Úvěrová analýza společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s

Bankovní institut vysoká škola Praha Finance a účetnictví

Úvěrová analýza společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. Diplomová práce

Autor:

Stanislav Bednařík finance

Vedoucí práce:

Ing.Tomáš Marek

Praha

Červen, 2009

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou resp. diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 22.června 2009

Stanislav Bednařík

2

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych rád poděkoval všem, kteří mi pomohli při tvorbě diplomové práce a poskytli mi potřebně materiály a informace. Dále chci poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Ing.Tomášovi Markovi za odborné rady, připomínky a metodické vedení při vypracování diplomové práce.

3

Anotace práce: Tématem předkládané diplomové práce je úvěrová analýza společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. V diplomové práci se zaměřuji na úvěrovou analýzu uvedené firmy z pohledu úvěrující banky. V práci hodnotím finanční výsledky společnosti a porovnávám je jednak s hodnotami vybraných společností, které působí ve stejném oboru, ale i s doporučovanými hodnotami. Při práci budu pouţívat postupy, které vyuţívá Česká spořitelna, která je dlouholetou úvěrující bankou této společnosti. Cílem diplomové práce je posoudit úvěruschopnost dané společnosti a navrhnout kroky, které by mohly vést ke zlepšení stávající finanční situace.

The subject of my graduation thesis I submit is a loan analysis on the company Pekárny a cukrárny Náchod a.s. In my graduation thesis I focus on the loan analysis of mentioned company from the view of a bank granting a loan. I evaluate the financial results of the company and compare them with figures of chosen companies which are active in the same branch, and with recommended figures. I am using the same procedures which are used by Česká spořitelna, which is lending for a long time to this company. The purpose of my graduation thesis is to evaluate creditworthiness of the company and to propose steps which could lead to improvement of the existing financial situation.

4

OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Účel a struktura úvěrové analýzy ...................................................................................... 7 1.1 Úvěrová analýza jako specifická forma finanční analýzy............................................ 7 1.2 Postup banky při ţádosti o úvěr .................................................................................. 8 1.3 Poklady předkládané klientem bance ........................................................................... 9 1.4 Metody hodnocení pouţívané v České spořitelně a.s. ................................................. 9 1.5 Základní úvěrové produkty bank ............................................................................... 12 1.5.1 Provozní úvěry ..................................................................................................... 12 1.5.2 Investiční úvěry.................................................................................................... 13 2. Potřebné informace a jejich zdroje .................................................................................. 14 2.1 Finanční informace..................................................................................................... 14 2.1.1 Výkaz zisku a ztráty ............................................................................................. 14 2.1.2 Rozvaha ............................................................................................................... 15 2.1.3 Cash flow. ............................................................................................................ 15 2.1.4 Horizontální a vertikální analýza ......................................................................... 16 2.1.5 Ekonomické ukazatele ......................................................................................... 16 2.2 Nefinanční informace a jejich získávání .................................................................... 18 2.2.1 Výroční zprávy .................................................................................................... 19 2.2.2 Zprávy auditora .................................................................................................... 19 2.2.3. Informace o konkurenci ...................................................................................... 19 2.2.3 Ostatní zdroje informací ...................................................................................... 19 3. Základní informace o společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. ................................ 20 3.1Vlastnická struktura, struktura skupiny a její vývoj ................................................... 20 3.2 Hlavní činnost firmy .................................................................................................. 21 3.3 Výrobní provozy ........................................................................................................ 22 4. Hodnocení konkurenčního prostředí ............................................................................... 22 4.1 Hlavní typy konkurence na trhu ................................................................................. 23 4.2 Konkurence na hlavních odbytových trzích PaC ....................................................... 26 5. Finanční analýza vybraných ukazatelů ............................................................................ 29 5.1 Výkaz zisků a ztrát ..................................................................................................... 29 5.1.1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ......................................................... 29 5.1.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................................. 39 5.2 Rozvaha ...................................................................................................................... 43 5.2.1 Horizontální analýza rozvahy .............................................................................. 43 5.2.2 Vertikální analýza rozvahy .................................................................................. 57 5.3 Ekonomické ukazatele ............................................................................................... 64 5.3.1 Ukazatele likvidity ............................................................................................... 65 5.3.2 Ukazatele rentability ............................................................................................ 71 5.3.3 Ukazatele zadluţenosti ........................................................................................ 75 5.3.4 EBITDA a D.S.C.R. ............................................................................................. 78 5.4. Náchodský mlýn........................................................................................................ 80 6. Analýza nefinančních informací...................................................................................... 81 6.1 Vyhodnocení struktury odběratelů ............................................................................. 81 6.2 Vyhodnocení struktury dodavatelů ............................................................................ 83 6.3 Management ............................................................................................................... 83 7. Výsledky a doporučení .................................................................................................... 86 Závěr .................................................................................................................................... 89 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 90 5

Seznam obrázků/grafů/tabulek/příloh: ................................................................................ 91

6

Úvod Diplomovou práci jsem rozdělil do dvou základních částí. V první se zaměřuji na základní teoretické znalosti a postupy, které banka vyuţívá při hodnocení svých klientů. Popisuji zde postup banky při projednávání ţádosti o úvěr a podklady, které jsou nezbytné pro zpracování úvěrové analýzy. Druhá část je zaměřena a konkrétní popis zkoumané společnosti a hodnocení jejich ekonomických výsledků a finančních ukazatelů. Hodnocení se zaměřuje také na externí faktory, které ovlivňují hospodaření společnosti (konkurence, dodavatelé, odběratelé). Cílem práce je objektivně posoudit finanční situaci společnosti z pohledu úvěrující banky, a měl by zahrnovat i stanovisko k budoucí strategii, kterou by banka k danému klientovi měla zaujmout. Dalším cílem je navrhnout oblasti, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení u hodnocené společnosti, a které by mohly přinesly lepší hodnocení bankou. To vše v kontextu s posouzením stávajícího trţní prostředí, současné konkurenční pozice a perspektivy firmy v oboru.

1. Účel a struktura úvěrové analýzy Úvěrová analýza je jedním ze základních nástrojů banky, jak posoudit schopnost konkrétní společnosti dostát svým krátkodobým a dlouhodobým závazkům. V této práci se zaměřuji na konkrétní společnost Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. (dále jen PaC), zejména na schopnost splácet poskytnuté krátkodobé provozní a dlouhodobé investiční úvěry. Společnost PaC vyuţívá bankovní sluţby výhradně u České spořitelny, proto budu pouţívat metodiku, kterou tato banka pouţívá při hodnocení svých klientů.

1.1 Úvěrová analýza jako specifická forma finanční analýzy Úvěrové analýza se vyuţívá zejména v bankách při posuzování schopnosti jednotlivých ţadatelů o úvěr. Vzhledem k cíli této práce se dále budu zabývat pouze hodnocením ţadatele o úvěr v rámci segmentu malých a středních podniků (v bankách většinou nazývaný jako SME segment – small and middle enterprises), kam patří i sledovaná

7

společnost PaC. Cílem úvěrové analýzy je zodpovědět na základní otázku, kterou si banka pokládá při posuzování ţádosti o poskytnutí úvěru, a to zda je firma schopna poţadovaný úvěr bance splácet ve sjednaných termínech a to včetně příslušenství (zejména úroků). K tomu banka pouţívá prověřené postupy, a to s ohledem na poţadovanou výši úvěru. U velmi malých úvěrových angaţovaností (do výše cca 5 mil.Kč) banka spoléhá na výstupy z interního scoringového programu a aţ na výjimky se řídí jeho doporučením. Je to zejména z důvodu úspory nákladů, kdy u malých úvěrů není pro banku rentabilní zpracovávat nákladnou úvěrovou analýzu a individuálně hodnotit celou společnost. U poţadavků na vyšší úvěrovou angaţovanost jiţ banka postupuje podle svých standardů pro hodnocení ţadatele o úvěr. To spočívá v několika na sobě navazujících etapách.

1.2 Postup banky při ţádosti o úvěr Jako první krok při poţadavku na úvěrové financování dochází k setkání zástupců firmy a zástupce banky, který zodpovídá za příslušný segment, případně za konkrétní firmu, pokud je jiţ klientem dané banky. Zde by mělo dojít k předání ţádosti o úvěr, ve které je uveden seznam dokladů poţadovaných od klienta, které banka potřebuje pro posouzení ţádosti. Zároveň zde můţe pracovník banky definovat další podklady, a to vzhledem ke specifickým poţadavkům na úvěr klienta. Banky nabízejí několik základních typů úvěrů a i poţadavky banky na jednotlivé typy úvěrů se liší. Následuje fáze, kdy firma předkládá podklady bance a pracovník banky kontroluje úplnost podkladů a ujasňuje si s klientem podmínky konkrétního obchodu (například formou indikativní nabídky, kterou klient odsouhlasí). Následuje zpracování úvěrové analýzy, která je dle výše angaţovanosti klienta, prováděna buď samostatně příslušným úvěrovým pracovníkem, nebo je do zpracování zapojeno i oddělení finančních analýz, které zpracovává finanční část úvěrové analýzy. Takto zpracovaný výstup je postoupen na oddělení Credit risk, kde jiţ dochází ke konečnému rozhodování o schválení obchodu, případně i o jeho podmínkách. Takto nastavený proces je poměrně náročný u vyšších angaţovaností, ale z hlediska sledování a kontroly rizik, do kterých banka poskytováním úvěrů vstupuje, je takto nastavený proces z mého pohledu nutný.

8

1.3 Poklady předkládané klientem bance Při předávání ţádosti o poskytnutí úvěru, předává klient kromě ţádosti, ve které jsou uvedeny parametry poţadovaného úvěru (výše, účel, splatnost, splátkový kalendář) také několik doplňujících údajů, které banka potřebuje k řádnému posouzení ţádosti. Jedná se konkrétně o: 

Doklady o právní subjektivitě ţadatele



Daňové přiznání k dani z příjmu a účetní závěrky za poslední 3 zdaňovací období potvrzené finančním úřadem



Výroční zprávy, auditorské zprávy za poslední 3 roky



Účetní výkazy k datu posledního čtvrtletí



Přehled závazků a pohledávek - časová struktura



Přehled největších odběratelů a dodavatelů



Informace o managementu společnosti



Přehled platných leasingových a úvěrových smluv s ostatními bankami



Podnikatelský plán s finančním výhledem na dobu splácení poţadovaného úvěru

Seznam podkladů můţe banka rozšiřovat, podle sloţitosti a typu poţadovaného úvěru. Zpravidla také banka, na základě získaných podkladů vytvoří seznam doplňujících otázek, které pak následně projednává s představiteli firmy při osobním schůzce.

1.4 Metody hodnocení pouţívané v České spořitelně a.s. Protoţe je společnost PaC klientem České spořitelny, pokusím se popsat metody úvěrové analýzy, které tato banka vyuţívá při hodnocení svých klientů. Po kompletaci dokladů získaných od klienta a odsouhlasení podmínek obchodu začne úvěrový pracovník připravovat úvěrový návrh. Jeho struktura je pevně dána a stejná pro téměř všechny typy běţných obchodů (speciální typy úvěrových návrhů jsou například pro financování developerských projektů apod.).

9

Úvěrový návrh je v České spořitelně rozdělen do dvou základních částí - Vlastní úvěrový návrh a Úvěrové memorandum1. Vlastní úvěrový návrh, který obsahuje i přehled celkové angaţovanosti klienta a a přehled zajištění by měl poskytovat dostatečné informace k rozhodnutí příslušné schvalovací autority. Úvěrové memorandum poskytuje dodatečné informace a na jeho základě také příslušní pracovníci z oddělení Credit risk připravují svoje stanovisku k příslušnému obchodu. Struktura vlastního úvěrového návrhu je následující: -

Titulní list obsahuje: o

údaje o příslušné schvalovací pravomoci

o současný a nově navrhovaný rating klienta o stručný popis navrhovaných poţadavků o stručný přehled celkové a nově navrhované angaţovanosti včetně jejího zajištění -

Další část je jiţ popisná a zahrnuje: o strukturu vlastnictví o strukturu managementu o případné účasti klienta v jiných společnostech o krátký popis spolupráce s bankou o vztah k jiným bankám o podrobný popis navrhovaných obchodů včetně navrhovaného zajištění o informace o dosahované ziskovosti banky z jednotlivých produktů o popis zdrojů splácení navrhovaných obchodů o seznam klíčových rizik obchodu včetně moţností jejich eliminace o doporučení úvěrového pracovníka

Následuje Úvěrové memorandum, s následující strukturou: -

Popis činnosti klienta

-

Popis trhu, na kterém klient působí

1

Česká spořitelna, a.s.: Příprava úvěrového návrhu (předpis č.4032_03_01R, příloha P1 - Manuál pro

přípravu úvěrového návrhu pro korporátní klienty centrály). 2005 . 10

-

Popis trţní pozice klienta

-

Přehled odběratelů

-

Přehled dodavatelů

-

Popis výhledu oboru, ve kterém klient působí

-

Podrobnější popis vlastníků a dceřiných společností, pokud existují

-

Vztah klienta k ţivotnímu prostředí (plnění emisních norem apod.)

-

Seznam údajů, které v návrhu chybí

-

Seznam a případně i popis třetích osob, které se týkají navrhovaného obchodu

-

Popis finanční části je dále rozdělena do několika oblastí o Všeobecné informace o klientovi (druh účetnictví, povinnost auditu apod.) o Rozbor výkazu zisku a ztráty (komentáře k vývoji trţeb, přidané hodnoty, mimořádným poloţkám apod.) o Rozbor výkazu rozvaha (včetně popisu majetku, případný komentář k závazkům vůči státní správě atd.) o Rozbor vývoje časové struktury pohledávek a závazků o Přehled podrozvahových závazků (leasing apod.) o Cash flow o Analýza předloţené projekce klienta

Povinnými přílohami k úvěrovému návrhu jsou podrobný seznam úvěrové angaţovanosti klienta, podrobný seznam zajištění a tzv. SABINE analysis. K vytvoření SABINE analysis se pouţívají údaje z finančních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty), většinou za poslední 4 účetní období – ty tento software zpracuje do podoby SABINE analysis, s kterým následně pracují všichni účastníci schvalovacího procesu. Jsou v něm uvedeny následující informace: -

Rozbor výkazu rozvaha – seřazený ve čtyřech sloupcích za poslední čtyři období, včetně vertikální analýzy

-

Rozbor výkazu výkaz zisku a ztráty – seřazený ve čtyřech sloupcích za poslední čtyři období, včetně vertikální analýzy

-

Výpočet cash-flow

-

Výpočty ukazatelů zadluţenosti, likvidity, rentability a aktivity

11

1.5 Základní úvěrové produkty bank Banky nabízejí několik základních typů úvěrů a poţadavky banky na jednotlivé typy úvěrů se liší v závislosti na riziku, které z jednotlivých typů úvěrů vyplývá.

1.5.1 Provozní úvěry Pravděpodobně nejvyuţívanějšími úvěry jsou krátkodobé provozní úvěry a to buď ve formě kontokorentního úvěru nebo revolvingového úvěru. Kontokorentním úvěrem banka klientovi poskytuje povolený debetní rámec k jeho základnímu běţnému účtu2. Splatnost kontokorentního úvěru je zpravidla jeden rok, jsou však i případy, kdy banka splatnost nestanovuje a případné ukončení je moţné pouze výpovědí jednou ze stran. Revolvingový úvěr je účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení3. Poskytován je zpravidla na jeden rok, jsou však i případy, kdy se jeho splatnost jednotlivých čerpání můţe dosahovat aţ 4 roků. Základním účelem těchto krátkodobých úvěrů je financování provozního kapitálu klienta, tj. jednoduše řečeno rozdíl mezi sumou oběţných aktiv a závazků klienta. Poskytnutí provozního úvěru je zpravidla podmiňováno vedením platebního styku klienta u příslušné banky, aby v případě jakýchkoliv problémů měla banka okamţitý přístup k příchozím platbám klienta. To je také ve velké většině případů podloţeno zástavou pohledávek z obchodního styku, kdy se banka jistí, aby skutečně veškeré oběţné prostředky měla pod kontrolou. Zpřísněnou formou krátkodobého úvěrování můţe být financování pouze pohledávek, kde by banka měla mít velkou jistotu i v případě menších finančních problémů ve firmě. Touto zpřísněnou formou myslím způsob financování, kdy firma bance posílá v pravidelných, předem dohodnutých intervalech seznamy svých pohledávek, ze kterých si banka vybere pro ni akceptovatelné a podle jejich výše (která je obvykle dále diskontována určitým koeficientem) pak nastavuje limit poskytovaného úvěru. Další formou krátkodobého úvěru jsou eskontní úvěry, kdy klient předkládá bance k odkupu směnku jím vystavenou a akceptovanou svým dluţníkem (odběratelem), kde banka získává větší jistotu díky dvou dluţníkům. Je to nástroj, který lépe chrání i klienta, protoţe má svou pohledávku zajištěnou právě směnkou. 2 3

http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_233_prod_191 ze dne 1.6.2009 http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_233_prod_192 ze dne 1.6.2009 12

U krátkodobých úvěrů banka zkoumá strukturu oběţných prostředků, které mají být financovány, zejména časovou strukturu a dobu obratu pohledávek a závazků, strukturu a vývoj odběratelů a dodavatelů, strukturu a dobu obratu zásob apod. Sledovaným ukazatelem je v případech krátkodobých úvěrů i likvidita firmy. Naopak méně sledovanými jsou ukazatele rentability. Úvěry určené na financování provozního kapitálu jsou zpravidla kaţdoročně obnovovány a banka netrvá na jejich pravidelném splácení. Případné poţadavky banky na splácení těchto úvěrů vyplývají z vypočítané menší potřeby těchto úvěrů, kdy se například v čase sniţuje stav zásob či pohledávek a klient tedy nemá tak vysokou potřebu financování provozního kapitálu.

1.5.2 Investiční úvěry Druhou skupinou základních úvěrových produktů bank jsou investiční úvěry, kde banka poskytuje úvěrování na základě posuzování investičních záměrů společnosti. Zejména se jedná o investice do nemovitostí a do technologie, které jsou nad rámec běţného fungování firmy a mají určitý rozvojový charakter. Splatnost těchto úvěrů bývá v rozmezí 4 aţ 10 roků. Podklady pro tyto úvěry bývají zpravidla obsáhlejší neţ u krátkodobého financování a to z důvodu, ţe banka jiţ vstupuje do dlouhodobého rizika a splácení těchto úvěrů probíhá ze zdrojů, které firma tvoří svým podnikáním. Proto banka poţaduje důkladně zpracovaný podnikatelský záměr, jehoţ součástí je i finanční plán na následující roky, kde následně banka můţe působit jako určitý „risk manager“ klienta, kdyţ podrobuje většinou optimistický plán klienta kritické analýze. K poskytnutí úvěru pak dochází v případech, kdy banka dojde k závěru, ţe i případná pesimistická varianta finančního plánu je dostatečná k pokrytí všech splátek a dalších nákladů, ke kterým se klient ve smlouvě o úvěru zaváţe (zejména úroky). V případě ţe bankou upravené výsledky nedávají předpoklad na řádné splácení úvěru v budoucích letech, banka buď úvěr zamítá, nebo v některých hraničních případech hledá další alternativy, které by situaci mohly vylepšit. Tím můţe být poţadavek na dodatečné zajištění úvěrů, nebo schválení niţšího úvěru a poţadavek na vyšší spoluúčast klienta na projektu (případně i kombinace obou moţností)..

13

2. Potřebné informace a jejich zdroje Pro posouzení kaţdého úvěrového případu potřebuje banka získat od klienta celou řadu finančních a nefinančních informací. Jednodušší situaci má banka (ale i klient) v případě, ţe banka má s ţadatelem o úvěr jiţ konkrétní zkušenosti, kterých můţe při dalším posuzování vyuţít.

