoupení přírodního subsystému 61 – 100 … v obci je velmi vysoké zastoupení přírodního subsystému Výstupem hodnocení těchto subsystémů bude pro každou obec koláčový graf, který bude svou mocností (velikostí) vyjadřovat významnost obce z hlediska atraktivity v oblasti cestovního ruchu dle svého dosaženého bodového zisku. Svým rozdělením bude koláčový graf vyjadřovat poměr mezi kulturním, civilizačním a přírodním subsystémem v dané obci. TABULKA 97 – NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU

civilizační subsystém

Konferenční prostory Aquapark a plavecký bazén Lázeňská místa Wellnes Infocentrum Ubytovací zařízení Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 15 5 30 5 10 10 5 20 5 5 10 130 Maximální počet bodů 20 20 10 50

Oblast letního cestovního ruchu Golfová hřiště a minigolf Vodní turistika Rekreace u vody Ubytovací zařízení Tábořiště (kempy)

Maximální počet bodů 10 10 10 10 10

civilizační subsystém

civilizačn í subsysté m

Oblast zimního cestovního ruchu Lyžařský areál Běžkařské tratě Udržované bruslařské plochy Celkem bodové hodnocení

přírodní subsystém

Cykloturistika Rozhledny a vyhlídkové věže Národní park Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU) Přírodní park (PP) Krajinná památková zóna (KPZ) Významný krajinný prvek Celkem bodové hodnocení

20 10 20 15 10 10 10 5 150


kulturní subsystém

Oblast celoročního cestovního ruchu Památkové rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace Nemovitá národní kulturní památka Nemovitá kulturní památka Památka UNESCO Region lidové architektury – soubory lidové architektury Technické památky

128


A. PODKLADY

Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblasti cestovního ruchu se bude řídit dle nejvyššího procenta získaného z maximálně možného počtu bodů v jednotlivých subsystémech. TABULKA 98 - ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU

Oblast cestovního ruchu Celoroční Zimní Letní Ukázka zhodnocení města České Budějovice: Obec celoroční (max. 130 bodů) České Budějovice 73 bodů → 56 %

Maximálně možný počet získaných bodů 130 50 150

zimní (max. 50 bodů) 0 bodů → 0 %

letní (max. 150 bodů) 74 → 49 %

Nejvyšší procentuální hodnotu získalo město České Budějovice u celoroční oblasti cestovního ruchu (56 %), a proto bylo zařazeno mezi obce s převažujícím celoročním cestovním ruchem.

B 01.

ÚDAJE DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Vývoj počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy:

Popis dat: Počet obyvatel

Hustota obyvatel na km2

Přirozený přírůstek obyvatel

Celkový přírůstek obyvatel

Saldo migrace

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 6. 2010. S.8.c – hustota obyvatel na km2, S.8.d – demografický vývoj S.8.e – přirozený a celkový přírůstek, S.8.f – saldo migrace Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole „obyvatel“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyvatel_od1971“ (časová řada 1971 – 2009) a tabulka „rada_obyvatel_od1991“ (časová řada 1991 – 2009). Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku přepočtený na plochu 1 km2. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HustotaObyv_km2“ (počet a hustota obyvatel v obcích v letech 1996 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HustotaObyv_ORP“ (počet obyvatel v ORP a hustota obyvatel v ORP v letech 1996 – 2009). Je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrirustekPriroz“ (přirozený přírůstek v obcích - časová řada 1995 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrirustekPriroz_ORP“ (přirozený přírůstek v ORP - časová řada 1995 – 2009). Je součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v daném území. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrirustekCelk“ (celkový přírůstek v obcích - časová řada 1995 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrirustekCelk_ORP“ (celkový přírůstek v ORP - časová řada 1995 – 2009). Je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období

Kapitola: Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky

3.2.

129

Počet živě narozených

Počet zemřelých

Počet přistěhovalých osob

Počet vystěhovalých osob

B 02.

A. PODKLADY

(obvykle 1 roku) v daném území. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_SaldoMigrace“ (saldo migrace v obcích časová řada 1995 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_SaldoMigrace_ORP“ (saldo migrace v ORP - časová řada 1995 – 2009). Ukazatel udává počet statistických hlášení o narození, doručených Českému statistickému úřadu od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky), vztahujících se k danému období a území. Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb., kde za živě narozené dítě se považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo má porodní hmotnost nižší než 500 gramů a přežije alespoň 24 hodin po porodu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole „narozeni“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ZiveNarozeni“ (časová řada 1995 – 2009). Ukazatel udává počet zemřelých osob v daném období a území, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky) statistické hlášení o úmrtí. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole „zemreli“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_zemreli“ (časová řada 1995 – 2009). Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů přistěhování na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců s krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za přistěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, o které zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole „pristehovali“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_pristehovali“ (časová řada 1995 – 2009). Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za vystěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, za niž zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole „vysteh“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_vystehovali“ (časová řada 1995 – 2009).

podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 6. 2010. S.8.g – podíl počtu obyvatel ve věku do 14 let Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří nedosáhli věku 15 let. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole podílu obyvatel do 14 let (v %) „pObyv14“ + atributové pole počtu „obyv14“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv14“ (časová řada 1996 –



130


A. PODKLADY

2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv14_ORP“ (časová řada 1996 – 2009). podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel

B 04.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. S.8.i-1 – struktura vzdělanosti – nejvýše základní vzdělání

Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl osob základním vzděláním

se

Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání základní nebo jsou bez vzdělání vůbec. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vzdelani_d“, atributové pole podílu základního vzdělání (v %) „pBEZ_ZV“ (údaje 1991, 2001).

podíl osob s vysokoškolským vzděláním

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním

B 06.

Jedná se o obyvatele podle věku, kteří dosáhli věku 65 let nebo vyššího. Tato kategorie je sledována od roku 2001. Do konce roku 2000 byla sledována kategorie obyvatel, kteří dosáhli věku 60 let nebo vyššího. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole podílu obyvatel nad 65 let (v %) „pObyv65“ + atributové pole počtu „obyv65“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv65_od2001“ (časová řada 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv60_19962000“ (časová řada 1996 – 2000), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv6065let_ORP“ (časová řada 1996 – 2009).

podíl osob se základním vzděláním

Poskytovatel: Poznámka:

B 05.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 6. 2010. S.8.h – podíl počtu obyvatel ve věku nad 65 let

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. S.8.i-2 – struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání vysokoškolské nebo vyšší. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vzdelani_d“, atributové pole podílu vysokoškolského vzdělání „pVS“ (údaje 1991, 2001).

sídelní struktura

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Sídelní struktura

Žádný – vlastní analýza Sídelní struktura vznikla analýzou převážně statistických údajů (ČSÚ). Aktualizováno z údajů dostupných k datu 26. 10. 2010. S.8.b – sídelní struktura Indikátory pro zjištění sídelní struktury byly zejména údaje ČSÚ – počet obyvatel


B 03.

131


A. PODKLADY

(údaje za rok 2009), hustota obyvatel (údaje za rok 2009), vývoj celkového přírůstku po časové ose 1995 - 2009, celkový přírůstek (údaje za rok 2009), míra nezaměstnanosti (údaje za rok 2009), vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol (údaje z SLDB 2001), školská zařízení v území (údaje za rok 2009), nemocnice včetně odborných léčebných ústavů (údaje za rok 2009), lázeňská zařízení (údaje za rok 2009), ubytovací zařízení (údaje za rok 2009). Hodnota jednotlivých indikátorů byla přepočtena váhou indikátoru. Sídelní struktura vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí v Jihočeském kraji. Význam sídel byl rozdělen do 7 kategorií (metropolitní centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum ostatní, střední centrum významné, střední centrum ostatní, nižší centrum, lokální centrum). Data „SDE_UAP.Urbanismus“, třída prvků „Strediska_b“, atributové pole „vyznam“. Další data „Sidelni_struktura.mdb“, tabulka „Sidelni_struktura“ (obsahuje veškeré hodnoty a indikátory včetně výsledného hodnocení), tabulka „SS_pocet_dle_vyznamu“ (obsahuje souhrn, kolik obcí bylo zařazeno do jednotlivých kategorií). ekonomická aktivita podle odvětví

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Ekonomicky aktivní osoby

Podíl ekonomicky aktivních osob v priméru

Podíl ekonomicky aktivních osob v sekundéru

Obsazená pracovní místa

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizace databáze obsazených pracovních míst v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 11. 11. 2010. E.7.a – ekonomicky aktivní osoby E.7.b – ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní/nezaměstnaní Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly při SLDB na sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání – jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „EkonAktivita_d“, atributové pole „EAO“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „EkonAktivita_zamest_d_2001“, kde jsou počty ekonomicky aktivních osob rozčleněny na muže a ženy zaměstnané a nezaměstnané (včetně podílu těchto kategorií na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „EkonAktivita_2001_ORP“ (údaje za rok 2001). Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v primárním sektoru hospodářství, kterým jsou odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „EkonAktivita_d“, atributové pole podílu (v %) „pEAO_prim“ (údaje za rok 2001). Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v sekundárním sektoru hospodářství, kterým jsou odvětví průmyslu a stavebnictví. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „EkonAktivita_d“, atributové pole „pEAO_sek“ (údaje za rok 2001). Obsazená pracovní místa v dané obci v členění podle odvětví:  v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov),  v průmyslu,


B 07.

132


A. PODKLADY

 ve stavebnictví,  v obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží,  v pohostinství a ubytování,  v dopravě, zásobování, poštovních službách a telekomunikacích,  ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení,  ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti,  ostatní,  nezjištěné. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObsPracMista_d“ (údaje za rok 2001). míra nezaměstnanosti

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Míra registrované nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných

B 09.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 6. 2010. E.7.c – míra nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti (%) vyjadřuje v případě menších územních jednotek (okresů, obcí, ORP atd.) podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob, kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatelé konstruované podle následujících algoritmů: Čitatel je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání. Jmenovatelem je v tomto případě menších územních jednotek počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků z posledního SLDB, tj. jsou zahrnuty všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby nezaměstnané (podle okamžitého stavu k rozhodnému okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli). Data míry registrované nezaměstnanosti „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „MRN“ (údaje 2000 – 2009). Míra nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných (%) vyjadřuje podíl počtu dosažitelných nezaměstnaných (neumístění uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit při nabídce volného místa) a počtu obyvatel ve věku mezi 15 – 64 lety. Data míry nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „MND“ (údaje 2000 – 2009), počet uchazečů o zaměstnání (počet uchazečů o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce s bydlištěm v příslušné obci) „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „nezam“ (údaje 2000 – 2009), počet nezaměstnaných absolventů (absolventem je uchazeč o zaměstnání, u kterého doba od úspěšného ukončení studia nepřesáhla 2 roky) „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezAbs“ (údaje 2000 – 2009), počet dlouhodobě nezaměstnaných (uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni Úřadem práce po dobu delší než 12 měsíců) „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezDlouho“ (údaje 2000 – 2009), počet dosažitelných nezaměstnaných „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezDosaz“ (údaje 2000 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_Nezam_MRN“ (časová řada 2000 – 2009).

vyjíždějící do zaměstnání a škol

Poskytovatel: Poznámka: Datum:

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání za jednotlivé obce

lidu,

domů

a

bytů

z roku

2001

(SLDB)


B 08.

133


Kartogramy: Popis dat: Směry vyjížďky

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Vyjíždějící do škol mimo obec

Směry vyjížďky jsou důležitým ukazatelem intenzity vazeb mezi sídly (rok 2001). Datová sada „SmeryVyjizdky_l“, dataset SDE_UAP.B_data. Atributové pole „FILE_ID“ je určeno k propojení s tabulkou „SmeryVyjizdky_d“ (atributové pole „ID“) z „Tabulky_DGM_verze4.mdb“. Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci trvalý pobyt, ale jejich pracoviště je v jiné obci. (Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky). U vyjížďky do zaměstnání mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „VyjdZam“ (údaje za rok 2001). Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou část) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich škola je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky). U vyjížďky do škol mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „VyjdSkol“ (údaje za rok 2001), tabulka „SmeryVyjizdky_d“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „VyjCelkem“ vyjadřující vyjíždějící do škol a zaměstnání bez rozlišení (údaje za rok 2001).

dojíždějící do zaměstnání a škol

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Dojíždějící do zaměstnání mimo obec

Dojíždějící do škol mimo obec

B 11.

E.7.e – vyjížďka za prací nebo do škol


lidu,

domů

a

bytů

z roku

2001

(SLDB)

E.7.f – dojížďka za prací nebo do škol Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci pracoviště, ale místo jejich trvalého pobytu je v jiné obci. (Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky). U dojížďky do zaměstnání do obce se jedná o denní typ dojížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „DojdZam“ (údaje za rok 2001). Osoby dojíždějící do škol do obce jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci školu, ale jejich místo trvalého pobytu je v jiné obci. Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle dojížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky. U dojížďky do škol do obce se jedná o denní typ dojížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „DojdSkol“ (údaje za rok 2001), tabulka „SmeryVyjizdky_d“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „DojCelkem“ vyjadřující vyjíždějící do škol a zaměstnání bez rozlišení (údaje za rok 2001).

výstavba domů a bytů


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce


B 10.

A. PODKLADY

134


Datum: Kartogramy:

Popis dat: Počet dokončených bytů

Počet dokončených rodinných domů Počet dokončených bytových domů

Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. V roce 1997 a 1998 bez bytů v nebytových budovách, v domech s pečovatelskou službou a penzionech pro důchodce. Data celkového počtu dokončených bytů „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VystavbaBytu_d“, atributové pole „Celkem“ (údaje 1999 - 2009), data počtu dokončených bytů v rodinných domech „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VystavbaBytu_d“, atributové pole „RD“ (údaje 1999 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaBytu“ (časová řada 1997 – 2009), tabulka „VystavbaBytu_ORP“ (dokončené byty na území ORP v časové řadě 1997 2009). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaRD“ (časová řada 1999 – 2009) a tabulka „VystavbaRD_ORP“ (dokončené rodinné domy na území ORP v časové řadě 1999 - 2009). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaBD“ (časová řada 1999 – 2009) a tabulka „VystavbaBD_ORP“ (dokončené bytové domy na území ORP v časové řadě 1999 - 2009).

podíl neobydlených bytů na celkovém fondu

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů

B 13.

Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 6. 2010. S.9.a – dokončené byty S.9.b – dokončené rodinné domy S.9.c – dokončené bytové domy

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 11. 11. 2010. S.9.e – neobydlené byty Byt je neobydlený, jestliže v něm nemá trvalý nebo dlouhodobý pobyt alespoň jedna osoba. Údaj za neobydlené byty celkem je součtem neobydlených bytů v neobydlených domech a neobydlených bytů v trvale obydlených domech. Neobydlený byt může být obydlený přechodně. Pak je bez trvale hlášených osob, je ale využíván k přechodnému nebo rekreačnímu bydlení. Ukazatel je dán podílem počtu neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v obci. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pNOB“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001).

struktura bytového fondu

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet trvale obydlených bytů (TOB)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 11. 11. 2010. S.9.d – trvale obydlené byty Byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému pobytu. Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za byty se z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou


B 12.

A. PODKLADY

135

Počet trvale obydlených domů

Podíl TOB v rodinných domech (v %) Podíl TOB postavených do roku 1945 (v %)

Podíl TOB postavených mezi roky 1946 - 1990 (v %)

Podíl TOB postavených mezi roky 1991 - 2001 (v %)

Počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech B 14.

