Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a pŧdy KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a pŧdy

KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Zpráva za rok 2010

Zpracoval:

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Ing. Kristina Hutařová Ing. Jaroslav Houček Mgr. Stanislav Malý, Ph.D. Ing. Vendula Šubrtová

Předkládá:

Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel Sekce úřední kontroly Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy

Schválil:

RNDr. Jaroslav Staňa, ředitel ústavu Brno, duben 2011

OBSAH KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŦDĚ A VSTUPECH DO PŦDY ........................................................................................................................ 3 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1 1.4.1.1 1.4.1.2 1.4.1.3 1.4.1.4 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.4.1 1.4.4.2 1.4.4.3 1.4.4.4 1.4.4.5 1.4.5 1.5

ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 CÍLE .......................................................................................................................................... 4 METODIKA PRACÍ ................................................................................................................ 6 VÝSLEDKY .............................................................................................................................. 7 BAZÁLNÍ MONITORING PŮD ........................................................................................................ 7 Obsahy PCB v půdě ................................................................................................................. 7 Obsahy PAH v půdě ............................................................................................................... 10 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě ............................................... 13 Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR ........................................................................ 20 MONITORING ROSTLINNÉ PRODUKCE ....................................................................................... 23 KONTROLA HNOJIV A POMOCNÝCH LÁTEK ............................................................................... 24 MONITORING KALŮ ČOV ......................................................................................................... 26 Obsahy rizikových prvků ....................................................................................................... 26 Obsahy PCB ........................................................................................................................... 29 Obsahy PAH ........................................................................................................................... 31 Obsahy AOX .......................................................................................................................... 33 Obsahy organochlorových pesticidů ...................................................................................... 34 HODNOCENÍ RYBNIČNÍCH SEDIMENTŮ ..................................................................................... 36 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 40

2 SLEDOVÁNÍ ZAKÁZANÝCH A NEŢÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŦ A ZNEČISŤUJÍCÍCH DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMNÝCH PRODUKTECH ..................... 43 2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.5

SLEDOVÁNÍ ZAKÁZANÝCH LÁTEK.......................................................................................... 44 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI ZPRACOVANÝCH ŢIVOČIŠNÝCH BÍLKOVIN V KRMIVECH ... 44 CÍLENÁ KONTROLA RYBÍ MOUČKY NA PŘÍTOMNOST TKÁNÍ SUCHOZEMSKÝCH ŢIVOČICHŮ .... 44 SLEDOVÁNÍ NEŢÁDOUCÍCH LÁTEK ........................................................................................ 45 MONITORING VYBRANÝCH PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ (POP) ................... 45 CÍLENÁ KONTROLA DIOXINŮ, FURANŮ A PCB DIOXINOVÉHO TYPU ........................................ 46 MONITORING MYKOTOXINŮ ..................................................................................................... 47 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI TĚŢKÝCH KOVŮ V KRMIVECH ............................................ 48 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI DALŠÍCH NEŢÁDOUCÍCH LÁTEK V KRMIVECH .................... 49 SLEDOVÁNÍ SPRÁVNÉHO POUŢÍVÁNÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK .............................................. 51 CÍLENÁ KONTROLA POUŢÍVÁNÍ KOKCIDIOSTATIK .................................................................... 51 CÍLENÁ KONTROLA VÝSKYTU ZAKÁZANÝCH STIMULÁTORŮ NEBO INHIBITORŮ RŮSTU .......... 51 CÍLENÁ KONTROLA OBSAHU MĚDI A ZINKU PRO PRASATA ...................................................... 52 CÍLENÁ KONTROLA DODRŢOVÁNÍ DALŠÍCH LIMITŮ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK ............................ 52 CÍLENÁ KONTROLA KONTAMINACE KRMIV LÉČIVY ................................................................. 53 CÍLENÁ KONTROLA PARAMETRŮ GLYCEROLU, POUŢÍVANÉHO JAKO KRMNÁ SUROVINA ........ 53 SLEDOVÁNÍ DALŠÍCH BEZPEČNOSTNÍCH UKAZATELŦ .......................................................... 54 CÍLENÁ KONTROLA PESTICIDŮ ................................................................................................. 54 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI NEPOVOLENÝCH GENETICKÝCH MODIFIKACÍ V KRMIVECH A OZNAČOVÁNÍ POVOLENÝCH GMO ........................................................................................... 54 CÍLENÁ KONTROLA KRMIV NA PŘÍTOMNOST MELAMINU ......................................................... 55 KONTROLA MALOOBCHODNÍCH PRODEJEN .............................................................................. 55 ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 55

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy

ÚKZÚZ BRNO

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.1 ÚVOD Přehled prací prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, Odborem bezpečnosti krmiv a půdy ve spolupráci s Odborem zemědělské inspekce, v roce 2010 v oblasti kontroly a monitoringu cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy: 1) Bazální monitoring zemědělských pŧd  odběry vzorků půd a vyhodnocení obsahů organických polutantů na vybraných pozorovacích ploch,  odběry a analýzy vzorků rostlin v subsystému kontaminovaných ploch a na referenčních plochách v základním subsystému,  odběry vzorků půd a vyhodnocení mikrobiologických parametrů na vybraných pozorovacích plochách. 2) Monitoring vstupŧ do pŧdy  Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV  odběry vzorků kalů s přednostním výběrem ČOV, jejichţ kaly jsou vyuţity v zemědělství,  odběry vzorků půd na pozemcích s aplikací kalů,  analýzy vzorků půd na obsahy rizikových prvků a u vybraných vzorků na obsahy organických polutantů,  odběry a analýzy vzorků rostlin na pozemcích po aplikaci kalů.  Monitoring rybničních a říčních sedimentů  odběry vzorků sedimentů (sledování výţivových charakteristik, obsahu rizikových prvků, organických polutantů).  Aktivní biomonitoring  sledování imisní zátěţe rizikovými prvky a PAH, prostřednictvím standardně předpěstovaných kultur jílku mnohokvětého a borovice černé.  Monitoring atmosférické depozice  od října 2005 je monitoring atmosférické depozice pozastaven a převeden na tzv. „přerušovaný“ cyklus sledování. 3) Registr kontaminovaných ploch  zahušťování odběrů na územích se zjištěnými nadlimitními obsahy sledovaných rizikových prvků,  zahušťování odběrů na územích s dosud neprovedenými analýzami (extrakce lučavkou královskou)  odběry vzorků půd u ekologicky hospodařících zemědělců,  spolupráce se zemědělskými podniky, obecními a krajskými úřady – doplňování databáze registru. 4) Kontrola hnojiv  kontrolní činnost vyplývající ze zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zpráva hodnotí výsledky za rok 2010, navazuje na výsledky z minulých let a pokud je to moţné, hodnotí téţ vývoj sledovaných parametrů.

3


ÚKZÚZ BRNO

1.2 CÍLE Cíle kontroly a monitoringu rizikových prvků a rizikových látek jsou formulovány v souladu s poţadavky MZe a MŢP tak, aby výsledky slouţily především jako podpora pro rozhodování na všech úrovních státní správy a při přípravě návrhů a novely legislativních předpisů. Současně jsou výsledky všech oblastí sledování vyuţívány jako zdroje dat pro vědeckovýzkumné projekty. Bazální monitoring pŧd a) Pro orgány státní správy poskytuje informace o stavu a vývoji vlastností půd. Tyto informace slouţí především jako soubor referenčních hodnot pro posuzování výsledků dalších šetření. Data jsou porovnávána s výsledky programu AZZP. b) Na úrovni ÚKZÚZ, MZe a MŢP je systém monitoringu navázán na zahraniční systémy monitoringů, slouţí k prezentaci výsledků na mezinárodní úrovni a spolupráci se zahraničními odborníky (vazba zejména na Německo, Slovensko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko). c) Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem hodnocení a validace analytických metod. d) Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem poskytování materiálů pro ročenky a statistické přehledy. Monitoring vstupŧ do pŧdy a) Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV  Výsledky inventarizace obsahů rizikových prvků a rizikových látek v kalech ČOV většího významu v celostátním měřítku jsou vyuţívány pro odpadové hospodářství na úrovni krajů a obcí.  V návaznosti na programy monitoringu půd a atmosférické depozice je prováděno bilancování látek a hodnocení vstupů rizikových látek do půdy i prostřednictvím aplikace kalů ČOV.  V návaznosti na registr kontaminovaných ploch byla v roce 1997 zahájena postupná tvorba databáze pozemků s aplikací kalů ČOV. Tato databáze bude slouţit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány.  V roce 2003 byla zahájena postupná tvorba databáze rostlin pěstovaných na pozemcích s aplikací kalů. Také tato databáze bude slouţit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány.  Výsledky inventarizace jsou vyuţívány pro přípravu legislativních předpisů. b) Monitoring rybničních a říčních sedimentů  Ústav provádí testování sedimentů s ohledem na další způsoby nakládání s vytěţenými sedimenty, především s ohledem na jejich pouţití v zemědělských ekosystémech.  Databáze získaných analytických dat slouţí jako zdroj informací pro orgány státní správy.  Výsledky šetření byly pouţity při tvorbě legislativních opatření. c) Aktivní biomonitoring  Metoda slouţí ke zjištění aktuální depoziční zátěţe krajiny a především zemědělských plodin vybranými prvky a/nebo látkami.  ÚKZÚZ zjišťuje prostřednictvím této metody na vybraných stanovištích pozaďové hodnoty vybraných anorganických a organických polutantů.

4


d)

ÚKZÚZ BRNO

Monitoring atmosférické depozice  Výsledky poskytují informace pro bilancování látek v agroekosystémech: hodnocení imisí z hlediska vstupů rizikových prvků do půdy, vytvoření národní sítě a poskytování referenčních hodnot. V návaznosti na monitoring půd lze hodnotit vliv imisí na zemědělskou produkci. Funkční systém poskytuje podklady pro odvozování emisních limitů a kritických zátěţí půd. Prvotní data byla poskytována k dalšímu vyuţití Zemědělské vodohospodářské správě a Českému hydrometeorologickému ústavu.  V současné době je tento program pozastaven.

Registr kontaminovaných ploch a) Výsledky registru tvoří celoplošnou databázi charakterizující stav kontaminace zemědělských půd rizikovými prvky. b) Na úrovni MZe a MŢP slouţí výsledky jako podkladové materiály k přípravě legislativních opatření. c) Po předání databází registru krajským úřadům, obcím s rozšířenou působností, referátům ţivotního prostředí, je umoţněno vyuţití výsledků pro správní činnost s vyuţitím aplikace do GIS. Kontrola hnojiv V rámci procesu registrace hnojiv a následné kontroly jsou zjišťovány obsahy rizikových prvků v hnojivech jako nutný podklad pro vlastní registraci nebo pro případné staţení výrobku z oběhu.

5


ÚKZÚZ BRNO

1.3 METODIKA PRACÍ Terénní, analytické a vyhodnocovací práce byly prováděny v souladu s platnými metodikami vypracovanými pro jednotlivé úkoly a s poţadavky MZe, Odboru bezpečnosti potravin (metodické postupy OBKP; Zbíral, J. a kol., 1997–2004: Analýza půd I – III – jednotné pracovní postupy). Současně byly uplatněny národní nebo mezinárodní normy odběrů vzorků a analytických prací. Terénní a vyhodnocovací práce byly zabezpečovány pracovníky Odboru bezpečnosti krmiv a půdy a Odboru zemědělské inspekce, analytické práce Národní referenční laboratoří. Vlastní laboratorní analýzy byly prováděny v regionálních laboratořích v Plané nad Luţnicí, Plzni, Brně a Opavě. Všechny laboratoře jsou zapojeny do vnitřního systému řízení jakosti, organizovaného Národní referenční laboratoří a všechny jsou akreditovány ČIA. Laboratoře se pravidelně účastní mezilaboratorních porovnávacích zkoušek na národní i mezinárodní úrovni.

6


ÚKZÚZ BRNO

1.4 VÝSLEDKY 1.4.1 Bazální monitoring půd 1.4.1.1 Obsahy PCB v půdě Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou organických sloučenin skládajících se z bifenylu (C12H10) a různého počtu připojených atomů chlóru. Důvodem pro jejich produkci byla mimořádná chemická stálost (nehořlavost) a výborné elektroizolační schopnosti. Spolu s jejich toxicitou představuje právě jejich chemická stálost zásadní problém, neboť jejich biodegradace probíhá v přírodě jen velmi pomalu a za specifických podmínek. Výsledky stanovení PCB v půdních vzorcích Bazálního monitoringu půd a pěti vybraných lokalit v chráněných územích (CHÚ) v roce 2010 uvádí příloha 1 a 2. V příloze 1 jsou ke kaţdé pozorovací ploše uvedeny hodnoty jednotlivých kongenerů PCB i celková suma 7 vybraných kongenerů (pro ornici i podorničí). V příloze 2 jsou graficky znázorněny obsahy PCB na všech pozorovacích plochách. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1, hodnoty jsou uváděny zvlášť pro ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP) a chráněná území. Grafické vyjádření obsahů PCB (medián) v jednotlivých kulturách uvádí příloha 3. Medián sumy 7 kongenerů v orných půdách se v období 2000–2010 pohybuje v rozmezí 1,75–6,40 µg.kg-1 (ppb) suš. (nejvyšší hodnoty bylo dosaţeno v roce 2004). Medián z roku 2010 činí 2,06 µg.kg-1. Hodnoty v podorničí jsou mírně niţší a kopírují obsahy v ornici, kolísají v rozsahu 1,75–5,50 µg.kg-1 (v roce 2010 činí medián 1,75 µg.kg-1). Mediány obsahů sumy 7 kongenerů PCB v půdách TTP a v CHÚ vykazují stejný rozsah a průběh jako orné půdy. Ve vzorcích půd z TTP lze pozorovat mírně vyšší hodnoty mediánů neţ v orných půdách. Z přílohy 3 je patrný shodný průběh mediánů sumy PCB v letech 2000–2010 v orných půdách, trvalých travních porostech i chráněných územích, a to jak v orničním/svrchním tak v podorničním/spodním horizontu půdy. V některých letech (2002, 2005) bylo dokonce nejvyšších hodnot dosaţeno v souboru ploch z chráněných území. Vzhledem k tomu, ţe PCB náleţí do skupiny polutantů charakteristických dálkovým transportem, je významnou lokalitou v BMP CHÚ Studniční hora (KRNAP), která se díky své nadmořské výšce významně podílí na vysokých hodnotách průměrů pozorovacích ploch v chráněných územích (vyčesávací efekt). O podobném průběhu statistických parametrů ve sledovaných kulturách nelze hovořit v případě maximálních hodnot. Při pohledu na přílohu 4 jsou patrná výrazně vyšší maxima u orné půdy v porovnání s TTP a CHÚ. Jako limitní hodnotu pro obsah PCB v půdě uvádí vyhláška č. 13/1994 Sb. 10 µg.kg-1. Tato vyhláška však jiţ neuvádí, na jaké kongenery se limit vztahuje. Limitní hodnotu překročilo (pro sumu 7 kongenerů) v roce 2010 celkem 8 vzorků orné půdy (4 vzorky ornice a 4 vzorky podorničí) z pěti pozorovacích ploch (tabulka 2). U TTP a CHÚ nebyla v roce 2010 limitní hodnota překročena. Navrhovaná limitní hodnota 20 µg.kg-1 byla překročena v roce 2010 v šesti vzorcích ze čtyř monitorovacích ploch.

7


ÚKZÚZ BRNO

Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy 7 kongenerů PCB v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) orných půd, trvalých travních porostů a chráněných území za období 2000–2010 (g.kg-1 suš.)

Tab. 1

Orná pŧda (µg.kgˉ¹) ornice 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

medián

1,75

2,00

2,15

3,50

6,40

3,58

3,60

1,75

2,03

2,02

2,06

prŧměr

7,29

5,43

6,29

6,19

8,77

5,51

6,66

5,11

5,16

6,80

5,71

max.

84,30

42,10

62,90

47,30

48,85

44,70

62,81

55,74

59,17

98,90

44,62

podorničí 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

medián

1,75

1,75

1,75

3,50

5,50

3,00

2,74

1,75

1,75

1,75

1,75

prŧměr

3,54

3,41

4,50

5,25

8,01

5,92

5,75

3,50

4,86

4,30

5,45

max.

29,20

32,90

47,30

31,50

72,30

49,90

55,94

33,26

47,45

42,21

35,71

Trvalé travní porosty (µg.kgˉ¹) svrchní horizont 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

medián

1,75

2,85

2,65

3,50

6,50

3,60

3,53

2,04

2,11

3,70

2,63

prŧměr

2,27

3,11

2,95

4,32

6,29

4,29

6,76

3,60

4,79

3,57

3,98

max.

4,10

4,90

4,50

7,00

9,35

8,65

17,80

6,39

14,93

4,74

8,82

spodní horizont 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

medián

1,75

2,10

1,75

3,50

5,70

2,35

2,29

2,83

2,07

3,42

2,67

prŧměr

2,06

2,02

2,59

4,36

5,31

4,53

2,97

4,68

3,47

4,60

3,94

max.

3,04

2,30

5,35

6,20

7,60

13,30

5,75

10,00

7,24

10,68

8,49

Chráněná území (µg.kgˉ¹) svrchní horizont 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

medián

1,50

1,50

4,50

3,50

6,50

4,80

3,35

1,75

1,75

2,04

1,75

prŧměr

1,68

2,00

4,42

4,86

7,38

6,78

4,69

1,75

3,13

3,53

2,68

max.

2,07

2,90

7,70

10,30

11,00

16,60

10,06

1,75

8,64

9,02

6,00

2002

spodní horizont 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

medián

2000 1,50

3,50

5,90

2,35

2,14

1,75

1,75

7,75

1,75

prŧměr

1,50

3,98

6,30

2,47

2,40

1,75

1,75

3,08

1,79

max.

1,50

5,90

7,40

4,00

3,78

1,75

1,75

8,42

2,01

Tab. 2

2001

Počty vzorků překračujících stanovené limitní hodnoty (LH v µg.kg-1) – orná půda 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P

Vyhl. č. 13/1994 Sb. Návrh vyhlášky

4 2 3 2 5 2 4 2 3 2 2 3 6 3 4 5 2 3 3 2 2 4 2 4 4 4 2 2 2 1 3 2 2 1 3 2 2 1 3 2 1 1 2 2 2 1 2 1 2 2 3 3

8


ÚKZÚZ BRNO

Průběh obsahů PCB na plochách, na kterých došlo ve sledovaném období (1998–2010) k překročení platné limitní hodnoty, je graficky znázorněn v příloze 5 (suma 6 kongenerů pro léta 1998 a 1999, od roku 2000 suma 7 kongenerů). Podle grafů v příloze 5 je moţné rozdělit pozorovací plochy do pěti skupin v závislosti na intenzitě kontaminace: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 ppb, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichţ došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB v těchto skupinách je uvedeno v příloze 6 a tabulce 3. Tab. 3

Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů v sumě PCB (ornice / svrchní horizont) Kongenery PCB 118 138

28

52

101

153

180

podlimitní plochy

12,2

12,2

12,2

12,2

chráněná území

11,9

11,9

11,9

11,9

12,2

27,0

12,2

11,9

28,6

11,9

jednorázové překročení limitní hodnoty

6,46

6,46

6,46

6,46

21,2

30,7

22,2

trvalé, mírné překračování limitní hodnoty

2,29

2,29

11,0

2,29

22,5

32,9

26,8

tvalé, vysoké překračování limitní hodnoty

1,37

0,54

2,35

1,25

25,8

26,7

41,9

Pro většinu ploch platí, ţe suma 7 kongenerů je tvořena převáţně kongenery 138, 153 a 180, tzv. výšechlorovanými PCB, které podléhají biodegradaci v půdě pomaleji neţ ostatní stanovované kongenery. Především u pozorovacích ploch 7045 a 7902 je poměr obsahů mezi níţe- a výšechlorovanými PCB vysoký. Závěry  V roce 2010 byly PCB stanoveny na 33 plochách s ornou půdou, 6 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ.  Rozsah mediánů obsahů sumy 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) v letech 2000–2010 se pohybuje v ornici orných půd mezi 1,8–6,4 µg.kgˉ¹ suš., nejvyšší hodnota byla zjištěna v roce 2004. Od tohoto roku je patrný pokles hodnot mediánu jak v ornici, tak podorničí. Mediány podorničí kopírují hodnoty ornice a jsou mírně niţší, kolísají v rozsahu 1,75–5,5 µg.kgˉ¹ suš. I v podorničí byla zjištěna nejvyšší hodnota v roce 2004.  Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách trvalých travních porostů a v chráněných územích vykazují stejný rozsah a velmi podobný průběh jako u orné půdy.  Limitní hodnota přípustného znečištění polychlorovanými bifenyly 10 µg.kgˉ¹ suš., stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb., byla v roce 2010 překročena celkem osmkrát, a to na 5 pozorovacích plochách orných půd (3901KO, 7030BO, 7045BO, 7901KO, 7902KO).  Podle intenzity kontaminace je moţné rozdělit pozorovací plochy na: a) s trvalým obsahem sumy PCB < 10 µg.kg-1, b) plochy chráněných území, c) na nichţ došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty.

plochy plochy, plochy plochy

 Výrazný pokles obsahů PCB v půdě nelze očekávat z důvodu vysokého poměrného zastoupení výšechlorovaných (a tudíţ odolnějších) PCB.

9


ÚKZÚZ BRNO

1.4.1.2 Obsahy PAH v půdě Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jsou chemické sloučeniny sloţené z uhlovodíkových cyklů (aromatických) bez heterogenních atomů nebo substituentů. Vyskytují se ve vyšší míře následkem lidské činnosti - především nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. V závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky. Vázané na pevné částice se snadno pohybují vzduchem, v půdě jsou nejčastěji vázané na organickou hmotu. Nejdůleţitějším procesem jejich odbourávání z půdního prostředí je biodegradace. V menší míře se uplatňuje vymývání do podzemních vod a odpar do půdního vzduchu. V roce 2010 byly obsahy 16 individuálních PAH stanoveny na 40 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích (viz příloha 7). Součástí přílohy je také vypočtená suma všech stanovovaných PAH (suma 16 PAH), suma 7 PAH uvedených ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. a suma 12 PAH podle návrhu vyhlášky. Graficky jsou obsahy sumy 16 PAH na všech plochách BMP i v CHÚ vyjádřeny v příloze 8. Základní statistické charakteristiky jednotlivých PAH za čtrnáct let sledování (1997–2010) jsou uvedeny v příloze 9, základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH v tabulce 4. Rozsah mediánů v ornici činí 501–967 μg.kg-1, klesající trend byl hodnotou 737 μg.kg-1 z roku 2009 zastaven. V roce 2010 byla vypočtena hodnota mediánu 652 μg.kg-1. Hodnoty mediánů v podorničí jsou niţší a pohybují se v rozmezí 246–509 μg.kg-1. Ve svrchním horizontu TTP kolísají hodnoty mediánů mezi 594–1302 μg.kg-1 (nejniţší v roce 2009, 713 μg.kg-1v roce 2010) a ve svrchním horizontu CHÚ 134–303 μg.kg-1(setrvalý stav). Obsahy ve svrchních horizontech jsou niţší neţ v horizontech spodních, plochy s TTP vykazují v obou horizontech vyšší hodnoty neţ plochy s ornou půdou a chráněná území (příloha 10). V souboru ploch s ornou půdou kolísaly hodnoty pro sumu 16 PAH v roce 2010 v rozmezí 117–6071 μg.kg-1 v ornici a 50,3–4378 μg.kg-1 v podorničí. Hodnotu přípustného znečištění 1,0 mg.kg-1 stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) překročily v roce 2010 vzorky ze čtyř pozorovacích ploch orných půd, z toho 2 vzorky pocházejí ze základního subsystému a 2 ze subsystému kontaminovaných ploch. Limitní hodnotu překročila také 1 plocha TTP. Počty vzorků překračující limity stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a limity uvedené v návrhu vyhlášky, jak pro jednotlivé PAH, tak i pro jejich sumu jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. V případě svrchních horizontů půd v chráněných územích jsou hodnoty sumy 16 PAH niţší neţ na zemědělských půdách. Vyšší obsahy na lokalitě Studniční hora v Krkonoších jsou pravděpodobně způsobovány vyčesávacím efektem a tzv. podoblačným vymýváním (1550 m n.m., průměrný roční úhrn sráţek 1250 mm). Jednoznačná závislost obsahů PAH na nadmořské výšce stanoviště však nebyla prokázána. Příloha 11 graficky zobrazuje sumu 15 PAH na plochách v CHÚ. V rámci sumy 16 PAH jsou nejvíce zastoupeny fluoranthene (18,8 % z celkové sumy 16 PAH) a pyrene (15,2 %), následují chrysene (9,5 %) a phenanthrene (9,1 %).

