ÚVODNÍ SEMINÁŘ Z PDV - OTÁZKY 1) Na jaké dvě základní části se člení právo duševního vlastnictví? 2) Co jsou to soukromá a veřejná subjektivní práva? Jak se tato práva liší? Která práva duševního vlastnictví můžeme zařadit mezi soukromá subjektivní práva a která můžeme zařadit mezi veřejná subjektivní práva? 3) Co jsou to zásady teritoriality a potenciální ubikvity? V kterých případech je v unijním právu duševního vlastnictví zásada teritoriality prolamována? 4) Co je to tzv. princip formálnosti a princip poplatkový? U kterých práv duševního vlastnictví se uplatňuje? 5) Co jsou to tzv. nehmotné statky? Které nehmotné statky jsou chráněny prostřednictvím tzv. všeobecných osobnostních práv? 6) Které nehmotné statky spadají pod ustanovení § 118 odst. 1 ObčZ jako tzv. jiné majetkové hodnoty? 7) Které nehmotné statky jsou tzv. nehmotnou věcí v právním smyslu dle ustanovení § 496 odst. 2 NObčZ? 8) Co je to tzv. aplikační přednost mezinárodních smluv? Kterým čl. Ústavy ČR je zakotvena? Najděte ustanovení mezinárodních smluv v oblasti duševního vlastnictví, která nejsou přednostně (přímo) použitelná? 9) Co znamenají následující zkratky: WIPO, OHIM a EPO?
____________________________________________________________ Systém ASPI - stav k 11.8.2013 do částky 93/2013 Sb. a 32/2013 Sb.m.s. - RA441 JUD29436CZ - JUD29436CZ - PV 2000 - 3629-Vynález - poslední stav textu
PV 2000-3629 ROZHODNUTÍ Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví na návrh odborné komise ve věci rozkladu podaného dne 21.8.2003 majitelem patentu, společností E., zastoupeným Ing.M.J., proti rozhodnutí Úřadu ze dne 23.7.2003 o zrušení patentu č.289 402 o názvu "Způsob bezpečnostního označování vozidel a jejich snadné identifikace", po přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodl takto:
Podle ustanovení §59 odst.2 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí o zrušení patentu č.289 402 se potvrzuje.Zrušení patentu působí od počátku jeho platnosti. Složená kauce ve výši 2500 Kč se nevrací.
Odůvodnění Dne 15.11.2001 udělil Úřad průmyslového vlastnictví patent č.289 402 na vynález o názvu "Způsob bezpečnostního označování vozidel a jejich snadné identifikace", s právem přednosti od 3.10.2000, jehož majitelem je společnost E. Návrhem doručeným Úřadu dne 14.11.2002 se navrhovatel, společnost, C., domáhá zrušení tohoto patentu s odůvodněním, že vynález chráněný patentem č.289 402 nesplňoval v době podání přihlášky vynálezu podmínky stanovené zákonem pro jeho udělení.Podle názoru navrhovatele byl patent č.289 402 udělen v rozporu s ustanovením §6 zákona č.527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, neboť předmět vynálezu není výsledkem vynálezecké činnosti. Dne 23.7.2003 bylo podle ustanovení §23 odst.1 písm.a) zákona č.527/1990 Sb., vydáno rozhodnutí o zrušení tohoto patentu s odůvodněním, že předmět patentu nesplňoval v době udělení podmínky §3 odst.1 zákona č.527/1990 Sb., neboť vzhledem k namítaným dokumentům, v nichž je popsáno bezpečnostní označování vozidel vyleptáním identifikačního znaku vozidla, například výrobního čísla VIN, na skleněné části vozidla, nebyl výsledkem vynálezecké činnosti ve smyslu ustanovení §6 odst.1 citovaného zákona. Proti tomuto rozhodnutí podal majitel patentu v zákonem stanovené lhůtě rozklad, v němž uvádí, že oproti identifikačnímu znaku podle namítaných dokumentů, je kompletní výrobní číslo vozidla VIN sedmnáctimístný kód, sestávající z písmen a číslic, používaný na základě normy ISO 3779 všemi výrobci vozidel.Z čísla VIN lze zjistit všechny důležité informace o vozidle, a proto se toto číslo stalo hlavním identifikačním znakem všech motorových vozidel, pod kterým jsou vedena v policejní databázi.Z tohoto důvodu majitel napadeného patentu v rozkladu zastává názor, že výrobní číslo vozidla VIN je natolik unikátní, že je nelze považovat za technický ekvivalent pojmu "písemný kód".V další části rozkladu je rovněž vysloven nesouhlas s tím, že v napadeném rozhodnutí vydaném v prvém stupni řízení, bylo vyleptání kompletního výrobního čísla VIN na sklo vozidla, nebo jeho jinou část, označeno jako ekvivalent vyrytí písemného