Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje

Praha, srpen 2011

Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje

Zadavatel: Liberecký kraj Se sídlem: U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Osoby oprávnné jednat: ve vcech technických: Mgr. Michael Otta, vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropských projekt RNDr. Ivana Pecháková, vedoucí oddlení rozvojových koncepcí, kontakt: [email protected] tel: 485 226 572 Zhotovitel: eská geologická služba Se sídlem: Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 Osoby oprávnné jednat: ve vcech technických: Ing. Josef Godany, zodpovdný ešitel projektu , odbor ložisek nerostných surovin, tel.: 251085503, 608945678, email: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

ESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, KLÁROV 3, 118 21 PRAHA 1 www.geology.cz Ing. Josef Godany – odpovdný ešitel úkolu Ing. Karel Rýda – zástupce úkolu Ing.Petr Bohdálek Mgr. Jan Buda RNDr. Petr Rambousek Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. Karel Dušek

GS - GEOFOND, KOSTELNÍ 26, 170 21 PRAHA 7 www.geofond.cz RNDr. Jaromír Starý RNDr. Jaroslav Novák

Schválil:

vedoucí úkolu

Ing. Josef Godany ……………………………………….

PRAHA , SRPEN 2011

OBSAH ÚVOD

6

1. DOKUMENTY, LEGISLATIVA 1.1. Národní koncepní dokumenty 1.2. Krajské koncepní dokumenty 1.3. Úady a instituce

8 8 12 17

2. ANALYTICKÁ A POPISNÁ ÁST 2.1 Základní charakteristika regionu 2.2. Pírodní podmínky Libereckého kraje

21 21 23

2.3 Nerostné suroviny v Libereckém kraji

28

2.4 Životnost zásob nerostných surovin v Libereckém kraji

50

2.5. Vývoj tžby nerostných surovin

71

2.6. Ekonomická charakteristika ložisek stavebních surovin v R

76

2.7. Analýza využitelnosti nerostných surovin v Libereckém kraji

80

2.7.4. Plánované významné stavby na území Libereckého kraje

107

3. Shrnutí analytické ásti

114

3.1. Porovnání a zmny ve využívání a evidenci ložisek nerostných surovin se závry Regionální surovinové politice Libereckého kraje z roku 2003

117

4. VLIV VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ 4.1. Použité podklady a metodika vyhodnocení potencionálních územních stet 4.2. Ložiska ve velkoplošných chránných územích 4.3. Ložiska v maloplošných chránných územích 4.4. Ložiska v chránných oblastech pirozené akumulace vod - CHOPAV 4.5. Ložiska v ochranném pásmu vodních zdroj 4.6. Ložiska v ochranném pásmu lázeských zdroj 4.7. Ložiska a ochrana zemdlského pdního fondu 4 .8. Ložiska a ochrana lesního pdního fondu 4.9. Ložiska a územní systém ekologické stability 4.10. Ložiska a NATURA 2000 4.11. Další vlivy využívání nerostných surovin na životní prostedí 4.12. Stav a využití území po ukonené tžb nerostných surovin - rekultivace a sanace území

120 120 120 127 129 131 133 133 138 138 141 144 148

5. Analýza využití vybraných druhotných surovin v Libereckém kraji

172

6. NÁVRHOVÁ ÁST

181

6.1. Návrh opatení

181

6.2. Návrh úkol a doporuení Regionální surovinové politiky Libereckého kraje

202

7. Seznam použitých podklad

204

8. Seznam píloh:

210

Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje – finální ást dokumentu

Seznam použitých zkratek BA CS CT CK EÚ EZ OV PHZ HMU SÚ SN EN DL DP EECONET EIA EMS EU FB FB FE FT H HDP HPP CHKO CHLÚ CHOPAV ISO KA KRNAP KÚ PUPFL LK LT MÚ MF MZCHÚ MMR MPO MŽP NP NPP NPR NRBC NRBK NRBK LBC NUTS NZ OBÚ OECD OG MŽP

baryt – užitková surovina cihláské suroviny edi tavný cementáské korekní sialitické suroviny eský ekologický ústav eské energetické závody, a.s. istika odpadních vod innost provádná hornickým zpsobem eský hydrometeorologický ústav eský statistický úad eská a evropská státní norma dolomit dobývací prostor Evropská ekologická sí (European Ecological Network) studie vliv na životní prostedí (Environmental Impact Assessment) systém environmentálního managementu (Environmental Management Systém) Evropská unie fluorit-barytová surovina fluorit-barytová surovina železné rudy fluorit – užitková složka hornická innost hrubý domácí produkt hrubý prmrný píjem chránná krajinná oblast chránné ložiskové území chránná oblast pirozené akumulace vod informaní systém o odpadech kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Krkonošský národní park Krajský úad pozemky urené k plnní funkcí lesa Liberecký kraj lignit Mstský úad ministerstvo financí maloplošné zvláštn chránné území ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo prmyslu a obchodu ministerstvo životního prostedí národní park národní pírodní park národní pírodní rezervace nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor nadregionální biokoridor lokální biocentrum La Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques náhrady živc obvodní báský úad Organizace pro hospodáskou pomoc a spolupráci odbor geologie MŽP

1


OP OVSS MŽP OPVZ

ochranné pásmo odbor výkonu státní správy ochranné pásmo vodního zdroje

OPRL

oblastní plán rozvoje les

PB PI PK PL POH POPD PVL PR PRK PS RAO RBC RBK RS

olovo-kov skláské a slévárenské písky písky skláské polymetalické rudy plán odpadového hospodáství plán otvírky, pípravy a dobývání plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu pírodní rezervace plán rozvoje kraje písky slévárenské radioaktivní odpad regionální biocentra regionální biokoridor radioaktivní suroviny posuzování vliv koncepcí na životní prostedí stavební kámen/ drcené kamenivo Stanice likvidace kyselých roztok Citace bez uvedení autora (Dokumenty pro vnitní potebu státní správy) štrkopísek cín-wolframové ruda tavné horniny uhlí hndé lignit územn plánovací dokumentace územní systém ekologické stability Usnesením vlády uran, radioaktivní surovina vápenec vysokoprocentní vápenec pro zemdlské úely, karbonáty pro zemdlské úely vápence jílovité vápence ostatní velký územní celek výzkumný ústav vodohospodáský zemdlský pdní fond životní prostedí zásady územního rozvoje

SEA SK/DK SLKR Sine SP SW TH UH LT ÚPD ÚSES UV U, RA VA, VV VZ VJ VO VÚC VÚV ZPF ŽP ZUR

Seznam zkratek okres podle NUTS v Libereckém kraji: CZ0511 CZ0512 CZ0513 CZ0514

okres eská Lípa okres Jablonec nad Nisou okres Liberec okres Semily

Subregistry ložisek: B bilancovaná ložiska (výhradní) D evidovaná ložiska (nevýhradní) N nebilancovaná ložiska (výhradní i výhradní) U vytžené (s ukonenou tžbou) V oblasti negativního przkumu Z zrušená ložiska

2


Prognózní zdroje nerostných surovin dle kategorií: P R Q Z

schválené vyhrazeného nerostu schválené nevyhrazeného nerostu evidované vyhrazených a nevyhrazených nerost zrušené- dokumentované

Definice pojm v evidence, ochran a ekonomické významnosti surovinového potenciálu1: Ložiskem nerost je podle horního zákona (§ 4) pírodní nahromadní nerost, jakož i základka v hlubinném dole, opuštný odval, výsypka nebo odkališt, které vznikly hornickou inností a obsahují nerosty. Podmínky využitelnosti ložiska - zahrnují soubor nezbytných ukazatel o limitech a ekonomické využitelnosti suroviny, zejména se jedná o: množství nerostu, které se vyjaduje souhrnným množstvím zásob nerostu v jednotkách. Tato suma pedstavuje minimální ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištní ekonomického dobývání a splnní všech finanních povinností , dále geologické ukazatele (zejména litologii, stáí, morfologii tles, tektonické projevy, mineralogii, petrografii, genetický typ ložiska), dále jakost nerostu se vyjaduje kvalitativními ukazateli, které jsou rozhodné pro technologii úpravy a pro dosažení tržn odbytelné produkce a limity pro odpady nebo pro technologii zpracování, básko technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené zásoby bylo možné na úrovni existující nebo vyvíjené technologie hospodárn dobývání vydobýt, a v neposlední ad ekologické podmínky zahrnující limity a omezení, které vyplývají ze zvláštních právních pedpis. Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožují dvodn oekávat jeho nahromadní, vydá MŽP osvdení o výhradním ložisku (§ 6 horního zákona).Takové zjištní je zpravidla výsledkem provedeného vyhledávání nebo przkumu výhradního ložiska. Bilancovaná ložiska (subreg. B) - Ložiska vyhrazených nerost (jmenovit uvedená v ustanovení § 3 horního zákona . 44/1988 S., v úplném znní) jsou rovnž výhradními ložisky a tvoí nerostné bohatství ve vlastnictví eské republiky (§ 5 a § 6 horního zákona). Tato ložiska se rovnž neodborn nazývají ložiska „bilanní“, jelikož jsou prostednictvím MŽP R evidována ve státní souhrnné Bilanci zásob výhradních ložisek eské republiky. Ložiska nejsou souástí pozemku a nedisponuje jimi vlastník pozemku. Výhradní ložisko spluje veškeré podmínky využitelnosti suroviny, tzn., ekonomicky tžitelný objem, kvalitu a jakost suroviny, báskotechnické a technologické podmínky, mocnost suroviny, dostatenou vrtnou prozkoumanost apod. Pro tyto ložiska bylo státem udleno tzv. osvdení o prmyslovém využití a osvdení o výhradním ložisku. V zájmu státu je tyto ložiska ze zákona chránit tzv. chránným ložiskovým územím a to zejména ped ztížením, i znemožnním jejich budoucí exploatace. Bilancovaná - výhradní ložiska nevyhrazeného nerostu - výhradní ložiska stanovená na základ pechodných ustanovení horního zákona (§ 43a odst.1) s osvdením o prmyslovém využívání ložiska, které bylo vydané ped rok rokem 1989. Jedná se o ložiska nevyhrazených nerost ve vlastnictví státu (zejména štrkopísky, hrubé kamenivo,stavební písky, cihláské hlíny), které byly

1

Odborné terminologie v oboru geologie a ložiskové geologie jsou k dispozici na následujících internetových stránkách eské geologické služby a GS- Geofondu: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/gslov.pl; http://mapmaker.geofond.cz/ewatermt/

3


ped rokem 1991 za státní prostedky podrobn prozkoumána (vyhledávacími etapami geologických prací) a tyto ložiska splovaly výše uvedené veškeré podmínky využitelnosti. Evidovaná ložiska nevyhrazených nerost (resp. nevýhradní ložiska – subreg. D) jsou všechny ostatní ložiska zaazené podle § 3 odst. 2) Horního zákona (tj. zejména stavebních surovin – štrkopísk, stavebního kameniva, cihláské suroviny, technických zemin apod.). Tato ložiska nesplují z nkterých výše uvedených ekonomických parametr -podmínek využitelnosti, zejména jejich velmi nízká-nedostatená vrtná prozkoumanost a podružn pak kvalitu suroviny, nízký objem suroviny, apod). Tato ložiska nejsou ve vlastnictví státu, ale jsou souástí pozemku (dle § 7 Horního zákona). Ložiska se tží bez dobývacího prostoru v režimu innosti provádné hornickým zpsobem a to na základ kladného územního rozhodnutí. Nebilancované ložisko (subr. N) – vylouené-vyjmuté z Bilance zásob nerostných surovin R, které nespluje souasné podmínky využitelnosti. Tato ložiska vyhrazených a nevyhrazených nerost jsou pouze evidovaná v úelové databázi GS – Geofondu, jsou bez právní ochrany souástí pozemku a zaujímají pouze informaci o v minulosti provedeném ložiskovém przkumu, pop. informaci o historické tžb. Prognózní zdroje nerostných surovin - zdroje nerost pedpokládané v pokraování již zjištného ložiska za obrys zásob kategorie C2 (subkategorie P, R) s velmi nízkou, resp. s žádnou vrtnou prozkoumaností. V odvodnných pípadech se do této kategorie zaazují i izolované plochy s ojedinlými technickými pracemi, které nesplují náležitosti pro zaazení do zásob kategorie C2. Do subkategorie Q se zaazují prognózní zdroje nerost pedpokládané v oblastech, kde již byla zjištna ložiska stejného typu. Pedstava o kvalit a kvantit vychází z analogie s tmito ložisky. Prognózní zdroje nerost v subkategorii Z lze vyjádit jen prognózní plochou v ložiskov geologicky perspektivních oblastech. Ložisko s ukonenou tžbou (subreg. U) – ložisko s evidovanými ale zbytkovými zásobami, v souasnosti netžené, ale s neukonenou likvidací zásob s eventuelní možností tžby v budoucnosti Oblasti negativního przkumu (subreg.V ) – przkumná území s negativními výsledky ložiskového przkumu Zrušená ložiska (subr. Z) – ložiska vedená pouze v úelové databázi v GS-Geofondu (vytžená nebo nevhodná k tžb z dvod nepekonatelných stet) Odpis zásob ložiska – ložiska u kterých bylo provedeno pehodnocení s návrhem na vyntí z evidence (z Bilance ) zásob R , pop. u kterých byly pevedeny bilanní zásoby do kategorie nebilanních. Ochrana výhradních ložisek - ochrana výhradních ložisek ped zahájením tžby, bhem tžby i pi perušení nebo zastavení tžby je zajišována chránným ložiskovým územím (CHLÚ) a dobývacím prostorem (DP). Dobývací prostor (DP) -stanovením dobývacího prostoru vzniká oprávnní organizaci k dobývání výhradního ložiska. DP vymezuje prostor urený k dobývání výhradního ložiska uritého nerostu nebo skupiny nerost. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru mže však organizace až po vydání povolení OBÚ. K podání návrhu musí mít organizace pedchozí

4


souhlas MŽP. Ped stanovením dobývacího prostoru je však nutné na pedmtném území vyešit stety zájm (§ 33 Horního zákona, “ešení stet zájm“). Pedchozí souhlas ke stanovení DP - k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí organizace získat pedchozí souhlas. Pedchozí souhlas mže MŽP vázat na splnní podmínek vztahujících se k tvorb jednotné surovinové politiky eské republiky spolen s MPO. Tyto podmínky uvede obvodní báský úad v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (§ 24 odst.2 horního zákona). Úelem pedchozího souhlasu je pedevším pezkoumání zámru podnikatele z hlediska zabezpeení poteb hospodáství státu nerostnými surovinami vetn možnosti dovozu a vývozu tchto surovin. ízení o pedchozím souhlasu není vyjmuto ze správního ádu. Chránné ložiskové území (CHLÚ) - zahrnuje území, kde jsou ureny zásoby vyhrazeného nerostu, i jejich bezprostední okolí, na kterém by stavby a zaízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit jeho dobývání. V CHLÚ nejsou dotena majetková práva vlastník pozemk a objekt. Je pouze omezena nkterá innost v CHLÚ. Podkladem pro stanovení CHLÚ je osvdení o výhradním ložisku a návrh hranic CHLÚ. Zrušení CHLÚ uiní MŽP jen v pípad, že pominuly dvody ochrany ložiska proti znemožnní nebo ztížení jeho dobývání. Klasifikace zásob nerostných surovin - podle stupn prozkoumanosti (znalosti úložních pomr, jakosti, technologických vlastností nerost a básko-technických podmínek se zásoby výhradního ložiska ve výpotech zásob klasifikují na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Podle podmínek využitelnosti se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití a zásoby se klasifikují na zásoby bilanní, které jsou využitelné v souasnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a na zásoby nebilanní, které jsou v souasnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle pedpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na oekávaný technický a ekonomický vývoj. Podle pípustnosti k dobývání, která je podmínna technologií dobývání, bezpeností provozu a stanovenými ochrannými pilíi, se zásoby klasifikují na volné a vázané (zásoby v ochranných pilíích povrchových a podzemních staveb, zaízení a dlních dl, jakož i v pilíích stanovených k zajištní bezpenosti provozu a ochrany právem chránných zájm). Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Vytžitelné zásoby jsou bilanní zásoby zmenšené o hodnotu pedpokládaných tžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem pírodních podmínek.

5


Úvod Vláda eské republiky na svém zasedání 13. 12. 1999 schválila usnesením . 1311 dokument „Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj“, který pedstavuje základní koncepní materiál, definující budoucí zájmy státu ve sfée využití a hospodaení s nerostnými surovinami. Zárove tímto usnesením uložila úkoly k realizaci hlavních cíl Surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj. Jedním z hlavních úkol bylo „rozpracovat surovinovou politiku do konkrétních podmínek region a lokalit pro úely rozhodování v území“, zodpovdnými orgány bylo stanoveno MŽP R, MPO R a BÚ. V rámci psobnosti tchto ústedních orgán byly v letech 2001 až 2003 zpracovány pro jednotlivé kraje koncepce využívání surovinových zdroj – tzv. regionální surovinové politiky. Pro území Libereckého kraje byla zpracována Regionální surovinová politika Libereckého kraje (dále jen RSP LK), která byla schválena Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením . 253/03/ZK dne 17.6.2003. Poizování Regionální surovinové politiky Libereckého kraje patí do samostatné psobnosti kraje – viz. ustanovení § 1 odst. 4, § 2 odst. 1, § 14 odst. 1 zákona . 129/2000 Sb., o krajích v platném znní. Schvalujícím orgánem tohoto dokumentu je zastupitelstvo jako vrcholný orgán kraje zabezpeující koordinaci rozvoje územního obvodu kraje dle ustanovení § 35 odst. 2 písm. d) zákona . 129/2000 Sb., o krajích, ve znní pozdjších pedpis. Regionální surovinová politika patí k zásadním strategickým dokumentm kraje. Poskytuje pehled a charakteristiku ložisek nerostných surovin na území kraje, hodnotí zásoby, vývoj tžby a její vliv na životní prostedí, zabývá se vývojem poteby surovin, navrhuje postupy a opatení pi využívání surovinových zdroj v kraji. Regionální surovinová politika je dležitým odborným podkladem pro samosprávu LK a jednotlivé odbory KÚ LK (pedevším odbor regionálního rozvoje a evropských projekt, odbor životního prostedí a zemdlství, odbor územního plánování), pi rozhodování a vydávání stanovisek k nejrznjším zámrm pedkládaným na KÚ LK a dotýkajících se problematiky nerostných surovin na území kraje. Dalšími uživateli výstup RSP LK jsou dotené orgány státní správy, msta a obce, Ministerstvo prmyslu a obchodu R, Ministerstvo životního prostedí R (odbor ochrany horninového a pdního prostedí a odbor výkonu státní správy V MŽP R), kterým tyto výstupy slouží jako odborný podklad pro rozhodování. RSP LK je jedním z podklad pro tvorbu koncepních dokument kraje, pro tvorbu Zásad územního rozvoje kraje a územn plánovacích dokumentací obcí a dále je souástí územn-analytických podklad kraje a obcí. V roce 2008 rozhodla Rada Libereckého kraje usnesením . 1117/08/RK ze dne 23.9. 2008 o aktualizaci dokumentu Regionální surovinová politika Libereckého kraje. Hlavní dvody aktualizace: -

stávající platná RSP LK schválená v roce 2003 vychází z dat z roku 2002 – 2003 a není z tohoto dvodu v píliš aktuální; evidence a zákonná ochrana veškerých ložisek nerostných surovin a prognózních zdroj (podle platných pedpis Geologického a Horního zákona) doznává hlavn v poslední dob dynamických zmn - využívání a evidence výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin, rebilance výhradních ložisek nerostných surovin, nové výsledky výpotu zásob nerostných surovin a výsledky pehodnocení prognózních zdroj, nov stanovené i zrušené

6


-

-

-

dobývací prostory, nov stanovená chránná ložisková území, nová przkumná území, stanovení pedchozích souhlas na stanovení dobývacích prostor apod.; u ady ložisek dochází k novým zámrm na jejich využití, což vede k poteb ešit problematiku ploch nov navržených k tžb nerostných surovin; u nkterých ložisek došlo k novým przkumm z hlediska hydrogeologického posouzení a upesnní hydrogeologických pomr v územích ochranných pásem vodních zdroj a vyhodnocení monitoringu podzemních a povrchových vod; v rámci urení provenience hornin pro dekoraní úely byly nov zhodnoceny a przkumem oveny v západní ásti krkonošsko-jizerského krystalinika lokality krystalického vápence a dolomitu; postupn rostoucí intenzifikace tžby stavebních surovin, zejména štrkopísk a stavebního kameniva na území kraje vyvolává rst zájmu o otvírku dalších dosud netžených ložisek; poteba zohlednit hlavní výstupy národních dokument – Surovinová politika R a Státní energetická koncepce, které jsou v souasné dob aktualizovány a mají být pedloženy do konce roku 2011 ke schválení na jednání vlády R;

Cíl aktualizace: -

získání a vyhodnocení aktuálních informací o stavu a využití surovinového potenciálu na území Libereckého kraje;

-

zhodnocení souasného stavu a trend využití surovin a reáln vytžitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazb ke klíovým investiním zámrm v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) a ve vazb k územnímu rozložení ložisek;

-

návrh koncepce postupného využívání a optimalizace dostupnosti surovinových zdroj (zejména stavebních surovin) k plánovaným investiním zámrm;

-

definování souasných problém, poteb a opatení pro využívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech, posílení základních právních jistot pro další rozvoj obcí a podnikatelských aktivit ve sfée využití nerostných surovin.

7


1. Dokumenty, legislativa 1.1. Národní koncepní dokumenty Základními celostátními dokumenty týkající se oblasti využívání ložisek nerostných surovin jsou : 1. Surovinová politika R v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj – schválená usnesením vlády R usnesením . 1311 ze dne 13. prosince 1999 Surovinová politika R v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj (dále jen Surovinová politika) analyzuje souasný stav, navrhuje rozsah aktivit, kterými bude stát usmrovat využívání domácích nerostných zdroj a vyrovnávat deficit nkterých nerostných surovin. Dále stanovuje cíle a navrhuje nástroje sloužící k dosažení tchto cíl. K hlavním cílm surovinové politiky patí: a) vytváet podmínky k zajištní poteb našeho hospodáství nerostnými surovinami pi respektování princip trvale udržitelného rozvoje a environmentálních limit tžby; b) dosáhnout stavu obvyklého v zemích EU pi osvojování domácích neobnovitelných nerostných zdroj a posuzování jejich využitelnosti a pi obchodování s nerostnými surovinami vetn druhotných; c) dále snižovat spotebu nerostných surovin v dsledku strukturálních zmn hospodáství atechnického rozvoje; d) dosáhnout úrovn zemí EU v nižším erpání neobnovitelných zdroj nerostných surovin jejich komplexním využitím a vyšším využíváním druhotných surovin a recyklace, s ohledem na výchozí stav nerostné surovinové základny po období extenzivní tžby; e) udržet potebnou míru energetické sobstanosti R v podmínkách lenství v EU; f) dosáhnout optimálního rozsahu energetických úspor a vyššího využití obnovitelných zdroj energie, s ohledem na nízkou životnost domácích zdroj hndého uhlí, a prodloužit tak životnost domácích neobnovitelných zdroj palivoenergetických surovin. Surovinová politika státu musí zohlednit pedevším základní strategické zájmy státu zejména s ohledem na surovinovou a energetickou bezpenost a navrhnout nástroje na jejich prosazování. Strategický dokument musí dále stanovit rámec pro stabilní podnikatelské prostedí v celém cyklu využívání nerostných zdroj, poínaje geologickým przkumem, na jehož kontinuálním provádní má stát zájem, pes ochranu existujících ložisek nerostných surovin, podporu moderních tžebních a zpracovatelských technologií až po rekultivaci. Draz musí být kladen na hospodárné využívání nerostných zdroj, a podporu materiálov úsporných technologií. Nezanedbatelný význam má i podpora vdy a výzkumu a školství navázaného na celý cyklus hospodaení s nerostnými surovinami. Cílem je dosažení stavu obdobného jako v zemích Evropské unie a další kultivace podnikatelského prostedí tak, aby sami podnikatelé ve vlastním zájmu a ze svých zdroj usmrovali své aktivity žádoucím smrem. Ve vztahu k území Libereckého kraje je dležitá pedevším problematika využití ložisek uranu, kdy jedním z cíl v oblasti palivoenergetických surovin je: a) ukonení tžby uranu a zabezpeení ochrany jeho významných zdroj pro další pípadné využití; b) zabezpeení sanace dlouhodobých následk tžby uranu. Pozn.: Ukonení tžby bylo provedeno v roce 1996 vyhlášením ukonení tžby uranu. Od roku 1996 probíhá pouze zahlazování následk tžby uranu ve Stráži pod Ralskem, a to jak po tžb hlubinné tak po tžb

8


chemické. Následky po obou tžbách jsou dlouhodobé, piemž zahlazování následk po chemické tžb je asov i technicky náronjší proces.

Od pijetí dosud platné Surovinové politiky R došlo k zásadním zmnám v domácí, evropské a zejména svtové ekonomice, což zpsobilo i zmny na svtovém trhu s nerostnými surovinami, zmny v metodách geologického przkumu, tžebních a zpracovatelských technologií, možnosti recyklací a dále i v poptávce po konkrétních nerostných komoditách. Vstup R do EU, pijetí evropských strategických dokument zabývajících se zlepšením a zajištním pístupu k surovinám pro prmysl EU (Raw Materials Initiative – Meeting our critical needs for growth and jobs in Europe – sdlení COM (2008) 699, SEC (2008) 2741), poteba zohlednní nových témat jako je napíklad surovinová a energetická bezpenost, rst významu ekologických kritérií, draz na využití druhotných surovin a další, vyvolalo potebu aktualizace Surovinové politiky R. Raw Materials Initiative je postavena na tech pilíích: 1. využívání domácích (evropských) zdroj v maximální možné míe, a to vetn dkladného zmapování evropského nerostn surovinového potenciálu pomocí moderních przkumných metod, 2. zahájení „surovinové“ diplomacie – navazování vzájemn výhodných ekonomických vztah se zemmi tetího svta, které disponují dostaten širokým spektrem nerostných surovin a které dosud nejsou smluvn zavázány konkurenními globálními hrái, a to vetn využití projekt rozvojové pomoci, 3. podporou materiálov úsporných technologií, vyšší podporou recyklace apod. V prbhu roku 2009 a 2010 probíhaly v rámci pracovních skupin Evropské komise s aktivním pispním eských expert práce nad specifikací seznamu prvních 14 superstrategických nerostných komodit, zatím ze skupiny neenergetických nerostných surovin. Jedná se o tyto, asto velmi specifické, ale vysoce strategické komodity: antimon, berylium, fluorit, galium, germanium, grafit, hoík, indium, kobalt, niob, skupina platinových kov (PGE), skupina kov vzácných zemin (REE), tantal, wolfram. U nkterých tchto „superstrategických“ komodit lze extrémn vysokou dovozní závislost ešit ve stedndobém horizontu lepším využitím evropského nerostn surovinového potenciálu. Souasn probíhaly práce s cílem vytipovat nejlepší možné postupy pi osvojování ložisek nerostných surovin na evropském kontinentu. Zpracovávaná aktualizace Surovinové politiky eské republiky se bude této oblasti v souladu s doporuením Evropské komise náležit vnovat s tím, že navrhne systémové ešení podpory aktivit surovinové diplomacie. Krom primárních surovin je evropský prmysl závislý také na nedostatku druhotných surovin, resp. je limitován svojí schopností využít na kontinentu dostupné druhotné suroviny. Využívání druhotných surovin sebou nese nezanedbatelnou materiálovou, ale v ad pípad i významnou energetickou úsporu. Pokud má evropský prmysl zstat konkurenceschopný, je pístup ke zdrojm nerostných surovin a podpora využívání druhotných surovin zásadní podmínkou. Dležitost, jakou tématu zabezpeení dostatku vstupních nerostných komodit pro evropský prmysl vnuje v souasnosti evropská komise, je patrná i z nedávné publikace dalších dvou strategických dokument, vycházejících z Raw Materials Initiative, které tuto oblast dále rozpracovávají a rozšiují. Jedná se nap. o dokument „A Resource-efficient Europe“ z ledna 2011, ale zejména zcela erstvý dokument Evropské komise „Tackling the chalenges in commodity markets and on raw materials“. Tento koncepní dokument rozšiuje oblast zásobení evropského kontinentu strategickými komoditami i o zemdlské komodity a klade draz na vtší transparentnost obchodování s komoditami. Jedním z významných podnt pro aktualizaci platné surovinové politiky eské republiky se stal požadavek upednostnit zajištní dostupnosti vstupních nerostných komodit pro evropský prmysl, vetn drazu, který je na tuto oblast kladen. Principy evropských strategií jsou proto do pipravovaného dokumentu zapracovávány. 9


Pednostní využívání domácích (evropských) zdroj, které akcentuje v posledním období Evropská komise se netýká jen strategických surovin, ale také nap. nerudních nebo stavebních surovin, které jsou nezbytné jako vstup pro mnoho tradiních prmyslových odvtví (nap. keramický prmysl, skláský prmysl, prmysl stavebních hmot atd.) a také pro vlastní stavby dopravní infrastruktury. Pro minimalizaci dopad tžby nerostných surovin na okolí ekosystém je žádoucí, aby bylo (alespo v tch pípadech, kde to je možné) – místo produkce co nejblíže místu spoteby. Takové ešení je zárove ekologické i ekonomické. Cílem aktualizace státní surovinové politiky je tedy zpracovat moderní koncepní dokument pro oblast využívání nerostných a druhotných surovin, jejichž tžba, získávání a zpracování tvoí základní vstupy pro pevážnou ást prmyslových odvtví.

2. Státní energetická koncepce R (dále SEK) - schválená usnesením vlády R . 211 ze dne 10. bezna 2004 Státní energetická koncepce R je dokumentem, který stanovuje v souladu se znním § 3 zákona . 406/200 Sb., o hospodaení s energií strategické cíle státu v energetickém hospodáství s výhledem na 30 let. V dokumentu jsou definovány hlavní priority a cíle Státní energetické koncepce a je zde uren soubor realizaních nástroj. Tvoí jej nástroje legislativní, státní programy podpory a útlumu, dlouhodobé výhledy a koncepce, analytické, mediální a další opatení. Ve vztahu k surovinové základn jsou nejvýznamnjší následující legislativní nástroje a státní programy podpory a útlumu: 2.1. Legislativní nástroje definované v bod 1.10. dokumentu - Opatení proti rizikm rstu dovozní energetické závislosti V souladu se zámrem Státní energetické koncepce elit rizikm rstu závislosti na dovozech energie, vyjádeným v procentním indikativním limitování této dovozní energetické závislosti zajistit: a) Trvalé analyzování faktor vývoje dovozní energetické závislosti (od roku 2004); b) v návaznosti na provádné analýzy pijímat opatení na udržení této závislosti v relaci ke stanoveným indikativním cílm, v. jejího respektování v dlouhodobém plánování rozvoje energetického hospodáství a respektování jeho výsledk v autorizaním procesu, zejména pokud jde o palivový mix (od roku 2004); c) v souladu se zámrem EU posílit spolehlivost a bezpenost vnitního trhu EU s elektinou uložit povinnost zpracování informací pro Komisi EU (každé ti msíce) o dovozu elektiny ze tetích zemích. 2.2. Státní programy podpory a útlumu definované v bod 2.4. dokumentu Programy útlumu uhelného, rudného a uranového prmyslu a) V souladu s opateními provádnými ped vstupem do EU na podporu konkurenceschopnosti uhelného hornictví a odstraování následk hornické innosti vzniklých ped privatizací uhelných spoleností upesnit spoluúast státu na dokonení restrukturalizace uhelného prmyslu b) Souástí dlouhodobého výhledu energetického hospodáství R do roku 2030 bude vyjasnní pozice domácích zdroj tuhých paliv, v. vymezení rozsahu a útlum uhelného, rudného a uranového prmyslu

10


c) Využít prostedky schválené na ešení tchto škod v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji tak, aby neovlivovaly budoucí ekonomiku tžebních spoleností d) Realizovat státem financované odstraování následk hornické innosti pouze prostednictvím státních podnik (DIAMO, Palivový kombinát Ústí, Východoeské doly), v. pevzatých dalších utlumených lokalit z tžebních spoleností e) Pi aplikaci tchto program spolupracovat s orgány regionální samosprávy Ve vztahu k území Libereckého kraje jsou významné body týkající se pedevším celostátn významných ložisek uranu a pípadných úvah o jejich využití v budoucnosti (body 2.1.a), b) a 2.2.b), d), e) ve výše uvedeném dokumentu). V období od roku 2004 kdy byla schválena SEK, došlo v rámci energetického hospodáství R i v Evrop a ve svt k ad podstatných zmn, na které je poteba reagovat. Z tohoto dvodu je v souasné dob zpracovávána aktualizace státní energetické koncepce, jejíž strategickými prioritami jsou: a) vyvážený mix zdroj založený na jejich širokém portfoliu, pednostním využitím všech dostupných tuzemských energetických zdroj a udržení pebytkové výrobní a výkonové bilance v elektrizaní soustav jako základu stability, energetické bezpenosti a odolnosti b) zvyšování energetické úinnosti a dosažení úspor energie v hospodáství i domácnostech c) rozvoj síové infrastruktury R v kontextu zemí stední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trh s elektinou a plynem s regionu, vetn podpory vytváení úinné a akceschopné spolené energetické politiky EU d) podpora výzkumu a vývoje zajišující konkurenceschopnost eské energetiky a podpora školství, s cílem obnovy a rozvoje technické inteligence e) zvýšení energetické bezpenosti a odolnosti R a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v pípadech kumulace poruch, vícenásobných útok proti kritické infrastruktue a zásobování palivy f) zajištní šetrného pístupu k životnímu prostedí a minimálních dopad energetiky na životní prostedí Požadavek na maximální využívání tuzemských primárních energetických zdroj je zásadní zmnou pro využívání surovinového potenciálu Libereckého kraje, nebo na jeho území se nachází asi 99 % všech zásob uranu v R. I další cíle SEK – zajistit pokraování domácí tžby uranu jako významného píspvku k posílení energetické bezpenosti, otvírka nového ložiska uranu, zajištní personální, znalostní a technické kontinuity v oblasti domácího uranového prmyslu, atd. – jsou tak významnými faktory pro strategické plánování v oblasti nerostných surovin i rozvoje regionu, že musí být zohlednny v Regionální surovinové politice Libereckého kraje. Zcela novým fenoménem, s nímž se musí aktualizace dokumentu Surovinová politika eské republiky vyrovnat a který souvisí s výše diskutovanými zmnami na svtovém trhu nerostných surovin, je energetická a surovinová bezpenost. Energetickou bezpeností se rozumí schopnost státu zajistit potebné množství energetických surovin za ekonomicky pijatelnou cenu, neboli zajistit dostatené množství vstupních strategických i nestrategických surovinových komodit pro národní hospodáství v cenách a podmínkách, které zabezpeí globální konkurenceschopnost národní ekonomiky. Potebným množstvím se rozumí takové množství, které za normální situace pokryje poteby všech subjekt v daném stát a za krizové situace zabezpeí dodávky energií a tepla:

11


-

obyvatelstvu v takovém rozsahu, aby nedošlo ke zhoršení jeho životní úrovn nebo ohrožení zdraví; prmyslu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zastavení jednotlivých výrob a poškození ekonomiky jako celku; armád a integrovanému záchrannému sboru v rozsahu, aby nedošlo k ohrožení bezpenosti státu a obyvatelstva; státním institucím v takovém rozsahu, aby nebyl ohrožen chod a správa státu.

Aktualizace Surovinové politiky R má být spolen s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí (dále SEK) pedložen ke schválení na jednání vlády R na pelomu roku 2011 a 2012. Co pinese a co bude znamenat pro území Libereckého kraje, lze zatím pouze odvozovat od existující verze SEK, která již prošla pipomínkovým ízením. Propojení oblasti surovinové a energetické bezpenosti na zahraniní politiku, bezpenostní politiku, politiku strategických zásob státu i krizové zízení, stejn jako vazba na Státní energetickou koncepci vyžaduje zpracování samostatného analyticko-strategického materiálu, který je rovnž obsažen v plánu legislativních prací na rok 2011 - 2012. Nicmén hlavní principy pro oblast surovinové a energetické bezpenosti budou obsaženy také v aktualizované Surovinové politice eské republiky, nebo s ní nezpochybniteln souvisí. 3. Plán hlavních povodí eské republiky (PHP R) byl schválen vládou dne 23. kvtna 2007 usnesením . 562. Plán hlavních povodí eské republiky sice není dokument požadovaný Rámcovou smrnicí, nicmén je významným strategickým dokumentem pro podporu plánování v oblasti vod. Tento dokument stanoví rámcové cíle pro hospodaení s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystém vycházejících z cíl ochrany vod, pro udržitelné užívání tchto vod, pro ochranu ped škodlivými úinky tchto vod a pro zlepšování vodních pomr a ochranu ekologické stability krajiny. Zárove se souste uje na rámcové programy opatení pro plnní požadavk na vodohospodáské služby a na návrh ekonomických nástroj a opatení na podporu veejných zájm Jeho závazná ást byla vyhlášena naízením vlády . 262/2007 Sb. PHP pedstavuje dlouhodobou koncepci oblasti vod se zamením pro šestileté období 2007 – 2012. Integruje zámry a cíle rezortních politik ústedních vodoprávních úad pi sdílení kompetencí ve smyslu ustanovení § 108 vodního zákona, zejména navazuje na Koncepci vodohospodáské politiky Ministerstva zemdlství a Státní politiku životního prostedí. Spolu s dalšími souvisejícími státními politikami a resortními koncepcemi vytváí rámec pro formování politiky pée o území eské republiky komplementární s politikou Evropské unie.

1.2. Krajské koncepní dokumenty Základními krajskými dokumenty týkající se oblasti využívání ložisek nerostných surovin jsou : 1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020, schválena usnesením Zastupitelstva LK .122/07/ZK dne 24.4.2007 Strategie rozvoje Libereckého kraje je základní dlouhodobý koncepní dokument Libereckého kraje, jehož cílem je definovat globální cíle rozvoje území a vytvoit systém strategických cíl a opatení vedoucích k naplnní cíl. Problematika nerostných zdroj je ešena v tchto opateních:

12


D.1 – Snižování škodlivých vliv na životní prostedí a zdraví obyvatel D.2 – Pedcházení a ešení dopad lidské innosti na životní prostedí D.3 – Pée o krajinu, šetrné využívání krajinného s pírodního potenciálu 2. Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013, schválen usnesením Zastupitelstva LK .287/07/ZK dne 30.10.2007 Program rozvoje kraje je základním stedndobým programovým dokumentem k podpoe regionálního rozvoje na úrovni kraje s drazem na socioekonomickou sféru. Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity formulované ve Strategii rozvoje kraje do konkrétních opatení a aktivit. Navrhuje zdroje financování aktivit, vymezuje hospodásky slabé oblasti kraje. Problematika nerostných zdroj je ešena v tchto opateních: D.1 Snižování škodlivých vliv na životní prostedí a zdraví obyvatel D.2a Aktivity podporující princip prevence D.2b Aktivity podporující následné ešení negativních vliv na složky životního prostedí a veejné zdraví D.3d.1 Povolování otvírek a rozšiování lom neobnovitelných zdroj pouze na základ prokázání nezbytnosti tžby suroviny a na základ zajištní zpracování veškerého množství vytžené suroviny D.3d.2 Sestavení a zpístupnní sjednocené databáze informací o hospodaení se surovinovými a neobnovitelnými zdroji v LK (vetn zpracovávání druhotných surovin) a provádní její pravidelné aktualizaceD.3d.- pravidelná aktualizace sjednocené databáze informací o hospodaení se surovinovými a neobnovitelnými zdroji v rámci Libereckého kraje D.3d. Zodpovdné a hospodárné nakládání s neobnovitelnými zdroji D.3d Hospodárné využívání potenciálu krajiny pi respektování princip udržitelného rozvoje 3. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Strategie udržitelného rozvoje kraje je dlouhodobý strategicky dokument kraje zastešující již schválené regionální resortní koncepní dokumenty, jež stanovují možnosti rozvoje území Libereckého kraje a limity jeho funkního využití. Cílem Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje je implementace princip udržitelného rozvoje do regionální politiky nejen hospodáské a sociální soudržnosti, ale i regionální politiky ochrany a tvorby životního prostedí a to ve form stanovení dlouhodobých rozvojových priorit a opatení. Problematika, která má vztah k nerostným surovinám je ešena v environmentálním pilíi v priorit ŽP.C – Efektivní a dostaten rychlou revitalizaci nevyužívaných zdevastovaných ploch a objekt ("brownfields"), sanace starých ekologických zátží a omezení živelné výstavby na "zelené louce" mimo kompaktn zastavná území mst a obcí ("urban sprawl"). 4. Plán odpadového hospodáství Libereckého kraje, schválen usnesením Zastupitelstva LK .39/04/ZK dne 16.3.2004 Úelem Plánu odpadového hospodáství Libereckého kraje je stanovit optimální zpsob dosažení souladu s požadavky právních pedpis R a EU v oblasti odpadového hospodáství na území kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Zabývá se opateními k pedcházení a vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností, zásadami pro nakládání s komunálními, nebezpenými a vybranými odpady, atd.

13


Vazba na problematiku nerostných zdroj je uvedena v opatení . 3.1.8.A – Identifikace a sanace starých zátží území a v opatení . 3.1.4.8.I - Zajistit sbr a využití stavebních a demoliních odpad. 5. Koncepce ochrany pírody a krajiny, schválena 21.9.2004 Zastupitelstvem Libereckého kraje Základním cílem koncepce ochrany pírody a krajiny je vytvoení pedpoklad a informaní základny pro sladní všech inností v krajin tak, aby nedocházelo ke snižování pírodních hodnot dílích území i kraje jako celku, a byla zajištna úinná ochrana lokalit zvýšené pírodovdné a krajináské hodnoty. V rámci možností usiluje koncepce o nápravu dívjších škod a o celkovou revitalizaci krajinného prostoru Libereckého kraje. Vztah ochrany pírody a krajiny k nerostnému bohatství je ešen v návrhové ásti dokumentu, která stanovuje priority a konkrétní cíle, navrhuje obecné nástroje a cesty k jejich dosažení. Konkrétn se jedná o kapitolu B 4.4.: Základní cíl: - Využívání nerostného bohatství plánovat a provádt vždy s ohledem na pírodní a krajináské hodnoty daného území. Potenciální dopady tžby na pírodní prostedí a krajinu vas vyhodnotit formou kvalifikovaných studií; na jejich podklad pak rozhodnout o povolení k tžb nebo hledat variantní ešení. Postup tžby pizpsobit optimálnímu stavu krajiny po jejím ukonení; namísto tradin pojímané rekultivace upednostovat komplexnji pojatou revitalizaci aktuáln vytženého prostoru. Pi povolování a provádní tžby respektovat vodohospodáské zájmy v území a omezení daná naízením vlády o stanovení CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše (. 40/1978 Sb.) a CHOPAV Severoeská kída (. 85/1981 Sb.), stanovenými OPVZ a záplavovým územím. Dílí cíle: A) Uvést do souladu tžbu nerostných surovin s jejich reálnou potebou v kraji a se zohlednním ekologických limit. Zásady: 1. Rámcov stanovit poteby tžby nerostného bohatství v Libereckém kraji. 2. Na základ stanovených poteb vybudovat krajský surovinový informaní registr a statisticky sledovat vývoj tžeb vi disponibilním zásobám nerostných surovin. 3. Legislativn doešit poskytování informací o tžbách a vývozech mimo kraj. 4. Provést aktualizaci chránných ložiskových území a jejich rozloh a územn je doešit dle souasných prognóz tžeb. Pi revizi brát v potaz i zájmy ochrany pírody a krajiny (nap. ložiska karbonát v Ještdském hbetu). B)

Pi povolování a provádní tžby respektovat zájmy ochrany pírody a krajiny.

Zásady: 1. Novou tžbu povolovat teprve na základ kvalifikovaného posouzení zámru z pohledu živé pírody (biologický przkum) a krajinného rázu. 2. Neumožnit poškozování i dokonce likvidaci významných krajinných dominant. Obecn preferovat tžbu do vtší hloubky ped velkým územním záborem. 3. V prbhu tžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného rozsahu tžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup tžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci.

14


4.

V procesu stanovování dobývacích prostor vyžadovat zajištní funknosti systému ÚSES. Soustedit se zejména na stety uvedené v surovinové politice kraje (viz Tabulková ást KSP LK pílohy . C 6.).

C)

Rekultivaci opuštných tžeben ešit komplexnji, s vtším uplatnním pírodních prvk. Zásady: 1. Výsledný stav území pizpsobit charakteru a plošnému rozsahu tžby a stavu okolní krajiny. Opouštný tžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat pírodních proces pro dosažení reliéfov a biotopov rznorodého prostedí, které výhledov bude plnit významné ekologické funkce v krajin. 2. Cílovému stavu území podídit již postup tžby, revitalizaní opatení provádt prbžn a vznikající sukcesní útvary pi pozdjších pracích již nelikvidovat. D) Zvýšenou pozornost vnovat negativních dopad tžby v lokalitách pírodovdn a krajinásky nejkontroverznjších. Zásady: 1. Dokonit sanaci dolu chemické tžby uranu ve Stráži pod Ralskem v souladu s platnými usneseními vlády, technickým projektem likvidace, jeho aktualizacemi a schváleným plánem likvidace dolu. Provést rekultivaci vyluhovacích polí (i v oblasti nivy Plounice) v souladu se schválenou projektovou dokumentací. Vzhledem k vysokému pírodnímu potenciálu území a k velkým újmám na pírod, které v regionu tžba uranu zpsobila, pi pípadných úpravách projektu prosazovat ešení ekologicky nejpijatelnjší, využívající stávající sukcesní útvary zejména v širší niv Plounice. 2. Pi dobývání písk na ložisku Provodín-Okešice pehodnotit zamýšlený rozsah tžby v souvislosti s výskytem pírodovdn cenných lokalit v rámci dobývacího prostoru a s teoretickou možností tžit více do hloubky (ložisko má mocnost cca 100 m) a na podstatn menší ploše. 3. Na DP Luhov (vrch Tlustec) nepipustit budoucí rozšiování tžby nad rámec stanovený platným POPD. Z hlediska existujících stet se zájmy ochrany pírody a krajiny prosazovat maximální ochranu území, pop. zmenšení dobývacího prostoru Luhov a provést odpis zásob na uvolnném území po DP. Obecné návrhy na ešení známých územních stet se surovinovou politikou jsou uvedeny v kapitole B5.: Stety krajinného rázu se zámry surovinové politiky Dílí cíl: - Diferencované zpsoby tžby surovin s ohledem na dopady na vzhled krajiny s pevahou tžby „na hloubku“ oproti velkoplošným technologiím. Zásada: - Iniciace ešení ke vzhledu krajiny nejkontroverznjších zámr surovinové politiky, zejména v pípad provozovatele ložiska Okešice (t. upednostující plošné zábory ped vydobytím veškerých ovených zásob „na hloubku“), tžba nerostných surovin v lokalit Tlustec, – pesmrování tžby nerostných surovin z dotžovaného ložiska Tachov na Tachovském vrchu, tžba štrkopísku v Okešicích a v Poustce …apod.

15


Stety zvláštní ochrany pírody se zájmy surovinové politiky Dílí cíle: - Vytvoení informaní základny pro následný rozhodovací proces – poskytnout orgánm kraje aktuální údaje o budoucích potebách surovin kraje (i ve vazbách na okolí), a ve vztahu k ostatním zákony chránným zájmm (limitm) využití území jako základního materiálu pro jejich rozhodovací innost (v souladu se Surovinovou politikou LK) – pro kvalifikované rozhodnutí o setrvání jednotlivých zdroj v lokalitách ZCHÚ v evidencích zásob (ostatní aspekty sektorové politiky – viz kap. B4). Zásada: - Iniciace vybudování krajského surovinového informaního systému, a dle jeho výstup (poteby surovin v jednotlivých asových horizontech, druzích surovin a množství), pehodnocení evidence zdroj a ochrany ložisek surovin s pednostním ešením v lokalitách uvedených stet se zájmy zvláštní ochrany pírody. 6. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) - jsou územn plánovací dokumentací kraje ve smyslu zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). Stanoví zejména základní požadavky na úelné a hospodárné uspoádání území kraje, vymezuje plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití. V souasné dob je zpracován Návrh ZÚR LK a je v píprav veejné projednávání a vypoádání stanovisek dotených orgán, ministerstev a sousedních kraj. 7. Plán rozvoje vodovod a kanalizací Libereckého kraje, byl schválen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje dne 21. 9. 2004 usnesením . 222/04/ZK s výhledem do roku 2015. 8. Plán oblasti povodí Horního a stedního Labe a Plán oblasti povodí Ohe a Dolního Labe na území kraje schválilo zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením . 330/09/ZK. Plány jsou základním koncepním materiálem vodního hospodáství, ešící základní vodohospodáské problémy, jako dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod, zabezpeení dostatku kvalitní pitné vody a trvale udržitelné užívání vodních zdroj a hospodaení s vodami pro zajištní požadavk na vodohospodáské služby, protipovodová opatení, revitalizace vodních tok a ešení environmentálních cíl a požadavk na ochranu vod, vodních útvar a na vodu vázaných ekosystém atd. Plán oblasti povodí Horního a stedního Labe poizuje správce povodí ve spolupráci s krajskými úady a ústedními vodoprávními úady. Realizace Plánu oblasti povodí Horního a stedního Labe významn ovlivní kvalitu a množství povrchových a podzemních vod a s tím spojené možnosti jejich užívání v píštích letech. Usnesením rady Libereckého kraje . 222/10/RK ze dne 16.2.2010 byla formou naízení RK . 2/2010 vydána závazná ást plán oblastí povodí. 9. Koncepce ochrany ped povodnmi Libereckého kraje byla schválená zastupitelstvem Libereckého kraje na svém zasedání 31.10.2006 . Výstupem je vytipování ohrožených oblastí, návrh ešení a hrubá ekonomická rozvaha. Jednotlivým opatením je piazena priorita, od níž bude záviset pípadná podpora kraje na realizaci opatení. V Analytické ásti se popisuje souasný stav ochrany ped povodnmi a vodního režimu krajiny, vyhodnocení extrémních povodových stav a jejich dsledk, historických povodní, stanovení hlavních cíl ochrany ped povodnmi a vymezení zastavných území nechránných nebo nedostaten chránných ped povodnmi vetn návrhu variant možného ešení. V následující návrhové ásti jsou uvedena rozdlení opatení k ochran ped povodnmi pro poteby fyzických a právnických osob, obcí, správc tok a Libereckého kraje, dále návrh variant ešení a ekonomická analýza.

16


Hlavními výstupy jsou pehledné tabulky, která po jednotlivých obcích hodnotí stávající ochranu, navrhují opatení a odhadují potebné náklady.

1.3 Úady a instituce Z hlediska úad a institucí zabývajících se problematikou nerostného bohatství jsou kompetence rozdleny mezi Státní báskou správu R a její orgán eský báský úad (BÚ), Ministerstvo prmyslu a obchodu R (MPO), a Ministerstvo životního prostedí R (MŽP). Ministerstvo prmyslu a obchodu R (MPO) je ústedním orgánem státní správy pro tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, tžbu, úpravu a zušlechování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud. Horním zákonem jsou mu sveny psobnosti k odpisu zásob výhradních ložisek nerostných surovin a k stanovení úhrad z vydobytých nerost. Státní báská správa R (BÚ) vykonává krom jiného správu nad hornickou inností, inností provádnou hornickým zpsobem, ádným odvádním úhrad za dobývací prostor a vydobyté vyhrazené nerosty a nakládáním s odpadem z tžebního prmyslu. Vlastním správním orgánem pro báskou innost na území Libereckého kraje je Obvodní báský úad v Liberci. Ministerstvo životního prostedí R (MŽP) je ústedním orgánem státní správy pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostedí jako složky životního prostedí - vetn ochrany nerostných zdroj a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad tžbou. Orgánem pro innost na území Libereckého kraje je odbor výkonu státní správy V MŽP. Ministerstvo prmyslu a obchodu R jako správní orgán na úseku ochrany a využití nerostného bohatství vykonává následující innosti 1. rozhoduje, zda je nkterý nerost vyhrazený nebo nevyhrazený (dle ust. § 3 odst. 3 zák. 44/1988 Sb.) 2. je orgánem pro oznamování zjištní pírodního nahromadní vyhrazeného nerostu mimo povolené vyhledávání), (dle ust. § 12 zák. 44/1988 Sb.) 3. schvaluje odpis zásob výhradních ložisek nerost (dle ust. § 14b zák. 44/1988 Sb.) 4. uplatuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a orgánem uplatujícím stanoviska k územním plánm a k regulaním plánm z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství (dle §15 zák. 44/1988 Sb.) 5. vykonává souinnost pi stanovování CHLÚ (stanovuje MŽP), (dle §17 zák. 44/1988 Sb.) 6. vykonává souinnost pi vydávání pedchozího souhlasu pro stanovení dobývacího prostoru (stanovuje MŽP) dle §24 zák. 44/1988 Sb. 7. stanovuje úhrady z vydobytých nerost u nerost, jejichž tržní cena není známá dle §32a odst. 2 zák. 44/1988 Sb. 8. rozhoduje o pípadném odpuštní poplatk z úhrady za vydobyté nerosty (dle §32a odst. 3) 9. stanovuje vyhláškou výši úhrad z vydobytých nerost dle §32a odst. 9 zák. 44/1988 Sb. 10. je rozhodím orgánem v souinnosti s MŽP pi ešení spor v pípad stet zájm pi schvalování plán píprav, otvírky a dobývání výhradního ložiska (dle § 33 odst.2 zák. 44/1988 Sb.) 11. je orgánem souinným (s MŽP a BÚ) pi likvidaci starých dlních dl uvedených v odst. 1 a 2. zákona v pípadech jiných než je bránní dalšímu rozvoji území a pokud není likvidace dle odst. 1 a 2. v souladu s územním plánem velkého územního celku (dle §35 odst. 6 zák. 44/1988 Sb.)

17


12. spolurozhoduje o erpání penz z fondu rezerv na vypoádávání dlních škod v pípad organizací s majetkovou úastí státu (rozhoduje OBÚ), (dle § 37a odst. 2 zák. 44/1988 Sb.) 13. spolurozhoduje o tom, zda mohou být v odvodnných pípadech penžní prostedky z povinného fondu rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném útu v bance, doasn umístny do jiných aktiv (dle §37a odst. 5 zák. 44/1988 Sb.) Ministerstvo životního prostedí R jako správní orgán na úseku ochrany a využití nerostného bohatství vykonává následující innosti: 1. vykonává souinnost pi rozhodování, zda je nkterý nerost vyhrazený nebo nevyhrazený (rozhoduje MPO), (dle ust. § 3 odst. 3 zák. 44/1988 Sb.) 2. vydává osvdení o výhradním ložisku (dle §6 zákona 44/1988 S.) 3. odpovídá za ochranu a evidenci výhradních ložisek po ukonení vyhledávání a przkumu, pokud nejsou dále dobývána prostednictvím povené právnické osoby dle §8 zák. 44/1988 Sb. 4. je gestorem legislativy v oblasti geologického przkumu (podle § 11 odst. 6 zák. 44/1988 Sb.) 5. schvalujícím postup pi schvalování výpot zásob a evidenci objemu zásob výhradních ložisek (dle §14 odst. 3 a 4 zák. 44/1988 Sb.) 6. je orgánem souinným pi schvalování odpisu zásob výhradních ložisek nerost (schvaluje MPO) dle (ust. § 14b zák. 44/1988 Sb.) 7. je orgánem uplatujícím stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a orgánem uplatujícím stanoviska k územním plánm a k regulaním plánm z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství dle §15 zák. 44/1988 Sb. 8. stanovuje nebo ruší CHLÚ (dle §17 zák. 44/1988 Sb.) 9. udluje pedchozí souhlas pro stanovení dobývacího prostoru (dle §24 zák. 44/1988 Sb.) 10. eviduje vydaná osvdení o výhradním ložisku a stanovená CHLÚ (dle § 29 zák. 44/1988 Sb.) 11. vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin eské republiky (dle § 29 odst. 4 zák. 44/1988 Sb. prostedí) 12. je souinným orgánem pi ešení spor v pípad stet zájm pi schvalování plán píprav, otvírky a dobývání výhradního ložiska (rozhoduje MPO), (dle § 33 odst. 2 zák. 44/1988 Sb.) 13. zabezpeuje zjišování starých dlních dl a vede jejich registr. Vedením registru mže povit jinou právnickou osobu – povena eská geologická služba – Geofond (dle §35 odst. 3 zák. 44/1988 Sb.) 14. provádí zajišování nebo likvidaci starých dlních dl a jejich následk, která ohrožují zákonem chránný obecný zájem v nezbytn nutném rozsahu (dle §35 odst. 5 a 6 zák. 44/1988 Sb.) 15. je gestorem a kontrolním orgánem pro provádní geologické dokumentace (dle §39 odst. 7 zák. 44/1988 Sb.) Krajský úad jako správní orgán na úseku ochrany a využití nerostného bohatství dle ust. zákona . 44/19888 sb. o ochran a využití horninového bohatství ( horní zákon) , v platném znní vykonává následující innosti: 1. dle ust. § 17 odst.1 - chránné ložiskové území (CHLÚ) stanoví MŽP po projednání s orgánem kraje v penesené psobnosti 2. §17 odst. 6 - CHLÚ zruší MŽP jestliže pominuly dvody ochrany výhradního ložiska a po projednání s orgánem kraje v penesené psobnosti

18


3. povolení staveb a zaízení v CHLÚ, které nesouvisí s dobýváním (ust. § 19 odst. 1) mže vydat píslušný orgán podle zvláštních pedpis je se souhlasem orgánu kraje v penesené psobnosti 4. souhlas orgánu kraje podle odst. 1 si vyžádá píslušný orgán pro povolování staveb a zaízení (§ 19 odst. 2) 5. krajský úad zaujímá stanovisko k dohod organizace, provádjící tžbu a fyzické a právnické osoby, jímž náleží ochrana objekt a zájm, které mohou být tžbou doteny (§ 33 odst. 2) 6. nedošlo-li k dohod mezi výše uvedenými subjekty, rozhodne o ešení stetu MMR v dohod s MŽP a pihlédnutí ke stanovisku krajského úadu (§ 19 odst. 3) 7.

krajský úad jako vodoprávní úad stanovuje zpsob a podmínky pro vypouštní dlních vod do vod povrchových nebo podzemních a zneištných vod a prsak z úložných míst do vod povrchových (§ 107 odst. 1 písm. i) vodního zákona)

Dále se krajský úad vyjaduje k projektu geologických prací dle ust. § 6 odst. 3 zákona . 61/1988 Sb., o geologických pracích v platném znní z hlediska zájm chránných zvláštními právními pedpisy. Nedojde-li k dohod organizace, která provádí geologické práce s vlastníkem doteného pozemku, rozhodne krajský úad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpt provedení geologických prací (§ 14 odst. 2 zákona). Rozhodnutí o omezení práv lze vydat pouze ve veejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu uritou, za náhradu, a pokud tento zákon nestanoví jinak, podle zvláštního právního pedpisu. Obvodní báský úad jako správní orgán pi ochran a využívání ložisek nerost vykonává následující innosti: 1. vydává stanoviska k návrhm na odpis zásob (dle §14b odst. 3f zák. 44/1988 Sb.) 2. rozhoduje o odpisu malého množství zásob dle (§ 14c odst. 2 zák. 44/1988 Sb.) 3. je orgánem uplatujícím stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a orgánem uplatujícím stanoviska k územním plánm a k regulaním plánm z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství dle (§15 zák. 44/1988 Sb.) 4. vykonává souinnost pi stanovování CHLÚ (stanovuje MŽP), (dle §17 zák. 44/1988 Sb.) 5. vydává stanovisko k umístní staveb a zaízení, které nesouvisí s dobýváním v chránném ložiskovém území a navrhuje podmínky pro umístní, popípad provedení stavby nebo zaízení.(dle§19 odst. 1 zák. 44/1988 Sb. (rozhoduje kraj) 6. stanovuje dobývací prostor a vydává povolení k zahájení dobývání výhradního ložiska (hornická innost), (dle §24 odst. 1 zák. 44/1988 Sb.) 7. odnímá organizaci dobývací prostor (dle §24 odst. 11 zák. 44/1988 Sb.) 8. rozhoduje, zda, a jakým zpsobem bude vyznaen prbh hranice dobývacího prostoru na povrchu (dle §26 odst. zák. 44/1988 Sb.) 9. stanovuje, rozhoduje o zmnách a ruší dobývací prostory (dle §27 zák. 44/1988 Sb.) 10. vede evidenci dobývacích prostor (dle§29 zák. 44/1988 Sb.) 11. vybírá a rozdluje poplatky z dobývacích prostor a z vydobytých nerost (dle § 32a zák. 44/1988 Sb.) 12. provuje vyešení stet zájm vzniklých pi dobývání výhradních ložisek nerost (dle § 33 zák. 44/1988 Sb.)

19


13. dohlíží na finanní plnní a spravuje finanní prostedky povinných finanních rezerv pro rekultivace (dle §37a zák. 44/1988 Sb.), spravuje píslušný úet, na kterém jsou prostedky shromaž ovány 14. je souinným orgánem pi povolování vypouštní jiných vod do dlních vod (dle § 40 odst. 4 zák. 44/1988 Sb.), (rozhoduje vodoprávní orgán) 15. povoluje hornické innosti: otvírku, pípravu a dobývání výhradních ložisek, zajištní dlních dl a lom a likvidaci hlavních dlních dl a lom (dle § 10 zák. 61/1988 Sb.) 16. povoluje innosti provádné hornickým zpsobem: dobývání ložisek nevyhrazených nerost, zajištní a likvidaci hlavních dlních dl a lom (dle § 19 zák. 61/1988 Sb.) 17. ve stanovených pípadech povoluje hornickou innosti vyhledávání a przkum ložisek dlními díly vetn zajištní nebo likvidace tchto dlních dl (dle § 9 zák. 61/1988 Sb.)“ 18. povoluje hornickou innost zajištní nebo likvidaci starých dlních dl (dle § 13 zák. . 61/1988 Sb.)

20


2. ANALYTICKÁ A POPISNÁ ÁST 2.1 Základní charakteristika regionu 2.1.1. Administrativn správní vymezení regionu Liberecký kraj je rozdlen do následujícího správního lenní na základ 10 obcí s rozšíenou psobností: eská Lípa, Nový Bor, Jablonec nad Nisou, Liberec, Frýdlant, Tanvald, Železný Brod, Turnov, Jílemnice a Semily. Hranií s Ústeckým, Stedoeským a Královéhradeckým regionem a se SRN a Polskem. Rozloha celého kraje iní 3 163 km2, což pedstavuje pouze 4,0 % plochy eské republiky. Kraj Liberecký je druhým nejmenším regionem v republice. Podle údaj SÚ ml koncem roku 2007 celkem 433 948 obyvatel, tj. žilo zde cca 4,2 % z celkového potu obyvatel republiky. Hustota obyvatelstva dosahuje v kraji 137 obyvatel na km2, což mírn pesahuje celostátní prmr který iní 130 obyvatel na km2. Na území Libereckého kraje se nachází 215 obcí (s prmrnou rozlohou obce 14,7 km2) a 39 sídelních oblastí se statutem msta. Nejvtšími msty jsou Liberec, eská Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily, Nový Bor, Turnov, Mimo, Doksy, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Tanvald, Železný Brod, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou. Podíl mstského obyvatelstva iní 78,6% což mírn pevyšuje celostátní prmr.

Obrázek . 1: Geografická poloha Libereckého kraje v R

21


Tabulka . 1: Základní charakteristika kraje Obce s rozšíenou Rozloha v ha Poet obyvatel psobností eská Lípa 87 201 76 906 Jablonec nad Nisou 14 232 52 949 Liberec 57 829 137 051 Semily 23 007 26 488 Frýdlant 34 901 24 673 Jílemnice 27 859 22 600 Nový Bor 20 090 26 348 Tanvald 19 066 21 878 Turnov 24 711 31 718 Železný Brod 7 404 12 243 Liberecký kraj 316 300 433 948 eská republika 78 86500 10 323 000 % kraje v rámci R 4,0% 4,2% Zdroj: Vybrané údaje podle správních obvod obcí s rozšíenou psobností a správních obvod obcí s poveným obecním úadem k 31. 12. 2007 (Statistická roenka Libereckého kraje 2008 )

Tabulka . 2: Demografická charakteristika kraje Demografická charakteristika Kraj Liberecký Poet obcí s rozšíenou psobností 10 Poet obcí 215 Poet obcí se statutem msta 39 Poet obyvatel ve mstech 341 083 Podíl mstského obyvatelstva 78,6% Zdroj: Statistická roenka Libereckého kraje k 31.12. 2007

Zájmový prostor lze tedy rámcov vymezit územím celého Libereckého kraje, zahrnující okresy Liberec, eská Lípa, Semily a Jablonec nad Nisou a dále všechna katastrální území, do kterých zasahují všechna ložiska nerostných surovin a prognózní zdroje nerostných surovin. V rámci zpracování byly zohlednny významná ložiska za hranicí kraje, resp. ležící s tsném kontaktu s okresem Jiín – celostátn významné ložisko skláských a slévárenských písk Stele a nevýhradní ložisko stavebního kamene Cidlina- Doubravice, nacházející se v okrese Jiín v Královéhradeckém kraji. Liberecký kraj zaujímá pomrn výhodnou geografickou polohu pi hranici se Spolkovou republikou Nmecko (v délce 20 km – spolková zem Sasko – okres Zittau) a Polskem (130 km – Dolnoslezské vojvodství). Území Libereckého kraje zahrnuje sever eské kotliny, východní ást Lužických hor, Jizerské hory a západní Krkonoše s krkonošským podhím. Výšková lenitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Rokytnice nad Jizerou v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n.m. leží v okrese Liberec (eka Smdá pi hranici s Polskem). Vody jsou z území kraje odvádny do tí ek. Západ kraje tvoí povodí Plounice, východ kraje leží v povodí horního Labe a sever se nachází v povodí Odry (Nisy). Zásoby podzemních vod se nacházejí pevážn pi jižní hranici kraje, na severovýchod pak je chránná oblast pirozené akumulace povrchových vod. V Libereckém kraji jsou rovnž prameny minerálních vod a léivé rašeliny.

22


2.2. Pírodní podmínky Libereckého kraje 2.2.1. Geologická stavba Území Libereckého kraje tvoí regionáln geologické jednotky tí strukturních pater eského masívu, a to z pedplatformních lugická oblast a limnický permokarbon a z platformních jednotek eská kídová pánev, terciér a kvartér. Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Libereckého kraje. Lugikum je zde zastoupeno dílími jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a ástí lužického masívu. Krkonošsko-jizerské krystalinikum pedstavuje slab až stedn metamorfovanou regionáln geologickou jednotku s polyfázovou deformaní stavbou. Je nejvýraznjší strukturní elevací lugické oblasti v s.ásti eského masívu. V regionálním tíhovém poli se projevuje minimem. V geologické struktue a horninách krkonošsko-jizerského krystalinika jsou zaznamenány všechny nejvýznanjší orogenní etapy geologické historie eského masívu: orogeneze grenvillská, kadomská, kaledonská a variská. Krkonošsko-jizerské krystalinikum je možno rozlenit do nkolika úsek, které se od sebe odlišují litostratigrafickým obsahem a intenzitou regionální metamorfózy (Chaloupský et. al 1986): a) Jizerský rulový komplex – soubor hornin ortorulového vzhledu tvoený rznými typy rul, migmatit a slab usmrmných kataklastických žul s polohami svor, nejastji prekambrického stáí. b) Krkonošsko-jizerský granitový pluton – variská posttektonická granitová intruze s výrazným kontaktním dvorem, prostupující centrální ástí krkonošsko-jizerského krystalinika, tvoeného prekambrickými krystalickými bidlicemi. Základní horninových typem je biotitický granit s velkými vyrostlicemi draselného živce. c) Ještdské krystalinikum – kra slab metamorfovaných pevážn fylitických hornin s vložkami sericitických kvarcit, s pestrým stratigrafickým obsahem, tektonicky omezená lužickým a machnínským zlomem. Vedle kambro-silurských souvrství zahrnuje i svrchnoproterozoický metadrobový komplex z plášt lužického masívu, nejslabji pemnné a v celé krkonošsko-jizerské jednotce zcela ojedinlé výskyty vulkanit svrchnodevonského stáí a sediment až spodnokarbonského stáí. d) Železnobrodské krystalinikum – pevážn fylitový komplex s nízkou intenzitou metamorfózy. Obsahuje jednotky prekambrického i kambrosilurského stáí. Charakteristickým lenem krystalinika je železnobrodský slab metamorfovaný vulkanický komplex, pravdpodobn spodno– až stednkambrického stáí. e) Krkonošské krystalinikum – ve vysokohorské oblasti je složeno z prekambrického souboru svor a rul, v jižní oblasti, v pedhí Krkonoš z kambrosilurských souvrství, silnji metamorfovaných fylit až fylitických svor. Hranice mezi krkonošským a železnobrodským krystalinikem je neostrá a konvenn vedená podél s.- j. toku Jizery. f) Rýchorské krystalinikum – soubor zvrásnných kambrosilurských hornin s dominantn s.- j. smrem. Z horninových typ jsou zastoupeny kemen-albit-sericitické bidlice („rýchorské porfyroidy“) a zelené bidlice (zásti zejm stratigrafické ekvivalenty železnobrodského vulkanického komplexu) místy s vložkami modrých bidlic. Ložiskov dležité jsou zejména: biotitický granit (tzv. liberecká žula) krkonošsko-jizerského plutonu, která je hrubozrnná, porfyrická s velkými vyrostlicemi draselného živce. Dále tanvaldský granit (nkdy oznaovaný jako železnobrodský) stejnomrn zrnitý na hebenu erné Studnice a pokrývaské fylity na Železnobrodsku. Lužický masív (lužická antiklinální zóna) zasahuje na území Frýdlanského a Šluknovského výbžku. Na Z dosahuje lužický pluton v podloží kídové pánve až k západolužické poruše a na V se dotýká krkonošsko-jizerského krystalinika. Lužický masív je budován z velké vtšiny 23


kadomskými granitoidy: dvojslídným granodioritem (anatexitem), biotitickým západolužickým (demitzským) granodioritem stedn zrnitým, jemu velmi podobným, jen z ásti silnji deformovaným, východolužickým (zawidowským) granodioritem a hrubozrnnou rumburskou žulou. Pláš granodiorit tvoí mocná lužická drobová formace svrchnoproterozoického stáí. Limnický permokarbon vznikal bhem namuru šíením limnické sedimentace z centra u Walbrzychu v Polsku k JZ. Ke spojení s limnickou sedimentací stedních ech došlo poátkem stefanu. Na rozhraní karbon-perm se lugický permokarbon od stedoeského oddluje a jako samostatný sedimentaní prostor byl aktivní až do spodního triasu. Na území Libereckého kraje zasahují Mnichovohradišská a Podkrkonošská limnická pánev. Souvrství jsou budována pevážn aleuropelitickými sedimenty a pískovci autunského stáí. Ložiskov významný je výskyt uhelné sloje syenovského souvrství v Podkrkonošské pánvi. Vulkanity permokarbonu westfálského stáí jsou vyvinuty pedevším j. od Železného Brodu (v pruhu mezi Jabloncem nad Nisou a Novou Pakou). Jsou v úzkém vztahu k lužickému zlomu sz. – jv. smru a jsou zastoupeny pedevším bazaltandezity, melafýry, tufy a brekciemi, ídce doprovázené ignimbrity a ryolity autunského stáí. Ložiskov významný je výskyt bazalt a melafýr, tžených u Bezdína, Košálova a Studence. eská kídová pánev Kídové sedimenty, které se uložily v eské kídové pánvi pokrývají souvisle celé území na JZ od lužického zlomu. Na SV od zlomu byly beze zbytku erodovány. Krom nejmladšího, merboltického souvrství se uchovaly všechny litostratigrafické jednotky vylenné echem et al. (1980) tj. perucko-korycanské až bezenské souvrství. Ve všech souvrstvích – vyjma teplického – výrazn pevládají pískovce, a celé území tak patí do lužického vývoje eské kídové pánve (ech, Valeka 1994). Na povrch vychází pevážn bezenské souvrství. Na menší ploše u Horní Chibské a Krásného Pole vychází souvrství teplické, v nkolika tektonických krách v blízkosti lužického zlomu i souvrství jizerské. Starší souvrství na povrch nevycházejí a jejich mocnosti a vývoj jsou známy jen z vrt, které dostihly kídové podloží. Pevažují psamity stup cenoman až coniak. Charakteristické je hrubnutí sediment a zvtšování mocnosti smrem k severu, což je odrazem vývoje pánve, zejména synsedimentárních pohyb (pokles) podél lužické poruchy. Terciérní sladkovodní lakustrinní až fluviolakustrinní sedimenty se zachovaly sv. až v. od lužické poruchy v pruhu od Žitavské kotliny pes Libereckou kotlinu až na Železnobrodsko. Jsou vtšinou zakryty relativn mocnými kvartérními glaciofluviáními a glacilakustrinními uloženinami, které jsou bohatým zdrojem štrkopísk. Hlavní výskyt terciérních sediment se nachází v okolí Hrádku n. Nisou a je souástí žitavské hndouhelné pánve, nacházející se z devíti desetin své plochy na území Nmecka a Polska. S tmito sedimenty pvodn souvisel jak drobný relikt u Chotyn JV od Hrádku n. Nisou, tak i pás menších lokalit podél íky Smdé z. od Frýdlantu. Sedimenty ostatních nález pravdpodobn nevytváely souvislý pokryv. Dnešní rozsah jejich relikt ovlivnila zejména neotektonika, avšak i morfoligie podložních útvar. Terciérní vulkanity jsou známy z Frýdlantské pahorkatiny, okraj hrádecké pánve, jizerských hor a Ještdsko-kozákovského hbetu. Nejvíce výskyt je na Frýdlantsku a Hrádecku, v pruhu mezi Jablonným a eskou Lípou. Jsou zde vázány na tektoniku zjz.-vsv. smru, ve smru pokraování zóny maximálního rozvoje vulkanismu eského masívu. Jedná se pedevším o fonolity a trachyty, pevažujícími nad bazanity a limburgity. Vulkanity j. od Železného Brodu (v pruhu mezi Jabloncem nad Nisou a Novou Pakou) jsou v úzkém vztahu k lužickému zlomu sz. – jv. smru. Zde jsou zastoupeny pedevším bazalty a bazanity, ídce doprovázené nefelinity a analcimity. Na linii kolmé k tomuto zlomu leží drobná tlesa melilitických hornin v mst Liberci, v pímém pokraování melilitických výskyt z eské kídy. Neovulkanity nebyly dosud zjištny v nejvyšší ásti Jizerských hor a krom okolí Harrachova ani v eské ásti Krkonoš. Ložiskov významné jsou výskyty bazaltických hornin v okolí Frýdlantu (Hemanice, Krásný Les, Vtrov). Další edie patí ke kozákovské efúzi, jsou to tžená ložiska Pelechov, Smrí a Chuchelná). Geologická stavba území Libereckého kraje je znázornna na následujícím obrázku.

24


Obrázek . 2: Geologická stavba území Libereckého kraje

25


2.2.2. Územní struktura druh pozemk Zemdlská pda tvoí tém 45% výmry kraje, nezemdlská pda více než 55%. V porovnání s celorepublikovými prmry je podíl zemdlské pdy v Libereckém kraji menší tém o 10%. Zemdlská pda je tvoena cca z poloviny ornou pdou, a z 40% trvalými travnatými porosty (louky a pastviny). Zbytek tvoí rozloha zahrad a ovocných sad. Nejvtší díl nezemdlské pdy tvoí lesní pozemky, na celkové rozloze regionu se podílejí cca 44%. Ostatní plochy zaujímají zhruba 21% nezemdlské pdy (tj. 12% celkové rozlohy regionu). Územní struktura pozemk v LK je shrnuta v tabulkách .3 a 4. Tabulka . 3: Bilance pdy podle správních obvod obcí s rozšíenou psobností k 31. 12. 2007 z toho Kraj, správní obvody obcí s rozšíenou psobností

Liberecký kraj eská Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod

Zemdlská pda

orná pda

140 307 67 690 35 023 21 533 15 822 7 708 4 180 739 13 846 4 802 27 044 12 536 7 764 2 624 14 011 7 375 3 726 583 15 509 8 852 3 381 939

v tom

zahrady, trvalé ovocné travní sady porosty

8 941 1 205 632 457 462 2 121 604 671 315 2 085 390

63 652 12 262 7 483 2 984 8 583 12 387 4 536 5 965 2 828 4 571 2 052

Nezemdlská lesní vodní zastavné pda pozemky plochy plochy ostatní

175 993 140 141 52 178 39 919 19 079 16 599 10 051 7 754 14 014 11 888 30 785 23 933 12 326 10 197 8 996 6 604 15 340 13 728 9 202 6 456 4 023 3 063

4 778 2 375 345 315 219 498 194 187 235 338 73

5 226 1 301 388 398 337 1 254 319 346 255 496 129

25 849 8 583 1 746 1 585 1 569 5 099 1 615 1 860 1 122 1 913 757

Zdroj: Statistická roenka Libereckého kraje k 31. 12. 2007

Tabulka . 4: Územní struktura druh pozemk v Libereckém kraji v r. 2007 Územní struktura druh pozemk Rozloha celkem Zemdlská pda orná pda Nezemdlská pda lesní pozemky

Liberecký kraj ha % 316 300 100.00 140 307 44.36 67 690 21.40 175 993 55.64 140 141 44.31

Zdroj:Statistická roenka Libereckého kraje k 31. 12. 2007)

2.2.3. Chránná území pírody Libereckého kraje

26


Do Libereckého kraje zasahuje ást Krkonošského národního parku. Z celková rozlohy KRNAP (549,7 km2) do Libereckého kraje zasahuje více než 35%, tj. 196 km2. KRNAP zaujímá 6,2% celkové rozlohy regionu. V Libereckém kraji se dále nachází CHKO Jizerské hory o rozloze 368 km2, ást CHKO Kokoínsko (do regionu zasahuje 45% své celkové rozlohy, což je 121 km2), ást CHKO eský ráj (do regionu zasahuje pibližn z jedné poloviny tj. necelých 49 km2), ást CHKO Lužické hory (do regionu zasahuje 41% své celkové rozlohy, což je 111km2) a ást CHKO eské stedohoí (do regionu zasahuje necelými 11% své celkové rozlohy, což je 115 km2). Plocha všech pti CHKO zabírá na území regionu 764 km2, což pedstavuje zhruba 24,2% z celkové rozlohy kraje. Celkový poet maloplošných chránných území je 111, z ehož je 8 národních pírodních rezervací, 36 pírodních rezervací, 7 národních pírodních památek a 60 pírodních památek. Celková rozloha všech maloplošných chránných území pedstavuje cca 2% rozlohy regionu. Celková plocha chránných území pírody na území kraje iní 1020 km2, což pedstavuje cca 33% z celkové rozlohy kraje. Tabulka .5: Poty a rozmístní maloplošných chránných území k 31.12.2008 Okres

eská Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Liberecký kraj

Poet celkem 43 17 31 26 113

národní pírodní památka 3 1 1 3 8

národní pírodní rezervace 3 2 3 7

pírodní památka

pírodní rezervace

28 9 5 9 15 12 14 9 62 36 Zdroj: údaje Krajský úad Libereckého kraje, 2009

Poet MCHÚ za kraj neodpovídá soutu za okresy, nebo nkterá MCHÚ se rozkládají na území více okres. Tabulka .6: Rozloha maloplošných chránných území k 31.12.2008 Okres

Liberecký kraj

Poet celkem 6 132

národní pírodní památka 259

národní pírodní pírodní pírodní památka rezervace rezervace 2626 1452 1795 Zdroj: údaje Krajský úad Libereckého kraje, 2009

Natura 2000 – Evropsky významné lokality na území Libereckého kraje Na území Libereckého kraje bylo v rámci evropské soustavy NATURA 2000 vybráno a navrženo do národního seznamu 51 lokalit (tzv. evropsky významné lokality – EVL) o celkové ploše 40402,88 ha. Seznam lokalit je píloze . B3 a D 1- 8 . Vláda R schválila vyhlášení 3 ptaích oblastí o celkové ploše 34 170 ha, navržených zcela i ásten na území Libereckého kraje: eskolipsko - Dokeské pískovce a mokady, Jizerské hory a Krkonoše. Podrobný popis prvk Natura 2000 a ÚSESu je uveden ve form samostatných píloh a zárove je okomentován v kapitole . 4.