10


Tab. 4

ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky sumy 15 PAH (16 PAH od roku 2005) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) orných půd, TTP a CHÚ; srovnání let 1997–2010 (µg.kgˉ¹ suš., v letech 1997–2005 µg.kgˉ¹ suchého vzorku)

Arit. prŧm. medián minimum maximum počet

1997 871 660 164 4246 30

1998 856 626 60,3 5884 33

1999 937 533 110 9489 34

2000 1265 710 165 6828 36

2001 854 691 152 2427 34

2002 1251 705 129 7819 34

Orná pŧda - ornice 2003 2004 2005 1285 944 804 967 778 603 159 135 113 7583 5167 3419 34 35 35

2006 911 675 69,2 2658 34

2007 748 547 117 2189 34

2008 724 501 77,1 3009 34

2009 1049 737 188 4005 34

2010 961 652 117 6071 33


1997 374 271 61,8 981 22

1998 485 348 107 2286 33

1999 665 264 96,3 7081 34

2000 615 255 109 4372 36

2001 561 341 103 4008 34

Orná pŧda - podorničí 2002 2003 2004 2005 661 746 559 515 341 449 405 281 91,2 135 97,7 68,7 6153 4046 2510 4046 34 34 35 35

2006 700 509 57,8 3486 34

2007 671 306 73,1 3454 34

2008 383 307 84,4 1629 34

2009 502 272 72,7 3209 34

2010 639 246 50,3 4378 33


1997 1968 811 811 6085 4

1998 758 656 183 1255 5

1999 828 734 216 1614 5

2000 907 1113 187 1610 5

2001 908 906 203 1826 5

TTP - svrchní horizont 2002 2003 2004 2005 1291 1022 1408 961 976 1235 1302 1013 164 206 648 531 3187 1382 2378 1289 5 5 4 4

2006 909 1175 282 1311 5

2007 841 847 261 1470 5

2008 1101 1017 275 2524 5

2009 699 594 305 1124 5

2010 952 713 397 2015 6


1997 836 830 490 1194 4

1998 612 247 167 1601 5

1999 774 835 198 1571 5

2000 940 943 176 1654 5

2001 675 712 281 1278 5

TTP spodní hotizont 2002 2003 2004 2005 716 910 1362 641 596 986 1086 545 178 183 802 349 1210 1538 2474 1125 5 5 4 4

2006 746 627 94,4 1394 5

2007 874 789 252 2095 6

2008 1236 802 278 3662 5

2009 651 418 244 1181 5

2010 785 780 313 1224 6


1997 226 193 72,6 509 5

1998 400 210 116 1173 5

1999 515 235 109 1601 5

2000 472 248 169 1024 5

2001 646 229 105 2209 5

CHÚ - svrchní horizont 2002 2003 2004 2005 547 365 420 439 303 162 134 150 252 119 84,1 101 1245 1240 1597 1483 5 5 5 5

2006 675 229 93,6 2168 5

2007 130 129 83,9 180 5

2008 583 172 107 2302 5

2009 564 215 169 1851 5

2010 565 257 162 1897 5


1997 66,8 60,5 40,7 112 5

1998 104 106 83,3 123 5

1999 428 134 96,3 1587 5

2000 132 123 103 161 5

2001 -

CHÚ - spodní horizont 2002 2003 2004 2005 119 123 118 93,2 116 84,9 73,7 83,2 24,8 62,6 68,3 52,1 77,6 303 296 162 3 5 5 5

2006 261 111 61,4 917 5

2007 90,4 76,2 49,9 163 6

2008 142 137 56,5 241 5

2009 132 124 74,2 205 5

2010 120 58,4 46,3 369 5

11


Tab. 5

ÚKZÚZ BRNO

Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování – porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb. (hodnoty přípustného znečištění v mg.kg-1)

Seznam PAH se stanovenými limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb.

Zkr. Limit PAH

Naphtalene

NAP

0,1

1997

1998 1999

0

0

2000

2001

2002

2003

0

0

0

0

2004 2005

0

0

2006

2007

2008

2009

2010

0

0

0

1

0

Fluoranthene

FLT

0,1

17

19

13

20

21

20

22

21

23

20

15

17

21

20

Benzo[a]anthracene

BaA

1,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Anthracene

ANT

0,01

16

11

10

21

18

23

27

18

22

17

13

13

29

25

Benzo[a]pyrene

BaP

0,1

3

6

8

10

8

11

13

10

5

8

5

4

8

4

Chrysene

CHR

0,01

20

30

31

36

32

32

33

33

39

33

33

32

40

32

Phenanthrene

PHE

0,1

5

7

5

6

8

11

12

9

6

6

6

5

10

6

1,0

4

3

2

5

5

8

6

4

4

6

3

5

6

4

SUMA 7 PAH

Tab. 6

Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování – porovnání s navrhovanými limitními hodnotami (preventivní hodnoty v g.kg-1, ppb)

Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky

Zkr. Limit 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 PAH

Naphtalene

NAP

50

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

1

0

Fluoranthene

FLT

300

2

3

2

6

5

8

6

4

4

6

5

5

8

4

Pyrene

PYR

200

3

5

5

8

9

11

13

9

6

8

7

6

10

4

Benzo[b]fluoranthene

BbF

100

4

12

7

13

9

11

10

8

7

8

6

3

7

4

Benzo[a]anthracene

BaA

100

3

5

6

8

7

10

6

8

5

8

5

5

7

4

Anthracene Indeno[1,2,3cd]pyrene

ANT

50

3

2

1

6

0

7

12

1

5

3

0

3

8

5

IPY

100

2

5

4

9

5

7

7

5

4

5

4

4

7

3

Benzo[a]pyrene

BaP

100

3

6

8

10

8

11

13

10

5

8

5

4

8

4

Benzo[k]fluoranthene

BkF

50

3

7

8

11

9

11

13

8

9

8

5

5

9

7

Benzo[g,h,i]perylene

BPE

50

11

13

17

17

18

17

20

16

9

15

13

9

15

14

Chrysene

CHR

100

3

6

9

9

8

11

13

8

7

8

8

8

12

6

Phenanthrene

PHE

150

3

3

2

5

3

7

8

4

6

4

1

4

7

3

1000

5

8

8

12

12

13

15

9

6

11

9

8

11

7

SUMA 12 PAH

Závěry  V roce 2010 byly PAH stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ.  Mediány sumy 16 PAH se za dobu sledování 1997–2010 pohybují v ornici orných půd v rozmezí 501–967 μg.kg-1 (klesající trend byl hodnotou 737 μg.kg-1 z roku 2009 zastaven), ve svrchním horizontu TTP mezi 594–1302 μg.kg-1 (nejniţší v roce 2009) a ve svrchním horizontu CHÚ 134–303 μg.kg-1 (setrvalý stav).  Obsahy zjištěné ve svrchních horizontech jsou vyšší neţ v horizontech niţších. Obsahy sumy PAH lze podle výše nálezů seřadit TTP > orná půda > CHÚ.

12


ÚKZÚZ BRNO

 Hodnota přípustného znečištění 1,0 mg.kg-1 stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) byla překročena v roce 2010 na čtyřech plochách orných půd, z toho 2 plochy pocházely ze základního subsystému a 2 ze subsystému kontaminovaných ploch. V 1 případě došlo k překročení limitu na ploše TTP.  Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou dlouhodobě fluoranthene a pyrene – látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní. 1.4.1.3 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě Do skupiny organochlorových pesticidů patří HCH (hexachlorcyklohexan), HCB (hexachlorbenzen) a DDT (dichlor difenyl trichloretan) a produkty jeho rozpadu – DDE a DDD. Masivní aplikace OCP v první polovině 20. století stála u úspěšného vymýcení chorob přenášených bodavým hmyzem (malárie, tyfus) v Evropě a Severní Americe. Jejich průkazná toxicita a vysoce pravděpodobná karcinogenita u člověka, jejich chemická odolnost a hromadění v tělech vyšších organismů stojících na vrcholu potravního řetězce vedly v druhé polovině 20. století k téměř celosvětovému zákazu jejich pouţívání. Po dobu čtyř let (1994–1997) byly obsahy organochlorových pesticidů na našem území sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 nebyly tyto látky v půdě vůbec stanovovány. Od roku 2000 se provádí sledování na stálém souboru pozorovacích ploch (40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích). Výsledky stanovení za rok 2010 jsou pro všechny pozorovací plochy uvedeny v příloze 12. Grafické znázornění obsahů jednotlivých pesticidů lze nalézt v přílohách 13–16, s výjimkou HCH, jehoţ hodnoty jsou ve většině případů niţší neţ mez stanovitelnosti (0,5 μg.kg-1). Popisnou statistiku výsledků za jedenáct let sledování uvádí tabulky 7, 8 a 9. Průběh mediánů v jednotlivých kulturách zobrazuje příloha 17.

13


ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných půd za období 2000–2010 (µg.kg-1 sušiny)

Tab. 7

orná pŧda OCP

rok prŧměr

HCB

DDE

DDD

DDT

ornice medián min.

max.

prŧměr

podorničí medián min.

max.

počet

2000

2,25

1,80

< 0.50

9,90

1,90

< 0.50

< 0.50

17,50

35

2001

4,22

3,10

0,60

16,60

2,35

1,55

< 0.50

12,80

34

2002

7,33

5,45

0,80

34,00

5,55

4,50

< 0.50

31,60

34

2003

5,61

4,90

0,90

16,60

4,85

4,35

0,80

13,60

34

2004

4,48

3,70

1,40

10,90

4,30

3,20

< 0.50

18,00

34

2005

4,20

3,35

< 0.50

14,00

3,25

2,45

< 0.50

16,10

34

2006

5,94

3,53

< 0.50

52,10

3,74

2,74

< 0.50

17,10

34

2007

4,52

3,26

0,65

18,30

3,28

2,26

< 0.50

15,30

34

2008

4,38

3,16

0,89

19,70

3,50

2,42

< 0.50

19,50

34

2009

4,20

2,91

0,60

19,70

3,31

2,20

< 0.50

12,80

34

2010

3,90

3,15

< 0.50

13,80

3,05

2,22

< 0.50

17,40

33

2000

31,19

6,40

1,00

397,70

17,39

3,50

1,00

281,10

35

2001

45,74

11,25

3,50

599,80

23,16

5,30

1,00

220,60

34

2002

25,31

14,20

2,20

143,20

25,24

8,40

1,60

306,40

34

2003

32,46

11,10

3,10

332,80

27,18

7,30

1,80

319,20

34

2004

23,21

9,45

1,25

204,60

18,93

7,15

0,50

158,70

34

2005

30,54

8,60

2,35

266,80

21,63

4,80

0,50

167,10

34

2006

28,05

9,51

1,56

280,25

25,55

7,95

0,50

278,25

34

2007

23,43

8,54

1,42

194,49

14,97

4,22

0,50

86,24

34

2008

25,25

7,65

1,92

229,25

15,95

4,35

0,87

115,25

34

2009

25,34

11,32

1,07

239,75

17,48

5,52

0,50

157,18

34

2010

26,49

10,25

1,28

295,25

14,43

3,64

0,50

137,13

33

2000

6,77

1,50

1,00

59,00

4,17

1,50

1,00

34,00

35

2001

5,93

1,80

1,00

52,10

3,79

1,00

1,00

35,10

34

2002

5,19

2,30

1,00

68,30

3,86

1,80

1,00

29,50

34

2003

4,89

2,10

1,00

30,40

3,82

1,35

1,00

25,00

34

2004

3,21

1,10

0,50

29,70

3,05

0,95

0,50

31,00

34

2005

3,66

1,30

0,50

30,00

2,81

1,00

0,50

20,80

34

2006

3,57

0,89

0,50

64,10

3,15

0,50

0,50

58,90

34

2007

3,22

1,11

0,50

54,10

2,16

0,50

0,50

35,13

34

2008

2,38

0,50

0,50

44,40

1,64

0,50

0,50

27,18

34

2009

2,38

0,50

0,50

41,36

2,00

0,50

0,50

28,61

34

2010

2,08

0,50

0,50

24,73

1,60

0,50

0,50

22,36

33

2000

134,74

67,00

10,00

889,00

76,77

48,00

10,00

533,00

35

2001

57,37

14,05

1,90

516,40

31,14

7,50

1,00

392,30

34

2002

28,61

13,70

1,00

158,80

27,31

9,00

1,00

365,80

34

2003

40,11

19,05

1,80

394,80

29,39

8,85

1,00

387,20

34

2004

25,67

11,90

0,50

201,20

20,78

9,05

0,50

147,80

34

2005

34,31

12,90

1,25

325,70

25,16

6,40

0,50

142,00

34

2006

34,66

12,77

0,97

367,10

31,80

8,32

0,50

422,50

34

2007

27,80

13,61

0,88

255,00

19,15

4,91

0,50

126,40

34

2008

67,70

9,90

1,39

230,20

18,19

8,44

0,50

142,00

34

2009

27,22

12,44

1,06

287,00

21,54

7,18

0,50

207,80

34

2010

33,42

12,24

1,22

412,60

19,44

5,18

0,50

150,30

33

U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg-1) je započítána polovina této hodnoty.

14


ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu trvalých travních porostů za období 2000–2010 (µg.kg-1 sušiny)

Tab. 8

trvalý travní porost OCP

HCB

DDE

DDD

DDT

svrchní vrstva

rok

spodní vrstva

počet

prŧměr

medián

min.

max.

prŧměr

medián

min.

max.

2000

3,10

1,40

< 0.50

10,60

3,82

1,20

< 0.50

14,30

5

2001

5,63

1,80

< 0.50

19,00

2,46

1,60

< 0.50

5,20

5

2002

6,82

3,90

0,70

19,30

6,52

2,00

0,50

26,20

5

2003

6,46

2,90

1,20

21,10

6,00

2,10

0,90

22,70

5

2004

5,82

2,70

0,70

20,10

3,53

2,70

< 0.50

9,30

5

2005

4,95

2,30

< 0.50

15,00

4,34

1,50

< 0.50

16,80

5

2006

4,50

2,50

< 0.50

13,70

5,23

3,00

< 0.50

17,60

5

2007

6,02

2,70

0,56

20,00

6,98

2,80

< 0.50

23,60

5

2008

7,48

2,48

0,56

27,30

8,34

2,96

< 0.50

30,80

5

2009

5,44

2,52

0,53

18,50

5,76

2,62

< 0.50

18,80

5

2010

5,73

2,72

< 0.50

21,80

7,24

3,99

< 0.50

27,00

6

2000

24,96

5,10

1,80

106,30

24,98

4,10

1,50

111,50

5

2001

36,14

8,60

4,30

148,80

12,64

3,60

2,20

47,70

5

2002

32,52

8,80

1,00

134,30

37,24

5,80

1,00

170,60

5

2003

36,04

9,70

2,80

151,40

36,92

5,30

1,00

163,60

5

2004

31,58

7,05

1,25

136,80

17,90

2,85

1,05

74,50

5

2005

34,60

5,85

1,75

151,10

31,84

2,05

0,95

147,80

5

2006

30,52

7,24

2,32

127,71

33,93

6,00

1,77

152,25

5

2007

29,39

5,72

2,79

124,25

32,08

7,07

3,13

136,95

5

2008

40,06

6,31

2,46

180,45

43,42

6,86

1,83

195,25

5

2009

6,66

4,09

2,13

16,25

6,08

3,70

1,65

14,05

5

2010

5,30

4,87

0,88

11,35

5,60

4,79

0,50

11,85

6

2000

5,50

1,00

1,00

23,00

6,40

1,00

1,00

28,00

5

2001

6,42

1,60

1,00

26,70

3,02

1,00

1,00

11,10

5

2002

4,20

1,00

1,00

17,00

5,50

1,00

1,00

23,50

5

2003

6,24

1,00

1,00

27,20

7,86

1,00

1,00

35,30

5

2004

5,50

0,50

0,50

25,50

2,72

0,50

0,50

11,60

5

2005

6,28

0,85

0,50

28,50

6,48

0,50

0,50

30,40

5

2006

2,82

0,50

0,50

12,10

4,01

0,50

0,50

18,04

5

2007

3,20

0,50

0,50

13,15

6,09

0,50

0,50

21,37

5

2008

5,52

0,50

0,50

25,62

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2009

0,58

0,50

0,50

0,93

0,72

0,50

0,50

1,63

5

2010

0,79

0,50

0,50

1,99

0,83

0,50

0,50

2,47

6

2000

126,00

53,00

18,00

442,00

142,00

26,0

10,00

583,00

5

2001

68,44

19,60

9,60

280,80

19,04

5,30

2,20

73,90

5

2002

67,38

4,30

1,00

319,70

67,76

2,70

1,00

331,40

5

2003

70,38

6,20

2,60

326,60

59,58

7,40

1,50

277,50

5

2004

37,19

4,15

1,05

170,40

25,06

4,90

0,95

108,60

5

2005

46,01

7,90

2,45

202,00

44,13

2,15

1,35

209,80

5

2006

50,37

8,31

3,86

221,70

102,75

6,84

2,76

493,60

5

2007

47,80

6,04

4,52

213,20

58,93

7,87

2,98

256,50

5

2008

55,29

6,46

3,44

256,10

59,56

5,39

2,77

275,30

5

2009

12,20

4,76

3,32

39,35

11,56

5,83

2,64

35,83

5

2010

7,61

5,20

1,56

22,59

8,32

5,39

1,10

24,89

6


15


ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu půd v chráněných územích za období 2000–2010 (µg.kg-1 sušiny)

Tab. 9

chráněná území OCP

HCB

DDE

DDD

DDT

svrchní vrstva

rok

spodní vrstva

počet

prŧměr

medián

min.

max.

prŧměr

medián

min.

max.

2000

0,48

0,25

< 0.50

1,40

0,40

0,25

< 0.50

1,00

2001

0,70

0,80

< 0.50

1,30

2002

1,10

1,20

< 0.50

1,60

0,25

0,25

< 0.50

0,25

5

2003

1,90

1,60

1,30

3,10

1,44

1,50

0,90

2,00

5

2004

0,88

0,60

< 0.50

1,90

0,25

0,25

< 0.50

0,25

5

2005

0,66

0,60

< 0.50

1,30

0,25

0,25

< 0.50

0,25

5

2006

1,02

0,87

< 0.50

2.54.

0,72

0,25

< 0.50

1,96

5

2007

1,54

0,25

< 0.50

5,33

0,25

0,25

< 0.50

0,25

5

2008

1,07

0,25

< 0.50

2,60

0,30

0,25

< 0.50

0,52

5

2009

0,94

0,74

< 0.50

2,01

0,72

0,25

< 0.50

1,62

5

2010

1,35

0,25

< 0.50

4,07

0,31

0,25

< 0.50

0,53

5

2000

2,14

1,50

1,00

4,60

1,14

1,00

1,00

1,70

5

2001

7,10

2,20

1,00

19,2

2002

5,94

3,20

1,60

14,6

1,50

1,70

1,00

1,80

5

2003

5,84

2,20

1,60

20,7

2,72

1,00

1,00

8,60

5

2004

2,31

1,55

0,95

5,95

1,11

0,85

0,50

2,56

5

2005

6,52

1,45

0,50

21,0

1,23

1,05

0,50

2,75

5

2006

7,09

5,60

1,62

18,0

2,42

1,21

0,50

8,37

5

2007

5,65

1,90

0,50

22,9

1,08

1,20

0,50

1,98

5

2008

6,14

1,49

0,50

25,4

1,23

0,83

0,50

2,82

5

2009

4,12

1,98

0,86

12,4

1,22

1,27

0,50

2,11

5

2010

4,98

2,55

0,79

16,9

1,13

0,50

0,50

3,18

5

2000

3,60

1,50

1,00

8,50

1,00

1,00

1,00

1,00

5

2001

1,32

1,00

1,00

2,60

2002

1,42

1,00

1,00

2,30

1,00

1,00

1,00

1,00

5

2003

1,48

1,00

1,00

3,40

1,00

1,00

1,00

1,00

5

2004

0,68

0,50

0,50

1,05

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2005

1,80

0,50

0,50

7,00

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2006

0,81

0,50

0,50

2,05

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2007

0,85

0,50

0,50

2,27

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2008

0,95

0,50

0,50

2,74

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2009

0,50

0,50

0,50

0,50

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2010

0,61

0,50

0,50

1,03

0,50

0,50

0,50

0,50

5

2000

29,2

10,0

10,0

84,0

10,0

10,0

10,0

10,0

5

2001

11,8

4,80

1,0

29,0

2002

8,82

1,70

1,00

36,5

1,23

1,00

1,00

1,7

5

2003

14,2

1,00

1,00

65,4

4,48

1,50

1,00

16,9

5

2004

5,38

1,15

0,50

13,2

1,45

0,50

0,50

3,5

5

2005

17,7

1,75

0,50

82,5

1,40

0,50

0,50

4,3

5

2006

10,2

2,96

1,46

41,5

3,53

0,76

0,50

14,8

5

2007

10,1

1,13

0,50

47,0

0,98

0,50

0,50

2,3

5

2008

13,9

1,37

0,77

64,9

1,24

0,86

0,50

3,4

5

2009

14,0

1,22

0,97

64,3

1,55

0,84

0,50

4,1

5

2010

11,8

1,55

0,87

48,3

2,08

0,5

0,50

8,0

5

5 5

5

5

5


16


ÚKZÚZ BRNO

Obsahy HCH na plochách Bazálního monitoringu půd jsou dlouhodobě zanedbatelné. Limit stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg-1) byl v roce 2010 překročen pouze na 10 plochách (ve 13 vzorcích). Střední hodnota (medián) sumy 4 izomerů HCH v orných půdách, TTP i v půdách chráněných oblastí je 1,0 µg.kg-1, coţ platí jak pro ornici, tak pro podorničí. Na monitorované chmelnici byla v roce 2010 naměřena zvýšená hodnota (suma 4 izomerů HCH) 12,5 µg.kg-1. Mediány obsahů HCB v ornici orných půd kolísají v rozmezí 1,8–5,5 µg.kg-1 (nejvyšší hodnota je z roku 2002, pro rok 2010 vypočten medián 3,15 µg.kg-1), v podorničí jsou hodnoty niţší, kopírují hodnoty v ornici a kolísají v rozmezí <0,5–4,5 µg.kg-1. Rozsah mediánů obsahů HCB ve vzorcích trvalých travních porostů činí 1,4–3,9 µg.kg-1 ve svrchním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 2002) a 1,2–3,9 µg.kg-1 ve spodním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 2010), hodnoty mediánů jsou v průběhu let vyrovnané. Ve vzorcích z TTP jsou často měřeny vyšší obsahy HCB ve spodních horizontech. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v půdách vyrovnané. Mediány sumy DDT (suma o´,p´- a p´,p´- izomerů DDT) v ornici i podorničí orných půd jsou v průběhu let vyrovnané (s výjimkou roku 2000, ve kterém byly zjištěny obsahy DDT více neţ dvojnásobné oproti následujícím rokům) a pohybují se kolem hodnoty 12 µg.kg-1, v podorničí jsou obsahy niţší neţ v ornici. Mediány obsahů sumy DDT ve vzorcích půd z trvalých travních porostů jsou v obou horizontech téměř shodné, zjištěné obsahy jsou niţší neţ v orných půdách. Mediány sumy DDE v orných půdách jsou v průběhu let vyrovnané, hodnoty v ornici jsou vyšší neţ v podorničí. Mediány sumy DDE ze vzorků půd trvalých travních porostů jsou ve svrchních horizontech jen mírně niţší neţ v ornicích orných půd; hodnoty ze svrchních a spodních horizontů jsou v posledních pěti letech téměř shodné. Mediány sumy DDD v orných půdách mají mírně klesající tendenci, rozdíly mezi orničním a podorničním horizontem jsou nevýrazné, v podorničí jsou hodnoty vyšší. Hodnoty zjištěné ve vzorcích půd trvalých travních porostů jsou niţší neţ půd orných; mediány v obou horizontech jsou shodné. Počty vzorků u nichţ došlo k překročení hodnoty přípustného znečištění podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a podle návrhu nových preventivních hodnot jsou uvedeny v tabulkách 10 a 11. V roce 2010 byl překročen limit podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. pro DDT (resp. DDE a DDD) v 21 (resp.17 a 2) vzorcích ornice; 2 vzorky nevyhověly poţadavkům na obsah HCB. Poţadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo celkem 21 ploch. Navrhovaná preventivní hodnota DDT byla překročena v 7 vzorcích ornice, hodnota DDE v 8 vzorcích ornice a 1 vzorek překračoval hodnoty pro DDD. Preventivní hodnoty byly překročeny celkem na 10 plochách. V případě TTP, platné i navrhované preventivní hodnoty přípustného znečištění byly překročeny na 1 monitorovací ploše.

