VYHODNOCENÍ VLIVŮ AKTUALIZACE SUROVINOVÉ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA)

VYHODNOCENÍ VLIVŮ AKTUALIZACE SUROVINOVÉ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA) dle zákona č. 100/2001 sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Duben 2011 (vyhodnocení provedeno k verzi koncepce ARSP LK z dubna 2011)

Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 18/16 186 00 Praha 8 tel.:+420 234 134 236 www.integranet.cz

1

INTEGRA CONSULTING SERVICES S.R.O.

www.integranet.cz

2


www.integranet.cz

Tato zpráva byla připravena společností Integra Consulting Services s.r.o. ve spolupráci s dalšími experty pro výhradní použití Krajského úřadu Libereckého kraje. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné pouze za současného uvedení této citace: Integra Consulting Services et al. (2011): Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na životní prostředí V Praze, 17. května 2011

…………………………………. Martin Smutný, jednatel Integra Consulting Services s.r.o.

Kontakt na zástupce řešitele: Ing. Jana Kortanová Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 18/16 186 00 Praha 8 Tel.: +420 234 134 236 E-mail: [email protected]

1


www.integranet.cz

2


www.integranet.cz

OBSAH

1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

1.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O REGIONÁLNÍ SUROVINOVÉ POLITICE LIBERECKÉHO KRAJE A JEJÍ

11

1.2 1.3 1.4

OBSAH KONCEPCE CÍLE KONCEPCE VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM

11 13 13 27

2

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

29

2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.3

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Klimatické poměry Ovzduší Geomorfologické poměry Geologie Vody Půdy Příroda a krajina včetně lesů Kulturní dědictví PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

29 32 32 33 39 39 41 1 3 8 13

3

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

14

VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ)

25

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

27

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

37

AKTUALIZACI

4

5

6

3


www.integranet.cz

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

PŘÍSTUPY A METODY POSOUZENÍ SEA

VYMEZENÍ PŘEDMĚTU POSOUZENÍ HODNOCENÍ OPATŘENÍ ARSP LK SOUHRN VYHODNOCENÍ VLIVŮ OPATŘENÍ ARSP LK NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SOUHRN VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ ARSP LK

37 38 39 41 97

7

PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.

98

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)

100

8.1 8.2 8.3

VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ ARSP LK NA ŽIVOTNÍPROSTŘEDÍ PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

100 100 101

9

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

102

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE.

104

11

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ

105

12

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

106

13

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

107

14

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

109

15

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

119

15.1

NÁVRH STANOVISKA

119

16

SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH

127

8

10

4


www.integranet.cz

5


www.integranet.cz

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14

Charakteristiky klimatických oblastí Charakteristiky klimatických oblastí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Využití půdy v Libereckém kraji v letech 2000 – 2010 Členění lesů na území Libereckého kraje dle jejich funkčního využívání k 31.12.2007 Kulturní památky v Libereckém kraji Památky v LK Cíle národních koncepcí Cíle krajských koncepcí Hodnotící stupnice Hodnocení opatření ARSP LK Návrh sady indikátorů pro monitoring Přehled způsobů vypořádání závěrů zjišťovacího řízení Přehled vyjádření došlých v rámci zjišťovacího řízení

33 33 41 2 8 9 12 27 31 40 41 102 109 113

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5

Geografická mapa Libereckého kraje Okresy Libereckého kraje Administrativní členění Libereckého kraje Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji Geologická stavba území Libereckého kraje

29 30 31 32 40

SEZNAM GRAFŮ graf 1 graf 2 graf 3 graf 4 graf 5 graf 6 graf 7 graf 8

Roční aritmetické průměry oxidu siřičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m-3 ] Roční aritmetické průměry oxidu dusičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m-3 ] Roční aritmetické průměry poletavého prachu PM10 v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m-3 ] Roční aritmetické průměry benzenu a benzo(a)pyrenu na stanici v Liberci [µg.m-3 ] Roční aritmetické průměry arsenu v monitorovací síti Libereckého kraje [ng.m-3 ] Roční aritmetické průměry kadmia v monitorovací síti Libereckého kraje [ng.m-3 ] Alergenně velmi významné pyly v letní až podzimním období 2009 v monitorovací síti ČR [počet pylových zrn.m-3 ] Průběh pylové sezóny 2009 - monitorovací stanice Liberec [počet pylových zrn.m-3 ]

6

34 34 35 36 36 37 38 38


www.integranet.cz

ŘEŠITELSKÝ KOLEKTIV POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Mgr. Martin Smutný (Integra Consulting Services s.r.o.) autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí •

vedoucí týmu, monitoring, indikátory, kritéria pro výběr projektů

Ing. Jana Kortanová (Integra Consulting Services, s.r.o.) • koordinátor týmu, metodický postup hodnocení •

zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů

•

půda, problematika druhotných surovin, koncepční soulad

RNDr. Milan Macháček (EKOEX JIHLAVA) • autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí • autorizovaná osoba dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • příroda a krajina, •

NATURA 2000.

Prom. geol. Jiří Maňour, CSc (samostatný konzultant) autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

•

hydrogeologie, povrchové vody

Ing. Dana Potužníková (ZÚ se sídlem v Pardubicích) •

•

•

autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, č. osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí osvědčení odborné způsobilosti č. 3/2009

veřejné zdraví vč. ovzduší a hluku

Ing. Jiří Dusík (Integra Consulting Services s.r.o.) •

metodický postup hodnocení

7


www.integranet.cz

SEZNAM ZKRATEK AOPK DP EIA EVL GIS HIA CHKO CHLÚ CHOPAV LP MZe MZCHÚ MŽP N NEL NP OOP ORP P PO PR PUPFL Q SEA SEZ ÚKZÚZ ÚSES VKP VÚV ZOPK ZPF ZPV ZÚR ZVLCHÚ

Agentura ochrany přírody a krajiny dobývací prostor posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita geografický informační systém posuzování vlivů záměrů na veřejné zdraví chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast akumulace vod ložisková plocha Ministerstvo zemědělství ČR maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí ČR dusík nepolární extrahovatelné látky (ropné látky) národní park orgány ochrany přírody obec s rozšířenou působností fosfor ptačí oblast přírodní rezervace pozemek určený k plnění funkcí lesa průtok posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) stará ekologická zátěž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský územní systém ekologické stability významný krajinný prvek Výzkumný ústav vodohospodářský zákon o ochraně přírody a krajiny zemědělský půdní fond zákon o posuzování vlivů na životní prostředí zásady územního rozvoje zvláště chráněné území

8


www.integranet.cz

Název koncepce:

Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje (dále také ARSP LK)

Předkladatel:

Liberecký kraj U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Oprávněný zástupce předkladatele:

Ve věcech technických:

Oprávněný zástupce zpracovatele SEA:

Příslušný orgán k vydání stanoviska dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí:

Mgr. Michael Otta vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropských projektů

RNDr. Ivana Pecháčková vedoucí oddělení rozvojových koncepcí Tel.: + 420 485 226 572 E-mail: [email protected]

Ing. Jana Kortanová jednatelka Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 16, 186 00, Praha 8 – Karlín Tel.: +420 234 134 236 E-mail: [email protected]

Ministerstvo životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí

9


www.integranet.cz

LEGISLATIVNÍ RÁMEC POSUZOVÁNÍ Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje (dále také „ARSP LK“) na životní prostředí a zdraví obyvatel (dále také „SEA“) probíhá dle požadavků výše uvedeného zákona. Současně s vyhodnocením z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel je Koncepce podrobena vyhodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na základě požadavků orgánů ochrany přírody a krajiny, které se ve stanovisku vyjádřily ve smyslu, že nelze vyloučit vliv na lokality soustavy Natura 2000. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004), a metodika pro Strukturální fondy EU „Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007 – 2013“. Zpracovatel SEA vycházel také z principů aplikace SEA popsaných v Ressource Manual to Support Application of the UNECE Protocol on Strategic Environmental Assessment“ (UNECE a REC CEE, duben 2007). Posouzení také vycházelo z dokument EK Non-energy mineral extraction and Natura 2000. Obsah a rozsah SEA ARSP LK byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne 9. 2. 2010, č.j.: 13237/ENV/10.

10


1

www.integranet.cz

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

1.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O REGIONÁLNÍ SUROVINOVÉ POLITICE LIBERECKÉHO KRAJE A JEJÍ AKTUALIZACI

Regionální surovinová politika patří k zásadním strategickým dokumentům kraje. Poskytuje přehled a charakteristiku ložisek nerostných surovin na území kraje, hodnotí zásoby, vývoj těžby a její vliv na životní prostředí, zabývá se vývojem potřeby surovin, navrhuje postupy a opatření při využívání surovinových zdrojů v kraji. Hlavními uživateli RSP LK jsou především příslušné odbory KÚ LK, pověřená města a dotčené obce, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR (odbor ochrany horninového a půdního prostředí a odbor výkonu státní správy VIII MŽP ČR). Regionální surovinová politika je důležitým odborným podkladem pro samosprávu LK a jednotlivé odbory KÚ LK (především odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor územního plánování), při rozhodování a vydávání stanovisek k nejrůznějším záměrům předkládaným na KÚ LK a dotýkajících se problematiky nerostných surovin na území kraje. Vychází z národní Surovinové politiky ČR. V současné době je platný národní dokument, který Vláda České republiky na svém zasedání 13. 12. 1999 schválila usnesením č. 1311. Dokument „Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“, který představuje základní koncepční materiál, definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami. Avšak v současné době je zároveň připravována nová Surovinová politika ČR, resp. aktualizace stávající Surovinové politiky ČR. Souběžně s přípravou tohoto národního dokumentu je připravována také aktualizace Státní energetické koncepce ČR, která se surovinovou politikou úzce souvisí. Hlavní důvody aktualizace: •

neaktuálnost výchozích dat (data jsou z roku 2002 – 2003);

•

změny v evidenci a zákonné ochraně ložisek nerostných surovin a prognózních zdrojů - využívání a evidence výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin, rebilance výhradních ložisek nerostných surovin, nové výsledky výpočtu zásob nerostných surovin a výsledky přehodnocení prognózních zdrojů, nově stanovené či zrušené dobývací prostory, nově stanovená chráněná

11


www.integranet.cz

ložisková území, nová průzkumná území, stanovení předchozích souhlasů na stanovení dobývacích prostorů apod.; •

nové záměry na využití nerostných surovin;

•

nové informace z průzkumů;

•

postupně rostoucí intenzifikace těžby stavebních surovin, zejména štěrkopísků a stavebního kameniva na území kraje vyvolává růst zájmu o otvírku dalších dosud netěžených ložisek;

•

koordinace s národními dokumenty – Surovinová politika ČR a Státní energetická koncepce, které jsou v současné době aktualizovány a mají být předloženy do konce roku 2011 ke schválení na jednání vlády ČR;

Cíl aktualizace: •

získání a vyhodnocení aktuálních dat surovinového potenciálu na území Libereckého kraje;

•

zhodnocení současného stavu a trendů využití surovin a reálně vytěžitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazbě ke klíčovým investičním záměrům v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) a ve vazbě k územnímu rozložení ložisek;

•

definování současných problémů, potřeb a opatření pro využívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech.

12


1.2

www.integranet.cz

OBSAH KONCEPCE

Koncepce se skládá z hlavních 4 částí: ÚVOD A VÝCHODISKA: Tato kapitola vysvětluje důvody a cíle aktualizace RSP LK, dále podrobně analyzuje vztah aktualizace RSP LK k ostatním koncepčním dokumentům – národním i krajským. Součástí je i stručná charakteristika úřadů a institucí, jež se zabývají problematikou snerostného bohatství jsou zde definovány jejich kompetence. ANALYTICKÁ A POPISNÁ ČÁST: Charakterizuje území Libereckého kraje ve vazbě na problematiku nerostných surovin. Nejvýznamnější část je věnována aktuálním informacím z evidence, charakteristiky a životnosti zásob nerostných surovin, vývoji těžby jednotlivých druhů nerostných surovin a prognóze potřeb a využitelnosti ložisek nerostných surovin do budoucna. VLIV VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Na základě nejnovětších informací o ložiscích nerostných surovin vyhodnocuje pomocí GIS analýzy nejvýznamnější střety s vybranými charakteristikami životního prostředí. NÁVRHOVÁ ČÁST: Na základě výstupů výše uvedených částí posuzované koncepce byly navrženy cíle, opatření a kritéria pro povolování těžební činnosti. Navrhována jsou opatření obecná a opatření speciální pro jednotlivé druhy nerostných surovin.

1.3

CÍLE KONCEPCE

Hlavní cíl (tj. stav, kterého má být dosaženo v časovém horizontu platnosti ARSP LK)

Liberecký kraj má dostatek surovinových zdrojů připravených k využití a pokrytí stávající i výhledové potřeby nerostných surovin na území kraje. Je zachována kontinuita ročního objemu produkce zjm. stavebních surovin. Těžba a zpracování surovin má minimální dopad na životní prostředí a obyvatelstvo, je ekonomicky výhodná a přednostně pokrývá potřeby území Libereckého kraje.

13


www.integranet.cz

Opatření A. Obecná opatření -

Územně respektovat neobnovitelnost a nepřemístitelnost všech primárních zdrojů nerostných surovin;

-

U prognózních zdrojů nerostných surovin spíše nepočítat v období do r. 2020 se zahájením těžby na evidovaných ložiskových objektech; vybrané prognózní zdroje ponechat jako nadějnou surovinovou rezervu, předurčenou do budoucna pro další případný geologický průzkum a následné využití, avšak po komplexním vyřešení střetů zájmů;

-

Na využívaných ložiskách nerostů hospodárně dotěžit zásoby v souladu s platnými právními předpisy a to jak v rámci stanovených dobývacích prostorů, tak i platných územních rozhodnutí za předpokladu lokálních kompromisů mezi těžbou a ochranou dílčích složek ŽP a za minimalizace dopadů na zdraví obyvatel;

-

Územně respektovat těžbu nerostných surovin ve schválených územních rozhodnutích a dobývacích prostorech v souladu s dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny a při minimalizaci dopadů na zdraví obyvatel; těžbu orientovat do území ploch výhradních ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerostů s nejnižšími střety, popřípadě s minimálními územními a ekologickými dopady;

-

Přehodnotit zásoby formou rebilance u ložisek s doposud evidovanými nereálně vysokými objemy zásob a s doposud nepřekonatelnými střety zájmů;

-

Novou otvírku ložiska povolit za podmínky ukončení a zahlazení těžby stejné komodity na dotěžovaném, či ukončeném ložiskovém objektu;

-

Vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžovaná a zrekultivovaná území, ale pokud jsou zásoby a produkce na těžených ložiskách dostatečné, tak novou těžbu nepovolovat;

-

Při zpracování projektových dokumentací všech stupňů a úrovní, včetně plánů sanace a rekultivace (revitalizace) území dotčených těžbou zajistit spolupráci s příslušnými orgány ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny již v období přípravy záměru z důvodu možnosti uplatnění kombinace podpory přirozené sukcese, řízené sukcese, konkrétních způsobů biologické rekultivace (zalesněním, či zpětně do ZPF) a rozvoji náhradních a hodnotných biotopů;

-

Minimalizovat těžbu na území CHKO, zohledňovat jejich zonaci, do budoucna vyloučit těžbu nerostných surovin v I. a II. zóně CHKO a v

14


www.integranet.cz

maloplošných zvláště chráněných územích a zajistit postupný útlum těžby ve III. zóně CHKO; -

Při povolování nových těžeb přihlédnout na dosavadní plošnou roztěženost dané oblasti, preferovat rovnoměrné rozmístění aby nedocházelo k vysoké koncentraci velkoobjemových těžeben na malé ploše, preferovat ta ložiska, která se nachází nejblíže k plánovaným investičním záměrům (týká se především stavebních surovin);

-

Preferovat dopravní obslužnost lomů a těžeben mimo zastavěná území dotčených obcí a mimo zastavitelná území určená v územních plánech pro zástavbu stavbami bydlení a veřejné občanské vybavenosti. Z důvodu minimalizace negativních dopadů přepravy materiálů z velkoobjemových těžeb, případně v oblastech s větším počtem aktivních těžeben, (např. stavební suroviny, slévárenské a sklářské písky), upřednostňovat ložiska s bezproblémovým napojením na dopravní infrastrukturu s preferencí železniční dopravy (či vlečky) nebo kombinované dopravy železnice – nákladní automobily s dostatečnou kapacitou plochy pro nakládku suroviny;

-

Zajistit návrh sanace po ukončení těžby v souladu s řešením navrhovaným ÚPD obce a pro realizaci sanace vždy uzavřít dohodu s obcí. Návrh opatření posoudit podle konkrétních plánů rekultivace konkrétních těžebních prostorů s tím, že způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody a ZPF;

-

Při povolování nových těžeb na pozemcích ZPF zohlednit významnost a nenahraditelnost zemědělských půd, kterým byla stanovena I. a II. třída bonitní ochrany ZPF, zejména minimalizací záborů takto kvalitních půd a hospodárným využíváním těžebních ploch;

-

Při povolování nové těžby a při provádění těžby minimalizovat ovlivnění podzemních zdrojů vod;

-

Maximálně zohledňovat požadavky obcí na minimalizaci dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně požadovat odpovídající finanční či jiné kompenzace.

15


www.integranet.cz

B. Opatření pro jednotlivé druhy nerostných surovin Uran Opatření pro etapu geologického průzkumu: -

V případě zájmu o provedení geologického průzkumu preferovat geologické práce zaměřené na detailní ověření ložiskových, geologicko-strukturních a hydrogeologických poměrů evidovaných ložisek a ložiskových prognóz ve strážském bloku před průzkumnými pracemi v tlusteckém bloku z důvodu komplikovanosti geologické stavby a hydrogeologických poměrů a hloubce uložení produktivní suroviny v této ložiskové oblasti. V případě zájmu o průzkum v tlusteckém bloku požadovat od žadatele zdůvodnění, proč preferuje průzkum v tlusteckém bloku před průzkumem ložiskových objektů ve strážském bloku;

-

Podmínit souhlasné stanovisko k ložiskovému průzkumu zpřesňováním hydrogeologických a geologicko-strukturních poměrů. Součástí projektu pro každou etapu průzkumu musí být také hydrogeologický průzkum, který umožní sestavení a postupné zpřesňování hydrogeologického modelu ložiska zaměřeného zejména na způsob a směry proudění podzemní vody a možné komunikační cesty mezi turonskou a cenomanskou zvodní, případně směrem do povrchových vodotečí;

-

Podmínit souhlasné stanovisko ke geologickému průzkumu komplexním vyhodnocováním ložiska včetně obsahu doprovodných prvků (Zr, Hf aj.);

-

Požadovat, provedení revize likvidace starých průzkumných vrtů v rozsahu stanoveného průzkumného území;

-

Požadovat provedení likvidace průzkumných vrtů v celé délce a to tak, aby bylo zamezeno vertikálnímu proudění spodních vod mezi oběma zvodněmi; o likvidaci každého vrtu musí být sepsán protokol, podepsaný vedoucím technikem a odpovědným řešitelem průzkumu;

-

Nové průzkumné vrty přednostně situovat mimo území lokalit soustavy Natura 2000, pokud to pozice ložiska umožňuje;

-

Provést rebilanci evidovaných prognózních zdrojů ve strážském bloku, které nejsou součástí Bilance zásob výhradních ložisek nerostů ČR s cílem zjistit, zda stupeň prozkoumanosti neumožňuje zařazení alespoň části prognózních zásob do Bilance zásob s cílem zajistit jejich územní ochranu;

16


www.integranet.cz

Opatření pro etapu přípravy těžby: -

Vybudovat vstupní vyhodnocení hydrogeologického monitorovacího systému před zahájením těžby a sestavit monitorovací program, který bude předložen ke schválení;

-

Požadovat umístění zpracovatelského závodu a odkaliště pro výrobu uranového koncentrátu a následných poloproduktů určených ke zpracování na jaderné palivo s maximálním možným využitím již kontaminovaného území bývalého těžebního závodu, úpravny rud a prostoru stávajícího odkaliště před využitím území dosud těžbou nedotčeného;

-

Umísťovat nové antropogenní útvary a provozy výhradně mimo lokality soustavy Natura 2000 a preferenčně mimo polohy významných krajinných prvků „ze zákona“;

-

Vyloučit aplikaci těžební metody chemického loužení in – situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení;

-

Stanovit jasné technické podmínky využití zdejších ložisek zejména v oblasti výše roční těžby a soustředění těžby na jednu lokalitu (pozn.: výše roční těžby musí splňovat kritérium rentability a zároveň požadavky Státní energetické koncepce na podíl zajištění energetických surovin z domácích zdrojů – měla by být zpracována ekonomicko – hospodářská studie, která stanoví předpokládaná množství těžby ve vztahu k jednotlivým scénářům koncepce.)

-

Doložit proveditelnost souběžného vytěžení a získání koncentrátu s doprovodnými minerály uranové rudy, obsahující prvky požadované ve vyspělých technologiích (Zr, Hf, TR, Nb aj.);

-

Případné zahájení těžby podmínit smlouvou mezi budoucím těžařem a provozovatelem jaderných elektráren na území ČR o odběru vyrobeného uranového koncentrátu;

-

Důsledně vymezit podmínky pro případné zahájení těžby, zejména pak požadovat vytvoření detailního hydrogeologického modelu pro oblast ložiska s návrhem opatření pro těžbu směřující k minimalizaci ovlivnění hladiny podzemních vod ve svrchní zvodni a k zjištění možných cest vertikálního proudění mezi oběma zvodněmi před zahájením těžby. Z hlediska hydrogeologických podmínek ložisek uranu v Libereckém kraji je realizace tohoto opatření nezbytná a nutná a zaujímá významný pozitivní vliv i na veřejné zdraví z důvodu ochrany zdrojů pitné vody.

17


www.integranet.cz

Černé uhlí V kraji je evidováno pouze jediné ložisko energetického černého uhlí Syřenov, klasifikované pouze v nebilančních zásobách. Uhelné ložisko leží na hranici semilského okresu v severním křídle novopacké antiklinály, mezi Lomnicí n. P. a Novou Pakou v průměrné hloubce 300 m, maximálně 650 m. Uhlí je energetické, sloje mají max. mocnost 1,4 m, jsou porušeny zlomovou tektonikou. Zároveň na JZ území kraje se nachází prognózní zdroj Roudnická pánev. -

s využitím zásob černého uhlí na ložisku Syřenov a prognózních zdrojích Roudnická pánev se v žádném případě v dlouhodobém horizontu nepočítá, a to i z důvodů převažujících závažných střetů zájmů spojených zejména s ochranou podzemních vod a z důvodů závažných vlivů na povrch (antropogenní uloženiny, vznik poklesové kotliny, odkališť, odvalů apod.), včetně synergie s požadavky na nové přepravní trasy pro hlušiny, těženou surovinu a rekultivace postižených území,

-

ostatní zdroje lignitu a hnědého uhlí na území kraje byly odepsány (nevyhovující kvalita suroviny, nízké objemy zásob a nepřekročitelné střety zájmů s ochranou přírody a krajiny a hydrogeologickými riziky),

-

úvahy o případné otvírce ložiska v daleké budoucnosti podmínit vyřešením střetů zájmů s ochranou významných křídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupně prozkoumanosti a analýzou báňsko-technických podmínek ve vztahu k hloubkám a očekávaným výronům plynů (CO2).

Sklářské a slévárenské písky Těžbu stávajících ložisek lze považovat za územně stabilizovanou. Při stávající výši těžby dosahuje životnost ložisek Provodín a Srní 2 – Veselí cca 10 let, u ložiska Srní – Okřešice v desítkách let. Ložiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu. Není nutno podporovat navýšení objemu těžby při poklesu domácí potřeby s útlumem sklářské výroby. Opatření: - netěžená ložiska sklářských a slévárenských surovin ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku na tzv. zelené louce, pouze na ložiskách Srní-Okřešice a Zahrádky– Srní stanovit dobývací prostory ( popř. rozšíření stávajícího dobývacího prostoru Okřešice) s tím, že povolení hornické činnosti a následná otvírka na těchto ložiskách bude zahájena až po dotěžení zásob a ukončení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a

18


www.integranet.cz

Okřešice. Koncepce předpokládá dlouhodobou využitelnost stávajícího DP Okřešice, tak v návrhovém období není nutno řešit rozšíření DP Okřešice. -

využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované a nezahajovat další nové otvírky ložisek;

-

na ložisku Srní – Okřešice v DP Okřešice je nutno, vzhledem k minimalizaci dopadů na životní prostředí, zachovat výškovou úroveň těžby nad hladinou podzemních vod, a to přesto, že významná část velmi kvalitních zásob suroviny se nachází pod touto úrovní. Ve vztahu k jednoznačné prioritě ochrany významných zdrojů podzemní vody k vodárenským účelům v dotčeném území jde o opatření prozatím legitimní;

-

zajistit dostatečnou územní ochranu nad zbývajícími prognózními zdroji slévárenských a sklářských písků s potenciálem budoucí otvírky (Zahrádky –Srní apod.).

Karbonáty Ačkoliv na území kraje byly karbonáty na mnoha místech v minulosti těženy, budoucí využití většiny ložisek je velmi problematické, protože značná část zásob je u nich vázána neřešitelnými střety zájmů z hlediska ochrany přírody a zdrojů podzemních vod. Karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou, v případě zájmu o těžbu některého z ložisek podpořit pouze záměr, který zajistí vysokou přidanou hodnotou finálních produktů (plniva, dekorační drtě). Opatření: - karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou, v případě zájmu o těžbu některého z ložisek podpořit pouze záměr, který zajistí vysokou přidanou hodnotou finálních produktů (plniva, dekorační drtě). V návrhovém období nepokládat za potřebné řešit otvírku nového ložiska karbonátů na území kraje z důvodu potenciálně významných až velmi významných a pravděpodobně neřešitelných střetů zájmů s ochranou přírody a krajiny, nepřipustit otvírku ložiska karbonátových hornin např. za účelem produkce drceného kameniva; -

preferovat záměry s kvalitativně vysokým zhodnocením suroviny s menším objemem těžby (např. pro výrobu žáruvzdorných hmot pro hutnictví, na výrobu hnojiv, jako plnivo do gumy) před velkoobjemovou těžbou např. za účelem výroby hořečnatých cementů;

19


www.integranet.cz

-

řešit pro uvolnění území k jinému využití nevyužívaných (netěžených a opuštěných) ložisek karbonátových surovin, které jsou v zákonné ochraně CHLÚ (popř. bez ochrany – viz ložisko Koberovy), čímž dochází k zamezení postupného urbanistického rozvoje dotčených obcí, přehodnocení bloků zásob těchto ložisek a to formou rebilance dle požadavků MŽP ČR;

-

v návrhovém období je využitelné pouze jediné v minulosti roztěžené ložisko vápencového dolomitu Jesenný – Skalka s DP Jesenný s možností využití i jako ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu s poměrně nízkými objemy zásob (cca 2 mil m3). Ložisko má povolenou hornickou činnost, v současnosti je ve stavu zajištění.

-

Využití zbývajících rezervních ložisek nepřipadá v úvahu, případná otvírka by znamenala významný dopad na krajinný ráz, často i v nadlokálních poměrech, dále významné vlivy na ekologickostabilizační funkci některých skladebných prvků ÚSES a zásah do ZCHÚ a CHKO (např. ložisko Koberovy).

Štěrkopísky Významná ložiska štěrkopísků se vyskytují jen v severní a severozápadní části kraje, do tohoto území je v podstatě soustředěna prakticky veškerá produkce štěrkopísků v kraji. Jižní část kraje je zcela deficitní. Z hlediska granulometrie suroviny je na území kraje silný deficit v zrnitostní frakci 4-816-32 mm. Dovoz ze Středočeského, popř. z Královéhradeckého kraje nepřipadá vzhledem k neekonomické přepravní vzdálenosti v úvahu. Opatření: - pro zachování kontinuity ročního objemu produkce štěrkopísků vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality; -

těžbu štěrkopísků zásadně upřednostňovat na výhradních a nevýhradních ložiskách s požadovanou granulometrickou kvalitou a množstvím tak, aby byla doplněna zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu v dlouhodobé životnosti (min. na 15 let);

-

z důvodu postupného úbytku zásob štěrkopískových surovin kolem roku 2011-2013 na ložiskách Velký Grunov a Oldřichov–Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na části evidovaných bloků zásob ložiskách Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (vysoká kvalita suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotčených obcí a ochrany krajiny a přírody;

20


-

www.integranet.cz

využití ložiska Arnoltice-Pertoltice a stanovení DP Dolní Pertoltice stanovit jako alternativní dobývací prostor ke stávajícímu dobývacímu prostoru Krásný Les I výhradního ložiska Krásný – Les Raspenava a za předpokladu, že nebudou odstraněny limitní překážky v případě rozšiřování dalších postupů na stávajících provozovnách.

Stavební kámen Na řadě využívaných ložisek stavebního kameniva jsou poměrně nízké objemy zásob. Dále jsou u některých nevyužívaných ložisek stavebního kameniva značně nadhodnocené objemy „zásob“ a z nich vyplývají nereálně vysoké životnosti ložisek. Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatečnou produkci pokrývající poptávku a potřebu kameniva pro území kraje. Další významnou skutečností je, že na území kraje ani v okolních krajích se nenachází žádný funkční kamenolom s vyhovujícím finálním produktem suroviny pro kolejové lože splňující požadavky normy ČSN EN 13 450. Opatření: -

zajistit saturaci potřeby stavebního kameniva z nových ložiskových zdrojů s vysokým objemem zásob;

-

z důvodů náhrady za dotěžovaná ložiska (výrazný úbytek vytěžitelných zásob na roztěžených ložiskách), potřeby a deficitu stavebního kameniva vhodného pro kolejové lože, využít ložisko Luhov-Brniště-Tlustec, které jako jediné v kraji má dostatečné množství zásob certifikované suroviny, kvalitativně mimo jiné vhodné i pro stavby kolejových loží dle ČSN EN 13 450 - těžbu na ložisku realizovat pouze v povolených hranicích POPD s minimálním plošným rozšířením a vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny;

-

vzhledem k výsledkům analýzy možností saturace nedostatku kameniva v Libereckém kraji a jeho okolí, se jeví jako účelné umožnit pokračování hornické činnosti na ložisku Luhov – Brniště - Tlustec šetrným způsobem a po co nejdelší možné období (i za cenu snížení roční kapacity těžby a to v min. ročním objemu těžby 580 tis. tun/rok.) za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA. Tím bude zaručená dlouhodobá saturace potřeb velmi kvalitního kameniva pro naplnění požadavků trhu v Libereckém kraji, snížení všech synergických a kumulativních vlivů v rámci těžebnětechnologické a úpravárenské činnosti a zejména postupná provázanost etapovité těžby a postupné rekultivace a sanace těžbou dotčeného území, zejména pak plnění zásad průběžné a postupné technické a biologické rekultivace.

21


www.integranet.cz

Kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu Významnou roli v surovinovém potenciálu Libereckého kraje zaujímají ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu. Mají nadregionální význam. Objemy zásob jsou u všech 4 těžených ložisek vysoké a přesahují 50 – 100 let. Opatření: -

-

-

V případě ložisek pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu podporovat stávající záměry v jejich rozvoji; Využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované. Těžená ložiska mají zásoby na několik desítek let, není nutné otevírat ložiska nová a vyvolávat zábory těžbou nedotčeného území. Co se týče rozvoje stávajících záměrů, jedná se o plochy s maloplošnými postupnými zásahy do lesních porostů, většinově v chudých smrčinách v bukovém vegetačním stupni. K ovlivnění podzemních a povrchových vod nebude docházet; Při povolování či rozšiřování těžby v rámci POPD u výhradních ložisek a PVL u ložisek nevyhrazených nerostů důkladně vyhodnotit současný stav hospodárného využití suroviny s min. množstvím objemů těžebních odpadů; Důkladně vyhodnotit současný stav rekultivačních a sanačních postupů na stávajících využívaných ložiskách jakožto nezbytnou podmínku plnění v případě dalšího rozšiřování těžby;

Cihlářské suroviny Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách jsou značné, avšak v současné době není využíváno žádné ložisko. Opatření: -

do budoucna nelze předpokládat další rozvoj těžby cihlářských surovin, potřeby kraje budou nadále zajišťovány dovozem již hotových výrobků a stavebních prvků;

Opatření pro rekultivace

Opatření: -

Problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci těžbou dotčeného

22


www.integranet.cz

území. V ojedinělých případech inicializovat změnu minulých a nadále existujících pravomocných rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení (podmínky) neodpovídají dnešním požadavkům na nové „kvalitnější“ využití těžbou dotčeného území; -

V územích s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci s ohledem na nové využití území (multifunkční využití konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních prací k ochraně přírody a krajiny. Způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny a ochranu ZPF;

-

Při ukončování těžby a před provedením následné sanace a rekultivace posoudit vznik unikátních biotopů v těžené lokalitě; řešit začlenění těchto unikátních biotopů do systému ekologické stability i v rámci územních plánů obcí;

-

Preferovat řešení rekultivace orientované na vznik „kvalitních“ segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vznik prvků zvyšujících biodiverzitu, vodní plochy s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin, vymezení dílčích území bez nutnosti sanačních zásahů s doporučenou obnovou základních ekologických funkcí sukcesními pochody apod.);

-

Preferovat průběžnou sanaci a rekultivaci (revitalizaci, renaturalizaci) vytěžených míst po těžbě výhradních a nevýhradních ložisek; povolení k další těžbě vydávat (respektive neprodlužovat) na základě úspěšnosti předchozích rekultivací. Na rámcový plán budou bezprostředně navazovat jednotlivé etapy sanací a rekultivací podle termínů ukončování těžby ne na ložisku, ale ve vytěžených (opuštěných) částech ložiska;

-

V rámci rekultivace opuštěných těžeben výsledný stav území přizpůsobit charakteru a stavu okolní krajiny a přírody;

-

Opouštěný těžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat přírodních procesů pro dosažení reliéfově a biotopově různorodého prostředí, které výhledově bude plnit významné ekologické funkce v krajině. Více praktikovat přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území využívající přírodních procesů za účelem vytvoření přírodně hodnotných ekosystémů; přírodě blízká obnova těžbou narušeného území probíhá formou samovolného vývoje těžbou narušeného území, popř. zásahů usměrňujících tento vývoj (pro potlačení nevhodných druhů, vytvoření podmínek pro výskyt zvláště chráněných částí přírody apod. Tyto formy a způsoby obnovy vycházejí z procesu ekologické sukcese (tj. spontánní

23


www.integranet.cz

sukcese, řízené (usměrňované) sukcese, managementové zásahy pro některé ohrožené druhy organismů), tj. směny druhů v čase, kdy společenstva během ní prochází řadou vývojových stupňů (tzv. sukcesních stadií), přičemž při jejím využití pro obnovu těžbou narušených území vznikají obvykle hodnotnější a stabilnější ekosystémy a biologické rozmanitosti obnovovaných území než při technických rekultivacích; v některých případech volit kombinaci podpory sukcese s formami řízené sukcese a s některou formou přímé biologické rekultivace, v některých případech pro zvýšení biodiverzity použít i konkrétní formu tzv. sukcesního zmlazení; -

Rekultivované plochy následně evidovat v katastru nemovitostí jako vodní plochy, pozemky určené k plnění funkcí lesa či pozemky zemědělského půdního fondu. Pozemky ZPF rekultivované po těžbě sukcesí neponechávat v kategorii ostatních ploch;

-

Vytvářet ochranářsky cenné plochy při rekultivacích těžeben (biotopy chráněných druhů) a cílovému stavu území podřídit již postup těžby, revitalizační opatření provádět průběžně a vznikající sukcesní útvary při pozdějších pracích již nelikvidovat. Na podkladě postupného upřesňovaní geologických, hydrogeologických a ostatních faktorů horninového prostředí v interakci s možnostmi báňských technologií rozpracovat varianty revitalizačních postupů těžbou dotčeného území;

-

Nepovolovat zavážení opuštěných těžeben komunálními a nebezpečnými odpady, jen v ojedinělých případech provádění rekultivace vytěžených těžeben formou terénních úprav a závozem prostoru výkopovými zeminami a hlušinovým materiálem, nebo jinými jednodruhovými inertními odpady, v případě možnosti umístit úpravárenské technologie pro třídění inertních a stavebních odpadů v opuštěných těžebních. Pokud jde o těžebnu nacházející se v ochranných pásmech podzemních vod nebo v hydrogeologické komunikaci s vodohospodářsky významnými zvodněmi, tak žádné zavážení a i jiné využití těžebny nepovolovat.

