ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE 2015

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE 2015

Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje

Květen 2015

Úplná aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015 Úplnou aktualizaci Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015 projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 859 dne 8.6.2015.

Pořizovatel a zpracovatel Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Škroupova 18 306 13 Plzeň

Oprávněná úřední osoba pořizovatele:

Mgr. Jaroslav Kovanda vedoucí oddělení územního plánování

Autorský tým Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Bc. Petr Pelech Bc. Josef Velíšek Mgr. Jaroslav Kovanda Odbor informatiky Michal Souček

Aktualizace ÚAP PK 2011 – 2013 Mgr. Lucie Součková

Úplná aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015 je uložena k nahlížení do dokumentace u pořizovatele a zveřejněna na internetových stránkách Plzeňského kraje http://www.plzensky-kraj.cz.

Územně analytické podklady Plzeňského kraje (2009)

Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj www.strukturalni-fondy.cz/iop Územně analytické podklady Plzeňského kraje projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 145/09 dne 15.6.2009.

Zpracovatel DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Ředitel společnosti:

Ing. Radim Gill

Vedoucí projektant:

RNDr. Milan Svoboda

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s Riegrova 1 306 25 Plzeň Ředitel společnosti:

Ing. Filip Uhlík

AURS, spol. s r. o. Hládkov 12/290 169 00 Praha 6 Jednatel společnosti:

Ing. arch. Blanka Almásyová

Autorský tým DHV CR, spol. s r. o. RNDr. Milan Svoboda – vedoucí projektu Mgr. Bohdan Baron Mgr. Vladimíra Khajlová Ing. Tereza Maříková Mgr. Radka Neudertová Mgr. Tomáš Seidl Bc. Jiřina Váchová Mgr. Martin Zoch Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Ing. Filip Uhlík AURS, spol. s r. o. Ing. arch. Milan Körner

Obsah dokumentu Textová zpráva Základní východiska ............................................................................................................................. 1 Pojetí udržitelného rozvoje .................................................................................................................. 1 Úplná aktualizace Územně analytických podkladů PK 2015 .............................................................. 2 Struktura územně analytických podkladů ........................................................................................... 2 Podklady.............................................................................................................................................. 3 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 1.

Stav a vývoj území Plzeňského kraje ......................................................................................... 7 1.1. Základní údaje o území .......................................................................................................... 7 1.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura .............................................. 7 1.1.2 Základní charakteristika kraje z hlediska udržitelného rozvoje ......................................... 7 1.1.3 Širší vztahy a souvislosti území ......................................................................................... 8 1.1.4 Základní charakteristika přírodních podmínek ................................................................. 10 1.2. Území kraje z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí ......................................... 11 1.2.1 Oblast: Horninové prostředí a geologie ........................................................................... 11 1.2.2 Oblast: Vodní režim ......................................................................................................... 19 1.2.3 Oblast: Hygiena životního prostředí ................................................................................ 27 1.2.4 Oblast: Ochrana přírody a krajiny .................................................................................... 36 1.2.5 Oblast: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ........................ 42 1.3. Území kraje z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území ................. 44 1.3.1 Oblast: Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................... 44 1.3.2 Oblast: Sociodemografické podmínky ............................................................................. 47 1.3.3 Oblast: Bydlení................................................................................................................. 61 1.4. Území kraje z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj .................................................. 64 1.4.1 Oblast: Rekreace ............................................................................................................. 64 1.4.2 Oblast: Hospodářské podmínky....................................................................................... 72

2.

Přehled hodnot území, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území ............ 78 2.1. Hodnoty území ..................................................................................................................... 78 2.1.1 Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře ...................................................................... 78 2.1.2 Hodnoty území v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ............................................. 80 2.2. Limity využití území .............................................................................................................. 81 2.2.1 Limity v oblasti environmentálního pilíře .......................................................................... 81 2.2.2 Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ............................................................ 86 2.3. Záměry na provedení změn v území ................................................................................... 87 2.3.1 Záměry v oblasti územního rozvoje ................................................................................. 88 2.3.2 Záměry v oblasti dopravní infrastruktury ......................................................................... 88 2.3.3 Záměry v oblasti technické infrastruktury ........................................................................ 91 2.3.4 Záměry v oblasti ochrany přírody a krajiny ...................................................................... 93

Rozbor udržitelného rozvoje území 3.

SWOT analýza udržitelného rozvoje území .............................................................................. 97 3.1. Východiska ........................................................................................................................... 97 3.2. SWOT analýza ..................................................................................................................... 97

4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ......................................... 104 4.1. Metodika výběru ukazatelů ................................................................................................ 104 4.1.1 Environmentální pilíř ...................................................................................................... 106

4.1.2 Ekonomický pilíř ............................................................................................................. 108 4.1.3 Sociální pilíř ................................................................................................................... 110 4.2. Metodika vyhodnocení vyváženosti územních podmínek .................................................. 113 4.3. Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek a jejich interpretace ................. 114 4.3.1 Vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje .................................................... 114 4.3.2 Souhrnné vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje .................................... 115 4.3.3 Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s vyhodnocením vyváženosti podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 zpracovaných úřady územního plánování v Plzeňském kraji .......................................................................................................................................120 5.

Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích .................................................. 124 5.1. Východiska ......................................................................................................................... 124 5.1.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území ......................... 124 5.1.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území resp. hodnotami území ........................................... 124 5.2. Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích................................................ 125 5.2.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území ......................... 125 5.2.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území (respektive hodnotami území) ................................ 129

Tabulkové přílohy Příloha č. 1 Oblast: Geologie a horninové prostředí ..................................................................... 136 Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů ..................................................................... 136 Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů ......................................................................... 136 Výhradní bilancovaná ložiska.......................................................................................................... 136 Chráněná ložisková území .............................................................................................................. 141 Příloha č. 2 Oblast: Vodní režim ...................................................................................................... 144 Zranitelné oblasti ............................................................................................................................. 144 Příloha č. 3 Oblast: Ochrana přírody a krajiny ............................................................................... 150 Zvláště chráněná území .................................................................................................................. 150 Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA 2000 .............................................. 154 Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů .................................................................... 156 Přírodní parky .................................................................................................................................. 156 Krajinný ráz ..................................................................................................................................... 157 Územní systém ekologické stability (limit podle platných ZÚR PK) ................................................ 158 Příloha č. 4 Oblast: Rekreace .......................................................................................................... 171 Historické dědictví ........................................................................................................................... 171 Grafické přílohy ke kapitole 1 1.1.1/1 Správní členění Plzeňského kraje k 1. 1. 2015 1.1.1/2 Města a městyse k 1. 1. 2015 1.1.3/1 Vyjížďka do zaměstnání mimo kraj 1.1.3/2 Proudy mezikrajské dlouhodobé migrace ve vztahu k Plzeňskému kraji 1.2.1/1 Radonové riziko 1.2.1/2 Sesuvná území 1.2.1/3 Ložiska nerostných surovin 1.2.1/4 Poddolovaná území 1.2.2/1 Hydrografická síť 1.2.2/2 Záplavová území

1.2.2/3 Útvary povrchových vod 1.2.2/4 Ochrana vod a zranitelné oblasti 1.2.3/1 Zdroje REZZO 1 1.2.3/2 Emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 – 3 pro rok 2010 1.2.3/3 Skládky 1.2.4/1 Bioregiony a biochory 1.2.4/2 Zvláště chráněná území 1.2.4/3 Územní systém ekologické stability 1.2.4/4 Oblasti a místa krajinného rázu 1.2.4/5 Koeficient ekologické stability 1.2.5/1 Stupeň zornění 1.2.5/2 Ochrana zemědělského půdního fondu 1.2.5/3 Podmínky pro zemědělství 1.2.5/4 Podíl lesů 1.2.5/5 Stupeň přirozenosti lesů a LHO 1.3.1/1 Dopravní zatížení silnic 1.3.1/2 Změna dopravního zatížení silnic 1.3.1/3 Centra a silniční síť 1.3.1/4 Podíl kanalizace 1.3.1/5 Zásobování elektrickou energií 1.3.1/6 Zásobování plynem 1.3.2/1 Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 – 2011 1.3.2/2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2002 – 2012 1.3.2/3 Věková struktura 1.3.2/4 Vybraná kulturní vybavenost 1.3.2/5 Umístění sociálních zařízení 1.3.2/5-I Kapacita sociálních zařízení 1.3.2/6 Kapacita zdravotnických zařízení 1.3.2/7 Vzdělanost 1.3.2/8 Spádová území úplných základních škol 1.3.2/8-I Počet žáků základních škol 1.3.2/9 Počet žáků podle skupin oborů středního vzdělávání 1.3.2/10 Vyjížďka za sekundárním a terciérním vzděláváním 1.3.2/11 Hustota osídlení 1.3.2/12 Rozdrobenost sídelní struktury 1.3.2/13 Populační vývoj obcí v letech 1869 – 2001 1.3.2/14-I Sídelní struktura - správní obce 1.3.2/14-II Sídelní struktura - pracovní centra 1.3.2/14-III Sídelní struktura - obce s občanským vybavením 1.3.2/14-IV Sídelní struktura - celková kategorizace center 1.3.2/15 Hierarchie spádových území center osídlení 1.3.2/16 Funkční urbanizovaná území 1.3.3/1 Podíl bytů v rodinných domech 1.3.3/2 Stáří bytového fondu v letech 1945 – 1990 1.3.3/3 Stáří bytového fondu v roce 2001 1.3.3/3-I. Stáří domovního fondu v roce 2011 1.3.3/4 Intenzita bytové výstavby v letech 1998 – 2009 1.3.3/4-I Intenzita bytové výstavby v roce 2011

1.3.3/4-II. Intenzita bytové výstavby v roce 2013 1.4.1/1 Střediska cestovního ruchu 1.4.1/2 Marketingové turistické regiony 1.4.1/3 Marketingové turistické oblasti 1.4.1/4 Oblasti lidové architektury 1.4.1/5 Vodácky významné toky, významné dálkové cyklistické trasy a trasy pro pěší 1.4.2/1 Stupeň ekonomické aktivity 1.4.2/2 Zaměstnanost v primárním sektoru 1.4.2/3 Zaměstnanost v sekundárním sektoru 1.4.2/4 Zaměstnanost v terciérním sektoru 1.4.2/5 Míra nezaměstnanosti 1.4.2/6 Vyjížďka do zaměstnání 1.4.2/7 Intenzita pracovních míst 1.4.2/8 Ekonomická výkonnost 1.4.2/9 Daň z přidané hodnoty 1.4.2/9-I Změna výše daně z přidané hodnoty v letech 2008 – 2010 1.4.2/9-II Změna výše daně z přidané hodnoty v letech 2010 - 2012 1.4.2/10 Daň z příjmu právnických osob 1.4.2/10-I Změna výše daně z příjmu právnických osob v letech 2008 – 2010 1.4.2/10-II Změna výše daně z příjmu právnických osob v letech 2010 – 2012 1.4.2/11 Daň z příjmu fyzických osob 1.4.2/11-I Změna výše daně z příjmu fyzických osob v letech 2008 – 2010 1.4.2/11-II Změna výše daně z příjmu fyzických osob v letech 2010 – 2012 Grafické přílohy ke kapitole 4 4.2/1. Lesnatost 4.2/2. Podíl chráněných území 4.2/3. Podíl zastavěného území 4.2/4. Napojení obyvatel na kanalizaci 4.2/5. Hustota komunikací 4.2/6. Diferenciace území podle podmínek pro příznivé životní prostředí 4.3/1. Míra nezaměstnanosti 4.3/2. Podíl vyjíždějících za prací mimo obec 4.3/3. Podíl pracovních míst v terciéru 4.3/4. Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel 4.3/5. Vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice 4.3/6. Diferenciace území podle podmínek pro hospodářský rozvoj 4.4/1. Podíl obyvatel ve věku do 14 let 4.4/2. Relativní migrace 2013 4.4/3. Stabilita obyvatel 4.4/4. Intenzita bytové výstavby 2009 - 2013 4.4/5. Index občanské vybavenosti 4.4/6. Diferenciace území podle podmínek pro soudržnost obyvatel 4.5/1. Souhrnné vyhodnocení územních podmínek v obcích Plzeňského kraje 4.5/2A. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích Plzeňského kraje podle pilířů udržitelného rozvoje 4.5/2B. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích Plzeňského kraje podle pilířů udržitelného rozvoje 4.5/3. Soulad vyhodnocení vyváženosti s hodnocením úplných aktualizací ÚAP ORP 2014

4.5/4.

Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s hodnocením úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 podle pilířů udržitelného rozvoje

Výkresy grafické části 1. Výkres hodnot území - 1 : 100 000 2. Výkres limitů využití území - 1 : 100 000 3. Výkres záměrů na provedení změn v území - 1 : 100 000 4. Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích - 1 : 100 000


Základní východiska Pojetí udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích”1. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice udržitelného rozvoje založená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráží na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002) zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem „potřeby všech“, což v podstatě znemožňuje její použitelnost. Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování udržitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, který je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání. Pro účely územního plánování a analýz udržitelného rozvoje území je cílem snaha o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé životní prostředí (dále též „environmentální pilíř“), pro soudržnost společenství obyvatel (dále též „sociální pilíř“) a pro hospodářský rozvoj (dále též „ekonomický pilíř“). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř)

Podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř)

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel (sociální pilíř)

Velmi složité je definovat, co znamená vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že jádrové území kraje s Plzní a okolními sídly má 1

§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

1


z hlediska udržitelného rozvoje zcela jiné charakteristiky a problémy než např. oblast Manětínska či Tachovska. V Plzni nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o dosažení takového stavu krajiny, který odpovídá venkovským sídlům. Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nemůžeme pohlížet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem. Analýzy stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak jsou vyžadovány platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vždy z úhlu požadovaného stavu území, k němuž má rozvoj směřovat.

Úplná aktualizace Územně analytických podkladů PK 2015 Povinnost pořízení úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015 (dále jen „úplná aktualizace ÚAP PK 2015“) vyplývá z ustanovení § 28 a 29 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Rozbor udržitelného rozvoje prvních Územně analytických podkladů Plzeňského kraje (dále jen „ÚAP Plzeňského kraje“) projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje dne 15.6.2009, první úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011 dne 9.6.2011, druhou úplnou aktualizaci ÚAP PK 2013 dne 17.6.2013. Následně odbor regionálního rozvoje, jako příslušný pořizovatel, ve spolupráci s odborem informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje zajišťoval další zákonné povinnosti, zejména průběžnou aktualizaci podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje podle § 28 stavebního zákona, zveřejnění a poskytování ÚAP Plzeňského kraje. Ve druhém pololetí roku 2014 bylo zahájeno pořizování úplné aktualizace ÚAP PK 2015. Dokumentace je zpracována v rozsahu daném § 26 a 27 odst. 1 stavebního zákona a dále § 4 a přílohou č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a v souladu s metodikami Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Vychází z aktuálních dat údajů o území od poskytovatelů a zaktualizovaných územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ÚAP ORP“), které byly podle § 29 odst. 2 stavebního zákona odevzdány krajskému úřadu na konci roku 2014. K získání dostatečných podkladů pro analytickou část pořizovatel využil též informace, podklady a konzultace s pracovníky dalších příslušných odborů krajského úřadu. Hlavní podklady jsou uvedeny níže v samostatné podkapitole. Při pořizování druhé úplné aktualizace byly v maximální možné míře respektovány metody a postupy použité pro tvorbu původní dokumentace ÚAP Plzeňského kraje v roce 2009 a jejich prvních dvou úplných aktualizací v roce 2011 a 2013. Pro ÚAP PK 2015 byla již dostupná kompletní data ze SLDB 2011 a proto v částech vycházejících z tohoto podkladu vykazují výraznější rozdíly oproti předchozí aktualizaci než aktualizace 2011 a 2013 mezi sebou. Rozdíly vyplývají také z nutnosti řešit nedostatečnou dostupnost, úplnost a aktuálnost údajů o území od některých poskytovatelů a z nevyváženosti předaných aktualizací ÚAP ORP 2014. V mezidobí 2013 – 2015 nebyly pro ÚAP vydány ze strany MMR žádné nové metodické pomůcky, ÚAP PK 2015 tak vychází z metodik vydaných pro první aktualizaci (vyhodnocení vyváženosti podmínek v území), resp. druhou aktualizaci (vyhodnocení center sídelní struktury). Po projednání Zastupitelstvem Plzeňského kraje je úplná aktualizace ÚAP PK 2015 jako hlavní územně plánovací podklad na úrovni kraje využívána pro aktualizaci Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, slouží jako podklad pro územně plánovací činnost na úrovni nejen kraje, ale i obcí a státu a její výstupy mohou být zhodnoceny při pořizování dalších krajských koncepčních dokumentů. Proto je důležité, aby byly vytvořeny podmínky pro zajištění další průběžné, i úplné aktualizace ÚAP Plzeňského kraje v roce 2017 s ohledem na využitelnost pro řadu oborů a oblastí udržitelného rozvoje Plzeňského kraje.

Struktura územně analytických podkladů Z hlediska struktury dané právními předpisy se úplná aktualizace ÚAP PK 2015 člení na 2 základní části: -

podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (vyhodnocení stavu a vývoje území Plzeňského kraje, včetně vstupní databáze sledovaných jevů);

2


-

rozbor udržitelného rozvoje území (analytická část, která prostřednictvím analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území a vyhodnocení vyváženosti podmínek pro příznivé životní prostředí, pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj, stanoví problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích).

Z hlediska výstupů zpracování lze rozlišit 3 části: -

databáze – data uspořádaná v datovém modelu Plzeňského kraje (datový model firmy T-Mapy spol. s r.o.);

-

textová zpráva zahrnující:

-



vlastní textovou část s tabulkami, obrázky a grafy;



tabulkové přehledy v příloze;



kartogramy tvořící grafickou přílohu k textu;

grafická část zahrnující 4 výkresy v měřítku 1 : 100 000.

Podklady Pro zpracování úplné aktualizace ÚAP Plzeňského kraje 2015 byly využity tyto skupiny podkladů: -

údaje o území od poskytovatelů;

-

územně analytické podklady jednotlivých obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) v Plzeňském kraji;

-

další dostupné informace: 

údaje z literatury, internetových stránek;



údaje z územně plánovacích podkladů a dokumentací (studie, generely, Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje a návrh jejich aktualizace);



údaje z oborových koncepcí Plzeňského kraje a další informace od příslušných odborů Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále jen „KÚPK“).

Údaje od poskytovatelů Údaje o území od poskytovatelů představují většinu sledovaných jevů podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.. V analytické podobě jsou údaje od poskytovatelů vyhodnoceny v textu závěrečné zprávy, v tabulkových a obrázkových přílohách (kartogramech). Údaje z ÚAP ORP Údaje z III. úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 mají představovat hlavní datovou bázi pro zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území. Jde o jevy dle přílohy č. 1 část a) vyhlášky č. 500/2006 Sb., event. o údaje z dalších zdrojů. Jak již bylo uvedeno výše, kvalita údajů z ÚAP ORP je velmi různorodá, což je odrazem dvou hlavních problémů: -

nekvalitní podklady od některých poskytovatelů údajů pro ÚAP ORP (neaktuální data, nepřesné zákresy, nejednotný formát apod.);

-

nedostatky při zpracování ÚAP na úrovni ORP (technické potíže při práci s daty, případně i odborné při vyhodnocování analytických výstupů).

V jednom konkrétním případě dokonce nedošlo ani po mnoha urgeních k předání III. úplné aktualizace ÚAP ORP 2014 a tím pádem ke komplikaci při srovnávacích analýzách. Snahou pořizovatele ve spolupráci s odborem informatiky KÚPK bylo nedostatky způsobené nejednotností ÚAP ORP a chybami v datech do nejvyšší možné míry eliminovat. S ohledem na ustanovení § 27 odst. 3 stavebního zákona však nebylo možné zasahovat do údajů, za jejichž kvalitu a přesnost ručí jednotliví poskytovatelé. Proto se i v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 objevují některé problémy, které budou nadále odstraňovány v rámci aktualizace prováděné ve smyslu § 28 stavebního zákona. Další dostupné informace Další dostupné informace byly čerpány z několika okruhů zdrojů: -

Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) ve znění Aktualizace č. 1 (2014)

3


-

Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020

-

Regionální plán Plzeňského kraje

-

oborové koncepční a programové dokumenty, např.

-



Koncepce ochrany vod Plzeňského kraje



Studie protipovodňových opatření



Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje



Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje



Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Plzeňský kraj

data z databází a publikací Českého statistického úřadu, Agentury ochrany přírody a krajiny, Ministerstva životního prostředí České republiky, agentury Cenia, České geologické služby, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, z Atlasu cestovního ruchu ČR a ze zdrojů dalších institucí.

4


5


ČÁST I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

6


1.

Stav a vývoj území Plzeňského kraje

1.1. Základní údaje o území 1.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura2 Plzeňský kraj leží v jihozápadní části ČR při hranici se SRN, konkrétně se spolkovou zemí Bavorsko. 2 Jeho rozloha je 7 561 km , což činí 9,6 % území ČR a řadí ho na 3. místo mezi čtrnácti kraji ČR. Populačně je však jen 9. nejlidnatější v ČR (5,46 %), když k 31.12.2014 byl počet jeho obyvatel 575 123. Z hlediska správního tvoří Plzeňský kraj 501 obcí rozdělených do 7 okresů, 15 správních území obcí s rozšířenou působností a 35 správních území pověřených obecních úřadů (grafická příloha 1.1.1/1.). Od 1. 1. 2007 došlo v souvislosti se zlepšením skladebnosti správních území ke změnám hranic okresů. Okres Plzeň-město netvoří již jen město Plzeň, ale dalších 14 obcí patřících do správního území Plzně jako obce s rozšířenou působností (3 z nich dříve okres Plzeň-sever a 11 okres Plzeňjih). Ke stejnému datu došlo ještě k přesunům obcí mezi okresy Domažlice a Klatovy (obec Černíkov) a Klatovy a Plzeň-jih (obce Borovy a Nezdice). Plzeňský kraj tvoří společně s Jihočeským krajem NUTS II Jihozápad. Na území Plzeňského kraje k 1.1.2015 je 1 statutární město (Plzeň), 56 měst (z toho 11 přibylo od roku 2006) a 11 městysů (grafická příloha 1.1.1/2.). Kraj se vyznačuje významnou bipolaritou z hlediska sídelní struktury. Na jedné straně je krajské město ležící na křižovatce cest z Prahy do SRN, kde žije téměř 30 % krajské populace. Plzeň soustředí většinu ekonomických a sociálních kapacit kraje, je hlavním rozvojovým pólem kraje a má široký územní vliv. Většinu rozlohy Plzeňského kraje však tvoří rozsáhlé venkovské oblasti s populačně malými obcemi a slabými centry.

1.1.2 Základní charakteristika kraje z hlediska udržitelného rozvoje Plzeňský kraj vykazuje výraznou rozmanitost podmínek pro udržitelný rozvoj, což souvisí se specifickou sídlení strukturou charakterizovanou výrazně silným centrem kraje (město Plzeň) a zároveň velmi rozsáhlými územími venkovského charakteru a samozřejmě též s morfologií kraje a rozmanitostí přírodních podmínek. Významnou roli zde hraje dopravní dostupnost a též vymezení rozsáhlých zvláště chráněných území. Z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí má nadprůměrné podmínky prakticky celé příhraničí. Toto území zahrnující velkoplošná chráněná území přírody (NP a CHKO Šumava, CHKO Český les) je součástí tzv. Zelené střechy Evropy zahrnující rozsáhlé příhraniční území jihozápadních Čech a sousední území Bavorska a Horního Rakouska. Na rozdíl od sousedního Bavorska se však z velké části jedná o území vykazující spíše podprůměrné podmínky pro soudržnost společenství obyvatel. V období II. světové války zde došlo k výraznému úbytku obyvatelstva a v podstatě k destrukci dosavadní sídlení struktury (výrazné oslabení některých měst, zánik řady obcí). Ani po r. 1990 se nedaří výrazněji ovlivnit tuto nepříznivou situaci, i když propojení na sousední bavorské regiony se z větší části obnovilo. Intenzita osídlení příhraničního území je nadále velice nízká a lokální i další centra jsou ve svých kategoriích velmi slabá. Tyto skutečnosti zásadně ovlivňují jak sociální, tak i ekonomický pilíř (které spolu výrazně souvisejí). Nejhorší podmínky z hlediska životního prostředí jsou celkem pochopitelně v centrální části okolo města Plzně, v okolí velkých měst např. Domažlice, Klatovy, dále na Horažďovicku a v koridorech silnic I. třídy, např. silnice I/20. Příznivé podmínky z hlediska životního prostředí se týkají i při poměrně velkém územním rozsahu relativně menšího počtu obyvatel kraje. Z hlediska hospodářského rozvoje výrazně dominuje město Plzeň, které je nadprůměrné i v republikovém srovnání. Částečně ovlivňuje i větší část přilehlého centrálního území. Celkem pochopitelně vycházejí jako nadprůměrné také regiony bývalých okresních měst Klatovy a Domažlice. Toto srovnání však zřejmě již nemá republikové parametry, neboť s výjimkou Klatov jsou ostatní centra výrazně slabší, než tomu bývá v jiných krajích.

2

ČSÚ, k 31.12.2014.

7


Oproti jiným krajům však mají regiony těchto měst významnou výhodu v propojení na ekonomicky výrazně výkonnější regiony sousední Spolkové republiky Německo, na spolkovou zemi Bavorsko. Podprůměrná úroveň ekonomiky je charakteristická pro relativně souvislé území na severozápadě kraje kromě vlastního města Tachov a obcí při dálnici D5 a silnici I/21 a obecně pro venkovské oblasti mimo hlavní komunikace. Z hlediska podmínek soudržnosti společenství obyvatel lze sledovat výraznou korelaci s hospodářskými podmínkami. Kromě severozápadní části území Plzeňského kraje jsou nepříznivé podmínky sociálního pilíře zejména v obcích na severním Rokycansku, Nepomucku a v podhůří Šumavy.

1.1.3 Širší vztahy a souvislosti území Geografická poloha Plzeňského kraje na spojnici Prahy se SRN vytvořila podmínky pro růst jeho ekonomické atraktivity po roce 1989. Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR 2008) je osa Praha – Plzeň – Regensburg – Nürnberg (München) jednou z nejvýznamnějších rozvojových os ČR (dle PÚR 2008 rozvojová osa OS1 Praha – Plzeň – hranice ČR/Německo (-Nürnberg)). To dokládá lokalizace řady významných, především zahraničních, investic v Plzni a okolí nebo kolem dálnice D5. Tato dálnice je v současné době stále ještě jediné dokončené dálniční propojení hlavního města Prahy se starými zeměmi EU. Dálnice D5 tvoří společně s modernizovaným III. železničním koridorem hlavní části IV.A větve IV. transevropského multimodálního koridoru. Širším vazbám se sousední SRN brání přírodně cenná území Šumavy a Českého lesa v příhraničí. Provoz některých hraničních přechodů je tak omezen jen pro vybrané druhy vozidel a omezení se týkají i turistických hraničních přechodů. Zvláště zřetelné je to na Klatovsku, kde modernizaci dopravní infrastruktury s mezinárodním významem brání nejen přírodní podmínky, ale i zájmy ochrany přírody (Národní park Šumava). I přes výhodnou geografickou a dopravní polohu nebyla v Plzeňském kraji v roce 2011 (podle SLDB) vyjížďka za prací do zahraničí příliš významná, ačkoliv během deseti let vzrostl její podíl na trojnásobek. Z kraje vyjíždělo za prací do zahraničí podle statistických dat 1,3 % zaměstnaných. Během deseti let se významně navýšil počet obcí, z nichž více než 5% zaměstnaných vyjíždí pracovat do zahraničí (ze 4 na 30 obcí), nejvyšší podíl zaznamenaly obce Pařezov, Brnířov a Nemanice (všechny v ORP Domažlice), přičemž podíl vyjíždějících z Pařezova činí 14,8%, což je dvojnásobek oproti nejvýznamnějšímu podílu v předchozím sledování (v roce 2001 měla obec Bukovec 7,7%). Naopak ve 166 obcích Plzeňského kraje nevyjížděl do zahraničí ani jeden zaměstnaný. Nepotvrdil se tak předpoklad o poklesu výjezdu za prací do zahraničí v souvislosti s ekonomickým vývojem. Intenzivnější pracovní vazby mimo Plzeňský kraj si tak udržuje jen úzký pás především menších obcí při vnitrozemských hranicích Plzeňského kraje (grafická příloha 1.1.3/1.). Poměrně souvislý pás intenzivnější vyjížďky z Plzeňského kraje za prací je na východě přerušen v oblasti Brd (vojenský prostor, dříve většího územního rozsahu), které tvoří bariéru i směrem do vnitrozemí ČR. Z hlediska absolutních počtů je hlavním cílem vyjížďky z Plzeňského kraje hlavní město Praha. Více než 100 osob tam v roce 2011 vyjíždělo za prací z Plzně (1311 osob), Rokycan (164 osob), Zbiroha (104 osob), ale také z Klatov (155 osob) a Sušice (110 osob). Přesto došlo u všech jmenovaných k absolutnímu poklesu vyjížďky do Prahy. Město Plzeň je významné nabídkou pracovních příležitostí pro široké okolí, vč. území za hranicemi Plzeňského kraje. Vyjma Prahy (262 osob) dojížděl do Plzně větší počet osob z Karlovarského kraje (Karlovy Vary – 65 osob, Cheb – 58 osob, Mariánské Lázně – 39 osob). Za zmínku též stojí dojížďka z Mariánských Lázní do Chodové Plané (48 osob) a Plané (36 osob). Plzeň má také zřetelně nadregionální charakter z hlediska dostupnosti vyššího občanského vybavení. Týká se to především zdravotnictví, protože Fakultní nemocnice Plzeň poskytuje některé služby i obyvatelům sousedních krajů. Obdobný význam má krajské město v oblasti školství, vztahy v oblasti vysokých škol dokládá tabulka č. 1. Tabulka č. 1 - Vyjížďka studentů VŠ do škol k 31.12.2014 podle krajů Studenti (fyzické osoby) s trvalým bydlištěm

studující VŠ v ČR celkem

v ČR

305 876

8

v Plz. kraji 13 519

Podíl Plz. kraje (%) 4,4


Tabulka č. 1 - Vyjížďka studentů VŠ do škol k 31.12.2014 podle krajů studující VŠ

Studenti (fyzické osoby) s trvalým bydlištěm

v ČR celkem

Podíl Plz. kraje (%)

v Plz. kraji

Hlavní město Praha

40 905

623

1,5

Středočeský kraj

34 421

1 100

3,2

Jihočeský kraj

20 511

1 475

7,2

Plzeňský kraj

14 035

7 001

49,9

6 394

1 570

24,6

Ústecký kraj

18 747

969

5,2

Liberecký kraj

10 866

129

1,2

Královéhradecký kraj

16 083

161

1,0

Pardubický kraj

15 286

94

0,6

Vysočina

16 407

170

1,0

Jihomoravský kraj

34 029

63

0,2

Olomoucký kraj

19 597

30

0,2

Zlínský kraj

19 854

46

0,2

Moravskoslezský kraj

38 741

88

0,2

-

-

-

41 491

921

2,2

Karlovarský kraj

kraj neurčen v cizině Zdroj dat: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Od roku 2011 každým rokem klesá počet studentů na vysokých školách, s čímž koreluje i pokles studujích v Plzeňském kraji. Závažnějším faktem je, že klesá také zastoupení Plzeňského kraje ve vyjížďce studujících a to ze všech směrů s výjimkou Karlovarského kraje, kde došlo k nepatrnému nárůstu podílu. Podíl vlastních studujících z Plzeňského kraje poklesl pod 50 %, což znamená, že více než polovina studujících z Plzeňského kraje navštěvuje školy mimo svůj rodný kraj. Výrazný celorepublikový nárůst prokazují cizinci, na vysokých školách v Plzeňském kraji stoupl jejich počet od r. 2011 zhruba trojnásobně., na Lékařské fakultě v Plzni je každým čtvrtým studentem cizinec. Intenzitu vazeb Plzeňského kraje se sousedními kraji a Prahou dokládají také proudy mezikrajské dlouhodobé migrace, které byly stanoveny na základě srovnání místa narození a místa bydliště podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (grafická příloha 1.1.3./2 a tabulka č. 2). Tabulka č. 2 - Výsledky dlouhodobé mezikrajské migrace ve vztahu k Plzeňskému kraji Kraj

z Plz. kraje

do Plz. kraje

saldo

obrat

vystěhovalí

přistěhovalí

migrace

migrace

Praha

22 502

7 903

-14 599

30 405

Středočeský

13 817

Jihočeský

11 394

13 940

123

27 757

13 625

2 231

25 019

Karlovarský

17 347

11 309

-6 038

28 656

Ústecký

10 794

9 654

-1 140

20 448

Liberecký

2 921

1 945

-976

4 866

Královéhradecký

2 483

2 784

301

5 267

Pardubický

1 942

2 443

501

4 385

Vysočina

1 721

3 402

1 681

5 123

Jihomoravský

3 486

3 845

359

7 331

Olomoucký

1 809

2 372

563

4 181

Zlínský

1 361

1 752

391

3 113

Moravskoslezský Zdroj dat: ČSÚ

3 293

3 274

-19

6 567

9


Nejintenzivnější výměnu měl Plzeňský kraj s Prahou (obrat 30,4 tisíc osob), kde však také nejvíce dlouhodobě migrací ztrácel (saldo -15,0 tisíc osob). Podobně tomu bylo i s Karlovarským krajem. Migrační saldo s ostatními sousedními kraji je mnohem vyrovnanější. S jinými kraji v ČR byla migrace méně intenzivní.

1.1.4 Základní charakteristika přírodních podmínek Rozmanitost přírodních podmínek je dána zejména reliéfem území kraje. Z fyzickogeografického hlediska lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí – na Plzeňskou pahorkatinu, na Brdskou vrchovinu (zasahující z Jihočeského a Středočeského kraje) a na pásmo pohraničních pohoří Český les a Šumava, kde se nachází nejvyšší vrchol kraje – Velká Mokrůvka se 1 370 m. n. m. Do západní části kraje (z Karlovarského kraje) zasahují další geomorfologické celky Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích velmi odlišné. Přírodní atraktivitou kraje jsou zejména horské partie, dále chráněná území či přírodní parky, které byly vymezeny zejména pro zachování udržitelnosti krajiny. Na území kraje se vyskytuje NP Šumava a CHKO Šumava, dále CHKO Český les (vyhlášen v roce 2005), dále do Plzeňského kraje zasahuje CHKO Křivoklátsko (severovýchod území) a CHKO Slavkovský les (severozápadní část kraje). Na území se nachází 194 maloplošných chráněných území. V zalesněné oblasti Brdy byla vymezena CHOPAV Brdy, dalšími oblastmi CHOPAV zasahujícími na území kraje jsou CHOPAV Šumava a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. Klimatologicky (dle Quitta, 1971) lze řadit území Plzeňského kraje do mírně teplých až chladných klimatických oblastí (obrázek č. 1). Vrcholové partie Šumavy vykazují znaky chladné oblasti CH4 – 160 až 180 mrazových dnů v roce a počet letních dnů zde nepřesáhne 20, nižší horské polohy lze řadit do chladné oblasti CH6 s o něco mírnějšími klimatickými charakteristikami. Dále pro nejvyšší polohy Českého lesa, Tepelské vrchoviny a Brd na území kraje jsou charakteristické poměry chladné oblasti CH7. Naopak Plzeňská kotlina s povodím Berounky vykazuje znaky mírně teplé oblasti MT11 se 40 až 50 letními dny v roce a 110 až 130 mrazovými dny. Tato oblast je zároveň nejteplejší vymezená oblast v Plzeňském kraji. Ve vyšších polohách navazujících na Plzeňskou kotlinu lze postupně dle Quitta vymezit mírně teplé oblasti MT10, MT9, MT7, MT5, MT4, MT3 s příslušnými klimatickými charakteristikami. Obrázek č. 1: Klimatické oblasti Česka - výřez (dle Quitta, 1971)

10


V hydrografické síti dominuje řeka Berounka a její 4 hlavní zdrojnice a přítoky – Radbuza, Mže, Úhlava a Úslava. Berounka odvodňuje severní část území Plzeňského kraje, protéká převážně členitým terénem a vytváří tak výraznou přírodní bariéru. Její říční síť lze charakterizovat jako vějířovitou. Jižní část kraje je odvodňována vodním tokem Otava (levý přítok Vltavy). Některé menší vodní toky při hranicích se SRN spadají do povodí Dunaje. Síť vodních toků dále doplňují potoky a říčky, které jsou součástí celkového odtokového režimu kraje. Na území kraje se nachází hned několik významných vodních ploch. Ty jsou důležité, jak z hlediska hydroenergetického, pro využití v průmyslu a z hlediska protipovodňové ochrany, tak jsou zároveň významnými zdroji pitné vody (vodní nádrž Nýrsko a Lučina). Největší vodní plochou kraje je vodní nádrž Hracholusky, dále zmíněné dvě nádrže a vodní nádrž České údolí. Na území kraje se vyskytují tří zásadní rybniční soustavy – na Horaždovicku, na Tachovsku a neméně důležitá Bolevecká rybniční soustava. Nejen z hydrologického hlediska je důležité zmínit i ledovcová jezera, která se nachází v NP Šumava. Jedná se o jezero Laka, Čertovo, Černé a Prášilské. V západní části kraje se nachází či zasahují svými ochrannými pásmy některé zdroje přírodních léčivých vod. Místa výskytu pramenů léčivých vod jsou vázána na hlubinný CO2 pocházející z tektonických zlomů. Jediný zdroj léčivé minerální uhličité vody vyvěrá v Konstantinových Lázních. Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci Česka lze hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí v kraji dosahují nižších hodnot (REZZO 1 - 4 je 7,91 t/km²) než průměrné hodnoty v České republice 2 (REZZO 1 - 4 je 13,81 t/km )3. Zásoby nerostných surovin, které mimo jiné mohou představovat základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do oblasti kolem krajského města Plzně. Jedná se o zásoby černého uhlí, keramické jíly a stavební kámen (například žula). V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec, ložiska uranu a zlata se vyskytují na Tachovsku. Zemědělská půda pokrývá 50,2 % z celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy 34,0 % - u obou ukazatelů je zřejmá tendence úbytku v řádu desetin % oproti údajům z r. 2007). Přírodní podmínky pro zemědělství v Plzeňském kraji lze charakterizovat jako podprůměrné v rámci ČR. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 39,7 % (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny)4.

1.2. Území kraje z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí 1.2.1 Oblast: Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí, respektive geologická struktura, je jedním z určujících rysů území. Původ a složení horninového prostředí ovlivňuje nejen nerostné bohatství dané oblasti či regionu, ale také se podílí na spoluutváření mnoha dalších faktorů, které se pak následně projevují v jiných oblastech životního prostředí či lidské činnosti. Jedná se například o geomorfologii krajiny či krajinný ráz, na které se primárně geologické podloží podílí, o půdní typy a možnosti využívání krajiny pro zemědělství, celkově ovlivňuje utváření ekosystému v dané lokalitě. Jedná se ale i o faktory ovlivňující lidské aktivity jako je vliv na kvalitu podzemních vod či o možné negativní dopady v souvislosti s nepříznivými vlivy a riziky jako je radonové riziko, sesuvy půdy atd. Z těchto důvodů je horninové prostředí jedním z klíčových prvků přírodního prostředí a jeho znalost, racionální využití a nezbytná ochrana je pro dlouhodobou existenci a udržitelný rozvoj nezbytná. Analýza v oblasti horninového prostředí a geologie se zabývá charakteristikami a členěním Plzeňského kraje z hlediska geologické stavby a geomorfologie. Významná část je věnována rizikovým geologickým jevům, zejména radonovému indexu a sesuvným územím. Závěr analýzy oblasti je věnován nerostnému bohatství.

3

Zdroj: ČHMÚ, emisní bilance za rok 2010

4

Zdroj: ČSÚ, bilance půd k 31.12.2012

11


Geomorfologické podmínky a členění Třetina území Plzeňského kraje je rovinatá nebo mírně zvlněná, třetinu pak pokrývají pahorkatiny. Jedná se např. o Plzeňskou pahorkatinu, na severovýchodě pak Plzeňskou kotlinu. Na východní straně do kraje zasahují, i když jenom okrajově Brdy a Křivoklátská vrchovina. Zbývající třetina kraje pak má charakter spíše hornatý. Jedná se o oblasti Šumava, Šumavské podhůří či Český les. Nejvyšším bodem kraje je vrchol Velké Mokrůvky na Šumavě, který dosahuje 1 370 m n. m.. Nejnižším bodem je území, kde řeka Berounka opouští Plzeňský kraj, jeho nadmořská výška je přibližně 250 m n. m.. Průměrná nadmořská výška území kraje Plzeňského je 530 m n. m.. Plzeňský kraj leží na rozhraní 4 významných geomorfologických jednotek respektive subprovincií České vysočiny: Poberounská soustava, Šumavská soustava, Česko-moravská soustava a Krušnohorská soustava. Nejvýznamnějšími subprovinciemi jsou Poberounská a Šumavská, které pokrývají zásadní část Plzeňského kraje. Z hlediska geomorfologického členění náleží území Plzeňského kraje do těchto jednotek: Systém:

Hercynský systém

Subsystém:

Hercynská pohoří

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie:

Česko-moravská soustava

Oblast:

Středočeská pahorkatina Blatenská pahorkatina

Celky: Subprovincie: Oblast:

Krušnohorská soustava Karlovarská vrchovina Tepelská vrchovina

Celky: Subprovincie:

Poberounská soustava

Oblast:

Brdská oblast

Celky:

Brdská vrchovina Hořovická pahorkatina Křivoklátská vrchovina

Oblast: Celky:

Plzeňská pahorkatina Plaská pahorkatina Rakovnická pahorkatina Švihovská vrchovina

Subprovincie: Oblast: Celky:

Šumavská soustava Českoleská oblast Český les Podčeskoleská pahorkatina Všerubská vrchovina

Oblast: Celky:

Šumavská hornatina Šumava Šumavské podhůří

Geologické členění a charakteristiky Území České republiky tvoří dvě základní geologické jednotky - Český masiv a Západní Karpaty. Plzeňský kraj leží v oblasti Českého masivu. Tato oblast náleží k té části Evropy, která byla formována kadomskou orogenezí (před 660 až 550 milióny let) a výrazně přetvořena variskou orogenezí (před 400 až 330 miliony let). Český masiv má blokovou stavbu a samotné území je rozděleno hlubinnými zlomy, tzv. lineamenty na jednotlivé dílčí oblasti.

12


Vzhledem ke značné členitosti kraje, je uveden pouze základní popis geologické skladby předmětného regionu. V následujícím textu nejsou zmiňovány jednotlivé lokální anomálie či lokální systémy, které nejsou z pohledu územního plánování a rozvoje podstatné.

I. Krystalinikum a prevariské paleozoikum Krystalinikum a prevariské paleozoikum je v Českém masivu rozděleno do šesti oblastí, do zájmového regionu zasahují dvě z nich: moldanubická (moldanubikum) a středočeská (bohemikum). I. 1. M o l da n ub ik um Moldanubická oblast zabírající jižní část Českého masivu. Z těchto nižších jednotek této oblasti zasahují do kraje Moldanubikum Českého lesa, Moldanubikum Šumavy a jižních Čech a dva plutony Moldanubický pluton (skládající se ze dvou masivů - Vydry a Prášilského) a Středočeský pluton. I.1.1. Moldanubikum Českého lesa Převládajícími horninami jsou pararuly. Magmatity nejsou v této oblasti hojné. Větší těleso tvoří pouze rozvadovský masiv (tirschenreuthsko-rozvadovský masiv) tvořený granity a granodioritem. Z geomorfologického hlediska je Český les členitá vrchovina, zčásti plochá hornatina kerného až 2 klenbového typu. Rozloha této jednotky je 789 km , střední výška je 628,2 m n. m. a střední sklon je 5° 49´. Převládají především krystalické horniny moldanubika a horniny proterozoického komplexu tepelsko-barrandienské oblasti s tělesy magmatitů. Povrch se sklání příkřeji k východu (místy se svahy na zlomových liniích). Výrazný je přechod mezi Tachovskou brázdou, Chodskou pahorkatinou a Českým lesem. Jedná se o nápadný až 350 m vysoký tektonicky podmíněný svah. Tento svah je nejvýraznější v jižní části (mezi Českou Kubicí a Velkými Dvorci u Přimdy). Mezi Přimdou a Tachovem je hranice Českého lesa nepravidelná. Charakteristické jsou rozsáhlé hřbety, hrásťové a brachyantiklinální elevace. Vzácněji se uplatňují zbytky třetihorního zarovnaného povrchu, údolí jsou většinou široce rozevřená. Významné jsou suky a strukturní hřbítky s tvary zvětrávání a odnosu hornin. Nejvyšší bod je Čerchov 1 042 m n. m. Na severu oblasti nacházíme antropogenní tvary po hlubinné těžbě rud. I.1.2. Moldanubikum Šumavy a jižních Čech Do Plzeňského kraje zasahuje západní část této jednotky. V rámci moldanubika rozlišujeme dvě hlavní skupiny - jednotvárnou a pestrou skupinu. Jednotvárná skupina je tvořena biotitickými a silimaniticko-biotitickými pararulami. Velmi hojné jsou magmatity. Pestrá skupina je zastoupena pruhem sušicko-votickým lemujícím jižní okraj Středočeského plutonu. Základními horninami jsou biotitické, biotiticko-silimanitické a biotiticko-cordieritické pararuly. Z vložkových hornin převládají v tomto pruhu krystalické vápence (mocnost až do 300 m - využívané v průmyslu stavebních hmot), v menší míře jsou zastoupeny amfibolity a kvarcity. 2

Geomorfologicky je Šumava plochá hornatina, která má rozlohu 1 671 km , střední výšku 921,5 m n. m. a střední sklon 7°58´. Je tvořena z větší části metamorfovanými horninami moldanubika, jimiž pronikla tělesa hlubinných magmatitů Moldanubického a Středočeského plutonu. Jedná se o masivní horský celek v oblasti největšího vyzdvižení tektonické klenby porušené kernými pohyby. Na náhorních plošinách nacházíme rozsáhlé zbytky zarovnaných povrchů s mocným krytem čtvrtohorních zvětralin. Četné tvary periglaciální a místy i glaciální modelace. Nejvyšším bodem je Velká Mokrůvka 1 370 m n. m. v oblasti Modravských plání. I.1.3. Středočeský pluton 2

Toto rozsáhlé, petrograficky velmi pestré magmatické těleso o rozloze 3 200 km zasahuje do Plzeňského kraje svým jihozápadním okrajem tvořeným různými typy granitů a granodioritů. I.1.4. Moldanubický pluton Na území Plzeňského kraje zasahuje okrajově tzv. šumavská větev moldanubického plutonu dvěma tělesy - Prášilským masivem a masivem Vydry, která jsou tvořena různými typy granitů až granodioritem. I. 2. Bo h em ik um Z dílčích jednotek zasahují na území kraje tři. Jedná se o Barrandien, Domažlické krystalinikum a Tepelské krystalinikum. I.2.1. Barrandien Tato jednotka je budována nemetamorfovanými nebo slabě metamorfovanými horninami proterozoického stáří a uloženinami paleozoika (kambrium-devon). Z tohoto faktu vychází další dělení na barrandienské proterozoikum a barrandienské paleozoikum.

13


Barrandien je možné zařadit do lokalit celosvětového významu, a to především z hlediska paleontologických nálezů, které se v této jednotce nacházejí. Barrandienské proterozoikum tvoří podstatnou část Barrandienu, sahající od Domažlic ke Kralupům nad Vltavou. Území kraje je tvořeno především mohutným psamiticko-pelitickým komplexem charakterizovaným střídáním nepřeměněných nebo jen slabě přeměněných břidlic, prachovců a drob, který obsahuje vložky odlišných hornin. Břidlice, prachovce a droby jsou horniny zpravidla šedé barvy s různými odstíny. Hodnotné jsou rovnoplošně zbřidličnatělé fylity (pokrývačské břidlice), které se těžily v okolí Manětína a Rabštejna. Do barrandienského proterozoika je možné dále zařadit spility, buližníky a grafitické kyzové břidlice. Součástí této jednotky jsou 3 dílčí granodioritické masivy - Štěnovický masiv, Stodský masiv a Čistecko-jesenický masiv. Sedimenty a vulkanity barandienského paleozoika jsou zachovány v rozsáhlém synklinoriu mezi Úvaly a Plzní. Spočívají s úhlovou diskordancí na zvrásněném svrchním proterozoiku. Nejsou výplní jediné pánve, ale několika sedimentačních prostorů, které se liší pozicí a vývojem. Pánev příbramsko-jinecká je vyplněna sedimenty spodního a středního kambria. Uloženiny spodního kambria jsou kontinentálního původu a mají hrubě klastickou strukturu. V mladších souvrstvích se nacházejí polohy křemenných slepenců a pískovců. Maximální mocnost spodního kambria přesahuje 3 000 m. Ve středním kambriu transgredovalo do této pánve moře a došlo k usazování prachovců a břidlic. Brdská pánev zasahuje do Plzeňského kraje svým západním okrajem a jsou zde zastoupeny pouze usazeniny mladší. Obě uvedené pánve byly výrazně ovlivněny vulkanickou činností, která se projevovala prakticky během celého kambria. Ve svrchním kambriu zesílila a vznikla dvě vulkanická pásma směru SV-JZ. V brdské oblasti se vytvořilo strašické pásmo s horninovou asociací ryolit-andezit-bazalt. V oblasti skryjsko-týřovického kambria došlo k vytvoření rozsáhlého křivoklátského-rokycanského pásma složeného z andezitů, ryolitů a dacitů. Horniny strašického pásma jsou většinou překryty uloženinami ordoviku, křivoklátsko-rokycanské pásmo vytváří výrazný hřbet. Pražská pánev tvoří úzkou lineární depresi směru VSV-ZJZ. Sedimentace v této pánvi probíhala od ordoviku do středního devonu, kdy byla v důsledku variských orogenních pohybů ukončena. Do Plzeňského kraje zasahuje svou jihozápadní částí vyplněnou sedimenty (střídání pelitů a psamitů) a bazaltoidními vulkanity ordovického stáří. I.2.2. Domažlické krystalinikum Tato dílčí jednotka je spojena plynulým přechodem s barrandienským proterozoikem. Hranice mezi oběma jednotkami je konvenční, zhruba probíhá mezi fylity a svory. Z hlediska metamorfitů jsou zde tělesa granitoidů jako je Borský masiv, Kladrubský masiv, Babylonský masiv a Mračnicko-jeníkovský masiv. Bazické magmatity tvoří Kdyňský masiv, Mutěnínský peň, Načetínský (drahotínský) peň a Poběžovický masiv. I.2.3. Tepelské krystalinikum Tepelské krystalinikum je spojeno plynulým přechodem s barrandienským proterozoikem, z něhož se pozvolna vyvíjí přibýváním regionální metamorfózy. Konvenční hranice má stejný charakter jako u domažlické jednotky. Stejně jako u domažlické jednotky lze v důsledku přibývání metamorfózy severozápadním směrem pozorovat rychlý sled metamorfních zón, charakterizovaných příslušnými horninovými typy - dvojslídnými svory a pararulami.

II. Svrchní karbon a perm (mladší paleozoikum) Po skončení variského vrásnění (spodní devon až střední karbon) se Český masiv stal souší. Mezi výše položenými hřbety se nacházely poměrně četné sníženiny, které měly charakter jezerních pánví. Sedimentace v těchto pánvích započala v mladším karbonu a na některých místech přetrvala až do permu. V uloženinách této oblasti se rozlišují dva komplexy šedých a dva komplexy červených sedimentů (slepenců, pískovců, arkóz, jílovců a uhelných slojí): -

Kladenské souvrství (spodní šedé) - obsahují nejvýznamnější uhelná souvrství (plzeňské, radnické a nýřanské);

14


-

Týnecké souvrství (spodní červené) - představují komplex bezuhelných červených sedimentů, hojně jsou zastoupeny arkózy (ložiska kaolínu);

-

Slánské souvrství (svrchní šedé) - obsahují naspodu mělnické souslojí a ve svrchní části souvrství kounovské;

-

Líňské souvrství (svrchní červené) - červené bezslojové sedimenty.

Zbarvení sedimentů je důsledkem klimatu. V teplém a vlhkém (humidním) klimatu vznikaly sedimenty šedého zbarvení v teplém a suchém (aridním) klimatu vznikaly sedimenty převážně červených barev. Humidní klima bylo vhodné pro rozvoj rostlinstva, proto jsou uhelné sloje soustředěny především v obou šedých souvrstvích. Do Plzeňského kraje zasahuje oblast středočeského až západočeského mladšího paleozoika čtyřmi ze šesti pánví: plzeňskou, manětínskou, žihelskou a radnickou. Kromě nich je na tomto území řada drobnějších výskytů: Holoubkovská pánvička, Merklínská pánvička, Letkovská pánvička a Mirošovská pánev.

III. Terciér Třetihorní sedimenty a vulkanity se v Českém masivu dělí do několika regionálních jednotek. Na území Plzeňského kraje zasahují relikty sladkovodních terciérních sedimentů a roztroušené alkalické vulkanity a také velmi okrajově podkrušnohorská pánev s přilehlými vulkanickými hornatinami. III . 1. Alk a l ic k é v ulk a n i t y Jedná se o terciérní vulkanity souvislé s vulkanickou činností v Doupovských horách. Tyto vulkanity jsou však značně vzdálené od Doupovských hor a tvoří poměrně izolované jevy v rámci Plzeňského kraje. III . 1. R e l ik t y s l a dk ov o dn íc h ter c i ér níc h s e di m entů Drobné relikty terciérních sedimentů jsou roztroušeny především v západní, střední a východní části Českého masivu. Jsou to denudační relikty údolních výplní větších toků nebo lokálních jezerních pánví. Jejich rozloha pramení ze samotného vzniku těchto sedimentů (tok / jezero) a většinou se 2 jedná o několika desítek km . Jejich složení je typické pro tyto druhy sedimentů a převážně se jedná o štěrky, jílové písky a jíly. Jejich výskyt v popisovaném regionu je v okolí Tachova, Domažlic a Plzně.

IV. Kvartér Kvartérní uloženiny jsou geneticky i petrograficky velmi pestré. Ze sedimentů jsou nejvíce rozšířeny říční uloženiny (říční terasy a aluviální nivy), eolické usazeniny (spraše) a svahové uloženiny. Na území České republiky se kvartér dělí do dvou základních oblastí - kvartér denudačních oblastí a kvartér akumulačních oblastí. IV . 1. D en u dač n í o bl as ti Zahrnují pahorkatiny a hory na území Českého masivu. V těchto oblastech, kde převládá denudace se vyskytuje pouze omezený počet genetických typů sedimentů. Prakticky jsou zastoupeny pouze dva typy: říční a svahové sedimenty. Spraše a sprašové hlíny se nachází v nižších částech pahorkatin. IV . 2. Ak um ul ač ní o b l a s ti Kvartér akumulačních oblastí se dělí na oblasti kontinentálního zalednění a oblasti extraglaciální (mimo kontinentální zalednění). Do Plzeňského kraje pak z těchto dvou zasahuje pouze extraglaciální oblast. Z této extraglaciální oblasti je pak v rámci dalšího členění významná pouze podjednotka Plzeňská pánev. Tato pánev má dobře vyvinutý a zachovaný terasovitý systém. Eolické a svahové sedimenty mají menší rozsah a význam. Nejmladší, kvarterní pokryv pak tvoří deluviální a aluviální středně plastické až písčité hlinito – jílovité a jílovité zeminy, místy s proměnnou příměsí štěrku, překryté nevýraznými povrchovými polohami sprašových hlín. Radonové riziko Radon (Rn 222) je produktem rozpadu uranu (U 238). Koncentrace přírodního uranu se v jednotlivých typech hornin liší. Obecně lze předpokládat, že v sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu (záleží především na základu sedimentu) než v horninách metamorfovaných (zde také záleží, jaká byla původní hornina před metamorfózou – vápenec / granit). Naopak u magmatických hornin, jako jsou např. granity, gabra, diority či bazalty, je možné předpokládat vysokou úroveň koncentrace uranu, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem.

15


Radon vzniklý rozpadem/uvolněním z uranu může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Zdroje pitné vody, které slouží především pro hromadné zásobování obyvatel (veřejné vodovody) jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je i zde malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů, mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. U individuálního zásobování pitnou vodou, může tento průnik představovat určité riziko. Hlavním zdrojem radonu však zůstává geologické podloží. Lze předpokládat, že v případě, kdy je hornina jemnozrnnější, bude vzrůstat i povrch zrn, a tím může být radon přeměnou z uranu uvolňován do mezivrstevních prostor a mikrotrhlin v hornině. Odtud pak radon prostupuje do rozvětralých partií horniny směrem k povrchu a svrchních půdních horizontů. Tento proces prostupu je závislý na propustnosti půd a zemin i na tlakových a teplotních gradientech v půdě. Pokud je půda dobře propustná (např. štěrkovitá nebo písčitá), nejsou radonu kladeny překážky a může snadno pronikat k povrchu a odtud do objektů. Pokud je půda hlinitá až jílovitá, radon je zadržován v blízkosti svého vzniku v hlubších horizontech půdy. Půdní profil obvykle není homogenní a sestává z více vrstev s rozdílnou propustností. Radonové riziko je možné rozdělit do kategorií, a to dle objemové aktivity radonu a propustnosti. Z tohoto rozdělení pak vznikala kategorizace radonového indexu, která slouží k stanovení rizika pro stavební pozemky – viz tabulka č. 3. Tabulka č. 3 - Charakteristiky radonového indexu Kategorie radonového indexu

-3

Objemová aktivita radonu (kBq.m ) při propustnosti podloží nízká

střední

vysoká

1. nízké

< 30

< 20

< 10

2. střední

30 - 100

20 - 70

10 - 30

3. vysoké

> 100

> 70

> 30

V roce 1994 byla uváděna průměrná koncentrace radonu na úrovni 100 Bq/m3, v roce 1996 pak byla uvedena hodnota průměrné objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší bytů (rodinné domy a byty) na území České republiky na úrovni okolo 116 Bq/m3. Stávající situace, i přes realizaci protiradonových opatření, zůstává bez významné změny. Samotný Plzeňský kraj je pak v porovnání s ostatními kraji spíše pod průměrem, respektive pod hodnotou označovanou jako celostátní průměr. Tento fakt souvisí především s geologickou skladbou kraje, kde mají významné zastoupení sedimenty či metamorfity. Dle výše uvedených kategorií, je možné v kraji najít území se všemi stupni rizika. Největší část kraje je možné zařadit do kategorie s nízkým až středním rizikem. Jedná se především o oblast samotného centra kraje – Plzeňsko, Nýřansko, Blovicko, většina území Stodska, Stříbrska, Přešticka. Vyšší objemovou aktivitu radonu je možné předpokládat v oblasti, kde v dřívější době probíhala těžba rud, jako jsou oblasti Tachovska či některé menší lokality Stříbrska (jihozápad) a též v lokalitách ORP Nepomuk, Sušice či Horažďovice. Procentuálně vyjádřený podíl radonového rizika v rámci Plzeňského kraje je následující: -

nízký

25,00%

-

přechodný

29,17%

-

střední

32,83%

-

vysoký

13,00%

Nízké riziko (včetně přechodného) zaujímá více jak 50 % z plochy Plzeňského kraje. Naproti tomu vysoké radonové riziko, je identifikováno ve velmi malé míře a to přibližně na 13 % plochy kraje. Seismicita Seismické poměry nevybočují v rámci Plzeňského kraje z hodnot běžných pro většinu území České republiky, které lze charakterizovat seismickým ohrožením do 5. stupně. Zemětřesení s intenzitou do 16


6 MSK-64 se sporadicky vyskytují v Českém lese (Přimda v r. 1902). Ojedinělá slabá zemětřesení s intenzitou do 5 MSK-64 byla v historické době pozorována též na Šumavě a dále v jižních Čechách. Epicentra těchto aktivit však nebyla v plzeňském regionu. Silná seismická aktivita je vázaná především na nejzápadnější část Čech – oblast Krušnohoří (Chebsko, Karlovarsko, atd.) Geodynamické jevy Svahové pohyby jsou na území Plzeňského kraje zastoupeny v bodové i plošné formě, a to jak sesuvy typu aktivní, tak typu ostatní (stabilizované a potenciální). Plošné sesuvy jsou v kraji zaznamenány v lokalitách uvedených v tabulce č. 4. Tabulka č. 4 - Plošná sesuvná území v Plzeňském kraji Lokalita

Klasifikace

Stupeň aktivity

Rok revize záznamu

Klíč

Žihle

Sesuv

potenciální

1978

596

Potvorov

Odval

potenciální

1978

598

Mýto

Sesuv

stabilizovaný

2008

??

aktivní

2010

??