Chránná oblast pírodní akumulace vod - CHOPAV

27


Na území kraje se nachází území CHOPAV – Jizerské hory (35 565 ha), jehož hranice je totožná se stejnojmennou CHKO, ásten sem pak zasahuje CHOPAV Krkonoše (10 334 ha) z území Národního parku KRNAP a z hlediska nadregionálního nejvýznamnjší - území CHOPAV Severoeská kída (158 636 ha). Celkem tato 3 území zabírají cca 65 % území kraje. Význam posledn jmenovaného je takový, že do souasné doby svou vahou zásadním zpsobem ovlivuje využívání surovinových zdroj oblasti.

2.3 Nerostné suroviny v Libereckém kraji 2.3.1 Evidence ložisek nerostných surovin a dobývacích prostor Výhradní ložiska K 1.1.2010 se na území Libereckého kraje nacházelo 89 výhradních ložisek nerostných surovin, pehled jednotlivých výhradních ložisek je souástí tabulkové pílohy C 1 a C1.1. V potu výhradních ložisek byl nejvíce zastoupen stavební kámen (21 ložisek), štrkopísky (16 ložisek) a dekoraní kameny (13 ložisek). Dále se na území Libereckého kraje nachází 14 ložisek vápenc a karbonát pro zemdlské úely, 7 ložisek dolomit, 4 ložiska radioaktivních surovin, 4 ložiska cihláských surovin, 4 ložiska skláských a slévárenských písk a jedno ložisko erného uhlí. I když ložisko Stele je situováno v tsné blízkosti hranice kraje, je nutno s ním poítat pi ešení surovinové politiky LK. Protože svojí nadmrn vysokou roní produkcí, zpracováním suroviny a následným dopadem na životní prostedí pedstavuje celostátní význam. V roce 2009 bylo tženo celkem 24 výhradních ložisek. Nejvtší podíl tvoila ložiska stavebního kamene (8 ložisek), následovaná ložisky dekoraního kamene (4 ložiska). Tžena jsou ješt ložiska štrkopísk (4 ložiska) a 4 ložiska (pokud zapoítáme i ložisko Stele) tží dva surovinové druhy souasn ( skláské a slévárenské písky ). Nevýhradní ložiska Z ložisek nevýhradních, kterých je v kraji celkem evidováno 31 tženo je 8 ložisek – 3 ložiska stavebního kamene, 3 ložiska štrkopísk a 2 ložiska dekoraního kamene. U tchto ložisek bylo vydáno povolení k provádní tžby (innost provádná hornickým zpsobem). Na vtší ásti nevýhradních ložisek, resp. ložisek nevyhrazeného nerostu, u nichž bylo vydáno povolení k provádní tžby (innost provádná hornickým zpsobem) tžba definitivn doznívá, pop. je již ukonena. Pehled jednotlivých nevýhradních ložisek na území LK je uveden v tabulkové píloze .C 2 a C 2.1. Poty ložisek celkem a ložisek tžených jsou shrnuty v kapitole Vývoj tžby. Dobývací prostory V Libereckém kraji je evidováno celkem 55 dobývacích prostor (DP) o celkové ploše 48,549 km2. Z toho je 27 dobývacích prostor využívaných (povolena hornická innost), 1 DP je uzavíraný, na 18 DP je zastavená tžba, 3 DP jsou rezervní a na 6 DP je ukonená tžba. Celková rozloha dobývacích prostor, v nichž probíhá tžba je 10,3 km2. Podíl všech DP na celkové rozloze kraje iní pouze 1.5%. Nejvtší plochu zaujímá DP Stráž pod Ralskem, který zaujímá svoji rozlohou 24.1 km2 a DP Kižany zaujímá 2,95 km2. Dobývací prostory jsou stanoveny celkem pro 18 organizací (nkteré mají více DP) a 6 druh nerostných surovin (KA, SK, VZ, RS, PI a CS). Nejvíce dobývacích prostor je stanoveno pro tžbu stavebního kamene a kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Pehled všech ložisek nerostných surovin, CHLÚ, DP, vetn reáln vytžitelných zásob v POPD a zásob geologických v DP na území LK jsou uvedeny 28


v samostatných tabulkových pílohách .C 1 až C 7. Podle druh nerostných surovin jsou na území kraje co do potu a pestré evidence blok zásob nejvtší mrou zastoupena ložiska: stavebního kamene, cihláské suroviny, kamene pro ušlechtilou a hrubou výrobu, štrkopísk, zemdlských vápenc a karbonátových surovin, radioaktivních a rudních surovin, skláských a slévárenských písk, lignitu a erného uhlí. Prognózní zdroje Na surovinovém potenciálu se rovnž významn podílí velký poet evidovaných, registrovaných a schválených prognózních zdroj nerostných surovin. Na území kraje se nachází min. 14 registrovaných prognózních zdroj pro nevyhrazené nerosty, 4 prognózní zdroje pro vyhrazené nerosty a min. 42 evidovaných prognózních zdroj ostatních. Prog. zdroje jsou uvedeny v samostatných tabulkových pílohách . C 8 – C 10. Nebilancovaná ložiska Dále je na území kraje registrováno 48 ložisek nebilancovaných, resp. ložisek nebilanních – vyazených z Bilance zásob nerostných surovin R a vedených pouze v úelové databázi GSGeofondu. Ložiska jsou uvedena v samostatných tabulkových pílohách .C 4. 2.3.2

Charakteristika ložisek nerostných surovin

Na území Libereckého kraje se nacházejí nebo v minulosti byla dobývána ložiska rud, palivoenergetických surovin, nerudních a stavebních surovin. Z rud jsou to pevážn zlato, rudy vzácných a polymetalických kov a železa. Do palivoenergetických surovin Liberecka patí uran, erné uhlí a bituminozní bidlice. Nerudní suroviny jsou zde zastoupeny pevážn skláskými a slévárenskými písky, dále karbonáty, fluoritem, barytem, netradiními surovinami a drahými kameny. Do stavebních surovin tohoto území patí kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, stavební kámen, štrkopísky a cihláská surovina. Nadregionáln významnými jsou bezesporu ložiska uranu, skláských písk a vybraná ložiska stavebního kamene. Regionáln (v rámci kraje a jeho blízkého sousedství) významná jsou nkterá ložiska stavebních surovin (nap. bidlice, edie, melafýry, dolerity a žuly pro ušlechtilé i drcené kamenivo a štrkopísky). Ostatní ložiska nabývají na základ svých kvantitativn-kvalitativních parametr a stet pouze lokálního významu. 2.3.2.1 Výhradní (bilanní) ložiska a ložiska nevyhrazených nerost (resp. nevýhradní) Rudní suroviny Ložiska rud v tomto kraji mla i v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou záležitostí. Ve státní bilanci zásob již v souasnosti není evidováno žádné rudní ložisko (vyjma ložisek U rud, která jsou ale azena mezi palivoenergetické suroviny). Oxidické rudy železa (Fe) se v minulosti dobývaly pedevším v okolí Železného Brodu (Vrát, Horská Kamenice, Jesenný), Raspenavy a Poniklé, výskyty jsou známy z mnoha dalších lokalit. V okolí Rybnice u Železného Brodu se s pestávkami již od 17. století dolovaly chalkozínové a karbonátové mdné (Cu) rudy. Pokusy o obnovu tžby v 19. a poátku 20. století byly neúspšné. Známé jsou také výskyty Cu rud v bituminózních bidlicích podkrkonošského permokarbonu ve východním okolí Semil, které se místy i tžily. Indicie Cu rud a polymetal ve výchozech pedkídových sediment byly zjištny v Maršovicích u eské Lípy.

29


Výskyty polymetalických rud (galenit, sfalerit, chalkopyrit, pyrit atd.) byly pedmtem dobývání v historických revírech v okolí Horní Rokytnice s nejvtším rozmachem tžby v 16. a poátku 17. století a v okolí Chrastavy (Andlská Hora a Panenská Hrka). Další výskyty jsou oveny nap. u Kryštofova Údolí. Galenit jako Pb ruda (+Ag) byl získáván v rámci tžby fluorit-barytového ložiska Harrachov (viz kap. nerudy). Již od 16. do poloviny 19. století se u Nového Msta pod Smrkem tžilo ložisko kasiteritové cínové (Sn) rudy. Przkum na ložisku pak ve vtší míe pokraoval za 2. svtové války a od poloviny 50. let až do poloviny 70. let. Vzhledem k neekonominosti i stetm zájm (leží v CHKO Jizerské hory a v OP Lázní Libverda) bylo ložisko v roce 1997 odepsáno a vyloueno ze státní bilance zásob. Na území kraje se také v minulosti místy rýžovalo zlato (Au) (Zlatá Olešnice). Známy jsou zde i výskyty rud wolframu (W), molybdenu (Mo) (Harrachov a okolí), rtuti (Hg) (Jesenný) atd. Svého asu se uvažovalo o získávání zirkonu (Zr), pípadn i hafnia (Hf), ze zirkonu a hydrozirkonu jako doprovodné suroviny pi tžb U rud. Obsahy Zr v uranové rudnin se pohybovaly kolem 0,02 až 0,04% u prognózy Hvzdov a max. až 0,4% na ložisku Bevništ. V souasnosti se o využití reáln neuvažuje, protože není vyešena úpravnická technologie a navíc tžba uranu byla v této oblasti ukonena. Pedevším v 50. a 60. letech 20. století byly provádny na území kraje przkumné práce zamené na vyhledávání a przkum ložisek rud (pedevším Cu, Fe a Sn), které ale potvrdily, že nejbohatší partie byly v minulosti již vytženy a velikost zbylých zásob a kvalita zrudnní není v souasných podmínkách ekonomicky využitelná. Palivoenergetické suroviny Uran Výskyt a geologická struktura ložisek V souasnosti jsou na území Libereckého kraje v bilanci zásob evidována 4 výhradní ložiska (Stráž pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Bevništ pod Ralskem a Osená - Kotel). Ložiska uranu (U) jsou vázána na rozsáhlé území lužické faciální oblasti eské kídové pánve, které je zhruba omezeno na západ mstem Mimo a obcí Kamenice, na severozápad obcí Brništ, na severu Stráží pod Ralskem a obcí Kižany, na východ obcí Osená a na jihu obcí Hvzdov. Jedná se o sedimentární ložiska, která jsou tektonicky rozdlená do nkolika rudních polí, resp. blok: strážského, jehož souástí jsou všechna v souasnosti evidovaná ložiska, hemáneckého bloku na jihozápad a tlusteckého bloku na severu. Jejich zrudnní tvoené pedevším oxidy U – uraninitem a uranovými ernmi (v menší míe i mnoha dalšími minerály uranu) je koncentrováno pevážn v klastických (nejvíce v cenomanských pískovcích), mén i v ostatních kídových horninách. Rudní polohy tvoí hlavn oky a horizontální vrstvy a jsou prmrn mocné od 1 do 5 m, celková mocnost rudonosného horizontu se pohybuje v desítkách metr, hloubky báze zrudnní jsou mezi 150 až 180 m u ložisek strážského bloku, 200 až 250 m v hemáneckém bloku a 650 až 720 m v tlusteckém bloku. Prmrné obsahy U se v rud na ložiskách pohybují kolem 0,1%. Nejvýznamnjšími ložisky jsou zde Hamr a Stráž pod Ralskem. Mimo oblast kídové pánve byla v rámci przkumných prací v 50. a 60.letech 20.století na území kraje vytžena malá hydrotermální žilná ložiska Píchovice u Koenova, Chrastava, Harrachov. Historie dobývání a charakteristika ložisek

30


Na ložisku Hamr se stanovenými dobývacími prostory Hamr pod Ralskem I – III probíhala kombinovaná hlubinná tžba a tžba loužením v letech 1972-1993. Co do produkce uranu 4. nejvtší, co do zásob 1. nejvtší uranové ložisko. Ložisko bylo oteveno celkem sedmi jámami, pro tžbu byly využity pouze jámy . 1,2,3,13 (dl Hamr I) v severní ásti ložiska. Jámy . 6,7,GP 74 (stará Lužice) v jižní ásti ložiska (dl Hamr II) byly pouze vyhloubeny, v pípravných a báských pracech se nepokraovalo. V období 1994 až 1995 byla tžba na Dole Hamr I zastavena a dl konzervován. Likvidace byla zahájena v roce 1995, technická likvidace podzemí dokonena v roce 2001. Tžba na Dole Hamr II nebyla nikdy zahájena a dl byl dán do likvidace v roce 1988. Dl Hamr I ml 4 jámy, 68 km horizontálních dlních dl s hloubkou dobývání 160 m pod povrchem.Z povrchu do ložiska bylo odvrtáno 2 051 przkumných vrt (425 000 m). Plocha všech dobývacích prostor je 12,0 km2. Celkem bylo vytženo 13 205,9 t uranu. Dle rozhodnutí MH R j. 6719/9673 ze dne 20.6.1996, byly veškeré zbytkové zásoby pevedeny do kategorie zásob nebilanních. Prmrná tžená mocnost uranového zrudnní byla 2,3 m. U bilanních blok zásob se obsahy U zrudnní pohybují od 0,033 do 0,145 %. Hlavními minerály obsahujícími uran jsou na ložisku uraninit a hydrozirkon (zpravidla doprovázený gelbaddeleyitem), místy také ningyoit. Pevážná ást rudniny má výtžnost v oblasti 92-97% a jen malá ást rudniny (cca 1%) má výtžnost pod 85%. Vedle uranu jsou pro ložisko píznané anomální koncentrace zirkonia, reprezentované pedevším hydrozirkonem. Z doprovodných surovin byly tedy vypoteny zásoby zirkonia a to v konturách bilanního U zrudnní o obsahu zirkonia v rozmezí 0,02 - 0,090%, což odpovídá 31 304,4 t zirkonia. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravn ve Stráži pod Ralskem, do její výstavby též v Mydlovarech. Chemická úpravna zpracovala v období 1979 až 1993 celkem 77,3 mil. tun uranové rudy a 1,7 mil. tun kal. Hlubinná tžba uranu byla provádna metodou komora pilí s hydrotuhnoucí základkou, zkušebn též stnováním a zátinkováním, chemická úprava uranových rud s kyselým procesem loužení a ukládání kal na odkališt. V souasné dob je podzemí dolu zlikvidováno. Vydobytý prostor a úvodní dlní díla založena hydrotuhnoucí základkou, podzemí se zatápí (cca do roku 2015). Povrchové objekty dolu, centrální dekontaminaní stanice na ištní dlních vod, základková centra, úpravna a další nevyužitelné objekty pipraveny k likvidaci. ást objekt úpravny je využívána pro technologii sanace ložiska po chemické tžb. Odkališt je pipravováno pro další využití v rámci sanace ložiska Stráž. Bez výtoku dlních vod na povrch; do podzemí hlubinného dolu bylo v letech 2001 až 2003 po úprav peerpáno 4 720 800 m3 volných alkalických vod z II. etapy odkališt Stráž. erpání a ištní vod z dolu bylo poté ukoneno. Do vyrovnání hladin podzemních vod je mezi hlubinnou a chemickou tžbou udržována hydrobariéra. Jižn od stávajícího ložiska Hamr pod Ralskem byl vyhodnocen prognózní zdroj uranové rudy Holiky (vtšinou v katastru Náhlov (918440) a Svéboice (799114). Ložisko Stráž pod Ralskem se stanoveným dobývacím prostorem Stráž pod Ralskem bylo tženo chemickým loužením v letech 1967 – 1996, na ložisku bylo odvrtáno 2 210 przkumných a 7 684 tžebních vrt. Založeno 35 vyluhovacích polí na ploše 700 ha. Plocha dobývacího prostoru je 24,1 km2. Do roku 1996 bylo vytženo celkem 15 562 t uranu. Co do produkce i zásob uranu 3. nejvtší uranové ložisko. Rozhodnutím MPO z 15.4.2002 .j. 18154/02/3130 byl proveden odpis zásob pevodem do kategorie zásob nebilanních. Hloubka dobývání se pohybovala zhruba kolem 220 až 270 m pod povrchem. Obsahy U zrudnní se pohybují od 0,015 % až do 0,65 %, piemž nejbohatší rudy se souste ují ve spodních ástech rozpadavých pískovc a v rozmyvovém horizontu. Ve spodní ásti sediment se zvyšují obsahy doprovodných prvk - Zr (do 6,4%), Ti (do 5%), P, S, apod. V rámci hodnocení zásob doprovodných surovin bylo v konturách bilanního U zrudnní v kategorii zásob C1 a C2 oveno 63 416,1 t zirkonia stedního obsahu 0,078% Zr v rud. Z hlediska klasické technologie úpravy rud (zámsová technologie) lze ložisko Stráž jako celek charakterizovat jako ložisko s prmrnou až podprmrnou výtžností uranu. Z celkového objemu rudniny má pibližn polovina loužitelnost v oblasti 85-93%, jedna ptina pod 85% a jedna tvrtina v oblasti 93-97%. Hlavními minerály 31


obsahujícími uran jsou uraninit, ningyoit (fosfát tymocného uranu a vápníku) a hydrozirkon (zpravidla doprovázený gelbaddeleyitem), podadn jsou zastoupeny sloueniny leukoxenu. Vedle uranu jsou pro ložisko píznané anomální koncentrace zirkonia, reprezentované hlavn hydrozirkonem, dále v pískovcích rudní polohy jsou významné prvky Ba, Ce, La, Sb, Se, Sr a Zn . V souasnosti je získáváno menší množství uranu v rámci ištní zbytkových technologických roztok na díve tženém ložisku Stráž pod Ralskem. Zpsob získávání U byl na ložisku Stráž uplatován hydrochemicky metodou podzemního vyluhování. Metoda je oznaována jako podzemní loužení uranové rudy vrty z povrchu (ISL) – kyselé loužení, loužícím inidlem je H2SO4, a oxidaní látka HNO3. Tento zpsob exploatace je v prostedí komplikované tektonické stavby a složitých hydrogeologických podmínek strážského bloku ekologicky velmi problematický. Pi aplikaci této metody v tak geologicky a hydrogeologicky složitém prostedí došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území. Hlavními píinami takové kontaminace byly zejména nedostatená geologická a hydrogeologická prozkoumanost, existence przkumem nezjištných pírodních komunikaních kanál mezi obma zvodnmi, špatná konstrukce vrt zpsobující jejich netsnost a pestup kontaminovaných vod do svrchní turonské zvodn. Významným negativním faktorem byl také nadbilanní režim technologických roztok s obsahem amonného iontu, zpsobující jejich nežádoucí rozptyl a tím i kontaminaci obou horizont podzemních vod a koexistence podzemního loužení v tsné blízkosti osušeného hlubinného dolu. V souasnosti probíhá likvidace a rekultivace vyluhovacích polí a rozsáhlá sanace zasaženého horninového prostedí s cílem vyvést uranem obohacené zbytkové technologické roztoky z podzemí a revitalizovat horninové a životní prostedí v oblasti ovlivnné chemickou tžbou. V souasné dob se nachází v cenomanském zvodnném horizontu v ploše ložiska Stráž pibližn 26.6 km2 cca 369 mil. m3 vod ovlivnných chemickou tžbou uranu (tj. vod s obsahem síran vyšším než 80 mg.l-1). Celkové množství rozpuštných látek je 5,06 mil. t, z toho na SO42- pipadá 3,72 mil. t, na Al 467 tis. t, na Fe 118 tis. t, na NH4+ 82.7 tis. t a na NO3- 40 tis. t. Z dalších minoritních látek obsažených v podzemních vodách jsou nejzávažnjší z hlediska dopadu na životní prostedí a lidské zdraví As a Be, dále pak Cr, V, F a Cd. V ploše vyluhovacích polí je z vtší ásti zasažena celá mocnost cenomanského kolektoru (50 - 70 m). Nachází se zde zhruba polovina roztok a vtšina rozpuštných kontaminujících látek. Ovlivnní vnjší oblasti je podstatn slabší. Zde je až na malé výjimky zasaženo kontaminací jen dobe propustné souvrství rozpadavých pískovc. V turonské zvodni se nachází 26,7 mil. m3 vod ovlivnných chemickou tžbou uranu (tj. vod s obsahem síran vyšším než 50 mg.l-1) v ploše 7,6 km2. Do podzemí bylo bhem tžby vtlaeno 4 100 kt H2SO4 (z toho 80 % zreagovalo s horninou a 800 kt je zde ve form volné H2SO4), dále 312 kt HNO3, 112 kt NH3, 26 kt HF a 1,5 kt HCl. Sanace je ešena ízeným erpáním a ištním zbytkových technologických roztok na stanici likvidace kyselých roztok a neutralizaní dekontaminaní stanici. Technologie tepelného zahušování (SLKR I) má kapacitu zpracování až 4,2 m3.min-1 roztok o vstupní koncentraci 55 g/l rozpuštných látek, neutralizaní a dekontaminaní technologie NDS 6 má kapacitu zpracování 5,5 m3.min-1 roztok o vstupní koncentraci 10 g/l rozpuštných látek a technologie Zpracování matených louh má kapacitu zpracování 2 m3.min-1 roztok o vstupní koncentraci 110 – 190 g/l rozpuštných látek. Pipravovaná neutralizaní a dekontaminaní stanice NDS 10 bude mít kapacitu zpracování 4,4 m3/min roztok o koncentraci 25 g/l rozpuštných látek.Vyištná voda je vypouštna do toku Plounice. Ukonení sananích prací je plánováno na rok 2040. Na ložisku Bevništ pod Ralskem se stanoveným DP Kižany II, probíhala hlubinná tžba v letech 1982-1990. Veškeré bilanní prozkoumané (C1) a vyhledané (C2) zásoby byly po 1.5.1990 podle rozhodnutí KKZR, protokolem . 1/90 ze dne 19.1.1990 a dopisem G SUP . 2100/1367/90/70 ze dne 27.6.1990 pevedeny do kategorie zásob nebilanních. Zárove dležitým podntem pevodu zásob byly výrazn zvýšené nákladové limity výrobní ceny 1 kg uranu v chemickém koncentrátu. 32


Ložisko Bevništ bylo objeveno v roce 1966 hydrogeologickým vrtem, i když první vrtné práce na ložisku byly provádny již v roce 1965. V roce 1973 bylo ložisko ureno k báskému przkumu. Do konce roku 1976 byly dokoneny 2 jámy dolu (.4,5) umístné v centrální ásti dobývacího prostoru a 24,7 km horizontálních dlních dl. Z povrchu bylo do ložiska odvrtáno 665 przkumných vrt. Plocha dobývacího prostoru je 13,7 km2. Báze hlavní rudní polohy se pohybuje v rozmezí 240-195 m n.m., na severozápad v pásmu strážského zlomu v rozmezí 140-110 m n.m. To odpovídá hloubkám od povrchu okolo 180 m, respektive 280 m. Prmrná mocnost zrudnní v DP Kižany I byla 1,6 m. Vytženo bylo (tžba+ztráty+drobné odpisy) celkem 1 108 t uranu. Prmrné obsahy U zrudnní se pohybovaly od 0,030 do 0,102 %. Z doprovodných složek jsou pozoruhodné pomrn vysoké obsahy zirkonia a v pásmu strážského zlomu také niobu a lokáln i vzácných zemin. V konturách bilanních zásob uranu byl proveden výpoet zásob zirkonia o obsahu 0,118 % v objemu kovu 10 373,6 tun. Dále byly zjištny zvýšené obsahy Nb. Hlavním typem uranové rudy je hydrozirkoniový technologický typ. Ruda obsahovala vysoký podíl jílovitých ástic -0,1 mm a vysoký obsah redukujících složek a proto bylo doporueno zpracovávat rudu až v pípad, že bude na CHÚ realizována technologie zámsového loužení, která byla vyvíjena. Toto doporuení nebylo realizováno a zpracování rudy nebylo rentabilní. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravn ve Stráži pod Ralskem. Ložisko bylo tženo dobývací metodou komora pilí s hydrotuhnoucí základkou, ojedinle se používalo též stnování (pro malé mocnosti do 2-2,5 m) a zátinkování. V souasnosti je dl zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch dekontaminován a ásten rekultivován; zbývající objekty areálu dolu pipraveny k likvidaci. Lokalita je bez výtoku dlních vod na povrch; provádí se odvádní srážkových dlních vod z plata „S“ a odvalu do bezejmenného pítoku Druzcovského potoka nebo jejich peerpávání do podzemí dolu. Celkem lze hydrogeologické pomry na ložisku charakterizovat jako obtížné. K hlavním omezujícím faktorm exploatace ložiska se adí existence ochranných pásem vodních zdroj a nakládání s dlními vodami. Ložisko Osená – Kotel nebylo dosud tženo. Ložisko má stanovené CHLÚ Kotel. Vlastní užitková složka tvoí jen nepatrný podíl z celkové hmotnosti rudniny, v prmru rudy obsahují 0,032 až 0,093 % uranu. Zrudnní na ložisku je monoprvkové – uranové s nízkým obsahem Zr. Hlavním minerálem je uraninit, lokáln jsou pomrn hojn zastoupeny uranonosné minerály crandalitové skupiny (hlavní píina zvýšených koncentrací fosforu). Uranonosný hydrozirkon je na ložisku zastoupen jen sporadicky stejn tak jako ningyoit. Zkoumané rudy mají velmi píznivé technologické vlastnosti z hlediska všech tí pijatých technologických postup zpracování rud ve strážském kídovém bloku (zámsový, tlakový a vysokoteplotní - zhruba dv tetiny objemu uranových rud se budou loužit s výtžností vyšší než 95% a pouhých cca 10% rudniny bude mít výtžnost nižší než 93%.). Na ložisku byl proveden pouze vrtný przkum z povrchu, žádná následná otvírka ložiska nebyla provádna a to zejména z dvod obtížných hydrogeologických pomr a znaného postižení blok zásob terciérní tektonikou. Celková území s uranovými ložisky a prognózními zdroji jsou znázornna na následující map (obr. 3a a 3b). Je zhruba omezeno na západ mstem Mimo a obcí Kamenice, na severozápad obcí Brništ, na severu Stráží pod Ralskem a obcí Kižany, na východ obcí Osená a na jihu obcí Hvzdov.

33


Obrázek . 3a : Ložiska a prognózní zdroje uranové rudy ve strážské oblasti (Diamo , s.p.o.z. TÚU, oddlení geologie Stráž pod Ralskem)

Obrázek . 3b: Ložiska a prognózní zdroje uranové rudy ve strážské oblasti

34


Stety a sanace Pedpokládá se, že etapa sanace a likvidace bude trvat pibližn tak dlouho, jako trvala dosavadní tžba, tj. cca 30 let. Celkem bylo dosud chemickou cestou vytženo kolem 15 tis. t uranu. Zásadní stety zájm na všech ložiskách i prognózních zdrojích U rud jsou hydrogeologického charakteru – tzn. možné ohrožení a kontaminace zdroj podzemních vod, které jsou vázané na horniny eské kídové pánve, bývalá prognóza Hemánky navíc zasahovala i do CHKO Kokoínsko. Uhlí Výskyt a geologická struktura ložisek Do jihovýchodní ásti kraje zasahuje (ásten leží i v okrese Jiín) podkrkonošská pánev, kde je vyhodnoceno a evidováno jediné ložisko energetického erného uhlí Syenov, klasifikované pouze v nebilanních zásobách. V uhlonosném svrchnokarbonském syenovském souslojí jsou vyvinuty tyi sloje, resp. slojové reprezentanty, jejichž tvar je tence okovitý o mocnosti od 0,43 m do max.2,83 m, piemž nejvtší objemy zásob jsou ve 2. a 3 sloji. (cca až 80 % zásob). Variabilita mocnosti 2. sloje je pomrn nízká. Hloubka uložení ložiska je 20-80 m u bilanních zásob, jinak 200-640 m. Obecn rostou koksovací schopnosti s rostoucí hloubkou slojí, obsah síry je velký a vzhledem k menším výhevnostem pesahuje vtšinou limitní obsah 1,91 g Sr/MJ. Místy (nap. ve 3. sloji) rostou i obsahy tžkých kov (Cu, Pb). Obecn jsou sloje charakterizovány s vyšší popelnatostí nad 38 % a prmrnou výhevnatostí kolem 15 MJ/kg. S využitím ložiska se v dlouhodobém horizontu nepoítá, bhem etapy vyhledávání przkumu v roce 1975 byly uvažovány dv základní možnosti využití a otevení ložiska klasickým báským (hlubinným) zpsobem a možnost využití suroviny podzemním zplynováním.Možnosti podzemního zplynování vyplynuly jednak z ekologických dvod, protože uhlí obsahuje znané množství škodlivin (pedevším síra a arzén), jednak ze skutenosti, že zásoby uhlí na ložisku jsou relativn nízké, takže otvírka klasickým báským zpsobem vetn následné ekologické zátže není vbec reálná. Z posouzení tžitelnosti podzemním zplynováním (na základ propustnosti nadložních hornin, zvodnní sloje, tektonického porušení sloje a tžitelných zásob) vyplývá, že ložisko vyhovuje pouze pro tlakové podzemní zplynování. Existuje však málo vstupních údaj (etapa vyhledávání) pro stanovení následných postup, nehled na to výstavba demonstraního závodu, který by postupn pešel na normální provoz, by byla velice nákladná. Ložisko leží ve složitých hydrogeologických pomrech ( ve II. ochranném pásmu ochrany podzemních vod apod.) Pípadná drenážní funkce tektonických fenomen (konkrétní pípad zatím nebyl zjištn) mže významn ovlivnit hydrogeologické pomry ve slojovém pásmu, zvlášt po propojení kolektor komplexu syenovského souvrství. Další výskyty erného uhlí a holavých bituminózních jílovc, které byly v minulosti (zejména v 19. ale i 20.století) pedmtem dolování, jsou známy z okolí Dolních Štpanic, Pelíkovic a na nkolika dalších místech kraje. Na území kraje (mezi Mimoní a Hodkovicemi) z jihu zasahuje permokarbonská Mnichovohradišská pánev, ale pouze neproduktivním vulkanitovým vývojem. Z hlediska uhlonosnosti je považována za neperspektivní také permská eskokamenická pánev, jejíž sedimenty leží v podloží eské kídové pánve severn a západn od eské Lípy. V severozápadní ásti podkrkonošské pánve mezi Košálovem a Jilemnicí (pokrauje až k Rudníku v okrese Trutnov) jsou známé výskyty spodnopermských holavých bituminózních bidlic. Tyto bidlice se v 19.století na mnoha místech tžily a používaly se po vypálení k hnojení polí a v kombinaci s uhlím pi výrob svítiplynu. V souasnosti se o jejich využití neuvažuje, v budoucnu by snad mohly být petrochemickou surovinou.

35


Z Nmecka a Polska zasahuje do severní ásti kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní žitavská pánev - pouze asi 10% pánve leží na území R. Vlastní ložisko zde pedstavuje hndouhelná sloj, mocná 9-19 m a ležící v hloubce 200 až 280 m (s výjimkou tektonicky vyzdvižené kry u Uhelné, kde je sloj blízko povrchu). Pestože je uhlí pomrn kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje z dvod velmi složitých tektonických a hydrogeologických pomr, ale i velké hloubky uložení. V nadloží hndouhelné sloje je vyvinuto v hloubce 2 až 25 m lignitové slojové pásmo ložiska Hrádek nad Nisou – Kristina. Sloj je rozdlena na dv produktivní lavice, pedmtem tžby byla pedevším svrchní produktivnjší, která byla prmrn mocná 3 až 5 m (max. až 12 m). Ložisko bylo tžené od poloviny 19.století do poloviny 20.století hlubinn a pak od roku 1957 do roku 1972 bylo z velké ásti vytženo povrchovým lomem Kristina, který je dnes zatopen. Poátky hornické innosti na lignitovém ložisku Žitavská pánev . 3080060 u msta Hrádek nad Nisou spadají do roku 1798 a tžba byla mapov dokumentována od roku 1813. Krom ízené tžby probíhalo i selské dobývání lignitu, který byl pístupný v meandrech eky Nisy. Další ložisko lignitu Frýdlant – Višová leží severovýchodn od Frýdlantu. Vázané je na terciérní relikt žitavské pánve mezi Vískou a Pedláncemi. Ložiskový význam zde mají dv sloje lignitu, prmrn mocné kolem 3 až 4 m (místy max. až 20 m). Leží v malé hloubce pod povrchem (0-35 m). V minulosti (naposledy 1937) bylo na nkolika místech dobýváno pedevším povrchov. Ob ložiska lignitu jsou malá a nejlepší partie mají vtšinou vytžené, je na nich mnoho stet zájm, takže se jejich využití v blízké budoucnosti nedá pedpokládat. Historie dobývání ložisek V oblasti eského Stedohoí v severozápadní ásti kraje jsou známy výskyty slojek miocénního hndého uhlí, které byly pedevším v 19. století pedmtem intenzivní tžby. Nejkvalitnjší partie jsou již vydobyty a zbylé uhlí již nemá praktický význam. Výskyt miocénního hndého uhlí (nebo spíše jílovitého lignitu) je znám i z okolí Rychnova nad Nisou. Nerudní suroviny Skláské a slévárenské písky Význam ložisek Ložiska skláských a slévárenských písk na území kraje mají celorepublikový význam. V kraji jsou využívána ložiska Provodín, Srní 2-Veselí, Srní-Okešice, Stele, piemž svojí produkcí je nevýznamnjší ložisko Stele. Výskyt a geologická struktura ložisek Vázána jsou pedevším na stednoturonské pískovce lužické faciální oblasti eské kídové pánve. Nejvýznamnjší ložiska jsou soustedna jižn od eské Lípy v severním okolí Jestebí. Skláskou i slévárenskou (mén kvalitní) surovinu tvoí slab zpevnné kvádrové kemenné pískovce vázané na stednoturonské pískovce lužické faciální oblasti eské kídové pánve o prmrné ložiskové mocnosti kolem 20 až 25 m. Pvodn byla tžba soustedna na ložisku Provodín, nyní se pesunula na ložisko Srní 2-Veselí. Postupn byla i zahájena otvírka na rezervním ložisku Okešice-Srní se zásobami pes 100 mil. t skláských a pes 120 mil. t slévárenských písk. Ložiska se tží povrchov jámovými lomy. Surovina rozrušená trhacími pracemi se upravuje praním a tídním v Provodín na požadované produkty, kterými jsou písky skláské, slévárenské, ale i filtraní, omítkové, zvláštní normové písky atd. Akoliv urité stety zájm, jako je ochrana podzemních vod a pírody i zábor pdy, pi tžb vznikají, ložiska skláských a slévárenských písk pedstavují dlouhodob perspektivní zdroje vysoce pevyšující krajský a celostátní význam. 36


Souasné využívání ložisek Pvodn byla tžba soustedna na ložisku Provodín, nyní se pesunula na ložisko Srní 2. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní - Okešice, které je nejvtší v R se zásobami pes 100 mil. t skláských a pes 130 mil. t slévárenských písk. Ložiska se tží povrchov jámovými lomy. Surovina rozrušená trhacími pracemi se upravuje praním a tídním v Provodín na požadované produkty, kterými jsou písky skláské, slévárenské, ale i filtraní, omítkové, zvláštní normové písky atd. Kvalitní surovina tžená na území kraje má nezastupitelnou roli pro prmysl skláský a slévárenský. Akoliv urité stety zájm jako je ochrana podzemních vod a pírody i zábor pdy pi tžb vznikají, ložiska skláských a slévárenských písk pedstavují dlouhodob perspektivní zdroje, vysoce pevyšující krajský význam. Do jihovýchodní ásti kraje zasahuje pouze zcela nepatrnou ástí z okresu Jiín velké ložisko skláských i slévárenských písk Stele. Toto ložisko je tvoeno kemennými pískovci coniackého stáí, které jsou souástí jizerské litofaciální oblasti eské kídové pánve. Tžená surovina zde po kvalitativní stránce dosahuje svtových parametr. Historie dobývání ložisek Také v širším okolí Turnova se na mnoha místech dobývaly kemenné písky vzniklé zvtráním svrchnokídových pískovc. Používaly se pedevším pro místní potebu jako stavební písek, nicmén jejich ást by byla použitelná i pro slévárenství. Do konce 60. let 20. století se tžily slévárenské písky (resp. pískovce) u Frýdštejna, za 1.republiky pak i v Radimovicích u Sychrova. Zajímavostí bylo dnes již opuštné malé ložisko Poniklá, kde reziduální slévárenské písky vznikly zvtráním prokemenlého vápnitého dolomitu. Stety Zásoby skláských a slévárenských písk na nkolika bývalých výhradních ložiskách byly pedevším z dvod stet zájm s ochranou pírody odepsány a ložiska vylouena z celostátní bilance zásob (ložiska Besedice a Malá Skála v roce 1972, Kytlické Mlýny - Horní Prysk, které leží v CHKO Lužické hory v roce 1999). Ze stejných píin byla vtšina prognózních zdroj rovnž v roce 1998 vyazena z evidence schválených prognózních zdroj (nap. Jestebí - Žižkv vrch, Bezdz, Holany a další). Karbonátové suroviny Rozdlení Na území Libereckého kraje jsou karbonátové suroviny zastoupeny 4 surovinovými typy tak, jak jsou rozlišovány ve státní Bilanci zásob výhradních ložisek nerost v R. Jsou to ložiska vysokoprocentních vápenc, karbonát pro zemdlské úely, dolomit a vápenc ostatních. Jednotlivé surovinové typy jsou definovány následovn: – Vysokoprocentní vápence jsou horniny, které vyhovují požadavkm státní normy pro tídy I až III (minimáln 96% obsahu tvoeno karbonáty) s max. obsahem MgCO3 2%; – do skupiny karbonát pro zemdlské úely jsou jako vyhovující zaazovány horniny s obsahem karbonátové složky 70 – 80% a s max. množstvím SiO2 do 15%. Vápence pro zemdlské úely slouží k neutralizaci pdní kyselosti jak u pd pirozen kyselých, tak v souvislosti s okyselováním pd kyselým deštm a vzrstajícími dávkami hnojiv; – surovina oznaovaná jako dolomit zahrnuje jednak vlastní dolomit s obsahem CaMg(CO3)2 nad 90%, jednak kalcitický dolomit, v nmž CaMg(CO3)2 pesahuje 50%. Dolomit je vhodný k použití pro výrobu dolomitických vápen a hydrát, hoenatých cement,

37


–

žáruvzdorných hmot v hutnictví, na výrobu hnojiv, jako plnivo do gumy a k dalším úelm; v minulosti byla asto ložiska dolomitu tžena pouze za úelem výroby drceného kameniva; termínem vápence ostatní jsou oznaovány vápence, které svým složením a technologickými vlastnostmi neodpovídají žádnému z technologických ložiskových typ. Vtšinou jsou tyto zásoby vymezeny v tch ástech tlesa, kde nemže být vymezen nkterý z ložiskových typ, protože neodpovídá kvalitativním požadavkm na nkterý z technologických typ.

Význam ložisek Další surovinou, jejíž význam pesahuje rámec kraje, jsou karbonátové suroviny (vápence a dolomity). Výskyt, geologická struktura a využití ložisek Ložiska jsou soustedna ve východní polovin kraje a tvoí oky a pruhy krystalických vápenc až dolomit v horninách krkonošsko-jizerského krystalinika. Karbonáty jsou asto zneištny pímsemi, proto jsou nejastji vyhodnoceny jako vápence ostatní (VO), karbonáty pro zemdlské úely (VZ) a dolomity (DL) nižší jakosti. Výskyty pomrn malých a ne píliš kvalitních ložisek jsou soustedny do dvou oblastí a to do oblasti ještdského hbetu a do oblasti železnobrodského krystalinika v okolí Železného Brodu. Nejhodnotnjší surovinou jsou ložiska vysokoprocentního vápence, na území kraje zastoupena ložisky Jesenný – Vošmenda a Jesenný- severovýchod. Ob ložiska nejsou z dvodu relativn nízkého objemu zásob a zásadních stet zájm z pohledu prmyslového dobývání perspektivní. Nejvtší množství ložisek vápenc na území kraje je zaazeno do prmyslového typu karbonát pro zemdlské úely. Vápence pro zemdlské úely slouží k neutralizaci pdní kyselosti jak u pd pirozen kyselých, tak v souvislosti s okyselováním pd kyselým deštm a vzrstajícími dávkami hnojiv. V oblasti ještdského pohoí je tento surovinový typ pedstavován velkými ložisky Pilínkov a Kryštofovo údolí. Ob ložiska jsou špatn komunikan pístupná a zatížená znanými stety zájm. V oblasti se nacházejí i další menší ložiska Kižany, Jitrava, ložisko Hluboká u Liberce – Minkovice a Svtlá pod Ještdem. Ložiska byla tžena v minulosti na výrobu vápenných drtí a lokáln i vápna, jsou špatn komunikan pístupná a mají relativn malý objem zásob. V oblasti Železného Brodu patí k tomuto surovinovému typu ložiska Jesenný – západ, Jesenný – Vraštilov a Horská Kamenice. Ložiska jsou reprezentována horšími jakostními typy suroviny a zatížena pomrn vážnými stety zájm. Dalším surovinovým typem ložisek vápence na území kraje jsou vápence ostatní. Tímto termínem jsou oznaovány vápence, které svým složením a technologickými vlastnostmi neodpovídají žádnému z technologických ložiskových typ. Vtšinou jsou tyto zásoby vymezeny v tch ástech tlesa, kde nemže být vymezen nkterý z ložiskových typ, protože neodpovídá kvalitativním požadavkm na nkterý z technologických typ. K tomu typu suroviny patí ást zásob v ložisku karbonát pro zemdlské úely Pilínkov a ást zásob ložiska vysokoprocentního vápence Jesenný – severovýchod a ložisko Jesenný – Zítkova skála v železnobrodské oblasti. Pípadná tžba tchto ložisek by byla možná jen v souvislosti s tžbou technologicky hodnotnjších ástí ložisek zaazených do jiných surovinových kategorií. Ložiska vápencových hornin na území Libereckého kraje jsou pouze místního významu, jejich využití je limitováno relativn malými objemy zásob, v nkterých pípadech závažnými stety zájm, špatnou komunikaní dostupností a neexistencí zpracovatelských kapacit. Jejich využití ve stedndobé budoucnosti není pravdpodobné a jejich ekonomický význam je nepatrný. Na území kraje je déle oveno 6 ložisek dolomitu. Velikostí zásob je nejvýznamnjší ložisko Kryštofovo údolí a Machnín – Karlov. Jejich využití je limitováno stety zájm, špatnou komunikaní pístupností a stagnující poptávkou po dolomitové surovin.

38


Ostatní ložiska jsou charakteristická malým objemem zásob ( Jesenný – Skalka, Horní Rokytnice) a obtížn ešitelnými stety zájm (Kižlice na území KRNAP, Koberovy - CHKO). Obdobná situace je na ložiskách v okolí Železného Brodu (ložisko Horská Kamenice). Ponkud mén stet lze oekávat na ložiskách v okolí Jesenného, kde je situováno nkolik spíše menších ložisek. ást ložisek je zde vyhodnocena jako mramor pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Ložisko Koberovy bylo pehodnoceno podle nových podmínek využitelnosti na výhradní ložisko dolomitu. Ochrana výhradního ložiska Koberovy není v souasné dob zajištna chránným ložiskovým územím, avšak využitelnost ložiska je z dvod jednoznan pevyšujících zájm ochrany pírody a krajiny naprosto nepípustná. Další ložiska karbonát, pedevším dolomit, jsou v podhí Krkonoš ve východní ásti kraje. Ovšem i zde je budoucí využití ložiska dolomit Kížlice nereálné, protože leží v Krkonošském národním parku a severnji položené ložisko dolomit Horní Rokytnice v jeho ochranném pásmu. Výskyty karbonát jsou známy i z mnoha dalších míst kraje, nap. u Raspenavy, Karlovic u Turnova aj. Historie dobývání ložisek Akoliv na území kraje byly karbonáty na mnoha místech v minulosti tženy, budoucí využití vtšiny ložisek je velmi problematické, protože znaná ást zásob je u nich vázána neešitelnými stety zájm z hlediska ochrany pírody a zdroj podzemních vod. Platí to zejména pro ložiska na území Ještdského pohoí západn od Liberce: Machnín - Karlov pod Ještdem, Kryštofovo Údolí, Pilínkov, Kižany, Jítrava a Svtlá pod Ještdem. První ti patí mezi nejvtší ložiska vápenc i dolomit na území kraje. Jediné ložisko v této oblasti, kde nejsou neešitelné stety zájm, je malé ložisko zemdlských vápenc Hluboká u Liberce-Minkovice. Stety Nejvýznamnjší ložiska karbonát pro zemdlské úely se nacházejí v oblasti Ještdského hbetu. Další ložiskovou oblastí s výskytem karbonát pro zemdlské úely je oblast okolo obce Jesenný severovýchodn od Železného Brodu a v okolí Železného Brodu. Využití tchto ložisek je vázáno vtšinou nevyešenými stety zájm /zdroje pitné vody a ochrana pírody. V souasné dob se žádné z nich netží. Brání tomu nevyešené stety zájm, špatná komunikaní pístupnost a též ekologické zájmy. V oblasti se nacházejí i další tyi malá ložiska. Menší ložiska nejsou vázána stety zájm, je možné je využít pro výrobu mouek k zemdlským úelm. V souasnosti není žádné ložisko pipravováno k využití. Ložiska mají místní, resp. regionální význam. Ložiska u obce Jesenný jsou vázána stety zájm s ochrannou pírody – ložisko Jesenný – Vraštilov je souástí krasu s Bozkovskými dolomitovými jeskynmi. Jejich otvírka se z tohoto pohledu nejeví jako perspektivní. Ložisko Horská kamenice je situováno v bezprostední blízkosti obce, ást zásob je pod lokální erozní bází – pod hladinou podzemních vod. Ložisko není vzhledem ke kvalitativním parametrm perspektivní. Ložisko dolomit Horní Rokytnice je tvoeno okou karbonátových hornin vymezenou na západním okraji obce Rokytnice n. Jizerou, ložisko Kryštofovo údolí je klasickým složeným ložiskovým tlesem, kde dolomit tvoí pouze nkterá z vymezených ložiskových tles (cca 1/3 zásob tj. 42 mil. t), ložisko Machnín–Karlov je zárove nejvtším ložiskem karbonátových hornin na území kraje. Ložisko Kížlice leží uvnit KRNAPu a tak jeho využití nepichází v úvahu. Ložisko Koberovy leží na JZ okraji Železného Brodu a je souástí krkonošsko – jizerského krystalinika. Ložisko je rozdleno do nkolika blok zásob silnicí do Železného Brodu, leží v CHKO eský ráj a zasahuje do pírodního parku Maloskalsko. Ložisko nemá stanoveno CHLÚ.

39


Zbývající nerudní suroviny Až do roku 1992 se na území kraje dobývalo kdysi významné ložisko fluorit-barytové suroviny Harrachov. Jedná se o hydrotermální žilné ložisko, jehož známý rozsah je 1200 m smrné délky a 400 m do hloubky pod povrchem. Užitkovou surovinu pedstavují fluorit, baryt a galenit, tvoící žíly o prmrné mocnosti kolem 1,5 m (max. až 10 m). Ložisko bylo oteveno štolou a z ní slepou jámou do hloubky 350 m a v souasné dob je zatopeno. S jeho optovným využitím se neuvažuje nejen vzhledem k neekonominosti, ale i vzhledem k lokalizaci na území Krkonošského národního parku, navíc ješt intenzivn využívaného pro sportovní a turistické úely. Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Kižany u Liberce (smrná délka 100-300 m, hloubka 150 m) bylo hlubinn dobýváno až do roku 1982, kdy byla tžba ukonena pro nízký obsah fluoritu. V souasné dob jsou zbytkové nebilanní zásoby na ložiskách Harrachov a Kižany již odepsané a nejsou vedeny v Bilanci zásob výhradních ložisek R. Surovina z obou ložisek byla upravována na koncentrát v Sobdruhách u Teplic (zde se stále zpracovává veškerý dovážený fluorit, ale i baryt a další suroviny). Výskyty fluoritu a barytu jsou známy i na další místech kraje, nap. u Kryštofova Údolí, Hrádku nad Nisou, Bílého Kostela nad Nisou, Vrchlabí atd. Od 2.tvrtiny roku 1994 se již na území R netží žádné ložisko fluoritu a barytu. Mezi terciérními vulkanity eského stedohoí, zejména okresu .Lípa, mén Liberec, jsou nkteré fonolity (znlce) vyhodnoceny jako perspektivní netradiní energeticky úsporné suroviny. Vzhledem k vysokému obsahu alkálií – minimáln musí obsahovat 11% K2O+Na2O - se používají fonolity pedevším jako náhrada živc. V souasné dob se surovina z jediného tženého ložiska v R Želenice, ležícího již mimo kraj mezi Mostem a Bílinou, které obsahuje pes 15% alkálií, využívá jako skláská surovina (písada do barevných skel) a v keramickém prmyslu (energeticky úsporná surovina pro snížení vypalovací teploty). Nedostatkem fonolit oblasti jsou vedle nižšího obsahu alkálií v porovnání s Želenicemi také vyšší obsahy Fe. Svého asu se znlce používaly i jako písada do portlandského cementu pro zlepšení jeho mechanických vlastností. Pedmtem výzkumu bylo a je i jejich další využití jako zdroje Al a dalších kov. V souasnosti jsou ale v kraji znlce tženy jen jako stavební kámen. ediový píkrov mezi Semily a Železným Brodem, kde jsou tžena ložiska stavebního kamene (drceného kameniva) Chuchelna a Smrí, zahrnuje též ložisko pliocénního olivinického edie Záhoí - Prose u Semil, které bylo vyhodnoceno i jako tavný edi, v souasnosti se již využívá pouze pro výrobu drceného kameniva. V minulosti byly na nkolika místech kraje získávány drahé kameny (polodrahokamy). Asi nejznámjší jsou rzné odrdy kemene, pedevším chalcedony, acháty, jaspisy, kišály, ametysty a další z okolí Turnova a Semil. Velmi zajímavé jsou zde také známé výskyty drahokamových odrd olivínu v neogénních ediích. Další výskyty polodrahokam jsou známé z okolí Prosee pod Ještdem (jaspisy), granát v náplavech potok v okolí Rovenska pod Troskami. Proslavené je nalezišt zejména safír, ale i rubín v náplavech tžkých minerál pi ústí Safírového potoka do Jizerky u obce Jizerka. V Žitavské pánvi mezi Višovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jíl. Vzhledem k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje perspektivní.

40


Kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu Výskyt a geologická struktura Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu tvoí pedevším granity. Soustedny jsou v severní ásti kraje a jsou vázané na krkonošsko-jizerský pluton. Pestože se žulové horniny vyskytují na pomrn rozsáhlém území, je jejich využití do znané míry omezeno rznými stety zájm, pedevším CHKO Jizerské hory, Krkonošským národním parkem, ale i zástavbou, ochranou podzemních vod a mnoha dalšími. V souasné dob se tží naržovlý biotitický porfyrický granit tzv. liberecká žula - v Hraniné a Ruprechticích. Spektrum výrobk zahrnuje celou škálu ušlechtilých kamenických výrobk (leštné desky, pomníky, sochaské výrobky atd.), ale i hrubé kamenické výrobky (haklíky, kopáky, kostky, obrubníky atd.). Nejznámjší a nejvýznamnjší surovinou pro tento typ výroby je „liberecká“ žula. Tžba žuly ke zpracování pro ušlechtilou a hrubou kamenickou výrobu navazuje na bohatou tradici tžby této suroviny. Petrograficky je to biotitická, porfyrická žula hrub zrnitá, typické ržov ervené barvy, která má po naleštní velmi pknou teplou barvu a je žádána jak u nás, tak i v sousedních státech. Ložisko Ruprechtice leží na území obce Ruprechtice, dnes mstské ásti Liberce na jeho severním okraji, na jižním úpatí Javorového vrchu (k. 723 m n. m.). Ve vzdálenosti asi 150 m nad ložiskem prochází silnice III. tídy Liberec - Rudolfov. Význam ložisek Nejvýznamnjšími ložisky této suroviny jsou ložisko Ruprechtice a Hraniná, v minulosti bylo nejvýznamnjší ložisko Rochlice. Tabulka . 7: Pehled ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu Stav využívání Název ložiska Bratíkov-Radice Hraniná Nová ves nad Nisou Ruprechtice Jesenný-Skalka Jílové u Držkova Jílové u Držkova 1 Jirkov 1-Samice Jirkov-Koblištice Rašovka Rochlice Tpee Velké Hamry-Tanvald Bratíkov Bratíkov-Jirkov-odval Jirkov u Železného Brodu Bratíkov-Jirkov Mrklov-Horní Štpanice-V Štpanická Lhota

íslo ložiska B-3038000 B-3101900 B-3182300 B-3101800 B-3102501 B-3037800 B-3215900 B-3182000 B-3181900 B-3038100 B-3101700 B-3216000 B-3098900 D-5260300 D-5235600 D-5236200 D-3181600 D-3039600 D-3038800

Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

Historie dobývání ložisek V souasné dob je v tžb pouze ložisko Ruprechtice, na ložisku Hraniná je tžba sezónní. V minulosti se na mnoha místech používaly v hrubé kamenické výrob a jako stavební kámen i terciérní sloupkovit odluné edie pedevším na eskolipsku (nap. ložisko Prysk), permské 41


pískovce v celé oblasti podkrkonošské pánve, kídové pískovce na eskolipsku a Turnovsku, permské ryolity v jižním okolí Semil a další horniny. Souasné využívání ložisek Ložisko Ruprechtice je oteveno temi lomy - dvma jámovými lomy Lednice a Wágner I. a zahlubujícím se stnovým lomem Wágner II. Dobývání probíhá formou tžby surových blok o maximální velikosti do 2 m3. Na horní a spodní stran jsou bloky omezeny L puklinami. Další zpracování probíhá dle požadavk odbratel - hlavním produktem jsou výrobky ušlechtilé kamenické výroby dekoraního charakteru. Na ložisku Hraniná byla v souasnosti pozastavena tžba – jedná se o sezónní tžbu, a to pedevším z dvod dostatené produkce zajišované z ložiska Ruprechtice. Na ložisku byly stanoveny dva dobývací prostory, ložisko je tženo jámovým lomem. Ložisko Rochlice leží v souasné dob v zastavném území a proto byla tžba z dvodu stet zájm v osmdesátých letech zastavena. Vytžení zbývajícího množství zásob (pes pl milionu m3) je pro stety zájm prakticky nemožné. V souasné dob se proto pipravuje odpis všech zásob výhradního ložiska. V blízkosti lomu se dnes nacházejí zpracovatelské kapacity fy Ligranit, kde je zpracovávána surovina z ložisek Ruprechtice a Hraniná. Stety Ložisko Hraniná leží ve III. zón CHKO Jizerské hory. Správa CHKO vyjádila souhlas s pokraováním tžby na ložisku a tžba tedy není v rozporu se zájmy CHKO. Z mapových podklad vyplývá, že souasný odval svým rozsahem pesahuje mimo DP. Tento problém bude vyešen až po definitivní sanaci a rekultivaci odvalu a jeho zalenní do krajiny, tak jak bylo navrženo v POPD. Další suroviny Narezlý dvojslídný granit, tzv. tanvaldská žula, se tží na ložisku Nová Ves nad Nisou a používá se pedevším jako obkladový materiál. V minulosti bylo v regionu oteveno a provozováno mnoho dalších lom na žulové horniny, pedevším na Liberecku, ale i v okolí Jablonce, Tanvaldu, Harrachova a jinde. Surovina, ovená z vrt a výlomu blok, má vyhovující mechanické vlastnosti, snadno se opracovává, eže a brousí. Další významnou surovinou jsou pokrývaské bidlice – slab metamorfované fylity krkonošskojizerského krystalinika na Železnobrodsku. V minulosti se hojn používaly jako obkladový materiál, stešní krytina a dlažby. Nyní se surovina využívá ze dvou tžených ložisek (Bratíkov – Jirkov a Bratíkov – Radice) jako obkladový materiál, ale z i odpadních hald jako plnivo do lepenek, barev, štrkových hmot atd. Surovina je známá pod obchodním názvem „Železnobrodská pokrývaská bidlice“. Dobývá se už více než pl druhého století a v souasné dob je to vedle šedoerných moravskoslezských bidlic jediná naše používaná pokrývaská a obkladová bidlice. Železnobrodská bidlice je vázána na rzn mocné (vtšinou však jen nkolik m) a dlouhé, zpravidla zprohýbané pruhy rovnoplošn bidlinatých chlorit-sericitických fylit v okolních normálních chlorit-sericitických fylitech nebo (na západ) chlorit-muskovitických svorech až fylitech železnobrodského krystalinika. Lámala se v desítkách lom, které jsou nyní až na výjimky opuštny a které spolu s rozsáhlými haldami odpadu jsou neodmyslitelnou souástí zdejší krajiny. Díve k ní patily i typické bidlicové krytiny stech a nkdy i štít nebo komín na mnoha místních staveních, které - z pvodní železnobrodské bidlice - se zachovaly už jen výjimen. S tradiními kusovými výrobky ze železnobrodské bidlice se setkáváme hlavn na stechách památkových objekt. Nyní se surovina využívá ze ty tžených ložisek Bratíkov – Radice, výhradního ložiska se stanoveným DP a tí nevýhradních ložisek Bratíkov – Jirkov odval, Bratíkov a Jirkov u

42


Železného Brodu. Surovina se používá jako obkladový materiál, ale z i odpadních hald jako plnivo do lepenek, barev, štrkových hmot atd. Známou kamenickou surovinou jsou také mramory, jejichž ložiska jsou koncentrována pedevším v okolí Jesenného severn od Semil a v severním okolí Jilemnice. V okolí Jesenného je v Bilanci evidováno jediné ložisko Jesenný – Skalka, kde je surovina tvoena svtlým krystalickým kalcitickým dolomitem až dolomitem. Naposledy bylo tženo v roce 1982. Zásoby dalšího ložiska Jesenný - Kiby byly v roce 1998 odepsány a ložisko bylo vyloueno z Bilance. Ostatní ložiska v této oblasti jsou evidována jako karbonátové suroviny, ale zárove jsou nkterá z nich vhodná i pro kamenickou výrobu, nap. Jesenný – Zítkova skála. V oblasti severn od Jilemnice jsou dosud evidována dv ložiska: výhradní ložisko Mrklov – Horní Štpanice – východ, tvoené šedým krystalickým dolomitem a nevýhradní Štpanická Lhota, kde surovinou je svtlý krystalický vápenec. V minulosti byly mramory na mnoha místech tženy, v souasnosti se ale nevyužívají. Zajímavostí je pak vytžený výskyt travertinu na lokalit Trávníek u eského Dubu. Jako druhotná surovina z tžeb na ložiskách pro hrubou a ušlechtilou výrobu se mže jevit vysoce hodnotný odpadní materiál z tžby blokového kameniva. Tímto se na stávajících ložiskách hospodárn mohou využívat tžební odpady, které v pípad aplikace mobilních technologických linek mohou splovat veškeré ISO parametry a mezinárodních norem pro pípadné využití jako drcené kamenivo. Stavební suroviny Na území kraje jsou zastoupena ložiska všech stavebních surovin a krom cihláských surovin jejich tžba pln pokrývá požadavky regionu. Nicmén ložiska nejsou rozložena rovnomrn, což souvisí s geologickou stavbou území. Stavební kámen V kraji je tženo 11 výhradních ložisek stavebního kamene, oznaovaných také komerním oznaením jako ložiska drceného kameniva. Tabulka . 8: Pehled ložisek stavebního a drceného kameniva Ložiska stavebního a drceného kameniva Název ložiska Bezdín Chlum-Maršovický v. (Újezd) Košálov-Stružinec Krásný Les u Frýdlantu Smrí 2 a 3 Tachov u Doks Záhoí-Prose Žandov u eské Lípy Dtichov Hemanice 2-Kristiánov Hemanice u Frýdlantu Hoensko Chuchelna (Smrí-Prose) Janovice u Krava Jítrava Košálov

íslo ložiska

Stav využívání

B-3021800 B-3193500 B-3217300 B-3060600 B-3021700 B-3021400 B-3100600 B-3094100 B-3067500 B-3242500 B-3018800 B-3047900 B-3021900 B-3167200 B-3242700 B-3067400

Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

43


Luhov-Brništ-Tlustec Pelechov Polevsko Práche-eská Skála Slunená-Kozlí Cidlina-Doubravice

B-3018600 B-3061500 B-3018400 B-3018300 B-3104700 D-5232100

Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko využívané

Studenec u Horek Žandov u eské Lípy Dolní Vítkov Františkov-Sachrv heben Hodkovice nad Mohelkou Janovice-Hemanice Krásný Les u Frýdlantu Mlýnice Noviny pod Ralskem Peimov-Strážník Pívlaka-Chlumek Slunená-Kameník

D-5230700 D-3094101 D-3244500 D-3102000 D-3242600 D-3167202 D-3060601 D-3244400 D-3096500 D-3031100 D-3102700 D-3193600

Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

Pozn.: Výše uvedené údaje se opírají o platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2010, dále o Evidenci zásob ložisek nevyhrazených nerost k 1.1. 2010 a v neposlední ad i o Bilanci zásob v dobývacích prostorech k 1.1. 2010 v R.

Výskyt a geologická struktura Jedinými horninami využívanými v souasnosti pro výrobu drceného kameniva jsou produkty terciérních vulkanit (ediové horniny, bazanity, limburgity, fonolity) a permokarbonské melafyry a dolerity. Význam ložisek Nejvýznamnjší co do roní produkce jsou ložiska Košálov – Stružinec, Chlum-Maršovický vrch (Újezd) a Smrí 2 a 3. V celorepublikovém mítku se kraj na produkci drceného kameniva podílí mezi 5 – 6 %. Souasné využívání ložisek Zárove se tží dalších 5 výhradních ložisek (Bezdín, Záhoí-Prose, Žandov u eské Lípy, Krýsný Les u Frýdlantu a Tachov u Doks) a 3 nevýhradní ložiska Cidlina-Doubravice, Studenec u Horek a Žandov u eské Lípy s velmi nízkými využitelnými zásobami s nekvalitní surovinou. V souasné dob je v rámci posouzení vliv na životní prostedí tzv. znovuobnovení otvírky v optimalizované - šetrné variant na ložisku s velmi kvalitní surovinou Luhov - Brništ – Tlustec s životností tžby min. na 30 let. Tžený bazanit (edi) patí k nejkvalitnjší surovin používané pro kolejová lože v R frakce 0-32 mm a 32-63 mm. Celkem se na území kraje nachází 11 využívaných výhradních a nevýhradních ložisek a 23 nevyužívaných. Dobývány jsou povrchovými stnovými, místy zahloubenými lomy. Surovina je využívána jako kamenivo do beton, stavbu silnic, kolejová lože a další úely. Nkteré typy terciérních vulkanit – zejména edie jsou využitelné i pro jiné úely. Napíklad z nkterých edi lze vyrábt minerální vlákna, jako velmi kvalitní izolaní materiály. Výrobky jsou velmi vhodné pro stavební úely – mají dobrou tvarovou a objemovou stálost, paropropustnost a vodoodpudivost a zejména požární odolnost. Zárove vzhledem k aktuálním úsporám energie je jejich použití dostaten trvanlivé a úinné i z hlediska tepelné a zvukové izolace. Jeden z projekt, který plánuje výrobu izolaních hmot z ediové vaty, se nachází v prostorách bývalých pomocných provoz s. p. Diamo Stráž pod Ralskem.

44


Stety Tžba kamene pináší s sebou stety zájm spojené s dopravním zatížením nákladní automobilovou dopravou, zvýšené synergické a kumulativní vlivy spojené s vlastní tžbou a úpravou suroviny (hlunost, prašnost, vlivy na obyvatelstvo apod.) a v neposlední ad i v dsledku trhacích prací velkého rozsahu. Štrkopísky Výskyt Ložiska štrkopísk se vyskytují jen v severní a severozápadní ásti kraje. Nejvtší význam mají glaciofluviální a glaciolakustrinní kvartérní sedimenty žitavské pánve a ostatních izolovaných výskyt v hrádeckém a frýdlantském výbžku. Jsou zde soustedna prakticky všechna významná ložiska a veškerá produkce v kraji. Význam ložisek Mezi nejvýznamnjší výhradní ložiska patí Jablonné v Podještdí – Dubnice, Horní asnice, ásten Velký Grunov a nevýhradní ložisko Oldichov – Hrádek nad Nisou. V oblasti frýdlantského výbžku se jeví jako perspektivní ložisko k využití Arnoltice-Pertoltice (resp. jenom jeho ást). Celkem se na území nachází 7 využívaných výhradních a nevýhradních ložisek a 16 nevyužívaných. Ponkud menší ložiskový význam mají terasové sedimenty eky Plounice a jejích pítok (eská Lípa – Dubice, Mimo, Velký Grunov, Žizníkov a další). Pomrn perspektivní oblast jako zdroj betonáského kameniva se jeví pouze ložiskové území kolem Bohatic. Práv ložisko Bohatice a Mimo jsou pedmtem tžebních zámr pro jejich využití. Souasné využívání ložisek Zajímavostí je, že pouze asi 1/4 produkce štrkopísk v kraji pochází z výhradních ložisek a zbytek pokrývají již ložiska nevýhradní. Surovina se tží na sucho, a pak se upravuje tídním, pípadn i praním. Používá se pedevším jako kamenivo do beton, ale i k mnoha dalším úelm. Štrkopískové náplavy Jizery a jejích pítok mají vtšinou malou mocnost a velkou skrývku povodových hlín. Na území kraje mají pouze lokální význam a vyhodnoceno je zde pouze jediné výhradní ložisko Píšovice, které bylo do ukonení tžby v roce 1983 z vtší ásti již vytženo a zásoby odepsány. Tabulka . 9: Pehled ložisek štrkopísk Ložiska štrkopísk Grabštejn Horní asnice Chotyn 2 Jablonné v Podješ.-Dubnice Velký Grunov Arnoltice-Pertoltice Bílý Kostel Bohatice eská Lípa-Dubice Dtichov Dubnice pod Ralskem 1 Frýdlant Chotyn Krásný Les-Raspenava

3000100 3001000 3000300 3089200 3200200 3000800 3000600 3000400 3047300 3089000 3163700 3000700 3000201 3000900

Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko nevyužívané Ložisko využívané Ložisko využívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

45


Pedlánce-Andlka 3129000 Ložisko nevyužívané Píšovice 3100500 Ložisko nevyužívané Chotyn 3000200 Ložisko nevyužívané Oldichov v Hájích 5234800 Ložisko nevyužívané Oldichov-Hrádek nad Nisou 5232000 Ložisko využívané Rynoltice 2 5261000 Ložisko využívané Žizníkov 5015600 Ložisko využívané Bulovka 3163600 Ložisko nevyužívané Pelechov-Železný Brod 3154100 Ložisko nevyužívané Benešov 9999999 Ložisko nevyužívané Peimov 9999999 Ložisko nevyužívané Tatobity 9999999 Ložisko nevyužívané Vše 9999999 Ložisko nevyužívané Pozn.: Výše uvedené údaje se opírají o platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2008, dále o Evidenci zásob ložisek nevyhrazených nerost k 1.1. 2008 a v neposlední ad i o Bilanci zásob v dobývacích prostorech k 1.1. 2008 v R.

Pro místní potebu, pedevším na maltové smsi, se asto na mnoha místech využívaly písky ze zvtralých kídových i permských pískovc. Cihláské suroviny Výskyt a geologická struktura ložisek V kraji jsou evidována 4 výhradní a 5 nevýhradních ložisek. Ložiska cihláských surovin jsou vtšinou tvoena sprašovými, ale i souvkovými a svahovými hlínami, pípadn i kídovými slíny a miocénními jíly. Vyskytují se pedevším v západní a severní ásti kraje. V jihovýchodní ásti kraje byly jako možná surovina ovovány permokarbonské prachovité jílovce Podkrkonošské pánve. Souasné využívání ložisek Surovina z vtšiny ložisek je použitelná pedevším pro plné cihly, v menší míe po úprav pro náronjší výrobky. Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách kraje jsou sice znané, ale v souasnosti není využíváno žádné ložisko. V minulosti byly u mnoha obcí v provozu cihelny, kde se vyrábly pedevším plné cihly. Tabulka . 10: Pehled ložisek cihláských surovin Ložiska cihláských surovin Dubnice pod Ralskem Hodkovice n. Mohelkou-Bezdín Hrádek nad Nisou Janovice-Dubnice Dubnice pod Ralskem 2

B-3228100 B-3186400 B-3056300 B-3207400 D-3089201

Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

Pavlovice-Vrchovany D-3221700 Ložisko nevyužívané Pole-Postelná D-3207600 Ložisko nevyužívané Starý Dub D-5243900 Ložisko nevyužívané Stvolínky D-3093500 Ložisko nevyužívané Pozn.: Výše uvedené údaje se opírají o platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2008, dále o Evidenci zásob ložisek nevyhrazených nerost k 1.1. 2008 a v neposlední ad i o Bilanci zásob v dobývacích prostorech k 1.1. 2008 v R.

