AKTUALIZACE GENERELU DOPRAVY ZLÍNSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE GENERELU DOPRAVY ZLÍNSKÉHO KRAJE

Vyhodnocení vlivů koncepce dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Zlín, duben 2011

1

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1 Název organizace

Zlínský kraj

A.2 IČ

70891320

A.3 Sídlo

tř. Tomáše Bati 21 761 90 Zlín

A.4 Oprávněný zástupce předkladatele

Ing.Jaroslav Drozd Náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast dopravy tel.: 577 043 130 email: [email protected]

Zástupce předkladatele ve věcech technických Ing.Pavel Kulička Vedoucí oddělení hodnocení ekologických rizik Odbor životního prostředí a zemědělství tel.: 577 043 370 email: [email protected]

A.5 Oznamovatel (na základě plné moci) Ing.Pavel Roháč, jednatel společnosti Ing.Petr Macejka UDIMO spol.s r.o. (zpracovatel „Návrhu výhledové koncepce Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje“) tel.: 596138698, 777947143 email: [email protected]

Zpracovatel vyhodnocení Ing.Jarmila Paciorková číslo osvědčení 15251/3988/OEP/92 U Statku 1, 736 01 Havířov - Bludovice Tel/fax 596818570, 602749482 [email protected]

Vyhodnocení dle zákona 100 / 2001 Sb.

Krajský úřad Zlínského kraje

2

OBSAH:

STRANA:

Úvod

4

I. I.1 I.2.

Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Obsah a cíle koncepce Vztah k jiným koncepcím

5 5 11

II.

Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Stav životního prostředí v Zlínském kraji Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce

16 16 51

Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy

55

Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů)

57

Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke Koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Referenční cíle OŽP Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP

63 63 63

Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Hodnocení výsledného znění strategického dokumentu Varianty řešení koncepčního dokumentu Hodnocení návrhové a implementační části

65 65 77 88

II.1 II.2

III.

IV.

V.

V.1 V.2

VI.

VI.1 VI.2 VI.3

VII.

Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce


143


3 VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné knowhow) VIII.1 Varianty řešení

IX.

182 185

Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí

189

Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce

192

XI.

Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu

196

XII.

Vlivy koncepce na veřejné zdraví

200

X.

XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

203

XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví XIV.1 Vyhodnocení požadavků zjišťovacího řízení XIV.2 Vypořádání ostatních připomínek ze zjišťovacího řízení

206 206 210

XV.

Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci

XVI. Přílohy


227

235


4

Úvod Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje představuje svým obsahem a zaměřením „koncepci z oblasti dopravy“, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č.1 zák.č.100/2001 Sb., v platném znění a naplňuje tak ustanovení §10a, odst. 1, písm. a), zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V obecné rovině jde o koncepci ve smyslu §3, písm, b) zákona č.100/2001 Sb. zadanou orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalovanou nebo ke schválení předkládanou. Účelem posouzení vlivů koncepce je (§1, odst. 3 zákona) vytvořit podklad pro vydání stanoviska příslušného orgánu (MŽP) ve smyslu §10g zmíněného zákona. Úkolem posouzení je identifikace předpokládaných vlivů „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje – Návrh výhledové koncepce“ (dále jen „Aktualizace GDZK“) na složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Vlastní posouzení vlivů koncepce na životní prostředí je upraveno §§ 10a) až 10h) zákona. Dosavadní kroky procesu SEA posouzení Oznámení Koncepce v rozsahu přílohy č. 7 k zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění bylo zpracováno na podkladě „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje - Návrh výhledové koncepce“. Zjišťovací řízení dle §10d citovaného zákona bylo příslušným orgánem (MŽP ČR) zahájeno dne 10.8.2010 zveřejněním na úřední desce Zlínského kraje, zasláním dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejněním v Informačním systému SEA. Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA obdrželo v zákonné lhůtě vyjádření 22 subjektů, z nichž 7 bylo bez připomínek Na základě připomínek získaných v průběhu zjišťovacího řízení formuloval příslušný úřad „Závěr zjišťovacího řízení“, který byl zaslán předkladateli koncepce dne 13.9.2010 (č.j.76326/ENV/10). V rámci Závěru zjišťovacího řízení byla mj. stanovena povinnost zpracování hodnocení vlivů předložené koncepce na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle § 45i, zák.č.114/1992 Sb. v platném znění. Souhrnné vyhodnocení závěru zjišťovacího řízení a připomínek, které MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je uvedeno v kap.14. tohoto materiálu. Metodický postup Posouzení vlivů „Aktualizace GDZK“ na životní prostředí vychází z výše citovaného „Závěru zjišťovacího řízení“. Liniové stavby jsou, vzhledem k rozsahu území, měřítku a podrobnosti zpracování vymezeny ve formě „koridorů“. Hlavní úkoly SEA posouzení „Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje“ lze formulovat takto: • posouzení míry souladu / rozporu konceptu řešení „Aktualizace GDZK“ se zpracovanými celostátními a krajskými koncepčními dokumenty



5 • identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví • doporučení environmentálně nejšetrnějšího řešení v případě variant • sumarizace nejvýznamnějších environmentálních vlivů „projektových variant“ s doporučením na případné vypuštění varianty (variant) s potenciálně nejvyššími negativními dopady na životní prostředí • posouzení přínosů a negativ navrženého řešení v porovnání se současným stavem složek životního prostředí v řešeném území.

I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. I.1 Obsah a cíle koncepce Návrhem předloženým v rámci „Aktualizace GDZK“ je podpořen ekonomický růst, rozvoj investic a mobility osob Zlínského kraje. Stimulem je vhodná geografická poloha kraje, kdy jeho územím prochází větev B transevropského multimodálního dopravního koridoru VI v trase Katovice – Ostrava – Přerov – Břeclav/Brno. V tomto kontextu zásadní a rozhodující prvky dopravní infrastruktury kraje získávají výrazně republikový a mezinárodní význam. Podpořen je především rozvoj kapacitních silnic vyšší kategorie jako podmínky ekonomické prosperity, který území kraje začlení do republikové a mezinárodní silniční sítě a současně propojí rozhodující sídla kraje. Synergickým efektem je zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení negativních dopadů na životní prostředí, protože se dá předpokládat, že na těchto silnicích se bude realizovat rozhodující dopravní výkon a tím dojde k odvedení části dopravy z průtahů měst a obcí. Návrhem je podpořena veřejná doprava, především pak železniční osobní doprava. Společně s rozvojem, optimalizací a modernizací železničních tratí pro zajištění vyšší kvality v přepravě osob je významná také podpora nákladní železniční dopravy v kontextu logistických center a kombinované dopravy. Výsledkem a výstupem Návrhu výhledové koncepce je definování cílového stavu dopravní infrastruktury silniční, železniční, letecké, vodní a cyklistické dopravy pro období do roku 2030. Potřeby výstavby mají své širší souvislosti, mezinárodní a státní závazky a dopravně inženýrská zdůvodnění. Z cílového stavu dopravní infrastruktury jsou následně odvozeny priority rozvoje. Obsah koncepce Koncepce je zaměřena na vyhodnocení vazeb „Aktualizace GDZK“ k existujícím strategických dokumentům na národní a regionální úrovni. Hlavním výstupem je identifikace cílů, které jsou relevantní „Aktualizace GDZK“ a které mohou být využity pro stanovení referenčního hodnotícího rámce. Pro účely hodnocení vazeb byla „Aktualizace GDZK“ rozčleněna na jednotlivé prioritní oblasti, tj. druhy dopravy, které jsou v rámci koncepce



6 řešeny. Jednotlivé prioritní oblasti „Aktualizace GDZK“ jsou následně hodnoceny z hlediska jejich vazby na koncepce na národní a krajské úrovni, které se vztahují k problematice rozvoje dopravy a životního prostředí. V případě existující vazby byly zároveň vybrány relevantní cíle daných koncepcí a zpracován souhrnný komentář k celkové vazbě koncepce a předložené „Aktualizace GDZK“. Výstupem této fáze hodnocení je identifikace těch cílů koncepcí na národní i krajské úrovni, které mají vazbu k jednotlivým prioritním oblastem „Aktualizace GDZK“. Na základě identifikovaných vazeb mezi prioritními oblastmi „Aktualizace GDZK“ a cíly národních a krajských koncepcí a výběru relevantních cílů krajských a národních koncepcí byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. „Aktualizace GDZK“ patří společně se Strategií rozvoje Zlínského kraje do roku 2020, se Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje a územně-analytickými podklady (ÚAP) mezi základní koncepční materiály řešící komplexně celkový rozvoj kraje. Aktualizace generelu zahrnuje dopravní síť. Navazuje na Dopravní politiku České republiky na léta 2005 – 2013 a Generel dopravy Zlínského kraje z roku 2004. Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje je programový dokument výhledové silniční sítě kraje pro horizont roku 2030 se stanovením staveb zařazených do dlouhodobé výhledové rezervy. Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje navazuje a dále rozpracovává Strategii rozvoje Zlínského kraje do roku 2020, která byla zpracována v roce 2008. Generel dopravy Zlínského kraje (GDZK) lze charakterizovat jako jeden z územně plánovacích podkladů. Jedná se o základní rozvojový dokument odvětví dopravy zpracovávaný převážně v návaznosti na platnou územně plánovací dokumentaci. Cílem dokumentu je především návrh hlavních směrů rozvoje dopravního systému jako celku, definování prostorových nároků jednotlivých druhů doprav, návrh postupu realizace a stanovení priorit rozvoje. Generel dopravy definuje pro dlouhodobý výhled 15 až 20 let dopravní politiku kraje a slouží pro strategická rozhodování o rozvoji dopravní infrastruktury. „Aktualizace GDZK“ posuzuje a vyhodnocuje návrhy původního dokumentu a s ohledem na vývoj, nové poznatky a údaje navrhuje změny nebo korekce řešení. Významnými znaky dokumentu je komplexnost návrhu. Jsou v něm řešeny společně všechny základní druhy dopravy a integrálnost se závaznými dokumenty státního a mezinárodního významu a s územně plánovací dokumentací měst a obcí na území kraje. „Aktualizace GDZK“ vychází ze strategií rozvoje České republiky zpracovaných na národní úrovni a z odvětvových strategií zpracovaných na úrovni Zlínského kraje. Zpracovávaná dokumentace v cílové podobě představuje ucelený a komplexní územně technický podklad - dokument, který řeší problematiku dopravy a jednotlivých dopravních oborů (silniční doprava, železniční doprava, letecká doprava, vodní doprava, cyklistická doprava, veřejná osobní doprava, kombinovaná doprava, statická doprava) v širších



7 prostorových a multidisciplinárních souvislostech. Krajská a regionální úroveň koncepce je zaměřena na vyhodnocení a specifikaci investiční naléhavosti, časových priorit přestavby a rozvoje dopravy ve Zlínském kraji s ohledem na jeho komplexní vyvážený rozvoj dopravy. Zdůvodnění potřeby pořízení Vzhledem k měnícímu se prostředí, dopravním potřebám a rozvoji dopravy je potřeba provést aktualizaci Generelu dopravy Zlínského kraje stejně tak jako se provádějí aktualizace dalších koncepčních materiálů na úrovni evropské, národní, regionální i lokální. V aktualizacích se zohledňují nejen vývojové a dopravní změny evropského a regionálního prostoru, ale i nové celosvětové významné přijaté politiky, včetně podporovaných dopravních trendů a schválených koncepcí se stane rozšířením a zpřesněním základní dopravní strategie kraje. Silniční síť Zlínského kraje tvoří 2 120 km dálnic, rychlostních silnic a silnic I., II. a III. třídy, hustota silniční sítě 0,53 km silnic na 1 km2 území je o 24% nižší než průměrná hustota na území České republiky. I přes nižší hustotu silniční sítě, která je dána konfigurací terénu v některých oblastech, její rozsah odpovídá potřebám dopravního napojení a dopravní obsluhy území kraje. Celková délka železničních tratí na území Zlínského kraje dosahuje 358 km, obsluhu území zabezpečuje celkem 117 železničních stanic a zastávek. Železniční doprava se podílí na dopravní obsluze území 77 měst a obcí, ve kterých bydlí 401,3 tis. osob, což je 67,9% počtu obyvatel kraje. Vodní cesta z Otrokovic do Rohatce byla dlouhá 53,5 km řekou Moravou bylo vedeno 28,3 km vodní cesty, zbytek v délce 25,2 km plavebními kanály, které byly budovány zároveň jako závlahové. Plavební komory jsou 39,5 m dlouhé a 5,3 m široké a měly pojmout čluny o rozměrech 38×5,05 m a nosnosti 150 tun při ponoru 1,20 m. V současné době má Zlínský kraj k dispozici 3 civilní neveřejná letiště v Kunovicích, Otrokovicích a Kroměříži a 6 přistávacích ploch pro Leteckou záchrannou službu v Kroměříži, Uherském Hradišti, Valašském Meziříčí, Vsetíně a Zlíně. V přepravě osob se letecká doprava uplatňuje pouze okrajově, což je především důsledkem blízkosti letišť s pravidelným leteckým provozem pro civilní účely Brno-Tuřany a Ostrava- Mošnov, které zajišťují potřeby Zlínského kraje. Je sledována podpora rozvoji letecké dopravy v oblasti osobní dopravy revitalizací neveřejného mezinárodního letiště Přerov-Bochoř. Na území České republiky bylo k 1.1.2010 evidováno celkem 1 601 km cyklostezek, z tohoto počtu bylo 221 km vybudováno v roce 2009, kdy oproti roku 2008 došlo k navýšení o více než 16 %. Výsledkem a výstupem „Aktualizace GDZK“ je definování cílového stavu dopravní infrastruktury silniční, železniční, letecké, vodní a cyklistické dopravy pro období roku 2030.



8 Potřeby výstavby mají své širší souvislosti, mezinárodní a státní závazky a dopravně inženýrská zdůvodnění. Z cílového stavu dopravní infrastruktury jsou následně odvozeny priority rozvoje. Dopravní koncepce a dopravní infrastruktura představují záměry velkého rozsahu, které mohou mít značný vliv na životní prostředí. Negativní vliv se projevuje především v produkci emisí znečišťujících ovzduší, ve vyšší hladině hluku i v záboru území. Prvořadým cílem v oblasti dopravy je zabezpečení stabilizace a postupného snižování negativních účinků na stav životního prostředí souvisejících s dopravní infrastrukturou a dopravním provozem. Cíle Cílem zpracovávané dokumentace, ve spolupráci se všemi dotčenými orgány a institucemi, je prověřit, zhodnotit a předložit rozvojovou strategii, komplexní návrh a opatření pro rozvoj a přestavbu dopravních sítí, systémů a infrastruktury na území Zlínského kraje. V koordinaci s rozvojem širšího prostoru a jeho dopravních sítí bude žádoucí jednotlivé návrhy a strategie následně podrobněji rozpracovat, prověřit a stabilizovat. Takto připravený a projednaný dokument bude pro objednatele a příslušné subjekty zásadním podkladem pro postupnou a systematickou přípravu a následnou realizaci dílčích záměrů v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury. Výsledkem a výstupem zpracované aktualizace návrhu koncepce je: • Vymezení strategie a základní koncepce rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury Zlínského kraje v koordinaci se záměry a cíli rozvoje širšího mezikrajského, přeshraničního a středoevropského prostoru. • Definování cílového stavu rozvoje dopravní infrastruktury na území Zlínského kraje do roku 2030 (silniční, železniční, letecká, vodní, kombinovaná, cyklistická a statická) a stanovení staveb zařazených do dlouhodobé výhledové rezervy.“

„Dlouhodobá výhledová rezerva“ je definována jako navrhovaná výhledová stavba s horizontem realizace po roce 2030. Jedná se o stavby, které byly sledovány již dříve a nemají bezprostřední prioritu. Tyto stavby je možné prioritně realizovat v případě významné změny dopravní situace oproti aktuálně známým podkladům roku 2009/2010. Pro všechny stavby návrhu cílového stavu silniční sítě kraje pro horizont roku 2030 a stavby silniční sítě zařazené do výhledové rezervy je doporučeno vyvinout kroky ve smyslu zařazení těchto staveb do veřejně prospěšných staveb. Koncepce dopravy, pojatá jako provázaný systém jednotlivých druhů doprav, koordinována s územními a funkčními limity a předpoklady, může zásadním způsobem přispět k vyváženému sociálně ekonomickému i rekreačnímu rozvoji a stabilizaci kraje i jeho jednotlivých diferencovaných prostorů. Kvalitní a funkční dopravní systém pak bude připraven plně se zapojit do celého provázaného dopravního systému středoevropského prostoru, jehož je Zlínský kraj po vstupu do EU rovnocennou součástí.



9 Souhrn hlavních cílů a oblastí využitelnosti: • Podklad pro stanovení vize - cílové koncepce a dlouhodobé strategie rozvoje dopravy kraje • Územně technický podklad (po schválení závazný dokument) pro územně plánovací činnost, strategické a investiční rozhodování • Podklad pro minimalizaci negativních vlivů dopravy a souvisejících činností na životní prostředí a kvalitu obytného prostředí s cílem zajištění.trvale udržitelného rozvoje • Podklad pro stabilizaci, územní ochranu a postupnou přípravu staveb se zdůvodněním dopravních a územních požadavků - veřejně prospěšné stavby • Podklad pro meziresortní koordinace investičních záměrů • Podklad pro projektovou a investiční přípravu staveb a záměrů jednotlivých druhů doprav, jejich vzájemnou koordinaci a možnosti financování • Podklad pro návrh střednědobého plánu rozvoje dopravy Zlínského kraje, se stanovením základní strategie rozvoje dopravy a definováním priorit pro střednědobý horizont do 5 let V rámci aktualizace Generelu dopravy jsou vymezeny základní strategické cíle: A) Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury • Kvalitní technická infrastruktura je předpokladem pro úspěšný ekonomický rozvoj kraje, hraje důležitou roli při posuzování kvality života v něm a v neposlední řadě má též výrazný vliv na životní prostředí. B) Zvýšení bezpečnosti dopravy • Dosažení snížení dopravní nehodovosti a negativních vlivů dopravy odstraněním technické zaostalosti stávající infrastruktury, řešením možných kolizních míst, výstavbou přeložek a obchvatů měst a obcí, respektováním prvků životního prostředí a bezpečnosti silničního provozu v souladu s Evropskou chartou bezpečnosti silničního provozu. V souladu s technickým a vědeckým pokrokem bude dále zlepšována bezpečnost dopravy založená na národních technických normách. C) Podpora udržitelného rozvoje dopravy ve Zlínském kraji • Komplexní pojetí rozvoje dopravní infrastruktury zahrnuje rozvoj hromadné dopravy a v současné době menšinových či alternativních, do budoucna však velmi perspektivních forem dopravní infrastruktury. D) Omezení vlivů dopravy na veřejné zdraví a životní prostředí • Strategickým cílem Zlínského kraje je ochrana životního prostředí a zdraví obyvatel s ohledem na udržitelný rozvoj kvality života. Významným prvkem je snižování emisí z dopravy zajištěním plynulosti dopravy, rozvoje automobilizace a motorizace bez



10 následných kongescí a podpora ekologicky šetrných druhů dopravy jako jsou železniční, veřejná, cyklistická a pěší doprava. E) Vytvoření podmínek ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti Zlínského kraje • Strategickým cílem je posílení kvalitativních charakteristik dopravní infrastruktury, především pak v rychlém rozvoji sítě dálnic a rychlostních silnic, napojení krajského města Zlína na systém dálnic a rychlostních silnic v České republice (dobudování rychlostní silnice R 55) i jeho propojení se silničním a dálničním systémem na Slovensku, kde klíčovou roli hraje rychlostní silnice R49. Rozvojový potenciál v oblasti dopravy spočívá rovněž v intenzivnějším využívání letecké dopravy. F) Vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj lázeňství a rekreace ve Zlínském kraji • Zlínský kraj je regionem s dostatečnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu, výzvou je jejich využití do budoucna. Významným strategickým cílem v oblasti rozvoje cestovního ruchu je podpora rozvoje a modernizace Baťova kanálu jako rekreační vodní cesty a podpora lázeňství jako největší konkurenční výhody Zlínského kraje mezi ostatními kraji ČR G) Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy • V oblasti veřejných dopravních služeb je klíčovou výzvou zajištění rozvoje veřejné dopravy, včetně dopravy městské, formou spolupráce a integrace jejích jednotlivých druhů, a zabránit tak dalšímu zatěžování městských center individuální automobilovou dopravou, umožnit obyvatelům venkovských regionů dojíždění do hospodářských center a zpřístupnit periferní turistické oblasti pro návštěvníky veřejnou dopravou. Strategickým cílem je rozvoj a modernizace železniční infrastruktury a drážního provozu vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti železniční osobní a nákladní dopravy. Prioritní oblasti: A) Rozvoj silniční dopravy B) Rozvoj železniční dopravy C) Rozvoj vodní dopravy D) Rozvoj letecké dopravy E) Rozvoj cyklistické a pěší dopravy



11 I.2. Vztah k jiným koncepcím Zpracování aktualizace koncepce dopravy v širších souvislostech a nadřazené úrovni vychází ze zásad a principů, uplatňovaných v resortních dokumentech MD ČR a MŽP ČR, schválených vládou ČR. K zásadním patří: • Dopravní politika ČR pro léta 2005 - 2013 • Státní politika životního prostředí ČR (kapitola IV, část 5. Doprava) • Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (kapitola VII. Doprava). • Návrh střednědobé strategie sektoru dopravy, telekomunikací a pošty, schválené usnesením vlády ČR č. 385/1999 • Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice do r. 2010, schválený usnesením vlády ČR č. 741/1999 Sb. • Harmonogram a finanční zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí do r. 2010, schválený usnesením vlády ČR č. 145/2001 Sb. • Operační program Infrastruktura (MD ČR, MŽP ČR, 03/2003) • Dopravní politika ČR pro léta 2005–2013, schválena vládou 13.července 2005 usnesením vlády č. 882 • Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, schválená usnesením vlády ČR č. 678/2004 • Národní strategie Besip, schválená usnesením Vlády České republiky ze dne 28. dubna 2004 č. 394., Revize a aktualizace Strategie na období 2008-2010 (2012) , která byla schválena usnesením Vlády České republiky ze dne16.prosince 2008 č. 1584 V právním rámci legislativy ČR jsou respektovány příslušné platné zákony, předpisy, normy a vyhlášky, z nichž jsou v oblasti dopravy zásadními: • Zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů • Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (konsolidované znění zákona č. 49/1997 Sb. - consolidated version of Act No 49/1997 Coll.) • Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů Zpracování koncepce dopravy v oborové problematice respektuje příslušná právní doporučující i závazné dokumenty, týkající se dopravy v zemích EU.



12 Jsou to především: • Zelená kniha:.„Občanská síť“ a „Spravedlivé a efektivní oceňování v dopravě“ • Bílá kniha: „Strategie oživení železnic“ • Bílá kniha: „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ • Směrnice 91/440/ES, týkající se mimo jiné nediskriminačního způsobu používání železniční infrastruktury • TEN-T: „Zelená kniha o politice transevropských dopravních sítí“ Pro Zlínský kraj je základním koncepčním dokumentem Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2009 – 2020, dále pouze SRZK. Postavení SRZK vůči ostatním koncepcím je nadřazené a zastřešující a úkolem SRZK je stanovit základní vůdčí priority, které budou rozpracovávány v detailech v rámci působnosti jednotlivých dílčích rozvojových programů. Z tohoto pohledu se jedná o jeden z nejvýznamnějších programových dokumentů rozvoje Zlínského kraje. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byla přijata strategická vize: „Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností atraktivní pro obyvatele, investory a návštěvníky“. SRZK a její struktura představuje strategii prioritních rozvojových oblastí, členěných do čtyř základních skupin – pilířů: • konkurenceschopné ekonomiky • úspěšné společnosti • efektivní infrastruktury a rozvoje venkova • atraktivního region Součástí je identifikace vzájemně propojených vazeb mezi nimi a současně i s plošnými, horizontálními faktory, které jejich vývoj rovněž zásadně ovlivňují. Tyto pilíře současně představují vzájemně propojený, integrovaný a vzájemně se podmiňující systém, který dále doplňují i klíčová horizontální témata. Pro Aktualizaci GDZK jsou ze základní struktury koncepce SRZK vytyčeny následující úkoly: Tabulka č.1 Úkol / Opatření Zaměření na ORP 3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 Holešov, Kroměříž, Zlín 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště 3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy 3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy plošné zaměření s přednostní orientací na nejpotřebnější úseky 3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy Otrokovice, Zlín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu 3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí Otrokovice, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín



13

3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř plošné zaměření 3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu 3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro kombinovanou Holešov, Otrokovice, Valašské Meziříčí, dopravu 3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům plošné zaměření 3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS) 3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve Holešov, Kroměříž, Luhačovice, vybraných aglomeracích Otrokovice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín 3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS Otrokovice, Vizovice, Zlín 3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu 3.4.4a. Dostavba páteřní sítě cyklostezek Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín/ plošné zaměření

Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje Koncepční část posuzovaného materiálu vychází: • ze současných strategických dokumentů kraje, které jsou uvedeny v následující tabulce • z legislativního rámce vymezujícího kompetence kraje a krajského úřadu • z analytické části Aktualizace GDZK • z platných pravidel a opatření EU pro podporu rozvoje regionů a mikroregionů • z dokumentů a celostátních koncepcí, které byly využity jako zdroj dat a informací o potřebách rozvoje Zlínského kraje Při zpracování „Aktualizace GDZK“, především při navrhování cílů, priorit, opatření a aktivit, jsou zohledněny závěry koncepcí pořízených v rámci Zlínského kraje. Přehled koncepcí platných pro území Zlínského kraje – říjen 2010 Tabulka č.2

Koncepce Zlínského kraje (http://www.kr-zlinsky.cz) Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce a aktualizovaný Programe snižování emisí a imisí Zlínského kraje Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání,výchovy a osvěty ve Zlínském kraji Studie o lesním hospodářství Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008



14 Generel dopravy Zlínského kraje Generel cyklistické dopravy Zlínského kraje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011 Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 (SRZK) Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze Marketingová strategie a marketingová značka Východní Moravy 2009 – 2015 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji Využity byly další dokumenty: • Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti, ŘSD; 2000, 2005 • Údaje o dopravní nehodovosti od Policie ČR • Údaje o počtech vozidel z Centrálního registru vozidel, MV ČR • Podklady od ŘSD ČR, a ŘSD ČR správa Zlínský kraj • Podklady poskytnuté Ministerstvem dopravy ČR • Jízdní řád 2009/2010, České dráhy s.o. • Statistická ročenka Zlínského kraje, ČSÚ 2009 • Výsledky sčítání lidu, domů a bytů, ČSÚ, 2001 • Aktualizační průzkum silniční dopravy, UDIMO s.r.o., 05/2009 • Národní strategie cyklistické dopravy České Republiky, 2005 • Pasport cyklostezek a kontakty, průběžná zpráva – Aktivita AD0809, část I, Identifikační údaje projektu VaV, CG723-071-120, (ČVUT Praha, Nadace Partnerství, CDV, 2009) • Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury, projekt VaV MD – CG723-071-120, (ČVUT Praha, Nadace Partnerství, CDV, 2009) • Územní studie – Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009) • Internetové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR: http://www.ochranaprirody.cz/ • Internetové stránky Centrály cestovního ruchu Východní Moravy: http://ccr.vychodnimorava.cz/ • Internetové stránky Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/ • Internetové stránky Eurostatu: http://ec.europa.eu/eurostat • Internetové stránky Ministerstva dopravy ČR: http://www.mdcr.cz • Internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR: http://www.rsd.cz/ • Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje • Koncept snižování emisí a imisí Zlínský kraj vzniklý na základě Programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje a jeho aktualizací • Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie



15 •

Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR

Uvedené koncepční materiály jsou dostupné na internetových stránkách Zlínského kraje. Z přehledu uvedeného v předcházející tabulce je zřejmé, že základní požadavky a limity zmíněných koncepčních materiálů jsou v „Aktualizaci GDZK“ zahrnuty a byly zohledněny i při formulaci strategických směrů a cílů koncepce. V únoru 2010 byl schválen KÚ záměr integrovaného a individuálního projektu Komplexní odbavovací řídicí a informační systém veřejné hromadné dopravy ve Zlínském kraji (KORIS). Stávající systém řízení dopravy v regionu není v současné době zcela účinně dozorován, informační systémy jsou zastaralé, neexistuje možnost účinné kontroly dopravců, ani kontrola návaznosti spojů na jednotlivých zastávkách a informovanost cestujících. Aktivity vedoucí ke zkvalitnění integrovaného dopravního systému v regionu, tedy větší využitelnost prostředků hromadné dopravy na základě zvýšení úrovně přepravních služeb a informovanosti veřejnosti o navazujících spojích, bude jasně definovat právě krajem preferovaný integrovaný projekt KORIS. Jedním z jeho velmi důležitých pozitivních dopadů bude jednoznačné zmírnění zátěže území osobní automobilovou dopravou. Individuální projekt KORIS bude naplňovat jeden z cílů tohoto integrovaného projektu. Mezi aktivity individuálního projektu bude patřit vybudování centrálního dispečinku (spuštění je plánováno během roku 2011) a zavedení informačního systému pro cestující, umístěného ve vozidlech a na zastávkách. Systémem KORIS bude pokryto území Zlínského kraje včetně MHD v Kroměříži, Valašském Meziříčí, Vsetíně a Uherském Hradišti. Území MHD Zlín – Otrokovice bude řešeno samostatným, navazujícím projektem. Do způsobu hodnocení jednotlivých konkrétních projektů a jejich potenciálního vlivu na životní prostředí jsou zahrnuty i požadavky na trvale udržitelný rozvoj (TUR), které zahrnují i hlediska ochrany složek ekosystémů, krajiny, požadavky rozvoje infrastruktury obcí a požadavek na rozvoj potenciálně perspektivních činností vhodných pro Zlínský kraj. Součástí TUR je i potřeba zajištění ekonomické efektivity a využití produkčního potenciálu krajiny, neboť bez něj není existence lidské společnosti možná. Při zpracování Aktualizaci GDZK byla zohledněna i aktualizace jednotlivých koncepčních materiálů ke stavu v roce 2010. Potenciální souborné styčné body koncepcí Zlínského kraje a „Aktualizaci GDZK“ Tabulka č.2 Hlavní cíle 1. Konkurenceschopná ekonomika 1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty 1.2. Posílit význam sektoru služeb v regionální ekonomice 1.3. Posílit roli malých a středních podniků 1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji


Potenciální kontakt s koncepcí ZLK Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji


16 konkurenceschopnost 2. Úspěšná společnost 2.1. Zvýšit konkurenceschopnost pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 3.1. Zlepšit parametry životního prostředí 3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat diversifikaci činností na venkově 3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací 3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy

4. Atraktivní region 4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu 4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu 4.3. Zajistit ochranu a rozvoj kulturního dědictví regionu 4.4. Kulturní instituce sehrají roli významného nositele kulturnosti regionu

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Studie o lesním hospodářství Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji pracovní verze Generel dopravy Zlínského kraje Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji pracovní verze

Z hlediska vlivů na životní prostředí je potřebné zachovat při realizaci „Aktualizace GDZK“ i environmentální hodnoty, lokální charakter a krajinný ráz Zlínského kraje. Hlavním výstupem návrhové části Generelu dopravy Zlínského kraje v oblasti silniční dopravy je definování cílového stavu výhledové silniční sítě kraje pro horizont 2030 a stanovení staveb zařazených do výhledové rezervy. Cílový stav silniční infrastruktury pokrývá výhledové nároky obyvatel na mobilitu a vychází z dostupných údajů o předpokládaném růstu dopravy do roku 2030 a ze zpracovaného Modelu IAD Zlínského kraje. Zohledněny jsou rovněž ostatní aspekty rozvoje kraje (ekonomický růst, potřeba investic…).

II. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. II.1 Stav životního prostředí v Zlínském kraji Základní charakteristiky stavu životního prostředí na území Zlínského kraje jsou zahrnuty z hlediska ovzduší, vody, půdy, chráněných částí přírody a krajiny (zvláště chráněná území, NATURA 2 000, parky, významné krajinné prvky, CHOPAV, územní systémy ekologické stability, lesy, floru a faunu).



17 Přírodním složkám a ochraně krajiny a krajinného rázu je nezbytné při posouzení liniových staveb věnovat zvýšenou pozornost. Ovzduší Kvalita ovzduší v regionu je ovlivňována emisemi z mobilních zdrojů, související s provozem motorové dopravy. Na celkových emisích se v roce 2008 podílely 51 % u TZL, 67 % u NOx a 74 % u CO. Velké zdroje znečišťování ovzduší se podílely 80 % na celkových emisích SO2, malé zdroje znečišťování měly největší podíl na emisích VOC a NH3. Z vývojového trendu je zřejmé, že kraj nebude mít problém se splněním hodnot krajských emisních stropů k roku 2010, jejichž plnění lze konstatovat již v roce 2008. Problémem je skutečnost, že většina dopravy je vedena přímo středem obydlených zón a spolu s neustálým nárůstem provozu mobilních zdrojů a nedostatečnou kapacitou stávajících silnic v kraji to způsobuje nepříznivou situaci u NOx a VOC. Ke zlepšení této situace přispěje plánovaná výstavba sítě dálnic a rychlostních komunikací spolu s výstavbou obchvatů kolem měst. Specifickým problémem Zlínského kraje je kromě dopravy i přímé sousedství s Moravskoslezským krajem, který je z hlediska znečištění ovzduší nejhorší v ČR a vzhledem k převládajícímu proudění vzduchu a topografii dochází k dálkovému transportu směrem na jih. Měrné emise hlavních znečišťujících látek na území Zlínského kraje, 2004 – 2008, v t/rok/km2 Tabulka č.3 Rok

TZL

SO2

NOx

CO

2004 2005

0,58 0,57

2,21 1,85

2,33 2,31

3,81 3,67

2006 2007

0,57 0,62

1,77 1,63

2,10 2,05

3,78 3,63

2008 2008 – Česká republika

0,61

1,29

1,92

3,35

0,82

2,21

3,29

5,57

Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2009

Mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší ve Zlínském kraji patří Atel Energetika Zlín s.r.o. – Teplárna Zlín, Barum Continental spol. s r.o., DEZA a. s., Valašské Meziříčí a Teplárna Otrokovice a. s. Kromě výše uvedených se nemalou měrou na emisích podílí i další technologické zdroje znečišťování ovzduší, mezi které lze zařadit významné výrobní závody základních chemických látek a přípravků situované ve Valašském Meziříčí (CABOT) a Otrokovicích, dále pak výroby pneumatik ve Zlíně a výrobu barev ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V roce 2008 bylo zaznamenáno překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 na měřicích stanicích Zlín-Svit a Uherské Hradiště. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly ustanoveny na 1 % území kraje. Oblasti s překročenými cílovými imisními



18 limity bez zahrnutí ozonu byly v roce 2008 stanoveny na 2,8 % území kraje. Cílový imisní limit pro ozon byl překročen na dvou stanicích (Zlín a Štítná n. Vláří) ze tří. Imisní situace je silně ovlivňována rozptylovými podmínkami. V roce 2008 byly tyto podmínky příznivé a lze konstatovat zlepšení situace týkající se kvality ovzduší. (dle ČHMÚ, úsek ochrany čistoty ovzduší)

(dle ČHMÚ, úsek ochrany čistoty ovzduší)



19 Vymezení ploch jednotlivých stavebních úřadů

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad Městský úřad Bystřice pod Hostýnem Městský úřad Holešov Městský úřad Hulín Městský úřad Chropyně Městský úřad Kroměříž Obecní úřad Kvasice Městský úřad Uherský Brod Městský úřad Uherské Hradiště Městský úřad Uherský Ostroh Městský úřad Kunovice Obecní úřad Polešovice Městský úřad Staré Město Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm Městský úřad Valašské Meziříčí Městský úřad Vsetín Magistrát města Zlína Městský úřad Fryšták Městský úřad Napajedla Městský úřad Otrokovice


PM10 (d IL) 2,1 6,8 17,5 49,1 0,8 0,2 0,8 16,4 4,6 7,1 3 7,7 21,8 38,9 3,3 9 1 8 29,8


20 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad Městský úřad Bystřice pod Hostýnem Městský úřad Holešov Městský úřad Hulín Městský úřad Chropyně Městský úřad Kroměříž Obecní úřad Kvasice Městský úřad Mokrovice - Slížany Městský úřad Bojkovice Městský úřad Hluk Městský úřad Uherský Brod Městský úřad Uherské Hradiště Městský úřad Uherský Ostroh Obecní úřad Bílovice Obecní úřad Boršice Úřad městyse Buchlovice Městský úřad Kunovice Městský úřad Staré město Obecní úřad Strání Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm Městský úřad Valašské Meziříčí Městský úřad Vsetín Obecní úřad Horní Lideč Městský úřad Karolinka Magistrát města Zlína Městský úřad Broumov - Bylnice Městský úřad Fryšták Městský úřad Luhačovice Městský úřad Napajedla Městský úřad Otrokovice Městský úřad Slavičín Městský úřad Valašské Klobouky Městský úřad Vizovice Městský úřad Slušovice

B(a)P 4,3 8,3 12 5 15,6 3 1,1 1,6 4,5 9,2 19,3 9,4 2,8 2,3 2,8 10,2 10,1 3 10,3 11,4 7,1 3 3 25,6 5,9 2,1 2 10,2 32,3 4,5 2,5 3,6 4,4

Integrovaný registr znečištění ovzduší Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) je zřízen a spravován Ministerstvem životního prostředí (http://www.mzp.cz) jako veřejný informační systém veřejné správy. Provozovatelem IRZ je CENIA, česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz). IRZ je databází údajů o únicích vybraných znečišťujících látek (do ovzduší, vody, půdy), přenosech znečišťujících látek v odpadech a odpadních vodách a přenosech množství odpadů, které jsou každoročně ohlašovány za jednotlivé provozovny na základě splnění kritérií stanovených příslušnými právními předpisy. Zveřejnění údajů za předchozí kalendářní rok prostřednictvím internetu probíhá vždy k 30.9. běžného roku.



21 Provozovny přihlašovatelů do IRZ

Voda Zájmové území se nachází v povodí Moravy s výjimkou části příhraniční oblasti se Slovenskem, odkud povrchové vody odtékají do povodí Váhu. Nejvýznamnější řekou Zlínského kraje je Morava, která tvoří osu západní části kraje. Nejvýznamnějšími přítoky Moravy v této části kraje jsou řeky Dřevnice a Olšava. Severovýchodní část kraje je odvodňována řekou Bečvou, která se vlévá do řeky Moravy mimo území kraje. K významným vodním plochám v kraji se řadí především umělé vodní nádrže a vodní plochy vzniklé těžbou štěrkopísků. Na území Zlínského kraje zasahují tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), vyhlášené pro ochranu podzemních vod - CHOPAV Kvartér řeky Moravy, CHOPAV Beskydy a CHOPAV Vsetínsko. Podíl CHOPAV na celkové rozloze kraje je 30 %.



22

CHOPAV BESKYDY

CHOPAV VSETÍNSKÉ VRCHY

CHOPAV KVARTÉR ŘEKY MORAVY

Z hlediska srážkových poměrů existují značné rozdíly v plošném rozdělení srážek. Nejvlhčí oblastí kraje je severovýchodní horská část (okr. Vsetín). Nejméně srážek dlouhodobě spadne v okresech Uherské Hradiště a Kroměříž. ¨

Stav povrchových vod Ve Zlínském kraji bylo v roce 2008 sledováno 12 profilů na řekách Morava, Bečva, Vsetínská a Rožnovská Bečva, Haná, Dřevnice, Olšava a Vlára. Ve skupině A byl nejhůře hodnocen celkový fosfor, který byl na čtyřech profilech na tocích Olšava, Dřevnice a Haná zařazen do IV. třídy a na šesti profilech do III. třídy. AOX dosáhly IV. třídy pouze v profilu Haná-Bezměrov a na dalších třech profilech III. třídy. Nejzatíženějším tokem byla Haná v Bezměrově, vyšší znečištění vykazovala i Olšava v Havřicích a Kunovicích. Velmi dobrého hodnocení dosáhly Bečva, Vlára v Brumově a Morava v Kroměříži. Ve skupině C byla stanovena III. třída v ukazateli veškeré železo v profilu Haná-Bezměrov a pro rtuť v profilu Morava-Nedakonice. Ve skupině D byla V. třída klasifikována pro enterokoky v profilu Olšava-Kunovice a IV. třída v profilech Olšava-Havřice, Dřevnice-Otrokovice a Haná-Bezměrov. Termotolerantní koliformní bakterie dosáhly nejhůře III. třídy, a to na profilech Dřevnice-Otrokovice, Haná-



23 Bezměrov a Vlára-Popov. Koncentraci splňující limit pro I. třídu u obou ukazatelů měl jediný profil, Morava-Kroměříž. Půda Zemědělská půda pokrývá v kraji téměř 50 % celkové výměry, stupeň zornění dosahuje 64,2 %. Trvalé travní porosty zaujímají 28,8 % výměry zemědělské půdy. Jejich největší koncentrace je v horských a podhorských oblastech kraje (Vsetínsko, Bílé Karpaty). Podíl travních porostů na výměře zemědělské půdy je však v současné době ve skutečnosti vyšší v důsledku zatravnění části orné půdy bez změny v evidenci půdy. V okrese Uherské Hradiště představují místně významný prvek i vinice. Meziročně klesla výměra orné půdy o 405 ha, vzrostla výměra lesních pozemků o 91 ha, ovocných sadů o 19 ha. Ostatní kategorie se významně nezměnily. Pokračoval trend nárůstu rozlohy lesních pozemků. Struktura využití území v kraji (%), 2008

Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2008 – Zlínský kraj

Nevhodné zásahy v krajině provedené v minulosti zejména v souvislosti se zaváděním velkovýrobních forem zemědělské výroby se projevily úbytkem mimolesní zeleně, mezí, mokřadů, zatrubňováním a nevhodnými úpravami toků, zhoršováním retenční schopnosti krajiny, růstem výměry ploch zemědělské půdy výrazně ohrožených vodní erozí a oslabením její celkové ekologické stability. Přetrvává zatížení půdy větrnou erozí v rovinatých oblastech a v podhůří Bílých Karpat a Chřibů, vodní erozí jsou ohroženy zejména pozemky na svažitém území pahorkatin. Protierozní ochrana je postupně navrhována v rámci komplexních pozemkových úprav, při tvorbě územních plánů a krajinotvorných programů. Systém ochrany zemědělského půdního fondu je založen na kategorizaci Bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) do jednotlivých tříd ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Nejvyšší zastoupení ZPF v I. a II. třídě ochrany je situováno v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště.



24

Rozdělení zemědělské půdy s nejvyššími třídami ochrany Tabulka č.4 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje - vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, květen 2008

Horninové prostředí Území Zlínského kraje náleží k Západním Karpatům, které jsou součástí alpsko-karpatského pásma v Evropě. Na území Zlínského kraje zasahuje část Západních Karpat, označovaná jako Vnější (flyšové) Západní Karpaty a vněkarpatské postorogenní pánve (karpatská předhlubeň a vídeňská pánev). Zatímco flyšové horniny Vnějších Západních Karpat budují vrchoviny a hornatiny, postorogenní pánve se vyznačují nížinami (rovinami) a nížinnými pahorkatinami. Usazeniny flyšového pásma se vyznačují mnohonásobně opakovaným střídáním jílovců a pískovců, místy s polohami slepenců. Zlínský kraj se vyznačuje rozmanitým povrchem od rovin a nížinných pahorkatin až po vrchoviny Chřibů, Vizovické vrchoviny, Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Bílých Karpat, Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. Sesuvy Členitý reliéf, charakter geologického podloží a nevhodné hospodářské zásahy do krajiny jsou hlavními příčinami vzniku svahových pohybů, které významným způsobem modelují mezoreliéf zlínského regionu. K nejrozšířenějším patří sesuvy. Vznikají nebo jsou aktivizovány během vydatných srážek a při rychlém tání sněhu. Vysoké srážky v roce 1997 aktivizovaly staré sesuvy a daly vzniknout novým. Na řadě míst velmi destruktivně působily sesuvy, méně stékání, ojediněle skalní řícení. Nejvíce byl postižen okres Vsetín. Sesuvy poškodily a místy výrazně narušily infrastrukturu krajiny. Byly poškozeny obytné, jednotlivé rekreační objekty i celé rekreační areály, silniční a



25 místní komunikace, železnice, přehradní nádrž Bystřička, zdroje pitné vody, telefonní kabely, elektrické vedení, vysokotlaký plynovod, lesní porosty, zahrady, sady a pastviny. Na základě inventarizace svahových pohybů v postižených oblastech, prováděné v druhé polovině roku 1997 bylo registrováno nejvíce sesuvů v okrese Vsetín (250), v okrese Zlín 136, Uherské Hradiště 51 a Kroměříž 18. Nejrozsáhlejším aktivizovaným sesuvným územím nejen ve zlínském regionu, ale i na Moravě je lokalita Vaculov - Sedlo v údolí potoka Bystřička (k.ú. Malá Bystřice, okres Vsetín). Délka sesuvného území je 4 km, šířka až 1,2 km. Vyskytuje se zde nejen sesouvání, ale i další typy svahových deformací, které postihují deluviální sedimenty i skalní podloží. Mohutné bloky skalního podloží postupují do řečiště přilehlých vodních toků a vzniká možnost jejich přehrazení. Rozsáhlý sesuv rozměrů 240 x 30m vznikl v lokalitě Nad Rybníkem v obci Hvozdná (okres Zlín) s hloubkovým dosahem 5 až 7 m. K největším v okrese Kroměříž patřil sesuv v Rajnochovicích. Ve většině případů se podařilo stabilizovat sesuvná území a odstranit způsobené škody. Je nutno si uvědomit, že vznik a vývoj sesuvů je typický pro vrchovinnou a hornatinnou krajinu na flyšových horninách, která převládá ve zlínském regionu, a proto je s nimi zapotřebí počítat i do budoucna. Nerostné suroviny Oblast Zlínského kraje je s ohledem na geologickou stavbu území poměrně chudá na výskyt ložisek nerostných surovin. Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin v kraji jsou ložiska štěrkopísků, vázaná na kvartér údolní nivy řeky Moravy (Chropyně, Hulín, Napajedla, Ostrožská Nová Ves a Polešovice). Stávající těžená ložiska štěrkopísků spolu s nevyužívanými ložisky štěrkopísků zaujímají významnou surovinovou rezervu minimálně na 80 let. V rámci surovinové koncepce se očekává zvýšení těžeb štěrkopísků a částečně i stavebního kamene v souvislosti s již realizovanými, popř. s plánovanými stavbami celostátního a regionálního významu. Na území kraje se nachází pouze dvě výhradní ložiska stavebního kamene a to pouze v CHKO Bílé Karpaty. Těžba ložisek stavebního kamene v oblasti Chřibů (Žlutava) a v oblasti Bílých Karpat (ložiska Bučník, Bzová) má jen regionální charakter a neposkytují příliš kvalitní materiál (jedná se o flyšové pískovce). Ostatní lomy jsou dnes již opuštěné. Využívání ložisek cihlářských hlín stagnuje (pouze ložiska Dřínov, Malenovice, Žopy), v některých lokalitách byl provoz zastaven (Kunovice, Biskupice, Havřice). Ložiska černého uhlí se vyskytují při severní hranici Zlínského kraje, v tomto prostoru byla ověřena i ložiska zemního plynu. K jejich využívání se dosud nepřikročilo. Při diskusích o případné otvírce nastávají vážné střety zájmů, mimo jiné s orgány ochrany přírody vzhledem k tomu, že se ložiska nacházejí v CHKO Beskydy.



26 Chráněné části přírody a krajiny Ochranu přírody a krajiny legislativně zajišťuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byl výrazně novelizován zákonem č. 218/2004 Sb. Novela především začleňuje do českého právního řádu soustavu chráněných území NATURA 2000. Chráněná území lze na základě tohoto zákona dělit na zvláště chráněná a obecně chráněná. Specifická je svým postavením v tomto členění soustava chráněných území NATURA 2000, zařazená do zákona o ochraně přírody a krajiny (duben 2004), v souvislosti s povinností vstupujících zemí do EU dodržet příslušné směrnice EU. Území Zlínského kraje zahrnuje jak relativně nedotčenou, extenzívně využívanou lesnatou a členitou krajinu s minimálně narušeným krajinným rázem (Beskydy, Bílé Karpaty, Hostýnské a Vizovické vrchy, Chřiby, Vsetínsko), tak intenzívně zemědělsky využívanou krajinu s velkým podílem orné půdy s intenzívním velkoplošným hospodařením a minimální biodiverzitou (oblast Hané a moravních niv). Situace přírodních, kulturních a civilizačních hodnot



27 NATURA 2000 NATURA 2 000 je soustava chráněných území, v nichž se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů a cenné biotopy. Cílem je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v Evropě a to prostřednictvím tzv. vymezených předmětů ochrany (tj. druhy a stanoviště). Soustava chráněných území NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření, případně tento stav obnovit. Jedná se o reprezentativní soustavu chráněných území - lokalit, které jsou významné z celoevropského (Evropská unie) hlediska. Legislativně je dána směrnicemi EU č. 79/409/EEC (O ochraně volně žijících ptáků Directive on the Conservation of Wild Birds, zkráceně Směrnice o ptácích - Birds Directive) a č. 92/43/EEC (O ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Directive on the Conservation of Natural Habitats and of Wild Fauna and Flora, Směrnice o stanovištích - Habitats Directive). Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Směrnice o ptácích vytváří ucelený systém ochrany volně žijících ptáků a jejich stanovišť, hnízd i vajec. Stanovuje požadavek vymezit oblasti ochrany ptactva (český termín pro „Special Protection Areas - SPA“, v novele zákona č. 114/1992 Sb. užíván termín ptačí oblasti). Směrnice o stanovištích v příloze uvádí na 220 druhů a poddruhů živočichů a 330 druhů cévnatých rostlin a mechorostů, pro jejichž ochranu jsou zřizovány chráněné lokality, v legislativě ČR s názvem evropsky významné lokality (český ekvivalent pro „Special Areas of Conservation - SAC“). V ČR je národním koordinátorem procesu utváření soustavy NATURA 2000 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Na území Zlínského kraje se v rámci soustavy NATURA 2000 vyskytuje 59 evropsky významných lokalit a 3 ptačí oblasti.



28 Situace území NATURA

Evropsky významné lokality Tabulka č.5 Č.

Kód lokality

Název lokality

Rozloha lokality (ha)

1 CZ0720013

Babí hora

2 CZ0720016

Kovářův žleb - Obora

3 CZ0720033

Semetín

4 CZ0720058

Nad Kašavou

5 CZ0720153

Troják

6 CZ0720185

Rusava - Hořansko

7 CZ0720190

Ondřejovsko

298.0803

8 CZ0720192

Velká Vela

770.6784

9 CZ0720420

Rudický les

497.4982

10 CZ0720422

Valy-Bučník

1094.8844


49.2911 214.1899 1327.2646 27.4914 654.2318 73.4279


29

11 CZ0720428

Na Koncoch

1734.9270

12 CZ0720435

Podkrálovec

961.8892

13 CZ0720437

Valentová

558.0151

14 CZ0720441

Bílé potoky

164.1579

15 CZ0722198

Hodňovská dolina

16 CZ0722199

Hrušová dolina

17 CZ0722201

Kobylí hlava

3.7207

18 CZ0723007

Čerťák

4.2366

19 CZ0723012

Insel

0.4518

20 CZ0723020

Údolí Okluky

17.1855

21 CZ0723024

Rochus

57.9347

22 CZ0723401

Březnice u Zlína

23 CZ0723403

Uhliska

24 CZ0723406

Chvalčov

1.1934

25 CZ0723409

Kurovice - lom

6.6510

26 CZ0723410

Mokřad Pumpák

1.9306

27 CZ0723412

Mokřad u Slováckých strojíren

8.6276

28 CZ0723413

Ovčírka

10.2205

29 CZ0723414

Polichno - Pod duby

26.8077

30 CZ0723415

Polichno

67.1242

31 CZ0723416

Popovické rybníky

98.7478

32 CZ0723417

Pozděchov

33 CZ0723421

Remízy u Bánova

67.4180

34 CZ0723423

Skalky

11.1350

35 CZ0723424

Stonáč

5.5088

36 CZ0723425

Stráně u Popovic

37 CZ0723426

Střížovice

29.5549

38 CZ0723430

Údolí Bánovského potoka

21.6227

39 CZ0723434

Vlára

9.3287

40 CZ0723750

Jankovice - kostel

0.0281

41 CZ0723751

Komňa - kostel

0.0792

42 CZ0723752

Lidečko - kostel

0.0307


7.5629 98.2995

1.0044 50.6736

0.3557

130.8608


30

43 CZ0723753

Luhačovice - zámek

0.1355

44 CZ0723754

Pozděchov - kostel

0.0594

45 CZ0723755

Rusava - kostel

0.0240

46 CZ0723756

Slavičín - kostel

0.1042

47 CZ0723757

Slavičín - zámek

0.1046

48 CZ0723758

Slušovice - kostel

0.0662

49 CZ0723759

Štola Sintrová

0.0398

50 CZ0723813

Kotrlé

0.4461

51 CZ0724087

Újezdecký les

52 CZ0724089

Beskydy

53 CZ0724090

Bílé Karpaty

20037.8513

54 CZ0724091

Chřiby

19226.4512

55 CZ0724107

Nedakonický les

1524.7909

56 CZ0724120

Kněžpolský les

521.1706

57 CZ0724121

Nad Jasenkou

738.5750

58 CZ0724429

Hostýnské vrchy

2396.5918

59 CZ0724430

Vlárský průsmyk

3170.2469

1

CZ0721023

Horní Vsacko

26977.6513

2

CZ0721024

Hostýnské vrchy

3

CZ0811022

Beskydy

932.2740 120357.6723

Ptačí oblasti Tabulka č.6

5176.9520 41702.0373

Zpracováno je podle §45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45h až 45i zákona autorizovanou osobou. Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2 000 podle §45i zák.č. 114/1992 Sb.., v platném znění, zpracovatel RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D., č.j. 630/3434/04 a Mgr. Monika Mazalová, č.j. 1794/630/08 a je uvedeno v plném rozsahu v příloze tohoto vyhodnocení.



