Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE

Sokolská tř. 8, Ostrava, 70200

Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Sokolská tř. 8, Ostrava, 70200

Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Ing. Pavel ROHÁČ jednatel společnosti

Bc. Břetislav VAŠÍČEK Ing. Petr MACEJKA Ing. Pavel WITTICH Ing. Aleš MACHÁČEK Lukáš STANĚK Marta KŘIVDOVÁ zpracovatelé září 2009

ZÁKLADNÍ ÚDAJE : Název :

Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje, Inventarizace, rozbory, analýza současného stavu

Zpracovatel :

UDIMO spol. s r. o., Sokolská tř. 8, Ostrava, 702 00

Objednavatel :

Zlínský kraj, Třída Tomáše Bati 3792, Zlín 761 90

Zodpovědný projektant: Ing. Petr Macejka Technická kontrola :

Ing. Pavel ROHÁČ

Archivní číslo :

II-1.2/14/09

Termín dokončení :

září 2009

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu

OBSAH 1 CHARAKTERISTIKA GENERELU DOPRAVY............................................................7 1.1 ZÁKLADNÍ FÁZE ZPRACOVÁNÍ.......................................................................................7 2 INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU.......................7 2.1 DEFINICE CÍLŮ, POSTUP PRACÍ....................................................................................7 3 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ...............................................................9 3.1 ZEMĚPISNÉ URČENÍ..................................................................................................9 3.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O KRAJI...................................................................................11 4 ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI V OBLASTI DOPRAVY............................................................14 4.1 VÝHLEDOVÁ TRANSEVROPSKÁ DOPRAVNÍ SÍŤ.................................................................14 4.2 MEZINÁRODNÍ ZÁVAZKY A DOHODY VE VAZBĚ NA EHK/OSN...........................................16 Silniční doprava............................................................................................................16 AGR – Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem...............................16 TEM – Transevropská dálnice sever – jih (Transeuropean Motorway)....................................16

Železniční doprava.......................................................................................................17 TER – Transevropská železniční magistrála (Trans-European Railway)................................17 AGC – Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách....................................17 AGTC – Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech..........................................................................................................17

Vodní doprava..............................................................................................................17 AGN – Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu....................................................................................................................................17

4.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Z CELOSTÁTNÍHO POHLEDU...................................................17 Programové dokumenty ČR.........................................................................................18 Rozvoj sítě Českých drah.............................................................................................26 Programové dokumenty SR..........................................................................................27

4.4 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NA KRAJSKÉ ÚROVNI...........................................................27 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje ...................................................................27 Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020.............................................................30 DEKLARACE o spolupráci při řešení rozvoje železniční infrastruktury a dopravní obslužnosti ve Zlínském kraji........................................................................................31 MEMORANDUM o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití železniční infrastruktury ve Zlínském kraji.....................................................................................33 Memorandum o spolupráci s Jihomoravským krajem v oblasti vodní cesty Baťův kanál .....................................................................................................................................33

4.5 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY..........................................................................................34 Vazba na multimodální koridory v rámci původní TINA ...............................................34 Návaznost na mezinárodní závazky a dohody..............................................................35 Silniční doprava........................................................................................................................35 Železniční doprava....................................................................................................................36 Vodní doprava...........................................................................................................................36

Sledované záměry České a Slovenské republiky.........................................................37 Návrh sítě dálnic a rychlostních silnic ČR................................................................................37 Síť dálnic a rychlostních silnic SR............................................................................................37 Železniční infrastruktura SR, začlenění do evropského železničního systému.......................38

5 SILNIČNÍ DOPRAVA.......................................................................................................39 5.1 SILNIČNÍ SÍŤ KRAJE................................................................................................39 Souhrnné údaje............................................................................................................39 Evropské tahy...............................................................................................................40

-4-


Dálnice a rychlostní komunikace..................................................................................41 Silnice I. třídy................................................................................................................41 Silnice II. třídy...............................................................................................................42 Silnice III. třídy..............................................................................................................44

5.2 VZTAH SILNIČNÍ SÍTĚ A ÚZEMÍ....................................................................................45 Vazba kraje na vnější silniční síť..................................................................................45 Definice základní a doplňující silniční sítě kraje............................................................46

5.3 STAVEBNÍ PARAMETRY SILNIC....................................................................................49 Délky silnic a průjezdních úseků...................................................................................49 Prostorové uspořádání silnic........................................................................................50

5.4 INTENZITA AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY............................................................................54 Silnice I. třídy................................................................................................................55 Silnice II. třídy...............................................................................................................57 Silnice III. třídy..............................................................................................................60 Shrnutí..........................................................................................................................62 Aktualizační dopravní průzkumy...................................................................................63 Shrnutí výsledků...........................................................................................................65

5.5 DOPRAVNÍ NEHODOVOST..........................................................................................65 Celková situace............................................................................................................65

5.6 MOTORIZACE, AUTOMOBILIZACE.................................................................................69 5.7 ROZVOJ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY V KRAJI..................................................................72 Rozestavěné úseky silnic.............................................................................................72 Připravované stavby.....................................................................................................72 Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje...............................73 Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje mimo ZÚR.............74 Soupis staveb ve stávající stopě a bodové úpravy na silniční síti na území Zlínského kraje ............................................................................................................................74

5.8 CHARAKTERISTIKA SILNIC A TAHŮ ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍTĚ................................................81 5.9 STRUČNÁ REKAPITULACE A ZÁVĚRY..........................................................................106 6 MODEL ZATÍŽENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ............................................................................109 6.1 PŘEDBĚŽNÝ ODHAD VÝHLEDOVÝCH RŮSTOVÝCH KOEFICIENTŮ..........................................110 6.2 VÝHLEDOVÉ DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ 2030......................................................................110 7 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA...............................................................................................113 7.1 CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY............................................................113 7.2 KATEGORIZACE TRATÍ...........................................................................................114 A. Železniční tratě celostátní..................................................................................................115 B. Železniční tratě regionální..................................................................................................115 C. Vlečky.................................................................................................................................115 D. Speciální dráhy...................................................................................................................115

7.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA TRATÍ...........................................................................115 7.4 HODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ SŽDC...............................................................127 7.5 OSOBNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA.................................................................................129 Obsluha území a přepravní vazby..........................................................................................129 Přehled nabídky, jízdní řád 2008/2009...................................................................................135

7.6 NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA...............................................................................137 7.7 SHRNUTÍ ANALÝZY, HODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ SŽDC......................................139 8 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ..........................................................................................141 9 VODNÍ DOPRAVA..........................................................................................................145 9.1 STAV................................................................................................................145 9.2 EXISTUJÍCÍ NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ..............................................................................145 -5-


10 LETECKÁ DOPRAVA..................................................................................................146 10.1 STAV.............................................................................................................146 10.2 EXISTUJÍCÍ NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ...........................................................................146 11 CYKLISTICKÁ DOPRAVA.........................................................................................148 11.1 ÚVOD, DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ.......................................................................148 11.2 STATISTICKÉ ÚDAJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY V KRAJI.....................................................150 11.3 DEFINICE STÁVAJÍCÍ SÍTĚ MEZINÁRODNÍCH, DÁLKOVÝCH A REGIONÁLNÍCH CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK V KRAJI.................................................................................................151 Definice stávající sítě dálkových a regionálních cyklotras v území kraje...............................152

11.4 CELKOVÝ PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH CYKLOSTEZEK NA ÚZEMÍ KRAJE:....................................158 11.5 CELKOVÝ PŘEHLED NAVRHOVANÝCH CYKLOSTEZEK NA ÚZEMÍ KRAJE:...............................159 11.6 HODNOCENÍ ZMĚN VE SLEDOVANÝCH TRASÁCH V GENERELECH CYKLOTURISTIKY.................160 11.7 ZÁMĚRY VÝSTAVBY CYKLOTRAS, CYKLOSTEZEK NA ÚZEMÍ KRAJE, ROK 2009.....................162 11.8 EUROVELO.......................................................................................................163 11.9 CYKLISTICKÁ DOPRAVA V KONTEXTU ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI............................165 Cyklistická doprava – podpora................................................................................................167

11.10 SHRNUTÍ CYKLISTICKÉ DOPRAVY..........................................................................167 12 SHRNUTÍ A PROJEDNÁNÍ.........................................................................................168 13 PŘÍLOHY........................................................................................................................173

-6-


1 CHARAKTERISTIKA GENERELU DOPRAVY Generel dopravy Zlínského kraje (GDZK) lze charakterizovat jako jeden z územně plánovacích podkladů. Jedná se o základní rozvojový dokument odvětví dopravy zpracovávaný převážně v návaznosti na platnou územně plánovací dokumentaci. Cílem dokumentu je především návrh hlavních směrů rozvoje dopravního systému jako celku, definování prostorových nároků jednotlivých druhů doprav, návrh postupu realizace a stanovení priorit rozvoje. GD definuje pro dlouhodobý výhled 15 až 20 let dopravní politiku kraje a slouží pro strategická rozhodování o rozvoji dopravní infrastruktury.

1.1 Základní fáze zpracování Generel dopravy je zpracováván ve dvou základních etapách: Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu - obsahují inventarizaci dostupných podkladů, jejich nezbytné doplnění o nové průzkumy a rozbory podkladů, na jejichž základě jsou definovány hlavní problémy a rizika pro návrhovou část GD. Součástí je rovněž odhad výhledových objemů dopravy (prognóza) s ohledem na předpokládaný vývoj automobilizace a motorizace, dělbu přepravní práce a rozvoj území. Cílem prognózy je definovat rizika z titulu očekávaného dopravního zatížení. Návrh řešení - návrh řešení je zpracováván na základě schválených zásad návrhové části GD. Komplexnost návrhu je zajištěna souběžným řešením jednotlivých částí dopravního systému - automobilové, železniční, letecké a vodní, cyklistické a veřejné osobní dopravy včetně řešení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Cílem návrhu je za podmínky efektivního vynakládání veřejných prostředků pokrytí výhledových nároků dopravy při současném omezení konfliktů mezi jednotlivými druhy dopravy a mezi ostatními funkcemi území.

2 INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 2.1 Definice cílů, postup prací Předmětem analytické části Generelu dopravy Zlínského kraje je shromáždění všech dostupných informací o současné dopravní situaci na území kraje a stavu dopravní infrastruktury, jejich rozbor a vyhodnocení z dopravně inženýrského hlediska a následné srovnání s již existujícími a v územně plánovací dokumentaci uvažovanými návrhy na řešení. Základním cílem a výstupem této fáze zpracování GD je definice rozhodujících dopravních problémů a závad a posouzení účinnosti a vhodnosti sledovaných staveb z hlediska potřeb kraje a priorit v čase. Pro vypracování dokumentace byly využity informace z již zpracovaných koncepčních materiálů, údaje poskytnuté od kompetentních institucí a výsledky vlastního průzkumu v terénu.

7


Použité podklady • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • •

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009-2020 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje 10/2008 Dopravní politika České republiky na léta 2005-2013; 07/2005 Generel dopravy Zlínského kraje; UDIMO, spol. s r.o. 2004 Generel zdravotnických zařízení Zlínského kraje Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti; ŘSaD; 2000, 2005 Údaje o dopravní nehodovosti od Policie ČR Údaje o počtech vozidel z Centrálního registru vozidel; MV ČR 2008 Podklady od ŘSaD ČR, a ŘsaD ČR správa Zlínský kraj Podklady poskytnuté Ministerstvem dopravy ČR Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje) Jízdní řád 2009/2010; České dráhy s.o. Generel cyklistické dopravy Zlínského kraje; UDIMO s.r.o.; 2005 Statistická ročenka Zlínského kraje; ČSÚ; 2009 Výsledky sčítání lidu, domů a bytů; ČSÚ; 2001 Aktualizační průzkum silniční dopravy; UDIMO s.r.o. 05/2009 Národní strategie cyklistické dopravy České Republiky, 2005 Pasport cyklostezek a kontakty, průběžná zpráva – Aktivita AD0809, část I, Identifikační údaje projektu VaV: CG723-071-120, (ČVUT Praha, Nadace Partnerství, CDV, 2009) Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury, projekt VaV MD – CG723-071-120, (ČVUT Praha, Nadace Partnerství, CDV, 2009) Územní studie – Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009) Mapové podklady.

Webové stránky: •

www.rsd.cz

•

www.cd.cz

•

www.cdcargo.cz

•

www.mdcr.cz

•

www.czso.cz

•

www.ecf.com

•

www.cyklostrategie.cz

•

www.nakole.cz

•

www.kr-zlinsky.cz/

8


3 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1 Zeměpisné určení Zlínský kraj se nachází ve východní části České republiky. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem a na severovýchodě s krajem Moravskoslezským. Jeho východní okraj tvoří státní hranice se Slovenskou republikou (kraj Trenčínský a Žilinský). Spolu s Olomouckým krajem vytváří Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Východní oblast kraje je součástí příhraničního Euroregionu Bílé - Biele Karpaty. Převážná část území je kopcovitá, tvořená pahorkatinami a pohořími. Na západě leží Chřiby a zasahuje zde Litenčická pahorkatina. Na severu dominuje Hostýnsko Vsetínská hornatina, kterou doplňuje Kelčská pahorkatina. Hranici s Moravskoslezským krajem tvoří hřeben Moravskoslezských Beskyd. Východní hranici kraje a zároveň republiky lemují Javorníky, na jihovýchodě se rozkládají Bílé Karpaty. Centrální oblast kraje vyplňuje Zlínská vrchovina a zasahuje zde Vizovická vrchovina, která se táhne dále na jih. Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Bílé Karpaty tvoří asi 30% rozlohy kraje. Vymezeným územím probíhá jižní část Hornomoravského úvalu a severní část Dolnomoravského úvalu. Přes oba úvaly protéká největší řeka kraje Morava. Povodím Moravy se táhnou dvě rovinaté oblasti – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Třetí národopisnou oblastí je převážně hornaté Valašsko. Vnější vztahy předurčuje geografická blízkost Olomouce – metropole Olomouckého kraje, silná vazba je rovněž na Brno a na Ostravskou aglomeraci. Na Slovensku mají nejbližší polohu ke kraji města podél řeky Váhu (Nové Mesto nad Váhom, Trenčín, Nová Dubnica, Dubnica nad Váhom, Púchov, Považská Bystrica, Bytča, Žilina).

9


Vymezení území Zlínského kraje.

Zlínský kraj je výrazně polycentrický, jeho jednotlivé oblasti (okresy) mají navíc rozdílné vazby navenek. Jižní část kraje má intenzivní vazby se sousedním okresem Hodonín a konverguje spíše k Brnu, severozápadní část má intenzivní vazby s okresem Přerov a spolu s centrální oblastí kraje konverguje k Olomouci, severovýchod území má intenzivní vazby s okresy Nový Jičín a Přerov a konverguje částečné k Olomouci a částečně k Ostravě. Orientační vzdálenosti některých významných měst od metropole Zlínského kraje města Zlína jsou uvedeny níže : • • • • • •

Praha Brno Ostrava Olomouc Bratislava Vídeň

300 km 100 km 100 km 60 km 170 km 200 km.

10


3.2 Základní informace o kraji Zlínský kraj vznikl v listopadu roku 2000 vymezením území okresů Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín. Základní údaje o kraji a jejich srovnání s údaji za celou Českou republiku je obsaženo v následující tabulce :

charakteristika

Zlínský kraj

Počet obyvatel (k 30. 6. 2009) Rozloha území (km2) Hustota zalidnění (obyv./ km2) Počet obcí celkem (k 31. 12. 2008) z toho se statutem města Zdroj: ČSÚ

591267 3964 149 304 30

Česká republika 10 489183 78865 133 6249 515

podíl (%) 5,6 5,0 4,9 5,8

Rozlohou území zaujímá Zlínský kraj 11 místo mezi 14. kraji v ČR, počtem obyvatel je na 8. místě a hustotou zalidnění na 5. místě. Hustota zalidnění kraje převyšuje republikový průměr o 12%. Nejvyšší počet obyvatel a zároveň nejvyšší hustotu zalidnění má okres Zlín (186,8 obyvatel na km2), největší rozlohu a naopak nejnižší hustotu zalidnění má okres Vsetín (127,6 obyvatel na km2). Ve Zlínském kraji převažuje městské obyvatelstvo, ve venkovském prostoru žijí přibližně dvě pětiny obyvatel. Početní převaha venkovského obyvatelstva je pouze v jediném okrese kraje, a to Uherské Hradiště. Největší rozdíl mezi počtem obyvatel na venkově a ve městě je ve správním obvodu Zlín, kde rozdíl představuje 63,8 tis. obyvatel k 31. 12. 2008. Místem s nejvyšší koncentrací obyvatelstva v kraji je souměstí Zlín – Otrokovice (cca 100 tis. obyv.), následuje souměstí Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice (cca 40 tis. obyv.). Nejvyšší počet obcí leží na území okresu Zlín (88 obcí, z toho 10 měst), nejnižší počet (59 obcí, z toho 6 měst) má okres Vsetín. města s počtem obyvatel nad 10 000 počet obyvatel Zlín 77803 Kroměříž 29046 Vsetín 27759 Valašské Meziříčí 27290 Uherské Hradiště 25677 Otrokovice 18538 Uherský Brod 17161 Rožnov pod Radhoštěm 16972 Holešov 12243 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31. 12. 2008

11


Města s počtem obyvatel do 10 000 počet obyvatel Bystřice pod Hostýnem 8693 Napajedla 7528 Hulín 7277 6916 Slavičín Staré Město 6868 Brumov-Bylnice 5905 Zubří 5515 Luhačovice 5368 Kunovice 5500 Valašské Klobouky 5139 5071 Chropyně Bojkovice 4658 Vizovice 4636 Uherský Ostroh 4501 Hluk 4493 Fryšták 3656 Slušovice 2973 Morkovice-Slížany 2957 2923 Koryčany Karolinka 2746 Kelč 2681 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31. 12. 2008 Počet ekonomických subjektů registrovaných na území Zlínského kraje za první pololetí roku 2009 byl 135 780. Z toho na území kraje působí 111 922 fyzických osob, 12 987 obchodních společností a 309 družstev. Soukromých podnikatelů bylo k 31. 12. 2008 na území kraje 53 960 (soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského nebo jiného zákona). Dále zde působilo téměř 3 021 samostatných rolníků a zemědělský podnikatelů, 10 271 obchodních společností, 2 471 organizací neziskového sektoru a 724 zahraničních osob. Podnikatelská aktivita fyzických osob je nejvyšší ve správních obvodech Vizovice a Uherský Brod, za nimi se řadí obvod Zlín. Registrovaná míra nezaměstnanosti Zlínského kraje k 31. 12. 2008 činila 6,5% (7,18% ve venkovském a 5,89% v městském prostoru) práceschopného obyvatelstva (průměr za celou Českou republiku v tomtéž roce činil 6,38%). Oblast s největším počtem pracovních míst ve vztahu k zaměstnaným osobám se nachází ve venkovských obcích ležících v blízkosti krajského města, to znamená ve správním obvodě Zlín a Vizovice a také v obcích z obvodu Valašské Klobouky. Nejmenší hodnoty tohoto ukazatele na venkově jsou v severozápadní části kraje, ve správním obvodu Holešov a Kroměříž. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kdy jejich počet činil 5 147 (označován jako zpracovatelský průmysl napojený na primární sektor) k 31. 12. 2008 a tvořil 7,1% ze 72 240 podniků celkem.

12


Prioritami a těžišti rozvoje kraje jsou turistika, cestovní ruch a lázeňství. Všechny tyto aktivity jsou přímo podmíněny upevněním dopravní přístupnosti kraje a zkvalitněním dopravní obsluhy jeho území. S tím souvisí především vybudování odpovídající dopravní infrastruktury, jíž bude dominovat dobudovaný úsek dálnice D1 a rychlostní komunikace R49. Dalšími prioritami jsou modernizace sociální infrastruktury (nemocnice, ústavy sociální péče, policie, hasiči), vybudování inovační a vzdělanostní infrastruktury a vybudování bytové infrastruktury a infrastruktury pro volný čas. Zlepšení těchto bodů by se mělo promítnout ve zvýšené atraktivnosti regionu (zastavení odlivu osob do lépe prosperujících oblastí České republiky a přilákání osob z jiných regionů České republiky a ze zahraničí). Ve struktuře středně velkých a velkých průmyslových podniků ve Zlínském kraji pochopitelně dominuje zpracovatelský průmysl, v jehož rámci jsou z hlediska počtu nejvíce zastoupeny firmy z oblasti výroby kovů a hutnictví (jejichž počet nadále vzrůstá), následovány firmami elektrotechnickými a pryžovými a plastikářskými. Tyto sektory, společně s potravinářstvím a strojírenstvím, tak můžeme označit za klíčové páteřní oblasti zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje. Na straně druhé z pohledu četnosti zastoupení jsou spoře přítomné firmy v papírenském a chemickém průmyslu, výrobě nekovových výrobků a dřevozpracujícím průmyslu.

13


4 ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI V OBLASTI DOPRAVY 4.1 Výhledová transevropská dopravní síť Evropský parlament a Rada přijaly v roce 1996 rozhodnutí č. 1692/96/ES, o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Trans-European Networks, TEN-T), které určuje orientaci rozvoje multimodální dopravní sítě na území Evropské unie (EU), zejména prostřednictvím prosazování propojení a provozní provázanosti národních sítí, podporování jejich inteligentního využívání a slučitelnosti s cíli společenství pro životní prostředí. Hlavním cílem tohoto projektu je rovněž propojení okrajových regionů EU a zvýšení bezpečnosti a efektivity dopravních sítí. Jsou zde zahrnuty silnice, železnice, vnitrozemské vodní cesty, letiště, přímořské i vnitrozemské přístavy. Toto rozhodnutí se týkalo původních členů EU (EU-15). S ohledem na rozšíření EU byly v přístupových smlouvách nových členských států zohledněny výsledky procesu TINA (TINA - Transport Infrastructure Needs Assessment, proces posouzení potřeb dopravní infrastruktury). Tento proces byl zahájen v roce 1995 a jeho smyslem bylo definovat rámec nezbytných opatření týkajících se hlavních směrů rozvoje dopravní sítě v kandidátských zemích a stanovit priority a projekty společného zájmu s cílem vytvořit dopravní síť ze samostatných transevropských koridorů a začlenit tuto nově vzniklou síť do již existující sítě TEN - T. V souvislosti s rozšířením EU o 10 nových států (včetně ČR) bylo následně v dubnu 2004 přijato rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES. Tímto rozhodnutím o změně „dopravních toků“ bylo definováno 30 evropských prioritních projektů v evropském zájmu s časovým horizontem realizace do roku 2020. Základní kroky pro rozvoj mezinárodních dopravních sítí byly definovány na tzv. Panevropských dopravních konferencích. Na 3. konferenci, která se uskutečnila v Helsinkách v roce 1977, bylo vymezeno 10 panevropských multimodálních dopravních koridorů (9 je silničních a železničních a jeden je vodní – tok Dunaje). Legislativním procesem dosud završeným vydáním rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES tyto tzv. „Helsinské koridory“ nezanikly. Dále mají význam v těch zemích, které do EU nevstoupily. Na území členských států i nadále existuje spolupráce na základě nezávazných memorand. V lednu 2007 Evropská komise přijala Sdělení o pokynech pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech, které nastiňuje politiku EU s cílem vytvořit účinnou dopravní síť mezi EU a jejími sousedy. Ve sdělení je uvedeno pět nejvýznamnějších dopravních os pro mezinárodní obchod mezi členskými státy Evropské unie a sousedními zeměmi.

14


Zelená kniha: „TEN-T: revize politiky – k lépe integrované transevropské dopravní síti pro společnou dopravní politiku“, zkráceně Zelená kniha o politice TEN-T: Situace v plnění cílů politiky TEN-T vedla Evropskou komisi k tomu, aby byla zahájena diskuse o nové politice transevropských sítí., která vedle reálných cílů musí reflektovat i aktuální okruhy řešených témat (např. boj proti klimatickým změnám, posílení vazeb na sousedy EU). V součanosti se Evropská komise chystá přijmout návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Společenství pro rozvoj TEN-T sítí a hodlá navrhnout nové směry v této politice v roce 2010. V důsledku toho zahájila veřejnou diskusi na základě tzv. Zelené knihy o politice TEN-T. Konzultace byla ukončena v dubnu 2009. TEN-T by měly být integrovány tak, aby kombinovaly všechny módy dopravy, využívaly inteligentních interoperabilních dopravních systémů a propojovaly nové dopravní a energetické technologie. Ve výsledku by to mělo vést i k posílení potenciálu železniční dopravy, zejména pak nákladní. Zelená kniha počítá jak s finančními, tak i nefinančními pobídkami. Předmětem Zelené knihy není definice jednotlivých tahů, které budou do sítě TEN-T zařazeny, ale definice politického přístupu, tj. definice toho, jakým způsobem budou sítě utvářeny a jaké druhy projektů budou předmětem společného evropského zájmu. Teprve na základě přijaté varianty podoby transevropských sítí včetně definice cílů politiky TEN-T budou zahájeny další kroky k definici transevropské sítě jako takové. Návrh jednotlivých tahů na základě jednotné metodiky bude zpracován následně koncem letošního roku a v průběhu roku 2010. Politika TEN-T je velmi důležitou oblastí, neboť ovlivní podobu sítě TEN-T v období od roku 2010 do roku 2030. Na její podobě bude záviset dostupnost prostředků z evropských fondů na výstavbu dopravní infrastruktury, a to zejména v následujícím programovém období let 2014 – 2020. České republiky se týkaly dva panevropské multimodální koridory: -

Koridor IV v trase: Berlín - Praha - Brno - Břeclav - Bratislava s větví A IV. koridoru v trase: Norimberk - Praha Koridor VI. v trase: Gdaňsk - Katowice - Žilina (návaznost na V.A koridor v SR), doplněný o logické propojení mezi IV. a VI. koridorem větví B VI. multimodálního dopravního koridoru v trase Katowice - Ostrava - Břeclav Vídeň v železničním spojení, v silničním spojení Katowice - Ostrava - Brno.

Tento koridor byl na základě memoranda podepsaného v roce 2006 ministry Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie rozšířen až do italského přístavu Bologna (až doposud tento koridor končil ve Vídni). Vzniklo tak spojení Baltské a Jaderské moře (Baltickoadriatický koridor). Do tohoto severo-jižního koridoru je v České republice zařazen železniční koridor Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Brno - Břeclav a spojení dálničního typu ve stejném směru (D47, R52). Koridor začíná v polském Gdaňsku a vede přes Varšavu, Katowice, Ostravu, Vídeň, Štýrský Hradec, Terst a Veronu do Bologny. Rozšířen tak měl být priorotní projekt sledovaný EU č. 23 (viz níže).

15


V České republice jsou předmětem evropského zájmu podle rozhodnutí č. 884/2004/ES dva železniční a jeden silniční projekt. Železniční projekty: Projekt č. 22 -

(Dresden -) Děčín st. hr. – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav st. hr. s Rakouskem (a dále směr Szeged – Constanta – Athine) Praha – Plzeň – Cheb st. hr. (a dále směr Nürnberg) Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště st. hr. (a dále směr Linz)

Projekt č. 23: -

(Gdaňsk) – Petrovice u Karviné st. hr. – Přerov – Brno – Břeclav – st. hr. s Rakouskem ( a dále směr Wien, nikoliv trať Přerov – Otrokovice – Břeclav). V červnu 2009 byla podepsána zástupci 14 regionů společné usnesení k rozšíření projektu o Balticko- adriatický koridor. Jedním z regionů, který v této oblasti aktivně působí, je i Zlínský kraj.

Silniční projekt: Projekt č. 25 ( Wien-) Mikulov st. hr. – Brno – Olomouc – Český Těšín st. hr. (a dále směr Gdaňsk).V případě úseku Brno – státní hranice s Rakouskem požaduje Evropská komise porovnat 2 varianty – přes Břeclav a přes Mikulov.

4.2 Mezinárodní závazky a dohody ve vazbě na EHK/OSN Kromě výše uvedených mezinárodních závazků (kap. 4.1), týkajících se pozemní dopravy, přistoupila Česká republika již dříve i k některým dalším mezinárodním dohodám v oblasti silniční, železniční a vodní dopravy. Silniční doprava AGR – Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem Základní dohoda pro parametry a kategorizaci E-silnic. Byla přijata v Ženevě v roce 1975, tehdejší ČSSR k ní přistoupila v roce 1987. TEM – Transevropská dálnice sever – jih (Transeuropean Motorway) Projekt transevropské severojižní dálnice byl založen v roce 1977 a zajišťuje budování a řízení moderní sítě velkokapacitních silnic spojujících Baltické, Jaderské, Severní a Černé moře a rovněž usnadňují spojení s ostatními částmi Evropy, západní Asie a Afriky.

16


Železniční doprava TER – Transevropská železniční magistrála (Trans-European Railway) Tento projekt transevropských železnic byl založen v roce 1988. Jeho cílem je zachytit nové tendence ve vztazích východ – západ a efektivně rozvíjet železniční a kombinovanou dopravu, plně kompatibilní a integrovanou se západoevropskou dopravní sítí s prioritními hlavními linkami východ - západ a sever – jih. Tehdejší ČSSR přistoupila k dohodě v roce 1989. AGC – Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách Dohoda sjednaná v roce 1985 v Ženevě definuje koridory a síť mezinárodních tratí a stanovuje minimální požadované parametry objektů železniční infrastruktury, přičemž veškeré odchylky od stanovených hodnot jsou považovány za výjimky (minimální traťová rychlost 160 km/h, odstranění úrovňových křížení se silničními komunikacemi a splnění dalších nutných stavebních a technických podmínek). ČR k dohodě přistoupila v roce 1990. AGTC – Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech V rámci dohody, přijaté v roce 1991 v Ženevě, je definována síť mezinárodních tratí vhodných pro kombinovanou dopravu. Dohoda stanovuje závazné minimální parametry objektů infrastruktury pro kombinovanou dopravu (minimální traťová rychlost 120 km/h a splnění dalších nutných stavebních podmínek). ČR k dohodě přistoupila v roce 1994. V roce 1997 byla dohoda doplněna Protokolem o kombinované dopravě po vnitrozemských vodních cestách. Vodní doprava AGN – Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Základním smyslem dohody sjednané v roce 1996 v Ženevě bylo stanovit jednotné technické a provozní parametry pro budování, modernizaci, rekonstrukci a provoz vodních cest určených pro mezinárodní vodní dopravu. ČR k dohodě přistoupila v roce 1999.

4.3 Dopravní infrastruktura z celostátního pohledu Základními prioritami rozvoje dopravní infrastruktury ČR je zejména modernizace hlavních železničních tratí v tranzitních koridorech a modernizace silniční sítě. Tyto priority jsou podpořeny programovými dokumenty ČR a mezinárodními závazky a dohodami jak ve vazbě na EU, tak ve vazbě na EHK/OSN, které se týkají uvedení dopravních cest do takového stavu, který odpovídá evropským dohodám o dopravních sítích.

17


Programové dokumenty ČR Dopravní politika České republiky na léta 2005-2013 (Usnesení vlády ČR č. 882 ze dne 13. července 2005) Tento dokument je základním strategickým dokumentem, který určuje směr vývoje sektoru dopravy v ČR, deklaruje co stát a jeho exekutiva v oblasti dopravy musí učinit na základě mezinárodních závazků, co chce učinit z pohledu společenských potřeb a může učinit s ohledem na finanční možnosti. Usnesení obsahuje základní teze v oblasti dopravní infrastruktury s rozdělením na části silniční doprava, železniční doprava, vodní doprava, letecká doprava, kombinovaná doprava a cyklistická doprava. Základním specifickým cílem z hlediska výstavby a modernizace dopravní infrastruktury je opatření: • Pomocí nástrojů územního plánování a politiky územního rozvoje zajistit ochranu koridorů a ploch pro rozvojové záměry dopravní infrastruktury a sítě veřejných logistických center s ohledem na zdroje a cíle přeprav a rozmístění průmyslových zón. Mezi rozhodující priority v silniční a dálniční síti patří: zajistit rozvoj silniční sítě s ohledem na mezinárodní závazky a soudržnost regionů a s ohledem na minimalizaci vlivů současné infrastruktury na život obyvatelstva v dotčených obcích. Mezi hlavní projekty patří zejména: • Pokračovat ve výstavbě úseku transevropské sítě TEN-T v ČR. • Napojit všechny kraje na kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic; v méně zatížených úsecích budovat v první etapě rychlostní silnice v polovičním profilu. • Kvalitněji řešit tranzitní dopravu obcemi (zklidňování dopravy, obchvaty). • Zabezpečit dostatečnou kapacitu silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. • Při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí a provádět technická opatření pro minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Mezi rozhodující priority v železniční dopravě patří: zajistit rozvoj železniční sítě s ohledem na mezinárodní závazky a soudržnost regionů. Snížit hlukovou zátěž vyvolanou železničním provozem tam, kde přesahuje limity stanovené zákonem. V případech nevyužívané, neperspektivní a nepotřebné kapacity železniční infrastruktury v rovných podmínkách jejího využívání s jinými druhy dopravní infrastruktury neodnímat železniční infrastruktuře dopravní funkci a zajistit její provozování v omezeném rozsahu, popř. zajistit změnu dopravní funkce např. využitím infrastruktury pro cyklostezky.

18


Mezi hlavní projekty patří zejména: • Optimalizovat železniční síť jako celek s respektem k reálnému rozsahu výhledových přepravních požadavků a k integraci jednotlivých druhů doprav a přehodnotit její části vykazující největší přepravní výkony tak, aby bylo možné vytvořit: - tahy s přednostním využitím pro osobní dopravu – dálkovou a příměstskou. Úplné vyloučení nákladní dopravy by mělo být uskutečněno pouze na vybraných tratích velkých železničních uzlů (např. v Praze nebo v Brně). - tahy s přednostním využitím pro nákladní dálkovou dopravu, ale se zachováním osobní dopravy regionálního charakteru, a to včetně vybraných tratí, které jsou součástí velkých železničních uzlů (Praha, Brno) - vysokorychlostní tratě, u kterých je třeba sledovat časovou aktuálnost jejich realizace na území ČR v evropském kontextu, včetně zpřesňování tras (provázání modernizace tranzitních koridorů s postupnou výhledovou stavbou úseků tratí pro vysoké rychlosti) • Dokončit modernizaci tranzitních koridorů (III. a IV. koridor); modernizovat rozhodující železniční uzly, včetně propojení koridorů v pražském železničním uzlu • Připravovat podmínky pro napojení všech krajů na kvalitní železniční síť. • Podporovat rozvoj přeshraničních projektů železniční dopravy. • Při přípravě modernizace železniční infrastruktury vytvářet podmínky pro maximální využití dotací z Fondu soudržnosti a rozvojových fondů EU. • Rekonstruovat další tratě zařazené do mezinárodních dohod (např. síť TENT, AGC, AGTC) a další důležité tratě s cílem zajistit doporučované parametry. • Pokračovat v programu elektrizace tratí. • Ostatní celostátní a významné regionální tratě (kde je úloha železnice důležitá) uvést do optimálního stavu včetně kolejových systémů regionální a městské dopravy případně jejich kombinace. • Vyhodnotit koncepci dopravní obsluhy letiště Praha-Ruzyně a širší oblasti včetně návrhu optimálních kolejových systémů. • Zajistit interoperabilitu a dálkové řízení provozu, např. rozvoj v oblasti technologií pro bezpečné řízení jízdy vlaků v souladu s celoevropskými trendy. • Provádět technická opatření vedoucí k minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Mezi hlavní projekty rozvoje vodních cest patří zejména: • Řešit problémy splavnosti na dopravně využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu. • Připravit projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách (dle zákona č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě). • Při realizaci projektů rozvoje vodních cest minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí.

19


Mezi hlavní projekty rozvoje v letecké dopravě patří zejména: • Vytvářet podmínky pro modernizaci technické letištní infrastruktury veřejných letišť, která bude směřovat ke zvýšení kapacity, kvality a bezpečnosti leteckého provozu. • U veřejných mezinárodních letišť vytvářet podmínky pro splnění schengenských požadavků. V kombinované dopravě budou podporována zejména následující opatření: • Kombinovaná přeprava s vyšším využitím kapacity železniční a vodní dopravní cesty a vývoj a zavedení nových multimodálních technologií. • Zpracovat koncepci rozvoje veřejných logistických center (VLC) v nákladní dopravě ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a místního rozvoje a regionálními orgány. • Připravit návrhy pro vytvoření právního rámce zavádění a využívání VLC v dopravě. • Vybrat vhodné lokality pro vznik VLC s respektem ke zdrojům a cílům přeprav, rozmístění průmyslových zón a možnosti napojení na dopravní sítě, zejména pak železniční. • Podpořit rozvoj VLC přímými investičními dotacemi, účelově vázanou finanční částkou. • Podporovat nové koncepty zásobování měst využívající kolejové dopravy na principech citylogistiky s návazností na systém veřejných logistických center. • Jako alternativu pro zásobování v některých městech na dopravně významných vodních cestách využít vodní dopravu (např. pro přísun stavebního materiálu a odvoz stavební suti a dalších odpadů) • Podporovat vznik telematických systémů ve veřejné logistice, včetně optimalizace zásobování měst (citylogistika). Mezi rozhodující priority v cyklistické dopravě patří: • Postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenosti. • Segregací cyklistického provozu od ostatních druhů dopravy dosáhnout snížení počtu nehod za účasti cyklistů. Specifickým cílem, který je součástí Dopravní politiky je i samostatně vymezená podpora rozvoje dopravy v regionech: Uvedená priorita má charakter metodického doporučení pro tvorbu dopravních strategií na této úrovni. Z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury je třeba uvést např. doporučení pro nemotorovou dopravu. • Na úrovni místních orgánů v obcích zpracovat resp. aktualizovat, kde je to účelné, koncepce cyklistické dopravy v rámci kterých bude mimo jiné třeba dle místních podmínek přehodnotit využití současných chodníků (zda vzhledem k rozsahu pěší dopravy nejsou využitelné i pro dopravu cyklistickou). • Při řešení cyklistické dopravy budou odpovědné orgány využívat veřejně projednanou Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR.