46


2.3.2.2. Významná ostatní ložiska nerostných surovin (ložiska nebilancovaná) Na území kraje jsou rovnž ložiska vedená v GS - Geofondu pod subregistrem N5. Celkový poet tchto ložisek nacházejících se na území kraje je cca 70. Na území kraje jsou pevážn vymezeny ložiska stavebních surovin (stavebního kameniva, cihláských surovin a štrkopísk), které byly v pevážné míe v minulosti pedmtem tžby malého rozsahu pro místní poteby. Nkterá ložiska pedstavují zárove i opuštné tžebny vtšího plošného rozsahu s minoritními zbytkovými zásobami. Vtšina uvádných ložisek vzhledem ke stávajícím a potenciálním stetm zájm (blízkost obytné zástavby, ochrana pírody a krajiny apod.), nízkému objemu zásob suroviny a relativn nepíznivým úložním pomrm, nejsou perspektivní k otvírce. Proto zásoby tchto ložisek byly pevážn pehodnoceny podle podmínek využitelnosti s cílem vyadit je z Bilance zásob R a peadit je mezi tzv. ložiska nebilancovaná. To neznamená však, že tato ložiska nemohou být pedmtem zájm tžby jako ložiska nevyhrazeného nerostu. Seznam veškerých nebilancovaných ložisek je uveden v píloze C3. 2.3.2.3. Významné prognózní zdroje ložisek nerostných surovin Na území Libereckého kraje je v souasné dob evidováno celkem 145 prognózních zdroj nerostných surovin (dále jen prognóz). Jedná se o prognózní zdroje palivoenergetických, rudních, nerudních a stavebních surovin. Na základ výsledk úkolu GS „Pehodnocení prognózních zdroj nerostných surovin“ ke stavu 1.1. 2008 byly všechny tyto objekty pehodnoceny. Valná vtšina prognóz byla z dvod nerentabilnosti suroviny, nepekonatelných stet zájm životního prostedí a z územn-urbanistických hledisek pevedena do kategorie zrušených, nicmén nadále dokumentovaných v GS-Geofondu. Vzhledem k tomu, že se jedná o odhady i analogii ložiskových struktur, je teba plochy s prognózními zdroji detailnji ovit. Podle stupn ovení jsou v registrech GS-Geofondu rozeznávány kategorie prognózních zdroj schválených – P (pro vyhrazené nerosty), dále R (pro nevyhrazené nerosty- zejména stavební suroviny) a evidovaných – Q. Prognózní zdroje pehodnocené a vyazené z pedešlých kategorií jsou oznaeny jako Z – zrušené. V následujících pehledech prezentujeme pouze kategorie P,R a Q jako do budoucna perspektivnjší surovinové objekty. Mezi významnjší prognózní zdroje v Libereckém kraji, více i mén vhodné k budoucímu využití, patí: Palivoenergetické suroviny Nejvýznamnjší prognózní zdroj Hvzdov se nachází ve významném strážsko-hamerském rudním poli (zhruba mezi obcemi Stráž p.R. - Mimo - Hvzdov - Osená - Bevništ – Hamr). Rozsáhlým územím ložiskových akumulací uranu je tlustecký blok, blíže plocha mezi obcemi: Kamenice Pertoltice - Luhov - Brništ - Velenice. Na jihozápad okresu eská Lípa je situováno ložisko Hemánky (mezi obcemi Blíževedly - Lukov - Skalka - Hvzda). Všechny zmínné akumulace písluší k hydrogenním ložiskm pískovcového typu s pedpokládaným polygenním vývojem. Spoleným rysem všech tchto uranových zrudnní je jejich pozice v cenomanském souvrství kídy lužické faciální oblasti kídové pánve. Hloubky báze prmyslov významného zrudnní se pohybují v mlkých tektonických krách v hloubkách mezi 150-180 m ve strážském bloku. Na prognózním zdroji Hemánky je to pak mezi 200-250 m. Výrazný rozdíl v hloubce uložení rudních akumulací je v zakleslém tlusteckém bloku, kde se tato hranice pohybuje mezi 650-720 m. Z hlediska dlouhodobého výhledu jsou velmi zajímavé nálezy ernouhelných akumulací ve dvou separátních pánvích. Jednak do kraje zasahuje z oblasti Syenova akumulace ve vazb na podkrkonošskou pánev. Uhelná lokalita leží na hranici semilského okresu v severním kídle novopacké antiklinály, mezi Lomnicí n.P. a Novou Pakou v prmrné hloubce 300 m, maximáln 47


650 m. Sloje na povrch nevycházejí, ložisko je tedy " slepé". Ovená délka je 4 km a šíka 3-4 km. Druhá akumulace, zasahující do eskolipského okresu je vázána na sedimentaní prostedí roudnické pánve v podloží kídových sediment. Na území mezi Kralupy n. L., Litomicemi, Dubou a Mlníkem je zastoupen karbon v hloubkách 890 až 1290 m. Uhlí je energetické, sloje mají max. mocnost 1,4 m, jsou porušeny zlomovou tektonikou.Úvahy o pípadné otvírce ložiska byly podmiovány vyešením stet zájm s ochranou významných kídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupn prozkoumanosti a analýzou básko-technických podmínek ve vztahu k hloubkám a oekávaným výronm plyn (CO2). Seznam významných prognózních zdroj palivoeneregetických surovin je uveden v píloze . C8 a v následující tabulce. Tabulka . 11: Pehled prognóz palivoenergetických surovin Subregistr íslo prognózního zdroje Název lokality Využití Surovina P 9247300 Hvzdov dosud netženo Radioaktivní suroviny Q 9247600 Hemánky dosud netženo Radioaktivní suroviny Q 9034800 Tlustecký blok dosud netženo Radioaktivní suroviny P 9061800 Podkrkonošská pánev-Syenov dosud netženo Uhlí erné Q 9061600 Roudnická pánev dosud netženo Uhlí erné Zdroj: Úelová databáze SuriS ( GS- Geofond, 2010) a Revize prognózních zdroj nerostných surovin v R (GS, 2008 )

Rudní suroviny V souasnosti s ohledem na ekonomické perspektivy indicií a již tžených revír nejsou evidovány perspektivnjší zdroje. Nerudní suroviny Nejvýznamnjším prognózním zdrojem jsou skláské a slévárenské písky v oblasti stávající tžby v okolí Provodína, Srní a Jestebí. Zajímavé jsou akumulace jíl pro žáruvzdorné kamenivo i jako píms do cihláské hmoty v okolí Hrádku a Višové. Prognózní zdroj Pedlánce-Hradec pedstavuje kupovité tleso fonolitu velikosti cca 300 x 400 m, které proráží rumburskou žulu. Surovina má relativn nízký obsah alkálií, ale také nízký obsah škodlivin - Fe2O3 a CaO. Drobné oky vápenc na Železnobrodsku nedosahují svojí kubaturou ekonomických parametr. V následující tabulce je výet významných prognózních zdroj nerudních surovin. Tabulka .12: Pehled prognózních zdroj nerudních surovin Subregistr íslo prognózního zdroje

Název lokality

Využití

P

9030600

Srní-Kraví hora

dosud netženo

P

9114800

Zahrádky-Srní

dosud netženo

Q

9049100

Jestebí-Žižkv vrch

dosud netženo

Q

9050500

Bezdz-Okna

dosud netženo

Q Q

9366000 9030900

Kytlické Mlýny-Horní Prysk Železný Brod-Mudálov

dosud netženo dosud netženo

Surovina Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské Vápenec

48


Q 9031000 Železný Brod-Štípek dosud netženo Vápenec Q 9031300 Železný Brod-u nádraží dívjší povrchová Vápenec Q 9050300 Pilínkov dosud netženo Vápenec Q 9364900 Višová-Liberecko dosud netženo Jíly Q 9364800 Hrádek nad Nisou-Liberecko dosud netženo Jíly Q 9332100 Pedlánce-Hradec dosud netženo Náhrady živc Q 9037600 Pelíkovice dívjší povrchová Dolomit Zdroj: Úelová databáze SuriS ( GS- Geofond, 2010) a Revize prognózních zdroj nerostných surovin v R (GS, 2008 )

Stavební suroviny Stavební suroviny pedstavují nejvýznamnjší prognózní zdroje s viditelným asovým horizontem využití. Nejmén významné jsou cihláské suroviny vzhledem k útlumu cihláské výroby v kraji, ostatní zdroje štrkopísk a stavebního kamene jsou z ekonomického hlediska velmi významné. Prognózní zdroje jsou vtšinou situovány v oblastech s již využívanými ložisky, kde odkazujeme na píslušné kapitoly. Výet je uveden v píloze . C 8 a C 9 a dále v následující tabulce. Tabulka . 13: Pehled prognózních zdroj stavebních surovin

Subregistr R Q Q Q Q Q R R R R R R R R R R R R R Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q

íslo prognózního zdroje 9283800 9237800 9034700 9343600 9409800 9030000 9032200 9035600 9035800 9036700 9035300 9036600 9036000 9036400 9035100 9035200 9035900 9037000 9035400 9037200 9037100 9034000 9036800 9036500 9034100 9035700 9035000 9035500 9037400

Název lokality Stružinec Velká Bukovina Sloup v echách-Slavíek Lhota-Komárov Frýdlant-Vtrov 2 Dubiná-Dubí hory Bohatice (akce Plounice) Krásný Les u Frýdlantu-sever Poustka Bulovka 3 Nové Pertoltice Dolní asnice 1 Kunratice 2 Dolní Oldiš 1 ernousy 1 Pertoltice Frýdlant 1 Krásný Les u Frýdlantu-jih Arnoltice 2 Dolní asnice 4 Dolní asnice Habartice Dolní Oldiš 2 Bulovka 2 Dolní Oldiš 3 Krásný Les u Frýdlantu 2 Andlka Arnoltice 3 Jindichovice pod Smrkem

Využití dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dívjší povrchová dívjší povrchová dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dívjší povrchová dívjší povrchová dosud netženo dosud netženo

Surovina Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky

49


Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q

9244800 9033900 9036100 9036900 9030400 9221400 9030700 9220900 9034600 9030500

Veselí ernousy 2 Horní Pertoltice Dolní asnice 2 Bylochov Dolní Sytová Jenišovice Rovensko pod Troskami-západ Chotyn Pavlovice

dívjší povrchová dívjší povrchová dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo dívjší povrchová dosud netženo dosud netženo

Q Q

9221300 9037700

Roprachtice Pelíkovice

dívjší povrchová dívjší povrchová

Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Štrkopísky Cihláská surovina Cihláská surovina Cihláská surovina Cihláská surovina Cihláská surovina Cihláská surovina Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Dolomit, Stavební kámen

Zdroj: Úelová databáze SuriS ( GS- Geofond, 2010) a Revize prognózních zdroj nerostných surovin v R (GS, 2008 )

2.4 Životnost zásob nerostných surovin v Libereckém kraji Životnost zásob je vypoítána jednak z tzv. prmyslových zásob (bilanní prozkoumané volné), jednak ze zásob v „Plánech otvírky, pípravy a dobývání“ (POPD). V obou pípadech byla životnost zásob stanovena metodikou shodnou s každoron vydávanou celostátní studií „Pohyb zásob na výhradních ložiskách nerostných surovin“. Podle této metodiky byl výpoet proveden podle úbytku zásob tžbou vetn ztrát: za poslední rok (2007), za poslední ti roky (2005, 2006, 2007), za posledních pt let (2003, 2004, 2005, 2006, 2007) a za posledních deset let (1998 – 2007). Životnost prmyslových zásob a zásob v POPD je v následující tabulce .14. Tabulka . 14: Životnost prmyslových zásob a zásob v POPD Surovin íslo ložiska a

Název ložiska

Životnost prmyslových zásob dle prmrného úbytku 2005- 2003- 19982007 2007 2007 2007

Životnost zásob v POPD dle prmrného úbytku 2005- 2003- 19982007 2007 2007 2007

PIPK

B-3089600

Provodín

4

1

1

2

3

1

1

1

PIPK

B-3089500

Srní 2 – Veselí

11

0

1

1

7

0

0

1

PIPK

B-3089400

Srní – Okešice

> 100

> 100

-

-

39

60

-

-

PIPK

B-3090100

Stele

39

30

30

31

51

40

40

41

PIPS

B-3089600

Provodín

1

1

1

1

1

0

0

0

PIPS

B-3089500

Srní 2 – Veselí

4

1

2

2

4

1

2

2

PIPS

B-3089400

Srní – Okešice

> 100

> 100

-

-

83

> 100

-

-

PIPS

B-3090100

Stele

13

13

9

8

6

6

4

4

KAKA B-3038000

Bratíkov – Radice

93

> 100

> 100

> 100

24

31

50

89

KAKA B-3101900

Hraniná

-

-

> 100

> 100

-

-

> 100

43

KAKA B-3182300

Nová Ves nad Nisou

> 100

> 100

> 100

> 100

16

21

24

19

50


KAKA B-3101800

Ruprechtice

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

SKSK

B-3021800

Bezdín

12

13

14

8-13

11

11

12

8-11

SKSK

B-3217300

Košálov – Stružinec

36

38

41

47

39

41

45

51

SKSK

B-3060600

Krásný Les u Frýdlantu

20

23

27

41

24

28

34

50

SKSK

B-3021700

Smrí 2 a 3

33

30

30

35

18

16

17

20

SKSK

B-3021400

Tachov u Doks

12

15

16

8

4

5

5

3

SKSK

B-3193500

Chlum-Maršovický v. (Újezd)

16

18

17

26

26

29

28

42

SKSK

B-3100600

Záhoí – Prose

10

9

9

11

10

9

9

11

SKSK

B-3094100

Žandov u eské Lípy

24

49

54

25

66

> 100

> 100

68

SPSP

B-3001000

Horní asnice

58

52

47

44

90

81

73

68

SPSP

B-3089200

Jablonné v PodještdíDubnice

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

> 100

SPSP

B-3200200

Velký Grunov

7

8

8

7

86

93

97

85

Životnost prmyslových zásob jednotlivých ložisek skláských písk kolísá v širokém rozmezí, a to od nkolika málo let u ložisek Provodín a Srní 2 – Veselí až po více než 100 let u ložiska Srní – Okešice. Životnost prmyslových zásob ložiska Stele se metodikou zapotení rzn dlouhého období pohybuje v solidním rozmezí 30 až 40 let. Podobná situace je v pípad životností zásob v rámci POPD: na jedné stran opt velmi nízké zásoby u ložisek Provodín a Srní 2 – Veselí, velmi solidní zásoby na ložisku Stele (40 až 50 let) a velké zásoby na ložisku Srní – Okešice (80 a více let). Interpretace tchto údaj je pomrn jednoznaná: postupné dotžování zásob na starších ložiskách skláských písk Provodín a Srní 2 – Veselí (má však zásoby v kategorii nebilanních) a jejich postupná náhrada „novým“ ložiskem Srní – Okešice. Životnosti zásob slévárenských písk na tch samých lokalitách se s výjimkou ložiska Stele dramaticky neliší. Na výhradním ložisku Stele vycházejí výrazn nižší jak prmyslové zásoby (8 až 13 let), tak i zásoby v POPD (cca 5 let). Ložiska karbonátových hornin nejsou v souasnosti na území kraje tžena a jejich tžba není ve stedndobém horizontu perspektivní. Objemy zásob u ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu jsou tradin vysoké. To platí i v pípad všech tžených výhradních ložisek v Libereckém kraji: Bratíkov – Radice, Hraniná, Nová ves nad Nisou a Ruprechtice. Životnosti prmyslových zásob bžn pesahují sto let. Vysoké životnosti mají zásoby v POPD (15 až 25 let u lokality Nová Ves nad Nisou) až po více než 100 letou životnost v pípad ložisek Ruprechtice i Hraniná. Široký rozptyl životností zásob mžeme pozorovat v pípad stavebního kamene. Kolem desetileté životnosti prmyslových zásob se pohybuje ložisko Bezdín a Záhoí-Prose. V pípad obou ložisek jsou životnosti zásob v POPD prakticky totožné s životnostmi zásob prmyslových, však reálná životnost zásob nap. u ložisek je výrazn nižší. U ložiska Tachov u Doks jsou ponechané zbytkové prmyslové zásoby pod netžitelným pilíem kompletní úpravárenské linky, která by se musela pemístit, což vyžaduje vysoké investice. Zbytkové zásoby pedstavují zásoby vázané 51


v pilíi situovaného k bezprostední blízkosti obce Tachov u Doks , tudíž bez jakékoliv možnosti jejich budoucího využití. Reálná životnost zásob se však pohybuje max. 3-4 roky. Ložisko ZáhoíProse má ponkud zvláštní postavení: do roku 1999 na nm byl tžen edi jako tavná hornina a až od roku 2000 zaalo být využíváno jako zdroj stavebního kamene. Mezi 8-10 roky se pohybují životnosti zásob ložiska Smrí 2 a 3. O nco delší životnost zásob mají ložiska Chlum-Maršovický v. (16 až 26 let životnost prmyslových zásob; pibližn 20- 30 let životnosti zásob v POPD). U ložiska Krásný Les u Frýdlantu se sice podle výše produkce a objemu prmyslových zásob odhadována vysoká životnost (8-10 let), nicmén životnost zásob je výrazn nižší z dvodu výsledk geologického przkumu, který jednoznan nepotvrdil plošné pokraování ložiska a zárove oekávaný hloubkový dosah. Reálná životnost u ložiska Krásný les u Frýdlantu se pohybuje kolem 8 roky. Rovnž paradoxní situace je u ložiska stavebního kamene s tzv. „ vysokou životností zásob“ Žandov u eské Lípy, což je výrazn ovlivnno nízkým objemem tžby na ložisku (1-2 tis. m3/rok). V pípad navýšeného objemu 50-100 tis. m3/rok se životnost zásob pohybuje max. do 1-3 let. S touto životností zásob je reálné poítat. V pípad štrkopísk jsou hodnoty životnosti zásob ovlivnny výrazným poklesem tžby v posledních letech (nap. Horní asnice, Dubnice - Jablonné v Podještdí). Souasné životnosti zásob na ložisku Dubnice pesahují 100 let, a to jak v pípad prmyslových zásob, tak i zásob v POPD. V pípad ložiska Horní asnice dosahují životnosti prmyslových zásob 40 až 60 let, životnosti zásob v POPD je dokonce ješt vyšší – 70 až 90 rok. Na ložisku Velký Grunov dosahují životnosti prmyslových zásob max. 5-10 let s tím, že do výpotu zásob v POPD (životnost 85 až 100 let) jsou zahrnuty i jiné kategorie zásob než jen prmyslové zásoby. K interpretaci údaj o životnosti zásob v POPD je nutno poznamenat, že platnost POPD je stanovena asto jako asov omezená (tj. také jen pro urité množství zásob) a po vypršení platnosti bývá zpravidla „Plán otvírky, pípravy a dobývání“ prodloužen. Metodika výpotu životnosti zásob ložisek nerostných surovin mže být rzná, v zásad se jednotlivé zpsoby liší tím, jaké kategorie zásob jsou do výpotu zahrnuty. Nejastji jsou uvádné životnosti tzv. prmyslových zásob, tj. zásob prozkoumaných volných, nkdy jsou k tmto zásobám pipoteny ješt zásoby vyhledané volné – pak se jedná o životnosti vyšší, které jsou vypoítávány ze zásob prozkoumaných volných + zásob vyhledaných volných. V pecházející kapitole byly uvedeny jen životnosti zásob prmyslových, v následujícím textu a tabulkách jsou pro porovnání uvedeny životnosti zásob prozkoumaných volných (prmyslových) + vyhledaných volných. Reálné životnosti se u nerudních a stavebních surovin mohou nacházet nkde uprosted tohoto intervalu. 2.4.1. Detailní analýza vytžitelných a evidovaných zásob a životností ložisek dle jednotlivých surovinových druh Pesné a reálné údaje množství vytžitelných a evidovaných zásob a životností ložisek dle jednotlivých surovinových druh specifikují následující tabulky. Níže uvedené údaje se opírají o platné Bilance zásob R pro výhradní ložiska k 1.1. 2010 a o Evidenci zásob v dobývacích prostorech a v nevýhradních ložiskách k 1.1. 2010 v R.

52


Palivoenergetické suroviny Ložiska uranu Tabulka . 15 a: Stav reáln vytžitelných zásob uranu (kovu) na území Libereckého kraje Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek uranových rud- uranu kovu na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná ( v tunách, k 1.1. 2010)

Název ložiska

Bevništ pod Ralskem

Hamr pod Ralskem

. ložiska

Název DP

íslo DP

Z toho zásoby vytžitelné k 1.1. Zásoby 2010/ bilanní Zásoby prozkouman v POPD é+ vyhledané K 1.1. volné 2010 Tuny

Stav využití Tžba za rok 2009 v tunách

Celkové zásoby bilanní vázané

Celkové zásoby nebilanní V tunách

0

12837.4

-/B-3240700 Kižany II Hamr pod Ralskem I Hamr pod Ralskem II Hamr pod Ralskem B-3240500 III

10073

0

0

-/10069 10070 10072

0 0 0

0

0

55745.4

0

10830.9

-/Osená-Kotel

B-3240800

-

-

20469.70

0

-/Stráž pod Ralskem Celkem

B-3240600 Stráž pod Ralskem -

10071

20469.70

-

44

0 0

33350,3 112764

44

Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

Ložisko nevyužívané Ložisko využívané v rámci sananí tžby -

Tabulka . 15 b: Stav reáln vytžitelných zásob radioaktivní suroviny na území Libereckého kraje Ložiska radioaktivních surovin na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná v tis. tunách, k 1.1. 2010

Název DP Název ložiska

. ložiska

Bevništ pod B-3240700 Kižany II Ralskem Hamr pod Ralskem I Hamr pod Ralskem II Hamr pod Hamr pod Ralskem B-3240500 Ralskem III

íslo DP

Zásoby bilanní prozkoumané + vyhledané volné Jednotky tis. tuny)

Z toho zásoby vytžitelné k 1.1. 2010 / Zásoby v POPD K 1.1. 2010 Tis. tun

Stav využití Tžba za rok 2009 tun Celkové zásoby Celkové bilanní zásoby vázané nebilanní

10073

0

0 0

29345

-

10069 10070 10072

0 0 0

0

0


99704

53


Osená-Kotel

B-3240800

-

-

22408

0 0

37846

Stráž pod Ralskem Celkem

Stráž pod B-3240600 Ralskem -

10071 -

0 22408

-

0

0 0

97595 264490

0

Ložisko nevyužívané Ložisko využívané v rámci sananí tžby -

Komentá: Ložiska Bevništ pod Ralskem a Hamr pod Ralskem byla v minulosti tžena hlubinným zpsobem, ložisko Stráž pod Ralskem bylo v minulosti tženo chemickým loužením, v souasnosti je získáváno menší množství uranu v rámci ištní dlních vod na díve tženém ložisku Stráž pod Ralskem (cca 44 tun/rok). Ložisko Osená – Kotel nebylo dosud tženo, je oveno pouze vrtným przkumem z povrchu terénu, nikoliv klasickou báskou otvírkou. Vytžené zásoby V minulosti bylo vytženo ze zdejších ložisek celkem cca 29 875,9 t U kovu, z toho 14 319, 9 klasickou hlubinnou tžbou na ložiskách Bevništ (1108 t) a Hamr (13 205,9 t) a 15 262 t chemickou tžbou na ložisku Stráž pod Ralskem. V souasné dob jsou na území kraje evidována 4 výhradní ložiska uranových rud – uranu kovu. Jak vyplývá z Bilance zásob R, je v souasnosti na ložiskách v Libereckém kraji evidováno celkem 113 048 t pírodního uranu kovu. S výjimkou ásti zásob na ložisku Osená – Kotel (20470 t U) jsou všechny zásoby evidovány v kategorii nebilanních. Pedpokládaná životnost ložisek Vzhledem souasnému instalovanému výkonu jaderných elektráren zdejší ložiska ve vyhledaných zásobách obsahují surovinu postaující pro výrobu elektrické energie na dobu cca 180 let, pi vylouení z pohledu ekologických dopad netžitelných zásob pak na dobu pibližn 50 až 75 let. Ve vztahu k celostátní bilanci zásob uranových rud je v ložiskách v ložiskové oblasti severoeské kídy vázáno cca 99,2 % uranu z celkových zásob uranu na evidovaných ložiskách uranových rud v R.Význam ložisek radioaktivních surovin je celostátní, hlavn z pohledu energetických rezerv budoucnosti.

Ložiska uhlí Tabulka . 16 : Stav celkových zásob ložisek erného uhlí na území Libereckého kraje Ložisko erného uhlí na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. tunách, k 1.1. 2010)

Název ložiska

Syenov

. ložiska

B-3198000

Název DP íslo DP

Pouze ochrana CHLÚ

Z toho zásoby vytžitelné Zásoby bilanní k 1.1. 2010 / Zásoby prozkoumané+ vyhledané v POPD volné K 1.1. 2010 Jednotky tis. tuny) Tis. tun

Stav využití


Tžba za rok Celkové 2009 v tis. zásoby nebilann tun í

0 ne

0

0

Ložisko nevyužívané

54905

54


Podle Bilance zásob R je v kraji evidováno pouze jediné ložisko energetického erného uhlí Syenov, klasifikované pouze v nebilanních zásobách. S využitím ložiska se v dlouhodobém horizontu nepoítá, obzvlášt otevením ložiska klasickým báským (hlubinným) zpsobem. Pipadá pouze možnost využití suroviny podzemním zplynováním.

Nerudní suroviny Skláské a slévárenské písky Tabulka . 17: Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek skláských písk na území Libereckého kraje Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek skláských písk na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. tunách, k 1.1. 2010)

Název ložiska

Provodín Srní 2-Veselí Srní-Okešice Stele Celkem

íslo ložiska

B3089600 B3089500 B3089400 B3090100

Zásoby Z toho zásoby bilanní vytžitelné prozkoumané k 1.1. 2010 / + vyhledané Zásoby Název dobývacích íslo volné v POPD prostor dobývacíh (jednotky v K 1.1. 2010 o prostoru tis. tun) Tis. tun

Provodín I Provodín II

60262 71069

718

Veselí

60287

823

Okešice

60330

46598

Stele

60041

41880 90019

0/0 38/38 515/515

Životnost Celkov Tžba za ložiska (roky) rok 2009 é zásoby Celkové v tis. tun bilann zásoby í nebilann vázané í

167

1320

317

10984

0

61511

36778/2910 41596/34641 19225 25741 19709 199556

220 105

Max. 1-3 roky Max. 4-5 let

150

80-100 let

485

50 –60 let

960

Celkové ztráty skláských písk iní na výše uvedených ložiskách cca 103 tis. tun.

55


Tabulka . 18: Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek slévárenských písk na území Libereckého kraje Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek slévárenských písk na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. tunách, k 1.1. 2010)

Název ložiska

Provodín Srní 2-Veselí Srní-Okešice Stele

íslo ložiska

Název dobývacích prostor íslo dobývacího prostoru

Z toho Zásoby zásoby vytžitelné bilanní prozkoumané k 1.1. 2010 / Zásoby + vyhledané volné v POPD Jednotky tis. K 1.1. 2010 tun) Tis. tun

B3089600 B3089500 B3089400 B3090100

Provodín I Provodín II

60262 71069

186

Veselí

60287

545

Okešice

60330

84391

Stele

60041

7569

3265500

-

-

16356 109047

0 0 489/489 56474/117 24 5953/1455

Životnost Tžba za ložiska (roky) rok 2009 v tis.tun Celkové zásoby Celkové bilanní zásoby vázané nebilanní

Max. 1 rok 13618

1320

207

1826

4316

39256

5008

797

264 23409

1544 44743

43 63 64

Max. 4-5 roky Pes 100 let

153

100 –150 let Ložisko nevyužívané

0 Holany Celkem

323

Souasná tžba V souasnosti jsou na území kraje vymezena 3 ložiska skláských písk, všechna jsou tžena, a to zárove pokud pipoteme ložisko Stele na samotné hranici s Libereckým krajem. Celková roní produkce skláských písk v kraji iní 960 tis. tun/rok. Celkové roní produkce slévárenských písk v kraji iní 323 tis. tun/rok. Markantní úbytek produkce je znatelný u slévárenských písk ( ve srovnání s pedchozími lety až o 50 %) a to z dvod nižší poptávky na trhu. Pedpokládaná životnost ložisek Pi stávající výši tžby dosahuje životnost ložisek Provodín max. 1 rok a ložiska Srní 2 – Veselí cca 4-5 let. Interpretace životnosti zásob skláských a slévárenských písk dle výše uvedených tabulek . 17 a 18 je pomrn jednoznaná, a to v dotžování zásob na starších ložiskách skláských písk Provodín a Srní 2 – Veselí (má pouze vyšší zásoby suroviny v kategorii nebilanních) a jejich postupná náhrada „novým“ ložiskem Srní – Okešice s DP Okešice. Na základ výše uvedených tabulek . 17 a 18 jsou na ložisku Srní –Okešice s DP Okešice povoleny k tžb vysoké objemy vytžitelných zásob skláských a slévárenských písk s životností až na 80 100 let. Na základ kladného stanoviska k Dokumentaci EIA zámru „Zvýšení objemu tžby písk v DP Okešice nad 1 000 000 t ron v rámci povolené hornické innosti - 1 etapa“ ze dne 15.9. 2009 (.j. 33760/ENV/09) došlo ke zvýšení kapacity (objemu) tžby skláských, slévárenských a zárove i doprovodných stavebních písk v DP Okešice ze souasných 0,7 mil. tun/rok až na 1,2 mil. t/rok. Zárove došlo k navýšení plochy doasného odlesnní ze 3 ha/rok na 5 ha/rok. Tžba bude probíhat výhradn nad hladinou podzemní vody, nejmén 1,5 m nad její maximální možnou úrovní ped zahájením exploatace území – tj. ped zahájením erpání

56


podzemních vod pro vodárenské úely. Úrove této hladiny je uvedena v návrhu POPD s jasn definovanou kótou báze tžby. Celkov ložiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu. Tžba skláských písk je zaazena mezi významné surovinové zdroje, které jsou jedinené a perspektivní i pro další desetiletí. Karbonátové suroviny Ložiska karbonátových hornin jsou na území Libereckého kraje soustedna do dvou oblastí – oblast ještdského hbetu a oblast železnobrodského krystalinika. Z pohledu objemu zásob i potu ložisek jsou nejvýznamnjší ložiska karbonát pro zemdlské úely a ložiska dolomit. Vysokoprocentní vápence Na území Libereckého kraje není v souasnosti tženo žádné ložisko vysokoprocentního vápence, v Bilanci zásob R jsou evidovaná dv ložiska vysokoprocentních vápenc se stanoveným CHLÚ. Z dvodu nízkého objemu zásob a zásadních stet zájm nejsou ložiska z pohledu prmyslového dobývání perspektivní. Tabulka . 19: Stav zásob vysokoprocentního vápence na území Libereckého kraje Ložiska vysokoprocentního vápence na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná v tis. tunách, k 1.1. 2010

Název ložiska

Jesennýseverovýchod JesennýVošmenda Celkem

. ložiska

Zásoby Z toho bilanní zásoby prozkouman vytžitelné é+ k 1.1. 2010 / vyhledané Zásoby Celkové volné v POPD zásoby Název DP Jednotky tis. K 1.1. 2010 bilanní tun) Tis. tun vázané íslo DP

Stav využití Tžba za rok 2009 v tis.tun Celkové zásoby nebilanní

B-3103400

-

-

0

B-3179600 -

-

-

0 0

0 0

1168

0 0

803 1971

-

0 0

Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané -

Karbonáty – vápence pro zemdlské úely Nejvýznamnjší ložiska karbonát pro zemdlské úely se nacházejí v oblasti Ještdského hbetu. Další ložiskovou oblastí s výskytem karbonát pro zemdlské úely je oblast okolo obce Jesenný severovýchodn od Železného Brodu a v okolí Železného Brodu. V oblasti Ještdského hbetu v jeho severní ásti se nachází nejvtší ložisko vápence a dolomitického vápence Kryštofovo Údolí s objemem zásob dosahujícím pes 90 mil. Tun, v jižní ásti Ještdského hbetu se nachází druhé nejvtší ložisko Pilínkov.

57


Tabulka . 20: Stav zásob ložisek karbonát pro zemdlské úely na území Libereckého kraje Ložiska karbonát pro zemdlské úely na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná ( v tis. tunách k 1.1. 2010)


. ložiska

íslo DP

Zásoby Z toho zásoby bilanní vytžitelné prozkouman k 1.1. 2010 / é+ vyhledané Zásoby volné v POPD Jednotky tis. K 1.1. 2010 tun) Tis. tun

Hluboká u Liber.Minkovice B-3196200

-

Horská Kamenice B-3100700

-

-

0

Jesenný-Vraštilov B-3178700

-

-

0

Jesenný-západ

B-3178800

-

-

0

Jítrava

B-3195900

-

-

2862

Kryštofovo Údolí B-3195300

-

-

0

Kižany

B-3196100

-

-

4240

Pilínkov Svtlá pod Ještdem Celkem

B-3131700

-

-

19192

B-3196300 -

-

-

2541 28835

Stav využití

Celkové Celkové zásoby bilanní zásoby vázané nebilanní

Tžba za rok 2009 v tis.tun

0 -

0

0 0

0

1643

0

6744

0

709

0

896

0

0

90561

0

0

0

0

0

0 90561

2896 12888

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané -

Mezi tlesa pedstavující z technologického hlediska karbonáty pro zemdlské úely patí ložiska Jesenný-západ, jižní pokraování ložiska pedstavuje lokalita Jesenný-Vraštilov, geograficky v bezprostední blízkosti Železného Brodu patí ložisko Horská Kamenice s objemem zásob pes 6 mil. t. Ložiska vápenc pro zemdlské úely jsou v Libereckém kraji pomrn hojn zastoupena, jsou zde i ložiska s pomrn velkým objemem zásob. Na území státu jsou v souasnosti tžená ložiska vápenc pro zemdlské úely pevážn využívána k produkci drceného kameniva, mleté vápencové drti pro hnojiva jsou dodávány z ložisek ertovy schody, Skoupý, Lánov, ížkovice, Hydice a Mokrá, a to jako vedlejší produkt pi tžb kvalitnjších vápenc pro výrobu vápna a cementu. Z výše uvedeného pedstavují nkterá ložiska pomrn vysoké objemy zásob, nicmén z dvod velmi obtížných až neešitelných stet zájm (s ochranou pírody a krajiny, obtížné dopravní pístupnosti, blízkosti k zastavnému území obcí a mst, variabilní kvality suroviny s pomrn vysokými objemy výkliz z neproduktivních poloh apod.) se otvírka tchto ložisek na území kraje nejeví jako ekonomicky perspektivní. Dolomity Na území Libereckého kraje je v souasnosti evidováno 6 ložisek dolomitu. Žádné z ložisek není v souasnosti tženo, na ložisku Jesenný – Skalka byl v minulosti stanoven dobývací prostor, tžba na ložisku je zastavena a ložisko je v plánu zajištní.

58


Tabulka .21: Stav zásob ložisek dolomit na území Libereckého kraje Ložiska dolomit na území Libereckého kraje se zetelem na životnost využívaných ložisek Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. tunách, k 1.1. 2010)


Horní Rokytnice Jesenný Skalka

. ložiska

íslo DP

Z toho Zásoby zásoby vytžitelné bilanní prozkoumané+ k 1.1. 2010 / Zásoby vyhledané volné v POPD Jednotky tis. K 1.1. 2010 tun) Tis. tun

Stav využití Tžba za rok 2009 v tis.tun Celkové Celkové zásoby zásoby bilanní nebilan vázané ní

B-3099000

-

-

0

-

-

8042

-

8683

B-3102502

0

982/35

Jesenný Skalka

B-3102501

Jesenný

70562

0

1043

-

Koberovy Kryštofovo Údolí

B-3100400

-

-

10783

B-3195300

-

-

41909

Kížlice MachnínKarlov Celkem

B-3063400

-

-

-

B-3196000 -

-

-

52692

0 10980

-

-

-

13458

-

108591 133029

16725

-

0

-

0

-

0 0

Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Plánované do tžbyv souasnosti v zajištní Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané -

Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu v R a to na dostupnjších a z pohledu stet zájm mén konfliktních lokalitách lze konstatovat, že ložiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu stedndobého nemají perspektivu otvírky a tžby. S využitím suroviny o nízkých roních objemech poítáme pouze na jediném výhradním ložisku Jesenný –Skalka s DP Jesenný. Vápence ostatní Ložiska vápenc ostatních na území Libereckého kraje mají jen nepatrný ekonomický i surovinový význam a nejsou samostatn tžitelnými ložisky. Tabulka . 22: Stav zásob ložisek ostatních vápenc na území Libereckého kraje Ložiska ostatních vápenc na území Libereckého kraje se zetelem na životnost využívaných ložisek Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. tunách, k 1.1. 2010)


Jesennýseverovýchod

. ložiska

B3103400

íslo DP

Z toho Zásoby zásoby Tžba za vytžitelné rok 2009 bilanní prozkoumané k 1.1. 2010 / v tis.tun Zásoby Celkové Celkové + vyhledané volné v POPD zásoby zásoby Jednotky tis. K 1.1. 2010 bilanní nebilan tun) Tis. tun vázané ní

0 -

-

0

0 0

1857

Stav využití

Ložisko nevyužívané

59


JesennýZítkova Skála Pilínkov Celkem

B3178900 B3131700 -

0 -

-

0

-

-

0 0

0 0

4713

0 0

48104 54674

0

Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané -

0

0

0

Z pohledu možného využití jsou ložiska karbonátových hornin na území Libereckého kraje jen málo perspektivním ložiskovým typem. Ve stedndobém horizontu 15 let je jejich využití ekonomicky nereálné a zatížené obtížn ešitelnými stety zájm. Ložiska jsou regionální surovinovou rezervou. Kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu Tabulka . 23: Stav reáln vytžitelných zásob ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu na území Libereckého kraje Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. m3, k 1.1. 2010)


. ložiska

íslo DP

BratíkovRadice

B-3038000

Hraniná Nová Ves nad Nisou

Hraniná B-3101900 Hraniná I Nová Ves nad B-3182300 Nisou

Z toho zásoby Tžba za Zásoby bilanní vytžitelné za prozkoumané+ rok 2009/ rok 2009 Zásoby vyhledané Celkové Celkové v tis.m3 volné v POPD zásoby zásoby Za rok 2009 bilanní nebilan Jednotky tis. tun) Tis. tun vázané ní

6520,8/250,76 Radice

70502

6722

-

1,33

Pes 100 let

0 0.2

Zastavená tžba Cca 50 let Cca 30-50 let

3,22

Cca 10 let

-

938.44/26.30 70573 71032

938.4

70908

565,9

0

0

0

0

477,85/10,77 794,4/794,4

Ruprechtice JesennýSkalka Jílové u Držkova Jílové u Držkova 1 Jirkov 1Samice JirkovKoblištice

B-3101800

Ruprechtice

70088

835,8

0

0

0

958

0

0

0

0

0

0

0

0

24.5

0

0

0

0

0

982/35 B-3102501

70652

1034.7

B-3037800

Jesenný Jílové u Držkova

70920

365,8

B-3215900

-

-

1084

B-3182000

Jirkov I

70962

402.7

B-3181900

Jirkov

70959

172

Rašovka

B-3038100

-

-

Rochlice

B-3101700

Rochlice

70087

501.2

Tpee Velké HamryTanvald

B-3216000

-

-

3111,0

0

-

0

-

0

-

0

-

0

91.6

0

334/0

0

-

0

B-3098900

-

-

-

0 0

Životnost ložiska (roky)

Ložisko v zajištní Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko v zajištní Ložisko v zajištní Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

796.7

60


Celkem

-

-

-

13521,3

-

24,5

1754.7

4,75

-

Ložiska nevyhrazeného nerostu kamene pro hrubou výrobu - Nevýhradní ložiska dle zákonné evidence § 13 novely zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb., dle pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2009)

Název ložiska

Bratíkov BratíkovJirkov-odval Jirkov u Železného Brodu BratíkovJirkov MrklovHorní Štpanice-V Štpanická Lhota Celkem

. ložiska

Souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb., dle pozdjších novel

Zásoby bilanní prozkoumané+ vyhledané volné Jednotky tis. m3

D-5260300

-

313,4

-

0

D-5235600

-

75,4

-

0

Celkové zásoby Tžba za Životnost ložiska prozkoumané+ Celkové rok 2009 (roky) vyhledané zásoby v tis. m3 bilanní vázané nebilanní

D-5236200

-

569,0

-

0

D-3181600

-

247,9

-

326,1

0,1 0,1

Cca 10-20 let Cca 5-10 let

0

Cca 15 –20 let

0


0 D-3039600

-

184

-

0

D-3038800 -

-

1389,7

-

24 350,1

0 0,2

Ložisko nevyužívané -

Pedpokládaná životnost ložisek Na území kraje je v souasnosti evidováno 13 výhradních ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a 6 nevýhradních ložisek. V souasnosti jsou tžena ti výhradní ložiska – ložisko „železnobrodských bidlic“ Bratíkov – Radice, ložisko „tanvaldské žuly“ Nová Ves nad Nisou, ložisko „liberecké žuly“ Ruprechtice, na ložisku „liberecké žuly“ Hraniná je v souasnosti tžba pozastavena, ložisko má stanoven dobývací prostor (resp. dva dobývací prostory) a ti nevýhradní ložiska „železnobrodských bidlic“ Bratíkov, Bratíkov – Jirkov., odval a Jirkov u Železného Brodu. Celková roní produkce se pohybuje kolem 4,95 tis. m3. Ložisko Ruprechtice je tženo v rámci platného POPD s vyešenými stety zájm, ložisko má z pohledu zásob dlouhodobou perspektivu, pi stávajícím objemu tžby dosahuje životnost ložiska stovky let, v nejbližších dvou desetiletích bez dalšího záboru lesního pdního fondu. Na ložisku Hraniná byla v souasnosti pozastavena tžba, spíše se jedná o sezónní tžbu. Také životnost zásob na tomto ložisku dosahuje pi stávající úrovni tžby stovky let. Ložisko „tanvaldské žuly“ Nová Ves nad Nisou je v souasnosti tženo v objemu cca do 1 tis. m3 a životnost zásob v platném DP je pi tomto objemu tžby v ádech mnoha desítek let. Na železnobrodsku se nyní surovina využívá ze ty tžených ložisek tzv. železnobrodských pokrývaských bidlic Bratíkov – Radice, výhradního ložiska se stanoveným DP a tí nevýhradních ložisek Bratíkov – Jirkov odval, Bratíkov a Jirkov u Železného Brodu. Zásoby jsou dostupné vzhledem k objemu tžby na stovky let, výše tžby je ovlivována pouze poptávkou. Z výše uvedeného vyplývá, že výhradní ložiska Bratíkov-Radice, Jílové u Držkova , Jílové u Držkova 1, Jirkov 1-Samice, Jirkov-Koblištice Tpee a dále nevýhradní ložiska Bratíkov, Bratíkov-Jirkov-odval, Jirkov u Železného Brodu a Bratíkov-Jirkov charakterizují surovinový typ železnobrodských bidlic, které tvoí svtle zelenošedé jemnozrnné až celistvé sericitické až chlorit-sericitické fylity s výraznými rovnými plochami bidlinatosti (nkdy rezav limonitizovanými) a s dokonalou odluností podle nich. Výhradní ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu na území Hraniná, Ruprechtice a Rochlice charakterizují horninový typ

61


libereckou žulu. Výhradní ložiska Nová Ves nad Nisou, Rašovka a Velké Hamry-Tanvald pedstavují horninový typ tanvaldskou žulu. V neposlední ad nevyužívané výhradní ložisko Jesenný-Skalka a nevýhradní ložiska Mrklov-Horní Štpanice-V a Štpanická Lhota charakterizují horninový typ dolomitického vápence a mramoru.

Štrkopísky Tabulka . 24: Stav reáln vytžitelných zásob ložisek štrkopísk na území Libereckého kraje Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek štrkopísk na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. m3, k 1.1. 2010) Název dobývacích prostor Název ložiska

Horní asnice Jablonné v Podješ.Dubnice Velký Grunov ArnolticePertoltice Bílý Kostel Bohatice

íslo ložiska

íslo dobývacího prostoru

B3001000 Horní asnice 70118

Zásoby bilanní prozkoumané + vyhledané volné

Z toho zásoby vytžitelné k 1.1. 2010 / Zásoby Celkové v POPD zásoby K 1.1. 2010 bilanní Tis. m3 vázané

Celkové zásoby nebilanní

4529/4529 5173

Životnost Tžba za ložiska (roky) rok 2009 a stav využití v tis. m3

34 433

Cca 150 let B3089200 Dubnice I B3200200 Velký Grunov B3000800 B3000600 B3000400

70910

49809

70099

337

-

17844

12868/12868 2591 88/1272 -

7235

5

992

0

10 0

0

0

356

0

4589

818

-

5000

0

0

0 0

eská LípaDubice Dtichov

B3047300 B3089000

eská Lípa

70893

-

736

0/0 -

210

0

0

3321

0

0

0

0

0

0

0

0

-

Frýdlant

B3163700 B3000700

Grabštejn

B3000100

Grabštejn Václavice II

70057 71015

3364

464/0 0/0

0

0

12 0

Chotyn

B3000201

-

--

1881

-

373

0

0

Chotyn 2

B3000300

Václavice I

70895

2149

2149/2149

1995

0

0

Dubnice pod Ralskem

Max. 70 let

1769

Dubnice

70705

120 8260

Cca 5 let Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané max. 2-3 roky Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané max. 1 rok Ložisko nevyužívané V pípad využití max. 5 let Ložisko nevyužívané v pípad vužití cca 20-30 let Ložisko nevyužívané cca 20-30 let

62


0 Krásný Les Raspenava PedlánceAndlka Píšovice Celkem

B3000900 B3129000 B3100500

Krásný Les I

71130

7703

4920/0 0

-

-

9293

-

-

0 111879

0

864

18215

311

0 32865

2148 13145

0

0

0

0

Ložisko nevyužívané cca 50-80 let Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

61

Ložiska nevyhrazeného nerostu štrkopísk - Nevýhradní ložiska dle zákonné evidence § 13 novely zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb., dle pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2010) Zásoby bilanní prozkoumané+ vyhledané

Souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb., dle pozdjších novel ložiska íslo

Název ložiska OldichovHrádek nad Nisou

D5232000 DRynoltice 2 5261000 DŽizníkov 5015600 D3163600 Bulovka D3000200 Chotyn DOldichov 5234800 v Hájích DPelechov-Železný 3154100 Brod Celkem

volné

Životnost ložiska (roky) a stav využití

Tžba za rok 2009

Celkové Celkové zásoby zásoby 3 bilanní vázané nebilanní v tis. m

-

0

1167

-

259

0

0

-

65

0

0

-

13729

0

0

-

928

847

0

-

41

0

0

-

0 15022

952 2966

0

286

Max. 3-4 roky

11

Max. 1-2 roky Max. 3-4 roky Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

10 0 0 0 0 307

*. Ložiska mode zbarvená jsou s nízkými objemy tžitelných zásob a krátkou životností

Tabulka . 25: Celková bilance stávajících zásob v Libereckém kraji v [tis. m3]

štrkopísk v dobývacích prostorech

Název dobývacích prostor Název ložiska eská Lípa -Dubnice Dubnice pod Ralskem 1 Jablonné v PodještdíDubnice Grabštjn Horní asnice Krásný Les-Raspenava Chotyn 2 Velký Grunov

íslo ložiska 3047300 3163700

íslo/název 70893 eská Lípa 70705 Dubnice

3089200 3000100 3001000 3000900 3000300 3200200

70910 Dubnice I 70057 Grabštejn, 71015 Václavice II 70118 Horní asnice 71130 Krásný Les I. 70895 Václavice I. 70099 Velký Grunov

povolení k bilanní Celk. vytž. Zásoby tžb volné zásoby v POPD 736 5/1996 120 8/1998 12/1991 7/1994 6/1996 4/1993

49809 3364 5173 7703 2149 337

Prmrn á tžba

12868

12868

4429 4920 2149 88

4529

5 12 34

2149 1272

10

Pozn.: erven zbarvené dobývací prostory jsou využívané

63


Pedpokládaná životnost a charakteristika ložisek Rozmanitá geologická stavba a pestrá geomorfologie území Libereckého kraje peduruje, že tžba surovin je siln polární. Zatímco východní a západní ást kraje trpí naprostým nedostatkem štrkopísk, zatížení krajiny a životního prostedí tžebními innostmi se kumuluje v severní ásti kraje ve frýdlantském a hrádeckém výbžku, kde jsou koncentrována nejbohatší ložiska štrkopísk. Celá tato oblast se vyznauje vysokým nahromadním kvalitního surovinového potenciálu štrkopísk, které jsou pedmtem stávající, pop. oekávané tžby. Ložisková oblast je práv charakteristická svojí geologicko-ložiskovou pozicí, kvalitou a kvantitou ovených zásob surovin, stávající roztžeností a produkcí, ale i limitními podmínkami využitelnosti opírajícími se o zákonné složky životního prostedí, které z hlediska závažnosti stet zájm ji kategorizují podle platných zákon a rozhodnutí na ešitelnou, podmínn ešitelnou, i naopak neešitelnou. Sekundárn to však vyvolává dopravní zátže na velké vzdálenosti z využívaných lokalit kraje k místu spoteby a poteby. Ponkud složitjší však je situace s rozmístním štrkopískových zdroj. Zatímco pevaha ložisek štrkopísk a tím i zásobování je ve stávajícím okrese Liberec (nevýhradní ložisko Oldichov-Hrádek n.N. a výhradní ložisko Horní asnice) a ve východní ásti okresu eská Lípa (výhradní ložisko Jablonné v P. - Dubnice, nevýhradní ložisko Žízníkov), tak naprostý nedostatek štrkopískové suroviny je v okresech Jablonec a Semily. Z výše uvedené tabulky . 24 a 25 vyplývá následující: A. Na celém území Libereckého kraje jsou k souasnému datu tžena pouze 3 významná výhradní ložiska štrkopísk – a to výhradní ložisko Jablonné v Podještdí-Dubnice, Horní asnice a postupn dotžované výhradní ložisko Velký Grunov s velmi nízkou roní tžbou – a dále 3 nevýhradní ložiska, piemž nejvtší produkci zaujímá ložisko Oldichov-Hrádek nad Nisou. Všechna 3 nevýhradní ložiska, vetn výhradního ložiska Velký Grunov, zaujímají vzhledem k doposud vykazovaným disponibilním zásobám velmi nízkou životnost a to max. do 3 – 5 let. Tžba na výhradním ložisku Grabštejn se stanovenými DP Grabštejn a DP Václavice II je tém ukonena a zásoby v POPD jsou zcela vyerpané. Tžební innost v pískovn Chotyn 2 s DP Václavice I byla v minulosti ukonena a pro nevyešené spory s vlastníkem pevážné ásti pozemk byla tžba perušena. Z vývoje tžeb štrkopísk vyplývá, že minimáln na 4 ložiskách byla již tžba ukonena (ložisko Píšovice, Oldichov v Hájích, Mlýnice-Nová Ves, Chotyn), pop. tžba byla perušena a byly v nich ponechány pouze neekonomické-zbytkové zásoby (Chotyn 2, DP Grabštejn na ložisku Grabštejn a ložisko Dubnice pod Ralskem s DP Dubnice). Za perspektivní ložiska k budoucímu využití se jeví výhradní ložisko Bohatice, Arnoltice-Pertoltice a po vyešení stet zájm i ložisko Krásný Les –Raspenava a dotžení výhradního ložiska Grabštejn a Oldichov – Hrádek nad Nisou. B. Zásoby schválené k tžb v rámci POPD (tj. vytžitelné zásoby) tém u všech významnjších výhradních ložisek v Libereckém kraji (zejména v hrádeckém výbžku) zaujímají pouze zlomek z celkové kubatury vykazovaných bilanních volných zásob (na ložisku Grabštejn v DP Grabštejn cca 14 %, na ložisku Velký Grunov s DP Velký Grunov cca 26 %, na ložisku Jablonné v PodještdíDubnice v DP Dubnice I cca 26 % a na ložisku Horní asnice s DP Horní asnice cca 85 %). Pitom nelze pedjímat, zdali budou zásoby v rámci dalšího postupu rozšíení tžby na tchto ložiskách povoleny k využití. Na rezervním ložisku Krásný Les-Raspenava se stanoveným DP Krásný Les I a na roztženém ložisku nevyhrazeném nerostu Oldichov-Hrádek nad Nisou pitom vzhledem ke stetm zájm a nedoešeným majetkoprávním vztahm k pozemkm neexistuje garance, že se povolovací proces na novou otvírku a tžbu pro další rozšíení podaí úspšn realizovat. Na území Libereckého kraje je na rozdíl od sousedních kraj Královéhradeckého, Stedoeského i Pardubického velmi nízká plošná roztženost tžbou štrkopísk.

64


C. Na území frýdlantského výbžku v severní ásti Libereckého kraje je v provozu jediné ložisko štrkopísk Horní asnice. Tžba byla zahájena v roce 1960, k vytžení zbývá cca 1/4 ložiska (severozápadní ást). Nevýhodou této lokality je její umístní v blízkosti státní hranice a možnost odvozu pouze jedním smrem po pomrn úzkých silnicích III. tídy. V rámci dobývání ložiska štrkopísku Horní asnice byla stanovena podmínka, že tžba nesmí být provádna pod úrovní 386 m n.m. s výjimkou bloku .1 (starého výpotu), kde je tžební báze stanovena na 383 m n.m. Pro ochranu vod byla stanovena ochranná pásma. V roce 2003 byl proveden ástený odpis zásob z dvod ochrany zdroj pitné vody a PR Kamenný vrch v jihovýchodní ásti ložiska. V JV vydobyté ásti ložiska byla vyhlášena pírodní památka Kamenný vrch. V souasné dob je z této pískovny zásobována celá severní ást okresu Liberec (na sever od Jizerských hor). Na území frýdlantského výbžku v blízkosti pedmtného ložiska Arnoltice-Pertoltice se nacházejí surovinov obdobná ložiska (Frýdlant (. B 3000700 ), Krásný Les-Raspenava (. B 3000900), Dtichov (. B 3089000 ), Pedlánce-Andlka (. B 3129000), nicmén zaujímají významnjší, doposud nevyešené až ve své podstat neešitelné stety zájm (nap. v pípad ložiska Pedlánce – Andlka, které zasahuje do PR Meandry Smdé a celé ložisko je v zátopové oblasti a pod hladinou podzemní vody). V pípad výhradního ložiska Dtichov vtší ást ložiska leží pod hladinou podzemní vody, která kolísá v rozmezí 343 - 352 m n.m a samotné ložisko leží v ochranném pásmu vodního zdroje IIa. a IIb. Dtichov. Veškeré zásoby štrkopísk jsou evidovány v kategorii zásob vázaných. Jako rezervní zdroj pipadá Krásný Les-Raspenava s DP Krásný Les I, avšak jeho využití je limitováno dostavbou silniního obchvatu I/13 a II./290 a zárove s jeho využitím se poítá po ukonení tžby na ložisku Horní asnice. Otvírka v DP Krásný Les I si vyžádá zábor zemdlské a lesní pdy o ploše cca 40 ha. Pi porovnání výsledných odhad podíl BPEJ v DP je možno odhadovat potenciální ztráty nejkvalitnjší pdy a zemdlské pdy obecn v DP vi údajm pro celý katastr Krásný Les. Ložisko se nachází v pásmu hygienické ochrany 3. stupn asnice. Ochranné pásmo zahrnuje celé hydrologické povodí asnice. S využitím ložiska prozatím nesouhlasí msto Raspenava a obec Krásný Les a Dolní asnice. D. Na území hrádeckého výbžku ve své podstat tžba na výhradním ložisku Grabštejn (.l. B 3000100) se stanovenými dobývacími prostory (dále jen DP) Grabštejn (. 70057) o ploše 0,267 km2 a DP Václavice II (. 71015) o ploše 0,12 km2 je tém ukonena a zásoby v POPD (dále jen dle plánu otvírky a pípravy k dobývání) jsou zcela vyerpané. Ložisko Chotyn je rovnž vytženo, tžba skonila v r. 1988. V souasné dob je ve vytženém prostoru provozována skládka TKO pro Liberec. Tžební innost v pískovn Chotyn 2 s DP Václavice I byla v minulosti ukonena a pro nevyešené spory s vlastníkem pevážné ásti pozemk byla tžba perušena.

65


Stavebního kamenivo Tabulka . 26: Stav reáln vytžitelných zásob ložisek stavebního kamene na území Libereckého kraje Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob ložisek stavebního kamene na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. m3, k 1.1. 2010)

Název ložiska

Bezdín ChlumMaršovický v. (Újezd) KošálovStružinec Krásný Les u Frýdlantu Smrí 2 a 3

Tachov u Doks Záhoí-Prose Žandov u eské Lípy

íslo ložiska

B3021800 B3193500 B3217300 B3060600 B3021700 B3021400 B3100600 B3094100

Z toho zásoby Zásoby vytžitelné k 1.1. 2010 / bilanní Název dobývacích prozkoumané+ Zásoby prostor íslo vyhledané v POPD K 1.1. 2010 dobývacího volné Tis. m3 prostoru

Bezdín Bezdín I.

Chlum I

70619 70955

70981

2565

1024/1024 0/0

Životnost Tžba za ložiska (roky) rok 2009 a stav využití v tis. m3



0

0

5253

3200/3200

0 0

0

96 0 137

Max. 20-24 let

269

Max. 45 let

52

Max. 8-10 let

95

Max. 10-12 let Max. 3- 4 roky

220

Košálov I.

70060

41085

11043/110 43

Krásný Les

70144

1648

1320/1648

0

0

Smrí Tachov Tachov I Tachov II

70750 70145 70967 71004

2453

0

57

1365

1269/1269 1012/1012 0 0

680

0

Záhoí-Prose

70654

511

511/511

0

0

Žandov

70829

162

162/ 162

109

153

32 0 0 19 26 0

Dtichov

B3067500

Frýdlant I

B3242500

Hemanice u Frýdlantuv . Kristiánov

70072 70073

Hemanice I Hemanice II Hemanice III

70582 70876 71046

1026

Hoensko

70879

9689

70892

458

0/0

0

398 0

Hemanice 2Kristiánov

0/0 0/0 1511

12

71 0

Hemanice u Frýdlantu Hoensko

B3018800 B3047900

B3021900 BJanovice u Krava 3167200 B3242700 Jítrava B3067400 Košálov Chuchelna (Smrí-Prose)

0/0 0/0 0/0

0

0

0

0

0

Chuchelna (Slap) Chuchelna I.

70512 71061

0/0 0/0 1301 / 1301

1808

0

279

0

0

0

0

0

0

0

-

-

5647

-

-

7740

DP Košálov II.

70889

1497

0

-

0 0

827 / 827

Max. 8-10 let

Max. 2-3 roky Max. 2 roky Ložisko nevyužívané - v plánu zajištní Ložisko nevyužívané - v plánu zajištní Ložisko nevyužívané - v plánu zajištní Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané - v plánu zajištní Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

66


0 35720/0 Luhov-BrništTlustec

B3018600

DP Luhov

70500

35720

0

0 0

Ložisko nevyužívané - plánované do tžby Ložisko nevyužívané – neekonomické zásoby

Pelechov

BDP Železný Brod 3061500 DP Železná Brod I

70826 70992

B3018400 B3018300 B3104700

DP Polevsko DP Polevsko I

70079 71009

1127

-

-

9971

-

-

7592

0/0 0/0

617

0

471 0

Polevsko Práche-eská Skála Slunená-Kožlí

0/0 0/0 -

0

0

0

0

0

0

0

-

Celkem

-

139445

0

- v plánu zajištní Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

726

1080

Ložiska nevyhrazeného nerostu stavebního kamene - Nevýhradní ložiska dle zákonné evidence § 13 novely zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb., dle pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2010)

íslo Název ložiska ložiska CidlinaDDoubravice 5232100 DStudenec u Horek 5230700 Žandov u eské DLípy 3094101 D3244500 Dolní Vítkov DFrantiškovSachrv heben 3102000 DHodkovice nad 3242600 Mohelkou DJanovice3167202 Hemanice DKrásný Les u 3060601 Frýdlantu D3244400 Mlýnice DNoviny pod 3096500 Ralskem DPeimov-Strážník 3031100 DPívlaka-Chlumek 3102700 DSlunená3193600 Kameník Celkem


Zásoby bilanní prozkoumané+ vyhledané volné Jednotky ( tis. m3)



Nevýhradní ložisko

186

0

0


1228

0

0


0

0

0


9834

0

0


1312

0

0


4283

0

0


18592

0

0


3773

0

0


18612

0

0


582

1174

0


0

0

4538


0

0

660


11650

0

2263

70052

1174

7461

Životnost Tžba ložiska (roky) za rok a stav využití 2009 v tis. m3 33 56

12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Max. 5 let Max. 15-20 let Max. 1 rok Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané Ložisko nevyužívané

101

*. Ložiska mode zbarvená jsou s nízkými objemy tžitelných zásob a krátkou životností

67


Pedpokládaná životnost a charakteristika ložisek Z výše uvedené tabulky . 26 vyplývá následující: A. Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob na využívaných ložiskách stavebního kamene na území Libereckého kraje je ze všech využívaných komodit na území kraje velmi znepokojivý až kritický (viz pedchozí tabulka . 26). Na ad využívaných ložisek stavebního kameniva jsou pomrn nízké a zejména kvalitativn a jakostn podadné až nevyhovující zbytkové objemy zásob. ada využívaných ložisek jsou vzhledem k jejich nízkým objemm zásob, komplikovaným básko-technologickým postupm a stetm zájm s životním prostedím, tsn ped ukonením, pop. jsou již ukonená (ložiska kameniva Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Bezdín, Záhoí-Prose, ukonená tžba je na nevýhradním ložisku Žandov u eské Lípy apod.). Mezi nejvýznamnjší tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob v kraji (tj. cca nad 20 let) jsou pouze 2 ložiska a to Košálov-Stružinec a Chlum–Maršovický vrch. Ložisko Krásný Les u Frýdlantu a Bezdín zaujímá životnost max. 8-10 let, nicmén kvalita zásob tžené suroviny je nepízniv ovlivována tzv. sonnenbrandovým (kulikovitým) rozpadem a siln pemnným až hydrotermáln alterovaným melafýrem, což výrazn znehodnocuje její další uplatnní na trhu. Relativn nízkou životnost (max. do 2-8 let) zaujímají výhradní ložiska Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Záhoí-Prose a nevýhradní ložisko Žandov u eské Lípy a ložisko CidlinaDoubravice (je v tsném kontaktu Libereckého kraje, v okrese Jiín). B. Znepokojivé je rovnž velké množství ložisek stavebního kamene s nízkou kvalitou suroviny. S postupným úbytkem kvalitních zásob v Libereckém kraji se v nkterých kamenolomech dotžují i nekvalitní partie alterovaných fonolit a melafýr a sonnenbrandových bazalt apod., vtšinou vhodných pouze do štrkodrtí (nap. ložisko Tachov u Doks, ložisko Krásný Les u Frýdlantu, Žandov u eské Lípy, Bezdín apod). Na ad využívaných ložisek stavebního kameniva jsou pomrn nízké objemy disponibilních zásob a vyskytující se komplikované básko-technologické postupy tžby bez dalšího možného zahloubení i rozšíení, a výrazné zhoršení kvality suroviny zejména u ložisek tsn ped ukonením (ložisko Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy a Bezdín apod.) C. U nkterých nevyužívaných ložisek stavebního kamene jsou znan nadhodnocené objemy „zásob“ a z nich vyplývají nereáln vysoké životnosti ložisek. Nkterá významná ložiska stavebního kamene byla pehodnocená, anebo zásoby kamene byly odepsané s vyntím z evidence a Bilance zásob R a pípadným pevodem do jiné taxativní kategorie zásob ložisek nevyhrazených nerost ( ložisko Chuchelná, Frýdlant - Vtrov 2, Krásný Les u Frýdlantu, Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Skuhrov nad Blou apod). Zejména tak se uinilo i z dvod, že na ad z tchto nevyužívaných ložisek jsou velmi nízké a zárove nerentabilní zásoby a nevyhovující kvalita suroviny, a tudíž vtšina zásob byla zaazena do kategorie vázaných i nebilanních. D. Z údaj o vytžitelných zásobách v rámci stanovených DP tžených ložisek kamene a ze zstatkových zásob tžených nevýhradních ložisek vyplývá, že v dsledku vyerpání zásob nkterých kamenolom dojde v období 2013 - 2016 k výraznému poklesu roní produkce o cca max. 200 – 280 tis. m3/rok. Uvážíme-li navíc, že pouze ást zásob bilanních volných pedstavují zásoby schválené k tžb v rámci POPD, i PVL, mže být skutený výpadek tžby na stávajících tžených ložiskách ve výhledu do 3-5 let ješt podstatn vyšší, odpovídající až 30 % souasné tžby. Zvlášt pak vykazují-li zásoby schválené k tžb v rámci POPD tém u všech významnjších ložisek pouze zlomek celkové kubatury bilanních volných zásob (na ložisku Bezdín cca 40 %, na ložisku Chlum-Maršovický vrch cca 60% a na ložisku Smrí 2 a 3 cca 55 %). Nikde pitom vzhledem ke stetm zájm a pozemkovým vztahm neexistuje garance, že se povolovací proces tžby pro další rozšíení (pokud existují další zásoby) podaí úspšn realizovat i ve zbylé ásti tchto ložisek. Takto výrazný výpadek tžby pitom nelze pokrýt navýšením tžby na 68


zbývajících ložiskách a to už zejména z dvod špatné kvality suroviny na dotžovaných ložiskách a pevážn zvýšenému nárstu nákladní automobilové dopravy pes dotené obce a po nevyhovujících komunikacích. Zárove tím dojde ke zvýšení negativních dopad tžební a úpravárenské innosti na životní prostedí a zejména dojde k podstatnému a nekontrolovatelnému zatížení komunikací tžkotonážní nákladní automobilovou dopravou a zatížení životního prostedí. Zárove mže dojít k dovozu suroviny z jiných vzdálených ložisek, piemž dojde ke zvýšení ceny kameniva a tím i ke zvýšení cen vstup do stavebnictví a k silnému zásahu do spotebitelskoodbratelských vztah. E. Na území kraje jsou v rezerv další netžená ložiska stavebního a drceného kameniva s platnými dobývacími prostory (nap. ložiska Dtichov, Hemanice 2–Kristiánov, Hemanice u Frýdlantu, Smrí-Prose (Chuchelná), Košálov, Pelechov a Polevsko), nicmén evidované a vytžitelné zásoby jsou na tchto ložiskách velmi nízké, ba dokonce na hranici ekonomické rentability tžby (zásoby kameniva na vtšin ložisek jsou vyerpané, pop. velmi nízké) a v neposlední ad nkterá ložiska se polohopisn nachází na samotné severní hranici s Polskem a v SV ásti kraje, tj. na území s dostatenou roztžeností a velmi obtížnou dopravní dostupností s potenciálním velmi nepíznivým dopravním zatížením dotených obcí a okolní krajiny po technicky nevyhovujících komunikacích. F. Zbývající rezervní ložiska bez stanoveného dobývacího prostoru s CHLÚ, pop. významná ložiska nevyhrazeného nerostu stavebního kameniva jako jsou Janovice u Krava, Práche –eská Skála, Slunená-Kožlí, Jitrava, Janovice-Hemanice, Slunená –Kameník, Mlýnice, zrušené ložisko Frýdlant-Vtrov2, Šenov-Šenovský vrch se nacházejí v CHKO eské stedohoí, CHKO Jizerské hory pop. mimo hranici CHKO, avšak s význanými až neešitelnými stety zájm s ochranou pírody a krajiny a s nepíznivou dopravní dostupností. G. Z velmi zúženého výbru potenciálních ložisek a z dvodu postupného ukonení tžby na výše zmiovaných ložiskách lze uplatovat podmínku zahájení nové tžby pouze na ložisku Luhov– Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov, avšak po splnní všech zákonných podmínek v souladu s jednotlivými složkami životního prostedí. Další potenciální ložisko Hoensko se stanoveným DP sice zaujímá dostatené zásoby, nicmén se nachází v dostaten roztžené oblasti Semilska v blízkosti tženého ložiska Košálov-Stružinec s životností zásob pes 40 let a zárove v siln exponované krajin v blízkosti obce Hoensko s nepíznivými stety zájm. H. Do budoucna se dá pedpokládat že po roce 2010-2015 budou z hlediska rozložitelnosti ložisek stavebního kameniva a distribuce vyprodukovaného sortimentu a jeho kvality v Libereckém kraji nejvýznamnjší pouze 3 tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob (Košálov-Stružinec, Chlum–Maršovický vrch a Luhov-Brništ-Tlustec). Zejména ložisko Luhov-Brništ-Tlustec v centrální ásti Libereckého kraje z dvod vysoké kvality a kvantity zásob naprosto staí naplovat veškeré požadavky trhu v dlouhodobém horizontu (až 20-25 let), aniž by se povolovala další nová tžba. Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatenou produkci pokrývající poptávku a potebu kameniva pro území kraje. Další významnou skuteností je, že na území kraje ani v okolních krajích se nenachází žádný funkní kamenolom s vyhovujícím finálním produktem suroviny pro kolejové lože splující požadavky normy SN EN 13 450 (vyjma ložiska Luhov-Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov).

69


Cihláské suroviny Tabulka . 27: Stav reáln bilanních a nebilanních zásob ložisek cihláské suroviny na území Libereckého kraje Stav reáln bilanních a nebilanních zásob ložisek cihláské suroviny na území Libereckého kraje Ložiska výhradní – bilancovaná (v tis. m3, k 1.1. 2010)

Název ložiska Dubnice pod Ralskem Hodkovice n. MohelkouBezdín

íslo ložiska B3228100

B3186400 BHrádek nad Nisou 3056300 BJanovice-Dubnice 3207400

Z toho Životnost Zásoby zásoby Tžba ložiska – bilanní vytžitelné za rok stav využití Název 2008 ložiska prozkouma k 1.1. 2008 / dobývacích né+ Zásoby Celkové v tis. m3 prostor vyhledané v POPD zásoby Celkové íslo volné K 1.1. 2008 bilanní zásoby DP Tis. m3 vázané nebilanní 0 Ložisko 3312 143 0 nevyužívané 0 Ložisko nevyužívané 0 0 2127 0 Ložisko Hrádek nad Nisou 70642 0 0 0 nevyužívané 0 Ložisko 14811 2580 0 nevyužívané

Celkem

18123

2723

0

Ložiska nevyhrazeného nerostu cihláské suroviny - Nevýhradní ložiska dle zákonné evidence § 13 novely zákona . 62/1988 Sb., bez zákonné ochrany- souást pozemku podle § 7 zákona . 44/1988 Sb., dle pozdjších novel (v tis. m3, k 1.1. 2010) Zásoby bilanní prozkoumané+ vyhledané volné Jednotky tuny)

Název ložiska Dubnice pod Ralskem 2 PavloviceVrchovany

íslo ložiska


D-3089201

-

2621

D-3221700

-

8237

Pole-Postelná

D-3207600

-

12974

Starý Dub

D-5243900

-

13

Stvolínky

D-3093500

-

12421

-

36266

Celkem

Životnost Tžba ložiska (roky) Celkové Celkové za rok zásoby zásoby 2008 bilanní nebilan v tis. vázané ní m3 0 Ložisko 898 0 nevyužívané 0 Ložisko 0 nevyužívané 0 Ložisko 772 414 nevyužívané 0 Ložisko 0 0 nevyužívané 0 Ložisko 0 0 nevyužívané

1670

414

0

V kraji jsou evidována 4 výhradní a 5 nevýhradních ložisek cihláských surovin. Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách kraje jsou sice znané, ale v souasnosti není využíváno žádné ložisko. Životnost zásob na ložiskách stavebních surovin je v kraji mnoho desítek až nkolik set let, nehled na to, že zde je ješt dostatek netžených ložisek a prognózních zdroj jako surovinová rezerva.

70


2.5. Vývoj tžby nerostných surovin Liberecký kraj je sice nejmenším krajem, ale stále patí k nejvýznamnjším surovinovým základnám uranových rud v R. V souasné dob se na území kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny netží. Naopak kraj nadále zstává celorepublikov významným z hlediska zásob i tžby skláských a slévárenských písk, uranu v rámci sananí tžby, stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu a štrkopísk. Význam kraje pesahují rovnž v souasnosti nevyužívané zásoby karbonátových a cihláských surovin. Kraj je rovnž významný výskytem naleziš drahých kamen. Ve struktue hrubé pidané hodnoty se v tžb nerostných surovin kraj podílí 0,8 % (Statistická roenka Libereckého kraje 2009, OKE). V porovnání s celostátním prmrem je podíl kraje na HDP ve všech odvtvích 3,4 %. Tabulka . 28: Poet ložisek celkem a poet tžených ložisek k 1.1. 2010 Surovinový typ Uhlí erné Výhradní ložiska Radioaktivní suroviny Písky skláské * Písky slévárenské * Vápence vysokoprocentní a ostatní Vápenec – karbonáty pro zemdlské úely Dolomity Dekoraní kámen (pro hrubou a ušlechtilou výrobu) Stavební kámen Štrkopísky Cihláská surovina Výhradní ložiska celkem Nevýhradní ložiska Dekoraní kámen (pro hrubou a ušlechtilou výrobu) Stavební kámen Štrkopísky Cihláská surovina Nevýhradní ložiska celkem Poznámka: * - zapoítáváme i ložisko Stele

Znaka Celkem Tžená UC 1 0 RS 4 0 PI 4 4 PS 5 4 VV, VO 5 0 VZ 9 0 DL 7 0 KA 13 4 SK 21 8 SP 16 4 CS 4 0 89 24 KA 6 2 SK 13 3 SP 7 3 CS 5 0 31 8

Tabulka . 29: Tžba v letech 1998 – 2009 na výhradních ložiskách Zna. RSRS RSU PIPK PIPS THCT KAK A CK,V VVO SKSK SPSP CSCS

Surovina Radioaktivní suroviny Uran – kov 1) Písky skláské** Písky slévárenské** Tavné horniny Dekoraní kámen

Jedn. kt t kt kt kt tis. m3

Karbonátové horniny

Tis. tun tis. m3 tis. m3 tis. m3 kt

Stavební kámen Štrkopísky Cihláská surovina CELKEM2) 1) 2)

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 298 279 162 138 103 96 73 42 47 37 41,8 44 335 314 333 302 310 426 233 320 305 278 478 475 345 328 407 447 409 319 458 419 452 478 338 170 78 73 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5,9 5,7 3,8 5,7 5,9 3,6 3,7 4,7 13,7 2,8 3 4,75 0

0

0

0

0

0

815 687 667 632 519 638 361 386 273 216 152 159 6 1 0 0 0 0 3636 3283 3043 2860 2410 2764

0

0

0

0

0

0

706 731 675 740 649 726 153 148 116 120 128 61 0 0 0 0 0 0 2883 2992 2825 2978 2807 2728

údaj reprezentuje celkové množství získaného kovu z rudy (položka radioaktivní suroviny) výše tžby stavebních surovin je pepotena na kt podle shodných koeficient jako v celostátní surovinové politice (KA, SK: l tis. m3 = 2,7 kt; CS, SP: 1 tis. m3 = 1,8 kt)

**- bez zapotené produkce z ložiska Stele

71


Tabulka . 30: Tžba v letech 1999 – 2009 na nevýhradních ložiskách1),2) Znaka KAKA SKSK SPSP CSCS

Surovina Jednotky 1999 Dekoraní kámen tis. m3 2,8 Stavební kámen tis. m3 23 Štrkopísky tis. m3 556 Cihláská surovina tis. m3 0 Celkem kt 1070

2000 5,7 21 443 2 875

2001 4,3 65 432 4 976

2002 2,7 90 416 1 1002

2003 1,7 96 341 7 896

2004 0,5 80 395 6 945

2005 2,6 71 442 4 1005

2006 0 64 391 0 877

2007 0 58 424 0 920

2008 0,2 134 417 0 1113

2009 0,2 101 307 0 826

1)

Údaje o skutené tžb na nevyhrazených ložiskách mohou být ponkud vyšší, protože jsou sledovány teprve od roku 1999 a dosud ne všechny tžební organizace poskytly podklady. 2) výše tžby stavebních surovin je pepotena na kt podle shodných koeficient jako v celostátní surovinové politice (KA, SK: l tis. m3 = 2,7 kt; SP, CS: 1 tis. m3 = 1,8 kt)

5000 4000 3000 2000 1000 0 1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Celková výhradní tžba v kraji Liberec

Obrázek . 4: Graf vývoje tžby (v kt) na výhradních ložiskách v Libereckém kraji v letech 1993-2009

1 200 1 000 800 600 400 200 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celková nevýhradní tžba v kraji Liberec

Obrázek . 5: Graf vývoje tžby (v kt) na nevýhradních ložiskách v Libereckém kraji v letech 1999- 2009

V letech 1998 – 2009 byl na území Libereckého kraje tžen ve významném množství stavební kámen, štrkopísky a písky skláské a slévárenské (viz. tab. . 29 a . 30). Celkov v Libereckém kraji je využíváno 24 ložisek výhradních a 8 ložisek nevyhrazeného nerostu. Na území kraje je v souasnosti (stav za rok 2009) nepatrný vzrst tžební produkce ze všech ložisek nerostných surovin (3554 kt) o 4 % oproti roku 2002 ( 3412 kt) a vícemén pokles tžební produkce oproti pedchozímu roku 2008 (o cca 9 %), zejména z dvod snížení stavební výroby a poptávky zpsobemé krizovým vývojem. Výrazné snížení v posledních letech zaznamenávají produkce z ložisek slévárenských písk a z ložisek nevyhrazeného nerostu (viz. tabulka . 29).

72


Celorepublikový význam mla tžba skláských a slévárenských písk, v roce 2009 se v Libereckém kraji této suroviny vytžilo 47,3% z celkové tžby v republice. Tžba dekoraního kamene má jen lokální význam. Tžba radioaktivních surovin (rudy uranu) se postupn utlumovala a po roce 1993 ztrácela na významu. V souasnosti je získáváno menší množství uranu v rámci ištní dlních vod na díve tženém ložisku Stráž pod Ralskem, nicmén na celorepublikové úrovni se podílí kraj 15,4 %. Tžba cihláských surovin se v kraji neprovádí, výhradní tžba skonila v roce 1999, nevýhradní o šest let pozdji. V souasnosti se netží žádné ložisko cihláské suroviny. Tonážn dominantní je tžba stavebního kamene, která dlouhodob reprezentuje mezi 61- 63 % z celkové tonáže tžby v kraji. Tžba štrkopísku na výhradních ložiskách v letech 1993 a 2002 poklesla skoro na desetinu, což bylo ásten zpsobeno pesunem ásti tžby do režimu nevýhradních ložisek. Je to zpsobeno tím, že v posledních letech se nejvtší produkce štrkopísk pesunula na nevýhradní ložisko Oldichov-Hrádek nad Nisou, které navazuje na již ve své podstat vytžené výhradní ložisko Grabštejn. V roce 2009 se v rámci nevýhradních ložisek vytžilo více než ptinásobn vtší množství štrkopísk v porovnání s tžbou z výhradních ložisek. V souasné dob v Libereckém kraji zaíná zaujímat dležitou úlohu hlavn u ložisek již zmiovaného štrkopísku a u stavebního kamene. Tžba stavebních surovin ( štrkopísku a stavebního kamene) pedstavuje cca 2/3 objemu z celkové tžby v rámci kraje a svojí produkcí se podílí cca 82 %. Tonážn se tžba štrkopísk dlouhodob pohybuje mezi 18-19 % z celkové tonáže tžby v kraji a zaujímá druhé místo co do objemu produkce v rámci kraje. Tetí nejvýznamnjší je, co do tonáže v rámci kraje, již zmínná tžba skláských a slévárenských písk (cca 18 %).

73


2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Radioaktivní suroviny

Písky skláské

Písky slévárenské

Dekoraní kámen

Stavební kámen

Cihláská surovina

Štrkopísky

Tavné horniny

Obrázek . 6: Graf vývoje tžby podle surovin (jednotky viz tab. . 29) na výhradních ložiskách v Libereckém kraji v letech 1993 – 2009.

2.5.1. Podíl tžby nerostných surovin na tžb R Na celkové tžb nerostných surovin v R se LK (viz následující tab. . 31) podílel v posledních dvou letech zhruba 2,54 %. Regionální význam pesahuje pouze tžba skláských a slévárenských písk (podíl na celorepublikové tžb 47,3 % v roce 2009), bez zapotení produkce z ložiska Stele, jinak by tvoil podíl na celorepublikové tžb až 96 %. Jinak tuto tžbu lze v kraji jednoznan oznait za celostátn významnou. V Libereckém kraji leží ti v souasné dob tžená ložiska skláských a slévárenských písk Provodín, Srní 2-Veselí i Srní-Okešice a mimo to i malá ást ložiska Stele, která však do celkových sout a podíl Libereckého kraje není zapoítávána. Na ložiskách radioaktivních surovin byl v posledních letech získáván uran pouze v souvislosti s ištním dlních vod spojeným s likvidaními pracemi a podíl takto získaného uranu na celkové

74


eské produkci postupn klesá (ješt v letech 2000-2001 se jednalo o cca tetinu celorepublikové produkce), v souasné dob iní cca 15,4 % podíl celorepublikové prosukce. Tžba stavebních surovin nepekrauje regionální význam, v pípad stavebního kamene se jedná o výrazné zvýšení produkce v kraji a podílu na celorepublikové produkci a to cca na 5,4 %, v pípad štrkopísk o cca 2,8 % podílu na celorepublikové produkci. Produkce stavebního kamene v rámci Libereckého kraje zaujímá hned po skláských a slévárenských pískách a uranu 3. místo v podílu produkci na celorepublikové úrovni. Tabulka . 31: Podíl tžby nerostných surovin v Libereckém kraji na tžb R k poslednímu stavu k 1.1. 2010 SUROVINA

Jedno tky

Liberec

R

Podíl kraje

Uran kov

t

2006 47

2006 383

Písky skláské a slévárenské Dekoraní kámen* Stavební kámen* Štrkopísek* Celková tžba R **

kt

757

1 736

kt

37,0

802

2006 12,3 % 43,6 % 4,6%

kt kt kt

1 995 913 3 702

41 561 27 198 152 128

4,8% 3,4% 2.4%

Liberec

R

Podíl kraje

Liberec

R

Podíl kraje

2008 41,8

2008 289,8

2008 14,4 %

2009 44

2009 286,1

2009 15,4 %

816

1853

44 %

645

1364

47,3 %

781

2007 11,5 % 42.2 % 1,0%

8,1

724,4

1,1 %

13,36

709,8

1,9 %

43 205 28 114 155 572

5,0% 3,5% 2.5%

2114,1 981 3961

44253 27175 154 812

4,8 % 3,6 % 2,6 %

2233 663 3554

41297 23908 139 925

5,4% 2,8 % 2,54 %

Liberec

R

2007 37

2007 322

756

1 792

7,6 2 155 979 3 898

Podíl kraje

*:- vetn tžby na nevýhradních ložiskách Poznámka: Není zapotená tžba z ložiska Stele v rámci Libereckého kraje **:- Celková tžba v R pedstavuje kompletní tžební produkci všech komodit, vetn uhlí a nerudních surovin a cihláských surovin , vyjma zemního plynu.

