ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

460 01 Liberec 4, U Domoviny 491/1, tel: 485 107 757 - 9, fax: 485 104 715, e-mail: [email protected]

Akce :

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE Rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel :

Krajský úřad Libereckého kraje

Zpracovatel :

SAUL s.r.o.

Hlavní projektant :

Ing. arch. Vladislav Hron

Projektanti :

Ing. arch. Vladislav Hron Ing. Oldřich Lubojacký RNDr. Václav Poštolka, Ph.D. RNDr. Zdeněk Kadlas Ing. Jan Hromek Ing. Ladislav Křenek Ing. Josef Kobrle Ing. Vladimír Janečka Ing. Jana Kubinová Ing. Lucie Ježková Ing. Zuzana Toniková Ing. Hana Koryntová Mgr. Pavel Bauer Mgr. Jiří Šmída, Ph.D. Ing. arch. Zdeněk Bičík

Zakázkové číslo zpracovatele: Zakázkové číslo objednatele:

021/2007 OLP/1623/2007

zpracováno: datová základna:

únor 2008 březen 2007

1

www.saul.eu

Obsah

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI SVAZEK II. Kapitola

Strana

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. 2.

3 5

A

Širší vztahy řešeného území Rozbor udržitelného rozvoje území v členění podle třech pilířů udržitelného rozvoje území Pilíř hospodářský

A.1 A.2 A.3 A.4

Hospodářská základna Veřejná ekonomika Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura - vodní hospodářství, energetika, spoje, telekomunikace

5 16 17 23

B

Pilíř soudržnosti společenství obyvatel

31

B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10

Obyvatelstvo Vzdělávání Zdravotnictví Sociální péče Kultura a památková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh práce Bezpečnost Struktura osídlení, regionalizace

31 34 36 37 38 40 41 43 45 48

C

Pilíř environmentální

53

C.1 C.2 C.3 C.4 C.5

Geologie Hydrologie a klimatologie Půdní fond Zatížení životního prostředí Ochrana přírody a krajiny

53 55 57 60 68

Souhrnná SWOT analýza dle pilířů udržitelného rozvoje

71

Pilíř hospodářský Pilíř soudržnosti společenství obyvatel Pilíř environmentální

71 73 75

Vyhodnocení vyváženosti vztahu třech pilířů udržitelného rozvoje Vyhodnocení potenciálních střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území, ÚSES Seznam problémů k řešení v ÚPD kraje Seznam použitých zkratek, vysvětlivky

77 95 105 115

Seznam použitých zkratek Vysvětlivky

115 117

Tabulkové přílohy

119

3. 3.1 3.2 3.3

4. 5. 6. 7. 7.1 7.2

8.

5

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI Číslo 4

Název výkresu Problémový výkres

Měřítko 1 : 100000

2

Rozbor udržitelného rozvoje území

Širší vztahy

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Liberecký kraj má výhodnou polohu vůči hlavním evropským dopravním koridorům i vůči hlavnímu rozvojovému prostoru naší republiky. Nevýhodou je absence kvalitního připojení na evropské koridory. Spojení po železnici je zastaralé, nekvalitní. Přírodní vazby probíhají do sousedních krajů a regionů a přispívají k rozmanitosti kraje. Specifikou kraje je vysoký podíl území zařazených do zvláštní ochrany přírody. Perspektivním odvětvím se pro kraj stává zejména cestovní ruch; je však třeba výrazně zkvalitnit nabídku služeb pro atraktivní a ekonomicky zajímavou klientelu ze zemí Evropské Unie a marketingově „vyprofilovat“ nové, méně exponované lokality (některá střediska cestovního ruchu v Krkonoších a Jizerských horách jsou v sezóně na hranici únosnosti). Důležitou součástí marketingové strategie kraje je mj. zařazení skalních měst Českého ráje mezi geoparky UNESCO (statut získal v r. 2005). Z hlediska mezinárodní (přeshraniční) spolupráce se objevuje (zejména z německé strany) snaha o koordinaci v oblasti územního plánování s cílem (v delším časovém horizontu) společného pořizování i realizace přeshraničních územních plánů a rozvojových koncepcí. Kromě bezesporu významné oblasti dopravy (přeshraniční dopravní sítě) existuje intenzivní spolupráce v ekonomické oblasti (posílila po vstupu ČR a Polska do EU) a cestovním ruchu, ale např. i v oblasti preventivní protipovodňové ochrany.

1.1

SWOT ANALÝZA ŠIRŠÍ VZTAHY

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

dobrá geografická poloha mezi významnými centry osídlení (Praha, Drážďany, Vratislav) a v blízkosti velmi významných dopravních koridorů (BerlínPraha-Vídeň-Budapešť, Drážďany- ZhořelecVratislav), hranice s Německem a Polskem

nevyhovující parametry hlavních silničních tahů do sousedních krajů a přes hranice – velmi malá délka kapacitních silnic (rychlostní komunikace) absence kapacitních přeshraničních spojení pro silniční nákladní dopravu (chybí přímé spojení se SRN, přechod do Polska v Harrachově je nevhodný z hlediska zájmů ochrany životního prostředí) absence železničních koridorů a tratí vyšší kvality, špatné železniční spojení s vnitrozemím ČR a sousedními kraji

velmi dobré kapacitní silniční spojení libereckojablonecké aglomerace s Prahou velmi dobrý potenciál pro cestovní ruch (vysoká přírodní atraktivita, bohaté kulturně-historické dědictví, vybudovaná základní turistická infrastruktura) s významným „nasávacím“ efektem ze sousedních krajů i příhraničních oblastí SRN a Polska

výrazná orientace na automobilový průmysl s vysokou intenzitou vyjížďky za prací na Mladoboleslavsko (zejména z jižních částí kraje) s dopadem na stabilizaci populace v některých oblastech kraje (např. Ralsko…) přetíženost některých turisticky exponovaných lokalit s přeshraničními vazbami v důsledku tuzemského i zahraničního cestovního ruchu existence hospodářsky slabých, resp. „periferních“ oblastí sousedních států (SRN, Polsko) při hranici s Libereckým krajem

relativně dobrá propustnost hranic, především pro pohyb osob (dojížďka za prací, turistika) rozvinutá přeshraniční spolupráce v různých odvětvích na bázi Euroregionu Nisa-Nysa-Neisse existence strategických rozvojových dokumentů v příhraničních oblastech sousedních států; vůle ke spolupráci v oblasti koordinace územně-plánovací činnosti přes hranice, především v oblasti protipovodňové prevence a výstavby infrastruktury

neexistence aktuální územně-plánovací dokumentace v přilehlých oblastech sousedních krajů

3


Širší vztahy

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

dobudování kapacitního silničního spojení Liberec – trvalý růst intenzity silniční dopravy, zvýšení podílu Hrádek nad Nisou – (Porajów) – Zittau a napojení na tranzitní dopravy po dobudování rychlostní silnice německou dálniční síť (a transevropské koridory) R35 s negativním dopadem na životní prostředí prostřednictvím silnice B178 pokles atraktivity kraje jako destinace pro cestovní zajištění kvalitního rychlostního silničního spojení ruch z důvodu změny orientace návštěvníků na nové Liberec -Turnov-Jičín-Hradec Králové s napojením formy CR, nedostatečná propagace vhodných forem na Moravu (R 35) CR nedostatečné využití financí z programů evropských zajištění kvalitního silničního spojení Liberec - Nový fondů z důvodu administrativní složitosti a Bor - Ústí nad Labem (I/13) nedostatečné zkušenosti žadatelů riziko hospodářské recese v ČR i okolních zemích, zlepšení kvality a propustnosti hlavních železničních pokles koupěschopné poptávky (a odbytu) v odvětví tratí, vybudování „5. železničního koridoru“ Prahaautomobilového průmyslu s následným negativním Mladá Boleslav-Liberec dopadem na ekonomiku a zaměstnanost v Libereckém kraji rozvoj systému Regiotram NISA a tím i zlepšení nejbližší hlavní navržené přeshraniční spojení ČR s přepravy osob v rámci Trojzemí (příhraniční region Polskem prochází mimo Liberecký kraj (Královec – Nisa) Lubawka) plné zapojení do Schengenské spolupráce – další rozvoj přeshraničních vazeb s Německem a nejbližší hlavní přeshraniční spojení ČR se SRN Polskem, úplné uvolnění pohybu osob a zboží, prochází mimo Liberecký kraj (Praha – Dresden) postupná změna charakteru „periferních“ oblastí v důsledku otevření hranic rozvoj spolupráce v rámci NUTS II Severovýchod a porušení integrity Libereckého kraje odloučením se Středočeským a Ústeckým krajem špatně dostupných okrajových částí území využití programů EU (včetně mezinárodní a meziregionální spolupráce) pro zvýšení konkurenceschopnosti kraje a zlepšení kvality života jeho obyvatel zpracování společných přeshraničních územních plánů a koncepcí, rozvoj přeshraniční spolupráce

1.2

PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

Problémy k řešení v ZÚR LK z hlediska širších vztahů jsou zohledněny u dílčích tématických okruhů (viz kapitola 2). Půjde o eliminaci slabých stránek a využití příležitostí, které jsou uvedeny ve SWOT analýze. Řešit rozvojové osy v prostorové a organizační struktuře kraje: §

pro integraci kraje v republikových a středoevropských vazbách

§

posílení socioekonomických vazeb mezi rozvojovými oblastmi republikového a mezinárodního významu (PÚR,2006 - vazby OB7 Liberec s OB1 Praha, s OB6 Ústí nad Labem, s OB4 Hradec Králové)

§

posílení a koordinace mezinárodní spolupráce, zejména ve sféře cestovního ruchu

§

zkvalitnění dopravního propojení hlavních center kraje s hlavními centry osídlení sousedních krajů Královehradeckého, Ústeckého, Středočeského

§

zkvalitnění přeshraničních vazeb prostřednictvím dopravních souvislostech evropské dopravní sítě (multimodální koridory)

§

pro upevnění integrity kraje

§

zkvalitnění propojení hlavních center osídlení kraje ve smyslu vytváření předpokladů pro vyvážený udržitelný rozvoj území

4

koridorů

v širších


Pilíř hospodářský

2.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V ČLENĚNÍ PODLE TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ

A.1

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Zemědělství, lesnictví podíl ekologického a alternativního zemědělství (z celkové výměry ZPF)

6%

Poznámka: subjekty využívající zemědělský půdní fond netradičními způsoby vč. plošné kvantifikace (dle Krajské koncepce zemědělství je podíl ekologického zemědělství v LK 6 % z celkové výměry zemědělské půdy, tj. 10% z obhospodařované půdy, 29 podnikajících subjektů)

intenzita využívání TTP a zatravněné orné půdy živočišnou výrobou

13ksha-1

Poznámka: TTP - trvalé travní porosty, intenzita využívání TTP a zatravněné orné půdy živočišnou výrobou( tj. hustota skotu na 1 ha zemědělské půdy) je dle Krajské koncepce zemědělství v Libereckém kraji 13ks/1ha, průměr ČR činní 14 ks/1ha, tzn. v přepočtu všech druhů chovaných zvířat je stav v LK na 83 % ČR. V LK je nejnižší hustota skotu na 1 ha zemědělské půdy v ČR.

Ekonomická aktivita podle odvětví V Libereckém kraji zřetelně převládá zpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotou (průmysl celkem má 45,7% podíl na počtu zaměstnaných v LK) . Silná orientace průmyslu na některé sektory – automobilový a dopravní průmysl, sklářský a bižuterní průmysl – může z hlediska hospodářské stability nést určitá rizika související s možnými strukturálními problémy v daných odvětvích a poklesem poptávky po jejich výrobcích na domácích i světových trzích. Z tohoto důvodu je nutné vyvinout maximální úsilí k diverzifikaci odvětvové struktury podniků přicházejících do průmyslových zón. Dominance automobilového průmyslu může v případě odbytových potíží tohoto odvětví vyvolat rozsáhlou strukturální nezaměstnanost. Toto nebezpečí je reálné zejména v případě nenáročných montážních prací, které lze snadno přesunout do zemí s levnou pracovní silou. Podrobné údaje o subjektech podle ekonomických odvětví jsou v Podkladech pro RURÚ (tab. 2,3, a tabulkové přílohy tab.11). Rozvoj hospodářské základny kraje je podmiňován restrukturalizací, inovací a optimalizací výrob a technologií, vytvořením příznivého podnikatelského prostředí pro investory včetně přípravy ploch pro podnikatelské aktivity. Významnou částí bude i podpora malého a středního podnikatelského stavu, podpora vědy, výzkumu a vývoje jako faktoru růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti výroby. Hrubý domácí produkt (celkem/na 1 obyvatele / na 1 zaměstnance) HDP/obyvatele HDP/zaměstnance

232 303 Kč 601 605 Kč

Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2005 vykazoval 80,0 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky a 57,8 % hrubého domácího produktu na obyvatele Evropské unie jako celku. Liberecký kraj se podílel 3,3 % na celkovém HDP České republiky. LK patří mezi kraje s nižší ekonomickou úrovní.

5



ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ PRO EKONOMICKÉ AKTIVITY Ze zjištěných údajů vyplývá, že se pro investory na území Libereckého kraje nabízí dostatečná řada připravených průmyslových zón a rozvojových lokalit. V současné době některé průmyslové zóny v rámci Libereckého kraje (potenciální plochy) marně čekají (popř. i po zainvestování) několik let na investory a byly zde neefektivně vynaloženy nemalé finance z veřejných rozpočtů. S ohledem na velké množství těchto ploch, není příliš žádoucí vznik dalších nových průmyslových zón nadregionálního významu na území Libereckého kraje. V rámci udržitelného rozvoje území je vhodné se zaměřit zejména na naplnění již zainvestovaných ploch a nové funkční využití stávajících nevhodně užívaných průmyslových a výrobních ploch a areálů (brownfields) s cílem snižování negativních dopadů výroby na životní prostředí. Současně vytipovat lokality, ve kterých by vhodné doplnění chybějící nebo nedostatečné technické infrastruktury minimalizovalo negativní vlivy stávajících výrobních aktivit na okolí a iniciovalo rozvoj jednotlivých výrobních provozů umístěných v těchto lokalitách, podporovat regeneraci starých průmyslových areálů a zajistit doplňkové služby (vzdělávací systém, městská doprava apod.). Toto musí být provedeno na úrovni jednotlivých obcí. Zainvestování daného území je úlohou především soukromého kapitálu a investorů, kteří chtějí podnikat v dané lokalitě. Musí docházet i k podpoře investic do malého a středního podnikání, čímž bude zaručena diversifikace průmyslové základny. S ohledem na hospodářské problémy Frýdlantského výběžku (periferní poloha, vysoká nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělanosti, omezená dopravní dostupnost atd.) bude vhodné postupně snižovat či eliminovat tyto slabé stránky tohoto území (především zlepšení dopravní dostupnosti a zvýšení úrovně vzdělanosti) a podporovat rozvoj ploch pro ekonomické aktivity (průmyslovou výrobu) ve Frýdlantu. S ohledem na staré ekologické zátěže v bývalém vojenském prostoru Ralsko by zde měly být vytvářeny územně technické podmínky pro revitalizaci a nové využití bývalého vojenského letiště v Hradčanech, výrobních areálů po těžbě uranu aj. Ostatní potenciální rozvojové plochy pro výrobu v Libereckém kraji mají víceméně přirozené předpoklady pro své využití (převážná část má dobrou dopravní dostupnost, kvalifikovaná pracovní síla, vstřícný přístup obcí, levné pozemky). VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH A HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI, ROZVOJOVÉ OSY V PÚR ČR, 2006 jsou vymezeny a definovány rozvojové oblasti jako území, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje; rozvojové osy ve výrazné vazbě na významné dopravní cesty. Rozvojové oblasti a osy jsou v této národní úrovni vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). V rámci PÚR ČR, 2006 byla na území Libereckého kraje vymezena rozvojová oblast Liberec (OB7), která zahrnuje správní území ORP Liberec, ORP Jablonec nad Nisou, ORP Česká Lípa a ORP Tanvald se silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností republikového významu. Oblast je dopravně dobře dostupná a zároveň se zde nachází potenciální rozvojové území bývalého vojenského újezdu Ralsko, kde se projevují zvýšené požadavky na změny v území a nutnost odstranění starých ekologických zátěží. Dále na území Libereckého kraje je vymezena část rozvojové osy OS7 Praha - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR (na území LK v ORP Turnov) založená na existujícím silničním propojení R10 a R35. Úkolem ZÚR LK bude rozvojovou oblast OB7 a rozvojovou osu OS7 upřesnit v podrobnosti správních území jednotlivých obcí a podle potřeby vymezit další rozvojové oblasti a osy nadmístního významu nezbytné pro rozvoj území kraje s ohledem na vazby na okolní státy a kraje.

6



HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI Hospodářsky slabé oblasti byly vymezeny v roce 2004 v rámci Programu rozvoje Libereckého kraje 2004 – 2006. Program rozvoje Libereckého kraje byl v roce 2007 aktualizován pro období 2007-2013. Odbor hospodářského a regionálního rozvoje krajského úřadu Libereckého kraje, oddělení rozvojových koncepcí, zpracoval v červnu 2007 dokument s názvem Návrh aktualizace vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje. Při aktualizaci v roce 2007 bylo použito jiné metodiky (včetně výběru kritérií) oproti roku 2004 včetně jiného vymezení dílčích posuzovaných jednotek (2004 obec, 2007 generelové jednotky). Poznámka: generelové jednotky představují nejpodrobnější regionální členění území. Jejich centrem je obec, která má základní střediskové funkce (pošta, škola, zdravotní zařízeni, některé správní funkce – např. stavební a zejména matriční úřad) a k ní jsou přičleněny obce, které k ní mají základní spádovost. Na území Libereckého kraje je aktuálně vymezeno 61 generelových jednotek.

Hospodářsky slabé oblasti – stav v roce 2004 Tab.1 Hospodářsky slabé oblasti (2004) - jako základní územní jednotku byla stanovena obec Hospodářsky Obec slabá oblast Podralsko Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice, Zákupy Cvikovsko Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svojkov, Svor Frýdlantsko Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Pertoltice, Raspenava, Višňová HrádeckoBílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Křížany, Nová Ves, Rynoltice, Zdislava Chrastavsko Centrální Bělá, Benešov u Semil, Bradlecká Lhota, Bystrá nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Kruh, Semilsko Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Poniklá, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil, Slaná, Svojek, Syřenov Západní Blatce, Blíževedly, Dubá, Holany, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Českolipsko Kravaře, Luka, Nový Oldřichov, Provodín, Prysk, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Stružnice, Stvolínky, Tachov, Tuhaň, Volfartice, Vrchovany, Žandov, Ždírec Zdroj:OHRR KÚLK, 2004

Hospodářsky slabé oblasti – aktualizovaný stav červen 2007 Tab.2 Hospodářsky slabé oblasti (červen 2007) - jako zákl. územní jednotky byly stanoveny generelové jednotky Hospodářsky Generelová jednotka Obce slabá oblast Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Heřmanice, Frýdlant Horní Řasnice, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice Hejnice Bílý Potok, Hejnice, Lázně Libverda Frýdlantsko Nové Město pod Smrkem Jindřichovice p. S., Nové Město p. S. Raspenava Raspenava Višňová Černousy, Višňová Doksy Bezděz, Doksy, Luka, Okna, Skalka u Doks, Tachov, Ždírec Dubá Blatce, Dubá, Chlum, Tuhaň, Vrchovany Jihozápadní Kravaře Blíževedly, Kravaře, Stvolíky Českolipsko Zahrádky Holany, Jestřebí, Provodín, Zahrádky Žandov Horní Police, Žandov Roztoky u Jilemnice Kruh, Roztoky u Jilemnice, Svojek Jižní Bukovina u Č., Čistá u H., Horka u St. Paky, Levínská Olešnice, Jilemnicko Studenec Martinice v K., Studenec Mimoň Brniště, Mimoň, Noviny p. R., Pertoltice p. R., Velký Valtinov Ralsko Ralsko Mimoňsko Stráž pod Ralskem Dubnice, Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem Zákupy Bohatice, Velenice, Zákupy Český Dub Bílá,Cetenov,Český Dub,Hlavice,Proseč p. J.,Světlá p. J., Všelibice Jenišovice Frýdštejn, Jenišovice Křižany Křižany, Zdislava Podještědí Osečná Janův Důl, Osečná Čtveřín, Lažany, Paceřice, Radimovice, Sychrov, Vlastibořice, Sychrov Žďárek

7

Rozbor udržitelného rozvoje území Hospodářsky slabá oblast

Generelová jednotka

Obce

Jesenný

Bozkov, Jesenný, Roztoky u Semil Bradlecká Lhota, Lomnice nad Popelkou, Nová Ves nad Popelkou, Stružinec, Syřenov, Veselá Jestřabí v Krkonoších, Poniklá Holenice, Ktová, Rovensko p. T., Tatobity, Troskovice, Žernov Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Příkrý, Semily, Slaná, Záhoří Plavy, Velké Hamry, Zlatá Olešnice Roprachtice, Vysoké n. J. Držkov, Jílové u Držkova, Loužnice, Radčice, Vlastiboř, Zásada Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svor Jablonné v P., Janovice v P. Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Prysk Krompach, Mařenice Rynoltice

Lomnice nad Popelkou Semilsko


Poniklá Rovensko pod Troskami Semily

Velké Hamry Vysoké nad Jizerou Zásada Cvikov Jablonné v Podještědí Podluží Kamenický Šenov Krompach Rynoltice Zdroj:OHRR KÚLK, 2007

Na základě nové použité metodiky vychází přes 60 % území Libereckého kraje jako hospodářsky slabé. Zajištění hospodářského rozvoje území Pro zajištění hospodářského rozvoje je vhodné vytvářet územně technické podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit zejména ve střediscích osídlení (38 nesporných center osídlení v LK), která se tak mohou stát „motory“ rozvoje i pro své spádové okolí. V hospodářsky slabých oblastech je nutné podpořit nejen hospodářský rozvoj, ale i účinně řešit specifické problémy území. Periferní poloha, která je jednou z příčin hospodářské zaostalosti, některých částí Libereckého kraje bude řešena zlepšením dopravní dostupností. V území budou vytvářeny předpoklady pro takové aktivity, které budou zohledňovat přírodní a kulturní hodnoty území, využijí místní potenciál území, především lidské zdroje. CESTOVNÍ RUCH Základní přírodní a krajinné podmínky cestovního ruchu a rekreace Liberecký kraj je bohatý na atraktivní přírodní potenciál. Geomorfologicky rozmanité území je ze 40% pokryto lesy. Turisticky jsou nejpřitažlivější oblasti CHKO – Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko a Český ráj, Krkonošský národní park a dále 113 maloplošných zvláště chráněných území. Značně členitá a různorodá morfologie celého území vytváří optimální podmínky pro rozvoj řady forem cestovního ruchu s vhodnými terény pro sjezdové a běžecké lyžování, pěší i cykloturistiku a další formy aktivního pobytu v přírodě např. horolezectví, paragliding. Podmíněně využitelné jsou i části vodních toků – především Jizera. Pro letní pobytovou rekreaci je k dispozici několik rekreačních vodních ploch (Máchovo jezero, Hamr na Jezeře, Kristýna, přehrada v Jablonci nad Nisou, vodní plochy po těžbě písku v Příšovicích). Méně příznivé jsou na území kraje podmínky pro rozvoj tradičního lázeňství. Rozmanitost přírodních podmínek, klimatu a vývoje osídlení nabízí v rámci kraje velké množství příležitostí pro různé druhy rekreačních činností. Základní kulturně – historický potenciál Množství památek na území kraje jej řadí mezi nejvýznamnější v rámci ČR. Na jeho území se nachází celkem 8 národních kulturních památek (NKP), 15 městských památkových zón (MPZ), 8 vesnických památkových rezervací (VPR), 10 vesnických památkových zón (VPZ), 2 krajinné památkové zóny, 8 ochranných pásem nemovitých kulturních památek a v současné době je registrováno dalších 2 214 vyhlášených kulturních památek. Dále se také na území kraje nachází velké množství dalších historicky cenných památek lidové architektury, technických památek, sakrálních staveb, významná jsou archeologická naleziště především v Dolním Pojizeří. 8



V území působí řada muzeí a galerií, několik divadel, botanická a zoologická zahrada. K zajímavým stavbám patří horské rozhledny, které můžeme označit za jistou specifiku území. Vyskytují se hlavně v Jizerských horách. Hodnocení Z těchto důvodů je důležité v rámci podpory rozvoje celého kraje dostatečně využít možností, které trh cestovního ruchu nabízí. V souladu se Strategií rozvoje Libereckého kraje je žádoucí vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a získat image turisticky atraktivního kraje, s rostoucími ekonomickými, sociálními a kulturními přínosy cestovního ruchu s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Liberecký kraj má nadprůměrný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu daný jak přírodními podmínkami tak i nabídkou služeb CR. Vzhledem k charakteru území Libereckého kraje, kdy je velká část území legislativně chráněna různým stupněm ochrany, jsou územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu limitovány možnými střety ekonomických aktivit a jejich důsledků s těmito chráněnými územími. Je nezbytné zachovat kvalitu životního prostředí v regionu, bez které by atraktivita a možnosti rozvoje nebyly možné. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím V Libereckém kraji je řada lokalit využitelná celoročně, letní sezóna převažuje v oblasti Českého ráje a Máchova kraje. Horské oblasti - Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory jsou doménou především zimních pobytů, ale jsou využívány celosezónně. Z hlediska druhů cestovního ruchu je nabídka velice široká pro formy aktivní, poznávací i pobytové klidové. S ohledem na velký potenciál a různorodost přírodních a kulturních hodnot území, renomé tradičních turistických regionů, příhraniční polohu s navazujícími dalšími rekreačními prostory v SRN i Polsku, lze označit téměř celé území Libereckého kraje za oblast vhodnou pro rekreační využití. lázeňská místa a areály Lázně Libverda Lázně Kundratice ZÁKLADNÍ A DOPLŇKOVÁ INFRASTRUKTURA CR Z hlediska nabídky základních služeb cestovního ruchu tj. ubytování a stravování patří mezi nejpočetněji vybavené regiony. Významný je z hlediska celostátního průměru počet lůžkové kapacity – celkem 40 510 lůžek (zdroj ČSÚ 31.12.2005) a patří v jejich počtu na 4 místo v rámci celé ČR za Prahou, Jihočeským a Královéhradeckým krajem. Počtem hromadných ubytovacích zařízení se Liberecký kraj řadí trvale na druhé až třetí místo v mezikrajském srovnání. Struktura ubytovacích zařízení odpovídá celostátnímu průměru – převažují penziony. Kvalita vybavení a úrovně služeb se neliší od současného celorepublikového průměru. Převažují ubytovací zařízení s nižším standardem služeb. Je málo kvalitních ubytovací zařízení pro náročnější zahraniční klientelu a zařízení typu hostelů pro méně náročnou klientelu především mladých lidí – batůžkářů. Využití pokojů (pensiony) se pohybuje na úrovni cca 30%. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Kapacita a kategorie hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) Tab.3 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení v LK Kategorie Počet objektů 6 Hotely**** Hotely ostatní a penziony 502 Kempy 29 Turistické ubytovny a chaty 118 Ostatní 273 Celkem 928 Zdroj: Statistická ročenka LK 2006, ČSÚ-2006

9

Počet pokojů 562 7586 434 1957 2887 13426

Počet lůžek 1295 20725 1498 7546 9446 40510



Oproti roku 2003 (980 HUZ) došlo ke snížení počtu HUZ, využití se pohybuje kolem cca 30%. Mírný pokles počtu lůžek byl většinou ve prospěch nárůstu kvality ubytování (rekonstrukce ubytovacích kapacit, zvýšení standardu služeb). Ukazatel je rovněž vázán a indikuje stav/vývoj pilíře soudržnosti společenství obyvatel. Směrná návštěvnost – únosnost území Pro stanovení směrné návštěvnosti je hlavním faktorem celková denní návštěvnost zahrnující všechny uživatele území: trvale bydlící obyvatele, sezónní uživatele území (turisty ubytované v objektech hromadných ubytovacích zařízení a uživatele objektů individuální rekreace -OIR) a jednodenní návštěvníky. Vzhledem k nedostatku přesných dat o jednodenních návštěvnících v jednotlivých obcích je dalším významným ukazatelem, ze kterého lze zatížení území odvodit počet sezónních uživatelů území a jejich poměr k trvale bydlícím obyvatelům a hustota zatížení zastavěné části území. Územní rozložení návštěvnosti kraje je nerovnoměrné a soustřeďuje se především do nejatraktivnějších lokalit, kde počet sezónních uživatelů výrazně převažuje nad trvale bydlícími obyvateli. To je dáno vysokým počtem objektů individuální rekreace a hromadných ubytovacích zařízení. V atraktivních lokalitách převažuje funkce obytně-turisticko/rekreační oproti běžné obytně – pracovní funkcí. Jedná se o obce, kde počet sezónních uživatelů se pohybuje v poměru 1:2 až 1:9 ( především malá horská střediska CR) ve prospěch sezónních uživatelů. Vysoká je zde také hustota osob - ostatních uživatelů území na zastavěnou plochu (viz tabulkové přílohy a tab.4). Tyto lokality jsou zpravidla také významně zatěžovány jednodenní návštěvností a lze je zařadit do značně zatížených lokalit. Špičkové návštěvnosti jsou dosahovány v letní sezóně v obcích soustředěné rekreace u vody v Máchově kraji a skalních městech v Českém ráji. V zimním období je špičková návštěvnost v zimních střediscích cestovního ruchu v Jizerských horách a Krkonoších. Centra letní pobytové rekreace, zvláště především u vodních nádrží, jsou kapacitně limitována hygienickými předpisy. Jejich další rozvoj by se neměl ubírat výhradně cestou zvyšování kapacit ubytování, stravování, parkovacích míst atd., ale zvyšováním úrovně vybavenosti těchto středisek a poskytovaných služeb spojených s cestovním ruchem a rekreací. Tab.4 Zatížení území vybraných středisek CR v letním období Obec Celkový počet Z toho ostatní Trvale bydlící uživatelů území uživatelé území- uživatelé sezónní uživatelé Malá Skála 2662 1587 1075 Sloup v Čechách 1950 1249 701 Lázně Libverda 1180 724 456 Doksy 14393 9330 5063 Hamr na Jezeře 1089 750 339 Zdroj: výpočty z dat ČSÚ

Index Poměr ostatní/trvale bydlící 1,48 1,80 1,59 1,84 2,20

Zatížení zast. území ostatní uživatelé území os/ha 101,7 113,5 94,0 117,8 71,4

V zimním období je vysoké zatížení v lyžařských střediscích v Harrachově, Rokytnici nad Jizerou – Pasekách nad Jizerou, Vítkovicích – Benecku, Bedřichově - Janově nad Nisou, Albrechticích v Jizerských horách, na Ještědu. V uvedených lokalitách je špičková návštěvnost na mezi únosnosti a její překročení může trvale poškodit hodnoty těchto přírodně cenných území. Počet rekreačních uživatelů území je v řadě obcí několikanásobně vyšší než trvale bydlících a tyto obce plní především rekreačně-turistickou funkci.

10



Tab.5 Zatížení území vybraných středisek CR v zimním období Obec Celkový počet Z toho ostatní Trvale bydlící uživatelů území uživatelé území uživatelé Benecko Vítkovice Harachov Rokytnice n.J. Albrechtice v J.h Josefův Důl Bedřichov Janov n.N. Kořenov Zdroj:výpočty z dat ČSÚ

3657 2540 6815 10476 2234 4107 2639 4778 5404

2516 2148 5068 7088 1905 3117 2300 3635 4376

1141 392 1757 3388 329 990 239 1143 1028

Index Poměr ostatní/trvale bydlící 2,2 5,5 2,9 2,1 5,7 3,1 9,6 3,2 4,2

Zatížení zast. území ostatní uživatelé území os/ha 131,0 169,1 180,4 161,8 183,2 139,2 227,7 140,9 163,9

Z hlediska využití území cestovním ruchem lze rozdělit zatížení území na 3 kategorie dle formy využití území: Tab.6 Koeficient zatížení dle formy využití území CR Forma využití území CR Doporučený koeficient zatížení os/ha rekreačního území hromadná pobytová rekreace – intenzivní pobyt 1,6 – 2,5 cílená forma pobytu – aktivní pobyt 0,6 – 1,5 rozptýlená (individuální) forma pobytu – klidový pobyt 0,1 – 0,5 Zdroj: Program rozvoje CR LK, Garep,2002 Poznámka: CR- cestovní ruch Tab.7 Směrná návštěvnost oblastí CR Oblast Území Koeficient využitelné průměrný pro CR - ha os/ha České Středohoří 9 tis 1,2 Máchův kraj 37 tis. 1,6 Lužické hory a Ještědský hřbet 36 tis. 1,3 Frýdlantsko 23 tis. 1,1 Jizerské hory 38 tis. 2,0 Krkonoše a Podkrkonoší 32 tis. 2,0 Český ráj 20 tis. 1,8 Poznámka: * objem lůžkových kapacit - stanoveno cca Zdroj: Program rozvoje CR LK, Garep,2002

Směrná návštěvnost -počet návštěvníků 10,8 tis. 59,2 tis.

Pobytová složka celkem lůžek* 7 600 31 900

Doporučený objem lůžkových kapacit** 8 100 35 000

Pasantní složka 2 700 24 200

46,8 tis. 25,3 tis. 76 tis.

40 600 13 100 63 800

41 500 14 000 64 000

5 300 11 300 12 000

64 tis. 36 tis.

50 800 30 700

53 000 31 200

11 000 4 800

Z výše uvedené tabulky je patrno, že v Libereckém kraji jsou oblasti cestovního ruchu výrazně využívané pro hromadnou pobytovou rekreaci - zejména část území Krkonoš, Jizerských hor, Českého ráje (Hruboskalsko, Maloskalsko), kde bude nutno usměrňovat další zatížení území s ohledem na udržitelný rozvoj území.

11



A.1.1 SWOT ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

značná výměra (obecně i zvláště nejhodnotnějších) zemědělských a lesních pozemků umožňující funkčnost oboru. tradiční průmyslové činnosti založené na místních znalostech a tradicích

koncentrace ekonomických činností do center osídlení, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje

stabilní trh práce zavedené malé a střední podnikání stabilní postavení velkých podniků silný zpracovatelský průmysl existence funkčních průmyslových zón vysoký potenciál a atraktivita přírodních a kulturně historických hodnot území značný počet ubytovacích a stravovacích kapacit, poměrně dobrá nabídka doplňkových služeb CR ve městech a hlavních střediscích CR hustá síť značených turistických a cykloturistických tras a upravované lyžařské terény dobrá dopravní dostupnost z Prahy

silné zaměření na automobilový průmysl nízké ekonomické ohodnocení tradičních hospodářských odvětví malé využití alternativních a ekologických způsobů hospodaření územní absence a nedostatečnost živočišné výroby využívající TTP a zatravněnou ornou půdu nedostatečná územně technická připravenost ploch pro rozvoj průmyslové základny rozdrobená sídelní struktura – velký počet malých obcí a jejich částí (sídel) s nízkou ekonomickou stabilitou velký počet a rozsah nevyužívaných , zdevastovaných ploch (brownfields) postižených ekologickou zátěží a jejich obtížná revitalizace neadekvátní kvalita základních služeb a turistické infrastruktury nedostatek doprovodné infrastruktury mimo území větších měst a hlavních turistických center přetížení hlavních středisek CR

12



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

důsledné zavádění principu eko-efektivity vedoucí k energetickým a surovinovým úsporám

jednostranné zaměření klíčových ekonomických subjektů na automobilový průmysl strukturální problémy v tradičních odvětvích průmyslu (sklářství, bižuterie) na národní i mezinárodní úrovni neefektivní revitalizace a využití ploch brownfields s preferencí investic záměrů na "zelené louce" podpora investic do výrob s nízkou přidanou hodnotou práce útlum malého a středního podnikání v souvislosti s hospodářskou politikou státu

orientace na průmysl a služby s vyšší přidanou hodnotou rozvoj výzkumných a inovačních technologií se zaváděním do praxe rozvoj a zvýšení prestiže tradičních řemesel a drobného podnikání rozvoj "zeleného" podnikání a služeb

zlepšení připravenosti průmyslových zón a odliv zahraničního kapitálu územních podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit nové využití opuštěných areálů a objektů zastavení či zpomalení procesu restrukturalizace (brownfields) potenciálními investory zemědělství pokračující trend tlaku EU na strukturu a množství rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských zemědělských pěstovaných a chovaných komodit, subjektů měnící se podmínky pro fungování oboru podpora a propagace dobrovolných nástrojů rizika vzniku ztrát chovatelů užitkových zvířat při environmentální politiky pro podnikatelské subjekty výskytu epidemií a chorob rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na ekonomická nerentabilita provozování služeb CR – místní zemědělskou a lesnickou produkci zanikání zařízení a kapacit existence nevyužívaných a ladem ležících zemědělských pozemků pro nové i netradiční odliv zájmu turistů z důvodu málo kvalitních služeb způsoby zemědělského hospodaření intenzivní rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu zvyšování zájmu o domácí CR a vzrůstající zájem v nevhodných lokalitách negativně ovlivní životní podnikatelů o zkvalitnění služeb prostředí využití potenciálu venkovského prostoru pro měkkou-venkovskou turistiku v souladu se zásadami extrémní klimatické podmínky udržitelného rozvoje a tím odlehčit nejvíce zatížená území získávání prostředků na rozvoj CR z Evropských překročení únosnosti stávajících rekreačních a fondů turistických center nadměrnou návštěvností využití přírodního a kulturního potenciálu kraje pro špatná úroveň spolupráce subjektů působících rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu a v cestovním ruchu navazujících odvětví rozvoj přeshraniční spolupráce (Polsko, SRN) pořádání MS 2009 v klasickém lyžování a dalších mezinárodních akcí vzájemné propojení turistických oblastí a středisek cestovního ruchu odpovídající dopravou

A.1.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY Střety ekonomických aktivit existují nebo mohou vznikat zejména v souvislostech s ochranou přírodních a kulturních hodnot území, limity životního prostředí nebo technickou nezajištěností těchto aktivit. IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU Mimořádně kvalitní přírodní a kulturní hodnoty území Libereckého kraje s jeho vysokým sportovně rekreačním potenciálem jsou v řadě případů příčinou střetů značného přetlaku aktivit cestovního ruchu s kapacitami a limity využití území, zejména na úrovni ochrany přírody a krajiny. V Libereckém kraji lze vysledovat čtyři hlavní tradiční rekreační oblasti, kde jsou tyto střety nejmarkantnější – Západní Krkonoše, Český ráj, okolí Máchova jezera a okolí Liberce a Jablonce nad Nisou (Jizerské hory, Ještěd). 13



Západní Krkonoše § §

nejvyšší zátěž v souvislosti se středisky Rokytnice nad Jizerou – Harrachov lanová dráha z Rokytnice nad Jizerou na Lysou horu zasahuje do první zóny KRNAP ohrožení nejpřísněji chráněných přírodních hodnot zejména v období s nedostatečnou sněhovou pokrývkou a v letním období Jizerské hory - Ještědský hřbet

§ §

§

§ §

nejvyšší zátěž v souvislosti s volno časovými aktivitami cca 150 000 obyvatel přilehlé aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou hlavním problémem jsou střety rostoucího tlaku na využití již přetíženého území s ochranou přírody a krajiny CHKO Jizerské hory a přírodního parku Ještěd Český ráj vysoká zátěž skalních měst: - Hruboskalsko, silně ohrožené intenzivní pěší turistikou (eroze skal, sešlap vegetačního krytu především na stezkách spojujících Turnov, Valdštejn, Sedmihorky a Hrubou skálu) - Maloskalsko, ohrožení Suchých skal a Vranovského hřebenu horolezectvím Máchovo jezero vysoká sezónní zátěž ohrožení kvality vody, pláží a jejich bezprostředního okolí (EVL Jestřebsko Dokesko)

Střety mohou v budoucnosti vznikat i v případě navržených záměrů - multifunkčních turistických koridorů a lanové dráhy do Bedřichova a to zejména s ochranou přírody (ZCHÚ). Ve všech uvedených příkladech existuje potenciální riziko nežádoucích vlivů rekreace na prostředí; jejich reálný projev je však třeba ověřit přímo na konkrétních lokalitách a následně navrhnout příslušná opatření. Vyhodnocení střetů jednotlivých záměrů na provedení změn v území s vybranými limity využití území je provedeno v kapitole 5. této dokumentace.

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY Zemědělské a lesní hospodářství Nedostatečné podmínky pro funkčnost zemědělského a lesnického hospodaření s negativními dopady na stav a péči o krajinu. Hospodářská základna (výroba, stavebnictví, služby) Nedostatečná připravenost některých částí území kraje pro stabilizaci a rozvoj ekonomických aktivit (např. oblast Frýdlantsko a Mimoňsko), vytváření podmínek pro snižování disparit v sociálně ekonomické oblasti v těchto územích. Nedostatečná připravenost pro využívání opuštěných a nevhodně užívaných průmyslových a výrobních ploch a areálů (brownfields) s cílem snižování negativních dopadů na životní prostředí. Cestovní ruch Z hlediska eliminace negativních dopadů aktivit cestovního ruchu na životní prostředí je nutné řešit rozptýlení aktivit plošně na celé území kraje a odlehčit nejvíce zatížená území, řešit nedostatečnou regulaci zatížených území. Vzhledem k potenciálu cestovního ruchu v celkově velice příznivých územních podmínkách celého kraje je vhodné využívat i zatím méně navštěvované oblasti jihozápadního Českolipska, Lužických hor, Frýdlantska a Mimoňska. Zejména v těchto oblastech však zatím není dostatečná nabídka odpovídajících služeb, kterou je nutné postupně rozvíjet. Podporovat rozvoj využívání vhodných území kraje pro lázeňské, léčebné a rehabilitační účely, řešit případné střety se zájmy ohrožujícími formy využívání těchto území.

14



Řešit nedostatečnou zajištěnost služeb pro cestovní ruch s provázaností na nabídku druhů rekreace dle rajonizace rekreačních oblastí a podoblastí cestovního ruchu. Řada středisek cestovního ruchu a příměstských středisek cestovního ruchu je přetížena osobní dopravou a mají nedostatečně rozvinutou turistickou dopravu, která může významně omezit negativní dopad vysoké návštěvnosti. Postupně vytvářet podmínky pro propojení oblastí, podoblastí a středisek cestovního ruchu odpovídající turistickou dopravou. Řešit územní podmínky pro zkvalitnění a dobudování turistické infrastruktury návrhem sítě multifunkčních koridorů - cílových bodů a propojovacích tras pro řízený rozvoj cestovního ruchu se základní a doprovodnou infrastrukturou. Řešit rovněž případné střety ochrany přírody a krajiny s rekreací a cestovním ruchem.

15


A.2


VEŘEJNÁ EKONOMIKA

Z hlediska udržitelného rozvoje území se jeví jako velmi důležitý aspekt dlouhodobě vyrovnané hospodaření veřejných rozpočtů, tj. kraje, obcí a jejich rozpočtových a příspěvkových organizací. Ministerstvo financí ČR vydalo závazná doporučení (limity) pro ukazatele dluhové služby u rozpočtů územně samosprávných celků a jejich překročení je sankcionováno (omezení dotací ze státního rozpočtu a státních fondů). Strategickým cílem Libereckého kraje (dle Strategie udržitelného rozvoje) je „snížit celkovou zadluženost obcí na 4,45 % ukazatele dluhové služby do r. 2020“. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je zejména stabilizace (či alespoň snížení dynamiky růstu mandatorních výdajů veřejných rozpočtů) a přiměřený růst kapitálových (investičních) výdajů, zaměřený prorůstově (tj. především do infrastruktury, která umožní další hospodářský růst regionu a tím i daňových výnosů).

A.2.1 SWOT ANALÝZA VEŘEJNÉ EKONOMIKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

míra nezaměstnanosti v kraji slabě pod průměrem České republiky → nižší mandatorní výdaje sociálního charakteru

vyšší provozní výdaje veřejných rozpočtů (nezohledněné v daňových výnosech ani dotacích) způsobené vyšší průměrnou nadmořskou výškou, horským reliéfem a chladnějším klimatem než je průměr ČR

vyřešení problémů nejzadluženějších obcí (Rokytnice nad Jizerou, Smržovka...)

složitá finanční situace malých obcí s nízkými obecními rozpočty ztráta dynamiky vlastních příjmů obcí nedostatek finančních zdrojů na rozvojové projekty

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

kvalitně připravené projekty a efektivní využívání finančních nástrojů EU na rozvoj území obcí

pokles ekonomické aktivity v důsledku nízkých příjmů obcí pokles šance na získání podpůrných finančních vyšší míra vzájemné spolupráce obcí prostředků stanovení priorit pro financování opatření k dosažení pokračující růst zadluženosti obcí, neefektivní cílů udržitelného rozvoje na úrovni obcí i kraje hospodaření vysoká míra závislosti obcí na státu a kraji nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj veřejné infrastruktury

A.2.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY Přímé územní střety z hlediska dopadů fungování veřejné ekonomiky zřejmě nehrozí, avšak nedostatek zdrojů, především na obnovu a rozvoj veřejné infrastruktury (komunikace, veřejná doprava, sociální infrastruktura...) může ohrozit všechny důležité oblasti rozvoje území od hospodářské sféry až po tvorbu a ochranu životního prostředí. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA VEŘEJNÉ EKONOMIKY Hlavním problémem z hlediska veřejné ekonomiky je stabilizace veřejných rozpočtů a zastavení trendu prohlubujícího se deficitu (především obecních) rozpočtů. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je především snížení mandatorních výdajů na správu a provoz obcí a kraje, zefektivnění sociálního systému (zabránění zneužívání sociálních dávek), vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit (kvalitní infrastruktura, zdokonalení systému vzdělávání a posílení jeho vazeb na trh práce aj.), které následně přinesou vyšší výběr daní a zlepšení příjmové stránky veřejných rozpočtů.

16


A.3


DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY SILNIČNÍ DOPRAVA

Hustota sítě komunikací v Libereckém kraji pokrývá území nad celostátním průměrem. Současná úroveň silniční sítě v Libereckém kraji je kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídá nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Zejména silnice II. a III. třídy a většina místních komunikací je v řadě úseků v nevyhovujícím technickém stavu, vyžadujícím rozsáhlejší úpravy v rámci daných kategorií s odstraněním komunikačních závad. Nedostatečné napojení kraje na mezinárodní dopravní koridory, nevyhovující propojení na sousední krajská města a přetrvávající zhoršená kvalita obecních komunikací i silnic II. a III. třídy je z hlediska budoucího rozvoje Libereckého kraje alarmující a může znamenat jistou bariéru v jeho dalším rozvoji, zejména v porovnání s kraji sousedními. Disproporce je i z hlediska dopravního propojení ve směru západ – východ v jižním segmentu Libereckého kraje (západní Českolipsko, území za Ještědským hřebenem, Semilsko). VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) intenzita dopravy V individuální automobilové dopravě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Největší dopravní výkony jsou na dálnicích a na silnicích I. třídy. Následující tabulka znázorňuje roční průměrnou intenzitu vozidel za den v obou směrech dle výsledků sčítání v uvedených letech. Tab.1 Zatížení silniční sítě – intenzity dopravy (vybrané úseky) silnice sčítací úsek rok 2000 R 35 Rádelský Mlýn – Hodkovice n.M. 21 697 R 35 Liberec – Jeřmanice 16 028 R 35 Hodkovice n.M. – Turnov 16 080 I/35 Liberec sjezd Košická 23 121 I/35 Liberec - tunel (od Děčína) 25 707 I/35 Chrastava – Liberec 14 788 I/35 Bílý Kostel – Chrastava 7 966 R 10 Svijany – Turnov 15 500 R 10 Mnichovo Hradiště – Svijany 12 859 I/9 + I/13 Nový Bor – Svor 11 338 I/9 Zahrádky – Sosnová 10 340 I/13 Liberec – Mníšek 8 352 I/13 Svor – Cvikov 9 540 I/13 Jablonné v P. – Bílý Kostel 8 529 I/16 Nová Paka – Horka u Staré Paky 8 512 I/38 Doksy – Staré Splavy 8 385 II/262 Česká Lípa – Zákupy 8 071 I/9 (II/609) Česká Lípa – Nový Bor 14 587 zdroj: Analýza stavu dopravy na území LK, aktualizace 2006

rok 2005 18 538 23 247 21 304 36 739 34 128 18 040 11 037 21 799 16 527 12 352 11 805 10 288 10 704 10 597 9 563 9 283 8 384 15 819

změna 2005/2000 85,4 145,0 132,5 158,9 132,7 122,0 138,6 140,6 128,3 109,9 114,2 123,2 112,2 124,3 112,4 110,7 103,9 108,5

Z výsledků je zřejmý výrazný nárůst dopravy, který je mimo jiné způsoben vstupem ČR do EU. Za zmínku jistě stojí nárůst maximální intenzity v Libereckém kraji o necelých 14 000 vozidel za den o proti roku 2000 (silnice I/35 - Liberec - sjezd Košická Aral - 36 739 vozidel za den v obou směrech). Výrazný je také nárůst těžké nákladní dopravy na silnicích v Libereckém kraji, v nejzatíženějších úsecích řádově o 50 - 90 %. Z tabulky se dá vysledovat přítomnost dopravní indukce v podmínkách Libereckého kraje. Dopravní indukce vyjadřuje přímo úměrný vztah mezi kapacitou dopravní infrastruktury a objemem dopravy. Objem dopravy vzroste o dopravu přesměrovanou z jiné trasy či jiného druhu dopravy a o dopravu indukovanou.

17



ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V rámci území Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť hustota = 0,144km/km2 (hustota o cca 8% nad celostátním průměrem). Železniční tratě, vybudované v minulém století, nejsou modernizovány ani elektrizovány. V Libereckém kraji je devět celostátních a devět regionálních tratí, které po provozní stránce již neodpovídají současným dopravním nárokům. Problematické je i jejich trasování přizpůsobené vysoké členitosti krajiny. Především je problematickým ukazatelem cestovní doba, která při rozhodování o dělbě přepravní práce hraje nemalou úlohu. Omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silnici a tím i ke zhoršování životního prostředí. Liberecký kraj nemá přímé napojení na vysokorychlostní železniční koridory. Zlepšená spojení s okolními regiony ve vztahu ke zvyšování traťových rychlostí a zkracování cestovní doby si vyžádají realizaci novostaveb úseků, případně stavebně-technických úprav do návrhových parametrů jednotlivých tratí. Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží v Libereckém kraji část tratě Praha - Liberec – Černousy st. hr., úseku Příšovice - Liberec – Černousy st. hr., která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici (není využíváno). Z nadmístního hlediska vztahu více obcí je v oblasti veřejné dopravy důležitá integrace dopravních prostředků. Bezproblémová navazující kombinace může eliminovat pokles počtu přepravených osob. Největší potenciál má společné využití železničních tratí s tramvajovou dopravou v urbanizovaném území Euroregionu Nisa. LETECKÁ DOPRAVA Letecká doprava nemá, vzhledem k možné nabídce přepravních objemů, významnou úlohu. Ale má svůj nezastupitelný podíl při evropské integraci jako možný nejrychlejší způsob přepravy cestujících v ekonomické a podnikatelské sféře. V širších vztazích je možné uvažovat s dosahem z velkých letišť se mezinárodním provozem v Praze – Ruzyni, Drážďanech a nebo Wroclavi. TURISTICKÁ, BEZMOTOROVÁ DOPRAVA Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Cyklotrasy (cyklostezky) pro běžné denní užívání (dojížďka za prací, do škol…) v Libereckém kraji prakticky téměř neexistují. Pro zlepšení propojení turistických oblastí, center a středisek cestovního ruchu se připravují multifunkční turistické koridory Nová Hřebenovka, Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa v jejichž rámci budou vyhledány odpovídající pěší, cyklistické , lyžařské popř. vodní spojení. HRANIČNÍ PŘECHODY V Libereckém kraji je celkem 6 silničních hraničních přechodů, 14 přechodů na turistických stezkách a 2 železniční hraniční přechody. Liberecký kraj nemá žádný silniční přechod se SRN.

18



A.3.1 SWOT ANALÝZA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

hustá síť silnic a železničních tratí

přetíženost úseků hlavní silniční sítě, špatná přístupnost k hranicím státu, chybějící přímé silniční spojení do SRN, absence obchvatů měst a obcí

hustá síť autobusových linek se stabilních počtem přepravovaných osob, další budování integrované dopravy pro optimalizaci obslužnosti území vyznačení mezinárodních a nadregionálních cyklotras na území LK, hustá síť ostatních cyklotras přirozené historické vazby na SRN a Polsko nastavené dobré podmínky pro zvyšování rozvoje ekologicky šetrných forem dopravy

nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě. zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost a nevyhovující kultura cestování nedostatečná dopravní obslužnost částí území veřejnou hromadnou dopravou, nízký stupeň integrace dopravy omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy, velký počet nebezpečných a rizikových míst na stávajících cyklotrasách, nekoordinované značení cyklotras, chybějící cyklostezky pro běžné denní využívání zhoršená dopravní dostupnost z okrajových částí kraje, nedostatečné napojení kraje na okolní regiony nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy nárůst individuální automobilové dopravy na úkor využívání veřejné dopravy

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

dobudování, modernizace hlavních silničních tahů, napojení regionu na dálniční systém EU

nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu

rychlé železniční spojení krajských metropolí (Hradec Králové, Ústí nad Labem, Praha), modernizace a optimalizace tratí zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech realizace projektu REGIOTRAM NISA

odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť zhoršování dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských oblastech útlum veřejné dopravy, zvyšování koncentrace individuální dopravy zejména ve velkých městech

rozvoj kombinované dopravy, převedení větší části zánik letecké dopravy na území Libereckého kraje nákladní dopravy na železnici. podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných, přepravních vozů a vlaků, optimalizace sítě cyklotras rozvoj regionálního letiště dobře dostupného zejména z krajského města

A.3.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Stávající i budoucí střety jsou nebo mohou vznikat zejména v souvislostech s ochranou přírodních hodnot území (limity využití území - křížení s prvky ÚSES, CHKO, krajinný ráz aj.) a s limity životního prostředí (čistota ovzduší, vod, půd aj.). Vyhodnocení střetů jednotlivých záměrů na provedení změn v území s vybranými limity využití území je provedeno v kapitole 5. této dokumentace.

19



URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Silniční doprava Z pohledu komunikační sítě jsou v Libereckém kraji problematické vazby na multimodální koridory evropského významu (III.A + IV. MMK), které mají zajišťovat především silniční tah I/35 (výhledově R35) hranice LK – Turnov - Liberec a I/35 Liberec – Hrádek nad Nisou. KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU koridor silnice I/35, úsek hranice LK - Turnov problémy: - v rámci ČR i Libereckého kraje chybí kapacitní propojení průmyslových a obchodních center v územním pásu Liberec - Turnov - Hradec Králové - Olomouc - dopravní vazba na Hradec Králové neodpovídající potřebám - omezená přístupnost a časová dostupnost Liberce v celorepublikových dopravních vztazích - chybí odpovídající napojení Semilska na vyšší komunikační síť - špatná přístupnost území Českého ráje. koridor silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou (hranice ČR) problémy: - v rámci ČR chybí kapacitní propojení od hranic ČR s vazbou na silniční tah R 35 - omezená přístupnost a časová dostupnost Liberce - negativní dopady z dopravy v zastavěných částech Chotyně a Bílý Kostel Důležitou dopravní vazbou je v Libereckém kraji v západním směru přístupnost Ústeckého kraje a dálnice D 8, která je součástí IV. MMK. Tuto vazbu zprostředkovává silnice I/13 (peáž se silnicí I/9 v úseku Svor - Nový Bor). KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU koridor silnice I/13, úsek Svor – Nový Bor – Manušice – hranice LK problémy: - neatraktivnost napojení na D 8 - komplikovaná dopravní přístupnost Ústeckého kraje - omezená přístupnost a časová dostupnost Liberce z oblasti jihozápadního Českolipska - neodpovídající dopravní vazby měst Česká Lípa a Nový Bor KORIDORY NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU koridory silnic I. třídy U silnic I. třídy jsou problematické především návaznosti mezi centry osídlení, možnosti dalších dopravních návazností, průtahy měst a výše intenzit dopravy na hranici kapacity komunikací. Silnice I/9 neřeší atraktivnost dopravního vztahu na D8, špatnou dopravní přístupnost jihozápadního Českolipska, koridor silnice má kritické průtahy městy Dubá, Zahrádky, Česká Lípa a Svor, v úsecích Jestřebí – Sosnová – Česká Lípa – Nový Bor – Svor jsou intenzity dopravy na hranici kapacity komunikace. Silnice I/13 (Liberec – Frýdlant - hranice LK) má problematické průtahy městy Liberec, Frýdlant a obcemi Mníšek, Pertoltice. Silnice dostatečně neřeší omezenou přístupnost a časovou dostupnost Liberce z oblasti Frýdlantského výběžku. Silnice I/14 (úsek Liberec – Jablonec nad Nisou) v údolnicové poloze má řadu komunikačních závad, neplní dopravní vazby v rámci Liberce a Jablonce nad Nisou. Neřeší vazby na R35 a dopravní přístupnost Jizerských hor a západních Krkonoš a průtahy zastavěným územím.

