Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na veřejné zdraví

„SEA- Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje“ – HIA, 02/Ing.DP/2011

„Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na veřejné zdraví“

Zdroj: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

Zpracovatel: Ing. Dana Potuţníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009

Spolupráce : Ing. Jana Kučerová, Ph.D., KHS Libereckého kraje se sídlem V Liberci

Ústí nad Orlicí, únor – duben 2011

Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009

počet stran 1/45


„Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na veřejné zdraví“

Objednatel: Integra Consulting Service, s.r.o. Pobřeţní 18/16 186 00 Praha 8- Karlín

IČ: 27566617 DIČ: CZ27566617

Smluvní vztah na základě: smlouva o dílo č. 005/2011, Ing. Jana Kortanová

Zadání:

leden 2011

Zpracováno: únor-duben 2011

Zpracovatel: Ing. Dana Potuţníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 Spolupráce : Ing. Jana Kučerová, Ph.D., KHS Libereckého kraje se sídlem V Liberci

Bez písemného souhlasu autorizované osoby nelze tento autorizovaný protokol reprodukovat jinak neţ celý.


počet stran 2/45


Obsah: Úvod, cíle ochrany zdraví Popis koncepce Screening - popis vlivů na determinanty Scoping Identifikace dopadů – hodnocení potenciálních dopadů 6. Analýza zdravotního stavu ovlivněného obyvatelstva 7. Hodnocení dopadů 8. Doporučení 9. Monitoring vlivů (indikátory) 10. Závěr 11. Literatura 12. Příloha 1. 2. 3. 4. 5.


počet stran 3/45


1. Úvod, cíle ochrany zdraví Problematika ochrany ţivotního prostředí je jiţ několik desetiletí jednou z priorit jak většiny vyspělých států světa, tak i všech významných nadnárodních uskupení (OSN, OECD, EU). Nejpalčivějším globálním problémem současnosti je riziko změny klimatu, existují však i problémy další – dostupnost pitné vody, znečištění ovzduší, rostoucí produkce odpadů, pokles biologické rozmanitosti, odlesňování a desertifikace a jiné. Ochrana ţivotního prostředí je všeobecně vnímána v rámci širšího konceptu udrţitelného rozvoje, který se snaţí nalézt rovnováhu mezi ekonomickým růstem, sociální soudrţností a vyhovující kvalitou ţivotního prostředí. Vzhledem k tomu, ţe naprostá většina problémů ţivotního prostředí souvisí s lidskou činností, zaměřenou na ekonomický růst a tím na zajištění sociální soudrţnosti, je nutné hledat taková řešení, která uspokojí oprávněný zájem populace na zvyšování nejen materiální úrovně, ale také kvality ţivota obecně. V současné době se světové společenství cítí ohroţeno rizikem dopadů změny klimatu. EU přijala prostřednictvím klimaticko-energetického balíčku ambiciózní cíl sníţit své emise skleníkových plynů o 20% do roku 2020 oproti roku 2005. Sníţení má být dosaţeno zejména cestou podpory úspor energie a co nejširšího vyuţívání jejích obnovitelných a alternativních zdrojů. Události počátku roku 2009 však ukázaly, ţe stejně naléhavým problémem je energetická bezpečnost (soběstačnost) EU, která je odkázána na dovoz rozhodující části prvotních energetických zdrojů, a tato závislost se s největší pravděpodobností bude v nadcházejících letech dále prohlubovat. Kromě rizika změny klimatu a ohroţení energetické bezpečnosti musí mnohé členské státy EU, ČR nevyjímaje, čelit dalším environmentálním problémům, zejména znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a přízemním ozonem, rostoucímu mnoţství odpadu, chemizaci ţivotního prostředí atd. Méně vnímaným, nicméně významným problémem je také surovinová bezpečnost EU. Politika ţivotního prostředí je způsob, jakým příslušný subjekt pečuje a v určeném časovém horizontu hodlá pečovat o stav ţivotního prostředí. Subjektem politiky ţivotního prostředí můţe být nadnárodní uskupení, jednotlivý stát, administrativně správní část státu, město či obec, ale také soukromoprávní subjekt (firma či podnikatelský svaz), politická strana nebo občanské sdruţení. Regionální surovinová politika patří k zásadním dokumentům Libereckého kraje, které mají významný vliv na rozvoj a vyuţití území celého kraje. Svým obsahem se dotýká celé řady dalších resortů, a to nejen udrţitelného rozvoje území kraje ve smyslu hospodárného nakládání s nerostným bohatstvím a citlivého přístupu k ţivotnímu prostředí, ale také problematiky územního plánování, energetiky, odpadového hospodářství apod. Je významným nástrojem krajské samosprávy a dalších správních orgánů při rozhodování a posuzování záměrů na vyuţití zdrojů nerostných surovin v kraji. Regionální surovinová politika je koncepčním dokumentem pro oblast hospodaření se surovinovým bohatstvím kraje při respektování principů udrţitelného rozvoje. Nezabývá se surovinami z obnovitelných zdrojů, jako vodou, dřevem, zemědělskými surovinami atd. Při navrhování funkčních opatření a postupů v oblasti hospodaření s nerostnými surovinami však zohledňuje i problematiku vyuţití druhotných surovin jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů, tak i z hlediska úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Má proto významnou návaznost na právě zpracovávanou Územní energetickou koncepci Libereckého kraje, Koncepci odpadového hospodářství LK i zpracovávané Zásady územního rozvoje LK. Cílem aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje je získání a vyhodnocení aktuálních dat surovinového potenciálu na území Libereckého kraje, zhodnocení současného stavu a trendů vyuţití surovin a reálně vytěţitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazbě ke klíčovým investičním záměrům v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) a ve vazbě k územnímu rozloţení loţisek, definování současných problémů, potřeb a opatření pro vyuţívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech.