Celkový pehled výhradních a nevýhradních ložisek, vetn vytžitelných a evidovaných zásob na tchto ložiskách je uveden v samostatných tabulkových pílohách . C 1 až C 2.1. Zákresy ložisek nerostných surovin, CHLÚ a DP jsou uvedeny mapových pílohách . B 1 a B2 a v informativních mapách pílohy . A a B. v samostatný pílohách. 2.5.2. Podíl hrubé pidané hodnoty z dobývání nerostných surovin na celkové HPH Strukturu prmyslu v Libereckém kraji lze charakterizovat odvtvovým lenním hrubé pidané hodnoty (viz tab. . 32), která v roce 2006 v pípad Libereckého kraje inila více než 103 mld. K. Zcela dominantním prmyslovým odvtvím Libereckého kraje byl dle dostupných konených údaj za rok 2006 zpracovatelský prmysl, který se na celkové hrubé pidané hodnot podílel více než 43% následovaný obchodem, opravami spotebního zboží (10,1 %) a komerními službami (9,5%). Významnji se na tvorb hrubé pidané hodnoty kraje podílí ješt doprava, skladování, pošty a telekomunikace (9,1%) a stavebnictví (6,3%). Podíl dobývání nerostných surovin iní 0,5%, avšak na tuto oblast je navázána ada dalších zpracovatelských odvtví, nap. ást zpracovatelského prmyslu a stavebnictví. Tabulka . 32: Podíl jednotlivých odvtví na skladb hrubé pidané hodnoty (údaje za rok 2006) ODV TVÍ Zemdlství a lesní hospodáství Rybolov Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský prmysl

R celkem 2,6% 0,0% 1,4% 26,7%

Liberecký 1,5% 0,0% 0,5% 43,1%

75


Výroba a rozvod elektiny, tepla, vody Stavebnictví Obchod, opravy spotebního zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Penžnictví a pojišovnictví Komerní služby Veejná administrativa Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální innost Ostatní veejné, sociální a osobní služby Soukromé domácnosti s domácím personálem Exteritoriální organizace a spolky HPH celkem (mil. K)

3,7% 6,4% 13,2% 2,0% 10,3% 3,5% 13,4% 5,7% 4,0% 4,0% 3,3% 0,0% 0,0% 2 910 154

1,6% 6,3% 10,1% 1,7% 9,1% 2,2% 9,5% 3,6% 4,0% 4,0% 2,8% 0,0% 0,0% 103 170 Zdroj: údaje SÚ

2.6. Ekonomická charakteristika ložisek stavebních surovin v R Cenová analýza – stavební kámen S ohledem na reálný poet ložisek stavebních surovin v Libereckém kraji se statisticky vyvodily závry z nkolika vybraných lokalit. Proto byly jako podklady pro tuto kapitolu využity údaje z celé eské republiky s eventuálním komentáem pípadných odchylek i zvláštností zájmového regionu. Z dvod širších souvislostí je analyzována situace v celé R. Údaje vycházejí z rozsáhlého šetení, které bylo provedeno v letech 2008-2009, jehož cílem bylo zmapovat vývoj cenové hladiny stavebních surovin na území eské republiky. Tabulka . 33: Ceny stavebního kamene v lenní podle region (kraj) v roce 2008-2009 region / kraj Praha Stedoeský Jihoeský Plzeský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysoina Jihomoravský Olomoucký

rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí prmr rozptí

obvyklé rozptí cen a prmrná cena (K/t; ceny bez DPH) frakce 4-8 mm frakce 8-16 mm frakce 16-32 mm frakce 32-63 mm 270-320 269-310 267-295 261-287 303 286 280 275 182-339 268-269 262-319 231-293 277 268 290 265 220-330 175-260 173-255 178-210 291 236 217 195 225-319 188-289 177-269 158-230 287 245 229 201 200-295 180-265 175-260 180-210 251 220 211 187 195-320 205-265 185-265 170-200 259 235 229 182 285-409 270-329 246-326 175-239 391 315 294 228 NA NA NA NA NA NA NA NA 280-335 200-206 175-240 160-195 302 238 212 182 290-325 215-260 185-235 190-205 304 233 202 197 240-295 190-240 170-225 170-210 276 219 197 188 210-309 190-255 165-235 160-200

76


Zlínský Moravskoslezský

prmr rozptí prmr rozptí prmr

262 NA NA 234-300 259

219 NA NA 190-250 219

191 NA NA 195-196 196

179 NA NA 150-170 158

NA – nerelevantní / nereprezentativní údaj

Shrnutí trend v cenách drceného kameniva v R podle region: Skuteností je, že se ceny drceného kameniva v Libereckém kraji pomrn významn liší od prmrných cen v ostatních regionech. To mže být ásten ovlivnno skuteností, že oproti jiným regionm byl v tomto kraji hodnocen pomrn malý poet ložisek. Nicmén daleko více to ukazuje na mankovní charakter kraje. V Libereckém kraji se totiž nacházejí pouze tyi objemov významnjší ložiska stavebního kamene Újezd u eské Lípy, Bezdín, Smrí a KošálovStružinec. Co do produkce jednotlivých okres, pouze v pípad Semil se jedná o významnjší objemy. Nejvyšší ceny za hotové výrobkové produkty stavebního a drceného kameniva vykazuje Liberecký kraj. Tento vzrstající trend ceny za hotové produkty je z dvodu nízké konkurenceschopnosti v kraji a zejména díky vysokému procentu odbytu suroviny do deficitních ástí Stedoeského a Královéhradeckého kraje. Významným trendem reprezentujícím dražší produkty je také stabilní pozice Plzeského a Jihoeského kraje. V celé oblasti jihozápadních a jižních ech tak pevažuje poptávka nad nabídkou, což v dsledku vede k vyšším cenám. Zajímavý je pohyb pozice Stedoeského kraje u drobných frakcí, které je dáno velmi solidním potenciálem produkce drceného kameniva a pomrn rozmístnými lomy pouze na jihu a jihovýchod Stedoeského kraje, zatímco severní a severovýchodní ást kraje je zcela deficitní, a tudíž s vyššími cenami produkt. Ve všech hodnocených frakcích se na konci tabulky (nízké ceny produkt) stabiln drží moravské regiony. Zejména v pípad Olomouckého kraje, ale i Jihomoravského, se jedná o regiony velmi dobe vybavené zdroji stavebního kamene (v obou krajích cca 15 až 20 ložisek stavebního kamene; objemov významná tžba zejména v okresech Brno-venkov, Perov, Olomouc, Vyškov, Znojmo, Blansko). Obdobná situace je v kraji Moravskoslezském, kde je dobýváno objemov vbec nejvýznamnjší ložisko stavebního kamene v R – lokalita Jakubovice nad Odrou. Tabulka . 34: Prmrné ceny stavebního kamene frakcí 4-8, 8-16, 16-32 a 32-63 v R v roce 2008 (K/t, ceny bez DPH) eská republika

frakce 4-8 273 K/t

frakce 8-16 227 K/t

frakce 16-32 211 K/t

frakce 8-11 350 K/t

frakce 32-63 187 K/t

Oekávaný celorepublikový vývoj produkce a cen drceného kameniva Celostátní vývoj tžby stavebních surovin jako takových a stavebního kamene a štrkopísk zejména, prošel v posledních zhruba dvaceti letech zajímavým vývojem. Po radikálním poklesu objemu tžby z úrovn cca 18 mil. m3 dosahované v letech 1987 až 1989 došlo u stavebního kamene k rychlému propadu tžby až na 8 mil. m3 v roce 1993. V následujících cca tyech letech se produkce stabilizovala kolem 9,5 mil. m3 a pro roky 1998 až 2002 byla velmi typická stabilní produkce a vyrovnaná poptávka a nabídka. Ke zmn vyvolané vnjším zásahem došlo v roce 2003, kdy díky významn zvýšené poptávce kvli odstraování škod napáchaných niivými povodnmi, které v srpnu 2002 zasáhly podstatnou ást ech, došlo k nárstu produkce na cca 11,2 mil. m3. Povodová poptávka trvala také v roce 2004, od kdy ji pomalu stídá vyšší poptávka po stavebních surovinách v souvislosti s adou projekt rekonstrukce zanedbané dopravní infrastruktury (železniní koridory, silniní obchvaty mst, rychlostní silnice atd.). Objem tžby v roce 2005 díky

77


této poptávce tak dosáhl v pípad stavebního kamene 12,8 mil. m3, v pípad štrkopísk 9,1 m3 (výhradní tžba), což reprezentuje mezironí nárst 7% v pípad stavebního kamene a 2% v pípad štrkopísk. Je pravdpodobné, že trend nárstu domácí spoteby bude v píštích letech pokraovat, což má souvislost s oekávanou budoucí cenou. Tento trend bude aktuální finanní a hospodáskou krizí a propadem stavební produkce pravdpodobn jen zmírnn, nikoliv zastaven. V prbhu období let 2004-2008 narstaly ceny drceného kamenina v prmru o 9,15% (rozptyl nárstu cen od 0% po 21%), což reprezentuje mezironí nárst cca 4,5%. K dalšímu nárstu produkce a spoteby docházelo také v roce 2007 a v prvním pololetí 2008 ped vypuknutím svtové finanní a hospodáské krize/recese. Zdá se však, že po odeznní negativních ekonomických jev zstane poptávka po stavebních surovinách pomrn velmi silná. Není totiž pravdou, že v relativn vysplých evropských státech je trh již nasycen a spoteba neroste. Spoteba nerostných komodit rozliného druhu prbžn narstá i v západoevropských zemích – tím spíše lze oekávat vzestup v nkterých sektorech siln podinvestované stední Evropy. Proto je reálné oekávat rst cen v rozmezí cca 4 až 5% ron (za pedpokladu nevysoké inflace) samozejm pi zachování rozdíl mezi regiony, horninovými typy i obchodními strategiemi jednotlivých tžebních firem. Cenová analýza – štrkopísky V rámci podrobné regionální cenové analýzy trhu se štrkopísky v Libereckém kraji bylo pihlédnuto pouze ke 2 lokalitám. Pesto se jedná o výsledek jedineného šetení, které mže být uritým vodítkem o vývoji na trhu se stavebními surovinami. Tídné produkty štrkoven jsou výrazn levnjší než produkty prané. Rozdíly v prmrných cenách dobe charakterizuje následující tabulky . 35 – 38. Tabulka . 35: Prmrné ceny štrkopísk frakcí 0-4, 0-8, 0-63, 4-8, 8-16 a 16-32 -63 v R v roce 2008 (K/t, ceny bez DPH) Zrnitostní frakce (mm) tídné produkty prané produkty

0-4 88 K/t 170 K/t

0-8 74 K/t 205 K/t

0-63 70 K/t 158 K/t

4-8 140 K/t 234 K/t

8-16 110 K/t 204 K/t

16-32 125 K/t 182 K/t

Zatímco u tídných produkt jsou regionální ceny (v rámci omezeného souboru) velmi stabilní a nevykazují vtší rozdíly (nap. frakce 0-4: celostátní prmr 88 K/t, prmr Jihomoravského kraje 89 K/t, prmr Stedoeského kraje 88 K/t), ceny praných produkt se v závislosti na regionu pomrn významn liší: Tabulka . 36: Prmrné ceny tženého kameniva frakce 0-4 v roce 2008 (K/t, bez DPH) Region / kraj Zlínský Olomoucký Jihomoravský Pardubický Stedoeský Liberecký prmr R

Prmrná cena 205 K/t 203 K/t 165 K/t 136 K/t 138 K/t 133 K/t 169 K/t

Poet zahrnutých lokalit 3 8 3 6 8 2 30

Tabulka . 37: Prmrné ceny tženého kameniva frakce 4-8 v roce 2008 (K/t, bez DPH) Region / kraj Zlínský Olomoucký Jihomoravský Pardubický Stedoeský

Prmrná cena 245 K/t 213 K/t 190 K/t 287 K/t 236 K/t

Poet zahrnutých lokalit 3 7 3 6 6

78


Liberecký prmr R

129 K/t 216 K/t

2 27

Tabulka . 38: Prmrné ceny tženého kameniva frakce 8-16 v roce 2008 (K/t, bez DPH) Region / kraj Zlínský Olomoucký Jihomoravský Pardubický Stedoeský Liberecký prmr R

Prmrná cena 238 K/t 218 K/t 183 K/t 199 K/t 184 K/t 141 K/t 190 K/t

Poet zahrnutých lokalit 2 6 3 6 6 2 25

V porovnání s cenami produkt stavebního kamene, které jsou obecn vyšší v echách a nižší v moravských regionech, je zajímavé, že je tento vztah v pípad štrkopísk zcela obrácený. Tžené kamenivo všech hodnocených frakcí je nabízeno v oblasti Moravy za výrazn vyšší ceny než v regionu Stedních ech (rozdíl mezi prmrem Zlínského a Stedoeského regionu kolísá mezi 1,4 až 1,6 ti násobkem). Píinou je pravdpodobn fakt, že krom producentských okres Brno-venkov, Olomouc, Perov, Šumperk, Uherské Hradišt, Kromíž jsou v oblasti Moravy soustedny oblasti siln mankovní na štrkopísky – okresy Blansko, Vyškov, Jeseník a Vsetín, dále podstatná ást severní Moravy (zejména okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Nový Jiín), ale zejména celá oblast Vysoiny. Krom toho Zlínský kraj sám o sob je siln mankovní také v produkcí stavebního kamene. Tyto skutenosti mají za následek pevažující poptávku nad nabídkou a následn vyšší ceny. Vývoj výhradní tžby štrkopísk procházel v uplynulých cca 20 letech podobným vývojem jako stavební kámen. Z objem mezi 25 a 27 mil. m3, které byly produkovány koncem 90. let, došlo mezi roky 1990 a 1991 k pomrn prudkému poklesu z 21 mil. m3 na necelých 13 mil. m3. Píinou byl prudký pokles stavební výroby. Po první fázi stabilizace objemu tžby v letech 1992 až 1997, kdy bylo tženo 10,5 až 12,5 mil. m3, došlo k dalšímu, již podstatn nižšímu poklesu výhradní tžby na úrove kolem 8 mil. m3. Od let 2003/2004 dochází podobn jako v pípad stavebního kamene k postupnému nárstu produkce, vybuzenému ponejprv zvýšenou poptávkou po stavebních surovinách v souvislosti s popovodovými rekonstrukcemi, na kterou souvisle navázaly zvýšená poptávka související s modernizací ady prvk dopravní infrastruktury. V roce 2005 tak inila výhradní tžba štrkopísk 9,075 mil. m3 + cca 5 mil. m3 bylo vytženo v nevýhradním režimu. V letech 2006 a 2007 docházelo nadále k nárstu objemu národní tžby štrkopísk jak ve výhradním, tak nevýhradním režimu. Podobn jako v pípad stavebního kamene je pravdpodobné, že velmi solidní poptávka bude pokraovat také v následujících letech, což bude mít vliv na vývoj ceny štrkopískových produkt, která by se mohla zvyšovat podobným tempem jako cena SK, tj. v rozmezí cca 4 až 5% ron. Akoliv se celosvtové trendy v produkci, spoteb a využívání dotýkají stavebních surovin minimáln (stavební suroviny mají vždy lokální charakter a je nap. neekonomické je dovážet na velké vzdálenosti), dochází k píklonu k vtšímu využívání domácích surovin a podpoe tžby více menších ložisek rozmístných tak pravideln v krajin, jak to jen geologické podmínky umožují. Touto strategií dochází ve výsledku k mnohem menší zátži životního prostedí, protože potebné suroviny není nutné dovážet na velké vzdálenosti a environmentální impakt pepravy obrovských množství nerostných surovin není tak velký.

79


2.6.1. Tžební spolenosti na výhradních a nevýhradních ložiskách Na území Libereckého kraje psobí celkem 14 organizací (viz tab. . 39), které dobývají ložiska nerostných surovin. Významnou a jedinou organizací tžící skláské a slévárenské písky (PI) jsou Provodínské písky a.s. Významným tžaem kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (KA) je organizace Ligranit s.r.o. Velmi významnou, z pohledu objemu tžby, je u stavebního kamene (SK) a štrkopísku (SP) firma EUROVIA Kamenolomy, a.s. Velký objem štrkopísku (SP) tží organizace Pískovny Hrádek a.s. Tabulka .39: Pehled všech tžebních spoleností a kontaktních adres na území LK IO Povená organizace 27096670 EUROVIA Kamenolomy, a.s., 46709053 Provodánské písky a.s., Provodín 25511602 DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves 25799509 CHLUP, s.r.o. 64582795 KATORGA s.r.o., Praha 25365681 REVLAN s.r.o., Horní Benešov 47283106 LIGRANIT a.s., Liberec 00129178 Kozákov – družstvo, Záhoí 00119407 Zemdlské obch. družstvo Brništ 25275119 Stavoka Kosice a.s. 25945084 ZETKA Stážník a.s. Studenec Pískovny Hrádek a.s., Hrádek 25025805 n/Nisou 25424513 Rynoltická pískovna s.r.o. 12076538 Ing. Milan Tichý – inženýrské stavby

Adresa Tžené suroviny nám. Soukenné 115/6, 460 07, Liberec 7 SK, SP Provodín 165; 471 67 PI, SP Nádražní 946, Ostrožská Nová Ves SK Dašická 491, PS 190 17 SK V Štíhlách 1317/18, Praha 4; 142 00 SK Leskovská 487, Horní Benešov; 793 12 KA Kunratická 1100, Liberec 6; 4 KA Záhoí 513; Semily; 513 01 SK Brništ; 471 26 SP Kosice 116, Chlumec n/Cidl.; 503 51 N-SK Studenec 332; 512 33 N-SK Václavice 2, Hrádek n/Nisou; 463 34 Roháova 188/37; Praha 3; 137 00 Zahrádky 88; 471 01

N-SP N-SP N-SP

2.7. Analýza využitelnosti nerostných surovin v Libereckém kraji V rámci této kapitoly je provedena analýza souasného stavu zásob surovin na tžených i netžených ložiskách, píp. na významných prognózních zdrojích v kraji a zárove analýza využitelnosti a distribuce surovin ve výhledové budoucnosti, zejména se zetelem na stavební suroviny (souasný stav, výhledový stav 2010-2020, výhledový stav po roce 2020). Zajištní kraje zásobami surovin, vyplývající z poteb daných v plánech rozvoje kraje, navazuje na aktuální data ve spojení se souasnými POPD, PVL a trendy a limity tža. Stávající i potenciální poteby zajištní surovinami jsou analyzovány v rámci poteb kraje, sousedních region i celé R. V rámci zpracování je rovnž provedena analýza reáln vytžitelných zásob stavebních surovin vzhledem ke klíovým investiním zámrm v kraji, pro nezbytné pokrytí poteb na plánovanou infrastrukturu a stavby silniních a dálniních sítí, pop. jiných plánovaných staveb. Podle rozpracované aktualizace Surovinové politiky R a Regionální surovinové politiky kraje lze energetickou a surovinovou bezpenost obecn posilovat tymi základními zpsoby: - maximalizací diverzifikace zdrojových teritorií nerostných surovin, - maximalizací diverzifikace pepravní infrastruktury strategických komodit, - uzavíráním dlouhodobých kontrakt s dodavateli,

80


- ochranou tzv. kritické infrastruktury (ropovody, plynovody, rozvodové sít). Z hlediska energetické a surovinové bezpenosti jsou nejbezpenjší domácí suroviny, proto je žádoucí využívat jejich zdroje v nejvyšší možné míe. Aktivní tžební innost je v souasné dob v regionu provádna pouze na ložiscích stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, skláských a slévárenských písk a štrkopísk. 2.7.1. Palivoenergetické suroviny Na území kraje se nacházejí dva typy ložisek palivoenergetických surovin. Jsou to ložiska uranových rud (prmyslová kategorie radioaktivní suroviny) a ložisko erného uhlí Syenov. V pípad ložiska Syenov se jedná o dlouhodobou surovinovou rezervu, s jejímž využitím se v blízké budoucnosti nepoítá. Pedevším ložiska radioaktivních surovin na území kraje jsou celostátního významu a tvoí významnou surovinovou rezervu. Ve vztahu k celostátní bilanci zásob uranových rud je v oblasti severoeské kídy vázáno cca 99,2 % uranu z celkových zásob uranu na evidovaných ložiskách v R. Touto skuteností se ložiska uranových rud v eskolipské oblasti Libereckého kraje stala nenahraditelnou surovinovou rezervou této strategické energetické suroviny. eská republika patí mezi 10 až 15 zemí na svt, které disponují zásobami pírodního uranu, a jeho tžba u nás v souasnosti stále probíhá na dole Rožná I v Dolní Rožínce. Dl patí odštpnému závodu GEAM státního podniku DIAMO, exploatuje se stední ást rozsáhlého ložiska Rožná, využívaného od roku 1958. Okrajové ásti ložiska jsou po realizované pedchozí tžb postupn sanovány. V kategorii vytžitelných zásob uranu jsou v bilanci zásob evidovány jen nízké objemy na ložisku Rožná. Pedpokládáme, že budou pedmtem dalšího pehodnocení (navýšení) v budoucnu, pravdpodobn již v píštím roce, velmi reálná se jeví otvírka menších ložisek nap. Brzkov a Horní Vžnice. Zvýšení potenciálu všech kategorií zásob existuje i u dalších ložisek. V Bilanci zásob palivoenergetických surovin R jsou dále evidována 2 nevyužívaná ložiska Brzkov a Jesenice–Pucov. Z pohledu objemu zásob uranu v R vyplývá, že existuje významný potenciál tžby (obnovení tžby) uranu. Pokud dojde k výraznjšímu rozvoji jaderné energetiky jak u nás, tak ve svt a pi stávajícím trendu cen komodit (vetn uranu) na svtových trzích, pak minimáln z ekonomického hlediska se stanou zásoby eského uranu reálnou strategickou komoditou. Týká se to jak tžby v dalších patrech lokality Rožná I, tak již ovených zásob v dalších lokalitách. Podle novelizovaného návrhu Státní energetické koncepce do roku 2050 pedstavuje jaderná energetika jednu z variant výroby elektrické energie a je dležitou a nezpochybnitelnou souástí energetického mixu. Protože je na území Libereckého kraje soustedna naprostá vtšina dosud vyhledaných zásob uranové rudy v R a dosavadní výsledky przkumných prací na jediném v souasnosti tženém ložisku uranu v R - ložisku Rožná na eskomoravské vrchovin, nedávají nadji na významný pírstek dosud známých zásob uranové rudy, nelze uvažovat s celkovým odpisem zásob uranové rudy na ložiskách v severoeské oblasti v souasnosti ani v budoucnu. Zdejší ložiska uranové rudy tak zstávají významnou surovinovou rezervou pro energetickou budoucnost. Dležitým faktorem pro zajištní stability a strategické bezpenosti zem se stává zajištní energetické bezpenosti, tzn. zajištní dostatených surovinových zdroj pro výrobu potebného množství elektrické energie a tepla.

81


Analýza potenciálu využití ložisek na území Libereckého kraje je zasazena do následujících souvislostí: ¾ požadavky v plánované aktualizaci Státní energetické politiky a Státní surovinové politiky ve vztahu k energetické bezpenosti a udržování pijatelné míry závislosti na importu. V souasném návrhu státní energetické koncepce jsou definovány následující teze: a) maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a na dodávkách z nespolehlivých cizích zdroj b) maximální bezpenost zdroj energie vetn jaderné bezpenosti, spolehlivosti dodávek všech druh energie a racionální decentralizace energetických systém c) udržitelný rozvoj ochrany životního prostedí a ekonomiky a sociální oblasti. Otázka využití domácích zdroj uranu je v navrhované státní energetické koncepci definována následovn(citace): „Celková produkce inila v roce 2007 pibližn 300 tun s pedpokládaným mírným poklesem až do doby ukonení tžby na ložisku Rožná v první polovin píštího desetiletí. Následn by mohlo být získáváno cca 20 – 30 tun ron jako produkt z ištní kontaminovaných dlních vod. Tuzemská jaderná energetika pi souasném instalovaném výkonu 3 760 MW spotebuje po pepracování cca 600 tun pírodního uranu ron. eské republice byl v minulosti proveden pomrn rozsáhlý geologický przkum výskytu uranových minerál. Odhad tžitelných zásob byl proveden na základ dosud používaných dobývacích metod. Pi instalovaném výkonu cca 5 000 MW v jaderných elektrárnách souasného typu, pedstavují tžitelné zásoby uranu palivo na minimáln 50 až 75 let“. ¾ renesance jaderné energetiky a to v souvislosti s globálním nárstem životní úrovn. Vyvstává nutnost zabezpeit efektivní výrobu elektiny. Obnovitelné zdroje energie v souasné podob (vodní elektrárny, vtrné elektrárny, geotermální zdroje, spalování biomasy) zstanou vzhledem k možnostem R daným pírodními podmínkami pouze doplkovým zdrojem a zásoby hndého uhlí musí být energeticky využívány s ohledem na dležitost zajištní dostateného množství hndého uhlí pro výrobu tepla. Celosvtový píklon k jaderné energetice je také siln ovlivnn tím, že se jedná o BEZEMISNÍ výrobu elektiny ¾ masivní plánovaná výstavba nových jaderných reaktor ve svt a návazný kontinuální nárst poptávky po uranu a renesanci tžby a zpracování uranových rud. K jaderné energii, jakožto efektivnímu zpsobu výroby velkého množství energie z relativn malého množství vstupní suroviny piklání ada zemí, jejichž lenství v exkluzivním jaderném klubu by ped 10 i 15 lety bylo zcela nepedstavitelné (Brazílie, Argentina, Jihoafrická republika, Egypt, Maroko, Turecko, Jordánsko, Vietnam, Indonésie), a krom toho obrovský boom jaderné energetiky plánuje ína, Indie a Rusko. Je tedy evidentní, že o vstupní surovinu – uranový koncentrát – bude na svtovém trhu dlouhodob zájem, což se projeví v pedpokládaném stabilním rstu cen a snahou o dlouhodobé kontrakty pro dodávky této suroviny. ¾ eská Republika patí mezi zem s dlouhodobou tradicí využívání jaderné energie, lze pedpokládat do budoucna další prohloubení tohoto trendu. eská republika nemá vlastní významné zdroje ropy i zemního plynu, hlavními energetickými surovinami pro domácí energetiku ve stedndobém asovém horizontu budou pedevším uhlí a uranová ruda ¾ ložiska uranu v Libereckém kraji jsou jediná významná ložiska uranu v R z pohledu množství zásob a stupn ovení zásob R má vlastní jaderné elektrárny a je naprosto zejmé, že se bez nich do budoucna neobejde, je vcí strategického významu pro stát mít pro n i dostatek uranu, a to alespo v tžitelných zásobách ¾ pedpoklad zajištní dodávek paliva pro jaderné elektrárny na území R ze zahraniních zdroj i ve stedndobém horizontu, pokud nedojde k prudkému zhoršení mezinárodn

82


politické situace. Tento zpsob by ml zstat i nadále preferovanou variantou, upednostovanou ped využitím domácích ložiskových zdroj. Pi souasném zakotvení naší zem v euroatlantickém prostoru, lze i pi pípadné nedostupnosti paliva z ruského prostoru, zajistit dodávky paliva ze zahraniních zdroj, nebo dostatenými zásobami uranu disponují pedevším Kanada a Spojené státy. Pesto nelze pominout pln rizika neoekávaných politický zvrat a jejich ekonomických dsledk, což by, za uritých nepíznivých podmínek, mohlo vést k nedostupnosti potebných surovin nebo prudkému a neúnosnému navýšení cenové hladiny paliva. To by vedlo pravdpodobn ke státnímu zájmu obnovení tžby na tuzemských ložiskách. Vzhledem k tomu, že celý proces od rozhodnutí do pípadného zahájení tžby lze za souasných legislativních podmínek odhadnout na 15 až 20 let a vzhledem k dlouhodobému smluvnímu zajištní dodávek paliva pro jaderné elektrárny ze zahranií není ve stedndobém asovém horizontu reálné uvažovat s obnovením tžby uranu na ložiskách na území Libereckého kraje.

Charakteristika jednotlivých ložisek z pohledu možné tžby je následující: -Ložisko Bevništ má nejmén komplikované hydrogeologické pomry v oblasti a to díky pouze nepatrn vyvinuté turonské zvodni v oblasti ložiska. Z pohledu hydrogeologického je tedy ložisko nejmén problematickým ložiskem v oblasti. Pi ponechání ochranného celíku v oblasti strážského zlomu by nedošlo regionáln nepijatelnému ovlivnní hladiny podzemních vod. Jedná se o ložisko s tetími nejvtšími zásobami U – kovu v oblasti i v R (12 837,4 t) (nejvtším ložiskem je ložisko Hamr s 55 745,4 tun U).Vtšinu evidovaných zásob na ložisku je ve vysoké kategorii prozkoumanosti (zásoby prozkoumané), hydrogeologické pomry jsou na zdejší pomry nejpíznivjší (minimální zvodnní nadložní turonské zvodn v této lokalit). Uritým problémem je skutenost, že uranové zrudnní na ložisku je tvoeno pevážn obtížn technologicky upravitelným typem rudy – vtšina obsahu uranu je vázána na obsah v hydrozirkonu. Vzhledem k tomu, že ložisko bylo již v minulosti tženo a pednostn byly tženy ložiskové polohy s vyšší mocností, je zejmé, že ekonomická rentabilita pípadné tžby ložiska bude pímo svázána s doešením komplexního využití rudy, tedy krom uranu i doprovodného zrudnní Zr a vzácnými prvky. Tato teze platí pro všechna ostatní ložiska v oblasti. - Na ložisku Hamr jsou velmi složité geologické a hydrogeologické podmínky - zvodnné nadloží, tektonika, vulkanity (diatremy), kyselé vody, které jsou velmi limitujícími pi pípadných úvahách o tžb je „na hran“, nezbytnou podmínkou by zejm bylo vypuštní Hamerského jezera. Dalším nepíznivým faktorem je nízká prozkoumanost zásob evidovaných na ložisku a to pesto, že již bylo v minulosti básky tženo. Jižní ást ložiska má navíc velmi složité hydrogeologické pomry ve srovnání se severní ástí, charakteristický je zde vysoký stupe zvodnní turonské zvodn v nadloží, složitá tektonika, pítomnost etných vulkanických tles. Tuto ást ložiska by bez plošného snížení hladiny v nadloží nebylo možno tžit. Z pohledu ochrany nadregionáln významné zásoby podzemních vod je tžba této ásti ložiska nepijatelná. - Ložisko Osená – Kotel je charakteristické velice složitými hydrogeologickými podmínkami. V oblasti ložiska je vysoký stupe zvodnní v nadloží (turonská zvode), velmi složitá tektonická stavba s množstvím prostupných komunikaních kanál mezi obma zvodnmi, jsou zde pítomny etné vulkanity – žíly (pásmo ertových zdí, lakolity). Bez plošného snížení hladiny v nadloží nelze ložisko bezpen odvodnit, z hlediska ochrany nadregionáln významného zdroje akumulace podzemních vod je ložisko nepijatelné k vytžení. Jižní hranice ložiska sousedí s ochranným pásmem prameništ Dolánky, které je dležitým zdrojem pitné vody.

83


- Ložisko Stráž pod Ralskem je plochou bývalé chemické tžby s probíhající sanací podzemních vod v cenomanu i turonu. Je charakteristické velmi složitými hydrogeologickými podmínkami tektonika, vulkanity, vysokým zvodnním turonské zvodn v nadloží. Bez plošného snížení hladiny v nadloží nelze ložisko bezpen odvodnit, z hlediska ochrany nadregionáln významného zdroje akumulace podzemních vod je ložisko nepijatelné k vytžení. -Ložisko Kižany leží pod zástavbou a z pohledu zásob se jednalo o nevýznamné ložisko. Ložisko bylo vyazeno z evidence a zrušeno. - Prognózní zdroje Mimo, Hvzdov a Hemánky-Úštk byly pehodnoceny jako neperspektivní z dvodu útlumu tžby uranu a vyazeny z evidence schválených prognózních zdroj. Ložisková prognóza Mimo je charakteristická velice složitými hydrogeologickými podmínkami s vysokým stupnm zvodnní v nadloží, a složitou tektonikou komplikovanou pítomnosti etných vulkanických tles a s vtšinou zásob lokalizovanou pímo pod mstskou zástavbou, ložisková prognóza Hvzdov je také charakteristické velice složitými hydrogeologickými pomry a vysokým stupe zvodnní v nadloží, složitou tektonikou komplikovanou pítomností tles vulkanit; k odtžení by bylo nutné plošné snížení hladiny v nadloží. Tyto prognózy nepipadají pro tžbu v horizontu nkolika generací vbec v úvahu, stejn jako nedostaten ovená a hloubji uložená prognóza Hemánky – Úštk.

Ostatní významné faktory ovlivující potenciál využití ložisek uranu v Libereckém kraji: ¾ nejzávažnjším a nejdležitjším limitujícím faktorem pípadného využití zdejších ložisek je pítomnost mimoádn významného zdroje pozemních vod vázaného na turonskou zvode v nadloží ložisek. Ložisková oblast je souástí CHOPAV eská kídová tabule. Tato oblast byla pro svj mimoádný vodohospodáský význam stanovena naízením vlády SR . 85/1981 Sb. Ochrana tohoto nenahraditelného zdroje vody musí být prioritou a její ochran musí být vnována maximální možná pozornost. Maximalizace ochrany kvality i vydatnosti podzemních vod, zejména vod v turonské zvodni je nedílnou souástí ekonomických parametr ovlivujících rentabilitu tžby zdejších ložisek. ¾ v minulosti užitá dobývací metoda podzemního loužení „in situ“ s použitím roztoku kyseliny sírové není s ohledem na získané zkušenosti a zásadní ekologické dopady pro podmínky této oblasti dále akceptovatelná, klasická hlubinná tžba je podmínn akceptovatelná pouze ve vybraných oblastech. Jedná se o území dotené ukonenou tžbou uranu, která byla zahájena ped vydáním naízení vlády . 85/1981 Sb., o stanovení CHOPAV Severoeská kída k ochran jakosti a vydatnosti pirozené akumulace vod. Pedevším chemická tžba zpsobila rozsáhlou acidifikaci a kontaminaci vod, jak cenomanského kolektoru, tak i turonského kolektoru se zásobami pitných vod. Sanace území se pedpokládá do roku 2040 a pedpokládané náklady se pohybují v ádu desítek miliard. ¾ stupe prozkoumanosti jednotlivých ložisek. Za souasného stavu poznání jsou úvahy o pípadné tžb ložisek problematické. Ped zahájením otvírkových prací je nezbytné provést geologický przkum píslušného ložiska za úelem podrobného ovení ložiskových, geologicko-strukturních a hydrogeologických pomr. Výsledkem by mlo být nejen detailní poznání stavby ložiskových tles a distribuce všech užitkových složek, ale také hydrogeologický model v oblasti ložiska, aby bylo možno odpovdn posoudit míru ovlivnní zejména hydrogeologického režimu v jeho okolí. Významným aspektem przkumu by také mlo být vyhodnocení obsahu zirkonia a hafnia a vzácných zemin (lanthanu až gadolinia), skandia, yttria, niobu, je potenciálním zdrojem tchto kov. Krom Zr nebyly dosud zásoby tchto kov vyhodnoceny.

84


¾ ped rozhodnutím o pípadné tžb je nutno zodpovdt adu otázek a to technického i sociáln – ekonomického rázu. Na úrovni státu je nezbytné ped rozhodnutím o zahájení využívání zdejších ložisek vysledovat pravdpodobný vývoj v tžb a zpracování uranu ve svt formou Komoditní studie a ekonomické analýzy o souasném stavu a pedpokládaných trendech využívání ložisek uranu ve svt, na kterou naváže studie (prefeasibility study) zabývající se výbrem nejvhodnjšího ložiska uranu v R pro pípadnou tžbu. ¾ z ekonomického pohledu je dležité technologicky zvládnout komplexní vyhodnocení a využití suroviny, tj. vetn obsahu zirkonia a hafnia, skandia, yttria, niobu a vzácných zemin (lanthanu až gadolinia). Jako zdroj materiálu pro technologický výzkum mže posloužit odkališt ve Stráži pod Ralskem, kde se 30 rok hromadil odpad výluh ze suroviny z ložiska s obsahem 0,030 až 0,063 % práv výše popsaných prvk. Komplexní využití suroviny je jednou ze zásadních limitujících podmínek pípadné tžby. ¾ z pohledu regionálního rozvoje je dležité vyhodnotit problematiku pípadné tžby ve vztahu k nkolika zásadním oblastem – zejména jsou dležité otázky potebnosti nových územních nárok na vyvolané investice (odkališt a jiné antropogenní útvary, povrchové provozy, nové sít) do volné krajiny mimo stávající antropogenní útvary, dopad pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na socioekonomický vývoj obcí, mst a region Libereckého kraje ¾ z pohledu ochrany životního prostedí je nezbytn nutné zpracovat základní strukturu dopad a definice hlavních rizik pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na jednotlivé složky životního prostedí a zdraví obyvatel Libereckého kraje a návrh kompenzaních opatení pro snížení nepíznivých dopad pípadné tžby. Posuzování konkrétních dopad pípadné tžby nkterého z ložisek by krom zákonem dané struktury dokumentace hodnocení vlivu na životní prostedí mlo vyhodnotit celý zámr pedevším z pohled zjištných a definovaných dopad a definice hlavních rizik pípadného obnovení tžby. Shrnutí: Existence ložisek je pírodním fenoménem a patí mezi pírodní bohatství regionu. Pítomnost takové strategické suroviny mže být v pípad promyšlené strategie a stanovení jasných limit a pravidel pro pípadnou tžbu významným ekonomickým pínosem oblasti. Zdejší ložiska zstávají významnou strategickou celostátn významnou surovinovou rezervou. Nelze pedpokládat odpis zásob a pro jejich budoucí možné využití bude jejich ochrana zajištna standardními právními instrumenty (CHLÚ, DP). Jejich existence by mla být zohlednna i v pípad sestavování dlouhodobých rozvojových zámr kraje pro dané území. Na základ výše zmínných tezí lze konstatovat, že ást zásob uranu na území Libereckého kraje je v budoucnu využitelná. Celý proces od rozhodnutí do pípadného zahájení tžby lze za souasných legislativních podmínek odhadnout na 15 až 20 let. Za souasných podmínek nelze pedpokládat ve stedndobém horizontu obnovení tžby, úvahy o využití ložisek pesahují horizont roku 2030. Geologický przkum je vzhledem ke stupni poznání stavby ložisek i strukturn – tektonického a hydrogeologického plánu celého území nezbytností. V rámci opatení, která jsou definována v kapitole 6.B.2. by przkumné aktivity mly být zameny pedevším na detailní ovení strukturn – geologických a hydrogeologických pomr v oblasti zájmového ložiska, na komplexní využití suroviny z ložiska. V zájmu objektivního ložiskového vyhodnocení ložiskových prognóz, zejména ve strážském bloku, je pi splnní všech podmínek v kap. 6.B.2 možný i przkum ložiskových prognóz. V pípadném rozhodnutí o stanovení przkumného území (vydává MŽP) by

85


bylo vhodné explicitn zmínit povinnost likvidovat przkumné vrty pedepsaným zpsobem a odpovdnost za pípadné škody a dále skutenost (by deklarativní), že pípadné pozitivní výsledky przkumných prací nezakládají právní nárok na povolení další etapy przkumu báským zpsobem nebo tžby. Pokud budou všechny zákonné podmínky i podmínky navrhované v opateních v kapitole 6.B.2. splnny, je nutné nahlížet na geologický przkum jako potebné prohlubování znalostí o ložiskovém území, které nemá na ekonomický a sociální rozvoj území žádný vliv a lze jej provádt i v souasnosti a v asovém horizontu platnosti této surovinové politiky. Rozhodnutí o pípadné tžb nkterého z ložisek, pokud bude takový zámr pedložen, je významným strategicko – ekonomickým rozhodnutím celostátního významu, které významným zpsobem ovlivní ekonomický a sociální charakter a rozvoj území s ložisky uranu. Aby byl celý rozhodovací proces co nejvíce objektivizován z pohled možných negativních i pozitivních pínos a ekologických dopad a rizik, je nutno za úasti expert píslušných obor Proto už v souasnosti by v souinnosti mla být realizována ada výzkum a studií aby byly zodpovdn posouzeny všechny aspekty problematiky, základní struktura studií a výzkumných zámr je navržena v návrhové ásti v kapitole v díle C této práce (kapitola 6.C.5). Rámec pípadného ízení o povolení tžby je vymezen opateními v návrhové ásti – kapitola 6. B. 2. 2.7.2. Nerudní suroviny Skláské a slévárenské písky Nejvýznamnjší nerudní surovinou nadregionálního, ba dokonce celostátního významu na území Libereckého kraje jsou bezesporu skláské písky a slévárenské písky reprezentované tženými ložisky Provodín a Srní 2-Veselí. Okrajem dobývacího prostoru zasahuje na území kraje i ložisko Stele, ale to je již produkn sledováno a vykazováno v Královéhradeckém kraji. V souasné dob je dotžováno ložisko Provodín a ložisko Srní 2 - Veselí, pi stávající výši tžby dosahuje jejich životnost cca 10 let. Jako náhrada za toto ložisko bylo oteveno ložisko Srní – Okešice jehož životnost je pi souasné úrovni tžby poítána v desítkách let, zásoby v území se schválenou hornickou inností (POPD) postaují na dobu 10 let. Tžba skláských písk je významným prmyslovým odvtvím. V souasné dob dosahuje tžba cca 700 tis. t, vzhledem ke zvyšující se poptávce se pedpokládá postupné zvýšení tžby nad 1,2 mil. t/rok. Tžba skláských písk v oblasti je prmyslovým odvtvím s dlouhodobou tradicí, vlastní prmyslové dobývání bylo na ložisku Provodín zahájeno v roce 1914. Spolu s ložiskem Stele, které se dotýká JV hranice kraje tvoí zdejší ložiska skláského písku významnou surovinovou základnu pro domácí skláský prmysl i pro skláský prmysl v okolních zemích, zejména na Slovensku, v Rakousku a v Nmecku. V souasnosti je spolenost Provodínské písky a.s. souástí nmeckého koncernu Quarzwerke GmBH. To spolenosti zajišuje finanní i odbytovou stabilitu a také písun moderních zpracovatelských technologií. Z analýzy dat a rekognoskace jednotlivých ložisek skláských písk vyplývá, že: - ložiska skláských a slévárenských písk jsou na území kraje surovinou celostátního významu, v roce 2009 bylo zajišováno z ložisek na území kraje celkem 47 % celkové tžby v R. Mimoádná istota v širokém spektru (podíl kemene nad 98%, malé podíly zbarvujících oxid železa a titanu) iní z provodínského kemenného písku vzácnou a cennou surovinou. Upravené skláské písky jsou použitelné pro výrobu bílého plochého i obalového skla. - tžba je v souasnosti soustedna na ložiskách Srní 2–Veselí (DP Veselí) a Srní – Okešice (DP Okešice). S pitením ložiska Stele na samotné hranici s Libereckým krajem (akoliv dobývací prostor pln zasahuje do území okresu Jiín) se jedná o 4 tžená ložiska skláských a slévárenských

86


písk. K tžb ložisek byly stanoveny celkem 4 dobývací prostory (zapoítáme-li i ložisko Stele, tak 5 DP). Celková roní produkce skláských písk v kraji iní 960 tis. tun/rok. Celková roní produkce slévárenských písk v kraji iní 323 tis. tun/rok. Tžbu stávajících ložisek lze považovat za územn stabilizovanou. Netžená ložiska skláských a slévárenských surovin je zapotebí ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku. V souasnosti byla pouze navýšena kapacita tžby skláských,slévárenských a stavebních písk v DP Okešice na 1 200 000 t/rok. Pro plánované navýšení tžby je plánována výstavba úelové komunikace pro dopravu tženého písku do provodínské úpravny, což významn sníží dopravní zátž na veejných komunikacích. - v pípad skláských písk jsou prioritn požadovány nejvyšší obsahy SiO2, nízké obsahy Fe2O3, dostatená zrnitostní skladba a tvrdost, u slévárenských písk jsou prioritn vyžadovány vlastnosti jakou jsou dostatená žáruvzdornost, tvrdost a pevnost i vhodná zrnitost. - mén kvalitní písky jsou podobn jako v Provodín upravovány na slévárenský písek, který je významnou doprovodnou surovinou, pi tžb je produkováno jen minimum tžebních odpad. Slévárenské písky jsou sice samostatnou prmyslovou kategorií, avšak na území Libereckého kraje jsou souástí ložisek skláských písk. Jejich produkce je tak spjata s tžbou hodnotnjších skláských písk na ložiskách Provodín, Srní 2 – Veselí a Srní – Okešice. Dležitost zdejších ložisek je podtržena skuteností, že ostatní potencionáln perspektivní území pro výskyty ložisek skláských písk na území R jsou souástí chránných území (eský ráj, Adršpašsko – teplické skály, Lužické hory) a jejich využití v budoucnu není pravdpodobné.

Shrnutí: Pi stávající výši tžby dosahuje životnost souasn tžených ložisek cca 10 let. Jako náhrada bylo oteveno ložisko Srní – Okešice jehož životnost je pi souasné úrovni tžby poítána v desítkách let, zásoby v území se schválenou hornickou inností (POPD) postaují na dobu 10 let. Nejzávažnjšími dopady na ŽP pi tžb ložisek skláských písk je zábor lesní pdy a potencionální ovlivnní hydrogeologických pomr v regionu a dopravní zatížení. Doporuujeme, aby nejvtší ást produkce byla dopravována po železnici. Ložiska skláských písk jsou soustedna v lesních porostech. Pi tžb dochází k záboru lesní pdy o rozloze cca 5 – 6 ha/rok. vytžené prostory jsou zptn rekultivovány lesnickou rekultivací. Celkov rekultivace, která je provádna ve vytžených prostorech po skláských a slévárenských pískách za pomoci kompetentních odborník, je uznávána v celé eské Republice. Ložiska jsou tžena nad úrovní hladiny podzemních vod, aby nebyl narušen systém vodního zásobování obcí. Znaná ást kvalitní suroviny ve spodní etáži zstává nevytžena a životnost ložisek se velmi zkracuje. Ke sledování vlivu tžby na hydrogeologické pomry oblasti je nedílnou souástí plánu tžby v DP Okešice projekt monitorování hladiny a kvality podzemní vody.

Karbonáty Nejhodnotnjší surovinou jsou ložiska vysokoprocentního vápence, na území kraje zastoupena ložisky Jesenný – Vošmenda a Jesenný- severovýchod. Ob ložiska nejsou z dvodu relativn nízkého objemu zásob a zásadních stet zájm z pohledu prmyslového dobývání perspektivní. Nejvtší množství ložisek vápenc na území kraje je zaazeno do prmyslového typu karbonát pro zemdlské úely. Vápence pro zemdlské úely slouží k neutralizaci pdní kyselosti jak u pd pirozen kyselých, tak v souvislosti s okyselováním pd kyselým deštm a vzrstajícími

87


dávkami hnojiv. Ložiska jsou reprezentována horšími jakostními typy suroviny a zatížena pomrn vážnými stety zájm. Na území státu jsou v souasnosti tžená ložiska vápenc pro zemdlské úely pevážn využívána k produkci drceného kameniva, mleté vápencové drti pro hnojiva jsou dodávány z ložisek ertovy schody, Skoupý, Lánov, ížkovice, Hydice, Mokrá a to jako vedlejší produkt pi tžb kvalitnjších vápenc pro výrobu vápna a cementu. Z tohoto pohledu se otvírka tchto ložisek na území kraje nejeví jako perspektivní. Dalším surovinovým typem ložisek vápence na území kraje jsou vápence ostatní. Tímto termínem jsou oznaovány vápence, které svým složením a technologickými vlastnostmi neodpovídají žádnému z technologických ložiskových typ. Vtšinou jsou tyto zásoby vymezeny v tch ástech tlesa, kde nemže být vymezen nkterý z ložiskových typ, protože neodpovídá kvalitativním požadavkm na nkterý z technologických typ. Ložiska vápencových hornin na území Libereckého kraje jsou pouze místního významu, jejich využití je limitováno relativn malými objemy zásob, v nkterých pípadech závažnými stety zájm, špatnou komunikaní dostupností a neexistenci zpracovatelských kapacit. Jejich využití ve stedndobé budoucnosti není pravdpodobné a jejich ekonomický význam je nepatrný. Na území kraje je dále oveno 6 ložisek dolomitu. Velikostí zásob je nejvýznamnjší ložisko Kryštofovo Údolí a Machnín – Karlov. Jejich využití je limitováno stety zájm, špatnou komunikaní pístupností a stagnující poptávkou po dolomitové surovin. Ostatní ložiska jsou charakteristická malým objemem zásob (Horní Rokytnice) a obtížn ešitelnými až neešitelnými stety zájm (Kižlice na území KRNAP, Koberovy). S využitím ložisek VO, DL a KA ( ložisko Pilínkov, Svtlá pod Ještdem, Kryštofovo Údolí, Jitrava, Hluboká u Liberce-Minkovice, Machnín –Karlov pod Ještdem, Horní Rokytnice, Rašovka, Velké Hamry-Tanvald) zásadn v návrhovém období do roku 2020 rovnž nepoítat a to zejména z dvodu doposud nepekonatelných stet zájm, doporuit pehodnocení jejich zásob formou rebilance). Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu v R a to na dostupnjších a z pohledu stet zájm mén konfliktních lokalitách lze konstatovat, že ložiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu stedndobého nemají perspektivu masivnjší otvírky a tžby. S využitím do roku 2015 se poítá pouze na jediném ložisku Jesenný – Skalka se stanoveným DP. Podstatnou roli v surovinovém potenciálu v kraji zaujímají dále ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Svým významem jsou nadregionální, nebo pedevším „liberecká žula“ je vyhledávaným dekoraním kamenem. Objemy zásob u ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu jsou tradin vysoké. Životnost bilanních volných zásob u všech ty tžených ložisek (Nová Ves nad Nisou, Bratíkov-Radice) výrazn pesahuje 50-100 let. Na ložisku Bratíkov-Radice se tží výhradn železnobrodské bidlice. Objem zásob ve platném POPD ložiska Hraniná dává rovnž pedpoklad tžby na cca 50 let. Tžba na ložisku je však sezónní. Tžba rovnž probíhá na ložisku Ruprechtice, avšak výrazn s nižší životností zásob. Tžba hrubé kamenické výroby – zejména železnobrodské bidlice rovnž probíhá na nevýhradních ložiskách Bratíkov, Bratíkov-Jirkov-odval a Jirkov u Železného Brodu. Výše tžby dekoraních materiál je závislá na odbytových možnostech. Poptávka se spíše snižuje, nebo náklady na tžbu jsou mnohdy vyšší, než u dovážených zahraniních materiál. U hrubé kamenické výroby je situace znan závislá na dopravních nákladech, ale pízniv ji ovlivuje menší konkurence na trhu. Shrnutí: Z výše uvedeného vyplývá, že nejvýznamnjší nerudní surovinou na území kraje jsou skláské (a slévárenské ) písky, tžené v souasnosti v provodínské oblasti. Ovené zásoby a úspšné ešení stet zájm dávají pedpoklad jejich exploatace po dobu dalších desetiletí. Podstatnou roli v surovinovém potenciálu v kraji zaujímají dále ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Objemy zásob u ložisek kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 88


jsou tradin vysoké. Ostatní nerudní suroviny, reprezentované rznými prmyslovými typy vápenc a dolomit jsou pouze regionálního a místního významu a jejich otvírka a tžba není ve stedndobém horizontu pravdpodobná a perspektivní.

2.7.3. Stavební suroviny Štrkopísky Prognóza vývoje spoteby zásob a analýza pro asová období: 1) souasnost (stav k 1.1. 2010) 2) výhled 2010 – 2020 3) výhled po roce 2020.

využitelnosti

ložisek štrkopísk je zpracována

Souasnost Na rozdíl od sousedních kraj Královéhradeckého, Stedoeského a Pardubického je na území Libereckého kraje velmi nízká plošná roztženost štrkopísk, která iní max. 4,5 km2, vetn nevyužívaných dobývacích prostor. Z celkové plochy Libereckého kraje (tj. 3 163, km2) zaujímá plocha urená k tžb max. 0,13 %. Souasný stav lze charakterizovat následovn: x Významná ložiska štrkopísk se vyskytují jen v severní a severozápadní ásti kraje, zde je soustedna prakticky veškerá produkce štrkopísk v kraji. (Kvalitní zdroje štrkopísk se nacházejí na severním území frýdlatského výbžku Libereckého kraje a ásten i v oblasti eskolipska a z tohoto dvodu se nadále bude tžba souste ovat do tchto území.). x Jižní ást kraje je zcela deficitní a je vázána pouze na ojedinlé ložiskové relikty, piemž ložiskový význam mají terasové sedimenty eky Plounice a jejích pítok (ložiska Bohatice, eská Lípa – Dubice, Velký Grunov, Žizníkov a další). Jedná se o oblast s potenciálním zdrojem betonáského kameniva, která je v souasnosti využívána v omezené míe. Pro plnohodnotné saturování na plánované stavby, zejména ve stední a jižní ásti kraje je poteba dovážet surovinu z funkních ložisek umístných až v severní ásti kraje. x Na celém území Libereckého kraje jsou tžena 3 významná výhradní ložiska štrkopísk: Jablonné v Podješ.-Dubnice, Horní asnice a postupn dotžované výhradní ložisko Velký Grunov s velmi nízkou roní tžbou. Dále jsou v kraji tžna 3 nevýhradní ložiska, piemž nejvtší produkci zaujímá ložisko Oldichov-Hrádek nad Nisou. Všechny 3 nevýhradní ložiska (Žizníkov, Oldichov-Hrádek nad Nisou a Rynoltice 2) zaujímají vzhledem k doposud vykazovaným disponibilním zásobám velmi nízkou životnost a to max. do 3-5 let (viz. pedcházející tabulky životnosti . 24 a 25, zárove tak i . 14, dále obrázek .8 ). Životnost zásob na výhradních ložiskách Jablonné v Podješ.-Dubnice a Horní asnice pekrauje hluboko asový horizont po r. 2020, a tudíž se s nimi dlouhodob poítá. x Z vývoje tžeb štrkopísk v Libereckém kraji vyplývá (obrázek . 7 a tabulka . 40) , že na 4 ložiskách byla již tžba ukonena (ložisko Píšovice, Oldichov v Hájích, Mlýnice – Nová Ves, Chotyn - . l. 3000200), pop. tžba perušena a v nich ponechány pouze neekonomické-zbytkové zásoby (dobývací prostor Grabštjn na ložisku Grabštjn,

89


výhradní ložisko eská Lípa-Dubice s DP eská Lípa, ložisko Dubnice pod Ralskem s DP Dubnice). x Celkový objem roní produkce štrkopísk v kraji se pohybuje v rozmezí cca 500 až 550 tis. m3 (viz. obrázek . 7 a tabulka . 40). x V celém kraji se surovina tží ve vtšin pípad na sucho a pak se upravuje tídním, pípadn i praním. Používá se pedevším jako kamenivo do beton, ale i k mnoha dalším úelm. x Z hlediska kvalitativní granulometrie suroviny (zrnitostní kivky) je na území Libereckého kraje pebytek pískových zrnitostních frakcí (písková frakce 0-4mm) a zatímco v štrkopískové a štrkové zrnitostní frakci 4-8-16-32 mm je silný deficit. Po technologickojakostní charakteristice stávajících evidovaných využívaných a nevyužívaných zásob štrkopísk vyplývá, že všechny ložiska až na 2-3 výjimky zaujímají vysoké procento zásob s pevládající písitou frakci 0-4 mm (tj. cca v prmru 85-90%). Zbývajících 15-20 % pipadá zrnitostní frakci 4-8-16 mm. (nap. i využívaná ložiska Horní asnice a Jablonné v Podješ.-Dubnice). Minoritní hrubozrnjší frakce 4-8-16 mm musí být bohužel saturována pro poteby betonáského prmyslu z jiných – vzdálenjších ložisek, u kterých se tží vtší objemy této stále více požadované granulometrie. Obrázek . 7: Graf vývoje tžeb na využívaných významných výhradních a nevýhradních ložiskách štrkopísk v Libereckém kraji (stav dle Bilance zásob R a Evidence zásob nevýhradních ložisek R k 1.1. 2010) Celková produkce štrkopísk a písk na území Libereckého kraje z výhradních a nevýhradních ložisek od roku 1992 do roku 2009 1200 1000

tis. m3

800 600 400 200 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

roky

90


Tabulka . 40: Vývoj tžeb na veškerých využívaných významných výhradních a nevýhradních ložiskách štrkopísk v Libereckém kraji od roku 1992 (stav dle Bilance zásob R a Evidence zásob nevýhradních ložisek R k 1.1. 2010) Evidenní íslo ložiska

Tžba v tis. m3

Název

ložiska 3000100 Grabštejn 3000200 Chotyn 3000300 Chotyn 2 Horní 3001000 asnice Jablonné v Podješ. 3089200 -Dubnice Velký 3200200 Grunov 5015600 Žizníkov OldichovHrádek nad 5232000 Nisou Oldichov v Hájích 5234800 5260000 Rynoltice2 Celkem

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 393 188 132 57 37 16 0 0 9 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 185 59 0 0 1 0 0 0 0 0 0 276 445 274 370 389 223 36 133 14 2 1 0 0 0 0 0 0 0 73

81

79

64

63

51

47

29

34

330 255 265 227 247 261 240 164 156 127

56

68

76

72

51

58

43

5

35 0

36 0

36 0

34 0

27 0

26 0

24 0

19 0

14 0

12 1

13 28

13 80

14 13

15 33

13 32

10 10

0

0

0

0

0

0

0

319 349 387 389 335 358 362 378 391 379 286

94

126 139 110 119 108

61

70

79

15 0

14 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 2 0 5 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 9 1 1 0 6 11 1128 1050 846 798 819 634 361 891,5 683 603 546 502 548 591 508 544 502 368

Obrázek . 8: Stávající využívaná a nevyužívaná ložiska štrkopísk s vytyeným hlavními smry distribuce suroviny (souasnost k 1.1. 2010)

91


Výhled roku 2010 – 2020 Období let 2010 – 2020 lze charakterizovat následovn: x Celková roní produkce štrkopísk v Libereckém kraji se bude po roce 2010 nadále pohybovat kolem 500 - 550 tis. m3 za rok a to i v pípad mírného zakolísání produkce v letech 2011 -2013, zejména z dvod snížení stavební výroby a poptávky. Trend výše roní produkce opírající se o prognózu vývoje poteby suroviny v regionu bude nutné zachovat pro nepetržité zásobování za ložiska postupn ukonovaná a zejména pro poteby na veejn–prospšné stavby v deficitních okresech Jablonec nad Nisou, Semily, Jiín. x Na 4 ložiskách bude tžba vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám ukonena v horizontu nkolika let (max. do 3-5 let, tj. do roku 2015 ). Ve velkém stupni roztženosti je výhradní ložisko s dobývacím prostorem Velký Grunov s velmi nízkou životností zásob, tsn ped ukonením jsou ložiska Žizníkov (. D 5015600), Oldichov-Hrádek nad Nisou (. D 5232000) a Rynoltice 2 (. D 5261000). x Na výhradním ložisku Velký Grunov s velmi nízkými vytžitelnými zásobami a s pevažující písitou zrnitostní frakcí 0-4 mm (pes 90 %) doporuit rozšíení tžby, avšak na výrazn malé ploše (celkem cca do 2,5 ha). x Za perspektivní ložiska k budoucímu využití za ukonené tžby na ložiskách Grabštjn, Žizníkov, Rynoltice 2, Mlýnice, Oldichov u Hrádku nad Nisou, Oldichov v Hájích a Velký Grunov se jeví ást blok zásob výhradního ložiska Bohatice a ást blok zásob ložiska Arnoltice-Pertoltice. x Pro zachování kontinuity výše potebného roního objemu produkce, preferujeme postupné zalenní a pípravu zahájení zámru nové otvírky na ložisku štrkopísk Bohatice a Arnoltice-Pertoltice, avšak na menší ásti evidovaných blok zásob velmi kvalitní suroviny (s životností POPD max. 20 let) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotených obcí, ochrany krajiny a pírody a ochrany podzemních a povrchových vod s detailním hydrogeologickým przkumem. Stávající sortimentní skladba suroviny z výhradního ložiska Velký Grunov a z dalších funkních provozoven se vyznauje výrazn horší kvalitou a z tohoho dvodu je zapotebí doplnit objemy hrubších a na trhu stále více žádanjších frakcí tženého štrkopísku (tj. frakcí nad 4-8-16 mm) z ložisek Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (viz obrázek . 10). Proto je nutno pistupovat k tmto novým zámrm s pimenou asovou perspektivou. Není okamžit možné využití dalších nových zdroj až po dotžení stávajících, proto veškerá správní ízení musí bžet v pedstihu. Z tohoto dvodu je zapotebí uvažovat s min. 2-4 roky od pípravy zámru k tžb. x S maximálním využitím ložisek Arnoltice-Pertoltice a Bohatice se poítá v pípad neodstranní závažných limitujících pekážek v rámci rozšiování tžeb ve stávajících využívaných pískovnách situovaných zejména v Hrádecké oblasti, a to zejména krátkém asovém horizontu (max. do 1-3 let) od data schválení této koncepce. x Po vyešení stet zájm se jeví pijatelné i dotžení zásob ložiska Grabštejn, kde se plánuje stanovení dobývacího prostoru, resp. jeho rozšíení (o cca 5,5 ha), ale až po vypoádání stet zájm s místními obany a po vyešení stet zájm ve vci majetkoprávních vztah a ochrany podzemních vodních zdroj Uhelná se stanovenými ochrannými pásmy 2. vnitního a 3. stupn. x V rámci objektivního posouzení životnosti zásob na stávajících využívaných ložiskách vycházíme z výsledk tzv. modelové prognózy vývoje tžby štrkopísku v Libereckém

92


kraji (asové ady 1992 – 2010, s prognózou do roku 2020), opírající se o životnosti zásob z tzv. prmyslových zásob (bilanní prozkoumané volné + bilanní vyhledané volné) a jednak ze zásob v „Plánech otvírky, pípravy a dobývání“ (POPD) a Plánech využívání ložisek (PVL) na všech využívaných výhradních a nevýhradních ložiskách štrkopísk (viz . následující obrázek . 9) Obrázek . 9: Graf vývoje tžby všech ložisek štrkopísk a modelové prognózy vývoje poteby tžeb a životnosti zásob ložisek v Libereckém kraji v asovém horizontu do roku 2020 bez zahájení otvírky nových ložisek k 1.1. 2010. Celková produkce štrkopísk z tžených výhradních a nevýhradních ložisek od roku 1992 do roku 2009, s prognózou vývoje jejich tžby do roku 2020, bez povolené otvírky nových ložisek 1200 1000

tis. m3

800 600 400 200 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2011 2015 2018 2020 roky

Z výše uvedené modelové prognózy vývoje poteby tžeb a životnosti zásob ložisek štrkopísk v Libereckém kraji v asovém horizontu let 2010-2020 vyplývá, že: a) Pokud by celková tžba štrkopísku v kraji mla zstat dlouhodob stabilizována na úrovni cca 500 – 550 tis. m3/rok, bude v dsledku vyerpání stávajících tžeben nutné v období let 2013-2014 nahradit výpadek v objemu produkce cca 250-300 tis.m3/rok. Jenom v pípad pedasného ukonení tžeb na významných nevýhradních ložiskách (nap. Oldichov-Hrádek nad Nisou) po roce 2011–2014 nastane výrazný úbytek produkce až o cca 40 -50 %. b) Výrazný pokles však mže být saturován z navýšenou tžbou na zbývajících využívaných výhradních ložiskách s bohatou životností zásob (Horní asnice, Jablonné v Podješ.- Dubnice), avšak kvalita zásob suroviny na tchto ložiskách zdaleka nenapluje požadavky trhu a zárove vytžitelné zásoby doznají rychlejšího úbytku a snížení jejich životnosti (nap. na ložisku Velký Grunov). Uvážíme-li navíc, že pouze ást zásob bilanních volných pedstavují zásoby schválené k tžb v rámci POPD – (plánu otvírky a pípravy k dobývání), i PVL (plánu využívání ložisek nevyhrazeného nerostu), mže být skutený výpadek tžby na stávajících tžených ložiskách ve výhledu do 3-5 let ješt podstatn vyšší, odpovídající až 50-60 % souasné tžby. Zvlášt pak vykazují-li zásoby schválené k tžb v rámci POPD (tj. vytžitelné zásoby) tém u všech významnjších výhradních ložisek v Libereckém kraji (zejména v hrádeckém výbžku) pouze zlomek z celkové kubatury vykazovaných bilanních volných zásob (na ložisku Grabštejn v DP

93


Grabštejn cca 14 %, na ložisku Velký Grunov s DP Velký Grunov cca 26%, na ložisku Jablonné v Podještdí – Dubnice v DP Dubnice I cca 26% a na ložisku Horní asnice s DP Horní asnice cca 85%). Z hlediska dopravn-ekologického je pijatelnjší tžba navazující na dopravní pístupnost, aniž by peprava suroviny smrovala pes centra obcí a mst po technicky nevyhovujících komunikacích. V pípad navýšení roní produkce z tžby výhradního ložiska Horní asnice by docházelo k výrazné kumulaci synergických a kumulativních vliv, zejména pak dopravnímu zatížení urbanisticky exponovaného území. c) Z dvod postupného doznívání vytžitelných zásob na stávajících využívaných ložiskách, bude zapotebí otvírky 1 až max. 2 nových ložisek (Bohatice, Arnoltice-Pertoltice) a to i v pípad, že budou odstranny limitní pekážky v pípad rozšiování dalších postup na stávajících provozovnách. d) Spoteba štrkopísk mže být v horizontu 2010-2020 v celém kraji pokryta produkcí z max. 5 ložisek štrkopísk. Maximální produkce by mla být nadále saturována z ložiska Jablonné v Podješ.-Dubnice a Horní asnice. Ložisko Bohatice zaujímá specifické územní postavení v kraji, jelikož po brzkém dotžení ložiska Velký Grunov bude teba nadále saturovat kvalitnjší surovinu s hrubozrnjší granulometrií jižní a západní ást kraje. Rovnž ložisko ArnolticePertoltice s kvalitní surovinou s požadovanou zrnitostní frakcí nad 4 mm (resp. 4-8-16 mm) bude doplkovým zdrojem pro saturaci zejména severní a stední ásti kraje (viz obrázek . 10). Obrázek . 10: Tžba a hlavní smry distribuce štrkopísk v období 2010 - 2020, vetn evidence stávajících nevyužívaných ložisek

Výhled po roce 2020 V asovém horizontu po roce 2020, po vyešení dopravních obchvat smr Frýdlant, se uvažuje s otvírkou ložiska Krásný Les-Raspenava s DP Krásný Les I. Zárove pokud budou v pedstihu

94


vyešené majetkoprávní stety, tak se pedpokládá s otvírkou ložiska Chotyn 2 v DP Václavice I jako plnohodnotná náhrada za ukonenou tžbu na ložisku Grabštejn v DP Václavice II. Maximální produkce by mly být saturovány z ložisek Jablonné v Podješ.-Dubnice, Horní asnice, Arnoltice-Pertoltice a Bohatice. V tomto asovém období se rovnž uvažuje s otvírkou nevýhradního ložiska Mimo–Plounice (N 5042700), na kterém vlastní ložiskovou výpl tvoí štrkopísky s pevažujícím podílem písité frakce. Zásoby štrkopísk na celém ložisku iní kolem 3,95 mil. m3. Spoteba stavebních surovin bude v horizontu kolem roku 2020 kryta produkcí z max. 5- 6 ložisek štrkopísk (viz obrázek . 11). Povolení otvírky nových tžeb doporuujeme za pedpokladu zvážení reálných poteb surovinového zajištní dlouhodobých zámr regionu a po zvážení pedevším zájm ochrany vod a pírody. Obrázek . 11: Evidence stávajících nevyužívaných ložisek, využití ložisek štrkopísk a plánovaná ložiska štrkopísk do tžby v období po roce 2020 s vytyeným hlavními smry distribuce suroviny

V prbhu vývoje mže nastat postupný nárst požadavk a poptávky po kvalitní štrkopískové surovin požadované granulometrie na veejn prospšné stavby (nap.rychlostní komunikace R35, I/13, pokrytí deficitních oblastí kraje pro konstrukní vrstvy vozovek). Práv deficitní stav v zajišování štrkopísky je na Jablonecku, Semilsku a v jižní ásti kraje na území eskolipska. Zajištní poteb kraje štrkopísky bude nadále kryto zejména z výše uvedených ložisek. Zbývající rezervní ložiska na území kraje (Frýdlant . B 3000700, Dtichov . B 3089000, Pedlánce-Andlka . B 3129000, Hradany nad Plounicí . D 5264000, eská Lípa -Dubice . 3047300 apod. nepipadají v úvahu z dvod obtížn ešitelných stet zájm. Dovoz kvalitnjší suroviny ze Stedoeského, pop. z Královéhradeckého kraje nepipadá vzhledem k neekonomické dopravní vzdálenosti v úvahu. K omezení vzdáleného dovozu štrkopísk by mla pispt ástená substituce vhodnými frakcemi stavebního kamene a kamene z 95


hald pro hrubou a ušlechtilou výrobu s odpovídajícími parametry. Je však teba podotknout, že sekundární rozpojování vtších blok kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu je velmi ekonomicky nároné, a tudíž cena hotového sortimentního produktu by se výrazn prodražila. Stavební kamenivo Prognóza vývoje spoteby zásob a analýza využitelnosti ložisek stavebního kamene je zpracována pro asová období: 1) souasnost (stav k 1.1. 2010) 2) výhled 2010 – 2020 3) výhled po roce 2020. Souasnost Další dominantní nerostnou surovinou Libereckého kraje, pedevším z pohledu objem zásob a tžby, je stavební kámen. Plošná roztženost tžbou stavebního kameniva iní v kraji k souasnému datu max. 3,9 km2 s tím, že zahrnuje i nevyužívané dobývací prostory. Z celkové plochy Libereckého kraje (tj. 3 163, km2) zaujímá plocha urená k tžb max. 0,12 %. K ložiskm stavebního kamene byla obzvlášt soustedna zvláštní pozornost, a to z dvodu velmi znepokojivé situace nad nízkými objemy vytžitelných zásob u velkého potu využívaných ložisek. Z tohoto dvodu byla zpracovaná podrobná analýza využitelnosti využívaných a rezervních ložisek a prognózních zdroj stavebního kamene v Libereckém kraji. Obrázek .12: Graf vývoje tžeb na veškerých využívaných významných výhradních a nevýhradních ložiskách stavebního kamene v Libereckém kraji (stav dle Bilance zásob R a Evidence zásob nevýhradních ložisek R k 1.1. 2010)

96


Tabulka . 41: Vývoj tžeb na veškerých využívaných významných výhradních a nevýhradních ložiskách stavebního kamene v Libereckém kraji (stav dle Bilance zásob R a Evidence zásob nevýhradních ložisek R k 1.1. 2010)

Název ložiska

íslo lož. Subr. 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2009 83

108

109

109

116

49

31

24

24

14

96 33

0

0

0

0

0

0

0

39

30

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

Bezdín

3021800

B

77

62

76

66

81

93

130

171

114

101

Cidlina-Doubravice

5232100

D

0

0

0

0

0

0

0

27

29

7.42 28.43

96

Frýdlant-Vtrov Chuchelna (Smrí-Prose)

3098600

B

30

26

28

0

0

0

0

0

0

0

3021900

B

54

58

41

15

36

42

37

52

46

Košálov

3067400

B

0

0

15

26

2

0

0

0

0

269 52

Košálov-Stružinec

3217300

B

87

139

123

89

153

162

171

183

214

221

193

202

260

292

250

275

Krásný Les u Frýdlantu

3060600

B

27

17

16

32

35

28

34

43

29

31

30

21

51

64

55

73

Luhov-Brništ-Tlustec

3018600

B

53

59

53

161

206

267

191

0

0

0

0

53

13

0

0

0

0

42

81

92

103

84

80

95

0.11 0.11 37.5

42

38

43

37

39

43

56

117

121

126

116

84

39

19

33

27

37

32

50

49

49

49

33

20

128

138

106

122

135

137

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Smrí 2 a 3

3021700

B

57

47

56

51

48

58

62

Studenec u Horek

5230700

D

0

0

0

0

0

0

0

Tachov u Doks

3021400

B

148

109

114

79

91

109

Chlum-Újezd u eské Lípy

3193500

B

85

54

44

29

50

Volfartice-Mistrovice

3094200

B

59

34

30

34

18

62

70

67

Záhoí-Prose

3100600

B

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

24

26

23

24

26

20

19


3094100

B

32

13

13

6

18

30

24

5.5

0

0

0

1

2

1

2

4

26


3094101

D

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

1

Celkem tžba v tis. m3

12

709 618 609 588 738 839 815 714 677 653 589.4 725 780 794 739 798 827

Z výše uvedeného a z tabulky . 41 vyplývá následující: x Výše celkového objemu roní produkce kameniva v kraji od roku 2002 vykazuje stoupající trend až o cca 12 -15 %. Prmrná roní produkce drceného a stavebního kameniva se na území kraje nadále pohybuje kolem 800-850 tis. m3/ rok, tj. cca 2 500 tis. tun /rok (viz obrázek . 12). x Tžba je provádna na 11 ložiskách, z ehož 8 je výhradních a 3 nevýhradní (viz. následující obrázky . 12 a 13, tabulka . 41). Nkteré tžebny v hraniních oblastech ást své produkce vyváží do sousedního Stedoeského kraje (ložisko Chlum-Újezd u eské Lípy) pop. do Královéhradeckého kraje (ložisko Košálov-Stružinec, Smrí 2 a 3, Záhoí – Prose, Studenec u Horek, Cidlina – Doubravice apod.). Mezi nejvýznamnjší tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob v kraji (tj. cca nad 20 let) jsou pouze 2 ložiska a to Košálov-Stružinec a Chlum– Újezd u eské Lípy - Maršovický vrch. x Vtšina finálního upraveného produktu suroviny z využívaných ložisek stavebního a drceného kameniva v kraji se používá jako drt (drobné drcené kamenivo, hrubé drcené kamenivo) a štrkodrt do betonu dle normy SN EN 12620, pop. jako kamenivo pro asfaltové smsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací dle normy SN EN 13043. x Na ad využívaných ložisek stavebního kameniva jsou pomrn nízké a zejména kvalitativn a jakostn podadné až nevyhovující zbytkové objemy zásob. ada využívaných ložisek je vzhledem k jejich nízkým objemm zásob, komplikovaným báskotechnologickým postupm a stetm zájm s životním prostedím, tsn ped ukonením, pop. je již ukonená. Velmi nízkou životnost (max. 1-6 let) zaujímají výhradní ložiska Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Záhoí-Prose a nevýhradní ložisko Žandov u eské Lípy a Cidlina - Doubravice). Nízkou životnost rovnž zaujímají 97


ložiska Bezdín, Smrí 2 a 3 a Krásný Les u Frýdlantu (8-12 let). S postupným úbytkem kvalitních zásob v Libereckém kraji se v nkterých kamenolomech dotžují i nekvalitní partie alterovaných fonolit a sonnenbrandových bazalt apod., vtšinou vhodných pouze do štrkodrtí (nap. ložisko Tachov u Doks, ložisko Krásný Les u Frýdlantu, Žandov u eské Lípy, Bezdín apod). Z hlediska kvalitativního na vtšin využívaných ložiskách surovina vyhovuje jenom vybraným technických normám SN EN (kolísavá nasákavost, mrazuvzdornost, velmi nízká pevnost, vysoká rozpadavost a špatná tvarovatelnost zrn s výsledným zatídním suroviny do tídy C-E pro podadné využití) a s výrazným omezením a uplatnním výrobkové produkce na trhu. x Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob na využívaných ložiskách stavebního kamene na území Libereckého kraje je ze všech využívaných komodit na území kraje velmi znepokojivý. Z dvodu postupného ubývání kvalitních zásob a zvyšující poptávky po vyšší kvalit sortimentních skladeb v Libereckém kraji a v krajích sousedních dochází v nkterých pípadech k nutnosti expedice suroviny vyšších kvalitativních tíd na delší vzdálenosti (nap. z ložiska Košálov-Stružinec se expeduje surovina až do vzdálenosti 100-120 km). To s sebou obnáší vtší zatížení komunikací a zatížení životního prostedí a zárove tak i zvýšení ceny kameniva. Transport výrobk z ložiska Tachov u Doks a Chlum-Maršovický vrch (Újezd) pedstavuje zátž na životní prostedí v podob nkolika tisící nákladními automobily za rok a to i s prjezdem pes CHKO Kokoínsko. x V rámci podrobné analýzy využitelnosti všech využívaných a rezervních ložisek stavebního kamene v Libereckém kraji bylo podrobeno z hlediska vhodnosti k využití celkem 13 nevyužívaných výhradních ložisek stavebního kamene, dále celkem 10 nevyužívaných ložisek nevyhrazeného nerostu (resp. nevýhradních ložisek stavebního kamene), a celkem 11 nadjných prognózních zdroj stavebního kamene zaazených dle „Pehodnocení prognózních zdroj nerostných surovin v R“ do subkategorie R (registrované) a Q (evidované). Zárove se provedla analýza 24 nebilancovaných ložisek stavebního kamene, resp. ložisek zcela ekonomicky nerentabilních z dvod kvality a minimálního objemu zásob suroviny, a v neposlední ad analýza 23 zrušených prognózních zdroj kamene, vyazených, resp. vyjmutých z evidence prognózních zdroj v R, které zaujímají pouze informativní charakter na základ geologického mapování, bez jakéhokoliv geologicko-ložiskového przkumu. V rámci kraje bylo tedy celkem podrobeno analýzou 81 surovinových objekt stavebního kamene, piemž min. 90 % ložisek a prognózních zdroj z celkového potu absolutn nevyhovují souasným a budoucím podmínkám využití. x Na ložiskovém území Košálov-Stružinec, Záhoí–Prose a Smrí 2 a 3 je limitována využitelnost zásob pi postupném zahlubování tžeben a to z dvodu potenciálních hydrogeologických problém. Na ložisku Košálov byla stanovena tžební báze 390 m n.m s ponecháním 3-4 m netženého melafyru jako ochrana proti zatopení lomu vodou z potoka. Na ložisku Košálov – Stružinec je v DP Košálov I povolena tžební báze do úrovn 420 m n.m. pro ochranu vodních zdroj v Želechách. Tžba pod úrove 420 m n.m. je podmínna hydrogeologickým posouzením a seismickým mením trhacích prací. Rovnž identická hydrogeologická problematika je i na ložisku Smrí 2 a 3 a na ložisku Záhoí Prose, kde se plánuje nové zahloubení ediového lomu na úrove cca 434 m n. m. V rámci tohoto zahloubení mohou existovat potenciální rizika možného narušení hladiny podzemní vody v zájmovém území. V pípad narušení hladiny podzemní vody pi tžb je poteba zajistit podrobný monitoring a odborný dohled. x Z celkového potu 13 nevyužívaných výhradních ložisek stavebního kamene má celkem 9 ložisek stanovené dobývací prostory ( ložiska Dtichov, Hemanice 2-Kristiánov,