2.1 Finanční informace Základním zdrojem informací o kaţdé firmě jsou finanční výkazy. Zde se jedná o standardní dokumenty, které kaţdá společnost vytváří bez ohledu na to, ţe bude ţádat banku o úvěr. Sem patří zejména rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash-flow, přiznání k dani z příjmu, příloha k účetní závěrce, výroční zpráva společnosti a při povinnosti auditu také zpráva auditora4. V některých případech, zejména pokud se jedná nového klienta pro banku, můţe banka poţadovat některé informace i v originálech, případně také potvrzení Finančního úřadu a shodě kopií s originály. To se stává například u nových klientů, které banka dosud nezná, a důvodem k tomu je obezřetnost a ochrana například před předloţením pozměněných nebo padělaných dokumentů. Všechny uváděné výkazy vyţaduje banka zpravidla za poslední 3 období plus aktuální situace ve formě rozvahy a výsledovky k poslednímu uzavřenému období. To jiţ bance umoţňuje pozorovat určité časové trendy, a lépe tak odhadovat i budoucí vývoj firmy.

2.1.1 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisků a ztrát bance ukazuje zejména vývoj trţeb z obchodní a vlastní činnosti a dále strukturu nákladu připadajících na dosahované trţby. V ideálním případě ukazuje, jak rychle je firma schopna reagovat na měnící se trţní podmínky a to jak v pozitivním, tak i negativním smyslu. Tím myslím, jak rychle je firma schopna reagovat na měnící se vývoj ekonomiky nebo odvětví, např. jak přizpůsobuje své náklady při neočekávaném poklesu poptávky, nebo i naopak, tj. jestli je schopná při růstu poptávky adekvátně reagovat zvýšením nabídky. Je taky základem pro výpočet zdrojů, které je firma schopna za dané 4

Růčková Petra. Finanční analýza, Grada Publishing, str. 21-22. 14

období vygenerovat. Pro většinu hodnocení budu pouţívat první část Výkazu zisku a ztráty, která končí Provozním hospodářským výsledkem, pro některé ukazatele budu přidávat i Finanční výsledek. Menší váhu věnuji Mimořádným poloţkám, z toho důvodu, ţe se většinou jedná o neopakovatelné záleţitosti, které nemají souvislost s řádnou činnost firmy..

2.1.2 Rozvaha Rozvaha slouţí bance k poznání toho, jaký majetek je ve vlastnictví firmy a jak jsou jednotlivé poloţky financovány. Z rozboru rozvahy, spolu s příslušným komentářem ţadatele o úvěr, získává banka přehled o majetku, o jeho stáří, o velikosti stavu zásob, pohledávek a závazků, dále o míře zadluţenosti klienta, respektive o výši jeho vlastního kapitálu. Téměř kaţdou významnou poloţkou z rozvahy se dále banka zabývá a analyzuje její skutečnou hodnotu. To začíná jiţ u poloţky hmotného majetku, kdy banka vybírá, co můţe pouţít jako zajištění poţadovaného úvěru a následně poţaduje i trţní ocenění vybraných hmotných aktiv. Následně analyzuje strukturu zásob, čímţ zjišťuje, zda nejsou zásoby nadhodnoceny, nebo zda neobsahují významnou část neprodejných zásob. V oblasti Pohledávek se zaměřuje na jejich časovou strukturu a způsob řešení pohledávek po splatnosti (k tomu jiţ jsou potřeba také doplňující údaje, které si banka vyţádá od klienta). V oblasti pasiv pak zejména zkoumá časovou strukturu závazků vůči dodavatelům a vůči státním organizacím a snaţí se tím předejít případným exekucím nebo návrhům na insolveční řízení ze strany nespokojených dodavatelů. U jiţ čerpaných bankovních úvěrů je důleţitým faktem jejich splatnost, či splátkový kalendář.

2.1.3 Cash flow. V případě výkazu cash-flow zkoumáme skutečné peněţní toky, které firma provádí z běţné, finanční a investiční činnosti bez ohledu na to, o jaký druh příjmu-výdaje se jedná. Velmi často si banka však vytváří svůj vlastní cash-flow výkaz, ve kterém se zaměřuje zejména na to, z jakých zdrojů jsou spláceny splátky bankovních úvěrů. To znamená, ţe banka spočítá, jaké zdroje firma v příslušném roce vyprodukovala, a porovná je s výší splátek a úroků, které firma bance zaplatila. Tím banka sleduje, jestli je firma

15

schopna řádně splácet úvěry, aniţ by to ohroţovalo její existenci, například tím, ţe zvyšuje svoje závazky, případně neplatí jiné povinné platby na úkor splácení úvěrů.

2.1.4 Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýzu rozvahy a výsledovky banka provádí zejména ke zjišťování, jak se firma vyvíjí v čase, jaké jsou trendy vývoje jednotlivých poloţek. V tom je horizontální analýza nepostradatelným pomocníkem. Její význam stoupá s počtem let, který má banka k dispozici a z nichţ následně lze odhadnout i jaké trendy můţe v budoucnu očekávat, či zda nejsou očekávání klienta nadhodnocena či podhodnocena. Její význam je větší u výkazu zisku a ztrát. Naopak vertikální analýza pomáhá bance ohodnotit nejen strukturu ale i vývoj struktury rozvahy v čase a její význam roste při moţnostech porovnání výsledných čísel s průměrem daného odvětví.

2.1.5 Ekonomické ukazatele Ekonomické ukazatele, které banka sleduje při vytváření svých úvěrových analýz vycházejí z dostupných informací z rozvahy a z výkazů zisků a ztrát, často jsou ale doplňovány či upřesňovány o informace, které se v běţných finančních výkazech nevyskytují a o které si banka musí od klienta vyţádat. Často jsou ukazatelé hodnoceny různě v závislosti na tom, o jaký úvěr firma ţádá. Hlavním důvodem, proč banka sleduje jednotlivé ukazatele, je v první řadě porovnat jednotlivé ukazatele s optimálními hodnotami, případně s hodnotami, které jsou v daném oboru běţné. V případě odlišností banka dále banka zkoumá příčiny negativních hodnot nebo trendů.

2.1.5.1 Ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity vypovídají o platební schopnosti firmy v krátkodobém a v delším časovém období. V nejkratším období se jedná o porovnání pohotových platebních prostředků s dluhy s okamţitou splatností. Na výpočet tohoto ukazatele potřebujeme tedy více informací neţ jen data z rozvahy – z té sice vyčteme aktuální stav peněţních prostředku na účtech firmy, nezjistíme však případnou výši limitu kontokorentního úvěru, který můţe daná společnost čerpat. Dále zjistíme pouze výši celkových dluhů, nemáme

16

k dispozici seznam aktuálně splatných dluhů. Údaj vypočtený z takto získaných údajů nazýváme okamţitou likviditou. Dalším stupněm je pohotová likvidita, kde jiţ do srovnávání přidáváme k pohotovým platebním prostředkům i další část oběţných aktiv – krátkodobé pohledávky a jejich součet měříme s výší krátkodobých závazků firmy. Běţná likvidita pak do poměru dává celou výši oběţných aktiv poměrem k výši krátkodobých závazků firmy5. Hodnocení ukazatelů likvidity bankou vţdy záleţí na okolnostech a na typu firmy, které je takto hodnocena. Vysoký stupeň okamţité likvidity nám můţe signalizovat vysokou míru vyjednávací síly firmy vůči dodavatelům a vysokou stabilitu firmy. Na druhé straně se můţe jednat jen o okamţitý stav k danému sledovanému datu (většinou k 31.12) a jedná se například pouze o sezónní záleţitost. A i při hodnocení dalších stupňů likvidity můţeme naráţet na první pohled příznivé hodnocení, které však můţe být dané vysokým stavem například neprodejných zásob, nedobytných pohledávek apod. Proto banka hodnotí tento ukazatel v širších souvislostech, zejména s analýzou jednotlivých poloţek rozvahy a se znalostí i ostatních skutečností, například sezónních cyklů.

2.1.5.2 Ukazatele rentability Ukazatelé rentability se zaměřují na sledování poloţek z výkazu zisku a ztráty. Ukazují bance efektivnost daného podniku a to z několika pohledů. Jedná se o především o poměry dosahovaného zisku k předem určeným poloţkám. V některých případech je vhodnější sledovat trend delší časové řady, neţ přímo vypočtený ukazatel v daném roce. ROA6 neboli rentabilita aktiv vyjadřuje poměr zisku k celkovým aktivům společnosti. Ta hodnotí schopnost reprodukce veškerého majetku firmy bez ohledu na jeho strukturu a na jeho financování. Dalším všeobecně známým ukazatelem je ROE – rentabilita vlastního kapitálu, který vyjadřuje míru výnosnosti kapitálu, který do podniku vloţili vlastníci. Ti by měli poţadovat zhodnocení vyšší, neţ jaké jsou schopni dosáhnout, pokud by dané finanční prostředky investovali jiným, bezpečnějším způsobem. Nízké ROE by mohlo být i signálem toho, ţe se současní vlastníci budou chtít svých podílů zbavit a investovat do

5 6

Růčková Petra. Finanční analýza, Grada Publishing, str. 48-51 Růčková Petra. Finanční analýza, Grada Publishing, str. 52-53 17

jiných firem nebo finančních produktů. To však neplatí vţdy a zaleţí na mnoha dalších okolnostech, například na formě vlastnictví, velikosti firmy, v jaké stavu se firma nachází (útlum činnosti, expanze).

2.1.5.3 Ukazatele zadluţenosti Ukazatele zadluţenosti jsou bankou velmi sledovány zejména pak jejich vývoj v čase. Jedním ze základních ukazatelů zadluţenosti je Debt ratio, které poměřuje vztah cizích zdrojů firmy s celkovými aktivy. Obecně u výrobních firem se povaţuje za optimální hodnota 60 – 70 %, jsou však i firmy se zadluţeností přes 90 %, u kterých se proto o to důrazněji sleduje trend. Avšak ani opak, tj. hodnoty niţší neţ 50 % nejsou zdaleka ideální. To uţ ale nehodnotím pohled banky ale spíše akcionářů firmy – obecně totiţ platí, ţe cizí zdroje jsou pro firmu levnějším zdrojem financování neţ zdroje vlastní (jednou z příčinou je daňová znatelnost úrokových nákladů, coţ sniţuje efektivní náklady na cizí kapitál v konečném důsledku můţe tedy zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu) . Banka také sleduje ukazatel úrokového krytí, který ukazuje, jak vysoké úroky je firma schopna hradit a při pohledu do minulosti, kolikrát vyšší byl provozní zisk neţ placené úroky. Ukazatel D.S.C.R. (debt service capacity ratio) je vyuţíván při sledování nejen minulosti, ale i budoucích plánů firmy a ukazuje, s jakou rezervou firma hradí veškeré své závazky vůči bance, tj. nejen úroky ale i pravidelné splátky úvěrů. Při výpočtu ukazatele se počítá poměr mezi provozním ziskem navýšeným o odpisy, případně upraveným o další neopakovatelné poloţky a mezi placenými úroky a splátkami úvěrů.

2.2 Nefinanční informace a jejich získávání Nefinanční informace jsou důleţitým podkladem banky při rozhodování, protoţe se v nich banka dozví jak firma hodnotí sama sebe, jak ji hodnotí její konkurence, odběratelé a dodavatelé.

18

2.2.1 Výroční zprávy Právě z výročních zpráv banka získává spoustu informací, na které by se firmy musela samostatně ptát. Objevují se v nich časové struktury závazků a pohledávek, informace o podrozvahových závazcích firmy, hodnocení obchodní činnosti v daném roce a mnohdy i plány na budoucí období.

2.2.2 Zprávy auditora Zprávy auditora jsou pro banku jistým potvrzením, ţe údaje, které dostává od svého klienta, jsou zpracovány podle všech účetních a daňových zásad. V určitých případech můţe hrát roli i renomé auditora, kterého firma pouţívá.

2.2.3. Informace o konkurenci Samozřejmě banku také zajímá, jak si daný podnik vede v porovnání s konkurencí, jaký dosahuje trţní podíl ve svém oboru. V této oblasti má banka moţné dva zdroje informací. Prvním jsou údaje, které o sobě poskytuje sám klient a které mohou být v některých případech zkreslený přehnaným sebevědomým. Proto si tyto údaje banka většinou sama ověřuje. Výhodu mají velké banky, které většinou úvěrují i některé ostatní společnosti v daném oboru a proto mohou srovnávat a jednoduše si ověřovat poskytnuté údaje. Další moţností jak získat informace je získat například výroční zprávy konkurentů přímo z internetu, kde je velká většina údajů k dispozici (například na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR), případně porovnat s údaji získanými ze statistického úřadu.

2.2.3 Ostatní zdroje informací Pro co nejlepší informace o klientovi banka pouţívá různé databáze tisku, kde lze nalézt články, ve kterých jsou o klientovi určité informace. To jsou určité podpůrné informace pro rozhodování banky při posuzování ţádosti o úvěr. Jednou z nejvíce důleţitou nefinanční informací pro banku je znalost klienta. Tím myslím zejména dlouhodobé zkušenosti jak s danou firmou, ale zejména s lidmi, kteří za danou firmou stojí a to jak vlastnicky tak i manaţersky, i kdyţ ve většině firem se tyto dvě funkce

19

prolínají. Toto hledisko se zdá být, přinejmenším v číselném vyjádření, velmi neuchopitelné, ale i v bance je to jedno z kriterií, které v některých případech mohou ovlivnit rating celé firmy a to jak pozitivně, tak na druhé straně i negativně. Je to dáno tím, ţe u firem, které banka dlouhodobě zná, můţe vyhodnotit, jak se manaţeři, případně vlastníci chovají v dobách pro firmu méně příznivých a proto i se dá předpokládat jejich chování v budoucnu. Naopak u klientů, kde tato zkušenost banky chybí, musí při jejich chování postupovat mnohem obezřetněji.

3. Základní informace o společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. Nyní se jiţ dostávám do samostatné části, ve které budu postupovat podobně jako banka, a budu analyzovat jednotlivé dílčí oblasti, a to jak finanční tak i nefinanční povahy.. Akciová společnost Pekárny a cukrárny Náchod a.s. (dále PaC) byla zapsána do obchodního rejstříku dne 4.5.1992, kdy zprivatizovala a navázala na činnost tehdejšího státního podniku s padesátiletou tradicí7.

3.1Vlastnická struktura, struktura skupiny a její vývoj V současné době je společnost PaC vlastněna společností Náchodský mlýn a.s. (dále NM), která je zároveň i jejím největším dodavatelem. Společnost Náchodský mlýn má jediného akcionáře, jimţ je Ing.Josef Franěk. Cesta k tomuto uspořádání však trvala několik let a nebyla zdaleka jednoduchá. Původně, v roce 1992, prošla společnost PaC velkou privatizací a její akcie byly ve velké většině ve vlastnictví investičních fondu (IPF Komerční banky, Spořitelní investiční fond) a drobných investorů, kteří do podniku investovali své kupóny z tzv.kuponové kníţky (celkem více neţ 81 %), zbytek byl rozdělen mezi zaměstnance. V roce 1996 se podařilo společnosti OPOS-T koupit větší 7

http://www.pekarnynachod.cz/firma/index.php ze dne 8.5.2009 20

podíly od investičních fondu a vlastnil v této době 56 % všech akcií. Ty následně byly prodány do Náchodského mlýna, který od roku 1997 vlastnil celkem 74 %. V roce 2000 se začíná ve vlastnické struktuře vyskytovat jméno Ing.Josefa Fraňka, kterému Náchodský mlýn prodává 66 –ti % podíl ve společnosti PaC. V roce 2004 je rozhodnuto o změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou, coţ vedlo i k tomu, ţe část akcionářů si listinné akcie nevyzvedla (18 %) a ty následně šly do draţby, kterou vyhrál Náchodský mlýn. Ten také následující rok kupuje zpět akcie od Ing.Fraňka a zvyšuje svůj podíl na celkových 95 %. V roce 2005 vstupuje v platnost zákon, který ve velmi omezené časové období umoţňuje tzv.“squezze out“, tedy povinný prodej akcií drobných akcionářů majoritním, která Náchodský mlýn vyuţil a dosáhl tak na 100 % ve společnosti PaC. K tomuto postupu je ještě nutné dodat, ţe Ing.Josef Franěk byl jiţ od začátku (tj.roku 1993) akcionářem ve společnosti Náchodský mlýn a od roku 2003 mu patří 100 % podíl. Současná podoba skupiny je znázorněna na obrázku č.1. Obrázek č.1: skupina PaC Ing.Josef Franěk

předseda představenstva 100%

100 %

Pekárny a cukrárny Náchod, a.s.

Náchodský mlýn, a.s.

Zdroj: vlastní zpracování

3.2 Hlavní činnost firmy Jak jiţ z názvu společnosti vyplývá, hlavní činností společnosti je pekařská a cukrářská výroba. Pekařská výroba (chléb v různých druzích, několik druhů pečiva) tvoří výraznou část trţeb. Cukrářské výrobky (jemné pečivo, dorty, dortové korpusy, měkké cukrářské výrobky, korpusy) tvoří doplňkovou část výroby spolu s italskými výrobky (croissanty) a listovými těsty ucelenou řadu nabízených produktů. Přehled hlavních výrobkových druhů, včetně jejich objemu je uveden v tabulce č.1.

21

Tabulka č.1: Přehled výrobkových druhů (v tis. Kč) Pekařské výrobky Cukrářské výrobky Italské výrobky Listová těsta Ostatní

2003 195 640 16 361 22 097 7 748 917

2004 213 195 15 914 31 286 15 715 3 236

2005 209 503 15 384 29 243 20 761 3 550

2006 217 516 13 505 22 315 19 320 5 968

2007 251 408 13 575 15 009 14 254 1723


3.3 Výrobní provozy Po velké privatizaci začínala nově vzniklá akciová společnost podnikat ve vlastních prostorách, které získala privatizací tehdejšího státního podniku. Jednalo se několik provozoven v velmi podobnou produkcí. Největší závod byl umístěn v Trutnově, další v Náchodě a následovala řada menších provozoven v Bílé Třemešné, Prosečné a Broumově. Vzhledem ke stejnému sortimentu, který byl v některých provozovnách vyráběn a ke zvyšujícím se nákladům na dopravu, bylo rozhodnuto o reorganizaci výroby a o odprodeji některých nemovitostí. Tím byl vyčleněn základ pro současnou situaci, kdy je hlavním výrobním závodem areál v Trutnově, který je doplňován závodem v Náchodě – v těchto provozech je základem výroba bílého pečiva. Provozovna v Broumově byla vyčleněna na výrobu speciálních produktů, jako jsou croasanty a dále na výrobu těst. Postupně byla přestěhována i celá administrativa včetně vedení společnosti do hlavního areálu v Trutnově. Ostatní provozy v Prosečné a v Bílé Třemešné byly prodány.

4. Hodnocení konkurenčního prostředí Konkurenční prostředí v oboru, ve kterém společnost PaC podniká je v určitém smyslu velmi specifické. Tím myslím zejména fakt, ţe v mnoha ohledech je kvalita výrobků v určité míře hodnocena i jedním velmi specifickým kriteriem, které v mnoha jiných oborech nenalezneme – a tím kritériem je „čerstvost“. Samozřejmě toto kriterium je aplikováno zejména na pečivo (chléb a běţné pečivo), ale do určité míry právě toto kriterium určuje oblast, kde si společnosti působící ve stejném oboru konkurují. Na druhé straně je v dnešní době velké mnoţství výrobků prodáváno s delší trvanlivostí, kde jiţ 22

kriterium „čerstvosti“ nehraje takovou roli a zde jíţ můţe společnost dodávat tento druh výrobků po celém území ČR.