Smědčice Sesuv Zdroj dat: Česká geologická služba, 2014

V bodových sesuvných lokalitách mají aktivní sesuvy významnější zastoupení, přesto jejich počet není zásadní. Rozložení sesuvných lokalit je znázorněno v kartogramu 1.2.1/2. Ložiska nerostných surovin Vzhledem k významnému zastoupení sedimentárních hornin vynikají v Plzeňském kraji především ložiska kaolinu, keramických jílů, živců, písků či stavebního kamene. Tyto nerostné suroviny byly poměrně intenzivně využívány již od středověku. Plzeňský kraj je možné označit za rozhodující surovinovou základnu papírenských kaolínů. Ložiska této suroviny jsou soustředěna kolem Plzně. Důležitá jsou také ložiska keramických jílů a živců. V minulosti měla v kraji význam i těžba černého uhlí v plzeňské a radnické pánvi. Velký význam mají pro Plzeňský kraj také ložiska vápence např. v oblasti podhůří Šumavy či stavebního kamene v dalších lokalitách. Ložiska v Kašperských Horách představují jedno z možných a potenciálně významných ložisek zlata a wolframu v Evropě. V současné době však těžba není realizována a je možné, že nebude ani v blízké budoucnosti, a to především z důvodů střetů zájmů s ochranou přírody a nevhodného hydrogeologického podloží. V lokalitě Tachova se vyskytují ložiska uranu, který se zde v minulosti také těžil. V současnosti se na území kraje nachází 172 výhradních ložisek nerostných surovin. Ložiska jsou zakreslena v grafické příloze č. 1.2.1/3. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území, další údaje o počtu ložisek, zdrojů nerostných surovin a chráněných ložiskových území uvádí tabulka č. 5. Kromě ložisek je na území kraje 1819 schválených prognózních zdrojů nerostných surovin. V roce 2007 bylo v kraji 52 evidovaných prognózních zdrojů nerostných surovin a 268 zrušených (dokumentovaných) prognózních zdrojů nerostných surovin. Tabulka č. 5 – Počty ložisek a zdrojů nerostných surovin v Plzeňském kraji5 Typ ochrany, ložiska nebo zdroje Výhradní ložiska nerostů Ložiska nerostných surovin

172

Prognózní zdroje (vyhrazené nerosty)

8

Prognózní zdroje (nevyhrazené nerosty)

10 103

Chráněná ložisková území

5

Počet

Údaje České geologické služby, 2014.

17


2

Na území Plzeňského kraje je stanoveno 69 dobývacích prostorů o celkové ploše 20,57 km (0,3% rozlohy kraje). U 40 je povolena těžba, od roku 2007 tak došlo k 7 uzavírkám, 9 dobývacích prostorů je v rezervě. Od roku 2013 vznikly dva nové dobývací prostory. Podrobné přehledy zdrojů nerostných surovin jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 1. Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory ani prognózní zdroje nezaujímají v rámci území Plzeňského kraje významnou plochu. Některá z nich jsou vázána na území významná z hlediska zájmů rozvoje kraje, ochrany přírody a krajiny či ochrany vodních zdrojů. Střety se záměry jsou vyhodnoceny v kapitole 5.2.2. a ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Poddolovaná území Poddolovaná území na území Plzeňského kraje jsou vymezena dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR prostřednictvím Geofondu ČR, 1983 - 1985). V registru jsou shromažďovány informace upozorňující na skutečnost, že na vymezených plochách existovala nebo existuje hornická činnost, jejíž důsledky se mohou projevit na povrchu. Jedná se především o poklesové kotliny, bodové propadliny, atd. Poddolované území je nutno respektovat především při povolovacích procesech staveb (vydávání územních rozhodnutí, stavebních povolení a dalších rozhodnutí dle stavebního zákona) v návaznosti na územně plánovací dokumentace. Podkladové mapy slouží pouze jako vodítko, pro identifikaci míry rizika pro jednotlivé lokality. Bližší informace je pak možné získat v rámci inženýrsko-geologického průzkumu na poddolovaném území. Dle Registru poddolovaných území se na území Plzeňského kraje nacházejí pozůstatky po dřívější intenzivní těžbě, která zde probíhala již v období středověku. V rámci Plzeňského kraje je v současné době identifikováno přibližně 400 rizikových lokalit. Nejvýznamnější výskyt plošných poddolovaných lokalit je v okolí Plzně (sever), Nýřan, Stříbra a na Radnicku. Menší poddolovaná území se pak v rámci Plzeňského kraje nacházejí zejména v oblasti Tachovska, Stříbrska, Domažlicka a Rokycanska. V následující tabulce č. 6 jsou uvedeny pouze plošně nejvýznamnější lokality. Poddolovaná území jsou znázorněna v grafické příloze č. 1.2.1/4. a též ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území. Tabulka č. 6 – Nejvýznamnější poddolovaná území v Plzeňském kraji 2

Název

Rozsah

Projevy

Stáří

Plocha /m /

KAMENNÝ ÚJEZD U NÝŘAN

systém

Haldy + propadliny

před i po 1945

12699157

NÝŘANY – TLUČNÁ

systém

Haldy + propadliny

před i po 1945

11390445

VŠERUBY-NEVŘEŇ

systém

Haldy + propadliny +otevřená ústí

před r. 1945

10574317

CHOTĚŠOV - TÝNEC

systém

před r. 1945

8808778

CHOTÍKOV

systém

před r. 1945

8728172

LÍNĚ-SULKOV

systém

před i po 1945

8345681

VLKÝŠ - HEŘMANOVA HUŤ

systém

před i po 1945

8298938

MERKLÍN U PŘEŠTIC 4

systém

před r. 1945

7715113

TŘEMOŠNÁ-ZÁLUŽÍ

systém

před r. 1945

7202731

BŘASY-STUPNO-VRANOVICEÚJEZD U RADNIC

systém

před i po 1945

6319305

ZBŮCH

systém

před i po 1945

6182719

CHOTĚŠOV - MANTOV

systém

před r. 1945

5838915

VEJPRNICE

systém

před i po 1945

5053250

ZADNÍ CHODOV

systém

po r. 1945

4564261

18

Haldy + propadliny


Tabulka č. 6 – Nejvýznamnější poddolovaná území v Plzeňském kraji Název

Rozsah

VEJVANOV-CHOMLE-SKOLEMLNOMOSTISTE

2

Stáří

Plocha /m /

systém

před i po 1945

4525369

HROMNICE-HORNÍ BŘÍZA

systém

před i po 1945

4465251

ROKYCANY-CHÁCHOV

systém

Haldy + propadliny

do 19. století

4194072

MIROŠOV 1

systém

Haldy + propadliny

před i po 1945

4087800

KAZNĚJOV

systém

před r. 1945

3818928

TŘEMOŠNÁ

systém

před r. 1945

3578067

EJPOVICE-KLABAVA

systém

před i po 1945

3322534

Projevy

Haldy + propadliny

1.2.2 Oblast: Vodní režim Hydrografická síť Území Plzeňského kraje náleží do povodí I. řádu vodního toku Vltavy, do povodí II. řádu řeky Berounky a do několika povodí III. řádu, která jsou znázorněna v grafické příloze č. 1.2.2/1. Na jižním okraji je povodí hraničních toků, které odvádějí vodu do Dunaje. Dále do území Plzeňského kraje okrajově zasahuje povodí Ohře. Největší řekou Plzeňského kraje je Berounka. Vzniká na území krajského města Plzeň soutokem řeky Radbuzy, do níž se dříve vlévá Úhlava, se Mží. Následně přitéká Úslava a tok Berounky dále pokračuje severní části kraje. U Berounky se jedná o typickou vějířovitou říční síť. Berounka odvodňuje severní, rozlohou zásadní část území kraje. K tomu jí napomáhají další toky nižšího řádu – Třemošná, Střela a Klabava. Uvedené vodní toky jsou napájeny dalšími přítoky (viz tabulka č. 7 a výše zmíněná grafická příloha). Tabulka č. 7 – Vodní toky Vodní tok

Délka na území kraje v km

Rozloha povodí na 2 území kraje v km

Berounka

94,1

6 418

Klabava, Třemošná, Střela, Javornice, Zbirožský potok

Úslava

94,1

745

Myslivský, Podhrázský potok, Kornatický potok, Bradava

Úhlava

108,8

919

Svinský, Zelenský, Drnový potok, Poleňka,Točnický potok, Jelenka, Chodská Úhlava

Radbuza

111,5

1 272

Huťský, Černý, Touškovský, Dnešický, Luční potok, Zubřina, Merklínka

Mže

105,5

1 555

Prudký, Lískový, Ševcovský, Sklářský, Lužní, Bílý, Brtný, Sedlišťský, Hamerský, Kosový, Úterský, Vejprnický potok a Úhlavka

43

1 133

Křemelná, Vydra (Otava vzniká soutokem), Ostružná, Volšovka, Losenice, Nezdický, Černičský, Mlýnský potok

Otava

Přítoky

Jižní část Plzeňského kraje je odvodňována vodním tokem Otava, jeho zdrojnicemi jsou Křemelná a Vydra. Některé menší vodní toky při hranici se SRN spadají do povodí Dunaje. Hydrografickou síť dále doplňují potoky a říčky, které jsou součástí celkového odtokového režimu kraje. 3

Přehled hlavních vodních nádrží na území Plzeňského kraje, jejichž objem přesahuje 1 milión m , je 3 uveden v tabulce č. 8. Další menší nádrže s objemem pod 1 milión m mají celkovou plochu téměř

19


3 000 ha. Jejich využití je zejména rybochovné a rekreační, mnoho menších nádrží není využíváno z důvodů velkého zabahnění. Nádrže mají rovněž velkou ekologickou funkci a mohou být součástí ÚSES. Největší vodní plochu představuje nádrž Hracholusky na řece Mži s rekreačním a rybochovným využitím, dále s hydroenergetickými, průmyslovými účely a s funkcí protipovodňové ochrany. Vodní nádrž Nýrsko (řeka Úhlava) slouží k vodárenskému a průmyslovému využití, k závlahám a k ochraně před povodněmi. Vodárenské využití má vodní nádrž Lučina (řeka Mže) a k rekreačnímu a rybochovnému využití slouží vodní nádrž České údolí (řeka Radbuza). Významným zdrojem pitné vody jsou vodní nádrže Nýrsko a Lučina. Kromě těchto velkých nádrží je na území Plzeňského kraje asi 2 990 menších vodních nádrží6. Území Plzeňského kraje v rámci Česka patří k územím s vyšší koncentrací rybníků, především díky rybniční síti na Horaždovicku, Tachovsku, jižním Zbirožsku a Bolevecké rybniční soustavě (na severním okraji Plzně). Plochou největší je rybník Kozčín velký na Kovčínském potoce (přítok Úslavy), dále Myslívský rybník na Myslívském potoce (přítok Úslavy) a rybník Hnačov (na řece Úslavě). Uvedené rybníky mají převážně rybochovné využití. Na řece Klabavě byla vybudována stejnojmenná nádrž Klabava s protipovodňovou ochranou. Na území Plzeňského kraje se nachází 4 ledovcová jezera, která územně spadají do NP Šumava, jmenovitě se jedná o Černé, Čertovo, Prášilské a jezero Laka. Tabulka č. 8 – Vodní plochy7 Plocha

Celkový objem v mil. m

3

Rozloha v ha

Hracholusky

39,59

417,56

Nýrsko

20,75

148,04

Lučina

5,78

86,2

České údolí

3,14

151,5

Hnačov

3,07

68,38

Kozčín velký

2,29

103

Regent

1,71

52,83

Velký Bolevecký rybník

1,42

57,5

Žinkovský rybník (Labuť)

1,21

55,8

Klabava

1,19

45

Myslívský rybník

1,0

69

hloubka v m

rozloha v ha

40,6

18,4

Čertovo jezero

37

10,3

Prášilské jezero

15

3,7

Jezero Laka

3,9

2,78

Jezera Černé jezero

Ohrožení území povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) (dále jen zákon č. 254/2001 Sb.), je definována ochrana před povodněmi jako činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními (tzv. protipovodňová represe). Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení např. zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány.

6

Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje.

7

Údaje podle podkladů odboru životního prostředí KÚPK.

20


Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěném území, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území, a to podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Zákon č. 254/2001 Sb. stanoví omezení v záplavových územích. Původní Povodňový plán Plzeňského kraje byl vypracován v září 2004. Následně byl aktualizován v prosinci 2010 a v současné době má Plzeňský kraj zpracovaný digitální povodňový plán, který je aktualizován průběžně. V povodňovém plánu jsou v mapové části vyznačena stanovená záplavová území včetně vymezených aktivních zón. Vodní toky se záplavovým územím stanoveným podle zákona č. 254/2001 Sb. včetně vymezení aktivních zón: 

Berounka na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);



Mže od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Lučina (Q100 a aktivní zóna);



Mže nad VD Lučina po státní hranici se SRN (Q100 a aktivní zóna);



Úslava na území Plzně od Koterova po soutok s Berounkou (Q100 a aktivní zóna);



Úslava od hráze Žinkovského rybníka po Lukoviště (městys Kolinec) (Q100, aktivní zóna);



Úslava od Koterova do Šťáhlav (Q100 a aktivní zóna);



Radbuza (Q100 a aktivní zóna) po celé délce toku;



Úhlava od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Nýrsko (Q100 a aktivní zóna) ;



Drnový potok od ústí do Úhlavy po soutok s Drnovým potokem (Q100, aktivní zóna);



Holoubkovský potok od Rokycan do Holoubkova (Q100, aktivní zóna);



Klabava od ústí do Berounky po Strašice (Q100, aktivní zóna mimo vzdutí VD Klabava po celé délce);



Kralovický potok od ústí do Střely po Strážovice (Q100, aktivní zóna);



Nezdický potok (v povodí Vltavy) od ústí do Otavy po obec Pohorsko (Q100, aktivní zóna);



Otava na území Plzeňského kraje (Q100, aktivní zóna);



Ostružná po celé délce toku (Q100 a aktivní zóna)



Střela od ústí do Berounky po jez Nučice (Q100 a aktivní zóna);



Zbirožský potok od jezu Skryje po obec Sirá (Q100 a aktivní zóna);



Vejprnický potok (Q100, aktivní zóna pouze v Plzni);



Manětínský potok od ústí do Střely po Bezvěrov (Q100 a aktivní zóna);



Merklínka od ústí do Radbuzy po Chlumecký mlýn (Q100 a aktivní zóna);



Bradava od Žákavy do Míšova (Q100 a aktivní zóna);



Výrovský potok od soutoku s Úhlavkou po dálnici D5 (Q100 a aktivní zóna);



Volšovka od ústí do Otavy po soutok s Pekelským potokem (Q100 a aktivní zóna);



Losenice od ústí do Otavy po soutok se Zlatým potokem (Q100 a aktivní zóna);



Božkovský potok (Q100 a aktivní zóna)



Bolevecký potok pod hrází Velkého Boleveckého a pod hrází Seneckého rybníka (Q100 a aktivní zóna;



Malesický potok od ústí Mže do Chotíkova (Q100 a aktivní zóna);



Příchovický potok Příchovice - Skašov (Q100 a aktivní zóna);



Úhlavka od ústí do Mže do Velkých Dvorců (Q100 a aktivní zóna);



Vydra od ústí do Křemelné po soutok s Roklanským potokem (Q100 a aktivní zóna);



Křemelná od ústí do Vydry po soutok se Slatinným potokem (Q100 a aktivní zóna);



Javornice na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);

21




Myslívský potok od ústí do Úslavy po Strážovice (Q100 a aktivní zóna);



Sedlišťstký potok ve Starém Sedlišti (Q100 a aktivní zóna);



Úterský potok od ústí do Mže ve VD Hracholusky po hranice Plzeňského kraje u Žernovníku (Q100 a aktivní zóna)ů



Řezná od státní hranice po pramen (Q100 a aktivní zóna);



Nezdický potok (v povodí Berounky) od ústí do Úterského potoka po hranice Plzeňského kraje (Q 100 a aktivní zóna);



Mihovka od Kláštera do Neuraz (Q100 a aktivní zóna;



Úhlava nad ND Nýrsko (ve fázi návrhu)



Chodská Úhlava od ústí do Úhlavy do Svaté Kateřiny (ve fázi návrhu)

Vodní toky se záplavovým územím stanoveným podle zákona č. 138/1973 Sb. bez vymezení aktivních zón: 

Třemošná (Q100)



Úlický potok (Q100 );



Nekmířský potok (Q100 na části toku);



Košetický potok (Q100 na části toku);



Hracholuský potok (Q100 na části toku);



Vlkýšský potok (Q100 na části toku);



Hlubočka (Q100 na části toku);



Luční potok (Q100 na části toku);



Hněvnický potok (Q100 na části toku);



Kbelanský potok (Q100 na části toku);



Sulkovský potok (Q100 na části toku);



Skořický potok (Q100 na části toku);



Příkosický potok (Q100 na části toku);



Tisý potok (Q100 na části toku);



Veský potok (Q100 na části toku);



Voldušský potok (Q100 na části toku);



Radnický potok (Q100 na části toku);



Hamerský potok (Q100);



Úslava od Šťáhlav po Žinkovy (Q100);



Zubřina (Q100);



Bělá (Q100);



Úšovický potok (Q100).

Záplavová území vodních toků, pro něž jsou k dispozici datové podklady, jsou znázorněna v grafické příloze č. 1.2.2/2.. Na území kraje jsou dále vymezena území zvláštní povodně pod vodním dílem pro vodní díla Hracholusky, Nýrsko, Lučina, Klabava, České údolí, Žlutice (nádrž v Karlovarském kraji), Borecký rybník, Velký Bolevecký rybník, Hvížďalka, Strašil, Regent a Holoubkovský rybník. Oblasti s nadměrně urychleným odtokem Oblasti s nadměrně urychleným odtokem jsou identifikovány dvěma způsoby, charakterizujícími příčiny a do jisté míry i důsledky ohrožení. Jedná se o oblasti: -

ohrožené vodní erozí;

22


-

s vysokým součinitelem odtoku.

Při normální erozi nedochází k porušení přírodní rovnováhy a ztráta půdních částic je doplňována tvorbou nových částic z půdního podkladu. Při zrychlené erozi je porušena přírodní rovnováha a dochází k takovému smyvu půdních částic a živin, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem. Oblasti s nebezpečím opakovaného poškození území povodněmi a erozí pro Česko jsou vyznačeny v obrázku č. 2. Z něho vyplývá, že extrémně ohrožena je horní část povodí Úhlavy a malá část povodí Klabavy a Zbirožského potoka, oblasti se silně urychleným odtokem potom jsou téměř celé povodí Otavy na území kraje, část povodí Úslavy, povodí Bradavy, část povodí Zubřiny a horní část povodí Mže8. Obrázek č. 2 - Oblasti s nebezpečím opakovaného poškození území povodněmi a erozí - výřez

Vodní útvary povrchových a podzemních vod Vodní útvar lze podle zákona č. 254/2001 Sb. vymezit jako základní jednotkou pro management povodí9, obdobně jako je oblast povodí základní jednotkou pro plánování v oblasti vod. Tímto zákonem se definuje vodní útvar jako vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu, dále společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Konkrétně je to nejčastěji dle ekoregionu, typu geologického podloží, nadmořské výšky maximální hladiny, plochy hladiny nádrže, průměrné hloubky a teoretické doby zdržení10. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například ve vodní nádrži, v rybníku, v jezeře a v korytě vodního toku. Na území Plzeňského kraje bylo vymezeno 110 vodních útvarů povrchových vod, z nichž 106 je tekoucích a 4 stojaté. Vodní útvary povrchových vod jsou znázorněny v grafické příloze č. 1.2.2/311. Mezi vodní útvary stojatých povrchových vod v Plzeňském kraji patří12: 8

vodní nádrž Hracholusky, která je využívána rekreačně, hydroenergeticky a retenčně;

Koncepce ochrany vod Plzeňského kraje, studie protipovodňových opatření.

9

Jako jednotku pro plánování v oblasti vod.

10

Dle zákona č. 254/2001 Sb..

11 12

Dle VUV TGM Dle VUV TGM

23


-

vodní nádrž Lučina, především zásobárna pitné vody, avšak lze ji využít i hydroenergeticky a retenčně;

-

vodní nádrž Nýrsko, především zásobárna pitné vody, avšak lze ji využít hydroenergeticky a retenčně;

-

vodní nádrž České údolí využívaná především k rekreaci a rybářství.

Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušné horninové vrstvě nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující důležitou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Útvary na území Plzeňského kraje lze rozčlenit na hlavní (krystalinikum, pánve) a svrchní (kvartérní) – položené na hlavních. Na území kraje se nachází nebo do něj zasahuje 14 vodních útvarů podzemní vody, jmenovitě13: -

Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem a Klatovy;

-

Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině;

-

Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině;

-

Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině;

-

Plzeňská pánev;

-

Manětínská pánev;

-

Krystalinikum a proterozoikum Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - vrcholová partie Českého lesa;

-

Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov;

-

Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - severozápadní část;

-

Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - povodí Úhlavy a dolní Radbuzy;

-

Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky;

-

Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy;

-

Krystalinikum v povodí Střední Vltavy.

Zdroje vody, jejich ohrožení a ochrana V Plzeňském kraji lze nalézt mnoho významných zdrojů pitné vody, zejména zdrojů podzemních vod. Z hlediska počtu těchto zdrojů se kraj v rámci Česka řadí na přední místa, více vodních zdrojů podzemních vod je evidováno pouze v Jihočeském kraji, a to 424. Samotný kraj disponuje 397 zdroji pitné vody podzemních vod a 11 povrchových vod. Obdobná situace je v Ústeckém a Středočeském kraji14. V případě zdrojů podzemní vody se jedná především o vrty, studny, zářezy a prameniště v jednotlivých regionech. Města a obce jsou zásobena pitnou vodou z podzemních zdrojů různé jakosti. Avšak všechny zdroje vodovodů pro veřejnou potřebu jsou sledovány (prováděny rozbory vzorků vody) a musí splňovat stanovené limity. Významným zdrojem jsou rovněž povrchové zdroje – řeka Úhlava (Plzeň), vodní nádrž Nýrsko (Klatovsko, Domažlicko) a vodní nádrž Lučina (Tachovsko). Mezi další zdroje povrchových vod jsou řazeny Grádelský potok (Železná Ruda - úpravna vody), Bradava (Nezvěstice - úpravna vody), Mže (CHÚV), Klabava - úpravna vody, Sirá - čerpací stanice a Plavební potok (Srní - úpravna vody). V rámci Plzeňského kraje je nejvíce zdrojů pitné vody v ORP Klatovy (80 podzemních vod, 3 povrchových vod), dále ORP Sušice (53 podzemních vod) a ORP Domažlice (43 podzemních vod). Naopak nejméně zdrojů pitné vody jak podzemních, tak povrchových je v ORP Blovice, Horšovský Týn, Nepomuk a Preštice. Přehled o rozložení zdrojů pitné vody v jednotlivých ORP podává tabulka č. 9.

13

Převzato ze Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje.

14

Dle VÚV TGM

24


Lze říci, že toto rozložení odpovídá fyzickogeografickým podmínkám, jimiž může být geologické podloží a geomorfologické členění, dále jsou důležité klimatické podmínky a působení člověka, jeho zásahy do půdních a vegetačních poměrů. Tabulka č. 9 – Zdroje pitné vody ORP

Zdroje pitné vody

Hlavní zdroje

podzemních vod

povrchových vod

Blovice

9

0

vrty a studny

Domažlice

43

0

prameniště

Horažďovice

22

0

vrty a studny

Horšovský Týn

4

0

vrty a studny

Klatovy

80

3

vrty a studny; vodní nádrž Nýrsko, Grádelský potok, Železná Ruda (úpravna vody)

Kralovice

37

0

zářezy, vrty a studny

Nepomuk

14

0

vrty a studny

Nýřany

25

0

zářezy a vrty

Plzeň

1

3

vrt; Úhlava (Plzeň-úpravna vody), Bradava (Nezvěstice - úpravna vody), Mže (CHÚV)

Přeštice

15

0

vrty a studny

Rokycany

29

2

vrty a studny; Klabava - úpravna vody, Sirá - čerpací stanice

Stod

11

0

vrty

Stříbro

19

1

studny, vrty a prameniště; řeka Mže (Milíkov - úpravna vody)

Sušice

53

1

prameniště, studny a vrty; Plavební potok (Srní - úpravna vody), prameniště, vrty a studny

Tachov

35

1

vodní nádrž Lučina (Svobodka úpravna vody)

397

11

Celkem Plzeňský kraj

Ochranná pásma vodních zdrojů Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. stanoví ochranná pásma vodoprávní úřad k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných 3 nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo 15 k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně na území Plzeňského kraje jsou uvedena ve schématu č. 1.2.2/4. Jedná se zejména o ochranná pásma nejvýznamnějších vodních zdrojů – VN Nýrsko, VN Lučina, Plzeň – Homolka, Milíkov, Ostrovce, Svojšín, Černošín, Cebiv, Branka, Broumov, Poběžovice, Holýšov, Blovice, Nezvěstice, Janov, Zbiroh, Kaznějov, Obora Třebekov a Mladotice. Specifickými ochrannými pásmy jsou ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod. Na území kraje zasahují ochranná pásma pramene v Konstantinových Lázních a pramenů v Mariánských Lázních. 15

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách.

25


Ochranná pásma jsou uvedena ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území.

Zranitelné oblasti Jako zranitelné oblasti jsou vodním zákonem č. 254/2001 Sb. označena území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou stanoveny nařízením vlády, které v těchto oblastech upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou vymezovány na katastrální území. V grafické příloze č. 1.2.2/4 jsou znázorněna katastrální území s vymezenými zranitelnými oblasti a jejich seznam obsahuje tabulková příloha č. 2.

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „CHOPAV“) Oblasti CHOPAV byly vymezeny nařízeními vlády za účelem chránit množství a kvalitu povrchové a podzemní vody tím, že jsou řízeny zásahy do území, rozloh a druhové skladby lesů a regulovány hospodářské činnosti na tomto území. Jedná se o oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V CHOPAV se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady. Na území kraje zasahují 3 CHOPAV – CHOPAV Šumava, CHOPAV Brdy a CHOPAV Chebská 16 2 pánev a Slavkovský les . Celková plocha CHOPAV na území Plzeňského kraje činí asi 650 km (tj. 8,5 % z celkové rozlohy kraje). 2

CHOPAV Šumava (vymezena Nařízením vlády č. 40/1978 Sb.) je rozlohou největší 605 km a územně shodná s CHKO Šumava. Na jejím území je vodárenská nádrž Nýrsko, která zásobuje pitnou vodou skupinové vodovody Nýrsko – Klatovy a Nýrsko – Domažlice – Holýšov. Pramení zde zdrojnice pro řeky Úhlava a Otava. CHOPAV Šumava byla zřízena především pro ochranu vod pro dvě největší jímací zařízení pro úpravu pitné vody na řece Úhlavě a pro výhledové vodárenské využití řeky Otavy. Na území Plzeňského kraje se rozkládá na území obcí Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Hamry, Hartmanice, Hlavňovice, Horská Kvilda, Chudenín, Kašperské Hory, Modrava, Nýrsko, Prášily, Rejštejn, Srní, Strážov, Sušice, Železná Ruda. CHOPAV Brdy (vymezena Nařízením vlády č. 10/1979 Sb.) zasahuje do Plzeňského kraje na 2 východním okraji střední části území kraje plochou 27 km . CHOPAV Brdy přechází ze Středočeského kraje především do povodí Úslavy a Klabavy. Na území kraje se jedná zejména o zdroje vody pro přítoky řeky Úslavy - Bradavu a Kornatický potok. Rozkládá se na území obcí Borovno, Cheznovice, Dobřív, Mirošov, Míšov, Příkosice, Skořice, Spálené Poříčí, Štítov, Strašice, Těně, Trokavec a Vísky. CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les zasahuje na území kraje výběžkem z Karlovarského 2 kraje o ploše 18 km na území obce Chodová Planá. Zmíněná oblast CHOPAV byla vyhlášena Nařízením vlády č. 85/1981 Sb. zejména pro ochranu léčebných vod pro oblast západočeských lázní. Hranice CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les se v zájmovém území překrývají s ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů a s chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. CHOPAV na území Plzeňského kraje jsou zobrazeny v grafické příloze č. 1.2.2/4. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území.

Zdroje přírodních léčivých vod a jejich ochranná pásma Na území Plzeňského kraje se nachází či zasahují některé zdroje přírodních léčivých vod. Hlubinný CO2 pocházející z tektonických zlomů vytváří v západních Čechách místa výskytu pramenů léčivých 16

Dle VÚV TGM.

26


vod. Jeden z těchto zdrojů léčivé minerální uhličité vody vyvěrá v Konstantinových Lázních.Voda je čerpána z hloubky 40 m o vydatnosti 120 - 150 l za minutu při teplote 9,9°C, pH 5,26 a hustotě 0,9991 kg/l při 20°C. Minerální vodě v Konstantinových Lázních přísluší rovněž jedno prvenství: chemický rozbor místní léčivé minerální vody vykazuje vůbec nejvyšší obsah volného oxidu uhličitého v celé České republice 17. Na území obcí Bezdružice, Kokašice a Konstantinovy Lázně tak zasahuje I. a II. stupeň ochranného pásma přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních vod. Do Plzeňského kraje také zasahuje ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních vod I. a II. stupně Mariánských Lázní, které se nachází zhruba v prostoru CHOPAV Slavkovský les.

1.2.3 Oblast: Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší

Emisní situace Nejvýznamnějšími bodovými zdroji znečišťování ovzduší jsou jednozačně Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., oba tyto zdroje mají význam i z hlediska celokrajské emisní bilance. Hlavními plošnými zdroji jsou velká města a hlavními liniovými zdroji dálnice D5 a intravilánové komunikace v Plzni (I/20, I/26, I/27)18. V rámci emisí látek z velkých stacionárních zdrojů dominuje oxid siřičitý (52%). Velké zdroje tvoří zhruba 16 % celkových emisních zdrojů, jejich zastoupení pokleslo od roku 2008 přibližně o 5 %. Rozmístění zdrojů REZZO 1 v Plzeňském kraji ukazuje grafická příloha č. 1.2.3/1. Je nutné si ovšem uvědomit, že v roce 2010 došlo ke změně metodiky ve vykazování amoniaku, kdy emise z chovů zvířat jsou vykazovány výhradně v rámci malých stacionárních zdrojů, zdroje REZZO 3 tak nyní zahrnují zhruba 40 % celkových emisí a podíl amoniaku v této kategorii se zdvojnásobil. Malé stacionární zdroje zůstávají také největším producentem těkavých organických látek (59%), jejich podíl stoupl v emisi oxidu uhelnatého (z 28% na 36%) i tuhých znečišťujích látek (z 35% na 39%). Mobilní zdroje produkují nejvíce emisí tuhých znečišťujících látek (49%), NOx (71%) a CO (58%). Při srovnání roků 2008 a 2010 lze říci, že pokračuje trend ve snižování hodnot jak podle druhů znečišťujících látek, tak i podle velikosti zdrojů produkce (REZZO 1 - 4). Významný pokles nastal z hlediska zdrojů produkce u kategorie REZZO 1, především z důvodu poklesu emisí oxidu siřičitého, naopak z trendu vybočuje nárůst u REZZO 3, což je dáno především nárůstem emise amoniaku, který jako jediná hlavní značišťující látka vykázal v emisích nárůst. Celkově se hodnoty emisí hlavních znečišťujících látek snížily o více než 6 tis. tun. Následující tabulka č. 10 uvádí emise hlavních znečišťujících látek v Plzeňském kraji v roce 2010. Tabulka č. 10 - Emise hlavních znečišťujících látek v Plzeňském kraji pro rok 201019 Tuhé látky

SO2

NOx

1

340,7

5077,0

2

243,2

3

CO

VOC

NH3

2649,1

855,1

832,8

1,8

146,0

250,6

298,1

362,1

0,0

1824,6

2452,4

511,2

7210,9

5445,0

6247,9

Souhrn 1 - 3

2408,5

7675,4

3410,9

8364,1

6639,9

6249,7

4

2275,7

43,1

8357,5

11665,3

2575,8

137,9

Souhrn 1 - 4

4684,2

7718,5

11768,4

20029,4

9215,7

6387,6

20

REZZO

[t/rok]

Ukazatelé: SO2 NOx

17

CO VOC NH3

oxid siřičitý oxidy dusíku

oxid uhelnatý těkavé organické látky amoniak

http://www.konst-lazne.cz/lazenstvi-wellness/ .

18

Průběžné vyhodnocení Progamu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje, ČHMÚ, 2012

19

Dle dat ČHMÚ, Emisní bilance, 2010.

20

REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje, REZZO 2 – střední stacionární zdroje, REZZO 3 – malé stacionární zdroje, REZZO 4 – mobilní zdroje (doprava).

27


V tabulce č. 11 je uvedeno porovnání souhrnných emisí zdrojů REZZO 1 – 4 v Plzeňském kraji v roce 2010 s krajským emisním stropem v roce 2010. Plzeňský kraj dodržuje tyto stropy pro všechny stanovené látky. Tabulka č. 11 - Porovnání emisí hlavních znečišťujících látek v roce 2010 s krajským emisním stropem v roce 2010 SO2

Plzeňský kraj

NOx

VOC

NH3

[kt/rok]

REZZO 1 - 4 Emisní strop v roce 2010

21

7,72

11,77

9,22

6,39

13,50

15,10

15,20

7,00

Další tabulka uvádí souhrnné emise hlavních znečišťujících látek pro zdroje REZZO 1 – 3 v roce 2010 podle okresů. Emisní situace podle jednotlivých okresů je znázorněna v grafické příloze č. 1.2.3/2.. Tabulka č. 12 - Emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 - 3 v Plzeňském kraji pro rok 201022 Tuhé látky

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Okres [t/rok] Domažlice

286,6

491,5

151,3

1278,9

392,9

0,0

Klatovy

489,8

830,8

287,8

1907,0

434,5

0,0

Plzeň - město

227,0

4892,0

2359,9

891,7

712,2

0,5

Plzeň - jih

255,7

403,4

177,1

1238,0

321,9

0,0

Plzeň - sever

331,8

454,3

178,7

1360,6

305,9

0,0

Rokycany

180,2

267,0

106,1

808,8

221,9

0,0

Tachov

270,2

336,4

150,0

879,1

280,8

1,3

Nejvýznamnější stacionární zdroje produkující emise SO 2 a NOx se nacházejí v okrese Plzeň – město. Jedná se zejména o zdroje Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., ostatní zdroje mají násobně nižší podíl na celkových emisích. V emisích tuhých znečišťujících látek, CO a VOC je zastoupení producentů rovnoměrnější, vyjma dvou zmíněných je v emisích tuhých znečišťujících látek významný také Stora Enso Wood Products Planá, s.r.o., LB Minerals, s.r.o. – provoz Kaznějov, mezi významné zdroje CO patří závod firmy LASSELSBERGER s.r.o. v Chlumčanech, Železárny Veselí, a.s. (provozovna Hrádek), PILSEN STEEL s.r.o. a Holzindustrie Chanovice s.r.o.. Ve zdrojích VOC je na prvních příčkách opět Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., dále IACG s.r.o. a BORGERS CS spol.s r.o.(provozovny Hrádek, Rokycany, Volduchy). Nejvyšší produkce souhrnných emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v roce 2010 byla na území okresu Plzeň – město, nejvíce emisí ze zdrojů REZZO 3 je produkováno na území okresu Klatovy. Změnu u nejvyššího úhrnu v kategorii REZZO 2 lze vysvětlit zmiňovanou změnou metodiky výkazu amoniaku.

Imisní situace Na území Plzeňského kraje jsou imise měřeny na 13 měřících stanicích: Plzeň-Doubravka, PlzeňBory, Plzeň-Slovany 2x, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-mobilní stanice, Plzeň-střed, Plzeň-Roudná, PlzeňLochotín, Kamenný Újezd (Rokycany), Přimda (Tachov), Staňkov a Klatovy-soud. V porovnání s podmínkami celé České republiky je v Plzeňském kraji imisní situace poměrně příznivá. Nejhorší situace na území kraje je ve městě Plzeň.

21

Doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 (kt/rok) dle Nařízení vlády č. 417/2003 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. 22 Dle dat ČHMÚ, Emisní bilance, 2010.

28


Tabulka č. 13 uvádí procento plochy území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (dále jen BaP) pro ochranu zdraví v rámci Plzeňského kraje a České republiky v roce 201023. Tabulka č. 13 - Území, kde došlo k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví (v % plochy zóny) Zóna

PM10 (r IL)

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Benzen

Souhrn překročení IL

B(a)P

Souhrn překročení CIL

0

0,19

0

0

0,19

2,58

2,58

1,86

21,21

0,03

Plzeňský kraj Česká republika

0,001 21,21 14,47 14,47 roční imisní limit suspendované prachové částice velikostní frakce do 10 μm NO2 oxid dusičitý B(a)P benzo(a)pyren r IL PM10

Ukazatelé: imisní limit cílový imisní limit 24hodinový imisní limit

IL CIL d IL

Z tabulky je patrné, že v roce 2010 oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví zaujímaly 0,19 % území kraje. Nejhorší situace z hlediska překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu PM10 a B(a)P je v Plzni, mimo toto město je to v území POÚ Domažlice, Holýšov, Horšovský Týn, Kdyně, Staňkov a Nýřany. Následující tabulka č. 14 ukazuje, kolik procent území kraje zasahovaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v letech 2008 – 2010 a na kolika procentech území byl v těchto letech překročen cílový imisní limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky24. Tabulka č. 14 - Podíl území, kde došlo v letech 2008 - 2010 k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví (v % plochy) Plzeňský kraj

PM10 (r IL)

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Benzen

Souhrn překročení IL

B(a)P

Souhrn překročení CIL

2008

-

-

-

-

-

0,93

0,93

2009

-

-

-

-

-

0,48

0,48

2010

0

0,19

0

0

0,19

2,58

2,58

K překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro škodlivinu troposférický ozon došlo v roce 2010 na 5,11 % území, což je oproti předchozím letům zlepšení. Problém troposférického ozonu je problémem celorepublikovým. V rámci České republiky se v Plzeňském kraji jedná o hodnotu průměrnou. Kvalita vod

Povrchové vody Nejvýznamnějšími vodními toky v Plzeňském kraji, na nichž je sledována kvalita vody jsou řeky Berounka, Mže, Otava, Úhlava, Úslava, Radbuza, Střela, Klabava, Kouba, Řezná, Teplá Bystřice a dále se sledují profily na Hájeckém potoce, Rybničním potoce, Hraničním potoce a Nemanickém potoce. Celkem bylo v roce 2007 sledováno 31 profilů na výše uvedených vodních tocích. Lze konstatovat, že kvalita vody se v Plzeňském kraji stále mírně zlepšuje, srovnání s nejnovějšími dostupnými údaji za rok 2008 u vybraných profilů sledovaných ve státní monitorovací síti ČHMÚ (v Plzeňském kraji sledováno celkem 23 profilů) obsahuje tabulka č. 1525. Trend razantního zlepšování jakosti vod typický pro 90. léta 20. století však již v posledních letech nepokračuje. Významné

23

Věstník MŽP.

24

Dle Věstníků MŽP

25

Dle dat ČSÚ a ČHMÚ.

29


zlepšení v posledních letech (tzn. o dvě třídy při porovnání období 1999–2000 a 2009–2010) zaznamenala v Plzeňském kraji pouze voda na dolním toku Střely. Většina řek spadá do III. třídy jakosti dle ČSN 75 7221, výjimku tvoří Mže v Plzni a střední tok Úhlavy, které spadají do I. – II. třídy jakosti.

Tabulka č. 15 - Jakost vody v tocích ve vybraných profilech v letech 2006 - 2008 Tok Profil

Rok

2006 Mže Stříbro

2007 2008 2006

Úhlava Dolní Lukavice

2007 2008 2006

Úslava Doubravka

2007 2008 2006

Střela Borek

2007 2008 2006

Berounka Nadryby

2007 2008 2006

Radbuza Dobřany 2007

mg/l 26

třída

mg/l

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5)

Chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr)

Amoniakální dusík + (N-NH4 )

Dusičnanový dusík (N-NO3 )

Celkový fosfor

3,1

19

0,29

2,54

0,13

III.

III.

II.

II.

III.

4,6

28

0,13

2,57

0,17

třída

III.

III.

I.

II.

III.

mg/l

4,1

25,2

0,19

2,6

0,16

třída

III.

III.

II.

II.

III.

mg/l

2,3

12

0,19

3,09

0,12

třída

III.

II.

II.

II.

III.

mg/l

1,9

12

0,08

2,65

0,12

třída

II.

I.

I.

II.

III.

mg/l

2,1

11,6

0,14

2,9

0,12

třída

II.

II.

I.

II.

III.

mg/l

3,1

20

0,13

2,61

0,13

třída

III.

III.

II.

II.

III.

mg/l

4,2

27

0,09

2,41

0,17

třída

III.

III.

I.

II.

III.

mg/l

3,9

24,7

0,1

2,5

0,15

třída

III.

III.

I.

II.

III.

mg/l

2,8

19

0,19

2,28

0,11

třída

III.

III.

II.

II.

III.

mg/l

1,8

19

0,04

1,73

0,12

třída

II.

II.

I.

I.

III.

mg/l

2,1

18,6

0,09

1,9

1,12

třída

II.

II.

I.

I.

III.

mg/l

2,5

16

0,19

3,00

0,12

třída

III.

II.

II.

II.

III.

mg/l

2,8

20

0,20

2,86

0,14

třída

III.

II.

II.

II.

III.

mg/l

2,6

17,9

0,20

2,9

0,13

třída

III.

II.

II.

II.

III.

mg/l

3,4

18

0,22

4,28

0,23

třída

III.

II.

II.

III.

III.

mg/l

3,8

20

0,10

4,09

0,20

třída

III.

II.

I.

III.

III.

26

Třídy jakosti dle ČSN 75 7221: I. – neznečištěná voda, II. – mírně znečištěná voda, III. – znečištěná voda, IV. – silně znečištěná voda, V. – velmi silně znečištěná voda

30


2008

mg/l

3,6

18,6

0,16

4,2

0,21

třída

III.

II.

II.

III.

III.

Nejzatíženějším vodním tokem byl v roce 2007 dle normy ČSN 75 7221 Hájecký potok, nejméně znečištěny byly toky Řezná, Střela, Radbuza ve Štítarech a Mže v Radčicích. Nepříznivě hodnoceny byly zejména ukazatelé skupiny A27: celkový fosfor, AOX a CHSKCr. Berounka v profilu pod Liblínem dosáhla v této skupině ukazatelů IV. třídy, a to u AOX, III. třídou byl klasifikován celkový fosfor a ukazatelé kyslíkového režimu (BSK5 a CHSKCr). Podobně hodnocená byla i Mže a na 75% jejích profilů byl klasifikován III. třídou i TOC. Na Úhlavě dosahoval hodnot III. třídy pouze celkový fosfor a AOX, v Doudlevcích i BSK5 a železo, všechny ostatní měřené ukazatele nepřesáhly limit pro I. nebo II. třídu jakosti. Ve skupině ukazatelů C bylo pouze na Mži zvýšeno železo, a to až na úroveň IV. třídy. Ve skupině specifických organických látek byl zařazen do II. třídy 1,1,2,2-tetrachlorethen na Úhlavě, všechny ostatní látky této skupiny nepřekročily na žádném z profilů hodnoty I. třídy. V dané souvislosti je významným specifikem kraje vodárenské využití povrchového zdroje na Úhlavě pro zásobování významné části obyvatelstva. Varující je proto nárůst případů překračování hygienických limitů pro pesticidy v surové vodě pro vodárenskou úpravu. Původ problému je jednoznačně v zemědělské aplikaci těchto látek v povodí Úhlavy. Dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.28 nejčastěji nevyhovovaly imisním standardům hodnoty pro „Všeobecné ukazatele“. AOX překračovaly imisní standard jen nevýrazně na 4 profilech, NL 105°C byly nejvyšší na Hájeckém potoce, kde 10x přesáhly imisní standard. „Organické sloučeniny“, včetně pesticidů, dosáhly C90 (kromě EDTA) jen zlomků požadovaných koncentrací. Nejméně zatíženými toky podle tohoto nařízení jsou toky Berounka, střední tok Úhlavy, Nemanický potok a Klabava.

Vodní nádrže Čes k é ú do l í Špatnou kvalitu vody v nádrži České údolí způsobují zejména nadbytečné živiny, které se do nádrže dostávají přítokem, tedy řekou Radbuzou. Nádrž je silně průtočná, množství přitékající vody je vzhledem k objemu nádrže vysoké, a tak i množství živin doplňovaných řekou Radbuzou. Doplňování je velmi intenzivní, řasy a sinice je svým růstem z vody nestíhají odčerpávat. Druhým problémem přehrady jsou nánosy usazeného bahna. Hrac h o lus k y Vzhledem k protáhlému, korytovitému tvaru této nádrže se zde voda obměňuje velmi málo, v létě teoreticky jednou za několik měsíců. Kvalita vody se tak zlepšuje směrem od přítoku k hrázi. Nejhůře postižená a sinicemi nejvíce zasažená je oblast u ústí řeky Mže do nádrže – u Butova, způsobená zejména znečištěním řeky z větších měst: Tachova, Plané a Stříbra, naopak u hráze bývají hygienické limity překračovány pouze výjimečně v letním období vlivem zvyšující se teploty. Luč i n a Kvalita vody přitékající do nádrže Lučina není příliš ovlivněna zemědělskou výrobou. Hnědé zabarvení vody je způsobeno tím, že přitékající potoky pramení v rašeliništích a lesích. Aby se zachovala dobrá kvalita vody, jsou do nádrže vysazovány dravé ryby, aby zabránily přemnožení ryb plevelných. V poslední době se i v této vodní nádrži objevují v letních měsících sinice a řasy, zejména pod vlivem teplého počasí a přítomnosti vyššího množství fosforu na přítocích. N ýrs k o

27

A – Obecné, fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele. 28

Nařízení vlády, kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

31


Vodní nádrž Nýrsko má ze všech nádrží v povodí Berounky nejčistší vodu. Nejsou zde řasy ani sinice a velmi snadno se upravuje na pitnou vodu. Do nádrže se vysazují dravé ryby v zájmu zachování velmi kvalitní surové vody. Potlačuje se tak rozšíření ryb plevelných.

Zdroje znečištění Vypouštění odpadních vod a zemědělství jsou nejvýznamnějšími zdroji znečištění povrchových vod. Zemědělství produkující množství živin (dusíku a fosforu), které se mohou dostat smyvem do povrchových vod nebo přes půdu do vod podzemních je nejvýznamnějším plošným zdrojem znečištění vod. Plošné zatížení fosforem koresponduje s erozní ohrožeností. Nejvyšší zatížení touto živinou se tedy nachází v povodí Úhlavy, horní Radbuzy a přítoků Otavy. Vstupy dusíku ze zemědělství do půdy jsou nejvyšší v dolním povodí Úhlavy, v povodí Vejprnického potoka a dolní Mže a středně vysoké v povodí Radbuzy, Úslavy a Otavy. Zátěž pesticidy je nejvyšší v povodí Radbuzy, vysoké hodnoty se však vyskytují v celé oblasti dolních povodí hlavních toků. Významné je zatížení povodí Úhlavy. V nivě řeky na jejím dolním a středním toku jsou příznivé podmínky pro zemědělství, což koliduje s jejím využíváním jako zdroje pitné vody pro Plzeňskou aglomeraci. Kvalita vody v řece je však více ovlivněna bodovými zdroji znečištění, než zemědělstvím. Z hlediska bodových zdrojů je nejvýznamnější vypouštění odpadních vod, jak komunálních, tak i průmyslových.

Podzemní vody V roce 2007 překračovaly limitní hodnoty ve vzorcích podzemních vod na území Plzeňského kraje nejčastěji dusičnany. V oblasti povodí Berounky to bylo dále překračování limitů u chloridů. Přítomnost organických látek vyjádřených přes DOC a CHSKMn byla zanedbatelná. Ekologické zátěže Na území Plzeňského kraje se nachází množství ekologických zátěží. Nejvíce se jich soustředí na území okresu Plzeň – město, Rokycany a v okrese Domažlice. Nejvyšší hustota výskytu je v okolí větších měst, což koresponduje s rozmístěním průmyslu a výroby. Následující tabulka uvádí počty lokalit ekologických zátěží dle typu provozu. Údaje vycházejí ze Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje, pořízené Plzeňským krajem a zpracované v roce 2005. Tabulka č. 16 - Rozdělení lokalit ekologických zátěží dle typu provozu29 Typ hodnocených lokalit

Počet lokalit

ČS PHM, sklady, zásobníky a stáčiště ropných látek v ZD

194

Skládky

169

Průmyslové podniky (chemické, hutní, strojní, sklářské, atd.)

37

ČS PHM, sklady, zásobníky a stáčiště ropných látek

21

Energetika

16

Kasárna, vojenské útvary, vojenské prostory

7

Ostatní zemědělská výroba (mimo ZD s ČS PHM)

7

Ostatní

7

Letiště

4

Plynárny

3

Chemické čistírny oděvů

3

Sklad pesticidů

2

Zhruba 10 % z těchto ekologických zátěží bylo v roce 2005 hodnoceno rizikem vysoké a velmi vysoké. Tyto je třeba přednostně rekultivovat, protože zde hrozí zvýšené riziko kontaminace půdy a podzemních vod. Některé lokality jsou již postupně sanovány, pro další lokality jsou zpracovány analýzy rizik.

29

Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje, 2005.

32


Hluk Nejvýznamnějším zdrojem hluku je silniční doprava. Následující tabulky č. 17 a 18 uvádí odhadovaný počet osob žijících v okolí sledovaných komunikací (silnice I. – III. třídy i místní komunikace) v různých rozpětích hlukové zátěže30. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště. Údaje o počtu obyvatel jsou zaokrouhleny na celé stovky. Tabulka č. 17 - Odhadovaný počet osob a objektů v jednotlivých hlukových pásmech Ldvn v Plzeňském kraji Ldvn

Ukazatel Počet obyvatel

31

[dB]

55 - 59

60 - 64

65 – 69

70 - 74

> 75

18 300

13 200

17 300

2 400

0

Tabulka č. 18 - Odhadovaný počet osob a objektů v jednotlivých pásmech Ln v Plzeňském kraji 32

Ukazatel Počet obyvatel

Ln [dB] 45 – 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 - 69

> 70

24 800

16 200

18 500

6 200

400

0

Nejvyšší počet obyvatel na území Plzeňského kraje, dotčených hlukem z dopravy na nejvíce frekventovaných silnicích, žije v Plzni, Klatovech a v úseku dálnice D5 Sulkov – Nová Hospoda. Celodenně je hlukem z dopravy obtěžováno nejvíce obyvatel z Plzně, Klatov a obyvatel v úseku dálnice D5 Cerhovice – Ejpovice. Větší počet obyvatel je vystavován překračovaným hodnotám nočního hlukového ukazatele oproti celodennímu. Obrázek č. 3 - Strategická hluková mapa pro rok 2007 - Plzeň33

Odpady V porovnání s rokem 2013 došlo v produkci komunálního dopadu na 1 občana Plzeňského kraje k dalšímu poklesu, v roce 2011 činila tato produkce 240 kg, v roce 2013 již jen 231 kg, což je stále 30

Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Plzeňský kraj, 2008.

31

Pro silniční dopravu je hlukový ukazatel den – večer – noc Ldvn 70 dB.

32

Pro silniční dopravu je hlukový ukazatel noc Ln 60 dB.

33

Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Plzeňský kraj, 2008.

33


hluboko pod republikovým průměrem, který během uvedených dvou let poklesl z 320 kg na 307 kg. Tímto svým výsledkem Plzeňský kraj potvrdil v konkurenci ostatních krajů své 1. místo. Produkce odpadu se snížila i ve většině ostatních krajů, nejvýrazněji u Středočského kraje s poklesem produkce o více než 20%. Naopak významnější nárůst zaznamenal pouze Pardubický a Moravskoslezský kraj (oba s nárůsty skoro 10%). Srovnání produkce nejen komunálních, ale také průmyslových odpadů v krajích obsahuje tabulka č. 1934. Tabulka č. 19 - Produkce průmyslového a komunálního odpadu podle krajů v roce 2013 Průmyslové odpady v t

Průmyslový odpad v kg na 1 obyvatele

Komunální odpady [t]

Komunální odpad v kg na 1 obyvatele

Oddělené sbírané složky v kg na 1 obyvatele

4 416 842

420

3 228 232

307

43

Hl. m. Praha

384 489

309

377 772

303

51

Středočeský

557 807

430

482 253

372

41

Jihočeský

199 595

314

200 283

315

44

Plzeňský

212 742

371

132 252

231

41

Karlovarský

44 475

148

86 896

289

38

Ústecký

324 008

392

269 897

327

35

Liberecký

130 723

298

116 273

265

39

Královéhradecký

162 929

295

151 912

275

47

Pardubický

132 339

257

154 001

299

42

Vysočina

187 090

366

162 188

318

54

Jihomoravský

316 769

271

336 149

288

31

Olomoucký

250 927

394

196 246

308

37

Zlínský

168 184

287

174 388

297

52

1 344 764

1 099

387 721

317

47

Česká republika

Moravskoslezský

Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje byl schválen Zastupitelstvem Plzeňského kraje v únoru 2005 a každý rok probíhá jeho vyhodnocení. Naprostá většina ukazatelů je splněna, případně splněna s výhradami, problém je pouze s plněním cílů v oblasti komunálního odpadu. Z vyhodnocení z roku 2013 jsou převzata data, která jsou znázorněna v tabulce č. 20 a grafu separovaných složek komunálního odpadu (viz obrázek č. 4). Po několikaleté relativní stagnaci je v roce 2013 patrný nárůst nakládání s ostatním odpadem, což je způsobeno rozvojem činnosti stavebních firem, např. opravou železničních koridorů, jež se znovu rozběhla po neuváženém zastavení v předchozích letech. Z hlediska nebezpečných odpadů je zaznamenán v roce 2013 pokles, ačkoliv je množství stále vyšší než v období krizových let 2008 – 2011. Nejvetším producentem nebezpečného odpadu je firma SYNER, která se v roce 2013 podílela na objemu odpadu zhruba z jedné třetiny. Ačkoliv se Plzeňský kraj dlouhodobě umisťuje na předních místech v třídění odpadu v ČR, materiálové využití složek komunálního odpadu je stále nedostatečné. Dalším problémem je snižování celkové produkce komunálního odpadu a snižování množství biologicky rozložitelné složky ukládané na skládky. Hlavním způsobem odstraňování odpadů v Plzeňském kraji je skládkování. Rozložení skládek v Plzeňském kraji zobrazuje grafická příloha č. 1.2.3/3. Jediná spalovna nebezpečných odpadů odstraňuje především nebezpečný odpad ze zdravotnictví. Z celkového množství odpadů produkovaných Plzeňským krajem v roce 2013 (2 099 330 t, z toho 86 170 t nebezpečných odpadů) bylo 1 354 572 t odpadu využito, 290 853 t upraveno a 234 778 t odpadu bylo odstraněno. Tabulka č. 20 - Nakládání s odpady 2009

34

2010

Podle dat ČSÚ.

34

2011

2012

2013


Nakládání s odpady celkem Nakládání s nebezpečnými odpady Nakládání s ostatním odpadem

1 867 870

1 750 119

1 758 369

1 788 658

2 099 330

45 569

51 733

47 244

105 053

86 170

1 821 301

1 698 386

1 711 125

1 683 605

2 013 160

V Plzeňském kraji je patrná poměrně stabilní produkce komunálních odpadů za hodnocené období od začátku platnosti nového zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu. Podle grafu lze zaznamenat postupné narůstání množství tříděného odpadu zejména prostřednictvím odděleného sběru. Nejvýraznější nárůst zaznamenala produkce vytříděného papíru a to meziročně o cca 225%, nárůst je patrný také u plastů, kde došlo k navýšení o necelých 26%. Celkově lze konstatovat, že i přes ojedinělé výkyvy je zde patrný trend v nárůstu objemu všech separovaných komodit. Pokles skla v roce 2009 oproti předchozím rokům není způsoben faktickým poklesem těchto komodit, ale chybným zařazováním výstupu z třídící linky na papír a sklo v předchozích letech jako produkce vlastní některými firmami (v následujícím grafu toto způsobuje mírně klesající linii dlouhodobého průměru u vytříděného skla). Obrázek č. 4 - Produkce separovaných složek komunálního odpadu v letech 2005 – 2013

Jedním ze sledovaných ukazatelů je množství sběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení, cíl v tomto ukazateli (4 kg na osobu za rok z domácností) je plněn dlouhodobě od roku 2007. Prostřednictvím kolektivních systémů bylo v roce 2013 sebráno celkem 2 964, 69 tun elektroodpadu, což v součtu s individuálním sběrem včetně započtení vyřazených chladniček (497,17 tun) činí zhruba 6,03 kg elektroodpadu na 1 obyvatele Plzeňského kraje. Tato hodnota řadí Plzeňský kraj nad průměr České republiky, ačkoliv je o zhruba 0,8 kg nižší než hodnota z roku 2011. Mezi největší odběratele patřili v roce 2013 systémy společností ELEKTROTWIN, a.s. a ASEKOL, s.r.o.

35


1.2.4 Oblast: Ochrana přírody a krajiny Základní charakteristiky přírodního prostředí Plzeňský kraj se vyznačuje poměrně pestrou skladbou přírodního podmínek, což je podmíněno především reliéfem a dlouhodobým utvářením krajiny. Plzeňský kraj zasahuje do kolinního (pahorkatinného) výškového geografického stupně, submontánního (podhorského, vrchovinného) a montánního (horského). Významnými prvky krajiny jsou horská pásma Šumavy a Českého lesa na jihozápadě a rozsáhlá Plzeňská kotlina vyplňující centrální část Plzeňského kraje. Přírodní prostředí je značně diverzifikováno díky intenzitě jeho ovlivnění lidskou činností. Zatímco aglomerace Plzně je charakteristická narušeným životním prostředím a vykazuje dle geoekologické typizace znaky krajiny antropogenizované, vrchovinné a horské oblasti disponují vyšším stupněm ekologické stability a z hlediska krajinného typu představují krajinu kulturní až harmonickou s přechodem k typu krajiny relativně přírodní (s převahou přírodních prvků zejména v ZCHÚ – NP a CHKO Šumava, Český les, Slavkovský les, Křivoklátsko). Vegetační stupňovitost (podle Zlatníka) Plzeňského kraje se pohybuje od 3. vegetačního stupně (dobobukový) – v nejnižších polohách Plzeňské kotliny přes plošně nejrozšířenější bukový stupeň až po jedlobukový, smrkobukojedlový a v nejvyšších polohách Šumavy po 7. vegetační stupeň smrkový (klimaxové smrčiny). Vegetační stupeň klečový je zastoupen sporadicky a je podmíněn geograficky, především též mikroklimaticky (vyskytuje se okrajově na vysoko položených plošinách Šumavy, mnohdy v inverzních polohách). Převažující potenciální vegetací jsou bikové a/nebo jedlové doubravy, brusinková borová doubrava přecházející v povodí řek v černýšové dubohabřiny a střemchové jaseniny. Významné zastoupení ve vyšších polohách vrchovin Českého lesa, Slavkovského lesa či Brd mají bikové bučiny. Bučiny dominují v šumavském podhůří či Brdech. Ve vyšších polohách Šumavy je nahrazují smrkové bučiny. Vrcholové horské partie Šumavy obsazují třtinové smrčiny a na Šumavě a některých polohách Brd a Českého lesa potom podmáčené rohozcové smrčiny. Pro oblast horního až středního Pootaví jsou typické metlicové jedliny a bazifilní teplomilné doubravy na vápencích. Biogeografické členění Plzeňského kraje Území Plzeňského kraje náleží celou rozlohou do biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů. Rovněž náleží výhradně do hercynské subprovincie, jejíž biota je typická pro západní a centrální oblast střední Evropy. Vegetace je zde ovlivněna zejména geologicky starým podložím Českého masivu. Z 90 bioregionů vymezených na území Česka je celkem 12 zastoupeno v Plzeňském kraji: 1.44 Brdský, 1.19 Křivoklátský, 1.16 Rakovnicko-Žlutický, 1.60 Hornoslavkovský, 1.61 Českoleský, 1.27a,b Tachovský, 1.28 Plzeňský, 1.40 Branžovský, 1.62 Šumavský, 1.42 Sušický, 1.41 Plánický, 1.29 Blatenský. Bioregion je jednotkou potenciální bioty, přičemž je dále vnitřně heterogenní a zahrnuje mozaiku 2 nižších jednotek – biochor. Bioregiony zaujímají rozlohu mezi 100 až téměř 2 900 km (Plzeňský bioregion – plošně nejvýznamnější v Česku). Nejzachovalejšími bioregiony Plzeňského kraje jsou Šumavský a Českoleský. Nižšími jednotkami biogeografického členění jsou biochory. Tabulka č. 21 uvádí přehled jednotlivých bioregionů zasahujících do Plzeňského kraje a jejich výměru na území kraje. Bioregiony a hranice biochor jsou zobrazeny v grafické příloze č. 1.2.4/1. Tabulka č. 21 – Bioregiony v Plzeňském kraji Označení a název bioregionu

Plocha na území kraje (ha)

1.16 Rakovnicko-žlutický

28967,46

1.19 Křivoklátský

46332,60

1.27a Tachovský

67570,76

1.27b Tachovský

2201,12

1.28 Plzeňský

288849,07

1.29 Blatenský

27147,64

36


1.40 Branžovský

28880,91

1.41 Plánický

56058,02

1.42 Sušický

34775,25

1.44 Brdský

26258,57

1.60 Hornoslavkovský

11659,79

1.61 Českoleský

71154,07

1.62 Šumavský

65258,13

Ochrana přírody

Velkoplošná zvláště chráněná území Nár o dn í p ar k NP Šumava byl zřízen nařízením vlády ČR č. 63/1991 ze dne 20. 3. 1991 a představuje plošně nejvýznamnější lokalitu ochrany přírody a krajiny v Česku. NP Šumava se v Plzeňském kraji rozkládá na území ORP Klatovy a Sušice. Celková výměra NP je 68 064 ha, přičemž na území Plzeňského kraje se nachází 34 473 ha, tj. 4,56 % rozlohy kraje. Existence národního parku má mezinárodní význam a spolu s navazujícím Národním parkem Bavorský les (Bayerischer Wald) ve Spolkové republice Německo, spolkové zemi Bavorsko (Bayern) tvoří významný prvek ekologické stability území evropského významu. Předmětem ochrany v území jsou typické ekosystémy ve všech svých složkách a proces jejich přirozeného vývoje. Hospodaření v NP je definováno podle územní příslušnosti zón ochrany. Rozloha I. zón NP dosahuje na území kraje 4 792,87 ha, II. zón NP 28 379,33 ha a III. zón NP potom 1 300,87 ha. B ios f ér ic k é r e zer v ac e Ma B U N E SCO Na území Plzeňského kraje zasahují dvě z celkem šesti biosférických rezervací MaB UNESCO a IUCN v České republice. Již od roku 1978 je biosférickou rezervací Křivoklátsko a od roku 1990 je biosférickou rezervací Šumava. Chr á ně n é k r aj in n é o bl as t i Na území kraje zasahují celkem 4 CHKO: -

CHKO Český les (správní obvody ORP Tachov a Domažlice);

-

CHKO Šumava (ORP Klatovy a Sušice);

-

CHKO Křivoklátsko (ORP Rokycany a Kralovice);

-

CHKO Slavkovský les (ORP Tachov).