20



Silnice I/15 prochází centry obcí Zahrádky, Kravaře a Stvolínky, dopravní přístupnost jihozápadního Českolipska a propojení na Ústecký kraj jsou omezené. Silnice I/16 má funkci v rámci dopravních vazeb především Královéhradeckého kraje, průtahy obcemi Horka u Staré Paky a Čistá u Horek znevýhodňují tyto vazby, komplikují dopravní přístupnost Jilemnice a západních Krkonoš. Silnice I/38 prochází centrem sídla Obora a vyšší podíl nákladních vozidel v dopravním proudu má negativní dopady životní prostředí obyvatel. KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU koridory silnic II. třídy Silnice II. třídy doplňují tahy silnic I. třídy a jejich funkce je především v dopravním zpřístupnění území mimo vyšší komunikační síť. Z tohoto pohledu je problematické dopravní napojení jihozápadního Českolipska (silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice), území za Ještědským hřebenem (silnice II/272 Liberec - Osečná - Ralsko - hranice LK), Frýdlantska (III/2904 - návrh na rekategorizaci na II/592, úsek Mníšek - Raspenava) a Semil (silnice II/283, úseky v prostoru Rovenska pod Troskami, napojení na navrženou R35). Průtahy městy a obcemi jsou dopravními závadami s negativními dopady na životní prostředí obyvatel a chybí podpora fungování územních rozvojových os. U dalších vybraných komunikací se jedná buď o lokální závady na průtazích zastavěným územím nebo o návrh zvýšení významu silnice. průtahy zastavěným územím -

II/270 Jablonné v Podještědí II/270 Doksy II/278 Český Dub II/291 Frýdlant - Kunratice u Frýdlantu II/268 Nový Bor II/268 Zákupy II/268 Mimoň

Železniční doprava V rámci dopravních koridorů s napojením na mezinárodní dopravní sítě jsou nedostatečné železniční spojení: nedostatečné parametry koridoru systému AGTC nevyhovující železniční spojení Praha - Turnov - Liberec - Frýdlant - hranice ČR (Polsko), nekvalitní a časově náročná dostupnost Prahy, prodloužená délka trasy přes Rychnov u Jablonce nad Nisou a Sychrov, výškové disproporce trasy, špatná dopravní dostupnost Frýdlantska a napojení Polska nedostatečné parametry koridoru pro železniční spojení Liberec - Chrastava - Hrádek nad Nisou - hranice ČR (SRN), malá kapacita a propustnost tratě, omezená využitelnost pro nákladní dopravu a celková využitelnost v napojení na SRN V rámci koridorů republikového významu v napojení sousedních krajů jsou nedostatečné v případě: Královéhradeckého kraje úsek Turnov - hranice LK - dopravní vazby mezi Turnovem a Hradcem Králové vzhledem k časové náročnosti úsek Turnov - Semily - hranice LK - dopravní přístupnost Semilska, časová náročnost dostupnosti centra Královehradeckého kraje úsek hranice LK - Martinice v Krkonoších - hranice LK - dostupnost západních Krkonoš chybějící propojení tratí Stará Paka - Martinice v Krkonoších a Turnov - Jaroměř dopravní dostupnost Krkonoš

21



Ústeckého kraje úsek Liberec - Rynoltice - Česká Lípa, dopravní vazby mezi Libercem a Ústím nad Labem, vysoká časová náročnost, výškové a směrové disproporce zejména v úseku Liberec - Rynoltice úsek Česká Lípa - hranice LK, zhoršená dopravní přístupnost západní části Libereckého kraje ve vztahu především k délce trasy U železničních tratí regionálního významu Tanvald – Harrachov a Martinice v Krkonoších – Rokytnice v Krkonoších chybí vzájemná návaznost a propojení do Polska. V případě železniční trati Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem je to nízká využitelnost atraktivity přilehlého území a přeshraniční vazba na Polsko. Problémem je i nedostatečné využití potenciálu železnice v oblasti integrované dopravy nejen v příměstských územích, ale v celém Euroregionu. Letecká doprava Letecká doprava není na území kraje provozována pravidelně. Letiště Liberec je využíváno jako neveřejné vnitrostátní letiště. Jako významnému krajskému městu citelně schází možnost leteckého spojení v rámci ČR i do zahraničí s využitím pro přepravu osob letadly s označením 2C. Problémem je postupná degradace prostoru letiště. Propojení turistických oblastí Chybí koncepce propojení vymezených turistických oblastí segregovanými multifunkčními trasami. Významná je také integrace nejen s osobním automobilem, ale i s prostředky hromadné dopravy. Krajské město Liberec nemá kapacitní dopravní propojení s turisticko-rekreační oblastí Jizerské hory (nástupní centrum Bedřichov). Stávající silniční spojení je sezónně přetížené, kapacitně nevyhovující s řadou komunikačních závad v šířkovém i směrovém uspořádání. Podíl individuální automobilové dopravy je neúměrně vysoký s komplikacemi v odstavování vozidel a zhoršujícím se životním prostředím obyvatel. V rámci Libereckého kraje nejsou zajištěny, ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu, na cykloturistických trasách vzájemné propojitelnosti specifických oblastí Český ráj, Jizerské hory, Lužické hory a západní Krkonoše dále přeshraniční vazby na SRN a Polsko i vazby na koridory podobného charakteru v Ústeckém (Labe) a Středočeském kraji (Jizera). Přeshraniční spojení Po vstupu ČR do Schengenského prostoru přestanou fungovat hraniční přechody, ale bude nutné zajistit vhodná přeshraniční spojení. V rámci koridorů silnic I/35 Liberec – Hrádek nad Nisou a II/270 Jablonné v Podještědí – Petrovice absentují přeshraniční spojení do SRN s vazbami na III.A MMK u silnice I/35 a ve zpřístupnění oblasti Lužické hory a Mimoňska v případě silnice II/270. U daných železničních koridorů regionálního významu Tanvald – Harrachov a Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem chybí další přeshraniční návaznosti v rámci projektu Regiotram Nisa a ve zlepšení přístupnosti kontaktního území Polska.

22



A.4

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

A.4a

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Celé území kraje poměrně dobře zabezpečeno systémy veřejných vodovodů, podíl obcí s vodovody je velmi vysoký. Území je celkově bohaté na vodní zdroje, jedná se o vodohospodářsky významná a chráněná území. Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i povrchových je dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. To je také jeden z důvodů rozvoje veřejných vodovodů. Velké vodárenské systémy oblastního charakteru jsou vybudovány v okolí největších center osídlení, tj. zejména měst Liberec, Jablonec n.N., Česká Lípa, větší systémy s charakterem spíše lokálním u ostatních větších měst – např. Turnov, Semily, Frýdlant, Nový Bor, Mimoň atd. Z hlediska vlastních vodárenských systémů nejsou evidovány vážnější nedostatky, systémy jsou ve valné většině hodnoceny jako vyhovující a celková kvalita dodávané vody je v Libereckém kraji vyhovující a zásobení vodou je kvantitativně zajištěno i do budoucího výhledu. Ve srovnání s jinými kraji republiky je podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu na zhruba průměrné (mírně podprůměrné) úrovni (LK 88,3%, ČR 91,6%), pokud jde o počet obcí, je podíl vysoký (cca 95,8%). Další trend vývoje může směřovat jednak k vyšší kvalitě ochrany zdrojů, jednak ke zlepšování jednotlivých prvků vodárenských systémů, nutná je všeobecná nutnost postupné náhrady starých zařízení. Rekonstrukce jsou více nutné zejména u některých systémů na Semilsku. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (INDIKÁTORY) podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

88,3%

ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V odvádění a čištění odpadních vod Liberecký kraj zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2005 pouze 68,5%, což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1 %). Mezi jednotlivými oblastmi kraje jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména horských, podhorských, venkovských oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. Odpovídajícím kvalitativním ukazatelem úspěšnosti by pak měl být podíl kvalitně vyčištěných odpadních vod vůči jejich celkovému vyprodukovanému množství dle jednotlivých lokalit. Pozitivní vývoj je ale v celkovém podílu kanalizací svedených čištěných odpadních vod, jehož hodnota za celý kraj činí 97,8 %, čímž kraj zaujímá přední místo mezi všemi kraji a dosahuje nadprůměrných republikových hodnot (94,4 %). V kategorii odpadních vod převažují v kraji vody splaškové a průmyslové. Obecně lze říci, že u malých obcí, resp. jejich místních částí, často nakládání s odpadními vodami neodpovídá platným předpisům – do dešťových stok resp. přímo do toků nebo trativodů jsou často napojeny přepady ze septiků a žump nebo přímá napojení. Částečně lepší situace je na území Krkonošského národního parku, příp. CHKO Jizerské hory, kde pro rozvoj turistických ubytovacích zařízení v posledních letech často vyplynula nutnost stavby malých ČOV. Pro naplnění vytyčených úkolů v rámci vodohospodářských služeb – odkanalizování, byly za předpokládané podpory Evropského společenství zahájeny projekty např. Lužická Nisa či Čistá Jizera. Tyto projekty zabezpečí dostavbu ČOV a kanalizací ve smyslu požadavků směrnice 91/271/EHS. 23



VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci - bydlících v domech

68,5%

A.4a.1 SWOT ANALÝZA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

soběstačnost kraje z hlediska zdrojů kvalitní pitné vody

značná část Libereckého kraje je závislá na povrchových vodách, které jsou snadno zranitelné zásobování Frýdlantského výběžku je z povrchového toku, jehož kvalita se mění s extrémy počasí značné stáří rozvodných sítí, velké ztráty vody při distribuci ke konečnému spotřebiteli vlivem změny počasí směrem k extrémům dochází v dlouhodobém průměru ke snižování kvantity a kvality podzemních vod snížení kvality povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření v krajině nízký podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci velké množství objektů s nevyhovujícím způsobem čištění odpadních vod nízký podíl oddílné kanalizace, ČOV jsou nadměrně zatěžovány balastními vodami

nadprůměrné připojení obcí na veřejný vodovod v porovnání s celostátním průměrem legislativní velkoplošná ochrana nejvýznamnějších zdrojů podzemních vod

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

rekonstrukcí vodovodní sítě dojde k významným úsporám distribuované vody i k úsporám ekonomickým ochrana územních rezerv pro lokality akumulace povrchových vod 36 Vilémov, 37 Paseky, 38 Dolní Štěpanice, 200 Lužec, 201 Raspenava z hlediska budoucího možného zásobování obyvatelstva pitnou vodou zvyšování podílu čištění odpadních vod, jejich množství a kvality budování a modernizace kanalizačních systémů a ČOV v obcích zvýšení podílu oddílné kanalizace

nedostatečná ochrana jímacích území zdrojů pitné vody negativní změny kvantity a kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s těžbou dolu Turów a s nevhodným hospodařením v krajině ohrožení kvality povrchových a podzemních vod vlivem nečištění odpadních vod nedokončení sanace kontaminovaného prostředí v bývalém VVP Ralsko

A.4a.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Střety mohou v budoucnosti vznikat i v případě navržených záměrů - nových koridorů pro vodovodní přivaděče nebo pro lokality pro akumulaci povrchových vod a to zejména s ochranou přírody (CHKO Jizerské hory a KRNAP). I u ostatních záměrů existuje potenciální riziko nežádoucích vlivů na prostředí; jejich reálný projev je však třeba ověřit přímo na konkrétních lokalitách a následně navrhnout příslušná opatření (např. realizace systémů kanalizačních systémů a lokalizace ČOV aj). Vyhodnocení střetů jednotlivých záměrů na provedení změn v území s vybranými limity využití území je provedeno v kapitole 5. této dokumentace.

24



URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Problematické je zásobování vodou zejména v území Frýdlantského výběžku, kde se u některých zdrojů zhoršuje kvalita. Problematická je kvalita vody v některých zdrojích zejména místních vodovodů, často v severovýchodní části území okresu Semily. V souvislosti s budoucími očekávanými změnami klimatu je nutno důsledně chránit stávající zdroje podzemní a povrchové vody a důsledně hájit území pro budoucí výstavbu nových významných povrchových zdrojů pitné vody - výstavbu nových vodních nádrží jako významných víceúčelových prvků vodohospodářských soustav (vodní zdroj, ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků). Jedná se o území LAPV Vestřev, Dolní Štěpanice, Paseky, Vilémov, Lužec, Raspenava. Problémem je kontaminace prostředí v bývalém VVP Ralsko, na jehož okraji jsou rovněž vodní zdroje pro Mimoň, mimo to je celé toto území součástí CHOPAV. Jednotlivě probíhá postupná sanace. Dosavadní vývoj se poměrně úspěšně soustředil na výstavbu veřejných kanalizací a ČOV zejména ve velkých městech a obcích, z nichž je uspokojivým způsobem vybavena poměrně velká část. Další směr vývoje předpokládá postupné soustřeďování se na stále menší obce (pod 2000 EO) při současném udržování a zlepšování stavu a parametrů současných zařízení. Značným vodohospodářským problémem je těžba uhelného dolu Turów. Ten svojí činností má negativní vliv jak na podzemní vody (snižováním čerpané hladiny podzemní vody vytváří depresní kužel, který drénuje vody v širokém okolí) tak povodněmi, které vznikají soustředěným odtokem z odvalů a zaplavují obydlené části obce. V rámci regionu Nisa je proto třeba vznést požadavky na polskou stranu o poskytnutí informací o dalším vývoji těžby a požadovat opatření k eliminaci těchto negativních jevů.

25


A.4b


ENERGETIKA, SPOJE, TELEKOMUNIKACE

Energetika Libereckého kraje je na relativně dobré úrovni. Jsou zde dvě rozvodny VVN/VVN, řada velkých plošných zdrojů tepelné energie, plošná plynofikace měst a řady obcí. Výhledově bude v energetické oblasti docházet k přeskupování zájmů o energie a k přeskupování spotřeby energií podle zákona nabídky a poptávky, podle preferencí, které budou jednotlivým energiím ze strany provozovatelů a státu poskytovány a podle dalších vlivů. Liberecký kraj má velmi omezené zdroje energií a je závislý na importu energií. Nevyskytuje se zde zdroj zemního plynu, nebyl zde realizován žádný nadregionální zdroj elektrické energie. Jedinými využitelnými zdroji energií nacházející se v řešeném území jsou obnovitelné a druhotné zdroje energií (OZE), které jsou v současnosti málo využívány (OZE tvořily jen 5,6% z celkové spotřeby kraje v roce 2005). Velký prostor je v energetické oblasti pro úspory energií. Zásobování kraje elektrickou energií z hlediska současných i budoucích potřeb je dobře zajištěno. Hlavními napájecími přívody jsou vedení VVN 400 kV a 220 kV. Území Libereckého kraje je zásobováno elektrickou energií z RZ Babylon (400/110kV) a RZ Bezděčín (400/220/110kV), které jsou na uvedená vedení napojena. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z distribuční soustavy, která je tvořena vedením VVN 110 kV s příslušnými transformovnami. Zásobování zemním plynem na většině území Libereckého kraje je z hlediska současných i výhledových potřeb dobře zajištěno. Řešené území je pokryto VTL plynovody s dostatečnou přenosovou kapacitou, pokrývající téměř celé území a tvořící základ distribuční sítě. Jsou rovněž realizovány větve STL plynovodů napojených na VTL regulační stanice dodávající zemní plyn i do obcí mimo trasy VTL plynovodů. Zásobována jsou zejména větší sídla. Plynofikováno je cca 49% obcí. Negativním jevem v posledním období je nezájem obyvatelstva o plynofikaci a růst neaktivních plynových přípojek (růst cen ZP). Centrální zásobování teplem (CZT) je zajišťováno pouze v rámci řešeného území obcí – nejsou vytvořeny propojovací systémy na okolní území. V území jsou provozovány celoměstské systémy CZT (větší města Liberec, Jablonec n.N., Česká Lípa) a sídlištní systémy CZT. Obnovitelnými zdroji energie (OZE) jsou obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. Kromě výroby elektrické energie ve větrných elektrárnách a ve využívání energie slunečního záření, jsou výroby v ostatních druzích OZE v Libereckém kraji nižší než odpovídá podílu Libereckého kraje v rámci České republiky. V Libereckém kraji je řada vodních elektráren a 2 lokality s větrnými elektrárnami, které však mají většinou místní význam. Liberecký kraj má vysoké rezervy v celkovém využití potenciálu místních OZE, především biomasy. Pokrytí území kraje televizním a rozhlasovým signálem, jakož i signály mobilních telefonních operátorů je na dobré úrovni. Do budoucna bude úkolem vytvářet podmínky pro zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území, především zajištění sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) podíl bytových domácností zásobovaných plynem Liberecký kraj celkem

79 650 domácností s plynem tj.49,2% (ČSÚ 2001)

podíl plynofikovaných obcí Liberecký kraj celkem

105 obcí tj.48,8 % (údaje provozovatelů 2006)

26



A.4b.1 SWOT ANALÝZA ENERGETIKA, SPOJE, TELEKOMUNIKACE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

území je plošně pokryto elektrickou sítí a distribučními trafostanicemi VVN/VN plocha kraje je dostatečně pokryta VTL plynovody pro využití ZP systémy CZT mají kapacitní rezervy pro rozšíření dodávky tepelné energie plochy lesů zajišťují dostatek odpadového dřeva pro další rozvoj jeho využití

velmi omezená výroba elektrické energie, závislost na importu

zabezpečení telekomunikačních služeb je na uspokojivé úrovni

PŘÍLEŽITOSTI zvýšení úspor všech druhů energií rozšíření výroby elektrické energie pomocí kogenerace a teplárenského cyklu v SCZT rozšíření napojení rozvodných sítí VVN mimo území kraje na zdroje elektrické energie využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie - biomasa, větrná energie, geotermální energie využití pro vytápění volných kapacit SCZT, dodávek elektrické energie a zemního plynu oproti spalování nekvalitních paliv rozšíření plynofikace zajišťování komunikačních koridorů pro budování vysokorychlostního internetu doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně mobilního telekomunikačního systému

distribuční VN napětí na třech úrovních 10,22,35kV největší SCZT jsou parní minimální snaha dodavatelů ZP o rozšíření systémů do jiných obcí nedostatečné a neefektivní naplňování energetické politiky, jež by prioritně upřednostňovala energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie (nedostatečné propojení a rovnováha s ekonomickými nástroji) minimální využití obnovitelných zdrojů energie

HROZBY elektrická energie - tři napěťové úrovně VN distribučního napětí snižují možnosti záskoku na této úrovni. nevhodné situování větrných elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz degradace půdy při pěstování rychlerostoucích dřevin vysoká závislost SCZT, sklářského průmyslu a některých obcí na dodávkách zemního plynu neefektivní využívání nově budované infrastruktury (plynofikace)

A.4b.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ, TELEKOMUNIKACÍ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA ENERGETIKY Střety mohou v budoucnosti vznikat i v případě navržených záměrů - nových koridorů pro vedení VVN a to zejména s ochranou přírody (ZCHÚ). Nejkontroverznějším záměrem je koridor vedení VVN 110 kV Nový Bor - hranice LK - Varnsdorf. I u ostatních záměrů existuje potenciální riziko nežádoucích vlivů na prostředí; jejich reálný projev je však třeba ověřit přímo na konkrétních lokalitách a následně navrhnout příslušná opatření (např. lokalizace větrných elektráren, pěstování energetických plodin aj). Vyhodnocení střetů jednotlivých záměrů na provedení změn v území s vybranými limity využití území je provedeno v kapitole 5. této dokumentace.

27



URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ, TELEKOMUNIKACÍ Zásobování elektrickou energií Jak vyplývá z provedených bilancí spotřeby energií (viz PRURÚ), rozhodující energií bude po celé další období elektrická energie a budou kladeny nové požadavky na její přenos s cílem zvýšení spolehlivosti její dodávky a snížení ztrát v rozvodech. Proto je a bude nutné provádět zásahy do přenosových systémů VVN, aby zde nedocházelo k havarijním stavům. Vzhledem k očekávaným potřebám rozvoje území bude nutno rozvojová území zabezpečit dodávkou elektrické energie a to jak výstavbou nových rozvoden, tak návrhem odpovídajících vedení VVN. Jedná se zejména o: § § §

zabezpečení spolehlivosti systému na úrovni VVN 400 kV v oblasti severních Čech propojení Výškov - Babylon (problematika připojení nové TR Chotějovice - mimo území LK) návrh nových vedení VVN 110 kV a transformoven v souladu se záměry provozovatelů a rozvojem území (viz záměry na provedení změn v území) zabezpečení dodávky elektrické energie pro oblast Šluknovského výběžku v Ústeckém kraji vedením VVN 110 kV z území kraje Libereckého (variantní řešení, koridory jsou problematické - střety s ZCHÚ) Zásobování plynem

Ve vztahu k očekávaným potřebám území řešit potřeby zásobování plynem rozšiřováním sítě VTL plynovodů (viz záměry) a to zejména v území s větší hustotou osídlení a v inverzních polohách. Problémem je současný pokles zájmu o další plynofikaci a to jak ze strany obcí a jejich obyvatel, tak i ze strany provozovatelů. Zásobování tepelnou energií Systémy CZT dále sledovat na úrovni ÚPD obcí a rámcově řešit podmínky pro jejich udržení. Obnovitelné zdroje energií Úkolem bude vytváření územních podmínek pro realizaci programu využití obnovitelných zdrojů energie a to zejména na bázi biomasy, větrné energie, geotermální energie, sluneční energie a energie vody, a tím zvýšit soběstačnost LK v dodávkách energií. V Libereckém kraji přichází v úvahu zejména využití biomasy při odpovědném posouzení vymezení ploch pro pěstování energetických rostlin v souladu s ochranou přírody a krajiny. Pro využití energie větru odpovědně posuzovat umístění větrných elektráren ve vztahu k ochraně přírody, životního prostředí a krajinného rázu. V Libereckém kraji je budování vodních elektráren omezeno vyčerpáním potenciálu vodních toků pro jejich stavbu. Nové vodní elektrárny lze realizovat pouze výjimečně a vždy s ohledem na ochranu přírody. Podporovat rozvoj fotovoltaických systémů a využití geotermální energie zejména pro lokální užití. Problematika spojů a telekomunikací Do budoucna bude úkolem vytvářet podmínky pro zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území, především zajištění sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu, dále doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně výstavby sítí UMTS (Univerzální mobilní telekomunikační systém). Při dalším rozvoji radiomobilní sítě pro pokrytí zbývajícího území je nutno řešit převaděče sdružováním systémů a omezit množství samostatných převaděčů, aby nedocházelo k narušení krajinného rázu.

28


A.4c


ODPADY

Celková produkce odpadů mírně roste (v roce 2005 528 tis.t). Pozitivním trendem je, že roste i podíl využitých odpadů (materiálově a energeticky). Kapacita zařízení na likvidaci odpadů (skládky, spalovny) je využívána i původci a oprávněnými osobami z jiných krajů. V oblasti nakládání s odpady je pro území charakteristické nižší zastoupení skládkování proti průměru ČR, což je způsobeno především významným podílem (13,2 %) spalování a termického zneškodnění s využitím tepla (průměr ČR – 2,0 %). Hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice. Nejvýznamnějším subjektem v oblasti odstraňování nebezpečných odpadů je spalovna komunálního odpadu společnosti TERMIZO, a.s., v Liberci o roční kapacitě 96 000 tun. Dalšími spalovnami jsou SPL Jablonec nad Nisou, spol. s r.o., (1 640 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), NELI servis, s.r.o., (321 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), SAP Mimoň, spol. s r.o., v Ralsku (1 473 t/rok 2005 – spolu spalování kafilerního tuku). Zastoupení využívání odpadů jako druhotné suroviny je poměrně malé – proti průměru ČR poloviční. Kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů je nedostatečná. V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu. Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. Tyto jsou v současné době v Libereckém kraji nedostačující. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) produkce komunálních odpadů na obyvatele 307,6kg.obyvatel -1 rok podíl využitých komunálních odpadů z celkové produkce odpadů 67,91% podíl odpadů materiálově využitých z celkové produkce kom. odpadů Poznámka: cílem je do roku 2010 materiálově využívat 50% kom.odpadů (POH LK)

13,90%

A.4c.1 SWOT ANALÝZA ODPADŮ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zneškodňování odpadů termickou cestou ve spalovně Liberec dostatečná kapacita zařízení pro odstraňování odpadů dobré legislativní zabezpečení, zpracování kvalitních plánů odpadového hospodářství

slabé využití tříděných odpadů, nedostatečné zpracovatelské kapacity stále nedostatečná prevence vzniku odpadů a černých skládek nelegální dovoz odpadů především ze SRN skládkování jako převažující systém odstraňování odpadů

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU

nedostatečná opatření k zabránění dalšího ilegálního dovozu odpadů ze sousedních regionů stagnující stav třídění a využívání odpadů bez dalšího pozitivního vývoje k množství recyklovaného, znovu využitého odpadu možný vznik dalších černých skládek a neadekvátního řešení odpadového hospodářství v nově urbanizovaném území

rozšiřování příležitostí třídění a surovinového či energetického využití odpadů pokračování ve vzdělávání a osvětě třídění a možností využití odpadů jako druhotné suroviny

29



A.4c.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ODPADŮ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA ODPADŮ Stávající střety s ochranou životního prostředí: §

výskyt černých skládek nebo nedostatečně zajištěné stávající skládky odpadů

Potenciální střety s ochranou životního prostředí mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit v ZÚR: §

nové urbanizované plochy v rámci rozvoje kraje na základě implementace ZÚR nebo ekonomické aktivity budou znamenat zvýšení produkce odpadů, v některých případech i nebezpečných (některé provozy). Střet může nastat v oblasti kapacitního zajištění a optimální likvidace jednotlivých druhů odpadů. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ODPADŮ

Vzhledem k poměrně malému využívání odpadů, včetně tříděných odpadů (kromě termického využívání) je potřebné zajistit možnosti a podmínky pro zvýšení podílu tříděného odpadu a pro jeho větší recyklaci a znovu využívání budováním potřebných kapacit.

30



B

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

B.1

OBYVATELSTVO

ÚAP LK používají pro hodnocení struktury osídlení Libereckého kraje výpočet tzv. ostatních a potenciálních uživatelů území. Výpočet vychází z údajů ze SLDB 2001 (počet trvale bydlících obyvatel, počty obyvatel vyjíždějících a naopak dojíždějících za prací a do škol, počet neobydlených bytů využívaných pro rekreaci a přechodné bydlení), z údajů SLDB 1991 (počet objektů využívaných pro individuální rekreaci, Pozn. v roce 2001 se tento počet nezjišťoval) a z údajů o lůžkových kapacitách objektů pro hromadné ubytování (stav 2003). Podrobně viz PRURÚ a tabulkové přílohy - tab.1) Hustota potenciálních uživatelů území na hektar zastavěných ploch ještě přesněji vyjadřuje faktické nebo možné zatížení území a může být vhodným podkladem pro hodnocení rozvojových záměrů a možností dalšího zvyšování využití a zatížení území právě z hlediska udržitelného rozvoje území. Měření krátkodobých – jednodenních hodnot je velmi komplikované, avšak nejlépe vyjádří potřeby, nároky a cíle návštěvníků. V sezónních centrech je vliv zvýšeného počtu návštěvníků – uživatelů území nejvíce patrný a z hlediska udržitelnosti velice významný. Rozvoj a organizaci území z hlediska všech pilířů udržitelného rozvoje je nutné přizpůsobit i těmto sezónním podmínkám tak, aby byly přijatelné i pro trvalé obyvatele. Jako území s významným vlivem ostatních uživatelů území, jsou pak označována ta území, jejichž území jsou a budou vystavena zvýšeným a zvláštním požadavkům na funkční využití, jež vyvolává nárazově měnící se počet uživatelů území. Jako tato „sezónní centra“ jsou označeny rovněž ty obce, které nejsou „nesporným centrem osídlení“, ale kde počet potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenních návštěvníků) překračuje nebo přesáhne hranici 2000 denních i nočních uživatelů území a zároveň je to více než 1,5 násobek počtu trvale bydlících obyvatel. Jsou jimi i centra osídlení, kde je nebo může být počet ostatních uživatelů území vyšší než 2000 (bez vlivu jednodenních návštěvníků) v porovnání s velikostí podle trvale bydlících obyvatel. V takových územích – viz tabulková část - bude nutné věnovat zvýšenou pozornost hodnocení požadavků na další využití, rozvojových záměrů, a s tím související rozhodování a dimenzování infrastruktury opírat o podrobnější studium zatížení území včetně vlivu jednodenní návštěvnosti. Centra osídlení s významným vlivem ostatních uživatelů území Na území Libereckého kraje bylo vymezeno celkem 17 center osídlení, kde již v současné době je anebo ve výhledu bude více než 2000 ostatních uživatelů území v porovnání s velikostí trvale bydlícího obyvatelstva. Ostatními uživateli území jsou především sezónní (přechodně ubytovaní nebo přechodně bydlící) uživatelé území z důvodu rekreace, cestovního ruchu a druhého bydlení a v metodice výpočtu se také zohledňuje denní (pravidelný) pohyb za prací a do škol (podle údajů ze SLDB 2001), který nemusí být vždy kladný. Z přiložených tabulek (viz Tab. 1, Tab. 2, Tab. 7 a Tab.8) vyplývá absolutní a relativní velikost ostatních a tím i všech potenciálních uživatelů území a také jejich struktura, což umožňuje identifikovat funkční orientaci jednotlivých center osídlení. Za centra osídlení s významným vlivem ostatních uživatelů území byly podle uvedené metody a se zřetelem na další vývoj a výhled vymezeny: Liberec, Doksy, Rokytnice n.J., Turnov, Harrachov, Jablonec n.N., Česká Lípa, Josefův Důl, Nový Bor, Stráž p.R., Dubá, Vysoké n.J., Desná, Semily, Jablonec n.J., Jilemnice a Osečná (v pořadí podle stávající velikosti ostatních, tj. trvale nebydlících, ale ubytovatelných uživatelů území).

31



Ostatní obce s významným vlivem ostatních uživatelů území Na území Libereckého kraje ÚAP LK nově zavádějí a vymezují kategorii obcí, které neplní sice funkci center osídlení, ale jsou a budou vystaveny zvýšenému zatížení území vlivem ostatních uživatelů území. Tak jsou označeny obce anebo jejich funkční spojení, kde je nebo může být potenciální počet denních uživatelů území vyšší než 2000 a zároveň to je více než 1,5 násobek počtu trvale bydlících obyvatel. V takovém území – jeho součástí může být také nejnižší subregionální centrum osídlení - musí být věnována zvláštní pozornost územně plánovacím, územně technickým a rozvojovým souvislostem požadavků na další významné zvyšování počtu a koncentrace uživatelů území. Na území Libereckého kraje bylo vymezeno 18 ostatních (nestřediskových) obcí a jejich funkčních kooperací zahrnující území dále uvedených 32 obcí (v pořadí podle celkového počtu potenciálních uživatelů území bez vlivu jednodenní návštěvnosti, viz Tab. 3): Benecko + Vítkovice + Jestřabí v Krkonoších, Albrechtice v JH + Jiřetín p.B. + Josefův Důl, Bedřichov + Janov n.N., Kořenov, Lučany + Nová Ves n.N., Hamr na Jezeře + Osečná, Mařenice + Krompach, Hrubá Skála + Karlovice, Pěnčín (ŽB), Kravaře + Stvolínky + Blíževedly, Mníšek + Oldřichov v H., Malá Skála, Zahrádky + Holany, Kryštofovo Údolí + Křižany, Světlá p.J. + Proseč p.J., Sloup + Radvanec, Rynoltice a Lázně Libverda (kurzívou jsou označena centra osídlení subregionálního významu). Hodnocení obcí podle vlivu jednodenní návštěvnosti Na základě expertního posouzení byl stanoven stávající nebo očekávaný vliv jednodenní návštěvnosti a jejich dopad na územně plánovací a územně technické nároky obsluhy území. Obce byly rozděleny do tří kategorií (silně jsou vyznačena centra osídlení): Typ A obce s dominantním a zásadním vlivem jednodenní návštěvnosti na územně plánovací a územně technické nároky obsluhy území. Zahrnuje celkem 17 obcí a z toho tři centra osídlení – Malá Skála, Karlovice, Hrubá Skála, Troskovice (ORP Turnov), Krompach (ORP Nový Bor), Bezděz, Doksy, Hamr na Jezeře (ORP Česká Lípa), Bílý Potok (ORP Frýdlant), Bedřichov, Janov n.N. (ORP Jablonec n.N.), Albrechtice v JH, Kořenov, Harrachov (ORP Tanvald), Rokytnice n.J., Benecko, Vítkovice (ORP Jilemnice), Typ B obce s významným vlivem jednodenní návštěvnosti na územně plánovací a územně technické nároky obsluhy území Zahrnuje celkem 58 obcí a z toho 25 center osídlení – Liberec, Hrádek n.N., Chotyně, Kryštofovo Údolí, Jablonné v P., Mníšek, Oldřichov v H., Český Dub, Osečná, Světlá p.J. (ORP Liberec), Frýdlant, Habartice, Hejnice, Lázně Libverda (ORP Frýdlant), Jablonec n.N., Lučany n.N., Josefův Důl (ORP Jablonec n.N.), Tanvald, Smržovka, Jiřetín p.B., Desná (ORP Tanvald), Česká Lípa, Blatce, Dubá, Holany, Ralsko, Sosnová, Stráž p.R., Zákupy (ORP Česká Lípa), Turnov, Radimovice, Sychrov, Kacanovy, Ktová, Vyskeř, Frýdštejn, Klokočí, Rovensko p.T. (ORP Turnov), Nový Bor, Radvanec, Sloup, Svojkov, Mařenice, Kamenický Šenov, Polevsko, Svor (ORP Nový Bor), Semily, Vysoké n.J., Bozkov, Chuchelna (ORP Semily), Železný Brod, Koberovy, Pěnčín, Zásada (ORP Železný Brod), Jilemnice, Jablonec n.J., Jestřabí v K., Paseky n.J. (ORP Jilemnice), Typ C obce se zanedbatelným vlivem jednodenní návštěvnosti na územně plánovací a územně technické nároky obsluhy území Zahrnuje celkem 140 zbývajících obcí a z toho 10 center osídlení : Hodkovice n.M., Chrastava, Rychnov u J., Velké Hamry, Žandov, Mimoň, Nové Město p.S., Raspenava, Cvikov a Lomnice n.P. Závěr U všech obcí vyznačujících se vysokým potenciálem počtu uživatelů území, zvětšujících se a měnících tak významně svou velikost, bude vhodné provést analýzu jejich územně plánovací dokumentace a prověřit územně technické limity dalšího rozvoje a využití území

32



VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel index stáří obyvatel (podíl obyvatel ve věku 65+ let / do 15 let) podíl cizinců (s trvalým, dlouhodobým a krátkodobým pobytem) z celkového počtu bydlících obyvatel celkový přírůstek trvale bydlících obyvatel za pět let

15,31) % 13,11) % 85,81) 2,51) % 25902) obyv.

Poznámka: 1) stav 2005, 2) stav 2001 - 2006

Z vývoje zastoupení hlavních věkových skupin v populaci Libereckého kraje je možné vyčíst celkový pokles podílu dětské složky obyvatelstva (2000 - 16,9 %, 2005 - 15,3% ). Naopak podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let a ve věku nad 65 let vzrostl. V souvislosti se změnami věkové struktury se zřetelně zvyšuje i průměrný věk obyvatel, tzn. prohlubování procesu stárnutí obyvatel. Liberecký kraj se přesto řadí mezi kraje s mladším věkovým složením obyvatel a okres Česká Lípa vykazuje dokonce jeden z nejnižších průměrných věků obyvatel mezi okresy celé České republiky. Dlouhodobě se zvyšuje procentuální zastoupení svobodných osob v populaci kraje a současně se projevuje zvyšování podílu rozvedených. Významný vliv na území má přírůstek ostatních a potenciálních uživatelů území.

B.1.1 SWOT ANALÝZA OBYVATELSTVA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

příznivá věková struktura a růst počtu obyvatel, zejména v okrese Česká Lípa

oslabená vnitřní integrita kraje nevhodná věková struktura a úbytek obyvatel ve východní části kraje vysoké zatížení některých území kraje ostatními (rekreačními) potenciálními uživateli území

PŘÍLEŽITOSTI příznivá imigrační politika

HROZBY postupné stárnutí obyvatelstva a jeho postupný úbytek vylidňování zejména menších obcí a jejich přechod na čistě rekreační funkci nedostatečné krizové zabezpečení obyvatelstva a území rostoucí rozdíly, nerovnosti a disparity mezi obcemi a regiony z hlediska demografického vývoje

B.1.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA Významné rozdíly skutečného zatížení a využití území, na němž se mnohdy a rostoucí měrou podílí kromě trvale bydlících obyvatel další uživatelé území. Rostoucí rozdíly, nerovnosti a disparity mezi obcemi a regiony (mikroregiony) z hlediska demografického a socioekonomického vývoje, jež ovlivňují nároky na využití území a jeho zatížení. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA Věnovat trvalou pozornost hodnocení regionálních a lokálních disparit socioekonomického a demografického vývoje a identifikaci problémových částí kraje a ohrožených skupin obyvatel, řešení problematiky menšin, sociálně slabších, sociálně méně přizpůsobivých a sociálně vyloučených skupin obyvatel. Uplatnit a promítnout do ZUR LK kategorizaci osídlení (obcí a regionů) Libereckého kraje podle metody výpočtu ostatních a potenciálních uživatelů území. Zvýšenou pozornost věnovat územím obcí se zvýšenými a zvláštními požadavky na využití území vlivem ostatních uživatelů území v porovnání s počtem trvale bydlících obyvatel. 33


B.2


VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělanost obyvatelstva dlouhodobě postupně roste, v roce 2001 bylo v Libereckém kraji 7% vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, v roce 2005 již 7,7%, ale jeho územní rozmístění je nepravidelné a je pod průměrem ČR. Nejvyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob je v okrese Liberec a v samotném Liberci, naopak nejhorší situace je na Novoměstsku, Dubsku, Žandovsku. Růst vzdělanosti je možné zdůvodnit zvyšováním významu a potřeby vyššího vzdělání, a také rozšiřováním příležitostí a podmínek ke vzdělání. Vzdělanostní struktura obyvatel na vybraném území je závislá na typu škol nacházejících se v regionu, na blízkosti velkých měst, na perspektivě budoucích pracovních příležitostí. Demografický vývoj Libereckého kraje se odráží i ve školství. Současná síť škol svou kapacitou dostačuje poptávce, problematická může být jejich dostupnost z hlediska jejich umístění. Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě základních a středních škol, zvýšení nabídky studijních příležitostí na vysokých školách a vyšších odborných školách, ale i na středních odborných školách a s ohledem na ekonomický profil Libereckého kraje zvláště na středních odborných učilištích. Od roku 2005 působí Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, jež má za úkol vytvářet podmínky pro snazší propojení přípravného a dalšího vzdělávání na středních školách a jeho využití k nabídce „krátkých“ forem dalšího vzdělávání. Také byla vytvořena sít škol, které svou dosavadní činnost rozšířily o realizaci programů dalšího vzdělávání. Do budoucna je žádoucí další růst vzdělanosti obyvatel a snižování regionálních rozdílů v rámci Libereckého kraje. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) sledovaný jev

2001

2005

podíl osob se základním vzděláním (a bez vzdělání)

85 191

23,9%

78 400

21,6%

podíl osob s vysokoškolským vzděláním

24 553

7%

28 000

7,7%

žáci mateřských škol (na 1000 obyvatel)

28,7 1) žáků

žáci základních škol (na 1000 obyvatel)

89,5 1) žáků

studenti SOŠ a SOU (na 1000 obyvatel)

30,8 4) studenti - 2551 3) osob

obrat a saldo pohybu do škol Poznámka: 1) stav 2004, 3) stav 2001 (SLDB), 4) stav 2005

B.2.1 SWOT ANALÝZA VZDĚLÁVÁNÍ SILNÉ STRÁNKY existence Technické univerzity v Liberci existující výzkumný potenciál regionální specializace některých středních a vyšších odborných škol existence Centra vzdělanosti LK dlouhodobý růst vzdělanosti

PŘÍLEŽITOSTI rozvoj systému celoživotního učení využití potenciálu Technické univerzity v Liberci

SLABÉ STRÁNKY negativní změny životního stylu a stále více převažující spotřební chování obyvatel nižší úroveň vzdělanosti proti průměru ČR nerozvinutý systém dalšího a celoživotního vzdělávání úbytek počtu žáků spojený s poklesem počtu škol zhoršená dostupnost zařízení sítě vzdělávací soustavy

HROZBY uzavírání škol v obcích, zhoršování regionální dostupnosti škol nevhodná oborová struktura absolventů s obtížným uplatněním na trhu práce

posilování informační gramotnosti obyvatel

34



B.2.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ Problémy s využitím a budoucí využitelností / existencí zařízení vzdělávacího charakteru, jež mají významné postavení ve stabilizaci osídlení a rozvojových předpokladech území. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ Zaměřit se na zlepšení úrovně vzdělanosti obyvatelstva v územích / spádových obvodech center osídlení s nízkou a zaostávající úrovní vzdělanosti. Problémem je zhoršená nebo zhoršující se dostupnost zařízení a služeb sítě vzdělávací soustavy. Věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na technickou a občanskou vybavenost a obslužné systémy ve školství a celoživotním vzdělávání nadmístního významu.

35


B.3


ZDRAVOTNICTVÍ

Ve vybraných ukazatelích je Liberecký kraj pod průměrem ČR, přičemž v ukazateli počet lékařů ambulantní péče na 10000 obyvatel a počet obyvatel na lékaře ambulantní péče je Liberecký kraj třetí nejhorší mezi všemi kraji. Vzhledem k významnému vlivu ostatních a potenciálních uživatelů území lze tyto ukazatele považovat za nepříznivé a za problém k řešení. Dostupnost zdravotnických zařízení je relativně dobrá. S ohledem na morfologii terénu Libereckého kraje a na vysoký vliv potenciálních uživatelů území se jeví v některých územích problematická dostupnost rychlé zdravotnické pomoci. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) 3,4 1) lékaře/1000 obyv.

lékaři na 1000 obyvatel

294 1) obyv.

obyvatel na 1 lékaře

6,2 1) lůžek/1000 obyv.

lůžka v nemocnicích (na 1000 obyvatel)

23,8 1) lékaře/10000 obyv.

lékaři ambulantní péče (na 10000 obyvatel) počet hospitalizovaných pacientů (na 1000 obyvatel)

2181) pacientů/1000 obyv.

pracovní neschopnost (v % potenciálu pracovní doby)

6,5 1) %

držitelé průkazů pro zdravotně a tělesně postižené (na 1000 ob.) 18,1 1) držitelé Poznámka: 1) stav 2004

B.3.1 SWOT ANALÝZA ZDRAVOTNICTVÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

dobrá dostupnost a dobrá úroveň zdravotní péče a dostatečná kapacita zdravotnických zařízení pro nevyvážený systém financování zdravotní péče trvale bydlící obyvatelstvo existence zdravotnických zařízení nadregionálního síť zdravotnických zařízení a služeb nedostatečně významu, specializovaných zdravotnických pracovišť odráží vlivy ostatních uživatelů území

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

podpora zdravého životního stylu

zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva

B.3.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ Fungování a plánování sítě zařízení a služeb zdravotnické péče nedostatečně odráží přítomnost a významné vlivy ostatních uživatelů území a vlivy jejich prostorové a sezónní koncentrace. Věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na dostupnost zařízení a služeb ve zdravotnictví a zdravotnické péči nadmístního významu.

36


B.4


SOCIÁLNÍ PÉČE

Současné kapacity a z toho vyplývající provozní podmínky v ústavech pro seniory a lidi se zdravotním postižením (mentálním, tělesným i kombinovaným) jsou výrazným limitujícím faktorem pro vytváření důstojných podmínek k životu. Na území kraje chybí dostatečné alternativy k ústavní péči. Jedná se např. o rozvoj terénních sociálních služeb, komunitní a respitní péče. Podobně jsou dosud nedostatečně zastoupeny denní pobytové služby, tedy stacionáře, denní centra apod. Velmi nízký je také počet chráněných dílen. Dále v kraji existují zařízení pro osoby v tíživé sociální situaci, azylová zařízení pro matky s dětmi, pro osoby bez přístřeší, a zařízení pro léčbu a prevenci závislostí. Nejvíce služeb sociální intervence nabízí okres Liberec. Zařízení sociální péče nabývají na významu v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a větším výskytem tělesných a mentálních handicapů v populaci. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) místa v domovech důchodců (na 1000 obyvatel nad 60 let)

16,0 míst

byty v domech s pečovatelskou službou (na 1000 obyv. nad 60 let)

16,8 bytů

Poznámka: stav 2004

B.4.1 SWOT ANALÝZA SOCIÁLNÍ PÉČI SILNÉ STRÁNKY vyhovující odborné složení personálu pracujícího v sociálních službách nejnižší počet držitelů průkazů pro zdravotně a tělesně postižené osoby ze všech krajů

PŘÍLEŽITOSTI transformace zařízení sociálních služeb a jejich standardizace prevence sociálně patologických jevů podporou volnočasových aktivit

SLABÉ STRÁNKY nedostatečná kapacita zařízení sociální péče nedostatečné propojení systému zdravotní a sociální péče nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče

HROZBY nízká efektivita sociálních služeb nárůst sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel

B.4.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE Nedostatečná připravenost na rychlé a potřebné změny v zajišťování a poskytování sociální péče v souvislosti s demografickým vývojem, vývojem legislativy a významnými územně technickými rozdíly / zvláštnostmi uvnitř kraje. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE Věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na dostupnost zařízení a služeb sociální péče nadmístního významu. Při řešení služeb a sítě zařízení sociální péče promítnout stárnutí populace a rostoucí výskyt počtu tělesně a mentálně handicapovaných osob. Zvláštní pozornost věnovat řešení problematiky a vlivů rozmístění cizinců, menšin a okrajových skupin obyvatelstva.

37


B.5


KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE

Celé území kraje má vysoký potenciál historických památek s množstvím kulturních památek. Významně jsou zastoupeny historicky cenné objekty nadregionálního významu, se všemi stavebními slohy a typy staveb. Rozmanitá a bohatá je lidová architektura i množství drobných památek. V regionu je řada památek industriální architektury a technických památek. Část památek je ve špatném technickém stavu, omezená je přístupnost sakrálních objektů. Jsou rezervy ve využívání památek pro cestovní ruch. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Fond kulturně historického dědictví národní kulturní památky - počet

8

městské památkové rezervace - počet

0

městské památkové zóny

2

- počet

vesnické památkové rezervace - počet

8

vesnické památkové zóny - počet krajinné památkové zóny

10

- počet

návštěvnost zpřístupněných památek a kulturních zařízení Poznámka:

1)

2 753 1601) osob

stav 2004 ČSÚ, ostatní indikátory stav 2006 NPÜ

B.5.1 SWOT ANALÝZA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE SILNÉ STRÁNKY významný počet památkově chráněných území vysoký potenciál historických objektů nadregionálního významu množství drobných památek a rozmanitost lidové architektury bohatost nalezišť historického osídlení na území kraje množství technických památek a památek industriální architektury

PŘÍLEŽITOSTI získání finančních dotací z Evropských fondů na obnovu památek vhodné využívání památek pro cestovní ruch a kulturní aktivity využití ohrožených památek pro podnikatelské a neziskové aktivity zápis horského hotelu a vysílače Ještěd na Seznam světového dědictví UNESCO

SLABÉ STRÁNKY špatný technický stav některých historických objektů a staveb a nedostatečná údržba části památkového fondu omezená přístupnost a kulturní využití sakrálních památek nedostatek zpracovaných historicky stavebních průzkumů nevhodné využívání některých památek

HROZBY pokračující chátrání kulturních a historických památek z důvodu nedostatečné péče a nedostatku finančních prostředků nezájem veřejných subjektů o památky – nevhodná státní politika devastace památek nevhodným využitím a necitlivými opravami vandalismus

38



B.5.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE Ochrana kulturních památek je dána přímo zákonem č. 20/1987 sb. o Státní památkové péči. Střet je dán základním charakterem památkové péče a ochranou hodnot. Rozvoj území je limitován ochrannými pásmy vyhlášených památek, plány ochrany a regulačními plány. Střety hrozí především u památek, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Jedná se o další historicky cenná území vyžadující ochranu: území s koncentrací objektů lidové architektury, specifické, historicky cenné objekty (technické stavby původního průmyslu, vodní díla, podhorské přehrady, rozhledny, sakrální stavby). URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE Památkově cenná území (NPZ, VPR, VPZ, KPZ) jsou ohrožena stavebními a jinými aktivitami v blízkosti památkově chráněných objektů i celých lokalit, které mohou ohrozit estetickou hodnotu krajiny případně mít destruktivní vliv na objekty samotné. Zlepšovat a vytvářet územní podmínky pro ochranu a rozvoj kulturních hodnot. Ohroženy nevhodnou činností jsou památky, které nejsou uvedeny na Ústředním seznamu kulturních památek ČR především historicky cenné oblasti s kumulací objektů lidové architektury, technické, industriální a sakrální památky. Základem ochrany je vytvoření regulativů ochrany historicky cenných lokalit a obcí, které nejsou vyhlášeny za kulturní památky . Ohrožena jsou potenciální archeologická naleziště vzhledem k jejich výskytu téměř na celém území Libereckého kraje, nezbytné zajistit omezení stavební činnosti v cenných lokalitách (Dolní Pojizeří), zajistit jejich celistvost a ochranu.

39


B.6


SPORT A TĚLOVÝCHOVA

Liberecký kraj má pro rozvoj sportovních aktivit velmi vhodné přírodní podmínky, podpořené dobrou dopravní dostupností. V zimním období jsou v Libereckém kraji velmi dobré a četné možnosti pro lyžování (běh, sjezd, skoky na lyžích, snowboarding aj.). Jsou pořádány mezinárodní závody. Mezi aktivity letního období se řadí pěší turistika a stále populárnější cykloturistika. Kromě toho se ve městech a obcích nacházejí různá sportovní zařízení – hřiště, sportovní areály, specializovaná zařízení (sportovní haly, tenisové kurty, kryté bazény, zimní stadiony aj.) Tato škála sportovních zařízení naskýtá možnosti organizování významných republikových i mezinárodních závodů. Systém organizace sportu je napojen i na cestovní ruch. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Indikátory navržené ke sledování (údaje nebyly k dispozici): celkové plochy otevřených sportovních hřišť (na 1000 ob.)

m2/1000obyv.

celkové plochy krytých sportovních hal (na 1000 ob.)

m2/1000obyv.

celkové plochy otevřených bazénů a koupališť (na 1000 ob.)

m2/1000obyv.

trvale bydlící obyvatelstvo na celkové plochy zařízení pro sport obyv. /ha potenciální uživatelé území na celkové plochy zařízení pro sport pot.uživ./ha hustota značených turistických cest

km/km2území

hustota značených cyklotras

km/km2území

B.6.1 SWOT ANALÝZA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

četné příležitosti sportovního vyžití, existence sportovních areálů nadregionálního významu

špatný technický stav mnohých sportovních zařízení

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

rozvoj sportu a sportovních zařízení vyvolaný rozvojem cestovního ruchu, vytvoření nových produktů pro podporu rozvoje cestovního ruchu

nedostatečná obnova sportovních zařízení

B.6.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY Narůstající střety a rozpory mezi oprávněnými zájmy ochrany přírody a krajiny, ochrany památek, stavebního dědictví a životního prostředí se zájmy provozovatelů, investorů a uživatelů zařízení, ploch a služeb pro sport, tělovýchovu a využití volného času (zejména areály pro sjezdové lyžování). URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY Věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na dostupnost zařízení, ploch a služeb pro sport, tělovýchovu, využití volného času a zdravý způsob života nadmístního významu. Do rozvoje zařízení a prostorů pro sport, tělovýchovu a rekreačně sportovní využití volného času směřují a budou směřovat značné investice, které lze v řadě případů také označit jako veřejný (obecní) zájem a veřejně prospěšné stavby, a které mají a budou míst významné plošné a územní nároky. Mění se nároky na vybavenost nadmístního významu pro využití volného času (centra volného času). 40


B.7


BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

V porovnání s ČR a ostatními kraji je výstavba domů a bytů na podprůměrné úrovni, a to přesto že intenzita bytové výstavby po roce 2001 stoupá. Při hodnocení intenzity nové bytové výstavby v letech 2000 – 2006 podle spádových obvodů center osídlení (viz Tab. 1 tabulkových příloh) jsou na tom nejlépe Harrachov, Rokytnice n.J. (přírůstky apartmánových bytů), a s nimi Rychnov u J., Hodkovice n.M. a Zákupy jako projev suburbanizace v příměstském prostředí Jablonce n.N., Liberce a České Lípy. Naproti tomu nejslabší intenzita se projevila u spádových obvodů Josefův Důl, Jablonec n.J. a Hejnice, možná jako důsledek intenzivní výstavby u sousedů (Smržovka, Rokytnice n.J. a Raspenava). Velmi slabá intenzita v případě spádového obvodu Mimoně je zkreslena nezahrnutím významného počtu modernizovaných (rekonstruovaných) bytů po Sovětské armádě jak v Mimoni, tak především v obci Ralsko (ta se díky tomu stala obcí s nejvýraznějším růstem počtu trvale bydlících obyvatel v kraji). Z dostupných údajů nelze však zjistit a vyhodnotit obydlenost, resp. neobydlenost nově postavených bytů. V porovnání s ostatními kraji se Liberecký kraj vyznačuje vysokým podílem neobydlených bytů např. na Semilsku je to více než 25 % všech bytů. Téměř polovina neobydlených bytů (průměr celé ČR je 31 %) - slouží k rekreaci, na Semilsku je to dokonce více než 62 %. Zhruba 10% neobydlených bytů jsou označovány za nezpůsobilé k bydlení. Pro přechodné bydlení slouží asi 20% těchto bytů a podle jejich podílu lze také usuzovat na nedostatek a potřebu bytů v různých částech kraje. Největší počet i podíl přechodně obydlených bytů je v okresech Liberec a Jablonec n.N., výrazně méně na Českolipsku a nejméně na Semilsku. Bytový fond v LK je poměrně starý (průměrně 44,1 let v roce 2001), proto je nutné vynakládat poměrně značné finanční prostředky na jeho modernizaci (zejména na regeneraci panelové výstavby). Přesto se však stavební práce zaměřují téměř výhradně na novou bytovou výstavbu – i přes nárůst podílu od roku 2002 se modernizace bytového fondu týká pouze přibližně 7 % bytů (rok 2004). V současné době převažuje výstavba bytů v rodinných domech (přibližně 60 % bytů). Průměrná obytná plocha bytu v LK (61,4 m2) je druhá nejnižší mezi kraji ČR. Zvyšuje se poptávka po bydlení v zázemí větších měst. Suburbanizace s sebou však v některých případech nese např. narušení rázu krajiny nevhodnými stavbami, zvýšenou zátěž vodovodní sítě a kanalizace. Součástí tohoto „suburbanizačního“ trendu je také převádění objektů dosud sloužících pro tzv. druhé (rekreační) bydlení na trvalé bydlení. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) 2,2 1) byty/1000 obyv.

zahájené byty (na 1000 ob.) rozestavěné byty (na 1000 ob.)

13,1 1) byty/1000 obyv.

dokončené byty (na 1000 ob.)

2,6 1) byty/1000 obyv.

neobydlené domy (v % všech domů)

21,8 2) %

neobydlené byty (v % všech bytů)

13,7 2) %

byty využívané pro druhé bydlení (v % všech bytů) Poznámka:1) stav 2005,

2)

9,7 2) %

stav 2001 (SLDB)

B.7.1 SWOT ANALÝZA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

atraktivita pro trvalé a druhé bydlení, růst poptávky rostoucí počet rozestavěných a dokončených bytů

nekoncepční rozvoj bydlení vysoký podíl neobydlených bytů poměrně starý bytový fond vysoký podíl bytů III. a IV. kategorie

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

využití objektů individuální rekreace pro trvalé bydlení

neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny zejména v okolí větších měst vysídlování malých obcí, jejich případná přeměna na rekreační sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj

modernizace, rekonstrukce starého bytového fondu

41



B.7.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU Významný počet a podíl trvale neobydlených domů a bytů využívaných pro tzv. druhé bydlení, jež zvyšují prosperitu území, ale zároveň jsou však zdrojem územně technických a finančních (rozpočtových) problémů při zabezpečování a provozování potřebné technické a dopravní infrastruktury území. Stále významný počet a podíl starých, stavebně technicky zanedbaných obytných domů vyžadujících modernizaci a rekonstrukci včetně inženýrských sítí a zároveň představující urbanisticky cenný potenciál řešení bytových potřeb a bydlení. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU Věnovat trvalou pozornost péči o bytový fond s ohledem na diferencující se požadavky na úroveň a lokalizaci bydlení včetně hodnocení jejich dopadů na udržitelný rozvoj území s rizikem narůstajících projevů a problémů sociální segregace.

42


B.8


ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

Z hlediska sektorové skladby převažuje sekundární sektor (52,7 % oproti 39,9 % v ČR), naopak primární i terciární sektor vykazují oproti celorepublikovým hodnotám nižší podíl (primární sektor zaměstnává 2,1 % ve srovnání s 3,7 % za ČR a terciární 45,2 % oproti 56,3 % za celou ČR). Z hlediska podílu jednotlivých odvětví na celkovém počtu zaměstnaných osob je v Libereckém kraji jednoznačně nejdůležitější zpracovatelský průmysl, který zaměstnává 42,5 % všech pracovníků v kraji Téměř 35 % z obyvatel vyjíždí za svým zaměstnáním mimo obec svého trvalého bydliště. Saldo dojížďky je záporné, což znamená, že více osob za prací z kraje vyjíždí než sem přijíždí odjinud. Za celkově téměř vyrovnanou bilancí nabídky a poptávky pracovních příležitostí se skrývají výrazné vnitřní rozdíly. Spádové obvody s výrazně nižší a strukturálně omezenou nabídkou pracovních příležitostí budou vyžadovat podrobnější analýzu důvodů a sociálně ekonomických dopadů pro obyvatele a uživatele území. Mezi takové spádové obvody patří Žandov, Doksy, Dubá, Cvikov, Osečná, Velké Hamry a Rovensko p.T., nevykazující však s výjimkou Dubé úbytek trvale bydlících obyvatel. Míra registrované nezaměstnanosti v Libereckém kraji sice vzrostla, ve všech okresech kraje se ale stále nachází pod úrovní celostátního průměru. Celkově nejvíce ohroženou oblastí kraje z pohledu nezaměstnanosti jsou mikroregiony Frýdlantsko a Novoměstsko v okrese Liberec. Nejnižší nezaměstnanost je naopak v ORP Turnov a Železný Brod. Pracovní místa v Libereckém kraji jsou stále více obsazována zahraničními pracovními silami, hlavně z Polska, Slovenska a Ukrajiny. Existující nabídka pracovních míst či podpora rozšíření této nabídky neznamená tedy automaticky pokles počtu nezaměstnaných českých občanů. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) soukromí podnikatelé a OSVČ (na 1000 ob.)

77,7 1) počet

míra registrované nezaměstnanosti (v % obyvatel)

7,0 2) %

počet obsazených pracovních míst (na 1000 ob.)

510 3) místo

nezaměstnaní na 1 volné pracovní místo

8,0 1) místo

počet zaměstnaných v terciárním a kvartérním sektoru (v % zam.) 44,6 1) % počet zaměstnaných v sekundárním sektoru (v % zam.)