kódu do skla vozidla.V této věci se v rozkladu uvádí, že vyrývání do skla je časově náročnější, vyryté znaky jsou hůře čitelné, a v neposlední řadě může při vyrývání dojít i k destrukci skla.Majitel napadeného patentu v rozkladu rovněž zastává názor, že ukládání písemného kódu, resp.libovolného znaku vozidla do centrálního počítače podle namítaných dokumentů, je oproti centrální policejní evidenci výrobního čísla VIN vozidel, při ověřování vozidla nebo pátrání po něm, zcela anonymní. Majitel napadeného patentu se v rozkladu rovněž odvolává na přiložený znalecký posudek, a i nadále trvá na tom, že vynález chráněný patentem č.289 402 byl v době jeho udělení výsledkem vynálezecké činnosti, a proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a patent byl ponechán v platnosti. K rozkladu, který byl dne 25.9.2003 postoupen k vyjádření, se navrhovatel, zastoupený akciovou společností P., vyjádřil v podání doručeném Úřadu dne 3.11.2003.V něm uvádí, že v rozkladu proklamované zpochybnění technického ekvivalentu, který byl v napadeném rozhodnutí shledán ve vyrytí "písemného kódu" do skla vozidla podle namítaných dokumentů s vyleptáním "kompletního výrobního čísla VIN vozidla" například na sklo vozidla podle napadeného patentu, nemá jakoukoli oporu.V této věci je ve vyjádření konstatováno, že za technický ekvivalent se v patentoprávní praxi považuje takové řešení, ve kterém se některé prvky známého řešení nahradí jinými známými prvky, které jsou funkčně rovnocenné a slouží k témuž účelu.Jako technický ekvivalent je proto podle názoru navrhovatele zrušení patentu nutno považovat i kódy podle namítaných dokumentů, například SPZ, číslo podvozku nebo jakýkoli jiný libovolně zvolený kód, které mají stejnou funkci, jako sedmnáctimístné výrobní číslo VIN, které je již od roku 1990 uváděno v Technickém průkaze vozidla.Pokud se týká otázky ekvivalence "vyrytí" či "vyleptání" zvoleného kódu, je ve vyjádření konstatováno, že obě technologie jsou funkčně rovnocenné a slouží k jednomu a témuž účelu, tj.k vytvoření zrakem rozeznatelných a nesmazatelných stop na povrchu skla.Za zcela neopodstatněný je ve vyjádření rovněž označen argument obsažený ve znaleckém posudku připojeném k rozkladu, podle kterého, jestliže Úřad při udělování patentu shledal, že jím chráněný vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, nemůže později rozhodnout, že vynálezecká myšlenka vyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky dokumentovaného namítanými
1
spisy. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je ve vyjádření požadováno, aby rozklad byl zamítnut a napadené rozhodnutí o zrušení patentu č.289 402 bylo potvrzeno. Rozhodnutí o rozkladu se opírá o následující důvody Podle ustanovení §23 odst.1 zákona č.527/1990 Sb., Úřad zruší patent tehdy, jestliže se dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho udělení.Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší částečně. Podle ustanovení §3 odst.1 zákona č.527/1990 Sb., se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Podle ustanovení §5 odst.1 zákona č.527/1990 Sb., je vynález nový, není-li součástí stavu techniky. Podle ustanovení §6 odst.1 téhož zákona je vynález výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Podle ustanovení §7 téhož zákona se vynález považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. S přihlédnutím k ustanovení §59 odst.1 zákona č.71/1967 Sb., odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska citovaných ustanovení zákona č.527/1990 Sb., tj.z hlediska, zda vynález chráněný napadeným patentem je výsledkem vynálezecké činnosti, přičemž zjistil následující skutečnosti. Patent č.289 402 s právem přednosti od 3.10.2000 byl udělen na vynález, který byl definován v patentových nárocích tohoto znění: 1.Způsob bezpečnostního označování vozidel a jejich snadné identifikace, vyznačující se tím, že vozidlo (1) se označí na skle (5) a/nebo plastové části (6), viditelné bez otevření kapoty, kompletním výrobním číslem VIN (3) jeho karoserie (2), resp.podvozku, a to tak, že číslo VIN (3) se na sklo (5) a/nebo plastovou část (6) vyleptá pomocí šablony (7) a leptacího prostředku, nebo pomocí předlohy (8) opatřené leptacím prostředkem, a číslo VIN (3) se zanese do datového souboru čísel VIN (3) registrovaných a/nebo preventivně registrovaných a/nebo odcizených vozidel (1) zaznamenaném na hmotném nosiči (4). 