Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Odbor krmiv

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Odbor krmiv

KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY Zpráva za rok 2006 Zpracoval:

Ing. Lenka Prášková Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Mgr. Jakub Křivánek Ing. František Majer Mgr. Stanislav Malý, Ph.D.

Schválil:

Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel odboru APVR

MONITOROVÁNÍ ZAKÁZANÝCH A NEŽÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŮ, ZNEČIŠŤUJÍCÍCH DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMIVECH A V PREMIXECH Zpráva za rok 2006 Zpracoval:

Ing. Martin Faktor Ing. Alice Köhlerová Ing. Martina Maršíková

Schválil:

RNDr. Pavel Šíma ředitel odboru krmiv

Předkládá:

RNDr. Jaroslav Staňa ředitel ústavu Brno, květen 2007

OBSAH 1 KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY ................................................................................................................... 3 1.1 ÚVOD ...................................................................................................................................... 3 1.2 CÍLE........................................................................................................................................ 4 1.3 METODIKA PRACÍ............................................................................................................... 6 1.4 VÝSLEDKY ............................................................................................................................ 7 1.4.1 BAZÁLNÍ MONITORING PŮD .................................................................................................... 7 1.4.1.1 Obsahy PCB v půdě ............................................................................................................ 7 1.4.1.2 Obsahy PAH v půdě .......................................................................................................... 10 1.4.1.3 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů v půdě ........................................................ 13 1.4.1.4 Monitoring mikrobiálních parametrů půd........................................................................... 19 1.4.2 MONITORING ROSTLINNÉ PRODUKCE .................................................................................... 21 1.4.3 KONTROLA HNOJIV ............................................................................................................... 21 1.4.4 KONTROLA KALŮ ČOV ........................................................................................................ 22 1.4.4.1 Obsahy rizikových prvků................................................................................................... 22 1.4.4.2 Obsahy PCB...................................................................................................................... 25 1.4.4.3 Obsahy PAH ..................................................................................................................... 26 1.4.4.4 Obsahy AOX..................................................................................................................... 28 1.4.5 HODNOCENÍ RYBNIČNÍCH SEDIMENTŮ .................................................................................. 29 1.5 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................... 32 2 MONITOROVÁNÍ ZAKÁZANÝCH A NEŽÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŮ, ZNEČIŠŤUJÍCÍCH DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMIVECH A V PREMIXECH............... 35 2.1

MONITOROVÁNÍ ZAKÁZANÝCH A NEŽÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŮ, ZNEČIŠŤUJÍCÍCH DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMIVECH A V PREMIXECH (ČESKY) ..................................................... 35 2.1.1 MONITOROVÁNÍ VÝSKYTU ZAKÁZANÝCH LÁTEK A POUŽÍVÁNÍ NEPOVOLENÝCH KRMNÝCH SUROVIN K VÝROBĚ KRMIV PRO URČITÉ DRUHY A KATEGORIE ZVÍŘAT .............................................. 35 2.1.2 VÝSKYT NEŽÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŮ ........................................................................ 35 2.1.3 VÝSKYT ZNEČIŠŤUJÍCÍCH A ZAKÁZANÝCH DL V PREMIXECH A V KRMIVECH V RÁMCI ČR, EU I ZE TŘETÍCH ZEMÍ A KONTROLA OBSAHU VYBRANÝCH STOPOVÝCH PRVKŮ V KRMNÝCH SMĚSÍCH PRO PRASATA .......................................................................................................................................... 36 2.1.4 ZÁVĚR.................................................................................................................................. 37 2.2 ANNUAL REPORT ON COORDINATED INSPECTION PROGRAMME IN THE FIELD OF ANIMAL NUTRITION FOR THE YEAR 2006 IN THE CZECH REPUBLIC (ENGLISH) .......................................... 38 2.2.1 MONITORING THE PRESENCE OF PROHIBITED SUBSTANCES AND THE USE OF FEED MATERIALS UNAUTHORIZED FOR PRODUCTION OF FEED FOR CERTAIN ANIMAL SPECIES ....................................... 38 2.2.2 MONITORING THE PRESENCE OF UNDESIRABLE SUBSTANCES AND PRODUCTS ........................ 38 2.2.3 MONITORING THE PRESENCE OF SUBSTANCES AUTHORIZED AS FEED ADDITIVES IN COMPOUND FEEDINGSTUFFS (IN COMPLETE AND COMPLEMENTARY FEEDINGSTUFFS), IN PREMIXTURES PRODUCED IN THE CZECH REPUBLIC OR IMPORTED TO THE CZECH REPUBLIC AND CONTROL OF THE CONTENT OF SELECTED TRACE ELEMENTS (COPPER AND ZINC) IN FEEDINGSTUFFS FOR PIGS .................................. 39 2.2.4 CONCLUSION ........................................................................................................................ 40 2.2.5 LIST OF ANNEXES: ................................................................................................................ 40

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy

1

ÚKZÚZ BRNO


1.1 ÚVOD Přehled prací prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně, odborem APVR v roce 2006 v oblasti kontroly a monitoringu cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy: 1) Bazální monitoring zemědělských půd · odběry vzorků půd na souboru pozorovacích ploch se sledováním organických polutantů, · odběry a analýzy vzorků rostlin v subsystému kontaminovaných ploch a na referenčních plochách v základním subsystému, · odběry vzorků a vyhodnocení mikrobiologických parametrů na vybraných pozorovacích plochách. 2) Monitoring atmosférické depozice · Od října 2005 je monitoring atmosférické depozice pozastaven a převeden na tzv. „přerušovaný“ cyklus sledování. 3) Registr kontaminovaných ploch · zahušťování odběrů v územích se zjištěnými nadlimitními koncentracemi obsahů sledovaných rizikových prvků, · spolupráce se zemědělskými podniky, obecními a krajskými úřady – doplňování databáze registru, · vyhodnocení databáze registru ve vztahu ke geologickému substrátu. 4) Kontrola hnojiv · kontrolní činnost vyplývající ze zákona č. 156/98 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Kontrola kvality půdy po aplikaci kalů ČOV · odběry vzorků kalů s přednostním výběrem ČOV, jejichž kaly jsou využity v zemědělství, · odběry vzorků půd na pozemcích s aplikací kalů, · analýzy vzorků na obsahy rizikových prvků a u vybraných vzorků na obsahy organických polutantů, · odběry a analýzy vzorků rostlin na pozemcích s aplikací kalů. Zpráva hodnotí výsledky sledování v uvedených oblastech v roce 2006, navazuje na výsledky z minulých let a pokud je to možné, hodnotí též vývoj sledovaných parametrů.

3


ÚKZÚZ BRNO

1.2 CÍLE Cíle kontroly a monitoringu rizikových prvků a rizikových látek jsou formulovány v souladu s požadavky MZe a MŽP tak, aby výsledky sloužily především jako podpora pro rozhodování na všech úrovních státní správy a pro návrhy a novely legislativních předpisů. Současně jsou výsledky všech oblastí sledování využívány jako zdroje dat pro vědeckovýzkumné projekty. Bazální monitoring půd a) Pro orgány státní správy poskytuje informace o stavu a vývoji vlastností půd. Tyto informace slouží především jako soubor referenčních hodnot pro posuzování výsledků dalších šetření. Data jsou porovnávána s výsledky programu AZP. b) V subsystému kontaminovaných ploch jsou vyhodnocovány příčiny kontaminace půd a sledována rizika přestupů potenciálně toxických látek do zemědělské produkce. c) Na úrovni ÚKZÚZ, MZe a MŽP je systém monitoringu navázán na zahraniční systémy monitoringů, slouží k prezentaci výsledků na mezinárodní úrovni a spolupráci se zahraničními odborníky (vazba zejména na Německo, Slovensko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko). d) Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem hodnocení a validace analytických metod. e) Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem poskytování materiálů pro ročenky a statistické přehledy. Monitoring atmosférické depozice a) Výsledky poskytují informace pro bilancování látek v agroekosystémech: hodnocení imisí z hlediska vstupů rizikových prvků do půdy, vytvoření národní sítě a poskytování referenčních hodnot. b) V návaznosti na monitoring půd je hodnocen vliv imisí na zemědělskou produkci. c) Systém poskytuje podklady pro odvozování emisních limitů a kritických zátěží půd. d) Prvotní data jsou poskytována k dalšímu využití Zemědělské vodohospodářské správě a Českému hydrometeorologickému ústavu. Registr kontaminovaných ploch a) Výsledky registru tvoří celoplošnou databázi charakterizující stav kontaminace zemědělských půd rizikovými prvky. b) Na úrovni MZe a MŽP slouží výsledky jako podkladové materiály k přípravě legislativních opatření. c) Po předání databází registru krajským úřadům, obcím s rozšířenou působností, referátům životního prostředí, je umožněno využití výsledků pro správní činnost na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností, s využitím aplikace do GIS. Kontrola hnojiv V rámci procesu registrace hnojiv a kontroly jsou zjišťovány obsahy rizikových prvků v hnojivech jako nutný podklad pro vlastní registraci nebo pro případné stažení výrobku z oběhu. Kontrola kalů ČOV a) Výsledky inventarizace obsahů rizikových prvků a rizikových látek v kalech ČOV většího významu v celostátním měřítku jsou využívány pro odpadové hospodářství na úrovni krajů a obcí.

4


ÚKZÚZ BRNO

b) V návaznosti na programy monitoringu půd a atmosférické depozice je prováděno bilancování látek a hodnocení vstupů rizikových látek do půdy i prostřednictvím aplikace kalů ČOV. c) V návaznosti na registr kontaminovaných ploch byla v roce 1997 zahájena postupná tvorba databáze pozemků s aplikací kalů ČOV. Tato databáze bude sloužit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány. d) V roce 2003 byla zahájena postupná tvorba databáze rostlin pěstovaných na pozemcích s aplikací kalů. Také tato databáze bude sloužit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány. e) Výsledky inventarizace jsou využívány pro přípravu legislativních předpisů.

5


ÚKZÚZ BRNO

1.3 METODIKA PRACÍ Terénní, analytické a vyhodnocovací práce byly prováděny v souladu s metodikami vypracovanými pro jednotlivé úkoly a s požadavky MZe, odboru bezpečnosti potravin (Sáňka, M. a kol., 1998: Bazální monitoring zemědělských půd a monitoring atmosférické depozice – metodické postupy; Zbíral, J. a kol., 1997-2004: Analýza půd I-III – jednotné pracovní postupy). Současně byly uplatněny národní nebo mezinárodní normy odběrů vzorků a analytických prací. Terénní a vyhodnocovací práce byly zabezpečovány pracovníky Odboru agrochemie, půdy a výživy rostlin, analytické práce Národní referenční laboratoří. Vlastní laboratorní analýzy byly prováděny v laboratořích na regionech v Praze, Plzni, Brně a Opavě. Všechny laboratoře jsou zapojeny do vnitřního systému řízení jakosti, organizovaného Národní referenční laboratoří. Současně jsou členy mezinárodního systému porovnávání analytických výsledků, který je organizovaný Zemědělskou univerzitou ve Wageningen (International soil-analytical exchange). Laboratoře v Praze, Brně a v Opavě mají akreditaci ČIA.

6


ÚKZÚZ BRNO

1.4 VÝSLEDKY 1.4.1 Bazální monitoring půd 1.4.1.1 Obsahy PCB v půdě Polychlorované bifenyly jsou skupinou organických sloučenin skládajících se s bifenylu (C12H10) a různého počtu připojených atomů chlóru. Důvodem pro jejich produkci byla mimořádná chemická stálost (nehořlavost) a výborné elektroizolační schopnosti. Spolu s jejich toxicitou představuje právě jejich chemická stálost zásadní problém, neboť jejich biodegradace probíhá v přírodě jen velmi pomalu a za specifických podmínek. Tab. 1

Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy PCB v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) zemědělských půd za období 1998 – 2006

ornice/sv. vrstva (µg.kg-1 suš.) suma 6 kongenerů (28, 52, 101, 138, 153, 180) medián ar. prům.

1998 2,60 4,79

1999 2,43 4,79

2000 1,50 6,25

2001 1,75 4,83

2002 2,13 5,55

2003 3,00 5,46

2004 5,60 7,94

2005 3,38 5,09

2006 3,36 6,33

max.

33,65

54,30

82,20

41,50

61,70

46,80

48,60

44,00

61,82

2004 6,40 8,43 48,90

2005 3,62 5,36 44,70

2006 3,61 6,67 62,81

suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) medián ar. prům. max.

1998

1999

-

-

-

-

-

-

2000 1,75 6,54 84,30

2001 2,00 5,10 42,10

2002 2,38 5,85 62,90

2003 3,50 5,96 47,30

podorničí/sp. vrstva (µg.kg-1 suš.) suma 6 kongenerů (28, 52, 101, 138, 153, 180) medián ar. prům. max.

1998 1,50 3,31

1999 1,90 3,22

2000 1,50 3,06

2001 1,50 2,98

2002 1,50 3,94

2003 3,00 4,64

2004 4,83 7,10

2005 2,75 5,39

2006 2,49 5,06

32,10

35,30

28,90

32,70

46,50

31,00

71,60

49,20

55,39

2004 5,55 7,63 72,30

2005 3,00 5,68 49,90

2006 2,74 5,35 55,94

suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) medián ar. prům. max.

1998

1999

-

-

-

-

-

-

2000 1,75 3,31 29,20

2001 1,75 3,23 32,90

7

2002 1,75 4,22 47,30

2003 3,50 5,14 31,50


ÚKZÚZ BRNO

Výsledky stanovení PCB v půdních vzorcích Bazálního monitoringu půd a pěti vybraných lokalit v chráněných územích v roce 2006 uvádí příloha 1 a 2. V první z příloh lze nalézt jak celkovou sumu, tak i jednotlivé obsahy 7 kongenerů. Graficky jsou v příloze 2 (or.p. – orná půda, TTP – trvalé travní porosty, Ch. – chmelnice) znázorněny obsahy PCB na všech pozorovacích plochách monitoringu. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1 a 2. Průměr sumy 7 kongenerů v zemědělských půdách se ve sledovaných letech pohybuje v rozmezí 5,10 – 8,43 µg.kg-1 pro ornici/svrchní vrstvu a 3,23 – 7,63 µg.kg-1 pro podorničí/spodní vrstvu. V roce 2006 byl dosažen třetí nejvyšší průměr sumy 7 kongenerů 6,52 µg.kg-1 v ornici orných půd. Rovněž průměr 5,72 µg.kg-1 v podorničí orných půd patří za období sedmi let k nejvyšším hodnotám (tab. 2). Tab. 2

Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy 7 kongenerů PCB v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) orných půd a trvalých travních porostů za období 2000 – 2006

orná půda (µg.kg-1 suš.) ornice medián ar. prům. max.

2000 1,75 7,29 84,30

2001 2,00 5,43 42,10

2002 2,15 6,29 62,90

2003 3,50 6,19 47,30

2004 6,40 8,77 48,90

2005 3,58 5,51 44,70

2006 3,50 6,52 62,81

2001 1,75 3,41 32,90

2002 1,75 4,50 47,30

2003 3,50 5,25 31,50

2004 5,50 8,01 72,30

2005 3,00 5,92 49,90

2006 2,70 5,72 55,94

podorničí medián ar. prům. max.

2000 1,75 3,54 29,20

trvalé travní porosty (µg.kg-1 suš.) svrchní vrstva medián ar. prům. max.

2000 1,75 2,27

2001 2,85 3,11

2002 2,65 2,95

2003 3,50 4,32

2004 6,50 6,29

2005 3,60 4,29

2006 5,65 8,02

4,10

4,90

4,50

7,00

9,35

8,65

17,80

2002 1,75 2,59 5,35

2003 3,50 4,36 6,20

2004 5,70 5,31 7,60

2005 2,35 4,53 13,30

2006 2,62 3,27 5,75

spodní vrstva medián ar. prům. max.

2000 1,75 2,06 3,04

2001 2,10 2,02 2,30

Z tabulky 2 je patrný nižší průměrný obsah PCB ve svrchní a spodní vrstvě trvalých travních porostů oproti ornici a podorničí orných půd. Výjimkou je rok 2006, kdy byl průměrný obsah 7 kongenerů PCB ve svrchní vrstvě TTP vyšší než průměrný obsah v ornici orných půd. Hodnoty mediánů nicméně podobný trend nenaznačují a u obou kultur dosahují stejných hodnot. 8


ÚKZÚZ BRNO

Jako limitní hodnotu pro obsah PCB v půdě uvádí vyhláška č. 13/1994 Sb. 10 µg.kg-1. Tuto hodnotu překročilo v roce 2006 celkem 5 půdních vzorků (tab.3) ze tří pozorovacích ploch (2 vzorky ornice, 3 vzorků podorničí). Navrhovaná limitní hodnota 20 µg.kg-1 byla překročena v roce 2006 u čtyř vzorků ze dvou pozorovacích ploch. Tab. 3 Počty vzorků překračujících stanovené limitní hodnoty (LH v µg.kg-1) – orná půda 1998

LH O limit dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. 7 kongenerů PCB limit dle návrhu vyhlášky – suma 6 kongenerů PCB

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

10

4

2

3

2

5

2

4

2

3

2

3

3

6

3

4

5

2

3

20

2

2

2

1

3

2

2

1

3

2

2

1

3

3

1

1

2

2

Průběh obsahů PCB na plochách, na kterých došlo alespoň dvakrát za sledované období k překročení platné limitní hodnoty, je graficky znázorněn pro sumu 6 kongenerů v příloze 3 (od roku 1997 do roku 2006), pro sumu 7 kongenerů v příloze 4 (2000 – 2006). Obsahy jednotlivých kongenerů na plochách (7045, 7901, 7902) s výrazným nadlimitním obsahem sumy PCB za období 2000 až 2006 uvádí příloha 5. U některých ploch lze předpokládat bodovou kontaminaci, např. oleji při pojezdech zemědělské techniky, na ostatních jsou obsahy PCB relativně stálé. Pro většinu těchto ploch platí, že suma 7 kongenerů je tvořena převážně kongenery 138, 153 a 180, tj. tzv. výšechlorovanými PCB, které podléhají biodegradaci v půdě pomaleji než ostatní stanovované kongenery. Především u pozorovacích ploch 7045, 7901 a 7902 je poměr obsahů mezi níže- a výšechlorovanými PCB vysoký. Závěry

·

· ·

· ·

·

Průměrné obsahy sumy 7 kongenerů PCB v ornicích zemědělských půd se v období 2000 - 2005 pohybovaly kolem 5,5 µg.kg-1, kromě roku 2004, kdy došlo ke zvýšení na 8,43 µg.kg-1. V roce 2006 došlo opět ke zvýšení na 6,67 µg.kg-1. Hodnoty v podorničí jsou nižší a kolísají v rozsahu 3,23 - 7,63 µg.kg-1. U sumy 6 kongenerů je aritmetický průměr ve vzorcích z ornice v rozsahu 4,79 – 7,94 µg.kg-1, hodnoty z podorničí se pohybují v rozsahu 2,98 – 7,10 µg.kg-1. I zde platí nárůst hodnot v roce 2004 a jejich snížení pro rok 2005. Trvalé travní porosty mají nižší průměrné obsahy PCB ve svrchní vrstvě (běžně mezi cca 2,3 – 4,4 µg.kg-1, zvýšené hodnoty v letech 2004, 2006) oproti ornici orných půd (běžně cca 5,4 – 8,8 µg.kg-1). Hodnoty mediánu jsou u obou kultur v ornici i podorničí vyrovnané. Limitní hodnota 10 µg PCB.kg-1 stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. byla v roce 2006 překročena u pěti vzorků (2 vzorky z ornice, 3 vzorků z podorničí), na třech plochách (7045, 7901, 7902). Šest pozorovacích ploch, na nichž byla alespoň dvakrát za celou dobu sledování překročena limitní hodnota obsahů PCB v půdě (suma 7 kongenerů), lze rozdělit na plochy s nepravidelným nálezem vysokého obsahu PCB (pravděpodobně vlivem bodové kontaminace) a plochy s relativně vyrovnanými vyššími obsahy PCB. V celém souboru ploch jsou obsahy PCB v půdě relativně stabilní. Výrazný pokles obsahů PCB v půdě nelze očekávat z důvodu vysokého poměrného zastoupení výšechlorovaných (a tudíž odolnějších) PCB. 9


ÚKZÚZ BRNO

1.4.1.2 Obsahy PAH v půdě Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jsou chemické sloučeniny složené z uhlovodíkových cyklů (aromatických) bez heterogenních atomů nebo substituentů. Vyskytují se ve vyšší míře následkem lidské činnosti - především nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. V závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky. Vázané na pevné částice se snadno pohybují vzduchem, v půdě jsou nejčastěji vázané na organickou hmotu. Nejdůležitějším procesem jejich odbourávání z půdního prostředí je biodegradace. V menší míře se uplatňuje vymývání do podzemní vody a odpar do půdního vzduchu. V roce 2006 byly obsahy 15 individuálních PAH stanoveny na 40 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích (viz příloha 6). Součástí přílohy je také vypočtená suma všech stanovovaných 15 PAH, suma 7 PAH uvedených ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. a suma 12 PAH podle návrhu vyhlášky. Graficky jsou obsahy sumy 15 PAH na všech plochách BMP i v CHÚ vyjádřeny v příloze 7. (Ústav neprovádí stanovení všech 16 individuálních uhlovodíků, jak to vyžaduje např. US EPA, neboť 16. chybějící uhlovodík – acenaphtylene – se v souboru sledovaných půd vyskytuje jen v zanedbatelném množství). Základní statistické charakteristiky jednotlivých PAH za deset let sledování (19972006) jsou uvedeny v příloze 8, základní statistické charakteristiky sumy 15 PAH v ornici a podorničí v tabulce 4. Ze statistického zpracování jsou vyloučeny trvalé travní porosty (4), chmelnice (1) a plochy v CHÚ (5). V tomto souboru ploch hodnoty pro sumu 15 PAH kolísají v rozmezí 56 - 9489 μg.kg-1 v ornici a 45 – 7081 μg.kg-1 v podorničí. Hodnotu mediánu obsahu PAH v ornici lze srovnat s nízkými obsahy z let 1997 – 1999 a 2005, avšak medián obsahu pro podorničí v roce 2006 dosáhl zatím nejvyšší hodnoty za celou dobu sledování. Tab. 4

Základní statistické charakteristiky sumy 15 PAH v ornici a podorničí orných půd; srovnání let 1997 - 2006 (μg.kg-1) 1997

Arit. průměr Medián Minimum Maximum Sm. odch. Poč. vzor.