31 Zvláště chráněná území Celková plocha zvláště chráněných území ve Zlínském kraji činí 1525,8 km2, což představuje 38,5 % plochy území celého kraje. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná vysoce nadprůměrný stav. Zvláště chráněná území Zlínského kraje Tabulka č.7 Kategorie

Počet

Chráněná krajinná oblast

2

Národní přírodní rezervace

6

Národní přírodní památka

2

Přírodní rezervace

38

Přírodní památka

123

Zdroj: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2008 – Zlínský kraj

Značnou část rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území – CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty, ptačí oblasti Beskydy, Horní Vsacko a Hostýnské vrchy a plošně rozlehlá Evropsky významná lokalita Chřiby. Na území Zlínského kraje se nachází celkem 169 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 2 069 ha. Mezi nejvýznamnější patří ty v kategorii národní. Jedná se o Národní přírodní rezervace Javorina, Kněhyně–Čertův mlýn, Porážky, Pulčín-Hradisko, Razula, Stabišov-Oulehla a Národní přírodní památky Chropyňský rybník a Křéby.



32 CHKO Beskydy Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat, zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků tvořících hranici ze Slovenskem. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKO Kysuce. Základní údaje Vyhlášení CHKO: Rozloha: Nadmořská výška: Lesnatost: Územní vymezení: Sídlo správy:

5. března 1973 výnosem MK ČSR č. j. 5373/1973 116 000 ha (podle vyhlášky) 119 696 ha(podle GIS) 350 m (Zubří) - 1323 m (Lysá hora) 71 % kraj Moravskoslezský a Zlínský (bývalé okresy Nový Jičín, FrýdekMístek a Vsetín) Rožnov pod Radhoštěm

CHKO Beskydy je svou rozlohou největší chráněnou krajinou oblastí v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 53 maloplošných zvláště chráněných území (7 národních přírodních rezervací, 23 přírodních rezervací a 23 přírodních památek), územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím (IBA) a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V neposlední řadě je i rekreační oblastí s nadregionálním významem. Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny a jejich přírodních zdrojů. Jedná se zejména o povrchové utváření krajiny včetně vodních toků, její vegetační kryt a volně žijící živočichy, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, urbanistickou podobu obcí a architekturu staveb. Jeho naplňování neznamená pouze péči o existující přírodní a krajinné hodnoty, ale i jejich obnovu při současném hledání rovnováhy mezi hospodářským a rekreačním využíváním krajiny a ochranou přírody. CHKO Bílé Karpaty Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j.17.644/80 ze dne 3.11. 1980. Jejím řídícím orgánem je Správa CHKO. Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími. Celá oblast, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne 15.4. 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Základní údaje



33 Vyhlášení CHKO: Rozloha: Nadmořská výška:

3.listopadu 1980 výnosem MK ČSR č. j.17.644/1980 746,8 km2 170 (Petrov) - 970 m (Velká Javorina)

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: 5 národních přírodních rezervací 1 národní přírodní památka 16 přírodních rezervací 30 přírodních památek Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinářských úprav citlivě využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných květnatých luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu. Dalším neméně cenným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy v centrální a severní části pohoří s celou řadou typických prvků karpatské květeny i fauny. Přehled ZCHÚ ve Zlínském kraji - podle okresů Tabulka č.8 Kat. Název

Katastrální území

Výměra ha

PP

Bernátka

Rajnochovice

3,00

KM

PP

Bralová

Střílky

0,8491

KM

PR

Čerňava

Rajnochovice

18,13

KM

PP

Drážov

Zdounky

0,3515

KM

PP

Dubina

Prusinovice

0,7553

KM

NPP Chropyňský rybník

Chropyně

24,0905

KM

PP

Kamenec

Zdounky

3,00

KM

PP

Kazatelna

Koryčany

0,0400

KM

PR

Kelčský Javorník

Rajnochovice

122,3455

KM

PP

Komínky

Kostelany

0,50

KM

PP

Kozel

Koryčany

0,0400

KM

NPP Křéby

Prasklice

4,73

KM

PP

Kurovický lom

Kurovice

15,121

KM

PP

Na Jančích

Chvalčov

2,50

KM

PP

Obora

Kotojedy

14,4446

KM

PR

Obřany

Chvalčov

23,9397

KM

PP

Pod Kozincem

Chvalčov

20,4204

KM

PP

Přehon

Chvalnov

2,2716

KM

PP

Rameno Moravy

Miňůvky

1,5851

KM


Okres


34 PP

Skalka-Polomsko

Rajnochovice

0,8748

KM

PR

Smrdutá

Chvalčov

6,5137

KM

PR

Sochová

Rajnochovice

16,4513

KM

PR

Stará hráz

Lískovec

7,76

KM

PP

Stonáč

Bílany

4,7691

KM

NPR Strabišov-Oulehla

Kunkovice, Lísky

69,7008

KM

PP

Stráň

Slavkov pod Hostýnem

8,6358

KM

PR

Tesák

Rajnochovice

9,1871

KM

PP

Včelín

Cvrčovice

2,7211

KM

PP

Vřesoviště Bílová

Rajnochovice

2,98

KM

PR

Záskalí

Kostelany

31,85

KM

PP

Babí hora

Hluk

1,70

UH

PP

Bahulské jamy

Horní Němčí

14,0908

UH

PP

Barborka

Buchlovice

7,96

UH

PP

Břestecká skála

Břestek

4,1

UH

PP

Cestiska

Březová

2,9832

UH

PR

Dolnoněmčanské louky

Slavkov

28,8160

UH

PR

Drahy

Horní Němčí

15,0797

UH

PP

Dubiny

Březová

1,3657

UH

PP

Grun

Lopeník

3,4562

UH

PR

Holý kopec

Buchlovice

92,09

UH

PP

Horní louky

Suchá Loz

6,2919

UH

PP

Hrádek

Bánov

0,9597

UH

PP

Hrnčárky

Strání

4,0458

UH

PR

Hutě

Žítková

12,2291

UH

PP

Chmelinec

Vyškovec

2,7116

UH

NPR Javorina

Strání

165,8910

UH

PP

Ježovský lom

Osvětimany

0,9693

UH

PP

Kalábová

Březová

0,5824

UH

PR

Kanada

Kněžpole

18,7303

UH

PP

Kobylí hlava

Hluk

1,6326

UH

PR

Kolébky

Nedakonice, Polešovice

95,86

UH

PP

Koukolky

Tučapy

1,3615

UH

PR

Kovářův žleb

Vlčnov

14,60

UH

PP

Lázeňský mokřad

Ostrožská Nová Ves

9,1756

UH

PP

Lom Rasová

Komňa

4,4332

UH

PP

Máchova dolina

Salaš

2,510

UH

PP

Makovica

Buchlovice?

5,20

UH

PP

Maršava

Buchlovice?

2,40

UH

PP

Medlovický lom

Medlovice

1,16

UH

PP

Mechnáčky

Strání

9,6531

UH



35 PP

Mravenčí louka

Vápenice

15,3527

UH

PP

Nádavky

Boršice u Blatnice

0,319

UH

PP

Nazaret

Salaš

2,80

UH

PR

Nová hora

Strání

29,6071

UH

PP

Nové louky

Korytná

12,9588

UH

PP

Okluky

Hluk

0,52

UH

PP

Olšava

Podolí, Popovice

3,4361

UH

PP

Pod Husí horou

Hluk

0,0315

UH

PP

Pod Hribovňou

Vyškovec

6,6464

UH

PR

Pod Žítkovským vrchem

Žítková

16,0572

UH

NPR Porážky

Slavkov, Nová Lhota

49,7605

UH

PR

Rovná hora

Lhotka

12,2667

UH

PP

Skalky

Bánov

0,8704

UH

PR

Smutný žleb

Salaš

8,50

UH

PP

Sviní hnízdo

Slavkov

5,3400

UH

PP

Terasy

Drslavice

10,8311

UH

PR

Trnovec

Kněžpole

45,9342

UH

PP

Tůň u Kostelan

Kostelany

1,20

UH

PP

U zvonice

Lopeník

1,2700

UH

PP

Uvezené

Horní Němčí

14,3900

UH

PP

V Krátkých

Vápenice

6,1717

UH

PP

Vápenky

Strání

10,6000

UH

PR

Ve Vlčí

Vyškovec

21,6829

UH

PR

Vlčnovský háj

Vlčnov

29,86

UH

PR

Vrchové

Drslavice

25,1075

UH

PP

Za lesem

Horní Němčí

1,2200

UH

PP

Záhumenice

Strání

11,0056

UH

PP

Žleb

Hostětín

6,7763

UH

PP

Bečevná

Vsetín

0,27

VS

PP

Bražiska

Jarcová

5,0

VS

PP

Brodská

Nový Hrozenkov

3,91

VS

PP

Čertovy skály

Lidečko

0,15

VS

PR

Dubcová

Kateřinice

5,82

VS

PR

Galovské lúky

Huslenky

1,95

VS

PR

Halvovský potok

Vsetín

19,14

VS

PP

Hrádek

Študlov

3,20

VS

PP

Choryňská stáž

Choryně

8,35

VS

PR

Choryňský mokřad

Choryně

20,98

VS

PP

Jarcovská kula

Jarcová

0,10

VS

PP

Jasenice

Jasenice u Lešné

1,71

VS

PP

Ježůvka

Vsetín

4,99

VS



36 PP

Kladnatá - Grapy

Horní Bečva

62,82

VS

PR

Klenov

Bystřička

15,35

VS

NPR Kněhyně - Čertův mlýn*

Prostřední Bečva

52,14

VS

PP

Kopce

Lidečko

0,75

VS

PP

Křížový

Ratiboř

1,30

VS

PP

Kudlačena

Horní Bečva

5,48

VS

PR

Kutaný

Halenkov

14,93

VS

PP

Lačnov

Lačnov

0,23

VS

PP

Louka pod Rančem

Vsetín

0,72

VS

PP

Louky pod Štípou

Růžďka

4,44

VS

PP

Lúčky - Roveňky

Růžďka

1,50

VS

PR

Makyta

Huslenky, Valašská Senice

188,4839

VS

PP

Mokřady Vesník

Vsetín

1,47

VS

PP

Pivovařiska

Liptál, Hošťálková

2,70

VS

PP

Pod Juráškou

Horní Bečva

1,00

VS

PP

Poskla

Hutisko - Solanec

2,45

VS

PP

Pozděchov

Pozděchov

0,28

VS

PP

Prlov

Prlov

3,48

VS

NPR Pulčín - Hradisko

Francova Lhota

72,73

VS

PP

Střítež

1,76

VS

NPR Razula

Velké Karlovice

23,02

VS

PP

Růžděcký Vesník

Růžďka

3,65

VS

PP

Rybník Neratov

Prlov

1,90

VS

PP

Skálí

Karolinka

19,87

VS

PP

Smradlavá

Karolinka

9,28

VS

PP

Stříbrník

Hovězí

14,50

VS

PP

Sucháčkovy paseky

Lačnov

0,70

VS

PP

Svantovítova skála

Malá Bystřice

0,16

VS

PP

Uherská

Zděchov

3,26

VS

PP

U Vaňků

Bystřička

1,38

VS

PP

Vachalka

Karolinka

8,30

VS

PP

Vršky - Díly

Vsetín

19,41

VS

PP

Zbrankova stráň

Ratiboř

2,66

VS

PP

Zubří

Zubří

0,14

VS

PP

Bezedník

Lukov

1,5811

ZL

PR

Bílé potoky

Valašské Klobouky

8,7800

ZL

PR

Bukové hory

Želechovice n. Dřevnicí

2,28

ZL

PP

Bzová

Vlčková

2,6439

ZL

PP

Čertův kámen

Provodov, Ludkovice

1,8572

ZL

PP

Dobšena

Valašské Klobouky

1,4861

ZL

PP

Hluboče

Bylnice

2,5800

ZL

Rákosina ve Stříteži



37 PP

Holíkova rezervace

Držková

6,2223

ZL

PP

Chladný vrch

Štěpán

2,5800

ZL

PP

Jalovcová louka

Trnava

2,8348

ZL

PR

Jalovcová stáň

Nedašov

8,6354

ZL

PR

Javorůvky

Valašské Klobouky

5,4673

ZL

PP

Kaňoury

Nedašov

6,4724

ZL

PP

Králky

Lukov

2,5329

ZL

PR

Lazy

Bylnice

3,1218

ZL

PP

Na letišti

Otrokovice

3,3259

ZL

PP

Na Želechovických pasekách


0,6402

ZL

PP

Okrouhlá

Sidonie

11,8100

ZL

PP

Ondřejovsko

Vlčková

4,2808

ZL

PP

Pískovcové skály Budačina

Halenkovice

8,0558

ZL

PR

Ploštiny

Poteč

19,2900

ZL

PP

Pod Cigánem

Nedašov

0,2550

ZL

PP

Pod Drdolem


0,4000

ZL

PP

Pod lázněmi

Malenovice

0,0002

ZL

PP

Pod Vrchy

Bohuslavice n. Vláří

1,2083

ZL

PP

Podskaličí

Křekov

1,9558

ZL

PP

Průkopa

Lutonina, Jasenná

2,5670

ZL

PR

Sidonie

Sidonie

13,0600

ZL

PP

Sirnaté lázně

Malenovice

0,0002

ZL

PP

Skály

Držková

6,9851

ZL

PP

Slanice - pramen

Zlín

0,0002

ZL

PP

Slanice - studna

Malenovice

0,0002

ZL

PP

Smolinka

Smolina

4,9421

ZL

PP

Solisko

Držková

9,9275

ZL

PP

Šumlatová

Nedašov

0,8229

ZL

PP

Tlumačovská tůňka

Tlumačov

0,2008

ZL

PP

U Petrůvky

Petrůvka

2,2700

ZL

PP

Uhliska

Doubravy

13,0083

ZL

PP

U rybníka

Malenovice

0,0002

ZL

PP

Vela

Lukov

8,2877

ZL

PP

Zelené údolí


0,0002

ZL

PP

Želechovické paseky


0,0002

ZL

Celková výměra ZCHÚ

2092,2961

*) celková výměra 195,02 ha, převážná část leží v Moravskoslezském kraji (okres Frýdek-Místek)

Celkový počet zvláště chráněných území ve Zlínském kraji k 30. 1. 2004 je 179, z toho v okrese Kroměříž 30, Uherské Hradiště 59, Vsetín 46 a Zlín 43. Plošně zaujímají ZCHÚ 0,52% z celkové rozlohy Zlínského kraje.



38 Zvláště chráněná území v návrhu (výběr) Tabulka č.9 Kat. Název

Katastrální území

Výměra ha Okres

nPP

Bařinova samota

Lipová

2,0

ZL

nPP

Bašnov

Střížovice

-

KM

nPR

Brumovské duboviny

Brumov

14,86

ZL

nPP

Brumovské rybníky

Brumov

2,0

ZL

nPP

Buchlov

Huslenky

-

VS

nPP

Bylničky

Bylnice

2,0

ZL

nPP

Cyrilka

Prostřední Bečva

-

VS

nPR

Doubrava - Bečva

Choryně, Kelč, Kladeruby

-

VS

nPR

Hadí kopec

Chvalčov

-

KM

nPP

Hluboký - Trojúhelník

Vsetín

-

VS

nPP

Hrozenkovský lom

Starý Hrozenkov

2,5

ZL

nPR

Hrušová dolina

Nedašov

20,0

ZL

nPP

Hůrka

Slavkov pod Hostýnem

-

KM

nPP

Kobylí hlava

Sidonie

6,5

ZL

nPP

Lebedov

Těšánky

-

KM

nPR

Losový

Huslenky

-

VS

nPP

Meandry Senice

Lidečko

-

VS

nPP

Mokřad Rybníky

Valašské Meziříčí

-

VS

nPP

Na Vápenkách

Vignatice

-

VS

nPP

Ocásek

Koryčany

-

KM

nPP

Peciválka

Halenkov

-

VS

nPP

Podsečí

Petrůvka

3,0

ZL

nPP

Potečské louky

Poteč

3,0

ZL

nPR

Potoky

Hovězí

-

VS

nPP

Pumpák

Hulín

-

KM

nPP

Radošov

Hovězí

-

VS

nPP

Stráž

Boršice u Blatnice

10

UH

nPR

Studený vrch

Suchá Loz

25

UH

nPR

Uhličky

Brumov

3,0

ZL

nNPP Uzgruň

Velké Karlovice

-

VS

nPR

Velký Skalník

Vsetín

-

VS

nPR

Záhlinické louky

Záhlinice

cca 40

KM

nPP

Zákostelí

Zdounky

-

KM

nPP

Zbeličné kopečky

Huslenky

-

VS



39 Obecně chráněná území Do kategorie obecné ochrany přírody ve smyslu zák. č 114/1992 Sb. v platném znění náleží: • Přírodní parky • Skladebné části ÚSES • Významné krajinné prvky Přírodní parky Přírodní parky jsou obdobou velkoplošných ZCHÚ na, z hlediska priorit ochrany přírody a krajiny, nižší úrovni významnosti. Jsou zřizovány za účelem ochrany krajinného rázu (§ 12 zákona 114/1992 Sb.). Pro ochranu krajiny a krajinného rázu je ve Zlínském kraji zřízeno 6 přírodních parků: Chřiby, Vizovické vrchy, Hostýnské vrchy, Prakšická vrchovina, Záhlinické rybníky a Želechovické paseky o celkové rozloze 62 265 ha. Přírodní park Chřiby byl vyhlášen 3. 4. 1991 vyhláškou ONV Kroměříž, kterou se zřizuje oblast klidu Chřiby, přihlášeno nařízením OkÚ Kroměříž č. 2/96 ze dne 8. 11. 1996 o zřízení přírodního parku Chřiby. Rozloha na území okresu Kroměříž cca 63 km2. Rozšíření přírodního parku na území okresu Uherské Hradiště bylo provedeno nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 1/2000 ze dne 10. 4. 2000. Přírodní park Hostýnské vrchy vyhlášen 29. 6. 1989 Vyhláškou ONV Kroměříž, kterou se zřizuje oblast klidu Hostýnské vrchy, přehlášeno nařízením OkÚ Kroměříž č. 3/95 ze dne 21. 4. 1995 o zřízení přírodního parku Hostýnské vrchy. Rozloha: cca 98 km2. Komplex Záhlinických rybníků, přilehlých luk a lužního lesa v lokalitách Filena a Zámeček je i přes intenzívní chov ryb jedinečným územím na středním toku Moravy především ze zoologického a krajinářského hlediska. V rámci mokřadů České republiky byla tato oblast zařazena mezi mokřady mezinárodního významu. Z geografického hlediska je součástí Hornomoravského úvalu. Rozloha: cca 5 km2. Přírodní park Želechovické paseky se nachází na jihovýchodě správního území statutárního města Zlína, na částech katastrálních území Kudlov, Jaroslavice a Želechovice nad Dřevnicí. Vyhlášeno nařízením Rady města Zlína č. 645/25R/2001 ze dne 17. 12 .2001. Celková rozloha vymezeného území je 1047,9 ha. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory a je postupně navrhován ve třech navzájem provázaných hierarchických úrovních - nadregionální, regionální a lokální (místní) Na území Zlínského kraje se nacházejí prvky územních systémů ekologické stability lokální, regionální i nadregionální úrovně. Jejich situování a zabezpečení průchodnosti a ekologické



40 stability celého systému bude v rámci přípravy stavby, zejména jako liniové, řešeno v souladu se zák.č.114/1992 Sb. V úrovni celokrajského dokumentu je relevantní sledovat regionální a nadregionální úroveň ÚSES. Územím procházejí tyto trasy nadregionálních biokoridorů (os): NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY (NRBK) PU11 134 Buchlovské lesy - K 132 NRBK Cetechovice, Chvalnov, Kunkovice u Litenčic,Lísky, Litenčice, Morkovice, Nítkovice, Pornice, Roštín, Strabenice PU12 137 Buchlovské Lesy – Ždánický les - NRBK Buchlovice, Jestřabice, Osvětimany PU13 141 Buchlovské lesy - Spálený NRBK Bohuslavice u Zlína, Březnice u Zlína, Březolupy, Březůvky, Doubravy, Halenkovice, Horní Lhota u Luhačovic, Jankovice u Uherského Hradiště, Komárov u Napajedel, Kostelany, Košíky, Lípa nad Dřevnicí, Lubná u Kroměříže, Napajedla, Nová Dědina, Pohořelice u Napajedel, Provodov na Moravě, Roštín, Salaš u Velehradu, Spytihněv, Topolná, Velehrad, Vrbka u Sulimova, Zádveřice, Zlámanec, Želechovice nad Dřevnicí, Žlutava PU14 142 Chropyňský luh - Soutok NRBK Babice u Uherského Hradiště, Bělov, Bezměrov, Bílany, Hradisko, Hulín, Huštěnovice, Chropyně, Chylice, Jarošov u Uherského Hradiště, Kněžpole u Uherského Hradiště, Kostelany nad Moravou, Kroměříž, Kunovice u Uherského Hradiště, Kvačice, Kvasice, Mařatice, Miňůvky, Napajedla, Nedakonice,Ostrožská Nová Ves, Ostrožské Předměstí, Otrokovice, Plešovec, Polešovice, Postoupky, Skaštice, Spytihněv, Staré Město u Uherského Hradiště, Střížovice u Kvasic, Trávník, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Žlutava PU15 143 Chropyňský luh – Oderská niva NRBK Kladeruby, Němetice PU16 144 Jezernice - Hukvaldy NRBK Lešná, Perná u Valašského Meziříčí PU17 145 Radhošť - Kněhyně - K 144 NRBK Jasenice u Valašského Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří PU18 146 Radhošť - Kněhyně - K 147 NRBK Horní Bečva, Prostřední Bečva, Velké Karlovice PU19 147 Makyta - hranice ČR NRBK Halenkov, Huslenky, Karolinka, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Velké Karlovice PU20 148 Makyta - Spálený NRBK Bratřejov u Vizovic, Drnovice u Valašských Klobouk, Huslenky, Lačnov, Lhotsko, Lidečko, Pozděchov, Pulčín, Tichov, Újezd u Valašských Klobouk, Valašská Senice, Vysoké Pole, Zděchov PU21 149 Kelčský Javorník - K 148 NRBK Bratřejov u Vizovic, Držková, Hošťálková, Chvalčov, Jasenná na Moravě, Liptál, Podkopná Lhota, Pozděchov, Rajnochovice, Trnava u Zlína, Ublo, Všemina PU22 150 Makyta - Javořina NRBK Bystřice pod Lopeníkem, Bzová u Uherského Brodu, Francova Lhota, Horní Němčí, Komňa, Korytná, Krhov u Bojkovic, Nedašov, Nedašova Lhota, Pitín, Strání, Střelná na Moravě, Suchá Loz, Šanov, Štítná nad Vláří, Valašská Senice PU23 152 Kostelecké polesí - Hluboček NRBK Březolupy, Částkov, Dobrotice, Dolní Ves, Drslavice,Havřice, Jankovice u Holešova, Karlovice u Zlína, Komárov u Napajedel, Lhota u Zlína, Lhotka u Zlína, Louky nad Dřevnicí, Lukoveček, Malenovice u Zlína, Mladcová, Nedachlebice, Pacetluky, Prakšice,



41

PU24 154

Prusinovice, Přílepy u Holešova, Racková, Svárov u Uherského Hradiště, Šarovy, Tečovice, Tučapy u Holešova, Zlámanec, Žopy Hluboček - Čertoryje NRBK Hluk, Kunovice u Uherského Hradiště, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves

NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA (NRBC) PU01 93 Ždánický les NRBC Jestřabice PU02 94 Buchlovské lesy NRBC Břestek, Buchlovice, Chvalnov, Roštín, Salaš u Velehr., Staré Hutě na Moravě, Stupava, Velehrad PU03 95 Hluboček NRBC Drslavice, Havřice, Hluk, Míkovice nad Olšavou, Podolí nad Olšavou, Veletiny, Vlčnov PU04 96 Kostelecké polesí NRBC Kostelec u Holešova, Pacetluky, Roštění PU05 99 Javořina NRBC Horní Němčí, Slavkov u Uherského Brodu, Strání PU06 100 Spálený NRBC Horní Lhota u Luhačovic, Lhotsko, Loučka I, Slopné, Vizovice, Zádveřice PU07 101 Kelčský Javorník NRBC Chvalčov, Loukov u Bystřice pod Hostýnem, Osíčko, Příkazy u Osíčka, Rajnochovice PU08 102 Makyta NRBC Halenkov, Huslenky, Valašská Senice, Zděchov PU09 103 Radhošť - Kněhyně NRBC Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm PU10 104 Chropyňský luh NRBC Bezměrov, Chropyně, Záříčí REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY (RBK) PU118 142 Nedakonice – Předměst. les RBK Nedakonice, Polešovice PU119 143 Předměstský les – K 142 RBK Ostrožské Předměstí, Uherský Ostroh PU120 144 Zápoveď – Kolébky RBK Ostrožská Nová Ves PU121 145 Kolébky – Hluboček RBK Kunovice u Uherského Hradiště PU122 146 Hluboček - Vlčnovský háj RBK Hluk, Vlčnov PU123 147 Vlčnovský háj - Lipiny RBK Horní Němčí, Nivnice, Vlčnov PU124 148 Lipiny – Hložiny RBK Horní Němčí, Korytná, Nivnice PU125 149 K 154 Kobylí hlava RBK Hluk PU126 154 K 150 Javořina RBK Horní Němčí, Slavkov u Uherského Brodu PU127 156 Hrabová – Valy RBK Bojkovice, Přečkovice, Rudice, Záhorovice PU128 157 Hrabovčina - Valy RBK Komňa, Záhorovice PU129 158 Javořina - Mandlová RBK Strání PU130 159 Mandlová – Zlatný potok RBK Březová u Uherského Brodu, Strání PU131 160 Zlatný potok - Bošačky RBK Březová u Uherského Brodu, Lopeník PU132 161 Bošačky - Na Zárubě RBK Lopeník, Starý Hrozenkov, Vápenice u Starého Hrozenkova, Vyškovec PU133 162 Na Zárubě - ZS kraj RBK Starý Hrozenkov, Vyškovec, Žítková PU134 163 Pod Ochozem – ZS kraj RBK Pitín, Žítková PU135 164 Pod Ochozem - K 150 RBK Pitín PU136 165 Mandlová - Javořina RBK Strání PU137 166 RK 161 - Hrabovčina RBK Bystřice pod Lopeníkem, Komňa, Lopeník, Vápenice u Starého Hrozenkova PU138 1515 Buchlovské lesy - Boršice RBK Buchlovice, Stříbrnice u Uherského Hradiště PU139 1542 Ochozy – Lipina RBK Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem, Prusinovice PU140 1544 U Zámrsk – Loučka RBK Kelč-Nové Město, Kelč-Staré Město, Komárovice, Němetice, Police u Valašského Meziříčí



42 PU141 1545 Loučka – Chladná RBK Loučka u Valašského Meziříčí, Mikulůvka, Podolí u Valašského Meziříčí, Police u Valašského Meziříčí PU142 1547 Drážky – K 143 RBK Choryně, Juřinka, Kladeruby, Krásno nad Bečvou, Lhotka nad Bečvou, Poličná, Příluky, Valašské Meziříčí-město PU143 1548 Drážky - RK 1551 RBK Brňov, Bystřička II, Jarcová, Křivé, Mikulůvka PU144 1549 Kelčský Javorník –Velká Příčnica RBK Rajnochovice PU145 1550 Chladná - Velká Příčnica RBK Kateřinice u Vsetína, Lázy u Valašského Meziříčí, Rajnochovice, Mikulůvka, Podolí u Valašského Meziříčí PU146 1551 Chladná – Březina RBK Bystřička II, Mikulůvka, Pržno u Vsetína PU147 1552 Březina – Bystřička RBK Bystřička I, Bystřička II, Růžďka PU148 1553 RK 1547 – Střítež RBK Hrachovec, Krásno nad Bečvou, Střítež nad Bečvou, Valašské Meziříčí-město, Veselá u Valašského Meziříčí, Zašová PU149 1567 Kluzov – Střítež RBK Dolní Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Vidče, Zubří PU150 1568 Adámky – Kluzov RBK Dolní Bečva, Hážovice, Prostřední Bečva, Vigantice PU151 1569 Adámky - Mečůvka RBK Horní Bečva, Prostřední Bečva PU152 1570 Mečůvka - Kladnatá RBK Horní Bečva PU153 1571 RK 1569 – Kotlová-Solisko RBK Horní Bečva, Prostřední Bečva PU154 1572 Cáb – Bystřička RBK Bystřička I, Malá Bystřice, Růžďka, Vsetín PU155 1573 Leští-Raťkov – Cáb RBK Halenkov, Karolinka, Nový Hrozenkov PU156 1574 Kotlová-Solisko - Leští-Raťkov RBK Karolinka, Velké Karlovice PU157 1575 Kotlová-Solisko - K 146 RBK Horní Bečva, Velké Karlovice PU158 1580 Na skále – Lipina RBK Dobrotice, Jankovice u Holešova, Holešov, Horní Lapač, Lechotice, Martinice u Holešova, Míškovice, Přílepy u Holešova, Zahnašovice, Žeranovice, Žopy PU159 1581 Hrabůvka – Na skále RBK Kurovice, Machová, Míškovice, Tlumačov na Moravě PU160 1582 Hrabůvka – Na Horách RBK Kvítkovice u Otrokovic, Otrokovice, Tlumačov na Moravě PU161 1583 Bělovský les – Pod Kulou RBK Bělov, Kvasice, Košíky, Lubná u Kroměříže, Nová Dědina, Vrbka u Sulimova PU162 1584 Tlumačovský les – Bělovský les RBK Bělov, Kvasice PU163 1585 Tlumačovský les - Hrabůvka RBK Tlumačov na Moravě PU164 1586 Hrabůvka – Hřeben RBK Hostišová, Machová, Mysločovice, Racková, Sazovice, Tlumačov na Moravě PU165 1587 U Osílka – Hřeben RBK Mladcová, Racková PU166 1588 Vršek - U Osílka RBK Dolní Ves, Kostelec u Zlína, Mladcová PU167 1589 RK 1583 - Hvězda RBK Bařice, Karolín u Sulimova, Nová Dědina, Těšnovice, Velké Těšany PU168 1590 Velá – Solisko RBK Držková, Lukov u Zlína, Vlčková PU169 1591 Velá - RK 1588 RBK Kostelec u Zlína, Lukov u Zlína, Štípa PU170 1592 Lužkovice - Vršek RBK Hvozdná, Kostelec u Zlína, Lužkovice, Příluky u Zlína, Štípa PU171 1593 Zlínský les - Lužkovice RBK Jaroslavice u Zlína, Kudlov, Příluky u Zlína, Želechovice nad Dřevnicí PU172 1594 Na Horách - Prusinky RBK Malenovice u Zlína, Oldřichovice u Napajedel, Pohořelice u Napajedel PU173 1595 Bílovice - K 141 RBK Bílovice u Uherského Hradiště, Březolupy, Nedachlebice, Topolná PU174 1596 Popovice - Bílovice RBK Bílovice u Uherského Hradiště, Javorovec, Mistřice I, Popovice u Uherského Hradiště



43 PU175 1597 Popovice - Hluboček RBK Míkovice nad Olšavou, Podolí nad Olšavou, Popovice u Uherského Hradiště, Vésky PU176 1598 Nedakonice - Boršice RBK Boršice u Buchlovic, Nedakonice, Polešovice PU177 1599-Pod Slavickým kopcem – Obětová RBK Horní Lhota u Luhačovic, Petrůvka u Slavičína, Podhradí u Luhačovic, Pozlovice PU178 1600 Obětová - Hrabová RBK Kladná-Žilín, Luhačovice, Pozlovice, Přečkovice PU179 1601 Matka - Hluboké údolí RBK Brumov, Návojná, Valašské Klobouky PU180 1602 Hluboké údolí - Radošín RBK Poteč, Študlov, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy REGIONÁLNÍ BIOCENTRA (RBC) PU25 64 Mandlová RBC Strání PU26 65 Zlatný potok RBC Březová u Uherského Brodu PU27 66 Bošačky RBC Lopeník PU28 67 Na Zárubě RBC Vyškovec PU29 68 Pod Ochozem RBC Pitín PU30 69 Hrabovčina RBC Komňa PU31 70 Valy RBC Záhorovice PU32 71 Hložiny RBC Horní Němčí PU33 72 Lipiny RBC Nivnice PU34 73 Vlčnovský háj RBC Vlčnov PU35 74 Sv. Antonínek RBC Ostrožská Lhota PU36 75 Kobylí hlava RBC Hluk PU37 76 Jasenová RBC Hluk PU38 82 Kolébky RBC Kunovice u Uherského Hradiště, Ostrožská Nová Ves PU39 83 Předměstský les RBC Polešovice, Ostrožské Předměstí PU40 89 Matka RBC Brumov PU41 90 Hluboké údolí RBC Návojná, Valašské Klobouky PU42 91 Radošín RBC Študlov PU43 92 Planá Hůra RBC Francova Lhota, Valašská Senice PU44 93 Hradisko RBC Pulčín PU45 94 Frňovské RBC Karolinka PU46 95 Hrabová RBC Přečkovice PU47 96 Obětová RBC Pozlovice PU48 97 Pod Slavickým kopcem RBC Horní Lhota u Luhačovic PU49 98 Suchý vrch RBC Bratřejov u Vizovic, Újezd u Valašských Klobouk PU50 99 Zlínský les RBC Želechovice nad Dřevnicí PU51 100 Oskerušný les RBC Bohuslavice u Zlína, Doubravy, Bohuslavice u Zl. PU52 101 Lapač RBC Březolupy PU53 102 Prusinky RBC Komárov u Napajedel, Napajedla, Pohořelice u Napajedel PU54 103 Pod Dubovou RBC Napajedla, Otrokovice PU55 104 Kněžpolský les RBC Kněžpole u Uherského Hradiště PU56 105 Popovice RBC Javorovec, Popovice u Uherského Hradiště PU57 106 Zápověď RBC Kostelany nad Moravou, Ostrožská Nová Ves PU58 107 Nedakonice RBC Boršice u Buchlovic, Nedakonice PU59 108 Boršice RBC Boršice u Buchlovic, Buchlovice PU60 109 Vršek RBC Kostelec u Zlína PU61 110 Lužkovice RBC Lužkovice, Želechovice nad Dřevnicí PU62 111 Velá RBC Lukov u Zlína, Vítová PU63 112 Solisko RBC Držková PU64 113 Držková - Humenec RBC Držková Vyhodnocení dle zákona 100 / 2001 Sb.


44 PU65 114 PU66 115 PU67 116 PU68 117 PU69 118 PU70 119 PU71 120 PU72 121 PU73 122 PU74 123 PU75 124 PU76 129 PU77 130 PU78 131 PU79 132 PU80 133 PU81 134 PU82 145 PU83 147 PU84 148 PU85 149 PU86 150 PU87 151 PU88 153 PU89 154 PU90 160 PU91 161 PU92 169 PU93 181 PU94 198 PU95 344 PU96 345 PU97 346 PU98 347 PU99 361 PU100 1533 PU101 1534 PU102 1541 PU103 1544 PU104 1546 PU105 1547 PU106 1824 PU107 1825 PU108 1826 PU109 1827 PU110 1828 PU111 1967

Kořenné RBC Trnava u Zlína, Všemina Hodín - Jasenná RBC Jasenná na Moravě U Kotka RBC Bratřejov u Vizovic, Drnovice u Val. Klobouk Tlumačovský les RBC Bělov, Kvasice Bělovský les RBC Bělov Pod Kulou RBC Kostelany Hvězda RBC Kotojedy Hrabůvka RBC Tlumačov na Moravě U Osílka RBC Dolní Ves, Mladcová Na Skále RBC Ludslavice, Míškovice Lipina RBC Jankovice u Holešova, Prusinovice, Tučapy u Holešova Adámky RBC Prostřední Bečva, Solanec pod Soláněm Kotlová - Solisko RBC Horní Bečva, Velké Karlovice Leští - Raťkov RBC Karolinka, Solanec pod Soláněm Kluzov RBC Dolní Bečva, Hážovice Střítež RBC Střítež nad Bečvou, Zašová, Zubří Kamenárka RBC Rožnov pod Radhoštěm, Zubří Kladnatá RBC Horní Bečva Velká Příčnica RBC Rajnochovice Chladná RBC Mikulůvka Drážky RBC Jarcová, Křivé, Poličná, Valašské Meziříčí-město Obora RBC Choryně Háj RBC Lešná U Zámrsku RBC Němetice Loučka RBC Kelč-Staré Město, Kunovice, Loučka u Valašského Meziříčí, Police u Valašského Meziříčí Ochozy RBC Bílavsko, Prusinovice Pavelčená RBC Malé Karlovice Razula RBC Velké Karlovice Bystřička RBC Bystřička I, Růžďka Zdravá voda RBC Lhota u Pačlavic Filena RBC Bílany, Hulín, Kvasice, Kroměříž, Střížovice u Kvasic, Tlumačov na Moravě Cáb RBC Halenkov, M. Bystřice, Valašská Bystřice, Vsetín Jurů vrch RBC Brumov, Bylnice, Návojná, Nedašov, Sidonie, Svatý Štěpán, Štítná nad Vláří Nedašovské pastviny RBC Nedašov, Nedašova Lhota Bradlo RBC Jestřabice, Koryčany Dlouhý háj RBC Bánov, Bystřice pod Lopeníkem Studený vrch RBC Bánov, Březová u Uherského Brodu, Suchá Loz Lokov RBC Bzová u Uherského Brodu Prakšice RBC Nedachlebice, Prakšice Žlutava RBC Žlutava Bílovice RBC Bílovice u Uherského Hradiště, Mistřice I, Nedachlebice Lukoveček RBC Lukoveček Hřeben RBC Racková Na Horách RBC Kvítkovice u Otrokovic, Malenovice u Zlína Baláš RBC Malenovice u Zlína Kunovický les RBC Kunovice u Uherského Hradiště Březina RBC Bystřička II



45 PU112 1971 PU113 1972 PU114 1973 PU115 1974 PU116 PU117 623

Mečůvka RBC Horní Bečva Světluška RBC Lačnov, Lužná u Vsetína Pod Čartákem RBC Velké Karlovice Čubův kopec RBC Karolinka, Nový Hrozenkov Stolečný RBC Francova Lhota Sedmiřadné RBC Drslavice



46 Schéma umístění tahů územních systémů ekologické stability



47 Významné krajinné prvky Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Ten, kdo zamýšlí zásah do VKP, si musí opatřit závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Obecně tak již v rámci projekčních prací vyplývá pro investora povinnost volit takové technologie a stavební postupy, které v maximálně možné míře ochrání dotčené VKP, popřípadě minimalizují negativní dopady spojené se stavebními pracemi a následným užíváním staveb. Dotčeným VKP jmenovaným ze zákona č.114/1992 Sb. (lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy) jsou nivy vodotečí, lesní porosty, rybníky a jezera na území Zlínského kraje. Místně příslušný orgán ochrany přírody vydá závazné stanovisko k zásahu do VKP dle zák.č.114/1992 Sb. v platném znění. Flóra a fauna Fytogeografické členění Z hlediska regionálního fytogeografického členění (ČSAV, 1987) náleží většina území Zlínského kraje do oblasti mezofytika – Karpatské mezofyticum, malá část na severovýchodě Zlínského kraje Karpatské oreofyticum a jihozápadní a severozápadní část panonské termofyticum.

48 Potenciální přirozená vegetace Původní vegetační kryt téměř celého území kraje tvořily lesy. Přirozené bezlesí se vyskytovalo v plošně velmi malém rozsahu, tvořily ho zejména vodní toky a plochy, balvanité strmé srázy a skalní výchozy, rašeliniště a vrchoviště. Na nejvyšších vrcholech Šumavy se, v závislosti na klimatických výkyvech, vyskytovaly přirozené nelesní plochy nad horní hranicí lesa. S aktivitami člověka v území došlo k výraznému odlesnění a ke změnám v druhovém složení vegetačního krytu. V závislosti na vlastnostech geologického podloží, vytvořených půd, klimatických podmínkách atp. lze stanovit potenciální přirozenou vegetaci - přirozenou vegetaci odpovídající dnešním podmínkám stanovišť. Mapovací jednotky potenciální přirozené vegetace představují základní informaci o stavu vegetace a umožňují vyhodnocení probíhajících i budoucích zásahů do stavu přírodního prostředí.

49 Pro výskyt živočichů má velký význam návaznost horstev Beskyd na západoslovenská pohoří, a skutečnost, že to je téměř souvisle zalesněný horský celek s celou škálou vegetačních stupňů a lesních typů. Vedle bohaté fauny bezobratlých (která je atraktivní především pro odborníky) je neméně zajímavá fauna obratlovců Druhovou rozmanitost obratlovců a početnost ovlivňuje odedávna zejména činnost člověka – lov, hospodaření v krajině, rušení v důsledku nadměrného rekreačního využívání hor atd. Mnozí živočichové se s tlakem civilizace nedokázaly vyrovnat (tetřev hlušec, kočka divoká), některé vyhubené druhy se však v poslední době do Beskyd vrací (krkavec velký, rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk). K nejohroženějším obratlovcům patří vodní živočichové, protože jejich životní prostředí bylo člověkem nejvíce pozměněno a poškozeno. Pro obojživelníky se staly útočištěm i uměle vytvořené nádrže se stojatou vodou, většinou jsou to menší rybníčky, tůňky a mělčiny. Plazy lze spatřit v lese, na louce i u vody. K běžným druhům patří užovka obojková, ještěrka živorodá a slepýš křehký, méně častá je zmije. Pro zachování životaschopných populací plazů je podstatná ochrana jejich přirozených biotopů, jako jsou slunné stráně s roztroušenými keři. Třída ptáků je zastoupena velmi početně (zejména CHKO Beskydy). V minulých obdobích byly v Beskydech zcela vyhubeny naše velké šelmy. Díky tomu, že je území součástí Západních Karpat, došlo se zvýšením populací na Slovensku k obnovení jejich výskytu i u nás. Rys ostrovid znovu osídlil Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky, jeho stálá populace čítá asi 15-20 jedinců. Od roku 1973 je každoročně zaznamenána přítomnost medvěda hnědého a několikrát i jejich přezimování. Charakteristickou součástí území je zemědělská krajina s výskytem typických druhů fauny vážících se k tomuto typu území.

Lesy Výměra lesů činila v roce 2008 ve Zlínském kraji 157 411 ha, což představuje 39,8 % jeho území. Lesnatost ve Zlínském kraji se pohybuje nad průměrem ČR (33,7%), zastoupení v lesa je však značně nerovnoměrné. Míra lesnatosti kraje stoupá směrem na východ, nejvyšší je na Vsetínsku. Přírodní podmínky jsou velmi pestré od komplexů lužních lesů při řece Moravě přes pestré smíšené lesy v pahorkatinách (Chřiby, Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy) po horské smíšené a listnaté lesy v Bílých Karpatech, Javorníkách a Beskydech. Průměrné stáří lesních porostů bylo zjištěno v hodnotě 64,3 let. Podle priorit v plnění funkcí lesů převažují lesy hospodářské (88,2 %), velmi malé je zastoupení lesů ochranných (0,1 %) a z lesů zvláštního určení (11,7 %) připadá největší podíl na lesy významné pro uchování biodiversity (9 725 ha) a lesy v pásmech zdrojů léčivých a minerálních vod (3 869 ha). Značný podíl lesů (41,72 %) se nachází ve velkoplošných chráněných územích (CHKO). Na 25,62 % plochy lesa byly vyhlášeny přírodní parky a 14,71 % lesů je považováno za součást významných prvků systému ekologické stability.

50 Na zastoupení dřevin se podílí jehličnaté dřeviny z 57 % s jasnou dominancí smrku ztepilého (44,3 %), 42 % plochy lesních porostů zaujímají listnaté dřeviny, z nichž největší podíl (20,6 % porostní plochy) připadá na buk lesní a 1 % porostní půdy představují holiny. Dřevinná skladba lesních porostů je celkem velmi pestrá, ale z důvodů dalšího zvyšování biodiversity i odolnosti lesních porostů by si větší podpory v budoucnosti zasluhovaly dřeviny, které byly v období před významnějším vlivem člověka na složení lesních porostů (cca do 18. století) jejich hojnější složkou, zejména jedle bělokorá, dub zimní, jilmy, jeřáb břek a původní druhy hrušní a jabloní. Na vlastnictví lesů v kraji se podílí ČR 37,3 %, 30,2 % lesů vlastní fyzické osoby, 15,3 % města a obce, 6,5 % právnické osoby a 10,7 % ostatní subjekty. Krajina Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému. Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje respektuje měřítko krajiny a umožní koexistenci navazujícího využití pozemků dle jednotlivých prvků dopravních tras a zároveň bude respektovat nejblíže situované stavby a přírodní systémy.

Životní prostředí a lidské zdraví Zlínský kraj je krajem s vyšší hustotou zalidnění než je průměr celé České republiky. Koncem roku 2009 v kraji žilo 591 042 obyvatel, tedy 149 obyvatel na 1 km2 (hodnota za celou ČR dosahuje 133 obyvatel na 1 km2). Osídlení kraje se vyznačuje výraznou nerovnoměrností, kdy v 5 největších městech nad 25 tis. obyvatel (Zlín, Kroměříž, Vsetín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště) žije téměř třetina obyvatel kraje. Obyvatelstvo Zlínského kraje má vlivem vývoje v posledních letech ve srovnání s průměrem ČR mírně starší věkovou strukturu (průměrný věk je 40,7 roku). Střední délka života (naděje dožití při narození) dosahuje u mužů 73,38 let (mírně pod hodnotou ČR) a u žen 80,36 let (mírně nad hodnotou ČR). Porodnost ve Zlínském kraji byla v roce 2009 pod průměrem ČR (10,3 živě narozených na 1 000 obyvatel) a úmrtnost v kraji mírně nad průměrem ČR (10,3 úmrtí na 1 000 obyvatel).

51 II.2 Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce V rámci řešení situace ve městech Zlínského kraje je největším problémem motorová doprava, neboť v rámci kraje je vybudováno malé množství obchvatů a většina tranzitní silniční dopravy je vedena středy měst a obcí, navíc není zajištěna plynulost dopravy (vyčerpání výkonnosti silnice a tvorba kolon) a na některých místech je doprava úmyslně zpomalována (okružní křižovatky) a není uvažováno s navýšením emisí, které jsou způsobeny znovu rozjetím aut. Jedná se o základní problém z hlediska ochrany ovzduší a hlukové zátěže. Pozn.: Opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy ve městech většinou znamenají zpomalení dopravy (nevhodný stav z hlediska emisí (okružní křižovatky, příčné prahy, zúžení jízdních pruhů) Jedinou alternativou z hlediska bezpečnosti, plynulosti a emisí je snížení intenzity dopravy na průtazích měst, odvedení zbytné dopravy nebo změna preference dopravního prostředku uživateli. V rámci rozvojových záměrů na nejbližší období se doporučuje přednostně zaměřit na novou výstavbu a modernizaci silnic a úseků, jejichž realizace povede k řešení akutních dopravních potřeb Zlínského kraje. Nezanedbatelný význam mají rovněž stavební a technická opatření směřující ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy. Mezi priority v oblasti silniční dopravní infrastruktury (řešení vlivu ovzduší, hluku) patří: •

Dokončení rozestavěných staveb dálnice D1 v úseku Kroměříž Východ – Říkovice, R49 Hulín – Fryšták, R55 Skalka – Hulín, I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, I/50 Bánov obchvat, II/497 Březolupy – Bílovice, II/150 Poličná – Valašské Meziříčí, II/490 Zlín – přivaděč na R49, zkapacitnění.

•

Urychlené zahájení přípravy a realizace propojení I/50 s I/55 (Obchvatu Kunovice)

•

Urychlení příprav a zahájení postupné výstavby rychlostní silnice R49 (v první etapě řešit úsek Hulín – Fryšták - Lípa s připojením na silnici II/490 do Zlína a na silnici I/49 či II/491 východně od Zlína).

•

Připravované rozšíření stávající silnice I/49 v úseku Otrokovice – Malenovice.

•

Urychlení výstavby dálnice D1 na území Zlínského kraje a navazující rychlostní silnice R55 s přednostní výstavbou jihovýchodního obchvatu Otrokovic a úseku Otrokovice – Staré Město (MÚK s I/50).

•

Urychlené zahájení stavby tahu silnic I/35 a I/57 v úseku Palačov – Valašské Meziříčí – Vsetín.

•

Výstavba přeložky silnice I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm včetně případného obchvatu Rožnova pod Radhoštěm.

•

Výstavba narovnání silnice I/69 obchvatem Lutoniny.

•

Odstraňování lokálních závad na současné silniční síti (I/57, I/49).

52 Priority z hlediska zvýšení bezpečnosti chodců a snížení celospolečenských ztrát ze zranění při dopravních nehodách •

Instalace ochranných dělících ostrůvků na stávající silnici I/55 v celé její délce na území kraje, na silnici I/49 v úseku Otrokovice – Zlín – Vizovice, na silnici II/490 v úseku Holešov – Fryšták – Zlín a na stávající silnici I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, na stávající II/492 v úseku Zádveřice – Biskupice.

Stav ovzduší v kraji a jeho vývoj Z výsledků měření i statistického srovnání emisí vyplývá meziroční zlepšování kvality ovzduší, další vývoj bude záležet nejen na způsobu provozování zdrojů znečišťování ovzduší, ale i na vlastních povětrnostních podmínkách. Jako závažný problém se jeví imisní zátěž prašnými částicemi. Za nejvýznamnější problém je možno považovat výrazný nárůst automobilové dopravy od roku 1990. Tento faktor v jeho negativním rozměru posiluje velké zastoupení nákladní dopravy, zejména tranzitní. Zatížení tranzitních dopravních tahů kamionovou dopravou jednorázově vzrostlo po vstupu ČR do EU. Nejzatíženějšími úseky silniční sítě na území Zlínského kraje ve vnějším prostředí obcí (extravilán) podle průměrných denních intenzit celostátního sčítání dopravy v roce 2005 (údaje ve vozidlech/24 hod.) jsou: • Silnice I/35 - úsek Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, intenzita 15,8 tis. vozidel; 19% nákladních vozidel - úsek hranice Olomouckého kraje – Valašské Meziříčí, intenzita 13,5 tis. vozidel; 47% nákladních vozidel • Silnice I/47 - úsek Kroměříž – Hulín, intenzita 14,4 tis. vozidel; 19% nákladní dopravy • Silnice I/49 - úsek Malenovice – Zlín, intenzita 32,1 tis. vozidel; 18% nákladní dopravy - úsek Zlín – Lípa, intenzita 15,6 tis. vozidel; 22% nákladní dopravy • Silnice I/55 - úsek Otrokovice – Staré Město, intenzita 16,8 tis. vozidel; 28% nákladní dopravy • Silnice I/57 - úsek Jablůnka – Vsetín, intenzita 19,0 tis. vozidel; 37% nákladní dopravy Nejvyšší podíly nákladní dopravy byly zaznamenány na silnici I/57 v úseku Jablůnka – Vsetín s hodnotou 37% a na silnici I/35 v úseku hranice Olomouckého kraje – Valašské Meziříčí s hodnotou 47%. V absolutním vyjádření nejvíce nákladních vozidel projelo úsekem Jablůnka – Vsetín na silnici I/57, bylo zde zaznamenáno celkem 6965 nákladních vozidel za 24 hod.