98


Hemanice u Frýdlantu, Hoensko, Chuchelna (Smrí-Prose), Košálov, Luhov-BrništTlustec, Pelechov a Polevsko). Vzhledem k nadmrné roztženosti na vtšin výše uvedených ložisek, jsou v dobývacích prostorách evidovány velmi nízké zásoby, dokonce tém nulové zásoby jako nap. v dobývacích prostorech Hemanice I., Hemanice II., Hemanice u Frýdlantu v echách, Chuchelna (Slap), Železný Brod a Polevsko. x Využití zbývajících nevyužívaných výhradních a nevýhradních ložisek (Janovice u Krava, Slunená-Kameník, Janovice-Hemanicem, Jítrava, Práche-eská Skála a Slunená-Kožlí apod.) v žádném pípad nepipadá v úvahu, jelikož se nachází v exponovaných zónách (II., III.) chránných krajinných oblastech (CHKO) s význanými až neešitelnými stety zájm s ochranou pírody a krajiny a s nepíznivou až obtížnou dopravní dostupností s potenciálním dopravním zatížením dotených obcí a okolní krajiny. Ložisko Jitrava zárove zaujímá slab metamorfované a zvrásnné komplexy diabázových hornin, velmi variabilní až nevyhovující kvality, spíše pro podadné úely. Z nevyužívaných nevýhradních ložisek zaujímají dostatené zásoby pouze ložiska Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Krásný Les u Frýdlantu a Mlýnice, využitelnost tchto ložisek však rovnž nepipadá v úvahu z dvodu velmi špatné a variabilní kvality suroviny se zvýšenou otlukovostí, mrazuvzdorností, nasákavostí, kolísající pevností, sníženou odolností a velmi nepravidelnou odluností, provázené s vysokými výklizy a tžebním odpadem a v neposlední ad s nepekonatelnými stety zájm s ochranou pírody a krajiny a velmi špatnou pozicí v blízkosti k zastavnému a zastavitelnému území dotených obcí a zcela nevyhovující dopravní pístupnosti do ložiska. Další nevyužívaná nevýhradní ložiska Pívlaka-Chlumek, Peimov-Strážník, Noviny pod Ralskem, Františkov-Sachrv heben zaujímají velmi nízké až nerentabilní zásoby s pevažujícími nekvalitními partiemi suroviny s vysokým tžebním odpadem a s pevažujícími stety zájm s dopravním napojením a ochranou pírody a krajiny a v neposlední ad zcela nevyhovující blízkostí ložisek k zastavnému a zastavitelnému území dotených obcí. x V pípad prognózních zdroj (Stružinec, Velká Bukovina, Sloup v echách – Slavíek , Lhota-Komárov , Frýdlant-Vtrov 2, Dubiná-Dubí hory, Pelíkovice, Horní asnice, Dolní Suchá, Líska a Ludvíkov pod Smrkem) se jedná o nadjné prognózní zdroje s dostatenými objemy vykazovaných zásob kameniva (vyjma lokality Sloup v echách – Slavíek) , avšak s velmi nízkou prozkoumaností zásob, a dokonce u vtšiny z nich s velmi špatnou a variabilní kvalitou suroviny (Pelíkovice, Horní asnice, Velká Bukovina, Dolní Suchá, Lhota – Komárov a Ludvíkov pod Smrkem). Všechny tyto prognózní zdroje se polohopisn nachází pi severní hranici s Polskem, v SV ásti kraje, dále v exponované ásti CHKO v blízkosti významných krajinných útvar, dále v oblasti Semilska, tj. na území s dostatenou roztžeností a velmi obtížnou dopravní dostupností s velmi nepíznivým dopravním zatížením pes dotené obce a okolní krajinu po technicky nevyhovujících komunikacích. Tém všechny tyto prognózní zdroje se nacházejí v blízkosti zastavných území dotených obcí, a zárove v naprosto nepístupném vtšinou zalesnném terénu, tvoící významnou kulisu a krajinnou dominantu (nap. Stružinec, Frýdlant-Vtrov 2, Dubiná-Dubí hory, Sloup v echách –Slavíek pod.). x Z výsledk analýzy 24 nebilancovaných ložisek stavebního kamene rovnž vyplývá, že všechna tato ložiska jsou zcela ekonomicky nerentabilní z dvod velmi nízké kvality a minimálního objemu zásob suroviny (max. do 900 tis. m3), a v neposlední ad z dvod nepekonatelných stet zájm se zákonem chránnými zájmy, které v souasné dob pevažují nad zájmem využití tchto ložisek. Tato ložiska byla vylouená-vyjmutá z Bilance zásob nerostných surovin R, jelikož nesplovala podmínky využitelnosti – tj. soubor nezbytných ukazatel o limitech a ekonomické využitelnosti suroviny, zejména pak v množství a v kvalit nerostu. Jsou pouze evidovaná v úelové databázi GS – 99


Geofondu, jsou bez právní ochrany souástí pozemku a zaujímají pouze informaci o v minulosti provedeném ložiskovém przkumu, pop. informaci o historické tžb, pi které byla vtšina zásob vydobyta. x Z dvodu postupného ubývání kvalitních zásob a zvyšující poptávky po vyšší kvalit sortimentních skladeb v Libereckém kraji a v krajích sousedních dochází v nkterých pípadech k nutnosti expedice suroviny vyšších kvalitativních tíd na delší vzdálenosti (nap. z ložiska Košálov-Stružinec se expeduje surovina až do vzdálenosti 100-120 km, viz obrázek . 13). To s sebou obnáší vtší zatížení komunikací a zatížení životního prostedí a zárove tak i zvýšení ceny kameniva. Transport výrobk z ložiska Tachov u Doks a Chlum-Maršovický vrch (Újezd) pedstavuje zátž na životní prostedí v podob nkolika tisící nákladními automobily za rok a to i s prjezdem pes CHKO Kokoínsko. x Na území kraje a zárove za hranicí v tsném sousedství Královéhradeckého, Pardubického a zejména Stedoeského kraje se však doposud nenachází žádný funkní kamenolom s vyhovujícím finálním produktem suroviny pro využití na kolejové lože zaazených dle písných požadavk normy SN EN 13 450 (viz obrázek . 15). Na území kraje (vyjma ložiska Brništ - Luhov- Tlustec) neexistuje další jiné ložisko identické kvality suroviny, které by se vykazovalo v rámci vyhodnocení technologicko-jakostních zkoušek vhodnost suroviny pro kolejové lože dle normuy SN EN 13 450. Obrázek . 13: Stávající využívaná a nevyužívaná ložiska s vytyeným hlavními smry distribuce suroviny (souasnost k 1.1. 2010)

100


Výhled po roce 2010 až do roku 2020 V asovém horizontu 2010 až 2020 lze oekávat následující: x Z pohledu komplexního vývoje roní produkce veškerého drceného kameniva ze všech tžených ložisek na území Libereckého kraje od roku 1990 a zárove na základ prognózy vývoje tžby do roku 2020 vyplývá, že by celková produkce drceného kameniva z Libereckého kraje pro poteby tohoto kraje s ásteným vývozem do sousedních deficitních kraj (tj. severní ást Stedoeského a celé území Královéhradeckého kraje) nemla poklesnout pod 800-850 tis. m3/rok, tj. pod cca 2.500 tis. tun/rok. Je to dlouhodob pozorovatelný trend vývoje celkové roní tžby kameniva, o vykazovaných pohybech zásob a tžeb z jednotlivých ložisek kameniva v kraji, který musí být bezpodmínen zachován. x K zajištní spoteby stavebního kamene z vlastních zdroj by ml mít kraj nadále k dispozici produkci z cca 8 – 9 pln funkních ložisek stavebního kameniva (viz. obrázek . 16), o celkové roní produkci cca 800-850 tis. m3, tj. cca 2 500 tis. tun. x Tžba stavebního kamene a výroba drceného kameniva skoní postupn do 1-6 let na ložiskách Tachov u Doks, Záhoí-Prose, Žandov u eské Lípy, na nevýhradním ložisku Žandov u eské Lípy a Cidlina - Doubravice. U zbývajících ložisek Bezdín, Smrí 2 a 3 a Krásný Les u Frýdlantu se dá oekávat rovnž nízká životnost od 8 do 12 let. Tžební produkce z oblasti Semilska se bude postupn snižovat. x Jako podružné doplkové využití pro obasnou tžbu v rámci protipovodového opatení a z dvod postupného úbytku nekvalitních zásob suroviny na výhradním ložisku Krásný Les se jeví ložiska Dtichov s DP Frýdlant I. a Hemanice u Frýdlantu s DP Hemanice I. a to v min. roních objemech tžby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok) x Na území Semilska se doporuuje plošné rozšíení DP Košálov I o cca 6 ha a zárove tak hospodárné využití veškerých zásob výhradního ložiska stavebního kamene KošálovStružinec na úkor zahájení nových otvírek ložisek (nap. výhradního ložiska Hoensko se stanoveným DP apod.). x Z dvod velkého potu ložisek stavebního kamene s velmi nízkou životností a zárove pro zachování kontinuity výše roního objemu produkce drceného kameniva a potu využívaných ložisek pro zásobování Libereckého kraje a deficitních sousedních kraj je zapotebí v pedstihu (tj. v roce 2011 – 2012) vytvoit územní pedpoklady pro otvírku alespo jednoho nového ložiska s dostatenou roní kapacitou tžby, s výrazn kvalitnjší surovinou a s dlouholetou životností tžby (min. 25 – 30 let). Z celkového velmi zúženého výbru potenciálních výhradních ložisek se stanoveným DP vyhovuje z hlediska lokalizace, dostatené prozkoumanosti a objem zásob a zejména kvality suroviny pouze ložisko Luhov–Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov. x Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatenou produkci pokrývající poptávku a potebu kameniva pro území kraje. Jako náhrada za postupn ukonované tžby na výše uvedených ložiskách se tedy doporuuje velmi kvalitní ložisko Luhov-Brništ-Tlustec s DP Luhov a to v rozsahu plánovaného POPD s ásteným plošným rozšíením a zahloubením tžby. Ložisko svojí kvalitou suroviny je jako jediné v Libereckém kraji vhodné pro kolejové lože dle SN EN 13 450. Zárove surovina z tohoto ložiska vyhovuje dalším technických normám ( nap. SN EN 13055-1, SN EN 13242, SN EN 13139, SN EN 12620 a SN EN 13043). Význam produkce

101


stavebního kamene uvolnné na trh z tohoto ložiska je pedevším z dvodu umístní lokality v blízkosti významných rozvojových smr jak dopravní infrastruktury, tak industriálních center Liberecka a eskolipska (viz obrázek . 16). Zárove se pedpokládá, že nejvtší ást produkce bude dopravována po železnici, jelikož v bezprostední blízkosti je umístna železniní vleka pro vlakovou expedici suroviny . Tato neopominutelná polohopisná a zárove strategická výhoda ložiska umožuje dopravu suroviny po železnici smrem severním do Liberce a Jablonce nad Nisou a smrem západním do eské Lípy a Mlníka a jižním smrem do deficitní oblasti Stedoeského kraje - Mladé Boleslavi a Prahy – východ, apod. Obrázek .14 : Graf vývoje tžby všech tžených výhradních a nevýhradních ložisek stavebního kamene a modelové prognózy vývoje poteby tžeb a životnosti zásob ložisek v Libereckém kraji v asovém horizontu do roku 2020 bez zahájení otvírky nových ložisek k 1.1. 2010. Celková produkce stavebního kameniva z tžených výhradních a nevýhradních ložisek od roku 1992 do roku 2009, s prognózou vývoje tžby do roku 2020, bez otvírky nových ložisek 900 800 700

tis. m3

600 500 400 300 200 100

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 11 20 13 20 15 20 18 20 20

0

roky

Z modelové prognózy vývoje poteby tžeb a životnosti zásob ložisek stavebního kamene v Libereckém kraji v asovém horizontu let 2010-2020 (viz. pedchozí obrázek . 14) a z následujícího obrázku . 15 vyplývá, že: a) Výrazný pokles produkce stavebního kamene v letech 2012 – 2016. Tento výrazný pokles vyplývá z dvod postupn ukonované tžby na v minulosti významných ložiskách.. Zásoby ve stávajících dobývacích prostorech Tachov I a Tachov II a Žandov u eské Lípy budou tém nulové-vytžené. Práv ložiska Tachov u Doks a Žandov u eské Lípy vykazovali každoron od roku 1990 tžbu v prmru cca 85 – 150 tis. m3/rok , tj. cca 255 – 450 tis. tun /rok drceného kameniva. Tsn ped ukonením bude další tžba na ložisku Záhoí –Prose, kde se vykazovala produkce od roku 1990 cca 30 – 85 tis. m3/rok , tj. 90 – 255 tis. tun/rok a postupn bude doznívat tžba i na ložisku Smrí 2 a 3, a Bezdín, kde se vykazovaly každoron produkce od roku 1990 cca 50 – 105 tis. m3/rok , tj. 150 – 315 tis. tun/rok. Celkov lze vrohodn konstatovat , že z údaj o vytžitelných zásobách v rámci stanovených DP tžených ložisek kameniva a ze zstatkových zásob tžených nevýhradních ložisek vyplývá, že v dsledku vyerpání zásob v nkterých kamenolomech dojde v období 2012 - 2016 k výraznému poklesu roní produkce o 102


cca max. 250 – 300 tis. m3/rok. Uvážíme-li navíc, že pouze ást zásob bilanních volných pedstavují zásoby schválené k tžb v rámci POPD, i PVL, mže být skutený výpadek tžby na stávajících tžených ložiskách ve výhledu do 4-5 let ješt podstatn vyšší, odpovídající až 30 % souasné tžby. Zvlášt pak vykazují-li zásoby schválené k tžb v rámci POPD tém u všech významnjších ložisek pouze zlomek celkové kubatury bilanních volných zásob (na ložisku Bezdín cca 40 %, na ložisku Chlum-Maršovický vrch cca 60% a na ložisku Smrí 2 a 3 cca 55 %). Nikde pitom vzhledem ke stetm zájm a pozemkovým vztahm neexistuje garance, že se povolovací proces tžby pro další rozšíení (pokud existují další zásoby) podaí úspšn realizovat i ve zbylé ásti tchto ložisek. b) Takto výrazný výpadek tžby pitom nelze pokrýt navýšením tžby na zbývajících ložiskách a to už zejména z dvod špatné kvality suroviny (ložiska Krásný Les, Bezdín, Chlum u eské Lípy – Maršovický vrch apod.) a pevážn zvýšenému nárstu nákladní automobilové dopravy pes dotené obce a po nevyhovujících komunikacích. Zárove tím dojde ke zvýšení negativních dopad tžební a úpravárenské innosti na životní prostedí a zejména dojde k podstatnému a nekontrolovatelnému zatížení komunikací tžkotonážní nákladní automobilovou dopravou a zatížení životního prostedí (nap. z ložiska Košálov-Stružinec). Zárove mže dojít k dovozu suroviny z jiných vzdálených ložisek, piemž dojde ke zvýšení ceny kameniva a tím i ke zvýšení cen vstup do stavebnictví a k silnému zásahu do spotebitelsko-odbratelských vztah. c) Z celkového vývoje postupn ukonovaných tžeb na významných výhradních a nevýhradních ložiskách a trendu snižování roních produkcí kameniva v Liber. kraji do roku 2020 vychází, že bude zapotebí v dostateném pedstihu po roce 2011 poítat s otvírkou nového ložiska s dostateným objemem disponibilních zásob a s životností nad 25-30 let a o max. produkci 700 800 tis. tun/rok (viz obr. . 14). V souvislosti s tímto je nutno pistupovat k zámru tžby na ložisku Luhov-Brništ-Tlustec s pimenou asovou perspektivou. Není okamžit možné využití nového zdroje až po dotžení stávajících, proto ízení musí bžet daleko v pedstihu. Z plánované tžby na ložisku stavebního kameniva Luhov-Brništ-Tlustec s dobývacím prostorem Luhov se doplní kvalitativní sortimentní deficit suroviny pro poteby na kolejové lože podle požadavk normy SN EN 13 450 (viz následující obrázek .15):

103


Obrázek .15: Dodavatelé kameniva frakce 32/63 pro kolejová lože dle SN EN 13 450 (01/2009) v R

d) Z obrázku . 15 je naprosto zejmé, že v celém LBK kraji ( a zárove v sousedních krajích Královéhradeckém, Pardubickém a v deficitní severní ásti Stedoeského kraje) se nenachází v souasnosti využívané ložisko vhodné svojí kvalitou suroviny pro kolejové lože dle SN EN 13 450. Vlastní situování a zejména kvalita suroviny z ložiska Luhov-Brništ-Tlustec vzhledem ke stávajícím již nevýznamným provozovnám Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Bezdín apod. umožuje efektivn podpoit a zejména kvalitativn nahradit systém stávající výrobkové produkce. e) S otvírkou již historicky roztženého ložiska Luhov-Brništ-Tlustec s DP Luhov by se mlo poítat v asovém horizontu od roku 2011-2012. Plocha pro plánované dobývání výhradního ložiska by nemla pesáhnout 18-ti procentní zábor území z celkové plochy dobývacího prostoru Luhov. Hornická innost by mla být ukonena po vydobytí veškerých vytžitelných zásob v hranicích podle schválené dokumentace POPD s následnou rekultivací a sanací a to v souladu s krajinným rázem. f) Na území kraje jsou v rezerv další netžená ložiska stavebního a drceného kameniva s platnými dobývacími prostory (nap. ložiska Dtichov, Hemanice 2 –Kristiánov, Hemanice u Frýdlantu, Smrí-Prose, Košálov, Pelechov a Polevsko), nicmén evidované a vytžitelné zásoby jsou na tchto ložiskách velmi nízké, ba dokonce na hranici ekonomické rentability tžby (zásoby kameniva na vtšin ložisek jsou vyerpané, pop. velmi nízké) a v neposlední ad nkterá ložiska

104


se polohopisn nachází na samotné severní hranici s Polskem a v SV ásti kraje, tj. na území s dostatenou roztžeností a velmi obtížnou dopravní dostupností s potenciálním velmi nepíznivým dopravním zatížením dotených obcí a okolní krajiny po technicky nevyhovujících komunikacích.

g) Dá se pedpokládat, že po roce 2012 - 2016 budou z hlediska rozložitelnosti ložisek stavebního kamene a distribuce vyprodukovaného sortimentu a jeho kvality v Libereckém kraji nejvýznamnjší pouze 3 tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob (Košálov-Stružinec, Chlum–Maršovický vrch a Luhov-Brništ-Tlustec). Tato ložiska z dvod vysoké kvantity vytžitelných zásob, zejména pak u ložiska Luhov-Brništ-Tlustec i z dvodu vysoké kvality suroviny, naprosto pokryjí veškeré požadavky trhu v dlouhodobém horizontu ( 25 až 30 let), aniž by se povolovala další nová tžba.

Obrázek .16: Stávající tžená a netžená a plánovaná ložiska stavebního kamene do tžby v období let 2010- 2020 s vytyeným hlavními smry distribuce suroviny

105


Výhled po roce 2020 Spoteba stavebního kameniva bude v horizontu let 2015- 2020 a po roce 2020 kryta produkcí temi významnými nadregionálními ložisky a zbývajícími 2-3 regionáln významnými ložisky stavebního kamene. Tžba bude ukonena na ložisku Bezdín, Smrí 2 a 3, Krásný Les a Záhoí – Prose, Dtichov, Žandov u eské Lípy apod. Nejvýznamnjší nadregionáln tžená ložiska budou v kraji nadále Košálov-Stružinec, Chlum–Maršovický vrch a Luhov-Brništ-Tlustec. Tato tžená ložiska v tomto asovém horizontu budou mít dostatenou rezervu jak ve výrobních kapacitách, tak zásobách suroviny. Je proto možné pedpokládat, že pokud nedojde k výjimené zmn ložiskových pomr nkterého ložiska nebo jiného zásahu ovlivujícího úrove tžby (stety zájmu), nebude teba otevírat nové tžby, zejména pak na území Semilska. Pouze s dotžením zásob na výhradním ložisku Chuchelna (Smrí-Prose) v DP Chuchelná I. se poítá po ukonení tžby na dotžovaném výhradním ložisku Smrí 2 a 3. Nadále bude probíhat obasná tžba velmi nízkých roních objem na ložisku Frýdlantu , pop. na ložisku Hemanice- Kristiánov (viz obrázek . 17).

Hemanice u

Obrázek .17: Stávající využívaná, nevyužívaná a plánovaná ložiska stavebního kamene do tžby v období let po r. 2020 s vytyeným hlavními smry distribuce suroviny

Cihláské suroviny Z evidovaných devíti ložisek cihláských surovin není na území kraje využíváno ani jedno výhradní a nevýhradní ložisko. Ani do budoucna nelze pedpokládat další rozvoj a poteby kraje budou nadále zajišovány dovozem již hotových výrobk a stavebních prvk zejména z funkních ložisek ze Stedoeského a Královéhradeckého kraje. Dá se však v budoucnu pedpokládat, že výroba drovaných cihelných blok s vysokým tepelným odporem pedstavuje novou generaci 106


výrobk tohoto oboru. Cihláské závody v píhraniních oblastech mohou kvalitou a cenou exportovaných výrobk konkurovat zahraniním cihláským výrobkm. Výhled ve všech asových horizontech pedpokládá vyšší koncentraci výroby, snižování energetické náronosti výroby a nárst poteby cihláských výrobk v stedndobém horizontu.

2.7.4. Plánované významné stavby na území Libereckého kraje Tato kapitola souvisí s budoucí poptávkou po drceném a tženém kamenivu, zejména pak po stavebním kamenivu a štrkopíscích, jakožto nezbytné komodity pro technickou realizaci plánovaných staveb nadmístního významu na území Libereckého kraje . S ekonomickým vzestupem a bohatnutím populace, k nmuž u nás a ve stedoevropských zemích v minulém desetiletí docházelo, pímo úmrn souvisí rozvoj dopravní infrastruktury. K rozvoji dopravní infrastruktury, a se již jedná o moderní železniní koridory i dálniní sít, jsou nezbytné dostatené zdroje stavebních surovin, zejména stavebního kamene a štrkopísk. Pro ekologickou a ekonomickou únosnost je vhodné, když jsou potebné surovinové zdroje v dopravn dostupné vzdálenosti. Maximum produkce stavebních surovin smuje a bude v kraji nadále smovat do krytí poteb rozvoje dopravní a technické infrastruktury. Nutná poteba stavebních surovin vychází z analýzy dosavadních trend na budování a úpravy silnic, dálniních obchvat a železnic, bytovou výstavbu a o stavby prmyslových zón. Rozložení budoucích tžebních kapacit je teba dkladn hodnotit jejich prostorovou distribucí ve vztahu ke klíovým investiním zámrm kraje, zejména pro poteby všech projektovaných tras a veejn prospšných staveb. Prioritním kritériem využitelnosti ložisek je jejich umístní co nejblíže k plánovaným stavbám a dosažení co nejnižších synergických a kumulativních vliv vlivem nákladní automobilové dopravy a snížení zatížení dopravou pes msta a obce. Stavební suroviny budou zapotebí v dosavadní produkci na: -

-

dobudování dopravní infrastruktury (výstavba dálnic, rychlostních komunikací a silniních obchvat, modernizace železniních tratí a koridoru, nap. pro kolejové lože, pro násypové materiály zemních tles na konsolidaní, sanan-aktivní, živiné a cemento-betonové vrstvy, pro konstrukní vrstvy vozovek, pro betonové konstrukce a asfaltové smsi a materiál pro kryty vozovek); budování obslužné infrastruktury (výstavba prmyslových a administrativních center a pro výrobu stavebních hmot – betonárny a obalovny); ostatní stavební aktivity (protipovodové úpravy aj.).

Z krajských koncepních dokument vyplývají následující opatení: Zásadní prioritou kraje je výstavba silniních tah mezinárodního a celostátního významu, tj. dálnic a rychlostní komunikace R35, výstavba a optimalizace železniních tratí, výstavba peložek, obchvat a homogenizace silniních tah krajského významu a homogenizace a odstraování kritických míst a úsek na silniních tazích místního významu. Zejména se jedná: a) zajištní dostateného množství stavebních surovin z vlastních zdroj v Libereckém kraji s min. dovozem a pesunem stavebních surovin na nejkratší vzdálenost. 107


b) chybjící kvalitní a rychlé napojení na pátení koridorovou sí a zanedbaná údržba tratí, budov, most, tunel, propustk, zastaralé a chybjící zabezpeovací a sdlovací zaízení. c) propojení tí zemí SRN, Polsko a R zprovoznním a modernizováním stávajících tratí a pevedení kamionové dopravy na železnici. d) nejmenší negativní vliv železnic na životní prostedí a jejich velká pepravní kapacita Mezi prioritní plánované zámry silniních staveb a koridor nadmístního významu se adí: kód VPS popis VPS - lokalizace KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU D02 silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou – hranice R KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU D03 silnice I/13, úsek Svor – Nový Bor – Manušice – hranice LK KORIDORY NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D04 silnice I/9, obchvat Dubá D05A+ silnice I/9, úsek Jestebí – Zahrádky – D50 Sosnová – eská Lípa – MÚK Manušice (I/13) D06 silnice I/9, obchvat Svor D07 silnice I/14, úsek Jablonec nad Nisou Smržovka - Tanvald D08 D09 D10 D11

Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyn

eská Lípa, Horní Libchava, Nový Bor, Okrouhlá, Skalice u eské Lípy, Svor, Radvanec, Volfartice, Žandov Dubá eská Lípa, Horní Libchava, Jestebí, Sosnová, Zahrádky, Jestebí, Chlum

Silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou – Mníšek – Dtichov Silnice I/13, obchvat Frýdlant Silnice I/13, obchvat Pertoltice Silnice I/14, úsek Liberec – Jablonec nad Nisou Silnice I/15, obchvat Zahrádky Silnice I/15, obchvat Kravae a Stvolínky

D12 D13+ D47 D14 Silnice I/38, obchvat Obora D15A Silnice I/16, peložka Horka u Staré Paky D15B KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D16 Silnice II/272, úsek Liberec - Osená D17

dotená území obcí

Silnice II/272, úsek Osená – Ralsko (Kuívody) – hranice LK D19 Silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice D21 Silnice II/270, obchvat Doksy D22 Silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. D23 Silnice II/278, obchvat eský Dub D24 Silnice II/291, úsek Kunratice - Frýdlant D25 Silnice II/268, úsek Sloup - Pihel PESHRANINÍ SPOJENÍ D43 Silniní – Hrádek nad Nisou, silnice R35

Svor Jablonec nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Smržovka, Tanvald Dtichov, Frýdlant, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Stráž nad Nisou Frýdlant Pertoltice Jablonec nad Nisou, Liberec Holany, Zahrádky Kravae, Stvolínky Doksy istá u Horek, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Studenec Kryštofovo Údolí, Kižany, Liberec, Osená, Stráž nad Nisou, Svtlá pod Ještdem Cetenov, Osená, Ralsko Horní Police, Stružnice, Žandov Doksy Jablonné v Podještdí eský Dub, Prose pod Ještdem, Bílá Frýdlant, Kunratice Nový Bor, Sloup v echách Hrádek nad Nisou

Mezi prioritní plánované zámry železniních staveb se adí: Kód VPS Popis VPS - lokalizace KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU D26+ Úsek hranice LK – Turnov –Liberec D26A,B,C Modernizace, nové úseky,

Dotená území obcí Bílá, tveín, Dlouhý Most, Hodkovice nad Mohelkou, Jemanice, Lažany, Liberec, Ohrazenice, Paceice, Pepee,

108


elektrizace, zdvojkolejnní D27 Úsek Liberec – Frýdlant – hraniní pechod PL, optimalizace, elektrizace D28 Úsek Liberec – Chrastava – Bílý Kostel n.N. – Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU D29 Úsek Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace D30 Úsek hranice LK – Martinice v Krkonoších – hranice LK, optimalizace, elektrizace D31 Úsek Turnov – Semily – hranice LK, optimalizace, elektrizace D33

Úsek Rynoltice – eská Lípa, optimalizace, elektrizace

D34

Úsek eská Lípa – hranice LK, optimalizace, elektrizace

Píšovice, Turnov, Svijany, Šimonovice, Ž árek ernousy, Frýdlant, Kunratice, Liberec, Mníšek, Oldichov v Hájích, Raspenava, Sttráž nad Nisou, Višová Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek n.N., Chotyn, Chrastava, Liberec, Stráž nad Nisou

Hrubá Skála, Karlovice, Ktová, Rovensko pod Troskami, Turnov

Blá, Horní Branná, Kruh, Martinice v Krkonoších, Roztoky u Jilemnice, Svojek Blá, Chuchelna, Koberovy, Košálov, Libštát, Lišný, Malá Skála, Rakousy, Semily, Slaná, Turnov, Záhoí, Železný Brod Bohatice, Brništ, eská Lípa, Jablonné v Podještdí, Mimo, Pertoltice pod Ralskem, Rynoltice, Velký Valtinov, Zákupy eská Lípa, Horní Police, Stružnice, Žandov

Ve vztahu k výše uvedené tabulce je priorita realizace pevedení kamionové dopravy na železnici a propojení tí zemí SRN, Polsko a R zprovoznním a modernizováním stávajících tratí a zrušení omezení na železniních hraniních pechodech v Libereckém kraji. Na následující schématické mapce jsou zakresleny stávající a plánované zámry silniních a železniních staveb:

109


Mezi prioritní plánované zámry koridor pro umístní protipovodových opatení na tocích se adí: Kód VPS P01 P02 P03 P05_1

Popis VPS – lokalizace (úsek, sídlo) erná Desná, Desná - Tanvald Dubnický potok, Dubnice Jeice, Oldichov v Hájích - Mníšek Jizera, Svijany - Rakousy

P05_2 P05_3 P05_4 P08 P09

Jizera, Železný Brod Líšný Jizera, Semily Jizera, Jablonec nad Jizerou Libchava, Horní Libchava Lužická Nisa, Jablonec n.N. – Hrádek n.N. Panenský Potok, Jablonné v Podještdí Panenský Potok, Brništ - Mimo Plounice, Mimo Plounice, eská Lípa Plounice, Stružnice – Dolní Police asnice, Horní asnice – Krásný Les Smdá, Bílý Potok - Frýdlant Smdá, Višová Smdá, ernousy Svitávka, Maeniky Svitávka, Kunratice u Cvikova Svitava Svitávka, Velenice - Zákupy Boberský potok, Cvikov Šporka, Polevsko Mohelka, Kokonín Mohelka, Ttí Plounice, Stráž pod Ralskem Koií potok, Habartice Libverdský potok, Lázn Libverda Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu Oleška, Hemanice Oleška, Dtichov Boberský potok, Lindava Bílá Nisa, Bedichov – Janov nad Nisou Dobranovský potok, sídlo Dobranov Dobranovský potok, sídlo Písená Dobranovský potok, Bukovany – Sloup v echách Žernovník, Železný Brod Údolský potok, Kryštofovo Údolí Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou Šporka, Horní Libchava Radický potok, Liberec - Radice Ostašovský potok, Liberec Ostašov Harcovský potok, Liberec – Harcov

P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P28 P29 P30 P31 P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39 P40 P41 P42 P43 P44 P45 P46 P47

Dotené území obcí Desná, Tanvald Dubnice Mníšek, Nová Ves, Oldichov v Hájích Malá Skála, Mírová pod Kozákovem, Modišice, Pepee, Píšovice, Rakousy, Svijany, Turnov, Vše Koberovy, Líšný, Malá Skála, Železný Brod Semily Jablonec nad Jizerou Horní Libchava Bílý Kostel n.N., Hrádek n.N., Chotyn, Chrastava, Jablonec n.N., Kryštofovo Údolí, Liberec, Stráž n.N. Jablonné v Podještdí Brništ, Mimo, Pertoltice pod Ralskem Mimo eská Lípa Horní Police, Stružnice, Žandov Dolní asnice, Horní asnice, Krásný Les Bílý Potok, Frýdlant, Hejnice, Raspenava Kunratice, Višová ernousy Maenice Kunratice u Cvikova, Cvikov Velenice, Zákupy Cvikov Nový Bor, Polevsko Jablonec nad Nisou Sychrov, Radimovice, Vlastiboice Stráž pod Ralskem Habartice Lázn Libverda Višová Hemanice Dtichov Cvikov Bedichov, Janov nad Nisou eská Lípa eská Lípa Chotovice, Nový Bor, Sloup v echách Železný Brod Kryštofovo Údolí Jablonec nad Nisou, Nová Ves nad Nisou Horní Libchava Liberec, Stráž nad Nisou Liberec Liberec

110


P48 P49 P50 P51

Janovodolský potok, Liberec – Janv Dl Vesecký potok, Liberec – Vesec Františkovský potok, Liberec – Františkov Luní potok, Liberec - Vesec

Liberec Liberec Liberec Liberec

V neposlední ad mezi prioritní plánované zámry pro turistickou dopravu a stavbu se adí: Kód VPS D39

Popis VPS - lokalizace

Dotená území obcí

Multifunkní turistický koridor - Plounice

Brništ, eská Lípa, Hamr na Jezee, Horní Police, Janv Dl, Liberec, Mimo, Noviny pod Ralskem, Osená, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Svtlá pod Ještdem, Zákupy, Žandov Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyn, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Liberec, Lužany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Rádlo, Smržovka, Stráž nad Nisou Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Košálov, Jablonec nad Jizerou, Koberovy, Koenov, Lišný, Malá Skála, Modišice, Paseky nad Jizerou, Peimov, Poniklá, Pepee, Píšovice, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Slaná, Turnov, Víchová nad Jizerou, Záhoí, Železný Brod Albrechtice v Jizerských horách, Bedichov, Bílý Kostel nad Nisou, Cvikov, Desná, Dlouhý Most, Harrachov, Hejnice, Hrádek nad Nisou, Chotyn, Chrastava, Jablonec nad Jizerou, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještdí, Jemanice, Krompach, Kryštofovo Údolí, Kižany, Koenov, Liberec, Maenice, Mníšek, Nová Ves, Nová Ves nad Nisou, Oldichov v Hájích, Prose pod Ještdem, Rádlo, Raspenava, Rokytnice nad Jizerou, Rynoltice, Smržovka, Svtlá pod Ještdem, Svor, Šimonovice, Tanvald, Vítkovice

D40

Multifunkní turistický koridor – Lužická Nisa

D41

Multifunkní turistický koridor - Jizera

D42

Multifunkní turistický koridor – Nová Hebenovka (jižní a severní vtev)

Výše uvedené plánované zámry zahrnují klíové veejn prospšné stavby a opatení a vymezené asananí území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkm a stavbám vyvlastnit Z pohledu poteby stavebního kamene je rovnž siln deficitní severní polovina Stedoeského kraje, kde je v provozu pouze jediné výhradní ložisko Klecany. Poteba surovin v mankovních oblastech je zajišována dovozem, a to i z kraje Ústeckého a Libereckého. U poteby kameniva pro rekonstrukce a výstavbu železniních kolejových svršk se surovina zajišuje dovozem i na vzdálenosti v ádech stovek kilometr. Vzhledem k tomu, že jsou zásoby suroviny v celé severní ásti Stedoeského kraje (tj., okresy Mlník, Kladno, Nymburk, Mladá Boleslav, Praha –východ) naprosto nedostaující, ba dokonce siln deficitní, z tohoto dvodu je nutné do tchto mankovních oblastí kraje zajišovat dovoz kvalitního stavebního kamene a jeho drtí ze sousedního Libereckého kraje i do budoucna. Rovnž dovoz suroviny pro výstavbu a rekonstrukce silniních a železniních tratí je nutné zajišovat z provozoven, které mají certifikáty svých produkt pro tento druh použití. Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj disponuje vysoce kvalitním stavebním kamenivem splující veškeré kvalitativní ukazatele zaazených dle norem SN a EN, nadále se dá pedpokládat saturace poteb do severní deficitní ásti Stedoeského kraje (zejména pak do okres Mlník, Mladá Boleslav, Praha-východ a Nymburk) s ideální možností dopravy suroviny po železnici (cca 35-40 km vzdálené). Kamenivo se dá použít hlavn do specielních vysokopevnostních beton pi výstavb celostátn a nadregionáln dležitých staveb (jako je dálnice D8, rychlostní obchvaty v severní ásti Pražského okruhu, most a pivad a v neposlední ad i do modernizace a výstavby železniních tratí Kolín - Lysá n.L. - Ústí n.L. Stekov – Dín, Praha – Kladno s odbokou na letišt Ruzyn), tj. kamenivo na kolejové lože a zárove do obaloven pro

111


výrobu asfaltových smsí a živicí apod. Velký podíl poteby kameniva je rovnž vázán na regionální prmyslová centra. Zdroji exponovanosti v Libereckém kraji jsou jednak významné komunikace (silnice . 35 Bílý Kostel pes Hrádek nad Nisou na státní hranice a dále napojení na komunikaní systém SRN, silnice . 9 obchvat eské Lípy), jednak významná centra uvnit území – pedevším krajské msto, bývalá okresní msta a další stediska regionálního významu (Turnov, Nový Bor, Doksy, Harrachov, Bedichov, Benecko, Horní Branná). Naopak v minimální míe se poítá se spotebou surovin v oblastech CHKO, KRNAPu a MCHÚ. V rámci této práce uvažujeme s prognózní variantou vyšší investiní výstavby a tudíž vyšší poteby suroviny. V období 2012 - 2030 lze dvodn oekávat zvýšení tžeb stavebního kamene a štrkopísk v souvislosti s již realizovanými, pop. s plánovanými stavbami celostátního a nadregionálního významu. V rámci vlastního propotu poteby suroviny pro bžný metr délky vozovky pi jejich konstrukní normované šíce (komunikace R35 a D11) se vycházelo z písných evropských norem zemí EU, získaných z Nmecké spolkové republiky, Francie a zejména ze Švýcarska. Pro srovnání na bžný metr délky dálnice (o celkové šíce vozovky 31,5 metru), násypové konstrukní vrstvy o tloušce 1,5 metru a betonové vrstvy o celkové šíce 22 metr s tlouškou betonové vrstvy 0,3 metry se max. spotebuje cca 50–55 m3 štrkopískové suroviny/na bžný metr. Na bžný metr délky rychlostní komunikace (o celkové šíce vozovky 22,5-25,5 metr), násypové konstrukní vrstvy o tloušce 1,5 metru a betonové vrstvy o celkové šíce 19-20 metr s tlouškou betonové vrstvy 0,3 metry se max. spotebuje cca 38-42 m3 štrkopískové suroviny/na bžný metr. Pro stavby bžného metru tunelových tubus o prmru chodby 12 metr a šíce vozovky 4,5 metru na každou stranu s max. mocností násypné vrstvy 4,2 metry iní spoteba betonové a štrkopískové smsi cca 55–60 m3/na bžný metr. V neposlední ad na stavbu jednoho bžného metru délky mostních betonových a železobetonových konstrukcí o celkové projektované šíce 12,6 metru se spotebuje min. cca 35 m3 betonové smsi. Z výše uvedeného plyne, že naše tuzemské pepoty na spotebu suroviny jednoho bžného metru délky liniových konstrukcí a dopravních komunikací se spotebuje nižší množství stavebních – štrkopískových a betonových materiál, než se praktikuje v zemích EU. V R se odhaduje, že recyklovaný stavební materiál tvoí cca 10-ti % podíl oproti tžb primárního pírodního materiálu. Prmrný rodinný dm ke své stavb spotebuje cca 400-450 tun kameniva (ve form betonu a dalších produkt), vysokorychlostní železnice, vetn její modernizace spotebuje cca 10-12 tis. tun kameniva na 1 km délky a dálnice spotebuje cca až 50 tis. tun kameniva na 1 km délky. V R jakožto i v dalších lenských státech EU pevažuje výstavba nových budov nad opravami stávajících. V pípad realizace koridoru 1 ( tzv. severní varianty rychlostní komunikace R 35 o celkové délce 35 km) vychází na základ výše uvedených propot v prmru spoteba stavebního kameniva o celkovém objemu 1,4 mil. m3. Jenom podotýkáme, že se jedná o objem kameniva použitelný pouze na konstrukní násyp vozovky, který nezahrnuje objem na sananí úpravy svah násypového tlesa. Na realizaci dalších významných plánovaných veejn-prospšných staveb (stavby liniové a plošné zástavby apod.) na území Libereckého kraje se pedpokládá spoteba stavebních surovin (drceného kameniva a tženého kameniva–písk a štrkopísk) o celkovém objemu 2,5 – 5 mil. m3 (pro liniové stavby), a cca 1-2 mil m3 ( pro plošné stavby). Na rekonstrukci stávajících liniových staveb infrastruktury se pedpokládá objem tchto surovin cca do 5 mil. m3. Na modernizaci železniní trat a kolejových svršk pro jednokolejnou tra (o celkové plánované ploše v Libereckém kraji cca 203 ha) se pedpokládá cca 3,05 mil m3 drceného kameniva frakce 32-63 mm. Na plánované optimalizace železniní trat (zejména pak trat úseku Turnov-Semily – Stará Paka) o celkové ploše 546,4 ha se pedpokládá celkový objem suroviny 2,73 mil.m3. Na základ výše uvedených pedpoklad spoteby bude nutno použít cca 112


14,2 – 16,1 mil m3 stavebních surovin, což pedstavuje cca 12–ti letou celkovou produkci tchto komodit v kraji. Vybrané plánované veejn prospšné stavby na území Libereckého kraje dokumentují následující obrázky a schémata (viz piložené soubory v pdf).

113


3. Shrnutí analytické ásti Rudy Ložiska rud v Libereckém kraji mla v minulosti pouze lokální význam a dnes jsou pouze historickou záležitostí. Ve státní bilanci zásob již v souasnosti není evidováno žádné rudní ložisko (vyjma ložisek U rud). Palivoenergetické suroviny Uran Význam ložisek radioaktivních surovin je celostátní, hlavn z pohledu energetických rezerv budoucnosti. V souasné dob jsou na území kraje evidována 4 výhradní ložiska uranových rud (uran kov). Jak vyplývá z Bilance zásob, je v souasnosti na ložiskách v Libereckém kraji evidováno celkem 113 048 t pírodního uranu kovu. Zásoby na všech ložiskách byly zaazeny do kategorie nebilanních, tj. v souasné dob ekonomicky netžitelných, vyjma ložiska Osená – Kotel. Vzhledem k souasnému instalovanému výkonu jaderných elektráren zdejší ložiska ve vyhledaných zásobách obsahují surovinu postaující pro výrobu elektrické energie na dobu cca 180 let, pi vylouení z pohledu ekologických dopad netžitelných zásob pak na dobu pibližn poloviní. Prognózními zdroji uranové rudy jsou: Hvzdov ve významném strážsko-hamerském rudním poli a na jihozápad okresu eská Lípa je situován prognózní zdroj Hemánky.

Uhlí Evidováno je jediné ložisko energetického erného uhlí Syenov, klasifikované pouze v nebilanních zásobách. Jedná se o velmi malé ložisko a navíc pomrn hluboce uložené, jeho báská otvírka není reálná. V budoucnosti lze uvažovat o jiném zpsobu využití, nap. podzemním zplynováním. V severozápadní ásti podkrkonošské pánve mezi Košálovem a Jilemnicí jsou známé výskyty spodnopermských holavých bituminózních bidlic. Tyto bidlice se v 19. století na mnoha místech tžily a používaly se po vypálení k hnojení polí a v kombinaci s uhlím pi výrob svítiplynu. V souasnosti se o jejich využití neuvažuje, v budoucnu by snad mohly být petrochemickou surovinou. Z Nmecka a Polska zasahuje do severní ásti kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní žitavská pánev. Vlastní ložisko zde pedstavuje hndouhelná sloj. Pestože je uhlí pomrn kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje z dvod velmi složitých tektonických a hydrogeologických pomr, ale i velké hloubky uložení. V nadloží hndouhelné sloje je vyvinuto v hloubce 2 až 25 m lignitové slojové pásmo ložiska Hrádek nad Nisou – Kristina. Ložisko bylo tžené od poloviny 19. století do poloviny 20. století hlubinn, a pak od roku 1957 do roku 1972 bylo z velké ásti vytženo povrchovým lomem Kristina, který je dnes zatopen. Další ložisko lignitu Frýdlant – Višová leží severovýchodn od Frýdlantu. Ob ložiska lignitu jsou malá a nejlepší partie mají vtšinou vytžené, je na nich mnoho stet zájm, takže se jejich využití v blízké budoucnosti nedá pedpokládat. V oblasti eského Stedohoí v severozápadní ásti kraje jsou známy výskyty slojek miocénního hndého uhlí, které byly pedevším v 19. století pedmtem intenzivní tžby. Nejkvalitnjší partie jsou již vydobyty a zbylé uhlí již nemá praktický význam.

114


Nerudní suroviny Skláské a slévárenské písky Ložiska skláských a slévárenských písk na území kraje mají celorepublikový význam. V kraji jsou využívána ložiska Provodín, Srní 2-Veselí, Srní-Okešice, a ložisko Stele, jehož dobývací prostor se nachází za hranicí kraje. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní Okešice, které je nejvtší v R se zásobami pes 100 mil. t skláských a pes 130 mil. t slévárenských písk. Pi stávající výši tžby dosahuje životnost ložisek Provodín max. 1-3 roky a ložiska Srní 2 – Veselí cca 5–6 let, u ložiska Srní – Okešice s DP Okešice v desítkách let. Ložiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu. Využití zbývajících blok zásob na rezervních ložiskách Srní-Okešice a Zahrádky–Srní podmiujeme až po dotžení zásob a ukonení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a Okešice. Tžba skláských písk je zaazena mezi významné surovinové zdroje, které jsou jedinené a perspektivní i pro další desetiletí. Nejvýznamnjším prognózním zdrojem jsou skláské a slévárenské písky v oblasti stávající tžby v okolí Provodína, Srní a Jestebí. Karbonátové suroviny Ložiska vápencových hornin na území Libereckého kraje jsou pouze místního významu, jejich využití je limitováno relativn malými objemy zásob, v nkterých pípadech závažnými stety zájm, špatnou komunikaní dostupností a neexistencí zpracovatelských kapacit. Jejich využití ve stedndobé budoucnosti není pravdpodobné a jejich ekonomický význam je nepatrný. Akoliv na území kraje byly karbonáty na mnoha místech v minulosti tženy, budoucí využití vtšiny rezervních ložisek je velmi problematické, protože znaná ást zásob je u nich vázána neešitelnými stety zájm z hlediska ochrany pírody a zdroj podzemních vod. Platí to zejména pro ložiska na území Ještdského pohoí západn od Liberce: Machnín - Karlov pod Ještdem, Kryštofovo Údolí, Pilínkov, Kižany, Jítrava a Svtlá pod Ještdem. První ti patí mezi nejvtší ložiska vápenc i dolomit na území kraje. Jediné ložisko v této oblasti, kde nejsou neešitelné stety zájm, je malé ložisko zemdlských vápenc Hluboká u Liberce-Minkovice. Až do roku 1992 se na území kraje dobývalo kdysi významné ložisko fluorit-barytové suroviny Harrachov. S jeho optovným využitím se neuvažuje nejen vzhledem k neekonominosti, ale i vzhledem k lokalizaci na území Krkonošského národního parku, navíc ješt intenzivn využívaného pro sportovní a turistické úely. Od 2. tvrtiny roku 1994 se již na území R netží žádné ložisko fluoritu a barytu. V okrese .Lípa, mén Liberec, jsou nkteré fonolity (znlce) vyhodnoceny jako perspektivní netradiní energeticky úsporné suroviny. V souasnosti jsou ale v kraji znlce tženy jen jako stavební kámen. Ložiska pliocénního olivinického edie Záhoí - Prose a Smrí 2 a 3 byla vyhodnocena i jako tavný edi, v souasnosti již tžba doznívá a to pouze ve výrob drceného kameniva. V minulosti byly na nkolika místech kraje získávány drahé kameny (polodrahokamy). V Žitavské pánvi mezi Višovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jíl. Vzhledem k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje perspektivní. Z pohledu možného využití jsou ložiska karbonátových hornin na území Libereckého kraje jen málo perspektivním ložiskovým typem. Ve stedndobém horizontu 15 let je jejich využití

115


ekonomicky nereálné a zatížené obtížn ešitelnými stety zájm. Ložiska jsou regionální surovinovou rezervou. S využitím se poítá pouze u ložiska dolomitu Jesenný –Skalka. Kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu V souasné dob jsou v tžb pouze ložiska Ruprechtice a Nová Ves u Jablonce nad Nisou, na ložisku Hraniná byla tžba pozastavena- jedná se o sezónní tžbu. Ložisko Rochlice leží v souasné dob v zastavném území, a proto byla tžba z dvodu stet zájm v osmdesátých letech zastavena. Vytžení zbývajícího množství zásob (pes pl milionu m3) je pro stety zájm prakticky nemožné. Narezlý dvojslídný granit, tzv. tanvaldská žula, se tží na ložisku Nová Ves nad Nisou. Životnost zásob na ložisku Ruprechtice i Nová Ves nad Nisou dosahuje pi stávající úrovni tžby stovky let. Další významnou surovinou jsou pokrývaské bidlice – slab metamorfované fylity krkonošskojizerského krystalinika na Železnobrodsku. Nyní se surovina využívá ze tech tžených ložisek (Bratíkov, Bratíkov-Jirkov-odval a Bratíkov – Radice u Železného Brodu). Známou kamenickou surovinou jsou také mramory. V bilanci je evidováno jediné ložisko Jesenný – Skalka. Naposledy bylo tženo v roce 1982. Ostatní ložiska v této oblasti jsou evidována jako karbonátové suroviny, ale zárove jsou nkterá z nich vhodná i pro kamenickou výrobu, nap. Jesenný – Zítkova skála. Zajímavostí je pak vytžený výskyt travertinu na lokalit Trávníek u eského Dubu. Stavební suroviny Stavební kámen V kraji je tženo 11 výhradních ložisek stavebního kamene, zárove se tží 3 nevýhradní ložiska Cidlina-Doubravice (v tsném kontaktu Libereckého kraje v okr. Jiín), Studenec u Horek, Žandov u eské Lípy s velmi nízkými využitelnými zásobami. Relativn nízkou životnost (max. 1-6let) zaujímají výhradní ložiska Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Bezdín a Záhoí-Prose a nevýhradní ložisko Žandov u eské Lípy. Velké množství ložisek stavebního kamene s nízkou životností je znepokojivé. Celková produkce drceného kameniva z Libereckého kraje pro poteby kraje s ásteným vývozem do sousedních deficitních kraj (tj. severní ást Stedoeského a celé území Královéhradeckého kraje) by nemla poklesnout pod 800-850 tis. m3/rok, tj. pod cca 2.500 tis. tun/rok. Zásoby na vtšin stávajících tžených ložiskách jsou velmi nízké a z tohoho dvodu doporuujeme otvírku alespo jednoho nového ložiska s dostatenou roní kapacitou tžby, s výrazn kvalitnjší surovinou a s dlouholetou životností tžby (min. 25 – 30 let). Z celkového velmi zúženého výbru potenciálních výhradních ložisek se stanoveným DP vyhovuje z hlediska lokalizace, dostatené prozkoumanosti a objem zásob a zejména požadované kvality suroviny pouze znovuobnovení tžby na ložisku Luhov–Brništ-Tlustec se stanoveným DP Luhov. Mezi nejvýznamnjší tžená ložiska s dlouhodobou životností zásob v kraji (tj. cca nad 20 let) jsou pouze 2 ložiska a to Košálov-Stružinec a Chlum–Maršovický vrch. Ložisko Krásný Les u Frýdlantu a Bezdín zaujímají životnost max. 8-10 let, nicmén kvalita zásob tžené suroviny je nepízniv ovlivována tzv. sonnenbrandovým (kulikovitým) rozpadem a alterovaným melafýrem. trkopísky Pouze asi 1/4 produkce štrkopísk v kraji pochází z výhradních ložisek a zbytek pokrývají již ložiska nevýhradní. Celková roní produkce štrkopísk v Libereckém kraji se bude i po roce 2010

116


nadále pohybovat kolem 500 - 550 tis. m3. Mezi nejvýznamnjší výhradní ložiska patí Jablonné v Podještdí – Dubnice, Horní asnice, ásten Velký Grunov a nevýhradní ložisko Oldichov – Hrádek nad Nisou. V oblasti frýdlantského výbžku se jeví jako perspektivní ložisko k využití Arnoltice-Pertoltice (resp. jenom jeho ást). Ložisko Bohatice a Mimo jsou rovnž pedmtem tžebních zámr pro jejich využití. Ze štrkopískových náplav Jizery je stanoveno jediné výhradní ložisko - Píšovice, které bylo do ukonení tžby v roce 1983 z vtší ásti již vytženo a zásoby odepsány. Všechna 3 nevýhradní ložiska (Žizníkov, Oldichov –Hrádek nad Nisou a Rynoltice 2) a jedno ložisko výhradní (Velký Grunov) zaujímají vzhledem k doposud vykazovaným disponibilním zásobám velmi nízkou životnost a to max. do 3-5 let. Za perspektivní ložiska k budoucímu využití jako náhrada za ložiska postupn ukonovaná se jeví výhradní ložiska Bohatice a Arnoltice-Pertoltice a po vyešení stet zájm i ložisko Krásný Les –Raspenava. Na výhradním ložisku Velký Grunov s velmi nízkými vytžitelnými zásobami a s podadnou kvalitou suroviny ( zrnitostní frakcí 0-4 mm pes 90 %) se doporuuje jeho rozšíení tžby, avšak na výrazn malé ploše (celkem cca do 2,5 ha). Pro pepravu materiál z velkoobjemových tžeb, pípadn v oblastech s vtším potem aktivních tžeben, (nap. stavební suroviny- štrkopísky a drcené kamenivo, slévárenské a skláské písky), by ml být podmínno povolení tžby vhodným navázáním na kapacitní dopravní infrastrukturu, která nebude zatžovat prjezdní dopravou obce. Je nezbytné ešit dopravu vytžené suroviny na nov navrhovaných ložiskách již ve fázi projektové pípravy a to co nejmén rušivým zpsobem, nejlépe mimo zastavná a zastavitelná území obcí. Výhradn upednostovat novou tžbu i obnovu tžby u ložisek, které mají bezproblémov vyešenou dopravu surovin k odbrateli a tím preferovat železniní dopravu. Cihláské suroviny V kraji jsou evidována 4 výhradní a 5 nevýhradních ložisek. Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách kraje jsou sice znané, ale v souasnosti není využíváno žádné ložisko. Nepoítá se s využitím ani ve stedodobém horizontu.

3.1. Porovnání a zmny ve využívání a evidenci ložisek nerostných surovin se závry Regionální surovinové politice Libereckého kraje z roku 2003 Ve srovnání se souasným stavem využívání a evidence ložisek nerostných surovin mžeme konstatovat následující: - ve srovnání s rokem 2003, kdy byl celkový poet výhradních ložisek 96, klesl jeho stav k roku 2009 na 89. Naopak u nevýhradních ložisek stoupl poet z celkového potu 28 v roce 2003 na 31 v roce 2009. Tento pírstek je odvodnný ásteným pehodnocením a pevedením výhradních ložisek do ložisek nevýhradních - zatímco v roce 2003 surovinová politika postrádala veškerá nebilancovaná ložiska, resp. evidovaná nevyužívaná ložiska vyhrazených a nevyhrazených nerost, vedená pouze v úelové databázi GS – Geofondu, v souasné dob jsou již evidována v celkovém potu 70. I když jsou tato ložiska bez právní ochrany a jsou souástí pozemku, mohou být stále zájmem investor pro lokální tžby. - v roce 2003 bylo na území kraje 217 prognózních zdroj, ale na základ výsledk úkolu „Revize prognóz nerostných surovin“ a jejich postupným pehodnocováním až do souasnosti, došlo

117


k výrazné redukci až o 30 % na celkový poet 145. Zárove na základ nov vymezených kritérií využitelnosti, jejich nového peazení do subkategorií a vymezených limitních podmínek, bylo aktualizací vymezeno 60 nadjných prognózních zdroj nerostných surovin. - oproti závrm krajské surovinové politiky z roku 2003 došlo k uritému posunu ve vnímání pípadného využití uranových ložisek v kraji. Do budoucna nelze poítat s odpisem zásob zdejších ložisek uranových rud, úsilí by mlo být zameno na další poznání geologicko hydrogeologické a strukturní stavby a vývoj vhodných dobývacích metod (nejlépe z popudu a prostedk státních orgán) tak, aby bylo možno co nejlépe definovat podmínky a parametry pípadné tžby (viz kapitola . 6). - v oblasti nerudních surovin došlo k významné zmn v oblasti využití ložisek skláských a slévárenských písk v Provodínské oblasti. Vzhledem k dotžování ložisek Provodín a Srní 2 – Veselí, bylo pistoupeno k otvírce ložiska Srní – Okešice, které svým objemem zásob poskytuje perspektivu tžby a zpracování této nadregionáln významné suroviny po dobu dalších desítek let. Zásadní zmnou je plánované zvýšení objemu tžby na 1,2 mil. t/rok, se kterým souvisí plánovaná výstavba úelové komunikace pro dopravu suroviny z ložiska. - situace ve využívání ostatních nerudních surovin na území kraje zstala nezmnná, do využívání nebylo pevedeno žádné z ložisek, nedošlo ani k geologicko – przkumným aktivitám, které by vedly k ovení dalších ložiskových objekt. Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu v R a to na dostupnjších a z pohledu stet zájm mén konfliktních lokalitách lze konstatovat, že ložiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu stedndobého nemají perspektivu pro masivnjší otvírky a tžby. V úvahu pro pípadnou otvírku pipadá prozatím jediné ložisko Jesenný –Skalka. Z tohoto pohledu se otvírky vtšího potu ložisek (vyjma ložiska Jesenný –Skalka) na území kraje nejeví jako perspektivní - produkce z ložisek na ušlechtilou výrobu a hrubé kamenivo oproti roku 2003 nepatrn stoupla. Nyní se surovina využívá z 6 tžených ložisek, 4 výhradních a 2 nevýhradních. Další perspektiva otvírky nových ložisek se za souasné doby nejeví jako ekonomicky reálná. - produkce štrkopísk v Libereckém kraji oproti roku 2003 klesla o cca 26 %. Je to zpsobeno zejména poklesem poptávky z dvod krizového vývoje a stagnace ve stavebnictví a zárove v posledních letech se tžba štrkopísk pesunula na nevýhradní ložiska a zásoby na tchto ložiskách se výrazn snižují. Zárove tak je výrazný pebytek zásob písk nízkých kvalit a to zrnitostní frakce 0-4 mm, zatímco požadovaný sortiment hrubší zrnitostní frakce 4-8-16 mm nenapluje požadavky trhu. V roce 2009 se v rámci nevýhradních ložisek vytžilo více než ptinásobn vtší množství štrkopísk v porovnání s tžbou z výhradních ložisek. Na rozdíl od sousedních kraj Královéhradeckého, Stedoeského a Pardubického je na území Libereckého kraje velmi nízká plošná roztženost tžbou štrkopísk. Na rozdíl roku 2003 zásoby na využívaných ložiskách doznají rychlejšího úbytku a snížení jejich životnosti (viz . kapit. 2.6). - naopak u ložisek stavebního kamene vzrostla oproti roku 2003 jeho poteba a produkce až o cca 12 – 13 %. Ve ssrovnání s posledními roku 2006 – 2008 dokonce vzrostla jeho produkce díky stavebnímu rstu dokonce až o 15 %. Na rozdíl roku 2003 zásoby na 11 využívaných ložiskách rovnž doznají rychlejšího úbytku a snížení jejich životnosti, což je vekmi znepokojivé (viz . kapit. 2.6). Evidence zásob v porovnání s rokem 2003 vykazují v nkterých pípadech nereáln vysoké objemy zásob, i když jsou tato ložiska nerentabilní. - situace u využití cihláských surovin je vi roku 2003 nezmnná. Tžba cihláských surovin byla minimální a výhradní tžba skonila v roce 1999, nevýhradní o šest let pozdji. - ada významných ložisek nerostných surovin v rámci probíhajících Rebilancí zásob ložisek nerostných surovin byla pehodnocená a nebo již odepsaná vyntím z evidence bilanních 118


ložisek. Na rozdíl od pedchozí RSP LBK z roku 2003 mžeme následovn demonstrovat: (rebilance zásob ložisek Frýdlant, Dtichov, Horní asnice v dobývacích prostorech Horní asnice a Horní asnice I, ložisko Frýdlant – Višová, Pedlánce-Andlka, Frýdlant - Vtrov 2, Skuhrov nad Blou, Velké Hamry – Tanvald, Tanvald - dekorativní kámen, Ruprechtice, rebilance zásob ložiska Koberovy, rebilance ložiska erného uhlí Syenov, rebilance ložiska stavebního kamene Hodkovice nad Mohelkou, pehodnocení evidovaných zásob výhradního ložiska edie Chuchelná, rebilance ložiska ušlechtilého a hrubého kameniva Rašovka, pepoet zásob ložiska Raspenava (Krásný Les), pehodnocení ložiska Chotyn a Píšovice, rebilance zásob ložiska stavebního kamene Slunená – Kozlí, pepoet zásob skláských a slévárenských písk na ložisku Stele, Samotným pehodnocením ložisek došlo posléze k vyntí z evidence bilanních ložisek jako nap. ložiska fluoritu a barytu Harrachov a ložiska hndého uhlí a lignitu Žitavská pánev a ložiska lignitu Hrádek nad Nisou – Kristýna a Frýdlant-Višová. Posléze byly rovnž zrušeny chránná ložisková území, vyjma ložiska Harrachov. Na území kraje tak bylo zachováno pouze 5 ložisek palivoenergetických surovin, z toho 4 ložiska uranové rudy a 1 ložisko erného uhlí Syenov pouze s nebilanními zásobami. Zárove u mnohých ložiskových objekt došlo ke zmn zákresu a zejména objemu zásob a jejich klasifikace (Píšovice, Frýdlant - Vtrov 2, Hodkovice nad Mohelkou, Skuhrov nad Blou, apod.). U nkterých ložisek probhly podrobnjší przkumy z hlediska hydrogeologického posouzení a upesnní hydrogeologických pomr v územích ochranných pásem vodních zdroj a vyhodnocení monitoringu podzemních a povrchových vod. -Od doby pedání Regionální surovinové politiky Libereckého kraje z roku 2003 probhlo na nkterých ložiskách ízení EIA o zahájení nové tžby, pop. o rozšíení i pokraování tžby. Zejména se jednalo o ložiska stavebního kamene Záhoí – Prose, Košálov-Stružinec, ChlumÚjezd u eské Lípy, Studenec, Chuchelná, Brništ-Luhov-Tlustec a dále ložiska skláských a slévárenských písk Okešice a zahlazení hornické innosti na ložiskách Kižany a Stráž pod Ralskem (Dl Hamr I, Dl Hamr II). Dynamika využitelnosti nových ložisek je naprosto patrná z velké a pravdpodobn odvodnitelné intenzifikace nových zámr a nových otvírek nap. do rozšíení ložiska stavebního kameniva Záhoí-Prose a nov zahajovaného zámru na využití ásti zásob na výhradním ložisku Brništ-Luhov-Tlustec v dobývacím prostoru Luhov a dále do ložisek štrkopísk Bohatice a Arnoltice-Pertoltice, pop. zvýšení kapacity tžby slévárenských a skláských písk v DP Okešice od 1 000 000 do 1 200 000 tun/rok. Rovnž za velmi aktuální problematiku pojímáme stanovení CHLÚ na výhradním ložisku uranonosné rudy Oseek–Kotel, pop. aktualizované zámry spjaté s ekologickými zátžemi po tžb uranu . - Pozorovatelný je velmi zajímavý cenový trend prodejních sortiment, kde se nap. ceny drceného kameniva v Libereckém kraji pomrn významn liší od prmrných cen v ostatních regionech, což mže být ásten ovlivnno skuteností, že oproti jiným regionm byl v tomto kraji hodnocen pomrn malý poet ložisek, nicmén daleko více to ukazuje max. snahu využití vlastní surovinové základny. Jenom u zrnitostní frakce 8-11 mm a 8-16 mm ložisek stavebního kameniva se cena na území kraje pohybuje nad 300 –400 K/tunu. - U ady doporuených ložisek k tžb nedošlo k jejich otvírce, a to zejména z dvod nevyešených stet zájm. Zárove od roku 2003 do roku 2009 dokumentujeme zásadní zmny a nársty poteby a tžby stavebního kameniva a to až o 12-15 %, z tohoto dvodu lze nkteré prognózy vývoje a poteby využívání ložisek doporuené ve stávající Regionální surovinové politice kraje považovat v souasné dob za neaktuální. Souasná finanní krize mže pouze doasn utlumit tento vrstající trend poteb stavebních surovin, nicmén vzhledem k plánovaným veejn prospšným stavbám v kraji bude v blízké budoucnosti vrstající trend zachován. Zárove ást produkce stavebních surovin se vyváží za hranici kraje a velmi významn saturuje deficitní oblasti severní ásti Stedoeského a Královéhradeckého kraje.

119

Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje –finální ást dokumentu

4. Vliv využívání nerostných surovin na životní prostedí 4.1 Použité podklady a metodika vyhodnocení potencionálních územních stet Pro vyhodnocení byly použity aktuální digitální podklady GS – Geofondu (ložiska a jejich ochrany), GS (prognózní zdroje a nebilancovaná ložiska), Krajského úadu Libereckého kraje, Agentury ochrany pírody a krajiny R a eského hydrometeorologického ústavu. Pehled skupin dodaných dat je v následující tabulce . 42: Tabulka . 42: Pehled zdroj podkladových dat pro analýzu územních stet s ložisky nerostných surovin Skupina dat Ložiska, prognózy, SDD, poddolovaná území CHLÚ, DP MZCHÚ VKP, ÚSES OPVZ lesní pozemky zem. pdní fond NATURA 2000 Zonace CHKO Pozorovací vrty HMÚ CHOPAV

Poskytovatel GS-Geofond

Datum aktualizace 1.9. 2008

GS-Geofond KÚ LBCK KÚ LBCK KÚ LBCK KÚ LBCK KÚ LBCK AOPK R AOPK R HMÚ VUV Praha

1.9. 2008 1.11. 2008 1.11.2008 1.11. 2008 1.11. 2008 1.11. 2008 1. 3. 2009 1.1. 2008 1.10. 2008 2008

Poznámka

správce pro MŽP a BÚ

od PRVKÚK Od KÚ LK Od KÚ LK Od KÚ LK, správa CHKO HMÚ

Ke zjištní územních stet bylo použito nástroj GIS (prostorové operace), které umožnily konstrukci potencionálních stetových ploch a výpoet jejich plochy. Nov vytvoené objekty posloužily k tvorb stetových map a jejich atributové tabulky byly podkladem pro svodné informaní tabulky v textu a jeho samostatných pílohách. Informace o územních stetech je nutno chápat jako základní informaci o potencionálním stetu zájm v dotené ásti ložiskového objektu. Závažnost stetu pi využití nerostné suroviny závisí na stupni osvojení ložiska, zpsobu otvírky, zpsobu ešení odvalového, kalového a vodního hospodáství a zpsobu rekultivace. Významný je i asový faktor plánované roztženosti ložiska a navrácení dotených pozemk zpt k následnému využití. Tyto informace lze vyhodnocovat u netžených ložisek až v pípad podnikatelského zámru o využití bhem procesu územního ízení vetn pípadného posouzení EIA.

4.2. Ložiska ve velkoplošných chránných územích Na území Libereckého kraje se celou svou plochou nachází chránná krajinná oblast Jizerské hory a další 4 CHKO sem zasahují ze sousedních kraj. Na eskolipsku to jsou CHKO eské stedohoí a CHKO Kokoínsko. Sever eskolipska a západní ást Liberecka patí do CHKO Lužické hory. Na jihovýchod kraje (na Turnovsku a Semilsku) pak ješt CHKO eský Ráj. Následující kapitola vychází ze studií OG MŽP „Nerostný surovinový potenciál CHKO… a limity jeho využití“ (Aron at al. 2002, Bohdálek et al. 2002 [a], Bohdálek et al. 2002 [b], Fajfr et al. 2002, Spudil 2002).

120


Významným velkoplošn chránným územím kraje je i Krkonošský národní park (KRNAP), zasahující na území kraje svou západní ástí. Prostorové rozložení dotených ložiskových objekt je zobrazeno ve schématu . 1 jako samostatná píloha. Sumárn podíl dotených ploch je vyjáden v tabulce . 43. Detailní údaje o rozsahu prostorových pekryv jsou uvedeny v samostatných tabulkových pílohách D1-D4 k textové zpráv. Tabulka . 43: Podíl ploch výhradních a nevýhradních ložisek ve VCHÚ VCHÚ

Plochy VCHÚ [ha]

Plochy ložisek ve VCHÚ [ha] Podíl na ploše VCHÚ [%]

76400 19600

CHKO KRNAP

183,67 31,52

0,152 0,161

Údaje o dobývacích prostorech a chránných ložiskových územích, zasahujících na území CHKO podávají tabulky . 44 a 45. Tabulka . 44: Dobývací prostory zasahující na území CHKO íslo DP 70829

Název DP Žandov

71032 Hraniná I 70573 Hraniná Celkem tžené

Uživatel DP

Nerost

Stav využití

Polabské štrkopísky, edi tžené s.r.o. Praha Ligranit a.s., Liberec kámen - žula tžené Ligranit a.s., Liberec žula tžené

70079

Polevsko

Eurovia kamenolomy, edi a.s

71009

Polevsko I

Eurovia kamenolomy, kámen a.s edi

Celkem netžené

se zastavenou tžbou se zastavenou tžbou

Dotená plocha [ha] 2,960851

Zóna, CHKO OP 4 CS

2,525647 3,768602 9,2551

3 3

JH JH

4,097496

2

LH

1,419249

2

LH

5,516745

Tabulka . 45: Chránná ložisková území zasahující na území CHKO íslo CHLÚ 10470000 16720001 16720001 16720002 16720002 1830000 1830000 Celkem

Název Slunená Janovice u Krava I. Janovice u Krava I. Janovice u Krava II. Janovice u Krava II. Práche Práche

Surovina Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen

Dotená plocha [ha] 21,015955 2,696384 0,628066 7,091671 3,465679 0,001993 53,738141 88,637889

Zóna OP

CHKO

2 3 2 2 4 4 2

CS CS CS CS CS CS CS

121


CHKO eské stedohoí Tabulka . 46: Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích zónách CHKO eské Stedohoí a její 1 km vnjší zón na území LK (bližší komentá stet v analytické ásti) Subreg. B B B B D D D N N Q

íslo Název ložiska/prog. Zóna Stav využití Surovina Geofondu zdroje CHKO dosud netženo stavební kámen 3018300 Práche-eská skála II. obasná povrchová stavební kámen 3094100 Žandov u eské Lípy IV. dosud netženo stavební kámen 3104700 Slunená-Kozlí II. stavební kámen 3167200 Janovice u Krava II. + III. dosud netženo obasná povrchová stavební kámen 3094101 Žandov u eské Lípy IV. dívjší povrchová stavební kámen 3167202 Janovice-Hemanice IV. dosud netženo stavební kámen 3193600 Slunená-Kameník II. dosud netženo stavební kámen 5015400 Poustevna II. dosud netženo cihláská surovina 5019400 Kravae v .-Mimosko IV. III. + 1 dosud netženo stavební kámen 9237800 Velká bukovina km

Stety závažné ešitelné závažné ešitelné ešitelné závažné závažné ešitelné ešitelné ešitelné

Píkladem možného ešení stet stanovením podmínek pro ochranu životního prostedí je u využívaného výhradního a nevýhradního ložiska Žandov B3094100 a D3094101, které se nachází ve IV. zón CHKO eské stedohoí. Ložisko, resp. lom, je v tsné blízkosti zástavby obcí Horní Police a Žandov. Musí být zachována ochranná kulisa proti silnici II/262 Horní Police-Žandov, pípadn nasypán val z neupotebitelných zemin o min. výšce 7 m, který bude následn rekultivován výsadbou devin. Obtížn ešitelné jsou otvírky ložisek na lesních pozemcích, kde souasn hrozí i vážné narušení krajinného rázu, nap. Slunená – Kožlí B 3104700, Janovice – Hemanice D 3167202. U výhradního ložiska Janovice u Krava byla z dvod stet provedena rebilance s návrhem na pevod zásob do kat. zásob vázaných. Zásoby však po pehodnocení byly ponechány v pvodním nezmnném stavu. U ložiska Práche-eská skála se z dvod výše uvedených stet zájm a kategorickému postoji správy CHKO eské stedohoí nepedpokládá se jeho využití ani v budoucnosti. Z tohoto dvodu by mly být zásoby pehodnoceny a následn pevedeny do vázaných. Ložisko Slunená-Kožlí je z hlediska množství zásob a kvality suroviny hodnoceno jako významný zdroj stavebního kamene, nepichází však pípadné využití ložiska vzhledem k jeho poloze v II. zón CHKO a v rekreaní oblasti v úvahu patrn ani v budoucnu. Ložisko Janovice-Hemanice je souástí pozemku a leží pevážn v II. zón CHKO. Vzhledem k stetm zájm je velmi nepravdpodobné, že by mohlo být vydáno územní rozhodnutí a povolena PHZ. Vzhledem k velmi obtížn ešitelným stetm zájm je rovnž využití ložiska Slunená –Kameník velmi nepravdpodobné. Pípadnou tžbou by došlo k narušení rázu krajiny využívané pevážn k rekreaním úelm. Rovnž s využitím nebilancovaných ložisek a prognózních zdroj Kravae v echách – Mimosko, Poustevna a Velká Bukovina se z dvod pevažujících stet zájm VCHÚ a ZPF vbec nepoítá.

122


CHKO eský ráj Tabulka . 47: Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích zónách CHKO eský Ráj a její 1 km vnjší zón na území LK (dle nové kontury schválené k 5.12.2006)

Subreg.

íslo

Název ložiska/prog. zdroje

Zóna CHKO

B

3090100

Stele

1 km

B

3100400

3

N

5024001

N N

5024002 5024100

Koberovy Besedice-Malá Skála Besedice-Malá Skála Koberovy

3 1km

N

5190200

Karlovice

1 km

3

Stety Stav využití souasná povrchová dívjší povrchová dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo

Surovina písky skláské|písky ešitelné, mimo slévárenské hranice LK dolomit, vápenec pro Neešitelné zem.úely písky skláské|písky obtížn slévárenské ešitelné písky skláské|písky obtížn slévárenské ešitelné Neešitelné stavební kámen karbonáty pro obtížn zem.úel ešitelné

Ložisko Stele leží v tzv. kilometrové zón vn Chránné krajinné oblasti eský ráj a je jediným tženým ložiskem v oblasti CHKO, již mimo území LK. Podmínky CHKO byly respektovány již pi stanovení DP - ponechání skalních kulis a svahu jižn od bezejmenného údolí, severn od DP. K pímému stetu ložiska Stele a CHKO eský ráj tedy nedochází. Území tžebny se nachází uprosted jedné z krajinásky nejcennjších oblastí republiky s výraznou morfologií terénu ( skalní údolí, skalní útvary, lesy, kulturní luní a vodní plochy , cenné ekosystémy atd.),což vedlo k vyhlášení etných chránných území. V tsné blízkosti tžebny vede vymezený regionální a nadregionální biokoridor a etné plochy v zájmu ochrany pírody. Ložisko Stele leží uvnit ochranné zóny nadregionálního biokoridoru. Výhradní ložisko skláských a slévárenských písk Stele není z pohledu provedeného geologického a v návaznosti ekologického hodnocení v pímém stetu s CHKO eský ráj. S ohledem na probíhající tžbu a požadavky na surovinu je hodnoceno jako ložisko, kde je navrženo a odvodnno pokraování tžby. Pedstavuje jedinenou surovinovou základnu celostátního i mezinárodního významu a jeho tžbou není CHKO eský ráj výrazn ohroženo. Z hlediska celospoleenského významu pro národní hospodáství nelze skláské písky tžené na tomto ložisku nahradit tžbou z jiného zdroje. S využitím ložiska Koberovy (. B 3100400) zásadn nepoítat. ásti blok zásob . 1 a 2 leží ve 2. a 3. zón CHKO eský ráj, souasn jsou tyto bloky pekryty územím PP Na Vápenici a souasn je tato ást ložiska pokryta územím pírodního parku Maloskalsko. V úvahu k využití nepipadají ani bloky jižní ásti ložiska, kde blok . 4 s opuštným lomem je ásten vázán skládkou inertního odpadu a blok . 3 na lesních pozemcích (zásah do VKP). Bloky zásob ložiska Koberovy v reakci na požadavek msta Železný Brod mohou být projednány k odpisu a to pevodem do zásob nebilanních v lepším pípad vyntím z evidence zásob. S dotžením zásob na ložisku Píšovice se nepoítá, jako náhradní lokalita se plánuje do tžby ložisko Ptýrov (nachází se již ve Stedoeském kraji). Ostatní ložiska a prognózní zdroje na území CHKO eský ráj z hlediska poteby a lokalizace na území CHKO nepipadají v horizontu 20 let k využití.

123


CHKO Jizerské hory Tabulka . 48: Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích zónách CHKO Jizerské hory a její 1 km vnjší zón Subreg.

íslo

Název ložiska/prog. zdroje

Zóna CHKO

B

Frýdlant-Vtrov 3061700 2

1 km

B

3067500

1 km

B

Dtichov Velké Hamry3098900 Tanvald

1 km

B

3101800

Ruprechtice

1 km

B

3101900

Hraniná

III.

D

3244400

1 km

D

5234800

Mlýnice Oldichov v Hájích

N

5009100

Raspenava

III.

IV.

N

RaspenavaVápenný vrch Ferdinandov5009300 Raspenava 5009500 Hejnice

III.