-

V případě sanace a rekultivace odkaliště po těžbě uranu vycházet z platných rozhodnutí a dokumentů např. „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem - Studie“, včetně uplatnění všech výstupů procesu EIA ohledně rekultivací povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem (Konečná 2001-2004, Vyhnálek 2004), které zohledňují nové poznatky získané při dosavadním provozování odkaliště a současný stav legislativy v oblasti životního prostředí;

24


www.integranet.cz

Opatření pro minimalizaci vlivů na životní prostředí

Opatření: -

těžební hranu a provozní činnosti plochy těžby umisťovat v takové vzdálenosti od zastavěného území obce a pozemků určených územním plánem k zástavbě objekty bydlení a veřejného občanského vybavení, aby byly vždy splněny hygienické limity hluku a prašnosti upravované zákonem č. 258/2000 Sb. v návaznosti na nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (viz: plánované báňsko-těžební postupy zásadně vzdalovat od zastavěných území dotčených obcí);

-

v případě řešení plochy těžby na PUPFL nenarušit stabilitu a kvalitu navazujících ploch PUPFL;

-

prokázat nezbytnost odlesnění, při návrhu na zábory pozemků PUPFL je nutno postupovat v souladu se zákony na jejich ochranu, plochy PUPFL řešit dle § 13,14 a 15 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů;

-

ložiska k otvírce navrhovat mimo pozemky nejvyšší bonity – I. třídy ochrany ZPF, v případě řešení plochy těžby na ZPF, je nutné řídit se §6 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (tj. zdůvodnit nezbytnost potřeby nové otvírky a posouzení efektivnosti stávající těžby vždy, pokud se týká záboru ZPF i horší bonitní třídy než I. a II.);

-

výrazně neovlivňovat předměty památkové ochrany vymezené zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;

-

nebránit zajištění prostupnosti krajiny (např. účelové komunikace, inženýrské sítě), aby nedošlo k výraznějšímu omezení nebo zhoršení dostupnosti a obsluhy pozemků v území (např. zemědělské plochy, plochy PUPFL) a byla zachována plná funkčnost a kvalita současného i navrhovaného technického vybavení území;

-

respektovat maximální rozlohu povoleného odlesnění;

-

svými případnými zásahy do stávající nebo i navržené protipovodňové ochrany nesníží její funkčnost a bude zachována dostatečná kapacita zařízení a objektů protipovodňové ochrany a nedojde k narušení odtokových poměrů;

-

prokázat při plánovaném záměru těžby na území CHOPAV, že bude řešeno odpovídající následné vodohospodářské využití území po těžbě, včetně stanovení ochranného pásma a podmínek dle návrhu využití (vodohospodářské využití bude vycházet z vodního zákona);

25


www.integranet.cz

-

u návrhů umístění plochy v území CHOPAV a v blízkosti ochranných pásem vodních zdrojů požadovat, že těžbou nedojde ke snížení hladiny podzemní vody a k negativnímu ovlivnění vydatnosti jímacích území včetně studní. V případě negativního ovlivnění zajistit adekvátní náhradu, aktualizovat monitoring hladiny a kvality podzemních vod.

-

ve vodohospodářsky citlivém území (OPVZ, CHOPAV, záplavové území) převažuje ochrana vod nad těžařskými zájmy, musí být zamezeno snahám o prolomení povolené kóty báze těžby a zvětšování roztěžených ploch bez dotěžení původního ložiska těžby a následné, rozsahem odpovídající, revitalizace těžbou dotčených ploch. V předstihu povolovat pouze přípravné práce těžby nového ložiska,

-

řešit otázky zneškodňování odpadů z těžby a úpravy radioaktivní suroviny tak, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod;

-

vlastní těžbou neovlivňovat vydatnosti a jakosti vod v dané lokalitě. Požadavek na zvýšení těžby sklářských písků v době útlumu sklářského průmyslu v ČR svědčí o vývozu, není účelné navyšování těžby na úkor ochrany podzemních vod (v OPVZ Česká Lípa – jih a v CHOPAV Severočeská křída). Roztěžení nového ložiska by mělo následovat až po ukončení stávajících ložisek Srní Veselí a Provodín. Těžba v DP Okřešice bude probíhat výhradně nad hladinou podzemní vody, nejméně 1,5 m nad její maximální možnou úrovní a to podle pravidelného monitoringu jakosti a hladiny podzemních vod v předmětném území a aktualizovaného havarijního plánu ve smyslu platné legislativy. Úroveň této hladiny podzemní vody musí být uvedena v návrhu POPD s jasně definovanou kótou báze těžby.

-

nedotýkat se přírodně chráněných území s jejich ochranných pásem nebo území zařazených do soustavy NATURA 2000;

-

v návrhu úpravy plochy po těžbě respektovat zásady krajinného rázu území. Záměry musí být posouzeny s ohledem na krajinný ráz (§ 12 zákona č. 114/1992 Sb.), a toto posouzení bude pokladem i pro stanovení konkrétních podmínek pro zpracování příslušné dokumentace pro rekultivaci území po ukončení těžby;

-

zaručovat plnou funkčnost a kvalitu současného technického vybavení (zachování stávající úroveň technické vybavenosti území);

-

řešení střetových ploch se zájmy dílčích složek životního prostředí je zaručeno ve kvalifikovaném zpracování POPD a plánu sanace a rekultivace konkrétního záměru;

-

řešit v souladu s platnou legislativou střety mezi navrhovanou těžbou ložisek nerostných zdrojů a ochranou akumulace vod danou

26


www.integranet.cz

nař. vlády o stanovení CHOPAV, ochranou vydatnosti a jakosti vod ve stanovených ochranných pásmech vodních zdrojů a stanoveným záplavovým územím toků - respektovat omezení činnosti na těchto územích; -

řešit střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES;

-

při povolování a provádění těžby respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, v průběhu těžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného rozsahu těžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup těžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci.

1.4

VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM

Účelem vyhodnocení vztahu posuzované koncepce (ARSP LK) k ostatním strategickým dokumentům je zajištění souladu mezi schválenými koncepčními dokumenty národní a regionální úrovně a to na horizontální úrovni, tak i na úrovni vertikální. Co se týče souladu horizontálního, cílem je zajistit, aby nedocházelo k rozporům mezi jednotlivými koncepčními dokumenty Libereckého kraje a tyto dokumenty byly, pokud možno, ve vzájemném souladu. Taktéž je nutné zajistit, aby regionální dokumenty svým obsahem neodporovaly dokumentům národní úrovně (tj. úroveň vertikální) a byly s nimi v souladu. Úvodním krokem vyhodnocení vztahu ARSP LK k ostatním schváleným strategickým dokumentům (národním a dokumentům Libereckého kraje) bylo vytvoření seznamu koncepcí, které mohou mít potenciální vztah k posuzované koncepci a dopadu její realizace na životní prostředí. Z tohoto přehledu byly následně vybrány takové národní a regionální dokumenty, navrhující priority, cíle či opatření, které mohou přímo souviset s realizací ARSP LK.

Vybrané strategické dokumenty pro vyhodnocení souladu s ARSP LK:

Národní úroveň

•

Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (1999)

•

Státní energetická koncepce (2004)

•

Státní energetická politika (2000)

•

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)

•

Dopravní politika ČR 2005 – 2013 (2005)

27


www.integranet.cz

•

Státní politika životního prostředí 2004 – 2010 (2004)

•

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (2009)

•

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005)

•

Akční program zdraví a životního prostředí ČR (2001)

•

Strategie regionálního rozvoje ČR na léta 2007-2013 (2007)

•

Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR (2000)

•

Plán odpadového hospodářství ČR 2003-2012 (2002)

•

Národní program snižování emisí ČR (2007)

•

Plán hlavních povodí České republiky 2007 – 2012 (2007)

•

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (2002)

•

Politika územního rozvoje ČR (2008)

Regionální úroveň (Liberecký kraj) •

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 (2007)

•

Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013(2007)

•

Koncepce ochrany přírody a krajiny (2004)

•

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje (2004

Nadregionální úroveň •

Plán oblasti povodí Horního a středníhoLabe (2009)

•

Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe (2009)

Neschválené významné koncepční dokumenty pro realizaci ARSP LK: •

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 – 2020 (vzata na vědomí Radou LK v roce 2006)

•

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

28


2

www.integranet.cz

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

2.1

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ

ARSP LK je zpracovávána pro celý Liberecký kraj, jenž je druhým nejmenším regionem v republice. Celková rozloha kraje 3 163 km2, zaujímá plochu 4% z území celé České republiky.

Obrázek 1 Geografická mapa Libereckého kraje Zdroj: ČSÚ Kraj se rozprostírá na severu České republiky. Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým

29


www.integranet.cz

krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému. Kraj je tvořen 4 okresy (Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily) které zahrnují celkem 215 obcí, z nichž 36 má statut města.

Obrázek 2

Okresy Libereckého kraje

Liberecký kraj společně s kraji Královéhradeckým a Pardubickým tvoří podle nomenklatury EU – NUTS, NUTS II Severovýchod. Ten je rozlohou i počtem obyvatel největší v ČR. Ze správního hlediska je Liberecký kraj rozdělen na celkem 10 ORP, tj. obcí s rozšířenou působností.

30


Obrázek 3

www.integranet.cz

Administrativní členění Libereckého kraje Zdroj: ČSÚ Ke konci roku 2009 měl Liberecký kraj celkem 439 027 obyvatel (4,2 % z České republiky) a podle tohoto ukazatele je tak druhý nejmenší. Průměrná hustota 138,8 obyvatel na km2 mírně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (224,7 obyvatel na km2) a Liberec (171,7 obyvatel na km2). K 31. 12. 2009 bylo na území kraje 215 obcí a průměrná rozloha obce činila 14,7 km2. Podíl městského obyvatelstva činil 78,3 %. Méně urbanizován je pouze okres Semily, kde ve městech bydlelo pouze 58,6 % obyvatel. Se 101 625 obyvateli je hlavním centrem kraje Liberec. Druhým největším městem je Jablonec nad Nisou s 45 328 obyvateli.

31


2.2

www.integranet.cz

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

2.2.1

Klimatické poměry Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu, v mírně teplé oblasti. Průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí od 600 – 900 mm v podhorských oblastech a jejich množství roste se stoupající nadmořskou výškou. Ve srovnání s celorepublikovým srážkovým průměrem (450 mm za rok) je Liberecký kraj srážkově nadprůměrný. Klima v západní a jihozápadní části Libereckého kraje – převážná část Českolipska, jih okresu Liberec a Semily má parametry mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou s dlouhodobými průměrnými teplotami 6 – 8 °C a ročním průměrným úhrnem srážek okolo 700 mm. Severovýchodní část Libereckého kraje – Jizerské hory, Krkonoše a podhůří spadají do chladné oblasti s průměrnými ročními teplotami 4 – 5 °C a s průměrným ročním úhrnem srážek místy až 1 600 mm. Dle Quitta (Klimatické oblasti Československa, ČSAV, 1971) se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických oblastí. Na území kraje se vyskytují tři chladné oblasti (CH4, CH6 a CH7) a šest mírně teplých oblastí (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11).

Obrázek 4

Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa, ČSAV, 1971

32


Tabulka 1

Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky: Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10°C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce ledna Průměrná teplota měsíce července Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn za zimní období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

Tabulka 2

www.integranet.cz

CH4 0-20 80-120 160-180 60-70 -6 až -7 °C 12 až 14 °C 600-700 mm 400-500 mm 140-160

CH6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 až -5 °C 14 až 15 °C 600-700 mm 400-500 mm 120-140

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 až -4 °C 15 až 16 °C 500-600 mm 350-400 mm 100-120

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 °C 16 až 17 °C 450-500 mm 250-300 mm 80-100

MT4 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 °C 16 až 17 °C 350-450 mm 250-300 mm 60-80

Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky: Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10°C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce ledna Průměrná teplota měsíce července Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn za zimní období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 až -3 °C 16 až 17 °C 400-450 mm 250-300 mm 60-80

MT9 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 °C 17 až 18 °C 400-450 mm 250-300 mm 60-80

MT10 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 °C 17 až 18 °C 400-450 mm 200-250 mm 50-60

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 °C 17 až 18 °C 350-400 mm 200-250 mm 50-60

Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa, ČSAV, 1971

Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m.s-1) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m.s-1). Nejnižší rychlosti větru se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru se zde pohybuje mezi 1,2 a 1,7 m.s-1). Bezvětří se nejčastěji vyskytuje v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku) dále pak v okolí Frýdlantu a v podhůří Jizerských hor.

2.2.2

Ovzduší Kvalita ovzduší je v Libereckém kraji monitorována v těchto lokalitách: Česká Lípa, Horní Police, Panská Ves, Jablonec – město, Souš, Frýdlant, Liberec-město a Radimovice. Následně uvedené grafy jsou převzaty ze „Zpráva o zdraví v Libereckém krajI 2010”, hodnocení pro celou Českou republiku pak z odborné zprávy za rok 2009 “Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší” v rámci Systému

33


www.integranet.cz

monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí.

graf 1

Roční aritmetické průměry oxidu siřičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m-3 ]

Žádná hodnota nepřekročila roční limitní koncentraci 20 µg.m-3 .

graf 2

Roční aritmetické průměry oxidu dusičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m-3 ]

Žádná hodnota nepřekročila roční limitní koncentraci 40 µg.m-3 . U oxidu dusičitého jsou vyšší měřené hodnoty primárně svázány s dopravou jako majoritním zdrojem a zvláště v městských celcích, kde se kombinuje s dalšími zdroji (teplárny, výtopny a domácí vytápění), má znečištění ovzduší oxidem dusičitým v podstatě plošný charakter. Pozaďové koncentrace NO2 v ČR dlouhodobě nepřekračují 10 µg.m-3/rok (8,9 µg.m-3/rok v Košeticích a 6,5 µg.m-3/rok na Bílém Kříži); Střední roční hodnota se v závislosti na intenzitě okolní dopravy pohybovala v rozsahu od 20 µg.m-3na nezatížených lokalitách přes 25 µg.m-3u dopravně středně zatížených stanic až k cca 50 µg.m-3ročního průměru v dopravně velmi významně exponovaných lokalitách. Úroveň imisní zátěže oxidem dusičitým ve venkovním ovzduší lze charakterizovat vztahem ročního aritmetického průměru k ročnímu imisnímu limitu příloha č. 6, graf

34


www.integranet.cz

č. 37. Z 3,38 milionu obyvatel ve sledovaných oblastech (Praha je hodnocena jako celek a jako celek imisní limit nepřekračuje) žije: - 3,2 % v místech s úrovní znečištění NO2 v rozsahu DL – 13,3 µg.m-3 - 49,3 % v místech s úrovní znečištění NO v rozsahu 13,3 až 26,7 µg.m-3 2

- 46,5 % v místech s úrovní znečištění NO2 v rozsahu 26,7 – 40 v

graf 3

Roční aritmetické průměry poletavého prachu PM10 v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m-3 ]

Žádná hodnota nepřekročila roční limitní koncentraci 40 µg.m-3 .

Celá ČR: Hodnota 20 µg.m-3 /rok, doporučovaná WHO byla překročena na 54 z 77 zahrnutých měřicích stanic. Úroveň potenciální expozice lze charakterizovat vztahem ročního aritmetického průměru k imisnímu limitu. Potom z 3,38 miliónu obyvatel (Praha je hodnocena jako celek) ve sledovaných oblastech žije: - 26,5 % v místech s úrovní znečištění v rozsahu 13,3 až 26,7 µg.m-3 - 62 % v místech s úrovní znečištění v rozsahu 26,7 až 40 µg.m-3 - 10,9 % v místech s úrovní znečištění, kde je naplněno alespoň jedno z kritérií překročení imisního limitu.

35


graf 4

www.integranet.cz

Roční aritmetické průměry benzenu a benzo(a)pyrenu na stanici v Liberci [µg.m-3 ]

Ani jedna hodnota benzenu nepřekročila roční imisní limit 5µg.m-3 Benzo(a)pyren ve všech sledovaných letech překročil roční cílový imisní limit 1ng.m-3 . Celá ČR: Pro benzo[a]pyren (BaP), který je často používán jako indikátor zátěže ovzduší, platí: Rozpětí ročních středních průměrů na městských stanicích nezatížených průmyslem se pohybuje mezi 0,6 až 1,5 ng.m-3. V letním období byly měřené 24 hodinové koncentrace v dopravou zatížených lokalitách i pod 0,1 ng.m-3, v zimním období nepřekračovaly 10 ng.m-3; střední roční hodnota v tomto typu městské oblasti 1,9 ng.m-3. V okrajových částech měst a v lokalitách s kvantifikovatelným podílem spalování fosilních paliv jsou koncentrace měřené v letním období menší než 0,1 ng.m-3, v zimní sezóně 2009 překročily lokálně i 9 ng.m-3; střední hodnota v tomto typu městské oblasti byla 0,99 ng.m-3. graf 5

Roční aritmetické průměry arsenu [ng.m-3 ]

v monitorovací síti Libereckého kraje

Jedna hodnota (rok 2005, Tanvald) překročila roční cílový imisní limit 6 ng.m3

36


www.integranet.cz

Celá ČR: Zvýšené koncentrace arsenu jsou obecně považovány za citlivý indikátor spalování fosilních paliv (zvláště uhlí v domácích topeništích). Nalezené roční aritmetické průměry koncentrací arzenu v suspendovaných částicích se na 85 % (36) stanic pohybovaly v roce 2009 v rozmezí do poloviny CIL. Na 36 stanicích nepřekročila hodnota ročního aritmetického průměru 2 ng.m-3, na 7 stanicích se tyto hodnoty pohybovaly mezi 2 a 4 ng.m-3. Roční střední hodnota naměřená pro pozaďové stanice EMEP v Košeticích a na Bílém Kříži byla 0,72-0,98 ng.m-3– tj. méně než 20 % cílového imisního limitu. graf 6

Roční aritmetické průměry kadmia [ng.m-3 ]

v monitorovací síti Libereckého kraje

Dvě hodnoty (rok 2005 a 2007, Tanvald) překročily roční cílový imisní limit 5 ng.m-3 . Celá ČR: Hodnoty ročních aritmetických průměrů kadmia ve více jak polovině měřených sídel nepřesáhly 0,5 ng.m-3 tj 10 % CIL. Příčinou zvýšené úrovně ve městech, proti pozaďovým stanicím, může být i spalování odpadů v domácích topeništích. Indikuje to i vysoký (85 % až více jak 95% v zimním období) podíl kadmia ve frakci PM2,5 zjištěný při analýze souběžně odebíraných vzorků frakcí PM10 a PM2,5 . Hodnota CIL nebyla v roce 2009 překročena na žádné stanici. Hodnoty vyšší než úroveň měřená na pozaďových stanicích (0,21 ng.m-3 /rok) byly naměřeny na 42 stanicích; V Libereckém kraji je take provozován pylový monitoring, jehož cílem je zajištění aktuálního zpravodajství o výskytu pylu v ovzduší. V následujícím grafu jsou data z Liberce vyznačena světlemodrou čarou (LB)

37


graf 7

Alergenně velmi významné pyly v letní až podzimním období 2009 v monitorovací síti ČR [počet pylových zrn.m-3 ]

graf 8

Průběh pylové sezóny 2009 - monitorovací stanice Liberec [počet pylových zrn.m-3 ]

www.integranet.cz

V Libereckém kraji se jeví problematické znečištění benzo(a)pyrenem. Koncentrace arsenu vykazuje od roku 2007 každoroční setrvalý poles, koncentrace kadmia je poslední 2 roky ustálená. Ostatní sledované škodliviny v hodnoceném období 2005 až 2009 nepřekračovaly cílové imisní limity. Přesto reálné zdravotní riziko z ovzduší plyne z expozice oxidem dusičitým, poletavým prachem, benzo(a)pyrenem a rovněž z alergenního znečištění. Pro neexistenci referenční hodnoty je třeba obezřetně přistupovat k interpretaci rizika z expozice kadmiu.

38


2.2.3

www.integranet.cz

Geomorfologické poměry Východní část kraje je hornatá, na jihozápadě směrem do Polabí je krajina jen mírně zvlněná, nejsevernější část kraje ve Frýdlantském výběžku pokrývá rovinatá krajina podél řeky Smědé. Kostru horského systému kraje tvoří Lužické hory a Ještědsko-kozákovský hřbet v západní a střední části kraje a na severovýchodě Jizerské hory a západní část Krkonoš. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n. m. leží v okrese Liberec v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd, který je se svými 1 012 m nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu. Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek. Z hlediska geomorfologického členění České republiky se území Libereckého kraje nachází převážně ve dvou geomorfologických subprovinciích - soustavě Krkonošsko-jesenické (severní větší část) a České tabuli (jižní část). Krkonošsko-jesenická soustava má charakter ploché či členité hornatiny, tvořené kvádrovými pískovci a vulkanickými horninami. Jednotlivé hřbety jsou odděleny tektonickými sníženinami. Častý výrazný silně rozčleněný reliéf s četnými strukturními tvary. Místně se vyskytují mohutné skalní stěny. Soustava Česká tabule - má charakter členité pahorkatiny tvořené převážně svrchnokřídovými pískovci, slínovci, jílovci a vulkanity. Geomorfologickými dominantami jsou četné rozsáhlé neovulkanické suky. Soustava Krušnohorská - má charakter ploché hornatiny tvořené třetihorními sopečnými horninami převážně povrchových výlevů.

2.2.4

Geologie Území Libereckého kraje tvoří regionálně geologické jednotky tří strukturních pater Českého masívu: z předplatformních - lugická oblast a limnický permokarbon a z platformních jednotek - Česká křídová pánev, terciér a kvartér. Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Libereckého kraje. Je zde zastoupena dílčími jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a částí lužického masívu. Krkonošsko-jizerské krystalinikum představuje slabě až středně metamorfovanou regionálně geologickou jednotku s polyfázovou deformační stavbou. Je nejvýraznější strukturní elevací lugické oblasti v severní části Českého masívu. V regionálním tíhovém poli se projevuje minimem. V geologické struktuře a horninách krkonošsko-jizerského krystalinika jsou zaznamenány všechny nejvýznačnější orogenní etapy

39


www.integranet.cz

geologické historie Českého masívu: orogeneze grenvillská, kadomská, kaledonská a variská. Geologická struktura je detailně popsána v ARSP LK.

žuly (granitová řada) mezozoické horniny (pískovce, jílovce) kvartér (hlíny, spraše) vulkanické horniny (terciérní) paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) vulkanické horniny z části metamorfované proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) ortoruly, granulity a velmi pokročilé magmatity v moldanubiku a proterozoiku Obrázek 5

Geologická stavba území Libereckého kraje

40


www.integranet.cz

Liberecký kraj je sice nejmenším krajem ČR, ale patří k významným surovinovým základnám. Kraj je celorepublikově významný z hlediska zásob i těžby sklářských a slévárenských písků, stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu a štěrkopísků. Význam kraje přesahují rovněž v současnosti nevyužívané zásoby karbonátových a cihlářských surovin. V současné době se na území kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny netěží, nicméně ložiska palivoenergetických surovin (zjm. ložiska uranové rudy) dosahují republikové úrovně.

2.2.5

Vody Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vody, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod – CHOPAV (viz tab. a obr. níže)

Tabulka 3

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Plocha (km2)

Podíl na ploše kraje (%)

CHOPAV Severočeská křída

1 585,0

50,1

370,7

11,7

CHOPAV Jizerské hory

CHOPAV Krkonoše 98,0 3,1 Zdroj: VÚV T.G.M., MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2006.

Celkem CHOPAV zabírají cca 65 % území kraje. CHOPAV Severočeská křída významně ovlivňuje využívání surovinových zdrojů. Podrobná charakteristika a analýza zdrojů podzemních vod je součástí posuzované koncepce. Západ kraje tvoří povodí Ploučnice, východ kraje leží v povodí horního Labe a sever se nachází v povodí Odry (Nisy). Více než polovina na území Libereckého kraje náleží do povodí řeky Labe (přímoří Severního moře). Rozděluje se na dílčí podpovodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v této části kraje se považují: Ploučnice, Kamenice, Mohelka a Jizera. Severní část Libereckého kraje (včetně celého Frýdlatského výběžku) náleží do povodí řeky Odry (přímoří Baltického moře). Hlavními toky tohoto území jsou říčky Smědá a Lužická Nisa.

41


www.integranet.cz

Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (podpovodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). V kraji bylo sledováno v roce 2009 11 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa, Kamenice a Smědá. Ve skupině A byly nejvíce znečištěny toky Lužnice a Ploučnice. Nejhůře hodnoceny byly AOX, které dosáhly na obou těchto tocích V. nebo IV. třídy. Ve III. třídě bylo zařazeno BSK5 na čtyřech profilech kraje a rozpuštěný kyslík na třech profilech, ojediněle i některé další ukazatele. Nejzatíženějším byl profil Ploučnice-Noviny, naopak velmi dobře hodnoceny byly profily Jizera-Horní Sytvá, Kamenice-Spálov a SmědáVes u Černous, kde žádný ze sledovaných ukazatelů této skupiny nepřesáhl II. třídu. Ve skupině B dosáhly II. třídy pouze dvě sloučeniny – trichlormethan v profilu Ploučnice-Noviny a 1,1,2,2-tetrachlorethen v profilu PloučniceČeská Lípa. Ve skupině C byla stanovena nejhůře III. třída pro zinek, veškeré železo nebo měď v profilech Lužické Nisy a Ploučnice. Ve skupině D byl nejhůře hodnocen profil Lužická Nisa-Hrádek nad Nisou, kde byla pro enterokoky stanovena V. třída a pro termotolerantní koliformní bakterie IV. třída. Na ostatních profilech pro oba dva ukazatele převládala III. třída. Chlorofyl byl hodnocen téměř na všech měřených profilech I. třídou. V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod - Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k. ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou - které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou.

42


www.integranet.cz

1


www.integranet.cz

Jednou z nejvýznamnějších zátěží v Libereckém kraji jsou bezesporu následky těžby a úpravy uranových rud v oblasti Stráž pod Ralskem. Tato problematika je podrobně analyzována v posuzované koncepci.

2.2.6

Půdy V Libereckém kraji mají značné zastoupení asociace hnědých půd, a to včetně zkulturněných zemědělských forem. V liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nachází ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. V případě mělkých půd se jedná o plochy s nejnižším produkčním potenciálem (zrnitostně lehké skeletovité půdy), vhodné zejména jako trvalé travní porosty. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy. Aluviální naplaveniny jsou štěrkovité, písčité, hlinitopísčité a někdy i hlinité půdy s podložím štěrků. Pokud štěrky vystupují k povrchu, vznikají produkčně chudší vysychavé půdy. V depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami - hydromorfní půdy, na prameništích a v nivách menších vodotečí jsou rozšířeny především gleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. V půdní struktuře jihozápadní části kraje jsou přítomny především luvizemě (modální i arenické), hnědozemě, pararedziny, zrnitostně těžké pelozemě a naopak texturně lehké arenické podzoly a arenické kambizemě. V odolných kvádrových pískovcích vznikla na několika místech kraje skalní města s iniciálními stadii vzniku půd – litozeměmi a s živinami chudými arenickými podzoly a kambizeměmi tam, kde konfigurace terénu umožnila vývoj diferencovaných půdních profilů. V okolí České Lípy tvoří převažující součást půdního pokryvu hydromorfní půdy – pseudogleje, často pelické. Pseudegleje jsou dominantními půdami také centrální části Frýdlantského výběžku. Na bazaltoidních neovulkanitech Lužických hor a v Českém Středohoří se setkáváme s tmavými úživnými, ale často kamenitými eutrofními kambizeměmi. Severovýchodní část kraje se vyznačuje mnohem méně pestrou strukturou půdního pokryvu, tvořenou většinou mezobazickými až districkými kambizeměmi ze zvětralin krystalinika. Ty s přibývající nadmořskou výškou a chladným a humidnějším klimatem, v podmínkách inicializujících a podporujících proces podzolizace, přecházejí

1


www.integranet.cz

do kryptopodzolů a ve vrcholových partiích do podzolů vyšších horských poloh. Ve vlhkém horském klimatu se v důsledku zpomaleného rozkladu a humidifikace organických látek vytvářejí organozemě. V Libereckém kraji se s rozsáhlými rašeliništi setkáváme zejména ve vyšších partiích Jizerských hor. V rámci kraje se organozemě vyskytují i v podstatě v nižších nadmořských výškách na rašeliništích v okolí Máchova jezera. Lokálně se v LK vyskytují rankery (na zvětralinách silikátových hornin), rendziny (na zvětraliných karbonátových hornin) a pararendziny (na vápnitých pískovcích). Nejméně zemědělské půdy se nachází logicky v nejvíce zalesněních částech kraje (okolí Ralska a hornaté oblasti) Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory). S tím souvisí i nejmenší podíl orné půdy z plochy zemědělské půdy. V Jizerských horách a navazujících Krkonoších se mimo to nachází i největší podíl trvalých travních porostů na katastrální území v celém LK. Naopak nejmenší podíly TTP a největší orné půdy mají katastry v SO ORP Česká Lípa, což jim dává velký potenciál pro zemědělskou výrobu. Jak je vidět z již zmiňovaných mapek, podíly kultur se mezi lety 2001 a 2007 příliš nezměnily. V současné době zaujímá zemědělská půda cca 44 % z celkové rozlohy kraje. Podíl zemědělské půdy postupně mírně klesá, od roku 2000 došlo k úbytku cca 1000 ha zemědělské půdy. Orná půda představuje cca 47 % zemědělské půdy, zatímco v toce 2000 podíl orné půdy mírně přesahoval 50%.

Tabulka 4

Využití půdy v Libereckém kraji v letech 2000 – 2010

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celková výměra (ha)

316 312

316 289

316 289

316 296

316 300

316 303

316 296

316 300

316 297

316 293

316 304

zemědělská půda

141 096

140 953

140 880

140 792

140 682

140 578

140 477

140 307

140 188

140 090

140 013

v tom orná

71 261

70 767

70 519

69 776

69 374

68 812

68 381

67 690

67 138

66 503

66 142

zahrady

7 479

7 462

7 458

7 463

7 503

7 522

7 528

7 547

7 560

7 570

7 569

ovocné sady

1 466

1 445

1 439

1 434

1 415

1 388

1 380

1 375

1 393

1 392

49

49

49

49

45

45

45

1 393 24

24

24

27

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

chmelnice vinice trvalé travní porosty

60 841

61 230

61 415

62 070

62 345

62 811

63 144

63 652

64 092

64 600

64 882

nezemědělská půda

175 216

175 336

175 409

175 504

175 618

175 725

175 819

175 993

176 110

176 203

176 291

v tom lesní pozemky

139 613

139 660

139 711

139 827

139 890

139 923

140 024

140 141

140 233

140 275

140 402

4 762

4 771

4 767

4 775

4 787

4 788

4 775

4 778

4 778

4 776

4 776

5 055

5 036

5 030

5 030

5 037

5 020

5 017

5 226

5 226

5 230

5 239

25 786

25 869

25 901

25 872

25 904

25 993

26 003

25 849

25 872

25 922

25 874

vodní plochy zastavěné plochy a nádvoří ostatní plochy

2


2.2.7

www.integranet.cz

Příroda a krajina včetně lesů Území Libereckého kraje náleží z hlediska ochrany přírody a krajiny k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, podmíněných vysokou rozmanitostí geomorfologických a geologických poměrů, dále vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. Krajina S ohledem na geomorfologickou členitost a pestrost geologického podloží je možno pro území kraje konstatovat vysokou pestrost krajinných typů a rozmanitost krajinných struktur, včetně lokalizace řady významných krajinných dominant na straně jedné (Ještěd, severní svahy Jizerských hor, četná tělesa neovulkanitů), na straně druhé se ani území kraje nevyhnula vysoká míra urbanizace, daná rozvojem sídel, ploch výrobních aktivit (nověji včetně fotovolataiky), dále rozsáhlejším zorněním a zjednodušením krajinné struktury. Krajina tak představuje proměnnou mozaiku rozmanitých prvků, určených ve větší či měnší míře změnotvornou činností člověka, na řadě prostorů i fragmentovanou výraznými liniovými stavbami (zejména vícepruhových komunikací, železničníc tratí, vedeními VVN apod.). Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická); zatímco do typu A (krajina antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové, komerčních zón, těžební (pískovny, kamenolomy), lokálně se významněji podílejí i souvislé plochy orné půdy; celková rozloha krajiny typu A je cca 15 %. Do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením (svahy, skalní města, některé horské a podhorské polohy), rozsáhlejší rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy; tyto plochy lze nalézt na velké části Lužických hor, souvisle v severní části Jizerských hor, ostrůvkovitě i v jiných jejich partiích, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, dále pak v ose Holanské rybníky - Novozámecký rybník - Hradčanské stěny, z dalších lokalit např. v údolích Jizery pod Semily, v údolí Kamenice, nesouvisle v Českém ráji, na Kokořínsku a v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny; tyto plochy tvoří 1520 % území kraje. Významným fenoménem kraje jsou některé krajinoesteticky jedinečné krajinné celky, často i v celostátním (nadregionálním) měřítku. Jde zejména o: -

Ještěd (nadregionální dominanta), ve vrcholové části rozsáhlý periglaciální terén s řadou dobře vyvinutých kryoplanačních teras;

3


www.integranet.cz

-

Severní svahy Jizerských hor, příkré, tektonicky podmíněné srázy s hojností skalních útvarů na hrubozrnné jizerské žule, reliéf až velehorského rázu (převýšení až 600 m (Hejnice – Polední kameny); erozní zářezy potoků s peřejemi a vodopády (Černý potok mezi Frýdlantským cimbuřím a Nosem, Štolpichy aj.);

-

Kotel - nejvyšší hora kraje s glaciálně modelovaným reliéfem – dvojkar Velké a Malé kotelní jámy, na hřebeni rozsáhle vyvinuté mrazové půdní formy;

-

Neovulkanické vrchy – Vlhošť, Klíč, Jedlová, Ralsko, Ortel, Velký a Malý Bezděz, Velký Jelení vrch, Stříbrník jako výrazné krajinné dominanty minimálně regionálního významu;

-

Trosky - dvojice skalních věží se zříceninou hradu – vypreparované výplně sopouchů , nadregionální přírodní dominanta;

-

Pískovcová skalní města – Hruboskalsko, Prachovské skály, okolí Sloupu, hradčanských stěnách, jižně od Hamru na Jezeře, na Klokočských a Boreckých skalách;

-

Komplex Suché skály, Maloskalsko - výrazná skalní zeď Suchých skal kolmo vztyčených cenomanských pískovců při lužické poruše; analogie na pravém břehu Jizery (Panteon);

-

Niva Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou – unikátně zachovalý komplex nivy s přirozeně meadrujícím tokem v nadlokálním měřítku;

-

Niva Smědé severně od Frýdlantu, včetně průrvy Harta - přirozený meandrující tok se širokou nivou a se štěrkovými náplavy – subglaciální koryto, jedinečné v nadlokálním měřítku.

V protikladu stojí krajinné segmenty a celky měněné antropogenní činností s různou intenzitou. Jde především o procesy urbanizace na straně jedné, případně o procesy spontánní sukcese na neudržovaných plochách na straně druhé. V současné době lze zaznamenat jako hlavní změnotvorné faktory především: a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), změny vlivem neúdržby krajiny; b)nová zástavba (masivní expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinosetetických kvalit krajinných segmentů a celků (technické výškové dominanty stožárů GSM, větrných elektráren,) nerespektování měřítka krajiny (velké halové objekty průmyslových a komerčních zón, potlačování kulturích dominant krajiny příměstskou zástavbou, výstavba satelitů, velkoplošné zábory solárními elektrárnami apod.), případně výstavba na úkor ekologicko-stabilizačních funkcí krajiny (zábory lesních celků včetně záborů těžebními aktivitami, výstavba v nivách a inundacích apod.);

4


www.integranet.cz

c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály); d) fragmentace krajiny, zejména dopravními stavbami a trasováním koridorů VN a VVN. Zvláště chráněná území Celková výměra velkoplošných zvláště chráněných území činí 1 027 km2, což je 32 % území kraje. Liberecký kraj se tak v rámci České republiky řadí na jedno z předních míst v podílu zvláště chráněných území na celkové ploše kraje. V kraji se nachází 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), rovněž 7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací, 61 přírodních památek. Z východu do území kraje zasahuje Krkonošský národní park. Na území kraje je vyhlášeno 111 maloplošných zvláště chráněných území. V území jsou vyhlášeny 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km2. Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí 60 350 ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Do území kraje zasahuje jen okrajově z východu Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní – alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. Lokality soustavy Natura 2000 Ve smyslu NV č. 371/2009 Sb., kterým se určuje národní seznam evropsky významných lokalit na území ČR, je v Libereckém kraji vymezeno celkem 51 evropsky významných lokalit, do území kraje zasahují celkem 3 Ptačí oblasti (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše). Podrobný přehled lokalit soustavy Natura 2000 a jejich vztah k lokalitám, řešených předkládanou Koncepcí v návrhovém období je předložen v naturovém hodnocení Koncepce.