53 Koncentrace oxidů dusíku, ale i oxidu uhelnatého, uhlovodíků a přízemního ozonu v ovzduší stále stoupají. Tento trend jen mírně koriguje postupně se zlepšující technický stav vozidel. U koncentrací dusíku bývají na nejvíce zatížených dopravních tazích překračovány krátkodobé imisní limity. Pro životní prostředí a veřejné zdraví z této skutečnosti vyplývají negativní důsledky: • poškozování zdraví obyvatel v důsledku emisí škodlivin do ovzduší a hlukové zátěže, zejména v blízkosti hlavních tranzitních tahů • vysoká míra imisní a hlukové zátěže okolního prostředí obecně, s vlivy na ostatní části živé i neživé přírody • vyšší míra nehodovosti vlivem nízké plynulosti dopravy a velkého počtu dopravních závad • problémy s intenzivní tranzitní dopravou v hustě osídleném území, včetně průtahů centrálními částmi sídel, měst a obcí v kraji Problémy životního prostředí, které se obdobným způsobem týkají téměř celého území kraje, představují převažující formy zemědělského a lesnického hospodaření v území. Krajina v minulých desetiletích byla považována prioritně za místo realizace výroby, kromě průmyslových areálů ve městech se výroba odehrávala v tzv. priméru, tedy zemědělství a lesnictví (včetně rybářství a myslivosti). Rozvojové záměry v horizontu nejbližších let je doporučeno přednostně zaměřit na investice podporující rozvoj železniční osobní dopravy (potřebnost modernizačních úprav). S rozvojem dopravní infrastruktury úzce souvisí také rozvoj dopravy, což představuje provozování a organizování dopravy. Proto také navrhované kroky zahrnují i tuto problematiku: • Realizovat záměry na železniční trati 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice. Konkrétně to představuje v rámci modernizace zdvoukolejnění v úseku Otrokovice – Zlín střed, elektrizace v úseku Otrokovice – Zlín střed – Vizovice a zvýšení únosnosti v úseku Otrokovice – Lípa nad Dřevnicí. •

Realizovat modernizaci na železniční trati 303 zdvoukolejněním úseku Kroměříž – Hulín a elektrizaci úseku Kojetín – Hulín. V této souvislosti podporovat zavedení nových vlakových spojení regionální osobní dopravy, případně také dálkové osobní dopravy.

•

Realizovat optimalizační a modernizační úpravy tratí zaměřené na zvýšení bezpečnosti provozu, zvýšení propustnosti a cestovní rychlosti s cílem zavedení pravidelné intervalové nabídky 15 minut, resp. 30 minut podle úseku tratě (s výjimkou tratě 331).

•

Podporovat výstavbu veřejných logistických center pro rozvoj kombinované dopravy v intencích doporučení Územní studie pro rozvoj kombinované dopravy a logistiky na území Zlínského kraje.

Hluková zátěž

54

Zásadně negativní vliv na obyvatelstvo a životní prostředí mají velmi vysoké intenzity dopravy na průtazích měst. Alarmující dopravní situace je především na průtazích městy: •

Zlín Malenovice, silnice I/49 s intenzitou 32,1 tis. vozidel/24 hod.

•

Valašské Meziříčí, silnice I/57 s intenzitou 28,7 tis. vozidel/24 hod.

•

Uherské Hradiště, silnice I/55 s intenzitou 24,6 tis. vozidel/24 hod.

•

Hulín, silnice I/55 s intenzitou 21,6 tis. vozidel/24 hod.

•

Kunovice, silnice I/55 s intenzitou 20,5 tis. vozidel/24 hod.

Při přípravě navrhovaných staveb a úprav dopravní sítě vymezených v rámci Aktualizace Generelu dopravy bude před přípravou zpracována hluková studie. Tato zhodnotí vliv provozu dopravy na chráněné objekty (chráněný prostor chráněných objektů). Referenční body chráněných objektů (chráněný venkovní prostor chráněných objektů budou zvoleny ve směru k navrhované stavbě v rámci vymezeného území. Pro zájmové území platí pro hluk z dopravy na pozem.komunikacích - den LAeq = 55 dB, noc LAeq = 45 dB a pro hluk z dopravy na hlavních pozem.komunikacích, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I.a II.třídy) pro den LAeq = 60 dB a pro noc LAeq = 50 dB, pro hluk na železnici platí pro den LAeq = 60 dB, noc LAeq = 55 dB. Při další přípravě jednotlivých staveb budou zpracovány podrobné hlukové studie vzhledem k technickému řešení liniové stavby na základě nichž bude možné garantovat, že budou dodrženy limity hluku pro chráněné objekty dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací nebo budou přijata opatření. Pro životní prostředí a veřejné zdraví z této skutečnosti vyplývají negativní důsledky: • poškozování zdraví obyvatel v důsledku emisí škodlivin do ovzduší a silné hlukové zátěže, zejména v blízkosti hlavních tahů •

vysoká míra imisní a hlukové zátěže okolního prostředí obecně, s vlivy na ostatní části živé i neživé přírody

•

vyšší míra nehodovosti vlivem nízké plynulosti dopravy a dopravních závad

Požadavek na další postup řešení: • při přípravě staveb budou zpracovány hlukové studie navrhovaného řešení včetně posouzení stávající hlukové zátěže (garance řešení nevyhovující stávající hlukové zátěže) •

stavby řešící stávající nevyhovující hlukovou situaci budou řešeny prioritně

•

železniční doprava – v úseku Otrokovice – Vizovice bude prověřena zátěž z dopravy a prioritně navržena opatření pro zabezpečení zákonných limitů pro hluk v chráněném prostoru chráněných objektů

55

Fragmentace krajiny, migrační bariéry Nepominutelným vlivem liniových staveb (silničních i železničních) je fragmentace krajiny a vytváření bariér pro migraci živočišných druhů. Z hlediska současného stavu je nejvýznamnější migrační bariérou ve Zlínském kraji D1 (hranice kraje – Kroměříž východ), rychlostní silnice R55 (SV obchvat Otrokovice), silnice I/50 (obchvat Uherské Hradiště), silnice I/35, silnice I/47, silnice I/49, silnice I/55, silnice I/57. Průchodnost pro obojživelníky je řešena formou propustků a dálničních mostů. Problematickou zůstává průchodnost pro větší druhy savců (liška, jezevec, srnec, prase divoké). Mimoúrovňové křižovatky tuto otázku řeší pouze částečně. V místech intenzivnější migrace živočichů (obvykle totožná s místy častého střetu těchto živočichů s vozidly) by bylo vhodné realizovat některá z opatření, užívaných u dálničních těles (např. oplocení úseku silnice a navedení živočichů k podchodu).

Flora a fauna Vliv dopravy znamená ovlivnění lokalit s biotopy chráněných druhů flory a fauny vlastním provozem (emise, hluková zátěž, znečištění prostředí, neoprávněné vstupy).

Ostatní problémy životního prostředí lze považovat za méně významné, případně ve svém významu pouze lokální. Stav ovzduší se v důsledku výrazného poklesu znečišťování emisemi ze stacionárních zdrojů za posledních 15 let výrazně zlepšil, zejména v položkách oxid siřičitý, polétavý prach (novější označení - suspendované částice velikostní frakce PM10). Přesto zejména na hlavních tazích procházejících městy bývají limitní hodnoty pro PM10 překračovány. Kromě některých zastaralých průmyslových provozů (obvykle v kategorii středních zdrojů znečištění) se na lokálně nevyhovující imisní situaci výrazně podílejí malé zdroje v podobě lokálních topenišť.

III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Tato kapitola uvádí přehled současného stavu vybraných parametrů krajiny a výčet pouze nejdůležitějších rysů, které mají význam z celokrajského hlediska. Většina údajů byla uvedena v „Oznámení“, které prošlo zjišťovacím řízením na MŽP ČR.

56 Věcné vymezení styčných ploch v rámci „Aktualizace GDZK“ a životního prostředí v oblastech, které by mohly být zasaženy, je následující: • Ovzduší, struktura emisí a imisní zátěž území Zlínského kraje (dále ZLK) •

Voda a vodní hospodářství a zajištění podmínek stanovených ve vyhlášených Ochranných pásmech vodních zdrojů a Chráněných oblastí přirozené akumulace vody (CHOPAV)

•

Půda včetně struktury a péče o půdní fond ZLK včetně vodní a větrné eroze

•

Ložiska nerostných surovin a možnost jejich využívání

•

Ochrana přírody – respektování podmínek pro realizaci Plánů péče o CHKO (CHKO Beskydy a Bílé Karpaty) a evropských chráněných území (Natura 2000), chráněné části přírody

•

Hospodaření s odpady

•

Doprava na území ZLK

Uvedené oblasti životního prostředí jsou podrobně zpracovány ve Zprávě o stavu životního prostředí v ČR v roce 2008, v „Oznámení“ koncepčního materiálu Aktualizace GDZK podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, případně v dalších dokumentech. Jak je z tohoto přehledu patrné, realizace staveb zahrnutých do „Aktualizace GDZK“ může ovlivnit široké spektrum složek životního prostředí. Konkrétní vlivy jsou však specifické pro každou liniovou stavbu a odpovídají charakteru, rozsahu a zaměření jednotlivých konkrétních projektů. Proto není na úrovni krajské koncepce možno provést podrobné a jednoznačné hodnocení těchto vlivů. Je však nezbytné zajistit, aby realizace „Aktualizace GDZK“ nevytvářela podmínky pro novou zátěž složek životního prostředí provozem nově instalovaných aktivit a aby nedošlo k náhradě současného poškozování životního prostředí nebo zanedbání péče o něj environmentálně nežádoucími aktivitami. Jedná se o ochranu ovzduší, vod, půdy a hlukovou zátěž, které mohou být doprovodným vlivem dopravy na kvalitu životního prostředí. Z hlediska zlepšení struktury krajiny a ochrany krajinného rázu je potřebné ovlivňovat i rozsah a charakter liniových staveb. Dopravní stavby naplní ustanovení zákona 100/2001 Sb., a budou následně při jejich přípravě posuzovány samostatně v procesu EIA na základě znalosti konkrétních projektů v podmínkách konkrétních lokalit, případně i se zajištěním primárních terénních dat relevantních k řešeným projektům. Celkové hodnocení stavu životního prostředí a jeho složek ve Zlínském kraji na základě dostupných dat je uvedeno v kapitole II. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky jsou uvedeny i odkazy na informační zdroje, případně odkazy na odborné materiály a instituce, které sledují stav životního prostředí ve vymezených oblastech.

57

IV. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) Stav životního prostředí Zlínského kraje a oblasti životního prostředí, které mohou být realizací „Aktualizace GDZK“ dotčeny, byl popsán v předchozích kapitolách II.a III. Z tohoto stavu vychází i současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci. Jedná se o oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zvláště chráněná území, horninová prostředí. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Koncentrace oxidů dusíku, ale i oxidu uhelnatého, uhlovodíků a přízemního ozonu v ovzduší stále stoupají. Tento trend jen mírně koriguje postupně se zlepšující technický stav vozidel. U koncentrací dusíku bývají na nejvíce zatížených dopravních tazích překračovány krátkodobé imisní limity. Dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007 zahrnuje zóna Zlínský kraj 6,7 % plochy území, kde došlo k překročení hodnot PM10 (d IL), na 7,8 % území k překročení B(a)P. Na území Zlínského kraje (zóna Zlínský kraj) na 100 % území k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposferický ozon. Výsledky provedeného vyhodnocení kvality ovzduší za rok 2008 z hlediska plnění limitních hodnot a termínů stanovených legislativou ČR v oblasti ochrany ovzduší jsou uvedeny na stránkách MŽP. Obdobně jako v předchozích letech byly v roce 2008 nejproblematičtější znečišťující látkou suspendované částice frakce PM10, příp. PM2,5, dále NO2 v místech zatížených dopravou. Úrovně znečištění ovzduší částicemi PM10 překračují i nadále imisní limity (zejména hodnotu imisního limitu pro 24hod. koncentraci včetně povoleného počtu překročení), přestože naměřené koncentrace této látky proti minulým letům poklesly na většině lokalit zejména vlivem příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek a také poklesem celkových emisí tuhých látek (REZZO 1). Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 byl v roce 2008 překročen v menší míře ve Zlínském kraji. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou uvedeny na straně 20-21 tohoto vyhodnocení. U PM10 (d IL) se jedná o území stavebních úřadů Městský úřad Bystřice pod Hostýnem 2,1 % území, Městský úřad Holešov 6,8 % území, Městský úřad Hulín 17,5 % území, Městský úřad Chropyně 49,1 % území, Městský úřad Kroměříž 0,8 % území, Obecní úřad Kvasice 0,2 % území, Městský úřad Uherský Brod 0,8 % území, Městský úřad Uherské Hradiště 16,4

58 % území, Městský úřad Uherský Ostroh 4,6 % území, Městský úřad Kunovice 7,1 % území, Obecní úřad Polešovice 3 % území, Městský úřad Staré Město 7,7 % území, Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm 21,8 % území, Městský úřad Valašské Meziříčí 38,9 % území, Městský úřad Vsetín 3,3 % území, Magistrát města Zlína 9 % území, Městský úřad Fryšták 1 % území, Městský úřad Napajedla 8 % území a Městský úřad Otrokovice 29,8 % území. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území). U B(a)P se jedná o území stavebních úřadů Městský úřad Bystřice pod Hostýnem 4,3 % území, Městský úřad Holešov 8,3 % území, Městský úřad Hulín 12 % území, Městský úřad Chropyně 5 % území, Městský úřad Kroměříž 15,6 % území, Obecní úřad Kvasice 3 % území, Městský úřad Mokrovice - Slížany 1,1 % území, Městský úřad Bojkovice 1,6 % území, Městský úřad Hluk 4,5 % území, Městský úřad Uherský Brod 9,2 % území, Městský úřad Uherské Hradiště 19,3 % území, Městský úřad Uherský Ostroh 9,4 % území, Obecní úřad Bílovice 2,8 % území, Obecní úřad Boršice 2,3 % území, Úřad městyse Buchlovice 2,8 % území, Městský úřad Kunovice 10,2 % území, Městský úřad Staré město 10,1 % území, Obecní úřad Strání 3 % území, Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm 10,3 % území, Městský úřad Valašské Meziříčí 11,4 % území, Městský úřad Vsetín 7,1 % území, Obecní úřad Horní Lideč 3 % území, Městský úřad Karolinka 3 % území, Magistrát města Zlína 25,6 % území, Městský úřad Broumov - Bylnice 5,9 % území, Městský úřad Fryšták 2,1 % území, Městský úřad Luhačovice 2 % území, Městský úřad Napajedla 10,2 % území, Městský úřad Otrokovice 32,3 % území, Městský úřad Slavičín 4,5 % území, Městský úřad Valašské Klobouky 2,5 % území, Městský úřad Vizovice 3,6 % území a Městský úřad Slušovice 4,4 % území. Koncentrace troposférického ozonu v roce 2008 překračovaly, stejně jako v minulých letech, cílový imisní limit na většině území České republiky. Asi 69 % populace (téměř 94 % území ČR) bylo v průměru v hodnoceném období 2006–2008 vystaveno koncentracím troposférického ozonu překračujícím cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí. Oproti předchozímu roku došlo na téměř 85 % lokalit v hodnoceném tříletém období 2006–2008 k poklesu počtu překročení hodnoty 120 µg.m-3, které pravděpodobně souvisí s poklesem koncentrace prekurzorů přízemního ozonu. Bilance mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (tzv. REZZO 4) zahrnuje emise ze silniční, železniční, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, apod.). Výpočet emisí z dopravy zajišťuje dle vlastní metodiky CDV Brno. V rámci imisního monitoringu jsou rovněž provozovány specializované stanice, označené jako dopravní „hot spot“, které jsou orientované výhradně na informace o kvalitě ovzduší v lokalitách, které jsou dopravou významně zatíženy. Tyto lokality splňují kritéria umístnění odběrových zařízení zaměřených na dopravu dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Detailnější informace o měřících lokalitách, kde se měří znečištění ovzduší, včetně umístěných hot spot stanic v jednotlivých krajích, jsou dostupné na internetové stránce Českého hydrometeorologického ústavu.

59

Nejzatíženějšími úseky silniční sítě na území Zlínského kraje jsou: • Silnice I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, intenzita 15,8 tis. Vozidel, 19% nákladních vozidel a v úseku hranice Olomouckého kraje – Valašské Meziříčí, intenzita 13,5 tis. vozidel, 47 % nákladních vozidel • Silnice I/47 v úseku Kroměříž – Hulín, intenzita 14,4 tis.vozidel, 19 % nákladní dopravy • Silnice I/49 v úseku Malenovice – Zlín, intenzita 32,1 tis.vozidel a 18 % nákladní dopravy a v úseku Zlín – Lípa, intenzita 15,6 tis. vozidel; 22% nákladní dopravy • Silnice I/55 v úseku Otrokovice – Staré Město, intenzita 16,8 tis.vozidel, 28 % nákladní dopravy • Silnice I/57 v úseku Jablůnka – Vsetín, intenzita 19,0 tis.vozidel, 37% nákladní dopravy Nejvyšší podíly nákladní dopravy byly zaznamenány na silnici I/57 v úseku Jablůnka – Vsetín s hodnotou 37 % a na silnici I/35 v úseku hranice Olomouckého kraje – Valašské Meziříčí s hodnotou 47 %. V absolutním vyjádření nejvíce nákladních vozidel projelo úsekem Jablůnka – Vsetín na silnici I/57, bylo zde zaznamenáno celkem 6 965 nákladních vozidel za 24 hod. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Na území Zlínského kraje zasahují tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), vyhlášené pro ochranu podzemních vod - CHOPAV Kvartér řeky Moravy, CHOPAV Beskydy a CHOPAV Vsetínsko. Podíl CHOPAV na celkové rozloze kraje je 30 %. Situace CHOPAV je uvedena na straně 22 tohoto vyhodnocení. V rámci přípravy jednotlivých staveb musí být respektována jednotlivý CHOPAV a podmínky pro umístění staveb v těchto chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Zvláště chráněná území Celková plocha zvláště chráněných území ve Zlínském kraji činí 1525,8 km2, což představuje 38,5 % plochy území celého kraje. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná vysoce nadprůměrný stav. Zvláště chráněná území na území Zlínského kraje jsou vymezena na stranách 22 – 39 v kapitole II.tohoto vyhodnocení. Značnou část rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území – CHKO Beskydy, CHKO Bílé Karpaty, ptačí oblasti Beskydy, Horní Vsacko a Hostýnské vrchy a plošně rozlehlá Evropsky významná lokalita Chřiby. Na území Zlínského kraje se nachází celkem 169 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 2 069 ha. Mezi nejvýznamnější patří ty v kategorii národní. Jedná se o Národní přírodní rezervace Javorina, Kněhyně–Čertův mlýn, Porážky, Pulčín-Hradisko, Razula, Stabišov-Oulehla a Národní přírodní památky Chropyňský rybník a Křéby. V souvislosti s vysokou plochou chráněných území bude při přípravě jednotlivých staveb věnována zvýšená pozornost možnému vlivu na tato území a jednotlivé chráněné prvky. V rámci technického řešení jednotlivých staveb bude při přípravě těchto záměrů prověřen

60 podrobně vliv na jednotlivé chráněné části území příslušnými odbornými pracemi a posouzeními. Horninové prostředí Stávající stav horninového prostředí je popsán v kapitole II.na straně 24-26 tohoto materiálu. Zlínský kraj se vyznačuje rozmanitým povrchem od rovin a nížinných pahorkatin až po vrchoviny Chřibů, Vizovické vrchoviny, Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Bílých Karpat, Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. Členitý reliéf a charakter geologického podloží jsou hlavními příčinami vzniku svahových pohybů, zejména sesuvů. Bylo registrováno (1997) nejvíce sesuvů v okrese Vsetín (250), v okrese Zlín 136, Uherské Hradiště 51 a Kroměříž 18. Nejrozsáhlejším aktivizovaným sesuvným územím ve zlínském regionu je lokalita Vaculov - Sedlo v údolí potoka Bystřička (k.ú. Malá Bystřice, okres Vsetín). Rozsáhlý sesuv vznikl v lokalitě Nad Rybníkem v obci Hvozdná (okres Zlín) a v okrese Kroměříž sesuv v Rajnochovicích. Ve většině případů se podařilo stabilizovat sesuvná území a odstranit způsobené škody. Je nutno si uvědomit, že vznik a vývoj sesuvů je typický pro vrchovinnou a hornatou krajinu na flyšových horninách, která převládá ve zlínském regionu, a proto je s nimi zapotřebí počítat i do budoucna. Oblast Zlínského kraje je poměrně chudá na výskyt ložisek nerostných surovin. Zdroji nerostných surovin v kraji jsou ložiska štěrkopísků, vázaná na kvartér údolní nivy řeky Moravy (Chropyně, Hulín, Napajedla, Ostrožská Nová Ves a Polešovice). V rámci surovinové koncepce se očekává zvýšení těžeb štěrkopísků a částečně i stavebního kamene v souvislosti s již realizovanými, popř. s plánovanými stavbami celostátního a regionálního významu. V souvislosti s těžbou je nutné předpokládat rovněž tvorbu dopravních tras zabezpečujících odvoz suroviny. Při nových těžbách bude tento provoz řešen postupně v rámci jednotlivých připravovaných projektů a staveb, Zhodnocení Z hlediska realizace „Aktualizace GDZK“ jsou významná především posouzení jednotlivých projektů, které budou v rámci realizace dopravní infrastruktury řešeny za konkrétních podmínek jejich realizace odpovídající rozsahu projektů i místním podmínkám, které jsou lokálně – specifické. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska navržená v příloze tohoto dokumentu a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s: • Vymezením území Natura 2000, chráněných částí přírody a zásadami oblasti obecné ochrany přírody •

Rizikem nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší

•

Rizikem ovlivnění hlukové zátěže území

•

Hranicemi CHOPAV, zásadami jejich ochrany

•

Erozním rizikem lokality

•

Rizikem kolize se starou ekologickou zátěží

61 •

Chráněnými ložisky nerostných surovin

•

Koncepcemi pro ochranu složek ekosystémů – především koncepčními materiály na úseku ochrany ovzduší, vodního hospodářství a nakládání s odpady

•

Stavem životního prostředí z hlediska ochrany veřejného zdraví

•

Koncepcí odpadového hospodářství Zlínského kraje a prioritami nakládání s odpady

•

Koncepcí cestovního ruchu zlepšování podmínek pro společenské determinanty zdravotního stavu obyvatel

•

Koncepcí rozvoje venkova včetně rozvoje infrastruktury a snižování environmentální zátěže z rezidentních oblastí

V případě že hodnocení projektů ukáže riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je potřebné provést další analýzu (biologický průzkum a hodnocení) a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky s příslušnými kompetentními orgány ochrany přírody a krajiny. Z pohledu ochrany podle zvláštních právních předpisů je nejvýznamnější potřeba zajištění podmínek ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji. Autorizovaná osoba k provádění posouzení podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění, dle zák.č.114/1992 Sb. RNDr.Tomáš Kuras, Ph.D. , č.j. .: 630/3434/04 a Mgr. Monika Mazalová, č.j.: 1794/630/08 zpracovali na základě ustanovení §45i odst.2 zákona o ochrany přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů hodnocení koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti postupem dle §45h a §45i zákona č.114/1992 Sb. ve znění platných změn. Nedílnou součástí posouzení možných vlivů záměru či koncepce na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 je relevantní zhodnocení eventuality dotčení těchto předmětů ochrany EVL a PO vyskytujících se na území jiného státu. Pro Koncepci není navrhováno mezistátní posouzení dle §14a zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění. Na straně Slovenské republiky probíhá proces posouzení koncepce územního rozvoje Slovenska, která zahrnuje navazující dopravní trasu na území Slovenska. Aktualizace GDZK je v souladu se zveřejněným „Oznámeniem o začatí prerokovávania zmien a doplnkov č.1 Koncepcie územného rozvoja Slovenska 2001“ a „Správy o strategickom hodnotení (Správa o hodnotení strategického dokumentu podia zákona č. 24/2006 Z.z. o posudzovani vplyvov na životné prostredie“). V rámci aktualizace koncepce nelze vyhodnotit velikost takového vlivu, tyto vlivy je možné vyhodnotit teprve na základě podrobného technického řešení jednotlivých staveb a vymezit jejich možný dosah. Takové vyhodnocení je nebo bude provedeno v rámci jednotlivých staveb v příhraniční oblasti na základě podrobného rozboru technického řešení stavby a provedených podrobných hodnocení, zejména biologického hodnocení a posouzení NATURA 2 000. Jmenovitě lze uvést tyto plánované záměry: • Výstavba komunikace I. třídy Palačov-Val. Meziříčí-Vsetín- Pozděchov.

62 •

Výstavba rychlostní komunikace R49 Vizovice-st.hranice

Oba uvedené návrhy představují dle zpracovaného hodnocení dle § 45i zák.č.114/1992 Sb. potenciální riziko vlivů na celistvost předmětů ochrany EVL (migrační prostupnost pro velké šelmy). V Posouzení vlivu koncepce jsou uvedeny části koncepce, jež by měly být ve fázi předložení konkrétních záměrů k realizaci posuzovány dle § 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění. Plánovanou výstavbu komunikace I tř. Palačov- Pozděchov a rychlostní komunikaci R49 je proto doporučeno hodnotit také v mezinárodním kontextu v rámci přípravy projektů a posouzení konkrétních staveb na základě jejich technického řešení. Takto tomu je v současnosti probíhajícím posouzení pro silnici R49 Fryšták-státní hranice ČR/SR (dokumentace dle zák.č.100/2001 Sb. 06/2009), které je stupni projednání dokumentace. Současně proběhlo posouzení silnice R6 hranice ČR/SR – Púchov na Slovensku. Cílem posouzení koncepce podle § 45i zák. ČNR č. 114/1992 Sb. je vyhodnotit potenciální významné vlivy koncepce na předměty ochrany dotčených EVL či PO. Výchozím stavem pro posuzování, obdobou „nulové“ varianty při posuzování záměrů, je stávající stav, tedy aktuální situace v místě posuzované koncepce. Vzhledem k tomuto výchozímu stavu je tedy nutno posuzovat případné změny navrhované v konceptu ÚP. Pro účely posouzení předložené „Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje. Návrh koncepce.“ byly nejprve konfrontovány dostupné mapové podklady koncepce s shp. vrstvou lokalit Natura 2000, nacházejících se na území řešeném koncepcí, tj. ve Zlínském kraji. Na základě tohoto screeningu byly vyřazeny z dalšího posuzování ty lokality, jejichž pozice vůči navrhovaným aktivitám umožňuje jednoznačně vyloučit jakýkoliv negativní vliv koncepce na uvedené lokality a předmětná stanoviště či druhy, za předpokladu bazálních znalostí bionomie a ekologie druhů a základních charakteristik stanovišť. V dalším kroku posouzení byl vymezen okruh EVL a PO, jejichž ovlivnění posuzovanou koncepcí (ve smyslu vlivů, potenciálně vzniklých realizací dílčích aktivit koncepce) nebylo možno vyloučit apriori, zpravidla pro lokalizaci některého z dílčích záměrů uvnitř lokality či v její bezprostřední blízkosti. Podrobné vymezení lokalit je uvedeno v „Posouzení koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 podle §45i zák.114/1992 Sb., v platném znění“, které je uvedeno v příloze tohoto vyhodnocení koncepce. Rovněž vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL a PO jsou podrobně řešeny v uvedeném odborném materiálu. V závěru je uvedeno, že předložená koncepce "Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje. Návrh výhledové koncepce" řeší komplexní rozvoj dopravy (pozemní, vodní a letecké) Zlínského kraje vlivy (v přesahu do regionů sousedních). Generel uvádí přednostně změny charakteru modernizace a zkapacitnění stávající dopravní sítě, přičemž nových dopravních prvků navrhuje je menšina. V daném ohledu se jako potenciálně negativní jeví výstavby nových silnic a cyklostezek v prostoru EVL a PO (viz ztráta stanovišť, ztráta biotopů

63 předmětných druhů ochrany, narušení celistvosti), výstavba rychlostních komunikací v blízkém okolí EVL (viz narušení celistvosti vymezených předmětů ochrany, čímž se rozumí zejména narušení migrační prostupnosti pro velké druhy šelem), splavnění Moravy a výstavba doprovodných prvků typu přístaviště (viz riziko přímého i nepřímého dotčení stanovišť a biotopů předmětných druhů ochrany) a konečně revitalizace letiště v Bochoři a otevření prostoru pro osobní přepravu (viz potenciální dotčení migračních tras ptáků). Návrh koncepce je předkládán invariantně, pouze některé části nabízejí variantní řešení. Tyto variantně řešené části koncepce jsou ale z hlediska vlivů na vymezené předměty ochrany soustavy Natura 2000 nevýznamné. Na základě vyhodnocení možných vlivů koncepce je možno konstatovat, že navržená koncepce "Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje. Návrh výhledové koncepce" nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení. V.1 Referenční cíle OŽP Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů, v tomto případě „Aktualizace GDZK“, z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů, úkolů a opatření posuzovaného koncepčního dokumentu s cíli ochrany životního prostředí. Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů a na základě analýzy stavu životního prostředí byla stanovena základní oblast referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah strategických cílů – pilířů (pěti hlavních prioritních oblastí), formulovaných v posuzovaném koncepčním dokumentu k jednotlivým referenčním cílům ochrany životního prostředí. Pro hodnocení cílů a jednotlivých opatření pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována možná vazba alespoň s jedním ze strategických cílů.

V.2 Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP Dokument „Aktualizace GDZK“ vychází z konceptu i závěrů Strategie rozvoje Zlínského kraje a konkretizuje je na dopravní cíle vycházející z generelu dopravy Zlínského kraje.

64 K realizaci uvedeného cíle bylo definováno pět tzv. pilířů - hlavní prioritní oblasti a strategické cíle, které jsou pro implementaci opatření v rámci „Aktualizace GDZK“ určující a byly v plném rozsahu zachovány pro zajištění generelu dopravy Zlínského kraje. Prioritní oblasti: A) Rozvoj silniční dopravy B) Rozvoj železniční dopravy C) Rozvoj vodní dopravy D) Rozvoj letecké dopravy E) Rozvoj cyklistické a pěší dopravy Strategické cíle V rámci aktualizace Generelu dopravy jsou vymezeny základní strategické cíle: a) Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury b) Zvýšení bezpečnosti dopravy c) Podpora udržitelného rozvoje dopravy ve Zlínském kraji d) Omezení vlivů dopravy na veřejné zdraví a životní prostředí e) Vytvoření podmínek ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti Zlínského kraje f) Vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj lázeňství a rekreace ve Zlínském kraji g) Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy Referenční cíle ochrany životního prostředí byly stanoveny na základě cílů ochrany životního prostředí stanovených ve Státní politice životního prostředí ČR, Programu ochrany přírody a krajiny ČR aj., na základě legislativy k ochraně životního prostředí. V následující tabulce uvedené, vybrané, referenční cíle respektují analýzu stavu životního prostředí v ČR a pokrývají ty oblasti životního prostředí, které mohou být ovlivněny.

Vybraná sada referenčních cílů Tabulka č.10 Referenční cíle OŽP 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. snižovat expozici hluku 7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 8. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 9. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny

65 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

VI. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí „Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje“ je dokumentem koncepčního charakteru, který zahrnuje posouzení současného stavu dopravy kraje, stanovení strategie rozvoje dopravy kraje a navrhuje opatření pro dosažení uvedených cílů. V oblasti regionálního rozvoje bude pozornost zaměřena především na oblasti konkurenceschopné ekonomiky, atraktivity regionu, úspěšného rozvoje společnosti a efektivní infrastruktury a venkova. Tato kapitola je zaměřena na především na posouzení konkrétních záměrů (specifických aktivit) s identifikovatelným územním průmětem. Souhrnné vyhodnocení dílčích variantních řešení je uvedeno v kapitole 8. VI.1 Hodnocení výsledného znění strategického dokumentu Možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a případné přímé nebo nepřímé vlivy na obyvatelstvo je možno charakterizovat: •

z hlediska vlivu znečištěného ovzduší

•

vlivu hlukové zátěže

•

produkce odpadů

•

vlivu na sociální vztahy a psychickou pohodu

•

vlivu na chráněné části přírody

Významným ukazatelem dopravy silniční z hlediska vlivu na ovzduší a hluk jsou intenzity dopravy. Nejvyšších hodnot intenzit automobilové dopravy (10 000 a více vozidel za 24 hodin) je dosaženo na silnicích I/35, I/47, I/49, I/50, I/55 a I/57. Mezi nejzatíženější úseky patří : • Otrokovice – Zlín – Vizovice (I/49) •

hranice kraje – Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice – Uherský Brod (I/50)

•

Valašské Meziříčí – Vsetín (I/57)

66 •

hranice kraje – Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (I/35)

•

hranice kraje – Otrokovice – Napajedla – Staré Město (I/55)

•

hranice kraje – Kroměříž – Hulín (I/47)

Absolutně nejvyšší hodnota intenzity dopravy v kraji byla naměřena ve Zlíně na silnici I/49 (32 067 vozidel za den), následuje Valašské Meziříčí (28 656 voz./den), intenzit v rozmezí 15 000 - 25 000 vozidel dosahují profily na silnicích procházejících městy Rožnov pod Radhoštěm, Kroměříž, Uherské Hradiště, Hulín, Otrokovice, Staré Město, Kunovice a Vsetín. Mezi silnice, na jejichž úsecích byla naměřena intenzita 5 000 - 10 000 vozidel za den, lze zařadit I/58, I/69, II/150, II/427, II/432, II/437, II/438, II/487, II/488, II/490, II/491, II/492, II/495, II/497, III/05019, III/05720, III/05721, III/05736, III/05737, III/42824, III/4867, III/49027, III/49030, III/4911 a III/49724. Dopravní zatížení těžkými vozidly je nejvyšší na silnicích I/35, I/47, I/49, I/50, I/55, I/57 a II/428 (s hodnotami nad 3 000 voz./den), následují silnice II/150, II/367, II/427, II/432, II/438, II/490, II/491, II/495, II/497, III/05735, III/36733, III/42824, III/49016, III/49018 a III/49030 (s počty 1500 - 3000 voz./den). Nejvyšší podíl těžkých vozidel na celkovém počtu všech vozidel vykazuje silnice I/50 v úseku od křižovatky se silnicí II/496 po státní hranici se Slovenskou republikou (49 %) a silnice I/35 v úseku od hranic Moravskoslezského kraje po Valašské Meziříčí (47 %). Podíl těžké dopravy nad 30 % mají dále silnice I/49, I/50, I/55, I/57, I/71, II/150, II/426, II/427, II/428, III/05726, III/4328 a III/43339. Vysoký růst těžké dopravy byl zaznamenán na některých úsecích silnic I/49 (úsek Horní Lideč – státní hranice o 106 %), I/50 (v úseku Veletiny – státní hranice až o 157 %), I/57 (na území Valašského Meziříčí až o 249 %), II/150 (úsek Branky – Valašské Meziříčí o 119 %), II/427 (úsek Staré Město – Nedakonice o 118 %), II/487 (úsek Halenkov – Velké Karlovice o 113 %), II/497 (úsek Zlín – Bohuslavice u Zlína o 123 %) a dále na silnicích I/35, I/47, I/55, I/56, II/422, II/426, II/432, II/437, II/438, II/488, II/490 a II/495. Obecně platným principem je, že dopravní stavby jsou v území navrhovány s cílem zlepšit kvalitu dopravní infrastruktury, tzn. zejména zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy a snížit dopravní nehodovost a negativní vlivy dopravy na okolní prostředí, zejména obyvatelstvo bydlící či pracující v blízkosti dopravních tahů. Dopravní stavby jsou tedy budovány mj. z důvodů snížení negativních vlivů dopravy na veřejné zdraví. S novými stavbami je však spojen zásah do krajiny, dochází k záboru půdy (zemědělské, lesní, ostatní), případně k likvidaci lesa. U nových dopravních těles je možno dosáhnout dílčích zlepšení v prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy, ale i pro člověka. Projekty realizované v rámci Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje mohou mít negativní vlivy na životní prostředí, zejména na ovzduší, vodu, půdu (zejména v případě havárií), krajinu, chráněné části přírody, včetně lokalit soustavy NATURA 2000 a veřejné zdraví. Záleží především na jejich umístění a charakteru. Samostatné posouzení těchto

67 projektů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v rámci posouzení jednotlivých staveb dle zák.č.100/2001 Sb. (procesu EIA) musí proběhnout v rámci jejich přípravy. „Aktualizace GDZK“ navrhuje opatření v souladu s cíli ochrany životního prostředí, posouzeny jsou vlivy navrhovaných aktivit na životní prostředí a navržen systém pro implementaci navržené „Aktualizace GDZK“ a sledování jejích reálných vlivů na životní prostředí. Vlivy na ovzduší Z hlediska emisí znečišťujících látek do ovzduší představují dopravní trasy na jedné straně umístění nového zdroje v území, na druhé straně ale odvedou dopravu ze stávajících dopravních tras, které procházejí často obytnou zástavbou (obchvaty) nebo dojde ke zkvalitnění technického stavu a technických podmínek stávajících dopravních tras. V rámci rozvojových záměrů na nejbližší období je doporučeno přednostně se zaměřit na novou výstavbu a modernizaci silnic a úseků, jejichž realizace povede k řešení akutních dopravních potřeb Zlínského kraje. Přenesení emisní zátěže mimo obytné území se projeví ve snížení zátěže obyvatelstva, v řadě případů dojde rovněž k celkovému snížení imisních koncentrací, neboť otevřená krajina má obvykle vyšší potenciál rozptylu škodlivin, než území se souvislou zástavbou. Při přípravě navrhovaných staveb a úprav dopravní sítě vymezených v rámci Aktualizace Generelu dopravy bude před přípravou zpracována pro jednotlivé stavby rozptylová studie v souladu s požadavky zák.č.86/2002 ve znění platných změn, o ochraně ovzduší autorizovanou osobou. Významná jsou stavební a technická opatření směřující ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy, dojde ke zkvalitnění technického stavu a technických podmínek stávajících dopravních tras. jejichž přítomnost bude znamenat příznivý dopad na možnost ovlivnění kvality ovzduší. Celkově je možné konstatovat, že koncepce dopravy nenavrhuje záměr, který by významně ovlivnil emisní bilanci a tím významně zhoršil celkovou kvalitu ovzduší v kraji. Jednotlivé záměry (obchvat měst, rozšíření silnic) mohou představovat lokální změny kvality ovzduší (oběma směry). Automobilová doprava má určitý podíl i na imisní zátěži benzenu, proto při vybudování obchvatů či změnách na uvedených zdrojích je možné očekávat zlepšení v centrech měst i u této znečišťující látky. Vzhledem k tomu, že v případě plynulé jízdy s vyšší rychlostí je emise benzenu relativně nižší, neočekávají se podél významných dopravních tahů mimo města významné změny imisní zátěže benzenem. Změny v imisní situaci v okolí těchto komunikací se budou pohybovat na úrovni 10 – 20 % současné imisní zátěže. Konkrétní možný dopad na kvalitu ovzduší při realizaci jednotlivých dopravních staveb bude hodnocen v následujících územně plánovacích dokumentacích, hodnocení je pod rozlišovací schopností koncepce.

68 Silniční stavby a automobilová doprava Vliv silničních staveb na kvalitu ovzduší je možné hodnotit jako vyrovnaný. Zprovozněním nové silnice dojde k přesunu znečištění ovzduší z jedné oblasti do oblasti jiné. V měřítku velkého území tak celková suma emisí zůstane přibližně zachována (dojde k mírným změnám vlivem zkrácení nebo prodloužení cesty, zvýšení cestovní rychlosti nebo zlepšení plynulosti dopravy), v naprosté většině případů dojde ke snížení imisního zatížení v zástavbě a v místech s vysokým zatížením. Ke zvýšení obsahu cizorodých látek v ovzduší tedy dojde mimo oblasti s výskytem hustého osídlení, tedy s menším vlivem na veřejné zdraví. Naprostá většina silničních staveb navržených v koncepci dopravy však respektuje trend odvádění tranzitní dopravy mimo centra měst a obcí. V důsledku toho dojde na jedné straně k zatížení okrajových částí sídel, která v současnosti leží ve větší vzdálenosti od kapacitních komunikací, produkce emisí, a tím nejzávažnější vlivy na kvalitu ovzduší ve spojitosti se zdravím obyvatel, se však odvedou z bezprostředního kontaktu se zástavbou. Tento fakt lze hodnotit jako nejvýznamnější přínos navržených dopravních staveb. Konkrétně je možné očekávat vlivem realizace záměrů koncepce výraznější zlepšení v centrech těch měst a obcí, u nichž je navrženo vybudování obchvatů a úseků hlavních komunikací, které svedou dopravu mimo obytnou zástavbu. Všechny tyto stavby budou v době výstavby negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší ve svém nejbližším okolí, a to zejména z hlediska prašnosti. Toto působení bude však dočasné a existují technické a organizační prostředky jak produkci prachu při stavbách výrazně snížit. Železniční doprava Pro kvalitu ovzduší jsou významné záměry, které snižují množství přepravní práce realizované individuální osobní dopravou, nákladní automobilovou dopravou, nebo které zkracují nutné cesty v území. Jsou to například rekonstrukce a výstavby železniční dráhy, pozitivní vliv na lokální kvalitu ovzduší mají záměry elektrizace tratí. Základní kostru tvoří celostátní trať mezinárodního významu 330 Přerov – Břeclav jako trasa VI B multimodálního koridoru a II. železničního národního koridoru, která zabezpečuje tranzitní spojení v ose sever-jih a celostátní trať mezinárodního významu 280 Hranice na Moravě – Střelná jako trať zabezpečující odpojení z II. národního koridoru východním směrem na Slovenskou republiku. Tyto hlavní železniční tahy jsou vzájemně propojeny v severní partii kraje celostátní tratí 303 Kojetín – Valašské Meziříčí s pokračováním jihozápadním směrem na Brno a severovýchodním směrem na Ostravu. Další železniční propojení obou hlavních tahů představuje celostátní trať 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice – Valašská Polanka, která umožňuje přímou návaznost Valašska na centrální oblast Zlínského kraje. V jižní partii kraje tvoří propojení celostátní tratě 341 Staré Město – Vlárský průsmyk a 283 Horní Lideč – Bylnice. Z tratě 341 se odpojuje celostátní trať 340 Uherské Hradiště – Brno a celostátní trať 346 Luhačovice – Újezdec u Luhačovic. Uvedená základní síť je doplněna celkem třemi regionálními tratěmi, v oblasti Valašska se jedná o tratě 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm a 282 Vsetín – Velké

69 Karlovice, v západní části kraje jde o železniční trať malého dopravního významu 305 Kroměříž – Zborovice. Vliv navrhovaných záměrů železniční dopravy na kvalitu ovzduší bude v případě elektrické trakce nulový nebo velmi malý v případě menších tratí, které nebudou elektrifikovány. Provoz železničních tratí má význam pro zvýšení kvality služeb, a tím i konkurenceschopnosti železnice oproti silniční dopravě, uvedený typ dopravy představuje přínos z hlediska produkce emisí a kvality ovzduší. Letecká doprava Základní tezí pro leteckou dopravu je rozvoj pravidelné letecké osobní dopravy podpořit revitalizací neveřejného mezinárodního letiště Přerov - Bochoř, což je záměr připravovaný ve spolupráci s Olomouckým krajem. V kontextu záměru VLC Přerov sledovat rovněž využití letiště v oblasti letecké nákladní dopravy. Rovněž je navržen rozvoj infrastruktury pro Leteckou záchrannou službu vybudováním vrtulníkové základny na území Zlínského kraje a doplnění přistávacích ploch (heliportů) v Bystřici pod Hostýnem, Rožnově pod Radhoštěm, Uherském Brodě, Valašských Kloboukách a Slavičíně. V rámci rozvoje letecké dopravy je předpoklad nárůstu intenzity leteckého provozu a tedy i emisní zátěže ovzduší. Po její kvantifikaci bude v rámci projektové EIA proto nutné, aby součástí rozptylové studie bylo též posouzení vlivů na ovzduší z letecké dopravy. V případě heliportů lze, vzhledem k jeho statutu předpokládat emisní zátěže výrazně mírnější. Vodní doprava V oblasti rozvoje vodní dopravy nedojde k negativním vlivům na emisní a imisní zátěž ovzduší. Cyklistická doprava Cyklistická doprava není zdrojem škodlivin v ovzduší. Přínos pro snížení emisní zátěže v důsledku omezení využívání osobní automobilové dopravy bude spíše jen dílčí. Kombinovaná doprava Vlivy kombinované dopravy na ovzduší je nutné hodnotit ve dvou rovinách. Existence logistických center, umožňující překládku zboží mezi různými přepravními systémy, je nutným předpokladem pro zvýšení podílu železniční dopravy na dělbě přepravní práce na úkor dopravy kamionové. Z tohoto hlediska je nutné návrh na realizaci veřejného logistického centra (VLC) v kterékoliv lokalitě hodnotit jako významně pozitivní. Odlišná situace nastane v okolí vlastního areálu VLC, který nutně vyžaduje kvalitní napojení na silniční síť s logicky zvýšenou dopravní zátěží a zhoršenou emisní i imisní situací. Posuzovaná koncepce uvádí možné lokality pro umístění VLC dle Územní studie pro rozvoj kombinované dopravy a logistiky na území Zlínského kraje, vybrány byly lokality k dalšímu prověření pro umístění veřejných logistických center (Holešov - Zahnašovice, Valašské Meziříčí - Lešná, Uherské Hradiště - Staré Město – Špilov, Uherské Hradiště - Staré Město –

70 Hlaviny, Otrokovice - Napajedla, Otrokovice - Napajedla, Staré louky, Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí – jih, Vsetín - Valašská Polanka, Valašské Klobouky - Valašské Příkazy, Horní Lideč a Zlín - Malenovice). Z výkresové část „Aktualizace KDZK“ je možné pouze odvodit řešení dopravního napojení rozvojového prostoru jednotlivých VLC. Veřejná doprava Dopravní obslužnost území Zlínského kraje je navrhována k zásadní optimalizaci s cílem zajištění páteřní dopravy v celokrajském integrovaném dopravním systému (IDP) železniční dopravou. Ta by měla výhledově v maximální možné míře převádět přepravní proudy na železnici, která nemá na rozdíl od silniční dopravy omezující faktory a měla by mít kratší dojezdové časy. Autobusové linky budou zajišťovat dopravní obslužnost z obcí, které nemají vlakové spojení do spádového města a budou navazovat na železniční dopravu. Takto navržené principy vytvářejí příznivé podmínky pro zvýšení atraktivity železniční i autobusové dopravy jako konkurenceschopné alternativy vůči individuální automobilové dopravě. Z hlediska potenciálních vlivů na ovzduší je proto tato oblast „Aktualizace KDZK“ hodnocena pozitivně. Kvalitně fungující systém veřejné dopravy může pozitivně působit také na environmentální vědomí a z něj odvozené odpovědné chování občanů. S tím souvisí ochota „vzdát se výhod“ individuální automobilové dopravy. Statická doprava Areály záchytných parkovišť budou lokálním zdrojem emisí a hluku. Při lokalizaci těchto areálů je proto nutné zohlednit existenci obytné zástavby jak v blízkosti vlastního areálu, tak podél příjezdové komunikace. Vedle záchytných parkovišť, koncipovaných ve významných přestupních uzlech silniční a železniční dopravy, je významná problematika záchytných parkovišť ve vazbě na městskou hromadnou dopravu, případně meziměstskou železniční osobní dopravu (město Zlín a souměstí Kunovice – Uherské Hradiště – Staré Město).

Vlivy na hlukovou zátěž Doprava patří mezi nejvýznamnější zdroje hluku v životním prostředí a nadměrná hluková zátěž představuje jeden z řady negativních faktorů, které spolu s pozitivními rozvoj dopravy přináší. Jedním ze základních předpokladů efektivního řízení hluku v životním prostředí je určení míry expozice hlukem prostřednictvím adekvátních hodnotících metod. Stanovení počtu obyvatel zasažených hlukem ze silniční dopravy je prováděno za účelem poskytování objektivních informací o hluku v území. Na základě těchto informací lze potom přijímat opatření pro zlepšení akustické situace v lokalitách, kde je to žádoucí. V oblasti zjišťování vlivu výhledové silniční dopravy na celkový stav akustické situace je vhodné užít data o intenzitách z dopravních modelů.

71 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích. Intenzity se dále upraví dle růstových koeficientů dopravy vydaných ŘSD pro směrodatné období 20 let. Pro všechny navrhované silniční stavby a stavby ve výhledové rezervě, které mají ustáleno technické řešení na základě projektové dokumentace studie, DÚR či DSP a jsou v souladu s plánovací dokumentací doporučujeme při hodnocení hluku postupovat takto: •

V případě povolovaní či zařazování nových navrhovaných nedopravních staveb, které mohou být ovlivněny hlukem z dopravy zahrnout technické řešení do projektové přípravy těchto staveb do vzdálenosti min. 120 m od navrhované či plánované silnice. V případě návrhu silniční stavby, která ovlivňuje stávající zástavbu hlukem je nutné zahrnout technické řešení do dokumentace dopravní stavby pro minimalizaci hlukové expozice obyvatel.

•

Překročení limitů pro hlukovou zátěž z automobilové dopravy musí být řešeno koncepčně. Doporučujeme vypracovat akční plán, který bude obsahovat soupis a hodnocení jednotlivých nevyhovujících lokalit, možné technické řešení, finanční rámec a rok předpokládané stavby.

Vlastní stavba nesmí být zdrojem hlukové zátěže nad přípustnou úroveň. Na základě známých údajů o dopravě, řešení dopravních tras, technickému řešení jednotlivých staveb a návrhu protihlukových opatření bude garantováno dodržení přípustných hodnot dle nařízení vlády č.148/2006 Sb.,o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Při další přípravě stavby budou zpracovány podrobné hlukové studie na základě technického řešení liniové stavby, na základě nichž bude možné garantovat, že budou dodrženy limity hluku pro chráněné objekty (chráněný prostor chráněných objektů) dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Silniční stavby a automobilová doprava Vliv silničních staveb na kvalitu ovzduší je možné hodnotit jako vyrovnaný. Zprovozněním nové silnice dojde k přesunu hlukové zátěže z oblastí se soustředěnou zástavbou. Zároveň bude prověřena hluková zátěž chráněného prostoru chráněných objektů a provedena opatření pro dodržení přípustných hodnot hlukové zátěže v souladu s platnou legislativou. V naprosté většině případů dojde ke snížení hlukového zatížení v zástavbě (chráněný prostor chráněných objektů) a v místech s vysokou hlukovou zátěží. Ke zvýšení hlukové zátěže dojde mimo oblasti s výskytem hustého osídlení, tedy s menším vlivem na veřejné zdraví. Konkrétně je možné očekávat vlivem realizace záměrů z hlediska hluku stejně jako u ovzduší výraznější zlepšení v centrech těch měst a obcí, u nichž je navrženo vybudování obchvatů a úseků hlavních komunikací, které svedou dopravu mimo obytnou zástavbu.

