Úvodník: Inovace v celoživotním učení Seija Kulkki, Tapio Koskinen, Lluis Tarin

č. 21 ▪ Září 2010

eLearning Papers

Úvodník: Inovace v celoživotním učení Seija Kulkki, Tapio Koskinen, Lluis Tarin

Inovace, informační gramotnost a celoživotní učení: utváření nové kultury M. J. Hernandez-Serrano, B. Jones Mikroučení: strategie pro trvalý profesní rozvoj Ilona Buchemová, Henrike Hamelmannová Uplatnění kritického myšlení v diskusních fórech Dr Susan Wilkinsonová, Amy Barlowová Mapování zkušeností s inovacemi při vzdělávání ve Spojeném království P. M. Gannon-Leary, Stephen Farrier E-learning v prostředí univerzity: kdy k němu skutečně dojde? Ann-Louise Davidsonová, David Waddington Zapojení studentů do procesu řízení svého vlastního vzdělávání Malinka Ivanova, Tatyana Ivanova

eLearning Papers

Noviny eLearning Papers jsou publikací portálu elearningeuropa.info, který vznikl z iniciativy Evropské komise v zájmu uplatňování IKT při celoživotním vzdělávání. Edice a produkce: P.A.U. Education, S.L. Email: [email protected] ISSN: 1887-1542

Pokud není uvedeno jinak, všechny texty uveřejněné v těchto novinách podléhají licenci Creative Commons AttributionNoncommercial-NoDerivativeWorks 2.5. Dle této licence je povoleno jejich rozmnožování, distribuce a šíření za podmínky uvedení jména autora a názvu elektronických novin, které je publikují, tj. eLearning Papers. Jejich další využití k výdělečným či podobným účelům není dovoleno. Plné znění této licence najdete na adrese: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/deed.en

Úvodník: Inovace v celoživotním učení Učení a inovace jdou ruku v ruce; zatímco proces učení se vyznačuje změnami v chování, tak inovace v sobě zahrnuje změny ve způsobu myšlení. Oba procesy představují změnu k lepšímu. V dnešním světě, kde informační a komunikační technologie představují stále významnější součást celkové vzdělanosti, nás nové prostředky přístupu, sdílení a spolupráce v oblasti vědění přímo vyzývají k zamyšlení nad tím, jakým způsobem lze podporovat učení a inovaci jak ve formálním, tak neformálním vzdělávání. Toto 21. číslo eLearning Papers pokrývá široké spektrum problematiky inovace v celoživotním učení. Vedle zkoumání toho, jak inovace současnou pedagogickou praxi přetvářejí, se toto vydání věnuje i otázce, jak pedagogická praxe může podpořit zavádění inovací v šířeji chápaném sociálněekonomickém systému, a zvláště v kontextu vzdělávání a odborné přípravy dospělých. V souvislosti s narůstajícím počtem disponibilních technologií, jakož i rozmanitých učebních prostředí se mění i úloha pedagoga a žáka. Dnešní učitelé již nepředávají pouze znalosti, nýbrž svým žákům navrhují strategie učení pro získávání a zpracování informací s tím, že je vedou, aby se naučili správnému vyhledání, dotazování, porozumění a přeměně informací na poznatky. Volba vhodného učebního prostředí a učiva tímto způsobem nabízí studujícím možnost začít se učit jak se učit. Zde prezentované studie se na základě podrobného popisu slibných pokroků, ale i kritické analýzy pokroků v některých oblastech zamýšlejí nad naší schopností vzdělávat se v rozdílných podmínkách a objasňují výzvy a možnosti informačních a komunikačních technologií v zájmu rozvíjení naší schopnosti celoživotně se vzdělávat. Mají-li být studenti i lidé vykonávající své povolání v dnešní době úspěšní, potřebují průběžně zlepšovat své znalosti a dovednosti, aby dokázali řešit vyvstalé problémy; stávají se tak účastníky procesu nepřetržitého odborného a profesního rozvoje. Toto vydání eLearning Papers se touto problematikou zabývá a zkoumá nové vzdělávací strategie a technologie.

Seija Kulkki, Tapio Koskinen, Lluis Tarin

eLearning Papers • www.elearningpapers.eu • ISSN 1887-1542 č. 21 • Září 2010 • CS

2

M. J. Hernandez-Serrano Univerzita v Salamance (Španělsko) B. Jones Univerzita v Manchesteru (Spojené království) Jsme přesvědčeni, že inovační proces v oblasti celoživotního učení jde ruku v ruce s úspěšným využíváním nových informačních možností. Z tohoto důvodu se změny v poslání pedagogů a utváření odpovídající kultury celoživotního učení jeví jako zásadní.