5


www.integranet.cz

Geopark Od konce roku 2005 existuje v Libereckém kraji Geopark Český ráj, který přispívá k ochraně významných geologických jevů a poskytuje informace o archeologických, historických a kulturních hodnotách území, jehož jádrem je CHKO Český ráj. ÚSES Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory. Převážná většina prvků nadlokálních úrovní systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev, s vazbou na určující vodní toky či systémy rybníků a vodnch ploch. VKP Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Všechny uvedené druhy VKP „ze zákona“ jsou v různé koncentraci, rozmanitosti a kvalitě na území kraje zastoupeny. Dále se jedná o lokality, které jsou jako VKP registrovány orgánem ochrany přírody, tedy mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porostů včetně historických zahrad a parků. Rovněž uvedené typy registrovaných VKP jsou na území kraje nerovnoměrně rozptýleny, některé z uvedených fenoménů se nachází i v územním kontextu lokalit, evidovaných aktualizovanou Koncepcí. Fauna, flóra Biota Libereckého kraje odráží geologickou a geomorfologickou rozmanitost území s tím, že jsou zastoupeny prvky jak teplomilné a xerofytní, tak prvky horské, některé až boreoalpinského charakteru. Významná je především biota v krajinných celcích a segmentech, které jsou jen okrajově dotčeny antropogenními vlivy, zejména biota mokřadů a niv, slatinišť, rašelinišť a rašelinných lesů, skalních měst a výchozů, u některých typů stanovišť jde i o cennou biotu vzniklou na antropogenním reliéfu sekundární sukcesí nebo sukcesním zmlazením, zejména ve vazbě na geologické odkryvy, hornickou činnost, případně v návaznosti na aktivity rybníkářské, nověji revitalizační. Na druhé straně v řadě krajinných celků a segmentů převládá silně ochuzená biota, podmíněná jednak intenzivní zemědělskou výrobou, jednak obecnou urbanizací území, případně generovaná nežádoucí ruderální sukcesí na plochách většinově antropogenně ovlivněných, dále pak bez trvalé údržby. V řadě segmentů kraje se oba trendy prolínají v relativně pestrých

6


www.integranet.cz

mozaikách, takže i uvnitř některých urbanizovaných městských celků jsou dochovány fragmenty stanovištně nebo z hlediska biodiverzity hodnotných segmentů či prvků, často s refugiální funkcí. Dle biogeografického členění ČR náleží území Libereckého kraje do kontinentální biogeografické oblasti, do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je vymezeno 11 bioregionů. Fytogeograficky jde o území, náležející převážně do oblasti mezofytika, ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum. Severovýchodní část kraje, Jizerské hory a Krkonoše spadají do fytogeografické oblasti oreofytika, obvodu české oreofytikum. Hranice termofytika sleduje se značným odstupem jižní hranici kraje a do jeho území vstupuje pouze drobným výběžkem na jihozápadě kraje (Úštěcká kotlina). Z uvedených údajů je zřejmé, že v Libereckém kraji prakticky chybí planární vegetační stupeň a že květena má převážně ráz suprakolinní až montánní. V podrobnějším členění se území kraje dělí na 12 fytogeografických okresů, z nichž některé se dále člení na podokresy. Flora je tedy v závislosti na expozici, vlhkostních poměrech, geomorfologických podmínkách a geologickém podloží poměrně pestrá, s řadou významných druhů a skupin. Mezi nejvýznamnější floristické údaje patří např. výskyt kriticky ohrožené popelivky sibiřské u Slunečného dvora na Českolipsku, dále společenstva vrchovištních lokalit v Jizerských horách (zejména Velká Jizerská louka, Malá jizerská louka a Černá jezírka), floristická pestrost Bukovce, výskyt šafránu bělokvětého v Anenském údolí, rojovníku bahenního na pískovci na Konvalinkovém vrchu aj. Fauna rovněž odráží stanovištní a geomorfologickou pestrost kraje, s výskytem řady reliktních a vzácných druhů či skupin. Mezi nejvýznamnější údaje nepochybně patří např. hnízdění jeřába popelavého na Českolipsku a lokality kriticky ohroženého tesaříka alpského v některých převážně bukových listnatých komplexech neovulkanitů rovněž na Českolipsku, dále tyrfobiontní druhy střevlíků a pavouků na rašeliništích Jizerských hor. Lesy Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem 140 112 ha (42,8 % celkové rozlohy kraje) a 135 329 ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33,4 %) a současně o prakticky největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %).

7


Tabulka 5

www.integranet.cz

Členění lesů na území Libereckého kraje dle jejich funkčního využívání k 31.12.2007 Lesnatost

Plochy kategorií lesa

Plocha dřevin

hospodá řské

ochranné

zvláštníh o určení

jehličnaté

podíl

listnaté

podíl

%

ha

ha

ha

ha

%

ha

%

42,8

85 335

11 523

38 471

106 592

78,8

27 622

20,4

Zdroj:

MŽP: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2008

Na vysokém zastoupení lesů zvláštního určení se kromě obvyklých kategorií, jako lesů v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, případně na území národních parků a národních přírodních rezervací, lesů rekreačích podílí i lesní porosty ve vojenských újezdech. Vyšší podíl listnáčů je lokalizován zejména na neovulkanické kopce, dále na Ještědsko-Kozákovský hřbet, severní svahy Jizerských hor a na svahové polohy výraznějších údolí (Jizera, Kamenice aj.). Převládají bučiny (od acidofilních až ke květnatým), jen minimálně jde o doubravy, případně i suťové lesy. Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době, jde zejména o jehličnaté porosty s převahou smrku na návětrné straně a plošině Jizerských hor a přilehlé části Krkonoš, stanovištně méně hodnotnými porosty jsou i rozsáhlejší celky borových monokultur na Českolipsku, Dokesku, které často sousedí i s reliktními bory skalních měst.

2.2.8

Kulturní dědictví Na území LK se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších památkově historických objektů, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny. Tyto objekty a jejich soubory jsou důležité pro zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot krajiny. Pro zachování kulturní hodnoty území je nutné zajistit jejich ochranu. Lokality se zvýšeným výskytem památkově hodnotných historických staveb a jejich souborů nebo lokality charakteristické svou jedinečností je vhodné zařadit mezi historicky cenné oblasti s významnými kulturními hodnotami. Jedná se především o lokality bohaté lidovou architekturou a lokality s industriálními stavbami, budovanými od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století, které jsou specifikem LK.

8


Tabulka 6

www.integranet.cz

Kulturní památky v Libereckém kraji Kategorie kulturní památky

Název hrad Bezděz zámek Frýdlant zámek Lemberk zámek Sychrov zámek Zákupy

Národní kulturní památka

zámek Hrubý Rohozec zřícenina hradu Trosky hrad Grabštejn bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí horský hotel a televizní vysílač Ještěd Hodkovice nad Mohelkou Český Dub Frýdlant Liberec Jablonec nad Nisou Jilemnice Turnov

Městská památková zóna

Česká Lípa Dubá Jablonné v Podještědí Kamenický Šenov Nový Bor Zákupy Hrádek nad Nisou Lomnice nad Popelkou Kořenov - Jizerka Horní Štěpanice Janovice u Kravař

Vesnická památková rezervace

Lhota Lomnice nad Popelkou - Karlov Rané Žďár Železný Brod - Trávníky

Vesnická památková zóna

Bukovec Kruh Vojetín Kryštofovo Údolí Újezdec

9


Kategorie kulturní památky

www.integranet.cz

Název Železný Brod Kravaře Sloup Tubož Velenice

Krajinná památková zóna

Zahrádecko Lembersko hradu Bezděz státního zámku Sychrov státního hradu Grabštejn kamenného kříže v Hodkovicích nad Mohelkou

Ochranné pásmo kulturní památky

objektu č.p. 23 v Příšovicích státního hradu Trosky souboru nemovitých kulturních památek v Lomnici nad Popelkou státního hradu Zákupy státního hradu a zámku Frýdlant

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, 2009

10


www.integranet.cz

11


www.integranet.cz

Tabulka 7: Památky v LK Sídelní útvar

Památka

Dolní Prysk Holany

hrad Pustý zámek, zřícenina a archeologické stopy tvrz Rybnov, archeologické stopy

Hostíkovice

tvrz Milčany, archeologické stopy

Mařenice

výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy

Pihel Velenice Zahrádky Frýdštejn Hradčany Kobyly Loučná Pěnčín Pěnčín Příšovice Předlánce Svijany Svijany

výšinné opevněné sídliště - hradiště Frýdlant, archeologické stopy hrad - strážní hrádek Drábovna, zřícenina a archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy pohřebiště z pozdní doby bronzové výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy pohřebiště, archeologické stopy

Kundratice

rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Na skalce, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Slezsko, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy

Mříčná

tvrz, archeologické stopy

Mříčná

tvrz Smiřično, archeologické stopy

Žďár

tvrz, archeologické stopy

Svijany Svijany

12


2.3

www.integranet.cz

PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

Navrhovaná koncepce, resp. její implementace nepřestavuje významné ovlivnění některé složky životního prostředí na regionální úrovni. Většinou se jedná o vlivy lokální. Tyto jsou blíže specifikovány v následující kapitole. Vzhledem k velmi omezenému počtu a rozsahu doporučovaných ložisek k otvírce nelze očekávat zásadní změny vývojových trendů v charakteristikách životního prostředí. Vlivy nadmístní bude představovat doprava vyvolaná těžbou nerostných surovin, tudíž v místech otvírky nového ložiska lze očekávat navýšení vlivů souvisejících z dopravou. ARSP LK však navrhuje opatření pro minimalizaci těchto vlivů a jednoznačně preferuje ložiska s možností dopravy po železnici.

13


3

www.integranet.cz

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

V této kapitole je uvedena charakteristika životního prostředí v lokalitách, kde je navrhována těžba – tj. znovuzahájení, otvírka, či rozšíření stávajích těžeben. Jedná se o charakteristiky lokalit, u nichž lze na základě realizace navrhovaných opatření předpokládat ovlivnění složek životního prostředí. Luhov – Brniště – Tlustec V bezprostřední blízkosti obce Brniště se nenacházejí velké stacionární zdroje znečištění ovzduší, lokalita však může být zasahována emisemi z některých vzdálenějších emisních zdrojů, z dálkového přenosu a lokálního vytápění i z okolních komunikací. Imisní koncentrace oxidů dusíku splňují požadavek stanovené úrovně ročního imisního limitu - nejsou překračovány meze pro krátkodobé koncentrace ani pro roční průměry. Hodnoty imisních koncentrací pro oxid siřičitý se nacházejí značně nízko pod imisními limity (denními i hodinovými) vyhlášenými pro ochranu zdraví lidí. Imisní koncentrace oxidu uhelnatého a benzenu jsou měřeny ve městě Liberec (stanice 1016) a nacházejí se hluboko pod imisním limitem pro osmihodinový klouzavý průměr koncentrací CO i pro stanovený imisní limit pro benzen, lze tedy důvodně předpokládat, že obdobná situace bude i v posuzované lokalitě. Odhad stávajícího imisního pozadí v posuzovaném území: Roční aritm. průměr koncentrací µg/m3 : Oxid dusičitý <20 Oxidy dusíku 9 PM10 30 Oxid uhelnatý <500Oxid siřičitý <8 Benzen 1,5 Roční imisní limit µg/m3 : Oxid dusičitý 40 Oxidy dusíku 30 (pouze pro vegetaci) PM10 40 Oxid uhelnatý není stanoven Oxid siřičitý není stanoven Benzen 5 Dominantní znečišťující látkou jsou z hlediska úrovně pozadí suspendované částice a oxid dusičitý. Lze konstatovat, že ovzduší v lokalitě je znečištěné, nikoli však závažně. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší nepřekračují

14


www.integranet.cz

imisní limity a pohybují se v dostatečné úrovni pod nimi. Posuzované území se nachází v přijatelné imisní situaci. Vzhledem předpokládanému imisnímu zatížení z těžby v DP Luhov zůstávají nejvýznamnějšími znečišťujícími látkami pro danou oblast oxidu dusíku (oxid dusičitý) a PM10. Hydrogeologická struktura tlusteckého bloku je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Území nezasahuje do žádného ochranného pásma vodních zdrojů. V předmětném území se vyskytují hnědé půdy eutrofní (až mezotrofní) na podkladu čediče. Na území navrhovaném k těžbě převažují - jílovité a hlinité či zahliněné sutě s mocností cca 2 m. V menší míře se v zájmovém území vyskytují nepatrné akumulace sprašových hlín. Na ploše dobývacího prostoru se nenachází půdy I. a II. TO. Na větší části plochy určené k těžbě byl půdní pokryv v minulosti odstraněn – na plochách jednotlivých etáží, lomových komunikací, manipulační a technologické plochy. Krajinotvorně významná elevace na neovulkanickém tělese, s částečnou jizvou bývalé těžby v lomu (dnes ve stavu zajištění). Přírodě blízké až přirozené lesní porosty s převahou listnáčů zejména ve výše položených partiích, při bázíi kopce i vyšší podíl jehličnanů. Xerofytní svahy, skalní výchozy přírodní (Rabenstein) i těžbou obnažené, mozaika xerofytních, subxerofytních enkláv. Dle Mudry a kol. (2011) přirozené a přírodě blízké lesy zaujímají plochu více než 155 ha (celková rozloha lesa činí asi 260 ha) mají zcela mimořádnou geobotanickou a ekologickou hodnotu, která spočívá především v druhovém složení a vitalitě dřevin a zejména pak v druhově velmi rozmanitém a vitálním bylinném podrostu. Vysokou hodnotu vykazují především porosty severně a severovýchodně od vrcholu, mimořádně cenné byly donedávna i lesy na severozápadním úbočí. V lesních biotopech Tlustce jsou zastoupeny nalezneme květnaté bučiny středních poloh (asociace Melico-Fagetum), květnaté bučiny montánního zabarvení (asociace Dentario enneaphylliFagetum), druhově chudší montánní bučiny (asociace Festuco altissimaeFagetum) a suťové lesy (asociace Mercurialio-Fagetum) včetně pravděpodobně druhotných porostů suťových lesů na stanovišti květnatých bučin. Dále též degradační smrková stadia nižších poloh na stanovišti bikových bučin (asociace Luzulo-Fagetum), včetně intrazonálních jedlin (asociace Luzulo pilosae-Abietetum), borové porosty, tvořící většinou degradační stadia na stanovišti bikových bučin (asociace Luzulo-Fagetum) a pionýrské porosty s převažující břízou, především v prostoru starého kamenolomu na jihovýchodním úbočí Tlustce. Nižší polohy vrchu zaujímají běžně obhospodařované lesní porosty s pozměněnou druhovou skladbou. Na extrémních stanovištích ve vrcholových a podvrcholových částech vrchu jsou porosty ochranné. V nelesních biotopech převládají paseková společenstva a vegetace antropogenního reliéfu vlastního lomu a přístupových komunikací. Z primárního bezlesí (přirozená až polopřirozená společenstva skalních výchozů a sutí, keřová i bylinná) zůstaly dochovány již

15


www.integranet.cz

plošně jen méně významné segmenty. Specifickou formací jsou bezlesé otevřené polohy skalních srubů Rabeinsteina s vegetací xerotermního charakteru. V roztěžených částech kamenolomu a zejména na horní etáži se nachází sukcesně rozvinutá vegetace s výskytem bělolistů Filago arvensis a F. Minima, a s Vicia dumetorum. Vodní a mokřadní biotopy chybí. Výskyt lilie zlatohlavé, árónu plamatého, kapradinky skalní a řady rostlinných druhů červeného seznamu, výrazná biodiverzita bezobratlých (motýli, brouci – např. střevlík Carabus irregularis) a ptáků (aktuálně cca 60 druhů, např. krahujec obecný, jestřáb lesní, sluka lesní, holub doupňák, výr velký, lejsek šedý, l. malý, lelek lesní aj.), významné pro plazy – ještěrka obecná a živorodá, užovka hladká, slepýš křehký, zmije obecná. Ze savců několik druhů netopýrů. Vlastní dobývací prostor kontaktuje regionální biocentrum Tlustec zahrnující severní, východní a jižní úbočí kopce Tlustec. Výměra biocentra činí 124 ha, východními svahy prochází regionální biokoridor. Předmětná plocha leží mimo lokality soustavy Natura 2000, přestože některé zejména lesní biotopy a vegetace štěrbin a skal vykazuje parametry přírodních naturových stanovišť. Území se nachází mimo vyhlášená ZCHÚ přírody.

Dětřichov Významným původcem emisí v severozápadní části Libereckého kraje je tepelná elektrárna Turów, ležící na polském území v blízkosti státní hranice ČR. Elektrárna má instalovaný výkon 2 000 MW a spaluje málo kvalitní hnědé uhlí. Tato elektrárna produkuje přibližně pětinásobek emisí oxidu siřičitého v porovnání s celým Libereckým krajem a ovlivňuje významně i koncentrace SO2 na stanici Frýdlant - údolí. Ložisko leží cca 1 km od hranice CHOPAV Jizerské hory, mimo ochranná pásma jímacích území podzemních vod. Je tvořeno fragmentem čedičového výlevu překrývajícího další polohy ložiskově nevyužitelných efuziv a tufů. Puklinově propustné čediče nehostí stabilní kolektor vody, jsou pouze cestou infiltrace vod do podloží. Ložisko leží nad místní erozivní bází. Nejbližší jímací území podzemní vody u Dětřichova jsou vázána na zvodeň v ledovcových sedimentech. Ložisko je situována na rozvodí mezi Oleškou a Zaječím potokem. Od vodních toků je vzdáleno cca 1 km. Ložisko se rozkládá na zalesněných pozemcích. Nevyskytují se zde půdy nejvyšší kvality, na předmětnou lokalitu zasahují půdy průměrné a až velmi nízké kvality. Nacházejí se zde převážně hnědé půdy a půdy mělké nevyvinuté, zejména ve svrchních partiích.

16


www.integranet.cz

Předmětné území zahrnuje DP Frýdlant I v ostrovním remízu náletového charakteru (stáří do cca 20ti let) s převahou břízy, lísky, místně ruderální lada s třtinou, vratičem, růží šípkovou. V centrální části se nachází malý opuštěný lom. Plocha se nachází mimo prvky ÚSES a lokality Natura 2000, krajinotvorný význam remízu v zemědělsky využívané krajině je lokálního charakteru. Nenacházejí se zde trvalé vodní plochy. Většina předmětného území je lokalizována do lesního porostu s převahou smrku a borovice, místně i polohy s doubravami, topolinami, v JV části terénní deprese s občasnou upravenou vodotečí a ruderálními lady. Pohledově poměrně exponovaná zalesněná místní elevace, bez mokřadních enkláv, běžné lesní druhy živočichů a rostlin. Dle Ládyše a kol. (2011) byly zjištěny výskyty zvláště chráněných druhů živočichů – majka, čmeláci, mravenci rodu Formica střevlík Carabus arcensis, ropucha obecná, ještěrka obecná, ještěrka živorodá. Předmětná plocha se nachází mimo ZCHÚ a lokality soustavy Natura 2000, zasahuje do části RBC Poustky. Lesní porost je VKP ze zákona.

Heřmanice u Frýdlantu Ložisko bylo asi do r. 1992 v těžbě, pro malý odbyt a potřebnou rekonstrukci byla těžba přerušena a v současné době je ve fázi zajištění. Ložisko neleží v CHOPAV ani v žádném PHO podzemních vod. Je tvořeno efuzí prorážející rumburskou žulu a přecházející do příkrovu s rychlou laterální ztrátou mocnosti. V jeho podloží se nacházejí pyroklastické sedimenty. Největší ověřená mocnost ložiska v jeho centrální části je až 50 m. Při severním, východním a jižním okraji ložiska vystupují podložní pyroklastika až na povrch terénu. Efuziva jsou pouze puklinově propustná, srážková voda stéká většinou po jejich úbočí jako freatická voda první zvodně. Ložisko (resp. jeho těžební báze) leží nad úrovní místní erozivní báze, tvořené Oleškou. Opuštěný, krajinoesteticky významný lom se sloupci horniny ve stavu zajištění, těžební jáma je pohledově skrytá v okolních porostech. Ve dně těžební jámy se nachází mozaika mokřadních a vodních biotopů v depresích a vysychavých až xerofytních enkláv v místních elevacích na mělkých půdách na vystupujícím podloží. Tyto biotopy jsou významné pro vodní makrofyta (porosty mělkých litorálů s orobincem, ostřicemi, rákosem, sítinami aj.), místy rdest a pro obojživelníky (zelení skokani, pravděpodobně kuňky, rosnička, ropuchy), mozaika s enklávami vysychavých lad se zeměžlučí, místy ruderalizace. Porosty podél hranic lomu jsou významné pro drobné pěvce. Po obvodu těžební jámy se nacházejí náletové porosty

17


www.integranet.cz

s převahou břízy, javorů, jasanu, dubu. Předmětné území se nachází mimo prvky ÚSES, lokality Natura 2000 a ZCHÚ. Chuchelná Ložisko neleží v CHOPAV ani v žádném PHO podzemních vod. Hydrogeologické poměry odrážejí specifickou geologickou stavbu. Ložisková poloha čediče (bazanitu) o mocnosti 20-30 m, uložená na nesouvislé vrstvě tufitů variabilní mocnosti (max. 4,6 m), překrývající fluviální štěrkopísky o mocnosti 10-15 m ve strmě zahloubeném mírně meandrujícím paleoúdolí, jehož směr čedičové lávy sledují. Hlubší podloží budují fylitické horniny železnobrodkého krystalinika. Na nich jsou transgresivně uloženy sedimenty permokarbonské pánve vystupující na jv. okraji lokality. Bazanit je sloupcovitě odlučný. Lávové těleso je postiženo intenzivní tříštivou tektonikou. Podél zvodnělých poruch se vytvořila pásma hluboce zjílovatělé horniny, široká až několik desítek metrů. Skrývka je mocná, dosahuje 5-6 m a v místech tektonických poruch narůstá do 12-19 m. Nad ložiskovou polohou s rozvětralým povrchem je první freatická, nestálá zvodeň sezónního charakteru. V bazanitech s puklinovou propustností není stálá zvodeň vyvinuta, k hromadění vody sestupující po puklinách dochází někdy na rozhraní dvou poloh sloupcovité odlučnosti láv. Až do nejnižších partií ložiskové polohy však někdy vystupuje kolektor vázaný stabilně na podložní štěrkopísky. Hydraulické propojení systému štěrkopískového kolektoru s lávovým tělesem je zajištěno hlavně tektonickými poruchami, ale také hojnými puklinami oddělujícími sloupce bazanitu. Kolektor štěrkopísků dotuje prameniště Zlatá voda, vzdálené od lomu asi 5 km. Těžbu omezuje úroveň hladiny podzemní vody vystupující z podložních štěrkopísků a komplikuje přítomnost zvodnělých poruchových pásem. Přítoky vody do lomu lze za průměrných srážkových poměrů odhadnout mezi 0,2-0,5 l/s. Pohledově skrytý komplex jámových lomů ve stavu zajištění v lesních porostech s převahou smrku, místy příměs borovice lesní, břízy, javorů, dubu. Podél hranic stávajícího lomu přechodové ekotony až mezofilní lemy, lokálně až s písčitými rozvolněnými fragmenty s nálety břízy, borovice lesní, smrku, místně provedeny i lesnické rekultivace (převaha borovice). Ve dně obou částí lomu několik i větších a trvalejších tůní s makrofytní vegetací (orobince, rákos, ostřice), pravděpodobně významné pro obojživelníky. Místně vodní a mokřadní plochy v mozaice s xerofytnějšími enklávami, zde lokálně i více ruderalizovanými. Předmětná plocha se nachází mimo prvky ÚSES a lokality soustavy Natura 2000, nachází se zde VKP v podobě lesa, za VKP lze považovat i jezera (tůně) ve dně těžební jámy. Předmětná plocha leží v kontaktu s PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, levobřežními lesními porosty.

18


www.integranet.cz

Bohatice Obec Bohatice se nachází mezi Zákupy a Mimoní, asi 4 km západně od Mimoně a 3 km východně od Zákup. Obcí prochází silnice č. 268 spojující Zákupy a Mimoň. Za hlavní zdroje znečištění ovzduší lze považovat tuto komunikaci, lokální topeniště a zemědělskou výrobu. Dotčené území neleží v CHOPAV. Ložisko terasových štěrkopísků vyplňuje staré údolí. V závislosti na morfologii jeho dna se mění mocnost sedimentů ložiska, jež dosahuje max. 32 m a klesá v oblasti vymezeného prognózního zdroje až na 4 m. Z hydrogeologických průzkumů vyplývá, že zvodnění v ložiskové poloze štěrkopísků je nesouvislé a je vázáno jen na část sedimentů do 10 m nad úrovní báze ložiska, tzn. průměrně pod úrovní cca 297 m n.m., což je rovněž úroveň využívaného prameniště Čihadlo obecního vodovodu Zákupy v údolí potoka pod Ptačím vrškem. Souvislost zvodně ve štěrkopíscích s vodou jímanou prameništěm Čihadlo ani s vodou potoka pod prameništěm nebyla opakovaným hydrogeologickým průzkumem prokázána, u paty svahů nad potokem ani ve staré pískovně nebyly zaznamenány žádné stabilní pramenní vývěry podzemních vod, jež by bylo možno ke zvodni ve štěrkopíscích vztáhnout. Dle dostupných informací je jímací vrt prameniště Čihadlo ukončen v hloubce 156,5 m, v coniackých sedeimentach, odkud voda vystoupala na úroveň cca 10 m pod úrovní terénu. Souvislost mezi zvodnění štěrkopísků ložiska a vodou jímanou v prameništi Čihadlo tedy nelze považovat za prokázanou. Vzhledem k tomu, že nejcennější surovina se nachází při bázi ložiska, bylo by před zahájením těžby nebo i v jejím průběhu před dosažením úrovně podzemní vody v ložisku vhodné objasnit vztah obou zvodní a možnost jejich vzájemného ovlivnění (např. hydrogeologickým modelem režimu podzemních vod). Souvislost zvodnění štěrkopísků a vody potoka protékajícího pod bývalou pískovnou se hydrogeologickým průzkumem nepodařilo prokázat. V případě těžby v současných hranicích ložiska by pískovna byla od potoka oddělena dostatečně mocnou hradbou hornin, jež by zajistila ochranu povrchové vody před znečištěním i v případě opožděně řešené neřešené havárie, což je situace krajně nepravděpodobná. Plochu ložiska Bohatice pokrývá ZPF II. TO (cca 18 ha) a LPF, navazující prognózní zdroj leží téměř celou svou výměrou na ZPF II. TO vyjma SV hranice, kam zasahuje ZPF I. TO Z východu v prognózní části na orné půdě s ruderálními lemy, navrhovaný DP již v lesním porostu s převahou borovice, s příměsí dubu, smrku, místně bříza, topoly. Západní část v terénní depresi s pestřejší druhovou skladbou lesních porostů. Pohledově významná kulisa lesa od východu, severně od Bohatic.

19


www.integranet.cz

Nejsou přítomny vodní plochy a mokřady, mimo ZCHÚ přírody, skladebných prvků ÚSES nadlokální úrovně a mimo lokality soustavy Natura 2000. Dolní Pertoltice Kvalita ovzduší není v obci systematicky sledována, nicméně z dat z okolních měřících stanic nevyplývají významné problémy kvality ovzduší. Obcí prochází silnice I/13, která představuje zdroj znečištění ovzduší v obci, stejně jako lokální topeniště. Ložisko neleží v CHOPAV. Je tvořeno denudačním reliktem glacifluviálních sedimentů uložených v mělké paleodepresi protažené ve směru S-J na podložních ortorulách, rumburském granitu a miocenních sedimentech výběžku Žitavské pánve. Střídají se v něm různě mocné polohy a čočky písků, písčitých štěrků a štěrků s proměnlivou zrnitostní skladbou. Mocnost ložiska je kolísavá, v centrální části se pohybuje mezi 20-34 m, na okrajích 5-13 m. Plocha ložiska je odvodňována do Pertoltického potoka a Bukovského potoka. Po otvírce a zahloubení pískovny by povrchové vody byly vsakovány v prostoru pískovny a do obou toků by mohly pouze infiltrovat. Významné ovlivnění povrchových vod je možno vyloučit. Navrhovaný dobývací prostor zahrnuje zejména lesní pozemky. Plocha pozemků určených k těžbě zahrnuje 51,22 ha, z toho výměra zemědělské půdy je 4,32 ha. Jedná se převážně o půdy III. Třídy ochrany, ilimerizované oglejené hnědozemě. Celé území navrhovaného DP spadá pod lesní oblast Frýdlantská pahorkatina (č. 20, část b), z hlediska lesních typů je tvořeno převážně hlinitou dubovou bučinou (3H), dále pak kyselým dubovo-bukovým borem (0K), uléhavou kyselou dubovou bučinou (3I) a v malé míře jedlobukovou bučinou (3O).

Krásný Les – Raspenava Předmětná lokalita se nachází mezi obcemi Krásný Les a Raspenava v blízkosti komunikace II/291. Přímo v řešeném území není ani nebude žádný zdroj znečištění ovzduší. V blízkosti řešeného území je nejzávažnější zdroj emisí pro severozápadní část Libereckého kraje - tepelná elektrárna Turow, ležící mimo území ČR v blízkosti státní hranice. Tato elektrárna produkuje přibližně pětinásobek emisí oxidu siřičitého v porovnání s celým Libereckým krajem a ovlivňuje významně i koncentrace SO2 na stanici Frýdlant - údolí. Produkce emisí tuhých znečišťujících látek z elektrárny je na úrovni 2,4-násobku emisí kraje, emise oxidů dusíku jsou v elektrárně vyšší přibližně o 50% než v Libereckém kraji. V případě benzenu a kadmia produkuje elektrárna Turów přibližně jednu pětinu emisí v porovnání se zdroji v Libereckém kraji.

20


www.integranet.cz

Ložisko se nalézá na plochém hřbetu tvořícím rozvodí mezi Řasnicí a Lomnicí, u okraje CHOPAV Jizerské hory. Je tvořeno glacifluviálními štěrkopísky, jeho podloží tvoří souvkové hlíny, pod kterými je další poloha ledovcových sedimentů. Na západní i východní straně je omezeno údolími drobných potoků stékajících k Řasnici, na jihu je vymezeno uměle silnicí II/291, směrem k Řasnici vykliňuje. Podloží ložiska nebylo v průzkumných vrtech zastiženo, jeho úklon není znám. Kromě zdrojnic přítoků Řasnice a Lomnice se v okolí ložiska nevyskytují pramenné vývěry podzemní vody. Ložisko tedy zjevně leží nad místní erozivní bází a bylo by těženo z větší části za sucha. V některých vrtech ale byla zastižena hladina podzemní vody v úrovni 365 m n.m., při bázi ložiskové polohy. Ložisko leží v ochranném pásmu vodárenského toku Řasnice, jež je vzdálen min. cca 700 m a oddělen kromě zástavby Krásného lesa místními pozemními komunikacemi a železniční tratí. Kvantitativní ani kvalitativní ovlivnění vody v Řasnici ronovými splachy od ložiska nebo infiltrovanou podzemní vodou původem z prostoru ložiska je prakticky vyloučené. Předmětná plocha je tvořena lesní a zemědělskou půdou. Celková výměra zájmové plochy je cca 40 ha, z toho 5,2 ha je lesní půda, zbytek pozemků je tvořen ornou půdou, pastvinami a ostatními plochami (komunikace). Celková plocha dotčených pozemků je cca 137 ha, z čehož 124,5 ha je orná půda. Jedná se o půdy střední až nižší kvality. Lokalizováno na polních celcích a ruderálních ladech, v severní části zájmového území dva krajinotvorně významné lesíky charakteru větších remízů (bříza, jasany, olše, smrk aj.) Pohledově mírně exponováno od jihu, severní část od severu (mírné návrší) přes údolí Řasnice. Zjištěny jen běžné druhy rostlin a živočichů. Mimo ZCHÚ, nadlokální prvky ÚSES a mimo lokality soustavy Natura 2000.

Oldřichov Hrádek n. Nisou Území Hrádecké pánve bylo významně zatěžováno emisemi z velkých spalovacích zdrojů, především v Polsku a východním Německu. K postupné výrazné redukci škodlivin ovzduší došlo v 90. tých letech minulého století. zejména na straně SRN a ČR došlo k poklesu celkové imisní zátěže. Na pozaďovém znečištění ovzduší v oblasti se nyní podílejí zejména velké průmyslové zdroje emisí (i vzdálenější) a blízké ostatní zdroje, v případě CO i zdroje malé a domácí topeniště. Těžba probíhá nad úrovní hladiny podzemní vody, k přímému ovlivnění podzemních zvodní jejich otevřením nedochází, a pokud nedojde ke změně postupu těžby, tak ani nedojde. Ložisko neležá v CHOPAV ani PHO vodního zdroje. Voda, která by při neexistenci pískovny odtékala většinou povrchovým ronem na vytěženém území zasakuje a posiluje na jedné straně

21


www.integranet.cz

zdrojový kolektor vody vodárensky využívané v Uhelné, na druhé straně posiluje infiltraci podzemních vod do Václavického potoka, kam by dříve částečně odtékala po povrchu. Nastalé změny je možno pokládat za malé a zanedbatelné. Kvalita podzemní vody by mohla být ovlivněna pouze v důsledku havárie s únikem látek škodlivých vodám, prakticky pouze ropných látek z těžebních a dopravních strojů (u drobných úkapů dochází k poměrně rychlé samovolné degradaci a rozkladu ropných látek ve srovnání s rychlostí proudění vody). S likvidací havárie počítají provozní a havarijní řád pískovny, za neustálé přítomnosti těžebních strojů je odtěžení a likvidace zasažených hornin a zemin rychlé a jednoduché. Snížený povrchový odtok z území pískovny do Václavického potoka se může projevit při vyšší úrovni spadu srážek nebo rychlém tání, kdy se přítok z povrchu do potoka snižuje. V průměrném čase je deficit povrchového odtoku v průběhu srážek pravděpodobně vyrovnává zvýšenou infiltrací po delší období, než jen při srážkách. V každém případě jse o změny jen těžko prokazatelné, dosud se nijak negativně neprojevily na stavu a průtocích potoka. Do ložiska zasahuje pás kvalitních půd II. TO. Předmětná lokalita zasahuje do celků orné půdy a ruderálních lad, při okraji zájmového území se nachází listnatý remíz (bříza, modřín, dub), antropogenně významné ruderalizované valy. Území se nachází v otevřené krajině, stávající těžebna zahloubena, ve dně jezírko. Mimo skladebné prvky ÚSES nadlokání úrovně, mimo ZCHÚ, mimo lokality soustavy Natura 2000.

Velký Grunov (rozšíření) Ložisko neleží v CHOPAV ani PHO vodního zdroje. Tvoří ho terasa Panenského potoka, který je také erozivní bází jeho území. Těžba probíhá a je povolena pouze nad hladinou podzemní vody. Hladina leží v nadmořské výšce 283,5 m n.m., zhruba v úrovni koryta Panenského potoka, a vykazuje nepatrný rozkmit. Ovlivnění podzemní vody je možné jen v případě hrubého zanedbání povinností daných provozním řádem a havarijními předpisy pískovny, následky havárie s únikem ropných látek je za přítomnosti těžebních strojů možné rychle likvidovat. Srážkové vody v prostoru pískovny zasakují. Přímé ovlivnění povrchových vod není možné. Navrhované rozšíření ložiska Velký Grunov představuje malý zásah do ZPF II. TO. Jedná se o půdy ilimerizované. Západní část rozšíření zasahuje do sukcese náletových porostů s převahou břízy, s příměsí keřů, dubu, lísky na terénních elevacích a svazích stávající těžebny, západně pole. V JZ části se nachází terénní deprese s mokřady se

22


www.integranet.cz

sítinami, skřípinou, ostřicemi, chrasticí. V J části západního rozšíření dva soliterní duby letní a náletové porosty. Jižní rozšíření do ploch ruderálních lad a záhumenků je bez významnější biologické i stanovištní hodnoty. Jedná se o krajinotvorně nepříliš exponovanou lokalitu, stávající těžebna zahloubena pod úroveň terénu. Předmětná plocha se nachází mimo nadlokální prvky ÚSES, ZCHÚ i lokality soustavy Natura 2000. Jesenný – Skalka Kvalitu ovzduší lze v oblasti předmětné lokality označit za příznivou. V území obce nejsou evidovány, zvláště velké a velké zdroje znečištění ovzduší. Zdrojem znečištění ovzduší jsou lokální topeniště. Řešené území hydrologicky náleží do povodí Jizery a jejích přítoků. Hlavními vodními toky jsou řeka Kamenice a Jesenský potok, který je páteřní vodotečí celého katastrálního území Jesenný. Po proudu se nachází bezejmenný levý přítok Kamenice s číslem hydrologického pořadí 1 – 05 – 01 – 074 – 09, který tvoří jižní hranici území obce. Podél východního okraje území obce protéká potok Vošmenda a na severu potok Zlatník. Předmětná lokalita je ovlivněna historickou těžbou, je zde vydáno povolení k těžbě, avšak v současné době je lom ve stavu zajištění. Na lokalitě se nacházejí intenzivní louky na půdách nižší třídy ochrany a 10 – 15-ti leté porosty osik, bříz a topolů.

Žandov Navrhovaná sanace sesuvné části bude představovat dotěžení materiálu nahromaděného v DP v důsledku sesuvu SV a V části těžebny. Sesuv zasáhl i pozemky za hranicí DP s půdami nejvyšší třídy kvality.

Grabštejn Rozšíření DP Grabštejn se uvažuje směrem severním po intenzivních loukách až před hranu lesního porostu. Ložisko není součástí CHOPAV, avšak v blízkosti se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Na ložisku je jen nejvyšší freatická zvodeň bez „dalekonosné“ souvislosti.

Košťálov Rozšíření se plánuje po intenzivních loukách směrem SZ od stávajícího těženého DP je nutno očekávat na lesní a mimolesní porosty, které se nacházejí na předpokládané ploše rozšíření. V kontextu stávající těžebny jde o krajinářsky exponovanou plochu. Nenacházejí se zde půdy nejvyšších tříd

23


www.integranet.cz

ochrany. Chybí průběžná rekultivace v prostorech, kde se již další hornickou činností nepočítá.