O 871 660 157 4246 932 30

P 370 264 54 981 283 22

2002 Arit. průměr Medián Minimum Maximum Sm. odch. Poč. vzor.

O 1251 705 125 7819 1520 34

P 660 341 88 6153 1050 34

1998 O 854 626 60 5884 1064 33

1999

P 482 348 97 2286 425 33

2003 O 1297 967 173 7583 498 34

O 935 534 102 9489 1597 34

P 661 260 87 7081 1209 34

2004

P 746 449 135 4046 759 34

O 966 791 135 5167 965 34

P 571 409 94 2510 524 34

2000 O 1270 679 165 6828 1593 35

P 624 248 100 4372 911 35

2005 O 797 603 101 3419 776 35

P 507 277 56 4036 697 35

2001 O 852 691 143 2427 641 34

P 557 341 94 4008 694 34

2006 O 861 618 56 2590 716 35

P 655 482 45 3365 710 35

Limitní hodnotu 1000 μg.kg-1 pro sumu 15-ti PAH překročilo v roce 2006 v ornici orných půd celkem 9 vzorků (z 35 ploch), ve svrchní vrstvě TTP 3 vzorky (z 4 ploch) a 1 vzorek svrchního horizontu ze Studniční hory – KRNAP. V podorničí orných půd limitní hodnotu překročilo 7 vzorků a ve spodním horizontu TTP 2 vzorky. Počty vzorků

10


ÚKZÚZ BRNO

překračujících stanovené limity a limity podle návrhu vyhlášky pro jednotlivé PAH i sumu 15 PAH jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. V příloze 9 lze nalézt základní statistiku ploch s ornou půdou, trvalými travními porosty a ploch nenarušených půd v CHÚ. Výpočty jsou provedeny pro období 1998-2006. Svrchní horizonty dosahují vyšších hodnot mediánu a aritmetického průměru než spodní, plochy s TTP vykazují v obou horizontech vyšší hodnoty, než plochy s ornou půdou a chráněná území (viz příloha 10). Tab. 5

Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování – porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb.

Seznam PAH se stanovenými Zkr. limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. PAH Naphtalene Fluoranthene Pyrene Benzo[b]fluoranthene Benzo[a]anthracene Anthracene Indeno[1,2,3-cd]pyrene Benzo[a]pyrene Benzo[k]fluoranthene Benzo[g,h,i]perylene Chrysene Phenanthrene SUMA 15 PAH

NAP FLT PYR BbF BaA ANT IPY BaP BkF BPE CHR PHE

Limit (μg.kg-1) 100 100 1000 10 100 10 100 1000

1997 O P 0 0 17 4 0 0 16 5 3 0 20 18 5 1 5 0

1998 O P 0 0 19 8 0 0 11 6 6 2 30 28 7 2 8 3

1999 O P 0 0 13 9 0 0 10 9 8 5 31 26 5 4 8 5

2000 O P 0 0 20 10 0 0 21 14 10 4 36 29 6 4 13 4

2001 O P 0 0 21 13 0 0 18 11 8 3 32 25 8 4 12 5

2002

2003

2004

2005

2006

Tab. 5 pokr. Seznam PAH se stanovenými Zkr. limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. PAH Naphtalene Fluoranthene Pyrene Benzo[b]fluoranthene Benzo[a]anthracene Anthracene Indeno[1,2,3-cd]pyrene Benzo[a]pyrene Benzo[k]fluoranthene Benzo[g,h,i]perylene Chrysene Phenanthrene SUMA 15 PAH


Limit (μg.kg-1) 100 100 1000 10 100 10 100 1000

(-) nejsou definované limity

11

O 0 20 0 23 11 32 11 12

P 0 13 0 17 4 27 4 5

O 0 22 0 27 13 33 12 17

P 0 14 0 21 7 32 6 10

O 0 21 0 18 10 33 9 10

P 0 12 0 9 6 31 4 6

O 0 23 0 22 5 39 6 4

P 0 11 0 13 2 32 3 1

O 0 20 0 17 8 33 6 9

P 0 16 0 15 6 26 8 7


Tab. 6

ÚKZÚZ BRNO

Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování – porovnání s navrhovanými limitními hodnotami

Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky

Zkr. PAH

Limit (μg.kg-1)

Naphtalene Fluoranthene Pyrene Benzo[b]fluoranthene Benzo[a]anthracene Anthracene Indeno[1,2,3-cd]pyrene Benzo[a]pyrene Benzo[k]fluoranthene Benzo[g,h,i]perylene Chrysene Phenanthrene SUMA 15 PAH


50 300 200 100 100 50 100 100 50 50 100 150 1000

Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky

Zkr. PAH

Limit (μg.kg-1)

Naphtalene Fluoranthene Pyrene Benzo[b]fluoranthene Benzo[a]anthracene Anthracene Indeno[1,2,3-cd]pyrene Benzo[a]pyrene Benzo[k]fluoranthene Benzo[g,h,i]perylene Chrysene Phenanthrene SUMA 15 PAH


50 300 200 100 100 50 100 100 50 50 100 150 1000

1997 O P 0 0 2 0 3 0 4 1 3 0 3 1 2 0 3 0 3 0 11 3 3 0 3 1 5 0

1998 O P 0 0 3 1 5 1 12 4 5 3 2 0 5 1 6 2 7 2 13 8 6 2 3 1 8 3

1999 O P 0 0 2 2 5 4 7 4 6 4 1 1 4 4 8 5 8 5 17 11 9 4 2 1 8 5

2000 O P 0 0 6 4 8 4 13 6 8 4 6 4 9 4 10 4 11 4 17 8 9 4 5 3 13 4

2001 O P 0 0 5 1 9 2 9 3 7 1 0 1 5 0 8 3 9 4 18 8 8 4 3 1 12 5

2002 O P 1 0 8 2 11 2 11 4 10 3 7 2 7 2 11 4 11 4 17 8 11 3 7 2 12 5

2003 O P 0 0 6 2 13 5 10 3 6 2 12 6 7 2 13 7 13 8 20 11 13 3 8 3 17 10

2004 O P 0 0 4 2 9 2 8 3 8 2 1 0 5 4 10 6 8 3 16 6 8 3 4 2 10 6

2005 O P 0 0 4 2 6 3 7 2 5 2 5 2 4 1 5 2 9 3 9 4 7 3 6 3 4 1

2006 O P 1 1 6 5 8 6 8 6 8 6 3 1 5 4 8 6 8 6 15 11 8 6 4 3 9 7

Tab. 6 pokr.

V případě svrchních horizontů půd v chráněných územích jsou hodnoty sumy 15 PAH nižší než na zemědělských půdách, mediány se pohybují okolo 200 μg.kg-1 (svrchní horizont) a 100 μg.kg-1 (spodní horizont). Trvale vyšší obsahy na lokalitě Studniční hora v Krkonoších jsou pravděpodobně způsobovány vyčesávacím efektem a tzv. podoblačným vymýváním (1550 m n.m., průměrný roční úhrn srážek 1250 mm). Jednoznačná závislost obsahů PAH na nadmořské výšce stanoviště však nebyla prokázána. Příloha 11 graficky zobrazuje sumu 15 PAH na plochách v CHÚ. Nejvyšších zastoupení na sledovaných lokalitách dosahují fluoranthene a pyrene (průměrné hodnoty 17,3% a 14,7%), mezi 8% až 10% potom BAA, PHE a CHR, téměř 8% BAP.

12


Závěry

· · ·

·

ÚKZÚZ BRNO

V roce 2006 byly PAH stanoveny na 35 plochách s ornou půdou, 4 plochách s TTP, na 1 ploše ležící ladem (dříve chmelnice) a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Limitní hodnota 1000 μg.kg-1 daná vyhláškou č. 13/1994 Sb. byla sumou PAH v roce 2006 překročena v orných půdách v 9 vzorcích ornice a v 7 vzorcích podorničí, v TTP ve 3 svrchních horizontech a ve 2 spodních horizontech. Mediány sumy 15 PAH se za dobu sledování 1997 – 2006 pohybují v ornici orných půd nejčastěji v rozmezí 600 – 700 μg.kg-1 (kromě 967 μg.kg-1 v roce 2003 a 791 μg.kg-1 v roce 2004) a ve svrchním horizontu TTP mezi 650 – 1200 μg.kg-1. Hodnoty v podorničí se nacházejí v rozmezí cca 350 – 400 μg.kg-1 (více v letech 2003 a 2006), ve spodním horizontu TTP v některých letech až kolem 1000 μg.kg-1. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou fluoranthene a pyrene – látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní.

1.4.1.3 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů v půdě HCH-hexachlorcyklohexan, HCB-hexachlorbenzen a DDT-dichlor difenyl trichloretan patří do skupiny takzvaných organochlorových pesticidů (OCP), dále DDE a DDD, které jsou produkty rozpadu DDT. Masivní aplikace OCP v první polovině 20. století stála u úspěšného vymýcení chorob přenášených bodavým hmyzem (malárie, tyfus) v Evropě a Severní Americe. Jejich průkazná toxicita a vysoce pravděpodobná karcinogenita u člověka, jejich chemická odolnost a hromadění v tělech vyšších organismů stojících na vrcholu potravního řetězce vedly v druhé polovině 20. století k téměř celosvětovému zákazu jejich používání. Po dobu čtyř let (1994 – 1997) byly obsahy organochlorových pesticidů na našem území sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 nebyly tyto látky v půdě vůbec stanovovány. Od roku 2000 se provádí sledování na stálém souboru pozorovacích ploch (40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích). Výsledky stanovení za rok 2006 jsou pro všechny pozorovací plochy uvedeny v příloze 12. Grafické přílohy 13 až 16 srovnávají obsahy v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) v roce 2006 pro všechny sledované látky s výjimkou HCH, kde nebyl nalezen žádný vzorek překračující limitní hodnotu (vyhláška č. 13/1994 Sb.). V grafu jsou uvedeny i jednotlivé kultury (or.p. – orná půdy, TTP – trvalé travní porosty, Ch. – chmelnice). Popisnou statistiku výsledků za sedm let sledování uvádí tabulky 7 a 8. Srovnání podle jednotlivých pozorovacích ploch za období 2000 – 2006 je provedeno graficky v přílohách 17 až 24.

13


Tab. 7

ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných půd za období 2000 – 2006 (µg.kg-1 sušiny) orná půda ornice

OCP

HCB

p,p´DDT

o,p´DDT

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000

arit. průměr medián 2,3 1,8 4,0 2,9 7,1 5,4 5,4 4,9 4,3 3,5 4,0 3,3 5,8 3,3 99,1 55,0 47,7 12,2 22,5 10,7 33,5 13,7 21,2 9,7 27,4 10,0 29,8 11,6 35,8 12,0

podorničí

min. < 0,5 0,6 0,8 0,9 1,4 < 0,5 < 0,5 5,0 1,4 < 1,0 1,3 < 0,5 1,0 0,7 5,0

max. 9,9 16,6 34,0 16,6 10,9 14,0 52,1 649,0 421,0 148,0 323,0 161,0 261,4 320,0 369,0

arit. průměr medián 1,4 < 0,5 2,1 1,5 5,3 4,3 4,6 4,1 4,1 3,1 3,2 2,3 3,6 2,7 49,8 30,0 25,5 5,3 22,0 5,8 23,8 7,1 17,2 7,1 20,9 5,1 26,7 6,3 20,5 5,0

min. < 0,5 < 0,5 < 0,5 0,8 < 0,5 < 0,5 < 0,5 5,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 5,0

max. 17,4 12,8 31,6 13,6 18,0 16,1 17,1 285,0 340,0 297,0 314,0 118,0 116,7 358,0 248,0

počet 35 34 34 34 34 34 35 35 34 34 34 34 34 35 35

2001

8,9

2,0

< 1,0

95,6

4,6

< 1,0

< 1,0

52,3

34

2002

4,0

1,5

< 1,0

29,9

4,3

< 1,0

< 1,0

68,4

34

2003

5,1

1,3

< 1,0

71,9

4,4

< 1,0

< 1,0

73,3

34

2004

3,5

1,0

< 0,5

40,3

3,2

0,6

< 0,5

30,2

34

2005

5,5

1,3

< 0,5

64,3

3,8

0,7

< 0,5

30,0

34

2006

4,1

1,2

< 0,5

47,1

4,3

0,6

< 0,5

64,5

35

V ornici orných půd a svrchní vrstvě TTP docházelo v letech 2000-2004 k markantnímu poklesu průměrných koncentrací izomeru p,p´-DDT (v ornici 99,1 µg.kg-1 v roce 2000, 21,2 µg.kg-1 v roce 2004, ve svrchní vrstvě TTP ve stejných letech 94,4 µg.kg-1 a 38,2 µg.kg-1). V roce 2006 dosáhly průměrné koncentrace hodnot 29,8 µg.kg-1 v ornici a 56,4 µg.kg-1 ve svrchní vrstvě TTP. Hodnoty průměrného obsahu izomeru o,p´-DDT v ornici orných půd a svrchní vrstvě TTP tento trend víceméně kopírují (pokles v letech 2000-2004, nárůst v roce 2005), v roce 2006 dosahují hodnot 4,1 µg.kg-1 pro ornou půdu a 4,3 µg.kg-1 pro podorničí.

14


ÚKZÚZ BRNO

Tab. 7 pokr. Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných půd za období 2000 – 2006 (µg.kg-1 sušiny) orná půda ornice OCP

p,p´DDE

o,p´DDE

p,p´DDD

o,p´DDD

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000

arit. průměr medián 29,9 5,9 43,7 10,8 23,8 12,9 30,6 10,6 22,1 9,1 28,9 8,4 27,2 8,7 1,1 < 1,0 1,3 < 1,0 0,9 < 1,0 0,7 < 1,0 < 0,5 < 0,5 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 4,9 1,0 4,1 1,2 3,8 1,7 3,8 1,5 2,4 0,8 2,8 0,9 2,5 0,6 1,8 < 1,0

podorničí

min. < 1,0 3,0 1,7 2,6 1,0 2,1 1,3 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0

max. 388,0 589,0 142,0 327,0 200,0 264,5 280,0 10,0 11,2 3,6 5,8 4,8 5,6 1,2 40,0 36,9 48,5 22,1 21,3 23,7 47,0 19,0

arit. průměr medián 16,2 2,7 21,2 4,7 24,0 7,5 25,1 6,6 17,8 6,3 20,8 4,3 24,6 7,2 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 0,5 < 0,5 < 0,5 < 0,5 2,8 < 1,0 2,6 < 1,0 2,8 1,2 2,9 < 1,0 2,3 0,7 2,2 0,7 2,2 < 0,5 1,2 < 1,0

min. < 1,0 < 1,0 1,1 1,3 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0

max. 274,0 217,0 298,0 314,0 155,0 164,2 278,0 7,0 4,7 8,0 5,6 3,7 2,9 1,1 24,0 24,3 21,3 19,9 22,6 16,2 43,8 10,0

počet 35 34 34 34 34 34 35 35 34 34 34 34 34 35 35 34 34 34 34 34 35 35

2001

1,8

< 1,0

< 1,0

17,8

1,2

< 1,0

< 1,0

10,8

34

2002

1,3

< 1,0

< 1,0

19,8

1,0

< 1,0

< 1,0

8,2

34

2003

1,1

< 1,0

< 1,0

8,3

0,9

< 1,0

< 1,0

5,8

34

2004 2005

0,7 0,7

< 0,5 < 0,5

< 0,5 < 0,5

8,4 6,3

0,7 0,6

< 0,5 < 0,5

< 0,5 < 0,5

8,4 4,6

34 34

2006

0,9

< 0,5

< 0,5

17,1

0,9

< 0,5

< 0,5

15,1

35

Také vývoj průměrných koncentrací ostatních sledovaných metabolitů DDT je až na výjimky obdobný. Průměrné hodnoty pro rok 2006 jsou pro izomer p,p´-DDE 27,2 µg.kg-1 v ornici a 35,3 µg.kg-1 ve svrchní vrstvě TTP, pro o,p´-DDE < 0,5 µg.kg-1 v ornici a 0,6 µg.kg-1 ve svrchní vrstvě TTP, pro izomer p,p´-DDD je to 2,5 µg.kg-1 v ornici i v TTP, pro o,p´-DDD shodně 0,9 µg.kg-1 pro ornici i svrchní vrstvu TTP.

15


Tab. 8

ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchní a spodní vrstvě trvalých travních porostů za období 2000 – 2006 (µg.kg-1 sušiny) trvalý travní porost svrchní vrstva

OCP

HCB

p,p´DDT

o,p´DDT

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000


spodní vrstva

min. < 0,5 < 0,5 0,7 1,2 0,7 < 0,5 < 0,5 13,0 8,4 < 1,0 2,1 0,8 2,2 3,6 5,0

max. 10,6 19,0 19,3 21,1 20,1 15,0 13,7 333,0 247,0 294,0 296,0 145,0 174,8 205,0 109,0


min. < 0,5 < 0,5 1,0 1,0 1,0 < 0,5 < 0,5 5,0 4,1 < 1,0 1,0 0,7 1,1 2,6 5,0

max. 16,8 7,6 26,2 22,7 9,3 16,8 17,6 501,0 64,9 293,0 249,0 95,8 181,4 470,0 82,0

počet 5 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 5 4 5

2001

8,7

2,1

1,2

33,9

3,2

1,2

< 1,0

9,0

5

2002

6,5

< 1,0

< 1,0

26,0

9,2

< 1,0

< 1,0

38,4

5

2003

7,7

< 1,0

< 1,0

31,1

7,1

< 1,0

< 1,0

28,2

5

2004

5,9

< 0,5

< 0,5

25,4

3,3

0,6

< 0,5

12,8

5

2005

6,9

0,9

< 0,5

27,2

6,2

0,6

< 0,5

28,4

5

2006

4,5

< 0,5

< 0,5

16,7

6,1

< 0,5

< 0,5

23,6

4

Počty vzorků u nichž došlo k překročení limitní hodnoty podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. i podle návrhu nových preventivních limitů jsou uvedeny v tabulkách 9 a 10. V roce 2006 u DDT a jeho metabolitů byl překročen limit dle platné vyhlášky u 2/3 vzorků ornice a u 1/2 vzorků podorničí orných půd. Podle návrhu vyhlášky by byl překročen preventivní limit jak u ornice tak i podorničí orných půd cca u 1/3 vzorků. Pokud jde o TTP, platné i navrhované limity byly překročeny na jedné lokalitě, v obou horizontech. Je zřejmé, že obsahy těchto látek v zemědělských půdách zůstávají i nadále relativně vysoké.

16


ÚKZÚZ BRNO

Tab. 8 pokr. Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchní a spodní vrstvě trvalých travních porostů za období 2000 – 2006 (µg.kg-1 sušiny) trvalý travní porost svrchní vrstva OCP

p,p´DDE

o,p´DDE

p,p´DDD

o,p´DDD

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2000

arit. průměr medián 25,5 4,6 40,0 8,1 36,1 8,3 43,0 9,2 35,7 6,8 41,2 5,6 35,3 6,6 1,0 < 1,0 1,0 < 1,0 0,9 < 1,0 0,9 < 1,0 0,7 < 0,5 0,7 < 0,5 0,6 < 0,5 5,2 1,0 5,0 1,3 3,7 < 1,0 5,3 < 1,0 4,6 < 0,5 5,8 0,8 2,5 < 0,5 1,0 < 1,0

spodní vrstva

min. 1,3 3,8 < 1,0 2,3 1,0 1,5 2,1 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0

max. 103,0 146,0 132,0 149,0 135,0 148,6 126,0 3,0 3,0 2,7 2,1 2,3 2,5 1,7 20,0 21,5 13,3 22,6 19,4 23,6 9,3 3,0

arit. průměr medián 27,1 5,1 20,2 6,2 39,3 6,6 45,6 10,3 22,2 8,1 33,8 6,9 41,4 6,0 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 1,2 < 1,0 0,9 < 1,0 < 0,5 < 0,5 0,7 < 0,5 < 0,5 < 0,5 5,1 < 1,0 2,5 < 1,0 4,5 < 1,0 6,5 < 1,0 2,2 < 0,5 5,4 < 0,5 3,7 < 0,5 2,0 < 1,0

min. 1,0 2,5 < 1,0 < 1,0 0,8 0,7 1,5 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 1,0 < 0,5 < 0,5 < 0,5 < 1,0

max. 108,5 47,2 167,0 161,0 73,5 145,2 152,0 3,0 < 1,0 3,6 2,3 1,0 2,6 < 0,5 20,0 9,1 18,1 29,2 9,1 25,0 14,2 8,0

počet 5 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 5 4 5

2001

1,4

< 1,0

< 1,0

5,2

< 1,0

< 1,0

< 1,0

2,0

5

2002

1,1

< 1,0

< 1,0

3,7

1,6

< 1,0

< 1,0

5,4

5

2003

1,3

< 1,0

< 1,0

4,6

1,6

< 1,0

< 1,0

6,1

5

2004

1,4

< 0,5

< 0,5

6,1

0,7

< 0,5

< 0,5

2,5

5

2005

1,2

< 0,5

< 0,5

4,9

1,3

< 0,5

< 0,5

5,4

5

2006

0,9

< 0,5

< 0,5

2,9

1,1

< 0,5

< 0,5

3,8

4

Ze srovnání vzájemného poměru jednotlivých isomerů v ornici i podorničí orných půd (příloha 25) je patrné, že jak u ploch, kde byl překročen limit dle platné vyhlášky, tak i u „nekontaminovaných“ ploch převažují hlavně izomery p,p´-DDT a p,p´-DDE, a to více, než z 60 % ze sumy všech isomerů DDT, DDD, DDE. Přílohy 26 a 27 uvádí vzájemný poměr DDT a jeho metabolitů na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) pro rok 2006.