2.Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že sklo (5) a/nebo plastová část (6) vozidla (1) se opatří nálepkou (9) oznamující, informující a upozorňující na označení skla (5) a/nebo plastové části (6) vozidla (1) číslem VIN (3) a na registraci vozidla (1) v datovém souboru čísel VIN (3). 3.Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vozidlo (1) se identifikuje porovnáním čísla VIN (3) vyleptaným na skle (5) a/nebo plastové části (6) vozidla (1) s číslem VIN (3) vedeným v datovém souboru čísel VIN (3) zaznamenaném na hmotném nosiči (4). V popisu patentu, v odstavci popisujícím dosavadní stav techniky je uvedeno, že celosvětový problém krádeží motorových vozidel je řešen na základě dohody ISO (International Standards Organization) se světovými výrobci vozidel o používání jednotného kódu vozidel.Podle normy ISO 3779 je tímto kódem sedmnáctimístné výrobní číslo VIN (Vehicle Identification Number) vozidla, které je svou strukturou pro každé vozidlo unikátní.Z tohoto důvodu jsou vozidla ve všech policejních databázích policejních sborů ve světě, Českou republiku nevyjímaje, stejně tak v databázi Interpolu, vedena pod číslem VIN.V tomtéž odstavci je pak dále uvedeno, že některá vozidla jsou sice již výrobcem vybavena odnímatelným štítkem s číslem VIN, který je umístěn tak, že číslo VIN je viditelné přes čelní sklo, avšak pro pachatele krádeží není problém tento štítek odstranit, popřípadě skla vozidla jsou označena anonymním kódem metodou pískování, který však nemá s původem vozidla nic společného. Výše uvedené nevýhody jsou podle nároků na ochranu, s přihlédnutím k popisu podstaty vynálezu, odstraněny tím, že vozidlo se označí na skle a/nebo viditelné plastové části výrobním číslem VIN, které je vyleptáno pomocí šablony a leptacího prostředku, a je rovněž zaneseno do datového souboru čísel VIN. V návrhu na zrušení patentu, podaném společností C., byly jako důkazní prostředky svědčící proti nedostatku vynálezecké činnosti, uplatněny tyto důkazní prostředky: 1.patentový spis DE 36 24 552 A1 zveřejněný 28.1.1988, s překladem relevantních částí; 2.patentový spis DE 37 05 943 A1 zveřejněný 29.9.1988, s překladem relevantních částí. Rozhodnutí o zrušení patentu č.289 402, vydané v prvém stupni řízení, bylo založeno na skutečnosti, že pro odborníka, zabývajícího se problematikou identifikace vozidel a jejich vyhledávání při krádeži, je z namítaných dokumentů seznatelné využití vhodného kódu, například výrobního čísla podvozku, poznávací značky apod., který je neodstranitelně vytvořen na sklech vozidla nebo jeho příslušenství a je uložen v databázi přístupné osobám oprávněným provádět kontrolu vozidel, a proto nelze způsob bezpečnostního označování vozidel a jejich snadné identifikace chráněný napadeným patentem považovat za vynález, který je výsledkem vynálezecké činnosti. Vzhledem k obsahu návrhu na zrušení patentu č.289 402, podaného společností E., bylo zkoumáno, zda jím
2
chráněný vynález splňuje jednu z podmínek zakotvených v ustanovení §3 odst.1 zákona č.527/1990 Sb., konkrétně podmínku, zda vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, či nikoli, a to ve vztahu ke známému stavu techniky vymezenému namítanými dokumenty, zveřejněnými před datem práva přednosti napadeného patentu.V této věci bylo v souladu s rozhodnutím vydaným v prvém stupni řízení konstatováno, že namítané dokumenty, které byly zveřejněny před prioritou napadeného patentu byly veřejnosti přístupné a tvoří tak stav techniky. V namítaném dokumentu č.1 je popsán způsob a značení, kterým jsou vozidla pojišťována proti krádeži.Tento způsob se podle prvního patentového nároku vyznačuje tím, že individuální identifikační kód vozidla je umístěn na všech sklech vozidla na jejich vnitřních stranách, včetně skel předních i zadních světel, přičemž zmíněný individuální identifikační kód je na sklech vytvořen