4.1 Hlavní typy konkurence na trhu Celkem v ČR působí cca 3200 pekařů od malých ţivnostníků aţ po pobočky nadnárodních firem. Nejvýznamnějšími „hráči“ v pekařském oboru jsou společnosti UNITED BAKERIES a.s a PENAM, a.s.. Tyto dvě společnosti ovládají cca 45 % trhu v České republice. Tento podíl se můţe měnit u různých výrobků, např. v oblasti výroby toustového chleba dosahuje aţ 60 %, v jiných oblastech můţe být naopak niţší. UNITED BAKERIES a.s - je vedoucí pekárenská skupina v regionu střední Evropy. Vznikla spojením dvou největších českých skupin Delta Pekárny a Odkolek. Mateřskou společností skupiny United Bakeries je se 100 % akcií společnost European United Bakeries S.A. se sídlem v Lucembursku. V ČR společnost provozuje 14 výrobních závodů8. PENAM a.s. - je druhou největší pekárenskou společností v České republice. Výrobní sortiment tvoří pekárenské, cukrářské a mlýnské produkty. Jeho zázemí tvoří 12 výrobních závodů a 4 mlýny. Mezi jeho hlavní obchodní partnery patří zejména obchodní řetězce (Tesco Stores, Ahold, Billa, Globus, Kaufland, Lidl, Makro, Penny Market, Spar). Dále vlastní 39 vlastních prodejen s názvem Pekařství U GOLEMA9

8 9

http://www.united-bakeries.cz/united-bakeries/spolecnost/info.html ze dne 9.5.2009 http://www.penam.cz/cs/penam-se-predstavuje-7.html ze dne 9.5.2009 23

V pořadí třetím nejvýznamnějším hráčem na trhu je odbytové druţstvo MP Produkt. Jedná se v podstatě o sdruţení několika, zejména pekařských, společností za účelem společného postupu nejen při prodeji svých výrobků, ale také při nákupu surovin a obalů10. Seznam členů tohoto druţstva je následující: Michelské pekárny, a.s. INPEKO, s.r.o.

Jizerské pekárny, s.r.o.

JAPEK, s.r.o.

PeHaK, v.o.s.

PECUD, v.o.d.

Pekárna Tanvald

Jaroslav Schneider a spol.

LAPEK, a.s.

BENEA, s.r.o.

Adélka, a.s.

ENPEKA, a.s.

NOPEK, a.s.

L. Klíma Automatické mlýny Křesín

Libochovice, s.r.o.

J. L. N. Opava, s.r.o.

Fišer a synové, s.r.o.

AGROPEK, s.r.o.

Pekárny a cukrárny Náchod, a.s.

Náchodský mlýn, a.s.

AVOS, a.s.

Vašíček pekařství a cukrářství, s.r.o.

Selská pekárna, s.r.o.

Pekárna Merkur, s.r.o. Seznam je zajímavý ze dvou důvodů – prvním je, ţe je jedná nejen o pekárny, ale členy sdruţení je i několik mlýnů, a zajímavý je také tím, ţe jeho členem je nejen společnost PaC ale také její vlastník společnost Náchodský mlýn. Výhodou takto velkého sdruţení je zejména lepší vyjednávací schopnost, která je důleţitá především při vyjednávání podmínek s obchodními řetězci. Nasmlouvané kontrakty pak plní vţdy místně příslušné pekárny v jednotlivých regionech. Hlavním odbytovým kanálem pro tyto největší uskupení na našem trhu jsou dodávky do obchodních řetězců. Ale například PENAM provozuje i síť svých vlastních prodejen,. ty však velikostí svých trţeb nejsou významné pro společnosti tohoto typu Kromě těchto třech celorepublikových pekáren (v případě MP Produktu odbytového druţstva) jsou dalším významným článkem pekárny „okresního“ typu. Největší v tomto segmentu je společnost Michelské pekárny a.s., která působí zejména v Praze, kde také

10

http://www.mp-produkt.cz/?page=o_spolecnosti ze dne 9.5.2009 24

provozuje 18 svých vlastních prodejen. Její trţby se pohybují ve výši cca 600 mil. Kč/rok. O druhé aţ třetí místo se dělí Pekárny a cukrárny Klatovy, a.s. dosahující obratu cca 350 mil. Kč/rok a Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. s obratem cca 500 mil. Kč. Tyto pekárny mají zpravidla zaměření na tři odbytové cesty: 1 – provozování vlastní sítě prodejen, zejména v blízkém okolí výrobních závozů (zpravidla maximálně do 50 km) 2 – zásobování regionálního trhu, kde se jedná o místní menší prodejny, případně menší, spíše místní, sítě obchodů (např. COOP nebo v náchodském regionu VERNER) 3 – zásobování obchodních řetězců, a to především pečivem na regionální úrovni a trvanlivými výrobky na celorepublikové úrovni Poslední skupinou jsou malé místní pekárny, které provozují většinou ţivnostníci nebo menší pekárny. Ty působí spíše doplňkovým charakterem k větším pekárnám, a proto mají většinou snahu se mírně odlišovat, aby našli svou specifickou skupinu odběratelů. Jejich odbyt je postaven zejména na prodeji přímo v místě výroby a zákazníky tvoří většinou stálý okruh místních lidí (sídliště, městská čtvrť, menší město), případně se můţe jednat o několik menších prodejen v blízkém okolí. Tyto pekárny aţ na výjimky nejsou schopny stát se dodavateli do obchodních řetězců (malá kapacita, malá finanční síla) a jejich moţnosti končí u zásobování několika regionálně blízkých prodejen potravin.

25

4.2 Konkurence na hlavních odbytových trzích PaC Základní odbytový trh společnosti PaC je realizován třemi způsoby. V grafu č. 1 jsou znázorněny podíly na jednotlivých realizovaných způsobech trţeb. Graf č.1: Rozdělení trţeb (v %) Podíly na trţbách

vlastní prodejny 15%

obchodní řetězce 50%

volný trh 35%


Základním odbytovou větví společnosti PaC jsou dodávky do obchodních řetězců. Ty zabezpečují odbyt pro cca 50 % veškeré produkce. V současné době jiţ dodává do téměř celé sítě, která je v ČR provozována. Na některých působí jako regionální dodavatel, na některých i jako dodavatel do celé obchodní sítě v ČR. Význam dodávek do řetězců je velmi velký, v současné době jiţ ovládají cca 75 % celého potravinářského trhu a podíl se neustále zvyšuje s tím, ţe jsou stavěny pobočky, zejména diskontních prodejen i v menších městech. PaC mají ve většině případů uzavírané smlouvy přímo s jednotlivými obchodními řetězci, pouze v případě společnosti LIDL je dodavatelem výrobků PaC odbytové druţstvo MP Produkt. Pomocí tohoto prostředníka se jejich výrobky dostávají také do cateringových společností jako například EUREST. Na tomto trhu se PaC setkává s konkurencí společností typu PENAM, UNITED BAKERIES a dále pak regionálními pekárnami NOPEK, Hradecká pekárna, BEAS, apod. V oblasti dodávek do centrálních skladů obchodních řetězců, z kterých jsou následně zásobovány pobočky v celé republice, se daří úspěšně dodávat např. různé druhy croissantů.

26

Další větví je budování vlastní sítě maloobchodních prodejen pod názvem „u Kubíčka“, kde je kromě pekárenského zboţí prodávána i řada jiných potravinářských výrobků. Hlavní produktem prodávaným v těchto prodejnách jsou cukrářské výrobky, a v těchto prodejnách je prodáno cca 55 % všech cukrářských výrobků, které firma vyrobí. Jinak z celkového pohledu je podíl prodejen na celkovém odbytu cca 15 %. Vlastní prodejny představují pro firmu několik výhod – prezentace vlastní značky „PéCé“ v jednotlivých městech ve vlastním regionu, moţnost prezentace kompletního nabízeného sortimentu v jedné prodejně a v neposlední řadě je výhodou i rychlé a bezpečné inkaso trţeb. Konkurencí jsou místní potravinářské prodejny nebo menší pekaři v jednotlivých městech. V současné době jsou vlastní prodejny jiţ následujících městech či obcích - Náchod – Kiosek, Náchod – Pekárna, Náchod – Cukrárna, Nové Město nad Metují, Trutnov – Kaufland, Náchod – Kaufland, Náchod – Náměstí, Trutnov – Poříčí, Trutnov – Dlouhá ul., Červený Kostelec, Nové Město nad Metují, Broumov, Vrchlabí, Ţďárky, Police nad Metují, Hronov, Vrchlabí II. IT Centrum, Suchý Důl, Hradec Králové – Pouchov, Hejtmánkovice, Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Rubena – kantýna, Jaroměř – Beta, Meziměstí, Česká Čermná, Nechanice, Hořice, Velké Poříčí – Rubena, Velké Poříčí – náměstí

27

Třetím odbytovým kanálem je volný trh, se kterým si mnohdy konkurují prodejny vlastní obchodní sítě. Region, na který se PaC zaměřují u této formy distribuuje je poměrně rozlehlý a začíná u Liberce dále směrem na jih na Chrudim a Vamberk. Ze severní strany je ohraničen státní hranicí s Polskem. Na mapě – obrázek č.2 je území ze západu a jihu ohraničeno černou čarou, z východu a severu státní hranicí. Obrázek č.2: Území působnosti


Na volném trhu společnost realizuje přibliţně 35 % svých výrobků. Při tomto způsobu prodeje PaC naráţí v největší míře právě na srovnatelně velké pekárny, s kterými si navzájem konkurují. Jako hlavní bych jmenoval NOPEK (Vysoké Mýto), BEAS (Lično), Hradecká pekárna (Hradec Králové). Z mapy je patrný, ţe Náchod i Trutnov, kde jsou dva hlavní výrobní závody jsou velmi blízko státních hranic a region, který se musí denně zaváţet je poměrně velký. Přitom v této branţi platí, ţe rentabilní dodávky (na denní bázi) jsou do míst vzdálených do 50 km od výroby, vše dál je jiţ spíše jen z propagačních účelů bez adekvátní ziskovosti. Ale v rámci konkurenčního boje je pravděpodobně nutné částečně zasahovat i do regionu jiných pekáren. Naopak „bílými místy“ zůstává dosud vše

28

za státními hranicemi, i kdyţ současné podmínky pro dodávky do příhraničních oblastí jiţ nejsou téměř ničím omezovány.

5. Finanční analýza vybraných ukazatelů Při finanční analýze společnosti PaC vycházím z auditovaných finančních výkazů za poslední 4 roky a z předběţných finančních výkazů za rok 2008, které jsou jiţ k dispozici. Pro srovnání výsledků firmy s konkurenčními podniky jsem se snaţil nalézt firmy, které mají podobný výrobní sortiment a jsou velikostně srovnatelné (Hradecká pekárna a.s.), působí v podobných regionech (BEAS a.s.) a nebo působí na celorepublikové úrovni (PENAM a.s.).

5.1 Výkaz zisků a ztrát Pro zhodnocení vývoje a výkonnosti firmy slouţí hodnocení výkazu zisku a ztrát. V následujících oddílech bude rozloţen jak z horizontálního tak i vertikálního pohledu. U vertikální analýzy přidávám navíc srovnání s výše zmíněnými konkurenčními podniky. Ve společnosti PaC sleduji vývoj za poslední čtyři roky (2005-2006), a dále u vertikální analýzy přidávám i srovnání s konkurenci, která je však hodnocena pouze za rok 2007.

5.1.1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýza hodnotí meziroční změny u jednotlivých poloţek, a to jak z absolutního tak i relativního (procentního) pohledu. Jako první tabulku č.2 nejprve uvádím konkrétní výsledky firmy uvedené ve výkazu zisku a ztráty. Následně pak tabulku č.3 , kde jsou jiţ uvedeny relativní a absolutní nárůsty (poklesy) jednotlivých poloţek.

29

Tabulka č.2: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT

2005

2006

2007

2008

Obchodní marţe Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

10 869 108 994 4 453 -2 098 0 762 2 355

17 122 115 123 5 232 -2 751 0 1 178 2 481

23 757 114 729 2 908 -2 945 1 496 1 095 1 459

26 306 119 546 3 414 -2 789 0 625 127

Zdroj: vlastní zpracování na základě výkazu Výkaz zisku a ztráty

Tabulka č.3: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty (v % a v tis. Kč) Relativní změna v % 2006 2007 2008 Obchodní marţe 57,5% 38,8% 10,7% Přidaná hodnota 5,6% -0,3% 4,2% Provozní výsledek hospodaření 17,5% -44,4% 17,4% Finanční výsledek hospodaření 31,1% 7,1% -5,3% Mimořádný výsledek hospodaření 0,0% 149600,0% -100% Výsledek hospodaření za účetní období 54,7% -7,1% -88,4% Výsledek hospodaření před zdaněním 5,4% -41,2% -57,1% VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Absolutní změna 2006 2007 2008 6 253 6 635 2 549 6 129 -394 4 817 779 -2 324 506 -653 -194 156 0 1 496 -1 496 416 -83 -968 126 -1 022 -834


Kaţdoroční růst obchodní marţe souvisí s rychlým růstem vlastních prodejen ve sledovaném období, kde lze dosahovat poměrně stabilní marţe na prodávaných výrobcích. U přidané hodnoty lze sledovat propad v roce 2007, kde i přes růst trţeb v daném roce přidaný hodnota nepatrně poklesla. Obdobná situaci sledujeme i ve vývoji provozního výsledku hospodaření, který v roce 2007 poklesl téměř na polovinu (- 44,4 %, - 2 324 tis. Kč). Finanční výsledek hospodaření se výrazněji změnil pouze v roce 2006, od té doby je poměrně stabilní a nevykazuje výraznější rostoucí ani klesající trendy. Mimořádný výsledek hospodaření vykazuje v relativních změnách značný růst v roce 2007 a následně značný pokles v roce 2008, coţ je ovšem způsobeno faktem, ţe pouze v roce 2007 vykazuje hodnotu 1 496 tis. Kč a naopak v ostatních letech téměř nulu.

30

Výsledek hospodaření za účetní období ve sledovaném období mírně stoupá či stagnuje. Výrazný růst v roce 2008 (+147 %, + 1,620 tis. Kč) připisuji spíše skutečnosti, ţe se jedná o předběţné výkazy a konečná skutečnost se můţe změnit. Následně se nejvíce budu zabývat rozborem provozního a finančního výsledku hospodaření, které jsou klíčové při tvorbě zisku firmy. Zaměřím se na hledání příčin vývoje v jednotlivých letech. Při hodnocení vývoje provozního výsledku hospodaření se zaměřím v první řadě na tvorbu přidané hodnoty – čím je tvořena a naopak spotřebovávána. Tabulka č.4 uvádí absolutní hodnoty, a následně tabulka č.5 jejich rozloţení meziroční relativní a absolutní změny. Tabulka č.4: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty – Přidaná hodnota (v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí OBCHODNÍ MARŢE VÝKONY Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace VÝKONOVÁ SPOTŘEBA Spotřeba materiálu a energie Sluţby PŘIDANÁ HODNOTA Trţby z prodeje materiálu Prodaný materiál OBCHODNÍ MARŢE II. PŘIDANÁ HODNOTA II.

2005 44 890 34 021 10 869 329 982 278 952 407 50 623 231 857 188 976 42 881 108 994 39 130 30 424 8 706 117 700

2006 68 076 50 954 17 122 332 993 279 088 336 53 569 234 992 188 080 46 912 115 123 40 495 32 366 8 129 123 252

2007 94 586 70 829 23 757 356 823 295 969 -593 61 447 265 851 210 039 55 812 114 729 54 045 41 333 12 712 127 441

2008 112 435 86 129 26 306 401 477 321 682 -893 80 688 308 237 243 357 64 880 119 546 69 962 52 197 17 765 137 311


U tabulky jsem přidal navíc poloţky obchodní marţe II a přidané hodnoty II. Tím jsem chtěl upozornit na způsob, jak jsou účtovány jednotlivé trţby. V poloţce trţby za prodej zboţí jsou účtovány vlastní výrobky prodané na vlastních prodejnách – z toho vzniká obchodní marţe. V poloţce trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb se nachází prodeje vlastních výrobků třetím osobám – odběratelům. A konečně v poloţce trţby z prodeje materiálu společnost účtuje obchodní zboţí, tj. zboţí které je zakoupeno a prodáváno na

31

vlastních prodejnách, nebo se jedná o výrobky, které vyrábí jiný výrobce ale následně jsou pod značkou PaC prodávány dalším distributorům. Protoţe by i tyto poloţky měly být přiřazeny k řádným trţbám, zvýšil jsem o jejich marţi hodnotu poloţky přidaná hodnota II. Pro ucelený a přesnější přehled neţ který uvádí výkaz zisku a ztráty o dosahovaných trţbách jsem vytvořil tabulku č.6. Tabulka č.6: přehled o dosahovaných výkonech (v tis. Kč) 2005 Trţby za prodej vlastního zboţí na vlastních prodejnách Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Trţby z předprodávaných výrobků TRŢBY CELKEM

44 890 278 952 39 130 362 972

2006 68 076 279 088 40 495 387 659

2007

2008

94 586 295 969 54 045 444 600

112 435 321 682 69 962 504 079


Tabulka č.5: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Přidaná hodnota (v % a v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí OBCHODNÍ MARŢE VÝKONY Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace VÝKONOVÁ SPOTŘEBA Spotřeba materiálu a energie Sluţby PŘIDANÁ HODNOTA Trţby z prodeje materiálu Prodaný materiál OBCHODNÍ MARŢE II. PŘIDANÁ HODNOTA II.

Relativní změna % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 52% 39% 19% 23 186 26 510 50% 58% 1%

2008 17 849

39% 22% 39% 11% 7% 13%

16 933 6 253 3 011

19 875 6 635 23 830

15 300 2 549 44 654

0% 6% 9% -17% -276% 51% 6% 15% 31% 1% 13% 16% 0% 12% 16% 9% 19% 16% 6% 0% 4% 3% 33% 29% 6% 28% 26% -7% 56% 40% 5% 3% 8%

136 -71 2 946 3 135 -896 4 031 6 129 1 365 1 942 -577 5 552

16 881 -929 7 878 30 859 21 959 8 900 -394 13 550 8 967 4 583 4 189

25 713 -300 19 241 42 386 33 318 9 068 4 817 15 917 10 864 5 053 9 870


32

Z uvedených tabulek je patrný výrazný růst trţeb za prodané zboţí a adekvátní růst obchodní marţe. Tato část trţeb se vztahuje k prodejům uskutečňovaným ve vlastních prodejnách, jejichţ počet poslední dobou rapidně roste. Tím se společnost PaC snaţí diverzifikovat riziko odběratelů a stále vyšší část trţeb má tedy pod svoji vlastní kontrolou. Pravdou je , ţe podobným způsobem funguje také řada ostatních, spíše však regionálních, pekáren. U některých tento podíl dosahuje aţ 90 %. Tento způsob prodeje sniţuje riziko najednou ve dvou oblastech – první je náhlý výpadek významného odběratele, coţ je v tomto případě eliminováno tím, ţe se jedná o vlastní prodejny (převáţně v nájemním vztahu) a druhým je eliminace rizika nezaplacení pohledávek, kdyţ ve vlastních prodejnách se jedná převáţně o trţby v hotovosti. Jediným, ale poměrně malým rizikem, je v tomto případě pouze manipulace s hotovostí, kde vzniká riziko zpronevěry, případně vznik dalšího rizika souvisejícího s převozem peněz (svoz zabezpečují řidiči v rámci svých linek, PaC mají pojištěnu krádeţ peněz při přepravě, jedná se řádově o částky do 50 tis. Kč/den). Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb zahrnují prodeje výrobků firmy ostatním odběratelům. V převáţné míře se jedná o dodávky pečiva. Také v této oblasti je pozitivní vývoj a trţby z vlastní činnosti rostoucí trend. Ovšem část jejich růstu, zejména pak v roce 2007, tvoří obecný růst ceny pečiva, který byl zapříčiněn zejména růstem ceny základních surovin (mouky, potaţmo obilí) v tomto roce. Poloţka aktivace souvisí s aktivací vlastních výrobků a jejich následný převod na vlastní prodejny. Výkonová spotřeba v celém sledovaném období roste, coţ souvisí zejména s růstem trţeb. Rostoucí spotřeby materiálu a energie zapříčiňuje jednak vyšší objem vyráběné produkce a dále se na tom podílí v roce 2007 i růst ceny základní suroviny potřebné pro výrobu – mouky. Náklady na sluţby rostou v souvislosti s rostoucím placeným nájemným za vlastní prodejny. Celkově pak přidaná hodnota v uvedeném období mírně rostla, případně v roce 2007 stagnovala vlivem skokového zvýšení cen základních surovin, na coţ firma zareagovala s mírným zpoţděním, coţ je vzhledem k vysoké konkurenci v oboru pochopitelné. Naopak

společnost

byla

schopna

uvedený

mírný

propad

nahradit

zvýšením

předprodávaných výrobků, coţ celkově přispělo k pozitivnímu růstu přidané hodnoty v celém sledovaném období.