Celková rozloha CHKO v Plzeňském kraji představuje 11,09 % plochy jeho území. Chráněné krajinné oblasti jsou vyhlášeny nařízením vlády ČR. Jsou definovány jejich poslání a bližší ochranné podmínky. Hospodaření v CHKO je rovněž definováno podle územní příslušnosti zón ochrany. Režim využívání krajiny a hospodaření v území se odvíjí od příslušnosti do zón odstupňované ochrany přírody a krajiny. I. zóny CHKO se rozkládají na 6 280,27 ha území kraje, II. zóny CHKO na 22 820,57 ha, III. zóny na ploše 52 854,1 ha a IV. zóny potom na ploše 1 897,44 ha. Velkoplošná chráněná území jsou zakreslena v grafické příloze č. 1.2.4/2. a dále ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich souhrnný přehled obsahuje tabulková příloha č. 3.

Maloplošná zvláště chráněná území35 Nár o dn í př ír o d ní r e ze r v ac e Na území Plzeňského kraje je vyhlášeno 6 národních přírodních rezervací. Mezi nejznámější patří Černé a Čertovo jezero na Šumavě. Národní přírodní rezervace na území Plzeňského kraje mají celkovou výměru 781 ha, což je 0,1 % výměry Plzeňského kraje. Průměr ČR je 0,35 %.

35

Údaje o počtech chráněných území, výměrách a podílech dle AOPK k březnu 2015.

37


Pří ro d ní re ze r v ac e Přírodních rezervací je v Plzeňském kraji celkem 90. Jejich výměra na území Plzeňského kraje je 3 137,81 ha. Přírodní rezervace tvoří celkem 0,41 % výměry Plzeňského kraje (průměr ČR je 0,51 %). Nár o dn í př ír o d ní p am átk a V Plzeňském kraji se nachází 5 národních přírodních památek. Patří mezi ně např. Americká zahrada v Chudenicích nebo Odlezelské jezero na Kralovicku. Národní přírodní památky tvoří celkem 0,03 % výměry Plzeňského kraje a jejich rozloha je 230,52 ha. Průměr ČR činí 0,05 %. Pří ro d ní p am átk a Maloplošných chráněných území kategorie přírodní památka je v Plzeňském kraji 94. Jejich celková výměra je 6 9, ha, což je 0,9 % výměry kraje. Průměr ČR činí 0,32 %. Maloplošná chráněná území jsou zakreslena v grafické příloze č. 1.2.4/2. a dále ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Souhrnný přehled maloplošných zvláště chráněných území obsahuje tabulková příloha č. 3.

Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA 2000 NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Soustava NATURA 2000 se na území Plzeňského kraje skládá ze dvou typů lokalit – z ptačích oblastí a z evropsky významných lokalit (EVL). Ptačí oblasti se nacházejí na území Plzeňského kraje dvě. Jde o rozsáhlá území Šumavy a Křivoklátska, která mají na území Plzeňského kraje rozlohu 50 933,28 ha (6,74 % z výměry kraje; průměr ČR je 8,91 %). EVL představují většinou plošně menší lokality (výjimkou např. Šumava). V Plzeňském kraji se jich nachází celkem 63. Celková výměra EVL v kraji je 78 326 ha, tj. 10,37 % z výměry Plzeňského kraje (průměr ČR je 9,96 %). Lokality soustavy NATURA 2000 jsou zakresleny ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled je uveden v tabulkové příloze č. 3.

Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Na území Plzeňského kraje jsou dle Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - přílohy č. 2 vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. chráněny na 11 lokalitách o celkové rozloze 103,55 ha tyto kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů: modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) a plavín štítnatý (Nymphoides peltata). Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou zakresleny ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled obsahuje tabulková příloha č. 3. Ochrana krajiny

Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je zákonem č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Územní systém ekologické stability je členěn do tří hierarchických úrovní. Pro účely ÚAP Plzeňského kraje jsou sledovány úrovně regionální a nadregionální. Řešený systém je v obou úrovních tvořen skladebnými prvky: -

plochami biocenter;

-

trasami biokoridorů.

Závazné vymezení ÚSES bylo stanoveno Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje (2008), ve znění Akutalizace č. 1 (2014). Do této územně plánovací dokumentace byl ÚSES na nadregionální úrovni převzat z Územně technického podkladu Nadregionální a regionální ÚSES (1996). Zahrnuje 13 nadregionálních biocenter a 19 nadregionálních biokoridorů tvořených třiceti pěti osami (dle

38


stanovištního typu). Na regionální úrovni byly skladebné části převzaty zejména z Generelu RÚSES Plzeňského kraje (2005) a dále generelů pro území národního parku a CHKO. V Plzeňském kraji je vymezeno 238 biocenter a 192 biokoridorů a k vymezení je určeno 6 regionálních biocenter a 23 regionálních biokoridorů. Tento závazný ÚSES na nadregionální a regionální úrovni je zobrazen v grafické příloze č. 1.2.4/3. a dále ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Výhledové plochy biocenter regionálního ÚSES, které Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje vymezují na některých lokalitách těžby nerostů (současně využívané dobývací prostory určené pro následnou rekultivaci) a nově navrhované vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES, jsou zobrazeny ve výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území. Přehled skladebných částí vymezených v platné územně plánovací dokumentaci (limit využití území) obsahuje tabulková příloha č. 3 (Regionální biocentra, která jsou součástí ochranných zón os nadregionálních biokoridorů a nebyla v zásadách územního rozvoje ani v generelu označena, jsou očíslována kódem od 4000 výše).

Přírodní parky Přírodní parky jsou zřizovány k ochraně přírodních, kulturních, historických a krajinných estetických hodnot, tedy rovněž k ochraně krajinného rázu. Příslušný orgán ochrany přírody stanovuje obecně závazným právním předpisem omezení využití území vedoucí k poškození stavu a předmětu ochrany v rámci přírodního parku. Síť přírodních parků společně s CHKO a NP představuje hlavní a jedinečné krajinné typy Plzeňského kraje. Na území Plzeňského kraje je vyhlášeno 24 přírodních parků. Navržen je nový přírodní park Branžovský hvozd. Přírodní parky zaujímají svou rozlohou 121 585,96 ha odpovídající 16,08 % výměry kraje. Přírodní parky jsou zakresleny v grafické příloze č. 1.2.4/2. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled je uveden v tabulkové příloze č. 3.

Ochrana krajinného rázu Člověkem vnímaný obraz krajiny je tvořen krajinnou matricí, akcenty krajinné matrice, krajinnými ohraničeními a významnými krajinnými póly. V případě Plzeňského kraje jsou výraznými krajinnými ohraničeními právě pásma pohraničních pohoří. Rovněž fyzické ohraničení území kraje na jihovýchodě dotváří dojem celistvého prostoru (v podstatě kopírujícího hydrografickou síť). Za krajinné póly jsou považovány izolované dominanty reliéfu (např. suk Radyně v Plzeňské kotlině či vrch Přimda v oblasti Českého lesa). Akcenty krajinných matric výrazně ovlivňují, narušují a dotvářejí celistvost matric, v řešeném území je představují například hluboko zaříznutá údolí vodních toků, typická například pro sever Plzeňského kraje. Pro vnímání krajiny jsou velmi důležité reliéf, využití krajiny a její osídlení. Typologie krajiny podle reliéfu umožňuje členění na plošně převažující krajiny vrchovin Hercynika v převážné části Plzeňského kraje. Jižní a jihozápadní polohy kraje pokrývají krajiny výrazných svahů a horských hřebenů s fenoménem zarovnaných etchplenů – krajiny vysoko položených plošin Šumavy (Modravských a Kochánovských plání). Krajiny zaříznutých údolí jsou typické pro horní úseky horských toků Vydry, Křemelné, Otavy a Losenice v oblasti Šumavy a dále pak středního toku Mže, Berounky a Střely v severní části kraje. V Plzeňském kraji jsou rovněž zastoupeny krajiny izolovaných kuželů a kup sopečného původu především v oblasti Stříbrska a Manětínska. V omezené míře jsou zastoupeny krajinné typy širokých říčních niv v povodí Úhlavy. Nadregionálním specifikem je potom zastoupení typu krajiny ledovcových karů v horských oblastech Šumavy. Typologii krajiny podle různých charakteristik a ukazatelů uvádí obrázky č. 5 – 8.

39


Obrázek č. 5 – Obraz krajiny - základní typologie krajiny (výřez) 36

Obrázek č. 6 – Typologie krajiny dle reliéfu (výřez)

36

Dle MŽP, Typologie české krajiny.

40


Obr. č. 7 – Typologie krajiny podle využití (výřez)

Obrázek č. 8 – Typologie krajiny dle osídlení (výřez)

41


Oblasti a místa krajinného rázu Na území Plzeňského kraje je vymezeno celkem 38 oblastí krajinného rázu charakterizovaných určitým jednotícím prvkem z hlediska krajinného rázu. Oblasti pokrývají celé řešené území. Kromě oblastí krajinného rázu jsou vymezena místa krajinného rázu, mezi něž jsou zařazeny krajinné veduty a krajinné dominanty. Místa a oblasti krajinného rázu jsou zakresleny v grafické příloze 1.2.4./4. a částečně také ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území, kde jsou zobrazeny krajinné dominanty a veduty, hodnotné oblasti rybniční krajiny, krajiny hluboce zaříznutých údolí vodních toků a krajiny zalesněných kuželů a kup, které jsou vymezeny platnými Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje. Přehled oblastí krajinného rázu je uveden v tabulkové příloze č. 3. Koeficient ekologické stability KES Pro posuzování krajiny je běžně užívaným integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické stability (dále též „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. Dle tohoto ukazatele lze krajinu klasifikovat: 1. Tvorba (krajinný typ A) (KES do 0,399) – jedná se o území nestabilní, nadprůměrně využívaná s jasným porušením přírodních struktur. Jde o krajinu zcela přeměněnou člověkem. (KES 0,4–0,899) – jedná se o území málo stabilní, intenzivně využívané kulturní krajiny s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. 2. Údržba (krajinný typ B) (KES 0,9–2,99) – jedná se o území mírně stabilní, běžnou kulturní krajinu, v niž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. 3. Ochrana (krajinný typ C) (KES od 3,0) – jedná se o území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. Maximálních hodnot ukazatele KES je dosahováno na území obcí / katastrech s významným podílem přírodních prvků na výměře katastru, tedy ekologicky stabilních struktur s nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Jsou to například území obcí Modrava a Horská Kvilda v Národním parku Šumava či například obec Pec nebo Rybník v CHKO Český les. Naopak maximální narušení přírodních struktur vykazují většinou územně malé obce např. Štítov, Vochov, Výrov, Veselá. KES nutně nevypovídá o kvalitě životního prostředí na území obce. Vykazuje přítomnost ekologických funkcí a intenzitu technických zásahů do krajinných struktur a jejich funkčnosti. Z hlediska zachování přírodních struktur je důležitým hlediskem také stále narůstající fragmentace krajiny, a to především lineárními stavbami dopravní infrastruktury, které brání volné prostupnosti krajiny. Krajinné typy dle koeficientu ekologické stability pro jednotlivé obce Plzeňského kraje jsou zakresleny v grafické příloze 1.2.4/5.37.

1.2.5 Oblast: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond 2

Zemědělská půda v Plzeňském kraji zaujímá plochu 3 793 km , tj. 50,2 % jeho rozlohy. To řadí kraj pod průměr ČR (53,6 %). Nižší podíl zemědělské půdy je důsledkem vyšší lesnatosti kraje (viz dále). Podíl orné půdy v Plzeňském kraji v roce 2013 činil 34,0 % rozlohy (o 0,2 % méně než v r. 2011), což je také pod průměrem ČR (38,0 %). Stupeň zornění byl tedy 67,9 %, tj. o 3 procentní body méně než je tomu za celou ČR (70,9 %). Naopak podíl trvalých travních porostů je v Plzeňském kraji se 14,4 % nadprůměrný (průměr ČR 12,6 %) a oproti r. 2011 ještě stoupl. V období let 2001-2013 kleslo procento zornění v kraji o 0,8 procentního bodu (dále jen „p.b.“), tj. jen o málo méně než byl pokles 37

Podle dat ČSÚ.

42


v rámci republiky (1,1 p.b.). Uvedené údaje je možno považovat za pozitivní z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí. Vnitrokrajské rozdíly ve stupni zornění dokumentuje grafická příloha č. 1.2.5/1.. Nejkvalitnější půdy, tj. I. a II. třídy ochrany půdy, tvoří v Plzeňském kraji 6,9 %, resp. 14,1 %. Největší podíl kvalitních půd je v údolních nivách řek a dále např. na Kralovicku či Rokycansku (viz grafická příloha č. 1.2.5/2.). Často se jedná o velmi exponovaná území z hlediska urbanizace, kde dochází ke střetu rozvojových záměrů se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“). ZPF tvoří kromě zemědělské půdy (pozemků zemědělsky obhospodařovaných) také pozemky dočasně neobdělávané, a některé nezemědělské pozemky, jejichž využívání je spojeno se zemědělskou výrobou. ZPF je chráněn zákonem a cílem ochrany je zajistit šetrné zacházení s pozemky v zájmu ochrany kvantity a kvality ZPF. Ztížené podmínky pro zemědělství vyjadřuje zařazení území do tzv. méně příznivých oblastí (LFA), kterých se rozlišuje 8 typů. Celková rozloha méně příznivých oblastí v Plzeňském kraji je 77,5 % jeho rozlohy, z toho horské oblasti tvoří 14,1 %, ostatní méně příznivé oblasti 77,7 % a oblasti se specifickými omezeními 8,2 % 38. Jejich přesné vymezení je znázorněno v grafické příloze kartogramu č. 1.2.5/3. Horské oblasti se kromě příhraničí nachází též v jihovýchodní a severozápadní části Plzeňského kraje. Oblasti se specifickými omezeními jsou soustředěny na Plzeňsku. Stejný kartogram dále obsahuje rozdělení katastrů podle stupně ohrožení půd vodní erozí, která je v Plzeňském kraji poměrně velkým nebezpečím z hlediska dlouhodobé ochrany kvality zemědělské půdy. Největší podíl mají půdy mírně ohrožené 32,1 % a půdy ohrožené 28,1 % katastrálních území. Větší podíl mají půdy silně ohrožené a nejohroženější vodní erozí v jižní části Plzeňského kraje. Z hlediska potenciálního ohrožení větrnou erozí lze půdy na území Plzeňského kraje celkově hodnotit jako neohrožené. Bez ohrožení je 94,5 % katastrálních území. Pro doplnění informací o podmínkách pro zemědělství v Plzeňském kraji obsahuje grafická příloha č. 1.2.5/3. také vymezení tzv. zranitelných oblastí (zde ještě podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., aktuální vymezení obsahuje kartogram 1.2.2/4. a tabulková příloha č. 2). V Plzeňském kraji jsou trvale vymezovány nejrozsáhlejší zranitelné oblasti na Klatovsku, Domažlicku a Horažďovicku. Lesy 2

Lesy zaujímaly k 1. 1. 2011 v Plzeňském kraji plochu 3 000 km , tj. 39,7 % rozlohy kraje. Plzeňský kraj je tedy 4. nejlesnatější v ČR. Nejrozsáhlejší lesní komplexy pokrývají příhraniční pás hor tvořený Šumavou a Českým lesem. Na území kraje zasahují i další velké lesní celky chráněné jako CHKO (Křivoklátsko, Slavkovský les) nebo CHOPAV (Brdy). Ve vnitrozemí jsou rozsáhlejší lesní porosty na území okresů Plzeň-sever a Rokycany. Tomu odpovídá i podíl lesů na území obcí, jak ho znázorňuje grafická příloha č. 1.2.5/4.. Na území Plzeňského kraje se nachází 10 přírodních lesních oblastí (PLO či LHO). Největší část kraje patří do PLO 6 – Západočeská pahorkatina. V kraji leží i větší část PLO 11 – Český les. Ostatní PLO zasahují jen do okrajových částí Plzeňského kraje (grafická příloha č. 1.2.5/5.). Stejný kartogram dokládá také stupeň přirozenosti lesních porostů. Hodnoceno tímto ukazatelem větší rozlohy porostů s přirozenou skladbou dřevin se nachází na Šumavě, části Českého lesa, severním Plzeňsku, ale také území západně od Plzně nebo v jižní části okresu Tachov. Naopak nejvíce pozměněné proti původní skladbě jsou lesy na velké rozloze ve východní části Plzeňského kraje nebo na severu okresu Tachov.

38

Údaje dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje.

43


1.3. Území kraje z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území 1.3.1 Oblast: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Doprava V Plzeňském kraji má pro veřejnou dopravu význam jen silniční a železniční doprava. V kraji se sice nachází několik letišť, jejich význam pro přepravu osob i zboží je však zanedbatelný. Na Plzeňsku se předpokládá umístění veřejného logistického centra, a to v lokalitě rozvojové zóny u letiště Líně. Na území Plzeňského kraje se k 1.1.2015 nacházelo 710 km železničních tratí, 109,2 km dálnic, 418,2 km silnic I. třídy, 1 493,7 km silnic II. třídy a 3 109,9 km silnic III. třídy. Celkově se kraj na silniční a dálniční síti ČR podílí 9,2 %. Vyšší podíl má na dálnicích (14,1 %) a také na silnicích II. třídy (10,2 %), které jsou ve vlastnictví kraje a jsou na modernizaci a údržbu náročnější než silnice III. třídy. Stavebně technický stav relativně husté silniční sítě z velké části nevyhovuje platným normám a stav povrchu komunikací je u většiny silnic II. a III. třídy zařazen do kategorií nevyhovující a havarijní. Na území kraje není žádná rychlostní silnice. Nadřazená silniční i železniční síť v kraji má výrazné radiální uspořádání s centrem v Plzni a zajišťuje především propojení centra kraje s okrajovými částmi. Nadřazenou silniční síť spolu s dálnicí D5 tvoří silnice I/20 České Budějovice – Nepomuk – Plzeň – Karlovy Vary, I/26 Česká Kubice – Plzeň a I/27 Železná Ruda – Klatovy – Plzeň – Kralovice – Žatec. V současnosti je v nejlepším stavu z hlediska dopravních parametrů úsek I/20 na tahu Plzeň – hranice kraje ve směru na Karlovy Vary. Systematické přeložky a úpravy v minulých letech proběhly i na silnici I/21 (Brod nad Tichou, Planá, Kočov 1. stavba), I/26 (Folmava, Česká Kubice, Újezd – Draženov, Meclov – Horšovský Týn), I/27 (obchvat Třemošná) a některé další. I tak zůstávají na území kraje nadále na silnicích I. třídy řady dopravních závad, např. průjezdů přes obce. Z tangenciálních propojení je nejvýznamnější příhraniční tangenta, kterou na silniční síti tvoří silnice I/21 a I/22, v podhůří Českého lesa však jen silnice II. třídy. Pásma rozsáhlých chráněných území Šumavy a Českého lesa pak představují do jisté míry územní bariéru pro další zlepšování dopravní prostupnosti hranic se sousední SRN a propojení na tyto tangenty. Na dopravu v Plzeňském kraji mělo značný dopad dokončení dálnice D5 a navazující dálnice A6 v SRN, které ještě zvýšilo význam území kraje pro tranzitní dopravu mezi východem a západem Evropy. Zprovoznění dálničního obchvatu kolem Plzně snížilo tranzitní dopravu v Plzni, ovlivnilo však přepravní proudy v blízkosti krajského města. Především se zvýšilo zatížení nejfrekventovanějších navazujících silnic I. třídy v okolí Plzně. Z grafické přílohy č. 1.3.1/1. je patrné, že v roce 2010 dosahovaly stejně jako v roce 2005 nejvyšší intenzity dopravy (nad 25 000 vozidel/den) jen úsek dálnice D5 z Plzně ve směru na Prahu a nejfrekventovanější úseky v Plzni. Intenzita 15 001 až 25 000 vozidel/den byla zjištěna na D5 v úseku Plzeň – Stříbro (v r. 2005 až k Boru), na přivaděči z D5 od Ejpovic do Plzně, dále na silnici I/27 mezi D5 a Přešticemi a některých komunikacích v Plzni. Intenzitu 10 001 – 15 000 vozidel/den vykazuje zbytek dálnice D5 a většina silniční sítě I. třídy, méně zatížené jsou jen silnice I/19, I/27 z Klatov na Železnou Rudu, některé úseky I/22 a úseky silnic I. třídy při hranicích se sousedními kraji a SRN. Z uvedeného vyplývá, že dopravní problémy Plzně se týkají dopravní sítě kraje jako celku. Pro zlepšení situace byla zahájena výstavba západního obchvatu, která navazuje na modernizovaný úsek silnice I/27, a připravuje se také dostavba průtahu silnice I/20. Problematické je i zajištění kapacit pro dopravu v klidu, což se týká i dalších měst a případně též území při hlavních dopravních tazích. Grafická příloha č. 1.3.1/2., která dokládá vývoj dopravního zatížení silnic v Plzeňském kraji mezi roky 2005 a 2010, ukazuje na dálnici D5 nárůst intenzity dopravy do 50 % v blízkosti Plzně, ve vzdálenějších úsecích spíš mírný pokles. V celokrajském měřítku převažovaly ze sledovaných úseků ty s nárůstem nebo poklesem 0 – 50 %. Delší úseky s nárůstem o více než 50 % se objevily např. na silnici I/20 od křižovatky s II/188 ke hranici s Jihočeským krajem, na silnicích II. třídy pak u II/186 Plánice - Defurovy Lažany, II/204 Úněšov - Loza, II/197 Bělá nad Radbuzou – hraniční přechod Železná. Naopak pokles o více než 50 % v daném období zaznamenaly kromě silnice II/199 v úseku Tachov - hraniční přechod Pavlův Studenec – většinou jen krátké úseky komunikací převážně III. třídy. Železniční doprava si uchovala funkci páteře veřejné dopravy. V souvislosti s udržením její konkurenceschopnosti se rozšiřuje regionální taktová doprava navazující na celostátní taktovou

44


dopravu. To vyžaduje modernizaci tratí, neboť stále převažují jednokolejné trati s nedostatečným vybavením (zabezpečovací systémy, odbavení cestujících apod.). Nejvýznamnějším prvkem železniční sítě v Plzeňském kraji je vedení tzv. III. tranzitního železničního koridoru, spojujícího Německo s ČR a dále se Slovenskem a Polskem. Na území Plzeňského kraje je realizován železniční tratí č. 170 Praha – Plzeň – Cheb, jejíž délka na území kraje činí zhruba 115 km. V souvislosti s mezinárodním významem této tratě zde probíhá zásadní modernizace. Na území Plzeňského kraje byla dokončena modernizace trati západně od Plzně a východně od Rokycan, v součanosti probíhá optimalizace průjezdu železničním uzlem Plzeň a modernizace úseku Rokycany – Plzeň s výstavbou nejdelšího tunelu v České republice, který výrazně zkrátí cestovní dobu mezi těmito dvěma městy. Zásadního zkrácení jízdních dob mezi Plzní a Prahou bude možno dosáhnout až po realizaci úprav v úseku Beroun – Praha, který nevyhovuje především z kapacitních důvodů v souvislosti s vysokou intenzitou pražské příměstské dopravy. Další celostátní tratě, které se sbíhají koncentricky do Plzně, jsou tratě č. 160 Plzeň – Žatec, č. 180 Plzeň – Domažlice – Furth im Wald, č. 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda, č. 190 Plzeň – Horažďovice – České Budějovice. Tangenciálním propojením v příhraničí na celostátní úrovni je jen trať č. 185 Horažďovice – Klatovy – Domažlice. Podobně jako v případě silnic jsou v podhůří Českého lesa zastoupeny také jen regionální tratě. Plzeňský kraj patří ke krajům s nejmenším počtem přepravených cestujících v rámci kraje veřejnou dopravou na obyvatele (35,8 - 11. místo mezi kraji), když v letech 2003-2008 zaznamenal ze všech krajů největší pokles tohoto ukazatele. Svou roli v tomto vývoji hraje i vysoký stupeň automobilizace. Podle počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel (472) v roce 2010 patřilo Plzeňskému kraji 2. místo za Prahou39. V době rostoucího počtu automobilů je jedním ze způsobů udržení konkurenceschopnosti veřejné osobní dopravy rozvoj dopravních systémů, které integrují železniční, autobusovou i městskou hromadnou dopravu. Od roku 2002 funguje na území Plzeňského kraje Integrovaná doprava Plzeňska (IDP). V tomto systému fungoval dlouhodobě do roku 2012 princip 2 zón – vnitřní (P) pro město Plzeň a okolní obce obsluhované městskou hromadou dopravou a dále zóny vnější (Z) integrující vzdálenější centra se stále silným vztahem k Plzni (Dobřany, Nýřany, Horní Bříza a další). Od dubna 2012 bylo provedeno masivní rozšíření IDP do dalších obcí a v současné době je jich integrováno celkem 194. Nově se systém IDP skládá z 25 zón, přičemž původní zóna vnitřní (P) se transformovala do zóny 001 Plzeň a bylo vymezeno 24 zón vnějších. Zóny mají vždy své vlastní centrum, nefungují tedy na principu vzdálenosti od 1 centra jako např. systém pražské integrované dopravy. Problémem zůstává neúčast určitých linek veřejné dopravy na intergrovaném systému. Při pohledu na silniční dopravní síť v Plzeňském kraji z hlediska dostupnosti center (grafická příloha č. 1.3.1/3.) je nápadná poloha Sušice a Tachova, které mají více než 10 000 obyvatel, avšak leží poměrně daleko od silnic I. třídy. To lze považovat za vážný problém jejich dostupnosti pro ně i jejich spádové území, i když Tachov se nachází poměrně blízko dálnice D5. Horší dostupnost omezuje také rozvojové možnosti těchto center. Dopravní dostupnost ostatních center odpovídá jejich významu v sídelní struktuře. Dostupnost sídel, resp. obcí, lze hodnotit ryze z dopravního hlediska jako vzdálenost od silnic vyšších tříd a železnice. Pro účely vyhodnocování podmínek rozvoje území je však také vhodné hodnotit dostupnost center z jednotlivých obcí. To kromě dopravní sítě závisí na poloze a významu center, tj. také na tom, jaké funkce je schopné centrum plnit (pracovní místa, vzdělávání, sociální služby apod.). Jedním z projevů špatné dostupnosti center je ztráta nebo ohrožení obytné funkce malých sídel, která mezi roky 1991 a 2001 postihla především předhůří Šumavy a v menší míře i Český les, vč. předhůří, severovýchodní část okresu Tachov a západní a severní část okresu Plzeň-sever40. Ztráta či omezení obytné funkce v těchto oblastech jsou často doprovázeny posílením rekreační funkce těchto sídel. S využitím územních rozdílů dalších sociálně-ekonomických charakteristik (vyjížďka za prací, vyjížďka za vzděláním apod.) a s přihlédnutím k dopravní dostupnosti lze vymezit tyto oblasti s omezenou dostupností center: -

Radnicko a obce kolem Berounky na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany;

-

Manětínsko a Bezdružicko;

-

pomezí okresů Domažlice a Tachov (Sedmihoří);

-

pomezí okresů Domažlice, Klatovy a Plzeň-jih (Kolověčsko, Chudenicko, Merklínsko);

39

Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020.

40

Regionální plán Plzeňského kraje, část Doprava.

45


-

východní pomezí okresů Klatovy a Plzeň-jih (Plánicko, Horažďovicko, Nepomucko);

-

Šumava a předhůří Šumavy.

Tyto oblasti se do značné míry shodují s venkovskými prostory vymezenými Generelem venkovského osídlení Plzeňského kraje (viz další podkapitola). Technická infrastruktura Zásobování obyvatel Plzeňského kraje pitnou vodou není vážnějším problémem, i když podíl obyvatel zásobených z veřejného vodovodu je v porovnání s ostatními kraji ČR dlouhodobě stále nejnižší – k 31.12.2011 v Plzeňském kraji 82,6 % oproti 93,4 % v celé ČR (viz tabulka č. 22). Nedostatky v zásobování pitnou vodou mají především menší obce. K zásobování většiny obcí jsou využívány podzemní vody, největší podíl na spotřebě však mají vody povrchové, neboť tento způsob dominuje v krajském městě Plzeň. Plzeň řeší problémy s kapacitou vodojemů a sítí i s náhradním zdrojem pitné vody. Naopak v oblasti čištění odpadních vod je postavení Plzeňského kraje ve srovnání s ostatními kraji z hlediska podílu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci lepší (viz tabulka č. 22). V evropském kontextu situace však již není tak příznivá jako v kontextu ČR, a to s ohledem na povinnost splnění ustanovení vodního zákona po implementaci směrnice Rady EU o čištění městských odpadních vod. Tabulka č. 22 - Vodohospodářská infrastruktura v roce 201241 Podíl obyvatel (%) Území

zásobovaných vodou z vodovodu

bydlících v domech napojených na kanalizaci

Česká republika

93,5

82,5

Hl. město Praha

99,7

100,0

Středočeský

838

68,6

Jihočeský

90,6

86,7

Plzeňský

83,4

79,3

100,0

94,2

Ústecký

96,0

80,6

Liberecký

90,0

66,4

Královéhradecký

93,3

75,8

Pardubický

96,8

72,3

Vysočina

94,6

85,9

Jihomoravský

94,8

87,7

Olomoucký

90,8

78,7

Zlínský

93,4

90,4

Moravskoslezský

99,7

82,3

Karlovarský

Ke splnění směrnice bylo realizováno několik integrovaných projektů čištění komunálních odpadních vod. V Plzeňském kraji je evidováno celkem 40 aglomerací s 2 000 a více ekvivalentními obyvateli (EO). K stanovenému datu 31. 12. 2010, bylo úspěšně vyřešeno celkem 28 aglomerací s cca 615 000 EO, které deklarují napojení minimálně 85 % EO na kanalizaci, u 4 aglomerací je v budoucnu počítáno s rozšířením ČOV (Plzeň, Přeštice, Nepomuk, Chodová Planá). Ve stanoveném termínu nebylo vyřešeno 12 aglomerací s cca 73 000 EO (patří mezi ně 3 aglomerace nad 10 000 EO Domažlice, Stříbro a Tachov) a ani k 31. 8. 2012 nebyla žádná z nich dořešena. Z výše uvedených a dalších dostupných informací vyplývá, že v termínu se podařilo na území kraje zajistit realizaci řešení pro 70 % všech aglomerací, ve kterých je doloženo cca 90 % všech EO žijících

41

Dle údajů ČSÚ.

46


a působících v aglomeracích nad 2 000 EO na území Plzeňského kraje. V nedořešených aglomeracích žije nebo působí jen 10 % EO 42. Regionální rozdíly ve vybavenosti vodohospodářskou infrastrukturou na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 dokládá grafická příloha č. 1.3.1/4. Podle podílu bytů napojených na kanalizaci byla lépe vybavena větší sídla a také obce na území okresů Tachov a Domažlice. Z hlediska zásobování energií nejsou na území Plzeňského kraje zásadní problémy. Hlavní kapacity výroby energií jsou soustředěny v zařízeních na tuhá paliva. Rozvody energie jsou na vyhovující úrovni. Stav a rozvojové záměry vedení elektrické energie 110 kV a vyšší vystihuje grafická příloha č. 1.3.1/5.. Alternativní zdroje energie mají stále malý podíl na celkové produkci energetických zdrojů v kraji, i když potenciál vodních toků je již z větší části využíván a velký nárůst zaznamenaly realizace výstavby fotovoltaických elektráren (FVE) před změnou podmínek podpory v roce 2011. V současnosti jsou však perspektivní již jiné alternativní zdroje, např. biomasa. V Plzeňském kraji je nyní 48 bioplynových stanic s typickou kapacitou cca 15-30 tis. tun biomasy a výkonem 500-800 kW43. Velké rezervy jsou v úsporách energií při transportu a především při spotřebě, tj. snižování energetické náročnosti objektů a technologií. Plynofikace sídel zřejmě dosáhla s ohledem na vývoj cen stabilizovaného stavu, když jsou plynofikována všechna větší sídla i většina menších obcí. Stav zásobování plynem v roce 2011 podle výsledků censů SLDB 2011 dokumentuje grafická příloha č. 1.3.1/6.. Ve srovnání s rokem 2001 je patrný nárůst plynofikace i v menších obcích položených dále od hlavních tahů. Srovnání také ukázalo značný úbytek obcí, kde není plynofikace vůbec zavedena.

1.3.2 Oblast: Sociodemografické podmínky Populační vývoj V letech 1991 – 2001 vykazoval Plzeňský kraj jako celek nepříznivý populační vývoj. Počet obyvatel kraje se snížil mezi censy v letech 1991 a 2001 o 7 619 obyvatel, tedy o 1,36 %. To byl 2. největší pokles mezi kraji ČR po Praze. Hlavní příčinou tohoto neuspokojivého vývoje byl v prvé řadě pokles přirozenou měnou, tj. menší počet narozených než zemřelých, způsobený prudkým poklesem porodnosti v 90. letech. Naopak migrace představovala v 90. letech stabilní a kladnou složku pohybu obyvatel. Na úrovni obcí dokládá vnitrokrajské rozdíly v populačním vývoji mezi roky 1991 a 2001 podle výsledků SLDB grafická příloha č. 1.3.2/1.. Přírůstek počtu obyvatel zaznamenala jen menší část obcí. Bylo to především v oblastech s příznivou věkovou strukturou, tj. území znovu osídlené po 2. světové válce, a dále některé obce kolem Plzně. V prvním případě byl příčinou příznivého populačního vývoje relativně vyšší počet narozených, a tedy přírůstek obyvatel přirozenou měnou. Ve druhém případě je pozitivní vývoj důsledkem migračního přírůstku v zázemí Plzně jako důsledek suburbanizačních procesů. Výrazněji rostl počet obyvatel také v některých menších centrech (Blovice, Kdyně, Nepomuk, Planá, Zbiroh). Období 2001 – 2011 se naopak vyznačuje příznivým populačním vývojem Plzeňského kraje. Počet obyvatel kraje se podle údajů zvýšil z 549 600 (k 31.12.2001) na 571 709 obyvatel (k 31.12.2011), tj. o 4,0 %. Tím se Plzeňský kraj zařadil na 4. místo v ČR mezi kraji s největším přírůstkem a kompenzoval ztrátu z předchozího desetiletí. Tato radikální změna je důsledkem jednak změny trendu porodnosti, který vedl k růstu počtu narozených, a také zvyšování migračního přírůstku, především zahraniční migrace z ekonomických důvodů (viz obrázek č. 9) v letech 2007 a 2008. V roce 2009 byl však zaznamenán výrazný pokles migračního přírůstku, který se vrátil přibližně na úroveň r. 2005 a tento pokles dále trvá i v roce 2011. V letech 2010 a 2011 tak byl zaznamenán pouze nepatrný celkový přírůstek obyvatelstva.

42


43


47


Obrázek č. 9 - Vývoj pohybu obyvatel Plzeňského kraje v letech 2001-2011 (vždy k 31.12.) 25

na 1000 obyvatel [‰]

20 Živě narození 15

Zemřelí Přistěhovalí

10

Vystěhovalí Přirozený přírůstek

5

Přírůstek stěhováním 0

Celkový přírůstek

-5

Grafická příloha č. 1.3.2/2. dokumentuje populační vývoj obcí Plzeňského kraje v letech 2002-2012 (vždy k 1.1., tedy odpovídá předchozím údajům v textu). Populačně rostly zejména obce tvořící širší zázemí Plzně (25-30 km) i dalších větších měst (např. Tachov, Klatovy, Domažlice a Rokycany), některé příhraniční obce (malý počet obyv.), obce v pásu při dálnici D5 a dalších významných silničních tazích (I/26 a I/20 mezi Plzní a Nepomukem i ve směru na Karlovy Vary). Z uvedeného vyplývá, že do územní diferenciace přirozené měny a celého populačního vývoje se v uplynulém období promítala také věková struktura. Plzeňský kraj se podle indexu stáří (121,6), tj. počtu obyvatel starších 64 let na 100 obyvatel do 14 let podle výsledků SLDB v roce 2001, řadil na 2. místo (za Prahu) mezi kraji s nejvyšším indexem stáří. Podle dostupných údajů SLDB 2011 se index stáří nepatrně snížil, a to na hodnotu 116,7, což souvisí s výše popsaným příznivým populačním vývojem v kraji za poslední desetiletí (odpovídá 5. místu mezi kraji). Průměrný věk obyvatel kraje byl v roce 2011 41,2 roku, což je 3. nejvyšší průměrný věk v republice po Praze a Královéhradeckém kraji. Kraj lze podle věkové struktury poměrně zřetelně rozdělit na odlišná území (grafická příloha č. 1.3.2/3.). Obce s vyšším indexem stáří se vyskytují spíše ve východní polovině kraje. Mladší populace dominuje v okrese Tachov a přilehlých částech okresu Domažlice a také při hranici se SRN. Nejvyšší index stáří (nad 125) mají některé obce v okrajových částech Plzeňského kraje (Sušicko, Horažďovicko, Nepomucko, Zbirožsko) i v tzv. vnitřních perifériích, tj. na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany, Plzeň-jih a Klatovy. To je důsledkem malé atraktivity těchto obcí pro mladší populaci z důvodu horší dostupnosti pracovních příležitostí i vybavenosti a služeb. Porovnáním věkové struktury v r. 2001 a 2012 lze zjistit, že dochází k postupnému potírání výrazné odlišnosti severozápadní části kraje, kde v okrese Tachov přirozeným trendem postupně index stáří mírně narůstá. Markantní změnu prodělaly např. obce Kašperské Hory a Srní na Sušicku s původně mladší populací, kde nyní převažuje index stáří nad 125. Občanská vybavenost Rozmístění kapacit vybrané kulturní vybavenosti v Plzeňském kraji dokumentuje grafická příloha č. 1.3.2/4.44. Některá ze šesti vybraných druhů vyšší kulturní vybavenosti se vyskytuje v 56 obcích. Menší hustota je v okresu Tachov a v přilehlých územích. Divadlo je ve 3 obcích. Stálé divadelní scény jsou v Plzni a v Klatovech, přičemž v Plzni bylo v září 2014 otevřeno nejmodernější divadlo v České republice. V současné době jsou v Plzni v provozu již dvě multikina. Stálá kina jsou v dalších 21 městech a obcích Plzeňského kraje. Také muzea a galerie různého zaměření a významu jsou evidovány ve 39 městech a obcích kraje, nejvýznamnější z nich jsou lokalizovány v Plzni. Podle dostupných údajů od roku 2006 ukončilo činnost 8 kin převážně 44

NIPOS 2009.

48


v menších obcích. Jediná zoologická a botanická zahrada je umístěna v Plzni. Je nejnavštěvovanějším zařízením v Plzeňském kraji, které slouží k rekreaci a trávení volného času nejen obyvatelům Plzně, ale také dalším občanům Plzeňského kraje a České republiky V oblasti sociální péče byly v rámci Plzeňského kraje sledovány 4 typy zařízení – domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a domovy s pečovatelskou službou (viz grafické příloha č. 1.3.2/5, která znázorňuje rozmístění těchto zařízení). Některý ze sledovaných typů sociálních zařízení se nachází v 60 městech a obcích na území Plzeňského kraje. Největší zastouepení mají domy s pečovatelskou službou, rozmístěné poměrně rovnoměrně po celém území kraje, naopak domy pro seniory se koncentrují spíše do větších měst s výjimkou významných domů ve venkovské krajině (Mochtín, Černovice). Zařízení specialovaná na osoby se zdravotním postižením převažují v okolí Plzně. Na základě statistiky zařízení sociálních služeb Plzeňskoho kraje z října 2014 lze sledovat i kapacity v jednotlivých zařízeních krajem zřizovaných. Největší domov pro seniory je umístěn v Tachově s kapacitou 241 míst, dvě největší zařízení pro osoby se zdravotním postižením jsou ve Stodě a Horní Bříze (obě 190 míst), V Mirošově je umístěn nejkapacitěnjší domov se zvláštním režimem (160 míst), současně je zde i jeden z největších domovů pro seniory (207 míst). Grafická příloha 1.3.2/5-I. znázorňuje poměr kapacit v jednotlivých sociálních zařízeních v Plzěňském kraji v roce 2013. Zařízení sociální péče doplňují centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněná bydlení domy na půl cesty a další zařízení pro sociálně vyloučené osoby. Tato zařízení se nachází především v Plzni a okolí nebo jiných větších městech (nad 10 000 obyvatel). Mezikrajské srovnání potenciální dostupnosti institucionální péče o seniory v roce 2006 uvádí tabulka č. 23. Plzeňský kraj měl po Praze druhý nejvyšší počet obyvatel ve věku 60, resp. 80, a více let na 1 místo v domovech pro seniory45. Dostupnost péče o seniory tedy nelze v Plzeňském kraji považovat za uspokojivou a v souvislosti s předpokladem zvyšování podílu i počtu obyvatel v seniorském věku se může tlak na využití zařízení tohoto typu zvětšovat. Tabulka č. 23 - Dostupnost péče v domovech pro seniory (DpS) v roce 2006 Kraj

Kapacita DpS

Počet obyvatel 60+

Počet osob / 1 místo v DpS

80+

60+

80+

Hl.m.Praha

3 654

266 852

47 920

73,0

13,1

Středočeský

5 092

235 610

36 308

46,3

7,1

Jihočeský

2 971

125 658

19 368

42,3

6,5

Plzeňský

2 056

116 582

17 208

56,7

8,4

Karlovarský

1 583

56 761

7 718

35,9

4,9

Ústecký

5 736

152 384

21 951

26,6

3,8

Liberecký

1 661

82 307

13 186

49,6

7,9

Královehradecký

2 913

116 155

18 731

39,9

6,4

Pardubický

2 649

103 517

16 001

39,1

6,0

Vysočina

2 262

103 088

15 989

45,6

7,1

Jihomoravský

5 509

237 391

39 451

43,1

7,2

Olomoucký

3 657

128 873

20 661

35,2

5,6

Zlínský

3 836

120 732

18 598

31,5

4,8

Moravskoslezský

6 521

242 307

35 388

37,2

5,4

Česká republika

50 100

2 088 217

328 478

41,7

6,6

Lůžková zdravotnická zařízení patří mezi vyšší občanské vybavení a tomu odpovídá také rozmístění a koncentrace jejich kapacit v kraji. Opět byla sledována lůžková zařízení podle počtu lůžek (grafická příloha č. 1.3.2/6.). Mezi lůžková zdravotnická zařízení lze zařadit nemocnice (akutní a následná péče) a specializovaná lůžková zdravotnická zařízení (lázně, hospic, atd.). Nemocnice jsou převážně

45

Demografický portál: Dostupnost institucionální péče o seniory z regionálního pohledu.

49


v bývalých okresních městech. Bez nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení zůstává jen okres Plzeň-sever. Lůžkovou péči v kraji zajišťuje 11 nemocnic (3 320 lůžek) a dalších 6 specializovaných lůžkových zařízení (1 687 lůžek). Na 1 000 obyvatel připadá v přepočtu 5,8 lůžek v nemocnicích, tj. zhruba stejně jako celorepublikový průměr. K úbytku lůžek došlo v nemocnici v Klatovech (pokles z 343 na 283 lůžek), stabilní počty vykazuje nemocnice v Plané či Domažlicích. Největším poskytovatelem lůžkové péče zůstává Fakultní nemocnice v Plzni (1 820 lůžek). Dále na území kraje působí 155 lékáren46. Kapacity léčeben dlouhodobě nemocných jsou omezené a v souvislosti s očekávaným demografickým vývojem lze předpokládat další růst potřeby tohoto typu zařízení. Psychiatrická léčebna v Dobřanech má výrazně nadregionální působnost. Úroveň obyvatel Plzeňského kraje z hlediska vzdělanosti je možno hodnotit jako mírně nadprůměrnou, přičemž vzdělanost populace se stejně jako v celé ČR postupně zvyšuje. Závažnější je však vývoj postavení Plzeňského kraje ve srovnání s ostatními kraji podle vzdělanosti v posledním desetiletí. Podle podílu vysokoškoláků klesl Plzeňský kraj dle SLDB 2011 mezi roky 2001 a 2011 ze 4. na 8. místo (10,4% vysokoškolsky vzdělaných osob ve skupině osob nad 15 let věku) a o tři místa (z 5. na 8. místo) se propadl i podle tzv. indexu vzdělanosti, tj. trojnásobku podílu vysokoškolsky a jednonásobku středoškolsky vzdělaného (s maturitou) obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel nad 15 let. Z hlediska vnitrokrajské diferenciace vzdělanosti (grafická příloha č. 1.3.2/7.) tvoří Plzeň jádro souvislé oblasti s vyšší hodnotou indexu vzdělanosti, která pokračuje severně podél silnice I/27 a východně na Prahu. Podobné hodnoty dosahuje také většina měst a větších obcí. Oblast s nižší úrovní vzdělanosti leží v severozápadní části kraje, tj. na Tachovsku a v přilehlých částech okresů Domažlice a Plzeňsever. Pokles počtu narozených z 90. let se v uplynulém období promítl na 1. stupni ZŠ a dotkl se především neúplných škol (jen 1. stupeň). V některých případech vedl až k zániku těchto škol, často malotřídních s malým počtem žáků, které jsou obvykle ve venkovských oblastech. V současné době se pokles počtu žáků přesunul na 2. stupeň. Také zde vedl až k zániku ZŠ, tentokrát však úplných s podobnými parametry. Následný nárůst počtu narozených v posledním desetiletí s sebou aktuálně přináší zvýšenou poptávku především po předškolních zařízeních. V letech 1996-2000 zaniklo 8 ZŠ a v období 2001-2006 dalších 12 neúplných a 8 úplných škol. Nejvíce z těchto 32 zaniklých ZŠ bylo v územním obvodu POÚ s rozšířenou působností Sušice (4), Horažďovice a Stod (po 3). V roce 2007 zanikly ZŠ v Chudenicích a v Pňovanech, které byly ještě v roce 2004 úplné47. Mezi roky 2007 a 2009 zanikly celkem čtyři základní školy, z čehož dvě byly v ORP Tachov, jedna se nacházela v ORP Klatovy a další v ORP Kralovice. V roce 2011 došlo ke zrušení 1 základní školy v obci Hlohová v ORP Domažlice48. Na základních školách se v posledních letech přesunul pokles počtu žáků způsobený snížením počtu narozených v 90. letech z 1. na 2. stupeň. Nebyly již tedy bezprostředně ohroženy malé neúplné školy, které přečkaly období poklesu žáků, ale problémy měly úplné školy s malým počtem žáků, které na venkově převažují. Zánik základní školy může mít značný dopad na takto postiženou obec a její perspektivy, neboť podstatně snižuje její atraktivitu pro mladé stávající i potenciální obyvatele. Síť úplných ZŠ v Plzeňském kraji i s jejich spádovým územím dokumentuje grafická příloha 1.3.2/8. (rok 2008), počty žáků pro školní rok 2010/2011 pak příloha č. 1.3.2/8-I.. Síť středních škol podle počtu studentů a oborové struktury dokládá grafická příloha 1.3.2/9. (rok 2008). Střední školy se nachází v 21 obcích Plzeňského kraje. Většinou se jedná o větší obce (nad 2000 obyvatel) s dobrou dostupností. Naprosto dominantní postavení má město Plzeň, kde studuje více než polovina (57 %) studentů. Plzeň vyniká také šíří oborové nabídky, proto sem směřuje zájem i ze širšího okolí. Omezená nabídka středních škol, ale i menší zájem o ně, se projevuje především v okresech Tachov, Plzeň-jih a především Plzeň-sever. Také na středních školách se již začal projevovat pokles počtu potenciálních uchazečů o studium z důvodu změn věkové struktury populace. V období 2006-2011 se snížil počet osob, které nastoupily 46

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020.

47

Stabilita sítě základních škol v Plzeňském kraji.

48

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2011 – 2012.

50


do 1. ročníků SŠ v Plzeňském kraji, o 24 %. Zároveň roste nabídka, neboť střední školy se snaží na rostoucí konkurenci reagovat nabídkou nových, atraktivních oborů. To vede k úbytku zájmu o obory s výučním listem a ve svém důsledku může ohrozit existenci škol více orientovaných právě na obory s výučním listem. Počet subjektů poskytujících střední vzdělání se tak v Plzeňském kraji snížil z 61 ve školním roce 2010/2011 na 55 ve školním roce 2012/2013 a na 53 ve školním roce 2014/2015. V oblasti terciárního vzdělávání je na území Plzeňského kraje hlavním subjektem Západočeská univerzita v Plzni, kde na devíti fakultách studuje přibližně 12 tisíc studentů. Většina z nich pochází z Plzeňského kraje. Dále se zde nachází Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Česká zemědělská univerzita v Praze se střediskem vzdělávání v Klatovech a čtyři vyšší odborné školy. Dvě z nich jsou v Plzni a po jedné v Domažlicích a v Klatovech. V souvislosti s vyššími stupni vzdělání je důležitý pohyb za vzděláním ve věkové skupině 15-24 let (dle SLDB 2001), jak ho ilustruje grafická příloha 1.3.2/10.. Velikost vzdělávacích kapacit středních škol je tentokrát reprezentována počtem žáků podle stupně dosaženého vzdělání. Vyšší podíl vyjížďky do škol v této věkové kategorii vykazují obce v blízkém okolí sídel středních škol. Z porovnání nabídky a poptávky (grafická příloha č. 1.3.2/10.) vyplývá, že omezená nabídka v některých sídlech středních škol zaměřených na obory s výučním listem nebo nástavby, vede k vyšší vyjížďce i z těchto sídel, např. Horažďovice, Oselce, Planá, Starý Plzenec. To potvrzuje tezi o klesajícím zájmu o obory s výučním listem. Nutno ovšem připomenout, že výsledky zahrnují také vyjížďku na VŠ a jsou ovlivněny územními rozdíly v zájmu o studium. Osídlení 2

Základní charakteristikou osídlení je jeho hustota vyjádřená jako počet obyvatel na km . Plzeňský kraj patří v ČR ke krajům s nejnižší hustotou osídlení. Díky nárůstu počtu obyvatel v posledním desetiletí 2 se kraj jako celek podle tohoto ukazatele posunul ze 13. na 12. místo (76,0 obyv./km je jen o málo 2 více než polovina průměru ČR, tj. 133 obyv./km ). Vnitrokrajskou diferenciaci hustoty osídlení, která odráží stupeň urbanizace území, ukazuje grafická příloha č. 1.3.2/11.. Nejvyšší hustota osídlení je typická pro centra osídlení. Větší území s vyšší hustotou osídlení jsou v okolí Plzně a v tradičních urbanizovaných osách kolem silnic I/26 a I/27. Naopak nízká hustota osídlení indikuje venkovské oblasti Plzeňského kraje (Šumava, Tachovsko a s ním sousedící část okresu Domažlice, severozápad okresu Plzeň-sever, sever a východ okresu Rokycany, Nepomucko). Venkovské oblasti pokrývají naprostou většinu území kraje. Nejčastěji používané kritérium, tj. obce do 2 tisíc obyvatel, splňovalo 458 obcí z 501 V nich na 82 % území kraje žilo 33 % jeho obyvatel při 2 průměrné hustotě osídlení 31 osob na km . Tyto údaje se během dvou let 2011 – 2013 nezměnily. Nízká hustota osídlení přináší v těchto územích problémy s dostupností služeb i pracovních příležitostí49. Venkovské oblasti s velkým podílem malých sídel dobře signalizuje index rozdrobenosti sídelní struktury. Plzeňský kraj jako celek má 6. nejvyšší index rozdrobenosti sídelní struktury (38,2). Tento výsledek je silně ovlivněn městem Plzeň, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje (index = 2,8). Index silně závisí na územním vymezení. Hodnoty podle správních území obcí s rozšířenou působností (ORP) ilustruje grafická příloha č. 1.3.2/12. Nejvyšší hodnoty indexu rozdrobenosti sídelní struktury (tabulka č. 24) mají čtyři ORP při vnitrozemských hranicích Plzeňského kraje – Nepomuk (výrazně dominuje), Blovice, Horažďovice, Kralovice. Na opačném konci stojí ORP Plzeň a dále ORP se silnými bývalými okresními městy a většinou drobnými dalšími sídly – Tachov a Klatovy. Tabulka č. 24 - Index rozdrobenosti sídelní struktury k 31.12.201350 Území správního obvodu obce s rozšířenou působností

Index rozdrobenosti sídelní struktury

Nepomuk

96,39

Blovice

76,13

Horažďovice

73,86

Kralovice

71,91

Stříbro

70,05

Domažlice

62,27

49


50

Vlastní výpočet, zdroj dat ČSÚ, k 31.12.2013.

51


Tabulka č. 24 - Index rozdrobenosti sídelní struktury k 31.12.201350 Území správního obvodu obce s rozšířenou působností

Index rozdrobenosti sídelní struktury

Přeštice

61,05

Sušice

53,09

Rokycany

53,73

Horšovský Týn

51,03

Stod

44,64

-Nýřany

43,65

medián ČR

40,5

Klatovy

39,12

Tachov

38,85

Plzeň IR = 3 x p1 + 2 x p2 + p3, kde p1 – podíl obyvatel v obcích do 199 obyvatel včetně, p2 – podíl obyvatel v obcích s 200 až 499 obyvateli včetně, p3 – podíl obyvatel v obcích s 500 až 999 obyvateli včetně

2,71

Historický vývoj sídlení struktury Současná sídelní struktura je výsledkem historického vývoje, který byl i na území Plzeňského kraje výrazně poznamenán událostmi souvisejícími s 2. světovou válkou, respektive pohybem obyvatel v Sudetech před a během války, odsunem většiny německého obyvatelstva a novým osidlováním příhraničí. Mezi roky 1930 a 1950 poklesl podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů počet obyvatel Plzeňského kraje o 25,5 %. Tyto výrazné populační změny zasáhly nejen příhraniční okresy, ale jak je patrné z obrázku č. 10, projevily se na úrovni okresů také na jižním a severním Plzeňsku a méně i v samotné Plzni, naopak se téměř nedotkly Rokycanska. Obrázek č. 10 - Vývoj počtu obyvatel v letech 1869-2001 podle okresů

V příhraničí se poválečné změny netýkaly jen početního stavu obyvatel, ale ovlivnily i sídelní strukturu. Z důvodu ochrany státních hranic zde zanikly desítky sídel a u řady dodnes existujících obcí došlo k vysokému až drastickému poklesu počtu obyvatel (Nemanice 12x, Rybník 24x, Prášily 47x, Hamry 16x, Lesná 12x, Milíře 24x, Obora 20x, Olbramov 11x). Lze konstatovat, že v území těsně při státní hranici došlo k rozpadu sídelní struktury, neboť zde přestala fungovat centra až o několika tisících

52


obyvatelích (viz tabulka č. 25), která se výrazně podílela na pracovních místech, nabídce služeb (školy, obchod a další) i vztazích směrem do Německa a do českého vnitrozemí.

Tabulka č. 25 - Obce s více než desetinásobným poklesem počtu obyvatel v letech 1869-200151 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950 1961 1970 1980 1991 2001

Nemanice

3 826 3 889 3 863 3 668 3 771 3 447 3 057

364

344

398

386

344

330

Rybník

3 021 3 030 3 068 3 158 3 322 3 365 3 329

143

138

168

198

169

180

Prášily

4 267 5 369 6 204 5 947 4 213 3 751 3 490

328

319

291

188

148

131

Hamry

1 440 1 446 1 426 1 282 1 465 1 536 1 606

309

253

211

102

101

119

511

186

53

28

21

27

50

Lesná

5 531 4 352 4 138 3 789 3 653 3 507 3 234

799

583

458

515

460

492

Milíře

1 859 1 814 1 843 1 852 1 910 1 825 1 720

328

448

359

93

81

198

Obora

1 962 1 528 1 503 1 609 1 570 1 526 1 601

375

205

187

124

98

104

226

210

132

101

75

78

Horská Kvilda

415

Olbramov

818

397

770

414

788

451

798

432

778

506

696

670

Jak dokládá grafická příloha č. 1.3.2/13., k výraznějšímu poklesu počtu obyvatel (více než 4x) došlo na úrovni obcí i při vnitrozemské hranici kraje, a to zřejmě z důvodu ekonomických změn (koncentrace pracovních příležitostí) a horší dostupnosti center z těchto území (kapitola 1.3.1.). Zvláště patrné je to na severním Rokycansku a v přilehlé části okresu Plzeň-sever, na Manětínsku, Sušicku, Nepomucku a Blovicku. Pokles počtu obyvatel dokládá i porušení vývoje sídelní struktury v oblasti Podbrdska v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Brdy. Grafická příloha také dokumentuje dlouhodobý růst některých center, popř. jiných větších obcí, z důvodu rozvoje průmyslu. Někde tyto změny začaly na konci 19. století, jinde až po 2. světové válce. Nejmarkantnějším příkladem je z hlediska absolutních počtů samozřejmě Plzeň (31 tisíc v r. 1869, 174 tisíc v r. 1991), relativně nejvíce rostla Horní Bříza (328 v r. 1869, 4 487 v r. 2001).

Centra osídlení Určení jednotlivých dílčích a následných komplexních center sídelní struktury vychází z Metodického sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů (březen 2013). V některých bodech musela být metodika upravena vzhledem k nedostupnosti příslušných podkladů. Centra typu I. – správní obce V tomto případě došlo k vymezení centra I. kategorie s nejvyšším významem, podmínku splňuje město Plzeň. Na hierarchicky nižší úrovni (II) byly vymezeny 4 zbývající okresní města – Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. Nižší význam byl přiřazen obcím s rozšířenou působností, které nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie vyšší. Takových obcí se zde nachází 10 a dalších 20 obcí náleží do nejnižší sledované kategorie, kam spadají obce s pověřeným obecním úřadem. Z hlediska této kategorie je možné alternativně sledovat obce se stavebním úřadem, ale lepší průkaznost splňují tyto tzv. POÚ. Výpis správních center obsahuje obrázek č. 11 a jejich rozložení v Plzeňském kraji je znázorněno v grafické příloze č. 1.3.2/14-I.

51

Historický lexikon obcí České republiky.

53


Obrázek č. 11 – Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře na základě správního členění Sídelní struktura I - správní obce

Sídelní struktura I - správní obce

Obec

Typ

Význam

Obec

Typ

Význam

Plzeň

KRAJ

I

Holýšov

POÚ

IV

Domažlice Klatovy

OKRES

II

Kašperské Hory

POÚ

IV

OKRES

II

Kdyně

POÚ

IV

Rokycany

OKRES

II

Manětín

POÚ

IV

Tachov

OKRES

II

Město Touškov

POÚ

IV

Blovice

ORP

III

Nýrsko

POÚ

IV

Horažďovice

ORP

III

Planá

POÚ

IV

Horšovský Týn

ORP

III

Plánice

POÚ

IV

Kralovice

ORP

III

Plasy

POÚ

IV

Nepomuk

ORP

III

Poběžovice

POÚ

IV

Nýřany

ORP

III

Radnice

POÚ

IV

Přeštice

ORP

III

Spálené Poříčí

POÚ

IV

Stod

ORP

III

Staňkov

POÚ

IV

Stříbro

ORP

III

Starý Plzenec

POÚ

IV

Sušice

ORP

III

Třemošná

POÚ

IV

Bezdružice

POÚ

IV

Všeruby

POÚ

IV

Bor

POÚ

IV

Zbiroh

POÚ

IV

Centra II. typu – pracovní centra V rámci vymezování struktury pracovních center byly sledovány takové obce, kde existuje alespoň 1000 obsazených pracovních míst (SLDB 2001). Obec, která splňuje takovouto podmínku, se stává následně kandidátem pro zařazení mezi pracovní centrum, na území Plzeňského kraje splňuje podmínku počtu obsazených pracovních míst celkem 34 obcí (necelých 7% celkového počtu obcí). Na tyto kandidáty byla aplikována podmínka druhá, a to ta, že do obce musí směřovat největší podíl vyjíždějících za prací z alespoň jediné jiné obce (tzn. kandidát musí fungovat jako centrum pro alespoň část svého okolí). Na základě aplikace této podmínky došlo k redukci center na 19 obcí (necelá 4 %). K 19 nalezeným obcím byly následně hledány jejich tzv. funkční městské regiony. Tyto regiony jsou vymezovány na základě sledování podílů vyjížděk za prací do sledovaných pracovních center. Bylo využito již zpracovaných podkladů v rámci Atlasu sídelního systému České republiky, ve kterém došlo k vymezení pracovních center a jejich regionů na základě SLDB 2001. Zařazení center do jednotlivých kategorií dle významu bylo provedeno v souladu s metodikou. Jednotlivé rozsahy vymezených regionů jsou patrné z obrázku č. 12. Nejvyššího významu dosahuje pouze jediné centrum, město Plzeň, jehož funkční region zasahuje daleko za hranice okresu Plzeňměsto. Do druhé kategorie byly zařazeny Klatovy, rozsah jejich funkčního regionu až na malé výjimky kopíruje obvod jejich správního území jako obce s rozšířenou působností. Do třetí kategorie spadají zbývající bývalá okresní města Domažlice, Rokycany, Tachov a také Stříbro a Sušice. Nejmenšího významu dosáhlo dalších 11 center, jejichž význam měřený počtem a velikostí „obsluhovaných“ obcí již značně osciluje, jak dokládají hodnoty v následující tabulce.