51,7 1) % - 6782 3) osob

obrat a saldo pohybu za prací Poznámka:1) stav 2004, 2 ) stav 2006 3) stav 2001 (SLDB)

43



B.8.1 SWOT ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

relativně vyrovnaná nabídka a poptávka pracovních příležitostí kraje jako celku vysoká míra ekonomické aktivity mimořádně vysoký a rostoucí podíl zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví nižší úroveň obecné a registrované nezaměstnanosti

nedostatek nabídky pracovních příležitostí v dílčích územích kraje

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

vytváření nových pracovních míst v primárním sektoru (údržba krajiny), při sanacích starých ekologických zátěží a realizaci environmentálních opatření (realizace protipovodňových opatření, zvyšování retenčních schopností krajiny, realizace prvků ÚSES aj) vytvoření vhodných podmínek pro ekonomický rozvoj z hlediska potenciálu trhu práce zvláště v některých obcích

nárůst dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel populační nestabilita a velká fluktuace obyvatel – riziko migrace mimo kraj při nedostatku pracovních příležitostí koncentrace pracovních příležitostí do úzké skupiny obcí vyvolávající zvýšené přesuny pracovních sil prudké zvýšení nezaměstnanosti při propadu automobilového průmyslu

B.8.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE Úbytek pracovních příležitostí ve většině obcí a rychle rostoucí koncentrace pracovních příležitostí do úzké skupiny měst a obcí vyvolávající zvýšené přesuny pracovních sil. Výrazné a rostoucí rozdíly v nabídce a struktuře pracovního uplatnění uvnitř kraje vedoucí k výrazným rozdílům nezaměstnanosti a s ní souvisejících společenských a ekonomických problémů. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE Věnovat trvalou pozornost územím se sníženou a klesající nabídkou pracovního uplatnění, hledat vhodné a různé nástroje intervencí včetně územně plánovacích opatření na podporu rozšíření nebo zlepšení nabídky pracovních příležitostí.

44


B.9


BEZPEČNOST

Problematika bezpečnosti území a ochrany obyvatelstva jako součást územně-plánovací dokumentace zaznamenala v posledním období výrazné změny v souvislosti s novou legislativou. ÚAP a následně ZÚR Libereckého kraje musí respektovat územní potřeby nadmístního významu pro řešení havarijních a krizových stavů na základě schváleného Havarijního a Krizového plánu kraje, např.: § evakuační prostory a trasy, včetně ochrany koridorů vybrané silniční sítě a ochranných pásem letišť § řešení hospodářských opatření pro krizové stavy § realizace protipovodňových opatření na vybraných tocích Zároveň je třeba respektovat požadavky pro umístění veřejně prospěšných staveb sloužících k zajišťování obrany a bezpečnosti státu apod. a promítnout je do aktualizované ÚPD obcí. S ohledem na nutnost ochrany dat před zneužitím jsou konkrétní požadavky specifikovány ve vyjádřeních MV ČR a MO ČR a jejich organizačních složek (viz PRURÚ). Největší rizika z pohledu bezpečnosti území se koncentrují do urbanizovaných území a hustě zalidněných městských aglomerací (Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald, Česká Lípa – Nový Bor) a dalších významných měst a středisek cestovního ruchu (Turnov, Semily, Jilemnice, Frýdlant, Doksy….). Značná část populace Libereckého kraje, zejména v oblasti Libereckojablonecké aglomerace, je závislá na zásobování vodou z povrchových zdrojů (přehrady Josefův Důl a Souš), což představuje pro obyvatele tohoto území značné riziko ohrožení v případě vojenského konfliktu či teroristického útoku. Na území Libereckého kraje na rozdíl od jiných krajů nejsou koncentrovány ve větším rozsahu rizikové výroby. Přesto jsou však tyto látky v regionu skladovány a používány, specifikem kraje jsou rizika spojená s chemickou těžbou uranu a likvidací následků této těžby (s.p. Diamo) a zvýšeným výskytem přirozeného půdního radonu (žulové podloží). Kromě požárů a výbuchů v průmyslových objektech se zásobami vysoce hořlavých a toxických látek představují značné riziko možné teroristické útoky na zařízení s vysokou koncentrací obyvatel (školy, nemocnice, obchodní centra…) a v neposlední řadě na hráze přehradních nádrží. Povodňové vlny při protržení hrází (vodní díla Josefův Důl, Souš, Bedřichov, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice…) mají velkou ničivou sílu a mohou zanechat katastrofální následky (materiální škody i oběti na životech). VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) 35,9 1) trest. činů

zjištěné trestné činy (na 1000 ob.) Poznámka: 1) stav 2004,

45



B.9.1 SWOT ANALÝZA BEZPEČNOSTI SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY lokální rizika povodní, sesuvů půdy, propadu poddolovaných území; rizika polomů a lesních kalamit v důsledku povětrnostních vlivů (vichřice, sněhové bouře), zejména v exponovaných partiích pohraničních hor lokální rizika ohrožení v důsledku civilizačních vlivů (nebezpečné škodliviny, požáry, výbuchy, radioaktivní látky, hromadné havárie na silnici, železnici, v leteckém provozu, veterinární rizika aj.)

zpracovaný a schválený aktuální Havarijní plán a Krizový plán Libereckého kraje

funkční spolupráce složek Integrovaného záchranného systému na území kraje

omezené riziko vzniku havárií velkého rozsahu v důsledku absence či minimálního výskytu zastaralé nebo neexistující povodňové plány obcí nebezpečných provozů (chemie, energetika, metalurgie apod.) na území kraje omezené riziko záplav a povodní ve srovnání s jinými kraji ČR (vliv reliéfu a hydrologických poměrů) existující přeshraniční spolupráce složek IZS na bázi Euroregionu Nisa-Nysa-Neisse; spolupráce v oblasti protipovodňové prevence aj. existence elitní 31. brigády radiační, chemické, biologické ochrany Liberec v rámci Podpůrného kompletu společných sil NATO – možné využití při řešení havarijních a krizových situací na území kraje

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

plné zapojení do Schengenské spolupráce – další rozvoj přeshraničních vazeb s Německem a Polskem, včetně společného postupu při řešení krizových situací (živelné pohromy, havárie); přeshraniční spolupráce složek integrovaného záchranného systému využití programů EU pro zvýšení bezpečnosti kraje, prevence kriminality, snížení rizika povodní a dalších živelných pohrom s cílem zlepšení kvality života obyvatel Libereckého kraje

zvýšené riziko teroristických útoků v důsledku otevření hranic a volného pohybu osob po přistoupení k Schengenskému protokolu (možné ohrožení zdrojů pitné vody, popř. záplavová vlna – např. přehrady Josefův Důl a Souš, popř. nově budované přehrady – Vilémov aj.) riziko vojenského zásahu či teroristických útoků v souvislosti s umístěním 31. brigády radiační, chemické, biologické ochrany a Podpůrného kompletu společných sil NATO v Liberci zvýšené riziko možných havárií v souvislosti s očekávaným nárůstem tranzitní nákladní dopravy po dobudování R35 a propojení přes Polsko do SRN

B.9.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Zájmy silových resortů (Armáda ČR, Policie ČR) i Hasičského záchranného sboru LK mohou být v potenciálním střetu s jinými funkcemi v území. Problematický je zejména požadavek ochrany koridorů pro mikrovlnné spoje, které jsou identifikovány výčtem dotčených katastrálních území. Jakékoli významnější stavby v těchto dotčených katastrech musí být projednány s Armádou ČR, reprezentovanou VUSS Litoměřice a VUSS Pardubice. Zvláštní pozornost je třeba věnovat v případě výstavby větrných elektráren. Dle stanoviska VUSS nelze posoudit v úrovni územně plánovací dokumentace, zda plánovaná výstavba větrných elektráren nenaruší obranyschopnost státu a zájmy Armády ČR. Tyto aspekty lze posoudit až po zpracování projektové dokumentace, kterou VUSS bude požadovat zaslat k posouzení a vydání stanoviska ke stavbě.

46



Jinak stále platí, že s VUSS (a v určitých případech i s orgány Policie ČR a HZS) musí být předem projednána výstavba nebytových objektů (kromě drobných staveb), staveb vyšších než 15m, staveb vyzařujících elektromagnetickou energii (např. vysílače mobilních operátorů), dálková vedení VN a VVN, dálková kabelová vedení, změny využití území, nové trasy komunikací včetně přeložek, výstavba, která se dotkne nemovitostí v majetku ČR (ve správě MO ČR, PČR...) a jejich ochranných pásem. Zdůrazněna je potřeba respektovat ochranné pásmo VPP letiště Mnichovo Hradiště – Hoškovice, které zasahuje do jižního cípu Libereckého kraje (Svijanský Újezd, Svijany, Příšovice, Všeň). Určitým střetem (ve vztahu k ochraně obyvatelstva i životního prostředí) může být požadavek na umístění střelnice pro ruční zbraně v bývalém VVP Ralsko (k.ú. Svébořice). Vzhledem ke skutečnosti, že ve vytipovaném prostoru již fungovala střelnice pro ruční zbraně pro potřeby dislokovaných jednotek Sovětské armády a již v minulosti došlo k poškození lesních porostů municí, je její umístění v tomto prostoru výhodnější, než v jiných (nedotčených) lokalitách. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Liberecký kraj patří z hlediska problematiky bezpečnosti a ochrany obyvatelstva v rámci České republiky k méně rizikovým regionům. Není zde koncentrace velkých podniků, které mohou způsobit potenciální ohrožení obyvatelstva, jako je těžká chemie, petrochemie, výroba výbušnin aj., přesto se zde nacházejí zařízení, která za určitých okolností mohou způsobit mimořádné události zařazené do IV. zvláštního stupně poplachu1). Jedná se zejména o úniky toxických látek (chlór, amoniak, chlorovodík, oxid olovnatý, arsenovodík, selenovodík...). Z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva lze považovat za nejzávažnější problém umisťování staveb do území ohrožených záplavou, povodní či zvláštní povodní a dále do ochranných pásem objektů a zařízení, která mohou způsobit potenciální ohrožení výbuchem, únikem nebezpečných látek (chemikálií i radioaktivních látek) a hořlavin. Rizikem je i ohrožení významných povrchových zdrojů pitné vody teroristickým útokem (VD Souš, VD Josefův Důl). U rozsáhlých lesních porostů hrozí rovněž riziko velkých požárů. (Výčet těchto rizik v členění dle ORP je součástí kapitoly Analýza rizik Havarijního plánu Libereckého kraje).

1) mimořádná událost ohrožuje více jak 1 000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2. Záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky IZS, včetně užití sil a prostředků z jiných krajů, případně je nutné využít hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil ČR; společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni

47


B.10


SÍDELNÍ STRUKTURA, REGIONALIZACE STRUKTURA OSÍDLENÍ

Struktura osídlení vznikla během dlouhodobého historického vývoje. Do roku 1990 byla vinou centralizace všech oblastí lidské činnosti oslabena tradiční funkce venkovského prostoru (mimo jeho zemědělské produkční funkce). S rozvojem průmyslu a v návaznosti na to s rozvojem městské komplexní bytové výstavby začaly venkovské domy a chalupy v širší míře sloužit rekreaci, plnily funkci tzv. druhého bydlení. Nastalo vylidňování venkova, podíl městského obyvatelstva vzrostl z 53,2 % při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1961 na 76,7 % při cenzu v roce 1980. Po roce 1990 došlo k dezintegraci obcí, v roce 1991 se jejich počet navýšil o 28 na 197 obcí. Na území Libereckého kraje je v současné době 215 obcí, 762 částí obce a 1182 základních sídelních jednotek. Mezi obcemi jsou značné velikostní a významové rozdíly. V obcích do 1000 trvale bydlících obyvatel bydlí méně než 16 % obyvatel, zatímco v obcích nad 5000 obyvatel bydlí téměř 65 % obyvatel kraje. Z hlediska vnitřní integrity se území kraje jeví jako tři od sebe oddělené části. Jeho západní část (Českolipsko) a nejvýchodnější část (Jilemnicko) jsou pohybem (spádem) jejich obyvatel vázány silněji k Mladé Boleslavi a k Vrchlabí, resp. Praze než k Liberci. Do těchto prostorů se také významně promítají rostoucí rekreační potřeby a zájmy Prahy a Mladé Boleslavi. Významným konkurentem, ale i partnerem Liberce z hlediska „regionální působnosti“ se stává Mladá Boleslav, a z této situace a polohy významně těží a bude i nadále těžit také Turnov. S přechodem na tržní hospodářství a restrukturalizaci výrob dochází k poklesu zájmu o bydlení v průmyslových centrech velkých měst, obyvatelstvo se přesunuje do širšího zázemí města. Počátkem třetího tisíciletí část ekonomicky silnějších obyvatel zcela opouští město i jeho satelitní zázemí a přesunuje se do příznivějších venkovských oblastí. To dokládá i snižující se podíl městského obyvatelstva. Venkovský prostor tak získává zpět svoji obytnou funkci a lze předpokládat, že s růstem jejího významu poroste i vybavenost a další podmínky pro život na venkově. Určitý problém lze však spatřovat ve značné územní rozdrobenosti jednotek, ve velkém počtu malých obcí s nízkou ekonomickou stabilitou.

ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY ÚZEMÍ Pro hodnocení rozvojových předpokladů území není k dispozici jednotná a jednoznačně požadovaná metodika. Rozvojové předpoklady lze hodnotit nejen různými metodami / kritérii, ale i podle různých územních jednotek. Pro potřeby UAP ZUR LK byla použita vlastní metodika a základem hodnocení jsou spádové obvody center osídlení. Hlavním důvodem výběru spádových obvodů center osídlení na jejich nejnižší (subregionální) úrovni je hodnocení vnitřně nejvíce integrovaných funkčních celků zahrnujících centrum osídlení a jeho nejbližší a s ním intenzivně funkčně propojené okolí. Bodovací metodou v pětibodové stupnici (5 = nejlepší, 1 = nejhorší) bylo hodnoceno šest absolutních a zároveň stejných šest ukazatelů v relativní podobě: denní pohyb trvale bydlících, počet ostatních (sezónních) uživatelů území, celkový počet potenciálních uživatelů území, počet využitých pracovních příležitostí, vývoj počtu obyvatel, a počet dokončených bytů. Jako zbývající dva ukazatele byl použit index vzdělanosti trvale bydlících obyvatel a ukazatel hodnotící polohu střediska osídlení. Většina ukazatelů vychází z údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, údaje o vývoji obyvatelstva jsou za období 2001-2006, o vývoji dokončených bytů za období 20002006. Podle získaného počtu bodů byly spádové obvody rozděleny na čtyři typy – s nejlepšími (výrazně nadprůměrnými), s nadprůměrnými, s průměrnými a s nejhoršími (výrazně podprůměrnými) předpoklady rozvoje. Nejvíce spádových obvodů lze podle tohoto hodnocení označit za území s průměrnými předpoklady rozvoje.

48



Na základě bodování vybraných 14 kritérií a průměrné hodnoty 37 bodů (z maximálně možných 70 bodů) byly hodnocené spádové obvody center osídlení zařazeny takto (počet bodů, viz Tab. 9.7. tabulková příloha): Do skupiny území s nejlepšími (výrazně nadprůměrnými) rozvojovými předpoklady patří jen tři spádové obvody – Turnov (59 bodů), Liberec (57) a Jablonec n.N. (51). Do skupiny území s nadprůměrnými předpoklady rozvoje patří 11 spádových obvodů Harrachov (49), Česká Lípa (45), Jilemnice (45), Rokytnice n.J. (45), Smržovka (44), Doksy (44), Nový Bor (44), Železný Brod (43), Desná (42), Stráž p.R. (41) a Semily (41). Do skupiny území s průměrnými rozvojovými předpoklady patří 15 spádových obvodů – Hodkovice n.M. (39), Frýdlant (38), Rychnov u J. (38), Cvikov (36), Chrastava (35), Jablonné v P. (35), Vysoké n.J. (35), Jablonec n.J. (34), Český Dub (33), Hejnice (33), Lomnice n.P. (33), Zákupy (33), Osečná (33), Hrádek n.N. (32) a Velké Hamry (32) Do skupiny území s nejhoršími (výrazně podprůměrnými) předpoklady rozvoje patří 9 spádových obvodů - Dubá (31), Mimoň (31), Tanvald (30), Josefův Důl (29), Rovensko p.T. (29), Kamenický Šenov (28), Raspenava (27), Žandov (27) a Nové Město p.S. (23 bodů). Poznámka: tučně jsou vyznačeny obce s rozšířenou působností (ORP).

Hodnocení rozvojových předpokladů území podle spádových obvodů center osídlení je vhodnější než hodnocení podle jednotlivých obcí a než hodnocení podle tzv. generelových jednotek (použité pro vymezování tzv. hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje) z následujících důvodů: - každé hodnocené území zahrnuje centrum osídlení poskytující základní služby pro trvale bydlící obyvatele a ostatní uživatele území svého spádového okolí, - velikostní rozdíly mezi hodnocenými jednotkami jsou menší, tím je vyšší objektivita a nižší zkreslování výsledného hodnocení (eliminace hodnocení malých a nejmenších obcí s extrémními hodnotami), - spádové obvody mají potřebnou vnitřní integritu z hlediska nabídky, uspokojování a dostupnosti každodenních potřeb obyvatel a uživatelů území, - jsou skladebné do vyšších regionů podle hierarchizace center osídlení a jejich regionů maximální působnosti. Rozvojové předpoklady vyjadřují integrované hodnocení společné síly nebo slabosti centra osídlení a jeho spádově příslušných obcí vycházející ze vztahu k průměrným hodnotám za celý kraj.

ROZDĚLENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZÁTĚŽÍ (VENKOV/MĚSTO) Pro vymezování území s různým urbanizačním tlakem bylo použito kritérium hustoty potenciálních uživatelů území bez jednodenních návštěvníků a bez vlivu pohybu za prací a do škol, tedy ubytovaných nebo ubytovatelných uživatelů území na hektar zastavěných ploch na území obce. Skutečné rozpětí tohoto ukazatele, který vypovídá o koncentraci zástavby, jejím charakteru (průměrné výšce zástavby) a jejím využití, ale také o zatížení území, se pohybuje od minimální hodnoty 24 (obec Luka, ORP Česká Lípa) do maximální hodnoty 251 potenciálních uživatelů území (obec Bedřichov, ORP Jablonec n.N.) na hektar zastavěné plochy v roce 2001. Tento ukazatel v kombinaci s absolutním počtem potenciálních uživatelů lze také považovat za vhodné kritérium pro vymezování venkovského, poloměstského, resp. polovenkovského a městského prostředí, resp. jejich přechodných typů. Pro vymezování území s různým urbanizačním tlakem, zatížením území a zároveň pro typologii venkovských a městských prostorů byly použity následující intervaly průměrných hustot potenciálních uživatelů : do 60, 60 – 100, 100 – 140, 140 – 180 a nad 180 potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy podle stavu v roce 2001. Jako hranice pro zařazení do městského typu prostředí musí být zároveň splněna podmínka nejméně 2000 potenciálních uživatelů území.

49



Navrhované typy území podle urbanizačního tlaku a navrhované třídění na venkovské, městské a smíšené prostory pro potřeby ZÚR LK jsou zpracovány podle hustoty potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy obce (průměr Libereckého kraje v roce 2001 představoval 116 potenciálních uživatelů území na hektar zastavěných ploch): Typ A - výrazně venkovské prostory s nízkým urbanizačním tlakem

- méně než 60

Typ B - převážně venkovský prostor s prvky a tlaky městského prostoru

- 60 až 100

Typ C - převážně městský prostor s prvky venkovského prostoru

- 100 až 140

Typ D - výrazně městský prostor s vyšším zahuštěním a vyšším tlakem

- 140 až 180

Typ E - výrazně městský prostor s nejvyšším zahuštěním a nejvyšším tlakem - nad 180 Podle hustoty potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy obce ÚAP LK vymezují pět typů území s různou mírou urbanizačních tlaků. Typ A - výrazně venkovské prostory s nízkým urbanizačním tlakem do kterého patří obce (podle správních obvodů ORP): Bezděz, Kvítkov, Kozly, Jestřebí, Zahrádky, Chlum, Vrchovany, Skalka u Doks, Tachov, Okna, Blatce, Luka, Ždírec, Tuhaň, Blíževedly, Kravaře, Stružnice, Horní Police, Horní Libchava, Zákupy, Velenice, Bohatice, Pertoltice p.R., Noviny p.R., Brniště, Dubnice a Velký Valtinov (ORP Česká Lípa), Svojkov a Radvanec (ORP Nový Bor), Šimonovice, Jeřmanice, Nová Ves, Chotyně, Janovice v P., Bílá, Cetenov a Hlavice (ORP Liberec), Kunratice, Višňová, Černousy, Pertoltice, Bulovka, Krásný Les, Dolní Řasnice a Horní Řasnice (ORP Frýdlant), Dalešice a Pulečný (ORP Jablonec n.N.), Radostná p.K., Žernov, Olešnice, Svijany, Svijanský Újezd, Pěnčín, Čtveřín, Lažany, Paceřice, Sychrov, Vlastibořice, Soběslavice a Kobyly (ORP Turnov), Levínská Olešnice (ORP Jilemnice), celkem 60 obcí a z toho dvě obce odpovídající velikostí „městskému typu“ (jsou vyznačeny silněji). Typ B - převážně venkovský prostor s prvky a tlaky městského prostoru do kterého patří obce Sosnová, Stvolínky, Provodín, Dubá, Volfartice, Nový Oldřichov, Žandov, Mimoň, Ralsko a Hamr na Jezeře (ORP Česká Lípa), Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svor, Chotovice, Skalice, Slunečná, Polevsko a Kamenický Šenov (ORP Nový Bor), Stráž n.N., Dlouhý Most, Oldřichov v H., Chrastava, Bílý Kostel n.N., Hrádek n.N., Rynoltice, Jablonné v P., Zdislava, Křižany, Osečná, Janův Důl, Proseč p.J., Český Dub, Všelibice a Hodkovice n.M. (ORP Liberec), Heřmanice, Dětřichov, Habartice, Raspenava a Jindřichovice p.S. (ORP Frýdlant), Dalešice (ORP Jablonec n.N.), Zlatá Olešnice (ORP Tanvald), Jílové u Držkova a Líšný (ORP Železný Brod), Příkrý, Roztoky u Semil, Jesenný, Roprachtice, Háje n.J., Bystrá n.J., Slaná, Záhoří, Stružinec, Veselá, Nová Ves n.P., Syřenov, Bělá, Libštát a Košťálov (ORP Semily), Mírová p.K., Tatobity, Rovensko p.T., Holenice, Ktová, Troskovice, Vyskeř, Karlovice, Všeň, Modřišice, Přepeře, Příšovice, Jenišovice, Radimovice a Žďárek (ORP Turnov), Martinice, Studenec, Kruh, Roztoky u Jil., Svojek, Bukovina u Čisté, Čistá, Peřimov a Víchová n.J. (ORP Jilemnice), celkem 83 obcí a z toho 17 obcí odpovídajících svou velikostí „městskému typu“. Typ C - převážně městský prostor s prvky venkovského prostoru do kterého patří obce Holany (ORP Česká Lípa), Prysk, Okrouhlá, Mařenice a Krompach (ORP Nový Bor), Mníšek, Kryštofovo Údolí a Světlá p.J. (ORP Liberec), Frýdlant, Nové Město p.S., Hejnice a Bílý Potok (ORP Frýdlant), Lučany n.N., Nová Ves n.N., Rychnov a Rádlo (ORP Jablonec n.N.), Smržovka a Plavy (ORP Tanvald), Zásada, Držkov, Loužnice, Radčice a Vlastiboř (ORP Železný Brod), Bozkov, Vysoké n.J., Benešov u Semil, Chuchelna, Lomnice n.P. a Bradlecká Lhota (ORP Semily), Turnov, Ohrazenice, Frýdštejn, Rakousy, Loučky, Klokočí, Hrubá Skála a Kacanovy (ORP Turnov), Jilemnice, Horní Branná, Mříčná, Poniklá, Jestřabí v Krk. a Horka u Staré Paky (ORP Jilemnice), celkem 42 obcí a z toho 12 obcí odpovídajících svou velikostí „městskému typu“.

50



Typ D - výrazně městský prostor s vyšším zahuštěním a vyšším tlakem do kterého patří obce Stráž p.R. (ORP Česká Lípa), Nový Bor a Sloup (ORP Nový Bor), Liberec (ORP Liberec), Lázně Libverda (ORP Frýdlant), Desná, Velké Hamry a Jiřetín p.B. (ORP Tanvald), Železný Brod, Koberovy, Pěnčín a Skuhrov (ORP Železný Brod), Semily (ORP Semily), Malá Skála (ORP Turnov), Jablonec n.J. a Paseky n.J. (ORP Jilemnice), celkem 16 obcí a z toho 10 odpovídajících svou velikostí „městskému typu“. Typ E - výrazně městský prostor s nejvyšším zahuštěním a nejvyšším tlakem do kterého patří obce Česká Lípa a Doksy (ORP Česká Lípa), Jablonec n.N., Bedřichov, Janov n.N. a Josefův Důl (ORP Jablonec n.N.), Tanvald, Albrechtice v JH, Kořenov a Harrachov (ORP Tanvald), Benecko, Vítkovice a Rokytnice n.J. (ORP Jilemnice), celkem 13 obcí a všechny odpovídající svou velikostí počtem potenciálních uživatelů území „městskému typu“. Městský prostor musí splňovat podmínku nejméně 2000 potenciálních uživatelů území bez vlivu jednodenních návštěvníků a bez vlivu pohybu za prací a do škol (takové obce „městského typu“ jsou zde vyznačeny tučně, jedná se o 54 obcí z celkem 215 obcí). Mezi nejvíce zatížené území a současně území s nejvyšším urbanizačním tlakem, tudíž nejvíce exponované a rizikové území z hlediska možných a očekávaných konfliktů mezi zájmy rekreace a zájmy ochrany přírody a krajiny patří pás obcí mezi Libercem a Jilemnicí na území, jež zasahuje CHKO Jizerské hory a NP Krkonoše (obce viz kategorie E). Na počtu uživatelů území se odráží zatížení celého území, včetně dopravní a technické infrastruktury, tj. odlišné kapacitní nároky, kde jsou nejvíce zatíženými obce Bedřichov, Harrachov a Rokytnice n.J. Na území Libereckého kraje je v současné době 19 obcí, jejichž hustota potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenních návštěvníků) je vyšší než v městě Liberci (170 uživatelů na ha zastavěné plochy). Jedná se obce (v pořadí podle hustoty): Bedřichov, Harrachov, Rokytnice n.J., Albrechtice v JH, Kořenov, Vítkovice, Benecko, Česká Lípa, Jablonec n.N., Janov n.N., Tanvald, Josefův Důl, Doksy, Sloup, Nový Bor, Malá Skála, Pěnčín (ŽB), Velké Hamry, Železný Brod. Právě těmto obcím, jejichž výčet je dokladem významu rekreace a cestovního ruchu pro Liberecký kraj, je nutno věnovat zvláštní pozornost z hlediska udržitelného rozvoje. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (identifikátory) rozloha zastavěných ploch

4882,3 ha

podíl zastavěných ploch na celkové rozloze území

1,5 %

počet trvale bydlících obyvatel

428 184 obyv.

počet potenciálních uživatelů území

564 450 pot.uživ.

potenciálních uživatelů na 100 trvale bydlících obyvatel

131,81) pot.uživ./100 obyv.

potenciálních uživatelů území na hektar zastavěných ploch 116,01) pot.uživ./ha Poznámka: zdroj SLDB 2001 1) výsledek vlastních výpočtů na základě metody výpočtu potenciálních uživatelů území

51



B.10.1 SWOT ANALÝZA STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

atraktivita území pro cestovní ruch a rekreaci

velké a zvyšující se rozdíly rozvojových předpokladů středisek osídlení a jejich spádových obvodů

přítomnost území s výrazně nadprůměrnými a nadprůměrnými předpoklady rozvoje

snížená vnitřní integrita kraje

velká hustota a velký počet malých venkovských významný vliv ostatních / sezónních uživatelů území sídel komplikující budování a provozování dopravní a technické infrastruktury vysoké zátěže území vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti v některých částech LK

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

další zvyšování zátěže území a krajiny vlivem využití území s rezervami pro další rozvoj rekreace a potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti cestovního ruchu, tím rozložení zátěže území (již dnes přetížená území) další soustřeďování aktivit a investic do prostorů zlepšení dopravní sítě a dostupnosti s rizikem přetížení a negativních / nežádoucích vlivů

B.10.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ Rostoucí atraktivita některých center cestovního ruchu a rekreace, kde hrozí vážné střety s ochranou přírody a krajiny, střety a problémy s kapacitami (limity) a možnostmi dopravní, technické a obslužné vybavenosti území s rizikem jejich přetížení spolu s negativními, resp. nežádoucími vlivy na krajinu, přírodní a životní prostředí. Existence území s potenciálním a již existujícím rizikem přetížení limitů a únosnosti využití, kterým bude nutné věnovat v územně plánovací činnosti kraje a ORP zvýšenou pozornost. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ Zpřesnit a dále v nadmístních souvislostech rozvíjet účelné a hospodárné využití území, vymezit další rozvojové a specifické oblasti, rozvojové osy v návaznosti na v PÚR ČR vymezenou rozvojovou oblast OB7 Liberec a rozvojovou osu OS7 a na základě snahy o udržení a prohloubení identity území kraje. Posilovat vazby mezi hlavními centry osídlení a zohlednit navržené rozvojové osy ve Strategii rozvoje Libereckého kraje. Při vymezování specifických oblastí (krajského významu) bude nutná spolupráce se sousedními kraji, státy, neboť část těchto oblastí bude pravděpodobně zasahovat na jejich území. V ZÚR LK navrhnout sídelní strukturu při zohlednění rozvojových předpokladů jednotlivých obcí, předpokladu mírného nárůstu počtu obyvatel kraje. Je žádoucí přijmout opatření na podporu center osídlení a to zejména ve stagnujících územích a podporovat zvýšení integrity území kraje při zohlednění republikových a středoevropských vazeb. Problémem jsou i vysoké zátěže některých území vlivem potenciálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti, kde společné řešení pro využití území bude nutno hledat společně se stanovením zásad pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace a s ohledem na zachování přírodních, kulturních, urbanistických a architektonických hodnot území.

52


C

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ

C.1

GEOLOGIE


Pestrá geologická stavba je příčinou velké výškové členitosti území, která společně s bohatým spektrem tvarů jeho reliéfu podstatně ovlivňuje půdní a biogeografické poměry. Výrazným předělem je tzv. lužická porucha – geologický zlom, jehož průběh se na povrchu projevuje jako Ještědsko-Kozákovský hřbet. Ta dělí území do dvou zřetelně odlišných částí: západní, která je částí severního zakončení české křídové pánve s převládajícími usazenými horninami svrchní křídy, proráženými četnými průniky vulkanických hornin třetihorního stáří; východní, tvořenou převážně starými, v různém stupni přeměněnými horninami a žulami krkonošsko-jizerského krystalinika. Charakteristickými geologickými podmínkami jižní části území (na Českolipsku a v jižní části okresu Semily) jsou kvádrové pískovce, které v této části území daly vzniknout velmi charakteristické krajině. Právě tyto horniny jsou v lužické i jizerské oblasti české křídové pánve příčinou mimořádné krajinné přitažlivosti Českého ráje, Kokořínska, Lužických hor, Dubska a Dokeska. Nacházejí se v nich také ložiska sklářských písků, jejichž těžba však narušuje přirozený ráz krajiny. Liberecký kraj je vzhledem ke své geologické rozmanitosti bohatý na pestrost nerostných surovin. Nejvýznamnějšími ložisky jsou zejména zásoby uranové rudy, sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. Zásob stavebního kamene a štěrkopísku je podle evidence surovinových zdrojů nadbytek pro pokrytí potřeb stavebních aktivit v Libereckém kraji. Složitější situace je však s jejich rozmístěním. Převaha ložisek štěrkopísků je v okrese Česká Lípa a Liberec, naprostý nedostatek je v okresech Semily a Jablonec nad Nisou. Těžba stavebního kamene je rozložena vcelku rovnoměrně na území Libereckého kraje. Snížení potřeby těženého materiálu je možné plným využíváním druhotných surovin a v plné míře zajistit dokonalé zpracování včetně využití odpadů z těžby a úpravy. Těžba nerostného bohatství na území Libereckého kraje je v současné době v souladu s jeho potřebami. Není nutné otvírat nová ložiska surovin. DŮSLEDKY TĚŽBY A VYUŽÍVÁNÍ LOŽISEK SUROVIN Protože většina těžebních závodů se odvolává na obchodní tajemství při získávání údajů o množství a distribuci těžených surovin, je velmi těžké získat relevantní informace. Je proto důležité např. do podmínek pro povolení těžební činnosti především u nevyhrazených nerostů stanovit pravidla pro snazší získávání výše uvedených informací. Veškeré nástroje určující technický postup těžby vyhrazených i nevyhrazených nerostů jsou v rukou státní správy. To ale neplatí pro objemy těžených materiálů, jejich distribuci a vývoz. Zde má státní správa velmi malé pravomoci a samospráva už vůbec žádné. Je proto nutné užít veškeré dostupné nástroje pro zpomalení intenzivních těžeb a zajistit dokonalou exploataci ložisek. Je třeba sledovat a optimalizovat těžbu nerostných surovin s ohledem na jejich uchování pro budoucí generace. Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti proto nutně musí působit nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Lze předpokládat i ovlivnění místního klimatu při prolomení hřbetů ochranných masivů či při likvidaci celých kopců. Většina těžeb v Libereckém kraji je povrchová. Její následky se projevují odlesněním ploch, zásahem do hydrologických a hydrogeologických poměrů a změny reliéfu krajiny. V jednotlivých lokalitách jsou projevy těžební a úpravárenské činnosti s různou mírou intenzity od téměř zanedbatelných až po výrazné. Přes tyto poznatky lze říci, že je v posledních letech a u většiny těžených ložisek v Plánech OPD včleněna jejich minimalizace.

53



Těžba a zpracování uranu, která se rozvíjela od 70-tých let, byla významným dynamickým stimulem ekonomického a sociálního rozvoje zejména pro jihovýchodní území okresu Česká Lípa (Hamr - Stráž pod Ralskem). S tímto rozvojem jsou spojeny i významné ekologické změny v území včetně ohrožení zásob pitné vody v CHOPAV. V roce 1990 bylo rozhodnuto o útlumu jak chemické, tak hornické (hlubinné) těžby. Do roku 2002 byly ukončeny práce v rámci hornické těžby odstraněním poslední šachty (důl Hamr 3) včetně doprovodných provozů, prostory chemické úpravny uranových rud byly přestavěny částečně pro technologii odstranění následků chemické těžby, částečně pro komerční účely. Zahlazení následků chemické těžby je dlouhodobou záležitostí a její finanční krytí je na bedrech státu. Nicméně postup sanace, ve srovnáním s ekologickými riziky které představuje, je velmi pomalý. ÚZEMÍ SE ZVLÁŠŤ NEPŘÍZNIVÝMI GEOLOGICKÝMI POMĚRY Na území Libereckého kraje se nachází vysoký podíl registrovaných objektů aktivních nebo potenciálních sesuvných území. Ve srovnání území celého kraje výrazně převyšují registrované sesuvy na území okresu Česká Lípa a Semily (Český ráj) oproti ostatním okresům kraje. Tato území významně omezují potenciální výstavbu. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) rozsah dobývacích prostorů (ku celkové rozloze kraje)

1,5%

C.1.1 SWOT ANALÝZA GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

velké surovinové zásoby stavebních a sklářských písků a kameniva

dopady povrchové těžby na životní prostředí přetrvávající a nedostatečně řešená sanace v oblastech těžby uranu existence zvlášť nepříznivých geologických poměrů v okolí Turnova a v pásu území Stráž p.R. - Žandov

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

pokračování a ukončení rekultivací a sanací území po těžbě nerostných surovin

snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním rostoucí tlak na krajinu v důsledku požadavků na rozšiřování těžeb ohrožení zásob podzemních vod v CHOPAV vlivem pomalého a nedostatečného řešení následků chemické těžby uranu pokračující deprivace životního prostředí v územích devastovaných těžbou nerostných surovin

C.1.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA GEOLOGIE K nejčastějším střetům zájmů dochází mezi ochranou přírody a vymezením ložisek nerostných surovin. Zvláště chráněná území přírody mnohdy vznikají v místech opuštěných těžeben (lomů, pískoven, cihelen), kde se často roztěžením plochy ložiska vytvoří vhodné podmínky pro biotopickou a morfologickou diverzifikaci území, které by se za normálních okolností v daném regionu nevytvořily (obnažení skalního podkladu, jezírka, mokřiny..).Při řešení střetu zájmů je třeba vzít do úvahy jak vlastní ochranu ložiska, tak vývoj leckdy nově vznikajících přírodních fenoménů. Budoucí využití některých ložisek je velmi problematické, protože značná část zásob je vázána neřešitelnými střety zájmů z hlediska ochrany přírody a krajiny a ochrany zdrojů podzemních vod. Chráněná ložisková území mohou pro obce, na jejichž území se nacházejí, představovat významnou barieru rozvoje. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE Navrhnout zásady využívání a ochrany nerostného bohatství kraje v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území. Problémem je zejména nedostatečná revitalizace starých ekologických zátěží a ploch devastovaných těžbou, zejména po těžbě uranových rud. 54


C.2


HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

Liberecký kraj je oblastí vodohospodářsky velmi významnou. Na své ploše má značné zásoby jak povrchové, tak podzemní vody a je téměř výhradně závislý na vodě z atmosférických srážek. V rámci analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik byla oblast povodí Libereckého kraje rozdělena na územní jednotky tzv. vodní útvary podzemních a povrchových vod. Základem pro vymezení vodních útvarů byly přírodní charakteristiky. Dané klimatické a půdní podmínky, morfologie území, geografická poloha, dosahovaný stupeň rozvoje průmyslu a zemědělství vyvolává potřebu účelného hospodaření a manipulace s vodou, její optimální využívání se souběžně řešenou péčí o kvalitu vodních zdrojů a ochranu území před škodlivými účinky vod. Hospodaření s vodou v Libereckém kraji se řídí schváleným Plánem hlavních povodí ČR , který je v současné době rozpracováván do Plánu oblasti povodí horního a středního Labe a do Plánu oblasti povodí Ohře. Ze statistických souborů provedených hydrologických a hydrogeologických měření vyplývá, že množství vody v krajině má klesající tendenci. Z tohoto důvodu po dohodě mezi MZe a MŽP byl aktualizován seznam nádrží pro přirozenou akumulaci povrchových vod (LAPV). V Libereckém kraji bude proto zajištěna územní ochrana šesti nádržím. Rozsah územní ochrany se týká staveb nadmístního významu, regulativy budou stanoveny nařízením vlády. Liberecký kraj náleží ke krajům s vyšším srážkovým úhrnem (za rok 2001 napadlo 1102mm srážek), vzhledem k morfologii jeho území, z hlediska odtokových poměrů (negativní projevy lidské činnosti v území) jsou problémy s rychlým odtokem srážkových vod z povodí, který vyúsťuje v ničivé povodně. Většinu změn, ke kterým v přírodě a krajině následkem povodní dochází, nelze z ekologického hlediska považovat za negativní jev. Škody, které činí řádově desítky mld.Kč lze do značné míry přičíst nerespektování základních ekologických a environmentálních funkcí přírodních a přírodě blízkých ekosystémů v kulturní krajině. Velký podíl má na vzniku povodní především značné odlesnění a tím vznik nedostatečné přirozené retence zejména horských oblastí s vysokým srážkovým úhrnem, v minulosti provedené meliorace a nevhodné úpravy toků. Vlivem odlesnění dochází ke zhoršení odtokových poměrů a vzniku povodňové vlny. Stejný problém vyplývá z nevhodného návrhu urbanizovaného území. Je třeba, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, např. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích vlivem neúměrně velkých zpevněných ploch, parkovišť, střech apod. V Libereckém kraji byla většina velkých povodní eliminována výstavbou 5-ti nádrží na počátku 19.století. Jako problematické toky jsou především vodní toky: Jizera, Smědá v oblasti Višňové, Ploučnice a Svitávka. Na většinu uvedených toků jsou zpracovány dokumentace a zahrnuty do investičních akcí příslušných správců povodí. Značným vodohospodářským problémem je těžba uhelného dolu Turów. Ten svojí činností má negativní vliv jak na podzemní vody (snižováním čerpané hladiny podzemní vody vytváří depresní kužel, který drénuje vody v širokém okolí) tak povodněmi, které vznikají soustředěným odtokem z odvalů a zaplavují obydlené části obce. V rámci regionu Nisa je proto třeba vznést požadavky na polskou stranu o poskytnutí informací o dalším vývoji těžby a požadovat opatření k eliminaci těchto negativních jevů. Liberecký kraj má mimořádnou klimatickou pestrost způsobenou velmi členitým, geomorfologicky výjimečným územím. Tato diferencovanost spočívá zejména v rozložení ročního úhrnu srážek a poměru charakteristických dnů. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách a jejich podhůří. Vrcholové partie Ještědského hřbetu, Jizerských hor a Krkonoš patří v ČR mezi území s vysokou hustotou výkonu větru ve 40m nad povrchem, což je podstatný parametr pro úvahy nad využitím větrné energie v území. Dané klimatické podmínky jsou v určitých oblastech limitem pro rozvoj a umístění některých činností závislých na klimatických a ekologických podmínkách lokality, především pro zemědělství, a lesní hospodářství VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) rozloha území CHOPAV (ku celkové rozloze kraje) klimatické regiony

64,9% 9 klimatických regionů

Poznámka . tři chladné CH4,CH6,CH7 a šest mírně teplých MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11

55



C.2.1 SWOT ANALÝZA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

značná část kraje leží v oblasti s vysokým srážkovým úhrnem, poměrně hustá síť vodních toků

urychlení odtoku povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření a urbanizaci ploch velké procento zástavby v zátopovém území a stále vyhovující řešení povodní v povodí Lužické z toho vyplývající náročná protipovodńová opatření Nisy v oblasti s vysokou koncentrací zástavby vlivem (Jizera - Turnov, Železný Brod, Semily; Ploučnice manipulace s vodou na přehradách Česká Lípa, Žandov) zpracování podrobných dokumentů v oblasti vodního hospodářství a protipovodňové prevence vhodné klimatické podmínky pro zimní sporty

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v krajině a další preventivní opatření vedoucí ke snižování povodňových stavů ochrana přehradních profilů Vilémov, Paseky, Dolní Štěpanice, Lužec, Raspenava z hlediska protipovodňové prevence

zvýšení povrchového odtoku vlivem nevhodné urbanizace území a vlivem nevhodného zemědělského a lesního hospodaření nedořešená protipovodňová opatření na Jizeře a Ploučnici a Svitávce, nárůst lokálních záplav

C.2.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE V záplavových územích a jejich aktivních zónách je umístěna řada staveb a jsou zde také provedeny terénní úpravy, které zhoršují odtok povrchových vod. V tomto území je často také skladován odplavitelný materiál, látky a předměty, oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky. Návrh protipovodňových opatření může být v střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z klimatologického hlediska neexistují střety nebo problémy v území – klimatická charakteristika kraje představuje stav území, který přímo nepodléhá antropogennímu ovlivnění. Možným problémem je neadekvátní využívání nebo nerealizovaná obnova původních stanovištních podmínek nastalých v důsledku hospodářského rozvoje určitých lokalit (nejen urbanizace, ale i zemědělství a lesní hospodářství), které následně mohou ovlivnit mikroklima prostředí a určité stanovištní podmínky dotčených ekosystémů. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE Hydrologie Navrhnout omezení další urbanizace inundačních území a maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů. Přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích. Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického mapování říční sítě, z koncepčních studií odtokových poměrů a studií protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a pozemků, které jsou zdrojem eroze a povrchového odtoku a analýzy možných variant koncepcí řešení protipovodňové ochrany včetně analýzy nákladů a užitků a rizikové analýzy. Riziko povodňových škod je třeba vyloučit nebo výrazně omezit v území se soustředěnou bytovou nebo průmyslovou zástavbou v záplavovém území, kde potenciální povodňové škody na majetku státu, obcí, občanů a podnikatelských subjektů významně přesahují náklady na protipovodňová opatření. Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření je třeba hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci vody v území a vhodná technická opatření, ovlivňující povodňové průtoky. Prioritně řešit protipovodňovou ochranu v nejkritičtějších částech inundací toků Ploučnice, Svitávka, Smědá, Lužická Nisa, Jizera a na dalších tocích (viz kapitola 6). Klimatologie Hospodářský rozvoj, především v oblasti zemědělství a lesního hospodářství přizpůsobit původním klimatickým podmínkám a stanovištním podmínkám dotčených lokalit (horské ekosystémy, ladem ležící půdy, travní a luční stanoviště, lužní ekosystémy atd.). 56


C.3


PŮDNÍ FOND

Pro využívání složek půdního fondu (prostor pro fungování oborové hospodářské základny zemědělského a lesnického hospodaření) existují na území Libereckého kraje jak vhodné, tak i méně vhodné předpoklady, které vyplývají z daných přírodních podmínek, z kvality zemědělských pozemků, z existence zainvestovaných zemědělských pozemků pro zvýšení úrodnosti, z vysoké lesnatosti (s územní diferenciací) apod. Liberecký kraj kopíruje trend úbytku zemědělské půdy, pozorovaný obecně v celé ČR – orná půda je zatravňována (nebo leží ladem), zemědělská půda obecně zalesňována a také (avšak v mnohem menším měřítku) převáděna na nezemědělskou půdu za účelem využití pro stavební aktivity. Vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků (v Libereckém kraji je tento vysoký podíl patrný zejména v příhraničních oblastech - Frýdlantsko a v oblastech, svými podmínkami, méně příznivých pro zemědělství, kde současná produktivita zemědělské výroby spolu s nízkými státními dotacemi zajišťuje pouze minimální ziskovost), které nekontrolovaně zarůstají plevely a náletovými dřevinami, a stávají se tak zdroji šíření invazních a alergenních rostlinných druhů, jsou potenciálně velkým ekologickým i zdravotním problémem. Na konci roku 2004 tvořily trvalé travní porosty (TTP) téměř pětinu rozlohy kraje, přitom orná půda (OP) pokrývala jen o 2,2 % více. Takto vyrovnaný poměr OP/TTP je jedním ze specifik Libereckého kraje (podobně je tomu již pouze v Karlovarském kraji). Lesy zaujímají významnou část území kraje (44,1%), jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33 %) a současně o největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Na území LK došlo v minulosti vlivem dlouhodobého působení imisí (zejména SO2) k degradaci půd, jež vzniká vyplavením kationtů Mg, Ca, K, Na a dalších bazických prvků z půdy, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem nově založených lesních porostů. Hlavním problémem je předchozí imisní zatížení SO2 a působení NOx, jehož hlavním zdrojem je silniční doprava. V případě, že by došlo k synergii negativních vlivů, například s klimatickými, může dojít i k odumření mlazin a mladších porostů. Současnou vegetaci na území Libereckého kraje charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Největším problémem lesního hospodářství je nevhodná druhová skladba porostů a jejich nízká odolnost vůči imisnímu poškození, nemocem, parazitům atd. Místní lesy jsou také velmi zatíženy civilizačními faktory a velké plochy jsou zařazeny do pásem ohrožení A, B – spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Množí se snahy o zalesňování méně produktivních, komerčně nezajímavých zemědělských pozemků, neboť na realizaci záměru lze čerpat dotaci. Tyto akce však mohou mít negativní dopady na krajinný ráz i biotu, zvláště v případě střetu s lokalitami chráněných druhů rostlin nebo živočichů. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) podíl zemědělské půdy z celkové výměry kraje

44,6%

Poznámka: průměr ČR = 54%, v LK vzhledem k ostatním krajům nejméně

zornění, tj. podíl orné půdy z celkové výměry ZPF

50,2%

podíl TTP z celkové výměry kraje

19,3%

podíl TTP z celkové výměry zemědělské půdy

43,4%

Poznámka: průměr ČR = 72 %, výrazně nižší než průměr ČR

Poznámka: údaje se týkají pouze evidovaných TTP, není zde zařazena zatravněná orná půda, pozemky uvedené do klidu apod., průměr ČR = 12 % , v LK silně nadprůměrný stav Poznámka: průměr ČR 22,9%, v LK silně nadprůměrný stav

rozsah a územní dislokace méně hodnotných zemědělských pozemků („LFA“) 70% Poznámka: průměr ČR = 57 %, stav v LK výrazně vyšší než průměr ČR

rozsah nevyužívané zemědělské půdy

39%

Poznámka: stav v LK dle Krajské koncepce zemědělství průměr, údaje za ČR nejsou k dispozici

lesnatost území LK (podíl lesů na celkové výměře kraje) Poznámka: průměr ČR = 34 %, stav v LK výrazně vyšší , nadprůměrný, nejvíce v ČR

57

44,1%



podíl listnatých porostů na celkové ploše lesů

20%

Poznámka: dle internetového serveru KÚLK je průměr ČR 23 %, v LK mírně podprůměrný stav

podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry kraje

9,8%

Poznámka: průměr ČR 10%, vzhledem k ostatním krajům průměrný stav

podíl vodních ploch z celkové výměry kraje

1,5%

Poznámka: průměr ČR 2%, vzhledem k ostatním krajům průměrný stav

přírodní lesní oblasti

7 PLO

Poznámka: hranice přírodních lesních oblastí jsou zobrazeny v části PRURÚ a je zde uvedena bližší specifikace

C.3.1 SWOT ANALÝZA PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

dostatečná výměra kvalitní zemědělské půdy a pestrých klimatických podmínek pro fungování a rozvoj oboru pestré klimatické, půdní a produkční podmínky umožňující různorodost zemědělského hospodaření, vhodné podmínky pro rozvoj alternativního zemědělství

vysoký podíl území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření, vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy nezajištěnost podmínek pro pěstování a využívání biomasy pro energetické účely nedostatečný rozsah živočišné výroby mající vliv na zanedbanost travních porostů a zatravněné orné půdy

značná rozloha meliorovaných pozemků vysoká lesnatost umožňující fungování specializovaných výrobních provozů a zaměstnanost zejména ve venkovském prostoru vysoký podíl lesů ve vlastnictví státu umožňující vysoký standard odborné péče, dokončená privatizace lesní půdy v lesnictví - existence množství aktuálních odborných programů v územně diferencovaných územních jednotkách (OPRL, LHP, LHO) respektujících principy udržitelného rozvoje hospodaření v lesích, dlouhodobá tradice oboru

absence údržby melioračních systémů omezující podmínky zemědělského hospodaření ve velkoplošně zvláště chráněných územích pokračující trend realizací investičních záměrů na zemědělské půdě namísto preference ploch brownfields značně pozměněná druhová i věková struktura lesních porostů s vlivem na jejich autoregulační schopnosti a ekologickou stabilitu místní snahy o umísťování rekreačních a sportovních zařízení do lesů rozsáhlé plochy imisně poškozených lesních porostů

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

využití vhodných pozemků (neobhospod.zemědělsky) pro pěstování energetických plodin posilování mimoprodukčních funkcí zemědělského hospodaření a využívání půdy ležící ladem pro ekologicky šetrné aktivity pokračující omezování půdní eroze zalesňováním zemědělských pozemků, a zatravňováním orné půdy zároveň umožňující nárůst živočišně výroby využití kapacit a možností rozvoje cestovního ruchu jako jednoho z aspektů revitalizace venkova a krajiny

další pokles zemědělské výroby vedoucí k devastaci krajiny přetrvávající trend tradičního produkčního zemědělství, zanedbávání údržby krajiny absence aktuálních oborových rozvojových programů a nedodržování programů již schválených úbytek zemědělských půd ve výškově členitých územích, zanedbávání a snaha o rušení travnatých enkláv v okrajích lesních komplexů pokračující acidifikace půdy a její degradace narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, plošně významnou unifikací kultur pozemků a jejich scelování, neuvážené zalesňování TTP, likvidace remízů, účel.cest a doprovodné zeleně další rozvoj stavební činnosti na úkor zemědělské. a lesní půdy

58



C.3.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU Veškeré záměry na provedení změn v území - dopravní a technické infrastruktury s požadavky na zábory zemědělských pozemků nejvyšších tříd ochrany ZPF (I. a II. třída) a na lesní pozemky. Poznámka: Záměry mají vliv i na krajinu (v místním významu často i na zájmy ochrany přírody), s nutností jeho náležitého vyhodnocení pro eliminaci veškerých negativních dopadů.

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU Problémem k řešení je očekávaný nárůst potřeb zajišťování energie z netradičních zdrojů (za státní podpory) s dopadem na půdní fond a zájmy ochrany přírody a krajiny, s nutností stanovení podmínek pro pěstování a využívání biomasy pro energetické účely, územního vymezení možností pro pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin. Z potencionálně vhodných oblastí pro pěstování biomasy nutno vyloučit území obcí a jejich části tvořící území zájmů ochrany přírody a krajiny, a obcí s naprostou převahou PUPFL.

59


C.4

ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

C.4a

KVALITA OVZDUŠÍ


Emise Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3 (57,4 %). Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké a velmi velké zdroje (41,3 %). Největšími producenty emisí jsou Teplárna Liberec, a.s., Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. (závod Frýdlant), Falkon Mimoň a United Energy Ralsko, a.s. Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší. Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Imise, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. V lokalitách Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa byly v roce 2005 překročeny imisní limity pro tuhé látky jako důsledek dopravní situace v centru měst a dále v Radimovicích jako důsledek dálničního provozu. Dle údajů ČHMÚ, týkajících se roční depozice síry (SO42-) za rok 2004, jsou zejména vrcholové části Jizerských hor postiženy zvýšeným depozičním tokem této znečišťující látky v rozmezí 1,01,5 g.m-2.rok-1 (mokrá depozice) resp. 0,5-1,0 g.m-2.rok-1 (suchá depozice). Kadmium je možné na základě imisních údajů v území LK za rok 2004 označit za významný ekologický problém v rámci celé ČR. Na východě území kraje bylo v roce 2004 dosaženo zcela mimořádných hodnot průměrné koncentrace kadmia v ovzduší (více než 6 ng.m-3 při celostátním průměru menším než 2 ng.m-3). Klíčovou roli zde měly místní zdroje emisí – zpracovatelské závody společnosti Ornela a.s. v Lučanech nad Nisou, ve Smržovce a v Desné. Dle dlouhodobého (1992-2004) měření koncentrace kadmia na stanici Souš (ČHMÚ) je zřejmé, že v této oblasti byly nadprůměrné koncentrace této znečišťující látky dosahovány téměř permanentně. Zvýšenou depozicí bylo postiženo celé území kraje, na východě se depoziční toky pohybovaly na maximu v intervalu 1,0-1,5 mg.m-2.rok-1 při celostátním průměru cca 0,1 mg.m-2.rok-1. Podobná, ale již méně výrazná byla v roce 2004 situace s průměrnou roční koncentrací arsenu. Poměrně velkým problémem je na území Libereckého kraje v případě znečišťování ovzduší přeshraniční vliv průmyslových aktivit. Konkrétně se jedná o průmyslovou oblast města Bogatynia (Polsko), jehož vliv se projevuje na Frýdlantsku. Znečištění způsobuje tepelná elektrárna Turów (spalující hnědé uhlí z místních povrchových dolů) o instalovaném výkonu 2 027 MW a to přesto, že ve srovnání s emisemi produkovanými v roce 1994 došlo do roku 2004 k jejich snížení: TZL o 96 %, SO2 o 84 %, NO2 o 42 %. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) podíl plochy z celkové výměry kraje oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší PM10d 42,2% B(a)P 0,4%

Poznámka:OZKO - oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (PM10 d - denní imisní limit)

60



hodnoty imisního znečištění ŽP a jejich vývoj (PM10, ozon)

data nejsou dostupná

Poznámka:imisní znečištění - statistická data z ČSÚ nejsou dostupná - pouze z ČHMÚ podle jednotlivých stanic; z ročenky Stav životního prostředí - Liberecký kraj,2005: monitoring imisí je zajišťován na 13 stanicích, z nichž 7 jako automatizovaný imisní monitoring; v roce 2005 nebyla vyhlašována opatření při smogových situacích, protože nebyly překročeny zvláštní imisní limity; imisní limit pro PM10 byl překračován na měřících stanicích v Liberci, Jablonci n.N., České Lípě a Radimovicích; dále bylo zaznamenáno překročení imisní hodnoty pro ozon v Liberci a v Souši vlivem vyšších koncentrací prekurzorů ozonu (NO2) a souhrny atmosférických srážek; hodnoty imisních koncentrací těžkých kovů na měřící stanici Tanvald nejsou za rok 2005 k dispozici, ale díky novým technickým opatřením na zdrojích provozů společnosti Jablonex Group a.s. se očekává zlepšování situace

C.4a.1 SWOT ANALÝZA KVALITA OVZDUŠÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výrazné snížení produkovaných emisí do ovzduší od rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění 90.let minulého století ovzduší zejména v zastavěných částech obcí značná část území Libereckého kraje je řazena do OZKO, (nadměrné koncentrace některých nebezpečných látek – Cd, As)

PŘÍLEŽITOSTI pokračování v trendu snižování množství škodlivých látek a zvyšování kvality ovzduší

HROZBY opětný nárůst produkce emisí z malých stacionárních zdrojů znečištění z důvodu zpětného přechodu k využívání fosilních paliv v důsledku zdražování ušlechtilých trvající imisní ohrožení lesních porostů z přeshraničních zdrojů znečišťování ovzduší (Turów) zhoršení ovzduší navyšováním přeprav v individuální dopravě

C.4a.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ Stávající střety s ochranou životního prostředí: § trvalý nárůst dopravy v lokalitách již dnes nadlimitně zatížených emisemi a hlukem z dopravy § technologicky nevhodná průmyslová výroba, která je lokálně zdrojem vysoce nadlimitního znečištění ovzduší těžkými kovy § suburbanizace a nová výstavba ve volné krajině narušuje dochovaný krajinný ráz a zavléká zdroje znečišťování a ekologické zátěže do dosud relativně málo zatížených lokalit § překročení limitních koncentrací sledovaných látek ve vymezených oblastech pro ochranu zdraví nebo pro ochrany vegetace Potenciální střety s ochranou ovzduší mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit v ZÚR: § umísťování nových významných zdrojů znečišťování ovzduší do OZKO – stacionárních (nové průmyslové a energetické zdroje, obytná výstavba) i mobilních (významné silniční dopravní trasy) URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA KVALITY OVZDUŠÍ Snižovat podíl území kraje zařazený do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), prověřit možnosti a navrhnout zásady eliminace hlavních zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v OZKO. V lokalitách ohrožených nadměrnou imisní (i hlukovou) zátěží z dopravy snižovat tuto imisní (i hlukovou) zátěž obytných území vhodnou organizací dopravy, budováním obchvatů obcí, zklidňováním dopravy v centrech obcí, zajištěním územních podmínek pro veřejnou dopravu a pro zvýšení podílu ekologických druhů dopravy (železnice, cyklodoprava, kombinovaná doprava aj.). Vzhledem k tomu, že je významné nebo nadměrné zatížení složek životního prostředí rozloženo nerovnoměrně na území kraje, diverzifikovat na území kraje rozvojové aktivity vyvolávající významnou doprovodnou dopravu (průmyslové zóny, cestovní ruch, aj.) a usměrňovat je mimo dnes již nadměrně zatížené lokality. 61


C.4b


KVALITA VOD

Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže, které jsou zdrojem znečištění podzemních, případně i povrchových vod. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko – Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s.r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany, v lokalitě Kuřivody, v Benzině, a.s., v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj i šestimocným chrómem a fenoly v areálu firmy TANEX, s.r.o., Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s.r.o. v Jablonci nad Nisou a v areálu závodu 12 firmy Preciosa, a.s., v Turnově (sanace podzemních vod). Liberecký kraj je významná pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.), a proto se kvalita povrchové vody výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). Zejména zřetelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem nad Nisou a Libercem opouští území kraje jako silně znečištěná voda (třída IV. dle ČSN 75 7221). Tato řeka je neznečištěnějším vodním tokem na území Libereckého kraje. K výraznému zlepšení kvality povrchové vody v ukazateli radioaktivní znečištění došlo ve srovnání s obdobím let 1990 – 2000, v povrchové vodě Ploučnice. Koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách je v Libereckém kraji podlimitní až na dvě výjimky - v některých lokalitách v jižní části kraje byla v roce 2005 překročena hodnota dusičnanů, v západní části kraje se vyskytla nadlimitní koncentrace těžkých kovů. Plošný původ znečištění je způsobován zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy; znečištění a eutrofizace povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými původci znečištění jsou kanalizační výusti, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. V posledních letech postupně dochází ke znatelnému zlepšení čistoty vod jednak výstavbou většího množství čistíren odpadních vod, jednak důsledným naplňováním nové legislativy pro nakládání s odpady – tzn. vlastními způsoby zneškodňování nových odpadů a postupným zajišťováním a rekultivací starých skládek a ekologických zátěží v území. To se týká toků protékajících většími obcemi. U obcí s počtem obyvatel pod 2000 je úroveň čištění odpadních splaškových vod vesměs nedostatečná (čištění v septiku) a vzhledem k tomu, že se kvalita vody na drobnějších tocích nesleduje, stávají se z recipientu často stoky. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

88,30 %

podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

68,50 %

62



C.4b.1 SWOT ANALÝZA KVALITY VOD SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

snaha o dlouhodobé snižování znečištění povrchových a podzemních vod

znečištění povrchových toků vlivem nedostatečného čištění odpadních vod přímý negativní vliv zemědělského, lesního hospodaření, těžby nerostných surovin a neřešených starých ekologických zátěží na kvalitu podzemních a povrchových vod

relativně malá míra znečištění povrchových a podzemních vod v současné době v celkovém pohledu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

pokračování v trendu zlepšování jakosti povrchových i podzemních vod a odstraňování stávajících a potenciálních zdrojů znečištění

kontaminace podzemních a povrchových vod neřešenými starými ekologickými zátěžemi

umisťování problematických a neadekvátních zdůrazňování a zlepšování ochrany zdrojů pitných záměrů do citlivých oblastí, do blízkosti nebo přímo vod (liniové toky,zranitelné, citlivé oblasti, CHOPAV) do ochranných pásem zdrojů pitné vody, do CHOPAV navýšení finančních dotací na zlepšení a navýšení podílu čištěných odpadních vod

C.4b.2. PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KVALITY VOD IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA KVALITY VOD Stávající střety s ochranou životního prostředí: § neřešené staré ekologické zátěže jsou zdrojem pokračující kontaminace podzemních i povrchových vod § nedořešená protipovodňová ochrana na některých tocích s rizikem lokálních záplav § lokální zdroje znečišťování povrchových vod (domácnosti nepřipojené na veřejnou kanalizaci bez nebo s nedostatečným předčištěním před vypouštěním do vodního toku) Potenciální střety s ochranou životního prostředí mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit v ZÚR: § vznik nových zdrojů znečišťování vod (bodových i plošných – např. nová výstavba bez dostatečného zajištění čištění odpadních vod, nedostatečně zabezpečené skládky odpadů, rozšiřování ploch orné půdy bez provedení opatření proti splachům půdy a živin nebo cizorodých látek v ní) § ovlivnění hydrologického režimu území v důsledku nové výstavby a nárůstu zpevněných ploch URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA KVALITY VOD Stávající znečištění vod způsobují jak bodové zdroje (např. vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, neřešené SEZ), tak i plošné zdroje (eroze půdy, splachy živin a pesticidů z pozemků). S bodovými zdroji znečištění souvisí i snaha o zvýšení podílu čištěných odpadních vod, řešeného veřejnou kanalizací napojenou na ČOV nebo individuálním řešením u některých stavebních objektů nebo areálů. Prověřit možnosti a navrhnout zásady eliminace hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod, určit zásady pro zlepšení stavu ve vodohospodářsky chráněných územích. Zabezpečit územně technické podmínky pro pokračující sanace a likvidace SEZ jako zdrojů kontaminace podzemních i povrchových vod a půdy, vytvořit podmínky pro sanaci a nové využití brownfields.