17


ÚKZÚZ BRNO

Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH – v µg.kg-1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky – orná půda, ornice

Tab. 10

Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

HCB

10

0

3

6

3

3

3

4

2

3

1

2010 2

DDT

10

32

20

20

19

17

22

20

18

17

22

21

DDE

10

13

19

19

18

17

15

16

14

14

19

17

DDD

10

5

5

2

4

2

2

3

2

1

2

2

HCH

10

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

z celkového počtu

35

34

34

34

34

34

34

34

34

34

33

LH

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

HCB

20

0

0

2

0

0

0

1

0

0

0

0

DDT

30

26

10

7

8

6

10

9

10

6

8

7

Návrh vyhlášky

DDE

25

6

7

10

8

8

7

7

8

8

12

8

DDD

20

3

3

2

2

2

1

1

1

1

1

1

HCH

10

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

z celkového počtu

35

34

34

34

34

34

34

34

34

34

33

Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH – v µg.kg-1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky – trvalé travní porosty

Tab. 11

Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

HCB

10

1

1

2

1

1

1

1

1

1

1

1

DDT

10

5

4

2

3

2

3

1

1

1

2

1

DDE

10

2

2

2

2

2

2

1

1

1

1

1

DDD

10

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0

0

HCH

10

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

z celkového počtu

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

6

Návrh vyhlášky LH

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

HCB

20

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

1

DDT

30

3

2

2

2

2

2

1

1

1

1

0

DDE

25

1

2

2

2

2

2

1

1

1

0

0

DDD

20

1

1

0

1

1

1

0

0

1

0

0

HCH

10

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

z celkového počtu

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

6

Přílohy 18 a 19 uvádí vzájemný poměr DDT a jeho metabolitů na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) pro rok 2010. Zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT je znázorněno v grafu 1. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT.

18


Graf 1

ÚKZÚZ BRNO

Poměrné zastoupení látek skupiny DDT (2000–2010) orná půda - podorničí

orná půda - ornice

DDE 36% DDE 40%

DDT 55%

DDT 57%

DDD 7%

DDD 5%

TTP - svrchní horizont

DDT 48%

TTP - spodní horizont

DDE 45%

DDE 48% DDT 50%

DDD 4%

DDD 5%

Závěry  V roce 2010 bylo sledování persistentních organochlorových pesticidů provedeno v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) na stálém souboru 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích.  Obsahy HCH se ve většině případů nachází pod limitem stanovitelnosti (0,5 µg.kg-1). Medián (pro všechny kultury) je 1,0 µg.kg-1 Na monitorované chmelnici byla v roce 2010 naměřena zvýšená hodnota (suma 4 izomerů HCH) 12,5 µg.kg-1.  Medián obsahu HCB v ornici orných půd činil v roce 2010 3,1 µg.kg-1, v podorničí 2,2 µg.kg-1. Medián obsahu HCB ve vzorcích z trvalých travních porostů dosáhl 2,72 µg.kg-1 ve svrchním a 3,9 µg.kg-1 ve spodním horizontu. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována nová metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v orných půdách i trvalých travních porostech vyrovnané.  Mediány obsahů DDT a jeho izomerů jsou z dlouhodobého hlediska stálé jak v orných půdách, tak v půdách trvalých travních porostů. Obsahy zjištěné v orničním (svrchním) horizontu jsou vyšší neţ v podorničí (spodním horizontu). Obsahy v orných půdách jsou vyšší neţ v půdách trvalých travních porostů.  Obsahy organochlorových pesticidů klesají v pořadí orná půda > TTP > chráněná území.  K překročení hodnot přípustného znečištění (vyhl. č. 13/1994 Sb.) docházelo v letech 2000 aţ 2010 nejvíce u obsahů DDT, následoval DDE. Poţadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo v roce 2010 celkem 21 ploch na orné půdě a 1 plocha TTP.

19


ÚKZÚZ BRNO

 Navrhované preventivní hodnoty jsou nejčastěji překračovány pro DDE, následuje DDT. Preventivní hodnoty byly v roce 2010 překročeny celkem na 10 plochách orné půdy a na 1 ploše s trvalým travním porostem.  Vzájemný poměr látek skupiny DDT vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. Podíl DDT na celkové sumě látek skupiny DDT činí v orných půdách cca 56% (na TTP cca 49%) a podíl DDE cca 38% (na TTP 47%). 1.4.1.4 Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR V roce 2010 bylo z kapacitních důvodů upraveno odběrové schéma vzorků pro půdně-mikrobiologické analýzy. Důvodem byl neustále zvyšující se počet pouţívaných metod během posledních let, který si vyţádal sníţení počtu odebíraných vzorků. Nově budou plochy ze sítě bazálního monitoringu ÚKZÚZ vzorkovány jednou za tři roky, plochy nacházející se v chráněných krajinných oblastech (5) kaţdoročně. Přehled provedených analýz v roce 2010 shrnuje tabulka 12. Přehled analýz provedených v rámci monitoringu mikrobiálních vlastností půd ČR v roce 2010 (OMB – Národní referenční laboratoř, oddělení mikrobiologie a biochemie; RO – Národní referenční laboratoř, regionální oddělení) pracoviště metoda počet vzorkŧ ÚKZÚZ oxidovatelný uhlík (Cox) 44 OMB Brno pH (KCl) 44 RO Brno zrnitostní rozbor 44 RO Brno kationtová výměnná kapacita (CEC) 44 RO Brno uhlík mikrobiální biomasy (MBC) 44 OMB Brno dusík mikrobiální biomasy (MBN) 44 OMB Brno bazální respirace titračně 44 OMB Brno bazální respirace systémem OxiTop (BR) 44 OMB Brno substrátem indukovaná respirace systémem OxiTop 44 OMB Brno růstové křivky: specifická růstová rychlost (µ), čas do maximální 44 OMB Brno respirační rychlosti (tpeakmax) amonifikace (AMO) 44 OMB Brno nitrifikační aktivita (SNA) 44 OMB Brno aktivita ureázy (URE) 44 OMB Brno 40 OMB Brno aktivita  - glukosidázy (GLU) restrikční analýza fragmentu genu amoA 25 OMB Brno aktivita vybranných půdních enzymů (7) 44 OMB Brno Tab. 12

Jednou z otázek, kterou je třeba se zabývat při aplikaci mikrobiálních parametrů v systému hodnocení kvality půdy, je jejich časová variabilita. Průběţné sledování základních mikrobiálních parametrů na vybraných plochách bazálního monitoringu od roku 1999 umoţnilo vyhodnotit jejich přirozenou fluktuaci během sledovaného období. Uvedené plochy byly vzorkovány na počátku dubna, července a října v období 1999–2001 a potom vţdy začátkem října v letech 2002–2004, 2006 a 2008. Z naměřených dat během sledovaného období byl pro kaţdou plochu spočten variační koeficient. Výsledky v tabulkách 13–15 ukazují, ţe v případě půd orných a půd trvalých travních porostů ÚKZÚZ se variační 20


ÚKZÚZ BRNO

koeficienty pro sledované parametry pohybovaly v rozmezí 20–35 %, přičemţ jejich hodnoty byly podobné pro oba způsoby obhospodařování. Vyšší hodnoty variačních koeficientů v půdách CHKO byly pravděpodobně způsobeny větší heterogenitou ve sloţení nadzemní vegetace a ve větších rozdílech ve vstupech organické hmoty z rostlinných zbytků do půdy v jednotlivých letech. Fluktuace mikrobiální biomasy (MBC, MBN) byla niţší neţ parametry charakterizující aktivitu půdních mikroorganizmů (AMO, RES), které jsou více citlivé na výkyvy v teplotě, vlhkosti a dostupnosti substrátu. Ve většině případů není moţno provést dlouhodobé sledování půdních mikrobiálních parametrů. V takovém případě pro detekci stresových podmínek v půdě slouţí porovnání vztahu mezi mikrobiálními a půdními abiotickými vlastnostmi v hodnocené půdě a v referenční sadě půd. Časová nezávislost vztahu mezi mikrobiologickými a fyzikálně-chemickými půdními vlastnostmi je přitom podmínkou úspěšné aplikace uvedeného postupu. Statistická analýza závislosti MBC na Cox a krátkodobé nitrifikační aktivity SNA na pH neprokázala významný vliv času na dané vztahy. Graficky je tato analýza zobrazena v grafech 2 a 3. Uvedené hodnoty časové variability mikrobiálních parametrů a jejich vztahu k abiotickým půdním vlastnostem jsou dostatečně nízké, aby umoţnily detekci významnějších změn ve stavu mikrobiálních společenstev. Je třeba ale zdůraznit, ţe časová fluktuace jiných mikrobiálních parametrů neţ těch výše hodnocených můţe být odlišná. Tab. 13

Parametr MBC MBN AMO RES

Tab. 14

Parametr MBC MBN AMO RES Tab. 15

Časová variabilita vybraných půdních mikrobiálních parametrů v orných půdách vyjádřená jako variační koeficient (%). Počet ploch = 28, počet odběrů = 14. Použité zkratky viz tabulka 12. Prŧměr Medián Minimum Maximum 25 kvantil 75 kvantil 21,9 19,9 8,7 43,7 16,3 25,9 26,7 26,4 11,8 42,1 19,8 32,4 33,0 32,2 14,4 54,5 26,5 39,9 31,6 30,8 15,1 51,0 26,6 37,4 Časová variabilita vybraných půdních mikrobiálních parametrů v půdách trvalých travních porostů ÚKZÚZ vyjádřená jako variační koeficient (%). Počet ploch = 17, počet odběrů = 14. Použité zkratky viz tabulka 12. Prŧměr Medián Minimum Maximum 25 kvantil 75 kvantil 23,5 18,7 10,6 51,1 15,7 29,5 25,4 24,4 18,8 37,7 21,7 27,9 26,5 25,4 10,2 40,0 21,4 33,2 25,9 23,9 10,9 67,0 20,9 28,1 Časová variabilita vybraných půdních mikrobiálních parametrů v půdách trvalých travních porostů CHKO vyjádřená jako variační koeficient (%). Počet ploch = 5, počet odběrů = 1. Použité zkratky viz tabulka 12. Parametr Prŧměr Medián 30,4 25,9 MBC 42,8 38,6 MBN 36,0 28,6 AMO 32,0 32,7 RES

21


ÚKZÚZ BRNO

Závislost obsahu C mikrobiální biomasy na Cox v orné půdě během sledovaného období. Pro období 1999–2001 jsou zobrazeny pouze data z říjnových odběrů.

Graf 2

1.0

1.5

2.0

2.5

3.0

3.5

1.0

1.5

2.0

2.5

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2006

2008

3.0

3.5

600

1

MBC [µg C.g ]

400

200

600

400

200

1.0

1.5

2.0

2.5

3.0

3.5

1.0

1.5

2.0

2.5

3.0

3.5

Cox [%]

Závislost krátkodobé nitrifikační aktivity na pH v orné půdě během sledovaného období. Pro období 1999–2001 jsou zobrazeny pouze data z říjnových odběrů.

Graf 3

4

5

6

7

4

5

6

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2006

2008

7

2000

1500

1

1

SNA [ng NO2 N.g .h ]

1000

500

0

2000

1500

1000

500

0 4

5

6

7

4

pH

22

5

6

7


ÚKZÚZ BRNO

1.4.2 Monitoring rostlinné produkce V příloze 20 jsou uvedeny výsledky měření obsahů rizikových prvků v rostlinách z pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd. V roce 2010 bylo analyzováno 90 vzorků rostlin z 52 pozorovacích ploch. Pro celé období sledování (1997–2010) byly vypočítány průměrné obsahy rizikových prvků v rostlinách (příloha 21). Tyto hodnoty by měly být chápány u některých plodin pouze orientačně, protoţe se v takovém případě jedná o výsledek jedné nebo několika málo analýz a nebyly tak vyloučeny extrémní hodnoty z kontaminovaných ploch. V roce 2010 byly překročeny ve 3 vzorcích nejvyšší přípustné hodnoty rizikových prvků daných vyhláškou č. 305/2004 Sb. a Nařízením Komise (ES) č. 1881/2006 (hodnocení z hlediska potravin) a v 1 vzorku nejvyšší přípustná hodnota obsahu kadmia stanovená vyhláškou č. 356/2008 Sb. (hodnocení z hlediska krmiv). Kromě jednoho vzorku byly všechny nadlimitní vzorky odebrány na pozorovacích plochách v subsystému kontaminovaných ploch. Ze 4 vzorků se ve třech případech jednalo o rostlinné produkty k potravinářskému vyuţití a v jednom případě o krmnou surovinu. Ve třech vzorcích byl překročena limitní hodnota pro kadmium, v jednom případě limit pro olovo. Vzorky rostlin s překročenými limitními hodnotami u jednotlivých plodin uvádí příloha 22. Závěry  V roce 2010 byla provedena analýza 90 vzorků rostlin z 52 pozorovacích ploch BMP.  V 4 případech došlo k překročení limitních hodnot, z toho byly 3 rostlinné produkty k potravinářskému vyuţití a 1 krmná surovina.  Většina případů překročení limitu byly zaznamenány na kontaminovaných pozorovacích plochách. 

K překročení limitu došlo u kadmia (3 vzorky) a olova (1 vzorek).

23


ÚKZÚZ BRNO

1.4.3 Kontrola hnojiv a pomocných látek V roce 2010 přibyla ke stávajícím 3 reţimům uvádění hnojiv (pomocných látek) do oběhu (registrace, ohlášení, HNOJIVA ES) čtvrtá moţnost – hnojiva (pomocné látky) uváděná na trh ČR v rámci tzv. vzájemného uznávání. Tyto výrobky, které jsou zákonným způsobem uváděny do oběhu v jedné členské zemi, musí být podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 764/2008 akceptovány i v dalších zemích EU. V reţimu registrace bylo vydáno celkem 335 rozhodnutí, z toho 205 rozhodnutí o registraci, 109 prodlouţení platnosti registrace a v 21 případech bylo vydáno rozhodnutí o změně ţádosti o registraci. Dále bylo ohlášeno 105 hnojiv a v 7 případech bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí ţádosti o ohlášení hnojiva. V reţimu vzájemného uznávání bylo evidováno 34 výrobků. V rámci odborného dozoru bylo odebráno celkem 256 vzorků (168 registrovaných hnojiv a pomocných látek, 10 ohlášených hnojiv a 78 HNOJIV ES). Na základě výsledků analýz vzorků bylo zrušeno 11 rozhodnutí o registraci a 1 souhlas s uvedením ohlášeného hnojiva do oběhu. Důvodem bylo kromě nevyhovujících jakostních ukazatelů také 9 případů překročení limitů rizikových prvků (tab. 16). Cílené kontroly (tab. 17) zaměřené na průmyslové komposty, digestáty a statková hnojiva byly prováděny jednak u registrovaných a ohlášených výrobků (jako součást odborného dozoru), jednak jako kontrola výrobků určených pro vlastní potřebu. Tab. 16

Hnojiva a pomocné látky, u nichž byly v roce 2010 zjištěny nadlimitní obsahy rizikových prvků Výrobek

Průmyslový kompost, organické hnojivo

Ţadatel/výrobce SETRA, spol. s r.o., Zvonařka 16, Brno, kompostárna provoz Chrlice

Technické sluţby města Mostu a.s., Dělnická 164, 434 62 Most – Velebudice, kompostárna Střimice Antonín Pechek - zakládání a údrţba zeleně, Faremní kompost V Augustinova 2065, 148 00 Praha, Kompostárna NKP Vyšehrad Solné mlýny, a.s., Sladkovského 234/47, Dolomit, druh B, hořečnatovápenaté 77911 Olomouc – Holice/ Lhodol s r.o., hnojivo Dolkam, Šuja, Slovensko BIHOP SIGA a.s., Zlín, Vodní 1971, Zlín HOKR spol. s r.o., Smilova 485, Pardubice/ Superfosfát Zaklady chemiczne Luboň, Polsko EQUUS spol. s r.o., Hlavní 87/02, Český Síran amonný Těšín/ Kombinat koksochemiczny, Zabrze S.A., Polsko Ing. Iveta Benešová, Hü-Ben, Masarykova 68, NYMPHA-FLOR-NF NPK 1,0-2,5-3,0 25722 Čerčany REHUM 1 průmyslový kompost, Ing. Filip Hlavinka, Polkovice 191 organické hnojivo *) červeně vyznačen limit TK v době kontroly TS 1, průmyslový kompost, organické hnojivo

24

Překročení limitŧ rizik. prvkŧ (v mg prvku/kg vysuš. vz.) Hg (1,601/1) Cu (174/150) Zn (762/600) Cr (294/100)

Cr (472/100)

Pb (93,9/30) Cr (53,5/50) Cd (59,5/50) Pb (16,9/10) Pb (19,8/10) Cr (280/100)


Tab. 17

ÚKZÚZ BRNO

Cílené kontroly v roce 2010 – průmyslové komposty, digestáty, statková hnojiva Počet odebraných vzorkŧ (překroč. limitŧ rizik. prvkŧ/ nedodrţení jakostních ukazatelŧ)

Překročení limitŧ rizik. prvkŧ (v mg prvku/ kg vysuš. vzorku)

Prům. komposty

13 (3/3)

Hg (1,61/1) Cu (174/150) Zn (762/600) 2 x Cr (294, 472/100)

Digestáty

19 (0/0)

Statková hnojiva

72 (5/-)

*) červeně vyznačen limit TK v době kontroly

25

5 x Zn (2320, 1700, 2450, 2120, 2260/1200) 3 x Cu (432, 389, 267/250)


ÚKZÚZ BRNO

1.4.4 Monitoring kalů ČOV Na základě zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, § 3, jsou i nadále kaly monitorovány jako jeden ze vstupů do půdy. V roce 2010 byl na vybraných ČOV většího významu odebrán v průběhu roku 1 vzorek kalu. V laboratořích ÚKZÚZ jsou vzorky analyzovány na rizikové prvky (RP) a u vybraných vzorků dále na organické polutanty. Z rizikových prvků (RP) je sledován obsah arsenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), rtuti (Hg), niklu (Ni), olova (Pb), mědi (Cu), molybdenu (Mo) a zinku (Zn), z organických polutantů jsou to polychlorované bifenyly (PCB - kongenery 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180), halogenované organické sloučeniny (AOX), polycyklické aromatické uhlovodíky (16 EPA PAH – NAP, ANY, ANA, FLU, PHE, ANT, FLT, PYR, BAA, CHR, BBF, BKF, BAP, DBA, BPE, IPY) a organochlorové pesticidy (hexachlorbenzen – HCB, hexachlorcyklohexan – HCH, látky skupiny DDT). Obsahy jednotlivých prvků a polutantů jsou hodnoceny podle vyhlášky č. 382/2001 Sb. (o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě) k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Monitoring je zaměřen především na ty ČOV, u nichţ je předpoklad, ţe určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu. V roce 2010 byly v rámci monitoringu kalů ČOV odebrány vzorky ze 103 čistíren odpadních kalů.

1.4.4.1 Obsahy rizikových prvků Statistické vyhodnocení obsahů rizikových prvků v kalech ČOV za rok 2010 je uvedeno v příloze 23 pro ČR a v příloze 24 pro jednotlivé kraje. Nejvyšší hodnoty mediánů kadmia, chromu, rtuti, olova a zinku byly zjištěny ve vzorcích kalů z ČOV v Libereckém kraji. Nejvyšší hodnoty mediánů arsenu a mědi byly zjištěny v Karlovarském kraji, molybdenu v Moravskoslezském kraji a niklu v kraji Vysočina. Příloha 25 uvádí výčet všech ČOV, na kterých byl v roce 2010 zjištěn nadlimitní výskyt sledovaných RP. Nejvyšší počet nadlimitních hodnot RP v rámci jednoho vzorku byl zjištěn v Ústeckém kraji v kalech ČOV Most-Chanov, kde stanovený limit překročily čtyři prvky (Cr, Mo, Ni, Hg). Grafické znázornění vývoje aritmetických průměrů a mediánů obsahů RP v kalech ČOV za období sledování 1994 aţ 2010 je uvedeno v příloze 26. Klesající trend hodnot mediánů je patrný v případě zinku, kadmia, olova a rtuti. Relativně stabilní hodnoty mediánu můţeme pozorovat u arsenu, chrómu, mědi a niklu, zatímco u molybdenu hodnoty mediánu mírně stoupají. Přehled počtu vzorků kalu s nadlimitním obsahem rizikových prvků uvádí tabulka 18. Z této tabulky je patrné, ţe ze sledovaných prvků bylo nejvíce vzorků s nadlimitním obsahem zjištěno u rtuti (4,85 %). Dalšími prvky nejčastěji se vyskytujícími v nadlimitních hodnotách byly měď, chrom a olovo (2,91 %) a dále arzen, molybden a nikl (1,94 %). Pro molybden vyhláška č. 382/2001 Sb. nestanovuje limitní hodnotu. K hodnocení jeho obsahů byl proto pouţit limit 20 mg.kg-1 sušiny, který byl pouţíván v letech, kdy se pro vyhlášku shromaţďovaly podklady. Tuto hodnotu přesáhly dva vzorky kalů. Tabulka 19 sumarizuje počty vzorků kalů, které byly odebrány v jednotlivých krajích, počty vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku, počty ovzorkovaných ČOV i počet ČOV, na kterých byl zjištěn nadlimitní obsah RP.

26


ÚKZÚZ BRNO

Přehled počtu nadlimitních obsahů rizikových prvků v kalech z ČOV v jednotlivých krajích a v ČR v roce 2010 podle vyhlášky č. 382/2001 Sb.

