Aktualizace ÚEK Jihomoravského kraje (rekapitulace závěrů)
Povinnost pořídit ÚEK ukládal krajům, statutárním městům a hlavnímu městu Praze zákon č. 406/2000 Sb. (zákon o hospodaření energií). Stejný zákon ukládá i pravidelnou, (4 letou) aktualizaci ÚEK ( § 4, odst. 7 zák.č. 61/2008 – plné znění zák. č. 406/2000
Postup při zpracovávání ÚEK Jihomoravského kraje Územní energetická koncepce byla zapracována v létech 2002-2004 Zpracovatel provedl detailní analýzu celého území kraje především z pohledu existujících zdrojů elektrické energie, plynu, tepla, spotřeb energií v jednotlivých sektorech a především kvantifikoval možnosti využití OZE. Tuto činnost považoval za prioritní pro návrh závěrečné varianty zajišťující rozvoj území a poptávku po energií. Pro Jihomoravský kraj, na jehož území se prakticky nenacházejí žádné systémové zdroje ani se o jejich výstavbě neuvažuje, bylo třeba především definovat představu varianty zajištující fungující energetické hospodářství v horizontu roku 2025.
Prostředky k zajištění energetických požadavků území Nákup Bydlení Doprava Terciál
Paliva a energie
Realizace úspor
Průmysl Zemědělství Využití potenciálu OZE
Celková energetická bilance Jihomoravského kraje energie z vlastních zdrojů cca 22 %
Jihomoravský kraj - spotřeba a produkce TJ/rok 60 000
spot řeba
produkce
50 000
• plyn - MND, a.s.
40 000
• ropa - MND, a.s
30 000
• lignit - Lignit Hodonín, s.r.o.
20 000 10 000
• obnovitelné zdroje
0
plynná
elektřina kapalná
tuhá
lignit
dřevo
zvláštní
Celková spotřeba energií v Jihomoravském kraji 80 682 TJ/rok Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji včetně Brna -města BP 0,0%
ZP 63,1%
P -B 0,0%
LIGNIT 5,7%
JKP 0,9% JT P 0,5% Zvlášt ní 1,4% Elekt řina 18,7%
TTO 4,4%
LT O 0,1%
DŘEVO 2,2%
KOKS 0,8%
HU 1,8%
ČU 0,4%
Energetická charakteristika Jihomoravského kraje Území
je prakticky plně plynofikováno má pouze velmi omezené zásoby primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit) nemá (s výjimkou elektrárny Hodonín) významný zdroj elektrické energie má výrazně „dovozový“ charakter jeho spotřebitelské sektory vykazují rostoucí poptávku po energii disponuje teoretickým potenciálem z obnovitelných zdrojů, který byl odhadnut Zdroj geotermál (bez TČ) vítr slunce voda biomasa celkem
TJ/rok 0 90 259 51 15 660 16 060
Závěrečné doporučení varianty Na základě předchozích hodnocení, byla pro rozvoj energetického systému Jihomoravského kraje doporučena varianta VV Ene rge tická náročnost varianty VV TJ 95 000 90 000 85 000 84 533 80 000
celkový nárůst energií v posuzovaném období představuje cca 5 %
80 682 75 000 70 000 2 001
2 006
2 011
2 016
2 021
Realizace varianty však znamená pouze usměrňování vývoje energetické poptávky a její uspokojování tak, aby se co nejvíce blížila prognózám doporučené varianty.
Průběh aktualizace ÚEK Jihomoravského kraje Aktualizace ÚEK byla zpracována v období 8/2007 - 4/2008 Nutnost definovat základní strategii pro analýzu území JMK Promítnutí zásadních změn, které se Jihomoravského kraje dotkly (územní, legislativní ) Posouzení průběhu využívání úspor ve spotřebitelských sektorech Realizace a hodnocení využitelnosti OZE Celkové spotřeby síťových energií Stanovení základní energetické bilance území Porovnání dlouhodobé prognózy vývoje energetické potřeby (doporučená varianta) se skutečností Konstatování, zda usměrňování vývoje potřeby a její uspokojování koresponduje nebo nekoresponduje s prognózou doporučené varianty.
Změny posuzovaného území
změna území od 1.1.2005- převod 25 obcí z okresu Žďár n/Sázavou od 1.1.2007 sladění území okresů se správ. obvody ORP od 1.1.2008 změna statistické klasifikace území (CZ NUTS, LAU) nový kód NUTS 3 pro JMK - CZ046
Nejvýznamnější legislativní změny Elektroenergetika Novela energetického zákona, tj. zákone č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích Splnění Směrnice 2003/54/ES. o liberalizaci trhu s elektřinou Plyn Vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu Směrnice 2003/55/ES ze dne 26.6.2003 o společných pravidlech vnitřního trhu se zemním plynem- liberalizace trhu
č.
Od 1.1.2006 je trh s elektřinou a plynem otevřen pro všechny skupiny odběratelů Obnovitelné zdroje Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů …..