A. PODKLADY

bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti). Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „TOB“ a další (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Dům je obydlen trvale, jestliže v něm má trvalý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem např. rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy, provozní budovy s bytem či více byty apod. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „DomFond_d“, atributové pole „TOD“ a další (údaje z roku 2001). Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na celkovém počtu trvale obydlených bytů (ve jmenovateli). Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pTOBRD“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných do roku 1945, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pTOB1945“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1946 až 1990, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pTOB1990“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pTOBnove“ (údaje z roku 2001). Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „TOBob“ (údaje z roku 2001).

místně obvyklé nájemné


Datum: Kartogramy: Popis dat: Regulované nájemné

Průzkum, IRI Brno, spol. s r.o. údaje o výši tržního nájemného byly zakoupeny od společnosti IRI, spol. s r.o. z Brna (údaje v letech 2006 – 2009) v podrobnosti měst ORP. Dále byly zpracovány údaje za jednotlivé okresy, kde jako vstupní údaje byly použity data z http://cenybytu.idnes.cz, kde jsou uveřejněny aktuální ceny bytů a nájemného za celou Českou republiku. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 2. 2010. S.9.f – obvyklé nájemné Jedná se o nájemné podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 31. března 2006. Ve své první části upravuje možnost jednostranného zvyšování nájemného z bytu, které je možné uplatnit během čtyřletého období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010. Reálně se jedná o nájemné dočasné a maximální pro tuto skupinu bytů, pokud nebylo



136


Tržní nájemné

sjednáno nebo změněno na základě dohody stran jinak. Hodnota je stanovena na základě aktuálně platného sdělení MMR a jeho příloh. Pro Prahu a Brno je spočítána průměrná hodnota, jinak je regulované nájemné stanoveno pro každou cenovou oblast v těchto městech zvlášť. Sdělení č. 214/2008 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 11. června 2008. Údaje pro rok 2010 byly převzaty ze sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 180/2009 Sb. ze dne 12. června 2009 o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MONOKR_d“, atributové pole „reg_najem“, (údaje za rok 2007, 2008, 2009). Tržní nebo také obvyklé nájemné. Jde o nájemné, vznikající na základě vzájemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Definice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z §2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů o oceňování majetku. Jde o tržní cenu pro zvolený standard bytu, tj. cenu, za kterou je možné byt za obvyklých podmínek v daném místě pronajmout. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „MONOb_d“, atributové pole „MON“ (údaje za roky 2006 – 2009). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MONOKR_d“, atributové pole „trz_najem“, další data (tabulka tržního nájemného za celou ČR po jednotlivých okresech) „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MONOKR_CR_d“, atributové pole „trz_najem“, (údaje za rok 2007, 2009).

rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím


Datum: Kartogramy:

Popis dat: Hodnocení oblastí dle metodiky

Rekreační oblasti

Data indikátorů cestovního ruchu

Jihočeská centrála cestovního ruchu a vlastní průzkum Pro vyhodnocování oblastí cestovního ruchu byla zpracována „Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu“, jejímž podkladem bylo Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR z roku 2001 zpracované Ústavem územního rozvoje. Aktualizováno k 8. 3. 2010 S.10.a – obecný cestovní ruch S.10.g – rekreační oblasti letního cestovního ruchu S.10.h – rekreační oblasti zimního cestovního ruchu S.10.i – rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu S.10.j – rekreace u vody a vodní turistika S.10.k – oblasti golfu a minigolfu Nejmenší jednotkou, na kterou se budou oblasti cestovního ruchu vymezovat, je správní území obce. Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich tematického zařazení – kulturní, civilizační a přírodní subsystém. Závěrečné hodnocení oblastí cestovního ruchu: Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblasti cestovního ruchu se bude řídit dle nejvyššího procenta získaného z maximálně možného počtu bodů v jednotlivých subsystémech. Metodika je blíže popsána v kapitole 3.1.2 Sledovaný jev rekreační oblasti je rozdělen do tří samostatných částí, a to rekreační oblasti letního cestovního ruchu, rekreační oblasti zimního cestovního ruchu a rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu. Data oblastí jsou uložena v datasetu „SDE_UAP.Rekreace“, třída prvků „RekrOblasti_p“. Bodová vrstva aquaparků a bazénů na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Aquapark_bazen“. Bodová vrstva golfových a minigolfových hřišť na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Golf_minigolf“. Bodová vrstva významných hradů a zámků na disku


B 15.

A. PODKLADY

137


A. PODKLADY

S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Hrady_zamky_vyznamne“. Bodová vrstva infocenter na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Infocentra“. Bodová vrstva konferenčních prostor na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „KonferencniProstory“. Bodová vrstva míst s lidovou architekturou (dle Generelu krajinného rázu z roku 2009) na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „LidArchitektura_generel_KR“. Bodová vrstva lyžařských areálů na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Lyzarske_arealy“. Bodová vrstva památkových rezervací a zón získaná od NPÚ v digitální podobě (Mgr. Eissman, březen 2010) na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Pam_rezervace_zony“. Bodová vrstva míst rekreace u vody na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Rekreace_u_vody_b“, polygonová vrstva vodních toků vhodných pro rekreaci u vody na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Rekreace_u_vody_p“. Bodová vrstva rozhleden na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Rozhledny“. Bodová vrstva tábořišť od Hasičského záchranného sboru (data za rok 2007) na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Taboriste_dle_HZS“. Bodová vrstva technických atraktivit dle publikace „Unikátní technické atraktivity jižních Čech“ od Marie Heskové a kolektivu na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Technické atraktivity“. Bodová vrstva wellness na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Wellness“. počet staveb pro rodinou rekreaci

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci v rodinných domech B 17.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 11. 11. 2010. S.10.c – neobydlené byty sloužící k rekreaci V těchto bytech není přihlášena žádná osoba k trvalému ani přechodnému pobytu a nejsou vyčleněny z bytového fondu. Jedná se o byty sloužící k rekreaci. Do neobydlených domů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených domů Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „SRI_d“, atributové pole „NOBRRD“ (údaje z roku 2001).

kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních


Datum:

Český statistický úřad (ČSÚ) Kapacity lůžek jsou k dispozici za jednotlivé obce pouze u vybraných obcí z důvodu omezení poskytovaných údajů dle interní směrnice ČSÚ (ochrana údajů o kapacitách u zařízení, o nichž by bylo možné dovodit, o které zařízení konkrétně se jedná). Z tohoto důvodu sledujeme kapacity a kategorie ubytovacích zařízení dle jejich počtu na území obce. Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010 (údaje k 31. 12. 2009).


B 16.

138


Kartogramy:

Popis dat: Ubytovací kapacity

Jedná se o hromadná ubytovací zařízení v obcích podle kategorie. Ubytovací kapacity byly v souladu s datovým modelem rozčleněny do 5 kategorií – hotely, penziony, ubytovny, kempy a ostatní zařízení. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UbytZar_d“ (2006, 2007, 2008, 2009). Data přepočtená na ORP „Tabulky_DGM_verze4.mdb, tabulka „UbytZarORP_d“ (údaje v letech 2006, 2007, 2008, 2009).

lázeňská místa a areály

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Lázeňská místa a areály Počet lázeňských léčeben

Počet lůžek v lázeňských léčebnách

B 19.

rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – hotely rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – penziony rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ubytovny rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – kempy rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ostatní zařízení

Ministerstvo zdravotnictví, prostřednictvím Českého inspektorátu lázní a zřídel. První údaje byly předány až po zákonné lhůtě 10. 10. 2008. Poslední aktualizace údajů za rok 2010 byla provedena průzkumem (k 31. 12. 2010) – webové stránky lázeňských zařízení + telefonický dotaz (Bechyně s.r.o.) S.10.d – lázeňská místa - léčebny Lázeňská místa a areály jsou členěny na vnitřní a vnější území lázeňského místa. Data „LazMUz_p“, dataset „SDE_UAP.Lazne“. Lázeňská léčebna poskytuje nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou péči, která navazuje na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče a při níž se využívá především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Údaje dle ČSÚ. Je to skutečný počet lůžek koncem sledovaného období v lázeňské léčebně, určených pro lázeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezónní, sloužící lázeňské péči, řádně vybavená prádlem a ostatní příslušenstvím a odpovídající zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na léčebně zřízena, se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se přistýlky, a to ani plánované. Zdrojem informací o počtu lůžek v jednotlivých léčebnách byl Socio-ekonomický profil Jihočeského kraje (RERA, 2005). Údaje za rok 2007, 2009 byly zjišťovány přímým oslovením jednotlivých léčeben. Údaje za rok 2010 byly zjišťovány prostřednictvím webových stránek zařízení, pouze v případě Lázní Bechyně (s.r.o.) byly zjištěny telefonicky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „LazLecebny_d“ (údaje 2005, 2007, 2009, 2010), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „LazLecebny_ORP“ (četnost lázeňských léčeben na území ORP).

podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (v %)

Počet obyvatel žijících v TOB


lidu,

domů

a

bytů

z roku

2001

(SLDB)

E.6.g – podíl obyvatel napojených na vodovod Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován pitnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „vodovod“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pVodovod“ (údaje za rok 2001). Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB jsou zásobovány


B 18.

S.10.b–1 S.10.b–2 S.10.b–3 S.10.b–4 S.10.b–5

A. PODKLADY

139


zásobovaných pitnou vodou z vodovodu

podíl obyvatel zásobovaných plynem

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (v %)

Počet obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem

B 21.


lidu,

domů

a

bytů

z roku

2001

(SLDB)

E.6.f – podíl obyvatel zásobovaných plynem Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „plynovod“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pPlynovod“ (údaje za rok 2001). Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB mají zaveden do bytu plyn. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „obyv_plynovod“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_plynovod“ (údaje za rok 2001).

podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (v %)

Počet obyvatel žijících v TOB napojených na kanalizaci

B 22.

pitnou vodou z vodovodu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „obyv_vodovod“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_vodovod“ (údaje za rok 2001).


lidu,

domů

a

bytů

z roku

2001

(SLDB)

E.6.h – podíl obyvatel napojených na kanalizaci Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „kanalizace“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pKanalizace“ (údaje za rok 2001). Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB jsou napojeny na kanalizaci. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „obyv_kanalizace“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_kanalizace“ (údaje za rok 2001).

podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl zemědělské

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dostupných k datu 20. 11. 2009. P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl výměry zemědělské půdy v území na celkové výměře území. Zemědělskou


B 20.

A. PODKLADY

140


půdy z celkové výměry katastru (v %)

podíl orné půdy ze zemědělské půdy

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (v %)

Orná půda (v ha)

B 24.

půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. Celková výměra území je pak dána součtem výměr zemědělské půdy, nezemědělské půdy (sem patří lesní půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) a vodních ploch v území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pZemPu“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pZemPu“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pZemPu“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009).

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009). P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl orné půdy je dán podílem výměry orné půdy a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „OP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „OP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „OP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009).

podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (v %)

Trvalé travní porosty (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009). P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl trvalých travních porostů je dán podílem výměry trvalých travních porostů a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Trvalé travní porosty se skládají z dřívějšího jevu louky, což jsou pozemky porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když se nahodile spásají a z jevu pastviny, což jsou pozemky porostlé travinami, které jsou určeny


B 23.

A. PODKLADY

141


A. PODKLADY

k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl specielních zemědělských kultur ze zemědělské půdy (v %)

Chmelnice (v ha)

Vinice (v ha)

Zahrady (v ha)

Ovocné sady (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009). P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl specielních kultur je dán podílem součtu výměr chmelnic + vinic + zahrad + sadů a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Chmelnice jsou pozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nově vysázenou chmelnici. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Vinice jsou pozemky, na nichž se pěstuje vinná réva. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „VI“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „VI“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „VI“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými


B 25.

142


A. PODKLADY

stromy v hustotě na 1 ha nejméně 90 stromů u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní, 150 stromů u vysoko- a polokmenů švestek, slív, rynglí a višní, 200 stromů u vysokokmenů a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin a 400 stromů u čtvrtkmenů meruněk, broskví a višní. Patří sem též pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha a pozemky kde se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu a hustotě nejméně 2000 keřů na 1 ha. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích


Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl tříd ochrany zastoupených v jednotlivých katastrálních územích (v %) B 27.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha (VÚMOP) - BPEJ Tabulka výměr a podílů tříd ochrany půdy vznikla nad datovou sadou bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V polygonové vrstvě byla nejprve k jednotlivým kódům BPEJ přiřazena 1. – 5. třída ochrany půdy, dále byly polygony sloučeny podle jednotlivých tříd ochrany půdy a poté byly rozděleny podle hranic katastrálních území. Tímto postupem jsme získali datovou sadu tříd ochrany půdy v jednotlivých katastrálních územích včetně jejich výměr. Údaje za rok 2008 (upraveno dle aktuální vyhlášky ZPF) P.5.a – podíl tříd ochrany ZPF z výměry katastru (1. a 2. třída ochrany) Podíl byl vyjádřen výměrou třídy ochrany půdy v katastrálním území ku celkové výměře zemědělské půdy v katastru. Výměra jednotlivých tříd ochrany v katastrálních územích byla odvozena GIS analýzou nad vektorovou vrstvou BPEJ. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „TOZPKU_d“, atributové pole „pTO1“, „pTO2“, „pTO3“, „pTO4“, „pTO5“ (data za rok 2008 - opravené).

podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (v %)

Zastavěné plochy (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009). E.7.d – podíl zastavěných a ostatních ploch Podíl zastavěných a ostatních ploch je dán podílem součtu výměr zastavěných ploch + ostatních ploch a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pZastOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pZastOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pZastOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ST“


B 26.

143


Ostatní plochy (v ha)

podíl vodních ploch na celkové výměře katastru

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl vodních ploch z celkové výměry katastru (v %)

Vodní plochy (v ha)

B 29.

(+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ST“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „ST“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Patří sem všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory, dále stavební místa, pokud slouží v současné době k jiným účelům a nedají se zemědělsky využít, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, pokud na nich není plánována zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé manipulační prostory apod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště). Dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny, tj. půdy zamokřené. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009).

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009). P.2.a – podíl vodních ploch Podíl vodních ploch je dán podílem výměry vodních ploch v daném katastrálním území a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009).

podíl lesů na celkové výměře katastru


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního


B 28.

A. PODKLADY

144


Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl lesů z celkové výměry katastru (v %)

Lesní půda (v ha)

Podíl lesů je dán podílem výměry lesů v daném katastrálním území a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009). Do lesní půdy je zahrnuta: porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci, skutečně zalesněná nebo dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují-li šířku 4 m, apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stromové vegetace s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná účelová zařízení). Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009).

koeficient ekologické stability KES

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Koeficient ekologické stability

B 31.

systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009). P.5.d – podíl lesních ploch

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009). P.4.k – koeficient ekologické stability Počítá se jako poměr výměr druhů pozemků, a to jako podíl součtu výměr chmelnic + vinic + zahrad + ovocných sadů + trvalých travních porostů + lesní půdy + vodních ploch k součtu výměr orné půdy + zastavěných ploch + ostatních ploch. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „KES“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009)

stupeň přirozenosti lesních porostů

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Stupeň přirozenosti lesních porostů

Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracovatelem dat je Ústav hospodářské úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem. Zpracování datové sady stupně přirozenosti lesních porostů proběhlo v první polovině roku 2008. Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010. P.5.g – stupeň přirozenosti lesních porostů Stupeň přirozenosti lesních porostů byl zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů na základě metodiky, která se opírá o systémovou analýzu indexu přirozenosti vyjadřující rozdíl zastoupení aktuálního stavu druhové skladby ke skladbě na úrovni přirozené potenciální vegetace. Základní prostorovou jednotkou, pro které se zpracovávají ÚAP, je katastrální


B 30.

A. PODKLADY

145


A. PODKLADY

území. Vyhodnocení stupně přirozenosti lesních porostů probíhá ve dvou krocích - na nejmenší jednotku rozdělení lesa a na úroveň k.ú. Postup zpracování datové sady:  přiřazení hodnoty indexu dřevinám aktuálním obsaženým v modelu,  přiřazení hodnoty indexu aktuálním dřevinám v modelu neobsaženým,  součet zjištěných hodnot dle předcházejících kroků,  přiřazení stupně přirozenosti dle dosažené hodnoty indexu. Data „StPrirLesPor_p“, dataset „SDE_UAP.Pudni_Lesni_fond“. hranice přírodních lesních oblastí

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Přírodní lesní oblasti

B 33.

Jde o území vymezená na základě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických. Česká republika se tak člení na 41 přírodních lesních oblastí a některé se skládají z více částí. Hranice lesních oblastí byly arondovány na jednotky rozdělení lesa z LHPO. Tam, kde to bylo možné, byly vedeny hranice po hranicích parcel z katastru nemovitostí. Data „PLO_p“, dataset „SDE_UAP.Pudni_Lesni_fond“.

hranice bioregionů a biochor


Datum: Kartogramy: Popis dat: Biochory a bioregiony

B 34.

Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracovatelem dat je Ústav hospodářské úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem. Tyto údaje jsou součástí OPRL zpracovaných v UHÚL a jsou každoročně aktualizovány. Poslední aktualizace – rok 2008. Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010. P.5.f – přírodní lesní oblasti

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR). Datová sada hranic bioregionů byla vytvořena na základě datové sady biochor poskytnuté AOPK ČR podle kódu bioregionu a doplněna o názvy jednotlivých bioregionů. Datová sada byla aktualizována k 26. 6. 2009. P.4.i – bioregiony a biochory Bohatství a rozmanitost živé přírody vystihují dvě soustavy biogeografických členění – individuální a typologické. Individuální členění vystihuje co do složení bioty homogenní jedinečné celky a to:  2 biogeografické provincie (středoevropských listnatých lesů a panonská)  4 biogeografické podprovincie (hercynskou, polonskou, karpatskou a panonskou)  91 biogeografických regionů – bioregionů Typologické členění vymezuje územně nesouvislé, v krajině se opakující segmenty podobných krajinných podmínek a bioty a to:  2 – 49 biochor v rámci jednoho bioregionu, celkem 366 v rámci ČR  4 – 12 skupin typu geobiocénu v rámci jednoho typu biochory, celkem cca 150 v rámci ČR. Charakteristiky všech bioregionů jsou obsahem publikace Biogeografické členění České republiky (Culek - editor, 1996). Charakteristiky všech 366 typů biochor je obsahem publikace Biogeografické členění České republiky, II. díl (Culek - editor, 2003). Data „bioregiony_p“, dataset „SDE_UAP.Priroda“, „Biochory_p“, dataset „SDE_UAP.Priroda“.

hranice klimatických regionů


Český hydrometeorologický ústav, Praha. Klimatické regiony byly poskytnuty ve zpracování podle Quitta (rok 2007). P.4.h – klimatické regiony


B 32.

146


Popis dat: Klimatické regiony

počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet obcí a obyvatel se zhoršenou kvalitou ovzduší

B 36.

Klimatické oblasti Československa Quitt (Quitt, 1971) vycházejí z klimatologických dat období let 1901 – 1950 a 1926 – 1950. Z nich byla použita data průměrných teplot v lednu, dubnu, červenci a říjnu (t I – X), počtu letních (LetD), mrazových (MD) a ledových (LD) dní a počtu dní s teplotou alespoň 10°C (HVO). Srážkové charakteristiky zahrnují srážkový úhrn ve vegetačním (s VO) a zimním (s VZ) období, počet dnů se srážkami alespoň 1 mm (s 3 1 mm) a počet dnů se sněhovou pokrývkou. (sp). Z ostatních charakteristik byly použity počty dnů jasných (o < 0,2) a zatažených (o > 0,8). Území republiky bylo rozděleno na čtverce o straně 3000 m, ty pak byly digitalizovány prostřednictvím děrných štítků. Ze souboru byly vytříděny čtverce se stejnými či podobnými hodnotami všech 14ti klimatických charakteristik, tyto seskupeny do větších jednotek, zařazených do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné. Hranice klimatických oblastí byly vylišeny podle největšího počtu změn mezi jednotlivými čtverci. Větší změny vylišily hlavní oblasti, menší změny potom jednotky v rámci jednotlivých oblastí. V teplé 5 (T1 nejchladnější nejvlhčí, T5 nejteplejší nejsušší), v mírně teplé 11 (MT1 nejchladnější nejvlhčí, MT11 nejteplejší nejsušší) a chladné 7 (CH1 nejstudenější, CH7 nejteplejší) jednotek. Z toho v ČR se nacházejí 2 jednotky teplé (T2 a T4), 8 mírně teplých (MT2, MT3, MT4, MT5, MT7, MT9, MT10 a MT11) a 3 chladné (CH4, CH6, CH7). Data „KlimaQuit_p“, dataset „SDE_UAP.Priroda“.

Ministerstvo životného prostředí, Praha (oblasti), Český statistický úřad (počty obyvatel). Datová sada byla vytvořena na základě sledovaného jevu č. B 36 a jevu č. B 1. Ke dni 1. 10. 2010 jsou k dispozici pouze údaje za rok 2008. P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví Datová sada je průmětem sledovaného jevu č. 36 (hodnoty imisního znečištění ŽP) do administrativního členění Jihočeského kraje v podrobnosti obcí, tzn. že pokud byla obec alespoň minimálně dotčena čtvercem sítě 1x1 km, do níž jsou promítnuty údaje o překročení imisních limitů, je v atributovém sloupci „ZdrLVMT“ zaznamenána hodnota „1“ při překročení limitu alespoň u jedné znečisťující látky, nebo hodnota „2“ při překročení limitu alespoň u jedné znečišťující látky včetně překročení hodnoty s mezí tolerance, v ostatních případech je zaznamenána hodnota „0“. Tabulka je doplněna o počet obyvatel v obcích. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „OZKOObce_d“, atributové pole „obyvatel“ a „ZdrLVMT“ (údaje za rok 2008), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „OZKO_EKO_ZdrTV_ORP“, atributové pole „EKO“ a „ZdrTV“ (údaje za rok 2008).

hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Ministerstvo životného prostředí, Praha. Aktuální údaje byly staženy za rok 2008, zatím s označením „předběžné údaje“ (odkaz: http://www.chmi.cz/uoco/isko/OZKO/OZKO.html). Ke dni 1. 10. 2010 jsou k dispozici pouze údaje za rok 2008. P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví Mapy oblastí jsou konstruovány v síti 1x1 km. Čtverec je označen hodnotami 0, 1 a 2 dle následujícího klíče:  0 ... nepřekročení cílového imisního limitu u žádné znečišťující látky,  1 ... překročení cílového imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky,  2 ... překročení cílového imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky, včetně překročení hodnoty s mezí tolerance.  BaP_r … benzo(a)pyren - roční půměrná koncentrace  As_r … arsen -roční průměrná koncentrace


B 35.

A. PODKLADY

147


A. PODKLADY

   

Cd_r … kadmium - roční průměrná koncentrace NO2_MT_r … NO2 - roční půměrná koncentrace BZN_MT_r … benzen - roční průměrná koncentrace SO2_h24 … SO2 - 4. nejvyšší hodnota 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce  PM10_r … PM10 - roční průměrná koncentrace  PM10_h24 … PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce  O3_h8 … O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavá průměrná koncentrace v průměru za 3 roky  NOx_r … oxidy dusíku - roční průměrná koncentrace  SO2_r … SO2 - roční průměrná koncentrace  SO2_w … SO2 - zimní průměrná koncentrace (říjen-březen)  O3_AOT40r5 … O3 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let Data „OZKO_p“, datatset „SDE_UAP.Ovzdusi“ (údaje za rok 2006, 2007, 2008), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „OZKO_EKO_ZdrTV_ORP“, atributové pole „EKO“ a „ZdrTV“ (údaje za rok 2008). B 37. další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí B37-01. Informace o domácnostech

Datum: Kartogramy: Popis dat: Základní informace o bytových a censových domácnostech a o vybavení bytových domácností

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Zpracování databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhlo z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. S.9.g – Základní údaje o bytových a censových domácnostech V rámci informací jsou sledovány následující údaje:  celkový počet bytových domácností,  počet bytových domácností se 2 a více censovými domácnostmi,  počet bytových domácností jednotlivců,  celkový počet censových domácností,  počet censových domácností jednotlivců,  celkový počet osob v bytových domácnostech,  počet bytových domácností s 1 autem,  počet osob v bytových domácnostech s 1 autem,  počet bytových domácností s 2 a více auty,  počet osob v bytových domácnostech s 2 a více auty,  počet bytových domácností s počítačem připojeným k internetu,  počet osob v bytových domácnostech s počítačem připojeným k internetu,  počet bytových domácností s počítačem nepřipojeným k internetu,  počet osob v bytových domácnostech s počítačem nepřipojeným k internetu,  počet bytových domácností s vlastním rekreačním objektem,  počet osob v bytových domácnostech s vlastním rekreačním objektem. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Domacnosti_d“, příslušná atributová pole.

B37-02. Informace o stabilitě pobytu obyvatelstva


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Zpracování databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhlo z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. S.8.t – Stabilita pobytu obyvatelstva



148


Popis dat: Informace o stabilitě pobytu obyvatelstva

A. PODKLADY

V rámci informací o stabilitě pobytu jsou sledovány následující údaje:  počet obyvatel s trvalým pobytem,  počet obyvatel s dlouhodobým pobytem,  počet obyvatel dočasně nepřítomných,  počet obyvatel narozených v současném místě pobytu,  počet obyvatel bydlících před rokem v téže obci. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvPobyt_d“, příslušná atributová pole.

B37-03. Zdroje emisí


Datum: Kartogramy:

Popis dat: Zdroje emisí

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) údaje byly získány z emisních bilancí České republiky, které jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ (URL http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emisnibilance_CZ.html). Údaje aktualizovány k 16. 9. 2010 (verze 2b dle http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/08embil/08embil.html) P.3.h – 1 zdroje emisí – tuhé látky P.3.h – 2 zdroje emisí – SO2 P.3.h – 3 zdroje emisí – Nox P.3.h – 4 zdroje emisí – CO P.3.h – 5 zdroje emisí – VOC P.3.h – 6 zdroje emisí – NH3 Přehled údajů o emisích, prezentovaných v bilancích emisí znečišťujících látek za určitý rok, navazují na publikace předešlých let. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 - 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Stacionární zdroje jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Data v podrobnosti krajů ČR „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ZdrojeEmisi_kraje“, + SQL dotazy za jednotlivé roky (údaje 2000 - 2008), tabulka „ZdrojeEmisi_okresy“, + SQL dotazy za jednotlivé roky (údaje 2000 - 2008).

B37-04. Oblasti výskytu radonu

Datum: Kartogramy: Popis dat: Oblasti výskytu radonu

Data byla převzata z Účelového mapového podkladu pro územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001) P.3.e – oblasti s výskytem radonu V České republice je používána standardní jednotná metodika a radonový index je klasifikován: 1 – nízký, 2 – střední, 3 – vysoký. Během výzkumných prací se podařilo zjistit, že není rozdíl ve stanovení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku, pokud jsou vzorky půdního plynu odebírány z hloubky 80 cm před nebo po vyhloubení základů. Nárůst hodnot objemové aktivity radonu s hloubkou není ve všech typech hornin stejný, např. v žulách je vyšší, zatímco v sedimentárních a metamorfovaných horninách se většinou neprojevuje. Případný vliv nárůstu radonu s hloubkou je eliminován tím, že do tabulky pro klasifikaci je zařazována hodnota 3. kvartilu (75% kvantilu) souboru měřených dat. Rovněž sezónní variace radonu neovlivňují zařazení plochy do příslušné kategorie, protože změny hodnoty objemové aktivity radonu jsou zároveň provázeny i změnami propustnosti. Data „KATRAD_CR_p, dataset „SDE_UPLAN.VUC_Jck_koncept“ (kategorie radonového rizika za celou ČR), „KATRAD_p, dataset „SDE_UAP.B_data“ (kategorie radonového rizika za Jihočeský kraj), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „podíl_radon_ORP“ (podíl ploch s výskytem radonu na území ORP).



149


A. PODKLADY

B37-05. Školy v jednotlivých obcích


Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet škol v obcích Jihočeského kraje

Český statistický úřad údaje o školství sám nezjišťuje, ale přebírá je od ministerstva školství, resp. od Ústavu pro informace ve vzdělávání (UIV). První databázi bez záruky za data předal ČSÚ za rok 2004, 2005. Aktualizace databáze byla provedena průzkumem ve spolupráci s Odborem školství Krajského úřadu Jihočeského kraje. Zdrojem může být i databáze: http://rejskol.msmt.cz/ Údaje aktualizovány k 31. 12. 2009 E.7.h – Školy a vyjížďka do škol Udává počet škol v jednotlivých obcích s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SOU, SOŠ, gymnázia, speciální školy, základní umělecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové školy, VOŠ. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Skoly“, + dotazy za jednotlivé roky (2004, 2005, 2009).

B37-06. Oblasti nadměrné vodní eroze

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Oblasti nadměrné vodní eroze

Povodí Vltavy, Praha Prozatím se nepodařilo datovou sadu od Povodí Vltavy získat. Kontaktní osobou při jednáních je Ing. Beneš.

Problémem jsou dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků.

B37-07. Znečištění vodních toků podle celkové jakosti

Datum: Kartogramy: Popis dat: Znečištění vodních toků podle celkové jakosti

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hydroekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=2) Poslední aktualizace dat na stránkách VÚV T.G.M. (HEIS) proběhla 27. 1. 2010 (údaje za roky 2007-2008). P.3.e – znečištění vodních toků podle celkové jakosti Jakost vody se na území ČR sleduje pomocí státní sítě provozované ČHMÚ. Na základě naměřených hodnot vybraných ukazatelů vyhodnocuje VÚV T.G.M. jakost vody v tocích. Vyhodnocení je prováděno dle ČSN 75 7221 Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Základní klasifikace jakosti vody musí být založena na klasifikaci všech vybraných ukazatelů jakosti vod. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Třída Ukazatel

Měrná jednotka I

II

III

IV

V

biochemická spotřeba kyslíku pětidenní

mg/l

<2

<4

<8

<15

>=15

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

<15

<25

<45

<60

>=60

Amoniakální dusík

mg/l

<0,3

<0,7

<2

<4

>=4

dusičnanový dusík

mg/l

<3

<6

<10

<13

>=13



150


A. PODKLADY

celkový fosfor

mg/l

<0,05

<0,15

<0,4

<1

>=1

saprobní index makrozoobentosu

číslo

<1,5

<2,2

<3,0

<3,5

>=3,5

Zdroj: ČSN 757221 - Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod, Český normalizační institut, 1998

Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Data „JakostVody_9192“, "JakostVody_9900“, „JakostVody_00az08“, dataset „SDE_UAP.B_data“. B37-08. Počet ekologicky hospodařících subjektů

Datum: Kartogramy: Popis dat: Ekologicky hospodařící subjekty

Průzkum - data byla zjištěna z internetových stránek svazu PRO-BIO (www.pro-bio.cz) Aktualizováno ke dni 4. 10. 2010. (údaje za rok 2009 byly zjištěny k 14. 5. 2009) P.5.c – Ekologické hospodaření + nepříznivé zemědělské oblasti Ekologicky hospodařící subjekty jsou sdruženy do svazu PRO-BIO (svaz ekologických zemědělců). Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny. Rozvíjí se již několik desetiletí a od r. 1994 je součástí zemědělské politiky EU. V České republice hlavní normou, která definuje ekologické zemědělství a stanovuje kriteria pro označení produktů jako "produkt ekologického zemědělství" s logem BIO je jednak ZÁKON č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který odpovídá mezinárodnímu standartu IFOAM (International federation of organic agriculture movements) a od 1. 5. 2004 i Nařízení Rady 2092/91 o ekologickém zemědělství, které je závazné pro všechny členské země EU. České ekologické zemědělství je akreditováno IFOAM i EU. Data „Tabulky_ostatní.mdb“, tabulka „EkologZemed_pocet“

B37-09. Nepříznivé zemědělské oblasti

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Nepříznivé zemědělské oblasti

Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Data byla převzata z analytické části Koncepce ochrany přírody a krajiny P.5.c – Ekologické hospodaření + nepříznivé zemědělské oblasti Základní územní jednotkou pro vymezení méně příznivých oblastí (LFA) je území obce. Kategorie byla stanovena na základě kritérií daných Nařízením Rady 1257/1999 a s přihlédnutím k přírodním, ekonomickým a demografickým



151


A. PODKLADY

podmínkám v České republice. Cílem je podpora rozvoje venkova těchto území prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství. Pro vymezení méně příznivých oblastí byla stanovena následující kritéria:  Horské oblasti (značení H) - průměrná nadmořská výška obce větší nebo rovna 600 m n.m. Průměrná nadmořská výška větší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň sklonitost nad 7° na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v obci.  Ostatní méně příznivé oblasti (ostatní LFA, značení O) - obce, které mají výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR), hustota obyvatelstva v ostatní LFA v okresu menší než 75 na km 2 a podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu v ostatní LFA větší než 6%.  Oblasti se specifickými omezeními (značení S) - výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR). S ohledem na nesourodý charakter oblastí vymezených na základě výše zmíněných parametrů a v návaznosti na doporučení Evropské komise byla s cílem vytvoření ucelených celků méně příznivých oblastí provedena homogenizace území, v jejímž důsledku byly do méně příznivých oblastí zařazeny i některé obce, které striktně nesplňují kritéria daná pro vymezení méně příznivých oblastí. Na území Jihočeského kraje se nacházejí všechny tři základní typy LFA, a to horské oblasti (H), ostatní méně příznivé oblasti (O) i oblasti se specifickými omezeními (S). Oblasti se dále dělí na podoblasti, a to H1 a H2, O1, O2, O3, O4 a S1, S2. Na území kraje nejsou zastoupeny podoblasti O1 a S1. Data „NeprizZemOblasti_kop“, dataset „SDE_UAP.B_data“. B37-10. Počet sebevražd

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet sebevražd za ORP

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze demografie ČSÚ zpracované v souladu s interními předpisy do přehledu o počtu sebevražd na území jednotlivých ORP. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010. S.8.k – sebevraždy Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PocetSebevrazd_ORP“ (údaje v letech 2000 – 2009).