Tab. 18 Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský

Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Počet analyzovaných vzorkŧ v ČR

počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních počet vzorků z toho nadlimitních z toho nadlimitních %

As

Cd

Cr

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

2 1,94

1 0,97

3 2,91

Cu

Hg 12 0 0 6 0 0 1 0 0 0 0 0 5 0 1 6 0 0 8 0 0 10 1 1 14 0 1 14 0 1 10 0 2 8 0 0 9 0 1 103 3 5 2,91 4,85

Mo

Ni

Pb

Zn

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

1

1

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

2 1,94

2 1,94

3 2,91

1 0,97

Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV v jednotlivých krajích a v ČR za rok 2010

Tab. 19

Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Česká republika

Celkem 12 6 1 5 6 8 10 14 14 10 8 9 103

Počet vzorkŧ Z toho nadlimitních Počet % 0 0 1 16,67 1 100 4 80,0 0 0 0 0 3 30,0 1 7,14 1 7,14 2 20,0 2 25,0 1 11,11 16 15,53

27

Celkem 12 6 1 5 6 8 10 14 14 10 8 9 103

Počet ČOV Z toho nadlimitních Počet % 0 0 1 16,67 1 100 4 80,0 0 0 0 0 3 30,0 1 7,14 1 7,14 2 20,0 2 25,0 1 11,11 16 15,53


ÚKZÚZ BRNO

V rámci České republiky v roce 2010 nevyhovělo limitním hodnotám RP stanoveným ve vyhlášce č. 382/2001 Sb. 16 vzorků kalů z celkových 103, tedy 15,53 %. Tyto kaly tedy nebylo moţné aplikovat na zemědělskou půdu. Nejvyšší podíl ČOV produkujících kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2010 zjištěn v Karlovarském kraji (100 %), následoval Liberecký kraj (80 %) a dále Pardubický kraj (30 %) a kraj Vysočina (25 %). K limitním hodnotám pro RP navíc přistupují další kritéria (obsah organických polutantů, mikrobiální znečištění), takţe lze očekávat, ţe pro přímé pouţití na zemědělskou půdu bude počet nevyhovujících vzorků kalů ještě vyšší. Jak ukazuje tabulka 20, v průběhu předchozích let došlo z pohledu obsahu rizikových prvků ke sniţování počtu nevyhovujících vzorků kalů. Výjimkou jsou pouze roky 2006 a 2009, kdy se počet nevyhovujících vzorků mírně zvýšil. V roce 2010 došlo k opětovnému poklesu počtu vzorků kalů nevyhovujících obsahem RP vyhlášce č. 382/2001 Sb. Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV v České republice za roky 2001–2010

Tab. 20

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Celkem 336 291 103 103 100 102 107 106 102 103

Počet vzorkŧ Z toho nadlimitních Počet % 140 41,70 115 39,50 37 35,00 35 34,00 29 29,00 43 42,20 23 21,50 23 21,70 26 25,50 16 15,33

Celkem 195 199 96 101 100 101 107 106 102 103

Počet ČOV Z toho nadlimitních Počet % 90 46,20 87 43,70 34 35,40 33 32,70 29 29,00 42 41,60 23 21,50 23 21,70 26 25,50 16 15,33

Závěry  V roce 2010 bylo na obsah rizikových prvků v rámci monitoringu kalů z ČOV odebráno a zanalyzováno 103 vzorků ze 103 ČOV. Z tohoto souboru nevyhovělo vyhlášce č. 382/2001 Sb. 16 vzorků, tedy 15,53 %.

 Prvkem, který v analyzovaných vzorcích nejčastěji přesáhl stanovený limit, byla rtuť (4,85 %). Dalšími prvky, nejčastěji se vyskytujícími v nadlimitních hodnotách, byly měď, chrom a olovo (2,91 %) a arzen, molybden a nikl (1,94 %).

 Klesající trend obsahů ve sledovaném období 1994–2010 byl zaznamenán u kadmia, zinku, olova a rtuti. U molybdenu je trend hodnot mediánů mírně stoupající, mediány obsahů ostatních prvků jsou v rámci sledovaného období vyrovnané.  Největší podíl ČOV produkujících čistírenské kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2010 zjištěn v Karlovarském kraji.

 Počet čistíren odpadních vod, které produkují kaly s nevyhovujícím obsahem rizikových prvků a počet vzorků kalů s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku za roky 2001–2010 v České republice má klesající tendenci. Výjimkou jsou pouze roky 2006 a 2009, kdy došlo k mírnému nárůstu počtu nevyhovujících vzorků.

28


ÚKZÚZ BRNO

1.4.4.2 Obsahy PCB Polychlorované bifenyly (PCB) jsou v kalech ČOV stanovovány od roku 1998. Ke stávajícím šesti kongenerům (28, 52, 101, 138, 153, 180) přibyl v roce 2002 sedmý (118). Celkem bylo v roce 2010 analyzováno 38 vzorků kalů. Podrobnou tabulku obsahů jednotlivých kongenerů PCB i sumy 6 kongenerů uvádí příloha 27. Grafické znázornění obsahů sumy 6 kongenerů ve vzorcích z jednotlivých ČOV je uvedeno v příloze 28. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 21. Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV – rok odběru 2010, 38 vzorků, μg.kg-1 sušiny

Tab. 21

Kongenery PCB Aritmetický prŧměr Medián Minimum Maximum 10% percentil 90% percentil

28 6,00 3,49 0,25 47,8 1,52 10,4

52 4,74 3,41 0,88 17,9 1,78 8,42

101 10,1 8,28 0,83 29,4 4,98 20,7

138 20,3 15,9 1,07 69,7 8,42 34,8

153 33,9 28,4 1,59 112 14,9 62,1

180 21,4 16,5 0,74 68,2 8,34 40,2

Suma 6 kongenerŧ 96,6 75,1 5,72 285,1 38,8 172,6

Sumy 6 kongenerů PCB v kalech kolísaly v roce 2010 v rozpětí od 5,7 do 285 μg.kg-1, aritmetický průměr je 96,6 μg.kg-1 a medián 75,1 μg.kg-1. Vývoj středních hodnot obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV je zobrazen v grafu 4. Souhrnná statistika 547 vzorků kalů ČOV odebraných za období 1998–2010 je uvedena v příloze 29. Střední hodnoty obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV, 1998–2010

Graf 4 g.kg-1

medián

250

průměr 200

150

100

50

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003

2004

2005

29

2006

2007

2008

2009

2010


ÚKZÚZ BRNO

Z kongenerů se za vyhodnocené období 1998–2009 na celkové sumě 6 kongenerů PCB nejvíce podílí kongener 153 (29 %), následují kongenery 138 (22 %) a 180 (21 %), (Graf 5). Graf 5

Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB na celkové sumě 6 kongenerů v kalech ČOV, 1998–2010 28 11%

180 21%

52 6% 101 11%

153 29%

138 22%

28

52

101

138

153

180

1. ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě. V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCB v kalech omezující jejich pouţití v zemědělství (0,6 mg PCB.kg-1 zeminy). V roce 2010 tuto hodnotu nepřekročil ţádný odebraný vzorek kalů ČOV. ČOV, u nichţ došlo k překročení limitní hodnoty v období 1998–2009 jsou uvedeny v příloze 30. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichţ proběhly odběry alespoň pětkrát v období 1998–2010 jsou zobrazeny v příloze 31. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy PCB vyrovnané, na několika však kolísají tak, ţe dochází k překročení limitní hodnoty (Uherské Hradiště, Trutnov, Mladá Boleslav I, Liberec, Ostrava, Děčín-Boletice, Frýdek-Místek). Závěry  V roce 2010 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven v 38 vzorcích kalů.  Suma 6 kongenerů PCB kolísala v roce 2010 v rozpětí od 5,7 do 285 μg.kg-1, aritmetický průměr je 96,6 μg.kg-1 a medián 75,1 μg.kg-1.  V sumě 6 kongenerů měly v období 1998–2009 největší zastoupení kongenery 153 (29 %), 138 (22 %) a 180 (21 %).  Střední hodnoty obsahů PCB od počátku sledování v roce 1998 mírně klesají.  Ţádný z odebraných vzorků kalů ČOV v roce 2010 nepřekročil limitní hodnotu obsahu sumy 6 kongenerů PCB pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/2001 Sb.

30


ÚKZÚZ BRNO

1.4.4.3 Obsahy PAH V roce 2010 byly PAH stanoveny v 38 vzorcích kalů. Přehled obsahů jednotlivých PAH a jejich sumy jsou uvedeny v příloze 32, základní statistické charakteristiky v tabulce 22. Grafické znázornění sumy 10 PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (podle návrhu směrnice k vyuţití odpadních kalů ČOV v zemědělství) je uvedeno v příloze 33. Seznam ČOV s nadlimitním obsahem PAH je uveden v příloze 34. Tab. 22

Základní statistické charakteristiky obsahů PAH v kalech - 2010(μg.kg-1 suš.) NAP ANY ANA FLU PHE ANT FLT PYR BAA CHR BBF BKF BAP DBA BPE IPY SUMA 10 SUMA 16

Ar. prŧměr 155 35 1382 484 890 331 1833 1587 750 960 929 532 1028 161 867 801 10332 12723

Medián 116 10 336 133 622 240 1500 1335 461 687 566 296 486 85 561 459 6976 8514

Minimum 26 10 9 13 63 6 104 100 26 87 62 21 58 5 30 23 549 740

Maximum 919 383 39200 12500 5020 1510 5490 4440 4310 3640 6250 3900 10600 1450 6020 6280 85310 96762

Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí 0,74–96,7 mg.kg-1, medián souboru je 8,5 mg.kg-1, průměrná hodnota 12,7 mg.kg-1. Tabulka 23 a graf 6 uvádí průběh aritmetických průměrů a mediánů obsahů PAH od zahájení jejich sledování. Tab. 23

Aritmetický průměr a medián obsahů PAH v kalech ČOV za období 2000–2010 (μg.kg-1 ) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Σ 16 PAH Ar. prŧměr 12534 13975 10085 10086 10438 9042 12100 8017 9883 11338 12723

Σ 10 PAH

Medián 7794 9247 7504 6113 6865 5361 6942 5219 5511 7741 8514

Ar. prŧměr 10192 11286 8129 8603 8561 7453 9970 6524 8174 9010 10332

Medián 6367 7583 6097 5077 5618 4322 5355 4251 4510 6162 6976

Střední hodnoty sumy 10 i 16 PAH mají v čase shodný průběh. Mediány po mírném poklesu v posledních dvou letech opět vzrostly, pro průměry je typické větší kolísání hodnot. 31


ÚKZÚZ BRNO

Střední hodnoty obsahů sumy 10 PAH v kalech ČOV (2000–2010, g.kg-1, ppb)

Graf 6

ppb

medián

12000

průměr 10000

8000

6000

4000

2000

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Nejvyšší podíl z celkové sumy 16 PAH má fluoranthene (14,4 %) a pyren (12,5 %). Více neţ 10ti procenty se podílí acenaphtene (10,9 %). V roce 2010 byl zaznamenám vyšší podíl acenaphtene vzhledem k předchozím letům sledování, s výjimkou roku 2008 je procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH stálé (příloha 35). Hodnocení obsahů PAH v kalech z hlediska jejich vyuţití v zemědělství umoţňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg-1 suš. pro sumu 11 individuálních PAH (acenaphtene, fluorene, phenanthrene, fluoranthene, pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(j)fluoranthene, benzo(k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a ideno(1,2,3-c,d)pyrene). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthene). Suma vybraných 10 PAH ve všech 38 analyzovaných vzorcích kalů je graficky zobrazena v příloze 33 s vyznačenou limitní hodnotou. Navrhovanou limitní hodnotu 6 mg.kg-1 překročilo celkem 21 vzorků kalů. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichţ proběhly odběry alespoň pětkrát v období 1998–2010 jsou zobrazeny v příloze 36. V rámci jednotlivých ČOV jsou obsahy relativně vyrovnané. ČOV s nejvyššími obsahy PAH jsou Liberec, Nový Jičín, Ostrava, Soběslav, Třinec. Závěry  V roce 2010 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven v 38 vzorcích kalů.  Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí 0,74–96,7 mg.kg-1, medián souboru je 8,5 mg.kg-1, průměrná hodnota 12,7 mg.kg-1.

32


ÚKZÚZ BRNO

 Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech v roce 2010 jsou fluoranthene (14,4 %), pyren (12,5 %) a acenaphtene (10,9 %). Procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH je stálé s výjimkou roku 2008, v roce 2010 byl zaznamená zvýšený podíl acenaphene.  Limitní hodnotu stanovenou v návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAH překročilo z 38 analyzovaných vzorků 21. 1.4.4.4 Obsahy AOX V roce 2010 bylo na obsah AOX (halogenové organické sloučeniny) analyzováno 38 vzorků kalů z ČOV. Přehled výsledků stanovení je uveden v příloze 37, grafické vyjádření v příloze 38. Základní statistické charakteristiky devítiletého sledování AOX (od roku 1999) uvádí tabulka 24. Základní statistické charakteristiky obsahů AOX v kalech 1999–2010 (mg.kg-1)

Tab. 24

Ar. prŧměr Medián Minimum Maximum 10% percentil 90% percentil

1999 303 273 59 839 149 476

2000 297 276 137 598 206 402

2001 297 278 134 681 208 402

2002 329 298 121 985 175 476

2003 255 231 143 467 174 342

2004 237 214 105 434 160 350

2005 289 231 129 1520 166 396

2006 236 222 115 442 168 333

2007 271 263 140 573 188 342

2008 264 236 118 558 165 367

2009 266 269 129 523 168 355

2010 246 207 131 1010 154 336

Průběh středních hodnot obsahů AOX v kalech je graficky zobrazen v grafu 7. Medián souboru vzorků z roku 2010 je 207 mg.kg-1, průměr 246 mg.kg-1. Z hlediska dlouhodobého vývoje je moţné pozorovat stagnaci hodnot jak průměru tak i mediánu. Střední hodnoty AOX v kalech ČOV(1999–2010, mg.kg-1)

Graf 7 mg.kgˉ¹

medián

350

průměr 300 250 200 150

100 50 0

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

33

2006

2007

2008

2009

2010


ÚKZÚZ BRNO

Z celkem 28 ČOV byly odebrány vzorky kalů minimálně pětkrát v průběhu let 1999–2010. Výsledky z těchto ČOV jsou zobrazeny v příloze 39. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy AOX vyrovnané, výjimečně dochází k poklesu (Brno-Modřice, Česká Lípa, Klatovy). Protoţe obsah AOX je vyuţíván jako indikátor organického znečištění půd a odpadů, byla vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena maximální přípustná hranice obsahu těchto látek v kalech na 500 mg.kg-1 suš. Tuto hodnotu překročil v roce 2010 jeden vzorek. Závěry  V roce 2010 bylo provedeno stanovení AOX ve 38 vzorků kalů.  Medián souboru vzorků z roku 2010 je 207 mg.kg-1, průměr 246 mg.kg-1.  Limitní hodnotu 500 mg.kg-1 překročil v roce 2010 jeden vzorek (ČOV Ledeč nad Sázavou).  Na opakovaně vzorkovaných ČOV jsou obsahy AOX vyrovnané. 1.4.4.5 Obsahy organochlorových pesticidů Obsahy organochlorových pesticidů (HCH, HCB, látky skupiny DDT) se ve vzorcích kalů stanovují od roku 2009. V roce 2010 bylo stanovení provedeno v 38 vzorcích. Přehled výsledků je uveden v příloze 40, grafické vyjádření v přílohách 41, 42 a 43. Základní deskriptivní statistika souboru je uvedena v tabulce 25. Tab. 25

Základní deskriptivní statistika obsahů HCH, HCB a látek skupiny DDT v kalech ČOV (2010, g.kg-1 suš.)

Aritmetický prŧměr Medián Minimum Maximum Počet

HCB

HCH(αβγδ)

DDE

DDD

DDT

Suma DDT

13,1 11,4 0,25 57,4 38

1,2 1,00 1,00 2,77 38

26,1 24,2 2,61 86,9 38

18,0 12,0 0,50 103 38

4,5 1,60 0,50 27,4 38

48,7 39,4 3,61 201 38

Obsahy HCH jsou pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg-1). Obsahy HCB kolísají v rozsahu < 0,5–57,4 μg.kg-1 suš. Medián i průměr jsou vyšší neţ je tomu u půd. Obsahy látek skupiny DDT v kalech jsou mnohonásobně niţší neţ v půdách. Hodnoty kolísají v rozmezí 3,61–201 μg.kg-1 suš., medián 39,4 μg.kg-1 suš. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE (graf 8). Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny.

34


Graf 8

ÚKZÚZ BRNO

Poměrné zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT v kalech ČOV, 2010 9% DDT 37% DDD

54% DDE

Závěry  V roce 2010 bylo provedeno stanovení OCP ve 38 vzorků kalů.  Obsahy HCH jsou pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg-1).  Obsahy HCB kolísají v rozsahu <0,5–57,4 μg.kg-1 suš., medián 11,4 μg.kg-1.  Suma látek DDT kolísá v rozmezí 3,61–201 μg.kg-1 suš., medián činí 39,4 μg.kg-1 suš.  Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE.  Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny.

35


ÚKZÚZ BRNO

1.4.5 Hodnocení rybničních sedimentů Sediment z vodního toku či vodní nádrţe (rybníku) vzniká prostou sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Při poklesu rychlosti proudění, a to jak rozšířením profilu, poklesem spádu toku nebo zvětšením hloubky vodoteče, dochází k přirozené sedimentaci unášených částic. Vzniklý materiál můţe mít povahu štěrkopísků a písků v proudných úsecích toků, nebo aţ jílovitohlinitých aţ jílovitých substrátů v rybnících. Jde o přirozený děj, který je urychlován antropogenními zásahy do krajiny. Surový sediment vykazuje značný podíl zvodnění aţ do 80 %, můţe obsahovat různé látky a cizorodé předměty v závislosti na struktuře zemědělské a průmyslové výroby v povodí. Důvodem kumulace sedimentů a zanášení dna jsou nadále přetrvávající splachy zemědělské půdy z okolí rybníků, vodních děl a toků. Nevhodné hospodaření v povodí způsobuje nadměrnou erozi, pronikání a usazování rizikových prvků a látek v rybnících a tocích. V České republice vykazuje třetina rybníků nadměrné zatíţení sedimenty. Sedimenty jsou ve velkých objemech do rybníků transportovány podle charakteru a stavu říční sítě a hospodářské činnosti v povodí a způsobují velmi rychlé zanášení méně proudných úseků povrchových vod. Důsledkem ukládání sedimentů je postupné omezování aţ znemoţňování vodohospodářských, biologických a ekologických funkcí vodních nádrţí a toků. Celkové mnoţství sedimentů je ve vodních nádrţích ČR odhadováno na 197 mil. m3, v drobných vodních tocích a závlahových kanálech na 5 mil m3 a v odvodňovacích kanálech 0,8 mil m3. Tato mnoţství značně zmenšují objem akumulace vody a sniţují i míru ochrany krajiny proti povodním. Na vytěţené sedimenty z rybníků, vodních nádrţí a vodních toků jiţ není třeba pohlíţet jako na odpad, pokud kvalita vytěţeného sedimentu bude vyhovovat poţadavkům uvedeným v příloze č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění (po vydání novely č. 9/2009 Sb.). Přímé pouţití sedimentů na zemědělském půdním fondu se řídí podle zvláštních právních předpisů zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ustanoveními vyhlášky č. 257/2009 Sb., o pouţívání sedimentů na zemědělské půdě. Rozhodujícím ukazatelem pro moţnost vyuţití sedimentů je míra kontaminace rizikovými prvky a organickými polutanty ve vztahu k vyhlášce č. 257/2009 Sb. Pro vyuţití sedimentů k aplikaci na zemědělskou půdu je důleţitá i "hnojivá" hodnota sedimentů, tzn. zrnitostní sloţení, podíl organické hmoty, pH a obsah ţivin. Zrnitostní sloţení sedimentů můţe být značně rozdílné, coţ vyplývá ze zákonitostí sedimentačních procesů. S variabilitou zrnitostního sloţení sedimentů do značné míry koreluje i jejich chemické sloţení. Látky organické i anorganické povahy jsou poutány především na povrchu nejjemnějších půdních částic splavených z orniční vrstvy zemědělské půdy. Jako vhodný ukazatel pro hodnocení jejich přínosu ke zúrodnění půd se jeví přístupný obsah ţivin, který je pouţíván pro hodnocení úrodnosti v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd, proto ve vzorcích byla zjišťována reakce sedimentů (pH/CaCl2) a obsah základních ţivin P, K, Ca a Mg podle Mehlicha III. Od roku 1995 do konce roku 2010 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 380 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 209 rybníků „polních“ a 118 rybníků „návesních“ (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní rybníky vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných ţivin a hlavně rizikových prvků), dále je v souboru 35 rybníků lesních a 18 sedimentů z toků.

36


ÚKZÚZ BRNO

Protoţe převaha rozborů byla v minulosti prováděna na základě objednávek projektantů, nebo přímo vlastníků jednotlivých nádrţí, byl rozsah stanovení převáţně podřizován jejich poţadavkům, takţe často byly prováděny pouze rozbory na obsah rizikových prvků (zhruba v polovině případů nebyla zjišťována „hnojivá hodnota“ sedimentů). Přesný počet jednotlivých stanovení je vţdy uveden ve statistickém zhodnocení kaţdé sledované hodnoty (Tab. 26 a 27). Tab. 26

Sedimenty – základní statistické parametry – zrnitost, obsahy živin a pH (1995–2010) zrnitost (% částic  0,01 mm)

prŧměr medián min. max. počet vz.

Tab. 27

28,06 25,30 4,80 73,30 121

spalitel. látky (% sušiny) 8,89 7,90 1,00 43,00 287

pH/ CaCl2

5,88 5,80 2,80 7,80 326

přístupné ţiviny v mg.kg-1 (Mehlich III) P K Mg Ca 41,43 213 328 3761 24,50 179 284 2340 1,00 8,70 7,10 4,20 287 988 1640 28500 285 286 286 285

Sedimenty – základní statistické parametry – obsahy rizikových prvků a látek (1995–2010) As

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Ni

Pb

mg.kg-1 suchého vzorku (extrakce lučavkou královskou) 11,8 17,4 12,7 50,6 28,9 0,136 34,1 57,9 prŧměr 7,9 0,4 12,4 43,8 24,7 0,100 30,8 27,2 medián 0,95 0,05 1,9 4,5 4,0 0,009 1,2 4,6 min. 228 1660 59,0 425 162 1,850 452 3350 max. 366 374 320 375 373 377 372 367 počet vz. 30 1 30 200 100 0,8 80 100 Limit *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

Zn 153 113,0 16,1 1630 375 300

PCB* AOX -1 (mg.kg ) (g.kg-1) 30,9 28,3 0,5 95,0 87 není

13,90 5,85 1,75 135 47 200

Sedimenty lesních rybníků (Tab. 28 a 29) jsou zrnitostně těţší, s velkým podílem jemných částic, mají zvýšené průměrné obsahy spalitelných látek a jejich pH patří k nejniţším, stejně tak i průměrné obsahy přístupných ţivin (P, K, Mg, Ca). Z rizikových prvků v porovnání s celkovým průměrem dominuje Hg. Průměrné obsahy PCB jsou velmi nízké, naopak průměrné obsahy AOX dosahují nejvyšších hodnot. Polní a návesní rybníky jsou převáţně střední zrnitosti, s pH v oblasti převáţně kyselé a neutrální, návesní rybníky mají obecně vyšší průměrné obsahy spalitelných látek neţ ostatní kategorie, polní rybníky se pohybují kolem celkového průměru. Průměrné obsahy přístupných ţivin u těchto kategorií rybníku jsou vysoké, nejvyšších průměrných obsahů pak dosahují P a Ca u návesních rybníků. Sedimenty návesních rybníků mají převáţně vyšší průměrné obsahy všech rizikových prvků neţ ostatní kategorie. Sedimenty polních rybníků vykazují v průměru vyšší obsahy As a Cd, ale i ostatních prvků, které však nedosahují průměrných hodnot návesních rybníků. Rovněţ průměrné obsahy PCB jsou vyšší. Sedimenty vodních toků jsou převáţně hrubší zrnitosti s nízkým průměrným obsahem spalitelných látek a niţšími průměrnými obsahy přístupných ţivin kromě P jehoţ hodnoty jsou nadprůměrné. Z rizikových prvků jsou významněji zastoupeny As, Cu a Zn, průměrné obsahy PCB jsou nízké. Mediány sledovaných parametrů jsou graficky uvedeny v příloze 44–46.