N

5009800 Ruprechtice 2

1 km

N

5010000

1 km

N N

N Q

5009200

Rudolfov

Nové Msto pod Smrkem 9246200 Hejnice 5215300

III. III.

III. III.

Stav využití

Surovina

Stety

dosud netženo – Obtížn zrušené ložisko stavební kámen ešitelné pevedené mezi nevýhradní ešitelné dívjší povrchová stavební kámen kámen pro hr.a ešitelné dosud netženo ušl.kamen.výrobu souasná kámen pro hr.a ešitelné povrchová ušl.kamen.výrobu souasná kámen pro hr.a ešitelné povrchová ušl.kamen.výrobu ešitelné dosud netženo stavební kámen ešitelné souasná štrkopísky povrchová dolomit,st.kám.,karb.pro ešitelné dívjší povrchová zem.úely dívjší hlub. i závažné železné rudy - magnetit povrch. kámen pro hr.a ešitelné dosud netženo ušl.kamen.výrobu dosud netženo technické zeminy kámen pro hr.a ešitelné dívjší povrchová ušl.kamen.výrobu kámen pro hr.a ešitelné dívjší povrchová ušl.kamen.výrobu dívjší hlub. i cín - wolframová ruda|cín ešitelné povrch. kov ešitelné dívjší povrchová štrkopísky

U ložiska Velké Hamry – Tanvald nelze v souasnosti odpovdn posoudit jak velký zábor a tedy vyntí z lesního pdního fondu by byl nutný v pípad otvírky ložiska. Dle analogie s tženými ložisky kamene pro ušlechtilou a hrubou kamenickou výrobu v kraji však lze konstatovat, že pípadný zábor a vyjmutí pozemk z PUPFL by byl postupný a pouze maloplošného charakteru. Ložisko Frýdlant – Vtrov 2 je již odepsané a peazené mezi ložiska nevyhrazeného nerostu. Vzhledem k situování ložiska v pedmstské oblasti msta Frýdlant není pravdpodobné, že by docházelo k ovlivování stávající situace v CHKO dopravou suroviny, nebo cílová odbytová oblast a tím i hlavní smry dopravy materiálu leží mimo CHKO. Oblast ložiska se však nachází v blízkosti mstské památkové rezervace Frýdlant. V blízkosti se nachází opuštný lom jakožto pozstatek již zrušeného ložiska Frýdlant v echách – Vtrov. S další tžbou v tomto prostoru se nepoítá, nebo dosud nevytžené zásoby na ložisku byly v roce 1994 odepsány. Vytžené prostory byly využity jako skládka TKO. Ložisko Dtichov se nachází vn chránné krajinné oblasti CHKO v blízkosti III. a IV. zóny ochrany. Vzhledem k parametrm stavebního kameniva ložiska Dtichov a dostatenému surovinovému zázemí štrkopískových ložisek v okolí Hrádku nad Nisou, drceného kamene na ložisku Krásný Les se s obnovením tžby na ložisku nepoítá. V prostoru ložiska Ruprechtice se nachází lesní porosty pevážn charakteru smrkových monokultur. Oblast 124


s pirozenjší skladbou lesa je zachována práv v biocentru Kateinky. V tsné blízkosti CHKO se nachází nebilancovaná ložiska kamene pro ušlechtilou a hrubou kamenickou výrobu Ruprechtice a Rudolfov a nevýhradní ložisko Mlýnice. U výhradního ložiska Hraniná probíhá severn od DP II. zóna CHKO a v prostoru pod patou odvalu se nachází mokad se dvma druhy zvlášt chránných rostlin. Západn od DP probíhá lokální biokoridor “K Vyšehradu” K 11, který lze ztotožnit s osou výše zmínného nadregionálního biokoridoru. Ložisko se nachází v CHOPAV Jizerské hory. U ložiska Oldichov v Hájích je tžebna situována v zastavném území obce Oldichov v Hájích v údolní niv potoka Jeice. Vzhledem k provádné prbžné rekultivaci pvodní skrývkovou zeminou nedochází k trvalému vyjímání pozemk ze zemdlského pdního fondu. V CHKO se rovnž nacházejí nebilancovaná ložiska Nové Msto pod Smrkem, Ferdinandov-Raspenava, Hejnice, Raspenava – Vápenný vrch a Raspenava, která byla pedmtem historické tžby. Oblast Vápenného vrchu byla vyhlášena v r. 1999 pírodní rezervací s názvem “Vápenný vrch“. Všechna ložiska se nacházejí ve III. zón CHKO. V místech opuštných tžeben je pda vyata z PUPFL a je vedena jako pda ostatní. Území ložiska Raspenava je pokryta pdou patící k lesnímu pdnímu fondu. Ložisko Ferdinandov - Raspenava leží ve III. zón CHKO a pípadný zábor a vyjmutí pozemk z PUPFL by byl postupný a pouze maloplošného charakteru. Ložisko Hejnice leží ve IV., zásti i v III. zón CHKO. Ložisko leží v CHOPAV Jizerské hory a ve vnjším (2.) ochranném pásmu Lázní Libverda. CHKO Lužické hory Tabulka . 49. Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích zónách CHKO Lužické hory a její 1 km vnjší zón na území LK Subreg. B B

íslo 3018400 3018500

N

5015100

N

5016100

Název ložiska/prog. zdroje Polevsko Prysk Šenov-Šenovský vrch Jablonné v Podještdí

Q

9366000

Kytlické Mlýny

Zóna CHKO II. + III. II. I. III. + 1 km II.

Stav využití dívjší povrchová dívjší povrchová

Surovina stavební kámen stavební kámen

dosud netženo

stavební kámen

dívjší povrchová dosud netženo

cihláská surovina písky slévárenské

Stety ešitelné ešitelné závažné ešitelné závažné

V souasné dob není na území CHKO Lužické hory v LK tženo žádné ložisko. V minulosti tžená ložiska Polevsko B 3018400 a Prysk B 3018500 jsou v souasnosti rekultivována a jejich optovné využití by bylo mimo jiné podmínno citlivým pístupem k odlesnní pozemk, zachování morfologické kulisy pírodního terénu a volbou vhodných pístupových cest pro transport. Výhradní ložisko stavebního kamene Polevsko se dvma stanovenými DP se nachází na území II. a III. zóny CHKO Lužické hory. V souasné dob hodnotíme jako nejzávažnjší zátž životního prostedí odval nepoužitelné výklizové suroviny ovlivující negativn krajinný ráz, stejn jako obnažené stny lomu. Ostatní stety zájm byly hodnoceny jako mén závažné a lze pedpokládat, že po dohod tžae a Správy CHKO i ostatních dotených orgán mohou být vyešeny. Na území se nachází zrušená ložiska stavebního kamene Prysk, Líska, Jablonné v Podještdí a Šenov - Šenovský vrch. Ložisko Prysk leží na zalesnném hebenu protáhlého vrcholu Kluky. Na ložisku byly vyaty z PUPFL pozemky v míst dnes perušené lomové tžby (v míst lomu). Ložisko nemá schválený plán rekultivace ani rekultivaní studii. Ložisko Šenov - Šenovský vrch leží v I. zón ochrany CHKO, ve které je ze zákona zakázána tžba nerostných surovin. Pípadná tžba ve vrcholové 125


partii Šenovského vrchu by negativním zpsobem narušila krajinný ráz tohoto vrchu. Opuštný kamenolom Líska, kterým bylo ložisko tženo, leží z vtší ásti v I. zón ochrany CHKO. Ložisko bezprostedn sousedí, resp. ásten do ní zasahuje, s národní pírodní památkou Zlatý vrch. Lokalita je ve stetech s prvky CHOPAV Severoeská kída, ÚSES, a OPVZ. Ložisko Jablonné v Podještdí leží pouze ve III. zón CHKO. Na území se nachází dva prognózní zdroje Dolní Suchá a Kytlické Mlýny nacházející se v I. a ve III. zón CHKO, dále v CHOPAVu Severoeská kída a ve 2. OPVZ. CHKO Kokoínsko Tabulka . 50. Pehled jednotlivých ložiskových objekt a prognózních zdroj v dílích zónách CHKO Kokoínsko a její 1 km vnjší zón na území LK Subreg.

íslo

B

3021400

D

3093500

D

3221700

N

5019400

N

5019500

N

5019700

Q

9030500

Q

9049100

Název ložiska/prog. zdroje Tachov Stvolínky Pavlovice-Vrchovany Kravae v echáchMimosko Blíževedly-Mimosko Litice-Mimosko Pavlovice-Vrchovany Jestebí-Žižkv vrch

Zóna 1 km II. + III. 1 km III. III. II. + IV. 1 km III.

Stav využití Surovina souasná stavební povrchová kámen dosud cihláská netženo surovina dívjší cihláská povrchová surovina dosud cihláská netženo surovina dosud cihláská netženo surovina dosud cihláská netženo surovina dosud cihláská netženo surovina dosud písky netženo slévárenské

Stety závažné, ale ešené závažné ešitelné ešitelné závažné ešitelné ešitelné ešitelné

V souasnosti tžené ložisko Tachov se vyskytuje na vnjším okraji kilometrového pásma vn CHKO Kokoínsko. Kopec tvoil výraznou morfologickou dominantu. Odtžování této pírodní dominanty zaalo rušit pvodní krajinný ráz. Aby se zabránilo úplné likvidaci této morfologické dominanty, zaaly být spodní etáže tženy jámovým lomem. Zárove byla nastoupena cesta zkulturnní pracovního prostedí a eliminace vlivu na pomry v obci pod lomem, zatížené pedevším transportem z lomu a z toho vyplývajícím hlukem, prašností a vibracemi. Úelné z hlediska morfologické predispozice, ale z krajináského hlediska málo estetické, je odvalové hospodáství. Z ekologického hlediska je ložisko na Tachovském vrchu rozhodn pítží (narušení krajinného rázu, prašnost, nutnost zkrápní ovzduší a cest, apod). Ložisko svými nízkými zásobami (vtší objem zásob se nachází pouze v pilíi pod souasnou technologickou úpravnou) je tsn ped ukonením životnosti. Na území se nacházejí nevyužívaná ložiska Pavlovice-Vrchovany, Stvolínky, BlíževedlyMimosko, Litice-Mimosko, Kravae v echách- Mimisko a prognózní zdroj Pavlovice-Vrchovany. Nejvýznamnjší stety zaujímá ložisko Stvolínky a PavloviceVrchovany. Ostatní lokality v této CHKO nejsou na území LK využívány a potencionální stety, pevážn ve využití pdního fondu i ochranou podzemních vod, by pi eventuální tžb byly z vtšiny ešitelné. Návrh koncepce „Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje“ respektuje velkoplošn zvlášt chránného území Kokoínsko a maloplošn zvlášt chránná území uvnit a vn hranic VZCHÚ, které správn spadají pod SCHKO Kokoínsko. Jedná se konkrétn o území a ochranné pásmo Národní pírodní památky (NPP) Peklo, Národní pírodní rezervace (NPR) 126


Novozámecký rybník, NPP Swamp, NPR Behyn-Pecopala, NPR Velký a Malý Bezdz, Pírodní rezervace (PR) Hradanské rybníky, Pírodní památky (PP) Ronov, PP Pod Hvzdou, PR Vlhoš, PP Stíbrný vrch, PP Husa, PP Martinské stny, PR Kostelecké bory, PP Deštenské pastviny, PR Mokady horní Libchovky, PP Prameny Pšovky a PP Osinalické buiny. Krkonošský národní park (KRNAP) Krkonošský národní park zaujímá bez ochranného pásma na území Libereckého kraje výmru 11 200 ha. Svým v zákon kodifikovaným statutem a pravidly pro posuzování a povolování stavebních a tžebních inností, zásadním zpsobem ovlivuje možnost jejich realizace. Z toho dvodu proto nepekvapí, že se zde v souasné dob nenachází žádná povolená aktivní tžební innost. Posledními tžbami byla hlubinná tžba fluoritu a barytu Rudnými doly s.p. Píbram (nyní slouen do s.p. DIAMO, Stráž pod Ralskem) na ložisku Harrachov. Evidované nevýhradní ložisko Mrklov-Horní Štpanice-V s vyhodnocenými zásobami dolomitu vhodného pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu nebylo nikdy tženo, stejn tak jako nevýhradní ložisko stavebního kamene Františkov-Sachrv heben. Prognózní zdroje na území KRNAPu evidované v databázi GS Geofond byly pehodnoceny a zaazeny do kategorie Z. Ložiskové objekty výhradních a nevýhradních ložisek netžených ložisek zasahují pevážn do zóny ochranného pásma, v nkolika pípadech do 3. zóny ochrany NP. Tabulka . 51: Výhradní a nevýhradní ložiska zasahující na území KRNAP íslo (blok)

Subregistr . ložiska

Název ložiska

Tžba

309900001

B

dosud 3099000 Horní Rokytnice netženo

309900002

B

3099000 Horní Rokytnice

306340001

B

3063400 Kížlice

306340002

B

3063400 Kížlice

303880000

D

3038800

Štpanická Lhota

dosud netženo

303960000

D

3039600

Mrklov-Horní Štpanice-V

dosud netženo

310200000

D

3102000

Františkovdosud Sachrv heben netženo

dosud netženo dívjší povrchová dívjší povrchová

Surovina Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec Dolomit, Stavební kámen, Vápenec Dolomit, Stavební kámen, Vápenec Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Stavební kámen

Celkem

Dotená plocha [ha]

Zóna

2,14215

OP

5,44475

OP

4,88275

NP

9,46065

NP

0,36615

OP

0,99565

OP

8,22936

OP

31,5215

4.3. Ložiska v maloplošných zvlášt chránných územích K maloplošným zvlášt chránným územím adíme tyto kategorie dle §14, písmen c až f zákona . 114/1992 Sb.: x národní pírodní rezervace (NPR) x pírodní rezervace (PR) 127


x x

národní pírodní památky (NPP) pírodní památky (PP)

Na území LK bylo registrováno celkem 113 objekt výše uvedených kategorií o celkové ploše 12 264 ha. Celkem 25 ložiskových objekt je v pekryvu s objekty výše uvedených kategorií, celková velikost nejvýznamnjších pekryv je cca 55 ha. Nejvýznamnjší z nich uvádí tabulka . 53 a 54. Graficky je situace vyjádena jako samostatné schéma . 2 pílohy E k textové zpráv. Tabulka .52: Poty a rozlohy maloplošných zvlášt chránných území k 31.12.2008 Poet celkem

národní pírodní památka

113 Plocha celkem ha

8 národní pírodní památka ha

6 132

národní pírodní rezervace 7 národní pírodní rezervace ha 2626

259

pírodní památka

pírodní rezervace

62 pírodní památka ha

36 pírodní rezervace ha

1452

1795

Tabulka . 53. Podíl ploch výhradních a nevýhradních ložisek v území MZCHÚ Celková plocha MZCHÚ [ha] 12 264

Plochy ložiskových objekt (vetn DP a CHLÚ) v MZCHÚ [ha] 82

Podíl na ploše MZCHÚ [%] 0,70

Dotené plochy ložiskovými objekty udává následující tabulka: Tabulka . 54. Dotené plochy MZCHÚ ložiskovými objekty Subre gistr

B

B

. ložiska

Název ložiska

Využití

Pedlánce- dosud 3129000 Andlka netženo

3131700 Pilínkov

B

3131700 Pilínkov

B

Jesenný3178900 Zítkova Skála

Surovina

Štrkopísky

Kámen pro hrubou a dívjší ušlechtilou povrchová kamenickou výrobu, Vápenec Kámen pro hrubou a dívjší ušlechtilou povrchová kamenickou výrobu, Vápenec dosud netženo

Vápenec

Dotená dílí plocha [ha] 38,34

1,33

0,75

4,22

Název MZCHÚ

Meandry Smdé

Panský lom

Panský lom

Údolí Vošmendy

Katego rie

Ochrana

PR

Meandry a slepá ramena eky Smdé, vodní a nivní spoleenstva

PP

Vypreparovaný ediový sopouch nápadného tvaru – "Spící panna"

OP

Vypreparovaný ediový sopouch nápadného tvaru – "Spící panna"

PR

Krasové území s jeskynmi a paleontologickými nálezy, luní spoleenstva

128


B

Jesenný3178900 Zítkova Skála

dosud netženo

Vápenec

0,23

Údolí Vošmendy

OP

B

3195900 Jítrava

dívjší Vápenec povrchová

1,94

Velký Vápenný

PR

B

3195900 Jítrava

dívjší Vápenec povrchová

0,36

Velký Vápenný

OP

B

3242700 Jitrava

dívjší Stavební kámen povrchová

4,74

Velký Vápenný

B

3242700 Jitrava

dívjší Stavební kámen povrchová

2,92

Velký Vápenný

Celkem

PR

OP

Krasové území s jeskynmi a paleontologickými nálezy, luní spoleenstva Horská suová buková javoina na vápencích, krasové fenomény Horská suová buková javoina na vápencích, krasové fenomény Horská suová buková javoina na vápencích, krasové fenomény Horská suová buková javoina na vápencích, krasové fenomény

54,83

4.4. Ložiska v chránných oblastech pirozené akumulace vod – CHOPAV Na území kraje se nachází území CHOPAV – Jizerské hory, jehož hranice je totožná se stejnojmennou CHKO, ásten sem pak zasahuje CHOPAV Krkonoše z území Národního parku KRNAP a z hlediska nadregionálního nejvýznamnjší - území CHOPAV Severoeská kída. Význam posledn jmenovaného je takový, že do souasné doby svou vahou zásadním zpsobem ovlivuje využívání surovinových zdroj oblasti. Není to jen v pípad rozhodování o další existenci tžeb radioaktivních surovin, ale i tžb ložisek skláských a slévárenských písk Provodín, Srní, Okešice a další. Dsledkem pak je stávající praxe, která dává pednost plošným záborm ped vydobytím veškerých ovených zásob na hloubku a to bez ohledu na skutenost, že s hloubkou se zvyšuje i kvalita suroviny. Celkový pehled stet výhradních a nevýhradních ložisek s CHOPAV je uveden v tabulce . 56. Nejvýznamnjším ze stet s CHOPAV je stet CHOPAV Severoeské kídy s ložisky radioaktivních surovin Stráž pod Ralskem a Hamr pod Ralskem. Zájmové území spadá do eské kídové pánve do bilanního celku 3 (Herík-HerrmannValeka 1999), konkrétn do hydrogeologického rajonu 464, resp. 4640. Bilanní celek 3 je potencionáln nejvýznamnjší vodárenskou strukturou eské kídové pánve. Její význam spoívá ve vysoké tvorb pírodních zdroj podzemních vod a obrovských akumulaních prostorách, nádržích podzemních vod, které mají celkový objem 29 km3. Tabulka .55: Zásoby podzemních vod v následující tabulce (l/s): Pírodní zdroje kolektor Kategorie Kategorie C2 C1 A 400 BC 3972 3972 D 452

v bilanním celku v rajonu jsou podrobn uvedeny Využitelné zásoby Kategorie Kategorie Kategorie C2 C1 B 200 2383 957 445 140

Odbry *

400 599 28 129


krystalinikum 35 celkem 4859

3972

957

957

445

1027

* Pozn. údaje o odbrech jsou z období nejvyšších spoteb podzemních vod, tj. kolem r.1985.

Podzemní vody kolektor A a BC jsou vhodné jako pitná voda po jednoduché úprav. Krom toho je díky mimoádn píznivým filtraním parametrm, zejména v kolektoru BC, možno provádt intenzivní soustedné odbry podzemních vod. Výjimkou je území s výskytem radioaktivních vod v širším okolí uranových ložisek strážského bloku. Nejvtší jímání podzemních vod souviselo s odvodováním ložiska Hamr, kde se z kolektoru A erpalo v letech 1970-96 prmrn 400 l/s, které se po složité úprav vypouštly do Plounice pod Stráží pod Ralskem. Kolektor BC se využívá v jímacím území eská Lípa jih (138 l/s), Hensko (120 l/s) a tlustecký blok (75 l/s). V oblasti Kamenice – Všemily je možno odebírat 425 l/s. Zásoby podzemních vod v bilanním celku v rajonu iní 464 (l/s), z toho tlustecký blok zaujímá využitelné zásoby 410 l/s v kategorii B. Tžba uranu ve strážském bloku v letech 1966-96 výrazn zmnila pomry v kolektoru A a byla nejvtším hydraulickým zásahem do bazálního kolektoru.eské kídové pánve. erpání 400 l/s snížilo hladinu v centru deprese o 160 m na 150 m n.m., a nap. ješt u Doks ve vzdálenosti 30 km byl na vrtu HJ-30 zaznamenán pokles hladiny o 14 m (r.1982). Po rozšíení chemické tžby po r.1982, po uvedení do provozu vtláecí hydraulické bariéry v kolektoru A v JZ ásti ložiska Stráž (vtláení cca 200 l/s), došlo v oblasti Mimon a Doks k restauraci pvodních tlakových úrovní hladiny v kolektoru A. Kolektor A je relativn dokonale izolovaný od kolektoru BC, pesto došlo vlivem vrt a puklinových a tektonických systém k petékání z kolektoru BC do kolektoru A ve výši 239 l/s. Strážský blok je relativn izolovaný, proto nedošlo k šíení deprese smrem na Z a na V do tlusteckého bloku pes strážský zlom ani pes ertovu ze (Herík-Herrmann-Valeka 1999). Velmi složité hydrogeologické pomry oblasti byly a jsou nejvtším problémem tžby uranu v této oblasti v minulosti i pi pípadném obnovení tžby uranu v budoucnosti. Hydrogeologické podmínky jsou zde nejsložitjší z celé eské kídové pánve. V oblasti strážského bloku jsou dv základní zvodn - zvode cenomanská s tlakovou hladinou a zvode turonská s volnou hladinou. V oblasti tlusteckého bloku jsou dokonce ti základní zvodn - základními zvodnmi jsou cenomanská, stednturonská, stedn turonská – coniacká. Komplex podložních hornin pánve je považován za dno zvodn. Cenomanská zvode je rozložena na celé ploše v oblasti. Její spodní hranici tvoí horniny podloží, svrchní hranici tvoí turonské jílovce které jsou zárove nepropustnou vrstvou oddlující ob zvodn. Smr pohybu podzemních vod je genereln k jihozápadu. Turonská zvode je vázána na pískovce, mocnost zvodnlých hornin se pohybuje od 50 do 100 m. Vody cenomanské zvodn mají v celé ložiskové oblasti tlakový charakter, tlak podzemních vod dosahuje hodnot 0,4 až 2,5 MPa, rychlost prostupu prostedím je cca 4 až 5 m za rok, prtoné množství 100 l/s, dynamické zásoby pedstavují 2 m3/min. Takový pítok podzemních vod do nižšího cenomanského horizontu je obtížné vysvtlit pouze infiltrací srážkových vod pes nevelké plochy výchoz slab propustných pískovc v pásmu podél lužické poruchy, za hlavní zdroj je považována hydraulická komunikace mezi horninami cenomanské (spodní) a turonské (svrchní) zvodn po tektonických zónách a pi kontaktech bazaltových tles. Uranové zrudnní je lokalizováno v podložním cenomanském souvrství, pi jejich tžb je tedy nutno projít a už báskými díly nebo vrty svrchní turonskou zvode a zamezit propojení obou zvodní komunikací pes technická díla. Tžba uranové rudy zaala v okolí Stráže pod Ralskem na pelomu 60. a 70. let na tech ložiscích, z pvodn 8 objevených a prozkoumaných. Metodou hlubinného dobývání byla uranová ruda tžena na ložisku Hamr pod Ralskem (Dl Hamr I, Dl Hamr II) a ložisku 130


Bevništ pod Ralskem (Dl Kižany I). Na ložisku Stráž pod Ralskem (Dl chemické tžby) a ásti ložiska Hamr pod Ralskem (vyluhovací pole 6) byla použita metoda podzemního loužení „in situ“ pomocí zedné kyseliny sírové. V pípad ložiska Hamr pod Ralskem byl prbh ukonovacích prací relativn snazší nebo bylo provádno prbžné zakládání vyrubaných prostor soubžn s tžbou. Každá z metod vyžadovala jiné podmínky, hlubinná tžba dokonalé osušení ložiska (pi erpání dlních vod dochází k významnému snížení hladiny podzemních vod v oblasti tzv. depresního kužele) a chemická tžba co nejvyšší hladinu pro vtší efektivitu erpání. Koexistence dvou odlišných dobývacích metod si vyžádala složité technické a hydraulické zásahy a zpsobila velké ovlivnní kvality podzemních vod a životního prostedí, jehož sanace ve velice dlouhodobá záležitost. Podrobnji je situace komentována v kapitole 2.2.1., 2.3.2.1. a v kap. 4.12. Na území CHOPAV se nacházejí další významné zdroje nerostných surovin (nap. Bohatice, Velký Grunov, Tachov u Doks, Bezdín, Luhov-Brništ-Tlustec, JanoviceDubnice, Janovice u Krava, eská Lípa-Dubice, Jablonné v Podješ.-Dubnice , Dubnice pod Ralskem 1 apod.). Graficky je situace znázornna ve schématu . 3 v samostatné píloze E k textové zpráv. Konkrétní pekryvy ložiskových objekt a jejich ochran jsou uvedeny jako samostatné tabulky v pílohách D1-D4 k textové zpráv. Tabulka . 56a. Celkový pehled stet výhradních a nevýhradních ložisek s CHOPAV Celková plocha CHOPAV [ha] 204535

Plochy ložisek v CHOPAV [ha] 7899,5

Podíl na ploše CHOPAV [%] 3,86

4.5. Ložiska v ochranném pásmu vodních zdroj Ochrana využívaných zdroj podzemních vod je právn zabezpeena vymezením a stanovením ochranných pásem vodních zdroj (OPVZ) o jejich vyhlášení ve smyslu ustanovení vodního zákona. Na území kraje bylo z centrální databáze VÚV v rámci studie registrováno nkolik desítek pásem hygienické ochrany vodních zdroj. Na území kraje bylo registrovámo 28 pekryv s 2. ochranným pásmem vodních zdroj s celkovou plochou ložiskových a prognózních objekt o velikosti 1394 ha. Maxima dosahují pekryvy s bloky zásob radioaktivních surovin ( Stráž pod Ralskem B 3240700) a dále ložiska skláských a slévárenských písk (Srní – Okešice B 3089400). Podrobnji jsou jednotlivé velikosti pekryv uvedeny jako samostatné tabulky v pílohách D1-D4 k textové zpráv. Prostorovou pedstavu plošného rozsahu podává schéma . 4 v píloze E k textové zpráv. Velký poet ložisek nerostných surovin zaujímá stety s ochrannými pásmy zdroj podzemních vod, jedná se zejména o nevyužívaná ložiska Práche-eská Skála, Dtichov (ŠP), Horská Kamenice, Kryštofovo Údolí, Machnín, Jitrava, a rovnž v neposlední ad ložiska uranových rud Stráž pod Ralskem a Osená – Kotel a ásten i ložiska využívaná jako jsou DP Václavice II ložiska Grabštjn, ložisko Bezdín (SK) a Ruprechtice (KA) apod. Podrobnji je popis komentován v kapitole 4.4. Píkladem mže být vývoj stetu zájmu ochrany zdroje pitné vody „Zlatá voda“ na katastru Smrí u Železného Brodu, kde probíhá tžba stavebního kamene ve výhradním ložisku Smrí 2 a 3, pop. ložiska Záhoí -Prose. Tžený olivinický bazanit po svém vylití ze svého zdroje utuhl v bývalém koryt eky Jizery na štrkopíscích vyplujících její koryto. Ty jsou v souasné dob vodonosné a daly vzniknout jmenovanému zdroji pitné vody. V poátcích 131


tžby edie nastavené limity umožnily vzájemnou symbiózu obou protichdných dj a po letech tžby edie pak bylo dokonce zjištno a prokázáno, že došlo ke vzrstu vydatnosti zdroje za zachování jeho kvality. Jev je vysvtlován specialisty jako dsledek snížení váhy a tlaku na štrkopísek a tím zvtšení jeho porosity, prostupnosti a vododajnosti. Ve všech pípadech stetu ložiska surovin s POVZ má prioritu zájem ochrany vodního zdroje a zpravidla dochází k výraznému omezení objemu velmi kvalitních zásob a rozsahu tžby (píkladem jsou ložiska Provodín, Srní, Okešice). Vlastní tžbou neovlivovat vydatnosti a jakosti vod na tžených ložiskách skláských a slévárenských písk. Požadavek na zvýšení tžby skláských písk v dob útlumu skláského prmyslu v R svdí o vývozu, není úelné navyšování tžby na úkor ochrany podzemních vod (v OPVZ eská Lípa – jih, Sosnová a v CHOPAV Severoeská kída). Roztžení nového ložiska by mlo následovat až po ukonení stávajících ložisek Srní -Veselí a Provodín. Tžba v DP Okešice probíhá prozatím nad hladinou podzemní vody, nejmén 1,5 m nad její maximální možnou úrovní a to podle pravidelného monitoringu jakosti a hladiny podzemních vod v pedmtném území a aktualizovaného havarijního plánu ve smyslu platné legislativy. Aktualizované dotené plochy v ochranném pásmu vodních zdroj s ložiskovými objekty na území eskolipska jsou znázornné v tabulce . 56b. Tabulka . 56b. Aktualizované dotené plochy v ochranném pásmu vodních zdroj s ložiskovými objekty na území eskolipska SUBR. CIS_LOZ

NAZEV_LOZ

TEZBA souasná povrchová souasná povrchová dosud netženo souasná povrchová dosud netženo dívjší povrchová dosud netženo dívjší povrchová dívjší povrchová

SUROVINA Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské Stavební kámen Písky skláské a slévárenské Písky slévárenské Písky skláské a slévárenské Cihláská surovina

B

3089400

Srní-Okešice

B B

3089600 3167200

Provodín Janovice u Krava

B B

3089500 3265500

Srní 2-Veselí Holany

B D

5024500 3093500

Provodín-Jestebí Stvolínky

D

3167202

Janovice-Hemanice

D

3221700

N N N P

5019400 5019700 5019300 9247300

Pavlovice-Vrchovany Kravae v echáchMimosko Litice-Mimosko Holany-Mimosko Hvzdov

dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo

P

9030600

Srní-Kraví hora

dosud netženo

Q Q Q Q

9049100 9247600 9030500 9030000

Jestebí-Žižkv vrch Hemánky Pavlovice Dubiná-Dubí hory

dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo

Dotená plocha v ha 418,8939 56,07268 13,8818 66,567396 45 5 60,95579

Stavební kámen

43,01665

Cihláská surovina

107,114607

Cihláská surovina Cihláská surovina Cihláská surovina Radioaktivní suroviny Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské Radioaktivní suroviny Cihláská surovina Stavební kámen

70,56692 90,42169 42,56968 514,035565 38,909068 13,197556 588,05688 146,0599 46,770564

132


4.6. Ložiska v ochranném pásmu lázeských zdroj Na území kraje se nachází rovnž i ochranné pásmo lázeských zdroj Lázn Libverda a Lázn Kundratice. Svým vlivem rozsahu a dosahu ovlivují jen, ze souasného pohledu, mén významné lokality - prognózní zdroje Ludvíkov pod Smrkem (stavební kámen), CHLÚ Nové Msto pod Smrkem (Sn-W rudy), zrušené ložisko Hejnice a výhradní ložisko radioaktivních surovin Osená-Kotel. Na Dvínské louce a v jejím okolí se nacházejí dležitá ojedinlá prameništ podzemních vod vetn pramenu minerální vody, která se zde v minulosti stáela, vzácná chránní flora a fauna a vodní skupenství chránných rostlin. Pípadnou tžbou uranové rudy, a následném vypuštním Hamerského jezera dojde k zániku tžené akumulace rašeliny- peloidu. V k.ú. Hamr na Jezee probíhá tžba na nkolika tžených kazetách. Lokalita v k.ú. Hamr na Jezee je zanesena ve schváleném územním plánu obce Hamr na Jezee.

4.7. Ložiska a ochrana zemdlského pdního fondu Nejvtší zátž z pohledu tžbou dotených ploch pedstavují dsledky tžby uranové rudy ložisek Hamr na Jezee a Stráž pod Ralskem. Tžba ostatních uranových ložisek oblasti nebyla zahájena a na uvedených probíhají sananí a rekultivaní práce. Na záboru pdy se podílí ada dalších tžených ložisek pedevším stavebního kamene, štrkopísku a kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, s velikostí dobývacích prostor do 20 ha. Prostorovou pedstavu plošného rozsahu podává schéma . 5 v samostatné píloze .E k textové zpráv. Zárove tak Konkrétní pekryvy ložiskových objekt a jejich ochran jsou uvedeny jako samostatné tabulky v píloze D5 k textové zpráv. Vliv využívání nerostných surovin na bonitní tídy ZPF a LPF uvádjí následující tabulky . 57 až 64. Tabulka . 57. Sumární pehled ložisek s pekryvem ploch ochrany pdy v 1. a 2. tíd Celková plocha orné pdy [ha] 67690

Plochy ložisek v 1. a 2. tíd ochrany [ha] 2406,12

Podíl z plochy orné pdy [%] 3,56

ást pozemk dotených tžbou je zpt vracena k pvodnímu využití na základ schválených plán rekultivací a podmínek navracení v POPD rekultivacemi. Stety se zemdlským pdním fondem 1 a 2. bonitní tídy dokumentují následující tabelární pehledy. Tabulka . 58: Vliv využívání nerostných surovin na životní prostedí, stety s bonitní I. tídou ZPF íslo GF (blok)

Subregistr

. Název ložiska ložiska

319800000

B

3198000 Syenov

324060000

B

3240600

324080000

B

318200000

B

Tžba dosud netženo

Surovina Uhlí erné

Radioaktivní dívjší z vrtu suroviny, Stopové a vzácné prvky dosud Radioaktivní 3240800 Osená-Kotel netženo suroviny Jirkov 1dívjší Kámen pro hrubou a 3182000 Samice povrchová ušlechtilou Stráž pod Ralskem

Tída Dotená plocha ochra[ha] ny 106,62082

1

99,806617

1

69,990635

1

0,445768

1

133


íslo GF (blok)

Subregistr


Tžba

Surovina

Tída Dotená plocha ochra[ha] ny

kamenickou výrobu Hrádek nad 3056300 Nisou Jesenný3103400 severovýchod

305630000

B

310340000

B

300010000

B

308920002

B

308920003

B

308920005

B

317880002

B

3178800 Jesenný-západ

324070000

B

3240700

3000100 Grabštejn Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice

dívjší povrchová dosud netženo dívjší povrchová

Cihláská surovina

1,440247

1

Vápenec

2,041349

1

Štrkopísky

2,231232

1

souasná povrchová

Štrkopísky

11,810069

1

souasná povrchová

Štrkopísky

13,400959

1

souasná povrchová

Štrkopísky

3,051893

1

dosud netženo

Vápenec

0,221824

1

53,216193

1

49,547912 413,825516

1

Stavební kámen

0,050061

1

Štrkopísky

2,403072

1

Cihláská surovina

0,095598

1

Štrkopísky

1,872152

1

Stavební kámen

0,248691

1

Cihláská surovina

0,01748

1

Cihláská surovina

104,24741

1

2,1677

1

Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky dívjší z vody Štrkopísky

Bevništ pod dívjší Ralskem hlubinná

310050001 B 3100500 Píšovice Celkem výhradní ložiska Žandov u 309410100 D 3094101 eské Lípy Oldichov v 523480000 D 5234800 Hájích 524390000

D

5243900 Starý Dub

316360000

D

3163600 Bulovka

523070000

D

5230700

309350001

D

3093500 Stvolínky

322170000

D

3221700

526100000

D

5261000 Rynoltice 2

Studenec u Horek

PavloviceVrchovany

souasná povrchová dívjší povrchová dívjší povrchová dosud netženo souasná povrchová dosud netženo dívjší povrchová obasná povrchová

Štrkopísky

Celkem nevýhradní ložiska

111,10216

Tabulka . 59. Zábor pdy s 1. tídou ochrany aktivními dobývacími prostory íslo DP 10071 Celkem

Název DP Stráž pod Ralskem

Organizace DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem

Nerost radioaktivní suroviny

Stav využití uzavírané

Dotená plocha [ha]

Tída ochrany

99,806617

1

99,806617

134


Tabulka . 60. Zábor pdy s 1. tídou ochrany netženými dobývacími prostory íslo DP

Název DP

10073

Kižany II

70057

Grabštejn

70642

Hrádek nad Nisou

71015

Václavice II

70962

Jirkov I

Organizace DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem Pískovny Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou CIPO s.r.o., Hrádek nad Nisou Pískovny Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou OFEX - gis s.r.o., Železný Brod

Nerost

Stav využití

Dotená plocha Tída [ha] ochrany

radioaktivní suroviny

s ukonenou tžbou

9,401422

1

štrkopísky

se zastavenou tžbou

1,41312

1

cihláská surovina


1,231674

1

štrkopísek


0,695843

1

bidlice


0,445768

1

Celkem

13,187827

Tabulka . 61. Vliv využívání nerostných surovin na životní prostedí, stety s bonitní II. tídou ZPF íslo GF (blok)

Subre gistr

300030000

B

300080000

B

310060000

B

312900000

B

316370000

B

316720002

B

319800000

B

324050000

B

324060000

B

324080000

B

322810000

B

302170000

B

302190001

B

318200000

B

320020000

B

305630000

B


Tžba

dívjší povrchová Arnolticedívjší 3000800 Pertoltice povrchová souasná 3100600 Záhoí-Prose povrchová Pedláncedosud 3129000 Andlka netženo Dubnice pod dívjší 3163700 Ralskem 1 povrchová Janovice u dosud 3167200 Krava netženo dosud 3198000 Syenov netženo dívjší Hamr pod 3240500 postupn rz. Ralskem zpsoby

3000300 Chotyn 2

Dotená plocha [ha]

Tída ochrany

Štrkopísky

29,739732

2

Štrkopísky

4,182092

2

Stavební kámen, Tavné horniny

0,009173

2

Štrkopísky

92,515479

2

Štrkopísky

3,161689

2

Stavební kámen

1,296611

2

Uhlí erné

50,572144

2

181,27747

2

202,49916

2

197,82747

2

39,649874

2

8,842525

2

2,438445

2

0,278333

2

2,780073

2

2,371699

2

Surovina

Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky Radioaktivní suroviny, Stráž pod 3240600 dívjší z vrtu Stopové a vzácné Ralskem prvky dosud Radioaktivní suroviny 3240800 Osená-Kotel netženo Dubnice pod dosud Cihláská surovina 3228100 Ralskem netženo souasná Stavební kámen 3021700 Smrí 2 a 3 povrchová Chuchelna dívjší Stavební kámen, 3021900 (Smrí-Prose) povrchová Štrkopísky Kámen pro hrubou a Jirkov 1dívjší 3182000 ušlechtilou Samice povrchová kamenickou výrobu souasná Štrkopísky 3200200 Velký Grunov povrchová Hrádek nad dívjší Cihláská surovina 3056300 Nisou povrchová

135


íslo GF (blok)

Subre gistr


300010000

B

3000100 Grabštejn

300040000

B

3000400 Bohatice

308920001

B

308920002

B

308920003

B

308920004

B

308920005

B

308920006

B

309410000

B

320740001

B

320740002

B

320740003

B

320740004

B

324070000

B

3240700

308900000

B

3089000 Dtichov

308950000

B

3089500 Srní 2-Veselí

300020100

B

3000201 Chotyn

Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Jablonné v 3089200 Podješ.Dubnice Žandov u 3094100 eské Lípy Janovice3207400 Dubnice Janovice3207400 Dubnice Janovice3207400 Dubnice Janovice3207400 Dubnice

Dotená plocha [ha]

Tída ochrany

Štrkopísky

16,370295

2

Štrkopísky

18,563899

2

souasná povrchová

Štrkopísky

115,323097

2

souasná povrchová

Štrkopísky

73,336389

2

souasná povrchová

Štrkopísky

7,848131

2

souasná povrchová

Štrkopísky

32,811076

2

souasná povrchová

Štrkopísky

41,491875

2

souasná povrchová

Štrkopísky

6,595312

2

Stavební kámen

1,589569

2

Cihláská surovina

43,745168

2

Cihláská surovina

15,650177

2

Cihláská surovina

103,78798

2

Cihláská surovina

17,453196

2

Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky

505,64887

2

Štrkopísky

11,367168

2

Písky skláské a slévárenské

0,17707

2

Štrkopísky

3,855576

2

Tžba dívjší povrchová dívjší povrchová

obasná povrchová dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo

Bevništ pod dívjší Ralskem hlubinná dívjší povrchová souasná povrchová dívjší povrchová

Surovina

Celkem výhradní ložiska Janovice316720200 D 3167202 Hemanice Dubnice pod 308920101 D 3089201 Ralskem 2 Dubnice pod 308920102 D 3089201 Ralskem 2 Celkem nevýhradní ložiska

1835,056806 dívjší povrchová dosud netženo dosud netženo

Stavební kámen

0,810889

2

Cihláská surovina

13,882418

2

Cihláská surovina

31,448997

2

46,142304

136


Tabulka . 62. Stet mezi II. tídou ochrany pdy a tženými – aktivními dobývacími prostory íslo DP 10071 70654 70750 70829 70910 70099 60287

Název DP

Organizace

Nerost

Stráž pod Ralskem Záhoí Prose

DIAMO s.p., Stráž pod radioaktivní suroviny Ralskem Kozákov - družstvo, kámen - edi Záhoí Eurovia kamenolomy, Smrí kámen - edi a.s KATORGA s.r.o., edi Žandov Praha Eurovia kamenolomy, štrkopísek Dubnice I a.s Zemdlské obchodní Velký Grunov štrkopísek družstvo, Brništ Provodínské písky a.s., skláské a slév.písky Veselí Provodín

Stav využití uzavírané

Dotená Tída plocha [ha] ochrany 202,49916

2

tžené

0,00125

2

tžené

15,799144

2

tžené

1,589569

2

tžené

110,38388

2

tžené

2,780073

2

tžené

0,837705

2

Celkem

333,89078

Tabulka . 63. Stet mezi II. tídou ochrany pdy a netženými dobývacími prostory íslo DP

Název DP

Hamr pod Ralskem I Hamr pod 10070 Ralskem II Hamr pod 10072 Ralskem III

Organizace

Stav využití

s ukonenou tžbou s ukonenou radioaktivní suroviny tžbou s ukonenou radioaktivní suroviny tžbou s ukonenou 10073 Kižany II radioaktivní suroviny tžbou se Hrádek nad CIPO s.r.o., Hrádek 70642 cihláská surovina zastavenou Nisou nad Nisou tžbou se Pískovny Hrádek a.s., 70895 Václavice I štrkopísek zastavenou Hrádek nad Nisou tžbou se Eurovia kamenolomy, edi pro drcené zastavenou 70992 Železný Brod I a.s kamenivo tžbou se Pískovny Hrádek a.s., 71015 Václavice II štrkopísek zastavenou Hrádek nad Nisou tžbou se Eurovia kamenolomy, 71061 Chuchelna I kámen - edi zastavenou a.s tžbou se 70705 Dubnice Obec Dubnice štrkopísek zastavenou tžbou se OFEX - gis s.r.o., bidlice zastavenou 70962 Jirkov I Železný Brod tžbou Celkem 10069

DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem

Nerost radioaktivní suroviny

Dotená plocha [ha]

Tída ochrany

10,223182

2

19,390261

2

137,65929

2

139,63466

2

1,499849

2

34,340658

2

3,440328

2

9,553603

2

0,002222

2

3,53898

2

0,278333

2

359,561356

137


4.8. Ložiska a ochrana lesního fondu Lesní pozemky tvoí vtšinu nezemdlské pdy, tvoí 44,5 % plochy kraje. V legislativních normách (zákon . 289/95 Sb. o lesích, ve znní pozdjších pedpis) jsou funkce lesa zakotveny formou jejich kategorií – lesy ochranné, lesy zvláštního urení a lesy hospodáské (podrobnjší strukturu jednotlivých subkategorií podrobnji dále osvtluje Lesní zákon). V posledním desetiletí minulého století došlo ke kvalitativním zmnám kategorizace vzhledem ke zmnám právních pedpis. Z údaj oblastních plán rozvoje les (OPRL) lze usuzovat, že v Libereckém kraji je podíl ochranných les i les zvláštního urení nad prmrem eské republiky, což je dáno i uritou specifikací kraje – významný plošný podíl les horských stanoviš v Krkonoších, množství mimoádn nepíznivých stanoviš v mozaice kraje (skály, rašeliništ, strmé a kamenité svahy …), existence KRNAP a CHKO (píslušná zonace) i bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko. Ke stetm dochází pedevším pi tžb skláských a slévárenských písk a v prostoru tžby uranových ložisek. Rekultivacemi jsou tyto pozemky zpt lesnímu fondu navraceny. Vzhledem k roztíštnosti lesních pozemk bylo pi analýze vygenerováno jen pro výhradní a nevýhradní ložiska a schválené prognózní zdroje cca 8 000 stetových ploch. Z tohoto dvodu není v textu tabulka stet reprodukována a je uvedena pouze pehledná statistika. Vlastní tabulka je v tabulkových pílohách. Schéma . 6 prostorové distribuce pekryvných ploch je v píloze E k textové zpráv. Tabulka . 64. Statistický pehled územních stet výhradních a nevýhradních ložisek s lesními pozemky Celková plocha lesních pozemk [ha] 140141

Plochy ložisek ve stetu s lesními pozemky [ha] 4293,35

Podíl z plochy lesních pozemk [%] 3,06

4.9. Ložiska a územní systém ekologické stability Územní stety s prvky územního systému ekologické stability jsou jedním z nejastji ešených problém jak pi povolování hornické innosti, tak pi vymezování prvk ÚSES v krajin. Souasná praxe správních ízení ukazuje, že prvky ÚSES mají absolutní pednost pi posuzování významnosti stetu se zákonem chránnými ložiskovými objekty. Ve svém dsledku tedy neoprávnn omezují jak proces stanovování CHLÚ jako základního institutu ochrany výhradního ložiska, tak i další procesní kroky, nezbytné k pípadnému využití ložiska. Je zapotebí vytvoit podmínky pro ochranu ložisek nerostných zdroj a zárove pro funknost stávajících ÚSES a jejich vzájemné propojení v rámci zohlednní vzájemných poteb využití území a zákonností. Vymezení skladebných ástí ÚSES v územn plánovacích dokumentacích obcí a jejich ástí není taxativním dvodem pro pípadné neuskutenní tžby v ložisku nerostných surovin. Pi tžb musí být v maximáln možné míe respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V pípad omezení funkce ÚSES v dsledku tžby budou v dokumentacích povolení sananího a rekultivaního plánu a plánu otvírky a pípravy dobývání navržena rekultivaní opatení dle pokyn píslušného orgánu ochrany pírody. Sí ÚSES musí být funkní a musí být zarueno propojení jednotlivých prvk tohoto sytému z hlediska dodržení minimální prostupnosti naší nadmíru urbanizované krajiny. V pípad narušení vazeb ÚSES je nezbytné ped realizací tžby vyhodnotit nové varianty jejich propojení i prostory pro založení nových prvk ÚSES. Pi zpesování vymezení skladebných ástí ÚSES regionální a nadregionální úrovn významnosti a pi vymezování skladebných ástí lokální úrovn významnosti v územních plánech a regulaních plánech preferovat takové ešení, které bude minimalizovat stety se 138


zájmy na ochran ložisek nerostných surovin a to podle plnní dohody uzavené mezi MPO a MŽP k ešení stet ložisek nerostných surovin s prvky USES ze dne 16.2.2009 .j. 741/610/09(MŽP) a ze dne 5.3.2009 .j. 7770/09/05100/05000(MPO). Jak již bylo eeno, ve vtšin pípad však vymezení skladebných prvk ÚSES v území ložisek nemusí být pekážkou k pípadnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerost doasn omezeny, budou po ukonení tžby obnoveny v potebném rozsahu; pi ešení stet (pekryv) ochrany nerostných surovin se skladebnými prvky ÚSES je nutno zohlednit podmínku akceptace charakteru ástí ÚSES a podporování jeho funkce v cílovém stavu, a to jak pi samotné tžb, tak i pi ukonení tžby a rekultivaci tžbou doteného území v souladu s ochranou pírody a krajiny. Z aktualizace databáze navrhovaných nadregionálních a regionálních biocenter ÚSES v Libereckém kraji vyplynuly následující výstupy a doporuení: a) bezproblémové navržené vymezení NRBC a RBC v krajských ÚSES; b) úprava vymezení krajských ÚSES a rozhodnutí orgánu ochrany pírody a krajiny, které má být dále jako platné zapracováno do ÚPD; c) pepracování navržených prvk ÚSES (NRBC a RBC) z dvodu stetu s ochranou ložiska nerostného bohatství. Tabulka . 65: Pípadové stety ÚSES s CHLÚ - dochází k územnímu pekryvu NRBC nebo RBC s vyhlášeným CHLÚ Název a typ ÚSES Typ

Kód

NRBC

NC44

íslo 10250200

Název Lhotka u Zlaté Olešnice

17870000

Jesenný IV.

17880000

Jesenný III.

21590000

Jílové u Držková I.

00070000 00080000

Frýdlant Pertoltice

RBC RC1257 Ralsko

24060000

* Stráž pod Ralskem

RBC RC 1258 Jelení vrchy

24060000


RBC RC 1259 Chrastenský vrch

24060000


24080000

Kotel

RBC RC 1272 Vápenný

19590000

Jítrava

RBC

18640000

NRBC

Název

Název a íslo CHLÚ

Údolí Jizery a Kamenice

NC68 Poustecká obora

RBC RC 1260

Prameny Plounice (Jenišavský mlýn)

RC 13 Bezdínské skály

RBC RC1356

Heben Kozlí Kameník

RBC RC 1787 Meandry Smdé RBC RC 1790 Boreek RBC RC 1914 Mimo

01830000 10470000 12900000 00060001 24060000

.

Surovina Dolomit- Dolomit Vápenec - karbonáty pro zemdlské úely Vápenec - karbonáty pro zemdlské úely Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Štrkopísky - Štrkopísky Štrkopísky - Štrkopísky Radioaktivní suroviny -uran kov Radioaktivní suroviny -uran kov Radioaktivní suroviny -uran kov uran

Vápenec- karbonáty pro zemdlské úely Hodkovice n. Mohelkou- Cihláská surovina - Cihláská Bezdín surovina Stavební kámen - Stavební Práche kámen Stavební kámen - Stavební Slunená kámen Pedlánce -Andlka Štrkopísky - Štrkopísky Bílý Kostel Štrkopísky - Štrkopísky * Stráž pod Ralskem Radioaktivní suroviny -uran -

139


RBC RC 1978 Padouchov

RBC RBC RBC RBC RBC

RC 387 Karlovské buiny RC 1257 RC1258 RC 1259 RC 1914

Ralsko Jelení vrchy Chrastenský vrch Mimo

13170000

Pilínkov

19630001

Svtlá pod Ještdem 1.

19530000

Kryštofovo Údolí

19600000

Machnín

24060000

Stráž pod Ralskem

kov Vápenec - karbonáty pro zemdlské úely Vápenec - karbonáty pro zemdlské úely Dolomit,Vápenec- karbonáty pro zemdlské úely Dolomit- Dolomit Radioaktivní suroviny -uran kov

Tabulka . 66: Pípadové stety ÚSES s dobývacími prostory - dochází k územnímu pekryvu NRBC nebo RBC s vyhlášeným DP Název a typ ÚSES Typ NRBC

Kód NC 44

RBC

RC 1257

Název a íslo dobývacího prostoru

Název íslo Údolí Jizery a Kamenice 70652 Ralsko

10071 10069 10070

RBC

RC 1258

Jelení vrchy

10071 10072

RBC

RC 1259

Chrastenský vrch

10072

RBC

RC 1914

Mimo

10071

RBC RBC

RC 1257 RC 1258

* Ralsko * Jelení vrchy

10071

RBC

RC 1914

* Mimo

RBC

RC 1258

** Jelení vrchy 10072

RBC

RC 1259

** Chrastenský vrch

Název Jesenný * Stráž pod Ralskem Hamr pod Ralskem I Hamr pod Ralskem !l * Stráž pod Ralskem ** Hamr pod Ralskem III ** Hamr pod Ralskem III * Stráž pod Ralskem * Stráž pod Ralskem

Nerost vápenec radioaktivní suroviny radioaktivní suroviny radioaktivní suroviny radioaktivní suroviny

Využití zastavená tžba ložisko uzavírané ukonená tžba ukonená tžba ložisko uzavírané


ukonená tžba


ukonená tžba

radioaktivní suroviny radioaktivní suroviny

** Hamr radioaktivní pod suroviny Ralskem III

ložisko uzavírané ložisko uzavírané

ukonená tžba

V k.ú. Hamr na Jezee a Bevništ pod Ralskem se nachází nkolik významných registrovaných biokoridor a biocenter, které mohou být v pípad obnovení tžby uranové rudy trvale poškozeny nebo zcela znieny. Tyto biokoridory a biocentra jsou funkní a jsou zaneseny v územním plánu obce Hamr na Jezee. Pedstavu o plošném pekryvu blok zásob všech ložisek podává následující tabulka . 67 a zárove tak pedcházející tabulky . 65-66. Celkový plošný pekryv s prvky ÚSES (NRBC, RBC, LBC) iní 1484, 28 ha. Pekryvy blok zásob výhradních a nevýhradních ložisek s prvky ÚSES a jejich identifikací jsou uvedeny ve schématu . 7 a jako samostatné tabulky v píloze D6 k textové zpráv. 140


Tabulka . 67: Statistický pehled pekryv blok zásob výhradních a nevýhradních ložisek s prvky ÚSES Prvky ÚSES

Celková plocha ÚSES [ha]

NRBC+RBC+LBC RBK+LBK [km2]

31827 1605,5

Plochy ložisek ve stetu Podíl dotených ploch s ÚSES [ha] ÚSES [%] 1484,28 4,66 61,5 3,83

4.10. Ložiska a Natura 2000 Na území Libereckého kraje bylo v rámci evropské soustavy NATURA 2000 vybráno a navrženo do národního seznamu 51 lokalit (tzv. evropsky významné lokality – EVL). Do území jiných kraj pesahují celkem 7 EVL (Kozlov-Tábor, Dolní Plounice, Horní Kamenice, Lužickohorské buiny, Krkonoše, Kokoínsko a Podtrosecká údolí). Seznam lokalit je píloze . D 7. Vláda R schválila vyhlášení 3 ptaích oblastí, navržených zcela i ásten na území Libereckého kraje: eskolipsko - Dokeské pískovce a mokady, Jizerské hory a Krkonoše. V pípad obnovení tžby v Hamru na Jezee je podmínkou vypuštní Hamerského jezera. Hamerské jezero je navrženo do soustavy NATURA 2000, kdy na toto je zpracováno projekt s doplnním do EVL a s tímto vyhlášením poítá i územní plánu obce Hamr na Jezee. Pehled o dotených plochách podávají pipojené tabulky . 68-70, vytvoeného podle aktuálního seznamu AOPK v dob zpracování, prostorovou pedstavu podává schéma . 8 v píloze E. Dále pekryvy blok zásob výhradních a nevýhradních ložisek s prvky NATURA 2000 jsou uvedeny jako samostatné tabulky v píloze D1-D4 k textové zpráv. Tabulka . 68. Statistický pehled konfliktních ploch ložisek s lokalitami NATURA 2000 Systém NATURA 2000

Celková plocha NATURA 2000 [ha]

Plochy ložisek ve stetu s objekty NATURA 2000 [ha]

Podíl z plochy NATURA 2000 [%]

40402

173,6

0,43

34170

38,3

0,11

Evropsky významné lokality Ptaí oblasti

Tabulka . 69 : Uzemní stety s evropsky významnými lokalitami systému NATURA 2000 íslo GF Subre . Název ložiska Tžba (blok) gistr ložiska 30473000 dívjší z B 3047300 eská Lípa-Dubice 0 vody 30894000 3

B

3089400 Srní-Okešice

souasná povrchová

30896000 2

B

3089600 Provodín

souasná povrchová

30896000 3

B

3089600 Provodín

souasná povrchová

Surovina

Dotená plocha [ha]

Kat.

Název

Štrkopísky

14,402853

EVL

Dolní Plounice

18,262932

EVL

Jestebsko Dokesko

16,938457

EVL

Jestebsko Dokesko

37,92369

EVL

Jestebsko Dokesko

Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské

141


íslo GF Subre (blok) gistr

. ložiska

Název ložiska

Tžba

30990000 1

B


dosud netženo

30990000 2

B


dosud netženo

31290000 0

B

3129000 Pedlánce-Andlka

dosud netženo

31317000 4

B

3131700 Pilínkov

dívjší povrchová

31317000 5

B

3131700 Pilínkov


31963000 2

B

3196300

32406000 0

B

dívjší z 3240600 Stráž pod Ralskem vrtu

31959000 0

B

3195900 Jítrava


Svtlá pod Ještdem


30634000 1

B

3063400 Kížlice


30634000 2

B

3063400 Kížlice


30895000 0

B


souasná povrchová

31953000 2

B

3195300 Kryštofovo Údolí


30894000 3

B

3089400 Srní-Okešice

souasná povrchová

30895000 0

B


souasná povrchová

Celkem výhradní ložiska

Surovina Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec

Dotená plocha [ha]

Kat.

Název

2,142149

EVL Krkonoše

5,444747

EVL Krkonoše

38,596368

EVL Smdá

4,337587

EVL

Vápenice Basa

1,636843

EVL

Vápenice Basa

Vápenec

3,031817

EVL

Vápenice Basa

Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky

5,861547

EVL

Horní Plounice

Vápenec

0,039893

EVL

Západní jeskyn

4,882754

EVL Krkonoše

9,460651

EVL Krkonoše

0,237067

EVL

0,023219

EVL Rokytka

0,00439

EVL

Jestebsko Dokesko

0,00439

EVL

Jestebsko Dokesko

Štrkopísky Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec

Dolomit, Stavební kámen, Vápenec Dolomit, Stavební kámen, Vápenec Písky skláské a slévárenské Dolomit, Stavební kámen, Vápenec Písky skláské a slévárenské Písky skláské a slévárenské

Jestebsko Dokesko

163,231354

142


íslo GF Subre (blok) gistr

. ložiska

Název ložiska

30388000 0

D

3038800 Štpanická Lhota

30396000 0

D

3039600

Tžba

dosud netženo

Mrklov-Horní Štpanice-V

dosud netženo

30935000 D 3093500 Stvolínky 1 31020000 Františkov-Sachrv D 3102000 0 heben Celkem nevýhradní ložiska 90306000 0

P

9030600 Srní-Kraví hora


Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, Vápenec Dolomit, Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Cihláská surovina Stavební kámen

Dotená plocha [ha]

Kat.

Název

0,36615

EVL Krkonoše

0,995647

EVL Krkonoše

0,809925

EVL

8,229356

EVL Krkonoše

Stvolínky Kravae

10,401078 dosud netženo

Písky skláské a slévárenské

Prognózy celkem

38,656602

EVL

Jestebsko Dokesko

38,656602

Tabulka . 70: Stety blok ložisek s areály ptaích oblastí systému NATURA 2000 íslo GF Subre (blok) gistr


30990000 1

B

Horní 3099000 Rokytnice

30990000 2

B

3099000

Horní Rokytnice

30634000 B 3063400 Kížlice 1 30634000 B 3063400 Kížlice 2 Celkem výhradní ložiska 50156000 0

D

5015600 Žizníkov

Tžba

Surovina

Dolomit, Kámen pro dosud hrubou a ušlechtilou netženo kamenickou výrobu, Vápenec Dolomit, Kámen pro dosud hrubou a ušlechtilou netženo kamenickou výrobu, Vápenec dívjší Dolomit, Stavební povrchová kámen, Vápenec dívjší Dolomit, Stavební povrchová kámen, Vápenec

Dotená plocha (ha)

Název

Typ

2,142149 Krkonoše

J

5,444747 Krkonoše

J

4,882754 Krkonoše

J

9,460651 Krkonoše

J

21,930301 souasná Štrkopísky povrchová

eskolipsko Dokeské 6,770743 pískovce a mokady

Kámen pro hrubou a dosud 0,36615 Krkonoše ušlechtilou kamenickou netženo výrobu, Vápenec Dolomit, Kámen pro Mrklov-Horní dosud 30396000 hrubou a ušlechtilou 0,995647 Krkonoše D 3039600 Štpanice-V netženo 0 kamenickou výrobu Františkov31020000 dosud D 3102000 Sachrv Stavební kámen 8,229356 Krkonoše 0 netženo heben Celkem nevýhradní ložiska 16,361896 30388000 0

D

3038800

Štpanická Lhota

J

J

J

J

143


4.11. Další vlivy využívání nerostných surovin na životní prostedí 4.11.1 Geopark eský ráj Do území Libereckého kraje zasahuje Geopark eský ráj. Geopark eský ráj o rozloze cca 700 km2 leží na území Libereckého, Královéhradeckého a Stedoeského kraje a na území okres Jablonec nad Nisou, Jiín, Liberec, Mladá Boleslav a Semily. Území leží v turistickém regionu eský ráj, který patí k nejvýznamnjším v eské republice. Území leží v NUTS II Severovýchod z vtší ásti, okrajov na území Stedoeského kraje leží v NUTS II - Stední echy. Strategickým cílem v regionálních operaních programech je vyvážený rozvoj, restrukturalizace a optimální diverzifikace ekonomické základy a ešení politiky zamstnanosti v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostedí. Na rozvoj tžební innosti nejsou ve statutu Geoparku kladeny žádné významné nároky. Orientaní pehled dotených území podává mapové schéma . 9 v píloze E a D8 a tabulka . 71. Nejvtší plochu zde pedstavuje výhradní ložisko erného uhlí Syenov. Z tžených ložisek jsou zde ložiska kamene a tavných edi Záhoí-Prose, ložiska stavebního kamene Smrí 2 a 3 a Košálov – Stružinec.

Tabulka . 71a: Statistický pehled ploch ložisek na území Geoparku v Libereckém kraji Celková plocha Geoparku na území Libereckého kraje [ha] 40077

Plochy ložisek na území Geoparku eský ráj na území LBC kraje [ha] 2144

Podíl z plochy Geoparku eský ráj [%] 5,34

Pehled jednotlivých ložiskových objekt na území Geoparku v kraji podává samostatná píloha . D8 k textové zpráv. 4.11.2. Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je v §3 zákona o ochran pírody a krajiny definován jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny“, která „utváí její typický vzhled nebo pispívá k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona veškeré „lesy, rašeliništ, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Dále jsou jimi takové ásti krajiny, které orgán ochrany pírody zaregistruje jako VKP – jde zejména o „mokady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamenlin, umlé i pirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porost vetn historických zahrad a park. Zvlášt chránná ást pírody je z této definice vyata.“ Z hlediska územní analýzy se jedná o bodové nebo plošné prvky. Pehled možných interakcí je uveden v následující tabulce, ze které je zejmé, že nejvýznamnjším stetovým fenoménem jsou ložiska uranu Stráž p. Ralskem a ložisko skláských a slévárenských písk Provodín.

144


Tabulka . 72. Ložiska dotýkající se registrovaných významných krajinných prvk (VKP) íslo GF Subre . (blok) gistr ložiska

Název ložiska

Tžba

31004000 1

B

dívjší 3100400 Koberovy povrchová

30896000 2

B

3089600 Provodín

32406000 0

B

3240600

32406000 0

B

Stráž pod 3240600 Ralskem

dívjší z vrtu

32406000 0

B

3240600

Stráž pod Ralskem

dívjší z vrtu

32406000 0

B

3240600

Stráž pod Ralskem

dívjší z vrtu

30473000 0

B

31864000 0

B

Stráž pod Ralskem

souasná povrchová dívjší z vrtu

Surovina

Dotená ís. plocha Název VKP VKP [ha]

Dolomit, Vápenec

a) Vrat, b) Železný Brod

0

125 Na vápenici

0

42

0

Lipová alej a) 70 mezi Mimoní Mimo, a Vranovem b) Vranov

0

Lípa malolistá u 69 kapliky ve Vranov

0

71

0

2 ex lípy 68 malolisté ve Vranov

0

45

Louka v niv Dolní Plounice Libchava

0,165

5

Bezdínské Bezdín skály

Písky skláské a slévárenské Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky Radioaktivní suroviny, Stopové a vzácné prvky

eská 3047300 Lípadívjší z vody Štrkopísky Dubice Hodkovice Cihláská 3186400 n.Mohelko dosud netženo surovina u-Bezdín

Kat. území

Stará pískovna

Provodín

Vranov

Dub letní ve Vranov Vranov

Vranov

4.11.3. Záplavová území Dalším, v minulosti opomíjeným prvkem, je dosah povodových záplav. Schéma . 10 v píloze E k textové zpráv dokumentuje dotené plochy ložisek a prognózních zdroj statistickou stoletou vodou. Záplavová vlna pedstavuje pi tžb riziko nejen ohrožení majetku na zaízení tžebny, ale mže dojít i nežádoucí kontaminaci širšího okolí ze zaízení provozu. Z analýzy vyplývá, že rizikovým tokem by mohly být úseky Plounice a Panenského potoka pi stoleté vod, pedevším ve vztahu k likvidaci tžby uranových rud. Tabulka . 73: Plochy ložisek ohrožené záplavou pi stoleté vod íslo GF Subre . Název ložiska (blok) gistr ložiska 304730000

eská LípaDubice

B

3047300

324050000

B

Hamr pod 3240500 Ralskem

324060000

B

3240600 Stráž pod

Tžba

Surovina

dívjší z vody Štrkopísky Radioaktivní dívjší suroviny, postupn rz. Stopové a zpsoby vzácné prvky dívjší z vrtu Radioaktivní

Dotená plocha [ha] 9,694465

Název toku

Tok vyhlas

Plounice Plounice 2

146,758976 Plounice Plounice 3 62,192393

Plounice Plounice 3

145


íslo GF Subre . Název ložiska (blok) gistr ložiska

Tžba

Surovina

Název toku

Tok vyhlas

Ralskem

324080000

B

324060000

B

324060000

B

suroviny, Stopové a vzácné prvky dosud Radioaktivní 3240800 Osená-Kotel netženo suroviny Radioaktivní Stráž pod suroviny, 3240600 dívjší z vrtu Ralskem Stopové a vzácné prvky Radioaktivní Stráž pod suroviny, dívjší z vrtu 3240600 Ralskem Stopové a vzácné prvky

Dotená plocha [ha]

8,376452

Plounice Plounice 3

66,985604

Plounice Plounice 2

66,985604

Panenský Panenský potok potok

4.11.4. Ochranná pásma pozorovacích vrt HMÚ Sí pozorovacích vrt MHÚ slouží k dlouhodobému sledování hladiny podzemních vod a jako jeden ze zdroj odhadu hydrologické a hydrogeologické bilance území. Vrty mají ochranné pásmo 100 m. innosti v tomto pásmu mohou narušit vrohodnost pozorování. Tabulka . 74: Ložiska v kontaktu s ochranným pásmem pozorovacích vrt HMÚ Subregistr

. ložiska

B

3240500

B

3000300 Chotyn 2

B

3129000

B

Název ložiska Hamr pod Ralskem

PedlánceAndlka Pedlánce3129000 Andlka

Tžba

Surovina

Objekt

Název

Radioaktivní dívjší postupn rz. suroviny, Stopové a zpsoby vzácné prvky

VP1940 Hamr


Štrkopísky

VP1971

dosud netženo

Štrkopísky

VP2015 Višová

dosud netženo

Štrkopísky

VP2012

Chotyn, Grabštejn

Andlka, Filipovka

Dalšími stety jsou sekundární projevy osvojení a využívání ložisek surovin. Dochází k lokálnímu zvýšení prašnosti a hlunosti v místech vlastních tžeben, jako pímý dsledek tžby, úpravy, deponování hotových výrobk i odval ze skrývky a tžby. Toto je zpravidla ešeno již v jednotlivých POPD píslušnými zásahy a úpravami technologických postup i samotných technologií. Prašnost a hlunost však je zpsobována i transportem výrobk jako dsledek nárstu pepravního provozu. Zde pak jsou nezídka provádny zásahy v podob výstavby nových pístupových komunikací do ložisek i odklonem dopravy od jasn urené tonáže nákladu a vozidla. Provádní sekundárního rozpojování rubaniny a následné seismické úinky je rovnž pomrn astým pedmtem stet. V posledních letech se ho však daí ešit náhradou mechanickými kladivy rzných typ. Stet se souasn zastavným územím obcí vyúsující nejen do omezení tžební aktivity nebo jiných provozních opatení, ale až do ukonení tžby je také velmi astý. Píklad je velmi mnoho. Zmna postupu tžby na ložisku Tachov jihovýchodním smrem a nakonec i zahlubování za vzniku jámového lomu, ukonení tžby v ložisku Polevsko atd.

146


4.11.5. Pírodní parky Na území kraje jsou vymezené 3 pírodní parky (Ještd, Maloskalsko a Peklo) podle § 12 zákona . 114/1992Sb., ve znní pozdjších pedpis. Jedná se o území požívající obecnou ochranu, a to zejména z hlediska krajinného rázu, a tudíž území citlivá na tžební innost (zejména tžba karbonatických ložisek, skláských a slévárenských písk a štrkopísk). Vztahují se zejména na území s výjimenými estetickými hodnotami, které nejsou chránny jinými prvky ochrany. K umisování a povolování staveb, jakož i pro povolení tžební innosti, které by mohly snížit nebo zmnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany pírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu mže stanovit ministerstvo životního prostedí obecn závazným právním pedpisem. Tabulka . 75a: Územní stety ložisek a prognózních zdroj s pírodními parky Maloskalsko, Ještd a Peklo v Libereckém kraji

Subreg. íslo lož.

B

Název ložiska Pilínkov - 8 blok zásob 3131700 Svtlá pod Ještdem - 2 bloky 3196300 zásob

B

3196100

Kižany

B

3195900

B

3196200

B

3196000

Jítrava Hluboká u LiberceMinkovice Machnín-Karlov pod Ještdem

B

3216000

Tpee

B

3038100

Rašovka

B

3195300

B

3242700

D

3242600

N

5008600

N

5211200

N

5211300

N

5025800

N

5009900

N

5009400

N

5023800

B

využití dívjší povrchová dívjší povrchová dívjší povrchová dívjší povrchová dosud netženo dosud netženo dosud netženo dosud netženo

Kryštofovo Údolí dívjší 3 bloky zásob povrchová dívjší Jitrava povrchová Hodkovice nad dívjší Mohelkou povrchová dosud netženo Raspenava Svtlá-Hoení dívjší Paseky - 2 bloky povrchová dosud Pilínkov - 2 bloky netženo dosud netženo Tpee Prose pod dívjší Ještdem 1 povrchová Krásný Les-Hadí dosud kopec netženo dosud netženo Huntíov

Nerost- komodita

Dotená plocha v ha

íslo zákresu v map

krystalický vápenec

89,48307

B34


7,958755

B33


4,508097

B26


3,235996

B23

krystalický vápenec dolomitický vápenec,krystalický dolomit,vápnitý dolomit fylit - kámem pro ušlechtilou výrobu

2,46296

B35

42,568851

B32

4,816198

B54

krystalický vápenec,mramor dolomit,dolomitický vápenec,krystalický dolomit,vápnitý dolomit

1,145

B36

64,82017

B31

diabas,metabazit- SK

14,842551

B24

kemenný porfyr,melafyr -SK

17,936099

D18

psamity,štrk-SP

166,863792

N31


5,042547

N21


4,597952

N22

diabas -SK

1,527599

N39

edi-SK

8,773556

N23

edi - SK

7,707203

N32

diabas - SK

2,777846

N35

147


Q

9050300

R

9037000

Pilínkov Krásný Les u Frýdlantu-jih



15,595519

Q16

štrkopísek - SP

65,011413

R10

Tabulka . 75b: Územní stety CHLÚ s pírodními parky Maloskalsko, Ještd a Peklo v Libereckém kraji íslo CHLÚ 19630001 19600000

Název CHLÚ Svtlá pod Ještdem I. Machnín

21600000 19610000 19530000 24080000 19590000 13170000 19620000

Chlístov Kižany II. Kryštofovo Údolí Kotel Jítrava Pilínkov Hluboká u Liberce

3810000

Rašovka

Nerost- komodita Vápenec Dolomit Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Vápenec Dolomit, Vápenec Radioaktivní suroviny Vápenec Vápenec Vápenec Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

4.12. Stav a využití území po ukonené tžb nerostných rekultivace a sanace území

surovin -

Cílem této kapitoly je na píkladech poukázat na postupy pi snižování zátží na plochách dotených tžbou nerostných surovin vetn rekultivaních postup s návrhem doporuení vhodnjších zpsob zahlazení dsledk tžby vytžených prostor s cílem zlepšení funkního využití území. Obecné principy rekultivací Povinností tžae je provést sanaci a rekultivaci území, které bylo využíváno pro tžbu, zakládání skrývkových hmot (vnjší výsypky), respektive pro jiné s tžbou související innosti (dopravní koridory, skládkové plochy, montážní místa apod.). U využívaných výhradních ložisek se „Plány sanace a rekultivace území doteného tžbou“ ídí podmínkami plnní hospodárného využití suroviny na základ povolené hornické innosti (dle vyhlášky BÚ 104/1988 Sb., ve znní pozdjších pedpis). Plány sanace a rekultivace jsou souástí dokumentace POPD a musí být v souladu s platnou legislativou. V prbhu let se však mní pohled na provádní rekultivace. Rekultivaní práce procházely svým vývojem, kdy v zaátcích se jednalo pedevším o ozelenní jednotlivých pozemk bez jakýchkoliv dalších vazeb. Plány, které byly schváleny ped 10 a více lety vyžadují dnes pizpsobení se aktuálním požadavkm na znovuzalenní ploch do krajiny (úpravy týkající se nap. druhové skladby nebo zpsobu využití ploch). Vtšinou se rekultivace provádí ve dvou základních etapách – technická a biologická. Technická rekultivace spoívá zejména v zajištní lokalit z hlediska bezpenosti, v terénních úpravách a zpevování svah tak, aby nedocházelo k erozi a sesuvm pdy (zajištní stability lomové stny). Dalším krokem je rekultivace biologická, kde se v poátení fázi jedná o 148


výsadby rzných druh listnatých a jehlinatých porost tak, aby se podpoil pirozený vývoj spoleenstva. Poté následuje údržba a pée o tyto porosty – dosadba devin, ochranné nátry, kácení nežádoucích druh rostlin (akát). Prioritou biologické rekultivace je zabránní rozšiování plevelných agresivních druh a podpora pirozeného vývoje výsadbou rychle rostoucích druh strom (vrba, bíza) a ostatních stabilizaních devin vetn výsadby keového patra. Vytvoený biotop je vtšinou domovem pro množství rostlin a živoich. Hlavním principem je zachování charakteristických terénních rys lom, pop. pískovny a podpora spontánního vývoje vegetace. V nkterých lokalitách, zejména v kamenolomech, je vhodné využít pedností zmnného terénu – obnažené skály, lenitý reliéf, nov vzniklé vodní plochy. Vegetace zde vzniká kombinací rostlin umle vysazených a samovoln se vyvíjejících, mže vykazovat vyšší druhovou diverzitu než okolní krajina a v tchto lokalitách jsou pedpoklady pro vytvoení lokálních biocenter jako základních prvk ÚSES. Z tohoto dvodu je zapotebí posoudit dsledky pozitivního vývoje vzniku unikátních biotop pro potebnou biodiverzitu a tvorbu ÚSES, zejména pak ešení rekultivace orientované na vznik „kvalitních“ segment krajiny (lesy a ostatní krajinná zele, vznik prvk zvyšujících biodiverzitu, vodní plochy s tvarovanou behovou linií a s pásem mlin, vymezení dílích území bez nutnosti sananích zásah s doporuenou obnovou základních ekologických funkcí sukcesními pochody apod.). V rámci sananích a rekultivaních prací vícemén doporuujeme preferovat pírod blízkou obnovu tžbou narušených území s tím, že velká vtšina tžbou narušených území mže mít potenciál obnovit se samovoln – spontánní sukcesí. Ponechání území po tžb v rámci rekultivace sukcesí (pirozenou diverzifikací), lze jedin se souhlasem orgán státní správy a samosprávy. Samozejm tato metoda zahlazení následk tžby je možná jedin za podpory a souhlasu dotených úastník ízení podpoená píslušným expertním vyjádením. Do budoucna je teba tento uvažovaný typ sanace zohlednit pelivji již v projektové dokumentaci s ohledem na konené využití doteného pdního fondu ve smyslu doasného i trvalého vyntí. Platné pedpisy na ochranu zemdlského pdního fondu (ochranu ZPF), zejména zákon . 334/1992 Sb., o ochran ZPF, ve znní pozdjších pedpis, umožují trvalé odntí pdy s doasným odvodem v pípad následných rekultivací vytžených ploch ZPF zalesnním i zízením vodní plochy. Pokud má být plocha po tžb rekultivována zpt do ZPF, pak je vydáván souhlas s doasným odntím pdy též s doasným odvodem. Roní výše odvodu nepedstavuje pro tžební firmy zásadní zátž. V pípad, že by plochy dotené tžbou mly být rekultivovány sukcesí (bez možnosti prohlášení tchto ploch za PUPFL, ZPF), bylo by vyžadováno trvalé odntí s jednorázovým odvodem, což by zejména pi odnímání pd vysoce chránných ( I. a II. tídy) mlo zásadní vliv na výši odvod (podstatn vyšší ástky). 4.12.1. Sananí a rekultivaní innosti po ukonené tžb nerostných surovin Území po tžb rudních surovin Vtšina opuštných dlních dl po tžb rud v Libereckém kraji patí mezi pozstatky po starých historických tžebních aktivitách, s výjimkou lokality Harrachov. Rudní ložiska byla vesms tžena ped rokem 1945, haldy jsou dnes obvykle zalenny do krajiny a charakteristicky se podobají sutím. Odvaly metrových rozmr, které se již staly souástí krajiny (asto již porostlé lesem) mají nemalou historickou hodnotu (historické revíry polymetalických rud v okolí Horní Rokytnice a Chrastavy, u Kryštofova údolí nebo Sn-rudy u Nového Msta pod Smrkem). Nkteré odvaly byly v minulosti výjimen využívány nap. pi stavb lesních cest a v souasné dob se s jejich rekultivací nepoítá (pirozené zarstání). Environmentální problémy spjaté se starými tžbami se týkají vzniku geochemických 149


anomálií a dále rozvážení hald jako kameniva pi stavb lesních cest asto do vzdálených lokalit. Z biologického hlediska bývají na tchto kamenitých substrátech pahorkatin a podhorských oblastí dobe vyvinuté bezové hájky, mechové „zahrady“ i vesovišt. Vtšina území je ve stavu blízkém pírod. Území s následky po tžb uranových rud Jednou z nejvýznamnjších zátží v Libereckém kraji jsou bezesporu následky tžby a úpravy uranových rud v oblasti Stráž pod Ralskem. Nesprávn zvolená strategie tžby v oblasti strážského bloku v minulých letech vyústila v existenci dvou vzájemn odlišných a negativn se ovlivujících metod, klasické hornické a hydrochemické, vedoucí k neúmrnému ovlivnní podzemních vod v dosahu dobývacích metod, k jehož likvidaci nejsou známá potebná technická a technologická ešení. Finanní zabezpeení sanace podzemních vod na ložisku Stráž neobejde bez úasti státu. DIAMO, státní podnik, uplatnil na chemické tžb celou adu technologických a organizaních opatení a v letech 1992 - 1995 byl výrazn snížen objem vtláené kyseliny sírové z 180 000 tun na 27 000 tun za rok. V roce 1995 bylo vtláení kyseliny sírové ukoneno. Bhem zvláštního režimu tžby byla produkce uranu snížena z pvodních 740 tun na 300 tun. V roce 1994 byla z prostedk státního rozpotu zahájena výstavba stanice likvidace kyselých roztok - I. etapa (tzv. odparka - SLKR) pro sanaci chemické tžby, která byla dokonena v ervenci 1996. Po vydání Usnesení vlády R ze dne 11. 8. 1993 . 429 o zmn koncepce útlumu tžby uranu a konzervaci dolu Hamr I se mly hledat cesty zlevnní tuhé zakládky použitím náhrad za cement a písek, a to zejména odpadových materiál odebíraných od producent za úplatu. Toto ešení mlo zlevnit základku a snížit celkové náklady. Usnesením vlády R . 244 ze dne 26. 4. 1995 k realizaci útlumu tžby a úpravy uranových rud v eské republice byla k 1. 5. 1995 schválena likvidace dolu Hamr I, DIAMO, s. p., pijal okamžit opatení na zahájení likvidace dolu Hamr I. Pechod z konzervace do likvidace nebyl tžký. Komplexní zprávu o chemické tžb pedstavuje Analýza chemické tžby - III, která byla podkladem pro rozhodování vlády. Usnesením vlády R ze dne 6. 3. 1996 . 170 ke zpráv o postupu sanace horninového prostedí po chemické tžb uranu ve Stráži pod Ralskem vzala vláda na vdomí výsledky komplexního posouzení chemické tžby a schválila zahájení její likvidace k 1. 4. 1996. V roce 1997 muselo být v dsledku restriktivních opatení vlády ve státním rozpotu (balíky opatení) zmírnno tempo likvidaních a sananích prací a u nkterých akcí musely být likvidaní práce na neurito zastaveny (chemická úpravna Stráž). Likvidaní a sananí práce byly provádny na akcích, u kterých by mohlo dojít k ekologickým nebo neodvratným hospodáským škodám. Státnímu podniku byly zkráceny dotace ze státního rozpotu o 27 %. DIAMO, s. p., dokázal úspornými opateními ást vlastních zdroj z prodeje uranu vložit do útlumu uranu. V posledních letech pokrauje v souladu s usnesením vlády . 170 z roku 1996 na sanace území zasaženého chemické tžbou uranu a odstraování kontaminant z podzemních vod. Komplex sananích technologií je doešen. V souasné dob probíhá výstavba poslední technologie NDS 10. Kamenec produkovaný v rámci sanace je prodáván externímu odbrateli v kapacit 30 tis. t ron. Tak je zaruen odbyt plné disponibilní kapacity výroby, ostatní produkty dekontaminace jsou ukládány na odkališti. Další postup sanace oblasti po chemické tžb uranu byl vzat vládou R na vdomí usnesením . 687 z roku 2000. V souasné dob je státním podnikem DIAMO tento postup rozpracováván do technického projektu likvidace. Kompletní ukonení sananích prací na ložisku Stráž vetn rekultivace vyluhovacích polí je pedpokládáno zhruba v roce 2040. V roce 1999 nedala vláda R svým usnesením . 750 souhlas k dotžení zásob na dole Hamr 150


I. Neprodlen byly obnoveny zakládací práce dlních dla a innost v podzemí byla ukonena v roce 2001. Obrázek . 18: Blokové schéma etzce již vybudovaných a provozovaných sananích technologií k roku 2010 (Diamo, s.p.o.z Stráž pod Ralskem)

Obrázek . 19: Schéma celkového principu sanace je na následujícím schématu (Diamo, s.p.o.z Stráž pod Ralskem) Al2(SO4)3 neutralizaní kaly vody po neutralizaci NEUTRALIZACE NDS-6

U

CHEMICKÁ STANICE

ODPARKA vody po neutralizaci

vodní tok

SH SH

kamenec na hnojiva

KRYSTALIZACE

neutralizaní kaly

kondenzát

(NH) SO4 4 2

NEUTRALIZACE NDS-10

NEUTRALIZACE kaly ML

odkališt SANANÍ VRTY

turonský kolektor

cenomanský kolektor

podloží Regulaní prvek SH Výroba síranu hlinitého

ML Matený louh

Projektované sananí technologie

151


Obrázek . 20: Sanace tžebních objekt v okolí jámy Hamr . 2 s "klasickou" hornickou podzemní tžbou. Stav IV/2009.