33

Dále se budu zabývat rozborem ostatních, zejména poloţek, které spotřebovávají přidanou hodnotu aţ do fáze provozního hospodářského výsledku. V tabulce č.7 a č.8 jsou uvedeny konkrétní čísla společnosti PaC z výkazu zisku a ztráty. Jako základ je pouţita vypočtené PŘIDANÁ HODNOTA II a naopak není jiţ počítáno s trţbami za prodaný materiál a s náklad na prodaný materiál Tabulka č.7: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty – Provozní výsledek hospodaření (v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY PŘIDANÁ HODNOTA II. OSOBNÍ NÁKLADY Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

2005 117 700 104 084 72 418

2006 123 252 107 648 75 133

2007 127 441 114 570 80 183

2008 137 311 122 898 85 773

2 940

2 960

2 940

2 940

25 316 3 410 463

25 939 3 616 481

27 834 3 613 467

30 383 3 802 518

8 569

8 643

9 231

10 231

491

506

677

0

25

0

82

0

-1 345 1 077 3 019

-764 1 244 3 762

-580 1 804 3 244

-31 1 947 2 228

4 453

5 232

2 908

3 414


34

Tabulka č.8: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Provozní výsledek hospodaření (v % a v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY OSOBNÍ NÁKLADY Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a druţstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

Relativní změna % 2006 2007 2008 3% 6% 7% 4% 7% 7%

Absolutní změna 2006 2007 2008 3 564 6 922 8 328 2 715 5 050 5 590

1%

-1%

0%

20

-20

0

2% 6% 4%

7% 0% -3%

9% 5% 11%

623 206 18

1 895 -3 -14

2 549 189 51

1%

7%

11%

74

588

1 000

3%

34% -100%

15

171

-677

-100%

0% -100%

-25

82

-82

-43% 16% 25%

-24% 45% -14%

-95% 8% -31%

17%

-44%

17%

581 167 743

184 549 560 143 -518 -1 016

779 -2 324

506


Jednoznačně nejvyšší nákladovou poloţkou jsou osobní náklady, které nejvíce sniţuji dosahovanou přidanou hodnotu. Proto se na ně zaměřím a zkusím zjisti, jestli jejich výše je opravdu oprávněna, zejména při porovnání s konkurencí. V tabulce č.9 sleduji vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých sledovaných letech.. Z ní je patrné, ţe počet stálých zaměstnanců je poměrně stabilní, má sice sestupný trend, ten je ale velmi pozvolný. Tabulka č.9: Počet zaměstnanců (v ks) Počet zaměstnanců

2005 532

2006 538


35

2007 532

2008 525

Na druhé straně osobní náklady rostou a v posledních letech vidíme průměrně 6 % mzdový růst. To znamená i růst průměrné mzdy na zaměstnance.Ten je znázorněn v tabulce č.10 a to včetně srovnání s jinými pekárnami. Tabulka č.10: Průměrná mzda (v Kč) Průměrná mzda PaC BEAS Hradecká pekárna PENAM

2005 11 344 10 248 11 331 13 774

2006 11 638 11 309 12 146 14 700

2007 12 560 12 639 13 412 16 137

2008 13 615 -


Údaje za rok 2008 jsou k dispozici pouze od PaC. Z přepočtení na průměrnou mzdu nám vychází několik závěrů. Jednak se jedná o mzdy, které jsou na velmi podprůměrné vzhledem k průměrné mzdě v ČR. Na druhou stranu jsou při porovnání všech tří pekáren, které působí v daném regionu, jsou tyto mzdy velmi podobné, nepatrně vyšší jsou v pouze v Hradecké pekárně – příčinu bych hledal v umístění jejich výrobního závodu, který je přímo v krajském městě. Naopak průměrné mzdy jsou nejvyšší u společnosti PENAM, to můţe být způsobeno lepší pozicí odborových svazů v takto velké společnosti, a část mohou také dělat vyšší mzdy a vyšší počet manaţerů. Další důvody nám můţe ukázat tabulka č.11, která zobrazuje trţby připadající na jednoho zaměstnance. Tabulka č.11: Trţby na zaměstnance (v tis. Kč) Trţby na zaměstnance v tis. Kč PaC BEAS Hradecká pekárna PENAM

2005 682 733 683 1 105

2006 720 816 735 1 229

2007 835 944 827 1 461

2008 960 -


Tabulka naznačuje odpověď na otázku na rozdílných průměrných mzdách. Téměř naprosto stejné trţby na zaměstnance vykazují PaC a Hradecká pekárna, Mírně lepší jsou u společnosti BEAS, naproti tomu téměř dvojnásobku dosahuje společnost PENAM. To samozřejmě této společnosti poskytuje dostatečný prostor pro vyšší mzdový průměr. Důvodem pro takové rozdíly bude patrně modernější technologické vybavení, a také zcela

36

určitě menší podíl ruční práce neţ tomu je u okresních pekáren, kde budou kladeny velké nároky na ruční práci zejména při výrobě cukrárenských výrobků. Lze tedy konstatovat, ţe osobní náklady jsou přiměřené a odpovídají jednak regionálním podmínkám, a také místní konkurenci a to stejně i v tempu jejich růstu. Další významnou poloţkou, vedle osobních nákladů je výše odpisů. Ta je ve sledovaném období mírně rostoucí, ale více se jejím vývojem budu zabývat při analýze rozvahy – stálých aktiv. Ostatní poloţky v této části výsledovky jsou svým objemem spíše okrajové.. A konečně provozní hospodářský výsledek je v daném období spíše konstantní, pohybující se kolem hodnoty 5 mil. Kč. Jedinou mírnou odchylkou je rok 2007 (2,9 mil. Kč), kdy došlo v průběhu tohoto roku ke zdraţování mouky, coţ se v konečných cenách výrobků vyráběných a prodávaných PaC odrazilo aţ s několikaměsíčním zpoţděním. Dále budu v tabulce č.12 a tabulce č.13 sledovat poslední fázi tvorby zisku – od provozního výsledku po zisk po zdanění. Tabulka č.12: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty – Výsledek hospodaření za účetní období (v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝNOSY Z DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ ZA BĚŢNOU ČINNOST VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ (+/-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM (+/-) Zdroj: vlastní zpracování na základě výkazu Výkaz zisku a ztráty

37

2005 4 453

2006 5 232

2007 2 908

2008 3 414

0

0

0

0

7 6 6 3 1 479 1 904 1 954 2 491 461 161 98 317 1 087 1 014 1 095 618 -2 098 -2 751 -2 945 -2 789 1 593 1 303 364 498 762

1 178

-401

127

0

1

1 496

0

762

1 179

1 095

127

2 355

2 482

1 459

625

Tabulka č.13: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Výsledek hospodaření za účetní období (v % a v tis. Kč) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝNOSY Z DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ ZA BĚŢNOU ČINNOST VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ (+/-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM (+/-)

Relativní změna % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 17% 0% -14% 29% -65% -7%

-44%

17%

0% 0% 0% -50% 3% 27% -39% 223% 8% -44%

779 -2 324

506

0 -1 425 -300 -73

0 0 50 -63 81

0 -3 537 219 -477

31%

7%

-5%

-653

-194

156

-18%

-72%

37%

-290

-939

134

416 -1 579

528

55%

-134% -132%

0 % 149500% -100%

1

1 495

-1 496

55%

-7%

-88%

417

-84

-968

5%

-41%

-57%

127 -1 023

-834


Provozní výsledek hospodaření je zásadně ovlivňován třemi nákladovými poloţkami. První z nich jsou nákladové úroky. Jejich výše se ve sledovaném období zvyšuje (o téměř 30 % v 2006 a 2008) , pouze v roce 2007 stagnovaly. Jedná se o úroky placené za poskytnuté provozní a investiční bankovní úvěry (více informací o poskytnutých úvěrech je v analýze Rozvahy). Růst můţe souviset jednak s růstem úrokové sazby ale spíše s růstem s růstem úvěrové angaţovanosti. Určitý vliv můţe hrát i vyuţívání sluţeb faktoringu, který ale není poznat ze ţádných výkazů firmy. Ostatní finanční náklady mají stabilní charakter a jejich sníţení v roce 2008 bych přikládal spíše tomu, ţe se prozatím jedná o předběţné výsledky a proto můţe ještě dojít k mírné korekci v některých poloţkách. Dále negativně konečný výsledek ovlivňují daně z příjmu. Jsou zejména v letech 2005 a 2006. V roce 2007 byl hospodářský výsledek pozitivně ovlivněn mimořádným výsledkem – ten se týkal změny v účtování o přepravkách na výrobky (od 1.1.2007), kdy do této doby byly

38

vedeny na účtu rozvahovém účtu samostatné movité věci a následně byly po dobu 36 měsíců odepisovány formou oprávek. Od 1.1.2007 jsou účtovány na účtu materiál na skladě a následně jsou po dobu 36 měsíců rovnoměrně rozpouštěny do nákladů. Přechod na tento nový systém znamenal zrušení vytvořených oprávek k přepravkám ve výši 1,4 mil. Kč a jejich zaúčtování na účet mimořádných výnosů.

5.1.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Dále se podíváme na výkaz zisku a ztráty z jiného pohledu, a to tak, ţe jednotlivé poloţky budeme uvádět jako procentní vyjádření, přičemţ za 100 % budeme povaţovat v první části vţdy příslušné trţby, které se vztahují k daným nákladům (Trţby za prodej zboţí, Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb), a pouze u PaC pak ještě navíc k Trţbám za prodej zboţí připočítávám Trţby z prodeje materiálu a stejně tak i v nákladech). Přidaná hodnota je potom porovnávána k celkovým dosahovaným trţbám (jak obchodované zboţí, tak i vlastní výrobky) U takto upravené výsledovky potom můţeme jednotlivé poloţky lehce porovnávat se stejně upraveným výkazem u konkurenčních podniků. V tabulce č.14 , č.15 a č.16 je takto upraven výkaz zisků a ztrát společnosti PaC za období 2006-2008 a její konkurence za rok 2007.

39

Tabulka č.14: Vertikální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Přidaná hodnota (v %)

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí OBCHODNÍ MARŢE VÝKONY Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace VÝKONOVÁ SPOTŘEBA Spotřeba materiálu a energie Sluţby PŘIDANÁ HODNOTA

BEAS PENAM 2008 2007 2007 100 100 100

HRAD. PEK. 2007 100

2006 100

2007 100

77 23 100

75 25 100

76 24 100

93 7 100

83 17 100

73 27 100

84

83

80

100

97

89

0 16 71 56 14 28

0 17 75 59 16 25

0 20 77 61 16 24

0 0 64 48 16 36

0 3 72 57 15 26

0 12 75 54 21 25


V první části jsou zřejmé dosahované marţe na obchodovaném zboţí. Tato marţe je poměrně stabilní u PaC, kde ve sledovaném období je stabilní cca 24 % přiráţka. Podobná je i u Hradeckých pekáren, které provozují prodejny na stejném principu. I kdyţ marţe u PaC se skládá nejen z marţe dosahované na prodejnách, ale také z marţe na obchodovaném zboţí, obě jsou v tomto případě ale velmi podobné. Naproti tomu niţší jsou dosahované marţe u PENAMU, coţ můţe být dáno odlišnou politikou stanovení vnitropodnikových cen pro vlastní prodejny, případně jinou skladbou obchodovaného zboţí. Malé procento u BEASU je dáno tím, ţe firma téměř neobchoduje s cizím zboţím a ani ţádné prodejny nemá – proto u ní nemá srovnání smysl. V další části tabulky srovnáváme výrobní náklady k trţbám z vyrobených výrobků. Tam sledujeme poměrně vyrovnanou výkonovou spotřebu a to jak v celém období u PaC, tak i ve vztahu ke konkurentům, kromě BEASu. Přitom ve sluţbách jsou si jednotlivé pekárny dost podobné, ale BEAS má niţší spotřebu materiálu a energie. To můţe být dáno například tím, ţe BEAS má poměrně nové výrobní zařízení, dobře zvládnuté vyuţívání energie, apod., coţ můţe být také dáno tím, ţe je nejmenší z porovnávaných pekáren. Následně potom je obdobná situace u přidané hodnoty, která je vyrovnaná, zase kromě BEASu, který pozitivně vyčnívá. 40

Tabulka č.15: Vertikální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Výsledek hospodaření za účetní období (v %)

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY PŘIDANÁ HODNOTA OSOBNÍ NÁKLADY Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

HRAD. BEAS PENAM PEK. 2008 2007 2007 2007 24 36 26 25 21 22 18 24

2006 28 24

2007 25 23

2

2

2

4

3

3

1

1

1

5

4

0


Dále sledujeme vývoj od přidané hodnoty k provoznímu hospodářskému výsledku. Zde mají největší vliv osobní náklady a odpisy. Osobní náklady i přesto, ţe jejich absolutní výše roste a roste i průměrná mzda, tak mají klesající tendenci. To je dáno úspěšným navyšováním trţeb. Opět jsou osobní náklady poměřované s trţbami plně srovnatelné s konkurencí, lépe je na tom pouze PENAM, který je ale pekárnou spíše velkovýrobní s velkou automatizací.

41

Tabulka č.16: Vertikální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Provozní výsledek hospodaření (v %)

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝNOSY Z DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ ZA BĚŢNOU ČINNOST VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ (+/-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM (+/-)

2006

2007

2008

BEAS PENAM 2007 2007

HRAD. PEK. 2007

1

1

1

5

4

0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 2 1

1 0 1 1 0

0 0 0 0 0

-1

-1

0

2

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

5

6

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

6

0

1

0

0

6

6

0


Poslední část výkazu zisku a ztráty uţ ovlivňuje pouze nepatrně finanční náklady, které ale nemají významný vliv ani u jedné ze sledovaných pekáren. Zajímavé je nakonec srovnání konečného Výsledku hospodaření, které je u PaC a u Hradecké pekárny téměř nulové (v procentech), ale u PENAMu a BEASu dosahuje 5-6 %. Pokud se podíváme na průběţné hodnoty, které do výsledku vstupují, můţeme zde konstatovat, ţe PANAM dosahuje nadprůměrného zisku díky velkému rozsahu a automatizaci výroby, BEAS naopak díky tomu, ţe se jedná o menší „rodinnou“ pekárnu, která je moderně vybavena.

42

5.2 Rozvaha Při analýze rozvahy nesledujeme na rozdíl od výkazu zisku a ztráty vývoj za určité období, ale konkrétní stavy jednotlivých účtu ke konkrétnímu dni, v případě PaC k 31.12. kaţdého roku. Rozvaha vypovídá o důleţitých skutečnostech, které úvěrového pracovníka primárně zajímají, například jak je rozloţeno financování mezi akcionáře a věřitele (tj. zadluţenost), v jaké hodnotě má firma veden hmotný majetek (tj. jaká je míra odepsání, jestli je pravidelně obnovován), apod. V analýze rozvahu opět rozloţíme, stejně jako výkaz zisků a ztráty, ve dvou směrech – horizontálně a vertikálně. U vertikální analýzy také pro srovnání připojíme údaje konkurentů – opět společností BEAS, PENAM a Hradecká pekárna.

5.2.1 Horizontální analýza rozvahy Horizontální analýza hodnotí meziroční změny u jednotlivých poloţek, a to jak z absolutního tak i relativního (procentního) pohledu. V první části se pokusíme nejprve podrobněji prozkoumat část rozvahy zvanou aktiva a následně pasiva.

5.2.1.1 Horizontální analýza aktiv Jako první tabulku č.17 nejprve uvádím konkrétní výsledky firmy uvedené v rozvaze – aktivech, následně pak v tabulku č.18, kde jsou jiţ uvedeny relativní a absolutní nárůsty (poklesy) jednotlivých poloţek.

43

Tabulka č.17: Vybrané základní poloţky aktiv (v tis. Kč) ROZVAHA - AKTIVA AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK OBĚŢNÁ AKTIVA ZÁSOBY DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK OSTATNÍ AKTIVA - PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV

2005 189 593 103 826 2 821 100 506 499 84 529 15 311 0 64 277 4 941

2006 189 904 103 436 2 392 100 964 80 85 323 15 169 0 61 293 8 861

2007 209 720 104 687 2 029 102 653 5 100 529 17 333 0 75 609 7 587

2008 234 927 106 381 1 616 104 760 5 125 241 24 528 0 83 695 17 018

1 238

1 145

4 504

3 305

Zdroj: vlastní zpracování na základě výkazu Rozvaha

Tabulka č.18: Horizontální analýza základních poloţek aktiv (v % a v tis. Kč) ROZVAHA AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK OBĚŢNÁ AKTIVA ZÁSOBY DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK OSTATNÍ AKTIVA PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV

Relativní změna v % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 0% 10% 12% 311 19 816 25 207 0% 1% 2% -390 1 251 1 694 -15% -15%

-20%

-429

-363

-413

2%

2%

458

1 689

2 107

-84% -94% 1% 18% -1% 14% 23%

0% 25% 42% 0 11%

-419 -75 794 15 206 -142 2 164 0 0 -2 984 14 316

0 24 712 7 195 0 8 086

79% -14%

124%

3 920 -1 274

9 431

-8% 293%

-27%

0%

-5%

-93

3 359

-1 199


Bilanční suma – celková aktiva podniku v posledních letech roste tempem 10 % v roce 2007 a 12 % v roce 2008, neboli v absolutních číslech o téměř 20 mil. Kč v roce 2007 a o více neţ 25 mil. Kč v roce 2008. Z tabulek se pokusím určit, v kterých oblastech dochází k těmto růstům.