Hospodaření energií Zákon č. 61/2008- plné znění zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokum
Úspory ve spotřebitelských sektorech Porovnání se ktorové ho čle ně ní spotře by e ne rgií [%] 0,40
Jihom oravský kraj
Česká republika
nároky jednotlivých spotřebitelských sektorů na energie
0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05
Průběh realizace zateplování vnějších stěn budov v sektoru bydlení (stav v letech 2002 a 2007)
0,00 sl my Pr ů
er En
ik ge t
a
p ra Do
va
ni v eb S ta
í ctv
ě Zem
s tv d ěl
í
By
n dle
í
S lu
ž by
O st
a tn
í 14 000 stěny RD;12 647 12 000
stěny RD; 11 707
10 000
sektor bydlení snižování energetické náročnosti budov
[tis.m2 ] [TJ/rok]
8 000 6 000
stěny bytů ; 4 439 potenciál RD; 3 894
4 000 2 000
stěny bytů ; 3 118 potenciál RD; 1 289
potenciál bytů; 3 556
potenciál bytů; 890 0 2002
2007
Úspory ve spotřebitelských sektorech terciální sféra – obdobné postavení i způsob využívání potenciálu úspor jako sektor bydlení
Potenciál úspor a investiční náklady u auditovaných zařízení školství
zdravotnictví
celkem sektor terciál
450 000 400 000
sektor terciál celkem
5 000
300 000
388 610 tis.Kč
zdravotnictví
350 000 93 535 GJ/rok
školství
250 000 200 000 150 000 100 000
4 000
3 632 tis.Kč/obj.
3 000 2 000 1 000
4 154 Kč/GJ úspor
50 000
874 GJ/obj.
tis.Kč; GJ; tis.K4 na 1GJ úspor
6 000
tis.Kč°; GJ/rok
Průměrné hodnoty na posuzovaný objekt
0 potenciál úspor
celkové investice
0
potenciál úspor
investice
měrná investice
Průměrný potenciál úspor jednoho školského, zdravotnického zařízení.
Průměrná investice na jedno školské, zdravotnické zařízení potřebná k realizaci závěrů auditů.
Investice potřebná k realizaci úspory 1 GJ ve školských, zdravotnických zařízeních.
Průměrný potenciál úspor v celém sektoru terciál.
Průměrná investice na jeden auditovaný areál v celém sektoru terciál.
Investice potřebná k realizaci úspory 1 GJ v celém sektoru terciál.
kvantifikace potenciálu úspor provedená ze vzorku auditovaných objektů ve vlastnictví kraje
Síťové energie - elektřina, plyn Průběh spotřeby elektrické energie v Jihomoravském kraji
Trvalý růst spotřeby elektrické energie charakterizuje rozvoj průmyslu a růst HDP, meziročně cca 2,8 %, pokles v 2005 je atypický
GWh
5 000 4 800 4 600 4 400 4 200 4 000 3 800
Průběh spotřeby zemního plynu v Jihomoravském kraji
3 600 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
tis.m3
1 800 000 1 600 000
Celková stagnace a mírný pokles spotřeby je odrazem téměř plynofikovaného území, významného zdražení plynu a teplotně nadprůměrnými roky
1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Porovnání struktury paliv a energií Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji v roce 2001 BP 0,0%
ZP 63,1%
P -B 0,0%
LIGNIT 5,7%
JKP 0,9% JT P 0,5% Zvlášt ní 1,4% Elekt řina 18,7%
TTO 4,4%
LT O 0,1%
DŘEVO 2,2%
KOKS 0,8%
HU 1,8%
ČU 0,4%
Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji v roce 2005 BP 0,3%
ZP 62,0%
P -B 0,0%
LIGNIT 5,6%
JKP 0,5% JT P 1,3% Zvlášt ní 1,4%
Struktura paliv a energií je téměř stejná jako v roce 2001. Nelze uvažovat s její změnou ani ve střednědobém horizontu.
Elekt řina 22,8%
TTO 2,1%
LT O 0,2%
DŘEVO 0,2%
KOKS 0,4%
HU 1,8%
ČU 1,3%
Těžba primárních paliv
rok
2003
2004
2005
2006
těžba lignitu [tis. tun/rok]
460
459
467
459
3
3
[tis.m ; m ]
Průběh těžby ropy a zemního plynu v Jihomoravském kraji
400 000 350 000 300 000
ropa [m 3 ] zem ní plyn [t is.m 3 ]
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Těžba lignitu a ropy zůstává prakticky nezměněna. Mírné zvýšení těžby ropy neovlivní energetickou bilanci, protože ropa není využívána energeticky, ale jako surovina v chemickém průmyslu.
Reálné využívání potenciálu OZE
Geotermální energie – existující potenciál nízkoteplotní energie je vhodný pro využití v oblasti lázeňství. Značný rozvoj lázeňství probíhající v lokalitách Lednice, Pasohlávky a Klobouky potvrdil prognózu stanovenou na základě podrobného mapování území.