Klíčová slova informační technologie, digitální gramotnost, role učitele a studenta

Úplný text http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media23706. pdf

Inovace, informační gramotnost a celoživotní učení: utváření nové kultury Tento článek se zamyšlí nad impaktem inovací v oblasti informačních technologií a jejich vzájemné provázanosti s celoživotním učením. V současnosti je objekt poznávání a učení stále více závislý na digitálních informacích, z čehož vyplývá, že je třeba zaměřit veškeré úsilí na vybudování nové kultury celoživotního učení. Na jedné straně technologické a informační možnosti generují nové příležitosti k učení se, jelikož nabízejí přístup ke světu otevřeného a flexibilního poznávání. Na druhé straně je pro člověka nanejvýše důležité naučit se, jak k tomuto otevřenému poznávání přistupovat. Je zřejmé, že tento kontext staví vzdělávání před důležité výzvy. Tato inovativní kultura celoživotního učení vyžaduje vedle osvojení nových dovedností i nové přístupy a metody ve vzdělávacím procesu. Pro aktéry ve vzdělávání znamená tato nová skutečnost zásadní změny s tím, že klíčovými se pro celoživotní učení stávají znalosti a dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. Úvahy o poslání vyučujícího a studujícího nás dovedou k nové interpretaci tradičního výukového trojúhelníku. V tomto článku se snažíme nastínit nové pedagogické chápání, které se opírá o internetové možnosti pro generování nových znalostí a sdílení již existujících znalostí. Definujeme nové vazby mezi učitelem a studentem založené na myšlence soběstačného studujícího a podporujícího učitele, který studenty řídí a vede k tomu, jak se lze k informacím na internetu úspěšně dostat a jak je lze využívat. Jsme přesvědčeni, že inovační proces v oblasti celoživotního učení jde ruku v ruce s úspěšným využíváním nových informačních možností. Z tohoto důvodu se změny v poslání pedagogů a utváření odpovídající kultury celoživotního učení jeví jako zásadní.


3

Ilona Buchemová Univerzita aplikovaných věd, Berlín (Německo) Henrike Hamelmannová Univerzita aplikovaných věd, Mnichov (Německo) Domníváme se, že mikroobsah a mikroučení podporované Webem 2.0 jsou reálným řešením pro současné, rychlým tempem se vyvíjející a víceúlohové formy vzdělávání a práce.

Klíčová slova neformální učení, mikroučení, mikroobsah, online komunity, Web 2.0 Úplný text http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media23707. pdf

Mikroučení: strategie pro trvalý profesní rozvoj V následujícím příspěvku prezentujeme mikroučení v on-line komunitách jako metodu učení iniciovanou na základě současných modelů využívání médií a podporovanou novými technologiemi jako Web 2.0 a sociální software. Vymezili jsme mikroučení jako „pragmatickou inovaci“ pro celoživotní učení díky jeho schopnosti podporovat flexibilní učení, které lze snadno zařadit do každodenních aktivit při zohlednění individuálních cílů a potřeb vzdělávání. V prvé řadě zkoumáme koncepty mikroobsahu a mikroučení v kontextu Webu 2.0, sociálního softwaru, e-learningu 2.0, osobního učebního prostředí, jakož i učení neformálního a na pracovišti s tím, že sledujeme jejich inovativní přístupy v oblasti celoživotního učení a posuzujeme potřeby současných uživatelů internetu. Poté identifikujeme základní principy a rozlišujeme dva hlavní aspekty didaktického modelu, tj. model mikroobsahu a model mikrovzdělávacích aktivit. Následuje prezentace deseti klíčových charakteristických rysů, jejichž definování nám napomohlo lépe odlišit mikroučení od tradičnějších forem e-learningu, jako je vzdělávání na internetu, označovaných jako „makroučení“. Po celkovém přehledu ilustrujeme, jak může mikroučení překlenutím rozdílnosti mezi formálním a neformálním učením přispět k celoživotnímu učení, a prezentujeme případovou studii se scénářem mikroučení. Domníváme se, že mikroobsah a mikroučení podporované Webem 2.0 jsou reálným řešením pro současné, rychlým tempem se vyvíjející a víceúlohové formy vzdělávání a práce. Mikroučení koexistující s formálním vzděláváním a zakotvené do on-line komunit má dostatečný potenciál, aby posílilo trvalý profesní rozvoj.