Obrázek . 21: Sanace tžebních objekt v okolí jámy Stráž pod Ralskem (Diamo, s.p.o.z., Stráž pod Ralskem)

152


Výstavba nových technologií byla schválena usnesením Vlády R . 621 z 25. kvtna 2005 (ve znní usnesení . 1337 z roku 2008 a . 1584 z roku 2009). Na základ tohoto usnesení vlády bude proces tepelného zahušování roztok doplnn o výstavu neutralizaních technologií, realizaci 59 vrt a úpravu odkališt pro ukládání materiál z hornické innosti – neutralizaních kal. Výroba kamence bude zachována a kamenec bude prodáván externím odbratelm k prmyslovému využití. Podstatná ást kontaminant bude ve form neutralizaních kal uložena odkališti. Odmítáme tvrzení „Problém z podzemí je pouze vyveden na povrch“. Kontaminované roztoky nejsou v podzemí pirozen stabilizovány a jejich nekontrolovatelnou migrací hrozí znehodnocení zásob pitných vod v severoeské kíd pípadn jejich migrace do jiných složek ŽP (viz závry analýzy rizik a její aktualizace). Pepracování kontaminace do stabilních neutralizaní kal a jejich uložení v zabezpeeném a kontrolovatelném odkališti je jednoznaným pínosem. Takto deponované kontaminanty jsou stabilizovány a nehrozí jejich nekontrolovatelná migrace do ŽP. Souasn odkališt s uloženými kontaminanty pedstavuje v souladu s legislativou SBS i druhotný zdroj nerostných surovin. Sanace území doteného chemickou tžbou uranu ve složitých hydrogeologických podmínkách eské kídové tabule je velice složitý a ekonomicky nároný proces. Dosáhnout hydrogeochemických parametr, které zde existovaly ped zahájením chemické tžby se v plné míe nikdy nepodaí. Rekultivaní a revitalizaní postupy po tžb uranu v oblasti Stráž pod Ralskem jsou pizpsobeny konkrétním pvodním hlavním innostem a lze je v zájmové oblasti lenit takto: 1. Rekultivaní a revitalizaní postupy po hlubinné tžb uranu x

likvidace podzemních a hlavních dlních dl

x

likvidace povrchových objekt

x

sanace a rekultivace povrchu

x

revitalizace regulovaného úseku toku Plounice ve správ DIAMO s.p. Stráž p. Ralskem

2. Rekultivaní a revitalizaní postupy po chemické tžb uranu x

likvidace technologických vrt (odstrojení, cementace stvolu)

x

likvidace povrchových zaízení

x

sanace a rekultivace povrchu

x

sanace horninového prostedí

Sanace cenomanské zvodn Cílem sanace cenomanské zvodn je snížení koncentrace rozpuštných látek v této zvodni na úrove, která zaruí nepekroení stanovených limit v turonské zvodni. Pedbžný cílový stav sanace cenomanské zvodn pedstavuje dosažení koncentrace cenomanských kontaminant 8 g/l TDS (rozpuštných látek).

153


Obrázek . 22: Kontaminace cenomanské zvodn síranovými anoionty cca v r. 2010 Zdroj: Materiál DIAMO s.p. (Rychtaík 2010)

Sanace turonské zvodn Cílem sanace je snížení kontaminace v turonském zvodnném kolektoru na úrove, která zaruí, že kvalita vody ve vodárenském systému bude odpovídat požadavku na surovou upravitelnou vodu podle SN 75 7214. Celý proces likvidace chemické tžby uranu je dlouhodobý a je nutno jej prbžn vyhodnocovat a upesovat. Za tímto úelem byly realizovány rozsáhlé monitorovací, ovovací a modelovací práce. Souasn je proces likvidace v jeho jednotlivých složkách prbžn schvalován orgány statní správy R. Na podklad rizikové analýzy, zpracované v roce 1997, byly definovány jako nejrizikovjší složky roztok NH4+, As, Be a V. Vzhledem k asové náronosti sanace byl stanoven na dobu 10 let pedbžný cílový parametr sanace na úrovni obsahu TDS 8 g.l-1. Vzhledem k asové, technické a ekonomické náronosti sanace je celý proces rozdlen do pti na sebe navazujících etap o celkové délce cca 40 let. Tento postup umožní verifikovat jednotlivé kroky a korigovat postup v následující etap tak, aby bylo dosaženo ekologického a ekonomického optima.

154


Obrázek . 23: Kontaminace turonské zvodn síranovými anointy ped sanací. Materiál DIAMO s.p. (Rychtaík 2009)

Obrázek . 24: Kontaminace turonské zvodn síranovými anointy - stav 2008. Materiál DIAMO s.p. (Rychtaík 2009)

155


3. Rekultivaní a revitalizaní postupy po úprav uranových rud -likvidace povrchových objekt -sanace a rekultivace povrchu -sanace a rekultivace odkališ Likvidaní, sananí a rekultivaní práce jsou provádny na základ „Technického projektu likvidace tžby a úpravy uranu v oblasti Stráž pod Ralskem a souvisejícího sociálního programu“, který byl schválen MPO R a který je každých 5 let aktualizován. V následujících tabulkách . 76-80 je uveden seznam areál státního podniku DIAMO, odštpného závodu Tžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem, urených k rekultivaci v prbhu let 2010 – 2050. Tabulka . 76: Povrchové areály Dolu Hamr I

Zakládkové centrum Dolu Kižany I Jámy .1, 2 Jáma . 13 Dl Kižany I Dl Hamr II - Lužice Jáma . 3 Rekonstrukce nivy vodotee z erného rybníka (investice)

výmra [ha]

druh rekultivace

rok zahájení

rok ukonení

2

lesnická

2011

2018

4 2 9 14 30

lesnická lesnická lesnická lesnická lesnická

2020 2020 2015 2012 2020

2030 2030 2025 2022 2030

2

lesnická

2006

2011

Tabulka . 77: Povrchové areály bývalého provozu odvodování

Centrální dekontaminaní stanice - CDS Nádrž Pustý Rekonstrukce nádrže Pustý na rybník (investice ) Neutralizaní dekontaminaní Stanice – NDS 6 Hydrobariéra Stráž a Svéboice

výmra [ha]

druh rekultivace

rok zahájení

rok ukonení

7

lesnická

2020

2030

2

2040

2047

4

lesnická obnova rybníka

2040

2045

3

lesnická

2040

2047

30

lesnická

2040

2050

Tabulka . 78: Vyluhovací pole chemické tžby výmra [ha]

druh rekultivace

rok zahájení

rok ukonení

41

zemdlská

2016

2050

424

lesnická

2000

2050

156


Tabulka . 79: Odkališt chemické úpravny druh rekultivace

výmra [ha]

Odkališt II. etapa

90

Odkališt I. etapa

72

trvalý trávní porost trvalý trávní porost

rok zahájení

rok ukonení

2040

2050

2040

2050

Souástí tžebn zpracovatelské innosti státního podniku DIAMO ve Stráži pod Ralskem byla výstavba kalových polí. Projektována a vybudována byla jako úložišt zbytkových materiál po hydrometalurgickém pepracování uranové rudy vytžené hlubinným dlním dobýváním z ložisek oblasti Stráž pod Ralskem. V souasné dob jsou využívána k potebám sanace. Odkališt je složeno ze dvou ástí (I. a II. etapa), které jsou konstruovány jako samostatná úložišt o stejn veliké ploše 93.5 ha s jednou spolenou hrází, která je nazývána dlící hrází a má výšku cca 30 m. Tabulka . 80: Rekultivace probíhající výmra [ha]

druh rekultivace

rok zahájení

4 3 18 4

technická lesnická lesnická lesnická

2009 1994 1991 1985

Plato „S“ materiálu DK I DH I - areál „Sever“ DH II - Lužice Loužící pole VP 5

Základní vcné cíle sanace odkališt jsou: 1. Soustedit veškeré kontaminované materiály z likvidace objekt a technologií, které souvisejí s hornickou píp. chemickou tžbou do volného prostoru odkališt I. a II. etapy. 2. Podle souasných bilancí je nutno do roku 2040 uložit cca 15,5 mil. m3 produkt hornické innosti (pedevším neutralizaních kal), vetn materiál využitelných jako sananí materiály (nap. haldovina). Relativn dlouhá doba ukládání je dána dobou potebnou pro ištní zbytkových technologických roztok vzniklých z procesu podzemního loužení uranu. Podle zpracovaných projekních podklad lze zajistit na odkališti celkový úložný objem cca 17,5 mil. m3 pro deponování materiál pocházejících z hornické innosti. 3. Nekontaminovanou vodu pitékající do tohoto prostoru oddlen zachycovat a vypouštt pímo do vodotee. 4. Kontaminovanou vodu z centrální ásti odkališt I. a II. etapy využít v technologii neutralizaní stanice NDS 6. 5. Položit izolaní a pokryvné vrstvy na nov vzniklém povrchu I. a II. etapy s následným provedením rekultivace celého zájmového prostoru. 6. Souástí komplexní sanace je i výstavba a provoz neutralizaní stanice NDS 10 a provoz NDS ML a NDS 6. Zámry byly posouzeny v samostatných procesech EIA. 7. V souasné dob se provádí výstavba sananí technologie - neutralizaní a dekontaminaní stanice NDS 10 pro zneškodování zbytkových technologických roztok s kapacitou 2, 8 mil. m3 ron a s produkcí neutralizaních kal cca 180 tis. t/rok (ten bude ukládán na odkališt). Plánovaný rok zahájení provozu je rok 2013. Z 157


pedchozích posudk GS bylo formulováno stanovisko OG MŽP: Oderpávání zbytkových technologických roztok z cenomanské zvodn a jejich následná dekontaminace je bezpodmínen nutná pro ochranu turonské zvodn, která pedstavuje jeden z nejvýznamnjších zdroj pitné vody v R. Pi dodržení navrhovaných technologických postup, by nemlo dojít k dalšímu narušení horninového prostedí v dané lokalit, ale naopak k náprav škod zpsobených chemickou tžbou uranového koncentrátu z cenomanské zvodn. Sanace a rekultivace odkališt vychází z materiálu „Konené ešení odkališt Stráž pod Ralskem - Studie“, který zohledoval nové poznatky získané pi dosavadním provozování odkališt a souasný stav legislativy v oblasti životního prostedí. Území po tžb uhlí a lignitu Ukázkový zpsob hydrické rekultivace byl proveden v hrádecké pánvi na lignitovém velkolomu Hrádek n. Nisou- Kristýna. Pvodní hlubinný dl Christian, dotžený povrchov v 60. letech minulého století, byl v 70. -80. letech upraven na jezero s okolními pískovými plážemi, které je významným rekreaním areálem intenzivn využívaným nejen obyvateli Liberecka, ale i rekreanty z vtších dálek a z blízkého Ploska i Nmecka. Území po tžb kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Pro ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu jsou charakteristické malé zábory lesního a pdního fondu (v ádu max. nkolika ha), pevážn v zahloubených lomech s šetrnými tžebními metodami. Jámové lomy vzniklé tžbou dekoraního kamene jsou asto bezodtoké a zahloubené partie se ponechávají nezavezené v podob umlých jezírek a tní. Plány sanace a rekultivace jsou u výhradních využívaných ložisek stavebního kamene zpracovány tak, aby se vytžené prostory v budoucnu s co nejmenšími problémy zapojily do okolní krajiny. Za hlavní negativní prvek exploatace lze oznait pomrn vysoký podíl odvalového materiálu (skrývky, výklizy nekvalitních partií a odpad ze zpracování), který je v posledních letech zásti využíván pro lokální stavební potebu (úprava komunikací, zásypy, pedrcování kamene na mobilních technologiích – viz fa Ligranit, atd.). Pesto zbytkové odvaly na nkterých lokalitách vytváejí rušivé novotvary. Rekultivace tohoto typu tžeb vtšinou probíhá zatopením ásti lom pod hladinou podzemní vody, zesvahováním mén stabilních tžebních stn do závrných svah (do 600) a jejich oživení pirozeným náletem i umlou výsadbou. Toto ešení v naprosté vtšin pípad pispívá k diverzifikaci pvodního biotopu, za vzniku nových (mokadních) spoleenstev v okrajích tžeben, asto se tyto objekty stávají i vyhledávaným a atraktivním rekreaním centrem (okolí Železného Brodu, Jílové u Držkova, Jirkov u Železného Brodu).

158


Obrázek . 25: Jirkov – Samice, ást zatopeného lomu po tžb bidlic (ervenec 2010)

Obrázek . 26: Jirkov u Držova 1, ást zatopeného lomu po tžb bidlic (ervenec 2010)

159


Území po tžb stavebního kameniva Vtšina ložisek stavebního kameniva v Libereckém kraji je roztžena jámovými a stnovými lomy. Ložiska stavebního kamene lze podle velikosti jejich DP rozdlit do dvou hlavních kategorií - malá (s plochou X - 20 ha) a stední až velká (20 - 50 ha).. Odvalové hospodáství vytváí rušivé krajinné novotvary. Konený tvar tžebny je modelován do schválených závrných stn, rekultivací dna (zemdlská, lesnická) a výsypek (zatravnní, zalesnní). Pes tyto kroky opuštný lom psobí doasn jako rušivý prvek v krajinném rázu, s místním vlivem na mikroklima. Specifickým fenoménem pi tžb kameniva je, že v naprosté vtšin pípad se tžba i zpracování suroviny odehrává na relativn malé ploše, což vtšinou neumožuje prbžné provádní rekultivací v prbhu tžby, snad s výjimkou hald, a sanace i rekultivace území zasaženého tžbou je provádna po vytžení ložiska. Dalším specifikem tžby stavebního kamene, je zpsob provádní rekultivací, kdy ve vtšin pípad jsou strmé lomové stny bezpen sesvahovány a ponechané etáže se ásten osazují zpevujícími devinami. ást upravených stn se ponechává odkrytá. Výklizy u jámových lom, které v našich pípadech iní zhruba 10 – 30%, se ponechávají ve vytženém prostoru. Sníží se tak nivelaní hloubka jámy. V každém pípad se tsn ped ukonením tžby v tchto lomech provádí modelace terénu s aplikací pirozených rostlinných druh a technického ešení sanace a rekultivace doteného území se zalenním do krajinného rázu. Dnes jsou vtšinou opuštné kamenolomy opuštné a zasucené, porostlé náletovými devinami a ásten zatopené pírodními jezírky (Pelechov, Hemanice u Frýdlantu). Mnohdy se zde vytváejí píznivé podmínky pro rozvoj specifických rostlinných a živoišných spoleenstev, asto i vzácnjších druh. Lomové stny orientované k jihu poskytují vhodné mikroklima pro teplomilné rostliny. Sama tžební innost v kamenolomu pináší svým odkrytím hornin a postupujícími ezy horninovým prostedím možnost získání geologických informací. Bez takových odkryv by porozumní geologické stavb území bylo mnohem složitjší. Mnohdy lidské zásahy odkryjí i geologickou pozoruhodnost takového významu, že je nanejvýš vhodné novou lokalitu chránit. Takové píklady pináší nap. bývalé lomy Líska, Prysk, které nyní patí k nejhodnotnjším chránným objektm území CHKO. V CHKO Lužické hory stojí urit za zmínku ložisko drceného kamene Líska s ukonenou tžbou. Tento opuštný lom se stal významným krajinným prvkem na území CHKO. Je zejmé, že i samotná tžba a neprovedená rekultivace v lomu (pirozená sukcese), mže výrazn pispívat ke zlepšení krajinného prostedí, zvýrazovat její estetický vzhled a pvab a zárove vytváet specifické a asto vzácné biocenózy (obr. . 27 – 30).

160


Obrázek . 27: Stna opuštného lomu na ložisku drceného kameniva Líska(ervenec, 2010)

Lokalita Prysk (obr. . 28) byla tžena od 20. až do 50. let 20. století nkolika píležitostnými lomy, které byly v provozu pouze nepravideln. V souasnosti jsou svahy kamenolomu ponechány samovolné sukcesi, a plato lomu je vyrovnáno a zalesnno, svahy upraveny do sklonu 1 :2 a zalesnny. Obrázek . 28: Opuštný stnový lom na ložisku Prysk se sloupcovou stavbou edi(ervenec, 2010)

161


Obrázek . 29: Pozstatky po staré (ervenec, 2010)

tžb stavebního materiálu na ložisku Pelechov

Obrázek . 30: Pirozen vyvinutá biocenóza v areálu lomu na ložisku Hemanice u Frýdlantu (ervenec, 2010)

162


Obrázek . 31: Návrh rekultivace a sanace po ukonení tžby na ložisku Luhov-BrništTlustec podle dokumentace EIA „Hornická innost v DP Luhov“ (GET, s.r.o. ervenec 2010)

Obrázek . 32: Ukázka návrhu rekultivace a sanace po ukonení tžby na ložisku LuhovBrništ-Tlustec podle dokumentace POPD (spol. Get, s.r.o., 2009)

163


Rizikem vytžených prostor mže být nekontrolované zavážení opuštných tžeben inertními odpadovými materiály (výkopová zemina, výlomy z tunel – lokalita Mlýnice), kde mže být pimíšen nelegáln ukladáný jiný odpad. anebo v horším pípad komunálním odpadem (Dtichov-Frýdlant -Vtrov 2, Košálov-skládka), pokud by nebyla ádn zabezpeena. Opuštná tžebna s evidovanými zásobami nabízí vytžený prostor pro velkoprostorové skládky prmyslového odpadu, ty však nesmí blokovat využitelné zásoby pro budoucnost. Obrázek .33: Zavážení tžebny Frýdlant – Vtrov 2 odpadem TKO (ervenec, 2010)

Obrázek . 34: Zavážení tžebny Košálov odpadem TKO (v pozadí ložisko KošálovStružinec) (ervenec, 2010)

164


Území po tžb štrkopísk a skláských a slévárenských písk Na vtšin ložisek štrkopísk v kraji probíhá tzv. tžba suchou cestou a tak po ukonení tžby se provede tzv. technická rekultivace (terénní úpravy) a následná zemdlská rekultivace zatravnním, pop. kombinovaná zemdlská rekultivace s lesnickou. Novými výzkumy z hlediska novotvoených unikátních biotop je doporuována pirozená sukcese, ta však zatím nemá plnou oporu v báské legislativ. Terénní úpravy vytženého prostoru spoívají v následné úprav ze sklonu 1:1 na 1:3, aby se mohly osít zelení. Dále v povážce a pekrytí svah a dna vytženého území orniní vrstvou v závislosti na pedešlé separátní skrývce, tak aby její bilance byla vyrovnaná. Následným zatravnním i zalesnním je ešena podstatná ást vytženého prostoru a vytvoí tak návaznost na zemdlské pop. lesnické plochy (Horní asnice, Grabštejn, Václavice, Velký Grunov, Žiznikov, Chotyn, DubniceJablonné v Podještdí, a ložiska skláských a slévárenských písk Provodín , Veselý – Srní, viz. následující obrázky . 35 - 39). Obrázek . 35: Rekultivace na ornou pdu na ložisku Dubnice-Jablonné v Podještdí (ervenec 2009)

165


Obrázek 36: Postupná lesnická rekultivace na ložisku Dubnice-Jablonné v Podještdí (ervenec, 2010)

Obrázek 37: Postupná lesnická rekultivace na ložisku Horní asnice (ervenec, 2008)

166


Obrázek . 38: Lesnická rekultivace v DP Veselý - stav IV/ 2009

Obrázek 39: Lesnická rekultivace v DP Veselý - stav ervenec 2010

Pokud se tžba uskuteuje nad hladinou podzemní vody, rekultivace vytžených prostor na zemdlskou pdu je pomrn jednoduchá a spoívá v zarovnání dna tžebny, rozprostení 167


skrývky, podorniní a ornice a provedení biologické rekultivace Pi tžb z vody, mže docházet k jejímu zneištní vlivem tžby a praní, po tžb zstávají rozsáhlé vodní plochy. Vtšinou jsou rekultivovány hydricky (viz ložisko Píšovice - sportovní rekreace) a nebo na chovné rybníky. Celkový dopad tžby surovin na životní prostedí, pokud je citliv vedena a zohleduje dlouhodobé zájmy v oblasti, nemusí být z ekologického hlediska vždy jen negativní. Vhodn rekultivované a revitalizované pískovny mohou zpsobit urité zpestení a morfologické oživení krajiny, které vede ke zvýšení biodiverzity a místy i ke zvýšení její ekologické hodnoty. Opuštné tžebny se mohou v nkterých pípadech stát vodohospodáskými zdroji nebo vyhledávanými místy rekreace, v ad míst jsou stanovišti vzácných druh fauny a flóry, místy odpoinkem tažných pták ap. Obecn lze konstatovat, že stávající i pedpokládaná tžba písk a štrkopísk výrazn ovlivuje souasný krajinný ráz oblasti. Jedná se zejména o tžbu vysoce mocných surovin (až 30 metr) s výrazn zetelnou stopou vytženého prostoru v krajin. Využití vytženého prostoru se bohužel nabízí k zavážení inertním odpadem, pop. prmyslovým odpadem (viz ložisko Chotyn obr. . 40). Z tohoto dvodu je poteba k jednotlivým tžebnám pistupovat individuáln, obecn lze však doporuit, aby stávající vytžené rozsáhlé plochy zejména po tžb nevýhradních ložisek byly postupn sanovány a rekultivovány. Obrázek . 40: Zavážení opuštné pískovny Chotyn skládkovým komunálním odpadem

Území po tžb cihláských surovin Obecn jsou ložiska cihláských hlín tvoena subhorizontáln nebo horizontáln uloženými ložiskovými polohami vtšího plošného rozsahu, pekrytými rzn mocnými skrývkovými materiály, které je nutno odtžit a deponovat. V ložiskových polohách asto bývají obsaženy vložky cizorodého nebo technologicky nevyužitelného materiálu, který je selektivn odtžován jako tzv. výkliz a také deponován na výsypkách. V pípad tžby cihláských surovin jsou vtšinou hliništ rekultivována na zemdlskou pdu nebo jsou využita k bytové 168


i prmyslové výstavb (blízkost intravilánu), pípadn jsou vytžené prostory využívány jako skládka a po té následn rekultivovány. Poslední tžené ložisko Starý Dub je zavezeno výklizovým materiálem a inertním odpadem bez patrných známek technické rekultivace. Obrázek . 41: Hrádek nad Nisou po tžb CS (ervenec 2002)

4.12.2. Problematika starých dlních dl a jejich zajištní Problém starých dlních dl je na okraji ešené problematiky. Starým dlním dílem (dále SDD) se podle Horního zákona (NR .44/1988 Sb. v aktuálním znní) rozumí dlní dílo v podzemí, které je opuštno a jehož pvodní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Podle úpravy platné od roku 2002 je starým dlním dílem také opuštný lom po tžb vyhrazených nerost, jehož pvodní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Oznamovací povinnost je všeobecná (oznámení bezodkladn MŽP R). MŽP R vytváí fond na zajištní a sanaci SDD, který je uren k zajištní bezpenosti obyvatel a majetku v blízkosti SDD. Evidencí SDD je poven GS - Geofond, který shromaž uje ohlášení ve zvláštním registru. Od roku 2005 jsou provádny revize zabezpeení tchto dl spoleným projektem GS a GS-Geofondu. Na území Libereckého kraje bylo ohlášeno 16 SDD (k 1. 11. 2008) , která jsou uvedena v následující tabulce . 81. Tabulka . 81: Stará dlní díla na území Libereckého kraje klí

ís. ohlašení

lokalita

KÚ

207

187

Harrachov

Harrachov

208

188

štola Oldich

Harrachov

291

292

Lemberk

Lvová

296

297

Maenice

Trávník u Cvikova

378

379

Kryštofovo údolí II

Kryštofovo údolí

1139

1123

Úpadnice štoly Rappolt

Nové Msto pod Smrkem

169


1140

1124

šachta Hv 1

Doksy u Máchova jezera

1141

1125

šachtice Boreek 1

Brenná

1142

1126

šachtice Boreek 2

Brenná

1144

1128

stará dobývka - Schachtenstein

Hamr pod Ralskem

1145

1129

štola Schachtenstein

Hamr pod Ralskem

1615

1584

dobývka ertova stna

Náhlov

1616

1585

dobývka Hebínek

Svéboice

1617

1586

Kryštofovo údolí - propadlina . 3

Kryštofovo údolí

1618

1587

štola pod Oví horou

Chrastava II

1738

1707

štola Dolní Suchá

Bílý Kostel nad Nisou

Obrázek . 42: Zajištní SDD úpadnice štoly Rappolt. Stav IV/2009-05-11

170


Obrázek . 43: Zajištní SDD štola Schachtenstein u Hamru. Stav IV/2009-05-11

Obrázek . 44: Zajištné ústí štoly v revíru Sn rud u Nového Msta p. Smrkem (stav IV/2009)

171


5. Analýza využití vybraných druhotných surovin v Libereckém kraji Úvod Stavební a demoliní odpady (dále také „SDO“) pedstavují hmotnostn cca tvrtinu až tetinu produkce všech odpad a to jak v R, tak i v ostatních zemích EU. V ad zemí jde o hlavní materiálový tok v oblasti odpad. Vzhledem k nutnosti omezování skládkování odpad na nezbytné minimum, je problematice rozvoje recyklace stavebních a demoliních odpad v EU vnována znaná pozornost. Na druhou stranu v oblasti tžby nerostných surovin lze vysledovat trend, kdy otvírky nových ložisek nerostných surovin se stávají ím dál komplikovanjší a nezídka se stává, že hrozí propad pokrytí poptávky po nerostných surovinách v jednotlivých oblastech. Tudíž druhým významným faktem je to, že recykláty ze stavebních a demoliních odpad ásten mohou, by minoritním podílem, nahradit a šetit nerostné surovinové zdroje. Cílem surovinové politiky v oblasti využívání druhotných surovin je zavedení takových nástroj, jejichž aplikace umožní vyšší využití vybraných druh odpad jakožto dílí náhrady za tžené nerostné suroviny. Vývoj produkce stavebních a demoliních odpad v R a LK V R se celková produkce odpad pohybuje v posledních letech kolem cca 30 mil. tun. V letech 2003 – 2009 byl zaznamenán pokles o 20%. Podíl využívání odpad v R od roku 2003 kontinuáln mírn stoupá. Dle informací SÚ celková produkce SDO pedstavovala v r. 2009 60% celkové produkce prmyslových odpad. Dle statistické roenky EUROSTAT (2009) se uvádí podíl SDO na celkové produkci odpad v R 33,9%. Produkce recyklovaných materiál vykazovala v R v letech 2001 – 2003 rostoucí tendenci. Od r. 2004 lze pozorovat uritou stagnaci. V produkci recyklát v R dlouhodob jasn dominoval betonový a cihelný recyklát ped zeminou a kamením a asfaltovým recyklátem, od r. 2004 produkce zeminy i kamení jakožto druhotných surovin stoupá. Co se týe pomru produkce recyklát k tžb stavebního kamene, pohybuje se dlouhodob kolem 6-8%. Jednou z píin stagnace využívání recyklát mže být, krom nejednotného systému prokazování vlastností recyklát, i tlak hlavních producent stavebního kamene na investory a dodavatele staveb smrem k využívání pírodního kameniva a štrkopísk. Produkce recyklovaného kameniva ze stavebních a demoliních odpad se pohybuje v jednotlivých zemích EU kolem 5% až 15% produkce pírodního stavebního kameniva. Celková produkce vybraných druh stavebních a demoliních odpad ve vazb na náhradu za primární suroviny, se v Libereckém kraji pohybovala v letech 2005 – 2009 mezi 150.000 a 600.000 t. Podíl stavebních a demoliních odpad z celkové produkce odpad se v Libereckém kraji pohybuje ve statistice plnní POH mezi 20 a 50%. Tento znaný rozptyl výše uvedených údaj je zatížen mj. i problematiností sbru dat a nejednotností metodiky evidence odpad. V Libereckém kraji bylo v r. 2009 recyklováno pibližn 3917 t odpadu betonu, 2351 t odpadních cihel, 23922 t smsi betonu, cihel, tašek. Výše uvedené vyhodnocení statistických údaj je pouze orientaní s ohledem na složitou situaci a znané nepesnosti v oblasti statistiky stavebních a demoliních odpad a ješt problematitjšímu sledování produkce jednotlivých druh recyklát vetn jejich využití. Bilance recyklovaných stavebních a demoliních odpad v regionu kraje není k dispozici. V pípad kameniva pro železniní svršek a spodek se pravdpodobn u ady firem do bilance odpad dostanou pouze odpady z procesu recyklace. Celková pesná kvantifikace využívání 172


jednotlivých druh recyklát ve stavebnictví je takka neproveditelná, nebo producent recyklátu o ní zpravidla nemá žádné další informace (s výjimkou pípad, kdy je recyklát využíván pímo po zpracování na téže lokalit) a uživatel recyklátu – stavebních firem i soukromník je píliš vysoký poet na provedení jakéhokoliv przkumu. Zárove taxativní stanovení, kolik recyklovaného materiálu má být použito v rámci jednotlivých staveb, není prakticky možné. Zaazení recyklát do systému jejich hodnocení dle platné legislativy Stavební a demoliní odpady (SDO) vznikají pi zizování staveb, jejich údržb, pi zmnách již dokonených staveb a odstraování staveb. SDO je ve smyslu vyhlášky .294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpad na skládky a jejich využívání na povrchu terénu ve znní vyhlášky . 61/2010 Sb., § 2, písmeno a) inertní odpad, který nemá nebezpené vlastnosti a u nhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým zmnám. Recyklovaný materiál je materiál, který byl znovu zpracován ze zhodnoceného (znovuzískaného) materiálu ve výrobním procesu a zapracovaný do koneného výrobku nebo do souásti pro zalenní do výrobku. Recyklovaný stavební materiál – recyklát (RSM) – je materiálový výstup ze zaízení k využívání a úprav SDO, kategorie ostatní odpad a odpad podobných SDO, spoívající ve zmn zrnitosti a jeho roztídní na velikostní frakce v zaízeních k tomu urených. Z hlediska producenta recyklátu existují dv (resp. ti) základní cesty k uplatnní recyklátu na trhu: a) jako upraveného odpadu, b) jako nestanoveného výrobku (ve smyslu zákona 102/2001 S. o obecné bezpenosti výrobk s ohledem na zákon 22/1997 a naízení vlády 312/2005 Sb.) c) v pípad, že je recyklát využíván pímo pvodcem odpadu, není dle souasné platné legislativy nutno init žádná opatení ve smyslu zákona o odpadech, nebo tento materiál nenapluje definici odpadu ve smyslu zmínného zákona. Pi deklaraci recyklátu jako odpadu (metoda asto uplatovaná nap. v Nmecku a Holandsku) se na jedné stran na vzniklý recyklát nevztahuje zákon 102/2001 Sb. a další, na stran druhé má však odbratel takového recyklátu (by prokazateln bez škodlivých vlastností ve smyslu vyhlášky 294/2005 Sb.) ve smyslu zákona o odpadech jednoznanou povinnost mít udlený souhlas krajského úadu k nakládání s odpady! V nov pijaté smrnici EU a Rady 98/2008 o odpadech však lze vysledovat výrazn jednodušší možnost nakládání s nkterými stavebními a demoliními odpady než tomu bylo doposud. Je to dáno zejména zavedením a definicí nového pojmu „vedlejší produkt“ (orig. „byproduct“). Smrnice jej definuje jako „látku nebo pedmt vzniklý pi výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba tohoto pedmtu“ a to, jsou-li splnny tyto podmínky: a) další využití látky nebo pedmtu je jisté; b) látku nebo pedmt lze využít pímo bez dalšího zpracování jiným než bžným prmyslovým zpsobem; c) výroba látky nebo pedmtu je nedílnou souástí výrobního procesu a 173


d) další využití je zákonné, tj. látka nebo pedmt splují všechny píslušné požadavky, pokud jde o výrobek, životní prostedí a ochranu zdraví u konkrétního použití a nepovedou k celkovým nepíznivým úinkm na životní prostedí nebo lidské zdraví.“ Na základ výše uvedených podmínek pak mohou jednotlivé lenské státy pijmout opatení, kterými se stanoví kritéria, jež musí být splnna k tomu, aby konkrétní látka nebo pedmt mohly být považovány za vedlejší produkt a nikoli odpad. V souladu s touto smrnicí pak lze považovat nap. veškeré výkopové zeminy a kamenivo za „vedlejší produkt“ a výrobky z nj vyrobené by mly, jako tzv. nestanovené výrobky odpovídat pouze podmínkám dle zákona 102/2001 Sb. o obecné bezpenosti výrobk a o zmn nkterých zákon (zákon o obecné bezpenosti výrobk). Souástí této obecné bezpenosti je i to, že výrobky podléhají píslušným technickým normám - zde zejména normám platným pro kamenivo. Producent recyklátu jako výrobku by ml tedy v souladu s platnou legislativou deklarovat vlastnosti recyklátu jako nestanoveného výrobku dle píslušných norem pro kamenivo. Jedná se zde o recyklované kamenivo, které je dle SN definováno jako „kamenivo získané zpracováním anorganického materiálu díve použitého v konstrukci“ Možnosti využití stavebních a demoliních odpad Stavební a demoliní odpady pedstavují významný zdroj druhotných surovin, o což se opírá i jeden z cíl Plánu odpadového hospodáství R, kterým je využívat 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoliních odpad do konce roku 2012. S cílem zabezpeit pednostní využívání stavebních a demoliních odpad byl vydán „Metodický návod odboru odpad pro ízení vzniku stavebních a demoliních odpad a pro nakládání s nimi“. V R recyklováno kolem 60 % stavebních odpad (bez výkopové zeminy), což je ve srovnání se zemmi EU (kde je recyklováno ca 60 až 90%) již pijatelná hodnota. V R existuje ada harmonizovaných norem, které umožují jednoznan využití recyklovaných inertních minerálních stavebních odpad jako recyklovaného kameniva. Nejastji se jedná o: SN EN 12620 Kamenivo do betonu (norma uruje vlastnosti kameniva a fileru jako kameniva, získaného úpravou pírodního, umlého nebo recyklovaného materiálu a smsi tchto kameniv pro použití do betonu). SN EN 13242 Kamenivo pro nestmelené smsi a smsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace (norma uruje vlastnosti kameniva, získaného zpracováním pírodních, umlých nebo recyklovaných materiál pro nestmelené smsi a smsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace). SN EN 13450 Kamenivo pro kolejové lože (norma uruje vlastnosti kameniva, získaného úpravou pírodního nebo umlého materiálu nebo recyklací drceného nestmeleného kameniva pro použití na stavbu železniní trat. Pro úely této normy je toto kamenivo nazýváno jako kamenivo pro kolejové lože). Nejastji bývá recyklát ze SDO využíván podle SN EN 13 242. Rozsah zkoušek a deklarace vlastností (obdobn jako u ostatních norem pro kamenivo) se omezuje dle ureného použití kameniva

174


Optovným využitím upraveného stavebního a demoliního odpadu se zabývá celá ada výzkumných pracoviš v R i ve svt. Jejich spolenou snahou je zvýšit podíl spoteby upravených (recyklovaných) stavebních a demoliních odpad a rozšíit možnosti jejich uplatnní nap. jako náhrada vybraných vstupních surovin v nových materiálech. Proto lze oekávat, že možnosti využití recyklovaných stavebních a demoliních odpad se budou v budoucnu stále rozšiovat. V souasné dob je nejastji užíván smsný (píp. cihlový) recyklát a to jako zásypový materiál i pro stabilizaci podklad a nestmelených vrstev vozovek. Pitom však lze kvalitní tídné recykláty využít na daleko vyšší úrovni. Cihelný recyklát Cihelný recyklát se u vtšiny drtících linek získává zrnitosti do cca 80 mm a to nejmén ve tech frakcích 0-16 mm, 16- 32 mm a 32-80 mm, piemž producenti tohoto materiálu jsou schopni vytídit i jiné požadované frakce. Tento recyklát nabízí krom výše uvedeného i širší možnosti využití (nap. cihlobeton). Dále lze cihelný recyklát použít pro výrobu stavebních smsí jako plniva malt pro zdní s využitím drobných frakcí. Betonový recyklát Základní aplikací je plnivo do beton. Na základ dosud provedených výzkumných prací a dosažených laboratorních a poloprovozních výsledk je možno konstatovat horší kvalitu nkterých vlastností. Použití betonového recyklátu je dnes zakotveno i v nkterých normách a je pomrn rozšíené jako nap. v podkladních vrstvách vozovek stmelených cementem, ochranných vrstev silniních komunikací a pražcového podloží (jako mechanicky zpevnná zemina) a hlavn jako náhrady pírodního kameniva do konstrukních beton nižších tíd (do pevnosti tídy B 30). Využití betonového recyklátu do živiných smsí pro výstavbu a opravy živiných vozovek za pedpokladu dodržení receptur a pracovních postup pedepsaných píslušnými normami, jako nap. SN 73 6121 - "Hutnné asfaltové vrstvy". Recyklace kameniva ze železniního lože Z hlediska surovinové politiky LK je významné použití recyklace kameniva ze železniního lože, které mže pinést úspory primárních surovin. Nicmén uplatnní tchto recyklát není 100%-ní a to z toho dvodu, že nelze vždy zaruit garanci kvality jakostn-technologických parametr. Zárove tyto materiály podléhají písným hygienickým a mechanicko-fyzikálním kontrolám. Provedené zkoušky prokázaly, že kamenivo vytžené z kolejového lože vykazuje velmi dobré mechanicko-fyzikální vlastnosti, pouze jeho ostrohrannost a zrnitostní složení jsou dlouhodobým provozem narušeny. Pedrcením a tídním starých smsí pírodních materiál získaných pi odtžování podloží, lze získat pomrn kvalitní materiály, které je možno použít do konstrukních vrstev tlesa železniního spodku a kolejového lože. Kontrola a zkoušení vlastností recyklovaného materiálu je provádna podle podmínek a pokyn D, a.s podle druhu materiálu. Pro zabezpeení maximální kvality používaného kameniva vydaly D Obecné technické podmínky (OTP) a Technické podmínky dodací (TPD) s požadavky na dodávky nového pírodního, recyklovaného a umlého kameniva. Výstupem z recyklace jsou následující frakce: frakce 0 – 20 mm (podsítné z petídní), 0 – 32 mm (štrkodrt), frakce 32 – 63 mm (železniní štrk recyklovaný), frakce > 63 mm: nadsítné. Pomr množství takto vyzískaných recyklovaných materiál je závislý na zpsobu drcení. Lze tak dosáhnout maximálního zisku recyklovaného štrku (45%), nebo štrkodrt (86%). 175


Z výsledk recyklace kameniva v rámci R v prbhu ptiletého období 1996 – 2000 je zejmý progresivní nárst množství recyklovaného kameniva. Recykláty vhodné pro výrobu vláknobetonu Vláknobetony vyrobené s plnou náhradou pírodního kameniva cihelným nebo betonovým recyklátem jsou vláknobetony z pohledu technologie jednodušší a z pohledu jejich charakteristik rozdílné od bžných vláknobeton využívaných k nosným konstrukcím. Bžné betony jsou vyrábny nejmén ze dvou frakcí kameniva – hrubého a drobného kameniva. V pípad vláknobetonu s recykláty je však výhodné použití pouze jedné „široké“ frakce (nap. frakci 0/32 mm), ímž lze podpoit širší možnosti uplatnní recyklát a podmínku efektivnosti výroby kompozita, vždy v závislosti na konkrétní aplikaci. Odstranní tídní recyklát do bžných frakcí (nap. 0/4, 4/8, 8/16 mm …), jejich skladování a následné dávkování pi výrob kompozita znamená vypuštní ady inností z technologického procesu, což nutn musí vést k požadované efektivnosti výroby a minimalizaci náklad. Výsivky Rovnž využitelným sortimentem jsou odpady z tžební innosti jako výsivky, které tvoí mén kvalitní pírodní kamenivo, vznikající jako podsítný zbytek pi výrob drceného kameniva suchým tídícím procesem. Ložiska tžící surovinu pro výrobu drceného kameniva jsou vybavena technologickým zaízením tvoeným primárním drtiem zpracovávajícím rubaninu na frakci o velikosti umožující další vícestupové drcení na hydraulických drtiích (zpravidla kuželových) a následn tídní na požadované rozptí velikostních tíd kameniva. Náronjší bývá úprava edi, nebo mívají tendenci tvoit ostrá zrna a tak je nutno vkládat do výrobního procesu stroje zabezpeující tvarovou korekci zrn co nejblíže oválnému i kulovému tvaru. Ponkud jednodušší strojní vybavení se objevuje tam, kde surovina má vlastnosti neumožující dosáhnout kvality výrobku hlavn u velikosti zrn na úrovni drobných frakcí (jedná se hlavn o rozptí od 2 do 16 mm). To je píklad ložiska Bezdín, a proto zde pak jsou vyrábny jen smsné frakce a štrky velmi podadné kvality a vysokých tžebních odpad. V pípad štrkopísk je situace ponkud složitjší. Pokud není v lokalit zdroj vody pro zízení mokré úpravy, jako se to podailo vyešit na nevýhradním ložisku Oldichov-Hrádek n. N. nelze o vyšší efektivnosti ani uvažovat. Znané rezervy jsou ve využívání odpad z výroby stavebního a dekoraního kamene. Zde dochází k obasnému pedrcování kamene a tím i výrob drtí. Problém ovšem je ve vysokých nákladech v rámci aplikace technologických celk pi drcení balvanitých kus a tím pádem v prodražení prodejní ceny hotového sortimentu, tzn. nižší uplatnní na trhu. Odbratelé tím pádem dávají pednost štrkopísku a štrkodrtím z ediových horních, resp. ze stavebního kamene. Pi pohledu na využívání edi k výrob stavebních surovin je teba se zmínit rovnž o jejich vhodnosti pro výrobu minerálních vln používaných ve stavebnictví k tepelné a zvukové izolaci objekt. Z výsledk jak geologicko przkumných prací jejichž úkolem bylo vyhledání ložiska stavebních surovin, tak i specializovaných výzkumných prací vyplývá, že nkterá ložiska jsou vhodná na tuto výrobu, resp. jejich tžební odpady. Vzhledem k optimálnímu chemismu ediových hornin je možno použít pro výrobu izolaních vláken nap. pro spol. Rockwool Airock ND, Isover Fassil apod. ložisko Smrí 2 a 3, Brništ – Luhov-Tlustec apod.

176


Návrhy opatení ke zvýšení podílu recyklace stavebních odpad V procesu recyklace ovšem platí, že výsledná kvalita a efektivnost celého procesu je pímo úmrná kvalit demoliních a výkopových prací a tídní stavebního odpadu pímo v míst jejich vzniku. Kvalitu rovnž ovlivuje i technologie zpracování tohoto odpadu. Je zejmé, že pro další podporu rozvoje recyklace stavebních a demoliních odpad bude nezbytné pizpsobit ásten i legislativní rámec, který by se ml vztahovat i k definici konce odpad a druhotným surovinám. Za zcela zásadní lze považovat vymezení a pesnou specifikaci konce odpad pro stavební a demoliní odpady – tedy to, kdy odpad pestal být odpadem a stal se druhotnou surovinou. Proces transformace stavebního a demoliního odpadu na druhotnou surovinu musí být šetrný k pírodnímu prostedí, ale nesmí být svázán s nkterými nelogickými i zbytenými byrokratickými opateními a nadmrným potem provádných zkoušek. Na druhé stran je však nezbytné dsledn omezovat stále existující nelegální i pololegální nakládání se SDO schované asto pod nejrznjšími pseudopodnikatelskými projekty rekultivací, vyrovnávání terénu apod. Pro rozvoj skutené recyklace stavebních a demoliních odpad bude také nadále nutná úzká spolupráce provozovatel tchto zaízení s píslušnými orgány státní správy a místních samospráv. Nelze pehlížet skutenost, že akoliv recyklace SDO je ekologicky záslužná innost, jsou provozy recyklaních linek vždy spojeny s nárstem prašnosti okolí i zatížení nákladní dopravou. Dalším problémem nkterých provozovatel je i tvorba neúmrn velkých zásob (suti pipravené k recyklaci i vyrobených recyklát). Tyto problémy lze ešit pouze citlivým umístním recyklaních linek do prostor, nesnižující kvalitu života obyvatel pilehlých lokalit. Podmínky a opatení nutné pro zvýšení podílu recyklace stavebního odpadu: - tídit bouraný a demontovaný stavební materiál v míst vzniku ihned po demolici - zvýšit informovanost stavebních firem o možnostech tídní a drcení na míst, nastavit bilancování recyklovaných stavebních a demoliních odpad - ekonomickými nástroji, vetn možných zvýhodnní a daových úlev podporovat rozvoj soukromého sektoru v oblasti recyklaních technologií (snížení dan z píjmu z provozu recyklaních zaízení, nebo progresivní nárst poplatk za zneškodování odpad skládkováním) - rozšíit možnosti využití recyklát na nové aplikace vytvoením systému norem a pedpis pro stavební materiály na bázi druhotných surovin ( možnosti využití recyklát jsou m limitovány chybjícími normami, které neumožují realizaci nkterých nadjných aplikací) - podporovat zvyšování jakosti a užitné hodnoty výsledných recyklát - tídit ukládaný stavební materiál na skládkách podle druhu tak, aby ho bylo možno v budoucnosti optovn využít jako suroviny pro výrobu druhotného stavebního materiálu - strategicky plánovat možnost pímého prodeje druhotného stavebního materiálu - vytvoení urité legislativní preference recyklovaných materiál. Posouzení a prokazování shody výrobku podle § 12 zákona . 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky bývá asto velmi obtížné. Pro úely materiálového využití SDO, a už jako odpad nebo jako výrobk, bude vždy nutná mechanická úprava, která umožní hodnocení jejich vlastností a splnní provádcích pedpis odpadového zákona nebo zvláštních pedpis pro jejich využití jako výrobk. Neupravené SDO nelze (s výjimkou odpad podskupiny 170500 – Zemina vytžená, kategorie O) obecn 177


využívat na jakékoli terénní úpravy a rekultivace, protože u neupravených smsných SDO nelze obecn prokázat obsah kontaminant ve vodním výluhu ani sušin.

Opatení pro zvýšení podílu recyklace na regionální úrovni -

-

-

-

-

-

-

-

Stanovením podmínek ve stavebním povolení i demoliním výmru zajistit v maximální možné míe tídní SDO v míst vzniku odpadu s drazem na separaci kontaminovaných a cizorodých materiál. Pro umožnní budoucí recyklace SDO zajistit v maximální možné míe separované ukládání stavebních odpad na skládkách podle druh. Zpracovat a prbžn aktualizovat kompletní regionální registr firem a zaízení na recyklaci SDO obsahující všechny potebné údaje pro pvodce SDO a spotebitele recyklát. Pod pojmem regionální není v tomto pípad mínno pouze sídlo firmy, ale i možnost její psobnosti, vetn udlených souhlas k provozu zaízení v rámci kraje. V maximální míe využít všech informaních nástroj ke zvýšení informovanosti stavebních firem i dalších potenciálních zájemc o možnostech recyklace SDO v regionu, vetn možných aplikací získaného produktu a vyplývajících ekonomických a ekologických pínos. K aktualizaci prbžné informovanosti o nových schválených normách a možnostech aplikací doporuuji vstoupit do kontaktu s ARSM a vyžádat si od nich pravidelné informace o novinkách z této oblasti. S výhledem delšího asového horizontu vnovat maximální draz na výchovu obyvatel regionu, zejména školní mládeže, k vyššímu environmentálnímu uvdomní s drazem na tídní a recyklaci odpad (ve smyslu Státního programu environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty v R). Prostednictvím podmínek stavebního povolení i demoliního výmru stanovit/doporuit pro vybrané stavby/demolice (kde se nepedpokládá kontaminace odpad) podíl SDO, který musí být recyklován. Vytvoení sít sbrných míst (zejména sbrné dvory) pro fyzické osoby, kde lze odevzdat zdarma urité množství tídného stavebního odpadu. V rámci programu na podporu využití a zneškodnní odpad podporovat progresivní projekty nových recyklaních technologií v regionu, zejména takové, které mohou splovat podmínky pro získání finanního píspvku ze SFŽP. Zkvalitnit kontrolní innost orgán státní správy zejména pi rozsáhlejších stavebních a demoliních akcích se zamením na správnou kategorizaci odpad, dodržování podmínek stavebních povolení a demoliních výmr, nakládání s odpady a vedení pedepsané prbžné evidence.

Závr Recyklací stavebních a demoliních odpad mže docházet ke snížení jejich objemu ukládaného na skládky i k úspoe primárních nerost (zejména stavebního kamene a štrkopísk). Rozvoj uplatnní recyklovaných materiál je proto nutné systematicky podporovat, jelikož v souasné dob širšímu brání nkteré významné problémy. Jedním z problém podpory recyklace je možnost likvidovat demoliní odpad jako materiál pro terénní úpravy i rekultivace starých tžeben. Jednak dochází k omezování recyklace 178


tchto materiál, dochází k zavážení pírodn cenných lokalit a mnohé z tchto lokalit mají následn charakter nebezpených a erných skládek. Dalším problémem všech oslovených recyklaních firem je zajištní dostateného objemu vstupního materiálu pro maximální vytížení recyklaní linky. Tu ovlivují krom skuteného výskytu potenciáln recyklovatelného materiálu i ceny za zpracování a za jiný možný zpsob zneškodnní (alternativa k recyklaci), ale pedevším uritá pružnost a obchodní „zdatnost“ jednotlivých firem. V tom mají samozejm výhodu zpracovatelé, kteí sami SDO produkují (napojení na stavební firmy). Naopak nkteré linky nejsou z dvodu nedostatku vstupní suroviny vbec v provozu. Šanci do budoucna mají pedevším mobilní zaízení (umístné na silniním podvozku), které lze operativn pemisovat na lokalitu, kde odpady vznikají. Ideální situace samozejm nastává, pokud se vzniklý recyklát na téže lokalit využije jako vstupní surovina pro další výrobu. Z przkumu u jednotlivých majitel mobilních zaízení plyne, že nkteré firmy tento postup praktikují a jejich aktivity asto nejsou omezeny pouze na region kraje. Pokud je nutno materiál k recyklaci pevážet ke zpracovatelskému zaízení a produkt následn k dalšímu využití (zejména na vtší vzdálenost), dopravní náklady mohou zcela zmnit ekonomickou stránku procesu a recyklace pestane být pro pvodce i spotebitele zajímavá. Tato varianta je mén vhodná i z ekologického hlediska. Jak vyplývá i z przkumu ARSM u recyklaních firem ne všechny recyklované odpady se objeví v legislativou požadovaných statistikách. Nejvtší zdroj rozdíl proti skutenosti pedpokládáme u pípad, kdy jsou odpady recyklovány u pvodce a recyklát pvodci zstane jako technologický materiál pro další operace. Stanovení stávající kapacity recyklaních technologií a zaízení pro zpracování SDO na území kraje a prognóza budoucích poteb tchto kapacit nelze exaktn stanovit. Pevážná ást provozovaných recyklaních linek je mobilní, takže výše uvedené firmy (nebo ty z nich, které vlastní mobilní zaízení) operují nejen v kraji, ale i v jiných regionech a naopak. Pesné vymapování vstup (SDO) je problematické, a vzhledem k výše uvedenému bude zapotebí poskytnout Krajskému úadu patiné nástroje, aby skuten došlo k zefektivnní nakládání s SDO.Využívání odpad a tedy také SDO je upednostováno nejen na základ plánu odpadového hospodáství kraje, ale i na základ hierarchie nakládání s odpady obecn, která je zakotvena v zákon o odpadech. Krajský úad mže pi výkonu penesené psobnosti ovlivnit zpsob nakládání s SDO jen v mezích daných legislativou; ili za splnní uritých podmínek lze SDO využít rovnž pro terénní úpravy. Vztahy subjekt v oblasti vzniku a zpracování SDO jsou soukrom právní a nelze do nich zasahovat. Dalším velmi významným faktorem je skutenost, že cena pírodních surovin – drceného kamene, písk a štrkopísk – je v mnoha pípadech nižší a tudíž jí mže cena recyklovaného materiálu v souasné dob obtížn konkurovat, navíc když jiné zpsoby nakládání s SDO jsou ekonomicky výhodnjší. Technologické vlastnosti recyklovaných materiál také v nkterých aspektech nemohou splovat nároky kladené na pírodní materiály (pevnost v tlaku, otlukovost, nasákavost, mrazuvzdornost atd.) a tak je jejich možnost uplatnní omezena. Velmi nároná je technologická úprava a hygienický rozbor SDO, který prodražuje prodejní cenu recyklovaného materiálu a tím pádem jeho uplatnní na trhu je oproti primárním zdrojm omezenjší. 179


Nicmén vzhledem k omezenosti zdroj primárních nerostných surovin, kdy otvírka ložisek kameniva je v Libereckém kraji znan problematická a hrozí nedostatek této komodity i v okolních krajích, je poteba recyklaci stavebního odpadu maximáln podporovat. To i následn vyplývá z Realizaního programu pro nakládání se stavebními a demoliními odpady na území Libereckého kraje z roku 2004, jakožto jeden z výstup zpracovaného plánu odpadového hospodáství (POH) Libereckého kraje. Práv v návrhu POH jsou mimo jiné pro recyklaci odpad, vetn odpad ze staveb a demolic stanoveny dva cíle: a) zvýšit podíl materiálového využívání odpad s prioritou recyklace odpad b) podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky. Optovným využitím upraveného stavebního a demoliního odpadu se zabývá celá ada výzkumných pracoviš v R i ve svt. Do budoucna lze tudíž oekávat postupné pekonávání hlavních pekážek pro uplatnní recyklovaných materiál ve stavebnictví a zvýšení souasného pomru recyklace stavebních materiál ve prospch jejich vyššího využití. Je nutné zavádt a podporovat zvyšování efektivnosti systému využívání druhotných surovin. V celém procesu recyklace jednoznan platí, že kvalita recyklát a efektivnost celého procesu je pímo úmrná kvalit demoliních prací, resp. ekonomicky náronému tídní a drcení materiál z demolice pímo v míst jejich vzniku. Doporuení Pro nastartování procesu zefektivnní využívání recyklovaných SDO je nezbytné zpracovat analytickou studii, která by zmapovala souasný stav SDO na území kraje a jeho využívání, místa pravdpodobné poptávky po jednotlivých komoditách (plánované rozvojové zámry) a místa pravdpodobné nabídky recyklát (plánované demolice), veškeré pekážky na úrovni kraje a potenciál rozvoje uplatnní recyklovatelných materiál zjm. jako náhrada za mankovní kamenivo v Libereckém kraji. Z hlediska možností kraje je možné podporovat využívání druhotných surovin pi demolici objekt v majetku kraje i krajem spravovaných organizacích a výstavb infrastruktury hrazené z rozpotu kraje (nap. cyklostezky, turistické stezky aj.), tudíž do výše uvedené studie by mlo být též zahrnuta evidence majetku kraje, který je výhledov uren k rekonstrukci i demolici a plánované stavby s možností využití druhotných surovin, kde zadavatelem je kraj. Výstupem by mla být sada zadávacích podmínek pro realizaní firmy vedoucí k maximálnímu využití druhotných surovin.

180


6. NÁVRHOVÁ ÁST Návrhová ást dokumentu definuje hlavní cíl Regionální surovinové politiky pro asový horizont do roku 2020 a dále strukturu patení pi využívání zdroj nerostných surovin na území LK. Pro ty suroviny, u kterých se v asovém horizontu do roku 2020 se pedpokládá povolení tžby, jsou definována hlavní kritéria pi výbru již konkrétních ložisek. Schéma návrhové ásti dokumentu A - Hlavní cíl Regionální surovinové politiky LK B - Návrh opatení: B1 Obecná opatení B2 Opatení pro využívání jednotlivých druh surovin B3 Opatení pro rekultivace B4 Opatení pro minimalizaci dopad na životní prostedí a veejné zdraví C - Kritéria pro výbr ložisek: C 1 Kritéria pro výbr ložisek karbonát C 2 Kritéria pro výbr ložisek štrkopísk C 3 Kritéria pro výbr ložisek stavebního kameniva A.

Hlavní cíl (tj. stav, kterého má být dosaženo v asovém horizontu platnosti ARSP LK)

Liberecký kraj má dostatek surovinových zdroj pipravených k využití a pokrytí stávající i výhledové poteby nerostných surovin na území kraje. Je zachována kontinuita objemu produkce nerostných surovin potebná pro rozvoj kraje. Tžba a zpracování surovin má minimální dopad na životní prostedí a obyvatelstvo, je ekonomicky výhodná a pednostn pokrývá poteby území Libereckého kraje.

6.1. Návrh opatení B1

Obecná opatení

-

Územn respektovat neobnovitelnost a nepemístitelnost všech primárních zdroj nerostných surovin;

-

U prognózních zdroj nerostných surovin nepoítat v období do r. 2020 se zahájením tžby na evidovaných ložiskových objektech; vybrané prognózní zdroje ponechat jako surovinovou rezervu, pedurenou do budoucna pro další geologický przkum a následné využití, avšak po komplexním vyešení stet zájm;

-

Na využívaných ložiskách nerost hospodárn dotžit zásoby v souladu s platnými právními pedpisy a to jak v rámci stanovených dobývacích prostor, tak i platných územních rozhodnutí za pedpokladu lokálních kompromis mezi tžbou a ochranou složek ŽP a za minimalizace dopad na zdraví obyvatel;

-

Respektovat tžbu nerostných surovin ve schválených územních rozhodnutích a dobývacích prostorech v souladu s dodržováním zásad ochrany pírody a krajiny a pi 181


minimalizaci dopad na zdraví obyvatel; tžbu orientovat do území ploch výhradních ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerost s nejnižšími stety, popípad s minimálními územními a ekologickými dopady; -

Pehodnotit zásoby formou rebilance u ložisek s doposud evidovanými nereáln vysokými objemy zásob a s doposud nepekonatelnými stety zájm;

-

Pi vydávání stanovisek k zámrm povolit novou otvírku

ukonení a zahlazení tžby stejné komodity ložiskovém objektu;

ložiska za podmínky na dotžovaném, i ukoneném

-

V rámci tvorby ÚPD vytváet územní pedpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupn dotžovaná a zrekultivovaná území, ale pokud jsou zásoby a produkce na tžených ložiskách dostatené, tak novou tžbu nepovolovat;

-

Pi zpracování projektových dokumentací všech stup a úrovní, vetn plán sanace a rekultivace (revitalizace) území dotených tžbou doporuit spolupráci s píslušnými orgány ochrany ZPF a ochrany pírody a krajiny již v období pípravy zámru z dvodu možnosti uplatnní kombinace podpory pirozené sukcese, ízené sukcese, konkrétních zpsob biologické rekultivace (zalesnním, i zptn do ZPF) a rozvoji náhradních a hodnotných biotop;

-

Minimalizovat tžbu na území CHKO a národního parku, zohledovat jejich zonaci, do budoucna vylouit tžbu nerostných surovin v I. a II. zón CHKO a v maloplošných zvlášt chránných územích a zajistit postupný útlum tžby ve III. zón CHKO;

-

Pi vydávání stanovisek k zámrm pihlédnout na dosavadní plošnou roztženost dané oblasti, preferovat rovnomrné rozmístní aby nedocházelo k vysoké koncentraci velkoobjemových tžeben na malé ploše, preferovat ta ložiska, která se nachází nejblíže k plánovaným investiním zámrm (týká se pedevším stavebních surovin);

-

Preferovat dopravní obslužnost lom a tžeben mimo zastavná území dotených obcí a mimo zastavitelná území urená v územních plánech pro zástavbu stavbami bydlení a veejné obanské vybavenosti. Z dvodu minimalizace negativních dopad pepravy materiál z velkoobjemových tžeb, pípadn v oblastech s vtším potem aktivních tžeben, (nap. stavební suroviny, slévárenské a skláské písky), upednostovat ložiska s bezproblémovým napojením na dopravní infrastrukturu s preferencí železniní dopravy (i vleky) nebo kombinované dopravy železnice – nákladní automobily s dostatenou kapacitou plochy pro nakládku suroviny;

-

Návrh sanace po ukonení tžby ešit v souladu s ÚPD obce a pro realizaci sanace vždy uzavít dohodu s obcí. Návrh opatení posoudit podle konkrétních plán rekultivace konkrétních tžebních prostor s tím, že zpsob provedení sanací a rekultivací území po tžb ešit s ohledem na budoucí využití tžbou doteného území v souladu s požadavky na ochranu pírody a ZPF;

-

Pi vydávání stanovisek k zámrm na pozemcích ZPF zohlednit významnost a nenahraditelnost zemdlských pd, kterým byla stanovena I. a II. tída bonitní ochrany ZPF, zejména minimalizací zábor takto kvalitních pd a hospodárným využíváním tžebních ploch;

-

Pi vydávání stanovisek k zámrm a pi provádní tžby minimalizovat ovlivnní podzemních zdroj vod; 182


-

B2

Maximáln zohledovat požadavky obcí na minimalizaci dopad na životní prostedí a veejné zdraví, pípadn podpoit požadavky obcí na odpovídající finanní i jiné kompenzace.

Opatení pro využívání jednotlivých druh nerostných surovin

Uranová ložiska V Libereckém kraji se nachází 99,2 % zásob uranu celé R. V souasné dob aktualizovaná Státní energetická koncepce a Státní surovinová politika ve svých pracovních návrzích pedpokládají maximální využití domácích surovin a zvýšení podílu jaderné energetiky v energetickém mixu státu. Lze tedy pedpokládat, že bude snaha využít i domácí zdroje uranu a že mže dojít i k návrhm na obnovení tžby této suroviny v Libereckém kraji. Liberecký kraj rozhodn nechce pipustit opakování dopad tžby uranu na svém území a ve výhledu do roku 2020 tžbu neplánuje. Nejzávažnjším a nejdležitjším limitujícím faktorem pípadného využití zdejších ložisek je pítomnost mimoádn významného zdroje pozemních vod vázaného na turonskou zvode v nadloží ložisek. Ložisková oblast je souástí CHOPAV eská kídová tabule. Tato oblast byla pro svj mimoádný vodohospodáský význam stanovena naízením vlády SR . 85/1981 Sb. Ochrana tohoto nenahraditelného zdroje vody musí být prioritou a její ochran musí být vnována maximální možná pozornost. Maximalizace ochrany kvality i vydatnosti podzemních vod, zejména vod v turonské zvodni je nedílnou souástí ekonomických parametr ovlivujících rentabilitu tžby zdejších ložisek. Použití metod chemického loužení in – situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení je pro ložiskovou oblast diskvalifikováno zejména z následujících dvod: -

-

-

v hydrogeologickém posudku (Fiedler 1998) je jednoznan prokázána komunikace vod mezi obma zvodnmi skrze primární (tektonika) a sekundární (vrty) anizotropie blohorského souvrství, které má charakteristické vlastnosti poloizolátoru. Vlivem chemického loužení in-situ tedy existuje možnost rozsáhlé kontaminace zásob vysoce kvalitních podzemních vod, nevratnost zmn geochemického charakteru kolektor loužícími roztoky (loužící roztoky louhují také adu kov z hornin tvoících kolektor – hliník, železo atd.) a tím i nevratná zmna chemismu podzemních vod v místech aplikace této metody, empirické poznatky získané pi aplikaci této metody na ložisku Stráž pod Ralskem – nutnost dlouhodobé sanace obou zvodní s nákladem desítek miliard K.

Pro situaci, kdy bude Libereckému kraji pedložen zámr týkající se využití ložisek uranu na území kraje, a bude tento zámr v souladu se Státní surovinovou politikou a Státní energetickou koncepcí, bude Liberecký kraj požadovat od potenciálního pedkladatele zámru zpracování studií, které musí být poízeny jako podklad pro objektivní posouzení poteby takového zámru, a dále bude požadovat realizaci systému opatení nezbytných pro etapu geologického przkumu a pro etapu pípravy vlastní tžby. V této souvislosti je zapotebí do budoucna se zabývat vývojem a využitelností nových nebo inovací stávajících hornických dobývacích metod vhodných k tžb uranových ložisek. 183


Jednotlivá opatení jsou navržena tak, aby byla zajištna minimalizace vlivu pípadné tžby na hydrogeologický režim zejména svrchní zvodn a kvalitu podzemních vod. Pokud tžbou dojde k ovlivnní hydrogeologických pomr, musí být ped zahájením tžby prkazné, že ovlivnní bude jen doasné a lokální tj. na dobu tžby a v rozsahu ložiska a jeho bezprostedního okolí. Nepípustné je snižování kvality podzemních vod pípadn jejich kontaminace jako souást dobývací metody. Pehled podkladových studií nezbytných pro objektivní posouzení poteby a nezbytnosti zámru pípadného obnovení tžby uranu v Libereckém kraji: -

Provést rešerši archivovaných výzkumných a technologických zpráv za úelem shrnutí dosavadních poznatk získaných o komplexní technologické využitelnosti suroviny získaných v prbhu tžby a zpracování ložisek v Libereckém kraji;

-

Zpracování komoditní studie a ekonomické analýzy o souasném stavu a pedpokládaných trendech využívání ložisek uranu ve svt, která by ovila potebu využití a otvírku nkterého z ložisek v R ped jiným zpsobem získávání uranové rudy;

-

Zpracování studie (pre-feasibility study) zabývající se výbrem nejvhodnjšího ložiska uranu v R pro pípadnou tžbu, vetn vyhodnocení ekonomické vytžitelnosti ložiska a zohlednní surovinového potenciálu pitné vody v CHOPAV;

-

Zpracování studie zabývající se vývojem a využitelností nových nebo inovaci stávajících hornických dobývacích metod vhodných k tžb uranových ložisek v Libereckém kraji;

-

Zpracování právn – ekonomické studie o možnostech vylouení využití ložisek za úelem obchodování se surovinou na mezinárodních komoditních trzích nebo prodeje vyrobeného paliva do zahranií na bázi souasného právn- ekonomického rámce;

-

Formou výzkumného zámru ešit komplexní využití suroviny, tedy využití vetn doprovodných prvk (nap. Zr, Hf, TR, Nb, aj.) a doložení proveditelnosti ve strážském bloku, vetn rešerše výzkumných a technologických zpráv. V rámci studie provést ekonomickou kategorizaci zásob dle metodiky IAEA na zásoby tžitelné s náklady pod 80USD/kg U, 80-130 USD/kg U a nad 130 USD/kg U;

-

Zpracování studie zamené na využití materiálu deponovaného na odkališti s kaly pocházejícími z úpravy suroviny získané hornickou inností a zpracovávané na chemické úpravn, tj. na možnosti získávání doprovodných prvk (nap. Zr, Hf, TR, Nb) a možnosti využití odkalištních písk;

-

Zpracování studie dopad pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na socioekonomický vývoj obcí, mst a region Libereckého kraje a návrh opatení pro minimalizaci nepíznivých dopad pípadné tžby na území celého kraje;

-

Zpracování studie dopad pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na socioekonomický vývoj obcí, mst a region Libereckého kraje a návrh opatení pro minimalizaci nepíznivých dopad pípadné tžby na území celého kraje vetn

184


dopad na dopravní a technickou infrastrukturu dotených obcí a kalkulace jejich kompenzací; -

Zpracování studie dopad a definice hlavních rizik pípadného obnovení tžby ve strážském bloku na jednotlivé složky životního prostedí a zdraví obyvatel Libereckého kraje a návrh kompenzaních opatení pro snížení nepíznivých dopad pípadné tžby;

-

Zpracování studie potebnosti nových územních nárok na vyvolané investice (odkališt a jiné antropogenní útvary, povrchové provozy, nové sít) do volné krajiny mimo stávající antropogenní útvary, s preferencí využití lokalit brownfields, vylouení možnosti umístní tchto objekt do lokalit soustavy Natura 2000 a minimalizace zásahu do lesních porost;

-

Zpracování podrobné tžební studie a studie proveditelnosti zámru, kde budou ešeny technické, ekologické i ekonomické parametry pípadné tžby. Souasn s tvorbou hydrogeologického a hydrostatického modelu v ložiskovém území posoudit nov vyvinuté básko-technologické dobývací metody. Práv vývoj dobývací metody vhodné pro uranová ložiska v Libereckém kraji pedstavuje, krom pítomnosti zpracovatelské kapacity, základní faktor ovlivující možnost využití zdejších ložisek a ekonomiku takového zámru;

Opatení pro etapu geologického przkumu: -

V pípad zájmu o provedení geologického przkumu preferovat geologické práce zamené na detailní ovení ložiskových, geologicko-strukturních a hydrogeologických pomr evidovaných ložisek a ložiskových prognóz ve strážském bloku ped przkumnými pracemi v tlusteckém bloku z dvodu komplikovanosti geologické stavby a hydrogeologických pomr a hloubce uložení produktivní suroviny v této ložiskové oblasti. V pípad zájmu o przkum v tlusteckém bloku požadovat od žadatele zdvodnní, pro preferuje przkum v tlusteckém bloku ped przkumem ložiskových objekt ve strážském bloku;

-

Podmínit souhlasné stanovisko k ložiskovému przkumu zpesováním hydrogeologických a geologicko-strukturních pomr. Souástí projektu pro každou etapu przkumu musí být také hydrogeologický przkum, který umožní sestavení a postupné zpesování hydrogeologického modelu ložiska zameného zejména na zpsob a smry proudní podzemní vody a možné komunikaní cesty mezi turonskou a cenomanskou zvodní, pípadn smrem do povrchových vodoteí;

-

Podmínit souhlasné stanovisko uzavením veejnoprávní smlouvy mezi žadatelem a píslušnou obcí ke geologickému przkumu komplexním vyhodnocováním ložiska, vetn obsahu doprovodných prvk (Zr, Hf aj.); smlouva by mla zaruovat ochranu obcí, majetku a pírodních hodnot, které by mohly být eventueln przkumem doteny.

-

Požadovat, provedení revize likvidace starých przkumných vrt v rozsahu stanoveného przkumného území;

-

Požadovat provedení likvidace przkumných vrt v celé délce a to tak, aby bylo zamezeno vertikálnímu proudní spodních vod mezi obma zvodnmi; o likvidaci každého vrtu musí být sepsán protokol, podepsaný vedoucím technikem a odpovdným ešitelem przkumu; 185


-

Nové przkumné vrty pednostn situovat mimo území lokalit soustavy Natura 2000, pokud to pozice ložiska umožuje;

-

Provést rebilanci evidovaných prognózních zdroj ve strážském bloku, které nejsou souástí Bilance zásob výhradních ložisek nerost R s cílem zjistit, zda stupe prozkoumanosti neumožuje zaazení alespo ásti prognózních zásob do Bilance zásob s cílem zajistit jejich územní ochranu;

Opatení pro etapu pípravy tžby: -

Vybudovat vstupní vyhodnocení hydrogeologického monitorovacího systému ped zahájením tžby a sestavit monitorovací program, který bude pedložen ke schválení;

-

Požadovat umístní zpracovatelského závodu a odkališt pro výrobu uranového koncentrátu a následných poloprodukt urených ke zpracování na jaderné palivo s maximálním možným využitím již kontaminovaného území bývalého tžebního závodu, úpravny rud a prostoru stávajícího odkališt ped využitím území dosud tžbou nedoteného;

-

Umísovat nové antropogenní útvary a provozy výhradn mimo lokality soustavy Natura 2000 a preferenn mimo polohy významných krajinných prvk „ze zákona“;

-

Vylouit aplikaci tžební metody chemického loužení in – situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení. (Pozn.: v této souvislosti je zapotebí do budoucna se zabývat vývojem a využitelností nových nebo inovací stávajících hornických dobývacích metod vhodných k tžb uranových ložisek);

-

Stanovit jasné technické podmínky využití zdejších ložisek zejména v oblasti výše roní tžby a soustední tžby na jednu lokalitu (pozn.: výše roní tžby musí splovat kritérium rentability a zárove požadavky Státní energetické koncepce na podíl zajištní energetických surovin z domácích zdroj – mla by být zpracována ekonomicko – hospodáská studie, která stanoví pedpokládaná množství tžby ve vztahu k jednotlivým scénám koncepce.)

-

Doložit proveditelnost soubžného vytžení a získání koncentrátu s doprovodnými minerály uranové rudy, obsahující prvky požadované ve vysplých technologiích (Zr, Hf, TR, Nb aj.);

-

Pípadné zahájení tžby podmínit smlouvou mezi budoucím tžaem a provozovatelem jaderných elektráren na území R o odbru vyrobeného uranového koncentrátu;

-

Dsledn vymezit podmínky pro pípadné zahájení tžby, zejména pak požadovat vytvoení detailního hydrogeologického modelu pro oblast ložiska s návrhem opatení pro tžbu smující k minimalizaci ovlivnní hladiny podzemních vod ve svrchní zvodni a k zjištní možných cest vertikálního proudní mezi obma zvodnmi ped zahájením tžby. Z hlediska hydrogeologických podmínek ložisek uranu v Libereckém kraji je realizace tohoto opatení nezbytná a nutná a zaujímá významný pozitivní vliv i na veejné zdraví z dvodu ochrany zdroj pitné vody.

-

Zpracování podrobné tžební studie a studie proveditelnosti zámru, kde budou ešeny technické, ekologické i ekonomické parametry pípadné tžby. Souasn s tvorbou hydrogeologického a hydrostatického modelu v ložiskovém území posoudit nov vyvinuté básko-technologické dobývací metody. Práv vývoj dobývací metody 186


vhodné pro uranová ložiska v Libereckém kraji pedstavuje, krom pítomnosti zpracovatelské kapacity, základní faktor ovlivující možnost využití zdejších ložisek a ekonomiku takového zámru;

erné uhlí V kraji je evidováno pouze jediné ložisko energetického erného uhlí Syenov, klasifikované v nebilanních zásobách. Uhelné ložisko leží na hranici semilského okresu v severním kídle novopacké antiklinály, mezi Lomnicí n.P. a Novou Pakou v prmrné hloubce 300 m, maximáln 650 m. Uhlí je energetické, sloje mají max. mocnost 1,4 m, jsou porušeny zlomovou tektonikou. Zárove na JZ území kraje se nachází prognózní zdroj Roudnická pánev. -

-

-

s využitím zásob erného uhlí na ložisku Syenov a prognózních zdrojích Roudnická pánev se v žádném pípad v dlouhodobém horizontu nepoítá, a to i z dvod pevažujících závažných stet zájm spojených zejména s ochranou podzemních vod a z dvod závažných vliv na povrch (antropogenní uloženiny, vznik poklesové kotliny, odkališ, odval apod.), vetn synergie s požadavky na nové pepravní trasy pro hlušiny, tženou surovinu a rekultivace postižených území, ostatní zdroje lignitu a hndého uhlí na území kraje byly odepsány (nevyhovující kvalita suroviny, nízké objemy zásob a nepekroitelné stety zájm s ochranou pírody a krajiny a hydrogeologickými riziky), úvahy o pípadné otvírce ložiska v daleké budoucnosti podmínit vyešením stet zájm s ochranou významných kídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupn prozkoumanosti a analýzou básko-technických podmínek ve vztahu k hloubkám a oekávaným výronm plyn (CO2).