Energie vody - podrobná analýza potvrdila skutečnost, že potenciál vody na území kraje je v podstatě vyčerpán.
Sluneční energie – závěry ÚEK zdůrazňovaly skutečnost, že těžiště reálného využívání sluneční energie na území Jihomoravského kraje vidí v realizaci slunečních kolektorů pro přípravu (předehřev) teplé užitkové vody a to jak v sektoru bydlení, tak i terciální sféře. Vysoký počet realizací těchto systémů na jižní Moravě (doložený žádostmi o poskytnutí dotací z prostředků SFŽP) potvrdil správnost této úvahy. I přes značný zájem investorů stavět fotovoltaické elektrárny nelze přínos výroby elektrické energie z těchto zdrojů považovat za významný. Bude tomu tak i ve střednědobém horizontu.
Energie větru
Odhadnutý teoretický potenciál větru je v souladu se současnými modelovými výpočty hustoty energií ve výškách 20 a 40 m. Pro praktické a ekonomické využívání větru má však území pouze omezené možnosti, které lze shrnout: • • • • • •
průměrná intenzita rychlosti větrů pro potřeby energetiky je na území Jihomoravského kaje obecně na velmi nízké úrovni převážná většina území leží v pásmech s intenzitou 4-5 m/s a menší oblasti s větrným potenciálem se nacházejí v místech kde dochází ke střetu s ochranou přírody celkový přínos dodávek vyrobené elektřiny do distribuční sítě je velmi malý uvažované stavby větrných parků negativně ovlivňují plány kraje především v oblasti rozvoje turistiky případná výstavba elektrárny musí být podložena vhodným výběrem lokality s dlouhodobým měřením rychlosti větru a bezkonfliktním vztahem k ochraně přírody a rozvojovým aktivitám území
Energie biomasy
Biomasa (bioplyn) – při hodnocení zdrojů OZE byl potenciál biomasy obecně kvantifikován jako výrazně největší na území Jihomoravského kraje a z hlediska využití jako nejperspektivnější. Současné hodnocení využívání OZE v rámci celé ČR zdůrazňuje, že biomasa představuje jak v celosvětovém měřítku, tak i v bilancích EU nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie, se kterým je srovnatelná pouze energie vody. Také v podmínkách ČR i Jihomoravského kraje je biomasa považována za jeden z nejperspektivnějších zdrojů obnovitelné energie. Její potenciál dává reálné možnosti jak zvýšit dosud nízké využívání obnovitelných zdrojů. Značný význam nabývá využívání biomasy anaerobní digescí a následnou produkcí bioplynu. Tento způsob totiž současně plní i významnou úlohu, což je likvidace biologicky rozložitelných odpadů, které se vyskytují také v klasickém tuhém komunálním odpadu (TKO)
Situační mapa skládek – skládkový plyn
Bioplynové stanice - základní typy
Horizontální reaktor (likvidace odpadů)
Vertikální reaktor (zemědělská stanice)
Elektrická energie z OZE
[MWh]
Porovnání výkupu ektrické energie z OZE společností E.ON v roce 2004 a 2007
80 000 70 000
2004
2007
60 000 50 000 40 000 30 000 50
20 000
256
10 000 0 VE Velká vodní elektrárna
MVE
Malá vodní elektrárna
VTE Větrná elektrárna
Bioplyn Biomasa Fotovolt.
KJ
Hodnota představuje spoluspalování biomasy a uhlí u malých zdrojů. Významný zdroj - elektrárna Hodonín. Výkup elektřiny cca 100 000 MWh za rok 2007
Porovnání průběhu předpokládané potřeby a skutečné spotřeby energií v období 2001 - 2006 TJ 120 000
Předpokládaná potřeba energií dle doporučené varianty Vv
100 000 82 304
80 682
84 533
80 000 Předpokládaný trend vývoje spotřeby
72 475
60 000
Rozdíl mezi prognózou potřeby a skutečnou spotřebou energií v období 2001 -2006 (rozdíl představuje cca 9 %)
40 000 20 000 0 0
2001
2006 2005
2011
2016
2021
Rok ke kterému byly zpracovány celkové bilance spotřeby energií. V tomto roce byl zaznamenán netypický pokles spotřeby elektřiny, který nekoresponduje s vývojem v ČR. Po aproximaci údajů bylo porovnání provedeno v rámci pětiletého cyklu 2001-2006 (tak, jak byly konstruovány prognózy potřeby ve variantách ÚEK).
Závěrečné doporučení
Na základě všech předchozích hodnocení lze konstatovat, že vývoj energetického hospodářství Jihomoravského kraje koresponduje v hlavních parametrech s prognózou Územní energetické koncepce. Není proto třeba zásadně měnit doporučenou variantu Vv.
Děkuji za pozornost