17


ÚKZÚZ BRNO

Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH – v µg.kg-1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky – orná půda

Tab. 9

podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. 2000 OCP LH O P HCB 10 0 1 DDT 10 32 27 DDE 10 13 8 DDD 10 5 3 HCH 10 0 0

Tab. 10

2001 O P 3 1 20 13 19 10 5 4 0 0

2002 O P 6 4 20 15 19 15 2 3 0 0

2003 O P 3 3 19 14 18 13 4 4 0 0

2004 O P 3 3 17 14 17 12 2 3 0 0

2005 O P 3 1 22 14 15 13 2 1 0 0

podle návrhu vyhlášky 2006 O P 4 2 20 16 16 15 3 1 0 0

2000 LH O P 20 0 0 30 26 22 25 6 4 20 3 2 10 0 0

2002 O P 2 1 7 5 10 9 2 2 0 0

2003 O P 0 0 8 4 8 6 2 1 0 0

2004 O P 0 0 6 6 8 8 2 1 0 0

2005 O P 0 0 10 8 7 7 1 0 0 0

2006 O P 1 0 9 5 7 7 1 1 0 0

Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH – v µg.kg-1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky – trvalé travní porosty podle vyhlášky č. 13/1994 Sb.

OCP LH HCB 10 DDT 10 DDE 10 DDD 10 HCH 10

2001 O P 0 0 10 7 7 6 3 1 0 0

2000 O P 1 2 5 4 2 2 1 1 0 0

2001 O P 1 0 4 2 2 2 1 1 0 0

2002 O P 2 1 2 2 2 2 1 1 0 0

2003 O P 1 1 3 2 2 3 1 1 0 0

2004 O P 1 0 2 2 2 2 1 1 0 0

2005 O P 1 1 3 3 2 2 1 1 0 0

podle návrhu vyhlášky 2006 O P 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0

LH 20 30 25 20 10

2000 O P 0 0 3 3 1 1 1 1 0 0

2001 O P 0 0 2 2 2 2 1 0 0 0

2002 O P 0 1 2 2 2 1 0 1 0 0

2003 O P 1 1 2 2 2 2 1 1 0 0

2004 O P 1 0 2 1 2 2 1 0 0 0

2005 O P 0 0 2 1 2 1 1 1 0 0

2006 O P 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0

Závěry · V roce 2006 bylo sledování persistentních organochlorových pesticidů provedeno v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) na stálém souboru 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích. · U HCH nebyl nalezen žádný vzorek překračující limitní hodnotu. · Průměrná hodnota obsahu HCB v roce 2006 vzrostla oproti roku 2005 v ornici resp. podorničí orných půd na 5,8 resp. 3,6 µg.kg-1 sušiny. U TTP ve svrchní a spodní vrstvě dosáhl aritmetický průměr hodnot 5,2 a 6,5 µg.kg-1 sušiny. Ve svrchní vrstvě tak pokračuje dlouhodobý trend snižování hodnot; ve spodní vrstvě došlo v porovnání s roky 2004 a 2005 k nárůstu. · U orných půd i trvalých travních porostů došlo v roce 2006 k dalšímu mírnému zvýšení obsahu DDT a jeho metabolitů. · Průměrný obsah izomeru p,p´-DDT se zvýšil v ornici orných půd z 27,4 µg.kg-1 sušiny (rok 2005) na 29,8 µg.kg-1 sušiny (rok 2006). U TTP došlo k nárůstu průměrné hodnoty z 48,9 na 56,4 µg.kg-1 ve svrchním horizontu a ve spodním dokonce z 40,6 na 121,7 µg.kg-1, stalo se tak ale vlivem jedné extrémní naměřené hodnotě. · K překročení limitních hodnot podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. docházelo v letech 2000 až 2006 nejvíce u obsahů DDT, následoval DDE. V roce 2006 byla překročena limitní hodnota pro DDT u 36 vzorků a pro DDE u 31 vzorků. · Podle návrhu preventivních limitů by došlo v roce 2005 u DDT i DDE k překročení limitní hodnoty u 14 vzorků.

18


ÚKZÚZ BRNO

1.4.1.4 Monitoring mikrobiálních parametrů půd V roce 2006 byly pro mikrobiologické rozbory odebrány vzorky půd z 55 ploch bazálního monitoringu ÚKZÚZ a 5 ploch trvalých travních porostů ze sítě monitoringu CHÚ. Na jaře bylo dále odebráno a analyzováno 20 vzorků z ploch, v jejichž půdách byly v minulosti zjištěny zvýšené obsahy těžkých kovů. Jejich aktuální obsahy ve vzorcích nebyly v době psaní této zprávy k dispozici. Ve všech vzorcích byly kromě mikrobiálních parametrů stanoveny základní fyzikálně-chemické parametry. Souhrn provedených analýz podává tabulka 11. Tab. 11

Přehled analýz provedený v rámci monitoringu mikrobiálních vlastností půd ČR v roce 2006

metoda organický uhlík celkový dusík pH (KCl) uhlík mikrobiální biomasy dusík mikrobiální biomasy bazální respirace amonifikace nitrifikační aktivita aktivita ureázy aktivita ß - glukosidázy růstové křivky, délka lag fáze, maxim. růstová rychlost restrikční analýza fragmentu genu amoA zrnitostní rozbor, všechny frakce kationtová výměnná kapacita

zkratka

počet vzorků

Corg Ntot

80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80

MBC MBN RES AMO SNA URE GLU LAG

Výsledky mikrobiologických rozborů půd ze sítě bazálního monitoringu mohou být použity jako referenční hodnoty pro hodnocení stavu mikrobiálních společenstev v půdách orných a půdách trvalých travních porostů. Nutnou podmínkou pro aplikaci tohoto přístupu je shodný způsob obhospodařování na plochách referenčních a zkoušených (orná půda, trvalý travní porost), navíc fyzikálně-chemické parametry zkoušených půd se musí nalézat v rozsahu hodnot ploch referenčních. Výše uvedené hodnocení stavu mikrobiálního společenstva bylo provedeno na 15 půdách vzorkovaných v jarním odběrovém termínu, které se nacházely na orné půdě. Z uvedeného počtu jich 14 splňovalo podmínku, aby jejich fyzikálně-chemické vlastnosti nevybočovaly z rozsahu hodnot půd referenčních (viz. obr.1). Odlehlý vzorek nebyl dále hodnocen. Jako druhý krok byla provedena redundanční analýza (RDA) na referenčních datech. Poté byla do ordinačního diagramu promítnuta data zkoušených půd. Výsledky ukazují, že s výjimkou třech případů jsou zkoušené půdy nerozlišitelné od půd referenčních (viz. obr. 2).

19


PCA ordinační diagram vytvořený na základě analýzy fyzikálně-chemických dat. Křížky zobrazují referenční půdy, kolečka testované, odlehlý vzorek je zobrazen prázdným kolečkem.

-1.5

Axis 2 (25%)

1.5

Obr. 1

ÚKZÚZ BRNO

-1.5

2.0

RDA ordinační diagram. Křížky zobrazují referenční půdy, kolečka testované, odlehlé vzorky jsou zobrazeny prázdným kolečkem. 2.0

Obr. 2

Axis 1 (41%)

Axis 2

9

20

-1.0

11 -2.5

Axis 1

1.5

Podrobná analýza prokázala, že půdy č. 9 a 11 jsou charakteristické zvýšeným obsahem uhlíku mikrobiální biomasy, půda č. 9 dále zvýšenou respirací, nitrifikací a aktivitou ureázy, půda č. 20 potom vyššími hodnotami amonifikace a aktivitou b-glukosidázy. Uvedené odchylky od referenčních dat nejsou ale indikátorem stresu. Pro podrobné hodnocení těchto by bylo třeba znát historii způsobu obhospodařování, nalezené hodnoty se blíží hodnotám obvykle naměřených v půdách trvalých travních porostů. Vzorek č. 11 byl detekován jako 20


ÚKZÚZ BRNO

odlehlý, neboť vykazoval extrémně nízkou hodnotu aktivity b-glukosidázy a vysokou hodnotu maximální růstové rychlosti. Tyto parametry ukazují na nízký podíl aktivní frakce půdního mikrobiálního společenstva buď z důvodu nízkého obsahu dostupného substrátu nebo díky neschopnosti mikroorganizmů ho využít ke svému růstu. V následujících letech se počítá s rozšířením sady mikrobiologických metod zejména o další enzymatické metody za použití fluorogenních substrátů a aplikací navrženého postupu pro hodnocení stavu půdního mikrobiálního společenstva v případě dalších půd.

1.4.2 Monitoring rostlinné produkce V příloze 28 jsou uvedeny výsledky měření obsahů rizikových prvků v rostlinách z pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd. V roce 2006 bylo analyzováno 87 vzorků rostlin z 52 lokalit. Pro celé období sledování (1997-2006) byly vypočítány průměrné obsahy rizikových prvků v rostlinách (příloha 29). Tyto hodnoty by měly být chápány zatím jen orientačně, protože u některých plodin se jedná o výsledek jedné nebo několika málo analýz a nebyly tak vyloučeny extrémní hodnoty z kontaminovaných ploch. V roce 2006 byly překročeny ve 14 případech nejvyšší přípustné hodnoty rizikových prvků daných vyhláškou č. 305/2004 Sb. a vyhláškou č. 184/2004 Sb. Z těchto případů bylo 12 na pozorovacích plochách v kontaminovaných územích. Ze 14 vzorků se v devíti případech jednalo o rostlinné produkty k potravinářskému využití a v pěti případech o krmnou surovinu. Prvkem, který nejčastěji překračoval limitní hodnoty bylo olovo (7 vzorků). K překročení nejvyšších přípustných hodnot došlo také u kadmia (5 vzorků) a arsenu (2 vzorky). Vzorky rostlin s překročenými limitními hodnotami u jednotlivých plodin uvádí příloha 30. Závěry · V roce 2006 byla provedena analýza 87 vzorků rostlin z 52 pozorovacích ploch BMP. · Ve 14 případech došlo k překročení limitních hodnot, z toho bylo devět rostlinných produktů k potravinářskému využití a pět produktů pro výrobu krmiv. · Dvanáct případů překročení limitu bylo zaznamenáno na kontaminovaných pozorovacích plochách. · K překročení limitu došlo nejčastěji u olova (7 vzorků), následně u kadmia (5 vzorků) a arsenu (2 vzorky).

1.4.3 Kontrola hnojiv V roce 2006 pokračovala registrace hnojiv a pomocných látek podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo vydáno 331 rozhodnutí o registraci a prodloužení platnosti registrace. V rámci odborného dozoru bylo odebráno celkem 329 vzorků. Na základě výsledků analýz vzorků bylo zrušeno 17 rozhodnutí o registraci. Důvodem bylo kromě nedodržení podmínek registrace v jakostních ukazatelích také sedm případů překročení limitů rizikových prvků, které uvádí tabulka 12.

21


Tab. 12

ÚKZÚZ BRNO

Hnojiva, u nichž byly v roce 2006 zjištěny nadlimitní obsahy rizikových prvků

Výrobek, žadatel/výrobce Rizikový prvek Amofos NP 11-52, Agrofert Holding, a.s./ Gosudarstvennaja akcionernaja Cr kompanija „Titan“ Armiansk, Krym, Ukrajina Zelený dům Speciální hnojivé tyčinky pro muškáty, NOHEL-GARDEN/ Cd PPW „Kozielski“, Kalisz, Polsko Plantella ORGANIC, UNICHEM AGRO CZ s.r.o./ MELCHEMIE Zn HOLLAND b.v., Arnhem, Nizozemí ORGANIC, PROAGRO Nymburk a.s. Zn ORGANIC, TALPA, s.r.o., Přerov nad Labem Zn, Mo Beokom, EKORA, Stěžery Zn FLORTIS Hortenzie, NOHEL-GARDEN/Orvital S.p.A., Milano, Itálie Cd

1.4.4 Kontrola kalů ČOV Na základě zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, § 3 jsou i nadále kaly monitorovány jako jeden ze vstupů do půdy - úkol „Kontrola kvality půdy po aplikaci kalů ČOV“. V roce 2006 byly na vybraných ČOV většího významu odebrány v průběhu roku 1 až 2 vzorky kalu. V laboratořích ÚKZÚZ jsou vzorky analyzovány na rizikové prvky a u vybraných vzorků dále na organické polutanty. Z rizikových prvků je sledován obsah arsenu, kadmia, chrómu, rtuti, niklu, olova, mědi, molybdenu a zinku, z organických polutantů jsou to PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180, AOX, a PAH (NAP, ANY, ANA, FLU, PHE, ANT, FLT, PYR, BAA, CHR, BBF, BKF, BAP, DBA, BPE, IPY). Obsahy jednotlivých prvků a polutantů jsou hodnoceny podle vyhlášky 382/2001 Sb. (o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě) k zákonu 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola byla zaměřena především na ty ČOV, u nichž je předpoklad, že určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu. V roce 2006 bylo v rámci kontroly kalů ČOV, jejichž produkce je uplatňována v zemědělství, kontrolováno 101 čistíren odpadních vod a odebráno bylo 102 vzorků kalů. 1.4.4.1 Obsahy rizikových prvků Statistické vyhodnocení získaného souboru výsledků obsahů rizikových prvků (RP) v kalech v roce 2006 je uvedeno v příloze 31 pro ČR a v příloze 32 pro jednotlivé kraje. Nejvyšší hodnoty mediánů pro Cd, Cr, Pb a Zn byly zjištěny ve vzorcích z ČOV v Libereckém kraji, pro As v Karlovarském kraji, pro Hg a Cu v Pardubickém kraji, pro Ni v Jihočeském kraji a pro Mo v kraji Vysočina. Příloha 33 uvádí výčet všech ČOV, na nichž byl zjištěn nadlimitní výskyt sledovaných RP. Ve vzorcích z ČOV v Příbrami, Liberci, České Třebové a Ledči nad Sázavou byl za rok 2006 v jednom vzorku zjištěn nejvyšší počet RP, které překročily limitní hodnoty, tj. 4 rizikové prvky se vyskytovaly v nadlimitním množství. Grafické vyhodnocení vývoje aritmetických průměrů a mediánů obsahů RP v ČR za období 1994 až 2006 je uvedeno v příloze 34. Klesající trend je patrný v případě hodnot mediánů u zinku, kadmia, olova a rtuti. Stabilní hodnoty mediánu jsou u chrómu, mědi a niklu, zatímco u molybdenu mírně stoupají.

22


Tab. 13

ÚKZÚZ BRNO

Přehled počtu nadlimitních obsahů rizikových prvků v kalech v jednotlivých krajích a celkem v roce 2006 podle vyhl. č. 382/2001 Sb.

Kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Počet analyzovaných vzorků v ČR

počet vzorků z toho nadlimitní. počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní počet vzorků z toho nadlimitní z toho nadlimit. (%)

As

Cd

Cr

Cu

1

3

0

2

2

0

0

0

0

2

1

0

2

0

0

0

1

0

1

0

1

1

2

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

2

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

7 6,9

9 8,8

7 6,9

4 3,9

Hg 14 3 13 1 11 0 4 0 11 2 4 0 4 2 6 3 7 1 7 0 5 1 7 0 9 1 102 14 13,7

z ČOV

Mo

Ni

Pb

Zn

1

0

3

2

0

4

0

1

0

1

0

2

0

0

0

0

0

0

3

0

0

0

2

0

0

1

0

0

0

1

0

1

0

2

0

1

0

1

1

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1 0,98

11 10,8

10 10,2

7 6,9

Tab. 14

Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV za rok 2006 Počet vzorků Počet ČOV Kraj Z toho nadlimitní Z toho nadlimitní Celkem Celkem Počet % Počet % Středočeský 14 8 57,1 14 8 57,1 Jihočeský 13 8 61,5 13 8 61,5 Plzeňský 11 4 36,4 11 4 36,4 Karlovarský 4 2 50,0 4 2 50,0 Ústecký 11 4 36,4 11 4 36,4 Liberecký 4 3 75,0 4 3 75,0 Královéhradecký 4 2 50,0 4 2 50,0 Pardubický 6 3 50,0 6 3 50,0 Vysočina 7 4 57,1 6 4 66,7 Jihomoravský 7 2 28,6 7 2 28,6 Olomoucký 5 1 20,0 5 1 20,0 Zlínský 7 1 14,3 7 1 14,3 Moravskoslezský 9 1 11,1 9 1 11,1 Česká republika 102 43 42,2 101 42 41,6

Přehled počtu nadlimitních obsahů jednotlivých rizikových prvků ve vzorcích kalů uvádí tabulka 13. Z tabulky je patrné, že ze sledovaných prvků bylo stejně jako v loňském 23


ÚKZÚZ BRNO

roce nejvíce vzorků s nadlimitním obsahem zjištěno u rtuti (13,7 %). U všech dalších rizikových prvků podíl nadlimitních vzorků nepřevýšil 11 %. Dalšími nejčastěji se vyskytujícími prvky v nadlimitním množství byly nikl a olovo s podílem nad 10 %. U molybdenu vyhláška 382/2001 Sb. nestanovuje limitní hodnotu. Proto jsme použili k hodnocení jeho obsahů pracovní limit 20 mg.kg-1 sušiny, který se používal v letech, kdy se pro vyhlášku shromažďovaly podklady. Tohoto limitu dosáhl jeden vzorek. Další tabulka 14 sumarizuje počty odebraných vzorků, počty ČOV, počty nadlimitních vzorků a počty ČOV, na kterých byl zjištěn alespoň jeden „nevyhovující“ vzorek. V rámci České republiky v roce 2006 nevyhovělo 42,2 % odebraných vzorků kalů vyhlášce 382/2001 Sb. v obsahu rizikových prvků a tyto kaly nelze aplikovat na zemědělskou půdu. K tomuto hledisku však přistupují další kritéria (obsah organických polutantů, mikrobiální znečištění), takže lze očekávat, že pro přímé použití na zemědělskou půdu bude počet nevyhovujících vzorků kalů vyšší. Nejvyšší podíl ČOV produkujících kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2006 zjištěn v Libereckém kraji (75 %), následoval Kraj Vysočina (66,7 %) a dále Jihočeský kraj (61,5 %). Jak ukazuje tabulka 15, v průběhu předcházejících pěti let došlo z pohledu obsahu rizikových prvků ke snižování počtu nevyhovujících vzorků kalů. Rok 2006 však přinesl v tomto trendu obrat, neboť došlo k jejich zvýšení. Tab. 15

Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV v České republice za roky 2001 - 2006 Počet vzorků Počet ČOV Rok Z toho nadlimitní Z toho nadlimitní Celkem Celkem Počet % Počet % 2001 336 140 41,7 195 90 46,2 2002 291 115 39,5 199 87 43,7 2003 103 37 35,0 96 34 35,4 2004 103 35 34,0 101 33 32,7 2005 100 29 29,0 100 29 29,0 2006 102 43 42,2 101 42 41,6

Závěry · V roce 2006 bylo v rámci monitoringu kalů z ČOV odebráno a zanalyzováno na obsah rizikových prvků 102 vzorků ze 101 ČOV. Z tohoto souboru nevyhovovalo vyhlášce č.382/2001 Sb. 42,2 % vzorků. · Největší počet nadlimitních obsahů byl zjištěn u rtuti – 13,7 %. Dalšími problémovými prvky v roce 2006 jsou zejména nikl a olovo. · Z hodnot mediánů je u rizikových prvků Cd, Zn, Pb a Hg za dobu sledování 1994 – 2006 patrný klesající trend obsahů. U prvku Mo je naopak trend hodnot mediánů mírně zvyšující, obsahy ostatních prvků jsou za sledované období vyrovnané. · Největší podíl ČOV produkujících odpadní kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 2006 zjištěn v Libereckém kraji a Kraji Vysočina. · Počet čistíren odpadních vod, které produkují kaly s nevyhovujícím obsahem rizikových prvků a počet vzorků kalů s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku za roky 2001 – 2005 v České republice, má snižující tendenci. V roce 2006 však počet ČOV s nevyhovujícími kaly vzrostl.