20


Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI) v ČR do roku 2013 (proces přípravy neukončen schválením vlády) Dokument rozpracovává značnou část opatření Dopravní politiky týkajících se dopravní infrastruktury. Cílem tohoto tzv. sektorového dokumentu je zpracovat detailní plán rozvoje dopravní infrastruktury včetně návrhu takového finančního modelu, který bude optimálně využívat veřejných zdrojů rozpočtů ČR při maximálním využití finančních zdrojů EU. GEPARDI představuje strategický rámec, který má pro období 2007 až 2013 stanovit: • konkrétní priority rozvoje dopravní infrastruktury v České republice v souladu s prioritami Dopravní politiky, dalšími důležitými souvisejícími dokumenty, členstvím v EU a mezinárodními dohodami, • priority významných projektů mezinárodního, státního a nadregionálního významu podle jejich socioekonomické účinnosti a naléhavosti, • strategii reálného financování vycházející z reálně dostupných finančních zdrojů, • vyváženou finanční alokaci konkrétním prioritám/opatřením/projektům v rámci finančního plánu, • rámcový plán implementace velkých projektů v období plánu podle jejich úrovně priority a závaznosti jejich realizace, • rámec pro implementaci, monitorování a průběžné hodnocení plánu, • opatření pro celkový systém průběžného plánování a financování dopravní infrastruktury na národní úrovni státu. Výhledové potřeby dopravní infrastruktury budou stanoveny rozložením analyticky zjištěných dopravních proudů na reálnou dopravní síť. Prognózován bude vývoj až do roku 2020. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR (Usnesení vlády č. 678 ze dne 7. července 2004) Vláda České republiky přijala usnesením vlády č. 678 ze dne 7. července 2004 Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky. Následně tato informace byla potvrzena ve vládním usnesením ČR ze dne 3. ledna 2007 č. 15 k Informaci o realizaci plnění úkolů a opatření uvedených v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky. Koncem roku 2008 byla členům vlády ČR předložena informace o naplňování jednotlivých opatření Národní strategie cyklistické dopravy. Cyklistika je vnímána jako integrální součást dopravy, která se dělí z hlediska kompetencí do dvou oblastí: 1. dopravní obsluha území (resort dopravy) a 2. cykloturistika (resort místního rozvoje). Základním cílem Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (dále jen Cyklostrategie) je podpora výstavby kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury. 21


V oblasti Cyklostrategie patří mezi hlavní priority realizace dálkových tras, které jsou součástí projektu EuroVELO. Projekt rozvíjí 12 trans-evropských cyklotras spojujících všechny země Evropy a jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Cíl projektu: • podporovat a doporučovat cyklodopravu a cykloturistiku, • propagovat cyklistiku jako „typ na dovolenou“ a motivovat k využití kola pro jízdy při běžných cestách, • rozvíjet síť EuroVelo pro zvýšení profilu cyklistiky v zemích, kde byla potlačována minulými politikami Součástí Cyklostrategie je i program Zelené stezky Greenways. Jde o asistenční a grantový program Nadace Partnerství. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Cílem programu je rovněž vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat jak mezi sebou, tak s partnerskými organizacemi doma i v zahraničí. Cílem programu je rovněž vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat. Rozvoj sítě železnic jako součásti evropské dopravní soustavy Vybraná železniční síť České republiky, tvořící součást evropského železničního systému. V oblasti modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty je činnost Správy železniční dopravní cesty s.o. (SŽDC) dlouhodobě zaměřena především na přípravu a realizaci investičních akcí s důrazem na následující priority: modernizace tranzitních železničních koridorů, modernizace rozhodujících železničních uzlů, investice k zajištění provozuschopnosti železniční dopravní cesty, zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech, elektrizace vybraných železničních tratí, optimalizace dalších tratí zařazených v mezinárodních dohodách AGC, AGTC a ostatních tratí významných z hlediska poptávky po železniční dopravě, • racionalizační investice, • příprava a realizace projektů na vybavení tratí systémem GSM-R a ETCS a zabezpečení interoperability tratí zařazených do evropského železničního systému. • • • • • •

Při výběru tratí určených k přednostní modernizaci je třeba respektovat přepravní směry, na nichž se realizují velké přepravní proudy cestujících i zboží. V dálkové dopravě se tak děje zejména mezi velkými městy a místy koncentrace hospodářských aktivit, v regionální dopravě v okolí velkých měst a aglomerací, a to především po zavedení integrovaných dopravních systémů. Hlavními prioritami jsou na území ČR tzv. projekty nejvyššího evropského zájmu, a to Projekt č. 22 Athény - Sofia - Budapešť - Vídeň - Praha - Norimberk/ Drážďany a Praha - Linec, jakož i Projekt č. 23 Gdaňsk - Varšava - Brno -Břeclav - Vídeň. Vysokou prioritu mají i projekt ERTMS Koridor E na I. TŽK (tranzitní železniční koridor) a důležité projekty regionálního významu. V těsné vazbě na modernizaci tranzitních koridorů připravuje a realizuje SŽDC rovněž modernizaci velkých železničních uzlů, které na koridorech leží. 22


Dokončení modernizace všech staveb na tranzitních koridorech je plánováno do roku 2016. Pro jejich financování budou použity ve značném rozsahu prostředky z fondů Evropské unie, především z kohezního fondu a fondu TEN - T. Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013 (Usnesení vlády č. 1064 ze dne 19. září 2007) Uvedeným usnesením se ukládá pod bodem III.1.a) ministru dopravy předkládat každoročně společně s návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) návrh aktualizace Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury. V souladu s tímto usnesením Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury připravilo aktualizaci Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury (dále jen HVDI). Aktualizovaný HVDI pro roky 2010 – 2012 (2015) je koncepčně pojatý do určité míry odlišně od předchozích verzí. Oproti HVDI zpracovanému v roce 2007 a 2008 obsahuje rovněž textovou část popisující problematiku zdrojového krytí výstavby dopravní infrastruktury. HVDI zahrnuje silniční a železniční infrastrukturu a byl upraven v souladu s aktuálním stavem finančních zdrojů a s ohledem na faktický stav přípravy a realizace jednotlivých akcí. HVDI je ve smyslu uvedeného usnesení každoročně aktualizován. Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Usnesení vlády č. 929/2009 ze dne 20. července 2009) Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008) je nástrojem územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně i jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje EU. Určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování (ve stavebním zákoně obecně uváděných) v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. PÚR ČR 2008 je zpracována v souladu se stavebním zákonem, a v návaznosti mj. na Strategii regionálního rozvoje ČR, Národní rozvojový plán 2007 – 2013, Strategii udržitelného rozvoje ČR a další resortní dokumenty. Usnesením přijatým vládou k tomuto dokumentu bylo, mimo jiné:, • zrušeno usnesení vlády ze dne 17.května 2006 o PÚR ČR z roku 2006, - uloženy úkoly členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních orgánů k naplnění PÚR 2008, • ministru pro místní rozvoj zachovávat, zajišťovat a uplatňovat ve spolupráci s ministry dopravy a životního prostředí stávající územní ochranu koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe do doby rozhodnutí vlády o dalším postupu a předložit vládě do 31. prosince 2009 návrh způsobu další ochrany, • ministru dopravy prověřit ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí na mezinárodní úrovni potřebnost průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe a zajistit projednání koridoru tohoto průplavního spojení s představiteli Polské republiky, Rakouské republiky, Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a s Evropskou komisí, včetně signatářů Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN) (přístupová smlouva a Transevropská dopravní síť /TEN-T/), s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech 23


problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví a předložit vládě do 31. prosince 2010 informaci o výsledcích tohoto prověření. Dopravě je V PÚR 2008 věnována zejména část 5. KORIDORY a PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. Součástí dokumentu jsou, mimo jiné, následující články. •

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (článek 79):

Jde o obecná kritéria pro rozhodování o změnách v území. Kritéria, která souvisí pouze s určitým rozvojovým záměrem, jsou uvedena zvlášť u každého záměru. Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: a) zajištění vyšší kvality dopravy, např. zvýšení přepravní rychlosti dopravy a atraktivity železniční dopravy, b) hledání nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny, c) zabezpečení podmínek mezinárodních dohod, např. AGC a AGTC. • Úkoly územního plánování (článek 80): V tomto článku jsou opět uvedeny úkoly pro územní plánování obecně platné pro všechny koridory a plochy dopravní infrastruktury. a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, c) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. PÚR 2008 dále vymezuje sledované koridory a plochy dopravní infrastruktury, které jsou rovněž zachyceny v grafických přílohách – schématech č. 4 – 7. Z hlediska zájmů Zlínského kraje uvádíme následující vymezení koridorů:

Železniční doprava – koridory konvenční železniční dopravy: • C-E40b (článek 87) Vymezení: a) Úsek Ostrava–Mosty u Jablunkova–hranice ČR (–Žilina). Trať je částí III. tranzitního železničního koridoru. Je tvořena tratí č. 320. b) Úsek (odbočení z II. tranzitního železničního koridoru) Hranice na MoravěValašské Meziříčí–Vsetín–Horní Lideč–hranice ČR (–Púchov). Jedná se o trať č. 280.

24


Důvody vymezení: Dodržení závazků ČR jako signatáře mezinárodních dohod AGC a AGTC. • ŽD1 (článek 89) Vymezení: Koridor Brno-Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž–Otrokovice–Zlín– Vizovice, stávající trať č. 280 (Hranice na Moravě–Horní Lideč–hranice ČR/SR– Púchov), možné využití úseků stávajících tratí č. 303 Kroměříž – Hulín, č. 330 Hulín – Otrokovice, č. 331 Otrokovice–Zlín–Vizovice. Důvody vymezení: Vytvoření koridoru pro rychlou kapacitní dopravní cestu, kde se očekává vysoká intenzita osobní dopravy. Zabezpečení napojení krajského města Zlína na úrovni odpovídající ostatním krajským městům, zkrácení cestovní doby směrem na Slovensko z oblastí Jihomoravského a Zlínského kraje a zabezpečení rychlého kapacitního spojení krajského města Zlína se severovýchodem kraje (Vsetín, Valašské Meziříčí). Zavedení dopravy šetrnější k životnímu prostředí do oblastí se zvýšenou ochranou přírody a krajiny. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Prověřit proveditelnost rozvojového záměru. Zodpovídá: Ministerstvo dopravy Termín: rok 2010

Silniční doprava – koridory kapacitních silnic: • R49 (článek 101) Vymezení: Fryšták–Zlín–Vizovice–Horní Lideč–hranice ČR (–Púchov). Důvody vymezení: Přenesení zvýšeného dopravního výkonu ze stávající silnice I/50, procházející přes CHKO Bílé Karpaty. Vazba na slovenskou silniční síť. • R55 (článek 109) Vymezení: Úsek Olomouc–Přerov a dále Napajedla–Uherské Hradiště–Hodonín–Břeclav– hranice ČR (–Wien). Důvody vymezení: Zajištění kvalitativně vyšší úrovně obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Součást TEN-T. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro průchod územím s minimálními dopady na životní prostředí, především v místě střetu s Bzeneckou Doubravou – Strážnickým Pomoravím. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Prověřit proveditelnost rozvojového záměru v úseku R55 Břeclav – st. hranice. Zodpovídá: Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí a krajem Jihomoravským Termín: rok 2010

25


• S2 (článek 111) Rozvojový záměr týkající se nové kapacitní silnice, u které budou parametry teprve stanoveny. Vymezení: (R48) Palačov–Lešná–Valašské Meziříčí–Vsetín–Pozděchov (R49) Důvody vymezení: Propojení silnice I/35 s rychlostní silnicí R48. Propojení silnice R48 a R49. Lepší spojení velkých sídel Zlínského kraje s krajským městem a propojení na Slovensko do Pováží v oblasti Púchova a Trenčína, náhrada za trasu po silnici I/35 (E442), procházející CHKO. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro převedení dopravy směrem na Valašské Meziříčí a odlehčení lázeňskému území Teplic nad Bečvou při minimalizaci dopadu na životní prostředí. • S9 (článek 118) Rozvojový záměr týkající se nové kapacitní silnice, u které budou parametry teprve stanoveny. Vymezení: Otrokovice (R55)–Zlín–(R49) Důvody vymezení: Nové propojení R55 s rozvojovým záměrem koridoru R49. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro odlehčení centra rozvojové oblasti OB9 od tranzitní dopravní zátěže. • S13 (článek 122) Vymezení: Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 Důvody vymezení: Převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Ve spolupráci s resorty prověřit nástroji ÚPD vybrané varianty řešení a jejich vhodnost z hlediska udržitelného rozvoje území a využitelnosti stávajících silnic I. třídy. Rozvoj sítě Českých drah Usnesením Dozorčí rady Českých drah, a. s., č. 287 ze dne 10. 5. 2004 a rozhodnutí Řídicího výboru Českých drah, a. s., ze dne 12. 5. 2004, kterými byl schválen základní strategický dokument „Strategický rozvoj Českých drah“, čj. 58 233/2004-O26 ze dne 23. 4. 2004 – závazné rozhodnutí nejvyšších orgánů společnosti o realizaci organizační strategie ČD ve střednědobém horizontu . V dokumentu je definována desetiletá vize ČD a vymezeny konkrétní rozvojové strategie v pětiletém časovém horizontu. Strategie je postavena na třech základních pilířích rozvoje společnosti ve střednědobém horizontu, kterými jsou: -

aktivní obchodní politika integrované snižování celého spektra nákladů a realizace vnitřních změn ve společnosti 26


-

přizpůsobení struktury společnosti vývoji vnějšího prostředí spočívající v přechodu na strategický řídící holding

Programové dokumenty SR Dlouhodobým strategickým dokumentem, kterým vláda Slovenské republiky (SR) deklaruje své zájmy v oblasti dopravy pro zabezpečení trvale udržitelného rozvoje dopravy s důrazem na požadavky větší mobility při respektování principů společné politiky EU je Dopravní politika SR do roku 2015 (Usnesení vlády Slovenské republiky č .445 z 8. června 2005). Dokument je dále rozpracován do Akčního plánu dopravní politiky. V oblasti železniční dopravy ve vazbě na ČR je vymezeno opatření, kterým je sledována realizace modernizace a rozvoje tratí v úsecích zařazených do TEN-T, v tom i : Polská republika/státní hr. SR - Skalité – Čadca – Žilina (koridor VI.), - st. hr. Česká republika/SR – Kúty – Bratislava – Štúrovo – štátna hranica SR/Maďarská republika (koridor IV). V oblasti modernizace a rozvoje silniční intrastruktury jsou, mimo jiné, sledována následující opatření: -

-

-

zajistit urychlenou dostavbu dálniční sítě zařazené do TEN-T v trasách Bratislava – Žilina – Košice – Vyšné Nemecké – státní hr. SR/Ukrajina (koridor Va; dálniční úsek D1) s prioritou časti Bratislava - Košice jako hlavního dopravního a urbanistického tahu SR, zajistit dostavbu dálniční sítě zařazené do TEN-T v trasách Polská republika/státní hr. SR – Skalité – Žilina (koridor VI; dálniční úsek D3), zajistit dostavbu chybějících úseků dálniční sítě zařazené do TEN-T v trasách ČR/státní hr. SR – Kúty – Bratislava – Rusovce – SR/Maďarská republika (koridor IV; dálniční úsek D2), zajistit výstavbu R2 v trase ČR/státní hr. SR – Trenčín – Prievidza – Žiar nad Hronom - Zvolen – Košice

4.4 Dopravní infrastruktura na krajské úrovni Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Opatření obecné povahy Zásady územního rozvoje Zlínského kraje vydalo Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08 a nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008. Základní priority dokumentace ve vztahu k dopravě jsou: Podporovat vytváření vhodných územních podmínek pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro účinné zlepšení dopravní dostupnosti, dopravní vybavenosti a veřejné dopravní obsluhy kraje podle PRÚOZK, PÚR 2006 a ZÚR Zlínského kraje. Považovat tento úkol za rozhodující prioritu rozvoje kraje nejméně do roku 2010. Pamatovat přitom současně na: •

rozvoj a zkvalitnění železniční dopravy a infrastruktury pro každodenní i rekreační využití jako rovnocenné alternativy k silniční dopravě, včetně možnosti širšího uplatnění systému lehké kolejové dopravy jako součásti

27


integrovaného dopravního systému pro ekologicky šetrnou formu dopravní obsluhy území kraje; •

rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekreační využití jako součásti integrovaných dopravních systémů kraje, včetně potřeby segregace cyklistické dopravy a její převádění do samostatných stezek, s využitím vybraných účelových a místních komunikací s omezeným podílem motorové dopravy.

ZÚR dělí plochy a koridory dle významu na mezinárodní a republikové a nadmístní. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU

Silniční doprava ZÚR zpřesňují na území kraje dopravní koridor R49, R55, S3, S11. Dále stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Zásady pro rozhodování o změnách v území •

napojit kraj a krajské město prostřednictvím R49 a R55 na VI.B větev TEMMK (ČR; D1 – Hulín) a na VI. větev TEMMK (SR; D1 – Púchov) a nadřazenou silniční síť ČR a sousedního SR;

•

soustředit zásadní přepravní objemy na kapacitní dopravní cesty s cílem minimalizace negativních vlivů z dopravy na životní prostředí v dotčených sídlech a zvýšení bezpečnosti na stávající síti;

Úkoly pro územní plánování •

řešit územní souvislosti a upřesňovat územní podmínky pro přípravu a realizaci nových a přestavbových silničních tahů na území kraje;

•

koordinovat vymezení silničních koridorů, které překračují hranici kraje nebo státu, se sousedními kraji na území ČR a SR;

Železniční doprava ZÚR zpřesňuje na území kraje koridor ŽD1 a navrhují jeho modernizaci. Dále stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Zásady pro rozhodování o změnách v území •

respektovat koridor kolejového propojení v relaci Brno – Kroměříž – Otrokovice – Zlín – Valašská Polanka – Púchov;

•

zajistit kolejové propojení krajského města Zlín s prostorem Vsetína, Valašského Meziříčí a rekreačními oblastmi Moravskoslezských Beskyd a Bílých Karpat pro každodenní i rekreační dopravu.

Úkoly pro územní plánování •

zpřesnit územní studií koridor ŽD1, prověřit územní průmět odbočné kolejové větve (Brno -) Kroměříž – Zlín – Valašská Polanka – Púchov a koordinovat se silničním koridorem S3 v úseku Pozděchov – Valašská Polanka;

•

zajistit územní koordinaci a ochranu koridoru ŽD1 v ÚPD dotčených obcí.

28


PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

Silniční doprava ZÚR stanovují na silničních tazích nadmístního významu tyto koridory, vymezené v kap. 7.1 v popisu VPS pod kódy PK06 až PK 33, a koridor územní rezervy: •

Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm;

•

obchvat Kožušic, obchvat Starého Hrozenkova;

•

obchvat Kunovic, obchvat Ostrožské Nové Vsi a Uherského Ostrohu;

•

obchvat Valašských Klobouků, obchvat Brumova-Bylnice;

•

obchvat Lutoniny, stoupací pruhy Jasenná – Syrákov – Liptál;

•

přestavba úseku Bystřice pod Hostýnem – Poličná, obchvat Křtomil;

•

připojení Uherského Hradiště;

•

JV obchvat Kroměříže s napojením na silnici I/47 s překročením řeky Moravy;

•

Zlín-přivaděč na R49 (zkapacitnění), Holešov-přivaděč na R49 včetně východního obchvatu; Nivnice-narovnání, JV obchvat Uherského Brodu, obchvat Újezdce;

•

JV obchvat Luhačovic;

•

Pozlovice, směrová úprava;

•

Uherský Brod-napojení II/495 na obchvat II/490; spojka Nezdenice – Záhorovice, obchvat Záhorovic, obchvat Bojkovice – Pitín, obchvat Šumic, obchvat Hrádku na Vlárské Dráze;

•

obchvat Hluku, obchvat Dolního Němčí;

•

propojení Zlín – Zádveřice – územní rezerva.

Železniční doprava ZÚR stanovují tato území obcí vhodná pro umístění zařízení kombinované dopravy nadmístního významu (překladiště a logistická centra): •

Hulín;

•

Otrokovice;

•

Valašské Meziříčí;

•

Staré Město

Letecká doprava ZÚR stanovují tyto plochy pro nové letiště a heliporty nadmístního významu s vnitrostátním, případně mezinárodním provozem, vymezené v kap. 7.1 v popisu VPS pod kódy L01 až L07: •

letiště Poličná – Choryně u Valašského Meziříčí;

•

heliport s mezinárodním provozem Zlín;

•

heliport Bystřice pod Hostýnem;

29


•

heliport Rožnov pod Radhoštěm;

•

heliport Uherský Brod;

•

heliport Valašské Klobouky;

•

heliport Slavičín.

Vodní doprava ZÚR navrhují ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě koridor pro splavnění řeky Moravy v úseku Otrokovice – Kroměříž. Přepravní zařízení ZÚR stanovují tyto plochy a koridory přepravních zařízení nadmístního významu, vymezené v kap. 7.1 v popisu VPS pod kódy DT01 a DT02: •

Velká Vranča – Portáš;

•

Velké Karlovice – Kasárna.

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 Cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 je nabídnout scénář jeho významného přiblížení či dosažení průměrné hospodářské úrovně Evropské unie, při respektování principů udržitelného rozvoje. Vize rozvoje regionu by měla přispět k tomu, že v roce 2020 bude Zlínský kraj regionem vyznačujícím se: vyspělejší, rozvinutější a udržovanější dopravní infrastrukturou a komplexně pojatou dopravní obslužností jako základního prvku regionální soudržnosti. Dosažený stav dopravní infrastruktury bude výsledkem naplnění přímých kompetencí regionálních autorit a využití nepřímého synergického vlivu nástrojů politiky soudržnosti EU, především v oblasti rozvoje sítě dálnic a rychlostních komunikací Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 je postavena na čtyřech vzájemně provázaných prioritních oblastech, pilířích, na nichž stojí konkurenceschopnost ekonomiky i kvality života Zlínského kraje: · Konkurenceschopná ekonomika · Úspěšná společnost · Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova · Atraktivní region Dokument předpokládá aktivity v oblasti dopravy, které podpoří sociálně-ekonomický rozvoj kraje a spolupůsobí při zlepšení kvality života: vybudování odpovídající dopravní infrastruktury, jíž bude dominovat dobudovaný úsek dálnice D1 a rychlostní komunikace R49, propojující Zlínský kraj jak se zbytkem sítě dálnic a rychlostních komunikací v České republice, tak se Slovenskem, a R55, jež umožní severojižní průjezd regionem a komfortnější napojení směrem do jiných regionů České republiky i do Rakouska a na Slovensko 30


SZRK předkládá tyto Hlavní charakteristiky a očekávané trendy v dopravě: •

Hustá dopravní síť a relativně významná dopravní lokalita s velkým potenciálem se po vstupu do Schengenu stala z příhraniční lokality dopravním mostem mezi východní a západní částí EU.

•

Poměrně rychlé tempo výstavby dálniční sítě a rychlostních komunikací v posledním období, vedoucí k budoucímu napojení regionu na celostátní a mezinárodní dálniční síť.

•

Nedostatečné kvalitativní parametry stávající dopravní infrastruktury, charakterizované vysokým podílem průjezdních úseků zastavěným územím obcí na většině hlavních tahů.

•

Výzvou do budoucna je intenzivnější využívání letiště Bochoř (zejména transport nákladů - cargo) a mezinárodního letiště v Kunovicích po jeho modernizaci.

•

Potenciál využívání vodní dopravy po Moravě a Bečvě a sítě cyklostezek coby žádoucí alternativy i pro turistické účely s minimálními negativními dopady na životní prostředí.

•

Nedostatečná úroveň a míra integrace informačních systémů, dopravní obslužnosti a veřejné dopravní služby.

DEKLARACE o spolupráci při řešení rozvoje železniční infrastruktury a dopravní obslužnosti ve Zlínském kraji Základním posláním je zajistit ve Zlínském kraji kvalitní a účelný rozvoj železniční infrastruktury s těsnou vazbou na dopravní obslužnost železniční dopravou, jako plnohodnotnou alternativu individuální automobilové dopravě. Zúčastněné strany deklarují tímto prohlášením ze dne 12. července 2005 společný zájem na vytvoření dopravního systému Zlínského kraje, šetrného k životnímu prostředí, s významným podílem železniční kolejové dopravy doplněné autobusovou a městskou hromadnou dopravou, včetně dopravy cyklistické. Spoluprací Zlínského kraje s vlastníkem železniční dopravní cesty (SŽDC) mají zájem zúčastněné strany udržovat a rozšiřovat potřebnou železniční infrastrukturu nutnou pro zajištění kvalitní dopravní obslužnosti území pro obyvatele i návštěvníky regionu a zároveň naplňovat cíle dopravní politiky České republiky a EU. Spolupráce na rozvoji dopravního systému bude založena na využívání progresivních prvků osvědčených v zahraničí a na zkušenostech z fungujících integrovaných dopravních systémů v regionech České republiky. K naplnění uvedeného záměru budou zúčastněné strany vyvíjet aktivity, vedoucí k překonání technických, finančních, legislativních i organizačních problémů spojených s realizací následujících kroků: 1. Zlínský kraj a SŽDC budou při rozvoji železniční infrastruktury vycházet ze schváleného Generelu dopravy Zlínského kraje (usnesení ZZK č. 656/Z24/04)

31


oblasti a studií dopravní obslužnosti, včetně výměny informací v oblasti financování ztráty z osobní železniční dopravy ve vztahu ke konkrétním tratím a s těsnou vazbou na případnou optimalizaci rozsahu železniční sítě. 2. Obě zůčastněné strany na základě předložených rozvojových záměrů ve Zlínském kraji určí jednotlivé priotity a požadavky ve vztahu k rozvoji železniční infrastruktury a dopravní obslunosti na území regionu, zapracují je do rozvojových plánů oblasti a budou se podílet na přípravě a realizaci vybraných akcí. 3. Rozvoj systému železniční infrastruktury následujících prioritních projektů:

bude

spočívat

v

realizaci

a, rekonstrukce, zkapacitnění a elektrizace trati Otrokovice – Zlín střed jako trati napojené na modernizovaný úsek II. tranzitního koridoru b, rekonstrukce, zkapacitnění a elektrizace trati Zlín střed – Vizovice jako další etapy bodu a, c, rekonstrukce železniční stanice Zlín střed 4. Další prioritní projekty budou stanoveny na základě samostatných dohod v souladu s touto deklarací. 5. Spoluprací obou stran bude vytvořen kvalitní a potřebný rozsah železniční infrastruktury nezbytný pro nově koncipovaný dopravní systém potvrzený praxí i projekty již realizovanými v ČR a využívajícími prvky ověřené ze zahraničí. Tento dopravní systém vytvoří předpoklady pro budování IDS ve Zlínském kraji s využitím dosažené úrovně IDS v příměstských a spádových oblastech významných aglomerací, při respektování především těchto zásad: a, zlepšování parametrů ekologických principů

železniční

infrastruktury

se

zohledněním

b, rozšíření a případná výstavba nových železničních zastávek a přestupních terminálů v místech zvýšení přepravní poptávky c, výhledové využití systémů lehké kolejové dopravy se zohledněním její vazby na železniční infrastrukturu 6. V rámci naplnění obsahu této deklarace pak budou iniciovány a postupně připravovány především tyto akce: a, rekonstrukce, zkapacitnění a elektrizace vybraných tratí ve Zlínském kraji b, zhodnocení možnosti rozšíření stávající železniční sítě v návaznosti na východní část kraje s cílem propojení dvou tranzitních evropských železničních koridorů 7. Při realizaci výše uvedených záměrů budou východiskem mimo jiné i dosud zpracované studie, regionální rozvojové plány a programy, jakož i ostatní dostupné materiály.

32


8. Postup a realizace výše uvedených záměrů bude společně společně vyhodnocován jedenkrát ročně.

MEMORANDUM o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití železniční infrastruktury ve Zlínském kraji Základním posláním je snaha zajistit ve Zlínském kraji kvalitní regionální veřejnou železniční dopravu jako plnohodnotnou alternativu k individuální automobilové dopravě a s maximálním využitím stávajících dopravních kapacit v regionu, v souladu s cíli vymezenými transformací Českých drah a rozvojovými dokumenty Zlínského kraje. Strany se dohodly na aktivní spolupráci a pravidelné koordinaci společného postupu při zajištění optimální dopravní obslužnosti a využívání železniční infrastruktury kraje. Zúčastněné strany deklarují tímto memorandem ze dne 25. května 2006, jež navazuje na obdobný dokument z 15. ledna 2003, společný zájem a spolupráci na dalším rozvoji železniční dopravy a přepravy ve Zlínském kraji především v těchto oblastech: 1. Podpory rozšíření IDS v okolí měst Zlínského kraje s cílem budoucího celoplošného pokrytí regionu. 2. Vytvoření podmínek k uzavírání dlouhodobých smluv o závazku veřejné služby v železniční regionální dopravě. 3. Postupné obnově a modernizace vozidlového parku pro regionální i meziregionální dopravu. 4. Spolupráci se SŽDC v budování nových zastávek pro kvalitní a pohodlnou přepravu cestujících v místech nově vznikající přepravní poptávky. 5. Vzájemné podpory a spolupráce ve snaze prosadit prodloužení železniční tratě Otrokovice – Zlín – Vizovice do Valašské Polanky a elektrizace dalších důležitých krajských železničních tratí s cílem rozšíření možností dopravního železničního spojení krajského města Zlína s významnými centry sousedních krajů. 6. Cestovního a turistického ruchu a to: zvýšením informovanosti cestující veřejnosti o turisticky atraktivních lokalitách ve spolupráci s městy a obcemi Zlínského kraje -

rozvojem služeb (půjčovny a úschovny kol, cyklovlaky atd.)

-

rozšiřováním dalších možností podpory rozvoje cestovního ruchu

7. Společného postupu při vyhledávání optimálních možností kombinované dopravy ve Zlínském kraji. Memorandum o spolupráci s Jihomoravským krajem v oblasti vodní cesty Baťův kanál Memorandum o vzájemné spolupráci mezi krajem Zlínským a Jihomoravským v oblasti rozvoje vodní cesty Baťův kanál bylo podepsáno na konci června 2007. Oba kraje se podpisem memoranda zavázaly, že budou na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti rozvíjet bilaterální spolupráci v oblasti rozvoje vodní cesty

33


Baťův kanál a na vybraných úsecích vodní cesty na řece Moravě, a to v rámci zásad udržitelného rozvoje formami šetrnými k životnímu prostředí.

4.5 Širší dopravní vztahy V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a vzhledem ke geografické poloze Zlínského kraje ve střední Evropě získaly základní prvky dopravní infrastruktury výrazně nadkrajský a nadnárodní význam. Vazba na multimodální koridory v rámci původní TINA Základním motivem výhledové silniční sítě širšího území střední a jižní Moravy je trojúhelník tahů D1, D2 a R55 (IV. multimodální koridor a větev B multimodálního koridoru č. VI), doplněný západovýchodní příčkou rychlostních silnic R35, R55 a R49. V přilehlé oblasti severní Moravy dominuje trojúhelník tahů D1, R48 a I/11, a na západě Slovenska vážský koridor (V. multimodální koridor). Rozhodujícím stimulem pro ekonomický rozvoj, a potenciální výhodou Zlínského kraje, může být skutečnost, že leží v prostoru, kterým prochází větev B transevropského multimodálního dopravního koridoru č. VI v trase Katovice Ostrava - Přerov - Břeclav/Brno. Silniční trasa koridoru vede ze severu po dálnici D1 směrem na Brno, železniční trasa je vedena po trati 330 do Břeclavi a vodní trasu tvoří výhledová vodní cesta kanálu Dunaj – Odra - Labe. Uvedená větev propojuje IV. dopravní koridor Berlín – Drážďany – Praha – Brno – Břeclav – Bratislava – Budapešť – Sofie - Istanbul s VI. koridorem Gdaňsk – Katovice – Žilina.

34


Návaznost na mezinárodní závazky a dohody Silniční doprava Po přistoupení k Evropské dohodě o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR) jsou územím Zlínského kraje vedeny mezinárodní tahy E50 (silnice I/50 Holubice – Uherské Hradiště – Uherský Brod – Slovensko) a E442 (silnice I/35 Palačov – Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm – Horní Bečva – Slovensko). Dálnice D1 Vyškov – Kroměříž – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou je, po přistoupení ČR k projektu TEM, ve vazbě na dálnice D2 a D1 součástí transevropské magistrály spojující sever Evropy (Polsko) s jihem (Balkán).

35


Železniční doprava Železniční a kombinovanou dopravu upravují dohody AGC, TER a AGTC. Na území Zlínského kraje je do Evropské dohody o mezinárodních železničních magistrálách (AGC), která stanovuje technické parametry hlavních evropských železničních tratí, a do projektu Transevropské železniční magistrály (TER) zahrnuta trať 330. Součástí tratí evropského železničního systému v rámci TEN-T jsou tratě 330 Přerov – Břeclav a 280 Hranice – Horní Lideč – státní hranice.

Vodní doprava Dle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu je ve výhledu závazně sledována realizace průplavu Dunaj – Odra – Labe, která prochází Zlínským krajem v trase Uherský Ostroh – Uherské Hradiště – Napajedla Otrokovice – Kvasice – Kroměříž.

36


Sledované záměry České a Slovenské republiky Návrh sítě dálnic a rychlostních silnic ČR Z hlediska celostátní politiky rozvoje dopravních sítí v České republice je na území Zlínského kraje pozornost věnována zejména pokračující výstavbě dálnice D1 v úseku Vyškov – Kojetín – Kroměříž – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Ostrava – Polská republika a navazujících rychlostních silnic R49 Hulín, MÚK s D1 a R55 – Fryšták – Zádveřice – státní hranice se Slovenskou republikou a R55 Hulín, MÚK s D1 a R49 – Otrokovice – Staré Město – Hodonín – Břeclav. Výstavba rychlostní silnice R55 se přednostně zaměřuje na úsek Hulín – Otrokovice, rychlostní silnice R49 je prioritně řešena v úseku Hulín – Fryšták s vazbou na město Zlín. Sledován je rovněž tah silnice I/57 přednostně v úseku Vsetín – Valašské Meziříčí s pokračováním a návazností na rychlostní silnici R48.

Síť dálnic a rychlostních silnic SR Výsledná koncepce předpokládá významově rovnocenné postavení severního tahu R6 – dálnice D1 napojeného na území ČR do trasy R49 v hraničním přechodu Střelná – Lysá pod Makytou a jižního tahu tvořeného rychlostní komunikací R2 navazující na silnici I/50 (E50) na hraničním přechodu Starý Hrozenkov – Drietoma. Oba záměry se nacházejí ve fázi přípravy.

37


Železniční infrastruktura SR, začlenění do evropského železničního systému Návaznost se vztahuje na železniční trať 280 Hranice – Horní Lideč – státní hranice SR.

38


5 SILNIČNÍ DOPRAVA 5.1 Silniční síť kraje Souhrnné údaje Silniční síť Zlínského kraje tvoří 2 120 km dálnic, rychlostních silnic a silnic I., II. a III. třídy, což představuje 3,81% z celkové délky silnic na území České republiky. Tento podíl je výrazně nižší než podíl kraje na rozloze území státu a celkovém počtu obyvatel (5,0 a 5,65%). Hustota silniční sítě je zde 24% pod celorepublikovým průměrem (Zlínský kraj - 0,53 km/km2, Česká republika - 0,71 km/ km2). I přes nízkou hustotu silniční sítě, která je dána především kopcovitým charakterem území, její rozsah odpovídá potřebám dopravního napojení a dopravní obsluhy kraje. Významným nedostatkem a bariérou rozvoje je však nedostatečně rozvinutá síť dálnic a rychlostních komunikací, která by krajem procházela a zajišťovala tím jeho spojení s ostatními regiony a státy a neodpovídající parametry vybraných silnic a tahů. Následující tabulky a grafy poskytují informace o dálniční a silniční síti platné k 1. 1. 2009 (se zohledněním vyřazených nebo doplněných úseků) z hlediska srovnání situace Zlínského kraje a České republiky. DÁLNICE a RYCHLOSTNÍ SILNICE dálnice rychlostní komunikace celkem Zdroj: ŘSD ČR

délka (km) Zlínský kraj ČR 7 690 3 360 10 1050

Z uvedené tabulky vyplývá, že vzhledem k 1. 1. 2001 (a údajů z tehdejšího GDZK) došlo na území Zlínského kraje k realizaci prvních úseků km dálnic (u Kroměříže) a rychlostních silnic (u Otrokovic), oproti předchozímu stavu, kdy předmětné typy komunikací na území kraje ještě neexistovaly. Z pohledu ČR došlo k nárůstu o 38% v celkovém úhrnu realizované sítě dálnic a o 11% v množství rychlostních komunikací. SILNICE I. třídy (kromě rychlostních) II. třídy III. třídy celkem

délka (km) hustota (km/ 100 km2) Zlínský kraj ČR Zlínský kraj ČR 336 5 850 8,6 7,4 574 14 592 14,5 18,5 1200 34 161 30,3 43,3 2 110 54 603 53,4 69,2

Hustota silnic I. třídy na území kraje je o 16,2% vyšší než celostátní průměr. Hustota silnic II. třídy je naopak 22% pod průměrem, u silnic III. třídy je hustota nižší o plných 30% než činí průměr za celou Českou republiku. Uvedenou nižší hustotu silnic II. a III. třídy lze odůvodnit již dříve zmíněným převažujícím kopcovitým charakterem území Zlínského kraje.

39


Evropské tahy Do evropské silniční sítě typu E jsou zařazeny pouze 2 silnice I. třídy vedené ve směru západ – východ, a to I/50 (s mezinárodním označením E 50) a I/35 (E 442). V dominantním dopravním směru sever - jih není územím Zlínského kraje vedena žádná značená mezinárodní silnice. Významná koridorová silnice I/55, která je součástí mezinárodní trasy Polsko – Rakousko, nesplňuje všechny parametry pro zařazení do evropské sítě silnic, stejná situace je u silnice I/57.

40


Údaje o evropské silniční síti procházející územím kraje a územím státu jsou obsaženy v tabulce. silnice typu E délka (km) hustota (km/ 100 km2)

Zlínský kraj 106 2,7

Česká republika 3 085 3,9

Z uvedeného vyplývá, že hustota značených evropských silnic v kraji je o 31% nižší než činí celostátní průměr. Mezinárodní silniční tah E 50 vychází z Brestu na západním pobřeží Francie a je veden přes Paříž, dále přes Saarbrücken, Mannheim a Norimberk v Německu do České republiky. Zde prochází Plzní po dálnici D 5 do Prahy a dále přes Brno po dálnici D 1 až do Holubic, kde je odkloněn na již zmíněnou silnici I/50, po které pokračuje přes Uherské Hradiště a Uherský Brod na Slovensko. Tam je veden přes Trenčín, Žilinu, Poprad, Prešov a Košice do Užhorodu a Mukačeva na Ukrajině, kde na něj navazuje tah E 471. Mezinárodní silniční tah E 442 navazuje v Karlových Varech na tahy E 48 a E 49 přicházející z Německa a dále pokračuje přes Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín do Chrastavy. Odsud je již veden po silnici I/35 přes Liberec, Turnov, Jičín, Hradec Králové, Vysoké Mýto, Svitavy a Mohelnici do Olomouce. Poté pokračuje v peáži po R 35 a I/47 do Hranic a následně opět po silnici I/35 přes Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm na Slovensko do Bytče, kde je napojen na mezinárodní tahy E 50 a E 75. Dálnice a rychlostní komunikace Na území Zlínského kraje je provozováno 10 km dálnic a rychlostních komunikací v majetkové správě Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jedná se o dálnici D1 v úseku Kroměříž – Bezměrov, v návaznosti na Brno a Prahu. Dále je na území Zlínského kraje provozován úsek silnice R55 – obchvat Otrokovice. Silnice I. třídy Dálková a mezistátní doprava je vedena především po silnicích I. třídy, které jsou v majetkové správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Zlínský kraj a jejichž celkový počet na území kraje je 15. Z tohoto počtu 6 silnic kraj protíná (I/35, I/47, I/50, I/54, I/55, I/57), 5 silnic zde začíná nebo končí (I/49, I/56, I/58, I/71, I/55H) a 4 silnice se nachází pouze na jeho území (I/69, I/55I, I/50H, I/49A). V následujícím textu je uveden místopisný průběh silnic I. třídy na území kraje. I/35

hr. Olomouckého kraje - Val. Meziříčí - Rožnov p. Radhoštěm - Horní Bečva - hr. Moravskoslezského kraje

I/47

hr. Olomouckého kraje – Kroměříž (přerušená D1) - Hulín, křiž. s I/55

I/49

Otrokovice, křiž. s I/55 - Zlín - Vizovice - Val. Polanka, křiž. s I/57/ Horní Lideč, křiž. s I/57 - st. hranice ČR/SR

I/50

hr. Jihomoravského kraje - Buchlovice - Uh. Hradiště (obchvat) - Uh. Brod Bánov - st. hranice ČR/SR

I/54

hr. Jihomoravského kraje - Strání - st. hranice ČR/SR 41


I/55

hr. Olomouckého kraje - Hulín - Tlumačov - Otrokovice - Napajedla - Staré Město, křiž. s I/50/ Kunovice, křiž. s I/50 - Uh. Ostroh - hr. Jihomoravského kraje

I/56

hr. Moravskoslezského kraje - Horní Bečva, křiž. s I/35

I/57

hr. Moravskoslezského kraje - Val. Meziříčí, křiž. s I/35/ Val. Meziříčí, křiž. s I/35 a II/150 - Vsetín - Val. Klobouky - Brumov-Bylnice - st. hranice ČR/SR

I/58

Rožnov p. Radhoštěm, křiž. s I/35 - hr. Moravskoslezského kraje

I/69

Vsetín, křiž. s I/57 - Liptál - Vizovice, křiž. s I/49

I/71

Uherský Ostroh, křiž. s I/55 - hr. Jihomoravského kraje I/50H

křiž. s I/50 – Staré Město, křiž. s I/55 Kunovice, křiž. s I/55 – křiž. s I/50

I/55I

nájezd na R55 u Otrokovic

I/55H silnice odbočující z I/55 u hranic Olomouckého kraje (u obce Řikovice) I/49A průtah Zlínem

Silnice II. třídy Celkem 28 silnic II. třídy nacházejících se na území kraje a spravovaných Ředitelstvím silnic Zlínského kraje zajišťuje spojení mezi jednotlivými oblastmi a regiony. Z nich pouze 1 silnice krajem prochází (II/436), 14 silnic zde začíná nebo končí (II/150, II/422, II/426, II/427, II/428, II/429, II/432, II/433, II/437, II/438, II/439, II/487, II/490, II/495) a 13 silnic spojuje města a oblasti pouze v kraji (II/367, II/435, II/481, II/488, II/489, II/491, II/492, II/493, II/494, II/496, II/497, II/498, II/495H). Místopisný průběh silnic II. třídy na území kraje je uveden následně : II/150

hr. Olomouckého kraje - Bystřice p. H. - Val. Meziříčí, křiž. s I/35 a I/57

II/367

Kroměříž, křiž. s I/47 - Kvasice - Tlumačov, křiž. s I/55

II/422

Zlechov, křiž. s I/50 - Boršice u Buchlovic - hr. Jihomoravského kraje

II/426

Medlovice, křiž. s II/422 - hr. Jihomoravského kraje

II/427

Staré Město, křiž. s I/50 - Polešovice - hr. Jihomoravského kraje

II/428

hr. Jihomor. kraje - Morkovice-Slížany - Zdounky, křiž. s II/432/ Zdounky, křiž. s II/432 - St. Město, křiž. s I/50

II/429

hr. Jihomor. kraje - Koryčany - hr. Jihomor. kraje/ hr. Jihomor. kraje Osvětimany, křiž. s II/422

II/432

Holešov, křiž s II/438 - Hulín, křiž. s I/55/ Kroměříž, křiž. s II/367 - Zdounky Koryčany, křiž. s II/429 a III/43233/ Koryčany, křiž. s II/429 - hr. Jihomoravského kraje

II/433

hr. Olomouckého kraje - Morkovice, křiž. s II/428/ Morkovice, křiž. s II/428 - Střílky, křiž. s II/432

42


II/435

Chropyně, křiž. s II/436 - Kroměříž, křiž. s I/47

II/436

hr. Olomouckého kraje - Chropyně - hr. Olomouckého kraje

II/437

hr. Olomouckého kraje - Bystřice p. H., křiž. s II/150/ Bystřice p. H., křiž. s II/150 - Hošťálková – Jablůnka, křiž. s I/57

II/438

hr. Olom. kraje - Vítonice - Bystřice p. H., křiž. s II/437/ Bystřice p. H., křiž. s II/150 - Holešov - Otrokovice, křiž. s I/55

II/439

hr. Olomouckého kraje - Kelč - Kunovice, křiž. s II/150

II/481

Prostř. Bečva, křiž. s I/35 - Hutisko-Solanec - Velké Karlovice, křiž. s II/487

II/487

Ústí u Vsetína, křiž. s I/57 - Nový Hrozenkov - Velké Karlovice - st. hranice ČR/SR

II/488

Vizovice, křiž. s I/49 - Loučka - Slavičín, křiž. s II/495

II/489

Fryšták, křiž. s II/490 - Lukov – Hošťálková, křiž. s II/437

II/490

hr. Olomouckého kraje - Holešov, křiž. s II/438/ Holešov, křiž. s II/438 - Zlín, křiž. s I/49 a I/49A/ Zlín, křiž. s I/49 - Ludkovice - Uh. Brod - Dolní Němčí, křiž. s II/498