54


Obrázek č. 12 – Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře na základě vymezení pracovních center

Sídelní struktura II - pracovní centra 1

Obec

FMR

Podíl

FMR2

Podíl

FMR3

Podíl

Význam

Plzeň

79

15,8

874,6

11,6

236 138

41,3

I

Klatovy

33

6,6

620,7

8,2

41 027

7,2

II

Domažlice

23

4,6

232,8

3,1

20 179

3,5

III

Rokycany

16

3,2

156,6

2,1

19 977

3,5

III

Tachov

12

2,4

350,6

4,6

18 516

3,2

III

Sušice

13

2,6

172,6

2,3

15 482

2,7

III

Stříbro

20

4,0

345,8

4,6

14 810

2,6

III

Přeštice

10

2,0

107,6

1,4

11 281

2,0

III

Nýřany

3

0,6

44,2

0,6

8 304

1,5

IV

Horažďovice

9

1,8

128,0

1,7

8 215

1,4

IV

Kdyně

6

1,2

89,1

1,2

7 113

1,2

IV

Nýrsko

3

0,6

108,8

1,4

6 348

1,1

IV

Dobřany

1

0,2

35,3

0,5

6 107

1,1

IV

Holýšov

6

1,2

50,2

0,7

5 856

1,0

IV

Planá

2

0,4

72,3

1,0

5 770

1,0

IV

Horšovský Týn

4

0,8

104,0

1,4

5 551

1,0

IV

Bor

3

0,6

194,0

2,6

5 542

1,0

IV

Nepomuk

10

2,0

68,5

0,9

5 315

0,9

IV

Kralovice

8

1,6

83,5

1,1

4 717

0,8

IV

1-3

Indexy FMR značí rozsahy jednotlivých funkčních městských regionů dle počtu obcí, jejich celkové rozlohy 2 v km a jejich celkového počtu obyvatel. Podíly označují % podílu FMR na celkové velikosti Plzeňského kraje.

Grafická příloha č. 1.3.2/14-II. znázorňuje rozložení pracovních center v Plzeňském kraji. Centra III. typu – obce s občanskou vybaveností Při vymezování obcí s přítomností sledované občanské vybavenosti došlo k částečnému odchýlení se od doporučené metodiky. Důvodem je především nedostupnost požadovaných údajů z veřejných databází a omezený prostor k jejich ověření alternativními cestami. Z těchto důvodů musely být určité ukazatele nahrazeny jinými s podobnou prokazatelnou hodnotou. Sledované ukazatele v rámci jednotlivých kategorií dle původní metodiky znázorňuje obrázek č. 13 a upravené ukazatele znázorňuje obrázek č. 14.

55


Obrázek č. 13 – Metodické doporučení pro přiřazení významu centrům na základě splnění podmínky existence občanského vybavení Faktor / Význam

Školství

I

II

III

IV

vysoká škola, knihovna s odbornými publikacemi

nejméně 3 střední školy

střední škola

úplná základní škola

větší ambulantní zdravotnické zařízení vybaveno několika ordinacemi lékařů

ordinace praktického lékaře a (alespoň část týdne) minimálně 2 odborných lékařů

divadlo, knihovna s odbornými publikacemi

víceúčelový sál


samostatný prodej cca 15 oborových druhů zboží

samostatný prodej těchto oborových druhů zboží: textil, obuv, knihy, papír, drogerie, železářství, elektro, hračky

samostatný prodej potravin a průmyslového zboží

nemocnice s nejméně nemocnice s nejméně 5 lůžkovými 2 lůžkovými odděleními odděleními Zdravotnictví divadlo (se stálým repertoárem), koncertní sál Kultura hypermarket s prodejní plochou nad

Maloobchod

2 500 m2 (včetně případů, kdy je umístěn v příměstské obci)

Obrázek č. 14 – Upravená metodika pro stanovení center s občanskou vybaveností Faktor / Význam

Školství

Zdravotnictví

Kultura

Maloobchod

I vysoká škola, knihovna s odbornými publikacemi

II

III

IV

nejméně 3 střední školy

střední škola

úplná základní škola

větší ambulantní zdravotnické zařízení vybaveno několika ordinacemi lékařů

ordinace praktického lékaře a (alespoň část týdne) minimálně 2 odborných lékařů

divadlo, knihovna s odbornými publikacemi



samostatný prodej cca 15 oborových druhů zboží

samostatný prodej těchto oborových druhů zboží: textil, obuv, knihy, papír, drogerie, železářství, elektro, hračky

samostatný prodej potravin a průmyslového zboží

nemocnice s nejméně nemocnice s nejméně 5 lůžkovými 2 lůžkovými odděleními odděleními divadlo (se stálým repertoárem), koncertní sál hypermarket s prodejní plochou nad 2 500 m2 (včetně případů, kdy je umístěn v příměstské obci)

Základním zdrojem dat je ČSÚ – Místní a obecní statistika, dále výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2011 – 2012 a vlastní průzkum.

Důležitým faktorem, ovlivňujícím jak bude vypadat náš obraz rozmístění center v kraji, je návrh zohlednění jednotlivých faktorů (témat) pro celkové určení kategorie centra. Nejprve byli navrženi

56


kandidáti, což jsou obce, které splňují podmínku alespoň 2 z 3 faktorů, kterým byl přiřazen rovnocenný význam, tedy školství, zdravotnictví a kultura. Zastoupen není maloobchod, který nebyl sledován pro všechny kategorie významnosti, ale u vyšších center k němu bylo přihlédnuto (viz dále v textu). Z těchto kandidátů, kterých je na území Plzeňského kraje 89 (cca 18 %), byly vybrány ty obce, které splňují podmínku všech 3 faktorů, tím došlo k vyřazení 24 kandidátů a byl určen celkový počet center, kterých je 65 (necelých 13%). Následným krokem bylo zařazení center do kategorií. Každý faktor měl přiřazenu stejnou váhu, došlo tedy k zařazení na základě aritmetického průměru jednotlivých hodnot faktorů. Tuto odchylku od metodiky, která navrhuje pro zařazení do kategorie společnou přítomnost všech uvedených druhů a zařízení služeb lze zdůvodnit nemožností získání relevantních údajů, čímž by mohlo dojít k nepřípustné míře zkreslení. V rámci občanské vybavenosti poprvé nalézáme 2 obce splňující kritéria pro zařazení do center nejvyššího významu. Jde o krajské město Plzeň a město Klatovy, které má dostatečně kapacitní nemocnici, divadlo se stálým repertoárem a je zde pracoviště vysoké školy, z hlediska maloobchodu pak lze nalézt hypermarket i množství dalších prodejních ploch. Klatovy jsou tímto jednoznačně atraktivní pro dojížďku obyvatel jižní části Plzeňského kraje. Z grafické přílohy č. 1.3.2/14-III. je patrné, že v okolí Klatov navíc nejsou žádná centra vyššího významu a hustota center obecně je zde nízká. Do druhé kategorie spadají 3 obce – Domažlice, Sušice a Rokycany. Pro všechny tyto obce platí, že jsou zde alespoň 3 střední školy a je zde kapacitní nemocnice, horší výsledek ukazují ve faktoru kultura, přesto je možné je jednoznačně zařadit mezi II. kategorii významnosti, protože v oblasti maloobchodu splňují i podmínku pro kategorii I. Do III. kategorie spadá 20 zástupců, především se jedná o obce s rozšířenou působností nebo obce s pověřeným obecním úřadem, ale lze zde nalézt výjimky (Mirošov, Kaznějov a další), největším zástupcem je Tachov, naopak z hlediska počtu obyvatel je nejmenší obcí III. kategorie Manětín. Do nejnižší sledované kategorie center spadá ostatních 40 obcí, mezi nimiž lze nalézt výrazné rozdíly jak z hlediska velikosti, tak také v úrovni jednotlivých nabízených služeb. Největším kandidátem na centrum zůstává Železná Ruda, která nesplnila podmínku ve faktoru kultura. Centra a jejich hodnocení faktorů znázorňuje následující obrázek č. 15. Obrázek č. 15 – Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře na základě posouzení občanské vybavenosti Sídelní struktura III - obce s občanským vybavením kategorie I - III Obec

Š

K

Z

Plzeň Klatovy Domažlice Rokycany Sušice Blovice Bor Břasy Horažďovice Horní Bříza Horšovský Týn Hrádek Kaznějov

1 1 2 2 2 3 3 4 3 2 2 4 4

1 1 4 3 3 4 3 3 3 4 3 3 2

1 1 1 1 1 3 3 3 2 3 3 3 3

Význam Obec I I II II II III III III III III III III III

Kdyně Kralovice Manětín Mirošov Planá Spálené Poříčí Starý Plzenec Stod Stříbro Tachov Zbiroh Zbůch

Š

K

Z

Význam

4 3 4 4 3 3 3 3 2 2 4 3

3 4 2 3 4 3 4 4 3 3 3 4

3 3 4 3 2 4 3 1 3 3 3 3

III III III III III III III III III III III III

Faktory jsou značeny následovně: Š = školství, K = kultura, Z = zdravotnictví. V tabulce jsou uvedeny pouze obce s významem I – III.

Z grafické přílohy č. 1.3.2/14-III. lze vyčíst vysokou koncentraci nalezených center v Plzeňské aglomeraci a jejím nejbližším okolí. Tyto obce patrně nemají charakter pravého centra, ale spíše je zde vlivem značné suburbanizace v příměstském regionu poptávána občanská vybavenost. Naopak 57


nejnižší hustotu vykazují příhraniční oblasti Plzeňského kraje (Český les a Šumava) a další méně zalidněné oblasti. Výsledná centra sídelní struktury Na základě posouzení center všech sledovaných typů došlo k celkovému zařazení obcí do kategorie center sídelní struktury. Centrům byl přiřazen takový význam, kterému obec po průzkumu dílčích centralit kompletně nebo většinově odpovídá. Nejprve byla vymezena centra, u kterých lze celkovou centralitu nalézt bez problémů. Takovým případem jsou centra spadající do dvou nejvyšších kategorií. Centrum I. kategorie je na území Plzeňského kraje pouze jediné - město Plzeň, které prokázalo ve všech sledovaných centralitách nejvyšší význam. Centrum II. kategorie se vyskytuje třikrát, jde o 3 bývalá okresní města, Domažlice, Klatovy a Rokycany, jejich význam odpovídá většinově této kategorii, odlišnosti dílčích centralit lze vysledovat z obrázku č. 16. U center nižších kategorií (III a IV) byly vyjma center jednoznačně určených dle metodiky dále definováni pro každou kategorii tzv. kandidáti. Mezi kandidáty na danou kategorii patří ta obec, která by po splnění podmínky jedné dílčí centrality dosáhla této celkové kategorie. Ve všech případech se jedná o obce, které nesplňují definovanou podmínku pracovního centra. Tito kandidáti však nejsou ve výsledném kartogramu znázorněni. Do III. kategorie spadá 7 center, jedná se o obce s rozšířenou působností, v kategorii nebyly potvrzeny 2 obce tohoto správního významu, a to Blovice a Stod, které zůstaly pouze kandidáty a dále Nepomuk a Nýřany, které dosahují významu pouze IV. kategorie. Vyjma těchto dvou zmíněných spadá do nejnižší IV. kategorie dalších 6 obcí, z hlediska správního členění vždy obce s pověřeným obecním úřadem a nalezneme zde 14 kandidátů na tuto kategorii významnosti. Celkovou kategorizaci centrality znázorňuje grafická příloha č. 1.3.2/14-IV. Obrázek č. 16 – Celková kategorizace center sídelní struktury v Plzeňském kraji Sídelní struktura - celková kategorizace center Obec

C1

C2

C3

Význam

KFV

Plzeň

I

I

I

I

201,24

Domažlice

II

III

II

II

16,52

Klatovy

II

II

I

II

28,19

Rokycany

II

III

II

II

16,50

Horažďovice

III

IV

III

III

5,80

Horšovský Týn

III

IV

III

III

4,90

Kralovice

III

IV

III

III

3,95

Přeštice

III

III

IV

III

6,41

Stříbro

III

III

III

III

9,68

Sušice

III

III

II

III

10,87

Tachov

II

III

III

III

13,95

Bor

IV

IV

III

IV

3,97

Dobřany

IV

IV

IV

IV

5,17

Holýšov

IV

IV

IV

IV

3,81

Kdyně

IV

IV

III

IV

4,54

Nepomuk

III

IV

IV

IV

3,58

Nýrsko

IV

IV

IV

IV

4,11

Nýřany

III

IV

IV

IV

6,50

Planá

IV

IV

III

IV

5,30

1

2

3

Dílčí centrality jsou značeny C , C a C pro správní obce, pracovní centra a obce s občanským vybavením. Celková kategorie je uvedena v položce „význam“. Hodnoty komplexní funkční velikosti obcí (KFV) vyplývají ze SLDB 2001.

58


Při porovnání s ukazatelem komplexní funkční velikosti obcí (KFV), je možné tvrdit, že zařazení center do kategorií zhruba odpovídá jejich významu dle tohoto ukazatele. Z hlediska KFV mezi obcemi II. kategorie výrazně vyčnívají Klatovy, které i dle dílčích centralit vykazují nejlepší výsledek v této kategorii, na hranici mezi II. a III. kategorií se pohybuje Tachov. Větší rozdíly, ačkoliv stále zanedbatelné, jsou patrné v kategoriích nižšího významu, mezi námi vybraných 19 obcí by nespadal Nepomuk, naopak by zde byl Stod, lepšího umístění by dosáhly Nýřany, hůře by na tom byly Kralovice. Při porovnání výše uvedeného a dalších aspektů osídlení nezahrnutých do metodiky lze tvrdit následující: Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Plzeňský kraj zřetelně monocentrický. Plzeň se vyvinula ve výrazně dominantní centrum (vyšší centrum významné) mezoregionálního významu. V kategorii středních a nižších center lze vždy jen jedno považovat za významné. Jsou to Klatovy jako střední centrum osídlení a Stříbro jako nižší centrum osídlení. Ostatní centra v těchto kategoriích mají výrazně nižší potenciál než obdobná centra v jiných krajích. Týká se to zejména bývalých okresních měst Domažlice a Tachov. Rokycany vzhledem k blízkosti k Plzni mají poměrně nízký regionální význam. Východní část Rokycanska již spáduje k Berounu, respektive již přímo k Praze. Rozložení center v území Plzeňského kraje je značně nevyrovnané. Významnější centrum chybí v severní části kraje. Poměrně dobré je rozložení center v příhraničním území (Planá, Tachov, Domažlice, Kdyně, Nýrsko, Železná Ruda, Sušice). Chybí zde Bělá nad Radbuzou, která před 2. světovou válkou měla téměř 7 tisíc obyvatel (dnes jen 1,8 tisíce). Dvě z těchto center - Tachov a Sušice však leží mimo hlavní dopravní trasy. Klatovy dominují jižní části kraje, středním centrem (ostatním) v tomto území je Sušice. Regionální význam center Nýřany a Dobřany je oslabován blízkostí Plzně. Ze středních center osídlení svému zařazení nejvíce odpovídají města Stříbro a Přeštice. Nejvýznamnější soustředění „center“ je v koridoru Plzeň – Domažlice. S výjimkou Domažlic se však jedná o centra lokální úrovně, jedině Horšovský Týn je možné považovat za nižší centrum ostatní. Toto město s významným historickým potenciálem již také leží ve větší vzdálenosti od Plzně. V koridorech směrem jihovýchodním (směr Nepomuk) a severním (směr Kralovice) nejsou střední centra zastoupena. Následující tabulka č. 26 uvádí hierarchii center Plzeňského kraje.

Tabulka č. 26 - Centra osídlení Plzeňského kraje Kategorie

Obec

Administrativní funkce

B1

vyšší centrum významné

Plzeň

ORP

C1

střední centrum významné

Klatovy

ORP

Rokycany

ORP

Domažlice

ORP

Tachov

ORP

Sušice

ORP

Stříbro

ORP

Nýřany

ORP

Přeštice

ORP

Horažďovice

ORP

Planá

POÚ

Horšovský Týn

ORP

Dobřany

POÚ

Kdyně

POÚ

Nýrsko

POÚ

Holýšov

POÚ

Třemošná

POÚ

Bor

POÚ

C2

D1

D2

E1

střední centrum ostatní

nižší centrum významné

nižší centrum ostatní

lokální centrum významné

59


Tabulka č. 26 - Centra osídlení Plzeňského kraje Kategorie

E2

lokální centrum ostatní

Obec

Administrativní funkce

Starý Plzenec

POÚ

Kralovice

ORP

Stod

ORP

Blovice

ORP

Nepomuk

ORP

Horní Bříza

-

Hrádek u Rokycan

-

Železná Ruda

-

Staňkov

POÚ

Plasy

POÚ

Kaznějov Zbiroh

POÚ

Rozvojové osy Plzeň leží na nadnárodních osách osídlení, které ji spojují přes Beroun s Prahou, přes Amberg s Norimberkem a přes Regensburg s Mnichovem. Nadnárodní osy by měly propojovat metropolitní regiony, nadregionální osy významné aglomerace, jejichž jádry jsou vyšší centra (orientačně nad 50 tis. obyv.). Ostatní osy propojují střední centra osídlení, resp. jsou jejich prostřednictvím realizovány přeshraniční vazby. Západovýchodní osa Norimberk – Plzeň – Praha (dálnice A6 – D5) prochází na území Plzeňského kraje s výjimkou úseku Stříbro – Plzeň – Rokycany řídce osídleným územím bez významnějších center. V úseku Stříbro – Amberg není tato osa podporována železnicí. Velice významná je osa Praha – Plzeň – Regensburg – Mnichov, kde je sledován projekt Donau Moldau Bahn umožňující napojení Prahy na vysokorychlostní železniční koridor (ICE) Frankfurt/Strasbourg – Stuttgart – Mnichov – Vídeň. V Regensburgu je též možná vazba na spojení ICE Norimberk – Linec – Pasov. Problémem tohoto koridoru je oddalovaná přestavba silnice I/26 na území ČR. Nadregionální význam má i osa Plzeň – Klatovy – Železná Ruda/B. Eisenstein – Deggendorf umožňující další spojení na Dunajský koridor osídlení. Nadregionální význam mají osy umožňující propojení Plzně na Ústecký kraj (Chomutov – Most) a na kraj Jihočeský (Písek – České Budějovice). Další osou této kategorie, navazující v Boru, je osa Plzeň – Bor – Planá – Mariánské Lázně – Cheb s pokračováním na Hof a Plauen. Nadregionální význam může mít dále osa Domažlice – Klatovy – Horažďovice – Strakonice (– České Budějovice). Přes Horažďovice a Strakonice je vedena hlavní železniční trať Plzeň – České Budějovice. Tato osa je však na území Plzeňského kraje výrazně slabší, nesměřuje na vyšší centrum osídlení. Systém je doplněn osami ostatními s regionálním významem. Jedná se o spojení center osídlení mimo hlavní koridory, tj. Tachova s Planou a Borem a Sušice s Klatovy a Horažďovicemi. Dále lze do této kategorie zařadit regionální přeshraniční vazby Bělá n. Radbuzou – Elein, Klenčí pod Čerchovem – Waldmünchen, Kdyně – Eschlkan a Nýrsko – Neunkirchen b. Hl. Blut. Ve stejné kategorii je i spojení Sušice – Kašperské Hory – Vimperk. Rozvojové osy jsou stabilizované, potenciál sídel v jejich koridorech je však podprůměrný. Vzhledem k omezeným populačním zdrojům Plzeňského kraje i celé ČR nelze předpokládat významnější nárůsty počtu obyvatel. Žádoucí by byla výraznější hierarchizace center, která by umožnila v některých případech jejich posílení. Určitým řešením však může být i posílení spolupráce některých blízkých malých měst. Týká se to např. dvojic Kralovice – Kožlany, Plasy – Kaznějov, Stod – Chotěšov, Holýšov – Staňkov, Blovice – Spálené Poříčí, Radnice – Břasy, Holoubkov – Mýto. Spádová území center osídlení a některých dalších významných center podle pracovních vztahů ilustruje grafická příloha č. 1.3.2/15. Zdrojem je studie Vyjížďka a dojížďka za prací na území 60


Plzeňského kraje. Spádová území byla vymezena také s přihlédnutím ke spádu veřejného občanského vybavení (především škol) a administrativnímu členění, neboť odráží historické vztahy v území. Vztahy center a jejich území byly definovány na základě intenzity pracovních vztahů, které jsou v kartogramu též vyznačeny. Pracovní sílu velikostně vyšších center dokládají i tzv. funkční urbanizovaná území (FUA) 52. Každé FUA se vyznačuje existencí zvláště silných vazeb obyvatel na pracoviště v místním centru, na území kraje bylo vymezeno 7 těchto území. Jednotlivá funkční urbanizovaná území jsou zachycena v grafické příloze č. 1.3.2/16. a vzhledem k jejich významu zejména pro ekonomický pilíř se jimi dále zabývá kapitola 1.4.2.

1.3.3 Oblast: Bydlení Struktura bytového fondu podle druhu domů v Plzeňském kraji se blíží průměru ČR. Při SLDB v roce 2001 byl podíl bytů v rodinných domech 46,1 %, což byl 6. nejnižší podíl v ČR, dle výsledků SLDB 2011 tento podíl narostl na 46,6%. Na tento mírně nižší podíl rodinných domů na bytovém fondu má vliv především Plzeň (viz tabulka č. 27). Také okres Tachov měl podíl bytů v rodinných domech mírně pod průměrem kraje. Na ostatním území byl výrazně vyšší. Tento ukazatel indikuje venkovský charakter zástavby, respektive naopak podíl větších sídel se zástavbou bytových domů. Během let 2001 – 2011 se výrazně výšil podíl rodinných domů pouze v Plzni, v ostatních okresech nárůsty počtu bytů korelují v obou typech (rodinné i bytové), výjimkou je okres Plzeň-jih, kde došlo k významnému poklesu obývaných bytů v rodinných domech, což je však spíše výsledkem územních změn. Tabulka č. 27 - Trvale obydlené byty podle druhu domů v roce 201153 Rodinné domy

Bytové domy

Ostatní objekty

Celkem

Podíl rodinných domů (%)

Domažlice

13 335

9 591

416

23 342

57,1

Klatovy

18 846

14 450

563

33 859

55,7

Plzeň-město

18 569

60 123

1 015

79 707

23,3

Plzeň-jih

15 942

7 018

415

23 375

68,2

Plzeň-sever

18 136

9 564

364

28 064

64,6

Rokycany

11 574

6 462

245

18 281

63,3

9 030

10 215

425

19 670

45,9

Okres

Tachov

Na úrovni obcí znázorňuje územní rozdíly grafická příloha č. 1.3.3/1. Vysoký podíl bytů v rodinných domech (nad 90 %) mají POÚ převážně na Rokycansku a jižním Plzeňsku. Na Klatovsku a části Domažlicka je relativně více obcí s podílem rodinných domů nad 80 %. Komfort nového bydlení v rodinných domech měřený průměrnou kubaturou, zastavěnou nebo užitnou plochou se v posledním desetiletí v Plzeňském kraji i v ČR snižoval. Obytná plocha stagnovala a pokojovost bytů rostla. Tato snaha o větší efektivitu výstavby je zřejmě důsledkem rozvoje developerských projektů v segmentu výstavby rodinných domů. Parametry bytových domů se podstatně neměnily54. Struktura bytového fondu v Plzeňském kraji z hlediska stáří také odpovídá průměru ČR. V roce 2001 bylo průměrné stáří trvale obydlených bytů v Plzeňském kraji 41,5 roku (Ø ČR 41,2 roku). Vnitrokrajské rozdíly na úrovni okresů dokládá obrázek č. 17. Nejstarší bytový fond mají okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever (oba 43,5 roku), nejmladší okres Tachov (38,2 roku). Kromě okresu Tachov byla většina bytového fondu v roce 2001 postavena do roku 1970. Plzeň (okres Plzeň-město) vyniká vysokým podílem bytů postavených v letech 1971-1980, kdy ve městě vrcholila panelová výstavba.

52

MMR 2010.

53

Podle ČSÚ - SLDB 2011

54


61


Obrázek č. 17 - Struktura bytového fondu podle období výstavby v roce 2001

Na úrovni obcí je z grafické přílohy č. 1.3.3/2. patrné, že po 2. světové válce byla zahájena intenzivní bytová výstavba ve vybraných centrech a v některých obcích v příhraničí. V období 1991 - 2001 pokračovala intenzivnější výstavba zejména v příhraničí (viz grafická příloha č. 1.3.3/3.). Z výsledků SLDB 2011 lze vyhodnoti stáří domovního fondu, kdy stáří jednotlivých obydlených domů či jejich rekontrukce spadá do 1 ze 6 kategorií, viz obrázek č. 17a, který porovnává jednotlivé okresy. Obrázek č. 17a - Struktura domovního fondu podle období výstavby v roce 2011 100%

2001 - 2011

90% 80%

1991 -2000

70%

1981 - 1990

60%

1971 - 1980

50%

1920 - 1970

40%

1919 a starší

30% 20% 10% 0%

Podíl výstaby v posledním sledovaném desetiletí 2001 - 2011 dokumentuje grafická příloha 1.3.3/3-I. Z obrázku je patrný rozvoj bydlení v Plzni a jejím zázemí, dále pak výstavba v obcích poblíž hlavních tahů. Místa s odhlehlou polohou mají domovní fond podstatně starší. Z hlediska jednotlivých obcí dominují Kornatice (podíl 48%) a Horská Kvilda (41%). Je nutné zmínit, že statistika zahrnuje také rekonstrukce původních budov. Trendy bytové výstavby dokládají data ČSÚ o bytové výstavbě v letech 1997-2007. Ve sledovaném období byl i přes značné výkyvy, tzv. intenzity bytové výstavby, v jednotlivých krajích patrný rostoucí trend. V rámci ČR stoupl v tomto období počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu z 1,63 na 4,03. V Plzeňském kraji to bylo z 1,39 na 3,42 s vrcholem v letech 2004-2006 (3,70, 3,59 a 3,74). Podle průměrné hodnoty měl Plzeňský kraj v tomto období s intenzitou 3,00 čtvrtou nejintenzivnější bytovou výstavbu v ČR (Ø ČR 2,70). Následující rok 2008 byl z hlediska rozsahu

62


dokončované bytové výstavby výjimečný (4,7). Z nejnovějších údajů vyplývá, že po roce 2008 dochází ke klesajícímu trendu v množství dokončených bytů a tento stav trvná až do roku 2014. Okresy Plzeňského kraje se však podílely na tomto výsledku velmi různě (viz tabulka č. 28). Ve sledovaném období vykazují nadprůměrnou úroveň bytové výstavby okresy Domažlice, Plzeň-jih a Plzeň-sever, zatímco v Plzni byla průměrná intenzita bytové výstavby poloviční. V krajském městě je také nejzřetelnější rozvoj bytové výstavby v posledních letech, když do roku 2003 se stavělo výrazně méně než 2 byty na 1000 obyvatel. Následoval prudký růst na více než 4 v roce 2006, tj. hodnota, která je obecně považována za mezní pro obnovu bytového fondu. V posledních 2 letech dosahoval index nejvyšších hodnot u okresů Plzeň - město a Plzeň – sever, meziročně došlo k poklesu zejména na Tachovsku a Plzni – jihu, což může odrážet jednak naplněnost poptávky v předchozím období a také částečně dopady hospodářského útlumu. Tabulka č. 28 - Intenzita bytové výstavby v letech 2000 - 200955 Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu ročně Okres

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2008

2009

2000 - 2009

Domažlice

5,78

3,69

4,08

4,02

5,93

4,58

2,33

5,43

3,28

3,28

4,24

Klatovy

3,12

3,15

3,14

3,74

4,45

2,59

3,85

1,83

3,77

2,82

3,246

Plzeň-město

1,25

1,27

1,62

1,25

2,16

3,46

4,12

3,31

5,89

4,21

2,854

Plzeň-jih

5,21

5,16

5,06

5,90

4,62

4,45

4,69

3,49

4,11

2,71

4,54

Plzeň-sever

3,07

4,64

4,96

4,37

5,04

4,10

4,54

4,21

5,32

4,61

4,486

Rokycany

1,88

2,75

3,13

2,11

2,81

4,07

3,11

4,20

3,00

3,25

3,031

Tachov

3,95

3,41

4,12

2,53

2,39

2,25

2,07

2,30

5,09

2,97

3,108

Na úrovni obcí dokumentuje územní rozdíly v bytové výstavbě v Plzeňském kraji grafická příloha č. 1.3.3/4 (pro rok 2011 pak č. 1.3.3/4-I., pro rok 2013 č. 1.3.3/4-II). Vysokou průměrnou intenzitu bytové výstavby v letech 1998 – 2009 dosahovaly obce tvořící prstenec kolem Plzně, vč. měst a větších obcí (Dobřany, Starý Plzenec, Vejprnice, Tlučná, Líně, Zbůch) s přerušením severním směrem (při silnici I/27). Porovnáním s údaji za poslední 2 roky lze zjistit další mírné rozšíření popsaného prstence, tj. do navazujících obcí dále od Plzně (i v uvedené oblasti při I/27), ale také obecně pokles intenzity výstavby při porovnání roků 2009 a 2011 (např. město Plzeň, při dálnici D5 v okresu Tachov, obce na Šumavě). V pohraničí zůstává poměrně vyšší intenzita v menších obcích na Domažlicku nebo Rokycansku, poklesá na Kdyňsku a také u většiny obcí na Šumavě, které vykazovaly v předchozím období vůbec největší průměrnou intenzitu bytové výstavby v Plzeňském kraji. Intenzivní bytová výstavba s sebou do nových území obvykle přináší požadavky na zajištění související občanské vybavenosti, ale také nárůst dopravního zatížení a nároky na technickou a další veřejnou infrastrukturu. Naopak v 36 obcích kraje nebyl v období 1998-2009 dokončen ani jeden byt. Jedná se o malé obce do 500 obyvatel, některé z nich spolu sousedí. Porovnáním roků 2009, 2011 a 2013 je nyní zřejmý nárůst počtu těchto obcí. Ze statistiky ČSÚ pro rok 2013 vyplývá potvrzení trendu intenzivní výstavby v plzeňské aglomeraci a nulového rozvoje malých obcí vně hlavních tahů. Oproti roku 2011 je patrná významná změna v počtu dokončených bytů v některých šumavských obcích (Prášily, Modrava). V oblasti bydlení má význam jako ukazatel i místně obvyklé nájemné, které je sestaveno na základě následujících faktorů: technický stav domu a bytu, technologie výstavby, poloha bytového domu a velikost bytu. Dle těchto šetřených faktorů bude sestavena mapa nájemného pro celou Českou republiku, která je v současnosti v rozpracování. Tabulka č. 29 uvádí výši místně obvyklého nájemného ve vybraných obcích Plzeňského kraje, u nichž jsou již MMR zveřejněny údaje. Podle této tabulky sice nelze komplexně hodnotit diferenciaci nájemného v celém Plzeňském kraji, přesto lze na základě uvedených dat definovat určité pravidelnosti. Nejvyšší míru místně obvykle nájemného vykazují větší města a obce, které leží na přímých dopravních tazích ve směru na krajské město Plzeň např. Přeštice, Klatovy, Nýřany, naopak např. Nýrsko a Kdyně vykazují nižší místně obvykle nájemné. 55

ČSÚ a ČSÚ Analýza bytové výstavby v územích České republiky 1997 - 2007. Kód: 8209-08.

63


Kromě charakteristik bytového fondu ukazuje výše místně obvyklého nájemného také nepřímo na určitou exkluzivitu jednotlivých sídel a koupěschopnost obyvatel. Tabulka č. 29: Místně obvyklé nájemné vybraných obcí k 31.3.201156 obvyklé nájemné (Kč/m²)

nájemné - standardní byt57 (Kč/byt/měsíc)

Plzeň (k.ú.)

94,10 – 100,00

6 116 — 6 500

Přeštice Klatovy

78,30 – 90,10

5 090 – 5 856

75,60 – 83,50 69,10 – 76,40 68,10 – 75,20

4 914 – 5 428 4 491 — 4 966 4 426 — 4 888

65,90 – 75,80

4 284 – 4 927

65,80 – 75,60

4 277 – 4 914

64,30 – 74,00 63,30 – 70,00

4 180 – 4 810 4 114 — 4 550

60,30 – 73,60

3 920 – 4 784

60,00 – 73,40

3 900 – 4 771

58,90 – 67,80

3 828 – 4 407

58,50 – 71,50

3 802 – 4 648

52,30 – 60,20

3 400 – 3 913

52,10 – 63,60

3 386 – 4 134

50,60 – 58,20

3 289 – 3 783

Obec

Rokycany Tachov

Nýřany Planá Dobřany Domažlice

Horšovský Týn Holýšov Horažďovice Blovice Kdyně Kralovice Nýrsko

1.4. Území kraje z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj 1.4.1 Oblast: Rekreace Potenciál kraje pro rekreaci a cestovní ruch Historické a kulturní památky spolu s relativně kvalitním životním prostředím vytvářejí hlavní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Silný lokalizační potenciál je koncentrovaný zejména v příhraničních oblastech regionu – národní park a chráněné krajinné oblasti a dále potom zejména v jádru mezoregionu – městě Plzni. Plzeňský kraj má dlouhodobě charakter nejen cílového, nýbrž i tranzitního území zejména díky přítomnosti dálnice D5 a III. železničního tranzitního koridoru Praha-Plzeň-SRN. Nevyužitý potenciál tedy spočívá ve významném množství tranzitující klientely. Cestovní ruch představuje v rámci sektorů ekonomiky důležité odvětví služeb. Váže celou řadu dalších ekonomických aktivit a napomáhá nejen ke stabilizaci populace regionu v jeho periferních oblastech, nýbrž i umožňuje zvyšování prestiže a zlepšovaní image regionu, důležité zejména při lokalizaci nejrůznějších průmyslových a obchodních aktivit, ale také v souvislosti s přímými zahraničními investicemi. Z pohledu členění území podle funkčně-prostorového využití a potenciálu pro cestovní ruch je pro Plzeňský kraj typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro rozvoj CR (40 % rozlohy kraje) a dále venkovská krajina s příznivými předpoklady (34 % rozlohy území kraje). Hodnotná je horská krajina, která tvoří 20 % rozlohy kraje (obrázek č. 18). Ve srovnání v rámci Česka se Plzeňský kraj řadí mezi průměr.

56

Dle MMR (zpracováno IRI) Mapa nájemného, 2011.

57

Standardní byt o velikosti 65 m² (dle MMR, zpracováno IRI).

64


Obrázek č. 18 – Potenciál cestovního ruchu Plzeňského kraje58

Mezi středisky cestovního ruchu (viz grafická příloha č. 1.4.1/1.) dominuje město Plzeň, které je dle typologie středisek hodnoceno jako historické město národního významu. Na úrovni nadregionálního významu jsou to potom Klatovy a Sušice. Podobně pouze Konstantinovy Lázně představují jediné lázeňské středisko na území Plzeňského kraje. Významnými středisky horské zimní a letní rekreace jsou Železná Ruda, Kašperské Hory a Srní v oblasti Šumavy. Významnými středisky letní rekreace u vody jsou Hracholusky, Žihle, Volduchy, Babylon a Dlouhá Ves, pro vlastní město Plzeň takto slouží zejména Bolevecké rybníky. Regionalizace cestovního ruchu Pro účely statistických analýz a pro účely stanovování strategií dělí agentura Czech Tourism území Česka na 17 marketingových turistických regionů a 40 marketingových turistických oblastí. Na území Plzeňského kraje zasahují dva marketingové turistické regiony – 1. Plzeňsko a Český les a 2. Šumava (viz grafická příloha č. 1.4.1/2.), které se člení do těchto tří marketingových turistických oblastí (viz grafická příloha č. 1.4.1/3.): 1. Plzeňsko - zahrnující Plzeňskou aglomeraci s okresy Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. 2. Šumava - zahrnující v Plzeňském kraji okres Klatovy a dále území jihočeských okresů Prachatice a Český Krumlov. 3. Český les - zahrnující okresy Domažlice a Tachov. Obdobné vymezení regionalizace obsahuje Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje aktualizovaný k 31.12.2007, kde je též zmíněna oblast Konstantinolázeňsko navazující na oblast Západočeské lázně v Karlovarském kraji. 58

Z Atlasu cestovního ruchu.

65


Atraktivity cestovního ruchu Stupeň přírodní atraktivity území je vysoký zejména v oblastech s výrazným zastoupení zvláště chráněných území – obecně při hranicích kraje (Šumava včetně podhůří, Český les, povodí horní Berounky a Střely či Křivoklátsko) a dále pak na území vymezených přírodních parků (viz také kap. 1.2.4.) a krajinných památkových zón, které byly vymezeny v roce 1996 na Chudenicku a Plasku. Kulturně historické atraktivity jsou výrazněji koncentrovány v oblasti Plzně a okolí. Ve zbývajícím území kraje jsou rozptýleny rovnoměrně s přirozenými lokalitami vyšší koncentrace. Ze 40 městských památkových rezervací v Česku se nacházejí 3 v Plzeňském kraji – v Plzni, Domažlicích a Horšovském Týně. Vesnické památkové rezervace jsou vymezeny v Dobršíně, Ostrovci, Plzni-Koterově, Plzni-Černicích a Plzni-Božkově. Městských památkových zón je 21 a vesnických památkových zón je celkem 44. Kromě památkově chráněných území jsou významnými atraktivitami cestovního ruchu Plzeňského kraje cenné památkově chráněné objekty, zejména národní kulturní památky (dále jen „NKP“). Na území kraje je vymezeno 21 nemovitých NKP a 2 movité NKP (soubor gotických soch krásného slohu v Plzni a obraz Petra Brandla Křest Kristův v kostele sv. Jana Křtitele v Manětíně). V roce 2010 byly vyhlášeny tyto národní kulturní památky: Zámek Červené Poříčí, Klášter premonstrátek v Chotěšově, Vodní hamr Dobřív a Jízdárna ve Světcích. V roce 2014 byl za národní kulturní památku prohlášen 2 Zámek v Týnci u Klatov. Koncentrace NKP na km je v případě Plzeňského kraje v poměru k Česku průměrná a srovnatelná např. s Jihočeským krajem, průměr je ovšem ovlivněn výraznou koncentrací NKP na území hl. m. Prahy, v porovnání s ostatními kraji se na území Plzeňského kraje koncentruje výrazně více NKP než v jiných krajích. Na základě návrhu koncepce památkové péče na léta 20112016 je výhledově možné očekávat prohlášení dalších národních kulturních památek a památkově chráněných území. Důležitý je také objem financí, které jsou určeny na záchranu a ochranu památkového fondu. Plzeňský kraj je například v počtu nejohroženějších památek evidovaných Národním památkovým ústavem v jednotlivých krajích na 5. místě mezi ostatními kraji. Z celkového počtu 859 nejohroženějších nemovitých památek v ČR je 73 evidováno v Plzeňském kraji, z toho je například 17 zámků, 11 kostelů, 4 tvrze a 2 hrady59. Přehled památkově chráněných území a národních kulturních památek obsahuje tabulková příloha č. 4 a zobrazeny jsou též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území Kulturně historickou atraktivitou Plzeňského kraje jsou dále zachované objekty lidové architektury. Mnohé z nich jsou chráněny v rámci vesnických památkových zón a rezervací. Typologie regionů lidové architektury a obce, v nichž jsou objekty zachovány nebo doloženy jsou znázorněny v grafické příloze č. 1.4.1/4. Významnou atraktivitou jsou střediska zimní rekreace na Šumavě, zejména areály v Železné Rudě, v Prášilech, v Srní a na Modravě. Největším lyžařským areálem je Špičák. V Českém lese se rozvíjí areál lyžování na Přimdě. Pro cykloturistiku mají z pohledu kraje význam zejména dálkové cyklotrasy mezinárodního významu (viz grafická příloha č. 1.4.1/5.): -

Trasa č. 3 – Mnichov– Regensburg– Plzeň – Praha

-

Trasa č. 37 (po území kraje Železná – Stříbro – Plzeň) je součástí mezinárodní „Panevropské cyklotrasy“, která je značena z Paříže přes Plzeň do Prahy

-

Trasa č. 38 (po území kraje Alžbětín – Železná Ruda – Klatovy – Dobřany, zde se napojuje na RT3) je součástí trasy Vídeň – Plzeň – Praha

Významné jsou též cyklotrasy nadregionálního významu 31 (Plzeň – Nepomuk – Blatná), č. 33 (příhraniční cyklotrasa na Šumavě), č. 35 (Plzeň – Manětín – Karlovarský kraj) a č. 36 (příhraniční cyklotrasa v Českém lese). Mezi vodácky významné toky Plzeňského kraje patří především horní tok Otavy. Na území kraje nejčastěji splavný v úseku Sušice – Horažďovice. Splavnost z výše položených míst je umožněna při dostačující předepsané výšce hladiny v korytě řeky a respektování nařízení návštěvního řádu NP a CHKO Šumava. Oblíbeným vodácky využívaným tokem je Berounka, která je splavná od svého počátku v Plzni. Další toky Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava, Střela a Klabava jsou vodácky využívány pouze při dostačujícím průtoku a vodním stavu.

59


66


Pro rekreaci u vody jsou nejvyužívanější areály na Hracholuské přehradě a pro obyvatele Plzně Velký Bolevecký rybník, dále pak výše uvedená střediska Žihle, Volduchy, Babylon a Dlouhá Ves. Ke koupání slouží též např. Ejpovické jezero, zatopený kamenouhelný lom u Radnic, pro rekreaci a vodní sporty rybníky Hnačov na Klatovsku, Dlouhý (Sycherák) na Tachovsku a Nový na jižním Plzeňsku. Na území kraje jsou čtyři golfové kluby s kvalitními golfovými hřišti. Jde o kluby Alfrédov, Darovanský Dvůr, Plzeň – Dýšina a Hořehledy. Kraj poskytuje možnosti i pro řadu dalších forem rekreace a turistiky – např. pro agroturistiku, hipoturistiku, rybaření, ale též pro kongresovou turistiku a incentivní cestovní ruch. Z hlediska rozvoje lázeňství nabízí území Plzeňského kraje ve srovnání s některými jinými kraji Česka omezené podmínky. Je zde pouze jedno lázeňské centrum regionálního až národního významu zaměřené na léčbu kardiovaskulárních chorob – Konstantinovy Lázně s léčebnými hydrouhličitanovými sodno-hořečnatými minerálními prameny. Ovšem vzhledem k příznivým charakteristikám kvality životního prostředí zde existuje významný potenciál pro vznik lázeňských center klimatického typu a nejrůznějších regeneračních a wellness center. Specifickou atraktivitou v Plzeňském kraji jsou pivovary nabízející možnosti pro poznávací turistiku spojenou s gastronomickými zážitky (Plzeňský Prazdroj) a pro wellness a relaxaci (Chodovar). Trendem je rozvoj malých minipivovarů (Chudenice, Dobřany, Kout na Šumavě, Plzeň-Černice). Mezi nejnavštěvovanější atraktivity cestovního ruchu v Česku patří z turistických cílů Plzeňského kraje pouze Zoologická a botanická zahrada města Plzně s více než 401 tisíci návštěvníků v roce 201360. Představuje jeden z několika mimopražských cílů, které se umisťují v TOP 20 nejnavštěvovanějších cílů v České republice. Zoologická zahrada v Plzni dosáhla v roce 2013 6. místa z hlediska návštěvnosti mezi ZOO v Česku(v roce 2010 to bylo 2. místo, počet návštěvníků za rok poklesl během tří let o takřka 60 tisíc. V návštěvnosti technických památek v Česku již nedominuje uvedený Plzeňský Prazdroj, v roce 2013 zastavá s 275 tisíci návštěvníky (nárůst 50 tisíc od roku 2010) 3. místo. Téměř nadregionálního významu dosahuje i návštěvnost Dinoparku Plzeň v areálu Zoologické a botanické zahrady v Plzni, čkoliv jehož návštěvnost, stejně jako ZOO Plzeň poklesla z 210 tisíc v roce 2010 na 167 tisíc v roce 2013. Všechny výše uvedené turistické cíle Plzeňského kraje jsou zároveň nejnavštěvovanějšími cíli v rámci regionu a obsazují první tři místa ve statistice návštěvnosti turistických cílů Plzeňského kraje. Návštěvnost přírodních atraktivit Plzeňského kraje a především pak Národního parku a CHKO Šumava je významně plošně rozptýlena. Úhrnná návštěvnost NP Šumava dosahovala v roce 2009 téměř 2 milionů návštěvníků.61 Průměrný denní počet návštěvníků v letní sezoně je odhadován na cca 80 tis. osob. Spolu s průvodními negativními dopady koncentrovaného a masového turismu představuje cestovní ruch v oblasti Šumavy motor regionálního rozvoje nejen v oblasti zaměstnanosti, ale též veřejných příjmů a výdajů. Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení Vedle existence atraktivit cestovního ruchu (dále jen „CR“) a turistických cílů je předpokladem úspěšnosti kraje v oblasti CR existence dostatečné a kvalitní infrastruktury CR. Nejvýznamnější jsou v této oblasti ubytovací kapacity. V roce 2009 se Plzeňský kraj umístil na 7. místě mezi kraji České republiky z hlediska kapacit ubytovacích zařízení. To znamená posun až za Jihomoravský kraj, který byl v roce 2007 na 7. místě. V kraji bylo 488 ubytovacích zařízení z celkového počtu 7 557 ubytovacích zařízení v Česku, tj. 6,45%. K roku 2010 je uváděno 460 těchto zařízení s celkem 25 180 lůžky. V letech 2001 až 2006 docházelo k postupnému snižování kapacit ubytovacích zařízení, v období 2006-2007 došlo k jejich navýšení a posléze nastal opět trend postupného snižování. Tento jev názorně dokládá obrázek č. 19. Jistým trendem je také postupně se zvyšující průměrná cena ubytování za jednu noc, která byla v roce 2007 302 Kč. Lze předpokládat, že průměrná cena za ubytování se i nadále zvyšovala a v současnosti je vyšší než v posledním sledovaném roce. Průměrná cena za přenocování se pohybuje kolem průměru ceny za ubytování v celém Česku (zmíněný sledovaný jev byl evidován až od roku 2004).

60

Údaje agentury CzechTourism

61

Údaj ČSÚ.

67


Opačně je tomu u průměrné doby pobytu, ta ve sledovaném období klesá, ze 4,5 dne v roce 2001 na 4 celé v roce 2009. Tento trend tak odpovídá současnému dění v CR v celém Česku. Stejně tomu tak je i v případě průměrného počtu přenocování, i zde došlo ke snižování počtu přenocování z 3,5 přenocování v roce 2001 na 3,1 v roce 2007 a o další desetinu k roku 2009 (v roce 2012 již celorepublikový údaj poklesl na 2,9 dne). Co se týká absolutního počtu přenocování, došlo v průběhu roku 2012 i ve srovnání s rokem 2011 k nárůstu o cca 5%, což odpovídá trendu celé ČR. V Plzeňském kraji se pak v roce 2012 nejvíce ze všech krajů ČR zvýšil počet ubytovaných hostů (o 9,8 %). Obrázek č. 19 – Vývoj počtu ubytovacích zařízení v letech 2001- 2009 v Plzeňském kraji

Dle typu ubytovacích zařízení v roce 2009, stejně jako v roce 2007, převládaly hotely a penziony, jednalo se o 62%. Naopak kempy, chatové osady a turistické ubytovny zaujímaly menší část z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení (viz tabulka č. 30).

Tabulka č. 30 – Vývoj ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji v letech 2007 - 2009

Rok

Hromadná ubytovací zařízení celkem

Hotely a podobná zařízení celkem v tom:

hotely ****

ostatní hotely a penziony

Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem v tom: kempy

chatové osady a turistické ubytovny

ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

2007

517

312

12

300

205

39

68

98

2008

501

304

18

284

199

40

58

101

2009

488

303

20

282

185

36

59

90

ČSÚ sleduje kapacity ubytovacích zařízení dle vymezených marketingových turistických oblastí (ČSÚ pro své údaje nadále užívá starší vymezení oblastí z r. 2007). Nejvíce ubytovacích zařízení bylo v roce 2007 i 2009 v turistické oblasti Šumava – východ, dále na Plzeňsku a zbývající dvě oblasti měly obdobný počet těchto zařízení. Obdobně tomu bylo i v případě hotelů se čtyřmi a více hvězdičkami, kde jich bylo nejvíce v oblasti Šumava – východ a v oblasti Plzeňsko. V těchto dvou oblastech se nacházelo shodně 16 zařízení.

68


Další zařízení vyšší kvality nebyla zaznamenána (viz tabulka č. 31). Lze tak říci, že nabídka hotelů s vyšší kvalitou ubytovacích služeb není pokryta v méně preferovaných regionech. Oproti roku 2007 se počet hotelů se čtyřmi hvězdičkami zdvojnásobil a byl zprovozněn i jeden petihvezdičkový hotel. Je možné tedy konstatovat, že kvalita hotelnictví v Plzeňském kraji roste relativně rychle.

Tabulka č. 31 – Kapacita ubytovacích zařízení dle turistických oblastí v Plzeňském kraji v letech 2007 a 2009 Turistické oblasti v kraji

Hromadná ubytovací zařízení

Lůžka

Pokoje

2007

2009

2007

2009

2007

2009

Chodsko

57

52

874

825

2 689

2 558

Plzeňsko

154

155

3 796

4 365

10 012

11 468

Šumava – východ

723

679

9 919

9 599

29 195

27 677

Tachovsko – Stříbrsko

55

49

1 059

1 073

2 956

3 054

Rámcový přehled o kapacitách ubytovacích zařízení v jednotlivých městech podává obrázek č. 20.

Obrázek č. 20 – Kapacity ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji62

62

Atlas cestovního ruchu ČR.

69


V tabulce č. 3263 je uveden přehled hotelů se třemi a více hvězdičkami k roku 2007, dále je specifikováno jejich územní rozložení, sezónnost a zařazení do zóny CR. Novější dostupné údaje ČSÚ jsou v obdobném členění neúplné, proto zde nejsou uvedeny. Z hlediska sezónnosti byly evidovány 3 hotely, které mají provoz pouze v létě a v zimě, ostatní hotely disponovaly celoročním provozem. Dle zařazení do zóny CR se na území kraje vyskytovaly v roce 2007 jen jedny lázně - Konstantinovy Lázně. Nejvíce hotelů bylo zařazeno do zóny městské a kulturní a do zóny horské, dále 3 hotely nacházející se v okolí vodních ploch či vodních toků a ostatní hotely, které nebyly blíže specifikovány. Tabulka č. 32 – Kapacity v hotelích od 3 *** a více v roce 2007 Název

Obec (městská část)

Zóna

Sezóna

KAT

POCPOK

POCLUZ

HOTEL PRAHA

Babylon

3

1

03

42

102

HOTEL BOHMANN

Babylon

3

1

03

20

40

HOTEL SOKOLSKÝ DŮM

Domažlice

1

1

03

12

34

HOTEL ŠUMAVA

Horšovský Týn

1

1

03

10

20

HOTEL GAME

Klenčí pod Čerchovem

5

1

03

30

87

HOTEL HALTRAVA


1

1

03

18

41

HOTEL RUAL

Bezděkov

5

4

03

15

33

HOTEL STAVBAŘ

Čachrov

4

1

03

40

88

HOTEL KOLLERHOF

Hamry

4

1

03

17

40

HOTEL ZLATÝ JELEN

Horažďovice

5

1

03

16

41

PARKHOTEL TOSCH

Kašperské Hory

4

1

02

43

86

HOTEL ŠUMAVA

Kašperské Hory

4

1

03

46

92

HOTEL ENNIUS

Klatovy

5

1

03

25

50

HOTEL ROZVOJ

Klatovy

1

1

03

24

59

HOTEL CENTRÁL

Klatovy

1

1

03

47

98

H.D. HOTEL MODRAVA

Modrava

4

1

03

22

54

PENSION HÁJENKA

Modrava

4

1

03

21

47

HOTEL KLOSTERMANNOVA CHATA

Modrava

4

1

03

12

35

HOTEL JANA

Nýrsko

4

1

03

11

30

ZÁMEK KNĚŽICE

Petrovice u Sušice

5

1

02

15

30

HOTEL ATAWA RABÍ

Rabí

5

1

03

22

60

HOTEL SRNÍ

Srní

4

1

03

91

195

HOTEL VYDRA

Srní

4

1

03

26

52

HOTEL ŠUMAVA

Srní

4

1

03

42

83

SPORT HOTEL PEKÁRNA

Sušice

5

1

03

13

26

HOTEL U DALIBORKY

Sušice

1

1

03

11

67

HOTEL GABRETA

Sušice

5

1

03

15

30

OREA HOTEL ŠPIČÁK

Železná Ruda

4

1

03

73

146

OREA WELLNESS HOTEL HORIZONT

Železná Ruda

4

1

03

101

202

HOTEL ČERTOVA CHATA

Železná Ruda

4

1

03

17

36

HOTEL BOHEMIA

Železná Ruda

4

1

03

28

66

63

Podle dat ČSÚ k roku 2007.

70


Tabulka č. 32 – Kapacity v hotelích od 3 *** a více v roce 2007 Název


Zóna

Sezóna

KAT

POCPOK

POCLUZ

HOTEL KARL

Železná Ruda

4

1

03

11

60

HOTEL TERASY

Železná Ruda

4

1

03

21

42

HOTEL OSTRÝ

Železná Ruda

4

1

03

25

67

HOTEL JAVOR

Železná Ruda

4

1

03

27

56

HOTEL GRÁDL

Železná Ruda

4

1

03

20

60

HOTEL ENZIÁN

Železná Ruda

4

1

03

30

80

HOTEL ASTORY

Plzeň 1

1

1

02

30

59

BEST WESTERN HOTEL PANORAMA

Plzeň 1

1

1

02

27

46

HOTEL IRIDA

Plzeň 1

1

1

02

21

42

HOTEL ROUDNÁ

Plzeň 1

1

1

03

15

40

HOTEL CD

Plzeň 1

1

1

03

19

38

PRIMAVERA HOTEL

Plzeň 2 - Slovany

1

1

02

94

236

HOTEL SLOVAN

Plzeň 2 - Slovany

1

1

03

104

187

PARKHOTEL CONGRESS CENTER PLZEŇ

Plzeň 3

5

1

02

150

300

HOTEL CENTRAL

Plzeň 3

1

1

02

77

133

COURTYARD BY MARRIOTT

Plzeň 3

1

1

02

195

390

HOTEL GONDOLA

Plzeň 3

1

1

02

13

26

HOTEL U ZVONU

Plzeň 3

1

1

02

27

54

HOTEL VICTORIA

Plzeň 3

1

1

03

55

95

HOTEL CONTINENTAL

Plzeň 3

1

1

03

45

77

HOTEL-RESTAURANT RANGO

Plzeň 3

1

1

03

10

24

HOTEL YORK

Plzeň 5

1

1

03

31

69

HOTEL PURKMISTR

Plzeň 8 - Černice

1

1

02

32

65

AREÁL HÁJEK

Šťáhlavy

5

1

03

44

128

PIVOVARRESTAURANT HOTEL MODRÁ HVĚZDA

Dobřany

5

4

03

20

42

HOTEL U ZELENÉHO STROMU

Nepomuk

5

1

03

23

45

HOTEL SPOLKOVÝ DŮM

Přeštice

5

1

03

15

31

HOTEL GARNI NA STATKU


1

4

03

20

52

HOTEL BÍLÝ BERÁNEK

Kralovice

5

1

03

14

35

DAROVANSKÝ DVŮR RESORT

Břasy

5

1

03

101

240

HOTEL BEROUNKA

Liblín

3

1

03

16

35

MOTEL K

Rokycany

5

1

03

9

20

HOTEL BÍLÝ LEV

Rokycany

5

1

03

26

72

HOTEL U SLÁDKA

Chodová Planá

5

1

03

38

90

HOTEL JITŘENKA

Konstantinovy Lázně

2

1

03

24

52

HOTEL RUSTICA

Stráž

5

1

03

22

50

HOTEL U BRANKY

Stříbro

1

1

03

10

28

71


Tabulka č. 32 – Kapacity v hotelích od 3 *** a více v roce 2007 Název PARK HOTEL


Zóna

Sezóna

KAT

5

1

03

Tachov

POCPOK

POCLUZ

82

175

SEZONA – sezónnost 1 - s celoročním provozem 2 - sezónní (pouze léto) 3 - sezónní (pouze zima) 4 - sezónní (léto i zima) KAT – kategorie hromadných ubytovacích zařízení 1 - hotel ***** 2 - hotel, motel, botel **** 3 - hotel, motel, botel ***

Vysvětlivky: ZONA – zařazení do zóny cestovního ruchu 1 - městská a kulturně poznávací 2 – lázeňská 3 - v okolí vodních ploch 4 – horská 5 – ostatní POCPOK - počet pokojů celkem POCLUZ - počet stálých lůžek

Dle výkonů hromadných ubytovacích zařízení se umístil Plzeňský kraj v roce 2009 na 9. místě ze všech krajů v Česku. To znamená, že oproti roku 2007 vylepšil kraj své postavení o jedno místo. Výkony odpovídají 4 % z celkového počtu v rámci Česka (přesněji 478 995 pro Plzeňský kraj z 11 985 909 za rok 2009, 496 534 z celkových 12 899 000 za rok 2011). Vybavenost infrastrukturou pro cestovní ruch v Plzeňském kraji lze celkově označit jako průměrnou, v oblasti Šumavy, v Plzni a Konstantinových Lázních jsou podmínky optimální, ve zbytku území méně vyhovující až nedostatečné, např. Plasko, Kralovicko. Individuální rekreace Dominantní pobytovou formou cestovního ruchu s významnými dopady do území a vlivem na ekonomiku obcí je individuální rekreace, tedy chataření a chalupaření. Počet objektů individuální rekreace (dále jen „OIR“) je v některých oblastech Plzeňského kraje silně koncentrovaným jevem. V některých oblastech představuje individuální rekreace nejen sezónní ekonomický profit pro lokální maloobchod a služby, ale rovněž zátěž v podobě zvýšených nároků na čerpání místních zdrojů. Významně ovlivňuje také funkce sídel, bydlení a bytový fond. Počet OIR dosahoval v roce 1991 úhrnem 25 170 objektů, přičemž chat a rekreačních domků bylo 19 718 a chalup vyčleněných z bytového fondu bylo 5 452. Srovnání vývoje počtu objektů individuální rekreace mezi censy v letech 1991 a 2001 lze učinit pouze u těch obcí, ve kterých jsou OIR evidovány v množství ≥ 4. Ve zbývajících případech není reálné odhadnout přesný počet OIR vzhledem k bezpečnostním prvkům censu v podobě individuálních dat. Podíl těchto případů na sumě v jednotlivých kategorií OIR a celkové sumě OIR je v řádech desítek a tedy v intervalu 0–2 %. Dalším faktorem znemožňujícím srovnání je struktura zjišťovaných údajů v censu v roce 2001. V rámci SLDB 2011 nebyly údaje o OIR podrobně sledovány. Počet OIR bylo možné vysledovat také dle údajů SLDB 2001 Bytového fondu dle struktury: byty úhrnem/v tom/z toho podle důvodu/sloužící k rekreaci. Tento ukazatel za jednotlivé POÚ v Plzeňském kraji dosahoval v roce 2001 úhrnem 13 976 jednotek, podle SLDB 2011 je to 12 223. Oblasti s nejvyšší koncentrací rekreačních objektů (podle evidence objektů dle čísel popisných) lze vymezit především v rámci některých šumavských obcí (konkrétně oblasti Srní a Modravy, Čachrova a Železné Rudy). Druhou významnou oblastí s výraznou koncentrací rekreačních objektů jsou Hracholusky a obecně zázemí Plzně (ORP Kralovice, Nýřany, Stříbro, Blovice, Nepomuk, Rokycany a rovněž území ORP Plzeň). Podíl rekreačních objektů v mnoha obcích zde dosahuje více než 20 %, a často i více než 30 % z celkového počtu objektů.