37


Tab. 28

Sedimenty – průměrné hodnoty sledovaných parametrů – vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995–2010) zrnitost (% částic  0,01 mm)

spalitel. látky (% sušiny)

pH/ CaCl2

28,06 20,43 29,63 25,99 38,34

8,89 7,38 8,43 9,52 10,43

5,88 5,97 5,89 6,01 5,20

Celkový prŧměr Vodní tok Polní rybník Návesní rybník Lesní rybník

Tab. 29

ÚKZÚZ BRNO

přístupné ţiviny v mg.kg-1 (Mehlich III) P K Mg Ca 41,43 213 328 3761 54,35 194 291 3169 39,19 194 343 3518 46,34 265 325 4813 30,89 172 256 2155

Sedimenty – průměrné hodnoty sledovaných parametrů – vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995–2010) As

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Ni

Pb

Zn

AOX

PCB*

-1

(mg.kg ) (g.kg-1) -1

mg.kg suchého vzorku (extrakce lučavkou královskou) 11,86 17,41 12,66 50,56 28,90 0,136 34,11 58,88 Celkový prŧměr 11,15 0,64 11,08 51,45 35,27 0,156 29,12 45,53 Vodní tok 12,38 31,39 12,34 48,15 25,72 0,115 32,21 36,40 Polní rybník 11,73 0,67 14,20 57,04 35,24 0,163 40,29 107 Návesní rybník 9,54 0,53 10,66 43,08 23,39 0,164 27,38 26,94 Lesní rybník *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

153 162 128 212 108

30,95 43,38 28,13 28,75 62,33

13,90 14,30 15,68 11,47 1,92

V tabulce 30 jsou uvedeny počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty uvedené ve vyhlášce 257/2009 Sb. Nejčastěji překročeným prvkem je Cd (17,4 %), následuje Zn (8,3 %) a As (4,6 %). Nejméně překročených limitů rizikových prvků je u vodních toků, kde je problém jen s Cd. Následují rybníky lesní, polní a návesní. Mezi posledními jmenovanými je však rozdíl v počtu překročených limitů velmi malý. U všech typů rybníků, tak jako u toků, je Cd problematickým rizikovým prvkem, který je následovaný Zn. Tab. 30

Sedimenty – počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty – celkem, vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995–2010) – vyhláška č. 257/2009 Sb. Co

Cr

Cu

Hg

Ni

Pb

Zn

PCB*

17 65 3 počet 4,6 17,4 0,9 % 0 4 0 počet Vodní tok 0 22,2 0 % 10 33 1 počet Polní rybník 5,0 16,2 0,6 % 6 24 2 počet Návesní rybník 5,3 20,3 2,1 % 1 4 0 počet Lesní rybník 2,9 11,8 0 % *suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

2 0,5 0 0 1 0,5 1 0,9 0 0

3 0,8 0 0 1 0,5 2 1,7 0 0

2 0,5 0 0 0 0 2 1,7 0 0

7 1,9 0 0 2 1,0 5 4,4 0 0

14 3,8 0 0 7 3,4 7 6,2 0 0

31 8,3 1 5,6 12 5,8 17 14,8 1 2,9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

As

Cd

Celkem

Odběry vzorků byly v roce 2010 prováděny pouze pracovníky ÚKZÚZ ze sedimentárních částí rybníků nebo ze sloţišť vytěţených sedimentů jak rybničních tak i říčních. V minulých letech byly některé vzorky dodány přímo zákazníkem. V současné době, v rámci samostatného úkolu, jsou jiţ vzorky odebírány podle „Metodického pokynu č. 16/OBKP Sledování rybničních a říčních sedimentů“.

38


ÚKZÚZ BRNO

Závěry  Z uvedených výsledků vyplývá značná variabilita rybničních sedimentů ve všech zjišťovaných parametrech.  Zrnitostně zkoušené sedimenty zahrnují prakticky všechny kategorie podle Novákovy klasifikační stupnice pro půdy, přičemţ více jak polovinu tvoří sedimenty „středně těţké“; do určité míry je zrnitost odrazem charakteru půd v povodí jednotlivých rybníků.  Pro zemědělskou půdu je významný obsah organické hmoty v sedimentech, která je základem pro tvorbu humusu. Její mnoţství ovšem rovněţ silně kolísá, medián obsahu organické hmoty se pohybuje kolem 8,00 % sušiny.  Reakce sedimentů je u většiny vzorků v oblasti slabě kyselé a neutrální, kyselá reakce byla zjištěna u 67,5 % sedimentů, neutrální u 20,2 % a zásaditá u 12,3 %. Předpokládá se, ţe po vytěţení a provzdušnění dojde k poklesu pH a následnému okyselení sedimentů.  Obsah přístupných ţivin podle kritérií pro hodnocení orných půd se v procesu sedimentace mění oproti obsahům v půdách v povodí; prokazují se především niţší obsahy fosforu oproti obsahům zjišťovaným v průměru orných půd, obsahy draslíku jsou podobné obsahům v půdách, naopak obsah hořčíku je téměř dvojnásobný.  Obsah rizikových prvků hodnocených podle vyhlášky č. 257/2009 Sb. v letech 1995–2010 (extrakt lučavkou královskou) ukazuje na nejčastější kontaminaci kadmiem (Cd) – 65 vzorků (17,4 %), zinkem (Zn) – 31 vzorků (8,3 %) a arsenem – 17 vzorků (4,6 %). Vzorky testované na PCB nepřekročily v ţádném případě limitní hodnotu danou vyhláškou. Počet vzorků s nadlimitními hodnotami je nejvyšší u „návesních“ rybníků.

39


ÚKZÚZ BRNO

1.5 SEZNAM PŘÍLOH Bazální monitoring pŧd Obsahy PCB v pŧdě Příloha 1 Obsahy PCB v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.); zvýrazněny jsou nadlimitní hodnoty Příloha 2 Obsahy PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 3 Srovnání mediánů obsahů PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2000–2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 4 Srovnání maxim obsahů PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchníma spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2000–2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 5 Průběh obsahů sumy 7 kongenerů PCB (1998 a 1999 suma 6 kongenerů) na pozorovacích plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období (1998-2010) překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1 suš. Příloha 6 Procentuální zastoupení 7 kongenerů PCB na plochách BMP a CHÚ v letech 2004–2010; ornice (svrchní horizont) Obsahy PAH v pŧdě Příloha 7 Obsahy jednotlivých PAH a sumy PAH v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na monitorovacích plochách BMP a v půdách CHÚ v roce 2010 (μg.kg-1 suš.) Příloha 8 Suma 16 EPA PAH v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 9 Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách a ornou půdou, srovnání let 1997–2010 (1997–2005 µg.kg-1 suchého vzorku; 2006–2010 µg.kg-1 suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH Příloha 10 Mediány obsahů sumy 16 EPA PAH v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 1998–2010 (µg.kg-1 suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH Příloha 11 Obsahy sumy 16 EPA PAH na monitorovacích plochách chráněných území 1997–2010 (1997–2005 µg.kg-1 suchého vzorku; 2006–2010 µg.kg-1 suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH Obsahy persistentních chlorovaných pesticidŧ v pŧdě Příloha 12 Obsahy organochlorových pesticidů v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 13 Obsahy HCB v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 14 Obsah sumy DDT (o´p´- + p´p´-) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 15 Obsahy sumy DDE (o´p´- + p´p´-) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 16 Obsah sumy DDD (o´p´- + p´p´-) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kg-1 suš.)

40


Příloha 17 Příloha 18 Příloha 19

ÚKZÚZ BRNO

Mediány obsahů OCP v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 2000–2010 (µg.kg-1 suš.) Vzájemný poměr DDT (o´p´- + p´p´-) a jeho metabolitů DDE (o´p´- + p´p´-) a DDD (o´p´- + p´p´-) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (ornice, svrchní horizont) Vzájemný poměr DDT (o´p´- + p´p´-) a jeho metabolitů DDE (o´p´- + p´p´-) a DDD (o´p´- + p´p´-) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (podorničí, spodní horizont)

Monitoring rostlinné produkce Příloha 20 Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 2010 (mg.kg-1 sušiny) Příloha 21 Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997–2010 (mg.kg-1 sušiny) Příloha 22 Počty vzorků rostlin odebraných v roce 2010 s označením počtu vzorků překračujících limit stanovený vyhláškou č. 305/2004 Sb. a nařízením komise (ES) č. 1881/2006 – část A; a vyhláška č. 356/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů - část B Monitoring kalŧ ČOV Obsahy rizikových prvkŧ v kalech Příloha 23 Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2010 –Česká republika (mg.kg-1 sušiny) Příloha 24 Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2010 – jednotlivé kraje (mg.kg-1 sušiny) Příloha 25 Přehled ČOV podle jednotlivých krajů, ve kterých byl v roce 2010 zjištěn nadlimitní obsah rizikových prvků podle vyhlášky č. 382/2001 Sb. v platném znění Příloha 26 Aritmetické průměry a mediány obsahů rizikových prvků v odpadních kalech za období sledování 1994–2010 Obsahy PCB v kalech Příloha 27 Obsahy PCB v kalech ČOV – odběry z roku 2010 (µg.kg-1 sušiny), vybrané kongenery a suma 6 kongenerů podle vyhl. č. 382/2001 Sb. Příloha 28 Obsahy PCB (suma 6 kongenerů) ve vzorcích kalů ČOV odebraných v roce 2010 v µg.kg-1 sušiny. Limitní hodnota pro pouţití kalů na zemědělskou půdu je dle vyhlášky č. 382/2001 Sb. 600 µg.kg-1 sušiny. Příloha 29 Základní statistické charakteristiky obsahů PCB v kalech ČOV za období 1998–2010 v µg.kg-1 sušiny; 547 vzorků Příloha 30 ČOV, u kterých vzorky kalů nevyhověly limitní hodnotě 600 µg.kg-1 sušiny pro sumu 6 kongenerů dle vyhl. č. 382/2001 Sb., období 1998–2010 Příloha 31 Obsah PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998–2010 (µg.kg-1) Obsahy PAH v kalech Příloha 32 Obsahy PAH v kalech ČOV – výsledky za rok 2010 (µg.kg-1 sušiny). Uvedena je také Σ 10 PAH, pro kterou je stanovena limitní hodnota v evropském návrhu směrnice k vyuţití kalů ČOV na zemědělské půdě

41


Příloha 33 Příloha 34 Příloha 35 Příloha 36

ÚKZÚZ BRNO

Kaly ČOV, rok 2010 – suma 10 individuálních PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (6 mg.kg-1 dle návrhu směrnice EU k vyuţití odpadních kalů ČOV v zemědělství (mg.kg-1, ppm) ČOV, které v roce 2000–2010 přesáhly limitní hodnotu pro Σ 10 PAH uvedenou v návrhu směrnice EU o vyuţití kalů na zemědělské půdě. Poměrné zastoupení jednotlivých uhlovodíků v celkové sumě 16 PAH za období 2003–2010 Obsah Σ 10 PAH ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 2000–2010 (µg.kg-1 sušiny)

Obsahy AOX v kalech Příloha 37 Obsahy AOX v kalech ČOV v roce 2010, mg.kg-1; 38 vzorků Příloha 38 Obsahy AOX v kalech ČOV – rok 2010. Silnou čarou je vyznačena limitní hodnota dle vyhl. č. 382/2001 Sb. (500 mg.kg-1) Příloha 39 Srovnání obsahu AOX ve vzorcích ČOV, u kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1999–2010 (mg.kg-1 suš.), 28 ČOV Obsahy organochlorových pesticidŧ v kalech Příloha 40 Obsahy organochlorových pesticidů v kalech ČOV v roce 2010 (µg.kg-1 suš.) Příloha 41 Celková suma o´, p´ a p´, pízomerů DDE, DDD a DDT, µg.kg-1 sušiny Příloha 42 Obsahy DDT, DDE a DDD v kalech ČOV v roce 2010 (µg.kg-1 suš.; sumy o´,p´- a p´,p´- izomerů) Příloha 43 Obsah HCB v kalech ČOV v roce 2010, µg.kg-1 suš. Monitoring rybničních a říčních sedimentŧ Příloha 44 Mediány fyzikálních charakteristik a obsahů přístupných ţivin v sedimentech 1995–2010 (mg.kg-1 suš.) Příloha 45 Mediány obsahů rizikových prvků v sedimentech 1995–2010 (extrakce lučavkou královskou; mg.kg-1 suš.) Příloha 46 Mediány obsahů PCB a AOX v sedimentech 1995–2010 (mg.kg-1 suš.)

42

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech

ÚKZÚZ BRNO

2 Sledování zakázaných a neţádoucích látek a produktů a znečisťujících doplňkových látek v krmných produktech V roce 2010 prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sledování cizorodých zakázaných a neţádoucích látek a produktů v krmivech na základě zjištění v předchozích letech, doporučení Komise k monitoringu a podle dalších právních předpisů. Vzorky odebírali pracovníci odboru zemědělské inspekce a analyzovány byly v akreditovaných laboratořích ústavu nebo smluvních laboratořích. Sledování bylo rozděleno do čtyř hlavních částí: 

Sledování výskytu zakázaných látek a produktů v krmivech



Sledování výskytu neţádoucích látek a produktů v krmivech



Sledování správného pouţívání doplňkových látek v krmivech



Sledování dalších problematik týkajících se bezpečnosti krmiv

43


ÚKZÚZ BRNO

2.1 Sledování zakázaných látek 2.1.1 Cílená kontrola přítomnosti zpracovaných ţivočišných bílkovin

v krmivech Kontrola je zaměřená na moţnou kontaminaci krmiv pro přeţvýkavce ţivočišnými bílkovinami. U rybí moučky byla zjišťována kontaminace suchozemskými tkáněmi. Bylo zkontrolováno celkem 234 krmných směsí a surovin. Ve třech vzorcích sušené smíšené krve (drůbeţí a vepřové) byly nalezeny kosti savců, s provozovatelem bylo zahájeno správní řízení.

2.1.2 Cílená kontrola rybí moučky na přítomnost tkání suchozemských ţivočichů Cílem kontroly je zachytit přítomnost tkání suchozemských ţivočichů v rybí moučce, zvláště v souvislosti s povolením pouţívat rybí moučku do mléčných krmných směsí. Mikroskopicky bylo zkontrolováno 52 vzorků rybí moučky nebo krmných směsí, v ţádné nebyly nalezeny tkáně suchozemských ţivočichů.

44


ÚKZÚZ BRNO

2.2 Sledování neţádoucích látek 2.2.1 Monitoring vybraných perzistentních organických polutantů (POP) V rámci kontroly bylo analyzováno 11 vzorků rybí nebo masokostní moučky, 4 vzorky krmných směsí, 5 premixů, 5 vzorků minerálních surovin a jeden vzorek řepkového šrotu. Ţádný vzorek nebyl vyhodnocen jako nevyhovující. PCB byly sledovány zároveň s dioxiny, aby bylo moţné posoudit expozici zvířete všem těmto toxinům. Naměřené hodnoty byly velmi nízké, většinou pod mezí detekce 0,5 µg.kg-1. Pro PCB dosud nebyly stanoveny prahové hodnoty.

PCB v µg.kg-1

45


ÚKZÚZ BRNO

2.2.2 Cílená kontrola dioxinů, furanů a PCB dioxinového typu V rámci cílené kontroly bylo analyzováno celkem 43 vzorků, zejména rybí moučka, sušená krmiva a doplňkové látky. V ţádném ze vzorků nebyly nalezeny dioxiny překračující normu, která se pohybuje od 0,75 do 6 ng WHO-TEQ.kg-1 podle druhu krmiva pro dioxiny a od 1,25 do 24 ng WHO-TEQ.kg-1 podle druhu krmiva pro sumu dioxinů a PCB.

46


ÚKZÚZ BRNO

2.2.3 Monitoring mykotoxinů V rámci této kontroly se zjišťuje přítomnost deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, fumonisinů B1 + B2, T2 a HT2 toxinu. Bylo odebráno 110 vzorků krmiv a krmných surovin. V ţádném ze vzorků nebylo zjištěno překročení obsahů doporučených Evropskou Komisí, většina hodnot byla pod mezí stanovitelnosti. Nejvyšší hodnoty byly stanoveny v kompletní směsi pro výkrm prasat, kde se obsah ochratoxinu A blíţil akčnímu limitu, který je 50 µg.kg-1.

Mykotoxiny v krmných směsích (µg.kg-1)

47


ÚKZÚZ BRNO

2.2.4 Cílená kontrola přítomnosti těţkých kovů v krmivech Inspektoři odebrali 176 vzorků obilovin, olejnin, minerálních látek, rybí moučky a objemných krmiv pro zjištění neţádoucího obsahu těţkých kovů. Byl sledován obsah olova, kadmia, arsenu a rtuti. Jeden vzorek byl nevyhovující. Jednalo se o rybí moučku, ve které bylo naměřeno 3,72 mg.kg-1 kadmia při limitu 2 mg.kg-1. S dovozcem moučky bylo zahájeno správní řízení a byla mu uloţena pokuta.

Obsahy těţkých kovů v mg/kg krmné suroviny

48


ÚKZÚZ BRNO

2.2.5 Cílená kontrola přítomnosti dalších neţádoucích látek v krmivech Dusitany V rámci cílené kontroly bylo odebráno 10 vzorků rybí moučky nebo krmiv, které rybí moučku obsahují. Sleduje se, zda nebyla rybí moučka konzervována dusitany. Ve většině vzorků byl obsah dusitanu sodného pod mezí stanovitelnosti. Všechny vzorky byly vyhodnoceny jako vyhovující. Limit pro dusitany je 15 mg.kg-1 pro krmné směsi nebo 30 mg.kg-1 rybí moučky.

Gossypol Gossypol se vyskytuje v krmivech s obsahem bavlníkového semene. Z plánovaných 10 vzorků se podařilo odebrat pouze 2 vzorky bavlníkového semínka a 1 vzorek kompletní krmné dávky s obsahem bavlníku. Hodnoty gossypolu v semenech byly 2956 a 2501 mg.kg-1 při limitu 5000 mg, ve směsi bylo naměřeno 359,8 mg.kg-1 (limit 500 mg.kg-1). Vinylthiooxazolidon Vinylthiooxazolidon se vyskytuje v krmivech s obsahem řepky. V 10 vzorcích kompletních směsí pro drůbeţ bylo naměřeno nejvyšší mnoţství 115,5 mg.kg-1, limit je 1000 mg.kg-1, resp. 500 mg.kg-1 v krmivech pro nosnice. Teobromin Sleduje se v krmivech s obsahem kakaových slupek, kakaa, čokolády a dalších výrobků z cukrovinek. Bylo odebráno 7 vzorků kompletních krmiv pro prasata a selata, z toho v jednom vzorku směsi pro selata se naměřená hodnota blíţila limitu 200 mg.kg-1, při zohlednění nejistoty měření byl vzorek vyhovující, a v jednom vzorku byl překročen povolený limit. Ve 3 vzorcích krmiv pro králíky byla nejvyšší naměřená hodnota 20,06 mg.kg-1 (limit 50 mg.kg-1).

49


ÚKZÚZ BRNO

Fluor Fluor byl sledován v 10 vzorcích minerálních krmiv pro hospodářská zvířata. Všechny vzorky byly vyhovující.

50


ÚKZÚZ BRNO

2.3 Sledování správného pouţívání doplňkových látek 2.3.1 Cílená kontrola pouţívání kokcidiostatik Kontroluje se, zda se doplňkové látky nevyskytují v krmivech pro druhy či kategorie zvířat, pro které nejsou povoleny nebo zda jejich obsah nepřekračuje povolený limit. V rámci kontroly bylo odebráno celkem 353 vzorků kompletních, doplňkových a minerálních krmných směsí a premixů. 10 vzorků krmiv bylo vyhodnoceno jako nevyhovující kvůli neţádoucí kontaminaci. Nejčastěji byly překročeny povolené limity reziduí pro robenidin, monensinát sodný a salinomycinát sodný. Kontaminace kokcidiostatiky v kompletních krmivech (mg.kgˉ¹)

2.3.2 Cílená kontrola výskytu zakázaných stimulátorů nebo inhibitorů růstu Bylo odebráno 24 vzorků krmných směsí pro hospodářská zvířata. Nepovolený obsah kokcidiostatik nebo antibiotik byl zjišťován v kompletních krmivech, ale také v lihovarských výpalcích. Většina naměřených hodnot byla pod mezí stanovitelnosti, všechny vzorky byly vyhovující.

51


ÚKZÚZ BRNO

2.3.3 Cílená kontrola obsahu mědi a zinku pro prasata Cílem této kontroly bylo sledování, zda je dodrţován maximální povolený obsah mědi a zinku v krmivech pro prasata a selata. Inspektoři odebrali 59 vzorků krmiv, jeden vzorek byl nevyhovující. Jednalo se o krmiva pro odchov prasat, kde byl překročen limit zinku.

2.3.4 Cílená kontrola dodrţování dalších limitů doplňkových látek Při této kontrole se sledovalo dodrţování maximálních limitů vitaminu A, vitaminu D3, ţeleza, jódu, mědi, manganu, selenu a zinku. Z 60 odebraných vzorků byl jeden vzorek kompletní směsi pro výkrm kuřat nevyhovující – byl překročen limit manganu, v jednom vzorku se naměřená hodnota limitu 150 mg.kgˉ¹ blíţila, ale po zohlednění nejistoty měření byl vzorek vyhodnocen jako vyhovující.

52


ÚKZÚZ BRNO

2.3.5 Cílená kontrola kontaminace krmiv léčivy Kontrola probíhala ve spolupráci s ÚSKVBL, kde byla většina vzorků analyzována. V provozech, kde se vyrábí medikovaná krmiva, byly odebírány vzorky z partií následujících po krmivech s léčivy. Hodnoty tylosinu, ampicilinu nebo doxycyclinu byly pod mezí stanovitelnosti, naměřené hodnoty chlortetracyklinu vyhodnotil ÚSKVBL jako vyhovující.

2.3.6 Cílená kontrola parametrů glycerolu, pouţívaného jako krmná surovina Ze 40 vzorků obsahoval jeden 0,75 % metanolu a dva vzorky byly nevyhovující nadlimitním obsahem nerozpustných organických zbytků (1,70 a 2,05 %).

53


ÚKZÚZ BRNO

2.4 Sledování dalších bezpečnostních ukazatelů 2.4.1 Cílená kontrola pesticidů Přítomnost pesticidů byla zjišťována ve 40 vzorcích obilovin, olejnin a rybí moučky. V jednom vzorku kompletní krmné směsi pro kuřata byl zjištěn nepovolený obsah permethrinu (0,058 mg.kg-1 při povoleném limitu 0,01 mg.kg-1), s provozovatelem bylo zahájeno správní řízení. Většina ostatních hodnot se pohybovala pod mezí stanovitelnosti. Pesticidy v obilovinách a olejninách (mg.kgˉ¹)

2.4.2 Cílená kontrola přítomnosti nepovolených genetických modifikací v krmivech a označování povolených GMO V rámci této kontroly jsou sledovány genetické modifikace v krmných surovinách a krmivech. Jedná se zejména o kukuřici, řepku, sóju a rýţi. Část vzorků byla analyzována v laboratoři VÚRV Ruzyně. V ţádném z celkem 86 vzorků nebyly zjištěny nepovolené mutace.