II/491

Fryšták, křiž. s II/490 - Slušovice - Lípa, křiž. s I/49

II/492

Zádveřice, křiž. s I/49 - Dolní Lhota - Luhačovice – Biskupice, křiž. s II/490

II/493

Pozlovice, křiž. s II/492 - Slavičín, křiž. s II/488

II/494

Haluzice, křiž. s II/488 - Vlachovice - Val. Klobouky, křiž. s I/57

II/495

hr. Jihomoravského kraje - Uh. Ostroh, křiž. s I/55/ Uh. Ostroh, křiž. s I/55 - Hluk - Uh. Brod, křiž. s I/50/ Uh. Brod, křiž. s I/50 - Bojkovice - Slavičín - Brumov-Bylnice, křiž. s I/57

II/496

Luhačovice, křiž. s II/492 - Bojkovice, křiž. s II/495/ Bojkovice, křiž. s II/495 - Komňa, křiž. s I/50

II/497

Zlín, křiž. s I/49 - Březolupy - Uherské Hradiště, křiž. s I/50

II/498

Kunovice, křiž. s III/05019 - Hluk, křiž. s II/495/ Hluk, křiž. s II/495 - Dolní Němčí - Slavkov, křiž. s I/54 II/495 H křiž. s I/50 – Uherský Brod, křiž. s II/490

43


Silnice III. třídy Vlastní dopravní obsluhu území měst a obcí Zlínského kraje zajišťuje 310 silnic III. třídy, které jsou rovněž ve správě Ředitelství silnic Zlínského kraje. Výčet těchto silnic je pro lepší přehlednost proveden s vazbou na silnice I. a II. třídy, ze kterých jsou popisované silnice resp. skupiny silnic III. třídy vyústěny. silnice I. třídy

I/35

I/47 I/49 I/50 I/54 I/55

I/57

navazující síť silnic III. třídy III/03560, III/03561, III/03562, III/03563, III/03564, III/03565, III/03566, III/03567, III/03568, III/03569 III/01874, III/01875, III/01876, III/01877, III/01878, III/01879, III/01880, III/01881, III/0487, III/04812 III/4837, III/4867, III/4868, III/4869, III/48610, III/48611, III/48612, III/48613, III/48614 III/36724, III/36725, III/36726, III/36731, III/36732 III/4321, III/4322, III/4324, III/4325, III/4326, III/4327, III/4328, III/43210 III/0495, III/0496, III/0497, III/0498, III/0499, III/04910, III/4885, III/43829 III/05012, III/05013, III/05014, III/05014A, III/05015, III/05016, III/05018, III/05019, III/05022, III/05023, III/05024 III/4222, III/4223, III/4224 III/05417, III/05418, III/06124 III/4981, III/4982, III/4983, III/4984, III/49915 III/05511, III/36746, III/36747, III/36748 III/4973, III/4974, III/4975, III/49725 III/05720, III/05721, III/05722, III/05723, III/05724, III/05725, III/05726, III/05727, III/05728, III/05730, III/05731, III/05732, III/05733, III/05734, III/05735, III/05736, III/05737, III/05738, III/05741, III/05742, III/05743, III/05745, III/05746, III/05747, III/05749, III/05751 III/50736, III/50737

I/69

III/4881, III/4882, III/4887

POZN. při malém počtu přímo navazujících silnic III. třídy na příslušnou silnici I. nebo II. třídy jsou tyto přiřazeny k významnější silnici.

silnice II. třídy

navazující síť silnic III. třídy

II/150

III/01864, III/01865, III/01866, III/01866A, III/01867, III/01868, III/01869, III/01873

II/367

III/36733, III/36734, III/36735, III/36736, III/36737, III/36738, III/36739, III/36740, III/36741, III/36742, III/36743, III/36744, III/36745

II/422 III/4261, III/4297 II/427 III/4271, III/4272, III/4273, III/4275, III/4276 III/42810, III/42811, III/42813, III/42814, III/42815, III/42816, III/42817, II/428 III/42818, III/42819, III/42820, III/42821, III/42822, III/42823, III/42824 III/4221

44


III/43215, III/43216, III/43217, III/43218, III/43220, III/43222, III/43223, II/432 III/43224, III/43225, III/43226, III/43227, III/43228, III/43229, III/43230, III/43231, III/43232, III/43233 III/43330, III/43332, III/43334, III/43336, III/43337, III/43339, III/43342, II/433 III/43343, III/43344, III/43345 II/436 III/43211, III/43212, III/4348, III/4349 II/437 III/43724, III/43726, III/43728, III/43730, III/43731, III/43732, III/43733 III/4389, III/43810, III/43811, III/43812, III/43813, III/43814, III/43815, III/43816, III/43817, III/43818, III/43819, III/43820, III/43821, III/43822, II/438 III/43824, III/43825, III/43826, III/43827, III/43828, III/43829, III/43830, III/43831, III/43834, III/43835 III/4387, III/4392, III/4395, III/4396, III/4398, III/43911, III/43913, III/43914, II/439 III/43915, III/43916, III/43917, III/43918, III/43919, III/43920, III/43921 III/4871, III/4872, III/4873A, III/4874, III/4876, III/4877, III/4878A, III/4879, II/487 III/48710, III/48711, III/48712, III/48713, III/48714, III/48715, III/48716 II/489 III/4891, III/4892, III/4893, III/4894 III/4903, III/4904, III/4905, III/4906, III/4907, III/4908, III/4909, III/49010, III/49011, III/49012, III/49016, III/49018, III/49019, III/49020, III/49023, II/490 III/49024, III/49025, III/49027, III/49028, III/49030 III/49714, III/49715, III/49716 III/49015, III/4911, III/4912, III/4913, III/4914, III/4915, III/4916, III/4917, II/491 III/4918 II/492 III/4921, III/4922 II/494 III/4942, III/4943, III/4944, III/4946, III/4947 III/4953, III/4954, III/4956, III/4957, III/4958, III/49510, III/49511, III/49512, III/49515, III/49516, III/49517, III/49518, III/49519, III/49520, III/49521, II/495 III/49524 III/4886, III/4931, III/4991 III/4972, III/4976, III/4977, III/4978, III/49710, III/49711, III/49712, III/49718, II/497 III/49719, III/49720, III/49721, III/49722, III/49724, III/49728, III/49729, III/49731

5.2 Vztah silniční sítě a území Vazba kraje na vnější silniční síť Napojení Zlínského kraje na nadřazenou silniční síť České republiky zprostředkovávají silnice I/50, I/47 a D1 a silnice I/55, která ve směru na jih přivádí dopravní zátěž na dálnici D2 a na severu je zaústěna do rychlostní silnice R35. Prostřednictvím dálnice D1 je zajištěno spojení kraje s Brnem, s hlavním městem Prahou, se západním územím České republiky a zprostředkovaně se západní Evropou. Dálnice D2 je vedena do metropole Slovenska Bratislavy s pokračováním směrem do Budapešti a prostřednictvím rychlostní silnice R35 (s pokračováním jako I/35) je zajištěno spojení kraje s východním a severním územím Čech a dále s Německem. Přímé napojení na nadřazenou silniční síť Slovenské republiky, kterou představuje slovenská dálnice D1, zajišťují silnice I/50, I/57, I/49 a I/35. Tyto silnice zároveň zprostředkovávají důležité dopravní spojení s Trenčínským a Žilinským krajem. Přepravní vztahy s Ostravskem a celým Moravskoslezským krajem se realizují 45


po silnicích I/55, I/57 a I/58 ve směru na sever. Na silnici I/55 navazuje v Přerově silnice I/47 vedená přímo do Ostravy, z ní v Bělotíně odbočuje I/48 přes Nový Jičín, Frýdek-Místek a Český Těšín do Polska. Silnice I/57 spojuje Zlínský kraj s Novým Jičínem, Opavou a Polskem a I/58 s Frenštátem pod Radhoštěm a Ostravou. Silnice I/55 je na severu ukončena v Olomouci, kde na ni navazuje síť silnic Olomouckého kraje, její jižní část prochází přes Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav, kde ji protíná řada významných silnic Jihomoravského kraje. Prostřednictvím této silnice je umožněno rovněž spojení Zlínského kraje s Vídní a dále s jižní Evropou. Spojení s Prostějovem zajišťují silnice II/150 a II/367, spojení s Vyškovem již zmíněná I/47 a D1. Vazbu na vnější silniční síť dále doplňují tyto silnice: • • • •

I/71, I/54, II/487 (směr Slovenská republika) I/56 (směr Moravskoslezský kraj) II/439, II/438, II/437, II/490, II/436, II/433 (směr Olomoucký kraj) II/428, II/429, II/432, II/422, II/426, II/427, II/495, I/54, I/71 (směr Jihomoravský kraj)

Definice základní a doplňující silniční sítě kraje Při řešení potřeb individuální automobilové dopravy je nutno sledovat především intenzivní využívání kapacit stávajících dopravních zařízení, postupné kanalizování dopravy, tj. její soustředění do vybraných pozemních komunikací při současném zajištění jejich dopravně urbanistické funkce, a cílené omezování propustnosti vybraných komunikací na průjezdních úsecích obcí mimo základní silniční síť. Vzhledem k velkému rozsahu silniční infrastruktury řešeného území (Zlínským krajem prochází 355 silnic, jejichž celková délka činí 2120 km) bylo proto nutné a potřebné problematiku silniční sítě vhodným způsobem strukturovat a rozčlenit. Jako možné východisko se zde naskýtalo roztřídění silnic do skupin podle jejich významu a funkce v území, a podle jejich celkového dopravního zatížení. Tento postup byl zvolen zejména proto, aby bylo možné stanovit odpovídající kritéria pro analýzu současného stavu dopravní situace na jednotlivých silnicích a tazích a pro hodnocení jejich technických a stavebních parametrů. Zároveň jsou takto dány předpoklady pro definování hlavních priorit rozvoje pro určená návrhová období a následné efektivní vynaložení investičních prostředků kraje do vybraných silničních tahů. Rozsah následně konkretizované základní silniční sítě lze považovat za minimální, její konečná podoba bude definována na základě zatěžovacích stavů modelového výpočtu. Pokud modelování dopravy prokáže nenaplnění záměru o převedení rozhodujícího podílu dopravního výkonu, bude základní silniční síť postupně doplňována dalšími významnými komunikacemi. Základní silniční síť Zlínského kraje tvoří dálnice a rychlostní komunikace a dále vybrané silnice I. a II. třídy (resp. jejich části), které jsou kostrou silniční infrastruktury a představují ucelené tahy spojující všechny oblasti a větší města. Cílem vymezení této sítě je snaha o maximální preferenci jejího rozvoje, odstranění existujících dopravních závad, zvýšení celkové kapacity, dopravní kvality komunikací a tím zvýšení atraktivity tak, aby se na ní realizovala převažující část dopravního výkonu a nákladní dopravy v rámci kraje (realizace dopravního spojení mezi rozhodujícími městy a obcemi kraje – viz. města a obce

46


s úřadem s rozšířenou působností) a ulehčila tím ostatním silnicím menšího významu. Doplnění takto definované sítě pozemních komunikací novými je pak možné provést na základě kapacitní odůvodněnosti, nároků na ekologické řešení, přičemž je nutné nadále zohledňovat charakter území a dopravně urbanistickou funkci komunikace. Do základní sítě jsou zařazeny silniční tahy celostátního a mezinárodního významu a silniční tahy krajského významu. A/ Silniční tahy mezinárodního a celostátního významu I/55, R55 I/57 I/35 I/50

Olomouc - Přerov - Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště Hodonín - Břeclav Polsko - Krnov - Opava - Nový Jičín - Valašské Meziříčí Vsetín - Valašské Klobouky - Slovensko Německo - Liberec - Hradec Králové - Olomouc - Hranice - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm - Slovensko Holubice - Slavkov u Brna - Uherské Hradiště - Uherský Brod - Slovensko

I/49

Otrokovice - Zlín - Vizovice - Horní Lideč - Slovensko

I/69

Vizovice - Liptál - Vsetín

D1, I/47, II/432, II/438, Praha - Kroměříž - Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem II/150 - Valašské Meziříčí B/ Silniční tahy krajského významu II/490,II497,II4972

Holešov - Fryšták - Zlín - Bohuslavice u Zlína - Biskupice Uherský Brod – Dolní Němčí

II/495

Uherský Brod - Bojkovice - Slavičín - Brumov-Bylnice

II/492

Zádveřice, křiž. s I/49 - Dolní Lhota - Luhačovice – Biskupice, křiž. s II/490

II/493,II/488

Pozlovice, křiž. s II/492 - Slavičín, křiž. s II/495

II/497

Zlín - Bohuslavice u Zlína - Březolupy - Bílovice - Uherské Hradiště

II/498, I/54

Kunovice - Hluk - Dolní Němčí - Strání - Slovensko

II/432

Kroměříž - Zdounky - Koryčany - Kyjov - Hodonín

II/150, II/437

Votice - Havlíčkův Brod - Prostějov - Přerov - Bystřice pod Hostýnem - Jablůnka

II/438

Bystřice pod Hostýnem - Vítonice - Teplice nad Bečvou

I/58 II/487

Rožnov pod Radhoštěm - Frenštát pod Radhoštěm Příbor - Ostrava Ústí u Vsetína - Nový Hrozenkov - Velké Karlovice Slovensko

47


II/481

Prostřední Bečva - Hutisko-Solanec - Velké Karlovice

Doplňující silniční síť plynule navazuje na síť základní, zajišťuje obsluhu zbývajících měst a významnějších obcí nezapojených do základní silniční sítě kraje (Chropyně, Morkovice-Slížany, Kvasice, Slušovice, Vlčnov, Nivnice, Kelč, Valašská Bystřice) a spojuje menší města navzájem (Luhačovice – Slavičín, Luhačovice – Bojkovice, Chropyně – Hulín). Mnohé silnice doplňující sítě jsou v současnosti navíc využívány jako rychlá a zkracující spojení větších měst (II/497, část II/495, II/367, část II/438, část II/490). Do doplňující silniční sítě Zlínského kraje jsou zařazeny všechny zbývající silnice I. a II. třídy (nezařazené do základní silniční sítě), nebo jejich části, a významné silnice III. třídy. A/ Doplňující silnice I. a II. třídy II/488(část) Vizovice, křiž. s I/49 - Loučka - Slavičín, křiž. s II/493 II/489 Fryšták - Lukov - Hošťálková II/491 Fryšták - Slušovice - Lípa II/494 Haluzice - Vlachovice - Valašské Klobouky II/496 Luhačovice - Bojkovice - Komňa II/490 (část) Zlín - Biskupice II/495 (část) Moravský Písek - Uherský Ostroh - Hluk - Vlčnov - Uherský Brod I/54 (část) Slavkov u Brna - Kyjov - Bzenec - Veselí nad M. - Blatnice - Slavkov I/71 Uherský Ostroh - Blatnice - Velká nad Veličkou - Slovensko II/427 Staré Město - Polešovice - Moravský Písek II/422 Zlechov - Osvětimany - Kyjov - Hovorany - Lednice - Valtice II/426 Medlovice - Újezdec - Bzenec - Strážnice II/429 Bohdalice - Nesovice - Koryčany - Osvětimany II/428 Drysice - Ivanovice na H. - Morkovice-Slížany - Zdounky – St. Město II/433 Prostějov - Němčice nad H. - Morkovice-Slížany - Litenčice - Střílky II/367 Kroměříž - Kvasice - Tlumačov II/435 Kroměříž - Chropyně II/436 Kojetín - Chropyně - Přerov - Velká Bystřice II/438 (část) Otrokovice - Míškovice - Holešov II/490 (část) Holešov - Rymice - Říkovice II/437 (část) Bystřice pod Hostýnem - Lipník nad Bečvou - Velká Bystřice II/439 Kunovice - Kelč - Teplice nad Bečvou I/56 Horní Bečva - Bílá - Frýdlant n. O. - Frýdek-Místek - Ostrava - Opava B/ Doplňující silnice III. třídy III/4972(část Malenovice - Bohuslavice u Zlína ) III/49724 Napajedla - Topolná - Bílovice III/49714 Bílovice - Nedachlebice - Prakšice - Uherský Brod III/43829 Malenovice - Tečovice - Mysločovice - Míškovice III/49016 Zlín - Racková - Žeranovice - Martinice III/4915 Slušovice - Všemina - Liptál III/50736 Brumov-Bylnice - Návojná - Nedašova Lhota - Slovensko 48


III/4957 III/43220 III/36731 III/4328 III/49010 III/43911 III/05726 III/4867 III/4837

Veletiny - Vlčnov - Dolní Němčí Jarohněvice - Kostelany - Kudlovice - Babice Kroměříž - Zlobice - Počenice-Tětětice - Morkovice-Slížany Hulín - Chropyně Holešov - Prusinovice - Dřevohostice Kelč - Hustopeče nad Bečvou - Polom Bystřička - Valašská Bystřice - Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm - Vigantice - Hutisko-Solanec Prostřední Bečva - Pustevny

5.3 Stavební parametry silnic Délky silnic a průjezdních úseků V následujících tabulkách jsou uvedeny délky silnic I. a II. třídy na území Zlínského kraje a podíly jejich průjezdních úseků. Silnice III. třídy většinou přímo obsluhují města a obce kraje, sledování podílu průjezdních úseků je zde tudíž méně významné. Naopak je žádoucí a potřebné pro rozvoj dané oblasti, aby tyto silnice procházely zastavěným územím. silnice I. třídy I/35 I/47 I/49 I/50 I/54 I/55 I/56 I/57 I/58 I/69 I/71 I/50H I/55H I/55I silnice II. třídy II/150 II/367 II/422 II/426 II/427 II/428 II/429 II/432 II/433 II/435

délka (km) 39,9 10,9 44,2 65,2 19,3 48,7 0,2 63,7 4,5 18,0 4,6 9,8 1 3,4

průjezdní úseky (km) (%) 14,7 2,7 18,7 21,6 6,3 15,9 0,0 29,8 2,0 6,8 0,6 7,5 0 0

37% 25% 42% 34% 33% 33% 0% 47% 44% 38% 13% 76% 0 0

délka (km) 29,8 14,0 13,7 2,6 9,6 36,2 8,8 41,5 18,5 5,4

průjezdní úseky (km) (%) 14,1 5,7 3,6 1,5 1,6 8,7 1,6 15,5 3,8 3,0

47% 41% 26% 58% 17% 24% 18% 37% 20% 55%

49


II/436 II/437 II/438 II/439 II/481 II/487 II/488 II/489 II/490 II/491 II/492 II/493 II/494 II/495 II/496 II/497 II/498 II/495H

5,9 33,5 33,0 7,3 15,0 33,9 19,6 15,9 62,6 14,7 19,3 8,5 10,5 53,0 20,2 25,4 14,4 1,5

2,5 11,9 10,2 2,5 4,7 20,8 5,6 5,3 23,6 4,2 6,0 2,1 3,6 17,6 4,8 9,8 4,2 1,2

42% 35% 31% 34% 31% 61% 29% 33% 38% 28% 31% 25% 34% 33% 24% 39% 29% 75%

Průjezd zastavěným územím měst a obcí je závadou na hlavních tazích s vysokým podílem tranzitní dopravy (zejména těžké) a její vysokou intenzitou. To se týká především silnic I/35, I/55 (Otrokovice s obchvatem po R55) a I/57, na kterých se realizuje převážná část tranzitní dopravy přes kraj a významná část zdrojové a cílové dopravy v kraji. Specifické postavení má silnice I/49 procházející Zlínem, jehož potenciál generuje takovou zdrojovou a cílovou dopravu, která jej zahlcuje a způsobuje jeho neprůjezdnost. Z tohoto pohledu je průtah I/49 Zlínem rovněž závadou. Vysoký podíl průjezdních úseků na silnicích II/150 a II/487 odpovídá jejich obslužné funkci v území a není tudíž významnou dopravní závadou. Prostorové uspořádání silnic Pro silnice definované základní a doplňující silniční sítě kraje jsou následně uvedeny šířkové parametry po úsecích (pasportizační šířky) a převažující charakter území, jímž procházejí. Popsaný charakter přilehlého území do značné míry podmiňuje jejich směrové vedení a výškové poměry. V tabulkách jsou zaznamenány pouze průměrné šířky silnic mimo zastavěná území měst a obcí. Tyto parametry byly převzaty z původního generelu dopravy (údaje z roku 2001), oproti současnému stavu je možná mírná rozdílnost. silnice I. třídy

I/35

I/47

hranice kraje - Lešná

převažující území rovinaté

8,8

Lešná - Val. Meziříčí Val. Meziříčí - Rožnov p. R. Rožnov p. R. - Dolní Bečva Dolní Bečva - hranice kraje hranice kraje - Kroměříž

rovinaté rovinaté pahorkovité pahorkovité rovinaté

14,1 10,1 – 10,5 8,8 11,0 – 11,1 7,3 – 7,4

Kroměříž - Hulín

rovinaté

11,2

úsek

50

průměrná šířka (m)


I/49

I/50

I/54

I/55

I/56

I/57

I/58 I/69 I/71

Otrokovice - Zlín

rovinaté

11,8 – 11,9

Zlín - Vizovice Vizovice - Bratřejov Bratřejov - Pozděchov Pozděchov - křiž. s I/57 křiž. s I/57 - st. hranice hranice kraje - křiž. s II/432

rovinaté pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité

12,2 11,2 7,7 – 9,5 6,8 – 7,2 9,4 – 9,5 9,7 – 9,9

křiž. s II/432 - křiž. s III/05012 křiž. s III/05012 - Buchlovice Buchlovice - Staré Město Kunovice - Vésky

horské pahorkovité pahorkovité rovinaté

9,4 12,3 – 12,5 11,3 – 11,5 11,5

Vésky - Veletiny

rovinaté

7,3 – 8,1

Veletiny - Uherský Brod

rovinaté

11,5

Uherský Brod - Bánov

pahorkovité

7,8

Bánov - křiž. s III/49516

pahorkovité

9,5 – 9,9

křiž. s III/49516 - St. Hrozenkov

pahorkovité

12,4

St. Hrozenkov - st. hranice

pahorkovité

11,1

hranice kraje - st. hranice

pahorkovité

8,9 – 9,2

hranice kraje - Břest

rovinaté

6,9

Břest - Hulín

rovinaté

9,8

Hulín - Tlumačov

rovinaté

8,5 – 9,2

Tlumačov - Otrokovice

rovinaté

11,6

Otrokovice - Napajedla

rovinaté

12,0

Napajedla - Huštěnovice

rovinaté

9,0 – 9,5

Huštěnovice - Staré Město

rovinaté

10,2 – 10,5

Kunovice - Ostrožská Nová Ves

rovinaté

9,5

Ostr. Nová Ves - hranice kraje

rovinaté

8,0

křiž. s I/35 - hranice kraje

pahorkovité

7,7

hranice kraje - Val. Meziříčí

pahorkovité

6,9 – 7,3

Val. Meziříčí - Bystřička

pahorkovité

7,5 – 8,2

Bystřička - Vsetín

pahorkovité

6,5 – 7,2

Vsetín - Ústí u Vsetína

pahorkovité

11,5

Ústí u Vsetína - Val. Klobouky

pahorkovité

7,0 – 7,5

Val. Klobouky - st. hranice

pahorkovité

7,5 – 7,8

Rožnov p. R. - hranice kraje

pahorkovité

9,7

Vizovice - hr. okr. ZL/VS

pahorkovité

7,5 – 8,6

hr. okr. ZL/VS - Liptál

horské

7,0 – 8,0

Liptál - Vsetín

pahorkovité

9,0 – 9,4

Uh. Ostroh - hranice kraje

rovinaté

7,6

Z hlediska příčného uspořádání jsou silnice I. třídy (jejich úseky vedené mimo obce) řešeny jako směrově nerozdělené a dvoupruhové. Na území kraje se nachází jediná čtyřpruhová silnice I. třídy (mimo obec) směrově dělená čtyřpruhová I/57 (Vsetín – Jablůnka. Na silnicích I/35 (Horní Bečva) a I/50 (Buchlovské kopce, u Starého Hrozenkova) jsou vybudovány přídatné pruhy pro pomalá vozidla. Většina uvedených silnic má značně rozdílné šířkové parametry, což je nepřijatelné u tahů celostátního a mezinárodního významu (I/35, I/50, I/55, I/57) a problematické u silnic (součástí tahů) krajského významu (I/47, I/49, I/69). U silnic I/54, I/56, I/58 a I/71 jsou šířkové poměry vyhovující a odpovídají jejich významu a funkci v území.

51


silnice II. třídy II/150 II/367 II/422 II/426 II/427 II/428 II/429 II/432 II/433 II/435 II/436 II/437

II/438 II/439 II/481 II/487 II/488 II/489

II/490

II/491

úsek hranice kraje - Bystřice p. H. Bystřice p. H. - Loukov Loukov - Val. Meziříčí Kroměříž - Kvasice Kvasice - Tlumačov hranice kraje - křiž. s I/50 hranice kraje - křiž. s II/422 hranice kraje - Nedakonice Nedakonice - Staré Město hranice kraje - Zdounky Zdounky - Modrá Modrá - Staré Město hranice kraje - křiž. s II/422 hranice kraje - Koryčany Koryčany - Kroměříž Hulín - Holešov křiž. s II/432 - křiž. s I/50 křiž. s I/50 - hranice kraje Chropyně - Kroměříž hranice kraje - hranice kraje hranice kraje - Bystřice p. H. Bystřice p. H. - křiž. s II/489 křiž. s II/489 - křiž. s I/57 Otrokovice - Machová Machová - Holešov Holešov - Bystřice p. H. Bystřice p. H. - hranice kraje hranice kraje - křiž. s II/150 křiž. s I/35 - křiž. s II/487 křiž. s I/57 - Vel. Karlovice Vel. Karlovice - st. hranice Vizovice - Slavičín Fryšták - Lukov Lukov - křiž. s II/437 hranice kraje - Holešov Holešov - Fryšták Fryšták - Zlín Zlín - Uherský Brod Uherský Brod - Dolní Němčí Fryšták - Slušovice Slušovice - křiž. s I/49

52

převažující území pahorkovité pahorkovité pahorkovité rovinaté rovinaté pahorkovité pahorkovité rovinaté rovinaté pahorkovité pahorkovité rovinaté pahorkovité pahorkovité pahorkovité rovinaté pahorkovité pahorkovité rovinaté rovinaté pahorkovité horské pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité horské pahorkovité horské pahorkovité pahorkovité pahorkovité rovinaté pahorkovité pahorkovité pahorkovité rovinaté pahorkovité rovinaté

průměrná šířka (m) 7,5 8,4 – 8,5 6,4 – 7,3 7,3 – 7,5 8,5 6,5 – 7,5 6,0 – 6,8 9,1 7,8 6,3 – 6,7 4,7 – 5,7 7,2 – 7,5 6,2 – 6,5 7,0 – 7,5 7,3 – 7,6 6,5 – 7,0 7,5 5,6 – 6,5 6,6 – 8,3 6,5 – 6,8 6,0 – 8,0 6,6 – 7,5 5,6 – 7,0 7,9 – 10,4 7,5 – 8,0 7,0 – 7,5 7,8 – 8,3 6,1 – 7,5 7,2 6,6 – 7,9 7,0 – 7,3 6,5 – 7,3 8,0 – 8,3 6,8 – 7,7 6,5 8,4 7,5 – 8,5 6,3 – 8,1 6,6 – 6,8 6,2 – 6,5 16,6


II/492 II/493 II/494

II/495

II/496 II/497 II/498

křiž. s II/490 - Dolní Lhota Dolní Lhota - křiž. s I/49 křiž. s II/492 - Slavičín křiž. s II/488 - Vlachovice Vlachovice - Val. Klobouky hranice kraje - Uh. Ostroh Uh. Ostroh - Hluk Hluk - Uherský Brod Uherský Brod - Šumice Šumice - Slavičín Slavičín - Brumov-Bylnice Luhačovice - Bojkovice Bojkovice - křiž. s I/50 Uherské Hradiště - Bílovice Bílovice - Bohuslavice u Zlína Bohuslavice u Zlína - Zlín Kunovice - Dolní Němčí Dolní Němčí - křiž. s I/54

pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité rovinaté pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité rovinaté pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité

8,0 – 9,7 7,5 – 8,0 7,7 – 8,5 6,4 7,5 8,0 7,5 6,1 – 7,2 8,2 6,7 – 7,5 6,9 – 7,9 6,5 6,2 – 6,5 9,5 7,0 – 8,0 8,1 – 9,5 8,0 – 8,3 7,2

Silnice II. třídy Zlínského kraje jsou vesměs dvoupruhové, výjimku tvoří úsek silnice II/491 Lípa - Slušovice, který je spolu s pokračováním jako III/4916 mezi Slušovicemi a Hrobicemi jediným existujícím čtyřpruhem. Šířkové parametry ostatních silnic II. třídy přiměřeně odpovídají jejich významu a realizovanému dopravnímu zatížení. Existuje zde řada bodových zúžení na mostech i v obcích, které však nemají podstatný vliv na jejich funkci. Úsek spojovací silnice II/428 Zdounky – Modrá má místy šířku menší než 5 metrů, vzhledem k charakteru území a funkci silnice to není nutné chápat jako podstatnou závadu.

53


Pro úplnost jsou dále uvedeny šířkové poměry na významných silnicích III. třídy doplňující sítě. silnice III. třídy III/4972 III/49724 III/49714 III/43829 III/49016 III/4915 III/50736 III/4957 III/43220 III/36731 III/4328 III/49010 III/43911 III/05726 III/4867 III/4837

úsek Malenovice - Biskupice Napajedla - Bílovice Bílovice - Uherský Brod Malenovice - Míškovice Zlín - Martinice Slušovice - Všemina Všemina - Liptál Brumov-Bylnice - st. hranice Veletiny - Vlčnov Vlčnov - Dolní Němčí Jarohněvice - hr. okr. KM/UH hr. okr. KM/UH - Babice Kroměříž - Morkovice-Slížany Hulín - Chropyně Holešov - hranice kraje Kelč - hranice kraje Bystřička - Val. Bystřice Val. Bystřice - Rožnov p. R. Rožnov p. R. - Hutisko-Solanec Prostřední Bečva - Pustevny

převažující území pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité rovinaté pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité pahorkovité horské

průměrná šířka (m) 6,3 – 7,8 6,1 – 7,0 6,0 – 7,5 7,2 – 8,5 5,9 – 6,8 9,5 – 11,0 6,1 – 7,2 5,9 – 7,2 6,8 – 7,2 5,8 – 6,3 5,5 – 6,6 4,8 – 6,7 6,6 – 7,4 7,1 – 8,1 6,4 – 7,7 5,6 – 6,6 5,1 – 6,2 6,2 – 7,0 6,2 – 7,5 6,1 – 6,7

5.4 Intenzita automobilové dopravy Na základě Výsledků sčítání dopravy na dálniční a silniční síti 2000 a 2005 byl pro všechny silnice I., II. třídy a vybrané silnice III. třídy (na kterých bylo sčítání provedeno) Zlínského kraje zpracován přehled intenzit dopravy. V tabulkách jsou uvedeny maximální průměrné denní intenzity (počty vozidel za 24 hodin) zjištěné na sledovaných úsecích silnic v extravilánu a v intravilánu. Z těchto údajů jsou následně spočítány koeficienty růstu intenzity dopravy za období let 2000 - 2005.

54


Silnice I. třídy

I/35

I/49

I/50

I/54 I/55

z toho těžká vozidla

všechna vozidla

podíl těžkých vozidel


všechna vozidla

koeficient růstu


9126

3991 44% 13500

6380 47% 1,48

1,60

(Valašské Meziříčí)

14256 3917 27% 19113

4980 26% 1,34

1,27

Val. Meziříčí - Rožnov p. R. 13282 2091 16% 15770

2991 19% 1,19

1,43

(Rožnov pod Radhoštěm)

13282 2091 16% 15770

2991 19% 1,19

1,43

Rožnov Bečva

5049

938

19%

5331

1100 21% 1,06

1,17

2722

612

22%

4210

1199 28% 1,55

1,96

hranice kraje - Kroměříž

8388

1635 19% 10293

2692 26% 1,23

1,65

(Kroměříž)

14345 1989 14% 19234

3531 18% 1,34

1,78

Kroměříž - Hulín

11116 2263 20% 14397

3178 22% 1,30

1,40

Otrokovice - Malenovice

17923 4473 25% 16483

4663 28% 0,92

1,04

Malenovice - Zlín

28886 5273 18% 32067

5764 18% 1,11

1,09

Zlín - Lípa

17074 3377 20% 15632

3447 22% 0,92

1,02

Lípa - Vizovice

11606 1831 16% 12421

2718 22% 1,07

1,48

Vizovice - Val. Polanka

2179

502

23%

2168

604

28% 0,99

1,20

Horní Lideč - státní hranice

2279

482

21%

3233

991

31% 1,42

2,06

hranice kraje - křiž. s II/422

8582

2246 26% 11914

4295 36% 1,39

1,91

křiž. s II/422 - Staré Město

15240 4003 26% nesč.

nesč.

(Uherské Hradiště)

26627 5208 20% 22296

3902 18% 0,84

0,75

Kunovice - Veletiny

9662

2390 25%

207

21% 0,10

0,09

Veletiny - Uherský Brod

7195

1769 25% 10709

3763 35% 1,49

2,13

(Uherský Brod)

9816

2890 29% 14841

4330 29% 1,51

1,50

Uherský Brod - křiž. s II/496

5393

1249 23%

7666

2519 33% 1,42

2,02

křiž. s II/496 - státní hranice

3108

914

29%

4797

2348 49% 1,54

2,57

hranice kraje - Slavkov

3002

1323 44%

1786

527

30% 0,59

0,40

Slavkov - státní hranice

1542

327

21%

1899

350

18% 1,23

1,07

hranice kraje - Hulín

7392

2767 37%

8405

3222 38% 1,14

1,16

(Hulín)

19309 3921 20% 21619

6013 28% 1,12

1,53

Hulín - Tlumačov

9202

4056 41% 1,08

1,11

Prostř. kraje

I/47

rok 2005 podíl těžkých vozidel

úsek (město)


číslo silnice

všechna vozidla

rok 2000

p. R. Bečva

- Prostř. -

hranice

3667 40%

55

970

9944

-

-

-

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu Tlumačov - Otrokovice

10033 2844 28% 10453

4074 39% 1,04

1,43

(Otrokovice)

20805 4366 21% 20339

5813 29% 0,98

1,33

Otrokovice - Staré Město

13550 5147 38% 16819

4744 28% 1,24

0,92


24605

4168 17%

(Kunovice)

20532

3890 19%

Kunovice - Uherský Ostroh

10142 2780 27% 11174

2841 25% 1,10

1,02


7906

2028 26%

8198

2312 28% 1,04

1,14

hranice kraje - křiž. s I/35

1489

225

15%

2098

501

24% 1,41

2,23


4537

1156 25%

5192

1759 34% 1,14

1,52

(Valašské Meziříčí)

13365 2915 22% 28656 10165 35% 2,14

3,49

Val. Meziříčí - Bystřička

10301 1963 19% 12568

3311 26% 1,22

1,69

Bystřička - Jablůnka

14211 2800 20% 12896

3417 26% 0,91

1,22

Jablůnka - Vsetín

9291

2450 26% 18998

6965 37% 2,04

2,84

Vsetín - Ústí u Vsetína

7860

1862 24% 11927

2378 20% 1,52

1,28

Ústí u Vs. - Val. Polanka

5109

1095 21%

5571

1336 24% 1,09

1,22

Val. Polanka - Horní Lideč

4218

971

6084

1632 27% 1,44

1,68

Horní Lideč - Val. Klobouky

6190

1007 16% 8978

Val. Klob. - Brumov-Bylnice

4705

828

18%

Brumov-Bylnice hranice

1298

161

I/58

Rožnov p. R. - hranice kraje 7147

988

I/69

Vsetín - Vizovice

I/71


I/56

I/57

-

23%

1039

12% 1,45

1,03

8425

2580 31% 1,79

3,12

12%

1661

323

19% 1,28

2,01

14%

8248

1471 18% 1,15

1,49

5893

1132 19%

6454

1429 22% 1,10

1,26

1257

392

1148

234

0,60

st.

56

31%

20% 0,91


Silnice II. třídy


všechna vozidla



všechna vozidla


koeficient růstu


rok 2005

všechna vozidla

rok 2000

hr. kraje - Bystřice p. H.

2223

494

22%

2652

476

18%

1,19

0,96

(Bystřice pod Hostýnem)

8263

1170 14%

9656

1938 20%

1,17

1,66

II/150 Bystřice p. H. - Kunovice

3900

670

17%

3430

1208 35%

0,88

1,80

Kunovice - Branky

2684

544

20%

3492

718

21%

1,30

1,32

Branky - Val. Meziříčí

6909

885

13%

6492

1935 30%

0,94

2,19

(Kroměříž)

13614 1442 11% 15534 1822 12%

1,14

1,26

II/367 Kroměříž - Kvasice

3372

468

14%

3613

534

15%

1,07

1,14

Kvasice - Tlumačov

2354

363

15%

nesč.

nesč.

-

-

-

křiž. s I/50 - Medlovice

1976

419

21%

3114

436

14%

1,58

1,04

Medlovice - hranice kraje

1206

215

18%

1641

339

21%

1,36

1,58

II/426 Medlovice - hranice kraje

634

157

25%

984

314

32%

1,55

2,00

Staré Město - Nedakonice

4284

1175 27%

7804

2564 33%

1,82

2,18

Nedakonice - hranice kraje

5577

1914 34%

6205

1782 29%

1,11

0,93

hranice kraje - Zdounky

1349

297

22%

1731

335

19%

1,28

1,13

Zdounky - Modrá

999

199

20%

395

49

12%

0,40

0,25

Modrá - Staré Město

2339

327

14%

nesč.

nesč.

-

-

-

(Staré Město)

12985 2760 21% 10831 3333 31%

0,83

1,21

hranice kraje - Koryčany

1000

207

21%

1104

283

26%

1,10

1,37

Koryčany - Osvětimany

600

221

37%

nesč.

nesč.

-

-

-

Holešov - Hulín

7604

1435 19%

7380

1577 21%

0,97

1,10

Kroměříž - Jarohněvice

4536

843

19%

5164

799

15%

1,14

0,95

Jarohněvice - Zdounky

3213

608

19%

3544

593

17%

1,10

0,98

Zdounky - Lískovec

1938

513

26%

1511

406

27%

0,78

0,79

Lískovec - Koryčany

2811

476

17%

3173

578

18%

1,13

1,21

Koryčany - hranice kraje

994

301

30%

1941

525

27%

1,95

1,74

II/433 hr. kr. - Morkovice - Střílky

517

102

20%

557

96

17%

1,08

0,94

II/435 Chropyně - Kroměříž

2979

469

16%

3519

609

17%

1,18

1,30

II/436 hr. kr. - Chropyně - hr. kr.

3074

718

23%

3585

807

23%

1,17

1,12

číslo silnice

II/422

II/427

II/428

II/429

II/432

úsek (město)

57



500

90

18%

516

88

17%

1,03

0,98

(Bystřice pod Hostýnem)

4785

575

12%

6017

698

12%

1,26

1,21

Bystřice p.H. - křiž. s II/489

1536

270

18%

1587

406

26%

1,03

1,50

křiž. s II/489 - Jablůnka

3661

730

20%

4302

677

16%

1,18

0,93


1985

387

19%

2136

456

21%

1,08

1,18

Bystřice p. H. - Holešov

7010

884

13%

6567

1212 18%

0,94

1,37

9454

1713 18% 11662 2193 19%

1,23

1,28

Holešov - Míškovice

3025

409

14%

4201

749

18%

1,39

1,83

Míškovice - Otrokovice

1379

268

19%

1987

352

18%

1,44

1,31

606

113

19%

810

165

20%

1,34

1,46

kř. s I/35 - Hutisko-Solanec

2129

314

15%

2231

349

16%

1,05

1,11

Vel. Karlovice - kř. s II/487

801

140

17%

1223

170

14%

1,53

1,21

Ústí u Vsetína - Huslenky

4997

997

20%

6107

1014 17%

1,22

1,02

Huslenky - Halenkov

3878

613

16%

4958

841

17%

1,28

1,37

Halenkov - Velké Karlovice

3109

394

13%

4958

841

17%

1,59

2,13

Vel. Karlovice - st. hranice

850

119

14%

1043

231

22%

1,23

1,94

Vizovice - křiž. s II/494

1202

128

11%

1845

169

9%

1,53

1,32

II/488 křiž. s II/494 - Slavičín

541

67

12%

711

109

15%

1,31

1,63

Slavičín - křiž. s II/495

3024

544

18%

5935

862

15%

1,96

1,58

II/489 Fryšták - křiž. s II/437

2107

392

19%

2423

542

22%

1,15

1,38

hranice kraje - Rymice

2707

529

20%

2878

662

23%

1,06

1,25

Rymice - Holešov

3366

527

16%

2902

593

20%

0,86

1,13

(Holešov)

6455

1354 21%

7913

1392 18%

1,23

1,03

Holešov - Fryšták

7390

1813 25%

7666

1669 22%

1,04

0,92

Fryšták - Zlín

7032

1114 16%

9129

1075 12%

1,30

0,96

(Zlín)

16774 2396 14%

nesč.

nesč.

-

-

-

Zlín - Březůvky

2190

232

11%

2783

316

11%

1,27

1,36

Březůvky - Biskupice

721

101

14%

901

173

19%

1,25

1,71

Biskupice - Uherský Brod

6744

1525 23%

6687

1779 27%

0,99

1,17

(Uherský Brod)

14801 3362 23% 12403 1649 13%

0,84

0,49

Uherský Brod - Nivnice

4924

978

20%

6168

1546 25%

1,25

1,58

Nivnice - Dolní Němčí

2420

420

17%

3021

602

20%

1,25

1,43

Fryšták - Slušovice

1966

390

20%

1361

208

15%

0,69

0,53

Slušovice - Lípa

7136

1398 20%

7303

1667 23%

1,02

1,19

II/492 Zádveřice - křiž. s II/493

3790

874

23%

4967

1145 23%

1,31

1,31

křiž. s II/493 - Biskupice

5544

1095 20%

5887

1236 21%

1,06

1,13

II/437

II/438 (Holešov)

II/439 hr. kraje - Kelč - Kunovice II/481

II/487

II/490

II/491

58


II/493 křiž. s II/492 - Slavičín II/494

2683

453

17%

3334

528

16%

1,24

1,17

křiž. s II/488 - Vlachovice

694

107

15%

881

149

17%

1,27

1,39

Vlachovice - Val. Klobouky

2600

369

14%

2836

393

14%

1,09

1,07

hr. kr. - Uh. Ostroh - Hluk

1973

570

29%

2320

586

25%

1,18

1,03

(Hluk)

4601

736

16%

5121

1320 26%

1,11

1,79

Hluk - Uherský Brod

2864

692

24%

3569

621

17%

1,25

0,90

12331 3315 27%

9730

1534 16%

0,79

0,46

Uherský Brod - Bojkovice

2877

536

19%

3596

772

21%

1,25

1,44

Bojkovice - Slavičín

1802

457

25%

1820

491

27%

1,01

1,07

Slavičín - Brumov-Bylnice

2906

752

26%

2596

456

18%

0,89

0,61

Luhačovice - Bojkovice

940

116

12%

nesč.

nesč.