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Náboženské vyznání

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Zpracování databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhlo z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. S.8.l – náboženské vyznání Údaj udává počet věřících v členění na:  věřící,  bez vyznání,  nezjištěno,  počet věřících Církve římskokatolické,  počet věřících Církve československé husitské,  počet věřících Církve českobratrské evangelické,  ostatní věřící. V datech „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ NabozenskeVyznani_2001“ jsou ještě samostatně vyjádřeni věřící pravoslavné církve v českých zemích a věřící náboženské společnosti Svědků Jehovových. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvVyznani_d“, příslušná atributová pole. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ NabozenskeVyznani_2001“.


B37-11. Skladba obyvatelstva podle vyznání

152


A. PODKLADY

B37-12. Národnost a občanství

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Národnostní menšiny

státní občanství

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Zpracování databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhlo z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. S.8.m – národnostní menšiny Skladba obyvatelstva podle národnosti:  česká,  moravská,  slezská,  slovenská,  romská,  polská,  německá,  ruská,  ukrajinská,  vietnamská,  ostatní. V datové sadě „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „NarodnostMensiny“ jsou údaje v jednodušším členění na národnost – českou, moravskou, slezskou, slovenskou, romskou, polskou, německou, ostatní a nezjištěnou. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvNarObc_d“, příslušná atributová pole. Skladba obyvatelstva podle státního občanství:  české,  slovenské,  v jiném státě EU,  ostatní (mimo EU). Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvNarObc_d“, příslušná atributová pole.

B37-13. potraty

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z hlášení nemocnic. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010. S.8.n – potraty Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ Potraty“ (údaje v letech 2000 – 2009), tabulka „potraty_ORP“ (údaje v letech 2000 – 2009).

B37-14. děti narozené mimo manželství

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Děti narozené mimo manželství

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z hlášení nemocnic. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010. S.8.o – děti narozené mimo manželství Údaj udává počet dětí narozených v letech 2000 – 2009 mimo manželství. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ NarozMimoManzel“ (údaje v letech 2000 – 2009), tabulka „rada_NarozMimoManzel_ORP“ (údaje v letech 2000 – 2009).

B37-15. průměrná měsíční mzda


Český statistický úřad (ČSÚ) Údaje po jednotlivých krajích - po časové řadě 1998 - 2006. Od roku 2006 se


Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Potraty

153


Datum: Kartogramy: Popis dat: Průměrná měsíční mzda

A. PODKLADY

průměrná měsíční mzda sleduje již jen po krajích. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 10. 2009 (tedy bez údajů za rok 2009). S.8.p – průměrná měsíční mzda Údaj udává výši průměrné měsíční hrubé mzdy fyzických osob bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců. Data v podrobnosti krajů „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrumMzdy_FO_kraje“ (údaje v letech 1998 – 2008), tabulka „rada_PrumMzdy_FO_okresy_do2005“ (údaje v letech 1998 – 2005).

B37-16. hrubý domácí produkt

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách (mil. Kč) Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (Kč) Regionální struktura HDP, ČR 100

Český statistický úřad (ČSÚ) Údaje po jednotlivých krajích - po časové řadě 1995 - 2009. Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 11. 2010. S.8.q – hrubý domácí produkt Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDPreg_BCmilKc“ (údaje v letech 1995 – 2009).

Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDP_na1obyv_Kc“ (údaje v letech 1995 – 2009). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDPreg_StrukturaCR“ (údaje v letech 1995 – 2009).

B37-17. oblasti lososových a kaprových vod

Datum: Kartogramy: Popis dat: Lososové a kaprové vody

Oblasti lososových a kaprových vod

Profily jakosti kaprových a lososových vod, povodí kaprových a lososových vod nesplňující přípustné limity NV 71/2003 Sb.

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hydroekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://www.vuv.cz/ oddeleni-gis/index.php?id=27 &katobj_id=4&id_dib_zpet=35&PHPSESSID= e1de2be6bee1bce4bfff25508fc462c2) Data ze dne 20. 4. 2007 (novější data nebyla dosud zveřejněna) P.2.j – lososové a kaprové vody Povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Lososové vody – pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus), Kaprové vody – pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů, jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Data „VodyRyb“, dataset „SDE_UAP.B_data“. Oblasti povodí povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Lososové vody – pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus), Kaprové vody – pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů, jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Data "OblastiRyb“, dataset „SDE_UAP.B_data“. Nařízení vlády č. 71/2003 stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, za účelem zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná; dále toto nařízení upravuje způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti uvedených povrchových vod. Data "OblastiRyb“, dataset „SDE_UAP.B_data“.



154


A. PODKLADY

B37-18. bodové zdroje znečištění vod


Datum: Kartogramy: Popis dat: Bodové zdroje znečištění vod

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hydroekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=2) Aktuálnější data již nejsou k dispozici. Poslední dostupná datová sada k 31. 12. 2006.

Datová sada údajů o komunálních a průmyslových bodových zdrojích znečištění, čistírnách odpadních vod, místech vypouštění, množství a jakosti vypouštěných odpadních vod a projektech vodovodů a kanalizací. Data „ZnecistVod_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“, „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „pocet_zdroju_znecisteni_ORP“ (počet bodových zdrojů znečištění vod v ORP).

B37-19. koupací oblasti


Datum: Kartogramy: Popis dat: Koupací oblast

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hydroekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://www.vuv.cz/oddelenigis/index.php?id=27&katobj_id=4&id_dib_zpet=35) Poslední dostupná datová sada k 4. 11. 2008.

Oblasti povrchových vod využívaných ke koupání jsou § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob. Oblasti stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou (vyhláška č. 152/2008 Sb.). Koupání v takto stanovených oblastech je povoleno, pokud jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb.) Data „KoupaciObl_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“.

B37-20. čára povodně v roce 2002

Povodí Vltavy Datová sada byla využita při zpracování konceptu ÚP VÚC Jč. kraje. P.2.f – záplavová území Čára extrémní povodně ze srpna roku 2002 Data „povoden2002“, dataset „SDE_UAP.B_data“.

B37-21. intenzity dopravy

Poskytovatel: Poznámka: Datum:

Kartogramy: Popis dat: Intenzity dopravy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Datová sada byla poskytnuta na žádost (od ŘSD údaje k 1. 1. 2005). Údaje od zpracovatele Optimalizace dopravní sítě v Jč. kraji (Mott MacDonald) byla poskytnuta v červenci 2010. E.6.n – intenzity dopravy Datová sada vychází z výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení komunikací v jednotlivých regionech České republiky. Intenzity dopravy podle druhu vozidel (celoroční průměr za 24 hodiny v počtech vozidel): N1 - lehká nákladní vozidla (do užitečné hmotnosti 3 t) N2 - střední nákladní vozidla (užitečné hmotnosti 3 - 10 t) PN2 - přívěsy středních nákladních vozidel


Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Čára maximální povodně v roce 2002

155


A. PODKLADY

N3 - těžká nákladní vozidla (užitečné hmotnosti nad 10 t) včetně tahačů návěsů PN3 - přívěsy těžkých nákladních vozidel NS - návěsové soupravy A - autobusy PA - přívěsy autobusů TR - traktory PTR - přívěsy traktorů T - těžká motorová vozidla a přívěsy O - osobní a dodávkové automobily M - jednostopá motorová vozidla S - součet všech motorových vozidel a přívěsů TNV - těžká nákladní vozidla TNV = (0,1 N1 + 0,9 N2 + PN2 + N3 + PN3 + 1,3 NS + A + PA) ALFA, BETA - ukazatele variací silniční dopravy Intenzika cyklistického provozu (c): 0 - žádná (0 za hodinu) 1 - slabá (1 - 5 za hodinu) 2 - střední (6 - 50 za hodinu) 3 - silná (nad 50 za hodinu) Data „IntenzityDopravy_2005“, „IntenzityDopravy_2009“ dataset „SDE_UAP.B_data“. B37-22. počet registrovaných významných krajinných prvků na katastr

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet registrovaných významných krajinných prvků na katastr

Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Data byla převzata z analytické část Koncepce ochrany přírody a krajiny. P.4.j – Významné krajinné prvky - registrované Datová sada udává počet registrovaných VKP v jednotlivých katastrálních územích. Data „X_1_Počet_VKP_ku_KOP“, osobní geodatabáze S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\Tabulky_ostatní.mdb.


Datum: Kartogramy: Popis dat: Krajinné typy

Krajský úřad Jihočeského kraje, OREG + OZZL. Podkladem byl Generel krajinného rázu, který byl pořízen odborem regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic ve spolupráci s odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Zastupitelstvo Jihočeského kraje vzalo materiál dne 23. 6. 2009 na vědomí. P.4.m – Krajinný ráz Krajinné typy byly vymezeny pro potřeby zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Data „KrajTyp_p“, dataset „SDE_UAP.Urbanismus“, „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „KrajTypy_ORP“.

B37-24. Pracovištní centra


Zpracovatel projektu (viz. níže) Podkladem byl projekt INTERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Odkazy na projekt: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Pomucka-pro-porizovatele-uzemne-analytickych-podkl a http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/.


B37-23. Krajinné typy

156


Datum: Kartogramy: Popis dat: Pracovištní centra

A. PODKLADY

Rok 2009 E.7.g – Pracovištní centra Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země. Data místních pracovištních systémů (LLS) ve formě databázové tabulky jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_LLS“, data funkčních urbanizovaných území (FUA) ve formě databázové tabulky jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_FUA“, data funkčních urbanizovaných území (FUA) vyjádřených na ORP ve formě databázové tabulky jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_FUA_ORP“.

B37-25. Lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV)

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Lokality pro akumulaci povrchových vod

Ministerstvo zemědělství, Odbor vodohospodářské politiky Data byla získána od Ministerstva zemědělství, Odboru vodohospodářské politiky (Mgr. Heythumová) jako pracovní podklad genererelu. Údaje ke dni 22. 9. 2009. P.2.k – Lokality pro akumulaci povrchových vod Data 8 nádrží byla převzata do návrhu Zásad územního rozvoje, který je momentálně ve fázi řešení rozporů. Všech 8 nádrží (Bednárec, Budislav, Dolní Bolíkov, Hradiště, Myslín, Nihošovice, Větší Vltavice, Vysočany) se již podařilo předběžně dohodnout s dotčenými orgány. Data územního vymezení LAPV „NadrzeSVP_p“, dataset „SDE_UAP.Voda“, „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „LAPV_ORP“.


Datum: Kartogramy: Popis dat: Válečné hroby

Centrální evidence válečných hrobů (Ministerstvo obrany) Data jsou získávána z Centrální evidence válečných hrobů, kterou vede Ministerstvo obrany. Pověřený zaměstnanec krajského úřadu (Ing. Bártová) má přístup do této evidence. Stav aktuálních údajů ke dni 7. 1. 2011. O.11.f – Válečné hroby Data válečných hrobů jsou uložena v bodové vrstvě s atributovým rozlišením na válečný hrob s ostatky a pietní místa (deska, objekt aj.). Data válečných hrobů „ValecneHroby_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“, počet evidovaných válečných hrobů v jednotlivých ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Počet_ValecnychHrobu_ORP“.

B37-27. Sociálně vyloučené romské lokality


Datum: Kartogramy: Popis dat: Sociálně vyloučené

Data byla zpracována na základě materiálu „Sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené romské lokality v Jihočeském kraji, možnosti podpory ze strukturálních fondů“ od oddělení regionálního rozvoje (OREG), stav textu ke dni 16. 2. 2010. Údaje ke dni 16. 2. 2010. S.8.s – Sociálně vyloučené romské lokality Data sociálně vyloučených lokalit jsou uložena v bodové vrstvě s atributovým


B37-26. Válečné hroby

157


romské lokality

A. PODKLADY

rozlišením na jasně, částečně vyloučené a na lokality se žádným vyloučením, dále informaci o přibližném počtu obyvatel žijících v těchto lokalitách. Data „SocVyloucLok_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“.

B37-28. Páteřní dopravní silniční síť

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Páteřní silniční síť

Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor dopravy a silničního hospodářství Údaj pocházející z Koncepce optimalizace silniční dopravní sítě v Jihočeském kraji, zpracovatel Mott MacDonald. Pořizuje ODSH, Mgr. Tetourová Stav k 31. 7. 2010. E.6.o – páteřní dopravní silniční síť Datová sada obsahuje stanovení rozdělení silničních tahů:  nadregionální tahy,  regionální tahy nadmístního významu,  regionální tahy. Dále datová sada obsahuje etapovou dopravních staveb (výhled). Data „paterni_dopravni_silnicni_sit“, dataset „SDE_UAP.B_data“.

B37-29. Technická infrastruktura

Datum: Kartogramy: Popis dat: Lokality technické infrastruktury (složené z obcí)

Zpracováno jako průnik hranic obcí s datovými sadami plynovodů, vodovodů a kanalizací pro potřeby grafického vyjádření obcí, které mají (či nemají) ČOV, kanalizaci, vodovod, plyn apod. První datová sada byla zpracována k 31. 12. 2008. Data pro 1. úplnou aktualizaci budou zpracována k 31. 12. 2010.

Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které jsou napojeny na kanalizaci a které nejsou napojeny na kanalizaci. Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které mají ČOV a které nemají ČOV. Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které jsou zásobovány vodou a které nejsou zásobovány vodou. Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které jsou zásobovány plynem a které nejsou zásobovány plynem. Data „technicka_infrastruktura“, dataset „SDE_UAP.B_data“.



158


3.3.

A. PODKLADY

ÚDAJE DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY

Kapitola: Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky

Sledované jevy dle přílohy č. 1 části A vyhlášky jsou pořizovány jako datová základna pro územně analytické podklady obcí. Krajský úřad tato podkladová data přebírá ve vazbě na § 29 odst. (4) SZ a s jejich využitím zpracovává územně analytické podklady kraje. Data dle části A přílohy č. 1 vyhlášky jsou, díky uzavření dohody o „Zřízení pracovní skupiny pro pořízení ÚAP“ č.j. KUJCK 6192/2007 OREG/2 uzavřené mezi ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje a tajemníky městských úřadů ORP (včetně změny č. 1), průběžně předávána pracovníky ÚAP na jednotlivých ÚÚP prostřednictvím aplikace ÚAP KIT, což krajskému úřadu poskytuje v rámci možností disponovat aktuálními podkladovými daty.

159


A. PODKLADY

4. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 4.1.

ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí (Z), pro soudržnost společenství obyvatel (S), pro hospodářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnosti. Detailní popis jednotlivých indikátorů je uveden v následujících kapitolách (viz. kapitola 4.2.1 a další), kde je vysvětlen způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků. Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2: body -2 -1 0 1 2

hodnocení Velmi špatné špatné průměrné dobré Velmi dobré

V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný, bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“. Výsledné hodnocení:  záporný bodový zisk – negativní hodnocení vyváženosti územních podmínek (-),  kladný bodový zisk (včetně nuly) – kladné hodnocení vyváženosti územních podmínek (+).