počet stran 4/45


Vztah k jiným koncepcím a moţnost kumulace vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry: Evropská úroveň: 





 

  



 

Lisabonská strategie 2000-2010 (2000) - představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a environmentální obnovu Evropské unie. Nezahrnuje jen čistě ekonomický záměr – vytvořit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku – ale má také sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zaměstnanosti a zdokonalit sociální soudrţnost), a také dimenzi ekologickou: uskutečňovat udrţitelný rozvoj Strategie EU pro udržitelný rozvoj (2001) - její součástí se stala řada opatření zaměřená na následující zásadní otázky: klimatické změny, ochrana veřejného zdraví, zodpovědnější řízení a ochrana přírodních zdrojů, zlepšení vyuţití dopravního systému a půdy Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU (2006) – jako jedna z klíčových výzev současné generace i generací příštích byla definována Ochrana a management přírodních zdrojů (zde obecný cíl: Zlepšení řízení přírodních zdrojů a zabránění jejich nadměrnému vyuţívání s oceněním hodnoty schopností ekosystémů) Přezkum Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj za rok 2009 (červen 2009) http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0400:FIN:CS:PDF Obnovená Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost 2005-2008 (2005) – na základě hodnocení naplňování Lisabonské strategie došlo v roce 2005 k přehodnocení širokého rozsahu cílů a zdůrazněním růstu a zaměstnanosti se stanovenými čtyřmi hlavními prioritami, z nichţ relevantní pro oblast surovinového bohatství jsou dvě, a to 1) Investice do znalostí a inovací a 4) Energetika a změny klimatu. Byl zaveden tříletý cyklus řízení Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost 2008-2010 – Udrţení rychlosti změn (2008) – zpracována na základě souhrnné zprávy za tříletý cyklus Strategie Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost 2007-2013 Územní agenda EU (2007) – strategický rámec územního rozvoje Evropy, podporuje implementaci Lisabonské strategie prostřednictvím politiky integrovaného územního rozvoje, tedy zavedení územního rozměru do lisabonského procesu udrţitelného hospodářského růstu Tématická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci (navrţena 2005) KOM(2005)0666] – strategie pro sníţení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Tématická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů (2005) Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace (2000) – zaznívá zde poţadavek zajistit při strategickém plánování spolupráci sektorů zdravotnictví, ţivotního prostředí a hospodářství. Stav ţivotního prostředí i sociální determinanty jsou vnímány jako velmi důleţitý předpoklad kvality veřejného zdraví http://www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf

Národní úroveň: 



Strategie udržitelného rozvoje České republiky (2004)- schválena usnesením vlády ČR č. 1242 ze dne 8.12.2004 s cílem vytvářet podmínky k optimálnímu vyuţívání vlastních zdrojů regionů, podporovat vyuţívání místních zdrojů druhotných surovin a přednostní vyuţívání obnovitelných zdrojů energie (v současnosti probíhá aktualizace tohoto dokumentu) http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2005/2005-02/30_strategie.pdf Strategie hospodářského růstu České republiky (2006 ) – dokument navazuje na Lisabonskou strategii a nastavuje priority pro koordinaci hospodářské politiky na období do roku 2013. Je postavena na synergii pěti hlavních pilířů, kde v pilíři „Infrastruktura“ stanovuje