-

-

-

Bojkovice - křiž. s I/50

580

157

27%

669

153

23%

1,15

0,97

(Zlín)

9323

1329 14% 10701 1415 13%

1,15

1,06

Zlín - Bohuslavice u Zlína

7015

920

13%

9179

2047 22%

1,31

2,23

Bohuslavice - Březolupy

4002

523

13%

4088

696

17%

1,02

1,33

Březolupy - Bílovice

5108

1263 25%

5292

1147 22%

1,04

0,91

Bílovice - Uherské Hradiště

7222

1264 18%

8401

1305 16%

1,16

1,03


12551 2019 16% 16543 2058 12%

1,32

1,02

Kunovice - Hluk

3664

659

18%

4386

757

17%

1,20

1,15

Hluk - Slavkov

2636

466

18%

3173

514

16%

1,20

1,10

II/495 (Uherský Brod)

II/496 II/497

II/498

59


Silnice III. třídy

569

28% 1,22

1785

0%

1294

389

30% 0,72

Lípa - Zádveřice

994

0%

1555

332

21% 1,56

(Zádveřice)

927

0%

1344

347

26% 1,45

2924

0%

1826

263

14% 0,62

2258

0%

4542

718

16% 2,01


4835

0%

6919

1015 15% 1,43

Uherský Brod - Hradčovice

751

0%

852

194

23% 1,13

III/05720 (Krhová)

4893

0%

5755

887

15% 1,18

III/05721 (Valašské Meziříčí)

7248

0%

8208

914

11% 1,13

Bystřička - Malá Bystřice

2076

0%

2893

915

32% 1,39

Malá Bystřice Bystřice

1113

0%

1352

157

12% 1,21

Val. Bystřice - Rožnov p. R.

1561

0%

1702

190

11% 1,09

(Rožnov pod Radhoštěm)

2338

0%

4605

440

10% 1,97

(Vsetín)

10456

0%

15464 1534 10% 1,48

Vsetín - Horní Jasenka

3207

0%

4535

158

3% 1,41

701

0%

900

159

18% 1,28

křiž. s I/57 - Vsetín

3109

0%

3745

562

15% 1,20

(Vsetín)

8835

0%

9698

1322 14% 1,10

(Vsetín)

8653

0%

12226 1121

9% 1,41

Vsetín - u Zbrojovky

2827

0%

5519

935

17% 1,95

327

0%

151

21

14% 0,46

2932

0%

3496

372

11% 1,19

2244

0%

2751

436

16% 1,23

2045

0%

1887

335

18% 0,92

20433

0%

13764 2159 16% 0,67

všechna vozidla

Lhota

-

III/03561 Val. Meziříčí - Lhotka n.B. III/0495

Uherské

III/05014 Míkovice

Hradiště

-

III/05018 (Zlechov) III/05019

III/05726

III/05735

-

Horní Jasenka Bystřice

III/05736 III/05737

Val.

–

M.

III/06124 státní hranice - Březová (Kroměříž)

III/36731 Kroměříž - Zlobice Zlobice - Morkovice-Slížany

III/36733 (Kroměříž)

60


2021

Podhr.

III/01866 Rajnochovice

všechna vozidla

0%

úsek (město)


1663

číslo silnice



koeficient růstu

všechna vozidla

rok 2005 podíl těžkých vozidel

rok 2000


III/36734 Kotojedy - Vážany

1691

0%

2053

342

17% 1,21

III/36740 Kvasice - Bělov

1437

0%

2067

277

13% 1,44

732

0%

776

139

18% 1,06

III/42821 Modrá - Zlechov

906

0%

2850

543

19% 3,15

III/42824 (Staré Město)

7303

0%

8895

2402 27% 1,22

III/4327 Kroměříž - Břest

2104

0%

2925

865

30% 1,39

III/4328 Chropyně - Skaštice

1361

0%

1680

601

36% 1,23

(Kroměříž)

4665

0%

4958

547

11% 1,06

Kroměříž - Rataje

1167

0%

1489

192

13% 1,28

III/43220 Kostelany - Babice

1210

0%

1390

308

22% 1,15

III/43339 Litenčice - Troubky

1062

0%

1012

375

37% 0,95

III/43816 Brusné - Rusava

1383

0%

1511

203

13% 1,09

Míškovice -Mysločovice

3892

0%

1717

472

27% 0,44

Mysločovice - Tečovice

3892

0%

4486

982

22% 1,15

Kelč - křiž. s III/43915

1467

0%

1897

478

25% 1,29

křiž. s III/43915 - Choryně

1519

0%

1637

462

28% 1,08

1267

0%

1305

140

11% 1,03

6033

0%

6501

738

11% 1,08

2519

0%

3020

458

15% 1,20

4013

0%

4500

358

8% 1,12

III/4886 Vláří

1641

0%

2060

348

17% 1,26

III/4905 Hostelec u H. - Prusinovice

889

0%

423

94

22% 0,48

(Holešov)

1958

0%

2193

346

16% 1,12

III/49010 Holešov - Prusinovice

796

0%

1101

291

26% 1,38

Prusinovice - hranice kraje

481

0%

481

134

28% 1,00

(Holešov)

1984

0%

2425

323

13% 1,22

Přílepy - Fryšták

1854

0%

1808

239

13% 0,98

1578

0%

1912

233

12% 1,21

17507

0%

16167 2850 18% 0,92

1382

0%

2487

350

14% 1,80

1692

0%

2487

350

14% 1,47

III/49018 (Zlín)

16387

0%

20160 2461 12% 1,23

III/49027 (Uherský Brod)

8405

0%

6085

III/4276 Polešovice - hranice kraje

III/43215

III/43829 III/49413

III/4837 hr. kraje - Prostřední Bečva (Rožnov pod Radhoštěm)

III/4867 Rožnov pod Radhoštěm Hutisko-Solanec

III/48611 (Rožnov pod Radhoštěm) Slavičín - Bohuslavice nad

III/49011

III/49015 Lešná - Lukov (Zlín)

III/49016 Zlín - Racková Racková - Martinice

61

447

7% 0,72


III/49030 (Uherský Brod)

6341

0%

8434

1793 21% 1,33

III/4911 Kostelec - Štípa

5545

0%

7603

930

12% 1,37

III/4915 Slušovice - Všemina

1840

0%

2137

265

12% 1,16

III/4921 Dolní Lhota - Loučka

1092

0%

1160

288

25% 1,06

1087

0%

1223

260

21% 1,13

1112

0%

1359

220

16% 1,22

879

0%

1313

231

18% 1,49

Hrádek na Vláří dr. - křiž. s III/4886

1027

0%

910

137

15% 0,89

křiž. s III/4886 - Vlachovice

1815

0%

1913

443

23% 1,05

Malenovice - křiž. s III/4976

2548

0%

3307

483

15% 1,30

křiž. s III/4976 Bohuslavice u Zl.

1866

0%

3177

543

17% 1,70

Bohuslavice Doubravy

3407

0%

4884

940

19% 1,43

3608

0%

3721

709

19% 1,03

III/4976 Napajedla - křiž. s III/4976

985

0%

1039

293

28% 1,05

(Uherský Brod)

5284

0%

3673

951

26% 0,70

křiž. s III/49718 - Bílovice

1546

0%

2496

445

18% 1,61

křiž s I/55 - Napajedla

3337

0%

3921

622

16% 1,18

5905

0%

7912

903

11% 1,34

4587

0%

3937

648

16% 0,86

3682

0%

4697

934

20% 1,28

Nivnice - křiž. s III/4982

2286

0%

2353

464

20% 1,03

křiž. s III/4982 - Bánov

1496

0%

1174

248

21% 0,78

593

0%

909

190

21% 1,53

1530

0%

1762

408

23% 1,15

105

0%

109

24

22% 1,04

III/4942

Val. Klobouky Lhota

-

Vlach.

Vlachova Lhota - Loučka

III/4957 Veletiny - Vlčnov III/49520

III/4972

u

Zlína

Doubravy - Biskupice

III/49714

III/49724 (Napajedla) Topolná - Bílovice

III/49725 (Napajedla) III/4981

III/4982 křiž. s III/4981 - křiž. s I/54 Ostr. Lhota - Ostrožská

III/4991 Nová Ves

III/05736 Nedašov - státní hranice

POZN. Červenou barvou jsou označeny intenzity z roku 2005 přesahující hodnotu 10 000 vozidel resp. 3 000 těžkých vozidel, modrou barvou přesahující 5 000 vozidel resp. 1 500 těžkých vozidel. Koeficienty růstu 1,5 a vyšší jsou označeny fialově, koeficienty růstu nižší než 1,0 jsou označeny zeleně.

Shrnutí Nejvyšších hodnot intenzit automobilové dopravy (10 000 a více vozidel za 24 hodin) je dosaženo na silnicích I/35, I/47, I/49, I/50, I/55 a I/57. Mezi nejzatíženější úseky patří :

62


• • • • • •

Otrokovice – Zlín – Vizovice (I/49) hranice kraje – Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice – Uherský Brod (I/50) Valašské Meziříčí – Vsetín (I/57) hranice kraje – Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (I/35) hranice kraje – Otrokovice – Napajedla – Staré Město (I/55) hranice kraje – Kroměříž – Hulín (I/47)

Absolutně nejvyšší hodnota intenzity dopravy v kraji byla naměřena ve Zlíně na silnici I/49 (32 067 vozidel za den), následuje Valašské Meziříčí (28 656 voz./den), intenzit v rozmezí 15 000 - 25 000 vozidel dosahují profily na silnicích procházejících městy Rožnov pod Radhoštěm, Kroměříž, Uherské Hradiště, Hulín, Otrokovice, Staré Město, Kunovice a Vsetín. Mezi silnice, na jejichž úsecích byla naměřena intenzita 5 000 - 10 000 vozidel za den, lze zařadit I/58, I/69, II/150, II/427, II/432, II/437, II/438, II/487, II/488, II/490, II/491, II/492, II/495, II/497, III/05019, III/05720, III/05721, III/05736, III/05737, III/42824, III/4867, III/49027, III/49030, III/4911 a III/49724. Dopravní zatížení těžkými vozidly je nejvyšší na silnicích I/35, I/47, I/49, I/50, I/55, I/57 a II/428 (s hodnotami nad 3 000 voz./den), následují silnice II/150, II/367, II/427, II/432, II/438, II/490, II/491, II/495, II/497, III/05735, III/36733, III/42824, III/49016, III/49018 a III/49030 (s počty 1500 - 3000 voz./den). Nejvyšší podíl těžkých vozidel na celkovém počtu všech vozidel vykazuje silnice I/50 v úseku od křižovatky se silnicí II/496 po státní hranici se Slovenskou republikou (49%) a silnice I/35 v úseku od hranic Moravskoslezského kraje po Valašské Meziříčí (47%). Podíl těžké dopravy nad 30% mají dále silnice I/49, I/50, I/55, I/57, I/71, II/150, II/426, II/427, II/428, III/05726, III/4328 a III/43339. Růst intenzity dopravy mezi lety 2000 a 2005 o 50% a více nastal na silnici I/35 mezi Prostřední Bečvou a hranicemi s Moravskoslezským krajem, na silnici I/50 mezi Uherským Brodem a státní hranicí se Slovenskou republikou, na silnici I/57 na území Valašského Meziříčí (až o 114%) dále mezi Jablůnkou a Ústím u Vsetína (v úseku Jablůnka – Vsetín o 104%), mezi Valašskými Klobouky a Brumovem-Bylnicí, na silnici III/05018 na území Zlechova (o 101%), na silnici III/42821 mezi Modrou a zlechovem (až o 215%) a na některých úsecích silnic II/422, II/426, II/427, II/432, II/481, II/487, II/488, III/0495, III/05726, III/05737, III/49016, III/4972, III/49714 a III/4982. Vysoký růst těžké dopravy byl zaznamenán na některých úsecích silnic I/49 (úsek Horní Lideč – státní hranice o 106%), I/50 (v úseku Veletiny – státní hranice až o 157%), I/57 (na území Valašského Meziříčí až o 249%), II/150 (úsek Branky – Valašské Meziříčí o 119%), II/427 (úsek Staré Město – Nedakonice o 118%), II/487 (úsek Halenkov – Velké Karlovice o 113%), II/497 (úsek Zlín – Bohuslavice u Zlína o 123%) a dále na silnicích I/35, I/47, I/55, I/56, II/422, II/426, II/432, II/437, II/438, II/488, II/490 a II/495. Aktualizační dopravní průzkumy V období 26.5.-28.5.2009 byl proveden na 25 stanovištích na území Zlínského kraje aktualizační dopravní průzkum pro zjištění vývoje intenzit dopravy mezi roky 2005/2009. Zvolená stanoviště odpovídala běžně sledovaným profilům ŘSD, tím byla zajištěna vzájemná porovnatelnost s upozorněním, že intenzity ŘSD 63


představují celoroční průměry za 24 hod., které se mohou od jednorázomě naměřených odlišovat. Na silnicích I. třídy bylo vytipováno celkem 9 profilů, rovněž 9 profilů bylo umístěno na silnice II. třídy, na silnicích III. třídy bylo situováno celkem 7 profilů. Průzkum proběhl v rozsahu 8 hod., v době 7-11 hod. a 13-17 hod. Přehled stanovišť a výsledné intenzity dopravy ve vozidlech za 24 hod. přibližuje následující tabulka. Údaje jsou ve vozidlech celkem, za lomítkem je uveden objem nákladních vozidel. Sčítací úsek dle ŘSD 2005

Intenzita dopravy 2009

I/35 Zašová

7-0190

12551/4018

I/35 Bumbálka

7-0220

3270/1284

I/49 Lípa

6-2960

15305/3361

I/50 Bánov

6-0680

7469/2438

I/50 Starý Hrozenkov

6-0710

4187/1813

I/55 Záhlinice

6-0738

11731/5365

nesčítáno

14317/5362

I/57 Jarcová

7-1270

12476/3450

I/57 Lidečko

7-1326

5012/1540

II/150 Osíčko

6-2760

2228/552

II/428 Modrá

6-4818

734/146

II/432 Cetechovice

6-2727

1653/445

II/432 Třebětice

6-2730

8369/3360

II/481 Hutisko

7-2440

1828/325

II/487 Nový Hrozenkov

7-2416

4188/708

II/490 Ludkovice

6-5167

1217/278

II/492 Dolní Lhota

6-5357

4965/1134

II/495 Šumice

6-5126

4761/799

6-7080

1267/188

III/49011 Přílepy

(6-5279)

2136/301

III/4915 Neubuz

6-6770

4051/720

III/4942 Újezd

6-5370

1264/268

III/4972 Hřivínův Újezd

6-2837

3814/1124

III/05726 Bystřička

7-2366

493/82

III/05735 Bystřička

7-2380

852/77

Číslo silnice, lokalita Silnice I.třídy

R55 Otrokovice

Silnice II.třídy

Silnice III.třídy III/43220 Babice (Kudlovice)

64


Shrnutí výsledků Na průzkumem sledovaných silnicích Zlínského kraje došlo mezi roky 2009/2005 v celkové bilanci výsledků přibližně ke stagnaci dopravního zatížení, zjištěný index 0,98 představuje mírný pokles. Byl však zaznamenán růst nákladní dopravy o zhruba 11%. Oproti silnicím I.třídy, u kterých byl zjištěn mírný pokles, dochází u silnic II.třídy a III.třídy k růstu dopravního zatížení 8-16%. Protože tyto silnice nižších tříd zabezpečují převážně obslužnou dopravní funkci může se jednat o trend zvyšování objemu vnitřní a zdrojové dopravy území Zlínského kraje. Podrobné výsledky jsou doloženy v tabulkové příloze dokumentace.

5.5 Dopravní nehodovost Celková situace Vývoj počtu dopravních nehod v silničním provozu na území Zlínského kraje a v celé České republice v letech 2002 – 2008 je patrný z následující tabulky: celkový počet nehod Česká republika Zlínský kraj

2002

2003

2004

2005

2006

2007

190 718 195 851 196 484 199 262 187 965 182 736 7 868 7 956 8 324 8 453 7 904 7 481

2008 160 376 5596

Uvedený trend vývoje nehodovosti v kraji v podstatě kopíruje situaci na území celého státu. V následujících tabulkách a grafech jsou uvedeny počty dopravních nehod ve Zlínském kraji v období let 2002 - 2008. Údaje jsou členěny podle jednotlivých

65


Trend vývoje dopravních nehod v kraji podle příčin 5 500 5 000 4 634 4 500

5 215

5 067

5 071

4 700

4 683

počet nehod

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 102 1 000

514

500261

0 2002

1 213

1 327

430

441

265

2003

1 289

423

195

223

2004

2005 rok

66

1 122

939

362

387

2006

2007

172

160

nesprávný způsob jízdy nepřiměřená rychlost nedání přednosti v jízdě nesprávné předjíždění jízda pod vlivem alkoholu


Trend vývoje dopravních nehod v kraji podle zavinění 7 186

7 517

7 637

353

300

371

363

273

309

256 103

256 96

235 84

266

235

69

65

219 73

18

21

2005

2006

počet nehod

7 042

15

18

10 2002

2003

13 2004

7 236

6 775

16

řidičem motorového vozidla řidičem nemotorového vozidla chodcem závadou komunikace lesní zvěří, domácím zvířetem

2007

rok

Údaje o dopravních nehodách je vhodné lokalizovat. Pro potřeby zpracování nebyly poskytnuty informace o lokalizaci nehod, proto je v následujícím grafu uveden podíl nehod v České republice podle místa dopravní nehody.

Podíly dopravních nehod v ČR podle místa

dálnice

obec (mimo dálnici)

mimo obec (mimo dálnici)

70 65 64,55 60

63,61

63,57

61,99

62,29

61,95

61,27

36,38

35,99

36,26

36,69

55

59,49

59,79

38,42

38,21

50

podíl (%)

45 40 35 33,88 30

34,79

34,76

1,59

1,66

1,63

1,71

1,78

2,03

2,08

1,98

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

25 20 15 10 51,55 0 2000

rok

67


Hodnocení dopravních nehod v meziročním srovnání je možné vyjádřit v „Čísle závažnosti nehod“, které určuje míru závažnosti srovnáním jednotlivých druhů následků na zdraví a životě účastníků dopravních nehod. V následujícím grafu je doložen vývoj dopravních nehod v kraji podle ČZN v období 2002 – 2007.

Trend vývoje dopravních nehod v kraji podle čísla závažnosti

číslo závažnosti nehody (ČZN)

36 000 35 620 35 000 34 000

34 060

33 000 32 000

32 345

31 880

31 000 30 000 29 000

28 875

28 000 27 000 26 000 25 000

24 955

24 000 2002

2003

2004

2005

2006

2007

rok

R (počet nehod/ milion vozkm a rok)

Relativní nehodovost je ukazatel, který vypovídá o pravděpodobnosti vzniku nehody na komunikaci ve vztahu k jejímu jízdnímu výkonu. V následujícím grafu je porovnání relativní nehodovosti v roce 2000 a 2005 ve vztahu k dopravnímu výkonu na mezikřižovatkových úsecích sledovaných silnic na území Zlínského kraje. Porovnání relativní nehodovosti 4 3,5 3 2,5 2

3,66 3,05

1,5 1 0,5 0 rok

68

2000 2005


Na doložených údajích srovnání vývoje dopravní nehodovosti Zlínského kraje a České republiky je možné vysledovat klesající počty dopravních nehod a jejich následků. Celkově je ve srovnání s celorepublikovými ukazateli hodnocená nehodovost na území Zlínského kraje příznivá.

5.6 Motorizace, automobilizace Údaje o počtu všech registrovaných vozidel v jednotlivých okresech a za celý Zlínský kraj platné k 1. 1. 2009 jsou uvedeny v následující tabulce : DRUH VOZIDLA

Zlín

okres Uherské Kroměříž Hradiště 52 573 39 608 187 266 11 138 8 618 203 152 5 387 4 036 1 271 999 1 249 879 7 373 4 213

Vsetín

KRAJ

Osobní automobily 73 751 52 748 218 680 Mopedy 372 418 1 243 Skútry a motocykly 7 474 10 651 37 881 Autobusy 163 341 859 Užitková vozidla do 3,5t 9 061 4 819 23 303 Užitková vozidla do 12t 1 879 1 318 5 467 Užitková vozidla nad 12t 2 348 1 140 5 616 Přípojná vozidla do 8 781 7 521 27 888 750kg Přípojná vozidla do 3,5t 1 069 551 2 836 962 5 418 Přípojná vozidla do 10t 755 694 882 854 3 185 Přípojná vozidla nad 10t 1 707 932 752 868 4 259 Přípojná vozidla traktorů 42 53 61 34 190 Ostatní silniční vozidla 27 11 11 25 74 Prac. stroje bez pohonu 6 5 1 0 12 Prac. Stroje s pohonem 189 146 142 128 605 Traktory 280 215 202 230 927 CELKEM 107 904 81 988 63 658 82 057 335 607 Nejvyšší počet registrovaných osobních automobilů a zároveň všech vozidel má okres Zlín (73 751 resp. 107 904), nejnižší počet okres Kroměříž (39 608 resp. 63 658). Motocyklů je nejvyšší počet v okrese Uherské Hradiště (11 325), středních a těžkých vozidel v okrese Zlín (4 390).

69


Mezi významné dopravní ukazatele charakterizující vymezené území patří automobilizace a motorizace. Automobilizace vyjadřuje počet osobních automobilů na 1 000 obyvatel, resp. počet obyvatel připadajících na 1 osobní automobil, motorizace zahrnuje všechna motorová vozidla vztažená na 1 000 obyvatel resp. počet obyvatel připadajících na 1 motorové vozidlo.

Vsetín

Kroměříž

Uherské Hradiště

Zlín

okres KRAJ

počet osobních automobilů počet obyvatel (v tis.) počet os. automobilů na 1 000 obyv. stupeň automobilizace

73 351 52 573 39 608 52 748 193,2 144,5 107,9 145,9 379 364 367 361

218 680 591,4 369

1 : 2,63 1 : 2,74 1 : 2,72 1 : 2,76

1 : 2,7

počet všech motorových vozidel počet obyvatel (v tis.) počet mot. vozidel na 1 000 obyv. stupeň motorizace

95 048 72 008 54 558 71 435 193,2 144,5 107,9 145,9 492 498 505 489 1 : 2,03 1 : 2,0 1 : 1,97 1 : 2,04

293 049 591,4 495 1 : 2,01

Nejvyšší stupeň automobilizace v rámci kraje má okres Zlín (na 1 osobní automobil zde připadá 2,63 obyvatel), nejnižší stupeň okres Vsetín (2,76 obyvatel na 1 osobní automobil). Nejvyšší stupeň motorizace má okres Kroměříž (1,97 obyvatel na 1 motorové vozidlo), nejnižší stupeň okres Vsetín (2,04 obyvatel na 1 motorové vozidlo).

70


V následující tabulce je provedeno srovnání počtu osobních automobilů, všech motorových vozidel, motorizace a automobilizace ve Zlínském kraji a v celé České republice v letech 2002,2007 a 2008.

počet osobních automobilů počet obyvatel (v tis.) počet os. aut. na 1 000 obyv. stupeň automobilizace počet všech mot. vozidel počet obyvatel (v tis.) počet mot. voz. na 1 000 obyv. stupeň motorizace

1. 1. 2002 kraj ČR 3 523 171 670 277

1. 1. 2007 kraj ČR 4 108 201 530 610

1. 1. 2008 kraj ČR 210 581

4 423 370

597,8

10 292,9

589,8

10 287,2

590,8

10 381,1

287

339

342

399

356

426

1 : 3,48

1 : 2,92

1 : 2,92

1 : 2,5

1 : 2,8

1 : 2,34

241 171

4 847 761

269 161

5 442 111

282 336

5 715 045

597,8

10 292,9

589,8

10 287,2

590,8

10 381,1

403

466

456

529

477

550

1 : 2,48

1 : 2,12

1 : 2,19

1 : 1,89

1 : 2,09

1 : 1,82

Z uvedených údajů vyplývá, že stupeň motorizace a automobilizace Zlínského kraje je nižší než celostátní průměr. V roce 2008 byla automobilizace kraje na 84% průměru republiky a motorizace na 87% průměru.

71

počet osobních automobilů (mot. vozidel) na 1 000 obyvatel

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu Automobilizace a motorizace Zlínského kraje a České republiky 600 550 500

automobilizace Zlínského kraje automobilizace České republiky motorizace Zlínského kraje motorizace České republiky

450 400 350 300 250 2002

2005 rok

2008

Z grafu je patrný růst motorizace a automobilizace. Mezi lety 2002 a 2008 se automobilizace kraje zvýšila o 24% (celostátně o 26%), motorizace kraje se zvýšila o 18% (celostátně rovněž o 18%).

5.7 Rozvoj silniční infrastruktury v kraji Následující přehled obsahuje, z pohledu generelu dopravy, soubor významných dopravních staveb zahrnutých v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR), v plánech ŘSD a v plánech Ředitelství silnic Zlínského kraje, přičemž jsou zde v úvodu zvlášť vyčleněny akce v současné době realizované a akce připravované do roku 2011. Rozestavěné úseky silnic V současné době jsou na území Zlínského kraje realizovány tyto významné stavby: •Dálnice D1 Kroměříž východ – Říkovice (termín dokončení 2010) •Rychlostní komunikace R49 Hulín – Fryšták (termín dokončení 2011) •Rychlostní komunikace R55 Skalka – Hulín (termín dokončení 2010) •Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná (realizace 2009 - 2013) •Silnice I/50 Bánov, obchvat (termín dokončení 2011) •Silnice II/497 Šarovy - Březolupy – Bílovice (termín dokončení 2010) •Silnice II/492 Horní Lhota – Luhačovice (termín dokončení 2010) •Silnice II/150 Poličná – Valašské Meziříčí (termín dokončení 2010) •Silnice II/490 Zlín – přivaděč na R49, zkapacitnění Připravované stavby Mezi připravované dopravní stavby s termínem zahájení prací do roku 2011 patří: •Rychlostní komunikace R49 Fryšták – Lípa (realizace 2011 - 2015)

72


•Rychlostní komunikace R55 Otrokovice, obchvat JV (realizace 2010 - 2013) •Silnice I/49 Vizovice – Lhotsko (realizace 2010 - 2013) •Silnice I/57 Semetín – Bystřička (realizace 2010 - 2013) •Silnice I/49 Malenovice – Otrokovice (realizace 2010 - 2012) •Silnice I/35 Lešná – Palačov (realizace 2011 – 2016) •Silnice II/490 Holešov – přivaděč na R49 včetně východního obchvatu POZN. v přehledu jsou uvedeny pouze významné dopravní stavby z pohledu generelu dopravy kraje.

Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje Následující výčet obsahuje veřejně prospěšné stavby a další významné stavby a rozvojové záměry zahrnuté v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje, které nejsou uvedeny v předchozích přehledech (realizované a připravované stavby). •Rychlostní komunikace R49 Lípa – Střelná •Rychlostní komunikace R55 Napajedla – Polešovice •Silnice I/57 Valašské Meziříčí – Pozděchov •Pravobřežní kapacitní komunikace propojení R55 - R49 •Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm •Silnice I/50 Kožušice, obchvat •Silnice I/50 Starý Hrozenkov, obchvat •Silnice I/55 Ostrožská Nová Ves – Uherský Ostroh, obchvat •Silnice I/55, I/50, II/498 Kunovice, obchvat •Silnice I/57 Valašské Klobouky, obchvat •Silnice I/57 Brumov - Bylnice, obchvat •Silnice I/69 Jasenná – Syrákov – Liptál, stoupací pruhy •Silnice I/69 Lutonina, obchvat •Silnice II/150, II/438 Bystřice pod Hostýnem – Poličná •Silnice II/150 Křtomil, obchvat •Silnice II/497 Uherské Hradiště, připojení •Silnice II/432 Kroměříž, JV obchvat •Silnice II/490 Nivnice, narovnání •Silnice II/490 Uherský Brod, JV obchvat •Silnice II/490 Újezdec, obchvat •Silnice II/492 Luhačovice, JV obchvat •Silnice II/493 Pozlovice, směrová úprava

73


•Silnice II/495 napojení na obchvat II/490 Uherský Brod •Silnice II/495 Nezdenice – Záhorovice, spojka •Silnice II/495 Bojkovice – Pitín, obchvat •Silnice II/495 Šumice, obchvat •Silnice II/495 Hrádek na Vlárské Dráze, obchvat •Silnice II/495 Záhorovice, obchvat •Silnice II/498, II/490 Dolní Němčí, obchvat •Silnice II/498 Hluk, obchvat Plánované stavby na silniční a dálniční síti území Zlínského kraje mimo ZÚR •Silnice III/36724 Bojanovice, obchvat (dle ÚP) •Silnice II/432 Roštín, obchvat (dle ÚP) •Silnice II/497 Bílovice, obchvat (iniciativa občanů dle ORP Uherské Hradiště)

Soupis staveb ve stávající stopě a bodové úpravy na silniční síti na území Zlínského kraje Tato kapitola obsahuje seznam staveb bodových závad a staveb úpravy silniční sítě ve stávající stopě včetně staveb vyžadujíchích prostorové nároky vlivem úpravy oblouků, přidání jízdních pruhů či vyosení jízdních pruhů. V následujících tabulkách je seznam staveb s předpokladem přípravy či realizace ŘSD Zlín, Střednědobý plán staveb ŘSZK a stavby s nevyhovujícími parametry, v přípravě či realizaci dle ORP. V případě, že byla získána informace o stavbě z různých zdrojů jsou uvedeny všechny zdroje.

74


75


76


77


78


79


Následující obrázek popisuje výstavbu silniční sítě ve Zlínském kraji dle ŘSD

80


5.8 Charakteristika silnic a tahů základní silniční sítě V této podkapitole jsou sumarizovány podstatné informace o silnicích a tazích zařazených do základní silniční sítě Zlínského kraje.

Obr. Viz výkresová příloha č. 1

81


Silniční tah Olomouc - Přerov - Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště Hodonín – Břeclav (silnice I/55, R55) Celková charakteristika • •

•

•

převažuje dopravní funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní dopravy v ose sever – jih (vazba na dálnici D2 a na silnice I/35 a I/47) o zdrojové a cílové dopravy Kroměřížska, Zlínska a Uherskohradišťska (vazba na silnici I/47, dálnici D1 a silnice II/432+II/438, I/49 a I/50) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Hulín – Otrokovice – Staré Město – Uherský Ostroh existující dopravní rizika o vysoký podíl průjezdních úseků pro dopravní funkci (33%) o vysoká intenzita dopravy v celé délce silnice (maxima: extravilán – 14,1 tis. voz./den, intravilán – 28,3 tis. voz./den) o vysoký podíl těžkých vozidel (33%) existující navrhovaná řešení o dostavba rychlostní komunikace R55 souběžně vedoucí s I/55 (SV obchvat Otrokovic realizován, JV obchvat bude realizován 2010 až 2013, úsek Skalka – Hulín ve výstavbě s termínem zprovoznění 2010) o Kunovice obchvat o přeložka Ostrožská Nová Ves – Uherský Ostroh

Dopravní charakteristika • • • • • • • •

•

•

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území Intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká nejzatíženější úsek Staré Město – Otrokovice

: 55,0 km : 15,9 km : 33% : celostátní a mezinárodní : dopravní : 8 200-16 800 voz./den : 2 300 - 4 700 voz./den : max.> 16 800 voz./den

Intenzity dopravy – intravilán (max. Celkem) Hulín : 25 000 voz./den Otrokovice- jih : 23 000 voz./den Uherské Hradiště : 28 000 voz./den Kunovice : 24 000 voz./den Dopravní výkon celkem : 645 000 vozokm/den z toho těžká : 213 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 33% Průměrná intenzita celkem : 11 714 voz./den z toho těžká : 3 865 voz./den

82


Závěry a doporučení • • • •

maximálně podporovat výstavbu rychlostní silnice R55 v celé délce podporovat obchvat Kunovic obchvat Ostrožské Nové Vsi a Uherského Ostrohu bude předmětem dalšího posouzení Požadavek ŘSD ČR OPS Brno stanoviska ze dne 25.11.2009 na výhledové přeřezení silnice I/55 do silnic II. třídy pod označením II/655 po vybudování R55 se rařazením ochvatů Kunovic, Ostrožsné Nové Vsi a Uherského Ostrohu do výhledových obchvatů silnice II/655 navrhujeme k přezkoumání v návrhové části této dokumentace.

Silniční tah Opava - Nový Jičín - Val. Meziříčí - Vsetín - Val. Klobouky Slovensko (silnice I/57) Celková charakteristika •

kombinace dopravní a obslužné funkce v území (převážně dopravní v úseku hranice kraje – Vsetín; převážně obslužná v úseku Vsetín – státní hranice)

•

realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní dopravy v úseku Valašské Meziříčí – Horní Lideč (vazba na silnice I/35 a I/49) o zdrojové a cílové dopravy Valašska a Zlínska (vazba na silnice I/35, I/69 a II/487) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Valašské Meziříčí – Brumov-Bylnice

•

existující dopravní rizika

•

o velmi vysoký podíl průjezdních úseků (47 %) o vysoká intenzita dopravy v úseku Valašské Meziříčí – Vsetín (až 13 tis. voz./den) existující navrhovaná řešení o napojení na obchvat Valašského Meziříčí (I/35) o výstavba silnice I/57 v nové stopě v úseku Valašské Meziříčí – Vsetín (obchvat Valašské Meziříčí, Podlesí, Bystřička, Jablůnka) o výstavba silnice I/57 v nové stopě Vsetín – Pozděchov o obchvat Brumov – Bylnice o obchvat Valašské Klobouky

Dopravní charakteristika • • • • • •

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území z toho dopravní obslužná intenzity dopravy- extravilán

: : : : : : :

63,7 km 29,8 km 47 % celostátní a mezinárodní dopravně - obslužná hranice kraje - Vsetín Vsetín - státní hranice

83


• • •

•

hranice kraje - Valašské Meziříčí celkem : 5 200 voz./den z toho těžká : 1 800 voz./den Val. Meziříčí - Ústí u Vsetína celkem : 12 000-19 000 voz./den z toho těžká : 2 400 - 7 000 voz./den Ústí u Vsetína – Brumov Bylnice celkem : 5 600-9 000 voz./den z toho těžká : 1 000-2 600 voz./den Brumov Bylnice -hraniční přechod celkem : 1 700 voz./den z toho těžká : 300 voz./den nejzatíženější úsek Jablůnka – Vsetín : 19 000 voz./den celkem intenzity dopravy- intravilán maxima celkem : Valašské Meziříčí - 33 000 voz./den Vsetín – 13 700 voz./den dopravní výkon celkem : 494 000 vozokm/den z toho těžká : 130 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 26% průměrná intenzita celkem : 7 760 voz./den z toho těžká : 2 052 voz./den dopravní závady velmi vysoký podíl průjezdních úseků vysoká intenzita dopravy v úseku Valašské Meziříčí – Vsetín

Závěry a doporučení • • •

maximálně podporovat výstavbu I/57 v úseku Val. Meziříčí – Vsetín podporovat výstavbu silnice v úseku Vsetín – Val. Polanka s připojením na R49 v Pozděchově realizace obchvatu Brumova-Bylnice a Valašských Klobouků bude předmětem dalšího posuzování (silnice I/57) na základě modelu dopravy v souvislosti se stabilizací trasy R49 a připojením I/57 na R49.