54


ÚKZÚZ BRNO

2.4.3 Cílená kontrola krmiv na přítomnost melaminu Cílem kontroly je zejména sledování krmiv ze třetích zemí (USA, Čína apod.). Maximální povolený obsah melaminu je 2,5 mg.kg-1. Ve všech 10 vzorcích byl obsah melaminu pod mezí stanovitelnosti.

Typy krmiv odebírané ke stanovení melaminu 2.4.4 Kontrola maloobchodních prodejen V rámci cílené kontroly zaměřené na maloobchodní prodejny byly sledovány deklarované jakostní znaky, obsah těţkých kovů, případně kontaminace neţádoucími látkami, zejména kokcidiostatiky. Bylo odebráno celkem 10 vzorků krmných směsí pro drůbeţ a králíky, všechny vzorky byly vyhovující.

2.5 Závěr

55

40 0 116 0 110 0 100

20 0 0 0 10 0 20

10 0 29 1 (3,4%) 40 1 (2,5%) 61

Fluoridy

Pesticidy

Vinylthiooxa-zolidon

Mykotoxiny

Dioxiny, furany 55 1 (2%) 42 0 43 0 39

40 0 0 0 10 0 10

Cu, Zn

25 0 26 0 26 0 27

Zakázané stimulátory rŧstu

251 0 238 0 234 3 (1,3%) 235

Znečisťující DL

Počet odebraných vzorkŧ 2008 Počet nevyhovujících vzorkŧ 2008 Počet odebraných vzorkŧ 2009 Počet nevyhovujících vzorkŧ 2009 Počet odebraných vzorkŧ 2010 Počet nevyhovujících vzorkŧ 2010 Plán na rok 2011

POP

Sledování výskytu zakázaných a neţádoucích látek a produktŧ v krmivech

Zprac. ţiv. bílkoviny

V příštích letech bude ústav v kontrole výskytu zakázaných a neţádoucích látek a produktů a v kontrole správného pouţívání doplňkových látek pokračovat – na některé látky a produkty se zaměří v cílené kontrole, v případě mykotoxinů a POP bude pokračovat v monitoringu jejich výskytu.

170 9 (5,3%) 427 20 (4,7%) 353 10 351

81 0 30 0 24 0 20

51 6 (11,7%) 60 3 (5%) 59 1 (3,4%) 52


ÚKZÚZ BRNO

3 Přílohy

Příloha 2

Obsahy PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 3

Srovnání mediánů obsahů PCB (suma 7 kogenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2000–2010 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 4

Srovnání maxim obsahů PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2000–2010 (µg.kgˉ¹ suš.)

ppb

ornice

ornice

svrchní horizont

20

15

10

5

0

podorničí 25

20 20

15 15

10 10

5 5

0 0

25

20 20

15 15

10 10

5 5

0 0

8902KO 25

20 20

15 15

10 10

5 5

0 0

25 8906KO 25

20 20

15

15

10

10

5

5

0

0

3901KO

25 20

ppb

podorničí ppb

podorničí ppb

podorničí ppb

spodní horizont

ppb

ornice

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

7045BO

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

25

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

podorničí

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ornice 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

8019BO

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ornice 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ornice

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 7901KO

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

25 ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

25 98.9 ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 90 75 60 45 30 15 0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

25

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 5 Průběh obsahů sumy 7 kongenerů PCB (1998 a 1999 suma 6 kongenerů) na pozorovacích plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období (1998–2010) překročena limitní hodnota 10 µg.kgˉ¹ suš.

90 75 60 45 30 15 0 7902KO

ornice podorničí

2905KO

ornice podorničí

4023BO

ornice podorničí

8904KO

svrchní horizont spodní horizont

8021BO

ornice

podorničí

7030BO

15 10

5 0

podorničí

Příloha 6

Procentuální zastoupení 7 kongenerů PCB na plochách BMP a CHÚ v letech 2004–2010; ornice (svrchní horizont) Chráněná území

Podlimitní polochy 28

28

50 40 30 20 10 0

180

52

153

180

101

138

50 40 30 20 10 0

153

118

101

138

Jednorázové překročení limitní hodnoty

118

Trvale mírné překročení limitní hodoty

28

28

50 40 30 20 10 0

180

52

153

118

28 180

52

153

101

138

118

52

153

101

138

Trvale vysoké překročení limitní hodnoty 50 40 30 20 10 0

50 40 30 20 10 0

180

101

138

52

118

Příloha 8.

Suma 16 EPA PAH v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kgˉ¹suš.)

Příloha 9.

Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách s ornou půdou, srovnání let 1997–2010 (1997–2005 µg.kgˉ¹ suchého vzorku; 2006–2010 µg.kgˉ¹ suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH 1997

Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum

1998

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

< 20,0 < 20,0 < 20,0 < 20,0 48,7

< 20,0 < 20,0 < 20,0 < 20,0 < 20,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 39,9

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 31,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 50,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 37,1

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 27,8

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 22,2

11,3 < 10,0 < 10,0 < 10,0 84,2

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 38,6

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 85,2

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 16,7

6,02 3,60 < 3,50 < 3,50 55,9

3,82 3,60 < 3,50 < 3,50 11,1

4,51 < 3,50 < 3,50 < 3,50 40,0

4,02 < 3,50 < 3,50 < 3,50 29,9

10,1 4,00 < 3,50 < 3,50 76,7

6,30 < 3,50 < 3,50 < 3,50 63,8

4,59 < 3,50 < 3,50 < 3,50 19,2

4,66 < 3,50 < 3,50 < 3,50 37,8

11,4 < 6,00 < 6,00 < 6,00 81,3

6,70 < 6,00 < 6,00 < 6,00 55,3

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

14,4 6,85 < 3,00 < 3,00 116

4,65 < 3,00 < 3,00 < 3,00 21,2

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 66,4

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 16,1

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 80,7

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 113

11,1 < 11,0 < 11,0 < 11,0 98,0

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 86,7

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 26,1

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 86,8

11,3 < 7,00 < 7,00 < 7,00 96,7

< 7,00 < 7,00 < 7,00 < 7,00 64,3

1997 Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum

2001

P


2000

O


1999

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

82,7 65,4 15,8 384

45,1 30,0 < 12,0 < 12,0 176

65,5 45,6 < 6,00 463

37,5 28,9 18,5 9,60 155

66,1 36,4 14,0 < 6,00 704

53,3 19,8 < 6,00 < 6,00 665

98,0 43,6 < 6,00 642

53,3 19,3 < 6,00 < 6,00 615

71,2 60,8 13,2 259

60,4 29,4 < 6,00 758

117,4 67,4 32,0 13,5 994

60,6 38,8 11,2 425

Naphthalene - NAP 2003 2004 O P O P < 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 26,5

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 24,2

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 43,3

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 47,2

Acenaphtene - ANA 2003 2004 O P O P 7,07 < 6,00 < 6,00 < 6,00 50,9

< 6,00 < 6,00 < 6,00 < 6,00 26,2

7,73 < 6,00 < 6,00 < 6,00 70,0

< 6,00 < 6,00 < 6,00 < 6,00 7,42

Fluorene - FLU 2003 2004 O P O P 16,6 10,3 < 7,00 < 7,00 130

13,4 7,65 < 7,00 < 7,00 45,6

11,5 7,50 < 7,00 < 7,00 72,9

< 7,00 < 7,00 < 7,00 < 7,00 14,8

Phenanthrene - PHE 2003 2004 O P O P 127 75,8 11,1 985

73,0 41,2 9,70 424

85,2 67,2 10,2 501

54,8 38,0 10,0 204

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

10,4 10,0 < 10,0 < 10,0 26,6

9,50 8,00 < 10,0 < 5,00 39,2

15,6 15,9 15,3 < 5,00 56,4

14,2 15,4 < 5,00 < 5,00 54,7

9,50 7,48 < 5,00 < 5,00 45,4

9,62 6,80 < 5,00 < 5,00 40,3

10,4 9,13 8,12 < 5,00 49,4

8,98 8,02 6,31 < 5,00 41,1

12,4 6,55 < 5,00 < 5,00 122,0

8,11 6,42 < 5,00 < 5,00 40,8

7,24 < 5,00 < 5,00 2,5 38,1

6,57 < 5,00 < 5,00 < 5,00 53,2

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

4,73 < 5,00 < 5,00 < 5,00 30,1

5,49 < 5,00 < 5,00 < 5,00 65,0

< 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 18,7

< 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 28,8

< 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 16,0

< 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 17,4

< 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 18,2

< 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 6,07

9,59 < 5,00 < 5,00 < 5,00 62,1

4,15 < 5,00 < 5,00 < 5,00 19,8

5,09 < 5,00 < 5,00 < 5,00 28,6

4,57 < 5,00 < 5,00 < 5,00 34,3

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

18,7 6,70 < 4,00 < 4,00 137

19,1 5,85 < 4,00 < 4,00 98,0

8,15 7,43 < 4,00 < 4,00 18,6

8,14 6,61 < 4,00 < 4,00 29,8

4,80 < 4,00 < 4,00 < 4,00 16,4

5,60 < 4,00 < 4,00 < 4,00 21,6

5,97 4,82 < 4,00 < 4,00 18,6

7,86 < 4,00 < 4,00 < 4,00 140,0

12,5 8,37 < 4,00 < 4,00 80,4

4,61 2,00 < 4,00 < 4,00 20,4

7,04 4,51 < 4,00 < 4,00 44,5

4,91 < 4,00 < 4,00 < 4,00 39,5

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

65,0 47,0 20,9 9,00 247

53,3 29,0 10,6 6,60 399

63,4 45,3 8,51 209

57,4 34,7 101 5,99 273

51,4 35,0 7,63 177

48,0 34,9 66,9 4,74 170

65,7 44,4 10,4 247

36,2 28,4 9,87 146

106 61,3 178 12,3 897

45,4 25,1 8,30 288

85,0 58,7 9,23 602

56,3 23,1 4,44 330

Příloha 9. (pokr.) Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách a ornou půdou, srovnání let 1997–2010 (1997–2005 µg.kgˉ¹ suchého vzorku; 2006–2010 µg.kgˉ¹ suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH 1997 Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum

1998

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

35,8 10,7 1,80 535

9,05 5,90 < 1,00 < 1,00 46,7

18,5 8,90 < 2,50 < 2,50 116

7,74 5,00 < 2,50 < 2,50 43,8

18,5 6,60 < 2,50 < 2,50 315

15,53 4,05 < 2,50 < 2,50 273

39,7 13,9 8,80 < 2,50 259

15,8 5,80 < 2,50 < 2,50 91,0

15,6 11,0 < 2,50 < 2,50 47,5

17,0 6,20 < 2,50 < 2,50 275

37,7 14,1 < 3,00 < 3,00 388

19,0 10,0 < 3,00 < 3,00 204

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

170 124 < 30,0 1061

72,3 53,8 < 30,0 204

141 106 < 10,0 < 10,0 936

78,8 55,5 < 10,0 < 10,0 330

181 86,0 < 15,0 < 15,0 2384

127 42,6 < 15,0 < 15,0 1832

237 113 40,3 21,5 1640

110 41,2 < 15,0 < 15,0 937

157 123 109 21,5 469

99,1 57,1 < 15,0 < 15,0 755

231 121 22,6 1440

125 63,4 10,9 1450

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

130 88,4 21,4 796

52,3 37,6 1,80 135

109 82,9 < 13,5 < 13,5 683

62,9 45,1 < 13,5 < 13,5 259

140 70,5 211 < 13,5 1668

97,9 34,9 < 13,5 < 13,5 1267

199 87,1 17,0 1210

94,6 34,8 < 13,5 < 13,5 814

137 107 103 15,3 414

85,2 50,7 < 13,5 < 13,5 613

213 122 146 17,8 1250

117 56,9 115 6,30 1290


2001

P


2000

O


1999

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

61,6 45,8 7,90 310,1

23,6 16,0 < 6,00 < 6,00 68,3

69,4 43,1 < 7,50 < 7,50 526

36,6 25,2 < 7,50 < 7,50 205

69,2 39,2 < 7,50 < 7,50 788

47,1 15,5 < 7,50 < 7,50 531

90,0 38,8 11,6 11,6 530

40,6 15,7 < 7,50 < 7,50 265

56,9 46,0 109,0 < 7,50 189

35,6 20,8 < 7,50 < 7,50 240

89,8 54,4 5,20 539

48,2 22,6 6,40 < 4,00 469

Anthracene - ANT 2003 2004 O P O P 47,5 28,9 4,80 4,80 316

25,0 14,2 16,4 < 3,00 157

15,7 11,2 < 3,00 < 3,00 125

8,10 5,69 < 3,00 < 3,00 38,1

Fluoranthene - FLT 2003 2004 O P O P 238 187 25,1 1540

138 83,9 151 14,2 857

185 144 105 22,4 1200

104 76,7 13,6 440

Pyrene - PYR 2003 2004 O P O P 211 158 325 28,2 1150

120 70,6 16,7 680

159 126 126 19,3 1010

87,2 62,9 131 8,00 418

Benzo[a]anthracene - BaA 2003 2004 O P O P 93,9 64,1 174 < 4,00 540

52,6 32,2 7,50 317

69,7 51,4 6,61 380

40,1 25,8 < 4,00 < 4,00 213

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

22,6 11,0 <2,20 < 2,00 132

15,5 4,90 < 3,00 < 2,00 184

16,6 9,7 < 2,00 77,5

13,3 5,6 < 2,00 < 2,00 81,2

11,8 7,06 < 2,00 < 2,00 47,4

13,2 5,90 < 2,00 < 2,00 110

15,3 8,1 < 2,00 < 2,00 61,5

7,2 5,5 < 2,00 < 2,00 31,4

34,8 20,1 14,7 3,27 194

15,1 7,73 < 2,00 < 2,00 114

33,8 22,2 2,15 244

23,3 7,72 < 2,00 < 2,00 186

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

158 118 118 21,7 641

100 55,6 7,80 876

161 110 < 5,00 513

130 80,8 142 5,84 877

141 91,8 17,9 502

126 53,0 8,39 980

139 100 120 5,22 592

71,2 52,6 105 11,2 276

199 130 24,0 934

91,2 47,1 10,4 620

182 117 213 18,7 1200

120 43 110 4,13 911

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

138 99,3 13,1 529

87,0 47,4 26,7 5,30 765

142 99,5 < 4,00 435

111 82,0 8,11 706

125 85,2 16,0 422

107 49,2 6,89 701

124 84,0 4,76 546

62,3 48,1 48,1 9,47 249

164 112 59,5 19,2 722

74,7 41,7 10,5 496

147,3 101 101 14,9 958

97,3 36,7 3,57 731

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

62,0 45,2 < 4,00 260

37,8 21,8 < 4,00 < 4,00 315

75,8 54,1 74,9 6,65 216

54,8 45,2 < 4,00 257

54,8 41,0 8,20 155

43,9 25,5 127 4,24 233

46,2 28,8 22,0 < 4,00 204

22,1 16,7 41,2 < 4,00 95,2

78,9 50,5 8,18 273

37,6 18,7 14,5 2,00 275

78,2 48,3 6,61 592

48,3 17,5 < 4,00 < 4,00 322


1998

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

74,3 57,5 11,5 408

30,1 19,8 35,7 < 6,00 78,5

72,1 49,5 < 8,50 < 8,50 509

39,2 27,8 < 8,50 < 8,50 212

84,7 46,6 131 < 8,50 783

52,3 21,9 < 8,50 < 8,50 440

102 54,1 24,7 12,6 531

49,0 20,2 < 8,50 < 8,50 347

71,0 56,2 < 8,50 201

43,3 27,8 < 8,50 < 8,50 254

100 59,0 6,50 563

51,8 25,4 < 6,00 < 6,00 492

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

73,6 57,8 11,9 325

32,6 21,9 < 3,00 115

111 75,0 < 7,50 < 7,50 774

61,8 45,5 < 7,50 352

79,2 53,8 78,2 8,50 606

62,0 24,7 < 7,50 < 7,50 601

133,5 70,6 14,1 637

65,0 26,7 < 7,50 < 7,50 343

77,2 60,0 12,4 221

45,4 30,3 < 7,50 < 7,50 227

109 66,3 9,90 626

56,0 29,2 7,60 7,10 430

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

31,7 25,7 3,00 142

13,8 9,00 < 6,00 < 6,00 46,4

36,7 24,5 < 4,00 < 4,00 257

20,9 15,3 < 4,00 116

38,0 24,0 < 4,00 < 4,00 336

25,1 8,90 < 4,00 < 4,00 209

52,3 28,8 4,90 260

24,8 10,5 < 4,00 < 4,00 146

40,4 31,4 4,60 122

23,0 15,9 < 4,00 < 4,00 112

50,3 28,0 21,4 < 3,00 303

25,0 11,5 3,40 < 3,00 196


2001

P


2000

O


1999

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

59,7 50,4 < 10,0 < 10,0 271

24,3 15,2 < 10,0 < 10,0 74,6

71,2 50,6 < 4,50 < 4,50 561

38,0 29,9 < 4,50 169

77,2 47,1 38,8 6,10 710

53,5 19,8 10,4 < 4,50 473

101 52,1 9,80 538

49,1 18,9 7,20 5,20 292

72,5 58,4 220 10,1 220

42,7 30,2 12,2 < 4,50 258

100 59,8 7,40 511

50,0 27,7 < 5,00 < 5,00 421

Chrysene - CHR 2003 2004 O P O P 108 74,8 70,9 9,80 584

60,4 38,5 8,20 350

80,6 65,1 122 < 6,00 361

48,4 30,9 17,9 < 6,00 241

Benzo[b]fluoranthene - BbF 2003 2004 O P O P 100 69,1 11,0 543

55,4 35,2 10,4 296

72,3 59,6 11,7 11,7 276

44,1 31,1 < 5,00 160

Benzo[k]fluoranthene - BkF 2003 2004 O P O P 59,5 41,5 38,9 < 3,00 315

33,2 21,5 5,50 171

38,7 30,3 30,3 < 3,00 180

22,7 14,4 < 3,00 < 3,00 112

Benzo[a]pyrene - BaP 2003 2004 O P O P 119 88,6 15,0 624

67,3 41,6 116 9,60 358

99,6 81,5 16,6 461

61,4 42,1 6,90 260

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

77,8 59,5 6,30 316

47,3 26,8 < 4,00 344

79,3 54,7 < 4,00 434

53,2 43,0 48,8 < 4,00 246

66,4 48,3 107 7,59 208

57,9 25,6 4,3 4,05 248

69,6 44,1 39,8 < 4,00 291

35,7 27,3 5,67 171

97,8 67,9 39,1 14,8 314

48,1 24,8 20,9 4,76 345

90,7 63,5 9,19 557

60,1 22,6 22,6 < 4,00 387

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

70,6 49,9 6,40 341

36,8 20,2 14,4 5,30 237

70,6 49,4 < 3,00 233

49,2 35,5 < 3,00 231

57,1 46,2 15,4 7,98 188

52,8 20,6 < 3,00 409

52,1 37,4 23,4 3,81 222

27,6 20,1 40,1 6,64 141

77,4 58,6 11,3 255

39,6 21,5 18,9 4,06 255

68,2 51,4 8,8 401

45,3 17,5 13,7 < 3,00 275

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

34,1 27,0 16,9 2,40 144

19,9 11,8 1,00 150

34,3 25,6 < 2,00 106

24,0 16,1 < 2,00 < 2,00 102

30,3 22,4 4,1 96,1

25,9 11,6 < 2,00 131

30,7 20,5 < 2,00 139

16,1 12,6 16,2 2,5 82,3

41,9 31,7 11,5 5,30 130

21,4 11,3 10,2 2,11 141

44,2 29,4 11,9 5,18 256

29,0 11,4 < 2,00 167

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

59,5 50,6 4,20 265

33,0 21,8 < 3,00 < 3,00 261

69,9 48,5 < 3,00 226

49,7 32,5 < 3,00 < 3,00 225

55,8 41,8 24,4 8,63 162

44,6 21,4 3,54 211

57,0 39,4 < 3,00 270

29,1 22,8 4,74 121

78,6 58,3 29,2 8,43 232

37,9 20,4 15,8 3,56 226

72,5 49,9 137 8,55 465

47,4 17,8 < 3,00 308


1998

2001

2002

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

9,02 6,75 < 3,00 < 3,00 52,0

4,15 < 3,00 < 3,00 < 3,00 18,4

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 107

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 36,5

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 105

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 70,4

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 74,1

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 36,0

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 31,2

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 28,7

8,45 < 5,00 < 5,00 < 5,00 56,9

1998

1999

2000

2001

Dibenzo[a,h]anthracene - DBA 2003 2004 P O P O P

4,76 < 5,00 < 5,00 < 5,00 33,4

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

55,7 41,8 < 15,0 < 15,0 273

21,3 < 15,0 < 15,0 < 15,0 81,9

61,6 40,9 < 18,5 < 18,5 365

35,4 25,1 < 18,5 < 18,5 217

79,9 51,9 < 18,5 < 18,5 466

48,4 25,7 < 18,5 < 18,5 293

85,2 45,2 < 18,5 < 18,5 387

41,6 < 18,5 < 18,5 < 18,5 208

61,8 52,4 < 18,5 < 18,5 177

35,3 21,8 < 18,5 < 18,5 143

90,8 51,4 45,5 < 7,00 504

45,5 23,4 < 7,00 < 7,00 349


2000

O


1999

1998

1999

2000

2001

2002

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

49,4 36,8 < 25,0 < 25,0 250

23,0 < 25,0 < 25,0 < 25,0 65,2

93,2 41,0 < 35,0 < 35,0 455

33,3 < 35,0 < 35,0 < 35,0 151

61,1 46,1 < 35,0 < 35,0 508

42,9 < 35,0 < 35,0 < 35,0 275

83,0 46,5 < 35,0 < 35,0 370

44,3 < 35,0 < 35,0 < 35,0 226

58,2 49,8 < 35,0 < 35,0 187

37,5 < 35,0 < 35,0 < 35,0 197

68,6 43,9 < 35,0 < 35,0 399

36,4 < 35,0 < 35,0 < 35,0 270

9,21 6,85 < 5,00 < 5,00 49,2

5,55 < 5,00 < 5,00 < 5,00 23,2

7,81 < 5,00 < 5,00 < 5,00 34,0

< 5,00 < 5,00 < 5,00 < 5,00 21,1

Benzo[g,h,i]perylene - BPE 2003 2004 O P O P 77,0 57,0 22,9 11,1 338

46,5 30,9 74,0 11,9 179

60,9 48,4 < 7,00 206

38,7 26,6 < 7,00 < 7,00 188

Indeno[1,2,3-c,d]pyrene - IPY 2003 2004 O P O P 75,4 55,8 < 35,0 < 35,0 432

44,7 < 35,0 < 35,0 < 35,0 244

63,3 52,7 < 35,0 < 35,0 296

40,6 < 35,0 < 35,0 < 35,0 180

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

8,58 6,50 < 3,00 < 3,00 29,7

5,67 3,05 < 3,00 < 3,00 36,3

7,38 5,42 < 3,00 < 3,00 29,1

6,09 4,09 < 3,00 < 3,00 24,9

8,80 6,46 < 3,00 < 3,00 29,4

7,90 2,40 < 3,00 < 3,00 54,2

8,13 5,89 < 3,00 < 3,00 34,5

4,34 3,81 < 3,00 < 3,00 19,9

11,3 7,44 < 3,00 < 3,00 45,2

6,10 4,35 < 3,00 < 3,00 37,3

9,58 5,99 < 3,00 < 3,00 64,7

7,02 1,5 < 3,00 < 3,00 59,3

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

40,0 29,2 < 5,00 165

22,6 11,7 < 5,00 < 5,00 188

60,2 42,5 < 5,00 193

41,3 28,1 < 5,00 < 5,00 178

51,5 39,5 154,0 7,1 154

45,5 22,5 < 5,00 < 5,00 264

44,6 33,5 < 5,00 190

23,9 18,7 23,0 < 5,00 106

52,5 40,1 15,0 6,39 155

27,6 15,9 5,00 < 5,00 153

61,4 45,3 80,2 8,77 337

40,7 15,5 < 5,00 < 5,00 237

2005

2006

2007

2008

2009

2010

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

45,7 36,0 10,2 < 10,0 206

26,9 17,5 < 10,0 < 10,0 177

51,5 37,2 < 10,0 < 10,0 167

38,2 23,1 < 10,0 < 10,0 162

45,1 34,2 < 10,0 < 10,0 141

39,2 18,1 < 10,0 < 10,0 237

44,6 31,9 < 10,0 < 10,0 201

23,3 19,5 < 10,0 < 10,0 120

60,9 45,5 < 10,0 179

30,8 19,2 < 10,0 < 10,0 184

56,9 39,4 < 10,0 < 10,0 395

36,0 12,4 < 10,0 < 10,0 234

Příloha 10

Mediány obsahů sumy 16 EPA PAH v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 1998–2010 (µg.kgˉ¹suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH

Příloha 11.