počet stran 5/45






















cíle „Urychlit ekonomický rozvoj regionů“ a současně „Zabezpečit ochranu přírodního a kulturního dědictví“ http://www.sdruzenispcr.cz/downloads/shr_2005_05_23.pdf Strategie regionálního rozvoje České republiky (2006) – schválena usnesením č. 560 vlády ČR ze dne 17.5.2006 - v prioritní oblasti Příroda, krajina a ţivotní prostředí je jednou ze stanovených priorit Šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji http://www.mmr.cz/getdoc/f77e14bc-2c26-4884-9fda-b47c24a5294b/Strategieregionalniho rozvoje-Ceske-republiky Politika územního rozvoje České republiky 2008 – schválena vládou ČR usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009 jako celostátní nástroj územního plánování, který ve vztahu k problematice vyuţívání nerostných surovin vytváří územní podmínky pro jejich vyuţívání v souladu s respektováním snahy o dosaţení vyváţenosti tří pilířů udrţitelného rozvoje území http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/KoncepceStrategie/Politika-uzemnihorozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemniho-rozvoje-CR-2008 Národní program reforem 2008-2010 – schválen vládou ČR dne 20.10.2008 v rámci druhého cyklu obnovené Lisabonské strategie. Relevantním cílem v mikroekonomické části programu je cíl „Podporovat udrţitelné vyuţívání zdrojů a posilovat vzájemné působení mezi ochranou ţivotního prostředí a hospodářským růstem“ http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_program_reforem_CR_2008-2010_pdf.pdf Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 – schválena usnesením č. 235 ze dne 17.3.2004 vlády ČR. Je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udrţitelného rozvoje České republiky http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2/$FILE/spzp_cz_2004.pdf Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů – schválena usnesením vlády České republiky č. 1311 ze dne 13.12.1999. Její podstatou je stanovení prostorových limitů i časových termínů pro dobývání nerostných surovin v územních plánech velkých územních celků při respektování únosnosti území. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů, a to jak z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin, tak z hlediska jejich dalšího zpracování. http://download.mpo.cz/get/26649/44033/533470/priloha002.doc Státní energetická koncepce – schválena usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10.3.2004. Konkretizuje státní priority a cíle, jichţ chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích třiceti let, v podmínkách trţně orientované ekonomiky http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33 Národní program snižování emisí – byl přijat vládou ČR v roce 2007, cílem je zlepšit kvalitu ovzduší, především koncentraci prachových částic a sníţit emise z automobilové dopravy http://vitejtenazemi.cenia.cz/archiv/vzduch_cs/npse_cr.pdf Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na roky 2006-2009 – přijat vládou ČR v roce 2005 http://www.mpo.cz/dokument6742.html Plán odpadového hospodářství České republiky – stanovuje v souladu s principy udrţitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR, je zpracován na období 2003-2012, je podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů. V současnosti probíhá jeho novelizace na základě Směrnice Rady EU 1999/31/ES http://www.mzp.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/2c7cb0f9ea5981ffc12 56b3c0048ada9/$FILE/POH%20CR_kompletni%20dokument.pdf Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007-2013 zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádřené nařízením Rady (ES) č. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým směrům“, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, ţivotního prostředí


počet stran 6/45










a krajiny, rozvoj a diverzifikace venkovského ţivota) http://www.mze.cz/attachments/NSP_SFC.pdf Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 – vychází z Národního strategického plánu pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013, zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV%20zmny%20listopad2008.pdf Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století – projednán vládou ČR dne 30.10.2002 (usnesení č. 1046) s doporučením vyuţít jej jako podklad pro zpracování obdobných programů v rámci krajů. Jedním ze sledovaných cílů je Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí http://www.mzcr.cz/Verejne/Pages/19-zdravi-pro-vsechny-v-21-stoleti.html „Akční plán zdraví a životního prostředí ČR“ - schválen usnesením č. 810 vlády ČR ze dne 9.12.1998, v kapitole 6.1 Vyuţívání nerostného bohatství opatření k naplnění cílů udrţitelného rozvoje a další

Krajská úroveň: 









 



Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Základní strategický dokument kraje dlouhodobého charakteru, který definuje globální cíle rozvoje území a vytváří systém strategických cílů a opatření vedoucích k naplnění cílů. Dokument byl schválen Zastupitelstvem LK usnesením č.122/07/ZK dne 24. dubna 2007 http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1885 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Byla zpracována jako výstup pilotního projektu „Podpora při přípravě strategie udrţitelného rozvoje ve vybraných krajích České republiky“ v roce 2005, http://www.kraj lbc.cz/public/orlk/finalni_verze_sur_lk_x05_d271074b54.rtf Zkrácená verze strategie byla vzata na vědomí Radou Libereckého kraje v červnu 2006 coby jeden z podkladů pro aktualizaci Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006- 2020 http://www.krajlbc.cz/public/orlk/zv_sur_lk_pro_web_fff3908514.pdf Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 Základní taktický dokument střednědobého charakteru, který v reakci na Strategii rozvoje Libereckého kraje specifikuje opatření na podporu hospodářského a sociálního růstu v regionálním a místním měřítku. Byl schválen Zastupitelstvem LK 30.10.2007 http://www.krajlbc.cz/public/orlk/prlk_cerven2007_146dfbf98b.pdf Zásady územního rozvoje Libereckého kraje – na základě poţadavků zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, byl v roce 2007 zpracován Návrh ZÚR LK, v současnosti probíhá projednávání s dotčenými orgány, konzultace s orgány dotčených států a projednání vlivu návrhu na udrţitelný rozvoj území Mezi hlavní úkoly zásad územního rozvoje patří stanovení koncepce rozvoje území s ohledem na hodnoty a podmínky území http://www.krajlbc.cz/public/oupsr/aktual_stav_zur_1_2009_e8b20bb81a.rtf Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Stav: schváleno 21. 9. 2004 Zastupitelstvem Libereckého kraje Dokument: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3060 Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji Stav: LK zadal v roce 2002 zpracování dokumentu „Územně energetická koncepce Libereckého kraje a Koncept sniţování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji“. S tímto konceptem vyjádřila Rada LK usnesením č. 559/04/RK souhlas a následně usnesením 775/04/RK vydala Nařízení LK č. 1/2004, kterým byl vyhlášen Krajský program sniţování emisí Libereckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1155 Aktualizace konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji Stav: dokument vypracován v roce 2006, schválen RK dne 6. 5. 2008 usnesením č. 545/08/RK. http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3356