TABULKA 99 - KATEGORIE ZAŘAZENÍ OBCÍ DLE VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

územní podmínky Z

H

S

+ + + + -

+ + + + -

+ + + + -

Vyváženost vztahu územních podmínek dobrý stav špatný stav

Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádný

vyjádření v kartogramu

žádný S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

S H Z H, S Z, S Z, H

TABULKA 100 - VÝČET INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK kód

název indikátoru

Z

pilíř URÚ S H

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE G1 G2 G3

Ložiska nerostných surovin Poddolovaná území Vysoké radonové riziko

x x

x

Vodní plochy Chráněná oblast přirozené akumulace vod Záplavová území

x x x

VODNÍ REŽIM V1 V2 V3

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

Na základě metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne 31. 5. 2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce:

160


A. PODKLADY

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ H1 H2 H3

Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV Produkce komunálního odpadu Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy

x x x

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY P1 P2 P3 P4

Území zvýšené ochrany přírody Koeficient ekologické stability Územní systém ekologické stability Krajinná památková zóna

x x x x

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Z1 Z2 Z3

Zemědělská půda Lesní plochy Stupeň přirozenosti lesních porostů

x x x

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D1 D2 D3 T1 T2 T3 T4 T5 T6

silniční doprava železniční doprava vodní a letecká doprava Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou Obce s veřejným vodovodem Obyvatelstvo zásobované plynem Plynofikované obce Obyvatelstvo napojené na veřejnou kanalizaci ČOV v obci

x x x x x x x x x

x x x x x x x x x

O1 O2 O3 O4 O5

Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel Krátkodobý vývoj počtu obyvatel Index stáří Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním Sídelní struktura

x x x x x

Celkový počet dokončených bytů Trvale obydlené byty postavené 1991 - 2001 Trvale obydlené byty Místně obvyklé nájemné

x x x x

x

Kapacity hromadných ubytovacích zařízení Kapacity lázeňských zařízení Rekreační oblasti Cyklotrasy a hipostezky

x x x x

x x x

x

BYDLENÍ B1 B2 B3 B4

x

REKREACE R1 R2 R3 R4

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY E1 Míra registrované nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanost E3 Míra podnikatelské aktivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích

17

x 23

x x x x x x 21

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

161


4.2.

A. PODKLADY

POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 4.2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

G1 - Ložiska nerostných surovin viz. kapitola 2.1.2 A060 pro hospodářský rozvoj Plocha ložisek nerostných surovin souhrnně bez rozlišení na výhradní a nevýhradní (včetně prognózních zdrojů) vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je v %. Grafická vrstva ložisek nerostných surovin Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) GEOFOND ČR ČÚZK, 2010 2010 0,06 / 5,53 / 0,91 % 0 / 29,84 / 0,76 % 0,85 % -2 do 0,20 % -1 0,21 – 0,70 % 0 0,71 – 2,00 % 1 2,01 – 3,50 % 2 3,51 % a více -2 0 % -1 0,01 – 0,50 % 0 0,51 – 2,00 % 1 2,01 – 10,00 % 2 10,01 % a více

GEOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

G2 - Poddolovaná území viz. kapitola 2.1.6 A061 pro příznivé životní prostředí Poddolovaná území vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva poddolovaných území Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) GEOFOND ČR ČÚZK, 2010 2010 0 / 2,29 / 0,52 % 0 / 55,39 / 0,89 % 0,70 % -2 2,01 % a více -1 1,01 – 2,00 % 0 0,51 – 1,00 % 1 0,21 – 0,50 % 2 do 0,20 % -2 5,01 % a více -1 1,01 – 5,00 % 0 0,51 – 1,00 % 1 0,21 – 0,50 % 2 do 0,20 %

Kapitola: Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ

162

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2001) Jihočeský kraj (2001) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

A. PODKLADY

G3 – Vysoké radonové riziko viz. kapitola 2.3.4 Přidaný – B37.04 pro příznivé životní prostředí Plochy označené jako vysoké radonové riziko vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva vysokého radonového rizika Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Účelový mapový podklad pro územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001) ČÚZK, 2010 2001 0 / 68,61 / 24,94 % 0 / 100 / 19,31 % 22,77 % -2 50,01 % a více -1 30,01 – 50,00 % 0 20,01 – 30,00 % 1 10,01 – 20,00 % 2 do 10,00 % -2 50,01 % a více -1 30,01 – 50,00 % 0 20,01 – 30,00 % 1 10,01 – 20,00 % 2 do 10,00 %

4.2.2. VODNÍ REŽIM POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec

V1 – Vodní plochy viz. kapitola 2.2.1 B28 pro příznivé životní prostředí Podíl vodních ploch na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Podíl vodních ploch Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2009 0,543/12,843/4,360 % 0/53,565/4,018 % 4,359 % -2 do 1,500 % -1 1,501 – 3,500 % 0 3,501 – 5,000 % 1 5,001 – 8,000 % 2 8,001 % a více -2 do 1,000 % -1 1,001 – 3,500 % 0 3,501 – 5,000 % 1 5,001 – 20,000 % 2 20,001 % a více



163



ORP obec ORP

obec

V2 – Chráněná oblast přirozené akumulace vod viz. kapitola 2.2.1 A045 pro příznivé životní prostředí Plocha CHOPAV vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva CHOPAV Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. ČÚZK, 2010 2006 0/68,859/22,814 % 0/100/11,767 % 22,885 % -2 do 5,000 % -1 5,001 – 19,000 % 0 19,001 – 26,000 % 1 26,001 – 60,000 % 2 60,001 % a více -2 0 % -1 0,001 – 18,000 % 0 18,001 – 28,000 % 1 28,001 – 60,000 % 2 60,001 % a více

OHROŽENÍ VODNÍHO REŽIMU


ORP obec ORP

obec

V3 – Záplavová území viz. kapitola 2.2.4 A050 pro příznivé životní prostředí Plocha záplavových území Q100 vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva záplavových území Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Vodoprávní úřady (KÚ, ORP) ČÚZK, 2010 2010 1,150/9,297/3,506 % 0/52,881/3,167 % 3,528 % -2 6,501 % a více -1 4,501 – 6,500 % 0 2,501 – 4,500 % 1 1,501 – 2,500 % 2 do 1,500 % -2 20,001 % a více -1 4,501 – 20,000 % 0 2,501 – 4,500 % 1 1,501 – 2,500 % 2 do 1,500 %



A. PODKLADY

164


A. PODKLADY

4.2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis obce

ORP Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

H1 – Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV viz. kapitola 2.3.1 A065, B36 pro příznivé životní prostředí Oblasti s překročením cílového imisního limitu – lidské zdraví. Pokud byla obec dotčena čtvercem sítě 1x1 km, do níž jsou promítnuty údaje o překročení cílových imisních limitů, potom byla zaznamenána hodnota – 1 (překročení cílového limitu alespoň u 1 znečisťující látky), 0 (cílový imisní limit nepřekročen u žádné znečisťující látky). Procentuální zastoupení plochy čtverců s hodnotou 1 na celkové ploše obce. Procentuální zastoupení plochy čtverců s hodnotou 1 na celkové ploše ORP. Grafická vrstva oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) ČHMÚ, OZKO 2008 ČÚZK, 2010 2010 0 / 3,36 / 0,76 % 0 / 70,49 / 0,55 % 0,93 % -2 3,01 a více % -1 1,01 – 3,00 % 0 0,51 – 1,00 % 1 0,11 – 0,50 % 2 do 0,10 % -2 10,01 a více % -1 1,51 – 10,00 % 0 0,71 – 1,50 % 1 0,05 – 0,70 % 2 do 0,05 %

ODPADY


K dispozici časová řada 27

H2 – Produkce komunálního odpadu viz. kapitola 2.3.2 pro příznivé životní prostředí Produkce komunálního odpadu vyjádřená na 1 osobu. Údaj je uváděn v kg/osobu/rok Množství komunálního odpadu v tunách Počet obyvatel Informační systém odpadového hospodářství27 Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2010

Obce neposkytují údaje o produkci komunálního odpadu, pokud vyprodukují dle § 39 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, méně než 100 kg nebezpečných odpadů nebo méně než 100 tunami ostatních odpadů. Bohužel nelze v tomto případě odlišit možnost, že obec údaje nepředává, i když by podle zákona o odpadech měla.


OVZDUŠÍ

165


Minimum/maximum/průměr (2010) Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

A. PODKLADY

214,1 / 597,6 / 365,4 kg/osobu/rok 0 / 1019,6 / 194,08 kg/osobu/rok 386,0 kg/osobu/rok -2 500,1 a více kg/osobu/rok -1 400,1 – 500,0 kg/osobu/rok 0 350,1 – 400,0 kg/osobu/rok 1 250,1 – 350,0 kg/osobu/rok 2 do 250,0 kg/osobu/rok -2 700,1 a více kg/osobu/rok -1 450,1 – 700 kg/osobu/rok 0 350,1 – 450 kg/osobu/rok 1 50,1 - 350 kg/osobu/rok 2 do 50 kg/osobu/rok

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis Výchozí údaje

Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

H3 – Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy viz. kapitola 2.3.3 A064 pro příznivé životní prostředí Počet starých ekologických zátěží bez dalšího rozlišení ve správním území jednotlivých obcí (příp. ORP) Grafická vrstva starých ekologických zátěží Doplňující tabulka ekologických zátěží, které nebyly dosud geograficky lokalizovány Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Ministerstvo životního prostředí ČÚZK, 2010 2010 9 / 129 / 55,7 0 / 40 / 1,5 součet 947 -2 11 a více -1 5 - 10 0 3-4 1 1-2 2 0 -2 21 a více -1 11 – 20 0 6 - 10 1 1-5 2 0


ZÁTĚŽE V ÚZEMÍ

166


A. PODKLADY

4.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

Výchozí údaje

Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec

P1 - Území zvýšené ochrany přírody viz. kapitola 2.4.1 A025, A026, A027, A028, A029, A030, A031, A034, A035 pro příznivé životní prostředí Plocha území zvýšené ochrany přírody, která je tvořena souhrnným průmětem ploch národního parku, chráněných krajinných oblastí, přírodních parků, lokalit Natura 2000 – ptačí oblasti a EVL, přírodní památky a rezervace, národní přírodní památky a rezervace, vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva národních parků Grafická vrstva chráněných krajinných oblastí Grafická vrstva přírodních parků Grafická vrstva lokalit Natura 2000 - ptačí oblasti Grafická vrstva lokalit Natura 2000 – EVL Grafická vrstva maloplošných zvláště chráněných území (PP, PR, NPP, NPR) Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) AOPK ČR Krajský úřad – Jihočeský kraj, OZZL ČÚZK, 2010 2010 1,95 / 92,68 / 33,32 % 0 / 100 / 21,28 % 36,02 % -2 do 15,00 % -1 15,01 – 30,00 % 0 30,01 – 40,00 % 1 40,01 – 70,00 % 2 70,01 % a více -2 do 5,00 % -1 5,01 – 30,00 % 0 30,01 – 40,00 % 1 40,01 – 70,00 % 2 70,01 % a více


ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY

167


A. PODKLADY


Výchozí údaje Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec

P2 – Koeficient ekologické stability viz. kapitola 2.4.2 B30 pro příznivé životní prostředí KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány - chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány - orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. Tabulka KES Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2009 0,79 / 4,35 / 1,62 0 / 24,100 / 1,637 1,46 -2 do 0,85 -1 0,86 – 1,00 0 1,01 – 2,00 1 2,01 – 3,00 2 3,01 a více -2 do 0,300 -1 0,301 – 1,000 0 1,001 – 2,000 1 2,001 – 3,000 2 3,001 a více

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY



ORP obec ORP

obec

P3 - územní systém ekologické stability viz. kapitola 2.4.3 A021 pro příznivé životní prostředí Plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES bez dalšího rozlišení vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Krajský úřad – Jihočeský kraj, OZZL ČÚZK, 2010 2010 2,66 / 17,62 / 9,35 % 0/ 53,285 / 6,803 % 9,50 % -2 do 5,00 % -1 5,01 – 7,00 % 0 7,01 – 10,00 % 1 10,01 – 14,50 % 2 14,51 % a více -2 do 2,000 % -1 2,001 – 8,000 % 0 8,001 – 11,000 % 1 11,001 – 30,000 % 2 30,000 % a více


KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY

168


A. PODKLADY

KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis

P4 – krajinná památková zóna viz. kapitola 2.4.5 A021 pro příznivé životní prostředí Plochy krajinných památkových zón vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstva krajinných památkových zón Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Krajský úřad – Jihočeský kraj, OZZL ČÚZK, 2010 2010


ORP obec ORP

obec

-2 -1 0 1 2 -2 -1 0 1 2

4.2.5. ZPF A PUPFL ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis



ORP obec ORP

obec

Z1 – Zemědělská půda viz. kapitola 2.5.2 B22 pro příznivé životní prostředí Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce (příp. ORP). Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. Údaj je uváděn v %. Tabulka úhrnů půdy Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2009 29,550/66,773/51,131 % 0/90,588/57,145 % 48,969 % -2 do 35,000 % -1 35,001 – 45,000 % 0 45,001 – 55,000 % 1 55,001 – 65,000 % 2 65,001 % a více -2 do 20,000 % -1 20,001 – 40,000 % 0 40,001 – 55,000 % 1 55,001 – 70,000 % 2 70,001 % a více



169


A. PODKLADY



ORP obec ORP

obec



ORP obec ORP

obec

Z2 – Lesní plochy viz. kapitola 2.5.5 B29 pro příznivé životní prostředí Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Tabulka úhrnů půdy Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2009 21,324/59,75/35,775 % 0/83,279/29,422 % 37,490 % -2 do 25,000 % -1 25,001 – 34,000 % 0 34,001 – 40,000 % 1 40,001 – 50,000 % 2 50,001 % a více -2 do 15,000 % -1 15,001 – 30,000 % 0 30,001 – 40,000 % 1 40,001 – 50,000 % 2 50,001 % a více

Z3 – Stupeň přirozenosti lesních porostů viz. kapitola 2.5.4 B31 pro příznivé životní prostředí Obce s průměrnou hodnotou přirozenosti na svém správním území. Tedy jako podíl součtu stupňů přirozenosti ve všech katastrálních územích spadajících do daného správního území obce na celkovém počtu katastrálních území v dané obci. Hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů bylo provedeno v podrobnosti katastrálních území. Stupeň přirozenosti lesních porostů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem 2008, 2010 2,273/3,954/2,959 0/7/2,912 2,922 -2 do 2,400 -1 2,401 – 2,800 0 2,801 – 3,100 1 3,101 – 3,500 2 3,501 a více -2 do 2,000 -1 2,001 – 2,700 0 2,701 – 3,300 1 3,301 – 5,500 2 5,501 a více


POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

170


A. PODKLADY

4.2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis


ORP obec ORP

obec

D1 – silniční doprava viz. kapitola 2.6.1 A088, A089, A090 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v km/km2. Grafická vrstva silnic (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy) Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ČÚZK, 2010 2010 0,000 / 0,147/ 0,072 km/km2 0,000 / 1,851 / 0,082 km/km2 0,074 km/km2 -2 do 0,024 km/km2 -1 0,025 – 0,064 km/km2 0 0,065 – 0,084 km/km2 1 0,085 – 0,114 km/km2 2 0,115 a více km/km2 -2 do 0,010 km/km2 -1 0,011 – 0,060 km/km2 0 0,061 – 0,100 km/km2 1 0,101 – 0,400 km/km2 2 0,401 a více km/km2

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA


ORP obec ORP

obec

28

D2 – železniční doprava viz. kapitola 2.6.2 A094, A095, A096 28 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Délky celostátních a regionálních železnic vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v km/km2. Grafická vrstva (IV. TŽK, celostátní a regionální železnice) Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Správa železničních dopravních cest (SŽDC), ČÚZK, 2010 2008 0,050 / 0,152 / 0,097 km/km2 0,000 / 1,303 / 0,099 km/km2 0,097 km/km2 -2 do 0,060 km/km2 -1 0,061 – 0,094 km/km2 0 0,095 – 0,100 km/km2 1 0,101 – 0,130 km/km2 2 0,131 a více km/km2 -2 do 0,010 km/km2 -1 0,011 – 0,080 km/km2 0 0,081 – 0,115 km/km2 1 0,116 – 0,400 km/km2 2 0,401 a více km/km2

Vysokorychlostní železniční trať se v Jihočeském kraji nenachází


SILNIČNÍ DOPRAVA

171


A. PODKLADY

VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA

Výchozí údaje


ORP obec ORP

obec

D3 – vodní a letecká doprava viz. kapitola 2.6.3 A102, A104 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Obce, kterými prochází vodní cesta a existence letiště na území obce (bez rozlišení typu a významu). Grafická vrstva letišť Grafická vrstva vodních cest Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, ČÚZK, 2010 2010 Existence a neexistence Existence a neexistence -2 -1 0 1 2 -2 -1 0 1 2

žádný jev se nevyskytuje jeden jev se vyskytuje dva jevy se vyskytují žádný jev se nevyskytuje jeden jev se vyskytuje dva jevy se vyskytují

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA



ORP obec ORP

obec

T1 – Zásobování pitnou vodou viz. kapitola 2.6.5 B019 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován pitnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obyvatel zásobovaných pitnou vodou Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2001 98,387 / 99,408 / 98,888 % 71,429 / 100 / 98,072 % 99,024 % -2 do 98,500 % -1 98,501 – 98,800 % 0 98,801 – 99,000 % 1 99,001 – 99,400 % 2 99,401 % a více -2 do 95,000 % -1 95,001 – 98,000 % 0 98,001 – 99,000 % 1 99,001 – 99,700 % 2 99,701 % a více