84


Silniční tah Hradec Králové - Hranice - Val. Meziříčí - Rožnov p. R. - Slovensko (silnice I/35)

Celková charakteristika • •

• •

kombinace dopravní a obslužné funkce v území (převážně dopravní v úseku hranice kraje – Rožnov p. Radhoštěm) realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní doprava ve směru západ – východ (vazba na silnici I/47, D1) o zdrojová a cílová doprava Valašska (vazba na silnice I/57, I/58 a II/150) o intenzivní vnitřní doprava v rámci regionu v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy v úseku Val. Meziříčí – Rožnov p. R. (21 tis. voz./den) o vysoká intenzita dopravy na průtahu Val. Meziříčím (až 22 tis. voz./den) existující navrhovaná řešení o výstavba silnice I/35 v úseku hranice kraje - Val. Meziříčí o přeložka silnice v úseku Val. Meziříčí – Rožnov p. R. (silnice I/35) o SV obchvat Valašského Meziříčí


celková délka silnice na území kraje : 39,9 km délka průjezdních úseků : 14,7 km podíl průjezdních úseků : 37% dopravní význam : celostátní a mezinárodní převažující funkce v území : dopravně - obslužná o z toho dopravní : hranice kraje - Rožnov p. R. o obslužná : Rožnov p. R. - státní hranice intenzity dopravy – extravilán o hranice kraje - Rožnov pod Radhoštěm celkem : 13 500-15 800 voz./den z toho těžká : 3 000-6 400 voz./den o Rožnov pod Radhoštěm - státní hranice celkem : 4 200-5 300 voz./den z toho těžká : cca 1 200 voz./den o hraniční přechod

85


• •

•

celkem z toho těžká o nejzatíženější úsek Val. Meziříčí - Rožnov p. R: intenzity dopravy – intravilán o maxima celkem dopravní výkon celkem z toho těžká podíl těžkých vozidel: průměrná intenzita celkem z toho těžká

: 4 200 voz./den : 1 200 voz./den 15 800 voz./den celkem : Valašské Meziříčí - 22 000 voz./den Rožnov pod Radhoštěm - 18 000 voz./den : 358 000 vozokm/den : 89 000 vozokm/den : 27% : 9 018 voz./den : 2 398 voz./den


maximálně podporovat výstavbu I/35-SV obchvat Val. Meziříčí s napojením na R48 byla prověřována varianta vypuštění výhledové MÚK přeližky I/35 SO s I/57, DHV 2009 sledovat výstavbu úseku Val. Meziříčí – Rožnov p. R. (obchvaty Zašová, Zubří) výhledové intenzity na průtahu městem Rožnov pod Radhoštěm kolem 20-24 tis. vozidel/den představují významné dopravní riziko s nutností dalšího posuzování

Silniční tah Holubice - Uherské Hradiště - Uherský Brod - Slovensko (silnice I/50)


kombinace dopravní a obslužné funkce v území (převažuje dopravní funkce v úseku hranice kraje – Uherský Brod) realizuje přepravní vztahy a vazby o tranzitní doprava ve směru západ – východ (vazba na dálnici D1) o zdrojová a cílová doprava Uherskohradišťska a Zlínska (vazba na silnice I/55+I/49, II/495 a II/498) o intenzivní vnitřní doprava v rámci kraje v úseku Uherské Hradiště – Uherský Brod

86


•

•

existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy v úseku hranice kraje – Uherský Brod (až 16,5 tis. voz./den) o rostoucí dopravní zatížení hraničního přechodu Starý Hrozenkov existující navrhovaná řešení o přeložka silnice I/50 u Starého Hrozenkova o dokončení obchvatu Bánova v roce 2011 o obchvat Kožušice (JMK), část v ÚP Střílky


celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území o z toho dopravní o obslužná intenzity dopravy – extravilán hranice kraje - Uherský Brod celkem z toho těžká Uherský Brod - státní hranice celkem z toho těžká hraniční přechod celkem z toho těžká

• •

•

• •

: : : : : : :

65,2 km 21,6 km 34% celostátní a mezinárodní dopravně - obslužná hranice kraje - Uherský Brod Uherský Brod - státní hranice

: 10 700-12 000 voz./den : 3 800-4 300 voz./den

: 4 800-7 700 voz./den : cca 2 500 voz./den : 4 800 voz./den : 2 400 voz./den

nejzatíženější úsek obchvat Uherského Brodu

: 12 600 voz./den celkem

intenzity dopravy – intravilán maxima celkem Uherský Brod

: 14 800 voz./den

dopravní výkon celkem : 609 000 vozokm/den z toho těžká : 190 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 31% průměrná intenzita celkem : 9 391 voz./den z toho těžká : 2 895 voz./den dopravní rizika rostoucí intenzita dopravy na hraničním přechodu Starý Hrozenkov s podílem nákladní dopravy 49%

Závěry a doporučení •

dále prověřit přeložku silnice I/50 u Starého Hrozenkova v návrhové části dokumentace

•

podporovat dokončení obchvatu Bánova v roce 2011

•

ve výhledu podporovat obchvat Kožušice

87


Silniční tah Otrokovice - Zlín - Vizovice - Horní Lideč - Slovensko (silnice I/49)


•

•

kombinace dopravní a obslužné funkce v území, v úseku Otrokovice – Zlín zprostředkovává dopravní obsluhu území realizuje přepravní vztahy a vazby o propojuje silnice I/55 se silnicemi I/57 s vazbou na Slovensko na hraničním přechodu Střelná o zdrojová a cílová doprava Zlína (vazba na silnice I/55+I/47 resp. I/50, R/55, I/69+I/57 a II/490) o intenzivní vnitřní doprava v rámci kraje v úseku Otrokovice – Vizovice existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy v úseku Otrokovice – Vizovice (až 31,3 tis. voz./den) o velmi vysoká intenzita dopravy na průtahu Zlínem (až 37 tis. voz./den) o nevhodné směrové vedení silnice v úseku Vizovice – Valašská Polanka existující navrhovaná řešení o výstavba rychlostní komunikace R49 v nové stopě z Hulína přes Zádveřice až ke státní hranici o realizace úseku I/49, Vizovice-Lhotsko, obchvat Lhotska o rozšíření úseku I/49, Malenovice-Otrokovice o pravobřežní kapacitní komunikace propojení R55 - R49

Dopravní charakteristika • • • • •

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území

•

intenzity dopravy – extravilán Otrokovice - Zlín celkem z toho těžká Zlín - Vizovice celkem z toho těžká Vizovice - státní hranice celkem z toho těžká hraniční přechod

: : : : :

44,2 km 18,7 km 42% krajský dopravně – obslužná

: 32 100 voz./den : 5 800 voz./den : 15 600 voz./den : 3 500 voz./den : 3 300 voz./den : 1 000 voz./den

88


• •

•

•

celkem z toho těžká nejzatíženější úsek Otrokovice – Zlín Intenzity dopravy – intravilán maxima celkem

dopravní výkon celkem z toho těžká podíl těžkých vozidel průměrná intenzita celkem z toho těžká

: 4 800 voz./den : 2 700 voz./den : 32 100 voz./den celkem

: Otrokovice - 19 000 voz./den Zlín - 37 000 voz./den (směr Otrokovice) Zlín - 19 000 voz./den (směr Vizovice) : 534 000 vozokm/den : 133 000 vozokm/den : 25% : 12 097 voz./den : 3 000 voz./den


úsek R49 Hulín-Fryšták je ve stavbě s dokončením 2011 přednostně podporovat pokračování výstavby R49 po Zádveřice s výhledovým pokračováním na státní hranici upřednostnit rozšíření úseku silnice I/49 Otrokovice-Malenovice vytvořit podmínky pro odlehčení centra města Zlína od tranzitní dopravy pravobřežní kapacitní komunikací propojení R55 – R49

Silniční tah Vizovice - Liptál - Vsetín (silnice I/69)

Celková charakteristika 89


• •

• •

kombinace dopravní a obslužné funkce v území realizuje dopravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Zlína a Valašska (vazba na silnice I/49 a I/57) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Zlínskem a Valašskem o dopravní spojení ve směru sever-jih mezi Valašskem a Uhersko Brodskem existující dopravní rizika o vyšší podíl průjezdních úseků (38%) o nevyhovující sklonové poměry existující navrhovaná řešení : o výstavba rychlostní komunikace R49 s vazbou na silnici I/57 o obchvat Lutoniny o vybudování stoupacích pruhů na silnici I/69, Jasenná – Syrákov – Liptál


• •

• •

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká intenzity dopravy – intravilán maximum celkem

: : : : :

18,0 km 6,8 km 38% krajský dopravně - obslužná

: 5 700-7 000 voz./den : cca 1 500 voz./den

: Vsetín- 8 700 voz./den

dopravní výkon celkem : 118 000 vozokm/den z toho těžká : 26 000 vozokm/den podíl těžkých vozidel : 22% průměrná intenzita celkem : 6 534 voz./den z toho těžká : 1 437 voz./den dopravní závady nevyhovující sklonové a směrové poměry vyšší podíl průjezdních úseků


podporovat výstavbu R49 (Zádveřice – st. hranice) s vazbou na silnici I/57 sledovat výstavbu stoupacích pruhů v oblasti Syrákova obchvat Lutoniny s ohledem na výstavbu R49 a I/57 bude dále posuzován v návrhové části

90


Silniční tah hranice kraje - Kroměříž - Hulín - Holešov - Bystřice p. H. - Val. Meziříčí (silnice I/47 a dále silnice II/432, II/438, II/150)


•

•

kombinace dopravní a obslužné funkce v území (dopravní funkce dominuje v úseku Kroměříž – Hulín; dopravní i obslužná funkce v úseku Holešov – Valašské Meziříčí) realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Kroměřížska, Valašska a Hostýnska (vazba na silnice I/35, I/55, I/57, II/432, II/437 a II/490) o tranzitní doprava ve směru západ – východ (po úseku dálnice D1) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Kroměříž - Holešov - Bystřice pod Hostýnem existující dopravní rizika o vysoký podíl průjezdních úseků mezi Hulínem a Valašským Meziříčím o vysoká intenzita dopravy v úseku Kroměříž – Hulín (14,5 tis. voz./den) o vysoká intenzita dopravy na průtahu Holešovem (13,5 tis. voz./den) a Bystřicí pod Hostýnem (12 tis. voz./den) o dopravně nebezpečné směrové vedení (křivolakost) trasy v úseku Bystřice pod Hostýnem-Valašské Meziříčí existující navrhovaná řešení o pokračování dálnice D1 a realizace rychlostní komunikace R49 (úseky již ve výstavbě) o výstavba silnice II/150 v nové stopě v úseku Bystřice pod Hostýnem Kunovice - Valašské Meziříčí

Dopravní charakteristika • • • • • • • •

celková délka tahu na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území z toho dopravní obslužná intenzity dopravy – extravilán Kroměříž - Hulín Hulín - Bystřice pod Hostýnem

: : : : : : :

58,4 km 22 km 38% krajský dopravně - obslužná hranice kraje - Holešov Holešov - Valašské Meziříčí

: 14 500 voz./den

91


celkem : 6 600-7 400 voz./den z toho těžká : cca 1 600 voz./den Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí celkem : 3 400-6 500 voz./den z toho těžká : cca 1 700 voz./den nejzatíženější úsek Kroměříž - Hulín : 14 500 voz./den celkem •

•

•

intenzity dopravy – intravilán maxima celkem


: : : :

Hulín - 16 000 voz./den Holešov - 13 500 voz./den Bystřice p. H. - 12 000 voz./den Val. Meziříčí - 11 000 voz./den

: 412 000 vozokm/den : 70 000 vozokm/den : 22% : 7 048 voz./den : 1 198 voz./den


intenzivně podporovat pokračování výstavby dálnice D1, R49 a R55, což se projeví na intenzitách dopravy na silnicích I/47 a II/432 v úseku Kroměříž-Holešov sledovat obchvat Bystřice pod Hostýnem, napojení II/438 a II/150 formou OK dle IZ. sledovat výstavbu silnice II/150 mezi Bystřicí p. H. a Val. Meziříčím

Silniční tah Holešov - Fryšták - Zlín - Biskupice - Uherský Brod (silnice II/490) Po projednání původního Generelu dopravy Zlínského kraje (2004) byl tento tah vypuštěn a nahrazen tahem Holešov - Fryšták - Zlín (silnice II/490) – Bohuslavice u Zlína (silnice II/497) - Biskupice (silnice III/4972) - Uherský Brod – Dolní Němčí (silnice II/490).

92


Silniční tah Holešov - Fryšták - Zlín (silnice II/490) – Bohuslavice u Zlína (silnice II/497) - Biskupice (silnice III/4972) - Uherský Brod – Dolní Němčí (silnice II/490) Celková charakteristika • •

•

•

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o dopravní vazby ve směru sever – jih v rámci tahu I/57 - I/69 - II/492 - II/490 - II/498 - I/54 a I/49 III/4972 - II/490 - I/50 o zdrojové a cílové dopravy Zlína, Otrokovic, Luhačovic, Uherkého Hradiště a Uherského Brodu s hlavními vazbami na silnice II/438, II/432, I/49, II/492,II/497 a I/50) o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Holešov – Zlín existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy na průtahu Zlínem (18,4 tis. voz./den), Uherským Brodem (14,3 tis. voz./den) a Holešovem (9,1 tis. voz./den) o bodová závada – zůžený profil na sil. II/490 v místě podjezdu pod tratí a mostu přes řeku existující navrhovaná řešení : o výstavba rychlostní silnice R49 včetně napojení Fryštáku o silniční přivaděč na R49 tj. zkapacitnění trasy do Zlína a východní obchvat Holešova o narovnání II/490 u Nivnice, přeložení trasy u Dolního Němčí o JV obchvat Uherského Brodu a propojení II/495 a II/490 mimo Uherský Brod-Újezdec


•

celková délka silnice na území kraje : 53,3 km délka průjezdních úseků : 25,9 km podíl průjezdních úseků : 49% dopravní význam : krajský převažující funkce v území : obslužná intenzity dopravy – extravilán Holešov - Zlín celkem : 7 700-9 100 voz./den z toho těžká : 1 100-1 700 voz./den Zlín - Uherský Brod celkem : 3 700-8 950 voz./den z toho těžká : 700-2 000 voz./den nejzatíženější úsek Zlín - Fryšták, Zlín - Bohuslavice u Zlína : > 9 100 voz./den celkem Intenzity dopravy – intravilán maxima celkem : Holešov - 9 100 voz./den

93


Zlín - 18 400 voz./den (směr Fryšták) Uherský Brod - 14 300 voz./den •

•


: 317 000 vozokm/den : 60 000 vozokm/den : 19% : 5952 voz./den : 1131 voz./den

Závěry a doporučení : • • • •

maximálně podporovat výstavbu R49, resp. přivaděčů a obchvatů k R49 (FryštákHolešov) podporovat úpravy vedoucí ke zkapacitnění a homogenizaci přivaděče k R49 FryštákZlín sledovat jihovýchodní obchvat Uherského Brodu a přeložení trasy mimo Újezdec sledovat narovnání trasy u Nivnice, přeložení u Dolního Němčí v návaznosti na silnici II/498 bude dále posuzováno

Silniční tah Uherský Brod - Bojkovice - Slavičín - Brumov-Bylnice (silnice II/495)


• •

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojová a cílová doprava Uherského Brodu, Bojkovic, Slavičína a BrumovaBylnice (vazba na silnice I/50, I/55 a I/57) o vnitřní doprava v rámci kraje v celé délce silnice existující dopravní rizika o silnice nemá vzhledem ke své funkci v území významné dopravní závady existující navrhovaná řešení o přeložky silnice Šumice až Pitín (obchvat Šumice, Záhorovice, Bojkovice, Pitín) o Hrádek na Vlárské Dráze obchvat o napojení na obchvat II/490 Uherský Brod

Dopravní charakteristika • •

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků

: 31,8 km : 10,8 km

94


• • • •

•

podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území Intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká Intenzity dopravy – intravilán maximum celkem podíl těžkých vozidel

: 34% : regionální : obslužná : 1 800-3 600 voz./den : 500-1 000 voz./den

: Uherský Brod - 9 700 voz./den : max. 22%


s ohledem na nízkou intenzitu dopravy a obslužnou funkci trasy v území, budou navrhovaná řešení přeložek dále posuzována, je možno sledovat záměr dílčí homogenizace trasy a odstranění dopravně nebezpečných míst

Silniční tah Vizovice - Loučka - Slavičín (silnice II/488) Po projednání původního Generelu dopravy Zlínského kraje (2004) byl tento tah vypuštěn a nahrazen tahem II/493.

Silniční tah Kunovice - Hluk - Strání - Slovensko (silnice II/498, I/54)


•

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Uherského Hradiště, Kunovic, Hluku a Strání s vazbami na silnice I/50, I/55, II/490 a II/495 o vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Kunovice - Strání existující dopravní rizika o růst intenzity dopravy v průtahu městem Kunovice

95


•

existující navrhovaná řešení o vybudování obchvatů Hluku a Dolního Němčí o propojení na silnici I/55 s vazbou na I/50 (obchvat Kunovice)


•

•

celková délka tahu na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká nejzatíženější úsek Kunovice - Hluk intenzity dopravy – hraniční přechod celkem z toho těžká intenzity dopravy – intravilán maxima celkem podíl těžkých vozidel

: : : : :

27,5 km 9,7 km 34% regionální obslužná

: 1 600-4 400 voz./den : cca 300-800 voz./den : 4 400 voz./den celkem : 1 600 voz./den : 300 voz./den

: Kunovice - 6 300 voz./den Hluk - 5 100 voz./den : max. 22%

Závěry a doporučení • •

obchvaty Hluku a Dolního Němčí budou s ohledem na nízkou dopravní zátěž dále posuzovány, lze sledovat záměr na dílčí homogenizační úpravy a řešení dopravně nebezpečných míst sledovat výstavbu obchvatu Kunovic s vazbou na I/50

96


Silniční tah Kroměříž - Zdounky - Koryčany - Kyjov - Hodonín (silnice II/432)


• •

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Kroměříže, Zdounek, Morkovic-Slížan a Koryčan s vazbou na silnice I/47, I/50, II/428 a II/429 o vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Kroměříž - Koryčany existující dopravní rizika o růst intenzity dopravy v průtahu městem Kroměříž existující navrhovaná řešení o JV obchvat Kroměříže s napojením na silnici I/47, překročení řeky Moravy existující navrhované řešení je ve dvou variantách o obchvat Roštín na silnici II/432, dle ÚP Roštín


celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy – extravilán Kroměříž - Zdounky celkem z toho těžká Zdounky - hranice kraje celkem z toho těžká intenzity dopravy – intravilán maxima celkem

: : : : :


: 3 500-5 200 voz./den : 600-800 voz./den : 1 500-3 200 voz./den : 400-600 voz./den : Kroměříž - 7 000 voz./den

97



Koryčany - 3 200 voz./den : max. 21%


sledovat JV obchvat Kroměříže s napojením na silnici I/47, překročení řeky Moravy existující navrhované řešení je ve dvou variantách prověřit obchvat Roštín

Silniční tah Přerov - Bystřice pod Hostýnem - Jablůnka (silnice II/150, II/437)

Celková charakteristika •

• •

převažuje obslužná funkce v území o realizuje přepravní vztahy a vazby zdrojové a cílové dopravy Bystřice pod Hostýnem a Vsetínska (vazba na silnice II/438+II/432+I/47, I/57+II/487) o zabezpečuje vnitřní dopravu v rámci kraje v úseku Bystřice p. H. - Jablůnka existující dopravní rizika o kumulace intenzit dopravy na průtahu Bystřicí pod Hostýnem existující navrhovaná řešení o obchvat Bystřice pod Hostýnem v trase II/150-II/438 o obchvat Křtomil (Olomoucký kraj)


celková délka tahu na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká nejzatíženější úsek Hošťálková - Jablůnka intenzity dopravy – intravilán maximum celkem podíl těžkých vozidel

: : : : :


: 1 600-4 300 voz./den : 400-700 voz./den : > 4 500 voz./den

: Bystřice pod Hostýnem - 7 000 voz./den : max. 18%

Závěry a doporučení

98


• • • •

sledování obchvatu Bystřice pod Hostýnem, které se projeví na intenzitách na zbývajících průtahových komunikacích doporučujeme zvážit možnosti zklidňování dopravy na průtazích obcemi ležícími v trase Bystřice pod Hostýnem-Jablůnka na silnici II/150 prověřit obchvat Křtomil prověřit nový záměr obchvatu Blazice – Sovadina na silnici II/437, dle jednání s ORP

Silniční tah Bystřice pod Hostýnem - Vítonice - Teplice nad Bečvou (silnice II/438)

Celková charakteristika • • • •

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Bystřice pod Hostýnem s vazbami na Holešov, Zlín existující dopravní rizika o kumulace intenzit dopravy na průtahu Bystřicí pod Hostýnem existující navrhovaná řešení o obchvat Bystřice pod Hostýnem v trase II/150-II/438


•

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká intenzity dopravy – intravilán maxima celkem podíl těžkých vozidel

: : : : :


: 2 200 voz./den : 500 voz./den

: Bystřice pod Hostýnem - 4 500 voz./den : max. 21%

99



sledování obchvatu Bystřice pod Hostýnem, které se projeví na intenzitách na zbývajících průtahových komunikacích

Silniční tah Rožnov p. Radhoštěm - Frenštát p. Radhoštěm - Příbor - Ostrava (silnice I/58)

Celková charakteristika • • • •

kombinace dopravní a obslužné funkce na území Rožnova pod Radhoštěm realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Valašska a Zlínska s vazbou na silnice I/35 a silnici II/483 ve Frenštátě pod Radhoštěm existující dopravní rizika o v dřívějších letech vysoká závažnost dopravních nehod existující navrhovaná řešení o nejsou navržena žádná řešení


celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká

: : : : :

4,5 km 2,0 km 44% regionální dopravně - obslužná

: 8 300 voz./den : 1 500 voz./den


podporovat opatření směřující ke zvýšení bezpečnosti provozu s ohledem na dřívější vysokou závažnost dopravních nehod

100


Silniční tah Ústí u Vsetína - Nový Hrozenkov - Velké Karlovice - Slovensko (silnice II/487)


• •

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Vsetínska s vazbou na silnice I/35, I/57 a II/481 o intenzivní vnitřní dopravy v rámci kraje v úseku Vsetín (Ústí u Vsetína) – Vel. Karlovice existující dopravní rizika o v dřívějších letech vysoká závažnost dopravních nehod existující navrhovaná řešení o úpravy ve stávající trase


•

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy Ústí u Vsetína - Velké Karlovice celkem z toho těžká Velké Karlovice - státní hranice celkem z toho těžká nejzatíženější úsek Ústí u Vsetína - Huslenky podíl těžkých vozidel

: : : : :


: 2 500-6 100 voz./den : 500-1 000 voz./den : 1 100 voz./den : 200 voz./den : 6 100 voz./den celkem : max. 18%


doporučujeme zvážit možnosti zklidňování dopravy na průtazích obcemi ležícími v trase Ústí u Vsetína-Velké Karlovice s ohledem na dřívější vysokou závažnost dopravních nehod doporučujeme řešit dopravně nebezpečná místa

101


Silniční tah Prostřední Bečva - Hutisko-Solanec - Velké Karlovice (silnice II/481)


• •

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy Rožnovska a Vsetínska s vazbami na silnice I/35 a II/487 o vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Rožnovem p. R. a oblastí Velkých Karlovic, Karolínky a Nového Hrozenkova existující dopravní rizika o v dřívějších letech vysoká závažnost dopravních nehod existující navrhovaná řešení o nejsou navržena žádná řešení


celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy celkem z toho těžká podíl těžkých vozidel

: : : : :


: 1 200-2 500 voz./den : 200-400 voz./den : max. 15%


s ohledem na dřívější vysoký počet dopravních nehod podporovat opatření směřující ke zvýšení bezpečnosti provozu

102


Silniční tah Biskupice – Luhačovice – Zádveřice (silnice II/492)


•

•

převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy oblasti Luhačovic s vazbami na silnice I/49 a II/490 o vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Luhačovicemi a oblastmi Uhersko Brodska a Zlínska o Největší zdroj nákladní průjezdní dopravy Luhačovicemi v překladišti v Želechovicích,zdroj ORP Luhačovice. existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy na průtahu lázeňským městem Luhačovice o Těžká nákladní doprava v průjezdním úseku silnice II/492 Luhačovicemi mezi ulicí Dr. Veselého a odbočnou na Pozlovice narušuje její vozovku v prostředí starých uklidněných sesuvů, které mohou být jejím provozem nepřímo lokálně aktivovány. Stavu vozovky v ohrožených místech je nutno věnovat soustavnou pozornost, aby průsakem vody do jejího podloží nedošlo ke ztrátě stability. Sanace sesuvu v lázeňském ochranném pásmu je výrazně ztížena nezbytnou úpravou běžných stavebních strojů.(Zdroj: Luhačovice – vlivy dopravy, WOZNICA Kancelář inženýrské geologie a geotechniky Brno,2008) existující navrhovaná řešení o JV obchvat Luhačovic, úprava napojení silnice II/493 na silnici II/492 u Pozlovic o Vhodným převentivním opatřením je vyloučení těžké nákladní dopravy z průjezdním úseku silnice II/492 Luhačovicemi. (Zdroj: Luhačovice – vlivy dopravy, WOZNICA Kancelář inženýrské geologie a geotechniky Brno,2008) o Zatrubnění komunikace II/492 v délce 77,5 se zářezem 140 a 115 m pro ohlučnění,Územní studie – Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009)

Dopravní charakteristika

103


• • • • • •

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy celkem z toho těžká podíl těžkých vozidel průtah Luhačovicemi

: : : : :


: 5 000-8 100 voz./den : 1 200-1 500 voz./den : max. 22% : 8 100 voz./den

Závěry a doporučení • • • • •

sledovat JV obchvat Luhačovic a úpravu napojení silnice II/493 na silnici II/492 u Pozlovic s ohledem na vysokou intenzitu dopravy na průtahu městem Luhačovice zvážit sledování dopravně-zklidňujících prvků, zklidňující dopravně-technická opatření, která mohou snížit objem průjezdné dopravy, může v omezeném rozsahu představovat alternativní řešení ke sledovanému JV obchvatu města prověřit možnost zatrubnění části komunikace II/492 v délce 77,5 m dle Územní studie – Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009) sledovat záměr významného snížení intenzity těžké nákladní dopravy na průtahu II/492 Luhačovicemi vzhledem k lázeňskému charakteru města a geologickému podloží silnice II/492 v úseku mezi ulicí Dr. Veselého a odbočnou na Pozlovice.

Silniční tah Pozlovice – Hrádek na Vlárské dráze – Slavičín, křiž. s II/495 (II/493,II/488)


převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby

104


zdrojové a cílové dopravy Vizovic a Slavičína s vazbami na Zlín, Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice a Luhačovice existující dopravní rizika o silnice nemá vzhledem ke své funkci v území významné dopravní závady existující navrhovaná řešení o nejsou navržena žádná řešení o

• •

Dopravní charakteristika • • • • • • •

celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy – extravilán celkem z toho těžká intenzity dopravy – intravilán maximum celkem podíl těžkých vozidel

: : : : :


: 3000-3200 voz./den : 500 voz./den : Slavičín – 6 800 voz./den : max. 13%

Závěry a doporučení doporučujeme sledovat dílčí homogenizační úpravy a řešení dopravně nebezpečných míst

Silniční tah Uherské Hradiště – Březolupy – Bohuslavice u Zlína - Zlín (silnice II/497)


převažuje obslužná funkce v území realizuje přepravní vztahy a vazby o zdrojové a cílové dopravy v oblasti Uherského Hradiště a území podél trasy s vazbami na silnice I/50, I/55 a I/49

105


• •

o vnitřní dopravy v rámci kraje mezi Uherským Hradištěm a Zlínem a mezi územím podél trasy směrem na Napajedla a Otrokovice existující dopravní rizika o vysoká intenzita dopravy především na území města Uherského Hradiště existující navrhovaná řešení o připojení na R55 (I/55) v Uherském Hradišti u Jarošova


celková délka silnice na území kraje délka průjezdních úseků podíl průjezdních úseků dopravní význam převažující funkce v území intenzity dopravy celkem z toho těžká podíl těžkých vozidel průtah Uherským Hradištěm

: : : : :


: 4 100-9 200 voz./den : 700-2 100 voz./den : max. 22% : 19 000 voz./den

Závěry a doporučení sledovat připojení II/497 na R55 v Uherském Hradišti u Jarošova

5.9 Stručná rekapitulace a závěry Dopravní situace na silniční síti Zlínského kraje setrvává na dlouhodobém rozporu mezi kvalitou nabídky komunikací a poptávkou, která přes současnou stagnaci bude z dlouhodobého pohledu opět narůstat. Přes zprovoznění krátkých úseků dálnice D1 a rychlostní silnice R55 přetrvává významným nedostatek komunikací vyšší kvality tj. dálnic a rychlostních silnic, které by zajistily rychlé spojení kraje s okolím a zároveň umožnily rychlé a bezpečné přemisťování osob mezi jeho významnými centry a oblastmi. Jejich absenci nahrazují silnice I. třídy a z části významné silnice II. třídy, které přebírají funkci komunikací vyšší kvality v převádění tranzitní dopravy, přičemž jejichž základní funkcí by měla být právě distribuce dopravy na komunikace vyšší kvality a realizace rozhodujících objemů zdrojové a cílové dopravy v kraji. Pro tuto nepříslušnou funkci vykazuje většina silnic I. třídy a významné silnice II. třídy poměrně nízký standard. Parametry silnic III. třídy jsou ve své většině dostačující vzhledem ke svému účelu, který plní s přihlédnutím k jejich dopravnímu zatížení. Obsahem předcházejících kapitol byla analýza a vyhodnocení současné situace na jednotlivých silnicích z hlediska důležitých dopravních parametrů (prostorové uspořádání silnice, intenzita automobilové dopravy, podíl nákladní dopravy) a inventarizace již existujících možných řešení a návrhů nevyhovujících úseků i celých silnic. Pro silnice a tahy definované základní sítě kraje (viz grafická příloha 1 „Definice základní silniční sítě“) byly tyto informace kumulovány a z dopravně inženýrského hlediska vyvozena doporučení. Vzhledem k předpokládanému významnému nárůstu dopravního zatížení a kumulaci dopravních rizik především na silnicích I. třídy je nutné stanovení priorit realizace sledovaných záměrů v návrhovém období do roku 2020 a 2030. Těžištěm by mělo být řešení naléhavých a neodkladných problémů na vymezené základní síti, která je a bude nositelem rozhodující části dopravního výkonu na území kraje. Příkladem

106


soustředění dopravy na komunikace vyšší kvality může být krátký úsek R55 (SV obchvat Otrokovice), kde byla v květnu 2009 naměřena a odvozena intenzita dopravy 14317 vozidel/24 hod. s podílem nákladní dopravy zhruba 37%. Především z pohledu přesunu dopravních zátěží a nákladní dopravy ze silnic nižší kvality a nižšího významu bude nezbytné posuzovat postupné kroky a efektivnost řešení. Z nashromážděných a následně vyhodnocených informací o silniční dopravě na území Zlínského kraje v kontextu širších vazeb vyplývají tyto závěry: •

Rozhodující dopravní výkon soustředit do komunikací definované základní silniční sítě - grafická příloha 1, především pak do kapacitních komunikací D1, R49, R55, I/35 a I/57, které převezmou současnou funkci silnic 1. třídy v převodu dálkové a tranzitní dopravy na území kraje. V kontextu uvedeného lze v zásadě souhlasit se sledovanými záměry rozvoje silniční sítě dle koncepce Ředitelství silnic a dálnic ČR na léta 2009-2011.

•

Naléhavým problémem, jehož řešení nesnese odkladu, je vysoká intenzita dopravy na průtazích měst v rámci definované základní silniční sítě. Alarmující dopravní situace je především na průtahu Valašským Meziříčím (silnice I/57 a I/35) s intenzitou dopravy překračujících 30 tis. vozidel/24 hod., která se realizuje na komunikaci se dvěma jízdními pruhy. Problémově následuje průtah městem Kunovice na silnici I/55 s intenzitou dopravy přes 23 tis. vozidel/24 hod. Další riziková místa jako např. Zlín, Hulín, Otrokovice, úsek Vsetín-Bystřička jsou řešena v rámci sledovaných záměrů výstavby se zahájením nejpozději do roku 2011.

•

Usilovat o výstavbu dálnice D1 a rychlostní silnice R55 v celé jejich délce, přednostně podporovat další výstavbu R49 po Zádveřice s výhledovým pokračováním na státní hranici. Pro řešení dopravní situace v severovýchodní části kraje doporučujeme přednostně realizovat úsek I/35 s napojením na R48 a silnici I/57 s kompletací nejméně v úseku I/35-R49. Existence uceleného tahu silnice I/57 umožní především převedení nákladní tranzitní dopravy mimo zastavěná území, nabídne se alternativní trasa k přechodu Bumbálka na silnici I/35. Následný úsek I/57 jižním směrem vykazuje poměrně nízké intenzity dopravy, doporučujeme jeho další posouzení.

•

Navrhujeme prosazovat urychlenou realizaci rozšíření silnice I/49 OtrokoviceMalenovice. Vytvořit podmínky pro odlehčení centra města Zlína od tranzitní dopravní zátěže pravobřežní komunikací propojení R55 – R49 v závislosti na rozložení dopravních proudů nadřazené silniční sítě a jejich vlivu na spolupůsobení přivaděčů spojujících městskou dopravní osnovu s tímto systémem.

•

V souvislosti s postupující realizací a přípravou R49 Hulín-Fryšták považujeme za neodkladné řešit zvýšení kapacity silnice II/490 v úseku Frýšták-Zlín, který zajišťuje funkci přivaděče k R49. Součástí kompletace komunikační sítě v oblasti je rovněž východní obchvat Holešova. Na silnici II/490, v jižní části kraje, doporučujeme sledovat obchvaty Uherského Brodu..

•

Z pohledu kraje se soustředit na rekonstrukce a zvyšování standardu na významných silnicích II. třídy v rámci základní sítě. Především se jedná o postupnou kompletaci tahu Valašské Meziříčí-Holešov, resp. Hulín (silnice II/150, II/438, II/432, II/487) včetně sledovaného obchvatu Bystřice pod Hostýnem, který odlehčí většině průtahových komunikací ve městě. 107


•

Pro udržení funkčnosti dopravního skeletu mají své opodstatnění sledovaný JV obchvat silnice II/432 v Kroměříži a propojení silnice II/497 na R55 (I/55) v Uherském Hradišti. Řešení dopravní situace v Kunovicích napomůže přeložení silnice II/498 do trasy přeložky I/55 s vazbou na silnici I/50. Poměrně komplikovaná situace se jeví v oblasti Luhačovic na silnici II/492. Protože se z převážné části jedná o zdrojovou a cílovou dopravu nemusí sledovaný obchvat města naplnit očekávání. Pak řešení obsahující další zklidňování průtahu městem může mít srovnatelné přínosy.

•

V rámci oprav a rekonstrukcí ostatních silnic II. a III. třídy, které především zabezpečují dopravní obsluhu území, doporučujeme koncentrovat finanční prostředky kraje pouze na významné stavby. Přednostně je vkládat do opatření na řešení dopravně nebezpečných míst a zklidňování průtahů obcí.

108


6 MODEL ZATÍŽENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ Předmětem této kapitoly Aktualizace GDZK byla kontrola a doplnění uzlového systému základní silniční sítě Zlínského kraje, jeho otestování, aktualizace matic vztahů mezi obcemi a oblastmi a kalibrace vypočteného modelového rozvržení vztahů na definovanou silniční síť dle výsledků celostátního sčítání dopravy z roku 2005, resp. aktualizačního dopravního průzkumu z května 2009. Aktualizační dopravní průzkum 2009 na průzkumem sledovaných silnicích Zlínského vykázal v úhrnu přibližně stagnaci dopravního zatížení (zjištěný index 0,98). Nicméně byl zaznamenán u silnic I.třídy mírný pokles, naopak u silnic II.třídy a III.třídy byl zjištěn růst dopravního zatížení 8-16%. S ohledem na komplikovanost modelového zatěžování, které vychází přednostně z přepravních vztahů mezi obcemi je zapracování těchto změn pouze omezeně možné. Rovněž výsledky srovnávání se sčítáním ŘSD 2005 nelze prezentovat zcela jednoznačně. Je zde poměrně významná vzájemná nejistota jednak ve způsobu zjišťování dat (jednodenní průzkum/celoroční průměr) a také v přidělování zjištěných intenzit na jednotlivé úseky. V případě modelového zatěžování se intenzita mění v definovaných uzlových bodech sítě, což jsou křižovatky a obce. V případě dat ŘSD se jedná o úseky mezi sčítanými profily, kdy křižovatky rovněž mění parametry intenzit. Zpracovaný model individuální automobilové dopravy (IAD) resp. model dopravního zatížení Zlínského kraje je jedním z podkladů pro odvození problémů a rizik pro řešení návrhové části Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje. Z uvedeného důvodu jsou v kapitole doloženy výsledky modelového zatěžování současné silniční sítě kraje stávajícími i výhledovými objemy dopravy roku 2030 stanovenými odhadem vývoje. Protože vstupní podklady neumožňovaly modelování dopravy na území měst a obcí a s ohledem na vysoký počet měst a obcí (zdroj/cíl), byl uzlový systém výpočetního modelu Zlínského kraje definován tak, že města a obce případně i několik obcí představovaly pouze místo na síti vyznačené jediným uzlem. Kapitola obsahuje stručné shrnutí postupu práce, rámcový odhad vývoje výhledových objemů dopravy a základní výsledky modelového zatížení. Modelové výpočty prokázaly možnost praktického používání modelu pro řešení a posuzování výhledových záměrů kraje. S jeho pomocí bude možné odvodit změny především na hlavních dopravních trasách jako účinek záměrů rozvoje silniční sítě kraje. Modelové zatížení však vypovídá více o přitažlivosti, resp. atraktivnosti tras pro volbu cesty, než o skutečném chování řidičů. Z uvedeného důvodu je nutno brát stanovené hodnoty dopravního zatížení pouze jako přibližné údaje, které se mohou měnit podle skutečné dopravní situace. Jako velice hrubé je nutné brát intenzity dopravy na území měst, kde se jedná pouze o zatížení vnější a tranzitní dopravou a kdy jsou tato města schematicky reprezentována max. 5-ti cílovými a zdrojovými místy. Především se jedná o město Zlín. Jako výchozí podklad pro odvození a následné modelování vztahů mezi obcemi byly převzaty údaje od ČSÚ o pravidelné denní dojížďce za prací/do školy ze SLDB 2001. Nové údaje budou k dispozici po provedení a zpracování SLDB 2011.

109


Následující tabulka dokládá výchozí vztahy mezi obcemi s rozšířenou působností (zdroj ČSÚ, denní pravidelná dojížďka za prací/do školy SLDB 2001) Poř Název obce . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

1.

Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov p. Radhoštěm Uherský Brod Uherské Hradiště Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín

-210 75 0 4 7 0 4 0 7 0 2 40

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9 10 11 12 13. . . . .

263 -206 2 42 0 1 1 1 8 2 2 158

275 646 -2 87 1 3 27 0 5 3 28 153

0 1 3 -12 0 249 10 11 0 9 0 96

12 117 154 16 -2 28 180 12 5 52 15 2644

7 3 2 2 1 -0 0 0 633 0 97 3

0 0 2 195 4 0 -212 0 0 0 2 34

2 2 7 30 54 0 553 -2 0 2 2 133

2 0 1 14 0 0 0 1 -2 1 8 11

37 5 6 1 3 697 2 0 3 -3 802 12

5 19 12 18 31 1 4 11 45 7 -124 503

7 3 2 3 5 119 3 1 48 535 29 -110

72 444 280 336 3086 2 216 328 72 20 746 204 --

6.1 Předběžný odhad výhledových růstových koeficientů Výhledové objemy dopravy roku 2030 byly stanoveny pomocí průměrných koeficientů meziročních nárůstů intenzit, resp. výkonů osobní a nákladní dopravy, definovaných ve vztahu k roku 2009 v rámci úvodní části této kapitoly. Druh Koeficienty růstu komunikace 2030/2009 Základní silniční síť 1,46 Ostatní 1,37 komunikace

Pro stanovení růstových koeficienty byly použity podklady prognózy evropské komise pro Českou republiku (index 1,49), ministerstva dopravy (index 1,42) a předpokládaného vývoje automobilizace na území Zlínského kraje (index 1,49). Pro výpočet modelového zatížení v rámci zpracování Aktualizace GDZK byly ke stanovení výhledových objemů dopravy odvozeny společné koeficienty pro osobní a nákladní vozidla.

6.2 Výhledové dopravní zatížení 2030 Kalibrace modelu na zatížení roku 2009 byla poslední fází tvorby základní matice vztahů. Podle zadaného zatížení silniční sítě (viz. výsledky celostátního sčítání dopravy roku 2005) byly získané vztahy modifikovány tak, aby bylo dosaženo dostatečné shody naměřených a vypočtených zátěží. Přesnost, s jakou je možno této shody dosáhnout, je ovlivněna jednak velikostí jednotlivých oblastí resp. kvalitou vyjádření vazeb území na definovanou síť a jednak počtem a umístěním zdrojů a cílů cest. Obecně by se však měla diference pohybovat v průměru kolem 10%. Z hodnot výhledového dopravního zatížení pro současnou silniční síť bylo možné odvodit potřebnost řešení rozhodujících problémů. Tabulka: Intenzita dopravy na průtazích měst u vybraných silnic základní sítě Zlínského kraje (vozidla v tis./24 hod.; odhad 2030 reprezentuje teoretický stav bez realizace rozvojových záměrů)

110


Silnice, místo (úsek)

Zatížení 2005/2009

Odhad 2030

I/35, Valašské Meziříčí I/35, Rožnov pod Radhoštěm I/49, Zlín-Malenovice I/50, Uherský Brod I/55, Staré Město I/55, Uherské Hradiště I/55, Hulín I/55, Kunovice I/57, Valašské Meziříčí II/150, Bystřice pod Hostýnem II/367, Kroměříž II/438, Holešov III/05735, Vsetín

19,1 15,8 32,1 14,8 21,7 24,6 21,6 20,5 28,7 10,3 15,5 11,7 15,5

27,9 23,1 46,9 21,6 31,7 35,9 31,5 29,9 41,9 15,0 22,6 17,1 22,6

Uvedené hodnoty ve sloupci „Zatížení 2005/2009“ představují dopravní zatížení na průtazích měst podle výsledků sčítání ŘSD ČR v roce 2005. Tato data byla použita s ohledem na aktualizační průzkumy 2009, které ukázaly na přibližnou stagnaci dopravního zatížení s nejistotou, že se přednostně vztahují na extravilánové prostředí. Uvedené intenzity dopravy nemohou být porovnávány s modelovým dopravním zatížením, které vyjadřuje přibližné intenzity dopravy mezi obcemi. Sloupec „Odhad 2030“ přibližuje možné výhledové dopravní zatížení na průtazích měst (bez realizace rozvojových záměrů silniční sítě), které lze z pohledu možné kapacity komunikací považovat za rizikové. Mezi ty nejproblémovější jednoznačně patří průtah I/57 Valašské Meziříčí s výhledovou intenzitou dopravy 41,9 tis. vozidel/24 hod., dále průtah I/55 Hulín, průtah I/55 Staré Město a průtah I/55 Kunovice.

111


Prognózu dopravního zatížení výhledové silniční sítě Zlínského kraje v roce 2040 dokladuje následující obrázek z dokumentu ŘSD ČR.

Obr. Zdroj: Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic v ČR, ŘSD ČR http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/0F4DC593D80BE2FFC12575EC0036F3B8/$file/Pate rni%20sit%20text%20www.pdf 112


7 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 7.1 Charakteristika dopravní infrastruktury Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému kraje, její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost ovlivňuje rozvoj území. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované. Základní kostru tvoří páteřní tratě celostátního a mezinárodního významu. Jedná se zejména o tratě číslo 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná, které jsou společně se silnicemi I/55 resp. I/57 a I/49 součástí významných dopravních koridorů. Tyto hlavní železniční tahy jsou vzájemně propojeny v severní části kraje tratí 303 Kojetín-Valašské Meziříčí s pokračováním západním směrem na Brno a severovýchodním směrem na Ostravu. V jižní části kraje tvoří propojení hlavních železničních tahů trať 341 Staré Město-Vlárský průsmyk s hraničním přechodem se Slovenskou republikou a s odpojením tratě 340 Uherské Hradiště-Brno. Uvedená základní síť je doplněna dalšími železničními tratěmi převážně místního významu. Celková délka železničních tratí na území Zlínského kraje dosahuje 358 km,(288 km tratě celostátní a 70 km tratě regionální). Obsluhu území zabezpečuje celkem 117 železničních stanic a zastávek. Sledovaným rozvojovým záměrem, uvedeným v PUR ČR 2008 a ZÚR ZK je prodloužení železniční trati 331 Otrokovice-Zlín na trať 280, čímž se vytváří další propojení železničních tratí 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná přes krajské město Zlín. Přehled a situování železničních tratí na území Zlínského kraje

Obr. Viz výkresová příloha č. 2

113


Systémy trakčních proudových soustav, zdroj SŽDC

Přehled železničních tratí: 280 281 282 283 300 303 305 323 330 331 340 341 346

Hranice na Moravě - Střelná; (SDC Zlín spravuje úsek Valašské Meziříčí – Střelná) Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm Vsetín - Velké Karlovice Horní Lideč – Bylnice Brno – Přerov – (Bohumín); úsek 3km se stanicí Chropyně (SDC Zlín nemá ve správě) Kojetín - Valašské Meziříčí; (SDC Zlín má ve správě celou trať) Kroměříž - Zborovice Valašské Meziříčí - Ostrava; úsek 7 km bez stanice Přerov - Břeclav; úsek Břest – Nedakonice (SDC Zlín má ve správě úsek Horní Moštěnice – Nedakonice) Otrokovice – Vizovice Uherské Hradiště – Brno; úsek Uherské Hradiště – Uherský Ostroh (SDC Zlín má ve správě úsek Uherské Hradiště - Veselí nad Moravou Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk Luhačovice – Újezdec u Luhačovic.

7.2 Kategorizace tratí Kategorizace tratí vychází ze zákona č. 266/1994 Sb. v platném znění a z Usnesení vlády České republiky č. 766 ze dne 20. prosince 1995, na jehož základě byly z celostátních drah vyčleněny dráhy regionální.

114


A. Železniční tratě celostátní Celostátní tratě jsou definovány jako dráhy celostátního a mezinárodního významu sloužící veřejné osobní dopravě. Na území Zlínského kraje se jedná o tratě č. 280, 283, 303, 323, 330, 331 (v úseku Otrokovice – Zlín, střed), 340, 341 a 346. B. Železniční tratě regionální Jedná se o dráhy regionálního nebo místního významu, které slouží veřejné osobní dopravě a jsou zaústěny do tratí celostátních nebo jiných tratí regionálních. Na území Zlínského kraje se jedná o tratě č. 281, 282, 305 a 331 v úseku Zlín, střed – Vizovice. Kategorie těchto tratí byla s platností od 1. července 1996 stanovena výše uvedeným Usnesením vlády ČR č. 766 z 20.12.1995. C. Vlečky Jedná se o dráhy, nebo tratě, které slouží vlastní potřebě provozovatele, nebo jiného podnikatele a jsou zaústěny do celostátních nebo regionálních tratí, nebo do jiné vlečky. Na území Zlínského kraje je k 1. 9. 2009 evidováno 65 vleček s řídícími stanicemi. Seznam vleček dle SŽDC-SDC Zlín je doložen v závěru kapitoly 7.3. D. Speciální dráhy Jako speciální dráhy jsou definovány dráhy nebo tratě, které slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti obcí. Na území Zlínského kraje patří do této kategorie trolejbusové tratě na území měst Zlína a Otrokovic, které jsou v majetku Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice a.s. Jedná se celkem o přibližně 33,5 km tratí, na kterých je provozováno 13 trolejbusových linek s dopravním výkonem 3171 tis. km za rok 2008. Tento výkon resp. tato dopravní nabídka byla zabezpečována 60 vozidly. Uvedenou problematikou se Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje dále nezabývá.