počet stran 7/45


 







 









Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje Stav: schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje 19.11.2002. Dokument: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1153 Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Stav: schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje 16.3.2004. Závazná část Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje, která nabyla účinnosti dne 15. dubna 2004 Dokument: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=508 Kalové hospodářství Libereckého kraje Realizační program Plánu odpadového hospodářství LK. Dokument se zabývá problematikou kalů z čistíren odpadních vod (ČOV) a vychází z Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje. Obsahuje podrobnou analýzu stávající produkce a způsobů nakládání s kaly z ČOV v Libereckém kraji, dále popisuje trendy řešení kalového hospodářství jednotlivých zemích Evropy a uvádí charakteristiky vybraných technologií pro zpracování kalů. Zpracován v roce 2005 Dokument: http://www.krajlbc.cz/index.php?page=1153 Územně energetická koncepce Libereckého kraje Jedná se o koncepční dokument, který pořizuje kraj na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Stav: dne 3. 12. 2002 předloţena písemná informace radě kraje - RK vzala ÚEK na vědomí. Písemná informaci předloţena 17.12.2002 k projednání Zastupitelstvu Libereckého kraje. Od roku 2005 je zpracovávána aktualizace. V současnosti probíhá proces posuzování vlivů této koncepce na ţivotní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=4156 Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje Schválena zastupitelstvem kraje 31.10.2006. Výstupem je vytipování ohroţených oblastí, návrh řešení a hrubá ekonomická rozvaha http://www.kraj-lbc.cz/public/ozivpr/priloha_c_1_text_koncepce_0ba3566a3f.pdf Krajský lesnický program http://www.kraj-lbc.cz/public/ozivpr/krajsky_lesnicky_program_199811b27e.pdf Regionální inovační strategie Libereckého kraje Schválena 29.9.2009 zastupitelstvem kraje jako koordinační nástroj pro strategický přístup k podpoře inovací a zvýšení konkurenceschopnosti Akční plán snižování hluku na silnicích II. a III. třídy LK Z novelizovaného z. č. 258/2000 Sb.,o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplynul závazek pořídit do 18. 7.2008 akční plány sniţování hluku pro okolí pozemních komunikací ve vlastnictví kraje, po kterých projede více jak 6 mil. vozidel za rok. KÚLK, odbor dopravy, zpracování akčních hlukových plánů zajistil. Z výsledků strategického hlukového mapování vyplynul závěr pořídit akční plány pro dva úseky silnic ve vlastnictví kraje: a) silnice II/283 – Turnov křiţovatka se silnicí III/28314 – Turnov, náměstí Českého ráje – 6 620 005 voz/rok – délka úseku cca 300 metů b) silnice III/2784 – Liberec, Kubelíkova ulice – Liberec, České Mládeţe, křiţovatka se silnicí I/35 – 6 563 430 voz/rok – délka úseku cca 1 km http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3836 Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2009) Stav: dokument byl projednán Zastupitelstvem LK dne 30.3.2009 – usnesení 93/09/ZK http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=4350 Zdravotní politika Libereckého kraje – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje – zpráva za rok 2009 – program rozpracovává koncepční dokument republikové úrovně pro úroveň kraje, jedním ze sledovaných priorit je Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí, Zdravé místní ţivotní podmínky v Libereckém kraji a další


počet stran 8/45


Ze závěru zjišťovacího řízení „Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje“ (dále i „ ARSP LK“) vzešel poţadavek vyhodnotit: -

předpokládaný dopad realizace ARSP LK na hluk a veřejné zdraví, přičemţ vlivy na veřejné zdraví posoudit metodikou HIA (hodnocení vlivů na zdraví), soulad ARSP LK se Zdravotní politikou Libereckého kraje, zda jsou navrţeny vhodné metody a postupu monitoringu a evaluace ve vztahu k problematice ţivotního prostředí a veřejného zdraví.