172

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis ORP obce Výchozí údaje Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec



ORP obec ORP

obec

A. PODKLADY

T2 – Obce s veřejným vodovodem viz. kapitola 2.6.5 A068 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obcí napojených na vodovod na celkovém počtu obcí. Údaj je uváděn v %. Obec má či nemá vodovodní řad na svém území. Grafická vrstva vodovodních řadů Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) ÚAP obcí PRVKÚC, 2008 ČÚZK, 2010 2010 50,72 / 100 / 85,20 % Existence a neexistence jevu 82,83 % -2 do 60,00 % -1 60,01 – 75,00 % 0 75,01– 95,00 % 1 95,01 – 98,00 % 2 98,01 % a více -2 ne -1 0 1 2 ano T3 – Zásobování plynem viz. kapitola 2.6.8 B20 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obyvatel zásobovaných plynem. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován plynem, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obyvatel zásobovaných plynem Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2001 4,86 / 58,09 / 28,94 % 0 / 82,63 / 11,97 % 36,17 % -2 do 10,00 % -1 10,01 – 25,00 % 0 25,01 – 40,00 % 1 40,01 – 50,00 % 2 50,01 % a více -2 do 1,00 % -1 1,01 – 10,00 % 0 10,01 – 40,00 % 1 40,01 – 60,00 % 2 60,01 % a více



173

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis ORP obce Výchozí údaje Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec



ORP obec ORP

obec

A. PODKLADY

T4 – Plynofikované obce viz. kapitola 2.6.8 A075 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obcí napojených na plynovod na celkovém počtu obcí. Údaj je uváděn v %. Obec je nebo není plynofikována. Grafická vrstva plynovodů Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) E.ON RWE Transgas ČÚZK, 2010 2010 30,77 / 78,26 / 55,16 % Existence a neexistence jevu 56,34 % -2 do 40,00 % -1 40,01 – 54,50 % 0 54,51– 58,00 % 1 58,01 – 70,00 % 2 70,01 % a více -2 ne -1 0 1 2 ano T5 – Napojení na veřejnou kanalizaci viz. kapitola 2.6.6 B21 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je napojen na veřejnou kanalizaci, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2001 63,54 / 85,73 / 74,44 % 0 / 98,18 / 43,15 % 77,75 % -2 do 70,00 % -1 70,01 – 73,00 % 0 73,01 – 79,00 % 1 79,01 – 85,00 % 2 85,01 % a více -2 do 10,00 % -1 10,01 – 40,00 % 0 40,01 – 80,00 % 1 80,01 – 90,00 % 2 90,01 % a více



174



ORP obec ORP

obec

T6 – ČOV v obci viz. kapitola 2.6.6 A069, B21 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obcí s ČOV na celkovém počtu obcí. Údaj je uváděn v %. Obec má či nemá na svém území ČOV. Tabulka existence ČOV v jednotlivých obcích, grafická vrstva ČOV Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Ministerstvo zemědělství, 2009, PRVKÚC, 2008, ČÚZK, 2010 2009 21,43 / 93,33 / 46,35 % Existence a neexistence jevu 42,54 % -2 do 25,00 % -1 25,01 – 30,00 % 0 30,01– 60,00 % 1 60,01 – 80,00 % 2 80,01 % a více -2 ne -1 0 1 2 ano

4.2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY DLOUHODOBÝ TREND VÝVOJE POČTU OBYVATEL Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (1995 – 2009) Jihočeský kraj (1995 - 2009) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

O1 - Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel viz. kapitola 2.7.6 B01 pro soudržnost společenství obyvatel Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel zjištěný jako změny počtu obyvatel za posledních 15 let (v letošním roce tedy v letech 1995 – 2009) vztaženo na 100 obyvatel, přičemž celkový počet obyvatel je brán jako průměrná hodnota z uvažovaných let. Dlouhodobá změna počtu obyvatel je zjištěna jako součet celkového přírůstku za všechny uvedené roky, tedy přírůstek přirozenou měnou i migrací. Záporná hodnota - úbytek, kladná - přírůstek obyvatel. Tabulka celkového přírůstku Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1995 - 2009 -4,30 / 8,14 / 1,60 -71,09 / 112,20 / 3,77 1,77 -2 x < -4 -1 -4 ≤ x < 1 0 1≤x<2 1 2≤x<5 2 5≤x -2 x < -50 -1 -50 ≤ x < -5 0 -5 ≤ x < 5 1 5 ≤ x < 50 2 50 ≤ x


Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udržitelného rozvoje území Popis ORP obce Výchozí údaje

A. PODKLADY

175


A. PODKLADY

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



ORP obec ORP

obec

O2 - Krátkodobý vývoj počtu obyvatel viz. kapitola 2.7.6 B01 pro soudržnost společenství obyvatel Krátkodobý vývoj počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu obyvatel za poslední rok, tedy přirozenou měnou i migrací, vztaženo na 100 obyvatel v daném roce. Záporná hodnota znamená úbytek obyvatel. Kladná hodnota znamená přírůstek obyvatel. Tabulka celkového přírůstku Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1995 - 2009 -0,58 / 0,68 / 0,09 -17,20 / 17,70 / 0,66 0,21 -2 x < -0,5 -1 -0,5 ≤ x < -0,1 0 -0,1 ≤ x < 0,2 1 0,2 ≤ x < 0,5 2 0,5 ≤ x -2 x < -10 -1 -10 ≤ x < -2 0 -2 ≤ x < 2 1 2 ≤ x < 10 2 10 ≤ x

VĚKOVÁ STRUKTURA




ORP obec ORP

obec

O3 - Index stáří viz. kapitola 2.7.7 B02, B03 pro soudržnost společenství obyvatel Index stáří je vyjadřován počtem seniorů na 100 dětí. Index informuje o procesu stárnutí obyvatelstva. Děti - obyvatelé ve věku do 14 let, senioři - obyvatelé ve věku 65 let a více. Do roku 2000 byl sledován věk seniorů 60 let a více. Údaj v %. Tabulka počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let a ve věku 65 let a více Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2009 74,00 / 140,44 / 104,59 36,00 / 1700,00 / 209,25 105,48 -2 120,01 a více -1 110,01 – 120,0 0 100,01 – 110,00 1 90,01 – 100,00 2 do 90,00 -2 120,01 a více -1 110,01 – 120,0 0 100,01 – 110,00 1 90,01 – 100,00 2 do 90,00


KRÁTKODOBÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL

176


A. PODKLADY



ORP obec ORP

obec

O4 - Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním viz. kapitola 2.7.8 B05 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let. Údaj je uváděn v %. Tabulka vzdělání Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 1991, 2001 4,69 / 11,78 / 6,44 0 / 22,47 / 4,12 7,76 -2 do 5,00 -1 5,01 – 6,70 0 6,71 – 8,70 1 8,71 – 10,00 2 10,01 a více -2 do 3,00 -1 3,01 – 6,00 0 6,01 – 8,00 1 8,01 – 10,00 2 10,01 a více

SÍDELNÍ STRUKTURA


Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

O5 - Sídelní struktura viz. kapitola 2.7.3 B06 pro soudržnost společenství obyvatel Sídelní struktura vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí v Jihočeském kraji. Význam sídel byl rozdělen do 7 kategorií (metropolitní centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum ostatní, střední centrum významné, střední centrum ostatní, nižší centrum, lokální centrum). Hodnocení sídelní struktury bylo provedeno samostatnou analýzou. U hodnocení v podrobnosti ORP bude hodnocena průměrná hodnota sídelní struktury v dané ORP. Tabulka sídelní struktury Vlastní analýza, viz. kapitola 3.1.1 2008, 2009, 2010 1,217 /1,545 / 1,354 0,795 / 5,570 / 1,347 -2 do 1,250 -1 1,251 – 1,300 0 1,301 – 1,400 1 1,401 – 1,500 2 1,501 a více -2 do 1,250 -1 1,251 – 1,300 0 1,310 – 1,400 1 1,410 – 3,000 2 3,000 a více


VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA

177


A. PODKLADY

4.2.8. BYDLENÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec

B1 - Celkový počet dokončených bytů viz. kapitola 2.8.1 A116, B11 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok. Tabulka celkového počtu dokončených bytů. Tabulka počtu obyvatel Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1999 - 2009 0,04 / 0,52 / 0,26 0 / 6,67 / 0,41 0,34 -2 do 0,20 -1 0,21 – 0,30 0 0,31 – 0,40 1 0,41 – 0,50 2 0,51 a více -2 do 0,20 -1 0,21 – 0,30 0 0,31 – 0,40 1 0,41 – 1,00 2 1,01 a více

STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


ORP obec ORP

obec

B2 – Trvale obydlené byty postavené 1991 - 2001 viz. kapitola 2.8.3 B13 pro soudržnost společenství obyvatel Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. Podíl je vyjádřen jako počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001 na celkovém počtu trvale obydlených bytů. Údaj je uváděn v %. Tabulka počtu TOB postavených mezi roky 1991 – 2001 Tabulka počtu všech TOB Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001 5,27 / 12,56 / 9,27 0 / 52,86 / 9,60 9,43 -2 do 6,0 % -1 6,1 – 8,0 % 0 8,1 – 10,0 % 1 10,1 – 12,0 % 2 12,1 % a více -2 do 5,0 % -1 5,1 – 8,0 % 0 8,1 – 10,0 % 1 10,1 – 40,0 % 2 40,1 % a více


VÝSTAVBA BYTŮ

178


A. PODKLADY



ORP obec ORP

obec

B3 – Trvale obydlené byty viz. kapitola 2.8.4 B13 pro soudržnost společenství obyvatel Míra využití bytového fondu k trvalému bydlení. Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů na celkovém počtu bytů. Údaj je uváděn v %. Tabulka počtu TOB Tabulka celkového počtu bytů Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001 74,15 / 88,77 / 80,44 37,14 / 98,11 / 70,58 82,63 -2 do 75,0 % -1 75,1 – 80,0 % 0 80,1 – 85,0 % 1 85,1 – 87,0 % 2 87,1 % a více -2 do 50,0 % -1 50,1 – 70,0 % 0 70,1 – 80,0 % 1 80,1 – 90,0 % 2 90,1 % a více

OBVYKLÉ NÁJEMNÉ29 Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


29

B4 – Místně obvyklé nájemné viz. kapitola 2.8.2 B14 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Tržní nebo také obvyklé nájemné. Jde o nájemné, vznikající na základě vzájemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Definice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z §2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů o oceňování majetku. Jde o tržní cenu pro zvolený standard bytu, tj. cenu, za kterou je možné byt za obvyklých podmínek v daném místě pronajmout. Standardním bytem se rozumí byt o podlahové ploše 68 m2, v běžné nikoliv okrajové poloze, opotřebení cca 40 %. K dispozici jsou pouze údaje u obcí, které jsou obcemi s rozšířenou působností. Tabulka místně obvyklého nájemného IRI Brno, spol. s r.o. 2006 - 2009 54,22 / 117,98 / 76,39 76,39 -2 do 60,00 Kč/m2 -1 60,01 – 70,00 Kč/m2 0 70,01 – 80,00 Kč/m2 1 80,01 – 100,00 Kč/m2 2 100,01 a více Kč/m2

Místně obvyklé nájemné lze využít pouze pro hodnocení vyváženosti v podrobnosti ORP


TRVALE OBYDLENÉ BYTY

179


A. PODKLADY

4.2.9. REKREACE Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

ORP obce



ORP obec ORP

obec

R1 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení viz. kapitola 2.9.2 B17 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních bez rozlišení druhu zařízení. Počet hromadných ubyt. zařízení bez rozlišení druhu zařízení. Tabulka ubytovacích zařízení Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2006 - 2009 302 / 10 422 / 2 983 0 / 70 / 1,57 2 983 lůžek, 1,57 zařízení -2 do 500 lůžek -1 501 - 2500 lůžek 0 2501 – 3500 lůžek 1 3501 – 5500 lůžek 2 5501 a více lůžek -2 0 ubytovacích zařízení -1 0 1 – 2 ubytovací zařízení 1 3 – 20 ubytovacích zařízení 2 21 a více ubytovacích zařízení

LÁZNĚ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obce

ORP obec ORP

obec

R2 – Kapacity lázeňských zařízení viz. kapitola 2.9.5 B18 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet lůžek v lázeňských zařízeních. Počet lůžek v lázeňských zařízeních. Tabulka lázeňských zařízení Vlastní průzkum 2005, 2007, 2009, 2010 0 / 636 / 81 0 / 636 / 81 1 377 -1 0 lůžek 1 1 – 500 lůžek 2 501 a více lůžek -1 0 lůžek 1 1 – 500 lůžek 2 501 a více lůžek


UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ

180


A. PODKLADY

REKREAČNÍ OBLASTI

ORP

obce Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Možné hodnoty (2010)

Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec

ORP

obec

R3 – Rekreační oblasti viz. kapitola 3.1.2 B15 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl počtu obcí nezařazených ani do celoroční ani do sezónní oblasti cestovního ruchu na celkovém počtu obcí v správním území ORP. Údaj uveden v %. Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím. Tabulka ubytovacích zařízení Vlastní analýza, viz. kapitola 3.1.2 2010 0 / 11,54 / 4,34 X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti L … obec je součástí sezónní oblasti letní Z … obec je součástí sezónní oblasti zimní C … obec je součástí celoroční oblasti 4,0 % obcí nejsou zařazeny ani v jedné z oblastí CR -2 10,1 % a více obcí nezařazených do žádné oblasti CR -1 4,6 – 10,0 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR 0 3,5 - 4,5 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR 1 0,1 – 3,4 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR 2 0 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR -1 X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti 1 L, Z … obec je součástí sezónní oblasti 2 C … obec je součástí celoroční oblasti

CYKLOSTEZKY, HIPOSTEZKY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2010) Jihočeský kraj (2010) Nastavení intervalů pro hodnocení (2011)

ORP obec ORP

obec

R4 – Cyklotrasy a hipostezky viz. kapitola 2.9.4 A106 pro soudržnost společenství obyvatel Součet délky cyklotras a hipostezek vyjádřený jako podíl na výměře obce (příp. ORP). Údaj je uveden v km/km2. Grafická vrstva cyklotras Grafická vrstva hipostezek Nadace Jihočeské cyklostezky Ing. Andrlová 2010 0,386 / 0,763 / 0,529 0 / 3,10 / 0,54 0,53 -2 do 0,30 km/km2 -1 0,31 – 0,50 km/km2 0 0,51 – 0,60 km/km2 1 0,61 – 0,70 km/km2 2 0,71 a více km/km2 -2 0 km/km2 -1 0,01 – 0,50 km/km2 0 0,51 – 0,60 km/km2 1 0,61 – 2,00 km/km2 2 2,01 a více km/km2



181


A. PODKLADY

4.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



ORP obec ORP

obec

E1 – Míra registrované nezaměstnanosti viz. kapitola 2.10.4 B08 pro hospodářský rozvoj Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob. Čitatel je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území (evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání). Jmenovatelem je počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků z posledního SLDB (všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby nezaměstnané - podle okamžitého stavu k rozhodnému okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli). Údaj je uveden v %. Tabulka nezaměstnanosti (MRN) Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2000 - 2009 6,05 / 12,82 / 8,99 0 / 38,1 / 9,59 8,30 % -2 10,01 % a více -1 8,51 – 10,00 % 0 8,01 – 8,50 % 1 7,01 – 8,00 % 2 do 7,00 % -2 12,01 % a více -1 10,01 – 12,00 % 0 8,01 – 10,00 % 1 6,01 – 8,00 % 2 do 6,00 %


NEZAMĚSTNANOST

182




ORP obec ORP

obec

A. PODKLADY

E2 – Dlouhodobá nezaměstnanost viz. kapitola 2.10.4 B08 pro hospodářský rozvoj Dlouhodobě nezaměstnaní jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci déle než 12 měsíců. Dlouhodobá nezaměstnanost je vyjádřena jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Údaj je uveden v %. Tabulka nezaměstnanosti Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2000 - 2009 8,02 / 25,51 / 16,77 0 / 100 / 15,60 16,29 % -2 20,01 % a více -1 16,51 – 20,00 % 0 15,01 – 16,50 % 1 10,01 – 15,00 % 2 do 10,00 % -2 20,01 % a více -1 17,01 – 20,00 % 0 15,01 – 17,00 % 1 10,01 – 15,00 % 2 do 10,00 %

EKONOMICKÁ AKTIVITA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

E3 – Míra podnikatelské aktivity viz. kapitola 2.10.5


ORP obec ORP

obec

30

pro hospodářský rozvoj Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel. Registr ekonomických subjektů – tabulka údajů s tzv. statistickou jednotkou typu podnik30. Český statistický úřad – Registr ekonomických subjektů 2005, 2008, 2009 88,65 / 116,81 / 98,57 17,86 / 333,33 / 102,56 101,00 -2 do 90,00 % -1 90,01 – 99,00 % 0 99,01 – 102,00 % 1 102,01 – 110,00 % 2 110,01 % a více -2 do 50,00 % -1 50,01 – 90,00 % 0 90,01 – 110,00 % 1 110,01 – 200,00 % 2 200,01 % a více

Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.