44

Dlouhodobý majetek stagnuje, to by mělo znamenat, ţe je investováno na úrovni odpisů, ale k tomu se dostanu při podrobnějším zkoumání. Velká část růstu je zapříčiněna růstem oběţných prostředků a to jak zásob, tak i pohledávek a krátkodobého finančního majetku. V roce 2008 růst působí i navýšení hodnoty finančního majetku. Poloţka ostatní aktiva kolísá zejména ve vztahu k roku 2007, jejich absolutní výše však pro analýzu není významná. Dále se budu zabývat rozloţením jednotlivých částí aktiv a jejich vývojem. V první řadě se bude jednat o vývoj dlouhodobého majetku – ten je uveden v tabulce č.19 a tabulce č.20. Tabulka č.19: Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) ROZVAHA 2005 103 826 DLOUHODOBÝ MAJETEK 2 821 DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK Software 2 821 100 506 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Pozemky 2 316 Stavby 66 660 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 29 300 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 2 162 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 68 499 DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK Zdroj: vlastní zpracování na základě výkazu Rozvaha

45

2006 2007 2008 103 436 104 687 106 381 2 392 2 029 1 616 2 392 2 029 1 616 100 964 102 653 104 760 2 316 2 309 2 336 64 553 64 683 67 323 33 585 33 410 34 988 292 2 251 113 218 80

0 5

0 5

Tabulka č.20: Horizontální analýza dlouhodobého majetku (v % a v tis. Kč) ROZVAHA DLOUHODOBÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK Software DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

Relativní změna v % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 0% 1% 2% -390 1 251 1 694 -15% -15%

-15% -15%

-20% -20%

-429 -429

-363 -363

-413 -413

0% 0% -3%

2% 0% 0%

2% 1% 4%

458 0 -2 107

1 689 -7 130

2 107 27 2 640

15%

-1%

5%

4 285

-175

1 578

-86%

671%

-95%

-1 870

1 959

-2 138

221%

-100%

0%

150

-218

0

-84%

-94%

0%

-419

-75

0


Poloţka dlouhodobého majetku tvoří dlouhodobě v průměru 50 % veškerého majetku společnosti, přičemţ tento podíl v čase klesá. Absolutní hodnota však v celém sledovaném období stagnuje. Dominantní podíl poloţky dlouhodobého majetku připadá na dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně pak na stavby a na samostatné movité věci. Zde by zcela určitě bylo vhodné uvést, z jakých konkrétních staveb nebo movitých věcí se tyto čísla skládají. V řádku označeném jako stavby nalezneme především výrobní areály společnosti – na prvním místě je výrobní závod v Trutnově, kde sídlí i celé vedení firmy, dále výrobní závod v Náchodě a v neposlední provozovna v Broumově která slouţí zejména pro výrobu „speciálů“ jako například croissantů. Dále se v majetku nachází i budova v centru Náchoda, která do roku 2008 slouţila jako sídlo managementu firmy. V současné době je vyuţíváno PaC pouze přízemí, kde se nachází firemní prodejna a cukrárna. Celý zbytek nemovitosti je pronajat a slouţí jako „call centrum“ ČSOB. Ostatní majetek, která firma „zdědila“ po svém předchůdci – státním podniku, byl z důvodu nepotřebnosti postupně rozprodán. Poloţku soubory movitých věcí tvoří zejména vybavená provozních areálů a to především pekařské linky (Trutnov, Náchod) a další majetek, který firma pouţívá při svém podnikání.

46

V této části se nabízí otázka jaká výše prostředků je kaţdoročně investována zpět do modernizace stávajícího majetku a do nákupu nového – neboli výši kapitálových nákladů (uvádí se téţ pod zkratkou CAPEX). K jeho výpočtu pouţijeme hodnoty jednotlivých poloţek Výkazu zisků a ztrát a rozvahy uvedených v tabulce č.21. Tabulka č.21: Hodnota CAPEX (v tis. Kč) Odpisy Dlouhodobý majetek Zůstatková cena prodaného DM CAPEX % CAPEX z DM

2005 8 569 103 826 25 14 111 13,59%

2006 8 643 103 436 0 8 253 7,98%

2007 9 231 104 687 82 10 564 10,09%

2008 10 231 106 381 0 11 925 11,21%


Je vidět, ţe společnost pravidelně investuje do obnovy svého majetku a to v celém sledovaném období (to ale platí pro celou historii společnosti). Na druhé straně téměř neprodává ţádný majetek, který má nějakou účetní hodnotu. To svědčí o tom, ţe zařízení, na kterém společnost realizuji výrobu má velmi dlouhou ţivotnost a při případném prodeji je jiţ kompletně odepsané (to platí především o pekařské pece). Hodnota dlouhodobého finančního majetku je velmi nízká, v roce 2005 byla tvořena podílem ve společnosti Baking & Wholesaling company, ta však byla zlikvidována, protoţe se ji nepodařilo splnit předpoklady se kterými byla zaloţena (společný podnik se společností Domita Tábor). V současné době částka 5 tis. Kč představuje členský vklad do společnosti MP Produkt - odbytové druţstvo (více v popisu konkurence). Vzhledem k tomu, o jakou formu dlouhodobého finančního majetku se jedná, nejsou ani ţádné výnosy z tohoto majetku zaznamenány ve výkazu zisku a ztráty. Dále se podrobněji podívám na strukturu oběţných aktiv ve společnosti. Dále jsou uvedeny tabulky č.22 a č.23, které rozbor usnadní.

47

Tabulka č.22 : Oběţná aktiva (v tis. Kč) ROZVAHA OBĚŢNÁ AKTIVA ZÁSOBY Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK Peníze Účty v bankách

2005 84 529 15 311 12 352 19 1 767 1 173 0 64 277 60 925 1 368 169 1 815 4 941 1 580 3 361

2006 85 323 15 169 11 235 2 501 1 433 0 61 293 57 626 993 972 101 1 601 8 861 1 854 7 007

2007 2008 100 529 125 241 17 333 24 528 13 851 18 950 12 17 1 588 1 852 1 882 3 709 0 0 75 609 83 695 69 057 77 917 1 956 6 2 238 2 734 636 1 368 1 722 1 670 7 587 17 018 2 487 3 043 5 100 13 975


Tabulka č.23: Horizontální analýza vybraných poloţek z rozvahy (v % a v tis. Kč) Relativní změna v % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 1% 18% 25% 794 15 206 24 712 OBĚŢNÁ AKTIVA -1% 14% 42% -142 2 164 7 195 ZÁSOBY Materiál -9% 23% 37% -1 117 2 616 5 099 Nedokončená výroba a polotovary -100% 0% 42% -19 12 5 Výrobky 42% -37% 17% 734 -913 264 Zboţí 22% 31% 97% 260 449 1 827 0% 0% 0% 0 0 0 DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY -5% 23% 11% -2 984 14 316 8 086 KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY Pohledávky z obchodních vztahů -5% 20% 13% -3 299 11 431 8 860 Stát - daňové pohledávky -27% 97% -100% -375 963 -1 950 Krátkodobé poskytnuté zálohy 130% 22% 972 1 266 496 Dohadné účty aktivní -40% 530% 115% -68 535 732 Jiné pohledávky -12% 8% -3% -214 121 -52 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ 79% -14% 124% 3 920 -1 274 9 431 MAJETEK Peníze 17% 34% 22% 274 633 556 Účty v bankách 108% -27% 174% 3 646 -1 907 8 875 ROZVAHA


48

Oběţná aktiva zejména v posledních dvou rocích výrazně rostou dostávají se aţ na hodnotu 125 mil. Kč v roce 2008, coţ je nejvyšší stav v celé historii společnosti. Na růstu se nejvíce podílejí krátkodobé pohledávky z obchodního styku (růst o 20 % v 2007 a o 13 % v 2008) a stav materiálu (růst o 23 % v 2007 a o 37 % v 2008). Příčina růstu bude s největší pravděpodobností souviset s rostoucím obratem, nicméně růst pohledávek podrobím jejich jednak kvalitativnímu zkoumání (časová struktura stavu k 31.12.) a také spočítám dobu splatnosti v jednotlivých letech – k tomu pouţijeme tabulku č.24 a č.25. Tabulka č.24: Časová struktura pohledávek (v tis.Kč) Pohledávky Do splatnosti do 30 dnů do 60 dnů do 90 dnů do 360 dnů nad 360 dnů Celkem po splatnosti vytv.opravné poloţky

2006 50 040 3 445 1 294 44 448 12 166 17 397 11 500

% 74% 5% 2% 0% 1% 18% 26% 17%

2007 61 976 5 695 895 11 183 10 635 17 419 10 338

% 78% 7% 1% 0% 0% 13% 22% 13%

2008 69 482 4 134 744 557 228 10 052 15 715 10 323

% 82% 5% 1% 1% 0% 12% 18% 12%


Tabulka č.25: Doba obratu pohledávek (ve dnech) Doba obratu pohledávek

2005 61

2006 54

2007 57

2008 56


Z uvedených tabulek je patrných několik skutečností: Časová struktura pohledávek se v čase zlepšuje i přes jejich absolutní růst. Přičemţ PaC má se svými hlavními odběrateli smluvně stanovené následující splatnosti: Penny Market - 45 dnů, přičemţ splatnost při dodávání do jejich distribučního centra je 75 dnů, Kaufland – 40 dnů, při dodávkách na Slovensku 30 dnů, Globus – 50 dnů, Billa 63 dnů, Ahold 50 dnů Téměř na všechny ohroţené pohledávky jsou vytvořeny opravné poloţky. Pokud nebudeme počítat pohledávky na které jsou vytvořeny opravné poloţky, dá se konstatovat, ţe 98 % pohledávek je ve splatnosti nebo maximálně do 30-ti dnů po splatnosti, tj. v rozvaha (netto) obsahuje skutečně vymoţitelné pohledávky a jejich výše není zkreslena nedobytnými pohledávkami Doba obratu pohledávek je na velmi dobré a téměř stabilní úrovni.

49

Z komplexního pohledu by mohla nastávat pouze jedna skutečnost – prodluţování splatnosti pohledávek u velkých odběratelů – většinou řetězců, které ovšem z uvedených tabulek (zejména z doby obratu pohledávek) není patrné, protoţe na druhé straně dochází k rozšiřování vlastní obchodní sítě, kde je inkaso „za hotové“ a proto se tyto dvě věci ve výsledných číslech mohou zčásti kompenzovat – prodeje za hotové vytvářejí část trţeb s nulovými pohledávkami (tedy i s dobou obratu pohledávek rovnou nule) a při výraznějším růstu těchto hotovostních trţeb v celkových trţbách bychom pro přesný výpočet doby obratu pohledávek musely o tuto část celkové trţby sníţit. Další poloţkou, která výrazně roste v posledních letech jsou zásoby. Zde se dá téměř s jistotou tvrdit, ţe převáţný podíl na tomto růstu má právě rychle se rozšiřující síť vlastních prodejen. Je asi celkem zbytečné sledovat kvalitu zásob, protoţe vzhledem k jejich charakteru nelze předpokládat, ţe v nich budou uvedeny staré a neprodejné zásoby v mnoţství, které by mělo na celkový stav zásob významnější vliv. Jediné, na co se podívám je doba obratu zásob, tj. zda růst je alespoň zčásti adekvátní růstu realizovaných trţeb společnosti – k tomu nám poslouţí tabulka č.26. Tabulka č.26: Doba obratu zásob (ve dnech) 2005 22 18 3 1

Doba obratu zásob - z toho doba obratu materiálu - z toho doba obratu výrobků - z toho doba obratu zboţí

2006 20 15 3 2

2007 20 16 2 2

2008 23 18 2 3


I zde se dá velmi dobře sledovat, ţe doba obratu je celkem stabilní a krátká, coţ souvisí s oborem, ve kterém firma podniká. Opět za vysvětlení stojí, ţe v poloţce materiál společnost účtuje nejen základní suroviny pro svoji výrobu (délka trvanlivosti jednotlivých surovin je následující: mouka 4 měsíce, droţdí 1 měsíc, cukr 1 rok, marmeláda 6 měsíců, olej a tuk 3 měsíce) ale i zboţí od jiných dodavatelů, které je následně prodáváno dalším distributorům nebo ve vlastních prodejnách. Ve výrobcích a zboţí jsou účtovány vlastní výrobky (zejména pečivo), které mají velmi krátkou dobu trvanlivosti.

50

5.2.1.2 Horizontální analýza pasiv Nejdříve si udělám představu, čím jsou tvořena pasiva společnosti a následně se opět pokusím blíţe se podívat na jednotlivé poloţky, které mají na výši pasiv podstatný vliv. Začnu tabulkami č.27 a č.28, které nám rozděluje pasiva nejen na dvě nejzákladnější části – vlastní a cizí zdroje, ale i dále na podrobnější členění. Tabulka č.27: Vybrané základní poloţky pasiv (v tis. Kč) ROZVAHA - PASIVA PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL ZÁKLADNÍ KAPITÁL KAPITÁLOVÉ FONDY REZERVNÍ FONDY, NEDĚLITELNÝ FOND A OSTATNÍ FONDY ZE ZISKU VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŢNÉHO ÚČETNÍHO OBDOBÍ /+ -/ CIZÍ ZDROJE REZERVY DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY BANKOVNÍ ÚVĚRY A VÝPOMOCI OSTATNÍ PASIVA - PŘECHODNÉ ÚČTY PASIV DOHADNÉ ÚČTY PASIVNÍ Zdroj: vlastní zpracování na základě výkazu Rozvaha

51

2005 2006 2007 2008 189 593 189 904 209 720 234 927 88 089 91 225 92 324 92 452 76 580 76 580 76 580 76 580 0 1 958 1 963 1 963 8 896

8 934

12 686

13 782

1 851

2 575

0

0

762 98 911 0 3 654 58 735 36 522

1 178 1 095 127 96 029 113 943 134 443 0 0 0 4 958 5 321 5 800 59 627 74 612 92 029 31 444 34 010 36 614

2 593

2 650

3 453

8 032

0

0

0

0

Tabulka č.28: Horizontální analýza základních poloţek aktiv (v % a v tis. Kč) ROZVAHA PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL ZÁKLADNÍ KAPITÁL KAPITÁLOVÉ FONDY REZERVNÍ FONDY, NEDĚLITELNÝ FOND A OSTATNÍ FONDY ZE ZISKU VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŢNÉHO ÚČETNÍHO OBDOBÍ /+ -/ CIZÍ ZDROJE REZERVY DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY BANKOVNÍ ÚVĚRY A VÝPOMOCI OSTATNÍ PASIVA PŘECHODNÉ ÚČTY PASIV DOHADNÉ ÚČTY PASIVNÍ

Relativní změna v % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 0% 10% 12% 311 19 816 25 207 4% 1% 0% 3 136 1 099 128 0% 0% 0% 0 0 0 0% 0% 0% 1 958 5 0 0%

42%

9%

38

3 752

1 096

39%

-100%

0%

724

-2 575

0

55% -3% 0% 36% 2%

-7% 19% 0% 7% 25%

-88% 18% 0% 9% 23%

416 -2 882 0 1 304 892

-83 17 914 0 363 14 985

-968 20 500 0 479 17 417

-14%

8%

8%

-5 078

2 566

2 604

2% 0%

30% 0%

133% 0%

57 0

803 0

4 579 0


Také, samozřejmě jako na aktivní straně rozvahy, nacházíme u celkového stavu pasiv stejný rostoucí trend. V důsledku velmi malé ziskovosti firmy nacházíme převáţnou část růstu v cizích zdrojích společnosti. V nich pak hraje dominantní roli růst krátkodobých závazků, bankovních úvěrů a ostatních pasiv. Dále se zkusím vysvětlit rozloţením jednotlivých částí pasiv a jejich časový vývoj. Nejprve se bude jednat o vývoj vlastního kapitálu – ten je uveden v tabulce č.29 a tabulce č.30.

52

Tabulka č.29: Vlastní kapitál (v tis. Kč) ROZVAHA VLASTNÍ KAPITÁL ZÁKLADNÍ KAPITÁL Základní kapitál KAPITÁLOVÉ FONDY Ostatní kapitálové fondy REZERVNÍ FONDY, NEDĚLITELNÝ FOND A OSTATNÍ FONDY ZE ZISKU Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let (-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŢNÉHO ÚČETNÍHO OBDOBÍ /+ -/

2005 88 089 76 580 76 580 0 0

2006 91 225 76 580 76 580 1 958 1 958

2007 92 324 76 580 76 580 1 963 1 963

2008 92 452 76 580 76 580 1 963 1 963

8 896

8 934

12 686

13 782

8 821 75

8 859 75

8 918 3 768

8 973 4 809

1 851

2 575

0

0

1 851 0

2 575 0

0 0

0 0

762

1 178

1 095

127


Tabulka č.30: Horizontální analýza vlastního kapitálu (v % a v tis. Kč) ROZVAHA VLASTNÍ KAPITÁL ZÁKLADNÍ KAPITÁL Základní kapitál KAPITÁLOVÉ FONDY Ostatní kapitálové fondy REZERVNÍ FONDY, NEDĚLITELNÝ FOND A OSTATNÍ FONDY ZE ZISKU Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let (-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŢNÉHO ÚČETNÍHO OBDOBÍ /+ -/

Relativní změna v % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 4% 1% 0% 3 136 1 099 128 0% 0% 0% 0 0 0 0% 0% 0% 0 0 0 0% 0% 0% 1 958 5 0 195 800% 0% 0% 1 958 5 0 0% 0% 0%

42% 1% 4 924%

9% 1% 28%

38 38 0

3 752 59 3 693

1 096 55 1 041

39% 39% 0%

-100% -100% 0%

0% 0% 0%

724 724 0

-2 575 -2 575 0

0 0 0

55%

-7%

-88%

416

-83

-968


53

Vlastní kapitál v celkovém vyjádření stoupá jen velmi pomalu aţ nepatrně. Je to dáno jednak jeho poměrně vysokou absolutní hodnotou, ale i velmi malými přírůstky čistého zisku – to je také téměř jediný zdroj navyšování vlastního kapitálu. Ve sledovaném období byl čistý zisk do roku 2007 ponecháván v nerozděleném zisku minulých let a v roce 2007 byl rozdělen a převeden do vyrovnávacího fondu akciové společnosti. Kromě toho byla v roce 2006 navýšena poloţka ostatních kapitálových fondů o hodnotu majetku pořízeného z dotace. Dále provedu rozbor cizích zdrojů – začnu tabulkami č.31 a č.32, které nám dají informace o cizí zdrojích financování. Tabulka č.31: Cizí zdroje (v tis. Kč) ROZVAHA CIZÍ ZDROJE REZERVY DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY Odloţený daňový závazek KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky BANKOVNÍ ÚVĚRY A VÝPOMOCI Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA - PŘECHODNÉ ÚČTY PASIV ČASOVÉ ROZLIŠENÍ Výdaje příštích období Výnosy příštích období DOHADNÉ ÚČTY PASIVNÍ Zdroj: vlastní zpracování na základě výkazu Rozvaha

54

2005 98 911 0 3 654 3 654 58 735 43 234 5 155

2006 96 029 0 4 958 4 958 59 627 41 655 5 812

2007 113 943 0 5 321 5 321 74 612 57 674 3 973

2008 134 443 0 5 800 5 800 92 029 74 012 4 431

2 418 629 263 7 036 36 522 5 538 30 984

2 476 485 92 1 775 7 332 31 444 5 444 26 000

2 809 609 109 1 750 7 688 34 010 8 010 26 000

3 163 948 201 1 159 8 115 36 614 10 614 26 000

2 593

2 650

3 453

8 032

2 593 2 574 19 0

2 650 2 612 38 0

3 453 3 453 0 0

8 032 8 032 0 0

Tabulka č.32: Horizontální analýza cizích zdrojů (v % a v tis. Kč) ROZVAHA CIZÍ ZDROJE REZERVY DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY Odloţený daňový závazek KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky BANKOVNÍ ÚVĚRY A VÝPOMOCI Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA PŘECHODNÉ ÚČTY PASIV ČASOVÉ ROZLIŠENÍ Výdaje příštích období Výnosy příštích období DOHADNÉ ÚČTY PASIVNÍ

Relativní změna v % Absolutní změna 2006 2007 2008 2006 2007 2008 -3% 19% 18% -2 882 17 914 20 500 0% 0% 0% 0 0 0 36% 7% 9% 1 304 363 479 36% 7% 9% 1304 363 479 2% 25% 23% 892 14985 17417 -4% 38% 28% -1579 16019 16338 13% -32% 12% 657 -1839 458 2% -23% 0% 575% 4%

13% 26% 18% -1% 5%

13% 56% 84% -34% 6%

58 -144 92 1512 296

333 124 17 -25 356

354 339 92 -591 427

-14% -2% -16%

8% 47% 0%

8% 33% 0%

-5078 -94 -4984

2566 2566 0

2604 2604 0

30% 133% 30% 133% 32% 133% -100% 0% 0% 0%

57 57 38 19 0

803 803 841 -38 0

4579 4579 4579 0 0

2% 2% 1% 100% 0%


První poloţkou v cizích zdrojích, která má rostoucí tendenci je odloţený daňový závazek, který vzniká z důvodu odlišných účetních a daňových odpisů. Výrazně rostoucí poloţkou, zejména v posledních dvou letech, jsou závazky z obchodního styku (+ 38 % v 2007 a + 28 % v 2008). Tento růst souvisí, stejně jako u pohledávek s výrazným růstech trţeb v posledních letech. Pro jistotu však v tabulkách č.33 a č.34 zkontroluji jak jsou závazky firmou placeny (časová struktura závazků) a také jaká je mechách obrátka (průměrná skutečná splatnost).