24


ÚKZÚZ BRNO

1.4.4.2 Obsahy PCB V roce 2006 byly již devátým rokem (od roku 1998) stanovovány polychlorované bifenyly v kalech ČOV, ke stávajícím šesti kongenerům přibyl od roku 2002 sedmý (kon. 118). Celkem bylo analyzováno 35 vzorků kalů. Podrobnou tabulku obsahů jednotlivých kongenerů PCB i sumy 7 kongenerů uvádí příloha 35. Z kongenerů se za vyhodnocené období 2002 – 2006 na celkové sumě 7 kongenerů PCB nejvíce podílí kon. 153 (27,8 %), následuje kon. 180 (22,2 %) a kon. 138 (20,7 %). Grafické znázornění obsahů sumy 6 kongenerů ve vzorcích z jednotlivých ČOV je uvedeno v příloze 36. Základní statistické charakteristiky souboru 35 vzorků jsou v tabulce 16. Sumy 7 kongenerů PCB kolísají v roce 2006 v rozpětí od 56,7 do 720,8 μg.kg-1, aritmetický průměr je 203,2 μg.kg-1 a medián 153,8 μg.kg-1. Sumy obsahů 6 kongenerů za rok 2006 jsou v rozmezí od 53,5 do 696,6 μg.kg-1, aritmetický průměr je 193,5 μg.kg-1 a medián 146,1 μg.kg-1. V roce 2006 nedošlo k významné změně v obsahu sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV v porovnání se statistickým vyhodnocením za období 1998 - 2005. Aritmetický průměr je vyšší o 0,9 μg.kg-1, medián nižší o 3,5 μg.kg-1. Souhrnná statistika 397 vzorků kalů ČOV odebraných za období 1998 – 2006 je uvedena v příloze 37. V příloze 38 jsou porovnány obsahy sumy 6 kongenerů PCB v těch čistírnách odpadních vod, v jejichž vzorcích byly stanoveny obsahy PCB alespoň čtyřikrát v posledních osmi letech. Tab. 16

Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV – rok odběru 2006, 35 vzorků, μg.kg-1 sušiny Kongenery PCB (μg.kg-1 suš.) suma 7 28 52 101 118 138 153 180 kongenerů Arit. průměr 17,8 16,3 18,1 9,7 38,7 50,1 52,5 203,2 Medián 7,3 7,5 13,4 7,3 28,6 37,5 36,3 153,8 Minimum 2,0 2,5 5,2 3,3 8,9 12,1 11,1 56,7 Maximum 222,0 158,0 57,0 31,9 142,0 200,0 278,0 720,8 10% percentil 3,3 3,6 7,5 4,0 12,5 18,6 15,7 71,1 90% percentil 28,4 28,9 33,1 17,1 73,6 95,0 101,0 376,6 1. ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCB v kalech omezující jejich použití v zemědělství (600 μg PCB.kg-1 zeminy). V roce 2006 tuto hodnotu překročily dva vzorky. Tabulka 17 zobrazuje všechny vzorky kalů, u nichž dosud došlo k překročení limitní hodnoty.

25


Tab. 17 Rok odběru 1998 1998 1998 1999 1999 1999 2001 2001 2001 2003 2004 2004 2006 2006

ÚKZÚZ BRNO

Vzorky kalů, jejichž suma 6 kongenerů přesáhla limitní hodnotu 600 μg.kg-1 sušiny Kongenery PCB (μg.kg-1) suma 6 ČOV kongenerů 28 52 101 138 153 180 Kralupy 678,9 47,1 13,9 49,9 178,2 228,6 161,2 Teplice 2232,1 38,9 16,8 141,0 556,4 746,1 732,8 Uh. Hradiště 609,0 15,2 5,5 36,5 187,7 228,0 136,1 Liberec 656,1 32,9 24,4 18,8 205,0 246,0 129,0 Praha - Trója 746,9 600,0 86,0 29,6 0,3 18,7 12,3 Znojmo 838,7 11,8 2,5 23,4 255,0 338,0 208,0 Frýdek - Místek 1587,2 14,2 202,0 643,0 209,0 358,0 161,0 Mladá Boleslav 114,0 683,2 59,2 65,0 129,0 179,0 137,0 Trutnov 694,6 5,5 4,1 50,0 216,0 186,0 233,0 Ostrava 703,2 311,0 87,5 75,8 83,1 97,6 48,2 Mladá Boles. 1 607,3 17,7 29,1 74,5 147,0 191,0 148,0 Soběslav 724,0 467,0 95,3 34,0 15,5 63,8 48,4 Trutnov 624,2 10,2 158,0 57,0 125,0 141,0 133,0 Děčín - Boletice 696,6 8,91 15,5 52,2 142,0 200,0 278,0

Závěry · V roce 2006 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven ve 35 vzorcích kalů. · Suma 7 kongenerů PCB kolísá v roce 2006 v rozpětí od 56,7 do 720,8 μg.kg-1, aritmetický průměr je 203,2 μg.kg-1 a medián 153,8 μg.kg-1. · V sumě 7 kongenerů má za období 2002 – 2006 největší zastoupení kongener 153 (27,8 %), dále kongener 180 (22,2 %) a kongener 138 (20,7 %). · V roce 2006 nedošlo k významné změně v obsahu sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV v porovnání se statistickým vyhodnocením za období 1998 - 2005. Aritmetický průměr je vyšší o 0,9 μg.kg-1, medián nižší o 3,5 μg.kg-1. · Dva z odebraných vzorků v roce 2006 překročily limitní hodnotu v obsahu sumy 6 kongenerů PCB pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/2001 Sb. 1.4.4.3 Obsahy PAH V roce 2006 bylo v čistírenských kalech sedmým rokem (od roku 2000) provedeno stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků. Celkem bylo analyzováno 35 vzorků. Přehled obsahů jednotlivých PAH a jejich sumy jsou uvedeny v příloze 39, základní statistické charakteristiky v tabulce 18. Suma 15 PAH se pohybuje v rozmezí 1,6 – 150,9 mg.kg-1, medián souboru je 6,9 mg.kg-1, průměrná hodnota 12,1 mg.kg-1. Průměry a mediány jednotlivých uhlovodíků téměř ve všech případech oproti roku 2005 vzrostly. Z individuálních uhlovodíků se nejvyšším procentem podílí na sumě 15 PAH za sledované období 2000 – 2006 pyrene (17,4 %), následuje fluoranthene (17,3 %) a dále phenanthrene (8,5 %).

26


Tab. 18

NAP ANA FLU PHE ANT FLT PYR BaA CHR BbF BkF BaP DBA BPE IPY suma15 suma10 Tab. 19

ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky obsahů PAH v kalech – 2006 (μg.kg-1) Arit. průměr 108 1586 491 756 249 1598 1623 874 800 950 465 958 99 805 752 12100 9970

Medián 68 146 114 556 169 1160 1160 520 459 483 234 496 48 446 384 6942 5355

Modus 52 485 121 267 1060 108 168 127 262 248 -

Směr. odch. 130 8304 1973 749 269 1412 1693 1477 1366 2019 1025 2151 212 1517 1548 24553 21226

Minimum 18 15 35 119 36 278 229 66 104 111 53 91 11 131 89 1630 1200

Maximum 600 50000 11800 3630 1300 5430 9540 8940 8310 12400 6290 13200 1300 9360 9480 150910 130460

Aritmetický průměr a medián obsahů PAH v kalech ČOV za období 2000 2006 (μg.kg-1) 15 PAH

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

10 PAH

Aritmetický Aritmetický průměr Medián průměr Medián 12534 7794 10192 6367 13975 9247 11286 7583 10085 7504 8129 6097 10086 6113 8603 5077 10438 6865 8561 5618 9042 5361 7453 4322 12100 6942 9970 5355

Tabulka 19 uvádí průběh aritmetických průměrů a mediánů obsahů PAH za sedm let sledování. Hodnoty aritmetických průměrů a mediánů sumy 15 i 10 PAH vykazují za celou dobu sledování, s výkyvem v roce 2006, vytrvalý pokles. V příloze 40 najdeme grafické srovnání obsahů sum PAH ve vzorcích 7 ČOV, kde byly PAH stanoveny alespoň 5x v letech 2000 – 2006. Výsledky rozborů kalů některých ČOV

27


ÚKZÚZ BRNO

odpovídají poklesu obsahů PAH naznačenému v tabulce 19, soubor naměřených dat je ale pro rozsáhlejší závěry stále příliš malý. Hodnocení obsahů PAH v kalech z hlediska jejich využití v zemědělství umožňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg-1 suš. pro sumu 11 individuálních PAH (acenaphtene, fluorene, phenanthrene, fluoranthene, pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(j)fluoranthene, benzo(k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a ideno(1,2,3-c,d)pyrene). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthene). Suma vybraných 10 PAH ve všech 35 analyzovaných vzorcích kalů je graficky zobrazena v příloze 41 s vyznačenou limitní hodnotou. Navrhovanou limitní hodnotu 6 mg.kg-1 překročilo celkem 14 vzorků kalů, v roce 2005 to bylo 13 vzorků. Závěry · V roce 2006 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven ve 35 vzorcích kalů. · Suma 15 PAH se pohybuje v rozmezí 1,6 – 150,9 mg.kg-1, medián souboru je 6,9 mg.kg-1, průměrná hodnota 12,1 mg.kg-1. V roce 2006 došlo oproti minulým rokům u mediánů a aritm. průměrů 15 a 10 PAH k určitému nárůstu hodnot, ale vzhledem k tomu, že rozbory nebyly vyhotoveny na úplně stejných ČOV, má tato informace spíše orientační charakter. · Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech za sledované období 2000 – 2006 jsou pyrene, který se na celkové sumě podílí 17,4 %, následuje fluoranthene (17,3 %) a dále phenanthrene (8,5 %). · Srovnání výsledků stanovení obsahů PAH v kalech za sledované sedmileté období na těch ČOV, kde byly alespoň pětkrát PAH stanoveny, naznačuje u některých ČOV mírně klesající trend, avšak vzhledem k tomu, že soubor je poměrně malý a datová řada není dostatečně dlouhá, není zatím možné tyto tendence považovat za dostatečně průkazné. · Limitní hodnotu stanovenou v návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAH překročilo ze 35 analyzovaných vzorků 14, což je 40 %. 1.4.4.4 Obsahy AOX V roce 2006 bylo na obsah AOX (halogenové organické sloučeniny) analyzováno 35 vzorků kalů z ČOV. Přehled výsledků stanovení je uveden v příloze 42, grafické vyjádření v příloze 43. Základní statistické charakteristiky osmiletého sledování AOX (od roku 1999) uvádí tabulka 20. Medián souboru vzorků z roku 2006 je 222 mg.kg-1, průměr 236 mg.kg-1. Mediány obsahů AOX v letech 2003-2006 vytrvale klesají, výjimkou jsou zvýšené hodnoty v roce 2005, kdy statistické údaje nepříznivě ovlivnil jeden vzorek s velmi vysokým obsahem. V kalech 8 ČOV byly AOX stanoveny alespoň pětkrát v průběhu osmiletého sledování. Grafické srovnání ČOV v průběhu let 1999 – 2006 je uvedeno v příloze 44. U čtyř ČOV byl v roce 2006 naměřen nejnižší obsah za dobu sledování, u dalších dvou rovněž jedna z nejnižších hodnot. Protože obsah AOX je využíván jako indikátor organického znečištění půd a odpadů, byla vyhláškou č. 382/2001 Sb. stanovena maximální přípustná hranice obsahu těchto látek v kalech na 500 mg.kg-1 suš. Tuto hodnotu v roce 2006 nepřekročil ani jeden vzorek.

28


ÚKZÚZ BRNO

Základní statistické charakteristiky obsahů AOX v kalech 1999-2006 (mg.kg-1) 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Průměr 303 297 297 329 255 237 289 236 Medián 273 276 278 298 231 214 231 222 Minimum 59 137 134 121 143 105 129 115 Maximum 839 598 681 985 467 434 1520 442 10% percentil 149 206 208 175 174 160 166 168 90% percentil 476 407 402 476 342 350 396 333 Počet vzorků 31 52 37 41 35 35 36 35

Tab. 20

Závěry · V roce 2006 bylo provedeno stanovení AOX u 35 vzorků kalů. · Medián obsahů AOX souboru vzorků z roku 2006 je 222 mg.kg-1, průměr 236 mg.kg-1. Hodnoty potvrzují pomalý pokles obsahů AOX v kalech ČOV. · U čtyř ČOV z osmi, u kterých byly AOX stanoveny alespoň pětkrát v průběhu osmiletého sledování, byly naměřeny dosud nejnižší obsahy. · Limitní hodnotu 500 mg.kg-1 nepřekročil v roce 2006 ani jeden vzorek.

1.4.5 Hodnocení rybničních sedimentů Sediment z vodního toku či vodní nádrže vzniká prostou gravitační sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Při poklesu rychlosti proudění, a to jak rozšířením profilu, poklesem spádu toku nebo zvětšením hloubky vodoteče, dochází k přirozené sedimentaci unášených částic. Vzniklý materiál může mít povahu štěrkopísků a písků v proudných úsecích toků, nebo až jílovitohlinitých až jílovitých substrátů v rybnících. Jde o přirozený děj, který je urychlován antropogenními zásahy do krajiny. Surový sediment vykazuje značný podíl zvodnění až do 80%, může obsahovat různé látky a cizorodé předměty v závislosti na struktuře zemědělské a průmyslové výroby v povodí. Důvodem kumulace sedimentů a zanášení dna jsou nadále přetrvávající splachy zemědělské půdy z okolí rybníků, vodních děl a toků. Nevhodné hospodaření v povodí způsobuje nadměrnou erozi, pronikání a usazování látek v rybnících a tocích. V České republice vykazuje třetina rybníků nadměrné zatížení sedimenty. Sedimenty jsou ve velkých objemech do rybníků transportovány podle charakteru a stavu říční sítě a hospodářské činnosti v povodí a způsobují velmi rychlé zanášení méně proudných úseků povrchových vod. Důsledkem ukládání sedimentů je postupné omezování až znemožňování vodohospodářských, biologických a ekologických funkcí vodních nádrží a toků. Celkové množství sedimentů je ve vodních nádržích ČR odhadováno na 197 mil. m3, v drobných vodních tocích a závlahových kanálech na 5 mil m3 a v odvodňovacích kanálech 0,8 mil m3. Tato množství značně zmenšují objem akumulace vody a snižují i míru ochrany krajiny proti povodním. Již dlouhá léta se provádí testování sedimentů tak, aby bylo možné rozhodnout o dalším vhodném použití vytěženého sedimentu. Rozhodujícím ukazatelem pro možnost využití sedimentů je míra kontaminace rizikovými prvky a organickými polutanty ve vztahu k vyhlášce č. 13/1994 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Pro využití sedimentů k aplikaci na zemědělskou půdu je důležitá i "hnojivá" hodnota sedimentů, tzn. zrnitostní

29


ÚKZÚZ BRNO

složení, podíl organické hmoty, pH a obsah živin. Zrnitostní složení sedimentů může být značně rozdílné, což vyplývá ze zákonitostí sedimentačních procesů. S variabilitou zrnitostního složení sedimentů do značné míry koreluje i jejich chemické složení. Látky organické i anorganické povahy jsou poutány především na povrchu nejjemnějších půdních částic splavených z orniční vrstvy zemědělské půdy. Proto se jeví jako vhodný ukazatel pro hodnocení jejich přínosu ke zúrodnění půd přístupný obsah živin, který je používán pro hodnocení úrodnosti v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd. V těchto rozborech byla zjišťována reakce sedimentů (pH/CaCl2) a obsah základních živin P, K, Ca a Mg podle Mehlicha III. Sedimenty – základní parametry (1995 – 2006) zrnitost (% částic < 0,01 mm)

průměr medián min. max. poč. vz.

Tab. 22

28,41 24,82 5,40 73,30 85

spalitel. látky (% sušiny) 8,86 8,03 1,00 27,5 174

celkový obsah v % sušiny N 0,40 0,37 0,08 1,09 84

P2O5 0,65 0,40 0,06 3,10 85

K2O 0,96 0,63 0,15 7,70 84

5,98 6,00 2,80 7,80 213

přístupné živiny v mg.kg-1 (Mehlich III) P K Mg Ca 43,4 225,1 338,7 4188 25,0 198,0 282,0 2381 1,0 40 64 618 287 699 1640 28500 171 172 172 171

Sedimenty celkem – obsahy rizikových prvků a látek (1995 – 2006) mg.kg-1 suchého vzorku (extrakce lučavkou královskou) As Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb Zn AOX

průměr medián min. max. poč. vz. *

CaO MgO 2,16 3,53 0,60 0,65 0,20 0,19 16,82 110 83 83

pH/ CaCl2

Tab. 21

11,4 26,1 12,6 44,3 30,6 7,90 0,41 12,3 38,4 25,5 0,95 0,05 1,90 4,52 4,13 84,9 1660 31,2 251 162 252 260 206 261 259 suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

0,14 0,10 0,02 1,20 263

33,3 28,9 1,15 452 258

69,9 27,2 4,60 3350 254

165,8 122 18,7 1630 261

31,8 28,3 0,50 95,0 65

PCB* 5,77 3,65 0,01 31,0 24

Od roku 1995 do konce roku 2006 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 265 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 144 rybníků „polních“ a 93 rybníků „návesních“ (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní rybníky vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných živin a hlavně rizikových prvků), dále je v souboru 19 rybníků lesních a 9 sedimentů z toků. Protože převaha rozborů byla v minulosti prováděna na základě objednávek projektantů, nebo přímo vlastníků jednotlivých nádrží, byl rozsah stanovení převážně podřizován jejich požadavkům, takže často byly prováděny pouze rozbory na obsah rizikových prvků (zhruba v polovině případů nebyla zjišťována „hnojivá hodnota“ sedimentů). Přesný počet jednotlivých stanovení je vždy uveden ve statistickém zhodnocení každé sledované hodnoty. Odběry vzorků byly v roce 2006 prováděny pouze pracovníky ÚKZÚZ ze sedimentárních částí rybníků nebo ze složišť vytěžených sedimentů. V minulých letech byly některé vzorky dodány přímo zákazníkem. V současné době, v rámci samostatného úkolu, jsou již vzorky odebírány podle „Metodického pokynu k využití sedimentů“, zveřejněného MŽP.

30


ÚKZÚZ BRNO

Závěry · Z uvedených výsledků vyplývá značná variabilita rybničních sedimentů ve všech zjišťovaných parametrech. · Zrnitostně zkoušené sedimenty zahrnují prakticky všechny kategorie podle Novákovy klasifikační stupnice pro půdy, přičemž více jak polovinu tvoří sedimenty „středně těžké“; do určité míry je zrnitost odrazem charakteru půd v povodí jednotlivých rybníků. · Pro zemědělskou půdu je významný obsah organické hmoty v sedimentech, která je základem pro tvorbu humusu. Její množství ovšem rovněž silně kolísá, medián obsahu organické hmoty je 8,03 %. · Reakce sedimentů je u většiny vzorků v oblasti slabě kyselé a neutrální (47,9 %), kyselá reakce byla zjištěna u 39,0 % sedimentů a zásaditá u 13,1 %. Dá se usuzovat, že po vytěžení a provzdušnění dojde k určitému okyselení sedimentů. · Obsah přístupných živin podle kritérií pro hodnocení orných půd se v procesu sedimentace mění oproti obsahům v půdách v povodí; prokazují se především nižší obsahy fosforu oproti obsahům zjišťovaným v průměru orných půd, obsahy draslíku jsou podobné obsahům v půdách, naopak obsah hořčíku je téměř dvojnásobný. · Obsah rizikových prvků hodnocených podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. v letech 2000 - 2006 (extrakt lučavkou královskou) ukazuje na nejčastější kontaminaci kadmiem (22 vzorků) a zinkem (17 vzorků). Dále byly za období sledování překročeny limity arsenu (4), mědi (2), rtuti (2), kobaltu (1) a berylia (1). Počet vzorků s nadlimitními hodnotami je vyšší u „návesních“ rybníků.

31


ÚKZÚZ BRNO

1.5 SEZNAM PŘÍLOH Bazální monitoring půd Obsahy PCB v půdě Příloha 1 Obsahy PCB v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006 (μg.kg-1 suš.) Příloha 2 Obsahy PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006 (μg.kg-1 suš.) Příloha 3 Průběh obsahů PCB (pro 6 kongenerů) na pozorovacích plochách BMP, kde byla alespoň dvakrát za sledované období (1997-2006) překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1 Příloha 4 Průběh obsahů PCB (pro 7 kongenerů) na pozorovacích plochách BMP, kde byla alespoň dvakrát za sledované období (2000-2006) překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1 Příloha 5 Obsahy 7 kongenerů PCB na plochách, kde byla alespoň dvakrát za sledované období (2000 - 2006) významně překročena limitní hodnota 10 µg.kg-1, ornice, v µg.kg-1 Obsahy PAH v půdě Příloha 6 Obsahy jednotlivých PAH a sumy PAH v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v půdách CHÚ v roce 2006 (µg.kg-1 suchého vzorku) Příloha 7 Srovnání obsahů sumy 15-ti PAH v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v půdách CHÚ v roce 2006 (µg.kg-1 suchého vzorku). Silně je vyznačena limitní hodnota dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Příloha 8 Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách s ornou půdou, srovnání let 1997 - 2006 (µg.kg-1 suchého vzorku) Příloha 9 Základní statistika sumy 15 PAH v ornici orných půd a svrchních horizontech TTP a v CHÚ. Srovnání 1998-2006 (µg.kg-1 suchého vzorku) Příloha 10 Mediány obsahů sumy 15 PAH v orničním – O (svrchním) a podorničním – P (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 1998-2006 (µg.kg-1 suchého vzorku) Příloha 11 Obsahy PAH na pozorovacích plochách v chráněných územích (období 1997 – 2006, µg.kg-1 suchého vzorku) Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů v půdě Příloha 12 Obsahy organochlorových pesticidů v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006 (µg.kg-1 suš.) Příloha 13 Srovnání obsahů HCB v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006 (µg.kg-1 suš.) Příloha 14 Srovnání obsahů DDT (o,p´ + p,p´) v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006 (µg.kg-1 suš.) Příloha 15 Srovnání obsahů DDE (o,p´ + p,p´) v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006 (µg.kg-1 suš.)