72 Železniční doprava Z hlediska hlukové zátěže jsou významné záměry, které snižují množství přepravní práce realizované individuální osobní dopravou, nákladní automobilovou dopravou, nebo které zkracují nutné cesty v území. Hluková zátěž z provozu železniční dopravy bude posouzena v rámci přípravy jednotlivých konkrétních staveb a úprav v železniční síti. Na základě těchto prověření budou přijata příslušná opatření na ochranu zdraví obyvatel. Letecká doprava V rámci krajského hlediska, situování míst provozu není předpoklad ovlivnění chráněných oblastí hlukem z provozu této dopravy. Vodní doprava V oblasti rozvoje vodní dopravy nedojde k negativním vlivům na hlukovou zátěží. Cyklistická doprava Cyklistická doprava není zdrojem hluku. Statická doprava Areály záchytných parkovišť budou lokálním zdrojem hluku. Při lokalizaci těchto areálů je proto nutné zohlednit existenci obytné zástavby jak v blízkosti vlastního areálu, tak podél příjezdové komunikace.

Vlivy na znečištění vod, půdy a horninového prostředí Z hlediska znečištění vod a půdy představují liniové stavby, zejména silniční komunikace, potenciální zdroj plošného (difúzního) znečištění. Riziko zhoršení jakosti vod je svázáno s odtokem srážkových vod. Znečištění je charakterizováno spíše nízkými koncentracemi a podmínkami, v nichž nelze uplatnit klasické čistírenské technologie. Vedle ploch silničních vozovek je difúzní znečištění evidováno na větších odstavných a parkovacích plochách, odpočívkách a čerpacích stanicích pohonných hmot. V rámci modernizací a rekonstrukcí páteřní silniční sítě se pro minimalizaci difúzního znečištění realizují dešťové stoky, retenční a sedimentační nádrže s nornými stěnami pro zachycení vzplývavých, zejména ropných látek. Znečištění půdy především těžkými kovy se koncentruje do zóny podél krajnice ve vzdálenosti max. 15 m, za touto hranicí koncentrace škodlivin i u velmi zatížených komunikací klesají pod limitní hodnoty. V souvislosti s postupným zlepšováním emisních parametrů u obnovovaného vozového parku je možné očekávat částečné zlepšení situace v budoucnosti. Z hlediska ovlivnění kvality povrchové i podzemní vody obsahuje voda odtékající z komunikací celou řadu kontaminantů (chloridy, nerozpustné látky, ropné látky, stopy zinku a olova, fosforu a dalších látek), nepříznivě působících na jakost vody. Významný bývá

73 zejména obsah chloridu ze zimní údržby silnic. Maximálně přípustné koncentrace těchto látek jsou dány ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod ve smyslu nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb. Seznam nebezpečných závadných látek zahrnujících i kontaminanty ze splachů z komunikací obsahuje příloha č.1 k zákonu o vodách č.254/2001 Sb. Zachycení závadných látek musí být zajištěno vždy při průchodu komunikace vodohospodářsky chráněnými územími akumulací v dostatečně kapacitních záchytných jímkách sloužících i pro případ havárie vozidla s nebezpečnými látkami. Vlivy na vodu Dopravní stavby při svém zásahu do reliéfu terénu a kontinuálním průběhu ovlivňují především odtokové poměry: zářezy a násypy mění odtok podzemní vody, odtok povrchových vod ze zpevněných ploch je urychlován a soustřeďován. Nutná eliminace nepříznivých důsledků na vodní poměry vyžaduje náročná technická řešení. Při průchodu komunikace přes stanovená záplavová území je nutno jednoznačně požadovat provedení přemostění přes celou šířku záplavového území tak, aby došlo k jen minimálnímu zvýšení povodňové hladiny a tím k dalšímu zrychlení odtoku. Vlivy na povrchové a podzemní vody jsou v měřítku a podrobnosti koncepce sledovány z hlediska změny odtokových poměrů, ovlivnění režimu a jakosti povrchových vod a ovlivnění režimu a jakosti podzemních vod. Z hlediska odtokových poměrů je kriteriem pro hodnocení odhad jak se realizace záměru promítne do odtoku povrchových vod. Vlivy na režim a jakost povrchových a podzemních vod jsou posuzovány především ve vztahu k ochraně vodních zdrojů, na základě míry průniku záměrů s jejich ochrannými pásmy. Stejné hledisko je uplatněno též ve vazbě na ochranu přírodních léčivých zdrojů. Vlivy dopravní infrastruktury na povrchové a podzemní vody jsou kromě znečištění spojeny s vlivy na vodní režim, tj. změny objemu a druhu odtoku, změny směru a rychlosti proudění nebo odtoku, změny výškové úrovně hladiny vody, rozvoj vodní eroze apod. Dopravní stavby při svém zásadním zásahu do reliéfu terénu a kontinuálním průběhu ovlivňují především odtokové poměry. Zářezy i násypy přerušují nebo mění odtok povrchové i podzemní vody. Odtok povrchové vody je ze zpevněných ploch urychlován a soustřeďován, což působí negativně při kritických srážkách (následná eroze). Požadavek minimalizace vlivu na odtokové poměry je zvlášť významný v úsecích, kde komunikace protíná inundační území. Na druhé straně mohou při povodňových situacích sehrát pozitivní roli násypová tělesa dopravních staveb trasovaných v souběhu s vodními toky, pokud jsou k tomuto účelu systematicky přizpůsobena. Výškové řešení nivelety by mělo vždy sledovat možnost udržení funkčnosti dopravního spojení i při extrémních povodňových průtocích. Negativní vliv na režim podzemních vod se prohlubuje při trasování tunelu v CHOPAV nebo v aluviích vodních toků. Nutná eliminace nepříznivých důsledků na vodní poměry pak vede k velmi náročným technickým řešením.

74 Jedním z nejvýraznějších ovlivnění odtokových poměrů je vedení komunikací přes stanovená záplavová území (vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb.). Zásadou zde musí být, že k významnému ovlivnění odtoku velkých vod nesmí dojít, jinak by se zhoršily důsledky záplavy jak zvýšeným vzdutím nad přecházející komunikací, tak následným zrychlením odtoku pod ní. Zvláště se musí posoudit případný zásah i do aktivní zóny záplavového území, kdy by pravděpodobně došlo k narušení komunikačních náspů. Individuálně a zejména na nižších stupních projektové dokumentace je nutno posoudit vliv dopravních staveb na ochranu vodních zdrojů. Vedle regionální ochrany vládou vyhlášených CHOPAV se jedná nejčastěji o ochranná pásma zdrojů pitné vody. Vlivy na vodu nepůsobí vždycky průběžně a trvale. Část vlivů je spojena s dešťovými srážkami a jejich působení je tedy nepravidelné a přerušované. Převážnou část vlivů je reálně možné minimalizovat, kompenzovat a za určitých podmínek i eliminovat. K nejzávažnějším negativním vlivům patří trvalé snížení úrovně hladiny podzemní vody a její znečištění v pruhu území sledujícího dopravní trasu (silniční i železniční). Vlivy na chráněné části přírody (CHKO, NPR, NPP, PR, PP) Podrobné hodnocení je uvedeno v „Posouzení koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 podle §45i zák.114/1992 Sb., v platném znění“, které je uvedeno v příloze tohoto vyhodnocení. Vlivy na flóru a faunu Hodnocení možných vlivů na floru a faunu vychází z prostorové analýzy střetů jednotlivých záměrů zejména liniových staveb s přírodními prvky. Z hlediska potenciálních vlivů koncepce na přírodu a krajinu lze považovat dopravní koridory za jedny z nejvýznamnějších. Naprosto stěžejní roli zde hrají stavby silniční a železniční, ostatní dopravní stavby mívají na přírodu obvykle menší negativní dopad. Nejzávažnější dopady lze očekávat při výstavbě nového tělesa silnice ve volné krajině, obvykle menší dopad na přírodu a krajinu mívají rekonstrukce stávajících komunikací či budování obchvatů obcí. Jedním z dalších kritérií pro určení míry vlivu je šířka plánované komunikace – je podstatné zda se jedná o dvou nebo vícepruhovou komunikaci či o silnici I. nebo II třídy. Při realizaci dopravních staveb je možné se setkat s následujícími hlavními negativními vlivy na přírodu: • střety se zvláště chráněným územím dle zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů • střety s prvky ÚSES • zásah do krajinného rázu

75 • • •

zničení bioty v místě výstavby silnice snížení migrační propustnosti území pro terestrickou faunu změny v druhovém složení podél komunikací

Z obecných principů platí, že dopravní stavby přinášejí do území další liniové prvky infrastruktury, které zvyšují fragmentaci krajiny. To má negativní důsledky zejména pro migraci velkých druhů savců, ale i dalších druhů bioty (známé jsou např. každoroční migrace obojživelníků). Fragmentace stanovišť je proces, během něhož je rozlehlé stanoviště děleno na řadu menších částí. Jednotlivé fragmenty původního stanoviště od sebe zpravidla oddělují méně hodnotné plochy, mající často charakter bariéry pro některé organizmy. V důsledku pokračující výstavby dálnic, železnic, elektrických vedení, plotů, ropovodů, kanálů a dalších abiotických bariér však dochází k izolaci některých populací. Pravděpodobně nejtíživěji tento problém doléhá na druhy, jejichž relativně malý počet jedinců obývá rozsáhlá území, tedy především na druhy velkých savců. Ve výsledku tedy dochází k redukci migračního a kolonizačního potenciálu, ke zmenšení loveckých možností místních druhů, ke genetickým problémům malých populací vedoucím k poklesu populační hustoty nebo k celkovému utlumení či ohraničení výskytu druhu. Jiným důsledkem fragmentace může být vzájemný přenos nemocí mezi divoce žijícími druhy a domácími zvířaty, resp. člověkem pěstovanými rostlinami, vlivem jejich bližšího kontaktu. Dochází rovněž ke zvýšení náchylnosti částí krajiny k invazím nepůvodních druhů. Nejvýznamnější překážkou přirozeného pohybu fauny v krajině jsou pozemní komunikace, které vedou ke snížení prostupnosti krajiny. Efekt bariéry je v případě pozemních komunikací dán především jejich technickým řešením (šířka, výškové vedení oproti okolnímu terénu, svodidla, ploty, protihlukové stěny) a intenzitou dopravy (riziko střetu se zvířetem, hluková a pachová zátěž okolí). Standardně aplikovaná metodika pro řešení těchto problémů rozlišuje silnice z hlediska dělícího účinku na: • Silnice dálničního typu – komunikace minimálně v čtyřpruhovém uspořádání, se středovými svodidly, konstruované pro vysoké rychlosti dopravy (v ČR jde o dálnice a rychlostní silnice). Dělící účinek komunikace je dán jednak konstrukcí silnice, jednak intenzitou provozu. Pokud není taková komunikace opatřena dostatečným počtem bezpečných průchodů, jde obvykle o úplnou migrační bariéru. •

Frekventované silnice klasického typu – komunikace bez středových svodidel, konstruované pro běžné rychlosti (v ČR většina silnic I. třídy). Dělící účinek je dán především intenzitou provozu. Konstrukcí však silnice zpravidla nepředstavuje výraznou bariéru (pokud není oplocená). Tato kategorie silnic je tedy pro zvěř průchodná v dobách s nízkou intenzitou provozu.

76 •

Ostatní méně frekventované komunikace – tyto komunikace jsou pro zvěř snadno překonatelné, problém nečiní vlastní konstrukce ani intenzita dopravy.

Vlastní stavby se při přípravě dotýkají flory a fauny ve vedené trase. Dalším negativním vlivem, který může nastat rozvojem dopravní infrastruktury je zábor významných biotopů, zejména biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Při přípravě projektové realizace řešení jednotlivých staveb bude zpracováno biologické hodnocení a posouzení vlivů stavby ve vztahu k předmětům ochrany přírodních prvků v krajině. Vlivy na půdu Realizace většiny záměrů liniových staveb je spojena s trvalým nebo dočasným záborem zemědělského půdního fondu (ZPF), případně pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Vyhodnocení vlivů na zemědělskou půdu bude použito v rámci projektové přípravy jednotlivých staveb v souladu s „Metodickým pokynem odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze ZPF podle zákona č. 334/1992 Sb. Z dopravních staveb mají největší dopady na zábor ZPF nejvýznamnější stavby silniční infrastruktury. Zábor půdy je v případě realizace těchto staveb je nevyhnutelný, možnosti minimalizace záboru jsou omezené. Odpady Odpady je možné očekávat v době přípravy lokality pro jednotlivé navrhované liniové stavby a v době provozu dopravních staveb. Původce bude dle povinností uvedených v zák.č.185/2001 Sb.odpady zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů, vzniklé odpady které nemůže sám využít, trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě k možnému využití, nelze-li odpady využít, zajistit jejich zneškodnění, kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, shromažďovat utříděné podle druhů a kategorií a zabezpečit je před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí. Nakládání s odpady bude řešeno v souladu s požadavky schváleného Programu odpadového hospodářství kraje, zejména z hlediska třídění odpadů a možnosti jejich recyklace. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Při přípravě jednotlivých staveb budou posouzeny možné vlivy na hmotné statky a kulturní a architektonické dědictví. Navrhované trasy v rámci „Aktualizace GDZK“ se staveb významných z hlediska území historického nebo kulturního významu nedotýkají.

77 V případě stavebních činností na území s archeologickými nálezy jsou stavebníci dle ustanovení §22 odst.2 č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, již od doby přípravy stavby jsou povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Všechny lokality, jichž se dotýkají zemní práce při výstavbě liniových staveb je nutné považovat za území s archeologickými nálezy (respektovat §22 zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči. Při přípravě jednotlivých staveb bude věnována zvýšená pozornost možnosti ovlivnění historického prostředí a osobitosti místa, historickým vazbám prostorů a nemovitostí a vnějšímu obrazu sídel – věnovat pozornost historické zástavbě, urbanistické struktuře a prostředí chráněných území. V současné době je vedena velká část tranzitní dopravy centry měst a vesnic, což stále více ohrožuje historickou zástavbu. Zohledněny budou v jednotlivých případech chráněné nemovité památky včetně jejich prostředí v blízkosti liniových staveb, které jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek. Všechny lokality, jichž se dotýkají zemní práce při výstavbě liniových staveb je nutné považovat za území s archeologickými nálezy (respektovat §22 zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči.

VI.2 Varianty řešení koncepčního dokumentu Posouzení rozlišuje technologické, organizační a geografické varianty. Posouzení se v tomto případě omezuje na identifikaci nejvýznamnějších potenciálních vlivů, na jejichž vyhodnocení je nutné se v rámci projektové EIA zaměřit. Technologické variantní řešení není součástí strategického dokumentu, bude součástí jednotlivých projektů včetně vnějšího projevu, charakteru a funkčnosti navrhovaných dopravních staveb. Geografické varianty jsou pro liniové stavby významným prvkem. Organizační varianty řešení jsou možné, jejich posouzení bude řešeno v rámci projektové EIA. Dnem nabytí účinnosti Zásad územního rozvoje Zlínského kraje pozbývají, v souladu s ust. §187 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinnosti Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace a část Územního plánu velkého územního celku Beskydy (týkající se území Zlínského kraje) a právní předpis, kterým byla vyhlášena jejich závazná část.

78

V Zásadách územního rozvoje kraje jsou konkrétní návrhy dopravní infrastruktury územně stabilizovány. V rámci zpracované „Aktualizace GDZK“ jsou posouzeny možnosti a potřeby řešení jednotlivých dopravních tras. Pro všechny stavby návrhu cílového stavu silniční sítě kraje pro horizont roku 2030 a stavby silniční sítě zařazené do výhledové rezervy je doporučeno zařazení v územních plánech do veřejně prospěšných staveb. Výběr a doporučení výsledných variant pro zapracování do aktualizace generelu dopravy v jednotlivých dopravních oborech a případech vycházelo z výsledků projednávání generelu dopravy (2004), úpravy v rámci Aktualizace Generelu dopravy koncepce z požadavků zadavatele. Výsledný návrh aktualizace koncepce dopravy a přestavby dopravních sítí, systémů a infrastruktury, bude jedním ze zásadních podkladů pro pořízení a zpracování aktuální ÚPD Zlínského kraje. Silniční doprava Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Zlínského kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění: • Navrhované dálnice - navrhovaná dálnice D1 (Vyškov) – Kroměříž – Hulín – (Přerov – Lipník nad Bečvou) Směrově rozdělená čtyřpruhová komunikace kategorie D26,5/120 s mimoúrovňovými kříženími vedená v nové stopě s výhradně dopravní funkcí v území. Výstavba dálnice je zařazena v dokumentu Politika územního rozvoje České republiky 2008 dle usnesení vlády č. 929/2009 a Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje z roku 2008 – není variantně řešena. • Navrhované silnice I. třídy - rychlostní Navrhovaná silnice I. třídy R49 Hulín – Fryšták – Lípa – Vizovice – Pozděchov – Horní Lideč – (Slovensko) Směrově rozdělená čtyřpruhová komunikace kategorie R25,5/120 a R25,5/80 s mimoúrovňovými kříženími vedená v nové stopě s rozhodující dopravní funkcí v území. Ve stávajícím stavu je projektová dokumentace je zpracována ve stupni technické studie, trasa je navržena ve variantním řešení, o výběru výsledné varianty bude teprve rozhodnuto. Výhledové dopravní řešení v oblasti Zádveřic napojující R49 na stávající silniční síť, včetně spojení s výhledovou pravobřežní přeložkou, se při modelování dopravy ukázalo jako neefektivní, protože neumožňuje dostatečně řešit rozpad intenzit bez převedení významné části dopravy na stávající nevyhovující silniční síť procházející obytnou zástavbou. Z hlediska funkčnosti jednoznačně je doporučeno řešit MÚK Lípa jako třípaprskovou mimoúrovňovou křižovatku typu T s jedním mostním objektem či dvě rozštěpová křížení R49 s II/491 a I/49 (případně pravobřežní silnicí). Vzhledem k vzdálenosti navrhovaných křižovatek MÚK Vizovice a MÚK Fryšták je doporučeno řešit připojení ve variantě třípaprskové

79 mimoúrovňové křižovatky typu T s jedním mostním objektem MÚK Lípa plnými vazbami s připojením na silnici II/491. Předložené řešení ŘSD ČR, zpracované firmou Mott MacDonald Akce R 49 v úseku Fryšták – st. hranice ČR/SR Stavba 4902.2 Fryšták – Lípa km 19.00 – 32.500 je doporučeno prověřit za účelem přepracování dle ČSN 736102 kap. 7.2.3.2 a, na uspořádání A dle předpokládaných silnějších pohybů Vizovice – Zlín oproti pohybům Fryšták – Zlín v křižovatce. Pro toto řešení doporučujeme změnu výhledové rezervy ZÚR pravobřežní přeložky silnice I/49 z přímého připojení na R49 na připojení II/491 v prostoru připojení MÚK Lípa na II/491. Navrhované řešení musí umožnit zachování stávajících silnic II/491 Veselá – Lípa a I/49 Lípa – Vizovice ve dvoupruhovém vedení v souběhu s R49, které v současné době plní funkci obchvatů obcí bez zpoplatnění pro krátké cesty krajského významu. Toto řešení je vyhovující i z hlediska připojení silnice II/492 v Zádveřicích na nadřazenou dopravní síť I/49. Všesměrná mimoúrovňová křižovatka typu T s jedním mostním objektem uspořádání ale ČSN 736102 7.2.3.2 uspořádání B MÚK Lípa dle ŘSD ČR 01/2009

Problémové úseky je nutné dále detailně studijně prověřit včetně výškového řešení a prokázání dostatečné výkonnosti křižovatek přivaděč MÚK Lípa – II/491 – (Pravobřežní silnice) a I/49 s II/491 z důvodu významných změn v intenzitách i směrování dopravních proudů na těchto silnicích v blízkosti MÚK Lípa. Navrhovaná silnice I. třídy Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm – Horní Bečva – (Slovensko) (I/35) Dvoupruhová homogenizovaná komunikace kategorie S11,5/80 vedená částečně v nové stopě s dopravní funkcí v území. Dle analytické části je připravena rekonstrukce významné křižovatky I/35xIII/48611 a její zvýšení výkonnosti. Z doložených podkladů ke stavbě není

80 zřejmá výhledová výkonnost a není tedy jasné zda dojde či nedojde k vyčerpání výkonnosti v návrhovém období. Modelová intenzita v intravilánu je 22,5 tis. voz. za 24 hod. obousměrně. V „Aktualizaci GDZK“ je doporučeno doplnit hodnocení výhledové silniční sítě v intravilánu města a přijmout odpovídající rozhodnutí s možným zařazením obchvatu do ZÚR. „Aktualizace GDZK“ doporučuje prověřit průtah I/35 Rožnova pod Radhoštěm samostatnou studií s vymezením výhledové rezervy křižovatek. Navrhovaná silnice I. třídy I/50 (Holubice) – Uherské Hradiště – Uherský Brod – (Slovensko) Obchvat Starého Hrozenkova v současné době nesleduje MD ani ŘSD ČR a to z důvodů technické a finanční náročnosti a z důvodu průchodu prosazovaného obchvatu I. stupněm CHKO. ÚP Starý Hrozenkov - podle sdělení MD – preferuje severní variantu obchvatu, která není identická s jižní variantou v ZÚR. Záměr bude prověřen v rámci aktualizace ZÚR ZK. Navrhovaná silnice I. třídy I/55 Kunovice – Ostrožská Nová Ves – Uherský Ostroh – (Veselí nad Moravou) V případě, že nebude vystavěn obchvat Kunovic dojde k vyčerpání kapacity stávající komunikace I/55 v intravilánu města ve stávajícím stavu ve dvoupruhovém uspořádání s plánovanou intenzitou 18 tis. voz. za 24 hodin obousměrně (výhledové intenzity po realizaci R55 roku 2030). Z důvodu nutnosti zajistit plynulost dopravy je vhodné výstavbou obchvatu Kunovic odvést 4000 vozidel mimo předmětný dvoupruhový úsek s řízenými křižovatkami SSZ. Rozpor je mezi dvěma stanovisky ŘSD ČR čj. 1718-10-ŘSD-10313, ze dne 13. 4. 2010) a Ministerstva dopravy ČR, zaslaných dopisem, čj. 573/2009-910-UPR/2-Ma, ze dne 24. 05. 2010. Variantně je předmětný úsek předpokládán k přeřazení do sítě silnic II. tř. pod číslem II/655, v tom případě Zlínský kraj převezme předmětný úsek po dostavbě R55 v celé délce za podmínek majetkoprávního vypořádání předmětného úseku, odstranění výkonnostních problémů v návrhovém období 20 let (vyžadovaná výkonnost pro návrhové období je E pro intravilánové úseky a C pro extravilánové úseky) a za podmínky odstranění případného překračování hygienických limitů v zastavěném území dle zákona 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ostatní silnice jsou vymezeny a dopravně potřebné s ohledem na celkové řešení cílového stavu výhledové silniční sítě Zlínského kraje. Nevytváří územní nároky a nevyžadují realizaci nákladných obchvatů a přeložek. Předpokládá se stabilní vývoj dopravních intenzit.

V Zásadách územního rozvoje kraje jsou konkrétní návrhy dopravní infrastruktury územně stabilizovány. V rámci zpracované aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje jsou posouzeny možnosti a potřeby řešení jednotlivých dopravních tras. Alternativy jsou uvedeny pouze u následujících komunikací:

81 Navrhovaná silnice I. třídy I/49, I/69 Otrokovice – Zlín – Zádveřice – Vizovice – Liptál – Vsetín Pro výhledové období doporučujeme stávající silnici rekonstruovat na čtyřpruhové vedení v celém úseku R55 – R49 (MÚK Lípa). Dvoupruhová komunikace kategorie S11,5/80 v úseku II/491 Lípa - Vizovice, dvoupruhová komunikace kategorie S9,5/70 v úseku Vizovice – Vsetín. Výhledově by tah Otrokovice – Zlín – Vizovice – Liptál – Vsetín měl být přečíslován na silnici I/69 po realizaci R49 v úseku D1 – I/57. Možnou alternativou je realizace nové Pravobřežní kapacitní komunikace v úseku Otrokovice – Zlín ve čtyřpruhovém uspořádání kategorie MS 21,5/70 – MS 25/80. Po její realizaci lze stávající stopu I/49 převést na kategorii MS2 či MS4 s pásy vyhrazenými pro vozidla veřejné dopravy. Obec Želechovice nad Dřevnicí zásadně odmítá rozšíření silnice I/49 v intravilánu obce. Doporučujeme prověřit možnost vedení čtyřpruhové komunikace obcí Želechovice nad Dřevnicí a případně hledat nové technické řešení zajištění dostatečné výkonnosti silnice I/49 v tomto úseku například realizací obchvatu Želechovic nad Dřevnicí v trase pravobřežní komunikace s připojením na R49. Obchvat Želechovic nad Dřevnicí by v tom případě měl plnit funkci přeložky silnice I. tř. s cílem zajistit kapacitu východního přivaděče Zlína na R49 a zajistit dodržování limitů hluku dle zákona 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Výhledové intenzity dopravy roku 2030 v úseku Vizovice – Vsetín nejsou dostatečným argumentem pro rozšíření silnice I/69 na kategorii S9,5/70. Vybudování stoupacích pruhů v oblasti Syrákova doporučujeme sledovat pouze s ohledem na případné zpomalení postupu realizace výhledové R49 v úseku Lípa – Pozděchov a veřejnou autobusovou dopravu. Po dostavbě navrhované silnice R49 a navazující nové silnice I/57 lze předpokládat převedení převážné části dopravního zatížení do těchto tahů při současném omezení průjezdné nákladní dopravy (nad 7 tun) na stávající silnici I/69. Otevřeným problémem zůstává způsob spojení a křížení řešeného silničního tahu I/49 – I/69 s navrhovanou rychlostní silnici R49 a s plánovanou Pravobřežní komunikací v oblasti Zádveřic. Z hlediska funkčnosti jednoznačně doporučujeme řešit MÚK s R49 jako všesměrnou třípaprskovou mimoúrovňovou křižovatku s jedním mostním objezdem typu T, nejlépe uspořádání A případně B MÚK Lípa připojenou na II/491 s případným pokračováním pravobřežní komunikace či dvě rozštěpová křížení R49 s II/491 a I/49 (případně pravobřežní silnicí). A ponechání stávající I/49 v úseku křižovatka s II/491 po Vizovice ve stávajícím dvoupruhovém vedení s funkcí obchvatu Zádveřic a připojení II/492 na Luhačovice. „Aktualizace GDZK“ uvádí, že v případě vedení výhledové I/69 po R49 dojde k významnému nárůstu intenzit dopravy na krajských silnicích III/0469 a III/0495 v intravilánu obce Zádveřice.

82 Navrhovaná výhledová rezerva pravobřežní přeložky silnice I/49 Otrokovice – Zlín – Zádveřice Pro výhledové období je doporučen koridor silnice Otrokovice – Zlín – Zádveřice (pravobřežní komunikace) držet jako rezervu kapacit stávající I/49. Východní část přeložky musí plnit funkci přivaděče na R49 na východě Zlína, kde není podoba MÚK Lípa stabilizovaná. Stavbu je nutné detailně posoudit zejména s ohledem na funkčnost křižovatek a vzdálenosti MÚK na R49. Potřeba silnice je zařazena v PÚR ČR 2008 jako nové propojení R55 s rozvojovým záměrem koridoru R49. Předpokládané výhledové intenzity dopravy na silnici v roce 2030 se pohybují okolo 6-30tis. voz./den, ve vnější a tranzitní dopravě s převažujícími vazbami od jihozápadu. Stávající silnice I/49 vykazuje vysoký podíl průjezdních úseků (42%), vysoký podíl těžkých vozidel (20%) a velmi vysokou dopravní nehodovost. Nová silnice umožní přímé napojení Zlína na R 55 a R49 na východě. Po jejím zprovoznění dojde k výraznému snížení dopravní zátěže na stávající silnici I/49 v úseku Otrokovice – Zlín - Zádveřice a k výraznému zlepšení dopravní situace v centru krajského města Zlína. Východní část přeložky musí plnit funkci přivaděče na R49 na východě Zlína, kde není podoba MÚK Lípa stabilizovaná. Stavbu je nutné detailně posoudit zejména s ohledem na funkčnost křižovatek a vzdálenosti MÚK na R49. Navrhovaná silnice I. třídy I/57 Horní Lideč – Brumov Bylnice – (Slovensko) Alternativně lze sledovat homogenizaci nedostatečného šířkového uspořádání komunikace (6,5 m – 6,9 m) na kategorii S7,5/60 ve stávající stopě, a to s ohledem na případné urychlení postupu výstavby R49. Pokud se i po zprovoznění těchto staveb prokáže opodstatněnost dostavby rezervy přeložky Brumov - Bylnice, pak bude nutno celou trasu homogenizovat na kategorii S9,5/70. Obchvat Valašských Klobouků (včetně obchvatu Valašských Příkazů a obce Poteč) doporučujeme prověřit z hlediska technického řešení napojení na MÚK Horní Lideč.

83

Obr: Alternativní západní obchvat Valašské Příkazy – Poteč – Valašské Klobouky varianta 1

Obr: Alternativní západní obchvat Valašské Příkazy – Poteč – Valašské Klobouky varianta 2 (2030)

84

Obr: Alternativní západní obchvat Valašské Příkazy – Poteč – Valašské Klobouky varianta 3 (2030) Uvedené varianty jsou vymezeny a budou předmětem projekčního výběru varianty v rámci podrobného technického řešení stavby a podrobného průzkumu v území na základě projektové přípravy stavby. Ve výhledovém období (do roku 2030) bude prověřena reálnost záměru silnice I/57 v problematickém úseku Vsetín – Valašská Polanka po stránce technického řešení a zároveň bude provedeno hodnocení možných variant z hlediska minimalizace negativních vlivů do těchto chráněných částí přírody. Závěry a vyhodnocení této studie budou řešeny v rámci aktualizace ZÚR Zlínského kraje. Silnice II.třídy Holešov – Fryšták - Zlín V rámci posouzení vlivů stavby na ŽP pro přivaděč R49 na silnici II/490 severně od Zlína je navrženo dvoukruhové uspořádání. Toto uspořádání není dle závěrů „Aktualizace GDZK“ dostatečné (dojde k vyčerpání výkonnosti komunikace a tvorbě kolon). Doporučeno je připojení na nadřazenou dopravní síť 4 pruhy na východě I/49, 4 pruhy na severu II/490 a 4 pruhy na západě I/49 (pravobřežní silnice). V případě omezení přivaděče Fryšták – Zlín na 2 pruhy je nutné vybudovat alternativní kapacitní trasu Otrokovice – Zlín (pravobřežní propojení) pro vazby Hulín – Zlín s trasou přes Otrokovice. Aktualizace GDZK neřeší detailní vedení navrhované rychlostní komunikace (R55) v úseku Babice – Spytihněv. Varianta v „Aktualizaci GDZK“ je převzata z GIS ZK, druhá varianta je

85 vychýlena v oblouku o cca 400 m západně. Aktuální stav dvou variant nebude mít vliv na koncepci dopravy a z pohledu „Aktualizace GDZK“ jsou možné obě varianty. Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí Za účelem vyhodnocení vlivů navrhovaných záměrů z hlediska souladu s ochranou jednotlivých složek životního prostředí bylo provedeno zjištění možných vazeb těchto, v dokumentu stanovených, specifických cílů se sadou referenčních cílů ochrany životního prostředí. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v následujíc tabulce. Pro toto a všechna další hodnocení byla použita následující stupnice: stupnice hodnocení:

+2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv

Tabulka č.11

Obyvatelstvo Ovzduší Voda ZPF + lesní porosty Horninové prostředí Příroda a krajina Kulturní a historické hodnoty

Navrhované dálnice navrhovaná dálnice D1 (Vyškov) – Kroměříž – Hulín – (Přerov – Lipník nad Bečvou)

Navrhovaná silnice I. třídy R49 Hulín – Fryšták – Lípa – Vizovice – Pozděchov – Horní Lideč – (Slovensko)

+2

Navrhovaná silnice I. třídy Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm – Horní Bečva – (Slovensko) (I/35)

Navrhovaná silnice I. třídy I/50 (Holubice) – Uherské Hradiště – Uherský Brod – (Slovensko)

Navrhovaná silnice I. třídy I/55 Kunovice – Ostrožská Nová Ves – Uherský Ostroh – (Veselí nad Moravou)

Navrhovaná silnice I. třídy I/49, I/69 Otrokovice – Zlín – Zádveřice – Vizovice – Liptál – Vsetín

Navrhovaná výhledová rezerva pravobřežní přeložky silnice I/49 Otrokovice – Zlín – Zádveřice

Navrhovaná silnice I. třídy I/57 Horní Lideč – Brumov Bylnice – (Slovensko)

+2

+2

+1

+2

+2

+2

+1

+2

+2

+2

+1

+2

+2

+2

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-2

0

0

0

0

0

0

0

0

Pozn.: Při řešení hodnocení vlivů na obyvatelstvo a ovzduší byl využit Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Zlínský kraj, EKOLA group, spol.s r.o., 07/2008

86 Železniční doprava Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované, základní kostru tvoří páteřní tratě číslo 330 Přerov-Břeclav - trasa VI B multimodálního koridoru a II. železničního národního koridoru, která zabezpečuje tranzitní spojení v ose sever-jih a 280 Hranice na Moravě-Střelná, trať zabezpečující odpojení z II. národního koridoru východním směrem na Slovenskou republiku. Obě tyto trasy jsou součástí významných dopravních koridorů. Tyto hlavní železniční tahy jsou vzájemně propojeny v severní partii kraje celostátní tratí 303 Kojetín – Valašské Meziříčí s pokračováním jihozápadním směrem na Brno a severovýchodním směrem na Ostravu. Další železniční propojení obou hlavních tahů představuje celostátní trať 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice – Valašská Polanka, která umožňuje přímou návaznost Valašska na centrální oblast Zlínského kraje. V jižní partii kraje tvoří propojení celostátní tratě 341 Staré Město – Vlárský průsmyk a 283 Horní Lideč – Bylnice. Z tratě 341 se odpojuje celostátní trať 340 Uherské Hradiště – Brno a celostátní trať 346 Luhačovice – Újezdec u Luhačovic. Uvedená základní síť je doplněna celkem třemi regionálními tratěmi - trať 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm a 282 Vsetín – Velké Karlovice, 305 Kroměříž – Zborovice. Navržena je modernizace trati č. 303 Kojetín – Hulín, která může znamenat potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany (EVL Mokřad Pumpák). Rovněž modernizace trati č. 300 Brno-Přerov v koncepci explicitně neuvádí charakter úpravy daného traťového úseku. Z důvodu principu předběžné opatrnosti je vyhodnocen vliv jakožto potenciálně negativní, nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany (EVL Morava - Chropyňský luh). Výhledovým záměrem rozvoje železniční dopravy na území Zlínského kraje je prodloužení železniční tratě 331 z Vizovic do Valašské Polanky včetně její elektrizace. Propojení železničních tratí 280 a 330 umožňuje realizovat nová regionální přímá drážní spojení Valašska s centrální oblastí Zlínského kraje, současně se také nabízejí alternativní relace republikového významu. Alternativy: • Brno-Horní Lideč-Slovenská republika • Olomouc-Horní Lideč-Slovenská republika V obou případech nové alternativní trasy vycházejí příznivěji z obou výše uvedených pohledů. Nutno však upozornit, že nelze připustit, aby toto propojení bylo využíváno pro tranzitní železniční nákladní dopravu.

87

Alternativy tras Brno-Horní Lideč-Slovenská republika - 1, zdroj: UDIMO

Alternativy tras Olomouc-Horní Lideč-Slovenská republika - 2, zdroj: UDIMO

stupnice hodnocení:


88 Tabulka č.12 Brno-Horní Lideč-Slovenská republika - 1

Obyvatelstvo Ovzduší Voda ZPF + lesní porosty Horninové prostředí Příroda a krajina Kulturní a historické hodnoty

Olomouc-Horní Lideč-Slovenská republika - 2

Var.černá

Var.fial.

Var.černá

Var.fial.

+2

+2

+2

+2

+1

+1

+1

+1

0

0

0

0

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

Z uvedeného hodnocení vyplývá, že pro alternativy tras Brno-Horní Lideč-Slovenská republika je možné považovat obě alternativy za rovnocenné. Při přípravě stavby bude provedeno posouzení na základě podrobného projekčního řešení tras. Podrobně bude provedeno hodnocení dle zák.č.100/2001 Sb. (EIA), jehož součástí bude biologické hodnocení, vyhodnocen počet dotčených obyvatel, potřeba protihlukových opatření na základě podrobného projekčního řešení. Rovněž bude prověřen ochrana přírodních složek území. Alternativy tras Olomouc-Horní Lideč-Slovenská republika jsou rovněž rovnocenné a je nutné při další přípravě obou staveb provést celkové zhodnocení na základě podrobného projektového řešení stavby. Celkově jde o podporu dopravy šetrnější k životnímu prostředí. Vodní doprava Není řešena variantně. Zahrnuty jsou záměry dle schválené ZÚR Zlínského kraje. Letecká doprava Není řešena variantně. Zahrnuty jsou záměry dle schválené ZÚR Zlínského kraje. Cyklistická doprava Není řešena variantně. Zahrnuty jsou záměry dle schválené ZÚR Zlínského kraje.

VI.3. Hodnocení návrhové a implementační části

Za účelem zjištění, zda navrhované specifické cíle (úkoly) jsou v souladu s cíli ochrany životního prostředí bylo provedeno zjištění možných vazeb těchto, v dokumentu stanovených, specifických cílů se sadou referenčních cílů ochrany životního prostředí. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v následující tabulce. Pro toto a všechna další hodnocení byla použita následující stupnice: stupnice hodnocení:


89 Vazby mezi referenčními a strategickými cíli Tabulka č.13 Vazby strategických a referenčních cílů Strategické cíle c d e

a

b

f

g

Referenční cíl č. ochrany životního prostředí

Kvalita dopravní infrastrukt.

Zvýšení bezpečnosti dopravy

Podpora udržitelného rozvoje dopravy Zlínského kraje

Omezení vlivů dopravy na veřejné zdraví a životní prostředí

Vytvoření podmínek ekonomic. rozvoje

Udržit.rozv. lázeňství a rekreace

Dělba přepravní práce mezi jednotlivými druhy dopravy

1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. snižovat expozici hluku 7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 8. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 9. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+2

0

0

0

0

0

0

0

+2

+2

+1

+2

+2

+1

+1

0

0

0

0

0

0

0

+2

+2

+2

+1

+2

+1

+2

+2

+1

+2

+1

+2

+1

+2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

+1

+1

0

0

0

+1

+1

0

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+2

+2

+2

+1

+2

0

+2

90 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

0

0

0

0

0

0

0

+2

+2

+2

+1

+1

+1

+1

Přehledové hodnocení jednotlivých záměrů a střetů s hlavními limity pro oblast životního prostředí Hodnocení – silniční doprava KORIDORY SILNIČNÍ DOPRAVY (dle ZÚR Zlínského kraje) Tabulka č.14 Kó Popis d VP Lokalizac označ ení e S

Natu ra Ovzd H úsek OP 2000 uší P Koridory pro silniční dopravu mezinárodního a republikového významu

PK Hulín – 01 Střelná

R49

Otrokovice – Napajedla PK – 02 Polešovice R55

Hulín – Střelná Dolní Ves Zádveřice Zádveřice Bratřejov u Vizovic Bratřejov u Vizovic Lačnov Lačnov - Střelná Otrokovice – Napajedla Napajedla Napajedla – Staré Město u Uherského Hradiště Staré Město u Uherského Hradiště, obchvat Staré Město u Uherského Hradiště Polešovice

Z P

L Vo Osídl Orientační přehled střetů s es da ení limity

-1

0

+1/-1

-1

-2

0

-2

1

Q100, OPVZ II, retenční nádrž Ostrata, CHOPAV – Vsetínské vrchy, RBK

-1

0

+1/-1

0

-2

0

-2

1

CHLÚ, NRBK

-1

0

+1/-1

0

-2 -1

-2

1

Přírodní park

-2 -1

0 0

-1 -1

0 0

-2 -2 -2 -1

-2 -2

-1 -1

-1 0

0 0

+2/-1 +1/-1

0 0

-2 -2

0 0

0 0

1 1

-1

0

+1/-1

0

-2

0

0

1

0

0

+1/-1

0

-2

0

0

1

0

0

+1/-1

0

-2

0

0

1

Přírodní park, RBC, 2x NRBK CHLÚ, NRBK Q100, CHOPAV. OPVZ II, NRBK, okraj RBC

NRBK

91 Lešná - Lhotka nad Bečvou Mštěnovice Pržno u Vsetína Vsetín – Valašská Polanka Valašská Polanka – Pozděchov Otrokovice Tečovice

(Palačov -) I/35, PK Lešná 03 Pozděchov I/57 I. třída Otrokovice – PK (R55) - Zlín pravo 04 Nivy b. Tečovice - Zlín I. Zlín Nivy třída – – PK Zádveřice pravo Zlín - Zádveřice b. 05 (R49)

0

-1

+1/-1

-1

-2

0

-1

0

0

-1

+1/-1

0

-2 -1

-1

1

DP Q100, OPVZ II, CHOPAV – Vsetínské vrchy, Beskydy

-2

-1/?

+1/-1

0

-2 -1

-1

0

CHKO I+II.

-2

-1

+1/-1

0

-2 -1

-1

0

PP, CHKO-I+II

0

0

+1/-1

0

-2 -1

-1

?

Q100,

-1

0

+2/-1

0

-2 -1

-1

?

Q100, 2x NRBK

-1

0

+1/-1

0

-2 -2

-1

1

RBC

92 Tabulka č.15 Kód VPS

Popis Lokalizac ozna e čení

úsek

Natu ra Ovzd H OP 2000 uší P

Z L Vo Osíd Orientační přehled střetů P es da lení s limity

Koridory pro silniční dopravu nadmístního významu

PK0 6

Valašské Meziříčí Rožnov p.Radhošt ěm

I/35

Bynina – Zubří

-1

0

+1/-1

0

-2 -2

-2

1

PK0 7

Kožušice, obchvat

I/50

Střílky Vápenice u Starého Hrozenkova Vyškovec Kunovice u Uherského Hradiště Ostrožské Předměstí

0

0

+1/-1

0

-1

0

0

1

-1

-1

+2/-1

0

-2 -1

-1

1

CHKO-II.

-1

0

+1/-1

0

-2

0

-1

1

Q100, RBC

Kunovice u Uherského Hradiště

0

0

+1/-1

0

-2

0

-1

1

OPVZ II, CHOPAV – Kvartér řeky Moravy, Q100

Poteč – Valašské Klobouky

-2

0

+2/-1

0

-1 -1

-1

1

Q100, CHKO-I+II.

Brumov – Bylnice

-1

0

+1/-1

0

-1

0

-1

1

Q100, CHKO-I.

Jasenná na Moravě - Liptál

-1

0

0

0

-1 -2

0

0

CHOPAV – Vsetínské vrchy, NRBK

-1

0

+1/-1

0

-1 -1

0

1

Přírodní park

0

0

+1/-1

0

-2 -1

-1

1

Q100, OPVZ II

0

0

+1/-1

0

-1 -1

-1

0

0

0

+1/-1

0

-1 -1

-1

1

0

0

1/-1

0

-2

0

1

PK0 8

PK0 9

PK1 0

Starý Hrozenkov , obchvat I/50 Ostrožská Nová Ves - Uherský Ostroh, I/55 obchvat I/55, I/50, Kunovice, II/49 obchvat 8

PK1 3

Valašské Klobouky, I/57 obchvat Brumov – Bylnice, obchvat I/57 Jasenná Syrákov – Liptál, stoupací pruhy I/69

PK1 4

Lutonina, obchvat

PK1 1 PK1 2

I/69

PK1 5

II/15 Bystřice p. 0, Hostýnem II/43 - Poličná 8

PK1 6

Křtomil, obchvat

II/15 0

Lutonina Bystřice pod Hostýnem, obchvat (II/438 + II/150) Bystřice pod Hostýnem Kunovice Kunovice Poličná Rychlov u Bystřice pod Hostýnem

0

Q100, CHOPAV – Vsetínské vrchy, OPVZ II, RBC

Q100 – Bystřička

93 Kód VPS


úsek



Koridory pro silniční dopravu

PK1 7

PK1 8

PK1 9

PK2 0 PK2 1 PK2 2 PK2 3 PK2 4 PK2 5

PK2 6

PK2 7

Uherské Hradiště, připojení

Kroměříž, obchvat Zlín přivaděč na R49, zkapacitně ní Holešov – přivaděč na R49 včetně východníh o obchvatu Nivnice (Linea), narovnání Uherský Brod, JV obchvat Újezdec, obchvat Luhačovic e, JV obchvat Pozlovice, směrová úprava

II/49 7

nadmístního významu Staré Město u Uherského Hradiště Jarošov u Uherského Hradiště -1 0

II/43 2

Bílany Kroměříž Kroměříž Vážany u Kroměříže

II/49 0

Fryšták – Kostelec u Zlína Kostelec u Zlína - Zlín

II/49 0 II/49 0 II/49 0 II/49 0 II/49 2

0

-2

0

-2

0

Q100, CHOPAV – Kvartér řeky Moravy, 2x NRBK

-1

0

+1/-1

0

-1 -1

-1

1

Q100, CHOPAV – Kvartér řeky Moravy, NRBK

-1

0

+1/-1

0

-1 -1

-1

1

NRBK

-1

0

-1

0

-2 -1

-2

0

OPVZ II, Údol. n. Fryšták, OPPLZ, přírodní park

0

0

-1

0

-2 -1

-2

0

Holešov

0

0

-2

0

-1

1

Nivnice, Uherský Brod

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

+1/-1

0

-2

0

-1

1

Q100

0

0

+1/-1

0

-2

0

-1

1

Q100, OPVZ II

-1

0

+1/-1

0

-1 -2

-1

1

OPPLZ II, CHKO-II.

0

0

0

0

-1 -1

0

0

OPPLZ II

0

0

0

0

-1

0

-1

0

Q100

0

0

+1/-1

0

-1

0

0

0

Uherský Brod Újezdec u Luhačovic Těšov Luhačovice Petrůvka u Slavičína

II/49 3 Pozlovice Napo jení II/49 5 na obch vat II/49 0 Uherský Brod

Uherský Brod Nezdenice – Záhorovic II/49 e, spojka 5

0/-1

Nezdenice – Záhorovice

+2/-1 -1

DP

94 Kód VPS


úsek



Koridory pro silniční dopravu nadmístního významu Záhorovic e, obchvat Bojkovice – Pitín, obchvat

II/49 5

II/49 5

PK3 1

Šumice, obchvat Hrádek na Vlárské Dráze, obchvat

PK3 2 PK3 3

Dolní Němčí, obchvat Hluk, obchvat

PK2 8 PK2 9 PK3 0

II/49 5

II/49 5 II/49 8, II/49 0 II/49 8

Záhorovice

0

0

+1/-1

0

-1

0

0

1

-1

0

+1/-1

0

-2 -1

-1

1

Q100, CHKO-II.

0

0

+2/-1

0

-1

0

-1

1

Q100

Hrádek na Vlárské dráze

0

0

0

0

-1

0

0

?

Dolní Němčí Vlčnov

0

0

+2/-1

0

-2

0

-1

1

Hluk - Vlčnov

0

0

+2/-1

0

-2

0

-1

1

Záhorovice – Pitín Šumice u Uherského Brodu

Q100

95

KORIDORY SILNIČNÍ DOPRAVY (dle ZÚR Zlínského kraje) Tabulka č.16 Č. záměru (Kód Popis záměru VPS) Hulín-Střelná (R49). Koridor pro R 49 vychází z PÚR - celkově se PK01 jedná o úsek Fryšták–Zlín–Vizovice–Horní Lideč–hranice ČR (– Púchov) (E 50) v celé rozvojové ose OS11 Zlín– Horní Lideč–hranice ČR (–Púchov). Koridor v úseku Hulín - Fryšták je již schválen v rámci územního řízení, ostatní úseky jsou projednávány v procesu EIA. Cílem je směrově rozdělená čtyřpruhová komunikace kategorie R24,5/120 s mimoúrovňovými kříženími vedená v nové stopě s rozhodující dopravní funkcí v území. Obchvat Vizovic a úsek silnice mezi Pozděchovem a Lačnovem je řešen tunelem. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Převzato PÚR, ZÚR

Hodnocení vlivu -1/-2

Ochrana přírody

Průchod přírodním parkem Vizovické vrchy (tunel), okrajově Hostýnskými vrchy.Okrajově střet s RBC 116 U Kotka, průchod 4x NRBK.

Natura 2000

Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA.

0

Ovzduší

Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace. Záměr prochází přes CHLÚ Lačnov a okrajově zasahuje i do CHLÚ Fryšták – Západ II a III. Jedná se o převzatý záměr.

+1/-1

Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod

Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je větší než 10ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les. Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 684,4 ha, z toho 122,4 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy, záplavového území Dřevnice a Lutoninky a OPVZ II a částečně i do retenční nádrže Ostrata. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

-2

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. U komunikace se nachází i plocha pro strategickou zónu Holešov. Je nutno brát také ohled na krajinný ráz.

Ochrana nerostného bohatství

-1

-2 -2

1/-1

96 Tabulka č.17 Č. záměru (Kód VPS)

PK02

Popis záměru Otrokovice-Napajedla-Polešovice, Úsek je součástí R55, který je v rámci PÚR řazen mezi koridory dopravy regionálního významu. Důvodem pro vymezení zajištění kvalitativně vyšší úrovně obsluhy území s vysokou koncentrací sídel a obyvatel. Rychlostní silnice umožní napojení západní části Zlínského kraje na dálniční síť. Po jejím zprovoznění dojde k výraznému zkvalitnění průjezdnosti územím ve směru sever – jih a ke zlepšení dopravní situace na stávající silnici I/55 a II/497 odvedením části zátěže. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000

Ovzduší

Prochází 2x NRBK, okrajově přes RBC 103 Pod Dubovou - hodnocení -1 je v úsecích kolem Napajedel. V ostatních úsecích záměr výrazně neovlivňuje chráněná území. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Převzato

PÚR, ZÚR Hodnocení vlivu

0/-1

0

+2/-1

Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je menší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 572,3 ha, z toho 229 v I. a II. třídě ochrany

Ochrana vod

Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy, záplavového území řeky Moravy a OPVZ II. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

0

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Odvede část dopravy procházející v současné době centry obcí a zlepší dopravní napojení regionu. V Jihomoravském kraji je nutno řešit střet s Naturou 2000, toto by však nemělo mít vliv ve Zlínském krajI. zčásti kopíruje stávající železniční trať.

1

0 -1 -2


Popis záměru

PK03

Jedná se o zpřesnění koridoru silniční dopravy republikového významu S3 Palačov (R48 – Lešná – Valašské Meziříčí – Vsetín – Pozděchov (R49), podchycený v PÚR 2006. Nová výstavba kompletní silnice s napojením na rychlostní silnici R48 (na severu) a silnice I/35 a I/57 ve Valašském Meziříčí. Silnice umožní napojení severovýchodní části Zlínského kraje na síť rychlostních silnic a dálnic. Dopravní zátěže na stávající silnici I/35 se výstavbou nové silnice výrazně sníží, část zátěže bude rovněž odvedena ze silnice I/58. V dalším úseku by se mělo jednat o novou výstavbu kompletní silnice s napojením na rychlostní silnici R35 (na severu) a na rychlostní silnici R49 (na jihu).

Ochrana přírody

Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí V úsecích Lešná-Vsetín záměr výrazně neovlivňuje chráněná území. Od Vsetína po Pozděchov prochází CHKO Beskydy I+II. zónou a okrajově také PP Rybník Neratov.

Převzato


-2

Zasahuje do EVL Choryňský Mokřad, EVL Beskydy a EVL Semetín.V blízkosti se nachází také EVL Nad Jasenkou. Záměry je možno realizovat, pokud nedojde k negativnímu ovlivnění vodního režimu v EVL Choryňský Mokřad a EVL Nad Jasenkou, zároveň musí být upřesněný koridor veden mimo EVL Semetín, musí být veden tak, aby nebyly zasaženy přírodní stanoviště, která jsou předmětem ochrany EVL Beskydy a musí být zajištěn prostor pro migraci živočichů. Podrobnější informace viz textová část, hodnocení B (vlivy na soustavu Natura 2000). -1

Natura 2000

Ovzduší

Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

+1/-1


Zasahuje do dobývacího prostoru Lešná pro těžbu zemního plynu. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je větší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les. Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 643,3 ha, z toho 270,3 v I. a II. třídě ochrany

Ochrana vod

Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy a Beskydy, záplavového území Vsetínská Bečva a OPVZ II. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

-1

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky.Dojde k odvedení dopravy z center měst Valašské Meziříčí, Vsetín a dalších obcí na trati I/57.