63


C.4c


KONTAMINACE PŮD

Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpadů, aj. Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd (degradace lesních půd), a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Pro kontaminaci půdy nejsou stanoveny žádné standardní sledované jevy v území. Je možné navrhnout další sledované jevy (indikátory) pro možnost monitoringu: podíl rozlohy půdy s nadlimitními koncentracemi rizikových látek v půdě (z celkové rozlohy půdy kraje)

%

podíl neobdělávané zemědělské půdy na ploše kraje

%

C.4c.1 SWOT ANALÝZA KONTAMINACE PŮDY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

krajské koncepční dokumenty zohledňující problematiku degradace a kontaminace půd

výskyt kontaminovaných půd zapříčiněná starými ekologickými zátěžemi depozice škodlivin z ovzduší malý podíl ekologického zemědělství a alternativního hospodaření

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

implementace krajských koncepcí a opatření přispívajících ke zlepšení půdních vlastností

další ekonomické aktivity zvyšující kontaminaci nebo degradaci půdy (chemismus, fyzikální nebo další vlastnosti půdy – hutnění, zastavění atd.)

cílená podpora ekologických a alternativních forem hospodářství (finanční, organizační, samosprávní)

C.4c.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY Stávající střety s ochranou životního prostředí: § suburbanizace a nová výstavba ve volné krajině narušuje dochovaný krajinný ráz a zavléká zdroje znečišťování a ekologické zátěže do dosud relativně málo zatížených lokalit § neřešené staré ekologické zátěže jsou zdrojem pokračující kontaminace půdy a podzemních i povrchových vod Potenciální střety s ochranou životního prostředí mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit v ZÚR: § ekonomické aktivity v rámci rozvoje kraje mohou být neadekvátně umisťovány nebo realizovány takovým způsobem, že mohou způsobit degradaci nebo kontaminaci půd, a to v případě pokud nebudou striktně dodržovány a respektovány zásady ochrany přírodních hodnot území. Kontaminace dosud kvalitních půd může nastat v případě suburbanizace a ekonomických aktivit na dosud volných, nezastavěných plochách. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA KONTAMINACE PŮDY Zabezpečit podmínky pro pokračující sanace a likvidace SEZ jako zdrojů kontaminace podzemních i povrchových vod a půdy, vytvořit podmínky pro sanaci a nové využití brownfields. 64


C.4d


VÝSKYT INVAZNÍCH DRUHŮ ROSTLIN

V rámci kraje byl v roce 2003 zaveden monitoring invazních druhů rostlin, jejichž rozšíření a zásahy proti nim jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány. V současné době je evidován výskyt křídlatek, netýkavky žlaznaté a třapatky, významným je i celík kanadský a lokálně i bolševník velkolepý. Nejvýznamnějším invazním druhem v Libereckém kraji je křídlatka, která se na území vykytuje ve dvou druzích se společným křížencem podél všech hlavních vodních toků - křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica – Polygonum cuspidatum), kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). K účinné likvidaci je nutná kombinace chemického a mechanického zásahu 2 ´ ročně po dobu 3-5 let. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Pro danou oblast – Invazní druhy, nejsou stanoveny žádné standardní sledované jevy v území. Je možné navrhnout další sledované jevy (indikátory) pro možnost monitoringu: podíl ploch s výskytem invazních druhů (z celkové plochy LK)

%

sledované invazní druhy

druhy

C.4d.1 SWOT ANALÝZA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

zavedený monitoring invazních druhů rostlin

výskyt invazních druhů rostlin vlivem velkého podílu neobdělávaných a neudržovaných ploch

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

omezení monitoringu nebo zásahů proti invazním pokračování v monitoringu, možnost jeho zlepšení a druhům např. z důvodu nedostatku finančních zapojení dalších organizací do sledování rozšiřování prostředků aj. podpora obhospodařování zemědělské půdy, nedostatečná údržba krajiny a zvyšování podílu především dlouhodobě ležící ladem, adekvátní neudržovaných a zdevastovaných ploch lokálním přírodním podmínkám

C.4d.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ Stávající střety s ochranou životního prostředí: § suburbanizace a nová výstavba ve volné krajině narušuje dochovaný krajinný ráz a zavléká zdroje znečišťování a ekologické zátěže do dosud relativně málo zatížených lokalit, i vzhledem k invazním druhům § neobdělávané pozemky a zdevastované plochy (brownfields) jsou zdrojem a příčinou rozšiřování invazních i alergenních druhů rostlin Potenciální střety s ochranou životního prostředí mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit v ZÚR: § nové urbanizované plochy v rámci rozvoje kraje na základě implementace ZÚR nebo specifické ekonomické aktivity (lesnictví, zemědělství) mohou znamenat zavlečení nových nebo rozšíření stávajících invazních druhů. Střet může nastat především v blízkosti nebo přímo ve zvláště chráněných územích, které povolují určité formy hospodaření (např.pěstování energetických plodin v blízkosti ZCHÚ). URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHŮ Navrhnout zásady vhodného územního uspořádání, omezovat podíl nevyužívané a ladem ležící půdy, navrhnout zásady zemědělského hospodaření, a tím snížit devastaci krajiny a omezit rozšiřování invazních druhů rostlin.

65


C.4e


STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE (SEZ)

Staré ekologické zátěže ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější ekologickou zátěž v Libereckém kraji tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a území po těžbě a úpravě uranu ve Stráži pod Ralskem, Hamru na Jezeře (celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze SEZ). Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků – významné lokality se SEZ se nacházejí v Liberci a Jablonci nad Nisou. Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů. Další ekologickou zátěží jsou opuštěné prázdné průmyslové a zemědělské areály (brownfields), kterých je na území Libereckého kraje poměrně velké množství. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Navrhované sledované jevy - indikátory : výměra ploch SEZ a podíl na celkové ploše kraje počet SEZ v LK podle kategorie závažnosti kontaminace prostředí podíl sanovaných SEZ z celkového počtu SEZ

ha / % druh / počet počet / rok

C.4e.1 SWOT ANALÝZA SEZ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

krajské dokumenty zohledňující problematiku SEZ, preferující umisťování záměrů do ploch brownfields

velký rozsah a počet nevyužitých a zdevastovaných ploch a objektů (brownfields) přítomnost četných starých ekologických zátěží a ploch devastovaných těžbou

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

pokračující nebo stagnující kontaminace složek odstraňování starých ekologických zátěží a životního prostředí v územích starých ekologických kontaminace životního prostředí, využití sanovaných zátěží a území devastovaných těžbou nerostných ploch pro rozvoj území surovin pokračování, dokončení v sanaci, rekultivaci a nedostatek finančních prostředků pro podporu revitalizaci nejvíce zatížených území LK odstranění SEZ

C.4e.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SEZ IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA SEZ Stávající střety s ochranou životního prostředí: § neřešené staré ekologické zátěže jsou zdrojem pokračující kontaminace podzemních i povrchových vod § neobdělávané pozemky a zdevastované plochy (brownfields) jsou zdrojem a příčinou rozšiřování invazních i alergenních druhů rostlin Potenciální střety s ochranou životního prostředí mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit v ZÚR: § nové specifické ekonomické aktivity v rámci rozvoje kraje na základě implementace ZÚR mohou nárokovat a preferovat využití nových volných ploch, namísto brownfields, a to především v důsledku dlouhodobé ekonomické návratnosti nebo neefektivnosti realizace záměru na plochách brownfield. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA SEZ Navrhnout zásady revitalizace území starých ekologických zátěží, jejich pokračující sanace a odstraňování.

66


C.4f


ZATÍŽENÍ HLUKEM

Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území kraje je hustá silniční dopravní síť, která je místně značně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 dB, tedy dosažení základního hlukového limitu (50 dB) dokonce i s korekcí (+20 dB) pro „starou hlukovou zátěž“ (historicky vzniklá zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy). Hlukovou zátěž způsobuje rovněž železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji přesahuje o 34 % celostátní průměr, avšak po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům, a proto je využití železniční dopravy spíše v útlumu. VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) Navrhované sledované jevy – indikátory: rozloha a podíl území s nadlimitní hlukovou zátěží (bude známo po dokončení hlukového mapování krajů)

ha , %

C.4f.1 SWOT ANALÝZA ZATÍŽENÍ HLUKEM SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY nadměrná hluková zátěž v územích s intenzívní silniční dopravou a ohrožení obyvatel v dotčených územích

PŘÍLEŽITOSTI snižování nadměrné hlukové zátěže území budováním obchvatů měst a obcí, zklidňováním dopravy v zastavěných územích a zlepšováním systémů veřejné dopravy průběžný monitoring a aktualizace hlukových map

HROZBY nekoordinovaný rozvoj území (např. bez zohlednění etap výstavby dopravní infrastruktury před obytnou výstavbou)

C.4f.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM Stávající střety s ochranou životního prostředí: § trvalý nárůst dopravy v lokalitách již dnes nadlimitně zatížených emisemi a hlukem z dopravy Potenciální střety s ochranou životního prostředí mohou nastat v důsledku některých nevhodných záměrů v rámci navrhovaných rozvojových aktivit v ZÚR: § vznik nových zdrojů hluku (zejména liniových) výstavbou nových komunikací i nových stacionárních (průmyslových) zdrojů hluku, zvyšování stávající hlukové zátěže zkapacitněním silnic URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ HLUKEM V územích se stávající nadměrnou (emisní) hlukovou zátěží z dopravy tuto snižovat, především v oblastech obytných, vhodnou organizací dopravy, budováním obchvatů obcí, zklidňováním dopravy v centrech obcí, zajištěním územních podmínek pro veřejnou dopravu a pro zvýšení podílu ekologických druhů dopravy (železnice, cyklodoprava, kombinovaná doprava aj.).

67


C.5


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

ÚSES je dle zákona vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES má zajistit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory. Převážná většina prvků regionálního systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev. OCHRANA PŘÍRODY Území Libereckého kraje v porovnání s územím celé ČR disponuje značným rozsahem území, ploch a lokalit v zájmech obecné, zvláštní i mezinárodní ochrany přírody a krajiny, kdy v některých aspektech i značně překračuje celostátní průměr. Tyto přírodní a krajinářské hodnoty jsou však mnohdy ve střetu se zájmy uživatelů půdního fondu (zemědělství, pěstování biomasy pro energetické účely, sport a rekreace, dopravy vedoucí k fragmentaci krajiny, narušování krajinného rázu liniovými i plošnými stavbami pro zásobování energiemi apod.), či v územním překryvu se zájmy surovinové politiky státu. OCHRANA KRAJINY Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa či oblasti a je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Území Libereckého kraje má vysoký potenciál a pestrost krajinného a přírodního prostředí. Pro hodnocení krajinářských aspektů byly použity metodiky, kriteria a podklady uvedené v PRURÚ, kapitola C5., část ochrana krajinného rázu (jev A17, A18) včetně provedeného vyhodnocení potřebných dat a informací charakterizujících území Libereckého kraje. Na základě podrobného vyhodnocení a zohlednění různých charakteristik území jsou vymezeny základní krajinné typy a oblasti krajinného rázu. Tyto výsledky mohou být podkladem pro detailní stanovení zásad ochrany krajinného rázu v jednotlivých územně plánovacích dokumentacích. Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu: a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály). VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY (indikátory) podíl rozlohy velkoploš. zvláště chráněných území z celkové výměry kraje

30,6%

Poznámka: podíl V-ZCHÚ všech kategorií (bez ochranných pásem) průměr ČR je 15,3 %, stav v LK je výrazně vyšší než průměr ČR

podíl rozlohy maloplošných zvláště chráněných území z celkové výměry kraje

3%

Poznámka: podíl M-ZCHÚ všech kategorií (bez ochranných pásem) průměr ČR je 1 %, stav v LK je výrazně vyšší než průměr ČR, množství m-ZCHÚ se nachází i na území V-ZCHÚ, tzn. že se jedná o vzájemný územní překryv.

podíl Evropsky významných lokalit

12,9 %

Poznámka: dle AOPK průměr ČR = 9 %, stav v LK je výrazně nadprůměrný

podíl Ptačích oblastí

10,7 %

Poznámka: dle AOPK průměr ČR = 9 %, stav v LK mírně nadprůměrný

bioregiony

11 typů bioregionů

Poznámka: hranice bioregionů jsou zobrazeny v části PRURÚ a je zde uvedena bližší specifikace

68



C.5.1 SWOT ANALÝZA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

vysoký potenciál a pestrost hodnotného krajinného a přírodního prostředí s vysokou diverzitou, velká rozmanitost kvalitních přírodních podmínek vysoká koncentrace a plošný rozsah území v zájmech tuzemské i mezinárodní obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny pestrost krajinných typů, relativně zachovalý a atraktivní krajinný ráz existence řady koncepčních dokumentů a programů v oblasti životního prostředí a ochrany přírody a krajiny rozmanitost a relativní zachovalost venkovských sídel

PŘÍLEŽITOSTI

posílení mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví s důrazem na údržbu a obnovu krajiny podpora obnovy nebo vytvoření vegetační infrastruktury krajiny (síť polních cest, doprovodná zeleň) využívání zkušeností EU v oblasti rozvoje území v souladu s principy udržitelného rozvoje

místně velká rozloha neobhospodařovaných zemědělských půd, nedostatečná péče a údržba krajiny místně značně rozsáhlé plochy lesních porostů s nepůvodní druhovou skladbou i věkovou strukturou minimální pěstební péče o prvky nelesní zeleně stagnující proces realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES, místně narušené či nedostatečně zabezpečené hydrologické vazby v krajině a snížená ekologickostabilizační funkce velké části vodních toků nízká úroveň spolupráce mezi managementem velkoplošných zvláště chráněných území a zástupci obcí a některými uživateli těchto území, absence ucelených koncepčních programů eliminujících střety sportovního a rekreačního využívání některých velkoplošně zvláště chráněných území umístění a zvýšený tlak na novou lokalizaci stavebních či průmyslových aktivity do přírodně a krajinářsky cenných partií absence krajinného plánu jako komplexního územně plánovacího podkladu pro ochranu krajiny.

HROZBY

alternativní způsoby zemědělského hospodaření a ekologicky šetrné aktivity na zemědělských pozemcích dlouhodobě nevyužívaných nebo nevhodných pro intenzivní hospodaření v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny existence programů a realizací revitalizace krajiny, s cílem navýšení ekologické stability přednostně ve zvláště i obecně chráněných územích nové „civilní“ využití prostoru Ralsko

místně snížená krajinná hodnota vlivem špatných způsobů zemědělského hospodaření

narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací zemědělského půdního fondu možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny výstavba velkých vodních nádrží v přírodně cenných a chráněných územích další šíření geograficky nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, pokračující sukcese dřevin a křovin na nevyužívané zemědělské půdě rostoucí tlak na krajinu a ekosystémy ve velkoplošně zvláště chráněných územích v důsledku předimenzovaného rozvoje ekonomických i rekreačních a turistických aktivit výrazné ubývání volné krajiny na úkor zástavby zdlouhavé řešení existujících problémů zvyšujících rizika vzniku havárií a přírodních katastrof pokračující trend nedostatečné péče o kulturní krajinu (zejména na Frýdlantsku a Českolipsku)

69



C.5.2 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY IDENTIFIKACE STŘETŮ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V kap. D3 části PRURÚ je uveden výčet záměrů, jejichž realizace bude mít plošné požadavky na složky půdního fondu, resp. s určitým a dosud blíže nespecifikovatelným vlivem na zájmy ochrany přírody a krajiny. Vyhodnocení a kvantifikace očekávaných případných střetů je možná po znalosti přesné lokalizace záměrů, na základě příslušného posouzení vlivů na životní prostředí (dle legislativních požadavků). URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Vzhledem k dosud nedostatečně zpracovaným ÚSES na některých územích kraje (dle zjištění KOP), náležitě neupřesněným hranicím některých biocenter a tras biokoridorů (vč. nutnosti vymezení vložených biocenter místního významu), existujícím územním překryvům prvků ÚSES se zájmy surovinové politiky a pokračující fragmentaci krajiny, existuje nutnost řešení nápravy: §

upřesnění prvků ÚSES nadregionálního významu (vč. upřesnění a zabezpečení tras biokoridorů vloženými biocentry - řešení nesouladů je úkolem pro příslušné orgány ochrany přírody, kdy realizace je nutná formou zpracování podrobné projektové dokumentace dle metodiky ÚSES): - na území CHKO Kokořínsko: K18B, - na území CHKO České středohoří: K5MB, - část území okresu Semily: NC44, K22MB, K30MB, - území okresu Jablonec nad Nisou: K22MB, K31MB, - území okresu Liberec (Frýdlantsko): NC68.

§

upřesnění prvků ÚSES regionálního významu (vč. upřesnění a zabezpečení tras biokoridorů vloženými biocentry - řešení nesouladů je úkolem pro příslušné orgány ochrany přírody, kdy realizace je nutná formou zpracování podrobné projektové dokumentace dle metodiky ÚSES): - na území CHKO Kokořínsko: RC1286, RC1287, RC1288, RC1302, RK608, RK613, RK614, RK626, RK631, - na území CHKO České středohoří: RC1305, RC1306, RC1307, RC1356, RC1357, RC1358, RC01, RC11, RK 566, RK601, RK602, RK603, - část území okresu Semily: RC1219, RC1220, RC1221, RC1657, RC1658, RC1659, RC1660, RC1661, RC1662, RK669-672, RK675, RK685, RK686, RK699, RK701, RK702, RK704-707, RK712, RK713, RK727, RK728, - území okresu Jablonec nad Nisou: RC1253, RK700, - území okresu Liberec (Frýdlantsko): RC1787.

§

řešení územních překryvů prvků ÚSES s lokalitami zájmů surovinové politiky státu – v dobývacích prostorech Hamr pod Ralskem III., Stráž pod Ralskem a Křižany II., které zasahují do prvků RC1914 část, RC1257, RC1258, RC1259 část, a částí biokoridorů K34B, RK04, RK658, RK660.

Nutnost ujednocení označení prvků systému v celokrajské posloupnosti dle KOP a zajištění vzájemných územních návazností. Územně přetrvávající nepřesnost vymezení prvků ÚSES (dle stavu KN a LHP/LHO). Nutnost omezení negativních vlivů liniových staveb (současných i navrhovaných) na přirozené migrační trasy organismů při zvyšující se fragmentaci krajiny. Přetrvávající umísťování urbanizačních aktivit do přírodně a krajinářsky hodnotných území (radiokomunikačních stožárů, větrných elektráren, rozvodů elektrické energie v místech krajinných dominant, krajinářsky předimenzovaných objektů a areálů rekreačních a sportovních aktivit, uvažovaných staveb velkých vodních nádrží v přírodně a krajinářsky cenných a chráněných územích). Existence množství opuštěných areálů a objektů (brownfields) snižujících estetickou hodnotu krajiny a ohrožujících ŽP. (viz kapitola C4f Staré ekologické zátěže) . Nedostatečná prostupnost krajiny (faktická i optická). 70


3.

Souhrnná SWOT analýza

SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA DLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního hodnocení. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky subjektu a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti vnějšího prostředí). SWOT analýza je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Umožňuje formulovat strategické vize: § rozvojem silných stránek § odstraněním slabých stránek § využitím budoucích příležitostí § vyhnutím se rizikům Metoda SWOT analýzy se v územním plánování používá ke zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je součástí rozboru udržitelného rozvoje území. Závěrem SWOT analýzy je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Na základě podrobných dílčích SWOT analýz pro jednotlivé tématické okruhy (dle požadované struktury Zadávací dokumentace) byla zpracována souhrnná SWOT analýza území Libereckého kraje v členění dle pilířů udržitelného rozvoje území.

3.1

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

stabilní trh práce zavedené malé a střední podnikání, stabilní postavení velkých podniků silný zpracovatelský průmysl hustá síť silnic, železnic, cyklotras, autobusových linek přirozené historické vazby na SRN a Polsko; dobrá dopravní dostupnost z Prahy nastavené dobré podmínky pro zvyšování rozvoje ekologicky šetrných forem dopravy soběstačnost kraje z hlediska zdrojů kvalitní pitné vody (legislativní velkoplošná ochrana nejvýznamnějších zdrojů podzemních vod) nadprůměrné připojení obcí na veřejný vodovod v porovnání s celostátním průměrem dostatečné pokrytí kraje inženýrskými sítěmi a zařízeními, kapacitní rezervy ZP pro dodávky tepla kvalitní Plán odpadového hospodářství kraje,rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zneškodňování odpadu ve spalovně Liberec vysoký potenciál a atraktivita přírodních a kulturně historických hodnot území 71

koncentrace ekonomické činnosti do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje silné zaměření na automobilový průmysl; nízké ekonomické ohodnocení tradičních hospodářských odvětví a malé využití alternativních a ekologických způsobů hospodaření velký počet ploch brownfield se SEZ, nedostatečná územně technická připravenost ploch pro rozvoj průmyslové základny nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě, cyklotras, nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě přetíženost úseků hlavní silniční sítě, špatná přístupnost k hranicím státu, chybějící přímé silniční spojení do SRN, absence obchvatů měst a obcí zhoršená dopravní dostupnost Liberce z okrajových částí rozdrobená sídelní struktura venkova – velký počet malých obcí s nízkou ekonomickou stabilitou, ztráta dynamiky vlastních příjmů obcí, nedostatek finančních zdrojů na rozvojové projekty nedostatečná dopravní obslužnost částí území (zejména venkova) veřejnou hromadnou dopravou, nízký stupeň integrace dopravy, nárůst individuální automobilové dopravy nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy snižování kvality podzemních vod značné stáří vodovodních rozvodných sítí, ztráty při distribuci



SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

značný počet ubytovacích a stravovacích kapacit, poměrně dobrá nabídka doplňkových služeb CR ve městech a hlavních střediscích

značná část Libereckého kraje je závislá na povrchových vodách, které jsou snadno zranitelné (nevhodným hospodařením, extrémním počasím) nízký podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nízký podíl oddílné kanalizace, velké množství objektů s nevyhovujícím způsobem čištění odpadních vod

výhodná geografická poloha kraje a mezinárodní spolupráce dostatečná výměra kvalitní zemědělské půdy a pestrých klimatických podmínek pro fungování a rozvoj oboru, značná rozloha meliorovaných pozemků

velmi omezená výroba elektrické energie v řešeném území, závislost na importu, distribuční VN napětí je na třech úrovních nevyhovující technologie velkých SCZT nedostatečné a neefektivní naplňování energetické politiky, jež by prioritně upřednostňovala energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie (nedostatečné propojení a rovnováha s ekonomickými nástroji) nezajištěnost podmínek pro pěstování a využívání biomasy pro energetické účely skládkování jako převažující systém odstraňování odpadů, nelegální dovoz odpadů především ze SRN, slabé využití tříděných odpadů neadekvátní kvalita základních služeb a turistické infrastruktury nedostatek doprovodné infrastruktury mimo území větších měst a hlavních turistických center a s tím spojené přetížení hlavních středisek CR

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

důsledné zavádění principu eko-efektivity vedoucí k energetickým a surovinovým úsporám využití přírodního a kulturního potenciálu kraje pro rozvoj podnikání , a to i v mezinárodní spolupráci nové využití brownfields rozvoj výzkumných a inovačních technologií se zaváděním do praxe, orientace na průmysl a služby s vyšší přidanou hodnotou rozvoj a zvýšení prestiže tradičních řemesel, rozvoj "zeleného" podnikání a služeb efektivní využívání finančních nástrojů EU na rozvoj území, kvalitně připravené projekty zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU dobudování, modernizace a optimalizace hlavních silničních tahů a železniční sítě, napojení regionu na dálniční systém EU zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech

strukturální problémy v tradičních odvětvích průmyslu na národní i mezinárodní úrovni neúspěšný proces restrukturalizace zemědělství růst zadluženosti obcí, nedostatek finančních zdrojů neefektivní revitalizace a využití ploch brownfields s preferencí investic záměrů na "zelené louce" podpora investic s nízkou přidanou hodnotou práce útlum malého a středního podnikání v souvislosti s hospodářskou politikou překročení únosnosti stávajících rekreačních a turistických center nadměrnou návštěvností nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj dopravní infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť zhoršování dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských oblastech útlum veřejné dopravy, zvyšování koncentrace individuální dopravy zejména ve velkých městech

realizace projektu REGIOTRAM NISA rozvoj kombinované dopravy podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných, přepravních vozů a vlaků, optimalizace sítě cyklotras rozvoj regionálního letiště dobře dostupného zejména z krajského města rekonstrukce vodovodní sítě, úspora a zkvalitnění pitné vody, ekonomické úspory

72

zvyšování přeprav v individuální automobil. dopravě nedostatečná ochrana jímacích území zdrojů pitné vody negativní změny kvantity a kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s těžbou dolu Turów a s nevhodným hospodařením v krajině



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

ochrana územních rezerv pro lokality akumulace povrchových vod Vilémov, Paseky, Dolní Štěpanice, Lužec, Raspenava z hlediska zásobování obyvatelstva pitnou vodou zvyšování podílu čištění odpadních vod, jejich množství a kvality, budování a modernizace kanalizačních systémů a ČOV v obcích využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie – biomasa, větrná a geotermální energie

zhoršení jakosti povrchových a podzemních vod vlivem nečištění odpadních vod nevhodné situování větrných elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz vysoká závislost SCZT, sklářského průmyslu a některých obcí na dodávkách ZP stagnující stav třídění a využívání odpadů bez dalšího pozitivního vývoje k množství recyklovaného, znovu využitého odpadu nízká kvalita a ekonomická nerentabilita provozování služeb CR – zanikání zařízení a kapacit

rozšíření výroby elektrické energie pomocí kogenerace a teplárenského cyklu v SCZT zvýšení spolehlivosti dodávky elektrické energie, rozšíření napojení rozvod. sítí VVN mimo kraj na zdroje el.energie, rozšíření plynofikace zajišťování komunikačních koridorů pro budování vysokorychlostního internetu, zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně mobilního telekomunikačního systému rozšiřování příležitostí třídění a surovinového či energetického využití odpadů

překročení únosnosti stávajících turistických a rekreačních center nadměrnou návštěvností intenzivní rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu v nevhodných lokalitách negativně ovlivní životní prostředí extrémní klimatické podmínky pokles ekonomické aktivity v důsledku nízkých příjmů obcí, růst zadluženosti obcí, neefektivní hospodaření, vysoká míra závislosti obcí na státu a kraji

zvyšování zájmu o domácí CR a – vzrůstající zájem podnikatelů o zkvalitnění služeb využití potenciálu venkovského prostoru pro měkkouvenkovskou turistiku v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a tím odlehčení nejvíce zatížených území

3.2

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL SILNÉ STRÁNKY

příznivá věková struktura a růst počtu obyvatel v okrese Česká Lípa specializace středních a vyšších škol, existence VŠ (TUL) a výzkumného potenciálu dobrá úroveň zdravotní péče, dostatečná kapacita zařízení, existence specializovaných zařízení vysoký potenciál historických objektů nadregionálního významu, významný počet památkově chráněných území a objektů množství drobných památek a rozmanitost lidové architektury bohatost nalezišť historického osídlení v oblasti existence sportovních areálů a nadregionálního významu atraktivita pro trvalé a druhé bydlení, růst poptávky omezené riziko vzniku havárií velkého rozsahu v důsledku absence či minimálního výskytu nebezpečných provozů (chemie, energetika, metalurgie apod.) na území kraje funkční spolupráce složek Integrovaného záchranného systému na území kraje, existující přeshraniční spolupráce složek IZS

SLABÉ STRÁNKY oslabená vnitřní integrita kraje vylidňování zejména menších obcí, postupné stárnutí a úbytek obyvatelstva především ve východní části kraje nižší úroveň vzdělanosti proti průměru ČR, nerozvinutý systém dalšího a celoživotního vzdělávání nedostatečná kapacita zařízení sociální péče, nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče špatný technický stav některých historických objektů a staveb a nedostatečná údržba části památkového fondu omezená přístupnost a kulturní využití sakrálních památek, nevhodné využívání některých památek špatný technický stav mnohých sportovních zařízení nekoncepční rozvoj bydlení vysoký podíl neobydlených bytů, poměrně starý bytový fond nedostatek nabídky pracovních příležitostí v některých územích

73



SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY lokální rizika povodní, sesuvů půdy, propadu poddolovaných území; rizika polomů a lesních kalamit v důsledku povětrnostních vlivů zejména v exponovaných partiích pohraničních hor lokální rizika ohrožení v důsledku civilizačních vlivů (nebezpeč. škodliviny, požáry,hromadné havárie aj.)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

vylidňování malých obcí, jejich případná přeměna na příznivá imigrační politika rekreační sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj rozvoj systému celoživotního učení, posilování rostoucí rozdíly, nerovnosti a disparity mezi obcemi informační gramotnosti obyvatel a regiony z hlediska demografického vývoje podpora zdravého životního stylu, prevence sociálně zhoršování dostupnosti škol, nevhodná oborová patologických jevů podporou volnočasových aktivit struktura absolventů s obtížným uplatněním transformace zařízení sociálních služeb a jejich zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva standardizace získání dotací z Evropských fondů na obnovu vandalismus a krádeže, nárůst sociálně slabších a památek nepřizpůsobivých skupin obyvatel vhodné využívání památek pro cestovní ruch a přetrvávající nedostatek finančních prostředků na kulturní aktivity údržbu a obnovu památkového fondu využití ohrožených památek pro podnikatelské a nezájem veřejných subjektů o památky – nevhodná neziskové aktivity státní politika rozvoj sportu a sportovních zařízení, vytvoření devastace památek nevhodným využitím a nových produktů pro podporu rozvoje CR v souladu necitlivými opravami s limity a omezeními území kraje modernizace, rekonstrukce starého bytového fondu neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné a neobydlených jednotek krajiny populační nestabilita a velká fluktuace obyvatel – využití objektů individuální rekreace pro trvalé riziko migrace mimo kraj při nedostatku pracovních bydlení příležitostí zvýšené riziko teroristických útoků v důsledku vytvoření vhodných podmínek pro ekonomický otevření hranic a volného pohybu osob po rozvoj z hlediska potenciálu trhu práce zvláště přistoupení k Schengenskému protokolu (možné v některých obcích ohrožení zdrojů pitné vody) využití programů EU pro zvýšení bezpečnosti kraje, zvýšené riziko možných havárií v souvislosti prevence kriminality, snížení rizika povodní a s očekávaným nárůstem tranzitní nákladní dopravy dalších živelných pohrom s cílem zlepšení kvality života obyvatel Libereckého kraje

74


3.3


PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

velké surovinové zásoby stavebních a sklářských písků a kameniva značná část kraje leží v oblasti s vysokým srážkovým úhrnem, hustá síť vodních toků snaha o dlouhodobé snižování znečištění povrchových a podzemních vod stále vyhovující řešení povodní v povodí Lužické Nisy, existence dokumentů v oblasti vodního hospodářství a pro protipovodňovou prevenci pestré klimatické, půdní a produkční podmínky umožňující různorodost zemědělského hospodaření, vhodné podmínky pro rozvoj alternativního zemědělství vysoká lesnatost umožňující fungování specializovaných výrobních provozů, vysoký standard odborné péče o lesy

dopady povrchové těžby na životní prostředí

přetrvávající a nedostatečně řešená sanace v oblastech těžby uranu znečištění povrchových toků vlivem nedostatečného čištění odpadních vod urychlení odtoku povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření a urbanizaci ploch , velké procento zástavby v zátopovém území negativní vliv zemědělského, lesního hospodaření, těžby nerostných surovin a neřešených starých ekologických zátěží na kvalitu podzemních a povrchových vod místně narušené hydrologické vazby v krajině a snížená ekologicko-stabilizační funkce velké části vodních toků vysoký podíl území s méně příznivými podmínkami existence aktuálních odborných programů pro zemědělské hospodaření, vysoký podíl ladem respektujících principy udržitelného rozvoje ležící a nevyužívané půdy, nedostatečný rozsah hospodaření v lesích, dlouhodobá tradice oboru živočišné výroby, absence údržby meliorač. systémů výrazné snížení produkovaných emisí do ovzduší od pokračující trend realizací investičních záměrů na 90.let minulého století zemědělské půdě relativně malá míra znečištění povrchových a omezující podmínky zemědělského hospodaření ve podzemních vod v současné době v celkovém velkoplošně zvláště chráněných územích pohledu značně rozsáhlé plochy lesních porostů s nepůvodní velká krajinná diverzita, atraktivita a pestrost druhovou skladbou i věkovou strukturou, rozsáhlé přírodního prostředí, zachovalý krajinný ráz plochy imisně poškozených lesních porostů vysoká koncentrace a plošný rozsah chráněných rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění území ovzduší existence řady koncepčních dokumentů a programů značná část území Libereckého kraje je řazena do OZKO, (nadměrné koncentrace některých v oblasti životního prostředí a ochrany přírody a nebezpečných látek – Cd, As) krajiny výskyt kontaminovaných půd zapříčiněná starými ekologickými zátěžemi výskyt invazních druhů rostlin vlivem velkého podílu neobdělávaných a neudržovaných ploch velký rozsah a počet nevyužitých a zdevastovaných ploch a objektů (brownfields), ploch zdevastovaných těžbou, četné ekologické zátěže nadměrná hluková zátěž v územích s intenzívní silniční dopravou stagnující proces realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES zvýšený tlak na lokalizaci stavebních či průmyslových aktivit do přírodně a krajinářsky cenných partií absence ucelených koncepčních programů eliminujících střety sportovního a rekreačního využívání velkoplošně zvláště chráněných území nedostatečná péče a údržba krajiny absence krajinného plánu jako komplexního územně plánovacího podkladu pro ochranu krajiny.

75



PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

pokračování a ukončení rekultivací a sanací území po těžbě nerostných surovin pokračování v trendu snižování množství škodlivých látek a zvyšování kvality ovzduší realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v krajině a další preventivní opatření vedoucí ke snižování povodňových stavů

snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním pokračující deprivace životního prostředí v územích devastovaných těžbou nerostných surovin zvýšení povrchového odtoku vlivem nevhodného hospodaření a urbanizace území úbytek zemědělských půd ve výškově členitých územích, zanedbávání a snaha o rušení travnatých enkláv v okrajích lesních komplexů

využití vhodných pozemků (neobhospodařovaných zemědělsky) pro pěstování energetických plodin alternativní způsoby zemědělského hospodaření a ekologicky šetrné aktivity na zemědělských pozemcích dlouhodobě nevyužívaných nebo nevhodných pro intenzivní hospodaření pokračující omezování půdní eroze zalesňováním zemědělských pozemků, a zatravňováním orné půdy zároveň umožňující nárůst živočišně výroby

přetrvávající trend tradičního produkčního zemědělství, zanedbávání údržby krajiny, další pokles zemědělské výroby

pokračující acidifikace půdy a její degradace, degradace půdy při pěstování rychlerostoucích dřevin další nekoordinovaný rozvoj stavební činnosti na pokračování v trendu snižování množství škodlivých úkor zemědělské a lesní půdy, výrazné ubývání látek a zvyšování kvality ovzduší volné krajiny na úkor zástavby opětný nárůst produkce emisí z malých pokračování v trendu zlepšování jakosti povrchových stacionárních zdrojů znečištění z důvodu zpětného i podzemních vod a odstraňování stávajících a přechodu k využívání fosilních paliv v důsledku potenciálních zdrojů znečištění zdražování ušlechtilých paliv implementace krajských koncepcí a opatření trvající imisní ohrožení lesních porostů z přispívajících ke zlepšení půdních vlastností přeshraničních zdrojů znečišťování ovzduší (Turów) kontaminace pozemních a povrchových vod a půdy odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminace životního prostředí, využití sanovaných neřešenými starými ekologickými zátěžemi a plochami devastovanými těžbou ploch pro rozvoj území snižování nadměrné hlukové zátěže území další šíření geograficky nepůvodních invazních budováním obchvatů měst a obcí, zklidňováním druhů rostlin a živočichů, pokračující sukcese dřevin dopravy v zastavěných územích a zlepšováním a křovin na nevyužívané zemědělské půdě systémů veřejné dopravy existence programů a realizací revitalizace krajiny, s pokračující nebo stagnující kontaminace složek životního prostředí v územích starých ekologických cílem zvýšení ekologické stability přednostně ve zátěží zvláště i obecně chráněných územích narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními posílení mimoprodukční funkce zemědělství a zásahy, změnami kultur pozemků a organizací lesnictví s důrazem na údržbu a obnovu krajiny zemědělského půdního fondu možný vznik nových střetů se ZCHÚ při realizacích využívání zkušeností EU v oblasti rozvoje území navrhovaných liniových staveb bez náležitého v souladu s principy udržitelného rozvoje technického řešení, nadměrná fragmentace území výstavba velkých vodních nádrží v přírodně cenných a chráněných územích zdlouhavé řešení existujících problémů zvyšujících rizika vzniku havárií a přírodních katastrof nedostatek financí na aktivity přispívající ke zlepšování stavu složek životního prostředí

76


4.

Vyhodnocení vyváženosti 3 pilířů URÚ

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Na základě rozboru udržitelného rozvoje území je vyhodnocena vyváženost vztahu územních podmínek: § pro příznivé životní prostředí (pilíř environmentální ) § pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský) § pro soudržnost společenství obyvatel území (pilíř soudržnosti společenství obyvatel) Z údajů a jejich rozboru lze konstatovat, že nejvýznamnější a nejspecifičtější hodnoty Libereckého kraje byly identifikovány v oblastech environmentálního pilíře - územních podmínkách pro hodnoty životního prostředí, které jsou často unikátní a svým významem v řadě případů přesahují hranice Libereckého kraje. Významná část těchto hodnot má zabezpečenou ochranu přímo podle konkrétní legislativy, u ostatních hodnot je třeba jejich ochranu a případně i zvyšování hodnot zajistit na úseku územního plánování, které bude tyto hodnoty respektovat a stanoví omezení a podmínky pro další územní rozvoj jak na úrovni kraje, tak na úrovni obcí. Dalším posilováním těchto hodnot bude vytvářeno příznivější životní prostředí pro rozvoj kraje. Na druhé straně je nutno konstatovat, že zajišťování a respektování ochrany přírodních hodnot určitým způsobem omezuje jak hospodářský rozvoj kraje, tak i některé sociální aspekty ovlivňující soudržnost společenství obyvatel Libereckého kraje. Liberecký kraj má obecně zhruba průměrné podmínky pro hospodářský rozvoj, v některých specifických oblastech však vykazuje nadprůměrný až vysoký potenciál pro ekonomický rozvoj (oblast cestovního ruchu, některá průmyslová odvětví, specifické zemědělství úměrné přírodním podmínkám, příp. obnova a posilování tradičních průmyslových odvětví). Tento potenciál ekonomického rozvoje je umocněn i příznivou geografickou polohou kraje, tradičními vazbami na sousední státy nebo regiony, poměrně zachovalou sídelní strukturou i dobrou úrovní některých druhů infrastruktury (železniční doprava, napojení na vodovodní síť, dostatečné zásoby pitné vody aj.). Liberecký kraj má územní předpoklady na zlepšení a dobudování chybějící infrastruktury, pro kvalitnější napojení na okolní regiony a pro rozvoj dalších průmyslových i jiných hospodářských aktivit (vybavenost, služby). Vzhledem k charakteru území Libereckého kraje, kde je velká část území více či méně legislativně zajištěna různým stupněm ochrany, jsou územní podmínky pro hospodářský rozvoj limitovány možnými střety ekonomických aktivit a jejich důsledků s těmito chráněnými územími. Některé druhy hospodářských aktivit jsou z těchto území zcela vyloučeny, ostatní musí beze zbytku respektovat podmínky ochrany a přizpůsobit se jim. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území Libereckého kraje jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel a částečně i aspekty ekonomickými, které ovlivňují kvalitu života a určují celkovou životní úroveň v daném území. Z vyhodnocení stavu a vývoje území vyplývá, že na území Libereckého kraje neprobíhá rozvoj životní úrovně rovnoměrně. Vedle oblastí s dobrou a zvyšující se životní úrovní s uspokojivými sociálními a ekonomickými faktory (úroveň a kvalita bydlení, zaměstnanost, úroveň a dostupnost zdravotních a sociálních služeb, dostupnost vzdělání, příznivá struktura obyvatelstva, možnosti kulturního a sportovního vyžití atd.) byly rozlišeny oblasti zaostávající, méně rozvinuté, hospodářsky slabé s nižší životní úrovní, s neuspokojivými sociálními faktory. Nerovnoměrnost podmínek rozvoje a životní úrovně vytváří určité sociální napětí mezi obyvateli daných oblastí nebo území, které snižuje nebo narušuje soudržnost společenství obyvatel Libereckého kraje. Mezi územními podmínkami, které tuto soudržnost ovlivňují, je možno zahrnout např. nevhodnou věkovou strukturu na části území kraje, stárnutí obyvatelstva zejména v menších obcích, vylidňování menších obcí a jejich přechod na rekreační funkci, nerovnoměrná dopravní obslužnost a dostupnost území, nerovnoměrná vybavenost technickou infrastrukturou území kraje, nevhodná suburbanizace volné krajiny a deficity v péči o krajinu, omezené pracovní možnosti v daném území apod. Lze konstatovat, že v současné době jsou územní podmínky pro soudržnost obyvatel na území Libereckého kraje nevyvážené a vytvářejí řadu disparit. 77



DISPARITY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Tři pilíře udržitelného rozvoje území s řadou disproporcí a ve specifických podmínkách Libereckého kraje s často velmi subjektivně vnímaným významem se v průmětu do území vzájemně prolínají – hranice jejich působení se překrývají. §

§

§

§

§

rozvoj nových výrobních aktivit a trend zejména v přímých vazbách na rozvojové oblasti a doprovodné zvyšování kapacit a obytné úrovně území (území s dobrými předpoklady rozvoje) s vyvolanými plošnými nároky na veřejnou infrastrukturu a plochy zemědělské půdy, značné přírodní a kulturní hodnoty území na sebe váží dynamicky se vyvíjející a komerčně atraktivní aktivity ve sférách rekreace a cestovního ruchu, spojené často s neúnosnou urbanizační zátěží území v rozporu se zájmy ochrany přírody, rozsáhlá území poznamenaná těžbou uranu a působením cizích vojsk, útlum tradičních výrobních odvětví a velkokapacitní zemědělské výroby s řadou opuštěných areálů (brownfields), poznamenaná negativním dopadem na sociální rozvoj a soudržnost obyvatel, veřejná infrastruktura v mnoha případech dožívající nevyhovuje rostoucím nárokům rozvojových aktivit v rozvojových oblastech a rozvojových osách a je do jisté míry i příčinou hospodářské stagnace specifických – hospodářsky slabých oblastí, střety ochrany přírody s vymezenými plochami těžby a ochrany nerostných surovin aj.

S ohledem na značné přírodní hodnoty území zde nad pilíři hospodářským a soudržnosti společenství obyvatel převažuje nejvýznamnější pilíř environmentální. Jeho hodnoty, často chráněné legislativou, do jisté míry omezují a budou i nadále omezovat rozvoj ostatních dvou pilířů. Rozvoj ekonomického pilíře a sociálního pilíře musí respektovat omezení vyplývající z environmentálního pilíře udržitelného rozvoje území. ROZVOJOVÉ OBLASTI Územní části se soustředěním civilizačních aktivit a koncentrací významného potenciálu průmyslového, technického a stavebního dědictví, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území a rostoucí tlak na umisťování rozvojových záměrů nadmístního významu. Politika územního rozvoje PÚR ČR, 2006 vymezuje na území Libereckého kraje rozvojovou oblast OB7 republikového významu, která zahrnuje území správních obvodů ORP Liberec, ORP Jablonec nad Nisou, ORP Česká Lípa a ORP Tanvald. Vymezení dle ORP na národní úrovni nevystihuje v celém rozsahu skutečné hodnoty a limity využití území Libereckého kraje - dle zjištěných podmínek nebyla prokázána územní spojitost rozvojové oblasti. Vymezení OB7 dle PÚR ČR 2006 v rozlišitelnosti na úrovni ORP se ve zjištěných územních podmínkách Libereckého kraje upřesňuje v úhrnu správních obvodů vybraných obcí a rozdělením rozvojové oblasti na části: § ROB1 Rozvojová oblast Liberec (části ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Tanvald), § ROB2 Rozvojová oblast Česká Lípa (část ORP Česká Lípa). Na základě hodnocení rozvojových předpokladů spádových obvodů nesporných center osídlení a reálného expertního odhadu zvýšených požadavků na změny v území se na území kraje vymezují v úhrnu správních obvodů vybraných obcí další rozvojové oblasti, vykazující rozvojový potenciál a relativně příznivý rozvoj hospodářských a sociálních funkcí s předpokladem soustředění aktivit zpravidla krajského významu: § ROB3 Rozvojová oblast Turnov, § ROB4 Rozvojová oblast Nový Bor, § ROB5 Rozvojová oblast Semily – Železný Brod, § ROB6 Rozvojová oblast Jilemnice. Poznámka: Rozvojové předpoklady vyjadřují integrované hodnocení síly nebo slabosti centra osídlení a jeho spádově příslušných obcí, vycházející ze vztahu k průměrným hodnotám za celé území kraje (hodnocení rozvojových předpokladů viz kapitola B.10.2 RURÚ). Hodnocení rozvojových předpokladů území je zpracováno v tabulkových přílohách Tab.9.1 - Tab.9.7 a základní údaje za rozvojové oblasti jsou uvedeny v tabulkových přílohách Tab.10.

78



Zvýšené požadavky na provedení změn v území ve vztahu k výrobně ekonomickým aktivitám a souvisejícím požadavkům na obytné kapacity jsou zpravidla odvozovány z výhodné polohy, vyznačující se kontaktem s hlavními centry osídlení a významnými dopravními cestami; ve vztahu k aktivitám cestovního ruchu jsou v mnoha případech kontraproduktivně vázány na atraktivitu území, spočívající ve využitelnosti přírodních a kulturních hodnot území. Stávající a předpokládané činnosti v takto vyhodnocených rozvojových oblastech, pokrývajících rozsáhlou plochu řešeného území kraje, působí nebo mohou působit na jednotlivé složky udržitelného rozvoje nejednoznačně, často až protikladně. Z charakteru rozvojových oblastí a specifikace záměrů lze vyvodit, že rozvojové oblasti mají přímý a významný vliv především na ekonomický a sociální pilíř URÚ, kde již ze své podstaty působí pozitivně. Na základě různorodosti těchto oblastí budou v ÚPD LK a obcí LK stanoveny relevantní zásady a podmínky rozvoje, které budou směřovat k posílení silných stránek, podpoře příležitostí a potlačení negativních trendů ohrožení území. §

Rozvojové oblasti budou v rámci zajištění podmínek udržitelného rozvoje dále upřesněny rozdělením na zóny s přednostním umisťováním ekonomických aktivit nadmístního významu a zóny bydlení a příměstské rekreace (aktivity ve sféře volného času).

§

Při rozhodování o změnách v území budou zohledněny skutečné zátěže počtem a hustotou všech potenciálních uživatelů území včetně zahrnutí vlivu jednodenních návštěvníků a z těchto údajů budou odvozovány dimenze veřejné infrastruktury.

V souvislosti s rozvojovými oblastmi budou zohledněny nadregionální a regionální vazby, funkční kooperace mezi centry osídlení, koordinace záměrů na provedení změn v území v rámci kraje, ale i se sousedními kraji i oblastmi v SRN a Polsku. Rozvojové oblasti na území Libereckého kraje jsou zobrazené ve výkresu č. 4 Problémový výkres.

§

ROB1 - rozvojová oblast Liberec Vymezení: Centra osídlení a obce v jejich spádových obvodech: Liberec, Stráž n.N., Dlouhý Most, Jeřmanice, Šimonovice, Kryštofovo Údolí, Chrastava, Nová Ves, Bílý Kostel n.N., Hrádek n.N., Chotyně a Hodkovice n.M. (ORP Liberec), Jablonec n.N., Lučany n.N., Nová Ves n.N., Maršovice, Dalešice, Pulečný, Rychnov u J. a Rádlo (ORP Jablonec n.N.) a Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Plavy (ORP Tanvald). Základní charakteristika: rozloha (km2): bydlící obyvatelstvo 2001 v tisících (TBO): potenciální uživatelé území 2001 v tisících (PUU): potenciální uživatelé území 2001 na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciální uživatelé území 2001 na hektar zastavěných ploch:

403,7 185,4 212,6 115 154

Důvody vymezení: Jádrová součást rozvojové oblasti OB7, vymezené v PÚR ČR, 2006. Oblast se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností okolo jádra aglomerace ve střediscích osídlení Liberec (hlavní jádro) a Jablonec nad Nisou (vedlejší jádro). Liberec plní funkci metropole kraje se sídlem krajského úřadu. Liberecko je spolu s Jabloneckem nejrozvinutější oblastí na území kraje. Převážná část ekonomických aktivit má republikový význam. Struktura zaměstnanosti je diverzifikovaná (vyšší podíl terciárního a kvartérního sektoru). Prorůstovým faktorem je existující propojení trasami rychlostních silnic R10 a R35 s Prahou, připravované propojení R35 s Hradcem Králové a Pardubicemi a optimalizace propojení I/35 se Zittau ve smyslu nových vazeb na SRN a Polskem. Silný tlak na zajištění doprovodných aktivit tradičně průmyslového území v relativně složitějších geomorfologických podmínkách (zejména zajištění nových obytných kapacit a využití volného času) vede k invazi urbanizace do přilehlých, původně venkovských prostorů.