7.3 Základní charakteristika tratí Kapitola obsahuje základní údaje k jednotlivým železničním tratím Zlínského kraje z hlediska platného zatřídění a aktuálního významu v území, s výjimkou tratí 300, a 323, u nichž výhledová koncepce musí být odvozena především na základě rozborů území sousedících krajů Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského. Trať 280 Hranice na Moravě – Střelná; úsek Lhotka nad Bečvou (Valašské Meziříčí) – Střelná Páteřní elektrifikovaná (3 kV ss) celostátní železniční trať s převažujícím významem celostátním a mezinárodním, která zabezpečuje návaznost tratě II. národního koridoru 270 ve směru na Valašské Meziříčí-Vsetín-Horní Lideč/Lúky pod Makytou na území Slovenské republiky. Význam tratě je zcela nesporný jak pro osobní, tak i nákladní dopravu, je součástí doplňkové sítě TINA a navržena k modernizaci dle dohody AGTC pro min. traťovou rychlost 120km/h v období do roku 2015 . Zabezpečuje přímou dopravní obsluhu a spojení dvou největších měst v okrese Vsetín, k nejvýznamnějším patří železniční stanice Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč, poslední zastávkou před hranicí se Slovenskou republikou je Střelná. Na území kraje má trať délku cca 50 km, v úseku Lhotka nad Bečvou-Střelná 115


se nachází 14 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 3,5 km. Pro osobní přepravu jsou na trati provozovány rychlíky, spěšné vlaky i osobní vlaky, osobní vlaky dosahují průměrné cestovní rychlosti 47,3 km/hod., rychlíky a spěšné vlaky 65,3 km/hod. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce 2. traťové koleje v km 38,137 – 41,371 a 41,512- 43,410 (2002); Rekonstrukce podchodu pro cestující veřejnost v nz. Bystřička (2004); Rekonstrukce trakčního vedení v km 25,695 – 37,166 Valašské Meziříčí – Jablůnka (2004); Rekonstrukce rozvodny 110kV TNS Střelná (2007). V letošním roce se pro tuto trať připravuje velká investiční akce pod názvem Rekonstrukce Střelenského tunelu včetně koleje č. 1 a 2 v km 22,480 – 23,610 a koleje č. 1 v km 21,110 – 27,261 za bezmála 700mil. Kč,- (realizace 2010 – 2011). Dále výhledově bude řešena rekonstrukce žst Valašské Meziříčí a žst Vsetín. Trať 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm Významná regionální trať místního významu, která zabezpečuje podél silnice I/35 spojení Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí a návaznost na trať 280 s charakterem příměstské železnice. Dopravní význam pro osobní i nákladní dopravu je nesporný, významu však neodpovídá kvalita služby. Délka tratě je 13,980 km, obsluhu území zabezpečuje 6 stanic a zastávek při průměrné vzdálenosti cca 2,2 km. Nejvýznamnější železniční stanicí jsou Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Zubří. Pro osobní přepravu jsou zde provozovány pouze osobní vlaky, jejich průměrná cestovní rychlost je 28,5 km/hod. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např.rekonstrukce přechodu v km 6,055 (2006) nebo Zbudování přístřešku na zastávce Krhová (2007) . V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů např. v km 6,253 a 9,971 a nahrazení modernějším reléového typu. Trať 282 Vsetín – Velké Karlovice Významná regionální trať místního významu v údolí Vsetínské Bečvy. Zabezpečuje dopravní obsluhu rozsáhlého území, současně zajišťuje dopravní vazbu na okresní město Vsetín a návaznost na železniční trať 280. Trať má charakter příměstské železnice, její délka je 24,615 km a obsluhu území zabezpečuje celkem 13 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 2,1 km a s výjimkou železničních zastávek Ústí u Vsetína a Janová se jedná o významné stanice. Pro přepravu osob jsou zde provozovány pouze osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí pouze 28,1 km/hod. Dopravní význam pro osobní i nákladní dopravu je nesporný, je však nezbytné tento význam potvrdit zvýšováním kvality.

116


V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např.Rekonstrukce rozvodny 110 kV TNS Ústí u Vsetína (2004); zřízení objektu zastávky Velké Karlovice (2007). V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů např. v km 24,741 a nahrazení modernějším zařízením reléového typu. Vedení tratí 280, 281 a 282

117


Trať 283 Horní Lideč – Bylnice

Celostátní železniční trať převážně místního významu propojující trať 280 s tratí 341 ve směru na Uherské Hradiště. Společně s dopravní obsluhou území, především města Valašské Klobouky, je ve stanicích Horní Lideč a Bylnice zabezpečena dopravní návaznost na vlaková spojení ve směrech na Vsetín resp. Uherské Hradiště a státní hranici se Slovenskou republikou. Železniční stanice Bylnice je jednou z řídících stanic v nákladní dopravě. Délka tratě je 19,518 km, je zde 6 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 2,7 km. Mezi nejvýznamnější železniční stanice z pohledu obsluhy území patří Valašské Klobouky, Brumov střed, Bylnice a Horní Lideč. Pro přepravu osob jsou na trati provozovány pouze osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 36,5 km/hod. U této tratě nejsou dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji, v rámci zvyšování kvality doporučujeme zaměření na snížení přestupních časů navazujících vlaků. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např. Sanace Brumovského tunelu (2002), Rekonstrukce mostu v km 3,844 resp. 8,729 (2002 a 2003), Rekonstrukce traťové koleje v km 0,764 – 1,860 (2003) a Rekonstrukce RZZ Horní Lideč. Vzhledem ke ne příliš dobrým geologickým podložním vrstvám zde bylo nutné v minulých letech řešit sanace svahů železničního tělesa (sváženiny) a to zejména v km 7,472 – 7,800 (2006) a v km 11,000 – 11,200 (2003). V budoucnu se zde počítá s částečnou modernizací této tratě .

118


Trať 300 Brno – Přerov – (Bohumín); úsek 3km se stanicí Chropyně (SDC Zlín nemá ve správě, trať je v obvodu SDC Olomouc) Trať 303 Kojetín – Valašské Meziříčí; úsek Bezměrov – Valašské Meziříčí

Celostátní železniční trať převážně krajského významu tvoří severní příčku základní železniční sítě kraje a zabezpečuje dopravní obsluhu a vzájemné spojení významných měst jako např. Kroměříž, Hulín, Bystřice pod Hostýnem a Valašské Meziříčí. Trať umožňuje další pokračování ve směru na Brno resp. na Ostravu. ve stanicích Hulín a Valašské Meziříčí je realizovaná návaznost na tratě celostátního a mezinárodního významu 330 a 280. Významným prvkem tratě je dopravní spojení měst Kroměříž-Hulín. Dopravní význam této severní trasy v rámci Zlínského kraje pro osobní i nákladní dopravu je nesporný, doporučujeme jeho další posilování. Celková délka tratě na území kraje je 58 km, obsluhu území zabezpečuje 17 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 3,6 km. Pro přepravu osob jsou zde provozovány spěšné a osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 45,7 km/hod. u spěšných vlaků a 37,3 km/hod. u vlaků osobních. U této tratě doporučujeme posílit její krajský význam např. zvýšeným podílem spěšných vlaků spojujících rozhodující sídla na trase. Uvažovaná elektrizace úseku Kojetín-Hulín umožní spojení Brna se Zlínem (Otrokovicemi) v elektrické trakci. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce mostu v km 26,919 (2002), Výstavba zastávky Jankovice (2004), Rekonstrukce výhybek v žst Branky na Moravě a v Bystřici pod Hostýnem (2006-2007) a zejména akce Rekonstrukce žst Kroměříž (2008-2009). U této trati bylo v letech 2002-2009 zmodernizováno 8 žel. přejezdů. V budoucnu se zde počítá přesahujících 7 mld Kč.

s kompletní

elektrizací

této

tratě

v nákladech

Ve výhledu je uvažováno s realizací nové zastávky s pracovním názvem Holešov u Billy

119


Trať 305 Kroměříž – Zborovice Regionální železniční trať místního významu, která zabezpečuje dopravní obsluhu území jihozápadně od Kroměříže a přepravní vazbu obcí na toto okresní město. Ve stanici Kroměříž je zabezpečena návaznost na trať 303, především ve směru na Hulín. Délka tratě je 17,035 km, je zde 7 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 2,4 km. Pro přepravu osob jsou na trati provozovány pouze osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 33,6 km/hod. U této tratě nejsou dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji, hlavní úsilí doporučujeme zaměřit na zabezpečení kvalitních přestupních vazeb ve stanici Kroměříž. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů v km 0,960; 1,050; 1,345; 1,585; 2,606; 3,860 nebo 14,354 . V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů např. v km 9,411 nebo 13,922 a nahrazení modernějším zařízením reléového typu. Trať 330 Přerov – Břeclav; úsek Břest – Hulín – Nedakonice Páteřní elektrizovaná (3 kV ss, 25 kV/50 Hz) celostátní železniční trať s převažujícím celostátním a mezinárodním významem, která je součástí II. tranzitního železničního koridoru Petrovice u Karviné státní hranice-Břeclav. Z pohledu nákladní dopravy se jedná o významnou tranzitní trasu sever-jih, na trati se nacházejí řídící železniční stanice nákladní přepravy Hulín, Otrokovice a Staré Město. Na území Zlínského kraje zabezpečuje dopravní obsluhu významných sídel jako např. Hulín, Otrokovice, Napajedla a Staré Město u Uherského Hradiště. Na území kraje má trať délku cca 48 km, v úseku Břest-Nedakonice je celkem11 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností zhruba 4,1 km. Pro osobní přepravu jsou na trati provozovány vlaky vyšší kvality EC a Ex, rychlíky, spěšné vlaky a osobní vlaky. Vlaky vyšší kvality EC zastavují pouze ve stanici Otrokovice, vlaky Ex ve stanicích Otrokovice a Zlín střed na trati 331. Osobní vlaky dosahují průměrné cestovní rychlosti 47,5 km/hod., rychlíky a spěšné vlaky 76,7 km/hod. V roce 2000 – 2003 byla provedena kompletní rekonstrukce a modernizace tohoto tranzitního koridoru včetně zmodernizování železničních stanic a zastávek. V letech 2002-2009 byly provedeny další investice řešící např. modernizace přednádražního prostoru v Otrokovicích (2009), Rekonstrukce transformátoru v napájecí stanici v Říkovicích (2007), Rekonstrukce ochrany podzemních vod stání a transformátoru v napájecí stanici Otrokovice (2009). V nejbližší době se na této trati počítá s Rekonstrukcí např. napájecí stanice v Nedakonicích, která z hlediska vyšších investičních nároků bude řešena etapově a napájecí stanice v Říkovicích. 120


Vedení tratí 305, 330

121


Trať 331 Otrokovice – Vizovice

Důležitá železniční trať převážně místního významu obsluhující území Vizovic, Zádveřic a dále území podél řeky Dřevnice, s dominantní dopravní obsluhou krajského města Zlína a návazností na trať 330 ve stanici Otrokovice, která je součástí II. národního koridoru. Trať je v úseku Otrokovice – Zlín střed vedena v kategorii celostátních drah, v úseku Zlín střed – Vizovice v kategorii drah regionálních. V celém úseku Otrokovice-Zlín-Vizovice je železniční doprava zahrnuta do integrovaného dopravního systému Zlín a plní funkci městské a příměstské hromadné dopravy. To se promítá do celkového objemu přepravených osob, za rok 2008 bylo evidováno celkem zhruba 1,5 mil. nastupujících, což představuje jednoznačně nejvíce zatíženou trať s hustotou zhruba 61 tis. osob/km za rok a nástupem orientačně 5,1 tis. cestujících/pracovní den. Tento nesporný význam pro osobní, ale i pro nákladní dopravu je nezbytné podpořit dalším kvalitativním rozvojem, resp. modernizací. Délka tratě je 25 km a obsluhu území zabezpečuje celkem 16 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 1,7 km. Pro přepravu osob jsou zde provozovány v rozhodující míře osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 32,1 km/hod. Vedle osobních vlaků je veden jeden pár vlaků vyšší kvality Ex Zlín střed-Praha. V budoucnu se zde počítá s kompletní elektrizací této tratě a se zdvoukolejněním úseku Otrokovice – Zlín, střed v nákladech přesahujících 8 mld Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že trať bude modernizována a elektrizována se zde provádí pouze běžná údržba a nejsou zde řešeny velké investiční akce. Výhledově je sledován záměr na prodloužení železniční trati 331 z Vizovic směrem na Valašskou Polanku s napojením na trať 280 Hranice na Moravě-StřelnáSlovenská republika.

122


Trať 340 Uherské Hradiště – Brno; úsek Uherské Hradiště – Uherský Ostroh

Z dopravního hlediska jde o celostátní železniční trať krajského významu s návazností na území Jihomoravského kraje. Na území Zlínského kraje se jedná o úsek délky 12 km, resp. 16 km, z Uherského Hradiště ve směru Uherský Ostroh, resp. Veselí nad Moravou, s pokračováním na Bzenec a Brno. Vedle dopravní obsluhy okresního města Uherské Hradiště železnice zabezpečuje především obsluhu sídel Kunovice a Uherský Ostroh včetně jejich vzájemného dopravního spojení. Na předmětném úseku je situováno celkem 5 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností 2,5 km. Pro přepravu osob jsou na trati provozovány rychlíky, spěšné vlaky i osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 52,1 km/hod. u rychlíků a spěšných vlaků a 37,8 km/hod. u vlaků osobních. U této tratě na území Zlínského kraje nejsou dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji, hlavní úsilí doporučujeme zaměřit na zabezpečení kvalitních přestupních vazeb ve stanicích Uherské Hradiště a Kunovice. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce vybraných traťových úseků (2004), Rekonstrukce sdělovacích a informačních systému v žst Uherské Hradiště (2005) Rekonstrukce zab. zařízení přejezdů v km 99,850 (2007 a 89,934 (2009), rekonstrukce traťového zab. zařízení v úseku Uherský Ostroh – Veselí (2009) a zejména vybudování dálkového ovládání v úseku Uherský Ostroh – Kunovice. V příštích letech se zde například počítá s rekonstrukcí výhybek.v žst Uherský Ostroh.

123


Trať 341 Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk Celostátní železniční trať krajského významu zabezpečuje dopravní obsluhu území v jižní části Zlínského kraje. Mezi významná obsluhovaná sídla patří zejména Bylnice s vazbou na Horní Lideč, Slavičín, Bojkovice, Újezdec u Luhačovic s vazbou na Luhačovice a Uherský Brod. Současně je zabezpečena vazba těchto sídel na Kunovice, okresní město Uherské Hradiště a Staré město, kde je návaznost na trať 330 II. národního koridoru. V opačném směru ve stanici Vlárský průsmyk/Horné Srnie existuje dopravní vazba s nutností přestupu na vlaky ŽSR (Slovenská republika). Významným prvkem tratě je dopravní spojení Staré MěstoUherské Hradiště-Kunovice resp. Uherské Hradiště-Kunovice. Dopravní význam této jižní trasy v rámci Zlínského kraje je nesporný jak z pohledu osobní tak i nákladní dopravy, za nedostatek lze považovat nefunkčnost železničního hraničního přechodu Vlarský průsmyk/Horné Srnie pro nákladní přepravu. Celková délka tratě je 68 km, obsluhu území zabezpečuje 23 stanic a zastávek s průměrnou vzdáleností cca 3,1 km. Pro přepravu osob jsou zde provozovány rychlíky, spěšné a osobní vlaky s průměrnou cestovní rychlostí 44,5 km/hod. u rychlíků a spěšných vlaků a 35,5 km/hod. u vlaků osobních. Na této trati byl zaznamenán nejvyšší počet přepravených osob v pravidelné železniční dopravě, za rok 2008 bylo evidováno celkem zhruba 1,5 mil. nastupujících. Rozhodující objem cestujících je odbaven ve stanici Uherský Brod (604 tis.), následují (mimo Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice) stanice Bojkovice město a Bojkovice (v úhrnu 163 tis.) a Šumice (102 tis.) Úsek Bojkovice (mimo)-Vlárský průsmyk „produkuje“ přibližně 10% cestujících. Z tohoto pohledu doporučujeme dále pokračovat v modernizaci tratě alespoň v úseku Uherské Hradiště-Bojkovice, resp. Bojkovice město se zaměřením na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např. Sanace sváženiny v km 136,720 – 138,782 (2002), Rekonstrukce staničního zab. zařízení v žst Kunovice (2004), Rekonstrukce výhybek v žst Kunovice (2004) Dálkové ovládání v úseku Hradčovice – Luhačovice (2007), Rekonstrukce mostu v km 5,929 (2009). Rekonstrukce zastávky Divnice (2009) Dále na této trati v letech 2002-2009 byla investována nemalá částka na rekonstrukce zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů a nahrazení modernějším typem zařízení reléového typu (15 přejezdů) V letošním roce (2009) probíhá Rekonstrukce žst Bojkovice, v příštím roce zde bude realizována Rekonstrukce žst Bylnice, rozsáhlé investiční akce představují celkové investiční náklady okolo 450 mil. Kč. V příštích letech by se mělo na této trati dokončit dálkové ovládání a to v úseku Újezdec u Luhačovic až po Vlárský průsmyk. Trať 346 Luhačovice – Újezdec u Luhačovic Důležitá celostátní železniční trať převážně místního významu, která zabezpečuje dopravní obsluhu lázeňského města Luhačovice a okolí a dále navazuje ve stanici Újezdec u Luhačovic na trať 341 ve směrech na Uherské Hradiště resp. Bylnici. 124


Kvalitní dostupnost této oblasti má svůj společenský význam, tedy i železniční doprava má své opodstatnění. Délka tratě je 10 km, obsluhu území zabezpečují 3 stanice (zastávky) při průměrné vzdálenosti cca 3,3 km. Pro osobní přepravu jsou zde provozovány rychlíky a osobní vlaky, jejich průměrná cestovní rychlost je 39,9 km/hod. U této tratě nejsou závažné dopravně inženýrské důvody k významnějšímu rozvoji. V rámci zvyšování bezpečnosti, komfortu a pohodlí cestující veřejnosti a zvyšování životnosti dopravní cesty byly mimo jiné na této trati provedeny v letech 2002 – 2009 investiční akce jako např. Rekonstrukce koleje v celém úseku tratě (2002), Rekonstrukce traťového zab. zařízení (2003), Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení vybraných železničních přejezdů (v km 4,448, 4,510 nebo 5,688). V letošním roce (2009) jsou nebo budou rekonstruovány přejezdy v km 8,605 a 9,109. Dále pak je nutno zmínit stavbu Rekonstrukce zastávky Biskupice V příštích letech se zde počítá s modernizací stávajícího zabezpečovacího zařízení u vybraných žel. přejezdů a nahrazení modernějším zařízením reléového typu.

125


Seznam vleček na území Zlínského kraje, zdroj SŽDC Zlín: Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65

Vlečka František Zapletal, Postoupky, Kroměříž Lovochemie a.s.,Terezínská 57,Lovosice Sladovny Soufflet ČR,Vrahovická 2170/56,Prostějov Lovochemie a.s.,Terezínská 57,Lovosice Pila Lindner a.s.,Zdounky 213 ČEPRO a.s.,Spálená 5,Praha ČR-VVÚ,Rooseveltova 23,Praha 6-Dejvice Matyska a.s.,Slobodova 608,Bystřce p.H. TON a.s.,Michaela Thoneta 148,Bystřice p.H. Javořice a.s.,Ptenský Dvorek 100,Ptení TON a.s.,Michaela Thoneta 148,Bystřice p.H. Lovochemie a.s.,Terezínská 57,Lovosice Nestlé Česko sro.,Mezi Vodami 27,Praha Lesy Lukov a.s.,Lukov 119 Kloboucká lesní sro.,Šumavská 31,Brno ČR-VVÚ,Rooseveltova 23,Praha 6-Dejvice Statestrong sro.,Štefánikova 448,Bojkovice Jednota spotř.družstvo,Veselská 733,Uherský Ostroh Lovochemie a.s.,Terezínská 57,Lovosice Slovácké strojírny a.s.,Nivnická 1763,Uherský Brod ZEVOS a.s.,Nádražní 25,Uherské Hradiště Ing.Karel Žáček,Luhačovická 510,Bojkovice BRODEX sro.,Vlčnovská 689,Uherský Brod Aircraft Industries,Na Záhonech 1177,Kunovice Groz-Beckert Czech,U Sirkárny 252, Č.Budějovice Jáchymov invest a.s.,Dukel.hrdinů 3653/1,Hodonín ŽPSV a.s.,Třebízského 207,Uherský Ostroh FERONA a.s.,Havlíčkova 1043/11,Praha 1 ZEVOS a.s.,Nádražní 25,Uherské Hradiště Colorlak a.s.,Tovární 1076,Staré Město Kovosteel sro.,Brněnská 1372,Staré Město TOSHULIN a.s.,Wolkerova 845,Hulín PELSPED sro.,Čechova 11,Přerov METALŠROT a.s.,Mánesova 510,Tlumačov Fatra a.s.,tř.T.Bati 1541,Napajedla METRANS a.s.,Želechovice nad Dřevnicí PSG a.s.,Zarámí 40477, Zlín Bardos sro.,Objízdná 1628,Otrokovice TOMA a.s., tř.T.BTI 1566, Otrokovice ZPS-TRANSPORT a.s.,tř.3.května 1174,Zlín S-BBS sro.,tř.T.Bati, Zlín Ing.Ladislav Kouřil,Citov č.5,Brodek u Přerova Českomoravský cement a.s.,Beroun 660 MATVE sro.,Veselská 724,Uherský Ostroh OLSPED, s.r.o., Sladkovského 234/47,Olomouc CE WOOD a.s.,Zlínské Paseky 3662, Zlín Energoaqua a.s.,1.máje 823,Rožnov p.Radhoštěm Gumárny Zubří a.s.,Hamerská 9, Zubří Lesnicko-dřevařská firma,sro.,Hamerská 3,Zubří ARPETA Group a.s.,nám.TGM 588,Zlín SCHOTT CR a.s.,Zašovská 850,Val.Meziříčí Mor.sl.dřev.závody a.s.,Hlavní třída 5,Šumperk Uhlobeskyd sro.,Sokolská 412,Val.Meziříčí UNITOOLS PRESS CZ, a.s.,Hranická 328,Val.Mez. Agropodnik a.s.,Mostní 101,Valašské Meziříčí LUKROM Valmez a.s.,Hranická 1,Val.Meziříčí Promet Foundry sro.,Ostrava-Marianské Hory B.F.P.,Lesy a statky T.Bati sro.,Loučka PERAD sro.,Bystřička 185 Uhlobeskyd sro.,Sokolská 412,Val.Meziříčí ČR-SSHR,závod Dolanka,Hovězí OKD,Doprava a.s.,Nádražní 93/2967,Ostrava Pila MSK a.s.,Velké Karlovice Winpro sro.,U Továrny 39,Halenkov Obec Halenkov č.655

Vlečka v žst. Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kotojedy Zdounky Osíčko Loukov Bystřice p.H. Bystřice p.H. Bystřice p.H. Holešov Holešov Všetuly Všetuly Bylnice Bohuslavice n/Vláří Bojkovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Bojkovice Uherský Brod Kunovice Valašské Klobouky Uherský Ostroh Uherský Ostroh Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Hulín Staré Město Tlumačov Napajedla Želechovice-Lípa Otrokovice Otrokovice Otrokovice Otrokovice Zlín-střed Říkovice Tlumačov Uherský Ostroh Vizovice Rožnov p/R Rožnov p/R Zubří Střítež n/Bečvou Hrachovec Rožnov-Val.Mez. Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Vsetín Vsetín Bystřička nákladiště Jablůnka Hovězí nákladiště Vsetín-Velké Karlovice Velké Karlovice Halenkov Halenkov

126

Km odb. výhybky 9,262 9,846 9,739 2,121;2,583 12,250 42,351;42,042 39,575;39,240 34,828 34,911 34,655;34892 23,891 24,177 22,078 21,971 157,375 148,348 129,56 115,555 0,122 116,29 0,027 129,614 116,262 99,564 12,092 91,160;91,170 91,799;91,119 138,458 0,24 138,602 137,884 167,936 138,732 160,95;161,546 149,683 18,691;18,071 154,525 154,610;154,639 154,735;155,319;155,279 4,053 9,756;9,788;9,889 175,97 0,368 0,039 24,451 12,646 12,636 9,968 7,935 3,322 2,784 25,318 0,059 24,061 0,704 0,098 38,343 37,928 32,544 37,362 7,375 22,749 27,453 15,138 14,937


7.4 Hodnocení rozvojových záměrů SŽDC Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému Zlínského kraje, její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost ovlivňuje rozvoj území. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované, železniční síť představuje celkem 358 km tratí a obsluha území je řešena prostřednictvím 117 železničních stanic a zastávek. Za předpokladu, že izochrona docházkové vzdálenosti k železnici je max. 20 minut tzn. cca 1,2 km, pak železniční doprava obsluhuje území o rozloze cca 530 km2 což je zhruba 7,5% území kraje. K rozvojovým záměrům Správy železniční dopravní cesty s. o. lze konstatovat: •

•

•

•

•

•

Poměrně nízká cestovní rychlost u trati 280 a současně záměr na přestavbu silnice I/57 vyžadují modernizaci tratě s cílem dosažení vyšší kvality především v průměrné cestovní rychlosti. Rozvojové dokumenty ČD předpokládají modernizaci tratě ve 3. etapě s dokončením do roku 2015. Např. při traťové rychlosti 90 km/hod. lze dosáhnout průměrné cestovní rychlosti rychlíků kolem 70 km/hod. Záměr na modernizaci tratě 281 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Doporučujeme, aby ta byla přednostně zaměřena na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti, která je v současné době 28,5 km/hod. Tak lze dosáhnout vyšší kvality v dopravní obsluze území a zvýšenou schopnost konkurence silniční dopravě. Nasazením moderních vozidel lze na této trati, např. při traťové rychlosti 65 km/hod., dosáhnout průměrné cestovní rychlosti kolem 35 km/hod. a tak snížit jízdní dobu přibližně o 5 minut. Záměr na modernizaci tratě 282 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Nízká cestovní rychlost (28,1 km/hod.) a tím omezená schopnost konkurence silniční dopravě vyžaduje modernizaci trati zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti. Při provozu moderních vozidel a za předpokladu dosažení traťové rychlosti kolem 65 km/hod. lze dosáhnout průměrné cestovní rychlosti 35 km/hod. a snížení jízdní doby o více než 10 minut. U trati 303 zůstává otevřeným koncepčním problémem dopravní spojení Kroměříž-Hulín. Původní Generel dopravy navrhoval zdvoukolejnění úseku Kroměříž-Hulín, doporučujeme další posouzení záměru. Trať vyžaduje další modernizaci zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování traťové rychlosti. Předpokladem začlenění do provozního systému Kroměříž-OtrokoviceZlín je uvažovaná realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí. Nutnost přestavby tratě 330 v rámci II. tranzitního železničního koridoru s traťovou rychlostí min. 160 km/hod. s předpokládaným uvedením do provozu v roce 2002, která byla uvedena v Generelu Zlínského kraje jako nezbytná, je již v současné době realizována. K její realizaci došlo v letech 2000-2002. V současné době probíhá schvalovací proces pro dokumentaci pro územní řízení na elektrizaci a modernizaci tratě 331, která převezme rozhodující přepravní zátěže v rámci IDS Vizovice-Zlín-Otrokovice. Intervalová doprava se zastávkami do 1 km, kvalitní dopravní terminál Zlín-střed s vazbou na MHD s možným převedením trolejbusové dopravy na železnici. Dále zůstává ve sledování rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo 127


•

i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme trvale hledat koncepci v organizování osobní dopravy v rámci rozvoje IDS především v oblastech, kde dochází ke konkurenci mezi autobusovou a železniční dopravou. Přednostně se může jednat o řešení veřejné osobní dopravy kolem železničních tratí 281 Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm a 282 Vsetín-Velké Karlovice. Rekapitulace základních charakteristik Trať číslo 280 281 282 283 303 305 330 331 340 341 346

Délka tratě na území kraje (km) 50 14 25 20 58 17 48 25 12(16) 68 10

Počet stanic a zastávek 14 6 13 6 17 7 11 16 5 23 3

Průměrná vzdálenost stanic (km) 3,5 2,2 2,1 2,7 3,6 2,4 4,1 1,7 2,5 3,1 3,3

128

Průměrná cestovní rychlost (km/hod.) Os vlaky R, Sp vlaky 47,3 65,3 28,5 28,1 36,5 37,3 45,7 33,6 47,5 76,7 32,1 37,8 52,1 35,5 44,5 39,9 39,9


7.5 Osobní železniční doprava Obsluha území a přepravní vazby V předcházející kapitole popsaná železniční síť představuje na území Zlínského kraje celkem 358 km tratí a obsluha území je řešena prostřednictvím 117 železničních stanic a zastávek. Železniční osobní doprava se podílí na dopravní obsluze rozsáhlého území Zlínského kraje. Podílí se na zabezpečení dopravní obsluhy celkem 77 obcí, ve kterých je zhruba 401,3 tis. obyvatel, z celkového počtu obyvatel kraje se jedná o zhruba 68%. V jednotlivých okresech jsou tyto ukazatele rozdílné, např. nejvíce obyvatel se železniční doprava dotýká v okresech Vsetín a Zlín s podílem cca 76% resp. 74%, nejnižší podíl vykazuje okres Uherské Hradiště a to zhruba 54%. Obecně lze konstatovat, že železniční doprava představuje významný potenciál kraje v oboru přepravy osob. Železniční doprava resp. železniční tratě tím, že jsou vedeny přes téměř všechna významná sídla Zlínského kraje mohou plnit svou funkci a výrazně se podílet na pokrytí rozhodujících přepravních proudů. Z dále uvedených vybraných vazeb lze přímým železničním spojením zabezpečit zhruba 81% cest pravidelné dopravy. Tento vysoký podíl a funkce železniční dopravy mohou být znehodnoceny poměrně vysokou průměrnou docházkovou vzdáleností. Tuto konkurenční nevýhodu oproti např. autobusové dopravě musí vyvážit kroky směřující ke zvyšování průměrné cestovní rychlosti na železničních tratích. Následuje přehled rozhodujících přepravních vazeb pravidelné železniční dopravy podle prodaných jízdních dokladů (přepravených osob) mezi vybranými železničními stanicemi (zdroj: České dráhy a.s., Odbor koncepce a obchodu osobní dopravy, oddělení statistiky a analýzy, rok 2008). Veškeré údaje ČD byly pořízeny na základě skutečné prodejnosti jízdních dokladů zakoupených u ČD pro konkrétní železniční stanice a tratě.

129

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu Rok nástupu:2008 Zdroj: České dráhy a.s. Počet prodaných jízdních dokladů ČD (osob) pro uvedené relace osoby Stanice nástupní - název Chropyně Kroměříž

Stanice cílová - název Kroměříž Chropyně

380 269 649 Holešov Kroměříž 42 479 Kroměříž Holešov 44 692 87 171 Hulín Kroměříž 80 491 Kroměříž Hulín 79 550 160 041 Kunovice Uherské Hradiště 7 600 Uherské Hradiště Kunovice 10 706 18 306 Napajedla Zlín střed 441 Zlín střed Napajedla 483 924 Otrokovice Napajedla 5 164 Napajedla Otrokovice 3 679 8 843 Otrokovice Zlín střed 6 257 Zlín střed Otrokovice 4 521 10 778 Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí 32 058 Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm 34 596 66 654 Valašské Meziříčí Vsetín 112 879 Vsetín Valašské Meziříčí 118 008 230 887 Uherské Hradiště Kunovice 10 706 Kunovice Uherské Hradiště 7 600 18 306 Uherské Hradiště Staré Město u Uherského Hradiště 9 077 Staré Město u Uherského Hradiště Uherské Hradiště 10 328 19 405 Uherské Hradiště Uherský Brod 115 318 Uherský Brod Uherské Hradiště 122 559 237 877 Fryšták a Slušovice nejsou ČD obsluhovány

Údaje v tabulce reprezentují počet prodaných jízdních dokladů (přepravených cestujících) pouze mezi uvedenými stanicemi za rok 2008. Objemy neobsahují cestující přistupující z jiných tratí a cestující z jiným jízdním dokladem, což se přednostně dotýká např. tratě 331, kde existují vedle dokladů ČD také doklady IDS. Z předcházející tabulky je patrný největší počet jízdních dokladů (přepravených osob) v relaci Uherský Brod-Uherské Hradiště v objemu 237,8 tis, následuje relace Vsetín-Valašské Meziříčí s objemem 230,9 tis. osob a Kroměříž-Hulín s objemem 160 tis. osob za rok 2008. V případě vazby Otrokovice-Zlín střed hodnota 10,8 tis. nevyjadřuje z důvodu výše uvedených skutečný stav. Reálnější údaje k této relaci uvádíme následně. Další podklady týkající přepravených osob mezi vybranými železničními stanicemi byly zpracovány KCOD Zlín. Výsledné počty přepravených osob byly odvozeny jak 130


z prodejnosti jízdních dokladů tak především na základě průzkumů cestujících ve vlacích ČD, které byly provedeny v roce 2008. U relace Zlín-Otrokovice na trati 331 se uvádí celkový počet cestujících v obou směrech zhruba 810,7 tis. osob za rok 2008. Jednoznačně se jedná o nejsilnější přepravní vazbu, přibližně 3,4x vyšší než vztah Uherské Hradiště-Uherský Brod. Objemy pro zbývající relace jsou přibližně srovnatelné s výše uvedenými údaji ČD. Přehled počtu přepravených osob v pravidelné železniční dopravě v osobách za rok 2008 na jednotlivých tratích byl zpracován KCOD Zlín podle průzkumu cestujících na příslušné trati (průzkum provádějí České dráhy a.s., rok 2008): Počet přepravených cestujících za rok 2008 Trať počet 280 1 450 693 281 396 381 282 475 416 283 231 294 303 2 042 167 305 88 930 330 2 129 488 331 2 071 195 340 305 996 341 2 167 607 346 292 635 Celkem 11 651 802 zdroj: KCOD Zlín

Počet přepravených cestujících byl odvozen jako součet osob nastupujících na všech stanicích a zastávkách na dané trati a osob přestupujících na tuto trať z přípojné trati. U tratí 280 a 330 se jedná o orientační údaje pouze za stanice ve Zlínském kraji bez cestujících, kteří přijíždí přímým vlakem z jiné trati nebo celou tratí jen projíždějí. Pro možnost srovnání uvádíme ze zdroje ČD počty prodaných jízdních dokladů, u trati 280 se jedná o zhruba 1,2 mil. a u trati 330 o zhruba 1,3 mil. Z tabulky je zřejmé, že největší počet přepravených osob v absolutním vyjádření je na tratích 341, 330, 331 a 303. Pokud tyto počty přepravených osob převedeme na ukazatel vyjadřující „hustotu“ cestujících na 1 km délky tratě pak srovnání vychází následovně. Tratě s největší „hustotou“ cestujících: 331 Otrokovice-Vizovice 330 Břest-Hulín-Nedakonice 303 Bezměrov-Valašské Meziříčí 341 Staré Město-Vlárský průsmyk

82,8 tis. osob/km tratě 44,4 tis. 35,2 tis. 31,9 tis. osob/km tratě.

Tratě s nejmenší „hustotou“ cestujících: 305 Kroměříž-Zborovice 283 Horní Lideč-Bylnice 282 Vsetín-Velké Karlovice

5,2 tis. osob/km tratě 11,6 tis. 19,0 tis. osob/km tratě.

131


Jednoznačně nejvyšší využití, 82,8 tis. osob/km, vykazuje trať 331, což v tomto případě odráží především vysoký potenciál a hustou (kvalitní) obsluhu území. V případě nízkých ukazatelů je naopak možno hovořit o nízkém potenciálu cestujících (území), nebo v případě tratí 282 také o vlivu autobusové dopravy. Následuje přehled prodaných jízdních dokladů ČD (nastupujících cestujících) na jednotlivých stanicích v pravidelné železniční dopravě za rok 2008 (zdroj: České dráhy a.s., Odbor koncepce a obchodu osobní dopravy, oddělení statistiky a analýzy, rok 2008).

132

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu Počet jízdních dokladů (nástupy osob) v jednotlivých stanicích Stanice nástupní - název Bezměrov Biskupice u Luhačovic Bohuslavice nad Vláří Bojkovice Bojkovice město Branky na Moravě Brňov Brumov Brumov střed Břest Bylnice Bystřice pod Hostýnem Bystřička Chropyně Divnice Dobrotice Halenkov Halenkov zastávka Havřice Hlinsko pod Hostýnem Holešov Horní Lideč Hostětín Hovězí Hrachovec Hradčovice Hulín Huslenky Huslenky zastávka Huštěnovice J ablůnka J ankovice J anová J arohněvice Karolinka Karolinka zastávka Kostelany nad Moravou Kotojedy Krhová Kroměříž Kunovice Kunovice zastávka Kunovice-Loučka Leskovec Lhotka nad Bečvou Lidečko Lidečko ves Lípa nad Dřevnicí Loukov Luhačovice Lužná u Vsetína Napajedla Návojná Nedakonice Nezdenice Nový Hrozenkov Nový Hrozenkov zastávka Osíčko Ostrožská Nová Ves Ostrožská Nová Ves lázně Otrokovice Otrokovice-Trávníky Pitín zastávka Police u Valašského Meziříčí Polichno

133

Rok 2008 Osob 20 517 7 715 8 333 55 127 108 316 15 759 8 552 8 077 25 245 14 057 37 601 187 018 26 000 88 201 11 534 4 772 30 105 24 713 19 587 12 895 233 016 162 344 6 816 56 200 5 612 34 007 373 785 15 800 17 323 32 492 41 388 12 485 13 088 1 704 20 434 23 947 5 319 5 062 17 617 678 357 95 748 34 604 22 699 10 307 15 508 3 050 29 691 46 141 13 484 152 955 23 907 32 960 16 437 24 872 57 878 33 487 12 841 18 794 60 561 5 120 590 814 16 391 29 858 13 049 15 757


Popov Popovice u Uherského Hradiště Postoupky Poteč Rajnochovice Rožnov pod Radhoštěm Slavičín Spytihněv Staré Město u Uherského Hradiště Střelná Střítež nad Bečvou Svatý Štěpán Šelešovice Šumice Tlumačov Třebětice Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Ostroh Újezdec u Luhačovic Ústí u Vsetína zastávka Valašská Polanka Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Valašské Příkazy Velké Karlovice Velké Karlovice zastávka Vésky Vizovice Vlárský průsmyk Vsetín Zádveřice Záhlinice Záhorovice Zašová Zborovice Zborovice zastávka Zdounky Zlín střed Zlín-Dlouhá Zlín-Louky Zlín-Malenovice Zlín-Malenovice zastávka Zlín-Podvesná Zlín-Prštné Zlín-Příluky Zlín-U mlýna Zubří Želechovice nad Dřevnicí Celkem

17 239 49 356 18 622 11 539 43 941 177 757 37 703 22 295 236 531 32 555 2 037 2 891 526 101 688 106 088 8 870 631 324 603 665 113 276 70 014 7 965 34 415 54 126 657 485 9 475 28 884 16 261 9 989 80 187 6 720 802 505 36 893 17 852 47 265 25 816 21 211 8 084 17 238 351 754 48 243 16 282 13 982 21 484 47 025 27 957 27 823 12 616 32 855 81 585 8 699 730

Zdroj: České dráhy a.s.