1.4.2 Oblast: Hospodářské podmínky V rámci ČR patřil Plzeňský kraj dlouhodobě mezi kraje s nejvyšší ekonomickou výkonností na základě tvorby HDP/obyv., v posledních letech byl ale zaznamenán relativní pokles (v roce 2006 2. pozice po Praze, v roce 2009 4. po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji, v roce 2010 již 6. místo). Totéž platí i o dalších ekonomických ukazatelích jako je výše průměrných mezd (3. nejvyšší průměrné mzdy mezi kraji bez Prahy) nebo hodnota tvorby hrubého fixního kapitálu na obyvatele (v roce 2009 druhá nejvyšší hodnota po Praze, v roce 2010 na 5. pozici). I když postavení Plzeňského kraje z hlediska ekonomické výkonnosti na obyvatele nelze hodnotit zcela negativně (zachovává si relativní

72


naprůměrné hodnoty), rizikem je pokračující pokles i v období 2009 – 2010, kdy již většina krajů zaznamenala obrat k růstu. Obrázek č. 21 – Hrubý domácí produkt podle krajů ČR64 400 000

v běžných cenách, v přepočtu na 1 obyvatele

ČR Hl. m. Praha Středočeský kraj

v Kč na 1 obyvatele

350 000

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

300 000

Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

250 000

Královéhradecký kraj Pardubický kraj 200 000

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj

150 000

Kraj má průmyslový charakter, což platí především o jeho centru. Jeho vysoká hospodářská výkonnost spojená se silnou exportní orientací souvisí s výhodnou dopravní polohou vůči hospodářským centrům v SRN a Praze. Zájem o umisťování přímých zahraničních investic se koncentruje na město Plzeň a jeho bezprostřední okolí včetně dobře dopravně dostupných území podél dálnice D5 a silnic I. tříd v centru kraje. Zhruba 70 % přímých zahraničních investic plynoucích do Plzeňského kraje, mezi kterými dominuje zpracovatelský průmysl, je umisťováno ve vlastním městě Plzni. Do roku 2008 rostoucí ekonomika a dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti byla doprovázena růstem podílu zahraničních pracovníků. Roky 2009 a 2010 ale poznamenal ekonomický útlum, který se v Plzeňském kraji projevil především růstem nezaměstnanosti (zejména v okrese Tachov a v jeho přilehlých oblastech a v oblasti Sušicka) a také snižující se hospodářskou produktivitou. Typickým jevem hospodářství v kraji zůstává bipolarita ekonomicky výkonného centra a periferních hospodářsky slabších venkovských území. Stupeň ekonomické aktivity (grafická příloha 1.4.2/1.) odráží hlavní charakteristiky věkové struktury obyvatelstva v kraji, zejména pro ekonomiku věkově příznivější situaci v západní a nejsevernější části kraje a naopak méně příznivou v jihovýchodní a východní části kraje. Podíl jednotlivých sektorů hospodářství na zaměstnanosti v kraji podle SLDB 2011 naznačují grafické přílohy č. 1.4.2/2. až 1.4.2/4. Podíl primárního sektoru patří mezi ostatními kraji ČR k nadprůměrným (co do zaměstnanosti v priméru zaujímá kraj 4. pozici). Plzeňský kraj vyniká významem lesnictví, kdy jsou za kraj zaznamenávány jedny z nejvyšších objemů těžby dřeva (druhá pozice za Jihočeským krajem). Je však skutečností, že značná část lesních porostů se nachází v chráněných územích se zvláštním režimem hospodaření s dřevní hmotou. Sekundér zastoupený především průmyslovými odvětvími vykazuje stejně jako primér v porovnání s ostatními kraji nadprůměrné hodnoty. Tento sektor nabízí pracovní uplatnění především v centru kraje, podél nejvýznamnějších nadregionálních a regionálních rozvojových os a také v dalších menších centrech kraje, mezi kterými je možno zmínit např. Horažďovice. Podíl průmyslu na zaměstnanosti i hrubé přidané hodnotě vykazuje od roku 2005 klesající tendenci (roste význam služeb). Plzeňský kraj se v mezikrajském srovnání podle podílu průmyslu na zaměstnanosti posunul ze 3. místa v roce 2005 na 7. místo v roce 2011. Exportně zaměřený průmysl v období ekonomického

64

Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020, dle dat ČSÚ.

73


oslabení zaznamenal výrazný pokles, avšak údaje z let 2010 a 2011 naznačují, že se podíl zaměstnanosti v průmyslu pomalu oživuje, zatímco podíl služeb opět klesá65. V terciéru tedy vykazuje kraj v rámci ČR podprůměrný podíl na zaměstnanosti. Jeho vysoký relativní význam je dle grafické přílohy č. 1.4.2/4. možno sledovat ve městě Plzni a v oblastech s nejvhodnějšími podmínkami pro rozvoj služeb cestovního ruchu. Zde jsou však vysoké relativní hodnoty odvozovány od poměrně nízkých celkových počtů pracovních míst. Vyšší podíl terciéru na zaměstnanosti potvrzuje strukturu nejvýznamnějších sídel, ale je možno upozornit i na výjimky, jakou je např. nižší podíl odvětví služeb v Nýřanech (sídelně významné centrum), nebo naopak jejich vyšší podíl na velké části okresu Plzeň-sever (území bez bývalého okresního města). Ze srovnání s ostatními kraji vyplývá, že zaměstnanost v odvětví tzv. znalostních služeb, jejíž součástí je věda a výzkum, je v Plzeňském kraji nízká a neodpovídá jeho vysoké ekonomické výkonnosti. Za pozitivní lze považovat index růstu počtu pracovních míst ve vědě a výzkumu, který naopak patří v rámci ČR k nejvyšším (posun z 9. na 6. místo mezi kraji v letech 2005 – 2011). Výzkumně vývojová základna kraje je soustředěná v Plzni, především v rámci vysokých škol a regionálně významných firem. Vzhledem k výstavbě vědecko-technologického parku, se do budoucna předpokládá další navýšení pracovních příležitostí v tomto odvětví. Na vývoji míry nezaměstnanosti se významným způsobem projevila krize v roce 2008. Přesto lze vývoj nezaměstnanosti v kraji v rámci ČR hodnotit jako v mezikrajském srovnání příznivý, kraj se v republikovém srovnání na počátku roku 2011 dostal na 3. pozici mezi kraji s nejnižší mírou nezaměstnanosti a v průběhu roku 2012 se posunul na druhou nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti v ČR (6,3% k 30.9.2012). Dle nejnovějších údajů k 31.3.2014 si Plzeňský kraj tuto hodnotu i postavení v rámci ČR udržuje. Plzeňský kraj si tak oproti roku 2008 polepšil o 2 místa a od roku 2010 se nezaměstnanost již snižuje. Nejnižší hodnoty lze standardně sledovat v okresech Rokycany, Plzeň-město a Plzeň-jih. Pozornost dlouhodobě vyvolává příhraniční okres Tachov, který se v prosinci 2008 dostal až na 11. pozici mezi okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR, a to s registrovanou hodnotou 9,3%, v únoru 2011 byl s údajem 12,6% (představujícím další 3,3% nárůst) ale již na celkové 19. pozici a v průběhu roku 2012 dosáhl nejnižší míry nezaměstnanosti od projevů krize v r. 2008. Z hlediska úrovně správních obvodů ORP je v současné době (k 31.3.2014) území Stodska hodnoceno jako území s 4. nejnižší mírou nezaměstnanosti v ČR (4,7%), nízká míra je také na Přešticku (9. místo, 5,3%) a Blovicku (13. místo, 5,5%). Nejhorší situace je na Sušicku s mírou nezaměstnanosti 9,2%. Na úrovni jednotlivých obcí, jak lze doložit grafickou přílohou č. 1.4.2/5., se vyšší mírou nezaměstnanosti projevují nedostatky zhoršené dopravní dostupnosti a případně absence nižších center v příhraničním prostoru, v jihovýchodní a okrajové severovýchodní části kraje. Z provonání s předchozím vyhodnocením z r. 2011 vyplývá silnější zastoupení obcí s mírou nezaměstnanosti kolem průměru (6,3%), pouze 35 obcí zaznamenao výsledky vyšší než dvojnásobek průměru.

65


74


Obrázek č. 22 – Vývoj míry nezaměstnanosti podle okresů Plzeňského kraje 66

Domažlice

14

Klatovy Plzeň-město

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

12

Plzeň-jih Plzeň-sever

10

Rokycany Tachov

8

Plzeňský kraj

6

4

2

0

Nedostatek pracovních příležitostí v místě bydliště ve venkovských oblastech a vyšší atraktivita pracovních příležitostí ve větších centrech způsobuje vyjížďku za prací. Dle grafické přílohy č. 1.4.2/6. je možno sledovat význam center s nejnižšími hodnotami vyjížďky za prací mimo obec (zdroj SLDB 2001). I na základě tohoto kartogramu lze doložit, že severozápadní části kraje subregionální centrum schází. Oproti očekávání se s využitím tohoto kartogramu prokázal nižší pracovištní význam některých sídel podél silnice I/26. Zejména pracovní sílu vyšších center dokládají i místní pracovištní systémy a tzv. funkční urbanizovaná území (FUA)67. Každé FUA se vyznačuje existencí zvláště silných vazeb obyvatel na pracoviště v místním centru. Na území kraje bylo vymezeno 7 těchto území. V rámci Plzeňského kraje lze identifikovat zvýšenou vazbu na města, které mají více než 10 000 obyvatel, pouze Stříbro má kolem 7 tis. obyvatel. Co se týče rozsahu FUA, plošně největší urbanizované území Plzeňského kraje má zcela přirozeně krajské město Plzeň, které zaujímá 15 % rozlohy kraje. Naopak nejmenší rozsah FUA má město Rokycany (tvoří 2% rozlohy Plzeňského kraje), jehož sílu vazeb výrazně ovlivňuje Plzeň a Praha, jak bylo uvedeno v kapitole 1.3.2. (jednotlivá FUA jsou zobrazena v grafické příloze č. 1.3.2/16.). Grafická příloha č. 1.4.2/7. vyjadřuje počet pracovních míst na 1 000 zaměstnaných a vyjadřuje tak soběstačnost sídel v zajištění pracovní funkce. Všechna větší města v kraji vykazují nejvyšší hodnoty, jedinou výjimkou je město Sušice. To dokládá nedostatečné dopravní napojení Sušice, ale i Tachova a částečně i Stříbra na nadřazenou dopravní síť, což je vnímáno jako překážka pro rozvoj pracovních příležitostí. Existence menších pracovištních center podél tzv. Podčeskoleské tangenty také nabízí možnost zlepšení pracovištní funkce center v okrese Domažlice v případě zlepšení dopravního propojení silnice I/22 a dálnice D5. Vnitroregionální rozdíly, respektive potvrzení faktu koncentrace ekonomické výkonnosti do centra kraje, dokládají vyhodnocení ukazatelů HDP/obyv. a hodnot daňové povinnosti ekonomických subjektů přepočtených na pracovní místo v daném ORP tak, jak je zachycují grafické přílohy č. 1.4.2/8. až 1.4.2/11 (včetně zobrazení vývoje v letech 2008 - 2010 v kartogramech č. 1.4.2/9-I., 1.4.2/10-I. a 1.4.2/11-I. a v letech 2010 – 2012 jako II., které dokládá po výrazném poklesu daňové výtěžnosti u některých ORP nový růst v posledních dvou letech, zajímavý je další pokles u ORP Plzeň). Grafická příloha HDP/obyv. (vzhledem k tomu, že tuto hodnotu stanovuje ČSÚ na základě

66 67

Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020 dle dat MPSV. MMR 2010.

75


sledování hrubých mezd) naznačuje, že nižší mzdovou hladinu, než je průměr kraje lze nalézt v ORP Stříbro, Stod, Sušice a Nepomuk. V rámci ČR nadprůměrné hodnoty HDP/obyv. vykazuje město Plzeň, zatímco zbývající území kraje nedosahuje republikového průměru. Podobné tvrzení lze doložit i kartogramem, který sleduje daňovou povinnost (na základě uskutečněných zdanitelných plnění podniků) DPH/1 pracovní místo. Hodnota uskutečněných zdanitelných plnění přepočtených na jedno pracovní místo je v Plzni dvojnásobná v porovnání s územími ORP kraje s nejvyšší dosaženou hodnotou. Vývoj daně z příjmů právnických osob i daně z příjmů fyzických osob na jedno pracovní místo (zde se jedná o součet daně z příjmů ze závislé činnosti i daně ze samostatně výdělečné činnosti) zachycují dva samostatné kartogramy. Na jejich základě lze říci, že v období 2008 – 2010 ekonomická výkonnost fyzických osob podle úrovně daňové výtěžnosti výrazně poklesla v ORP Stříbro a Horažďovice a výkonnost právnických osob zaznamenala nejsilnější pokles u ORP Horšovský Týn a okresu Plzeň-sever. Nové údaje o vývoji v letech 2010 – 2012 naznačují obrat k růstu u daně z příjmu fyzických osob na většině území kraje (kromě ORP Plzeň, Kralovice a Tachov), u daně z příjmu právnických osob pak růst vykazují ORP Stříbro, Nýřany, Stod, Přeštice a okresy Domažlice a Rokycany. Významným nástrojem ekonomického rozvoje je podpora přípravy území pro lokalizaci investic. V Plzeňském kraji je k dispozici řada rozvojových lokalit v různém stupni technické připravenosti i míře atraktivity pro investory. Největší a polohově nejatraktivnější rozvojová území jsou v zázemí dálnice D5. Jedná se např. o tyto zóny: Komerčně industriální zóna Vysočany – Mlýnec v Boru, Průmyslová zóna Sever - Tachov, Rokycany - Jih, Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň - Líně. Tyto lokality jsou většinou vhodné pro logistiku doplněnou vhodnou průmyslovou výrobou. Lokality v zázemí větších center (Líně, Rokycany-jih) jsou vhodnější pro lokalizaci investic s vyšší zaměstnaností. V následující tabulce jsou uvedeny významné developerské projekty dle velikosti plochy k pronájmu. Tabulka č. 33 - Významné developerské projkety v Plzeňském kraji68 Název objektu

Obec

Typ objektu

Plocha k pronájmu

Orange Park

Úherce

výrobní a skladové haly

70 ha

CTPark – Bor

Bor


18 ha

D5 Logistics Park Stříbro

Ostrov u Stříbra


13 ha

CTPark Plzeň-Borská Pole

Plzeň


8,5 ha

Prologis Park Plzeň

Štěnovice


6 ha

VGP park Nýřany

Nýřany


5 ha

Adelardis

Plzeň

průmyslové haly

4,3 ha

Business Park Plzeň-Křimice

Plzeň


3,5 ha

Business Center Avalon

Plzeň

kanceláře, obchody

2,8 ha

Plzeňský vědecko technologický Plzeň park

kanceláře, výrobní prostory

1,2 ha

Flexis Business Park

Plzeň

haly, kanceláře

0,5 ha

Diplomat Center

Plzeň

kanceláře, obchody

0,4 ha

Potenciál z hlediska možnosti nového využití ploch pro různá odvětví hospodářského rozvoje představují také rozsáhlejší území vhodná pro přestavbu, příklady lokalit s výměrou nad 5 ha jsou uvedeny v tabulce č. 34. V některých případech již byla zahájena přestavba, rekultivace nebo asanace těchto ploch.

68

Podle údajů odboru regionálního rozvoje KÚPK, 2014.

76


Tabulka č. 34 - Vybrané brownfieldy (průmyslové zóny) v Plzeňském kraji69 Obec Bělá nad Rabuzou

Rad

Název zóny

Výměra

Průmyslová zóna Bělá nad Rabuzou

10,0 ha

Domažlice

Průmyslová zóna Domažlice – Za kasárny

Holýšov

Průmyslová zóna Holýšov-sever

34,7 ha

Horšovský Týn

Průmyslová zóna Horšovský týn

12,3 ha

Klatovy

Průmyslová zóna Klatovy – Pod Borem

19,0 ha

Kožlany

Průmyslová Kožlany

15,1 ha

Město Touškov

Průmyslová zóna Město Touškov – Sever

21,0 ha

Myslinka

Průmyslová zóna Myslinka

19,5 ha

Nepomuk

Průmyslová zóna Nepomuk –Dvorec

Poběžovice

Průmyslová zóna Poběžovice

14,2 ha

Přeštice

Průmyslová zóna Přeštice – Západ

40,3 ha

Stříbro

Průmyslová zóna Kasárna

23,7 ha

Tachov

Průmyslová zóna Tachov

20,0 ha

8,7 ha

8,0 ha

Nasycenost některých zón je již poměrně značná (např. zóna Holýšov zhruba ze dvou třetin), největší volnou kapacitu poskytuje dle údaju k roku 2014 zóna Přeštice (30,1 ha) a zóna Kasárna ve Stříbře (16,8 ha). V průběhu roku 2015 bude zpracována revize veškerých rozvojových lokalit

69

Podle údajů odboru regionálního rozvoje KÚPK, 2014.

77


2. Přehled hodnot území, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území 2.1. Hodnoty území Za hodnoty území jsou považovány ty jevy, které významně pozitivně ovlivňují charakteristiku kraje, jeho atraktivitu a přispívají k jeho udržitelnému rozvoji. Pro účely územně analytických podkladů a navazující územně plánovací dokumentace na úrovni kraje byly vytipovány dále specifikované hodnoty území, které mají nadmístní význam, tedy zejména hodnoty, které svým rozsahem ovlivňují významné území kraje nebo mají národní či regionální význam. Hodnoty jsou zakresleny ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území.

2.1.1 Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře Cenná přírodní území a lokality Mezi tyto hodnoty jsou zařazena velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, biosférické rezervace UNESCO a lokality NATURA 2000. Jde o tyto lokality: 1. Biosférické rezervace UNESCO Křivoklátsko a Šumava. 2. Národní park Šumava. 3. CHKO Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les. 4. Národní přírodní rezervace. 5. Přírodní rezervace. 6. Národní přírodní památka. 7. Přírodní památka. 8. Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000. 9. Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. 10. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Základní informace oblasti ochrany přírodních hodnot uvádí kap. 1.2.4. Přehled cenných přírodních lokalit zařazených mezi hodnoty území obsahuje tabulková příloha č. 3. Území a lokality utvářející charakter krajiny Mezi tyto hodnoty se řadí zejména: 1. Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a. nadregionální biocentra; b. osy nadregionálních biokoridorů vč. ochranných zón; c.

regionální biocentra;

d. regionální biokoridory vč. vložených lokálních biocenter. 2. Oblasti krajinného rázu – zejména hodnotné části krajiny jako např. hluboce zaříznutá údolí, rybniční krajiny, krajiny zalesněných kup a kuželů apod.. 3. Místa krajinného rázu – zejména krajinné dominanty a veduty. 4. Přírodní parky. 5. Národní geopark GeoLoci. Základní informace oblasti ochrany krajinných hodnot uvádí kap. 1.2.4. Přehled vybraných území a lokalit utvářejících charakter krajiny obsahuje tabulková příloha č. 3. Plochy lesů Mezi přírodní hodnoty na území Plzeňského kraje jsou zařazeny dále plochy lesů. Jedná se o plochy: 1. Lesů hospodářských. 2. Lesů ochranných.

78


3. Lesů zvláštního určení. Podrobnější informace o lesích na území kraje obsahuje kap. 1.2.5. Cenné plochy zemědělské půdy Do hodnot území jsou zařazeny půdy náležející do I. a II. stupně ochrany. Podrobnější informace o ZPF v Plzeňském kraji jsou uvedeny v kapitole 1.2.5. Vodní toky a plochy a významné vodní zdroje Jako hodnoty území na nadmístní úrovni jsou vymezeny: 1. CHOPAV Šumava, Brdy a Chebská pánev a Slavkovský les. 2. Vodní toky Berounka, Úslava, Úhlava, Radbuza, Mže a Otava. 3. Vodní plochy Hracholusky, Nýrsko, Lučina, České údolí, rybník Kozčín velký, Myslívský rybník, Žinkovský rybník, rybník Hnačov, rybník Regent, Velký Bolevecký rybník a nádrž Klabava (tučným písmem zvýrazněné nádrže jsou zároveň vodními útvary stojatých povrchových vod). 4. Jezera Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Jezero Laka. 5. Rybniční soustavy na Horaždovicku, Tachovsku, jižním Zbirožsku a Bolevecká rybniční soustava v Plzni. 6. Zdroje přírodních léčivých vod. 7. Vodní útvary podzemních vod a. Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem a Klatovy; b. Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině; c.

Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině;

d. Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině; e. Plzeňská pánev; f.

Manětínská pánev;

g. Krystalinikum a proterozoikum Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - vrcholová partie Českého lesa; h. Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov; i.

Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - severozápadní část;

j.

Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - povodí Úhlavy a dolní Radbuzy;

k.

Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky;

l.

Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy;

m. Krystalinikum v povodí Střední Vltavy. Vodní útvary podzemních vod nejsou ve výkrese č. 1 zakresleny. Podrobné informace o hydrologickém režimu Plzeňského kraje, o vodních zdrojích a jejich ochraně uvádí kapitola 1.2.2. Zdroje nerostných surovin Jako hodnoty v oblasti zdrojů nerostných surovin byly vymezeny: 1. Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů. 2. Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů. 3. Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin. Popis situace v oblasti zdrojů nerostných surovin obsahuje kapitola 1.2.1. Přehled hodnot v oblasti nerostných surovin obsahuje tabulková příloha č. 1.

79


2.1.2 Hodnoty území v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Centra osídlení Sídelní struktura je jedním z hlavních faktorů rozvojového potenciálu kraje. Za významnou hodnotu sídelní struktury jsou považována centra osídlení poskytující pracovní příležitosti a základní vybavenost pro jednotlivá spádová území (kap. 1.3.2). Centra osídlení v rámci Plzeňského kraje jsou vymezena takto: 1.

Vyšší centrum – Plzeň.

2.

Střední centrum – Klatovy, Rokycany, Domažlice, Tachov, Sušice.

3.

Nižší centrum – Stříbro, Nýřany, Přeštice, Horažďovice, Planá, Horšovský Týn, Dobřany, Kdyně, Nýrsko.

4.

Lokální centrum – Holýšov, Třemošná, Bor, Starý Plzenec, Kralovice, Stod, Blovice, Nepomuk, Horní Bříza, Hrádek u Rokycan, Železná Ruda, Staňkov, Plasy, Kaznějov, Zbiroh, Spálené Poříčí.

Vybavenost center S předchozí uvedenou hodnotou v oblasti sídlení struktury souvisí vybavenost center osídlení pro školství, zdravotnictví a sociální péči, kulturu, sport a rekreaci. Vybavenost center je podrobně popsána v kap. 1.3.2. Vzhledem k měřítku výkresu č. 1 Výkres hodnot území jsou ve výkresu zobrazena pouze vybraná zdravotnická, sociální, kulturní a školská zařízení, která byla vyhodnocena jako nadmístního významu a jsou též zobrazena v grafických přílohách 1.3.2/4. – 1.3.2/10. Kulturní památky Potenciál v oblasti památek je na území Plzeňského kraje na vysoké úrovni a výrazně ovlivňuje genius loci jednotlivých oblastí. K výrazným hodnotám kraje patří církevní stavby a soubory lidové architektury v harmonii se svým přírodním prostředím. Památky jsou významnou atraktivitou cestovního ruchu. Mezi tyto hodnoty území v nadmístním kontextu patří: 1. Národní kulturní památky. 2. Městské památkové rezervace. 3. Městské památkové zóny. 4. Vesnické památkové rezervace. 5. Vesnické památkové zóny. 6. Krajinné památkové zóny. Přehled památkově chráněných území a národních kulturních památek je uveden v tabulkové příloze č. 4. Oblasti výskytu lidové architektury Kulturně–historickou hodnotou kraje jsou oblasti se zachovanými objekty lidové architektury. Tyto oblasti nejsou zakresleny ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území, ale jsou uvedeny v grafické příloze č. 1.4.1/4. Významné rekreační areály a další infrastruktura cestovního ruchu Mezi významné rekreační areály a další infrastrukturu cestovního ruchu na území Plzeňského kraje patří: 1. Lyžařský areál Špičák 2. Lyžařský areál Přimda 3. Lyžařský areál Kašperské hory 4. Rekreační areál Hracholusky 5. Rekreační areál Velký Bolevecký rybník 6. Rekreační areál Babylon 7. Rekreační areál Sycherák 8. Golfový areál Alfrédov 9. Golfový areál Darová 10. Golfový areál Hořehledy

80


11. Golfový areál Dýšina 12. Zoologická a botanická zahrada města Plzně a DinoPark Plzeň 13. Lázeňský areál Konstantinovy Lázně. Dopravní infrastruktura Mezi významné dopravní stavby ovlivňující rozvojový potenciál kraje patří 1. Dálnice D5. 2. Silnice I. třídy č. 19, 20, 21, 22, 26 a 27. 3. Vybrané silnice II třídy. 4. Železniční trati celostátních drah č. 160, 170, 180, 183, 185 a 190. 5. Mezinárodní neveřejná letiště Líně a Klatovy. 6. Neveřejná vnitrostátní letiště Erpužice, Kříženec, Tachov a Rokycany. 7. Veřejná vnitrostátní letiště Letkov, Plasy, Mariánské Lázně a Staňkov. 8. Vrtulníkové přistávací a vzletové plochy Domažlice (nemocnice), Plzeň – Lochotín a Plzeň – Bory. Technická infrastruktura Z hlediska technické infrastruktury jsou významnými hodnotami kraje vybrané stavby nadmístního významu důležité pro zajištění obluhy širšího území: 1. Vysokotlaké plynovody. 2. Ropovod. 3. Vedení elektrické energie VVN 400 kV, 220 kV a 110 kV. 4. Rozvodny a transformovny el. energie. 5. Zásobník paliv Třemošná. Vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura pro zásobování teplem nemá většinou nadmístní charakter (v databázi není možné nadmístní význam jednotlivých staveb jednoznačně odlišit), a proto není stejně jako např. radiokomunikační zařízení zakreslena ve Výkresu č. 1 jako hodnota na úrovni kraje.

2.2. Limity využití území Za limity využití území jsou pro účel územního plánování považována omezení činností a změn v území vyplývající z obecně závazných právních předpisů nebo ze správních rozhodnutí vydaných na základě obecně závazných předpisů a dále omezení vyplývající z vlastností území. Pro účely územního plánování na úrovni kraje, tedy pro zpracování zásad územního rozvoje, byly vybrány dále specifikované limity, které se vztahují k národně či regionálně významným objektům či jevům a/nebo ovlivňují významnější část území kraje. Limity, jejichž rozsah a dopad je podstatný pouze pro úroveň územních plánů měst a obcí nejsou považovány za podstatné z hlediska nadmístního významu. Limity využití území lze rozlišit z hlediska vlivu na území do několika skupin: a) limity zcela vylučující jakoukoliv činnost, b) limity omezující činnosti (např. vyloučením některých forem ekonomických aktivit), c) limity definující podmínky pro činnosti z hlediska kvantitativního a kvalitativního (např. definováním přípustné výšky staveb). Vybrané limity nadmístního významu jsou zakresleny ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území.

2.2.1 Limity v oblasti environmentálního pilíře Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionální rozvoj podstatné:

81


1. Biosférické rezervace UNESCO Křivoklátsko a Šumava. 2. Národní park Šumava. 3. CHKO Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les. 4. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma. 5. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma. 6. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma 7. Přírodní památka včetně ochranného pásma. 8. Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000. 9. Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. 10. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů. Chráněná území přírody a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášena dle § 14 – 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma jsou stanovena dle § 37 téhož zákona. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášeny dle § 45a – 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou vymezovány dle § 48 – 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přehled lokalit představujících limity v oblasti ochrany přírody obsahuje tabulková příloha č. 3. Ochrana krajiny Mezi limity v oblasti ochrany krajiny patří: 1. Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a. nadregionální biocentra; b. osy nadregionálních biokoridorů vč. ochranných zón; c.

regionální biocentra;

d. regionální biokoridory vč. vložených lokálních biocenter. (Návrh úprav ve vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES podle pořizovaného návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje není zahrnut do limitů, ale do záměrů.) 2. Oblasti krajinného rázu – zejména hodnotné části krajiny jako hluboce zaříznutá údolí, rybniční krajiny, krajiny zalesněných kup a kuželů, apod. 3. Místa krajinného rázu – zejména krajinné dominanty a veduty. 4. Přírodní parky. Územní systém ekologické stability je vymezován jako podklad pro územní plánování a pro rozhodování orgánů ochrany přírody a krajiny ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Oblasti a místa krajinného rázu jsou vymezovány jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody a krajiny v souladu s § 12 a § 77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přírodní parky a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášeny dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přehled lokalit tvořících limity v oblasti ochrany krajiny je uveden v tabulkové příloze č. 3. Ochrana lesa Za limity jsou považovány plochy lesů včetně území ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Jedná se o: 1. Lesy hospodářské. 2. Lesy ochranné. 3. Lesy zvláštního určení. Podmínky pro ochranu lesů a hospodaření v lesích jsou vymezeny dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

82


Cenné plochy zemědělské půdy Limitem využití jsou plochy půd náležejících do I. a II. stupně ochrany. Pro ochranu půd jsou relevantními předpisy: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Ochrana vodních zdrojů Za limity v oblasti ochrany vodních zdrojů jsou považovány: 1. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Brdy, Šumava a Chebská pánev a Slavkovský les. 2. Ochranná pásma vodních zdrojů II. a III. stupně. 3. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod I. a II. stupně Konstantinovy Lázně a Mariánské Lázně. 4. Vodohospodářsky významné nádrže Hracholusky, Nýrsko, Lučina, České údolí. 5. LAPV vymezené Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje jako limity. 6. Zranitelné oblasti (viz tabulková příloha č. 2). Ochranná pásma vodních zdrojů a podmínky pro činnosti v nich jsou stanoveny rozhodnutím dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Přírodní léčivé zdroje jsou chráněny dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých zákonů.

Chráněné oblasti přírodních akumulací vod a podmínky pro činnosti v nich jsou stanoveny nařízeními vlády v souladu s § 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) a podmínky činností v nich jsou stanoveny podle § 28a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Ochrana území před povodněmi Stanovená záplavová území podle zákona č. 254/2001 Sb. včetně vymezení aktivních zón: 

Berounka na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);



Mže od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Lučina (Q100 a aktivní zóna);



Mže nad VD Lučina po státní hranici se SRN (Q100 a aktivní zóna);



Úslava na území Plzně od Koterova po soutok s Berounkou (Q100 a aktivní zóna);



Úslava od hráze Žinkovského rybníka po Lukoviště (městys Kolinec) (Q100, aktivní zóna);



Úslava od Koterova do Šťáhlav (Q100 a aktivní zóna);



Radbuza (Q100 a aktivní zóna) po celé délce toku;



Úhlava od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Nýrsko (Q100 a aktivní zóna) ;



Drnový potok od ústí do Úhlavy po soutok s Drnovým potokem (Q100, aktivní zóna);



Holoubkovský potok od Rokycan do Holoubkova (Q100, aktivní zóna);



Klabava od ústí do Berounky po Strašice (Q100, aktivní zóna mimo vzdutí VD Klabava po celé délce);



Kralovický potok od ústí do Střely po Strážovice (Q100, aktivní zóna);



Nezdický potok (v povodí Vltavy) od ústí do Otavy po obec Pohorsko (Q100, aktivní zóna);

83




Otava na území Plzeňského kraje (Q100, aktivní zóna);



Ostružná po celé délce toku (Q100 a aktivní zóna)



Střela od ústí do Berounky po jez Nučice (Q100 a aktivní zóna);



Zbirožský potok od jezu Skryje po obec Sirá (Q100 a aktivní zóna);



Vejprnický potok (Q100, aktivní zóna pouze v Plzni);



Manětínský potok od ústí do Střely po Bezvěrov (Q100 a aktivní zóna);



Merklínka od ústí do Radbuzy po Chlumecký mlýn (Q100 a aktivní zóna);



Bradava od Žákavy do Míšova (Q100 a aktivní zóna);



Výrovský potok od soutoku s Úhlavkou po dálnici D5 (Q100 a aktivní zóna);



Volšovka od ústí do Otavy po soutok s Pekelským potokem (Q100 a aktivní zóna);



Losenice od ústí do Otavy po soutok se Zlatým potokem (Q100 a aktivní zóna);



Božkovský potok (Q100 a aktivní zóna)



Bolevecký potok pod hrází Velkého Boleveckého a pod hrází Seneckého rybníka (Q100 a aktivní zóna;



Malesický potok od ústí Mže do Chotíkova (Q100 a aktivní zóna);



Příchovický potok Příchovice - Skašov (Q100 a aktivní zóna);



Úhlavka od ústí do Mže do Velkých Dvorců (Q100 a aktivní zóna);



Vydra od ústí do Křemelné po soutok s Roklanským potokem (Q100 a aktivní zóna);



Křemelná od ústí do Vydry po soutok se Slatinným potokem (Q100 a aktivní zóna);



Javornice na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);



Myslívský potok od ústí do Úslavy po Strážovice (Q100 a aktivní zóna);



Sedlišťstký potok ve Starém Sedlišti (Q100 a aktivní zóna);



Úterský potok od ústí do Mže ve VD Hracholusky po hranice Plzeňského kraje u Žernovníku (Q100 a aktivní zóna)ů



Řezná od státní hranice po pramen (Q100 a aktivní zóna);



Nezdický potok (v povodí Berounky) od ústí do Úterského potoka po hranice Plzeňského kraje (Q 100 a aktivní zóna);



Mihovka od Kláštera do Neuraz (Q100 a aktivní zóna;



Úhlava nad ND Nýrsko (ve fázi návrhu)



Chodská Úhlava od ústí do Úhlavy do Svaté Kateřiny (ve fázi návrhu)

Stanovená záplavová území podle zákona č. 138/1973 Sb. bez vymezení aktivních zón: 

Třemošná (Q100)



Úlický potok (Q100 );



Nekmířský potok (Q100 na části toku);



Košetický potok (Q100 na části toku);



Hracholuský potok (Q100 na části toku);



Vlkýšský potok (Q100 na části toku);



Hlubočka (Q100 na části toku);



Luční potok (Q100 na části toku);



Hněvnický potok (Q100 na části toku);



Kbelanský potok (Q100 na části toku);



Sulkovský potok (Q100 na části toku);



Skořický potok (Q100 na části toku);

84




Příkosický potok (Q100 na části toku);



Tisý potok (Q100 na části toku);



Veský potok (Q100 na části toku);



Voldušský potok (Q100 na části toku);



Radnický potok (Q100 na části toku);



Hamerský potok (Q100);



Úslava od Šťáhlav po Žinkovy (Q100);



Zubřina (Q100);



Bělá (Q100);



Úšovický potok (Q100).

Území zvláštní povodně pod vodním dílem pro vodní díla: Hracholusky, Nýrsko, Lučina, Klabava, Žlutice (nádrž v Karlovarském kraji), Borecký rybník, Velký Bolevecký rybník, Hvížďalka, Strašil a České údolí. Záplavová území jsou stanovena rozhodnutím, nově opatřením obecné povahy, dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dle vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavového území. Území zvláštní povodně pod vodním dílem jsou stanovena ve smyslu § 69 a 84 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochrana ložisek nerostných surovin 1. Chráněná ložisková území. 2. Stanovené dobývací prostory. 3. Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů. 4. Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů. 5. Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin. Chráněná ložisková území jsou stanovena rozhodnutím dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dle vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Dobývací prostory jsou stanoveny rozhodnutím dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Přehled lokalit tvořících limity z hlediska ochrany zdrojů nerostných surovin obsahuje tabulková příloha č. 1. Ochrana území před rizikovými geologickými jevy 1. Sesuvná území 2. Poddolovaná území 3. Geologické průzkumné území Sesuvná území, sesuvy, svahové deformace a poddolovaná území jsou vymezena dle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky pro činnosti v nich upravuje dále ČSN 73 0039 Navrhování objektu na poddolovaném území. Geologické průzkumné území je vymezeno pro zajištění ochrany horninového prostředí, která umožní, aby po provedení průzkumu v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, mohlo být stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry dle § 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

85


2.2.2 Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Památková péče Limity v oblasti ochrany památek na úrovni kraje jsou: 1. Národní kulturní památky 2. Městské památkové rezervace 3. Vesnické památkové rezervace 4. Městské památkové zóny 5. Vesnické památkové zóny 6. Krajinné památkové zóny Přehled národních kulturních památek a památkově chráněných území obsahuje příloha č. 4. Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky a podmínky jejich ochrany jsou stanoveny na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Činnosti na kulturních památkách, v jejich prostředí a v památkově chráněných územích včetně jejich ochranných pásem jsou omezeny z hlediska památkové péče především výše uvedeným zákonem o státní památkové péči a rozhodnutími, nařízeními nebo vyhláškami učiněnými na jeho základě příslušnými orgány. Památková ochrana nevylučuje veškeré činnosti na památkově chráněných nemovitostech, ale v určitých případech může dojít k jejich omezení nebo zákazu z důvodu ochrany dochovaných hodnot objektu nebo území. Ochrana historického dědictví na území Plzeňského kraje vyplývá dále z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy (vyhlášena pod č. 73/2000 Sb.m.s.) a Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované - vyhlášena pod č. 99/2000 Sb.m.s.). Ochrana dopravní infrastruktury Z hlediska ochrany dopravní infrastruktury jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionální rozvoj podstatné: 1. Ochranné pásmo dálnice - 100 m na každou stranu od osy přilehlého jízdního pruhu (OP je stanoveno pouze mimo zastavěné území podle § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.). 2. Ochranné pásmo silnic I. třídy - 50 m od osy vozovky (OP je stanoveno pouze mimo zastavěné území podle § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.). 3. Ochranné pásmo silnic II. třídy - 15 m od osy vozovky (OP je stanoveno pouze mimo zastavěné území podle § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.). 4. Ochranné pásmo železniční trati celostátních a regionálních drah 60 m od osy krajní koleje. 5. Ochranné pásmo letiště včetně ochrany vzletového a přistávacího koridoru. Ochranná pásma dálnic a silnic jsou vymezena dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma železničních tratí a zařízení jsou vymezena dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma letišť a vzletové a přistávací dráhy jsou stanovena na základě zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Limity vyplývající z dopravní infrastruktury mají povahu technických ochranných pásem a slouží k ochraně vlastního dopravního zařízení. Podmínky pro tato ochranná pásma zamezují některým činnostem, které by mohly ohrozit zařízení, případně by byly ve střetu s provozem dopravního zařízení. Pro některé činnosti stanovují omezující podmínky. Limity vyplývající z požadavků obrany státu Jedná se o plochy vojenského zájmu a vojenské objekty, které jsou z hlediska ochrany státu důležité pro územní plánování na úrovni kraje a regionálního rozvoje nadmístního významu. Limity vyplývající z technické infrastruktury Z hlediska technické infrastruktury jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionálního rozvoje podstatné: 86


1. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu 40 m po obou stranách od vnějšího okraje potrubí. 2. Ochranné pásmo ropovodu 300 m od vnějšího okraje potrubí po obou stranách. 3. Ochranné pásmo vzdušného vedení elektrické energie VVN 400 kV - 20 m od krajního vodiče po obou stranách. 4. Ochranné pásmo vzdušného vedení elektrické energie VVN 220 kV - 15 m od krajního vodiče po obou stranách. 5. Ochranné pásmo vzdušného vedení elektrické energie VVN 110 kV - 12 m od krajního vodiče po obou stranách. 6. Ochranné pásmo transformační rozvodny 400/110 kV a 110/22 kV - 20 m od oplocení. 7. Ochranné pásmo radioreléového paprsku a vysílače (stanoveno rozhodnutím). Ochranná a bezpečnostní pásma energetických trubních, vzdušných a kabelových vedení a zařízení jsou vymezena dle zákona č. 458/200 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro zařízení vybudovaná před účinností zákona č. 458/2000 jsou ochranná a bezpečnostní pásma vymezena dle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o SEI, resp. dle vládního nařízení č. 80/1957. Pro ochranná pásma ropovodů a produktovodů je relevantním předpisem též vládní nařízení č. 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu. Ochranná pásma telekomunikačních kabelů jsou vymezena dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a dle ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury. Ochranná pásma radioreléových paprsků a vysílačů jsou stanovena rozhodnutím v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a dle ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury. Z hlediska dopadů na využití území mají ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury rozdílný charakter. Nejméně restriktivní jsou ochranná pásma radioreléových paprsků, která omezují možnost realizace výškových staveb. Ochranná a bezpečnostní pásma vedení výrazně omezují činnosti, které lze v nich realizovat, a prakticky nedovolují zástavbu.

2.3. Záměry na provedení změn v území Záměry na provedení změn v území přestavují známé aktivity, které zásadním způsobem ovlivní rozvoj území. Jedná se o záměry vyplývající z: a) Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR 2008); b) Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) ve znění Aktualizace č. 1 (2014) c) oborových koncepčních dokumentů na úrovni České republiky; d) oborových a koncepčních dokumentů na úrovni kraje; e) úplných aktualizací ÚAP ORP 2014; f)

údajů o území od poskytovatelů.

Z hlediska časového jsou většinou záměry rozděleny na: a) návrhy, tedy záměry, které jsou již takto uvažovány v územně plánovací dokumentaci, tedy v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje b) rezervy, tedy záměry určené k budoucímu prověření, které zatím nejsou vymezeny jako návrhové v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje. Vzhledem k tomu, že dodané podklady od poskytovatelů byly zapracovány v rámci Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje PK (ZÚR PK) a v současné době nevyvstávají doložené požadavky na další

87


aktualizaci tohoto územně plánovacího dokumentu, jsou v záměrech uvedeny pouze záměry ze ZÚR PK. Záměry, které byly vyhodnoceny jako odpovídající nadmístnímu významu a lze je územně zobrazit, jsou zakresleny ve výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území.

2.3.1 Záměry v oblasti územního rozvoje Návrhy RZ01

Průmyslová zóna Bor - Vysočany

RZ02

CTPark Bor

RZ03

Průmyslová zóna Jihozápad

RZ05

Rozvojová zóna Rokycany - Jih

RZ06

Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně

RZ06

Rozvojová zóna Chotěšov

2.3.2 Záměry v oblasti dopravní infrastruktury Silniční doprava

Návrhy SD5/01

D5 / Svojkovice, dálniční křižovatka

SD5/02

D5 / Nová Ves, dálniční křižovatka u letiště Líně

SD22/02

22/02 / Kdyně, obchvat

SD22/01

22/01 / Draženov – Domažlice – Kout na Šumavě, přestvba úseku s obchvaty sídel

SD26/06

26/06 / Babylon, obchvat

SD22/11

22/11 / Horažďovice, obchvat

SD22/10

22/10 / Malý Bor, obchvat

SD22/09

22/09 / Hradešice, obchvat

SD22/06

22/06 / Mochtín - Bystré, přeložka

SD22/05

22/05 / Klatovy, jihozápadní obchvat

SD27/10

27/10 / Klatovy, východní obchvat

SD27/12

27/12 / Železná Ruda, jihovýchodní obchvat s tunelem

SD27/11

27/11 / Běšiny, východní obchvat

SD27/13

27/13 / Gerlova Huť, přestavba křižovatky s II/190

SD22/07

22/07 / Plánička - Letovy, přeložka

SD22/08

22/08 / Nalžovské Hory, obchvat

SD27/05

27/05 / Plzeň - Třemošná, zkapacitnění

SD20/06

20/06 / Chválenice - Seč, přeložka

SD20/07

20/07 / Černice (MÚK s D5) - Losiná, přeložka

SD20/02

20/02 / Chocenice, západní obchvat

SD26/01

26/01 / Nýřany (MÚK s D5) - Chotěšov - Stod - Staňkov - Horš. Týn, přeložka

SD27/01

27/01 / hranice kraje - Třemošná, přestavba úseku

SD27/07

27/07 / Dobřany - Dolní Lukavice, přeložka

SD21/01

21/01 / dálniční přivaděč Planá – hranice kraje

SD21/02

21/02 / dálniční přivaděč Lhota u Nové Hospody - Janov

SD27/06

27/06 / Plzeň, průtah silnice I/27

SD20/03

20/03 / Klášter - Borek u Nepomuka, přeložka

88


SD20/08

20/08 / Nepomuk, obchvat

SD20/09

20/09 / Měcholupy, obchvat

SD20/04

20/04 / Životice - Kasejovice - hranice kraje, přeložka

SD20/01

20/01 / Plzeň, průtah silnice

SD22/04

22/04 / Libkov - Soustov, přeložka

SD22/03

22/03 / Kdyně - Libkov, přestavba úseku s obchvaty sídel

SD27/09

27/09 / Lužany - Klatovy, přeložka

SD27/08

27/08 / Dolní Lukavice - Lužany,

SD26/03

26/03 / Meclov - Draženov, přestavba

SD19/01

19/01 / Mimoúrovňová křižovatka s I/20 Nebavětice – Nezvěstice – Žákava, přeložka

SD200/01

200/01 / úprava průtahu Horšovem

SD197/01

197/01 / Smolov, směrová úprava

SD197/02

197/02 / Bělá nad Radbuzou, úprava průtahu

SD197/03

197/03 / Železná - státní hranice se SRN

SD197/04

197/04 / Štítary, směrová úprava včetně nového mostu

SD184/01

184/01 / Kdyně, obchvat

SD188/01

188/01 / Velký Bor, prostorová úprava trasy

SD169/01

169/01 / Rabí, úprava průtahu

SD169/02

169/02 / Rejštejn, přeložka

SD184/02

184/02 / Malechov, úprava průtahu

SD185/01

185/01 / Balkovy - Dolany, prostorová úprava trasy

SD185/02

185/02 / Dolany - Svrčovec, prostorová úprava trasy

SD191/01

191/01 / Lomec- Janovice nad Úhlavou, prostorová úprava trasy

SD171/01

171/01 / Opálka - Strážov, přeložka

SD171/02

171/02 / Běšiny, přeložka s napojením na silnici I/27

SD190/01

190/01 / Milence, přeložka

SD186/01

186/01 / Plánice, severní obchvat

SD187/01

187/01 / Plánice, jihovýchodní obchvat

SD187/02

187/02 / Sušice, přeložka s napojením na novou trasu silnice II/169

SD169/03

169/03 / Sušice, přeložka s novým mostem přes Otavu

SD187/03

187/03 / Tedražice - Kašovice, přeložka s jižním obchvatem Tedražic a severním obchvatem Hrádku

SD169/04

169/04 / Bojanovice, úprava trasy

SD191/02

191/02 / Nýrsko, obchvat města

SD201/01

201/01 / Manětín, přeložka s jižním obchvatem a úpravou průtahu

SD204/01

204/01 / Úněšov, přeložka

SD204/02

204/02 / Dolní Bělá, přeložka s jižním obchvatem

SD203/01

203/01 / Nýřany, přeložka se severním obchvatem

SD233/02

233/02 / Břasy, úprava průtahu

SD191/03

191/03 / Nepomuk, přeložka s východním obchvatem

SD180/02

180/02 / Záluží, přeložka se severním obchvatem

SD178/01

178/01 / Blovice, přeložka

SD232/02

232/02 / Osek - Břasy - Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel

SD180/03

180/03 / Zruč-Senec, přeložka se severním obchvatem

SD180/04

180/04 / Třemošná, přeložka s jižním obchvatem

89

přeložka


SD198/01

198/01 / rekonstrukce II/198 Tachov - Staré Sedliště

SD199/02

199/02 / Halže - Ctiboř, napojení obce Halže

SD199/01

199/01 / rekonstrukce II/199 včetně obchvatu Tisové a Trnové

SD201/02

201/02/ rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov - Mähring s obchvaty sídel

SD187/04

187/04 / Kašovice - Číhaň, prostorová úprava trasy s obchvaty Kolince, Vlčkovic a Brodu

SD180/01

180/01 / Kyšice - Dýšina - Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel

SD233/01

233/01 / přeložka Dýšina - Zábělá

SD203/03

203/03 / Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč

SD145/01

145/01 / Radešov - Kašperské Hory, rozšíření a stoupací pruh

SD203/02

203/02 / Rochlov, napojení na II/203

SD232/01

232/01 / Rokycany - Hrádek - Mirošov, nová trasa

SD201/04

201/04 / Kokašice - Nová Ves, přeložka (včetně návaznosti na silnici II/202)

SD201/03

201/03 / Kralovice, přeložka silnice II/201

SD199/03

199/03 / východní obchvat Tachova

SD11721/01

11721/01 / napojení Strašic na dálnici

SD1882/01

1882/01 / Chanovice, přeložka

SD1804/01

1804/01 / Propojení Třemošná – Horní Bříza

Rezervy SD27/14R

Jesení, přeložka

SD27/16R

Neznašovy, obchvat

SD27/15R

Čachrov, západní obchvat

SD203/02R

Rochlov (napojení na II/203) s navazující územní rezervou, propojení na Úlice

SD19/02R

Žákava – Spálené Poříčí – Borovno, přeložka (var. S1U)

SD19/03R

Žákava – Spálené Poříčí – Borovno, přeložka (var. S2U)

SD605/04R

Českoleská tangenciála (Draženov – Poběžovice – Bor – D5)

SD605/05R


SD605/06R


SD193/01R

Stříbro, přeložka se severním obchvatem

SD605/03R

Stříbro, přeložka s jižním obchvatem

SD205/01R

Nekmíř, východní obchvaty

SD180/07R

Chotěšov, obchvat

SD180/06R

Zbůch-Úherce, přeložka s východním obchvatem a propojením na Dobřany

SD180/05R

Dobřany, obchvat

SD232/03R

Újezd u Sv. Kříže – Dobříč – Kaznějov

SD180/08R

Čeminy – Město Touškov

SD26/07R

I/26 / Holýšov, přeložka

SD184/04R

II/184 / Brůdek, obchvat

SD188/03R

II/188 / Defurovy Lažany – Oselce, směrová úprava

SD230/01R

II/230 / Černošín, severní obchvat

SD171/03R

II/171 / Strážov, obchvat

SD180/09R

II/180 / Myslinka, obchvat

SD180/08R

II/180 / Čemíny – Město Touškov

SD180/07R

II/180 / Chotěšov, obchvat

90


Železniční doprava

Návrhy ZD183/01

Trať č. 183; Plzeň – Klatovy, modernizace se zdvoukolejněním, směrové úpravy včetně přeložky v Dobřanech

ZD183/02

Trať č. 183; Klatovy – Železná Ruda, elektrizace

ZD170/02

Trať č. 170; optimalizace úseku Zbiroh –Rokycany včetně přeložky v Rokycanech

ZD170/03

Trať č. 170; modernizace úseku Rokycany – Plzeň, včetně přeložky s tunely

ZD177/01

Trať č. 177; Pňovany – Bezdružice, propojení trati Bezdružice - Teplá

ZD180/01

Trať č. 180; Plzeň-Skvrňany – přesmyk žel. trati a křížení se silnicí I/26

ZD180/02

Trať č. 180; Plzeň-Skvrňany – Zbůch, modernizace tratě v nové trase

ZD180/03

Trať č. 180; Zbůch – Česká Kubice, modernizace a zdvojkolejnění, elektrizace

ZD190/01

Trať č. 190; Plzeň – Nepomuk, zdvoukolejnění a směrová rektifikace

ZD190/02

Trať č. 190; Horažďovice předměstí – hranice kraje, zdvoukolejnění a směrová rektifikace

ZD176/01

Trať č. 176; Ejpovice – Chrást u Plzně – Radnice; přeložka u obce Břasy, včetně Kyšické spojky

Rezervy ZDVRT

Koridor vysokorychlostní trati vč. tunelů

ZD160/01R

Trať č. 160; Plzeň – Žatec, zdvoukolejnění, modernizace a směrové úpravy do Kaznějova na vyšší a jednotnou rychlost

ZD170/04R

Trať č. 170; Brod nad Tichou – hranice kraje

ZD177/02R

Trať č. 177; Pňovany – Bezdružice, úpravy trati s přeložkou v Erpužicích

ZD181/01R

Trať č. 181; Nýřany – Heřmanova Huť, směrová rektifikace

ZD175/01R

Trať č. 175; Rokycany – Nezvěstice, úprava trati, vč. propojení na Šťáhlavy

ZD184/01R

Trať č. 184; Domažlice – Planá, směrové úpravy

Letecká doprava

Návrhy LD01

OP Letiště Staňkov

LD02

OP Letiště Plzeň/Líně

LD03

Rozšíření plochy pro vzlety a přistání - Plzeň/Líně

2.3.3 Záměry v oblasti technické infrastruktury Elektrická energie

Návrhy E01

vedení 110 kV Rokycany – Blovice – Nepomuk

E02

2x vedení 110 kV Chrást – Černice

E06

Transformovna 110/22 kV v Holýšově

E07

Transformační stanice 110/22 kV Blovice

E08

vedení VVN 400 kV hranice kraje – Přeštice

E09

zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice 91


E13

Transformovna 110/22 kV Kdyně

E12

vedení 110 kV Chlumčany – Úherce

E14

vedení 110 kV Kdyně – Nýrsko ( - Klatovy)

E15

zdvojení vedení 110 kV Tachov – Drmoul

E16

vedení 110 kV Kralovice – Rakovník

E17

vedení 110 kV Horažďovice – Strakonice

Plyn

Návrhy P16

Regulační stanice plynu u Strážovic (obec Pačejov)

P18

Regulační stanice plynu u Budětic

P19

Regulační stanice plynu u Žďáru (obec Nalžovské Hory)

P25

Regulační stanice plynu Nečtiny

P26

Regulační stanice plynu Mladý Smolivec

P20

Regulační stanice plynu Třemešné

P23

Regulační stanice plynu Polžice u Bezdružic (+ krátké propojení VTL)

P15

VTL a STL plynovod Mladotice – RS Nečtiny

P11

VTL přípojka od Kasejovic do RS Mladý Smolivec

P02

VTL plynovod u Žďáru (obec Nalžovské Hory)

P03

VTL plynovod u Strážovic (obec Pačejov)

P05

STL plynovod - plynofikace Obory, Milířů a Lesné

P07

STL plynovod - plynofikace odpočívky Sv. Kateřina vč. osad Kateřinské Chalupy a Sv. Kateřina

P08

VTL plynovod - plynofikace Třemešné

P09

VTL plynovod - plynofikace Lestkova

P10

STL plynovod - plynofikace Záchlumí - Víchov

P28

STL plynovod Sviňomazy – MS Trpísty

Ropovod

Návrhy R02

Skladovací nádrže u PS Benešovice

R01

Zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves a Rozvadov

Vodohospodářské stavby

Návrhy V01

Vodárenský soubor Ostrá Hůrka

K01

Kanalizace - Nýřany – Tlučná – Vejprnice – Kamenný Újezd (rozšíření stávající sítě)

K02

Kanalizace - Klenčí pod Čerchovem – Trhanov – Chodov – Pec

K03

Kanalizace - Domažlice – Havlovice – Chrastavice – Bořice

K04

Kanalizace - Klatovy – Beňovy – Čínov – Kal – Sobětice – Štěpánovice – Tajanov – Běšiny – Bezděkov – Koryta – Poborovice – Vrhaveč – Malá Víska

K05

Kanalizace - Nýrsko – Bystřice n.Úhl. - Stará Lhota – Zelená Lhota – Dešenice – Milence – Hamry

K06

Kanalizace - Plzeň – Lhota – Chotíkov – Zruč - Senec

92


Rezervy LAPV01 LAPV Čachrov RVP05 LAPV Žďár (prověřit) LAPV13 LAPV Smolov LAPV07 LAPV Kočov I LAPV08 LAPV Kočov II LAPV05 LAPV Kladruby LAPV16 LAPV Šipín LAPV10 LAPV Ondřejovice LAPV17 LAPV Všeruby LAPV04 LAPV Javornice LAPV14 LAPV Strážiště INU01

Mže / Bdeněves - Plzeň

INU02

Otava / Velké Hydčice - Horažďovice

INU03

Otava / Žichovice – Velké Hydčice

INU04

Otava / Sušice - Žichovice

INU05

Otava / Dlouhá Ves - Sušice

INU06

Radbuza / Chotěšov - Dobřany

INU07

Radbuza / Štítary

INU08

Radbuza / Svržno

INU09

Úhlava / Dolní Lukavice - Předenice

INU10

Úhlava / Přeštice – Dolní Lukavice

INU11

Úhlava / Borovy – Přeštice

INU12

Úhlava / Švihov – Borovy

INU13

Úslava / Starý Plzenec

2.3.4 Záměry v oblasti ochrany přírody a krajiny Návrhy OP02

Přírodní park Branžovský hvozd

RB

Regionální biocentrum ÚSES nefunkční

93


94


ČÁST II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

95


96


3. SWOT analýza udržitelného rozvoje území 3.1. Východiska Rozbor udržitelného rozvoje území úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 obsahuje SWOT analýzu podmínek pro udržitelný rozvoj území Plzeňského kraje v členění na 10 tematických oblastí podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb.. Úkolem SWOT analýzy je stanovit pro každou oblast: - silné stránky, tedy pozitivní vnitřní současné faktory; - slabé stránky, tedy negativní vnitřní současné faktory; - příležitosti, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj území; - hrozby, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou negativně ovlivnit vývoj území. Pro tvorbu SWOT analýzy byly východiskem tyto základní principy: -

jednotlivá tvrzení musí být jednoduchá a jednoznačná;

-

v rámci jedné oblasti se nesmí tvrzení vzájemně vylučovat;

-

v rámci jedné oblasti se nemohou opakovat tvrzení k jednomu problému (např. stejná charakteristika jako silná stránka a zároveň v negativním pojetí jako hrozba).

SWOT analýza je zpracována na základě dat údajů o území od poskytovatelů, vlastních průzkumů podmínek v území ve vazbě na úplné aktualizace ÚAP ORP 2012, vyhodnocení aktuálního stavu a vývoje území a výkresů limitů, hodnot a záměrů v území.

3.2. SWOT analýza Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY  ložiska nerostných surovin (stavební kámen, cihlářské hlíny, kaolín, wolfram, zlato)  jedinečné geologické lokality národního až mezinárodního významu – např. Bezdružicko, Stříbrsko, východní Planensko  nízké seismické riziko  malý počet sesuvných území  geomorfologicky pestré a atraktivní území – pohoří při hranicích se SRN (Šumava, Český les), krajiny hluboce zaříznutých údolí řek (např. Berounka a její přítoky pod Plzní, Střela u Rabštejna), krajiny zalesněných kuželů a kup (např. Sedmihoří, Branžovský hvozd)

SLABÉ STRÁNKY  poměrně malá pestrost surovinové základny  nedostatečné zásoby štěrkopísků  vysoké zatížení radonovým rizikem v některých oblastech - zejména Horažďovicko, Tachovsko a Nepomucko  poddolovaná území – zejména Radnicko, Nýřansko, Zbůšsko, Kaznějovsko a Stříbrsko

PŘÍLEŽITOSTI  navýšení ceny vzácných kovů s příznivým dopadem na rentabilitu těžby  rekultivace vytěžených oblastí – zejména Zbůšsko, Kaznějovsko  šetrné využívání nerostných surovin v souladu s požadavky udržitelného rozvoje

HROZBY  vyčerpání ložisek, zejména kaolínu Kaznějovsko, Chlumčansko  nerentabilita těžby  možné interakce ochrany ložisek a těžby s jinými chráněnými zájmy (ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů apod.) – např. ložiska zlata v okolí Kašperských Hor  zpřísnění limitů těžby vyplývající z úpravy legislativy

97


Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje Vodní režim SILNÉ STRÁNKY  dostatečné vodní zdroje  republikově významné chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPAV Brdy, CHOPAV Šumava a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les  významné vodní nádrže pro zásobování pitnou vodou a pro rekraci – např. Nýrsko, Lučina Hracholusky, České údolí  hodnotné rybniční oblasti – Tachovsko, Plzeň – Bolevec, jižní Zbirožsko a Horažďovicko Nepomucko  místa výskytu pramenů léčivých vod – Konstantinolázeňsko, Bezdružicko  zlepšující se kvalita vod

SLABÉ STRÁNKY  ohrožení sídel záplavami  snížená retenční schopnost krajiny  znečištění vodních toků a ploch v důsledku půdní eroze  plošně významné zranitelné oblasti – zejména Klatovsko, Horažďovicko, Domažlicko, Sedmihoří

PŘÍLEŽITOSTI  přírodě blízká opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny – především v nižších polohách území kraje  realizace protipovodňových opatření  ochrana území pro LAPV a řízené rozlivy v nezbytně nutném rozsahu, možnosti akumulace vod  revize ochranných pásem vodních zdrojů

HROZBY  nevhodné využívání krajiny, např. zvyšování podílu zastavěných ploch, a z toho plynoucí negativní vliv na vodní režim v území  nadměrné a/nebo nekontrolované čerpání zdrojů, zejména podzemní vody  možné interakce ochrany vodních zdrojů s jinými chráněnými zájmy – např. těžba štěrkopísků v povodí Úhlavy  nedostatečná péče o vodní toky a vodní plochy  narušení hydrologického režimu v důsledku klimatických změn (extrémní hydrologické jevy jako sucho, záplavy, bleskové povodně atd.)