24


4

www.integranet.cz

VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ)

Jako oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí lze chápat evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tj. lokality soustavy Natura 2000, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Součástí SEA dokumentace je na základě požadavků orgánů ochrany přírody ve zjišťovacím řízení i posouzení vlivů na tato území. Posouzení vlivu ARSP LK na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo zpracováno jako samostatné posouzení a je přílohou č. 2 dokumentace SEA. Zpracovatelem posouzení vlivů ARSP LK na lokality soustavy Natura 2000 je RNDr. Milan Macháček (autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle § 45 i zákona, rozhodnutí MŽP ČR o autorizaci č.j. 69909/ENV/06 2396/630/06 ze dne 30.1.2007; autorizovaná osoba pro posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA), osvědčení MŽP ČR č.j. 6333/246/OPV/93 ze dne 15.3.1993). Předkládané hodnocení je zpracováno v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, směrnicí o ptácích 79/409/EHS, směrnicí o stanovištích 92/43/EHS, metodickými doporučeními MŽP ČR a Evropské komise. Právní rámec, terminologie a pozadí procesu hodnocení dle § 45i ZOPK jsou detailně řešeny v doporučené metodice hodnocení vydané MŽP ČR (MŽP ČR 2007). Zpracované tzv. „naturové hodnocení“ vychází z textu předloženého návrhu koncepce, stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody vydaných dle § 45i ZOPK a zpracování dalších odborných podkladů. Pro účely hodnocení byla využita aktuální digitální data o evropsky významných lokalitách (verze z 15. 7. 2008) a ptačích oblastech (verze z 19. 8. 2008), jež byla poskytnuta Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Dále byla využita digitální data o umístění jednotlivých navržených opatření (u těch, kde byla k dispozici). Plný text vyhodnocení tvoří samostatnou Přílohu č. 2 SEA dokumentace. Níže je uvedeno shrnutí hlavních závěrů provedeného vyhodnocení. Předmětem předkládaného hodnocení dle § 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je posouzení vlivu koncepce: „Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje“. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí.

25


www.integranet.cz

Pozornost hodnocení dle § 45i ZOPK byla zaměřena na vyhodnocení vlivu konkrétních návrhů a výstupů ARSP LBK – evidence a potenciálního využití ložisek nerostných r surovin na území Libereckého kraje, pozornost hodnocení byla dále zaměřena na vyhodnocení potenciálního vlivu i prognózních zdrojů. Bylo konstatováno, že některé návrhy a výstupy ARSP LBK mohou potenciálně ovlivnit lokality soustavy Natura 2000. Předložená koncepce přináší návrh na využití cca 210 ložisek nerostných surovin s tím, že pouze u 27 ložisek se ukázalo jako relevantní řešit potenciální vlivy jejich případného využití (nebo souvisejících aktivit pro přípravu využití) v návrhovém období Koncepce do roku 2020. U 5 návrhů bylo konstatováno potenciální riziko negativního vlivu, nicméně na základě dostupných informací o 4 záměrech a o výskytu předmětů ochrany není možné určit významnost vlivu. Vliv těchto záměrů (včetně prognóz) musí být podrobně vyhodnocen v procesu dalšího posuzování dle § 45h,i ZOPK. Jednotlivé navržené záměry byly blíže komentovány, případně byla navržena konkrétní doporučení pro eliminaci eventuálního negativního vlivu jejich realizace na evropsky významné lokality (viz Tab.2 a kap.5). Předkládaná koncepce (ARSP Libereckého kraje) v předložené podobě aktuální verze březen 2011 včetně výstupů nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Libereckého Pardubického kraje. V případě záměrů, jejichž poloha je územně fixovaná výstupy ARSP LBK u kterých nebyl vyloučen mírný negativní vliv na předměty ochrany a integritu EVL či PO, je nutno z hlediska vlivů na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000 na území Libereckého kraje vyhodnotit v dalších etapách využívání nerostného potenciálu kraje územně plánovacího procesu či v rámci přípravy těchto konkrétních záměrů těžby k realizaci.

26


5

www.integranet.cz

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

Účelem vyhodnocení vztahu posuzované koncepce (ARSP LK) k ostatním strategickým dokumentům je zajištění souladu mezi schválenými koncepčními dokumenty národní a regionální úrovně a to na horizontální úrovni, tak i na úrovni vertikální. Úvodním krokem vyhodnocení vztahu ARSP LK k ostatním schváleným strategickým dokumentům (národním a dokumentům Libereckého kraje) bylo vytvoření seznamu koncepcí, které mohou mít potenciální vztah k posuzované koncepci a dopadu její realizace na životní prostředí. Z tohoto přehledu byly následně vybrány takové národní a regionální dokumenty, navrhující priority, cíle či opatření, které mohou přímo souviset s realizací ARSP LK. Cíle národních a krajských dokumentů, které mají vazbu na ARSP LK z hlediska dopadů její realizace na životní prostředí jsou uvedeny v tabulkách níže. Vyhodnocení vazeb ARSP LK bylo detailně a komplexně provedeno již při jeho přípravě zpracovatelem koncepce. Zpracovatel zohlednil veškeré platné a schválené cíle koncepcí na národní i regionální úrovni. SEA se proto zaměřila pouze na hlubší analýzu souladu ARSP LK s cíli ochrany životního prostředí na národní a krajské úrovni. Tabulka 8

Cíle národních koncepcí

Koncepce

Cíle s vazbou na ochranu ŽP

Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů

1. Ukončit těžbu uranu a zabezpečit ochranu jeho významných zdrojů pro další případné využití. 2. Zabezpečení sanace dlouhodobých následků těžby uranu. 3. Snížení spotřeby prvotních nerostných surovin v důsledku vyššího využití druhotných surovin (DS). 4. Podpora obchodu s DS. 5. Udržení přijatelné míry energetické soběstačnosti ČR i v podmínkách členství v EU, které vyžaduje zajištění zdrojů s ohledem na nízkou životnost zásob hnědého uhlí; 6. Internalizace externalit ve všech případech, kdy je toto opatření reálně možné.

27


Koncepce

www.integranet.cz

Cíle s vazbou na ochranu ŽP 7. Řešení problematiky využívání nerostných surovin ve velkoplošných zvláště chráněných územích přírody. Těžba bude směřována k postupnému útlumu v II. zónách CHKO. 8. Zavádění nových technologií zpracování nerostných surovin, které umožní jejich úsporu a vyšší využívání. 9. Zavádění a certifikace systémů environmentálního managementu (dále EMS) dle norem řady ČSN EN ISO 14000 v podnicích, zabývajících se těžbou a zpracováním nerostných surovin. 10. Vyšším využíváním druhotných surovin směřovat k šetrnému využívání domácích nerostných zdrojů, k snižování potřeb dovozu nerostných surovin a k dosažení energetických úspor. V legislativě dořešit oblast vyššího využití druhotných surovin. 11. Zavedení statistického sledování množství a pohybu vybraných druhotných surovin tak, aby podávalo ucelený přehled o jejich sortimentní skladbě, množstevním výskytu a zahraničním obchodu, s cílem zpracovat bilanci druhotných surovin ČR.

Státní energetická koncepce

12. Minimalizace ekologického generací.

zatížení budoucích

13. Využívání takových technologií, které nevytvářejí trvalé poškození životního prostředí v jakékoliv z jeho součástí. 14. Minimalizace ekologické zátěže z minulých let. 15. Vytvářet podmínky pro vyšší využití druhotných zdrojů energie.

Státní energetická politika

16. Pokračovat v sanaci chemické těžby ve Stráži pod Ralskem s vyváděním kontaminantů z podzemí a jejich následným zpracováním (produkce uranu a dalších kontaminantů bude pouze jedním z produktů sanace s netržní cenou jako výnos z likvidace)

Strategický rámec 17. Cílem je dosažení maximální nezávislosti ČR na cizích energetických zdrojích udržitelného rozvoje ČR 18. Udržet a zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a podporovat její funkce, zejména udržitelným hospodařením v krajině

28


Koncepce

www.integranet.cz

Cíle s vazbou na ochranu ŽP 19. Chránit volnou krajinu Zastavit pokles biologické rozmanitosti

Dopravní politika ČR 2005 – 2013

20. Postupně objektivizovat zásadu, že každý uživatel dopravní infrastruktury musí hradit náklady, jaké jeho činnost vyvolává (včetně externalit). 21. Minimalizovat negativní vlivy hluku a emisí z dopravy a zajistit dodržování platných limitních hodnot. 22. Podle místních podmínek zvažovat možnost regulace intenzity dopravy zaváděním poplatků za vjezd do kongescemi postižených míst. 23. Zavádět opatření směřující k většímu využívání kolejové dopravy.

Státní politika životního prostředí 2004 – 2010

24. Zvýšit míru recyklace zejména stavebních materiálů a využívání odpadů jako druhotných surovin; 25. Snižovat negativní vlivy dobývání nerostných surovin na životní prostředí a krajinu, zajišťovat či likvidovat stará důlní díla ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, včetně bezpečnosti osob, rekultivovat a revitalizovat oblasti ovlivněné těžbou. 26. Přehodnotit systém a výši plateb úhrad z dobývacích prostorů s cílem jejich diferenciace podle hodnoty dotčeného území, míry dopadu a charakteru prováděných prací, návazně provést legislativní úpravy. 27. Maximálně omezit dopad využívání nerostných zdrojů na CHKO s využitím provedených analýz. 28. Důsledně prosazovat a provádět územní ochranu ložisek nerostů (neobnovitelných přírodních zdrojů) formou stanovování chráněných ložiskových území a respektování těchto přírodních nerostných zdrojů při územním plánování. 29. Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území. 30. Snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity. 31. Minimalizovat negativní dopady dobývání nerostů.

Aktualizace

32. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku

29


Koncepce Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR

www.integranet.cz

Cíle s vazbou na ochranu ŽP především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně. 33. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny. 34. Obnovit přirozené hydroekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám. 35. Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy).

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

36. Nebránit přirozeným procesům vedoucím k samovolné obnově vodních a mokřadních ekosystémů.

Akční program zdraví a životního prostředí ČR

37. Pokračující obnova území devastovaných hornickou činností. 38. Chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci. 39. Snižovat celkovou produkci odpadů, snižovat podíl skládkovaných odpadů a zvyšovat podíl jejich recyklace. 40. Omezovat negativní působení hluku na zdraví.

Strategie regionálního rozvoje ČR na léta 2007-2013

41. Omezování množství vznikajících odpadů, zvyšování podílu separovaných složek a podpora jejich materiálového a energetického využití.

Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR

42. Zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území

Plán odpadového hospodářství ČR

43. Maximální využívání odpadů primárních přírodních zdrojů.

jako

náhrady

30


www.integranet.cz

Koncepce


2003-2012

44. Podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky, upřednostnit výrobky z recyklovaných materiálů a ekologicky šetrné výrobky při zadávání zakázek na úrovni orgánů veřejné správy.

Plán hlavních povodí České republiky 2007 – 2012

45. Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod. 46. Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod.

47. Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví Dlouhodobý obyvatel. program zlepšování 48. Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup k dostatečnému zdravotního množství pitné vody uspokojivé kvality. stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století 49. Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, Politika civilizační a kulturní hodnoty území, včetně územního rozvoje urbanistického, architektonického ČR a archeologického dědictví.

Tabulka 9

Cíle krajských koncepcí

Koncepce


Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020

50. Snižování průmyslového znečištění zaváděním norem kvality ISO a EMAS. 51. Podporovat aktivity vedoucí ke snižování negativních dopadů vysokých hladin hluku v prostředí a na veřejné zdraví. 52. Sanace starých ekologických zátěží s důrazem na sanaci prostorů po těžbě uranu. 53. Snižování záborů půdy a optimalizace způsobu hospodaření na půdách, eliminování ztráty jejích

31


Koncepce

www.integranet.cz

Cíle s vazbou na ochranu ŽP přirozených vlastností. Ochrana produkčně nejhodnotnějších zemědělských půd (třídy ochrany I a II). 54. Optimalizace těžby nerostných surovin vzhledem k jejich uchování pro budoucí generace.

Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013

55. Podpora využívání v průmyslu.

recyklovaných

materiálů

56. Minimalizovat produkci emisí do všech složek životního prostředí. 57. Snižovat produkci negativních vlivů na veřejné zdraví (hluk, záření, cizorodé látky v potravním řetězci). 58. Zvyšovat podíl využívaných odpadů, snižovat množství odpadů ukládaných na skládky. 59. Postupně snižovat znečištění horninového prostředí, podzemních i povrchových vod. 60. Snižovat a zamezovat působení negativních vlivů existujících v prostředí na veřejné zdraví.

Koncepce ochrany přírody a krajiny

61. Bránit snižování hodnot krajinného rázu nešetrnými zásahy do krajiny či jejich nevhodným využíváním. 62. Při posuzování investičních záměrů, které mohou významně zasáhnout do krajiny, požadovat kvalifikované zhodnocení dopadů na krajinný ráz, včetně předložení variantních řešení. 63. Obecný cíl: Využívání nerostného bohatství plánovat a provádět vždy s ohledem na přírodní a krajinářské hodnoty daného území. Potenciální dopady těžby na přírodní prostředí a krajinu včas vyhodnotit formou kvalifikovaných studií; na jejich podkladě pak rozhodnout o povolení k těžbě nebo hledat variantní řešení. Postup těžby přizpůsobit optimálnímu stavu krajiny po jejím ukončení; namísto tradičně pojímané rekultivace upřednostňovat komplexněji pojatou revitalizaci aktuálně vytěženého prostoru. 64. Dílčí cíle: Uvést do souladu těžbu nerostných surovin s jejich reálnou potřebou v kraji a se

32


Koncepce

www.integranet.cz

Cíle s vazbou na ochranu ŽP zohledněním ekologických limitů. 65. Rámcově stanovit potřeby těžby nerostného bohatství v Libereckém kraji. 66. Na základě stanovených potřeb vybudovat krajský surovinový informační registr a statisticky sledovat vývoj těžeb vůči disponibilním zásobám nerostných surovin. 67. Legislativně dořešit poskytování informací o těžbách a vývozech mimo kraj. 68. Provést aktualizaci chráněných ložiskových území a jejich rozloh a územně je dořešit dle současných prognóz těžeb. Při revizi brát v potaz i zájmy ochrany přírody a krajiny (např. ložiska karbonátů v Ještědském hřbetu). 69. Při povolování a provádění těžby respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. 70. Novou těžbu povolovat teprve na základě kvalifikovaného posouzení záměru z pohledu živé přírody (biologický průzkum) a krajinného rázu. Hledat takové varianty těžby, které přírodu a krajinu ovlivní co nejméně. Zabránit realizaci vysloveně kontroverzních těžebních záměrů. 71. Neumožnit poškozování či dokonce likvidaci významných krajinných dominant. Obecně preferovat těžbu do větší hloubky před velkým územním záborem. 72. V průběhu těžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného rozsahu těžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup těžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci. 73. V procesu stanovování dobývacích prostorů vyžadovat zajištění funkčnosti systému ÚSES. Soustředit se zejména na střety uvedené v surovinové politice kraje (viz 2. Tabulková část). 74. Rekultivaci opuštěných těžeben řešit komplexněji, s větším uplatněním přírodních prvků. 75. Výsledný stav území přizpůsobit charakteru a plošnému rozsahu těžby a stavu okolní krajiny. Opouštěný těžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat přírodních procesů pro

33


Koncepce

www.integranet.cz

Cíle s vazbou na ochranu ŽP dosažení reliéfově a biotopově různorodého prostředí, které výhledově bude plnit významné ekologické funkce v krajině. 76. Cílovému stavu území podřídit již postup těžby, revitalizační opatření provádět průběžně a vznikající sukcesní útvary při pozdějších pracích již nelikvidovat. 77. Zvýšenou pozornost věnovat omezení negativních dopadů těžby v lokalitách přírodovědně a krajinářsky nejkontroverznějších. 78. Dořešit a závazně stanovit postup sanace dolu chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem. Vzhledem k vysokému přírodnímu potenciálu území a k velkým újmám na přírodě, které v regionu těžba uranu způsobila, prosazovat řešení ekologicky nejpřijatelnější, využívající stávající sukcesní útvary zejména v širší nivě Ploučnice. 79. Při dobývání písků na ložisku Provodín-Okřešice přehodnotit zamýšlený rozsah těžby v souvislosti s výskytem přírodovědně cenných lokalit v rámci dobývacího prostoru a s teoretickou možností těžit více do hloubky (ložisko má mocnost cca 100 m) a na podstatně menší ploše. 80. Na DP Luhov (vrch Tlustec) nepřipustit budoucí rozšiřování těžby nad rámec stanovený platným POPD. Z hlediska existujících střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny prosazovat maximální ochranu území, včetně odpisu zásob, popř. zmenšení (ideálně zrušení) dobývacího prostoru.

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje

81. Provést změny výrobních postupů k nízkoodpadovým technologiím a využívání odpadů

směrem vyššímu

82. Zajistit sběr a využití stavebních a demoličních odpadů 83. Prokazovat splnění povinnosti přednostní nabídky odpadů k využití. 84. Podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky; upřednostnit výrobky z recyklovaných materiálů a ekologicky šetrné výrobky při zadávání zakázek na úrovni orgánů veřejné správy 85. Snížit množství odpadů ukládaných na skládky

34


Koncepce

Plán oblasti povodí horního a středního Labe a Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe

www.integranet.cz


86. Zamezení zhoršení povrchových vod

stavu

všech

útvarů

87. Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, 88. Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout tak dobrého stavu těchto vod, 89. Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledků dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod, 90. Sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití. 91. Ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity.

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje

92. Průběžně do r. 2020 zvyšovat podíl podniků s certifikací dle norem řad ISO 9000 a ISO 14000, případně EMAS. 93. Průběžně do r. 2020 zvyšovat počet a rozmanitost nově zavedených inovací, inovačních procesů a technologií do praktického provozu podniků či jiných ekonomických subjektů na území Libereckého kraje. 94. Podporovat využívání kombinované přepravy či železniční dopravy na celkových přepravních výkonech v nákladní dopravě. 95. Snížení produkce odpadů a předcházení jejich vzniku společně s důrazem na environmentálně šetrné nakládání s odpady.

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

96. Vhodným přístupem k využívání území a respektováním územních opatření zajistit ochranu vodohospodářsky významných území v systému CHOPAV, ochranu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů zvyšujících retenční schopnost území s cílem zabezpečit dostatek

35


www.integranet.cz

Koncepce

Cíle s vazbou na ochranu ŽP zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí rozvojové potřeby kraje. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání území, chránit a přiměřeně využívat přírodní surovinové, léčivé a energetické zdroje území, podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Výše uvedené cíle byly využity při hodnocení jednotlivých opatření ARSP LK viz kap. 6. Pokud navrhované opatření nebylo v souladu s výše uvedenými cíli, byl konstatován negativní vliv na danou složku životního prostředí, případně bylo navrženo doplnění či reformulace. U cílů s vyšší mírou detailu než jsou navrhovaná opatření, byly tyto cíle využity jako podmínky pro realizaci jednotlivých opatření. Na území Libereckého kraje se celou svou plochou nachází chráněná krajinná oblast - Jizerské hory a další 4 CHKO sem zasahují ze sousedních krajů. Na Českolipsku to jsou CHKO České středohoří a CHKO Kokořínsko. Sever Českolipska a západní část Liberecka patří do CHKO Lužické hory. Na jihovýchodě kraje (na Turnovsku a Semilsku) pak ještě CHKO Český Ráj. Samostatnou skupinou koncepčních dokumentů jsou plány péče. V rámci hodnocení SEA byla prověřena potřeba vyhodnocení souladu ARSP LK k následujícím plánům: Plán péče KRNAP Plán péče CHKO Jizerské hory Plán péče CHKO Český ráj Plán péče CHKO Kokořínsko Plán péče CHKO České Středohoří Plán péče CHKO Lužické hory

Z provedené GIS analýzy střetů vyplývá, že ARSP LK nenavrhuje žádnou těžbu v hranicích CHKO vyjma sanace sesuvu ložiska Žandov, ve 4. Zóně, které bude představovat pokračování současné těžby.

36


6

www.integranet.cz

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

6.1

PŘÍSTUPY A METODY POSOUZENÍ SEA

SEA posouzení této koncepce lze pokládat za ukázkový příklad úzké spolupráce týmu zpracovatele koncepce, zadavatele a posuzovatele SEA. Posouzení SEA bylo zahájeno sice v době, kdy existoval první ucelený návrh koncepce ARSP LK již částečně interně projednaný (verze květen 2009). Nicméně posuzovatel SEA měl dostatečný prostor k zapojení se do aktualizace a úprav této verze koncepce. Na základě návrhu ARSP LK z května 2009 byly zahájeny práce na posouzení SEA. V létě a na podzim roku 2010 probíhala terénní šetření na jednotlivých evidovaných ložiscích se zvláštním důrazem na ložiska, která vykazují významné střety s některou ze složek životního prostředí a zejména na ložiska, která budou po dobu návrhového období platnosti koncepce (tj. do r. 2020) předmětem nových otvírek či rozšíření stávající těžby. Na základě identifikace vlivů potenciální těžební aktivity na těchto ložiscích přímo v terénu byly navrženy úpravy ARSP LK týkající se navrhovaných ložisek k těžbě. Na základě terénních šetření byl též vymezen rámec a metodika posouzení SEA. Zároveň došlo k aktualizaci některých dat a k úpravám posuzované koncepce. Další návrhy na úpravy se týkaly struktury a formulace ARSP LK a vzešly z průběžných jednání všech zúčastněných týmů. Cílem všech zúčastněných stran bylo již v průběhu vypracování aktualizované verze ARSP LK (ČGS, pracovní verze březen 2011) doladit koncepci do podoby co možná přehledného dokumentu a zároveň navrhovaná opatření upravit takovým způsobem, aby byly zcela eliminovány potenciální zásadní střety s jednotlivými složkami životního prostředí a doplnit již v dalších částech koncepce značně zohledněné aspekty vlivu využití ložisek na životní prostředí. V průběhu SEA posouzení byla realizována řada společných jednání předkladatele, zpracovatele a zadavatele a dále jednání s dotčenými orgány a subjekty. SEA posouzení vychází ze závěru zjišťovacího řízení a došlých vyjádření v rámci zjišťovacího řízení, která jsou též samostatně vypořádána – viz dále.

37


6.2

www.integranet.cz

VYMEZENÍ PŘEDMĚTU POSOUZENÍ

Posuzovaná koncepce není strategickým dokumentem s jednotnou mírou obecnosti, nýbrž jedná se o velmi specifický dokument, který vychází z detailních informací o jednotlivých ložiscích nerostných surovin v Libereckém kraji, na základě nichž navrhuje zásady a principy pro regionální úroveň a zároveň otvírku konkrétních ložisek včetně některých detailních podmínek. Navrhuje obecná i velmi konkrétní opatření včetně kritérií pro koordinaci povolovacích činností pro těžební aktivity na jednotlivých ložiscích. Výše uvedenému musí odpovídat i zvolený přístup posouzení SEA. Cílem koncepce je zajistit dostatek surovin v Libereckém kraji v dlouhodobém výhledu tak, aby byla pokryta poptávka po jednotlivých surovinách a zároveň koordinovat těžbu nerostných surovin v Libereckém kraji takovým způsobem, aby nedocházelo k závažným vlivům těžební činnosti na životní prostředí a zdraví obyvatel. Posuzovaná koncepce se skládá z následujících hlavních kapitol: 1. ÚVOD A VÝCHODISKA Vysvětluje důvody a cíle aktualizace RSP LK, dále analyzuje vazbu ARSP LK na schválené koncepční dokumenty národní a regionální úrovně. Dále vysvětluje roli a kompetence jednotlivých úřadů v činnostech souvisejících s nerostnými surovinami a jejich těžbou. 2. ANALYTICKÁ A POPISNÁ ČÁST Tato kapitola se v úvodu zabývá charakteristikou přírodních podmínek ve vazbě na problematiku nerostných surovin a jejich využívání, významná část je věnována evidenci a charakteristice ložisek nerostných surovin, následuje analýza životnosti zásob nerostných surovin na jednotlivých ložiscích, trendy ve vývoji těžby, analýza využitelnosti zásob nerostných surovin 3. VLIV VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Rozsáhlá kapitola ARSP LK se podrobně věnuje identifikaci střetů ložisek nerostných surovin s jednotlivými složkami životního prostředí. Na základě analýzy GIS byly identifikovány střety s ochranou přírody (velkoplošná ZCHÚ, maloplošná ZCHÚ, ÚSES, VKP, PP, Natura 2000), s ochranou vod (CHOPAV, záplavová území, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma lázeňských zdrojů, ochranná pásma pozorovací ch vrtů ČHMÚ), ZPF a PUPFL. Střety jsou posuzovány u všech evidovaných ložisek, bez ohledu na to, zda jsou a budou v období platnosti koncepce (tj. do roku 2020) těženy či nikoli.

38


www.integranet.cz

4. NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část obsahuje sadu opatření, kritérií a úkolů. Opatření jsou rozdělena na: a) obecná, b) pro jednotlivé druhy nerostných surovin, c) opatření pro rekultivace, d) opatření pro minimalizaci vlivů na životní prostředí. Opatření vymezují principy, pravidla a aktivity, které by měly být naplňovány při povolování těžební činnosti či při přípravě povolovacích procesů včetně těžební aktivity a následné rekultivace. Pro suroviny, jejichž ložiska budou předmětem nové těžební aktivity v době platnosti koncepce, byla navržena kritéria. Tato kritéria představují jakýsi návod pro rozhodování o otvírce či rozšíření ložisek. Jednou z částí je též návrh kritérií pro pořizování ÚPD či změny ÚPD ve vazbě na využití ložisek nerostných surovin. Po důkladném posouzení jednotlivých částí dokumentu byly vybrány relevantní části pro hodnocení SEA. Klíčovou částí dokumentu z hlediska budoucích těžebních aktivit a tedy povolovacích procesů, jsou navržená opatření v kapitole C – Návrhová část. Proto se hodnocení SEA zaměřilo zejména na tuto část. Dále byla též pozornost posouzení věnována dalším částem kapitoly C – Návrhová část ARSP LK s cílem zahrnout všechny aspekty životního prostředí do kritérií a úkolů. Další části nerostných v úvodních materiály, pracováno.

koncepce (část B) se týkají přímo problematiky vlivů těžby surovin na životní prostředí, tudíž tyto kapitoly byly vzaty fázích SEA hodnocení jako významné vstupní podkladové se kterými bylo v průběhu vyhodnocení SEA intenzivně

6.3

HODNOCENÍ OPATŘENÍ ARSP LK

Základní rámec pro hodnocení ARSP LK představuje sada témat (složek) životního prostředí. Tato témata jsou stanovena na základě obsahu posuzované koncepce a jejích potenciálních vlivů na životní prostředí, požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zjišťovacího řízení a dále na základě analýzy stavu životního prostředí v zájmovém území. Níže uvedená sada témat životního prostředí představuje základní rámec pro hodnocení jednotlivých částí ARSP LK : •

Ovzduší

•

Podzemní vody

•

Povrchové vody

•

Půda

•

Příroda a biodiverzita vč. lesů

•

Krajina

39


www.integranet.cz

•

Kulturní dědictví

•

Zdraví obyvatel

Předmětem posouzení SEA byly všechny části koncepce, avšak, jak je uvedeno výše, detailně byly hodnoceny vlivy navrhovaných opatření na jednotlivé složky životního prostředí. Opatření návrhové části ARSP LK jsou hodnocena z hlediska, zda a jakým způsobem jejich realizace ovlivní stav, případně trendy vývoje složek životního prostředí a rovněž zda přispívá k naplnění cílů ochrany životního prostředí stanovených relevantními strategickými dokumenty s vazbou na ARSP LK (viz kap. 5). Hodnocení navrhovaných opatření bylo ARSP LK provedeno pomocí matice klíčových témat životního prostředí za použití číselné stupnice (viz níže) doplněné slovním komentářem. Tabulka 10

Hodnotící stupnice Hodnotící stupnice +2 +1 0 -1 -2 ?

Míra vlivu významný pozitivní mírný pozitivní bez vlivu mírný negativní významný negativní vliv nelze specifikovat

U opatření s širokým rozpětím možných vlivů je hodnocení uváděno formou rozsahu oddělený lomítkem (např. -1/+1) s vysvětlením vlivů jednotlivých scénářů, resp. aspektů vlivů. Opatření ARSP LK byla hodnocena nezávisle jednotlivými experty týmu SEA. Případné významné rozdíly v hodnocení jednotlivých členů týmu byly diskutovány v rámci SEA týmu a hodnocení bylo poté upraveno. Hodnocení bylo vyjádřeno pomocí výše uvedené hodnotící škály a zároveň bylo doplněno slovním komentářem. Výstupy číselných hodnocení byly shrnuty do tabulek, komentáře jsou shrnuty v dalším textu níže. Výsledkem této fáze hodnocení byla identifikace potenciálně významných vlivů opatření ARSP LK na jednotlivé složky životního prostředí. U návrhů opatření ARSP LK s identifikovaným potenciálním negativním vlivem byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci těchto vlivů. Tato preventivní a kompenzační opatření spočívají nejčastěji v návrzích na stanovení podmínek a kritérií pro současné i budoucí povolovací procesy, jejichž cílem je zabránit podpoře otvírky ložisek s výrazně negativními vlivy na životní prostředí.

40


www.integranet.cz

Posouzení vlivů opatření ARSP LK na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny významné vlivy na základě známých faktů (studie, evidence ložisek, odborná literatura, posouzení EIA, vydaná rozhodnutí a stanoviska, informace od těžebních společností, informace zjištěné v terénu a strategické dokumenty – mezinárodní, národní a regionální). Cílem posouzení vzhledem k regionálnímu a strategickému charakteru koncepce je vymezit potenciální otvírky pro pokrytí potřeby nerostných surovin v Libereckém kraji a navrhnout podmínky a doporučení pro realizaci otvírek a následné povolovací procesy (POPD, EIA). Účelem ARSP LK a posouzení SEA není nahrazovat proces EIA. Souhrnný přehled výsledků hodnocení je obsažen v níže uvedené tabulce. Hlavní závěry slovního hodnocení jsou shrnuty níže.

6.4

SOUHRN VYHODNOCENÍ VLIVŮ OPATŘENÍ ARSP LK NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Souhrn číselných hodnocení všech navrhovaných opatření obsahuje Tabulka 11 Hodnocení opatření ARSP LK níže.

41


www.integranet.cz

Příroda a biodiverzita

Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Územně respektovat neobnovitelnost a nepřemístitelnost všech primárních zdrojů nerostných surovin;

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

U prognózních zdrojů nerostných surovin spíše nepočítat se zahájením těžby na evidovaných ložiskových objektech v době platnosti koncepce (tj. do r. 2020). Ponechat prognózní zdroje jako nadějnou surovinovou rezervu, předurčenou do budoucna pro další případný geologický průzkum tttta následné využití, avšak po komplexním vyřešení střetů zájmů.

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+2

Na využívaných ložiskách nerostů hospodárně dotěžit zásoby v souladu s platnými právními předpisy a to jak v rámci stanovených dobývacích prostorů, tak i platných územních rozhodnutí za předpokladu lokálních kompromisů mezi těžbou a ochranou dílčích složek ŽP a za minimalizace dopadů na zdraví obyvatel

0/-1

0/-1

0/-1

+1

+1

+1

+1

Územně respektovat těžbu nerostných surovin ve schválených územních rozhodnutích a dobývacích prostorech v souladu s dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny, těžbu orientovat do území ploch výhradních ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerostů s nejnižšími střety, popřípadě s minimálními územními a ekologickými dopady.

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

OBECNÁ OPATŘENÍ/SLOŽKY ŽP + VZ

42


www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

0/+1

0/+1

0/+1

0/+1

0/+1

0/+1

0/+1

Novou otvírku ložiska zahajovat za podmínky ukončení a zahlazení těžby stejné komodity na dotěžovaném, či ukončeném ložiskovém objektu. Vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžovaná a zrekultivovaná území, ale pokud jsou zásoby a produkce na těžených ložiskách dostatečné, tak novou těžbu nepovolovat.

+2

+2

+2

+1

+2

+2

+2

Při zpracování projektových dokumentací všech stupňů a úrovní, včetně plánů sanace a rekultivace (revitalizace) území dotčených těžbou zajistit spolupráci s příslušnými orgány ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny již v období přípravy záměru z důvodu možnosti uplatnění kombinace podpory přirozené sukcese, řízené sukcese, konkrétních způsobů biologické rekultivace (zalesněním, či zpětně do ZPF) a rozvoji náhradních a hodnotných biotopů;

+2

+2

+2

0

+2

0

+2

Minimalizovat těžbu na území CHKO, zohledňovat jejich zonaci, do budoucna vyloučit těžbu nerostných surovin v I. a II. zóně CHKO a v maloplošných zvláště chráněných územích a zajistit postupný útlum těžby ve III. zóně CHKO;

+2

+2

+2

0

?

0

?


Přehodnotit zásoby formou rebilance u ložisek s doposud evidovanými nereálně vysokými objemy zásob a s doposud nepřekonatelnými střety zájmů.

43


www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Při povolování nových těžeb přihlédnout na dosavadní plošnou roztěženost dané oblasti, preferovat rovnoměrné rozmístění aby nedocházelo k vysoké koncentraci velkoobjemových těžeben na malé ploše, preferovat ta ložiska, která se nachází nejblíže k plánovaným investičním záměrům (týká se především stavebních surovin);

+1

+1

+1

+1

+1

+2

+1

Preferovat dopravní obslužnost lomů a těžeben mimo zastavěná území dotčených obcí a mimo zastavitelná území určená v územních plánech pro zástavbu stavbami bydlení a veřejné občanské vybavenosti. Z důvodu minimalizace negativních dopadů přepravy materiálů z velkoobjemových těžeb, případně v oblastech s větším počtem aktivních těžeben, (např. stavební suroviny, slévárenské a sklářské písky), upřednostňovat ložiska s bezproblémovým napojením na dopravní infrastrukturu s preferencí železniční dopravy (či vlečky) nebo kombinované dopravy železnice – nákladní automobily s dostatečnou kapacitou plochy pro nakládku suroviny;

+1

+1

+1

+1

+1

+2

+1


44


www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Zajistit návrh sanace po ukončení těžby v souladu s řešením navrhovaným ÚPD obce a pro realizaci sanace vždy uzavřít dohodu s obcí. Návrh opatření posoudit podle konkrétních plánů rekultivace konkrétních těžebních prostorů s tím, že způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody a ZPF;

?

?

?

?

?

?

?

Při povolování nových těžeb na pozemcích ZPF zohlednit významnost a nenahraditelnost zemědělských půd, kterým byla stanovena I. a II. třída bonitní ochrany ZPF, zejména minimalizací záborů takto kvalitních půd a hospodárným využíváním těžebních ploch;

0

0

0

+2

0

0

0

Při povolování nové těžby a při provádění těžby minimalizovat ovlivnění podzemních zdrojů vod;

0

0

0

0

+2

+1

+1

Maximálně zohledňovat požadavky obcí na minimalizaci dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně požadovat odpovídající finanční či jiné kompenzace.

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1


45


OPATŘENÍ/SLOŽKY ŽP + VZ

www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Opatření v oblasti geologického průzkumu V případě zájmu o provedení geologického průzkumu preferovat geologické práce zaměřené na detailní ověření ložiskových, geologicko-strukturních a hydrogeologických poměrů evidovaných ložisek a ložiskových prognóz ve strážském bloku před průzkumnými pracemi v tlusteckém bloku z důvodu komplikovanosti geologické stavby a hydrogeologických poměrů a hloubce uložení produktivní suroviny v této ložiskové oblasti. V případě zájmu o průzkum v tlusteckém bloku požadovat od žadatele zdůvodnění, proč preferuje průzkum v tlusteckém bloku před průzkumem ložiskových objektů ve strážském bloku; Podmínit souhlasné stanovisko k ložiskovému průzkumu zpřesňováním hydrogeologických a geologicko-strukturních poměrů. Součástí projektu pro každou etapu průzkumu musí být také hydrogeologický průzkum, který umožní sestavení a postupné zpřesňování hydrogeologického modelu ložiska zaměřeného zejména na způsob a směry proudění podzemní vody a možné komunikační cesty mezi turonskou a cenomanskou zvodní, případně směrem do povrchových vodotečí.

?

?

?

?

?

?

?

+1

+1

0

0

+2

+2

+1

Podmínit souhlasné stanovisko ke geologickému průzkumu komplexním vyhodnocováním ložiska včetně obsahu doprovodných prvků (Zr, Hf aj.).

0

0

0

0

0

0

0

Požadovat, provedení revize likvidace starých průzkumných vrtů v rozsahu stanoveného průzkumného území.

+1

0

0

0

+2

+1

+1

46


www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

+1

0

0

0

+2

+1

+1

Nové průzkumné vrty přednostně situovat mimo území lokalit soustavy Natura 2000, pokud to pozice ložiska umožňuje.

+1

0

0

0

+1

0

0

Provést rebilanci evidovaných prognózních zdrojů ve strážském bloku, které nejsou součástí Bilance zásob výhradních ložisek nerostů ČR s cílem zjistit, zda stupeň prozkoumanosti neumožňuje zařazení alespoň části zásob do Bilance zásob s cílem zajistit jejich územní ochranu.

?

?

?

?

?

?

?


Požadovat provedení likvidace průzkumných vrtů v celé délce a tak, aby bylo zamezeno vertikálnímu proudění spodních vod mezi oběma zvodněmi; o likvidaci každého vrtu musí být sepsán protokol, podepsaný vedoucím technikem a odpovědným řešitelem průzkumu.

Opatření v oblasti těžby Vybudovat vstupní vyhodnocení hydrogeologického monitorovacího systému před zahájením těžby a sestavit monitorovací program, který bude předložen ke schválení. Požadovat umístění zpracovatelského závodu a odkaliště pro výrobu uranového koncentrátu a následných poloproduktů určených ke zpracování na jaderné palivo s maximálním možným využitím již kontaminovaného území bývalého těžebního závodu, úpravny rud a prostoru stávajícího odkaliště před využitím území dosud těžbou nedotčeného.