1

-1 -2 -2

98

Tabulka č.19 Č. záměru (Kód VPS)

PK04

Ochrana přírody

Natura 2000

Popis záměru Otrokovice (R55) - Zlín Nivy (I. Třída - pravobřežní) Nová výstavba silnice na pravém břehu řeky Dřevnice propojující silnice R55 a R49. V současné době je v trase silnice navržena řada mimoúrovňových křížení řešících napojení jednotlivých částí Zlína na komunikaci, přičemž úsek procházející městem je řešen dvěma tunely. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí V úseku Tečovice Zlín je dvojnásobný střet s NRBK.V úseku Otrokovice-Tečovice záměr výrazně neovlivňuje chráněná území. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace. V rámci města je část úseku řešena tunelem.

Převzato

PÚR, ZÚR Hodnocení vlivu 0/-1

0

+2/-1

Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je menší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 388,8 ha, z toho 231,4 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do záplavového území Dřevnice. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Dojde k odvedení části dopravy z centra města Zlína.

0 -1 -2 -1

0


PK05

Popis záměru Zlín Nivy - Zádveřice (R49). V návaznosti na předcházející úsek by komunikace měla plnit funkci významného tahu mezinárodního a celostátního významu umožňující napojení města Zlína na síť rychlostních komunikací a výhledovou dálniční síť ČR. Významným prvkem je rovněž vzájemné propojení měst Otrokovic, Zlína a Vizovic Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000

Ovzduší

Okrajový střet s RBC 110 Lůžkovice Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je větší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 143,8 ha, z toho 52,4 v I. a II. třídě ochrany Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Severozápadní obchvat města Zlína - přispěje ke snížení intenzity v centru města.

Převzato

PÚR, ZÚR Hodnocení vlivu -1

0

+1/-1

0 -2 -2 -1

1


PK06

Popis záměru Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm (I/35). Výstavba severovýchodního obchvatu Valašského Meziříčí a úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm v nové stopě v kategorii S11,5/80, přestavba křižovatek se silnicemi III/01876 (Zašová) a III/01877 (Zubří). Realizací uvedených staveb dojde ke zvýšení kapacity v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, odstranění kritických míst v Zašové a Zubří a ke zvýšení kvality a plynulosti dopravy na celém tahu. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000

Ovzduší

Okrajový střet s RBC 133 Střítež Záměr se nachází v EVL Beskydy v o území s pravidelným výskytem vydry říční, okrajově a nepravidelně se zde vyskytuje kuňka žlutobřichá. Naturová společenstva nebudou záměrem dotčena. Předpokladem pro realizaci je, aby nedošlo k omezení migrace pro vydru říční. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Převzato

ZÚR Hodnocení vlivu -1

0

+1/-1


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je větší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 195,8 ha, z toho 39,9 v I. a II. třídě ochrany

Ochrana vod

Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy, záplavového území Rožnovské Bečvy a OPVZ II. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

-2

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Odvádí dopravu z center obcí Zašová a Zubří.

1

0 -2 -2


Popis záměru

PK08

Starý Hrozenkov, obchvat (I/50). Z důvodu průchodu komunikace I/50 přes CHKO Bílé Karpaty se nepočítá s rozšířením této komunikace na čtyřpruhovou. Cílem je odvést dopravu mimo Starý Hrozenkov, kudy v současné době vede významný dopravní tah vedený centrem obce a využívaný i nákladní dopravou.

Ochrana přírody

Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí Záměr zasahuje do CHKO Bílé Karpaty - II. zóna. Nelze vyloučit možné negativní vlivy na chráněné druhy rostlin a živočichů.

Natura 2000


Osídlení

Záměr je situován do EVL Bílé Karpaty do prioritního stanoviště extenzivní sečené louky nížin až podhůří (T 1.1). Vzhledem k celkovému zastoupení dotčeného prioritního stanoviště v území EVL lze považovat vliv záměru na EVL za mírně negativní. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem.

Převzato


-1

+2/-1

0

Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 143,8 ha, z toho 52,4 v I. a II. třídě ochrany Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod.

0 -2 -1

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení, které pochází z tranzitní mezinárodní dopravy. Může však být významně ovlivněn krajinný ráz lokality.

1


PK09

Popis záměru Ostrožská Nová Ves - Uherský Ostroh, obchvat (I/55). Jedná se o úpravu stávající komunikace I/55, kdy by doprava měla být odvedena mimo obce Uherský Ostroh a Ostrožskou novou ves. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000

Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Okrajový střet s RBC 82 Kolébky Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.


Ochrana vod

Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 124,5 ha, z toho 14,1 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do záplavového území Okluka. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce Uherský Ostroh a Ostrožská Nová Ves a hlukové a emisní zatížení.

Převzato


0

+1/-1

0 0 -2 -1

1

103

Tabulka č.24 Č. záměru (Kód VPS)

PK10

Popis záměru Kunovice, obchvat (I/55, I/50, II/498). Jedná se o jihozápadní obchvat Kunovic a napojení tratí I/50 a I/55, což povede ke zvýšení plynulosti dopravy. Doprava je odváděna mimo zastavěné území. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení

Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 45,1 ha, z toho 41,4 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy, záplavového území Olšavy a OPVZ II. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.

Převzato

ZÚR Hodnocení vlivu 0

0

+1/-1

0 0 -2 -1

1


PK11

Popis záměru Valašské Kloubouky, obchvat (I/57). Jedná se o odvedení dopravy z centra obce Valašské Klobouky v rámci stávající komunikace I/57, čímž by měla být zajištěna vyšší plynulost dopravy. Trasa kopíruje vedení stávající trasy železnice. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Záměr zasahuje do CHKO Bílé Karpaty - I+II. zóna Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je menší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les

Ochrana vod

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Záměr zasahuje do záplavového území Brumovky. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení centra města a hlukové a emisní zatížení.

Převzato


0

+1/-1

0 -1 -1 -1

1


PK12

Popis záměru Brumov - Bylnice, obchvat (I/57). Obchvat řeší průtah stávající komunikace I/57 obcí Brumov - Bylnice, která v délce cca 4 km prochází zastavěným územím. Tímto obchvatem by měla být zajištěna vyšší plynulost dopravy a snížení intenzity dopravy v centru obce. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení

Záměr zasahuje do CHKO Bílé Karpaty - II. zóna Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Převzato


0

+1/-1


0

Záměr nezasahuje do PUPFL

0

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Záměr zasahuje do záplavového území Brumovky. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.

-1 -1

1


PK13

Popis záměru Jasenná - Syrákov - Liptál, stoupací pruhy (I/69). Stávající silnice I/69 v úseku Vizovice – Vsetín vykazuje velké množství závad v šířkovém uspořádání a směrovém vedení trasy (zejména pro nákladní dopravu). Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Ochrana vod Osídlení

Střet s NRBK 149 IV- Kořenné-Hodín,Jasenná Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Modernizace dopravní sítě, mající za následek zvýšení rychlosti a plynulosti dopravy, vede ke snížení emisní zátěže v dané lokalitě. Na druhou stranu zkapacitnění úseku komunikace může vyvolávat tzv. indukovanou dopravu, tj. dopravu, která by jinak daným úsekem neproudila.

Převzato


0

+1


0

Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je větší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les

-2

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy.

-1

Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Dojde k záboru lesa menšímu než 25 ha (17,5 ha), což je podmínkou CHOPAV. Dá se předpokládat zkvalitnění dopravy, ostatní vlivy nebudou významné.

0 0

107 Tabulka č.28 Č. záměru (Kód VPS) PK14

Popis záměru Lutonina, obchvat (I/69). Obchvat Lutonin by měl přispět k lepšímu napojení v úseku Vizovice - Vsetín. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení

Průchod záměru přes přírodní park Vizovické Vrchy Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je menší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.

Převzato ZÚR Hodnocení vlivu -1

0

+1/-1

0 -1 -1 0

1


PK15

Popis záměru Bystřice pod Hostýnem-Poličná (II/150, II/438), Jde o úsek stávající II/150, která vede přes několik obcí – Loukov, Osíčko, Komárno. Součástí je i obchvat Bystřice pod Hostýnem. Návrh dvoupruhové homogenizované komunikace kategorie se smíšenou dopravně obslužnou funkcí v území. Stávající tah silnic vykazuje vysoký podíl průjezdních úseků (41%) a velké množství závad v šířkovém uspořádání a směrovém vedení trasy. Podíl těžkých vozidel zde činí 17%. Realizací uvedených staveb dojde ke zvýšení plynulosti a kvality dopravy v celé délce tahu a k vytvoření nabídky kvalitního severního propojení. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 274,2 ha, z toho 96,1 v I. a II. třídě ochrany Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Úsek silnice obchází obce (zejména Bystřice pod Hostýnem) a přispěje ke snížení intenzity dopravy a s tím souvisejících problémech.

Převzato


0

+1/-1

0 0 -2 -1

1


Popis záměru Křtomil, obchvat (II/150). Předpokládá se odvedení dopravy z obce na stávající silnici II/150 a zvýšení intenzity dopravy. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 17,1 ha, z toho 17,1 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do záplavového území Bystřičky. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.

Převzato ZÚR Hodnocení vlivu 0

0

+1/-1

0 0 -2 0

1


Popis záměru Uherské Hradiště, připojení (II/497). Jedná se o odvedení dopravy z měst Uherské Hradiště a Staré Město a připojení na budoucí R 55. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


2x střet s NRBK Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.


Ochrana vod

Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 46,9 ha, z toho 22,8 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy a záplavového území Moravy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Řeší problematiku dopravy ve městě Uherské Hradiště v návaznosti na napojení na R 55.

Převzato ZÚR Hodnocení vlivu -1

0

+1/-1

0 0 -2 -2

0


PK18

Popis záměru Kroměříž, obchvat (II/432). Jedná se o západní obchvat Kroměříže, který by měl odvést stávající dopravu z II/432 z centra města Kroměříže. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení

Střet s NRBK Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Silniční nákladní a osobní doprava je významným zdrojem emisí především oxidů dusíku, tuhých látek, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek ale i amoniaku. Realizací záměru dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo sídelní centra, tzn. redukci emisní zátěže v intravilánu měst a obcí, ale současně může dojít ke zhoršení imisní situace v okolí komunikace.

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je menší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy a záplavového území Moravy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení Kroměříže a hlukové a emisní zatížení.

Převzato


0

+1/-1

0 -1 -1 -1

1


PK19

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení

Popis záměru Zlín - přivadeč na R49, zkapacitnění (II/490). Jedná se o napojení Zlína na R 49 u Holešova. Výstavba nové čtyřpruhové komunikace v úseku R49 – Zlín. Realizací uvedené stavby dojde ke zkvalitnění spojení Holešova a Bystřice pod Hostýnem se Zlínem. Výstavba nového čtyřpruhového úseku R49 – Zlín umožní napojení Zlína na síť rychlostních komunikací (D1, R49). Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí V úseku Fryšták-Kostelec u Zlína průchod okrajem přírodního parku Hostýnské vrchy. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Modernizace dopravní sítě, mající za následek zvýšení rychlosti a plynulosti dopravy, vede ke snížení emisní zátěže v dané lokalitě. Na druhou stranu zkapacitnění komunikace může vyvolávat tzv. indukovanou dopravu, tj. dopravu, která by jinak daným úsekem neproudila. Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr zasahuje do PUPFL, zábor je menší než 10 ha , jde o trvalý zábor lesních pozemků s vlivem na okolní les Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 48,6 ha, z toho 33,4 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do OPVZ II, OPPLZ a údolní nádrže Fryšták. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Napojuje Zlín na R 49 - jedná se o zkapacitnění stávající komunikace.

Převzato

ZÚR Hodnocení vlivu 0/-1

0

-1

0 -1 -2 -2

0


PK20

Popis záměru Holešov - přivaděč na R49 včetně východního obchvatu (II/490). Tento úsek komunikace zajistí napojení průmyslové zóny v Holešově a zároveň vyřeší napojení na R 49 a povede ke snížení intenzity dopravy v Holešově. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení

Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Modernizace dopravní sítě, mající za následek zvýšení rychlosti a plynulosti dopravy, vede ke snížení emisní zátěže v dané lokalitě. Na druhou stranu zkapacitnění komunikace může vyvolávat tzv. indukovanou dopravu, tj. dopravu, která by jinak daným úsekem neproudila.

Převzato


0

+2/-1

Zasahuje do těženého dobývacího prostoru Žopy.

-1

Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 37,5 ha, z toho 37 v I. a II. třídě ochrany Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod.

0 -2 -1

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení Holešova a hlukové a emisní zatížení a řeší bezkonfliktní napojení na průmyslovou zónu.

1


Popis záměru Nivnice (Linea), narovnání (II/490). Narovnáním dojde ke zvýšení plynulosti dopravy. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení



0

0


0


0

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod.

-1 0

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Zkvalitnění dopravy.

0


Popis záměru Uherský Brod, JV obchvat (II/490). Záměr zajistí lepší napojení II/490 na I/50 a odvedení dopravy mimo obydlené oblasti. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000




Ochrana vod

Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 23,9 ha, z toho 16,7 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení Uherského Brodu a hlukové a emisní zatížení.


0

+1/-1

0 0 -2 -1

1


Popis záměru Újezdec,obchvat (II/490). Napojení II/495 na II/490 a odvedení dopravy mimo centrum části města Uherského Brodu - Újezdec. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000




Ochrana vod

Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 64,1 ha, z toho 14,1 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy a OPVZ II. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce Újezdec a hlukové a emisní zatížení.


0

+1/-1

0 0 -2 -1

1


PK24

Popis záměru Luhačovice, JV obchvat (II/492). Je tvořena stávající silnicí II/492 a jižním obchvatem Luhačovic, který by měl napomoci snížit dopravní zatížení města. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000



Převzato


0

+1/-1


0


0 -1

Ochrana vod

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Záměr zasahuje do OPPLZ. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení města Luhačovice, což přispěje ke zvýšení atraktivity města a hlukové a emisní zatížení.

-1

1


Popis záměru Pozlovice, směrová úprava (II/493). Jedná se o drobnou směrovou úpravu, která by měla mírně zvýšit plynulost dopravy. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000

Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod Osídlení



0

0


0


0

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Záměr zasahuje do OPPLZ. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Jedná se o úpravu vedení trasy, nedají se očekávat významnější vlivy.

-1 0 0


PK26

Popis záměru Uherský Brod (Napojení II/495 na obchvat II/490). Jedná se o drobnou úpravu komunikace navazující na JZ obchvat Uherského Brodu. Mělo by dojít ke zvýšení plynulosti dopravy. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000



Převzato


0

0


0


0 -1

Ochrana vod

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Jedná se pouze o drobnou úpravu vedení a zrychlení dopravy.

0

-1


Popis záměru Nezdenice-Záhorovice, spojka (II/495). Jedná se o drobnou úpravu vedení trasy, která bude navazovat na obchvat Záhorovic. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000

Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod Osídlení



0

0


0


0

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod. Jedná se pouze o drobnou úpravu vedení a zrychlení dopravy.

-1 0 0


Popis záměru Záhorovice, obchvat (II/495). Jedná se o severní obchvat obce Záhorovice, kterou stávající komunikace v délce cca 2 km prochází. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení



0

+1/-1


0


0

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.

-1 0

1


PK29

Popis záměru Bojkovice - Pitín, obchvat (II/495). Jižní obchvat města Bojkovice a severní Pitína. Bude zvýšena plynulost dopravy, která bude odvedena ze stávající komunikace procházející centry obcí. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 76,9 ha, z toho 16,7 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obcí a hlukové a emisní zatížení.

Převzato


0

+1/-1

0 0 -2 -1

1


Popis záměru Šumice, obchvat (II/495). Jižní obchvat obce Šumice. Odvedení dopravy ze stávající komunikace II/495 z centra obce. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení



0

+2/-1


0


0

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.

-1 -1

1


Popis záměru Hrádek na Vlárské Dráze, obchvat (II/495). Odvedení dopravy mimo obec Slavičín. Koridor je veden okolo stávající železniční trati. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení



0

+1/-1


0


0

Záměr má menší vliv na ZPF vzhledem k menšímu záboru půdy. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod.

-1 0

Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.

?


Popis záměru Dolní Němčí, obchvat (II/498, II/490). Jižní obchvat obce Dolní Němčí, snížení intenzity dopravy v obci a zvýšení plynulosti dopravy. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 39,5 ha, z toho 23 v I. a II. třídě ochrany Záměr zasahuje do záplavového území Okluky. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.


0

+2/-1

0 0 -2 -1

1

126 Tabulka č. 47 Č. záměru (Kód VPS) PK33

Popis záměru Hluk, obchvat (II/498). Severní obchvat obce a zlepšení plynulejšího dopravního napojení II/498 a II/495. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Natura 2000


Osídlení


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem. Záměr nezasahuje do PUPFL Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 32,0 ha, z toho 14,1 v I. a II. třídě ochrany Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod. Navrhovaný koridor pro silniční dopravu nezasahuje do ochranného pásma památkové či vesnické zóny nebo rezervace ani kulturní památky. Obchvat by měl snížit dopravní zatížení obce a hlukové a emisní zatížení.


0

+2/-1

0 0 -2 -1

1

127 Hodnocení – železniční doprava KORIDORY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY (dle ZÚR Zlínského kraje) Tabulka č.48 Kód

Orientační přehled Popis Natura střetů s úsek OP 2000 Ovzduší HP ZP Les Voda Osídlení VPS Lokalizace označení limity Koridory pro železniční dopravu Q100, CHOPAV – Otrokovice Vsetínské Otrokovice – Zlín 0 0 1 0 -1 -2 -1 1 vrchy -Vizovice Vizovice Valašská PP, Polanka, Vizovice přírodní modernizace Pozděchov -2 -1 1 0 -1 -2 -1 1 park a Pozděchov prodloužení - Valašská 331 Z01 trati Polanka -2 -1 1 0 -1 -2 -1 2 PP Bezměrov – Bezměrov Hulín, – Hulín 0 -1 1 0 0 0 0 1 modernizace 303 Z02 trati Hulín 0 -1 1 0 0 0 0 1 (Brno – Kojetín –) Chropyně – (Přerov), modernizace 300 Chropyně -1 -1 1 0 0 0 0 1 NRBC Z03 trati

128

KORIDORY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY (dle ZÚR Zlínského kraje) Tabulka č.49 Č. záměru (Kód VPS)

Z01

Ochrana přírody

Natura 2000

Ovzduší

Popis záměru

Otrokovice - Zlín - Vizovice - Valašská Polanka, Cílem vybudování nového úseku trati je zlepšení dopravní dostupnosti kraje. Jde o podporu dopravy šetrnější k životnímu prostředí. Jedná se o prodloužení stávající trati č. 331 Otrokovice–Zlín–Vizovice. Prochází v celé rozvojové ose OS11 Zlín–Horní Lideč–hranice ČR (–Púchov). Předpokládá se modernizace a elektrizace stávající trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice včetně zdvojkolejnění v úseku Otrokovice – Zlín. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí V případě záměru prodloužení železniční trati Z 01 o úsek Vizovice – Valašská Polanka se jedná o návrh nové tratě. Trať prochází částečně přírodním parkem Vizovické vrchy. V plné šíři zasahuje přírodní památku PP Průkopa s výskytem chráněných druhů vstavačovitých orchidejí. Z tohoto hlediska se jedná o významný střet se zájmy ochrany přírody. Koridor významně zasahuje také PP Rybník Neratov. Toto je nutno vzít v potaz při zpřesnění vymezení trati, kdy je nutno zajistit její ochranu. Nově navržená část tratě Z 01 vede přes NRBK 149 V U Kotka – Hodín, Jasenná.

Převzato


-2 Vzhledem k tomu, že nedojde k významnějšímu zásahu do EVL Beskydy (pouze v místě připojení na stávající železnici), nedají se předpokládat významně negativní vlivy. Modernizace a prodloužení tratí může vést ke zvýšení kvality a dostupnosti služeb železniční dopravy (zlepšení dopravní obslužnosti, zrychlení dopravy) a teoreticky tak může železnice zvýšit podíl přepravních výkonů oproti silniční dopravě, což může vést ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší.

-1 1



0

Lesní půdní fond

Záměr bude zasahovat do PUPFL, zábor bude podle výpočtů představovat 14 ha lesní půdy, jedná se o trvalý zábor.

-2

Zemědělský půdní fond

Záměr má velký vliv na ZPF se záborem 74,8 ha, z toho 8,6 v I. a II. třídě ochrany

-1

Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy a záplavového území Lutoninky. Ochrana vod Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Osídlení

Přispěje k napojení Valašské Polanky na železniční dopravu. Bude posílena role železniční dopravy, která může tvořit alternativu k dopravě silniční.

-1 2


Z02

Popis záměru Bezměrov - Hulín, ZÚR předpokládají zkapacitnění, modernizaci a elektrizaci stávající trati č. 303 (Kojetín –) Bezměrov – Hulín včetně zdvojkolejnění v plném rozsahu. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Ochrana přírody

Záměr neovlivní negativně chráněná území ani prvky NR a Reg.ÚSES

Koridor pro uvažovanou modernizaci železniční trati se dotýká EVL Mokřad Pumpák. Při zpracování projektové dokumentace bude nutno zajistit ochranu územně dotčené EVL, zejména z hlediska zachování Natura 2000 ekologicky vhodného vodního režimu v EVL. Modernizace a prodloužení tratí může vést ke zvýšení kvality a dostupnosti služeb železniční dopravy (zlepšení dopravní obslužnosti, zrychlení dopravy) a teoreticky tak může železnice zvýšit podíl přepravních výkonů oproti silniční dopravě, což může vést ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší. Ovzduší

Převzato

PÚR, ZÚR Hodnocení vlivu 0

-1

1

Mezi Hulínem a Kroměříží prochází přes ložisko nerostných surovin, avšak jedná se o modernizaci stávajícího úseku trasy a významnější vlivy proto nelze předpokládat.

0


0


0

Ochrana vod

Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy, záplavového území Moravy a OPVZ II. Nepředpokládá se významný vliv - jedná se pouze o modernizaci.

0

Osídlení

Modernizace železnice napomůže zkvalitnění železniční dopravy, ke zvýšení přepravy osob po železnici a tím sníží intenzitu silniční dopravy v centrech měst, čímž bude zvýšena jejich atraktivita. Z hlediska vlivů na obyvatelstvo se dají předpokládat zejména pozitivní dopady. Železnice vytvoří alternativu k automobilové dopravě, čímž se může snížit dopravní zatížení stávajících obcí a hlukové a emisní zatížení.

1



Popis záměru

Převzato

Z03

(Brno - Kojetín) - Chropyně - (Přerov), Předpokládá se modernizace stávající trati č. 300 (Brno – Kojetín –) Chropyně – (Přerov) včetně jejího zkapacitnění. Záměr je součástí koridor konvenční železniční dopravy mezinárodního významu ŽD1, který vychází z PÚR.

Ochrana přírody

Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí Modernizace tratě Z 03 zasáhne, po dobu výstavby, Chropyňský luh.

NRBC 104

Koridorem je dotčena malá část EVL Morava – Chropyňský luh (cca 12 ha – překryv koridoru). Záměr bude realizován především v rámci současného (existujícího) železničního koridoru. Na úrovni ZÚR není možno záměr Natura 2000 detailně vyhodnotit. Modernizace a prodloužení tratí může vést ke zvýšení kvality a dostupnosti služeb železniční dopravy (zlepšení dopravní obslužnosti, zrychlení dopravy) a teoreticky tak může železnice zvýšit podíl přepravních výkonů oproti silniční dopravě, což může vést ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší. Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

PÚR, ZÚR Hodnocení vlivu -1

-1

1

Nebyl zjištěn střet s ložisky nerostných surovin.

0


0


0

Ochrana vod

Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy, záplavového území Moravy a OPVZ II. Nepředpokládá se významný vliv - jedná se pouze o modernizaci.

0

Osídlení

Modernizace železnice napomůže zkvalitnění železniční dopravy, ke zvýšení přepravy osob po železnici a tím sníží intenzitu silniční dopravy v centrech měst, čímž bude zvýšena jejich atraktivita. Z hlediska vlivů na obyvatelstvo se dají předpokládat zejména pozitivní dopady. Železnice vytvoří alternativu k automobilové dopravě, čímž se může snížit dopravní zatížení stávajících obcí a hlukové a emisní zatížení.

1

131

Hodnocení – kombinovaná doprava V současnosti je zpracována analytická část územní studie Rozvoj kombinované dopravy a logistiky na území Zlínského kraje ve vztahu k rozvojovým potenciálům a předpokladům území, kterou zpracovává firma T plan pro Krajský úřad Zlínského kraje. Systémy kombinované přepravy patří k moderním způsobům přemisťování materiálu, dílčích komponentů, polotovarů a hotových výrobků v rámci úplného logistického řetězce. Velmi důležitou součástí procesů distribuce a logistických řetězců jsou logistická centra s podporou veřejného zájmu – veřejná logistická centra. Veřejné logistické centrum je místo pro koncentraci nabídky logistických služeb všem zájemcům na nediskriminačním principu, ve kterém je možné zajistit obsluhu minimálně dvěma druhy dopravy. Dle Územní studie pro rozvoj kombinované dopravy a logistiky na území Zlínského kraje byly vybrány následující lokality k dalšímu prověření pro umístění veřejných logistických center: • Holešov (Zahnašovice) • Valašské Meziříčí (Lešná) • Uherské Hradiště (Staré Město – Špilov) • Uherské Hradiště (Staré Město – Hlaviny) • Otrokovice (Napajedla, U hřebčína) • Otrokovice (Napajedla, Staré louky) • Valašské Meziříčí (Valašské Meziříčí – jih) • Vsetín (Valašská Polanka) • Valašské Klobouky (Valašské Příkazy, Horní Lideč) • Zlín (Malenovice). Velmi významné a blízké Zlínskému kraji by mohlo být uvažované veřejné logistické centrum celostátního významu v prostoru mezi Přerovem a Ostravou, zajišťující koncentraci přepravních ve směrech do zahraničí, s atrakčním obvodem v rozsahu 450 – 800 km. Pro přerovsko-ostravskou variantu je výhodou poloha blíže ke středu Moravy, snadnější obsluha strukturálně postižené ostravské oblasti a výsledky analýzy na základě přepravních proudů. Dosud ovšem není vyjasněná poloha, přičemž je nutné vzít v úvahu možné pozdější etapy rozvoje sítě veřejných logistických center, kdy je navrženo jedno centrum pro Ostravsko a jedno společné pro olomouckou a zlínskou urbanizační oblast. Nelze opomenout skutečnost, že v současné době existuje funkční překladiště kombinované dopravy v lokalitě Želechovice-Lípa. S ohledem na nepříznivý dopad železniční nákladní dopravy na dotčená obydlená území a v souvislosti k blízkosti zvažovaných a posuzovaných lokalit kolem Otrokovic doporučujeme posoudit vhodnost přemístění tohoto překladiště kombinované dopravy. V oblasti Želechovice - Lípa je tedy doporučováno realizovat pouze cílovou, resp.zdrojovou nákladní dopravu a tranzitní dopravu soustředit do oblasti města Otrokovice v návaznosti na železniční trať 330 resp. Transevropský multimodální koridor č.VI.B. Celá tato problematika bude podrobně řešena a rozpracována ve studii Rozvoj kombinované dopravy a logistiky na území Zlínského kraje ve vztahu k rozvojovým potenciálům a předpokladům území. Součástí studie bude i komplexní posouzená jednotlivých center z hlediska střetů s hlavními limity pro oblast životního prostředí.

132

Hodnocení – letiště a heliporty PLOCHY PRO LETIŠTĚ A HELIPORTY (dle ZÚR Zlínského kraje) Tabulka č.52 Kód VPS

Lokalizace

L01 Zlín Poličná – Choryně u Valašské L02 Meziříčí

Rožnov p. L03 Radhoštěm

Bystřice p. L04 Hostýnem

Valašské L05 Klobouky

L06 Slavičín

Uherský L07 Brod

Orientační přehled Popis Natura střetů s úsek OP 2000 Ovzduší HP ZP Les Voda Osídlení označení limity Letiště a heliporty nadmístního významu bude zpřesněno v ÚPD Heliport mezinárodní obce 0 0 0 ? 0 0 ? 0 bude zpřesněno Letiště v ÚPD vnitrostátní obce 0 0 0/-1 0 ? 0 0 ? bude zpřesněno v ÚPD Heliport krajský obce -1 -1 0 0 ? 0 0 ? CHKO bude zpřesněno Heliport v ÚPD obce krajský 0 0 0 0 ? 0 0 ? bude zpřesněno Heliport v ÚPD krajský obce 0 0 0 0 ? 0 0 ? bude zpřesněno Heliport v ÚPD obce krajský -1 0 0 0 ? 0 0 ? CHKO-IV. bude zpřesněno Heliport v ÚPD krajský obce 0 0 0 0 ? 0 0 ?

133 PLOCHY PRO LETIŠTĚ A HELIPORTY (dle ZÚR Zlínského kraje) Tabulka č.53 Č. záměru (Kód VPS) Popis záměru Zlín (Heliport - mezinárodní). Stávající heliport Baťovy nemocnice je dle Generelu dopravy ve Zlínském kraji nevhodný z hlediska hluku a emisí. Předpokládá se proto realizace odpovídajícího krajského heliportu. L01 Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Převzato

ZÚR Hodnocení vlivu

Ochrana přírody

Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES

0

Natura 2000

Nebyl zjištěn bezprostřední střet s cíli ochrany soustavy Natura 2000. Pokud bude zjištěn před realizací konkrétního záměru, musí být vyhodnocen podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.

0

Ovzduší

Negativní vliv heliportu na kvalitu ovzduší v dané lokalitě se dá očekávat pouze při realizaci větších dopravních výkonů. Opatření (především na eliminaci rizik hlukové zátěže) je třeba navrhnout v rámci povolovacích procesů.

0

Heliport je vymezen pouze územím obce. Jeho možné vlivy na horninové prostředí budou proto záviset na konkrétní lokalizaci a není možno je v současné podobě vyhodnotit.

?

Vliv na lesní půdní fond není možno identifikovat.

? ?

Ochrana vod

Pro posouzení vlivů na ZPF není k disposici dostatek podkladů Záměr je lokalizován na obec, ne detailně. Není proto možné jednoznačně vyhodnotit vlivy na povrchové a podzemní vody.

0

Osídlení

Heliport přispěje ke zlepšení dopravní infrastruktury regionu. Konkrétní vlivy není možno určit, je třeba vyloučit zejména hlukové znečištění.

?


134 Tabulka č.54 Č. záměru (Kód VPS) L02

Popis záměru Poličná - Chropyně u Valašské Meziříčí (Letiště vnitrostátní). Zachování stávajícího letiště. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí.

Převzato ZÚR Hodnocení vlivu

Ochrana přírody


0

Natura 2000


0

Ovzduší

Je možno očekávat zvýšenou emisní aktivitu leteckých strojů a jejich zázemí a nárůst tzv. indukované silniční dopravy (návazný pohyb materiálu, zboží, přepravovaných osob a obsluhy). Negativní vliv letiště na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž v dané lokalitě je třeba eliminovat návrhem vhodných opatření v rámci povolovacích procesů.

-1

Možné vlivy na horninové prostředí budou proto záviset na konkrétní lokalizaci a není možno je v současné podobě vyhodnotit.

?


?

Bude se jednat o zábor ZPF 13,9 ha. Záměr je lokalizován na obec, ne detailně. Není proto možné jednoznačně vyhodnotit vlivy na povrchové a podzemní vody. Letiště přispěje ke zlepšení dopravní infrastruktury regionu. Konkrétní vlivy není možno určit, je třeba vyloučit zejména hlukové znečištění.

-1

Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod Osídlení

0 ?


L03

Popis záměru Rožnov pod Radhoštěm (Heliport krajský). Požadavek na vybudování heliportu vychází z Generelu dopravy Zlínského kraje a měl by doplnit síť stávajících přistávacích ploch pro vrtulníky. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Převzato


Ochrana přírody

Záměr zasahuje do CHKO Beskydy - IV. zóny.

-1

Natura 2000

Společenstva EVL Beskydy nebudou dotčena. V případě komerčního využití heliportu může být dotčen předmět ochrany EVL Beskydy – některé druhy savců a předmět ochrany PO Beskydy a PO Horní Vsacko (přímým vyrušováním přelety nízko nad terénem). Vliv nízko letících letadel na ptačí druhy a velké savce v širší oblasti lze částečně eliminovat stanovením podmínek provozu letadel („bezletové zóny“, zákaz letů v určitých oblastech v hnízdní době apod.).

-1

Ovzduší


0


?


?

Pro posouzení vlivů na ZPF není k disposici dostatek podkladů Záměr je lokalizován na obec, ne detailně. Není proto možné jednoznačně vyhodnotit vlivy na povrchové a podzemní vody. Heliport přispěje ke zlepšení dopravní infrastruktury regionu. Konkrétní vlivy není možno určit, je třeba vyloučit zejména hlukové znečištění.

?


0 ?


Popis záměru Bystřice p. Hostýnem (Heliport krajský). Požadavek na vybudování heliportu vychází z Generelu dopravy Zlínského kraje a měl by doplnit síť stávajících přistávacích ploch pro vrtulníky.

Převzato

Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí


Ochrana přírody


0

Natura 2000


0

Ovzduší


0



?


?


?

L04

Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod Osídlení

0 ?


Popis záměru Valašské Kloubouky (heliport krajský). Požadavek na vybudování heliportu vychází z Generelu dopravy Zlínského kraje a měl by doplnit síť stávajících přistávacích ploch pro vrtulníky.

Převzato



Ochrana přírody


0

Natura 2000


0

Ovzduší


0



?


?


?

L05


0 ?


L06

Popis záměru Slavičín (Heliport krajský). Požadavek na vybudování heliportu vychází z Generelu dopravy Zlínského kraje a měl by doplnit síť stávajících přistávacích ploch pro vrtulníky. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí

Převzato

NE Hodnocení vlivu

Ochrana přírody

Záměr zasahuje do CHKO Bílé Karpaty - IV. zóny.

-1

Natura 2000


0

Ovzduší


0



?


?


?


0 ?


Popis záměru Uherský Brod (heliport krajský). Požadavek na vybudování heliportu vychází z Generelu dopravy Zlínského kraje a měl by doplnit síť stávajících přistávacích ploch pro vrtulníky.

Převzato



Ochrana přírody


0

Natura 2000


0

Ovzduší


0


?


?


?

L07


0 ?

140

Hodnocení – vodní doprava KORIDOR SPLAVNĚNÍ ŘEKY MORAVY (dle ZÚR Zlínského kraje) Tabulka č.60

Lokalizace

Popis označení

Otrokovice – Kroměříž

Koridor vodní dopravy

Orientační Natura přehled střetů Popis OP 2000 Ovzduší HP ZP Les Voda Osídlení s limity Letiště a heliporty nadmístního významu koridor pro splavnění řeky OPVZ II, Moravy -2 0 0 0 0 ? 2 NRBK 0

KORIDOR SPLAVNĚNÍ ŘEKY MORAVY (dle ZÚR Zlínského kraje) Č. záměru (Kód VPS) Popis záměru Převzato Otrokovice- Kroměříž (Koridor vodní dopravy). Vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, vč. průplavu Otrokovice Rohatec (Baťův kanál) byl novelou Zákona o vnitrozemské plavbě č.114/1995 Sb. ze dne 19.3.2004 zařazen mezi využívané vodní cesty. V současnosti je splavněn úsek Otrokovice - Rohatec. ZÚR Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí Hodnocení vlivu Tok řeky Moravy a jejích ramen je v celé posuzované délce Zlínským krajem veden jako nadregionální biokoridor a z hlediska ochrany má proto velký význam. Záměry představují jednak zásah do biokoridoru (vodní tok a břehy), jednak riziko pro druhy žijící přímo v řece (rizikem je např. únik nebezpečných Ochrana látek). Z těchto důvodů je nutno všechny záměry posuzovat velmi citlivě. -2 přírody Nový úsek koridoru přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru (např. zvýšení intenzity lodní dopravy v úsecích řeky navazujících na nový úsek Otrokovice - Kroměříž, bude nutno je vyhodnotit v 0 Natura 2000 rámci procesu EIA. Vodní doprava může teoreticky přispívat ke snížení části objemů určitého druhu nákladní automobilové dopravy a tím i snížení množství emisí nebo jejich dislokaci mimo přetížené silniční tahy. Samotná vodní doprava a na ní navazující 0 činnosti však emise také produkují, nelze proto jednoznačně hovořit o pozitivním vlivu. Při provozování vodní dopravy pro účely turistiky nejsou uvažovány výrazné negativní ani pozitivní vlivy na ovzduší. Ovzduší Ochrana nerostného Nedochází ke střetů s ložisky nerostů, respektive CHLÚ nebo DP. bohatství

Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Ze záměrů ZUR nelze určit velikost záboru PUPFL pro stavbu koridoru, nedají se však předpokládat významnější zásahy do lesních pozemků. Lesní porosty by teoreticky mohly být ovlivněny i úpravou koryta (vliv na hladinu podzemních vod), toto bude řešeno v rámci procesu EIA.

Zemědělského půdního fondu se záměr nedotýká Ohrožení znečištění lodní dopravou. Zlepšení průtokových parametrů při Ochrana vod povodňové události za předpokladu zkapacitnění koryta pro lodní dopravu. Prodloužení Baťova kanálu bude mít významně pozitivní dopady – zvýšení atraktivity regionu z hlediska turistiky, zvýšení příjmů, vytvoření navazujících ploch pro rekreaci apod. Osídlení

0 0 ?

2

141 Vodní cesta Dunaj – Odra – Labe Územně chránit trasu dunajské větve vodní cesty Dunaj – Odra – Labe (mezinárodní dohoda AGN), revizi provést na základě výsledků prověření potřebnosti průplavního spojení v evropských souvislostech. Trasa je generelem respektována. Usnesením vlády č. 929/2009 bylo uloženo vybraným členům vlády prověřit na mezinárodní úrovni potřebnost průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. Toto usnesení vlády bylo 19. ledna 2011 aktualizováno usnesením vlády č.49/2011 s prodloužením termínu pro splnění úkolu vyplývajícího z usnesení vlády ze dne 20. července č. 929/2009, o Politice územního rozvoje České republiky 2008 a uloženo bylo ministru dopravy pokračovat ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí v prověřování potřebnosti průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe a v projednání koridoru tohoto průplavního spojení s představiteli Polské republiky, Rakouské republiky, Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a s Evropskou komisí, včetně signatářů Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN, přístupová smlouva a Transevropská dopravní síť /TEN-T/), s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví a předložit vládě do 31. prosince 2013 informaci o výsledcích tohoto prověření. Hodnocení - cyklistická doprava Navržena jsou opatření, která v zásadě navrhují hlavní tematické okruhy, které by měla krajská reprezentace podporovat a s ohledem na ně, rovněž vhodně korigovat záměry obcí nebo skupiny obcí. Většina tato opatření jsou charakteru zabezpečení financí a nesouvisí s možným vlivem na životní prostředí: Opatření 1. Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti obcí. Jde fikční podporu projekční přípravy úseků, kde je nutné vybudovat cyklostezku především v rámci dojíždění do zaměstnání, škol, pro posílení bezpečnosti silničního provozu z obcí do měst a následně mezi obcemi. V prioritách podpory by se měly objevit úseky, které stahují cyklisty ze silnic I. A II. Třídy, v opodstatněných případech ze silnic III. Třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Další úseky korespondují s návrhem jednotlivých páteřních dálkových cyklotras, které prochází územím kraje. Opatření v sobě zahrnuje zpracování jak studie proveditelnosti, tak i dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a tendrovou dokumentaci. Opatření 2. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. Jako velmi vhodné se jeví např. budování cyklotras v těch oblastech, kde probíhají pozemkové úpravy. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do této kategorie lze zařadit i jednání s Lesy ČR. Opatření 3. Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji

142 Opatření směřuje k vytvoření podmínek pro koncepční řešení rozvoje cyklistické dopravy v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních dopravních staveb. Opatření 4. Podpora rekonstrukce systému BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v oblasti denního dojíždění do práce a do škol. Je proto nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci systém BIKE & RIDE na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a městské hromadné dopravy. Opatření 5. Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů dopravy Opatření směřuje k podpoře a k rozšíření možností převozu kol z měst a obcí do vzdálenějších lokalit, případně do turisticky atraktivních oblastí, které jsou z hlediska fyzického či časového cyklistou problematicky dosažitelné. Opatření navazuje na stávající aktivity dopravních společností. Podpora by se měla uskutečnit formou finančního příspěvku vybranému dopravci (dle kritérií stanovených ORR a ODSH KÚ ZL) na provozní náklady spojené s provozem cyklobusů. Opatření 6. Zajištění údržby značení cyklotras Opatření zahrnuje značení nových, přeznačení a údržba stávajících a rušení nevhodných cyklotras. Dále pak zahrnuje vyznačení tras mezinárodní cyklistické sítě EuroVelo vedené krajem. Tabulka č.61 Č. záměru (Kód VPS)

Popis záměru

Převzato

Cyklistická doprava Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí Obyvatelstvo Cyklistická doprava bez vlivu na obyvatelstvo – sportovní možnosti, zdraví obyvatel. Ovzduší Cyklistická doprava bez vlivu na ovzduší.

ZÚR Hodnocení vlivu +2

Příroda a krajina

+2

Při přípravě nových staveb cyklistické dopravy vyhodnotit u nových tras vliv na chráněná území. Jedná se o tyto trasy, které byly vyhodnoceny z hlediska zák.č.114/1992 Sb.: cyklostezka č. 46 v oblasti Žitkové (EVL Bílé Karpaty, EVL Semetín) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. Cyklostezka č. 47 v oblasti Žitkové (EVL Nedakonický les) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. Cyklostezka č. 5035, resp.navazující 5034 (EVL Hostýnské vrchy, PO Hostýnské vrchy) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. Možné rušení ptáků v době hnízdění a vyvádění mláďat. Cyklostezka Staré Hutě na Moravě (EVL Chřiby) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. Vybudování přístaviště v lokalitě Uherské Hradiště-Kunovský les Nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany (EVL Nedakonický les) Vybudování cyklostezky mezi Popovicemi a Hradčovicemi Předpokládaná ztráta biotopu evropsky významného druhu (EVL Stráně u

+2

143 Popovic) Cyklostezka č. 472 v oblasti Velkých Karlovic a Karolinky (PO Horní Vsacko) Koncepce explicitně neuvádí charakter plánovaných opatření, týkajících se cyklostezky. Nelze proto vyloučit potenciální zásah do biotopu ptáků, případně jejich rušení v době hnízdění a vyvádění mláďat. Voda Horninové prostředí ZPF PUFL Kulturní a historické hodnoty

Cyklistické trasy jsou řešeny s ohledem na zabezpečení odvodu povrchových vod. Bez vlivu.

Realizace nových staveb představuje trvalé zábory půdy v omezeném rozsahu, jsou využívány stávající polní cesty a dopravní síť. Realizace nových staveb představuje omezený rozsah trvalého záboru půdy určené k plnění funkce lesa. Bez vlivu.

0 0

+1 +1 0

Hodnocení - pěší doprava V rámci generelu dopravy není pěší doprava řešena, z toho důvodu nemůže být provedeno hodnocení této dopravy. Zlínský kraj má zpracován Turistický informační portál Zlínského kraje (číslo projektu 2005/01). Jedná se o společný regionální operační program (realizace 10/2005 – 04/2008) Předmětem je vývoj, implementace a nasazení www portálu poskytujícího informace v oblasti cestovního ruchu z lokality Zlínského kraje. Tímto způsobem bude docíleno snadného přístupu potenciálních návštěvníků kraje k uceleným, relevantním a aktuálním informacím dostupným z jednoho místa.

VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Posouzení strukturuje návrh plánovaných opatření do třech kategorií: • opatření „koncepční“ • opatření „prostorová“ – požadavky na směrové úpravy navržených koridorů • opatření „projektová“ – požadavky na řešení daných problémů v dalších fázích projektové přípravy záměrů, včetně „projektové“ EIA) Opatření formulovaná v materiálu „Aktualizace GDZK“ respektují: • omezení vyplývající z mezinárodních požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel • nutnost ochrany složek ekosystémů

144 • • • • • • • • •

potřebu zajištění ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti regionu při využití krajinného a lidského potenciálu za podmínek přístupu k životnímu prostředí potřebu ochrany CHOPAV ochranu vodních zdrojů a limitů rozvoje území vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby zachování a tvorbu krajinného rázu posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability nutnost zajištění potřebné infrastruktury pro multifunkční využívání krajiny potřebu rozvoje komunikací a doplnění silniční sítě potřebu ekonomického rozvoje a zvýšení atraktivity regionu pro občany jiných regionů i jiných částí EU

Uvedené požadavky na projekty, které budou v rámci „Aktualizace GDZK“ realizovány, jsou zahrnuty v kriteriích a monitorovacích ukazatelích, které jsou uvedeny v návrhové části dokumentu. Jejich environmentální aspekty jsou zdůrazněny v požadavcích na posouzení projektu z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí. Opatření k omezování vlivů navrhovaných staveb z hlediska životního prostředí – silniční doprava Tabulka č.62

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů PK01

Ochrana přírody

Natura 2000

Hulín-Střelná (R49). Koridor pro R 49 úsek Fryšták–Zlín–Vizovice–Horní Lideč– hranice ČR - Púchov) (E 50) v celé rozvojové ose OS11 Zlín– Horní Lideč–hranice ČR (– Púchov). Koridor v úseku Hulín – Fryšták je již schválen v rámci územního řízení, ostatní úseky jsou projednávány v procesu EIA. Cílem je směrově rozdělená čtyřpruhová komunikace kategorie R24,5/120 s mimoúrovňovými kříženími vedená v nové stopě s rozhodující dopravní funkcí v území. Obchvat Vizovic a úsek silnice mezi Pozděchovem a Lačnovem je řešen tunelem. Průchod přírodním parkem Vizovické vrchy (tunel), okrajově Hostýnskými vrchy.Okrajově střet s RBC 116 U Kotka, průchod 4x NRBK – biologické hodnocení autorizovanou osobou. V rámci stavby ekodozor. Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, budou vyhodnoceny v rámci procesu EIA dle zák.č.114/1992 Sb. autorizovanou osobou..

Ovzduší Ochrana nerostného bohatství

Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Záměr prochází přes CHLÚ Lačnov a okrajově zasahuje i do CHLÚ Fryšták – Západ II a III – podmínky CHLÚ budou respektovány.

Lesní půdní fond

Záměr zasahuje do PUPFL – prověřena bude potřeba záboru, minimalizovat rozsah.


Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy, záplavového území Dřevnice a Lutoninky a OPVZ II a částečně i do retenční nádrže Ostrata. Projekčně bude řešeno respektování ochranných pásem.

Ochrana vod

Osídlení

Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA).

145

Opatření

Závěr:

Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Provést hodnocení EIA (v současné době v rámci některých úseků probíhá), hodnocení vlivů na krajinný ráz a biologické hodnocení. Zajistit minimalizaci vlivů na ÚSES. Minimalizovat zásahy do ZPF a PUPFL. Respektovat podmínky ochranných pásem vodních zdrojů. Plnit podmínky stanoviska dle zák.č.100/2001 Sb. Při respektování výše uvedených opatření je s daným koridorem možno souhlasit.

Tabulka č.63

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů PK02 Ochrana přírody Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Otrokovice-Napajedla-Polešovice, Úsek je součástí R55. Prochází 2x NRBK, okrajově přes RBC 103 Pod Dubovou – hodnocení -1 je v úsecích kolem Napajedel – biologické hodnocení autorizovanou osobou. V rámci stavby ekodozor. Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, budou vyhodnoceny v rámci procesu EIA dle zák.č.114/1992 Sb. autorizovanou osobou. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr zasahuje do PUPFL – prověřena bude potřeba záboru, minimalizovat rozsah. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Osídlení

Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy, záplavového území řeky Moravy a OPVZ II. Projekčně bude řešeno respektování ochranných pásem. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření Závěr

Provést hodnocení EIA a hodnocení vlivů na krajinný ráz. Zajistit minimalizaci vlivů na ÚSES. Minimalizovat zásahy do ZPF. Respektovat podmínky ochranných pásem vodních zdrojů a CHOPAV. Při respektování výše uvedených opatření je s daným koridorem možno souhlasit.

Ochrana vod

Tabulka č.64

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů

Ochrana přírody

Jedná se o zpřesnění koridoru silniční dopravy republikového významu S3 Palačov (R48 – Lešná – Valašské Meziříčí – Vsetín – Pozděchov (R49). Nová výstavba kompletní silnice s napojením na rychlostní silnici R48 (na severu) a silnice I/35 a I/57 ve Valašském Meziříčí. Dopravní zátěže na stávající silnici I/35 se výstavbou nové silnice výrazně sníží, část zátěže bude rovněž odvedena ze silnice I/58. V dalším úseku by se mělo jednat o novou výstavbu kompletní silnice s napojením na rychlostní silnici R35 (na severu) a na rychlostní silnici R49 (na jihu). V úsecích Lešná-Vsetín záměr výrazně neovlivňuje chráněná území. Od Vsetína po Pozděchov prochází CHKO Beskydy I+II. Zónou a okrajově také PP Rybník Neratov. Napajedel – biologické hodnocení autorizovanou osobou. V rámci stavby ekodozor.

Natura 2000 Ovzduší

Zpracováno bude posouzení dle §45i zák.č.114/1992 Sb. autorizovanou osobou (potenciální narušení migrační propustnosti pro velké druhy šelem, potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany). Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).

PK03

146 Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod

Osídlení

Opatření

Závěr:

Zasahuje do dobývacího prostoru Lešná pro těžbu zemního plynu – navržena budou opatření v rámci projektové přípravy. Záměr zasahuje do PUPFL – prověřena bude potřeba záboru, minimalizovat rozsah. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy a Beskydy, záplavového území Vsetínská Bečva a OPVZ II. Projekčně bude řešeno respektování ochranných pásem. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Pro tento úsek silnice bude zpracována územní studie, která prověří vedení trasy. Provést hodnocení EIA, hodnocení vlivů na krajinný ráz a biologické hodnocení. V rámci aktualizace ZÚR doporučujeme zvážit úpravu trasy tak, aby vedla mimo I. Zónu CHKO. V případě realizace úseku po stávající trase je nutná výjimka vlády ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Zajistit minimalizaci vlivů na ÚSES. Minimalizovat zásahy do ZPF a PUPFL. Respektovat podmínky ochranných pásem vodních zdrojů. Respektovat podmínky vyplývající z vymezeného DP Lešná.Respektovat podmínky vyplývající z hodnocení Natura 2000. Záměr znamená zásah do I. A II. Zóny CHKO Beskydy, prověřeno bude proječně při přípravě vymezení trasy.Toto bude prověřeno územní studií, jejíž výsledky budou zapracovány do aktualizace ZÚR. Doporučeno je přeshraniční posouzení vlivu dle § 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění.

Tabulka č.65


PK04 Ochrana přírody Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Otrokovice (R55) – Zlín Nivy (I. Třída – pravobřežní) Nová výstavba silnice na pravém břehu řeky Dřevnice propojující silnice R55 a R49. V současné době je v trase silnice navržena řada mimoúrovňových křížení řešících napojení jednotlivých částí Zlína na komunikaci, přičemž úsek procházející městem je řešen dvěma tunely. V úseku Tečovice Zlín je dvojnásobný střet s NRBK – posouzení vlivu stavby autorizovaným projektantem ÚSES v rámci přípravy stavby na základě projektového řešení. Pokud budou potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr zasahuje do PUPFL – prověřena bude potřeba záboru, minimalizovat rozsah. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Osídlení

Nutno respektovat veškerá ochranná pásma – řešeno projektem. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Provést hodnocení EIA. Zajistit minimalizaci vlivů na ÚSES. Minimalizovat zásahy do ZPF a PUPFL. Respektovat podmínky ochranných pásem vodních zdrojů. V místech, kde komunikace prochází osídleným územím, realizovat protihluková opatření.

Ochrana vod

147

Závěr:

Při respektování výše uvedených opatření je s daným koridorem možno souhlasit.

Tabulka č.66

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů PK05 Ochrana přírody

Zlín Nivy – Zádveřice (R49). Okrajový střet s RBC 110 Lůžkovice – posouzení vlivu stavby autorizovaným projektantem ÚSES v rámci přípravy stavby na základě projektového řešení. Pokud budou potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA.

Natura 2000 Ovzduší

Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).

Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr zasahuje do PUPFL – prověřena bude potřeba záboru, minimalizovat rozsah.

Osídlení

Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Nebyly zjištěny střety – bez opatření. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Provést hodnocení EIA. Omezit střet s RBC Lůžkovice.. Minimalizovat zásahy do ZPF a PUPFL. R V místech, kde komunikace prochází osídleným územím, realizovat protihluková opatření.

Závěr:


Zemědělský půdní fond Ochrana vod

Tabulka č.67


PK06 Ochrana přírody Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství

Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (I/35). Výstavba severovýchodního obchvatu Valašského Meziříčí a úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm v nové stopě v kategorii S11,5/80, přestavba křižovatek se silnicemi III/01876 (Zašová) a III/01877 (Zubří). Okrajový střet s RBC 133 Střítež – posouzení vlivu stavby autorizovaným projektantem ÚSES v rámci přípravy stavby na základě projektového řešení.. Zpracováno bude posouzení dle §45i zák.č.114/1992 Sb. autorizovanou osobou (dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany). Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření.

148 Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Záměr zasahuje do PUPFL – prověřena bude potřeba záboru, minimalizovat rozsah. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Opatření

Záměr zasahuje do CHOPAV Vsetínské vrchy, záplavového území Rožnovské Bečvy a OPVZ II. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Provést hodnocení EIA. Omezit střet s RBC 133 Střítež. Minimalizovat zásahy do ZPF a PUPFL. Respektovat podmínky CHOPAV a OPVZ – projekčně bude řešena ochrany.

Závěr:


Ochrana vod

Osídlení

Tabulka č.68


PK08 Ochrana přírody Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod

Osídlení

Opatření

Závěr:

Starý Hrozenkov, obchvat (I/50). Z důvodu průchodu komunikace I/50 přes CHKO Bílé Karpaty se nepočítá s rozšířením této komunikace na čtyřpruhovou. Cílem je odvést dopravu mimo Starý Hrozenkov, kudy v současné době vede významný dopravní tah vedený centrem obce a využívaný i nákladní dopravou. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Zpracováno bude posouzení dle §45i zák.č.114/1992 Sb. autorizovanou osobou. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod – bez opatření. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Provést hodnocení EIA (v současné době v rámci některých úseků probíhá), hodnocení vlivů na krajinný ráz a biologické hodnocení. V rámci EIA posoudit vhodnost oproti stávajícímu stavu. Z Minimalizovat zásahy do ZPF a PUPFL. Je nutný souhlas CKO Bílé Karpaty. Z hlediska vlivů na ŽP se dá předpokládat řada potencionálních problémů, zejména z hlediska vlivů na krajinný ráz a ochranu přírody. S koridorem je možno souhlasit, v rámci detailní EIA však musí být jednoznačně prokázáno, že je tato varianta vhodnější oproti stávajícímu stavu.

149 Tabulka č.69


PK09 Ochrana přírody

Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Ostrožská Nová Ves – Uherský Ostroh, obchvat (I/55). Jedná se o úpravu stávající komunikace I/55, kdy by doprava měla být odvedena mimo obce Uherský Ostroh a Ostrožskou novou ves. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Zpracováno bude posouzení vlivu na prvek ÚSES – zachování ekologické stability území. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Osídlení

Projekt bude respektovat ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Provést hodnocení EIA, minimalizovat zásah do RBC 82 kolébky a do ZPF.

Závěr:


Ochrana vod

150 Tabulka č.70



Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond

Kunovice, obchvat (I/55, I/50, II/498). Jedná se o jihozápadní obchvat Kunovic a napojení tratí I/50 a I/55, což povede ke zvýšení plynulosti dopravy. Doprava je odváděna mimo zastavěné území. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků ÚSES – bez opatření. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Osídlení

Projekt bude respektovat ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Minimalizovat zábory ZPF a respektovat podmínky ochranných pásem vodních zdrojů

Závěr:


Ochrana vod

151 Tabulka č.71



Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond

Valašské Klobouky, obchvat (I/57). Jedná se o odvedení dopravy z centra obce Valašské Klobouky v rámci stávající komunikace I/57, čímž by měla být zajištěna vyšší plynulost dopravy. Trasa kopíruje vedení stávající trasy železnice. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Zpracováno bude posouzení vlivu na prvek ÚSES – zachování ekologické stability území. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření.

Osídlení

Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Projekt bude respektovat ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

V rámci zpřesnění trasy při zpracování ÚP obce vést komunikaci mimo I. A II. Zónu CHKO. V rámci EIA zajistit, aby byly minimalizovány účinky hlukové zátěže v osídlených oblastech.

Závěr:



152 Tabulka č.72


Natura 2000

Broumov – Bylnice, obchvat (I/57). Obchvat řeší průtah stávající komunikace I/57 obcí Broumov – Bylnice, která v délce cca 4 km prochází zastavěným územím. Tímto obchvatem by měla být zajištěna vyšší plynulost dopravy a snížení intenzity dopravy v centru obce. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Zpracováno bude posouzení vlivu na prvek ÚSES – zachování ekologické stability území. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA.

Ovzduší




Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Opatření

Projekt bude respektovat ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Provést hodnocení EIA , hodnocení vlivů na krajinný ráz a biologické hodnocení. Minimalizovat zásahy do ZPF a PUPFL. Respektovat podmínky ochranných pásem vodních zdrojů. Nutný souhlas SCHKO Bílé Karpaty.

Závěr:


Ochrana vod

Osídlení

153 Tabulka č.73


Natura 2000

Jasenná – Syrákov – Liptál, stoupací pruhy (I/69). Stávající silnice I/69 v úseku Vizovice – Vsetín vykazuje velké množství závad v šířkovém uspořádání a směrovém vedení trasy (zejména pro nákladní dopravu). Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Zpracováno bude posouzení vlivu na prvek ÚSES – zachování ekologické stability území. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA.

Ovzduší




Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření. Záměr zasahuje do PUPFL – omezit rozsah záboru na nezbytně nutný.. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Osídlení

Projekt bude respektovat veškerá ochranná pásma. Dojde k záboru lesa menšímu než 25 ha (17,5 ha), což je podmínkou CHOPAV. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Střet s NRBK 149 musí být řešen tak, aby nedošlo k významně negativnímu ovlivnění (kolmý průchod apod.), musí být zajištěna podmínka záboru PUPFL v rámci ochranných podmínek CHOPAV.

Závěr:


Ochrana vod

154 Tabulka č.74



Lutonina, obchvat (I/69). Obchvat Lutonin by měl přispět k lepšímu napojení v úseku Vizovice – Vsetín. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření.

Osídlení

Záměr zasahuje do PUPFL – omezit rozsah záboru na nezbytně nutný. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod – bez opatření. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Provést vyhodnocení vlivů na krajinný ráz a biologické hodnocení.

Závěr:



155 Tabulka č.75



Natura 2000

Bystřice pod Hostýnem-Poličná (II/150, II/438), Jde o úsek stávající II/150, která vede přes několik obcí – Loukov, Osíčko, Komárno. Součástí je i obchvat Bystřice pod Hostýnem. Návrh dvoupruhové homogenizované komunikace kategorie se smíšenou dopravně – obslužnou funkcí v území. Stávající tah silnic vykazuje vysoký podíl průjezdních úseků (41%) a velké množství závad v šířkovém uspořádání a směrovém vedení trasy. Podíl těžkých vozidel zde činí 17%. Realizací uvedených staveb dojde ke zvýšení plynulosti a kvality dopravy v celé délce tahu a k vytvoření nabídky kvalitního severního propojení. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků ÚSES – bez opatření. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).

Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření.

Osídlení

Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod – bez opatření. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Minimalizovat zábory do ZPF.

Závěr:

Za výše uvedených podmínek je možno s vymezením koridoru souhlasit.


156

Tabulka č.76


Natura 2000

Křtomil, obchvat (II/150). Předpokládá se odvedení dopravy z obce na stávající silnici II/150 a zvýšení intenzity dopravy. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality. Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření.

Osídlení

Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do záplavového území Bystřičky. Projekt bude respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření Závěr:

Opatření běžná v rámci územního řízení. S vymezením koridoru je možno souhlasit.


157

Tabulka č.77

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů Č. záměru (Kód VPS) PK17 Ochrana přírody

Natura 2000

Popis záměru Uherské Hradiště, připojení (II/497). Jedná se o odvedení dopravy z měst Uherské Hradiště a Staré Město a připojení na budoucí R 55. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Provedeno bude hodnocení funkčnosti prvků ÚSES autorizovanou osobou. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).


Osídlení

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy a záplavového území Moravy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Minimalizovat střety s ÚSES (kolmý průchod), minimalizovat zábory ZPF ve vyšší třídě ochrany.

Závěr:


158

Tabulka č.78




Kroměříž, obchvat (II/432). Jedná se o západní obchvat Kroměříže, který by měl odvést stávající dopravu z II/432 z centra města Kroměříže. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Provedeno bude hodnocení funkčnosti prvků ÚSES autorizovanou osobou. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Osídlení

Záměr zasahuje do PUPFL – omezit rozsah záboru na nezbytně nutný. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy a záplavového území Moravy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Minimalizovat střet s nadregionálním biokoridorem.

Závěr:



159 Tabulka č.79



Natura 2000 Ovzduší Ochrana nerostného bohatství Lesní půdní fond Zemědělský půdní fond Ochrana vod

Osídlení

Zlín – přivadeč na R49, zkapacitnění (II/490). Jedná se o napojení Zlína na R 49 u Holešova. Výstavba nové čtyřpruhové komunikace v úseku R49 – Zlín. Realizací uvedené stavby dojde ke zkvalitnění spojení Holešova a Bystřice pod Hostýnem se Zlínem. Výstavba nového čtyřpruhového úseku R49 – Zlín umožní napojení Zlína na síť rychlostních komunikací (D1, R49). Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření Záměr zasahuje do PUPFL – omezit rozsah záboru na nezbytně nutný. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do OPVZ II, OPPLZ a údolní nádrže Fryšták. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

V současné době probíhá EIA. Respektovat závěry vyplývající z EIA.

Závěr:


160 Tabulka č.80




Holešov – přivaděč na R49 včetně východního obchvatu (II/490). Tento úsek komunikace zajistí napojení průmyslové zóny v Holešově a zároveň vyřeší napojení na R 49 a povede ke snížení intenzity dopravy v Holešově. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zasahuje do těženého dobývacího prostoru Žopy – projekt bude respektovat podmínky DP.

Osídlení


Opatření

Minimalizovat zábory ZPF, v případě blízkosti více osídleného území realizovat protihluková opatření.

Závěr:



161 Tabulka č.81



Nivnice (Linea), narovnání (II/490). Narovnáním dojde ke zvýšení plynulosti dopravy. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Osídlení


Opatření Závěr:



162 Tabulka č.82



Uherský Brod, JV obchvat (II/490). Záměr zajistí lepší napojení II/490 na I/50 a odvedení dopravy mimo obydlené oblasti. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Osídlení

Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření Závěr:



163 Tabulka č.83



Újezdec,obchvat (II/490). Napojení II/495 na II/490 a odvedení dopravy mimo centrum části města Uherského Brodu – Újezdec. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Osídlení

Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy a OPVZ II. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření Závěr:

Opatření běžná v rámci územního řízení. Respektovat ochranné podmínky OPVZ. S vymezením koridoru je možno souhlasit.


164 Tabulka č.84


Natura 2000

Luhačovice, JV obchvat (II/492). Je tvořena stávající silnicí II/492 a jižním obchvatem Luhačovic, který by měl napomoci snížit dopravní zatížení města. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Osídlení

Záměr zasahuje do OPPLZ. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Provést hodnocení EIA, hodnocení vlivů na krajinný ráz a biologické hodnocení. Respektovat podmínky ochranného pásma přírodního léčivého zdroje. Nutný souhlas SCHKO Bílé Karpaty.

Závěr:

Za výše uvedených podmínek je možno s vymezením koridoru souhlasit, avšak je nutno posoudit, zda-li je záměr z hlediska zásahu do CHKO Bílé Karpaty tak významný.

Ochrana vod

165 Tabulka č.85



Pozlovice, směrová úprava (II/493). Jedná se o drobnou směrovou úpravu, která by měla mírně zvýšit plynulost dopravy. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření


Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn.

Ochrana vod Osídlení

Záměr zasahuje do OPPLZ. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Jedná se o úpravu vedení trasy, nedají se očekávat významnější vlivy.

Opatření Závěr:


166 Tabulka č.86




Uherský Brod (Napojení II/495 na obchvat II/490). Jedná se o drobnou úpravu komunikace navazující na JZ obchvat Uherského Brodu. Mělo by dojít ke zvýšení plynulosti dopravy. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Ochrana vod

Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma.

Osídlení

Jedná se pouze o drobnou úpravu vedení a zrychlení dopravy – bez opatření.

Opatření Závěr:



167 Tabulka č.87



Nezdenice-Záhorovice, spojka (II/495). Jedná se o drobnou úpravu vedení trasy, která bude navazovat na obchvat Záhorovic. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Zemědělský půdní fond Ochrana vod Osídlení

Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod – bez opatření. Jedná se pouze o drobnou úpravu vedení a zrychlení dopravy – bez opatření.

Opatření Závěr:


168

Tabulka č.88



Záhorovice, obchvat (II/495). Jedná se o severní obchvat obce Záhorovice, kterou stávající komunikace v délce cca 2 km prochází. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Osídlení


Opatření Závěr:



169 Tabulka č.89




Osídlení

Bojkovice – Pitín, obchvat (II/495). Jižní obchvat města Bojkovice a severní Pitína. Bude zvýšena plynulost dopravy, která bude odvedena ze stávající komunikace procházející centry obcí. Biologické hodnocení autorizovanou osobou. Stanoveny budou kompenzační opatření V rámci stavby ekodozor. Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA).

Opatření

Provést hodnocení EIA, hodnocení vlivů na krajinný ráz a biologické hodnocení. Respektovat podmínky ochranného pásma přírodního léčivého zdroje. Nutný souhlas SCHKO Bílé Karpaty.

Závěr:


170 Tabulka č.90



Osídlení Opatření Závěr:

Šumice, obchvat (II/495). Jižní obchvat obce Šumice. Odvedení dopravy ze stávající komunikace II/495 z centra obce. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do záplavového území Olšavy. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Opatření běžná v rámci územního řízení. S vymezením koridoru je možno souhlasit.

171

Tabulka č.91


Natura 2000

Hrádek na Vlárské Dráze, obchvat (II/495). Odvedení dopravy mimo obec Slavičín. Koridor je veden okolo stávající železniční trati. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).


Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření

Osídlení


Opatření Závěr:



172

Tabulka č.92




Dolní Němčí, obchvat (II/498, II/490). Jižní obchvat obce Dolní Němčí, snížení intenzity dopravy v obci a zvýšení plynulosti dopravy. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt).

Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Záměr zasahuje do záplavového území Okluky. Nutno respektovat veškerá ochranná pásma. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Opatření běžná v rámci územního řízení. S vymezením koridoru je možno souhlasit.

173

Tabulka č.93




Hluk, obchvat (II/498). Severní obchvat obce a zlepšení plynulejšího dopravního napojení II/498 a II/495. Záměr nezasahuje do chráněných území a prvků NR+ R ÚSES – bez opatření Koridor přímo nezasahuje do žádné ptačí oblasti ani evropsky významné lokality a nelze tedy v měřítku ZÚR předpokládat významně negativní dopad na soustavu Natura 2000.Pokud by byly nějaké potenciální vlivy zjištěny při konkretizaci záměru, bude nutno je vyhodnotit v rámci procesu EIA. Zpracována bude rozptylová studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Nebyly zjištěny střety s chráněným ložiskovým územím ani dobývacím prostorem – bez opatření Záměr nezasahuje do PUPFL – bez opatření. Provést zhodnocení trvalého záboru ZPF, minimalizovat zábor půdy I.a II.třídy ochrany nebo zdůvodnit potřebu takového záboru. Provedeny budou skrývky kulturních zemin v souladu s e zák.č.334/1992 Sb. ve znění platných změn. Nebyly zjištěny zásadní střety záměru s oblastí ochrany vod – bez opatření Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA). Zhodnocen bude krajinný ráz území (EIA). Opatření běžná v rámci územního řízení. S vymezením koridoru je možno souhlasit.

174 Opatření k omezování vlivů navrhovaných staveb z hlediska životního prostředí – železniční doprava Tabulka č.94

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů 331 Otrokovice – Zlín -Vizovice - Valašská Polanka, modernizace a prodloužení trati Otrokovice -Vizovice Vizovice - Pozděchov Pozděchov - Valašská Polanka Vybudování nového úseku trati – prodloužení stávající trati 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice v rozvojové ose Zlín – Horní Lideč – hranice ČR. Modernizace a elektrizace stávající trati v úseku Otrokovice – Zlín – Vizovice, zdvojkolejnění v úseku Otrokovice – Zlín. Obyvatelstvo Při další přípravě stavby budou zpracovány podrobné hlukové studie na základě technického řešení liniové stavby, na základě nichž bude možné garantovat, že budou dodrženy limity hluku pro chráněné objekty (chráněný prostor chráněných objektů) dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ovzduší

Pro dobu výstavby vymezit plány organizace stavby s ohledem na omezení produkce prachu při stavbách.

Příroda a krajina

V rámci přípravy stavby provést biologické hodnocení na základě podrobného průzkumu dotčeného území.

Voda

Řešení odvodnění železničního tělesa v souladu s požadavky vodního zákona. V projektu respektovat ochranná pásma (CHOPAV Vsetínské Vrchy, záplavové území Lutoninky). Při průchodu železnice provedení přemostění přes celou šířku záplavového území tak, aby došlo k jen minimálnímu zvýšení povodňové hladiny a tím k dalšímu zrychlení odtoku.

ZPF, PUFL

Osídlení Opatření

Minimalizovat zábor ZPF, dokladovat zdůvodnění záboru I.a II.třídy ochrany. Minimalizovat zábor PUFL. Zpracována bude rozptylová a hluková studie při další přípravě stavby (EIA, projekt). Zpracováno bude hodnocení zdravotních rizik (EIA) Při další projektové přípravě bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů. V rámci projektové EIA jednotlivých bude realizováno biologické hodnocení dle §67 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, pokud bude orgánem ochrany přírody a krajiny požadováno. Cílem biologického hodnocení je zjistit výskyt druhů rostlin a živočichů včetně zvláště chráněných, dále také navrhnout opatření k eliminaci vlivů záměru. Plněny budou podmínky vyplývající z CHOPAV Beskydy. Respektovány budou schválené Plány péče CHKO Beskydy Při křížení liniových staveb se skladebnými částmi ÚSES budou respektovány tyto zásady: • •

•

•

nové stavby budou v maximální možné míře budovány mimo biocentra v případě, že nebude možné se biocentru vyhnout a bude stavbou rozděleno, musí zbylé části (nová biocentra) mít minimální rozlohu 5 ha. Zároveň bude zachována propustnost pod stavbou dojde–li ke zrušení lokálního biocentra a tím ke spojení biokoridorů, nesmí délka nového biokoridoru mezi funkčními biocentry přesáhnout 500 m v případě lučního biokoridoru, resp. 700 m u lesního biokoridoru vždy musí být zachována minimální světlost biokoridorů u lokálního min 20 m, u regionálního 40 m, tomu musí odpovídat šíře propustků pod silnicemi

175 •

při plánování staveb, které jsou v územním střetu s prvky ÚSES, bude vždy vyžadováno stanovisko osoby autorizované pro hodnocení vlivů na ÚSES. Pro omezení negativních vlivů fragmentace krajiny s předstihem v podrobnějším měřítku řešit zajištění prostupnosti silničních těles ve smyslu metodiky AOPK ČR. Navržena budou opatření pro eliminaci negativního vlivu hluku a vibrací z dopravy na obytnou zástavbu, tam kde nebude možné negativní vliv na obytnou zástavbu vyloučit. Při návrhu dopravních staveb budou respektovány hygienické limity hluku a vibrací stanovené platnými právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví. Zabezpečeno bude zajištění minimální dopravní obslužnosti území obcí, postupovat se bude v souladu se standarty pro realizaci záměrů, podle nichž by se mělo postupovat. Minimalizovat pojezdy těžké mechanizace ve volné krajině, zejména v údolních nivách toků. Minimalizovat zábory ZPF, především v I. a II. třídě ochrany. Závěr

Za splnění výše uvedených podmínek je s vymezením koridoru možno souhlasit a dá se předpokládat, že realizace bude mít celkově pozitivní vlivy z hlediska životního prostředí. Bude posílena role železniční dopravy, které může vytvořit alternativu k dopravě silniční.

Tabulka č.95

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů 303 Bezměrov – Hulín, modernizace trati Bezměrov – Hulín Hulín Zkapacitnění, modernizace a elektrizace stávající trati 303 Kojetín – Bezměrov – Hulín, včetně zdvojkolejnění v plném rozsahu Obyvatelstvo Při další přípravě stavby budou zpracovány podrobné hlukové studie na základě technického řešení liniové stavby, na základě nichž bude možné garantovat, že budou dodrženy limity hluku pro chráněné objekty (chráněný prostor chráněných objektů) dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ovzduší


Příroda a krajina

V rámci přípravy stavby bude provedeno biologické hodnocení, vzhledem k tomu, že záměr je modernizací stávající trati, není předpoklad ovlivnění přírodních složek území. Záměr se nedotýká chráněných území ani prvků ÚSES (regionální a neregionální úrovně).

Voda

Nepředpokládá se významný vliv, přestože záměr zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy, záplavové území Moravy a OPVZ II – jedná se pouze o modernizaci trati.

ZPF, PUFL

Zábor ZPF bude malého rozsahu, přesto je potřeba dokladovat zdůvodnění záboru I.a II.třídy ochrany. K záboru PUFL nedojde – nejsou potřeba opatření. Při další projektové přípravě bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů. V měřítku Generelu dopravy nelze významnější vlivy předpokládat. S vymezením koridoru je možno souhlasit a dá se předpokládat, že realizace bude mít celkově pozitivní vlivy z hlediska životního prostředí.

Opatření

Závěr

176

Tabulka č.96

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů 300 (Brno – Kojetín –) Chropyně – (Přerov), modernizace trati Chropyně Modernizace stávající trati Obyvatelstvo Při další přípravě stavby budou zpracovány podrobné hlukové studie na základě technického řešení liniové stavby, na základě nichž bude možné garantovat, že budou dodrženy limity hluku pro chráněné objekty (chráněný prostor chráněných objektů) dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ovzduší


Příroda a krajina

V rámci přípravy stavby provést biologické hodnocení na základě podrobného průzkumu dotčeného území. Zhodnotit vliv na NRBC 104 Chropyňský luh po dobu výstavby a provedeno bude vyhodnocení funkčnosti neregionálního prvku ÚSES. Z důvodu principu předběžné opatrnosti je vyhodnocen vliv jakožto potenciálně negativní. Nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany – provedeno bude hodnocení NATURA EVL Morava – Chropyňský luh.

Voda

Řešení odvodnění železničního tělesa v souladu s požadavky vodního zákona. Nepředpokládá se významný vliv na CHOPAV Kvartér Moravy, záplavové území Moravy a OPVZ II vzhledem k tomu, že se jedná o modernizaci trati.

ZPF, PUFL Opatření

Zábor ZPF je vzhledem k modernizaci stávající trati minimální – nejsou opatření. Zábor PUFL se nepředpokládá – nejsou potřeba opatření. Při další projektové přípravě bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů. V rámci projektové EIA jednotlivých bude realizováno biologické hodnocení dle §67 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, pokud bude orgánem ochrany přírody a krajiny požadováno. Cílem biologického hodnocení je zjistit výskyt druhů rostlin a živočichů včetně zvláště chráněných, dále také navrhnout opatření k eliminaci vlivů záměru. Plněny budou podmínky vyplývající z posouzení možného vlivu na NRBC 104 Chropyňský luh. Provedeno bude posouzení dle §45i pro EVL Morava – Chropyňský luh na základě konečného projekčního řešení modernizace trati. Minimalizovat pojezdy těžké mechanizace ve volné krajině.

Závěr

Za splnění výše uvedených podmínek je s vymezením koridoru možno souhlasit a dá se předpokládat, že realizace bude mít celkově pozitivní vlivy z hlediska životního prostředí. Bude posílena role železniční dopravy, které může zvýšit podíl přepravních výkonů oproti silniční dopravě (snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší)..

177 Opatření k omezování vlivů navrhovaných staveb z hlediska životního prostředí – vodní doprava Tabulka č.97

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů Splavnění řeky Moravy z Otrokovic do Kroměříže Vodní tok od ústí vodoteče Bečvy po soutok s vodotečí Dyje, vč. průplavu Otrokovice – Rohatec. V současnosti splavněn úsek Otrokovice - Rohatec Obyvatelstvo Ovzduší

Nejsou uvažovány výrazně negativní vlivy na ovzduší – při přípravě bude provedeno prověření možných vlivů na ovzduší.

Příroda a krajina

V rámci přípravy stavby provést biologické hodnocení na základě podrobného průzkumu dotčeného území. Prověřen bude vliv na zásah do biokoridoru, provedeno bude vyhodnocení funkčnosti prvku ÚSES, posouzen bude možný vliv na vodní faunu a stanoveny kompenzační opatření na základě projekčního řešení stavby. Z důvodu principu předběžné opatrnosti je vyhodnocen vliv jakožto potenciálně negativní. Nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů vážících se k vodnímu prostředí. Stanoveny budou omezující opatření, případně kompenzace možného vlivu (EVL Kněžpolský les).

Voda

Stanoveny budou při projektové přípravě podmínky pro dopravní provoz související s možným únikem - ohrožení znečištění – lodní dopravou.

ZPF, PUFL

Zábor ZPF se nepředpokládá – nejsou opatření.. Zábor PUFL se předpokládá omezen – dále při projektu prověřit a minimalizovat. . Při další projektové přípravě bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů.

Opatření

Autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability posoudí vliv na prvky ÚSES. V rámci projektové EIA bude realizováno biologické hodnocení dle §67 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. Cílem biologického hodnocení je zjistit výskyt druhů rostlin a živočichů včetně zvláště chráněných, dále také navrhnout opatření k eliminaci vlivů záměru. Omezit zásahy do vodního koryta a břehové porosty na nezbytnou možnou míru. Zpracovat havarijní plán (předcházení možným únikům znečišťujících látek). Závěr


178 Tabulka č.98

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů Výstavba veřejného přístavu v Otrokovicích Obyvatelstvo

Nejsou předpokládané významné vlivy – bez opatření

Ovzduší

Nejsou uvažovány výrazně negativní vlivy na ovzduší – při přípravě bude provedeno prověření možných vlivů na ovzduší.

Příroda a krajina

V rámci přípravy stavby provést biologické hodnocení na základě podrobného průzkumu dotčeného území. Prověřen bude vliv na zásah do biokoridoru, provedeno bude vyhodnocení funkčnosti prvku ÚSES, posouzen bude možný vliv na vodní faunu a stanoveny kompenzační opatření na základě projekčního řešení stavby. Z důvodu principu předběžné opatrnosti je vyhodnocen vliv jakožto potenciálně negativní. Nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů vážících se k vodnímu prostředí. Stanoveny budou omezující opatření, případně kompenzace možného vlivu (EVL Nedakonický les).

Voda

Stanoveny budou při projektové přípravě podmínky pro dopravní provoz související s možným únikem - ohrožení znečištění – lodní dopravou.

ZPF, PUFL

Zábor ZPF se nepředpokládá – nejsou opatření.. Zábor PUFL se nepředpokládá – nejsou stanovena opatření. Při další projektové přípravě bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů.

Opatření

Autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability posoudí vliv na biokoridor. V rámci projektové EIA bude realizováno biologické hodnocení dle §67 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. Cílem biologického hodnocení je zjistit výskyt druhů rostlin a živočichů včetně zvláště chráněných, dále také navrhnout opatření k eliminaci vlivů záměru. Omezit zásahy do vodního koryta a břehové porosty na nezbytnou možnou míru. Zpracovat havarijní plán (předcházení možným únikům znečišťujících látek). Závěr


179 Opatření k omezování vlivů navrhovaných staveb z hlediska životního prostředí – letecká doprava Tabulka č.99

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů Letiště s vnitrostátním významem v obci Poličná – Choryně u Valašského Meziříčí Zachování stávajícího letiště Obyvatelstvo Sledovat možné vlivy na obyvatelstvo – hluk, emise škodlivin do ovzduší. Ovzduší

Negativní vliv letiště na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž – opatření v rámci povolení úpravy a provozu.

Příroda a krajina

Nezasahuje do chráněných území, prvků ÚSES a území NATURA – nejsou navržena opatření

Voda

Vlivy na vodu budou prověřeny, na základě dosavadních údajů nelze vyhodnotit a s tím stanovit související opatření.

ZPF, PUFL

Zábor ZPF bude podrobně řešen v projektu – minimalizovat rozsah záboru, vyhodnotit bonitu záboru na základě projekčního řešení. Zábor PUFL se nepředpokládá – nejsou stanovena opatření. Při další přípravě bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů. Zpracována hluková a rozptylová studie pro posouzení dosahu vlivu a stanovením opatření pro omezení možného vlivu.

Opatření

Zpracovat havarijní plán (předcházení možným únikům znečišťujících látek). Závěr

Za splnění výše uvedených podmínek je možné s navrhovaným řešením letiště souhlasit.

Tabulka č.100

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů Dobudování sítě infrastruktury letecké záchranné služby Zlín – heliport mezinárodní – změna na heliport krajský Rožnov p. Radhoštěm, Bystřice p. Hostýnem, Valašské Klobouky, Slavičín, Uherský Brod – heliporty krajské Obyvatelstvo Sledovat možné vlivy na obyvatelstvo – hluk, emise škodlivin do ovzduší. Ovzduší

Negativní vliv letiště na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž – opatření v rámci povolení úpravy a provozu.

Příroda a krajina

Nezasahuje do chráněných území, prvků ÚSES a území NATURA – nejsou navržena opatření

Voda

Vlivy na vodu budou prověřeny, na základě dosavadních údajů nelze vyhodnotit a s tím stanovit související opatření.

ZPF, PUFL

Zábor ZPF bude podrobně řešen v projektu – minimalizovat rozsah záboru, vyhodnotit bonitu záboru na základě projekčního řešení. Zábor PUFL se nepředpokládá – nejsou stanovena opatření. Při další přípravě bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů. Zpracována hluková a rozptylová studie pro posouzení dosahu vlivu a stanovením opatření pro omezení možného vlivu.

Opatření

Zpracovat havarijní plán (předcházení možným únikům znečišťujících látek). Závěr

Za splnění výše uvedených podmínek je možné s navrhovaným řešením letiště souhlasit.

180

Opatření k omezování vlivů navrhovaných staveb z hlediska životního prostředí – cyklistická doprava Navržena jsou opatření, která v zásadě navrhují hlavní tematické okruhy, které by měla krajská reprezentace podporovat a s ohledem na ně, rovněž vhodně korigovat záměry obcí nebo skupiny obcí. Většina tato opatření jsou charakteru zabezpečení financí a nesouvisí s možným vlivem na životní prostředí: Opatření 1. Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti obcí. Jde fikční podporu projekční přípravy úseků, kde je nutné vybudovat cyklostezku především v rámci dojíždění do zaměstnání, škol, pro posílení bezpečnosti silničního provozu z obcí do měst a následně mezi obcemi. V prioritách podpory by se měly objevit úseky, které stahují cyklisty ze silnic I. a II. třídy, v opodstatněných případech ze silnic III. třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Další úseky korespondují s návrhem jednotlivých páteřních dálkových cyklotras, které prochází územím kraje. Opatření v sobě zahrnuje zpracování jak studie proveditelnosti, tak i dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a tendrovou dokumentaci. Opatření 2. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. Jako velmi vhodné se jeví např. budování cyklotras v těch oblastech, kde probíhají pozemkové úpravy. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do této kategorie lze zařadit i jednání s Lesy ČR. Opatření 3. Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji Opatření směřuje k vytvoření podmínek pro koncepční řešení rozvoje cyklistické dopravy v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních dopravních staveb. Opatření 4. Podpora rekonstrukce systému BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v oblasti denního dojíždění do práce a do škol. Je proto nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci systém BIKE & RIDE na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a městské hromadné dopravy. Opatření 5. Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů dopravy Opatření směřuje k podpoře a k rozšíření možností převozu kol z měst a obcí do vzdálenějších lokalit, případně do turisticky atraktivních oblastí, které jsou z hlediska fyzického či časového cyklistou problematicky dosažitelné. Opatření navazuje na stávající aktivity dopravních společností. Podpora by se měla uskutečnit formou finančního příspěvku vybranému dopravci (dle kritérií stanovených ORR a ODSH KÚ ZL) na provozní náklady spojené s provozem cyklobusů.

181 Opatření 6. Zajištění údržby značení cyklotras Opatření zahrnuje značení nových, přeznačení a údržba stávajících a rušení nevhodných cyklotras. Dále pak zahrnuje vyznačení tras mezinárodní cyklistické sítě EuroVelo vedené krajem. Tabulka č.101

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů cyklostezka č. 46 v oblasti Žitkové cyklostezka č. 47 v oblasti Žitkové cyklostezka č. 5035, resp. navazující 5034 cyklostezky mezi Starými Hutěmi na Moravě a Břestkem vybudování cyklostezky mezi Popovicemi a Hradčovicemi cyklostezka č. 472 v oblasti Velkých Karlovic a Karolinky Obyvatelstvo Propojit cyklistiku s veřejnou

hromadnou dopravou v oblasti denního

dojíždění do práce a do škol. V prioritách podpory se objeví úseky, které stahují cyklisty ze silnic I. a II. třídy, v opodstatněných případech ze silnic III. třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Ovzduší

Bez vlivu na ovzduší – nejsou navrhována opatření

Příroda a krajina

cyklostezka č. 46 v oblasti Žitkové (EVL Bílé Karpaty, EVL Semetín) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. cyklostezka č. 47 v oblasti Žitkové (EVL Nedakonický les) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. cyklostezka č. 5035, resp. navazující 5034 (EVL Hostýnské vrchy, PO Hostýnské vrchy) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. Možné rušení ptáků v době hnízdění a vyvádění mláďat. cyklostezky mezi Starými Hutěmi na Moravě a Břestkem (EVL Chřiby) Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. Vybudování přístaviště v lokalitě Uherské Hradiště-Kunovský les Nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany (EVL Nedakonický les) Vybudování cyklostezky mezi Popovicemi a Hradčovicemi Předpokládaná ztráta biotopu evropsky významného druhu (EVL Stráně u Popovic) Cyklostezka č. 472 v oblasti Velkých Karlovic a Karolinky (PO Horní Vsacko) Koncepce explicitně neuvádí charakter plánovaných opatření, týkajících se cyklostezky. Nelze proto vyloučit potenciální zásah do biotopu ptáků, případně jejich rušení v době hnízdění a vyvádění mláďat. Uvedené stavby je jsou doporučeny k samostatnému posouzení ve fázích předložení záměrů k realizaci. Nejsou navržena opatření. Zábor ZPF bude podrobně řešen v projektu – minimalizovat rozsah záboru, vyhodnotit bonitu záboru na základě projekčního řešení. Zábor PUFL bude minimalizován – opatření v projektové přípravě. Zpracováno bude biologické hodnocení, zhodnocení potenciálního dotčení a záboru stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany, možné rušení ptáků v době hnízdění a vyvádění mláďat. Za splnění výše uvedených podmínek je možné s navrhovaným řešením doplněním cyklodopravy souhlasit.

Voda ZPF, PUFL

Opatření

Závěr

182

VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné knowhow) Provedení vyhodnocení koncepce vychází ze zpracovaných údajů uvedených v návrhu aktualizace koncepce. Dokument „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje – Návrh“. V úvodní části Aktualizace GDZK je uveden význam aktualizace koncepce jako základního dopravně inženýrského dokumentu v oblasti rozvoje dopravních sítí a rozvoje dopravy Zlínského kraje. Návrhem je podpořen ekonomický růst, rozvoj investic a mobility osob kraje. Podpořen je rozvoj kapacitních silnic vyšší kategorie, který území kraje začlení do republikové a mezinárodní silniční sítě a propojí rozhodující sídla kraje. Podpořena je veřejná doprava, především železniční a osobní doprava. Část „Vize rozvoje kraje“ uvádí vytvoření podmínek pro zajištění kvalitní a bezpečné dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci udržitelného rozvoje kraje. Významnou částí jsou „Strategické cíle“, které zahrnují posílení kvalitativních charakteristik dopravní infrastruktury, především sítě dálnic a rychlostních silnic, snížení dopravní nehodovosti a negativních vlivů dopravy odstraněním technické nedostatečnosti stávající infrastruktury, odstranění možných kolizních míst, výstavbu přeložek a obchvatů měst a obcí, respektování prvků životního prostředí a bezpečnosti silničního provozu. Strategickým cílem Zlínského kraje je ochrana životního prostředí a zdraví obyvatel s ohledem na udržitelný rozvoj kvality života. Významným prvkem je snižování emisí z dopravy zajištěním plynulosti dopravy, rozvoje automobilizace a motorizace bez následných kongescí a podpora ekologicky šetrných druhů dopravy jako jsou železniční, veřejná, cyklistická a pěší doprava. V oblasti veřejných dopravních služeb je klíčovou výzvou zajištění rozvoje veřejné dopravy, včetně dopravy městské. V části „Priority“ je věnována pozornost přednostním krokům rozvoje silniční dopravy, rozvoje železniční dopravy, vodní dopravy, letecké dopravy a rozvoje cyklistické a pěší dopravy. Kapitola „Opatření k realizaci“ je členěna na dopravu silniční, železniční, vodní, leteckou, cyklistickou a pěší. Postupně je podrobně řešena problematika těchto jednotlivých částí dopravy. Provedeno je hodnocení současné dopravní situace. U silniční dopravy je podrobně řešena prognóza vývoje dopravy struktura navrhovaného řešení, základní motivy výhledové silniční sítě. Podrobně jsou řešeny silniční tahy mezinárodního a celostátního významu, krajského významu a místního významu. Dokument se věnuje organizaci a řízení dopravy, změně zatřídění silniční sítě. Zvláštní část je věnována obecným postupům při plánování realizace výhledových staveb. Část zabývající se železniční dopravou uvádí koncepci řešení obsluhy území a návrh cílového stavu železniční sítě. Část se věnuje logistickým centrům kombinované dopravy.

183 Samostatné kapitoly jsou věnovány vodní a letecké dopravě. Cyklistická a pěší doprava je podrobně rozpracována z hlediska čtyř základních priorit Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky včetně navrhovaných opatření pro orgány kraje. Uvedeny jsou konkrétní doporučení pro podporu záměrů s opatřeními. V kapitole „Ochrana životního prostředí“ jsou vymezeny základní cíle v oblasti dopravy pro zabezpečení stabilizace a postupného snižování negativních účinků na stav životního prostředí souvisejících s dopravní infrastrukturou a dopravním provozem a postup posouzení koncepce z hlediska zák.č.100/2001 Sb.ve znění platných předpisů. „Výčet možných finančních zdrojů“ představuje obsah sedmé kapitoly. Zde jsou vymezeny typy zdrojů, které je možné uplatnit pro financování rozvoje dopravy kraje. Finanční zdroje představují výdaje všech subjektů a orgánů na území ZK (Zlínský kraj, obce v kraji, státní rozpočet, Státní fond dopravní infrastruktury, programy určené k využívání fondů EU a soukromé zdroje). Kapitola „Změny oproti GDZK 2004“ definuje změny Aktualizace generelu dopravní sítě Zlínského kraje oproti Generelu dopravní sítě řešenému v roce 2004 z hlediska silniční, železniční sítě, vodní a letecké dopravy. Z těchto údajů vychází provedení vyhodnocení koncepce. Při shromažďování potřebných údajů se nevyskytly problémy, které by mohly způsobit absenci údajů pro vyhodnocení koncepce. Některé údaje je možné doplnit až po realizaci konečného technického řešení jednotlivých návrhů nebo úprav dopravních tras a budou řešeny podrobně v projektové dokumentaci a vyhodnoceny v rámci dalšího posouzení jednotlivých staveb v rámci posouzení v režimu zák.č.100/2001 Sb.v platném znění. Metodika provedení posuzování Posouzení vlivů vyhodnocení Aktualizace GDZK na životní prostředí bylo provedeno v rozsahu přílohy č. 9 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Na základě závěru zjišťovacího řízení je součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí také posouzení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality Natura 2000 dle §45i) zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Práce na vyhodnocení vlivů Aktualizace GDZK na životní prostředí byly zahájeny v roce koncem roku 2009 a v roce 2010 probíhaly souběžně s finalizací konečné podoby dokumentu. Aplikovaný postup hodnocení lze tedy charakterizovat jako kombinaci přístupů „ex-ante“ a „ex-post“. Vyhodnocení koncepce ve vztahu k cílům ochrany životního prostředí bylo provedeno na podkladě analýzy relevantních koncepčních dokumentů celostátní a regionální (krajské) úrovně. Metodické postupy těchto fází hodnocení jsou popsány v kapitolách I.5. a V.1 a V.2. Za účelem vyhodnocení vlivů navrhovaných záměrů z hlediska souladu s ochranou jednotlivých složek životního prostředí bylo provedeno zjištění možných vazeb těchto, v dokumentu stanovených, specifických cílů se sadou referenčních cílů ochrany životního prostředí. K posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu strategických cílů „Aktualizace GDZK“ na stanovené referenční cíle ochrany životního

184 prostředí. Záměry s konkrétním územním průmětem byly na podkladě referenční báze informací o složkách životního prostředí posouzeny z hlediska možných vlivů na všechny podstatné environmentální limity využití území v pracovním měřítku podrobnosti 1: 500 000. Proto je doporučena sada kritérií navázaných na stanovené referenční cíle životního prostředí. Jejich výběr, úprava či změny v závislosti na obsahu předkládaných projektů, tak aby kritéria reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů je samozřejmě možné. Součástí posouzení „Aktualizace GDZK“ bylo hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to z hlediska vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pro všechna hodnocení byla použita následující stupnice: stupnice hodnocení:


V kapitole V. jsou jednotlivá opatření zpracovány formou tabelárních přehledů. V zájmu podchycení vlivů vyplývajících z prostorových vazeb navrhovaných opatření a hodnot a limitů dotčeného území byly v rámci SEA využity dva typy výkresů v měřítku 1 : 100 000: • Návrhy jednotlivých druhů dopravy (silniční, železniční, cyklistická, letecká a vodní) • Zásady územního rozvoje Zlínského kraje - Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty spojené s návrhy jednotlivých druhů dopravy - silniční, železniční, cyklistická, letecká a vodní (mapová schémata s územním průmětem významných hodnot a limitů využití území) Skupiny opatření byly hodnoceny samostatně každým členem SEA týmu v rámci jeho odborné specializace (doprava, přírodní systémy, Natura). Hodnocení v tabulkách bylo vyjádřeno výše popsaným způsobem s využitím uvedené hodnotící škály a doplněno souhrnným slovním komentářem. U návrhů opatření Vyhodnocení Aktualizace GDZK s identifikovaným negativním vlivem byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci těchto možných negativních vlivů. Tato opatření, souhrnně prezentovaná v kapitole 7 a spočívají nejčastěji v návrzích na stanovení podmínek a kritérií pro navazující stupně přípravy konkrétních projektů. Posouzení vlivů opatření Aktualizace GDZK na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny výrazné vlivy na základě expertního odhadu vycházejícího jednak z údajů a informací obsažených v Aktualizaci GDZK a dále z ostatních dostupných podkladů a informací o stavu složek životního prostředí v dotčeném území.

185 Problémy při shromažďování údajů Problém nedostatku informací potřebných k podrobnějšímu vyhodnocení vlivů na složky životního prostředí je z povahy dokumentu – jedná se o koncepční dokument, který nemůže podrobně hodnotit konkrétní projektová řešení. Rovněž s realizací některých opatření se počítá až v následných plánovacích obdobích. Tyto projekty nejsou na projektové úrovni zatím připraveny tak, aby byla známa přesná povaha projektu, jeho umístění, technické parametry řešení. Uvedená skutečnost se promítla do rozsahu a podrobnosti disponibilních podkladů tak, že pro některé aspekty budou v průběhu přípravy jednotlivých záměrů shromažďovány a vyhodnocovány vstupní údaje. Uvedené problémy spojené s absencí nebo nedostatečnou podrobností některých údajů však nemají zásadní vliv na závěry provedeného hodnocení.

VIII.1 Varianty řešení Dnem nabytí účinnosti Zásad územního rozvoje Zlínského kraje pozbývají, v souladu s ust. §187 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinnosti Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace a část Územního plánu velkého územního celku Beskydy (týkající se území Zlínského kraje) a právní předpis, kterým byla vyhlášena jejich závazná část. V Zásadách územního rozvoje kraje jsou konkrétní návrhy dopravní infrastruktury územně stabilizovány. V rámci zpracované „Aktualizace GDZK“ jsou posouzeny možnosti a potřeby řešení jednotlivých dopravních tras. Výsledný návrh aktualizace koncepce dopravy a přestavby dopravních sítí, systémů a infrastruktury, bude jedním ze zásadních podkladů pro pořízení a zpracování aktuální ÚPD Zlínského kraje. Při zpracování těchto dokumentů bude na základě podrobnějšího řešení provedeno posouzení konkrétního řešení jednotlivých tras. Řešené varianty Silniční doprava Navrhovaná silnice I. třídy R49 Hulín – Fryšták – Lípa – Vizovice – Pozděchov – Horní Lideč – (Slovensko) V současnosti je projektová dokumentace je zpracována ve stupni technické studie, trasa je navržena ve variantním řešení, o výběru výsledné varianty bude teprve rozhodnuto. Výhledové dopravní řešení v oblasti Zádveřic napojující R49 na stávající silniční síť, včetně spojení s výhledovou pravobřežní přeložkou, se při modelování dopravy ukázalo jako neefektivní, protože neumožňuje dostatečně řešit rozpad intenzit bez převedení významné části dopravy na stávající nevyhovující silniční síť procházející obytnou zástavbou. Řešení ŘSD ČR, zpracované firmou Mott MacDonald, v úseku Fryšták – st. hranice ČR/SR Stavba 4902.2 Fryšták – Lípa km 19.00 – 32.500 je doporučeno prověřit za účelem přepracování dle ČSN 736102 kap. 7.2.3.2 dle předpokládaných silnějších pohybů Vizovice – Zlín oproti pohybům Fryšták – Zlín v křižovatce. Pro toto řešení doporučuje „Aktualizace GDZK“ změnu

186 výhledové rezervy ZÚR pravobřežní přeložky silnice I/49 z přímého připojení na R49 na připojení II/491 v prostoru připojení MÚK Lípa na II/491. Uvedené řešení je vyhovující i z hlediska připojení silnice II/492 v Zádveřicích na nadřazenou dopravní síť I/49. Problémové úseky budou dále detailně studijně prověřeny včetně výškového řešení a prokázání dostatečné výkonnosti křižovatek přivaděč MÚK Lípa – II/491 – (Pravobřežní silnice) a I/49 s II/491. Důvodem jsou významné změny v intenzitách i směrování dopravních proudů na uvedených silnicích (blízkost MÚK Lípa). Navrhovaná silnice I. třídy Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm – Horní Bečva – (Slovensko) (I/35) V „Aktualizaci GDZK“ je doporučeno doplnit hodnocení výhledové silniční sítě v intravilánu města a přijmout odpovídající rozhodnutí s možným zařazením obchvatu do ZÚR. Aktualizace doporučuje prověřit průtah I/35 Rožnova pod Radhoštěm samostatnou studií s vymezením výhledové rezervy křižovatek. Navrhovaná silnice I. třídy I/50 (Holubice) – Uherské Hradiště – Uherský Brod – (Slovensko) Obchvat Starého Hrozenkova prochází I. stupněm CHKO. ÚP Starý Hrozenkov preferuje severní variantu obchvatu, která není identická s jižní variantou v ZÚR. Záměr bude prověřen v rámci aktualizace ZÚR ZK. Dle hodnocení NATURA 2000 na základě dostupných údajů nelze vyloučit zábor stanovišť. Doporučuje samostatné posouzení z hlediska vlivů na předměty ochrany soustavy Natura 2000. Navrhovaná silnice I. třídy I/55 Kunovice – Ostrožská Nová Ves – Uherský Ostroh – (Veselí nad Moravou) Dle zpracované „Aktualizace GDKZ“ dojde v případě, že nebude vystavěn obchvat Kunovic k vyčerpání kapacity stávající komunikace I/55 v zástavbě města ve stávajícím stavu ve dvoupruhovém uspořádání s předpokládanou intenzitou 18 tis. voz. za 24 hodin obousměrně. Vzhledem k potřebě zajistit plynulost dopravy je vhodné výstavbou obchvatu Kunovic odvést 4000 vozidel mimo předmětný dvoupruhový úsek s řízenými křižovatkami SSZ. Variantně je předmětný úsek předpokládán k přeřazení do sítě silnic II. tř. pod číslem II/655, v tom případě Zlínský kraj převezme předmětný úsek po dostavbě R55 v celé délce za podmínek za podmínky odstranění případného překračování hygienických limitů v zastavěném území dle zákona 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná silnice I. třídy I/49, I/69 Otrokovice – Zlín – Zádveřice – Vizovice – Liptál – Vsetín Otevřeným problémem zůstává způsob spojení a křížení řešeného silničního tahu I/49 – I/69 s navrhovanou rychlostní silnici R49 a s plánovanou Pravobřežní komunikací v oblasti

187 Zádveřic. Z hlediska funkčnosti „Aktualizace GDZK“ doporučuje řešit MÚK s R49 jako všesměrnou třípaprskovou mimoúrovňovou křižovatku s jedním mostním objezdem typu T, nejlépe uspořádání A případně B MÚK Lípa připojenou na II/491 s případným pokračováním pravobřežní komunikace či dvě rozštěpová křížení R49 s II/491 a I/49 (případně pravobřežní silnicí). Zároveň by byl ponechána stávající I/49 v úseku křižovatka s II/491 po Vizovice ve stávajícím dvoupruhovém vedení s funkcí obchvatu Zádveřic a připojení II/492 na Luhačovice. „Aktualizace GDZK“ uvádí, že v případě vedení výhledové I/69 po R49 dojde k významnému nárůstu intenzit dopravy na krajských silnicích III/0469 a III/0495 v intravilánu obce Zádveřice. V rámci přípravy aktualizace ZÚR Zlínského kraje bude tato varianta dále rozpracována a podrobně posouzena s konečným řešením problematiky. Navrhovaná výhledová rezerva pravobřežní přeložky silnice I/49 Otrokovice – Zlín – Zádveřice Pro výhledové období je „Aktualizací GDZK“ doporučen koridor silnice Otrokovice – Zlín – Zádveřice (pravobřežní komunikace) držet jako rezervu kapacit stávající I/49. Východní část přeložky musí plnit funkci přivaděče na R49 na východě Zlína, kde není podoba MÚK Lípa stabilizovaná. Stavbu je nutné detailně posoudit zejména s ohledem na funkčnost křižovatek a vzdálenosti MÚK na R49. Východní část přeložky musí plnit funkci přivaděče na R49 na východě Zlína, kde není podoba MÚK Lípa stabilizovaná. Stavbu je nutné detailně posoudit zejména s ohledem na funkčnost křižovatek a vzdálenosti MÚK na R49. V rámci přípravy aktualizace ZÚR Zlínského kraje bude tato problematika dále rozpracována a podrobně posouzena s konečným řešením problematiky. Navrhovaná silnice I. třídy I/57 Horní Lideč – Brumov Bylnice – (Slovensko) Obchvat Valašských Klobouků (včetně obchvatu Valašských Příkazů a obce Poteč) doporučujeme prověřit z hlediska technického řešení napojení na MÚK Horní Lideč. Řešeny jsou: Varianta 1 Alternativní západní obchvat Valašské Příkazy – Poteč – Valašské Klobouky Varianta 2 Alternativní západní obchvat Valašské Příkazy – Poteč – Valašské Klobouky Varianta 3 Alternativní západní obchvat Valašské Příkazy – Poteč – Valašské Klobouky Uvedené varianty jsou vymezeny a budou předmětem projekčního výběru varianty v rámci podrobného technického řešení stavby a podrobného průzkumu v území na základě projektové přípravy stavby. Ve výhledovém období (do roku 2030) bude prověřena reálnost záměru silnice I/57 v problematickém úseku Vsetín – Valašská Polanka po stránce technického řešení a zároveň bude provedeno hodnocení možných variant z hlediska minimalizace negativních vlivů do těchto chráněných částí přírody. Závěry a vyhodnocení této studie budou řešeny v rámci aktualizace ZÚR Zlínského kraje.