2. Popis koncepce Hlavními cíli koncepce jsou  



získání a vyhodnocení aktuálních informací o stavu a vyuţití surovinového potenciálu na území Libereckého kraje, zhodnocení současného stavu a trendů vyuţití surovin a reálně vytěţitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazbě ke klíčovým investičním záměrům v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) a ve vazbě na moţnosti vyuţití druhotných surovin, definování současných problémů, potřeb a doporučení pro optimální vyuţívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech.

Dlouhodobé cíle surovinové politiky plně zohledňují širší souvislosti globalizované ekonomiky, členství České republiky v Evropské unii a z toho vyplývající poţadavky legislativní i ekonomické. Jsou zde také brány v úvahu aspekty ochrany přírodních, krajinných i kulturních hodnot, technologický vývoj, nezbytnost energetických úspor a vyuţití druhotných surovin. Celý dokument je připravován s respektem k základním principům udrţitelného rozvoje. Jak jiţ bylo uvedeno výše, v podmínkách Libereckého kraje je metodika HIA (Health Impact Assessment) konkrétním nástrojem realizace schválené Zdravotní politiky kraje, a to je také důvod, proč je součástí rozvojového dokumentu „Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje“. Cílem HIA je najít a popsat všechny dopady na zdraví, a to jak pozitivní, tak negativní, sníţit zdravotní rizika na minimum a zvýšit pozitivní efekty koncepcí, přičemţ podrobněji se zpracovatelé zaměřili na těţbu kameniva, štěrkopísků a uranu.

3. Screening - popis vlivů na determinanty Účelem screeningu je zjistit, zda má posuzovaná koncepce ARSP LK vliv na jednu či více determinant zdraví. Zpracovatelé pouţili hodnocení pomocí následujících „kontrolních listů“, zpracovaných formou přehledných tabulek: Tabulka č. 1 – Pouţitá matice hodnocení vlivu koncepce na determinanty

Stupnice vlivu Charakteristika vlivu -2 -1 0 1 2

Významný negativní vliv Mírný negativní vliv Bez vlivu Mírný pozitivní vliv Významný pozitivní vliv


počet stran 9/45


Tabulka č. 2 – Vliv koncepce na sociální a ekonomické determinanty

Sociální a ekonomické Chudoba Zaměstnanost Sociální vyloučenost Instituce Rodina Kriminalita Infrastruktura Investice Kultura Celkové zhodnocení

Stupeň vlivu 1 1 1 0 1 1 -1 1 0

Poznámka sníţení lokální nezaměstnanosti vytvoření nových pracovních míst sníţení lokální nezaměstnanosti bez vlivu sníţení lok. nezaměstnanosti, finanční soběstačnost sníţení nezaměstnanosti zvýšení zatíţení komunikací vytvoření nových pracovních míst bez vlivu mírně pozitivní

Tabulka č. 3 - Vliv koncepce na ţivotní styl a chování

Životní styl Výţiva Fyzická aktivita Stres Kouření Alkohol Sexuální chování Drogy Gamblerství Celkové zhodnocení

Stupeň vlivu 0 0 0 0 0 0 0 0

Poznámka bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu

Tabulka č. 4 - Vliv koncepce na determinantu dostupnost sluţeb

Dostupnost služeb

Stupeň vlivu

Vzdělání Zdravotní sluţby Sociální sluţby Trávení volného času Celkové zhodnocení

0 0 0 0

Poznámka bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu

Tabulka č. 5 - Vliv koncepce na ţivotní prostředí

Životní prostředí

Stupeň vlivu

Ovzduší Hluk Bydlení Kvalita vody Sociální prostředí Pracovní prostředí Úrazovost Půda Odpady Podnebí Celkové zhodnocení

-1 -1 -1 -2 1 -1 0 -1 -2 0

Poznámka lokální vliv těţby, celokrajský vliv dopravy lokální vliv těţby, celokrajský vliv dopravy lokální vliv těţby, celokrajský vliv dopravy celoplošné riziko pro podzemní vody při těţbě uranu sníţení lokální nezaměstnanosti lokální vliv těţby obecně bez vlivu lokální vliv těţby, zejména uranu lokální vliv těţby, zejména uranu bez vlivu mírně negativní


počet stran 10/45


Tabulka č. 6 – Vliv koncepce na individuální determinanty

Individuální Věk Invalidita Pohlaví Imunita Etnikum Rizikové chování Vnímání rizika Celkové zhodnocení