Skláské a slévárenské písky Tžbu stávajících ložisek lze považovat za územn stabilizovanou. Pi stávající výši tžby dosahuje životnost ložisek Provodín max. 1-3 roky a ložiska Srní 2 – Veselí cca 5–6 let, u ložiska Srní – Okešice s DP Okešice v desítkách let. Ložiska jsou tžena nad hladinou podzemní vody (úrove 254 m n.m.), aby nebyl narušen systém vodního zásobování obcí. Ložiska Srní-Okešice a Srní – Provodín se nacházejí v ochranném pásmu využívaných vodních zdroj eská Lípa – jih, Sosnová a v CHOPAV Severoeská kída. Znaná ást velmi kvalitní suroviny ve spodní etáži zstává nevytžena a životnost ložisek se velmi zkracuje. Ložiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu. Není nutno podporovat navýšení objemu tžby pi poklesu domácí poteby s útlumem skláské výroby. Opatení: - netžená ložiska skláských a slévárenských surovin ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku na tzv. zelené louce, pouze na ložiskách Srní-Okešice a Zahrádky–Srní stanovit dobývací prostory ( pop. rozšíení stávajícího dobývacího prostoru Okešice) s tím, že povolení hornické innosti a následná otvírka na tchto ložiskách bude zahájena až po dotžení zásob a ukonení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a 187


Okešice. Koncepce pedpokládá dlouhodobou využitelnost stávajícího DP Okešice, tak v návrhovém období není nutno ešit rozšíení DP Okešice. -

využívání stávajících ložisek považovat za územn stabilizované a nezahajovat další nové otvírky ložisek;

-

na ložisku Srní – Okešice v DP Okešice je nutno, vzhledem k minimalizaci dopad na životní prostedí, zachovat výškovou úrove tžby nad hladinou podzemních vod, a to pesto, že významná ást velmi kvalitních zásob suroviny se nachází pod touto úrovní. Ve vztahu k jednoznané priorit ochrany významných zdroj podzemní vody k vodárenským úelm v doteném území jde o opatení legitimní; nepipustit v doteném území (OPVZ eská Lípa – jih a Sosnová) tžbu pod stanovenou kótu báze tžby minimáln 1,5 m nad hladinou podzemní vody ped vodárenskou exploatací území;

-

zajistit dostatenou územní ochranu nad zbývajícími prognózními zdroji slévárenských a skláských písk s potenciálem budoucí otvírky (Zahrádky –Srní apod.).

Karbonáty Akoliv na území kraje byly karbonáty na mnoha místech v minulosti tženy, budoucí využití vtšiny ložisek je velmi problematické, protože znaná ást zásob je u nich vázána neešitelnými stety zájm z hlediska ochrany pírody, ochrany zdroj podzemních vod a blízkostí zastavitelného území obcí a mst. Vzhledem k dostateným zásobám dolomitu v R a to na dostupnjších a z pohledu stet zájm mén konfliktních lokalitách lze konstatovat, že ložiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu stedndobého nemají perspektivu otvírky a tžby. Na území Libereckého kraje není v souasnosti tženo žádné ložisko vysokoprocentního vápence, jílovitého a ostatního vápence a karbonát pro zemdlské úely.

Opatení: -

karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou, v pípad zájmu o tžbu nkterého z ložisek podpoit pouze zámr, který zajistí vysokou pidanou hodnotou finálních produkt (plniva, dekoraní drt). V návrhovém období nepokládat za potebné ešit otvírku nového ložiska karbonát na území kraje z dvodu potenciáln významných až velmi významných a pravdpodobn neešitelných stet zájm s ochranou pírody a krajiny, nepipustit otvírku ložiska karbonátových hornin nap. za úelem produkce drceného kameniva; -

preferovat zámry s kvalitativn vysokým zhodnocením suroviny s menším objemem tžby (nap. pro výrobu žáruvzdorných hmot pro hutnictví, na výrobu hnojiv, jako plnivo do gumy) ped velkoobjemovou tžbou nap. za úelem výroby hoenatých cement;

-

ešit pro uvolnní území k jinému využití nevyužívaných (netžených a opuštných ) ložisek karbonátových surovin, které jsou v zákonné ochran CHLÚ (pop. bez 188


ochrany – viz ložisko Koberovy), ímž dochází k zamezení postupného urbanistického rozvoje dotených obcí , pehodnocení blok zásob tchto ložisek a to formou rebilance dle požadavk MŽP R; -

v návrhovém období je využitelné pouze jediné v minulosti roztžené ložisko vápencového dolomitu Jesenný – Skalka s DP Jesenný s možností využití i jako ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu s pomrn nízkými objemy zásob (cca 2 mil m3). Ložisko má povolenou hornickou innost, v souasnosti je ve stavu zajištní.

-

Využití zbývajících rezervních ložisek nepipadá v úvahu, pípadná otvírka by znamenala významný dopad na krajinný ráz, asto i v nadlokálních pomrech, dále významné vlivy na ekologicko-stabilizaní funkci nkterých skladebných prvk ÚSES a zásah do ZCHÚ (nap. CHKO u ložiska Koberovy).

Štrkopísky Významná ložiska štrkopísk se vyskytují jen v severní a severozápadní ásti kraje, do tohoto území je v podstat soustedna prakticky veškerá produkce štrkopísk v kraji. Jižní ást kraje je zcela deficitní. Z hlediska zrnitostní charakteristiky štrkopískové a pískové suroviny je na území kraje silný deficit v hrubší zrnitostní frakci 4-8-16-32 mm. Dovoz ze Stedoeského, pop. z Královéhradeckého kraje nepipadá vzhledem k neekonomické pepravní vzdálenosti v úvahu. Zásoby schválené k tžb v rámci POPD (tj. vytžitelné zásoby) tém u všech významnjších výhradních ložisek v Libereckém kraji (zejména v hrádeckém výbžku) zaujímají pouze zlomek z celkové kubatury vykazovaných bilanních volných zásob (na ložisku Grabštejn v DP Grabštejn cca 14 %, na ložisku Velký Grunov s DP Velký Grunov cca 26 %, na ložisku Jablonné v Podještdí-Dubnice v DP Dubnice I cca 26 % a na ložisku Horní asnice s DP Horní asnice cca 85 %). Pitom nelze pedjímat, zdali budou zásoby v rámci dalšího postupu rozšíení tžby na tchto ložiskách povoleny k využití. Na rezervním ložisku Krásný LesRaspenava se stanoveným DP Krásný Les I a na roztženém ložisku nevyhrazeném nerostu Oldichov-Hrádek nad Nisou pitom vzhledem ke stetm zájm a nedoešeným majetkoprávním vztahm k pozemkm neexistuje garance, že se povolovací proces na novou otvírku a tžbu pro další rozšíení podaí úspšn realizovat. Na území Libereckého kraje je na rozdíl od sousedních kraj Královéhradeckého, Stedoeského i Pardubického velmi nízká plošná roztženost tžbou štrkopísk.

Opatení: pro zachování kontinuity roního objemu produkce štrkopísk (cca 550 – 600 tis.m3 /rok) vytvoit územní pedpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupn dotžované lokality. Pro otvírku nového ložiska je nutno ešit komplexní posouzení vliv na životní prostedí, s vylouením otvírek na území soustavy Natura 2000; -

tžbu štrkopísk zásadn upednostovat na výhradních a nevýhradních ložiskách s požadovanou granulometrickou kvalitou a množstvím tak, aby byla doplnna

189


zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavk trhu v dlouhodobé životnosti (min. na 15 let); -

z dvodu postupného úbytku zásob štrkopískových surovin kolem roku 2011-2013 na ložiskách Velký Grunov a Oldichov–Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na ásti evidovaných blok zásob ložiskách Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (vyšší kvalita suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotených obcí a ochrany krajiny a pírody. Negativem obou ložisek je pedpokládaný zásah do lesních porost v rozsahu nad 10 ha, který se rovnž promítne do zmny krajinného rázu. Tžby navrhovaných plošných rozsah svými vlivy rozšiují pedchozí antropické zásahy (prvotní odlesnní, zorování, druhová pemna lesních porost). Dojde k úplné, avšak doasné likvidaci stávajících ekosystém, piemž kvalita stávajících floristických spoleenstev mže být v dlouhodobém asovém horizontu obnovena, ovšem v pozmnném druhovém složení; -

Využití ásti blok zásob na ložisku Arnoltice-Pertoltice je náhradou za definitivn ukonenou tžbu na nevýhradních ložiskách písk a štrkopísk Mlýnice a Oldichov v Hájích ve frýdlantském výbžku. S pln kapacitním využitím ložiska Arnoltice Pertoltice se poítá v pípad neodstranní závažných limitujících pekážek v rámci rozšiování tžeb ve stávajících využívaných pískovnách situovaných zejména v Hrádecké oblasti a to zejména krátkém asovém horizontu (max. do 1-3 let). I pes uvedené negativní vlivy je otvírka ložiska Arnoltice-Pertoltice výhodnjší než otvírka na blízkém analogickém ložisku Frýdlant;

-

rezervní ložisko Krásný Les- Raspenava s dobývacím prostorem Krásný Les I, nacházející se mimo hodnotné pírodní a krajinné segmenty, pedstavuje klíový budoucí náhradní zdroj za ukonenou tžbu na ložisku Horní asnice;

-

využití ložiska Bohatice stanovit jako náhradu dotžovaného výhradního ložiska Velký Grunov nacházející se v deficitní ásti okresu eská Lípa; nezbytnou podmínkou ped zahájením využití je podrobný hydrogeologický przkum vlastního ložiska a pedpolí navazujícího registrovaného prognózního zdroje Bohatice (akce Plounice, . 90322001) a posouzení možného ovlivnní jímacích zdroj podzemních vod v obci Bohatice v dsledku tžby. V pípad možného ovlivnní jímacích zdroj podzemních vod v obci Bohatice v dsledku tžby zajištní trvalého zásobování obyvatelstva obce Bohatice pitnou vodou (vybudování vodovodního adu, popípad prohloubení stávajících studní do vydatnjších kídových zvodní). Další podmínkou je dsledné vyhodnocení kvality doteného lesního porostu, vymezení ochranného pilíe zastavné ásti dotených obcí Bohatice a Pertoltice p. R. a návrh kombinovaného zpsobu postupné rekultivace. I pes potenciální negativní vlivy je otvírka ložiska Bohatice a Arnoltice-Pertoltice výhodnjší než otvírka na blízkém ložisku eská Lípa-Dubice;

-

vzhledem k výraznému nedostatku hrubší zrnitostní frakce v surovin na ložisku Velký Grunov se jeví jako pijatelnjší z hlediska kvalitativn-jakostní charakteristiky otvírka ložiska Bohatice ped rozšíením ložiska Velký Grunov. Naopak ve vztahu k potenciálním vlivm na pírodu a lesní ekosystémy je vlastní rozšíení DP Velký Grunov (s výjimkou potenciálního zásahu do soliterních dub ) píznivjší;

-

umožnit hospodárné dotžení zásob v rámci rozšíení stávajícího DP Václavice II v chránném ložiskovém území Václavice III na výhradním ložisku Grabštejn 190


smrem k obci Uhelné o cca 5,5 ha s pedpokládanou životností tžitelných zásob na dobu cca 8 let. Dodržovat tžbu nad stávající hladinou podzemní vody (tj. cca na 280 m n.m.) a doporuit pravidelný monitoring za úelem ochrany podzemních vodních zdroj Uhelná pro zásobování msta Hrádek nad Nisou. -

ložisko Velký Grunov s plánovaným rozšíením o ploše cca 3 ha ponechat pouze jako doplkový zdroj s nízkou roní produkcí výhradn pískové suroviny zrnitostní frakce 0-2-4 mm;

-

Zbývající ložiska ( Frýdlant, Dtichov, Pedlánce-Andlka, Bulovka, PelechovŽelezný Brod, Bílý Kostel a eská Lípa-Dubice), která zaujímají významnjší, doposud nevyešené až ve své podstat neešitelné stety zájm, ponechat jako surovinové rezervy.

Stavební kámen Stav reáln vytžitelných zásob, vetn životnosti zásob na využívaných ložiskách stavebního kamene na území Libereckého kraje je ze všech využívaných komodit na území kraje velmi znepokojivý až kritický. Na ad využívaných ložisek stavebního kameniva jsou pomrn nízké a zejména kvalitativn a jakostn podadné až nevyhovující zbytkové objemy zásob. ada využívaných ložisek jsou vzhledem k jejich nízkým objemm zásob, komplikovaným básko-technologickým postupm a stetm zájm s životním prostedím, tsn ped ukonením, pop. jsou již ukonená (ložiska kameniva Tachov u Doks, Žandov u eské Lípy, Bezdín, Záhoí-Prose a Smrí 2 a 3, prakticky ukonená tžba je na nevýhradním ložisku Žandov u eské Líp, kde vzniká akutní poteba sanace pedpolí kamenolomu apod.). Zárove jsou u nkterých nevyužívaných ložisek stavebního kameniva znan nadhodnocené objemy „zásob“ a z nich vyplývají nereáln vysoké životnosti ložisek. Nkterá významná ložiska stavebního kameniva byla pehodnocená a nebo zásoby kameniva byly odepsané s vyntím z evidence a Bilance zásob R a pípadným pevodem do jiné taxativní kategorie zásob ložisek nevyhrazených nerost. Z údaj o vytžitelných zásobách v rámci stanovených DP tžených výhradních ložisek kameniva a ze zstatkových zásob tžených nevýhradních ložisek vyplývá, že v dsledku vyerpání zásob nkterých kamenolom dojde v období 2013 – 2016 k výraznému poklesu roní produkce o cca max. 200 – 280 tis. m3/rok. Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatenou produkci kvalitního sortimentu pokrývající poptávku a potebu kameniva pro území kraje. Další významnou skuteností je, že na území kraje ani v okolních krajích se nenachází žádný funkní kamenolom s vyhovujícím finálním produktem suroviny pro kolejové lože splující požadavky normy SN EN 13 450. Opatení:

-

zajistit saturaci poteby stavebního kamene z nových ložiskových zdroj, resp. obnovení tžby na roztženém ložiskovém zdroji se stanoveným dobývacím prostorem s vysokým objemem kvalitních zásob a pokud možno s dlouhodobou životností; 191


-

pro zachování kontinuity celkového roního objemu produkce stavebního kamene (cca 800 tis.m3 /rok) vytvoit územní pedpoklady pro obnovu otvírku alespo jednoho ložiska, resp. pokraování nové tžby ložiska s dostatenou roní kapacitou tžby a kvalitou suroviny jako náhradu za postupn dotžované lokality;

-

v návrhovém období umožnit využití ložiska Luhov-Brništ-Tlustec v navrhovaných hranicích POPD s minimálním plošným rozšíením a vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny, obnovit hornickou innost na ložisku velmi kvalitního stavebního kamene vhodného zejména pro kolejové lože a pro naplnní požadavk trhu a to šetrným zpsobem a po co nejdelší možné období (i za cenu snížení roní kapacity tžby a to v min. roním objemu tžby 580 tis. tun/rok. s životností tžby min. na 30 let) za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA, zajistit postupnou provázanost etapovité tžby a postupné rekultivace a sanace tžbou doteného území, zejména pak plnní zásad prbžné a postupné technické a biologické rekultivace. Skutený asový postup tžby bude pochopiteln závislý na odbytu produkce, proto za koncepn odvodnnou, legitimní a zásadní lze považovat co nejdelší životnost tžby na ložisku pro zajištní optimálního objemu a šetrného využití kvalitní suroviny a co nejpomalejší rekultivaní postupy za úelem snížení identifikovaných vliv na pírodu a krajinu.;

-

podílet se od poátku fáze pípravy a zahájení hornické innosti na ložisku LuhovBrništ-Tlustec na projektové dokumentaci pro realizaci zámru silniního obchvatu obce Luhova, vetn poskytování potebné souinnosti Krajskému úadu Libereckého kraje a dotené obci Brništ. Soubžn s tímto posoudit a optimalizovat nyní urený pomr zastoupení automobilové a železniní dopravy pi zachování pevládající preference železniní dopravy na úkor automobilové dopravy. Realizací silniního obchvatu kolem obce Luhov se vysoce efektivn sníží celkové dopady na životní prostedí jak ve vztahu k provozované tžební innosti, tak i k innostem jiných podnikatel zatžujícím životní prostedí obyvatel již dnes;

-

umožnit využití ložiska Dtichov s DP Frýdlant I. a Hemanice u Frýdlantu s DP Hemanice I pro obasnou malotžbu pro lokální úely, zejména pro úely tžby lomového kamene pro protipovodové opatení, v min. roních objemech tžby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok). Podmínkou pro obasnou malotžbu lomového kamene je dsledná ochrana mokadních ploch a management tžby tak, aby vodní a mokadní enklávy nebyly zasaženy;

-

v pípad výhradního ložiska Žandov u eské Lípy preferovat tzv. sananí tžbu z dvodu zabezpeení aktivního sesuvu v pedpolí DP a zárove tak v rámci sananího opatení umožnit hospodárné dotžení veškerých zásob stavebního kamene v DP Žandov. Zbytkové zásoby na nevýhradním ložisku Žandov u eské Lípy kompletn vytžit a zajistit tak bezpenou stabilitu závrných svah a následnou rekultivaci zavezením celého vytženého prostoru inertními odpady podle komplexního plánu sanace a rekultivace;

-

Na území Semilska umožnit plošné rozšíení DP Košálov I o cca 6 ha a zárove tak hospodárné využití veškerých zásob výhradního ložiska stavebního kamene Košálov-Stružinec na úkor zahájení zcela nových otvírek ložisek (nap. výhradního ložiska Hoensko se stanoveným DP apod.). V pípad plánovaného rozšíení DP Košálov I pedem zajistit kompenzaní opatení za zvýšené limity synergických a kumulativních vliv (hluk, prašnost ), preferovat pepravu suroviny železniní dopravou a snížit tak limit intenzity nákladní automobilové dopravy v okolních obcích; 192


-

S dotžením zásob na výhradním ložisku Chuchelna (Smrí-Prose) v DP Chuchelná I. poítat až po ukonení tžby na dotžovaném výhradním ložisku Smrí 2 a 3 a Záhoí –Prose; Obnova hornické innosti v DP Chuchelná I pedpokládá nepíznivé vlivy na lesní porosty a zásah do VKP;

-

V rámci dotžení zásob na ložisku Záhoí –Prose a následné rekultivace tžbou doteného území zajistit v pípad narušení hladiny podzemní vody podrobný hydromonitoring a stanovit ochranná opatení proti možnosti zneistní a úbytku vydatnosti okolních jímacích zdroj a pípad kompenzovat náhradu škod vzniklých tžebním a úpravárenským provozem;

-

V pípad velkoobjemových tžeb provádt monitoring seismických projev hornické innosti (zejména z dvod trhacích prací) na okolní zástavbu;

-

Zbývající nevyužívaná ložiska stavebního kamene (nap. ložiska Hoensko, Pelechov, Hemanice 2-Kristiánov, Janovice u Krava, Jitrava, Práche-eská Skála, Slunená-Kožlí, Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Janovice-Hemanice , Krásný Les u Frýdlantu, Mlýnice, Slunená-Kameník, Pívlaka-Chlumek, PeimovStrážník, Noviny pod Ralskem, Františkov-Sachrv heben a dalších 11 evidovaných a registrovaných prognózních zdroj stavebního kamene) zaujímají velmi nízké – ekonomicky nerentabilní objemy vytžitelných zásob a nízkou ložiskovou prozkoumanost, komplikované básko-technologické postupy využití, velmi variabilní až výrazn zhoršenou kvalitu suroviny a zejména významnjší, doposud nevyešené až ve své podstat neešitelné stety zájm s ochranou krajiny a pírody a s dopravním napojením a zatížením nákladní automobilovou dopravou a v neposlední ad zcela nevyhovující umístní tchto ložisek vzhledem k zastavnému a zastavitelnému území dotených obcí. Vtšina kvantitativn potenciáln odpovídajících ložisek se nachází v územích (prostorech) konfliktních až siln konfliktních se zájmy ochrany lesa a ochrany pírody a krajiny. Ložiska ponechat jako surovinové rezervy.

Kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu Významnou roli v surovinovém potenciálu Libereckého kraje zaujímají ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu (ložiska liberecké a tanvaldské žuly a pokrývaské bidlice na Železnobrodsku). Mají nadregionální význam. Objemy zásob jsou u všech 4 tžených ložisek - Nová Ves nad Nisou, Bratíkov-Radice, Hraniná (tžba provádna sezón) a Ruprechtice vysoké a pesahují 50 – 100 let. Jedná se o tradiní suroviny s jejichž uplatnní lze poítat ve stávající míe i do budoucna. Jedná se o typ tžby s minimálními ekologickými dopady a s produkty s vyšší pidanou hodnotou. Opatení: -

V pípad ložisek pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu podporovat stávající zámry ve stanovených územních rozhodnutích v jejich rozvoji;

-

Využívání stávajících ložisek považovat za územn stabilizované. Tžená ložiska mají zásoby na nkolik desítek let, není nutné otevírat ložiska nová a vyvolávat zábory tžbou nedoteného území. Co se týe rozvoje stávajících zámr, jedná se o plochy s maloplošnými postupnými zásahy do lesních porost, vtšinov v chudých smrinách 193


v bukovém vegetaním stupni. K ovlivnní podzemních a povrchových vod nebude docházet; -

Doporuit odpis bloku zásob a to vyntím z evidence zásob na ložisku Jílové u Držkova (. 30378001) bezprostedn piléhajícího k zastavné ásti obce Jílové u Držkova. Jedná se o zbytkový blok zásob, na kterém není stanovený dobývací prostor ani chránné ložiskové území a vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám v tomto bloku se nedá pedpokládat jeho budoucí využitelnost. V zájmové oblasti se nacházejí další jiné v souasné dob z dvodu velmi nízké poptávky netžené zdroje tchto ušlechtilých bidlic s platnými dobývacími prostory, jejichž zásoby a životnost pevyšují ádov stovky let.

-

Pi povolování i rozšiování tžby v rámci POPD u výhradních ložisek a PVL u ložisek nevyhrazených nerost dkladn vyhodnotit souasný stav hospodárného využití suroviny s min. množstvím objem tžebních odpad;

-

Dkladn vyhodnotit souasný stav rekultivaních a sananích postup na stávajících využívaných ložiskách jakožto nezbytnou podmínku plnní v pípad dalšího rozšiování tžby;

Cihláské suroviny Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách jsou znané, avšak v souasné dob není využíváno žádné ložisko. Opatení: -

Do budoucna nelze pedpokládat další rozvoj tžby cihláských surovin, poteby kraje budou nadále zajišovány dovozem již hotových výrobk a stavebních prvk;

B 3 Opatení pro rekultivace Plány sanace a rekultivace jsou souástí dokumentace POPD a musí být v souladu s platnou legislativou. V prbhu let se však mní pohled na provádní rekultivace. Plány rekultivace, které byly schváleny ped více než 10 lety, vyžadují dnes pizpsobení se požadavkm na znovuzalenní do krajiny (drobnjší úpravy se týkají nap. druhové skladby nebo zpsobu využití ploch). V rámci sananích a rekultivaních prací preferovat pírod blízkou obnovu tžbou narušených území s tím, že velká vtšina tžbou narušených území má potenciál obnovit se samovoln – spontánní sukcesí, která mže být v nkterých pípadech také cílen ízena (usmrnna, blokována i vrácena zpt). Ve vtších tžebnách mže být ponecháno spontánní sukcesi zpravidla minimáln 20 % jejich rozlohy v biologicky nejcennjších ástech. Menší tžebny a deponie se obvykle do krajiny zalení bez problém, ekologická sukcese by se tedy mohla uplatnit na celé jejich ploše. Pedevším je nutno za stávajícího právního stavu vnovat pozornost fázi sanace (rekultivace, likvidace) pi schvalování tžebních zámr (kde jsou orgány ochrany pírody a další orgány dotenými), zejména pi schvalování plán rekultivací, tj. vyhodnotit nejvhodnjší zpsob využití lokality 194


po ukonení tžební innosti, a to pi zohlednní zájm ochrany pírody a krajiny (nap. požadavkem na uritý podíl území pro spontánní sukcesi i jiné pírod blízké formy obnovy); zárove je možno v plánech rekultivace navrhnout nutnost monitoringu (biologického hodnocení) území s možností zmny plánu rekultivace v závislosti na jeho výsledcích. Opatení: -

Problematiku sanací a rekultivací tžbou nerost doteného území ešit v souladu s platnými právními pedpisy, respektovat schválená a právn platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci tžbou doteného území. V ojedinlých pípadech inicializovat zmnu minulých a nadále existujících pravomocných rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení (podmínky ) neodpovídají dnešním požadavkm na nové „kvalitnjší“ využití tžbou doteného území;

-

V územích s vyšší koncentrací tžených ložisek ešit sanaci a rekultivaci s ohledem na nové využití území (multifunkní využití konkrétního území), ve vybraných pípadech ponechat území po tžb nerostných surovin v rámci plnní rekultivaních a sananích prací k ochran pírody a krajiny. Zpsob provedení sanací a rekultivací území po tžb ešit s ohledem na budoucí využití tžbou doteného území v souladu s požadavky na ochranu pírody a krajiny a ochranu ZPF;

-

Pi ukonování tžby a ped provedením následné sanace a rekultivace posoudit vznik unikátních biotop v tžené lokalit; ešit zalenní tchto unikátních biotop do systému ekologické stability i v rámci územních plán obcí;

-

Preferovat ešení rekultivace orientované na vznik „kvalitních“ segment krajiny (lesy a ostatní krajinná zele, vznik prvk zvyšujících biodiverzitu, vodní plochy s tvarovanou behovou linií a s pásem mlin, vymezení dílích území bez nutnosti sananích zásah s doporuenou obnovou základních ekologických funkcí sukcesními pochody apod.);

-

Preferovat prbžnou sanaci a rekultivaci (revitalizaci, renaturalizaci) vytžených míst po tžb výhradních a nevýhradních ložisek; povolení k další tžb vydávat (respektive neprodlužovat) na základ úspšnosti pedchozích rekultivací. Na rámcový plán budou bezprostedn navazovat jednotlivé etapy sanací a rekultivací podle termín ukonování tžby ne na ložisku, ale ve vytžených (opuštných) ástech ložiska;

-

V rámci rekultivace opuštných tžeben výsledný stav území pizpsobit charakteru a stavu okolní krajiny a pírody;

-

Opouštný tžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat pírodních proces pro dosažení reliéfov a biotopov rznorodého prostedí, které výhledov bude plnit významné ekologické funkce v krajin. Více praktikovat pírod blízkou obnovou tžbou narušeného území využívající pírodních proces za úelem vytvoení pírodn hodnotných ekosystém; pírod blízká obnova tžbou narušeného území probíhá formou samovolného vývoje tžbou narušeného území, pop. zásah usmrujících tento vývoj (pro potlaení nevhodných druh, vytvoení podmínek pro výskyt zvlášt chránných ástí pírody apod. Tyto formy a zpsoby obnovy vycházejí z procesu ekologické sukcese (tj. spontánní sukcese, ízené (usmrované) sukcese, managementové zásahy pro nkteré ohrožené druhy organism), tj. smny druh v ase, kdy spoleenstva bhem ní prochází adou vývojových stup (tzv. 195


sukcesních stadií), piemž pi jejím využití pro obnovu tžbou narušených území vznikají obvykle hodnotnjší a stabilnjší ekosystémy a biologické rozmanitosti obnovovaných území než pi technických rekultivacích; v nkterých pípadech volit kombinaci podpory sukcese s formami ízené sukcese a s nkterou formou pímé biologické rekultivace, v nkterých pípadech pro zvýšení biodiverzity použít i konkrétní formu tzv. sukcesního zmlazení; -

Rekultivované plochy následn evidovat v katastru nemovitostí jako vodní plochy, pozemky urené k plnní funkcí lesa i pozemky zemdlského pdního fondu. Pozemky ZPF rekultivované po tžb sukcesí neponechávat v kategorii ostatních ploch;

-

Vytváet ochranásky cenné plochy pi rekultivacích tžeben (biotopy chránných druh) a cílovému stavu území podídit již postup tžby, revitalizaní opatení provádt prbžn a vznikající sukcesní útvary pi pozdjších pracích již nelikvidovat. Na podklad postupného upesovaní geologických, hydrogeologických a ostatních faktor horninového prostedí v interakci s možnostmi báských technologií rozpracovat varianty revitalizaních postup tžbou doteného území;

-

Nepovolovat zavážení opuštných tžeben komunálními a nebezpenými odpady, jen v ojedinlých pípadech provádní rekultivace vytžených tžeben formou terénních úprav a závozem prostoru výkopovými zeminami a hlušinovým materiálem, nebo jinými jednodruhovými inertními odpady, v pípad možnosti umístit úpravárenské technologie pro tídní inertních a stavebních odpad v opuštných tžebních. Pokud jde o tžebnu nacházející se v ochranných pásmech podzemních vod nebo v hydrogeologické komunikaci s vodohospodásky významnými zvodnmi, tak žádné zavážení a i jiné využití tžebny nepovolovat.

-

V pípad sanace a rekultivace odkališt po tžb uranu vycházet z platných rozhodnutí a dokument nap. „Konené ešení odkališt Stráž pod Ralskem - Studie“, vetn uplatnní všech výstup procesu EIA ohledn rekultivací povrchu vyluhovacích polí po chemické tžb uranu na ložisku Stráž pod Ralskem (Konená 2001-2004, Vyhnálek 2004), které zohledují nové poznatky získané pi dosavadním provozování odkališt a souasný stav legislativy v oblasti životního prostedí;

B4

Opatení pro minimalizaci vliv na životní prostedí a veejné zdraví

Opatení: -

Tžební hranu a provozní innosti plochy tžby umisovat v maximální možné vzdálenosti od zastavného území obce a pozemk urených územním plánem k zástavb objekty bydlení a veejného obanského vybavení, aby byly vždy splnny hygienické limity hluku a prašnosti upravované zákonem . 258/2000 Sb. v návaznosti na naízení vlády .148/2006 Sb., o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací (viz: plánované básko-tžební postupy zásadn vzdalovat od zastavných území dotených obcí);

-

V rámci tžebního provozu a navazující dopravní obsluhy respektovat imisní limity dle naízení vlády . 597/2006 Sb. Konkrétní opatení, která zmírní vliv tžby a

196


následného zpracování surovin na kvalitu ovzduší, budou ešena až v rámci navazujících posuzování i ízení; -

V pípad ešení plochy tžby na PUPFL maximáln využívat postupy, které budou minimalizovat vlivy na stabilitu lesních porost, a to na základ dkladné analýzy stavu a složení dotených porost a technicko-bezpenostních požadavk na provádní tžby;

-

prokázat nezbytnost odlesnní, pi návrhu na zábory pozemk PUPFL je nutno postupovat v souladu se zákony na jejich ochranu, plochy PUPFL ešit dle § 13,14 a 15 zákona . 289/1995 Sb., o lesích, ve znní pozdjších pedpis;

-

Ložiska k otvírce preferenn navrhovat mimo pozemky nejvyšší bonity – I. tídy ochrany ZPF, v pípad ešení plochy tžby na ZPF, je nutné ídit se §6 zákona 334/1992 Sb., o ochran zemdlského pdního fondu, ve znní pozdjších pedpis (tj. zdvodnit nezbytnost poteby nové otvírky a posouzení efektivnosti stávající tžby vždy, pokud se týká záboru ZPF i horší bonitní tídy než I. a II.);

-

Výrazn neovlivovat pedmty památkové ochrany vymezené zákonem . 20/1987 Sb., o státní památkové péi, ve znní pozdjších pedpis;

-

Nebránit zajištní prostupnosti krajiny (nap. úelové komunikace, inženýrské sít), aby nedošlo k výraznjšímu omezení nebo zhoršení dostupnosti a obsluhy pozemk v území (nap. zemdlské plochy, plochy PUPFL) a byla zachována plná funknost a kvalita souasného i navrhovaného technického vybavení území;

-

Respektovat maximální rozlohu povoleného odlesnní;

-

Pípadnými tžebními a následn rekultivaními aktivitami nesnižovat funknost protipovodové ochrany pípadnými zásahy do její struktury; zachovat dostatenou kapacitu jejich zaízení a objekt a vylouit narušení odtokových pomr.

-

Prokázat pi plánovaném zámru tžby na území CHOPAV, že bude ešeno odpovídající následné vodohospodáské a pípadn i jiné využití území po tžb,

-

ešit v souladu s platnou legislativou stety mezi navrhovanou tžbou ložisek nerostných zdroj a ochranou akumulace vod danou na. vlády o stanovení CHOPAV, ochranou vydatnosti a jakosti vod ve stanovených ochranných pásmech vodních zdroj a stanoveným záplavovým územím tok - respektovat omezení innosti na tchto územích. U návrh umístní plochy v území CHOPAV a v blízkosti ochranných pásem vodních zdroj požadovat, že tžbou nedojde ke snížení hladiny podzemní vody a k negativnímu ovlivnní vydatnosti jímacích území vetn studní. V pípad negativního ovlivnní zajistit adekvátní náhradu doteného zdroje, aktualizovat monitoring hladiny a kvality podzemních vod. Ve vodohospodásky citlivém území (OPVZ, CHOPAV) pevažuje ochrana vod nad tžaskými zájmy, musí tedy být zamezeno snahám zvtšování roztžených ploch bez dotžení pvodního ložiska tžby a následné, rozsahem odpovídající, revitalizace tžbou dotených ploch.

-

ešit otázky zneškodování odpad z tžby a úpravy radioaktivní suroviny tak, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod;

-

Nedotýkat se pírodn chránných území s jejich ochranných pásem nebo území zaazených do soustavy NATURA 2000;

-

V návrhu úpravy plochy po tžb respektovat zásady krajinného rázu území. Již v procesu povolování nových otvírek, pop. pokraování tžeb nebo obnovy hornické 197


innosti, zámry posoudit s ohledem na krajinný ráz (§ 12 zákona . 114/1992 Sb.), a toto posouzení bude pokladem i pro stanovení konkrétních podmínek pro zpracování píslušné dokumentace pro rekultivaci území po ukonení tžby; -

Zaruovat plnou funknost, kvalitu a inovaci souasného technického vybavení tžeben za úelem snižování dopad na životní prostedí a zdraví obyvatel, aplikovat stroje a zaízení s píznivými akustickými charakteristikami;

-

ešení stetových ploch se zájmy dílích složek životního prostedí musí být zarueny ve kvalifikovaném zpracování POPD, Plánu využívání nevýhradních ložisek a plánu sanace a rekultivace konkrétního zámru;

-

ešit stety mezi ložisky nerostných zdroj a stávajícím ÚSES, v pípad narušení vazeb ÚSES nacházet ped realizací vlastní tžby nové varianty jejich propojení i prostory pro založení nových prvk ÚSES. Akceptovat charakter ástí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak ped samotným povolením tžby, v prbhu tžby, tak i pi ukonování tžby a rekultivace tžbou doteného území ve prospch ÚSES. Tuto problematiku tedy neešit jenom až v následné finální rekultivaci. ÚSES musí být funkní a musí být zarueno propojení jednotlivých prvk tohoto systému z hlediska dodržení minimální prostupnosti naší nadmíru urbanizované krajiny;

-

Pi povolování a provádní tžby respektovat zájmy ochrany pírody a krajiny, v prbhu tžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného rozsahu tžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup tžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci;

-

V pípad pípravy tžby a dále odkrytí archeologických nález pi provádní zemních prací informovat píslušný orgán státní památkové pée a umožnit provedení záchranného archeologického przkumu dle § 22 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové péi ve znní pozdjších pedpis.

C

Kritéria pro výbr ložisek

Níže uvedená kritéria byla stanovena u tch surovin, kde jsou navrhována ložiska k otvírce – tj. karbonáty, štrkopísky, stavební kámen. Nejperspektivnjší lokality pro využití jsou dostaten prozkoumaná ložiska nerostných surovin s dostateným objemem zásob a s velmi kvalitní jakostn – technologickou charakteristikou suroviny potebnou pro naplnní požadavk trhu. Jedná se o ložiska, která mají již stanovené tzv. územní rozhodnutí k tžb, což je v našem pípad dobývací prostor (dále jen DP), i povolené územní rozhodnutí pro ložiska nevyhrazeného nerostu a tím pádem ásten vyešené stety zájm dle § 33 Horního zákona. U prognózních zdroj nerostných surovin se pedpokládá, že tžba na evidovaných ložiskových objektech zahájena nebude. Ve vtšin pípad je vhodné ponechat tyto prognózní zdroje jako surovinovou rezervu, pedurenou do budoucna pro další pípadný geologický przkum a následné využití. V pípad plánované nízkoobjemové lokální tžby lze uvažovat o využití nkterých prognózních zdroj písk a štrkopísk pro místní úely.

198


C.1 Kritéria pro výbr ložisek karbonát -

preferovat pouze jediný zámr využití s maximální pidanou hodnotou finální produkce, další nová rezervní ložiska karbonát k exploataci s ohledem na jejich polohu nejsou v období do roku 2020 navržena z dvodu neešitelných stet zájm s ochranou pírody a krajiny;

-

preferovat zámr mimo území CHKO a národního parku a mimo zastavitelná území obcí; zámr musí být schválen v územn plánovací dokumentaci píslušné obce;

C.2 Kritéria pro výbr ložisek štrkopísk -

preferovat ložiska v blízkosti místa reálné poteby (nap. významné investiní zámry)

-

nepovolovat otvírku ložisek tam, kde bude dopravou tženého materiálu docházet k petžování dopravní sít, zjm. vedoucí obytnou zástavbou, pi povolování nové otvírky posoudit napojení plochy tžby na stávající dopravní sí s ohledem na stanovení kapacity s posouzením tchto komunikací ovlivnných nárstem dopravy;

-

preferovat dopravu suroviny po železnici (vetn vleky) i kombinovanou dopravu železnice nákladní automobily;

-

zohlednit vyšší poptávku po deficitnjších hrubozrnnjších frakcích 4-8-16 mm a dostatené technologické jakosti suroviny, zejména pak pi povolování otvírek nových ložisek ;

-

v pípad nízkoobjemové lokální tžby lze uvažovat o využití nkterých prognózních zdroj písk a štrkopísk pro místní úely;

-

preferovat tžbu v územích s nižší mírou stet s ochranou pírody a krajiny;

-

obecn preferovat tžbu vtších mocností suroviny tj. do vtší hloubky ped velkým územním záborem tam, kde nebude docházet k neešitelnému ovlivnní hladiny podzemních vod, ešit diferencované zpsoby tžby surovin do hloubky oproti velkoplošným technologiím.

C.3 Kritéria pro výbr ložisek stavebního kameniva -

preferovat ložiska v minulosti ásten roztžené, tzv. obnovením tžby (ložiska nedotená tžbou v minulosti jsou z hlediska pravdpodobnosti potenciální otvírky prakticky vylouena);

-

preferovat dostaten prozkoumaná ložiska se stanoveným územním rozhodnutím k tžb, i dobývacím prostorem (dále jen DP) s vyešenými stety zájm dle § 33 Horního zákona;

-

preferovat otvírku ložisek splujících požadavky jakostn-technologické suroviny (surovina odpovídající svojí kvalitou poptávce a upotebitelnosti);

kvality

199


-

povolovat tžbu pouze na ložiskách s dostatenými zásobami s min. objemem vytžitelných zásob kamene dle plnní zákonných podmínek využitelnosti tj. 3-3,5 mil. m3 ;

-

preferovat ložiska lokalizovaná v mankovní oblasti (v oblasti dosud nepokryté tženým ložiskem s dostatenými zásobami) a zárove preferovat ložiska blízká ke zdrojm poteby na plánované veejn prospšné stavby tak, aby se pedcházelo povolení nového ložiska v tsné blízkosti k již velkokapacitn povolené tžby;

-

preferovat otvírky i obnovu tžby na nových ložiskách, která nejsou v bezprostední blízkosti zastavného a zastavitelného území obcí a mst ;

-

preferovat ložiska s dopravou tžené suroviny a hotových sortiment po železnici, omezovat nevyhovující prjezdnost nákladní automobilovou dopravou pes dotené obce; posoudit napojení plochy tžby na stávající dopravní sí s ohledem na stanovení kapacity, technického stavu komunikací a intenzity nárstu dopravy; nepovolovat otvírku ložisek tam, kde bude dopravou tženého materiálu docházet k petžování dopravní sít, zjm. vedoucí obytnou zástavbou;

-

preferovat tžbu v územích s nižší mírou stet s ochranou pírody a krajiny, s využitím ložisek s trvale i dlouhodob neešitelnými stety s ochranou jednotlivých dílích složek životního prostedí pro reálnou otvírku neuvažovat,

-

k jednotlivým novým zámrm je nutno pistupovat s pimenou asovou perspektivou, není okamžit možné využití dalších nových zdroj až po dotžení stávajících, proto veškerá správní ízení musí bžet v pedstihu.

C.4. Kritéria v oblasti tvorby i poizování zmny ÚPD ve vazb na využití ložisek nerostných surovin Následující požadavky platí v celém rozsahu i pi poizování zmny ÚPD, s vymezením plochy pro tžbu. Zpracovaná ÚPD s plochou tžby bude obsahovat mimo další zákonné požadavky kladené na obsah a rozsah této dokumentace i vyhodnocení, jak jsou naplnny úkoly územního plánování stanovené ve stavebním zákon, zejména: -

bylo-li postupováno podle ust. § 47 odst.1 a 2 stavebního zákona u pípad kdy zadání ÚP bude obsahovat i návrh na vymezení plochy pro tžbu – u tchto pípad poizovatel zpravidla uvede v návrhu zadání i požadavek na vyhodnocení udržitelného rozvoje území (jeho souástí je posouzení SEA pípadn NATURA). Pi vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj se postupuje dle § 48 odst. 6 stavebního zákona (uvede píslušný orgán na krajské úrovni, Správy NP a CHKO apod.),

-

jak a zda jsou ešeny stety, resp. vytvoeny podmínky pro jejich ešení, mezi ložisky nerostných zdroj a stávajícího ÚSES, dle dohody ústedních orgán, v rámci zohlednní vzájemných poteb využití území a zákonností, a to jak pro ÚSES, tak pro tžbu, pi kvalifikovaném zpracování plánu otvírky a pípravy dobývání, plánu využívání a plánu sanace a rekultivace území po ukonení tžby. Vymezení skladebných ástí ÚSES v územn plánovacích dokumentacích obcí a jejich ástí není taxativním dvodem pro pípadné neuskutenní tžby v ložisku nerostných surovin. Pi tžb musí být v maximáln možné míe respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V pípad omezení funkce ÚSES v dsledku tžby budou v dokumentacích Povolení k hornické innosti a POPD navržena rekultivaní opatení 200


dle pokyn píslušného orgánu ochrany pírody. Pi stanovování prvk ÚSES respektovat stanovené DP, CHLÚ, výhradní a významná ložiska nevyhrazeného nerostu (nap. doasným stanovením prvku ÚSES a jeho finálním vytvoením až po skonení tžby, stanovením podmínek rekultivace). 0Stety mezi ložisky nerostných zdroj a stávajícím ÚSES ešit v rámci zohlednní vzájemných poteb využití území a zákonitostí; -

jak jsou v ÚPD stanoveny regulativy - požadavky na stávající i navrhované plochy tžby nerost a jejich formulování pro zpracování následných podklad a dokumentací (dokumentace pro územní rozhodnutí, plán rekultivace a pod),

-

že v ešení ÚPD nedochází k umísování ploch pro tžbu do míst, kde by došlo nebo mohlo dojít k územnímu stetu s lokalitami soustavy NATURA 2000 a polohou zvlášt chránných území a jejich ochrannými pásmy (mimo CHKO). V pípad návrhu umístní do soustavy NATURA 2000 doložit autorizované hodnocení, že nedojde k významnému ovlivnní pedmt ochrany a integrity dané lokality. ,

-

pi zpesování vymezení skladebných ástí ÚSES regionální a nadregionální úrovn významnosti a pi vymezování skladebných ástí lokální úrovn významnosti v územních plánech a regulaních plánech preferovat ešení, které bude minimalizovat stety se zájmy na ochran ložisek nerostných surovin. Skladebné ásti ÚSES je však nutno prioritn stanovovat mimo plochy zjištných a pedpokládaných ložisek nerost vzhledem k jejich nepemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimen možné, respektovat pi vymezování ástí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak nap. doasným stanovením ásti ÚSES a jeho finálním vytvoením až po skonení tžby, stanovením podmínek rekultivace.

-

ešení další možných stet z hlediska ochrany pírody a krajiny (nap. zásah do VKP, zásah do biotopu zvlášt chránných druh rostlin a živoich, patrné a významné zmny krajinného rázu, ohrožení hodnotných ekosystém a stanoviš atd),

-

že v ešení ÚPD je dostaten zajištno, aby pi umísování ploch tžby byla zabezpeena píslušná ochrana vodních zdroj vetn respektování vyhlášených ochranných pásem. V pípad dotení podmínek stanovených ve správních aktech, kterými byla stanovena ochranná pásma vodních zdroj 2. a 3. stupn je navrhováno alternativní ešení nebo je v návrhu uplatována adekvátní náhrada,

-

základní podmínkou pro vydání územního rozhodnutí o zmn využití území pro umístní plochy tžby nerost je, dle ust. § 90 písm. a) a b) stavebního zákona, soulad s vydanou ÚPD obce (obcí) a soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území musí být i vyešení stet zájm s ochranou pírody a krajiny,

-

nebude navrhovaná druhá plocha pro tžbu na jednom ložisku, která svými kumulativními vlivy z tžby a dopravy zatíží nebo by mohla zatížit, a to i nepímo, dotené obce nad míru pípustnou.

201


6. 2. Návrh úkol Regionální surovinové politiky Libereckého kraje 1. Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje Cíl: Zajištní pravidelné aktualizace dokumentu Regionální surovinová politika Libereckého kraje. Termín: jedenkrát za 4 roky od schválení Regionální surovinové politiky Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj 2. Vznik registru ložisek a tžební innosti na území Libereckého kraje Cíl: Zajištní zpracování digitální aplikace registru ložisek na území kraje pro praktické využití a potebu innosti samosprávy a píslušných odbor Krajského úadu Libereckého kraje Termín: 2015 Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj 3. V pípad zájmu o využití ložisek uranu v kraji bude Liberecký kraj požadovat zpracování potebných podkladových studií pro rozhodování o pípadném obnovení tžby uranu v Libereckém kraji Cíl: Zadání a poízení potebných studií a analýz, které budou odborným podkladem pro diskusi a rozhodování samosprávy kraje o pípadných návrzích nadízených státních orgán na obnovení tžby uranu v Libereckém kraji. Pehled požadovaných studií je uveden v návrhové ásti tohoto dokumentu. Termín: dle poteby Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj 4. Podpora prezentace nerostného bohatství na území Libereckého kraje Cíl: Vyhodnocení potenciálu jednotlivých historických tžebních oblastí a geologicky unikátních území, osvta a prezentace nerostného bohatství kraje pro odbornou i laickou veejnost Termín: 2015 Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj 5. Iniciace ešení stet mezi ochranou nerostného bohatství a ochranou pírody a krajiny – zejména s prvky ÚSES. Cíl: Návrh ešení stet prvk ÚSES s územím ochrany ložisek nerostných surovin, DP a CHLÚ. Zpracování evidence kolizních lokalit, posouzení prvk ÚSES, posouzení stavu a perspektivy ložisek a návrh ešení stet. Termín: 2013 - 2015 Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj ve spolupráci s MŽP, MPO 202


6.

Iniciace revize zásob evidovaných ložisek nerost a prognózních zdroj. Cíl: doporuení k pehodnocení zásob popípad vyjmutí z evidence zásob neperspektivních ložisek nebo ložisek se závažnými stety se zájmy ochrany pírody a krajiny. Termín: 2013 - 2015 Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj ve spolupráci s MŽP, MPO

7.

Analýza efektivního využívání druhotných a doprovodných surovin na území Libereckého kraje jako jedna z možností náhrady za tžbu primárních nerostných surovin. Cíl: Pi plánování otvírky a rozšiování ložisek nerostných surovin zohledovat možnosti využití recyklovaných surovin ze stavebních, demoliních a energetických odpad jako náhradu za pírodní stavební suroviny.

Zodpovdný subjekt: Liberecký kraj, MŽP, MPO, GS, VŠCHT, Ústav technologie stavebních hmot a dílc (Stavební fakulta VUT Brno) Termín plnní: 2012 – 2015

203


7. Seznam použitých podklad Aron, L., Bohdálek, P., Neumann J., Plášil, M., Vanka P. (2002): Nerostný surovinový potenciál chránné krajinné oblasti eské Stedohoí a limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS Gekon spol. s r.o. Praha. Blohlávek J. (2006): Hornická innost v dobývacím prostoru Luhov, Oznámení EIA s rozsahem pílohy . 3 podle zákona . 100 / 2001 Sb., v platném znní o posuzování vliv na životní prostedí. MS GET s.r.o.. Beran P. a kol. (2009): Zvýšení objemu tžby písk v DP Okešice nad 1 000 000 t ron v rámci povolené hornické innosti, I. etapa. Posudek o hodnocení vliv na životní prostedí. Praha, Rustical, únor 2009. kód IS EIA OV5020 Binek, J., Galvasová, I., Holeek, J., Chabiovská, K., Sochorová, R., Otta, M., Vargová, J., Javorská, I., Pecháková, I., Ptáková, I., Šiftová, Z. (2006): Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. MS Krajský úad Libereckého kraje. Bohdálek, P., Hoika, L., Kratochvíl, F., Zíma, J. Vojí, M. (2002): Nerostný surovinový potenciál chránné krajinné oblasti Jizerské hory a limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS Geologické služby s.r.o. Chomutov. Bohdálek, P., Hoika, L., Zíma, J. Vojí, M. (2002): Nerostný surovinový potenciál chránné krajinné oblasti Lužické hory a limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS Geologické služby s.r.o. Chomutov. Brodský K.(2004): Dokumentace o hodnocení vliv na životní prostedí, podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí a o zmn nkterých souvisejících zákon ( zákon o posuzování vliv na životní prostedí ), ve znní pozdjších pedpis, pílohy . 4 k zákonu, zámru Nová primární drtírna, skládky kameniva (deponie hotových výrobk) a rozšíení komunikace – štrkovna (kamenolom) Košálov. MS KÚ LK Burda, J., Janušková, M., Teissigová, Z. (2001): Hydrogeologická mapa 03-13 Hrádek nad Nisou. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s. eský geologický ústav. Praha. ISBN 80-7075-498-2. Burda, J., Janušková, M., Teissigová, Z. (2001): Hydrogeologická mapa 03-32 Jablonec nad Nisou. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s. eský geologický ústav. Praha. ISBN 80-7075-440-0. ech, S., Valeka, J. (2002): August Emanuel Reuss a jeho význam pro stratigrafický a paleontologický výzkum eské kídové pánve. In -: Monografické studie regionálního muzea v Teplicích,sv. 36, s. 133-156. Regionální muzeum v Teplicích. Teplice. ISBN 8085321-30-0. Fajfr, M., Klícha, J., Morvicová, L., Vanka, P. (2002): Nerostný surovinový potenciál chránné krajinné oblasti eský Ráj a limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS Gekon spol. s r.o. Praha. Fiedler, J. (1975): Jihozápadní pedpolí ložiska Stráž I.etapa. MS DIAMO s.p. Godány, J., Bezuško, P., Dušek, K., Knésl, I., Kopecký, P., Lhotský, P., Mašek, D., Poavi, M., Rambousek, P., Rýda, K., Pecina V. (2006): Studie limit tžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin se zetelem na ložiska štrkopísk Zlínského kraje, odbor životního prostedí a zemdlství, MS Krajský úad Zlínského kraje. Godány, J., Bezuško, P., Dušek, K., Knésl, I., Kopecký, P., Lhotský, P., Mašek, D., Poavi, M., Rambousek, P., Rýda, K., Veea, J., Vymazalová, A. (2003): Analytická a syntetická závrená zpráva: Nerostný surovinový potenciál CHKO v R a limity jeho využití. 350 s. MS MŽP R. 204


Godány, J., Kinský, J., Macrek, V., Martinovská, I. (1996): Stanovení limitu ekologické únosnosti vliv tžby nerostných surovin v CHKO eské stedohoí. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov. MŽP R. Godány, J., Kryštofová, E., urda, J. (2009): Odborné vyjádení k „Územní studii využití oblastí s vysokou koncentrací provádné a pipravované (oekávané) tžby štrkopísk ST1 –ST6“. MS MŽP R. Godány, J., Kíbek, B., Burda, J, Bohdálek, P., Rambousek, P., Petáková, Z. (2008): Expertní posouzení Zprávy nezávislé odborné komise pro posouzení energetických poteb R v dlouhodobém asovém horizontu se zetelem na analýzu a posouzení vstupních informaních a datových podklad, zejména energetických zdroj, specificky zásob erného a hndého uhlí, uranu a geotermálního potenciálu eské republiky. MS Úad vlády R. Godány, J., Mašek, D. (1999): Ochrana ložisek nerostných surovin ve vztahu k územnímu plánování. In -: Venkovské sídlo a krajina v územním plánování, s. 146. Spolenost pro územní plánování, urbanismus a životní prostedí. Praha. ISBN 80-02-01278-X. Godány, J., Pecina, V. (2006 – 2008): Aktualizace surovinové politiky Olomouckého, Zlínského a ásten i Královéhradeckého kraje, jakožto nezbytných územn-plánovacích podklad a dokument pro tvorbu ÚP VÚC a Zásad územního rozvoje kraje (ZUR). MS KÚ Zlínského kraje. Gremlica, T., Cílek, V., Vrabec, V., Farka, J., Frouz, J., Godány, J., Sádlo, J., Lepšová, A., Rambousek, P., Straka, J., Starý, J., Volf, O., Zavadil, V., Pikryl, I. (2007 - 2010): Rekultivace a management nepírodních biotop v eské republice VaV SP/2d1/141/07. MS MŽP R. Herík, F., Herrmann, Z., Valeka, J. (1999): Hydrogeologie eské kídové pánve. neuveden. 118 s. eský geologický ústav, Praha. Praha. ISBN 80-7075-309-9. Herík, F., Herrmann, Z., Valeka, J. (2003): Komplexní charakteristika výpln eské kídové pánve ( pozice v rámci platformních kídových pánví v Evrop,litofacielní vývoj, stratigrafie ,tektonická stavba, vztah litofacií a hydrogeologických parametr ). In Herík, F., Herrmann, Z., Valeka, J. (editoi): Hydrogeology of the Bohemian Cretaceous Basin, s. 14 - 35. Czech geological survey. Praha. ISBN 80-7075-604-7. Horika, L. (2002): Klasifikace a kategorizace poddolovaných ploch po tžb erného uhlí ve vnitrosudetské pánvi. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov. Horika, L. (2003): Pehodnocení ložiska Velké Hamry - Tanvald, . ložiska B 3 098900, dodatek . 1 k závrené zpráv Tanvald - dekorativní kámen, .ú. 513 0331 451. MS GS – Geofond, Geologické služby, s.r.o., Chomutov. Horika, L. (2005): Pehodnocení výhradního ložiska lignitu 3148600 Frýdlant – Višová. MS Geologické služby Mlník CZ s.r.o., Mlník. Horika, L., Martinovská, I. (1998): Klasifikace a kategorizace poddolovaných ploch území radnické, chebské a žitavské pánve. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov. Horika, L., Zíma, J. (2005): Pehodnocení výhradního ložiska hndého uhlí, B 3080600 Žitavská pánev. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov. Hoika L. a kolektiv (2004): Evidence, klasifikace a zhodnocení možnosti využití starých odval v západní ásti Krkonoš a pilehlém podhí. MS MŽP R. Hromek, J., Višák, R. (2004): Koncepce ochrany pírody a krajiny Libereckého kraje – AAnalytická a B -Návrhová ást. MS Krajský úad Libereckého kraje. Hebík, Š., Tebický, V., Gremlica, T., Novák, J., Kružíková E. (2005): Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020. MS Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Chaloupský J. a kolektiv (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. SAV Praha. Cháb, J., Stráník, Z., Eliáš, M., Adamovi, J., Babrek, J., Breiter, K., Cajz, V., Domeka, K., Fišera, M., Hanžl, P., Holub, V., Hradecký, P., Chlupá, I., Klomínský, J., Mašek, J., 205


Mloch, B., Opletal, M., Otava, J., Pálenský, P., Prouza, V., Ržika, M., Schovánek, P., Slabý, J., Valeka, J., Žáek, V. (2007): Geologická mapa eské republiky 1 : 500 000 bez kvartérního pokryvu. neuveden. 1 s. eská geologická služba. Praha. ISBN 978-807075-699-7. Karásek, P. (1988): Severní echy - tžební przkum, geofyzikální przkum ložisek Mrunice, Vtrov, Grabštejn, závrená zpráva MS Geofyzika Brno, závod Praha. Klomínský J. (1968): Krkonošsko-jizerský granitoidní masív. Sborník geol. vd. SAV Praha. Klomínský, J., Adamová, M., Blohradský, V., Burda, J., Kachlík, V., Lochmann, Z., Manová, M., Nekovaík, ., Nývlt, D., Šalanský, K. (2004): Vysvtlivky k základní geologické map eské republiky 1:25 000 03-143 Liberec. neuveden. 68 s. eská geologická služba, Klárov 3, Praha 1. Praha. ISBN 80-7075-623-3. Klomínský, J., Adamová, M., Burda, J., Jarchovský, T., Kíbek, B., Manová, M., Nekovaík, ., Šalanský, K., Kachlík, V., Koán, V. (2006): Vysvtlivky k Základní geologické map eské republiky 1:25 000 03-322 Jablonec nad Nisou. Neuveden. 62 s. eská geologická služba, Klárov 3/131, Praha 1. Praha. ISBN 80-7075-642-X. Klomínský, J., Bárta, J., Blohradský, V., Drábek, M., Dobeš, P., Grundloch, J., Haví, J., Jaková, I., Jarchovský,T., Kopaková, V., Košák, B., Málek, J., Malec, J., Veselovský, F., Pufr, M., Brož, M., Budínský, J. V., Tesa, M., Stemberk, J., Toužimský, M., Truba, J., Verner, K., Vondrovic, L., Žák, J., Žanda, L. (2008): Studium dynamiky puklinové sít granitoid ve vodárenském tunelu Bedichov v Jizerských horách. Závrená zpráva, 171 s. MS SÚRAO, Archiv GS, GS – Geofond. Klomínský, J., Burda, J., Dobeš, P., Gabašová, A., Drábek, M., Haví, J., Jaková, I., Lysenko, V., Schovánek, P., Veselovský, F., Malec, J., Kopaková, V., Žák, J., Vondrovic, L., Verner, K., Puffr, M., Stemberk, J., Košák, B., Málek, J., Brož, M., Jarchovský, T., Bárta, J., Blohradský, V. (2008): Studium dynamiky puklinové sít granitoid ve vodárenském tunelu Bedichov v Jizerských horách. Závrená zpráva, 171 s. MS SÚRAO, Archiv GS, GS – Geofond. Klomínský, J., Kopecký, P., Schovánek, P., Žák, J., Žák, K., Veselovský, F., Lysenko, V., Burda, J., Drábek, M., Haví, J., ejková, B., Táborský, Z., Skácelová, Z., Jaková, I., Sulovský, P., Vrána, S., Malec, J., Blohradský, V., Fediuk, F., Kubátová, M., Bárta, J., Dohnálek, J., Tejkal, M., Košák, B., Puffr, M., Jarchovský, T., Kopaková, V. (2005): Geologická a strukturní charakteristika granitoid z vodárenských tunel v Jizerských horách. Závrená zpráva, 159 s. MS SÚRAO, Praha, Archiv GS, GS – Geofond. Konená K. a kol. (2001-2004): Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické tžb uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Dokumentace o hodnocení vliv dle zák.. 244/1992 Sb. ENVIKON, s.r.o., eská Lípa, listopad 2001, doplující podklady 2003-2004 Kopecký P. (1978): Jihozápadní pedpolí ložiska Stráž II.etapa. MS DIAMO s.p.. Krajíek, L. , Godány, J. , Poavi, M. , Štolc, J. , Boháová, M. , Mackovi, V. , Drda, F. (2005): Studie limit tžby štrkopísk v prostoru soutoku Vltavy a Labe. 65 s. MS OVSS MŽP R. Kryštofová E, Godány J., urda J. (2009): Hydrogeologické a vodohospodáské regulativy pro návrh limitních podmínek tžby štrkopísk ve specifických oblastech ST1-ST6 na území Olomouckého kraje. MS Krajský úad Olomouckého kraje. Kuera M. a kolektiv (2008): Dokumentace EIA – zvýšení kapacity (objemu) tžby skláských, slévárenských a stavebních písk nad 1 000 000 t/rok, postupn až na 1 200 000 t/rok na ložisku Okešice-Srní. MS Provodínské písky a.s.. Ládyš L. a kolektiv (2008): Kamenolom Záhoí Prose – pokraování v tžební innosti“ Oznámení EIA s rozsahem pílohy . 3 podle zákona . 100 / 2001 Sb., v platném znní o posuzování vliv na životní prostedí. MS EKOLA Group, spol. s.r.o.. 206


Ládyš L. a kolektiv (2010): Pískovna Dolní Pertoltice. Dokumentace EIA s rozsahem pílohy . 4 podle zákona . 100/2001 Sb., v platném znní o posuzování vliv na životní prostedí. MS EKOLA Group, spol. s.r.o.. Ludvík V. a kolektiv (2003): Dokumentace o hodnocení vlivu stavby a provozu na životní prostedí „Obalovna živiných smsí Chuchelna“ . MS COLAS CZ a.s.. Lhotský, P., Godány, J., Spurný, L., Karpíšek, J., Vrága, D., Morávek, P., Zíma, J., Horika, L. (2005): Aplikace ekonomických nástroj mezinárodní klasifikace zásob nerostných surovin v eském systému horního práva a pípadové studie jejich použití na vybraných výhradních ložiskách eské republiky . 120 s. MS MPO R. Macháek M, (1997a): Rozšíení tžby edie BERON, Krásný Les. Posudek o hodnocení vliv na životní prostedí dle zák.. 244/1992 Sb. Ms, ENVIRO.EKOANALYTIKA s.r.o., Velké Meziíí Macháek M, (1997b): Dobývací prostor tžby štrkopísk Raspenava. Posudek o hodnocení vliv na životní prostedí dle zák.. 244/1992 Sb. Ms, ENVIRO.EKOANALYTIKA s.r.o., Velké Meziíí Macháek M. (2011): Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje. Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptaí oblasti podle §45i zákona . 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny, v platném znní. Ms. EKOEX JIHLAVA Mrázová, Š., Adamová, M., Burda, J., Knésl, I., Klomínský, J., Lochmann, Z., Manová, M., Nekovaík, ., Nývlt, D., Šalanský, K. (2006): Vysvtlivky k základní geologické map 1:25000, list 03-144 Tanvald. Geologické mapy 1:25000 s textovými vysvtlivkami. 34 s. eská geologická služba. Praha. ISBN 80-7075-641-1. Mrázová, Š., Klomínský, J., Schovánek, P. (2006): Základní geologická mapa eské republiky 1:25 000 list 03 - 144 Tanvald. Geologické mapy 1:25 000 s textovými vysvtlivkami. 33 s. eská geologická služba. Praha. ISBN 80-7075-641-1. Mrázová, Š., Smutek, D. (2006): Strukturn geologická studie výskytu karbonátových poloh krkonošského krystalinika v okolí Janských Lázní a jejich úloha pi ochran pírodních léivých zdroj. In Štursa J., Knapik R. (editoi): Sborník píspvk z mezinárodní konference Geoekologické problémy Krkonoš, Svoboda nad Úpou, Krkonošský národní park-eská republika, 3.-5. íjna 2006, s. 49-54. Správa Krkonošského národního parku. Vrchlabí. ISBN 978-80-86418-00-1. Mrázová, Š., Šalanský, K., Klomínský, J. (2002): Neovulkanity v okolí Liberce, jejich geofyzikální indikace a regionáln - geologický význam. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001 neuveden, podzim, 36-39. ISSN 0514-8057. Mrázová, Š., Štpánek, P. (2007): Geologická mapa 1:25 000, list Harrachov 03-233. Základní geologické mapování R 1:25 000. 1 s. GS. Praha. Mrázová, Š., Štpánek, P., Bízová, E., Skácelová, Z., Lysenko, V., uriš, M., Burda, J., Vymazalová, A., Skácelová, D., Fürych, V. (2007): Vysvtlivky k základní geologické map R list Harrachov 03-233. 75 s. MS GS Praha. Otta, M., Hozáková, M., Pecháková, I., Ptáková, I., epiková, Z. (2007): Program rozvoje Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. MS Krajský úad Libereckého kraje. Petruš, J., Godány, J., Bezuško, P., Eremiášová, R., Janderková, J., Rysková, R., Sedláek, J., Slavík, P., Rambousek, P. (2001): Zatížení okresu Kolín stávající i výhledovou tžbou štrkopísk, se zvláštním zetelem k zájmm ochran. pdy, PUPFL, pírody a krajiny a dalším zákonným atributm. Výzkumná zpráva, 132 s. MS OVSS MŽP R pro stedoeskou oblast, AOPK R pro brnnskou oblast. Pospíšil, J., Domeka, K., Opletal, M., Pálenský, P., Shrbený, O., Valeka, J. (2001): Geologická mapa 03-13 Hrádek nad Nisou. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s. eský geologický ústav. Praha. ISBN 80-7075-477-X. 207


Rambousek, P., Starý, J., ápová, D., Godány, J., Horníková, E., Javrková, M., Kramolišová, P., Lhotský, P., Petáková, Z., Sedláek, J., Štrupl, V. (2006): Prognózní zdroje rud a energetických surovin a prognózní zdroje nerud a stavebních surovin 1:1 mil. MS MŽP R. Rambousek, P., Šír, P., Poavi, M., Veea, J., Petáková, Z., Mašek, D., Vymazalová, A., Knésl, I., Rýda, K., Godány, J., Lukeš, P., Dušek, K., Štrupl, V., Horáková, A. (2007): Závrená zpráva o pilotním projektu Revize zajištní starých dlních dl a výsledky revize zajištní SDD za rok 2007. Závrená zpráva, 63 s. MS OG MŽP R, GS – Geofond, GS. Rambousek, P., Vymazalová, A., Malec, J., Poavi, M. (2006): Nerostné suroviny a jejich indicie na území KRNAP - souasný stav. In Šastná P., Knapik R.(editoi): Geoekologické problémy Krkonoš, sborník abstrakt, referát a poster, s. 6. Správa Krkonošského národního parku. Vrchlabí. ISBN 80-86418-48-0. Sedlák, J., Šrámek, J., Hanák, J., Mrlina, J., Mrázová, Š. (2007): Gravimetrické mapování 1:25 000 v oblasti krkonošsko-jizerského krystalinika. 100 s. MS GS Praha. Smutek, D. , Mrázová, Š. (2003): Komentá ke geologické map 1:10 000 okolí Janských Lázní. 30 s. MS Archiv GS Praha. Soukup, L. (2006): Vyhodnocení hydrogeologického przkumu. Frýdlant - Vtrov, p.. 3897. Doplnní monitorovacího systému skládky odpad. MS RNDr.L.Soukup – Hydrogeologie, Liberec. Spudil, J. (2002): Nerostný surovinový potenciál chránné krajinné oblasti Kokoínsko a limity jeho využití. Studie OG MŽP R. MS GET s.r.o. Praha. Svobodová, J. a kolektiv (2006): Rekultivace areálu základkového centra VV-1, areálu základkového centra Z-4, areálu jámy . 13, hlavní vtrací stanice Dolu Hamr I – VCD 1 a VCD 2, areálu Dolu Hamr II., Lužice spolenosti Diamo, státní podnik, odštpný závod Tžba a úprava uranu, Stráž pod Ralskem. MS Integra Consulting Services s.r.o. Šalanský, K., Klomínský, J., Fediuk, F., Mrázová, Š. (2001): Bazaltoidy v krkonošskojizerském masívu - nové výskyty. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2000 Neuveden, podzim, 108-111. ISSN 0514-8057. Tišnovská, V. a kolektiv (2003): Zámr „Rozšíení kamenolomu Studenec“ dle pílohy . 1 k zákonu . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí. MS ProGeo Consulting s.r.o. Tomášek, J. a kolektiv (2004): Likvidace povrchových objekt areálu dolu Hamr. MS DIAMO s.p.. Tomášek, J. a kolektiv (2006): Dokumentace Využití odkališt pro zahlazování následk hornické innosti – zpracováno dle § 8 zákona . 100/2001 Sb. v platném znní o posuzování vliv na životní prostedí. MS DIAMO s.p.. Valeka, J., Kadlec, J., Shrbený, O., Kelina, J., Opletal, M. (2001): Geologická mapa 02-24 Nový Bor. Soubor geol.a ekol.úel. map pír. zdroj. 1 s. eský geologický ústav. Praha. ISBN 80-7075-425-7. Vyhnálek V. a kol. (2004): Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické tžb uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Posudek o hodnocení vliv dle zák.. 244/1992 Sb. EIA Servis, s.r.o., eské Budjovice, srpen 2004. Vymazalová, A., Kopecký, P., Lhotský, P., Rambousek, P., Starý, J., Kavina, P. (2003): Regionální surovinová politika Libereckého kraje. 98 s. MS KÚ LK Zíma, J. (2003): Ložisko 3001000 Horní asnice, dobývací prostory Horní asnice a Horní asnice I. Pehodnocení zásob štrkopísku ve vytžené ásti ložiska. Stav k 1.1.2003. MS Geologické služby, s.r.o., Chomutov.

208


Zíma, J. (2003): Pehodnocení ložiska Frýdlant - Vtrov 2, . ložiska B 3 061700, dodatek .1 k závrené zpráv Vtrov II - kámen , Geologické služby, s.r.o., Chomutov. Sine (1990 – 2007): Bilance zásob v dobývacích prostorech eské republiky. MS Archív GS – Geofond. Praha. Sine (1990 – 2007): Bilance zásob výhradních ložisek nerost eské republiky. MS Archív GS – Geofond. Praha. Sine (1990 – 2008): Bilance zásob výhradních evidovaných ložisek nerost eské republiky. MS Archív GS – Geofond. Praha. Sine (1990 – 2008): Bilance zásob nevýhradních evidovaných ložisek nerost eské republiky. MS Archív GS – Geofond. Praha. Sine (1997): Pehled o stavu schválené a rozpracované územn plánovací dokumentace obcí v eské republice. MS MMR. Praha. Sine (1999): Roenka urbanistických studií a územních plán obcí a velkých územních celk v eské republice. MS MMR. Praha. Sine (1999): Strategie regionálního rozvoje VÚSC Libereckého kraje I. a II. Etapa. MS SAUL s.r.o. Sine (1999): Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj. MS MPO. Praha. Sine (2000): Strategie regionálního rozvoje eské republiky. MS MMR. Praha. Sine (2001): Energetická politika. - MS MPO. Praha. Sine (2001): Národní rozvojový plán eské republiky - návrh. MS MMR, MF. Praha. Sine (2001): Státní politika životního prostedí. MS MŽP R. Praha. Sine (2002): Koncepce odpadového hospodáství Libereckého kraje. MS ISES s.r.o. Sine (2003 – 2007): Bytová výstavba v R v roce 2000. - úelová publikace SÚ. Praha. MS SÚ. Sine (2004): Hodnocení vliv na životní prostedí v rámci realizace „Propojení odval pro ukládání skrývkového materiálu z kamenolomu Košálov, v k.ú. Košálov. MS Tarmac Severokámen Liberec, a.s.. Sine (2004): Likvidace povrchových objekt DIAMO s.p., o.z. TÚU Stráž pod Ralskem - I. etapa. MS Stedisko odpad Mníšek s.r.o. Sine (2005): Strategie rozvoje LK. MS Kú LK. Sine (2005): Rozšíení sananích technologií – technologie pro likvidaci matených louh zbývajících po krystalizaci kamence. MS ECO-ENVI-CONSULT. Sine (2006): Strategie rozvoje dopravní infrastruktury. MS Kú LK. Sine (2007): Technologické stedisko Ralsko – Hradany Provoz separace, recyklace a úpravy odpad, skládka S-OO s doprovodnou tžbou horniny. MS ICKM Ralsko, s.r.o. Sine (2005): Základní koncepce sanace a likvidace odkališt ve Stráži pod Ralskem. úelová studie. MS DIAMO s.p.. Sine (2005): Kižany I DIAMO, státní podnik odštpný závod Tžba a úprava uranu (zpracováno dle § 6 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí s obsahem a rozsahem dokumentace dle pílohy . 4 k zákonu . 100/2001 Sb. o hodnocení vlivu na životní prostedí stavby). MS DIAMO s.p..

209


8. Seznam píloh: A. Detailní ortofotomapy formátu A 4 s vyznaením tžených a netžených dobývacích prostor a tžených nevýhradních ložisek B. Mapové výstupy v pehledném mítku 1: 100 000 dle poadí píloh: Píloha . 1: Mapa ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj na území Libereckého kraje Píloha . 2: Mapa ložisek stavebních surovin SP, SK a CS ve vazb k souasným a klíovým plánovaným stavebním zámrm na území Libereckého kraje (veejn prospšné stavby a ostatní rozvojové zámry) Píloha . 3: Mapa stet zájm ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj s ochranou pírody a krajiny (USES - regionální a nadregionální úrove, MCHÚ - maloplošná zvlášt chránná území pírody, CHKO a národní parky, v. zonace, pírodní parky, krajinné památkové zóny Natura 2000 ) Píloha . 4: Mapa stet zájm ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj s ochranou zemdlského a lesního pdního fondu Píloha . 5: Mapa stet zájm ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj s ostatními složky životního prostedí (s ochranou podzemních vod, OPVZ, pozorovací vrty HMU, CHOPAVu, ochranná pásma vodních zdroj I. a II. stupn (resp. II. stupn vnitní / vnjší), ochranná pásma pírodních léivých zdroj - OPPLZ, záplavová území Q100) Píloha . 6: Mapa stet zájm ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj s prvky ochrany pírody (pírodní parky apod) Píloha . 7: Mapa stet zájm ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj s kulturními a krajinnými památkami a archeologickými nálezy Píloha . 8: Mapa stet zájm ložisek nerostných surovin DP, CHLÚ a prognózních zdroj s kategorizacemi les Píloha . 9: Poddolovaná území vetn starých dlních dl na území Libereckého kraje Píloha . 10: Sesuvná území v Libereckém kraji vetn seznamu

C. Tabulkové pílohy (formát Excel) Píloha . 1. Pehled výhradních ložisek v LK Píloha . 1.1. Pehled tžených výhradních ložisek na území LK Píloha . 2: Pehled nevýhradních ložisek v LK Píhoha . 2.1. Pehled tžených nevýhradních ložisek a ložisek se zastavenou tžbou (dle plánu zajištní) na území LK Píloha . 3. Pehled ložisek nebilancovaných v LK , tj. ložisek bez zákonné ochrany 210


Píloha . 4. Celkový pehled evidovaných zásob na výhradních a nevýhradních ložiskách v LK Píloha . 5 Pehled dobývacích prostor v LK s rozlišením na tžené a netžené, evidence a struktura platných dobývacích prostor Píloha . 6 .Pehled všech reáln vytžitelných zásob v POPD a zásob geologických v dobývacích prostorech na území LK Píloha . 7. Pehled CHLÚ v LK, evidence platných rozhodnutí a stanovení chránných ložiskových území Píloha . 8. Pehled schválených a registrovaných prognózních zdroj v LK Píloha . 9. Pehled evidovaných prognózních zdroj v LK Píloha .10. Pehled dokumentovaných prognózních zdroj v LK D. Tabulkové pílohy ke stetm zájm kapitola . 4 (formát Word) Píloha . 1: Stety výhradních ložisek s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem chránnými zájmy na území LK Píloha . 2: Stety nevýhradních ložisek s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem chránnými zájmy na zemí LK Píloha . 3: Stety dobývacích prostor s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem chránnými zájmy na zemí LK Píloha . 4: Stety CHLÚ s prvky ochrany pírody a ostatními zákonem chránnými zájmy na zemí LK Píloha . 5: Stety blok zásob ložisek nerostných surovin s ochranou pdy s bilancí ploch jednotlivých ložisek z hlediska kvantitativního zastoupení jednotlivých tíd ochrany ZPF Píloha . 6: Stety výhradních a nevýhradních ložisek s prvky ÚSES (biocentry) Píloha . 7: Seznam Natura 2000 – Ptaí oblasti a evropsky významné lokality na území LK Píloha . 8: Stety ložisek na území Geoparku eský ráj v Libereckém kraji

E. Schémata (formát Word) Schéma 1: Potencionální stety blok zásob s plochami CHKO a NP Schéma 2: Potencionální stety blok zásob s plochami MZCHÚ Schéma 3: Potencionální stety blok zásob s plochami CHOPAV Schéma 4: Potencionální stety blok zásob s plochami OPVZ Schéma 5: Potencionální stety blok zásob s plochami pdního fondu Schéma 6: Potencionální stety blok zásob s plochami lesního fondu Schéma 7: Potencionální stety blok zásob s plochami ÚSES Schéma 8: Potencionální stety blok zásob s plochami Natura 2000 Schéma 9: Potencionální stety blok zásob s plochami geoparku Schéma 10: Potencionální stety blok zásob s plochami záplavových území Q100

211

Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje

Recommend Documents