188

Železniční doprava Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované. Výhledovým záměrem rozvoje železniční dopravy na území Zlínského kraje je prodloužení železniční tratě 331 z Vizovic do Valašské Polanky včetně její elektrizace. Propojení železničních tratí 280 a 330 umožňuje realizovat nová regionální přímá drážní spojení Valašska s centrální oblastí Zlínského kraje, současně se také nabízejí alternativní relace republikového významu. Navrhované alternativy: • Brno-Horní Lideč-Slovenská republika • Olomouc-Horní Lideč-Slovenská republika Železniční propojení nabízí zavedení nových alternativních relací celostátního významu. Význam propojení byl posuzován z pohledu obsluhy území, resp. počtu obyvatel na trase a podle dojezdových časů. Byly porovnávány stávající rychlíkové trasy celostátního významu (Praha) Olomouc, resp. Brno – Přerov – Hranice – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč – státní hranice se Slovenskou republikou s možnými novými spojeními (Praha) Olomouc – Přerov – Otrokovice – Zlín – Vizovice – Horní Lideč – státní hranice se Slovenskou republikou, případně Brno – Kojetín – Kroměříž – Otrokovice – Zlín – Vizovice – Horní Lideč – státní hranice se Slovenskou republikou. V případě relace (Olomouc), resp. Přerov – státní hranice se Slovenskou republikou je jízdní doba v současné trase přes Vsetín o 1 minutu kratší a o 13 km delší než alternativní spojení přes Zlín. Železniční doprava na své původní trase obsluhuje města s přibližně 121 tis. obyvatel, nová alternativní trasa přes Zlín zajišťuje obsluhu měst se zhruba 155 tis. obyvateli. V případě relace Brno, resp. Kojetín – státní hranice se Slovenskou republikou je jízdní doba ve stávajících koridorech přes Přerov a Vsetín o 5 minut a 28 km delší oproti alternativnímu spojení přes Kroměříž a Zlín. Na trase ve stávajících koridorech železniční doprava obsluhuje města s přibližně 121 tis. obyvateli, nová alternativní trasa přes Kroměříž a Zlín zajišťuje obsluhu měst se zhruba 137 tis. obyvateli. V obou případech nové alternativní trasy vycházejí příznivěji z obou výše uvedených pohledů. Nutno však upozornit, že nelze připustit, aby toto propojení bylo využíváno pro tranzitní železniční nákladní dopravu. Vodní doprava Není řešena variantně. Letecká doprava Není řešena variantně. Cyklistická doprava Není řešena variantně.

189

IX. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Hlavní předpoklady pro efektivní monitorování vlivů Aktualizace GDZK na životní prostředí jsou: • vazba navržených indikátorů na referenční cíle ochrany životního prostředí, formulované v rámci posouzení •

indikátory musí mít přímou vazbu na danou oblast koncepce

•

údaje indikátorů jsou dostupné nebo mohou být vymezeny ze základních statistických údajů, standardně sledovaných v rámci současného systému sledováni stavu složek životního prostředí a nevyžadují dodatečná statistická šetření.

Základními monitorovacími ukazateli pro sledování možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví jsou: • dopravní charakteristiky území (intenzity dopravy, dopravní napojení) •

výměra a bonita odnímané plochy ze ZPF

•

hluková a emisní zátěž

•

sledování prvků ÚSES (NRBK, NRBC, RBK, RBC, LBK, LBC)

•

sledování chráněných území

•

sledování okolních objektů bydlení

•

v rámci řízení jednotlivých staveb budou jednotlivé záměry posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona č.100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění platných změn

Tyto ukazatele budou průběžně konfrontovány se stávajícím stavem území a bude průběžně posuzována možnost trvale udržitelného rozvoje. Ukazatele dle jednotlivých složek životního prostředí Ovzduší Emise • meziroční změna celkových emisí oxidu siřičitého •

meziroční změna celkových emisí oxidů dusíku

•

meziroční změna celkových emisí amoniaku

•

meziroční změna celkových emisí těkavých organických látek

Imise • rozsah oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlášený pro aktuální rok Ministerstvem životního prostředí ČR

190 •

výskyt měřených imisních hodnot překračujících imisní limity zvýšené o meze tolerance stanovené z hlediska ochrany zdraví

•

výskyt měřených imisních hodnot překračujících imisní limity stanovené z hlediska ochrany zdraví (v případě ozónu cílový imisní limit)

•

výskyt měřených imisních hodnot překračujících imisní limity stanovené z hlediska ochrany ekosystémů (v případě ozónu cílový imisní limit AOT40)

•

meziroční změna následujících imisních charakteristik (na základě výsledků měření kvality ovzduší)

•

průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, suspendovaných částic, olova, kadmia, arsenu a niklu na měřicích stanicích

•

denní koncentrace SO2

•

hodinová koncentrace SO2

•

hodinová koncentrace NO2

•

denní koncentrace suspendovaných částic PM10

•

8-hodinové koncentrace ozónu

•

8-hodinová koncentrace oxidu uhelnatého.

Tyto údaje jsou sledovány a vyhodnocovány Českým hydrometeorologickým ústavem na základě měření ve staniční síti na území Zlínského kraje. O dodržování nebo překročení imisních limitů vydává ČHMÚ každoročně zprávu. Voda • Standardní ukazatele Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod Biochemická spotřeba kyslíku (ČHMÚ) •

Skupina ukazatelů technického charakteru vyplývající z objektivně stanovených norem a limitů:

•

ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů ČSN 83 0917 Ochrana vody před ropnými látkami ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 75 3418 Ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním při dopravě ropy silničními vozidly ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek

•

Skupina odvozených ukazatelů technického charakteru

191 Délky a plochy průniků staveb do záplavových území významných vodních toků, s rozlišením stupně ohrožení podle vzdálenosti od předpokládané aktivní zóny; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Zlínského kraje Půda a využití území Významný je monitoring využití ploch vyjádřený hodnotami druhů pozemků (BPEJ) dle katastrálních území. Zdrojem dat je Český úřad zeměměřičský a katastrální. V rámci možností Informačního systému Krajského úřadu Zlínského kraje lze jako námět doporučit průběžné sledování záborů půdního fondu pro dopravní stavby ve standardním rozdělení (silniční, železniční, letecká, ). Ochrana přírody a krajiny Vzhledem k charakteru koncepce nelze stanovit monitorovací ukazatele jeho provedení ve vztahu k přírodě a krajině. Monitorována by měla být především účinnost jednotlivých technických opatření (např. přemostění, přechodů pro obojživelníky a střední savce) k zabezpečení migrace živočichů. Dále by měla být monitorována účinnost navržených kompenzačních opatření pro křížení silničních staveb s prvky územních systémů ekologické stability - biokoridory. Monitorována by měla být i účinnost opatření, navržená ke kompenzaci vlivu na krajinný ráz (např. vegetační clony). Horninové prostředí Veškeré informace o všech složkách horninového prostředí jsou shromažďovány a evidovány v příslušných registrech ČGS Geofond. Zdraví obyvatelstva • počet obyvatel v zónách s překročenými limity denního a nočního hluku •

dopravní úrazovost (zejména počet mrtvých a těžce zraněných) dle dopravních modů a obětí (počet osob/rok).

Ostatní ukazatele • počet nehod zahrnujících přepravu nebezpečných látek (nehody/rok) •

délka cyklostezek (km)

•

kapacita dopravní infrastruktury

•

celkové investice do dopravní infrastruktury a typů (vč. protihlukové ochrany, cyklostezek, obchvatů obcí a eliminací úseků s vysokou nehodovostí)

•

výkony nákladní dopravy

•

přeprava osob

192

X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Posouzení vymezuje návrh plánovaných opatření do třech kategorií: • opatření „koncepční“ •

opatření „prostorová“ – požadavky na směrové úpravy navržených koridorů

•

opatření „projektová“ – požadavky na řešení daných problémů v dalších fázích projektové přípravy záměrů včetně „projektové“ EIA.

Opatření koncepční Silniční doprava • Dokončení rozestavěných staveb dálnice D1 v úseku Kroměříž Východ – Říkovice, R49 Hulín – Fryšták včetně přivaděče Holešov a obchvatu Holešova, R55 Skalka – Hulín, I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, I/50 Bánov obchvat, II/497 Březolupy – Bílovice, II/150 Poličná – Valašské Meziříčí, II/490 Zlín – přivaděč na R49, zkapacitnění. •

Urychlené zahájení přípravy a realizace propojení I/50 s I/55 (Obchvatu Kunovice)

•

Urychlení příprav a zahájení postupné výstavby rychlostní silnice R49 (v první etapě řešit úsek Hulín – Fryšták - Lípa s připojením na silnici II/490 do Zlína a na silnici I/49 či II/491 východně od Zlína).

•

Připravované rozšíření stávající silnice I/49 v úseku Otrokovice – Malenovice.

•

Urychlení výstavby dálnice D1 na území Zlínského kraje a navazující rychlostní silnice R55 s přednostní výstavbou jihovýchodního obchvatu Otrokovic a úseku Otrokovice – Staré Město (MÚK s I/50).

•

Urychlené zahájení stavby tahu silnic I/35 a I/57 v úseku Palačov – Valašské Meziříčí – Vsetín.

•

Výstavba přeložky silnice I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm včetně případného obchvatu Rožnova pod Radhoštěm.

•

Výstavba narovnání silnice I/69 obchvatem Lutoniny.

•

Odstraňování lokálních závad na současné silniční síti (I/57, I/49).

•

Instalace ochranných dělících ostrůvků na stávající silnici I/55 v celé její délce na území kraje, na silnici I/49 v úseku Otrokovice – Zlín – Vizovice, na silnici II/490 v úseku Holešov – Fryšták – Zlín a na stávající silnici I/35 v úseku Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, na stávající II/492 v úseku Zádveřice – Biskupice.

193 •

Ve výhledovém období (do roku 2030) bude prověřena reálnost záměru silnice I/57 v problematickém úseku Vsetín – Valašská Polanka po stránce technického řešení a zároveň bude provedeno hodnocení možných variant z hlediska minimalizace negativních vlivů do těchto chráněných částí přírody. Závěry a vyhodnocení této studie budou řešeny v rámci aktualizace ZÚR Zlínského kraje.

•

Pro plánovaný obchvat Luhačovic v úseku Selné – Petrůvka bude provedeno podrobné vyhodnocení vlivu na krajinný ráz a druhové ochrany. Závěry a vyhodnocení této studie budou řešeny v rámci aktualizace ZÚR Zlínského kraje.

•

Navržen je zákaz průjezdu tranzitní nákladní dopravy přes Luhačovice v úseku II/492 mezi křižovatkami silnic II/493 a II/490 s alternativou průjezdu po silnicích I.a II.třídy mimo Luhačovice (udržitelný rozvoj lázeňství).

Železniční doprava •

Realizovat záměry na železniční trati 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice. Konkrétně to představuje v rámci modernizace částečné zdvoukolejnění v úseku Otrokovice – Zlín střed, elektrizace v úseku Otrokovice – Zlín střed – Vizovice a zvýšení únosnosti v úseku Otrokovice – Lípa nad Dřevnicí.

•

V úseku Otrokovice – Vizovice bude prověřena hluková zátěž z dopravy a prioritně navržena opatření vedoucí k zabezpečení zákonných limitů pro hluk.

•

Realizovat modernizaci na železniční trati 303 elektrizaci úseku Kojetín-Hulín. V této souvislosti podporovat zavedení nových vlakových spojení regionální osobní dopravy, případně také dálkové osobní dopravy.

•

Realizovat optimalizační a modernizační úpravy tratí zaměřené na zvýšení bezpečnosti provozu, zvýšení propustnosti a cestovní rychlosti s cílem zavedení pravidelné intervalové nabídky 15 minut, resp. 30 minut podle úseku tratě (s výjimkou tratě 331).

•

Podporovat výstavbu veřejných logistických center pro rozvoj kombinované dopravy v intencích doporučení Územní studie pro rozvoj kombinované dopravy a logistiky na území Zlínského kraje.

Vodní doprava •

V horizontu nejbližších let přednostně sledovat další rozvoj vodní dopravy zejména pro rekreační účely výstavbou chybějící infrastruktury na Moravské vodní cestě a Baťově kanálu (vodní cesta Baťův kanál) - zejména se jedná o výstavbu plavební komory Bělov a přístaviště Kroměříž

Letecká doprava •

V horizontu nejbližších let přednostně sledovat rozvoj infrastruktury pro Leteckou záchrannou službu vybudováním vrtulníkové základny na letišti v Otrokovicích a doplnění přistávacích ploch (heliportů) v Bystřici pod Hostýnem, Rožnově pod Radhoštěm, Uherském Brodě, Valašských Kloboukách a Slavičíně.

194 •

Rozvoj pravidelné letecké osobní dopravy podpořit revitalizací neveřejného mezinárodního letiště Přerov-Bochoř, v kontextu záměru VLC Přerov sledovat rovněž využití letiště v oblasti letecké nákladní dopravy

Cyklistická a pěší doprava •

Definovat a realizovat základní kostru významných regionálních cyklotras kraje, v podobě centrální trasy, severní trasy, jižní trasy a severní příčky, formou úpravy stávající úseků místních cyklotras a doplnění úseků regionálních tras se stávajícím třímístným označením.

•

Zastřešit organizačně nebo jiným vhodným způsobem sdružení obcí nebo mikroregionů Zlínského kraje pro rekonstrukci nebo výstavbu jednotlivých dálkových a především regionálních tras.

•

Podporovat rozvoj cyklistické dopravy ve městech, jejich spádových oblastech a v kulturně atraktivních lokalitách (např. Bystřice pod Hostýnem, Luhačovice, Holešovsko) v případě existence takovéto potřeby.

Prostorová opatření •

Pro návrhy nových cyklistických stezek přednostně využívat stávající cestní síť. Zábor zemědělské půdy nebo zásah do lesních porostů pro tyto účely doporučujeme v nezbytném rozsahu akceptovat pouze v případě zajištění ochrany významných přírodních hodnot (plochy biocenter ÚSES, NPR, NPP, PP, PR).

•

Pro všechny dopravní záměry na území CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty zahrnout do závěrů zjišťovacího řízení dle §7 zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění požadavek na podrobné vyhodnocení míry narušení ochrany a obnovy přirozených procesů v krajině.

•

Při plánování rozvoje dopravy na regionální a lokální úrovni jakož i při přípravě jednotlivých projektů respektovat schválené Plány péče CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty

•

Při křížení liniových staveb se skladebnými částmi ÚSES budou respektovány tyto zásady: o nové stavby budou v maximální možné míře budovány mimo biocentra o v případě, že nebude možné se biocentru vyhnout a bude stavbou rozděleno, musí zbylé části (nová biocentra) mít minimální rozlohu 5 ha. Zároveň bude zachována propustnost pod stavbou o dojde–li ke zrušení lokálního biocentra a tím ke spojení biokoridorů, nesmí délka nového biokoridoru mezi funkčními biocentry přesáhnout 500 m v případě lučního biokoridoru, resp. 700 m u lesního biokoridoru

195 o vždy musí být zachována minimální světlost biokoridorů u lokálního min 20 m, u regionálního 40 m, tomu musí odpovídat šíře propustků pod silnicemi o při plánování staveb, které jsou v územním střetu s prvky ÚSES, bude vždy vyžadováno stanovisko osoby autorizované pro hodnocení vlivů na ÚSES. •

Pro omezení negativních vlivů fragmentace krajiny s předstihem v podrobnějším měřítku řešit zajištění prostupnosti silničních těles ve smyslu metodiky AOPK ČR.

•

V rámci projektové EIA jednotlivých záměrů proto musí být realizováno biologické hodnocení dle §67 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, pokud bude orgánem ochrany přírody a krajiny požadováno. Cílem biologického hodnocení je zjistit výskyt druhů rostlin a živočichů včetně zvláště chráněných, dále také navrhnout opatření k eliminaci vlivů záměru.

•

Při průchodu liniových staveb přes bloky zásob výhradního ložiska a pokud územně environmentální nebo technické podmínky neumožňují směrovou korekci trasy, je realizace záměru možná pouze za podmínky souhlasu MŽP a MPO s převodem části zásob do kategorie vázaných v důsledku stanovení ochranného pilíře.

Projektová opatření •

Před realizací každé stavby bude provedena studie proveditelnosti, v níž jsou uvedeny možnosti financování oprav a budování nové infrastruktury.

•

Při další projektové přípravě staveb bude provedeno posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů.

•

Záměry je možné realizovat pouze za podmínky zachování předmětu ochrany konkrétní dotčené lokality a zachování integrity soustavy Natura 2000. Pro jejich případnou realizaci je nezbytné předchozí podrobné posouzení z hlediska jejich vlivu na předmět ochrany konkrétních dotčených lokalit Natury 2000. Součástí tohoto podrobného posouzení jednotlivých záměrů bude terénní průzkum ke zjištění přítomnosti či absence předmětu ochrany v dotčeném území. Na základě tohoto detailního posouzení bude rozhodnuto o konkrétním místě pro realizaci záměrů v rámci dostatečně široce vymezeného koridoru tak, aby byla splněna výstupní limit a zachování předmětu ochrany dotčené lokality soustavy Natura 2000.

•

Při lokalizaci záchytných parkovišť uplatňovat tyto zásady: •

v zastavěných územích sídel zohlednit existenci obytné zástavby jak v blízkosti vlastního parkoviště, tak podél příjezdové komunikace

•

na rozhraní urbanizovaných a neurbanizovaných území vyloučit zábor nejkvalitnější zemědělské půdy I. a II. tř. ochrany

•

umisťování na pozemcích určených k plnění funkcí lesa je nepřijatelné

•

ve vztahu k ochraně skladebných prvků ÚSES je nutné umístění ve vzdálenosti vylučující negativní ovlivnění jejich funkčnosti

196 •

preferovat umístění mimo území se zvýšeným vodárenským nebo vodohospodářským významem (ochranná pásma vodních zdrojů, záplavová území)

•

řešit záchyt a nezávadné odvedení a zneškodnění znečištění splachových vod, přičemž zvýšenou pozornost je nutné této problematice věnovat v území se zvýšenou zranitelností podzemních vod.

•

Pro cyklistickou dopravu při průjezdu úseky se zvýšenou přírodní hodnotou vyloučit jízdu mimo vyznačené stezky, která může způsobit narušení vegetačního krytu s rizikem následné eroze půdy a celkového narušení biotopů.

•

Navržena budou opatření pro eliminaci negativního vlivu hluku a vibrací z dopravy na obytnou zástavbu, tam kde nebude možné negativní vliv na obytnou zástavbu vyloučit.

•

Při návrhu dopravních staveb budou respektovány hygienické limity hluku a vibrací stanovené platnými právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví.

•

Zabezpečeno bude zajištění minimální dopravní obslužnosti území obcí, postupovat se bude v souladu se standarty pro realizaci záměrů, podle nichž by se mělo postupovat.

XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Cílem návrhu kritérií pro výběr projektu je primární podpora těch záměrů, jejichž realizace při zajištění požadované dopravní účinnosti přinese zároveň pozitivní efekt pro životní prostředí. Systém environmentálních kritérií nenahrazuje jiné nástroje ochrany životního prostředí dle příslušných právních předpisů (např. EIA, IPPC, NATURA atd.), ale měl by zajistit maximalizaci pozitivních dopadů „Aktualizace GDZK“ na životní prostředí. Environmentální hodnocení má odpovědět na otázku, jakým způsobem předkládaný projekt může ovlivnit environmentální indikátory, respektive referenční cíle ochrany životního prostředí. Hodnocení projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako nedílná součást rozhodování o realizaci záměru. Vstupním kritériem pro výběr projektu by mělo být odpověď na otázku, zda: •

je projekt součástí schválené „Aktualizace KDZK“

Tento aspekt je důležitý z tohoto důvodu, že záměry obsažené v „Aktualizaci KDZK“ prošly procesem posouzení včetně veřejného projednání. Lze tedy u nich se zvýšenou pravděpodobností předpokládat, že ochrana složek životního prostředí byla zahrnuta do „zadání projektového řešení“. Pokud tomu tak není je třeba posoudit zda projekt: •

obsahově zapadá do Koncepce rozvoje dopravy

•

zda a do jaké míry přispívá k naplňování cílů „Aktualizace KDZK“

197

Proto je doporučena sada kritérií navázaných na stanovené referenční cíle životního prostředí. Jejich výběr, úprava či změny v závislosti na obsahu předkládaných projektů, tak aby kritéria reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů je samozřejmě možné. Tabulka č.102 Referenční cíle

Kritérium

Zdroj

Snížit počet obyvatel vystavených překročeným limitním koncentracím v ovzduší pro CO2, NOx, PM10 a PM2,5, PAU, těžké kovy.

Otázka, zda bude mít realizace projektu vliv na snížení koncentrací škodlivin v ovzduší (tun/rok)

Projektová dokumentace

Omezit zábory půdy

Míra využití stopy současné komunikace (% z dílky úseku)

Projektová dokumentace EIA

Omezit fragmentaci krajiny

Zda dojde realizací projektu k zachování krajinných celků nedotčených fragmentací krajiny


Chránit biologickou rozmanitost

Vliv realizací stavby na narušení funkčnosti nebo likvidaci VKP, skladebných prvků ÚSES, maloplošných ZCHÚ přírody, stanovišť místních populací flauny a flóry


Chránit krajinné prvky a segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích

Vliv v zastavěném území sídel k likvidaci / obnově segmentů přírodních nebo přírodě blízkých segmentů

Projektová dokumentace EIA Územní plány

Rozvíjet environmentálně šetrné formy dopravy

Podpora environmentálně šetrných forem dopravy včetně managementových opatření? Ano/Ne


Snižovat vstupy environmentálních toxikantů do prostředí (voda, půda, ovzduší)

Přispěje realizace projektu ke snížení vstupu environmentálních toxikantů do prostředí (voda, půda, ovzduší)


Snižovat zátěž populace z expozice dopravním hlukem

Dojde realizací projektu ke snížení počtu obyvatel, žijících v překročeném limitu hluku (počet obyvatel)

Projektová dokumentace Státní zdravotní ústav Hygienické stanice Hlukové mapy

Zajistit osvětu v oblasti vlivů dopravy na životní prostředí.

Bude v rámci přípravy projektu veřejnost dostatečně informována o environmentálních aspektech realizace projektu

EIA Plán komunikace

198 Předprojektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na životní prostředí. Hodnocení současně pomůže maximalizovat environmentální přínos projektu již v počáteční fázi jeho přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k souvisí i s úsporami finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace. Tabulka č.103 Předprojektové environmentální hodnocení Projekt Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. ANO NE Je nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb. ANO Předběžné hodnocení vlivů projektu na:

Předběžné hodno-cení vlivů (tato hodnocení by měla vzít v úvahu hodnocení možných env. rizik jednotlivých aktivit/opatření (viz předešlé části SEA dokumentace)

Pozitivní + Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: Dílčí složky ŽP: obyvatelstvo lidské zdraví biologická rozmanitost ovzduší, klimatické faktory půda voda fauna, flóra hmotné statky a kulturní dědictví krajina

bez vlivu 0

Negativní -

NE Doporučení pro úpravy projektu (tato doporučení by měla respektovat doporučení SEA týmu k jednotlivým aktivitám/opatřením (viz předešlé části dokumentace)

199 Environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení Environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení. hodnocení bude prováděno pro všechny projekty. Bude pro něj možné využít následující tabulky. Toto hodnocení bude vymezovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých projektů a jejich dodržení bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů. Tabulka č.104 Environmentální hodnocení Projekt Shrnutí výsledků posouzení projektu dle zákonů č. 100/2001 Sb. a č. 76/2002 Sb. (pokud bylo vyžadováno) Shrnutí vlivů projektu na: Kvantitativní hodnocení Hodnocení Závazné jednotlivých relevantních jednotlivých podmínky pro ukazatelů s případným relevantních ukazatelů přidělení slovním vysvětlením finančních prostředků v rámci jednotlivých (informace podává koncepcí předkladatel projektu) (provádí výběrová (provádí výběrová komise - tato komise- tato hodnocení by měla vzít doporučení by v úvahu hodnocení měla respektovat možných env.rizik doporučení jednotlivých k jednotlivým aktivit/opatření) aktivitám) Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: Dílčí složky ŽP: obyvatelstvo lidské zdraví biologická rozmanitost ovzduší, klimatické faktory půda voda fauna, flóra hmotné statky a kulturní dědictví krajina Stanovisko k podpoře projektu ze strany KÚ

Tento systém nenahrazuje formální vyjadřování (úřadů) k projektu v rámci zákonem vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR, bude nutné podrobit zákonem stanovenému postupu.

200

XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví Na základě rozboru toxikologických dat o jednotlivých identifikovaných škodlivinách, na základě porovnání hmotnostních toků, předpokladu imisní zátěže v okolí realizace záměru budou před realizací každého záměru navrženého v rámci aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje hodnocena zdravotní rizika produkce škodlivin. Pro NOx dle „Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě, Část III.Anorganické škodliviny - oxid dusičitý“ byla akutní odezva pozorována u bronchitiků při inhalaci trvající 5 minut při koncentraci 2 820 µg.m-3 NO2, změny plicních funkcí byly u zdravých osob pozorovány při koncentracích vyšších než l 880 µg.m-3 NO2 a u osob nemocných astmatem byly změny vyvolány koncentracemi vyššími než 900 µg.m-3 NO2. Nejcitlivější skupina z hlediska expozice NO2 jsou astmatici a bronchitici, u nichž se náchylnost k astmatickým projevům objevuje při 1 až 2 hodinové expozici koncentrací NO2 v rozmezí 375 - 565 µg.m-3. Uvedené hodnoty v zájmovém území zřejmě nebudou dosahovány (odborný odhad). Tuhé znečišťující látky vyvolávají změnu funkce a kvality řasinkového epitelu v horních dýchacích cestách, což může vyvolávat hypersekreci bronchiálního hlenu a snížení schopnosti dýchacího systému a vytvoření podmínek pro vznik zánětlivých změn v důsledku bakteriální nebo virové infekce. Akutní zánětlivé postižení často přechází do fáze chronické - vznik chronické bronchitidy s následným postižením oběhového systému. Vyšší výskyt těchto postižení je možné sledovat u rizikových skupin populace tj. dětská populace, staří lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srdečně cévního systému. Přípustné imisní koncentrace podle hygienických, zdravotně zdůvodněných norem a právních norem jsou IHk (Kmax) - 500 µg.m3 , IHd (Kd) - 150 µg.m-3, IHr (roční průměrná koncentrace) - 60 µg.m-3 . Uvedené hodnoty v zájmovém území zřejmě nebudou dosahovány (odborný odhad). Na základě zpracované rozptylové studie a odborných výpočtů před realizací jednotlivých staveb bude tento předpoklad zjištěn a vyhodnocen možný vliv na veřejné zdraví. Při hodnocení působení hluku na organismus mají nepříznivý vliv spíše projevy nespecifického účinku hluku na organismus než primární působení na sluchový orgán. Jde o obecnou odpověď organismu cestou centrální nervové soustavy a vegetativního nervového systému na hlukovou zátěž. Konečné projevy lze sledovat v kardiovaskulárním systému, dýchacím systému, centrálním nervovém systému a imunitním systému. Hodnoty hluku budou před realizací jednotlivých staveb (proces posouzení staveb dle zák.č.100/2001 Sb.) vypočteny hlukovou studií, stanoveny podmínky pro případná protihluková opatření a posouzen vliv na veřejné zdraví Posouzena bude celková hluková expozice chráněných prostor obytných domů za současného stavu zasahuje do pásma mírného obtěžování hlukem. Informace vyplývající ze vztahu dávky a účinku jsou využity v oblasti prevence hluku a to pro stanovení nejvýše přípustných hodnot hluku.

201

Ze všech základních metodických postupů hodnocení zdravotních rizik, shodně vyplývají dva základní referenční cíle ve vztahu ke koncepčnímu řešení dopravních systému: •

Snižovat expozici obyvatel znečišťujícím látkám v ovzduší, a to u látek s prahovým působením pod úroveň prahových hodnot, v případě látek s bezprahovým působením na nejnižší dosažitelnou úroveň. Prioritními znečišťujícími látkami jsou suspendované částice frakcí PM10 a PM2,5, dále je nutno snižovat expozice oxidu dusičitému, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a benzenu.

•

Snižovat expozici obyvatel hluku z dopravy na nejnižší dosažitelnou úroveň. Zásadním požadavkem je snížení hladin vnějšího hluku pod úroveň platných limitů (bez korekcí na starou zátěž apod.), avšak u části obyvatel jsou prokázány nepříznivé účinky i při podlimitních hladinách hluku.

Silniční a automobilová doprava V případě silničních staveb je nutno brát v úvahu účinky jak z hlediska znečištění ovzduší a i z hlediska hlukové zátěže: •

Pozitivní vlivy mají obchvaty a přeložky, které odvádějí dopravu mimo obytnou zástavbu. Z hlediska celkového hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví představují pozitivní vlivy vybudování obchvatů jednoznačně rozhodující skutečnost.

•

U některých komunikací sice dojde vybudováním přeložky k odklonění dopravy ze stávající zástavby, současně se však nová komunikace přiblíží k zástavbě jiné, tj. lokálně dojde k zvýšení zátěže obyvatel. Nezbytným předpokladem realizace příslušných staveb je ochrana dotčených obyvatel, a to zejména před nárůstem hluku, případně i před zvýšenou prašností. V procesu hodnocení vlivů konkrétních staveb na životní prostředí je proto nutné (tam kde se nová komunikace přibližuje k zástavbě) stanovit taková technická opatření, která zajistí splnění hlukových a imisních limitů (valy, stěny apod.).

•

U některých záměrů lze očekávat pouze velmi malé až nulové vlivy na zdraví obyvatel. Jedná se zejména o záměry menšího rozsahu, např. rekonstrukce komunikací, kde může dojít k mírnému zvýšení dopravní zátěže, na druhé straně však dojde k snížení hlučnosti díky lepšímu povrchu silnice apod. Součástí významnějších rekonstrukcí by mělo být i provedení protihlukových opatření v místech, kde hluk z provozu komunikace překračuje platné limity.

•

U žádné z navržených silničních staveb nebyly v rámci vyhodnocení zjištěny převažující negativní vlivy. Podrobnější vyhodnocení jednotlivých staveb bude provedeno v rámci příslušných procesů EIA.

•

Odvedení automobilové dopravy mimo zástavbu má významný vliv na snížení nehodovosti a to jak zvýšením bezpečnosti jedoucích vozidel, tak zejména vyloučení kolizí s chodci, cyklisty, dětmi a zvířaty.

202

Železniční doprava V případě železniční dopravy je imisní zatížení zástavby v okolí tratí nízké (u motorizovaných tratí) až nulové (u elektrifikovaných tratí). Rozhodujícím faktorem je zde hluková zátěž. V této souvislosti je nezbytným předpokladem splnění hlukových limitů u všech rekonstruovaných a nově budovaných úseků. V místech s bezprostředním kontaktem s obytnou zástavbou, je vhodné v rámci procesu EIA doporučit i ochranu přísnější. Při ochraně pouze na úroveň limitu je nutno u citlivé části obyvatel očekávat nárůst zdravotního rizika. Současně však platí, že navržené záměry v oblasti železniční dopravy všeobecně přispívají k snížení vlivů na veřejné zdraví tím, že představují její podporu na úkor dopravy automobilové. Za předpokladu dostatečné ochrany obyvatel před hlukovou expozicí pak lze všechny tyto záměry hodnotit jako mírně pozitivní. Za mírně negativní jsou považovány záměry neobnovení nebo zrušení tratí. Vlivy železniční dopravy na zdraví obyvatel kvůli expozici znečištěnému ovzduší jsou minimální. Elektrická trakce neprodukuje v místě provozu znečišťující látky, intenzity provozu na neelektrifikovaných tratích jsou tak malé, že kvalitu ovzduší z dlouhodobých ukazatelů, a tím i zdraví obyvatel, ovlivňují minimálně. Projektované záměry železničních tratí tedy nebudou mít významný vliv na zdraví obyvatel z hlediska znečištění ovzduší. Rozvoj železniční dopravy má pozitivní vliv na veřejné zdraví, snižuje výkony automobilové dopravy a tím pomáhá snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší. U železniční dopravy jsou z hlediska zdraví nejvýznamnější účinky hluku. Modernizace železnic s sebou často přináší i vybudování protihlukových stěn. Letecká doprava V případě letecké dopravy je rovněž rozhodující vliv hluku. Vlivy na imisní zatížení zástavby jsou minimální, neboť většina emisí se rozptyluje ve velkých výškách. Vzhledem legislativním požadavkům musí být v okolí letišť splněny limity pro hluk z letecké dopravy. Obtěžování hlukem působí jako stresový faktor, který vede k vyšší podrážděnosti, ovlivnění hormonálního, imunitního a kardiovaskulárního systému, snížení pracovní výkonnosti atd. Vodní doprava Bez negativních vlivů na veřejné zdraví. Cyklistická doprava Rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu vytváří podmínky pro sportovně rekreační aktivitu občanů. Z hlediska vlivů na zdraví obyvatelstva jsou tyto záměry hodnoceny pozitivně. Kombinovaná doprava Cílová a zdrojová doprava generovaná provozem komerčně průmyslových zón a logistických center je významným zdrojem emisní a hlukové zátěže. Důsledkem nevhodného řešení napojení těchto areálů na silniční a železniční síť může být riziko zvýšené expozice

203 obyvatelstva. Všechny sledované nejvýznamnější rozvojové zóny už jsou nebo budou napojeny na nadřazenou silniční síť tak, aby jejich cílová a zdrojová doprava byla vyloučena z průjezdu zástavbou. Na podkladě navrženého řešení je možné konstatovat, že rozvoj kombinované dopravy v kraji nebude mít zásadní dopad na zdraví obyvatelstva. Veřejná doprava Řešení v oblasti veřejné dopravy je orientováno na vytvoření podmínek pro snížení zátěže, jejímž zdrojem je individuální automobilová doprava – pozitivní vliv na obyvatelstvo. Statická doprava V případě lokalizace záchytných parkovišť v dostatečné vzdálenosti od obytných zón nebude mít realizace těchto záměrů negativní vliv na veřejné zdraví. V rámci projektové EIA je nutné každý jednotlivý záměr prověřit hlukovou a rozptylovou studií a vyhodnocením zdravotních rizik. Hraniční přechody Bez vlivu na veřejné zdraví.

XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Aktualizace koncepce dopravy Zlínského kraje představuje svým obsahem a zaměřením „koncepci z oblasti dopravy“, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č. 1 zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění a naplňuje tak ustanovení §10a, odst. 1, písm. a), zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. „Aktualizace KDZK“ je rozčleněna na jednotlivé prioritní oblasti, tj. druhy dopravy, které jsou v rámci koncepce řešeny: A) Rozvoj silniční dopravy B) Rozvoj železniční dopravy C) Rozvoj vodní dopravy D) Rozvoj letecké dopravy E) Rozvoj cyklistické dopravy Předmětem vyhodnocení vlivu na životní prostředí je koncept návrhu „Aktualizace GDZK“. základě následného neformálního projednávání „Aktualizace GDZK“, z toho vzešlých připomínek a dodatečně zadaných a zpracovaných dílčích studií pro podrobnější prověření některých záměrů, byly do SEA posouzení zahrnuty nové varianty některých významných záměrů tak, aby výsledky SEA posouzení vytvořily objektivní podklad při rozhodování o výsledném řešení.

204 Hlavní zásady řešení koncepce, popis variant je uveden v tomto hodnocení. Tzv. „projektové varianty“ – směrově odlišné trasy daného záměru zpravidla v rámci jednoho koridoru jsou popsány formou výčtu zjištěných střetů s doporučením SEA týmu pro další postup hodnocení. Vyhodnocení těchto variant musí být provedeno na úrovni „projektové EIA“. Posouzení je zpracováno v rozsahu stanoveném přílohou č. 9 zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění. SEA posouzení je zaměřeno na tyto aspekty: •

vazby koncepce na národní a krajské dokumenty z oblasti životního prostředí

•

vyhodnocení strategických cílů Aktualizace GDZK ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí

•

posouzení rozvojových záměrů a jejich variant řešení z hlediska vlivů na: •

veřejné zdraví

•

ovzduší – kvalitativní změny emisní a imisní zátěže

•

vodu - režim a jakost vod; ochrana vodních zdrojů, odtokové poměry

•

půdu - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa

•

horninové prostředí - výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území svahové deformace

•

přírodu, krajinu a ekosystémy - CHKO, maloplošná ZCHÚ přírody, ÚSES, navržené lokality soustavy NATURA 2000, krajinný ráz, VKP a v příp. dopravních staveb též hlavní migrační trasy velkých savců

•

kulturní a historické hodnoty území - městské a vesnické památkové zóny a rezervace, krajinné památkové zóny, významné památkové soubory ve volné krajině a jejich ochranná pásma, zóny s výskytem archeologických nalezišť. Součástí posouzení koncepce je také vyhodnocení vlivů na lokality Natura 2000 dle §45i) zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění. Dokumentace SEA posouzení obsahuje textovou a grafickou část. Svazek textové části obsahuje: •

Průvodní zpráva v členění dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

•

Přílohy - úplná verze Posouzení vlivů na lokality Natura 2000 dle §45i) zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, hodnotící tabulky, a doplňující popisné údaje.

•

Grafickou část

Analýza hlavních koncepčních dokumentů na celostátní a krajské úrovni (viz kap. II.5) vytvořila základ pro formulaci referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného

205 zdraví. Na základě hodnocení dopadů strategických cílů „Aktualizace GDZK“ na tyto referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze konstatovat: •

Naplnění strategických cílů „Aktualizace GDZK“ bude mít převážně pozitivní vlivy na plnění referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví za předpokladu naplnění požadovaných opatření a technického řešení.

•

Identifikované potenciální negativní vlivy jsou převážně lokálního charakteru a opatřeními mohou být řešeny omezení vlivů.

Pro zmírnění či zamezení identifikovaných negativních dopadům byly navrženy následující podmínky a doporučení pro realizaci strategických cílů „Aktualizace GDZK“: •

přednostně modernizovat stávající infrastrukturu

•

při budování nové infrastruktury soustředit trasy do společných koridorů

•

při modernizaci současně realizovat opatření k odstranění migračních bariér

•

koordinovat budování a modernizaci se současným rozvojem infrastruktury pro environmentálně šetrné formy dopravy

•

spolupracovat s orgány ochrany přírody při plánování a realizaci projektů a respektovat jejich doporučení

•

koncepčního řešení dopravy směřovat ke snížení silniční dopravy (IAD) a rozvoje dalších druhů dopravy

•

zajistit informovanost příslušných cílových skupin využívajících jednotlivé druhy dopravy

•

zvyšovat povědomí obyvatel o problematice dopravy z hlediska jejích dopadů na životní prostředí a informovanost obyvatel o jiných možnostech dopravy

•

při výstavbě dopravní infrastruktury přednostně využívat plochy brownfields tam, kde je to možné

•

přednostně rozvíjet environmentálně šetrnější druhy dopravy

•

současně s rozvojem dopravy realizovat protihluková opatření

•

dbát na minimalizaci záborů půdy (ZPF, PUFL)

•

předcházet fragmentaci dosud nefragmentovaných území.

206

XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Tato kapitola obsahuje vyhodnocení splnění požadavků zjišťovacího řízení. V prvé části jsou vyhodnoceny požadavky uvedené v závěru zjišťovacího řízení (č.j. 76326/ENV/10), následně pak všech vyhodnocení připomínek, které MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení.

XIV.1 Vyhodnocení požadavků zjišťovacího řízení Vyhodnocení vlivů Koncepce na životní prostředí zaměřit na následující aspekty: 1) Vyhodnotit, zda koncepce naplňuje teze stanovené Státní politikou životního prostředí ČR (viz kapitola IV, část 5. Doprava) a Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR (viz kapitola VII. Doprava). Vyhodnotit soulad koncepce s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména s Dopravní politikou České republiky pro léta 2005 – 2013, Národní strategií rozvoje Cyklistické dopravy ČR, aktualizovaným Programem snižování emisí a imisí Zlínského kraje a platnou územně plánovací dokumentací.

Posouzeno v rámci kapitoly I.1 Obsah a cíle koncepce a 1.2 Vztah k jiným koncepcím. 2) Vyhodnotit, zda koncepce respektuje schválené koncepční materiály v oblasti ochrany přírody, především zda je v souladu s plány péče o zvláště chráněná území, která leží nebo zasahují na území Zlínského kraje.

Vyhodnocení vazeb se zaměřením na plány péče je obsaženo v kap.III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.

3) Vyhodnotit, jaké dopady může mít koncepce na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a hub, zranitelné biotopy, biodiverzitu a krajinný ráz.

Hodnocení vlivů na významné krajinné prvky, chráněné druhy rostlin a živočichů; vyhodnocení vlivů znečištění prostředí na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny je předmětem projektové EIA. SEA formuluje obecné požadavky na snížení nebo kompenzací negativních vlivů (kap. VII.). 4) Vyhodnotit, do jaké míry koncepce navrhuje opatření vedoucí k omezení nežádoucí fragmentace krajiny, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a k omezení střetů volně žijících živočichů s dopravními prostředky.

207

Posouzeno v rámci kap. VI.Závažné vlivy. 5) Vyhodnotit, zda a jak koncepce podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy, tj. železniční, kombinovanou, veřejnou osobní, cyklistickou apod.

Uvedeno v kapitole II.2 Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce a III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 6) Vyhodnotit, zda a jakým způsobem koncepce zohledňuje stávající imisní zatížení dotčeného území a zda přispívá k odstraňování nadlimitní imisní zátěže obyvatelstva.

Uvedeno v kapitole II.2 Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce a III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 7) Vyhodnotit, zda je koncepce v souladu se Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje v souvislosti s prověřením reálnosti záměru kapacitní silnice I/57 Valašské Meziříčí – Pozděchov, který je v závažném střetu s I. zónou CHKO Beskydy, EVL Beskydy a územím s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, a navržením možných variant z hlediska minimalizace negativních vlivů do těchto chráněných částí přírody.

Vyhodnocení vazeb se zaměřením na Plán péče CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty je obsaženo v kap. III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 8) Vyhodnotit, zda a jak se koncepce zabývá variantním řešením obchvatu Starého Hrozenkova v souvislosti s procesem pořizování nového územního plánu obce.

Uvedeno v části VI.2Varianty řešení koncepčního dokumentu a VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné knowhow) 9) Vyhodnotit vlivy tzv. Pravobřežní komunikace zejména s ohledem na další roztříštěnost území v extravilánu obce Otrokovice.

Uvedeno v části VI.2 Varianty řešení koncepčního dokumentu a VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné knowhow)

208 10) Porovnat a vyhodnotit navržené varianty řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny. Preferovat takové řešení, které bude optimálně minimalizovat případné negativní dopady na veřejné zdraví.

Uvedeno v části VI.2 Varianty řešení koncepčního dokumentu a VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné knowhow) 11) Provést zhodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se zaměřením zejména na problematiku hluku, vibrací a chemických látek kontaminujících ovzduší. Preferovat řešení lokalit s dlouhodobě vysokou hlukovou zátěží.

Posouzeno v rámci kap. XII. Vlivy Koncepce na veřejné zdraví. 12) Vyhodnotit, zda a jak koncepce řeší případný návrh kompenzačních opatření vedoucí k eliminaci negativního vlivu hluku a vibrací z dopravy na obytnou zástavbu tam, kde nebude možno negativní dopad těchto faktorů z dopravní zátěže na obytnou zástavbu vyloučit.

Řeší kapitola VI. Závažné vlivy. 13) Při stanovení kritérií pro výběr projektů maximálně zohlednit podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields.

Řeší kapitola VI. Závažné vlivy. 14) Vyhodnotit, zda a jak jsou v koncepci zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny.

Uvedeno v kapitole III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 15) Vyhodnotit, jaké dopady může mít koncepce na ochranu PUPFL s ohledem na plnění funkcí lesa.

Řeší kapitola VI. Závažné vlivy. 16) Vyhodnotit problematiku odpadového hospodářství, zejména ve vztahu k nakládání s odpady, které vznikají při provozování jednotlivých druhů dopravy a při údržbě a obnově stávající dopravní infrastruktury.

SEA posouzení hodnotí především vazby Koncepce na Plán odpadového hospodářství ČR a Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje. Těžiště řešení dané problematiky je na úrovni projektové EIA a dalších fází projektové přípravy záměrů.

209 SEA zohledňuje danou problematiku nepřímo v rámci posouzení Koncepce z hlediska vlivů jakost vod zejména v oblastech s významnými vodárenskými odběry. 17) Vyhodnotit, zda a jak koncepce respektuje stanovené dobývací prostory.

Uvedeno v kapitole III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 18) Vyhodnotit, zda a jak koncepce respektuje pásma hygienické ochrany vod, ochranu vodárenských nádrží a vodotečí. Vyhodnotit, zda a jak se koncepce zabývá ovlivněním odtokových poměrů v místě navrhovaných staveb.

Uvedeno v kapitole III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 19) Vyhodnotit, jaký vliv má koncepce na památkovou hodnotu území chráněných dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dochované kulturní dědictví (architektonické i archeologické). Vyhodnotit, zda koncepce respektuje ustanovení § 22 cit. zákona týkající se stavební činnosti na území s archeologickými nálezy.

Uvedeno v kapitole III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 20) Součástí vyhodnocení požadujeme zpracovat mapový podklad, do kterého budou současně promítnuty koridory dopravní infrastruktury a jejich střety se zájmy ochrany přírody a krajiny, přičemž by z požadovaného zákresu měly být zřejmé možné střety a problémy, které je nutno náležitě okomentovat a případně řešit.

Uveden v příloze vyhodnocení vlivů koncepce 21) Vzhledem ke skutečnosti, že zpracovatel oznámení koncepce nevyloučil její vlivy přesahující hranice ČR, je nutné pro potřeby případného přeshraničního posuzování vlivů koncepce na životní prostředí tento předpoklad vyhodnotit s jasným výrokem, zda území dotčené návrhem koncepce může zasahovat mimo území ČR, tj. zda by území dotčeného státu mohlo být provedením koncepce závažně ovlivněno. Pokud ano, pak požadujeme určit možné vlivy koncepce na území dotčených států, odhadnout míru jejich významnosti a specifikovat případné dotčené území za hranicemi ČR.

Doporučení je obsaženo v Posouzení NATURA a v kapitole IV. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů)

210

XIV.2 Vypořádání ostatních připomínek ze zjišťovacího řízení

Je zpracováno tabelární formou na následujících stránkách. V průběhu zjišťovacího řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění a do doby zpracování hodnocení vlivů PRUOZK na životní prostředí byly doručeny zpracovateli následující materiály, stanoviska, vyjádření a požadavky na hodnocení vlivů „Aktualizace GDZK“ na životní prostředí v rámci procesu SEA. 1. MŽP Praha: Vnitřní sdělení odboru ochrany vod č.j. 3097/740/10 ze dne 25.8.2010 2. MŽP Praha: Vnitřní sdělení odboru ochrany ovzduší č.j.3567/780/10 ze dne 25.8.2010 3. MŽP Praha: Vnitřní sdělení ředitelka odboru zvláště chráněných částí přírody č.j.2805/620/10 ze dne 27.8.2010 4. KÚ ZLK, Odbor životního prostředí a zemědělství: Vyjádření k Oznámení koncepce „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje – Návrh výhledové koncepce“, č.j. KUZL 57848/2010 ze dne 20.8.2010 5. Městský úřad Valašské Meziříčí, Odbor životního prostředí: Vyjádření ke koncepci „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje“, č.j. MěÚV 38765/2010/Ún 6. Městský úřad Otrokovice, odbor majetku: Stanovisko města ke koncepci „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje“, č.j. OM/PIŠŤ-1/2010/41009/2010/PIS ze dne 24.8.2010 7. Městský úřad Holešov,odbor životního prostředí: Vyjádření odboru životního prostředí, č.j. HOL-18/20295/2010/ŽP/Šu ze dne 26.8.2010 8. Magistrát města Zlína, odbor životního prostředí a zemědělství: Vyjádření ke koncepci k zahájenému zjišťovacímu řízení, č.j. MMZL 69731/2010 ze dne 31.8.2010 9. Statutární město Zlín: Aktualizace GDZK – Návrh výhledové koncepce“ – vyjádření ke koncepci dle zák.č.100/2001 Sb.,MMZL 69731/2010 z 31.8.2010 10. Městský

úřad

Uherské

Hradiště

–

Závazné

stanovisko,

vyjádření,

OŽP/61692/10/41/2010/Kru z 30.8.2010 11. Město Uherský Brod – Vyjádření, č.j. OŽP/2638/10/So z 30.8.2010 12. Městský úřad Vsetín, odbor životního prostředí, MUVS 22877/2010 OŽP z 20.8.2010

zn.:

211 13. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty: Vyjádření, č.j. 1460/BK/2010/Ne z 25.8.2010 14. ČIŽP, OI Ostrava: Vyjádření ke zjišťovacímu řízení ke koncepci „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje“, č.j. CIZP/49/IPP/1012555. 002/10/VMJ ze dne 27.8.2010 15. ČIŽP, OI Brno: Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje, č.j.ČIŽP/47/IPP /1012433 002/10/BLV ze dne 20.8.2010 16. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži: Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje, č.j. NPÚ-373/2757/2010 ze dne 30.8.2010 17. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje: Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje, vyjádření k oznámení koncepce, č.j. ZL/16434/2.5/2010-02 ze dne 23.8.2010 18. Obvodní báňský úřad v Ostravě: Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje, vyjádření k oznámení koncepce, č.j. SBS 25656/2010-630 Ing.So z 24.8.2010 19. Občanské sdružení Životní prostředí: Vyjádření k Aktualizaci Generelu dopravy Zlínského kraje, ze dne 30.8.2010 20. Hnutí Duha: Připomínky Hnutí DUHA Olomouc k aktualizaci generelu dopravy Zlínského kraje, z 30.8.2010 21. Občanské sdružení Vizovické vrchy: Připomínky k aktualizaci generelu dopravy Zlínského kraje, z 30.8.2010 22. Jadernice, o.s.: Připomínky k aktualizaci generelu dopravy Zlínského kraje, z 30.8.2010

212

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK ZE ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ DLE §10d ZÁK. č. 100/2001 Sb. V PLATNÉM ZNĚNÍ Tabulka č.105 Ozn. 01

02

03

Autor vyjádření Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany vod č.j. 3097/740/10 Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany ovzduší Č.j.3567/780/10

Datum 25.8.2010

Odvětví Ochrana vod

25.8.2010

Ovzduší

Ministerstvo životního prostředí Ředitelka odboru zvláště chráněných částí přírody č.j.2805/620/10

27.8.2010

Obsah připomínky Bez připomínek

Program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje z roku 2004 byl v roce 2006 a 2009 aktualizován. Provést aktualizaci vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Ochrana přírody a Koridor silnice I/57 Valašské krajiny Meziříčí – Pozděchov (úsek Vsetín – Valašská Polanka) prochází I.zónou CHKO Beskydy, EVL Beskydy a územím s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.

Vyjádření zpracovatele -

Aktualizace uvedeny, vyhodnocení vychází z aktuálních dokumentů. Na straně 20 vyhodnocení uvedeny údaje dle ČHMÚ zveřejněné na http://portal.chmi.cz – rok 2008 Na stránkách MŽP jsou uvedeny údaje z roku 2007 (http://www.mzp.cz/cz/oblasti_se_zhorsenou_kvalitou_ovzdusi).

Řešeno v rámci hodnocení dle §45i zák.č.114/1992 Sb. V kapitole VIII a X.je uvede požadavek na prověření reálnosti úseku Vsetín-Valašská Polanka a hodnocení možných variant z hlediska chrán.částí přírody – vyhodnocení v aktualizaci ZÚR ZK.

Požadavek na dopracování Uvedeno v části VI.1 předpokládaného vlivu koncepce na chráněné části přírody (CHKO, NPR, NPP, PR, PP) Dopracovat kromě fragmentace Uvedeno v části VI.1 krajiny další negativní vlivy vzniklé rozvojem dopravní infrastruktury – zábor biotopů zvláště chráněných druhů rostli na živočichů, snížení prostupnosti krajiny.