Stupeň vlivu 0 0 0 0 0 0 0

Poznámka bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu bez vlivu

Tabulka č. 7 - Vliv koncepce na institucionální determinanty

Institucionální Politiky Celkové zhodnocení

Stupeň vlivu -1

Poznámka negativně ovlivní zdravotní politiku Libereckého kraje mírně negativní

4. Scoping Geografický rozsah: Regionální surovinová politika Libereckého kraje je zpracována pro celý územní obvod Libereckého kraje. Liberecký kraj se nachází v severním cípu České republiky při hranici s Polskou republikou (v délce cca 130 km) a Spolkovou republikou Německo (v délce cca 20 km). Liberecký kraj sousedí na západě s Ústeckým krajem, na jihu se Středočeským krajem a na východě a jihovýchodě 2 s Královéhradeckým krajem. Svou rozlohou 3 163 km (4,0 % z rozlohy ČR) je Liberecký kraj (s výjimkou Prahy) nejmenším v České republice. Zemědělská půda zaujímá 44,2 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze je 21,0 %. Významný podíl rozlohy kraje tvoří lesní půda (44,3 %) (viz dlouhodobý vývoj kraje v letech 1993 – 2009). Ráz krajiny je převáţně hornatý. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrch Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejniţším bodem je bod, kde ve výšce 208 m.n.m. opouští říčka Smědá území České republiky. Liberecký kraj má převáţně průmyslový charakter. Rozvinutý je zde zpracovatelský průmysl s úzkou vazbou na výrobu automobilů, významně se profiluje téţ strojírenství, výroba a zpracování plastů a tradiční výroba skla a biţuterie. Výroba textilu, která se řadila taktéţ k tradičním výrobám v kraji, prochází restrukturalizací a útlumem. Významnou součást ekonomiky kraje tvoří cestovní ruch. Zemědělství je pouze doplňkovým odvětvím a je zaměřeno zejména na pěstování obilovin a pícnin a chov skotu. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Základními územně samosprávnými celky v České republice jsou obce, vyššími územně samosprávnými celky jsou kraje. Liberecký kraj je jedním z vyšších územně samosprávných celků a zahrnuje území všech obcí zde sídlících. Počet obcí v Libereckém kraji je 215, 39 z nich má statut města. Liberecký kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, na území kraje se nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Nový Bor, Liberec, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Turnov, Ţelezný Brod, Tanvald, Semily, Jilemnice) a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí. Liberecký kraj tvoří společně s Pardubickým krajem a Královéhradeckým krajem územní celek NUTS II Severovýchod, který byl vytvořen pro statistické účely Eurostatu (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). RSP LK zahrnuje pouze území Libereckého kraje.


počet stran 11/45


Obrázek č. 1 – Administrativní členění Libereckého kraje (zdroj: ČSÚ)

Skupiny obyvatelstva:    

K 31.12.2009 ţilo v Libereckém kraji 439 027 obyvatel, z toho 224 027 ţen. Podle tohoto ukazatele je tedy kraj druhým nejmenším. 2 Průměrná hustota 138,8 obyvatel/km mírně převyšuje republikový průměr. Podíl městského obyvatelstva činil dle údajů ČSÚ k 31.12.2009 78,3 %. Průměrný věk obyvatel celkem byl 40,1.

Koncepcí „Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje“ bude ovlivněna téměř celá populace Libereckého kraje včetně citlivých skupin.

Citlivé skupiny:  

Obyvatelé ve věku od 0 do 14 let : 65 264 Obyvatelé ve věku od 65 let : 62 672

Časový rozvrh: Jedná se o jeden ze základních strategických dokumentů kraje, který musí poskytovat aktuální údaje jako podklad pro kvalifikovaná rozhodnutí na úseku hospodaření se surovinovým bohatstvím kraje. Z tohoto důvodu předpokládá Liberecký kraj aktualizaci dokumentu


počet stran 12/45


ve střednědobém horizontu čtyř aţ pěti let. V rámci expertní přípravy zpracování dokumentu je v současnosti vyhotovena prognóza vývoje spotřeby zásob loţisek stavebních (štěrkopískových) surovin výhledy na období 2010 – 2020 a výhled po roce 2020.

5. Identifikace dopadů–hodnocení potenciálních dopadů Identifikaci dopadů je nutné rozdělit podle skupin surovinového potenciálu, resp. hodnocených skupin loţisek. V tomto konkrétním případě byly podrobněji posuzovány tři skupiny, a to z následujících důvodů: 5.1.Těţba kameniva – jedná se o surovinu u níţ se uvaţuje o otevření nových dobývacích prostor 5.2.Těţba štěrkopísků - jedná se o surovinu u níţ se uvaţuje o otevření nových dobývacích prostor 5.3.Těţba uranu – jedná se o surovinu, jejíţ těţení a zpracování má významný a dlouhotrvající vliv na ţivotní prostředí včetně moţných dopadů na zdraví lidí