Hygiena ŽP SILNÉ STRÁNKY  dodržení krajských emisních stropů v roce 2010 u většiny látek  v rámci kraje nejsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší  zlepšující se kvalita povrchových vod  zvyšující se podíl vytříděných složek komunálních odpadů při snížení množství komunálního odpadu na osobu a rok v posledních 2 letech na minimum v rámci ČR

SLABÉ STRÁNKY  velký podíl odpadu odstraňovaného skládkováním včetně velkého podílu BRKO  nízké materiálové využití odpadů  vysoká hluková zátěž z dopravy – zejména v Plzni, v Klatovech, v okolí dálnice D5 a v sídlech na trase silnic I/26 a I/27  ekologické zátěže hodnocené rizikem vysoké a velmi vysoké – nejvíce v Plzni, na Rokycansku, Domažlicku

PŘÍLEŽITOSTI  rekultivace nebo sanace ekologických zátěží  zintenzivnění výstavby ČOV  realizace protihlukových opatření a obchvatů obcí na silnicích pro snížení hlukové zátěže z dopravy  využití obnovitelných zdrojů energie a odpadů pro produkci tepla a elektrické energie

HROZBY  kontaminace vod a půd působením ekologických zátěží a fosforu z bodových zdrojů (jakost vody ve vodních nádržích)  plošný nárůst individuální a nákladní automobilové dopravy, především pak tranzitní dopravy v obcích a s tím související zhoršování kvality životního prostředí  růst emisí z nevhodných paliv užívaných pro individuální vytápění

98


Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY  hodnotná přírodní území národního až mezinárodního významu chráněná formou biosférických rezervací, NP a CHKO – zejména oblast Šumavy, Českého lesa, Křivoklátska  významný podíl ZCHÚ na rozloze kraje  hodnotné krajiny hluboce zaříznutých údolí některých toků především v severní polovině kraje, hodnotné rybniční krajiny - Tachovsko, Plzeň – Bolevec, jižní Zbirožsko a Horaždovicko, krajiny zalesněných kuželů a kup - Sedmihoří, Branžovský hvozd, Jezvinec  nadprůměrná lesnatost v rámci ČR (39,6 %)  relativně vysoká ekologická stabilita krajiny (vysoký podíl území mírně stabilního a stabilního (krajinný typ B a C z hlediska KES) na celkové rozloze kraje)

SLABÉ STRÁNKY  rozsáhlý zábor volné krajiny – dříve např. realizací plošně rozsáhlých fotovoltaických elektráren, v současnosti zejména výstavbou pro bydlení v zázemí Plzně  rozšiřující se suburbanizační pásmo v okolí Plzně na úkor přírodního prostředí  zástavba průmyslových a logistických areálů podél dálnice D5  poškozování krajinného rázu nevhodnou výstavbou a nevhodným využíváním krajiny zejména ve venkovských oblastech  narušená retenční funkce krajiny

PŘÍLEŽITOSTI  další realizace ÚSES (zajištění funkčnosti jeho prvků)  vznik nových velkoplošných ZCHÚ a přírodních parků – např. Branžovský hvozd, Brdy  zlepšování průchodnosti krajiny  realizace ekoduktů zejména u liniových staveb dopravní infrastruktury  komplexní péče o krajinu, její hodnoty a rozvoj jejích funkcí  zlepšení legislativní ochrany krajinného rázu  zamezení / regulace výstavby ve volné krajině  postupná rekultivace krajiny narušené těžbou

HROZBY  nárůst fragmentace krajiny liniovými stavbami  snížení diverzity biotopů rozsáhlým zalesňováním   rozvoj výstavby ve volné krajině  rozvoj výstavby výškových staveb (vč. větrných elektráren a telekomunikačních zařízení) a velkoplošných objektů s negativními důsledky na krajinný ráz  výstavba v krajině a obnova zaniklých sídelních lokalit v cenných částech krajiny  degradace krajiny v důsledku snižování zemědělského využití území, devastace vlivem podpory obnovitelných zdrojů energie  rozmach tvrdých forem cestovního ruchu v ZCHÚ  realizace vodních nádrží (LAPV) v plánovaném rozsahu a s tím související zatopení přírodně cenných území – LAPV Stodůlky, Rejštejn, Dlouhá Ves, Čachrov, Žďár, Skryje, Kočov, Štítary, Otín, Michalovy Hory, Kladruby, Šipín, Strýčkovice, Ondřejovice, Javornice, Chotěnín, Ostrovec

ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa SILNÉ STRÁNKY  nižší stupeň zornění – zejména při hranicích se SRN (Šumava, Český les), podhůří Brd a jižní část kraje  nadprůměrná lesnatost v rámci ČR (39,6 %)  rozsáhlé souvislé lesní plochy bez nepříznivé fragmentace – Šumava, Český les

SLABÉ STRÁNKY  vysoký podíl ploch ohrožených vodní erozí zejména v jižní části kraje (extrémní ohrožení v oblasti horního toku Úhlavy)  nižší podíl zemědělské půdy  nižší podíl půd I. a II. třídy ochrany - zejména jihovýchod kraje a oblast Českého lesa  rozsáhlé zranitelné oblasti - zejména Klatovsko, Horažďovicko, Domažlicko, Horšovskotýnsko  vysoký podíl nepřirozených porostů na Tachovsku a ve východní části kraje

PŘÍLEŽITOSTI  rozvoj ekologických forem zemědělství  obnova přirozených lesních porostů  realizace protierozních opatření  realizace komplexních pozemkových úprav

HROZBY  snižování zemědělského využití území  ohrožení lesních monokultur kalamitami  zábor ZPF a PUPFL výstavbou  nepřiměřená těžební činnost v lesích

99


Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje Dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY  dokončená dálnice D5 Praha – Plzeň – SRN  probíhající modernizace III. železničního koridoru  funkční systém Integrované dopravy Plzeňska  realizace integrovaných projektů čištění odpadních vod  využívání alternativních zdrojů energie, zejména biomasy

SLABÉ STRÁNKY  dopravní problémy a závady kumulované v okolí Plzně (příčinou je koncentrické uspořádání komunikací)  přerušení celostátní silniční i železniční sítě v oblasti Českého lesa a Šumavy – nedostatečné přeshraniční dopravní vazby se SRN  průchod silnic I. třídy zastavěnými územími sídel  nedostatečné dopravní propojení Kralovicko – Rokycansko – Blovicko – Přešticko a dalších radiálních komunikací – např. II/180  problémové dopravní propojení obcí Podbrdska přes území Vojenského újezdu Brdy  vyšší podíl silnic II. třídy ve špatném technickém stavu vyžadující náročnější údržbu a modernizaci  nízký podíl obyvatel napojených na kanalizace zakončené ČOV, velmi malý podíl obyvatel napojených na vodovod – zejména okresy Plzeňjih, Plzeň-sever  závislost Plzně a obcí zásobovaných z ÚV Homolka na jediném zdroji pitné vody

PŘÍLEŽITOSTI  rozvoj integrovaných dopravních systémů  realizace obchvatů a přeložek silnic  realizace veřejného logistického centra na Plzeňsku  modernizace železničního napojení na Mnichov  zkapacitnění vazeb města Klatovy a Sušice na přilehlé území SRN  odstranění dopravních závad zhoršujících bezpečnost silničního provozu  alternativní čistírny odpadních vod pro malé obce  rozvoj sítě cyklostezek regionálního a nadregionálního významu

HROZBY  oddalování přestavby hlavních silničních a železničních tras  další růst tranzitní automobilové dopravy zejména v zastavěných územích sídel  nedostatečná údržba komunikací s důsledkem zhoršení jejich technického stavu  nedostatečné využívání možností veřejné dopravy, nárůst individuální automobilové dopravy  nesplnění závazků v oblasti čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 EO

Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY  příznivý populační vývoj v posledních 10 letech – zejména centrální oblast kraje kolem Plzně  rovnoměrné rozmístění kulturní vybavenosti na území kraje  rozsáhlá nabídka terciérního vzdělávání na území kraje  význam krajského města Plzně v rámci sídelní struktury celé ČR  nadstandardní veřejná občanská vybavenost krajského města Plzeň přesahující význam Plzeňského kraje

100

SLABÉ STRÁNKY  nepříznivá věková struktura populace kromě okresu Tachov, pokles migračního přírůstku a návrat k přirozenému úbytku obyvatel  monocentrický, výrazně polarizovaný charakter sídelní struktury kraje s vnitřními perifériemi mezi koncentrickými osami rozvoje podél dopravních os bez dostatečných radiálních vazeb – např. Radnicko, Manětínsko, Bezdružicko, Hostouňsko, a oblastmi s deficitem dopravní obslužnosti – např. Podbrdsko, rozhraní ORP Kralovice a ORP Rokycany, některé části při hranici se SRN  rozsáhlé oblasti s převahou malých sídel – např. Nepomucko, Blovicko, Horažďovicko, Kralovicko, severní Rokycansko  nerovnoměrné rozložení center a jejich nízký rozvojový potenciál – především v okrajových částech kraje  narušené sídelní vazby v obcích Podbrdska  omezená dostupnost služeb ve venkovských oblastech


Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje   

PŘÍLEŽITOSTI  posilování potenciálu nižších center osídlení  zvýšení vzdělávacích příležitostí v severozápadní části kraje  podpora rozvoje občanské vybavenosti ve venkovských oblastech kraje  rozvoj dopravních vazeb mezi centry osídlení  rozvoj kooperace venkovských sídel především v oblasti občanského vybavení  využití prostředků z rozvojových programů pro podporu sociálních zařízení a sociálních aktivit

nepříznivé sociodemografické charakteristiky kromě věkové struktury v okresu Tachov nízká celková kapacita zařízení pro seniory – zejména okres Rokycany a Plzeň - sever nižší úroveň vybavenosti v severozápadní a severní části kraje, zejména školskými a lůžkovými zdravotnickými zařízeními

HROZBY  stárnutí populace a úbytek produktivní složky obyvatel  prohloubení vnitrokrajských disparit mezi jednotlivými regiony  ohrožení sídelní funkce některých obcí po zániku základní občanské vybavenosti  další snižování počtu pracovních příležitostí ve venkovských oblastech  další zvyšování administrativní náročnosti správy malých obcí  neadekvátní posilování sídelní funkce obcí bez odpovídající vybavenosti – zejména suburbanizované zázemí Plzně, sídla v blízkosti dalších velkých měst a v sídlech při dálnici D5  ohrožení rozvoje některých sídel ochranou LAPV a návrhy velkoplošných chráněných území přírody (např. PP Branžovský hvozd)

Bydlení SILNÉ STRÁNKY  intenzivní bytová výstavba v suburbanizovaném zázemí Plzně zvyšující plošný standard bydlení a podíl bytů v rodinných domech  nová bytová výstavba v posledních letech zejména v Plzni, vzdálenějších obcích v suburbanizovaném pásmu okolo Plzně, sídlech při dálnici D5

SLABÉ STRÁNKY  nedostatečná obnova bytového fondu  nedostatek připravených pozemků pro bytovou výstavbu ve venkovských oblastech a městě Plzni  dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností  nedostatek menších bytů s dostupnými sociálními službami pro seniory

PŘÍLEŽITOSTI  zvyšování atraktivity sídel pro bydlení např. zajištěním občanské vybavenosti a další veřejné infrastruktury v nižších centrech osídlení  vymezování ploch přestavby pro bydlení (včetně využití brownfields)  rekonstrukce a modernizace stávajícího bytového fondu

HROZBY  pokles zájmu obcí a investorů o bytovou výstavbu  zanedbávání péče o bytový fond  sociálně-kulturní segregace sídlišť a suburbanizovaných zón bydlení v rodinných domech

Rekreace SILNÉ STRÁNKY  přítomnost atraktivit cestovního ruchu nadregionálního až národního významu – např. Šumava, Plzeň, Konstantinovy Lázně, Plasy  sousedství Spolkové země Bavorsko s množstvím atraktivit cestovního ruchu  dobrá dopravní dostupnost Plzeňského kraje z Prahy a ze SRN  stabilizace situace z hlediska ubytovacích zařízení, především v Plzni

101

SLABÉ STRÁNKY  nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu (např. oblast podél Berounky, Český les)  nízký podíl vícedenních návštěvníků  vysoká míra sezónnosti cestovního ruchu s dopadem na ubytovací kapacity – zejména horské oblasti  výrazná koncentrace atraktivit cestovního ruchu v Plzni, na Šumavě


Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje  

 PŘÍLEŽITOSTI  podchycení tranzitujících klientů a klientely z okolních regionů (Střední Čechy, Praha, SRN)  zlepšení dopravních vazeb na Bavorsko  vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech – např. Kralovicko, území podél Berounky, Český les  zpřístupnění Vojenského újezdu Brdy  rozšíření nabídky forem cestovního ruchu, zejména rozvoj wellnes turistiky, „event“ turistiky a kongresové turistiky  město Plzeň jako držitel titulu Evropské hlavní město kultury 2015  nadregionální a mezinárodní kooperace v oblasti cestovního ruchu  rozvoj sítě cyklostezek

nízká úroveň marketingu a nedostatečná spolupráce jednotlivých subjektů v rámci kraje nedostatečná doprovodná infrastruktura cestovního ruchu – kromě Plzně, Konstantinových Lázní a území Šumavy velký podíl individuální rekreace, která se vyznačuje sezónností

HROZBY  pokles zájmu o rekreaci v Plzeňském kraji a přetrvávající tranzitní charakter cestovního ruchu  zhoršení rekreačních hodnot území – např. v důsledku lesních kalamit nebo výstavby hmotově rušivých bytových domů v centrech cestovního ruchu na Šumavě  střety ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu

Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY  vysoká ekonomická výkonnost kraje - zejména Plzeň, Klatovy, Rokycany, Domažlice, Tachov  vysoká exportní orientace  relativně příznivý stav a vývoj nezaměstnanosti ve srovnání s celostátním průměrem - zejména v centrální části kraje  úspěšná lokalizace zahraničních investic zejména Plzeň a území při dálnici D5  průmyslová tradice kraje  vysoká zaměstnanost v průmyslu – např. Rokycansko, Nýřansko, Horažďovicko  vysoké školy univerzitního typu s vazbou na průmyslové podniky – Plzeň, Klatovy

SLABÉ STRÁNKY  vysoká koncentrace investic do Plzně a naopak nižší podíl nových investic mimo centrální část kraje  periferní hospodářsky slabé území – zejména ORP Stříbro a přilehlé území okresu Plzeň-sever, okolí Tachova k hranici se SRN, POÚ Poběžovice, pomezí okresů Plzeň-jih, Domažlice a Klatovy, ORP Nepomuk, ORP Horažďovice, sever ORP Sušice a sever ORP Rokycany s přesahem do ORP Kralovice  nízký podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v terciéru - zejména vnitřní periferní oblast mezi dálnicí D5 a I/26 a severovýchodně od Stříbra mezi dálnicí D5 a I/20  vyšší nezaměstnanost v okrese Tachov, na Poběžovicku a v ORP Sušicenízká nabídka pracovních příležitostí v odvětví strategických služeb, výzkumu a vývoje (kromě Plzně)  malá pestrost nabídky pracovních příležitostí ve venkovských sídlech  nesoulad oborové nabídky a poptávky na trhu práce

PŘÍLEŽITOSTI  existence rozvojových ploch a technická příprava pro lokalizaci investic včetně brownfields  rozvoj znalostní ekonomiky  podpora místní ekonomiky zejména v oblasti služeb a cestovního ruchu  podpora ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou  posílení významu terciérního sektoru  zvýšení mobility pracovních sil v rámci regionu  řešení dopravního napojení rozvojové zóny letiště Líně

HROZBY  ztráta zájmu investorů – pokles investiční atraktivity kraje  ztráta pracovních příležitostí zejména mimo hlavní centra osídlení  odliv výroby s nízkou přidanou hodnotou do jiných regionů  prohlubování ekonomických rozdílů uvnitř kraje  nedostatek pracovní síly s odpovídající kvalifikací

102


Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje   

propagace investiční atraktivity regionu vznik infrastruktury pro podporu malého a středního podnikání využití prostředků z rozvojových programů pro podporu ekonomických aktivit

103


4.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území 4.1. Metodika výběru ukazatelů

Pro hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Plzeňského kraje podle požadavků § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb. byla při zpracování úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 plně respektována metodika vyhodnocení použitá před dvěma lety pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011. Při obou aktualizacích tak byly v maximální možné míře respektovány metody použité pro stejný účel v roce 2009 a současně postupy podle Metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“, zveřejněného na internetových stránkách ÚÚR Brno od 31.5.2010 (dále jen „Metodické sdělení MMR“). Především bylo pro každý pilíř vybráno 5 reprezentativních, navzájem nezávislých ukazatelů, které byly zvoleny jako zásadní i z hlediska vazby na hlavní výroky aktualizovaných SWOT analýz. Významnou odlišností proti prvním ÚAP PK pořízeným v roce 2009 byla jiná podrobnost z hlediska použitých územních jednotek. V roce 2009 byly použity ukazatele na úrovni správních území pověřených obecních úřadů (dále jen „POÚ“), v roce 2011 a 2013 na základě požadavku Metodického sdělení MMR na úrovni jednotlivých obcí. Z této zdánlivé maličkosti vyplynuly ve zpracování hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Plzeňského kraje podstatné změny, a to nejen z hlediska dostupnosti dat, ale také v jejich použitelnosti, neboť na úrovni obcí dochází v případě některých analytických ukazatelů k řádově většímu rozptylu hodnot (viz dále). Podrobnost jednotlivých obcí při hodnocení podmínek za celé území Plzeňského kraje pak vedlo jednoznačně k potřebě porovnávání kvantitativních ukazatelů, nikoli zohlednění znalosti podmínek v území, čímž bylo složitější zajištění přímé provázanosti na výroky SWOT analýz. Důležitým východiskem pro výběr ukazatelů byly též indikátory navržené a používané v dalších krajích ČR, neboť snahou bylo co nejvíce se přiblížit předpokládanému budoucímu republikovému standardu. Ani zde však nebylo možné použít resp. převzít některé z již hotových řešení, neboť: - kraje se dosud nesjednotily v používání ukazatelů (výběr, počet, vyhodnocení atd.) - nejsou dosud dostatečně dlouhodobé praktické zkušenosti s použitím ukazatelů pro tento účel za obce na úrovni krajů - některé navržené ukazatele nejsou pro obce Plzeňského kraje dostupné (podrobně byla prověřena především možnost využít indikátory podle Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněné na internetových stránkách ÚÚR Brno od 18.12.2009 – dále jen „Metodická pomůcka 2009“, kromě indikátoru KES využití dalších indikátorů brání i nadále nedostatky v databázích některých ÚAP ORP předaných úřady územního plánování ke konci roku 2012). Z těchto důvodů byla výchozí nabídka ukazatelů v roce 2011 podrobně prověřena na úrovni obcí v Plzeňském kraji ve spolupráci s externími odborníky firmy Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s., kteří spolupracovali i na tvorbě prvních ÚAP PK v roce 2009. Prověření bylo provedeno z následujících hledisek: 1. Jsou data dostupná? 2. Jsou data dostatečně aktuální? 3. Vystihují ukazatele požadované jevy ve vazbě na výroky SWOT analýzy? Byly použity v roce 2009 na úrovni POÚ? 4. Jaký je rozptyl ukazatelů? 5. Jsou ukazatele navzájem nezávislé? Na základě tohoto rozboru, který vedl k výběru ukazatelů, je možné shrnout použitý postup.

104


Ad 1)

Pro řadu ukazatelů navržených kraji nebo Metodickou pomůckou 2009 nejsou data za obce dostupná v jednotném tvaru, kvalitě, podrobnosti apod. v rozsahu celého území Plzeňského kraje, např.: - údaje převzaté do ÚAP ORP z územních plánů - zastavitelné plochy, plochy výroby apod. - některé ekonomické údaje - místně obvyklé nájemné, HDP

Ad 2)

Některá data nejsou dostatečně aktuální: - ČSÚ už některá data v MOS nesleduje – např. Školství (naposledy 2005), Kultura (2006), Sport (2006), Cestovní ruch (2006). Pro některé z nich existují jiné informační zdroje (Školství – ÚIV, OŠMS KÚPK), ale většinu už nelze ve stejném členění dohledat. - spolehlivost některých dat (i např. v MOS) je sporná.

Ad 3)

Po provedené eliminaci ukazatelů z výše uvedených důvodů byl soubor ukazatelů doplněn přibližně na 10 ukazatelů pro každý pilíř, a to s ohledem na ukazatele použité při zpracování ÚAP PK na úrovni POÚ v roce 2009 a jevy, které vystihovaly, a dále na adekvátnost k výrokům obsaženým ve SWOT analýzách. Cílem bylo především: - postihnout všechny charakteristiky území podstatné pro územní plánování v Plzeňském kraji podle 10 témat SWOT analýzy - obdržet výsledky alespoň rámcově srovnatelné s výsledky z roku 2009 (i když v jiném územním členění) Nově zařazeny do širšího výběru k prověření byly např. ukazatele: - KES, index stáří, stabilita obyvatel, intenzita bytové výstavby Naopak některé ukazatele z roku 2009 nebyly použity, neboť: 1. ukazatel nemá na úrovni obce potřebnou vypovídací schopnost – např. intenzita dopravy se měří jen ve vybraných sídlech (na průjezdních úsecích dálnic, rychlostních silnic a silnic) – nahrazeno komplexnějším ukazatelem „hustota komunikací“ 2. jev na úrovni obce nelze jednoznačně posoudit – např. autonomnost území z hlediska dostupnosti ZŠ (dle počtu žáků ZŠ na počet dětí ve věku 6-14 let) je na úrovni obcí možné vnímat také negativně jako „vysávání dětí“ z dalších obcí, které školu ve svém správním území nemají 3. změnil se pohled na význam ukazatele pro daný pilíř – např. index technické infrastruktury Pro vybrané ukazatele již byly připraveny hodnoty za všechny obce a provedeny další výpočty.

Ad 4)

Velmi podstatný pro výběr ukazatelů se ukázal rozptyl hodnot na úrovni obcí. S tím souvisí také způsob klasifikace ukazatelů. Klasifikace se obvykle provádí v rámci pilíře jako součet vyhodnocení použitých ukazatelů (případně s využitím vah). Bylo zvažováno vyhodnocení ukazatele pro jednotlivé obce podle: - pořadí obce podle daného ukazatele - postavení obce na stupnici od nejméně příznivé hodnoty (0 %), po nejpříznivější hodnotu (100 %) Hodnocení podle pořadí je devalvováno v případě, že ve větší části obcí se daný jev nenachází (chráněná území, plochy těžby nerostných surovin, napojení na TI, zařízení občanské vybavenosti apod.). Podobné je to i při hodnocení na stupnici. Výhodou této metody je jemnější vyhodnocení rozdílů, nevýhodou velká citlivost na extrémní odchylky (viz charakteristiky ukazatelů – minimum, maximum, průměr, medián). V takových případech se hodnocení většiny obcí „nakupí“ kolem opačné meze (minimum nebo maximum) a extrémní hodnota ovlivní i celkový výsledek. K těmto případům dochází z důvodu: - použití podílových ukazatelů o KES – podíl ekologicky stabilních a nestabilních ploch (vesměs cca 1, ale Horská Kvilda 58!!!) o index stáří – podíl obyv. 65+ a -14 let (vesměs do 150, ale Čilá neměla žádné obyv. -14 let) Řešením je použít jen některou ze složek daného jevu (lesnatost, podíl zastavěného území, podíl obyv. -14 let) s hodnotou od 0 do 100 % s malým rozptylem hodnot.

105


-

Ad 5)

krátkodobého extrému v daném roce – na obecní úrovni se může týkat mnoha ukazatelů Řešením je nahradit roční údaje několikaletým průměrem. Ani to však nemusí vždy stačit (viz např. příjmy na obyvatele obce Modrava v letech 2005-2009 – stonásobek obvyklých hodnot!!!). Pak je možné zvážit použití druhé nejvyšší hodnoty jako 100 % a extrému přiřadit také 100 %.

Závislost navržených ukazatelů byla testována pomocí výsledků korelační funkce MS Excelu CORREL zanesených do korelační matice. Finální výběr ukazatelů byl proveden tak, aby byl co největší počet korelací eliminován.

Následuje popis výběru ukazatelů dle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, který není pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2013 upravován, protože bylo pro hodnocení z důvodu možnosti srovnání výsledků použito zcela shodných ukazatelů jako v roce 2011.

4.1.1 Environmentální pilíř Návrh ukazatelů Charakteristiky (témata), které je nutné sledovat pro účely územního plánování (zařazeny pod příslušný pilíř dle Metodické pomůcky 2009) a navržené ukazatele: - Horninové prostředí a geologie (není v Plzeňském kraji zásadní) Vodní režim o podíl obyvatel napojených na kanalizaci 70 o podíl obyvatel napojených na ČOV Hygiena životního prostředí o podíl obyvatel napojených na kanalizaci o podíl obyvatel napojených na ČOV o hustota komunikací - Ochrana přírody a krajiny o lesnatost o koeficient ekologické stability o podíl zastavěného území o podíl orné půdy o podíl chráněných území o hustota komunikací Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa o lesnatost o podíl orné půdy

Popis ukazatelů Lesnatost = plocha lesních pozemků / plocha obce * 100 Zdroje dat: ČSÚ - ÚAP Statistika k 31.12.2013 Význam ukazatele: podíl lesních pozemků reprezentuje přírodní hodnotu, neboť lesy jsou považovány za ekologicky stabilní Možné problémy: nepříznivé hodnocení územně malých obcí bez lesů, i když jsou v blízkosti lesních celků (např. Trhanov, Skořice) Výsledek: POUŽIT Koeficient ekologické stability (KES) = plocha pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy) Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009

70

Kurzivou uvedené ukazatele svým významem patří zejména k tématu hygieny životního prostředí, pouze okrajově pod vodní režim.

106


Význam ukazatele: podíl ekologicky stabilních a ekologicky nestabilních ploch komplexně reprezentuje přírodní hodnoty území Možné problémy: vysoké hodnoty v případě mimořádně cenných území s minimálním podílem ekologicky nestabilních ploch (např. Horská Kvilda) Výsledek: NEPOUŽIT – nahrazen Lesnatostí z důvodu výskytu několika extrémně vysokých hodnot (viz výše) Podíl chráněných území = plocha (NP + CHKO + MZCHÚ + NATURA + PP) / plocha obce * 100 Zdroje dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Význam ukazatele: reprezentuje nejcennější území z hlediska ochrany přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) Možné problémy: vyskytuje se jen v menším počtu obcí, v ostatních je nulový Výsledek: POUŽIT Podíl zastavěného území = plocha zastavěného území / plocha obce * 100 Zdroje dat: ČSÚ - ÚAP Statistika k 31.12.2013 Význam ukazatele: vyjadřuje podíl významného typu ekologicky nestabilního území a zároveň stupeň urbanizace území Možné problémy: vysoké hodnoty v případě mimořádně malých katastrálních území i na venkově (např. Trnová) Výsledek: POUŽIT Podíl orné půdy = plocha orné půdy / plocha obce * 100 Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009 Význam ukazatele: podíl zpravidla plošně nejrozsáhlejšího typu ekologicky nestabilního území částečně vyjadřuje stupeň narušení přírodních hodnot Možné problémy: nezaměňovat za stupeň zornění počítaný jako podíl orné na zemědělské půdě Výsledek: NEPOUŽIT – nahrazen Podílem zastavěného území z důvodu silnější záporné korelace s Podílem chráněných území Podíl obyvatel napojených na kanalizaci = počet obyvatel napojených na kanalizaci / počet obyvatel Zdroje dat: ČSÚ - SLDB 2011 Význam ukazatele: reprezentuje vybavení technickou infrastrukturou, která je velmi významná pro ochranu vod Možné problémy: - nevyskytuje se ve všech obcích (v ostatních je nulová hodnota ukazatele) - není příliš spolehlivý, nevíme, zda kanalizace končí ČOV Výsledek: POUŽIT – z důvodu aktuálnosti dat ze SLDB 2011 nahradil dříve používaný podíl obyvatel napojených na ČOV Podíl obyvatel napojených na ČOV = počet obyvatel napojených na ČOV / počet obyvatel Zdroje dat: podklady KÚPK OŽP - 2010 Význam ukazatele: reprezentuje vybavení technickou infrastrukturou, která je velmi významná pro ochranu vod Možné problémy: - vyskytuje se jen v menším počtu obcí (v ostatních je hodnota 0) - obsahuje údaje podle ČOV i za více obcí (lze stanovit jen průměrný stupeň napojení za všechny napojené obce) - vyskytují se duplicitní záznamy (např. Plískov) Výsledek: NEPOUŽIT Hustota komunikací = (4 * délka dálnic + 3 * délka silnic I. tř. + 2 * délka silnic II. tř. + délka silnic III. tř. + 2 * délka celostátních železničních tratí + délka regionálních železničních tratí) / plocha obce Zdroje dat: Silniční databanka Ostrava, Krajský úřad Plzeňského kraje

107


Význam ukazatele: syntetický ukazatel hustoty různých typů pozemních komunikací reprezentuje negativní vliv dopravy na prostupnost a fragmentaci krajiny i sídel i na ovzduší (znečištění) diferencovaně podle typu komunikace Možné problémy: z hlediska hygieny životního prostředí nezohledňuje skutečnou intenzitu dopravy a z ní plynoucí negativní vlivy dopravy na životní prostředí (hluk, emise, apod.) Výsledek: POUŽIT Shrnutí výběru ukazatelů Z navržených 8 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů, které popisují vyváženě všechny oblasti tematických složek v environmentálním pilíři relevantní podle výroků SWOT analýz pro Plzeňský kraj. Tři z pěti ukazatelů lze použít pro charakteristiku dvou oblastí jevů. Nejvíce ukazatelů se týká tématu Ochrana přírody a krajiny: Vodní režim o podíl obyvatel napojených na kanalizaci Hygiena životního prostředí o podíl obyvatel napojených na kanalizaci o hustota komunikací - Ochrana přírody a krajiny o lesnatost o podíl zastavěného území o podíl chráněných území o hustota komunikací Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa o lesnatost Eliminovány byly 3 ukazatele. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů.

4.1.2 Ekonomický pilíř Návrh ukazatelů Charakteristiky (témata), které je nutné sledovat pro účely územního plánování (zařazeny pod příslušný pilíř dle Metodické pomůcky 2009) a navržené ukazatele: - Hospodářské podmínky o míra nezaměstnanosti o počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel o podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu o počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních obyvatel o podíl vyjíždějících za prací mimo obec o podíl pracovních míst v terciéru o daňové příjmy obcí na obyvatele - Veřejná dopravní a technická infrastruktura o vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice - Bydlení (není zásadní pro ekonomiku v Plzeňském kraji, použito v sociálním pilíři) Rekreace (není zásadní pro ekonomiku v Plzeňském kraji) Popis ukazatelů Míra nezaměstnanosti = počet dosažitelných nezaměstnaných / pracovní síla * 100 [%] Zdroje dat: MPSV – portál ZAMĚSTNANOST (k 31.12. předchozího roku - 2010); pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2015 použita data ČSÚ k 31.3.2014 Význam ukazatele: hlavní indikátor situace na trhu práce a také jeden z mála přesných a reprezentativních ukazatelů hospodářství na lokální úrovni Možné problémy: - krátkodobé výkyvy nezaměstnanosti

108


při použití dat ČSÚ vzniká problém neaktuálnosti pracovní síla se na úrovni obcí stanovuje podle počtu ekonomicky aktivních při posledním censu a v případě většího jednosměrného pohybu obyvatel v malých obcích se může skutečná velikost pracovní síly lišit Výsledek: POUŽIT -

Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu = počet ekonomicky aktivních obyvatel / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: dokládá podíl „práceschopného“ obyvatelstva na populaci, jedná se o průmět věkové struktury obyvatel do ekonomiky Možné problémy: - neaktuálnost počtu ekonomicky aktivních – podobně jako pracovní síla (viz Míra nezaměstnanosti) - vesměs se pohybuje v úzkém rozpětí kolem 50 % - větší citlivost na případné odchylky Výsledek: NEPOUŽIT – z důvodu malé aktuálnosti a menší reprezentativnosti Počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních obyvatel = počet pracovních míst / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100 Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: reprezentativní ukazatel pracovištní funkce obce, neboť při vyšším podílu než 100 převažuje dojížďka nad vyjížďkou Možné problémy: - velký podíl pracovních míst v několika málo populačně malých pracovištích centrech (např. Modrava, Rozvadov) vede k výrazně horšímu hodnocení ostatních obcí - neaktuálnost počtu ekonomicky aktivních – podobně jako pracovní síla (viz Míra nezaměstnanosti) Výsledek: NEPOUŽIT – z důvodu výskytu několika extrémních hodnot v malých obcích nahrazen Podílem vyjíždějících za prací mimo obec (viz dále) Podíl vyjíždějících za prací mimo obec = počet vyjíždějících za prací mimo obec / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - SLDB 2011 Význam ukazatele: vhodný ukazatel pracovištní funkce obce, neboť při vyšším podílu lze předpokládat v obci omezené pracovní příležitosti Možné problémy: relativní neaktuálnost obou vstupních hodnot Výsledek: POUŽIT Podíl pracovních míst v terciéru = počet pracovních míst v terciéru / počet pracovních míst * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - SLDB 2011 Význam ukazatele: kromě struktury pracovních míst s orientací na služby také nepřímo dokládá úroveň vybavenosti obce službami Možné problémy: relativní neaktuálnost obou vstupních hodnot Výsledek: POUŽIT Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel = počet ekonomických subjektů / počet obyvatel * 1000 Zdroje dat: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů (RES) - 2009 Význam ukazatele: reprezentativní ukazatel významu ekonomické základny v obci ve vztahu k populační velikosti Možné problémy: - neaktuálnost RES z hlediska aktivních podniků - shrnuje ekonomické subjekty bez rozdílu velikosti a oblasti činnosti Výsledek: POUŽIT Daňové příjmy obcí na obyvatele = daňové příjmy / počet obyvatel Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001)

109


Význam ukazatele: dokumentuje ekonomické možnosti samosprávy na místní úrovni, a do jisté míry i ekonomickou aktivitu v území Možné problémy: - meziroční výkyvy – odstraněny použitím 5letého průměru - víceletý výskyt extrémně vysoké hodnoty – ovlivnění výsledku hodnocení ostatních obcí Výsledek: NEPOUŽIT – z důvodu výskytu jedné extrémní hodnoty (obec Modrava – 100 bodů), která výrazně ovlivňuje výsledek hodnocení, neboť ostatní obce mají méně než 1 bod Vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice = vzdálenost středu ZSJ, kde sídlí obec, ke křižovatce silnice I. třídy nebo k dálničnímu sjezdu měřená po silnicích Zdroje dat: CEDA, Krajský úřad Plzeňského kraje Význam ukazatele: jeden ze zásadních faktorů lokalizace investic Možné problémy: - nutno využít pokročilejší funkce GIS, ale jedná se o velmi stabilní ukazatel v čase, neboť tak zásadní změny v silniční síti jsou výjimečné - lze použít i jiné způsoby měření vzdálenosti, např. vůči zastavěné ploše – uplatnil by se vliv plošné velikosti sídla a byly by i nulové vzdálenosti Výsledek: POUŽIT Shrnutí výběru ukazatelů Z navržených 8 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů relevantních podle výroků SWOT analýz pro Plzeňský kraj, které ve 4 případech popisují především různé aspekty hospodářských podmínek (trh práce, sílu a strukturu ekonomické základny), poslední ukazatel postihuje nejdůležitější předpoklad lokalizace investic: - Hospodářské podmínky o míra nezaměstnanosti o počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel o podíl vyjíždějících za prací mimo obec o podíl pracovních míst v terciéru - Veřejná dopravní a technická infrastruktura o vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice Eliminovány byly 3 ukazatele. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů.

4.1.3 Sociální pilíř Návrh ukazatelů Charakteristiky (témata), které je nutné sledovat pro účely územního plánování (zařazeny pod příslušný pilíř dle Metodické pomůcky 2009) a navržené ukazatele: - Veřejná dopravní a technická infrastruktura (není zásadní pro sociální oblast v Plzeňském kraji, použito v ekonomickém pilíři) - Socio-demografické podmínky o podíl obyvatel ve věku do 14 let o podíl obyvatel ve věku 65 a více let o index stáří o relativní migrace o relativní pohyb o stabilita obyvatel o index vzdělanosti o index občanské vybavenosti - Bydlení o intenzita bytové výstavby 1997-2007 o intenzita bytové výstavby 2008-2009 o podíl bytů v rodinných domech

110


-

Rekreace (není zásadní pro sociální oblast v Plzeňském kraji)

Popis ukazatelů Podíl obyvatel ve věku do 14 let = počet obyvatel do 14 let / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - ukazatele ÚAP 2014 Význam ukazatele: vhodný ukazatel podílu mladé složky v populaci vykazuje solidní korelaci s komplexnějším indexem stáří (viz dále) Možné problémy: Výsledek: POUŽIT Podíl obyvatel ve věku 65 a více let = počet obyvatel 65 a více let / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ – MOS 2009 Význam ukazatele: vhodný ukazatel podílu starší složky v populaci vykazuje vysokou korelaci s komplexnějším indexem stáří (viz dále) Možné problémy: Výsledek: NEPOUŽIT, neboť podíl mladší složky byl vyhodnocen jako významnější pro hodnocení perspektivy obcí z hlediska věkové struktury Index stáří = počet obyvatel 65 a více let / počet obyvatel do 14 let * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ – MOS 2009 Význam ukazatele: reprezentativní analytický ukazatel věkové struktury populace Možné problémy: - v případě malého podílu mladší složky dosahuje velmi vysokých hodnot, což jednostranně ovlivňuje celé hodnocení - pokud obyvatelé do 14 let zcela chybí (v malých obcích), nelze stanovit (obec Čilá), což znemožňuje objektivní srovnání všech obcí Výsledek: NEPOUŽIT, neboť ho není možné stanovit ve všech obcích, nahrazen Podílem obyvatel do 14 let Relativní migrace = (počet přistěhovalých – počet vystěhovalých) / počet obyvatel středního stavu * 1000 [‰] Zdroje dat: ČSÚ – MOS (ukazatele ÚAP 2014) Význam ukazatele: reprezentativní indikátor atraktivity obce z hlediska migrace (bydlení), která zpravidla tvoří rozhodující složku pohybu obyvatel Možné problémy: meziroční výkyvy nebyly eliminovány Výsledek: POUŽIT Relativní pohyb obyvatel = (počet obyvatel na konci sledovaného období - počet obyvatel na začátku sledovaného období) / počet obyvatel na začátku sledovaného období / délka sledovaného období v letech * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ – Počet obyvatel v obcích (2005-2010) Význam ukazatele: celková relativní průměrná roční změna počtu obyvatel shrnuje výsledek přirozeného (narození – zemřelí) i migračního pohybu a odráží tak výsledky obce z hlediska migrační atraktivity i věkové struktury Možné problémy: výskyt meziročních rozdílů – eliminován 5letým průměrem Výsledek: NEPOUŽIT, neboť je lépe složky pohybu rozdělit, tj. použít Relativní migraci a perspektivy přirozeného pohybu odvozovat od věkové struktury Stabilita obyvatel = počet obyvatel narozených v obci současného bydliště / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2011) Význam ukazatele: reprezentuje podíl „rodáků“ a tedy obyvatel pravděpodobně více spjatých s bydlištěm s průmětem i do sociálních a dalších vazeb Možné problémy: malá aktuálnost dat, ale jedná se o relativně stabilní ukazatel (s výjimkou suburbánních území) Výsledek: POUŽIT Index vzdělanosti

111


= 3 * podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na 15letých a starších + podíl obyvatel právě s maturitou na 15letých a starších Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: reprezentuje vzdělanost populace diferencovaně podle stupně dosaženého vzdělání Možné problémy: neaktuálnost dat, ale lze předpokládat, že i v době rostoucí vzdělanosti se relace mezi obcemi podle vzdělanosti zachovávají (vzdělanost roste podobným tempem) Výsledek: NEPOUŽIT, neboť jiné ukazatele byly vyhodnoceny jako vhodnější Intenzita bytové výstavby 1997-2007 = Σ počet postavených bytů 1997-2007 / Σ počet obyvatel středního stavu 1997-2007 *1000 Zdroje dat: ČSÚ – MOS Význam ukazatele: reprezentuje intenzitu výstavby bytů v relativním vyjádření za více než 10 let Možné problémy: - tento agregovaný údaj nelze rozložit na dílčí období, která by lépe postihovala různé vývojové fáze z hlediska intenzity bytové výstavby Výsledek: NEPOUŽIT, neboť sledované období je příliš dlouhé - zahrnuje období poklesu, růstu i stagnace Intenzita bytové výstavby 2009-2013 = Σ počet postavených bytů 2008-2013 / Σ počet obyvatel středního stavu 2009-2013 * 1000 Zdroje dat: ČSÚ – MOS (Ukazatele ÚAP 2014) Význam ukazatele: reprezentuje intenzitu výstavby bytů v relativním vyjádření za posledních 5 let. Možné problémy: příliš krátké období (nulové hodnoty u řady obcí) – roční údaje za delší období nebyly na úrovni obcí k dispozici, neboť ČSÚ je publikuje až v posledních letech – to je výhoda pro další použití (zpřesnění, při aktualizaci v r. 2013 bylo sledováno jen dvouleté období) Výsledek: POUŽIT Podíl bytů v rodinných domech = počet obydlených bytů v rodinných domech / počet obydlených bytů * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: charakterizuje typ zástavby, potažmo i obce (město x venkov) s dopady do sociální oblasti i jinam Možné problémy: zastaralá data, značný podíl obcí pouze se zástavbou rodinných domů Výsledek: NEPOUŽIT především z důvodu korelace s indexem občanské vybavenosti Index občanské vybavenosti = index vzdělávací infrastruktury + index zdravotnické infrastruktury + index kulturní infrastruktury + sociální infrastruktura z toho: 71 index vzdělávací infrastruktury = 1 pro obce s MŠ nebo ZŠ 2 pro obce se SŠ 3 pro obce s VOŠ nebo VŠ index zdravotnické infrastruktury = 1 pro obce s ordinací praktického lékaře pro dorost nebo dospělé 2 pro obce s ordinací specialisty 3 pro obce s nemocnicí index kulturní infrastruktury = 1 pro obce s knihovnou 2 pro obce s kinem 3 pro obce s divadlem index sociální infrastruktury = 1 pro obce s domy s pečovatelskou službou Zdroje dat: ČSÚ – MOS 2009, data KÚPK (OŠMS, OIT) - 2010 Význam ukazatele: komplexní ukazatel různých složek občanské vybavenosti konstruovaný na základě dostupných dat postihuje především různou úroveň této vybavenosti Možné problémy: - neaktuální nebo nepřesná data o některých složkách občanské vybavenosti

71

Hodnoty u jednotlivých složkových indexů odpovídají nejvyššímu dosaženému stupni, nikoli součtu bodů.

112


- úzká škála hodnocení (0-10) pro 500 obcí Výsledek: POUŽIT Shrnutí výběru ukazatelů Z navržených 11 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů relevantních podle výroků SWOT analýz pro území Plzeňského kraje, které především popisují 2 oblasti, které byly vybrány pro sociální pilíř jako významné. Největší počet ukazatelů (4) se týká široké oblasti socio-demografické podmínky: - Socio-demografické podmínky o podíl obyvatel ve věku do 14 let o relativní migrace o stabilita obyvatel o index občanské vybavenosti - Bydlení o intenzita bytové výstavby 2009 - 2013 Eliminováno bylo 6 ukazatelů. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů.

4.2. Metodika vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Hodnocení obcí bylo provedeno nejprve podle pilířů jako součet hodnocení obcí podle 5 vybraných ukazatelů daného pilíře. Obce byly v rámci pilíře hodnoceny podle jednotlivých ukazatelů 2 způsoby: - podle bodového hodnocení na stupnici od 0 do 100 v rozpětí od minimální po maximální hodnotu - podle pořadí obce (1 až 501) od minimální po maximální hodnotu. V případě, že se jednalo o negativní jev (čím vyšší hodnota, tím horší, např. míra nezaměstnanosti), bylo bodové hodnocení provedeno u obou způsobů obráceně. Podle celkového počtu bodů získaných v rámci jednoho pilíře byly obce rozděleny do 2 stejně početných skupin a byly jim za daný pilíř přiřazeny hodnoty 1 (příznivý stav pilíře v obci) nebo 0 (nepříznivý stav). Zvažováno bylo také použití třístupňové škály - 1 (= příznivý stav), 0 (= neutrální stav), -1 (= nepříznivý stav) a pětistupňové škály. Následně byly pro hodnocení vyváženosti porovnány výsledky každé obce za jednotlivé pilíře, tj. byly vyhodnoceny pilíře, v nichž je stav v obci nepříznivý. Kromě toho bylo provedeno souhrnné hodnocení životních podmínek v obcích, tj. součet bodových hodnocení dané obce za všechny pilíře. Na závěr bylo provedeno porovnání výsledků obou metod hodnocení (podle stupnice a podle pořadí) navzájem i ve srovnání s hodnocením vyváženosti, které provedly jednotlivé úřady územního plánování v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2014. Celkové srovnání je částečně degradováno neposkytnutím potřebných údajů ze strany ORP Plzeň a ORP Klatovy. Jako podklad pro textové vyhodnocení výsledků vyváženosti byla provedena vizualizace hodnot jednotlivých ukazatelů, souhrnů za pilíře, celkového hodnocení i porovnání s vyhodnocením vyváženosti v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2014 v kartogramech (číslování kartogramů respektuje strukturu použitou v prvních ÚAP PK z roku 2009 i v předchozích aktualizacích ÚAP PK). Zdrojem dat pro kartogramy k vyhodnocení vyváženosti bylo komplexní analytické vyhodnocení podmínek území zpracované samostatně pořizovatelem na základě metodických postupů použitých v roce 2011 Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, o. p. s.. Hodnoty jednotlivých použitých ukazatelů za obce Plzeňského kraje jsou zobrazeny v kartogramech 4.2/1.-5. pro environmentální pilíř, 4.3/1.-5. pro ekonomický pilíř a 4.4/1.-5. pro sociální pilíř, tyto kartogramy vyjadřují stav podmínek v území na základě kvantitativních údajů a pouze dokladují, jak byly stanoveny souhrnné hodnoty za daný pilíř, proto nejsou dále v textu podrobně komentovány. Souhrnné hodnocení územních podmínek obcí v environmentálním pilíři znázorňuje kartogram 4.2/6, souhrn v ekonomickém pilíři 4.3/6, souhrn v sociálním pilíři 4.4/6.. Celkové vyhodnocení podmínek v území a vyváženosti všech pilířů je vyjádřeno v kartogramech 4.5/1.-2.. Míru souladu se souhrnným vyhodnocením vyváženosti úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 porovnávají kartogramy 4.5/3.-4..

113


4.3. Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek a jejich interpretace Výsledky získané vyhodnocením vyváženosti územních podmínek za obce Plzeňského kraje podle stupnice i podle pořadí byly velmi podobné. Jako podklad pro vyhodnocení vyváženosti a interpretaci výsledků byly i pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2015 použity výsledky podle pořadí obcí především z důvodu návaznosti na předchozí aktualizaci v roce 2013, kdy tyto výsledky byly ve větším souladu s hodnocením úřadů územního plánování podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2010 (30% úplný soulad). Území vymezená metodou podle pořadí obcí byla také zpravidla kompaktnější, tj. spojitější, než v případě hodnocení podle stupnice 0 až 100.

4.3.1 Vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje Vyhodnocení pilířů bylo provedeno na základě vizualizace výsledků vyhodnocení vyváženosti územních podmínek za obce Plzeňského kraje v kartogramech zobrazujících diferenciaci území podle podmínek jednotlivých pilířů. Zvýrazněna byla především polovina obcí s nejnižším bodovým součtem (nižším než hodnota mediánu), což odpovídá znaménku „ - “ u daného pilíře pro tyto obce. Dále byly barevně v dalších 3 stupních (po 50 bodech) vyznačeny i další obce s nižším bodovým hodnocením z důvodu vytvoření kompaktnějších území, kde se vyskytují třeba i menší nedostatky v daném pilíři. Environmentální pilíř Rozsáhlá území s nevyhovujícím stavem v environmentálním pilíři v Plzeňském kraji jsou (viz kartogram 4.2/6.): - Plzeň, její blízké okolí a území západně a severně od Plzně - západní část ORP Blovice, západní část ORP Nepomuk a téměř celé ORP Horažďovice, severní část ORP Sušice a centrální část ORP Klatovy - východní část ORP Domažlice, jižní a východní část ORP Horšovský Týn a jihozápad ORP Stod Mezi menší území s nevyhovujícím stavem v environmentálním pilíři patří: - Tachov a několik obcí v okolí - Kralovice a obce západně a východně od města - Radnicko - podhůří Brd, především v okrese Rokycany - centrální část ORP Přeštice Kompaktnost některých z těchto území byla narušena především obcemi s vysokým podílem lesů, např. na jižním Přešticku nebo městy Plánice a Nalžovské Hory. Území s největšími přírodními hodnotami tvoří příhraniční hory Šumava a Český les. Další větší území s příznivým stavem environmentálního pilíře se nachází v severní části Plzeňského kraje: - severovýchod okresu Tachov - severní část okresu Plzeň-sever - větší část okresu Rokycany (severně od dálnice a část Podbrdska) Ekonomický pilíř Obce s dobrým stavem v ekonomickém pilíři jsou v Plzeňském kraji především (viz kartogram 4.3/6.): - velké obce (města) - obce (i menší) kolem dopravních os (silnic I. třídy a dálnice, resp. dálničních sjezdů) - menší obce se specifickým ekonomickým potenciálem (např. centra rekreace na Šumavě, malé obce kolem Domažlic) Tyto „typy“ obcí narušují někdy i dosti kompaktní a rozsáhlá území s nevyhovujícím stavem v ekonomickém pilíři. Příkladem jsou území následujících správních obvodů ORP: - severní polovina území ORP Sušice - ORP Horažďovice

114


-

ORP Nepomuk

Podobným případem jsou také nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území s nevyhovujícím stavem v ekonomickém pilíři v Plzeňském kraji zahrnující: - ORP Stříbro se sousedící západní částí okresu Plzeň-sever - obce na pomezí okresů Tachov, Domažlice a Plzeň-jih - POÚ Poběžovice Mezi menší území s nevyhovujícím stavem v ekonomickém pilíři patří: - okolí Tachova (až ke státní hranici) - severní polovina ORP Rokycany s přesahem do jihovýchodní části ORP Kralovice - obce jižně a jihovýchodně od města Rokycany - část okresů Domažlice a Klatovy mezi silnicemi I/22, I/26 a I/27 - obce při státní hranici u Kdyně a Nýrska Sociální pilíř Stav v sociálním pilíři je na rozdíl od ekonomického pilíře, kde hrají roli polohové faktory, závislý především na velikosti obce. I ta je však do značné míry podmíněna polohou. Z toho důvodu je vazba mezi stavem v ekonomickém a sociálním pilíři těsnější, než obou těchto pilířů s pilířem environmentálním. Nevyhovující stav v sociálním pilíři je především v menších a malých obcích v hůře dostupných částech Plzeňského kraje (viz kartogram 4.4/6.). Existují však výjimky, například okresní město Tachov. Nejrozsáhlejší a téměř kompaktní území s převahou malých obcí s horší dostupností center a především s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři pokrývá: - severní část okresu Rokycany s přesahem do východní části ORP Kralovice - většinu území okresu Tachov (kromě obcí při dálnici D5) s přesahem do severozápadní části okresu Plzeň-sever - obce při hranici okresu Tachov s okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice - POÚ Poběžovice a sousední obce POÚ Domažlice - ORP Nepomuk s přilehlou severní částí ORP Horažďovice - většinu území ORP Sušice s přesahem do jižní části ORP Klatovy Poněkud menší a méně kompaktní území s převahou obcí s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři zahrnuje: - severní část ORP Kralovice - část ORP Rokycany jižně od dálnice D5 Relativně malá území s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři jsou: - obce při jižní hranici ORP Blovice - obce na pomezí okresů Domažlice, Klatovy a Plzeň-jih - území mezi městy Stod a Přeštice Ze všech tří pilířů zaznamenal sociální pilíř největší změny v územním průmětu oproti vyhodnocení podmínek v úplné aktualizaci ÚAP PK 2013, především velká města dopadla v tomto hodnocení lépe (Klatovy, Rokycany, Sušice), jsou zde i výjimky (Přeštice).

4.3.2 Souhrnné vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje Souhrnné hodnocení pilířů na úrovni obcí Plzeňského kraje bylo z důvodu návaznosti na první ÚAP PK z roku 2009 a na předchozí aktualizace ÚAP PK provedeno ze 2 hledisek: 1) souhrnné vyhodnocení územních podmínek; 2) souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje. Souhrnné vyhodnocení územních podmínek Souhrnné vyhodnocení územních podmínek v obcích Plzeňského kraje bylo provedeno na základě součtu bodů podle pořadí za všechny 3 pilíře. Komentář se opět opírá o vizualizaci výsledků

115


v kartogramu. Obce byly rozděleny do 4 skupin, dvou s podprůměrnými podmínkami a dvou s nadprůměrnými územními podmínkami (viz kartogram 4.5/1). Nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území s výrazně podprůměrnými územními podmínkami prochází při hranici okresu Tachov s okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice a dále pokračuje na Poběžovicko v okresu Domažlice. Další rozsáhlé, ale už méně vyhraněné území zasahuje z ORP Horažďovice do ORP Nepomuk a ORP Sušice. Menší, ale kompaktní území s podprůměrnými podmínkami se nachází: - při hranicích ORP Domažlice a Klatovy - na severu ORP Rokycany s přesahem do východní části ORP Kralovice Naopak nadprůměrné územní podmínky podle použitých ukazatelů jsou především: - v Plzni a okolí - v obcích kolem dálnice D5 východně od Plzně - v obcích podél silnice I/27 severně od Plzně - ve větších obcích na dalších silnicích I. třídy Poněkud překvapivě byly jako nadprůměrné z hlediska souhrnného hodnocení územních podmínek vyhodnoceny také 2 rozsáhlé příhraniční oblasti: - ORP Tachov, příhraničí a centrální část ORP Domažlice - Šumava a Pošumaví a centrální část ORP Klatovy až k severní hranici ORP Opticky výrazná plocha s nadprůměrnými podmínkami v severozápadní části ORP Kralovice připadá zejména na rozsáhlé katastry města Manětín a obce Žihle, jejichž kladné výsledky pravděpodobně způsobuje absence dalších významnějších center osídlení v této oblasti nejen na území Plzeňského, ale i sousedících krajů (Karlovarský, Ústecký, Středočeský), a tedy určitá nutnost soběstačnosti obcí v této části kraje. Na základě porovnání výsledků souhrnného vyhodnocení územních podmínek v úplné aktualizaci ÚAP PK 2013 s aktuálním souhrnným vyhodnocením nebyly shledány rozdíly, které by naznačovaly zásadní změny podmínek v území při sledování širších územních celků (nikoli jednotlivých obcí).

Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje Vyhodnocení územních podmínek obcí podle stavu v jednotlivých pilířích v Plzeňském kraji shrnuje graf, který je značně symetrický (viz obrázek č. 23). Tento výsledek ovlivnilo dvoupólové hodnocení stavu v pilířích (0 = špatný stav, 1 = dobrý stav). Přibližně podobný počet obcí nemá v žádném pilíři problémy (64, tj. 12,8 %) nebo naopak má nevyhovující stav ve všech třech pilířích (69 tj. 13,8 %). Dohromady tvoří tyto dva krajní stavy zhruba čtvrtinu obcí. Četnější jsou však obce pouze s problémy v environmentálním pilíři (89, tj. 17,8 %) nebo s problémy v ekonomickém a sociálním pilíři současně (83, tj. 16,6 %). To dokládá poměrně těsnou vazbu mezi problémy obcí v ekonomické a sociální oblasti a naopak protiváhu v pilíři environmentálním. Ve zbývajících 4 skupinách podle stavu v pilířích jsou počty obcí poměrně vyrovnané (od 45 do 53). Dohromady tyto skupiny tvoří více než třetinu všech obcí Plzeňského kraje (196, tj. 39,1 %). Z nich mírně převažují obce s problémem jen v jednom pilíři (52+53). V porovnání s předchozí úplnou aktualizací ÚAP PK 2013 došlo ke zvýšení počtu obcí s krajními hodnoceními, tedy jak s příznivým hodnocením ve všech 3 pilířích (o 9 obcí), tak naopak s nevyhovujícími podmínkami (o 7 obcí). Pokles zaznamenal počet obcí s negativním hodnocením enviromentálního pilíře (z 102 na 89), obdobný pokles je zřejmý u počtu obcí s nevyhovujícími podmínkami v pilíři sociálním a ekonomickém (z 94 na 83 obcí). V ostatních kategoriích došlo k mírnému navýšení v řádu jednotek obcí.

116


Obrázek č. 23 – Zastoupení obcí v jednotlivých kategoriích vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území 72

počet obcí

Obce podle pilířů s nevyhovujícím stavem 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

89

83 69

64 52

žádný

H

53

S

Z

HS

46

45

ZH

ZS

ZHS

Územní rozložení obcí podle stavu v pilířích dokládá kartogram 4.5/2 (vizualizován ve verzi A podle ÚAP PK 2009 a úplné aktualizace ÚAP PK 2011 a 2013 a ve verzi B podle Metodického sdělení MMR). Nejpočetnější skupinu obcí (bez ohledu na jejich územní rozlohu), které mají vyhovující stav ve všech pilířích, tvoří téměř souvislé území v pásmu spojujícím obce severně od Rokycan s obcemi v okolí Plas (9 obcí) a dále s obcemi ve střední a severní části okresu Plzeň – sever (6 obcí). Obce s problémy pouze v environmentálním pilíři, což je nejčastější případ zařazení, vytváří souvislá území především na: - Plzeňsku, Nýřansku, Stodsku, Přešticku a Blovicku - Klatovsku, Kdyňsku a Domažlicku Druhá nejčetnější varianta, tj. obce s problémy v ekonomickém i sociálním pilíři, se objevuje hlavně ve dvou početně i plošně významných územích: - ORP Stříbro a přilehlé území okresu Plzeň-sever - POÚ Poběžovice, sousedící jižní část ORP Tachov a severozápadní část ORP Horšovský Týn Méně souvislá území s vyšším výskytem obcí s nevyhovujícími podmínkami v těchto dvou pilířích se pak vyskytují v okolí Sušice, rozptýleněji v okrese Rokycanynebo při hranici okresu Klatovy s okresy Domažlice a Plzeň-jih. Obce, jejichž územní podmínky byly ve všech třech pilířích vyhodnoceny jako nevyhovující, nepředstavují v Plzeňském kraji plošně rozsáhlé a souvislé území, přesto lze vysledovat určité oblasti s vyšší koncentrací takto hodnocených obcí, a to: - na pomezí okresů Tachov a Plzeň-sever - v severovýchodní a východní části okresu Domažlice - při hranici ORP Nepomuk a ORP Horažďovice - v oblasti územně malých obcí východně od Sušice - jednotlivé obce jsou rozptýleny také v okrese Rokycany a sousedící východní části ORP Kralovice Souhrnně lze konstatovat, že uvedené oblasti vytváří obloukové pásmo kolem centrálního území Plzeňského kraje, které v zásadě odpovídá poloze při hranicích okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever 72

Pilíře jsou označeny pouze zkratkami podle Metodického sdělení MMR, barvy odpovídají kartogramu 4.5/2 A.