213

Ozn. 04

Autor vyjádření Krajský úřad Zlínského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství, hodnocení ekologických rizik, č.j. KUZL 57848/2010

Datum 20.8.2010

Dtto.

Vodní hospodářství Ochrana přírody Kultura a památková péče

Dtto. Dtto.

05

Městský úřad Valašské Meziříčí Odbor životního prostředí Č.j. MěÚV 38765/2010/Ún

Odvětví Ochrana životního prostředí a zemědělství

20.8.2010

Vodní hospodářství

Odpadové hospodářství Ochrana ovzduší Ochrana přírody a krajiny Ochrana zemědělského půdního fondu Lesní hospodářství 06

Městský úřad Otrokovice Rada města č.j.OM/PIŠŤ1/2010/41009/2010/PIS

24.8.2010

07

Městský úřad Holešov Odbor životního prostředí: č.j. HOL-8/20295/2010/ŽP/Šu

26.8.2010

Obsah připomínky Vyjádření zpracovatele Respektovat při dokončení §14 Uplatnění platné legislativy – uvedeno ve vyhodnocení odst.1 a 3 zák.č. 289/1995, o lesích v platném znění Respektovat při dokončení §4 a §5 zák.č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších změna doplňků Bez připomínek Bez připomínek Požadavek na doplnění textu Doplněno přesné znění textu dle vyjádření (kapitola VI.1). v případě stavebních činností na území s archeologickými památkami. Bez připomínek -

Bez připomínek

-

Bez připomínek Bez připomínek

-

Bez připomínek

-

Bez připomínek

-

Výstavbou pravobřežní komunikace dojde k další roztříštěnosti území intravilánu města a znehodnocení území s potenciálem pro odpočinek a rekreaci obyvatel. Vodohospodářské Koncepce při zpracování návrhů zájmy tras bude dbát zejména na pásma hygienické ochrany vod, ochranu vodárenských nádrží a vodotečí Odpadové Bez připomínek hospodářství

Výstavba pravobřežní hráze zařazena v části variant řešení, nutné dále detailně studijně prověřit včetně výškového řešení a prokázání dostatečné výkonnosti křižovatek přivaděč MÚK Lípa – II/491 – (Pravobřežní silnice).

Uvedeno v kapitole IX. (preferovat umístění mimo území se zvýšeným vodárenským nebo vodohospodářským významem ochranná pásma vodních zdrojů, záplavová území) -

214

Ozn.

08

Autor vyjádření

Magistrát města Zlína Odbor životního prostředí a zemědělství č.j. MMZL 69731/2010

Datum

31.8.2010

Odvětví Ochrana ovzduší Ochrana zemědělského půdního fondu

Obsah připomínky Bez připomínek Doporučení upřednostňovat zábory méně kvalitní půdy v nižších třídách ochrany zemědělského půdního fondu. Ochrana přírody a Bez připomínek krajiny Ochrana lesního Bez připomínek půdního fondu Vodní Bez připomínek hospodářství

Ochrana přírody a krajiny Ochrana zemědělského půdního fondu Odpady Ochrana ovzduší

9

Statutární město Zlín MMZL 69731/2010

10

Městský úřad Uherské Hradiště OŽP/61692/10/41/2010/Kru

-

Bez připomínek

-

Bez připomínek

-

Bez připomínek Požadavek na zpracování rozptylové studie při přípravě navrhovaných staveb a úprav vymezených v rámci aktualizace generelu dopravy před přípravou pro jednotlivé stavby v souladu se zák.č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší Bez připomínek

Uvedeno v podmínkách – zpracování rozptylové studie autorizovanou osobou dle zák.č.86/2002 Sb. Konkrétní možný dopad na kvalitu ovzduší při realizaci jednotlivých dopravních staveb bude hodnocen v následujících územně plánovacích dokumentacích, hodnocení je pod rozlišovací schopností koncepce. Doporučeno je řešit v rámci územního plánu města Zlín. -

Bez připomínek

-

Ochrana přírody a Bez připomínek krajiny Ochrana ZPF Bez připomínek Odpadové Bez připomínek hospodářství

-

31.8.2010

z 30.8.2010

Vyjádření zpracovatele Doporučení řešeno v části VI.1 a v podmínkách návrhu stanoviska.

Ochrana vod

-

215

Ozn.

Autor vyjádření

11

Město Uherský Brod OŽP/2638/10/So

12

Městský úřad Vsetín, odbor životního prostředí MUVS 22877/2010 OŽP

Datum

Odvětví Ochrana ovzduší Ochrana PUFL a funkcí lesa Myslivost

30.8.2010

20.8.2010

Vodní hospodářství

Odpadové hospodářství Ochrana přírody Ochrana zemědělského půdního fondu Lesní hospodářství

12

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty č.j. 1460/BK/2010/Ne

25.8.2010

Obsah připomínky Bez připomínek Bez připomínek

Vyjádření zpracovatele -

Bez připomínek Bez připomínek

-

Souhlasí, doporučuje doplnění Konkrétní množství srážkových vod a řešení odtokových z hlediska množství srážkových poměrů bude hodnoceno v následujících územně plánovacích vod a odtokových poměrů dokumentech, toto hodnocení je pod rozlišovací schopností koncepce. Podmínky pro zabezpečení nakládání s vodami jsou uvedeny v části III. Bez připomínek Bez připomínek Bez připomínek

-

Doporučuje doplnit vyhodnocení Vyhodnocení bude hodnoceno v následujících územně záborů lesních pozemků. plánovacích dokumentech, toto hodnocení je pod rozlišovací schopností koncepce. Podmínky jsou uvedeny v části III. Ochrana přírody a Prověřit z hlediska vlivu na krajiny krajinný ráz, prostupnost krajiny pro živočichy a navrhnout vhodnější alternativy nebo zmírňující a kompenzační opatření: – obchvat Starého Hrozenkova Řešeno v kapitole VIII.1 variant řešení. (nepřijatelná jižní varianta, Obchvat Starého Hrozenkova v současné době nesleduje MD v oznámení neuvedena severní ani ŘSD ČR a to z důvodů technické a finanční náročnosti a z varianta) důvodu průchodu prosazovaného obchvatu I. stupněm CHKO. ÚP Starý Hrozenkov - podle sdělení MD – preferuje severní variantu obchvatu, která není identická s jižní variantou v ZÚR. Záměr bude dále prověřen v rámci aktualizace ZÚR ZK. – obchvat města Brumova – Uvedeno v kapitole X. (popis plánovaných opatření) Bylnice (střet s ochranou krajinného rázu a ochranou přírody)

216

Ozn. 13

14

15

16

Autor vyjádření ČIŽP, OI Ostrava č.j. CIZP/49/IPP/1012555. 002/10/VMJ ČIŽP, OI Brno č.j. ČIŽP/47/IPP/1012433 002/10/BLV Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži č.j. NPÚ-373/2757/2010

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje č.j. ZL/16434/2.5/2010-02

Datum dne 27.8.2010

Odvětví

20.8.2010

Ochrana ovzduší

30.8.2010

23.8.2010

Obsah připomínky Vyjádření zpracovatele Nepředpokládá, že by aktualizace měla významný negativní vliv na území MSK - bez připomínek Bez připomínek -

Nutné věnovat zvýšenou pozornost ovlivnění historického prostředí a osobitosti místa, historickým vazbám prostorů a nemovitostí a vnějšímu obrazu sídel – věnovat pozornost historické zástavbě, urbanistické struktuře a prostředí chráněných území. Zohlednit v jednotlivých případech chráněné nemovité památky včetně jejich prostředí v blízkosti liniových staveb, které jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek. Všechny lokality, jichž se dotýkají zemní práce při výstavbě liniových staveb je nutné považovat za území s archeologickými nálezy (respektovat §22 zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči. V současné době je vedena velká část tranzitní dopravy centry měst a vesnic, což stále více ohrožuje historickou zástavbu. Posoudit vliv na veřejné zdraví , zejména vliv hluku, vibrací a chemických látek kontaminujících ovzduší na zdraví obyvatel v dotčených lokalitách Preferovat řešení, která řeší lokality s dlouhodobě vysokou hlukovou zátěží.

Uvedeno v části VI.1



Vliv hodnocen v kapitole XII.

Aktualizace GDZK takové řešení preferuje.

217

Ozn.

Autor vyjádření

Datum

Odvětví

Obsah připomínky Vyjádření zpracovatele Preferovat řešení, která Aktualizace GDZK takové řešení preferuje – viz. Kap. XII. minimalizují případné negativní dopady na veřejné zdraví. Navrhnout kompenzační opatření k eliminaci negativního vlivu hluku a vibrací z dopravy na obytnou zástavbu tam, kde nebude možno negativní dopad těchto faktorů z dopravní zátěže vyloučit

17

Obvodní báňský úřad v Ostravě č.j. SBS 25656/2010-630 Ing.So

24.8.2010

Uvedeno v kapitole XII.dle jednotlivých druhů dopravy a kapitole X. v části „projektová opatření“. Pro potřeby ochrany osob před hlukem a vibracemi z dopravy dle zákona 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů bude Zlínský kraj, jako vlastník komunikací II. a III. tř., prosazovat technickými, organizačními a dalšími opatřeními nepřekračování hygienických limitů upravených prováděcím předpisem pro venkovní prostor, stavby pro bydlení a stavby občanského vybavení za účelem zabránění nadlimitního přenosu vibrací na fyzické osoby. Zlínský kraj v součinnosti s obcemi bude podporovat zdraví fyzických osob upozorněním vlastníka dálnic, rychlostních silnic a silnic I. tř na případné překračování hygienických limitů na území kraje. Kap. 7 AGDZK Respektovány musí být Uvedeno v kapitole XII.dle jednotlivých druhů dopravy a hygienické limity hluku a vibrací kapitole X. v části „projektová opatření“. stanovené příslušnými právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví. Koncepce musí respektovat Jsou respektovány. stanovené dobývací prostory.

218

Ozn. 18

19

Autor vyjádření Občanské sdružení Životní prostředí

Hnutí Duha

Datum 30.8.2010

30.8.2010

Odvětví

Obsah připomínky Zpochybněna je kapitola 5.1.2 Aktualizace GDZK, týkající se prognózy vývoje dopravy a požadováno je zpracování porovnání intenzit dopravy z roku 2000, 2005, 2010 s modelovými intenzitami dopravy z podkladové studie „Prognózy dopravních výkonů do roku 2030“ a !Aktualizace modelu IAD Zlínského kraje“.

Aktualizace GDZK neklade důraz na standarty kvality budované infrastruktury, netvoří základní rámec pro rozhodování kraje v otázkách priorit v dopravě. Je potřeba zvážit reálný rozvoj prioritních akcí na území Zlínského kraje. Vyhodnotit varianty s ohledem dopravy na životní prostředí. Nesouhlasí s budováním obchvatu Zálešná a Pravobřežní komunikací v blízkosti městské části Zálešné. Požadováno je doplnění: Kapitola o veřejné dopravě a integrovaném dopravním systému

Vyjádření zpracovatele Vývoj dopravy je řešen v Aktualizaci GDZK na stranách 12 a 13, vychází z platných a dostupných údajů o intenzitách dopravy z roku 2005 a aktualizačního sčítání dopravy 2009 viz Aktualizace GDZK část INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU, kde je provedeno porovnání intenzit dopravy 2000, 2005 a 2009 a popsána prognóza dopravy.. Celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2005 (údaje ve vozidlech/24 hod.), uvedeny jsou výhledové koeficienty růstu dopravy na silniční síti České republiky pro rok 2030 (vzhledem k situaci v roce 2005). V roce 2010 probíhá nové sčítání dopravy, jehož výsledky zatím nejsou k dispozici. V době zpracování aktualizace ZUR ZK budou k dispozici a budou zde uplatněny. V Aktualizaci GDZK byla mimo tyto materiály použita studie z roku 2009 „Aktualizační průzkum silniční dopravy“, UDIMO s.r.o., 05/2009. AGDZK plně přebírá a aktualizuje model dopravy Zlínského kraje. Kalibrace modelu stávajícího stavu je proveden pro rok 2009 v systému Auto a návrhová část je provedena v systému Omnitrans vzhledem k přechodu na transparentnější systém s předpokládaným uložením dat modelu dopravy v GIS ZK pro pozdější využití při hodnocení výhledové silniční sítě. Základní rámec a požadavky pro rozhodování při výběru jsou uvedeny v části XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Standarty pro infrastrukturu jsou zakotveny v ČSN, AGDZK nemá za cíl nahrazovat ČSN. Řešeno v kapitole XI. – kritéria pro výběr projektu

Varianty uvedeny v části VIII.1 a VIII.2 Dále budou prověřeny v rámci aktualizace ZÚR ZK na základě závěru posouzení SEA. Záměry budou dále prověřeny v rámci aktualizace ZÚR ZK.

Uvedeno kapitola VI.1 – část veřejná doprava.

219

Ozn.

Autor vyjádření

Datum

Odvětví

Obsah připomínky Vyjádření zpracovatele Vyhodnocení současně platného Změny, které mohou mít vliv na územně plánovací generelu dopravy dokumentaci oproti stávajícímu platnému generelu dopravy uvádí kapitola 9 Aktualizace GDZK. Vývoj dopravy je řešen v Aktualizaci GDZK na stranách 12 a Porovnání intenzit dopravy ze sčítání z roku 2000, 2005 a 2010 13, vychází z platných a dostupných údajů o intenzitách s modelovými intenzitami dopravy dopravy z roku 2005 a aktualizačního sčítání dopravy 2009 viz a zahrnutí výsledku do odhadu Aktualizace GDZK část INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU, kde je provedeno pro roky 2010-2030. porovnání intenzit dopravy 2000, 2005 a 2009 a popsána prognóza dopravy. Celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2005 (údaje ve vozidlech/24 hod.), uvedeny jsou výhledové koeficienty růstu dopravy na silniční síti České republiky pro rok 2030 (vzhledem k situaci v roce 2005). V roce 2010 probíhá nové sčítání dopravy, jehož výsledky zatím nejsou k dispozici. V době zpracování aktualizace ZUR ZK budou k dispozici a budou zde uplatněny. V Aktualizaci GDZK byla mimo tyto materiály použita studie z roku 2009 „Aktualizační průzkum silniční dopravy“, UDIMO s.r.o., 05/2009. AGDZK plně přebírá a aktualizuje model dopravy Zlínského kraje. Kalibrace modelu stávajícího stavu je proveden pro rok 2009 v systému Auto a návrhová část je provedena v systému Omnitrans vzhledem k přechodu na transparentnější systém s předpokládaným uložením dat modelu dopravy v GIS ZK pro pozdější využití při hodnocení výhledové silniční sítě. Studii proveditelnosti s ohledem Před realizací každé stavby bude provedena studie na jednotlivé druhy dopravy proveditelnosti, v níž jsou uvedeny možnosti financování oprav a budování nové infrastruktury. Koncepce jednotlivých druhů Vyhodnocení cílů pro jednotlivé druhy dopravy je uvedeno dopravy s reálnými v kapitole XI..Pracováno bude v souladu s Harmonogramem a harmonogramy plnění s dílčími finančním zajištěním realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí cíli. do r. 2010, schválený usnesením vlády ČR č. 145/2001 Sb. Vysvětlení proč generel Rozvojové záměry v horizontu nejbližších let doporučují zvýhodňuje automobilovou přednostně zaměřit na investice podporující rozvoj železniční dopravu, proč dopředu vzdává osobní dopravy (potřebnost modernizačních úprav). Další možnost využít železniční dopravu železniční propojení obou hlavních tahů představuje celostátní a kombinovanou dopravu ve trať 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice – Valašská Polanka, která směru východo-západním. umožňuje přímou návaznost Valašska na centrální oblast Zlínského kraje, ale vzhledem k možným výhledovým nadlimitním hodnotám hluku není doporučena pro vedení nákladní dopravy. (kapitola XI.1).

220

Ozn.

20

Autor vyjádření

Občanské sdružení Vizovické vrchy

Datum

30.8.2010

Odvětví

Obsah připomínky Vyjádření zpracovatele Grafickou část doplnit o mapy Při zpracování se vycházelo z grafických údajů ZÚR Zlínského problémových území (konflikty kraje, Doplněna je grafická část zahrnující návrh výhledového s ochranou přírody) uspořádání základní komunikační sítě a návrh železniční dopravy současně s se situací přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Variantní řešení: alternativa k R49 Na straně 127 Aktualizace GDZK jsou uvedeny železniční tratě pro nákladní dopravu, spočívající celostátní s rozhodujícími úseky na území Zlínského kraje, v přesunu nákladní dopravy na která zahrnuje trať 280 Hranice na Moravě – Střelná; úsek železnici, v případě potřeby Lhotka nad Bečvou – Střelná a železniční tratě regionální, kde zahrnout modernizaci vybraných je zařazena trať Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm. tratí (280, 281) a budování Řešena je otázka logistických center kombinované dopravy překladišť pro kombinovanou v Aktualizaci GDZK (str.130). dopravu ve směru východozápadním. Variantní řešení: Alternativa pro Návrhem je podpořena veřejná doprava, především pak osobní dopravu, spočívající železniční osobní dopravy. Společně s rozvojem, optimalizací a v lepším systému veřejné modernizací železničních tratí pro zajištění vyšší kvality dopravy, internaci různých druhů v přepravě osob je významná také podpora nákladní železniční dopravy do integrovaného dopravy v kontextu logistických center a kombinované dopravy. systému a integraci cyklistické dopravy k železniční dopravě(jízdní kolo je rovnoprávným prostředkem k dalším druhům dopravy) Doplnění variant I/57 Výstavba silnice I.tř je zařazena v dokumentu Politika územního rozvoje České republiky 2008 dle usnesení vlády č. 929/2009 a Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje z roku 2008. Při další projektové přípravě staveb bude provedeno posouzení. dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů (kapitole X.tohoto vyhodnocení), která vyhodnotí tuto skutečnost včetně nulové varianty a prostorového řešení. Směrové řešení I/57 je převzato od ŘSD ČR, které spravuje silnice I. tř. AGDZK prokázal na základě výhledových intenzit nutnost realizace dvou či čtyřpruhové komunikace ve vazbě stávající silnice I/57. Aktualizace neobsahuje všechny Řešena je doprava silniční, železniční, vodní, letecká, podstatné typy dopravy a cyklistická, statická doprava nerespektuje dokumenty ES (Bílá Uplatněna je Bílá kniha: „Strategie oživení železnic“ a Bílá kniha, Strategie udržitelného kniha: „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozvoje …). rozhodnout“ (kapitola I.2)

221

Ozn.

Autor vyjádření

Datum

Odvětví

Obsah připomínky GDZK neposoudil a nevyhodnotil návrhy původního dokumentu s ohledem na vývoj, nové poznatky a údaje. Nevzala v potaz probíhající krizi. Nezahrnuje do hodnocení letošní sčítání intenzit dopravy.

Nové poznatky směřují v přesunu od IAD dopravních intenzit k většímu využívání hromadné dopravy, kombinované dopravy, cyklojízdy. Aktualizace GDZK neklade důraz na standarty kvality budované infrastruktury, neurčuje regulativy, za jakých je možné budovat novou infrastrukturu, netvoří rámec pro rozhodování kraje v otázkách priorit v dopravě.

Vyjádření zpracovatele Změny, které mohou mít vliv na územně plánovací dokumentaci oproti stávajícímu platnému generelu dopravy uvádí kapitola 9 Aktualizace GDZK ve dvou částech inventarizace, rozbory, analýza současného stavu a návrh výhledové koncepce. Celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2005 (údaje ve vozidlech/24 hod.), uvedeny jsou výhledové koeficienty růstu dopravy na silniční síti České republiky pro rok 2030 (vzhledem k situaci v roce 2005). V roce 2010 probíhá nové sčítání dopravy, jehož výsledky zatím nejsou k dispozici. V době zpracování aktualizace ZUR ZK budou k dispozici a budou zde uplatněny. V Aktualizaci GDZK byla mimo tyto materiály použita studie z roku 2009 „Aktualizační průzkum silniční dopravy“, UDIMO s.r.o., 05/2009 Návrhem je podpořena doprava související s využitím hromadné dopravy (silniční i železniční), kombinované dopravy, cyklodopravy. Společně s rozvojem, optimalizací a modernizací železničních tratí pro zajištění vyšší kvality v přepravě osob je významná také podpora nákladní železniční. V kapitole XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu jsou vymezeny kritéria pro výběr projektu jako primární podpora těch záměrů, jejichž realizace při zajištění požadované dopravní účinnosti přinese zároveň pozitivní efekt pro životní prostředí. Systém environmentálních kritérií nenahrazuje jiné nástroje ochrany životního prostředí dle příslušných právních předpisů (např. EIA, IPPC, Natura atd.), ale měl by zajistit maximalizaci pozitivních dopadů Aktualizace GDZK na životní prostředí. Základní rámec a požadavky pro rozhodování při výběru jsou uvedeny v části XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu a kapitole VII. VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce. Standarty pro infrastrukturu jsou zakotveny v ČSN, AGDZK nemá za cíl nahrazovat ČSN.

222

Ozn.

Autor vyjádření

Datum

Odvětví

Obsah připomínky Aktualizace GDZK se nezaobírá možnosti vytvoření Integrovaného dopravního systému Zlínského kraje. Opomenut byl tvořený Komplexní odbavovací řídící a informační systém veřejné hromadné dopravy ve Zlínském kraji KORIS). Zpochybněna je kapitola 5.1.2 Aktualizace GDZK, týkající se prognózy vývoje dopravy a požadováno je zpracování porovnání intenzit dopravy z roku 2000, 2005, 2010 s modelovými intenzitami dopravy z podkladové studie Prognózy dopravních výkonů do roku 2030“ a Aktualizace modelu IAD Zlínského kraje„“.

Vyjádření zpracovatele Schválený KORIS bude akceptován dokument Zlínského kraje (kapitola I.2).

jako

připravovaný

Vývoj dopravy je řešen v Aktualizaci GDZK na stranách 12 a 13, vychází z platných a dostupných údajů o intenzitách dopravy z roku 2005 a aktualizačního sčítání dopravy 2009 viz Aktualizace GDZK část INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU, kde je provedeno porovnání intenzit dopravy 2000, 2005 a 2009 a popsána prognóza dopravy. Celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2005 (údaje ve vozidlech/24 hod.), uvedeny jsou výhledové koeficienty růstu dopravy na silniční síti České republiky pro rok 2030 (vzhledem k situaci v roce 2005). V roce 2010 probíhá nové sčítání dopravy, jehož výsledky zatím nejsou k dispozici. V době zpracování aktualizace ZUR ZK budou k dispozici a budou zde uplatněny. V Aktualizaci GDZK byla mimo tyto materiály použita studie z roku 2009 „Aktualizační průzkum silniční dopravy“, UDIMO s.r.o., 05/2009. AGDZK plně přebírá a aktualizuje model dopravy Zlínského kraje. Kalibrace modelu stávajícího stavu je proveden pro rok 2009 v systému Auto a návrhová část je provedena v systému Omnitrans vzhledem k přechodu na transparentnější systém s předpokládaným uložením dat modelu dopravy v GIS ZK pro pozdější využití při hodnocení výhledové silniční sítě. Základní rámec a požadavky pro rozhodování při výběru jsou uvedeny v části XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Nastíněna je možnost rozšíření V Aktualizaci GDZK (5.4 Letecká doprava) je uvedena podpora letiště Bochoř a jeho využití pro rozvoje pravidelné letecké osobní dopravy revitalizací civilní letectví CARGO (Rozpor neveřejného mezinárodního letiště Přerov - Bochoř, což je s Politikou úz.rozvoje ČR 2008). záměr připravovaný ve spolupráci s Olomouckým krajem. V kontextu záměru VLC Přerov sledovat rovněž využití letiště v oblasti letecké nákladní dopravy.

223

Ozn.

Autor vyjádření

Datum

Odvětví

Obsah připomínky Nepředpokládá návrh zajištění minimální dopravní obslužnosti území obcí, neurčuje standarty, podle nichž by se mělo postupovat. Vyjadřuje nespokojenost s grafickou částí.

Využití železnice 331 VizoviceValašská Polanka pro kombinovanou dopravu považuje za vhodnou variantu ke kapacitně nevytížené R49.

Výčet prioritních akcí pro jednotlivé druhy dopravy. Doplnění argumentů proč Aktualizace GDZK zvýhodňuje automobilovou dopravu před ostatními druhy dopravy.

Studii proveditelnosti s ohledem na možnosti financování oprav a budování nové infrastruktury. Část týkající se I/57 v úseku Vsetín-Pozděchov (I.zóna CHKO Beskydy) doplnit o variantní řešení. Ostatní části nové I/57 rovněž doplnit o variantní řešení z důvodu nutnosti EIA.

Vyjádření zpracovatele Dopravní obslužnost území obcí a standarty, podle nichž by se mělo postupovat jsou řešeny (část X).

Při zpracování se vycházelo z grafických údajů ZÚR Zlínského kraje, Doplněna je grafická část zahrnující návrh výhledového uspořádání základní komunikační sítě a návrh železniční dopravy současně s se situací přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Rozvojové záměry v horizontu nejbližších let je doporučeno přednostně zaměřit na investice podporující rozvoj železniční osobní dopravy (potřebnost modernizačních úprav). Další železniční propojení obou hlavních tahů představuje celostátní trať 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice – Valašská Polanka, která umožňuje přímou návaznost Valašska na centrální oblast Zlínského kraje, ale vzhledem k možným výhledovým nadlimitním hodnotám hluku není doporučena pro vedení nákladní dopravy.(kapitola XI.1). Prioritní akce dle jednotlivých druhů dopravy jsou uvedeny v kapitole II.2. Všechny druhy dopravy jsou uváděny, ve vyhodnocení jsou jednotlivé druhy (silniční, železniční, vodní, cyklodoprava a letecká doprava, statická doprava) dopravy uvedeny. Koncepční opatření jsou uvedeny v kapitole X.tohoto vyhodnocení dle jednotlivých druhů dopravy. Návrhem je podpořena veřejná doprava, především pak železniční osobní dopravy. Společně s rozvojem, optimalizací a modernizací železničních tratí pro zajištění vyšší kvality v přepravě osob je významná také podpora nákladní železniční dopravy v kontextu logistických center a kombinované dopravy Před realizací každé stavby bude provedena studie proveditelnosti, v níž jsou uvedeny možnosti financování oprav a budování nové infrastruktury. Řešeno v rámci posouzení NATURA 2000 autorizovanou osobou.Při další projektové přípravě staveb bude provedeno posouzení. dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů (kapitole X.tohoto vyhodnocení). Směrové řešení I/57 je převzato od ŘSD ČR, které spravuje silnice I. tř. AGDZK prokázal na základě výhledových intenzit nutnost realizace dvou či čtyřpruhové komunikace ve vazbě stávající silnice I/57.

224

Ozn. 21

Autor vyjádření Jadernice, o.s.

Datum 30.8.2010

Odvětví

Obsah připomínky Aktualizace neobsahuje všechny podstatné typy dopravy a nerespektuje dokumenty ES (Bílá kniha, Strategie udržitelného rozvoje …). Aktualizace GDZK se nezaobírá možnosti vytvoření Integrovaného dopravního systému Zlínského kraje. Opomenut byl tvořený Komplexní odbavovací řídící a informační systém veřejné hromadné dopravy ve Zlínském kraji (KORIS). Zpochybněna je kapitola 5.1.2 Aktualizace GDZK, týkající se prognózy vývoje dopravy a požadováno je zpracování porovnání intenzit dopravy z roku 2000, 2005, 2010 s modelovými intenzitami dopravy z podkladové studie „Prognózy dopravních výkonů do roku 2030“ a !Aktualizace modelu IAD Zlínského kraje“.

Vyjádření zpracovatele Řešena je doprava silniční, železniční, vodní, letecká, cyklistická, statická doprava Uplatněna je Bílá kniha: „Strategie oživení železnic“ a Bílá kniha: „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ (kapitola I.2). Schválený KORIS bude akceptován jako připravovaný dokument Zlínského kraje (kapitola I.2).

Vývoj dopravy je řešen v Aktualizaci GDZK na stranách 12 a 13, vychází z platných a dostupných údajů o intenzitách dopravy z roku 2005 a aktualizačního sčítání dopravy 2009 viz Aktualizace GDZK část INVENTARIZACE, ROZBORY, ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU, kde je provedeno porovnání intenzit dopravy 2000, 2005 a 2009 a popsána prognóza dopravy. Celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2005 (údaje ve vozidlech/24 hod.), uvedeny jsou výhledové koeficienty růstu dopravy na silniční síti České republiky pro rok 2030 (vzhledem k situaci v roce 2005). V roce 2010 probíhá nové sčítání dopravy, jehož výsledky zatím nejsou k dispozici. V době zpracování aktualizace ZUR ZK budou k dispozici a budou zde uplatněny. V Aktualizaci GDZK byla mimo tyto materiály použita studie z roku 2009 „Aktualizační průzkum silniční dopravy“, UDIMO s.r.o., 05/2009. AGDZK plně přebírá a aktualizuje model dopravy Zlínského kraje. Kalibrace modelu stávajícího stavu je proveden pro rok 2009 v systému Auto a návrhová část je provedena v systému Omnitrans vzhledem k přechodu na transparentnější systém s předpokládaným uložením dat modelu dopravy v GIS ZK pro pozdější využití při hodnocení výhledové silniční sítě. Základní rámec a požadavky pro rozhodování při výběru jsou uvedeny v části XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.

225

Ozn.

Autor vyjádření

Datum

Odvětví

Obsah připomínky Kapitola Letecká doprava je v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 – nastiňuje možnost rozšíření letiště Bochoř a jeho využití pro civilní letectví. GDZK neposoudil a nevyhodnotil návrhy původního dokumentu s ohledem na vývoj, nové poznatky a údaje. Nevzala v potaz probíhající krizi. Nezahrnuje do hodnocení letošní sčítání intenzit dopravy.

Vyjádření zpracovatele V Aktualizaci GDZK (5.4 Letecká doprava) je uvedena podpora rozvoje pravidelné letecké osobní dopravy revitalizací neveřejného mezinárodního letiště Přerov - Bochoř, což je záměr připravovaný ve spolupráci s Olomouckým krajem. V kontextu záměru VLC Přerov sledovat rovněž využití letiště v oblasti letecké nákladní dopravy. Změny, které mohou mít vliv na územně plánovací dokumentaci oproti stávajícímu platnému generelu dopravy uvádí kapitola 9 Aktualizace GDZK. ve dvou částech inventarizace, rozbory, analýza současného stavu a návrh výhledové koncepce. Celostátní sčítání dopravy proběhlo v roce 2005 (údaje ve vozidlech/24 hod.), uvedeny jsou výhledové koeficienty růstu dopravy na silniční síti České republiky pro rok 2030 (vzhledem k situaci v roce 2005). V roce 2010 probíhá nové sčítání dopravy, jehož výsledky zatím nejsou k dispozici. V době zpracování aktualizace ZUR ZK budou k dispozici a budou zde uplatněny. V Aktualizaci GDZK byla mimo tyto materiály použita studie z roku 2009 „Aktualizační průzkum silniční dopravy“, UDIMO s.r.o., 05/2009 Návrhem je podpořena doprava související s využitím hromadné dopravy (silniční i železniční), kombinované dopravy, cyklodopravy. Společně s rozvojem, optimalizací a modernizací železničních tratí pro zajištění vyšší kvality v přepravě osob je významná také podpora nákladní železniční dopravy. Základní rámec a požadavky pro rozhodování při výběru jsou uvedeny v části XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Standarty pro infrastrukturu jsou zakotveny v ČSN, AGDZK nemá za cíl nahrazovat ČSN.

Nové poznatky směřují v přesunu dopravních intenzit od IAD k většímu využívání hromadné dopravy, kombinované dopravy, cyklojízdy. Aktualizace GDZK neklade důraz na standarty kvality budované infrastruktury, neurčuje regulativy, za jakých je možné budovat novou infrastrukturu, netvoří rámec pro rozhodování kraje v otázkách priorit v dopravě. Nepředpokládá návrh zajištění Dopravní obslužnost území obcí a standarty, podle nichž by se minimální dopravní obslužnosti mělo postupovat jsou řešeny (část X). území obcí, neurčuje standarty, podle nichž by se mělo postupovat.

226

Ozn.

Autor vyjádření

Datum

Odvětví

Obsah připomínky Vyjádření zpracovatele Vyjadřuje nespokojenost Při zpracování se vycházelo z grafických údajů ZÚR Zlínského s grafickou částí. kraje, Doplněna je grafická část zahrnující návrh výhledového uspořádání základní komunikační sítě a návrh železniční dopravy současně s se situací přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Využití železnice 331 Vizovice- Rozvojové záměry v horizontu nejbližších let je doporučeno Valašská Polanka pro přednostně zaměřit na investice podporující rozvoj železniční kombinovanou dopravu považuje osobní dopravy (potřebnost modernizačních úprav). Další za vhodnou variantu ke kapacitně železniční propojení obou hlavních tahů představuje celostátní nevytížené R49. trať 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice – Valašská Polanka, která umožňuje přímou návaznost Valašska na centrální oblast Zlínského kraje, ale vzhledem k možným výhledovým nadlimitním hodnotám hluku není doporučena pro vedení nákladní dopravy. (kapitola XI.1). Část týkající se I/57 v úseku Řešeno v rámci posouzení NATURA 2000 autorizovanou Vsetín-Pozděchov (I.zóna CHKO osobou. Beskydy) doplnit o variantní Při další projektové přípravě staveb bude provedeno posouzení řešení. Ostatní části nové I/57 dle zák.č.100/2001 Sb. ve znění platných předpisů (kapitole rovněž doplnit o variantní řešení X.tohoto vyhodnocení). Směrové řešení I/57 je převzato od z důvodu nutnosti EIA. ŘSD ČR, které spravuje silnice I. tř. AGDZK prokázal na základě výhledových intenzit nutnost realizace dvou či čtyřpruhové komunikace ve vazbě stávající silnice I/57. Studii proveditelnosti s ohledem Před realizací každé stavby bude provedena studie na možnosti financování oprav a proveditelnosti, v níž jsou uvedeny možnosti financování oprav budování nové infrastruktury. a budování nové infrastruktury. Doplnění argumentů proč Všechny druhy dopravy jsou uváděny, ve vyhodnocení jsou Aktualizace GDZK zvýhodňuje jednotlivé druhy (silniční, železniční, vodní, cyklodoprava a automobilovou dopravu před letecká doprava) dopravy uvedeny. Koncepční opatření jsou ostatními druhy dopravy. uvedeny v kapitole X.tohoto vyhodnocení dle jednotlivých druhů dopravy. Výčet prioritních akcí pro Prioritní akce pro jednotlivé druhy dopravy jsou uvedeny jednotlivé druhy dopravy. v kapitole X.tohoto vyhodnocení.

227

XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci Z předloženého SEA posouzení vlivů „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje – Návrh výhledové koncepce“ na životní prostředí vyplývá, že Koncepce jako celek nebude mít závažné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví za předpokladu dodržení navrhovaných opatření a dalšího posouzení v rámci další projektové přípravy jednotlivých staveb. Vzhledem k rozsahu předmětu posouzení a měřítku podrobnosti řešení je SEA posouzení zaměřeno na hlavní koncepční záměry a opatření s tím, že podrobné vyhodnocení vlivů na složky životní prostředí a veřejné zdraví musí být provedeno na úrovni „projektového posouzení“ (tzv. „projektová EIA“). Důležitými „vstupy“ pro fázi projektového posouzení proto jsou tyto části SEA dokumentace: • plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce (kap. 10.) • soubor navržených indikátorů pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí regionu a soubor kritérií pro výběr projektů (kap. 9. a 11.) Z hlediska možných přeshraničních vlivů obsahuje Koncepce dva záměru, u nichž je doporučeno přeshraniční posouzení vlivu dle § 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění (Výstavba rychlostní komunikace R49 a Výstavba komunikace Palačov-Valašské Meziříčí – Vsetín – Pozděchov). Oba uvedené záměry představují dle zpracovaného hodnocení dle § 45i zák.č.114/1992 Sb. potenciální riziko vlivů na celistvost předmětů ochrany EVL (migrační prostupnost pro velké šelmy). Plánovanou výstavbu komunikace I tř. Palačov- Pozděchov a rychlostní komunikaci R49 je proto doporučeno hodnotit také v mezinárodním kontextu v rámci přípravy projektů a posouzení konkrétních staveb na základě jejich technického řešení. Stejným způsobem je v současnosti řešeno posouzení pro silnici R49 Fryšták-státní hranice ČR/SROV, které je stupni projednání dokumentace. Současně proběhlo posouzení silnice R6 hranice ČR/SR – Púchov na Slovensku. Záměry jsou sledovány v dlouhodobém výhledu a účelnost jejich případné realizace a s tím spojená stabilizace vybraných koridorů bude v budoucnu znovu prověřována. Pro Koncepci není navrhováno mezistátní posouzení dle §14a zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění. Na straně Slovenské republiky proběhl proces posouzení koncepce – navrhovaná koncepce je v souladu s „Oznámeniem o začatí prerokovávania zmien a doplnkov č.1 Koncepcie územného rozvoja Slovenska 2001“ a „Správy o strategickom hodnotení“. V současném stavu navržené koncepce se nepředpokládá, že by navrhovaná koncepce obsahovala stavby, které mají přímý přeshraniční vliv a nejsou posouzeny z hlediska životního prostředí na národní úrovni SR. V rámci koncepce nelze vyhodnotit velikost takového vlivu, teprve na základě podrobného technického řešení jednotlivých staveb lze tyto vlivy podrobně vyhodnotit a vymezit jejich možný dosah. Takové vyhodnocení je nebo bude provedeno v rámci jednotlivých staveb

Vyhodnocení koncepce dle zákona 100 / 2001 Sb.


227

228 v příhraniční oblasti na základě podrobného rozboru technického řešení stavby a provedených podrobných hodnocení, zejména biologického hodnocení a posouzení NATURA 2 000. V Posouzení vlivu koncepce jsou uvedeny části koncepce, jež by měly být ve fázi předložení konkrétních záměrů k realizaci posuzovány dle § 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění. Plánovaná výstavba komunikace I tř. Palačov- Pozděchov a rychlostní komunikace R49 proto je doporučeno hodnotit také v mezinárodním kontextu v rámci projektů a posouzení konkrétních staveb na základě jejich technického řešení. Takto tomu je v současnosti probíhajícím posouzení pro silnici R49 Fryšták-státní hranice ČR/SR (dokumentace dle zák.č.100/2001 Sb. 06/2009), které je stupni projednání dokumentace. Současně proběhlo posouzení silnice R6 hranice ČR/SR – Púchov na Slovensku.



228

229 Zpracovatel SEA na základě výsledků posouzení vlivů „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje – Návrh výhledové koncepce“na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 9 zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění navrhuje:

STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., k návrhu

„Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje – Návrh výhledové koncepce“ Předkladatel koncepce:


Na základě plné moci předkladatel Ing.Pavel Roháč, jednatel společnosti Ing.Petr Macejka UDIMO spol.s r.o. (zpracovatel „Návrhu výhledové koncepce Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje“) tel.: 596138698, 777947143 email: [email protected] Zpracovatel posouzení:

Ing.Jarmila Paciorková oprávněná osoba podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, osvědčení odborné způsobilosti č. j.: 15251/3988/OEP/92 U statku 1, 736 01 Havířov - Bludovice Tel/fax 596818570, 602749482 [email protected] s kolektivem spolupracovníků RNDr. Tomáš Kuras autorizovaná osoba podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 630/3434/04 Mgr. Monika Mazalová autorizovaná osoba podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 1794/630/08



229

230 STRUČNÝ POPIS KONCEPCE

Aktualizace Koncepce dopravy Zlínského kraje (dále jen Koncepce nebo „Aktualizace GDZK“) ve svých principech a zásadách vychází z hlavních rezortních dokumentů MD ČR, ze schválené územně plánovací dokumentace a z krajských rozvojových a oborových dokumentů. Koncepce formuluje základní strategii rozvoje jednotlivých oborů dopravy (silniční doprava, železniční doprava, letecká doprava, vodní doprava, cyklistická doprava, veřejná osobní doprava, kombinovaná doprava, statická doprava) v nadregionálních, regionálních a mikroregionálních souvislostech. Koncepce představuje zásadní podklad pro územně plánovací činnost a koordinované rozhodování v území s cílem minimalizace negativních vlivů dopravy a souvisejících činností na životní prostředí a veřejné zdraví a podporu trvale udržitelného rozvoje kraje. Zároveň formuluje požadavky a návrhy na stabilizaci, územní ochranu a postupnou studijní, projektovou a investiční přípravu staveb a záměrů jednotlivých druhů doprav se zdůvodněním dopravních a územních požadavků. Koncepce definuje priority rozvoje dopravy Zlínského kraje v dlouhodobém (do r. 2030) horizontu.

STRUČNÝ POPIS POSOUZENÍ

Posouzení vlivů „Aktualizace GDZK“ na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., a zpracováno v rozsahu přílohy č.9 tohoto zákona. Posuzování bylo provedeno po zpracování Koncepce. K posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu strategických cílů „Aktualizace GDZK“ na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. Záměry s konkrétním územním průmětem byly na podkladě referenční báze informací o složkách životního prostředí posouzeny z hlediska možných vlivů na všechny podstatné environmentální limity využití území v pracovním měřítku podrobnosti 1: 500 000. Součástí posouzení „Aktualizace GDZK“ bylo hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to z hlediska vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

Oznámení Koncepce v rozsahu přílohy č. 7 k zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění bylo zpracováno na podkladě „Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje - Návrh výhledové koncepce“. Zjišťovací řízení dle §10d citovaného zákona bylo příslušným orgánem (MŽP ČR) zahájeno dne 10.8.2010 zveřejněním na úřední desce Zlínského kraje, zasláním dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejněním v Informačním systému SEA. Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA obdrželo v zákonné lhůtě vyjádření 22 subjektů, z nichž 7 bylo bez připomínek Na základě připomínek získaných v průběhu zjišťovacího řízení formuloval Vyhodnocení koncepce dle zákona 100 / 2001 Sb.


230

231 příslušný úřad „Závěr zjišťovacího řízení“, který byl zaslán předkladateli koncepce dne 13.9.2010 (č.j.76326/ENV/10). V rámci Závěru zjišťovacího řízení byla mj. stanovena povinnost zpracování hodnocení vlivů předložené koncepce na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle § 45i, zák.č.114/1992 Sb. v platném znění. Vyhodnocení koncepce zpracovaného v rozsahu přílohy č.9 zákona č.100/2001 Sb., v platném znění byla Ministerstvu životního prostředí předložena dne ……………2011. Dne …………2011 bylo vyhodnocení koncepce zveřejněno v Informačním systému SEA a rozeslány dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím. Veřejné projednání Koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se konalo ve Zlíně dne ………. 2011 v ………………………... Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne……………2011. Na základě došlých připomínek, veřejného projednání a pracovních jednání předkladatele Koncepce a posuzovatele SEA byla Koncepce upravena a dne ……………2011 předána Ministerstvu životního prostředí, jako příslušnému úřadu, včetně upraveného návrhu stanoviska SEA. ZÁVĚRY POSOUZENÍ

Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb., na základě návrhu koncepce, jehož nedílnou součástí je vyhodnocení zpracované posuzovatelem koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání vydává:

SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu „Aktualizace Koncepce dopravy Zlínského kraje“ za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A). Realizace „Koncepce dopravy Zlínského kraje“ nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B).

A. •

Podmínky souhlasného stanoviska: Při přípravě a realizaci záměrů obsažených v Koncepci budou uplatněna opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Návrh opatření je uveden v kapitole 10. textové části SEA hodnocení „Plánovaná opatření pro předcházení,



231

232 snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce“. •

Do systému výběru a přípravy projektů zahrnout environmentální kritéria. Návrh environmentálních kritérií je uveden v kapitole 11. textové části SEA hodnocení „Stanovení indikátorů pro výběr projektu.“

•

Sledovat vývoj kvality životního prostředí na území Zlínského kraje dle odpovídajících indikátorů. Návrh indikátorů je uveden v kapitole 9. textové části SEA hodnocení „Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na životní prostředí.

•

Před realizací dopravních staveb (silničních a železničních) nacházejících se na území přírodních parků nebo stávajících CHKO zpracovat před jejich realizací hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz a navrhnout opatření ke zmírnění negativních dopadů. Budou konzultovány s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecních úřadů s rozšířenou působností a CHKO Beskydy a Bílé Karpaty přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů.

•

Při přípravě projektů jednotlivých staveb bude respektován aktuální vývoj národní i evropské legislativy a aktuální vývoj ekonomické situace pro stanovení reálně dosažitelných dílčích cílů.

•

Při realizaci staveb zasahujících do CHOPAV nebo ochranných pásem vodních zdrojů respektovat podmínky vyplývající z ochrany těchto zdrojů.

•

Při realizaci nových dopravních staveb, u kterých není možno vyloučit negativní účinky hluku přijmout na základě zpracované hlukové studie opatření pro zmírnění negativních účinků hluku.

•

Minimalizovat negativní zásahy do PUFL a zábory do ZPF směrovat především do pozemků s nižším stupněm ochrany.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: Níže uvedené záměry mohou být realizovány pouze s podmínkou zachování předmětu ochrany konkrétní dotčené lokality a zachování integrity soustavy Natura 2000. V rámci projektové přípravy záměru bude provedeno podrobné posouzení z hlediska vlivu na předmět ochrany konkrétních dotčených lokalit Natura 2000. Součástí tohoto podrobného posouzení bude terénní průzkum ke zjištění přítomnosti či absence předmětu ochrany v dotčeném území. Na základě tohoto detailního posouzení bude rozhodnuto o konkrétním místě pro realizaci záměrů v rámci dostatečně široce vymezeného koridoru tak, aby byla splněna výstupní limita zachování předmětu ochrany dotčené lokality soustavy Natura.



232

233 Toto opatření se týká záměrů (Potenciálně negativních částí uvažované koncepce): Uvažovaná koncepce

Možný vliv*

Popis hlavních vlivů

Lokalizace

Výstavba rychlostní 1 komunikace R49

-1, příp. -2

Potenciální narušení migrační propustnosti pro velké druhy šelem, potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany.

EVL Beskydy, EVL Choryňský mokřad, PO Beskydy

Výstavba komunikace Palačov-Valašské Meziříčí – Vsetín – 2 Pozděchov

-1, příp. -2


EVL Beskydy, EVL Semetín

Modernizace trati č. 280 Valašské Meziříčí - Vsetín

-1, příp. -2


EVL Beskydy, EVL Nad Jasenkou

Výstavba lokální komunikace, dílčí části Janová

0, příp. -1

Potenciální narušení migrační propustnosti pro vydru říční v místě přemostění přes vodoteč.

EVL Beskydy

Výstavba silnice Bojkovice – Krhov u Bojkovic – Bzová u Uh. Brodu – Hrozenkov

0, příp. -1

Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany.

EVL Bílé Karpaty

Vápenice u St. Hrozenkova JZ směrem

0, příp. -1


EVL Bílé Karpaty

Rekonstrukce místních komunikací délky cca. 1200 m u Vyškovce

0, příp. -1


EVL Bílé Karpaty

Cyklostezka č. 46 v oblasti Žitkové

0, příp. -1


EVL Bílé Karpaty, (EVL Semetín)

Cyklostezka č. 47 v oblasti Žitkové

0, příp. -1


EVL Nedakonický les

Cyklostezka č. 5035, resp. navazující 5034

0, příp. -1

Potenciální dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany. Možné rušení ptáků v době hnízdění a vyvádění mláďat.

EVL Hostýnské vrchy, PO Hostýnské vrchy

Cyklostezky mezi Starými Hutěmi na Moravě a Břestkem

0, příp. -1


EVL Chřiby

Splavnění Moravy v úseku od Kroměříže po Otrokovice

0, příp. -1


EVL Kněžpolský les

Modernizace trati č. 303 Kojetín – Hulín

0, příp. -1


EVL Mokřad Pumpák

část

1 2

lze doporučit přeshraniční posouzení vlivu dle § 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění lze doporučit přeshraniční posouzení vlivu dle § 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění



233

234 Uvažovaná koncepce

Možný vliv*

Popis hlavních vlivů

Lokalizace

Modernizace trati č. 300 Brno-Přerov

0, příp. -1

Koncepce explicitně neuvádí charakter úpravy daného traťového úseku. Z důvodu principu předběžné opatrnosti je vyhodnocen vliv jakožto potenciálně negativní. Nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany

EVL Morava Chropyňský luh

Vybudování přístaviště v lokalitě Uherské HradištěKunovský les

0, příp. -1

Nelze vyloučit dotčení a zábor stanovišť, potenciální zábor a dotčení biotopů předmětných druhů ochrany

EVL Nedakonický les

-1

Předpokládaná ztráta biotopu evropsky významného druhu.

EVL Stráně u Popovic

0, příp. -1

Koncepce explicitně neuvádí charakter plánovaných opatření, týkajících se cyklostezky. Nelze proto vyloučit potenciální zásah do biotopu ptáků, případně jejich rušení v době hnízdění a vyvádění mláďat.

PO Horní Vsacko

část

Vybudování cyklostezky mezi Popovicemi a Hradčovicemi Cyklostezka č. 472 v oblasti Velkých Karlovic a Karolinky

Objekt stávajícího letiště v Bochoři je situován mimo Lze uvažovat o Zlínský kraj. Projekt není blíže specifikován. většině PO, jež se V případě významného nárůstu letecké dopravy může nacházejí na dojít k narušení migračních tras ptáků, kteří Moravě. pravidelně protahují územím střední Moravy. Fakticky takto mohou být dotčeny všechny PO, jež mají vymezené tažné druhy jakožto předmět ochrany. * všechny dílčí části koncepce uvedené v Tab. 4 s možným vlivem -1 (příp. -2) lze doporučit k samostatnému posouzení ve fázích předložení záměrů k realizaci. Revitalizací neveřejného mezinárodního letiště Přerov – Bochoř

•

-1

V hodnocení projektů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny stanovit odpovídající opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů vliv na území jednotlivých evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a na předměty jejich ochrany.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na povinnost schvalujícího orgánu dle §10g odst.4 zákona č.100/2001 Sb.a příslušných ustanovení stavebního zákona zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci. Zároveň upozorňuje schvalující orgán na povinnost ve smyslu §10g odst.5 zákona č.100/2001 Sb. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

------------------------------



234

235

Datum zpracování hodnocení:

……….2011

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku: Ing.Jarmila Paciorková

Podpis zpracovatele hodnocení:

_______________________

Autorizace ke zpracování hodnocení:

č.j. 15251/3988/OEP/92,z 19.1.1993, prodloužení autorizace č.j. 34347 ENV/06 z 26.5.2006 podle zákona 100/2001 Sb.

XVI. Přílohy 1. Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje Inventarizace, rozbory a analýza současného stavu Textová část: Průvodní zpráva Výkresová část: Příloha 1 – Definice základní silniční sítě, současný stav Příloha 2 – Železniční, vodní a letecká doprava Příloha 3 – Problémový výkres Příloha 4 - Model IAD Zlínského kraje Kartogram modelového zatěžování 2009 Příloha 5 – Cyklistická doprava, současný stav Data: Příloha 6 – Výsledky aktualizačního dopravního průzkumu 05/09 Návrh výhledové koncepce Textová část: Průvodní zpráva Výkresová část: Příloha 1 – Návrh výhledového uspořádáni silniční sítě – cílový stav Příloha 2 – Návrh železniční dopravy Příloha 3 – Návrh vodní a letecké dopravy Příloha 4-1 - Intenzity dopravy na výhledové silniční síti roku 2015 Příloha 4-2 - Intenzity dopravy na výhledové silniční síti roku 2030 Příloha 5 – Návrh cyklistické dopravy



235

236 2. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje a návrh výhledového uspořádání základní komunikační sítě – Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty 3. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje a návrh železniční dopravy – Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty 4. Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2 000 podle §45i zák.č. 114/1992 Sb.., v platném znění, RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D., č.j. 630/3434/04, Mgr. Monika Mazalová, č.j. 1794/630/08



236

AKTUALIZACE GENERELU DOPRAVY ZLÍNSKÉHO KRAJE

Recommend Documents