5.1.Těţba kameniva V kraji je těţeno 11 výhradních loţisek stavebního kamene, označovaných také komerčním označením jako loţiska drceného kameniva. Nejvýznamnější jsou Košťálov – Struţinec, ChlumMaršovický vrch (Újezd), Smrčí 2 a 3 a částečně i Krásný Les u Frýdlantu a Bezděčín. Zároveň se těţí 3 nevýhradní loţiska Cidlina - Doubravice, Studenec u Horek, Ţandov u České Lípy s velmi nízkými vyuţitelnými zásobami. Celkem se na území kraje nachází 14 vyuţívaných výhradních a nevýhradních loţisek a 23 nevyuţívaných. V současné době je předmětem vyřešení střetů zájmů v rámci posouzení vlivů na ţivotní prostředí tzv. znovuobnovení otvírky v optimalizované – šetrné variantě na loţisku s velmi kvalitní surovinou Luhov - Brniště – Tlustec. Těţený bazanit (čedič) patří k nejkvalitnější surovině pouţívané pro kolejová loţe v ČR. V celorepublikovém měřítku se kraj na produkci drceného kameniva podílí asi 7-10%. Dobývání je povrchovými stěnovými, místy zahloubenými lomy. Surovina je vyuţívána jako kamenivo do betonů, stavbu silnic, kolejových loţí a další účely. Některé typy terciérních vulkanitů – zejména čediče jsou vyuţitelné i pro jiné účely. Například z některých čedičů lze vyrábět minerální vlákna, jako velmi kvalitní izolační materiály. Výrobky jsou velmi vhodné pro stavební účely – mají dobrou tvarovou a objemovou stálost, paropropustnost a vodoodpudivost a zejména poţární odolnost. Vzhledem k aktuálním úsporám energie je jejich pouţití dostatečně trvanlivé a účinné i z hlediska tepelné a zvukové izolace. Jeden z projektů, který plánuje výrobu izolačních hmot z čedičové vaty, je uvaţován v prostorách bývalých pomocných provozů s. p. Diamo Stráţ pod Ralskem. Některé znělce jsou pouţitelné v průmyslu sklářském a keramickém. V případě stavebního kamene je široký rozptyl ţivotností zásob. Kolem desetileté ţivotnosti průmyslových zásob se pohybuje loţisko Bezděčín a Záhoří - Proseč. U loţiska Tachov u Doks sice vychází vysoké průmyslové zásoby a zásoby v POPD, nicméně ty jsou evidovány z větší části pod netěţitelným pilířem kompletní úpravárenské linky, která by se musela přemístit, coţ vyţaduje vysoké investice. Reálná ţivotnost zásob se však pohybuje max. 4 - 5 let. Loţisko Záhoří - Proseč má poněkud zvláštní postavení: do roku 1999 na něm byl těţen čedič jako tavná hornina a aţ od roku 2000 začalo být vyuţíváno jako zdroj stavebního kamene. Mezi 10 - 20 roky se pohybují ţivotnosti zásob loţiska Smrčí 2 a 3. O něco delší ţivotnost zásob mají loţiska Chlum - Maršovický vrch (16 aţ 26 let ţivotnost průmyslových zásob; přibliţně 30 aţ 40 let ţivotnosti zásob v POPD). U loţiska Krásný Les u Frýdlantu je sice podle výše produkce a objemu průmyslových zásob odhadována


počet stran 13/45


vysoká ţivotnost (20 aţ 40 let), nicméně reálná ţivotnost u tohoto loţiska se pohybuje kolem 12-15 let. Rovněţ paradoxní situace je u loţiska stavebního kamene s tzv. „vysokou ţivotností zásob“ 3 Ţandov u České Lípy, coţ je výrazně ovlivněno nízkým objemem těţby na loţisku (1-2 tis. m /rok). 3 V případě navýšeného objemu 50-100 tis. m /rok se ţivotnost zásob pohybuje max. do 1-3 let. S touto ţivotností zásob je reálné počítat. Celkově lze věrohodně konstatovat , ţe z údajů o vytěţitelných zásobách v rámci stanovených DP těţených loţisek kameniva a ze zůstatkových zásobách těţených nevýhradních loţisek vyplývá, ţe v důsledku vyčerpání zásob některých kamenolomů dojde v období 2013 - 2016 k výraznému 3 poklesu roční produkce o cca max. 200 – 280 tis. m /rok. Navrhovaná opatření v rámci ARSK LK: 

Zajistit saturaci potřeby stavebního kameniva z nových loţiskových zdrojů s vysokým objemem zásob a pokud moţno s dlouhodobou ţivotností, vytvořit územní předpoklady pro otvírku alespoň jednoho nového loţiska s dostatečnou roční kapacitou těţby;



Pro zachování kontinuity celkového ročního objemu produkce stavebního kamene (cca 800 3 tis.m /rok) vytvořit územní předpoklady pro obnovu otvírky alespoň jednoho loţiska, resp. pokračování nové těţby loţiska s dostatečnou roční kapacitou těţby a kvalitou suroviny jako náhradu za postupně dotěţované lokality;