32


Příloha 16 Příloha 17 Příloha 18 Příloha 19 Příloha 20 Příloha 21 Příloha 22 Příloha 23 Příloha 24 Příloha 25 Příloha 26

Příloha 27

ÚKZÚZ BRNO

Srovnání obsahů DDD (o,p´ + p,p´) v ornici a podorničí (svrchní a spodní vrstvě) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů HCB v ornici a svrchní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů HCB v podorničí a spodní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů DDT (o,p´ + p,p´) v ornici a svrchní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů DDT (o,p´ + p,p´) v podorničí a spodní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů DDE (o,p´ + p,p´) v ornici a svrchní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů DDE (o,p´ + p,p´) v podorničí a spodní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů DDD (o,p´ + p,p´) v ornici a svrchní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání obsahů DDD (o,p´ + p,p´) v podorničí a spodní vrstvě pozorovacích ploch BMP a CHÚ za období 2000 - 2006 (µg.kg-1 suš.) Srovnání vzájemného poměru DDT a jeho metabolitů za období 2000 – 2006 na pozorovacích plochách BMP, orná půda (ornice a podorničí), v procentech Vzájemný poměr DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů - DDE (o,p´ + p,p´) a DDD (o,p´ + p,p´) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006; ornice (svrchní vrstva) Vzájemný poměr DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů - DDE (o,p´ + p,p´) a DDD (o,p´ + p,p´) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2006; podorničí (spodní vrstva)

Monitoring rostlinné produkce Příloha 28 Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 2006 (mg.kg-1 sušiny) Příloha 29 Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997 - 2006 (mg.kg-1 sušiny) Příloha 30 Počty vzorků rostlin odebraných v roce 2006 s označením počtu vzorků překračujících limit stanovený vyhl. č. 305/2004 Sb., - část A; a vyhl. č. 184/2004 Sb. - část B

33


ÚKZÚZ BRNO

Kontrola kalů ČOV Obsahy rizikových prvků Příloha 31 Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2006 Česká republika (mg.kg-1 suš.) Příloha 32 Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2006 jednotlivé kraje (mg.kg-1 suš.) Příloha 33 Přehled ČOV podle jednotlivých krajů, ve kterých byl v roce 2006 zjištěn nadlimitní obsah rizikových prvků Příloha 34 Aritmetické průměry a mediány obsahů rizikových prvků v odpadních kalech za období sledování 1994 - 2006 (Česká republika) Obsahy PCB Příloha 35 Obsahy PCB v kalech ČOV - odběry z roku 2006 (µg.kg-1 sušiny) Příloha 36 Obsahy PCB (suma 6 kongenerů) ve vzorcích kalů ČOV odebraných v roce 2006. Limitní hodnota je 600 µg.kg-1 sušiny pro použití kalů na zemědělskou půdu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb. Příloha 37 Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV, z období 1998 2006; 397 vzorků, µg.kg-1 sušiny Příloha 38 Srovnání obsahů PCB (suma 6 kongenerů) v kalech těch ČOV, ve kterých byly stanoveny alespoň čtyřikrát za období 1999 - 2006 (µg.kg-1 sušiny) Obsahy PAH Příloha 39 Obsahy PAH v kalech ČOV - výsledky za rok 2006. Je uvedena také suma 10 PAH, pro kterou je stanovena limitní hodnota v návrhu nové směrnice k využití kalů ČOV v zemědělství (µg.kg-1 suchého vzorku) Příloha 40 Srovnání obsahů PAH (sumy 15 a 10 individuálních PAH) za sedm let sledování 2000-2006, (mg.kg-1 suchého vzorku) Příloha 41 Kaly ČOV, rok 2006 - suma 10 individuálních PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (6 mg.kg-1) dle návrhu směrnice EU k využití odpadních kalů ČOV v zemědělství (mg.kg-1) Obsahy AOX Příloha 42 Obsahy AOX v kalech ČOV v roce 2006 (mg.kg-1 sušiny) Příloha 43 Obsahy AOX v kalech ČOV - rok 2006. Silně je vyznačena limitní hodnota dle vyhl. č. 382/2001 Sb. (mg.kg-1 sušiny) Příloha 44 Srovnání obsahů AOX ve vzorcích kalů těch ČOV, ve kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1999 - 2006 (mg.kg-1 sušiny)

34

Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech

ÚKZÚZ BRNO

2 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.1 Monitorování zakázaných a nežádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech (česky) Monitoring zakázaných a nežádoucích látek a produktů a znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech jsme v roce 2006 rozčlenili celkem na tři hlavní části :

2.1.1 Monitorování výskytu zakázaných látek a používání nepovolených krmných surovin k výrobě krmiv pro určité druhy a kategorie zvířat Zpracované živočišné proteiny (PAP) z EU a ze třetích zemí (příloha č. 2.10a) Dále inspektoři monitorovali výskyt tkání suchozemských živočichů a zpracovaných živočišných proteinů (PAP) v masokostních moučkách a v dovážených i tuzemských krmných surovinách. Monitorování těchto tkání je důležité z hlediska prevence přenosu BSE. Inspektoři kontrolovali registrované výrobce krmných směsí a krmných surovin, vybrané zemědělské podniky s chovem přežvýkavců a vybrané mobilní míchárny. Celkem inspektoři v rámci monitoringu odebrali 255 vzorků krmiv, všechny byly vyhovující.

2.1.2 Výskyt nežádoucích látek a produktů Těžké kovy (příloha č. 2.11a) Pracovníci ústavu kontrolovali výskyt těžkých kovů (As, Cd, Hg, Pb a Tl) v krmných surovinách, v určitých proteinových krmivech (krmné kvasnice) a v minerálních krmných surovinách u výrobců i dovozců těchto surovin. Celkem pracovníci ústavu odebrali 80 vzorků a 1 vzorek dihydrogenfosforečnanu vápenatého měl vyšší hladinu kadmia (nalezeno 9,637 mg/kg). Výskyt vybraných perzistentních organických polutantů (POP) v krmných surovinách a v doplňkových látkách (příloha č. 2.11b) Inspektoři ověřovali výskyt vybraných POP, tj. vybraných indikátorových kongenerů PCB, základních organochlorových pesticidů a ostatních vybraných pesticidů (např. HCB, Heptachloru, Aldrinu, Dieldrinu, Endrinu, DDT, HCH, Chlordanu a toxafenu) u výrobců a dovozců krmných surovin, u výrobců premixů a krmných směsí, u dovozců, dodavatelů, případně u spotřebitelů krmiv. Celkem inspektoři odebrali 25 vzorků krmiv a žádný vzorek nebyl nevyhovující.


ÚKZÚZ BRNO

Dioxiny, furany, PCB dioxinového typu a indikátorové kongenery PCB - Doporučení komise 2004/704/ES (příloha č. 2.11c) Monitorovací kontroly probíhaly u výrobců krmných surovin, premixů a u výrobců krmných směsí. Celkem pracovníci ústavu odebrali 50 vzorků krmiv tak, aby byl pokryt celý sortiment výroby. Výsledky kontrol prokázaly překročení limitu stanoveného pro dioxiny vyhláškou u 4 vzorků uvedených v příloze. ÚKZÚZ spolupracuje s akreditovanou laboratoří SZÚ Ostrava, pracoviště – Frýdek Místek. Mykotoxiny (příloha č. 2.11d) Kontroly ÚKZÚZ zaměřil na ověření přítomnosti mykotoxinů v krmných surovinách u registrovaných výrobců kompletních a doplňkových krmiv. Pracovníci ústavu odebírali vzorky obilovin, kukuřice, sóji a řepky, senáží sena a siláží v celkovém počtu 200 vzorků. Limit stanovený vyhláškou má pouze aflatoxin B1, který nebyl u žádného vzorku překročen. Ostatní hodnoty uvedené v příloze je možné porovnat se směrnými hodnotami, které jsou uvedeny v doporučení komise č. 2006/576/ES.

2.1.3 Výskyt znečišťujících a zakázaných DL v premixech a v krmivech v rámci ČR, EU i ze třetích zemí a kontrola obsahu vybraných stopových prvků v krmných směsích pro prasata Povolené a nepovolené (=znečišťující) DL pro určité druhy a kategorie zvířat (příloha č. 2.12a) Pracovníci odboru krmiv přednostně zaměřili kontrolní činnost na kontroly výskytu znečišťujících doplňkových látek u kompletních a doplňkových krmiv a premixů u výrobců krmných směsí a u dovozců krmiv. Celkem NRL analyzovala 165 vzorků a u 1 vzorku byla přítomna nepovolená doplňková látka pro daný druh a danou kategorii zvířat – lasalocid sodný. Nejčastějšími příčinami kontaminace bylo : - nevhodné řazení výroby krmiv – kontaminace následné výroby - nedodržení minimální koncentrace doplňkové látky v krmivu pro daný druh a kategorii zvířat - použití nevhodného premixu

Zakázané stimulátory růstu (příloha č. 2.12b) Účelem kontrol bylo sledování výskytu stimulátorů růstu zakázaných v letech 2001 – 2005 (amprolia, dimetridazolu, meticlorpindolu, nicarbazinu). Z celkového počtu 96 odebraných vzorků nebyl analýzou nalezen žádný nevyhovující vzorek. Kontroly byly zaměřeny na výrobce krmných směsí a na jejich finální produkci.

36


ÚKZÚZ BRNO

Monitorování hladin mědi a zinku v krmných směsích pro prasata (příloha č. 2.12c) Kontrolu odboru krmiv zaměřili inspektoři na dodržování maximálního obsahu stopových prvků (mědi a zinku) v krmných směsích pro selata do 12 týdnů a ve směsích pro ostatní kategorie prasat (v souladu s nařízením (EP) 1334/2003). Z celkového počtu 50 vzorků došlo ve 4 případech k překročení limitu obsahu stopových prvků.

2.1.4 Závěr Z odebraných 921 vzorků bylo 10 vzorků nevyhovujících. Údaje uvedené výše poukazují na nutnost opět zaměřit kontrolní činnosti více na zakázané a nežádoucí látky v krmivech a v krmných surovinách, na doplňkové látky v krmivech a na přesnější zmapování výskytu těchto látek v rámci ČR tak, aby došlo k dalšímu snížení rizika pronikání takových látek do potravního řetězce.

37


ÚKZÚZ BRNO

2.2 Annual report on coordinated inspection programme in the field of animal nutrition for the year 2006 in the Czech Republic (english) Co-ordinated inspection programme (further only monitoring) is a system, which monitors the occurrence of certain strictly defined types of substances in the long term. Monitoring was targeted on monitoring of presence of prohibited, unauthorized and undesirable substances and products, further on presence of substances authorized as feed additives for certain animal species or categories of farm animals. Monitoring in the Czech Republic was divided to following three parts in the year 2006:

2.2.1 Monitoring the presence of prohibited substances and the use of feed materials unauthorized for production of feed for certain animal species Prohibited processing animal proteins (PAP) from EU and third countries Annex III contains summary of evaluation principles including focusing and weighting of checks. Inspectors of the institute checked importers of fishmeal, producers of compound feedingstuffs, mobile mixtures and farmers (Annex III-A). Controls on presence of processing animal proteins and tissues of animal origin were carried out in feed materials and compound feedingstuffs. Inspectors have altogether taken 255 samples of feed (Annex III-B). Number of taken samples during the year 2006 by months is shown in the Annex III-C. Results of microscopy analyses did not show any presence of tissues of animal origin within the co-ordinated inspection programme.

2.2.2 Monitoring the presence of undesirable substances and products Heavy metals The presence of heavy metals (i.e. arsenic, cadmium, mercury, lead and thallium) was controlled in oil seeds, yeasts, and in mineral feed materials at producers and importers of this feed. Employees of the institute have taken 80 samples and 1 sample of mineral feed material was non-compliant. This sample showed higher level of cadmium (Annex II). Occurrence of selected persistent organic pollutants (POP) The occurrence of POP was checked in feed materials of mineral origin, fish meals and trace elements. Inspectors have taken 25 samples of POP. Controls were carried out at manufacturers, importers and at registered producers. The range of POP was following indicator congeners of PCB, basic organochloride pesticides (HCB, HCH, DDT, DDD, DDE) and others OCP (aldrin, dieldrin, endrin, isodrin, chlordan, heptachlor, endosulphan, toxaphen). 25 samples of feedingstuffs have been taken and analysed. Results of analyses did not show any unsatisfactory sample (Annex II). Presence of dioxins (PCDD+PCDF) The presence of dioxins (PCDD+PCDF) was checked in feed materials, feed additives and premixtures at producers and manufacturers of feed materials and at producers of compound feedingstuffs. Further controlled subjects were importers, distributors and users. Our inspectors have taken 50 samples of feedingstuffs. 38


ÚKZÚZ BRNO

Results of analyses showed non-compliant content of dioxins in the 4 cases. Limits, average values and non-compliant samples of dioxins founded in feed are stated in the Annex VI. Mycotoxins Mycotoxins were controlled in feed materials such as cereals, maize, oil seeds, soya beans, rapes, haylages, grass hays and silages. Controls were carried out at producers of feedingstuffs. Staffers of the institute have taken 200 samples of feedingstuffs and feed materials. The range of monitored mycotoxins was following – aflatoxins, deoxynivalenol, zearalenon, fumonisins. Summary of mycotoxins (ochratoxin, zearalenone, deoxinivalenol and fumonisins) including aflatoxin B1 is stated in Annex I. The limit for aflatoxin B1 and guidance values of other mycotoxins were not exceeded. Guidance values of these mycotoxins are stated in the Commission Recommendation No 2006/576/EC.

2.2.3 Monitoring the presence of substances authorized as feed additives in compound feedingstuffs (in complete and complementary feedingstuffs), in premixtures produced in the Czech Republic or imported to the Czech Republic and control of the content of selected trace elements (copper and zinc) in feedingstuffs for pigs Contamination by substances authorized only as feed additives for certain animal species or categories The employees of the institute targeted their control activity on the presence of feed additives authorised for certain animal species and categories. Controls were carried out at producers of complementary and complete feedingstuffs, at producers of premixtures, users, importers and distributors of feedingstuffs. Inspectors have taken altogether 165 samples and 1 sample was non-compliant. Specification of non-compliant sample is mentioned in Annex VII. The most frequent reason of the presence of this feed additive unauthorized for certain animal species were following : - inappropriate manufacturing process leading to contamination of subsequent products - detected level of feed additive is lower than the minimal limit authorized for certain animal species or categories - use of unsuitable premixture Presence of unauthorized growth promoters The purpose of control activities was to monitor the growth promoters prohibited in years 2001- 2005. The laboratory of the institute analysed these growth promoters amprolium, dimetridazole, meticlorpindol, nicarbasin. Controls were targeted on production of compound feedingstuffs at registered producers. Inspectors have taken 96 samples. The number of samples of growth promoters is stated in Annex VIII. The analyses of taken samples did not show any presence of growth promoters.

39


ÚKZÚZ BRNO

Monitoring of trace elements levels in feedingstuffs for pigs Levels of copper and zinc were controlled in feedingstuffs for pigs and for piglets. Results of controls are stated in Annex IV. Controls were carried out at producers of complete feedingstuffs. 4 samples in 50 taken samples were non-compliant. In four cases CISTA recommended to improve controls of technology procedures and prescribed liquidation of non-compliant feed in the one case.

2.2.4 Conclusion Within the scope of co-ordinated inspection programme for year 2006 inspectors of CISTA have taken altogether 921 samples of feed materials, compound and complete feedingstuffs, premixtures and other feed. 10 samples of all taken samples were noncompliant. The above-mentioned data including data mentioned in annexes show that enhanced attention should be paid to prohibited substances, unauthorized and undesirable substances and feed additives and feed materials. The results of monitoring show the need to further monitor the presence of the above-mentioned substances in the territory of the Czech Republic. The compiled data from co-ordinated inspection programme for year 2006 are stated in following annexes.

2.2.5 List of annexes: Annex I

- concentration of certain mycotoxins in feed

Annex II Annex III

- presence of undesirable substances and products (heavy metals, POP) - summary of control principles on the production and use of feed materials of animal origin A) Documented inspections B) Sampling and testing of feed materials and compound feedingdtuffs C) Summary of prohibited PAP found in samples of feedingstuffs

Annex IV Annex V

- results of detected levels of copper and zinc in feedingstuffs for pigs - procedures for selection and assessment of supplies of feed material of industrial origin - average values of samples tested on presence of dioxins - taken samples of substances not authorised as feed additives for certain animal species and categories - results of samples tested on presence of prohibited growth promoters

Annex VI Annex VII Annex VIII

40

Příloha 8

Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách s ornou půdou, srovnání let 1997 - 2006 (µg.kg-1 suchého vzorku)

1997 Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum Sm. odchylka

1998

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

< 20,0 < 20,0 < 20,0 < 20,0 48,7 < 20,0

< 20,0 < 20,0 < 20,0 < 20,0 < 20,0 -

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 39,9 < 18,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 31,0 < 18,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 -

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 -

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 50,0 < 18,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 37,1 < 18,0


1999

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 85,2 15,0

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 16,7 < 10,0

6,0 3,6 < 3,5 < 3,5 55,9 9,4

3,8 3,6 < 3,5 < 3,5 11,1 < 3,5

4,5 < 3,5 < 3,5 < 3,5 40,0 7,9

4,0 < 3,5 < 3,5 < 3,5 29,9 6,3

10,1 4,0 < 3,5 < 3,5 76,7 17,6

6,3 < 3,5 < 3,5 < 3,5 63,8 11,4

Naphthalene - NAP 2001 2002 O P O < 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 27,8 < 18,0

< 18,0 < 18,0 < 18,0 < 18,0 22,2 < 18,0

11,3 < 10,0 < 10,0 < 10,0 84,2 14,3

4,7 < 3,5 < 3,5 < 3,5 37,8 6,3

2004

2005

2006

O

P

O

P

O

P

O

P

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 38,6 < 10,0

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 26,5 < 10,0

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 24,2 < 10,0

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 43,3 < 10,0

< 10,0 < 10,0 < 10,0 < 10,0 47,2 < 10,0

10,4 10,0 < 10,0 < 10,0 26,6 5,2

9,5 8,0 < 10,0 < 5,0 39,2 6,8

15,6 15,9 15,3 < 5,0 56,4 8,5

14,2 15,4 < 5,0 < 5,0 54,7 9,1

Acenaphtene - ANA 2001 2002 O P O 4,6 < 3,5 < 3,5 < 3,5 19,2 4,2

2003 P

11,4 < 6,0 < 6,0 < 6,0 81,3 18,9

2003

2005

2004

2006

P

O

P

O

P

O

P

O

P

6,7 < 6,0 < 6,0 < 6,0 55,3 11,0

7,1 < 6,0 < 6,0 < 6,0 50,9 8,7

< 6,0 < 6,0 < 6,0 < 6,0 26,2 < 6,0

7,7 < 6,0 < 6,0 < 6,0 70,0 14,9

< 6,0 < 6,0 < 6,0 < 6,0 7,4 < 6,0

4,7 < 5,0 < 5,0 < 5,0 30,1 5,8

5,5 < 5,0 < 5,0 < 5,0 65,0 11,3

< 5,0 < 5,0 < 5,0 < 5,0 18,7 < 5,0

< 5,0 < 5,0 < 5,0 < 5,0 28,8 5,2

Fluorene - FLU 1997 Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum Sm. odchylka

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2003

2005

2006

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

14,4 6,9 < 3,0 < 3,0 116,0 24,0

4,7 < 3,0 < 3,0 < 3,0 21,2 5,0

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 66,4 < 11,0

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 16,1 < 11,0

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 80,7 12,7

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 113,0 18,2

11,1 < 11,0 < 11,0 < 11,0 98,0 17,2

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 86,7 13,5

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 26,1 < 11,0

< 11,0 < 11,0 < 11,0 < 11,0 86,8 13,8

11,3 < 7,0 < 7,0 < 7,0 96,7 18,5

< 7,0 < 7,0 < 7,0 < 7,0 64,3 10,6

16,6 10,3 < 7,0 < 7,0 130,0 22,9

13,4 7,7 < 7,0 < 7,0 45,6 12,8

11,5 7,5 < 7,0 < 7,0 72,9 14,7

< 7,0 < 7,0 < 7,0 < 7,0 14,8 < 7,0

18,7 6,7 < 4,0 < 4,0 137,0 32,7

19,1 5,9 < 4,0 < 4,0 98,0 27,1

8,1 7,4 < 4,0 < 4,0 18,6 4,2

8,1 6,6 < 4,0 < 4,0 29,8 5,8

Příloha 8 (pokrač.) Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách s ornou půdou, srovnání let 1997 - 2006 (µg.kg-1 suchého vzorku) 1997 Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum Sm. odchylka