Přehled železničních stanic s nejvyšším počtem prodaných jízdních dokladů ČD (nastupujících osob) za rok 2008: Název stanice Počet osob v tis. Vsetín 802,5 Kroměříž 678,4 Valašské Meziříčí 657,5 Uherské Hradiště 631,3 Uherský Brod 603,7 Otrokovice 590,8 Hulín 373,8 351,8 Zlín střed

134


Přehled nabídky, jízdní řád 2008/2009 Nabídka vlakových spojů na tratích Zlínského kraje v průběhu běžného dne: Železniční trať Směr (úsek) 280 Lhotka nad Bečvou - Vsetín Vsetín – Střelná Střelná – Vsetín Vsetín – Lhotka nad Bečvou 281 Val. Meziříčí - Rožnov p. R. Rožnov p. R. - Val. Meziříčí 282 Vsetín - Velké Karlovice Velké Karlovice - Vsetín 283 Horní Lideč - Bylnice Bylnice - Horní Lideč 303 Bezměrov – Kroměříž Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí – Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Kroměříž - Bezměrov 305 Kroměříž - Zborovice Zborovice - Kroměříž 330 Přerov - Břeclav (Břest -Nedakonice) Břeclav - Přerov (Nedakonice - Břest) 331 Otrokovice – Zlín střed Zlín střed - Vizovice Vizovice – Zlín střed Zlín střed - Otrokovice 340 Uherské Hradiště - Brno (Uh. Hradiště - Uherský Ostroh) Brno - Uherské Hradiště (Uherský Ostroh - Uh. Hradiště) 341 St. Měs. u Uher. Hrad. -Uher. Brod Uher. Brod - Bojkovice Bojkovice - Bylnice

Osobní vlaky – běžný Vlaky IC, EC, Ex, R a Sp – den běžný den Pracovní Sobota Neděle Pracovní Sobota Neděle 20 21 22 19

15 17 16 15

14 16 15 13

9 5 6 9

9 5 6 9

9 5 6 9

12 12

11 11

10 10

-

-

-

13 12

11 11

10 10

-

-

-

13 11

11 9

10 9

-

-

-

20 29

13 23

14 18

2 2

2 2

1 1

16

14

13

2

2

1

13

11

11

1

1

2

34

22

20

1

1

2

20

13

13

1

1

2

13 13

5 5

6 6

-

-

-

27

16

15

21

21

21

22

14

13

22

22

22

26 20 22 28

12 11 11 12

15 14 14 15

1 0 0 1

1 0 0 1

1 0 0 1

23

19

17

8

7

8

18

12

10

6

6

6

39

25

25

13

13

13

18 15

10 6

9 6

6 2

7 2

7 2

135


Bylnice – Vlárský průsmyk Vlárský průsmyk - Bylnice Bylnice - Bojkovice Bojkovice – Uher. Brod Uher. Brod -St. Měs. u Uher. Hrad. 346 Luhačovice - Újezdec u Luh. Újezdec u Luh. - Luhačovice

9 8 15 17 39

4 5 7 10 27

5 6 9 8 27

0 1 1 6 11

0 1 2 7 11

0 2 2 7 13

17 17

15 15

15 15

6 6

6 6

6 6

Základní přepravní vztahy v oblasti veřejné dopravy uvnitř kraje se odehrávají v železniční osobní dopravě v relacích: • • • • •

Zlín - Otrokovice - Hulín - Kroměříž Kroměříž - Hulín – Holešov – Bystřice pod Hostýnem Vsetín - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště - Staré Město – Otrokovice Uherské Hradiště – Uherský Brod

Z pohledu infrastruktury je pro potřeby těchto proudů modernizován jen úsek HulínOtrokovice-Staré Město. Ostatní úseky mají nevyhovující propustnost a nízkou traťovou rychlost. Významné mezikrajské a mezinárodní vazby na železnici jsou: • na trati 330 z Hulína směrem na Přerov a Olomouc (OLK) a ze Starého Města směrem na Hodonín a Břeclav (JMK) • na trati 280 z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě a dále na Přerov a Olomouc (OLK) • na trati 280 ze Střelné do Půchova (Slovenská republika) • na trati 340 z Uherského Hradiště do Veselí nad Moravou (JMK). Převážná část přepravy směrem do Olomouckého kraje je realizována expresy a rychlíky. Do Jihomoravského kraje se dělí přeprava na trati 340 zejména mezi osobní a spěšné vlaky. Z pohledu infrastruktury je pro potřeby těchto proudů modernizována jen trať 330 Přerov-Břeclav. Trať 280 Hranice na Moravě-Vsetín-Střelná má nevyhovující traťovou rychlost a trať 340 Uherské Hradiště-Veselí nad Moravou má omezenou kapacitu (jedna kolej).

136


7.6 Nákladní železniční doprava Za rok 2008 byly realizovány následující přepravní výkony (Zdroj ČD Cargo): Období roku 2008 Celkem rok 2008

Vozy Tuny Naloženo Vyloženo Celkem Naloženo Vyloženo 51 491 56 779 108 270 1 464 2 183 466 237

Celkem 3 647 703

Uvedené výkony jsou realizovány v celkem 52 železničních stanicích Zlínského kraje. Ve srovnání s rokem 2001, kdy bylo dosaženo celkové vykládky (vývoz) a nakládky (dovoz) v objemu zhruba 3,55 mil. tun, představuje výkon zhruba 3,65 mil. tun v roce 2008 nárůst pouze 2,8%. Oproti roku 2001 došlo k mírnému zlepšení ve vyrovnanosti mezi vývozem a dovozem zboží. Přes železniční hraniční přechod mezi Českou a Slovenskou republikou na trati 280 Horní Lideč st.hr. bylo za rok 2008 dovezeno zhruba 1,77 mil. tun zboží a vyvezeno zhruba 1,81 mil. tun zboží. V úhrnu přes železniční hraniční přechod bylo přepraveno cca 3,58 mil. tun zboží. Přehled přepravních výkonů v jednotlivých železničních stanicích za rok 2008 (Zdroj ČD Cargo) Železniční stanice Bohuslavice nad Vláří Bojkovice Brumov Bylnice Bystřice pod Hostýnem Bystřička Chropyně Halenkov Hlinsko pod Hostýnem Holešov Horní Lideč Hovězí Hradčovice Hulín Huštěnovice Jablůnka Karolinka Koryčany Kroměříž Kunovice Kunovice-Loučka Lhotka nad Bečvou Lípa nad Dřevnicí Loukov Napajedla Nedakonice Nezdenice Osíčko Ostrožská Nová Ves Otrokovice Rajnochovice Rožnov pod Radhoštěm

Vozy Tuny Naloženo Vyloženo Celkem Naloženo Vyloženo 70 445 167 222 372 14 355 53 41 339 145 270 6 433 6 26 1 148 2 019 205 33 18 160 13 283 2 198 1 0 1 090 4 3 580 68 112

2 8 0 15 470 230 455 3 1 245 98 295 0 495 29 52 0 103 2 276 141 20 18 131 13 196 0 174 0 1 1 047 3 8 888 0 89

72 453 167 237 842 244 810 56 42 584 243 565 6 928 35 78 1 251 4 295 346 53 36 291 26 479 2 372 1 1 2 137 7 12 468 68 201

137

2 822 17 291 2 509 9 006 13 478 547 8 548 2 006 1 652 10 225 5 489 1 012 133 10 415 148 695 7 5 373 71 453 1 498 1 301 588 808 271 696 20 4 585 16 0 26 206 118 91 692 2 419 2 858

63 169 0 439 22 068 9 297 15 997 145 3 10 040 3 086 11 808 0 13 317 437 2 154 0 4 264 59 595 3 489 919 730 804 434 697 0 7 900 0 49 52 216 148 379 682 0 3 135

Celkem 2 855 17 460 2 509 9 446 35 546 9 845 24 545 2 151 1 654 20 265 8 575 12 820 133 23 731 585 2 849 7 9 637 131 048 4 987 2 219 1 319 612 706 393 20 12 485 16 49 78 422 266 471 374 2 419 5 993

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu Slavičín Staré Město u UH Střítež nad Bečvou Tlumačov Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Ostroh Újezdec u Luhačovic Valašská Polanka Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Velké Karlovice Vizovice Vlárský průsmyk Vsetín Zašová Zborovice Zdounky Zlín střed Zlín-Malenovice Celkový součet

49 1 933 112 925 5 628 1 309 166 2 1 574 51 35 77 1 208 4 5 55 2 481 3 51 491

14 63 1 930 323 2 918 4 851 66 691 98 171 9 121 4 095 471 741 1 666 45 945 12 084 3 8 34 12 561 1 189 26 154 20 374 382 1 691 35 877 16 817 17 183 6 321 697 58 60 34 1 846 104 105 2 2 505 582 1 156 18 249 18 642 285 336 1 661 8 493 15 50 1 258 579 0 77 2 781 0 159 1 367 46 174 5 926 0 4 140 0 0 5 50 0 50 105 2 355 1 432 4 414 6 895 50 599 228 942 0 3 93 0 56 779 108 270 1 464 466 2 183 237

2 253 164 863 4 565 58 029 46 46 528 52 694 7 018 1 881 2 508 36 891 10 154 1 837 2 781 52 100 140 50 3 787 279 540 93 3 647 703

Z celkového přepravního výkonu za rok 2008 v objemu 3.647703 tun představuje dovoz (nakládka) 40,1% a vývoz (vykládka) 59,9%. Nejzatíženější železniční stanicí je Lhotka nad Bečvou na železniční trati 280 s přepravním výkonem 1.319,6 tis. tun, což je přibližně 36,2% z celkového objemu. S významným odstupem následují železniční stanice Lípa nad Dřevnicí na železniční trati 331 s výkonem 706,4 tis. tun a podílem 19,4% z celkového objemu a Otrokovice na železniční trati 330 s výkonem 471,4 tis. tun a podílem 12,9% z celkového objemu přepraveného zboží. Největší přepravní objemy se realizují v následujících železničních stanicích: • • • • • •

Lhotka nad Bečvou (trať 280) Lípa nad Dřevnicí (trať 331) Otrokovice (trať 330) Zlín střed (trať 331) Staré Město u Uherského Hradiště (trať 330) Kroměříž (trať 303)

1.319,6 tis. tun 706,4 tis. tun 471,4 tis. tun 279,5 tis. tun 164,9 tis. tun 131,0 tis. tun,

další železniční stanice již vykazují objemy významně menší než 100 tis. tun/rok. Objem dovozu a vývozu zboží v železničních stanicích Zlínského kraje (zdroj ČD Cargo za rok 2008)

2250000 Objem zboží v tunách

2000000 1750000 1500000

Dovoz

1250000

Vývoz

1000000 750000 500000 250000 0

138


7.7 Shrnutí analýzy, hodnocení rozvojových záměrů SŽDC Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému kraje, její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost ovlivňuje rozvoj území. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované. Celková délka železničních tratí na území Zlínského kraje dosahuje 358 km,(288 km tratě celostátní a 70 km tratě regionální). Obsluhu území zabezpečuje celkem 117 železničních stanic a zastávek. Sledovaným rozvojovým záměrem, uvedeným v PUR ČR 2008 a ZÚR ZK je prodloužení železniční trati 331 Otrokovice-Zlín na trať 280, čímž se vytváří další propojení železničních tratí 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná přes krajské město Zlín. Železniční doprava se podílí na dopravní obsluze území 77 obcí, ve kterých bydlí přibližně 401,3 tis. osob, což představuje zhruba 68% obyvatelstva Zlínského kraje. Za rok 2008 bylo na železničních tratích Zlínského kraje přepraveno celkem 11,7 mil. osob, odborným odhadem se jedná o přibližně 39 tis. cestujících/24 hod. běžného pracovního dne. Jednoznačně největší objem přepravených osob na 1km tratě je realizován na trati 331 Otrokovice-Vizovice s „hustotou“ cca 82,8 tis. osob/km tratě za rok 2008. Nejzatíženější železniční stanicí je Vsetín s celkovým počtem zhruba 802,5 tis. nastupujících osob za rok 2008, což přibližně představuje v průměru 2,7 tis. osob/24 hod. běžného pracovního dne. V nákladní železniční dopravě bylo v roce 2008 dosaženo celkové dovozu (nakládka) a vývozu (vykládka) v objemu přibližně 3,65 mil. tun zboží. Uvedené výkony jsou realizovány v celkem 52 železničních stanicích kraje. Ve srovnání s rokem 2001 došlo ke zvýšení přepravy zboží o zhruba 2,8%. Nejzatíženější železniční stanicí je Lhotka nad Bečvou na trati 280 s výkonem cca 1,3 mil. tun, což je zhruba 36% z celkového objemu. Podíl dovozu je zhruba 40%, vývoz představuje přibližně 60% z celkového objemu přepraveného zboží. Rekonstrukce tratě 330 v rámci II. tranzitního železničního koridoru s traťovou rychlostí min. 160 km/hod., která byla uvedena v Generelu Zlínského kraje jako nezbytná, byla provedena s ukončením a provozováním v roce 2002. V současné době probíhá schvalovací proces pro dokumentaci pro územní řízení na elektrizaci a modernizaci tratě 331 Otrokovice-Vizovice. Z pohledu nízké kvality osobní dopravy mezi Otrokovicemi a Zlínem se jedná o trvale prioritní záležitost. Dále zůstává ve sledování rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme tento záměr dále zkoumat a hodnotit z hlediska dopravního významu kraje a České republiky. K rozvojovým záměrům Správy železniční dopravní cesty s. o. lze konstatovat: •

•

Poměrně nízká cestovní rychlost u trati 280 a současně záměr na přestavbu silnice I/57 vyžadují modernizaci tratě s cílem dosažení vyšší kvality především v průměrné cestovní rychlosti. Rozvojové dokumenty ČD předpokládají modernizaci tratě ve 3. etapě s dokončením do roku 2015. Záměr na modernizaci tratě 281 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o.

139


•

•

•

Doporučujeme, aby ta byla přednostně zaměřena na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti, která je v současné době 28,5 km/hod. Tak lze dosáhnout vyšší kvality v dopravní obsluze území a zvýšenou schopnost konkurence silniční dopravě. Záměr na modernizaci tratě 282 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Nízká cestovní rychlost (28,1 km/hod.) a tím omezená schopnost konkurence silniční dopravě vyžaduje modernizaci trati zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti. U trati 303 zůstává otevřeným koncepčním problémem úsek Kroměříž-Hulín, především původní návrh na jeho zdvoukolejnění. Trať vyžaduje další modernizaci zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování traťové rychlosti. Je uvažována realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí. Doporučujeme trvale hledat koncepci v organizování osobní dopravy v rámci rozvoje IDS především v oblastech, kde dochází ke konkurenci mezi autobusovou a železniční dopravou. Přednostně se může jednat o řešení veřejné osobní dopravy kolem železničních tratí 281 Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm a 282 Vsetín-Velké Karlovice.

Rekapitulace doporučených problémů k dalšímu řešení: •

•

U trati 303 je uvažována realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí. Otevřeným koncepčním problémem zůstává úsek Kroměříž-Hulín, především návrh původního Generelu dopravy na jeho zdvoukolejnění. Doporučujeme další hodnocení tohoto námětu. Ve sledování růstává rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě 331 z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme tento záměr dále zkoumat a hodnotit z hlediska dopravního významu kraje a České republiky.

140


8 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Autobusová doprava je rozhodující součástí dopravního systému kraje, resp. dopravní obsluhy území kraje. Především dostupnost autobusových zastávek je významným pozitivním prvkem v přepravě osob. Autobusové trasy na území Zlínského kraje jsou stabilizované, autobusová doprava se dotýká všech 305 obcí a měst na jeho území. Dominantními provozovateli pravidelné autobusové dopravy na území kraje jsou tito dopravci : •

ČSAD Vsetín a. s.

•

KRODOS BUS a.s.

•

ČSAD BUS Uherské Hradiště a. s.

Příměstskou i dálkovou dopravu dále zajišťují menší dopravci a dopravní společnosti okolních okresů, jejichž linky přesahují správní hranice kraje. Na řešeném území zajišťují autobusovou dopravu rovněž dopravci ze Slovenské republiky. Vedle pravidelné linkové autobusové dopravy jsou ve vybraných městech kraje provozovány systémy městské hromadné dopravy (MHD). Jedná se o následující města a dopravce: •

Kroměříž

•

Valašské Meziříčí

ČSAD Vsetín a. s.

•

Vsetín

ČSAD Vsetín a. s.

•

Zlín

Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s. r. o.

•

Otrokovice

Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s. r. o.

•

Uherské Hradiště

ČSAD BUS Uherské Hradiště a. s.

Technické služby města Kroměříž, s.r.o.

Základní přepravní vztahy v oblasti veřejné dopravy uvnitř kraje se odehrávají v linkové dopravě v relacích: •

Zlín - Vizovice - Vsetín

•

Zlín - Holešov - Hulín - Kroměříž

•

Zlín - Březolupy - Uherské Hradiště

•

Zlín - Luhačovice

•

Vsetín - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm

•

Kroměříž - Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem

•

Uherské Hradiště - Staré Město - Otrokovice - Zlín

141


Z pohledu infrastruktury je na těchto relacích největším problémem vysoká intenzita celkového proudu a riziko kongescí zejména ve špičku. V roce 2005 byla založena obchodní společnost koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. Vzhledem k geografickému členěním není možné vytvořit integrovaný dopravní systém s jednotnou tarifní integrací. Další rozvoj veřejné hromadné dopravy však může být postaven na již pokračující optimalizaci pravidelné linkové dopravy a dopravní integraci založené na návaznosti spojů. Z hlediska možností odbavování cestujících jsou tedy na území Zlínského kraje připraveny podmínky pro dopravní integraci, v případě vybavení DSZO kompatibilním odbavovacím systémem a vyřešení odbavování cestujících na některých regionálních železničních tratích budou tyto podmínky takřka ideální. Při platbě jízdného a dobíjení čipové karty cestující mohou od listopadu 2007 použít čipovou kartu kteréhokoliv z dopravců, zapojeného do clearingu. Vzájemné uznávání čipových karet dopravců přispělo k zjednodušení systému pro cestující, kteří využívají k přepravě více dopravců. Na území Zlínského kraje jsou v současnosti do clearingu zapojeni následující dopravci: ČSAD Vsetín a.s., ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s., KRODOS BUS a.s., Karel Housa – HOUSACAR a Kroměřížské technické služby, s.r.o. Poslední rozšíření clearingu proběhlo v září 2008, kdy se do systému vzájemného uznávání čipových karet připojily Kroměřížské technické služby, s.r.o. Přínosy pro cestující zahrnují pohodlnější platbu (cestující u sebe nemusí mít hotovost), snížení nákladů za vyřizování čipových karet a za jejich aktivaci a snížení nákladů obětované příležitosti z důvodu nevyužití slevy spojené s použitím bezhotovostní platby jízdného (tyto slevy se pohybují v rozmezí 2 – 5 %). Snižuje se také riziko nevyužití slevy v případě nedostatečné finanční hotovosti na kartě, jelikož nabití karty je možno uskutečnit také u kteréhokoliv z dopravců zapojeného v systému. Nevýhodou pro cestujícího je ztráta z možných investic z financí vázaných na čipové kartě. Na straně dopravců došlo ke snížení nákladů spojeného s vydáním, aktivací a evidencí čipových karet a plateb v hotovosti. Navíc dopravce finance na čipové kartě může investovat ještě před tím, než dojde ke skutečné přepravě cestujícího. Výhodou na obou stranách je rychlejší odbavení cestujících. Ve Zlínském kraji je v současnosti v linkové autobusové dopravě vydáno cca 100 000 aktivních čipových karet, přičemž podíl tržeb jízdného hrazeného bezhotovostně dosahuje čtvrtinu z celkových tržeb dopravců. Obrat v clearingu má rostoucí trend – největší obrat byl zaznamenán v březnu 2009 (730 tis. Kč), přičemž obrat za celé období fungování systému do této doby přesáhl 6 mil. Kč. Největšího objemu počtu plnění a vydaných jízdenek bylo za období 1. pololetí roku 2009 ve srovnání s předcházejícím obdobím se celkový objem zvýšil o téměř 60 %, přičemž celkový obrat následoval s nárůstem o více než 50 %. Za podmínky splnění příslušných technických kritérií je systém otevřen pro zapojení dalších dopravců. Po zavedení čipových karet na MHD Zlín se předpokládá rozšíření clearingu o Dopravní společnost Zlín–Otrokovice, s.r.o. 142


Pro zmiňovanou dopravní integraci na území Zlínského kraje je nezbytné vybudovat kvalitní systém pro dispečerské řízení provozu a přehledný informační systém pro cestující. Tyto systémy však nelze budovat jako autonomní řešení, ale je bezpodmínečně nutné jejich propojení s reálným provozem, tedy s moderním odbavovacím systémem, který dokáže poskytovat důležité informace o provozu on-line. V současnosti je připravován projekt Koordinátorem veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. Ve spolupráci s odbory Zlínského kraje. Je nazván jako „komplexní odbavovací, řídící a informační systém“ (dále v textu bude používán pracovní název „koris“). Koris je složen z jednotlivých hardwarových i softwarových modulů pro odbavování a informování cestujících ve veřejné hromadné dopravě a pro řízení jejího provozu. Propojení a datové provázání uvedených modulů představuje komplexní systém pro řízení veřejné hromadné dopravy na území Zlínského kraje. Jeho základními stavebními prvky jsou: -

Centrální dispečink,

-

Vozidlové odbavovací, řídící a informační systémy,

-

Stacionární informační systémy.

Centrální dispečink bude propojen s dispečinky jednotlivých dopravců a také přímo s jednotlivými vozidly. Hardwarové vybavení vozidel bude zajišťovat proces odbavování i poskytování informací cestujícím. Z pohledu krajského systému tedy musí být vozidla jednotlivých dopravců vybavena dle stanovených standardů. Aby se vozidla mohla stát součástí komplexního odbavovacího, řídícího a informačního systému veřejné hromadné dopravy, nutnou součástí jejich vybavení musí být především systém pro sledování polohy vozidel GPS a systém pro zabezpečení oboustranného on-line přenosu dat. V současné době představuje univerzální a cenově dostupné řešení datových přenosů síť GPS a technologie GPRS. Sledování polohy vlaků je v podstatě možné dvojím způsobem – zařízení stejného typu jako u autobusové dopravy s vyloučením části pro odbavování cestujících nebo transformací dat z drážního dispečinku o poloze vlaků přes převodní můstek do systému. Komponenty stacionárního informačního systému budou poskytovat cestujícím na nádražích, dopravních terminálech či zastávkách informace o odjezdech jednotlivých spojů. Projekt koris je nutné realizovat, aby IDS Zlínského kraje udržel konkurenceschopnost vůči individuální dopravě a aby se zachovala dostupnost míst a center z hlediska socioekonomické soudržnosti regionu.

143


Projekt koris je projektován pro rozvoj integrované dopravy v rámci kraje. Má však všechny předpoklady k uplatnění v lokálních MHD za podmínek úpravy vztahů dle legislativy nařízení 1370/2007 sb. Platné od listopadu 2009. Souhrnný přehled základních přepravních vztahů v oblasti veřejné dopravy v rámci Zlínského kraje (autobusová a železniční doprava) uvádí následující orientační schéma. Pro zlepšení přehlednosti budou chybějící údaje a popisy doplněny dodatečně. Se zpracovatelem schématu, Koordinátorem veřejné dopravy Zlínského kraje, se v této věci jedná.

Navrhované lokální úpravy dle podkladů ORP: •

Dopravní terminál Uherský Brod II. Etapa (vlak, autobus, IAD) v přípravě. Úprava stávající křižovatka před nádražím, silnice III/05019 bude rozšířena ve směru od nádraží na 3 jízdní pruhy s úpravou křižovatky u Racioly.

•

Trať 303 - Ve výhledu je uvažováno s realizací nové zastávky s pracovním názvem Holešov u Billy

144


9 VODNÍ DOPRAVA 9.1 Stav V současné době je pro potřeby turistiky využíván vnitrozemský průplav Otrokovice – Rohatec (tzv. Baťův kanál), který byl vybudován ve třicátých letech jako kompromisní výsledek dlouhodobé vize propojení Dunaje, Odry a Labe. Nákladní říční doprava zde byla ukončena v roce 1961, turistická doprava je provozována od roku 1996. Vodní kanál je možné proplout na vypůjčeném motorovém člunu nebo kánoi (půjčovny Staré Město, Spytihněv). Velký význam je kladen pro sportovní a rekreační využití. Pravidelná plavba na území kraje je provozována v úseku Spytihněv – Otrokovice a Spytihněv – Uherské Hradiště. Průplav leží na území Zlínského a Jihomoravského kraje, má celkovou délku 51,2 km, z toho 26 km vede říčními a 25,2 km kanálovými úseky. Říční úseky jsou široké 40-80 metrů a kanálové úseky 6-12 metrů. Je určen pouze pro rekreační plavidla o maximálním rozměru 35 x 5 metrů a ponoru maximálně 50 cm. V úseku procházejícím krajem jsou umístěny tyto plavební komory : Spytihněv, Babice, Huštěnovice, Staré Město, Kunovský les, Nedakonice a Uherský Ostroh. V předcházejících letech byly dokončeny rekonstrukční a modernizační stavby přístavišť Strážnice, Petrov, Babice, Uherský Ostroh, Otrokovice-Bahňák, Hodonín, Rohatec-Kolonie, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Napajedla.

9.2 Existující navrhovaná řešení Dle usnesení vlády 929/2009 je v oblasti územního rozvoje nadále sledována územní ochrana průplavního koridoru Dunaj – Odra – Labe, který částečně prochází také trasou Baťova kanálu. Tato vnitrozemská vodní cesta mezinárodního významu je součástí evropské dohody AGN sjednané v rámci EHK/OSN. Vodní cesta sleduje trasu důležité koridorové silnice R55 a II. železničního koridoru (trať 330) a její stabilizace probíhá v návaznosti na protipovodňovou ochranu. Na území Zlínského kraje k rozvojovým stavbám patří splavněním řeky Moravy z Otrokovic do Kroměříže. Dále je zvažována výstavba veřejného přístavu v Otrokovicích a překladiště v blízkosti Uherského Hradiště a přístaviště s obratištěm a vysokovodním stáním v Kroměříži pod lávkou. Tyto lokality jsou vhodně umístěny vzhledem k blízkosti železnice a nadřazené silniční sítě. To umožní prostřednictvím styku silniční, železniční a vodní dopravy realizovat v těchto uzlech kombinovanou dopravu. Dále se uvažuje o výstavbě menších veřejných a závodových přístavů a přístavních hran. Doporučujeme sledovat rozvoj vodní dopravy zejména pro rekreační účely výstavbou chybějící infrastruktury, výhledový záměr výstavby kanálu D-O-L považujeme za významný v oblastech protipovodňové funkce, udržení vody v krajině, ekologické dopravy, zvýšení zamněstnanosti a jiných (zdroj Plavba a vodní cesty o. p. s.). Pro úspěšnou realizaci projektu kanálu je bezpodmínečně nutná koordinace postupu a úzká spolupráce sousedních zemí. Hodnocení evropských souvislostí, přepravnímu využití a investiční náročnosti jednotlivých větví bude dle usnesení vlády č. 929/2009 známo do konce roku 2010.

145


10 LETECKÁ DOPRAVA 10.1 Stav Zlínský kraj má k dispozici 3 fungující civilní letiště, z nichž žádné není v majetku státu. Jedná se o následující letiště : •

Kunovice – Mezinárodní neveřejné letiště s vnější hranicí (provozovatel Aircraft Industries, a.s.)

•

Otrokovice – Mezinárodní neveřejné letiště s vnitřní hranicí (provozovatel Moravan Aviation s.r.o.)

•

Kroměříž – Neveřejné vnitrostátní letiště (provozovatel Aeroklub Kroměříž)

Tato síť letišť je dále doplněna existujícími zpevněnými plochami pro vzlety a přistání (Slušovice, Zlín-Štípa, Boršice) V kraji se rovněž nachází 4 přistávací plochy pro Leteckou záchrannou službu v areálech nemocnic. Jedná se o Zlín, Kroměříž, Vsetín a Valašské Meziříčí. Leteckou záchrannou službu na území Zlínského kraje zajišťují v současné době střediska v Ostravě, Olomouci a Brně. Celkově lze konstatovat, že se letecká doprava na území Zlínského kraje uplatňuje v přepravě osob pouze okrajově. To je dáno zejména nedostatečným počtem obyvatel (a tím i zákazníků), relativně blízkou polohou mezinárodních dopravních letišť Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov, která jsou lokalizována v sousedních krajích, a intenzivní pravidelnou mezinárodní dopravou na letišti Praha-Ruzyně, Vídeň a Bratislava.

10.2 Existující navrhovaná řešení Mezi navrhovaná řešení rozvoje letecké dopravy patří vybudování letiště s vnitrostátním významem v obci Poličná – Choryně u Valašského Meziříčí a dále dobudování sítě infrastruktury letecké záchranné služby. Sledovaným doporučením v oblasti letecké dopravy je podpořit snahu o větší využívání letišť pro komerční, rekreační a sportovní účely a pro potřeby ochrany přírody. Rozvoj pravidelné letecké osobní dopravy Zlínského kraje spočívá v modernizaci regionálního neveřejného mezinárodního letiště Přerov – Bochoř, která je připravována ve spolupráci s Olomouckým krajem. Možnou alternativou mezinárodního letiště Přerov – Bochoř je modernizace letiště Kunovice za předpokladu nalezení shody při změně vlastnických poměrů ve prospěch nového subjektu kontrolovaného Zlínským krajem s odpovídajícím právním zajištěním stávajícího vlastníka společnosti Aircraft Industries, a. s. Dalším předpokladem k realizaci tohoto záměru je projekt prokazující reálný podnikatelský záměr. Stávající stanovisko vlastníka se opírá o skutečnost, že uherskohradišťská aglomerace dnes ani v nastávajícíh 10-ti letech nebude mít potenciál pro potřebný objem pravidelné letecké přepravy, který by umožnil ekonomicky stabilní provozování modernizovaného letiště. Za takové situace by bylo nutné mimo vynaložených prostředků na modernizaci i masivně dotovat provoz letiště.

146


V rámci zajištění rychlé a kvalitně fungující letecké záchranné služby na území kraje je nezbytná výstavba heliportu s odpovídajícím technickým zázemím (pojezdová plocha, hangár, zařízení sloužící k čerpání paliva, možnost údržby vrtulníku). K tomuto účelu se jako nejvhodnější jeví jeho lokalizace ve Zlíně.Přistávací plocha heliportu je vhodná v areálu Baťovy nemocnice. Pro leteckou základnu bude hledána vhodná plocha dle prostorových nároků v návrhové části dokumentace, či se návrh vhodné plochy pro leteckou základnu ponechá na řešení ÚP Zlín s vymezením nároků pro tuto základnu v Návrhové části Aktualizace generelu dopravy Zlíského kraje. Toto bude projednáno v návrhové části dokumentu. K doplnění krajské sítě přistávacích ploch pro vrtulníkový provoz je výstavba heliportů Valašské Klobouky, Uherský Brod, Slavičín, Rožnov pod Radhoštěm a Bystřice pod Hostýnem. Zvýšení kvality letecké záchranné služby ve zlínském kraji by mělo být uplatňováno zejména z důvodu špatně dostupné hornaté oblasti Zlínského kraje a potřeby transportu raněných do zlínského traumatologického centra. Akční rádius záchranného vrtulníků s dobou letu maximálně 15 minut představuje spádovou oblast cca. 50 km. V hodnocení současného stavu kvality letecké záchranné služby je možné konstatovat nepříliš vyhovující stav především v oblasti infrastruktury a technického zázemí. ORP Vsetín předložilo požadavek na prověření možnosti situování sportovního letiště v prostoru Hovězí – Huslenky v rámci Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje. Sportovní letiště neplní obslužnou ani dopravní funkci v území. Odhadovaná indukce desítek cest za 24 hodin silniční, železniční, vodní a cyklistické dopravy sportovním letištěm je pro zapracování nevýznamná. Prověření možnosti situování sportovního letiště v prostoru Hovězí – Huslenky nebude v návrhové části dokumentace zapracováno.

147


11 CYKLISTICKÁ DOPRAVA 11.1 Úvod, definice základních pojmů Cyklistická doprava jako nedílná součást dopravního systému realizuje své nároky dle podmínek v území. Rovnocenné zapojení cyklistické dopravy do celkového dopravního systému je možné pouze za předpokladu vhodného výběru tras a jejich umístění v území, ať již zastavěného nebo nezastavěného. Jednou z podmínek pro plynulou a bezpečnou jízdu cyklistů je vhodné stavebně konstrukční uspořádání komunikací a dalších zařízení, či vybavení. Rovněž je důležité chápat cyklistickou dopravu nejen jako prostředek pro volnočasové aktivity,ale jako rovnocenný dopravní prostředek do zaměstnání. Z tohoto důvodu je nutné cyklistickou dopravu chápat v kontextu systému veřejné dopravy a IAD. Z hlediska dopravního provozu dělíme vedení cyklistické dopravy po: • • •

cyklistické stezky společné stezky pro chodce a cyklisty cyklistické pruhy

•

cyklistické trasy

Cyklotrasa Cyklistická doprava po cyklotrase je vedena spolu s ostatní dopravou a trasa je opatřena nezbytným dopravním a orientačním značením pro cyklisty (při vedení a výběru tras se různými způsoby upřednostňují zklidněné komunikace, komunikace s nízkou intenzitou provozu a minimalizují se počty kolizních míst). Pro cyklotrasy s převažujícím turistickým účelem se používá i označení cykloturistická trasa. Cyklotrasy v Česku jsou značeny od roku 1997 speciálním turistickým značením Klubem českých turistů. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras používány i speciální směrové dopravní značky zavedené od 31.01.2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. Oba tyto způsoby značení tvoří jeden celek, jehož metodickým garantem je z pověření ministerstev dopravy a vnitra Klub českých turistů. Cyklotrasy jsou rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v označení trasy se rovná třídě, do níž je zařazena (př.1 – I.třída, 47- II.třída, 471- III.třída, 0028 – IV. třída). Značení stav k 1.1.2009: I.třída (mezinárodní, dálkové) – trasy mezinárodní úrovně propojující velká města Evropy, čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09 II. třída (dálkové) – trasy nadregionálního významu, dvoumístné označení (např. 47) III. třída (regionální) – propojení regionálních cílů, třímístné označení (např. 471) IV. třída (místní) – lokální propojení, čtyřmístné označení (např. 0047)

148


Cyklostezka Je pozemní komunikace nebo její jízdní pás vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu, která je oddělena od ostatní dopravy, včetně pěší (vyznačeny dopravní značkou C8 Stezka pro cyklisty). Může být užita i pro kolečkové brusle apod. Může být doplněna vodorovným dopravním značením (šipky, podélné čáry, přechody pro chodce přes stezku) a může na ni navazovat přejezd pro cyklisty. V některých případech bývá před dopravně kolizním místem (křížení s pozemní komunikací apod.), kde není zajištěn bezpečný průjezd cyklistů, cyklostezka ukončena, případně doplněna značkou přikazující sesednout z kola, a za tímto místem je označen znovu začátek cyklostezky. Pokud není pruh pro cyklisty od vozovky pro ostatní silniční vozidla oddělen fyzicky (obrubníkem, dělícím pásem, pásem zeleně atd.) jde zpravidla pouze o vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, nikoliv o cyklostezku (na tento vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty se vztahují ustanovení pravidel silničního provozu, která platí pro jízdní pruh vyhrazený pro dopravní prostředky MHD, viz níže). Stezka pro chodce a pro cyklisty Je oproti pouhé cyklostezce přístupná též chodcům. Od roku 2001 umožňují dopravní značky rozlišit, zda je stezka pro chodce a cyklisty rozdělena na samostatné pruhy, nebo zda celá šířka stezky je určena chodcům i cyklistům dohromady. Označená dopravní značkou C9 Stezka pro chodce a cyklisty, přičemž chodci a cyklisté se nesmějí na této stezce vzájemně ohrozit; jiným účastníkům provozu je používání této stezky zakázáno. Cyklistické pruhy Cyklistická doprava je vedena po komunikaci společně s ostatní dopravou, ale ve vodorovně odděleném jízdním pruhu (v části šířky chodníku nebo vozovky). Z hlediska orientačního značení dělíme cyklistické trasy dále na: •

•

cyklotrasy, tj. dopravní cesty vedené po pozemní komunikaci (silnici, místní, příp. účelové komunikaci, což je například i cyklistická stezka), která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena dopravním značením pro cyklisty; cykloturistické trasy, tj. dopravní cesty vedené zpravidla mimo pozemní komunikace (v terénu, po polních nebo lesních cestách apod.), které jsou z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodné pro provoz cyklistů a jsou značeny pásovými cykloturistickými značkami.

Financování zřizování a údržby cyklotras a cyklostezek Zřizování a údržbu cyklotras a cyklostezek financují zpravidla obce (popř. mikroregiony), zájmová sdružení nebo soukromé subjekty, pouze ve vyjimečných případech kraje jako účelové komunikace.

149


Zřizování cyklostras a cyklostezek Vedení cyklotras i cyklostezek vychází z ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací a z TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty. TP 108 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách jsou zastaralé a neobsahují řešení konkrétních typů situací, ale pouze dopravní značky, které byly již převzaty do vyhlášky č. 30/2001 Sb. TP100 – II.vydání, která obsahuje kapitolu Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách.

11.2 Statistické údaje cyklistické dopravy v kraji Zlínský kraj zaujímá k lednu 2009 sedmé místo v délce cyklostezek na jeho území ze všech krajů ČR a z hlediska hustoty cyklostezek na 1km2 zaujímá druhé místo ze všech krajů ČR (viz tabulky níže). Tab.1.: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích, pozn.*1,2,3

Tab.2.: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích, dle počtu obyvatel a rozlohy, pozn.*1,2,3

•

*1 – komunikace vyznačené dopravní značkou C8, C9,C10

•

*2 – ostatní nemotoristické komunikace určené pro provoz cyklistů, označené dopravní značkou B11

•

*3 - údaje ze studie Pasport cyklostezek a kontakty, průběžná zpráva – aktivita AD0809, část I, identifikační kód úkolu: VaV:CG723-071-120

Zdroj: - údaje ze studie Pasport cyklostezek a kontakty, průběžná zpráva – aktivita AD0809, část I, identifikační kód úkolu: VaV:CG723-071-120, projekt Ministerstva dopravy ČR, zpracovatel CDV, v.v.i, ČVUT Praha, Nadace partnerství

150


V následujícím grafu je zobrazen podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravních práce v Zlínském kraji, uvedeno je 10 měst z kraje s největším podílem. Největší podíl cyklistické dopravy na celkové dopravě ve Zlínském kraji je ve Starém Městě. Podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce, Zlínský kraj TOP10 35% 33% 30% 30%

24% 25%

24%

21% 19%

20%

17% 16%

16% 15%

15%

10%

5%

0% Staré Město

Kunovice

Chropyně

Uherské Hradiště

Holešov

Bystřice pod Hostýnem

BrumovBylnice

Kroměříž

Hulín

Otrokovice

Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/temata/tema-6-2-statisticke-udaje-monitoring – odkaz TOP 10 měst s největším podílem cyklistické dopravy v jednotlivých krajích (soubor ke stažení 6-2-3-top-10-mest-s-nejvetsim-podilem-cyklisticke-dopravy-vjednotlivych-krajich-1.zip), uvedeno bez metodiky získaných dat.