117


oddělujících je od území okresů Tachov, Domažlice a Klatovy. Tento obloukový pás se na jihu rozšiřuje až do východní části okresu Klatovy (uvedená část Sušicka). Všechny tyto oblasti jsou charakteristické periferní polohou v rámci Plzeňského kraje (vnitřní periférie), nepříznivé podmínky ve všech třech pilířích zde vykazují v naprosté většině malé obce s charakterem čistě venkovských sídel. V návaznosti na ÚAP PK pořízené v roce 2009 i úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011 a 2013 jsou i v této úplné aktualizaci zobrazena ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích ta území, kde byly zjištěny nepříznivé územní podmínky ve dvou nebo třech pilířích, jako území se strukturálními problémy vyplývajícími z vyhodnocení vyváženosti územních podmínek rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje. Z důvodu hodnocení vyváženosti územních podmínek u různých územních jednotek je obtížné vysledovat vývoj déle než v uplynulém období dvou let, přesto lze uvést, že obce s uvedenými strukturálními problémy se vyskytují zejména ve správních obvodech těch POÚ, které byly vyznačeny v problémovém výkresu v minulé úplné aktualizaci i prvních ÚAP PK z roku 2009. Oproti předchozí aktualizaci ÚAP PK 2013 došlo k několika dílčím změnám v hodnocení jednotlivých obcí, avšak nalézt takové shluky těchto (ať už kladně, či záporně hodnocených) obcí, které by mohly vytvářet ucelená specifická území s popsaným charakterem, jako je např. oblast Šumavy a Pošumaví či Plzně a jejího zázemí. Pro účel sjednocování výsledků vyhodnocování územních podmínek obcí v Plzeňském kraji s hodnocením zapracovaným jednotlivými úřady územního plánování následuje stručná charakteristika podle správních obvodů jednotlivých ORP: ORP Blovice - v obcích při silnici I/20 a při hranici s ORP Plzeň nedostatky v environmentálním pilíři - pouze menší obce při hranicích ORP nevyhovující podmínky v sociálním nebo ekonomickém pilíři - 4 obce s kladným hodnocením ve všech pilířích ORP Domažlice - nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře zejména v centrální části ORP, v obcích při silnici I/22 a v některých obcích při severní části hranice s ORP Klatovy - nevyhovující stav v ekonomickém a sociálním pilíři v téměř celém území POÚ Poběžovice a přilehlých obcích, dále ve východní části ORP zejména v území při hranicích s ORP Klatovy a u obcí jihozápadně od města Domažlice v podhůří Českého lesa - významné množství obcí s kladným hodnocením ve všech pilířích (především v okolí Domažlic) ORP Horažďovice - pouze 2 obce s vyhovujícími podmínkami ve všech pilířích - většina obcí nedostatky minimálně ve 2 pilířích (kromě 6 obcí), největší podíl obcí s nedostatky ve všech pilířích v Plzeňském kraji (7 z 20 obcí ORP) - kromě obcí při hranici s ORP Klatovy celé území ORP nepříznivý stav v environmentálním pilíři - kromě měst na silnici I/22 nepříznivé podmínky v ekonomickém a sociálním pilíři ORP Horšovský Týn 2 - kromě centra ORP žádná obec s vyhovujícími podmínkami ve všech třech pilířích, téměř /3 obcí s nedostatky minimálně ve 2 pilířích, obce s nedostatky ve všech pilířích vysoký podíl (4 z 18 obcí ORP) - soustředěny v souvislém území jižní části POÚ Staňkov - nedostatky v environmentálním pilíři v jižní polovině ORP, naopak ve zbylých dvou pilířích zejména v severní části a ve správním obvodu POÚ Staňkov (v podstatě celé území ORP kromě měst a obcí při silnici I/26) ORP Klatovy - nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře v centrální části ORP, v obcích při silnici I/22 a v některých obcích při severní hranici ORP, naopak výborný stav v jižní polovině území ORP - nevyhovující stav v sociálním pilíři v jižní části území a v některých obcích při hranicích ORP, mimo dosah tras silnic I. třídy obdobně rozloženy také obce s nepříznivými podmínkami v pilíři ekonomickém, navíc ekonomicky slabé i některé malé obce v blízkosti města Klatovy ORP Kralovice

118


relativně souvislé oblasti s vyhovujícími podmínkami ve všech pilířích tvořené plošně rozsáhlými územími měst a územím některých sousedících obcí v kontrastu k ostatním obcím s nedostatky minimálně ve 2 pilířích - obce s nepříznivými podmínkami v environmentálním pilíři kromě okolí Kralovic i na Kožlansku, Bezvěrov na silnici I/20, obce na silnici I/27 a dále v pásu malých obcí ve střední části ORP (západně od území měst Plasy a Kralovice) - nevyhovující stav v ekonomickém a sociálním pilíři zejména ve východní a naopak západní okrajové části ORP a dále v pásu malých obcí ve střední části ORP (severozápadně od území měst Plasy a Kralovice) ORP Nepomuk - jen 2 obce s příznivými podmínkami ve všech pilířích, přes polovinu obcí nedostatky minimálně ve 2 pilířích - nepříznivé podmínky v environmentálním pilíři v jihozápadní polovině území ORPnepříznivé podmínky v sociálním pilíři v téměř všech obcích ORP, v ekonomickém pilíři příznivé podmínky kromě městyse Žinkovy zejména v obcích při silnici I/20 ORP Nýřany - obce s nedostatky minimálně ve 2 pilířích převahu v západní části ORP, při hranici s ORP Stříbro a ORP Stod vyšší koncentrace obcí s nedostatky ve všech pilířích - nepříznivé podmínky v environmentálním pilíři u obcí na Nýřansku a severně od Plzně zejména při silnicích I/20 a I/27 - nevyhovující stav v ekonomickém pilíři zejména v západní okrajové části ORP a některých obcích mezi dálnicí D5 a silnicí I/20, obdobně také nedostatky v sociálním pilíři v obcích při západní hranici a u některých obcí podél hranice s ORP Kralovice ORP Plzeň - všechny obce nepříznivé podmínky maximálně v jednom pilíři, 3 obce (20%) bez zjištěných významných nedostatků - většina území nevyhovující podmínky v environmentálním pilíři – kromě města Plzeň zejména obce při dálnici D5 a silnicích I/20 a I/19 ORP Plzeň - žádná obec s nedostatky v ekonomickém pilíři, pouze 1 v pilíři sociálním (Lhůta) - souvislé území s nedostatky v enviromentálním pilíři ORP Přeštice - relativně nižší podíl obcí s nepříznivými podmínkami ve 2 a 3 pilířích (11 obcí z 30), soustředěny v jižní části ORP - nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře většina obcí s vyšším podílem zastavěného území a orné půdy převážně ve východní polovině ORP a při silnici I/27 - nevyhovující podmínky v ekonomickém pilíři v jihovýchodní části ORP, tj. v hůře dostupném území mezi silnicemi I/27 a I/20, a obdobně západně od Přeštic mezi silnicemi I/27 a I/26 - nedostatky v sociální oblasti jen některé obce při jižní hranici ORP ORP Rokycany - souvislé území několika obcí bez zjištěných nedostatků severně od Rokycan a jižně od dálnice D5 při hranici Středočeského kraje - nevyhovující stav z hlediska environmentálního pilíře na Radnicku, v jižní části ORP u některých obcí s plošně malým územím zejména hraničících s Vojenským újezdem Brdy a okolo dálnice D5, naopak příznivé podmínky zejména v severovýchodní části ORP a podél Berounky - výrazné souvislé území s nedostatky v sociálním pilíři v severovýchodní části ORP a některých obcích jižně od dálnice D5 - z hlediska ekonomického pilíře nevyhovující podmínky kromě menších obcí v severovýchodní části ORP také v oblasti Radče a u některých hůře dostupných obcí v jižní části ORP hlavně při hranici s ORP Blovice a Vojenským újezdem Brdy ORP Stod -

119


jen 1 obec z 24 bez zjištěných nedostatků, východní polovina území ORP příznivější souhrnné podmínky než západní (bez obcí s nedostatky ve 2 a 3 pilířích), souvislé území 3 obcí s nedostatky ve všech pilířích v západním výběžku obvodu POÚ Holýšov - podmínky environmentálního pilíře nevyhovující v souvislých územích na severu a východě ORP a dále při hranici s ORP Horšovský Týn - nevhodné podmínky ekonomického pilíře v obcích v západní části ORP a několika obcích při hranici s ORP Přeštice v území mezi silnicemi I/26 a I/27, u sociálního pilíře v obdobném rozložení, pouze oblast severně od I/26 omezena jen na méně dostupné obce při hranici ORP ORP Stříbro - pouze 1 obec bez zjištěných nedostatků, většina obcí nevhodné podmínky minimálně ve 2 pilířích (kromě 6 z celkových 24 obcí) - nevyhovující stav environmentálního pilíře na Stříbrsku, jinak jen jednotlivé obce při jižní hranici ORP - téměř celé území s nepříznivými ekonomickými podmínkami (včetně území při dálnici D5) se 3 výjimkami (Stříbro, Konstantinovy Lázně, Olbramov), podobně nepříznivá situace v sociálním pilíři kromě území při dálnici D5 ORP Sušice - jen 2 obce z 30 bez zjištěných nedostatků, jižní a západní část území ORP příznivější souhrnné podmínky než ostatní území (bez obcí s nedostatky ve 2 a 3 pilířích), oblast s koncentrací obcí s nedostatky ve všech třech pilířích na severovýchodě ORP (5 obcí) - většina území příznivé podmínky v environmentálním pilíři, nedostatky pouze obce v severní části ORP při hranicích s ORP Horažďovice, s obvodem POÚ Plánice a východně od Sušice - nepříznivé podmínky z hlediska ekonomického pilíře v souvislé oblasti na severovýchodě ORP, při severní hranici a u jednotlivých obcí jižně od Sušice - v sociálním pilíři nedostatky především na Šumavě a jihovýchodně od Sušice ORP Tachov - žádná obec s problémy ve všech pilířích, souvislé pásmo s nepříznivými podmínkami v jednom pilíři při dálnici D5, naopak v širším okolí města Tachov oblast obcí s nepříznivým stavem ve 2 pilířích - nevyhovující podmínky v environmentálním pilíři na Tachovsku a v plošně rozsáhlém území města Bor - oblast s nepříznivými podmínkami v ekonomickém pilíři tvořící prstenec kolem Tachova až ke státní hranici se SRN a dále nedostatky v ekonomice u jednotlivých obcí při jižní hranici ORP - v západní polovině ORP početnější zastoupení obcí s nepříznivými podmínkami v sociálním pilíři. -

4.3.3 Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s vyhodnocením vyváženosti podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 zpracovaných úřady územního plánování v Plzeňském kraji Již v průběhu zpracování vyhodnocení vyváženosti územních podmínek obcí v Plzeňském kraji při úplné aktualizaci ÚAP PK 2011 bylo přihlíženo k cíli dosažení maximální míry shody s hodnocením úřadů územního plánování v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2010. Vyhodnocení v podrobnosti obcí bylo do úplné aktualizace ÚAP PK 2011 dopracováno na základě metodického požadavku z porady konané odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ČR dne 24.2.2011 (první ÚAP PK z roku 2009 obsahovaly vyhodnocení vyváženosti podmínek v území za správní obvody pověřených obecních úřadů). Obdobně jako v roce 2011 a 2013 bylo provedeno hodnocení i porovnání s výsledky dle ÚAP ORP 2014 za jednotlivé obce také v této úplné aktualizaci. Rozdíly v hodnocení vyváženosti ÚAP ORP 2014 a ÚAP PK 2015, mají většinou logické příčiny, které jsou popsány níže, a pokud nebyly odstraněny nyní, mohou být postupně eliminovány v dalších úplných aktualizacích. Jen pro pořádek zopakujme, že pro správní území ORP Plzeň a ORP Klatovy nebyla předána podkladová data (v případě Plzně pak nebyla předána ÚAP vůbec), práce tak probíhaly pouze se 13 ORP.

120


Porovnání výsledného vyhodnocení vyváženosti za území obcí v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 s vyhodnocením vyváženosti podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 zpracovaných 13ti příslušnými úřady územního plánování v Plzeňském kraji bylo provedeno tabelárně (viz tabulka č. 36) i graficky (viz kartogramy 4.5/3.-4.). Tabulka č. 36 podrobně charakterizuje rozdíly mezi výsledky vyhodnocení vyváženosti na základě analytických údajů ukazatelů hodnocených jednotně za celý kraj, jak je popsáno v předchozích kapitolách, a vyhodnocením jednotlivých úřadů územního plánování pro správní obvod svých ORP. Pilíře jsou označeny pouze zkratkami podle Metodického sdělení MMR používanými i v předchozím textu. V tabulce je sledován také „směr“ odchylky hodnocení, tj. v případě, že vyhodnocení stavu pilíře úřadem územního plánování pro danou obec bylo lepší než výsledek vyhodnocení krajským úřadem, je u symbolu pilíře znaménko „ - “ (blíže viz legenda k tabulce). Celkem takto bylo identifikováno 27 rozdílových kombinací vyhodnocení stavu v pilířích a provedeno porovnání u 501 obce Plzeňského kraje. Vyhodnocení rozdílů je v tabulce provedeno na třech úrovních: 1) podrobné (všech 27 variant) 2) rozdíly bez uvažování „směru“ (8 variant) 3) podle počtu pilířů, ve kterých se vyhodnocení liší (4 varianty) Tabulka č. 36 - Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s výsledky podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 rozdíl četnost relativně (%) 125 125 125 28,3 28,3 28,3 Z 19 4,3 60 13,6 -Z 41 9,3 H 27 6,1 54 172 12,2 38,9 -H 27 6,1 S 25 5,7 58 13,1 -S 33 7,5 ZH 3 0,7 Z-H 5 1,1 37 8,4 -ZH 22 5,0 -Z-H 7 1,6 ZS 4 0,9 Z-S 13 2,9 35 113 7,9 25,6 -ZS 6 1,4 -Z-S 12 2,7 HS 10 2,3 H-S 18 4,1 41 9,3 -HS 2 0,5 -H-S 11 2,5 ZHS 1 0,2 ZH-S 3 0,7 Z-HS 1 0,2 Z-H-S 5 1,1 32 32 7,2 7,2 -ZHS 11 2,5 -ZH-S 7 1,6 -Z-HS 3 0,4 -Z-H-S 1 0,2 celkem 442 442 442 100,0 100,0 100,0

121

Legenda: Z H S

„–“

environmentální pilíř ekonomický pilíř sociální pilíř lepší výsledek vyhodnocení v ÚAP ORP 2014


Nejčastěji byl na 1. a 2. úrovni srovnání zjištěn soulad vyhodnocení ve všech pilířích (125 obcí, tj. 28,3 %). Na 3. úrovni je nejčastější rozdíl v 1 ze 3 pilířů (172 obcí, tj. 38,9 %). Dohromady dávají tyto dvě varianty 67,2 %, tedy u zhruba dvou třetinobcí byl rozdílně hodnocen nejvýše jeden pilíř. Tento výsledek je možno považovat za velmi dobrý soulad, uvážíme-li, že každý úřad územního plánování hodnotí obce převážně relativně v rámci svého správního území ORP. Těžko totiž může posuzovat v širším kontextu (celokrajském nebo i republikovém), aniž by ztrácel informace o drobných vztahových nuancích a rozdílech důležitých v měřítku pořizovatele územně plánovací dokumentace obcí (rozmezí hodnotící škály je vždy dáno minimem a maximem v příslušném hodnoceném území ORP). Oproti celokrajskému analytickému vyhodnocení obcí podle kvantitativních ukazatelů mohou pořizovatelé ÚAP ORP také lépe zohlednit reálné podmínky v území dané fyzickou znalostí území s přihlédnutím k širším vztahům více obcí (např. pokud sousední obec poskytuje dostatek volných pracovních míst, plochy lesů v docházkové vzdálenosti, základní školu apod., není nutné tento jev v obci hodnotit jako nedostatečný nebo problémový). Do hodnocení úřadů územního plánování se na úrovni ORP jednoznačně promítají také: - subjektivní vlivy hodnotitelů (odborné zaměření, zkušenosti, různá míra snahy o zachycení rozdílů, „černo-bílé“ vidění apod.) - způsob hodnocení (rozdílné metody od hodnocení úsudkem podle znalosti území po různé přístupy při použití analytických ukazatelů a indikátorů). - je nutné zopakovat neúčast Plzně v hodnocení, kde v předchozích srovnáních vycházely shodné výsledky, hodnocení by tak pravděpodobně vyšlo lépe Pozitivním zjištěním porovnání výsledků je také malý počet obcí, kde se analytické hodnocení krajského úřadu rozchází s hodnocením úřadů územního plánování ve všech 3 pilířích. Takových obcí je v Plzeňském kraji jen 32, což je 7,2 % z hodnocených. O něco více než pětina obcí se liší ve 2 pilířích. Srovnání s předchozím hodnocením je složité z důvodu změny statistického souboru, relativně se zvýšil podíl absolutní shody (z 27,7% na 28,3%), ale snížil se podíl nesouladu pouze v jednom pilíři (z 43,3% na 38,9%) a zvýšil podíl nesouladu ve dvou pilířích (z 22,6% na 25,6%). Vyjma výše uvedeného má tyto výsledky vliv jiného postupu zpracování úřady územního plánování. Územní průmět zjištěných rozdílů dokládají dva kartogramy. Kartogram 4.5/3. ukazuje rozdíly pouze na úrovni počtu pilířů, ve kterých se hodnocení vyváženosti liší. Je zřejmé, že v řadě případů se rozdíl ve 2 nebo 3 pilířích často vyskytuje v souvislejších územích v rámci jednotlivých ORP (např. v centrální části ORP Horažďovice, POÚ Poběžovice, u obcí východně od Klatov). Zřejmě se zde uplatňuje vliv hodnocení některých úřadů územního plánování spíše na základě vnímání územních podmínek jednotlivých sídel, především center, a s nimi sousedících území a jejich problémů, na rozdíl od striktního územního členění podle správních území obcí, které muselo být použito v případě analytického hodnocení v krajských ÚAP na úrovni obcí. Příznivě lze hodnotit skutečnost, že 4 úřady územního plánování ve svém území nemají žádnou obec s rozdílem ve všech 3 pilířích, přičemž u dalších 5ti úřadů je tato maximální nesrovnalost zjištěna pouze v případě 1 obce (četnější rozdíly se pochopitelně vyskytují u ORP s větším počtem obcí), a v dalších se tyto naprosté nesoulady objevují (kromě ORP Horažďovice) pouze jednotlivě, nikoli v souvislých územích. Zjištěné rozdíly mezi analytickým celokrajským hodnocením stavu pilířů v obcích a hodnocením ORP byly pro úplnost zobrazeny také na 2. úrovni srovnání (8 variant – viz kartogram 4.5/4.). Kartogram odhaluje to, co nemusí být z tabulky č. 36 na první pohled zřejmé, totiž ve kterých pilířích (vč. kombinací) jsou největší rozdíly v hodnoceních. Nesoulady se vyskytují stejně v hodnocení jednotlivých pilířů (164 – 166 nesouladů), což je významný posun od aktualizace ÚAP PK 2013, kdy nesoulad v enviromentálním pilíři činil 40% nesouladů a z hlediska absolutního počtu zde bylo o 36 nesouladů více v tomto pilíři než v pilíři sociálním (204 x 168 nesouladů).Tyto údaje vyplývají z tabulky č. 37, která také shrnuje rozdíly v hodnocení pilířů na úrovni obcí.

Tabulka č. 37 - Rozdíly oproti úplným aktualizacím ÚAP ORP 2014 ve výsledcích vyhodnocení vyváženosti podle jednotlivých pilířů rozdíl

četnost

Z

54

-Z

110

(%) 164

122

12,2 24,9


H

102

-H

62

S

63

-S

103

164 166

23,1 14,0 14,3 23,3

V případě environmentálního pilíře bylo více než 2krát více obcí (110 : 54) hodnoceno lépe úřady územního plánování než na základě krajského analytického vyhodnocení podle vybraných ukazatelů územních podmínek. Příčinou je zřejmě nadprůměrný stav z hlediska kvality podmínek životního prostředí v Plzeňském kraji, který se dominantně promítá do hodnocení v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2014 na rozdíl od oblasti hygieny životního prostředí, která je často opomenuta. V ekonomickém pilíři naopak výrazně (102 : 62) převažují obce s horším hodnocením ze strany úřadů územního plánování, toto může být důsledkem promítnutí vnímání určitého poklesu ekonomiky v předchozích letech. V sociálním pilíři, u kterého se obvykle nejvíce liší přístupy v obsahovém pojetí, úřady územního plánování vyhodnotily stav v méně obcích jako nevyhovující (103 : 63). K uvedeným srovnáním je nutné poznamenat, že hodnocení vyváženosti územních podmínek v úplné aktualizaci UAP PK 2015 vždy vycházelo z rozdělení obcí Plzeňského kraje na dvě stejně početné skupiny.

123


5. Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích 5.1. Východiska Na základě aktualizovaného vyhodnocení stavu a vývoje území a rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje bylo provedeno vymezení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen „ÚPD“). V úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 byly především upraveny do souladu s novelizovaným ustanovením § 4 odst. 1 písm. b) bodem 2. vyhlášky č. 500/2006 Sb.. Zjištěné aktuální problémy tak byly doplněny o formulace požadavků na odstranění nebo omezení zejména urbanistických, dopravních a hygienických závad a problémů, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Zásadní problémy k řešení v ÚPD jsou vyznačeny ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Problémy k řešení v ÚPD jsou i v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 rozděleny do dvou skupin: 1. problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území, a sice: - urbanistické závady a problémy - dopravní závady a problémy - hygienické závady a problémy - ohrožení území rizikovými přírodními jevy a problémy v oblasti péče o přírodu a krajinu - problémy v oblasti rozvoje území, sídelní struktury a funkční struktury sídel; 2. významné vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území (respektive s hodnotami).

5.1.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území Oproti předchozí úplné aktualizaci ÚAP PK 2011 je v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015, stejně jako v aktualizaci předchozí, kromě doplnění formulace o vyjádření požadavků na řešení problémů v ÚPD nově zařazen i způsob zjištění problému, který prokazuje vazbu nejen na podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, ale především na výroky SWOT analýzy u většiny problémů, které jsou tak současně požadavky na odstranění nebo omezení slabých stránek a hrozeb v území dle příslušných výroků SWOT analýzy. Rozbor udržitelného rozvoje území je pořizován již počtvrté, proto je nově vyhodnocován i vývoj problémů v čase. Problémy vymezené na základě SWOT analýzy a analýzy vyváženosti vztahů podmínek pro udržitelný rozvoj území mají různý charakter z hlediska podrobnosti a územního rozsahu. Řada z těchto problémů se dotýká území celého Plzeňského kraje, a proto nejsou všechny jednotlivě zakresleny ve výkresu č. 4, některé problémy jsou vyznačeny pouze orientačně. Nejobecnější charakter má vymezení území obcí se zjištěnými strukturálními problémy z hlediska vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Ve výkresu č. 4 jsou takto zobrazeny obce s nevyhovujícími podmínkami ve 2 nebo 3 pilířích udržitelného rozvoje území. Další okruh problémů definovaných na základě vyhodnocení stavu území a souvisejících výroků SWOT analýz představují ohrožení území přírodními rizikovými jevy, zejména povodněmi. Ve výkresu č. 4 jsou tato ohrožení zastoupena např. promítnutím střetů záměrů se stanoveným záplavovým územím.

5.1.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území resp. hodnotami území Při analýze vzájemných interakcí záměrů na provedení změn v území s limity využití území a dalšími záměry nebyly u většiny záměrů zjištěny závažné střety, které by vylučovaly realizaci těchto záměrů. Pro posouzení vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území byl podstatný fakt, že většina

124


záměrů již byla vymezena a projednána v rámci vydaných Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje a jejich vliv na udržitelný rozvoj byl již vyhodnocen ve smyslu § 37 zákona č. 183/2006 Sb.. Četné střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území (respektive hodnotami) v oblasti ochrany přírody a krajiny, osídlení a kulturních hodnot byly zjištěny u navrhovaných lokalit morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), a to zejména s ochranou přírody a krajiny a osídlením. Vzhledem k tomu, že tyto lokality mají v platné územně plánovací dokumentaci charakter územních rezerv i limitů využití území, je nutné znovu prověřit jejich nutnost, realizovatelnost a rozsah s ohledem na reálné potřeby, existující hodnoty a ostatní limity využití území. Obdobné střety se vyskytují také v případě koridoru vysokorychlostní železniční trati (dále jen „VRT“), který je platnými Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje vymezen v šířce 600 m. Ve výkresu č. 4 jsou proto z důvodu přehlednosti plochy LAPV a koridor pro VRT zobrazeny v celých plochách, nikoli promítnutím jednotlivých dílčích střetů, kterých se kumuluje v těchto plochách velké množství. V rámci analýzy byly též vymezeny střety, jimž bude nezbytné v procesu územního plánování na úrovni kraje i obcí a při zpracování projektové dokumentace věnovat zvýšenou pozornost. Při jejich stanovení byl použit expertní odhad, zda uvedený záměr skutečně může mít významnější vliv na jiný záměr, daný limit využití a případně též hodnotu území (sledované hodnoty území představují současně limity využití). Střety jsou uvedeny v tabulce č. 39 a zobrazeny ve výkresu č. 4. Jako záměry byly pro analýzu střetů, zpracovanou metodami aplikací GIS, vyhodnocovány záměry podle kapitoly 2.3 a výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území. Konkrétně se jedná o následující záměry: -

rozvojové plochy vymezené v platných Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje a zahrnuté do návrhu jejich aktualizace

-

navrhované křižovatky na dálnici D5 v poloze podle Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje

-

přeložky silnic I. – III. tříd (včetně případných variantních řešení, územních rezerv a výhledových tras)

-

přeložky železničních tratí (včetně případných variantních řešení, územních rezerv a výhledových tras)

-

navrhované prodloužení vzletové a přistávací dráhy letiště Líně

-

návrhy a územní rezervy ploch a koridorů technické infrastruktury

-

navržená území ochrany přírody a krajiny – ÚSES podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje a Přírodní park Branžovský hvozd (jen relevantní střety s dalšími záměry nadmístního významu)

-

navrhovaná území řízené inundace podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje.

Provedením vyhodnocení střetů u navrhovaných koridorů cyklostezek bylo zjištěno, že jejich územní průchody způsobují velmi četné interakce s limity a dalšími záměry, ty však obvykle nepředstavují zásadní územní střety nadmístního významu. Proto nejsou zobrazeny ve výkresu č. 4 ani uvedeny v tabulce č. 39.

5.2. Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích 5.2.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích jsou definovány v následující tabulce č. 38. Přehled obsahuje problémy, které jsou, anebo mohou být, předmětem řešení nejen územně plánovacích dokumentací, tedy krajských zásad územního rozvoje (ZÚR) a územních plánů jednotlivých obcí (ÚP), ale také Politiky územního rozvoje ČR (PÚR) jako celorepublikového nástroje územního plánování.

125


Tabulka č. 38 - Přehled problémů k řešení v ÚPD Popis problému

Dotčené území

Způsob řešení – požadavky na řešení problému v ÚPD

Podklady RURÚ – 1.3.2., 1.3.3. SWOT

P

V širším okolí Plzně

Stanovení limitů resp. omezení vymezování zastavitelných ploch; podrobnější a důslednější regulace zastavitelných ploch i nezastavěného území; podmínění zastavitelných ploch pro bydlení prokázáním jejich potřeby a související veřejnou infrastrukturou.

Podklady RURÚ – 1.4.2. SWOT

P

Území podél dálnice D5

Stanovení limitů resp. omezení vymezování ploch výrobních a obslužných zón; podrobnější a důslednější regulace zastavitelných ploch, prokázání jejich potřeby

Celý kraj

Podklady RURÚ – 1.2.3, 1.4.2. SWOT

P

Stanovení vhodného způsobu využití umožňujícího oživení nebo přestavbu území

Podklady RURÚ – 1.3.1., 2.1. SWOT

P

Celý kraj

Vymezení ploch pro zařízení OZE v souladu s požadavky ochrany krajiny, ZPF, zdraví obyvatel, dostupnosti zdrojů apod.

Podklady RURÚ – 2.1., 2.3. SWOT

P

Plochy LAPV na území kraje

Řešení ploch LAPV dle výsledků prověření potřeby a rozsahu v plánech oblastí povodí a generelu LAPV zpracovaném MZe ve spolupráci s MŽP

PÚR

ZÚR

ÚP

Zjištění problému

Vývoj

Urbanistické závady a problémy

Problémy suburbanizace

Rozšiřování ploch průmyslových a logistických areálů na úkor volné krajiny Existence nevyužívaných a zanedbaných areálů Střety ploch pro OZE s ochranou hodnot území

Střety LAPV s osídlením a hodnotami v území

Dopravní závady a problémy Město Plzeň a jeho okolí

Návrhy koncepčního řešení využití území včetně dopravy zohledňující očekávaný vývoj dopravních vztahů a jeho průmět do ÚPD


P -

Problematická dostupnost venkovských oblastí Plzeňského kraje


P

Venkovské oblasti kraje

Řešení koridorů pro zlepšení parametrů komunikací sloužících k napojení odlehlých sídel na hierarchicky vyšší centra

Větší sídla při silnicích I/26, I/27 a dalších silnicích I. třídy

Návrhy přeložek silnic I. třídy mimo sídla


P

Nadměrná zátěž sídel dopravou na silnicích I. třídy

Celý kraj

Návrhy přeložek silnic, obchvatů sídel, řešení dopravních závad, oddělení automobilové, cyklistické a pěší dopravy


P (+) -

Kumulace dopravních problémů v centru kraje

Bezpečnost dopravy

126



Dotčené území


Nedostatečné dopravní vazby na Bavorsko

Okres Klatovy (Klatovsko, Sušicko)

Návrhy na vedení kapacitně vyhovujících komunikací vč. řešení střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny

Nedostatky v oblasti řešení dopravy v klidu

Centra a okolí hlavních dopravních tahů

Vymezení ploch pro parkování a odstavování nákladních i osobních vozidel

Celý kraj

Návrh koncepčního řešení optimalizace rozložení terminálů a zastávek veřejné dopravy a její průmět do ÚPD

Nedostatečné podmínky pro rozvoj veřejné dopravy

PÚR

ZÚR

ÚP


Vývoj


P

Podklady RURÚ – 1.3.1.

P


P (+)


P (+)

Hygienické závady a problémy V Plzni, v Klatovech, v okolí železnic, dálnice D5 a v sídlech na silnicích I. třídy, zejména I/26 a I/27

Návrhy protihlukových opatření v dotčených sídlech a přeložky průjezdních úseků silnic mimo zastavěná území sídel; vymezování zón s omezením dopravy

Velký podíl odpadu odstraňovaného skládkováním, vč. BRKO


P

Celý kraj

Vymezení ploch umožňujících výstavbu integrovaných zařízení pro nakládání s odpady

Nízký počet obcí napojených na kanalizaci zakončenou ČOV

Celé území kraje – zejm. venkovské oblasti

Vymezení ploch ČOV včetně hlavních kanalizačních řadů


P (+)

Vysoká hluková zátěž z dopravy

Ohrožení území rizikovými přírodními jevy a problémy v oblasti péče o přírodu a krajinu Nízká retenční schopnost krajiny, náchylnost k erozi

Ohrožení území povodněmi

Snížená průchodnost krajiny

Celé území kraje

Navržení opatření směřujících ke zlepšení odtokových poměrů v krajině

Zejména sídla na vodních tocích

Doplnění a aktualizace vymezení záplavových území a jejich průmět do ÚPD; návrh a vymezení protipovodňových opatření včetně území přirozeného rozlivu a opatření ke zlepšení retence v území

Celý kraj

Vymezení koridorů pro průchod krajinou, ochrana krajiny před fragmentací

127


P


P


P



Střety LAPV s ochranou přírody a krajiny

Dotčené území


Plochy záměrů LAPV

Řešení ploch LAPV dle výsledků prověření potřeby a rozsahu v plánech oblastí povodí a generelu LAPV zpracovaném MZe ve spolupráci s MŽP

PÚR

ZÚR

ÚP

Zjištění problému Podklady RURÚ – 2.1., 2.3. SWOT

Vývoj P

Problémy v oblasti rozvoje území, sídelní struktury a funkční struktury sídel Strukturální problémy v území vyplývající ze zjištění nepříznivých podmínek dle vyhodnocení vyváženosti rozboru udržitelného rozvoje území

Území obcí s nepříznivými podmínkami ve 2 a 3 pilířích (viz kap. 4 a výkres č. 4)

VV

N

P

Zohlednění při vymezení specifických oblastí a při stanovení požadavků na směřování rozvoje území obcí

Nevyváženost sídelní struktury, problémy při zabezpečování funkce u některých center

Celý kraj

Diferenciace sídel z hlediska jejich významu a stanovení zásad pro jejich rozvoj


Posilování sídelní funkce obcí bez dostatečné vybavenosti

Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro funkce obsluhující plochy pro bydlení (zejména ploch veřejné infrastruktury)


P

Okolí Plzně a dalších větších měst

Venkovské oblasti kraje a krajské město Plzeň

Vymezení dostatečného množství ploch pro přestavbu a zastavitelných ploch pro bydlení s předpokladem zajištění související veřejné infrastruktury


N (+)

Narušené sídelní vazby a omezené rozvojové možnosti obcí v podhůří Brd


P

Podbrdsko

Řešení dopravní obsluhy a rozvoje obcí ve vazbě na vojenský prostor (případně s ohledem na jeho zpřístupnění) a na vnitřní území Plzeňského kraje

Nedostatečná vybavenost sídel infrastruktu rou pro školství, kulturu a zdravotnictví

Severozápadní část kraje a venkovské oblasti


P

Vymezení ploch pro školství, kulturu a zdravotnictví, zlepšení dosažitelnosti a posílení funkce center osídlení


P

Nedostatečná doprovodná infrastruktura CR

Celý kraj mimo Plzně, Konstantinových Lázní a území Šumavy

Nepřipravenost ploch pro rozvoj sídel, zejména pro bytovou výstavbu a veřejnou infrastrukturu

Vymezení ploch pro infrastrukturu cestovního ruchu a volného času

128



Dotčené území


Ztráta pracovních příležitostí na venkově

Venkovské oblasti

Vymezení ploch pro podnikání včetně zlepšení komunikační dostupnosti a posílení střediskových funkcí sídel


P -


P

Celý kraj

Vymezení ploch pro výstavbu zařízení pro seniory ve vazbě na předpokládaný demografický vývoj


P

Nízká kapacita zařízení pro seniory Přerušení celostátní silniční a železniční sítě v území Českého lesa s důsledkem omezení rozvojového potenciálu území

Podhůří Českého lesa

PÚR

Návrhy zkvalitnění event. nového trasování silnic I. nebo II. třídy a železničních tratí

ZÚR

ÚP


Vývoj

Vysvětlivky: Problémy zakreslené ve výkresu č. 4 Problém k řešení v ÚPD formou návrhu nebo regulace Problém k řešení v PÚR a ÚPD formou stanovení priorit, zásad a úkolů Problém k řešení v oborovém dokumentu s průmětem do ÚPD Zjištění problému Vývoj

SWOT

Problém zjištěn na základě SWOT analýzy udržitelného rozvoje území

VV

Problém zjištěn na základě vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

P

Přetrvávající problém

+

Problém, který je již úspěšně řešen, popř. zlepšení podmínek v území

(+)

Problém, který je již částečně (v jednotlivých případech) úspěšně řešen

-

Narůstající nebo rozšiřující se problém, zhoršení podmínek v území

N

Nově zjištěný (přehodnocený) problém

5.2.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území (respektive hodnotami území) Z důvodu kumulace četných střetů s limity využití území (respektive hodnotami) v oblasti ochrany přírody a krajiny, osídlení a kulturních hodnot nejsou v následující tabulce č. 39 vyhodnoceny jednotlivé střety v případě ploch LAPV a koridoru pro vysokorychlostní trať (viz kapitola 5.1.2.). V úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 jsou jako další skupiny střetů hodnoceny také střety záměrů se záměry ÚSES a záměry na stanovení území řízené inundace podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje. V zásadách územního rozvoje a ÚPD obcí je požadováno prověření jednotlivých dotčených záměrů dle tabulky č. 39 z hlediska možnosti eliminace uvedených střetů v podrobnosti odpovídající dané ÚPD. Tento požadavek je dále upřesněn pro některé vybrané typy střetů.

129


Tabulka č. 39 - Přehled střetů záměrů s limity využití území (případně hodnotami) a ostatními záměry, jimž je potřeba věnovat zvýšenou pozornost v ÚPD a projektové dokumentaci Popis střetu

Střety záměrů se stanoveným záplavovým územím

Dotčené záměry

Upřesnění požadavku

DA04; DA10; DA12; DA14; DA20; DA21; DA26; DA33; DA36; DA39; DA41; DA45; DA46; DA48; DA49; DA52; DA54; DA56; DA57; DA58; DA61; DA62; DA65; DA70; DA75; DA77; DA78; DA83; DA89; DA94; DA97A; DA98A; DZ01; DZ02; DZ06; DZ09; DZ10; PR07A; RDA05; RDA08; RDA12; RDA15; RDA16; RDA20A; RDA24A; RDA26A; RDA29A; RDZ02; RDZ05; RDZ06; RDZ09; RDZ14A; RTE01; TE05; TE11; TE13A; TE14A; TE15A; TE16A; TE17A; TE18A; TE19A; TE20A; TP22; TP24; TP27; TR02

Střety záměrů s ochranou přírody – biosférické rezervace UNESCO, NP, CHKO

DA102A; DA12; DA38; DA38; DA40; DA45; DA52; DA53; DA75; DA77; DA84; RDA01; RDA03; TE11; TP26; TP28; TP30; TR02

Střety záměrů s ochranou přírody – maloplošná ZCHÚ

DA76; DZ05; RDA05

Střety záměrů s ochranou přírody - lokality NATURA 2000

DA12; DA45; DA52; DA53; DA56; DA57; DA58; DA69; DA78; DA84; DA86; RDA01; RDA03; RDA05; RDA06; RDZ06; TE05; TE11; TP26; TP30; TP32; TR02

V ÚP upřesnit řešení záměru mimo lokality NATURA 2000

DA05; DA102A; DA29; DA31; DA32; DA36; DA44; DA46; DA47; DA48; DA54; DA56; DA58; DA62; DA70; DA75; DA77; DA80; DA84; DA86; DA87; DA94; DA98A; DZ03; DZ09; DZ10; RDA01; RDA05; RDA06; RDA08; RDA18A; RDA19A; RDA23A; RDZ05; RDZ09; RTE01; TE05; TE11; TE14A; TP02; TP09; TP22; TP28; TP30; TP32; TR02

V ÚP a projektové dokumentaci dořešit rozsah a umístění stavby

Střety záměrů s ochranou přírody - přírodní parky

130

V ÚP a projektové dokumentaci dořešit rozsah a umístění stavby V ÚP upřesnit řešení záměru mimo maloplošná ZCHÚ



Střety záměrů s ochranou přírody - ÚSES (NRBC, osy NRBK, RBC a RBK dle platných Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje)

Dotčené záměry DA04; DA05; DA10; DA100A; DA101A; DA102A; DA14; DA16; DA18; DA20; DA21; DA24; DA26; DA29; DA31; DA32; DA33; DA36; DA38; DA39; DA41; DA45; DA46; DA47; DA48; DA49; DA50; DA54; DA55; DA56; DA57; DA58; DA62; DA64; DA68; DA70; DA75; DA76; DA77; DA78; DA80; DA81; DA83; DA89; DA94; DA97A; DA98A; DA99A; DZ01; DZ02; DZ03; DZ06; DZ09; DZ10; DZ14A; PR02; RDA01; RDA03; RDA04; RDA05; RDA08; RDA09; RDA12; RDA15; RDA16; RDA20A; RDA21A; RDA24A; RDA26A; RDA29A; RDZ02; RDZ05; RDZ06; RDZ09; RDZ10; RDZ12; RDZ13; RDZ14A; RTE01; TE05; TE11; TE13A; TE14A; TE16A; TE17A; TE18A; TE20A; TP09; TP16; TP17; TP19; TP22; TP27; TP28; TP30; TP31; TP34; TR02

Střety záměrů s limity v oblasti ochrany nerostných surovin (DP, CHLÚ, výhradní a nevýhradní ložiska nerostných surovin, prognózní zdroje)

DA01; DA10; DA20; DA29; DA33; DA34; DA57; DA69; DA71; DA77; DZ10; PR06; RDA13; RDA23A; RDA24A; RDZ02; RDZ05; TE11; TE13A; TE16A; TE17A; TP02; TP09; TP22

Střety záměrů s památkově chráněnými objekty a územími (NKP, MPR, MPZ, VPR, VPZ, KPZ)

DA21; DA24; DA26; DA44; DA62; DA77; TP22

Střety záměrů s vodními zdroji (OP přírodních léčebných zdrojů, OP vodních zdrojů I. stupně)

DA100A; DA24; DA70; DA77; DA87; DA94; DZ06; DZ07; RDZ06; RDZ14A; TE11; TP08; TP32

131


Řešit v ÚP s ohledem na možné omezení související s těžbou nerostných surovin



Střety záměrů s plochami lesa (lesy hospodářské, ochranné i zvláštního určení)

Střety záměrů s plochami rizikových geologických jevů (sesuvná území, poddolovaná území)

Vzájemné střety dvou a více záměrů – silnice x železnice

Dotčené záměry DA02; DA04; DA05; DA07; DA102A; DA104A; DA12; DA14; DA16; DA17; DA18; DA20; DA21; DA23; DA29; DA32; DA33; DA35; DA36; DA38; DA40; DA41; DA43; DA45; DA49; DA50; DA52; DA53; DA58; DA60; DA65; DA70; DA72; DA74; DA75; DA76; DA77; DA78; DA80; DA82; DA83; DA84; DA86; DA87; DA89; DA94; DA96; DA97A; DA98A; DL03P; DZ01; DZ02; DZ04; DZ06; DZ07; DZ08; DZ10; PR02; PR03; PR05; PR06; RDA03; RDA05; RDA06; RDA08; RDA09; RDA11; RDA13; RDA16; RDA18A; RDA19A; RDA20A; RDA22A; RDA23A; RDA26A; RDZ02; RDZ05; RDZ06; RDZ09; RDZ11; RDZ12; RDZ13; RDZ14A; RTE01; TE05; TE07; TE08; TE11; TE13A; TE14A; TE15A; TE17A; TE18A; TE19A; TP17; TP19; TP22; TP27; TP28; TP30; TP31; TP32; TP34; TP36A; TR01; TR02 DA10; DA104A; DA15; DA16; DA20; DA21; DA24; DA29; DA65; DA66; DA68; DA70; DA71; DA72; DA73; DA74; DA76; DA77; DA78; DA83; DA85; DA86; DA89; DA94; DZ01; DZ03; DZ04; DZ05; DZ06; DZ08; DZ09; DZ10; DZ15A; PR02; PR05; PR06; PR07A; RDA05; RDA08; RDA09; RDA11; RDA13; RDA14; RDA17; RDA24A; RDA26A; RDA30A; RDZ02; RDZ06; RDZ07; RDZ08; RDZ09; RDZ14A; RTE01; TE05; TE11; TE13A; TE14A; TE15A; TE16A; TE17A; TE18A; TP19; TR02 DA04/DZ10; DA100A/DZ06; DA104A/RDZ02; DA11/DZ02; DA20/DZ10; DA24/DZ06; DA34/DZ02; DA36/DZ09; DA66/DZ08; DA72/RDZ02; DA77/DZ06; DA83/DZ10; DA87/RDZ06; DA97A/DZ10; DA98A/DZ09; RDA14/DZ10; RDA15/DZ09; RDA17/DZ10; RDA20A/DZ10; RDA23A/RDZ05; RDA24A/DZ01

132




Vzájemné střety dvou a více záměrů – dopravní x technická infrastruktura

Vzájemné střety dvou a více záměrů – rozvojové plochy dle ZÚR PK a návrhu jejich aktualizace x ostatní záměry

Vzájemné střety dvou a více záměrů – ÚSES podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje a navržený Přírodní park Branžovský hvozd x ostatní záměry

Vzájemné střety záměrů se záměry území řízené inundace podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje

Dotčené záměry DA03/TE17A; DA101A/TP19; DA17/RTE01; DA19/TE05; DA20/TE11; DA28/TE05; DA29/TP18; DA34/TE11; DA36/TE05; DA42/TE17A; DA62/TP22; DA70/TP19; DA77/TE18A; DA80/TE13A; DA81/TE13A; DA83/TE15A; DA86/TE05; DA87/TP32; DA89/TE18A; DZ02/TE11; DZ03/TE13A; DZ09/TE05; DZ10/TP15; DZ15A/TE13A; RDA05/TR02; RDA10/TE11; RDA17/TE16A; RDA26A/TR02; RDZ05/TR02; RDZ06/TR02; RDZ07/TE13A DA86/PR04; DZ10/PR06; RDA16/PR05; RDA24A/PR05; TE16A/PR06; TP11/PR01

DA07/OP11A; DA12/OP11A; DA24/OP10A; DA31/OP02; DA32/OP02; DA45/OP11A; DA46/OP02; DA47/OP02; DA48/OP02; DA77/OP10A; DZ06/OP10A; DZ14A/OP11A; RDA01/OP11A; RDZ09/OP10A; RDZ14A/OP10A; RTE01/OP11A; TE14A/OP11A; TE20A/OP11A; TP03/OP11A; TP23/OP11A; TR02/OP10A DA83; DZ01; RDA24A; RDA29A; RTE01; TE13A; TE14A; TE16A

133



TABULKOVÉ PŘÍLOHY

134


135


Příloha č. 1 Oblast: Geologie a horninové prostředí Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů Číslo ložiska

Název ložiska

Těžba

Suroviny

Nerost

9075400

Velký Bor

dosud netěženo

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

syenitový porfyr

9176800

Ježovy

dosud netěženo

Stavební kámen

spilit

9177500

Červené Poříčí

dřívější povrchová

Stavební kámen

spilit

9185200

Štítary

dosud netěženo

Stavební kámen

amfibolit, rula

9197400

Lhota u Rakovníka


Stavební kámen

granodiorit

9198500

Mladotice


Stavební kámen

kontaktní rohovec

9201000

Chodská Lhota

dosud netěženo

Stavební kámen

amfibolit

9201600

Tupadly


Stavební kámen

droba, rohovec

9203500

Kout na Šumavě

dosud netěženo

Stavební kámen

amfibolit

9203600

Zíchov

dosud netěženo

Stavební kámen

spilit

Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů Číslo ložiska 9067600

Podmokly-sever


Dolomit

dolomit, vápnitý dolomit

9120900

Kašperské Hory

dřívější hlubinná i povrchová

Wolframová ruda, Zlatonosná ruda

Au-ryzí,Au-žilné,scheelit

9324500

Hartmanice



Au-žilné,scheelit

9324600

Dolejší Těšov


Zlatonosná ruda

Au-žilné

9349000

Nezdice-Ždánov

dosud netěženo

Zlatonosná ruda

Au-ryzí,Au-žilné

9409500

Horní Bříza-JV

dosud netěženo

Kaolin

arkóza, pískovec

9409700

Pocinovicezápad



gabrodiorit

94112000

Myslinka-Nýřany

dosud netěženo

Jíly, Kaolín

arkóza, jíl, pískovec

Název

Těžba

Suroviny

Nerost

Výhradní bilancovaná ložiska Číslo ložiska 3006600

Tlučná


Štěrkopísky

psamity, štěrk

3006601

Tlučná


Jíly

jíl

3016000

Petrovice nad Úhlavou

dosud netěženo

Štěrkopísky

písek, štěrkopísek, štěrk

3020800

Chrasťovice

dosud netěženo

Stavební kámen

spilit, metabazalt

3024500

Svržno

současná povrchová

Stavební kámen

amfibolit

3024600

Lísková-Černá Řeka


Stavební kámen

rula

Název

Těžba

Suroviny

136

Nerost


Číslo ložiska

Název

Těžba

Suroviny

Nerost

3024700

Klíčov u Mrákova-Tisová


Stavební kámen

amfibolit

3024800

Litice u PlzněDubová hora


Stavební kámen

spilit, metabazalt

3025100

Třebnuška


Stavební kámen

křemenný porfyr

3025200

Těškov-Kněžský vrch


Stavební kámen

křemenný porfyr

3025400

Poleň-BlažejDoubrava

dosud netěženo

Stavební kámen

amfibolit, metabazalt

3025500

Radošice

dosud netěženo

Stavební kámen

spilit, amfibolit

3025600

Svrčovec


Stavební kámen

drobová břidlice, fylitická břidlice, kvarcit, metadroba

3028400

Boněnov

dosud netěženo

Stavební kámen

amfibolit, metamorfovaná hornina

3028600

Mladotice 2Strážiště


Stavební kámen

diorit,gabrodiorit,amfibolit ,metamorfovaná hornina

3028700

Pňovany-Úlice


Stavební kámen

granodioritový porfyrit, křemenný porfyr,kontaktní rohovec

3033500

Hamr u SušiceDobršín


Stavební kámen

krystalický vápenec, pararula, rula

3038300

Milevo



žula

3038400

Tis u Blatna



žula

3040000

Vlčkovice



žula, granodiorit

3040700

Štěnovice



granodiorit

3041000

Nehodiv


Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec

krystalický vápenec, mramor

3041100

Slatina



granodiorit

3041300

Defurovy Lažany 2



žula

3046900

Chotíkov-Kůští


Štěrkopísky

písek, psamity, štěrkopísek, štěrk

3047200

Bukovec


Štěrkopísky

psamity, štěrkopísek, štěrk

3056700

Žihle


Cihlářská surovina

jílovec, prachovec

3057800

Chrást u Plzně



hlína, jílovitá břidlice granodiorit, hlína, jíl, sprašová hlína

3058000

Stod


Cihlářská surovina, Jíly, Kaolin

3058200

Přeštice



břidlice, hlína, jíl, sprašová hlína

3058400

Blovice



eluvium, hlína

137


Číslo ložiska

Název

Těžba

Suroviny

Nerost

3060000

Smržovice 3Zadní kopec


Stavební kámen

diorit, gabrodiorit, gabro

3060100

Mítov


Stavební kámen

porfyrit, spilit, diabas

3064200

Čepice-Čepičná


Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec

dolomitický vápenec, hlína, krystalický vápenec, vápenec

3064400

Velké HydčiceHejná


Dolomit, Vápenec

dolomitický vápenec, krystalický vápenec, vápnitý dolomit

3064500

Rozsedly


Vápenec

dolomitický vápenec, krystalický vápenec

3069600

Zahrádka


Stavební kámen

spilit, metabazalt

3069700

Březín


Stavební kámen

čedič

3070000

Trnčí-ChlumskáKrušec


Stavební kámen

spilit,metabazalt

3084000

Kladruby u Stříbra


Stavební kámen

rohovec

3084200

Roupov

dosud netěženo

Stavební kámen

spilit, metabazit, metabazalt

3091200

Zhořec 2Hanovské pásmo

dosud netěženo

Živcové suroviny

žulový pegmatit, živec

3091500

Meclov 2


Živcové suroviny


3091700

Ždánov


Technické zeminy, Živcové suroviny

žulový pegmatit, jílový sediment, živec

3091900

Mračnice


Živcové suroviny

žula, křemenný diorit, živec

3111700

Rabí


Vápenec

dolomitický vápenec, vápenec

3111800

Rabí-Lišná


Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec

dolomitický vápenec, hlína, krystalický vápenec, rula

3111900

Nezdice na Šumavě



krystalický vápenec, mramor

3111901

Nezdice na Šumavě


Vápenec

krystalický vápenec

3119100

Velenovy



žula, granodiorit

3119200

Tužice



granodiorit

3119400

LomničkaKaznějov


Jíly, Kaolin

arkóza, jíl, jílovec, pískovec

3119700

Dobříč


Minerální barviva

hlína, okry

3120100

Ledce u Plznězápadní pole


Jíly

jíl, jílovec

3120201

Chotíkov-Ledce 1


Kaolin

arkóza, pískovec

3120202

Chotíkov-Ledce 2


Kaolin

arkóza, pískovec

138


Číslo ložiska 3120300

Dolní Vlkýš


Jíly

jíl

3120600

Kyšice-Ejpovice


Jíly

jíl

3120700

Česká Bříza

dosud netěženo

Jíly

illit, jíl, kaolinit, montmorillonit

3120800

Lhota u Dobřan


Jíly

jíl

3120900

Líně-Sulkov


Jíly, Štěrkopísky

jíl, písek

3121100

Záluží u Třemošné

dosud netěženo

Jíly

jíl, jílovec

3121200

Záluží u Třemošné 2


Jíly

3121400

Dřevec-Kožlany


Jíly

illit, kaolín

3121500

Vranov-Břasy


Jíly

eluvium, jíl

3123400

Dolní Lukavice


Minerální barviva

okry

3123500

DnešicePlzeňsko-jih

dosud netěženo

Bentonit

bentonit, jíl, kaolín, montmorillonit

3123900

ChlumčanyDnešice


Kaolin

arkóza, pískovec

3146900

Kožlany


Stavební kámen

křemenný diorit

3156300

Ledce u PlzněŽilov


Jíly

illit, jíl

3156400

Horní BřízaTrnová


Jíly, Kaolin

arkóza ,jíl, pískovec

3162000

Meclov-Letiště

dosud netěženo

Živcové suroviny


3162100

Meclov-západ

dosud netěženo

Živcové suroviny


3166300

Černá Hora u Bělé n.Radbuz.

dosud netěženo

Stavební kámen

amfibolit, pararula

3166400

Plasy-Žebnice


Stavební kámen

žulový porfyr

3166500

PodmoklyDražovice

dosud netěženo

Stavební kámen

žula, granodiorit, křemenný diorit

3166600

Polínka


Stavební kámen

bazaltoid, tefrit

3173100

Zhořec 1

dosud netěženo

Živcové suroviny


3174900

Kaznějov-jih


Jíly, Kaolin


3175000

Stýskaly-Tatiná

dosud netěženo

Jíly

jíl, jílovec

3175400

Zruč


Jíly

jíl

3176000

Kožlany-Dřevec


Jíly

jíl, kaolinit

3178500

Podmokly


Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec

dolomitický vápenec, krystalický vápenec, mramor, vápnitý dolomit

3178600

Hejná (Pucanka, Kozník)

dosud netěženo

Dolomit, Vápenec

dolomitický vápenec, krystalický vápenec, vápnitý dolomit

3181200

Nebílovský Borek



granodiorit

3186200

Volduchy

dosud netěženo


břidlice, hlína

3198900

Pocinovice



gabrodiorit

Název

Těžba

Suroviny

139

Nerost


Číslo ložiska

Název

Těžba

Suroviny

Nerost

3199200

Výškovice



gabro, gabronorit, gabroamfibolit

3199300

Zíchov



diorit

3201301

Těškov 2

dosud netěženo

Stavební kámen

křemenný porfyr

3211900

Horní BěláNekmíř

dosud netěženo

Kaolin

arkóza, pískovec

3213200

Luženice

dosud netěženo


sprašová hlína

3213500

Horní Bříza-jih

dosud netěženo

Kaolin

arkóza, pískovec

3215100

ChlumčanyDobřany

dosud netěženo

Kaolin

arkóza, pískovec

3215400

Luženičky


Stavební kámen, Technické zeminy, Živcové suroviny

žulový pegmatit, jílový sediment, pararula, živec

3222900

Horní BřízaModrý Kříž

dosud netěženo

Jíly

jíl

3229900

Bířkov

dosud netěženo


eluvium, hlína

3230000

Borovy

dosud netěženo


hlína, sprašová hlína

3231401

Orlovice 2



gabro

3234800

Kašperské Hory

dřívější hlubinná


Au-žilné,scheelit

3235300

Mladotice-západ

dosud netěženo

Stavební kámen

břidlice, metamorfovaná hornina,krystalická břidlice, prachovec

3235500

Drahoňův Újezd-Bechlov

dosud netěženo

Křemenné suroviny

křemenec

3235600

Sklená Huť

dosud netěženo

Křemenné suroviny

křemenec

3235700

LitohlavySmrkový vrch

dosud netěženo

Křemenné suroviny

buližník

3235800

KyšicePohodnice


Křemenné suroviny

buližník

3235900

Kbelnice


Křemenné suroviny

buližník

3236000

Kaliště


Křemenné suroviny

buližník

3236900

Starý Kramolín



diorit

3237500

Mochtín


Wollastonit

skarn, wollastonit

3238700

Blížejov 1

dosud netěženo


eluvium, hlína, jíl

3247300

Myslinka

dosud netěženo

Jíly, Kaolin


3247400

Merklín u Přeštic

dosud netěženo

Jíly

jíl

3247500

Tlučná-sever

dosud netěženo

Jíly

jíl

3254800

Vejprnice 2


Štěrkopísky

psamity, štěrk

3255900

Újezdec u Mochtína


Wollastonit

erlán, wollastonit

3256000

Vacovy


Wollastonit

erlán,wollastonit

3257700

Žilov

dosud netěženo

Jíly

illit, jíl

3261900

Bozdíš

dosud netěženo

Živcové suroviny


140


Číslo ložiska 3263100

Název

Těžba

Suroviny

Nerost

Kaznějov-jih 2

dosud netěženo

Kaolin

arkóza, pískovec

3263200

Horní BřízaVísky


Kaolin

arkóza, pískovec

3263201

Horní Břízaodklizy


Kaolin

arkóza, pískovec

3264100

Žilov-Nevřeň

dosud netěženo

Kaolin

arkóza, pískovec

3264200

Krašovice

dosud netěženo

Kaolin

arkóza, pískovec

3264400

Ohnišťovice-Za Kulichem


Živcové suroviny


3266100

Mutěnín

dosud netěženo

Živcové suroviny

žula, žulový pegmatit

3267100

Hanov u Lestkova


Živcové suroviny

žula

3267500

Luženičkyseverovýchod

dosud netěženo

Živcové suroviny

štěrkopísek

Chráněná ložisková území Číslo CHLÚ 660000

Tlučná

Název Štěrkopísky

660100

Tlučná I.

Jíly

1600000

Petrovice nad Úhlavou

Štěrkopísky

2080001

Chrasťovice

Stavební kámen

2540000

Poleň

Stavební kámen

2840000

Boněnov

Stavební kámen

3350000

Hamr u Sušice

Stavební kámen

4070000

Štěnovice


4100000

Nehodiv


4110000

Slatina I.


4690000

Nevřeň

Štěrkopísky

4690001

Kůští

Štěrkopísky

5670001

Žihle - východ


5780000

Chrást u Plzně


5800001

Stod


5800002

Stod I.


5800003

Stod II.


580004

Stod III.


5820000

Přeštice


5840000

Blovice


5840001

Blovice I.


6270000

Beňovy

Štěrkopísky

6420000

Čepice

Vápenec

6440000

Velké Hydčice - Hejná

Vápenec

6450000

Rozsedly

Vápenec

8420000

Roupov

Stavební kámen

9120000

Zhořec u Bezdružic

Živcové suroviny

9150000

Meclov III.

Živcové suroviny

11190100

Nezdice na Šumavě

Vápenec

Surovina

141


Číslo CHLÚ 11210000

Pohorsko

Název

Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

11910000

Velenovy


11970000

Dobříč

Minerální barviva

12010000

Ledce u Plzně

Jíly

12020100

Chotíkov

Jíly, Kaolin

12030000

Dolní Vlkýš

Jíly

12060000

Ejpovice

Jíly

12060001

Ejpovice I.

Jíly

12060002

Kyšice

Jíly

12070000

Česká Bříza

Jíly

12080000

Lhota u Dobřan

Jíly

12110000

Záluží u Třemošné

Jíly

12120000

Záluží u Třemošné II.

Jíly

12120001

Záluží u Třemošné III.

Jíly

12140000

Dřevec

Jíly

12340000

Dolní Lukavice

Minerální barviva

12350000

Dnešice

Bentonit

12390000

Chlumčany

Kaolin, Minerální barviva

15630000

Ledce - Žilov

Jíly

15640000

Horní Bříza

Kaolin

16200000

Meclov

Živcové suroviny

16210000

Meclov I.

Živcové suroviny

16630000

Černá Hora u Bělé nad Radbuzou

Stavební kámen

16640000

Žebnice

Stavební kámen

16650000

Dražovice

Stavební kámen

16660000

Polínka

Stavební kámen

17310000

Zhořec u Bezdružic I.

Živcové suroviny

17490000

Kaznějov

Kaolin

17500000

Tatiná

Jíly

17540000

Zruč

Jíly

17540001

Zruč I.

Jíly

17600000

Kožlany

Jíly

17600001

Kožlany II.

Jíly

17850001

Podmokly u Sušice

Dolomit, Vápenec

17850002

Podmokly u Sušice I.

Dolomit, Vápenec

18120000

Nebílovský Borek


18620001

Volduchy I.


18620002

Volduchy II.


19890000

Pocinovice


19920000

Výškovice


19930000

Zíchov


21190001

Horní Bělá

Kaolin

21320000

Luženice


21350000

Horní Bříza II.

Kaolin

21510001

Dobřany

Kaolin

142


Číslo CHLÚ 21540000

Luženičky

Název Živcové suroviny

22290000

Horní Bříza I.

Jíly

22950000

Rousínov

Stavební kámen

22990000

Bířkov


23000000

Borovy


23140100

Orlovice


23370000

Nekvasovy

Cín-wolframová ruda, Wolframová ruda

23480000

Kašperské Hory


23530000

Mladotice - západ

Stavební kámen

23550001

Drahoňův Újezd I.

Křemenné suroviny

23560001

Sklenná Huť I.

Křemenné suroviny

23590000

Újezd u Horšic

Křemenné suroviny

23690000

Starý Kramolín


23750000

Mochtín

Wollastonit

23870000

Blížejov I.


24730000

Myslinka

Jíly, Kaolin

24740000

Merklín

Jíly

25590000

Srbice u Mochtína

Wollastonit

25600000

Vacovy

Wollastonit

26190000

Bozdíš

Živcové suroviny

26310000

Kaznějov I.