1998 P

O

P

O

P

O

P

82,7 65,4 15,8 383,9 86,8

45,1 30,0 < 12,0 < 12,0 176,0 40,4

65,5 45,6 < 6,0 462,7 82,4

37,5 28,9 18,5 9,6 155,4 31,7

66,1 36,4 14,0 < 6,0 704,0 117,0

53,3 19,8 < 6,0 < 6,0 665,0 111,9

98,0 43,6 < 6,0 642,0 139,7

53,3 19,3 < 6,0 < 6,0 615,0 105,8

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

35,8 10,7 1,8 534,6 96,6

9,1 5,9 < 1,0 < 1,0 46,7 10,0

18,5 8,9 < 2,5 < 2,5 116,2 26,0

7,7 5,0 < 2,5 < 2,5 43,8 8,8

18,5 6,6 < 2,5 < 2,5 315,0 52,6

15,5 4,1 < 2,5 < 2,5 273,0 45,9

39,7 13,9 8,8 < 2,5 259,0 64,5

15,8 5,8 < 2,5 < 2,5 91,0 24,6


2000

O


1999

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

170,3 123,6 < 30,0 1060,7 208,4

72,3 53,8 < 30,0 203,5 59,4

140,6 106,0 < 10,0 < 10,0 935,9 172,8

78,8 55,5 < 10,0 < 10,0 330,1 70,5

181,2 86,0 < 15,0 < 15,0 2384,0 395,4

127,2 42,6 < 15,0 < 15,0 1832,0 307,4

237,3 113,0 40,3 21,5 1640,0 343,0

109,8 41,2 < 15,0 < 15,0 937,0 181,4

Phenanthrene - PHE 2001 2002 O P O 71,2 60,8 13,2 259,0 56,4

60,4 29,4 < 6,0 758,0 125,9

17,0 6,2 < 2,5 < 2,5 275,0 45,7

99,1 57,1 < 15,0 < 15,0 755,0 132,0

2006

O

P

O

P

O

P

60,6 38,8 11,2 425,0 74,8

127,4 75,8 11,1 985,0 172,8

73,0 41,2 9,7 424,0 88,8

85,2 67,2 10,2 501,0 88,1

54,8 38,0 10,0 204,0 45,2

65,0 47,0 20,9 9,0 247,0 60,9

53,3 29,0 10,6 6,6 399,0 82,9

63,4 45,3 8,5 209,0 51,4

57,4 34,7 101,0 6,0 273,0 59,4

P

O

P

O

P

O

P

O

P

19,0 10,0 < 3,0 < 3,0 204,0 35,0

47,5 28,9 4,8 4,8 316,0 61,1

25,0 14,2 16,4 < 3,0 157,0 30,9

15,7 11,2 < 3,0 < 3,0 125,0 21,6

8,1 5,7 < 3,0 < 3,0 38,1 8,2

22,6 11,0 < 2,2 < 2,0 132,0 32,6

15,5 4,9 < 3,0 < 2,0 184,0 32,4

16,6 9,7 < 2,0 77,5 17,5

13,3 5,6 < 2,0 < 2,0 81,2 16,3

P

O

P

O

P

O

P

O

P

124,8 63,4 10,9 1450,0 241,5

238,3 186,5 25,1 1540,0 279,2

137,5 83,9 151,0 14,2 857,0 156,6

184,7 144,0 105,0 22,4 1200,0 212,1

103,6 76,7 13,6 440,0 92,2

158,5 118,0 118,0 21,7 641,0 161,0

100,3 55,6 7,8 876,0 154,4

161,2 110,0 < 5,0 513,0 140,3

130,4 80,8 142,0 5,8 877,0 164,5

117,4 67,4 32,0 13,5 994,0 172,2

37,7 14,1 < 3,0 < 3,0 388,0 68,0

231,3 121,0 22,6 1440,0 283,0

2005

P

Fluoranthene - FLT 2001 2002 O P O 157,0 122,5 109,0 21,5 469,0 124,4

2004

O

Anthracene - ANT 2001 2002 O P O 15,6 11,0 < 2,5 < 2,5 47,5 13,6

2003 P

2003

2004

2003

2005

2004

2006

2005

2006

Příloha 8 (pokrač.) Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách s ornou půdou, srovnání let 1997 - 2006 (µg.kg-1 suchého vzorku) Pyrene - PYR 1997 Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum Sm. odchylka

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

130,5 88,4 21,4 796,0 153,4

52,3 37,6 1,8 135,3 41,8

109,2 82,9 < 13,5 < 13,5 683,1 127,7

62,9 45,1 < 13,5 < 13,5 259,4 55,7

140,2 70,5 211,0 < 13,5 1668,0 276,9

97,9 34,9 < 13,5 < 13,5 1267,0 214,1

199,2 87,1 17,0 1210,0 266,3

94,6 34,8 < 13,5 < 13,5 814,0 162,8

137,3 107,0 103,0 15,3 414,0 108,9

85,2 50,7 < 13,5 < 13,5 613,0 110,1

213,4 121,5 146,0 17,8 1250,0 251,3

117,1 56,9 115,0 6,3 1290,0 216,5

211,1 157,5 325,0 28,2 1150,0 231,0

120,0 70,6 16,7 680,0 128,2

159,4 126,0 126,0 19,3 1010,0 180,7

87,2 62,9 131,0 8,0 418,0 81,1

137,9 99,3 13,1 529,0 134,8

87,0 47,4 26,7 5,3 765,0 134,7

142,5 99,5 < 4,0 435,0 122,8

111,2 82,0 8,1 706,0 136,0


1999

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

61,6 45,8 7,9 310,1 69,7

23,6 16,0 < 6,0 < 6,0 68,3 19,4

69,4 43,1 < 7,5 < 7,5 526,0 96,3

36,6 25,2 < 7,5 < 7,5 204,7 39,3

69,2 39,2 < 7,5 < 7,5 787,5 131,4

47,1 15,5 < 7,5 < 7,5 531,0 92,3

90,0 38,8 11,6 11,6 530,0 119,2

40,6 15,7 < 7,5 < 7,5 265,0 60,4

Benzo[a]anthracene - BaA 2001 2002 O P O 56,9 46,0 109,0 < 7,5 189,0 47,7

35,6 20,8 < 7,5 < 7,5 240,0 44,2

89,8 54,4 5,2 539,0 109,7

2003

2004

2005

2006

P

O

P

O

P

O

P

O

P

48,2 22,6 6,4 < 4,0 469,0 81,2

93,9 64,1 174,0 < 4,0 540,0 107,1

52,6 32,2 7,5 317,0 57,1

69,7 51,4 6,6 380,0 73,3

40,1 25,8 <4 <4 213,0 42,2

62,0 45,2 < 4,0 260,0 61,1

37,8 21,8 <4 <4 315,0 55,3

75,8 54,1 74,9 6,7 216,0 59,3

54,8 45,2 < 4,0 257,0 55,2

Chrysene - CHR 1997 Arit. průměr Medián Modus Minimum Maximum Sm. odchylka

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

O

P

74,3 57,5 11,5 408,0 79,8

30,1 19,8 35,7 < 6,0 78,5 23,5

72,1 49,5 < 8,5 < 8,5 509,4 92,5

39,2 27,8 < 8,5 < 8,5 212,1 40,0

84,7 46,6 131,0 < 8,5 783,0 132,6

52,3 21,9 < 8,5 < 8,5 440,0 81,6

102,0 54,1 24,7 12,6 531,0 123,5

49,0 20,2 < 8,5 < 8,5 347,0 73,1

71,0 56,2 < 8,5 201,0 54,7

43,3 27,8 < 8,5 < 8,5 254,0 49,6

100,2 59,0 6,5 563,0 118,2

51,8 25,4 < 6,0 < 6,0 492,0 85,3

108,0 74,8 70,9 9,8 584,0 118,3

60,4 38,5 8,2 350,0 63,4

80,6 65,1 122,0 < 6,0 361,0 74,2

48,4 30,9 17,9 < 6,0 241,0 49,6

77,8 59,5 6,3 316,0 71,8

47,3 26,8 <4 344,0 62,8

79,3 54,7 < 4,0 434,0 84,6

53,2 43,0 48,8 < 4,0 246,0 57,1


1998 P

O

P

O

P

O

P

73,6 57,8 11,9 324,8 64,6

32,6 21,9 < 3,0 114,9 27,7

111,1 75,0 < 7,5 < 7,5 774,4 141,0

61,8 45,5 < 7,5 351,9 62,5

79,2 53,8 78,2 8,5 605,5 103,0

62,0 24,7 < 7,5 < 7,5 601,0 105,9

133,5 70,6 14,1 637,0 153,1

65,0 26,7 < 7,5 < 7,5 343,0 89,4

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

31,7 25,7 3,0 141,6 29,0

13,8 9,0 < 6,0 < 6,0 46,4 12,1

36,7 24,5 < 4,0 < 4,0 256,9 46,2

20,9 15,3 < 4,0 115,7 20,9

38,0 24,0 < 4,0 < 4,0 335,5 56,9

25,1 8,9 < 4,0 < 4,0 209,0 39,3

52,3 28,8 4,9 260,0 62,8

24,8 10,5 < 4,0 < 4,0 146,0 35,4


2000

O


1999

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

59,7 50,4 < 10,0 < 10,0 270,5 59,0

24,3 15,2 < 10,0 < 10,0 74,6 20,8

71,2 50,6 < 4,5 < 4,5 560,8 98,9

38,0 29,9 < 4,5 168,7 34,3

77,2 47,1 38,8 6,1 710,0 119,0

53,5 19,8 10,4 < 4,5 473,0 84,9

101,3 52,1 9,8 538,0 121,4

49,1 18,9 7,2 5,2 292,0 70,7

Benzo[b]fluoranthene - BbF 2001 2002 O P O P 77,2 60,0 12,4 221,0 57,4

45,4 30,3 < 7,5 < 7,5 227,0 46,2

109,0 66,3 9,9 626,0 123,8

23,0 15,9 < 4,0 < 4,0 112,0 23,3

50,3 28,0 21,4 < 3,0 303,0 61,2

Benzo[a]pyrene - BaP 2001 2002 O P O 72,5 58,4 220,0 10,1 220,0 56,8

42,7 30,2 12,2 < 4,5 258,0 48,1

100,5 59,8 7,4 511,0 112,8

2004

2005

2006

P

O

P

O

P

O

P

100,3 69,1 11,0 543,0 107,5

55,4 35,2 10,4 296,0 54,6

72,3 59,6 11,7 11,7 276,0 61,7

44,1 31,1 <5 160,0 39,9

70,6 49,9 6,4 341,0 74,1

36,8 20,2 14,4 5,3 237,0 44,2

70,6 49,4 < 3,0 233,0 60,4

49,2 35,5 < 3,0 231,0 54,5

O

P

O

P

O

P

O

P

25,0 11,5 3,4 < 3,0 196,0 37,0

59,5 41,5 38,9 < 3,0 315,0 66,6

33,2 21,5 5,5 171,0 32,2

38,7 30,3 30,3 < 3,0 180,0 37,6

22,7 14,4 < 3,0 < 3,0 112,0 24,9

34,1 27,0 16,9 2,4 144,0 31,0

19,9 11,8 1,0 150,0 26,8

34,3 25,6 < 2,0 106,0 30,3

24,0 16,1 < 2,0 < 2,0 102,0 26,3

P

O

P

O

P

O

P

O

P

50,0 27,7 < 5,0 < 5,0 421,0 73,5

119,0 88,6 15,0 624,0 129,0

67,3 41,6 116,0 9,6 358,0 66,6

99,6 81,5 16,6 461,0 92,7

61,4 42,1 6,9 260,0 57,6

59,5 50,6 4,2 265,0 57,7

33,0 21,8 < 3,0 < 3,0 261,0 46,7

69,9 48,5 < 3,0 226,0 63,6

49,7 32,5 < 3,0 < 3,0 225,0 55,8

56,0 29,2 7,6 7,1 430,0 79,4

Benzo[k]fluoranthene - BkF 2001 2002 O P O P 40,4 31,4 4,6 122,0 31,4

2003 O

2003

2004

2003

2005

2004

2006

2005

2006


1998 P

O

P

O

P

O

P

9,0 6,8 < 3,0 < 3,0 52,0 10,4

4,2 < 3,0 < 3,0 < 3,0 18,4 4,4

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 106,9 < 19,0

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 36,5 < 19,0

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 104,5 < 19,0

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 70,4 < 19,0

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 74,1 < 19,0

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 36,0 < 19,0

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

55,7 41,8 < 15,0 < 15,0 273,3 56,5

21,3 < 15,0 < 15,0 < 15,0 81,9 20,9

61,6 40,9 < 18,5 < 18,5 365,3 75,8

35,4 25,1 < 18,5 < 18,5 216,5 39,0

79,9 51,9 < 18,5 < 18,5 465,5 89,4

48,4 25,7 < 18,5 < 18,5 293,0 61,2

85,2 45,2 < 18,5 < 18,5 387,0 93,3

41,6 < 18,5 < 18,5 < 18,5 208,0 53,2


2000

O


1999

1998

1999

2000

O

P

O

P

O

P

O

P

49,4 36,8 < 25,0 < 25,0 249,7 49,8

23,0 < 25,0 < 25,0 < 25,0 65,2 21,1

93,2 41,0 < 35,0 < 35,0 454,8 83,2

33,3 < 35,0 < 35,0 < 35,0 150,6 < 35,0

61,1 46,1 < 35,0 < 35,0 508,0 85,1

42,9 < 35,0 < 35,0 < 35,0 275,0 50,5

83,0 46,5 < 35,0 < 35,0 370,0 92,1

44,3 < 35,0 < 35,0 < 35,0 226,0 51,0

Dibenzo[a,h]anthracene - DBA 2001 2002 O P O P < 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 31,2 < 19,0

< 19,0 < 19,0 < 19,0 < 19,0 28,7 < 19,0

8,5 < 5,0 < 5,0 < 5,0 56,9 11,3

4,8 < 5,0 < 5,0 < 5,0 33,4 5,9

Benzo[g,h,i]perylene - BPE 2001 2002 O P O P 61,8 52,4 < 18,5 < 18,5 177,0 48,0

35,3 21,8 < 18,5 < 18,5 143,0 32,7

90,8 51,4 45,5 < 7,0 504,0 105,0

45,5 23,4 < 7,0 < 7,0 349,0 65,2

Indeno[1,2,3-cd]pyrene - IPY 2001 2002 O P O P 58,2 49,8 < 35,0 < 35,0 187,0 46,9

37,5 < 35,0 < 35,0 < 35,0 197,0 < 35,0

68,6 43,9 < 35,0 < 35,0 399,0 80,7

36,4 < 35,0 < 35,0 < 35,0 270,0 46,2

2003

2004

2005

2006

O

P

O

P

O

P

O

P

9,2 6,9 < 5,0 < 5,0 49,2 10,0

5,6 < 5,0 < 5,0 < 5,0 23,2 < 5,0

7,8 < 5,0 < 5,0 < 5,0 34,0 7,7

< 5,0 < 5,0 < 5,0 < 5,0 21,1 < 5,0

8,6 6,5 < 3,0 < 3,0 29,7 7,1

5,7 3,1 < 3,0 < 3,0 36,3 6,6

7,4 5,4 < 3,0 < 3,0 29,1 6,7

6,1 4,1 < 3,0 < 3,0 24,9 6,3

O

P

O

P

O

P

O

P

77,0 57,0 22,9 11,1 338,0 74,6

46,5 30,9 74,0 11,9 179,0 35,5

60,9 48,4 < 7,0 206,0 50,5

38,7 26,6 < 7,0 < 7,0 188,0 41,0

40,0 29,2 < 5,0 165,0 35,8

22,6 11,7 < 5,0 < 5,0 188,0 33,1

60,2 42,5 < 5,0 193,0 51,7

41,3 28,1 < 5,0 < 5,0 178,0 44,4

O

P

O

P

O

P

O

P

75,4 55,8 < 35,0 < 35,0 432,0 85,4

44,7 < 35,0 < 35,0 < 35,0 244,0 45,3

63,3 52,7 < 35,0 < 35,0 296,0 60,6

40,6 < 35,0 < 35,0 < 35,0 180,0 40,0

45,7 36,0 10,2 < 10,0 206,0 44,0

26,9 17,5 < 10,0 < 10,0 177,0 31,6

51,5 37,2 <10 <10 167,0 42,7

38,2 23,1 <10 <10 162,0 41,8

2003

2004

2003

2005

2004

2006

2005

2006

Základní statistika sumy 15 PAH v ornici orných půd a svrchních horizontech TTP a v CHÚ. Srovnání 1998-2006 (µg.kg-1 suchého vzorku)

Příloha 9

Arit. prům. LQ Medián UQ POČET

1998 854,2 252,0 626,2 858,9 33

1999 935,2 272,9 533,5 992,4 34

Příloha 9 (pokrač.)

Arit. prům. LQ Medián UQ POČET

Příloha 10

1998 474,7 188,2 330,7 605,4 33

1999 649,7 159,6 276,1 659,5 34

2000 1270,4 371,4 679,1 1266,4 35

Orná půda 2001 2002 852,2 1251,4 332,4 411,4 690,7 704,9 1076,4 1460,5 34 34

2003 1297,3 453,0 967,2 1549,7 34

2004 966,2 283,2 791,3 1250,3 34

2005 796,6 324,5 602,9 832,5 35

2006 861,3 368,2 618,3 1047,8 35

1998 756,6 463,0 656,2 1234,6 5

1999 827,9 586,5 733,9 988,4 5

2000 905,1 212,3 1113,5 1402,2 5

TTP 2001 2002 906,1 1290,1 676,1 552,6 906,1 975,9 928,3 1575,4 5 5

2003 1089,4 1038,0 1234,6 1381,5 5

2004 1159,6 647,7 1002,3 1602,1 5

2005 956,3 809,1 1007,7 1154,9 4

2006 1020,6 983,2 1167,2 1204,7 4

1998 394,6 156,7 201,0 336,3 5

1999 513,3 220,3 234,5 410,6 5

2000 468,3 220,2 248,4 688,5 5

Chráněná území 2001 2002 642,6 546,5 218,1 283,3 228,5 303,4 461,9 648,6 5 5

2003 364,8 125,0 161,6 178,4 5

2004 419,0 119,5 133,6 164,6 5

2005 428,1 131,9 140,3 306,8 5

2006 607,0 175,5 206,8 646,5 5

Chráněná území 2001 2002 2003 117,9 121,9 89,5 69,6 116,2 84,9 145,5 92,6 5 5

2004 115,0 66,5 70,2 77,1 5

2005 81,7 49,3 70,7 97,2 5

2006 226,7 68,7 99,2 117,7 5

Základní statistika sumy 15 PAH v podorničí orných půd a spodních horizontech TTP a v CHÚ. Srovnání 1998-2006 (µg.kg-1 suchého vzorku) 2000 614,1 147,8 247,5 651,0 35

Orná půda 2001 2002 556,9 656,1 164,6 200,7 357,4 351,8 659,0 685,2 34 34

2003 738,3 285,8 467,0 1038,6 34

2004 561,8 249,9 408,8 696,5 34

2005 507,0 162,4 276,6 524,7 35

2006 655,5 122,4 481,9 799,5 35

1998 608,2 195,1 247,0 840,0 5

1999 774,0 370,3 835,4 894,4 5

2000 940,4 620,2 952,0 1308,7 5

TTP 2001 2002 672,9 714,8 328,0 592,1 711,6 595,5 766,4 1004,5 5 5

2003 910,1 717,6 985,9 1126,2 5

2004 1116,8 801,9 1060,5 1110,8 5

2005 636,1 400,4 540,3 776,1 4

2006 868,7 538,4 903,7 1234,0 4

1998 94,7 83,2 97,0 105,3 5

1999 422,2 100,5 124,6 212,1 5

2000 122,5 107,5 114,1 145,0 5

Mediány obsahů sumy 15 PAH v orničním (svrchním) horizontu - O a podorničním (spodním) horizontu - P u orných půd, TTP a chráněných území, 1998-2006, (µg.kg-1 suchého vzorku) PAH 1998-2006 µg.kg-1 1400

ornice

1200

podorničí 1000

800

600

400

200

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Orná půda

2005

2006

1998

1999

2000

2001

2002

TTP

2003

2004

2005

2006

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Chráněné oblasti

2004

2005

2006

Obsahy PAH na pozorovacích plochách v chráněných územích (období 1997 - 2006; suma 15 PAH; µg.kg-1 suchého vzorku)

Příloha 11

PAH CHÚ

µg.kg-1 1800

1926,5

2208,8

Kroužek Studniční hora Bukačka

1500

Děvín Porážky 1200

900

600

300

0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

Svrchní horizont

2003

2004

2005

2006

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Spodní horizont

2003

2004

2005

2006

Příloha 25

r. 2000

Srovnání vzájemného poměru DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů za období 2000 - 2006 na pozorovacích plochách BMP, orná půda, ornice (v procentech), plochy s nadlimitním obsahem podle vyhl. č. 13/1994 Sb.

op´_DDE

r. 2001

r. 2002

pp´_DDE

op´_DDE

op´_DDE

op´_DDD pp´_DDD

pp´_DDE

pp´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDT

op´_DDT

pp´_DDT op´_DDD pp´_DDD op´_DDT

r. 2003

r. 2004

op´_DDE

r. 2005 op´_DDE

pp´_DDE

pp´_DDT

op´_DDT

pp´_DDT

pp´_DDE

op´_DDE pp´_DDE

pp´_DDT

op´_DDD op´_DDT

r. 2006

pp´_DDD

pp´_DDE pp´_DDT

op´_DDD op´_DDT

pp´_DDD

op´_DDD op´_DDT

op´_DDE

op´_DDD

pp´_DDD

pp´_DDD op´_DDD

op´_DDT

pp´_DDD

Příloha 25 (pokrač.) Srovnání vzájemného poměru DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů za období 2000 - 2006 na pozorovacích plochách BMP, orná půda, ornice (v procentech), plochy s podlimitním obsahem podle vyhl. č. 13/1994 Sb.

r. 2001

r. 2000

r. 2002 op´_DDE

op´_DDE pp´_DDE

pp´_DDT

op´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDT

op´_DDD

pp´_DDE

pp´_DDD op´_DDT

pp´_DDD

op´_DDT

pp´_DDD

op´_DDD

r. 2004

r. 2003

pp´_DDE

op´_DDD

op´_DDT

r. 2005 op´_DDE

op´_DDE

op´_DDE pp´_DDT

pp´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDT

pp´_DDE

op´_DDT

pp´_DDE

op´_DDT pp´_DDD

pp´_DDD op´_DDD

op´_DDD

r. 2006

op´_DDE

pp´_DDT pp´_DDE

op´_DDT pp´_DDD

op´_DDD

op´_DDT

pp´_DDD

op´_DDD

Příloha 25 (pokrač.) Srovnání vzájemného poměru DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů za období 2000 - 2006 na pozorovacích plochách BMP, orná půda, podorničí (v procentech), plochy s nadlimitním obsahem podle vyhl. č. 13/1994 Sb.

r. 2000

op´_DDE pp´_DDE op´_DDD pp´_DDD

r. 2001

r. 2002

op´_DDE

op´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDT pp´_DDE

op´_DDT pp´_DDT

pp´_DDE op´_DDD pp´_DDD

op´_DDT

op´_DDT

r. 2004

r. 2003

pp´_DDD op´_DDD

r. 2005

op´_DDE

op´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDT

pp´_DDT

op´_DDE

c

pp´_DDE

pp´_DDE

op´_DDT

op´_DDT

op´_DDD pp´_DDD

pp´_DDD

op´_DDD op´_DDT

r. 2006 op´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDE op´_DDD op´_DDT

pp´_DDE op´_DDD

pp´_DDD

pp´_DDD

Příloha 25 pokr.