?

?

?

?

+2

?

?

+2

+2

+2

+2

+1

+2

+1

47


www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Umísťovat nové antropogenní útvary a provozy řešit výhradně mimo lokality soustavy Natura 2000 a preferenčně mimo polohy významných krajinných prvků „ze zákona“.

+2

+2

+2

0 /-1

0

0

0

Vyloučit aplikaci těžební metody chemického loužení in – situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení.

.+2

?

?

+1

.+2

.+2

+1

?/+1

?/+1

?/+1

?/+1

?/+1

?/+1

?/+1


Stanovit jasné technické podmínky využití zdejších ložisek zejména v oblasti výše roční těžby a soustředění těžby na jednu lokalitu (pozn.: výše roční těžby musí splňovat kritérium rentability a zároveň požadavky Státní energetické koncepce na podíl zajištění energetických surovin z domácích zdrojů – měla by být zpracována ekonomicko – hospodářská studie, která stanoví předpokládaná množství těžby ve vztahu k jednotlivým scénářům koncepce.) Doložit proveditelnost souběžného vytěžení a získání koncentrátu s doprovodnými minerály uranové rudy, obsahující prvky požadované ve vyspělých technologiích (Zr, Hf, TR, Nb aj.)

0

0

0

0

0

0

0

Případné zahájení těžby podmínit smlouvou mezi budoucím těžařem 0 a provozovatelem jaderných elektráren na území ČR o odběru vyrobeného uranového koncentrátu.

0

0

0

0

0

0

48


OPATŘENÍ/SLOŽKY ŽP + VZ Vytvořit detailní hydrogeologický model pro oblast ložiska s návrhem opatření pro těžbu směřující k minimalizaci ovlivnění hladiny podzemních vod ve svrchní turonské zvodni a k zjištění možných cest vertikálního proudění mezi oběma zvodněmi před zahájením těžby.

Důsledně vymezit podmínky pro případné zahájení těžby, zejména pak požadovat vytvoření detailního hydrogeologického modelu pro oblast ložiska, které bude navrhováno k těžbě s návrhem opatření pro těžbu směřujícími k minimalizaci ovlivnění hladiny podzemních vod ve svrchní turonské zvodni.

www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

+1

?

?

?

+2

+2

+1

+1

?

?

?

+2

+2

+1

49


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ

S využitím zásob černého uhlí na ložisku Syřenov a prognózních zdrojích Roudnická pánev se v žádném případě v dlouhodobém horizontu nepočítá, a to i z důvodů převažujících závažných střetů zájmů spojených zejména s ochranou podzemních vod a z důvodů závažných vlivů na povrch (antropogenní uloženiny, vznik poklesové kotliny, odkališť, odvalů apod.), včetně synergie s požadavky na nové přepravní trasy pro hlušiny, těženou surovinu a rekultivace postižených území. Úvahy o případné otvírce ložiska v daleké budoucnosti podmínit vyřešením střetů zájmů s ochranou významných křídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupně prozkoumanosti a analýzou báňsko-technických podmínek ve vztahu k hloubkám a očekávaným výronům plynů (CO2).


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+2

0

0

0

0

+2

0

0

50


www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

+2

+2

+2

+2

+2

+1

+2

Využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované a nezahajovat další nové otvírky ložisek.

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+2

Na ložisku Srní – Okřešice v DP Okřešice je nutno, vzhledem k minimalizaci dopadů na životní prostředí, zachovat výškovou úroveň těžby nad hladinou spodních vod, a to přesto, že významná část zásob se nachází pod touto úrovní.

-2

-2

-2

-2

-1

-1/-2

0

0

0

0

0

0

0

0

SLOŽKY ŽP + VZ

Netěžená ložiska sklářských a slévárenských surovin ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku na tzv. zelené louce, pouze na ložiskách Srní-Okřešice a Zahrádky–Srní stanovit dobývací prostory (popř. rozšíření stávajícího dobývacího prostoru Okřešice) s tím, že povolení hornické činnosti a následná otvírka na těchto ložiskách bude zahájena až po dotěžení zásob a ukončení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a Okřešice. Koncepce předpokládá dlouhodobou využitelnost stávajícího DP Okřešice, tak v návrhovém období není nutno řešit rozšíření DP Okřešice.

Zajistit dostatečnou územní ochranu nad zbývajícími prognózními zdroji slévárenských a sklářských písků s potenciálem budoucí otvírky (Zahrádky –Srní apod.).

51


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ

Karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou, v případě zájmu o těžbu některého z ložisek podpořit pouze záměr, který zajistí vysokou přidanou hodnotou finálních produktů (plniva, dekorační drtě). V návrhovém období nepokládat za potřebné řešit otvírku nového ložiska karbonátů na území kraje z důvodu potenciálně významných až velmi významných a pravděpodobně neřešitelných střetů zájmů s ochranou přírody a krajiny, nepřipustit otvírku ložiska karbonátových hornin např. za účelem produkce drceného kameniva. Preferovat záměry s kvalitativně vysokým zhodnocením suroviny s menším objemem těžby (např. pro výrobu žáruvzdorných hmot pro hutnictví, na výrobu hnojiv, jako plnivo do gumy) před velkoobjemovou těžbou např. za účelem výroby hořečnatých cementů. Řešit pro uvolnění území k jinému využití nevyužívaných (netěžených a opuštěných ) ložisek karbonátových surovin, které jsou v zákonné ochraně CHLÚ, čímž dochází k zamezení postupného urbanistického rozvoje dotčených obcí, přehodnocení bloků zásob těchto ložisek a to formou rebilance dle požadavků MŽP ČR.


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

-1/-2

-1/-2

-1/-2

0

?

0/-1

?

-1/-2

-1/-2

-1/-2

0

?

0/-1

?

0

0

0

-1

0/-1

?

0

52


www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

-1

-1

-1

+1

+1

+1

+1

Využití zbývajících rezervních ložisek nepřipadá v úvahu, případná otvírka by znamenala významný dopad na krajinný ráz, často i v nadlokálních poměrech, dále významné vlivy na ekologicko-stabilizační funkci některých skladebných prvků ÚSES a zásah do ZCHÚ a CHKO (např. ložisko Koberovy).

+2

+2

+2

+1

+1

+2

+1

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

0

0

0

0

0

-1

0

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+2

SLOŽKY ŽP + VZ

Využitelné je pouze jediné ložisko dolomitu s využitím i jako ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu Jesenný – Skalka s DP Jesenný 3 s poměrně nízkými objemy zásob (cca 2 mil m ). Ložisko má povolenou hornickou činnost, v současnosti je ve stavu zajištění.

V případě ložisek pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu podporovat stávající záměry v jejich rozvoji.

Využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované. Těžená ložiska mají zásoby na několik desítek let, není nutné otevírat ložiska nová a vyvolávat zábory těžbou nedotčeného území. Co se týče rozvoje stávajících záměrů, jedná se o plochy s maloplošnými postupnými zásahy do lesních porostů, většinově v chudých smrčinách v bukovém vegetačním stupni. K ovlivnění podzemních a povrchových vod nebude docházet;

53


www.integranet.cz

Při povolování či rozšiřování těžby v rámci POPD u výhradních ložisek a PVL u ložisek nevyhrazených nerostů důkladně vyhodnotit současný stav hospodárného využití suroviny s min. množstvím objemů těžebních odpadů.

0

0

0

0

0

0

0

Důkladně vyhodnotit současný stav rekultivačních a sanačních postupů na stávajících využívaných ložiskách jakožto nezbytnou podmínku plnění v případě dalšího rozšiřování těžby;

+1

+1

+1

+1

0

0

0

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy (PUPFL)

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví (vč.ovzduší a hluk)

Povrchové vody

Do budoucna nelze předpokládat další rozvoj těžby cihlářských surovin, potřeby kraje budou nadále zajišťovány dovozem již hotových výrobků a stavebních prvků.

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+2

54


Opatření /SLOŽKY ŽP + VZ

Pro zachování kontinuity ročního objemu produkce 3 štěrkopísků (cca 550 – 600 tis.m /rok) vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality.

Těžbu štěrkopísků zásadně upřednostňovat na výhradních a nevýhradních ložiskách s požadovanou granulometrickou kvalitou a množstvím tak, aby byla doplněna zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu v dlouhodobé životnosti (min. na 15 let).

Z důvodu postupného úbytku zásob štěrkopískových surovin kolem roku 2011-2013 na ložiskách Velký Grunov a Oldřichov–Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na části evidovaných bloků zásob ložiskách Bohatice a ArnolticePertoltice (vysoká kvalita suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotčených obcí a ochrany krajiny a přírody.

www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

0/-2

0/-2

0/-2

0/-2

0/-1

-1

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

+1

+1

-1

0/+1

-1/-2

-1/-2

-1/-2

-1/-2

0/-1

-1/-2

0/-1

55


Opatření /SLOŽKY ŽP + VZ

Využití části bloků zásob na ložisku Arnoltice-Pertoltice je náhradou za definitivně ukončenou těžbu na nevýhradních ložiskách písků a štěrkopísků Mlýnice a Oldřichov v Hájích ve frýdlantském výběžku. S plně kapacitním využitím ložiska Arnoltice -Pertoltice se počítá v případě neodstranění závažných limitujících překážek v rámci rozšiřování těžeb ve stávajících využívaných pískovnách situovaných zejména v Hrádecké oblasti a to zejména krátkém časovém horizontu (max. do 1-3 let). Rezervní ložisko Krásný Les- Raspenava představuje budoucí náhradní zdroj za ukončenou těžbu na ložisku Horní Řasnice.

Využití ložiska Bohatice stanovit jako náhradu za dotěžovaného výhradní ložisko Velký Grunov nacházející se v deficitní části okresu Česká Lípa; nezbytnou podmínkou před zahájením využití je podrobný hydrogeologický průzkum ložiska a předpolí navazujícího prognózního zdroje. vzhledem k výraznému nedostatku hrubší zrnitostní frakce v surovině na ložisku Velký Grunov se jeví jako přijatelnější z hlediska kvalitativně-jakostní charakteristiky otvírka ložiska Bohatice před rozšířením ložiska Velký Grunov.

www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

-1/-2

-1/-2

-1/-2

0/-1

0

-1/-2

0

-1

-1

-1

0

0/-1

-1/-2

0

-1

-2

-2

-2

-1

0/-1

0

-1

-2

-2

-2

-1

0/-1

0

56


Opatření /SLOŽKY ŽP + VZ Doporučit rozšíření stávajícího DP na výhradním ložisku Grabštejn o cca 5,5 ha a to jen za podmínky zpracování a projednání kompletně nové Dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a umožnit tak hospodárné dotěžení zásob. Ložisko Velký Grunov s plánovaným rozšířením o ploše cca 3 ha ponechat pouze jako doplňkový zdroj s nízkou roční produkcí výhradně pískové suroviny zrnitostní frakce 0-2-4 mm. Zbývající ložiska ( Frýdlant, Dětřichov, Předlánce-Andělka , Bulovka, Pelechov-Železný Brod, Bílý Kostel Česká LípaDubice), která zaujímají významnější, doposud nevyřešené až ve své podstatě neřešitelné střety zájmů, ponechat jako surovinové rezervy.

www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

0/-1

0/-1

0/-1

-1

0/-1

-1

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

0/-1

0

0

+2

+2

+2

+1

+1/+2

+2

+1

57


SLOŽKY ŽP + VZ

www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

-1

-1

-1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-2

-1

-2

-1

-1

0/-1

0/-1

0/-2

0

Zajistit saturaci potřeby stavebního kameniva

z nových ložiskových zdrojů s vysokým objemem zásob a pokud možno s dlouhodobou životností. Pro zachování kontinuity celkového ročního objemu produkce stavebního kamene (cca 800 tis.m3 /rok) vytvořit územní předpoklady pro otvírku alespoň jednoho nového ložiska s dostatečnou roční kapacitou těžby a kvalitou suroviny jako náhradu za postupně dotěžované lokality. Umožnit využití ložiska Luhov-Brniště-Tlustec pouze v navrhovaných hranicích POPD s minimálním plošným rozšířením a vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny,obnovit hornickou činnost na ložisku velmi kvalitního stavebního kamene pro naplnění požadavků trhu a to šetrným způsobem a po co nejdelší možné období (i za cenu snížení roční kapacity těžby a to v min. ročním objemu těžby 580 tis. tun/rok. s životností těžby min. na 30 let) za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA, zajistit postupnou provázanost etapovité těžby a postupné rekultivace a sanace těžbou dotčeného území, zejména pak plnění zásad průběžné a postupné technické a biologické rekultivace.

58


SLOŽKY ŽP + VZ umožnit využití ložiska Dětřichov s DP Frýdlant I. a Heřmanice u Frýdlantu s DP Heřmanice pro občasnou malotěžbu pro lokální účely, zejména pro účely těžby lomového kamene pro protipovodňové opatření, v min. ročních objemech těžby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok) V případě výhradního ložiska Žandov u České Lípy preferovat v předpolí DP tzv. sanační těžbu z důvodu zabezpečení aktivního sesuvu v předpolí DP a zároveň tak v rámci sanačního opatření umožnit hospodárného dotěžení zásob stavebního kamene v DP Žandov. Na území Semilska preferovat plošné rozšíření DP Košťálov I o cca 6 ha a zároveň tak hospodárné využití veškerých zásob výhradního ložiska stavebního kamene KošťálovStružinec na úkor zahájení zcela nových otvírek ložisek (např. výhradního ložiska Hořensko se stanoveným DP apod.); S dotěžením zásob na výhradním ložisku Chuchelna (Smrčí-Proseč) v DP Chuchelná I. počítat po ukončení těžby na dotěžovaném výhradním ložisku Smrčí 2 a 3 a Záhoří –Proseč. V rámci dotěžení zásob na ložisku Záhoří-Proseč a následné rekultivace těžbou dotčeného území zajistit v případě narušení hladiny podzemní vody podrobný hydromonitoring a stanovit ochranná opatření proti možnosti znečistění a úbytku vydatnosti okolních jímacích zdrojů a případě kompenzovat náhradu škod vzniklých těžebním a úpravárenským provozem;

www.integranet.cz


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

-1/-2

-1

-1/-2

0

0/-1

-1/-2

0

0/+1

0/+1

0/+1

0/-1

0/-1

0

0/-1

+1/-1

+1/-1

+1/-1

0

0/-1

+1/-2

0/-1

-1

-1

-1

0

0/-1

+1/-2

0

0

0

0

0

+2

0

+1

59


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci těžbou dotčeného území. V ojedinělých případech inicializovat změnu minulých a nadále existujících pravomocných rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení (podmínky ) neodpovídají dnešním požadavkům na nové kvalitnější využití těžbou dotčeného území.

+1/+2

+1/+2

+1/+2

0

+2

0

0

V územích s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci s ohledem na nové využití území (multifunkční využití konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních prací k ochraně přírody a krajiny.

-1/+2

-1/+2

0/-1

0/-1

0/+ 2

0

0/+1

60


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody. Při ukončování těžby a následné sanace a rekultivace posoudit důsledky pozitivního vývoje vzniku unikátních biotopů pro potřebnou biodiverzitu a tvorbu ÚSES, řešit začlenění do systému ekologické stability i v rámci územních plánů obcí

+2

+2

0/-1

0/-1

0/+ 2

0

0/+1

Preference řešení rekultivace orientovaného na vznik „kvalitních“ segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vznik prvků zvyšujících biodiverzitu, vodní plochy s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin, vymezení dílčích území bez nutnosti sanačních zásahů s doporučenou obnovou základních ekologických funkcí sukcesními pochody apod.).

+2

+2

+2

0/-1

0/+ 2

0

0/+1

Preferovat průběžnou sanaci a rekultivaci (revitalizaci, renaturalizaci) vytěžených míst po těžbě výhradních a nevýhradních ložisek; povolení k další těžbě vydávat (respektive neprodlužovat) na základě úspěšnosti předchozích rekultivací. Na rámcový plán budou bezprostředně navazovat jednotlivé etapy sanací a rekultivací podle termínů ukončování těžby ne na ložisku, ale ve vytěžených (opuštěných) částech ložiska.

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+1

V rámci rekultivace opuštěných těžeben výsledný stav území přizpůsobit charakteru a plošnému rozsahu těžby a stavu okolní krajiny.

+2

+2

0/+2

0/+1

0

0

0/+1

61


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Opouštěný těžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat přírodních procesů pro dosažení reliéfově a biotopově různorodého prostředí, které výhledově bude plnit významné ekologické funkce v krajině. Více praktikovat přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území využívající přírodních procesů za účelem vytvoření přírodně hodnotných ekosystémů; přírodě blízká obnova těžbou narušeného území probíhá formou samovolného vývoje těžbou narušeného území, popř. zásahů usměrňujících tento vývoj (pro potlačení nevhodných druhů, vytvoření podmínek pro výskyt zvláště chráněných částí přírody apod.. Tyto formy a způsoby obnovy vycházejí z procesu ekologické sukcese (tj. spontánní sukcese, řízené (usměrňované) sukcese, managementové zásahy pro některé ohrožené druhy organismů), tj. směny druhů v čase, kdy společenstva během ní prochází řadou vývojových stupňů (tzv. sukcesních stadií), přičemž při jejím využití pro obnovu těžbou narušených území vznikají obvykle hodnotnější a stabilnější ekosystémy a biologické rozmanitosti obnovovaných území než při technických rekultivacích.

+2

+2

+2

0

+2

0

+1

Rekultivované plochy následně evidovat v katastru nemovitostí jako vodní plochy, pozemky určené k plnění funkcí lesa či pozemky zemědělského půdního fondu. Pozemky ZPF rekultivované po těžbě sukcesí neponechávat v kategorii ostatních ploch;

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

62


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Vytvářet ochranářsky cenné plochy při rekultivacích těžeben (biotopy chráněných druhů) a cílovému stavu území podřídit již postup těžby, revitalizační opatření provádět průběžně a vznikající sukcesní útvary při pozdějších pracích již nelikvidovat. Na podkladě postupného upřesňovaní geologických, hydrogeologických a ostatních faktorů horninového prostředí v interakci s možnostmi báňských technologií rozpracovat varianty revitalizačních postupů těžbou dotčeného území.

+2

+2

+2

0

+2

0

+1

Nepovolovat zavážení opuštěných těžeben komunálními odpady, jen v ojedinělých případech provádění rekultivace vytěžených těžeben formou terénních úprav a závozem prostoru výkopovými zeminami.

+2

+2

+2

0/+1

+2

0

+1

V případě sanace a rekultivace odkaliště po těžbě uranu vycházet z dokumentu "Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem - Studie", který zohledňuje nové poznatky získané při dosavadním provozování odkaliště a současný stav legislativy v oblasti životního prostředí.

0

0

0

0

0

+2

0

63


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Těžební hranu a provozní činnosti plochy těžby umisťovat v maximální možné vzdálenosti od zastavěného území obce a pozemků určených územním plánem k zástavbě objekty bydlení a veřejného občanského vybavení, aby byly vždy splněny hygienické limity hluku a prašnosti upravované zákonem č. 258/2000 Sb. v návaznosti na nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (viz: plánované báňskotěžební postupy zásadně vzdalovat od zastavěných území dotčených obcí);

0

0

0

0

0

+2

0

V případě řešení plochy těžby na PUPFL maximálně využívat postupy, které budou minimalizovat vlivy na stabilitu lesních porostů, a to na základě důkladné analýzy stavu a složení dotčených porostů a technicko-bezpečnostních požadavků na provádění těžby;

0

0

+2

0

0

0

0

Prokázat nezbytnost odlesnění, při návrhu na zábory pozemků PUPFL je nutno postupovat v souladu se zákony na jejich ochranu, plochy PUPFL řešit dle § 13,14 a 15 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů.

0

0

+2

0

0

0

0

64


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Ložiska k otvírce navrhovat mimo pozemky nejvyšší bonity – I. třídy ochrany ZPF, v případě řešení plochy těžby na ZPF, je nutné řídit se §6 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (tj. zdůvodnit nezbytnost potřeby nové otvírky a posouzení efektivnosti stávající těžby vždy, pokud se týká záboru ZPF i horší bonitní třídy než I. a II.).

0

0

0

+2

0

0

0

Výrazně neovlivňovat předměty památkové ochrany vymezené zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

0

0

0

0

0

0

0

Nebránit zajištění prostupnosti krajiny (např. účelové komunikace, inženýrské sítě), aby nedošlo k výraznějšímu omezení nebo zhoršení dostupnosti a obsluhy pozemků v území (např. zemědělské plochy, plochy PUPFL) a byla zachována plná funkčnost a kvalita současného i navrhovaného technického vybavení území.

0

0

0

0

0

0

0

Respektovat maximální rozlohu povoleného odlesnění.

+1

+1

+2

0

0

0

0

65


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Svými případnými zásahy do stávající nebo i navržené protipovodňové ochrany nesníží její funkčnost a bude zachována dostatečná kapacita zařízení a objektů protipovodňové ochrany a nedojde k narušení odtokových poměrů.

0

0

0

0

0

0

+1

Prokázat při plánovaném záměru těžby na území CHOPAV, že bude řešeno odpovídající následné vodohospodářské využití území po těžbě, včetně stanovení ochranného pásma a podmínek dle návrhu využití (vodohospodářské využití bude vycházet z vodního zákona).

0

0

0

0

+2

0

+1

U návrhů umístění plochy v území CHOPAV a v blízkosti ochranných pásem vodních zdrojů požadovat, že těžbou nedojde ke snížení hladiny podzemní vody a k negativnímu ovlivnění vydatnosti jímacích území včetně studní. V případě negativního ovlivnění zajistit adekvátní náhradu, aktualizovat monitoring hladiny a kvality podzemních vod.

0

0

0

0

+2

0

0

66


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Ve vodohospodářsky citlivém území (OPVZ, CHOPAV, záplavové území) převažuje ochrana vod nad těžařskými zájmy, musí být zamezeno snahám o prolomení povolené kóty báze těžby a zvětšování roztěžených ploch bez dotěžení původního ložiska těžby a následné, rozsahem odpovídající, revitalizace těžbou dotčených ploch. V předstihu povolovat pouze přípravné práce těžby nového ložiska.

0

0

0

0

+2

0

0

Řešit otázky zneškodňování odpadů z těžby a úpravy radioaktivní suroviny tak, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod.

0

0

0

0

+2

0

+2

Nedotýkat se přírodně chráněných území s jejich ochranných pásem nebo území zařazených do soustavy NATURA 2000.

+2

0

0

0

0

0

0

V návrhu úpravy plochy po těžbě respektovat zásady krajinného rázu území. Záměry musí být posouzeny s ohledem na krajinný ráz (§ 12 zákona č. 114/1992 Sb.), a toto posouzení bude pokladem i pro stanovení konkrétních podmínek pro zpracování příslušné dokumentace pro rekultivaci území po ukončení těžby.

0

+2

0

0

0

0

0

Zaručovat plnou funkčnost a kvalitu současného technického vybavení (zachování stávající úroveň technické vybavenosti území).

0

0

0

0

0

0

0

67


www.integranet.cz

SLOŽKY ŽP + VZ


Krajina

Lesy

Půda (ZPF)

Podzemní vody

Zdraví obyvatel

Povrchové vody

Řešení střetových ploch se zájmy dílčích složek životního prostředí je zaručeno ve kvalifikovaném zpracování POPD a plánu sanace a rekultivace konkrétního záměru.

+2

+2

+2

+2

+2

+2

+2

Řešit v souladu s platnou legislativou střety mezi navrhovanou těžbou ložisek nerostných zdrojů a ochranou akumulace vod danou nař. vlády o stanovení CHOPAV, ochranou vydatnosti a jakosti vod ve stanovených ochranných pásmech vodních zdrojů a stanoveným záplavovým územím toků - respektovat omezení činnosti na těchto územích

0

0

0

0

+2

0

0

Řešit střety mezi ložisky nerostných zdrojů

+1

+1

0

0

0

0

0

+2

+2

0

0

0

0

0

a stávajícím ÚSES

Při povolování a provádění těžby respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, v průběhu těžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného rozsahu těžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup těžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci.

68


www.integranet.cz

Shrnutí slovních komentářů k hodnocení:

OBECNÁ OPATŘENÍ Opatření: Územně respektovat neobnovitelnost primárních zdrojů nerostných surovin.

a

nepřemístitelnost

všech

Vzhledem k omezenému množství nerostných surovin je nezbytné respektovat jejich výskyt, avšak v případě závažných střetů se složkami životního prostředí či zdraví obyvatel je nutné oba aspekty podrobně vyhodnotit a zvážit i v širších souvislostech. U prognózních zdrojů nerostných surovin spíše nepočítat se zahájením těžby na evidovaných ložiskových objektech v době platnosti koncepce (tj. do r. 2020); vybrané prognózní zdroje ponechat jako nadějnou surovinovou rezervu, předurčenou do budoucna pro další případný geologický průzkum a následné využití, avšak po komplexním vyřešení střetů zájmů. Vzhledem ke skutečnosti, že prognózní zdroje jsou málo prozkoumané a nedostatečně ověřené a s ohledem na 4-letý cyklus aktualizace RSP a časovou náročnost průzkumných prací a povolovacích procedur je z hlediska strategického a racionálního využití zdrojů nerostných surovin včetně vlivů na životní prostředí toto opatření žádoucí a významně pozitivní na všechny složky životního prostředí i zdraví obyvatel . Konkrétní vlivy tohoto opatření se budou specificky lišit u jednotlivých ložisek, avšak je lze podrobněji specifikovat až na základě podrobných informací o jednotlivých ložiscích. Opatření: Na využívaných ložiskách nerostů hospodárně dotěžit zásoby v souladu s platnými právními předpisy a to jak v rámci stanovených dobývacích prostorů, tak i platných územních rozhodnutí za předpokladu lokálních kompromisů mezi těžbou a ochranou dílčích složek ŽP a za minimalizace dopadů na zdraví obyvatel. Vliv bude záviset na jednotlivých případech konkrétních ložisek. Případná etapizace může znamenat mírně negativní až negativní vlivy na složky krajiny (lesy, dřevinné porosty, případně i posílení změny krajinného rázu). Realizace tohoto opatření může vést nepřímo ke snížení vlivů z hlediska záborů ZPF. Potenciální riziko mírně negativního vlivu hrozí v případě nového závažného zásahu do režimu podzemní nebo povrchové vody, kdy je nutné možnost pokračování těžby nově vyhodnotit. Z hlediska vlivů na zdraví obyvatel může být pozitivní fakt, že se nejedná o vnášení nových

69


www.integranet.cz

zdrojů hluku a prašnosti do území a že obyvatelé okolních intravilánů jsou na stávající zátěž území zvyklí. Opatření: Územně respektovat těžbu nerostných surovin ve schválených územních rozhodnutích a dobývacích prostorech v souladu s dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny, těžbu orientovat do území ploch výhradních ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerostů s nejnižšími střety, popřípadě s minimálními územními a ekologickými dopady. Realizace tohoto opatření ve smyslu budoucí otvírky ložisek s co nejnižšími dopady a střety bude mít v obecné rovině vliv pozitivní na všechny složky životního prostředí i veřejné zdraví. Smyslem tohoto opatření je též zajistit ochranu přírody a krajiny na vyloženě kolizních ložiscích (zejména jde o ochranu přírodních fenoménů v CHKO Lužické hory, na Frýdlantsku, Železnobrodsku a Semilsku).

Opatření: Novou otvírku ložiska zahajovat za podmínky ukončení a zahlazení těžby stejné komodity na dotěžovaném, či ukončeném ložiskovém objektu. Vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžovaná a zrekultivovaná území, ale pokud jsou zásoby a produkce na těžených ložiskách dostatečné, tak novou těžbu nepovolovat. Navrhované opatření vyloučí riziko kumulace vlivů na přírodní prostředí biotu, ekosystémy a krajinu, podzemní a případně též povrchové vody. Realizace tohoto opatření může vést k časnější rekultivaci a navrácení funkci ZPF oproti stávající praxi. Z hlediska vlivů na zdraví lze jednoznačně doporučit nepovolování těžby na nových ložiskách, pokud jsou zásoby a produkce na ložiskách již otevřených dostatečné, zabráněmé souběhu dobývání v blízkých lokalitách je významné z důvodů prevence kumulace negativních dopadů na zdraví (zejména vliv dopravy). Opatření: Při zpracování projektových dokumentací všech stupňů a úrovní, včetně plánů sanace a rekultivace (revitalizace) území dotčených těžbou zajistit spolupráci s příslušnými orgány ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny již v období přípravy záměru z důvodu možnosti uplatnění kombinace podpory přirozené sukcese, řízené sukcese, konkrétních způsobů biologické rekultivace (zalesněním, či zpětně do ZPF) a rozvoji náhradních a hodnotných biotopů;

70


www.integranet.cz

Vliv navrhovaného opatření je významný pozitivní především z hlediska přírody a biodiverzity z důvodu možnosti uplatnění kombinace podpory přirozené sukcese, řízené sukcese a konkrétních způsobů biologické rekultivace (zalesněním). Tato zásada je významná především pro rekultivace těžebních prostorů karbonátů, stavebního kamene, štěrkopísků a sklářských písků, kdy lze podpořit i rozvoj náhradních biotopů zejména xerofytního, vysychavého charakteru, včetně sukcesně nestabilních, ale hodnotných biotopů otevřených prostorů písčin nebo náhradní skalní stepi. Realizace tohoto opatření dále umožní lépe specifikovat podmínky sanace a rekultivace zejména u těžby pod vodou. Opatření: Při povolování nových těžeb přihlédnout na dosavadní plošnou roztěženost dané oblasti, preferovat rovnoměrné rozmístění aby nedocházelo k vysoké koncentraci velkoobjemových těžeben na malé ploše, preferovat ta ložiska, která se nachází nejblíže k plánovaným investičním záměrům (týká se především stavebních surovin); Opatření je významné z hlediska prevence kumulativních vlivů na jednotlivé složky ŽP. Významné pozitivní vlivy lze očekávat na zdraví obyvatel, kde nebude docházet ke kumulaci těžebních aktivit a zejména dopravy vytěžené suroviny, zjm. tam, kde se jedná o oblasti v současné době již dopravně přetížené.

URAN Co se týče problematiky potenciálního využití uranových ložisek, ARSP LK po dobu platnosti koncepce nenavrhuje těžbu uranové rudy. Naopak s ohledem na dosavadní zkušenosti s těžbou uranové rudy v Libereckém kraji v minulosti a následky této těžby navrhuje preventivní opatření a zpracování dílčích studií, které by měly pomoci objasnit, zda vůbec a za jakých podmínek je těžba uranové rudy v Libereckém kraji reálná, zjm. s ohledem na přítomnost mimořádně významného zdroje pozemních vod vázaného na turonskou zvodeň v nadloží ložisek, jež součástí CHOPAV Česká křídová tabule. Jednotlivá opatření jsou navržena tak, aby byla zajištěna minimalizace vlivu případné těžby na hydrogeologický režim zejména svrchní zvodně a kvalitu podzemních vod. Pokud těžbou dojde k ovlivnění hydrogeologických poměrů, musí být před zahájením těžby průkazné, že ovlivnění bude jen dočasné a lokální tj. na dobu těžby a v rozsahu ložiska a jeho bezprostředního okolí. Nepřípustné je snižování kvality podzemních vod případně jejich kontaminace jako součást dobývací metody.

71


www.integranet.cz

Přehled podkladových studií nezbytných pro objektivní posouzení potřeby a nezbytnosti záměru případného obnovení těžby uranu v Libereckém kraji: -

Zpracování komoditní studie a ekonomické analýzy o současném stavu a předpokládaných trendech využívání ložisek uranu ve světě, která by ověřila potřebu využití a otvírku některého z ložisek v ČR před jiným způsobem získávání uranové rudy;

-

Zpracování studie (pre-feasibility study) zabývající se výběrem nejvhodnějšího ložiska uranu v ČR pro případnou těžbu, včetně vyhodnocení ekonomické vytěžitelnosti ložiska a zohlednění surovinového potenciálu pitné vody v CHOPAV;

-

Zpracování studie zabývající se vývojem a využitelností nových nebo inovaci stávajících hornických dobývacích metod vhodných k těžbě uranových ložisek v Libereckém kraji;

-

Zpracování právně – ekonomické studie o možnostech vyloučení využití ložisek za účelem obchodování se surovinou na mezinárodních komoditních trzích nebo prodeje vyrobeného paliva do zahraničí na bázi současného právně- ekonomického rámce;

-

Zpracování studie formou realizace výzkumného záměru zaměřeného na komplexní využití suroviny, tedy využití včetně doprovodných prvků (např. Zr, Hf, TR, Nb, aj.) a doložení proveditelnosti ve strážském bloku, včetně rešerše výzkumných a technologických zpráv. V rámci studie provést ekonomickou kategorizaci zásob dle metodiky IAEA na zásoby těžitelné s náklady pod 80USD/kg U, 80-130 USD/kg U a nad 130 USD/kg U;

-

Zpracování studie zaměřené na využití materiálu deponovaného na odkališti s kaly pocházejícími z úpravy suroviny získané hornickou činností a zpracovávané na chemické úpravně, tj. na možnosti získávání doprovodných prvků (např. Zr, Hf, TR, Nb) a možnosti využití odkalištních písků;

-

Provést rešerši archivovaných výzkumných a technologických zpráv za účelem shrnutí dosavadních poznatků získaných o komplexní technologické využitelnosti suroviny získaných v průběhu těžby a zpracování ložisek v Libereckém kraji;

-

Zpracování studie dopadů případného obnovení těžby ve strážském bloku na socioekonomický vývoj obcí, měst a regionů Libereckého kraje a návrh opatření pro minimalizaci nepříznivých dopadů případné těžby na území celého kraje;

72


www.integranet.cz

-

Zpracování studie dopadů a definice hlavních rizik případného obnovení těžby ve strážském bloku na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel Libereckého kraje a návrh kompenzačních opatření pro snížení nepříznivých dopadů případné těžby;

-

Zpracování studie potřebnosti nových územních nároků na vyvolané investice (odkaliště a jiné antropogenní útvary, povrchové provozy, nové sítě) do volné krajiny mimo stávající antropogenní útvary, s preferencí využití lokalit brownfields, vyloučení možnosti umístění těchto objektů do lokalit soustavy Natura 2000 a minimalizace zásahu do lesních porostů;

-

Zpracování podrobné těžební studie a studie proveditelnosti záměru, kde budou řešeny technické, ekologické i ekonomické parametry případné těžby. Současně s tvorbou hydrogeologického a hydrostatického modelu v ložiskovém území posoudit nově vyvinuté báňsko-technologické dobývací metody. Právě vývoj dobývací metody vhodné pro uranová ložiska v Libereckém kraji představuje, kromě přítomnosti zpracovatelské kapacity, základní faktor ovlivňující možnost využití zdejších ložisek a ekonomiku takového záměru;

Výše uvedený seznam studií byl vypracován ve spolupráci s členy týmu posuzovatelů SEA a mají jeho plnou podporu. OPATŘENÍ V OBLASTI GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU Opatření: Podmínit souhlasné stanovisko k ložiskovému průzkumu zpřesňováním hydrogeologických a geologicko-strukturních poměrů. Součástí projektu pro každou etapu průzkumu musí být také hydrogeologický průzkum, který umožní sestavení a postupné zpřesňování hydrogeologického modelu ložiska zaměřeného zejména na způsob a směry proudění podzemní vody a možné komunikační cesty mezi turonskou a cenomanskou zvodní, případně směrem do povrchových vodotečí. Realizace tohoto opatření bude mít významný pozitivní vliv na hydrogeologické podmínky, jež jsou hlavní limitující okolností ovlivňující možnost a způsob těžby a na zdraví obyvatel. Ochrana podzemních vod je z hlediska vlivů na zdraví prioritou jak v současnosti, tak zejména pro budoucí zajištění dostatku kvalitní pitné vody pro oblast Liberecka. Tato linie se musí prolínat celou částí posouzení týkající se případného dobývání a úpravy uranu. Zde je střet zájmů ochrany zdrojhů pitné vody a těžby uranové rudy zcela jednoznačný a zásadní.

73


www.integranet.cz

Pozitivní vliv nepřímý lze očekávat i zprostředkovaně na povrchové vody, vlivem případné komunikace mezi zvodněmi podzemní vody a povrchovými toky. Případná kontaminace povrchových vod znamená ovlivnění VKP ze zákona a potočních (říčních) ekosystémů. Opatření: Požadovat provedení revize likvidace starých průzkumných vrtů v rozsahu stanoveného průzkumného území. Požadovat provedení likvidace průzkumných vrtů v celé délce a tak, aby bylo zamezeno vertikálnímu proudění spodních vod mezi oběma zvodněmi; o likvidaci každého vrtu musí být sepsán protokol, podepsaný vedoucím technikem a odpovědným řešitelem průzkumu. Realizace těchto opatření bude mít pozitivní vliv na hydrogeologické podmínky a nepřímo na povrchové vody a zdraví obyvatel z důvodu prevence před potenciální kontaminací mezi jinak oddělenými kolektory podzemních vod přes netěsné průzkumné vrty a nepřímo i kontaminací povrchových vod.