Obsahy sumy 16 EPA PAH na monitorovacích plochách chráněných území 1997–2010 (1997–2005 µg.kg-1 suchého vzorku; 2006–2010 µg.kgˉ¹ suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH

Příloha 13

Obsah HCB v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 14

Obsah sumy DDT (o´p´+ p´p´) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 15

Obsah sumy DDE (o´p´+ p´p´) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 16

Obsah sumy DDD (o´p´ + p´p´) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (µg.kgˉ¹ suš.)

Mediány obsahů OCP v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 2000–2010 (µg.kg-1 suš.)

12.0

ornice / svrchní h. podorničí / spodní h. limitní hodnota

6.0

6.0

4.0

4.0

2.0

2.0

0.0

0.0

Mediány DDD

µg.kgˉ¹

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

8.0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

8.0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

10.0

TTP

14,2 µg.kgˉ¹

12.0

10.0

Orná půda

CHÚ


12.0

Mediány DDE

µg.kgˉ¹

Orná půda

TTP

Mediány DDT

µg.kgˉ¹ 80


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Mediány HCB

µg.kgˉ¹

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 17.

CHÚ


70

10.0

60 8.0

50

40

6.0

30

4.0

20 2.0

10

Orná půda

TTP

CHÚ

Orná půda

TTP

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0.0

CHÚ

Příloha 18.

Vzájemný poměr DDT (o´p´+ p´p´) a jeho metabolitů DDE (o´p´+ p´p´) a DDD (o´p´+ p´p´) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (ornice, svrchní horizont)

Příloha 19.

Vzájemný poměr DDT (o´p´+ p´p´) a jeho metabolitů DDE (o´p´+ p´p´) a DDD (o´p´+ p´p´) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2010 (podorničí, spodní horizont)

Příloha 20. Kód PP 2001BO 2001BO 2002BO 2002BO 2901KO 2902KO 2903KO 2903KO 2904KO 2904KO 2905KO 2905KO 3002B 3002B 3003B 3006B 3007B 3014B 3014B 3024B 3024B 3901KO 3901KO 4001B 4001B 4002B 4002B 4021B 4021B 4025B

Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 2010 (mg.kgˉ¹sušiny) Plodina

řepa cukrová - bulva řepa cukrová - chrást pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma kukuřice na siláž kukuřice na siláž řepa cukrová - bulva řepa cukrová - chrást pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma ječmen ozimý - zrno ječmen ozimý - sláma ječmen jarní - zrno ječmen jarní - sláma brambory - hlízy kukuřice na siláž TTP - 1, seč ječmen jarní - zrno ječmen jarní - sláma tritikale - zrno tritikale - sláma pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma hrách - sláma hrách - semeno (zelené) TTP - 1, seč TTP - 2, seč TTP - 1, seč

As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

V

Zn

0,09 0,18 0,06 0,1 0,5 0,8 < 0,05 1,06 0,4 4,8 0,65 7,98 0,4 0,92 0,07 0,23 0,1 < 0,05 0,06 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05 0,07 0,12 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05

< 0,02 0,03 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 0,03 < 0,02 0,03 0,03 0,03 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02

0,28 0,5 0,02 0,05 1,03 7,75 0,23 1,49 0,07 0,1 0,19 0,39 < 0,01 0,02 0,06 0,17 0,04 0,02 0,04 0,02 0,13 0,06 0,09 0,06 0,07 0,06 0,02 0,05 0,07 0,27

0,06 0,22 0,1 0,11 0,06 0,09 0,06 0,2 0,02 0,06 < 0,02 0,04 0,04 0,09 0,09 0,1 0,14 0,06 0,17 0,04 0,03 < 0,02 0,05 0,04 0,09 0,1 0,07 0,17 0,12 0,07

0,36 0,72 < 0,20 6,14 2,15 4,93 < 0,20 0,82 0,25 4,39 0,31 1,37 0,59 2,17 0,34 2,11 1,18 1,12 3,02 < 0,20 1,76 < 0,20 3,3 < 0,20 5,58 1,49 < 0,20 0,74 0,68 1,06

3,44 13.0 4,75 2,88 3,83 8,75 3,61 12,4 4,46 3,84 6,16 6,86 3,72 4,01 4,85 8,24 5,29 5,99 4,86 5,37 4,92 4,34 4,18 5,49 3,93 4,17 8,63 5,45 9,18 5,33

0,002 0,101 0,002 0,007 0,014 0,011 0,001 0,067 0,001 0,012 0,001 0,017 < 0,001 0,009 0,002 0,011 0,008 < 0,001 0,004 < 0,001 0,003 < 0,001 0,006 < 0,001 0,019 0,013 < 0,001 0,006 0,01 0,006

< 0,10 0,41 0,61 1,05 0,48 0,71 < 0,10 0,25 0,42 0,89 1,66 3,59 0,91 0,65 0,45 0,7 1,18 0,73 0,71 0,19 0,34 0,23 0,7 0,95 1,33 0,29 2,12 1,29 1,38 0,19

< 0,40 1,99 < 0,40 3,72 1,47 3,33 0,47 1,88 < 0,40 2,72 < 0,40 0,78 0,81 2,55 0,46 1,59 1,62 0,9 2,13 < 0,40 1,81 0,42 2,31 < 0,40 3,5 0,9 3,02 1,22 1,08 1,72

0,34 0,98 < 0,30 < 0,30 33,4 40,1 0,36 1,91 < 0,30 0,54 < 0,30 0,61 < 0,30 0,56 < 0,30 0,73 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 0,51 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30

0,28 0,55 0,22 0,3 0,33 0,44 0,28 0,87 0,22 0,31 0,22 0,29 0,25 0,37 0,5 0,4 0,35 0,3 0,89 0,24 0,33 0,3 0,36 0,23 0,29 0,52 0,27 0,3 0,29 0,28

34,8 38,6 25,4 9,34 44.0 103 16,6 144 32,2 10,9 51,8 46,3 17,7 10,5 13.0 35,1 23,4 39,1 20,6 42,1 70,1 28,6 22,4 29,7 8,79 18,3 47.0 22,2 40,1 25,3

Příloha 20. (pokr.) Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 2010 (mg.kgˉ¹sušiny) Kód PP

Plodina

As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

V

Zn

4902KO 4902KO 4903KO 4903KO 4904KO 4904KO 5001B 5001B 5002B 5002B 5901KO 5901KO 5902K 5902K 5903KO 5903KO 5904K 5904K 5905KO 6002B 6002B 6003B 6004B 6004B 6013B 6013B 6901K 6901K 6902K 6902K

řepka ozimá - semeno řepka ozimá - sláma hořčice - semeno hořčice - sláma TTP - 1. seč TTP - 2. seč pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma řepka ozimá - semeno řepka ozimá - sláma hořčice - semeno hořčice - sláma chmel - stonky chmel - hlávky (šišky) chmel - stonky chmel - hlávky (šišky) pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma jetelotravní směska (1.seč) brambory - hlízy brambory - nať svazenka vratičolistá – nad.hm. hrách - semeno (žluté) hrách - sláma tritikale - zrno tritikale - sláma TTP - 1. seč TTP - 2. seč TTP - 1. seč TTP - 2. seč

0,06 0,11 < 0,05 0,06 < 0,05 0,08 < 0,05 < 0,05 < 0,05 0,07 0,27 0,22 0,33 0,11 0,73 0,28 < 0,05 0,13 0,14 < 0,05 0,09 0,18 < 0,05 0,13 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05 0,62

< 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02

0,05 0,26 0,43 2,5 0,04 0,11 0,01 0,03 0,06 0,6 0,37 0,62 0,19 0,05 0,09 0,04 0,15 0,34 0,14 0,22 1,75 0,24 0,01 0,04 0,06 0,16 0,11 0,17 0,12 0,32

0,06 0,05 0,1 0,09 0,06 0,13 0,04 0,07 0,06 0,07 0,03 0,03 0,12 0,15 0,08 0,09 0,03 0,1 0,23 0,05 0,21 0,13 0,06 0,09 0,07 0,11 0,32 0,14 0,08 0,14

< 0,20 0,57 < 0,20 < 0,20 0,66 0,77 < 0,20 2,43 < 0,20 1,14 < 0,20 < 0,20 0,28 < 0,20 0,29 0,59 < 0,20 2,6 2,27 < 0,20 0,69 2,39 < 0,20 0,78 < 0,20 7,52 4,81 5,61 2,48 3,3

4,05 3,27 6,23 5,29 5,19 7,32 5,02 3,04 3,31 2,42 5,32 3,83 282 79,9 200 85,7 5,65 11,5 9,14 3,66 5,99 10,2 7,82 3,99 6,68 3,59 8,07 7,96 10,2 10,7

0,001 0,013 0,001 0,007 0,033 0,011 < 0,001 0,021 0,002 0,014 0,002 0,013 0,022 0,016 0,031 0,019 0,001 0,028 0,238 0,001 0,042 0,025 0,002 0,012 < 0,001 0,008 0,009 0,018 0,005 0,017

1,14 2,4 0,22 < 0,10 0,38 0,62 0,88 0,73 0,75 0,29 1,25 2,07 0,2 0,31 0,59 0,71 0,87 1,8 1,31 < 0,10 < 0,10 2,96 4,7 0,48 0,19 1,05 0,34 0,39 0,65 0,82

0,52 0,44 2,19 0,88 1,84 1,58 < 0,40 1,82 1,19 1,12 < 0,40 < 0,40 0,48 1,14 < 0,40 0,86 < 0,40 1,71 4,5 < 0,40 3,94 1,7 0,43 0,69 0,87 4,79 7,7 6,35 2,67 2,93

< 0,30 < 0,30 < 0,30 1.00 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 0,32 < 0,30 < 0,30 0,46 < 0,30 0,44 < 0,30 < 0,30 < 0,30 0,41 < 0,30 0,46 0,69 < 0,30 0,3 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 0,43 1,09

0,28 0,32 0,28 0,27 0,31 0,35 0,24 0,31 0,27 0,34 0,26 0,19 0,33 0,25 0,38 0,37 0,26 0,44 0,82 0,35 0,72 0,76 0,22 0,37 0,22 0,3 0,2 0,32 0,2 0,44

45,1 16,6 81.0 162 24,1 27,4 29,9 8,6 40,3 14,3 49,1 20,2 56,2 29,5 39,2 28,4 40,6 25,2 29,2 14,4 19,4 32,6 31,9 11,5 43,7 17,6 30,6 29,9 40,2 41,7

Příloha 20. (pokr.) Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 2010 (mg.kgˉ¹sušiny) Kód PP 6904KO 6904KO 7032B 7032B 7041B 7041B 7045BO 7045BO 7901KO 7901KO 7902KO 7902KO 7903KO 7904KO 7904KO 8010BO 8019BO 8019BO 8021BO 8021BO 8026BO 8901KO 8901KO 8902KO 8902KO 8903KO 8904KO 8905KO 8905KO 8906KO

Plodina pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma řepka ozimá - semeno řepka ozimá - sláma ječmen jarní - zrno ječmen jarní - sláma kukuřice na zrno - zrno kukuřice na zrno - sláma kukuřice na zrno - zrno kukuřice na zrno - sláma pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma pšenice ozimá - sláma pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma kukuřice na siláž pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma pšenice ozimá - zrno pšenice ozimá - sláma TTP - 1. seč řepka ozimá - semeno řepka ozimá - sláma lupina na zrno - zrno lupina na zrno - sláma TTP - 1. seč TTP - 1. seč řepka ozimá - semeno řepka ozimá - sláma TTP - 1. seč

mez stanovitelnosti

As 0,19 1.00 < 0,05 0,1 < 0,05 < 0,05 < 0,05 0,06 < 0,05 0,36 < 0,05 0,06 < 0,05 < 0,05 < 0,05 0,13 < 0,05 0,06 < 0,05 0,08 0,08 0,16 0,69 < 0,05 0,34 < 0,05 0,14 < 0,05 0,06 0,14

Be < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 0,04 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02

Cd 0,26 0,57 0,02 0,15 < 0,01 0,03 0,01 0,06 0,08 2,4 0,09 0,11 0,04 0,05 0,14 0,24 0,04 0,06 0,04 0,12 0,16 0,02 0,3 0,07 1,53 0,05 0,21 0,17 1,12 0,31

Co < 0,02 0,07 0,06 0,07 0,04 0,07 0,03 0,08 0,03 0,09 0,03 0,04 0,06 < 0,02 0,07 0,07 0,02 0,18 0,03 0,11 0,09 0,03 0,04 0,03 0,2 0,16 0,07 0,06 0,09 0,1

Cr < 0,20 6,41 0,24 0,52 1.00 3,69 < 0,20 5,17 < 0,20 7,25 0,35 2,68 2,52 0,38 7,03 2,05 < 0,20 4,91 < 0,20 9,12 0,92 < 0,20 1,08 < 0,20 0,43 1,09 0,62 < 0,20 0,81 2,42

Cu 4,79 2,65 3,82 3,39 4,47 3,04 1,76 7,15 2,42 16,6 4,45 2,5 4,09 2,79 1,74 9,44 4,22 3,06 2,99 2,8 3,71 3,7 2,59 6,87 10.0 4,66 6,05 4,4 3,68 12,4

Hg 0,001 0,01 0,002 0,014 0,002 0,009 < 0,001 0,008 < 0,001 0,036 0,001 0,011 0,003 0,001 0,008 0,019 < 0,001 0,001 0,001 0,011 0,01 < 0,001 0,013 < 0,001 0,027 0,15 0,009 0,001 0,023 0,008

Mo 0,93 0,98 0,71 1,23 0,38 0,69 0,18 1,18 0,33 2,76 1,22 2,48 0,71 0,31 0,79 1,28 1,16 1,61 0,38 1,24 1,2 0,8 0,52 3,23 0,34 1,36 0,98 0,8 0,71 2,93

Ni < 0,40 3,89 0,42 0,56 0,56 2,41 < 0,40 3,32 0,44 4,57 < 0,40 1,53 2,48 0,58 4,46 1,45 < 0,40 3,28 0,87 6,21 1,65 < 0,40 0,77 0,96 1,41 2,51 2,25 0,44 1,19 2,59

Pb < 0,30 0,36 < 0,30 0,42 0,87 0,34 < 0,30 < 0,30 < 0,30 0,36 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 < 0,30 0,89 < 0,30 0,61 < 0,30 0,4 0,96 < 0,30 0,34 < 0,30 3,02 < 0,30 0,72 < 0,30 1,49 0,72

V 0,26 0,35 0,23 0,28 0,23 0,32 0,22 0,31 0,26 0,36 0,26 0,33 0,33 0,22 0,28 0,47 0,26 0,37 0,26 0,38 0,39 0,26 0,31 0,26 0,51 0,38 0,36 0,26 0,35 0,36

Zn 57,4 86,9 29,4 9,65 28.0 9,31 19,9 34,7 29,3 69,6 39,2 16,7 24,7 30,9 13,8 44,5 26,6 8,89 24,6 18,7 30.0 39,9 8,62 41,2 251 28,5 30,3 35,4 11,7 274

0,05

0,02

0,01

0,02

0,2

0,2

0,001

0,1

0,4

0,3

0,07

2,0

Příloha 21.

Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997–2010 (mg.kg-1 sušiny)

Typ rostlinného materiálu bob - semeno bob - sláma brambory - hlízy brambory - nať DTP - 1.seč hořčice - píce hořčice - semeno hořčice - sláma hrách - píce hrách - semeno (zelené) hrách - semeno (žluté) hrách - sláma chmel - celá rostlina chmel - hlávky (šišky) chmel - stonky ječmen - sláma ječmen - zrno ječmen jarní - GPS ječmen jarní - sláma ječmen jarní - zrno ječmen ozimý - sláma ječmen ozimý - zrno jetel (1.seč) jetel (2.seč) jetel (3.seč) jetel luční - 1.seč jetel luční - 2.seč jetel luční - 3.seč jetelotravní směska (1.seč) jetelotravní směska (2.seč) jílek mnohokvětý - 1.seč jílek vytrvalý - 1.seč kmín 2. vegetační rok - nažky kmín 2.vegetační rok - lodyha

Počet vzorků

As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

V

Zn

2 3 23 11 1 1 3 4 1 3 11 13 16 15 12 37 37 1 40 38 9 9 7 2 1 4 3 1 8 4 1 1 1 1

0,05 0,26 0,07 0,87 0,05 0,53 0,12 0,09 0,13 0,02 0,06 0,37 0,31 0,17 0,28 0,21 0,08 0,05 0,34 0,12 1,13 0,17 0,40 0,01 0,01 0,18 0,04 0,05 0,12 0,08 0,09 0,47 0,50 0,58

0,01 0,01 0,01 0,06 0,01 0,01 0,01 0,01 0,03 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,04 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,02 0,02 0,02 0,03 0,01 0,01 0,01

0,31 0,88 0,09 0,92 0,19 0,49 0,99 1,60 0,05 0,04 0,03 0,07 0,22 0,05 0,09 0,08 0,11 0,05 0,07 0,04 0,12 0,08 0,06 0,07 0,05 0,08 0,06 0,05 0,15 0,07 0,08 0,05 0,05 0,08

0,13 0,15 0,12 1,07 0,13 0,20 0,09 0,07 0,13 0,10 0,09 0,16 0,11 0,11 0,11 0,12 0,08 0,13 0,11 0,09 0,59 0,25 0,12 0,10 0,05 0,24 0,11 0,13 0,19 0,53 0,07 0,13 0,05 0,05

0,13 0,28 0,32 5,78 0,60 1,32 0,25 0,14 0,27 0,11 0,20 0,99 0,43 0,38 0,50 0,50 0,15 0,13 1,43 0,25 0,63 0,18 0,32 0,12 0,19 0,94 0,48 0,77 1,53 0,84 0,94 0,27 0,28 0,05

13,23 10,15 4,47 13,06 7,21 8,24 5,68 5,23 6,90 8,05 8,06 4,02 640 396 356 3,02 4,37 2,47 3,46 3,76 3,99 3,86 8,92 14,00 8,26 9,18 13,97 13,30 8,36 13,28 5,82 3,85 9,97 6,73

0,003 0,006 0,005 0,037 0,005 0,145 0,006 0,010 0,009 0,003 0,003 0,012 0,025 0,015 0,021 0,016 0,003 0,003 0,012 0,002 0,015 0,003 0,022 0,021 0,010 0,012 0,012 0,012 0,192 0,123 0,007 0,007 0,003 0,008

0,41 0,33 0,25 0,52 0,25 1,50 1,29 1,67 9,60 2,31 2,41 0,59 0,35 0,29 0,28 0,55 0,42 0,25 0,76 0,65 1,14 0,65 0,91 0,35 0,50 0,77 0,41 0,25 0,66 0,46 0,50 1,06 1,00 0,70

2,79 1,24 0,56 3,89 0,57 1,20 1,20 0,59 0,54 1,87 1,93 1,18 1,19 0,78 0,54 0,57 0,21 0,18 1,09 0,31 0,62 0,21 1,22 2,20 0,80 1,15 2,70 1,83 3,82 2,19 1,09 0,39 2,80 1,20

0,15 18,85 0,26 2,72 0,65 0,70 0,15 0,40 0,38 0,12 0,12 0,44 0,63 0,75 1,43 0,45 0,22 0,15 1,62 0,23 0,72 0,21 0,45 0,35 0,40 1,06 2,52 1,57 0,80 2,45 0,37 0,15 0,40 0,60

0,15 0,18 0,33 4,23 0,15 0,54 0,23 0,17 0,31 0,12 0,17 0,43 0,25 0,28 0,29 0,39 0,15 0,15 0,27 0,17 0,18 0,13 0,24 0,11 0,05 0,64 0,17 0,41 0,53 0,38 0,42 0,15 0,11 0,16

87,61 84,08 14,73 42,25 27,50 196 88,70 95,65 48,90 36,57 41,65 17,56 30,94 43,83 57,28 17,03 30,76 21,20 18,11 33,69 22,21 34,30 27,54 29,65 24,90 28,20 34,63 38,50 28,54 32,89 26,10 22,20 43,00 53,40

Příloha 21 (pokr.) Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997–2010 (mg.kg-1 sušiny) Typ rostlinného materiálu krmné směsky - zelená hmota kukuřice na siláž kukuřice na zeleno - píce kukuřice na zrno - sláma kukuřice na zrno - zrno lupina na zrno - sláma lupina na zrno - zrno mák - semeno mák - sláma mrkev - kořen mrkev - nať okurky - lodyha okurky - plod oves - sláma oves - zrno peluška - píce peluška - semeno peluška - sláma plochy ležící ladem - nad. hmota pšenice - sláma pšenice - zrno pšenice jarní - sláma pšenice jarní - zrno pšenice ozimá - sláma pšenice ozimá - zrno řepa cukrová - bulva řepa cukrová - chrást řepka - semeno řepka - sláma řepka ozimá - semeno řepka ozimá - sláma slunečnice - semeno slunečnice - sláma

Počet vzorků

As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

V

Zn

7 18 14 15 15 1 1 12 12 1 1 2 2 10 10 1 1 1 4 86 87 13 11 89 89 10 10 26 25 36 36 3 3

0,43 0,26 0,25 0,19 0,03 0,34 0,03 0,94 0,18 0,02 0,12 1,71 0,42 0,12 0,06 0,02 0,10 0,70 0,21 0,23 0,06 0,44 0,10 0,43 0,09 0,17 0,65 0,04 0,10 0,19 0,38 0,13 0,32

0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,04 0,01 0,01 0,02 0,03 0,02 0,12 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,03 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,02

0,10 0,77 0,17 0,97 0,04 1,53 0,07 0,69 0,18 0,15 0,21 0,37 0,11 0,32 0,24 0,07 0,45 1,33 0,32 0,12 0,14 0,21 0,18 0,19 0,10 0,14 0,42 0,09 0,27 0,15 0,42 0,54 0,43

0,10 0,11 0,10 0,11 0,07 0,20 0,03 0,10 0,20 0,05 0,05 0,60 0,13 0,09 0,09 0,05 0,15 0,15 0,14 0,10 0,08 0,14 0,11 0,11 0,09 0,13 0,43 0,08 0,11 0,11 0,10 0,14 0,17

0,51 1,99 0,96 3,16 0,18 0,43 0,10 0,26 1,05 0,05 0,65 2,68 0,18 0,66 0,61 0,20 0,15 0,15 0,39 0,94 0,14 3,36 0,28 2,61 0,14 0,28 1,41 0,13 0,36 0,19 0,53 0,68 2,39

5,92 6,43 5,19 7,72 1,43 10,00 6,87 15,61 6,20 4,95 5,95 129 11,67 3,06 3,61 6,70 7,83 4,97 25,53 2,76 3,51 3,25 4,76 3,05 3,56 4,34 9,72 2,29 2,82 3,07 2,96 18,15 13,08