55

Tabulka č.33: Časová struktura závazků (v tis. Kč) Závazky Do splatnosti do 30 dnů do 60 dnů do 90 dnů do 360 dnů nad 360 dnů Celkem po splatnosti

2006 25 907 15 055 524 191 63 -9 15 824

% 62% 36% 1% 0% 0% 0% 38%

2007 36 662 20 274 656 49 -257 290 21 012

% 64% 35% 1% 0% 0% 1% 36%

2008 38 501 31 771 3 422 26 583 7 35 809

% 52% 43% 5% 0% 1% 0% 48%

2007 56

2008 60


Tabulka č.34: Doba obratu závazků (ve dnech) 2005 53

Doba obratu závazků

2006 48


Z uvedených tabulek je patrných několik skutečností: Časová struktura závazků je celkem dobrá, 95 % všech závazků ke konci roku 2008 je ve splatnosti nebo maximálně do 30-ti dnů po splatnosti, přičemţ v minulých letech to bylo aţ 99 %. Poměrně značná část závazů je ve skupině do 30-ti dnů po splatnosti, coţ souvisí s fakturací s významným dodavatelem a zároveň i vlastníkem – společností Náchodský mlýn, kde je na jedné straně nastavena velmi krátká doba splatnosti faktur, ale na druhé straně ţádné nebezpečí plynoucí z jejich hrazení po splatnosti – ve skutečnosti si tak management řídící celou skupinu nastavuje cash flow v obou firmách dle momentální potřeby. Doba obratu závazků je na dobré a také téměř stabilní úrovni. Zajímavá je také poloţka jiné závazky, která přesto ţe výrazně neroste, je na relativně vysoké úrovni – jedná se totiţ o vklady zaměstnanců ve firmě, kdy se firma z těchto peněz částečně financuje a naopak zaměstnanci dostávají vyšší úrok neţ v bance. Tím se dostávám k bankovním úvěrům - společnost čerpá u České spořitelny dva krátkodobé úvěry na financování provozního kapitálu, které jsou pravidelně kaţdý rok obnovovány, většinou za nezměněných podmínek: revolvingový úvěr ve výši 26 mil. Kč, který je načerpán po celý rok ve stejné výši

56

kontokorentní úvěr, jehoţ limit je 5 mil. Kč v období od 1.6. do 30.11 a 9 mil. Kč v období od 1.12. do 31.5. Důvodem je vyšší úvěrová potřeba v období vánoc a velikonoc Dlouhodobé úvěry v posledních letech mírně rostly a souvisí to s prováděnými investicemi, zejména v provozu v Trutnově: dlouhodobý investiční úvěr na výstavbu moučného hospodářství v provozním areálu Trutnov. Úvěr byl poskytnut 29.12.2004 ve výši 7,6 mil. Kč a je splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 106.500,- Kč od 20.5.2005 do 20.4.2010, s mimořádnou splátkou ve výši 1.214.100,- Kč dne 30.6.2005 dlouhodobý úvěr na přestavbu provozu Trutnov (přesun ředitelství z Náchoda do Trutnova a modernizace strojního vybavení). . Úvěr byl poskytnut 20.6.2007 ve výši 7 mil. Kč a je splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 116.666,- Kč od 31.12.2007 do 30.11.2012. Všechny úvěry jsou poskytnuty Českou spořitelnou a.s.

5.2.2 Vertikální analýza rozvahy Při dalším zkoumání rozvahy se podívám na rozvahu z jiného pohledu a to konkrétně tak, ţe jednotlivé poloţky budeme uvádět jako procentní vyjádření, přičemţ za 100 % budeme povaţovat celkovou hodnotu aktiv (pasiv). Při tomto rozloţení rozvahových dat se nám opět nabízí srovnání těchto čísel s konkurencí – stejně jako v případě výsledovky budu porovnávat se společnostmi BEAS, PENAM a HRADECKOU PEKÁRNOU.

5.2.2.1 Vertikální analýza aktiv Nejdříve se zaměřím na aktiva, k tomu bude slouţit tabulka č.35 , kde je upravena příslušná část rozvahy.

57

Tabulka č.35: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – dlouhodobý majetek (v %)

ROZVAHA - AKTIVA AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

2006 100 54

BEAS PENAM 2007 2008 2007 2007 100 100 100 100 50 45 41 59

HRAD. PEK. 2007 100 35

1

1

1

0

0

4

53 1 34

49 1 31

45 1 29

41 2 30

41 3 28

31 0 12

18

16

15

7

10

19

0

1

0

2

0

0

0

0

0

0

18

1


U všech sledovaných společností dosahuje hodnota dlouhodobého majetku nad 40 % z celkových aktiv, kromě Hradecké pekárny (31 %). Hlavní rozdíl je zejména ve výši hodnoty staveb, kdy jsou opět všechny firmy poměrně vyrovnané kromě Hradecké pekárny. Ta se liší od ostatních o více neţ polovinu – důvodem je skutečnost, ţe hlavní výrobní závod společnosti, který se nachází v Hradci Králové, vlastní přímo majitel Hradeckých pekáren pan Homolic, a není tedy zahrnut do účetnictví společnosti. Naopak Hradecká pekárna má nejvyšší podíl v samostatných movitých věcích – největší část tohoto druhu majetku tvoří, u všech sledovaných podniků, výrobní pekařské linky a další související zařízení. Naopak nejmenší podíl je u společnosti BEAS, kde je hodnota jejich výrobního zařízení sniţována o dotace, které se této firmě podařilo získat na nákupy těchto zařízení. Pro lepší porovnání sledovaných společností zkusím ještě hodnoty samostatných movitých věcí porovnat s objemem trţeb v tabulce č.36.

58

Tabulka č.36: Podíl samostatných movitých věcí na celkových trţbách (v %) Podíl samostatných movitých věcí na trţbách PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2006 9% 7% 10% 8%

2007 8% 4% 8% 6%

2008 7% -


Tabulka potvrzuje, ţe u všech u pekáren je poměrně velká shoda ohledně podílu výrobního zařízení na trţbách (kromě BEASU – viz vysvětlení v minulém odstavci) a podíl PaC tedy nijak nevybočuje z průměru. Dále zkusím zhodnotit investiční aktivitu (CAPEX), kterou dosahuje PaC s konkurenčními pekárnami v tabulce č.37 a č.38. Tabulka č.37: CAPEX (v tis. Kč) CAPEX PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2006 10 564 2 615 89 473 5 164

2007 11 925 6 952 471 882 8 078

2008 8 795 -


Tabulka č.38: Procentní podíl CAPEX na hodnotě celkových aktiv (v %) Podíl CAPEX na hodnotě aktiv PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2006 10% 3% 4% 6%

2007 11% 6% 19% 9%

2008 9% -


Z tabulek vyplývá poměrně vyrovnaný podíl CAPEXU, u PaC spíše nadprůměrný. Výjimkou je pouze PENAM v roce 2007, kdy se ale zčásti jednalo o finanční investici – akvizice pekárny na Slovensku.

59

Dále budu sledovat další část aktiv – a to konkrétně oběţná aktiva a jejich porovnání s konkurencí v tabulce č.39. Tabulka č.39: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – oběţná aktiva (v %)

ROZVAHA - AKTIVA OBĚŢNÁ AKTIVA ZÁSOBY Materiál Výrobky Zboţí DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK Peníze Účty v bankách OSTATNÍ AKTIVA PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

2006 45 8 6 1 1 0 32 30 1 1 0 1

2007 2008 48 53 8 10 7 8 1 1 1 2 0 0 36 36 33 33 1 0 1 1 0 1 1 1

BEAS PENAM 2007 2007 56 41 2 3 2 2 0 1 0 0 19 0 26 36 20 30 1 1 0 0 0 0 4 0

HRAD. PEK. 2007 64 16 13 1 1 0 48 45 2 2 0 0

5 1 4

4 1 2

7 1 6

10 2 8

1 0 1

1 1 0

1 1

2 2

1 1

2 2

0 0

0 0


Zásoby tvoří u PaC přibliţně 10 % z celkového stavu aktiv. U konkurence je tento stav buď podstatně niţší (BEAS, PENAM) nebo naopak vyšší (HRADECKÁ PEKÁRNA). Vysvětlení je dle mého názoru pro kaţdou pekárnu odlišné, ale v zásadě souvisí s provozováním vlastní obchodní sítě : BEAS nemá ţádné vlastní prodejny PENAM má vlastní obchodní síť, ale vzhledem k jeho velmi vysokému obratu, a realizaci svých výrobků většinou do sítí jiných prodejců, je tento podíl zanedbatelný

60

HRADECKÁ PEKÁRNA má vlastní obchodní síť, ale rozdíl je jen procentní, v absolutních číslech je hodnota zásob naopak niţší neţ u PaC (tj. souvisí jednak s jinou strukturou rozvahy a jednak i s niţšími trţbami) Dále pro kontrolu porovnám v tabulce č.40 dobu obratu zásob. Tabulka č.40: Doba obratu zásob (ve dnech) Doba obratu zásob PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 22 9 21 29

2006

2007 20 9 20 34

20 8 16 26

2008 23 -


Tabulka potvrzuje pobodnou dobu obratu zásob, jíţ se vymyká pouze BEAS (nemá vlastní prodejní síť ). Ohledně zásob lze tedy konstatovat, ţe jejich hodnota se v PaC nijak výrazně neliší od ostatních pekáren a odpovídá dosahovaným trţbám. Další významnou poloţkou aktiv jsou krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů. U PaC poměrně stálá hodnota, niţší je pouze u BEASU, který dodává především malým regionálním prodejnám, kde nejsou poskytovány tak dlouhé splatnosti jako to sítí řetězců. U PENAMU je podíl pohledávek obdobný jako u PaC, naopak u HRADECKÉ PEKÁRNY je vyšší. Proto ještě zkusím porovnat i průměrnou skutečnou dobu splatnosti pohledávek v tabulce č.41. Tabulka č.41: Doba obratu pohledávek (ve dnech) Doba obratu pohledávek PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 61 47 61 55

2006

2007 54 50 68 53

57 44 90 48

2008 56 -


Opět nám tabulka s dobou obratu pohledávek lépe vypovídá o tom, ţe nejsou výrazné neopodstatněné rozdíly – BEAS prodává a i inkasuje menším odběratelům s menší dobou obratu svých pohledávek, naopak PENAM dodává zejména velkým řetězců, kde ale 61

dosahuje poměrně dlouhé doby inkasa pohledávek. Uprostřed se drţí PaC a HRADECKÁ PEKÁRNA s kombinací obou odbytových kanálů, navíc jim k menší době inkasa dopomáhá část inkasa v hotovosti ve své obchodní síti.

5.2.2.2 Vertikální analýza pasiv Další částí vertikálního rozboru jsou pasiva, kde se zaměřím na porovnávání a rozbor jednak vlastního kapitálu a v druhé části potom cizích zdrojů. Začnu tedy tabulkou č.42, která poměřuje vlastní jmění a jeho další členění s konkurencí. Tabulka č.42: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – vlastní kapitál (v %)

ROZVAHA - AKTIVA PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL ZÁKLADNÍ KAPITÁL Základní kapitál KAPITÁLOVÉ FONDY REZERVNÍ FONDY, NEDĚLITELNÝ FOND A OSTATNÍ FONDY ZE ZISKU VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let (-) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŢNÉHO ÚČETNÍHO OBDOBÍ /+ -/

2006 2007 2008 100 100 100 48 44 39 40 37 33 40 37 33 1 1 1

BEAS PENAM 2007 2007 100 100 47 46 9 20 9 20 0 -1

HRAD. PEK. 2007 100 23 0 0 0

5

6

6

2

1

0

1 1 0

0 0 0

0 0 0

28 28 0

19 19 0

21 21 0

1

1

1

8

7

1


Část vlastního kapitálu je v porovnání s konkurencí poměrně vyrovnaná, zaostává pouze HRADECKÁ PEKÁRNA, která má podíl vlastního jmění nejmenší z porovnávaných společností. Rozdíl mezi společnostmi je pouze v tom, ţe zatímco PaC rozděluje svůj zisk a převádí většinu do rezervního fondu, ostatní nechávají zisk z minulých let nerozdělený. U všech firem lze konstatovat poměrně vysoký podíl vlastního kapitálu, který je však pro výrobní firmy typičtější, neţ pro obchodní.

62

Další částí pasiv jsou cizí zdroje, jejichţ vertikální analýza je uvedena v následující tabulce č.43. Tabulka č.43: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – cizí zdroje (v %)

ROZVAHA - AKTIVA 2006 2007 2008 51 54 57 CIZÍ ZDROJE 0 0 0 REZERVY 3 3 2 DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY Odloţený daňový závazek 3 3 2 31 36 39 KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY Závazky z obchodních vztahů 22 28 32 Závazky k zaměstnancům 3 2 2 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 1 1 1 Stát - daňové závazky a dotace 0 0 0 Dohadné účty pasivní 1 1 0 Jiné závazky 4 4 3 BANKOVNÍ ÚVĚRY A 17 16 16 VÝPOMOCI Bankovní úvěry dlouhodobé 3 4 5 Krátkodobé bankovní úvěry 14 12 11 OSTATNÍ PASIVA 1 2 3 PŘECHODNÉ ÚČTY PASIV 1 2 3 ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

BEAS PENAM 2007 2007 53 54 33 2 0 3 0 3 11 22 7 17 2 1

HRAD. PEK. 2007 77 2 5 0 50 42 5

1 1 0 0

1 0 2 0

3 1 0 0

10 10 0

26 13 14

20 7 13

0 0

0 0

0 0


Cizí zdroje tvoří doplněk k vlastnímu kapitálu a doplňují tak pasiva do hodnoty, která je potřebná k financování všech aktiv. Podstatnými zdroji externího financování jsou jednak krátkodobé závazky vůči odběratelům a bankovní úvěry. Proto se dále budu zabývat pouze těmito poloţkami. Závazky z obchodních vztahů tvoří u PaC přibliţně 30 % veškerých pasiv. U konkurentů jsou tyto hodnoty buď niţší (BEAS, PENAM), coţ hovoří o lepší likviditě a nebo i horší (HRADECKÁ PEKÁRNA). V tomto ukazateli se na první pohled zdá být bezkonkurenčně nejlepší společnost BEAS, která navíc nemá ani ţádné krátkodobé bankovní úvěry, které jsou v ostatních firmách určeny především k financování úhrady závazků. Na druhém konci se zdá být HRADECKÁ PEKÁRNA. Pro potvrzení tohoto dojmu zkusím v tabulce č.44 spočítat průměrnou dobu obratu závazků v jednotlivých společnostech.

63

Tabulka č.44: Doba obratu závazků (ve dnech) Doba obratu závazků PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 53 16 60 58

2006

2007 48 12 56 62

56 22 67 55

2008 60 -


Tabulka potvrzuje předchozí domněnku, tj. absolutně nejlépe platí svým odběratelům společnost BEAS a to jiţ za 22 dnů v roce 2007. Na druhou stranu je vidět, ţe při placení závazků jsou zbylé společnosti (včetně PaC) na přibliţně stejné úrovni cca 60 dnů (HRADECKÁ PEKÁRNA tedy není na posledním místě). To mi připadá jako optimální, vzhledem k tomu, ţe tyto zdroje jsou firmám poskytovány bezplatně, na rozdíl od bankovních úvěrů. Při hodnocení bankovních úvěrů jako dalšího zdroje financování je vidět poměrně podobná proporce krátkodobých bankovních úvěru (kromě společnosti BEAS, které krátkodobé úvěry nepouţívá – nepotřebuje). Naopak u dlouhodobých úvěrů je nejmenším dluţníkem (poměrem ke svým celkovým pasivům) právě společnost PaC. To můţe znamenat buď velký podíl financování nových investic vlastními zdroji, nebo vyuţívání krátkodobých úvěrů k financování investic (k zodpovězení této otázky se dostanu v další části této práce).

5.3 Ekonomické ukazatele Hodnocení ekonomických ukazatelů tvoří důleţitou součást úvěrové analýzy, protoţe nám dává moţnost srovnávat hodnocenou společnost jak s konkurenčními podniky, tak i s obecně doporučovanými hodnotami pro daný ukazatel.

64

5.3.1 Ukazatele likvidity Nejprve se zaměřím na hodnocení likvidity – zde budu zkoumat ukazatele okamţité likvidity, pohotové likvidity, běţné likvidity a pracovního kapitálu.

5.3.1.1 Okamţitá likvidita OL = pohotové platební prostředky / krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry Ukazatel okamţité likvidity můţe být označován také jako likvidita 1.stupně a představuje nejpřísnější formu likvidity. Jedná se o podíl pohotových finančních prostředků a krátkodobých závazku, včetně krátkodobých bankovních úvěrů. Vypočítané hodnoty okamţité likvidity jsou uvedeny v tabulce č.45 a zároveň v grafu č.2. Tabulka č.45: Okamţitá likvidita Okamţitá likvidita PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 0,06 1,08 0,02 0,02


65

2006 0,10 2,43 0,01 0,02

2007 0,08 0,88 0,03 0,02

2008 0,14 -

Graf č.2: Okamţitá likvidita Okamžitá likvidita 0,25

0,2

0,15

0,1

0,05

0 2005

2006 PaC

PENAM

2007

HRADECKÁ PEKÁRNA


Při konstruování grafu okamţité likvidity jsem odebral hodnoty společnosti BEAS, které jsou ve všech obdobích vysoko nad ostatními společnostmi, proto by graf byl nepřehledný. Takţe kromě BEASU je právě PaC další společností s nejlepšími výsledky okamţité likvidity. Ale při porovnání s doporučovanými hodnotami, které jsou pro ČR 0,2, jsou v podstatě všechny společnosti (kromě BEASu) velmi podprůměrné.

5.3.1.2 Pohotová likvidita PL = oběţná aktiva - zásoby / krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry Dalším stupněm je likvidita pohotová. V tomto případě jiţ krátkodobé závazky (včetně krátkodobých bankovních úvěrů) neporovnáváme jen s pohotovými peněţními prostředky, ale do hry vstupují všechny oběţné prostředky kromě zásob. Jak vypadá tabulka s hodnotami pohotové likvidity nám ukazuje tabulka č.46 a graf č.3.

66

Tabulka č.46: Pohotová likvidita Pohotová likvidita PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 0,77 2,40 0,94 0,77

2006 0,82 5,62 1,55 0,68

2007 0,83 5,00 1,06 0,78

2008 0,85 -


Graf č.3: Pohotová likvidita Pohotová likvidita 6 5 4 3 2 1 0 2005

2006 PaC

BEAS

PENAM

2007 HRADECKÁ PEKÁRNA


V případě pohotové likvidity je doporučovaná hodnota 1, které dosahuje BEAS (opět s velkou rezervou) a PENAM. Naopak PaC a HRADECKÁ PEKÁRNA dosahují velmi podobných hodnot, které však doporučovaných hodnot nedosahují.

67

5.3.1.3 Běţná likvidita BL = oběţná aktiva / krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry Běţná likvidita posuzuje celkovou schopnost podniku splatit své krátkodobé závazky svými krátkodobými zdroji. Tento případ by nastával například v případě ukončení podnikatelské činnosti podniku, kdy se předpokládá i niţší získaná cena za oběţná aktiva, neţ jaká je uvedena v účetnictví. Proto se doporučuje hodnota této likvidity na 1,2-1,6. Opět v tabulce č.47 a grafu č.4 nalezneme konkrétní hodnoty vpočtené běţné likvidity pro sledované formy. Tabulka č.47: Běţná likvidita Běţná likvidita PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 0,94 2,50 1,12 0,99

2006 1,00 5,84 1,69 0,93

2007 1,00 5,17 1,16 1,02


Graf č.4: Běţná likvidita Běžná likvidita 7 6 5 4 3 2 1 0 2005

2006 PaC

BEAS

PENAM


68

2007 HRADECKÁ PEKÁRNA

2008 1,06 -

Poţadovaných hodnot zde dosahuje opět pouze společnost BEAS a společnost PENAM v roce 2006, HRADECKÁ PEKÁRNA ani PaC poţadovaných hodnot nedosahují. Za pozitivní se dá označit trend PaC, který se v čase poţadovaným hodnotám snaţí přiblíţit a má v celém sledovaném období rostoucí charakter..

5.3.1.4 Pracovní kapitál PK = oběţná aktiva / krátkodobá pasiva Pracovní kapitál je jedním z velmi sledovaných ukazatelů bankou, protoţe bance říká, jak firma dokáţe přizpůsobit časovou strukturu aktiv a pasiv. Pracovní kapitál ukazuje, jaká část oběţných prostředků je financována dlouhodobými zdroji (coţ je ţádoucí stav), v případě záporné hodnoty pak upozorňuje na vznik nekrytého dluhu. V tabulce č.48 jsou uvedeny hodnoty pracovního kapitálu všech sledovaných společností a následně jsou uvedeny i v grafu č.5 . Tabulka č.48: Pracovní kapitál (v tis. Kč) Pracovní kapitál PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 -6 545 1 164 13 653 -11 828


69

2006 -1 809 11 390 413 592 -11 263

2007 968 16 271 93 059 -554

2008 2 485 -

Graf č.5: Pracovní kapitál (v tis. Kč)

Pracovní kapitál 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000

2005

2006

2007

2008

BEAS

HRADECKÁ PEKÁRNA

-10 000 -15 000 PaC Zdroj: vlastní zpracování

Tentokrát se do grafu nevešla společnost PENAM, která má velmi vysoký pracovní kapitál a hodnoty ostatních firem by potom byly nepatrné. Společnost PaC měla v minulosti záporný pracovní kapitál – tedy nekrytý dluh, ale trend posledních let je dobrý a v roce 2007 se jiţ dostala do alespoň kladného pracovního kapitálu a tento trend pokračoval i v roce 2008. Kromě absolutní hodnoty je vhodné sledovat i procentní velikost pracovního kapitálu vzhledem k celkovým oběţným prostředkům, čímţ se eliminují rozdíly ve velikostech podniku, případně i oběţných aktiv v jednotlivých letech. Takto upravený pracovní kapitál je uveden v tabulce č.49. Tabulka č.49: Pracovní kapitál (v %) % pracovní kapitál PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 92% 103% 102% 78%


70

2006 98% 124% 137% 80%

2007 101% 126% 109% 99%

2008 102% -

Z tabulky se potvrzuje, ţe ačkoliv PaC dosahují v posledních dvou letech kladného pracovního kapitálu, v procentním vyjádření se jedná pouze o 2 % rezervu nad výši oběţných aktiv.

5.3.2 Ukazatele rentability Ukazatelé rentability bance poskytují informace jednak o tom, jak efektivně je společnost schopna vyuţívat investovaný kapitál akcionářů a věřitelů a také o schopnosti vytvářet nové zdroje potřebné pro podnikání.

5.3.2.1 Rentabilita aktiv (ROA) ROA = čistý zisk-mimořádný výsledek hospodaření / celková aktiva

Prvním zkoumaným ukazatelem je rentabilita aktiv, který nám ukazuje celkovou efektivnost veškerých prostředků investovaných do firmy, bez ohledu na to, z jakých zdrojů, tj. vlastní i cizí prostředky. Příslušné hodnoty společnosti PaC i jejich konkurentů nalezneme v tabulce č.50 a grafu č.6. Tabulka č.50: Rentabilita aktiv (v %) ROA PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 1,24% 8,35% 9,51% 3,55%


71

2006 1,31% 11,25% 6,52% -3,03%

2007 -0,02% 10,50% 7,27% 0,40%

2008 0,27% -

Graf č.6: Rentabilita aktiv (v %) Rentabilita aktiv 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 2005

2006

2007

-2,00% -4,00% PaC

BEAS

PENAM

HRADECKÁ PEKÁRNA


Ze zjištěných čísle je patrná velmi nízká rentabilita PaC, která nedosahuje ani průměrných úrokových sazeb, coţ nám můţe indikovat, ţe společnost je sice schopna splácet úroky z poskytnutého cizího kapitálu, ale dále jiţ cizí a vlastní kapitál nepřináší majitelům ţádné významné zhodnocení. Velmi nadprůměrné zhodnocení celkového kapitálu přináší svým majitelům pouze společnosti BEAS a PENAM. Ovšem uváděnou optimální hodnotou je cca 9 %, kterou však dosahuje pouze společnost BEAS

5.3.2.2 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ROE = čistý zisk-mimořádný výsledek hospodaření / vlastní kapitál Další ukazatel – rentabilita vlastního kapitálu, nám ukazuje, jaký by měl být první pohled majitele na firmu, a kolik mu vlastně jeho investice přináší. To nám ukazují tabulka č.51 a graf č.7.

Tabulka č.51: Rentabilita vlastního kapitálu (v %) 72

ROE PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 2,67% 23,20% 18,33% 13,44%

2006 2,72% 24,98% 14,47% -13,10%

2007 -0,04% 22,51% 15,71% 1,75%

2008 0,68% -


Graf č.7: Rentabilita vlastního kapitálu (v %) Rentabilita vlastního kapitálu 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00%

2005

2006

2007

-10,00% -15,00% -20,00% PaC

BEAS

PENAM

HRADECKÁ PEKÁRNA


Tabulka i graf ukazují opět velmi nadprůměrné zhodnocení vloţených vlastních prostředků ve společnostech BEAS a PENAM, které také dosahují všeobecně doporučovaných hodnoty 10 %. Naopak u společnosti PaC ukazuje opět velmi nízké zhodnocení vlastních prostředků, které je i v tomto případě niţší neţ průměrné úrokové sazby. Obecně se o ROE dosahovaném PaC do konstatovat, ţe je niţší neţ výnosnost bezrizikových aktiv, ale je stále ještě kladné.

73

5.3.2.3 Rentabilita trţeb (ROS) ROS = čistý zisk / (trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb + trţby z prodeje zboţí) tzv.: čisté ziskové rozpětí (marže) Rentabilita trţeb udává, jaká část z celkových realizovaných trţeb v konečném důsledku zůstane ve společnosti jako forma zisku. Hodnoty rentability trţeb nalezneme v tabulce č.52 a grafu č.8. Tabulka č.52: Rentabilita trţeb (v %) ROS PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 0,65% 5,59% 6,35% 1,28%

2006 0,64% 6,53% 5,45% -0,99%

2007 -0,01% 6,27% 5,99% 0,12%


Graf č.8: Rentabilita trţeb (v %) Rentabilita tržeb 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00%

2005

2006

2007

-2,00% PaC

BEAS

PENAM


74

HRADECKÁ PEKÁRNA

2008 0,12% -

Opět jsou hodnoty sledovaného podniku – PaC srovnatelné pouze s hodnotami HRADECKÉ PEKÁRNY. BEAS i PENAM dosahují nadstandardně vysokých hodnot a jejich příspěvek z trţeb do konečného zisku je nepoměrně vyšší neţ v případě PaC. To znamená ţe i kdyţ PaC navyšují v posledních letech poměrně rychlým tempem trţby, efekt do ziskovosti se neprojevuje téměř vůbec. Doporučované hodnoty pro tento ukazatel jsou 7 – 20 %, coţ ovšem nedosahuje ţádná ze společností.

5.3.3 Ukazatele zadluţenosti Cizí zdroje pouţívá ke svému fungování v reálné ekonomice téměř kaţdý podnik. Proto ukazatele zadluţenosti jsou důleţité pro posouzení, zda je dluh adekvátní struktuře ostatních pasiv v podniku a zda je firma schopna se stávajícím zadluţením fungovat. K tomu nám slouţí několik základních ukazatelů, které nám pomáhají na tyto základní otázky odpovědět.

5.3.3.1 Celková zadluţenost (Debt ratio) Debt ratio = cizí zdroje / celková aktiva Ukazatel celkové zadluţenosti ukazuje, jak je rozloţeno riziko mezi vlastníky společnosti a ostatní věřitele. Zde se nadá jednoznačně stanovit, jaký podíl zadluţenosti je ideální. Obecně se uvádí rozpětí 50 – 70 %, ovšem v případě čistě obchodních společností bych tuto hranici posunul aţ k 90 %. Ale vzhledem k tomu, ţe všechny porovnávané firmy jsou výrobními podniky budu se drţet doporučení a hranici nastavím na 60 %. V tabulce č.53 a grafu č.9 jsou uvedeny konkrétní hodnoty sledovaných firem. Tabulka č.53: Celková zadluţenost (v %) Celková zadluţenost PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 52,17% 63,81% 48,07% 73,59%


Graf č.9: Celková zadluţenost (v %) 75

2006 50,57% 54,76% 54,92% 76,86%

2007 2008 54,33% 57,23% 53,15% 53,72% 77,25% -

Celková zadluženost 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2005

2006 PaC

BEAS

PENAM

2007

HRADECKÁ PEKÁRNA


V hodnocení

zadluţenosti

mají

PaC

poměrně

dobrou

pozici,

hodnoty

jsou

v doporučovaném intervalu. Dochází sice k mírnému růstu zadluţenosti, coţ souvisí s růstem hodnoty celkových aktiv společnosti, na jehoţ financování se podílí zejména cizí zdroje, ale i přesto hodnotím zadluţenost jako přiměřenou. Jako pozitivní povaţuji i skutečnost, ţe roste zadluţenost vycházející z neúročených cizích zdrojů – tedy závazků z obchodního styku.

5.3.3.2 Úrokové krytí ÚK = (zisk před úroky a zdaněním) / nákladové úroky Ukazatel úrokového krytí dává bance indikaci, kolikrát převyšuje provozní hospodářský výsledek placené úroky. Bankami doporučovaná hodnota je 3x. Vyšší úrokové krytí, zejména pak v kombinaci s niţší zadluţeností, znamená bezproblémové splácení dodatečně poskytnutého úvěru. Nyní v tabulce č.54 a na grafu č.10 zhodnotíme hodnoty PaC a jejich konkurentů.

76

Tabulka č.54: Úrokové krytí Úrokové krytí PaC BEAS PENAM HRADECKÁ PEKÁRNA

2005 3,01 10,28 16,87 5,75

2006 2,75 12,64 10,01 -3,96

2007 1,49 32,94 4,64 1,83

2008 1,37 -


Graf č.10: Úrokové krytí Úrokové krytí 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00

2005

2006

2007

-10,00 PaC

BEAS

PENAM

HRADECKÁ PEKÁRNA


PaC splňovalo doporučované hodnoty v roce 2005 a téměř také v roce 2006. Naopak klesající tendenci můţeme sledovat od roku 2007, včetně roku 2008, kde nákladové úroky tvoří jeţ téměř 70 % provozního výsledku hospodaření. Problém je jednak ve výši provozního výsledku hospodaření, který od roku 2006 spíše klesá a nákladové úroky naopak rostou. Přitom růst bankovních úvěrů není nijak dramatický. Důvodem můţe být například pouţívání sluţeb faktoringových společností, které nejsou zřejmé v bilanci, ale jsou draţší právě v úrokových nákladech.

77

5.3.4 EBITDA a D.S.C.R. V této části se nebudu zabývat výpočtem ukazatelů, ale výpočtem hodnoty EBITDA, který pro účely hodnocení úvěrového rizika pouţívá Česká spořitelna. Tím získává okamţitý přehled o zdrojích, které společnost vyprodukuje svou činností a jak s nimi dále nakládá. Nejprve vysvětlím pojmy, které v tabulce pouţívám a dále je uvedena tabulka č.55 s údaji cash flow. EBIT - provozní výsledek hospodaření EBITDA - provozní výsledek hospodaření + odpisy Tabulka č.55: Výpočet EBITDA (v tis. Kč) 2005 362 972 4 453 13 022 466 -1 345 11 211 3,09 %

Trţby EBIT EBITDA - ztráta/zisk z prodeje fixních aktiv - změna stavu rezerv upravená EBITDA EBITDA / Tržby

2006 387 659 5 232 13 875 506 -764 12 605 3,25 %

2007 2008 444 600 504 079 2 908 3 414 12 139 13 645 595 0 -580 -31 10 964 13 614 2,47 % 2,70 %


V tabulce jsem spočítal, jak vysoké zdroje vygenerovala společnost PaC v jednotlivých letech. Jen pro další představu zde přidávám i tabulku s CAPEX, který nám naopak říká, jaké mnoţství peněz firma investuje do obnovy svého výrobního zařízení, případně budov – viz tabulka č.56. Tabulka č.56 – CAPEX (v tis. Kč) 2005 14 111

CAPEX

2006 8 253

2007 10 564

2008 11 925


Zde můţeme sledovat, ţe firma většinu peněz investuje zpět do modernizace a jen málo zbývá na podporu zvyšujícího se provozního kapitálu. Je sice pravdou, ţe na některé investice společnost pouţívá úvěry, ale i jejich splátky jsou následně placeny právě ze

78

zdrojů EBITDA. Proto ještě zkusím porovnat upravenou EBITDA ale hlavně její poměr k trţbám s konkurencí v tabulce č.57. Tabulka č.57 Porovnání upravené EBITDA s konkurencí (v tis. Kč) PaC poměr EBITDA / Tržby

2005 11 211

2006 12 605

2007 10 964

2008 13 614

3,09 %

3,25 %

2,47 %

2,70 %

BEAS

23 935

27 414

23 179

-

poměr EBITDA / Tržby

16,56 %

16,63 %

12,52 %

-

266 158

182 746

217 658

-

10,36 %

6,88 %

7,17 %

-

PENAM poměr EBITDA / Tržby

HRADECKÁ PEKÁRNA poměr EBITDA / Tržby Zdroj: vlastní zpracování

7 823

5 567

4 574

-

3,01 %

1,99 %

1,45 %

-

Ve srovnání je vidět nejniţší EBITDA v poměru k trţbám u společností HRADECKÁ PEKÁRNA a PaC. Zajímavý je i společný trend téměř u všech pekáren – a to pokles poměru EBITDA / Trţby mezi rokem 2006 a 2007. To mohlo zapříčinit skokové zvýšení cen obilí, coţ je primární vstupní surovina u všech porovnávaných společností V případě vypočítání EBITDA je jiţ velmi jednoduché spočítat i ukazatel zvaný D.S.C.R., který udává, jak je dosaţená EBITDA dostatečná k řádnému hrazení splátek poskytnutých úvěrů a hrazení úroků. Vypočítáme ho tak, ţe hodnotu upravené EBITDA poměřujeme (dělíme) celkovou dluhovou sluţbou. K tomu opět vyuţijeme jednoduchou tabulku č.58. Tabulka č.58: Výpočet D.S.C.R. (v tis. Kč) 2005 4 201 1 479 5 680 11 211 1,97

Celkové splátky úvěrů Úroky Celkem dluhová služba Upravená EBITDA D.S.C.R.

2006 4 819 1 904 6 723 12 605 1,87

2007 5 472 1 954 7 426 10 964 1,48

2008 6 585 2 491 9 076 13 614 1,50


I kdyţ ukazatel D.S.C.R. má v čase mírně se sniţující tendenci, je dostatečný pro řádné splácení poskytnutých úvěrů od České spořitelny. Hraniční hodnota ukazatele je 1, a v případě ţe je ukazatel menší, není jiţ ze své řádné činnosti schopen splácet poskytnuté úvěry. Z hlediska banky je poţadována minimální hodnota tohoto ukazatele na úrovni 1,2, 79

optimálně potom 1,5. Toho PaC dosahují, proto nemají se splácením úvěrů ţádné problémy.

5.4. Náchodský mlýn Pro objektivní zhodnocení společnosti PaC se musím zastavit také u jejího akcionáře – společnosti Náchodský mlýn a.s. Jedním z hlavních důvodů, proč bych se měl zajímat i o jeho finanční situaci je fakt, ţe se zároveň jedná i o největšího dodavatele primární výrobní suroviny. Nejen v současné době, ale i v předcházejících letech tvořilo cca 90 % trţeb Náchodského mlýnu právě dodávky do PaC. To znamená, ţe cena, za kterou je prodávána surovina (v tomto případě obilí) výrazně ovlivňuje hospodaření a rentabilitu obou společností. Proto jsem připravil tabulku č.59 a č.60, kde nalezneme základní ekonomické ukazatele společnosti Náchodský mlýn. Tabulka č.59: Vybrané ukazatele Okamţitá likvidita Pohotová likvidita Běţná likvidita pracovní kapitál (tis. Kč)

2005 0,21 1,02 2,05 10 653

2006 0,04 0,69 2,12 13 104

2007 0,02 0,83 1,78 7 666

2008 0,11 2,41 3,46 9 851

% pracovního kapitálu

147,16%

147,54%

128,89%

146,26%

Celková zadluţenost (v %) Úrokového krytí

52,92% 281

57,32% 19

55,44% 12

46,28% 16

2005 71 765 10 388 11 174 0 732 11 906

2006 67 496 5 744 6 571 243 21 6 349

2007 84 789 4 894 6 378 0 2 466 8 844

2008 99 085 8 570 10 411 300 1 254 11 365

16,59%

9,41%

10,43%

11,47%

-

6 931

1 437

1 355


Tabulka č.60: EBITDA (v tis. Kč) Trţby EBIT EBITDA - ztráta/zisk z prodeje fixníxh aktiv - změna stavu rezerv upravená EBITDA EBITDA / Tržby

CAPEX Zdroj: vlastní zpracování

80

Pokud bych komentoval jednotlivé ukazatele, musím konstatovat, ţe téměř všechny ukazatele jsou nadprůměrné a mají rostoucí (pozitivní) trend. U tvorby EBITDY bych řekl, ţe je v některých obdobích téměř ve stejné úrovni jako EBITD dosahovaná PaC. Přitom při nepoměrně menších trţbách a téměř 90 % závislosti na odběrech PaC. Proto při konsolidovaných výkazech PaC s Náchodským mlýne, bude toto seskupení vykazovat o řád lepší výsledky neţ PaC samotné.

6. Analýza nefinančních informací Z pohledu banky sice finanční informace představují ve většině případů stěţejní informace, na základě kterých se rozhoduje při poskytování úvěrů, jsou ale i ostatní nefinanční informace, které jsou z věřitelského pohledu důleţité a které v některých případech banka hodnotí stejně důkladně jako finanční informace.

6.1 Vyhodnocení struktury odběratelů Jednou z nejvíce důleţitých nefinančních informací je, jak jsou realizovány trţby, tj. kdo jsou odběratelé. V tabulce č.61 uvádím seznam nejvýznamnějších odběratelů a jejich časový vývoj.