79



Oblast se vyznačuje nadprůměrnou úrovní vzdělanosti (sídlo Technické univerzity), vyšší koncentrací služeb, škol a rovněž kvalitním kulturním a sportovním zázemím včetně podmínek pro rekreaci a cestovní ruch, což dává dobré předpoklady dalšího rozvoje. Zvláštnosti : Největší rozvojová oblast kraje rozlohou, počtem trvale bydlících obyvatel, potenciálních uživatelů území, obsazených pracovních příležitostí a rozsahem nové bytové výstavby. Výrazná koncentrace obytných, pracovních (ekonomických) a rekreačních funkcí naráží na limity území a jeho významné přírodní a civilizační hodnoty, na zájmy jejich ochrany a požadavky udržitelného rozvoje. ROB2 - rozvojová oblast Česká Lípa Vymezení : Centrum osídlení a obce v jeho spádovém obvodu: Česká Lípa, Sosnová a Horní Libchava (ORP Česká Lípa). Základní charakteristika: rozloha (km2): bydlící obyvatelstvo 2001 v tisících (TBO): potenciální uživatelé území 2001 v tisících (PUU): potenciální uživatelé území 2001 na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciální uživatelé území 2001 na hektar zastavěných ploch:

82,1 40,4 44,7 111 186

Důvody vymezení: Součást rozvojové oblasti OB7, vymezené v PÚR ČR, 2006, představující prostor stávajících i očekávaných ekonomických aktivit nadregionálního až republikového významu. Město Česká Lípa má vysoce rozvinutý průmyslový potenciál s řadou moderních podniků, zejména s vazbou na automobilový průmysl. Spektrum ekonomické základny je v rámci potenciální aglomerace s Novým Borem slibné. Příznivým rozvojovým faktorem je relativně kapacitní dopravní napojení na významné vnitrostátní i mezistátní silniční a železniční trasy (silnice I/9 s vazbou na silnice I/13, I/38 a R10, železniční trať Kolín - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Rumburk). Zvláštnosti : Nejvyšší hustota potenciálních uživatelů území na zastavěné plochy. Relativně nejnižší intenzita nové bytové výstavby po roce 2000 a úbytek trvale bydlících obyvatel. ROB3 - rozvojová oblast Turnov Vymezení: Centrum osídlení a obce v jeho spádovém obvodu: Turnov, Ohrazenice, Karlovice, Modřišice, Přepeře, Příšovice, Svijany, Pěnčín, Lažany, Čtveřín, Paceřice, Jenišovice, Žďárek, Sychrov, Radimovice. Základní charakteristika: rozloha (km2): bydlící obyvatelstvo 2001 v tisících (TBO): potenciální uživatelé území 2001 v tisících (PUU): potenciální uživatelé území 2001 na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciální uživatelé území 2001 na hektar zastavěných ploch:

96,6 22,1 28,4 129 98

Důvody vymezení: Velmi výhodná územní poloha na křižovatce R10, R35, I/35. Dominantní pozice a velikost spádového obvodu zařazuje Turnov mezi čtyři nejvýznamnější centra osídlení v kraji. Lze předpokládat další posilování jeho významu, vyplývající z polohy na křížení nejvýznamnějších rozvojových os kraje. Podle hodnocení rozvojových předpokladů zaujímá celý spádový obvod centra osídlení Turnov čelnou pozici v rámci kraje. Díky dobrému dopravnímu napojení a relativně kvalitní technické infrastruktuře disponuje oblast vhodnými lokalitami pro rozvoj podnikatelských zón (některé již ve výstavbě). 80



V oblasti jsou dále začleněny převážně málo lidnaté obce se stabilizovaným osídlením, s vysoce atraktivní polohou v blízkosti Turnova, Liberce, Jablonce n.N. a Mladé Boleslavi, vyznačující se v posledním období významným růstem výstavby. Limitem rozvoje bude ochrana zemědělského půdního fondu a sousedství oblastí s CHKO Český ráj se zvláštní ochranou přírody a krajiny. Město Turnov je současně důležitým nástupním a obslužným centrem cestovního ruchu pro oblast Českého ráje. Zvláštnosti: Relativně nejvyšší přírůstek trvale bydlících obyvatel po roce 2000. Relativně nejvyšší nabídka pracovních příležitostí a nejnižší míra nezaměstnanosti. Nejnižší hustota potenciálních uživatelů území na zastavěné plochy. ROB4 - rozvojová oblast Nový Bor Vymezení: Centrum osídlení a obce v jeho spádovém obvodu: Nový Bor, Radvanec, Sloup, Chotovice, Skalice a Okrouhlá (ORP Nový Bor), součást významné funkční kooperace se sousední aglomerací a rozvojovou oblastí České Lípy. Základní charakteristika: rozloha (km2): bydlící obyvatelstvo 2001 v tisících (TBO): potenciální uživatelé území 2001 v tisících (PUU): potenciální uživatelé území 2001 na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciální uživatelé území 2001 na hektar zastavěných ploch:

52,8 14,9 18,8 126 147

Důvody vymezení: Oblast představující prostor stávajících i očekávaných ekonomických aktivit ve výhodné poloze na křižovatce I/9 a I/13. Po dobudování přeložky silnice I/13 v úseku Nový Bor - Benešov nad Ploučnicí - Děčín atraktivita této oblasti ještě vzroste. Spektrum ekonomické základny je v rámci potenciální aglomerace s Českou Lípou slibné. Město Nový Bor je současně nástupním a obslužným centrem cestovního ruchu pro oblast Lužických hor. Oblast Nový Bor patří mezi nejrozvinutější oblasti Libereckého kraje, s převažujícím strojírenstvím a sklářstvím. Oblast disponuje rozvojovým územím pro podnikatelské zóny. Vedle revitalizace tradičních průmyslových odvětví a zavádění nových perspektivních výrob s využitím kvalifikované pracovní síly lze perspektivu rozvojové oblasti hledat v dalším rozvoji cestovního ruchu. Zvláštnosti : Poloha na styku dvou území s velkoplošnou ochranou přírody a krajiny – CHKO Lužické hory a České středohoří a v dosahu NP Česko – Saské Švýcarsko. ROB5 - rozvojová oblast Semily – Železný Brod Vymezení: Centra osídlení a obce v jejich spádových obvodech: Semily, Benešov u Semil, Slaná (z ORP Semily) a Železný Brod (ORP Železný Brod). Základní charakteristika: rozloha (km2): bydlící obyvatelstvo 2001 v tisících (TBO): potenciální uživatelé území 2001 v tisících (PUU): potenciální uživatelé území 2001 na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciální uživatelé území 2001 na hektar zastavěných ploch:

81

54,6 17,3 21,3 123 154



Důvody vymezení: Oblast s méně výhodnými geomorfologickými podmínkami a dopravní dostupností pro realizaci nových velkoplošných zón podnikatelských aktivit (greenfields), ale nabízí dostatek zainvestovaných původních průmyslových ploch (brownfields) pro nové využití. Ze všech oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území má nejslabší ekonomický potenciál. Zavádění nových perspektivních výrob a restrukturalizace tradičních průmyslových odvětví napomůže využití potenciálu kvalifikované pracovní síly a její stabilizaci v území. Území je atraktivní i z hlediska cestovního ruchu a má předpoklady pro jeho další rozvoj na úrovni zabezpečení potřebných služeb a vytvoření nových pracovních míst. Rozšíření nabídky pro cestovní ruch a rekreaci v tomto území může odlehčit přetlaku blízkých tradičních oblastí rekreace - oblastí Český ráj sever a Západní Krkonoše. Význam a rozvoj oblasti by podpořilo zlepšení dopravní dostupnosti ve vazbě na připravovaný tah silnice R35 Turnov - Jičín s návazným spojením silnicí II/283 do prostoru Semil. Zvláštnosti : Dlouhodobý úbytek trvale bydlících obyvatel. Relativně nejvyšší úbytek trvale bydlících obyvatel po roce 2000 a relativně nejvyšší míra nezaměstnanosti (vyšší než průměr kraje). Železný Brod spáduje k Jablonci n.N., Semily spádují k Turnovu. ROB6 - rozvojová oblast Jilemnice Vymezení: Centrum osídlení a obce v jeho spádovém obvodu: Jilemnice, Víchová n.J. a Horní Branná (ORP Jilemnice). Základní charakteristika: rozloha (km2): bydlící obyvatelstvo 2001 v tisících (TBO): potenciální uživatelé území 2001 v tisících (PUU): potenciální uživatelé území 2001 na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciální uživatelé území 2001 na hektar zastavěných ploch:

47,0 8,5 10,7 127 121

Důvody vymezení: Město Jilemnice je tradičním a atraktivním nástupním a obslužným centrem pro oblast Západních Krkonoš, cestovní ruch je tak jedním z nejvýznamnějších ekonomických odvětví s významným podílem pracovních příležitostí. Oblast Jilemnice pokračuje za hranicemi kraje k nadřazenému hlavnímu centru Vrchlabí v Královehradeckém kraji, zajišťujícím vyšší a pestřejší nabídku pracovních příležitostí. Z hlediska počtu trvale bydlících obyvatel se jedná o nejslabší oblast, její skutečný význam je výrazně vyšší vlivem cestovního ruchu a velikostí potenciálních uživatelů území vyplývajících z tradice a polohy s vyhovující dopravní dostupností na okraji Západní části Krkonoš. Zvláštnosti : Rozlohou a počtem trvale bydlících obyvatel nejmenší oblast (pokračující do Vrchlabí na území sousedního kraje). Relativně nejnižší nabídka a nedostatek pracovních příležitostí (jediná z oblastí se zvýšenými požadavky na provedení změn v území).

82



ROZVOJOVÉ OSY Rozvojové osy - koridory pro vzájemné propojení hlavních center osídlení Libereckého kraje (spádových center osídlení rozvojových oblastí, specifických oblastí a stabilizovaných území), umožnění intenzivního využití území s vytvářením podmínek pro umisťování aktivit republikového eventuelně mezinárodního významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje a zajištění jejich vazeb na sídelní strukturu sousedních krajů a států prostřednictvím sítě významných dopravních cest, jejichž optimalizace a doplnění se v důsledku narůstajících potřeb prosperity, integrity kraje a jeho integrace v republikových a středoevropských vazbách je nezbytné. V těchto koridorech probíhají intenzivní pracovní a obslužné kontakty mezi centry pracovních příležitostí, služeb a vybavenosti, které se s rostoucí mobilitou obyvatel, firem, kontaktů, informací aj. budou dále zvyšovat a budou vyžadovat posilování technické a územně technické infrastruktury. PÚR ČR 2006 vymezuje na území ČR rozvojové osy republikového a mezinárodního významu v propojení rozvojových oblastí na úrovni radiálních, centristicky pojatých vazeb na metropoli ČR Prahu - na území Libereckého kraje je přivedena OS7 Praha - Liberec - Hrádek nad Nisou hranice ČR republikového významu, PÚR ČR 2006 neřeší narůstající potřebou vzájemných propojení OB 6 Ústí nad Labem, OB7 Liberec a OB 4 Hradec Králové / Pardubice, vyplývajících ze strategických rozvojových dokumentů krajů a provázanosti OB7 a OB 4 v rámci NUTS2. V souvislosti s potřebou zajištění vnitřních krajských vazeb a v širších souvislostech vazeb na sousední regiony s napojením na významné vnitrostátní i mezinárodní dopravní cesty se ve zjištěných podmínkách Libereckého kraje na základě dostupných podkladů a v koordinaci se sousedními kraji a státy vymezují další rozvojové osy republikového a nadmístního významu. Rozvojové osy na území Libereckého kraje jsou zobrazené ve výkresu č. 4 Problémový výkres. Poznámka: Podkladem pro vymezení rozvojových os nad strukturou rozvojových a specifických oblastí na území kraje byly zejména Strategie rozvoje Libereckého kraje, další rozvojové dokumenty krajské úrovně aj.

Rozvojové osy v širších souvislostech republikových a mezinárodních vazeb na sousední regiony (sousední kraje a státy) zobrazuje schéma Širší vztahy, zařazené v textu kapitoly 1. Širší vztahy řešeného území PRURÚ. Poznámka: Podkladem pro zobrazení rozvojových os ve struktuře republikových a mezinárodních vazeb byly ÚPD sousedních států: Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien 2006 (SRN) a Plan zagospodarowania przestrzennego województwa dolnośląskiego 2002 (Polsko).

ROZVOJOVÉ OSY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (PÚR ČR, 2006) ROS1

Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR

Vymezení : Dotčené území obcí mimo rozvojovou oblast ROB1 Liberec: Svijany, Příšovice, Přepeře, Čtveřín, Lažany, Ohrazenice, Turnov, Paceřice, Sychrov, Žďárek (ORP Turnov). Důvody vymezení: Politika územního rozvoje PÚR ČR, 2006 vymezuje na území Libereckého kraje rozvojovou osu OS7 Praha – Liberec – Hrádek nad Nisou hranice ČR, OS7 ve vazbě na existující významnou dopravní trasu silnic R10, R35, I/35 a železničním spojení Praha - Turnov - Liberec - hranice ČR, propojující dvě nejvýznamnější rozvojové oblasti kraje (Liberec a Turnov) a tyto napojující dále na motory ekonomického vývoje ČR Mladou Boleslav a Prahu, ale i do sousedních zemí SRN a Polska. Význam osy bude podpořen i zlepšením přeshraničního železničního a silničního spojení v prostoru Hrádku nad Nisou do Polska a SRN a vybudováním odpovídajícího (moderního) železničního spojení Praha - Turnov - Liberec.

83



ROZVOJOVÉ OSY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (K DOPLNĚNÍ PÚR ČR, 2008) ROS2

Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové

Vymezení : Dotčené území obcí mimo rozvojovou oblast ROB3 Turnov: Mírová pod Kozákovem, Hrubá Skála, Rovensko pod Troskami, Ktová (ORP Turnov) Důvody vymezení: Rozvojová osa je součástí v evropských plánovacích dokumentech (ESPON 2007) uváděné významné rozvojové osy zpřístupňující zároveň atraktivní rekreační prostory Českého ráje a odpovídající ekonomickému rozvoji Turnova (rozvojová oblast) a propojující v širších souvislostech rozvojové oblasti OB7 Liberec s rozvojovou oblastí OB4 Hradec Králové. Z těchto důvodů a v souladu s požadavky Libereckého kraje bude nezbytné doplnění této rozvojové osy do PÚR ČR (2008). Navržené doplnění vhodně přispěje k posílení mezikrajských vazeb a propojení mimopražských rozvojových oblastí mezi sebou, což přispěje ke kompaktnosti území ČR a celkovému vyváženému rozvoji území. Koridor založený na existujícím silničním propojení I/35 Turnov – hranice kraje – Jičín / Úlibice Hradec Králové – Olomouc a železničním spojení Turnov - Jičín - Hradec Králové. Problém zde představuje minimalizace negativních dopadů rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty území blízkých specifických oblastí SOB7 Český ráj - jih a SOB8 Český ráj - sever s režimem zvláštní ochrany přírody a to zejména ve vztahu k záměrům dopravních koridorů silnice R35 a železniční trati Turnov - Jičín - Hradec Králové. ROS3

Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem

Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojové oblasti ROB1 Liberec a ROB4 Nový Bor: Rynoltice, Jablonné v Podještědí (ORP Liberec), Velký Valtinov (ORP Česká Lípa), Kunratice u Cvikova, Cvikov, Svor, Kamenický Šenov (ORP Nový Bor). Důvody vymezení: V souladu s požadavky Libereckého kraje je nezbytné doplnění této rozvojové osy do PÚR ČR (2008) k posílení mezikrajských vazeb propojením mimopražských rozvojových oblastí mezi sebou, což přispěje ke kompaktnosti území ČR a celkově vyváženému rozvoji území LK. ROS3 je v širších souvislostech součástí koridoru kapacitní dopravní cesty mezi krajskými městy Liberec – Ústí nad Labem ve vztahu k rozvojové ose OS2 a prodloužení OS8 SRN - Karlovy Vary – Ostrov – Chomutov přes Ústí nad Labem do Liberce po odpovídajících úpravách silnice I/13 a realizaci záměru nového železničního spojení Liberec - Bílý Kostel n.N. - Rynoltice- Česká Lípa. Rozvojová osa současně zpřístupňuje a podporuje využití atraktivních rekreačních prostorů Lužických (Žitavských) hor, Českého středohoří a NP Česko – Saské Švýcarsko a podporuje rozvoj specifické oblasti SOB2 Lužické hory a v širších vztazích i specifické oblasti SOB3 Mimoňsko zlepšením její dostupnosti (záměry na zlepšení silničního a železničního spojení). Ochrana významných přírodních a kulturních hodnot území a ohled na přeshraniční vlivy a zájmy je důvodem pro určení limitů a předpokladů pro možné zvyšování zátěže území a využívání atraktivních rekreačních prostorů podél této osy.

DALŠÍ ROZVOJOVÉ OSY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Územní koridory nadmístního významu s prostorovou vazbou na důležité dopravní cesty, připojující rozvojové a specifické oblasti republikového a krajského významu s centry osídlení regionálního a mikroregionálního významu ke struktuře rozvojových oblastí a rozvojových os mezinárodního a republikového významu.

84


ROS4


Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR

Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojové oblasti RO1 Liberec: Desná, Kořenov, Harrachov (ORP Tanvald). Důvody vymezení: Koridor na historické sídelní ose (liberecká sídelní regionální aglomerace) založený na existujícím silničním propojení I/14 a I/10 a spojující rozvojovou oblast ROB1 Liberec se SOB5 Jizerské hory, SOB6 Západní Krkonoše a Polskem (Sklarzska Poreba - Jelenia Góra). Podél této osy je nejvyšší koncentrace obytných, hospodářských a rekreačních funkcí v komplikovaných geomorfologických podmínkách se zvláštní ochranou přírody v kontaktních specifických oblastech SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše. Umisťování nových rozvojových aktivit na této rozvojové ose musí být podmíněno vedle zajišťování podmínek ochrany přírody zohledňováním sezónní zátěže přechodnými uživateli území, vyvolávajícím zvýšené nároky zejména na dopravní infrastrukturu území a obslužnost území veřejnou dopravou. ROS5

Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy hranice kraje - Mladá Boleslav

Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa a ROB4 Nový Bor: Zahrádky, Jestřebí, Doksy, Bezděz (ORP Česká Lípa)- Svor (ORP Nový Bor). Důvody vymezení: Koridor propojující rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa a ROB4 Nový Bor s Mladou Boleslaví a SRN, založený na existujícím silničním propojení I/9 Praha - Česká Lípa - Nový Bor - hranice kraje (SRN) a I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav a železničním spojení Bakov nad Jizerou - Česká Lípa Nový Bor - Rumburk. Rozvojová osa s nárůstajícím objemem dopravy a zřetelnou vazbou na Mladou Boleslav zpřístupňuje propojuje atraktivní rekreační prostory Kokořínska (Máchův kraj) a Lužických hor s pokračováním do SRN. ROS6

Turnov – Železný Brod – Tanvald – Harrachov

Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojové oblasti ROB3 Turnov, ROB5 Semily - Železný Brod a ROB1 Liberec Rakousy, Malá Skála (ORP Turnov), a Líšný, Koberovy, Radčice, Jílové u Držkova, Loužnice, Držkov (ORP Železný Brod). Důvody vymezení: Koridor propojující rozvojové oblasti ROB3 Turnov a ROB5 Semily - Železný Brod a ROB1 Liberec (východ), založený na existujícím silničním (silnice I/10) a železničním propojení Turnov - Železný Brod – Tanvald. Rozvojová osa zároveň zpřístupňuje rekreačně využívané prostory a specifické oblasti SOB8 Český ráj - Sever, SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše. Umisťování nových rozvojových aktivit na této rozvojové ose je limitováno složitými geomorfologickými podmínkami a regulativy zvláštní ochrany přírody a musí být podmíněno vedle zajišťování podmínek protipovodňové ochrany zohledňováním zvýšené sezónní zátěže přechodnými uživateli území s významným vlivem jednodenní návštěvnosti se zvýšenými nároky zejména na dopravní infrastrukturu území.

85


ROS7


Horka u Staré Paky – Čistá u Horek

Vymezení: Dotčené území obcí: Horka u Staré Paky, Čistá u Horek (ORP Jilemnice). Důvody vymezení: Rozvojová osa sledující dopravní spojení (silnice I/16) a zpřístupňující Střední a Východní Krkonoše s pokračováním do Polska přes okraj území Libereckého kraje propojuje významná centra osídlení Mladou Boleslav - Jičín - Trutnov. ROS8

Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR

Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojovou oblast ROB1 Liberec: Mníšek, Oldřichov v Hájích (ORP Liberec) a Dětřichov, Frýdlant, Bulovka, Pertoltice, Habartice (ORP Frýdlant). Důvody vymezení: Koridor propojující rozvojovou oblast ROB1 Liberec se specifickou oblastí SOB4 Frýdlantsko a sousedním státem Polsko (Zgorzelec), založený na existujícím silničním propojení I/13 Liberec Frýdlant - hranice ČR a v širších souvislostech na železničním spojení Zawidów (Polsko) - hranice ČR - Frýdlant - Liberec - Turnov - Praha pro kombinovanou dopravu mezinárodního významu (AGTC), jako součást perspektivně uvažovaného evropského železničního koridoru mezi Prahou a Berlínem s napojením na železniční uzly Wegliniec (Polsko) a Horka (SRN). Rozvojová osa se záměry na úpravy koridoru silnice I/13 a železničního koridoru pro kombinovanou dopravu KD1 má zásadní význam pro posílení atraktivity území a možný rozvoj ekonomických aktivit ve specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko, vykazující výrazné znaky zaostávání socioekonomického rozvoje. ROS9

Zittau / Bogatynia – hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR Szklarska Poreba / Jelenia Góra

Vymezení: Dotčené území obcí: Kunratice, Frýdlant, Krásný Les, Dolní Řasnice, Nové Město pod Smrkem (ORP Frýdlant). Důvody vymezení: Rozvojová osa Zittau / Bogatynia - Frýdlant - Nové Město p.S. - Szklarska Poreba / Jelenia Góra se záměry zlepšení přeshraničních silničních a železničních spojení zajišťující dosud méně frekventované přeshraniční spojení jako součást podpory rozvoje a zvýšení atraktivity specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko a rozvoje přiléhajících rovněž hospodářsky slabých oblastí v SRN a Polsku. Zpřístupňuje rekreační prostory přeshraničních Žitavských / Lužických hor, Jizerských hor a Krkonoš / Karkonosze - je rovněž součástí regionálních plánů (Regionalplan, resp. Plan Przestrzennego Zagospodarowania) pro oblast Niederschlesien – Oberlausitz a Dolního Slezska na podporu socioekonomického rozvoje přilehlého saského a polského území. ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.R. - Český Dub - Hodkovice nad Mohelkou Vymezení: Dotčené území obcí: Dubá, Vrchovany, Skalka u Doks, Doksy, Ralsko, Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře (ORP Česká Lípa) a Jablonné v Podještědí, Osečná, Český Dub, Bílá (ORP Liberec).

86



Důvody vymezení: Rozvojová osa propojující specifickou oblast SOB3 Mimoňsko s rozvojovými osami republikového významu ROS1, ROS3 a ROS5 sleduje koridory silnic II. tříd (II/270, II/278) s návaznostmi na strukturu silnic vyšších tříd. Prochází specifickými (problémovými a hospodářsky zaostávajícími) oblastmi SOB1 Jihozápadní Českolipsko a SOB3 Mimoňsko a dále Českodubskem (území s průměrnými až podprůměrnými rozvojovými předpoklady) za účelem posílení integrity kraje (dopravního zpřístupnění území s potenciálem přírodních hodnot vhodným pro rozvoj cestovního ruchu a zvýšení zájmu potenciálních investorů) a odstranění starých ekologických zátěží v území po těžbě uranových rud a činnosti vojsk (brownfields v prostoru Stráž pod Ralskem - Mimoň Ralsko). Rozvojová osa je vedena v území s nedostatečnou dopravní a technickou infrastrukturou a nevyhovující vazbou ve vztahu ke krajskému centru Liberci. ROS11 Mimoň – Česká Lípa – Žandov – Děčín Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa: Mimoň, Bohatice, Zákupy, Stružnice, Horní Police, Žandov (ORP Česká Lípa). Důvody vymezení: Rozvojová osa připojující specifické oblasti SOB1 Jihozápadní Českolipsko a SOB3 Mimoňsko k vybavenosti rozvojové oblasti ROB2. Rozvojová osa sleduje koridory silnic II/268, II/262 a železniční trati Liberec - Mimoň - Česká Lípa – Děčín za účelem posílení atraktivnosti území pro potenciální investory, odstranění starých ekologických zátěží, nalezení využití pro brownfields a optimalizaci podmínek pro využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu zejména v prostoru Ralska. ROS12 Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí Vymezení: Dotčené území obcí mimo rozvojové oblasti ROB1, ROB5 a ROB6: Pěnčín (ORP Železný Brod), Tatobity, Stružinec, Lomnice nad Popelkou, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou (ORP Semily) a Peřimov, Martinice v Krkonoších, Studenec, Bukovina u Čisté, Horka u Staré Paky (ORP Jilemnice). Důvody vymezení: Rozvojová osa propojující rozvojové oblasti ROB5 Semily - Železný Brod a ROB6 Jilemnice s ROB1 Liberec s rozvojovými osami republikového významu ROS6 a ROS7. Rozvojová osa je založena zejména na koridorech silnic II. třídy (II/283, II/284, II/286, II/287, II/289, II292, II/293), částečně koridoru silnice I. třídy I/14 za účelem posílení integrity kraje, udržení a oživení stabilizovaného území s přirozeným vývojem na jihovýchodě Libereckého kraje a zlepšení dopravní dostupnosti hlavní rozvojové oblasti kraje ROB1 Liberec.

87



SPECIFICKÉ OBLASTI Oblasti, ve kterých se v jejich vzájemném porovnání dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Přitom se jedná o problémy oblastí se specifickými hodnotami nebo specifickými problémy nadmístního významu, svým významem přesahující význam jednotlivých obcí a mají význam regionální, republikový nebo mezinárodní. Rozborem udržitelného rozvoje území bylo na území Libereckého kraje rozlišeno a v úhrnu správních obvodů obcí vymezeno osm oblastí s výraznými a dlouhodobými projevy nevyváženosti udržitelného rozvoje a nevyváženosti úrovně těchto oblastí s ostatními územími kraje (dále jen oblasti), v nichž se výrazně projevují: § potenciál vysokých přírodních hodnot území s limity a omezeními pro další vývoj, § nebo výrazné narušení životního prostředí, § nebo zhoršené až nejhorší rozvojové předpoklady a zaostávání socioekonomického vývoje, § nebo kumulace těchto aspektů. U těchto oblastí se zpravidla navíc projevují vlivy a vazby, které pokračují na území sousedních krajů nebo států a řešení jejich problémů proto vyžaduje koordinaci spolupráce a podpory plánovacích a rozvojových aktivit na všech úrovních veřejné správy. Na základě různorodosti specifických oblastí budou v ÚPD kraje - ZÚR LK stanoveny relevantní podmínky a zásady rozvoje, které budou směřovat k potlačení negativních trendů ohrožení území, k eliminaci slabých stránek, posílení silných stránek a k využití příležitostí. Poznámka: Základní údaje za specifické oblasti jsou uvedeny v tabulkových přílohách v Tab.10. Hodnocení rozvojových předpokladů území je zpracováno v tabulkových přílohách Tab.9.1 až Tab.9.7.

SOB1 - specifická oblast Jihozápadní Českolipsko Vymezení: Centra osídlení a obce ORP Česká Lípa: Dubá – centrum osídlení, Vrchovany, Chlum, Blatce, Tuhaň (spádový obvod Dubé), Blíževedly, Kravaře, Stvolínky, Holany a Zahrádky (spádový obvod České Lípy), Žandov – centrum osídlení a Horní Police (spádový obvod Žandova). Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území na hektar zastavěných ploch:

233,6 7,7 13,1 170 55

Důvody vymezení: Problém slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel s podprůměrnými až nejhoršími rozvojovými předpoklady v území s vysokým potenciálem přírodních hodnot na styku CHKO Kokořínsko a České středohoří. Oblast s nízkou hustotou zalidnění, velmi nízkou nabídkou pracovních příležitostí (méně než 60 %) a nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, s výrazným vlivem ostatních uživatelů území a nejhorší dopravní dostupností centra kraje (oblast s nedostatečnou integritou kraje v republikových vazbách). Území je součástí rozsáhlé vnitřní periférie na styku tří krajů s výrazným vlivem center osídlení (Děčín, Litoměřice, Roudnice n.L., Mělník, Mladá Boleslav) a Prahy. Území oblasti Jihozápadní Českolipsko bylo zařazeno v rámci Libereckého kraje mezi hospodářsky slabé oblasti (Program rozvoje Libereckého kraje). Oblast má vysoký a dosud nedoceněný potenciál kulturních a přírodních hodnot území, potenciál pro možný rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Řešení problémů vyžaduje koordinaci spolupráce a podpory plánovacích a rozvojových aktivit se sousedními kraji Ústeckým a Středočeským.

88



SOB2 - specifická oblast Lužické hory Vymezení: Centrum osídlení a obce: Mařenice a Krompach (ORP Nový Bor) a Jablonné v Podještědí centrum osídlení (ORP Liberec). Základní charakteristika: rozloha (km2): 92,2 počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: 4,2 potenciální uživatelé území v tisících 2001: 7,6 potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: 181 potenciálních uživatelů území 2001 na hektar zastavěných ploch: 76 Důvody vymezení: Problém nerovnováhy slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel v území s vysokým potenciálem přírodních hodnot CHKO Lužické hory, sousedící za hranicí ČR s územím velkoplošné ochrany přírody a krajiny v SRN / Sasku (LSG Zittauer Gebirge). Velmi řídce osídlená oblast s výrazným vlivem ostatních uživatelů území a jednodenní návštěvnosti, včetně podílu zahraničních (německých) návštěvníků při hranici se SRN v kontaktu s vysokým zalidněním a rozsáhlými ubytovacími kapacitami rekreačně atraktivního území na německé straně. Vysoké přírodní a kulturní hodnoty oblasti představují potenciál pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, který není dosud zcela doceněn. Rozvojové aktivity budou koordinovány s rozvojovými záměry sousedního regionu Žitavské hory (Zittauer Gebirge - rekreačně atraktivní území na německé straně Lužických hor) a se sousedním ORP Varnsdorf v Ústeckém kraji. SOB3 - specifická oblast Mimoňsko (k doplnění PÚR 2008) Vymezení: Jedná se o obce: ve správním obvodu ORP Česká Lípa (včetně území bývalého VVP Ralsko): Mimoň - centrum osídlení, Ralsko, Pertoltice p.R., Brniště, Noviny p.R. (spádový obvod centra osídlení Mimoň), Stráž pod Ralskem - centrum osídlení, Hamr n.J. a Dubnice (spádový obvod centra osídlení Stráž pod Ralskem). Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území na hektar zastavěných ploch:

285,5 14,9 17,0 114 74

Důvody vymezení: Problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním a pilíři ekonomickým a soudržnosti společenství obyvatel - území s nejrozsáhlejším rozsahem starých ekologických zátěží a podprůměrnými rozvojovými předpoklady. Oblast Mimoňska s velmi nízkou hustotou osídlení je území výrazně postižené starými ekologickými zátěžemi bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, těžbou uranu, kamene a štěrkopísků, socialistickou zemědělskou velkovýrobou aj. Současně je však i územím s vysokou přírodní hodnotou a dosud téměř nevyužívaným rekreačním potenciálem, jehož využití bude podmíněno nebo omezeno odstraňováním výše zmíněných ekologických zátěží a zabezpečením území kvalitní dopravní a technicko infrastrukturou. Část oblasti Mimoňsko - území bývalého VVP Ralsko byla zařazena mezi regiony se soustředěnou podporou státu (Strategie regionálního rozvoje ČR, 2006), v rámci Libereckého kraje mezi hospodářsky slabé oblasti (Program rozvoje Libereckého kraje). Poznámka: Území bylo v PÚR ČR (2006) zařazeno jako součást ORP Česká Lípa do rozvojové oblasti OB7 Liberec.

89



SOB4 - specifická oblast Frýdlantsko Vymezení: Centra osídlení a obce správního obvodu ORP Frýdlant: Frýdlant – centrum osídlení, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňová, Černousy, Habartice, Pertoltice, Bulovka, Krásný Les, Dolní Řasnice, Horní Řasnice (spádový obvod Frýdlant), Jindřichovice p.S., Nové Město p.S. – centrum osídlení (spádový obvod Nové Město p.S.), Lázně Libverda, Bílý Potok, Hejnice – centrum osídlení (spádový obvod Hejnice) a Raspenava – centrum osídlení. Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území 2001 na hektar zastavěných ploch:

349,3 24,3 28,8 119 74

Důvody vymezení: Problém slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel, území dlouhodobě izolované se zhoršenou dopravní dostupností. Do této plošně nejrozsáhlejší a po všech stránkách problémové oblasti byly zařazeny všechny obce ze správního obvodu ORP Frýdlant. Má také ze všech oblastí nejvyšší a rostoucí počet trvale bydlících obyvatel. Vzhledem ke své poloze a zhoršené dopravní dostupnosti vyšších center osídlení vyžaduje území trvalou pozornost a hledání vhodných forem podpory. Spádové obvody Raspenava a Nové Město p.S. se vyznačují nejhoršími rozvojovými předpoklady v kraji. V jižní a západní části specifická oblast disponuje přírodně vysoce cenným územím Jizerských hor a lázeňským střediskem Lázněmi Libverda. Na západě se naopak vyskytují problémy vyplývající z přímých vlivů těžby uhlí v Polsku (Turów). Ekonomická základna území je slabá, stagnující. Problémem je nedostatek pracovních míst a rostoucí počet sociálně problémových skupin obyvatel. Základními podmínkami pro odstranění disparit je zabezpečení území kvalitní dopravní a technickou infrastrukturou, zlepšení dopravního napojení na ostatní území Libereckého kraje a s sousedním státem Polsko, příprava podmínek pro potenciální investory, využívání krajiny v souladu s legislativní i praktickou ochranou přírody a krajiny, náležité zhodnocení pilíře environmentálního v koordinaci aktivit se sousedním Polskem. SOB5 - specifická oblast Jizerské hory (k doplnění PÚR 2008) Vymezení : Centrum osídlení a obce: Mníšek a Oldřichov v Hájích (ORP Liberec), Bedřichov, Janov n.N., Josefův Důl - centrum osídlení (ORP Jablonec n.N.), Albrechtice v Jizerských horách, Jiřetín p.B., Kořenov a Desná – centrum osídlení (ORP Tanvald). Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území 2001 na hektar zastavěných ploch:

198,9 9,5 27,8 294 160

Důvody vymezení: Problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním se zvláštní ochranou přírody a vysokou zátěží území pilíři ekonomickým a soudržnosti společenství obyvatel.

90



Oblast na území CHKO Jizerské hory s vysokým zatížením až přetížením území vlivem cestovního ruchu a sportovně rekreačních aktivit a s vůbec nejvyššími hustotami ostatních uživatelů území v rámci Libereckého kraje (Bedřichov, Janov nad Nisou) s významným až dominantním vlivem jednodenní návštěvnosti se nachází v těsném kontaktu s největšími centry osídlení Libereckého kraje - Libercem a Jabloncem nad Nisou (nejvýznamnější potenciální rozvojovou oblastí kraje aglomerací měst Liberec – Jablonec n.N. – Tanvald). Zvýšená návštěvnost vysoce atraktivního území pro sport a rekreaci má zásadní vliv na vybavení území dopravní a technickou infrastrukturou. Význam specifické oblasti zvyšují přímé vazby na sousední oblasti Frýdlantsko a Západní Krkonoše s přesahem vazeb do Polska / Dolnoslezské vojvodství. Při dalším rozvoji oblasti bude nezbytná preference environmentálního pilíře a koordinace aktivit se sousedním Polskem. SOB6 - specifická oblast Západní Krkonoše (k doplnění PÚR 2008) Vymezení: Centra osídlení a obce: Harrachov - centrum osídlení (ORP Tanvald), Rokytnice n.J., Paseky n.J., Vysoké n.J. – centrum osídlení, Jablonec n.J. – centrum osídlení, Vítkovice, Benecko, Jestřábí v Krkonoších a Poniklá (ORP Jilemnice). Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území 2001 na hektar zastavěných ploch:

201,8 11,7 35,4 303 185

Důvody vymezení: Problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním se zvláštní ochranou přírody a vysokou zátěží území pilíři ekonomickým a soudržnosti společenství obyvatel. Část území Krkonoš, zasahující na území Libereckého kraje, je v ÚAP LK vymezena jako oblast Západní Krkonoše, navazuje na sousední oblast Jizerské hory a pokračuje na území Královehradeckého kraje a do Polska. Na rozdíl od oblasti Jizerské hory nejsou v těsné blízkosti velká centra osídlení s vybaveností nadmístního významu. Území se vyznačuje významným zatížením území přechodnými uživateli území (přibližně přes 6 mil. turistů ročně). Zvláštností oblasti je nejvyšší převaha potenciálních uživatelů území v porovnání s počtem trvale bydlících obyvatel a jejich nejvyšší hustota na zastavěné plochy. Při nejvyšším úbytku trvale bydlících obyvatel má oblast nejvyšší intenzitu nové bytové výstavby, která slouží převážně pro druhé bydlení. Problémy z hlediska udržitelného vývoje vyplývají ze střetů mezi výjimečným potenciálem přírodních hodnot území republikového i mezinárodního významu se zvláštním režimem ochrany (Krkonošský národní park, Evropsky významná lokalita Krkonoše, Ptačí oblast Krkonoše, řada maloplošných zvláště chráněných území, biosferická rezervace Krkonoše aj.) a přetlakem sportovně rekreačních aktivit v rámci cestovního ruchu. Z hlediska cestovního ruchu patří území Krkonoš k nejatraktivnějším turistickým oblastem v ČR. Při dalším rozvoji oblasti bude nezbytná preference environmentálního pilíře a koordinace aktivit se sousedním Královehradeckým krajem a Polskem. SOB7 - specifická oblast Český ráj jih Vymezení : Obce ve správním obvodu ORP Turnov: Hrubá Skála, Vyskeř, Kacanovy, Olešnice a Všeň (spádový obvod Turnov), Ktová a Troskovice (spádový obvod Rovensko p.T.) a zasahující do území CHKO Český ráj .

91



Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území 2001 na hektar zastavěných ploch:

52,6 2,1 4,0 196 65

Důvody vymezení: Problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním s vysokým stupněm ochrany přírodních hodnot a pilíři ekonomickým a soudržnosti společenství obyvatel, vysoká zátěž území ostatními uživateli území (zejména jednodenními). Oblast se rozkládá na rozhraní Libereckého, Středočeského a Královehradeckého kraje. Na malém území jsou koncentrovány významné kulturní a přírodní hodnoty, které zvyšují atraktivitu území vyplývající z jeho polohy a dobré dostupnosti pro rekreaci a cestovní ruch. Dosažitelnost z rozvojových pólů jakými jsou Praha, Mladá Boleslav, Liberec, Hradec Králové, ale i Jablonec n.N., Turnov, Jičín, Vrchlabí aj. představuje potenciál dalšího zvyšování tlaků na území a riziko únosnosti udržitelného rozvoje území ve spádovém obvodu Turnov s nejlepšími a Rovensko p.T. s nejhoršími rozvojovými předpoklady. Při dalším rozvoji oblasti bude nezbytná preference environmentálního pilíře a koordinace aktivit se sousedními kraji Královehradeckým a Středočeským. SOB8 - specifická oblast Český ráj sever Vymezení : Součástí této oblasti zasahující území CHKO Český ráj jsou obce : Malá Skála, Frýdštejn, Rakousy, Mírová p.K., Radostná p.K., Klokočí a Loučky (z ORP Turnov) a Koberovy a Líšný (z ORP Železný Brod). Základní charakteristika: rozloha (km2): počet trvale bydlících obyvatel v tisících 2001: potenciální uživatelé území v tisících 2001: potenciálních uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel: potenciálních uživatelů území 2001 na hektar zastavěných ploch:

65,3 5,2 7,9 151 92

Důvody vymezení: Problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním s vysokým stupněm ochrany přírodních hodnot a pilíři ekonomickým a soudržnosti společenství obyvatel, vysoká zátěž území ostatními uživateli území (zejména jednodenními). Na malém území jsou koncentrovány významné kulturní a přírodní hodnoty, které zvyšují atraktivitu území, vyplývající z jeho polohy a dobré dostupnosti pro rekreaci a cestovní ruch. Dosažitelnost z rozvojových pólů jakými jsou Praha, Mladá Boleslav, Liberec, Hradec Králové, ale i Jablonec n.N., Turnov, Jičín, Vrchlabí aj. představuje potenciál dalšího zvyšování tlaků na území a riziko únosnosti udržitelného rozvoje území ve spádovém obvodu Turnov s nejlepšími a Železný Brod s nadprůměrnými rozvojovými předpoklady. V oblasti disponující kvalitním životním prostředím se projevuje vysoká intenzita bytové výstavby s vysokým přírůstkem trvale bydlících obyvatel. Oblast má dobré rozvojové předpoklady. Z pohledu udržitelného rozvoje jsou specifické problémy podobné jako v oblasti Český ráj - jih. Při dalším rozvoji oblasti bude nezbytná regulace rozvoje ekonomických aktivit a cestovního ruchu s preferencí environmentálního pilíře.

92



STABILIZOVANÉ ÚZEMÍ S PŘIROZENÝM ROZVOJEM Jako stabilizované území ÚAP LK označuje území obcí mimo vymezené oblasti se zvýšenými požadavky na provedení změn v území a oblasti s dlouhodobými projevy problémů udržitelného rozvoje území. Zde probíhal a předpokládá se, že i nadále bude probíhat přirozený, kontinuální a zdravě přiměřený rozvoj bez větších turbulencí, bez výraznějších změn a zvratů ve vývoji obyvatelstva bez nutných nároků na větší soustředěnou podporu. Do této kategorie patří obce ze správních obvodů ORP: Velký Valtinov, Velenice, Zákupy, Bohatice, Bezděz, Luka, Okna, Doksy, Tachov, Skalka u Doks, Provodín, Jestřebí, Kvítkov, Kozly, Stružnice, Volfartice a Nový Oldřichov (ORP Česká Lípa), Slunečná, Kamenický Šenov, Prysk, Polevsko, Svor, Cvikov a Kunratice u Cvikova (ORP Nový Bor), Rynoltice, Janovice v P., Zdislava, Křižany, Osečná, Janův Důl, Světlá p.J., Proseč p.J., Bílá, Český Dub, Všelibice, Cetenov a Hlavice (ORP Liberec), Zlatá Olešnice (ORP Tanvald), Zásada, Držkov, Vlastiboř, Jílové u Držkova, Radčice, Loužnice, Pěnčín, Skuhrov, Líšný a Koberovy (ORP Železný Brod), Malá Skála, Frýdštejn, Rakousy, Loučky, Klokočí, Mírová p.K., Radostná p.K., Tatobity, Žernov, Rovensko p.T. a Holenice (ORP Turnov), Jesenný, Roztoky u Semil, Bozkov, Příkrý, Háje n.J., Bystrá n.J., Záhoří, Chuchelna, Stružinec, Veselá, Lomnice n.P., Syřenov, Nová Ves n.P., Bradlecká Lhota, Bělá, Libštát, Košťálov (ORP Semily), Peřimov, Mříčná, Kruh, Svojek, Roztoky u Jilemnice, Levínská Olešnice, Horka u Staré Paky, Čistá u Horek, Bukovina u Čisté, Studenec a Martinice (ORP Jilemnice). Tučně jsou zde označena centra osídlení.

93



94


5.

Vyhodnocení střetů záměrů s limity

VYHODNOCENÍ STŘETŮ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ÚSES

V dílčích kapitolách RURÚ jsou střety záměrů na provedení změn v území a limitů využití území nadmístního významu vymezeny obecně na úrovni zjištěné rozborem, zde jsou uvedeny významné potenciální střety při zohlednění měřítka mapového podkladu 1:100 000. Byly posuzovány významné potenciální střety s limity využití území vyplývajících z ochrany přírodních hodnot (ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství), z ochrany kulturních hodnot (KPZ, MPZ, VPZ, VPR), se stanovenými záplavovými územími. Mimo střetů s limity využití území je hodnocen potenciální střet s návrhem územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Posouzení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území bylo provedeno v rámci grafického informačního systému. Poznámka : střety budou detailně řešeny v ÚPD obcí na úrovni mapového podkladu pro zpracování územního plánu (katastrální mapa), kde se mohou projevit specifika údajů o území a po upřesnění záměrů na provedení změn v území. V rámci některých koridorů je možné hledat taková řešení, která nebudou ve střetu s potenciálními limity využití území či budou mít omezený vliv na hodnoty území.

Potenciální střety záměrů s vybranými limity využití území jsou hodnoceny z pohledu možného zásahu do území vymezeného limitem využití území, není hodnocen rozsah ani význam potenciálních střetů (hodnocení + možný vliv, záměr zasahuje do území vymezeného limitem využití území / - bez vlivu, do území vymezeného limitem využití území záměr nezasahuje). Legenda k tabulkové části: Limity využití území 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území Záměry: 9 - územní systém ekologické stability

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA Plochy pro podnikatelské aktivity označení -(OZ2) -(OZ5) -(OZ50)

popis záměru plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany plocha pro podnikatelské aktivity - zábavní areál Kludskyland plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk

1 -

2 +

3 +

4 -

5 +

6 +

7 -

8 +

9 +

+

-

-

-

+

+ +

-

-

+

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 +

9 +

-

-

-

-

-

+

-

+

+

-

-

-

-

-

+

-

+

+

+

-

-

-

-

+

-

-

+

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Koridory pro umístění rychlostních silnic označení D01 D01A D01B -(D1/1)

popis záměru rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami hranice LK, společný úsek pro var.A,B rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami hranice LK, varianta A rychlostní silnice R35, Turnov - Rovensko pod Troskami hranice LK, varianta B rychlostní silnice R35 Turnov - Ktová, původní varianta A vedoucí podél želez. trati

95



Koridory pro umístění silnic I. a II. třídy označení D02 D03 D04 D05 D06 D07 D08 D09 D10 D11 D12 D13 D14 D15 D16 D17 D18A D18B

D19 D20 D21 D22 D23 D24 D25 R1II268 R2II268A R2II268B -(D1/2) -(D2/7) -(D25/2) -(D4/2) -(D4/3) -(OZ23) -(D5/3) -(D9/2) -(D14/1) -(D14/2) -(D22/1) -(D24/1)

popis záměru silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou hranice ČR, 2 části silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK silnice I/9, obchvat Dubá silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, obchvat Svor silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou silnice I/15, obchvat Zahrádky silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky silnice I/38, obchvat Obora silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky silnice II/272, úsek Liberec - Osečná silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) - hranice LK silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy z R35 do prostoru Semil (Tatobity), přeložka ve vazbě na západní obchvat Rovenska p.T., varianta A silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy z R35 do prostoru Semil (Veselá, Zelený Háj), přeložka ve vazbě na východní obchvat Rovenska p.T., varianta B silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice silnice II/592, úsek Mníšek - Raspenava silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. silnice II/278, obchvat Český Dub silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant silnice II/268, úsek Sloup – Pihel silnice II/268, Zákupy západní obchvat silnice II/268, variantní přeložka trasy jižně Mimoně - Mimoň, jihozápadní obchvat silnice II/268, variantní přeložka trasy jižně Mimoně Hradčany, logistické centrum silnice I/35, západní obchvat Liberce silnice I/9, úsek Svor - Rumburk, homogenizace silnice I/10, úsek Turnov - Tanvald, homogenizace silnice I/13, Kunratice u Cvikova, homogenizace trasy silnice I/13, Lvová, homogenizace trasy silnice I/13, západní obchvat Habartic silnice I/14, Rokytnice nad Jizerou - Víchová nad Jizerou, homogenizace silnice II/262, Česká Lípa - přeložka jižně od centrální zóny silnice II/282, přeložka trasy Rovensko pod Troskami, variantní napojení na R35 silnice II/282, přeložka Železný Brod silnice II/293, obchvat Horka u Staré Paky silnice II/592, přeložka Chrastava

96

1 -

2 -

3 -

4 -

5 +

6 +

7 -

8 -

9 +

+ + -

+ +

+

-

-

+ + +

+

-

+ +

+ + + -

+ -

+ -

+ -

+ -

+ + + + + + + + +

+ + -

+ + + -

+ + + + + -

-

-

-

-

-

+

-

-

+

+ + -

+ + + +

+ -

-

-

+ + + + + + + +

+ -

+ + +

+ + + +

-

-

+

-

-

+

-

-

+

+ + + + +

+ +

+

+ + -

+ -

+ + + + +

+ + -

+ + +

+ + + +

-

+ -

-

-

-

+ +

-

+ -

-

-

-

-

-

-

-

+ -

+ +

+ -



ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Koridory pro umístění železničních tratí popis záměru 1 2 železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění, společné úseky pro varianty A,B,C D26A železniční spojení Praha - Liberec, varianta A v úseku Hodkovice n.N. - Liberec, novostavba D26B železniční spojení Praha - Liberec, varianta B v úseku Hodkovice n.N. - Liberec, novostavba D26C železniční spojení Praha - Liberec, varianta C v úseku Hodkovice n.N. - Liberec, novostavba D27 železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec + + Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace D28 železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace D29 železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov + Rovensko pod Troskami - hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace D30 železniční spojení Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, úsek hranice LK - Martinice v Krkonoších - hranice LK, optimalizace, elektrizace D31 železniční spojení Turnov - Pardubice, úsek Turnov - Semily - + + hranice LK, optimalizace, elektrizace D32 železniční spojení Turnov - Pardubice, spojka Bělá, propojení dvou žel. tratí D33 železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n.N. + + - Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace D34 železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí,úsek + + Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace D35 železniční spojení Tanvald – Harrachov - hranice ČR a + + Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí D36 železniční spojení Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem Mirsk (PL),úsek Jindřichovice pod Smrkem - hranice ČR, obnovení žel. trati -(D33/3) projekt Regiotram Nisa - nová spojka Jablonec n.N. Rychnov u Jablonce n.N. Poznámka: projekt Regiotram Nisa - po stávajících železničních tratích - nehodnoceno označení D26

3 -

4 -

5 +

6 +

7 +

8 +

9 +

-

+

+

+

+

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

-

-

-

+

-

-

+

-

-

+

+

-

-

+

-

+

+

+

-

+

+

-

-

-

-

-

-

+

-

+

-

+

+

+

+

-

-

+

+

-

+

+

+

-

+

+

-

+

+

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

+

-

-

+

Veřejná mezinárodní letiště označení D37

popis záměru letiště Liberec

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 -

7 -

8 -

9 -

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 +

1 + + + +

2 + + +

3 + + +

4 + + + +

5 + + + +

6 + + + +

7 + + + +

8 + + + +

9 + + + +

1 + + -

2 + -

3 -

4 -

5 + -

6 + + -

7 -

8 -

9 + + -

Koridory pro umístění lanovek označení D38

popis záměru lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov

Multifunkční turistické koridory označení D39 D40 D41 D42

popis záměru koridor - Ploučnice koridor - Lužická Nisa koridor - Jizera koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev

Přeshraniční spojení označení D43 D44 D45 D46

popis záměru silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R35 silniční - Jablonné v P. (Petrovice), silnice II/270 železniční - Harrachov, regionální trať železniční - Jindřichovice p.S., regionální trať

97



Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory označení

popis záměru

-(OZ21_M1)

Berlín - Praha (hranice ČR - Kamenický Šenov - Dubá - hranice LK)

-(OZ21_M2)

Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz- hranice LK)

-(OZ21_M3)

Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p.R.- Mimoň Ralsko - hranice LK) Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Liberec varianty - Turnov hranice LK) Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava Kořenov (Jizerka) - hranice ČR) Zittau - Karpatz (hranice ČR - Frýdlant - Raspenava - Nové Město p.S. - hranice ČR) „Ploučnice + Nová Hřebenovka jih“ (část) - (Kořenov (Jizerka) Desná - Šimonovice - Osečná - Stráž p.R. - Mimoň - Česká Lípa hranice LK) „Jizera“ (hranice ČR - Jablonec nad Jizerou - Železný Brod - Turnov hranice LK) Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK)

-(OZ21_M4) -(OZ21_M5) -(OZ21_M6) -(OZ21_M7) -(OZ21_M8) -(OZ21_NR1) -(OZ21_NR2) -(OZ21_NR2.1)

„Nová Hřebenovka jih“ (hranice LK - Svor - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí - Šimonovice) odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor)

-(OZ21_NR2.2)

odbočka na Ještěd

-(OZ21_NR3)

Jablonné v P. - Světlá v P. (Jablonné v P. - Křižany - Světlá v P.)

-(OZ21_NR3.1)

odbočka Brniště (Jablonné v P. - Brniště)

-(OZ21_NR4)

„Nová Hřebenovka sever“ (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek Smědava - Harrachov - Rokytnice n.J. - Horní Mísečky) Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant)

-(OZ21_NR5) -(OZ21_NR6) -(OZ21_NR7) -(OZ21_NR8)

Rokytnice n.J. - Vrchlabí (Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná hranice LK) Proseč p.J. - Turnov - Jičín (Proseč p.J. - Český Dub - Přepeře Turnov - Ktová - hranice LK) Křižany - Most (Křižany - Osečná - Ralsko - Doksy -Dubá-hranice LK)

1 + + +

2 + + +

3 + -

4 -

5 -

6 + + +

7 + +

8 + + +

9 + + +

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

-

+

+

-

+

+

-

-

-

+

-

-

-

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+ +

+ +

-

+

+

+ +

+

-

+

+ + +

+ + +

+

+ -

+ +

+ + + + +

+ -

+

+ + + +

+ +

+

+

-

-

+ +

-

+ -

+ +

+

-

-

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

-

-

+

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje označení V1 V2

popis záměru vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč ÚV Souš – ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska

1 +

2 +

3 +

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 +

+

+

+

-

+

+

-

+

+

1 + + +

2 + + +

3 + + +

4 -

5 -

6 + + +

7 -

8 + + -

9 + + -

+ +

+ -

+ -

+

-

+ -

-

-

+

Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod označení R LAPV1 R LAPV2 R LAPV3 R LAPV4 R LAPV5 R LAPV6

popis záměru Vestřev - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Vilémov - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Paseky - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Dolní Štěpanice - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Lužec - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Raspenava - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

98



ENERGETIKA Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV označení PUR01 E4 E6 E5 E3 E7 E9,E10 E11 E14A E14B E13 E32 E8B -(E2) -(E12) -(E16)

popis záměru vedení VVN 400 kV - TR Chotějovice - TR Babylon (v PÚR ČR (2006) ozn.E10) vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Doksy vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever - TR Nový Bor vedení VVN 110 kV - TR Bezděčín - TR Český Dub - TR Noviny pod Ralskem vedení VVN 110 kV - TR Bezděčín – Šimonovice vedení VVN 110 kV - odb. ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih - varianta A vedení VVN 110 kV - odb. ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih - varianta B vedení VVN 110 kV odb. ze stav. vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kV odb. ze stav. vedení do TR Turnov vedení 110kV TR Nový Bor - TR Varnsdorf, vazby na Šluknovský výběžek, zohlednit požadavek na kabelové vedení, navrhnout jako územní rezervu vedení VVN 220 kV přeložka Stráž pod Ralskem vedení VVN 110 kV TR Liberec východ - TR Liberec Pavlovice, kabelové vedení vedení VVN 110 kV přeložka Stráž pod Ralskem

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 +

8 -

9 +

+ + -

+ -

-

+

+

+ + + + + +

+ + -

+ + -

+ + + +

-

-

-

+ -

+ -

+ +

-

+ -

+ +

-

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

-

+ -

-

++ +

-

-

+ +

+

-

-

-

-

+ -

-

-

-

-

-

-

-

-

+

-

-

-

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 + + + + + -

7 -

8 -

9 -

1 +

2 -

3 -

4 + + -

5 -

6 + +

7 -

8 -

9 -

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 -

Transformovny označení E17 E18 E19 E20 E21 E24 E26 -(E23) -(E25)

popis záměru transformovna - Český Dub transformovna - Nový Bor transformovna – Doksy transformovna - Železný Brod transformovna - Turnov transformovna - Liberec – Růžodol transformovna - Jablonec nad Nisou jih transformovna Liberec Doubí transformovna Pavlovice - náhrada za stávající

Koridory pro umístění plynovodů VTL označení E31 -(E28) -(E29) -(E30)

popis záměru VTL plynovod, Zásada - Velké Hamry VTL plynovod Šimonovice VTL plynovod Bílá VTL plynovod Olešnice, Kacanovy

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL BEZPEČNOST Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu označení B01

popis záměru pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko)

99



PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ HYDROLOGIE Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích označení P01 P02 P03 P04 P05 P06 P07 P08 P09 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P26 P27

popis záměru protipovodňová opatření na toku Černá Desná, úsek Desná Tanvald protipovodňová opatření na toku Dubnický potok, Dubnice protipovodňová opatření na toku Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Chrastava protipovodňová opatření na toku Ještědka, Český Dub protipovodňová opatření na toku Jizera, celý tok Kořenov Příšovice protipovodňová opatření na toku Jizerka, úsek Jilemnice Víchová nad Jizerou protipovodňová opatření na toku Kamenice, úsek Josefův Důl - Bozkov protipovodňová opatření na toku Libchava, úsek Horní Libchava - Volfartice protipovodňová opatření na toku Lužická Nisa, úsek Lučany nad Nisou - Hrádek nad Nisou protipovodňová opatření na toku Mohelka, úsek Rádelský Mlýn - Hodkovice nad Mohelkou protipovodňová opatření na toku Oleška, celý tok Bělá Semily protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Jablonné v Podještědí protipovodňová opatření na toku Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň protipovodňová opatření na toku Ploučnice, úsek Noviny pod Ralskem - Mimoň protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Česká Lípa protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stružnice Žandov protipovodňová opatření na toku Řasnice, úsek Horní Řasnice - Frýdlant protipovodňová opatření na toku Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem - Frýdlant protipovodňová opatření na toku Smědá, úsek Kunratice Višňová protipovodňová opatření na toku Smědá, Černousy protipovodňová opatření na toku Svitávka, Mařenice protipovodňová opatření na toku Svitávka, Kunratice u Cvikova protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Cvikov Zákupy protipovodňová opatření na toku Svorský potok, úsek Svor Cvikov protipovodňová opatření na toku Šporka, úsek Polevsko Skalice u České Lípy protipovodňová opatření na toku Šporka, Česká Lípa (Manušice) protipovodňová opatření na toku Veselka, úsek Ktová Rovensko pod Troskami

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 -

+

-

-

-

+ -

+ +

-

+

+ -

+

+

+

+

+

+

+ +

+

+

+

+

+

-

-

-

-

-

+

+

+

-

-

-

+

-

+

++

+

-

-

-

-

+

-

-

+

+

-

-

+

+

+

+

+

+

-

-

-

+

-

+

+

+

+

+

+

-

-

+

-

-

-

-

-

+

-

-

-

+

+

+

+

-

+

-

-

-

+

-

+

-

-

+

-

-

+

+

-

+

+

+

+ +

-

-

+

+ +

+ -

+ +

+

-

-

-

-

+

+

+

-

-

+

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+

-

-

+

++

+ +

+ + +

-

-

-

+ + +

-

+ +

+ + -

-

+

-

-

-

+

+

+

+

+

-

-

-

-

+

-

-

-

+

-

-

-

-

+

-

-

-

+

-

-

-

-

+

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

-

-

1 -

2 + +

3 -

4 -

5 -

6 + + + + +

7 -

8 + + + +

9 + + -

Protipovodňová opatření - suché poldry označení -(V3/1) -(V3/2) -(V3/3) -(V3/4) -(V3/5)

popis záměru protipovodňová opatření - suchý poldr - Boberský potok protipovodňová opatření - suchý poldr - Svitávka protipovodňová opatření - suchý poldr - Svitávka protipovodňová opatření - suchý poldr - Panenský potok protipovodňová opatření - suchý poldr - Panenský potok

100



Územní systém ekologické stability (ÚSES) Poznámka: střety záměrů ÚSES s limity využití území - relevantním střetem je oblast nerostného bohatství kraje (výhradní ložiska, CHLÚ, DP), zvýrazněny (++) jsou střety ÚSES s DP, ostatní oblasti nejsou hodnoceny pro nerelevantnost

Nadregionální biocentra (NC) označení NC42 NC44 NC68 NC82 NC83 NC84

1

popis záměru NC42 Břehyně - Pecopala NC44 Údolí Jizery a Kamenice NC68 Poustecká obora NC82 Studený vrch NC83 Rašeliniště Jizery (Jizerské louky) NC84 Jizerskohorské bučiny (Poledník)

2

3

4

5

6

7

8

9

6

7

8

9

6

7

8

9

+ -

Nadregionální biokoridory (K) označení K5MB K18B K19H K19MB K22MB K23H K23MB K24MB K25MB K26MB K27V K30MB K30V K31B K31MB K31VN K33B K34B K35B

1

popis záměru K5MB K18B K19H K19MB K22MB K23H K23MB K24MB K25MB K26MB K27V K30MB K30V K31B K31MB K31VN K33B K34B K35B

2

3

4

5 + + + ++ -

Regionální biocentra (RC) označení RC01 RC02 RC03 RC04 RC05 RC06 RC07 RC08 RC09 RC10 RC11 RC12 RC13 RC14 RC15 RC382 RC384 RC386 RC387 RC388 RC1205 RC1206 RC1207 RC1218 RC1219 RC1220 RC1221

popis záměru RC01 Novina RC02 Čertova zeď RC03 Bučiny RC04 Velký Buk RC05 Nad Betlémem RC06 Tlustec RC07 Černá hora RC08 Prales Jizera RC09 Chlum RC10 Dlouhý kopec RC11 Hamry RC12 Prosečský hřeben RC13 Bezděčínské skály RC14 Bouřný RC15 Holubník RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek RC384 Prameny Labe RC386 Hruboskalsko RC387 Karlovské bučiny RC388 Jezevčí vrch RC1205 Bradlec RC1206 Obora RC1207 Kavkavzsko RC1218 Bransko RC1219 Pod Mošnou RC1220 Řečiště Jizerky RC1221 Hradsko

101

1

2

3

4

5 + -

Rozbor udržitelného rozvoje území označení RC1222 RC1224 RC1233 RC1240 RC1242 RC1244 RC1245 RC1246 RC1247 RC1249 RC1250 RC1251 RC1252 RC1253 RC1254 RC1257 RC1258 RC1259 RC1260 RC1262 RC1264 RC1265 RC1266 RC1267 RC1268 RC1270 RC1271 RC1272 RC1273 RC1274 RC1275 RC1276 RC1279 RC1286 RC1287 RC1288 RC1301 RC1302 RC1304 RC1305 RC1306 RC1307 RC1309 RC1354 RC1355 RC1356 RC1357 RC1358 RC1359 RC1360 RC1361 RC1366 RC1657 RC1658 RC1659 RC1660 RC1661 RC1662 RC1664 RC1665 RC1666 RC1667 RC1668 RC1787 RC1788


1

popis záměru RC1222 Rezek RC1224 Kamenné mlýny RC1233 Rybník Věžák RC1240 Radechov RC1242 Pankrác část RC1244 Velký a Malý Bezděz RC1245 Kozákov RC1246 Klokočské skály RC1247 Údolí Mohelky RC1249 Kalich RC1250 Údolí Jizery RC1251 Malá Skála RC1252 Jestřebí RC1253 Hradešín RC1254 Muchov RC1257 Ralsko RC1258 Jelení vrchy RC1259 Chrastenský vrch RC1260 Prameny Ploučnice RC1262 Velenický kopec RC1264 Mariánská hora RC1265 Josefodol I. RC1266 Josefodol II. RC1267 Lukášov, Harcovské bučiny RC1268 Javorový vrch RC1270 Stříbrník RC1271 Dlouhá hora RC1272 Vápenný RC1273 Loupežnický vrch RC1274 Hvozd RC1275 Měděnec RC1276 Hřebenáč RC1279 Bulovka RC1286 Plošina Rač RC1287 Beškovský kopec RC1288 Čap RC1301 Skalní město RC1302 Vlhošť RC1304 Holanské rybníky RC1305 Binov (Bobří soutěska) RC1306 Králův vrch RC1307 Strážný vrch RC1309 Žižkův vrch - Bažantnice RC1354 Svojkovské pohoří RC1355 Klíč RC1356 Hřeben Kozlí - Kameník RC1357 Výsluní RC1358 Smrčník RC1359 Pěnkavčí vrch RC1360 Suchý vrch RC1361 Ještěd RC1366 Meandry Ploučnice RC1657 Výsplachy RC1658 Zadní Blansko RC1659 Víchová RC1660 Strážník RC1661 Zabyly RC1662 Bezděčín RC1664 Všeň RC1665 Huť (Prameny Žernovníka) RC1666 Suché skály RC1667 Milíř RC1668 Malá Strana RC1787 Meandry Smědé RC1788 Řasnice

2

3

4

5 ++ ++ ++ + + + + -

102

6

7

8

9

Rozbor udržitelného rozvoje území označení RC1790 RC1791 RC1792 RC1794 RC1795 RC1913 RC1914 RC1978


1

popis záměru RC1790 Boreček RC1791 Brazilka RC1792 Janovice RC1794 Zourov RC1795 Borová RC1913 Novoveský vrch RC1914 Mimoň RC1978 Padouchov

2

3

4

5

6

7

8

9

6

7

8

9

+ ++ +

Regionální biokoridory (RK) označení RK01 RK02 RK03 RK04 RK05 RK06 RK07 RK08 RK09 RK10 RK11 RK12 RK13 RK14 RK15 RK556 RK557 RK558 RK559 RK601 RK602 RK603 RK604 RK605 RK606 RK608 RK609 RK610 RK611 RK612 RK613 RK614 RK626 RK631 RK634 RK635 RK636 RK637 RK638 RK639 RK640 RK641 RK642 RK643 RK646 RK647 RK648 RK649 RK650 RK651 RK652 RK653 RK658 RK660

1

popis záměru RK01 RK02 RK03 RK04 RK05 RK06 RK07 RK08 RK09 RK10 RK11 RK12 RK13 RK14 RK15 RK556 RK557 RK558 RK559 RK601 RK602 RK603 RK604 RK605 RK606 RK608 RK609 RK610 RK611 RK612 RK613 RK614 RK626 RK631 RK634 RK635 RK636 RK637 RK638 RK639 RK640 RK641 RK642 RK643 RK646 RK647 RK648 RK649 RK650 RK651 RK652 RK653 RK658 RK660

2

3

4

5 ++ + + + + + ++ ++

103

Rozbor udržitelného rozvoje území označení RK661 RK662 RK663 RK664 RK666 RK668 RK669 RK670 RK671 RK672 RK675 RK676 RK685 RK686 RK699 RK700 RK701 RK702 RK704 RK705 RK706 RK707 RK712 RK713 RK727 RK728


1

popis záměru RK661 RK662 RK663 RK664 RK666 RK668 RK669 RK670 RK671 RK672 RK675 RK676 RK685 RK686 RK699 RK700 RK701 RK702 RK704 RK705 RK706 RK707 RK712 RK713 RK727 RK728

2

3

4

5 + + -

104

6

7

8

9


6.