183


A. PODKLADY



ORP obec ORP

obec

E4 – Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání viz. kapitola 2.10.7 B09, B10 pro hospodářský rozvoj Saldo vyjadřuje rozdíl mezi počtem denně vyjíždějících osob do zaměstnání a počtem osob do zaměstnání denně dojíždějících vztažené na počet zaměstnaných ekonomicky aktivních osob. U obcí je uvažována vyjížďka z/do obce, u ORP je uvažována vyjížďka z/do ORP. Kladná hodnota znamená převažující dojížďku, záporná hodnota znamená převažující vyjížďku. Tabulka osob vyjíždějících do zaměstnání (denně) Tabulka ekonomicky aktivních osob Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001 -0,27 / 0,22 / -0,05 -0,90 / 8,44 / -0,33 v tomto případě nelze použít jako srovnávací hladinu -2 x < -0,2 -1 -0,2 ≤ x < -0,1 0 -0,1 ≤ x < 0 1 0 ≤ x < 0,2 2 0,2 ≤ x -2 x < -0,8 -1 -0,8 ≤ x < -0,5 0 -0,5 ≤ x < 0 1 0 ≤ x < 1,0 2 1,0 ≤ x

PRACOVIŠTNÍ CENTRA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

ORP obce



ORP obec

ORP

obec

E5 – Funkční urbanizované území viz. kapitola 2.10.8 B37.24 pro hospodářský rozvoj Podíl počtu obcí, které jsou součástí funkčního urbanizovaného území (FUA), na celkovém počtu obcí v ORP. Obec je či není součástí funkčního urbanizovaného území a je či není navíc pracovištním centrem. Tabulka FUA Projekt INTERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT, Praha), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita, Brno), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). 2010 0 / 96,2 / 43,2 N … obec není součástí FUA U … obec je součástí FUA C … obec je pracovištním centrem 53,6 % obcí je součástí FUA -2 0 % obcí je součástí FUA -1 0,1 – 40,0 % obcí je součástí FUA 0 40,1 – 60,0 % obcí je součástí FUA 1 60,1 – 80,0 % obcí je součástí FUA 2 80,01 % a více obcí je součástí FUA -1 obec není zařazena mezi funkční urbanizovaná území 1 obec je zařazena mezi funkční urbanizovaná území 2 obec je pracovištním centrem


VYJÍŽĎKA

184


A. PODKLADY

PŘIPRAVENOST ÚZEMÍ E6 – Připravenost území

ORP obce


ORP obec

ORP

obec

pro soudržnost společenství obyvatel a pro hospodářský rozvoj Podíl počtu obcí s platnou územně plánovací dokumentací na celkovém počtu obcí v ORP. Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji právě pořizuje. Tabulka obcí s ÚPD Vlastní průzkum a evidence 2007, 2008, 2009, 2010 49,37 / 100 / 73,93 % A … obec má platný územní plán N … obec nemá platný územní plán P … obec právě pořizuje územní plán ??? % obcí má platný územní plán -2 do 50,00 % -1 50,01 – 60,00 % 0 60,01 – 80,00 % 1 80,01 – 90,00 % 2 90,01 % a více -2 obec nemá platný územní plán 0 obec právě pořizuje územní plán 2 obec má platný územní plán



185


A. PODKLADY

5. PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Za účelem maximálně objektivního pohledu při zpracování 1. aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území byla sestavena pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých odborů Krajského úřadu Jihočeského kraje a dále externích odborníků.                    

Ing. Romana Vačkářová (OREG) – úsek ÚAP - koordinace pořízení aktualizace RURU, úředník splňující kvalifikační předpoklady dle § 24 stavebního zákona, Ing. arch. Radek Boček (OREG) – pořizovatel ZÚR JČK, úředník splňující kvalifikační předpoklady dle § 24 stavebního zákona, Ing. Luboš Průcha (OREG) – regionální rozvoj, energetika, Ing. Petr Maroš (OEZI) – regionální rozvoj, hospodářské podmínky, RNDr. Jana Krejsová (členka rady) – horninové prostředí a geologie, Ing. Jaromír Slíva (člen rady) – hospodářské podmínky, JUDr. Luboš Průša (ředitel) – sociodemografické podmínky, Ing. Ivan Študlar (poradce hejtmana) – dopravní a technická infrastruktura, Ing. Hana Zahradníková (OZZL) – vodní hospodářství a integrovaná prevence, Ing. Zdeněk Klimeš (OZZL) – ochrana přírody a krajiny, Ing. Milan Vlášek (OZZL) – ochrana přírody a krajiny, Bc. Petr Novák (OZZL) – lesní hospodářství, Ing. Hana Pacáková (OZZL) – odpadové hospodářství, Ing. Irena Kojanová (OZZL) – ovzduší, Ing. Zdeněk Steinbauer (OZZL) – zemědělský půdní fond, Mgr. Patrik Červák (OKPP) – kultura a památková péče, Mgr. Daniel Hovorka (OMVV) – cestovní ruch, Mgr. Andrea Tetourová (ODSH) – dopravní infrastruktura, Ing. Ladislav Staněk (OEKO) – hospodářské podmínky, Ing. Jiří Klása (ODSH) – dopravní infrastruktura. 5.1.2. EXTERNISTÉ

          

Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika Jihočeského kraje, sociodemografické podmínky, Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – technická infrastruktura, rekreace a cestovní ruch, hospodářské podmínky, Ing. Petra Dolejšová (Český statistický úřad) – sociodemografické podmínky, Ing. Lukáš Mašín (IKP Consulting engineers, spol. s r. o.) – dopravní a technická infrastruktura, Ing. arch. Jiří Brůha (A+U Design, spol. s r. o.) – projektant Zásad územního rozvoje Jč. kraje, RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA Servis, spol. s r. o.) – životní prostředí, Ing. arch Martin Krupauer (Atelier 8000, spol. s r. o.) – bydlení, rekreace, cestovní ruch, Ing. Pavla Konopová, PhD. (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace, cestovní ruch, Ing. Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika, Ing. Václav Gavlasz (předseda Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje) energetika, Ing. Ladislav Mikuláš (E.ON ČR, spol. s r.o.) – energetika.


5.1.1. KRAJSKÝ ÚŘAD – JIHOČESKÝ KRAJ

186


A. PODKLADY

6. KARTOGRAMY

vodní režim

P.1

název tématu

P.4

ochrana přírody a krajiny

P.3

hygiena životního prostředí

P.2

označení

název kartogramu

P.1.a P.1.b P.1.c P.1.d P.1.e P.2.a P.2.b P.2.c P.2.d P.2.e P.2.f P.2.g P.2.h P.2.i P.2.j P.2.k P.3.a P.3.b P.3.c P.3.d P.3.e P.3.f P.3.g P.3.h-1 P.3.h-2 P.3.h-3 P.3.h-4 P.3.h-5 P.3.h-6 P.3.i P.3.j P.4.a P.4.b P.4.c P.4.d

Poddolovaná území a stará důlní díla Dobývací prostory těžené a netěžené Chráněná ložisková území Ložiska nerostných surovin Sesuvná území Podíl vodních ploch Vodní nádrže CHOPAV + hydrologické členění povodí Ochranná pásma vodních a přírodních léčivých zdrojů Vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou Záplavová území Území zvláštní povodně Zranitelné oblasti Vodní útvary podzemních vod Lososové a kaprové vody Lokality pro akumulaci povrchových vod Staré ekologických zátěže a kontaminované plochy Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví Jaderná zařízení, vnější zóny havarijního plánování Oblasti s výskytem radonu Znečištění vod podle celkové jakosti Skládky, spalovny, odkaliště Produktovod a objekty s nebezpečnými látkami Zdroje emisí – tuhé látky (TL) Zdroje emisí – SO2 Zdroje emisí – NOx Zdroje emisí – CO Zdroje emisí – VOC Zdroje emisí – NH3 Liniové zdroje emisí Brownfields Národní park, Chráněné krajinné oblasti Přírodní parky Maloplošná zvláště chráněná území Lokality Natura 2000 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Územní systém ekologické stability Biosférické rezervace a plochy Ramsarské úmluvy Klimatické regiony Bioregiony a biochory Významné krajinné prvky – registrované

P.4.e P.4.f P.4.g P.4.h P.4.i P.4.j

Kapitola: Jmenný výčet kartogramů

číslo

JMENNÝ VÝČET KARTOGRAMŮ

horninové prostředí a geologie

6.1.

187

S.8

veřejná dopravní a technická infrastruktura

P.4.k P.4.l P.4.m P.5.a P.5.b P.5.c P.5.d P.5.e P.5.f P.5.g E.6.a E.6.b E.6.c E.6.d E.6.e E.6.f E.6.g E.6.h E.6.i E.6.j E.6.k E.6.l E.6.m E.6.n E.6.o E.7.a E.7.b E.7.c E.7.d E.7.e E.7.f E.7.g E.7.h S.8.a S.8.b S.8.c S.8.d S.8.e-1 S.8.e-2 S.8.f S.8.g S.8.h S.8.i-1 S.8.i-2 S.8.j S.8.k S.8.l S.8.m S.8.n S.8.o S.8.p S.8.q S.8.r

Koeficient ekologické stability Krajinný ráz Krajinné typy Podíl tříd ochrany ZPF z výměry katastru (I. a II. třída) Podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Ekologické hospodaření + nepříznivé zemědělské oblasti Podíl lesních ploch Kategorizace lesů Přírodní lesní oblasti Stupeň přirozenosti lesních porostů Stav silniční sítě Stav železniční sítě Letiště Vodní cesta Hraniční přechody Podíl obyvatel zásobovaných plynem Podíl obyvatel napojených na vodovod Podíl obyvatel napojených na kanalizaci Plynovody Elektrizační síť Vodovodní síť Kanalizační síť Čistírny odpadních vod Intenzity dopravy Páteřní dopravní silniční síť Ekonomicky aktivní osoby Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní Míra nezaměstnanosti Podíl zastavěných a ostatních ploch Vyjížďka za prací nebo do škol Dojížďka za prací nebo do škol Pracovištní centra Školy a vyjížďka do škol Administrativní členění kraje Sídelní struktura Hustota obyvatel na km2 Demografický vývoj Přírůstek – přirozený Přírůstek – celkový Saldo migrace Podíl počtu obyvatel ve věku do 14 let Podíl počtu obyvatel ve věku nad 65 let Struktura vzdělanosti – nejvýše základní vzdělání Struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zájmů Sebevraždy Náboženské vyznání Národnostní menšiny Potraty Děti narozené mimo manželství Průměrná měsíční mzda Hrubý domácí produkt Výbory pro národnostní menšiny

A. PODKLADY

Kapitola: Jmenný výčet kartogramů

E.7

hospodářské podmínky

E.6

sociodemografické podmínky

P.5

ZPF, PUPFL


188

bydlení


rekreace

S.9

Vyhodnocení územních podmínek

O.11

ochrana ostatních hodnot v území

S.10

V

6.2.

A. PODKLADY

S.8.s S.8.t S.9.a S.9.b S.9.c S.9.d S.9.e S.9.f S.9.g S.10.a S.10.b-1 S.10.b-2 S.10.b-3 S.10.b-4 S.10.b-5 S.10.c S.10.d S.10.e S.10.f S.10.g S.10.h S.10.i S.10.j S.10.k S.10.l O.11.a O.11.b O.11.c O.11.d O.11.e O.11.f

Sociálně vyloučené lokality Stabilita pobytu obyvatelstva Dokončené byty Dokončené rodinné domy Dokončené bytové domy Trvale obydlené byty Neobydlené byty Obvyklé nájemné Základní údaje o bytových a censových domácnostech Obecný cestovní ruch – atraktivity Jč. kraje, informační centra Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – hotely Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – penziony Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ubytovny Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – kempy Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ostatní zařízení Neobydlené byty sloužící k rekreaci Lázeňská místa – léčebny Cyklotrasy nadmístního významu Obce s lanovou dráhou Rekreační oblasti letního cestovního ruchu Rekreační oblasti zimního cestovního ruchu Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu Rekreace u vody a vodní turistika Oblasti golfu a minigolfu Hipostezky Památková péče – zóny vesnické a městské Památková péče – krajinné zóny Památková péče – rezervace vesnické a městské Památková péče – bodové památky (NKP, UNESCO) Území s archeologickými nálezy Válečné hroby

V.ob.2010

Vyváženost vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území dle hodnocení v ÚAP obcí

V.kr.2011

Vyváženost vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území dle hodnocení v ÚAP kraje

PŘÍLOHY

Kapitola: Přílohy

Kartogramy jsou svázány samostatně v publikaci formátu A3.

189


A. PODKLADY

TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY ................................................................................................................................... 6 TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................................. 17 TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ................................................................. 18 TABULKA 4 - DOBÝVACÍ PROSTORY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ................................................................................................................ 18 TABULKA 5 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH CHLÚ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .............................................................................................................. 19 TABULKA 6 - CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE2010 .............................................................................................. 19 TABULKA 7 - PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010............................................................................................................... 20 TABULKA 8 - SESUVNÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ......................................................................................................................... 20 TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍCH PLOCH NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................................ 22 TABULKA 10 - CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 .................................. 22 TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010.................................................................................................... 22 TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ....................................................................... 25 TABULKA 13 - VÝMĚRA ORNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................... 27 TABULKA 14: PODÍL ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008 (V % ÚZEMÍ)............................................ 28 TABULKA 15 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU O3 [MAX. DENNÍ 8H KLOUZAVÝ PRŮMĚR (> 120 µG.M-3)] PRO OCHRANU ZDRAVÍ V RÁMCI ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU V ROCE 2008 .................................................................................................................................... 30 TABULKA 16 - PŘEKROČENÍ IMIS. LIMITU (NOX) A CÍLOVÉHO IMIS. LIMITU (AOT40) PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE V NP A CHKO 30 TABULKA 17 - EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 ............................................................. 30 TABULKA 18 - PRODUKCE ODPADU (KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 .................................................. 31 TABULKA 19 - PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 ............................................................................ 31 TABULKA 20 - PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU A MÍRA SEPARACE V RÁMCI ORP V ROCE 2009.............................................................................. 32 TABULKA 21 - PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 .................................................................................... 33 TABULKA 22 - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ................................................................................ 34 TABULKA 23 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 .................................................................................. 35 TABULKA 24 - VÝSKYT LOKALIT S RADONOVÝM RIZIKEM V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ..................................................................................................... 35 TABULKA 25 - ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .................................................................................................. 37 TABULKA 26 - HODNOTY KES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V INTERVALU LET 2001 - 2005 - 2010 ......................................................................... 39 TABULKA 27 - PLOCHY REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................ 41 TABULKA 28 – STAV KRAJINNÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN V JIHOČESKÉM KRAJI .................................................................................................................... 42 TABULKA 29 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ............................................................................................... 43 TABULKA 30 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 2009 ....................................................................... 44 TABULKA 31 - VÝMĚRA OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY DLE LPIS V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006, 2007, 2011.................................................. 45 TABULKA 32 - VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE .................................................................................. 46 TABULKA 33 - LESNATOST V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE .............................................................................................................................. 47 TABULKA 34 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009............................................................................................................ 47 TABULKA 35 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH ............................................................................................................................ 48 TABULKA 36 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 10, 21A, 21B, 31A, 31B, 31C V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ..... 48 TABULKA 37 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 32A - 32H) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ..................................... 49 TABULKA 38 - PROCENTUÁLNÍ PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESA NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ...................................... 49 TABULKA 39 - HUSTOTA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJEV ROCE 2011(ANALÝZA GIS) ................... 53 TABULKA 40 - HUSTOTA SILNIC II. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011(ANALÝZA GIS)......................................................................... 53 TABULKA 41 - HUSTOTA CELOSTÁTNÍCH ŽELEZNIC V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008 ..................................................................................... 55 TABULKA 42 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................................................ 57 TABULKA 43 - POČET CIVILNÍCH LETIŠŤ, SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 EVIDOVANÝCH DLE MD ČR A ÚCL .......... 57 TABULKA 44 - POČET BÝVALÝCH VOJENSKÝCH LETIŠŤ, POTENCIONÁLNÍCH SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 .............. 58 TABULKA 45 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA VODOVOD V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001) .............................................................................. 60 TABULKA 46 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA KANALIZACI V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB2001) ............................................................................ 60 TABULKA 47 - KANALIZACE S NAPOJENÍM NA ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 .............................................................. 61 TABULKA 48 - PLYNOFIKACE OBCÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .............................................................................................................................. 62 TABULKA 49 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR (2009) ........................................................................................................................................ 66 TABULKA 50 - VELIKOSTNÍ SKUPINY OBCÍ PODLE KRAJŮ V ČR V ROCE 2009 .................................................................................................................... 67 TABULKA 51 - POPULAČNÍ PODÍLY VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ OBCÍ V KRAJÍCH ČR DANÉ VELIKOSTNÍ KATEGORIE V ROCE 2009 .............................. 67 TABULKA 52 - PROCES URBANIZACE V JIHOČESKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR V LETECH 1971 - 2009 ....................................................................... 68 TABULKA 53 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ORP (2009) ..................................................................................................................................... 68