OPATŘENÍ PRO ETAPU PŘÍPAVY TĚŽBY Opatření: Vybudovat vstupní vyhodnocení hydrogeologického monitorovacího systému před zahájením těžby a sestavit monitorovací program, který bude předložen ke schválení. Opatření je z hlediska hydrogeologického nezbytné a nutné. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou v této fázi obtížně identifikovatelné, budou záviset na konkrétním způsobu těžby a jeho dopadech na jednotlivé složky životního prostředí. Opatření: Požadovat umístění zpracovatelského závodu a odkaliště pro výrobu uranového koncentrátu a následných poloproduktů určených ke zpracování na jaderné palivo s maximálním možným využitím již kontaminovaného území bývalého těžebního závodu, úpravny rud a prostoru stávajícího odkaliště před využitím území dosud těžbou nedotčeného. Opatření je významně pozitivní v tom smyslu, že využitím stávajícího areálu pro těžbu a úpravu uranové rudy nedojde k záboru a kontaminaci dosud nenarušených pozemků. Jde o jednoznačnou prevenci další antropogenní zátěže v doposud nevyužívané krajině a prevenci řešení potřebného

74


www.integranet.cz

provozního zázemí „na zelené louce“, soulad s koncepcemi ve smyslu zásad využívání brownfields a prevence další urbanizace krajiny. Opatření: Umísťovat nové antropogenní útvary a provozy výhradně mimo lokality soustavy Natura 2000 a preferenčně mimo polohy významných krajinných prvků „ze zákona“. Jedná se o analogii s předchozím opatřením, pouze zaměřené na lokality významné z hlediska ochrany přírody. S ohledem na předpokládané prostorové parametry objektů provozního zázemí, vysokou zalesněnost území uranových ložisek a množství vodních toků a ploch jde o jednoznačnou prevenci nežádoucí urbanizace krajiny. Podrobnosti viz samostatná příloha naturového hodnocení. Opatření: Vyloučit aplikaci těžební metody chemického loužení in – situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení. Jedná se o zásadní podmínku z hlediska ochrany zdraví, resp. zajištění dostatku kvalitní pitné vody i pro budoucí generace. Navržené opatření je významné pozitivní a vychází z dosavadních zkušeností a následků předchozí aplikace metod chemického loužení kyselinou sírovou a dusičnou a zejména z faktu, že jiná, nově vyvinutá technologie a těžební metoda, která by mohla vyloučit ovlivnění významných zdrojů podzemních vod, není známá. Jedná se především o prevenci další kontaminace podzemních vod a následně i dalších složek ŽP- povrchových vod s dopady na kvalitu potočních a říčních ekosystémů, vazba na hydrogeologickou komunikaci podzemních zvodní s vodami povrchovými, včetně antropogenních komunikačních prostorů (vrty apod.). Opatření: Stanovit jasné technické podmínky využití zdejších ložisek zejména v oblasti výše roční těžby a soustředění těžby na jednu lokalitu (pozn.: výše roční těžby musí splňovat kritérium rentability) a zároveň požadavky Státní energetické koncepce na podíl zajištění energetických surovin z domácích zdrojů – měla by být zpracována ekonomicko – hospodářská studie, která stanoví předpokládaná množství těžby ve vztahu k jednotlivým scénářům koncepce. Jedná se o preventivní opatření směřující ke strategickému a racionálnímu využití této suroviny. Konkrétní vlivy realizace tohoto opatření nelze hodnotit, míra a specifikace vlivu vyplyne až z konkrétní lokalizace. V zásadě se jedná spíše přínos deklarované filozofie, řešící prevenci kumulace vlivů případně souběžně řešených těžeb.

75


www.integranet.cz

Opatření: Důsledně vymezit podmínky pro případné zahájení těžby, zejména pak požadovat vytvoření detailního hydrogeologického modelu pro oblast ložiska s návrhem opatření pro těžbu směřující k minimalizaci ovlivnění hladiny podzemních vod ve svrchní zvodni a k zjištění možných cest vertikálního proudění mezi oběma zvodněmi před zahájením těžby. Z hlediska hydrogeologických podmínek ložisek uranu v Libereckém kraji je realizace tohoto opatření nezbytná a nutná a zaujímá významný pozitivní vliv i na veřejné zdraví z důvodu ochrany zdrojů pitné vody. ZÁVĚR: Ve střednědobém časovém horizontu není obnovení těžby uranu v Libereckém kraji reálné. Musí tomu předcházet zpracování řady studií, zabývajících se hydrogeologickými otázkami, geologickým doprůzkumem hlavně v případě prognóz, ale také, technologií těžby a úpravy rud, jež kromě dosud využívaného uranu obsahují i řadu jinde méně běžných kovů, které se mohou uplatňovat v různých moderních výrobních procesech a technologiích. Průzkumné a výzkumné práce však musí být řízeny z centrální úrovně a netýkají se koncepce krajské surovinové politiky. Výše navržená opatření představují soubor podmínek, které by měly být splněny ve fázích geologického průzkumu a před zahájením těžby uranové rudy. Z hlediska vlivů na životní prostředí se jedná o zcela jednoznačně pozitivní návrhy a to zejména na velmi problematickou oblast složitých hydrogeologických podmínek.

ČERNÉ UHLÍ Opatření: S využitím zásob černého uhlí na ložisku Syřenov a prognózních zdrojích Roudnická pánev se v žádném případě v dlouhodobém horizontu nepočítá, a to i z důvodů převažujících závažných střetů zájmů spojených zejména s ochranou podzemních vod a z důvodů závažných vlivů na povrch (antropogenní uloženiny, vznik poklesové kotliny, odkališť, odvalů apod.), včetně synergie s požadavky na nové přepravní trasy pro hlušiny, těženou surovinu a rekultivace postižených území. Ostatní zdroje lignitu a hnědého uhlí na území kraje byly odepsány (nevyhovující kvalita suroviny, nízké objemy zásob a nepřekročitelné střety zájmů s ochranou přírody a krajiny a hydrogeologickými riziky), Realizace navrhovaného opatření bude mít významný pozitivní vliv na všechny hodnocené složky ŽP i zdraví obyvatel. Využití ložiska je zatíženo

76


www.integranet.cz

řadou problémů a dále nedostatečnou prozkoumaností, tudíž obecně z hlediska dopadů na ŽP je vliv tohoto opatření pozitivní. Z hlediska krajiny se jedná o prevenci závažných vlivů na povrch (kontext poklesů, odkališť, odvalů apod.) včetně synergie s požadavky na nové přepravní trasy pro hlušiny, těženou surovinu a rekultivace postižených území; analogie platí i pro prognózu Roudnické pánve na JZ kraj. Z hlediska vlivů na půdu je významné ložisko Syřenov, které zasahuje pouze částečně území Libereckého kraje. Na ploše ložiska se vyskytuje cca 106 ha půd I. TO. Pro vlivy na zdraví obyvatel je významná blízkost sídel Nová Ves nad Popelkou, Svojek a Syřenov. Opatření: Úvahy o případné otvírce ložiska v daleké budoucnosti podmínit vyřešením střetů zájmů s ochranou významných křídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupně prozkoumanosti a analýzou báňsko-technických podmínek ve vztahu k hloubkám a očekávaným výronům plynů (CO2). Vliv na podzemní vody bude významný pozitivní. V principu se jedná o opatření, které bude předcházet nepříznivým dopadům na všechny složky životního prostředí, avšak pro tuto úroveň detailu, nelze vlivy blíže specifikovat.

SKLÁŘSKÉ PÍSKY A ŠTĚRKOPÍSKY Opatření: Netěžená ložiska sklářských a slévárenských surovin ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku na tzv. zelené louce, pouze na ložiskách Srní-Okřešice a Zahrádky–Srní stanovit dobývací prostory (popř. rozšíření stávajícího dobývacího prostoru Okřešice) s tím, že povolení hornické činnosti a následná otvírka na těchto ložiskách bude zahájena až po dotěžení zásob a ukončení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a Okřešice. Koncepce předpokládá dlouhodobou využitelnost stávajícího DP Okřešice, tak v návrhovém období není nutno řešit rozšíření DP Okřešice. Formulace není zcela jednoznačná, nicméně z hlediska SEA není nutné doporučovat v návrhovém období rozšíření DP Okřešice. V kontextu prevence kumulace vlivů na lesní porosty, krajinu, přírodní stanoviště (biotopy) a podzemní vody jde o nezbytnou podmínku exploatace surovinového potenciálu této komodity. Vliv na výše uvedené aspekty bude pozitivní.

77


www.integranet.cz

Na DP Okřešice je vydáno povolení na 25 let, zásoby jsou však uváděny na 80 a více let, současná i budoucí poptávka bude pokryta z těchto zdrojů. Nicméně rozšíření stávajícího DP Okřešice na druhé straně bude generovat významné vlivy na lesní porosty. Z hlediska vlivů na zdraví je pozitivní zabránění souběhu těžby (eliminace lokálních i plošných vlivů - zejména prašnosti a hlučnosti) v blízkých sídlech Srní a Veselí, kde se předpokládá obslužnost po méně frekventovaných komunikacích, významněji na Provodín a Jestřebí po II/289 na I/9 x I/38 Pozitivní je využití železniční dopravy v Provodíně. Je předpoklad, že se nebude patrněji zvyšovat stávající dopravní obsluha těžeben Provodín II, Veselí a započaté těžby na DP Okřešice. Opatření: Využívání stávajících ložisek považovat a nezahajovat další nové otvírky ložisek.

za

územně stabilizované

Navrhované opatření se částečně překrývá s opatřením předchozím. Vzhledem k tomu, že na stávajících těžených ložiskách (DP Okřešice) je vydáno povolení na desítky let dopředu, současná i budoucí poptávka bude pokryta z těchto zdrojů a není nutné otvírat ložiska nová. Jedná se zejména o preventivní opatření před kumulací vlivů na lesní porosty, ekosystémy rozvolněných lesů a písčin (včetně naturových přírodních stanovišť v EVL Jestřebsko-Dokesko a biotopů minimálně dvou předmětů ochrany PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady), taktéž před možností kumulace negativních vlivů na podzemní vody. Primárně je vhodné vytěžit stávající, roztěžená ložiska z hlediska principu nevnášení zátěže na dosud relativně nedotčených lokalit, kde jsou lidé zvyklí na určitou kvalitu životního prostředí. Jedná se o zachování jednoho z pilířů zdraví – duševního zdraví a pohody. Opatření: Na ložisku Srní – Okřešice v DP Okřešice je nutno, vzhledem k minimalizaci dopadů na životní prostředí, zachovat výškovou úroveň těžby nad hladinou spodních podzemních vod, a to přesto, že významná část zásob se nachází pod touto úrovní. Z hlediska zdraví je prioritou ochrana významných zdrojů podzemních vod k vodárenským účelům. Z hlediska hospodárného nakládání se surovinami a udržitelného rozvoje by bylo v budoucnosti třeba uvážit hodnotu potenciálně ztracené suroviny a náklady na náhradního zásobování dotčených obcí vodou (vybudování vodovodu), což by umožnilo maximální dotěžení ložisek cenné suroviny bez nevratného narušení zásob podzemní vody.

78


www.integranet.cz

Předmětná lokalita je však součástí CHOPAV Severočeská křída, kde jsou bilancovány pitné vody pro zdroje veřejného zásobování pitnou vodou, tudíž je nezbytné prokázat s předstihem, že nedojde k ohrožení zdrojů pitné vody. Přípravy k takovému kroku je nutno zahájit již v době platnosti této politiky formou získávání podkladů o hydrogeologickém vývoji v okolí, popřípadě dodatečným průzkumem umožňujícím modelového zpracování vývoje režimu podzemních vod v případě zahloubení těžby. Z hlediska lesů a ochrany přírody je vliv významný negativní z důvodu rychlejšího postupu těžby do lesních porostů, kde s ohledem na roční zábory je nutno očekávat významný postupný vliv, včetně zásahů do biotopů psamofilních a lesních druhů živočichů (z nich i řada zvláště chráněných druhů) a rostlin. Negativní ovlivnění přírody poklesem hladiny podzemních vod v okolí lomu se neprojevilo. Ve vztahu k jednoznačné prioritě ochrany významných zdrojů podzemní vody k vodárenským účelům v dotčeném území jde o opatření legitimní. Respektovat výstupy procesu EIA z let 2008 až 2009. Nemožnost těžby kvaltiních surovin pod hladinou podzemí vody bude klást vyšší nároky na zábory ZPF při otvírce nových ložisek, vliv nepřímý mírný negativní. Na ložiscích v okolí ložiska Srní - Okřešice však nehrozí významné zábory vysoce kvalitních zemědělských půd. S omezením těžby v úrovni nad hladinou podzemní vody je možno souhlasit pro předpokládané období platnosti ASP LK. Již v tomto období je ale třeba připravovat možnost využívání v podstatě nenahraditelné suroviny sklářského průmyslu v dalším období soustavným monitoringem režimu a kvality podzemní vody v okolí ložiska a využitím jeho výsledků pro modelové vyhodnocení změn režimu v případě zahloubení těžby i pod hladinu podzemní vody s následným vyhodnocením změn na zdroje vody v okolí a na kolektory chráněné CHOPAV Severočeská křída a tuto přípravu vyžadovat od těžaře. Při zachování těžby max. 1,5 m nad hladinou podzemní vody s hladinou ve výši kolem 254 m n. m. nedojde k ovlivnění povrchových vod. Erozí bázi tvoří regionálně drobné levostranné přítoky Ploučnice na severu ale vzhledem ke geologické stavbě území spíše Robečský potok s mokřadem u Novozámeckého rybníka (NPR) v úrovni cca 252 m n. m., cca 2 km jižně od lomu.

KARBONÁTY Opatření: Karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou, v případě zájmu o těžbu některého z ložisek podpořit pouze záměr, který zajistí vysokou přidanou hodnotou finálních produktů (plniva, dekorační drtě). V návrhovém období nepokládat za potřebné řešit

79


www.integranet.cz

otvírku nového ložiska karbonátů na území kraje z důvodu potenciálně významných až velmi významných a pravděpodobně neřešitelných střetů zájmů s ochranou přírody a krajiny, nepřipustit otvírku ložiska karbonátových hornin např. za účelem produkce drceného kameniva. Vlivy na přírodu a krajinu jsou mírné až významné negativní. Na výskyt karbonátů jsou vázány hodnotné, zejména lesní a teplomilné ekosystémy (včetně řady ochranářsky hodnotných druhů živočichů a rostlin). Většina ložisek se nachází v pohledově exponovaných polohách, případné otevření by znamenalo patrné ovlivnění krajinného rázu, často i v nadlokálních poměrech. Na většině lokalit jsou ložiska i součástí ÚSES (viz příslušná kapitola Koncepce), tudíž nelze vyloučit patrné vlivy na ekologicko-stabilizační funkci některých skladebných prvků ÚSES. Patrná je zejména negativní kumulace vlivů v Ještědském hřbetu, na Semilsku a Železnobrodsku. Vyjma ložiska Jesenný - západ s malým záborem půdy II. TO se na žádném z ložisek nevyskytují půdy nejvyšší třídy ochrany. Vlivy na půdu jsou nevýznamné. Z hlediska vlivů na zdraví jsou významná ložiska v blízkosti obytné zóny, nebo dokonce situovaná v obytné zástavbě (ložiska na území obce Jesenný). Ložiska v bezprostřední blízkosti obytné zóny by neměla být otevírána, ložiska v obyté zóně je vhodné vyloučit z bilancovaných zásob. Opatření: Preferovat záměry s kvalitativně vysokým zhodnocením suroviny s menším objemem těžby (např. pro výrobu žáruvzdorných hmot pro hutnictví, na výrobu hnojiv, jako plnivo do gumy) před velkoobjemovou těžbou např. za účelem výroby hořečnatých cementů; Vlivy na přírodu a krajinu jsou mírné až významné negativní. Na výskyt karbonátů jsou vázány hodnotné, zejména lesní a teplomilné ekosystémy (včetně řady ochranářsky hodnotných druhů živočichů a rostlin). Většina ložisek se nachází v pohledově exponovaných polohách, případné otevření by znamenalo patrné ovlivnění krajinného rázu, často i v nadlokálních poměrech. Na většině lokalit jsou ložiska i součástí ÚSES (viz příslušná kapitola Koncepce), tudíž nelze vyloučit patrné vlivy na ekologicko-stabilizační funkci některých skladebných prvků ÚSES. Patrná je zejména negativní kumulace vlivů v Ještědském hřbetu, na Semilsku a Železnobrodsku. Vyjma ložiska Jesenný - západ s malým záborem půdy II. TO se na žádném z ložisek nevyskytují půdy nejvyšší třídy ochrany. Vlivy na půdu jsou nevýznamné. Z hlediska vlivů na zdraví jsou významná ložiska v blízkosti obytné zóny, nebo dokonce situovaná v obytné zástavbě (ložiska na území obce Jesenný). Ložiska v bezprostřední blízkosti obytné zóny by neměla být otevírána, ložiska v obyté zóně je vhodné vyloučit z bilancovaných zásob.

80


www.integranet.cz

Opatření: Řešit pro uvolnění území k jinému využití nevyužívaných (netěžených a opuštěných) ložisek karbonátových surovin, které jsou v zákonné ochraně CHLÚ, čímž dochází k zamezení postupného urbanistického rozvoje dotčených obcí, přehodnocení bloků zásob těchto ložisek a to formou rebilance dle požadavků MŽP ČR. Navrhované opatření má smysl především tam, kde ložiska zasahují k zástavbě obcí nebo jsou dokonce vymezena na okrajích zástavby, případně již v zástavbě či blokují významné např. infrastrukturní projekty veřejně prospěšné. Uvolněním ochrany ložisek karbonátových surovin (např. ložisko Jesenný východ) dojde ke zvýšení tlaku na zábor ZPF I. a II. TO, vliv mírný negativní. Obecně platí, že vyloučením těžby se významně snižuje riziko ovlivnění podzemních vod i v případě jiného využití území ložiska. V případě karbonátů je však při využití území, zejména u již otevřených ložisek, bedlivě posoudit z hlediska možného znečištění podzemních vod v obvykle velmi dobře puklinově až krasově propustných horninách s možností relativně rychlého převodu znečištění do okolí. Opatření: V návrhovém období je využitelné pouze jediné v minulosti roztěžené ložisko vápencového dolomitu Jesenný – Skalka s DP Jesenný s možností využití i jako ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu s poměrně nízkými objemy zásob (cca 2 mil m3). Ložisko má povolenou hornickou činnost, v současnosti je ve stavu zajištění. V lomu již došlo k sekundární sukcesi, zejména mladších náletových dřevin, zatím nevyvinuty jsou trvalé vodní plochy ve dně. Vzhledem k sukcesi dřevin nejsou vyvinuty plochy s výskytem otevřených xerofytnějších stanovišť. Lze předpokládat mírně nepříznivé vlivy na porosty dřevin včetně zásahu do porostu nad lomem a mírně nepříznivé vlivy na faunu a floru (lokálně i výskyty běžnějších zvláště chráněných druhů), závisí na případném ročním rozsahu postupu těžby. Mírně nepříznivý vliv na krajinný ráz i přes okolnost, že ložisko není pohledově příliš exponované, posílení negativní složky je dáno především zásahem do porostů nad lomem. Vlivy na půdu budou vzhledem k tomu, že nebude docházet k dalším záborům ZPF, mírný pozitivní, stejně jako na povrchové i podzemní vody a zdraví. Nepřítomnost vody ve dně lomu jasně naznačuje snadnou infiltraci srážkové vody do karbonátů. I když komunikace se systémem poměrně blízkých Bozkovských jeskyň není pravděpodobná, není ani možno vyloučit existenci autonomních krasových projevů v tělese dolomitů ložiska. Před těžbou by bylo nutno je identifikovat nebo jejich přítomnost vyloučit i s ohledem na možnost ovlivnění režimu podzemních vod.

81


www.integranet.cz

V celkovém kontextu je podpora využití tohoto ložiska přínosem oproti otvírkám nových ložisek v daleko hodnotnějších územích. Z hlediska vlivů na zdraví je primárně vhodné vytěžit stávající, roztěžená ložiska z hlediska principu nevnášení zátěže na dosud relativně nedotčených lokalit, kde jsou lidé zvyklí na určitou kvalitu životního prostředí. Jedná se o zachování jednoho z pilířů zdraví – duševního zdraví a pohody. Obslužná doprava přes intravilány nebude nepříliš významná (jednotky NA/den) a bude vedena po nepříliš frekventovaných komunikacích na Jesenný.

ŠTĚRKOPÍSKY Opatření: Pro zachování kontinuity ročního objemu produkce štěrkopísků (cca 550 – 600 tis.m3 /rok) vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality. Pro otvírku nového ložiska je nutno řešit komplexní posouzení vlivů na životní prostředí, s vyloučením otvírek na území soustavy Natura 2000; Otvírka nových ložisek se jeví jako nezbytná. Ovlivnění podzemních a povrchových vod lze předpokládat nevýznamné či snadno řešitelné (Bohatice). Otvírka nového ložiska z hlediska vlivů na biotu, ekosystémy a krajinu vždy přináší negativní vlivy zásahu do povrchu ložiska ve spojení s odstraněním vegetačního krytu, míra vlivu pak závisí na poloze nově otevíraného ložiska vzhledem k lokalizaci VKP, prvků ÚSES, botanicky, zoologicky, stanovištně či geomorfologicky hodnotných lokalit či krajinných segmentů. Vlivy na půdu budou závislé od otvírky konkrétních ložisek viz hodnocení dále. Pro otvírku jakéhokoli nového ložiska je nutno řešit komplexní posouzení vlivů na životní prostředí, je nutno ve shodě s výstupy naturového hodnocení vyloučit otvírky ložisek v lokalitách soustavy Natura 2000 (týká se zejména ložiska Česká Lípa-Dubice a Předlánce-Andělka). Z hlediska vlivů na zdraví bude nutné vyhodnocovat jednotlivá ložiska tak, jak budou přicházet do úvahy k těžbě, a to zejména ve vazbě na obslužnou dopravu kolem sídel a přes sídla. Je nutné vždy posoudit stávající zatíženost komunikací (hlučnost, prašnost) a zejména souběhy s dopravou z dalších DP (proces EIA). Preferovat jednoznačně otvírku takových ložisek, kde lze zajistit alespoň částečně železniční dopravu (např. Krásný Les-Raspenava). Opatření: Těžbu štěrkopísků zásadně upřednostňovat na výhradních a nevýhradních ložiskách s požadovanou granulometrickou kvalitou a množstvím tak, aby byla doplněna zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu v dlouhodobé životnosti (min. na 15 let).

82


www.integranet.cz

Využívání ložisek vhodného zrnitostního složení snižuje nároky na zábor území (vč. ZPF), snižuje riziko ovlivnění podzemních a povrchových vod, zdraví i přírody a krajiny. Konkrétní vlivy otevíraných ložisek na jednotlivé složky životního prostředí budou však vyplývat z jejich polohy a způsobu těžby. Opatření: Z důvodu postupného úbytku zásob štěrkopískových surovin kolem roku 2011-2013 na ložiskách Velký Grunov a Oldřichov – Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na části evidovaných bloků zásob ložiskách Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (vyšší kvalita suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotčených obcí a principů ochrany krajiny a přírody. Negativem obou ložisek je předpokládaný zásah do lesních porostů v rozsahu nad 10ha, který se rovněž promítne do změny krajinného rázu (podrobnější komentář viz dále). Ovlivnění podzemních a povrchových vod je minimální a řešitelné. Zábor ZPF u ložiska Dolní Pertoltice představuje 4,3 ha III. A V. TO. Vliv na půdu bude negativní málo významný. Otvírka ložiska Bohatice bude však představovat významné zábory půdy. Plochu ložiska Bohatice pokrývá ZPF II. TO (cca 18 ha) a LPF, navazující prognózní zdroj leží téměř celou svou výměrou na ZPF II. TO vyjma SV hranice, kam zasahuje ZPF I. TO. Vlivy ovírky ložiska Bohatice na půdu jsou významné negativní. Z hlediska dopravní dostupnosti má ložisko vhodnou polohu, avšak problematická se jeví doprava přes intravilány (Mimoň, Zákupy). Dopravní zatížení je nutné posoudit podrobněji v procesu EIA. Opatření: Využití části bloků zásob na ložisku Arnoltice-Pertoltice je náhradou za definitivně ukončenou těžbu na nevýhradních ložiskách písků a štěrkopísků Mlýnice a Oldřichov v Hájích ve frýdlantském výběžku. S plně kapacitním využitím ložiska Arnoltice -Pertoltice se počítá v případě neodstranění závažných limitujících překážek v rámci rozšiřování těžeb ve stávajících využívaných pískovnách situovaných zejména v Hrádecké oblasti a to zejména krátkém časovém horizontu (max. do 1-3 let). Ložisko Arnoltice-Pertoltice je situováno v komplexu zalesněné mírné elevace s tím, že v jeho SZ části je lokalizována terénní deprese občasné vodoteče: Významný negativní vliv představuje především v celém rozsahu stanovený DP, jenž znamená zásah do lesního porostu (cca 45 ha /většinou smrčiny nebo smrčiny s borovicí, lokálně příměs doubrav, na SV i olšin/, na části, kterou navrhuje aktuálně zpracovaná Dokumentace Ládyš L. a kol., 2011 –

83


www.integranet.cz

cca 18 ha se nacházejí převážně porosty jehličnatých dřevin s místními příměsmi dubu, břízy). Především patrné je ovlivnění krajinného rázu (zahloubení těžebny ve spojení s odlesněním, i po první dvě etapy na zalesněné elevaci). Zasahuje i do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů. Zasahuje dále SV výběžek nadregionálního biocentra Poustka. Projekt rekultivace navrhuje převážně zalesnění avšak i tvorbu náhradních biotopů i mimo areál navrhovaného DP, včetně tvorby mokřadu při SZ hranici řešeného DP. I přes výše uvedené negativní vlivy je otvírka ložiska Arnoltice-Pertoltice výhodnější než otvírka na blízkém analogickém ložisku Frýdlant. Zábor ZPF u ložiska Dolní Pertoltice představuje 4,3 ha III. a V. TO. Vliv na půdu bude negativní málo významný. Těžba by nevedla k ovlivnění podzemních vod, ovlivnění povrchových vod je možno vyloučit. Problematická se jeví doprava přes intravilán Frýdlant, který je již v dnešní době v některých částech nadlimitně zatížený hlukem a dosud není vybudován obchvat. Nutné posoudit podrobněji v procesu EIA. Opatření: Rezervní ložisko Krásný Les - Raspenava představuje klíčový budoucí náhradní zdroj za ukončenou těžbu na ložisku Horní Řasnice. Navrhovaná těžba na ložisku Krásný Les – Raspenava je řešena především na celcích polí mimo hodnotné přírodní a krajinné segmenty, vliv na přírodu mírný negativní. Podmínkou posudku EIA (Macháček M., 1997) a následného stanoviska bylo zachovat remízy v severní části navrhovaného DP. Plocha navržena mezi silnicí a horizontem, takže nebude významněji ovlivňovat krajinný ráz. V případě otvírky respektovat opatření navržená ve stanovisku EIA, č.j. RŽP/4/771/97 ze dne 29.5. 1997. Zásoby na ložisku Horní Řasnice dosahují životnosti průmyslových zásob 40 až 60 let, životnost zásob v POPD je dokonce ještě vyšší – 70 až 90 roků. Při žádoucí těžbě až k bázi ložiska je nutno ověřit možnost ovlivnění režimu podzemních vod zjm. ve vazbě na pokles hladin podzemních vod v důsledku těžby v polském Turowě. Povrchové vody nebudou dotčeny. Opatření: Využití ložiska Bohatice stanovit jako náhradu za dotěžovaného výhradní ložisko Velký Grunov nacházející se v deficitní části okresu Česká Lípa; nezbytnou podmínkou před zahájením využití je podrobný hydrogeologický průzkum ložiska a předpolí navazujícího prognózního zdroje, důsledné vyhodnocení kvality dotčeného lesního porostu a návrh kombinovaného způsobu postupné rekultivace. I přes potenciální negativní vlivy je otvírka ložiska Arnoltice-Pertoltice výhodnější než otvírka na blízkém ložisku Česká Lípa-Dubice.

84


www.integranet.cz

Ložisko je situováno do komplexu lesa na mírné elevaci vrchu Čihadlo, západní část prudce poklesává do údolnice severně od Bohatic. Otvírka znamená především krajinotvorně i ekologicky významné otevření lesního porostu Čihadlo od východu (významný vliv na VKP), jde o převážně borový les s proměnným podílem dubu, smrku, modřínu, topolů a jiných dřevin a narušení krajinného rázu, významný je i potenciální zábor lesa v rozsahu cca 10 ha. Vlivy na lesní porosty a krajinný ráz budou významné negativní. Ložisko zasahuje i do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů, mimo nadlokální prvky ÚSES. Navrhované rozšíření ložiska Velký Grunov představuje malý zásah do ZPF II. TO. Z hlediska záborů půdy je rozšíření ložiska Velký Grunov mnohem příznivější než otvírka na ložisku Bohatice, avšak problémem je nedostatek hrubé zrnitostní frakce na tomto ložisku. Otvírka ložiska Bohatice bude však představovat významné zábory půdy. Plochu ložiska Bohatice pokrývá ZPF II. TO (cca 18 ha) a LPF, navazující prognózní zdroj leží téměř celou svou výměrou na ZPF II. Podmínkou je projekt rekultivace v kombinaci převážně zalesněním, podporou přirozené sukcese a tvorbou náhradních biotopů I přes uvedené negativní vlivy je otvírka ložiska Arnoltice-Pertoltice výhodnější než otvírka na blízkém ložisku Česká Lípa-Dubice. Za současného stavu poznání nelze vyloučit ovlivnění vodního zdroje Čihadlo, které je však v případě narušení nahraditelné. Povrchové vody nebudou dotčeny. Z hlediska dopravní dostupnosti má ložisko vhodnou polohu, avšak problematická se jeví doprava přes intravilány (Mimoň, Zákupy). Dopravní zatížení je nutné posoudit podrobněji v procesu EIA. Opatření: Vzhledem k výraznému nedostatku hrubší zrnitostní frakce v surovině na ložisku Velký Grunov se jeví jako přijatelnější z hlediska kvalitativnějakostní charakteristiky otvírka ložiska Bohatice před rozšířením ložiska Velký Grunov. Naopak ve vztahu k potenciálním vlivům na přírodu a lesní ekosystémy je vlastní rozšíření DP Velký Grunov (s výjimkou potenciálního zásahu do soliterních dubů ) příznivější; Navrhované rozšíření ložiska Velký Grunov představuje malý zásah do ZPF II. TO. Z hlediska záborů půdy je rozšíření ložiska Velký Grunov mnohem příznivější než otvírka na ložisku Bohatice, avšak problémem je nedostatek hrubé zrnitostní frakce na tomto ložisku. Ve vztahu k potenciálním vlivům na přírodu je vlastní rozšíření DP Velký Grunov příznivější (s výjimkou potenciálního zásahu do soliterních dubů na jihu). Hydrogeologická pozice ložiska Bohatice není zcela vyjasněna ve vztahu k jímacímu území, ovlivnění by v každém případě bylo dočasné a vratné, zajištění náhradního zdroje reálné. Zahloubení v Grunově vylučuje v podstatě jistá ztráta vody ve studnách v obci pod ložiskem.

85


www.integranet.cz

Vlastní rozšíření DP Velký Grunov příznivější – těžba zde probíhá historicky, tj. lidé jsou na tuto zátěž navyklí. Zatímco ložisko Bohatice bylo dlouhou dobu netěžené a lze jeho znovuotevření označit za vnesení nové zátěže do území. Z hlediska dopravní zátěže není vhodné připustit dobývání na obou ložiscích současně! Opatření: Doporučit rozšíření stávajícího DP na výhradním ložisku Grabštejn o cca 5,5 ha a to jen za podmínky zpracování a projednání kompletně nové Dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a umožnit tak hospodárné dotěžení zásob. Řešení především na úkor intenzivních luk, v předpolí remíz s dubem, habrem, jasanem, které je možno ochrannými pilíři zachovat. Na ložisku je jen nejvyšší freatická zvodeň bez „dalekonosné“ souvislosti. Doprava pravděpodobně vedena po méně frekventovaných silnicích. Opatření: Ložisko Velký Grunov s plánovaným rozšířením o ploše cca 3 ha ponechat pouze jako doplňkový zdroj s nízkou roční produkcí výhradně pískové suroviny zrnitostní frakce 0-2-4 mm. Vlivy na přírodu představuje zásah do mladších náletů na písčitých výklizech a svazích podél západní části, při západním okraji jižního rozšíření ohrožen silný solitérní dub, jižní rozšíření jinak nekonfliktní. Je nutno nadále vyloučit těžbu pod hladinou podzemní vody. Vlivy rozšíření ložiska Velký Grunov na půdu jsou specifikovány v přechozích opatřeních. Pokračování dopravy ve stávající intenzitě a stávajících směrech by mělo být výhodou (situace se prakticky nezmění). Stávající provozní zázemí v depresi u obce. Provozní zařízení by mělo být v rámci rozšíření rovněž vyhodnoceno v procesu EIA (vyhodnotit zejména plán oprav, údržby a pravidelného čištění z důvodu snížení hlučnosti a zamezení prašnosti). Opatření: Zbývající ložiska (Frýdlant, Dětřichov, Předlánce-Andělka, Bulovka, Pelechov-Železný Brod, Bílý Kostel a Česká Lípa-Dubice), která zaujímají významnější, doposud nevyřešené až ve své podstatě neřešitelné střety zájmů, ponechat jako surovinové rezervy. Toto opatření bude mít pozitivní vliv na všechny složky životního prostředí i zdraví obyvatel. Jednoznačný přínos prevence zásahů do řady fenoménů se zájmy ochrany přírody a krajiny, vliv významný pozitivní.