Seznam problémů k řešení v ÚPD kraje

SEZNAM PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD KRAJE

Problémy k řešení v ÚPD kraje - ZÚR LK, zjištěné v území a vyplývají ze SWOT analýzy, jsou specifikovány v předmětných kapitolách RURÚ, podle jednotlivých tématických okruhů. V této kapitole je provedena rekapitulace problémů k řešení v ZÚR LK ve stručné - heslovité podobě. Problémy k řešení v ZÚR LK, rozlišitelné v měřítku ÚAP LK (1:100 000) jsou zobrazené na výkrese č. 4 Problémový výkres. ROZVOJOVÉ OBLASTI označení problém, lokalizace Oblasti se soustředěním civilizačních aktivit a koncentrací významného potenciálu průmyslového, technického a stavebního dědictví, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území a rostoucí tlak na umisťování rozvojových záměrů nadmístního významu. Vymezení rozvojových oblastí pro kontinuální rozvoj hospodářských a sociálních funkcí.

ROB1

Rozvojová oblast Liberec - republikového významu - vymezení části Liberec (vybrané obce v ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Tanvald) - zpřesnění PÚR ČR 2006

ROB2

Rozvojová oblast Česká Lípa - republikového významu – vymezení části Česká Lípa (vybrané obce v ORP Česká Lípa) - zpřesnění PÚR ČR 2006

ROB3 ROB4 ROB5 ROB6

Rozvojová oblast Turnov Rozvojová oblast Nový Bor Rozvojová oblast Semily - Železný Brod Rozvojová oblast Jilemnice

SPECIFICKÉ OBLASTI označení problém, lokalizace Oblasti, ve kterých se v jejich vzájemném porovnání dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Vymezení specifických oblastí se specifickými hodnotami nebo specifickými problémy nadmístního významu.

SOB1

jihozápadní Českolipsko Problém slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel s podprůměrnými až nejhoršími rozvojovými předpoklady v území s nízkou hustotou osídlení a vysokým potenciálem přírodních hodnot na styku CHKO Kokořínsko a České středohoří a s nejhorší dostupností centra kraje.

SOB2

Lužické hory Problém nerovnováhy slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel v území s vysokým potenciálem přírodních hodnot (CHKO Lužické hory), nedostatečné zabezpečení území dopravní a technickou infrastrukturou, nerozvinutý potenciál cestovního ruchu.

SOB3

Mimoňsko (k doplnění PÚR 2008) Problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním a pilíři ekonomickým a soudržnosti společenství obyvatel - území s nejrozsáhlejšími problémy starých ekologických zátěží, s podprůměrnými rozvojovými předpoklady a socioekonomickými problémy, území s vysokým přírodním potenciálem.

SOB4

Frýdlantsko Problém slabě rozvinutých pilířů ekonomického a soudržnosti společenství obyvatel, území dlouhodobě izolované se zhoršenou dopravní dostupností a nedostatečným zabezpečením technickou infrastrukturou Oblasti s vysokou přírodní hodnotou a zvláštní ochranou přírody, charakteristické zvýšenou potřebou koordinace přetlaku aktivit cestovního ruchu s požadavky ochrany přírody a hodnot území (dominantní pozice environmentálního pilíře).

SOB5 SOB6 SOB7 SOB8

Jizerské hory (k doplnění PÚR 2008) západní Krkonoše (k doplnění PÚR 2008) Český ráj jih Český ráj sever

105



ROZVOJOVÉ OSY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (PÚR ČR, 2006) označení problém, lokalizace ROS1

(Praha) - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR

ROZVOJOVÉ OSY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (K DOPLNĚNÍ PÚR ČR, 2008) označení problém, lokalizace ROS2 ROS3

Turnov - hranice kraje -(Jičín - Hradec Králové) Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - (Děčín - Ústí nad Labem)

DALŠÍ ROZVOJOVÉ OSY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU označení problém, lokalizace ROS4 ROS5 ROS6 ROS7 ROS8 ROS9 ROS10 ROS11 ROS12

Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR (Rumburk / Varnsdorf) - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy - hranice kraje - (Mladá Boleslav) Turnov – Železný Brod – Tanvald – Harrachov Horka u Staré Paky – Čistá u Horek Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR (Zittau / Bogatynia) - hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR - (Szklarska Poreba / Jelenia Góra) Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.R. - Český Dub - Hodkovice n.M. Mimoň – Česká Lípa – Žandov - (Děčín) Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / (Vrchlabí)

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ označení problém, lokalizace

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY problémy k řešení v zemědělství, lesnictví nedostatečné podmínky pro funkčnost zemědělského a lesnického hospodaření, péče o krajinu problémy k řešení v hospodářské základně (výroba, stavebnictví, služby) nedostatečná územně technická připravenost některých částí území kraje pro stabilizaci a rozvoj ekonomických aktivit nedostatečná připravenost pro využívání opuštěných a nevhodně užívaných průmyslových a výrobních ploch a areálů (brownfields) problémy k řešení v cestovním ruchu nedostatečná zajištěnost služeb pro cestovní ruch negativní dopady rozvoje cestovního ruchu na životní prostředí, nedostatečná regulace rozvoj využívání území kraje pro lázeňské, léčebné a rehabilitační účely nedostatečná a nekvalitní turistická infrastruktura, nepropojenost cílových bodů a oblastí střety ochrany přírody s rekreací a cestovním ruchem označení problém, lokalizace

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA PD01 PD02 PD03

PD04 PD05 PD06 PD07 PD08 PD09 PD10

problémy k řešení v silniční dopravě problematické vazby na multimodální koridory evropského významu koridor silnice I/35, úsek hranice LK - Turnov koridor silnice I/35, úsek Bílý Kostel n.N. - Hrádek n.N. - hranice ČR koridor silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK koridory republikového významu, silnice I. třídy problematické návaznosti mezi centry osídlení, zhoršená dopravní dostupnost, problematické průtahy měst, vysoké intenzity dopravy silnice I/9, průtah Dubá, úsek Jestřebí - Zahrádky - Česká Lípa - Nový Bor - průtah Svor silnice I/13, průtah městy Liberec, Frýdlant, obcemi Mníšek, Pertoltice silnice I/14, průtah městy Liberec, Jablonec nad Nisou silnice I/14,průtah Nová Ves n.N., Smržovka silnice I/15, průtahy obcemi Zahrádky, Kravaře, Stvolínky silnice I/16, průtah obcemi Horka u Staré Paky, Čistá u Horek silnice I/38, průtah sídlem Obora 106


označení PD11 PD12 PD13 PD14 PD15 PD16 PD17 PD18 PD19 PD20 PD21 PD22 PD23 PD24 PD25 PD26 PD27 PD28 PD29 PD30 PD31

PD32

PD33 PD34 PD35 PD36 PD37

PD38 PD39 PD40 PD41


problém, lokalizace koridory regionálního významu, silnice II. třídy problematická dopravní napojení, dopravní závady, průtahy zastavěným územím silnice II/262, Žandov - Stružnice, problematické napojení jihozápadního Českolipska silnice II/272, Liberec - Osečná - Ralsko - hranice LK, problematické napojení území za Ještědským hřebenem silnice III/2904 Mníšek - Raspenava, problematické dopravní napojení Frýdlantska silnice II/283, dopravní dostupnost Semilska, prostor Zelený Háj - Turnov silnice II/270 Jablonné v Podještědí silnice II/270 Doksy silnice II/278 Český Dub silnice II/291 Frýdlant - Kunratice u Frýdlantu silnice II/268 Nový Bor silnice II/268 Zákupy silnice II/268 Mimoň problémy k řešení v železniční dopravě nevyhovující napojení na mezinárodní dopravní sítě koridor AGTC , úsek hranice LK - Turnov - Liberec - Frýdlant - hranice ČR koridor mezinárodní dopravy, úsek Liberec - Chrastava - Hrádek n.N. - hranice ČR koridory republikového významu nevyhovující dostupnost Královehradeckého kraje úsek Turnov - hranice LK úsek Turnov - Semily - hranice LK úsek hranice LK - Martinice v Krkonoších - hranice LK chybějící propojení žel. tratí Stará Paka - Martinice v Krkonoších a Turnov - Jaroměř nevyhovující dostupnost Ústeckého kraje úsek Liberec - Rynoltice- Česká Lípa úsek Česká Lípa - hranice LK koridory regionálního významu Tanvald – Harrachov a Martinice v Krkonoších – Rokytnice v Krkonoších - chybí vzájemná návaznost a propojení do Polska Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem - chybí propojení do Polska nedostatečné využití potenciálu železnice v oblasti integrované dopravy nejen v příměstských územích, ale v celém Euroregionu (nezobrazeno) problémy k řešení v letecké dopravě letiště Liberec- postupná degradace prostoru letiště problémy k řešení v propojení turistických oblastí chybějící segregované propojení turistických oblastí, podoblastí a středisek CR prostředky bezmotorové dopravy Liberec - Bedřichov - chybějící dopravní propojení s turisticko rekreační oblastí Jizerské hory koridor Ploučnice- chybějící propojení Ještědský hřbet - České středohoří a na Ústecký kraj koridor Lužická Nisa - chybějící propojení na Polsko a SRN koridor Jizera - chybějící propojení Jizerské hory - Český ráj a dále na Středočeský kraj koridor Nová Hřebenovka - chybějící propojení Krkonoše - Jizerské hory - Lužické hory s vazbami na Polsko a SRN problémy k řešení v dopravní prostupnosti státních hranic zajištění dalších vhodných přeshraničních spojení Hrádek nad Nisou, chybějící silniční přeshraniční spojení Petrovice (obec Jablonné v Podještědí), chybějící silniční přeshraniční spojení Harrachov, chybějí železniční přeshraniční spojení Jindřichovice pod Smrkem, chybějí železniční přeshraniční spojení

107



označení problém, lokalizace

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ PV01 PV02 PV03 PV04 PV05 PV06 PV07 PV08

oblasti s problematickým zásobováním pitnou vodou oblast Frýdlantska oblast severovýchodního Semilska problematika hájení území pro výstavbu významných povrchových zdrojů pitné vody LAPV Vestřev LAPV Dolní Štěpanice LAPV Paseky LAPV Vilémov LAPV Lužec LAPV Raspenava NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY kontaminace prostředí v bývalém VVP Ralsko (viz oblasti s dlouhodobými problémy) eliminace hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod, zlepšení kvalitativního stavu těchto vod negativní vlivy těžby uhelného dolu Turów (Polsko) na podzemní vody a vznik povodní


ENERGETIKA,SPOJE PE01 PE02

problematika zvýšení spolehlivosti systému zásobování elektrickou energií zabezpečení systému zásobování elektrickou energií na úrovni VVN 400KV v oblasti severních Čech, propojení Výškov - Babylon zabezpečení dodávky el. energie pro oblast Šluknovského výběžku (Ústecký kraj) vedením VVN 110 kV z území Libereckého kraje NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY zvýšení spolehlivosti zásobování území Libereckého kraje elektrickou energií a plynem, v souladu s rozvojem území bude řešena v souladu se záměry provozovatelů (viz výkres záměrů) vytváření územních podmínek pro realizaci programu využití obnovitelných zdrojů energie, zejména využití biomasy zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území negativní vlivy telekomunikačních zařízení na krajinný ráz

ODPADY NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY nízký podíl využití odpadů, nízký podíl tříděných odpadů

108



PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL označení problém, lokalizace

OBYVATELSTVO PO01 PO02 PO03 PO04 PO05 PO06 PO07 PO08 PO09 PO10 PO11 PO12 PO13 PO14 PO15 PO16 PO17 PO18 PO19 PO20 PO21 PO22 PO23 PO24 PO25 PO26 PO27 PO28 PO29 PO30 PO31 PO32 PO33 PO34 PO35 PO36 PO37 PO38 PO39 PO40 PO41 PO42 PO43 PO44 PO45 PO46 PO47 PO48 PO49

obce s významným vlivem ostatních uživatelů území Albrechtice v Jizerských horách Bedřichov Benecko Blíževedly Česká Lípa Desná Doksy Dubá Hamr na Jezeře Harrachov Holany Hrubá Skála Jablonec nad Jizerou Jablonec nad Niso Janov nad Nisou Jestřabí v Krkonoších Jilemnice Jiřetín pod Bukovou Josefův Důl Karlovice Kořenov Kravaře Krompach Kryštofovo Údolí Křižany Lázně Libverda Liberec Lučany nad Nisou Malá Skála Mařenice Mníšek Nová Ves nad Nisou Nový Bor Oldřichov v Hájích Osečná Pěnčín Proseč pod Ještěde Radvanec Rokytnice nad Jizerou Rynoltice Semily Sloup v Čechách Stráž pod Ralskem Stvolínky Světlá pod Ještědem Turnov Vítkovice Vysoké nad Jizerou Zahrádky NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY regionální a lokální disparity socioekonomického a demografického vývoje, identifikované problémové části kraje (viz oblasti s dlouhodobými projevy problémů URÚ)

109




OBČANSKÉ VYBAVENÍ (vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, kultura, sport, tělovýchova) NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY disparity v kapacitách a struktuře veřejné občanské vybavenosti disparity a migrační změny v rozmístění, věkové a sociální struktuře, úrovni vzdělanosti obyvatel a ostatních uživatelů území, které se promítají do měnících se nároků na dostupnost zařízení a služeb nadmístního významu měnící se nároky na vybavenost nadmístního významu pro využití volného času (centra volného času)

KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY nedostatečné podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkový fond kraje (s vyhlášenou ochranou) ohrožení nevhodnou činností a nedostatečné využití historicky cenných území s koncentrací objektů lidové architektury ohrožení potenciálu průmyslového, technického a stavebního dědictví na území kraje ohrožení archeologických nalezišť nevhodnou činností

BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY neuspokojené požadavky na úroveň a lokalizaci bydlení (dopady na udržitelný rozvoj území, riziko narůstajících projevů a problémů sociální segregace), viz oblasti s dlouhodobými projevy problémů URÚ

ZAMĚSTNANOST NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY území se sníženou a klesající nabídkou pracovního uplatnění

BEZPEČNOST PB01 PB02 PB03 PB04 PB05 PB06 PB07 PB08 PB09 PB10 PB11 PB12 PB13 PB14 PB15 PB16 PB17 PB18 PB19 PB20 PB21 PB22 PB23 PB24 PB25 PB26 PB27

riziko ohrožení významných povrchových zdrojů pitné vody VD Josefův Důl VD Souš obce se zvýšeným ohrožením obyvatel zvláštní povodní Desná Josefův Důl Albrechtice v Jizerských horách Jiřetín pod Bukovou Tanvald Smržovka Velké Hamry Plavy Železný Brod Líšný Malá Skála Rakousy Turnov Přepeře Příšovice Svijany Jablonec nad Nisou Liberec Stráž nad Nisou Mníšek Nová Ves Chrastava Bílý Kostel nad Nisou Chotyně Hrádek nad Nisou 110




STRUKTURA OSÍDLENÍ PS01 PS02 PS03 PS04 PS05 PS06 PS07 PS08 PS09 PS10 PS11 PS12 PS13 PS14 PS15 PS16 PS17 PS18 PS19 PS20 PS21 PS22 PS23 PS24 PS25 PS26 PS27 PS28 PS29 PS30 PS31

oblasti s nedostatečnou integritou kraje v republikových a středoevropských vazbách západní část kraje - Českolipsko východní část kraje - Jilemnicko obce s vysokým urbanizačním tlakem a zatížením území Albrechtice v Jizerských horách Bedřichov Benecko Česká Lípa Desná Doksy Harrachov Jablonec nad Jizerou Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Jiřetín pod Bukovou Josefův Důl Koberovy Kořenov Lázně Libverda Liberec Malá Skála Nový Bor Paseky nad Jizerou Pěnčín Rokytnice nad Jizerou Semily Skuhrov Sloup v Čechách Stráž pod Ralskem Tanvald Velké Hamry Vítkovice Železný Brod

111



PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ označení problém, lokalizace

GEOLOGIE NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY využívání a ochrana nerostného bohatství kraje nedostatečná revitalizace starých ekologických zátěží a ploch devastovaných těžbou, zejména po těžbě uranových rud

HYDROLOGIE, KLIMATOLOGIE PH01 PH02 PH03 PH04 PH05 PH06 PH07 PH08 PH09 PH10 PH11 PH12 PH13 PH14 PH15 PH16 PH17 PH18 PH19 PH20 PH21

rizika záplav na tocích Bílá Nisa Černá Desná Dubnický potok Jeřice Ještědka Jizera Jizerka Kamenice Libchava Lužická Nisa Mohelka Oleška Panenský potok Ploučnice Řasnice Smědá Svitávka Svorský potok Šporka Veselka potoky na území obce Liberec - Doubský, Višňovský, Harcovský, Slunný, Janovodolský, Jizerský, Františkovský, Luční, Plátenický, Ostašovský, Radčický, Ruprechtický, Zlatý NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY nedostatečná retenční schopnost krajiny nevhodné využívání území v údolních nivách vodních toků přizpůsobení hospodářského rozvoje, především v oblasti zemědělství a lesního hospodářství klimatickým podmínkám a stanovištním podmínkám území

PŮDNÍ FOND NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY nepřipravenost území LK pro očekávaný nárůst pěstování biomasy pro energetické účely.

KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY snižování podílu území kraje zařazeného do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) lokality ohrožené nadměrnou imisní i hlukovou zátěží z dopravy, návrh vhodných opatření eliminace hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod, zlepšení stavu ve vodohospodářsky chráněných územích revitalizace území starých ekologických zátěží jako zdrojů kontaminace podzemních i povrchových vod a půdy, sanace a nové využití brownfields vysoký podíl nevyužívané a ladem ležící půdy, rozšiřování invazních druhů rostlin

112




OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY PP01 PP02 PP03 PP04 PP05 PP06

problematika upřesnění prvků ÚSES na území CHKO Kokořínsko na území CHKO České středohoří na části okresu Semily na části území okresu Jablonec nad Nisou na části území okresu Liberec - Frýdlantsko problematika řešení překryvů prvků ÚSES s lokalitami zájmů surovinové politiky státu DP Hamr pod Ralskem III., Stráž pod Ralskem a Křižany II. NEZOBRAZENÉ PROBLÉMY označení prvků ÚSES v celokrajské posloupnosti v ÚPD kraje negativní vlivy liniových staveb na přirozené migrační trasy organismů při zvyšující se fragmentaci krajiny. přetrvávající umísťování urbanizačních aktivit do přírodně a krajinářsky hodnotných území existence množství opuštěných areálů a objektů (brownfields) snižujících estetickou hodnotu krajiny a ohrožujících ŽP (viz Kvalita životního prostředí) nedostatečná prostupnost krajiny (faktická i optická).

113



114


Seznam zkratek, vysvětlivky

7.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, VYSVĚTLIVKY

7.1.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AČR AOPK ČR BC, BK BPEJ BSK5 CO CR CZT ČD ČEPS ČEZ ČR ČHMÚ ČOV ČS ČSOV ČSÚ ČÚZK DP EA EAFRD ECEAT EAO EAZ EECONET EIA EO ES ESPON EU EUREX EVL HDP HPJ HSO HUZ HZS CHLÚ CHOPAV CHUEV IAD IZS k.ú. KES KN KOP KRNAP KÚ KÚLK LAPV LČR, s.p. LFA LHO LHP LK LPF MMR ČR MSP MÚSES MZe ČR m-ZCHÚ MŽP ČR NA NC

Armáda České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky biocentrum, biokoridor (skladebné části ÚSES) bonitovaná půdně ekologická jednotka biologická spotřeba kyslíku je biochemická spotřeba kyslíku, který spotřebují organismy na rozklad znečištění za 5 dní. Počítejme 54mg BSK5 na 1 litr odpadní vody na jednoho člověka / den civilní ochrana cestovní ruch centrální zásobování teplem České dráhy Česká energetická přenosová soustava České energetické závody Česká republika Český hydrometerologický ústav čistírna odpadních vod čerpací stanice čerpací stanice odpadních vod Český statistický úřad Český ústav zeměměřičský a kartografický dobývací prostor ekonomicky aktivní Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ekonomicky aktivní obyvatelstvo ekonomicky aktivní zaměstnané osoby Evropské centrum pro ekoagroturistiku (Environmental Management Systems); Evropská ekologická síť posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel ekologická stabilita - schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce European Spatial Planning Observation Network Evropská unie mezinárodní pracovní skupina v rámci Euroregionu Nisa evropsky významná lokalita hrubý domácí produkt hlavní půdní jednotka hospodářsky slabé oblasti hromadná ubytovací zařízení hasičský záchranný sbor chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace individuální automobilová doprava integrovaný záchranný systém katastrální území koeficient ekologické stability katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krkonošský národní park Katastrální úřad Krajský úřad Libereckého kraje lokality pro akumulaci povrchových vod Lesy České republiky, státní podnik (Less favoured Areas); méně příznivé oblasti Lesní hospodářské osnovy Lesní hospodářský plán Liberecký kraj lesní půdní fond Ministerstvo místního rozvoje ČR malé a střední podnikání místní územní systém ekologické stability Ministerstvo zemědělství České republiky maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí České republiky nákladní automobil biocentrum nadregionálního biogeografického významu

115

Rozbor udržitelného rozvoje území NEL NPP NPR NUTS NZP OA OIR OKEČ OP OPRL ORP OZE OZKO P.P. PLO PO POÚ PP PR PUPFL PÚR ČR RC, RK RekLuz RES REZZO RKS RR RS ŘSD ŘÚ, ř.ú. SČP SCZT SEA SLDB SLT, slt SOCO SRLK SRN STL SV SVS SŽDC TR TTP TUL ÚAP ÚHUL ÚP ÚPD ÚP VÚC LK ÚSES ÚSOP UTO ÚTP NR a R ÚSES ÚV UzOIR VD VKP VLS, s.p. VŠ VTL VVN V-ZCHÚ ZD ZCHÚ ZPF ZÚR LK ZVHS


nepolární extrahované látky národní přírodní památka národní přírodní rezervace klasifikace územních statistických jednotek 1 - republika, 2 - regiony, 3 - kraje, 4 - okresy, 5 - obce nezemědělská půda osobní automobil objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností ochranné pásmo Oblastní plán rozvoje lesů obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pracovní příležitosti přírodní lesní oblast ptačí oblast pověřený obecní úřad přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky biocentrum, biokoridor regionálního významu (skladebná část ÚSES) lůžková kapacita ubytovacích zařízení pro volný cestovní ruch a rekreaci registr ekonomických subjektů Registr emisí zdrojů znečišťujících ovzduší radiokomunikační středisko radioreleové trasy regulační stanice ředitelství silnic a dálnic řešené území Severočeská plynárenská systémy centrálního zásobování teplem hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) sčítání lidu, domů a bytů soubor lesních typů spádové obvody center osídlení Strategie rozvoje Libereckého kraje Spolková republika Německo středotlaký plynovod skupinový vodovod Severočeská vodárenská společnost Správa železniční dopravní cesty a.s. transformovna trvalé travní porosty luk a pastvin Technická univerzita Liberec územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní plán velkého územního celku Liberecký kraj územní systém ekologické stability Ústřední seznam ochrany přírody uzlový telefonní obvod územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES úpravna vody sezónní uživatelé objektů individuální rekreace (4 osoby / lůžka na OIR) vodní dílo významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky, státní podnik vysoká škola vysokotlaký plynovod velmi vysoké napětí velkoplošné zvláště chráněné území zemědělské družstvo zvláště chráněné území dle zákona č. 114/92 Sb. zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Libereckého kraje zemědělská vodohospodářská správa

116


7.2


VYSVĚTLIVKY

biocentrum

ekologicky významný segment krajiny, který svojí rozlohou a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci živočišných druhů přirozeného genofondu krajiny. biokoridor ekologicky významný prvek krajiny, který svojí velikostí a stavem umožňuje migraci organizmů a spojuje mezi sebou biocentra. biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů, ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase, evropský seznam Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, zák.114/1992Sb. jednodenní návštěvník osoba, která nepřespí v navštíveném místě havarijní plán je účelový dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. KES - koeficient ekologické poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních stability krajinotvorných prvků ve zkoumaném území krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, a to stav nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu. Úkoly orgánů kraje při řešení krizových situací plní hasičský záchranný sbor kraje. Krajský úřad vykonává tyto činnosti tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události. krizový plán kraje je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení Libereckého kraje plánují ve své věcné a územní působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizových situací na území kraje, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky. měkký CR alternativní – udržitelný šetrný k životnímu prostředí migrační saldo rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých za určité období multimodální koridor souběžné dopravní cesty (silniční, železniční, vodní) pro přepravu osob a zboží nesporná centra osídlení střediskové obce ostatní uživatelé území = saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé, tj. počet lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace památkově hodnotné město, město nebo vesnice, která nejsou památkově chráněnými území, protože nesplňují vesnice stanovená kritéria. Jsou však historicky významná a je třeba zajistit jejich odpovídající ochranu. potenciální uživatelé území PUU = trvale bydlící obyvatelstvo+ saldo uživatelů území (ostatní uživatelé území) produkt CR soubor zážitků a služeb různé úrovně komplexnosti rekreační oblast, zóna území se službami CR nebo ucelený komplex zařízení nabízející větší počet rozmanitých zařízení, služeb a činností sloužících návštěvníkům pro trávení volného času sezónní uživatelé území součet uživatelů objektů individuální rekreace a uživatelů ubytovacích zařízení pro rekreaci a cestovní ruch spádové obvody 38 jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím nebo přirozeným nesporných center osídlení spádem z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území (pohyb za prací tomuto požadavku vždy neodpovídá). střediska CR obce, které disponují přírodně- historickým potenciálem i nabídkou služeb – především ubytovacích a sportovně rekreačních turistická oblast CR územní celek převážně stejných homogenních přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj CR a rekreace turistická podoblast CR území vymezená přírodními podmínkami – odpovídající Krajinným rekreačním celkům turistický region marketingově stanovený územní celek ( hranice nejsou pevně vymezeny) za účelem řízení cestovního ruchu (dle České centrály CR celkem 15 ) tvrdý cestovní ruch – masový nebere ohledy na své dopady - mající nepříznivý vliv uživatelé území součet trvale bydlících obyvatel a sezónních uživatelů území základny CR lokality - obce s atraktivním přírodně historickým potenciálem, ale omezeným rozsahem základních i doprovodných služeb CR zatížení cestovním ruchem turistická funkce území – funkce vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané lokalitě – území daná poměrem ubytovaných turistů a počtu rezidentů

117



118


8.


TABULKOVÉ PŘÍLOHY

Přehled tabulek Tab. 1 Základní údaje pro hodnocení rozvojových předpokladů území (podle obcí, spádových obvodů středisek osídlení, SOCO a jejich regionů) Tab. 2 Centra osídlení s významným vlivem ostatních uživatelů území Tab. 3 Ostatní obce s významným vlivem ostatních uživatelů území Tab. 4 Ostatní obce s významným vlivem změny počtu uživatelů území Tab. 5 Obce s významným zvýšením potenciálních uživatelů území Tab. 6 Obce s významným počtem sezónních uživatelů území Tab. 7 Spádové obvody center osídlení s největší relativní změnou potenciálních uživatelů Tab. 8 Nesporná centra osídlení, jejich spádová (regionální) příslušnost a maximální velikost Tab. 9.1 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.2 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.3 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.4 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.5 Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Tab. 9.6 Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Tab. 9.7 Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Tab. 10 Základní údaje za rozvojové a specifické oblasti a stabilizované území s přirozeným vývojem Tab. 11 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů (hospodářská základna)

119


8.


TABULKOVÉ PŘÍLOHY

Přehled tabulek Tab. 1 Základní údaje pro hodnocení rozvojových předpokladů území (podle obcí, spádových obvodů center osídlení (SOCO), SOCO a jejich regionů) Tab. 2 Centra osídlení s významným vlivem ostatních uživatelů území Tab. 3 Ostatní obce s významným vlivem ostatních uživatelů území Tab. 4 Ostatní obce s významným vlivem změny počtu uživatelů území Tab. 5 Obce s významným zvýšením potenciálních uživatelů území Tab. 6 Obce s významným počtem sezónních uživatelů území Tab. 7 Spádové obvody center osídlení s největší relativní změnou potenciálních uživatelů Tab. 8 Nesporná centra osídlení, jejich spádová (regionální) příslušnost a maximální velikost Tab. 9.1. Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.2. Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.3. Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.4. Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Tab. 9.5. Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Tab. 9.6. Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Tab. 9.7. Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Tab.10 Základní údaje za rozvojové a specifické oblasti a stabilizované území s přirozeným vývojem Tab.11 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů (hospodářská základna)

109

Tab. 1 Základní údaje pro hodnocení rozvojových předpokladů území (podle obcí, spádových obvodů center osídlení, ORP, SOCO a jejich regiony) 1

2

ICOB

OBEC

3 SpádObv

4

SpádObv

561380 Česká Lípa 561410 Blíževedly 561584 Holany 561592 Horní Libchava 561665 Jestřebí 546232 Kozly 561720 Kravaře 546259 Kvítkov 561983 Provodín 562076 Sosnová 562106 Stružnice 562114 Stvolínky 562220 Volfartice 562246 Zahrádky Součet za spád. obec

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa Čes.Lípa

562297 Žandov 561606 Horní Police Součet za spád. obec

2 2

562262 Zákupy 561428 Bohatice 562173 Velenice Součet za spád. obec Doksy Bezděz Luka Okna

561495 561398 514161 561886

5 Obyv. 2001

6 Denní pohyb

7

8

9

10

11

12

Poč. Saldo prac. Sezónní Uživatelé Poč. prac. uživatelů Relat.uživ př. na ∑ (5+6+7) uživ. příl území 100 EA byd.

39 358 632 480 332 770 115 726 147 688 693 839 289 595 583 46 247

2 940 -284 -167 -74 -189 -55 -164 -77 -132 -285 -257 -122 -273 -147 714

1 571 340 1 222 152 286 72 372 40 231 28 264 462 382 345 5 767

4 511 43 869 56 688 1 055 1 535 78 410 97 867 17 132 208 934 -37 110 99 787 -257 436 7 846 340 629 109 704 198 781 6 481 52 728

111,5 108,9 319,8 123,5 112,6 114,8 128,7 74,8 114,4 62,9 100,8 217,6 118,3 134,0 114,0

Žandov Žandov

1 892 645 2 537

-454 -137 -591

828 172 1 000

374 35 409

2 266 680 2 946

119,8 105,4 116,1

654 129 783

67,4 39,2 60,2

3 3 3

Zákupy Zákupy Zákupy

2 593 155 177 2 925

-382 -66 -85 -533

720 56 160 936

338 -10 75 403

2 931 145 252 3 328

113,0 93,5 142,4 113,8

985 38 31 1 054

4 4 4 4

Doksy Doksy Doksy Doksy

5 063 268 100 264

-772 -126 -44 -76

9 330 152 40 257

8 558 13 621 26 294 -4 96 181 445

269,0 109,7 96,0 168,6

1 981 58 30 76

13 Saldo obyv. 06-01

23 292 110,0 -1 177 144 44,2 2 119 47,6 7 150 83,8 161 180 49,0 15 18 29,5 10 201 52,1 70 26 33,3 30 307 78,1 -9 245 62,2 10 290 67,1 73 62 45,9 16 100 33,4 28 213 74,2 64 25 347 102,4 -700

14

15

Index vývoje

16

Počet Počet dokonč. dokonč. bytů 2000bytů 2006 na 2000100 obyv. 2006 2001

-3,0 0,3 1,5 48,5 1,9 8,7 9,6 20,4 -1,3 1,4 8,7 5,5 4,7 11,0 -1,5

120 5 14 19 5 5 1 0 3 25 15 1 5 9 227

0,3 0,8 2,9 5,7 0,6 4,3 0,1 0,0 0,4 3,6 1,8 0,3 0,8 1,5 0,5

21 16 37

1,1 2,5 1,5

23 6 29

1,2 0,9 1,1

77,5 52,1 33,0 73,3

195 -6 -29 160

7,5 -3,9 -16,4 5,5

121 1 0 122

4,7 0,6 0,0 4,2

73,8 41,4 57,7 54,7

49 18 8 19

1,0 6,7 8,0 7,2

42 4 0 2

0,8 1,5 0,0 0,8

1 2 513890 Skalka u Doks 553638 Tachov 514195 Ždírec Součet za spád. obec

3 4 4 4

Doksy Doksy Doksy

128 -55 88 103 -11 32 113 -52 108 6 039 -1 136 10 007

33 21 56 8 871

561533 Dubá 561401 Blatce 561614 Chlum 546267 Tuhaň 562238 Vrchovany Součet za spád. obec

5 5 5 5 5

Dubá Dubá Dubá Dubá Dubá

1 757 57 275 297 96 2 482

561835 Mimoň 561444 Brniště 561851 Noviny pod Ralskem 514276 Pertoltice pod Ralskem 562017 Ralsko 562203 Velký Valtinov Součet za spád. obec

6 6 6 6 6 6

562092 Stráž pod Ralskem 561541 Dubnice 544337 Hamr na Jezeře Součet za spád. obec ORP Celkem Česká Lípa 561860 561622 561894 561959 530387 562025 562050 546275

Nový Bor Chotovice Okrouhlá Polevsko Radvanec Skalice u České Lípy Sloup v Čechách Slunečná

4

5

6

7

8

9 161 124 169 14 910

10 125,8 120,4 149,6 246,9

35 58 28 2 266

12 48,6 111,5 47,5 70,8

13 11 72 16 193

646 19 62 78 16 821

73,5 70,4 48,1 51,7 32,0 66,4

14

15

16

8,6 69,9 14,2 3,2

5 4 3 60

3,9 3,9 2,7 1,0

-8 15 -25 -35 14 -39

-0,5 26,3 -9,1 -11,8 14,6 -1,6

9 0 0 0 0 9

0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4

-120 -17 -113 -120 -44 -414

2 276 676 344 132 88 3 516

2 156 659 231 12 44 3 102

Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň

6 737 -660 1 332 -264 248 -93 297 -105 1 386 -528 174 82 10 174 -1 568

104 236 192 48 8 88 676

-556 -28 99 -57 -520 170 -892

6 181 1 304 347 240 866 344 9 282

91,7 97,9 139,9 80,8 62,5 197,7 91,2

2 930 82,5 603 85,5 67 51,5 96 66,7 348 49,4 197 216,5 4 241 79,6

-36 12 14 57 534 -3 578

-0,5 0,9 5,6 19,2 38,5 -1,7 5,7

12 11 3 2 4 0 32

0,2 0,8 1,2 0,7 0,3 0,0 0,3

7 7 7

Stráž p.R. Stráž p.R. Stráž p.R.

4 028 1 422 816 2 238 6 266 523 -162 116 -46 477 339 250 750 1 000 1 339 4 890 1 510 1 682 3 192 8 082 75 294 -2 018 23 584 21 566 96 860

155,6 91,2 395,0 165,3 128,6

3 814 177,4 176 59,5 436 247,7 4 426 168,8 38 938 97,6

43 42 33 118 347

1,1 8,0 9,7 2,4 0,5

32 8 3 43 522

0,8 1,5 0,9 0,9 0,7

8 8 8 8 8 8 8 8

Nový Bor Nový Bor Nový Bor Nový Bor Nový Bor Nový Bor Nový Bor Nový Bor

12 342 130 470 305 104 1 200 701 60

122,1 176,2 73,2 190,8 193,3 97,9 249,5 350,0

7 456 109,2 33 50,0 90 36,7 159 88,8 25 41,0 402 62,9 210 63,6 13 43,3

-154 19 44 59 10 127 -9 31

-1,2 14,6 9,4 19,3 9,6 10,6 -1,3 51,7

102 0 12 5 4 15 5 2

0,8 0,0 2,6 1,6 3,8 1,3 0,7 3,3

624 -53 -234 -45 -47 -321 -201 -30

2 098 152 108 322 144 296 1 249 180

3 913 222,7 716 1 256,1 506 184,0 309 104,0 140 145,8 5 584 225,0

11

2 722 15 064 99 229 -126 344 277 582 97 201 -25 1 175 1 048 1 749 150 210

1 2 546283 Svojkov Součet za spád. obec

3 8

4 Nový Bor

5

6

101 15 413

-43 -350

7 124 4 673

4 073 638 385 5 096

-345 -276 6 -615

505 368 652 1 525

10 180,2 128,0

11

12 46,4 99,8

13 48 175

14 47,5 1,1

561681 Kamenický Šenov 561878 Nový Oldřichov 561991 Prysk Součet za spád. obec

9 9 9

Kam.Šen Kam.Šen Kam.Šen

4 233 730 1 043 6 006

103,9 114,4 270,9 117,9

2 087 93,3 116 35,5 225 120,3 2 428 88,3

-116 61 45 -10

561479 Cvikov 561738 Krompach 561746 Kunratice u Cvikova 561827 Mařenice 562131 Svor Součet za spád. obec ORP Celkem Nový Bor

10 10 10 10 10

Cvikov Cvikov Cvikov Cvikov Cvikov

654 5 103 846 985 80 615 1 675 2 020 301 925 3 556 9 648 8 789 35 390

114,7 708,6 115,0 585,5 148,2 158,4 133,0

1 611 72,1 85 128,8 112 40,4 132 98,5 170 54,3 2 110 69,8 12 952 91,2

563889 Liberec 530468 Dlouhý Most 530484 Jeřmanice 564176 Kryštofovo Údolí 564231 Mníšek 564281 Oldřichov v Hájích 544477 Stráž nad Nisou 564460 Šimonovice Součet za spád. obec

11 11 11 11 11 11 11 11

Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec

6 071 16 315 115 417 124 -138 423 100 -44 264 887 802 1 002 782 569 1 632 501 349 803 127 65 1 837 144 163 518 8 736 18 081 121 896

116,5 75,4 85,7 501,0 153,5 176,9 103,7 145,9 117,4

58 186 123 67 44 377 143 1 068 264 60 272

564117 Chrastava 563919 Bílý Kostel nad Nisou 546593 Nová Ves Součet za spád. obec

12 Chrastava 12 Chrastava 12 Chrastava

5 944 -849 771 -385 656 -216 7 371 -1 450

845 268 69 1 182

-4 -117 -147 -268

5 940 654 509 7 103

99,9 84,8 77,6 96,4

564095 Hrádek nad Nisou 564109 Chotyně Součet za spád. obec

13 Hrádek 13 Hrádek

7 277 -1 129 836 -140 8 113 -1 269

888 112 1 000

-241 -28 -269

7 036 808 7 844

96,7 96,7 96,7

4 449 -714 1 368 139 24 822 535 -212 292 345 -42 1 717 624 -214 515 6 092 -1 158 4 714 26 601 -2 123 10 912 99 102 10 244 561 -262 308 -144 200 -85 1 063 -213 454 -152 1 772 -62 355 19 103 815 9 345

8

9 81 182 4 323 19 736 160 92 658 910

26 8 414

15

16

7 152

6,9 1,0

-2,8 9,6 11,7 -0,2

11 4 11 26

0,3 0,6 2,9 0,5

-3 3 10 16 29 55 220

-0,1 2,2 1,9 4,6 4,6 0,9 0,8

31 6 1 4 14 56 234

0,7 4,3 0,2 1,2 2,2 0,9 0,9

108,7 41,1 41,1 40,7 65,1 58,8 109,7 132,7 107,4

-321 153 91 59 127 109 260 208 686

-0,3 27,3 29,5 29,5 11,9 24,0 14,7 58,6 0,7

1 828 32 14 10 30 7 41 59 2 021

1,8 5,7 4,5 5,0 2,8 1,5 2,3 16,6 1,9

2 526 147 206 2 879

82,2 33,5 57,1 74,3

138 97 119 354

2,3 12,6 18,1 4,8

149 9 16 174

2,5 1,2 2,4 2,4

3 005 376 3 381

78,7 84,1 79,3

162 45 207

2,2 5,4 2,6

56 8 64

0,8 1,0 0,8

1 2 561631 Jablonné v Podještědí 561657 Janovice v Podještědí 564397 Rynoltice Součet za spád. obec

3 4 14 Jablonné 14 Jablonné 14 Jablonné

5 3 690 84 722 4 496

6 -379 -43 -102 -524

7 1 245 128 1 335 2 708

8 866 85 1 233 2 184

9 4 556 169 1 955 6 680

10 123,5 201,2 270,8 148,6

11 1 649 24 314 1 987

12 86,7 47,1 83,3 85,3

13 32 -12 14 34

564061 Hodkovice nad Mohelkou Součet za spád. obec

15 Hodkovice

2 599 2 599

-368 -368

508 508

140 140

2 739 2 739

105,4 105,4

1 138 1 138

81,3 81,3

563960 Český Dub 563901 Bílá 563943 Cetenov 564052 Hlavice 544345 Proseč pod Ještědem 564427 Světlá pod Ještědem 564532 Všelibice Součet za spád. obec

16 16 16 16 16 16 16

Č.Dub Č.Dub Č.Dub Č.Dub Č.Dub Č.Dub Č.Dub

2 847 -164 803 -282 111 -38 229 -5 269 -105 790 -323 501 -177 5 550 -1 094

614 536 148 300 304 844 668 3 414

450 254 110 295 199 521 491 2 320

3 297 1 057 221 524 468 1 311 992 7 870

115,8 131,6 199,1 228,8 174,0 165,9 198,0 141,8

1 259 243 27 55 68 141 151 1 944

89,4 61,8 51,9 50,5 51,5 39,6 62,1 72,2

564290 Osečná 546658 Janův Důl 564184 Křižany 564541 Zdislava Součet za spád. obec ORP Celkem Liberec

17 17 17 17

Osečná Osečná Osečná Osečná

979 137 652 245 2 013 133 957

-129 1 308 1 179 2 158 -61 132 71 208 -169 710 541 1 193 -110 316 206 451 -469 2 466 1 997 4 010 4 171 20 014 24 185 158 142

220,4 151,8 183,0 184,1 199,2 118,1

Frýdlant Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Heřmanice Horní Řasnice Krásný Les Kunratice

18 18 18 18 18 18 18 18 18 18

Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant

7 514 807 330 590 495 464 232 235 403 387

564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433

495 -344 -54 -129 -179 -96 -91 -65 -142 -112

671 296 192 288 308 144 180 180 164 12

1 166 -48 138 159 129 48 89 115 22 -100

8 680 759 468 749 624 512 321 350 425 287

115,5 94,1 141,8 126,9 126,1 110,3 138,4 148,9 105,5 74,2

14

15

16

0,9 -14,3 1,9 0,8

71 0 1 72

1,9 0,0 0,1 1,6

183 183

7,0 7,0

117 117

4,5 4,5

-31 21 12 -19 1 61 25 70

-1,1 2,6 10,8 -8,3 0,4 7,7 5,0 1,3

21 18 1 1 5 21 12 79

0,7 2,2 0,9 0,4 1,9 2,7 2,4 1,4

368 73,3 56 33 47,1 -10 159 49,7 46 35 33,7 28 595 59,7 120 72 196 100,7 1 654

5,7 -7,3 7,1 11,4 6,0 1,2

19 2 2 3 26 2 553

1,9 1,5 0,3 1,2 1,3 1,9

0,6 5,2 4,5 9,8 4,8 6,0 -1,7 0,0 11,2 -2,6

77 1 1 6 1 0 1 0 4 4

1,0 0,1 0,3 1,0 0,2 0,0 0,4 0,0 1,0 1,0

3 898 166 159 263 115 193 50 83 114 135

96,2 40,7 96,4 80,9 43,9 79,8 48,5 73,5 57,6 65,5

42 42 15 58 24 28 -4 0 45 -10

1 2 564311 Pertoltice 564494 Višňová Součet za spád. obec

3 4 18 Frýdlant 18 Frýdlant

5

6 237 -103 1 338 -294 13 032 -1 114

7 188 642 3 265

8

9 85 322 348 1 686 2 151 15 183

564371 Raspenava Součet za spád. obec

19 Raspenava

2 847 2 847

-466 -466

695 695

229 229

564044 Hejnice 546631 Bílý Potok 564206 Lázně Libverda Součet za spád. obec

20 Hejnice 20 Hejnice 20 Hejnice

2 704 623 456 3 783

-163 -120 -59 -342

810 646 724 2 180

647 526 665 1 838

564133 Jindřichovice pod Smrkem 564265 Nové Město p.Smrkem Součet za spád. obec ORP Celkem Frýdlant

21 N.Město 21 N.Město

605 -122 -727 4 018 4 623 -849 24 285 -2 771

264 856 1 120 7 260

563510 Jablonec nad Nisou 563536 Bedřichov 530425 Dalešice 563595 Janov nad Nisou 563692 Lučany nad Nisou 563714 Maršovice 563731 Nová Ves nad Nisou Součet za spád. obec

22 22 22 22 22 22 22

Jabl. nN. Jabl. nN. Jabl. nN. Jabl. nN. Jabl. nN. Jabl. nN. Jabl. nN.

45 266 239 114 1 143 1 573 359 609 49 303

563790 Rychnov u Jablonce n. Nisou 546577 Pulečný 563781 Rádlo Součet za spád. obec

23 Rychnov 23 Rychnov 23 Rychnov

2 013 260 553 2 826

563633 Josefův Důl Součet za spád. obec ORP Celkem Jablonec n/N

24 Jos.Důl

990 990 53 119

10 135,9 126,0 116,5

11 39 473 5 688

12 36,8 70,4 83,0

13 34 -34 240

14 14,3 -2,5 1,8

3 076 3 076

108,0 108,0

1 198 1 198

82,8 82,8

11 11

3 351 1 149 1 121 5 621

123,9 184,4 245,8 148,6

1 181 81,5 227 76,7 249 100,8 1 657 83,2

142 747 129 4 147 271 4 894 4 489 28 774

123,5 103,2 105,9 118,5

2 695 2 349 5 044 50 310 111,1 41 2 300 2 341 2 580 1 079,5 -43 47 4 118 103,5 -172 3 635 3 463 4 606 403,0 -233 2 097 1 864 3 437 218,5 -113 280 167 526 146,5 -221 1 039 818 1 427 234,3 1 954 11 747 13 701 63 004 127,8 -486 -92 -208 -786

528 84 452 1 064

42 -8 244 278

2 055 252 797 3 104

102,1 96,9 144,1 109,8

-128 3 117 2 989 3 979 -128 3 117 2 989 3 979 1 040 15 928 16 968 70 087

401,9 401,9 131,9

15

16

1 4 100

0,4 0,3 0,8

0,4 0,4

47 47

1,7 1,7

54 55 3 112

2,0 8,8 0,7 3,0

6 0 0 6

0,2 0,0 0,0 0,2

67,7 77,7 76,7 81,8

35 -138 -103 260

5,8 -3,4 -2,2 1,1

5 14 19 172

0,8 0,3 0,4 0,7

26 215 110,5 200 175,4 29 48,3 444 76,7 629 81,8 132 70,2 194 56,6 27 843 108,0

-444 46 16 81 165 82 6 -48

-1,0 19,2 14,0 7,1 10,5 22,8 1,0 -0,1

598 10 4 30 15 21 3 681

1,3 4,2 3,5 2,6 1,0 5,8 0,5 1,4

67,3 64,9 50,4 63,7

353 40 86 479

17,5 15,4 15,6 16,9

148 10 19 177

7,4 3,8 3,4 6,3

402 76,3 402 76,3 29 137 105,2

-11 -11 420

-1,1 -1,1 0,8

1 1 859

0,1 0,1 1,6

168 1 609 1 777 10 320

679 72 141 892

1 2 563820 Tanvald Součet za spád. obec

3 4 25 Tanvald

5 7 001 7 001

6 -974 -974

7 1 829 1 829

8 855 855

9 7 856 7 856

10 112,2 112,2

11 2 556 2 556

12 71,8 71,8

13 -21 -21

14 -0,3 -0,3

563838 Velké Hamry 563757 Plavy 563862 Zlatá Olešnice Součet za spád. obec

26 Vel.Hamry 26 Vel.Hamry 26 Vel.Hamry

2 721 -671 1 084 -198 531 -196 4 336 -1 065

647 350 757 1 754

-24 152 561 689

2 697 1 236 1 092 5 025

99,1 114,0 205,6 115,9

680 439 126 1 245

52,6 83,6 52,5 60,5

103 -8 1 96

563811 Smržovka 563528 Albrechtice v Jizerských horách 546585 Jiřetín pod Bukovou Součet za spád. obec

27 Smržovka 27 Smržovka 27 Smržovka

3 430 329 656 4 415

-321 56 -97 -362

1 641 1 905 405 3 951

1 320 1 961 308 3 589

4 750 2 290 964 8 004

138,5 696,0 147,0 181,3

1 755 99,4 226 149,7 379 102,7 2 360 103,2

563552 Desná 563668 Kořenov Součet za spád. obec

28 Desná 28 Desná

3 549 1 028 4 577

-262 -133 -395

2 392 4 376 6 768

2 130 5 679 4 243 5 271 6 373 10 950

160,0 512,7 239,2

1 802 480 2 282

577081 Harrachov Součet za spád. obec ORP Celkem Tanvald

29 Harrachov

1 757 591 5 068 5 659 7 416 1 757 591 5 068 5 659 7 416 22 086 -2 205 19 370 17 165 39 251

30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30

14 513 406 807 518 816 159 672 157 280 199 162 1 075 1 370

577626 544531 563579 577146 563609 577201 577219 577227 564141 545937 573400 563706 577316

Turnov Čtveřín Frýdštejn Hrubá Skála Jenišovice Kacanovy Karlovice Klokočí Kobyly Lažany Loučky Malá Skála Mírová pod Kozákovem

Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov

4 732 -191 -296 -152 -234 -80 -167 -55 -32 -85 -82 -135 -576

1 323 160 664 1 025 280 256 692 140 184 64 80 1 587 691

6 055 20 568 -31 375 368 1 175 873 1 391 46 862 176 335 525 1 197 85 242 152 432 -21 178 -2 160 1 452 2 527 115 1 485

15

16 63 63

0,9 0,9

3,8 -0,7 0,2 2,2

76 12 6 94

2,8 1,1 1,1 2,2

58 6 -28 36

1,7 1,8 -4,3 0,8

45 12 60 117

1,3 3,6 9,1 2,7

95,7 93,9 95,3

-69 -54 -123

-1,9 -5,3 -2,7

40 20 60

1,1 1,9 1,3

422,1 422,1 177,7

1 612 159,9 1 612 159,9 10 055 88,9

-179 -179 -191

-10,2 -10,2 -0,9

223 223 557

12,7 12,7 2,5

141,7 92,4 145,6 268,5 105,6 210,7 178,1 154,1 154,3 89,4 98,8 235,1 108,4

10 857 143,1 110 48,9 192 51,1 148 55,8 173 39,9 23 27,7 277 80,5 50 61,7 90 60,0 44 44,9 29 32,2 427 82,1 372 49,9

4 24 43 9 71 21 40 7 37 27 -13 2 159

0,0 5,9 5,3 1,7 8,7 13,2 6,0 4,5 13,2 13,6 -8,0 0,2 11,6

212 8 14 15 16 3 5 4 7 2 0 28 61

1,5 2,0 1,7 2,9 2,0 1,9 0,7 2,5 2,5 1,0 0,0 2,6 4,5

1 2 577324 Modřišice 577359 Ohrazenice 577367 Olešnice 545953 Paceřice 564303 Pěnčín 577413 Přepeře 564354 Příšovice 544582 Radimovice 577430 Radostná pod Kozákovem 577448 Rakousy 564401 Soběslavice 564435 Svijanský Újezd 564443 Svijany 564451 Sychrov 564516 Vlastibořice 577677 Všeň 577685 Vyskeř 544604 Žďárek Součet za spád. obec

3 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30

4 Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov

577472 Rovensko pod Troskami 577111 Holenice 547484 Ktová 577596 Tatobity 577600 Troskovice 577723 Žernov Součet za spád. obec ORP Celkem Turnov

31 31 31 31 31 31

Rovensko Rovensko Rovensko Rovensko Rovensko Rovensko

Železný Brod Držkov Jílové u Držkova Koberovy Líšný

32 32 32 32 32

Žel.Brod Žel.Brod Žel.Brod Žel.Brod Žel.Brod

563871 563561 563617 563641 563676

5 357 1 036 179 274 594 857 1 282 226 352 77 132 358 281 174 211 524 375 121 28 544

6 -168 -572 -72 -83 -261 -228 -201 -114 -178 -35 -42 -81 -42 71 -65 -227 -160 -10 179

9 281 484 251 347 581 721 1 159 192 366 134 234 343 351 493 386 503 695 167 38 615

10 78,7 46,7 140,2 126,6 97,8 84,1 90,4 85,0 104,0 174,0 177,3 95,8 124,9 283,3 182,9 96,0 185,3 138,0 135,3

69 163 25 98 708 338 684 44 67 21 50 162 148 153 29 103 94 58 15 806

12 37,3 29,3 31,6 71,0 77,8 70,7 92,8 36,4 35,1 44,7 75,8 84,8 100,7 188,9 30,5 36,8 48,0 93,5 101,6

13 16 61 -8 5 43 -5 5 25 1 -6 7 11 25 13 35 -25 -10 4 628

1 262 83 173 523 130 185 2 356 30 900

-240 542 302 1 564 -28 100 72 155 -77 314 237 410 -230 284 54 577 -41 367 326 456 -3 96 93 278 -619 1 703 1 084 3 440 -440 11 595 11 155 42 055

123,9 186,7 237,0 110,3 350,8 150,3 146,0 136,1

400 63,2 238 93,3 34 35,8 81 31,8 25 40,3 122 123,2 900 64,3 16 706 98,5

161 -85 -85 -375 71

126,4 115,2 143,1 135,1 196,3

3 760 108,3 284 104,8 39 39,8 223 47,4 224 183,6

6 544 572 202 952 244

7

8

92 -76 20 -552 144 72 156 73 248 -13 92 -136 78 -123 80 -34 192 14 92 57 144 102 66 -15 112 70 248 319 240 175 206 -21 480 320 56 46 9 892 10 071

1 565 172 172 709 164

1 726 87 87 334 235

8 270 659 289 1 286 479

11

14

15

16

4,5 5,9 -4,5 1,8 7,2 -0,6 0,4 11,1 0,3 -7,8 5,3 3,1 8,9 7,5 16,6 -4,8 -2,7 3,3 2,2