Srovnání vzájemného poměru DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů za období 2000 - 2006 na pozorovacích plochách BMP, orná půda, podorničí (v procentech), plochy s podlimitním obsahem podle vyhl. č. 13/1994 Sb.

r. 2001

r. 2000

r. 2002

op´_DDE

op´_DDE

op´_DDE

pp´_DDE

pp´_DDT

op´_DDD

pp´_DDT

pp´_DDE

pp´_DDD op´_DDT

pp´_DDT

pp´_DDD

op´_DDT

pp´_DDE

op´_DDT

pp´_DDD

op´_DDD

op´_DDD

r. 2004

r. 2003

r. 2005 op´_DDE

op´_DDE

op´_DDE pp´_DDE

pp´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDT

op´_DDT

op´_DDT pp´_DDD

pp´_DDD

op´_DDD

op´_DDD

r. 2006 op´_DDE

pp´_DDT

pp´_DDE op´_DDT pp´_DDD

op´_DDD

op´_DDT

op´_DDD pp´_DDD

Příloha 26

Vzájemný poměr DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů - DDE (o,p´ + p,p´) a DDD (o,p´ + p,p´) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2006; ornice (svrchní vrstva)

100%

80%

60% DDE DDD DDT

40%

20%

Or.p.

TTP

Or.p.

TTP Or.p. Ch.

Or.p.

pozorovací plochy

TTP

Or.p.

TTP

CHÚ

Porážky

Děvín

Bukačka

Stud. Hora

Kroužek

8906

8905

8904

8903

8902

8901

8026

8021

8019

8010

8008

7904

7903

7902

7901

7045

7030

6904

6024

6019

5905

5903

5901

5017

5005

4903

4902

4901

4024

4023

3901

3023

3017

2905

2904

2903

2902

2901

2002

2001

0%

Příloha 27

Vzájemný poměr DDT (o,p´ + p,p´) a jeho metabolitů - DDE (o,p´ + p,p´) a DDD (o,p´ + p,p´) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 2006; podorničí (spodní vrstva)

100%

80%

60% DDT DDD DDE

40%

20%

Or.p.

TTP

Or.p.

TTP Or.p. Ch.

Or.p.

pozorovací plochy

TTP

Or.p.

TTP

CHÚ

Děvín

Porážky

Bukačka

Kroužek

Stud. Hora

8906

8905

8904

8903

8902

8901

8026

8021

8019

8010

8008

7904

7903

7902

7901

7045

7030

6904

6024

6019

5905

5903

5901

5017

5005

4903

4902

4901

4024

4023

3901

3023

3017

2905

2904

2903

2902

2901

2002

2001

0%

Příloha 29

Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997 - 2006 (mg.kg-1 sušiny)

Typ rostlinného materiálu bob - semeno bob - sláma brambory - hlízy brambory - nať hořčice - sláma hořčice - zelená hmota hrách - píce hrách - semeno (zelené) hrách - semeno (žluté) hrách - sláma hrách - zrno chmel - celá rostlina chmel - hlávky (šišky) chmel - stonky ječmen - sláma ječmen - zrno ječmen jarní - sláma ječmen jarní - zrno ječmen ozimý - sláma ječmen ozimý - zrno jetel jetel (2.seč) jetel (3.seč) jetel luční jetel luční - 1.seč jetel luční - 2.seč jetelotravní směska (1.seč) jetelotravní směska (2.seč) karotka - kořen karotka - nať kmín 2. vegetační rok - nažky kmín 2.vegetační rok - lodyha krmné směsky - zelená hmota kukuřice na siláž kukuřice na zeleno - zelená hmota kukuřice na zrno - sláma kukuřice na zrno - zrno

Počet vzorků 1 2 18 8 1 1 1 2 4 9 4 16 7 4 37 37 22 22 5 5 1 2 1 6 3 2 5 4 1 1 1 1 7 8 14 11 11

As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

V

Zn

0,05 0,19 0,08 0,44 0,04 0,53 0,13 0,01 0,02 0,43 0,13 0,31 0,21 0,17 0,21 0,08 0,44 0,13 0,22 0,11 0,10 0,01 0,01 0,45 0,22 0,04 0,14 0,08 0,02 0,12 0,50 0,58 0,43 0,05 0,25 0,18 0,04

0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,03 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,02 0,02 0,02 0,03 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01

0,40 0,53 0,08 0,92 0,37 0,49 0,05 0,05 0,02 0,08 0,04 0,22 0,07 0,08 0,08 0,11 0,06 0,04 0,09 0,07 0,04 0,07 0,05 0,06 0,09 0,07 0,17 0,07 0,15 0,21 0,05 0,08 0,10 0,24 0,17 0,95 0,04

0,13 0,16 0,13 0,78 0,05 0,20 0,13 0,11 0,06 0,18 0,12 0,11 0,10 0,10 0,12 0,08 0,11 0,09 0,99 0,38 0,15 0,10 0,05 0,12 0,27 0,10 0,21 0,53 0,05 0,05 0,05 0,05 0,10 0,11 0,10 0,10 0,08

0,13 0,15 0,32 3,82 0,10 1,32 0,27 0,11 0,18 0,88 0,30 0,43 0,30 0,38 0,50 0,15 1,31 0,21 0,64 0,19 0,15 0,12 0,19 0,35 1,16 0,55 1,65 0,84 0,05 0,65 0,28 0,05 0,51 1,34 0,96 1,69 0,21

14,05 8,97 4,43 14,70 5,10 8,24 6,90 7,77 8,49 3,76 7,67 639,84 723,66 559,20 3,02 4,37 2,90 3,66 3,11 4,04 7,86 14,00 8,26 9,09 10,07 10,70 7,77 13,28 4,95 5,95 9,97 6,73 5,92 5,02 5,19 6,93 1,37

0,003 0,005 0,006 0,036 0,010 0,145 0,009 0,004 0,001 0,013 0,006 0,025 0,018 0,021 0,016 0,003 0,013 0,002 0,017 0,003 0,017 0,021 0,010 0,023 0,013 0,014 0,194 0,123 0,005 0,011 0,003 0,008 0,014 0,007 0,008 0,009 0,001

0,57 0,38 0,26 0,55 1,40 1,50 9,60 2,40 3,80 0,74 0,58 0,35 0,29 0,28 0,55 0,42 0,74 0,50 0,77 0,61 0,35 0,50 0,91 0,83 0,25 0,57 0,46 0,20 0,80 1,00 0,70 0,58 0,65 0,53 0,67 0,33

2,88 0,97 0,60 2,18 0,10 1,20 0,54 1,30 1,33 1,31 3,00 1,19 0,69 0,76 0,57 0,21 1,13 0,31 0,86 0,24 1,46 2,20 0,80 1,18 1,40 2,55 3,53 2,19 0,60 0,60 2,80 1,20 1,45 1,55 0,94 1,55 0,23

0,15 14,73 0,29 2,21 0,30 0,70 0,38 0,10 0,11 0,40 0,10 0,63 0,76 0,30 0,55 0,22 2,51 0,25 0,26 0,26 0,92 0,35 0,40 0,37 1,37 3,35 0,81 2,45 0,30 0,70 0,40 0,60 0,81 0,62 2,06 4,47 0,16

0,15 0,20 0,30 2,24 0,05 0,54 0,31 0,05 0,09 0,39 0,21 0,25 0,29 0,28 0,41 0,15 0,26 0,17 0,17 0,10 0,25 0,11 0,05 0,24 0,80 0,18 0,54 0,38 0,05 0,41 0,11 0,16 0,25 0,23 0,25 0,32 0,10

86,41 51,62 14,69 45,18 33,40 196,00 48,90 31,35 45,60 20,07 42,50 30,94 51,23 60,87 17,03 30,76 14,67 31,38 16,30 30,28 31,00 29,65 24,90 26,97 30,70 27,75 27,00 32,89 20,60 26,00 43,00 53,40 29,07 32,52 30,59 67,01 26,34

Příloha 29 (pokrač.)

Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997 - 2006 (mg.kg-1 sušiny)

Typ rostlinného materiálu mák - semeno mák - stonek, list oves - sláma oves - zrno peluška - nať peluška - píce peluška - zrno plochy ležící ladem - zelená hmot pšenice - sláma pšenice - zrno pšenice jarní - sláma pšenice jarní - zrno pšenice ozimá - sláma pšenice ozimá - zrno řepa cukrová - bulva řepa cukrová - chrást řepka - semeno řepka - sláma řepka ozimá - semeno řepka ozimá - sláma slunečnice - semeno slunečnice - sláma sója - sláma sója - zrno tritikale - sláma tritikale - zrno TTP - 1.seč TTP - 2.seč vojtěška (1.seč) vojtěška (2.seč) vojtěška (3.seč) zelí žito - sláma žito - zrno meze stanovitelnosti: 1997 - 1998 1999 - 2003 2004 2005 2006

Počet vzorků 6 6 9 9 1 1 1 4 86 87 10 8 40 42 7 7 26 25 14 14 3 3 2 2 5 5 80 53 6 2 1 1 6 6

As

Be

Cd

Co

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

V

Zn

0,05 0,17 0,12 0,06 0,70 0,02 0,10 0,21 0,23 0,06 0,54 0,13 0,41 0,09 0,21 0,60 0,04 0,10 0,15 0,59 0,13 0,32 0,06 0,03 0,30 0,04 0,09 0,10 0,26 0,09 0,16 0,10 0,18 0,06

0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,04 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01

0,80 0,14 0,34 0,26 1,33 0,07 0,45 0,32 0,12 0,14 0,21 0,22 0,16 0,12 0,12 0,21 0,09 0,27 0,29 0,38 0,54 0,43 0,08 0,05 0,70 0,28 0,13 0,17 0,15 0,29 0,34 0,04 0,21 0,21

0,10 0,21 0,09 0,09 0,15 0,05 0,15 0,14 0,10 0,08 0,15 0,13 0,11 0,10 0,14 0,53 0,08 0,11 0,13 0,08 0,14 0,17 0,09 0,12 0,13 0,07 0,12 0,26 0,13 0,09 0,17 0,15 0,15 0,11

0,16 1,45 0,45 0,24 0,15 0,20 0,15 0,39 0,94 0,14 3,53 0,35 2,09 0,17 0,32 1,68 0,13 0,36 0,23 0,59 0,68 2,39 0,26 0,16 1,81 0,18 1,04 1,18 0,17 0,32 1,27 0,15 0,60 0,12

17,67 5,48 3,01 3,50 4,97 6,70 7,83 25,53 2,76 3,51 2,59 4,34 2,72 3,51 4,42 8,91 2,29 2,82 3,40 3,11 18,15 13,08 3,01 6,93 3,17 5,82 6,03 6,65 11,34 8,57 8,06 1,95 9,85 4,39

0,013 0,008 0,016 0,040 0,016 0,019 0,001 0,014 0,019 0,002 0,016 0,004 0,018 0,002 0,003 0,044 0,004 0,013 0,011 0,013 0,003 0,018 0,004 0,002 0,014 0,002 0,021 0,020 0,011 0,009 0,042 0,002 0,018 0,004

0,45 0,49 0,56 0,68 1,00 0,85 0,78 0,46 1,71 0,68 1,17 0,60 0,05 0,36 0,50 0,48 0,50 0,71 0,65 1,68 0,18 0,95 0,53 0,37 0,73 1,19 1,97 0,23 1,00 0,46 0,45

1,05 1,69 0,57 1,68 0,58 0,90 1,55 0,62 1,02 0,26 3,49 0,47 1,91 0,27 0,50 1,86 0,55 0,56 0,76 0,65 2,77 3,17 1,03 6,12 0,90 0,28 1,78 1,76 0,90 0,54 2,10 0,56 0,93 0,17

0,23 0,59 2,36 0,35 37,70 0,10 0,40 0,60 0,62 0,21 0,79 0,36 5,73 0,19 0,51 1,40 0,20 0,80 2,02 0,53 0,13 2,04 0,23 0,13 12,34 1,60 0,63 0,70 0,32 0,82 1,30 0,40 3,47 1,07

0,17 0,65 0,25 0,24 0,25 0,05 0,25 0,35 0,26 0,13 0,33 0,22 0,20 0,15 0,31 1,61 0,12 0,18 0,19 0,12 0,37 0,36 0,10 0,10 0,29 0,10 0,27 0,30 0,17 0,16 0,18 0,25 0,22 0,15

83,20 22,27 21,88 32,00 76,40 29,20 58,00 40,68 20,81 32,01 17,00 39,78 18,46 33,03 23,91 44,79 35,12 12,82 40,40 18,44 66,73 57,10 22,45 54,61 43,73 50,46 40,02 60,90 40,02 29,71 37,90 19,60 29,37 40,60

0,2 0,02 0,02 0,01 0,10

0,02 0,02 0,02 0,01 0,02

0,08 0,02 0,02 0,02 0,10

0,3 0,1 0,1 0,05 0,25

0,3 0,1 0,1 0,25 0,25

1,7 1,70 1,70

0,001 0,001 0,001 0,001 0,005

0,2 0,1 0,1 0,10 0,50

0,5 0,1 0,1 0,35 0,30

2,4 2,40 2,40

0,3 0,8 0,2 0,2 0,2 0,2 0,20 0,30 (0,20) 0,35 (0,34) 0,30

Příloha 30

Počty vzorků rostlin odebraných v roce 2006 s označením počtu vzorků překračujících limit stanovený vyhl. č. 305/2004 Sb. - část A ; a vyhl. č. 184/2004 Sb. - část B Část A Plodina

brambory 2 vzorky (hlízy) slunečnice (semeno)

1 [1] vzorek

řepka ozimá (semeno)

1 [1] vzorek

hrách (semeno žluté)

0 vzorků

ječmen jarní (zrno)

6 [3] vzorků

ječmen ozimý (zrno)

1 vzorek

pšenice jarní (zrno)

2 [1] vzorky

pšenice ozimá (zrno) tritikale (zrno)

13 [7] vzorků 1 [1] vzorek

žito (zrno) 0 vzorků

Rizikový prvek Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg Pb Cd Hg

Limit (mg.kg-1 čerstvé hmoty) 0,1* 0,02 0,1* 0,1*+ 0,1*+ 0,2 0,2* 0,1* 0,05 0,2* 0,1* 0,05 0,2* 0,2* 0,05

Část B

-

As

Limit (mg.kg-1 88 % sušiny) 2,0

1 1[1] 1[1] 1[1] -

Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb

1,0 0,1 40,0 2,0 1,0 0,1 40,0 2,0 1,0 0,1 40,0 2,0 1,0 0,1 40,0 2,0 1,0 0,1 40,0

1 -

Nadlim. vzorky

Pb

0,2*

-

Cd Hg

0,2* 0,05

2[2] -

Pb

0,2*

1[1]

Cd Hg Pb Cd Hg Pb

0,1* 0,05

1[1] 1[1] -

0,2* 0,1* 0,05 0,2*

Plodina

jetel luční 0 vzorků

jetelotravní směska

3 [1] vzorky

TTP

11 [8] vzorků

vojtěška

2 [1] vzorky

kukuřice na siláž

3 vzorky

ječmen jarní (sláma)

6 [3] vzorků

ječmen ozimý (sláma)

1 vzorek

pšenice jarní (sláma)

2 [1] vzorky

pšenice ozimá (sláma)

13 [7] vzorků

tritikale (sláma)

1 [1] vzorek

žito (sláma)

0 vzorků

hrách (sláma)

0 vzorků

řepa cukrová (bulva)

0 vzorků

řepa cukrová (chrást)

0 vzorků

řepka ozimá (sláma)

1 [1] vzorek

[] … v závorce je uvedeno kolik vzorků z celkového počtu nadlimitních vzorků je ze subsystému kontaminovaných ploch *

… nařízení (EC) 466/2001 měnící limitní hodnoty uvedené ve vyhl. 305/2004 Sb.

+

… limit pro tuky a oleje

Rizikový prvek

Nadlim. vzorky -

As

2,0

-

Cd Hg

1,0 0,1

-

Pb

10,0

-

As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd Hg Pb As Cd

2,0 1,0 0,1 10,0 2,0 1,0 0,1 10,0 2,0 1,0 0,1 10,0 2,0 1,0 0,1 10,0 2,0 1,0 0,1 10,0 2,0 1,0 0,1 10,0 4,0 1,0 0,1 10,0 2,0 1,0 0,1 40,0 2,0 1,0

2[2] 1[1] 1[1] -

Hg

0,1

-

Pb

10,0

-

Příloha 31

Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2006 - Česká republika (mg.kg-1 sušiny)

ČR Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

Příloha 32

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

13,29 9,35 18,77 2,20 180,10 102

2,36 1,50 2,82 0,50 22,00 102

167,24 54,40 893,54 4,72 9110,00 102

236,52 198,00 143,73 90,50 1210,00 102

2,65 2,08 2,80 0,45 26,10 102

5,57 4,90 4,14 2,20 43,00 102

52,63 35,65 57,03 14,50 358,00 102

109,04 52,00 264,92 4,90 2570,00 102

1147,23 938,50 734,97 355,00 4900,00 102

Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 2006 - jednotlivé kraje (mg.kg-1 sušiny)

Středočeský Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

21,09 8,55 44,26 4,70 180,10 14

3,62 1,45 5,42 0,60 22,00 14

53,49 48,95 30,55 24,30 151,00 14

307,14 210,50 279,97 125,00 1210,00 14

3,22 2,39 2,64 0,81 9,31 14

7,94 5,15 9,76 3,70 43,00 14

33,72 32,75 10,57 19,00 59,30 14

102,37 62,20 72,94 35,00 253,00 14

1471,21 1010,00 1220,68 785,00 4900,00 14

Jihočeský Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

17,13 11,40 12,79 4,90 47,80 13

1,57 1,40 0,42 1,20 2,70 13

67,28 72,60 15,43 33,20 96,20 13

222,81 256,00 84,81 90,50 351,00 13

1,81 1,60 0,87 0,45 4,15 13

4,85 4,90 1,05 2,70 7,60 13

76,59 75,70 41,03 23,00 174,00 13

42,17 36,30 18,65 4,90 83,70 13

992,77 762,00 565,91 422,00 2750,00 13

Plzeňský Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

14,43 12,70 7,10 6,10 28,30 11

3,35 1,90 4,21 1,20 16,00 11

50,88 36,20 59,67 4,72 234,00 11

191,91 175,00 62,04 125,00 354,00 11

1,85 1,76 0,69 0,83 3,14 11

4,96 4,50 1,08 4,20 8,20 11

46,84 34,60 32,26 18,20 137,00 11

47,44 40,40 15,07 25,50 70,20 11

1273,82 934,00 915,91 470,00 3660,00 11

Karlovarský Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

27,65 28,05 5,60 20,30 34,20 4

2,10 2,15 0,62 1,30 2,80 4

46,18 49,60 15,01 23,10 62,40 4

245,50 262,50 85,42 118,00 339,00 4

2,06 2,37 0,62 0,98 2,50 4

3,70 3,95 0,59 2,70 4,20 4

36,25 36,70 9,74 23,90 47,70 4

71,70 73,30 28,63 31,20 109,00 4

929,25 1046,00 353,24 355,00 1270,00 4

Příloha 32 (pokračování)


Ústecký Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

14,51 10,20 10,43 3,10 42,30 11

1,90 1,80 0,65 1,00 3,10 11

88,20 45,10 105,37 32,60 412,00 11

249,09 215,00 106,68 103,00 488,00 11

4,38 2,01 6,94 0,96 26,10 11

5,22 5,10 1,66 3,30 9,60 11

32,92 34,70 8,01 21,60 49,80 11

379,39 82,80 712,85 43,10 2570,00 11

1010,36 920,00 318,84 657,00 1860,00 11

Liberecký Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

15,30 10,95 11,58 4,70 34,60 4

3,45 3,55 1,31 1,50 5,20 4

2407,88 247,15 3872,17 27,20 9110,00 4

341,25 287,50 189,10 154,00 636,00 4

2,35 2,62 0,94 0,83 3,34 4

5,78 5,60 1,46 3,90 8,00 4

37,33 28,55 18,49 23,10 69,10 4

261,00 143,85 270,33 47,30 709,00 4

1168,75 1300,00 382,66 555,00 1520,00 4

Královéhradecký Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

8,13 8,05 2,29 5,70 10,70 4

1,60 1,25 1,09 0,50 3,40 4

67,48 46,85 41,69 37,20 139,00 4

192,50 186,00 37,32 148,00 250,00 4

3,06 3,07 1,97 0,66 5,43 4

5,65 6,05 1,25 3,60 6,90 4

43,23 25,20 37,65 14,50 108,00 4

67,20 75,55 24,15 28,00 89,70 4

986,75 944,00 322,51 609,00 1450,00 4

Pardubický Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

7,18 5,90 4,47 2,20 15,90 6

2,13 1,55 1,72 0,70 5,90 6

71,55 64,10 45,02 17,60 158,00 6

288,33 290,00 95,46 158,00 426,00 6

3,14 3,33 1,75 0,92 5,73 6

5,32 4,00 3,46 2,70 12,90 6

39,02 30,95 28,77 15,50 102,00 6

64,47 46,35 52,14 19,70 175,00 6

1530,67 1160,00 914,81 634,00 3400,00 6

Příloha 32 (pokračování)