neodstranitelně gravírováním.Podle druhého patentového nároku namítaného dokumentu je ke gravírování individuálního identifikačního kódu vozidla použita šablona.Podle třetího patentového nároku namítaného dokumentu č.1 jsou na vnitřních stranách předního skla a bočních skel předních dveří nalepeny samolepky s identifikačním kódem s upozorněním "Střeženo prostřednictvím počítače".Podle čtvrtého patentového nároku namítaného dokumentu je individuální identifikační kód vozidla uložen v centrálním počítači, který je ve dne i v noci přístupný oprávněným osobám, čímž je kontrola vozidel podstatně zlepšena. Z porovnání znaků způsobu bezpečnostního označování vozidel podle prvního patentového nároku napadeného patentu, se znaky způsobu označování vozidel podle namítaného dokumentu č.1 vyplývá, že oba způsoby se liší pouze tím, že k vytvoření identifikačního kódu na sklech vozidla lze podle napadeného patentu kromě šablony použít i předlohu opatřenou leptacím prostředkem. Namítaný dokument č.2 popisuje způsob dodatečného individuálního značení vozidel za účelem minimalizace krádeží.Tento způsob se podle prvního patentového nároku vyznačuje tím, že skla vozidla, jeho skleněné díly, popřípadě ostatní díly, jsou dodatečně opatřeny trvalým, neodstranitelným identifikačním znakem, například výrobním číslem podvozku, SPZ nebo jiným libovolným znakem.Podle druhého patentového nároku tohoto namítaného dokumentu je identifikační znak na uvedených dílech vozidla vytvořen prostřednictvím šablony a rozpouštěcí hmoty, která naruší povrch skla v místech vymezených šablonou, přičemž po několika minutách je šablona sejmuta a po odstranění hmoty zůstává na sklech vozidla zřetelně viditelný identifikační znak.Podle třetího patentového nároku může být identifikační znak na sklech, popřípadě ostatních dílech vozidla, vytvořen elektronickou, elektromechanickou, tepelnou nebo chemickou cestou a/nebo laserovou metodou.Jak vyplývá dále z popisu, všechna takto označená vozidla mohou být snadno identifikována porovnáním výrobního čísla podvozku zapsaného v technickém průkazu, s identifikačním znakem reprodukujícím číslo podvozku, kterým jsou opatřena skla vozidla nebo jeho ostatní části. Z porovnání znaků způsobu dodatečného individuálního značení vozidel za účelem minimalizace krádeží podle namítaného dokumentu č.2, se znaky způsobu bezpečnostního označování vozidel podle prvního patentového nároku napadeného patentu vyplývá, že rovněž tyto porovnávané způsoby se liší pouze tím, že k vytvoření identifikačního kódu na sklech vozidla lze podle napadeného patentu kromě šablony použít i předlohu opatřenou leptacím prostředkem, a dále tím, že způsob podle namítaného dokumentu č.2 neobsahuje záznam identifikačního kódu na hmotném nosiči, nýbrž tento identifikační kód se vyskytuje pouze v dokladech k vozidlu, zejména v technickém průkaze. Jak vyplývá z výše uvedeného porovnání znaků způsobu podle napadeného patentu, se znaky způsobu seznatelnými z namítaných dokumentů, ani jeden z namítaných dokumentů neobsahuje shodnou kombinaci znaků obsaženou v prvém patentovém nároku napadeného patentu.Odvolací orgán tak v souladu s rozhodnutím vydaným v prvém stupni řízení neshledal důvod, aby postupoval podle ustanovení §23 zákona č.527/1990 Sb.a zrušil patent z důvodu, že předmět vynálezu nebyl v době podání přihlášky vzhledem ke stavu techniky, doloženému výše uvedenými namítanými dokumenty, nový. Odvolací orgán se proto dále zabýval otázkou, zda předmět vynálezu chráněný napadeným patentem, je výsledkem vynálezecké činnosti, tj.zda pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Jak vyplývá z namítaných dokumentů č.1 a 2, k označování vozidel je v obou případech použit identifikační kód, který může sestávat z výrobního čísla podvozku vozidla, SPZ, nebo kód libovolně sestavený z písmen a číslic, který plní tutéž funkci jako výrobní číslo VIN podle napadeného patentu, které jak ostatně vyplývá i z popisu patentu, je již řadu let na základě normy ISO 3779 používáno téměř všemi výrobci vozidel ve světě, Českou republiku nevyjímaje, a je zaznamenáno v "Technickém průkazu vozidla".Z této