8 12 1 4 46 5 34 17 5 2 3 5 10 2 19 5 2 3 558

2,2 1,2 0,6 1,5 7,7 0,6 2,7 7,5 1,4 2,6 2,3 1,4 3,6 1,1 9,0 1,0 0,5 2,5 2,0

-53 -2 6 4 -16 58 -3 625

-4,2 -2,4 3,5 0,8 -12,3 31,4 -0,1 2,0

11 3 10 3 2 1 30 588

0,9 3,6 5,8 0,6 1,5 0,5 1,3 1,9

-52 -3 -1 32 16

-0,8 -0,5 -0,5 3,4 6,6

94 10 5 17 5

1,4 1,7 2,5 1,8 2,0

1 2 563684 Loužnice 563749 Pěnčín 563773 Radčice 563803 Skuhrov 563846 Vlastiboř 563854 Zásada Součet za spád. obec ORP Celkem Železný Brod

3 32 32 32 32 32 32

4 Žel.Brod Žel.Brod Žel.Brod Žel.Brod Žel.Brod Žel.Brod

576964 Semily 576972 Bělá 576999 Benešov u Semil 577006 Bozkov 577049 Bystrá nad Jizerou 577073 Háje nad Jizerou 577154 Chuchelna 577171 Jesenný 577235 Košťálov 577294 Libštát 577421 Příkrý 577481 Roztoky u Semil 577529 Slaná 577707 Záhoří Součet za spád. obec

33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33

577693 Vysoké nad Jizerou 577464 Roprachtice Součet za spád. obec 577308 577014 577341 577545

Lomnice nad Popelkou Bradlecká Lhota Nová Ves nad Popelkou Stružinec

199 1 679 152 498 125 841 12 008 12 008

-54 -225 -77 -244 -43 76 -880 -880

7 144 1 153 108 208 164 353 4 912 4 912

Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily

9 262 256 850 560 122 637 901 516 1 661 981 240 135 632 487 17 240

1 259 -20 -251 -207 -51 -74 -367 -106 -329 -26 -34 -20 -168 -176 -570

841 164 306 284 144 396 424 427 572 266 192 104 296 324 4 740

2 100 11 362 144 400 55 905 77 637 93 215 322 959 57 958 321 837 243 1 904 240 1 221 158 398 84 219 128 760 148 635 4 170 21 410

122,7 156,3 106,5 113,8 176,2 150,5 106,3 162,2 114,6 124,5 165,8 162,2 120,3 130,4 124,2

34 Vysoké 34 Vysoké

1 353 268 1 621

197 -79 118

1 953 392 2 345

2 150 313 2 463

3 503 581 4 084

258,9 216,8 251,9

581 88 669

35 35 35 35

6 135 201 649 692

-5 -105 -257 -252

1 329 300 280 390

1 324 195 23 138

7 459 396 672 830

121,6 197,0 103,5 119,9

3 026 40 150 211

Lomnice Lomnice Lomnice Lomnice

5

6

8

10 145,2 155,3 120,4 92,8 196,8 151,0 133,6 133,6

11

90 928 31 -36 121 429 4 032 4 032

9 289 2 607 183 462 246 1 270 16 040 16 040

12 80,5 61,7 22,4 38,9 48,3 113,9 95,6 95,6

13 16 101 0 -2 -6 4 105 105

5 843 120,2 148 113,8 251 59,9 135 47,2 18 36,7 213 73,7 212 47,4 179 66,5 504 65,3 435 89,9 119 103,5 51 86,4 208 68,6 146 56,2 8 462 96,8

95 203 17 111 28 500 5 484 5 484

14

15

16

8,0 6,0 0,0 -0,4 -4,8 0,5 0,9 0,9

0 8 2 6 0 2 149 149

0,0 0,5 1,3 1,2 0,0 0,2 1,2 1,2

-376 -6 -28 17 -5 4 22 -21 25 24 3 -8 15 26 -308

-4,1 -2,3 -3,3 3,0 -4,1 0,6 2,4 -4,1 1,5 2,4 1,3 -5,9 2,4 5,3 -1,8

95 2 9 7 1 3 17 3 19 60 6 0 4 4 230

1,0 0,8 1,1 1,3 0,8 0,5 1,9 0,6 1,1 6,1 2,5 0,0 0,6 0,8 1,3

85,1 73,9 83,4

-10 1 -9

-0,7 0,4 -0,6

15 2 17

1,1 0,7 1,0

97,9 37,7 48,5 55,7

-273 11 -2 4

-4,4 5,5 -0,3 0,6

84 7 15 11

1,4 3,5 2,3 1,6

1 2 577570 Syřenov 577642 Veselá Součet za spád. obec ORP Celkem Semily

3 4 35 Lomnice 35 Lomnice

577197 Jilemnice 576981 Benecko 577031 Bukovina u Čisté 577057 Čistá u Horek 574201 Horka u Staré Paky 577120 Horní Branná 577189 Jestřabí v Krkonoších 577243 Kruh 577375 Levínská Olešnice 573418 Martinice v Krkonoších 577332 Mříčná 577391 Peřimov 577405 Poniklá 577499 Roztoky u Jilemnice 577553 Studenec 577561 Svojek 577651 Víchová nad Jizerou 577669 Vítkovice Součet za spád. obec

36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36 36

577456 Rokytnice nad Jizerou 547476 Paseky nad Jizerou Součet za spád. obec

37 Rokytnice 37 Rokytnice

577162 Jablonec nad Jizerou Součet za spád. obec ORP Celkem Jilemnice

38 Jabl nJ

Kraj Celkem

Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice Jilemnice

5

6

12 32,6 40,2 85,5 92,6

13 11 -13 -262 -579

135,6 296,8 134,1 139,7 253,3 99,7 578,0 103,4 71,8 82,1 162,7 164,9 133,5 121,8 102,3 168,1 121,2 639,3 154,1

3 807 124,7 433 76,4 38 43,2 153 57,5 179 126,1 326 36,5 81 65,9 115 44,4 82 51,3 195 67,9 141 57,3 42 45,7 348 57,9 362 75,7 548 67,8 37 40,7 273 58,5 231 113,8 7 391 83,8

6 915 10 303 1 026 1 282 7 941 11 585

304,1 500,8 317,9

1 713 99,8 209 162,0 1 922 104,1

1 976 -183 2 253 2 070 4 046 1 976 -183 2 253 2 070 4 046 22 973 -2 520 21 918 19 398 42 371

204,8 204,8 184,4

204 -85 219 -101 8 100 -805 26 961 -1 257

7 184 208 2 691 9 776

5 753 1 075 974 1 141 -270 2 516 182 -86 148 546 -115 332 255 -1 392 1 770 -714 708 232 -53 1 162 499 -207 224 379 -131 24 574 -155 52 474 -162 459 202 -85 216 1 208 -327 732 922 -151 352 1 704 -372 412 185 -78 204 935 -341 539 392 -34 2 148 17 353 -2 207 11 594 3 388 256 3 644

-173 43 -130

7 088 983 8 071

8

9 303 326 9 986 35 480

10 148,5 148,9 123,3 131,6

2 049 7 802 2 246 3 387 62 244 217 763 391 646 -6 1 764 1 109 1 341 17 516 -107 272 -103 471 297 771 131 333 405 1 613 201 1 123 40 1 744 126 311 198 1 133 2 114 2 506 9 387 26 740

99 107 1 886 8 519

428 184 -9 003 145 269 136 266 564 450

11 31 49 3 507 12 638

853 853 10 166

131,8 218 592

14

15

16

5,4 -5,9 -3,2 -2,1

4 1 122 369

2,0 0,5 1,5 1,4

-22 -31 4 -3 3 74 5 -9 -40 -2 5 14 7 -26 56 -12 -31 14 6

-0,4 -2,7 2,2 -0,5 1,2 4,2 2,2 -1,8 -10,6 -0,3 1,1 6,9 0,6 -2,8 3,3 -6,5 -3,3 3,6 0,0

77 24 2 13 9 29 9 6 4 8 9 5 7 9 31 1 7 8 258

1,3 2,1 1,1 2,4 3,5 1,6 3,9 1,2 1,1 1,4 1,9 2,5 0,6 1,0 1,8 0,5 0,7 2,0 1,5

-194 -8 -202

-5,7 -3,1 -5,5

179 0 179

5,3 0,0 4,9

-75 -75 -271

-3,8 -3,8 -1,2

4 4 441

0,2 0,2 1,9

97,0 2 590

0,6

6 444

1,5

86,0 86,0 87,2

1 ICOB

2 OBEC

3 Spád Obv

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

4 SpádObv

Česká Lípa Žandov Zákupy Doksy Dubá Mimoň Stráž pR Nový Bor Kam.Šenov Cvikov Liberec Chrastava Hrádek nN Jablonné vP Hodkovice Český Dub Osečná Frýdlant Raspenava Hejnice N.Město pS Jablonec nN Rychnov Josefův Důl Tanvald Velké Hamry Smržovka Desná Harrachov Turnov

5 Obyv. 2001

46 247 2 537 2 925 6 039 2 482 10 174 4 890 15 413 5 096 6 092 103 815 7 371 8 113 4 496 2 599 5 550 2 013 13 032 2 847 3 783 4 623 49 303 2 826 990 7 001 4 336 4 415 4 577 1 757 28 544

6 Denní pohyb

7

8

9

10

11

12

Poč. Saldo prac. Sezónní Uživatelé Relat.uživ Poč. prac. uživatelů př. na ∑ (5+6+7) uživ. . příl území 100 EA byd.

714 5 767 6 481 52 728 -591 1 000 409 2 946 -533 936 403 3 328 -1 136 10 007 8 871 14 910 -414 3 516 3 102 5 584 -1 568 676 -892 9 282 1 510 1 682 3 192 8 082 -350 4 673 4 323 19 736 -615 1 525 910 6 006 -1 158 4 714 3 556 9 648 9 345 8 736 18 081 121 896 -1 450 1 182 -268 7 103 -1 269 1 000 -269 7 844 -524 2 708 2 184 6 680 -368 508 140 2 739 -1 094 3 414 2 320 7 870 -469 2 466 1 997 4 010 -1 114 3 265 2 151 15 183 -466 695 229 3 076 -342 2 180 1 838 5 621 -849 1 120 271 4 894 1 954 11 747 13 701 63 004 -786 1 064 278 3 104 -128 3 117 2 989 3 979 -974 1 829 855 7 856 -1 065 1 754 689 5 025 -362 3 951 3 589 8 004 -395 6 768 6 373 10 950 591 5 068 5 659 7 416 179 9 892 10 071 38 615

114,0 116,1 113,8 246,9 225,0 91,2 165,3 128,0 117,9 158,4 117,4 96,4 96,7 148,6 105,4 141,8 199,2 116,5 108,0 148,6 105,9 127,8 109,8 401,9 112,2 115,9 181,3 239,2 422,1 135,3

25 347 783 1 054 2 266 821 4 241 4 426 8 414 2 428 2 110 60 272 2 879 3 381 1 987 1 138 1 944 595 5 688 1 198 1 657 1 777 27 843 892 402 2 556 1 245 2 360 2 282 1 612 15 806

102,4 60,2 73,3 70,8 66,4 79,6 168,8 99,8 88,3 69,8 107,4 74,3 79,3 85,3 81,3 72,2 59,7 83,0 82,8 83,2 76,7 108,0 63,7 76,3 71,8 60,5 103,2 95,3 159,9 101,6

13 Saldo obyv. 06-01

-700 37 160 193 -39 578 118 175 -10 55 686 354 207 34 183 70 120 240 11 112 -103 -48 479 -11 -21 96 36 -123 -179 628

14 Index vývoje

-1,5 1,5 5,5 3,2 -1,6 5,7 2,4 1,1 -0,2 0,9 0,7 4,8 2,6 0,8 7,0 1,3 6,0 1,8 0,4 3,0 -2,2 -0,1 16,9 -1,1 -0,3 2,2 0,8 -2,7 -10,2 2,2

15

16

Počet Počet dokonč. dokonč. bytů 2000bytů 2006 na 2000100 obyv. 2006 2001

227 29 122 60 9 32 43 152 26 56 2 021 174 64 72 117 79 26 100 47 6 19 681 177 1 63 94 117 60 223 558

0,5 1,1 4,2 1,0 0,4 0,3 0,9 1,0 0,5 0,9 1,9 2,4 0,8 1,6 4,5 1,4 1,3 0,8 1,7 0,2 0,4 1,4 6,3 0,1 0,9 2,2 2,7 1,3 12,7 2,0

1

2

3 31 32 33 34 35 36 37 38

Kraj Celkem

4 Rovensko Žel.Brod Semily Vysoké nJ Lomnice nP Jilemnice Rokytnice Jablonec nJ

5 6 7 8 9 2 356 -619 1 703 1 084 3 440 12 008 -880 4 912 4 032 16 040 17 240 -570 4 740 4 170 21 410 1 621 118 2 345 2 463 4 084 8 100 -805 2 691 1 886 9 986 17 353 -2 207 11 594 9 387 26 740 3 644 -130 8 071 7 941 11 585 1 976 -183 2 253 2 070 4 046 428 184 -9 003 145 269 136 266 564 450

10 11 12 13 146,0 900 64,3 -3 133,6 5 484 95,6 105 124,2 8 462 96,8 -308 251,9 669 83,4 -9 123,3 3 507 85,5 -262 154,1 7 391 83,8 6 317,9 1 922 104,1 -202 204,8 853 86,0 -75 131,8 218 592 97,0 2 590

14 -0,1 0,9 -1,8 -0,6 -3,2 0,0 -5,5 -3,8 0,6

15

16

30 149 230 17 122 258 179 4 6 444

1,3 1,2 1,3 1,0 1,5 1,5 4,9 0,2 1,5

CL: 1 - 7 NB: 8 - 10 LB: 11 - 17 FR: 18 - 21 JN + ZB: 22 - 24 + 32 TD: 25 - 29 TU: 30 - 31 SE: 33 - 35 JI: 36 - 38 JN: 22 - 24 ZB: 32 Kraj Celkem

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

75 294 26 601 133 957 24 285 65 127 22 086 30 900 26 961 22 973 53 119 12 008 428 184

-2 018 23 584 21 566 96 860 -2 123 10 912 8 789 35 390 4 171 20 014 24 185 158 142 -2 771 7 260 4 489 28 774 160 20 840 21 000 86 127 -2 205 19 370 17 165 39 251 -440 11 595 11 155 42 055 -1 257 9 776 8 519 35 480 -2 520 21 918 19 398 42 371 1 040 15 928 16 968 70 087 -880 4 912 4 032 16 040 -9 003 145 269 136 266 564 450

128,6 38 938 97,6 347 133,0 12 952 91,2 220 118,1 72 196 100,7 1 654 118,5 10 320 81,8 260 132,2 34 621 103,5 525 177,7 10 055 88,9 -191 136,1 16 706 98,5 625 131,6 12 638 92,6 -579 184,4 10 166 87,2 -271 131,9 29 137 105,2 420 133,6 5 484 95,6 105 131,8 218 592 97,0 2 590

0,5 0,8 1,2 1,1 0,8 -0,9 2,0 -2,1 -1,2 0,8 0,9 0,6

522 234 2 553 172 1 008 557 588 369 441 859 149 6 444

0,7 0,9 1,9 0,7 1,5 2,5 1,9 1,4 1,9 1,6 1,2 1,5

CL: CL + NB LB: LB + FR JN: JN + TD + ZB TU: TU + SE JI Kraj Celkem

1 2 3 4 5

101 895 158 242 87 213 57 861 22 973 428 184

-4 141 34 496 30 355 132 250 1 400 27 274 28 674 186 916 -2 045 40 210 38 165 125 378 -1 697 21 371 19 674 77 535 -2 520 21 918 19 398 42 371 -9 003 145 269 136 266 564 450

129,8 51 890 118,1 82 516 143,8 44 676 134,0 29 344 184,4 10 166 131,8 218 592

95,9 567 97,9 1 914 99,8 334 95,9 46 87,2 -271 97,0 2 590

0,6 1,2 0,4 0,1 -1,2 0,6

756 2 725 1 565 957 441 6 444

0,7 1,7 1,8 1,7 1,9 1,5

CL LB + JN + TU JI Kraj Celkem

1 2 3

101 895 303 316 22 973 428 184

-4 141 34 496 30 355 132 250 -2 342 88 855 86 513 389 829 -2 520 21 918 19 398 42 371 -9 003 145 269 136 266 564 450

129,8 51 890 128,5 156 536 184,4 10 166 131,8 218 592

95,9 567 98,1 2 294 87,2 -271 97,0 2 590

0,6 0,8 -1,2 0,6

756 5 247 441 6 444

0,7 1,7 1,9 1,5

Tab. 2 Centra osídlení s významným vlivem ostatních uživatelů území Poř. Obec Trvale Saldo uživatelů území bydlící Abs. Rel. 1 Liberec 99102 16315 16,5 2 Doksy 5063 8558 169,0 3 Rokytnice n.J. 3388 6915 204,1 4 Turnov 14513 6055 41,7 322,1 5 Harrachov 1757 5659 6 Jablonec n.N. 45266 5044 11,1 7 Česká Lípa 39307 4511 11,5 8 Josefův Důl 990 2989 301,9 9 Nový Bor 12342 2722 22,1 10 Stráž p.R. 4028 2238 55,6 11 Dubá 1757 2156 122,7 12 Vysoké n.J. 1353 2150 158,9 13 Desná 3549 2130 60,0 14 Semily 9262 2100 22,7 15 Jablonec n.J. 1976 2070 104,8 16 Jilemnice 5753 2049 35,6 17 Osečná 979 1179 120,4

Potenciální uživatelé Abs. na ha ZP 115417 170 13621 182 10303 239 20568 131 243 7416 50310 187 43818 189 3979 183 15064 173 6266 148 3913 72 3503 131 5679 149 11362 148 4046 151 7802 136 2158 100

Zdroj: vlastní výpočty

Poznámka: 1) Pořadí území podle absolutní velikosti „salda (ostatních) uživatelů území“ 2) Saldo (ostatních) uživatelů území zahrnuje saldo denního pohybu trvale bydlících obyvatel za prací a do škol (SLDB 2001), které může být kladné nebo záporné, a vždy jen kladný maximální počet sezónních uživatelů území jako počet lůžek v objektech pro druhé bydlení a hromadnou rekreaci / ubytování (stav 2001 podle vlastních výpočtů, viz také koncept ÚP VÚC Libereckého kraje, SAUL Liberec 2003) 3) Relativní velikost „salda uživatelů území“ = saldo uživatelů území na 100 trvale bydlících obyvatel 2001 4) Maximální hodnoty relativních ukazatelů vyznačeny tučně 5) Minimální hodnoty relativních ukazatelů vyznačeny tučně kurzívou. 6) Předpokladem pro označení území s významným vlivem ostatních uživatelů území je stávající navýšení počtu trvale bydlících obyvatel vlivem pohybu za prací, do škol a druhým bydlením (ubytováním pro rekreační účely) o nejméně 2000 ostatních potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti) – Osečná zařazena s výhledem dosažení této hranice a s ohledem na navrhovanou funkční kooperaci s obcí Hamr na Jezeře 7) Celkový počet potenciálních uživatelů území je součtem počtu trvale bydlících obyvatel 2001 a salda počtu ostatních uživatelů území a je rovněž vyjádřen hustotou na hektar zastavěné plochy území (stav 2001) 8) Zařazeno celkem 17 ze 38 obcí plnících zároveň funkci center osídlení

Tab. 3 Ostatní obce s významným vlivem ostatních uživatelů území Obec, funkční kooperace Pořadí Potenciální uživatelé území v LK (PUU) Celkem Ostatní (O) Trvalé (T) 7591 Benecko 1. 5826 1765 + Vítkovice + Jestřabí v Krk. Jiřetín p.B. 2. 7492 5517 1975 + Albrechtice + Jos.Důl 5935 1382 Bedřichov + Janov n.N. 3. 7317 Kořenov 4. 5404 4376 1028 3136 2182 Lučany n.N. + N.Ves n.N. 5. 5318 Hamr n.J. + Osečná 6. 3376 2058 1318 Mařenice + Krompach 7. 3023 2539 484 Karlovice + Hrubá Skála 8. 2907 1717 1190 Pěnčín 9. 2832 1153 1679 Kravaře 10. 2821 1174 1647 + Stvolínky + Blíževedly Mníšek + Oldřichov v H. 11. 2800 1283 1517 Malá Skála 12. 2662 1587 1075 Zahrádky + Holany 13. 2630 1567 1063 Kryštof.Údolí + Křižany 14. 2449 1597 852 Světlá p.J. + Proseč p.J. 15. 2207 1148 1059 Sloup + Radvanec 16. 2198 1393 805 Rynoltice 17. 2157 1335 722 Lázně Libverda 18. 1180 724 456 Zdroje:

Index O/T 3,30

PUU na ha ZP 181

2,79

186

4,29 4,26 1,44 1,56 5,25 1,44 0,69 0,71

204 202 133 101 112 87 157 52

0,85 1,48 1,47 1,87 1,08 1,73 1,85 1,59

92 162 74 80 99 130 97 146

Pořadí v LK (Libereckém kraji) a Maximální velikost uživatelů území (stav 2001) hodnocení center osídlení pro ZÚR LK - V.Poštolka (2007)

Vlastní výpočty a

Poznámky: 1) Pořadí obcí a jejich funkčních kooperací podle potenciálního počtu uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti) 2) Potenciální uživatelé území jsou součtem trvale bydlících obyvatel a ostatních uživatelů území jež jsou součtem salda (kladného nebo záporného) denního pohybu za prací a do škol, a počtu lůžek pro druhé bydlení a hromadnou rekreaci 3) Index O / T = poměr ostatních uživatelů území a trvale bydlících obyvatel 4) Maximální hodnoty vyznačeny tučně 5) Minimální hodnoty vyznačeny tučně kurzívou 6) Podmínkou pro zařazení je minimální stávající počet 2000 potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenních návštěvníků) a zároveň nejméně 1,5 násobek trvale bydlících obyvatel 7) Celkem zařazeno 32 ostatních obcí (neplnící funkce center osídlení) – ve dvou případech se započítáním funkční kooperace s blízkým centrem osídlení (Josefův Důl a Osečná), Lázně Libverda zařazena jako výhled a s ohledem na funkční kooperaci s obcí (centrum osídlení) Hejnice 8) Uváděné funkční kooperace obcí jednak vycházejí ze skutečného nebo navrhovaného funkčního propojení a zároveň aby lépe demonstrovaly absolutní velikost potenciálních uživatelů území (PUU) a jejich hustoty na zastavěné plochy (PUU na hektar ZP)

Tab. 4 Ostatní obce s významným vlivem změny počtu uživatelů území ORP Poř. Obec Uživ.území Sezónní, S Trvalé, T CL

NB

LB

FR

JN TD ZB TU

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 1. 2. 1. 1. 2. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Nový Oldřichov Volfartice Blatce Chlum Okna Noviny p.R. Bezděz Velenice Skalka u Doks Kozly Vrchovany Svor Prysk Kunratice u Cvik. Polevsko Chotovice Slunečná Svojkov Bílá Všelibice Zdislava Hlavice Janův Důl Cetenov Janovice v P. Bílý Potok Dolní Řasnice Černousy Pertoltice Horní Řasnice Heřmanice Rádlo Maršovice Zlatá Olešnice Líšný Vlastiboř Vyskeř Troskovice Ktová Kobyly Vlastibořice Sychrov Kacanovy Klokočí Žernov Soběslavice Holenice

1006 977 733 619 521 440 420 337 216 187 184 1139 1037 827 627 282 240 225 1339 1109 561 529 269 259 212 1269 803 522 425 415 412 1005 639 1288 408 289 855 497 487 464 451 422 415 297 281 276 183

368 382 676 344 257 192 152 160 88 72 88 515 652 292 322 152 180 124 536 668 316 300 132 148 128 646 308 192 188 180 180 452 280 757 164 164 480 367 314 184 240 248 256 140 96 144 100

638 595 57 275 264 248 268 177 128 115 96 624 385 535 305 130 60 101 803 501 245 229 137 111 84 623 495 330 237 235 232 553 359 531 244 125 375 130 173 280 211 174 159 157 185 132 83

S/T 0,58 0,64 11,9 1,25 0,97 0,78 0,57 0,90 0,69 0,63 0,92 0,83 1,69 0,55 1,06 1,17 3,00 1,23 0,67 1,33 1,29 1,31 0,96 1,33 1,52 1,04 0,62 0,58 0,79 0,77 0,78 0,82 0,78 1,43 0,67 1,31 1,28 2,82 1,82 0,66 1,14 1,43 1,61 0,89 0,52 1,09 1,20

Saldo T 2001-06 61 28 15 - 25 19 14 18 - 29 11 10 14 29 45 10 59 19 31 48 21 25 28 -19 -10 12 -12 55 24 15 34 0 -4 86 82 1 16 -6 -10 -16 6 37 35 13 21 7 58 7 -2

ORP SE

JI

Poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 1. 2. 3. 4. 5.

Obec Háje n.J. Jesenný Roprachtice Bradlecká Lhota Příkrý Bělá Bystrá n.J. Roztoky Paseky n.J. Mříčná Horka u St.Paky Peřimov Svojek

Uživ.území Sezónní, S PUU 1033 396 427 943 660 392 501 300 432 192 420 164 266 144 239 104 1239 983 933 459 647 392 418 216 389 204

Trvalé, T

S/T

637 516 268 201 240 256 122 135 256 474 255 202 185

0,62 0,83 1,46 1,49 0,80 0,64 1,18 0,77 3,84 0,97 1,54 1,07 1,10

Saldo T 2001-06 4 -21 1 11 3 -6 -5 -8 -8 5 3 14 -12

Zdroj: vlastní výpočty

Poznámky a vysvětlivky: 1) Podmínkou výběru obce je ukazatel poměru mezi počtem sezónních uživatelů území (S) a počtem trvale bydlících obyvatel (T) vyšší než 0,5, přičemž celkový počet uživatelů území nedosahuje 2000 (minimum pro zařazení do obcí s významným vlivem ostatních uživatelů území) 2) Sezónní uživatelé (S) je maximální počet lůžek v objektech pro druhé bydlení a pro hromadné ubytování (podle výpočtu autora z různých zdrojů a odpovídajících stavu 2001) 3) Maximální hodnoty v rámci každého obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) jsou vyznačeny tučně 4) Obce jsou seřazeny v rámci ORP podle potenciálního počtu uživatelů území (PUU) 5) Saldo T vývoje trvale bydlících obyvatel (T) za období 2001 – 2006 podle údajů ČSÚ 6) Celkem zařazeno 60 obcí 7) Celkem 109 z celkového počtu 215 obcí – z toho 17 nesporných center osídlení a 92 ostatních obcí (viz tabulky č. 2 a 3) – lze označit jako území s významným vlivem a významnými vlivy změn počtu potenciálních uživatelů území, kterým je a bude nutno věnovat zvláštní a zvýšenou pozornost

Tab. 5 Obce s významným zvýšením potenciálních uživatelů území Poř Obec Zvýšení potenciálních uživatelů území Celkem Rekreace Práce/škola 10244 1 Liberec 16315 6071 9330 2 Doksy 8858 -772 7088 3 Rokytnice n.J. 6915 -173 4732 4 Turnov 6055 1323 5068 5 Harrachov 5659 591 2695 6 Jablonec n.N. 5044 2349 2940 7 Česká Lípa 4511 1751 4376 8 Kořenov 4243 -102 3635 9 Janov n.N. 3463 -172 3117 10 Josefův Důl 2989 -128 2098 11 Nový Bor 2722 624 2300 12 Bedřichov 2341 41 2310 13 Albrechtice + Jiřetín pB 2269 -41 2516 14 Benecko 2246 -270 1422 15 Stráž p.R. 2238 816 2276 16 Dubá 2156 -120 1953 17 Vysoké n.J. 2150 197 2392 18 Desná 2130 -262 2148 19 Vítkovice 2114 -34 1259 20 Semily 2100 841 2253 21 Jablonec n.J. 2070 -183 1075 22 Jilemnice 2049 974

Celkem Pot.uživ 115417 13621 10303 20568 7416 50310 43818 5271 4606 3979 15064 2580 3254 3387 6266 3913 3503 5679 2506 11362 4046 7802

Ukazatel 1,17 2,69 3,04 1,42 4,22 1,11 1,12 5,13 4,03 4,02 1,22 10,8 3,30 2,97 1,56 2,23 2,59 1,60 6,39 1,23 2,05 1,36

Zdroj: vlastní výpočty Poznámky a vysvětlivky:

Poř = pořadí podle zvýšení počtu potenciálních uživatelů území Rekreace = počet lůžek v objektech pro druhé bydlení a hromadné ubytování (sezónní uživatelé) Práce/škola = saldo dojížďky za prací a do škol 2001 (pravidelní uživatelé) tučně vyznačena dominance sezónních nebo pravidelných uživatelů území v sedmi případech dominuje pracovní a v ostatních rekreační funkce území Celkem pot.uživ = celkový počet potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti) zahrnující saldo dojížďky za prací a do škol a počet lůžek pro sezónní uživatele Ukazatel = poměr počtu potenciálních uživatelů území (bez jednodenní návštěvnosti) k počtu trvale bydlících obyvatel v roce 2001 Celkem zařazeno 23 ze 215 obcí Libereckého kraje (více než 2000 ostatních uživatelů území než počet trvale bydlících obyvatel v roce 2001)

Tab. 6 Obce s významným počtem sezónních uživatelů území Poř Obec Sezónní Uživatelé území celkem uživatelé Abs. % sezónní 1 Doksy 9330 14393 64,8 2 Rokytnice n.J. 7088 10476 67,7 105173 3 Liberec 6071 5,8 4 Bedřichov + Janov n.N. 5935 7317 81,1 90,6 - Bedřichov 2300 2539 - Janov n.N. 3635 4778 76,1 5 Harrachov 5068 6825 74,3 6 Benecko + Vítkovice 4664 6197 75,3 - Benecko 2516 3657 68,8 - Vítkovice 2148 2540 84,6 7 Kořenov 4376 5404 81,0 8 Josefův Důl 3117 4107 75,9 9 Krompach + Mařenice 2539 3023 84,0 - Krompach 822 961 85,5 - Mařenice 1717 2062 83,3 10 Desná 2392 5941 40,3 11 Jablonec n.N. 2349 47615 4,9 12 Albrechtice + Jiřetín 2310 3295 70,1 - Albrechtice v JH 1905 2234 85,3 - Jiřetín p.B. 405 1061 38,2 13 Dubá 2276 4033 56,4 14 Jablonec n.J. 2253 4229 53,3 15 Nový Bor 2098 14440 14,5 16 Lučany n.N. 2097 3670 57,1 17 Vysoké n.J. 1953 3306 59,1 18 Tanvald 1829 8830 20,7

Uživ.území na ha ZP 182 239 170 204 251 185 243 194 191 200 202 183 115 120 113 149 187 184 215 142 72 151 173 130 131 185

Prac.příl. na 100 EA 73,8 99,8 108,7 92,9 175,4 76,7 160,0 86,2 76,4 113,8 93,9 76,3 108,5 128,8 98,5 95,7 110,5 116,3 149,7 102,7 73,5 86,0 109,2 81,8 85,1 71,8

Zdroj: vlastní výpočty Poznámky a vysvětlivky:

Poř = pořadí podle počtu sezónních uživatelů území Sezónní uživatelé = počet lůžek v objektech pro druhé bydlení a hromadné ubytování (2001) Uživatelé území celkem Abs. = počet potenciálních uživatelů bez salda dojížďky za prací a do škol a bez jednodenní návštěvnosti (2001) Uživatelé území celkem % sezónní = podíl sezónních uživatelů na počtu potenciálních uživatelů celkem Uživ.území na ha ZP = počet potenciálních uživatelů území na hektar zastavěných ploch Prac.příl na 100 EA = počet obsazených pracovních příležitostí na 100 ekonomicky aktivních obyvatel bydlících v obci (2001) Tučně vyznačeny maximální hodnoty a tučně s kurzívou vyznačeny minimální hodnoty Celkem zařazeno 22 obcí vytvářejících 18 zde uváděných již fungujících nebo navrhovaných funkčních kooperací.

Tab. 7 Spádové obvody center osídlení s největší relativní změnou potenciálních uživatelů Poř Spádový obvod TB SD TB+SD SU TB+SU TB+SU+SD Uk PU 1 PU 2 PU 3 PU 4 7416 4,22 1 Harrachov 1757 591 2348 5068 6825 11715 2 Rokytnice n.J. 3644 -130 3514 8071 11585 3,33 16046 3 Doksy 6039 -1136 4903 10007 14910 3,27 5998 4 Dubá 2482 -414 2068 3516 5584 2,90 4479 5 Osečná 2013 -469 1544 2466 4010 2,90 11345 6 Desná 4577 -395 4182 6768 10950 2,71 4084 7 Vysoké n.J. 1621 118 1739 2345 3966 2,51 4229 8 Jablonec n.J. 1976 -183 1793 2253 4046 2,36 10806 9 Cvikov 6092 -1158 4934 4714 9648 2,19 8366 10 Smržovka 4415 -362 4053 3951 8004 2,06 28947 11 Jilemnice 17353 -2207 15146 11594 26740 1,91 8082 12 Stráž p.R. 4890 1510 6400 1682 6572 1,65 Zdroj : vlastní výpočty Poznámky a vysvětlivky:

TB = trvale bydlící obyvatelstvo 2001 SD = saldo dojížďky za prací a do škol 2001 SU = sezónní uživatelé (počet lůžek v objektech druhého bydlení a hromadného ubytování) PU = potenciální uživatelé území ve čtyřech variantách (bez vlivu jednodenní návštěvnosti) PU 1 = pouze trvale bydlící obyvatelstvo PU 2 = trvale bydlící obyvatelstvo s vlivem dojížďky a vyjížďky za prací a do škol PU 3 = trvale bydlící a počet sezónních (přechodně) ubytovatelných uživatelů území PU 4 = trvale bydlící obyvatelstvo s vlivem denního pohybu za prací a do škol a s vlivem sezónních (ubytovatelných) uživatelů území Uk = ukazatel relativní změny počtu potenciálních uživatelů území, poměr nejvyššího a nejnižšího počtu potenciálních uživatelů území Pořadí = podle ukazatele relativní změny počtu potenciálních uživatelů území maximum vyznačeno tučně, minimum vyznačeno tučně a kurzívou Celkem zařazeno 12 ze 38 spádových obvodů Libereckého kraje Dalším možným a nejvyšším, ale velice obtížně zjistitelným stavem potenciálních uživatelů území PU 5 by bylo jeho zvýšení o vliv tzv. jednodenních návštěvníků, který může výrazným způsobem zvýšit zátěž území a nároky na jeho technickou a občanskou vybavenost (např. v obci Rokytnici n.J. se dostává v zimní sezóně vlivem jednodenní návštěvnosti na více než 18 tisíc denních potenciálních uživatelů území a představuje tedy více než pětinásobek počtu trvale bydlících obyvatel, viz demografická část ÚPO Rokytnice n.J., 2004 )

Tab. 8 Nesporná centra osídlení, jejich spádová (regionální) příslušnost a maximální velikost Regionální význam Centrum osídlení Spádová Maximální region příslušnost PUU-A PUU-B TBO (tis.uživatelů území 2001) Praha Makroregionální Nadregionální Liberec PRAHA 389,7 332,1 303,3 (Mezoregionální 2.st.) Regionální Česká Lípa Praha 132,2 109,8 101,9 Liberec (Mezoregionální 1.st.) Jablonec n.N. 125,4 99,2 87,2 Turnov Liberec 77,5 63,6 57,9 Mikroregionální Jilemnice Vrchlabí 42,4 28,1 23,0 - vyššího stupně Tanvald Jablonec n.N. 39,3 26,7 22,1 Nový Bor Česká Lípa (2. stupně) 35,4 28,3 26,6 Semily Turnov 35,4 29,1 27,0 Frýdlant Liberec 28,8 24,1 24,3 Jablonec n.N. Mikroregionální Železný Brod 16,0 12,8 12,0 Jilemnice - nižšího stupně Rokytnice n.J. 15,6 8,9 5,6 Česká Lípa (1. stupně) Doksy 14,9 8,4 6,0 Tanvald Desná 11,0 6,6 4,6 Semily Lomnice n.P. 10,0 8,2 8,1 Nový Bor Cvikov 9,6 6,6 6,1 Česká Lípa Mimoň 9,3 8,8 10,2 Česká Lípa Stráž p.R. 8,1 7,0 4,9 Jablonec n.N. Smržovka 8,0 5,4 4,4 Liberec Hrádek n.N. 7,8 7,2 8,1 Liberec Český Dub 7,8 5,7 5,6 Tanvald Harrachov 7,4 4,1 1,8 Liberec Chrastava 7,1 6,3 7,4 Liberec Jablonné v P. 6,7 4,9 4,5 Nový Bor Kamenický Šenov 6,0 5,0 5,1 Česká Lípa Dubá 5,6 3,3 2,5 Frýdlant Hejnice 5,6 4,2 3,8 Tanvald Velké Hamry 5,0 3,9 4,3 Frýdlant N.Město p.S. 4,9 4,2 4,6 Semily Subregionální Vysoké n.J. 4,1 2,6 1,6 Liberec Osečná 4,0 2,4 2,0 Rokytnice n.J. Jablonec n.J. 4,0 2,6 2,0 Jablonec n.J. Josefův Důl 4,0 2,0 1,0 Turnov Rovensko p.T. 3,4 2,3 2,4 Česká Lípa Zákupy 3,3 2,7 2,9 Jablonec n.N. Rychnov u J. 3,1 2,4 2,8 Frýdlant Raspenava 3,1 2,6 2,8 Česká Lípa Žandov 2,9 2,3 2,5 Liberec Hodkovice n.M. 2,7 2,4 2,6 Liberecký kraj celkem 564,5 470,0 428,2 Zdroje: Pořadí center v Libereckém kraji podle maximální velikosti regionu hodnocené podle PUU-A (stav 2001) podle vlastních výpočtů a hodnocení obcí a center osídlení pro ZÚR LK - V.Poštolka (2007). Spádová příslušnost podle Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. UK Praha 2005. PUU-A počet potenciálních uživatelů území včetně maximálního počtu sezónních uživatelů v r.2001 PUU-B počet potenciálních uživatelů zahrnující 35 % počtu sezónních (ubytovatelných) uživatelů TBO počet trvale bydlících obyvatel (SLDB 2001)

Tab. 9.1 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné SpádObv

SpádObv

OB01

SOCO

1 Česká Lípa 2 Žandov 3 Zákupy 4 Doksy 5 Dubá 6 Mimoň 7 Stráž pR 8 Nový Bor 9 Kam.Šenov 10 Cvikov 11 Liberec 12 Chrastava 13 Hrádek nN 14 Jablonné vP 15 Hodkovice 16 Český Dub 17 Osečná 18 Frýdlant 19 Raspenava 20 Hejnice 21 N.Město pS 22 Jablonec nN 23 Rychnov 24 Josefův Důl 25 Tanvald 26 Velké Hamry 27 Smržovka 28 Desná 29 Harrachov

46196 2537 2925 6039 2482 10174 4890 15413 5096 6092 103815 7371 8113 4496 2599 5550 2013 13032 2847 3783 4623 49303 2826 990 7001 4336 4415 4577 1757

Denní pohyb 2001

Sezónní uživatelé

abs.

rel.

abs.

rel.

K1

K2

K3

K4

714 -591 -533 -1136 -414 -1568 1510 -350 -615 -1158 9345 -1450 -1269 -524 -368 -1185 -469 -1114 -466 -342 -849 1954 -786 -128 -974 -1065 -362 -395 591

1,5 -23,3 -18,2 -18,8 -16,7 -15,4 30,9 -2,3 -12,1 -19,0 9,0 -19,7 -15,6 -11,6 -14,2 -21,4 -23,3 -8,5 -16,4 -9,0 -18,4 4,0 -27,8 -12,9 -13,9 -24,5 -8,2 -8,6 33,6

5 767 1 000 936 10 007 3 516 676 1 682 4 673 1 525 4 714 8 736 1 182 1 000 2 708 508 3 414 2 466 3 265 695 2 180 1 120 11 747 1 064 3 117 1 829 1 754 3 951 6 768 5 068

12,5 39,4 32,0 165,7 141,7 6,6 34,4 30,3 29,9 77,4 8,4 16,0 12,3 60,2 19,5 61,5 122,7 25,1 24,4 57,7 24,2 23,8 37,6 314,8 26,1 40,4 89,4 147,8 288,0

Uživatelé území abs. K5

52 677 2 946 3 328 14 910 5 584 9 282 8 082 19 736 6 006 9 648 121 896 7 103 7 844 6 680 2 739 7 779 4 010 15 183 3 076 5 621 4 894 63 004 3 104 3 979 7 856 5 025 8 004 10 950 7 416

rel. K6

114,0 116,1 113,8 246,9 225,0 91,2 165,3 128,0 117,9 158,4 117,4 96,4 96,7 148,6 105,4 140,2 199,2 116,5 108,0 148,6 105,9 127,8 109,8 401,9 112,2 115,9 181,3 239,2 422,1

Pracovní příležitosti abs.

Vývoj obyv 2001-06

Dokončené bj 2000-06

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

K7

K8

K9

K10

K11

K12

25 347 783 1 054 2 266 821 4 241 4 426 8 414 2 428 2 110 60 272 2 879 3 381 1 987 1 138 1 944 595 5 688 1 198 1 657 1 777 27 843 892 402 2 556 1 245 2 360 2 282 1 612

102,4 60,2 73,3 70,8 66,4 79,6 168,8 99,8 88,3 69,8 107,4 74,3 79,3 85,3 81,3 72,2 59,7 83,0 82,8 83,2 76,7 108,0 63,7 76,3 71,8 60,5 103,2 95,3 159,9

-649 -1,4 37 1,5 160 5,5 193 3,2 -39 -1,6 578 5,7 118 2,4 175 1,1 -10 -0,2 55 0,9 686 0,7 354 4,8 207 2,6 34 0,8 183 7,0 70 1,3 120 6,0 240 1,8 11 0,4 112 3,0 -103 -2,2 -48 -0,1 479 16,9 -11 -1,1 -21 -0,3 96 2,2 36 0,8 -123 -2,7 -179 -10,2

227 0,5 29 1,1 122 4,2 60 1,0 9 0,4 32 0,3 43 0,9 152 1,0 26 0,5 56 0,9 2 021 1,9 174 2,4 64 0,8 72 1,6 117 4,5 79 1,4 26 1,3 100 0,8 47 1,7 6 0,2 19 0,4 681 1,4 177 6,3 1 0,1 63 0,9 94 2,2 117 2,7 60 1,3 223 12,7

Vzděl.

komunik

K13

K14

5 3 3 5 2 4 4 5 4 4 5 4 3 3 5 4 3 4 3 4 3 5 5 3 4 4 4 3 5

3 1 1 3 3 1 1 3 3 3 5 3 3 3 5 1 1 3 1 1 1 3 3 0 3 3 3 3 3

SpádObv

SpádObv

OB01

SOCO

30 Turnov 31 Rovensko 32 Žel.Brod 33 Semily 34 Vysoké nJ 35 Lomnice nP 36 Jilemnice 37 Rokytnice 38 Jablonec nJ KRAJ Průměr SOSO

28544 2356 12008 17240 1621 8100 17353 3644 1976 428133 11267

Denní pohyb 2001


abs.

rel.

abs.

rel.

K1

K2

K3

K4

179 -619 -880 -570 118 -805 -2207 -130 -183 -9094 -239

0,6 -26,2 -7,3 -3,3 7,3 -9,9 -12,7 -3,6 -9,2 -2,1

9 892 1 703 4 912 4 740 2 345 2 691 11 594 8 071 2 253 145269 3823

34,7 72,2 40,9 27,5 144,8 33,2 66,8 221,7 113,8 33,9

Uživatelé území abs. K5

38 615 3 440 16 040 21 410 4 084 9 986 26 740 11 585 4 046 564308 14850

rel. K6

135,3 146,0 133,6 124,2 251,9 123,3 154,1 317,9 204,8 131,8

Pracovní příležitosti abs. K7

15 806 900 5 484 8 462 669 3 507 7 391 1 922 853 218592 5752

Vývoj obyv 2001-06


rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

K8

K9

K10

K11

K12

101,6 628 64,3 -3 95,6 105 96,8 -308 83,4 -9 85,5 -262 83,8 6 104,1 -202 86,0 -75 97,0 2641 70

2,2 -0,1 0,9 -1,8 -0,6 -3,2 0,0 -5,5 -3,8 0,6

558 30 149 230 17 122 258 179 4 6444 170

Tučně jsou vyznačeny maximální hodnoty Tučně a kurzívou jsou vyznačeny minimální hodnoty Rel = na 100 trvale bydlících obyvatel v roce 2001 (OB01), u pracovních příležitostí na 100 ekonomicky aktivních obyvatel 2001 OB01 - počet trvale bydlících obyvatel 2001 (SLDB2001) SOCO - spádové obvody center osídlení

2,0 1,3 1,2 1,3 1,0 1,5 1,5 4,9 0,2 1,5

Vzděl.

komunik

K13

K14

5 4 5 5 4 5 4 3 4 4

5 3 3 1 1 1 3 3 3

Tab. 9.2 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Denní pohyb 2001 Středisko

1 Česká Lípa


Uživatelé území

Pracovní příležitosti Vývoj obyv 2001-06

OB01


Body

Body

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

Celkem

Celkem

K1

K2

K3

K4

K5

K6

K7

K8

K9

K10

K11

K12

K1-K12

K7-K12

46196

3

4

4

2

5

2

5

4

1

2

4

1

37

17

2 Žandov

2537

2

1

1

3

1

2

1

1

3

4

1

3

23

13

3 Zákupy

2925

2

2

1

3

1

2

1

1

3

5

3

5

29

18

4 Doksy

6039

2

2

5

5

3

5

2

1

3

4

2

2

36

14

5 Dubá

2482

2

2

2

5

2

5

1

1

2

2

1

1

26

8

6 Mimoň

10174

2

2

1

1

2

1

3

2

5

5

1

1

26

17

7 Stráž pR

4890

3

5

1

3

2

4

3

5

3

4

1

2

36

18

8 Nový Bor

15413

2

3

3

3

4

2

5

3

3

3

3

2

36

19

5096

2

2

1

2

2

2

2

2

2

2

1

1

21

10

10 Cvikov

9 Kam.Šenov

6092

2

2

3

4

2

3

2

1

3

3

2

2

29

13

11 Liberec

103815

5

4

5

1

5

2

5

4

5

3

5

3

47

25

12 Chrastava

7371

2

2

1

2

2

1

2

1

4

4

3

4

28

18

13 Hrádek nN

8113

2

2

1

2

2

1

2

2

4

4

2

2

26

16

14 Jablonné vP

4496

2

2

2

4

2

3

1

2

3

3

2

3

29

14

15 Hodkovice

2599

2

2

1

2

1

2

1

2

3

5

3

5

29

19

16 Český Dub

5550

2

1

2

4

2

3

1

1

3

4

2

3

28

14

17 Osečná

2013

2

1

2

5

1

4

1

1

3

5

1

3

29

14

18 Frýdlant

13032

2

3

2

2

3

2

3

2

4

4

2

2

31

16

19 Raspenava

2847

2

2

1

2

1

2

1

2

3

3

1

3

23

12

20 Hejnice

3783

2

3

2

4

2

3

1

2

3

4

1

1

28

12

21 N.Město pS

4623

2

2

1

2

1

2

1

2

2

2

1

1

19

9

22 Jablonec nN

49303

4

4

5

2

5

2

5

4

2

2

5

3

43

21

2826

2

1

1

3

1

2

1

1

5

5

3

5

30

20

990

2

2

2

5

1

5

1

2

2

2

1

1

26

9

25 Tanvald

7001

2

2

2

2

2

2

2

1

2

2

2

2

23

11

26 Velké Hamry

4336

2

1

1

3

1

2

1

1

3

4

2

4

25

15

27 Smržovka

4415

2

3

3

4

2

4

2

4

3

3

3

4

37

19

28 Desná

4577

2

3

4

5

3

5

2

3

2

2

2

3

36

14

23 Rychnov 24 Josefův Důl

Denní pohyb 2001 Středisko


Uživatelé území

Pracovní příležitosti Vývoj obyv 2001-06

OB01


Body

Body

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

Celkem

Celkem

K1

K2

K3

K4

K5

K6

K7

K8

K9

K10

K11

K12

K1-K12

K7-K12

1757

3

5

3

5

2

5

1

5

2

1

4

5

41

18

28544

3

4

5

3

5

3

5

4

5

4

5

3

49

26

2356

2

1

1

4

1

3

1

1

2

2

1

3

22

10

32 Žel.Brod

12008

2

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

35

18

33 Semily

29 Harrachov 30 Turnov 31 Rovensko

17240

2

3

3

2

5

2

5

3

1

2

4

3

35

18

34 Vysoké nJ

1621

3

4

2

5

1

5

1

2

2

2

1

2

30

10

35 Lomnice nP

8100

2

3

2

3

2

2

2

2

1

2

3

3

27

13

36 Jilemnice

17353

1

2

5

4

5

3

4

2

3

2

4

3

38

18

37 Rokytnice

3644

2

3

5

5

3

5

2

4

1

1

3

5

39

16

1976

2

3

2

5

1

5

1

2

2

2

1

1

27

9

38 Jablonec nJ KRAJ

428133

Tučně jsou vyznačeny maximální hodnoty Tučně a kurzívou jsou vyznačeny minimální hodnoty

Body Body Body Body Body

1 2 3 4 5

K1 1 pod -1800 2 pod 0 3 do 1800 4 do 3600 5 nad 3600

K2 pod -20 pod -10 pod 0,0 do 10 nad 10

K3 do 1800 do 3600 do 5400 do 7200 nad 7200

K4 do 10 do 30 do 50 do 100 nad 100

OB01 - počet trvale bydlících obyvatel 2001 (SLDB2001)

K5 do 5400 do 10800 do 16200 do 21600 nad 21600

K6 do 100 do 130 do 160 do 200 nad 200

K7 do 2000 do 4000 do 6000 do 8000 nad 8000

K8 do 75 do 90 do 100 do 115 nad 115

K9 pod -200 pod 0 do 200 do 400 nad 400

K10 pod -4,8 pod 0,0 do 1,2 do 4,8 nad 4,8

K11 do 50 do 100 do 200 do 400 nad 400

K12 do 0,5 do 1,0 do 2,0 do 4,0 nad 4,0

Tab. 9.3 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Číslo

SpádObv

OBYV

SOCO

2001

1 Česká Lípa 2 Žandov 3 Zákupy 4 Doksy 5 Dubá 6 Mimoň 7 Stráž pR 8 Nový Bor 9 Kam.Šenov 10 Cvikov 11 Liberec 12 Chrastava 13 Hrádek nN 14 Jablonné vP 15 Hodkovice 16 Český Dub 17 Osečná 18 Frýdlant 19 Raspenava 20 Hejnice 21 N.Město pS 22 Jablonec nN 23 Rychnov 24 Josefův Důl 25 Tanvald 26 Velké Hamry 27 Smržovka 28 Desná 29 Harrachov 30 Turnov 31 Rovensko

46196 2537 2925 6039 2482 10174 4890 15413 5096 6092 103815 7371 8113 4496 2599 5550 2013 13032 2847 3783 4623 49303 2826 990 7001 4336 4415 4577 1757 28544 2356

Hodnocení 12 kritérii (A) Body Skupina Pořadí 7 37 C 36 23 F 20 29 E 10 36 C 30 26 E 28 26 E 11 36 C 9 36 C 37 21 F 18 29 E 2 47 B 23 28 E 29 26 E 19 29 E 21 29 E 24 28 E 22 29 E 15 31 D 35 23 F 25 28 E 38 19 F 3 43 B 16 30 D 31 26 E 33 23 F 32 25 E 8 37 C 12 36 C 4 41 C 1 49 A 34 22 F

Hodnocení 6 kritérii (B) Body

17 13 18 14 8 17 18 19 10 13 25 18 16 14 19 14 14 16 12 12 9 21 20 9 11 15 19 14 18 26 10

Skupina

Hodnocení výsledné (A+B)

Pořadí

B C B C C B B B C C A B B C B C C B C C C A B C C B B C B A C

16 28 13 21 38 15 12 5 32 27 2 11 18 23 7 22 25 17 30 29 35 3 4 37 31 20 6 24 14 1 33

Body

12 32 17 16 34 22 12 7 35 23 2 17 24 21 14 23 24 16 33 27 37 3 10 34 32 26 7 18 9 1 34

Skupina

Pořadí

B F C C F D B B F D A C D D C D D C F E F A B F F E B C B A F

10 -9 32 17 15 -11 35 -8 21 12 -1 5 37 22 -9 2 18 24 20 -4 14 23 25 -3 16 -2 33 29 -4 38 3 8 36 -6 31 28 6 19 -12 7 -10 1 34

Dynamika Poř.B-A

8 7

13 4 5 0 12 11 14 2

5 3 0 12 2 12 2

0 1

Číslo

SpádObv

OBYV

SOCO

2001

32 Žel.Brod 33 Semily 34 Vysoké nJ 35 Lomnice nP 36 Jilemnice 37 Rokytnice 38 Jablonec nJ KRAJ

12008 17240 1621 8100 17353 3644 1976 428133

Hodnocení 12 kritérii (A) Body

35 35 30 27 38 39 27 30,4 D

Skupina D D D E C C E

Pořadí 14 13 17 26 6 5 27

Hodnocení 6 kritérii (B) Body

18 18 10 13 18 16 9 15,3 B

Skupina


Pořadí

B B C C B B C

10 9 34 26 8 19 36

Body

12 11 26 26 7 12 32

Skupina

Pořadí

B B E E B B F

11 9 26 -17 27 4 -2 13 -14 30 -9

Dynamika Poř.B-A

4 4 0

Skupiny rozvojových předpokladů území (pořadí spádových obvodů středisek osídlení podle výsledného hodnocení): A (1-6 bodů) nejlepší a nejvyšší rozvojové předpoklady: Turnov, Liberec a Jablonec n.N. B (7-12 bodů) výrazně nadprůměrné rozvojové předpoklady: Jilemnice, Nový Bor, Smržovka, Harrachov, Rychnov, Semily, Česká Lípa, Stráž p.R., Železný Brod a Rokytnice n.J. C (13-18 bodů) nadprůměrné rozvojové předpoklady: Hodkovice n.M., Doksy, Frýdlant, Zákupy, Chrastava a Desná D (19-24 bodů) podprůměrné rozvojové předpoklady: Jablonné v P., Mimoň, Cvikov, Český Dub, Hrádek n.N. a Osečná E (25-30 bodů) výrazně podprůměrné rozvojové předpoklady: Vysoké n.J., Lomnice n.P., Velké Hamry a Hejnice F (31a více bodů) nejhorší a nejnižší rozvojové předpoklady: Jablonec n.J., Tanvald, Žandov, Raspenava, Rovensko p.T., Dubá, Josefův Důl, Kamenický Šenov a Nové Město p.S.

Tab. 9.4 Hodnocení rozvojových předpokladů území - pomocné Pořadí

SpádObv SOCO

OBYV Hodnocení 12 kritérii (A) Hodnocení 6 kritérii (B) 2001 Body Skupina Pořadí Body Skupina Pořadí

Hodnocení výsledné (A+B) Body

Skupina

Pořadí

Dynamika Poř.B-A

1 Turnov

28544

49

A

1

26

A

1

1

A

1

0

2 Liberec

103815

47

B

2

25

A

2

2

A

2

0

3 Jablonec nN

49303

43

B

3

21

A

3

3

A

3

4 Jilemnice

17353

38

C

6

18

B

8

7

B

4

5 Nový Bor

15413

36

C

9

19

B

5

7

B

5

6 Smržovka

4415

37

C

8

19

B

6

7

B

6

7 Harrachov

1757

41

C

4

18

B

14

9

B

7

8 Rychnov

0 -2 4 2 -10

2826

30

D

16

20

B

4

10

B

8

17240

35

D

13

18

B

9

11

B

9

10 Česká Lípa

46196

37

C

7

17

B

16

12

B

10

11 Žel.Brod

12008

35

D

14

18

B

10

12

B

12

12 Stráž pR

4890

36

C

11

18

B

12

12

B

12

-1

13 Rokytnice

3644

39

C

5

16

B

19

12

B

13

-14

14 Hodkovice nM

2599

29

E

21

19

B

7

14

C

14

15 Doksy

6039

36

C

10

14

C

21

16

C

15

-11

16 Frýdlant

13032

31

D

15

16

B

17

16

C

16

-2

17 Zákupy

2925

29

E

20

18

B

13

17

C

17

7

18 Chrastava

7371

28

E

23

18

B

11

17

C

18

12

19 Desná

4577

36

C

12

14

C

24

18

C

19

-12

20 Jablonné vP

4496

29

E

19

14

C

23

21

D

20

-4

21 Mimoň

10174

26

E

28

17

B

15

22

D

21

22 Cvikov

6092

29

E

18

13

C

27

23

D

22

23 Český Dub

5550

28

E

24

14

C

22

23

D

23

24 Hrádek nN

8113

26

E

29

16

B

18

24

D

24

25 Osečná

2013

29

E

22

14

C

25

24

D

25

-3

26 Vysoké nJ

1621

30

D

17

10

C

34

26

E

26

-17

27 Lomnice nP

8100

27

E

26

13

C

26

26

E

27

0

28 Velké Hamry

4336

25

E

32

15

B

20

26

E

28

12

29 Hejnice

3783

28

E

25

12

C

29

27

E

29

-4

30 Jablonec nJ

1976

27

E

27

9

C

36

32

F

30

-9

31 Tanvald

7001

23

F

33

11

C

31

32

F

31

9 Semily

12 4 -9 4

14

13 -9 2 11

2

Pořadí

SpádObv SOCO


OBYV Hodnocení 12 kritérii (A) Hodnocení 6 kritérii (B) 2001

Body

Skupina

Pořadí

Body

Skupina

Pořadí

Body

Skupina

Pořadí

Dynamika Poř.B-A

32 Žandov

2537

23

F

36

13

C

28

32

F

32

8

33 Raspenava

2847

23

F

35

12

C

30

33

F

33

5

34 Rovensko pT

2356

22

F

34

10

C

33

34

F

34

35 Dubá

2482

26

E

30

8

C

38

34

F

35

-8

36 Josefův Důl

990

26

E

31

9

C

37

34

F

36

-6

37 Kam.Šenov

5096

21

F

37

10

C

32

35

F

37

5

38 N.Město pS

4623

19

F

38

9

C

35

37

F

38

3

15,3

B

KRAJ

428133 30,4

D

1

Tab. 9.5 Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Denní pohyb 2001 Středisko

1 Česká Lípa

OB01


abs.

rel.

abs.