0,014 0,008 0,008 0,013 0,001 0,027 0,001 0,012 0,007 0,005 0,011 0,033 0,003 0,016 0,037 0,019 0,001 0,016 0,014 0,019 0,002 0,015 0,003 0,016 0,002 0,002 0,051 0,004 0,013 0,008 0,011 0,003 0,018

0,58 0,86 0,53 0,96 0,31 0,34 3,23 0,55 0,58 0,20 0,80 8,04 3,84 0,54 0,74 1,00 0,85 0,78 0,46 1,60 0,63 1,05 0,54 0,07 0,34 0,50 0,48 0,49 0,66 0,65 1,68

1,45 1,69 0,94 2,35 0,26 1,41 0,96 1,13 1,85 0,60 0,60 1,35 0,39 0,73 1,88 0,90 1,55 0,58 0,62 1,02 0,26 3,12 0,39 1,90 0,30 0,43 1,86 0,55 0,56 0,76 0,68 2,77 3,17

0,81 4,68 2,06 3,40 0,16 3,02 0,15 1,20 0,50 0,30 0,70 3,11 0,26 2,30 0,33 0,10 0,40 37,70 0,60 0,62 0,21 0,72 0,30 2,99 0,17 0,46 1,43 0,20 0,80 0,88 0,51 0,13 2,04

0,25 0,30 0,25 0,43 0,14 0,51 0,26 0,20 0,53 0,05 0,41 2,70 0,31 0,25 0,24 0,05 0,25 0,25 0,35 0,26 0,13 0,32 0,22 0,25 0,18 0,28 1,36 0,12 0,18 0,19 0,18 0,37 0,36

29,07 44,05 30,59 62,31 25,63 251,00 41,20 87,54 36,51 20,60 26,00 52,80 36,15 22,13 32,03 29,20 58,00 76,40 40,68 20,81 32,01 16,87 38,98 19,69 32,85 27,89 72,61 35,12 12,82 40,31 16,21 66,73 57,10

Příloha 21 (pokr.) Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997–2010 (mg.kg-1 sušiny) Typ rostlinného materiálu sója - sláma sója - zrno svazenka vratičolistá - nad. hmota tritikale - sláma tritikale - zrno TTP - 1. seč TTP - 2. seč vikev setá - píce vojtěška (1.seč) vojtěška (2.seč) vojtěška (3.seč) zelené hnojení - nad. hmota zelí hlávkové žito - sláma žito - zrno

Počet vzorků

As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

V

Zn

2 2 1 11 11 115 70 1 8 2 1 1 1 7 7

0,06 0,03 0,18 0,27 0,05 0,08 0,11 0,35 0,21 0,09 0,16 0,05 0,10 0,18 0,05

0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01

0,08 0,05 0,24 0,54 0,18 0,14 0,18 0,05 0,12 0,29 0,34 0,42 0,04 0,28 0,20

0,09 0,12 0,13 0,11 0,07 0,12 0,24 0,13 0,13 0,09 0,17 0,13 0,15 0,13 0,10

0,26 0,16 2,39 2,27 0,13 1,41 1,34 0,13 0,15 0,32 1,27 0,70 0,15 0,79 0,11

3,01 6,93 10,20 3,06 5,60 6,31 7,14 3,56 10,47 8,57 8,06 9,55 1,95 8,99 4,55

0,004 0,002 0,025 0,011 0,002 0,013 0,020 0,007 0,010 0,009 0,042 0,007 0,002 0,016 0,004

0,18 0,95 2,96 0,56 0,30 0,72 1,06 0,25 2,07 0,23 1,00 1,10 0,45 0,39

1,03 6,12 1,70 1,45 0,29 1,97 1,98 0,18 0,77 0,54 2,10 0,18 0,56 0,99 0,17

0,23 0,13 0,69 8,44 0,88 0,63 0,84 0,44 0,28 0,82 1,30 0,35 0,40 3,43 0,94

0,10 0,10 0,76 0,30 0,16 0,29 0,30 0,15 0,16 0,16 0,18 0,15 0,25 0,23 0,16

22,45 54,61 32,60 43,68 47,38 42,96 58,41 18,70 37,16 29,71 37,90 28,80 19,60 38,33 42,61

Příloha 22.

Počty vzorků rostlin odebraných v roce 2010 s označením počtu vzorků překračujících limit stanovený vyhláškou č. 305/2004 Sb. a nařízením komise (ES) č. 1881/2006 – část A; a vyhláška č. 356/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů – část B Část B

Část A

Rizikový prvek

Plodina

brambory (hlízy) hrách (semeno zelené) hrách (semeno ţluté) ječmen jarní (zrno) ječmen ozimý (zrno) Kukuřice (zrno)

2 vzorky 1 vzorek 1 vzorek 3 vzorky 1 [1] vzorek 2 [1] vzorky

pšenice ozimá (zrno)

11 [6] vzorků

tritikale (zrno)

2 vzorky

řepka oz. + (semeno)

5 [3]

Limit -1 (mg.kg Nadl. čerstvé vzorky hmoty)

Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg Pb

0,1* 0,02 0,1* 0,05* 0,0 0,2* 0,2 0,2* 0,1* 0,05 0,2* 0,1* 0,05 0,2*

1 1 [1] -

Cd Hg Pb

0,1* 0,05 0,2*

-

Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cu Pb

0,2 0,05 0,2* 0,1* 0,05 0,2* 0,1 0,1*

*

Plodina

jetelotravní směska

1 [1] vzorek

TTP

14 [9] vzorků

kukuřice na siláţ

4 [2] vzorky

řepa cukrová (bulva)

2 [1] vzorky

Rizikový prvek As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb

Limit -1 (mg.kg Nadl. vlhkost vzorky 12%) 2,0 1,0 0,1 30,0 2,0 1,0 0,1 30,0 2,0 1,0 1[1] 0,1 30,0 4,0 1,0 0,1 10,0 -

1 [1] 5 [3] 5 [3]

[ ] … v závorce je uvedeno kolik vzorků z uvedeného počtu je ze subsystému kontaminovaných ploch *… nařízení komise (ES) č. 1881/2006 doplňující limitní hodnoty uvedené ve vyhl. 305/2004 Sb. + …limit pro tuky a oleje

Příloha 23.

Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2010 – Česká republika (mg. kg -1 sušiny)

ĆR Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

Příloha 24.

As 8,38 7,01 6,54 < 4,30 38,0 103

Cd 1,64 1,36 1,02 < 0,75 7,05 103

Cr 63,2 43,2 83,8 15,5 727 103

Cu 199 179 99,4 < 8,00 685 103

Hg 1,98 1,70 2,11 0,08 19,9 103

Mo 6,38 4,89 10,8 < 1,90 111 103

Ni 33,4 26,2 26,8 9,47 22 103

Pb 51,3 38,0 60,7 < 32,0 501 103

Zn 952 865 374 267 3080 103

Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2010 – jednotlivé kraje (mg. kg -1 sušiny)

Jihočeský Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 11,8 10,6 8,51 < 4,30 26,5 12

Cd 1,77 1,48 1,24 < 0,75 4,21 12

Cr 50,8 43,1 21,9 23,1 95,2 12

Cu 169 155 91,4 49,0 403 12

Hg 1,46 1,59 0,72 0,40 2,37 12

Mo 4,17 4,57 0,95 2,18 5,19 12

Ni 36,8 25,5 24,8 15,0 86,5 12

Pb 32,4 25,8 20,3 < 32,0 69,4 12

Zn 784 811 242 368 1250 12

Jihomoravský Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 7,07 6,86 3,64 < 4,30 13,2 6

Cd 2,10 1,17 2,43 0,93 7,05 6

Cr 73,5 57,0 44,5 35,3 143 6

Cu 210 189 83,2 128 369 6

Hg 2,32 2,38 0,71 1,45 3,26 6

Mo 4,91 5,14 0,96 3,11 5,78 6

Ni 38,7 27,7 23,3 21,4 80,6 6

Pb 39,0 37,9 21,8 < 32,0 70,2 6

Zn 1066 895 446 831 1970 6

Karlovarský Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 34,0 34,0 0 34,0 34,0 1

Cd 1,16 1,16 0 1,16 1,16 1

Cr 50,5 50,5 0 50,5 50, 1

Cu 278 278 0 278 278 1

Hg 2,31 2,31 0 2,31 2,31 1

Mo 4,53 4,53 0 4,53 4,53 1

Ni 30,1 30,1 0 30,1 30,1 1

Pb 44,7 44,7 0 44,7 44,7 1

Zn 898 898 0 898 898 1

Liberecký Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 18,4 13,9 9,87 9,56 38,0 5

Cd 3,13 3,27 0,69 1,86 3,88 5

Cr 154 67,4 149 30,9 461 5

Cu 311 239 185 126 685 5

Hg 2,33 2,64 0,83 0,68 3,21 5

Mo 5,28 4,62 1,75 3,01 8,43 5

Ni 35,7 30,0 14,8 19,6 66,6 5

Pb 196 112 150 56,3 501 5

Zn 1313 1180 258 966 1660 5

Příloha 24. (pokr.) Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2010 – jednotlivé kraje (mg. kg -1 sušiny) Moravskoslezský Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 5,78 5,37 3,79 < 4,30 12,3 6

Cd 2,02 1,48 1,04 1,20 3,50 6

Cr 52,5 48,3 13,6 42,4 78,5 6

Cu 185 188 56,1 107 277 6

Hg 1,99 1,62 0,87 1,28 3,58 6

Mo 7,77 7,22 2,49 4,83 10,9 6

Ni 34,6 27,6 17,2 19,0 59,0 6

Pb 48,3 50,2 12,6 32,5 61,2 6

Zn 975 966 231 622 1350 6

Olomoucký Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 4,88 3,29 3,49 < 4,30 10,3 8

Cd 1,58 1,32 1,11 < 0,75 4,05 8

Cr 51,6 41,6 29,3 28,8 111 8

Cu 207 195 53,3 151 296 8

Hg 1,47 1,25 0,67 0,64 2,62 8

Mo 5,29 5,65 1,28 3,48 7,21 8

Ni 30,0 25,8 14,6 17,4 61,8 8

Pb 45,3 37,6 36,3 < 32,0 124 8

Zn 1104 1050 451 665 2110 8

Pardubický Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 5,35 5,08 3,53 < 4,30 12,7 10

Cd 1,04 1,07 0,71 < 0,75 2,50 10

Cr 41,3 35,5 19,6 18,8 84,0 10

Cu 191 172 120 41,7 508 10

Hg 1,62 0,81 2,00 0,12 7,00 10

Mo 5,01 5,03 1,08 3,63 7,41 10

Ni 21,3 21,2 7,17 10,4 34,9 10

Pb 24,9 16,0 11,6 < 32,0 41,9 10

Zn 1011 746 818 267 3080 10

Plzeňský Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 9,83 8,59 5,13 < 4,30 20,1 14

Cd 1,71 1,48 0,70 1,02 3,02 14

Cr 41,9 41,7 13,3 19,1 65,7 14

Cu 175 171 53,4 101 293 14

Hg 1,92 1,86 1,14 0,59 4,63 14

Mo 5,09 5,26 1,08 3,32 6,75 14

Ni 26,4 25,7 5,87 16,2 35,3 14

Pb 37,0 42,2 15,6 < 32,0 61,5 14

Zn 967 862 241 691 1380 14

Středočeský Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 6,45 4,62 5,04 < 4,30 19,1 14

Cd 1,30 1,19 0,66 < 0,75 3,17 14

Cr 37,3 35,1 9,47 25,5 55,4 14

Cu 222 171 142 93,7 647 14

Hg 1,47 1,34 0,67 0,60 3,25 14

Mo 6,86 4,86 6,92 2,52 29,9 14

Ni 25,2 23,8 8,01 14,7 38,5 14

Pb 42,0 16,0 37,3 < 32,0 121,0 14

Zn 902 854 272 582 1540 14

Příloha 24. (pokr.) Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2010 – jednotlivé kraje (mg. kg -1 sušiny) Ústecký Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 8,61 8,66 4,71 < 4,30 17,6 10

Cd 1,72 1,68 0,65 1,00 3,07 10

Cr 116 41,0 216 29,6 727 10

Cu 182 179 46,3 99,2 271 10

Hg 4,13 1,79 5,83 0,87 19,9 10

Mo 16,6 5,46 33,3 3,79 111 10

Ni 50,1 27,7 63,3 19,1 227 10

Pb 75,4 54,0 60,4 < 32,0 195 10

Zn 900 874 183 687 1330 10

Vysočina Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 7,28 7,78 2,76 < 4,30 10,7 8

Cd 1,39 1,53 0,46 < 0,75 1,79 8

Cr 78,8 58,3 64,0 15,5 219 8

Cu 153 172 68,7 < 8,00 215 8

Hg 1,63 1,72 0,73 0,08 2,43 8

Mo 4,42 4,70 1,54 < 1,90 5,99 8

Ni 46,0 35,9 43,9 9,47 152 8

Pb 66,0 37,5 78,4 < 32,0 253 8

Zn 780 816 259 351 1190 8

Zlínský Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum Počet

As 5,94 6,49 2,36 < 4,30 8,51 9

Cd 1,37 1,40 0,35 0,92 1,90 9

Cr 67,2 49,0 48,3 37,3 191 9

Cu 232 221 66,3 144 327 9

Hg 1,81 1,71 1,03 0,74 4,12 9

Mo 4,38 4,01 0,99 3,28 5,94 9

Ni 33,8 32,9 10,1 23,7 53,9 9

Pb 37,8 40,3 15,1 < 32,0 59,5 9

Zn 949 814 246 750 1470 9

Příloha 26.

Aritmetické průměry a mediány obsahů rizikových prvků v odpadních kalech za období sledování 1994–2010

Příloha 29.

Základní statistické charakteristiky obsahů PCB v kalech ČOV za období 1998–2010 v µg.kgˉ¹ sušiny; 547 vzorků Kogenery PCB

Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Minimum Maximum 10% percentil 90% percentil

28

52

101

138

135

180

Suma 6 kogenerů

18,5 8,89 45,2 0,25 600 2,68 34,1

9,92 5,70 16,4 0 202 2,45 18,6

18,0 13,4 29,7 0,25 643 6,23 31,0

37,5 25,2 40,1 0,25 556 10,9 72,4

49,6 35,3 50,6 0,25 746 17,0 94,0

36,5 24,7 43,9 0,25 733 9,45 68,4

170 125 167 5,72 2232 58,3 319

Příloha 31.

ppb

Obsah PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998–2010 (µg.kgˉ¹) ČOV BENEŠOV

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV BRNO - MODŘICE

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV ČESKÁ LÍPA

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV ČESKÁ SKALICE

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV DĚČIN - BOLETICE

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV DOMAŢLICE

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 700

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV CHEB

ppb 700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV FRÝDEK - MÍSTEK 1587 ppb

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

ČOV HAVLÍČKŮV BROD

700

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV JIHLAVA

700

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 31. (pokr.) Obsah PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998–2010 (µg.kgˉ¹) ppb

ČOV JINDŘICHŮV HRADEC

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV KROMĚŘÍŢ

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV LIBEREC

775 ppb

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV LITOMĚŘICE 700

ČOV KLATOVY

ppb

ppb

ČOV LOUNY

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

ČOV MLADÁ BOLESLAV I

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ppb

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV MLADÁ BOLESLAV II

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV NOVÝ JIČÍN

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 31. (pokr.) Obsah PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998–2010 (µg.kgˉ¹) 700

ppb

ČOV OLOMOUC

ppb 700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100 0

0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

700

ppb

ČOV OSTRAVA 703 ppb

ČOV PÍSEK 700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ppb

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

700

ČOV OPAVA

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV PLZEŇ

ppb

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100 0

0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

700

ČOV PROSTĚJOV

700

ppb

ČOV PŘEROV

600

ppb 700

ČOV SOKOLOV

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 31. (pokr.) Obsah PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998–2010 (µg.kgˉ¹) 700

ppb

ČOV SVITAVY 700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ppb

ČOV TÁBOR

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV TACHOV

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV TRUTNOV

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV TŘEBÍČ

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV TŘINEC

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV UHERSKÉ HRADIŠTĚ

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV ÚSTÍ NAD LABEM

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV VANSDORF

ppb

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV VYŠKOV

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 31. (pokr.) Obsah PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998–2010 (µg.kgˉ¹) ppb 700

ČOV ŢĎÁR NAD SÁZAVOU

600 500 400 300 200 100 0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 35. Poměrné zastoupení jednotlivých uhlovodíků v celkové sumě 16 PAH za období 2003–2010 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

NAP 0,9 0,9 0,9 1,0 1,3 0,8 1,1 1,2

ANY 0,4 0,1 0,6 0,2 0,5 0,3

ANA 0,3 1,3 1,1 2,1 1,2 8,9 3,5 10,9

FLU 1,9 1,5 1,7 1,6 2,3 19,6 3,4 3,8

PHE 9,4 10,0 9,1 8,0 8,5 17,5 11,8 7,0

ANT 4,6 1,9 2,5 2,4 1,2 1,3 4,8 2,6

FLT 16,0 17,0 14,9 16,7 16,4 1,4 16,8 14,4

PYR 14,2 15,6 16,5 16,7 15,8 1,2 14,6 12,5

BaA 4,9 5,5 4,0 7,5 7,7 2,0 6,0 5,9

CHR 5,3 7,3 8,6 6,6 7,6 5,1 7,2 7,5

BbF 7,1 6,8 7,6 6,9 7,1 8,2 6,9 7,3

BkF 3,3 4,7 3,9 3,4 4,2 7,0 3,7 4,2

BaP 7,0 10,6 6,1 7,1 6,9 6,8 6,7 8,1

DBA 0,5 0,9 1,3 0,7 1,2 9,5 1,2 1,3

BPE 7,2 6,8 4,0 6,4 7,5 8,2 5,9 6,8

IPY 4,7 6,7 5,3 5,5 6,2 4,4 5,8 6,3

Příloha 36.

ppb

Obsah Σ 10 PAH ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 2000–2010 (µg.kgˉ¹sušiny) ČOV BENEŠOV

15000

ppb 15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV BRNO - MODŘICE

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

ČOV ČESKÁ SKALICE

15000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

ČOV DĚČÍN - BOLETICE

12500

12500

10000

10000 7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

ČOV DOMAŢLICE

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV HAVLÍČKŮV BROD

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

ČOV CHEB

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV JIHLAVA

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

ČOV KLATOVY

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV KROMĚŘÍŢ

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 36. (pokr.) Obsah Σ 10 PAH ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 2000–2010 (µg.kgˉ¹sušiny) ppb 15000

ČOV LIBEREC 29 480

16 381

55 940

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV LITOMĚŘICE

ppb 15000

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV LOUNY

ppb

15000

15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

16 581

ČOV NOVÝ JIČÍN

18 161

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ČOV OPAVA

ppb

15000

15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

ČOV OSTRAVA

117 643

49 956

42 620 42 180 78 844 136 780 85 310 70 520

0

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

ČOV PŘEROV

15000 12500 10000 7500 5000 2500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb

ČOV SVITAVY

ppb

15000

15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV TACHOV

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 36. (pokr.) Obsah Σ 10 PAH ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 2000–2010 (µg.kgˉ¹sušiny) ppb

ČOV TRUTNOV

15000

ppb 15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV TŘEBÍČ

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 47 270 15000

ČOV TŘINEC 26 624

29 454 29 533

42 527

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

12500

12500

10000

10000

7500

7500

5000

5000

2500

2500

0

ČOV ÚSTÍ NAD LABEM

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

ppb 15000

ČOV VARNDSDORF

12500 10000 7500 5000 2500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 39.

mg.kgˉ¹ 500

Srovnání obsahu AOX ve vzorcích ČOV, u kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1999–2010 (mg.kg-1 suš.), 28 ČOV ČOV Benešov

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

ČOV Brno - Modřice

0

0

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Česká Lípa

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

ČOV Česká Skalice

0

0

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Děčín - Boletice

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Domaţlice

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Havlíčkův Brod

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Cheb

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Jihlava

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Jindřichův Hradec

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 39. (pokr.) Srovnání obsahu AOX ve vzorcích ČOV, u kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1999–2010 (mg.kg-1 suš.), 28 ČOV mg.kgˉ¹ 500

ČOV Klatovy

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Kroměříţ

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Liberec

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Litoměřice

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Louny

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Nový Jičín

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Opava

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Ostrava

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Písek

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Přerov

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 39. (pokr.) Srovnání obsahu AOX ve vzorcích ČOV, u kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1999–2010 (mg.kg-1 suš.), 28 ČOV

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Svitavy

573mg.kgˉ¹

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

ČOV Tachov

0

0

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Trutnov

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

ČOV Třebíč

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

ČOV Třinec

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

mg.kgˉ¹ 500

400

400

300

300

200

200

100

100

ČOV Ústí nad Labem

0

0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příloha 42.

Obsahy DDT, DDE a DDD v kalech ČOV v roce 2010 (µg.kgˉ¹ suš.; sumy o´, pá p´, pízomerů)

Příloha 44. %

Mediány fyzikálních charakteristik a obsahů přístupných ţivin v sedimentech 1995–2010 (mg.kg-1 suš.) %

zrnitostní sloţení (<0,01 mm) v %

50

10

40

8

30

6

20

4

10

2 0

0 Celkový Vodní tok medián

7

spalitelné látky (% sušiny)

pH

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Celkový Vodní tok medián

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

pH / CaCl2

6 5 4 3 2 1 0 Celkový Vodní tok medián

mg.kg-1

50

Polní rybník

přístupné živiny - P (Mehlich III)

mg.kg-1

250

40

200

30

150

20

100

10

50

0

0 Celkový Vodní tok medián

mg.kg-1

350 300 250 200 150 100 50 0

přístupné živiny - K (Mehlich III)

300

Polní rybník

Návesní rybník


Lesní rybník

přístupné živiny - Mg (Mehlich III)

mg.kg-1

3000

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

přístupné živiny - Ca (Mehlich III)

2500 2000 1500 1000 500 0 Celkový Vodní tok medián

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník


Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Příloha 45.

Mediány obsahů rizikových prvků v sedimentech 1995–2010 (extrakce lučavkou královskou; mg.kg-1 suš.)

mg.kg-1 0.7

mg.kgˉ¹

Cd

V

60

0.6

50

0.5

40

0.4

30

0.3

20

0.2 0.1

10

0

0

Celkový medián

Vodní tok

mg.kg-1 16

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Celkový medián

Vodní tok

Co

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Zn 160

14

140

12

120

10

100

8

80

6

60

4

40

2

20 0

0

Celkový medián

Vodní tok

mg.kg-1 60

Polní rybník

Návesní rybník

Celkový medián

Lesní rybník

Vodní tok

mg.kg-1

Cr

Polní rybník

Cu

35

50

30

40

25 20

30

15

20

10

10

5

0

0

Celkový medián

Vodní tok

mg.kg-1

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Celkový medián

Vodní tok

mg.kg-1

Hg

0.14

Ni

40 35 30 25 20 15 10 5 0

0.12 0.10 0.08 0.06 0.04 0.02 0.00

Celkový medián

Vodní tok

mg.kg-1 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Celkový medián

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Celkový medián

Vodní tok

mg.kg-1

Pb

Polní rybník

Polní rybník

As

8.2 8.0 7.8 7.6 7.4 7.2 7.0

Vodní tok

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Celkový medián

Vodní tok

Polní rybník

Příloha 46.

Mediány obsahů PCB a AOX v sedimentech 1995–2010 (mg.kg-1 suš.) ppb

PCB

ppb 7.0

AOX

70

6.0

60

5.0

50

4.0

40

3.0

30

2.0

20

1.0

10

0.0

0

Celkový medián

Vodní tok

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Celkový medián

Vodní tok

Polní rybník

Návesní rybník

Lesní rybník

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a pŧdy KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Recommend Documents