4

Dr Susan Wilkinsonová Cardiffský institut Waleské univerzity, Cardiff (Spojené království) Amy Barlowová Portsmouthská univerzita (Spojené království) Naší snahou je probádat mechanismy na pozadí procesu utváření znalostí a myšlení vyššího řádu při využívání diskusního fóra uvnitř neustále početnější a tradici se vzdalující populace dálkových studentů vzdělávajících se na pracovišti.

Klíčová slova virtuální vzdělávací prostředí, diskusní fóra, učení na pracovišti, distanční vzdělávání, kritické myšlení Úplný text http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media23708. pdf

Uplatnění kritického myšlení v diskusních fórech Tento článek se ztotožňuje s konstruktivistickým pojetím učení. Naší snahou je probádat mechanismy na pozadí procesu utváření znalostí a myšlení vyššího řádu při využívání diskusního fóra uvnitř neustále početnější a tradici se vzdalující populace dálkových studentů vzdělávajících se na pracovišti. Nejnovější studie (JISC, 2008, 2009) potvrzují nutnost podpořit a docenit studie zaměřené na zkušenosti studujícího a obrážejí potřebu studentů k řízení a vlastní odpovědnosti ve svých on-line prostředích tak, aby se úspěšně prosadili. Nicméně do těchto studií byli zahrnuti pouze denní studenti ve věkové kategorii od 17 do 19 let. Proto se tato práce zaměřuje na vyplnění této mezery a zkoumá vývoj on-line komunity v rámci rozmanitější a vyzrálejší skupiny studentů. V tomto článku podrobně rozvádíme empirickou studii, která je věnována on-line prostředím a identifikuje faktory, kterých je zapotřebí, aby se dálkovým studentům vzdělávajícím se na pracovišti umožnilo učit se na základě sdílení svých profesních zkušeností. Autoři článku se domnívají, že je zapotřebí poznat jednak způsoby, jakými tato podskupina studentů komunikuje, jakož i zkušenosti jednotlivých studujících s tím související. Proto analyzujeme, jakým způsobem tento projekt zkoumá procesy, které existují na pozadí základů úspěšné on-line komunity s nadějí, že nám to pomůže lépe řídit rozvoj této technologie, která vychází z on-line kurzů prováděných na pracovišti. Dále posuzujeme názory této skupiny studentů a pokoušíme se nabídnout řešení problémů, které vznikly na základě nedostatečného využití tohoto interaktivního nástroje. Tento průzkum může být každopádně důležitý a zajímavý pro ty, kteří se zabývají koncipováním e-learningových modulů k učení na pracovišti.


5

P. M. Gannon-Leary Vědecký pracovník, Moray House School of Education (MHSE), Edinburská univerzita (Spojené království) Stephen Farrier Edinburská univerzita (Spojené království) Předpokládá se, že vědecké výsledky v rámci projektu CREANOVA poskytnou informace o osvojování a rozvoji inovativních kompetencí ve formálním a neformálním učebním kontextu, jako je odborné vzdělávání a příprava, vzdělávání dospělých či učení na pracovišti.

Klíčová slova neformální učení, odborné vzdělávání a příprava, učení na pracovišti, kombinované vzdělávání, kreativní vzdělávací prostředí Úplný text http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media23709. pdf

Mapování zkušeností s inovacemi při vzdělávání ve Spojeném království CREANOVA je projekt financovaný z EU, který se zaměřuje jednak na realizování výzkumu ve specifických podmínkách, se kterými se setkáváme v kreativním vzdělávacím prostředí a rovněž na propagování inovací. Přestože inovace je pro evropskou vzdělávací politiku imperativem, stále neexistují důkazy o tom, v čem smysluplná inovace spočívá a jak ji lze posílit a využít při učení a vzdělávání. Předpokládá se, že vědecké výsledky v rámci projektu CREANOVA poskytnou informace o osvojování a rozvoji inovativních kompetencí ve formálním a neformálním učebním kontextu, jako je odborné vzdělávání a příprava, vzdělávání dospělých či učení na pracovišti. Tento článek mapuje postupy používané v 18 institucích Spojeného královsví prokazující a reflektující inovace ve vzdělávání. Nicméně v očekávání dalšího výzkumu věnujeme zvláštní pozornost těžkostem souvisejícím s kombinováním jednotlivých učebních prostředí. Kombinace hybridních pedagogických metod a imperativů v rámci prezenční formy studia i virtuálního učebního prostředí zvyšuje dostupnost a flexibilitu jednak pro studujícího a zároveň pro vytvoření inovativních učebních prostorů. Nicméně zde existuje nejeden důležitý úkol v zájmu rozvíjení koherentního rámce pro efektivní kombinované vzdělávací prostředí. Je zapotřebí zdokonalovat chápání pojmu kombinované vzdělávání ve vztahu k tomu, jak a proč se lidé učí. Je též nutné si položit otázku, co my jako zprostředkovatelé vzdělávání se můžeme naučit od lidí, kteří se účastní těchto učebních „programů“. V tomto článku a příslušném výzkumu usilujeme o rekonciliaci vztahů obsažených v duálnosti zkušeností jednak studenta/účastníka školení, tak i vyučujícího/školitele a o překonávání rozdílů na základě posouzení současné pedagogické teorie v rámci reality školní praxe založené na rozvoji učení na pracovišti.