K1

K2

K3

rel. K4

Uživatelé území

Pracovní příležitosti

Vývoj obyv 2001-06

Dokončené bj 200006

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

vzděl.

silnice

K5

K6

K7

K8

K9

K10

K11

K12

K13

K14

5 3 3 5 2 4 4 5 4 4 5 4 3 3 5 4 3 4 3 4 3 5 5 3 4 4 4 3 5 5

3 1 1 3 3 1 1 3 3 3 5 3 3 3 5 1 1 3 1 1 1 3 3 0 3 3 3 3 3 5

4

2

5

2

5

4

1

2

4

1

2 Žandov

2537

2

1

1

3

1

2

1

1

3

4

1

3

3 Zákupy

2925

2

2

1

3

1

2

1

1

3

5

3

5

4 Doksy

6039

2

2

5

5

3

5

2

1

3

4

2

2

5 Dubá

2482

2

2

2

5

2

5

1

1

2

2

1

1

10174

2

2

1

1

2

1

3

2

5

5

1

1

7 Stráž pR

4890

3

5

1

3

2

4

3

5

3

4

1

2

8 Nový Bor

15413

2

3

3

3

4

2

5

3

3

3

3

2

5096

2

2

1

2

2

2

2

2

2

2

1

1

10 Cvikov

6092

2

2

3

4

2

3

2

1

3

3

2

2

11 Liberec

103815

5

4

5

1

5

2

5

4

5

3

5

3

12 Chrastava

7371

2

2

1

2

2

1

2

1

4

4

3

4

13 Hrádek nN

8113

2

2

1

2

2

1

2

2

4

4

2

2

14 Jablonné vP

4496

2

2

2

4

2

3

1

2

3

3

2

3

15 Hodkovice

2599

2

2

1

2

1

2

1

2

3

5

3

5

16 Český Dub

5550

2

1

2

4

2

3

1

1

3

4

2

3

17 Osečná

2013

2

1

2

5

1

4

1

1

3

5

1

3

18 Frýdlant

13032

2

3

2

2

3

2

3

2

4

4

2

2

19 Raspenava

2847

2

2

1

2

1

2

1

2

3

3

1

3

20 Hejnice

3783

2

3

2

4

2

3

1

2

3

4

1

1

21 N.Město pS

4623

2

2

1

2

1

2

1

2

2

2

1

1

22 Jablonec nN

49303

4

4

5

2

5

2

5

4

2

2

5

3

2826

2

1

1

3

1

2

1

1

5

5

3

5

990

2

2

2

5

1

5

1

2

2

2

1

1

25 Tanvald

7001

2

2

2

2

2

2

2

1

2

2

2

2

26 Velké Hamry

4336

2

1

1

3

1

2

1

1

3

4

2

4

27 Smržovka

4415

2

3

3

4

2

4

2

4

3

3

3

4

28 Desná

4577

2

3

4

5

3

5

2

3

2

2

2

3

29 Harrachov

1757

3

5

3

5

2

5

1

5

2

1

4

5

28544

3

4

5

3

5

3

5

4

5

4

5

3

24 Josefův Důl

30 Turnov

celkem

abs.

4

23 Rychnov

Body

rel.

3

9 Kam.Šenov

Body

abs.

46196

6 Mimoň

Body

45 27 33 44 31 31 41 44 28 36 57 35 32 35 39 33 33 38 27 33 23 51 38 29 30 32 44 42 49 59

Denní pohyb 2001 Středisko

OB01


abs.

rel.

abs.

K1

K2

K3

rel. K4

Uživatelé území

Pracovní příležitosti

Vývoj obyv 2001-06

Dokončené bj 200006 abs. rel.

celkem

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

vzděl.

silnice

K6

K7

K8

K9

K10

K11

K12

K13

K14

5 5 4 5 4 3 4 4

3 1 1 1 3 3 3

2

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

33 Semily

17240

2

3

3

2

5

2

5

3

1

2

4

3

34 Vysoké nJ

1621

3

4

2

5

1

5

1

2

2

2

1

2

35 Lomnice nP

8100

2

3

2

3

2

2

2

2

1

2

3

3

36 Jilemnice

17353

1

2

5

4

5

3

4

2

3

2

4

3

37 Rokytnice

3644

2

3

5

5

3

5

2

4

1

1

3

5

38 Jablonec nJ

1976

2

3

2

5

1

5

1

2

2

2

1

1


Body

K5

12008

428133

Body

abs.

32 Žel.Brod

KRAJ

Body

43 41 35 33 45 45 34 37,47

Tab. 9.6 Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Denní pohyb 2001 Středisko

OB01

1 Česká Lípa 46196 2 Žandov 2537 3 Zákupy 2925 4 Doksy 6039 5 Dubá 2482 6 Mimoň 10174 7 Stráž pR 4890 8 Nový Bor 15413 9 Kam.Šenov 5096 10 Cvikov 6092 11 Liberec 103815 12 Chrastava 7371 13 Hrádek nN 8113 14 Jablonné vP 4496 15 Hodkovice 2599 16 Český Dub 5550 17 Osečná 2013 18 Frýdlant 13032 19 Raspenava 2847 20 Hejnice 3783 21 N.Město pS 4623 22 Jablonec nN 49303 23 Rychnov 2826 24 Josefův Důl 990 25 Tanvald 7001 26 Velké Hamry 4336 27 Smržovka 4415 28 Desná 4577 29 Harrachov 1757 30 Turnov 28544


Uživatelé území Pracovní příležitosti

Vývoj obyv 200106


Body

Body

Body celkem

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

vzděl.

silnice

K1

K2

K3

K4

K5

K6

K7

K8

K9

K10

K11

K12

K13

K14

3 2 2 2 2 2 3 2 2 2 5 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 4 2 2 2 2 2 2 3 3

4 1 2 2 2 2 5 3 2 2 4 2 2 2 2 1 1 3 2 3 2 4 1 2 2 1 3 3 5 4

4 1 1 5 2 1 1 3 1 3 5 1 1 2 1 2 2 2 1 2 1 5 1 2 2 1 3 4 3 5

2 3 3 5 5 1 3 3 2 4 1 2 2 4 2 4 5 2 2 4 2 2 3 5 2 3 4 5 5 3

5 1 1 3 2 2 2 4 2 2 5 2 2 2 1 2 1 3 1 2 1 5 1 1 2 1 2 3 2 5

2 2 2 5 5 1 4 2 2 3 2 1 1 3 2 3 4 2 2 3 2 2 2 5 2 2 4 5 5 3

5 1 1 2 1 3 3 5 2 2 5 2 2 1 1 1 1 3 1 1 1 5 1 1 2 1 2 2 1 5

4 1 1 1 1 2 5 3 2 1 4 1 2 2 2 1 1 2 2 2 2 4 1 2 1 1 4 3 5 4

1 3 3 3 2 5 3 3 2 3 5 4 4 3 3 3 3 4 3 3 2 2 5 2 2 3 3 2 2 5

2 4 5 4 2 5 4 3 2 3 3 4 4 3 5 4 5 4 3 4 2 2 5 2 2 4 3 2 1 4

4 1 3 2 1 1 1 3 1 2 5 3 2 2 3 2 1 2 1 1 1 5 3 1 2 2 3 2 4 5

1 3 5 2 1 1 2 2 1 2 3 4 2 3 5 3 3 2 3 1 1 3 5 1 2 4 4 3 5 3

5 3 3 5 2 4 4 5 4 4 5 4 3 3 5 4 3 4 3 4 3 5 5 3 4 4 4 3 5 5

3 1 1 3 3 1 1 3 3 3 5 3 3 3 5 1 1 3 1 1 1 3 3 0 3 3 3 3 3 5

45 27 33 44 31 31 41 44 28 36 57 35 32 35 39 33 33 38 27 33 23 51 38 29 30 32 44 42 49 59

Denní pohyb 2001 Středisko 31 Rovensko 32 Žel.Brod 33 Semily 34 Vysoké nJ 35 Lomnice nP 36 Jilemnice 37 Rokytnice 38 Jablonec nJ KRAJ

OB01 2356 12008 17240 1621 8100 17353 3644 1976 428133

abs. K1 2 2 2 3 2 1 2 2

rel. K2 1 3 3 4 3 2 3 3

Sezónní uživatelé abs. rel. K3 K4 1 4 3 3 3 2 5 2 2 3 5 4 5 5 5 2


Uživatelé území abs. rel. K5 K6 1 3 3 3 5 2 1 5 2 2 5 3 5 3 1 5

Pracovní příležitosti abs. rel. K7 K8 1 1 3 3 5 3 1 2 2 2 4 2 2 4 1 2

Vývoj obyv 2001-06 abs. rel. K9 K10 2 2 3 3 1 2 2 2 1 2 3 2 1 1 2 2

Dokončené bj 2000-06 abs. rel. K11 K12 1 3 3 3 4 3 1 2 3 3 4 3 5 3 1 1

Body

Body

Body

vzděl. K13 4 5 5 4 5 4 3 4

silnice K14 3 3 1 1 1 3 3 3

celkem 29 43 41 35 33 45 45 34 37,47

Tab. 9.7 Hodnocení rozvojových předpokladů území - výsledné Poř. SpádObv OBYV SOCO

2001

Hodnocení 12 kritérii (A) Body

Skupina Pořadí

Hodnocení 6 kritérii (B)

Poř.B-A

Poř.D-A

Pořadí

Body

Skupina

Pořadí

59 57 51 49 45 45 45 44 44 44 43 42 41 41 39 38 38 36 35 35 35 34 33 33 33 33 33 32 32 31 31

A

1

0

0

A

2

0

0

A

3

0

0

B

4

-10

B

5

-9

B

6

-2

0

B

7

-14

2

B

8

-11

B

9

4

0

B

10

2

2

B

11

B

12

B

13

B

14

C

15

C

16

C

17

C

18

C

19

C

20

-4

C

21

-17

C

22

-9

C

23

C

24

C

25

C

26

C

27

7

C

28

11

-1

C

29

12

-3

D

30

D

31

28544

49

A

1

26

A

1

103815

47

B

2

25

A

2

49303

43

B

3

21

A

3

4 Harrachov

1757

41

C

4

18

B

14

5 Česká Lípa

46196

37

C

7

17

B

16

6 Jilemnice

17353

38

C

6

18

B

8

7 Rokytnice

3644

39

C

5

16

B

19

6039

36

C

10

14

C

21

9 Nový Bor

15413

36

C

9

19

B

5

10 Smržovka

4415

37

C

8

19

B

6

11 Žel.Brod

Dynamika

Skupina

2 Liberec

8 Doksy

Dynamika

Body

1 Turnov 3 Jablonec nN

Hodnocení 14 kritérii (D)

12008

35

D

14

18

B

10

12 Desná

4577

36

C

12

14

C

24

13 Semily

17240

35

D

13

18

B

9

14 Stráž pR

4890

36

C

11

18

B

12

15 Hodkovice nM

2599

29

E

21

19

B

7

16 Frýdlant

13032

31

D

15

16

B

17

17 Rychnov

2826

30

D

16

20

B

4

18 Cvikov

6092

29

E

18

13

C

27

19 Chrastava

7371

28

E

23

18

B

11

20 Jablonné vP

4496

29

E

19

14

C

23

21 Vysoké nJ

1621

30

D

17

10

C

34

22 Jablonec nJ

1976

27

E

27

9

C

36

23 Český Dub

5550

28

E

24

14

C

22

24 Hejnice

3783

28

E

25

12

C

29

25 Lomnice nP

8100

27

E

26

13

C

26

26 Osečná

2013

29

E

22

14

C

25

27 Zákupy

2925

29

E

20

18

B

13

28 Hrádek nN

8113

26

E

29

16

B

18

29 Velké Hamry

4336

25

E

32

15

B

20

30 Dubá

2482

26

E

30

8

C

38

31 Mimoň

10174

26

E

28

17

B

15

0 -2

-2

4

-3

-12

0 4

0

-1

3 14

-6

-2

1 12

1

-9

0 12

-4 1 4 -5

2 -4

-1 -1

0

-1

-3

4

-8

7

0 13

3

Poř. SpádObv OBYV SOCO 32 Tanvald 33 Josefův Důl

2001

Hodnocení 12 kritérii (A) Body Skupina Pořadí

7001

23

F

33

Hodnocení 6 kritérii (B) Skupina

Pořadí

Body

Skupina

Pořadí

C

31

30 29 29 28 27 27 23

D

32

D

33

D

34

1

D

35

5

D

36

5

1

D

37

8

1

D

38

3

0

37

C

990

26

E

31

9

C

37

22

F

34

10

C

33

35 Kam.Šenov

5096

21

F

37

10

C

32

36 Raspenava

2847

23

F

35

12

C

30

37 Žandov

2537

23

F

36

13

C

28

19

F

38

9

C

35

30,4

D

15,3

B

4623 428133

Dynamika

11

2356

KRAJ

Dynamika

Body

34 Rovensko pT

38 N.Město pS

Hodnocení 14 kritérii (D)

Skupiny rozvojových předpokladů území A (nad 49 bodů) nejlepší rozvojové předpoklady B (41-49 bodů) nadprůměrné rozvojové předpoklady C (32-40 bodů) průměrné rozvojové předpoklady D (23-31 bodů) podprůměrné a nejhorší rozvojové předpoklady

Poř.B-A

Poř.D-A 2

-1

-6

2 0 -2

Tab. 10 Základní údaje za rozvojové a specifické oblasti a stabilizované území s přirozeným vývojem

ICOB

Obec

563919 Bílý Kostel nad Nisou 530425 Dalešice 530468 Dlouhý Most 564061 Hodkovice n./ Mohelkou 564095 Hrádek nad Nisou 564109 Chotyně 564117 Chrastava 563510 Jablonec nad Nisou 530484 Jeřmanice 564176 Kryštofovo Údolí 563889 Liberec 563692 Lučany nad Nisou 563714 Maršovice 546593 Nová Ves 563731 Nová Ves nad Nisou 563757 Plavy 546577 Pulečný 563781 Rádlo 563790 Rychnov u Jablon. n./N. 563811 Smržovka 544477 Stráž nad Nisou 564460 Šimonovice 563820 Tanvald 563838 Velké Hamry RO1 Liberec

Zařazení dle ZÚR LK

RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1 RO1

Potenci PUU ální PUU na na ha Pracov Poč. Index uživatel 100 zasta ní prac. vývoj Zastav. Saldo Výměra Obyv. é území bydlícíc věné příležit př. na e Plocha obyv. (ha) 2001 2001 h ploch osti 100 obyv [ha] 06-01 (PUU) obyvat y (PP) byd.o atelst (sl.3+sl. el (sl.4/ 2001 byv. va a+sl.h) 2) 1 2 3 4 2 573 16,0 771 654 244 2,3 114 118 444 9,6 561 423 1 350 31,7 2 599 2 739 4 854 92,7 7 277 7 036 904 17,7 836 808 2 746 68,7 5 944 5 940 3 138 255,3 45 266 50 310 437 7,2 308 264 1 732 8,3 200 1 002 10 612 618,9 99 102 115 417 1 313 28,2 1 573 3 437 176 5,5 359 526 1 234 12,4 656 509 472 11,7 609 1 427 520 12,0 1 084 1 236 600 7,6 260 252 965 8,6 553 797 1 226 22,1 2 013 2 055 1 482 48,5 3 430 4 750 453 21,9 1 772 1 837 719 9,5 355 518 1 245 47,8 7 001 7 856 932 19,7 2 721 2 697 40 371 1383,9 185 364 212 608

5 84,8 103,5 75,4 105,4 96,7 96,7 99,9 111,1 85,7 501,0 116,5 218,5 146,5 77,6 234,3 114,0 96,9 144,1 102,1 138,5 103,7 145,9 112,2 99,1 114,7

6 7 41 147 51 29 44 123 86 1 138 76 3 005 46 376 86 2 526 197 26 215 37 67 121 44 186 58 186 122 629 96 132 41 206 122 194 103 439 33 72 93 141 93 679 98 1 755 84 1 068 55 264 164 2 556 137 680 154 100 671

8 19,1 25,4 21,9 43,8 41,3 45,0 42,5 57,9 21,8 22,0 58,7 40,0 36,8 31,4 31,9 40,5 27,7 25,5 33,7 51,2 60,3 74,4 36,5 25,0 54,3

9 97 16 153 183 162 45 138 -444 91 59 -321 165 82 119 6 -8 40 86 353 58 260 208 -21 103 1 630

10 12,6 14,0 27,3 7,0 2,2 5,4 2,3 -1,0 29,5 29,5 -0,3 10,5 22,8 18,1 1,0 -0,7 15,4 15,6 17,5 1,7 14,7 58,6 -0,3 3,8 0,9

Počet doko nč. Počet bytů dokonč 2000. bytů 2006 2000na 2006 100 obyv. 2001 11 12 9 1,2 4 3,5 32 5,7 117 4,5 56 0,8 8 1,0 149 2,5 598 1,3 14 4,5 10 5,0 1 828 1,8 15 1,0 21 5,8 16 2,4 3 0,5 12 1,1 10 3,8 19 3,4 148 7,4 45 1,3 41 2,3 59 16,6 63 0,9 76 2,8 3 353 1,8

Poč. Míra Nezam prac. EA neza ěstnaní př. na SLBD měst 2006 (k 100 2001 nano 31.12.) EA sti byd. 13 439 60 299 1 399 3 816 447 3 073 23 721 163 108 53 550 769 188 361 343 525 111 280 1 009 1 766 974 199 3 562 1 294 98 456

14

15 20 4,6 1 1,7 23 7,7 60 4,3 326 8,5 24 5,4 274 8,9 1 247 5,3 13 8,0 8 7,4 3 383 6,3 33 4,3 10 5,3 55 15,2 20 5,8 49 9,3 4 3,6 14 5,0 63 6,2 119 6,7 50 5,1 10 5,0 302 8,5 117 9,0 6 225 6,3

16 33,5 48,3 41,1 81,3 78,7 84,1 82,2 110,5 41,1 40,7 108,7 81,8 70,2 57,1 56,6 83,6 64,9 50,4 67,3 99,4 109,7 132,7 71,8 52,6 102,2

561380 Česká Lípa 561592 Horní Libchava 562076 Sosnová RO2 Česká Lípa

RO2 RO2 RO2

544531 Čtveřín 563609 Jenišovice 577219 Karlovice 564141 Kobyly 545937 Lažany 577324 Modřišice 577359 Ohrazenice 545953 Paceřice 564303 Pěnčín 577413 Přepeře 564354 Příšovice 544582 Radimovice 564443 Svijany 564451 Sychrov 577626 Turnov 544604 Žďárek RO3 Turnov

RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3 RO3

561622 Chotovice 561860 Nový Bor 561894 Okrouhlá 530387 Radvanec 562025 Skalice u České Lípy 562050 Sloup v Čechách RO4 Nový Bor

RO4 RO4 RO4 RO4 RO4 RO4

576999 Benešov u Semil 576964 Semily 577529 Slaná 563871 Železný Brod RO5 Semily - Železný Brod

RO5 RO5 RO5 RO5

1 6 610 1 038

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

217,1 39 358 43 869 13,7 332 410 9,8 693 436 240,6 40 383 44 715

111,5 123,5 62,9 110,7

202 23 292 30 150 44 245 186 23 687

59,2 45,2 35,4 58,7

-1 177 -3,0 161 48,5 10 1,4 -1 006 -2,5

120 19 25 164

0,3 21 167 5,7 179 3,6 394 0,4 21 740

10,7 406 375 12,9 816 862 18,0 672 1 197 9,7 280 432 5,1 199 178 7,0 357 281 8,4 1 036 484 7,3 274 347 26,9 594 581 13,9 857 721 18,4 1 282 1 159 3,8 226 192 7,3 281 351 7,8 174 493 131,2 14 513 20 568 2,7 121 167 291,1 22 088 28 388

92,4 105,6 178,1 154,3 89,4 78,7 46,7 126,6 97,8 84,1 90,4 85,0 124,9 283,3 141,7 138,0 128,5

35 110 67 173 67 277 45 90 35 44 40 69 58 163 48 98 22 708 52 338 63 684 51 44 48 148 63 153 157 10 857 62 58 98 14 014

27,1 21,2 41,2 32,1 22,1 19,3 15,7 35,8 119,2 39,4 53,4 19,5 52,7 87,9 74,8 47,9 63,4

24 5,9 71 8,7 40 6,0 37 13,2 27 13,6 16 4,5 61 5,9 5 1,8 43 7,2 -5 -0,6 5 0,4 25 11,1 25 8,9 13 7,5 4 0,0 4 3,3 395 1,8

8 16 5 7 2 8 12 4 46 5 34 17 10 2 212 3 391

2,0 225 2,0 434 0,7 344 2,5 150 1,0 98 2,2 185 1,2 556 1,5 138 7,7 910 0,6 478 2,7 737 7,5 121 3,6 147 1,1 81 1,5 7 587 2,5 62 1,8 12 253

12 22 14 7 7 6 26 12 35 19 43 8 9 6 329 5 560

176,2 122,1 73,2 193,3 97,9 249,5

62 180 73 34 63 159

25,4 60,4 19,1 24,0 33,5 30,0

19 14,6 -154 -1,2 44 9,4 10 9,6 127 10,6 -9 -1,3

0 102 12 4 15 5

0,0 0,8 2,6 3,8 1,3 0,7

66 6 827 245 61 639 330

7 453 10 10 58 24

10,6 50,0 6,6 109,2 4,1 36,7 16,4 41,0 9,1 62,9 7,3 63,6

5 283

3,7 130 229 83,5 12 342 15 064 4,7 470 344 5,9 104 201 18,6 1 200 1 175 11,0 701 1 749 127,4 14 947 18 762

125,5 147

546 1 631 1 027 2 252 5 456

10,3 850 905 68,2 9 262 11 362 12,6 632 760 47,3 6 544 8 270 138,4 17 288 21 297

106,5 122,7 120,3 126,4 123,2

566 8 214 495 742 1 021 827 212 341 267 350 888 344 614 133 270 651 2 273 231 9 659 299 1 945 424 883 1 155 577

33 7 456 90 25 402 210

8 216 55,0

88 251 167 5 843 60 208 175 3 760 154 10 062

29,5 63,1 32,9 57,5 58,2

1 312 6,2 110,0 19 10,6 83,8 21 5,3 62,2 1 352 6,2 109,0 5,3 5,1 4,1 4,7 7,1 3,2 4,7 8,7 3,8 4,0 5,8 6,6 6,1 7,4 4,3 8,1 4,6

48,9 39,9 80,5 60,0 44,9 37,3 29,3 71,0 77,8 70,7 92,8 36,4 100,7 188,9 143,1 93,5 114,4

37

0,2

138

0,9

8 168

562

6,9 100,6

-28 -376 15 -52 -441

-3,3 -4,1 2,4 -0,8 -2,6

9 95 4 94 202

1,1 1,0 0,6 1,4 1,2

419 4 860 303 3 471 9 053

38 386 28 205 657

9,1 59,9 7,9 120,2 9,2 68,6 5,9 108,3 7,3 111,1

577120 Horní Branná 577197 Jilemnice 577651 Víchová nad Jizerou RO6 Jilemnice RO CELKEM

RO6 RO6 RO6

561401 Blatce 561410 Blíževedly 561533 Dubá 561584 Holany 561606 Horní Police 561614 Chlum 561720 Kravaře 562114 Stvolínky 546267 Tuhaň 562238 Vrchovany 562246 Zahrádky 562297 Žandov SO1 Jihozápadní Českolipsko

SO1 SO1 SO1 SO1 SO1 SO1 SO1 SO1 SO1 SO1 SO1 SO1

561631 Jablonné v Podještědí 561738 Krompach 561827 Mařenice SO2 Lužické hory

SO2 SO2 SO2

561444 Brniště 561541 Dubnice 544337 Hamr na Jezeře 561835 Mimoň 561851 Noviny pod Ralskem 514276 Pertoltice pod Ralskem 562017 Ralsko 562092 Stráž pod Ralskem SO3 Mimoňsko 546631 Bílý Potok 563935 Bulovka 545996 Černousy 546607 Dětřichov 563994 Dolní Řasnice

SO3 SO3 SO3 SO3 SO3 SO3 SO3 SO3 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4

1 2 3 4 2 087 22,5 1 770 1 764 1 385 49,5 5 753 7 802 1 229 16,7 935 1 133 4 701 88,7 8 458 10 699 73 684 2270,1 288 528 336 469 1 695 2 097 6 060 1 876 603 1 517 1 577 1 265 2 470 469 1 006 2 724 23 359

10,4 20,5 56,1 16,6 14,5 12,2 21,4 12,1 14,2 3,9 19,0 39,4 240,3

5 99,7 135,6 121,2 126,5

116,6

57 716 1256,1 632 688 108,9 1 757 3 913 222,7 480 1 535 319,8 645 680 105,4 275 506 184,0 726 934 128,7 289 629 217,6 297 309 104,0 96 140 145,8 583 781 134,0 1 892 2 266 119,8 7 729 13 097 169,5

6 78 158 68 121

7 326 3 807 273 4 406 148 161 056 69 34 70 92 47 41 44 52 22 36 41 58 55

19 144 646 119 129 62 201 62 78 16 213 654 2 343

8 18,4 66,2 29,2 52,1

55,8

74 -22 -31 21 636

33,3 22,8 36,8 24,8 20,0 22,5 27,7 21,5 26,3 16,7 36,5 34,6 30,3

15 2 -8 7 16 -25 70 16 -35 14 64 21 157

5 784 73,8 3 690 4 556 123,5 62 1 649 44,7 777 8,0 139 985 708,6 123 85 61,2 2 654 18,2 345 2 020 585,5 111 132 38,3 9 215 100,0 4 174 7 561 181,1 76 1 866 44,7 51 2 667 1 580 1 766 1 548 1 017 792 17 025 2 158 28 553 1 821 2 885 856 965 1 296

35,6 1 332 1 304 16,5 523 477 10,5 339 1 339 93,7 6 737 6 181 12,3 248 347 12,1 297 240 17,1 1 386 866 32,8 4 028 6 266 230,6 14 890 17 020 10,6 623 1 149 21,2 807 759 10,7 330 468 11,6 590 749 16,9 495 624

97,9 91,2 395,0 91,7 139,9 80,8 62,5 155,6 114,3 184,4 94,1 141,8 126,9 126,1

37 29 128 66 28 20 51 191 74 108 36 44 65 37

603 176 436 2 930 67 96 348 3 814 8 470 227 166 159 263 115

9

45,3 33,7 128,6 43,5 27,0 32,3 25,1 94,7 56,9 36,4 20,6 48,2 44,6 23,2

32 3 16

10 4,2 -0,4 -3,3 0,2

11

0,2

29 77 7 113 4 361

26,3 0,3 -0,5 1,5 2,5 -9,1 9,6 5,5 -11,8 14,6 11,0 1,1 2,0

0 5 9 14 6 0 1 1 0 0 9 23 68

0,9 2,2 4,6 1,2 81

12 0,9 42 8,0 33 9,7 -36 -0,5 14 5,6 57 19,2 534 38,5 43 1,1 699 4,7 55 8,8 42 5,2 15 4,5 58 9,8 24 4,8

71 6 4 11 8 3 12 3 2 4 32 75 0 1 1 6 1

12 1,6 1,3 0,7 1,3

13 893 3 054 467 4 414 1,5 154 084 0,0 0,8 0,5 2,9 0,9 0,0 0,1 0,3 0,0 0,0 1,5 1,2 0,9

27 326 879 250 329 129 386 135 151 50 287 971 3 920

14 53 197 33 283 9 639 6 43 115 34 29 18 18 11 22 5 23 105 429

15 16 5,9 36,5 6,5 124,7 7,1 58,5 6,4 99,8

6,3 104,5 22,2 13,2 13,1 13,6 8,8 14,0 4,7 8,1 14,6 10,0 8,0 10,8 10,9

70,4 44,2 73,5 47,6 39,2 48,1 52,1 45,9 51,7 32,0 74,2 67,4 59,8

1,9 1 901 148 7,8 86,7 4,3 66 7 10,6 128,8 1,2 134 8 6,0 98,5 1,9 2 101 163 7,8 88,8 0,8 1,5 0,9 0,2 1,2 0,7 0,3 0,8 0,5 0,0 0,1 0,3 1,0 0,2

705 296 176 3 552 130 144 705 2 150 7 858 296 408 165 325 262

38 23 16 256 5 16 101 180 635 54 91 35 52 35

5,4 85,5 7,8 59,5 9,1 247,7 7,2 82,5 3,8 51,5 11,1 66,7 14,3 49,4 8,4 177,4 8,1 107,8 18,2 76,7 22,3 40,7 21,2 96,4 16,0 80,9 13,4 43,9

1 3 161 556 3 843 755 1 903 1 913 1 349 1 243 1 324 2 893 1 016 4 122 3 025 34 926

2 3 4 82,0 7 514 8 680 7,8 464 512 25,5 2 704 3 351 6,5 232 321 13,8 235 350 14,1 605 747 11,7 403 425 9,9 387 287 7,7 456 1 121 37,6 4 018 4 147 9,4 237 322 58,0 2 847 3 076 34,4 1 338 1 686 389,4 24 285 28 774

SO5 SO5 SO5 SO5 SO5 SO5 SO5 SO5 SO5

2 454 2 426 1 258 1 470 330 2 201 5 587 2 540 1 625 19 891

10,4 10,1 40,0 25,8 7,5 22,4 26,7 17,4 13,1 173,4

576981 Benecko 577081 Harrachov 577162 Jablonec nad Jizerou 577189 Jestřabí v Krkonoších 547476 Paseky nad Jizerou 577405 Poniklá 577456 Rokytnice nad Jizerou 577669 Vítkovice 577693 Vysoké nad Jizerou SO6 Západní Krkonoše


1 652 3 663 2 232 1 030 1 270 1 376 3 696 3 197 2 066 20 182

19,2 1 141 3 387 28,1 1 757 7 416 28,0 1 976 4 046 10,1 232 1 341 7,8 256 1 282 16,9 1 208 1 613 43,8 3 388 10 303 12,7 392 2 506 25,2 1 353 3 503 191,8 11 703 35 397

577146 Hrubá Skála 577201 Kacanovy

SO7 SO7

1 383 600

564028 Frýdlant 564036 Habartice 564044 Hejnice 544353 Heřmanice 564079 Horní Řasnice 564133 Jindřichovice pod Smrkem 564168 Krásný Les 530433 Kunratice 564206 Lázně Libverda 564265 Nové Město p. Smrkem 564311 Pertoltice 564371 Raspenava 564494 Višňová SO4 Frýdlantsko

SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4

563528 Albrechtice v Jizer.horách 563536 Bedřichov 563552 Desná 563595 Janov nad Nisou 546585 Jiřetín pod Bukovou 563633 Josefův Důl 563668 Kořenov 564231 Mníšek 564281 Oldřichov v Hájích SO5 Jizerské hory

15,5 3,3

5 115,5 110,3 123,9 138,4 148,9 123,5 105,5 74,2 245,8 103,2 135,9 108,0 126,0 118,5

6 7 106 3 898 66 193 131 1 181 49 50 25 83 53 168 36 114 29 135 146 249 110 1 609 34 39 53 1 198 49 473 74 10 320

8 51,9 41,6 43,7 21,6 35,3 27,8 28,3 34,9 54,6 40,0 16,5 42,1 35,4 42,5

220 255 142 179 129 178 197 94 61 160

226 200 1 802 444 379 402 480 377 143 4 453

68,7 83,7 50,8 38,8 57,8 40,6 46,7 35,5 31,5 47,1

6 1,8 46 19,2 -69 -1,9 81 7,1 -28 -4,3 -11 -1,1 -54 -5,3 127 11,9 109 24,0 207 2,2

12 10 40 30 60 1 20 30 7 210

3,6 4,2 1,1 2,6 9,1 0,1 1,9 2,8 1,5 2,2

296,8 422,1 204,8 578,0 500,8 133,5 304,1 639,3 258,9 302,5

176 264 145 133 164 95 235 197 139 185

433 1 612 853 81 209 348 1 713 231 581 6 061

37,9 91,7 43,2 34,9 81,6 28,8 50,6 58,9 42,9 51,8

-31 -2,7 -179 -10,2 -75 -3,8 5 2,2 -8 -3,1 7 0,6 -194 -5,7 14 3,6 -10 -0,7 -471 -4,0

24 223 4 9 0 7 179 8 15 469

268,5 210,7

90 102

148 23

28,6 14,5

15 3

329 2 290 696,0 239 2 580 1079,5 3 549 5 679 160,0 1 143 4 606 403,0 656 964 147,0 990 3 979 401,9 1 028 5 271 512,7 1 063 1 632 153,5 454 803 176,9 9 451 27 804 294,2

518 159

1 391 335

9

10 42 0,6 28 6,0 54 2,0 -4 -1,7 0 0,0 35 5,8 45 11,2 -10 -2,6 3 0,7 -138 -3,4 34 14,3 11 0,4 -34 -2,5 260 1,1

9 21

1,7 13,2

11 77 0 6 1 0 5 4 4 0 14 1 47 4 172

12 13 1,0 4 052 0,0 242 0,2 1 449 0,4 103 0,0 113 0,8 248 1,0 198 1,0 206 0,0 247 0,3 2 070 0,4 106 1,7 1 447 0,3 672 0,7 12 609

14 461 30 169 14 31 57 30 22 27 318 22 226 86 1 760

15 16 11,4 96,2 12,4 79,8 11,7 81,5 13,6 48,5 27,4 73,5 23,0 67,7 15,2 57,6 10,7 65,5 10,9 100,8 15,4 77,7 20,8 36,8 15,6 82,8 12,8 70,4 14,0 81,8

151 114 1 883 579 369 527 511 579 243 4 956

11 4 127 33 20 22 33 42 19 311

7,3 149,7 3,5 175,4 6,7 95,7 5,7 76,7 5,4 102,7 4,2 76,3 6,5 93,9 7,3 65,1 7,8 58,8 6,3 89,9

2,1 12,7 0,2 3,9 0,0 0,6 5,3 2,0 1,1 4,0

567 1 008 992 123 129 601 1 717 203 683 6 023

35 62 89 12 8 58 204 25 51 544

6,2 6,2 9,0 9,8 6,2 9,7 11,9 12,3 7,5 9,0

76,4 159,9 86,0 65,9 162,0 57,9 99,8 113,8 85,1 100,6

2,9 1,9

265 83

21 1

7,9 1,2

55,8 27,7

547484 Ktová 577367 Olešnice 577600 Troskovice 577677 Všeň 577685 Vyskeř SO7 Český ráj jih

SO7 SO7 SO7 SO7 SO7

563579 Frýdštejn 577227 Klokočí 563641 Koberovy 563676 Líšný 573400 Loučky 563706 Malá Skála 577316 Mírová pod Kozákovem 577430 Radostná pod Kozákovem 577448 Rakousy SO8 Český ráj sever SO CELKEM


561398 561428 561479 561495 561665 561681 546232 561746 546259 514161 561878 561886 561959 561983 561991 513890 546275 562106 546283

Bezděz Bohatice Cvikov Doksy Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kunratice u Cvikova Kvítkov Luka Nový Oldřichov Okna Polevsko Provodín Prysk Skalka u Doks Slunečná Stružnice Svojkov

STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA

1 395 528 828 560 961 5 255

4 410 251 456 503 695 4 041

5 237,0 140,2 350,8 96,0 185,3 196,4

6 68 35 63 43 62 65

34 25 25 103 94 452

8 19,7 14,0 19,2 19,7 25,1 22,0

1 448 14,3 807 1 175 238 2,9 157 242 874 10,9 952 1 286 173 4,4 244 479 165 2,0 162 160 1 001 15,6 1 075 2 527 1 921 25,1 1 370 1 485 571 9,0 352 366 140 1,6 77 134 6 531 85,8 5 196 7 854 147 912 1473,3 79 486 141 548

145,6 154,1 135,1 196,3 98,8 235,1 108,4 104,0 174,0 151,2 178,1

82 192 83 50 118 223 109 224 80 29 162 427 59 372 41 67 84 21 92 1 605 96 35 570

23,8 31,8 23,4 91,8 17,9 39,7 27,2 19,0 27,3 30,9 44,8

109,7 93,5 114,7 269,0 112,6 103,9 114,8 115,0 74,8 96,0 114,4 168,6 190,8 114,4 270,9 125,8 350,0 100,8 180,2

30 31 78 172 39 81 32 48 21 17 64 41 86 55 102 31 72 39 46

21,6 24,5 36,2 39,1 23,4 51,2 15,7 20,9 17,7 30,0 18,2 28,8 52,1 44,6 58,4 27,3 21,7 34,6 25,7

2 399 393 4 504 7 492 2 209 1 047 566 1 254 611 456 377 567 445 1 258 1 365 504 613 2 129 344

2 6,0 7,1 7,2 11,6 11,3 62,0

9,9 4,7 65,1 79,2 22,5 52,5 4,1 12,9 5,2 5,8 11,4 10,8 6,8 14,4 10,2 5,2 2,9 21,7 4,0

3 173 179 130 524 375 2 058

268 294 155 145 4 449 5 103 5 063 13 621 770 867 4 073 4 233 115 132 535 615 147 110 100 96 638 730 264 445 305 582 688 787 385 1 043 128 161 60 210 839 846 101 182

7

58 38 1 611 1 981 180 2 087 18 112 26 30 116 76 159 307 225 35 13 290 26

9

10 6 3,5 -8 -4,5 -16 -12,3 -25 -4,8 -10 -2,7 -23 -1,1

43 5,3 7 4,5 32 3,4 16 6,6 -13 -8,0 2 0,2 159 11,6 1 0,3 -6 -7,8 241 4,6 1 121 1,4 18 -6 -3 49 15 -116 10 10 30 8 61 19 59 -9 45 11 31 73 48

6,7 -3,9 -0,1 1,0 1,9 -2,8 8,7 1,9 20,4 8,0 9,6 7,2 19,3 -1,3 11,7 8,6 51,7 8,7 47,5

11 10 1 2 5 2 38 14 4 17 5 0 28 61 5 2 136 1 249 4 1 31 42 5 11 5 1 0 0 4 2 5 3 11 5 2 15 7

12 5,8 0,6 1,5 1,0 0,5 1,8

13

14

15 5,3 3,8 6,5 3,2 7,7 5,5

16 35,8 31,6 40,3 36,8 48,0 42,6

95 79 62 280 196 1 060

5 3 4 9 15 58

1,7 376 2,5 81 1,8 470 2,0 122 0,0 90 2,6 520 4,5 746 1,4 191 2,6 47 2,6 2 643 1,6 41 170

20 7 17 2 4 32 25 14 2 123 4 023

5,3 51,1 8,6 61,7 3,6 47,4 1,6 183,6 4,4 32,2 6,2 82,1 3,4 49,9 7,3 35,1 4,3 44,7 4,7 60,7 9,8 86,4

16 8 202 179 30 170 3 23 1 15 31 8 11 30 18 7 2 33 7

11,4 41,4 11,0 52,1 9,0 72,1 6,7 73,8 8,2 49,0 7,6 93,3 4,9 29,5 8,3 40,4 1,3 33,3 28,8 57,7 9,5 35,5 5,8 54,7 6,1 88,8 7,6 78,1 9,6 120,3 9,7 48,6 6,7 43,3 7,6 67,1 12,5 46,4

1,5 0,6 0,7 0,8 0,6 0,3 4,3 0,2 0,0 0,0 0,6 0,8 1,6 0,4 2,9 3,9 3,3 1,8 6,9

140 73 2 233 2 686 367 2 236 61 277 78 52 327 139 179 393 187 72 30 432 56

1 1 805 458 716 1 055 1 309 4 076 544 38 496

2 3 4 14,0 624 925 5,1 103 124 6,1 177 252 10,9 174 344 12,5 595 704 64,1 2 593 2 931 5,3 113 169 467,3 23 462 35 651

562131 Svor 553638 Tachov 562173 Velenice 562203 Velký Valtinov 562220 Volfartice 562262 Zákupy 514195 Ždírec STAB - Č.LÍPA CELKEM

STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA STAB - Č.LÍPA

563617 Jílové u Držkova 563684 Loužnice 563749 Pěnčín 563773 Radčice 563803 Skuhrov 563846 Vlastiboř 563854 Zásada 563862 Zlatá Olešnice 563561 Držkov STAB - JABLONEC N.N

ST.–JABL. N.N. ST.–JABL. N.N. ST.-JABL. N.N. ST.-JABL. N.N. ST.-JABL. N.N. ST.-JABL. N.N. ST.-JABL. N.N. ST.-JABL. N.N. ST.-JABL. N.N.

358 229 1 338 184 426 362 611 1 594 597 5 699

4,8 3,0 16,6 2,5 5,4 2,5 12,0 13,9 7,2 67,9

563901 Bílá 563943 Cetenov 563960 Český Dub 564052 Hlavice 561657 Janovice v Podještědí 546658 Janův Důl 564184 Křižany 564290 Osečná 544345 Proseč pod Ještědem 564397 Rynoltice 564401 Soběslavice 564427 Světlá pod Ještědem 564435 Svijanský Újezd 564516 Vlastibořice 564532 Všelibice 564541 Zdislava STAB - LIBEREC

ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC ST. - LIBEREC

2 635 605 2 257 827 634 455 2 854 2 806 830 1 773 405 1 319 531 552 1 844 980

25,2 6,0 39,9 9,2 4,7 4,0 22,5 23,0 8,8 21,2 7,0 13,4 8,0 9,1 18,7 6,7 227,4

21 307

5 148,2 120,4 142,4 197,7 118,3 113,0 149,6 152,0

6 66 24 41 32 56 46 32 76

7 170 58 31 197 100 985 28 8 957

8 27,2 56,3 17,5 113,2 16,8 38,0 24,8 38,2

289 289 2 607 183 462 246 1 270 1 092 659 7 097

143,1 145,2 155,3 120,4 92,8 196,8 151,0 205,6 115,2 147,9

60 96 157 73 86 98 106 79 92 105

39 95 203 17 111 28 500 126 284 1 403

19,3 47,7 12,1 11,2 22,3 22,4 59,5 23,7 49,7 29,2

-1 16 101 0 -2 -6 4 1 -3 110

-0,5 8,0 6,0 0,0 -0,4 -4,8 0,5 0,2 -0,5 2,3

5 0 8 2 6 0 2 6 10 39

2,5 0,0 0,5 1,3 1,2 0,0 0,2 1,1 1,7 0,8

98 118 329 76 285 58 439 240 271 1 914

3 4 11 3 10 1 15 14 13 74

803 1 057 111 221 2 847 3 297 229 524 84 169 137 208 652 1 193 979 2 158 269 468 722 1 955 132 234 790 1 311 358 343 211 386 501 992 245 451 9 070 14 967

131,6 199,1 115,8 228,8 201,2 151,8 183,0 220,4 174,0 270,8 177,3 165,9 95,8 182,9 198,0 184,1

42 37 83 57 36 52 53 94 53 92 33 98 43 42 53 67

30,3 24,3 44,2 24,0 28,6 24,1 24,4 37,6 25,3 43,5 37,9 17,8 45,3 13,7 30,1 14,3

18 1 21 1 0 2 2 19 5 1 3 21 5 19 12 3 133

2,2 0,9 0,7 0,4 0,0 1,5 0,3 1,9 1,9 0,1 2,3 2,7 1,4 9,0 2,4 1,2

66

21 12 -31 -19 -12 -10 46 56 1 14 7 61 11 35 25 28 245

2,6 10,8 -1,1 -8,3 -14,3 -7,3 7,1 5,7 0,4 1,9 5,3 7,7 3,1 16,6 5,0 11,4

165,0

243 27 1 259 55 24 33 159 368 68 314 50 141 162 29 151 35 3 118

393 52 1 409 109 51 70 320 502 132 377 66 356 191 95 243 104 4 470

22 4 96 6 9 4 36 42 16 39 6 27 8 6 26 8 355

202 199 1 679 152 498 125 841 531 572 4 799

34,4

9

10 29 4,6 72 69,9 -29 -16,4 -3 -1,7 28 4,7 195 7,5 16 14,2 661 2,8

2,7

11 14 4 0 0 5 121 3 301

12 13 2,2 313 3,9 52 0,0 94 0,0 91 0,8 299 4,7 1 271 2,7 59 1,3 12 197

1,5

14

15 16 30 9,6 54,3 13 25,0 111,5 5 5,3 33,0 4 4,4 216,5 34 11,4 33,4 114 9,0 77,5 14 23,7 47,5 1 008 8,3 73,4 3,1 39,8 3,4 80,5 3,3 61,7 3,9 22,4 3,5 38,9 1,7 48,3 3,4 113,9 5,8 52,5 4,8 104,8 3,9 73,3 5,6 7,7 6,8 5,5 17,6 5,7 11,3 8,4 12,1 10,3 9,1 7,6 4,2 6,3 10,7 7,7

61,8 51,9 89,4 50,5 47,1 47,1 49,7 73,3 51,5 83,3 75,8 39,6 84,8 30,5 62,1 33,7

7,9 69,8

576972 Bělá 577006 Bozkov 577014 Bradlecká Lhota 577031 Bukovina u Čisté 577049 Bystrá nad Jizerou 577057 Čistá u Horek 577073 Háje nad Jizerou 577111 Holenice 574201 Horka u Staré Paky 577154 Chuchelna 577171 Jesenný 577235 Košťálov 577243 Kruh 577375 Levínská Olešnice 577294 Libštát 577308 Lomnice nad Popelkou 573418 Martinice v Krkonoších 577332 Mříčná 577341 Nová Ves nad Popelkou 577391 Peřimov 577421 Příkrý 577464 Roprachtice 577472 Rovensko pod Troskami 577499 Roztoky u Jilemnice 577481 Roztoky u Semil 577545 Stružinec 577553 Studenec 577561 Svojek 577570 Syřenov 577596 Tatobity 577642 Veselá 577707 Záhoří 577723 Žernov STAB - SEMILY STAB - CELKEM

ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY ST. - SEMILY

1 776 680 369 317 562 1 053 1 174 350 203 1 079 784 2 002 604 1 005 1 013 2 557 327 1 005 1 218 663 726 1 160 1 278 1 303 442 1 121 1 686 538 643 706 578 853 485 29 260

2

3 4 6,4 256 400 8,3 560 637 3,7 201 396 4,9 182 244 4,1 122 215 11,2 546 763 12,0 637 959 2,7 83 155 5,7 255 646 12,3 901 958 10,6 516 837 24,0 1 661 1 904 7,5 499 516 10,3 379 272 14,3 981 1 221 61,7 6 135 7 459 8,0 574 471 8,3 474 771 13,6 649 672 4,7 202 333 6,6 240 398 8,7 268 581 21,1 1 262 1 564 15,6 922 1 123 3,1 135 219 13,9 692 830 23,2 1 704 1 744 5,9 185 311 5,2 204 303 11,4 523 577 6,6 219 326 10,9 487 635 9,8 185 278 376,3 22 839 28 718

5 156,3 113,8 197,0 134,1 176,2 139,7 150,5 186,7 253,3 106,3 162,2 114,6 103,4 71,8 124,5 121,6 82,1 162,7 103,5 164,9 165,8 216,8 123,9 121,8 162,2 119,9 102,3 168,1 148,5 110,3 148,9 130,4 150,3 125,7

94 762 1138,9 60 170 86 433

143,6

6 63 77 107 50 52 68 80 57 113 78 79 79 69 26 85 121 59 93 49 71 60 67 74 72 71 60 75 53 58 51 49 58 28 76

7 148 135 40 38 18 153 213 18 179 212 179 504 115 82 435 3 026 195 141 150 42 119 88 400 362 51 211 548 37 31 81 49 146 122 8 268

8 57,8 24,1 19,9 20,9 14,8 28,0 33,4 21,7 70,2 23,5 34,7 30,3 23,0 21,6 44,3 49,3 34,0 29,7 23,1 20,8 49,6 32,8 31,7 39,3 37,8 30,5 32,2 20,0 15,2 15,5 22,4 30,0 65,9 36,2

76 21 746 36,1

9

10 -6 -2,3 17 3,0 11 5,5 4 2,2 -5 -4,1 -3 -0,5 4 0,6 -2 -2,4 3 1,2 22 2,4 -21 -4,1 25 1,5 -9 -1,8 -40 -10,6 24 2,4 -273 -4,4 -2 -0,3 5 1,1 -2 -0,3 14 6,9 3 1,3 1 0,4 -53 -4,2 -26 -2,8 -8 -5,9 4 0,6 56 3,3 -12 -6,5 11 5,4 4 0,8 -13 -5,9 26 5,3 58 31,4 -183 -0,8 833

1,4

11 2 7 7 2 1 13 3 3 9 17 3 19 6 4 60 84 8 9 15 5 6 2 11 9 0 11 31 1 4 3 1 4 1 361

12 13 0,8 130 1,3 286 3,5 106 1,1 88 0,8 49 2,4 266 0,5 289 3,6 35 3,5 142 1,9 447 0,6 269 1,1 772 1,2 259 1,1 160 6,1 484 1,4 3 090 1,4 287 1,9 246 2,3 309 2,5 92 2,5 115 0,7 119 0,9 633 1,0 478 0,0 59 1,6 379 1,8 808 0,5 91 2,0 95 0,6 255 0,5 122 0,8 260 0,5 99 1,6 11 319

834

1,4 29 900

14 10 22 10 7 5 19 23 1 4 26 25 57 11 10 26 190 21 18 20 5 7 3 43 29 3 23 32 7 7 15 3 17 5 704 2 141

15 7,7 7,7 9,4 8,0 10,2 7,1 8,0 2,9 2,8 5,8 9,3 7,4 4,2 6,3 5,4 6,1 7,3 7,3 6,5 5,4 6,1 2,5 6,8 6,1 5,1 6,1 4,0 7,7 7,4 5,9 2,5 6,5 5,1 6,2

16 113,8 47,2 37,7 43,2 36,7 57,5 73,7 51,4 126,1 47,4 66,5 65,3 44,4 51,3 89,9 97,9 67,9 57,3 48,5 45,7 103,5 73,9 63,2 75,7 86,4 55,7 67,8 40,7 32,6 31,8 40,2 56,2 123,2 73,0

7,2 72,7

ICOB

OBEC

RO1 Liberec RO2 Česká Lípa

Počet doko nč. Počet bytů dokonč 2000. bytů 2006 2000na 2006 100 obyv. 2001 0,9 3 353 1,8 -2,5 164 0,4

Potenci PUU ální PUU na na ha Pracov Poč. Index uživatel 100 zasta ní prac. vývoj Zařazení Zastav. Saldo Výměra Obyv. é území bydlícíc věné příležit př. na e dle ZÚR Plocha obyv. (ha) 2001 2001 h ploch osti 100 obyv LK [ha] 06-01 (PUU) obyvat y (PP) byd.o atelst (sl.3+sl. el (sl.4/ 2001 byv. va a+sl.h) 2) 40 371 1383,9 185 364 212 608 8 214 240,6 40 383 44 715

114,7 110,7

154 100 671 54,3 186 23 687 58,7

1 630 -1 006

98 14 014 63,4

Poč. Míra Nezam prac. EA neza ěstnaní př. na SLBD měst 2006 (k 100 2001 nano 31.12.) EA sti byd.

98 456 21 740

6 225 1 352

6,3 102,2 6,2 109,0

RO3 Turnov

9 659

291,1 22 088 28 388

128,5

395

1,8

391

1,8 12 253

560

4,6 114,4

RO4 Nový Bor

5 283

127,4 14 947 18 762

125,5

147

8 216 55,0

37

0,2

138

0,9

8 168

562

6,9 100,6

RO5 Semily - Železný Brod RO6 Jilemnice

5 456 4 701

138,4 17 288 21 297 88,7 8 458 10 699

123,2 126,5

154 10 062 58,2 121 4 406 52,1

-441 21

-2,6 0,2

202 113

1,2 1,3

9 053 4 414

657 283

7,3 111,1 6,4 99,8

73 684 2270,1 288 528 336 469 23 359 240,3 7 729 13 097 9 215 100,0 4 174 7 561

116,6 169,5 181,1

148 161 056 55,8 55 2 343 30,3 76 1 866 44,7

636 157 51

0,2 2,0 1,2

4 361 68 81

1,5 154 084 0,9 3 920 1,9 2 101

9 639 6,3 104,5 429 10,9 59,8 163 7,8 88,8

SO3 Mimoňsko SO4 Frýdlantsko SO5 Jizerské hory

28 553 34 926 19 891

230,6 14 890 17 020 389,4 24 285 28 774 173,4 9 451 27 804

114,3 118,5 294,2

74 8 470 56,9 74 10 320 42,5 160 4 453 47,1

699 260 207

4,7 1,1 2,2

75 172 210

0,5 7 858 0,7 12 609 2,2 4 956

635 8,1 107,8 1 760 14,0 81,8 311 6,3 89,9

SO6 Západní Krkonoše

20 182

191,8 11 703 35 397

302,5

185

6 061 51,8

-471

-4,0

469

4,0

6 023

544

9,0 100,6

4 041 7 854

196,4 151,2

65 92

452 22,0 1 605 30,9

-23 241

-1,1 4,6

38 136

1,8 2,6

1 060 2 643

58 123

5,5 4,7

42,6 60,7

147 912 1473,3 79 486 141 548

178,1

96 35 570 44,8

1 121

1,4

1 249

1,6 41 170

4 023

9,8

86,4

661 110

2,8 2,3

301 39

1,3 12 197 0,8 1 914

1 008 74

8,3 3,9

73,4 73,3

RO CELKEM SO1 Jihozápadní Českolipsko SO2 Lužické hory

SO7 Český ráj jih SO8 Český ráj sever SO CELKEM

5 255 6 531

62,0 85,8

2 058 5 196

STAB - Č.LÍPA CELKEM STAB - JABLONEC N.N

38 496 5 699

467,3 23 462 35 651 67,9 4 799 7 097

152,0 147,9

76 105

8 957 38,2 1 403 29,2

STAB - LIBEREC

21 307

227,4

165,0

66

3 118 34,4

245

2,7

133

1,5

4 470

355

7,9

69,8

STAB - SEMILY

29 260

376,3 22 839 28 718

125,7 76,3

8 268 36,2

-183

-0,8

361

1,6 11 319

704

6,2

73,0

1,4 29 900

2 141

7,2

72,7 97,0

STAB - CELKEM Liberecký kraj CELKEM RO CELKEM SO CELKEM STAB CELKEM

9 070 14 967

94 762 1138,9 60 170 86 433

143,6

76 21 746 36,1

833

1,4

834

316 358 4882,3 428 184 564 450

131,8

116 218 372 51,0

2 590

0,6

6 444

1,5 225 154 15 803

7,0

73 684 2270,1 288 528 336 469 147 912 1473,3 79 486 141 548

116,6 148 161 056 55,8

0,2

1,5 154 084 1,6 41 170

9 639 4 023

6,3 104,5

1,4

4 361 1 249

1,4

834

1,4 29 900

2 141

7,2 72,7

94 762 1138,9 60 170 86 433

178,1

96 35 570 44,8

636 1 121

143,6

76 21 746 36,1

833

9,8

86,4

Tab. 11 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů za rok 2006 (k 1. 1. 2006) ČR

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Liberec- Králové- PardubiJihomo- OlomoucMoravsko KarloÚstecký Vysočina Zlínský ký hradec. cký ravský ký -slezský varský

ZAMĚSTNANOST A MZDY Míra ekonom. aktivity (%) 59,3 62,0 59,8 59,5 59,5 61,5 60,5 59,1 59,3 58,5 58,5 57,8 58,3 58,4 57,3 Zaměstnaní v podnicích nad 3 174 260 905 002 274 782 156 388 155 611 70 297 179 572 112 081 137 654 126 874 134 418 314 908 143 009 150 156 313 510 20 zaměstnanců (přepočtené počty) Průměr. měsíční mzda (Kč) 20 844 26 160 20 428 18 320 19 356 17 543 18 527 18 582 17 913 17 871 18 069 19 016 17 639 17 866 19 145 NEZAMĚSTNANOST (podle MPSV) Neumístění uchazeči o 21 364 35 498 20 426 17 959 16 221 63 652 17 258 19 298 19 369 20 060 55 230 31 187 25 601 85 422 448 545 zaměstnání Volná pracovní místa 93 425 16 192 12 478 5 222 7 214 2 354 5 003 3 648 4 413 7296 4 071 7 990 4 537 5 111 7 896 Míra registrované 7,67 2,72 5,32 5,68 5,60 9,20 13,77 7,04 6,32 6,91 7,10 8,82 8,97 7,75 12,58 nezaměstnanosti (%) Uchazeči na 1 volné 1,32 2,84 3,91 2,49 6,89 12,72 4,73 4,37 2,65 4,93 6,91 6,87 5,01 10,82 4,80 pracovní místo ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Ekonomické subjekty celkem 2 430 481 437 882 275 787 146 325 129 639 76 814 169 083 111 299 125 433 105 304 97 157 263 071 130 427 130 477 231 783 1 912 180 291 063 224 277 119 016 101 887 60 113 136 098 92 103 103 259 86 236 79 838 205 984 109 954 108 813 193 539 fyzické osoby 270 884 96 283 22 543 12 125 11 089 6 213 14382 9 184 10 214 8 179 6 577 33 445 9 294 11 938 19 418 obchodní společnosti družstva 14 391 5 715 982 751 449 157 467 384 586 412 553 1 738 543 305 1 349 STAVEBNÍ POVOLENÍ 135 391 11 365 24 984 9 887 8 526 3 834 7 354 5 014 6 491 5 578 6 521 18 227 8 003 6 550 11 730 Vydaná stavebních povolení Orientační hodnota staveb 360 945 38 851 43 017 17 987 15 204 7 152 40 450 10 998 13 544 11 382 12 303 39 961 13 652 11 295 28 348 (mil. Kč) BYTOVÁ VÝSTAVBA Dokončené byty 30 187 5 186 5 957 1 908 2 066 638 1 119 1 024 1 218 1 515 1 495 3 984 1 307 1 137 1 633 43 747 7 901 8 407 2 689 2 252 760 1 798 1 595 2 012 2 262 1 723 5 909 1 793 1 724 2 922 Zahájené byty 168 762 20 424 32 946 15 085 9 676 3 981 7 314 6 187 6 945 7 525 8 089 20 158 10 279 8 355 11 798 Rozestavěné byty PRŮMYSL Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové 2 484 194,0 287 005,8 462 151,0 97 068,5 161 404,6 37 880,0 228 948,1 113 977,3 90 281,2 164 206,4 112 421,5 153 806,5 100 397,5 126 696,5 347 949,1 povahy (mil. Kč) STAVEBNICTVÍ Základní stavební výroba 239 664,4 77 166,7 14 369,6 12 119,0 10 006,7 2 437,7 15 541,3 6 554,0 7 150,9 8 852,9 8 219,2 37 950,4 8 184,7 11 166,7 19 944,8 (mil. Kč) Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv 320 867,1 115 382,8 20194,3 14314,7 9804,9 3310,9 18370 8 328,1 9 085,4 10 589,4 9 852,2 53 521,9 10 951,3 13 181,8 23 979,5 (mil. Kč) Pramen: ČSÚ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents