Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů

KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Zpráva za rok 2013

Zpracoval:

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Ing. Lenka Prášková, Ph.D. Ing. Jaroslav Houček Mgr. Stanislav Malý, Ph.D. Ing. Jiří Fiala, Ph.D. Ing. Dušan Reininger, Ph.D. Ing. Pavel Němec

Předkládá:

Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce úřední kontroly

Schválil:

RNDr. Jaroslav Staňa, ředitel ústavu Brno, březen 2014

Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích - 2013

ÚKZÚZ BRNO

OBSAH 1. KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY ................................................................................................... 5 1.1

ÚVOD .................................................................................................................................................... 5

1.2

CÍLE ...................................................................................................................................................... 6

1.3

METODIKA PRACÍ ............................................................................................................................. 9

1.4 VÝSLEDKY......................................................................................................................................... 10 1.4.1 Bazální monitoring půd ...................................................................................................................... 10 1.4.1.1 Obsahy PCB v půdě.................................................................................................................. 10 1.4.1.2 Obsahy PAH v půdě ................................................................................................................. 13 1.4.1.3 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě .................................................. 17 1.4.1.4 Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) v půdě ........................................................ 23 1.4.1.5 Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR .......................................................................... 24 1.4.2 Monitoring rostlinné produkce ........................................................................................................... 27 1.4.2.1 Obsahy rizikových prvků a látek v rostlinách .......................................................................... 27 1.4.2.2 Struktura plodin a výnosy na pozorovacích plochách BMP v období 1993 - 2011 .................. 28 1.4.3 Stanovení aktivit 137Cs v půdách vybraných lokalit BMP (2012) .................................................... 32 1.4.4 Stanovení obsahu esterů kyseliny ftalové v půdách lokalit BMP ...................................................... 33 1.4.5 Kontrola hnojiv a pomocných látek ................................................................................................... 35 1.4.6 Monitoring kalů ČOV ........................................................................................................................ 37 1.4.6.1 Obsahy rizikových prvků ......................................................................................................... 37 1.4.6.2 Obsahy PCB ............................................................................................................................. 39 1.4.6.3 Obsahy PAH ............................................................................................................................. 41 1.4.6.4 Obsahy AOX ............................................................................................................................ 43 1.4.6.5 Obsahy organochlorových pesticidů ........................................................................................ 45 1.4.6.6 Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) .................................................................... 46 1.4.6.7 Obsah vybraných perfluoroalkylových sloučenin (PFAS) v kalech ......................................... 48 1.4.6.8 Využití kalů .............................................................................................................................. 51 1.4.7 Hodnocení rybničních sedimentů ....................................................................................................... 53 1.5

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 60

2. SLEDOVÁNÍ ZAKÁZANÝCH A NEŽÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŮ A ZNEČISŤUJÍCÍCH DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMNÝCH PRODUKTECH ....... 64 2.1 Sledování zakázaných látek ................................................................................................................. 64 2.1.1 Cílená kontrola přítomnosti zpracovaných živočišných bílkovin v krmivech ................................... 64 2.1.2 Cílená kontrola rybí moučky na přítomnost tkání suchozemských živočichů ................................... 65 2.2 Sledování nežádoucích látek ................................................................................................................ 65 2.2.1 Monitoring vybraných perzistentních organických polutantů (POP) ................................................. 65 2.2.2 Cílená kontrola dioxinů, furanů a PCB dioxinového typu ................................................................. 66 2.2.3 Monitoring mykotoxinů ..................................................................................................................... 68 2.2.4 Cílená kontrola přítomnosti těžkých kovů v krmivech ...................................................................... 69 2.2.5 Cílená kontrola přítomnosti dalších nežádoucích látek v krmivech ................................................... 72 2.3 Sledování správného používání doplňkových látek............................................................................. 74 2.3.1 Cílená kontrola používání kokcidiostatik ........................................................................................... 74

3


2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5

ÚKZÚZ BRNO

Cílená kontrola obsahu mědi a zinku v krmivech pro prasata............................................................ 77 Cílená kontrola dodržování dalších limitů doplňkových látek ........................................................... 78 Cílená kontrola kontaminace krmiv léčivy ........................................................................................ 87 Cílená kontrola parametrů glycerolu, používaného jako krmná surovina .......................................... 88

2.4 Sledování dalších bezpečnostních ukazatelů ....................................................................................... 88 2.4.1 Cílená kontrola pesticidů ................................................................................................................... 88 2.4.2 Cílená kontrola přítomnosti nepovolených genetických modifikací v krmivech a označování povolených GMO ............................................................................................................................................. 89 2.4.3 Cílená kontrola přítomnosti doplňkových látek v krmivech .............................................................. 90 2.4.4 Cílená kontrola výskytu zakázaných stimulátorů nebo inhibitorů růstu ............................................ 90 2.5

Závěr .................................................................................................................................................... 91

4


ÚKZÚZ BRNO

1. Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.1 ÚVOD Přehled prací prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, Sekcí úřední kontroly (Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví, Oddělení krmiv, Oddělení registrace hnojiv, Odbor zemědělské inspekce) ve spolupráci s Národní referenční laboratoří ÚKZÚZ, v roce 2013 v oblasti kontroly a monitoringu cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy: 1) Bazální monitoring zemědělských půd 

odběry vzorků půd a vyhodnocení obsahů organických polutantů na vybraných pozorovacích ploch,



odběry a analýzy vzorků rostlin v subsystému kontaminovaných ploch a na referenčních plochách v základním subsystému,



odběry vzorků půd a vyhodnocení mikrobiologických parametrů na vybraných pozorovacích plochách,



odběry vzorků půd na všech pozorovacích plochách monitoringu v rámci tzv. základního (šestiletého) odběrového cyklu.

2) Monitoring vstupů do půdy 

Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV  odběry vzorků kalů s přednostním výběrem ČOV, jejichž kaly jsou využity v zemědělství,  odběry a analýzy vzorků rostlin na pozemcích po aplikaci kalů, na nichž byly zjištěny nadlimitní obsahy rizikových prvků.



Monitoring rybničních a říčních sedimentů  odběry vzorků sedimentů (sledování výživových charakteristik, obsahu rizikových prvků, organických polutantů).



Aktivní biomonitoring  sledování imisní zátěže rizikovými prvky a PAH, prostřednictvím standardně předpěstovaných kultur jílku mnohokvětého a borovice černé.



Monitoring atmosférické depozice  od října 2005 je monitoring atmosférické depozice pozastaven a převeden na tzv. „přerušovaný“ cyklus sledování.

3) Registr kontaminovaných ploch 

zahušťování odběrů na územích se zjištěnými nadlimitními obsahy sledovaných rizikových prvků,



zahušťování odběrů na územích s dosud neprovedenými analýzami (extrakce lučavkou královskou).

5


ÚKZÚZ BRNO



odběry vzorků půd u ekologicky hospodařících zemědělců,



odběry vzorků půd na pozemcích s aplikací kalů,



spolupráce se zemědělskými podniky, obecními a krajskými úřady – doplňování databáze registru.

4) Kontrola hnojiv 

kontrolní činnost vyplývající ze zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) Kontrola krmiv 

přítomnost zakázaných látek a produktů v krmivech,



kontrola výskytu nežádoucích látek a produktů v krmivech,



dodržování podmínek používání doplňkových látek v krmivech,



sledování dalších problematik týkajících se bezpečnosti krmiv.

Zpráva hodnotí výsledky za rok 2013, navazuje na výsledky z minulých let a pokud je to možné, hodnotí též vývoj sledovaných parametrů.

1.2 CÍLE Cíle kontroly a monitoringu rizikových prvků a rizikových látek jsou formulovány v souladu s požadavky MZe a MŽP tak, aby výsledky sloužily především jako podpora pro rozhodování na všech úrovních státní správy a při přípravě návrhů a novely legislativních předpisů. Současně jsou výsledky všech oblastí sledování využívány jako zdroje dat pro vědeckovýzkumné projekty. Bazální monitoring půd 

Pro orgány státní správy poskytuje informace o stavu a vývoji vlastností půd. Tyto informace slouží především jako soubor referenčních hodnot pro posuzování výsledků dalších šetření. Data jsou porovnávána s výsledky programu AZZP.



Na úrovni ÚKZÚZ, MZe a MŽP je systém monitoringu navázán na zahraniční systémy monitoringů, slouží k prezentaci výsledků na mezinárodní úrovni a spolupráci se zahraničními odborníky (vazba zejména na Německo, Slovensko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko).



Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem hodnocení a validace analytických metod.



Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem poskytování materiálů pro ročenky a statistické přehledy.

6


ÚKZÚZ BRNO

Monitoring vstupů do půdy a)

b)

c)

d)

Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV 

V návaznosti na programy monitoringu půd a atmosférické depozice je prováděno bilancování látek a hodnocení vstupů rizikových látek do půdy i prostřednictvím aplikace kalů ČOV.



V návaznosti na registr kontaminovaných ploch byla v roce 1997 zahájena postupná tvorba databáze pozemků s aplikací kalů ČOV. Tato databáze bude sloužit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány.



V roce 2003 byla zahájena postupná tvorba databáze rostlin pěstovaných na pozemcích s aplikací kalů. Také tato databáze bude sloužit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány.



Výsledky inventarizace jsou využívány pro přípravu legislativních předpisů.

Monitoring rybničních a říčních sedimentů 

Ústav provádí testování sedimentů s ohledem na další způsoby nakládání s vytěženými sedimenty, především s ohledem na jejich použití v zemědělských ekosystémech.



Databáze získaných analytických dat slouží jako zdroj informací pro orgány státní správy.



Databáze analytických dat tvoří samostatnou vrstvu v LPIS a usnadňuje vyhodnocení vhodnosti aplikace sedimentů na zemědělskou půdu.



Výsledky šetření byly použity při tvorbě legislativních opatření.

Aktivní biomonitoring 

Metoda slouží ke zjištění aktuální depoziční zátěže krajiny a především zemědělských plodin vybranými prvky a/nebo látkami.



ÚKZÚZ zjišťuje prostřednictvím této metody na vybraných stanovištích pozaďové hodnoty vybraných anorganických a organických polutantů.

Monitoring atmosférické depozice 

Výsledky poskytují informace pro bilancování látek v agroekosystémech: hodnocení imisí z hlediska vstupů rizikových prvků do půdy, vytvoření národní sítě a poskytování referenčních hodnot. V návaznosti na monitoring půd lze hodnotit vliv imisí na zemědělskou produkci. Funkční systém poskytuje podklady pro odvozování emisních limitů a kritických zátěží půd. Prvotní data byla poskytována k dalšímu využití Zemědělské vodohospodářské správě a Českému hydrometeorologickému ústavu.



V současné době je tento program pozastaven.

Registr kontaminovaných ploch a) Výsledky registru tvoří celoplošnou databázi charakterizující stav kontaminace zemědělských půd rizikovými prvky. b) Na úrovni MZe a MŽP slouží výsledky jako podkladové materiály k přípravě legislativních opatření. 7


ÚKZÚZ BRNO

c) Po předání databází registru krajským úřadům, obcím s rozšířenou působností, referátům životního prostředí, je umožněno využití výsledků pro správní činnost s využitím aplikace do GIS. d) Databáze analytických výsledků tvoří samostatnou vrstvu v LPIS a usnadňuje např. vyhodnocení jiných šetření. Kontrola hnojiv V rámci procesu registrace hnojiv a následné kontroly jsou zjišťovány obsahy rizikových prvků v hnojivech jako nutný podklad pro vlastní registraci nebo pro případné stažení výrobku z oběhu. Kontrola krmiv Výsledky poskytují informace o plošné úrovni bezpečnosti vyrobených krmných produktů. Slouží jako podkladové materiály ÚKZÚZ pro systematické zaměření kontrol v následujícím období. V rámci kontrolního systému ÚKZÚZ data umožňují detekovat závadné produkty na trhu a cíleně dohledávat a odstraňovat nedostatky při jejich výrobě nebo zpracování. Výrobci krmných produktů zveřejněné informace využívají při modifikaci interních preventivních a kontrolních systémů řízení rizik. Data monitoringu cizorodých látek jsou využívány pro stanovení nebo upřesnění doporučených směrných hodnot jejich obsahu v krmivech.

8


ÚKZÚZ BRNO

1.3 METODIKA PRACÍ Terénní, analytické a vyhodnocovací práce byly prováděny v souladu s platnými metodikami vypracovanými pro jednotlivé úkoly a s požadavky MZe, Odboru bezpečnosti potravin (metodické postupy OBKP/SÚK; Zbíral, J. a kol., 1997 – 2011: Analýza půd I – III – jednotné pracovní postupy). Současně byly uplatněny národní nebo mezinárodní normy odběrů vzorků a analytických prací. Terénní a vyhodnocovací práce byly zabezpečovány pracovníky Sekce úřední kontroly, analytické práce Národní referenční laboratoří. Vlastní laboratorní analýzy byly prováděny v regionálních laboratořích v Plzni, Brně a Opavě. Všechny laboratoře jsou zapojeny do vnitřního systému řízení jakosti, organizovaného Národní referenční laboratoří a všechny jsou akreditovány ČIA. Laboratoře se pravidelně účastní mezilaboratorních porovnávacích zkoušek na národní i mezinárodní úrovni. Z důvodu úspor byly od roku 2012 prováděny odběry půdních vzorků na stanovení organických polutantů pouze z orničního horizontu. Dále byly vzhledem ke změnám ve využívání pozemků provedeny následující změny v souboru půd orných a TTP určených ke stanovení organických polutantů: od roku 2007 je plocha 8904KO evidována v souboru ploch TTP (změna kultury z orné půdy na TTP). V roce 2011 byla do souboru ploch TTP zařazena plocha 5905KO (změna kultury z orné půdy na TTP). V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901KO (TTP) (výstavba rodinných domů), jako náhrada byla založena plocha 4904KO (TTP) – monitoring byl v plném rozsahu zahájen v roce 2009. V tomtéž roce byla plocha 4903KO převedena ze souboru ploch TTP do souboru ploch orných půd (rozorání travního porostu, zemědělská výroba). V roce 2012 byl zahájen screening obsahů vybraných kongenerů PBDE v zemědělských půdách a dalších environmentálních matricích (sedimentech, kalech ČOV), jako odezva na zařazení PBDE na seznam látek Stockholmské úmluvy a na návrh EFSA na monitoring těchto látek v potravinách. Současně s PBDE byly na seznam Stockholmské úmluvy zařazeny i perfluorované látky (PFAS). Screening vybraných PFAS byl zahájen v roce 2013 analýzami odpadních kalů z ČOV.

9


ÚKZÚZ BRNO

1.4 VÝSLEDKY 1.4.1 Bazální monitoring půd 1.4.1.1 Obsahy PCB v půdě Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou organických sloučenin skládajících se z bifenylu (C12H10) a různého počtu připojených atomů chlóru. Důvodem pro jejich produkci byla mimořádná chemická stálost (nehořlavost) a výborné elektroizolační schopnosti. Spolu s jejich toxicitou představuje právě jejich chemická stálost zásadní problém, neboť jejich biodegradace probíhá v přírodě jen velmi pomalu a za specifických podmínek. Půdní vzorky ke stanovení PCB byly v roce 2013 odebrány ze 40 stálých monitorovacích ploch Bazálního monitoringu půd (pouze z orničních horizontů) a 5 lokalit v chráněných územích. Výsledky stanovení PCB v roce 2013 uvádí příloha 1 a 2. V příloze 1 jsou ke každé pozorovací ploše uvedeny hodnoty jednotlivých kongenerů PCB i celková suma 7 vybraných kongenerů. V příloze 2 jsou graficky znázorněny obsahy PCB na všech pozorovacích plochách. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1, hodnoty jsou uváděny zvlášť pro ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP) a chráněná území; souhrnná deskriptivní statistika souboru (2004 – 2013) je uvedena v příloze 22. Grafické vyjádření obsahů PCB (medián) v jednotlivých kulturách uvádí příloha 3. Medián sumy 7 kongenerů v orných půdách se v období 2000 – 2013 pohybuje v rozmezí 1,75 – 6,40 µg.kg-1 (ppb) suš. (nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004). Medián z roku 2013 činí 2,89 µg.kg-1. Mediány obsahů sumy 7 kongenerů PCB v půdách TTP a CHÚ vykazují stejný rozsah a průběh jako orné půdy. Ve vzorcích půd z TTP lze pozorovat mírně vyšší hodnoty mediánů než v orných půdách. Z přílohy 3 je patrný shodný průběh mediánů sumy PCB v letech 2000 – 2012 v orných půdách a chráněných územích (stagnace od roku 2007), a to jak v orničním/svrchním tak v podorničním/spodním horizontu půdy. V roce 2013 se však medián orných půd mírně zvýšil - tzn., že došlo k mírnému zvýšení stanovených obsahů PCB ve většině vzorků. Mediány obsahů PCB v půdách TTP v posledních 5 letech mírně kolísají. Tyto změny nejsou způsobeny sníženými, nebo popř. zvýšenými vstupy PCB do půd, ale změnou struktury souboru ploch TTP. V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901 z důvodu výstavby RD a o několik desítek metrů dál byla v rámci téhož katastru založena plocha nová – 4904. Obsahy PCB na této nové ploše jsou vyšší než na ploše původní (v roce 2012 bylo zaznamenáno překročení limitních 10 µg.kg-1 suš.). Zároveň je rok 2008 posledním rokem, kdy se v souboru ploch TTP objevuje monitorovací plocha 4903 (od roku 2009 je již vedena jako orná) a v roce 2009 je do souboru ploch TTP zahrnuta 8904, přičemž tato plocha vykazuje také mírně zvýšené obsahy PCB v půdě a řadí se k plochám s jednorázovým překročením limitní hodnoty. Plocha 8906 nebyla v roce 2013 hodnocena jako TTP, ale jako orná půda. Vzhledem k tomu, že PCB náleží do skupiny polutantů charakteristických dálkovým transportem, je významnou lokalitou BMP Studniční hora (KRNAP), která se díky své nadmořské výšce významně podílí na vysokých hodnotách průměrů a mediánů pozorovacích ploch v chráněných územích (vyčesávací efekt). V roce 2013 byly vysoké obsahy PCB nalezeny také v CHKO Orlické Hory (na Bukačce). Vysokých hodnot dosahovaly výšechlorované PCB, zejména kongener 138 (8,19 µg.kg-1 suš.). 10


ÚKZÚZ BRNO

Jako limitní hodnotu pro obsah PCB v půdě uvádí vyhláška č. 13/1994 Sb. 10 µg.kg-1. Tato vyhláška však již neuvádí, na jaké kongenery se limit vztahuje. Limitní hodnotu překročily (pro sumu 7 kongenerů) v roce 2013 čtyři vzorky orných půd (tabulka 2) a Bukačka. Navrhovaná limitní hodnota 20 µg.kg-1 by byla překročena v roce 2013 na dvou monitorovacích plochách (orná půda). Nejvyšších obsahů je dosahováno v případě orných půd na třech lokalitách – 7901, 7902 a 7045. Všechny tyto lokality leží v těsné blízkosti průmyslových zón (Zlín, Brno, Staré město). Lokality 7901 a 7902 jsou typické trvalými vysokými obsahy PCB v půdě a odlišným procentuálním zastoupením jednotlivých kongenerů v celkové sumě PCB. Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy 7 kongenerů PCB v orničním horizontu (svrchní vrstvě) všech pozorovacích ploch BMP za období -1 2000 – 2013(μg.kg suš.)

Tab. 1

Orná půda ornice 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

medián

1,75

2,00

2,15

3,50

6,40

3,58

3,60

1,75

2,03

2,02

2,06

2,00

2,02

2,89

průměr

7,29

5,43

6,29

6,19

8,77

5,51

6,66

5,11

5,16

6,80

5,71

5,19

5,19

5,86

max.

84,3

42,1

62,9

47,3

48,9

44,7

62,8

55,7

59,2

98,9

44,6

58,5

51,7

47,8

Trvalé travní porosty svrchní horizont 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

medián

1,75

2,85

2,65

3,50

6,50

3,60

3,53

2,04

2,11

3,70

2,63

2,34

3,09

3,58

průměr

2,27

3,11

2,95

4,32

6,29

4,29

6,76

3,60

4,79

3,57

3,98

3,34

4,91

4,60

max.

4,10

4,90

4,50

7,00

9,35

8,65

17,8

6,39

14,9

4,74

8,82

6,52

12,1

8,82

Chráněná území svrchní horizont 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

medián

1,50

1,50

4,50

3,50

6,50

4,80

3,35

1,75

1,75

2,04

1,75

1,75

2,11

1,75

průměr

1,68

2,00

4,42

4,86

7,38

6,78

4,69

1,75

3,13

3,53

2,68

1,75

2,48

7,14

max.

2,07

2,90

7,7

10,3

11,0

16,6

10,1

1,75

8,64

9,02

6,00

1,75

3,61

22,3

-1

Počty vzorků překračujících stanovené limitní hodnoty (LH v µg.kg ) – orná půda

Tab. 2

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 LH

O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P

O

O

vyhl. č. 13/1994

10

4

2

3

2

5

2

4

2

3

2

2

3

6

3

4

5

2

3

3

2

2

4

2

4

4

4

3

3

3

4

návrh vyhl.

20

2

2

2

1

3

2

2

1

3

2

2

1

3

2

1

1

2

2

2

1

2

1

2

2

3

3

2

1

3

2

11


ÚKZÚZ BRNO

Průběh obsahů PCB na plochách, na kterých došlo ve sledovaném období (1998 – 2013) k překročení platné limitní hodnoty, je graficky znázorněn v příloze 4 (suma 6 kongenerů pro léta 1998 a 1999, od roku 2000 suma 7 kongenerů). Podle grafů v příloze 4 je možné rozdělit pozorovací plochy do pěti skupin v závislosti na intenzitě kontaminace: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 10 ppb, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB v těchto skupinách je uvedeno v příloze 5 a tabulce 3. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů v sumě PCB (ornice / svrchní horizont; 2004 – 2013)

Tab. 3

Kongenery PCB 28

52

101

118

138

153

180

podlimitní plochy

11,2

10,4

12,5

10,4

17,3

22,7

15,5

chráněná území

9,9

8,26

11,7

9,62

21,4

22,6

16,5

jednorázové překročení limitní hodnoty

7,29

5,67

8,88

5,81

21,8

28,2

22,4

trvalé, mírné překračování limitní hodnoty

2,12

1,82

8,77

2,49

24,1

34,2

26,5

trvalé, vysoké překračování limitní hodnoty

1,61

0,85

2,84

1,11

25,2

27,7

40,7

Největší podíl ze sumy 7 kongenerů PCB má (téměř) vždy kongener 153 (výjimkou jsou plochy s trvale vysokými obsahy PCB, na kterých má nejvyšší podíl kongener 180). Obsahy zbývajících kongenerů jsou u ploch s podlimitními obsahy a v CHÚ vyrovnané. U ploch s nadlimitními obsahy PCB se zvyšuje zastoupení kongenerů 138 a 180 a snižuje zastoupení zbývajících čtyř. V případě ploch trvale a vysoko překračujících limitní obsah se dále zvyšuje podíl kongeneru 180 na úkor kongeneru 153 a dále klesají obsahy kongenerů 28, 52, 101 a 118. Kongenery 138, 153 a 180 náleží k tzv. výšechlorovaným kongenerům, které podléhají biodegradaci v půdě pomaleji než ostatní stanovované kongenery. Závěry 

V roce 2013 byly PCB stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v pěti vzorcích nenarušených půd CHÚ.



Rozsah mediánů obsahů sumy 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) v letech 2000 – 2013 se pohybuje v ornici orných půd mezi 1,8 – 6,4 µg.kg-1 suš., nejvyšší hodnota byla zjištěna v roce 2004. Poté došlo ke snížení mediánů a jejich stagnaci. V roce 2013 bylo zaznamenáno zvýšení mediánu.



Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách chráněných území vykazují stejný rozsah a velmi podobný průběh jako orné půdy.



Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách TTP kolísají a jsou mírně vyšší než v orných půdách. Kolísání není způsobeno rozdílnými vstupy látek do půdy, ale změnou ve struktuře souboru ploch TTP.



Limitní hodnota přípustného znečištění polychlorovanými bifenyly 10 µg.kgˉ¹ suš., stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb., byla v roce 2013 překročena v ornici čtyř pozorovacích ploch orných půd (7045, 7901, 7902, 8021) a v jednom vzorku z CHÚ (CHKO Orlické Hory, Bukačka).

12


ÚKZÚZ BRNO



Podle intenzity kontaminace je možné rozdělit pozorovací plochy na: a) s trvalým obsahem sumy PCB < 10 µg.kg-1, b) plochy chráněných území, c) na nichž došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty.



Na plochách s nadlimitním obsahem PCB nelze očekávat výrazný pokles obsahů PCB z důvodu vysokého poměrného zastoupení výšechlorovaných (a tudíž odolnějších) PCB.

plochy plochy, plochy plochy

1.4.1.2 Obsahy PAH v půdě Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jsou chemické sloučeniny složené z uhlovodíkových cyklů (aromatických) bez heterogenních atomů nebo substituentů. Vyskytují se ve vyšší míře následkem lidské činnosti - především nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. V závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky. Vázané na pevné částice se snadno pohybují vzduchem, v půdě jsou nejčastěji vázané na organickou hmotu. Nejdůležitějším procesem jejich odbourávání z půdního prostředí je biodegradace. V menší míře se uplatňuje vymývání do podzemních vod a odpar do půdního vzduchu. V roce 2013 byly obsahy 16 individuálních PAH stanoveny na 40 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích a to pouze v orničním (svrchním) horizontu (příloha 6). Součástí přílohy je také vypočtená suma všech stanovovaných PAH (suma 16 PAH), suma 7 PAH uvedených ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. a suma 12 PAH podle návrhu vyhlášky. Graficky jsou obsahy sumy 16 PAH na všech plochách BMP i v CHÚ vyjádřeny v příloze 7. Základní statistické charakteristiky jednotlivých PAH za dobu sledování 2006 – 2013 jsou uvedeny v příloze 8. Základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH jsou uvedeny v tabulce 4 a souhrnná statistika souboru (2004 – 2013) je uvedena v příloze 22. V souboru ploch s ornou půdou kolísaly hodnoty pro sumu 16 PAH v ornici v roce 2013 v rozmezí 83 – 2158 μg.kg-1. Rozsah mediánů (1997 – 2013) v ornici činí 501 – 967 μg.kg-1. V roce 2013 byla vypočtena hodnota mediánu 530 μg.kg-1. Patří k nejnižším hodnotám za celé období sledování (1997 – 2012). Ve svrchním horizontu TTP kolísají hodnoty mediánů mezi 463 – 1302 μg.kg-1 (medián 2013: 718 μg.kg-1). Plochy s TTP vykazují vyšší hodnoty a větší různorodost hodnot mediánů než plochy s ornou půdou a chráněná území (příloha 9). V posledních letech se mediány obsahů PAH ve svrchních horizontech orných půd a TTP vyrovnaly. Tento pokles obsahů PAH v půdách TTP není způsoben snížením obsahu PAH v těchto půdách, ale změnami samotného souboru ploch TTP. V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901KO z důvodu výstavby RD a o několik desítek metrů dál byla v rámci téhož katastru založena plocha nová – 4904KO. Obsahy PAH na této ploše jsou mnohem nižší než na ploše původní. Zároveň je rok 2008 posledním rokem, kdy se v souboru ploch TTP objevuje monitorovací plocha 4903 (od roku 2009 je již vedena jako orná) a v roce 2009 je do souboru ploch TTP zahrnuta 8904. Od roku 2011 vypadla ze souboru ploch TTP také plocha 8026, která je od té doby vedena jako orná půda. Hodnotu přípustného znečištění 1,0 mg.kg-1, stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH), překročily v roce 2013 dva vzorky orné půdy, žádný vzorek TTP. Limity pro jednotlivé uhlovodíky však byly překročeny vícekrát. Nejčastěji je dlouhodobě překračována hodnota přípustného znečištění pro chrysen,

13


ÚKZÚZ BRNO

v roce 2013 byl limit překročen ve 37 půdních vzorcích odebraných na zemědělských plochách BMP, z toho bylo 32 vzorků orných půd, jeden vzorek z chmelnice a 4 vzorky z TTP. Zvýšený počet případů překročení limitních hodnot se dále vyskytl u anthracenu (23) a fluoranthenu (19). Počty vzorků překračující limity stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a limity uvedené v návrhu vyhlášky, jak pro jednotlivé PAH, tak i pro jejich sumu jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. Obsah PAH na plochách, na kterých byla v průběhu celého monitoringu alespoň 1x překročena hodnota přípustného znečištění, je uveden v příloze 10. Tab. 4

Základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH v ornici (svrchním horizontu) -1 orných půd, TTP a CHÚ; srovnání let 2006 – 2013 (µg.kg suš.) Orná půda – ornice 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Arit. prům.

911

748

724

1049

961

1081

646

684

Medián Minimum Maximum Počet

675 69,2 2658 34

547 117 2189 34

501 77,1 3009 34

737 188 4005 34

652 117 6071 33

692 131 5478 33

533 91 1686 33

530 83 2158 34

TTP - svrchní horizont 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Arit. prům. Medián Minimum

909 1175 282

841 847 261

1101 1017 275

699 594 305

952 713 397

566 538 133

747 463 117

530 718 103

Maximum Počet

1311 5

1470 5

2524 5

1124 5

2015 6

1091 6

2479 6

802 5

CHÚ - svrchní horizont Arit. prům. Medián Minimum Maximum Počet

Tab. 5

Název PAH

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

675 229 93,6 2168 5

130 129 83,9 180 5

583 172 107 2302 5

564 215 169 1851 5

565 257 162 1897 5

161 164 142 179 3

458 187 129 1044 5

1137 154 107 3935 5

Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách (ornice) na pozorovacích plochách BMP dobu sledování (2006 – 2013) – porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb. (hodnoty přípustného -1 znečištění v mg.kg , ppm) Zkr. Limit 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 PAH

Naphtalene Fluoranthene Benzo[a]anthracene Anthracene Benzo[a]pyrene Chrysene Phenanthrene SUMA 7 PAH

NAP FLT BaA ANT BaP CHR PHE

0,1 0,1 1 0,01 0,1 0,01 0,1

0 20 0 17 8 33 6

0 15 0 13 5 33 6

0 17 0 13 4 32 5

1 21 0 29 8 32 10

0 20 0 25 4 32 6

0 20 0 16 6 31 7

0 17 0 13 6 32 4

0 16 0 19 5 32 5

1

6

3

5

6

4

6

0

2

14


Tab. 6

ÚKZÚZ BRNO

Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách (ornice) na pozorovacích plochách BMP dobu sledování (2006 – 2013) – porovnání -1 s navrhovanými limitními hodnotami (preventivní hodnoty v μg.kg , ppb)

Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky

Zkr. Limit PAH

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Naphtalene NAP Fluoranthene FLT Pyrene PYR Benzo[b]fluoranthene BbF Benzo[a]anthracene BaA Anthracene ANT Indeno[1,2,3-cd]pyrene IPY Benzo[a]pyrene BaP Benzo[k]fluoranthene BkF Benzo[g,h,i]perylene BPE Chrysene CHR Phenanthrene PHE

50 300 200 100 100 50 100 100 50 50 100 150

1 6 8 8 8 3 5 8 8 15 8 4

0 5 7 6 5 0 4 5 5 13 8 1

0 5 6 3 5 3 4 4 5 9 8 4

1 8 10 7 7 8 7 8 9 15 12 7

0 4 4 4 4 5 3 4 7 14 6 3

1 6 7 7 6 2 5 6 6 12 8 6

0 1 3 5 5 0 0 6 5 10 7 1

0 2 3 3 2 1 2 5 7 13 6 1

suma 12 PAH

1000

11

9

8

11

7

8

8

9

V rámci sumy 16 PAH jsou ve sledovaných zemědělských půdách nejvíce zastoupeny fluoranthen (19%) a pyren (16%), podíl ostatních jednotlivých uhlovodíků je pod 10 % (graf 1). U půd chráněných území je zastoupení jednotlivých PAH lehce odlišné, nejvíce jsou zastoupeny fluoranthen (14%) a i benzo[b]fluoranthene (14%), následuje pyren (11%) a chrysen (10%). Podíl ostatních jednotlivých uhlovodíků je pod 10 % (graf 2). Graf 1

Poměrné zastoupení jednotlivých PAH na sumě 16 PAH v letech 2006 – 2013 na zemědělských půdách NAP ANY ANA 2% 1% 1% DBA 1%

IPY 6%

BPE 6%

PHE 9%

BAP 8%

BKF 4%

FLU 1% ANT 2%

FLT 19% BBF 8% CHR 9%

PYR 16%

BAA 8%

15


ÚKZÚZ BRNO

Poměrné zastoupení jednotlivých PAH na sumě 16 PAH v letech 2006 – 2013 na půdách chráněných území

Graf 2

DBA 1%

BPE 8%

IPY 9%

NAP 4%

ANY ANA 3% 1%

FLU 1% PHE 7%

ANT 1%

BAP 6%

FLT 14%

BKF 5%

BBF 14%

PYR 11% BAA 5%

CHR 10%

Závěry 

V roce 2013 byly PAH stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ.



Rozsah mediánů v ornici (1997 – 2013) činí 501 – 967 μg.kg-1 (medián 2013: 530 μg.kg-1). Ve svrchním horizontu TTP kolísají hodnoty mediánů mezi 463 – 1302 μg.kg-1 (medián 2013: 718 μg.kg-1).



Obsahy sumy PAH lze podle výše nálezů seřadit TTP > orná půda > CHÚ. (V průběhu posledních čtyř let se projevuje vyrovnání hodnot mediánů mezi ornou půdou a TTP způsobené změnou ve struktuře souboru ploch TTP.)



Hodnotu přípustného znečištění 1,0 mg.kg-1, stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH), překročily v roce 2013 dva vzorky orné půdy; limity pro jednotlivé uhlovodíky však byly překročeny u více vzorků. Dlouhodobě je překračována hodnota pro chrysen, fluoranthen a anthracen – látky toxikologicky rizikové a potenciálně karcinogenní kromě anthracenu.

16


ÚKZÚZ BRNO

1.4.1.3 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě Do skupiny organochlorových pesticidů patří HCH (hexachlorcyklohexan), HCB (hexachlorbenzen) a DDT (dichlor difenyl trichloretan) a produkty jeho rozpadu – DDE a DDD. Masivní aplikace OCP v první polovině 20. století stála u úspěšného vymýcení chorob přenášených bodavým hmyzem (malárie, tyfus) v Evropě a Severní Americe. Jejich průkazná toxicita a vysoce pravděpodobná karcinogenita u člověka, jejich chemická odolnost a hromadění v tělech vyšších organismů stojících na vrcholu potravního řetězce vedly v druhé polovině 20. století k téměř celosvětovému zákazu jejich používání. Po dobu čtyř let (1994 – 1997) byly obsahy organochlorových pesticidů na našem území sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 nebyly tyto látky v půdě vůbec stanovovány. Od roku 2000 se provádí sledování na stálém souboru pozorovacích ploch (40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích). Od roku 2012 jsou z úsporných důvodů odebírány pouze vzorky ornice. Výsledky stanovení za rok 2013 jsou pro všechny pozorovací plochy uvedeny v příloze 11. Grafické znázornění obsahů jednotlivých pesticidů lze nalézt v přílohách 12 – 15, s výjimkou HCH, jehož hodnoty jsou ve většině případů nižší než mez stanovitelnosti (0,5 μg.kg-1). Popisnou statistiku výsledků za jedenáct let sledování uvádí tabulky 7, 8 a 9; souhrnná deskriptivní statistika (2004 – 2013) je uvedena v příloze 22. Průběh mediánů v jednotlivých kulturách zobrazuje příloha 16. Obsahy HCH na plochách Bazálního monitoringu půd jsou dlouhodobě zanedbatelné. Mez stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg-1) byla v roce 2013 překročena pouze na sedmi plochách, z toho na třech plochách v CHÚ. V orných půdách byl detekován -HCH, na chmelnici izomer a v CHÚ -, --izomery HCH. Střední hodnota (medián) sumy 4 izomerů HCH v orných půdách i TTP je 1,0 µg.kg-1 (orniční/svrchní horizont). Od roku 2004, kdy byla metoda stanovení OCP a PCB akreditována (a zajištěna kompatibilita výsledků) kolísají mediány obsahů HCB v ornici orných půd v rozmezí 2,89 – 3,70 µg.kg-1 (nejvyšší hodnota je z roku 2004, pro rok 2013 vypočten medián 2,89 µg.kg-1). Rozsah mediánů obsahů HCB ve vzorcích trvalých travních porostů činí 2,30 – 3,60 µg.kg-1 ve svrchním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 2011, v roce 2013: 2,6 µg.kg-1. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována metoda stanovení OCP, jsou obsahy HCB v půdách vyrovnané, v případě TTP bylo možno pozorovat v roce 2011 a 2012 zvýšené hodnoty. Toto zvýšení bylo způsobeno změnami ve struktuře souboru ploch TTP. V roce 2008 byl ukončen monitoring na ploše 4901KO z důvodu výstavby RD a o několik desítek metrů dál byla v rámci téhož katastru založena plocha nová – 4904KO. Obsahy HCB na této ploše jsou mnohem vyšší než na ploše původní; jedná se o plochu s nejvyššími obsahy HCB (> 20 µg.kg-1). Dále je do souboru ploch TTP zahrnována od roku 2011 plocha 5905KO.

17


ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných -1 půd za období 2000 – 2013(µg.kg sušiny)

Tab. 7

orná půda OCP

rok průměr

HCB

DDE

DDD

DDT

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

ornice medián min.

max.

průměr

podorničí medián min.

max.

2,25 4,22 7,33 5,61 4,48 4,20 5,94 4,52 4,38 4,20 3,90 4,31 4,42 3,63 31,2 45,7 25,3 32,5 23,2 30,5 28,0 23,4 25,3 25,3 26,5 32,2 23,6 26,9 6,77 5,93 5,19 4,89 3,21 3,66 3,57 3,22 2,38 2,38 2,08 2,31 3,16 1,79

1,80 3,10 5,45 4,90 3,70 3,35 3,53 3,26 3,16 2,91 3,15 3,21 3,03 2,89 6,40 11,3 14,2 11,1 9,45 8,60 9,51 8,54 7,65 11,3 10,3 5,80 6,57 13,3 1,50 1,80 2,30 2,10 1,10 1,30 0,89 1,11 0,50 0,50 0,50 0,50 1,01 0,50

< 0,50 0,60 0,80 0,90 1,40 < 0,50 < 0,50 0,65 0,89 0,60 < 0,50 < 0,50 < 0,50 0,55 1,00 3,50 2,20 3,10 1,25 2,35 1,56 1,42 1,92 1,07 1,28 0,50 1,45 1,77 1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

9,90 16,6 34,0 16,6 10,9 14,0 52,1 18,3 19,7 19,7 13,8 20,1 21,3 12,5 398 600 143 333 205 267 280 194 229 240 295 296 285 278 59,0 52,1 68,3 30,4 29,7 30,0 64,1 54,1 44,4 41,4 24,7 28,6 21,1 18,0

1,90 2,35 5,55 4,85 4,30 3,25 3,74 3,28 3,50 3,31 3,05 2,56

< 0,50 1,55 4,50 4,35 3,20 2,45 2,74 2,26 2,42 2,20 2,22 1,89

< 0,50 < 0,50 < 0,50 0,80 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50

17,5 12,8 31,6 13,6 18,0 16,1 17,1 15,3 19,5 12,8 17,4 8,39

17,4 23,2 25,2 27,2 18,9 21,6 25,6 15,0 15,9 17,5 14,4 24,0

3,50 5,30 8,40 7,30 7,15 4,80 7,95 4,22 4,35 5,52 3,64 3,09

1,00 1,00 1,60 1,80 0,50 0,50 0,50 0,50 0,87 0,50 0,50 0,50

281 221 306 319 159 167 278 86,2 115 157 137 205

4,17 3,79 3,86 3,82 3,05 2,81 3,15 2,16 1,64 2,00 1,60 1,50

1,50 1,00 1,80 1,35 0,95 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

34,0 35,1 29,5 25,0 31,0 20,8 58,9 35,1 27,2 28,6 22,4 10,5

135 57,4 28,6 40,1 25,7 34,3 34,7 27,8 67,7 27,2 33,4 28,2 23,3 28,6

67,0 14,1 13,7 19,1 11,9 12,9 12,8 13,6 9,90 12,4 12,2 9,83 7,61 16,5

10,0 1,90 1,00 1,80 0,50 1,25 0,97 0,88 1,39 1,06 1,22 0,50 1,36 0,88

889 516 159 395 201 326 367 255 230 287 413 243 193 265

76,8 31,1 27,3 29,4 20,8 25,2 31,8 19,1 18,2 21,5 19,4 25,8

48,0 7,50 9,00 8,85 9,05 6,40 8,32 4,91 8,44 7,18 5,18 5,12

10,0 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

533 392 366 387 148 142 423 126 142 208 150 345

počet 35 34 34 34 34 34 34 34 34 34 33 33 33 34 35 34 34 34 34 34 34 34 34 34 33 33 33 34 35 34 34 34 34 34 34 34 34 34 33 33 33 34 35 34 34 34 34 34 34 34 34 34 33 33 33 34

U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg-1) je započítána polovina této hodnoty.

18


ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním -1 horizontu trvalých travních porostů za období 2000 – 2013 (µg.kg sušiny)

Tab. 8

trvalý travní porost OCP

HCB

DDE

DDD

DDT

svrchní vrstva

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

spodní vrstva

průměr

medián

min.

max.

průměr

medián

min.

max.

3,10 5,63 6,82 6,46 5,82 4,95 4,50 6,02 7,48 5,44 5,73 6,63 6,41 6,34 25,0 36,1 32,5 36,0 31,6 34,6 30,5 29,4 40,1 6,66 5,30 12,0 11,7 15,2 5,50 6,42 4,20 6,24 5,50 6,28 2,82 3,20 5,52 0,58 0,79 1,07 2,85 0,59

1,40 1,80 3,90 2,90 2,70 2,30 2,50 2,70 2,48 2,52 2,72 3,60 3,24 2,60 5,10 8,60 8,80 9,70 7,05 5,85 7,24 5,72 6,31 4,09 4,87 8,17 6,41 15,2 1,00 1,60 1,00 1,00 0,50 0,85 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,71 0,50 0,50

< 0,50 < 0,50 0,70 1,20 0,70 < 0,50 < 0,50 0,56 0,56 0,53 < 0,50 1,14 0,54 0,57 1,80 4,30 1,00 2,80 1,25 1,75 2,32 2,79 2,46 2,13 0,88 2,32 1,04 1,03 1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

10,6 19,0 19,3 21,1 20,1 15,0 13,7 20,0 27,3 18,5 21,8 22,1 24,3 23,3 106 149 134 151 137 151 128 124 180 16,3 11,4 35,6 41,8 32,2 23,0 26,7 17,0 27,2 25,5 28,5 12,1 13,2 25,6 0,93 1,99 2,61 11,7 0,94

3,82 2,46 6,52 6,00 3,53 4,34 5,23 6,98 8,34 5,76 7,24 6,64

1,20 1,60 2,00 2,10 2,70 1,50 3,00 2,80 2,96 2,62 3,99 3,84

< 0,50 < 0,50 0,50 0,90 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50

14,3 5,20 26,2 22,7 9,30 16,8 17,6 23,6 30,8 18,8 27,0 25,4

25,0 12,6 37,2 36,9 17,9 31,8 33,9 32,1 43,4 6,08 5,60 11,1

4,10 3,60 5,80 5,30 2,85 2,05 6,00 7,07 6,86 3,70 4,79 6,17

1,50 2,20 1,00 1,00 1,05 0,95 1,77 3,13 1,83 1,65 0,50 1,71

112 48 171 164 74,5 148 152 137 195 14,1 11,9 39,7

6,40 3,02 5,50 7,86 2,72 6,48 4,01 6,09 0,50 0,72 0,83 0,94

1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

28,0 11,1 23,5 35,3 11,6 30,4 18,0 21,4 0,50 1,63 2,47 2,14

126 68,4 67,4 70,4 37,2 46,0 50,4 47,8 55,3 12,2 7,61 18,6 22,8 15,5

53,0 19,6 4,30 6,20 4,15 7,90 8,31 6,04 6,46 4,76 5,20 13,9 7,32 13,0

18,0 9,6 1,00 2,60 1,05 2,45 3,86 4,52 3,44 3,32 1,56 3,56 1,38 1,07

442 281 320 327 170 202 222 213 256 39,4 22,6 53,5 95,9 33,3

142 19,0 67,8 59,6 25,1 44,1 103 58,9 59,6 11,6 8,32 17,1

26,0 5,30 2,70 7,40 4,90 2,15 6,84 7,87 5,39 5,83 5,39 5,53

10,0 2,20 1,00 1,50 0,95 1,35 2,76 2,98 2,77 2,64 1,10 3,65

583 73,9 331 278 109 210 494 257 275 35,8 24,9 61,0

počet 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6 5


19


ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním -1 horizontu půd v chráněných územích za období 2000 – 2013 (µg.kg sušiny)

Tab. 9

chráněná území OCP

HCB

DDE

DDD

DDT

svrchní vrstva

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

spodní vrstva

průměr 0,48 0,70 1,10 1,90 0,88 0,66 1,02 1,54 1,07 0,94 1,35 1,73 1,31 2,31 2,14 7,10 5,94 5,84 2,31 6,52 7,09 5,65 6,14 4,12 4,98 1,87 5,16 15,0 3,60 1,32 1,42 1,48 0,68 1,80 0,81 0,85 0,95 0,50 0,61 0,50 0,84 0,73

medián 0,25 0,80 1,20 1,60 0,60 0,60 0,87 0,25 0,25 0,74 0,25 0,25 0,91 1,71 1,50 2,20 3,20 2,20 1,55 1,45 5,60 1,90 1,49 1,98 2,55 1,34 3,53 2,73 1,50 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

min. < 0,50 < 0,50 < 0,50 1,30 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 1,00 1,00 1,60 1,60 0,95 0,50 1,62 0,50 0,50 0,86 0,79 1,10 0,86 0,50 1,00 1,00 1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

max. 1,40 1,30 1,60 3,10 1,90 1,30 2,54 5,33 2,60 2,01 4,07 4,7 3,99 4,87 4,60 19,2 14,6 20,7 5,95 21,0 18,0 22,9 25,4 12,4 16,9 3,16 10,5 47,3 8,50 2,60 2,30 3,40 1,05 7,00 2,05 2,27 2,74 0,50 1,03 0,50 1,79 1,17

průměr 0,40

medián 0,25

min. < 0,50

max. 1,00

0,25 1,44 0,25 0,25 0,72 0,25 0,30 0,72 0,31 0,48

0,25 1,50 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25

< 0,50 0,90 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50

0,25 2,00 0,25 0,25 1,96 0,25 0,52 1,62 0,53 0,94

1,14

1,00

1,00

1,70

1,50 2,72 1,11 1,23 2,42 1,08 1,23 1,22 1,13 1,02

1,70 1,00 0,85 1,05 1,21 1,20 0,83 1,27 0,50 1,10

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,80

1,80 8,60 2,56 2,75 8,37 1,98 2,82 2,11 3,18 1,16

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

29,2 11,8 8,82 14,2 5,38 17,7 10,2 10,1 13,9 14,0 11,8 3,24 9,27 24,2

10,0 4,80 1,70 1,00 1,15 1,75 2,96 1,13 1,37 1,22 1,55 1,51 6,67 17,6

10,0 1,0 1,00 1,00 0,50 0,50 1,46 0,50 0,77 0,97 0,87 0,88 1,38 0,50

84,0 29,0 36,5 65,4 13,2 82,5 41,5 47,0 64,9 64,3 48,3 7,32 28,0 60,8

10,0

10,0

10,0

10,0

1,23 4,48 1,45 1,40 3,53 0,98 1,24 1,55 2,08 1,15

1,00 1,50 0,50 0,50 0,76 0,50 0,86 0,84 0,50 0,87

1,00 1,00 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50 0,50

1,7 16,9 3,5 4,3 14,8 2,3 3,4 4,1 7,96 2,09


20

počet 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 3 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 3 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 3 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 3 5 5


ÚKZÚZ BRNO

Mediány sumy DDT (suma o´,p´- a p´,p´- izomerů DDT) kolísají od roku 2004 v rozmezí 7,61 – 16,5 µg.kg-1 (2013: 16,5 µg.kg-1). Po poklesu z let 2011 a 2012 přišel v roce 2013 relativně výrazný nárůst. Mediány obsahů sumy DDT ve vzorcích půd z trvalých travních porostů kolísají ve svrchním horizontu v rozmezí 4,15 – 13,9 13,6 µg.kg-1 (201: 13,0 µg.kg-1), přičemž v posledních třech letech lze pozorovat výrazné změny (až dvojnásobný nárůst hodnot mediánu). Kolísání mediánů v posledních třech letech je patrně způsobenou změnou struktury souboru orných půd a půd s TTP. Do souboru TTP byla zařazena plocha 5905KO s trvale nadlimitními obsahy (více než 5x vyšší než je přípustná hodnota z vyhlášky č. 13/1994 Sb.) sumy DDT (podrobný graf obsahů DDT v příloze 19). Mediány sumy DDE v orných půdách kolísají v letech 2004 – 2013: 5,8 – 13,3 µg.kg-1 (medián 2013: 13,3 µg.kg-1) a stejně tak v půdách s TTP. V roce 2013 bylo dosaženo zatím nejvyšších hodnot mediánu sumy DDE za dobu 2004 – 2013 jak v orných půdách tak v TTP (13,3 a 15,2 µg.kg-1). Obsahy DDD na monitorovaných plochách (orná půda, TTP i chráněné území) jsou velmi nízké, většinou nižší než mez stanovitelnosti (LOQ = 0,5 µg.kg-1), i když i zde jsou plochy s detekovanými obsahy DDD nad 10 µg.kg-1. Rozdíly mezi orničním a podorničním horizontem jsou nevýrazné, mediány shodné. Počty vzorků, u nichž došlo k překročení hodnoty přípustného znečištění podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a podle návrhu nových preventivních hodnot, jsou uvedeny v tabulkách 10 a 11. V roce 2013 byl překročen limit podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. pro DDT (resp. DDE a DDD) v 22 (resp. 19 a 1) vzorcích ornice; 1 vzorek nevyhověl požadavkům na obsah HCB. Požadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo celkem 22 ploch na orné půdě. V případě TTP v roce 2013, byly platné hodnoty přípustného znečištění překročeny na 4 pozorovacích plochách. Navrhovanou preventivní hodnotu pro sumu látek DDT (0,075 mg.kg-1) překročilo v roce 2013 8 vzorků orné půdy, vzorky z TTP vyhověly. Průběh obsahů jednotlivých organochlorových pesticidů na plochách, na kterých došlo ve sledovaném období (1997 – 2013) k překročení platné limitní hodnoty, je graficky znázorněn v příloze 18 – 21. -1

Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH, µg.kg suš.) pro obsah organochlorových pesticidů v půdě podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky – orná půda, ornice

Tab. 10

HCB DDT DDE DDD HCH

LH 10 10 10 10 10

z celkového počtu

HCB DDT DDE DDD S DDT HCH

LH 20 30 25 20 75 10

z celkového počtu

2000 0 32 13 5 0 35

2001 3 20 19 5 0 34

2002 6 20 19 2 0 34

2003 3 19 18 4 0 34

2000 0 26 6 3 0 35

2001 0 10 7 3 0 34

2002 2 7 10 2 0 34

2003 0 8 8 2 0 34

Vyhláška č. 13/1994 Sb. 2004 2005 2006 2007 3 3 4 2 17 22 20 18 17 15 16 14 2 2 3 2 0 0 0 0 34 34 34 34 Návrh vyhlášky 2004 2005 2006 2007 0 0 1 0 6 10 9 10 8 7 7 8 2 1 1 1 0 0 0 0 34 34 34 34

21

2008 3 17 14 1 0 34

2009 1 22 19 2 0 34

2010 2 21 17 2 0 33

2011 3 17 13 2 0 33

2012 3 16 13 4 0 33

2013 1 23 19 1 0 34

2008 0 6 8 1 0 34

2009 0 8 12 1 0 34

2010 0 7 8 1 0 33

2011 1 8 8 1 0 33

2012 1 4 6 1 0 33

2013 0 8 0 34


Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH, µg.kg suš.) pro obsah organochlorových pesticidů v půdě podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky – trvalé travní porosty, svrchní horizont

Tab. 11

HCB DDT DDE DDD HCH

LH 10 10 10 10 10

z celkového počtu

HCB DDT DDE DDD S DDT HCH

ÚKZÚZ BRNO -1

LH 20 30 25 20 75 10

z celkového počtu

2000 1 5 2 1 0 5

2001 1 4 2 1 0 5

2002 2 2 2 1 0 5

2003 1 3 2 1 0 5

2000 0 3 1 1 0 5

2001 0 2 2 1 0 5

2002 0 2 2 0 0 5

2003 1 2 2 1 0 5

Vyhláška č. 13/1994 Sb. 2004 2005 2006 2007 1 1 1 1 2 3 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 5 5 5 5 Návrh vyhlášky 2004 2005 2006 2007 1 0 0 0 2 2 1 1 2 2 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 5 5 5 5

2008 1 1 1 1 0 5

2009 1 2 1 0 0 5

2010 1 1 1 0 0 6

2011 1 3 2 0 0 6

2012 1 2 2 1 0 6

2013 1 3 4 0 0 5

2008 1 1 1 1 0 5

2009 0 1 0 0 0 5

2010 1 0 0 0 0 6

2011 1 1 1 0 0 6

2012 1 1 1 0 0 6

2013 1 0 0 5

Příloha 17 uvádí vzájemný poměr DDT a jeho metabolitů na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v ornici (svrchní vrstvě) pro rok 2013. Zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT je znázorněno v grafu 3. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. Poměrné zastoupení látek skupiny DDT (2000 – 2013)

Graf 3

orná půda - ornice

TTP - svrchní horizont

DDE 41%

DDE 48%

DDT 49%

DDT 55% DDD 5%

DDD 4%

Závěry 

V roce 2013 bylo sledování persistentních organochlorových pesticidů provedeno pouze v ornici (svrchní vrstvě) na stálém souboru 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích plochách v chráněných územích.



Obsahy HCH se ve většině případů nachází pod limitem stanovitelnosti (0,5 µg.kg-1). Medián (pro všechny kultury) je 1,0 µg.kg-1.



Medián obsahu HCB v ornici orných půd činil v roce 2013 2,89 µg.kg-1. Medián obsahu HCB ve vzorcích z trvalých travních porostů dosáhl 2,60 µg.kg-1. Od roku 2004, kdy byla zavedena a akreditována nová metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v orných půdách vyrovnané.



Látky skupiny DDT: mediány obsahů DDT a DDE vypočtené pro orniční horizont kolísají; v roce 2013 byl zaznamenán relativně vysoký nárůst hodnot těchto mediánů. Obsahy DDD jsou z dlouhodobého hlediska vyrovnané. Obsahy v orných půdách jsou vyšší než v půdách trvalých travních porostů.

22


ÚKZÚZ BRNO



Obsahy organochlorových pesticidů klesají v pořadí orná půda > TTP > chráněná území.



K překročení hodnot přípustného znečištění (vyhl. č. 13/1994 Sb.) docházelo v letech 2000 až 2013 nejvíce u obsahů DDT, následoval DDE. Požadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo v roce 2013 celkem 22 ploch na orné půdě a 4 plochy TTP.



Navrhované preventivní hodnoty pro HCB překročil 1 vzorek TTP, navrhovanou preventivní hodnotu pro sumu látek DDT (0,075 mg.kg-1) překročilo v roce 2013 8 vzorků orné půdy, vzorky z TTP vyhověly.



Vzájemný poměr látek skupiny DDT vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. Podíl DDT na celkové sumě látek skupiny DDT činí v orných půdách cca 55 % (na TTP cca 49 %) a podíl DDE cca 41 % (na TTP 48 %).

1.4.1.4 Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) v půdě V roce 2010 byla v NRL Brno akreditována metoda stanovení několika kongenerů polybromovaných difenyletherů - PBDE (látek ze skupiny bromovaných zpomalovačů hoření – BFR – brominated flame retardants). Jedná se o látky, které jsou „nové“ z hlediska stanovení a zároveň jsou to současné kontaminanty. Tyto látky vykazují vlastnosti a environmentální chování POPs. Tzn., že jsou v prostředí perzistentní, odolné proti rozkladu, toxické pro živé organismy a schopné dálkového transportu. V roce 2009 byly PBDE mezi 9 látkami, které byly nově zařazeny do seznamu Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zpracoval návrh na sledování vybraných PBDE v rámci evropského monitorovacího programu pro potraviny a krmiva. Vzhledem k tomu, že PBDE byly zařazeny do Stockholmské úmluvy (kterou ČR ratifikovala) a jejich monitoring navrhuje EFSA v krmivech, přistoupil ústav na screeningové stanovení obsahů vybraných kongenerů PBDE v půdních vzorcích BMP. V roce 2013 bylo vybraných 9 kongenerů PBDE stanoveno v 10 půdních vzorcích z dalších monitorovacích ploch BMP. Obsahy všech stanovených kongenerů ve všech půdních vzorcích byly pod mezí stanovitelnosti (< 0,5 g.kg-1) (příloha 23).

23


ÚKZÚZ BRNO

1.4.1.5 Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR Stanislav Malý, ÚKZÚZ Brno Během prvního týdne měsíce října bylo odebráno 44 vzorků půd trvalých travních porostů a orných půd za účelem sledování mikrobiálních parametrů. Přehled provedených analýz v roce 2013 shrnuje tabulka 12. Dlouhodobé měření uvedených půdních vlastností umožňuje vyhodnotit změny v obsahu organické hmoty a biomase a aktivitě půdních mikroorganizmů v souvislosti se změnami ve způsobu obhospodařování půdy, pokud k nim došlo. Byly identifikovány čtyři lokality, na kterých byly uvedené změny zaznamenány a které jsou vzorkovány od počátku sledování v roce 1999. Plochy 2018 a 7042 byly původně na orné půdě, od roku 1998 a 2001 resp. jsou zatravněny. Naopak půdy trvalých travních porostů lokalit 6013 a 6021 slouží jako orná půda od roku 2001 a 1995 resp. Změny v pH a obsahu Cox, tedy půdních parametrů, které mají na stav mikrobiálních společenstev zásadní vliv, jsou zobrazeny v grafu 4. Nejvýraznější trend je vidět na ploše 7042, kde po zatravnění došlo k poklesu pH a k mírnému vzestupu Cox, tato změna ale musí být potvrzena v dalších odběrových termínech. V obou případech se jedná o změny v souladu s teoretickými předpoklady. Na ploše 2018 byl zaznamenán vzestup v obsahu Cox, přičemž hodnoty pH zůstaly na stejné úrovni. Ve druhém případě je třeba zmínit vysokou časovou variabilitu. Přeměna TTP na ornou půdu se projevila poklesem Cox na ploše 6021 a neočekávaným vzestupem na lokalitě 6013. V pH nelze jednoznačný trend identifikovat. Poklesu Cox na ploše 6021 a vzestupu na lokalitě 7042 odpovídají změny obsahu C mikrobiální biomasy MBC (graf 5). V porovnání s Cox byly změny MBC výraznější, což potvrzuje stejný trend v poměru MBC/Cox, jako v případě Cox. Na ploše 6021 došlo k zastavení poklesu jak pro Cox, tak pro MBC v roce 2005, tzn. deset let po přeměně TTP v ornou půdu. Mikrobiální kvocient MBC/Cox, charakterizující schopnost mikrobiálních společenstev vázat organickou hmotu, vykázal klesající trend v případě plochy 6013 a to díky vzrůstajícímu Cox při konstantním MBC. Obecně platí, že v narušených půdách, za které můžeme z hlediska akumulace organické hmoty považovat půdy orné, je mikrobiální kvocient nižší. Jeho hodnoty v půdě 2018 je třeba brát opatrně díky velké variabilitě MBC v čase. Změny v bazální respiraci, která charakterizuje jednak dostupnost substrátu, jednak fyziologický stav půdních mikroorganizmů, nebyly průkazné. Nitrifikace, stanovovaná jako aktivita amoniak-oxidujících mikroorganizmů, je obecně vyšší v orných půdách. Tento jev do značné míry souvisí s vyššími hodnotami pH orných půd. Uvedené hypotéze odpovídá pokles nitrifikační aktivity na ploše 7042. Na lokalitě 6013 došlo ke zvýšení nitrifikace nezávisle na pH, které bylo během sledovaného období konstantní. Přeměna TTP na ornou půdu vyvolává významné změny ve struktuře mikrobiálního společenstva, které se v tomto případě projevily zvýšením krátkodobé nitrifikační aktivity. To může být způsobenou jak změnou v druhové skladbě těchto mikroorganizmů, tak změnami v jejich fyziologii. Dlouhodobé sledování chemických a mikrobiologických půdních vlastností umožnilo popsat průběh změn v akumulaci a mineralizaci půdní organické hmoty jako důsledek změněného obhospodařování půdy. Rozdíly mezi jednotlivými plochami ukazují, že abiotické vlastnosti stanoviště mají na tyto změny významný vliv.

24


ÚKZÚZ BRNO

Přehled analýz provedený v rámci monitoringu mikrobiálních vlastností půd ČR v roce 2013 (OMB – Národní referenční laboratoř, oddělení mikrobiologie a biochemie; RO – Národní referenční laboratoř, regionální oddělení).

Tab. 12

metoda oxidovatelný uhlík pH (KCl) zrnitostní rozbor kationtová výměnná kapacita uhlík mikrobiální biomasy dusík mikrobiální biomasy bazální respirace titračně bazální respirace systémem OxiTop substrátem indukovaná respirace systémem OxiTop růstové křivky: specifická růstová rychlost (µ) amonifikace nitrifikační aktivita aktivita ureázy restrikční analýza fragmentu genu amoA aktivita vybranných půdních enzymů (6)

počet vzorků 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 44 25 44

pracoviště ÚKZÚZ OMB Brno RO Brno RO Brno RO Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno OMB Brno

Změny pH a obsahu oxidovatelného uhlíku Cox v půdách ploch, na kterých došlo ke změně ve způsobu obhospodařování. Proložení je provedeno lokálně váženou regresí 6021

2005

2010

5.5 5.0

5.0

3.5

5.5

4.0

6.0

7.5

pH 7.0 6.5

2000

2000

2005

2010

7042

6.0

6013 4.5

2018

4.5

Graf 4

2000

2005

2010

2000

2005

2010

Rok

2010

2.5 2.0 1.5

2.0 1.5

1.5 2005

7042

2.5

2.5 2.0

2.5

Cox [%]

2.0 1.5 2000

6021

3.0

6013

3.0

2018

2000

2005

2010

2000

Rok

25

2005

2010

2000

2005

2010


Časové změny mikrobiálních parametrů v půdách ploch, na kterých došlo ke změně ve způsobu obhospodařování. Proložení je provedeno lokálně váženou regresí. MBC – C mikrobiální biomasy, SNA – krátkodobá nitrifikační aktivita 6021

2000

2005

2010

7042

150 200 250 300 350

250 300 350 400 450

1

6013 100 150 200 250 300

2018

150 200 250 300 350

Graf 5

MBC [µg.g ]

ÚKZÚZ BRNO

2000

2005

2010

2000

2005

2010

2000

2005

2010

Rok

2000

2005

2010

6021 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8

2000

2005

2010

2000

2005

7042

0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8

6013

0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 1.6 1.8

1.4 1.6 1.8 2.0 2.2 2.4

MBC / Cox [%]

2018

2010

2000

2005

2010

6021

2005

2010

1.4

0.2

0.8

0.4

1.0

0.6

1.2

0.8

0.8 0.6 0.4 0.2 2000

7042

1.0

1.0

2.2 2.0 1.8 1.6 1.4

1

6013

1.6

2018

1

Respirace [µg CO2 C.g .h ]

Rok

2000

2005

2010

2000

2005

2010

2000

2005

2010

6013

6021

2005

2010

2000

2005

2010

100 200 300 0

2000

Rok

26

-100

100 200 300 0 -200 -100

2000

7042

300 400 500 600 700 800

2018

600 700 800 900 1000 1100

1

1

SNA [ng NO2 N.g .h ]

Rok

2005

2010

2000

2005

2010


ÚKZÚZ BRNO

1.4.2 Monitoring rostlinné produkce 1.4.2.1 Obsahy rizikových prvků a látek v rostlinách V roce 2013 bylo analyzováno 91 vzorků rostlin z 52 lokalit. V příloze 24 jsou uvedeny výsledky měření obsahů rizikových prvků v rostlinách z pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd. Pro celé období sledování (1997 - 2013) byly vypočítány průměrné obsahy rizikových prvků v rostlinách (příloha 25). Tyto hodnoty by měly být chápány jako orientační, protože u některých plodin se jedná o výsledek jedné nebo několika málo analýz a nebyly tak vyloučeny extrémní hodnoty z kontaminovaných ploch. V roce 2013 byla v jednom vzorku překročena nejvyšší přípustná hodnota obsahu kadmia stanovená nařízením komise (ES) č. 1881/2006 (hodnocení z hlediska potravin); v pěti vzorcích byly překročeny nejvyšší přípustné hodnoty kadmia (3x), arzénu (2x) a olova (1x) stanovené nařízením komise (EU) č. 574/2011 a nařízením komise (EU) č. 1275/2013 (hodnocení z hlediska krmiv). Nadlimitní vzorky hodnocené z hlediska potravin byly odebrány na pozorovacích plochách základního (nekontaminovaného) subsystému, zatímco nadlimitní vzorky z hlediska krmiv byly odebrány pouze na pozorovacích plochách v subsystému kontaminovaných ploch. Vzorky rostlin s překročenými limitními hodnotami u jednotlivých plodin uvádí příloha 26. V letech 2010 - 2013 bylo provedeno screeningové stanovení obsahů vybraných POPs ve vzorcích rostlin každý rok ze 14 vybraných ploch BM. Vzorky byly odebírány podle Metodického pokynu „Závislost obsahů POPs v rostlinách na obsahu POPs v půdě“. Sledovány byly tyto parametry: látky skupiny DDT (o´,p´ a p´,p´ izomery DDD, DDE, DDT), 4 izomery HCH (, HCB a 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). Důvodem sledování bylo získání informací o reálném transferu POPs do pěstovaných rostlin a poskytování fundovaných odpovědí veřejnosti na danou problematiku. Obsahy sledovaných POPs ve vzorcích plodin odebraných v roce 2013 jsou uvedeny v příloze 27 pro jednotlivé sledované rostliny. Většina vzorků má obsahy sledovaných POPs pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5). Zvýšené obsahy (tzn. vyšší než mez stanovitelnosti) byly v roce 2013 zjištěny pouze ve dvou vzorcích - jednalo se o kukuřičnou píci, ve které byly detekovány kongenery 52, 101 a 138 PCB a o vzorek chmelových šišek, ve kterých byl detekován izomer p´,p´-DDE. Podrobněji budou výsledky zpracovány v samostatné zprávě. Závěry 

V roce 2013 byla provedena analýza 91 vzorků rostlin z 52 pozorovacích ploch BMP.



V 6 případech došlo k překročení limitních hodnot, z toho byl 1 vzorek rostlinného produktu k potravinářskému využití (kadmium) a 5 produktů pro výrobu krmiv (kadmium - 3x, arzén - 2x, olovo 1x).



K překročení limitních hodnot došlo jak ve vzorcích z kontaminovaného subsystému (5 vzorků), tak ve vzorcích ze základního subsystému (1 vzorek).



Většina hodnot POPs nepřesahuje meze stanovitelnosti.

27


ÚKZÚZ BRNO

1.4.2.2 Struktura plodin a výnosy na pozorovacích plochách BMP v období 1993 - 2011 Struktura pěstovaných plodin představuje jednu z významných rezerv rostlinné výroby. Správný výběr plodin a jejich účelné střídání v rámci osevního postupu jsou vlastně nejúčelnější agrotechnická opatření, která nezvyšují výrobní náklady, ale produkci využíváním přírodních zákonitostí a produkčních vlastností polí. Materiál a metodika Zpracována byla data o pěstovaných plodinách a výnosech od roku 1993 do roku 2011 na pozorovacích plochách (PP) základního subsystému BMP. Z těchto dat byla připravena databáze ze 130 pozorovacích ploch (PP) obsahující informace o pěstovaných plodinách a ověřených výnosech plodin. Vyhodnocena byla data z PP základního subsystému dlouhodobě (minimálně 15 let) soustavně obhospodařovaných jako orná půda. Struktura pěstovaných plodin byla pro vyhodnocení vyjádřena jako 18 plodinových skupin. Výsledky Struktura plodin je zobrazena v grafu 6. Graf 6

Struktura pěstovaných plodin na PP základního subsystému BMP v období 1993 - 2011. Celkový stav - Česká republika

Za nejdůležitější zjištění z hodnocených dat lze považovat mimořádně nízké zastoupení jetelovin – v průměru sledovaného období činí pouze 6,4 %, které se však v období sledování neustále snižovalo (graf 7), až na konci hodnoceného období dosáhlo 1,61 %! Z toho lze 28


ÚKZÚZ BRNO

odvodit naprostou absenci této, pro úrodnost půdy nezastupitelné skupiny plodin v reálných zemědělských podnicích. Graf 7

Vývoj struktury pěstovaných plodin na PP základního subsystému BMP v období 1993 - 2011

Pozornost zasluhuje vysoké zastoupení řepky ozimé. Zastoupení řepky během sledovaného období představovalo cca 11 %. Projevoval se postupný nárůst během roků sledování se dvěma obdobími navýšení zastoupení v soustavách hospodaření. V prvním období 1995 – 2002 dosahovalo zastoupení až 14,96 %, ve druhém období 2005 – 2011 dokonce až 17,46 %. Tyto hodnoty už jsou za hranicí racionálního střídání plodin, která činí 15 %. Výnosy plodin Výnosy plodin hodnotíme jako průměrné roční výnosy hlavního produktu v obilních jednotkách (OJ) – OJ.ha-1.rok-1. Použitou kategorizaci výnosů podává tabulka 13. Tab. 13

-1

-1

Kategorie hodnocení výše výnosů hlavního produktu (HP) v OJ.ha .rok

Průměrný roční výnos (OJ.ha-1rok-1) do 4,21 4,22 – 5,12 5,13 – 6,16 6,17 – 7,82 nad 7,82

Kategorie úrovně výše výnosů HP velmi nízká nízká střední vysoká velmi vysoká

Prostorovou diferenciaci PP dle kategorií hodnocení výše výnosů hlavního produktu ukazuje obrázek 1.

29


Obr. 1

ÚKZÚZ BRNO

Kategorie hodnocení výše výnosů

Nejčetnější výnosovou kategorií je kategorie „nízká“ reprezentující 31,53 % pozorovacích ploch. Druhou a třetí nejčetnější kategorií je „velmi nízká“ zastupující 24,61 % PP a „střední“ s 23,84 % PP. Kategorie „vysoká“ je zastoupena 13,07 % PP. Nejméně je zastoupena kategorie „velmi vysoká“ s 6,92 %. Nevýznamné zastoupení „velmi vysokých“ výnosů je spojeno se závislostí úrodnosti půd na pěstování jetelovin. Tuto závislost dokládá graf 8. Vysoké a velmi vysoké výnosy (tedy i vyšší úrodnost půd) souvisí s vyšším zastoupením jetelovin a organicky hnojených okopanin. Graf 8

Struktury plodin na PP základního subsystému BMP podle kategorií hodnocení -1 -1 výše výnosů HP v OJ.ha .rok

30


ÚKZÚZ BRNO

Závěr Zásadním zjištěním našeho šetření je téměř úplná absence jetelovin ve strukturách pěstovaných plodin na pozorovacích plochách BMP a poměrně vysoká koncentrace řepky ozimé. Absence jetelovin prostřednictvím postupně snižující se úrodnosti půdy vede k nižším výnosům pěstovaných plodin se všemi tomu odpovídajícími důsledky.

31


ÚKZÚZ BRNO

1.4.3 Stanovení aktivit 137Cs v půdách vybraných lokalit BMP (2012) (prof. RNDr. Michael Pöschl, CSc.) (analýza provedena: Ústav molekulární biologie a radiobiologie, AF, Mendelova univerzita v Brně) Stanovení aktivit 137Cs bylo provedeno na gamaspektrometrické trase s detektorem HPGe ve vzorcích o objemu 500 ml (geometrie Marinelliho nádoba) a s dobou měření 20 hod. Výsledky jsou uvedeny v připojené tabulce. Bylo analyzováno 23 půd. U 13 vzorků (lokalit) byly v roce 2012 zjištěny vyšší hmotnostní aktivity, u ostatních vzorků stejné nebo nižší hodnoty ve srovnání s rokem 2011 (pokles, nárůst či shoda jsou vyjádřeny symboly vedle tabulky). Nárůst aktivit byl do 16 % (extrémně u vz. 2014B 42 %), pokles do 10 % (extrémně 2008B, 27 %) předešlých hmotnostních aktivit. V průměru došlo meziročně k nárůstu hmotnostních aktivit o 2,5 Bq.kg-1 (tj. 9 %). Toto navýšení může být způsobeno celou řadou skutečností a vyšší variabilitu sledovaného ukazatele u meziročních výsledků lze u půd očekávat. V odběrových lokalitách mohou být i velké rozdíly (dané jak původním spadem, tak i druhotnou erozí půdy) v obsahu 137Cs mezi konkrétními místy nedaleko od sebe vzdálenými, a to může způsobit námi pozorované meziroční kolísání. Porovnáním s rokem 2010 jde však v průměru opět o mírný pokles 0,3 Bq.kg-1 (tj. 3 %), což je v souladu se známými skutečnostmi (promíchávání půdy orbou, úbytek daný poločasem přeměny). Výsledné hodnoty hmotnostních aktivit 137Cs měřených vzorků půd z roku 2012 nepřekračují stanovené mezní hodnoty v orných půdách (100 Bq.kg-1). Tab. 14 Číslo plochy 2008 2014 3003 3009 3014 3027 4017 5002 5005 6017 6022 7005 7006 7026 7024 6020 8019 6010 4009 7042 5011 5010 8015

Hmotnostní aktivita (A)

137

Lokalita Zdislavice u Vlašimi Kutná Hora Stachy Písečné u Slavonic Starý Pelhřimov Přísečná Lomnice u Sokolova Dolní Chrastava Panenský Týnec Jaroslav Křižlice Jaroměřice nad Rokytnou Bystřice nad Pernštejnem Třešť Hrubčice Rokytnice v Orlických Horách Tomíkovice Holetín Novosedly u Žlutic Račin u Polničky Krásný Dvůr Rozstání pod Ještědem Nové Sedlice

Cs v půdních vzorcích BMP odebraných v roce 2012 Kultura op sad op op op op op op op op ttp op op op op op op op ttp ttp op ttp

32

-1

Datum odběru

A (Bq.kg ) ke dni odběru

11. 4. 2012 18. 4. 2012 23. 7.2012 6. 8. 2012 4. 10. 2012 6. 8. 2012 16. 11. 2012 14. 8. 2012 8. 8. 2012 4. 12. 2012 25. 10. 2012 13. 4. 2012 25. 4. 2012 4. 4. 2012 4. 4. 2012 5. 12. 2012 22. 11. 2012 30. 11. 2012 16. 11. 2012 30. 11. 2012 11. 7. 2012 5. 10. 2012 26. 11. 2012

24,64 79,62 45,95 22,24 32,87 8,62 17,46 10,75 5,10 8,20 25,65 28,54 34,32 9,86 10,7 71,3 25,48 24,87 4,34 80,41 11,99 8,84 63,45

+ + + + + = + = + + + = + + + + = =


ÚKZÚZ BRNO

1.4.4 Stanovení obsahu esterů kyseliny ftalové v půdách lokalit BMP (Ing. Radka Daňková, prof. Ing. Alžběta Jarošová, Ph. D.) Vzorky půd ke stanovení obsahu ftalátů v půdách byly odebrány z 39 lokalit BMP. Uvedené výsledky se týkají půd odebraných v roce 2012. Analýza vzorků půd probíhala na Ústavu technologie potravin AF Mendelovy univerzity v Brně. Vzorky půd byly extrahovány směsí aceton:hexan (1:1) pomocí ultrazvuku. Následovalo přečištění koncentrovanou kyselinou sírovou (96%) a poté hydratovanou kyselinou sírovou (65%). Přečištěné vzorky byly dosušeny dusíkem do sucha a doplněny acetonitrilem se standardním přídavkem na objem 1 ml pro HPLC stanovení. Analýza ftalátů byla provedena pomocí HPLC s UV detekcí při vlnové délce 224 nm. Všechny vzorky byly analyzovány duplicitně. Byla použita kolona Zorbax Eclipse C8. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí kalibrační křivky za použití softwaru Agilent ChemStation for LC and LC/MS systems. Vzorky půd byly získány ze svrchního horizontu půdy. Hodnoty koncentrace dibutyl ftalátu (DBP) se pohybovaly v rozmezí od 0,18 mg.kg-1 suš. (vz. č. 8010) do 1,36 mg.kg-1 suš. (vz. č. 4902). Hodnoty koncentrace di-2-ethylhexyl ftalátu (DEHP) se pohybovaly v rozmezí koncentrací od 0,06 mg.kg-1 suš. (vz. č. 8010) do 0,96 mg.kg-1 suš. (vz. č. 8026). Celkové hodnoty koncentrace di-2-ethylhexyl ftalátu a dibutyl ftalátu se potom pohybovaly v rozmezí koncentrací od 0,24 mg.kg-1 suš. (vz. č. 8010) do 2,11 mg.kg-1 suš. (vz. č. 8026). Zjištěné koncentrace obou ftalátů se v jednotlivých krajích příliš nelišily, významný rozdíl v koncentracích nebyl zjištěn ani mezi jednotlivými kulturami tj. ornou půdou, trvalým travním porostem, chmelnicí a neobhospodařovanou plochou. Oproti roku 2011 došlo u většiny lokalit k poklesu koncentrace DEHP. Nejnižší koncentrace ftalátů byly zjištěny u vzorku z Moravskoslezského kraje okres Nový Jičín (orná půda, vz. č. 8010), nejvyšší koncentrace byla zjištěna u vzorku z Moravskoslezského kraje okres Karviná (trvalý travní porost, vz. č. 8026). Zdrojem kontaminace půd ftaláty je pravděpodobně průmyslová činnost nedaleko monitorovacích ploch. Pokud bychom srovnali zjištěné hodnoty s hodnotami uvedenými v Metodickém pokynu MŽP vycházející ze screeningových hodnot RSL (Regional Screening Levels) vydaných Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí USEPA (United States Environmental Protection Agency), pak žádná z těchto hodnot, stejně tak jako v roce 2011, nebyla v této studii překročena (hodnoty pro DEHP: pro průmyslově využívaná území 120 mg.kg-1 sušiny, ostatní plochy 35 mg.kg-1 sušiny, pro DBP: 62.000 mg.kg-1 sušiny pro průmyslově využívané plochy a 6.100 mg.kg-1 sušiny pro ostatní plochy).

33


Tab. 15

ÚKZÚZ BRNO -1

Stanovené koncentrace DBP+DEHP (mg.kg suš.) na jednotlivých lokalitách BMP

Ozn. vz.

K. ú.

2001 2002 2901 2902 2903 2904 2905 3017 3023 4023 4024 4902 4903 4904 5005 5901 5903 5905 5017 6019 6024 3901 6904 7903 7904 7030 7045 8021 7902 8019 8901 8008 8010 8902 8905 8026 8903 8904 8906

Sedlec u Líbeznic Filipov u Čáslavi Příbram Lhota u Příbramě Kutná Hora 1 Hlízov Kutná Hora 2 Dražíc Kladruby Červený Hrádek u Plzně Zruč Křimice Sytno Jenišov Panenský Týnec Louny Žatec Lubenec Rádlo Újezd u Sezemic Záhraď Žirovnice Utín Vysoké Studenice Střížov u Třebíče Nivnice Boršice u Buchlovic Jarcová Chrlice Tomíkovice Bílá Voda u Javorníka Stará Bělá Šenov u Nového Jičína Město Albrechtice Raškovice Mosty u Českého Těšína Žilina u Nového Jičína 1 Žilina u Nového Jičína 2 Dolní Marklovice

DBP

mg.kg 0,40 0,51 0,99 0,36 0,40 0,45 0,31 0,26 0,62 0,41 1,16 1,36 0,39 0,32 0,30 0,23 0,51 1,01 0,57 0,38 0,80 1,02 0,67 0,39 0,45 0,23 0,29 0,67 0,20 0,81 0,59 0,28 0,18 0,48 0,66 1,15 0,67 0,31 0,97

∑DBP a DEHP

DEHP 0,15 0,25 0,24 0,14 0,43 0,09 0,20 0,22 0,28 0,12 0,34 0,35 0,24 0,30 0,32 0,27 0,38 0,37 0,20 0,25 0,18 0,32 0,47 0,12 0,09 0,11 0,17 0,14 0,50 0,71 0,24 0,10 0,06 0,19 0,26 0,96 0,27 0,13 0,27

34

-1

0,55 0,76 1,23 0,50 0,83 0,54 0,51 0,48 0,90 0,53 1,50 1,71 0,63 0,62 0,62 0,50 0,89 1,38 0,77 0,63 0,98 1,34 1,14 0,51 0,54 0,34 0,46 0,81 0,70 1,52 0,83 0,38 0,24 0,67 0,92 2,11 0,94 0,44 1,24

Kultura orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda TTP orná půda orná půda chmelnice TTP TTP neobhospodařováno orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda TTP TTP TTP TTP


ÚKZÚZ BRNO

1.4.5 Kontrola hnojiv a pomocných látek V roce 2013 pokračovala registrace hnojiv a pomocných látek podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Kromě registrace jsou evidována hnojiva a pomocné látky uváděné do oběhu i dalšími 3 legálními způsoby, tzn. v režimu ohlášení (podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech), vzájemného uznávání (podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 764/2008) a HNOJIV ES (podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 2003/2003). HNOJIVA ES jsou však evidována a následně zveřejněna v Registru hnojiv pouze na základě žádosti výrobce resp. dodavatele, protože tato hnojiva ze své podstaty žádné evidenci ani povinnému hlášení nepodléhají. V režimu registrace bylo vydáno celkem 452 rozhodnutí, z toho 178 rozhodnutí o registraci, 255 prodloužení platnosti registrace a v 19 případech bylo vydáno rozhodnutí o změně žádosti o registraci. Dále bylo ohlášeno 89 hnojiv, v režimu vzájemného uznávání bylo evidováno 38 výrobků a v režimu HNOJIV ES 97 hnojiv. V rámci odborného dozoru bylo odebráno celkem 181 vzorků (112 registrovaných hnojiv a pomocných látek, 17 ohlášených hnojiv, 51 HNOJIV ES a 1 vzájemně uznaný výrobek). Na základě výsledků analýz vzorků bylo zrušeno 14 rozhodnutí o registraci. Důvodem byly kromě nevyhovujících jakostních ukazatelů také 2 případy překročení limitů rizikových prvků (tab. 1). Dále byla zahájena 2 správní řízení u ohlášených hnojiv – důvodem byly opět nevyhovující jakostní ukazatele + překročení limitů rizikových prvků (tab. 16). U HNOJIV ES byla zahájena 2 správní řízení (chybná deklarace + nevyhovující jakostní ukazatele). U 1 odebraného vzájemně uznaného výrobku byla ze strany dodavatele nesprávně deklarována možnost použití tohoto hnojiva v ekologickém zemědělství. Cílené kontroly (tab. 17) zaměřené na průmyslové komposty, digestáty a statková hnojiva byly prováděny jednak u registrovaných a ohlášených výrobků (jako součást odborného dozoru), jednak jako kontrola výrobků určených pro vlastní potřebu. V rámci cílených kontrol bylo rovněž odebráno 11 tzv. sušených hnojů (7 kravských, 4 koňské). Kromě standardních stanovení bylo metodou na detekci kyseliny močové ověřováno, zda kravské resp. koňské hnoje neobsahují větší podíl drůbežího hnoje než deklarovaných max. 15%. U 2 kravských hnojů bylo zjištěno, že se jedná o hnůj s převažujícím drůbežím podílem. V těchto případech bylo tedy rovněž zahájeno správní řízení.

35


Tab. 16

ÚKZÚZ BRNO

Hnojiva, u nichž byly v roce 2013 zjištěny nadlimitní obsahy rizikových prvků*) Překročení limitů rizik. prvků (v mg prvku/kg vysuš. vz.)

Výrobek

Žadatel/výrobce

Zahradnický kompost, organické hnojivo

ZERS s.r.o., výrobna Neškaredice

As (24,4/20)

Průmyslový kompost, organické hnojivo

SETRA, spol. s r.o., Zvonařka 16, 617 00 Brno, kompostárna Chrllice

Cu (185/150)

Průmyslový kompost, organické hnojivo

SETRA, spol. s r.o., Zvonařka 16, 617 00 Brno, kompostárna Chrllice

Cd (6,16/2) Zn (873/600) Cu (229/150) Hg (1,32/1)

ČERNÝ DRAK, kompost organické hnojivo

Centrální kompostárna Brno a.s.

Zn (680/600)

Šedý drak, rekultivační substrát

Centrální kompostárna Brno a.s.

Zn (697/600) Cu (146/100)

Eurofertil PLUS 35 NP (MgO, SO3) 15-20 (+3, +18) se zinkem

TIMAC AGRO CZECH s.r.o. / TIMAC AGRO, Pischelsdorf, Rakousko

Pb (209/15)

Tuhý digestát, organické hnojivo

Městské vodovody a kanalizace Úpice

Zn (947/600) Cu (181/150)

Digestát tekutý, organické hnojivo

SPV Pelhřimov, a.s., provoz Plevnice

Zn (1770/1200) Cu (220/250)

Digestát - organické hnojivo

Statek Kostelec na Hané, a.s.

Cu (279/250)

Digestát - separát, organické hnojivo

Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, s.r.o.

Zn (932/600) Cu (176/150) Hg (1,02/1)

Ledek amonný

HOKR, spol. s r.o., Pardubice / Nitrogenmuvek, Pétfúrdó, Maďarsko

Pb (15/10)

*) červeně vyznačen limit TK Tab. 17

Cílené kontroly v roce 2013 - průmyslové komposty, digestáty, statková hnojiva, sušené hnoje *) Počet odebraných vzorků (překroč. limitů rizik. prvků / nedodržení jakostních ukazatelů)

Překročení limitů rizik. prvků (v mg prvku/kg vysuš. vz.)

30 (4/5)

2x Zn (873/600, 680/600) 2x Cu (185/150, 229/150) As (24,4/20) Cd (6,16/2) Hg (1,32/1)

Digestáty

44 (4/1)

3x Zn (947/600, 932/600, 1771/600) 4x Cu (181/150, 176/150, 270/250, 279/250) Hg ‚1,02/1)

Statková hnojiva

22 (1/-)

Zn (1240/1200) Cu (1130/250)

Sušené hnoje

11 (0/2)

Průmyslové komposty

*) červeně vyznačen limit TK

36


ÚKZÚZ BRNO

1.4.6 Monitoring kalů ČOV Na základě zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, § 3, jsou i nadále kaly monitorovány jako jeden ze vstupů do půdy. V roce 2013 byl na vybraných ČOV většího významu odebrán v průběhu roku 1 vzorek kalu, v případě ČOV Lipník nad Bečvou byl proveden jeden odběr kalu přímo z ČOV a jeden z hromady určené k aplikaci na zemědělskou půdu. V laboratořích ÚKZÚZ byly vzorky analyzovány na rizikové prvky (RP) a ve vybraných vzorcích byly dále stanoveny organické polutanty. Z rizikových prvků (RP) je sledován obsah arsenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), rtuti (Hg), niklu (Ni), olova (Pb), mědi (Cu) a zinku (Zn), z organických polutantů jsou to polychlorované bifenyly (PCB - kongenery 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180), halogenované organické sloučeniny (AOX), polycyklické aromatické uhlovodíky (16 EPA PAH – NAP, ANY, ANA, FLU, PHE, ANT, FLT, PYR, BAA, CHR, BBF, BKF, BAP, DBA, BPE, IPY) a organochlorové pesticidy (hexachlorbenzen – HCB, hexachlorcyklohexan – HCH, látky skupiny DDT). Od roku 2012 je v pěti vzorcích kalů stanovováno 9 kongenerů PBDE. V roce 2013 byly ve vzorcích určených ke stanovení organických polutatnů stanoveny také vybrané perfluorované sloučeniny - PFCs (PFDA perfluorodekanová kyselina, PFHpA perfluoroheptanová kyselina, PFHxA perflurohexanová kyselina, PFNA - perfluorononanová kyselina, PFOA - perfluorooktanová kyselina, PFOS - perfluorooktansulfonan). Obsahy jednotlivých prvků a organických polutantů jsou hodnoceny podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě) k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Monitoring je zaměřen především na ty ČOV, u nichž je předpoklad, že určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu. V roce 2013 byly v rámci monitoringu kalů ČOV odebrány vzorky ze 77 čistíren odpadních vod. Červeně jsou označeny ČOV, jejichž majitelé si nepřejí zveřejňování výsledků. 1.4.6.1 Obsahy rizikových prvků Statistické vyhodnocení obsahů rizikových prvků v kalech ČOV za rok 2013 je uvedeno v příloze 28 pro ČR a v příloze 29 pro jednotlivé kraje. Nejvyšší hodnoty mediánů obsahu arzénu (As) byly zjištěny ve vzorcích kalů z Karlovarského kraje, kadmia (Cd) ve vzorcích z Jihomoravského kraje, chromu (Cr), mědi (Cu) a olova (Pb) z Libereckého kraje, střední obsah niklu (Ni) byl zjištěn nejvyšší v kraji Vysočina a nejvyšší obsahy zinku (Zn) v Moravskoslezském kraji (příloha 30). Příloha 31 uvádí výčet všech ČOV, na kterých byl v roce 2013 zjištěn nadlimitní výskyt sledovaných RP. Přehled počtu vzorků kalu s nadlimitním obsahem rizikových prvků uvádí tabulka 18. Z této tabulky je patrné, že nejčastěji byl v roce 2013 překračován limit pro nikl (Ni) (5,1 % případů překročení), následovali arzén (As), kadmium (Cd) a chrom (Cr) (3,9 % případů překročení). Grafické znázornění vývoje aritmetických průměrů a mediánů obsahů RP v kalech ČOV za období sledování 1994 až 2013 je uvedeno v příloze 32. Při porovnání obsahů na počátku sledování (polovina 90-tých let) a v současnosti lze říci, že došlo k výraznému snížení obsahů rizikových prvků (kromě arzénu (As), mědi (Cu) a niklu (Ni)). U většiny prvků bylo možné pozorovat pokles hodnot mediánů obsahů téměř všech uvedených prvků až do roku 2009 a 2010; během posledních tří let se tento trend zastavil a projevuje se opětný nárůst obsahů zejména u arzénu (As), mědi (Cu), niklu (Ni), olova (Pb) a zinku (Zn). Střední hodnoty obsahů kadmia (Cd) a chromu (Cr) stagnují.

37


Tab. 18

ÚKZÚZ BRNO

Počty vzorků kalů překračující limitní hodnoty stanovené vyhláškou č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a počty ČOV s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku - rok 2013; jednotlivé kraje, ČR Počet ČOV

Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Počet analyzovaných vzorků v ČR (celkem)

As

Cd

Cr

Cu

počet vzorků počet nadlimitů

1

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

6

počet vzorků počet nadlimitů počet vzorků celkem počet nadlimitů celkem

0

8


0

10


1

7


0

7


1

12


0

3


0

3


Zn

4


Pb

3


Ni

2


Mo

7


Hg

0 6 0 78

3

3

3

0

1

0

4

2

Celkem

Z toho nadlim itní ČOV

počet

%

7

3

43

2

1

50

3

1

33

4

0

0

3

2

67

3

1

33

11

1

9

7

1

14

7

0

0

10

0

0

8

2

25

9

1

17

6

0

0

77

13

17

1

V rámci České republiky nevyhovělo v roce 2013 limitním hodnotám RP stanoveným ve vyhlášce č. 382/2001 Sb. 13 vzorků kalů z celkových 78 (16,7 %). Nejvyšší podíl ČOV produkujících kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2013 zjištěn v Libereckém kraji (67 %), následoval kraj Jihomoravský (50 %) a Jihočeský (43 %). Tyto kaly by tedy nebylo možné aplikovat na zemědělskou půdu. K limitním hodnotám pro RP navíc přistupují další kritéria (obsah organických polutantů, mikrobiální znečištění), takže lze očekávat, že pro přímé použití na zemědělskou půdu bude počet nevyhovujících vzorků kalů ještě vyšší. Jak ukazuje tabulka 19, v průběhu let dochází z pohledu překračování limitních obsahů rizikových prvků ke snižování počtu nevyhovujících vzorků kalů. V posledních šesti letech jsou limitní obsahy překračovány u méně než 20 % vzorkovaných ČOV.

38


ÚKZÚZ BRNO

Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV v České republice za roky 2001 – 2013

Tab. 19 Rok Celkem ČOV Z toho nadlimitních

Počet %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

195

199

96

101

100

101

107

106

102

103

90

88

78

90

87

34

33

29

42

23

23

26

16

18

13

13

46,2

43,7

35,4

32,7

29,0

41,6

21,5

21,7

25,5

15,3

20,0

14,8

16,7

Závěry 

V roce 2013 bylo na obsah rizikových prvků v rámci monitoringu kalů z ČOV odebráno a zanalyzováno 78 vzorků ze 77 ČOV. Z tohoto souboru nevyhovělo vyhlášce č. 382/2001 Sb. 13 vzorků, tedy 16,7 %.



Nejčastěji byla limitní hodnota překračována v případě niklu (Ni) (5,1 % případů překročení). Dalšími prvky, nejčastěji se vyskytujícími v nadlimitních hodnotách, byly arzén (As), kadmium (Cd), chrom (Cr) (3,9 % případů překročení).



Pokles hodnot mediánů bylo možné pozorovat téměř pro všechny prvky až do let 2009 a 2010. Poté byl klesající trend zastaven a projevuje se opětný nárůst obsahů zejména u arzénu (As), mědi (Cu), niklu (Ni), olova (Pb) a zinku (Zn).



Při porovnání obsahů na počátku sledování (polovina 90-tých let) a v současnosti lze říci, že došlo k výraznému snížení obsahů rizikových prvků (kromě arzénu (As), mědi (Cu) a niklu (Ni)).



Největší podíl ČOV produkujících čistírenské kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2013 zjištěn v Libereckém kraji.



Počet čistíren odpadních vod, které produkují kaly s nevyhovujícím obsahem rizikových prvků a počet vzorků kalů s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku za roky 2001 – 2013 v České republice má klesající tendenci.

1.4.6.2 Obsahy PCB Polychlorované bifenyly (PCB) jsou v kalech ČOV stanovovány od roku 1998. Ke stávajícím šesti kongenerům (28, 52, 101, 138, 153, 180) přibyl v roce 2002 sedmý (118). Celkem bylo v roce 2013 analyzováno 21 vzorků kalů. Podrobnou tabulku obsahů jednotlivých kongenerů PCB i sumy 6 kongenerů uvádí příloha 33. Grafické znázornění obsahů sumy 6 kongenerů PCB ve vzorcích z jednotlivých ČOV je uvedeno v příloze 34. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 20. Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV – rok odběru -1 2013, 21 vzorků, μg.kg sušiny Kongenery PCB Suma 6 kongenerů 28 52 101 138 153 180 Aritmetický průměr 32,4 13,9 9,31 23,0 35,4 27,3 141 Medián 5,56 4,76 6,16 15,0 27,0 21,4 91,6 Minimum 1,21 1,07 2,64 7,59 13,9 9,96 39,4 Maximum 465 93,5 49,6 112 113 69,6 667 10% percentil 1,90 2,39 4,20 10,4 16,0 14,9 53,1 90% percentil 21,2 28,2 13,5 36,3 53,0 55,7 206 Limitní hodnota pro sumu 6 kongenerů podle vyhl. č. 382/2001 Sb. 600 Počet překroční limitu v roce 2013 1

Tab. 20

39


ÚKZÚZ BRNO

Sumy 6 kongenerů PCB v kalech kolísaly v roce 2013 v rozpětí od 39,4 do 667 μg.kg-1, aritmetický průměr je 141 μg.kg-1 a medián 91,6 μg.kg-1. Vývoj středních hodnot obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV je zobrazen v grafu 9, od roku 2007 jsou mediány relativně stabilní. Souhrnná statistika 610 vzorků kalů ČOV odebraných za období 1998 – 2013 je uvedena v příloze 35. Z kongenerů se, za vyhodnocené období 1998 – 2013, na celkové sumě 6 kongenerů PCB nejvíce podílí kongener 153 (29 %), 138 a 180 (oba shodně 22 %) (graf 10). Ve vzorcích z roku 2013 má největší zastoupení kongener 153 (25 %), 28 (23 %) a 180 (19 %). Střední hodnoty obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV, 1998 – 2013

Graf 9

medián průměr

μg.kg¯¹ 250 200 150 100 50 0 1998 1999 2000

2001 2002 2003

2004 2005 2006

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB na celkové sumě 6 kongenerů v kalech ČOV, 1998 – 2013 a v roce 2013

Graf 10

1998 - 2013 PCB 180 22 %

PCB 28 11 %

2013 PCB 52 6%

PCB 180 19 %

PCB 28 23 %

PCB 101 11 % PCB 153 29 %

PCB 52 10 %

PCB 153 25 %

PCB 138 22 %

PCB 138 16 %

PCB 101 7%

1. ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCB v kalech omezující jejich použití v zemědělství (0,6 mg.kg-1). V roce 2013 tuto hodnotu překročil 1 odebraný vzorek kalu z ČOV Šumperk. Většina kalů z této ČOV je však před aplikací na ZPF kompostována. ČOV, u nichž došlo k překročení limitní hodnoty v období 1998 – 2013 jsou uvedeny v příloze 36. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichž proběhly odběry alespoň pětkrát v období 1998 – 2013 jsou zobrazeny v příloze 37. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy sumy PCB nízké a ke zvýšení obsahů, popř. k překročení limitu došlo pouze jednorázově.

40


ÚKZÚZ BRNO

Závěry 

V roce 2013 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven v 21 vzorcích kalů.



Sumy 6 kongenerů PCB v kalech kolísaly v roce 2013 v rozpětí hodnot od 39,4 do 667 μg.kg-1, aritmetický průměr je 141 μg.kg-1 a medián 91,6 μg.kg-1.



V sumě 6 kongenerů PCB měly v období 1998 – 2013 největší zastoupení kongenery 153 (29 %), 138 a 180 (oba shodně 22 %).



Střední hodnoty obsahů PCB od počátku sledování v roce 1998 klesly, od roku 2007 se udržují na relativně stálé hladině.



Z odebraných vzorků kalů ČOV v roce 2013 překročil 1 vzorek limitní hodnotu obsahu sumy 6 kongenerů PCB pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/2001 Sb.

1.4.6.3 Obsahy PAH V roce 2013 byly PAH stanoveny v 21 vzorcích kalů. Přehled obsahů individuálních PAH a jejich sumy jsou uvedeny v příloze 38, základní statistické charakteristiky v tabulce 21. Grafické znázornění sumy 10 PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (podle návrhu směrnice k využití odpadních kalů ČOV v zemědělství) je uvedeno v příloze 40. Tab. 21

-1

Základní statistické charakteristiky obsahů PAH v kalech – 2013 (μg.kg suš.)

NAP ANY ANA FLU PHE ANT FLT PYR BAA CHR BBF BKF BAP DBA BPE IPY SUMA 10 SUMA 16

Ar. průměr

Medián

Minimum

Maximum

322 56,4 76,1 141 824 197 1797 1502 628 834 832 419 731 76,8 798 791 7910 10024

141 52,5 64,3 120 827 154 1260 1240 448 622 589 260 470 67,4 780 551 6031 10198

32,3 10 11,4 13,4 101 16,8 236 188 87,4 165 147 79,2 101 17,8 189 179 1360 1903

3470 154 260 538 2400 678 6820 5310 2550 3490 3700 1790 3290 295 3250 3610 30560 37743

Suma 16 EPA PAH se pohybuje v rozmezí 1,90 – 37,7 mg.kg-1, medián souboru je 10,2 mg.kg-1, průměrná hodnota 10,0 mg.kg-1. Tabulka 22 a graf 11 uvádí průběh aritmetických průměrů a mediánů obsahů PAH od zahájení jejich sledování.

41


ÚKZÚZ BRNO

Střední hodnoty sumy 10 i 16 PAH mají v čase shodný průběh. Hodnoty mediánů vykazovaly od roku 2001 mírný pokles; tento trend byl však v posledních čtyřech letech zastaven. V roce 2013 je hodnota mediánu sumy 16 PAH nejvyšší od roku 2000. Tab. 22

Aritmetický průměr a medián obsahů PAH v kalech ČOV za období -1 2000 – 2013 (μg.kg )

Σ 10 PAH Ar. průměr Medián 2000 10192 6367 2001 11286 7583 2002 8129 6097 2003 8603 5077 2004 8561 5618 2005 7453 4322 2006 9970 5355 2007 6524 4251 2008 8174 4510 2009 9010 6162 2010 10332 6976 2011 6681 5306 2012 5275 5321 2013 7910 6031 Celkový počet vzorků 479 Počet nadlimitních vzorků (suma 10 PAH) 225 Rok

Graf 11

Σ 16 PAH Ar. průměr Medián 12534 7794 13975 9247 10085 7504 10086 6113 10438 6865 9042 5361 12100 6942 8017 5219 9883 5511 11338 7741 12723 8514 8391 6669 6836 6791 10024 10198

Střední hodnoty obsahů sumy 10 PAH v kalech ČOV -1 (2000 – 2013, μg.kg , ppb)

42


ÚKZÚZ BRNO

Nejvyšší podíl z celkové sumy 16 PAH má fluoranthen (17,9 %) a pyren (15,0 %). S výjimkou roku 2008 (a v případě uhlovodíku acenaphtene z roku 2010) je procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH stálé (příloha 39). Hodnocení obsahů PAH v kalech z hlediska jejich využití v zemědělství umožňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg-1 suš. pro sumu 11 individuálních PAH (acenaphtene, fluorene, phenanthrene, fluoranthene, pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(j)fluoranthene, benzo(k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a indeno(1,2,3-c,d)pyrene). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthene). Suma vybraných 10 PAH, významných z hlediska určení limitní hodnoty, ve všech 21 analyzovaných vzorcích kalů je graficky zobrazena v příloze 40 s vyznačenou limitní hodnotou. Navrhovanou limitní hodnotu 6 mg.kg-1 překročilo celkem 11 vzorků kalů. Seznam ČOV s nadlimitním obsahem PAH je uveden v příloze 41. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichž proběhly odběry alespoň pětkrát v období 2000 – 2013 jsou zobrazeny v příloze 42. ČOV s nejvyššími obsahy PAH v posledních pěti letech jsou Ostrava, Liberec, Třinec. Závěry 

V roce 2013 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven v 21 vzorcích kalů.



Suma 16 EPA PAH se pohybuje v rozmezí 1,90 – 37,7 mg.kg-1, medián souboru je 10,2 mg.kg-1, průměrná hodnota 10,0 mg.kg-1.



Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech v roce 2013 jsou fluoranthen (17,9 %) a pyren (15,0 %). Procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 EPA PAH je stálé s výjimkou roku 2008 a 2010.



Limitní hodnotu stanovenou z návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAH překročilo z 21 analyzovaných vzorků 11.

1.4.6.4 Obsahy AOX V roce 2013 bylo na obsah AOX (halogenové organické sloučeniny) analyzováno 21 vzorků kalů z ČOV. Přehled výsledků stanovení je uveden v příloze 43, grafické vyjádření v příloze 44. Základní statistické charakteristiky dlouhodobého sledování AOX (od roku 1999) uvádí tabulka 23. Tab. 23

-1

Základní statistické charakteristiky obsahů AOX v kalech 1999 – 2013 (mg.kg ) 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Aritmetický průměr

303

297

297

329

255

237

289

236

271

264

266

246

265

254

364

Medián

273

276

278

298

231

214

231

222

263

236

269

207

230

216

273

Minimum

59

137

134

121

143

105

129

115

140

118

129

131

157

156

170

Maximum

839

598

681

985

467

434

1520

442

573

558

523

1010

565

460

2050

10% percentil

149

206

208

175

174

160

166

168

188

165

168

154

168

173

172

90% percentil

476

402

402

476

342

350

396

333

342

367

355

336

380

370

573

Celkový počet vzorků

26

52

37

41

35

35

36

35

38

36

38

38

21

21

21

Počet nadlimitních v.

3

1

1

4

0

0

1

0

1

1

1

1

1

0

3

Průběh středních hodnot obsahů AOX v kalech je graficky zobrazen v grafu 12. Medián souboru vzorků z roku 2013 je 273 mg.kg-1, průměr 364 mg.kg-1. Z hlediska dlouhodobého vývoje je možné pozorovat stagnaci hodnot jak průměru tak i mediánu; výjimku tvoří rok 43


ÚKZÚZ BRNO

2013, který vykázal zatím nejvyšší hodnotu aritmetického průměru za celé sledované období. Medián z roku 2013 je za posledních 10 let také nejvyšší. To je způsobeno dosud nejvyšším stanoveným obsahem AOX v kalu (2050 mg.kg-1) z ČOV Dvůr Králové. Graf 12

-1

Střední hodnoty AOX v kalech ČOV (1999 – 2013, mg.kg )

Obsahy AOX byly v průběhu let 1999 – 2013 minimálně pětkrát stanoveny v 38 ČOV. Výsledky z těchto ČOV jsou zobrazeny v příloze 45. Protože obsah AOX je využíván jako indikátor organického znečištění půd a odpadů, byla vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena maximální přípustná hranice obsahu těchto látek v kalech na 500 mg.kg-1 suš. Tuto hodnotu překročily v roce 2013 tři vzorky. Závěry 

V roce 2013 bylo provedeno stanovení AOX v 21 vzorcích kalů.



Medián souboru vzorků z roku 2013 je 273 mg.kg-1, průměr 364 mg.kg-1



Limitní hodnotu 500 mg.kg-1 překročily v roce 2013 tři vzorky.

44


ÚKZÚZ BRNO

1.4.6.5 Obsahy organochlorových pesticidů Obsahy organochlorových pesticidů (HCH, HCB, látky skupiny DDT) se ve vzorcích kalů stanovují od roku 2008. V roce 2013 bylo stanovení provedeno v 21 vzorcích. Přehled výsledků je uveden v příloze 46, grafické vyjádření v přílohách 47, 48 a 49. Základní statistika souboru je uvedena v tabulce 24. Základní statistika obsahů HCH, HCB a látek skupiny DDT v kalech ČOV -1 (2008 – 2013, μg.kg suš.)

Tab. 24

OCP

HCB

HCH (αβγδ)

DDE

DDD

DDT

rok

průměr

medián

min.

max.

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2008 2009 2010 2011 2012 2013

19,7 11,1 13,1 7,42 13,9 12,0 1,20 1,12 1,00 1,00 32,4 31,3 26,1 26,1 24,6 15,9 20,1 14,7 18,0 21,3 13,9 3,03 3,96 3,58 4,50 3,72 1,47 1,03

19,1 9,81 11,4 5,62 8,04 5,87 1,00 1,00 1,00 1,00 31,0 31,4 24,2 25,2 23,3 15,5 17,7 12,5 12,0 7,66 10,9 3,01 2,93 2,06 1,60 2,39 < 0,50 < 0,50

5,71 1,23 < 0,50 1,02 3,92 < 0,50 1,00 1,00 1,00 1,00 11,6 6,87 2,61 17,5 16,4 2,14 4,29 2,66 < 0,50 1,51 < 0,50 < 0,50 0,77 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50 < 0,50

67,7 47,1 57,4 20,5 108 120 2,77 3,55 1,00 1,00 62,4 69,7 86,9 35,5 40,1 27,7 52,8 39,2 103 175 54,2 6,88 13,6 13,9 27,4 21,8 6,18 6,36

počet vzorků 36 38 38 21 21 21 38 21 21 21 36 38 38 21 21 21 36 38 38 21 21 21 36 38 38 21 21 21

Obsahy HCH jsou ve všech vzorcích pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg-1). Obsahy HCB kolísají v rozsahu < 0,50 – 120 μg.kg-1 suš. Medián obsahů klesá, zatímco maximální stanovené hodnoty rostou. Hodnoty látek skupiny DDT kolísají v rozmezí 4,0 - 31,8 μg.kg-1 suš., medián 19,2 μg.kg-1 suš., průměr činí 20,0 μg.kg-1. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE (graf 13). Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny.

45


Graf 13

ÚKZÚZ BRNO

Poměrné zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT v kalech ČOV 2008 - 2013 7% DDT

2013 34% DDD

15% DDD

5% DDT

80% DDE

58% DDE

Závěry 

V roce 2013 bylo provedeno stanovení OCP v 21 vzorcích kalů.



Obsahy HCH jsou ve všech vzorcích pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,5 μg.kg-1).



Obsahy HCB kolísají v rozsahu < 0,50 – 120 μg.kg-1 suš, medián 5,87 μg.kg-1.



Suma látek DDT kolísá v rozmezí 4,0 - 31,8 μg.kg-1 suš., medián činí 19,2 μg.kg-1 suš.



Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE.

1.4.6.6 Obsahy polybromovaných difenyletherů (PBDE) PBDE jsou látky ze skupiny bromovaných zpomalovačů/retardátorů hoření (brominated flame retardants, BFR). Tyto látky jsou součástí široké škály textilií, plastů, stavebních materiálů, elektroniky. Jejich chemická struktura je podobná chemické struktuře PCB, DDT a PBB (polybromovaných bifenylů), a proto i jejich chemické a environmentální vlastnosti jsou podobné – jedná se o hydrofobní látky (vazba na tuky, bioakumulace), v prostředí perzistentní (odolné proti chemické i biologické degradaci), toxické pro živé organismy a schopné dálkového transportu. Prokázané nálezy PBDE v lidské tukové tkáni, mateřském mléce a krvi, a vlastnosti shodné s vlastnostmi POPs vedly v roce 2009 k zařazení PBDE do seznamu látek uvedených ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických polutantech. PBDE se velmi snadno sorbují na pevné částice (např. zeminu, sedimenty, prachové částice). Vdechování kontaminovaného prachu je společně s konzumací tučných ryb hlavním zdrojem PBDE pro lidský organismus. Jsou popisovány také případy transportu PBDE ze zeminy a čistírenských kalů do rostlin jako další možnost vstupu těchto látek do potravního řetězce. V roce 2010 ÚKZÚZ poprvé přistoupil ke stanovení těchto látek v kalech metodou GCMS/MS. V témže roce byla metoda akreditována. ÚKZÚZ provádí stanovení 9 kongenerů PBDE: 28, 47, 66, 85, 99, 100,153, 154, 183. Od roku 2010 byl obsah 9 kongenerů PBDE stanoven vždy v 10 až 11 vzorcích kalů; ČOV se neopakují. V roce 2013 byly PBDE stanoveny v 11 vzorcích kalů. V příloze 52 je mapka zobrazující obsahy PBDE z jednotlivých odebíraných ČOV v rámci ČR. Obsahy jednotlivých kongenerů PBDE stanovených ve vzorcích kalů odebraných v roce 2013 jsou uvedeny v příloze 50, suma 9 stanovených kongenerů je graficky znázorněna v příloze 51. Základní statistiku obsahů sumy 9 kongenerů PBDE pro vzorky odebrané v roce 2013 a souhrnně pro všech dosud analyzovaných 42 vzorků shrnuje tabulka 25, 26. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů z celkové sumy PBDE je zobrazeno grafem 14. 46


ÚKZÚZ BRNO

Střední hodnota sumy 9 kongenerů PBDE ve vzorcích z roku 2013 činí 29,7 g.kg-1, medián 28,7 g.kg-1. Nejvyšší obsah byl zjištěn ve vzorku z ČOV Teplice-Bystřany (54,1 g.kg-1), nejnižší ve vzorku z ČOV Česká Skalice (9,8 g.kg-1). Mediány sumy 9 kongenerů jsou v jednotlivých letech vyrovnané, maximální hodnoty kolísají až dvojnásobně. Největší podíl na celkové sumě 9 kongenerů PBDE mají kongenery 99 a 47 (dohromady 69 %). Tyto kongenery se také nejvíce vyskytují v živých organismech. Limitní hodnota není vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena. -1

Základní statistika obsahů PBDE v kalech ČOV - 2013 (µg.kg suš., 11 vzorků)

Tab. 25

BDE 28

BDE 47

BDE 66

BDE 85

BDE 99

BDE 100

BDE 153

BDE 154

BDE 183

Průměr

0,49

8,61

0,45

0,48

11,8

2,65

1,37

1,10

2,74

Medián

0,40

8,00

0,40

0,40

10,1

2,30

1,30

1,10

2,50

Minimum

0,20

2,70

0,20

0,10

3,30

0,70

0,80

0,40

1,40

Maximum

0,90

15,4

0,90

1,10

23,7

5,30

2,30

2,00

4,50

10. perc.

0,22

3,06

0,2

0,12

3,68

0,78

0,82

0,44

1,48

90. perc.

0,9

15,3

0,86

1,1

23,7

5,24

2,28

1,98

4,46

Základní statistika sumy 9 kongenerů PBDE v kalech ČOV (2010 – 2013, µg.kg suš.)

Tab. 26

Průměr

Medián

Minim.

Maxim.

Počet vz.

2010

38,2

30,7

1,7

93,7

10

2011

45,4

33,8

15,0

112

11

2012

44,8

32,2

17,0

99,7

10

2013

29,7

28,7

9,8

54,1

11

2010 - 2013

39,4

29,5

1,7

112

42

Graf 14

-1

Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PBDE na celkové sumě 9 kongenerů v kalech ČOV, 2010 – 2013 a v roce 2013

Závěry 

V roce 2013 bylo provedeno stanovení PBDE v 11 vzorcích kalů.



Průměrný obsah PBDE v kalech (201) činí 29,7 g.kg-1, medián 28,7 g.kg-1.



Ve vzorcích z roku 2013 mají na sumě 9 kongenerů PBDE přibližně 2/3 podíl kongenery 99 (40 % z celkové sumy PBDE) a 47 (29 %). Tyto kongenery jsou dominantní také v celém souboru dosud analyzovaných vzorků.

47


ÚKZÚZ BRNO

1.4.6.7 Obsah vybraných perfluoroalkylových sloučenin (PFAS) v kalech Perfluoroalkylové sloučeniny (PFAS) patří mezi perzistentní halogenované kontaminanty. Je to velká skupina synteticky vyráběných látek vyznačujících se různě dlouhým uhlíkatým řetězcem (lineárním nebo rozvětveným), v němž jsou všechny atomy vodíku (H), které jsou vázány přímo na uhlík (C), nahrazeny atomy fluoru (F). Na alkylový řetězec jsou napojeny různé koncové/funkční skupiny (–SO3-, –COO-, –OPO3-, –NH4+, -OH, -SO3NH2). Tyto látky mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti - jsou extrémně stabilní (nebyla prokázána žádná degradace hydrolýzou, fotolýzou nebo biodegradací, vyznačují se také tepelnou stabilitou). Jedná se o látky povrchově aktivní; ve své molekule obsahují jak hydrofilní (funkční skupinu), tak hydrofobní část (alkylový řetězec). Vykazují vysokou schopnost bioakumulace (ale na rozdíl od běžných perzistentních polutantů - POPs se neukládají v tukové tkáni, ale vážou se na proteinové složky tkání; ukládají se především v játrech). Mají potenciál k dálkovému transportu, jsou proto přítomny i v oblastech, kde nebyly nikdy vyráběny ani používány. Pro uvedené vlastnosti jsou PFAS využívány při povrchové úpravě tkanin, koberců, obalových materiálů na potraviny, u ochranných nátěrů - PFAS snižují povrchové napětí a tím chrání povrchy před nečistotami - mastnotou, špínou, ale i před samotným smáčením vodou. Uplatňují se při výrobě polovodičů, jsou používány jako aditiva do hasicích pěn určených k hašení hořlavých tekutin. Dále jsou známé aplikace ve fotografickém průmyslu, lékařství, hornictví. Jsou součástí průmyslových a domácích čistících prostředků, nátěrových hmot, hydraulických kapalin pro letecký průmysl, pesticidů. Pefluorooktanová kyselina (PFOA) se také používá jako pomocné činidlo při výrobě polytetrafluorethylenu známého spíše pod názvy Teflon, Gore-Tex nebo Scotchgard. I přes vysokou stabilitu perfluorovaných sloučenin dochází v životním prostředí k jejich (částečnému) rozkladu. PFAS s dlouhými řetězci, jak s lineárními, tak rozvětvenými podléhají degradaci na PFOA a perfluorooktansulfonát a jeho soli (PFOS), které se v současné době považují za výsledný produkt degradace PFAS, a které se již v životním prostředí dále nerozkládají. Výskyt PFAS v prostředí je pouze z antropogenních zdrojů, jelikož se přirozeně v prostředí nevyskytují (většina organických sloučenin fluoru biogenního původu obsahuje pouze jeden atom fluoru na molekulu sloučeniny). Úniky PFAS do prostředí se vyskytují v průběhu celé jejich životnosti. Uvolňují se při vlastní produkci, kompletaci do komerčních produktů, v průběhu distribuce, industriálního i domácího užívání i po jejich užití ze skládek a čistíren odpadních vod. Nejvýznamnější zdrojem úniku je přímá výroba a následná kontaminace lokálního prostředí. Během tohoto procesu mohou být těkavější látky uvolněny do atmosféry. Významnou cestou je také únik z čistíren odpadních vod a skládek, kde byly pozorovány zvýšené koncentrace oproti pozaďovým koncentracím. Primární úložiště PFAS v prostředí jsou voda, sedimenty a půda. Šíření PFAS v životním prostředí probíhá především prouděním v povrchové vodě a s oceánskými proudy, transportem ve vzduchu (těkavé PFAS), adsorpcí na částice (ve vodě, sedimentech a ve vzduchu) a přes živé organismy. Environmentální toxikologická data jsou známá především pro akvatické organismy jako ryby, bezobratlé, řasy a částečně také pro ptáky. Existuje dostatek informací o nebezpečnosti PFAS pro lidský organismus. PFOS jsou persistentní, bioakumulativní a toxické pro savce. Rychlost odstraňování z organismu je mezidruhově variabilní; poločas života 100 dní u krys, 200 dní u opic a roky u lidí. Toxické efekty jsou mezidruhově podobné. Opakovaná expozice

48


ÚKZÚZ BRNO

způsobuje hepatotoxicitu a smrt. PFOS a PFOA jsou distribuovány do krevního séra, ledvin a zejména jater a jsou nalézány v krvi běžné populace po celém světě. Uvedené skutečnost vedly v roce 2009 k zařazení PFOS na seznam zakázaných látek Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. 17. března 2010 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučení o monitorování přítomnosti PFAS v potravinách. ÚKZÚZ přistoupil v roce 2013 ke screeningovému stanovení obsahů vybraných PFAS v 21 vzorcích odpadních kalů ČOV. Celkem bylo ve vzorcích detekováno 6 látek: PFHxA perflurohexanová kyselina PFHpA perfluoroheptanová kyselina PFOA perfluorooktanová kyselina PFNA perfluorononanová kyselina PFDA perfluorodekanová kyselina PFOS perfluorooktansulfonan Detekované obsahy PFAS v jednotlivých vzorcích kalů jsou uvedeny v příloze 53 (tabulka obsahů) a příloze 54 (graf). Průměrné hodnoty obsahů a rozsah stanovených hodnot uvádí tabulka 27. Tab. 27

Základní statistické charakteristiky vybraných perfluoroalkylových sloučenin -1 v 21 vzorcích kalů ČOV odebraných v roce 2013 (g.kg ) PFHxA

PFHpA

PFOA

PFNA

PFDA

PFOS

Medián

0,34

0,05

1,20

0,18

2,45

4,05

Průměr

0,71

0,32

2,23

0,46

5,13

7,89

Minimum

< 0,1

< 0,1

0,49

< 0,1

0,42

0,74

Maximum

4,40

4,50

21,00

3,70

46,90

38,00

V pěti vzorcích z 21 byly detekovány všechny látky. Ve zbývajících 16 vzorcích se vždy alespoň jeden analyt nacházel pod mezí stanovitelnosti (LOQ = 0,1 g.kg-1). Nejvyšší obsahy byly detekovány pro PFOS, následuje PFDA a PFOA (s přibližně čtvrtinovým obsahem vzhledem k PFOS). Obsah PFOS byl v 19 vzorcích z 21 vyšší než obsah PFOA - výjimku tvořily vzorky kalů z ČOV Dvůr Králové a Letohrad. Rozsah PFOS ve vzorcích kalů činil 0,74 - 38,0 ppb, maximální obsah byl detekován ve vzorku z ČOV Ústí nad Labem. Rozsah obsahů PFDA činil 0,42 - 46,9 ppb, přičemž nejvyšší hodnota pocházela ze vzorku z ČOV Dvůr Králové. Obsah PFOA ve vzorcích kalů kolísal v rozmezí 0,49 - 21,0 ppb, s maximem opět z ČOV Dvůr Králové. Při pohledu na rozmístění vzorků v rámci ČR (příloha 55-mapka) lze konstatovat, že nejvyšší obsahy PFAS byly zjištěny ve vzorku z ČOV Dvůr Králové, zvýšené obsahy PFAS byly dále nalezeny v Ústeckém a Plzeňském kraji. Ve vzorku ze Dvora Králové dominuje PFDA, ve vzorcích z Ústeckého kraje PFOS. Limitní hodnoty pro obsah PFAS v kalech nejsou vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanoveny.

49


ÚKZÚZ BRNO

Závěry 

V roce 2013 bylo provedeno stanovení PFAS v 21 vzorcích kalů.



V analyzovaných vzorcích dominuje PFOS, následuje PFDA a PFOA.



Maximální obsah byl nalezen ve vzorku z ČOV Dvůr Králové, dále byly zvýšené obsahy nalezeny v Ústeckém a Plzeňském kraji.

50


ÚKZÚZ BRNO

1.4.6.8 Využití kalů Způsob jakým je většinou nakládáno s kaly z monitorovaných ČOV shrnuje tabulka 28. U vybraných způsobů nakládání s kaly je v tabulce 29 uveden medián (střední hodnota) obsahů rizikových prvků. Tab. 28

Nakládání s kaly ČOV - 2013

Způsob zpracování kalů

Počet monitorovaných ČOV

Následné využití kalu

Přímá aplikace na ZPF Kompostování

Neuvedeno

Tab. 29

16 Aplikace na ZPF

27

Rekultivace

14

Skládkování

2

Skládkování

7

Zajišťuje firma na zpracování odpadu

10

Terénní úpravy

1

Bioplynová stanice

1

Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků ve čtyřech skupinách kalů ČOV rozdělených podle způsobu nakládání s kaly (2013) As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Ni

Pb

V

Zn

Hg

Přímá aplikace na ZPF

8,32

0,59

1,13

8,64

59,3

207

40,0

46,6

31,1

945

1,462

Kompostování - aplikace na ZPF

8,00

0,57

1,81

7,74

55,6

256

46,9

59,3

24,9

1134

1,939

Kompostování - rekultivace

14,8

1,39

2,58

9,55

141

282

53,0

190

37,7

1320

3,915

Skládkování

17,7

1,71

2,44

10,7

47,7

252

39,3

54,6

33,8

1127

1,900

Z tabulky vyplývá, že v kalech určených ke skládkování a k rekultivačním účelům lze očekávat vyšší obsahy rizikových prvků než v kalech, jež mají být aplikovány na zemědělskou půdu. Soubory byly podrobeny statistické analýze pomocí Kruskal-Wallisovy ANOVY a post hoc testů (p < 0,05). Statisticky významný rozdíl v obsazích prvků mezi skládkovanými a (na zemědělskou půdu) přímo aplikovanými kaly byl nalezen u arzénu (As) a berylia (Be). Statisticky významné rozdíly byly nalezeny také mezi obsahy kadmia (Cd) v kalech určených k rekultivačním účelům a k přímé aplikaci na ZPF a mezi obsahy vanadu (V) v kalech určených k rekultivačním účelům a v kompostovaných kalech k aplikaci na ZPF. Mezi rekultivačními kaly se nachází dva vzorky s velmi vysokými obsahy olova (Pb), proto se tato aplikace statisticky významně liší obsahem Pb od ostatních způsobů aplikace. Ve skupině kalů určených k přímé aplikaci na ZPF se vyskytl 1 vzorek, ve kterém byly překročeny mezní hodnoty koncentrací prvků v kalech stanovené vyhláškou č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro Cr a Ni. Kaly, které se kompostují, nemusí z hlediska obsahu rizikových prvků vyhovovat žádným legislativním limitům - v současné době jsou obsahy prvků v surovinách do kompostu upravovány pouze ČSN 46 5735 Průmyslové komposty, která není obecně závazná a má pouze doporučující charakter. Požadavkům uvedené normy na kvalitu suroviny (na obsah prvků v sušině) by vyhověl pouze 1 vzorek. (Nejproblémovější je obsah mědi a zinku.)

51


Graf 15

ÚKZÚZ BRNO

Box diagramy obsahu arzénu, berylia, kadmia a vanadu v kalech ČOV, odběry -1 vzorků 2013 (mg.kg , aplikace – kaly určené k přímé aplikaci na zemědělskou půdu, kompost_aplik – kaly určené ke kompostování a následné aplikaci na ZPF, kompost_rekult - kaly určené ke kompostování a následně k rekultivacím, skladkováni - skládkované kaly) Arzén (As)

Berylium (Be)

Krabicvý graf

Krabicový graf

45

6

40 5 35 30

4

Be

As

25 3

20 15

2

10 1 5 0 aplikace

kompost_aplik

kompost_rekult

skladkovani

Využití

Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy

0 aplikace

kompost_aplik

kompost_rekult

skladkovani

Využití

Kadmium (Cd)


Vanad (V)

Krabicový graf

Krabicový graf

10

70

9 60 8 50

7

40

5

V

Cd

6

30

4 3

20

2 10 1 0 aplikace

kompost_aplik

kompost_rekult

Využití

skladkovani


52

0 aplikace

kompost_aplik

kompost_rekult

Využití

skladkovani



ÚKZÚZ BRNO

1.4.7 Hodnocení rybničních sedimentů Sediment z vodního toku či vodní nádrže (rybníku) vzniká prostou sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Při poklesu rychlosti proudění, a to jak rozšířením profilu, poklesem spádu toku nebo zvětšením hloubky vodoteče, dochází k přirozené sedimentaci unášených částic. Vzniklý materiál může mít povahu štěrkopísků a písků v proudných úsecích toků, nebo až jílovitohlinitých až jílovitých substrátů v rybnících. Jde o přirozený děj, který je urychlován antropogenními zásahy do krajiny. Surový sediment vykazuje značný podíl zvodnění až do 80%, může obsahovat různé látky a cizorodé předměty v závislosti na struktuře zemědělské a průmyslové výroby v povodí. Důvodem kumulace sedimentů a zanášení dna jsou nadále přetrvávající splachy zemědělské půdy z okolí rybníků, vodních děl a toků. Nevhodné hospodaření v povodí způsobuje nadměrnou erozi, pronikání a usazování rizikových prvků a látek v rybnících a tocích. V České republice vykazuje třetina rybníků nadměrné zatížení sedimenty. Sedimenty jsou ve velkých objemech do rybníků transportovány podle charakteru a stavu říční sítě a hospodářské činnosti v povodí a způsobují velmi rychlé zanášení méně proudných úseků povrchových vod. Důsledkem ukládání sedimentů je postupné omezování až znemožňování vodohospodářských, biologických a ekologických funkcí vodních nádrží a toků. Celkové množství sedimentů je ve vodních nádržích ČR odhadováno na 197 mil. m3, v drobných vodních tocích a závlahových kanálech na 5 mil m3 a v odvodňovacích kanálech 0,8 mil m3. Tato množství značně zmenšují objem akumulace vody a snižují i míru ochrany krajiny proti povodním. Na vytěžené sedimenty z rybníků, vodních nádrží a vodních toků již není třeba pohlížet jako na odpad, pokud kvalita vytěženého sedimentu bude vyhovovat požadavkům uvedeným v příloze č. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění. Přímé použití sedimentů na zemědělském půdním fondu se řídí podle zvláštních právních předpisů zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ustanoveními vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Rozhodujícím ukazatelem pro možnost využití sedimentů je míra kontaminace rizikovými prvky a organickými polutanty ve vztahu k vyhlášce č. 257/2009 Sb. Pro využití sedimentů k aplikaci na zemědělskou půdu je důležitá i "hnojivá" hodnota sedimentů, tzn. zrnitostní složení, podíl organické hmoty, pH a obsah živin. Zrnitostní složení sedimentů může být značně rozdílné, což vyplývá ze zákonitostí sedimentačních procesů. S variabilitou zrnitostního složení sedimentů do značné míry koreluje i jejich chemické složení. Látky organické i anorganické povahy jsou poutány především na povrchu nejjemnějších půdních částic splavených z orniční vrstvy zemědělské půdy. Jako vhodný ukazatel pro hodnocení jejich přínosu k zúrodnění půd se jeví přístupný obsah živin, který je používán pro hodnocení úrodnosti v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd, proto ve vzorcích byla zjišťována reakce sedimentů (pH/CaCl2) a obsah základních živin P, K, Ca a Mg podle Mehlicha III.

53


ÚKZÚZ BRNO

Sedimenty – základní statistické parametry – zrnitost, obsahy živin a pH (1995 – 2013)

Tab. 30

zrnitost

-1

přístupné živiny v mg.kg (Mehlich III)

(% částic  0,01 mm)

spalitel. látky (% sušiny)

P

K

Mg

Ca

Průměr

29,5

8,57

5,93

40,3

213

334

4017

Medián

28,2

7,90

5,90

24,5

183

293

2530

Min.

2,00

1,00

2,80

1,00

8,70

7,10

4,20

Max.

73,3

43,0

7,80

287

988

1640

28500

Poč. vz.

159

362

401

360

361

361

360

pH/ CaCl2

Sedimenty – základní statistické parametry – obsahy rizikových prvků (1995 – 2013)

Tab. 31

As

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Ni

Pb

V

Zn

-1

mg.kg sušiny (extrakce lučavkou královskou) Průměr

11,8

14,6

12,5

53,0

28,4

0,13

34,7

53,4

49,4

150

Medián

7,90

0,42

12,2

46,1

24,5

0,10

31,5

27,0

47,5

110

Min.

0,95

0,05

1,03

1,75

2,20

0,01

1,15

2,50

4,00

8,15

Max.

228

1660

59,0

425

162

1,85

452

3350

132

1630

Poč. vz.

441

449

395

450

448

452

447

442

293

450

Limit

30

1

30

200

100

0,8

80

100

180

300

Sedimenty – základní statistické parametry – obsahy AOX, PCB (1995 – 2012), PAH, DDT, HCH, HCB (2009 – 2012) a PBDE (2012)

Tab. 32

*

PCB

PAH

**

-1

mg.kg

Průměr

0,0137

Medián Min. Max.

DDT

***

****

AOX

HCH

*****

PBDE

g.kg

g.kg

mg.kg

6,04

0,0351

30,1

1,0

1,34

0,49

0,0047

1,13

0,0102

26,2

1,0

0,54

0,45

0,0018

0,15

0,0015

0,50

1,0

0,25

0,45

0,1359

50,3

0,3294

123

1,0

8,28

0,80

Poč. vz.

65

28

33

105

26

33

18

Limit

0,2

6

0,1

-

-

-

-

mg.kg

-1

HCB

-1

mg.kg

-1

g.kg

-1

-1

-1

*suma 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) **polycyklické aromatické uhlovodíky (suma 12 PAH) *** suma DDT včetně metabolitů **** suma 4 izomerů HCH () ***** suma 9 kongenerů PBDE (28, 47, 66, 58, 99, 100, 153, 154, 183) Tab. 33

Sedimenty – průměrné hodnoty sledovaných parametrů (pH, živiny) – vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995 – 2013) -1

zrnitost (% částic  0,01 mm)

spalitel. látky (% sušiny)

pH/ CaCl2

Celkový průměr

29,5

8,57

Vodní tok

21,3

Polní rybník

30,7

Návesní rybník Lesní rybník

přístupné živiny v mg.kg (Mehlich III) P

K

Mg

Ca

5,93

40,3

213

334

4017

7,39

6,17

52,2

190

305

3938

8,06

5,96

39,0

193

343

3910

28,2

9,34

6,01

43,7

268

343

4790

36,2

9,84

5,23

29,6

179

267

2270

54


ÚKZÚZ BRNO

Sedimenty – průměrné hodnoty sledovaných parametrů (rizikové prvky) – vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995 – 2013)

Tab. 34

As

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Ni

Pb

V

Zn

-1

mg.kg suchého vzorku (extrakce lučavkou královskou) Celkový průměr

11,8

14,6

12,5

53,0

28,4

0,13

34,7

53,4

49,4

150

Vodní tok

11,4

0,63

11,1

52,9

33,3

0,15

31,3

44,6

44,9

157

Polní rybník

12,3

26,0

12,0

50,3

25,4

0,11

32,9

34,9

48,1

127

Návesní rybník

11,9

0,66

14,3

60,4

34,9

0,16

40,9

97,7

56,5

205

Lesní rybník

9,12

0,54

10,8

45,9

22,9

0,15

27,1

27,1

44,6

109

Sedimenty – průměrné hodnoty sledovaných parametrů obsahy AOX, PCB (1995 – 2013), DDT, HCH, HCB (2007 – 2013), PAH (2009 2013) a PBDE (2011 - 2013) - vodní tok, polní, návesní a lesní rybník

Tab. 35

PCB*

PAH**

-1

mg.kg

Celkový průměr

0,0137

Vodní tok

0,0143

Polní rybník Návesní rybník Lesní rybník

DDT***

AOX

HCH****

HCB

PBDE*****

g.kg

g.kg

g.kg

-1

mg.kg

6,04

0,0351

30,58

1,0

1,34

0,49

26,3

0,0335

43,38

1,0

3,13

-

0,0154

2,06

0,0128

27,43

1,0

0,50

0,45

0,0122

10,3

0,0776

30,51

1,0

2,46

0,56

0,0025

1,03

0,0305

44,08

1,0

0,37

0,48

mg.kg

-1

mg.kg

-1

-1

-1

-1

*suma 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) **polycyklické aromatické uhlovodíky (suma 12 PAH) *** suma DDT včetně metabolitů **** suma 4 izomerů HCH () ***** suma 9 kongenerů PBDE (28, 47, 66, 58, 99, 100, 153, 154, 183)

Tab. 36

Sedimenty – počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty – celkem, vodní tok, polní, návesní a lesní rybník (1995 – 2013) – vyhláška č. 257/2009 Sb. poč. vz.

Celkem

Lesní rybník

Co

Cr

Cu

Hg

Ni

Pb

V

Zn

PCB*

PAH**

DDT***

395

450

448

452

447

442

293

450

65

28

33

24

73

4

2

3

3

8

16

0

37

0

8

3

% nadlim.

5,4

16,3

1,0

0,4

0,7

0,7

1,8

3,6

0,0

8,2

0

29

9

poč. vz.

23

23

23

23

23

23

23

21

21

23

5

2

4

0

4

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

17,4

0

0

0

0

0

0

0

4,4

0

50

0

229

233

203

236

234

235

233

233

165

236

31

15

16

% nadlim.

Návesní rybník

Cd 449

počet nadlim.

Vodní tok počet nadlim.

Polní rybník

As 441

poč. vz. počet nadlim.

14

37

1

1

1

0

3

8

0

16

0

2

0

% nadlim.

5,8

15,0

0,5

0,4

0,4

0

1,2

3,2

0

6,4

0

13,3

0

poč. vz.

124

128

106

125

125

128

125

123

70

125

18

8

9

9

27

3

1

2

3

5

8

0

19

0

5

3

% nadlim.

6,8

19,7

2,6

0,8

1,5

2,2

3,7

6,1

0

14,2

0

62,5

33,3

poč. vz.

42

42

40

43

43

43

43

42

37

43

3

3

4

počet nadlim.

1

5

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

2,4

11,9

0

0

0

0

0

0

0

2,3

0

0

0

počet nadlim.

% nadlim.

*suma 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) **polycyklické aromatické uhlovodíky (suma 12 PAH) *** suma DDT včetně metabolitů

55


ÚKZÚZ BRNO

Od roku 1995 do konce roku 2013 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 455 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 252 rybníků „polních“ a 138 rybníků „návesních“ (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní rybníky vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných živin a hlavně rizikových prvků a látek), dále je v souboru 43 rybníků lesních a 23 sedimentů z toků. Protože převaha rozborů byla v minulosti prováděna na základě objednávek projektantů, nebo přímo vlastníků jednotlivých nádrží, byl rozsah stanovení převážně podřizován jejich požadavkům, takže často byly prováděny pouze rozbory na obsah rizikových prvků (zhruba v polovině případů nebyla zjišťována „hnojivá hodnota“ sedimentů). Přesný počet jednotlivých stanovení je vždy uveden ve statistickém zhodnocení každé sledované hodnoty (tab. 30, 31 a 32). Obsahy rizikových prvků a základní charakteristiky jednotlivých typů rybníků Sedimenty lesních rybníků (tab. 33, a 34) jsou zrnitostně těžší, s velkým podílem jemných částic zejména organického původu, mají vyšší průměrné obsahy spalitelných látek a jejich pH patří k nejnižším stejně tak i obsahy přístupných živin (P, K, Mg, Ca). Z rizikových prvků v porovnání s celkovými průměry dominuje Hg, ostatní rizikové prvky vykazují nižší hodnoty. Polní a návesní rybníky jsou převážně střední zrnitosti, s pH v oblasti převážně kyselé a neutrální, návesní rybníky mají obecně vyšší průměrné obsahy spalitelných látek, polní rybníky se pohybují kolem celkového průměru. Průměrné obsahy přístupných živin u těchto kategorií rybníku jsou vysoké, nejvyšších průměrných obsahů pak dosahují P a Ca u návesních rybníků. Sedimenty návesních rybníků mají převážně vyšší průměrné obsahy všech rizikových prvků než ostatní kategorie rybníků, nejmarkantnější je to zejména u Pb a Zn, naopak obsahy Cd jsou hluboce pod celkovým průměrem. Sedimenty polních rybníků vykazují v průměru nejvyšší obsahy As a Cd, ale i ostatní prvky dosahují hodnot blížících se celkovému průměru. Sedimenty vodních toků jsou převážně hrubší zrnitosti s nízkým průměrným obsahem spalitelných látek a nižšími průměrnými obsahy přístupných živin kromě P, jehož hodnoty jsou nadprůměrné. Z rizikových prvků jsou významněji zastoupeny As, Cu a Zn. Obsahy rizikových látek (PCB, PAH, DDT, AOX, HCH, HCB, PBDE) V letech 2007 - 2013 byly ve 33 vzorcích sedimentů stanoveny obsahy organochlorových pesticidů (HCH, HCB, látek skupiny DDT) a PCB a v letech 2009 – 2013 ve 28 vzorcích sedimentů stanoveny obsahy 12 PAH. Konkrétní hodnoty a grafy jednotlivých parametrů jsou uvedeny v příloze 59. Sedimenty lesních rybníků (tab. 35) mají průměrné obsahy PCB, PAH a HCB v porovnání s celkovými průměry velmi nízké, naopak průměrné obsahy DDT a AOX vykazují hodnoty blížící se (DDT) nebo překračující (AOX) celkový průměr. Hodnoty PBDE jsou podobné celkovému průměru. Polní rybníky mají průměrné obsahy PCB vyšší v porovnání s celkovým průměrem, průměrné obsahy PAH a DDT dosahují třetinových hodnot z celkových průměrů. U návesních rybníků je tomu naopak. Průměrné obsahy PAH a DDT jsou vyšší než celkové průměry, ale průměrné obsahy PCB nedosahují celkového průměru, i když se k němu velmi blíží. Průměrné hodnoty AOX se u polních i návesních rybníků pohybují kolem celkového

56


ÚKZÚZ BRNO

průměru. Průměrné hodnoty HCB jsou u polních rybníků nižší, než je celkový průměr, naopak u návesních jsou vyšší. To samé platí i pro průměrné obsahy PBDE. Sedimenty vodních toků mají průměrné obsahy PCB vyšší a obsahy PAH až výrazně vyšší, než je celkový průměr. Také průměrné hodnoty AOX a HCB jsou v porovnání s celkovým průměrem vyšší. Naopak hodnoty DDT se pohybují těsně pod celkovým průměrem. Hodnoty HCH pro všechny typy sledovaných sedimentů jsou vždy pod mezí stanovitelnosti. V letech 2011 - 2013 bylo 18 vzorků sedimentů testováno na PBDE (BDE 28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154, 183). Průměrné obsahy PBDE byly 0,49 g.kg-1, medián 0,45 g.kg-1. Jednotlivé obsahy se pohybovaly v rozmezí 0,45 až 0,8 g.kg-1. Vzájemný poměr metabolitů skupiny DDT, 12 sledovaných PAH a 9 PBDE v sedimentech ukazují grafy 16, 17 a 18. Z metabolitů DDT převažuje DDE – 46 %, následuje DDD – 34 % a poslední je DDT – 20 %. U PAH je nejvíce ve vzorcích sedimentů zastoupen fluoranthen (FLT – 20 %), následuje pyren (PYR – 16 %) a chrysen (CHR – 10 %). Ze sledovaných PBDE je nejčastěji zastoupen BDE 99 – 16 %, zastoupení ostatních BDE se pohybuje od 10 % do 12 %. Celkové mediány sledovaných parametrů a mediány pro jednotlivé kategorie sedimentů jsou graficky uvedeny v přílohách 56 – 58. V tabulce 36 jsou uvedeny počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty uvedené ve vyhlášce 257/2009 Sb. Nejčastěji překročeným rizikovým prvkem je Cd 16,3 % následuje Zn 8,2 % a As 5,4 %. Nejméně nadlimitních rizikových prvků je u vodních toků, u kterých je problém jen s Cd a Zn. Následují rybníky lesní, polní a návesní tak, jak roste počet nadlimitních vzorků. Mezi posledními dvěma jmenovanými je však rozdíl v počtu překročených limitů velmi malý. U všech typů rybníků tak jako u toků je problematickým rizikovým prvkem Cd, po kterém následuje Zn. Obsahy PCB nebyly překročeny v žádném vzorku, obsahy PAH překročilo 8 vzorků z toho nejvíce u návesních rybníků a to 5 vzorků, limit pro DDT překročily 3 vzorky - všechny jsou z kategorie návesní rybník. Odběry vzorků byly v roce 2013 prováděny pouze pracovníky ÚKZÚZ ze sedimentárních částí rybníků nebo ze složišť vytěžených sedimentů jak rybničních tak i říčních. V minulých letech byly některé vzorky dodány přímo zákazníkem. V současné době jsou již vzorky odebírány podle metodického pokynu „Sledování rybničních a říčních sedimentů“ v platném znění.

57


ÚKZÚZ BRNO

Poměrné zastoupení metabolitů DDT v sedimentech

Graf 16

Metabolity DDT v sedimentech 34%

46% DDE DDT DDD

20%

Poměrné zastoupení 12 PAH v sedimentech

Graf 17

12 PAH v sedimentech 1%

6%

7%

3%

NAP

PHE ANT FLT

7%

9%

20%

5%

PYR BAA CHR

8% 16%

10%

BBF BKF

8%

BAP BPE IPY Graf 18

Poměrné zastoupení 9 PBDE v sedimentech

9 PBDE v sedimentech S_BDE028 12%

10%

S_BDE047 12%

10% 10%

S_BDE066 10%

S_BDE085 S_BDE099

10%

10% 16%

S_BDE100 S_BDE153 S_BDE154 S_BDE183

58


ÚKZÚZ BRNO

Závěry 

Z uvedených výsledků vyplývá značná variabilita sedimentů ve všech zjišťovaných parametrech.



Zrnitostně zkoušené sedimenty zahrnují prakticky všechny kategorie podle Novákovy klasifikační stupnice pro půdy, přičemž více jak polovinu tvoří sedimenty „středně těžké“; do určité míry je zrnitost odrazem charakteru půd v povodí jednotlivých rybníků.



Pro zemědělskou půdu je významný obsah organické hmoty v sedimentech, která je základem pro tvorbu humusu. Její množství ovšem rovněž silně kolísá, medián obsahu organické hmoty se pohybuje kolem 7,9 % sušiny.



Reakce sedimentů je u většiny vzorků v oblasti slabě kyselé a neutrální, kyselá reakce byla zjištěna u 63,1 % sedimentů, neutrální u 20,9 % a zásaditá u 16,0 %. Předpokládá se však, že po vytěžení a provzdušnění dojde k poklesu pH a následnému okyselení sedimentů.



Obsah přístupných živin podle kritérií pro hodnocení orných půd se v procesu sedimentace mění oproti obsahům v půdách v povodí; prokazují se především nižší obsahy fosforu oproti obsahům zjišťovaným v průměru orných půd, obsahy draslíku jsou podobné obsahům v půdách, naopak obsah hořčíku je téměř dvojnásobný.



Obsah rizikových prvků hodnocených podle vyhlášky č. 257/2009 Sb. v letech 1995 2013 (extrakt lučavkou královskou) ukazuje na nejčastější kontaminaci kadmiem (Cd) - 73 vzorků (16,3 %), zinkem (Zn) - 37 vzorků (8,2 %) a arsenem - 24 vzorků (5,4 %). Počet vzorků s nadlimitními hodnotami je nejvyšší u „návesních“ rybníků.



Vzorky testované na PCB nepřekročily v žádném případě limitní hodnotu danou vyhláškou. Limitní hodnota pro obsah DDT v sedimentu byla překročena u tří vzorků sedimentů z návesních rybníků. Limitní hodnota pro PAH byla překročena u 8 vzorků z toho jednou u toku, dvakrát u polního rybníku a pětkrát u návesního rybníku.



Rozsah obsahů PBDE se pohybovaly v rozmezí 0,45 až 0,8 g.kg-1, vyšších hodnot dosahovaly u návesních rybníků. Limitní hodnota pro tuto látku není vyhláškou č. 257/2009 Sb. stanovena. Rozsah obsahů HCB kolísá v rozmezí 0,25 – 8,28 g.kg-1. Limitní hodnota pro tuto látku není vyhláškou č. 257/2009 Sb. stanovena.

59


ÚKZÚZ BRNO

1.5 SEZNAM PŘÍLOH Bazální monitoring půd Obsahy PCB v půdě Příloha 1

Obsahy PCB v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2013 (g.kg-1 suš.); zvýrazněny jsou nadlimitní hodnoty

Příloha 2

Obsahy PCB (suma 7 kongenerů) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 3

Srovnání mediánů obsahů PCB (suma 7 kogenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2000 – 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 4

Průběh obsahů sumy 7 kongenerů PCB (1998 a 1999 suma 6 kong.) na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období (1998 – 2013) překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1 suš.

Příloha 5

Procentuální zastoupení 7 kongenerů PCB na plochách BMP a CHÚ v letech 2004 – 2013; ornice (svrchní horizont)

Obsahy PAH v půdě Příloha 6

Obsahy jednotlivých PAH a sumy PAH v ornici (svrchním horizontu) na monitorovacích plochách BMP a v půdách CHÚ v roce 2013 µg.kg-1 suš.)

Příloha 7

Suma 16 EPA PAH v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 8

Základní statistické charakteristiky individuálních PAH (kromě ANY Acenaphtylene) na plochách s ornou půdou, srovnání let 2006 - 2013 (ornice, µg.kg-1 suš.)

Příloha 9

Mediány obsahů sumy 16 EPA PAH v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 1998 – 2013 (µg.kg-1suš.), do roku 2005 Σ 15 PAH

Příloha 10

Průběh obsahů sumy 7 PAH na plochách BMP, na kterých byl ve sledovaném období (1997 – 2013) překročen limit 1000 µg.kg-1 suš.

Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů v půdě Příloha 11

Obsahy organochlorových pesticidů v ornici (svrchním na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 12

Obsah HCB v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 13

Obsah sumy DDT (o´,p´+ p´,p´-) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 14

Obsah sumy DDE (o´,p´+ p´,p´-) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 15

Obsah sumy DDD (o´,p´+ p´,p´-) v ornici (svrchním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

60

horizontu)


ÚKZÚZ BRNO

Příloha 16

Mediány obsahů OCP v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 2000 – 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 17

Vzájemný poměr DDT (o´,p´+ p´,p´-) a jeho metabolitů DDE (o´,p´- + p´,p´-) a DDD (o´,p´- + p´,p´-) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2013 (ornice, svrchní horizont)

Příloha 18

Průběh obsahů HCB na pozorovacích plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období 2004 – 2013 překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb.)

Příloha 19

Průběh obsahů sumy o´,p´- a p´,p´- DDT na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období 1997 – 2013 překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb.)

Příloha 20

Průběh obsahů sumy o´,p´- a p´,p´- DDE na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období 1997 – 2013 překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb.

Příloha 21

Průběh obsahů sumy o´,p´- a p´,p´- DDD na plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období 1997 – 2013 překročena limitní hodnota 10 μg.kg-1 suš. (ppb; vyhl. č. 13/1994 Sb.)

Příloha 22

Deskriptivní statistika obsahů organických polutantů v půdních vzorcích BMP (2004 – 2013; µg.kg-1 suš.)

Příloha 23

Obsahy jednotlivých kongenerů PBDE v ornici (svrchním. horizontu) na pozorovacích plochách BMP v roce 2013 (µg.kg-1)

Monitoring rostlinné produkce Příloha 24

Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 2013 (mg.kg 1 suš.)

Příloha 25

Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997 – 2013 (mg.kg 1 suš.)

Příloha 26

Počty vzorků rostlin odebraných v roce 2013 s označením počtu vzorků překračujících limit stanovený nařízením komise (ES) č. 1881/2006 – část A; a nařízením komise (EU) č. 574/2011. – část B

Příloha 27

Obsahy POPs v rostlinách 2010 – 2013 (µg.kg-1 suš., ppb)

Monitoring kalů ČOV Obsahy rizikových prvků v kalech Příloha 28

Deskriptivní statistika obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2013 - Česká republika (mg.kg 1 suš.)

Příloha 29

Deskriptivní statistika obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2013 - jednotlivé kraje (mg.kg 1 suš.))

Příloha 30

Obsah prvků (průměr, medián) ve vzorcích kalů z ČOV v jednotlivých krajích ČR, 2013 (mg.kg 1 suš.)

Příloha 31

Přehled ČOV podle jednotlivých krajů, ve kterých byl v roce 2013 zjištěn nadlimitní obsah rizikových prvků podle vyhlášky 382/2001 Sb. v platném 61


ÚKZÚZ BRNO

znění Příloha 32

Aritmetické průměry a mediány obsahů rizikových prvků v odpadních kalech za období sledování 1994 – 2013 Obsahy PCB v kalech Příloha 33

Obsahy PCB v kalech ČOV – odběry z roku 2013 (µg.kg-1 suš.), vybrané kongenery a suma 6 kongenerů podle vyhl. č. 382/2001 Sb.

Příloha 34

Obsahy PCB (suma 6 kogenerů) ve vzorcích kalů ČOV odebraných v roce 2013 (µg. kg-1 suš.). Limitní hodnota pro použití kalů na zemědělskou půdu je dle vyhlášky č. 382/2001 Sb. 600 µg.kg-1 suš.

Příloha 35

Základní statistické charakteristiky obsahů PCB v kalech ČOV za období 1998 – 2013 (µg.kg-1 suš.; 610 vzorků)

Příloha 36

ČOV, u kterých vzorky kalů nevyhověly limitní hodnotě 600 µg.kg-1 suš. pro sumu 6 kongenerů ČOV podle vyhl. č. 382/2001 Sb. (1998 – 2013)

Příloha 37

Obsahy PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998 – 2013 (µg.kg-1 suš.)

Obsahy PAH v kalech Příloha 38

Obsahy PAH v kalech ČOV - výsledky za rok 2013 (µg.kg-1 suš.). Uvedena je také Σ 10 PAH, pro kterou je stanovena limitní hodnota v evropském návrhu směrnice k využití kalů ČOV na zemědělské půdě

Příloha 39

Poměrné zastoupení jednotlivých uhlovodíků v celkové sumě 16 PAH za období 2003 – 2013

Příloha 40

Kaly ČOV – suma 10 individuálních PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (6 mg.kg-1) dle návrhu směrnice EU k využití odpadních kalů ČOV v zemědělství (mg.kg-1, ppm; rok 2013)

Příloha 41

ČOV, které v roce 2000 – 2013 přesáhly limitní hodnotu pro Σ 10 PAH uvedenou v návrhu směrnice EU o využití kalů na zemědělské půdě

Příloha 42

Obsah Σ 10 PAH ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 2000 – 2013 (µg.kg-1 suš., ppb)

Obsahy AOX v kalech Příloha 43

Obsahy AOX v kalech ČOV v roce 2013, mg.kg-1; 21 vzorků

Příloha 44

Obsahy AOX v kalech ČOV – rok 2013. Silnou čarou je vyznačena limitní hodnota dle vyhl. č. 382/2001 Sb. (500 mg.kg-1)

Příloha 45

Srovnání obsahů AOX ve vzorcích z ČOV, u kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1999 – 2013 (mg.kg-1, 38 ČOV)

Obsahy organochlorových pesticidů v kalech Příloha 46

Obsahy organochlorových pesticidů v kalech ČOV v roce 2013 µg.kg-1 suš.)

Příloha 47

Celková suma o´,p´- a p´,p´- izomerů DDE, DDD a DDT (µg.kg-1 suš., 2013)

62


ÚKZÚZ BRNO

Příloha 48

Obsahy DDT, DDE a DDD v kalech ČOV v roce 2013 (µg.kg-1 suš.; sumy o´,p´- a p´,p´- izomerů)

Příloha 49

Obsah HCB v kalech ČOV v roce 2013 (µg.kg-1 suš.)

Obsahy PBDE a PFAS v kalech Příloha 50

Obsahy PBDE v kalech ČOV - 2013 (µg.kg-1 suš., všechny stanovené kongenery a suma kongenerů)

Příloha 51

Obsahy PBDE (suma 9 kongenerů) ve vzorcích kalů ČOV odebraných v období 2010 – 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 52

Obsah PBDE ve vzorcích kalů a lokalizace příslušných ČOV v rámci ČR (µg.kg-1 suš., 2010 - 2013)

Příloha 53

Obsahy jednotlivých PFAS v kalech ČOV - odběry z roku 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 54

Obsahy vybraných PFAS v kalech ČOV - odběry z roku 2013 (µg.kg-1 suš.)

Příloha 55

Obsahy PFAS ve vzorcích kalů a lokalizace příslušných ČOV v rámci ČR

Monitoring rybničních a říčních sedimentů Příloha 56

Mediány fyzikálních charakteristik v sedimentech 1995 – 2013 (mg.kg-1suš.)

Příloha 57

Mediány obsahů rizikových prvků v sedimentech 1995 – 2013 (extrakce lučavkou královskou; mg.kg-1suš.)

Příloha 58

Mediány obsahů rizikových látek v sedimentech 1995 – 2013 (mg.kg-1 suš.)

Příloha 59

Obsahy organochlorových pesticidů, PAH a PBDE v sedimentech 2008 – 2013 a příslušné grafy

63

a

obsahů

přístupných

živin

Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek … v krmivech a v premixech – 2013…..

ÚKZÚZ BRNO

2. Sledování zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečisťujících doplňkových látek v krmných produktech V roce 2013 prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sledování cizorodých zakázaných a nežádoucích látek a produktů v krmivech na základě zjištění v předchozích letech, doporučení Komise k monitoringu a podle dalších právních předpisů. Vzorky odebírali pracovníci odboru zemědělské inspekce a analyzovány byly v akreditovaných laboratořích ústavu nebo smluvních laboratořích. Sledování bylo rozděleno do čtyř hlavních částí: 

Sledování výskytu zakázaných látek a produktů v krmivech



Sledování výskytu nežádoucích látek a produktů v krmivech



Sledování správného používání doplňkových látek v krmivech



Sledování dalších problematik týkajících se bezpečnosti krmiv

2.1 Sledování zakázaných látek 2.1.1 Cílená kontrola přítomnosti zpracovaných živočišných bílkovin v krmivech Kontrola je zaměřená na možnou kontaminaci krmiv zpracovanými živočišnými bílkovinami (PAP). V roce 2013 bylo takto prověřeno 187 vzorků převážně doplňkových krmných směsí. Přítomnost nepovolených zpracovaných živočišných bílkovin nebyla v žádném vzorku zjištěna.

DOPLŇKOVÉ SMĚSI

116

dojnice 22

telata 10

výkrm skotu 6

chov skotu

4

ostatní

................................................ KOMPLETNÍ výkrm prasat SMĚSI

2

nosnice

2

přežvýkavci

1

................................................ KRMNÉ živočišný tuk SUROVINY jehněčí moučka rybí moučka

1 1 3 19

sójový extrahovaný šrot

64


ÚKZÚZ BRNO

Počet odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci cílené kontroly PAP v letech 2005-2013

187

2013

221

2012

235

2011 2010

234 3 238

2009

251

2008 2007

255

2006

255

2005

292 4 odebrané vzorky

nevyhovující vzorky

2.1.2 Cílená kontrola rybí moučky na přítomnost tkání suchozemských živočichů Cílem kontroly je zachytit přítomnost tkání suchozemských živočichů v rybí moučce, zvláště v souvislosti s povolením používat rybí moučku do mléčných krmných směsí pro přežvýkavce. Mikroskopicky a akreditovanou metodou RT – PCR bylo prověřeno 37 vzorků rybí moučky. V jednom analyzovaném vzorku rybí moučky, odebraném na základě podnětu RASFF, byla zjištěna přítomnost tkání suchozemských živočichů. ÚKZÚZ zakázal použít nevyhovující krmnou surovinu do krmiv určených pro hospodářská zvířata.

2.2 Sledování nežádoucích látek 2.2.1 Monitoring vybraných perzistentních organických polutantů (POP) V rámci kontroly bylo analyzováno 19 vzorků krmiv a krmných surovin, žádný vzorek nebyl vyhodnocen jako nevyhovující. PCB byly sledovány zároveň s dioxiny, aby bylo možné posoudit expozici zvířete všem těmto toxinům. Naměřené hodnoty byly velmi nízké, obvykle pod mezí detekce 0,5 µg. Pro PCB dosud nebyly stanoveny prahové hodnoty.

65


ÚKZÚZ BRNO

Zastoupení vzorků v rámci cílené kontroly vybraných perzistentních org. polutantů (POP)

Rybí moučka 2

1

Mastné kyseliny

2 1

Minerální látky

2

Masokostní moučka 4

1 1

Živočišný tuk Doplňkové látky

1

Kompletní KS pro drůbež

4

Doplňková KS pro dojnice Minerální KS pro skot Premix

Počet odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci cílené kontroly POP v letech 2005-2013

2013

19

2012

19 26

2011

28

2010 26

2009 25

2008

26

2007 25

2006 2005

25

1 odebrané vzorky


2.2.2 Cílená kontrola dioxinů, furanů a PCB dioxinového typu V rámci cílené kontroly bylo analyzováno celkem 41 vzorků, zejména rybí moučka, sušená krmiva a doplňkové látky. Stanovené limity se pohybují od 0,75 do 6 ng WHO-TEQ/kg podle druhu krmiva pro dioxiny a od 1,25 do 24 ng WHO-TEQ/kg podle druhu krmiva pro sumu dioxinů a PCB. Dva analyzované vzorky původem ze třetí země (Rusko) nevyhověly stanoveným limitům. Jednalo se o krmnou surovinu humát draselný a doplňkovou krmnou směs pro hospodářská zvířata s podílem této suroviny. V obou případech ÚKZÚZ uložil zákaz zkrmování, vyrobené partie byly vráceny do země původu a informace o případu byla vložena do systému RASFF.

66


ÚKZÚZ BRNO

Suma PCDD a PCDF v krmivech (v červených polích hodnoty nevyhovujících vzorků)

(ng WHO-TEQ/kg)

Dioxiny (suma PCDD a PCDF)

8,00 7,00

7,55

6,00 5,00 4,00 3,00 1,55

2,00 1,00 0,00

Obsah PCB s dioxinovým efektem v krmivech

(ng WHO-TEQ/kg)

PCB s dioxinovým efektem

2,00 1,75 1,50 1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00

Obsah dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v krmivech (červeně označen nevyhovující vzorek)

(ng WHO-TEQ/kg)

Dioxiny a PCB s dioxinovým efektem

8,00 7,00

7,65

6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

67


ÚKZÚZ BRNO

Obsah PCB bez dioxinového efektu v krmivech – suma PCB 28, 52, 101, 138, 153, 180

(µg /kg)

PCB bez diox.efektu-suma PCB 28,52,101,138,153,180

12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

Počet odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci cílené kontroly obsahu dioxinů 2005-2013

2013

41

2

40

2012 2011

38

1

43

2010

42

2009 2008 2007 2006

55

1

60

2 50

4

50

2005 odebrané vzorky


2.2.3 Monitoring mykotoxinů V rámci této kontroly se zjišťuje přítomnost aflatoxinů B1, B2, G1 a G2, zearalenonu, ochratoxinu A, fumonisinů B1 a B2, deoxynivalenolu, T2 a HT2 toxinu. Bylo odebráno 54 vzorků krmiv a krmných surovin. Většina zjištěných hodnot, včetně všech provedených analýz aflatoxinů, byla na nejnižší úrovni detekce analytu. Źádný výsledek stanovení mykotoxinů v krmivech nepřekročil maximální povolený limit ani doporučené směrné hodnoty.

68


ÚKZÚZ BRNO

Zjištěné obsahy mykotoxinů nad detekčním limitem přístrojů, výsledky do úrovně 50 µg.kg

-1

50 Zearalenon 40

Fumonisin B1

30

Fumonisin B2

20

Ochratoxin A T2-toxin

10

HT2-toxin 0

Zjištěné obsahy mykotoxinů nad detekčním limitem přístrojů, hodnoty vyšší než 50 µg.kg

-1

Zearalenon

450

Fumonisin B1 350

Fumonisin B2 Ochratoxin A

250

Deoxynivalenol 150

T2-toxin T2+HT2-toxin

50

2.2.4 Cílená kontrola přítomnosti těžkých kovů v krmivech Inspektoři odebrali 105 vzorků krmných surovin a krmných směsí pro zjištění nežádoucího obsahu těžkých kovů. Byl sledován obsah olova, kadmia, arsenu a rtuti. U žádného vzorku nebylo zjištěno překročení stanoveného limitu obsahu sledovaných těžkých kovů.