6

Ann-Louise Davidsonová

E-learning v prostředí univerzity: kdy k němu skutečně dojde?

David Waddington Pedagogická fakulta, Univerzita Concordia, Montreál (Kanada) Umožňují nám současné způsoby využití vzdělávacích technologií zavést na úrovni univerzity opravdový e-learning?

Klíčová slova e-learning, vysokoškolské vzdělávání, sociální média, vzdělávací technologie Úplný text http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media23710. pdf

V oblasti vzdělávání disponuje e-learning obrovským potenciálem a stojí před naléhavou potřebou inventury všech možností, které nabízí. Nehledě na tuto skutečnost se výzkum e-learningu ještě stále nachází v počáteční fázi a v dané oblasti existuje určitý stupeň koncepčních zmatků, jež je těžké tolerovat. Je zřejmé, že je zde hodně neprobádané látky a že zbývá překonat hodně překážek dříve, než bude zaveden takový typ e-learningu, který jednak integruje inovativní pedagogiku, ale zároveň koheruje s novými trendy digitálních technologií. Tento článek prezentuje kritický pohled na zavádění e-learningu na vysokých školách. Zaměřujeme se na následující otázku: „Umožňují nám současné způsoby využití vzdělávacích technologií zavést na úrovni univerzity opravdový e-learning?“ Tuto otázku jsme podrobili dvěma odlišným kritickým analýzám. V první z nich jsme zdůraznili nesoulad mezi oficiálně předepsanými učebními technologiemi a způsobem, jak studenti danou technologii využívají mimo školu. V rámci druhé kritické analýzy zkoumáme efektivnost technologií, které jsou momentálně v tomto kontextu používány v zájmu podpořit učení, spolupráci a rozvoj myšlenkových procesů vyššího řádu. Ze závěrů jsme odvodili několik doporučení pro ty, kteří by si přáli postavit se kriticky k elearningu v prostředí univerzity.


7

Malinka Ivanova

Zapojení studentů do procesu řízení svého vlastního vzdělávání

Tatyana Ivanova Fakulta energetiky a elektrotechniky, Technická univerzita v Sofii (Bulharsko) Chtějí-li být studenti v současnosti úspěšní, potřebují neustále zlepšovat své znalosti a dovednosti, aby dokázali zvládat nově vyvstalé problémy a účastnit se procesu dalšího odborného a profesního rozvoje.

Klíčová slova osobní učební prostředí, Netvibes, Web 2.0, zkušenosti s učením se

Hlavním posláním univerzit je vybavit studenty takovými znalostmi a dovednostmi, které potřebují k úspěšnosti ve své profesionální kariéře. Chtějí-li být studenti v současnosti úspěšní, potřebují neustále zlepšovat své znalosti a dovednosti, aby dokázali zvládat nově vyvstalé problémy a účastnit se procesu dalšího odborného a profesního rozvoje. Zapojení studentů do managementu svého vlastního vzdělávání v rozmanitých kontextech, jako je vytváření svých osobních učebních prostředí v souladu se svými cíli a zájmy, je jednou z cest jak rozvinout dovednosti a motivaci, které poslouží jako nástroje pro celoživotní učení mimo jejich formální vzdělávání. Tento článek sleduje proces vytváření osobního učebního prostředí mezi studenty bakalářského oboru výpočetní techniky a elektrotechniky. Posuzuje jejich studijní zkušenosti s používáním domovských stránek Netvibes a zkoumá výhody používání Netvibes v kontextu učebních strategií a vypracovávání technických řešení. Mimoto navrhuje a zavádí model efektivní komunikace mezi univerzitním systémem řízení vzdělávání a osobními učebními prostředími. Závěrem se pomocí ankety zkoumají a následně prodiskutovávají názory studentů na učení v rámci jejich osobního učebního prostředí. Většina studentů považuje vytváření osobního učebního prostředí za velmi užitečný proces pro studijní a osobní rozvoj.

Úplný text http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media23712. pdf


8

Úvodník: Inovace v celoživotním učení Seija Kulkki, Tapio Koskinen, Lluis Tarin

Recommend Documents