11.3 Definice stávající sítě mezinárodních, dálkových a regionálních cyklotras a cyklostezek v kraji (stav k 1.1.2009, dle KČT) Mezinárodní cyklotrasy (jednomístné označení) probíhající v současnosti územím Zlínského kraje anebo dotýkající se území Zlínského kraje: •

Cyklotrasa č. 4 – Hevlín – Novosedly – Židlochovice – Brno, 71km

•

Cyklotrasa č. 5 – Brno – Blansko – Prostějov – Olomouc – Přerov – Lipník n.B. – St. Jičín – Ostrava – Hlučín – Hať (CZ/PL), 250 km

•

Cyklotrasa č. 8 - Vsetínskými vrchy, (Vsetín, U Kovářů, Putýrka, Loupnice, Vsacký Cáb, Ptáčnice, Lušťovka, Beskyd, Tanečnice, Leští, Soláň, Jezerné, Kotlová, Benešky, Polana, Třeštík, Bumbálka), 42km

151


Definice stávající sítě dálkových a regionálních cyklotras v území kraje (stav k 1.1.2009, dle KČT) Dálkové cyklotrasy (dvoumístné označení) probíhající v současnosti územím Zlínského kraje jsou tři: •

Cyklotrasa č. 46 Vizovice - Český Těšín (CZ/PL) (severní větev)

•

Cyklotrasa č. 46 Vizovice - Strání - Sudoměřice (CZ/SK) (jižní větev)

•

Cyklotrasa č. 47 Olomouc-Kroměříž-Uh.Hradiště-Hodonín

•

Cyklotrasa č. 49 Pitín - Brumov - Nedašova Lhota

Regionální cyklotrasy (třímístné označení) probíhající v současnosti územím Zlínského kraje jsou čtyři: •

Cyklotrasa č. 471 Otrokovice-Zlín-Vizovice (Cyklotrasa je spojnicí mezi cyklotrasami č. 46 a č. 47)

•

Cyklotrasa č. 472 - Kolem Vsetínské Bečvy

•

Cyklotrasa č. 472 Ústí u Vsetína - Martiňák

•

Cyklotrasa č. 473 Otrokovice - Koryčany - Rajhradice

Celkový přehled cyklotras na území kraje: Na území Zlínského kraje jsou tyto cyklotrasy dle značení KČT: (údaje dle http://zlinsky.kraj.cz/encyklopedie odkaz na cykloturistiku) Území NUTS 4: Okres Kroměříž, Okres Uherské Hradiště, Okres Vsetín, Okres Zlín: •

Cyklotrasa č. 8 - Vsetínskými vrchy

•

Cyklotrasa č. 46 Vizovice - Český Těšín (CZ/PL

•

Cyklotrasa č. 46 Vizovice - Strání - Sudoměřice (CZ/SK)

•

Cyklotrasa č. 47 Olomouc-Kroměříž-Uh.Hradiště-Hodonín

•

Cyklotrasa č. 49 Pitín - Brumov - Nedašova Lhota

•

Cyklotrasa č. 471 Otrokovice-Zlín-Vizovice

•

Cyklotrasa č. 472 - Kolem Vsetínské Bečvy

•

Cyklotrasa č. 472 Ústí u Vsetína - Martiňák

•

Cyklotrasa č. 473 Otrokovice - Koryčany - Rajhradice

•

Cyklotrasa č. 5012 Kroměříž - Koryčany

•

Cyklotrasa č. 5013 Dřínov- Zdounky - Bunč – Uherské Hradiště

•

Cyklotrasa č. 5014 Staré Město - Trávník

•

Cyklotrasa č. 5015 Spytihněv - Kvasice

152


•

Cyklotrasa č. 5016 Spytihněvský Dvůr - Tabarky

•

Cyklotrasa č. 5017 Halenkovice, U Svatých - Kula

•

Cyklotrasa č. 5018 Roštín - Modrá

•

Cyklotrasa č. 5019 Nad Chvalnovem - Modrá

•

Cyklotrasa č. 5020 Kroměříž - Kostelany

•

Cyklotrasa č. 5033 Kroměříž - Hustopeče nad Bečvou

•

Cyklotrasa č. 5034 Fryšták - Kelč

•

Cyklotrasa č. 5036 Holešov - Dešná

•

Cyklotrasa č. 5037 Bystřice pod Hostýnem - Podhradní Lhota

•

Cyklotrasa č. 5038 Brusné - Rusava - Držková

•

Cyklotrasa č. 5048 Uherský Ostroh - Dolní Němčí

•

Cyklotrasa č. 5049 Uherské Hradiště - Pitín

•

Cyklotrasa č. 5050 Staré Město - Nedakonice

•

Cyklotrasa č. 5051 Květná - Kamenná Bouda

•

Cyklotrasa č. 5052 Hradčovice - Velká Javořina

•

Cyklotrasa č. 5053 Nezdenice-Březová (CZ/SK)

•

Cyklotrasa č. 5054 Zlín - Slavičín

•

Cyklotrasa č. 5055 Topolná - Zlín

•

Cyklotrasa č. 5056 Vizovice - Na Trojáku

•

Cyklotrasa č. 5057 Doubrava - Horní Lideč

•

Cyklotrasa č. 5058 Hrádek na Vlárské dráze - Horní Lideč

•

Cyklotrasa č. 5059 Nedašova Lhota - Horní Lideč

•

Cyklotrasa č. 5060 Napajedla - Zlín

•

Cyklotrasa č. 5068 Želechovice nad Dřevnicí - Pindula

•

Cyklotrasa č. 5069 Klenčov Komonec

•

Cyklotrasa č. 5120 Rajnochovice - Tesák

•

Cyklotrasa č. 5121 Rusava, Ráztoka - Lukoveček, Hadovna

•

Cyklotrasa č. 6012 Val. Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm

•

Cyklotrasa č. 6013 Rožnov pod Radhoštěm - Třeštík

•

Cyklotrasa č. 6014 Rožnov pod Radhoštěm - Čarták

•

Cyklotrasa č. 6015 Benešky-Benešky, Okolo Horní Bečvy

•

Cyklotrasa č. 6018 Jarcová - Jablůnka - Jarcová

•

Cyklotrasa č. 6080 Jablunkov - Křižovatka s trasou č. 561

•

Cyklotrasa č. 6117 Vsetín - Halenkov - Vsetín 153


•

Cyklotrasa č. 6118 Vsetín - Hošťálková - Vsetín

•

Cyklotrasa č. 6119 Vsetín - Bystřička - Vsetín

•

Cyklotrasa č. 6120 Vsetín - Cáb - Vsetín

•

Cyklotrasa č. 6121 Vsetín - Chléviska - Vsetín

•

Cyklotrasa č. 6124 Držková-kemp - Baťková

Další významné cyklotrasy (skládající se z výše uvedených cyklotras): Zdroj:Slovácko (Uherskohradišťsko), hradiste.cz/onas/13662/ •

cykloturistika,

2005,

http://www.uherske-

Kolem Baťova kanálu, 30km:

Staré Město (47) - Babice (47) - Spytihněv (47) - Napajedla (47) - Topolná (47) Kněžpole (47) -Jarošov /Uherské Hradiště (47) - Staré Město

•

Muzea a památky, 23km

Uherské Hradiště – Staré Město (5013) – Modrá (5013/5050) – Velehrad (5050/5150) – Břestek – Buchlovice – Staré Město – Uherské Hradiště

154


•

Po vinařské stezce, 51km:

Vlčnov (5052 - UHVS) - Dolní Němčí - Hluk - Ostrožská Lhota - Ostrožská Nová Ves (5052/47 UHVS) - Kostelany nad Moravou (MVS) - Uherské Hradiště (Mařatice) (47/5049) - Uherské Hradiště (Sady) - Popovice - Podolí - Veletiny (5052) – Vlčnov UHVS - Uherskohradišťská vinařská stezka, MVS - Moravská vinná stezka

•

Napříč Dolním Poolšavím, 32km:

Kunovice – Sady (UHVS) – Vésky (UHVS) – Popovice (UHVS) – Veletiny (UHVS/5049) – Hradčovice (5049) – Lhotka – Drslavice (5049) – Havřice (MK) – Vlčnov (UHVS/5052) – Veletiny (UHVS) – Podolí – Míkovice – Kunovice

155


UHVS - Uherskohradišťská vinařská stezka, MK – místní komunikace

•

Rožnovská podkova, 61km:

Rožnov pod Radhoštěm (46) - Skalíkova Louka - Pustevny - Martiňák – Třeštík(472/6013) - Soláň - Tanečnice - Rožnov pod Radhoštěm (6013)

•

Velkomoravská poutní cesta, 58km:

156


Velehrad (5150) - Buchlovice (5150) - Holý kopec (5150) - Stupava (5150) - hrad Cimburk (5150) - Kozel (5150) - Klimenské rybníky (5150) - Osvětimany (5151) Vlčák (5151) - Dlouhá řeka (5151) Buchlovice - Smraďavka (5151 - Zlechov (5151/ 5150) - Modrá (5150) – Velehrad •

Okolo Ostrožska, 45km:

Ostrožská Nová Ves (47) – Uherský Ostroh (47) – Veselí nad Moravou (47/I54) – blatnice pod Svatým Antonínkem (I/54) – Blatnička (SVS) – Boršice u Blatnice (SVS) – Hluk (SVS/UHVS) – Ostrožská Lhota (UHVS) – Ostrožská Nová Ves UHVS - Uherskohradišťská vinařská stezka, SVS – Strážnická vinařská stezka

•

Moravské vinařské stezky

− unikátní síť regionálních cyklistických tras, z nichž páteřní je Moravská vinná stezka, spojující Znojmo a Uherské Hradiště, celkem propojuje 10 okruhů, z nichž každý vede jednou vinařskou oblastí (Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Moravská vinná, Mutěnická, Podluží, Strážnická, Uhersko-Hradišťská, Velkopavlovická, Znojemská) (zdroj: http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy/stezky-vinarske-moravske.html)

157


Celkový přehled cyklostezek na území kraje: (údaje dle http://zlinsky.kraj.cz/encyklopedie odkaz na Zlínský rejstřík, pojem cyklostezka) Území NUTS 4: Okres Kroměříž, Okres Uherské Hradiště, Okres Vsetín, Okres Zlín: •

Chropyně

•

Cyklostezka Bystřice pod Lopeníkem

11.4 Celkový přehled stávajících cyklostezek na území kraje: Kapitola obsahuje seznam stávajícíh cyklostezek na základě jednání s ORP. ORP Holešov:

Holešov – Žopy Holešov – Maratinice

ORP Luhačovice : Biskupice – Luhačovice ORP Vsetín: Cyklistická stezka Bystřička – Velké Karlovice, v úseku VsetínVelké Karlovice – „Cyklostezka Bečva“ (stavební povolení jsou vydaná na úsek Semetín – Vsetín a Vsetín – Velké Karlovice) ORP Valašské Meziříčí:

158


Cyklostezka Bečva v současném stavu v realizaci Velké Karlovice – Vsetín - Valašské Meziříčí - Rožnova pod Radhoštěm – Horní Bečva ORP Uherský Brod: Újezdec – Šumice Uherský Brod – Nivnice Uherský Brod – Polichno Šumice – Nezdenice Bojkovice – Pitín Slavkov – Dolní Němčí (na KU Slavkov). ORP Bystřice pod Hostýnem: V extravilánu neexistují ve stávajícím stavu žádné cyklostezky. ORP Bystřice pod Hostýnem: V extravilánu neexistují ve stávajícím stavu žádné cyklostezky.

11.5 Celkový přehled navrhovaných cyklostezek na území kraje: Kapitola obsahuje seznam navrhovaných cyklostezek na základě jednání s ORP. ORP Holešov:

Holešov – Přílepy

(podél komunikace 49011,trasa 5036),

Holešov – Rimice

(bez stabilizace trasy, existují 2 varianty řešení ,trasa 5033)

Maratice – Horní Lapač ORP Kroměříž:

Kroměříž – Bezměrov – Kojetín ( v souběhu se silnicí I/47 podél železnice nebo podél řeky Moravy) Kroměříže – Rataje (podél komunikace III/43215, trasa 5012) Kroměříže – Jahněvice – Drahlov – Kostelany (ve dovou variantách, trasa 5020)

ORP Luhačovice: (Luhačovice) - Biskupice – Polichno ( ve dvou variantách s návazností na cyklostezku vedenou z Uherského Brodu) Šanov – Horní Suča, zapracováno v ÚPD obce Šanov. ORP Vsetín:

Vsetín – Lhota u Vsetína Vsetín Ústí -Lidečko Hornolidečská Ratiboř-Hošťálková Jablůnka – Hošťálková (Pržno- Kateřinice – Hošťálková) Ústí – Střelná (odklon Lužná-Zděchov), návaznost na Hornolidečskou magistrálu 159


ORP Valašské Meziříčí: Valašské Meziříčí – Branky – Kunovice – Kelč (Trasa C) Valašské Meziříčí – Bynina (Trasa D) Valašské Meziříčí – Krhová (Trasa E) ORP Uherský Brod: Uherský Brod – Vlčnov – Veletiny Uherský Brod – Prakšice Uherský Brod - Drslavice – Hradčovice – Veletiny s pokračováním do Kunovic Nezdenice – Záhorovice, Nivnice – Suchá Los – Bystřice pod Lopeníkem – Komňa – Bojkovice Dolní Němčí - Nivnice. ORP Bystřice pod Hostýnem: (zdroj Cyklistická doprava a cykloturistika v Podhostýnském mikroregionu, říjen 2007 ) Bílavsko - Bystřice pod Hostýnem (část trasy H-BH) Chvalčov - Bystřice pod Hostýnem (část trasy H-CH) Brusné – Rusava ORP Uherské Hradiště: Uherské Hradiště – Sady – Vésky – (do Popovic po polní cestě) Uherské Hradiště - Kunovice

11.6 Hodnocení změn ve sledovaných trasách v generelech cykloturistiky Soupis dálkových a regionálních tras sledovaných v generelech cykloturistiky Následující tabulky uvádějí seznamy dálkových a regionálních tras z předcházejících rozvojových dokumentů. Tabulka 7 – přehled původně sledovaných dálkových a regionálních tras v okrese Vsetín D1 Choryně – Lhotka – Lešná – Příluky – Jasenice D4 Choryně – Valašské Meziříčí – Jarcová – Vsetín – Ústí – Lužná – Horní Lideč – Valašské Příkazy R2 Ústí – Velké Karlovice – sedlo Lemešné (Slovensko) R3 Liptál - Lhota – Vsetín – Val. Bystřice – Rožnov – sedlo Pindula R4 Kelč – Choryně – Valašské Meziříčí – Zašová – Rožnov p.R. – Horní Bečva – Bílá, Hlavatá R8 Pozděchov – Val. Polanka – Horní Lideč – Střelná (Slovensko) R14 Lešná – Starý Jičín Současný stav (za realizovanou cyklostezku byly považovány značené úseky):

160

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu •

Trasa D1 je již realizována jako cyklotrasa č.6214, avšak v části úseku Lešná – Jasenice není vedena přes Příluky, ale přes obec Vysoká.

•

Trasa D4 je z části realizována, a to v úseku Valašské Meziříčí – Vsetín jako cyklotrasa č. 501. Ostatní úseky nejsou realizované.

•

Trasa R2 je od Vsetína až po Velké Karlovice realizována jako cyklotrasa č. 472, úsek od Velkých Karlovic na sedlo Lemešná je rovněž realizován prostřednictvím cyklotras č. 6020/1,4,5.

•

Trasa R3 je realizována pouze od Liptálu až po Rožnov p/R jako cyklotrasa č. 46

•

Trasa R4 je realizována v úseku Kelč – Rožnov p.R. v úseku Kelč – Choryně jako cyklotrasa č. 6214 a Choryně – Rožnov p.R. jako cyklotrasa č. 6016.

•

Trasa R8 není realizována

•

Trasa R14 není realizována

Tabulka 8 – přehled původně sledovaných dálkových a regionálních tras v okresech Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž D2 Chropyně – Kroměříž – Kvasice – Napajedla – Staré Město – Uherské Hradiště – Uherský Ostroh D3 Uherský Ostroh – Hluk – Nivnice – Bojkovice – Pitín – Brumov-Bylnice – Nedašova Lhota R10 Uhřice – Morkovice – Zdounky – Bunč – Velehrad – Staré Město - Uherské Hradiště – Uherský Brod R14 Jestřabice – Koryčany – Zdounky – Kroměříž – Hulín – Holešov – Bystřice p.H. - Libosváry R15 Koryčany – Stupava – Bunč – Žlutava – Otrokovice – Zlín – Vizovice – Bratřejov (návaznost na R8) R16 Kocanda – Holešov – Zlín – Ludkovice - Biskupice R17 Březová – Nivnice – Uherský Brod – Ludkovice – Luhačovice – Loučka – Valašské Klobouky R18 Podhradní Lhota – Rajnochovice – Držková – Dešná - Vizovice – Loučka – Slavičin - Pitín R19 Zlín – Fryšták – Držková – Dešná – Všemina (návaznost na R3) R20 (návaznost na D4) Poteč – Valašské Klobouky – Brumov-Bylnice – Vlárský průsmyk (Slovensko)

Současný stav (za realizovanou cyklostezku byly považovány značené úseky): •

Trasa D2 je realizována v celém úseku jako cyklotrasa č. 47

161

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu •

Trasa D3 není realizována v úseku Dolní Němčí – Nivnice – Suchá Loz, jinak je cyklotrasa vedena v úseku Uherský Ostroh – Hluk – Dolní Němčí po cyklotrase č. 5048, a v úseku Suchá Loz – Bojkovice – Pitín po 5049 a od Pitína do Nedašovy Lhoty jako cyklotrasa č. 49

•

Trasa R10 je realizována od úseku Zdounky – Bunč – Velehrad jako cyklotrasa č. 5013, od Velehradu do Uherského Hradiště jako cyklotrasa č. 5150 a od Uherského Hradiště do Uherského Brodu jako cyklotrasa č. 5049.

•

Trasa R 14 je realizována v úseku Koryčany – Libosváry, od Koryčan po Kroměříž jako cyklotrasa č. 5012, od Kroměříže po Libosváry jako cyklotrasa č. 5033.

•

Trasa R 15 je realizována v úseku Koryčany – Vizovice po cyklotrasách č. 473 a 471.

•

Trasa R16 je realizována pouze v úseku Zlín – Ludkovice jako cyklotrasa č. 5054

•

Trasa R17 je realizována pouze v úseku Ludkovice – Luhačovice jako cyklotrasa č. 5054 a v úseku Vysoké Pole – Valašské Klobouky jako cyklotrasa č. 5057.

•

Trasa R18 není realizována pouze v úseku Držková – Slušovice, v úseku Podhradní Lhota – Držková je vedena po cyklotrase č. 5034, v úseku od Slušovice – Vizovice – Loučka – Slavičín – Pitín je vedena po cyklotrase č. 46

•

Trasa R19 je realizována v úseku Zlín – Fryšták jako cyklotrasa č. 5067, v úseku Fryšták – Držková jako cyklotrasa č. 5034, v úseku Dešná – Všemina jako cyklotrasa č. 46, není realizován úsek Držková – Dešná resp. Slušovice – Dešná.

•

Trasa R20 je realizována pouze v úseku Valašské Klobouky – Brumov – Bylnice jako cyklotrasa č. 5059.

11.7 Záměry výstavby cyklotras, cyklostezek na území kraje, rok 2009 Využití liniových koridorů po rušených železnicích pro cyklotrasu nebo stezku: •

Drážní stezka Nezamyslice – Morkovice, délka 11,5 km, Nezamyslice – Dřevnovice – Těšice – Tištín – Koválovice – Osíčany – Uhřice – Prasklice – Morkovice – Slížany. Tento projekt již získal územní rozhodnutí a čeká na vydání stavebního povolení (údaj z ledna 2009).

Využití protipovodňových opatření, pozemkových úprav na řekách pro cyklotrasu nebo stezku: •

Bečva, Vsetínská a Rožnovská Bečva Navrhovaná trasa stezky:

162


1. Vsetínská Bečva: Makovský průsmyk – Velké Karlovice –Vsetín – Valašské Meziříčí, Rožnovská Bečva V úseku Velké Karlovice, Leskové – Velké Karlovice,nádraží (cca 4,5km) a Velké Karlovice, muzeum – Vsetín, hranice města (cca 24km) vydáno územní rozhodnutí, žádost do ROP SM úspěšná v roce 2008, příspěvek 107 mil. Kč. Průjezd Vsetínem (cca 9km) byl vybudován v rámci dotací na výstavbu průmyslové zóny Bobrky. Úsek Vsetín,Bobrky – Valašské Meziříčí, most Nádražní (cca 17km) je plánován, bližší údaje nezjištěny. 2. Rožnovská Bečva: Bumbálka – Horní Bečva – Rožnov pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí (Vsetínská Bečva). Je plánovaná výstavba úseku Horní Bečva, Opálený – Valašské Meziříčí, most Nádražní (cca 31,5km), žádost do ROP SM úspěšná v roce 2008, příspěvek 115 mil.Kč, plánované dokončení v roce 2010. 3. Bečva: Valašské Meziříčí – Hranice – Lipník nad Bečvou – Přerov – Tovačov (Morava). •

Dřevnice Navrhovaná trasa stezky: 1. Dřevnice: Troják (Hostýnská hřebenovka) – Slušovice – Lípa nad Dřevnicí – Zlín – Otrokovice (Morava) 2. Spojka Lípa nad Dřevnicí (Dřevnice) – Vizovice – Liptál – Vsetín (Vsetínská Bečva)

Obě trasy jsou součástí projektu páteřní cyklostezky Vizovice – Zlín – Otrokovice. •

Haná, Velká a Malá Haná Navrhovaná trasa stezky: 1. Velká Haná: stezka nebude navržena, protože řeka protéká vojenským újezdem 2. Haná (Malá Haná): Blansko – Jedovnice – Ruprechtov – Vyškov – Ivanovice na Hané – Němčice nad Hanou – Kojetín – Kroměříž.

11.8 Eurovelo V letech 1995-97 vypracovala pracovní skupina Evropské cyklistické federace (ECF) návrh projektu pro vytvoření panevropské sítě cyklotras pod názvem EuroVelo. Centrum Dopravního výzkumu (CDV) za podpory Ministerstva dopravy ČR s Klubem českých turistů (KČT) a Nadací Partnerství, programem Greenways společně pracují na rozvoji cyklotras v České Republice. Síť se má skládat z 12 panevropských tras, které budou spojovat všechny evropské země. Základem mají být již existující i zatím plánované regionální i celostátní trasy. Přes naše území povedou tři z celkem 12 tras, EuroVelo č. 4,7,9, z nichž trasa č.4 a 9 se bude týkat Zlínského kraje.

163


EuroVelo č. 4 – z Francie na Ukrajinu – prochází územím Francie, Belgie, Německa, ČR (Cheb, Plzeň, Praha, Brno, Olomouc, Ostrava), Polska a Ukrajiny. * Panevropská trasa/Paříž - Praha (CZ, D), (Praha, Beroun, Plzeň). * Mezi Prahou a Brnem – nesoulad. - Středočeský kraj navrhuje vedení trasy po Labské stezce směrem na Pardubice a dále přes Orlicko-Třebovsko na Svitavy a Brno. - Jihomoravský kraj navrhuje vedení trasy směrem na Kuřim (Tišnov) a dále po původní cyklotrase č.1 na Bystřici nad Pernštejnem. * Mezi Brnem a Ostravou - je třeba ještě upřesnit mezi Olomouckým, Zlínským, Moravskoslezským a Jihomoravským krajem. - Pravděpodobně – Brno – Hodonín – Moravská stezka Zlínským krajem, cyklostezka Bečva Olomouckým krajem a Poodřím na Ostravu. EuroVelo č. 9 – Jantarová cesta, aneb od Baltu k Jadranu – prochází územím Polska, ČR (Jeseník, Olomouc, Brno, Mikulov), Rakouska, Slovinska a Chorvatska. * Je třeba ještě upřesnit mezi Olomouckým, Zlínským, Moravskoslezským a Jihomoravským krajem.

164


11.9 Cyklistická doprava v kontextu základní dopravní obslužnosti Jízda na kole stejně jako každý pohyb někde začne, někde se odehrává a někde končí. Pro podporu využívání jízdního kola jako rovnocenného dopravního prostředku (při cestách do zaměstnání), je tedy nutné mít kvalitní a bezpečnou infrastrukturu, mít dopravním značením naznačenou cestu k vhodnému parkování a mít možnost bezpečně a snadno zaparkovat své jízdní kolo co nejblíže cíli své cesty. Jinými slovy, cyklistickou dopravu nelze chápat jako přepravu z bodu A do místa B, nýbrž jako řetěz tvořený články ZDROJ – CESTA – CÍL. Je důležité, aby se cyklistická doprava stala součástí veřejné dopravy jako prostředek každodenního přemisťování. •

Bike and Ride

Smyslem systému Bike and Ride je vybudovat infrastrukturu umožňující bezpečné odstavení jízdního kola v prostorách stanice (úschovny, stojany), jenž umožní cestujícímu pokračovat k cíly své cesty vlakem a nebo naopak. Využití systému Bike and Ride je ideální pro vzdálenost do cca 3km od stanice. Problémem jsou vlastníci pozemků, na kterých by mohly stojany stát. Ve stanicích mnohdy chybí prostory pro úschovu kol (úschovny, stojany). Rovněž neexistuje organizace, která by daný systém provozovala a udržovala. Tratě ve Zlínském kraji se zařazenými vlaky pro přepravu jízdních kol: o Trať 280: – úsek Lhotka nad Bečvou – Střelná o Trať 281: - Valašské Meziříčí - Rožnov o Trať 282: - úsek Vsetín – Velké Karlovice o Trať 303: - úsek Kojetín – Valašské Meziříčí o Trať 323: - (Ostrava) – Valašské Meziříčí o Trať 331: - úsek Otrokovice – Vizovice o Trať 340: - úsek Uherské Hradiště – Uherský Ostroh o Trať 341: - úsek Staré Městu u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk Železniční stanice Vsetín nemá žádnou infrastrukturu pro systém Bike and Ride. Valašské Meziříčí v rámci realizace nového terminálu počítá i se systémem Bike and Ride. Na výše uvedených tratích by měla být zřízena dostatečná cyklistická doprovodná infrastruktura. Zdroj: - údaje ze studie Sběr dat pro analýzu cyklistické doprovodné infrastruktury v rámci programu Bike and Ride, průběžná zpráva – aktivita AH0813, identifikační kód úkolu: VaV:CG723-071-120, projekt Ministerstva dopravy ČR, zpracovatel CDV, v.v.i, ČVUT Praha, Nadace partnerství •

Bike sharing – veřejná kola

Veřejná kola jsou inovační systémy zdarma nebo za poplatek půjčených kol v městských částech. Mohou být využita pro každodenní pohyb. Na tento systém může být nahlíženo jako na část veřejného dopravního systému. Systém se odlišuje od tradičního systému půjčoven, které se orientují na volnočasové aktivity, protože 165


nabízí rychlý a snadný přístup ke kolu. V zahraničí se veřejná kola spojují s tzv. chytrým kolem, což je automatický proces půjčování kola prostřednictvím čipové karty nebo mobilního telefonu. V současné době ve Zlínském kraji žádný podobný systém neexistuje, lze o něm uvažovat ve městech s vysokým podílem cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce. •

Parkovací infrastruktura

Cestování na kole lze použít i v rámci městského prostoru pro cesty do zaměstnání, za volnočasovými aktivitami atd. (lze tak využít buď vlastní kolo nebo tzv.veřejné kolo). Je však nutné mít dostatečnou infrastrukturu pro zaparkování kola či jeho úschovu (stojany, garáže atd.) a následnou cyklistickou „kulturu“. Podpora dojíždění do zaměstnání vychází ze Zákoníku práce (HLAVA ŠESTÁ : Péče o zaměstnance ODDÍL PRVNÍ : Pracovní a životní podmínky zaměstnanců a jejich odborný rozvoj § 145). Uložení svršků a dopravních prostředků Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět; za obvyklý dopravní prostředek k cestě do zaměstnání a zpět se pro tento účel nepovažuje osobní automobil. Tuto povinnost má i vůči všem ostatním osobám, pokud jsou pro něj činny na jeho pracovištích. Nejde ale jen o zákon, ale o opravdové zázemí pro cyklisty (např. zajistit cyklistům lepší přístup do městských budov než řidičům automobilů - např. cyklisté mohou vjet do podzemní úschovny kol v budově, parkovací zařízení pro kola jsou blíže u vchodu než parkování pro auta, zpoplatnění parkovného pro ty, co dojíždějí autem do práce apod). Bylo by vhodné, aby ve městech, ve kterých je vysoký podíl cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce byl tento systém výrazně podporován a budována příslušná infrastruktura (např. pro města Staré Město a Kunovice, kde je více jak 30% podíl cyklistické dopravy, viz grafy níže).

166

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu Staré Město

4% 33%

18%

Kolo Pěšky MHD

11%

Vlak Autobus Auto-řidič Auto-spolucestující

4% 18%

12%

Kunovice

4% 31%

18%

Kolo Pěšky MHD

13%

Vlak Autobus Auto-řidič Auto-spolucestující

2% 17%

15%

Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/temata/tema-6-2-statisticke-udaje-monitoring – odkaz TOP 10 měst s největším podílem cyklistické dopravy v jednotlivých krajích (soubor ke stažení 6-2-3-top-10-mest-s-nejvetsim-podilem-cyklisticke-dopravy-vjednotlivych-krajich-1.zip), uvedeno bez metodiky získaných dat. •

Cyklistická doprava – podpora

Pokud chceme hovořit o podpoře cyklistické dopravy, tak je nutné ji chápat v širších souvislostech, zejména pak poukazovat na její souvislosti s životním stylem, životním prostředím a zdravím. Zlín je součástí propagační akce EU – Evropský den bez aut/Evropský týden mobility (16.-22. září).

11.10Shrnutí cyklistické dopravy •

• • •

Oblasti měst Staré Město, Kunovice, Chropyně, Uherské Hradiště, Holešov, Bystřice p.Hostýnem, Brumov-Bylnice, Kroměříž, Hulín, Otrokovice jsou vysoce atraktivní pro dopravu do zaměstnání, v těchto městech a v blízkém okolí je nutné výrazně podporovat rozvoj cyklistické dopravy jako součást veřejné dopravy Kromě cykloturistických koridorů je nutno dále pokračovat v budování cyklostezek ve městech, podél silně zatížených komunikací Je nutno dále pokračovat v úpravách stávajících cyklotras s cílem eliminovat provoz cyklistů na silnicích I. třídy a na vysoce frekventovaných silnicích Reagovat s výstavbou cyklostras a cyklostezek na plánovaný rozvoj rekreačních aktivit

167


12 SHRNUTÍ A PROJEDNÁNÍ 1. OBECNÝ POHLED Základním problémem Zlínského kraje z pohledu rozvoje dopravy jako podmínky ekonomické prosperity je neexistující souhrnná síť silnic vyšší kategorie a poměrně nízký standard na silnicích zajišťujících vlastní obsluhu území. Jistou možnost na zlepšení této situace představuje řada dopravních staveb v realizaci, případně v přípravě. Filosofie vytvoření kvalitní základní silniční sítě, tvořené především kapacitními komunikacemi, na kterých se bude realizovat rozhodující dopravní výkon vytvoří vhodné podmínky pro změny v organizaci nákladní dopravy a tím přispěje společně s prvky dopravního zklidnění ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Zcela zanedbatelné zvýšení objemů nákladní dopravy realizované po železnici, se nemohlo promítnout do snížení podílu těžké tranzitní nákladní dopravy na hlavních silničních tazích. K významnějšímu zvýšení přepravy zboží po železnici je nezbytná daleko intenzivnější podpora a rozvoj, upřednostnění vyžaduje forma kombinované dopravy. Konkurenceschopnost železnice v osobní dopravě je podmíněna další modernizací železničních tratí, která je orientována především na zvýšení bezpečnosti a cestovní rychlosti. Významným prvkem je rovněž organizování osobní dopravy v rámci integrovaného dopravního systému. Z globálního pohledu je výhodné v maximální míře podporovat a upřednostňovat dopravu šetřící životní prostředí tj. zejména hromadnou a cyklistickou dopravu před dopravou individuální. Touto strategií se přispívá k částečnému řešení problematiky přetížených silnic a omezují se negativní dopady automobilismu na životní prostředí. 2. SILNIČNÍ DOPRAVA Dopravní situace na silniční síti Zlínského kraje setrvává na dlouhodobém rozporu mezi kvalitou nabídky komunikací a poptávkou, která přes současnou stagnaci bude z dlouhodobého pohledu opět narůstat. Přes zprovoznění úseků dálnice D1 hranice (kraje – Kroměříž východ), rychlostní silnice R55 (SV obchvat Otrokovice) a silnice I/50 (obchvat Uherské Hradiště) přetrvává významný nedostatek komunikací vyšší kvality tj. dálnic a rychlostních silnic, které by zajistily rychlé spojení kraje s okolím a zároveň umožnily rychlé a bezpečné přemisťování osob mezi jeho významnými centry a oblastmi. Jejich absenci nahrazují silnice I. třídy a z části významné silnice II. třídy, které přebírají funkci komunikací vyšší kvality v převádění tranzitní dopravy, přičemž jejichž základní funkcí by měla být právě distribuce dopravy na komunikace vyšší kvality a realizace rozhodujících objemů zdrojové a cílové dopravy v kraji. Pro tuto nepříslušnou funkci vykazuje většina silnic I. třídy a významné silnice II. třídy poměrně nízký standard. Parametry silnic III. třídy jsou ve své většině dostačující vzhledem ke svému účelu, který plní a s přihlédnutím k jejich dopravnímu zatížení. Vzhledem k předpokládanému dalšímu významnému nárůstu dopravního zatížení byly stanoveny největší problémy v lokalitách Hulín, Kunovice – Uherské Hradiště, Zlín - Otrokovice a Valašské Meziříčí. Lokalita Hulín je řešena stavbou R55 Skalka – Hulín s termínem dokončení r. 2010. Lokalita Kunovice – Uherské

168


Hradiště je řešena stavbou silnice I/50, obchvat Uherského Hradiště v provozu a stavbou silnice I/55, I/50, II/498 obchvat Kunovic doporučenou k zařazení k prioritním výhledovým sledovaným stavbám. Problém Zlín – Otrokovice je částečně řešen rychlostní komunikací R49 Hulín - Fryšták s termínem dokončení r. 2011, rychlostní komunikací R49 Fryšták – Lípa s termínem dokončení r. 2015 a stavbou I/49 Malenovice – Otrokovice s termínem dokončení r. 2012. Pravobřežní komunikaci propojení R49 – R55, která by odvedla zbylou tranzitní dopravu doporučujeme k dalšímu posouzení. Dopravní problematika Valašského Meziříčí je řešena stavbami silnice I/35 a I57 Lešná – Bystřička, kterou doporučujeme zařadit do prioritních sledovaných staveb s přednostní realizací obchvatu Valašského Meziříčí. Vzhledem k vhodné homogenizaci tahu I/50 doporučujeme zařadit do prioritních sledovaných staveb stavby silnice I/50 obchvat Kožušice a obchvat Starý Hrozenkov v návaznosti na stavbu obchvatu Bánova s termínem dokončení r. 2011. Analytická část doporučuje k dalšímu přezkoumání řešení těchto problémů: 1. Vytvoření podmínek pro odlehčení centra města Zlína od tranzitní dopravní zátěže pravobřežní komunikací R55 – R49 v závislosti na rozložení dopravních proudů nadřazené silniční sítě a jejich vlivu na spolupůsobení přivaděčů spojujících městskou dopravní osnovu s tímto systémem bude prověřeno. 2. Vyhodnotit záměr ŘSD v úsporném dvoupruhovém řešení silnice I/57 Vsetín-R49 včetně změny připojení na R49 v prostoru Horní Lideč. Vyhodnotit dopad na intenzity dopravy v případě vypuštění MÚK Zádveřice na silnici R49. 3. Vytvoření řešení problematiky vysokých intenzit na průtahu silnice I/35 v Rožnově pod Radhoštěm s dalším přezkoumáním. 4. Vytvoření podmínek pro homogenizaci tahu silnice I/55 v lokalitě Ostrožská Nová Ves – Uherský Ostroh vzhledem k plánovanému obchvatu Kunovic bude dále posuzováno. 5. Vytvoření podmínek homogenizovaného tahu silnice I/57 v místech Valašských Klobouk a Brumova-Bylnice, s ohledem na plánovanou a připravovanou výstavbu přeložky silnice I/57 Vsetín – Pozděchov , Semetín – Vsetín a Semetín – Bystřička, bude dále posuzován na základě bezpečnosti a intenzit dopravy. 6. Prověření nutnosti narovnání komunikace II/490 Nivnice a přeložky II/490 Dolní Němčí – Nivnice z hlediska bezpečnosti a intenzity dopravy. 7. Nutnost JV obchvatu Luhačovic na silnici II/492 bude předmětem dalšího prověření z hlediska intenzit dopravy a bezpečnosti s ohledem na stavbu II/492 Horní Lhota – Luhačovice v realizaci. 8. Nutnost směrové úpravy na silnici II/493 v Pozlovicích bude předmětem dalšího prověření z hlediska intenzit dopravy a bezpečnosti. 9. Nutnost nového napojení silnice II/490 na silnici II/495 u Uherského Brodu bude dále zkoumáno s ohledem na intenzity dopravy a na výhledově sledovanou stavbu II/490 Uherský Brod, Újezdec, JV obchvat. 10. Stavby silnice II/495 Nezdenice – Záhorovice (spojka), Záhorovice (obchvat), Bojkovice – Pitín (obchvaty), Šumice (obchvat), Hrádek na Vlárské dráze (obchvat) budou dále posuzovány z hlediska atraktivity trasy II/495, z hlediska intenzit dopravy a bezpečnosti.

169


11. Stavby silnice II/498 Dolní Němčí (obchvat) a Hluk (obchvat) budou dále prověřeny z hlediska výhledové atraktivnosti trasy silnice II/498, intenzit dopravy a bezpečnosti s ohledem na posuzovanou stavbu II/490 přeložky Dolní Němčí – Nivnice. 3. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému kraje, její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost ovlivňuje rozvoj území. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované. Celková délka železničních tratí na území Zlínského kraje dosahuje 358 km,(288 km tratě celostátní a 70 km tratě regionální). Obsluhu území zabezpečuje celkem 117 železničních stanic a zastávek. Sledovaným rozvojovým záměrem, uvedeným v PUR ČR 2008 a ZÚR ZK je prodloužení železniční trati 331 Otrokovice-Zlín na trať 280, čímž se vytváří další propojení železničních tratí 330 Přerov-Břeclav a 280 Hranice na Moravě-Střelná přes krajské město Zlín. Železniční doprava se podílí na dopravní obsluze území 77 obcí, ve kterých bydlí přibližně 401,3 tis. osob, což představuje zhruba 68% obyvatelstva Zlínského kraje. Za rok 2008 bylo na železničních tratích Zlínského kraje přepraveno celkem 11,7 mil. osob, odborným odhadem se jedná o přibližně 39 tis. cestujících/24 hod. běžného pracovního dne. Jednoznačně největší objem nástupů na 1km tratě je realizován na trati 331 Otrokovice-Vizovice s „hustotou“ cca 82,8 tis. osob/km tratě za rok 2008. Nejzatíženější železniční stanicí je Vsetín s celkovým počtem zhruba 802,5 tis. nastupujících osob za rok 2008, což přibližně představuje v průměru 2,7 tis. osob/24 hod. běžného pracovního dne. V nákladní železniční dopravě bylo v roce 2008 dosaženo celkového dovozu (nakládka) a vývozu (vykládka) v objemu přibližně 3,6 mil. tun zboží. Uvedené výkony jsou realizovány v celkem 52 železničních stanicích kraje. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k 2,8% zvýšení objemu přepravy zboží. Nejzatíženější železniční stanicí je Lhotka nad Bečvou na trati 280 s výkonem cca 1,3 mil. tun, což je zhruba 36% z celkového objemu. Na celkové přepravě zboží v železničních stanicích Zlínského kraje se podílí dovoz zhruba 40% a vývoz 60%. Rekonstrukce tratě 330 v rámci II. tranzitního železničního koridoru s traťovou rychlostí min. 160 km/hod., která byla uvedena v Generelu Zlínského kraje jako nezbytná, byla provedena s dokončením a zprovozněním v roce 2002. V současné době probíhá schvalovací proces pro dokumentaci pro územní řízení na elektrizaci a modernizaci tratě 331 Otrokovice-Vizovice. Z pohledu nízké kvality osobní dopravy mezi Otrokovicemi a Zlínem se jedná o trvale prioritní záležitost. Dále zůstává ve sledování rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme tento záměr dále zkoumat a hodnotit z hlediska dopravního významu kraje a České republiky. K rozvojovým záměrům Správy železniční dopravní cesty s. o. lze konstatovat: •

Poměrně nízká cestovní rychlost u trati 280 a současně záměr na přestavbu silnice I/57 vyžadují modernizaci tratě s cílem dosažení vyšší kvality především 170


v průměrné cestovní rychlosti. Rozvojové dokumenty modernizaci tratě ve 3. etapě s dokončením do roku 2015.

ČD

předpokládají

•

Záměr na modernizaci tratě 281 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Doporučujeme, aby ta byla přednostně zaměřena na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti, která je v současné době 28,5 km/hod. Tak lze dosáhnout vyšší kvality v dopravní obsluze území a zvýšenou schopnost konkurence silniční dopravě.

•

Záměr na modernizaci tratě 282 je obsažen v koncepci SŽDC, s.o. Nízká cestovní rychlost (28,1 km/hod.) a tím omezená schopnost konkurence silniční dopravě vyžaduje modernizaci trati zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování cestovní rychlosti.

•

U trati 303 zůstává otevřeným koncepčním problémem úsek Kroměříž-Hulín, především původní návrh na jeho zdvoukolejnění. Trať vyžaduje další modernizaci zaměřenou přednostně na bezpečnost a zvyšování traťové rychlosti. Je uvažována realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí.

•

Doporučujeme trvale hledat koncepci v organizování osobní dopravy v rámci rozvoje IDS především v oblastech, kde dochází ke konkurenci mezi autobusovou a železniční dopravou. Přednostně se může jednat o řešení veřejné osobní dopravy kolem železničních tratí 281 Valašské Meziříčí-Rožnov pod Radhoštěm a 282 Vsetín-Velké Karlovice.

Analytická část doporučuje k dalšímu přezkoumání řešení těchto problémů: 1.

U trati 303 je uvažována realizace elektrizace úseku Kojetín-Hulín a následně až do Valašského Meziříčí. Otevřeným koncepčním problémem zůstává úsek Kroměříž-Hulín, především návrh původního Generelu dopravy na jeho zdvoukolejnění. Doporučujeme další hodnocení tohoto námětu.

2.

Ve sledování růstává rozvojový záměr na prodloužení železniční tratě 331 z Vizovic ve směru na Valašskou Polanku se zapojením do tratě 280 ve směru na Vsetín. Tento záměr nabízí nové železniční dopravní spojení Vsetínska (a potažmo i Slovenska) s jádrem Zlínského kraje. Doporučujeme tento záměr dále zkoumat a hodnotit z hlediska dopravního významu kraje a České republiky.

4. VODNÍ DOPRAVA V předcházejících letech byly dokončeny rekonstrukční a modernizační stavby přístavišť Strážnice, Petrov, Babice, Uherský Ostroh, Otrokovice-Bahňák, Hodonín, Rohatec-Kolonie, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Napajedla. Doporučujeme sledovat rozvoj vodní dopravy zejména pro rekreační účely výstavbou chybějící infrastruktury, výhledový záměr výstavby kanálu D-O-L považujeme za významný v oblastech protipovodňové funkce, udržení vody v krajině, ekologické dopravy, zvýšení zamněstnanosti a jiných. Pro úspěšnou realizaci projektu kanálu je bezpodmínečně nutná koordinace postupu a úzká spolupráce sousedních zemí. Hodnocení evropských souvislostí, přepravnímu

171


využití a investiční náročnosti jednotlivých větví bude dle usnesení vlády č. 929/2009 známo do konce roku 2010. 5. LETECKÁ DOPRAVA Zlínský kraj má k dispozici 3 fungující civilní letiště, z nichž žádné není v majetku státu. Jedná se o následující letiště : •

Kunovice – Mezinárodní neveřejné letiště s vnější hranicí (provozovatel Aircraft Industries, a.s.)

•

Otrokovice – Mezinárodní neveřejné letiště s vnitřní hranicí (provozovatel Moravan Aviation s.r.o.)

•

Kroměříž – Neveřejné vnitrostátní letiště (provozovatel Aeroklub Kroměříž)

•

Tato síť letišť je dále doplněna existujícími zpevněnými plochami pro vzlety a přistání (Slušovice, Zlín-Štípa, Boršice)

Sledovaným doporučením v oblasti letecké dopravy je podpořit snahu o větší využívání letišť pro komerční, rekreační a sportovní účely a pro potřeby ochrany přírody. Rozvoj pravidelné letecké osobní dopravy Zlínského kraje spočívá v modernizaci regionálního neveřejného mezinárodní letiště Přerov – Bochoř, která je připravována ve spolupráci s Olomouckým krajem. V rámci zajištění rychlé a kvalitně fungující letecké záchranné služby na území kraje je nezbytná výstavba heliportu s odpovídajícím technickým zázemím. K tomuto účelu se jako nejvhodnější jeví jeho lokalizace v areálu Baťovy nemocnice ve Zlíně. K doplnění krajské sítě přistávacích ploch pro vrtulníkový provoz je výstavba heliportů Valašské Klobouky, Uherský Brod, Slavičín, Rožnov pod Radhoštěm a Bystřice pod Hostýnem. Další požadavky pro návrhovou část: •

vyhodnotit kapacitu komunikací ve vztahu k návrhům obchvatů obcí

•

neprodlužovat průjezdní úseky na komunikacích základní krajské sítě

•

návrh kategorizace silnic.

Tyto požadavky budou zapracovány v návrhové části tohoto dokumentu.

PROJEDNÁNÍ Projednání bude doloženo v návrhové časti.

172


13 PŘÍLOHY Příloha 1 – Základní silniční síť Příloha 2 – Železniční, vodní a letecká doprava Příloha 3 – Problémový výkres Příloha 4 - Model IAD Zlínského kraje 2009 Příloha 5 – Cyklistická doprava, současný stav Příloha 6 – Výsledky aktualizačního dopravního průzkumu 05/09, (.xls)

173

Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE

Recommend Documents