Vysočina Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

11,00 10,70 2,40 6,40 13,80 7

2,31 1,40 1,86 1,20 6,80 7

152,57 137,00 112,00 41,60 321,00 7

201,29 171,00 86,28 128,00 380,00 7

2,69 2,51 1,34 1,23 5,44 7

6,20 6,10 1,24 3,90 8,30 7

120,00 55,30 107,00 36,00 287,00 7

69,51 56,10 26,65 44,20 125,00 7

1157,00 778,00 831,71 508,00 3090,00 7

Jihomoravský Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

8,93 6,20 5,28 5,40 20,90 7

2,70 1,40 3,31 1,20 10,80 7

87,33 82,70 43,76 43,00 187,00 7

196,00 194,00 63,63 114,00 302,00 7

2,16 1,82 0,78 1,51 3,97 7

4,57 4,60 0,80 2,90 5,60 7

68,91 37,20 80,59 28,40 266,00 7

74,53 42,30 75,44 36,40 258,00 7

1200,57 1040,00 547,14 532,00 2210,00 7

Olomoucký Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

6,72 5,70 2,62 3,20 10,00 5

1,72 1,80 0,52 0,90 2,50 5

73,66 54,10 27,34 50,10 115,00 5

268,20 197,00 155,98 161,00 578,00 5

3,05 2,28 1,47 2,09 5,94 5

5,40 5,40 0,69 4,40 6,20 5

99,18 37,20 129,52 24,50 358,00 5

90,58 71,20 53,53 37,20 192,00 5

986,00 852,00 290,56 742,00 1550,00 5

Zlínský Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

6,19 6,50 1,69 4,10 9,40 7

1,47 1,30 0,59 0,80 2,60 7

124,39 58,60 157,17 41,90 507,00 7

204,00 174,00 74,19 133,00 360,00 7

1,72 1,50 0,88 0,65 3,26 7

3,79 3,40 1,13 2,20 5,60 7

40,29 36,40 11,26 24,90 62,70 7

65,30 36,80 68,21 30,00 232,00 7

823,00 719,00 330,94 517,00 1410,00 7

Moravskoslezský Ar. průměr Medián Sm. odchylka Minimum Maximum Počet

As

Cd

Cr

Cu

Hg

Mo

Ni

Pb

Zn

6,20 4,10 3,39 3,30 13,60 9

1,83 1,50 0,55 1,10 2,80 9

52,42 47,90 19,10 29,90 101,00 9

186,78 149,00 79,46 115,00 385,00 9

2,54 2,06 1,46 1,48 6,51 9

6,77 5,20 3,23 4,60 14,80 9

24,59 24,10 4,27 19,60 31,10 9

60,09 57,80 20,89 30,10 91,90 9

1074,56 947,00 299,35 745,00 1620,00 9

Zn ar. průměr

2000 medián

1500

1000

500

0

Pb

20 06

20 06

Mo

20 06

20 05

20 04

20 03

Cu

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

Cd

20 05

80 70 60 50 40 30 20 10 0

20 04

mg.kg-1

20 03

ar. průměr

20 02

mg.kg-1

20 02

ar. průměr

20 01

medián

19 97

mg.kg-1

20 01

0 19 96

ar. průměr

20 00

1 mg.kg-1

20 00

2

19 99

3

19 99

4

19 98

5

19 98

6

19 97

medián

19 97

0 19 95

1

0

19 96

4

19 96

800 700 600 500 400 300 200 100 0 19 94

8

19 95

medián

19 94

12

19 95

20 06

20 05

16

19 95

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

medián

19 94

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

ar. průměr

19 94

Ni

20 06

Hg

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

Cr

20 06

20 04

20 03

20 02

20 01

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

As

20 05

20 04

20 03

20 02

mg.kg-1

20 01

mg.kg-1

20 01

mg.kg-1

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94 mg.kg-1

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94 mg.kg-1

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

Příloha 34 Aritmetické průměry a mediány obsahů rizikových prvků v odpadních kalech za období sledování 1994 - 2006 (Česká republika)

ar. průměr

5

medián

4

3

2

ar. průměr

300

medián

250

200

150

100 50 0

ar. průměr

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 medián

ar. průměr

180 medián

150

120

90

60

30

0

Příloha 37

Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV z období 1998 - 2006; 397 vzorků Kongenery PCB (µg.kg-1 sušiny)

Arit. průměr Medián Minimum Maximum 10% percentil 90% percentil

28

52

101

138

153

180

Suma 6 kongenerů

21,4 10,8 0,3 600,0 3,3 39,1

11,2 6,9 0,0 202,0 2,5 21,4

20,3 15,6 0,3 643,0 6,8 33,8

43,5 31,5 0,3 556,4 11,8 86,5

55,7 42,1 0,3 746,1 18,7 102,3

40,7 29,7 0,3 732,8 9,8 82,7

192,7 148,2 9,2 2232,1 68,1 358,8

2.10 a) Výsledky monitorování zakázaných látek a produktů Region : ČR A. Přehled o kontrolách Počet kontrol zahrnujících vzorkování Počet porušení byla zjištěna kontrolou Místo PAP dokumentace Praha Planá Plzeň Žatec H. Brob Brno Opava

53 38 37 35 36 36 51

Celkem

286

Vzorkování a zkoušení krmných surovin a krmných směsí na PAP Počet odebraných vzorků na PAP

Počet pozitivních vzorků na PAP

ČR Krmné suroviny

Krmné směsi pro přežvýkavce

Krmné směsi pro nepřežvýkavce

Dovozci krmných surovin

30

1

Registrovaní výrobci krmiv

10

113

3

2

41

4

20

1

3

1

Krmné suroviny

Krmné směsi pro přežvýkavce

Krmné směsi pro nepřežvýkavce

Dopravní prostředky Evidovaní výrobci Mobilky Dodavatelé

13

Odběratelé (chovatelé monogastrů)

1

Odběratelé (chovatelé polygastrů)

1

Ostatní - živ. tuk k tukování

2

Celkem

9

58

187 255

10

B. Přehled PAP nalezených ve vzorcích krmiv pro přežvýkavce Měsíc vzorkování 1 leden 2 únor

Počet odebraných vzorků

Druh kontaminace

Sankce nebo jiná přijatá opatření

16

3 březen 4 duben

47

5 květen 6 červen

40

7 červenec 8 srpen

14

33 46 16

9 září 10 říjen

13

11 listopad 12 prosinec

7

21 2

Pozn.: stopy kostí aj. zakázaných tkání živočišného původu v tucích a v rostlinných olejích užívaných k tukování krmných směsí

2.11 a), b) Výsledky monitorování obsahu nežádoucích látek a produktů v krmných surovinách Region: ČR Monitorovaná látka těžké kovy v krmných surovinách a v UPK

Počty kontrol celkem

Region Planá

Plzeň

Žatec

H. Brod

Brno

Opava

13

11

11

10

13

12

10

80 1 1

5

4

4

25

nevyhovujících

1

minerální krmné suroviny

nevyhovující

1

kvasnice olejnatá semena

nevyhovující nevyhovující

vybrané POP v krmných surovinách a v DL

celkem

celkem

Praha

4

2

3

3

nevyhovujících rybí moučka

nevyhovující

minerální suroviny DL ze skupiny stop. prvky

nevyhovující nevyhovující celkem

B.1 indikátorové kongenery PCB – PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180 B.2 základní organochlorové pesticidy (OCP) – HCB, HCH, DDT, DDD, DDE B.3 ostatní OCP - aldrin, dieldrin, endrin, isodrin, chlordan, heptachlor, endosulfan, metoxychlor, mirex, toxafen (P 26, 32, 50, 62). Rybí moučka – ověření výskytu PCB (parametry B.1) a základních OCP (B.2), u 5 vzorků i ostatní parametry B.3. Minerální suroviny a doplňkové látky – ověření přítomnosti PCB (parametry B.1) u MgO, fosfátů, ZnO, CuO, MnO nebo u síranu zinečnatého.

105 1

2.11 c) Výsledky monitorování obsahu dioxinů v krmivech Region : ČR celkem nevyhovující

počty vzorků celkem

dioxiny v krmivech celkem

10 krmné suroviny rostlinného původu minerální látky př. 11 (dikalcium fosfát, dihydrogenfosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý) 15 4 2 2 2 12 2 1 50

1 1 1 1

nalezené průměrné hodnoty

Krmivo

Druh

pojiva, koagulanty př.14 (lignin sulfonát, bentonit a montmorillonit, síran měďnatý PENTAHYDRÁT, uhličitan železnatý) živ. tuky ostatní produkty suchozem. zv. ryby a vedl. výrobky krmné směsi krmné směsi pro ryby a dom. zv. premix

*nevyhovující vzorky rybí moučka kysličník zinečnatý doplňková krmná směs pro ryby vepřová moučka

50 *4

limity TEQ-PCDD/PCDF ng/kg 0,75

TEQ-PCDD/PCDF ng/kg 0,028

TEQ-PCB ng/kg 0,15

1

0,13

0,0069

0,75

<0,5

0,29

2 0,75 1,25 0,75 2,25 0,75

0,32 0,37 0,12 0,087 0,13 0,043

0,75 0,27 0,59 0,027 0,076 0,011

1,4 0,92 0,87 0,94

2.11 d) Výsledky monitorování obsahu mykotoxinů v krmných surovinách Region : ČR mykotoxiny v krmných surovinách

200 0

celkem nevyhovující

Přehled vzorků členěných podle typu krmné suroviny včetně intervalu zjištěných hodnot Krmivo Druh

Země původu

Vzorkování (namátkou n. cíleně)

Počty vzorků 56

obiloviny

23

kukuřice

7

olejnatá semena

68

sója

6

řepka

10

senáž

10

seno

20 200

siláž

ČR ČR ČR Německo ČR ČR ČR ČR

namátkou namátkou namátkou namátkou namátkou namátkou namátkou namátkou

Druh mykotoxinu a koncentrace v μg/kg při vlhkosti 12 % aflatoxin B1 limit aflatoxinu B1 - 20 mg <1,0

ochratoxin A

zearalenon

deoxinivalenol

fumonisiny

250

*2000 - 3000

*8000 - 12000

*600000

<0,2 - 3,948

<5,0

173,5 - 565,6

<222

<1,0

<0,2

70,69 - 277,6

179,3 - 1624

82,62 - 347,6

<1,0

<0,2

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2 - 0,275

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2

<5,0 - 77,36

<80,0

<222

<1,0

<0,2

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2

68,16 - 124,8

188,8 - 3818

138,9 - 366,1

*směrné hodnoty v μg/kg při vlhkosti 12 % - zearalenonu, deoxinivalenolu a fumonisinů - doporučení EK č. 2006/576/EC

2.12 a) Výsledky monitorování znečišťujících doplňkových látek pro určité druhy a kategorie zvířat Monitoring

Region: ČR

znečišťující DL pro určité druhy a kategorie zvířat 2.12 a)

celkem

165

nevyhovující

1

monitorovaná látka

detekovaná hladina

detekční limit

příčina porušení

přijatá opatření

lasalocid sodný

8,41

0,6

kontaminace

správní řízení

Přehled nevyhovujících vzorků Typ krmiva (druh a kategorie zvířat) Kompletní krmná směs pro výkrm prasat od 35 - 65 kg ž.hm

Sortiment monitorovaných DL Robenidin hydrochlorid Diclazuril Monensinát sodný Salinomycinát sodný Lasalocid sodný Narazin užité metody analýzy : HPLC

2.12 b) Výsledky monitorování zakázaných stimulátorů růstu Monitoring

Region: ČR

zakázané stimulátory růstu 2.12 b)


96 0

monitorovaná látka

detekovaná hladina

Přehled nevyhovujících vzorků Typ krmiva (druh a kategorie zvířat)

Sortiment monitorovaných stimulátorů růstu amprolium, dimetridazol, meticlorpindol, nicarbazin

užité metody analýzy : HPLC

detekční limit



2.12 c) Výsledky monitorování hladin Cu a Zn v krmných směsích pro prasata Region: ČR

monitorování hladin Cu a Zn 2.12 c)


50 4

stopový prvek (Cu nebo Zn)

detekovaná hladina

Přehled nevyhovujících vzorků Typ krmiva (druh a kategorie zvířat)

detekční limit



porušení technologického postupu

doporučeno zlepšit kontrolní mechanizmy, nařízena likvidace krmiva

Kompletní krmná směs pro časný odstav selat

Zn

569,9

150

Kompletní krmná směs pro časný odstav selat nad 8 kg ž. hm.

Zn

187,8

150

Kompletní krmná směs pro časný odstav selat

Zn

207

150

Kompletní krmná směs pro výkrm prasat

Zn

213

150

užité metody analýzy : AAS

porušení technologického postupu porušení technologického postupu porušení technologického postupu

doporučeno zlepšit kontrolní mechanizmy doporučeno zlepšit kontrolní mechanizmy doporučeno zlepšit kontrolní mechanizmy

Annex I Results of tested samples on presence mycotoxins in feed materials Czech Republic Year : 2006 total non-compliance

mycotoxins in feed materials

200 0

Samples separaated under type of feed material including founded intervals of values in feed material Type and concentration of mycotoxins (μg/kg relative to a feedingstuff with a moisture content of 12%)

Feed Type No of samples 56 23 7 68 6 10 10 20 200

cereals maize oil seeds soya rape haylage grass hay silage

Country of origin

aflatoxin B1

ochratoxin A

zearalenone

deoxinivalenol

fumonisins

guidance value

limit of aflatoxin B1 - 20 mg

250

2000 - 3000

8000 - 12000

600000

<1,0

<0,2 - 3,948

<5,0

173,5 - 565,6

<222

<1,0

<0,2

70,69 - 277,6

179,3 - 1624

82,62 - 347,6

<1,0

<0,2

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2 - 0,275

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2

<5,0 - 77,36

<80,0

<222

<1,0

<0,2

<5,0

<80,0

<222

<1,0

<0,2

68,16 - 124,8

188,8 - 3818

138,9 - 366,1

Czech Republic Czech Republic Czech Republic Germany Czech Republic Czech Republic Czech Republic Czech Republic

Annex II Results of tested samples on presence undesirable substances and products Czech Republic Control points a) controls of presence of heavy metals in feed materials mineral feed materials yeasts oil seeds b) controls of presence of persistent organic pollutants fish meal mineral feed materials trace elements undesirable substances

Year : 2006 number of controls

total

total non-compliance non-compliance non-compliance non-compliance total non-compliance non-compliance non-compliance non-compliance total non-compliance

80 1 1

25 0

B.1 indicator congener of PCB – PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180 B.2 basic organochloride pesticides (OCP) – HCB, HCH, DDT, DDD, DDE B.3 others OCP - aldrin, dieldrin, endrin, isodrin, chlordan, heptachlor, endosulfan, metoxychlor, mirex, toxafen (P 26, 32, 50, 62). Fish meal – check on presence PCB (parameters B.1) and basic OCP (B.2), at 5 samples other parameters B.3. Mineral feed materials and trace elements – check on presence PCB (parameters B.1) at MgO, phosphates, ZnO, CuO, MnO or zinc sulphate.

Annex III Summary of checks concerning feeding restrictions for feed of animal origin (feeding the prohibited processed animal proteins)

Premises Feed mills / registrated producers

Points of entry into Community

Farms / recorded primary producers

Intermediaries and importers

Mobil mixers

Means of transportion

(Czech Republic - 2006) Restrictions on the production and use of feed materials of animal origin Criteria Weighting controls were focused on: weighting is higher, producers of compound feedingstuffs because in the Czech Republic there is a large number of containing PAP, registrated producers, which use feed materilas with high content of proteins producers, who handle with feed materials from import with high content of proteins (e.g. soya, fish meal, protein concentrates), producers with production in bulk, producers with possibility of crosscontamination in the production, producers of compound feedingstuffs for ruminants and non-ruminants point of entry into Czech Republic is following : weighting is lower, river port on Elbe river because Czech Republic is not the main point of entry into Community controls were focused on supplies in bulk of feed materials with high content of proteins (mainly soya) controls were focused on : weighting is middle, farms keeping ruminant and non-ruminant, we have only a few farms, which keep together ruminants and risk of cross-feeding non-ruminants in one area controls were focused on : weighting is high, warehouses and in process-stores, which store significant imports of feedingstuffs into Czech Republic feed materials in bulk with high content of proteins subjects importing and trading with feed materials and compound feedingstuffs subjects trading with large volumes of feedingstuffs control was focused on : mobile mixers producing for both ruminants and non-ruminants controls of means of transport controls of records regard cleaning and disinfections of containers and vehicles

weithing is middle, in the Czech republic is a relatively small number of mobile mixtures up to the present time weithing is middle,

Annex III-A Documented inspections (Czech Republic - 2006)

Stage Import of feed materials

Number of inspection comprising checks on the presence of PAP 50

Storage of feed materials Feed mills

117

Home mixers / mobile mixers

14

Intermediaries of feedingstuffs

7

Means of transport

1

Farms keeping non-ruminants Farms keeping ruminants Others primary producers

42 55

Total 286 * checks of documentation were carried out during sampling of PAP, breaches were not found

Number of breaches based on documentary checks*

Annex III-B Sampling and testing of feed materials and compound feedingstuffs for processed animal proteins (Czech Republic - 2006) Number of official samples tested for PAP Premises

Compound feedingstuffs Feed materials

for ruminants

for non-ruminants

Import

30

1

Feed mills / registrated producers

10

113

3

Distributors

13

3

1

20

1

50

5

187

10

Means of transportion Mobile mixers Farms / recorded manufacturing establishments

3

Others ……..(fat producer of animal origin)

2

Total

Number of non-compliant samples Presence of PAP from terrestrial animals

58

255

Presence of PAP from fish


for ruminants

for non-ruminants


for ruminants

for non-ruminants

Annex III-C Summary of prohibited PAP found in samples of feedingstuffs during the year 2006 (Czech Republic - 2006) Month of sampling

Total number of taken samples on PAP

January February

16

March

47

April

33

May

40

June Jule

46 14

August

16

September

13

October

21

November December

7 2

total

255

Number of non-compliant samples

Type degree and origin of contamination

Sanctions (or other measures) applied

Annex IV Individual results of all samples (both compliant and non-compliant) concerning the content of copper and zinc in compound feedingstuffs for pigs (Czech Republic - 2006) taken samples on presence of copper and zinc

Type of compound feedingstuff (animal category)

total non-compliance

50 4

Trace element (copper or zinc)

Limit of detection [mg/kg]

Level found Reason for exceeding the maximum [mg/kg] content a

Action taken recommendation to improve control of technology enforced liquidation of feed

Complete feedeingstuffs for early weaning of piglets

zinc

150

569,9

nonperformance of technology procedure


zinc

150

187,8


recommendation to improve control of technology


zinc

150

207



Complete feedeingstuffs for fattening pigs

zinc

150

213



a

As concluded after an investigation carried out by the competent authority.

Annex V

Procedures for selection and assesment of supplies of feed material of industrial origin (evaluation of procedures) (Czech Republic - 2006)

Procedure (short description, including criteria for acceptance/rejection of feed materials) Important producers of feed additives, premixtures and compound feedingstuffs have a point system of evaluation of own suppliers. These producers evaluate the quality and price of supplies. Evaluation is carried out repeatedly.

Advantages Long-term transparency and effectivity.

Disadvantages The number of producers who practice this point system rises rather slowly.

Assesment of acceptability of procedures Acceptability of this point system will be more significant for producers in next years.

Annex VI Results of tested samples on presence dioxins Czech Republic

No of taken samples

dioxins in feed

Feed Type

10 feed materials of plant origin

mineral feed materials (e.g. dicalciumphosphate, 15 dihydrogenphosphate, calcium carbonate) binders, anticoagulants and coagulants (e.g. lignosulfates, bentonite a montmorillonite, copper sulphate PENTAHYDRATE, ferrous carbonate) 4 2 animal fats

Year : 2006

total non-compliance

50 *4

limits TEQ-PCDD/PCDF ng/kg

TEQ-PCDD/PCDF ng/kg

TEQ-PCB ng/kg

0,75

0,028

0,15

1

0,13

0,0069

0,75

<0,5

0,29

average values detected in feed

2

0,32

0,75

2 other products of terrestrial animal origin

0,75

0,37

0,27

2 fish, their products and by-products

1,25

0,12

0,59

0,75

0,087

0,027

2,25

0,13

0,076

0,75

0,043

0,011

12 compound feedingstuffs 2 compound feedingstuffs for fish 1 premix 50

1 1 1 1

*non-compliance samples: fish meal zinc oxid compound feedingstuffs for fish pork meal

1,4 0,92 0,87 0,94

Annex VII Individual results of all non-compliant samples of substances not authorised as feed additives for certain animal species and categories (Czech Republic - 2006) results of taken samples of substances authorized as feed additives

Type of feedingstuffs (animal species and category) Complete feedingstuffs for pigs for fattening

total

165

non- compliance

1

Substance detected


Level found [mg/kg]

Reason for the infringement*

Action taken

lasalocid sodium

0,6

8,41

contamination

administrative adjudication with sanction started

* Reason leading to the presence of the unauthorised substance in the feedingstuff, as concluded after an investigation carried out by the competent authority. The competent authority should also indicate: the total number of samples tested the names of substancecs which have been investigated the method of analyses used

165 samples were tested diclazuril, lasalocid A sodium, monensin sodium, narasin, robenidine hydrochloride, salinomycin sodium HPLC

Annex VIII Results of samples tested on presence of prohibited growth promoters Czech Republic

taken samples of prohibited growth promoters

Year : 2006

total

96

non-compliance

0

Substance detected


Overview of non-compliant samples Type of feedingstuffs (animal species and category)

the names of substancecs which have been investigated amprolium, dimetridazol, meticlorpindol, nicarbazin

the method of analyses used : HPLC

Level found [mg/kg]

Reason for the infringement*

Action taken

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Odbor krmiv

Recommend Documents