69


ÚKZÚZ BRNO

Zastoupení odebraných krmiv v rámci cílené kontroly obsahu těžkých kovů Zrna obilovin 7

21

Olejnatá semena

11

Rybí moučka 6

6

Minerální látky Pivovarské kvasnice Ostatní suroviny

6

Doplňkové látky Premixy

2

Kompletní KS

6 4

34 2

Doplňkové KS Minerální KS

-1

Obsah olova, kadmia, arsenu v odebraných krmných surovinách (hodnoty vyšší než 1 mg. kg )

(mg/kg)

Olovo (Pb), Kadmium (Cd), Arsen (As)

16

11

6

1 Olovo (Pb)

Kadmium (Cd)

70

Arsen (As)


ÚKZÚZ BRNO -1

Obsah olova v odebraných krmných surovinách (hodnoty nižší než 1 mg. kg )

(mg/kg)

Olovo (Pb)

1,00

0,80

0,60

0,40

0,20

-1

Obsah kadmia v odebraných krmných surovinách (hodnoty nižší než 1 mg. kg )

(mg/kg)

Kadmium (Cd)

1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00

-1

Obsah arsenu v odebraných krmných surovinách (hodnoty nižší než 1 mg. kg )

(mg/kg)

1,00

Arsen (As)

0,80 0,60 0,40 0,20 0,00

71


ÚKZÚZ BRNO

Obsah rtuti v odebraných krmných surovinách

Rtuť (Hg)

(mg/kg) 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 0

25

50

75

100

125

2.2.5 Cílená kontrola přítomnosti dalších nežádoucích látek v krmivech Tato cílená kontrola zjišťuje obsah dusitanů, fluoridů, vinylthiooxazolidonu a theobrominu ve vybraných vzorcích krmiv. Dusitany V rámci cílené kontroly bylo odebráno 10 vzorků krmiv pro stanovení obsahu dusitanů. Sleduje se, zda nebylo použito konzervování krmiv dusitany. Všechny vzorky byly vyhodnoceny jako vyhovující. Limit pro dusitany je 15 mg/kg pro krmné směsi nebo 30 mg/kg rybí moučky. Obsah dusitanu sodného v odebraných vzorcích krmiv KKS pro krůty

Dusitan sodný

(mg/kg)

KKS pro kuřata KKS pro prasata

10

KKS pro selata Kukuřice

8

Rybí moučka

7,560 6

4 3,995 2

2,600

2,600

2,600 2,600

2,600 2,600

0

72

2,600

3,735


ÚKZÚZ BRNO

Fluoridy Bylo odebráno 10 vzorků krmných surovin nebo krmných směsí pro různé druhy hospodářských zvířat za účelem stanovení obsahu fluoridů. Všechny analyzované vzorky vyhověly maximálním povoleným limitům obsahu fluoridů. Obsah fluoridů v odebraných vzorcích krmiv

Fluoridy

(mg/kg)

Monokalciumfosfát KKS pro výkrm prasat

1500

1590

MK pro prasata MK pro skot

1368

Oxid hořečnatý 1000

Rybí moučka

500 284,0 441,0 29,75 200,5

184,0

0

138,0 50,40

18,80

Vinylthiooxazolidon Vinylthiooxazolidon se vyskytuje v krmivech s obsahem řepky. V 14 vzorcích kompletních směsí pro drůbež bylo naměřeno nejvyšší množství 154 mg/kg, limit je 1000 mg/kg, resp. 500 mg/kg v krmivech pro nosnice. Obsah vinylthiooxazolidonu v odebraných vzorcích krmiv KKS pro dokrm kuřat

Vinylthiooxazolidon

(mg/kg)

KKS pro kachny

180

KKS pro kuřata a kuřice 154,0

160

KKS pro nosnice KKS pro výkrm kuřat

140

128,0

124,0

124,0 111,0

120

124,0

104,0 100

113,0

90,00 80,00

80

64,00

71,00

60

73

98,00

94,00


ÚKZÚZ BRNO

Theobromin Sleduje se v krmivech s obsahem kakaových slupek, kakaa, čokolády a dalších výrobků z cukrovinek. Bylo odebráno 15 vzorků kompletních a doplňkových krmných směsí. Žádný vzorek krmné směsi nepřekročil maximální povolený limit theobrominu. Obsah theobrominu v odebraných vzorcích krmných směsí DKS pro telata

Theobromin

(mg/kg)

KKS pro prasata KKS pro selata

200

219,8

162,9 126,1

149,8 100

146,8

101,3

110,7

125,6

113,8

105,9 84,2

69,3 48,2 0

59,0 34,3

2.3 Sledování správného používání doplňkových látek

2.3.1 Cílená kontrola používání kokcidiostatik Cílená kontrola ověřuje, zda se doplňkové látky nevyskytují v krmivech pro druhy či kategorie zvířat, pro které nejsou povoleny nebo zda jejich obsah nepřekračuje povolený limit. V rámci kontroly dodržování maximálních povolených limitů nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatik bylo odebráno celkem 172 vzorků kompletních, doplňkových a minerálních krmných směsí a premixů. Bylo zjištěno 5 případů kontaminace krmiv kokcidiostatiky (2x robenidin, 1x diclazuril, monensin a salinomycin). V rámci cílené kontroly byly rovněž sledovány reziduální stopy kokcidiostatik v krmivu, které bylo zpracováno míchacím zařízením výrobce bezprostředně po použití kokcidiostatik. Bylo odebráno 33 vzorků z první míchačky následně vyráběných krmiv, 2 vzorky byly nevyhovující pro překročení maximálního limitu nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatik.

74


ÚKZÚZ BRNO

-1

Křížová kontaminace krmiv kokcidiostatiky do 1 mg. kg (červeně označen nevyhovující vzorky)

( mg/kg ) 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00

Lasalocid Monensin Narasin Nikarbazin Robenidin Salinomycin 0,171

Diclazuril

-1

Křížová kontaminace krmiv kokcidiostatiky nad 1 mg. kg (červeně označeny nevyhovující vzorky)

( mg/kg ) Monensin

10,0 9,0

7,925 Narasin

8,0 7,0 6,0

Robenidin

5,0 4,0

3,048

3,0

2,039

2,0

Nikarbazin

1,636 Salinomycin

1,0

Počty odebraných a nevyhovujících vzorků nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatik 172

2013

5

2012

7

2011

5

2010

10

2009

2006 2005

335 353 427

20

2008 2007

272

170

9

172

2

165

1

206

12 odebrané vzorky


75


ÚKZÚZ BRNO

Odebrané vzorky krmiv v rámci kontroly nevyhnutelné křížové kontaminace kokcidiostatiky

DOPLŇKOVÉ KRMNÉ SMĚSI

Výkrm skotu Chov prasat Koně Selata Dojnice Telata Výkrm prasat

------------------------------------Ostatní KOMPLETNÍ Selata KRMNÉ SMĚSI Ostatní Chov prasat Předvýkrm prasat Výkrm prasat Dokrm prasat Plemenné nosnice

1

Užitkové nosnice

1

Odchov kuřat Výkrm kuřat

1

Dokrm kuřat Krůty Kachny Výkrm králíků

2

Dokrm králílů

------------------------------------Skot MINERÁLNÍ Prasata KRMNÉ SMĚSI Drůbež ------------------------------------Ostatní PREMIXY

1

Drůbež

Prasata Skot Králíci

0

10

Vyhovující

76

20

30

Nevyhovující

40


ÚKZÚZ BRNO

Kontaminace 1. míchačky následné výroby kokcidiostatiky (červeně ozn. nevyhovující vzorky)

(mg/kg)

Lasalocid

5 4,265

Monensin Narasin

4 Robenidin Salinomycin

2,629

3

2

1

0

2.3.2 Cílená kontrola obsahu mědi a zinku v krmivech pro prasata Cílem této kontroly bylo sledování, zda je dodržován maximální povolený obsah mědi a zinku v krmivech pro prasata a selata. V rámci cílené kontroly inspektoři odebrali 50 vzorků krmiv. Hodnocení obsahu mědi vyhověly všechny analyzované vzorky. Požadovanému obsahu zinku nevyhověly 4 vzorky krmných směsí, v jednom vzorku kompletní krmné směsi pro selata ČOS byl překročen maximální povolený limit zinku více než desetinásobně (1989 mg.kg-1). Obsah mědi v odebraných krmných směsích

( mg/kg )

Obsah mědi

160

KKS pro selata (ČOS) KKS pro předvýkrm prasat (A 1) KKS pro výkrm prasat (A 2) KKS pro výkrm prasat dokrm (A 3)

120

KKS pro chov prasat

80

40

0

77


ÚKZÚZ BRNO

Obsah zinku v odebraných krmných směsích (hodnoty nevyhovujících vzorků v červených polích)

Obsah zinku

( mg/kg )

KKS pro selata (ČOS)

1989

2000

KKS pro předvýkrm prasat (A 1)

.............

KKS pro výkrm prasat (A 2) KKS pro výkrm prasat dokrm (A 3)

320,8

350

KKS pro chov prasat

300 250

204,4 177,8

200 150 100 50

Počty odebraných a nevyhovujících vzorků v rámci kontroly obsahu mědi a zinku

2013

4

2012

4

50 49

2011 2010 2009

59

1

60

2

2008 2007

52

7

51

6

52

2 odebrané vzorky


2.3.3 Cílená kontrola dodržování dalších limitů doplňkových látek Při této kontrole se sledovalo dodržování maximálních limitů mědi, zinku, manganu, železa, selenu, jódu, vitaminu A a vitaminu D3. Odebráno bylo 60 vzorků krmných směsí. Převažovaly kompletní krmiva pro výkrm prasata a drůbeže. U kompletních krmných dávek pro dojnice byl stanoven pouze obsah jódu. Překročení limitů sledovaných DL bylo zjištěno v 8 případech.

78


ÚKZÚZ BRNO

KRMIVA PRO VÝKRM PRASAT Obsah mědi v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat

Měď (Cu)

(mg/kg) 60,00 50,00

57,00

40,00 30,00

23,75

20,75 16,50

20,00 18,75

10,00

17,25

16,50

13,75

23,50

21,00

16,00

13,25

KKS pro předvýkrm prasat

14,25

12,50

0,00

10,25

KKS pro výkrm prasat

KKS pro dokrm prasat

Obsah zinku v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat

Zinek (Zn)

(mg/kg)

161,3

170,0 160,0 150,0 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0

134,5

119,8

154,8

153,0

126,8

121,8

120,8

119,0 99,50

114,3

110,5

107,5

99,00 87,75 KKS pro předvýkrm prasat



Obsah manganu v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat

Mangan (Mn)

(mg/kg) 130 120 110 100 90 80 70 60 50

129,3

119,0

111,8

124,3

109,5

106,8

73,00 71,00

109,0 94,00

68,00

75,00

66,25

66,50

73,50 64,00


62,75

69,00


79

69,00

59,75



ÚKZÚZ BRNO

Obsah železa v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat

Železo (Fe)

(mg/kg) 380 318,8

340 300 260 220

379,3

321,8 295,3 258,3

308,0

294,5

267,3

234,5

290,5

215,5

229,8 188,3

242,0 165,0

180

211,8

193,0

140


170,8

163,0

146,8



Obsah selenu v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (červeně vyznačen nevyhovující vzorek)

Selen (Se)

(mg/kg)

0,901

1,00 0,80 0,60 0,40 0,20

0,271

0,321 0,436

0,309

0,520

0,467

0,447

0,348

0,355 0,315

0,244

0,390

0,313

0,317

0,443

0,153

0,152

0,00

0,233

0,342




Obsah jódu v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat

Jód (I)

(mg/kg)

2,228

2,40 2,00 1,60

1,588 1,316

1,844 1,077

1,20 0,80

0,395

0,598

0,595 0,701

0,40 0,00

1,242 0,935

0,301

0,614

0,577

0,785

0,864 0,372

0,200



80

0,546 0,265



ÚKZÚZ BRNO

Obsah vitaminu A v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat (červeně ozn. nevyhovující vzorky)

Vitamin A

(mj/kg) 20000 17500

19030

18990

15000 12500 10000

7069

7500 7099

5000

8545

8103


7263

6709

6750

6273

7351


6227


Obsah vitaminu D v kompletních krmných směsích pro výkrm prasat

Vitamin D

(mj/kg) 3000

3128

2600 2200 1800

1353

1400 1390

1000 600

1317

1091

1047

988,1

972,5

1199

1050 709,2 KKS pro předvýkrm prasat

865,8

864,0


887,8


KRMIVA PRO VÝKRM A CHOV DRŮBEŽE Obsah mědi v kompletních krmných směsích určených pro drůbež (červeně vyznačen nevyhovující vzorek)

Měď (Cu)

(mg/kg)

35,00 30,00

33,25

25,00 20,00 15,00 10,00

20,75

11,75 14,00

14,50 11,75

9,50

5,00 KKS pro výkrm kuřat

14,00

19,75

18,50

KKS pro užitkové nosnice

81

13,75

11,75

13,00

8,50 KKS pro plemenné nosnice


ÚKZÚZ BRNO

Obsah zinku v kompletních krmných směsích určených pro drůbež

Zinek (Zn)

(mg/kg) 150,0 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0

139,8 129,5

127,3 99,75

110,5

107,8

82,75

98,75

93,50

98,50

87,25 76,50

KKS pro výkrm kuřat

80,50


76,25 KKS pro plemenné nosnice

Obsah manganu v kompletních krmných směsích určených pro drůbež

(mg/kg)

Mangan (Mn)

144,8

150,0

139,3

140,0

131,8

130,0 120,0

136,3 127,8

110,0 109,8

100,0

126,8

125,3 99,75

116,5 90,25

105,5

85,50

90,0

100,3

80,0 KKS pro výkrm kuřat


KKS pro plemenné nosnice

Obsah železa v kompletních krmných směsích určených pro drůbež

Železo (Fe)

(mg/kg)

360,0 340,0

320,0

320,0

351,3

294,8

300,0

309,0

280,0 260,0 240,0 220,0

247,0

245,5

272,8

233,0 226,8

259,0 239,0


231,0

243,8


82



ÚKZÚZ BRNO

Obsah selenu v kompletních krmných směsích určených pro drůbež

Selen (Se)

(mg/kg) 0,60 0,50 0,40

0,542

0,518 0,398

0,365

0,438 0,375

0,30 0,20

0,266

0,227

0,239

0,389

0,263

0,227

0,185

0,182

0,10 0,00




Obsah jódu v kompletních krmných směsích určených pro drůbež

Jód (I)

(mg/kg) 2,25 2,00 1,75 1,50 1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00

2,386

1,701

2,081 1,267

1,249

1,170

1,563

1,638

0,946

1,068

0,882 0,590 0,293

0,376




Obsah vitaminu A v kompletních krmných směsích určených pro drůbež

(mj/kg)

Vitamin A

16000 15000

15370

14000 13000

12350 11580

12000 11000

11450

10330

11950

11010

10000 KKS pro výkrm kuřat


83



ÚKZÚZ BRNO

Obsah vitaminu D v kompletních krmných směsích určených pro drůbež

(mj/kg) 4400 4000 3600 3200 2800 2400 2000 1600 1200

Vitamin D 4588

4446

2993

3649

2557

3091

2971

2916

2900 1471

1496

1820

1582

1535 KKS pro výkrm kuřat



OSTATNÍ KRMNÉ SMĚSI Obsah mědi v ostatních krmných směsích

Měď (Cu)

(mg/kg) 60

59,00

50 40 24,00

30

26,75

21,00

20,25

25,00

19,00

19,00

20 10

15,75

20,50

20,50

20,30

19,25 12,25

0 KKS pro chov prasat KKS pro selata

5,00

11,00 DKS pro dojnice KMKS pro odchov telat

KKS pro výkrm králíků KKS ostatní

Obsah zinku v ostatních krmných směsích (červeně vyznačeny nevyhovující vzorky)

Zinek (Zn)

(mg/kg) 300

304,5

250 200

186,8 149,0

120,3

150 100

182,3

166,3

121,8

113,5

145,0

112,8

96,00

120,5 95,75

50 KKS pro chov prasat KKS pro selata

97,25

85,25

82,75

DKS pro dojnice KMKS pro odchov telat

84

100,5

58,25



ÚKZÚZ BRNO

Obsah manganu v ostatních krmných směsích (červeně vyznačen nevyhovující vzorek)

Mangan (Mn)

(mg/kg) 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25

252,0

175,8

112,0 86,75

145,0

133,8

127,3

124,5

110,5

79,25 115,3 84,00

KKS pro chov prasat KKS pro selata

123,0 97,00 119,3 29,75

82,00

75,25



Obsah železa v ostatních krmných směsích

Železo (Fe)

(mg/kg) 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100

456,5

541,8

527,5

440,0

374,5

452,3

310,5

305,5

287,8

266,0

265,3

293,8

279,0

239,8

111,0

190,3

162,5




Obsah selenu v ostatních krmných směsích (červeně vyznačen nevyhovující vzorek)

Selen (Se)

(mg/kg) 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00

1,643 1,278 0,507 0,277 0,496 0,277 KKS pro chov prasat KKS pro selata

0,640 0,273

0,268

0,389

0,219

0,195

0,396

0,397

0,193


85

0,448 0,256

0,289 KKS pro výkrm králíků KKS ostatní


ÚKZÚZ BRNO

Obsah jódu v ostatních krmných směsích

Jód (I)

(mg/kg) 12,00

11,590

10,00 8,00 6,00 4,00

3,606

3,277 1,482

2,00 0,00

1,583

1,205

0,613

2,649 1,320

1,057


5,773

2,396

1,676

0,997


1,919

1,226

1,041

0,507


Obsah vitaminu D3 v ostatních krmných směsích

Vitamin D3

(mg/kg)

3222 2804

3000,00 2525

3102 2306

2500,00 2007

2522

1994

1978

2000,00 1500,00

1475

1450

1822

1871

1696

1635

1374

1000,00

1154 KKS pro chov prasat

DKS pro dojnice

KKS pro výkrm králíků

KKS pro selata

KMKS pro odchov telat

KKS ostatní

KOMPLETNÍ KRMNÉ DÁVKY PRO DOJNICE Obsah jódu v kompletních krmných dávkách pro dojnice

(mg/kg)

Jód (I)

1,50 1,25 1,00 0,75

1,312

1,214 1,042

1,112 0,835

0,893

0,838

0,50 0,25

0,839 0,655

0,400 0,200

0,00

Kompletní krmná dávka pro dojnice

86

0,316


ÚKZÚZ BRNO

2.3.4 Cílená kontrola kontaminace krmiv léčivy V rámci kontroly bylo odebráno 18 vzorků z celých partií krmných směsí, vyrobených ihned po medikovaných krmivech. Tři z prověřených vzorků překročily stanovenou úroveň 1 % účinné medikační látky, kterou ÚKZÚZ po dohodě s ÚSKVBL toleruje jako maximální povolený limit nevyhnutelné křížové kontaminace léčiv. Křížová kontaminace léčivy u vzorků krmiv z celé partie (červeně ozn. nevyhovující vzorky) Amoxicillin

Křížová kontaminace krmiv léčivy vzorek z celé partie

(mg/kg)

Doxycyclin Chlortetracyclin

8

Flubendazol

7,65

Tiamulin

6

Spectinomycin

4,70

3,30 3,42

4

3,30 2,02

1,66

2 0,81 0,95 0,22

0,12 0

0,11

0,38

0,11

0,13

Dále byl sledován obsah účinné látky léčiva v první míchačce krmiva, vyráběného ihned po medikované krmné směsi. Kontrola byla zaměřena na účinnost dekontaminačního programu provozovatele. Jako maximální vyhovující hladina byla po dohodě s ÚSKVBL stanovena rovněž přítomnost 1 % obsahu medikační látky, aplikované v předchozí výrobě. Bylo analyzováno 19 vzorků krmiv, z nichž 5 bylo nevyhovujících. Křížová kontaminace léčivy u vzorků krmiv z 1. míchačky (červeně ozn. nevyhovující vzorky)

Křížová kontaminace krmiv léčivy vzorek z první míchačky

(mg/kg) 20

Tylosin Amoxicillin Doxycyclin

17,60

Chlortetracyclin Flubendazol

15

Tiamulin Lincomycin

10

7,46

5,90 4,03

5 0,23

0,238

0,52

3,00 1,54 0,23

1,82

0 0,043

Spectinomycin

4,26 2,53

0,70

7,92

0,21

87


ÚKZÚZ BRNO

2.3.5 Cílená kontrola parametrů glycerolu, používaného jako krmná surovina Bylo odebráno 35 vzorků, u kterých byl stanoven obsah glycerolu, hmotnost netěkavých organických látek (NOZ), obsahy sodíku, draslíku a metanolu. Všechny vzorky vyhověly deklarovanému obsahu glycerolu. Žádný z analyzovaných vzorků nepřekročil maximální povolený obsah metanolu 0,5%. Zjištěný podíl glycerolu v krmné surovině v rámci cílené kontroly

Glycerol

(%) 90 85 80 75 70 65 60

Zjištěný podíl metanolu v krmné surovině

Obsah glycerolu (%) 0,5

Metanol

0,4 0,3 0,2 0,1 0,0

2.4 Sledování dalších bezpečnostních ukazatelů 2.4.1 Cílená kontrola pesticidů Přítomnost pesticidů byla zjišťována u 81 vzorku. Analyzovány byly vzorky obilovin (59), olejnin (18) a rybí moučky (4). Všechny vzorky byly vyhodnoceny jako vyhovující, zjištěné hodnoty se obvykle pohybovaly na hranici detekce účinné látky.

88


ÚKZÚZ BRNO

Zjištěný obsah pesticidů v krmivech

(mg/kg)

Chlormekvát

0,80 Chlorpyrifosmethyl 0,60

Azoxystrobin Epoxikonazol

0,40 Mepikvát Pirimifos-methyl

0,20

Tebukonazol 0,00 0

10

20

30

40

50

60

70

80

2.4.2 Cílená kontrola přítomnosti nepovolených genetických modifikací v krmivech a označování povolených GMO V rámci této kontroly jsou sledovány genetické modifikace v krmných surovinách a krmivech. Jedná se zejména o kukuřici, rýži, sóju, řepku a kompletní i doplňkové krmné směsi. Část vzorků byla analyzována v laboratoři VÚRV Ruzyně. Bylo prověřeno 53 vzorků krmiv, všechny byly vyhodnoceny jako vyhovující. Zastoupení krmiv odebraných v rámci cílené kontroly přítomnosti nepovolených GMO KKS pro výkrm prasat KKS pro psy 3

3

3

5

KKS pro užitkové nosnice 6


4

KKS ostatní 6

8

3 2

7

3

DKS pro dojnice DKS ostatní Kukuřice Rýže zlomková Sójové boby Řepkový extrahovaný šrot Sójový extrahovaný šrot

89


ÚKZÚZ BRNO

2.4.3 Cílená kontrola přítomnosti doplňkových látek v krmivech Kontrola ověřuje přítomnost deklarovaného obsahu vybraných doplňkových látek v krmivech (Saccharomyces cerevisiae, Enterococcus faecium). U odebraných vzorků se také ověřují ostatní deklarované jakostní znaky. Bylo odebráno 36 vzorků krmných směsí, 4 z nich byly hodnoceny nevyhovující. Nevyhovující parametry vzorků krmiv, odebraných pro ověření přítomnosti DL

Krmivo

Vlhkost

Hrubý protein

Hrubá Fosfor vláknina

DKS pro dojnice

20,66

14,59

8,56

DKS skotu

pro

chov

Saccharo- Enteromyces coccus cerevisiae faecium

222,7 2,084

MK pro skot KKS pro (ČOS)

Vitamin A

selata

519600

4,33

20,01

0,54

2.4.4 Cílená kontrola výskytu zakázaných stimulátorů nebo inhibitorů růstu Bylo prověřeno 19 vzorků krmných směsí pro prasata, telata a drůbež, zda neobsahují nepovolené antibiotické stimulátory. Rovněž se kontrolují vedlejší výrobky procesů kvašení, zdali neobsahují antimikrobiální látky, které se používají při zpracování k regulaci kvasných procesů. Všechny analyzované vzorky byly vyhovující.

2


2

2

KKS pro chov prasat 5

2

DKS pro telata KKS pro výkrm kuřat 6 KKS ostatní Lihovarské výpalky sušené

90


ÚKZÚZ BRNO

2.5 Závěr V příštích letech bude ÚKZÚZ v kontrole výskytu zakázaných a nežádoucích látek v krmivech pokračovat, na základě výsledků zjištěných v roce 2013 i závěrů mise DG Sanco 2012-6487 bude zvýšená pozornost nadále zaměřena na eliminaci rizika křížové kontaminace krmiv po použití kokcidiostatik nebo léčiv.

krmiva pro prasata

Cu, Zn

Kokcidiostatika

GMO

Pesticidy

Mykotoxiny

Furany

POP

a nežádoucích látek a produktů v krmivech

Dioxiny

Sledování výskytu zakázaných

Zpracované živočišné bílkoviny

Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů po informacích o bezpečnosti a jakosti krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin (Pet Food) bude do současného spektra cílených kontrol nově zařazeno ověřování deklarace použitých zpracovaných živočišných bílkovin.

Odebrané vzorky 2008

251

25

55

40

10

91

170

51

Nevyhovující vzorky 2008

0

0

1 (2%)

0

0

0

9 (5,3%)

6 (11,7%)


238

26

42

116

29

93

427

60


0

0

0

0

1 (3,4%) 0

20 (4,7%) 3 (5%)


234

26

43

110

40

353

59

Nevyhovujících vzorky 2010

3 (1,3%)

0

0

0

1 (2,5%) 0

10

1 (3,4%)


235

26

38

100

61

59

335

52


0

0

1

1

1

1

5 (1,5%)

7 (13,5%)


221

19

40

70

81

52

272

49


0

0

0

0

1

0

7 (2,6%)

4 (8,2%)


187

19

41

54

81

53

172

50


0

0

2

0

0

0

5 (2,9%)

4

91

86

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Recommend Documents