skutečnosti vyplývá, že výrobní číslo VIN je pouze technickým ekvivalentem identifikačního kódu zmíněného v namítaných dokumentech, a k jeho použití, jako bezpečnostního identifikačního prvku na sklech vozidla nebo jeho plastových částech podle napadeného patentu, tak nebylo zapotřebí žádné invence. Z namítaných dokumentů č.1 a 2 rovněž vyplývá zřejmým způsobem proces označování skel vozidla nebo jeho plastových částí identifikačním kódem, konkrétně výrobním číslem VIN vozidla, který může být prováděn gravírováním, leptáním pomocí šablony, elektronickou, elektromechanickou, tepelnou nebo chemickou cestou a/nebo laserovou metodou, z nichž metoda leptáním pomocí šablony je shodná s leptáním za použití šablony a leptacího prostředku nebo předlohy opatřené leptacím prostředkem podle napadeného patentu.V této věci odvolací orgán shodně s rozhodnutím vydaným prvém stupni řízení konstatoval, že šablona a předloha s leptací látkou plní tutéž funkci, kterou je technicky nenáročné vytvoření neodstranitelného označení na sklech popřípadě plastových částech vozidla, a proto ani použití šablony a leptacího prostředku či předlohy s již nanesenou leptací látkou, nepředstavuje vzhledem k doloženému stavu techniky řešení, které by bylo výsledkem vynálezecké činnosti. Vynálezecká činnost nebyla zapotřebí ani k nalepení výstražné nálepky na skla nebo plastové části vozidla, upozorňující na registraci vozidla v datovém souboru, podle druhého patentového nároku, ani k identifikaci vozidla podle výrobního čísla VIN porovnáním s číslem zaznamenaném na hmotném nosiči, neboť z namítaného dokumentu č.1 vyplývá rovněž zřejmým způsobem opatření vozidla výstražnou nálepkou upozorňující na registraci vozidla a zanesení identifikačního
3
kódu do databáze přístupné oprávněným osobám, za účelem identifikace vozidla porovnáním kódu kterým je vozidlo opatřeno s kódem zaznamenaným v databázi na hmotném nosiči. Odvolací orgán tak v souladu s rozhodnutím vydaným v prvém stupni řízení dospěl k závěru, že vynález, kterým je způsob bezpečnostního označování vozidel a jejich snadné identifikace, chráněný napadeným patentem č.289 402, nelze považovat za výsledek vynálezecké činnosti, čímž nebyly v souladu s ustanovením §3 odst.1 zákona č.527/1990 Sb.splněny všechny podmínky pro jeho udělení. Pokud se týká argumentu rozkladu, převzatého z přiloženého znaleckého posudku, podle kterého rozhodl-li jednou Úřad udělením patentu, že vynálezecká myšlenka jím chráněného technického řešení nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky, nemůže již později rozhodnout opačně, odvolací orgán konstatoval, že toto tvrzení se neslučuje s ustanovením §23 odst.1 zákona č.527/1990 Sb., neboť podle tohoto ustanovení Úřad zruší patent, jestliže se dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho udělení, a bylo proto nutno jej odmítnout. K problematice bezpečnostního označování vozidel a jejich snadné identifikace se v závěru pouze pro úplnost uvádí, že Policejní prezidium České republiky, na internetových "www stránkách" Ministerstva vnitra a Policie ČR, již 4.2.2000 informovalo o rozhodnutí policejního prezidenta gen.mjr. JUDr.J.K., vyhlásit "Rok 2000 - Rok ochrany motorových vozidel", kde mezi jiná opatření spadá rovněž vyleptání výrobního čísla VIN na sklo vozidla, které je používáno policejními orgány prakticky na celém světě.Vyleptání čísla VIN oproti dříve používanému pískování, je v tomto prohlášení mimo jiné odůvodněno tím, že je snadněji proveditelné, bez nutnosti návštěvy servisu.Za tímto účelem byl již dne 7.2.2000 vydán Ministerstvem dopravy a spojů ČR výrobci sady pro bezpečnostní značení skel výrobním číslem VIN nezbytný certifikát. Na základě uvedených skutečností dospěl odvolací orgán k závěru, že rozhodnutí o zrušení patentu č.289 402 vydané v prvém stupni řízení bylo jak po věcné, tak i po formální stránce v souladu s právními předpisy a nebyl proto shledán důvod k jeho zrušení nebo změně. Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení opravného řízení byl shledán jako neoprávněný, složená kauce se ve smyslu ustanovení §63 odst.2 zákona č.527/1990 Sb.nevrací.
4