Kaolin

26410000

Žilov

Kaolin

26420000

Krašovice

Kaolin

26440000

Ohnišťovice

Živcové suroviny

26610000

Mutěnín

Živcové suroviny

26710000

Hanov u Lestkova

Živcové suroviny

26750000

Luženičky – severovýchod

Živcové suroviny

Surovina

143


Příloha č. 2 Oblast: Vodní režim Zranitelné oblasti Název obce

Název katastru

Běšiny

Běšiny, Úloh, Rajské, Kozí, Hořákov

Bezděkov

Bezděkov u Klatov, Tetětice u Bezděkova, Struhadlo, Koryta u Bezděkova

Bezvěrov

Dolní Jamné, Světec u Dolního Jamného

Biřkov

Biřkov

Blažim

Blažim u Bezdružic

Blížejov

Blížejov, Chotiměř u Blížejova, Přívozec, Nahošice, Výrov u Milavčí, Lštění nad Zubřinou, Malonice nad Zubřinou

Blovice

Blovice, Štítov u Blovic, Komorno

Bolešiny

Bolešiny, Slavošovice u Klatov, Pečetín, Újezdec u Měcholup, Domažličky, Kroměždice

Bolkov

Bolkov u Roupova

Borovy

Borovy

Brnířov

Brnířov

Břežany

Břežany

Budětice

Budětice, Lipová Lhota, Vlkonice

Buková

Buková u Merklína

Bukovec

Bukovec u Horšovského Týna

Bukovník

Bukovník

Čečovice

Čečovice u Bukovce

Čermná

Čermná u Staňkova

Černíkov

Černíkov, Vílov, Rudoltice u Černíkova, Nevděk, Slavíkovice

Černovice

Nemněnice



Čímice

Čímice u Sušice

Čížkov

Čečovice, 'Zahrádka u Čížkova, Liškov, Měrčín, Čížkov u Blovic

Čmelíny

Víska

Dlažov

Dlažov, Soustov, Buková u Klatov

Dobřany

Dobřany, Vodní Újezd, Šlovice u Plzně

Dolany

Balkovy, Řakom, Malechov, Dolany u Klatov, Svrčovec

Domažlice

Domažlice, Havlovice u Domažlic

Domoraz

Domoraz

Drahkov

Drahkov

Drahotín

Drahotín

Frymburk

Damětice, Frymburk u Sušice

Hejná

Hejná

Hlohová

Hlohová

Hlohovčice

Hlohovčice

Hlohovice

, Hlohovice

Holýšov

Dolní Kamenice u Staňkova

Hora Svatého Václava

Hora Svatého Václava, Načetín u Drahotína, Šidlákov

144


Název obce

Název katastru

Horažďovice

Horažďovice, Zářečí u Horažďovic, Svaté Pole u Horažďovic, Babín u Horažďovic, Komušín, Horažďovická Lhota, Třebomyslice u Horažďovic, Boubín, Veřechov

Horní Bříza

Horní Bříza

Horní Kamenice

Horní Kamenice u Staňkova

Horšovský Týn

Horšovský Týn, Horní Metelsko, Dolní Metelsko, Kocourov u Horšovského Týna, Podražnice, Horšov, Semošice, Borovice u Horšovského Týna, Věvrov, Štítary nad Radbuzou, Hašov,Tasnovice,Oplotec

Hostouň

Mělnice, Holubeč, Přes, Skařez, Hostouň, Horoušany u Hostouně, Hostouň u Horšovského Týn, Mírkovice, Slatina u Hostouně, Svržno, Štítary nad Rabuzou

Hrádek

Tedražice, Čejkovy, Zbynice

Hradešice

Černíč u Hradešic, Hradešice, Smrkovec u Hradešic

Hradiště

Hradiště u Domažlic

Hvožďany

Hvožďany u Poběžovic

Chanovice

Černice u Defurových Lažan, Újezd u Chanovic, Defurovy Lažany, Dobrotice u Chanovic, Holkovice

Cheznovice

Cheznovice

Chlistov

Chlistov

Chlum

Chlum u Blovic

Chlumčany

Chlumčany u Přeštic

Chlumy

Chlumy

Chocenice

Chocenice, Kotousov, Zhůř, Chocenická Lhota

Chocomyšl

Chocomyšl

Chotěšov

Chotěšov, Mantov, Losina

Chotíkov

Chotíkov

Chrastavice

Chrastavice

Chudenice

Lučice u Chudenic, Slatina u Chudenic, Chudenice, Bezpravovice

Chválenice

Chouzovy, Želčany, Chválenice

Janovice nad Úhlavou

Dolní Lhota u Klatov, Vacovy, Rohozno

Jarov

Jarov u Blovic

Javor

Javor, Loučany

Ježovy

Chlumská, Trnčí, Ježovy

Kanice

Kanice u Domažlic

Kaničky

Kaničky

Kasejovice

Kladrubce, Přebudov, Řesanice, Podhůří u Nepomuka

Kbel

Kbel u Přeštic, Malinec

Kdyně

Podzámčí, Starec, Prapořiště, Hluboká u Kdyně, Kdyně

Kejnice

Kejnice

Klatovy

Dehtín, Vícenice u Klatov, Točník u Klatov, Štěpánovice u Klatov, Otín u Točníku, Věckovice u Janovic nad Úhlavou, Tupadly u Klatov, Tajanov u Tupadel, Drslavice u Tupadel, Klatovy, Sobětice u Klatov, Kosmáčov, Luby, Kal u Klatov, Střeziměř, Křištín, Kydliny

Kolinec

Javoří u Podolí, Tržek, Podolí u Klatov, Hradiště u Boříkov, Buršice

Koloveč

Koloveč, Zichov

Kout na Šumavě

Kout na Šumavě

Kovčín

Kovčín

145


Název obce

Název katastru

Kozolupy

Kozolupy u Plzně

Kralovice

Řemešín, Trojany u Mladotic, Bukovina u Mladotic

Krsy

Kejšovice, Polínka, Krsy

Křenice

Kámen u Křenic, Křenice, Přetín

Křenovy

Křenovy

Kvášňovice

Kvášňovice

Kvíčovice

Kvíčovice

Ledce

Ledce u Plzně

Letiny

Kbelnice u Letin, Svárkov, Letiny, Chocenický Újezd, Bzí

Lomec

Lomec u Klatov, Novákovice

Lužany

Lužany u Přeštic, Zelené, Dlouhá Louka u Lužan

Luženičky

Luženice, Luženičky

Malý Bor

Hliněný Újezd, Týnec u Hliněného Újezdu, Malé Hydčice, Malý Bor

Manětín

Brdo u Manětína, Zhořec u Manětína, Česká Doubravice, Hrádek u Manětína, Manětín, Vysočany u Manětína, Luková u Manětína, Mezí, Stvolny, Újezd u Manětína

Maňovice

Maňovice u Pačejova

Meclov

Bozdíš, Jeníkovice u Horšovského Týna, Mrchojedy, Němčice u Třebnic, Třebnice u Domažlic, Březí u Meclova, Meclov, Mašovice u Meclova, Mračnice

Měčín

Měčín, Nedanice, Nedaničky, Petrovice u Měčína, Třebýcina, Bíluky

Merklín

Kloušov

Mešno

Mešno

Mezholezy (dříve okres Domažlice)

Mezholezy u Černíkova

Mezholezy (dříve okres Hor. Týn)

Mezholezy u Horšovského Týna, Buková u Semněvic

Mezihoří

Mezihoří u Švihova

Milavče

Milavče, Radonice u Milavčí

Mířkov

Mířkov, Křakov

Mladotice

Černá Hať, Strážiště u Mladotic, Chrášťovice u Mladotic, Mladotice

Mladý Smolivec

Dožice

Mlečice

Mlečice, Prašný Újezd

Mnichov

Mnichov u Poběžovic, 'Pivoň

Močerady

Močerady, Nové Dvory u Močerad

Mochtín

Hoštice u Mochtína, Mochtín, Srbice u Mochtína, Těšetiny, Újezdec u Mochtína, Bystré u Klatov, Lhůta u Klatov, Kocourov

Mrákov

Klíčov u Mrákova, Mrákov, Smolov u Domažlic

Mutěnín

Mutěnín, Starý Kramolín, Bezvěrov II

Myslinka

Myslinka

Myslív

Milčice, Loužná, Myslív, Nový Dvůr u Myslíva

Myslovice

Myslovice

Mýto

Mýto v Čechách

Nalžovské Hory

Těchonice, Žďár u Nalžovských Hor, Krutěnice, Velenovy, Ústaleč, Letovy, Otěšín, Miřenice, Nalžovské Hory, Neprochovy

Nečtiny

Doubravice u Nečtin, Lešovice, Nečtiny

Nekvasovy

Nekvasovy

Němčice

Úlíkov, Němčice u Kdyně

146


Název obce

Název katastru

Nevolice

Nevolice

Nevřeň

Nevřeň

Nezamyslice

Nezamyslice u Horažďovic

Nezdice

Nezdice nad Úhlavou

Nezvěstice

Olešná u Nezvěstic

Nová Ves

Nová Ves u Kdyně

Nýřany

Doubrava u Plzně

Obora

Obora u Kaznějova

Obytce

Obytce

Olšany

Olšany u Kvášňovic

Oselce

Kotouň, Oselce

Ostrov u Bezdružic

Krsov, Pláň

Ostřetice

Ostřetice

Osvračín

Osvračín

Otěšice

Otěšice

Otov

Otov u Nového Kramolína

Pačejov

Pačejov, Strážovice u Pačejova, Týřovice u Pačejova, Velešice u Pačejova

Pláně

Ondřejov nad Střelou, Vrážné nad Střelou, Korýtka

Plasy

Babina, Plasy, Lomnička u Plas, Nebřeziny, Horní Hradiště, Žebnice

Plešnice

Plešnice

Plzeň

Lhota u Dobřan, Křimice, Malesice, Radčice u Plzně, Litice u Plzně,

Poběžovice

Sezemín, Šibanov, Ohnišťovice, Šitboř, Poběžovice u Domažlic, Sedlec u Poběžovic, Zámělíč, Skláře u Mnichova

Poděvousy

Poděvousy

Poleň

Mlýnec, Zdeslav, Poleňka, Poleň, Pušperk

Předslav

Makov u Předslavi, Petrovičky u Předslavi, Měcholupy u Předslavi, Předslav, Němčice u Klatov, Třebíšov

Přeštice

Skočice u Přeštic

Příkosice

Příkosice

Příšov

Příšov

Ptenín

Ptenín

Puclice

Malý Malahov, Puclice, Doubrava u Puclic

Rabí

Bojanovice pod Rabím, Rabí, Čepice

Sebečice

Biskoupky

Seč

Seč u Blovic

Sedliště

Sedliště nad Úslavou

Semněvice

Pocinovice u Semněvic, Šlovice u Bukovce, Semněvice

Slatina

Slatina u Horažďovic

Soběšice

Mačice, Damíč, Soběšice u Sušice


Lipnice u Spáleného Poříčí

Spáňov

Spáňov

Srbice

Srbice u Kolovče, Těšovice u Kolovče, Strýčkovice

Srby

Medná, Vítání, Polžice u Horšovského Týna, Roudná u Horšovského Týna, Srby u Horšovského Týna

Staňkov

Krchleby u Staňkova, Staňkov-město, Ohučov, Staňkov-ves, Vránov

147


Název obce

Název katastru

Staré Sedlo

Darmyšl

Strašín

Maleč, Nahořánky

Stráž

Stráž u Domažlic

Strážov

Lukavice u Strážova

Střížovice

Střížovice u Plzně

Svéradice

Svéradice

Štichov

Štichov

Štichovice

Křečov, Štichovice

Štítov

Štítov

Švihov

Jíno, Třebýcinka, Stropčice, Kaliště u Červeného Poříčí, Kamýk u Švihova, Lhovice, Kokšín, 'Švihov u Klatov, Vosí

Tatiná

Tatiná

Těně

Těně

Terešov

Terešov

Trnová

Trnová u Plzně

Trokavec

Trokavec

Třemošná

Třemošná, Záluží u Třemošné

Tužice

Tužice

Týnec

Týnec u Janovic nad Úhlavou, Horní Lhota u Klatov

Úboč

Úboč

Újezd

Petrovice u Domažlic

Úlice

Úlice, Kníje

Únějovice

Únějovice

Úněšov

Budeč u Číhané

Únětice

Únětice u Blovic

Úsilov

Úsilov

Úterý

Úterý, Olešovice

Vejvanov

Vejvanov

Velečín

Velečín

Velké Hydčice

Velké Hydčice

Velký Bor

Jetenovice, Velký Bor u Horažďovic, Slivonice

Velký Malahov

Ostromeč

Vidice

Chřebřany,Vidice, Libosváry

Vísky

Vísky

Vlčí

Vlčí

Vlčtejn

Vlčtejn

Vlkanov

Vlkanov u Nového Kramolína

Vochov

Vochov

Vrhaveč

Malá Víska u Klatov, Vrhaveč u Klatov, Radinovy, Neznašovy

Vřeskovice

Vřeskovice

Vstiš

Vstiš

Všepadly

Všepadly

Všeruby

Studánky u Všerub, Myslív u Všerub, Všeruby u Kdyně, Hyršov, Chalupy, Pláně na Šumavě, 'Pomezí na Šumavě, Sruby na Šumavě, Hájek u Všerub, Brůdek

148


Název obce

Název katastru

Zahořany

Hříchovice, Bořice u Domažlic, Oprechtice na Šumavě, Sedlice u Domažlic, Stanětice, Zahořany u Domažlic

Zavlekov

Zavlekov

Zborovy

Zborovy

Zdemyslice

Zdemyslice

Žákava

Žákava

Žihobce

Bílenice, Žihobce

Žichovice

Žichovice

Žilov

Žilov

Životice

Životice u Kasejovic

149


Příloha č. 3 Oblast: Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území Chráněné krajinné oblasti na území Plzeňského kraje Název

2

Kód USOP

Plocha (m )

Šumava

43

260792939

Český les

44

465676656

Slavkovský les

41

18333542

Křivoklátsko

24

94018923

Národní přírodní rezervace na území Plzeňského kraje Název

Kód USOP

Popis (ORP)

Plocha (m2)

Chejlava

127

Nepomuk

259000

Chlumská stráň

130

Rokycany, Kralovice

Kohoutov

178

Rokycany

300500

Bílá strž

554

Klatovy

756728

1504106

Čerchovské Hvozdy

2088

Domažlice

3269255

Černé a Čertovo jezero

2451

Klatovy

2083077

Přírodní rezervace na území Plzeňského kraje Název

Kód USOP

Popis (ORP)

2

Plocha (m )

Háj

105

Nýřany

106870,18

Herštýn

108

Domažlice

140893,45

Hůrky

126

Nýřany

Chynínské buky

135

Nepomuk

142945,12

Jelení vrch

141

Klatovy

113902,76

Jezvinec

148

Domažlice

114304,83

Kamenný rybník

159

Plzeň

113022,58

Kokšín

180

Blovice

206272,73

Krašov

195

Kralovice

369074,58

Lopata

220

Blovice

Netřeb

274

Domažlice

131095,45

Pleš

318

Domažlice

275651

Prácheň

336

Horažďovice

290140,41

Přimda

343

Tachov

331019,92

Pučanka

349

Horažďovice

240603,42

Starý Hirštejn

409

Domažlice

383554,12

Jezírka u Rozvadova

457

Tachov

V Horách

482

Rokycany

518410,49

Zábělá

524

Plzeň

336359,11

Zlín

534

Přeštice

176314,09

Zvoníčkovna

536

Rokycany

102268,26

Žďár

538

Rokycany

263198

Kozelka

563

Kralovice

323395,48

Ostrůvek

575

Tachov

150

264959,0

66751,77

62563,95

55829,38



Kód USOP

Popis (ORP)

2

Plocha (m )

Farské bažiny

582

Tachov

649595,63

Podkovák

588

Tachov

55583,87

Křížový Kámen

589

Tachov

195383,61

Střela

627

Kralovice

Mělký rybník

856

Tachov

283950,76

Pod Volfštejnem

857

Stříbro

151670,29

Tišina

1046

Tachov

121160,65

Drahotínský les

1048

Domažlice

126665,52

Petrovka

1069

Nýřany

125796,54

Petrovka

1069

Plzeň

207536,85

V Morávkách

1080

Horažďovice

Broumovská bučina

1081

Tachov

263248,15

Pavlovická stráň

1082

Tachov

73272,94

Na Volešku

1084

Sušice

52104,18

Tisovské rybníky

1268

Tachov

748857,57

Pavlova Huť

1269

Tachov

335862,91

Hradišťský vrch

1272

Stříbro

85047,46

U rybníčků

1276

Tachov

80719,37

Borek u Velhartic

1296

Sušice

431429,43

Lípa

1302

Rokycany

248031,84

Třímanské skály

1303

Rokycany

263067,25

Postřekovské rybníky

1326

Domažlice

961079,62

Milčice

1406

Sušice

88623,09

Luňáky

1597

Klatovy

267578,89

Zbynické rybníky

1667

Sušice

382332,37

Amálino údolí

1687

Sušice

482635,33

Prameniště

1717

Klatovy

3622901,44

Městišťské rokle

1718

Klatovy

1734394,02

Chřepice

1719

Klatovy

181458,08

Hamižná

1756

Sušice

148412,54

Kepelské mokřady

1757

Klatovy

49628,28

Kepelské mokřady

1757

Sušice

56147,92

Nebe

1758

Sušice

148766,64

Malý Zvon

1812

Domažlice

87354,23

Nad Hutí

1813

Domažlice

145433,67

Jezírka

1823

Rokycany

108671,15

Lazurový vrch

1851

Tachov

231443,66

Losenice

1975

Sušice

29978,52

Svobodova niva

2014

Klatovy

94236,8

Čepičná

2054

Sušice

1783217,07

Zhůřský lom

2082

Klatovy

7534,29

Polánecký mokřad

2085

Nepomuk

Zhůřská pláň

2092

Klatovy

1285690,74

Zhůřská pláň

2092

Sušice

511,33

Bažantnice

2093

Nýřany

234039,95

151

3090321,37

24184,76

37648,16



Kód USOP

Popis (ORP)

2

Plocha (m )

Dlouhý vrch

2223

Domažlice

Páteříková Huť

2238

Klatovy

65613,21

Lakmal

2239

Klatovy

403663,81

Datelovská strž

2240

Klatovy

56055,54

Zelenský luh

2241

Klatovy

174498,64

Úhlavský luh

2242

Klatovy

520187,51

Onen Svět

2293

Klatovy

298328,64

Brčálnické mokřady

2294

Klatovy

493090,55

Zhůřská hnízdiště

2323

Klatovy

1174517,94

Bělč

2411

Klatovy

80110,37

Bělyšov

2412

Klatovy

98287,77

Bučina u Žďáru

2435

Tachov

84472,37

Bystřice

2442

Domažlice

420619,68

Diana

2476

Tachov

207590,87

Dubensko

2486

Kralovice

52902,56

Fajmanovy skály a Klenky

2493

Nepomuk

292952,92

Nový rybník

3374

Nýřany

128441,29

Poustka

3384

Sušice

67163,0

Losenice II

3385

Sušice

132656,0

Kříženecké mokřady

3386

Sušice

41860,0

Žežulka

3387

Sušice

532961,0

Smrčí

5323

Domažlice

917220,0

Rašeliniště u Polínek

5604

Nýřany

210640,47

48206,0

Národní přírodní památky na území Plzeňského kraje Název

Kód USOP

Popis (ORP)

Odlezelské jezero

618

Kralovice

Pastviště u Fínů

909

Sušice

2

Plocha (m ) 683000 41856

Vosek

1162

Rokycany

740000

Na požárech

1363

Tachov

788800

Americká zahrada

2402

Klatovy

18900

Přírodní památky na území Plzeňského kraje 2

Název

Kód USOP

Hádky

104

Blovice

Hora

114

Domažlice

Chudenická bažantnice

134

Klatovy

179446,34

Lužany

231

Přeštice

63707,81

Malochova skalka

234

Nýřany

14587,54

Míšovské buky

245

Blovice

50793,13

Osojno

292

Kralovice

33789,63

Pod Šipínem

324

Stříbro

2088,7

Příšovská homolka

344

Nýřany

4734,18

Skaly na Sádku

392

Domažlice

38932,5

152

Popis (ORP)

Plocha (m ) 56190,22 52606,8


Přírodní památky na území Plzeňského kraje Název

Kód USOP

Popis (ORP)

2

Plocha (m )

Starý rybník

410

Plzeň

46424,61

Strašínská jeskyně

416

Sušice

5263,67

Tupadelské skály

455

Klatovy

7984,67

Racovské rybníčky

458

Tachov

40497,91

U báby - U lomu

459

Kralovice

Velký kámen

499

Klatovy

Bašta

546

Rokycany

Petrské údolí

555

Stříbro

Pod starým hradem

562

Rokycany

Malesická skála

611

Plzeň

Hromnické jezírko

619

Nýřany

Andrejšky

625

Plzeň

20893,91

Mrazové srázy u Lazen

626

Sušice

17981,76

Čertova hráz

634

Kralovice

14218,92

Medový Újezd

641

Rokycany

3462,69

Loupensko

666

Přeštice

74679,78

Čertova kazatelna

667

Plzeň

21283,64

Kateřina

668

Rokycany

6677,96

Sokolova vyhlídka

671

Domažlice

42852,73

Rokycanská stráň

674

Rokycany

207935,81

Kopeckého pramen

855

Plzeň

Loreta

868

Klatovy

92479,56

Povydří

1030

Sušice

6699201,6

Maršovy Chody

1047

Tachov

11515,5

Stará Úhlava

1076

Klatovy

6522,73

Modravské slatě

1145

Sušice

36667402,89

Tetřevská slať

1146

Sušice

125312,4

Obří zámek

1147

Sušice

181878,92

Biskoupky

1155

Rokycany

1257,4

Hrádecká bahna

1156

Rokycany

24935,62

Kašparův vrch

1157

Rokycany

963,2

Niva u Volduch

1158

Rokycany

17630

Rumpál

1159

Rokycany

57011,52

Štěpánský rybník

1160

Rokycany

2213,55

U hřbitova

1161

Rokycany

15853,73

Zavírka

1163

Rokycany

516,95

Dolejší drahy

1194

Horažďovice

Valcha

1270

Tachov

7666,64

Černošínský bor

1271

Stříbro

22767,04

Milov

1274

Tachov

7328,14

Prameniště Kateřinského potoka

1275

Tachov

33565,06

Svatý Bernard

1317

Klatovy

7184,9

U Radošína

1318

Klatovy

7264,87

Bejkovna

1319

Klatovy

8481,1

Mlýneček

1320

Domažlice

153

5292,1 11696,89 629,58 47358,23 9227,56 996,07 124965,29

4367,09

43618,06

6113,59


Přírodní památky na území Plzeňského kraje Název

Kód USOP

Popis (ORP)

2

Plocha (m )

Orlovická hora

1321

Domažlice

3291,47

Salka

1322

Domažlice

8792,54

Červený vrch

1323

Domažlice

10020,52

Německá hora

1324

Domažlice

2287,75

Mutěnínský lom

1325

Domažlice

18627,87

Čerňovice

1327

Nýřany

Sedlecká rokle

1328

Plzeň

2688,05

Sutice

1329

Plzeň

20775,95

V Houlištích

1330

Nepomuk

145504,08

Bouřidla

1348

Nepomuk

114092,17

Černá stráň

1349

Plzeň

82803,49

Vojovická draha

1350

Nepomuk

61842,51

Novoveská draha

1351

Nepomuk

49637,24

Hořehledy

1367

Blovice

Kařezské rybníky

1566

Rokycany

649893,96

Hvožďanská louka

1595

Domažlice

63015,56

Louka u Šnajberského rybníka

1596

Domažlice

50096,68

Ejpovické útesy

1660

Plzeň

9360,81

Ejpovické útesy

1660

Rokycany

9710,05

Čiperka

1769

Tachov

Krasíkov

1845

Stříbro

39377,36

Doubí

1946

Plzeň

281762,04

Pod Smutným koutem

1951

Přeštice

Žďár u Chodského Újezda

2011

Tachov

Louka u Staré Huti

2166

Domažlice

20804,22

Veský Mlýn

2167

Domažlice

319800,43

Pístovská louka

2224

Tachov

22570,16

Svaté Pole

3377

Horažďovice

34857,04

Chodovské skály

5322

Domažlice

36409,41

Královský hvozd

5606

Klatovy

20766200

Malenický pramen

5647

Kralovice

1714

Kolowratův rybník

5659

Tachov

8021

Šelmberk

5680

Tachov

10030

Na Kolmu

5693

Tachov

142300

Bonětice

5698

Tachov

Kakejcov

5699

Rokycany

14831

Kamenec

5700

Rokycany

16994

Pohorsko

5701

Sušice

4185

Vlkonice

5702

Sušice

11720

Louky u Prostředního Žďáru

5774

Tachov

24592

458,23

60937,66

590,26

86752,22 4354,26

3119

Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA 2000 Evropsky významné lokality na území Plzeňského kraje

154

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE 2015 2

Kód USOP

Název

CZ Kód

2688

Šumava

CZ0314024

696526442

2704

Berounka

CZ0323142

1406366

2705

Blovice

CZ0323143

104674

2706

Bonětice

CZ0323144

3119

2707

Bradava

CZ0323145

256249

2708

Čerchovský les

CZ0320180

22972110

2709

Darmyšl - pískovna

CZ0323147

6784

2710

Dolany - kostel

CZ0323636

502

2711

Drahotínský les

CZ0322055

162404

2712

Chejlava

CZ0320140

3750604

2713

Jeskyně Inků

CZ0323638

398

2714

Kakejcov

CZ0323149

34104

2715

Kamenec

CZ0323150

156767

2716

Kaňon Střely

CZ0324025

3584278

2717

Kateřinský a Nivní potok

CZ0323151

9794121

2718

Klabava

CZ0323812

23436

2719

Liblín - lihovar

CZ0323639

632

2720

Lopata

CZ0323155

167520

2721

Manětín - kostel

CZ0323640

548

2723

Maňovický rybník

CZ0322057

67339

2724

Mešenský potok

CZ0323156

9581

2725

Nemanický potok

CZ0323157

21435

2726

Osek - rybník Labutinka

CZ0323158

147062

2727

Ostružná

CZ0323824

202674

2728

Pastviště u Fínů

CZ0322058

88962

2729

Plzeň - Zábělá

CZ0323159

2655001

2730

Pocinovice

CZ0323160

9160

2731

Pohorsko

CZ0322059

50202

2732

Průhonský rybník

CZ0323163

10769

2733

Předslav - kostel

CZ0323641

531

2734

Přešínský potok

CZ0323161

13296

2735

Přeštice - V Hlinkách

CZ0323162

230798

2736

Rabí

CZ0323164

28035

2737

Radbuza

CZ0323165

130350

2738

Radbuza - Nový Dvůr - Pila

CZ0323166

111974

2739

Radnice - kostel

CZ0323642

1037

2740

Rokycany - vojenské cvičiště

CZ0323167

662522

2741

Stříbro - štoly Dlouhý tah

CZ0323646

398

2742

Stříbro - vojenské cvičiště

CZ0323169

1063958

2743

Štola Loreta

CZ0323644

398

2744

Štola Rohatiny I

CZ0323637

398

2745

Štola Věra

CZ0323645

398

2746

Třebýcinka u Bezděkova

CZ0323478

12879

2747

Vlkonice

CZ0322060

45237

2748

Všeruby - kostel

CZ0323647

659

2749

Zlatý potok

CZ0323170

18703

155

Plocha (m )


Evropsky významné lokality na území Plzeňského kraje 2

Kód USOP

Název

CZ Kód

2750

Žihobce - zámek

CZ0323648

1119

5427

Čepičná

CZ0320023

1759980

5428

Hadovka

CZ0323825

33035

5429

Haltravský hřeben

CZ0320030

9653511

5430

Hrádecká bahna

CZ0325001

27414

5431

Hůrky

CZ0325002

67854

5432

Chlumská stráň

CZ0320029

1170494

5433

Kohoutov

CZ0320053

11284518

5435

Na požárech

CZ0320037

781653

5436

Niva Nemanického potoka

CZ0324026

6808988

5437

Pavlova Huť

CZ0320043

335865

5438

Prameniště Přešínského potoka

CZ0320013

439245

5439

Svaté Pole

CZ0320437

35449

5440

Švihovské hvozdy

CZ0320022

7241597

5441

Těchonická draha

CZ0324029

91052

5442

V Morávkách

CZ0324032

24175

5443

V Úličkách

CZ0320005

1350806

Plocha (m )

Ptačí oblasti na území Plzeňského kraje 2

Kód USOP

Název

CZ Kód

2301

Křivoklátsko

CZ0211001

33743703

2298

Šumava

CZ0311041

475664480

Plocha (m )

Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Předmět ochrany

Lokalita

ORP

2

Plocha (m )

Žinkovy

Nymphoides peltata

Nepomuk

516 432,85

Rejštejn u Kašperských hor

Maculinea arion

Sušice

148 255,15

Kašperské Hory

Maculinea arion

Sušice

120 400,93

Samota u Fínů

Gentianella praecox subsp. bohemica

Sušice

89 961,98

Maňovice

Nymphoides peltata

Nepomuk

45 946,45

Slučí tah


Sušice

32 042,04

Dobrá Voda


Sušice

23 990,01

Vlkonice – mezi lesy


Sušice

22 525,45

Milčice

Maculinea arion

Sušice

13 509,13

Pohorsko


Sušice

12 111,25

Hartmanice


Sušice

10 314,25

Přírodní parky Název Brdy

Výměra [ ha ] 6745,3

Zakládací listina Vyhláška ONV Plzeň-jih

156

Rok vyhlášení 1985


Název

Výměra [ ha ]

Zakládací listina

Rok vyhlášení

Buděticko

4553,1

vyhláška OkÚ Klatovy

1994

Buková hora

2850,4

vyhláška ONV Plzeň-jih

1983

Český les

28455,2

vyhláška OkÚ Domažlice, OkÚ Tachov

Hadovka

1985,5

vyhláška OkÚ Tachov č. 4/95

Horní Berounka

10105,1

nařízení OkÚ Rokycany, Magistrátu m. Plzně

Horní Střela

7535,0

vyhláška ONV Plzeň-sever

1978

Hřešihlavská

978,8


1978

Kakov - Plánický hřeben

982,9


1982

Kamínky

722,3

vyhláška ONV Rokycany

1979

Kašperská vrchovina

5156,9

vyhláška ONV Klatovy 262/81

1981

Kochánov

8560,0

vyhláška ONV Klatovy

1986

Kornatický potok

2662,1

nařízení OkÚ Plzeň-jih č. 4/01

2001

Kosí potok

4376,3

nařízení OkÚ Tachov č. 3/95

1995

Manětínská

8832,5


1978

Plánický hřeben

7900,2

vyhláška ONV Klatovy 446/79

1979

Pod Štědrým

2554,6


1978

Radeč

5999,3


1979

Rohatiny

1139,4


1978

Sedmihoří

2762,1

vyhlášky OKÚ Domažlice č. 5/94 a č. 434/94

1994

Trhoň

4093,4


1979

Úterský potok - západ

1800,3

nařízení 2/97

1997

Valcha

1446,9

vyhláška OkÚ Tachov č. 6/94

1994

Zelenov

307,1

vyhláška ONV Domažlice č. 413/87

1987

Krajinný ráz Evidenční číslo

Oblast krajinného rázu

36

Annínská oblast

19

Babylonská oblast

17

Bělská oblast

28

Blatská oblast

2

Blovická oblast

13

Broumovská oblast

37

Černopotoční oblast

20

Domažlickochodská oblast

157

1990, 94 1995

Plzeň-sever

a

1995


Evidenční číslo

Oblast krajinného rázu

14

Halžensko

4

Holoubkovská oblast

7

Hornoberounská oblast

22

Chudenická oblast

34

Jihokrálovská oblast

16

Kateřinská oblast

23

Kdyňská oblast

26

Klatovská oblast

11

Kosí oblast

9

Manětínská oblast

27

Nepomucká oblast

30

Plánická oblast

8

Plaská oblast

1

Plzeňská oblast

29

Prácheňská oblast

18

Radbuzonemanická oblast

5

Radečská oblast

3

Rokycanská oblast

21

Sedmihořská oblast

33

Severokrálovská oblast

15

Staroknížecí huťská oblast

32

Strážovská oblast

10

Stříbrská oblast

35

Sušická oblast

12

Tachovskochodská oblast

31

Velhartická oblast

38

vnitřní oblast Šumavy

25

Všerubská oblast

24

Východochodská oblast

6

Zbirožská oblast

Územní systém ekologické stability (limit podle platných ZÚR PK) Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu – nadregionální biocentra 2

Význam

Kód

Zařazení

Popis

Typ společenstva

Stav

NRBC

B 20

v NRBK

Střela-Rabštejn

mezofilní

vymezené

26963016

NRBC

B 33

v NRBK

Mnišský les

hygrofilní + mezofilní

vymezené

5637756

NRBC

B 34

v NRBK

Kamínky

mezofilní

vymezené

12143054

NRBC

B 35

v NRBK

Zahrádky


vymezené

15708728

NRBC

B 36

v NRBK

Velká Kuš

hygrofilní

vymezené

88166

NRBC

B 48

v RBK

Běleč

mezofilní

vymezené

16765620

NRBC

B 49

v NRBK

Štírka

neřešeno

vymezené

15514326

NRBC

B 50

v NRBK

Albrechtice - Milčice


vymezené

19036461

NRBC

B 53

v RBK

Třemšín


vymezené

3287672

NRBC

B 74

v NRBK

Čerchov

neřešeno

vymezené

12831800

158

Plocha (m )


Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu – nadregionální biocentra 2

Význam

Kód

Zařazení

Popis

Typ společenstva

Stav

NRBC

B 75

v NRBK

Diana


vymezené

15606059

NRBC

B 76

v NRBK

Modravské slatě-Roklan

neřešeno

vymezené

60253657

NRBC

B 78

v NRBK

Královský hvozd

neřešeno

vymezené

18106522

Plocha (m )

Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu – nadregionální biokoridory Význam

Kód

Popis

NRBK

K47MB

K 47 / Kladska-Zahradky

NRBK

K47B

K 47 / Kladska-Zahradky

NRBK

K48MB

K 48 / Zahradky-Strela,Rabstejn

NRBK

K48B

K 48 / Zahradky-Strela,Rabstejn

NRBK

K49MH

K 49 / Strela,Rabstejn-K50

NRBK

K49MB

K 49 / Strela,Rabstejn-K50

NRBK

K50MB

K 50 / Kladska-Tyrov,Krivoklat

NRBK

K50V


NRBK

K50MH


NRBK

K50N


NRBK

K50B

K 50 / 'Kladska-Tyrov,Krivoklat'

NRBK

K51V

K 51 / Kladska-Mnissky les- K50

NRBK

K51MB

K 51 / Kladska-Mnissky les-K50

NRBK

K52MB

K 52 / Kladska-Diana-Cerchov

NRBK

K53MB

K 53 / Strela,Rabstejn-Pochvalovska stran

NRBK

K63MB

K 63 / Tyrov,Krivoklat-Tremsin

NRBK

K64MH

K 64 / Kamyky-K50

NRBK

K104MB

K 104 / Cerchov-Belec

NRBK

K105MH

K 105 / Belec-K64

NRBK

K106MB

K 106 / K104-Kralovsky hvozd

NRBK

K106H

K 106 / K104-Kralovsky hvozd

NRBK

K107H

K 107 / Kralovsky hvozd-hranice CR

NRBK

K107MB


NRBK

K107H


NRBK

H108MB

K 108 / K106-Stirka

NRBK

K109MB

K 109 / Stirka-Tremsin

NRBK

K110MB

K 110 / K108-Klet,Bulovy

NRBK

K111MB

K 111 / Albrechtice,Milcice-K110

NRBK

K112MB

K 112 / Modravske slate,Roklan-Albrechtice,Milcice

NRBK

K112V


NRBK

K112H


NRBK

K113V

K 113 / Albrechtice,Milcice-Rezabinec

NRBK

K113N


NRBK

K113MH


NRBK

K113MB


Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu – regionální biocentra

159

2

Plocha (m )


Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

2

Plocha (m )

Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu – regionální biocentra RBC

1102

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1517845,63

RBC

1616

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

728133,65

RBC

1121

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

890597,6

RBC

1105

RBC V RBK

hygrofilní

vymezené

986656,93

RBC

1614

RBC V RBK

mezofilní

vymezené

964346,75

RBC

1088

RBC V RBK

hygrofilní

vymezené

785822,87

RBC

1091

RBC v NRBK


vymezené

444249,58

RBC

1117

RBC V RBK

mezofilní

vymezené

1128351,41

RBC

1426

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

2004908,51

RBC

1114

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

1355696,41

RBC

1431

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1666293,08

RBC

1430

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1649645,3

RBC

1612

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

271695,71

RBC

1611

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

336197,07

RBC

1081

RBC v NRBK


vymezené

904304,31

RBC

1065

RBC v RBK


vymezené

941402,15

RBC

1429

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2158550,27

RBC

1610

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

523292,37

RBC

1613

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

671210,73

RBC

1072

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

730650,94

RBC

1073

RBC v RBK


vymezené

1187623,27

RBC

1066

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

15687117,58

RBC

1717

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1763790,41

RBC

1716

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

488768,47

RBC

1061

RBC v RBK


vymezené

1329652,95

RBC

883

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

1395950,07

RBC

396

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2964432,13

RBC

1718

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

397304,31

RBC

882

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1167520,37

RBC

1068

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

651851,56

RBC

367

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1504888,73

RBC

1059

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

365916,18

RBC

1046

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

991769,72

RBC

869

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2168611,43

RBC

881

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

378926,45

RBC

1045

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

887973,96

RBC

1057

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1242639,08

RBC

1047

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

573876,34

RBC

891

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

955188

RBC

1897

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

590479,14

RBC

879

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1300904,43

RBC

1036

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

741584,07

RBC

1053

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1844612,88

RBC

1038

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

1137102,11

RBC

1044

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

362315,98

160


Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

2

Plocha (m )


860

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

396014,09

RBC

1607

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

658573,77

RBC

1049

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

362949,26

RBC

1041

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1228154,86

RBC

1042

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

663933,71

RBC

862

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

441248,6

RBC

1035

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1731627,71

RBC

857

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

848162,1

RBC

865

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1384784,92

RBC

866

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

3563277,35

RBC

1031

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

662951,73

RBC

1606

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

2585840,77

RBC

1030

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

968604,41

RBC

1033

RBC v NRBK


vymezené

6172807,59

RBC

1902

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

941055,79

RBC

1599

RBC v NRBK


vymezené

1525361,38

RBC

816

RBC v RBK


vymezené

2919855,47

RBC

813

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

2835733,29

RBC

812

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

786984,61

RBC

1027

RBC v NRBK


vymezené

10764539,1

RBC

1028

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

644378,02

RBC

1604

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

977267,56

RBC

802

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1540850,23

RBC

1594

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

2471452,82

RBC

1593

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

4248721,63

RBC

1026

RBC v NRBK

neřešeno

vymezené

1440166,02

RBC

795

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2728675,11

RBC

801

RBC v NRBK

neřešeno

vymezené

2918241,55

RBC

1587

RBC v NRBK

neřešeno

vymezené

651032,23

RBC

1592

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

1220424,17

RBC

800

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

810234,78

RBC

1595

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

1191641,91

RBC

1591

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

1541966,4

RBC

1590

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

752497,63

RBC

1589

RBC v RBK

neřešeno

vymezené

1717662,76

RBC

1437

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

507558,95

RBC

1439

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

660593,56

RBC

1440

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

956719,17

RBC

1233

RBC v NRBK


vymezené

2372177,92

RBC

1500

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1305162,25

RBC

1501

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

2638272,73

RBC

888

RBC v RBK


vymezené

1180035,89

RBC

887

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1068047,48

RBC

1127

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2041246,41

RBC

1104

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

1468371,56

161


Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

2

Plocha (m )


3002

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1595560,95

RBC

1103

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

4854944,61

RBC

1085

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

987778,14

RBC

1896

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

642149,22

RBC

1083

RBC v NRBK


vymezené

1198707,31

RBC

1096

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

906119,19

RBC

3001

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

475538,79

RBC

1084

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1120653,67

RBC

1448

RBC v NRBK


vymezené

1273190,63

RBC

1432

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1984863,35

RBC

1719

RBC v NRBK


vymezené

785859,01

RBC

3003

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1030289,2

RBC

1453

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

665798,58

RBC

1427

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1528716,18

RBC

1943

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1363349,43

RBC

3004

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

664095,85

RBC

1900

RBC v RBK


vymezené

744545,16

RBC

3005

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

386491,17

RBC

861

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1311091,8

RBC

3006

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

709659,79

RBC

3008

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1773000,37

RBC

1063

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1488507,92

RBC

1097

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

2944298,98

RBC

855

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1194067,71

RBC

1942

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1833156,22

RBC

1444

RBC v NRBK


vymezené

2443685,22

RBC

864

RBC v NRBK


vymezené

433791,66

RBC

889

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

484287,89

RBC

3007

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1705460,12

RBC

1064

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

998522,89

RBC

1062

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

488035,17

RBC

3019

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

826535,64

RBC

1078

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2507451,73

RBC

1101

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

743428,49

RBC

0000

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1192373,72

RBC

878

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1102110,63

RBC

1039

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

959036,57

RBC

1058

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1765517,63

RBC

3010

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1592446,37

RBC

3011

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2886728,21

RBC

1082

RBC v NRBK


vymezené

2146822,02

RBC

1087

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1972205,98

RBC

3016

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

479378,79

RBC

1099

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

2442760,6

RBC

1434

RBC v NRBK


vymezené

2658214,93

162


Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

2

Plocha (m )


885

RBC v NRBK


vymezené

796286,83

RBC

1070

RBC v RBK


vymezené

3219235,32

RBC

1071

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

430012,09

RBC

1615

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

520091,01

RBC

1090

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1350367,01

RBC

1120

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1406573,09

RBC

1089

RBC v RBK


vymezené

525334,05

RBC

1118

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

904803,55

RBC

3014

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

743544,93

RBC

3015

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

700809,11

RBC

3012

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

417864,8

RBC

3013

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

380950,22

RBC

1067

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

612644,77

RBC

1060

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

399424,35

RBC

369

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

2138889,57

RBC

1050

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1168678,73

RBC

1050

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

167059,11

RBC

1051

RBC v NRBK


vymezené

1989596,15

RBC

1051

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

24540,82

RBC

3020

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

602676,62

RBC

3024

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

934147,42

RBC

3023

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

747342,91

RBC

3021

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

303987,5

RBC

3022

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

879006,62

RBC

1032

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

2674911,98

RBC

3017

RBC unikátní

hygrofilní

vymezené

1585413,99

RBC

3018

RBC unikátní

mezofilní

vymezené

2140563,22

RBC

1608

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1493288,26

RBC

1075

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

708563,85

RBC

1436

RBC v NRBK


vymezené

590891,79

RBC

1037

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

557384,01

RBC

1034

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1934099,27

RBC

3025

RBC v RBK


vymezené

2563516,57

RBC

867

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1215673,87

RBC

3026

RBC v NRBK


vymezené

960778,74

RBC

3027

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1005516,62

RBC

3028

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

1042106,29

RBC

3030

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

2083475,16

RBC

868

RBC v NRBC

mezofilní

vymezené

3865192,94

RBC

3029

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

3297510,22

RBC

1600

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

539950,47

RBC

1029

RBC v RBK

hygrofilní

vymezené

744423,91

RBC

1601

RBC v NRBK

hygrofilní

vymezené

877560,18

RBC

1602

RBC v NRBK


vymezené

1335662,15

RBC

1724

RBC v RBK

mezofilní

vymezené

1141928,39

163


Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

2

Plocha (m )


1586

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

1514291,5

RBC

1598

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

1875279,84

RBC

1603

RBC v NRBK


vymezené

976537,25

RBC

803

RBC v NRBK

mezofilní

vymezené

1101540,84

RBC

1055

RBC v NRBK


vymezené

1569893,94

RBC

1609

RBC v RBK


vymezené

741117,84

RBC

1584

RBC

vymezené

417422,61

RBC

1596

RBC

vymezené

569341,63

RBC

1583

RBC

vymezené

203857,08

RBC

1732

RBC

vymezené

891452,7

RBC

4001

RBC

vymezené

419322,74

RBC

4002

RBC

vymezené

750705,37

RBC

4003

RBC

vymezené

697124,88

RBC

1899

RBC

vymezené

506103,56

RBC

1898

RBC

vymezené

574801,51

RBC

818

RBC

vymezené

673712,68

RBC

817

RBC

vymezené

282279,27

RBC

813

RBC v NRBK

vymezené

416759,47

RBC

1077

vymezené

2679815,92

RBC

1056

vymezené

1163981,82

RBC

1054

vymezené

580632,39

RBC

1052

vymezené

1391949,39

RBC

4000

vymezené

1281826,83

RBC

1043

vymezené

719431,68

RBC

1731

vymezené

250535,26

RBC

1451

vymezené

999708,75

RBC

1447

vymezené

474206,82

RBC

1450

vymezené

672985,44

RBC

373

vymezené

909703,3

RBC

1100

vymezené

561554,37

RBC

1425

vymezené

671775,1

RBC

1438

vymezené

3571085,58

RBC

1080

vymezené

956388,24

RBC

1435

vymezené

3184199,05

RBC

1079

vymezené

1094600,86

RBC

1428

vymezené

2300302,04

RBC

884

vymezené

330698,55

RBC

890

vymezené

1683809,68

RBC

859

vymezené

508768,07

RBC

858

vymezené

712600,78

RBC

1449

vymezené

426952,19

RBC

374

vymezené

534596,32

RBC

1445

vymezené

1394582,84

RBC

4008

vymezené

261540,59

RBC

1119

vymezené

916075,91

mezofilní

164


Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

2

Stav

Plocha (m )


1116

vymezené

644610,29

RBC

1076

vymezené

594266,45

RBC

4006

vymezené

221132,14

RBC

4007

vymezené

225577,51

RBC

1108

vymezené

622757,04

RBC

1109

vymezené

291075,8

RBC

4005

vymezené

454432,39

RBC

1092

vymezené

183168,35

RBC

1093

vymezené

314416,62

RBC

1094

vymezené

266074,95

RBC

1095

vymezené

257990,91

RBC

4004

vymezené

121895,32

RBC

1115

vymezené

198690,33

RBC

1597

RBC v NRBK

k vytyčení

453593,45

RBC

1605

RBC

k vytyčení

327653,82

RBC

1585

RBC

k vytyčení

510833,31

RBC

1588

RBC

k vytyčení

564180,43

RBC

1040

k vytyčení

354816,71

RBC

1106

k vytyčení

365666,62

neřešeno

Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu – regionální biokoridory 2

Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

Plocha (m )

RBK

888-1078

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

570869,77

RBK

888/1437-1078

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

434083,12

RBK

888-1437

RBK v RBK


vymezené

2039433,59

RBK

1436-3005

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1397106,25

RBK

1436-1437

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

861126,14

RBK

887-1437

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1454993,01

RBK

888-1717

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

2565588,38

RBK

35-1101

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1306250,54

RBK

1501-53

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

50989,33

RBK

20-1500

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1482219,1

RBK

1501-1127/1029

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2122958,81

RBK

20-1127

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1870759,56

RBK

1127-1029

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1020384,58

RBK

1101-1439

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1201315,4

RBK

1439-1440

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1769944,35

RBK

1233-1440

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

702076,16

RBK

1102-3002

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1066680,78

RBK

1099-1102

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2862300,82

RBK

1096-1099

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2303092,34

RBK

1444-1942

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

3864659,56

RBK

1103-1104

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

387090,6

RBK

1103-3002

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

444352,5

165



Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

Plocha (m )

RBK

891-1038

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1857768,76

RBK

891-1896

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

3273662,75

RBK

889-1896

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

990361,13

RBK

1096-1614

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

748245,53

RBK

1085-1096

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1262732,58

RBK

1084-1085

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1808859,54

RBK

1083-1084

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

742080,33

RBK

1614-3001

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1570559,5

RBK

1448-1432

RBK v NRBK


vymezené

3926550,53

RBK

1430-3003

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2565923,88

RBK

1430-1431

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2215127,52

RBK

1045-1897

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

932788,25

RBK

885-1718

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1940128,33

RBK

1097-3001

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2859387,38

RBK

1426-1432

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

4432613,82

RBK

1429-3003

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2173658,01

RBK

857-36

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1244027,37

RBK

857-865

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1179604,37

RBK

861-1607

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1023051,9

RBK

860-1607

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1121225,71

RBK

860-1900

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

658723,45

RBK

881-1900

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1240419,03

RBK

881-1718

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

487199,59

RBK

885-1719

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

94952,66

RBK

34-1429

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1493253,48

RBK

1429/3003-1453

RBK v NRBK

mezofilní

vymezené

2512046,68

RBK

1434-3003

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1024376,49

RBK

1427-3004

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2428124,99

RBK

1426-1427

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

3167695,47

RBK

3004-0000

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1491272,83

RBK

1719-3005

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

838229,42

RBK

864-865

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

419297,32

RBK

861-862

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

379181,53

RBK

879-1900

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

614169,5

RBK

879-3006

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1791475,57

RBK

878-1900

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

987734,35

RBK

3006-3007

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1240315,27

RBK

864/865-857/865

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

438903,65

RBK

1942-1446

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

944232,8

RBK

860-864

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1273738,24

RBK

888-3008

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

3141548,67

RBK

891/1896-3008

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

656297,34

RBK

887-889

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1780373,24

RBK

883-891/1896

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

124699,66

RBK

882-883

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

676890,18

166



Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

Plocha (m )

RBK

1061/1716-1062

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

526960,52

RBK

1064-1081

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2371190,62

RBK

1062-1064

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1417180,51

RBK

1063-1716

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1094163,88

RBK

1061-1061/1716

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

251443,16

RBK

1061-1716

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

911075,18

RBK

396-1061

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1617522,93

RBK

1063-1717

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

1733839,38

RBK

1426-1431

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

308622,06

RBK

882-3007

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

4191780,01

RBK

53-855

RBK v RBK

hygrofilní

vymezené

2836576,49

RBK

53-869

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2858137,21

RBK

367-396

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

876193,02

RBK

1039-1057

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2396066,77

RBK

1057-1058

RBK v

mezofilní

vymezené

2778416,61

RBK

367-1058

RBK v

mezofilní

vymezené

3105813,93

RBK

1036-1058

RBK v

mezofilní

vymezené

3329661,24

RBK

1082-3011

RBK v NRBK


vymezené

3585981

RBK

3010-3011

RBK v

mezofilní

vymezené

2799839,23

RBK

1078-3010

RBK v

mezofilní

vymezené

1526964,26

RBK

1065-1081

RBK v


vymezené

1545619,78

RBK

1066-1613

RBK v

mezofilní

vymezené

993882,83

RBK

1065-1613

RBK v

mezofilní

vymezené

2556183,17

RBK

1065-1612

RBK v

hygrofilní

vymezené

988029,48

RBK

1075-1612

RBK v

hygrofilní

vymezené

760638,01

RBK

1075-1087

RBK v

hygrofilní

vymezené

2350532,65

RBK

1611-3016

RBK v

hygrofilní

vymezené

1427620,94

RBK

1610-3016

RBK v

hygrofilní

vymezené

618458,66

RBK

1087-1088

RBK v

hygrofilní

vymezené

3637119,37

RBK

1088-1609

RBK v


vymezené

449134,97

RBK

1088-1089

RBK v


vymezené

662425,07

RBK

1066-1070/1073

RBK v

mezofilní

vymezené

2622661,27

RBK

1070-1072

RBK v

mezofilní

vymezené

2264579,13

RBK

1067/10701070/1073

RBK v

hygrofilní

vymezené

552994,91

RBK

1070/1072-1073

RBK v

mezofilní

vymezené

179807,92

RBK

1070-1071

RBK v

hygrofilní

vymezené

435488,07

RBK

1073-1610

RBK v

hygrofilní

vymezené

317016,04

RBK

K 52-1071

RBK v

hygrofilní

vymezené

2039755,29

RBK

33-1105

RBK v

hygrofilní

vymezené

483137,49

RBK

1090-1105

RBK v

hygrofilní

vymezené

538148,92

RBK

1090-1615

RBK v

hygrofilní

vymezené

1135495,59

RBK

1090-1609

RBK v

hygrofilní

vymezené

792344,83

RBK

1609-1091

RBK v


vymezené

3211206,05

RBK

1089-1608

RBK v

mezofilní

vymezené

3870532,01

167



Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

Plocha (m )

RBK

1089-1120

RBK v


vymezené

1022237,03

RBK

1615-1616

RBK v

hygrofilní

vymezené

1987732,98

RBK

K 52-1616

RBK v

hygrofilní

vymezené

1299265,17

RBK

1117-1118

RBK v

mezofilní

vymezené

3102866,57

RBK

1120-3015

RBK v

hygrofilní

vymezené

2310563,22

RBK

3014-3015

RBK v

hygrofilní

vymezené

790926,62

RBK

3013-3014

RBK v

hygrofilní

vymezené

313699,77

RBK

3012-3013

RBK v

hygrofilní

vymezené

1258241,16

RBK

1114-75

RBK v


vymezené

3655805,73

RBK

75-3012

RBK v

hygrofilní

vymezené

1025020,26

RBK

1067-1070

RBK v

hygrofilní

vymezené

1109751,26

RBK

1066-3019

RBK v

mezofilní

vymezené

2174273,28

RBK

1061-3019

RBK v

mezofilní

vymezené

1887803,38

RBK

1046-1047

RBK v

hygrofilní

vymezené

780917,31

RBK

1067-1068

RBK v

hygrofilní

vymezené

710635,73

RBK

1046-1068

RBK v

hygrofilní

vymezené

1008629,44

RBK

1045-1059

RBK v

hygrofilní

vymezené

595262,33

RBK

1045-1060

RBK v

hygrofilní

vymezené

523117,77

RBK

1060-1061

RBK v

hygrofilní

vymezené

318238,45

RBK

369-1047

RBK v

hygrofilní

vymezené

1090879,12

RBK

1049-369

RBK v

hygrofilní

vymezené

1182759,26

RBK

1049-3020

RBK v

hygrofilní

vymezené

1936471,82

RBK

1050-1051

RBK v

hygrofilní

vymezené

279325,52

RBK

1044-1897

RBK v

hygrofilní

vymezené

1022871,66

RBK

1044-3021

RBK v

hygrofilní

vymezené

732245,36

RBK

1055-3023

RBK v

hygrofilní

vymezené

2551951,54

RBK

1041-3024

RBK v

mezofilní

vymezené

1922517,87

RBK

1036-3024

RBK v

mezofilní

vymezené

1401148,21

RBK

1041/3024-48

RBK v

mezofilní

vymezené

1145047,63

RBK

1053-1055

RBK v

hygrofilní

vymezené

2087498,17

RBK

3023-K 52/1071

RBK v

hygrofilní

vymezené

501822,15

RBK

1042-3022

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

1475381,33

RBK

1070-1073

RBK v


vymezené

709119,09

RBK

213 (3020-st. hranice)

RBK v

hygrofilní

vymezené

350983,32

RBK

869-878

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

3041608,33

RBK

1041-1042/3022

RBK v

mezofilní

vymezené

1323091,05

RBK

1031-3022

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

2224533,61

RBK

1032-3022

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

3085789,76

RBK

1081-K 50

RBK v


vymezené

2007544,17

RBK

1121-1608

RBK v

mezofilní

vymezené

2798400,27

RBK

1611-1075

RBK v

hygrofilní

vymezené

38686,27

RBK

1037-1038

RBK v

hygrofilní

vymezené

2201751,9

RBK

1035-1037

RBK v

hygrofilní

vymezené

854499,64

RBK

1034-1035

RBK v

hygrofilní

vymezené

2421040,3

168



Význam

Kód

Zařazení

Typ společenstva

Stav

Plocha (m )

RBK

867-1037/1038

RBK v

hygrofilní

vymezené

936753,22

RBK

867-3025

RBK v

hygrofilní

vymezené

1267541,09

RBK

862-3026

RBK v

hygrofilní

vymezené

865210,06

RBK

3025-862/3026

RBK v

hygrofilní

vymezené

135985,54

RBK

868-3030

RBK v

mezofilní

vymezené

2314287,89

RBK

3025-3030

RBK v

mezofilní

vymezené

4576293,9

RBK

1606-866

RBK v NRBK

mezofilní

vymezené

699884,49

RBK

1606-3025

RBK v

mezofilní

vymezené

2680594,23

RBK

3026-3027

RBK v

hygrofilní

vymezené

896460,19

RBK

866-3027/3028

RBK v

mezofilní

vymezené

2180646,34

RBK

3027/3028-3029

RBK v

mezofilní

vymezené

1292976,2

RBK

1600/1902-3029

RBK v

mezofilní

vymezené

1055507,6

RBK

1600-1902

RBK v

hygrofilní

vymezené

1010358,71

RBK

816-1902

RBK v

hygrofilní

vymezené

603216,49

RBK

3028 1600/1902-3029

RBK v

hygrofilní

vymezené

765372,85

RBK

3027-3028

RBK v

hygrofilní

vymezené

1608734,36

RBK

1030-1033

RBK v

hygrofilní

vymezené

2975982,34

RBK

1030-1034

RBK v

hygrofilní

vymezené

3601516,25

RBK

1029-1030/1034

RBK v

hygrofilní

vymezené

1455586,5

RBK

1027-1029

RBK v

hygrofilní

vymezené

2290403,21

RBK

1027-1028

RBK v

hygrofilní

vymezené

1017970,58

RBK

1028-1599

RBK v

hygrofilní

vymezené

1380205,6

RBK

816-1599

RBK v


vymezené

927515,72

RBK

816-1600/1902

RBK v

mezofilní

vymezené

3296977,6

RBK

813-3029

RBK v

mezofilní

vymezené

3666054,76

RBK

1602-1604

RBK v

mezofilní

vymezené

1396862,46

RBK

1600-1601

RBK v

hygrofilní

vymezené

2088973,81

RBK

802-1724

RBK v

mezofilní

vymezené

1289795,11

RBK

795-1586

RBK v

mezofilní

vymezené

1575183,5

RBK

795-1724

RBK v

mezofilní

vymezené

2503810,13

RBK

802-1604

RBK v

mezofilní

vymezené

2295827,8

RBK

816-1598

RBK v

mezofilní

vymezené

2831428,63

RBK

803-812

RBK v

mezofilní

vymezené

5201272,04

RBK

803/812-1603

RBK v

mezofilní

vymezené

45702,37

RBK

1050-3021

RBK v

hygrofilní

vymezené

723555,94

RBK

1046-1059

RBK v

hygrofilní

vymezené

937582,45

RBK

868-891/1038

RBK v RBK

mezofilní

vymezené

973824,24

RBK

1592-1593

k vytyčení

1507743,33

RBK

1603-4003

k vytyčení

897762,14

RBK

801-1593

k vytyčení

835199,3

RBK

K112-1596

k vytyčení

785831,1

RBK

800-1595

k vytyčení

530269,93

RBK

1587-1592

k vytyčení

649271,96

RBK

76-1595

k vytyčení

524634,56

169


Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu – regionální biokoridory Význam

Kód

RBK

Zařazení

Typ společenstva

2

Stav

Plocha (m )

1593-1594

k vytyčení

284401,26

RBK

800-801

k vytyčení

134145,62

RBK

4001/4003-4002

k vytyčení

1307892,41

RBK

865-4002

k vytyčení

1226841,88

RBK

3027-4001

k vytyčení

1063104,51

RBK

1027-1597

k vytyčení

603225,09

RBK

76-1589

k vytyčení

49798,34

RBK

K 112-1589

k vytyčení

1034230,34

RBK

1590-1591

k vytyčení

338221,82

RBK

K 111 -1596

k vytyčení

282227,51

RBK

76-1581

k vytyčení

674271,62

RBK

78-1026

k vytyčení

886623,02

RBK

1583-1590

k vytyčení

365778,58

RBK

862-3025/3030

k vytyčení

132943,41

RBK

890-891/1896

k vytyčení

88603,7

RBK

4001-4003

k vytyčení

772827,35

170


Příloha č. 4 Oblast: Rekreace Historické dědictví Národní kulturní památky v Plzeňském kraji Č. rejst.

Kód

Typ chráněného území

Okres

Název

Od roku

234

NP

Národní kulturní památky

Domažlice

Čečovice, kostel sv. Mikuláše

1999

197

NP


Domažlice

Horšovský Týn, areál zámku

1995

144

NP


Klatovy

Rabí, zřícenina hradu Rabí

1978

253

NP


Klatovy

Švihov, hrad Švihov

2001

254

NP


Klatovy

Velhartice, zřícenina hradu Velhartice

2001

199

NP


Plzeňměsto

Plzeň, arciděkanský kostel sv. Bartoloměje

1995

379

NP


Klatovy

Zámek Týnec u Klatov

2014

329

NP


Plzeňměsto

Selský dvůr v Plzni - Bolevci

2008

328

NP


Plzeň-jih

Kostel Nanebevzetí v Přešticích

145

NP


Plzeň-jih

Starý Plzenec, slovanské hradiště Hůrka

1978

255

NP


Plzeň-jih

Šťáhlavy, zámek Kozel

2001

256

NP


Plzeňsever

Manětín, zámek Manětín

2001

200

NP


Plzeňsever

Plasy, areál kláštera

1995

201

NP


Tachov

Cebiv, Bezemín, a mohylové pohřebiště

202

NP


Tachov

Kladruby, areál benediktinského kláštera

1995

203

NP


Tachov

Okrouhlé Hradiště, hradiště Hradišťský kopec

1995

124

NP


Tachov

Přimda, zřícenina hradu Přimda

1962

358

NP


Klatovy

Zámek Červené Poříčí

2010

359

NP


Plzeň - jih

Klášter premonstrátek v Chotěšově

2010

360

NP


Rokycany

Vodní hamr Dobřív

2010

140

NP


Tachov

Jízdárna ve Světcích

2010

302

NP


Plzeňměsto

Soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích

2006

304

NP


Plzeňsever

Obraz hlavního oltáře kostela sv. Jana Křtitele v Manětíně - Křest Kristův, Petr Brandl

2006

171

Panny

slovanské

Marie

hradiště

2008

1995


Městské památkové rezervace Obec (část obce)

Evidenční číslo

Název

Kategorie

Plzeň

84245

MPR

Plzeň

Domažlice

84241

MPR

Domažlice

Horšovský Týn

84242

MPR

Horšovský Týn

Vesnické památkové rezervace Obec (část obce)

Evidenční číslo

Název

Kategorie

Plzeň - Černice

84302

VPR

Plzeň - Černice

Plzeň - Koterov

84303

VPR

Plzeň - Koterov

Plzeň - Božkov

84301

VPR

Plzeň - Božkov

Dobršín

84300

VPR

Dobršín

Ostrovec - Lhotka

84304

VPR

Ostrovec

Městské památkové zóny Obec (část obce)

Evidenční číslo

Název

Kategorie

Poběžovice

84461

MPZ

Poběžovice

Město Touškov

84481

MPZ

Město Touškov

Planá u Mariánských Lázní

84487

MPZ

Planá u Mariánských Lázní

Rabštejn nad Střelou

84482

MPZ

Rabštejn nad Střelou

Rokycany

84484

MPZ

Rokycany


84479

MPZ


Stříbro

84488

MPZ

Stříbro

Tachov

84489

MPZ

Tachov

Úterý

84483

MPZ

Úterý

Velhartice

84477

MPZ

Velhartice

Sušice

84476

MPZ

Sušice

Kašperské Hory

84473

MPZ

Kašperské Hory

Rabí

84475

MPZ

Rabí

Strážov

111111

MPZ

Strážov

Plzeň - Lochotín

111113

MPZ

Plzeň - Lochotín

Plzeň - Bezovka

111112

MPZ

Plzeň - Bezovka

Bor u Tachova

84486

MPZ

Bor u Tachova

Dobřany

84478

MPZ

Dobřany

Horažďovice

84472

MPZ

Horažďovice

Klatovy

84474

MPZ

Klatovy

Manětín

84480

MPZ

Manětín

Vesnické památkové zóny Obec (část obce)

Evidenční číslo

Název

Kategorie

Kanice

84785

VPZ

Kanice


84786

VPZ


Pocinovice

84787

VPZ

Pocinovice

Stráž

84788

VPZ

Stráž

Trhanov

84789

VPZ

Trhanov

172


Vesnické památkové zóny Obec (část obce)

Evidenční číslo

Název

Kategorie

Břežany

84795

VPZ

Břežany

Hradešice

84790

VPZ

Hradešice

Ostřetice

84797

VPZ

Ostřetice

Poleň

84798

VPZ

Poleň

Velké Hydčice

84799

VPZ

Velké Hydčice

Lipnice

84807

VPZ

Lipnice

Řesanice

84809

VPZ

Řesanice

Tymákov

84810

VPZ

Tymákov

Zahrádka

84811

VPZ

Zahrádka

Plzeň - Bolevec

84801

VPZ

Plzeň - Bolevec

Plzeň - Bukovec

84802

VPZ

Plzeň - Bukovec

Plzeň - Červený Hrádek

84804

VPZ

Plzeň - Červený Hrádek

Plzeň - Lobzy

84805

VPZ

Plzeň - Lobzy

Plzeň - Křimice

84800

VPZ

Plzeň - Křimice

Radčice

84806

VPZ

Radčice

Plzeň - Újezd

84803

VPZ

Plzeň - Újezd

Dolany

84812

VPZ

Dolany

Dýšina

84813

VPZ

Dýšina

Hlince

84814

VPZ

Hlince

Jarov

84815

VPZ

Jarov

Kyšice

84816

VPZ

Kyšice

Lhota

84817

VPZ

Lhota

Nynice

84818

VPZ

Nynice

Olešovice

84819

VPZ

Olešovice

Radějov

84820

VPZ

Radějov

Studená

84821

VPZ

Studená

Dobřív

84822

VPZ

Dobřív

Jablečno

84823

VPZ

Jablečno

Podmokly

84824

VPZ

Podmokly

Vejvanov

84825

VPZ

Vejvanov

Horní Jadruž

84828

VPZ

Horní Jadruž

Chodský Újezd

84829

VPZ

Chodský Újezd

Pačín

84830

VPZ

Pačín

Prostiboř

84831

VPZ

Prostiboř

Zadní Chodov

84832

VPZ

Zadní Chodov

Mítov

84808

VPZ

Mítov

Chanovice

111114

VPZ

Chanovice

Lochousice

111116

VPZ

Lochousice

Lhota pod Radčem

111115

VPZ

Lhota pod Radčem

Krajinné památkové zóny Evidenční číslo

Název

Kategorie

84338

KPZ

Chudenicko

84339

KPZ

Plasko

173


GRAFICKÉ PŘÍLOHY KE KAPITOLE 1



GRAFICKÉ PŘÍLOHY KE KAPITOLE 4


ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE 2015

Recommend Documents