Kapitola: Seznam tabulek

SEZNAM TABULEK

190


A. PODKLADY

Kapitola: Seznam tabulek

TABULKA 54 - VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY ............................................................................................................................................... 69 TABULKA 55 - MEZIROČNÍ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY VE VÝZNAMNÝCH MĚSTECH............................................................................................... 69 TABULKA 56 - ZAHÁJENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010 ............................................................................................................................ 83 TABULKA 57 - DOKONČENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010 ........................................................................................................................ 83 TABULKA 58 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2000 - 2009 ................................................................ 84 TABULKA 59 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU STAVBY V ORP V ROCE 2009 ............................................................................................................... 86 TABULKA 60 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006 -2009 .......................................................................................... 87 TABULKA 61 - STRUKTURA STÁŘÍ DOMŮ V ČR (SLDB 2001) ........................................................................................................................................... 88 TABULKA 62 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY V ORP (SLDB 2001) .................................. 88 TABULKA 63 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001)..................................................................................................................................... 90 TABULKA 64 - OBYDLENOST BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (SLDB 2001) .............................................................................................................. 91 TABULKA 65 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI ..................................................... 93 TABULKA 66 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ PODLE CÍLOVÉ DESTINACE V ROCE 2009 ......................................................................................... 94 TABULKA 67 - VÝKONY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU PODLE KRAJŮ V ROCE 2009 ...................................................... 95 TABULKA 68: KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 .......................................... 95 TABULKA 69 - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE A PODLE OKRESŮ V JIHOČESKÉM KRAJI ZA ROK 2009 ...................................... 96 TABULKA 70 - PŘEHLED KAPACIT HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005 ........ 97 TABULKA 71 - KONFERENCE V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2009 .................................................................. 98 TABULKA 72 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2009 ............................................ 99 TABULKA 73 - DÉLKY CYKLOTRAS A HIPOSTEZEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010.......................................................................................101 TABULKA 74 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2000 - 2010.................................................103 TABULKA 75 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 ...........................................................................105 TABULKA 76 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČESKÉ REPUBLICE, ČR=100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 ..................................106 TABULKA 77 - HDP NA 1 OBYVATELE (KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 ............................................................................106 TABULKA 78 - PODÍL ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 ......................................................................................... 108 TABULKA 79 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 ............................................108 TABULKA 80 - STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBYVATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2001)...................111 TABULKA 81 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2009 .......................................................................................... 112 TABULKA 82 - POČET ŠKOL NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 .......................................................................................112 TABULKA 83 – STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2008 ............................................................... 114 TABULKA 84 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2010 ...........................................115 TABULKA 85 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005 - 2010 .............................. 115 TABULKA 86 - DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2006 - 2010 ............................. 116 TABULKA 87 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 ........................................................... 117 TABULKA 88 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 ............................................................................................................119 TABULKA 89 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ NA 1 OBYVATELE V ROCE 2009 .......................................................... 119 TABULKA 90 – DENNÍ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001) ....................................................................................120 TABULKA 91 – DENNÍ VYJÍŽĎKA Z ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001) ...............................................120 TABULKA 92 – DENNÍ DOJÍŽĎKA DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001).............................................121 TABULKA 93 - ÚZEMNÍ PLÁNY A JEJICH STAV V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2007, 2009 .............................................................................124 TABULKA 94 - TABULKA INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY .................................................................................................................125 TABULKA 95 - VÝSLEDNÉ ZAŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍDELNÍSTRUKTURY ................................................................................................................126 TABULKA 96 - NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DLE JEDNOTLIVÝCH SUBSYSTÉMŮ ....................................................127 TABULKA 97 – NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................. 128 TABULKA 98 - ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................................................ 129 TABULKA 99 - KATEGORIE ZAŘAZENÍ OBCÍ DLE VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .....................................................................................160 TABULKA 100 - VÝČET INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ........................................................................................ 160

191


A. PODKLADY

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR............................................................................................................................................................................... 9 OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI ................................................................................................................................................................ 11 OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE ...................................................................................................................................................... 16 OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ........................................................................................................... 17 OBRÁZEK 5 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2001 - 2002 .............................................................................. 24 OBRÁZEK 6 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2008 .............................................................................. 24 OBRÁZEK 7 - VYMEZENÍ OBLASTÍ S INDIKACÍ PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V JČ. KRAJI V R. 2009 ..................................................................................................................................................................................................................................................... 29 OBRÁZEK 8 - LOKALITY S RADONOVÝM RIZIKEM V JIHOČESKÉM KRAJI ................................................................................................................................ 36 OBRÁZEK 9 - ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .......................................................................................... 38 OBRÁZEK 10 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JIHOČESKÉM KRAJI ...................................................................................................................................... 42 OBRÁZEK 11 - PÚR ČR 2008 – TRANSEVROPSKÉ MULTIMODÁLNÍ KORIDORY (TEMMK)........................................................................................... 50 OBRÁZEK 12 - PÚR ČR 2008 - DOPRAVA SILNIČNÍ ............................................................................................................................................................ 52 OBRÁZEK 13 - PÚR ČR 2008 - DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ ....................................................................................................................................................... 54 OBRÁZEK 14 - PÚR ČR 2008 - DOPRAVA VODNÍ A LETECKÁ ............................................................................................................................................. 56 OBRÁZEK 15 - PÚR ČR 2008 - PLYNÁRENSTVÍ .................................................................................................................................................................. 62 OBRÁZEK 16 - PÚR ČR 2008 - ELEKTROENERGETIKA ....................................................................................................................................................... 63 OBRÁZEK 17 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V LETECH 2000 - 2009.................................................................................................... 84 OBRÁZEK 18 - VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009.............................................................................................................................. 85 OBRÁZEK 19 - VÝSTAVBA BYTOVÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009 ................................................................................................................................ 85 OBRÁZEK 20 - PRACOVIŠTNÍ CENTRA A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 ............................................................ 122 OBRÁZEK 21 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP..........................................................................................................................................................................122

GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE S PŘEKROČENÝM CÍLOVÝM IMISNÍM LIMITEM (TV) V LETECH 2006 -2009 (% ÚZEMÍ) ..................... 29 GRAF 2 - PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK) V LETECH 2004 - 2009 ........ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010.......................................................................... 38 GRAF 4 - KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009...................................................................................................................... 40 GRAF 5 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009...................................................................................................................... 47 GRAF 6 - PODÍL KRAJŮ NA ROZLOZE ČR (2009) ................................................................................................................................................................... 65 GRAF 7 - PODÍL KRAJŮ NA POČTU OBYVATEL V ČR (2009) ................................................................................................................................................. 65 GRAF 8 - HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2 V KRAJÍCH ČR ....................................................................................................................................................... 65 GRAF 9 - HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI .................................................................................................................................. 70 GRAF 10 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 2001 ......................................................................................................................... 70 GRAF 11 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH.......................................................................................................................... 71 GRAF 12 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ ŽEN V POČTU OBYVATEL V ORP .......................................................................................................................... 72 GRAF 13 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 ..................................................................................................................................... 72 GRAF 14 - VÝVOJ HUSTOTY OBYVATELSTVA JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993 ............................................................................................................ 73 GRAF 15 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V ORP V ROCE 2009 ................................................................................................................................................. 73 GRAF 16 - ZMĚNY POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2010 ...................................................................................................................................... 74 GRAF 17 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACE V JIHOČESKÉM KRAJI V ČASOVÉ ŘADĚ 1992-2010................................................. 74 GRAF 18 - CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATELSTVA V ORP V LETECH 2006, 2008 A 2009 .............................................................................................. 75 GRAF 19 - MEZIROČNÍ ZMĚNY POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2010...................................................................................... 75 GRAF 20 - DLOUHODOBÝ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1995 - 2009 ....................................................... 76 GRAF 21 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 ................................................................................................................................... 77 GRAF 22 - VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993 .................................................................................................. 77 GRAF 23 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIORŮ V JIHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993 .................................................................................................. 78 GRAF 24 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 .......................................................................................................................................... 78 GRAF 25 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 .................................................................................................................. 79 GRAF 26 - INDEX STÁŘÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2001, 2009 ................................................................................................................... 79 GRAF 27 - PODÍL VYSOKOŠKOLSKY A STŘEDOŠKOLSKY VZDĚLANÉHO OBYVATELSTVA NAD 15 LET V JEDDNOTLIVÝCH ORP ...................................... 80 GRAF 28 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ ..................................................................................................................................................... 81 GRAF 29 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2009 ............................................................................................... 84

Kapitola: Seznam obrázků

SEZNAM GRAFŮ

192


A. PODKLADY

Kapitola: Seznam grafů

GRAF 30 - VÝSTAVBA BYTŮ V ORP V LETECH 2007, 2008 A 2009................................................................................................................................. 85 GRAF 31 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009...................................................................... 86 GRAF 32 – MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006, 2009................................................................................................. 87 GRAF 33 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY DOMU (SLDB 2001) .......................................... 89 GRAF 34 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001) .............................................................................................................................. 90 GRAF 35 - OBYDLENOST BYTŮ V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001) .............................................................................................................................. 91 GRAF 36 – PRŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA OSOBU V TOB V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001) .............................................................................. 92 GRAF 37 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010 ............................................... 94 GRAF 38 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE VYBRANÝCH ZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010 ..... 96 GRAF 39 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ................................................................... 97 GRAF 40 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 ...............................................100 GRAF 41 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2000-2010........................................................ 103 GRAF 42 - REGIONÁLNÍ HDP V ROCE 2009 (MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY) ............................................................................................................................. 105 GRAF 43 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČR, ČR = 100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 .................................................................106 GRAF 44 - HDP NA1 OBYVATELE (KČ, BĚŽNÉ CENY) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 -2009 .........................................................................107 GRAF 45 – VÝVOJ TVORBY HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 - 2008.....................................................................107 GRAF 46 - VÝVOJ PODÍLŮ ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 ...................................................109 GRAF 47 - ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 (ČR = 100 %) ...........................................110 GRAF 48 - VÝVOJ ČISTÉHO DISPONIBILNÍHO DŮCHODU DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 .................110 GRAF 49 – STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM NA OBYVATELSTVU NAD 15 LET (SLDB 2001) ..................................111 GRAF 50 – PODÍL PRŮMĚRNÉHO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V KRAJÍCH V ROCE 2009 ...............................................................................113 GRAF 51 – PRŮMĚRNÝ EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ (TIS. FYZICKÝCH OSOB) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2002 - 2008 .......................... 113 GRAF 52 - PODÍL POČTU ZAMĚSTNANCŮ DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 ......................................................................................... 113 GRAF 53 - MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI Z DOSAŽITELNÝCH V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE 2008-2009-2010 .................................115 GRAF 54 - POČET UCHAZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .....................................................................116 GRAF 55 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY DLE RES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 .................................................117 GRAF 56 - POROVNÁNÍ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VYJÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNIK V ORP JČ. KRAJE V ROCE 2009 ..118 GRAF 57 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 (RES) .......118 GRAF 58 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 3. 2010 ............................................................................................................................................................................124

193


A. PODKLADY

AOPK ČR BaP BRKO CLRTAP CR ČOV ČR ČSÚ D DMG ÚAP DMK DP EU EVL HMP CENIA CHKO CHLÚ CISOP CISORP CISPOU ČGS-GEOFOND ČÚZK ČVUT GIS CHOPAV ISOH JČK JE JMK KES KHK KPZ KROK KÚ JČK KVK LAPV LBK LPIS MD ČR MMR ČR MOS/MIS MSK MT MVÚ MZCHÚ MŽP ČR NATURA 2000 NP

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Benzoapyren Biologicky rozložitelný komunální odpad Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution (Koncepce o dálkovém znečišťování ovzduší) Cestovní ruch Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dálnice Datový model společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Dálkové migrační koridory Dobývací prostor Evropská unie Evropsky významná lokalita Hlavní město Praha Česká informační agentura životního prostředí Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Číselníky obcí s rozšířenou působností oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Číselníky správních obvodů hl. m. Prahy oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Česká geologická služba - Geofond Český úřad zeměměřický a katastrální České vysoké učení technické v Praze Geografický informační systém Chráněná oblast přirozené akumulace vod Informačního systému odpadového hospodářství oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Jihočeský kraj Jaderná elektrárna Jihomoravský kraj Koeficient ekologické stability Královéhradecký kraj Krajinná památková zóna Databáze údajů o krajích a okresech Krajský úřad Jihočeského kraje Karlovarský kraj Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z připravovaného generelu Mze, dříve Směrný vodohospodářský plán) Liberecký kraj Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Databáze údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému Moravskoslezský kraj Migrační trasy Migračně významná území Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí ČR Soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie Národní park

Kapitola: Seznam zkratek

SEZNAM ZKRATEK

194

NPP NPR NPÚ NUTS 2

OLK ORP OZKO PBK PLO PM10 PO POH JČK POPD POÚ PP PR PRK PRVKUC PUPFL PÚR 2008 PZK R RES RURÚ SČK SI SII SIII SLDB SoNorA Superstrategie

SWOT analýza tis. TTP TZL ULK ÚAP ÚAP KIT ÚAP kraje ÚAP obcí ÚCL ÚP ÚPD ÚP VÚC ÚS ÚSES ÚZOP VaV VFR VLC VOC VÚ VVTL VYS

A. PODKLADY

Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Národní památkový ústav Region soudržnosti Jihozápad. Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics Olomoucký kraj Obec s rozšířenou působností (obec 3. typu) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pardubický kraj Přírodní lesní oblasti Particulate matter (prachové částice o velikosti menší než 10 mikrometrů) Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Plán otvírky, přípravy a dobývání Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. typu) Přírodní památka Přírodní rezervace Program rozvoje kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Pozemky určení k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 20. července 2009 usnesením č. 929 Plzeňský kraj Rychlostní silnice Registr ekonomických subjektů Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeský kraj Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů South-North Axis Dokument Ministerstva dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“, verze 03/2011 pro meziresortní připomínkování Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb tisíc Trvalé travní porosty Tuhé znečišťující látky Ústecký kraj Územně analytické podklady Aplikace umožňující přístup k datům ÚAP prostřednictvím webového rozhraní Územně analytické podklady kraje Územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností Úřad pro civilní letectví Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní studie Územní systém ekologické stability Území zvýšené ochrany přírody Výzkum a vývoj Visual flight rules (pravidla letu za viditelnosti) Veřejné logistické centrum Volaite Organic Compounds (těkavé organické sloučeniny) Vojenský újezd Velmi vysokotlaký Kraj Vysočina

Kapitola: Seznam zkratek


195


VZCHÚ ZCHÚ ZLK ZPF ZÚR JČK

A. PODKLADY

Velkoplošná zvláště chráněná území Zvláště chráněná území Zlínský kraj Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2008, Ekotoxa, spol. s r. o. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2009, ČSÚ Český statistický úřad, zejména http://www.czso.cz, http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp, http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/home Statistické ročenky Jihočeského kraje 2010 a starší Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013 Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji, včetně změn (poslední změna č.4 z roku 2010) Politika územního rozvoje ČR, 2008 Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

… bude ještě doplněno

196

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

Recommend Documents