STAVEBNÍ KÁMEN

86


www.integranet.cz

Opatření: Zajistit saturaci potřeby stavebního kameniva z nových ložiskových zdrojů s vysokým objemem zásob a pokud možno s dlouhodobou životností. Vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel budou záviset na konkrétních ložiscích určených k otvírce, nicméně z dále navrhovaných opatření vyplývá pouze obnova těžby na ložisku - Luhov – Tlustec, rozšíření DP Koš´tálov a dotěžení DP Chuchelná I (hodnocení viz níže). Otvírka zcela nového ložiska by se neobešla bez výrazných střetů s ochranou přírody a krajiny. Otvírka a dobývání zcela nového ložiska jsou podmíněny důkladným vyhodnocením nejen lokálních dopadů na zdraví, ale i vyhodnocením případných střetů v území s dalšími zdroji zejména hluku a prašnosti. Po provedené analýze je dispozici prakticky pouze rozšíření DP Košťálov I na Semilsku a obnova hornické činnosti v DP Luhov po ukončení stavu zajištění a dotěžení DP Chuchelná I. V řešeném období lze pouze uvažovat s důkladnými analýzami střetů zájmů u všech jiných, potenciálně v úvahu připadajících nových ložisek, přičemž je nutné vyhodnotit nejen lokální dopady, ale i zátěž vyplývající z obslužné dopravy kolem sídel a přes sídla (dle povahy a polohy ložiska). V návrhovém období je tedy vhodné začít s procesem EIA . Opatření: Pro zachování kontinuity celkového ročního objemu produkce stavebního kamene (cca 800 tis.m3/rok) vytvořit územní předpoklady pro otvírku alespoň jednoho nového ložiska s dostatečnou roční kapacitou těžby a kvalitou suroviny jako náhradu za postupně dotěžované lokality. Vzhledem k nedostatku ložisek stavebního kamene vhodných k otvírce v Libereckém kraji i jeho širokém okolí je nezbytné, aby plánovaná otvírka ložiska saturovala dostatečně poptávku po této surovině v Libereckém kraji a jeho okolí, avšak pokud možno po co nejdelší možné období a s nejnižšími dopady na životní prostředí. Většina kvantitativně i kvalitativně potenciálně odpovídajících ložisek potřebám se nachází v územích (prostorech) konfliktních až silně konfliktních se složkami ŽP i zdraví obyvatel. V řešeném období nelze uvažovat o otvírce nového ložiska stavebního kamene, pouze lze provádět aktivity směřující k ověření potenciální otvírky nového ložiska do budoucna – tj. s důkladné analýzy střetů zájmů u evidovaných ložisek stavebního kameniva. Opatření: Umožnit využití ložiska Luhov-Brniště-Tlustec v navrhovaných hranicích POPD s minimálním plošným rozšířením a vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny, obnovit hornickou

87


www.integranet.cz

činnost na ložisku velmi kvalitního stavebního kamene vhodného zejména pro kolejové lože a pro naplnění požadavků trhu a to šetrným způsobem a po co nejdelší možné období (i za cenu snížení roční kapacity těžby a to v min. ročním objemu těžby 580 tis. tun/rok. s životností těžby min. na 30 let) za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA, zajistit postupnou provázanost etapovité těžby a postupné rekultivace a sanace těžbou dotčeného území, zejména pak plnění zásad průběžné a postupné technické a biologické rekultivace; Výsledná formulace tohoto opatření vyplývá z dlouhodobé průběžné diskuse jako možný konstruktivní kompromis, kdy je v zásadě navrženo podpořit de facto obnovení hornické činnosti na historicky roztěženém ložisku s vědomím, že kvalitativní parametry a potřeby ochrany přírodních fenoménů tohoto prostoru vyžadují spíše dlouhodobé a postupné využití reálně těžitelného potenciálu před rychlou exploatací. Případná rychlá exploatace lokality Tlustec povede s ohledem na koncepcí legitimně deklarované souvislosti s dostupností stavebního kamene k tlaku na otevření jiných analogických ložisek (třeba i nových mimo bilanci), přičemž stávající lom na Tlustci je fakticky ve stavu zajištění. Z tohoto důvodu důraz ARSP LK na co nejdelší životnost těžby a co nejpomalejší postupy při zajištění určitého objemu těžené suroviny je nutno pokládat za legitimní, zásadní a koncepčně plně odůvodněný. Obnovení hornické činnosti i přes výše uvedené souvislosti generuje významné negativní vlivy především na biotopy řady zvláště chráněných či ochranářsky významných až unikátních druhů fauny a několika zvláště chráněných druhů rostlin. Významně zasahuje i do části přírodě blízkých lesních porostů, může znamenat i ohrožení xerofytních biotopů na skalních výchozech a fragmentů i původních či přírodě blízkých suťových biotopů, což je dokládáno i podklady souběžně probíhající procedury EIA. V dokumentech EIA jsou navrhovány i určité přístupy jak z hlediska optimalizace vlastních postupů hornické činnosti, tak především postupnosti rekultivací v závislosti na postupech těžby, které mohou částečně přímé vlivy na přírodní fenomény Tlustce zmírnit, případně i částečně kompenzovat (v kontextu dlouhodobého časového měřítka). Zásadní je ochrana skalního výchozu Rabenstein, co nejpozdější a ne jednorázový zásah do hodnotného fragmentu lesa na 4. etáži v SV části, ponechání 0. a 1. etáže a zahájení postupných rekultivací v kombinaci s podporou přirozené sukcese v některých prostorech stávajícího lomu. Obnovení hornické činnosti znamená dále prohloubení změny krajinného rázu zesílením působení jizvy těžebny na siluetě kopce, ve vztahu k předpokladu průběžné rekultivace zahájené v některých prostorech ještě před zahájením případné otvírky lze částečně dopad této opět postupné změny zmírnit, vliv na krajinu je negativní. Obnovení hornické činnosti znamená dále kontaktní dopady na funkci vymezených prvků ÚSES a zásahy i do méně hodnotných lesních ekosystémů

88


www.integranet.cz

a prvků náletových dřevin v některých prostorech lomu a je zásahem do biotopu populací řady běžných lesních a xerofytních druhů rostlin a živočichů. Nejsou dotčeny žádné mokřadní ekosystémy. Na ploše dobývacího prostoru se nenachází půdy I. a II. TO. Na větší části plochy určené k těžbě byl půdní pokryv v minulosti odstraněn - na plochách jednotlivých etáží, lomových komunikací, manipulační a technologické plochy. Vlivy na půdu budou nevýznamné. Riziko ovlivnění podzemních i povrchových vod je velmi nízké, v podstatě zanedbatelné. Pokračování historické těžby bývá většinou příznivější (nevnáší se nová, dosud neznámá zátěž do území). V tomto případě je velké pozitivum, resp. snížení dopadů dáno skutečností, že 90% dopravy je směrováno na železnici. Také asfaltová přístupová cesta umožňuje snadnější eliminace prašnosti. Výhodou je již zpracovaná Dokumentace EIA včetně posouzení vlivů na zdraví (chemické látky a hluk) - v případě těžby na tomto ložisku nebude docházet k souběhu případných negativních vlivů s dalšími DP. Zátěž z dopravy NA je ve větší míře eliminována preferováním železniční dopravy, přesto je zbytková silniční doprava vedena již velmi zatíženými oblastmi (hluk, chem. škodliviny z dopravy) Pozitivní na snížení prašnosti je předpoklad průběžné rekultivace zahájené v některých prostorech ještě před zahájením případné. Podmínkou je použití vhodných (co nejméně alergenních) druhů. Opatření: Umožnit využití ložiska Dětřichov s DP Frýdlant I. a Heřmanice u Frýdlantu s DP Heřmanice I pro občasnou malotěžbu pro lokální účely, zejména pro účely těžby lomového kamene pro protipovodňové opatření, v min. ročních objemech těžby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok). Podmínkou pro občasnou malotěžbu lomového kamene je důsledná ochrana mokřadních ploch a organizace těžby tak, aby vodní a mokřadní enklávy nebyly zasaženy. Možnost využití uvedených ložisek v lokálním měřítku je z pohledu ochrany přírody a krajiny legitimní. Potenciálně významnější střety s ochranou přírody mohou hrozit pouze u ložiska Heřmanice u Frýdlantu na DP Heřmanice I. Potenciální využití v DP Heřmanice I s sebou přináší riziko zásahu do tůní na dně těžebny, které jsou významným refugiem obojživelníků a mozaikou mokřadních až mělkých vodních ekosystémů v různých sukcesních stadiích. Podmínkou pro občasnou malotěžbu lomového kamene je důsledná ochrana mokřadních ploch a organizace těžby tak, aby vodní a mokřadní enklávy nebyly zasaženy. Dále je nutno uvažovat s mírně nepříznivými vlivy na mimolesní porosty dřevin, z hlediska krajinného rázu

89


www.integranet.cz

jde o pohledově zahloubenou těžebnu, jejíž malé rozšíření se na změně krajinného rázu místa prakticky nijak významněji neprojeví. Využití DP Frýdlant I s sebou nese mírně nepříznivé vlivy na náletové porosty dřevin v prostoru bývalého, zcela opuštěného lomu, nejsou zde lokalizovány tůně ani mokřadní enklávy, mohou být dotčena plošně i stanovištně nevýznamné částečně xerofytní biotopy. Podmínkou je pouze malotěžba lomového kamene. Vlivy na půdu jsou zanedbatelné - ložisko Heřmanice u Frýdlantu s DP Heřmanice I. je ložisko s povolenou těžbou avšak ve fázi zajištění, na ložisku Dětřichov se nevyskytují půdy nejvyšší kvality. Ložisko Dětřichov leží cca 1 km od hranice CHOPAV Jizerské hory, mimo ochranná pásma jímacích území podzemních vod. Ložisko leží nad místní erozivní bází. Nejbližší jímací území podzemní vody u Dětřichova jsou vázána na zvodeň v ledovcových sedimentech. Těžba čedičů by tuto zvodeň neovlivnila ani kvantitativně, ani kvalitativně, za předpokladu základních opatření eliminujících riziko znečištění vod např. při havárii s únikem ropných látek. Ložisko Heřmanice (resp. jeho těžební báze) leží nad úrovní místní erozivní báze, tvořené Oleškou. Při dodržení úrovně těžební báze nad potokem nedojde k ovlivnění hydrogeologického režimu okolí. Cca 1 km na JZ je projektována geotermální elektrárna s využitím vod cirkulující ve vrtech a horninovém prostředí ve velkých hloubkách. Před využitím ložiska by bylo nutno prokázat, že otřesy, působené odstřely kamene, by nevedly k narušení těsnění stvolů hlubokých vrtů s cirkulující geotermálně ohřátou a pravděpodobně mineralizovanou vodou, jejíž úniky by mohly vést ke kontaminaci vodohospodářsky využívaných štěrkopísků v jímacím území Dětřichov. Malotěžba lomového kamene představuje pravděpodobně jen nevýznamnou místní dopravu přes intravilány. V případě Heřmanic těžba ukončena v roce 1992, což v případě znovuotevření lze považovat za nově vnesený zdroj hluku a prašnosti do zájmové lokality. V rámci Dokumentace EIA doporučuji posoudit, zda při těžbě na tomto ložisku nebude docházet k souběhu případných negativních vlivů s dalšími DP (Dolní PertolticeArnoltice, Dětřichov, Krásný Les). Opatření: V případě výhradního ložiska Žandov u České Lípy preferovat v předpolí DP tzv. sanační těžbu z důvodu zabezpečení aktivního sesuvu v předpolí DP a zároveň tak v rámci sanačního opatření umožnit hospodárného dotěžení zásob stavebního kamene v DP Žandov. Kontext zásahu především v polích nad stávajícím lomem, bez ochranářsky hodnotnějších stanovišť v přímém předpolí lomu, s minimálními dopady do spíše náletových porostů dřevin. Sesuv V směrem zasahuje na půdy II. TO, nicméně s ohledem na sanační zásah lze vlivy považovat za přijatelné.

90


www.integranet.cz

S ohledem na aktuální sesuvné projevy v předpolí jde o adekvátní aktuální reakci zpracovatele Koncepce. fZ hlediska vlivů na zdraví se předpokládá pokračování dosavadní zátěže z těžby. Těžbou budou stejně jako dosud dotčeny pouze mělké freatické vody sestupující ze zdrojově omezeného povodí limitovaného návrším severně od lomu bez přímé návaznosti na hlubší kolektory. Situace v ovlivnění podzemních i povrchových vod se navrženým dotěžením prakticky nezmění. Vliv z Turówa se zde nijak neprojeví, je tu jen nejvyšší treatická zvodeň bez dalekonosného propojení. Opatření: Na území Semilska preferovat plošné rozšíření DP Košťálov I o cca 6 ha a zároveň tak hospodárné využití veškerých zásob výhradního ložiska stavebního kamene Košťálov-Stružinec na úkor zahájení zcela nových otvírek ložisek (např. výhradního ložiska Hořensko se stanoveným DP apod.). Z pohledu koncepčního přístupu jde jednoznačně o pozitivní návrh, který je prevencí tlaku na otvírku nových ložisek stavebního kamene v krajinářsky či ochranářsky hodnotnějších lokacích. Mírně negativní vlivy je nutno očekávat na lesní a mimolesní porosty. Dojde též k zesílení vlivu na krajinný ráz s ohledem na současné parametry těžebny, zatím chybí průběžná rekultivace v prostorech, kde se již další hornickou činností nepočítá. Ovlivnění podzemních a povrchových vod bude pokračovat na dosavadní přijatelné úrovni. Je jednoznačně pozitivnější dotěžba než otvírání nových ložisek. Pokračování historické těžby bývá většinou příznivější (nevnáší se nová, dosud neznámá zátěž do území). Každopádně nezvyšovat produkci z důvodu již stávající výrazné silniční dopravy po úzkých silnicích přes Košťálov a okolní intravilány (hluk, chem. škodliviny z dopravy). Opatření: S dotěžením zásob na výhradním ložisku Chuchelna (Smrčí-Proseč) v DP Chuchelná I. počítat až po ukončení těžby na dotěžovaném výhradním ložisku Smrčí 2 a 3 a Záhoří –Proseč. Lze předpokládat mírný negativní vlivy na lesní porosty jakožto VKP. Bude se jednat o zásahy na úkor převážně smrkových lesů s příměsí borovice, lokálně i jiných dřevin, bez vyšší stanovištní hodnoty. Konfigurace stávajícího lomu ve stupni zajištění ale vyžaduje využití stávajícího dna, na kterém se však vytvořily tůně se srážkovou vodou, tudíž nelze vyloučit vlivy především na citlivou skupinu obojživelníků. Jde však o zásahy do menších ploch a enkláv, významnější plochy obdobného charakteru jsou ve vytěžené části DP Chuchelná-Slap.

91


www.integranet.cz

Z důvodu ochrany prameniště je nutno v západní části lomu nezahlubovat těžbu pod úroveň 441 m n.m. V průběhu těžby je nutno monitorovat kvalitu vody v podložních štěrkopíscích, zdrojovém kolektoru prameniště Zlatá voda. Povrchová vody nebude dotčena. Povrchové vody nebudou dotčeny. Ložiska Smrčí 2, Smrčí 3 a Záhoří – Proseč neleží v CHOPAV ani v žádném PHO podzemních vod. Plošně na sebe bezprostředně navazují a hydrogeologicky tvoří jednu strukturu, danou skutečností, že ložisko je tvořeno lávovým příkrovem těženým prakticky v celé mocnosti. Na povrchu je Záhoří – Proseč odděleno nevýrazným údolím prameniště malého potoka. Příkrov vyplňuje asymetrické třetihorní údolí meandrující řeky. Jeho podloží tvoří zvodnělé říční štěrkopísky o mocnosti cca 25 metrů. Štěrkopísky jsou pokryté nesouvislou vrstvou tufů o mocnosti 0.5-3.0 m. Užitkovou surovinu představují bazaltové lávy mocnosti 20-35 m. Šířka lávového proudu kolísá mezi 400-1 000 m a směřuje od JV k SZ v ložiskové délce 1.5 km. Při povrchu jsou bazalty intenzivně argilitizovány, mocnost zjílovělých hornin místy přesahuje 12 m. Mocnost argilitizovaných zón narůstá v okolí tektonických poruch. Pokryvné útvary na ložisku tvoří hlinitá deluvia a kamenité až balvanité sutě. Mocnost se běžně pohybuje kolem 2-3 m, u balvanitých sutí vzrůstá i přes 10 m. Hostí nestálou freatickou zvodeň bez vodohospodářského významu. Bazalty jsou omezeně až silně omezeně puklinově propustné. Voda o puklinách sestupuje do podložních štěrkopísků, ve kterých existuje stabilní kolektor dotující prameniště Zlatá voda v blízkosti západního konce lávového proudu. Je nutné dát do podmínek podrobný monitoring kvality vody v podložních štěrkopíscích. Opatření: ▪Z důvodu ochrany prameniště je nutno v západní části lomu nezahlubovat těžbu pod úroveň 441 m n.m. ▪Monitorovat kvalitu vody v podložních štěrkopíscích v prostoru mezi lomem a prameništěm Zlatá voda. ▪Organizačně a technicky zabezpečit okamžitou likvidaci havárie v lomu s únikem ropných látek nebo jiných látek škodlivých ▪Zajistit kontrolovaný odtok (čerpání) vody z lomu v kvantitativním i kvalitativním smyslu. Z hlediska vlivů na zdraví je jednoznačně pozitivnější dotěžba než otvírání nových ložisek. Pokračování historické těžby bývá většinou příznivější (nevnáší se nová, dosud neznámá zátěž do území). Nemožnost železniční dopravy - doprava bude směrována na silnici Semily–Železný Brod v lesním úseku mimo sídla poté zapojení do dopravního proudu v obou intravilánech.

92


www.integranet.cz

Opatření: Zbývající nevyužívaná ložiska stavebního kamene (např. ložiska Hořensko, Pelechov, Heřmanice 2-Kristiánov, Janovice u Kravař, Jitrava, PrácheňČeská Skála, Slunečná-Kožlí, Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Janovice-Heřmanice, Krásný Les u Frýdlantu, Mlýnice, Slunečná-Kameník, Přívlaka-Chlumek, Peřimov-Strážník, Noviny pod Ralskem, FrantiškovSachrův a dalších 11 evidovaných a registrovaných prognózních zdrojů stavebního kamene) zaujímají velmi nízké – ekonomicky nerentabilní objemy vytěžitelných zásob a nízkou ložiskovou prozkoumanost, komplikované báňsko-technologické postupy využití, velmi variabilní až výrazně zhoršenou kvalitu suroviny a zejména významnější, doposud nevyřešené až ve své podstatě neřešitelné střety zájmů s ochranou krajiny a přírody a s dopravním napojením a zatížením nákladní automobilovou dopravou a v neposlední řadě zcela nevyhovující umístění těchto ložisek vzhledem k zastavěnému a zastavitelnému území dotčených obcí. Ložiska ponechat jako surovinové rezervy. Při ponechání těchto ložisek v surovinové rezervě bude setrvávat současný stav, což bude mít pozitivní vliv na všechny složky životního prostředí i zdraví obyvatel. Významný pozitivní vliv z hlediska přírody a krajiny - jednoznačný přínos prevence zásahů do řady fenoménů se zájmy ochrany přírody a krajiny. Při případné otvírce střety se ZPF lze předpokládat u ložisek: Janovice u Kravař a Janovice Heřmanice.

CIHLÁŘSKÉ SUROVINY Opatření: Do budoucna nelze předpokládat další rozvoj těžby cihlářských surovin, potřeby kraje budou nadále zajišťovány dovozem již hotových výrobků a stavebních prvků. Navrhované opatření je prevencí tlaku na poměrně velké prostory v krajině a potenciální rozsáhlé zábory i vysoce kvalitní půdy (Pavlovice-Vrchovany, Dubnice pod Ralskem, Janovice-Dubnice, Dubnice pod Ralskem 2). Vliv tohoto opatření bude významný pozitivní na všechny složky ŽP. Z hlediska vlivů na zdraví bude mít toto opatření vliv pozitivní, avšak z hlediska dopravy je otázkou zda má významnější negativní vliv dovoz hotových výrobků či doprava vytěženého materiálu ke zpracování.

OPATŘENÍ PRO REKULTIVACE Opatření:

93


www.integranet.cz

Problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci těžbou dotčeného území. V ojedinělých případech inicializovat změnu minulých a nadále existujících pravomocných rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení (podmínky) neodpovídají dnešním požadavkům na nové kvalitnější využití těžbou dotčeného území. Navrhované opatření reaguje na změny potřeb u některých již několik i desítky let vydaných rozhodnutí o způsobu rekultivace po těžbě. Opatření reaguje i na změny trendů v oblasti rekultivací. Cílem navrhovaného využití by měla být podpora biodiverzity a vzniku či obnovy přírodních prvků při rekultivacích, je však nutno mít na paměti, že naopak nelze v rámci realizace tohoto opatření připouštět využití těžeben po ukončení činnosti formou deponií nebo formou sportovních areálů (motoristické sporty apod.) Povinnost dodržovat legislativní předpisy a právně platná rozhodnutí se odrážejí v současných řešeních rekultivací, nicméně v souladu s trendy vytváření předpokladů pro rozvoj biodiverzity na rekultivovaných územích po těžbě se ukazuje jako žádoucí inicializovat změny v již před mnoha lety schválených plánech rekultivace. Vlivů na půdu se tato problematika pravděpodobně významně dotýkat nebude. Změny plánů rekultivací umožní zohlednění výsledků monitoringu podzemních vod. Z hlediska vlivů na zdraví je důležité preferovat průběžnou rekultivaci ke snížení prašnosti a negativního dopadu na krajinu (psychická pohoda obyvatel, možnost následného využití pro obyvatelstvo – rekreace, sport...) a zároveň použití pouze co nejméně alergenních rostlin. Opatření: V územích s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci s ohledem na nové využití území (multifunkční využití konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních prací k ochraně přírody a krajiny. Opatření by mělo směřovat k volbě způsobu rekultivace na základě požadavků rozvoje dané obce. Tam, kde jsou vyvinuty nebo existuje potenciál ke vzniku přírodně cenných prvků, je vhodné ponechat území po těžbě rozvoji biodiverzity.

Opatření: Opouštěný těžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat přírodních procesů pro dosažení reliéfově a biotopově různorodého prostředí, které výhledově bude plnit významné ekologické funkce v

94


www.integranet.cz

krajině. Více praktikovat přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území využívající přírodních procesů za účelem vytvoření přírodně hodnotných ekosystémů; přírodě blízká obnova těžbou narušeného území probíhá formou samovolného vývoje těžbou narušeného území, popř. zásahů usměrňujících tento vývoj (pro potlačení nevhodných druhů, vytvoření podmínek pro výskyt zvláště chráněných částí přírody apod. Tyto formy a způsoby obnovy vycházejí z procesu ekologické sukcese (tj. spontánní sukcese, řízené (usměrňované) sukcese, managementové zásahy pro některé ohrožené druhy organismů), tj. směny druhů v čase, kdy společenstva během ní prochází řadou vývojových stupňů (tzv. sukcesních stadií), přičemž při jejím využití pro obnovu těžbou narušených území vznikají obvykle hodnotnější a stabilnější ekosystémy a biologické rozmanitosti obnovovaných území než při technických rekultivacích; Někdy je nutné volit kombinaci podpory sukcese s formami řízené sukcese a s některou formou přímé biologické rekultivace, v některých případech pro zvýšení biodiverzity použít i konkrétní formu tzv. sukcesního zmlazení (např. skrývka vegetačního povrchu při hraně závěrných svahů na minerální podloží - jen u mělkých půd!!, analogie i na plochách etáží kamenolomů). V řadě případů, kdy těžbou vznikají obnažené skalní či písčité plochy, je někdy účelné v rámci celkové revitalizace řešit i tzv. náhradní stanoviště, tlumit nežádoucí sukcesi dřevin, ponechávat v mozaice otevřené plochy bez pokryvu. Ve dně kamenolomů nebo některých pískoven v rámci technické rekultivace vytvářet rovněž mělké deprese, které se zavodní a iniciují pak vznik mokřadních enkláv. Realizace tohoto opatření bude z hlediska přírody a biodiverzity významné pozitivní. Opatření: Nepovolovat zavážení opuštěných těžeben komunálními a nebezpečnými odpady, jen v ojedinělých případech provádění rekultivace vytěžených těžeben formou terénních úprav a závozem prostoru výkopovými zeminami a hlušinovým materiálem nebo jinými jednodruhovými inertními odpady , v případě možnosti umístit úpravárenské technologie pro třídění inertních a stavebních odpadů v opuštěných těžebních. Pokud jde o těžebnu v ochranných pásmech vod nebo v hydrogeologické komunikaci s vodohospodářsky významnými zvodněmi, tak žádné zavážení a i jiné využití těžebny nepovolovat. Pozitivní vliv z hlediska vod, krajiny a přírody i zdraví obyvatel. V případě těžby pod hladinou podzemní vody zavážení nepovolovat zjm. z hlediska přírodního a krajinářského, dále je nutno vzít na vědomí i případný hydrologický (hydrogeologický) kontext lokalit. Vyhodnocení vlivů na kulturní dědictví:

95


www.integranet.cz

Vzhledem k tomu, že navrhovaná opatření mají velmi slabou vazbu k problematice kulturního dědictví a vlivy na tyto objekty jsou spíše výjimečné, bylo pro toto téma zpracováno speciální hodnocení pomocí analýzy GIS (mapový podklad viz příloha 3). Touto formou byly vyhodnoceny vlivy na: a) národní nemovité kulturní památky, b) nemovité kulturní památky, c) území archeologických nálezů, d) krajinné památkové zóny, e) památkové zóny, f) památkové rezervace. Z provedené GIS analýzy vyplývá, že v navrhovaných lokalitách k otvírce se bezprostředně výše uvedené plochy a objekty nenacházejí. Tudíž bezprostřední ohrožení těžbou nehrozí, z hlediska vlivů může docházet k nepříznivému ovlivnění těžkou nákladní dopravou, což je však nutné řešit na projektové úrovni.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČR Na základě vyhodnocení navrhovaných opatření ARSP LK po detailním zhodnocení, lze konstatovat, že vlivy přesahující hranice ČR nelze předpokládat.

96


6.5

www.integranet.cz

SOUHRN VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ ARSP LK

Na základě vyhodnocení vlivů jednotlivých skupin opatření navrhovaných ARSP LK bylo lze z hlediska potenciálních kumulativních vlivů konstatovat následující: Současná navrhovaná opatření ARSP LK, která byla upravena na základě výstupů SEA, jsou formulována tak, aby ke kumulativním vlivům využívání nerostných surovin v Libereckém kraji, pokud možno nedocházelo. Odpovídá tomu i jedno z kritérií pro výběr ložisek k otvírce i další navrhovaná kritéria ve smyslu otvírky pokud možno rovnoměrně rozmístěných roztěžených ložisek a podmínky postupnosti otvírky ložisek až po dotěžbě ložisek dříve otevřených. Kumulace vlivů může nastat buď s jinými aktivitami, což je nutné vždy posoudit na úrovni konkrétního projektového záměru v procesu EIA. Z hlediska ARSP LK je možné upozornit pouze na možnost kumulace dopravy ve Frýdlantském výběžku. Z toho důvodu jsou též navrženy pro otvírku ložisek v této oblasti podmínky vyřešení dopravy ve městě Frýdlant.

97


7

www.integranet.cz

PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.

V pracovních verzích SEA byly navrhovány podmínky pro jednotlivá opatření tam, kde byly identifikovány negativní vlivy na jednotlivé složky ŽP a zdraví obyvatel. Navržené podmínky byly zpracovatelem ARSP LK zapracovány přímo do jednotlivých opatření viz výše. Níže jsou navrženy pouze doplňující podmínky pro následující opatření: Opatření: Umožnit využití ložiska Dětřichov s DP Frýdlant I. a Heřmanice u Frýdlantu s DP Heřmanice I pro občasnou malotěžbu pro lokální účely, zejména pro účely těžby lomového kamene pro protipovodňové opatření, v min. ročních objemech těžby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok). Podmínkou pro občasnou malotěžbu lomového kamene je důsledná ochrana mokřadních ploch a organizace těžby tak, aby vodní a mokřadní enklávy nebyly zasaženy. Cca 1 km na JZ od ložiska Dětřichov je projektována geotermální elektrárna s využitím vod cirkulující ve vrtech a horninovém prostředí ve velkých hloubkách. Navrhovaná podmínka: Před využitím ložiska by bylo nutno prokázat, že otřesy, působené odstřely kamene, by nevedly k narušení těsnění stvolů hlubokých vrtů s cirkulující geotermálně ohřátou a pravděpodobně mineralizovanou vodou, jejíž úniky by mohly vést ke kontaminaci vodohospodářsky využívaných štěrkopísků v jímacím území Dětřichov. Opatření: S dotěžením zásob na výhradním ložisku Chuchelna (SmrčíProseč) v DP Chuchelná I. počítat až po ukončení těžby na dotěžovaném výhradním ložisku Smrčí 2 a 3 a Záhoří –Proseč. Navrhované podmínky: Z důvodu ochrany prameniště je nutno v západní části lomu nezahlubovat těžbu pod úroveň 441 m n.m. Monitorovat kvalitu vody v podložních štěrkopíscích v prostoru mezi lomem a prameništěm Zlatá voda. Organizačně a technicky zabezpečit okamžitou likvidaci havárie v lomu s únikem ropných látek nebo jiných látek škodlivých Zajistit kontrolovaný odtok (čerpání) vody z lomu v kvantitativním i kvalitativním smyslu.

Zároveň vzhledem k negativním vlivům rozšiřování DP Okřešice na jednotlivé složky životního prostředí SEA posuzovatel doporučuje zabývat se

98


www.integranet.cz

prověřením možností využití suroviny pod povolenou bází hladiny podzemní vody pro těžbu v DP Okřešice soustavným monitoringem režimu a kvality podzemní vody v okolí ložiska a využitím jeho výsledků pro modelové vyhodnocení změn režimu v případě zahloubení těžby i pod hladinu podzemní vody s následným vyhodnocením změn na zdroje vody v okolí a na kolektory chráněné CHOPAV Severočeská křída a tuto přípravu vyžadovat od těžaře.

99


8

www.integranet.cz

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)

8.1

VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT

Do projednávání v rámci procesu SEA je koncepce ARSP LK předkládána jako jednovariantní, nicméně v průběhu přípravy ARSP LK a procesu SEA vznikaly varianty posuzované koncepce. Proces SEA byl zahájen v době, kdy byla připravena a částečně projednána verze ARSP LK z května 2009. Do této verze byly průběžně zapracovávány návrhy a připomínky vzešlé z procesu SEA v dalších verzích ARSP LK.

8.2

POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ ARSP LK NA ŽIVOTNÍPROSTŘEDÍ

Posouzení vlivů ARSP LK na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, vplatném znění. Významným podkladem byla Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004). Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí na základě vydaného závěru zjišťovacího řízení je i posouzení vlivů na soustavu lokalit Natura 2000. Postup a metodika posouzení je podrobně popsán v kap. 6.1. Jednotlivé kroky provedení posouzení vlivů ARSP LK na životní prostředí: 1.

Analýza stavu životního prostředí na území dotčených území v rámci kontextu kraje.

2.

Analýza strategických dokumentů na národní a regionální úrovni.

3.

Stanovení sady témat (složek) životního prostředí relevantních pro hodnocení.

4.

Posouzení návrhové části ARSP LK vzhledem k tématům (složkám) životního prostředí.

5.

Posouzení ARSP LK z hlediska vlivů na veřejné zdraví.

6.

Posouzení ARSP LK z hlediska vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (lokality systému Natura 2000).

7.

Návrh opatření pro minimalizaci negativních vlivů implementace ARSP LK na životní prostředí.

8.

Návrh monitoringu implementace ARSP LK z hlediska vlivů na životní prostředí.

100


www.integranet.cz

9.

Návrh environmentálních indikátorů pro sledování vlivu realizace ARSP LK na životní prostředí.

10.

Zpracování SEA dokumentace.

11.

Návrh stanoviska SEA.

8.3

PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Z hlediska potřebných dat a dokumentů byla převážná část potřebných informací k dispozici. Ze strany předkladatele a zpracovatele ARSP LK, tj. Libereckého kraje a České geologické služby bylo zpracovateli SEA poskytnuto dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení. Problematické, nicméně řešitelné je rozdělení a správa různých subjektů mapových podkladů zjm. v ochraně přírody (např. maloplošná ZCHÚ) a nedostupnost elektronických verzí dokumentací EIA zpracovaných dle zákona č. 244/1992 Sb. Jako nejproblematičtější se jeví nedostupnost studií, dat a informací ohledně ložisek uranu, které má k dispozici pouze státní podnik Diamo a nejsou veřejně dostupné. Nedostupnost těchto materiálů značně komplikuje podrobný náhled do problematiky využití ložisek uranu osobám, jež nejsou zaměstnanci tohoto podniku, tudíž jakákoli externí expertíza nemůže dosahovat potřebných rozměrů. Z hlediska řešení problematiky náhrady primárních nerostných surovin využíváním druhotných surovin stavebních a demoličních odpadů je klíčová absence dat o vyrobených sortimentech recyklovaných stavebních materiálů ze stavebních a demoličních odpadů – jejich množství, způsob a místo využití. Tudíž potenciál náhrady druhotných surovin za těžené nerostné zdroje nelze reálně odhadnout.

101


9

www.integranet.cz

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

(INDIKÁTORŮ)

VLIVŮ

Vzhledem k charakteru a rozdílným úrovním detailu ARSP LK od strategických obecných opatření až po detailní návrhy na podmínky otvírky vybraných ložisek, i monitoring vlivů realizace koncepce je nutné rozdělit na 2 úrovně. Vlivy realizovaných otvírek navrhovaných ložisek je nutné sledovat na projektové úrovni pomocí indikátorů navržených v procesu EIA. Jedná se zejména o sledování dopadů nové, obnovené či rozšířené těžby na ovzduší a hlukovou situaci – viz též indikátory navržené v HIA – viz příloha 1. Níže uvedené indikátory navrhnul zpracovatel SEA pro využití ke sledování environmentálních dopadů realizace strategických opatření ARSP LK. Tabulka 12:

Návrh sady indikátorů pro monitoring Téma životního prostředí

Indikátory

Jednotky

Zdroje dat

Geologie a hydrogeolo gie

•

Počet zlikvidovaných starých průzkumných vrtů na uranových ložiskách ve stanovených průzkumných územích

ks

•

Báňský úřad

Půda a využití území

•

Rozsah nových záborů zemědělské půdy z důvodu těžby nerostných surovin

ha

•

KÚ LK, MŽP

Plošný rozsah těžených ložisek na územích CHKO

ha

•

KÚ LK

Rozsah zásahů do lesních porostů v důsledku těžby nerostných surovin • rozsah záboru PUPFL v souvislosti s realizací navržených opatření

ha

•

KÚ LK, MŽP

ha

•

KÚ LK, MŽP

Příroda, krajina a biodiverzit a

•

102


Téma životního prostředí

Indikátory Rozsah nově vzniklých z hlediska biodiverzity bohatých segmentů v rekultivovaných územích • Počet a rozsah těžeben zavezených odpadem. • Podíl využívaných druhotných surovin jako náhrada za těžené nerostné suroviny • Počet ohrožených kulturních památek a rozsah památkových zón těžbou nerostných surovin. •

Odpadové hospodářst ví

Kulturní dědictví

www.integranet.cz

Jednotky

Zdroje dat

ha

•

Báňský úřad, MŽP

Počet/ha

•

KÚ LK

%

•

KÚ LK

Počet/ha

•

Celkový systém monitoringu zahrnuje následující aktivity: • • •

• •

•

sledování environmentálních indikátorů (na základě informací o průběhu implementace jednotlivých opatření); vyhodnocování monitoringu, tj. sledování změn environmentálních indikátorů v dotčeném území; iniciace příslušných kroků při zjištění negativních dopadů ARSP LK na životní prostředí (dle požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů) zveřejňování výsledků monitoringu komunikace s příslušným úřadem pro posuzování (Ministerstvo životního prostředí) a orgány ochrany přírody a dalšími subjekty státní správy s působností v oblasti ochrany životního prostředí poskytování informací o problematice životního prostředí s vazbou na ARSP LK všem zainteresovaným subjektům a jednotlivcům

103


10

www.integranet.cz

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE.

Plánovaná opatření jsou popsána v kapitole 7 vyhodnocení

104


11

www.integranet.cz

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ

Environmentální kritéria pro výběr projektů, na základě nichž mj. byla upravena ložiska navrhovaná v ARSP LK k otvírce či rozšíření jsou přímo součástí posuzované koncepce – kap. C v návrhové části. Tato kritéria jsou využitelná do budoucna při řešení výběru dalších ložisek k otvírce a z hlediska dopadů na životní prostředí SEA posuzovatel doporučuje tato kritéria využívat.

105


12

www.integranet.cz

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Ze závěru zjišťovacího řízení „Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje“ vzešel z hlediska problematiky vylivů na veřejné zdraví požadavek vyhodnotit: předpokládaný dopad realizace ARSP LK na hluk a veřejné zdraví, přičemž vlivy na veřejné zdraví posoudit metodikou HIA (hodnocení vlivů na zdraví), soulad ARSP LK se Zdravotní politikou Libereckého kraje, zda jsou navrženy vhodné metody a postupu monitoringu a evaluace ve vztahu k problematice životního prostředí a veřejného zdraví. Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo zpracováno jako samostatná studie (viz příloha 1) dle specifické metodiky HIA pro posuzování vlivů koncepcí na veřejné zdraví v Libereckém kraji a bylo průběžně konzultováno s KHS Libereckého kraje. Autorkou vyhodnocení vlivů ARSP LK na veřejné zdraví je Ing. Dana Potužníková (autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 004/04, osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009) ve spolupráci s Ing. Janou Kučerovou, Ph.D., KHS Libereckého kraje se sídlem V Liberci. Z vyhodnocení vlivů ARSP LK na veřejné zdraví vyplývá následující: Lze konstatovat, že vlivy Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na zdraví jeho obyvatel je možné očekávat jak v oblastech lokálních, tak v oblasti celokrajské. Lokální oblasti, tj. v blízkém okolí dobývacích prostor mohou být negativně ovlivněny hlukem zvýšenou prašností a negativně subjektivním vnímáním narušené krajiny těžbou. S rizikem je nutné uvažovat i u možnosti znečištění podzemních vod, a to zejména při těžbě a zpracování uranu. Celokrajský vliv pak může vyvolat zvýšená doprava, kdy vlivem přepravy těžkými nákladními vozidly lze u zástavby kolem přepravních tras očekávat zvýšenou prašnost a hlučnost. Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje proto analyzuje celou situaci a navrhuje soubor opatření, která sice nemohou zajistit eliminaci možných rizik tak, aby riziko bylo nulové, mohou však zajistit snížení rizik na celospolečensky přijatelnou úroveň. Další analýzy a z nich vycházející opatření musí být realizovány a navrženy v rámci procesů EIA.

106


13

www.integranet.cz

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Regionální surovinová politika patří k zásadním strategickým dokumentům kraje. Poskytuje přehled a charakteristiku ložisek nerostných surovin na území kraje, hodnotí zásoby, vývoj těžby a její vliv na životní prostředí, zabývá se vývojem potřeby surovin, navrhuje postupy a opatření při využívání surovinových zdrojů v kraji. Hlavními uživateli RSP LK jsou především příslušné odbory KÚ LK, pověřená města a dotčené obce, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR (odbor ochrany horninového a půdního prostředí a odbor výkonu státní správy VIII MŽP ČR). Regionální surovinová politika je důležitým odborným podkladem pro samosprávu LK a jednotlivé odbory KÚ LK (především odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor územního plánování), při rozhodování a vydávání stanovisek k nejrůznějším záměrům předkládaným na KÚ LK a dotýkajících se problematiky nerostných surovin na území kraje. V průběhu procesu SEA byly hodnoceny všechny části koncepce. Nejvyšší pozornost z hlediska hodnocení byla věnována návrhové části – návrh opatření, kritérií a úkolů. V období květen 2009 – duben 201 probíhalo posouzení SEA na základě studií podkladů, terénních šetření, jednání se zadavatelem, zpracovatelem ARSP LK i dotčenými orgány. Nejprve byl řešen výběr jednotlivých ložisek k potenciální otvírce tak, aby nehrozil propad saturace budoucí poptávky po jednotlivých (zjm. stavebníc) surovinách. Následně byly na vybraných ložiscích se zohledněním aktuálních fází projektové přípravy otvírek, definovány základní podmínky, tak, aby byla otvírka z hlediska dopadů na životní prostředí přijatelná a zároveň bylo zajištěno pokrytí poptávky očekávané v budoucích letech horizontu platnosti koncepce. Návrhy a výstupy SEA jsou v maximální míře promítnuty již do samotného dokumentu ARSP LK (návrh ložisek k otvírce, návrh podmínek, kritéria pro výběr ložisek, opatření pro minimalizaci vlivů na životní prostředí, vyhodnocení střetů na jednotlivé složky životního prostředí, kap. druhotné suroviny atd.). Tohoto výsledku bylo dosaženo téměř roční intenzivní spoluprací všech zainteresovaných stran a jedná se v podstatě o ukázkový příklad spolupráce dvou procesů – přípravy koncepce a posouzení SEA.