Tabulka č.61: Struktura odběratelů (v tis. Kč)

81

Odběratel BILLA COOP centrum VERNER potraviny JULIUS MEINEL DELVITA KAUFLAND AHOLD ČR PLUS Discount + MILBA JANSA Josef - TOMAN ŠAFÁŘ Václav PURKERT Petr Penam DC KORDA ODKOLEK GLOBUS Penny Market DC Makro MP Produkt

2003 6 614 22 603 12 627 1 676 1 680 12 489 13 427 35 552 2 489 4 255 2 457 667 1 740 10 992 4 511 8 034 0 0

2004 3 883 22 354 10 905 872 3 685 13 839 20 220 44 732 2 683 3 615 2 416 513 828 12 190 3 776 10 471 0 0

2005 5 665 21 118 11 050 2 730 4 432 29 683 23 568 41 320 2 798 3 529 2 357 15 548 2 316 13 103 5 491 732 0 0

2006 3 185 23 052 10 844 0 2 220 13 284 22 615 42 338 2 899 3 092 2 257 7 255 2 412 14 249 5 902 31 115 0 0

2007 16 779 21 561 12 030 151 3 886 26 025 18 021 42 375 3 001 2 970 1 890 11 456 2 100 0 13 323 78 941 0 0

2008 13 207 22 005 15 443 41 41 33 585 23 121 38 329 3 423 3 426 2 286 17 454 2 475 0 18 132 95 832 23 503 11 790


Poskytnutím seznamu odběratelů bance firma vlastně odpovídá na několik otázek najednou – kdo jsou zákazníci, jak dlouhodobá je spolupráce s nim, jak se obraty s jednotlivými odběrateli vyvíjí, a jaké je procentní rozloţení odběratelů, tj. jestli jiţ neexistuje závislost na některých z nich. Pokud budu hodnotit odběratelskou strukturu PaC, je zřejmé, ţe společnost spolupracuje s několika obchodními řetězci (COOP, KAUFLAND, AHOLD, PLUS, PENNY, GLOBUS). Je zřetelné, ţe se jedná o vztahy dlouhodobé a většinou i s rostoucím objemem. Tak jak můţeme občas na našem trhu zaznamenat odchody některých řetězců z českého trhu, tak se můţe v tomto smyslu i měnit rozloţení dodávek mezi jednotlivé řetězce (viz DELVITA, JULIUS MAINL. Na druhou stranu se společnosti PaC daří dostávat do nových sítí (MAKRO). Nevýhodou řetězců je velký a stálý tlak na ceny, takţe v některých případech se dodávky do řetězců mohou dodávat s minimálními marţemi, na druhé straně je velká jistota inkasa v dohodnuté době. Největším odběratelem se stala společnost provozující sítě obchodní sít prodejen Penny a její podíl nyný pravděpodobně ještě naroste o převzaté prodejny sítě PLUS. Nicméně jiţ její podíl v roce 20085 byl téměř 20 % (pokud přidáme i dodávky do sítě PLUS tak téměř 30 %). Kromě těchto několika významných odběratelů má však PaC několik set malých odběratelů, kteří tvoří stabilní portfolio ne-řetězcových odběratelů jiţ několik let. 82

6.2 Vyhodnocení struktury dodavatelů Ze struktury dodavatelů se banka zaměřuje naopak na to, jak společnost spolupracuje se svými dodavateli, jestli není na některém závislá, a jestli u klíčových surovin má alternativní dodavatelé. Seznam dodavatelů je uveden v tabulce č.62. Tabulka č.62: Struktura dodavatelů (v tis. Kč) Dodavatel Náchodský mlýn SETUZA ČEZ Prodej VČP Lactoprot Zeelandia Manrej Enzyma s.r.o. Fabio Senna Vídeň (dříve Maresi) Nopek Moravec

2003 55 572 0 3 581 10 397 3 052 3 065 6 463 4 610 0 0 0

2004 74 956 0 4 006 10 787 3 205 2 813 7 112 2 386 1 990 0 0

2005 66 615 0 3 335 10 826 3 016 2 462 10 466 5 826 3 824 0 0

2006 58 584 0 3 613 10 933 3 462 2 194 10 058 5 720 3 456 0 0

2007 71 843 0 5 914 12 336 2 016 0 14 156 5 418 3 624 0 0

2008 88 213 13 133 6 307 16 112 2 104 0 14 356 5 805 378 13 627 18 305


Největším dodavatelem a zároveň i dodavatelem základní vstupní suroviny (obilí) je společnost Náchodský mlýn. V tomto případě se dá konstatovat, ţe závislost je oboustranná, protoţe dodávky do PaC dělají pro Náchodský mlýn více neţ 90 % jejich trţeb. Základem této spolupráce je však zejména fakt, ţe Náchodský mlýn je 100 % majitelem PaC a proto k obavám ze ztráty dodavatele (odběratele pro Náchodský mlýn) nejsou ţádné důvody.

6.3 Management

83

Základ stabilní a úspěšné společnosti tvoří i stabilní a zkušený management. V přiloţené tabulce č.63 je uveden seznam managementu společnosti i s dobou jejich nástupu do společnosti a v tabulce č.64 je uvedena organizační struktura společnosti. Tabulka č.63: Management Jméno Ing.Josef Franěk Jaroslav Dubský Ing.Stanislav Zajíček Štefan Švidroň Petr Franěk Ing. Milan Marek Ing. Petr Franěk

Funkce Předseda představenstva Generální ředitel Vedoucí ekonomického oddělení Ředitel pro jakost Technický ředitel – nákup surovin Ředitel marketingu a maloobchodu Obchodní ředitel


Tabulka č.64: Organizační struktura Valná hromada

84

Ve funkci od 1998 2000 2008 2000 2005 2007 2000

Představenstvo Dozorčí rada

Útvar GJ

Generální ředitel

Útvar OŘ

Útvar ŘJ

Obchodní ředitel

Útvar TŘ

Ředitel pro jakost

Útvar MŘ

Technický ředitel

Ředitel pro marketing a maloobchod

Sekretariát Oddělení obchodní

Oddělení ŘJ

Oddělení údrţby

Oddělení personální Provoz Oddělení majetku

Provozy

Oddělení ekonomické

Oddělení dopravy Ná

Oddělení marketingu

Oddělení nákupu

Oddělení Smluv. vztahů

Oddělení MO prodeje

Oddělení logistiky

Ved. ekonom. oddělení

Oddělení dopravy Tu

Oddělení správy odpadů

Oddělení účtárny

Oddělení zam. záloţny

Oddělení controlingu

Oddělení mzdové

Oddělení inf. techniky

controling u

Zdroj: interní materiály společnosti PaC

Ing.Josef Franěk je nejen předsedou představenstva PaC ale zároveň i majitelem přes (Náchodský mlýn). Ve společnosti nezastává aktivní manaţerskou funkci, pouze dohlíţí na chod firmy a určuje její budoucí směřování. Na vedení se podílí především v Náchodském mlýnu. Jinak management firmy je poměrně stálý a zkušený, nedochází k častým změnám, coţ je jistě pouze ku prospěchu společnosti. Další pozitivní skutečností je to, ţe část managementu tvoří lidé z rodiny Ing.Fraňka.

85

7. Výsledky a doporučení Společnost PaC působí na trhu poměrně dlouhou dobu a má letité zkušenosti. Spolu se svým vlastníkem, společností Náchodský mlýn velmi dobře vyuţívají synergie při svých činnostech. Při vyuţívání bankovních sluţeb spoléhá PaC na sluţby České spořitelny, se kterou spolupracuje prakticky od svého vzniku. Takto dlouhodobá spolupráce je přínosná pro obě strany a vybudovaný vztah dává dobrý předpoklad i pro další spolupráci. Zřejmě i tato skutečnost přispívá k tomu, ţe banka neklade na firmu takové poţadavky, které by kladla při poskytování nových úvěrů neznámé firmě. Na jednu stranu je to pochopitelné, protoţe vzájemná znalost, zejména s majitelem a managementem, dává bance určitou jistotu, na které zčásti staví i při posuzování rizika, bylo by však na místě upozornit i na některé skutečnosti, které nejsou optimální. Při zkoumání finančních výkazů jsem nenašel ţádný důvod k pochybnostem o ohodnocení jednotlivých poloţek rozvahy, ani výkazů visku a ztráty.. To navíc potvrzuje kaţdoroční audit, který je pro PaC povinný. Pro stanovení slabých a silných stránek společnosti přikládám SWOT analýzu: Strengths Stabilní vlastnictví Stabilní a kvalifikovaný management Nízká závislost oboru na hospodářských cyklech Zajištění dodávek primární suroviny (vlastníkem - Náchodský mlýn) Významné trţní postavení v daném regionu Vlastní obchodní síť v regionu

Weaknesses Volatilní ceny výrobků, neschopné adekvátně reagovat na zvýšení cen primárních surovin

86

Zvyšující se podíl dodávek do obchodních řetězců => vyšší tlak na cenu a platební podmínky Stále vysoký podíl ruční práce při výrobě některých výrobků (zejména cukrářských) Opportunities Získání nových odběratelů (trhů) na území Polska Zvyšování rentability při investicích do nových výrobních prostředků Threats Vstup nadnárodních výrobců s plně automatizovaným provozem na trh Sníţení poptávky po výrobcích v souvislosti s probíhající hospodářskou krizí Finanční situace společnosti by se dala nazvat jako průměrná a některé ukazatele by si jistě zaslouţily změnu. Proto se postupně zastavím u jednotlivých analyzovaných částí: Rozvaha – v případě výkazu rozvaha navrhuji navýšení hodnoty pracovního kapitálu, kde postrádám rezervu, která by pomohla vykrýt případné problémy, které by mohly vzniknout například v případě zhoršující se finanční situace na trhu. Na druhou stranu obor, ve kterém společnost podniká se zdá být málo závislý na hospodářských cyklech, coţ sniţuje případné propady oproti jiných společnostem. Nápravu stavu bilance bych potom navrhoval dvěma moţnými způsoby. První by bylo prodat nepotřebný majetek – budova v Náchodě pronajatá ČSOB a získanými prostředky posílit pracovní kapitál společnosti. Druhou moţností by mohlo být navýšení základního kapitálu od majitele – Náchodského mlýna, v rozsahu cca 10 mil. Kč. To by spolu se zlepšujícím se trendem postavilo hodnotu pracovního kapitálu do přijatelné úrovně. Výkaz zisků a ztráty - zlepšení by zcela jistě bylo ţádoucí i na úrovni rentability. Při posílení pracovního kapitálu o dodatečné vlastní zdroje by mohla být část bankovních úvěrů nahrazena, (případně i část poskytnuta nad rámec současné hodnoty bankovních úvěrů) dlouhodobými investičními úvěry, které by měly slouţit k nákupu zařízení, které by výrazně zefektivnilo výrobu (dnes je například většina cukrářských výrobků produkována zaměstnanci ručně bez vyuţití jakékoliv technologie).

87

Ekonomické ukazatele – při hodnocení ekonomických ukazatelů lze společnost PaC velmi dobře hodnotit v oblasti zadluţenosti, která dosahuje doporučovaných hodnot. Naopak podprůměrné jsou ukazatele rentability a jejich zlepšení by mohly přinést zněny navrhované při hodnocení výkazu zisku a ztráty. Ukazatele likvidity jsou také podprůměrné ale za pozitivní bych povaţoval trend vývoje tohoto ukazatele v čase. Konkurence – společnost zaujímá poměrně stabilní pozici na regionálním trhu s čerstvým pečivem, a naopak nevýznamnou na celorepublikovém trhu s trvanlivým zboţím. Přesto hodnotím konkurenční pozici jako velmi dobrou, a jako výhodu hodnotím dlouhodobé vztahy s odběrateli a částečně i tradici výrobků v regionu. Další výhodou je moţná expanze na nové trhy v Polsku. Nefinanční informace - mají spíše pozitivní charakter a zcela jistě sehrávají spíše pozitivní roli při posuzování bankou. Struktura odběratelů i dodavatelů je na velmi dobré úrovni, pouze jeden odběratel dosahuje vyšší hranice odběrů neţ 20 %. Na straně dodavatelů je významnou pouze společnost Náchodský mlýn, která je zároveň jediným akcionářem, proto z toho nevyplývají zvýšené rizika. Management je stabilní a kvalifikovaný, s dlouhodobými zkušenostmi, proto ani zde nevidím důvody k obavám. Z celkového pohledu by společnost PaC neměla mít větší problémy s bankovním financováním a i v případě zhoršené finanční situaci má společnost dostatečné rezervy, které jsou v současné době spíše investovány zpět do zhodnocení a oprav svého majetku. Navíc za ní stojí její majitel, který také disponuje zdroji, které by mohl společnost PaC v případě problémů poskytnout. Na základě podrobné analýzy všech dostupných finančních i nefinančních informací doporučuji následující střednědobou strategii banky vůči společnosti PaC: Provozní financování postupně mírně sniţovat, případně ponechat na současné úrovni při řízené expanzi a růstu trţeb v podobném trendu jako v posledních dvou letech Preference dlouhodobých investičních úvěrů, kde účelem poskytnutých úvěrů budou zejména nákupy nových technologie zvyšující efektivitu výroby

88

Důkladné sledování ekonomického vývoje klienta s vazbou na odběratelskododavatelské vztahy se společností Náchodský mlýn, a.s., tj. informační povinnost i o finanční situaci této společnosti Kontrolovat platební styk klienta a smluvně zabezpečit jeho realizaci pouze přes účty úvěrující banky

Závěr V diplomové práci jsem se zaměřil na úvěrovou analýzu společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s. z pohledu úvěrující banky. Podařilo se mi získat dostatek informací a podrobit tak analýze finanční i nefinanční informace o společnosti a dojít k jednoznačnému závěru i doporučením pro další postup banky. Podařilo se mi také navrhnout opatření pro analyzovanou společnost, která by mohla postupně vést k dalšímu zlepšení její k akcionáři.

89

pozice nejen ve vztahu k bance ale i

Seznam pouţité literatury Bibliografie: 1. BLAHA, Zdenek Sid; JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. doplněné vydání. Praha: Management Press, 1996. 159 s. ISBN 80-8560380-2 2. LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy. 1. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. 3. PIVRNEC Jiří. Finanční management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1995. 167 s. 4. POLIDAR, Vojtěch. Management úvěrových obchodů. 2. upravené vydání: ECONOMIA, a. s., 1992. 264 s. ISBN 80-85378-04-3. 5. PRICE WATERHOUSE. Úvod do řízení úvěrového rizika. 1. vydání: Management Press, Ringier ČR, a. s., 1994, 315 s. ISBN 80-85603-49-7. 6. RÚŢIČKOVÁ Petra. Finanční analýza. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing. 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. 7. STROUHAL, Jiří. Finanční řízení firmy v příkladech. 1. vydání: Computer Press, a. s., 2006. 178 s. ISBN 80-251-0913-5. Internetové stránky a odkazy: 1. http://www.pekarnynachod.cz 2. http://www.penam.cz 3. http://www.united-bakeries.cz 4. http://www.mp-produkt.cz 5. http://www.csas.cz Ostatní pouţité materiály: 1. Česká spořitelna, a.s. Příprava úvěrového návrhu (předpis č.4032_03_01R). 2005

90

Seznam obrázků/grafů/tabulek/příloh: Obrázek č.1: skupina PaC Obrázek č.2: Území působnosti Graf č.1: Rozdělení trţeb (v %) Graf č.2: Okamţitá likvidita Graf č.3: Pohotová likvidita Graf č.4: Běţná likvidita Graf č.5: Pracovní kapitál (v tis. Kč) Graf č.6: Rentabilita aktiv (v %) Graf č.7: Rentabilita vlastního kapitálu (v %) Graf č.8: Rentabilita trţeb (v %) Graf č.9: Celková zadluţenost (v %) Graf č.10: Úrokové krytí Tabulka č.1: Přehled výrobkových druhů (v tis. Kč) Tabulka č.2: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) Tabulka č.3: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty (v % a v tis. Kč) Tabulka č.4: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty – Přidaná hodnota (v tis. Kč) Tabulka č.5: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Přidaná hodnota (v % a v tis. Kč) Tabulka č.6: přehled o dosahovaných výkonech (v tis. Kč) Tabulka č.7: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty – Provozní výsledek hospodaření (v tis. Kč) Tabulka č.8: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Provozní výsledek hospodaření (v % a v tis. Kč) Tabulka č.9: Počet zaměstnanců (v ks) Tabulka č.10: Průměrná mzda (v Kč) Tabulka č.11: Trţby na zaměstnance (v tis. Kč)

91

Tabulka č.12: Vybrané poloţky výkazu zisku a ztráty – Výsledek hospodaření za účetní období (v tis. Kč) Tabulka č.13: Horizontální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Výsledek hospodaření za účetní období (v % a v tis. Kč) Tabulka č.14: Vertikální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Přidaná hodnota (v %) Tabulka č.15: Vertikální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Výsledek hospodaření za účetní období (v %) Tabulka č.16: Vertikální analýza vybraných poloţek z výkazu zisku a ztráty – Provozní výsledek hospodaření (v %) Tabulka č.17: Vybrané základní poloţky aktiv (v tis. Kč) Tabulka č.18: Horizontální analýza základních poloţek aktiv (v % a v tis. Kč) Tabulka č.19: Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) Tabulka č.20: Horizontální analýza dlouhodobého majetku (v % a v tis. Kč) Tabulka č.21: Hodnota CAPEX (v tis. Kč) Tabulka č.22 : Oběţná aktiva (v tis. Kč) Tabulka č.23: Horizontální analýza vybraných poloţek z rozvahy (v % a v tis. Kč) Tabulka č.24: Časová struktura pohledávek (v tis.Kč) Tabulka č.25: Doba obratu pohledávek (ve dnech) Tabulka č.26: Doba obratu zásob (ve dnech) Tabulka č.27 : Vybrané základní poloţky pasiv (v tis. Kč) Tabulka č.28: Horizontální analýza základních poloţek aktiv (v % a v tis. Kč) Tabulka č.29: Vlastní kapitál (v tis. Kč) Tabulka č.30: Horizontální analýza vlastního kapitálu (v % a v tis. Kč) Tabulka č.31: Cizí zdroje (v tis. Kč) Tabulka č.32: Horizontální analýza cizích zdrojů (v % a v tis. Kč) Tabulka č.33: Časová struktura závazků (v tis. Kč) Tabulka č.34: Doba obratu závazků (ve dnech) Tabulka č.35: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – dlouhodobý majetek (v %) Tabulka č.36: Podíl samostatných movitých věcí na celkových trţbách (v %) Tabulka č.37: CAPEX (v tis. Kč) Tabulka č.38: Procentní podíl CAPEX na hodnotě celkových aktiv (v %)

92

Tabulka č.39: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – oběţná aktiva (v %) Tabulka č.40: Doba obratu zásob (ve dnech) Tabulka č.41: Doba obratu pohledávek (ve dnech) Tabulka č.42: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – vlastní kapitál (v %) Tabulka č.43: Vertikální analýza vybraných poloţek z rozvahy – cizí zdroje (v %) Tabulka č.44: Doba obratu závazků (ve dnech) Tabulka č.45: Okamţitá likvidita Tabulka č.46: Pohotová likvidita Tabulka č.47: Běţná likvidita Tabulka č.48: Pracovní kapitál (v tis. Kč) Tabulka č.49: Pracovní kapitál (v %) Tabulka č.50: Rentabilita aktiv (v %) Tabulka č.51: Rentabilita vlastního kapitálu (v %) Tabulka č.52: Rentabilita trţeb (v %) Tabulka č.53: Celková zadluţenost (v %) Tabulka č.54: Úrokové krytí Tabulka č.55: Výpočet EBITDA (v tis. Kč) Tabulka č.56: CAPEX (v tis. Kč) Tabulka č.57 Porovnání upravené EBITDA s konkurencí (v tis. Kč) Tabulka č.58: Výpočet D.S.C.R. (v tis. Kč) Tabulka č.59: Vybrané ukazatele Tabulka č.60: EBITDA (v tis. Kč) Tabulka č.61: Struktura odběratelů (v tis. Kč) Tabulka č.62: Struktura dodavatelů (v tis. Kč) Tabulka č.63: Management Tabulka č.64: Organizační struktura

Seznam příloh Příloha č. 1: Výroční zpráva Pekáren a cukráren Náchod a.s. za rok 2008 Příloha č. 2: Výkaz rozvaha Pekáren a cukráren Náchod a.s. za rok 2008 Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztráty Pekáren a cukráren Náchod a.s. za rok 2008

93

Úvěrová analýza společnosti Pekárny a cukrárny Náchod a.s

Recommend Documents