107


www.integranet.cz

Současný návrh ARSP LK má z hlediska dopadů na životní prostředí v kontextu těžby nerostných surovin maximálně ošetřena veškerá rizika hrozící z navrhovaných opatření, tudíž v této fázi procesu SEA již posuzovatel nenavrhuje žádné zásadní úpravy a doplnění.

108


www.integranet.cz

14

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Tabulka 13:

Přehled způsobů vypořádání závěrů zjišťovacího řízení

Závěr zjišťovacího řízení

Vypořádání SEA

Vyhodnocení souladu Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje (dále jen „ARSP LK“) s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny (např. Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politikou životního prostředí ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Koncepcí ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje). Vyhodnocení, zda ARSP LK zohledňuje strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR. Vyhodnotit soulad ARSP LK s platnou územně plánovací dokumentací.

Vyhodnocení souladu ARSP LK s uvedenými národními i regionálními koncepčními dokumenty bylo provedeno v rámci hodnocení jednotlivých opatření ARSP LK. Seznam koncepčních dokumentů, které byly z hlediska souladu hodnoceny je v kap. 1.4 dokumentace SEA. Vybrané relevantní cíle těchto koncepčních dokumentů jsou uvedeny v tabulkách v kap. 5 dokumentace SEA a samotné vyhodnocení v kap. 6. Vzhledem k tomu, že v současné době je ZÚR Libereckého kraje před schválením (předpokládá se konec roku 2011) a současné ÚP VÚC Českolipsko a Liberecká sídelní aglomerace již pozbývají platnosti, koncept ÚP VÚC Liberecký kraj není schválen, byl kladen důraz na zajištění souladu ARSP LK s připravovanou ZÚR LK. V úvodních fázích vyhodnocení souladu ARSP LK s koncepčními dokumenty Libereckého kraje byla analyzována vazba Aktualizace konceptu snižování emisí a imisí znečištujících látek do ovzduší v Libereckém kraji a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje na ARSP LK s tím, že bylo zjištěno, že vazba na ARSP LK je marginální. Cíle ochrany ovzduší ve vazbě na dopady těžby nerostných surovin byly vzaty z jiných koncepčních dokumentů. Plán odpadového hospodářství je významným dokumentem, zjm.

Vyhodnocení souladu ARSP LK s Aktualizací konceptu snižování emisí a imisí znečištujících látek do ovzduší v Libereckém kraji a s Programem ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Vyhodnocení souladu ARSP LK s Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje.

109


Vyhodnocení souladu ARSP LK s cíli a opatřeními uvedenými ve Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 a v Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013.

Vyhodnotit vzájemnou provázanost Státní energetické politiky, Státní energetické koncepce, Územně energetické koncepce Libereckého kraje, Státní surovinové politiky a Regionální surovinové politiky Libereckého kraje. Vyhodnocení, zda je ARSP LK v souladu se schválenými koncepčními materiály v oblasti ochrany přírody, především s plány péče o zvláště chráněná území. Vyhodnocení souladu navržených opatření ARSP LK s vodohospodářskými koncepcemi, a to zejména s Plánem oblasti povodí Horního a středního Labe, Plánem oblasti povodí Ohře a Dolního Labe Plánem hlavních povodí CR a Plánem rozvoje vodovodu a kanalizací Libereckého kraje. Vyhodnotit, zda ARSP LK dostatečným způsobem zdůrazňuje i vytváří předpoklady pro využití nejlepších dostupných technologií (BAT) při těžbě nerostných surovin a během jejich zpracování, technologií šetrných k životnímu prostředí a veřejnému zdraví. Vyhodnocení, zda ARSP LK zohledňuje cíle a opatření strategického meziresortního dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu

www.integranet.cz

Z hlediska problematiky využívání druhotných surovin a tento koncepční dokument byl využit pro zpracování kap. Druhotné suroviny ARSP LK i pro SEA. Soulad s těmito dokumenty byl vyhodnocen. Seznam koncepčních dokumentů, které byly z hlediska souladu hodnoceny je v kap. 1.4 dokumentace SEA. Vybrané relevantní cíle těchto koncepčních dokumentů jsou uvedeny v tabulkách v kap. 5 dokumentace SEA a samotné vyhodnocení v kap. 6. Při zpracování Aktualizace regionální surovinové politiky LK byly vzaty v úvahu tyto dokumenty. V rámci SEA pak byl vyhodnocen soulad těchto dokumentů z hlediska dopadů na životní prostředí v kapitolách uvedených výše. Viz kap. 5 dokumentace SEA.

Při zpracování Aktualizace regionální surovinové politiky LK byly vzaty v úvahu tyto dokumenty. V rámci SEA pak byl vyhodnocen soulad těchto dokumentů z hlediska dopadů na životní prostředí v kapitolách uvedených výše.

Vzhledem ke strategickému charakteru koncepce a regionální úrovni ARSP LK neřeší ani nemůže řešit použití technologií těžby, toto je možné řešit až v následných povolovacích procesech.

Vyhodnocení souladu s těmito koncepcemi je součástí vyhodnocení vlivů ARSP LK na veřejné zdraví viz samostatná příloha dokumentace SEA č.1.

110


obyvatelstva CR – Zdraví pro všechny v 21. století“. Vyhodnotit soulad ARSP LK se Zdravotní politikou Libereckého kraje. Vyhodnocení, jaké dopady může mít ARSP LK na předměty ochrany ve zvláště chráněných území a v územích soustavy Natura 2000, na významné krajinné prvky, přírodní parky, krajinný ráz, územní systémy ekologické stability a jejich funkčnost, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a zranitelné biotopy. Vyhodnotit, zda a jak jsou zohledněny předměty a území chráněná dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tj. prostředí kulturních památek, území historických parků a zahrad a další území s plošnou ochranou. Vyhodnotit, zda jsou opatření, které navrhuje ARSP LK dostatečná vzhledem k existujícím hydrogeologickým podmínkám se zvláštním důrazem u těžby energetických surovin, zejména uranu. Posoudit, zda a jak jsou stanovena v ARSP LK kritéria pro výběr projektů, zejména v oblasti ochrany přírody a krajiny a ochrany lidského zdraví.

www.integranet.cz

Vyhodnocení souladu s těmito koncepcemi je součástí vyhodnocení vlivů ARSP LK na lokality soustavy Natura 2000 viz samostatná příloha č. 2.

Vyhodnocení je součástí kap. 6 dokumentace SEA.

ARSP LK navrhuje celkem 3 sady opatření týkající se problematiky těžby energetických surovin (uranové rudy), ve kterých klade největší důraz na prevenci znehodnocení hydrogeologických poměrů dané oblasti. Součástí ARSP LK jsou kritéria pro výběr ložisek nerostných surovin u komodit, kde připadá z hlediska spektra ložisek potenciálně připadajících v úvahu k těžbě. Na základě těchto kritérií a posouzení vlivů na životní prostředí byla navržena ložiska k otvírce – viz návrhová část ARSP LK. Vyhodnocení případných navržených Na základě vyhodnocení SEA byly variant ARSP LK (včetně nulové) ve navrženy úpravy navrhovaných vztahu k zájmům ochrany přírody a ložisek k potenciální otvírce. krajiny. Pro varianty navržené v ARSP LK vždy zvážit i varianty ekologicky šetrnější. Prověřit aktuálnost všech uvedených Údaje ARSP LK byly v průběhu údajů uvedených v ARSP LK. hodnocení SEA aktualizovány. Vyhodnocení, zda a jaký vliv má ARSP Toto vyhodnocení je jedním LK na ochranu PUPFL s ohledem na z hodnocených aspektů viz kap. 6 plnění funkcí lesa, zejména se SEA dokumentace.

111


zaměřením na funkci ekologickostabilizační, eraticko půdoochrannou, hydricko vodohospodářskou, sociálně rekreační a zdravotně - hygienickou. Vyhodnocení, zda a jak jsou v ARSP LK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy. Posoudit, zda navrhovaná opatření ARSP LK nepřispějí ke snížení vodnosti toku, zejména v období sucha a tím ke zhoršení samočistící schopnosti toku, zvýšení eutrofizace vod, snížení kvality vody v toku, tj. k nedovolenému zhoršení ekostabilizační funkce toku a kvality biotopu zvláště chráněných druhů. Vyhodnocení vlivu ARSP LK na kvalitativní a kvantitativní stav podzemních a povrchových vod ve vztahu k jejich ochraně. Vyhodnocení vlivu ARSP LK ve zranitelných a citlivých oblastech. Vzhledem ke skutečnosti, že zpracovatel oznámení změny koncepce předpokládá její možné vlivy přesahující hranice České republiky, je nutné pro potřeby případného přeshraničního posuzování vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví tento předpoklad vyhodnotit s jasným výrokem, zda území dotčené návrhem koncepce může zasahovat mimo území ČR, tj. zda by území dotčeného státu mohlo být provedením koncepce závažně ovlivněno. Pokud ano, pak požadujeme určit možné vlivy koncepce na území dotčených státu, odhadnout míru jejich významnosti a specifikovat případné dotčené území za hranicemi ČR.

www.integranet.cz

Toto vyhodnocení je jedním z hodnocených aspektů viz kap. 6 SEA dokumentace.



Na základě vyhodnocení navrhovaných opatření ARSP LK po detailním zhodnocení, lze konstatovat, že vlivy přesahující hranice ČR nelze předpokládat.

112


Tabulka 14:

www.integranet.cz

Přehled vyjádření došlých v rámci zjišťovacího řízení

Subjekt KHS Libereckého kraje

KHS Libereckého kraje

Vyjádření - zjišťovací řízení Požadavek na provedení posouzení vlivů ARSP LK na veřejné zdraví. Navrhuje zaměření zejména na problematiku hluku a imisí. Zpracovat posouzení v souladu s metodikou HIA.

KHS Libereckého kraje

Posoudit soulad ARSP LK se Zdravotní politikou LK.

KÚ LK Odbor životního prostředí a zemědělství

V části ovzduší uvést též Program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje.


Odpadové hospodářství: zahrnout využívání odpadů a problematiku druhotných surovin. Zohlednit Plánoblasti povodí Horního a středního Labe, Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe a Plán rozvoje vodovodů a


Vypořádání SEA Je součástí přílohy 1.

Posouzení vlivů ARSP LK na veřejné zdraví dle metodiky HIA je součástí přílohy 1této dokumentace. Je součástí posouzení vlivů ARSP LK na veřejné zdraví. Soulad s tímto dokumentem byl vyhodnocen, avšak vazba tohoto dokumentu na hodnocenou ARSP LK je velmi slabá, prot nebyl soulad s tímto dokumentem dale hodnocen.Seznam koncepčních dokumentů, které byly z hlediska souladu hodnoceny je v kap. 1.4 dokumentace SEA. Vybrané relevantní cíle těchto koncepčních dokumentů jsou uvedeny v tabulkách v kap. 5 dokumentace SEA a samotné vyhodnocení v kap. 6. Kapitola využití druhotných surovin byla vložena přímo do ARSP LK. Seznam koncepčních dokumentů, které byly z hlediska souladu hodnoceny je v kap. 1.4 dokumentace SEA. Vybrané relevantní cíle

113


www.integranet.cz

kanalizací Libereckého kraje.


Příroda a krajina: Aktualizace národního seznamu lokalit soustavy Natura 2000, ÚSES i seznam maloplošných CHÚ. Příroda a krajina: KÚ LK Odbor Zohlednit studii životního prostředí „Vymezení oblastí a zemědělství krajinného rázu“ Příroda a krajina: KÚ LK Odbor Aktualizace map střetů životního prostředí ložisek nerostných a zemědělství surovin s ochranou přírody. KÚ LK Odbor Půda: zdůvodnit životního prostředí nezbytnost nové potřeby a zemědělství otvírky a posouzení efektivnosti stávající těžby vždy pokud se týká záboru ZPF i horší bonitní třídy než je I. a II. TO. KÚ LK Odbor Z hlediska vlivů na zdraví zdravotnictví je důležité vypořádání se se starou ekologickou zátěží v dotčených oblastech, např. po chemické těžbě uranu v prostoru Ralsko. Některé záměry např. KÚ LK Odbor rozšíření těžby zdravotnictví v Okřešicích mohou ovlivnit mj.i možnosti příměstské rekreace a volnočasových aktivit. Vyhodnotit, zda jsou KÚ LK Odbor navrhovány vhodné regionálního metody a postupy rozvoje a evropských projektů monitoringu a evaluace ve vztahu k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.

těchto koncepčních dokumentů jsou uvedeny v tabulkách v kap. 5 dokumentace SEA a samotné vyhodnocení v kap. 6. Bylo zohledněno.

Bylo využito jako podklad pro vyhodnocení vlivů na krajinu. Mapy střetů jsou součástí ARSP LK.

Je součástí opatření ARSP LK.

ARSP LK jednoznačně podporuje pokračování sanací těchto území.

DP Okřešice se doporučuje nerozšiřovat v době platnosti koncepce.

ARSP LK problematiku monitoring neřeší, avšak evaluace ve vztahu k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví je dostatečně zohledněna v navrhovaných opatřeních

114


MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

www.integranet.cz

Respektovat ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Navrhnout a zdůvodnit taková řešení , která jsou z hlediska zachování lesa , ochrany žp a ostatních celospolečenských zájmů nejpřijatelnější. Navrhnout alternativní řešení, způsob rekultivace a uspořádání území. Dobývání nerostných surovin je spojeno s destrukcí krajinných reliéfů a na ně navázaných ekosystémů. Následky těžby jsou trvalé, jelikož zaniklé krajinné a biologické struktury budou po ukončení těžby nahrazeny strukturami kvalitativně odlišnými. Tato změna přírodních a krajinných struktur nemusí být vždy jednoznačně negativní . Rozhodující je výchozí stav těžbou zasaženého území , plošný rozsah a způsob provádění těžby a čas. Stávající způsob provádění rekultivací nezohledňují obnovu biologických funkcí krajiny, ale nastolení jejich kulturního charakteru (zemědělská půda, les), byť za cenu nižších produkčních schopností. Vhodnějším postupem je tudíž revitalizace, která do určité míry využívá přírodních procesů a

ARSP LK. Je součástí opatření ARSP LK.

Souhlas.

Souhlas. Je součástí opatření ARSP LK.

115


MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

www.integranet.cz

budoucí hospodářskou využitelnost území nestaví na první místo. Vyhodnocení by se mělo zaměřit na: OBECNÝ CÍL – Využívání nerostného bohatství plánovat a provádět vždy s ohledem na přírodní a krajinářské hodnoty daného území. Potenciální dopady těžby na přírodní prostředí a krajinu včas vyhodnotit formou kvalifikovaných studií, na jejich podkladě pak rozhodnout o povolení k těžbě nebo hledat variantní řešení. Postup těžby přizpůsobit optimálnímu stavu krajiny po jejím ukončení, na místo tradičně pojímané rekultivace upřednostňovat komplexněji pojatou revitalizaci aktuálně vytěženého prostoru. Novou těžbu povolovat teprve na základě kvalifikovaného posouzení záměru z pohledu živé přírody (biologický průzkum) a krajinného rázu. Hledat takové varianty těžby, které přírodu a krajinu ovlivní co nejméně. Neumožnit poškozování či dokonce likvidaci významných krajinných dominant. Obecně preferovat těžbu do větší hloubky před velkým územním záborem. V průběhu těžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zjm. plošného rozsahu





116


MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

MÚ Jilemnice

www.integranet.cz

těžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup těžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci. V procesu stanovování dobývacích prostorů vyžadovat zajištění funkčnosti systému ÚSES. Doporučujeme zaměřit se na koncepční využití ploch tak, aby byla zejména co nejméně narušena organizace ZPF, aby byla odnímána jen nejnutnější plocha ZPF a aby po ukončení povolení nezemědělské činnosti byla provedena taková terénní úprava, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině. Při hledání variantních řešení doporučujeme, aby nová těžba byla vždy kvalifikovaně posouzena z hlediska zákona, tj. hledat takové varianty těžby, které ovlivní ZPF co nejméně. Doporučujeme zaměřit se na přednostní využívání druhotných surovin. Z variantních řešní doporučujeme propojení sanací starých ekologických zátěží s využitím surovin a jejich případnou těžbou. U následných rekultivačních prací požadujeme zhodnotit možné využití odpadů k terénním a rekultivačním pracím. Nejproblematičtější vliv surovinové politiky je



Souhlas. Je součástí opatření ARSP LK. Problematika propojení sanac starých ekologických zátěží s využitím surovin kromě problematiky uranu není řešena. Využívání odpadů k terénním a rekultivačním pracem se obecně spíše nedoporučuje. Souhlas. Je součástí opatření ARSP LK.

117


MÚ Jilemnice MÚ Semily

MŽP Odbor ochrany horninového a půdního prostředí

MŽP Odbor ochrany ovzduší

www.integranet.cz

zvýšení dopravní zátěže v LK. Alternativním řešením je např. podpora vlakové dopravy. Chránit a zachovat CHOPAV. Vyhodnotit vlivy ARSP LK na krajinný ráz. Cílem by mělo být komplexní propojení RSP s odpadovým hospodářstvím kraje. V koncepci by měly být též zahrnuty netradiční surovinové zdroje a využití geotermální energie. Obecným cílem RSP je stanovení nerostného potenciálu kraje a směr jeho dalšího využití. RSP LK vytváří koncepční rámec pro realizaci budoucích záměrů s ohledem na udržitelné využívání nerostného surovinového bohatství kraje. Hlavní dopad na kvalitu ovzduší se týká zvýšené emise suspendovaných částí PM 2,5 a PM 10, oxidů dusíku a dalších znečišťujících látek vzniklých při těžbě a také v důsledku dopravy vyvolané těžbou.

Souhlas. Je součástí opatření ARSP LK. Jsou vyhodnoceny vlivy u navrhovaných ložisek k těžbě. Součástí ARSP LK je samostatná kapitola řešící problematiku využívání druhotných surovin ve vazbě na těžbu nerostných surovin. Využití geotermální energie není předmětem ARSP LK.

Souhlas. Je součástí HIA.

118


15

www.integranet.cz

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

Ze shrnutí dílčích výstupů vyhodnocení vlivů ARSP LK na životní prostředí a veřejné zdraví vyplývá, že vzhledem ke skutečnosti, že veškeré zásadní návrhy vzešlé z vyhodnocení SEA k jednotlivým pracovním verzím ARSP LK, byly zapracovány do posuzované koncepce včetně podmínek realizace a kritérií pro výběr projektů, opatření pro minimalizaci vlivů na životní prostředí, opatření pro rekultivace, kapitoly druhotné suroviny, vyhodnocení střetů ARSP LK se složkami životního prostředí (pomocí analýzy GIS) atd. Na základě intenzivní spolupráce se zpracovatelem ARSP LK a zadavatelem byly zásadní střety s jednotlivými složkami životního prostředí a zdraví obyvatel odstraněny a v současná podoba ARSP LK nepředsavuje žádné zásadní a neřešitelné negativní vlivy.

15.1

NÁVRH STANOVISKA

Zpracovatel SEA předkládá následující návrh stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů: Stanovisko k návrhu koncepce: Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje Předkladatel koncepce:

Krajský úřad Libereckého kraje

Zpracovatel posouzení:

Expertní tým pod vedením společnosti

Integra Consulting Services s.r.o. v následujícím složení: Ing. Jana Kortanová (Integra Consulting Services s.r.o.) RNDr. Milan Macháček (EKOEX JIHLAVA) Prom. geol. Jiří Maňour, CSc (samostatný konzultant) Ing. Dana Potužníková (ZÚ se sídlem v Pardubicích) Mgr. Martin Smutný (Integra Consulting Services s.r.o.) Ing. Jiří Dusík (Integra Consulting Services s.r.o.) Průběh posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo předkladatelem koncepce (Krajský úřad Libereckého kraje) předloženo Ministerstvu životního prostředí v prosinci 2009. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 5.1.2010 zveřejněním oznámení koncepce na úřední desce a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným

119


www.integranet.cz

územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 9. 2. 2010 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Práce na vlastním hodnocení a zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na životní prostředí a veřejné zdraví probíhaly v období listopad 2008 – duben 2011. Stručný popis koncepce: Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje Regionální surovinová politika patří k zásadním strategickým dokumentům kraje. Poskytuje přehled a charakteristiku ložisek nerostných surovin na území kraje, hodnotí zásoby, vývoj těžby a její vliv na životní prostředí, zabývá se vývojem potřeby surovin, navrhuje postupy a opatření při využívání surovinových zdrojů v kraji. Hlavními uživateli RSP LK jsou především příslušné odbory KÚ LK, pověřená města a dotčené obce, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR (odbor ochrany horninového a půdního prostředí a odbor výkonu státní správy VIII MŽP ČR). Regionální surovinová politika je důležitým odborným podkladem pro samosprávu LK a jednotlivé odbory KÚ LK (především odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor územního plánování), při rozhodování a vydávání stanovisek k nejrůznějším záměrům předkládaným na KÚ LK a dotýkajících se problematiky nerostných surovin na území kraje. Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem o č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona a dle požadavků zjišťovacího řízení ze dne 9.2.2010 a došlých vyjádření v rámci zjišťovacího řízení. Součástí posouzení ARSP LK bylo hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to z hlediska dopadů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Závěry posouzení: Zpracovatel SEA navrhuje na základě posouzení vlivů ARSP LK na životní prostředí: Souhlasné stanovisko k návrhu Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje za dodržení následujících podmínek:

120


www.integranet.cz

A. Podmínky souhlasného stanoviska 1) Ložiska energetických surovin Na ložiskách uranu nezahajovat těžbu, podporovat zpracování navržených studií a realizaci navržených přípravných opatření. Nepočítat s využitím ložiska černého uhlí Syřenov ani prognózních zdrojů Roudnická pánev. 2) Ložiska sklářských a slévárenských písků Využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované a nezahajovat další nové otvírky ložisek. 3) Ložiska karbonátů Neřešit otvírku ložiska karbonátů vyjma jediného, již roztěženého ložiska Jesenný – Skalka s DP Jesenný. 4) Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu Využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované a nezahajovat další nové otvírky ložisek, v případě potřeby podporovat stávající těžená ložiska v jejich rozvoji. 5) Ložiska cihlářských surovin Neřešit otvírku ložiska cihlářských surovin, potřebu saturovat dovozem hotových výrobků. 6) Ložiska štěrkopísků Z důvodu postupného úbytku zásob štěrkopískových surovin postupně zahájit otvírku na ložiskách Bohatice a ArnolticePertoltice, nicméně pouze na části evidovaných bloků zásob a za podmínky vyřešení závažných vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel v procesu EIA. Ložisko Velký Grunov s plánovaným rozšířením o ploše cca 3 ha ponechat pouze jako doplňkový zdroj s nízkou roční produkcí. Umožnit rozšíření stávajícího DP na výhradním ložisku Grabštejn o cca 5,5 ha a to jen za podmínky zpracování a projednání kompletně nové Dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a umožnit tak hospodárné dotěžení zásob. Zbývající ložiska (Frýdlant, Dětřichov, Předlánce-Andělka , Bulovka, Pelechov-Železný Brod, Bílý Kostel Česká Lípa-Dubice), která zaujímají významnější, doposud nevyřešené až ve své podstatě neřešitelné střety zájmů, ponechat jako surovinové rezervy. 7) Ložiska stavebního kamene

121


www.integranet.cz

Vzhledem ke kritickému nedostatku kameniva a zjm. kvalitního kameniva v Libereckém kraji a okolních krajích a nereálnosti otvírky dosud netěženého ložiska z důvodů významných střetů s ochranou životního prostředí umožnit obnovu využití ložiska Luhov-Brniště-Tlustec a to: •

pouze v navrhovaných hranicích POPD s minimálním plošným rozšířením,

•

vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny,

•

šetrným způsobem,

•

po co nejdelší možné období (i za cenu snížení roční kapacity těžby a to v min. ročním objemu těžby 580 tis. tun/rok. s životností těžby min. na 30 let),

•

za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA,

•

zajistit postupnou provázanost etapovité těžby a postupné rekultivace a sanace těžbou dotčeného území,

•

plnění zásad průběžné a postupné technické a biologické rekultivace.

Vzhledem k významným střetů s ochranou životního prostředí na dosud netěžených ložiscích dále umožnit využití již v minulosti využívaných: ložiska Dětřichov s DP Frýdlant I. a Heřmanice u Frýdlantu s DP Heřmanice a to pouze pro občasnou malotěžbu pro lokální účely. Před využitím ložiska stavebního kamene Dětřichov prokázat, že otřesy, působené odstřely kamene, by nevedly k narušení těsnění stvolů hlubokých vrtů s cirkulující geotermálně ohřátou a pravděpodobně mineralizovanou vodou, jejíž úniky by mohly vést ke kontaminaci vodohospodářsky využívaných štěrkopísků v jímacím území Dětřichov. Na území Semilska preferovat plošné rozšíření DP Košťálov I o cca 6 ha na úkor zahájení zcela nových otvírek ložisek. Po ukončení těžby na dotěžovaném výhradním ložisku Smrčí 2 a 3 a Záhoří – Proseč umožnit dotěžení zásob na výhradním ložisku Chuchelna (Smrčí-Proseč) v DP Chuchelná I. V případě výhradního ložiska Žandov u České Lípy preferovat v předpolí DP tzv. sanační těžbu z důvodu zabezpečení aktivního sesuvu v předpolí DP a zároveň tak v rámci sanačního opatření umožnit hospodárného dotěžení zásob stavebního kamene v DP Žandov.

122


www.integranet.cz

Zbývající dosud nevyužívaná ložiska stavebního kamene (např. ložiska Hořensko, Pelechov, Heřmanice 2-Kristiánov, Janovice u Kravař, Jitrava, Prácheň-Česká Skála, Slunečná-Kožlí, Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Janovice-Heřmanice , Krásný Les u Frýdlantu, Mlýnice, Slunečná-Kameník, PřívlakaChlumek, Peřimov-Strážník, Noviny pod Ralskem, FrantiškovSachrův a dalších 11 evidovaných a registrovaných prognózních zdrojů stavebního kamene) neotvírat. 8) U ložisek navrhovaných k otvírce či rozšíření tam, kde bylo vydáno souhlasné stanoviska EIA, respektovat navržené podmínky v platném stanovisku EIA. 9) Dodržovat navržená opatření ARSP LK pro minimalizaci vlivů na životní prostředí. 10) Při sledování implementace ARSP LK současně sledovat implementaci ARSP LK z hlediska dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví, zejména: 11) Zapracovat navržené environmentální indikátory celkového systému sledování implementace ARSP LK.

do

12) Pravidelně zveřejňovat výsledky monitoringu implementace ARSP LK. 13) Zajistit dostatečnou informovanost všech do implementace ARSP LK zainteresovaných skupin o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Obecné podmínky 1) Vzhledem k tomu, že hodnocená koncepce nepřináší u některých navržených záměrů dostatečně podrobné údaje, které by umožnily přesně posoudit konkrétní míru a rozsah případného vlivu na jednotlivé evropsky významné lokality je potřeba u následujících Koncepcí navrhovaných záměrů, vyplývajících ze závěrů a výstupů Koncepce, u nichž bylo stanoveno potenciální riziko negativního vlivu (viz Tab. 2) přenést požadavek na posouzení vlivu konkrétních záměrů na EVL (PO) dle § 45h,i ZOPK do dalších fází správních řízení (stanovení DP, povolení POPD, územní rozhodnutí pro těžbu na nevýhradních ložiscích, povolení těžby dle plánu využití ložiska, procedury EIA apod.). V uvedených fázích

123


www.integranet.cz

rozhodování o využití území jsou již zpravidla k dispozici konkrétní informace, které umožňují podrobné vyhodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000. U konkrétních záměrů je zapotřebí požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda může daný záměr, samostatně nebo ve spojení s jinými, významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (§ 45i ZOPK):

umístění vrtů pro průzkumné práce v DP radioaktivních surovin Stráž pod Ralskem a ložisku radioaktivních surovin Hvězdov i řešení případných dalších objektů souvisejících s průzkumem, eventuelně s hodnocením podmínek pro případné pokračování HČ na těchto ložiscích případné vymezení DP a POPD na prognózním ložisku sklářských a slévárenských písků Zahrádky – Srní pokračování hornické činnosti na nevýhradním ložisku stavebního kamene Doubravice – Cidlina (bez ohledu na to, zda pokračování vstupuje do EVL Kozlov – Tábor na Libereckém či Královéhradeckém kraji)

2) U záměrů, kde již proběhla projektová EIA procedura, je nutno pro řešení možnosti exploatace uvedených lokalit respektovat výstupy těchto procesů se zřetelem k minimalizaci střetů s lokalitami soustavy Natura 2000, jinak je nezbytné uvedené záměry s potenciální kolizí s lokalitami soustavy Natura 2000 procesem projektové EIA opět podrobněji vyhodnotit. 3) V návrhovém období nepřipustit přípravu či realizaci hornické činnosti na následujících ložiscích:

výhradní ložisko štěrkopísků Česká Lípa – Dubice (EVL Dolní Ploučnice) výhradní ložisko štěrkopísků Předlánce – Andělka (EVL Smědá) všechna výhradní ložiska vápenců a stavebního kamene (Kryštofovo Údolí, Světlá pod Ještědem, Pilníkov, Hluboká u Liberce-Minkovice) v Ještědském hřbetu kolem vrchu Vápenný (EVL Vápenice –Basa) všechna krkonošská ložiska vápenců, dolomitů, stavebního a ušlechtilého kamene na území Libereckého kraje (výhradní Horní Rokytnice, Křížlice, nevýhradní Františkov-Sachrův hřeben, Mrklov-Horní Štěpanice-V, Štěpanická Lhota) v EVL a PO Krkonoše z ložisek nerostných surovin mimo bilanci ložisko sklářských a slévárenských písků Besednice –Malá skála (EVL průlom Jizery u Rakous) prognózní zdroj pro vyhrazené nerosty - ložisko sklářských a slévárenských písků Srní – Kraví hora, nevhodně lokalizované v EVL Jestřebsko-Dokesko a v kontaktu s PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady prognózní zdroj Bezděz – Okna pro písky sklářské a slévárenské (PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady a EVL Jestřebsko-Dokesko) prognózní zdroj černého uhlí Roudnická pánev (EVL Kokořínsko)

4) Při realizaci konkrétních záměrů, vyplývajících z ARSP Libereckého kraje je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměru s předměty ochrany evropsky významných lokalit, resp. s biotopy druhů a typy evropských stanovišť, dále s biotopy předmětů ochrany ptačích oblastí na území kraje.

124


www.integranet.cz

Zmírňující opatření pro jednotlivé komodity, případně ložiska 1) Ložiska radioaktivních surovin

Nové průzkumné vrty v DP Stráž pod Ralskem přednostně situovat mimo území lokalit soustavy Natura 2000, pokud to pozice ložiska umožňuje. Souhlasné stanovisko k ložiskovému průzkumu podmínit zpřesňováním hydrogeologických a geologicko-strukturních poměrů. Součástí projektu pro každou etapu průzkumu musí být také hydrogeologický průzkum, který umožní sestavení a postupné zpřesňování hydrogeologického modelu ložiska zaměřeného zejména na způsob a směry proudění podzemní vody a možné komunikační cesty mezi turonskou a cenomanskou zvodní, případně směrem do povrchových vodotečí. V rámci přípravy případného pokračování hornické činnosti nebo dovybavení provozními objekty zásadně umísťovat nové antropogenní útvary a provozy řešit výhradně mimo lokality soustavy Natura 2000 a preferenčně mimo polohy významných krajinných prvků „ze zákona“. V rámci přípravy případného pokračování hornické činnosti Vyloučit aplikaci těžební metody chemického loužení in – situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení.

2) Ložiska sklářských a slévárenských písků

Netěžená ložiska sklářských a slévárenských surovin ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku na tzv. zelené louce. Využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované a nezahajovat další nové otvírky ložisek. Pouze na ložiskách Srní-Okřešice a Zahrádky–Srní stanovit max. dobývací prostory ( popř. rozšíření stávajícího dobývacího prostoru Okřešice) s tím, že otvírka a následná těžba na těchto ložiskách bude zahájena až po dotěžení zásob a ukončení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a Okřešice. Na ložisku Srní – Okřešice v DP Okřešice vzhledem k minimalizaci dopadů na hydrogeologický režim území zachovat dostatečnou výškovou úroveň těžby nad hladinou podzemních vod i přes okolnost, že významná část zásob se nachází pod touto úrovní. Respektovat doporučení (viz A3) ve smyslu nepřipravovat otvírku prognózního zdroje Bezděz - Okna Respektovat doporučení (viz A3) ve smyslu nepokračovat v těžbě na ložisku mimo bilanci Malá Skála - Besednice V rámci rekultivací ložisek Provodín, Srní 2 – Veselí a postupné rekultivace na ložisku Srní-Okřešice v DP Okřešice podpořit možnou tvorbu náhradních biotopů pro přírodní stanoviště 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) a přírodní stanoviště 4030 - Evropská suchá vřesoviště

3) Ložiska karbonátů

Respektovat obecné doporučení (viz A3) ve smyslu, že v řešeném období nebudou otevírána (připravována k otvírce) žádná ložiska karbonátů na Ještědském hřbetu, v západní části Krkonoš

125


www.integranet.cz

4) Ložiska štěrkopísků

Respektovat obecné doporučení (viz A3) ve smyslu, že v řešeném období nebudou otevírána (připravována k otvírce) ložiska Česká Lípa – Dubice, Předlánce – Andělka ani další nová ložiska na území EVL a PO mimo bilanci

5) Ložiska stavebního kamene

C.

Respektovat obecné doporučení (viz A3) ve smyslu, že v řešeném období nebude otevíráno nevýhradní ložisko Františkov – Sachrův ani další nová ložiska na území EVL a PO mimo bilanci Pro nevýhradní ložisko stavebního kamene Doubravice – Cidlina (EVL KozlovTábor) omezit případný rozvoj těžby na severozápad jen po úroveň polohy stabilizované koruny závěrného svahu 1. etáže stávajícího lomu (stabilizace sanační těžbou), těžiště pokračování hornické činnosti za současnou jihozápadní stěnu lomu orientovat přednostně do severní až severozápadní části segmentu mezi lomovou komunikací a korunou stávajícího závěrného svahu, maximálně do poloviny lesního porostu mezi lomovou komunikací a stávající JZ hranou závěrného svahu.

Doporučení

Vzhledem k negativním vlivům potenciálního budoucího rozšiřování DP Okřešice na jednotlivé složky životního prostředí SEA posuzovatel doporučuje zabývat se prověřením možností využití suroviny pod povolenou bází hladiny podzemní vody pro těžbu v DP Okřešice soustavným monitoringem režimu a kvality podzemní vody v okolí ložiska a využitím jeho výsledků pro modelové vyhodnocení změn režimu v případě zahloubení těžby i pod hladinu podzemní vody s následným vyhodnocením změn na zdroje vody v okolí a na kolektory chráněné CHOPAV Severočeská křída a tuto přípravu vyžadovat od těžaře.

126


16

www.integranet.cz

SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH

Příloha 1: Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví Příloha 2: Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Příloha 3: Mapy – doplnění vyhodnocení střetů analýzou GIS

127


www.integranet.cz

Literatura: • Pecháčková I., Ptáčková I (2009): Oznámení Koncepce Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje. KÚ Libereckého kraje, Liberec, prosinec 2009. • Godány J. a kol. (2009): Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje. Česká geologická služba, Praha, listopad 2009 • Godány J. a kol. (2011): Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje, aktualizovaná pracovní verze. Česká geologická služba, Praha, březen 2011 • Beran P. a kol. (2009): Zvýšení objemu těžby písků v DP Okřešice nad 1 000 000 t ročně v rámci povolené hornické činnosti, I. etapa. Posudek o hodnocení vlivů na životní prostředí. Praha, únor 2009. kód IS EIA OV5020 • Brychtová, J: Vymezení oblastí krajinného rázu Libereckého kraje • Get (2010): Doplněná dokumentace EIA Hornická činnost v DP Luhov a rekultivace • Chytrý M. et al. (2001 ed.): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, 307 s. • Konečná K. a kol. (2001-2004): Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Dokumentace o hodnocení vlivů dle zák.č. 244/1992 Sb. ENVIKON, s.r.o., Česká Lípa, listopad 2001, doplňující podklady 2003-2004 • Ládyš a kol. (2009): EIA dokumentace Pískovna Dolní Pertoltice • Ládyš L. a kolektiv (2008): Kamenolom Záhoří Proseč – pokračování v těžební činnosti“ Oznámení EIA s rozsahem přílohy č. 3 podle zákona č. 100 / 2001 Sb., v platném znění o posuzování vlivů na životní prostředí. MS EKOLA Group, spol. s.r.o.. • Vyhnálek V. a kol. (2004): Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Posudek o hodnocení vlivů dle zák.č. 244/1992 Sb. EIA Servis, s.r.o., České Budějovice, srpen 2004. • Stanovisko MŽP podle § 11 zák. č. 244/1992 Sb. k záměru Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Ministerstvo životního prostředí, čj. 8291/OPVI/04 ze dne 16.12.2004 • Stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 7.9.20009 čj. KULK/57299/2009 ke Koncepci Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje

128

VYHODNOCENÍ VLIVŮ AKTUALIZACE SUROVINOVÉ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA)

Recommend Documents