V návrhovém období umoţnit vyuţití loţiska Luhov-Brniště-Tlustec v navrhovaných hranicích POPD s minimálním plošným rozšířením a vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny, obnovit hornickou činnost na loţisku velmi kvalitního stavebního kamene vhodného zejména pro kolejové loţe a pro naplnění poţadavků trhu a to šetrným způsobem a po co nejdelší moţné období (i za cenu sníţení roční kapacity těţby a to v min. ročním objemu těţby 580 tis. tun/rok. s ţivotností těţby min. na 30 let) za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA, zajistit postupnou provázanost etapovité těţby a postupné rekultivace a sanace těţbou dotčeného území, zejména pak plnění zásad průběţné a postupné technické a biologické rekultivace. Důraz na co nejdelší ţivotnost těţby a co nejpomalejší postupy při zajištění optimálního objemu těţené suroviny a v realizaci průběţné rekultivace je nutno pokládat za legitimní, zásadní a koncepčně plně odůvodněný;



Umoţnit vyuţití loţiska Dětřichov s DP Frýdlant I., Heřmanice u Frýdlantu s DP Heřmanice III, loţisko Heřmanice 2-Kristiánov s DP Kristiánov a loţisko Pelechov s DP Ţelezný Brod I. pro občasnou malotěţbu pro lokální účely, zejména pro účely těţby lomového kamene pro protipovodňové opatření, v min. ročních objemech těţby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok), podmínkou pro občasnou malotěţbu lomového kamene je důsledná ochrana mokřadních ploch a management těţby tak, aby vodní a mokřadní enklávy nebyly zasaţeny;



V případě výhradního loţiska Ţandov u České Lípy preferovat tzv. sanační těţbu z důvodu zabezpečení aktivního sesuvu v předpolí DP a zároveň tak v rámci sanačního opatření umoţnit hospodárné dotěţení veškerých zásob stavebního kamene v DP Ţandov;



Na území Semilska umoţnit plošné rozšíření DP Košťálov I o cca 6 ha a zároveň tak hospodárné vyuţití veškerých zásob výhradního loţiska stavebního kamene KošťálovStruţinec na úkor zahájení zcela nových otvírek loţisek (např. výhradního loţiska Hořensko se stanoveným DP apod.). V případě plánovaného rozšíření DP Košťálov I předem zajistit kompenzační opatření za zvýšené limity synergických a kumulativních vlivů (hluk, prašnost ), preferovat přepravu suroviny ţelezniční dopravou a sníţit tak intenzity nákladní automobilové dopravy v okolních obcích;



S dotěţením zásob na výhradním loţisku Chuchelná (Smrčí-Proseč) v DP Chuchelná I. počítat po ukončení těţby na dotěţovaném výhradním loţisku Smrčí 2 a 3 a Záhoří – Proseč.


počet stran 14/45


Obnova hornické činnosti v DP Chuchelná I předpokládá nepříznivé vlivy na lesní porosty a zásah do VKP; 

V rámci dotěţení zásob na loţisku Záhoří –Proseč a následné rekultivace těţbou dotčeného území zajistit v případě narušení hladiny podzemní vody podrobný hydromonitoring a stanovit ochranná opatření proti moţnosti znečistění a úbytku vydatnosti okolních jímacích zdrojů a případě kompenzovat náhradu škod vzniklých těţebním a úpravárenským provozem;



V případě velkoobjemových těţeb provádět monitoring seismických projevů hornické činnosti (zejména z důvodů trhacích prací) na okolní zástavbu;



Zbývající nevyuţívaná loţiska stavebního kamene (např. loţiska Hořensko, Pelechov, Heřmanice 2-Kristiánov, Janovice u Kravař, Jitrava, Prácheň-Česká Skála, Slunečná-Koţlí, Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Janovice-Heřmanice , Krásný Les u Frýdlantu, Mlýnice, Slunečná-Kameník, Přívlaka-Chlumek, Peřimov-Stráţník, Noviny pod Ralskem, Františkov-Sachrův a dalších 11 evidovaných a registrovaných prognózních zdrojů stavebního kamene) zaujímají velmi nízké – ekonomicky nerentabilní objemy vytěţitelných zásob a nízkou loţiskovou prozkoumanost, komplikované báňsko-technologické postupy vyuţití, velmi variabilní aţ výrazně zhoršenou kvalitu suroviny a zejména významnější, doposud nevyřešené aţ ve své podstatě neřešitelné střety zájmů s ochranou krajiny a přírody a s dopravním napojením a zatíţením nákladní automobilovou dopravou a v neposlední řadě zcela nevyhovující umístění těchto loţisek vzhledem k zastavěnému a zastavitelnému území dotčených obcí. Většina kvantitativně potenciálně odpovídajících loţisek se nachází v územích (prostorech) konfliktních aţ silně konfliktních se zájmy ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny. Loţiska ponechat jako surovinové rezervy.

5.2.Těţba štěrkopísků Loţiska štěrkopísků se vyskytují jen v severní a severozápadní části kraje a do tohoto území je v podstatě soustředěna prakticky veškerá produkce štěrkopísků v kraji. Jiţní část kraje je zcela deficitní. Z hlediska granulometrie suroviny je na území kraje silný deficit v zrnitostní frakci 4-8-16-32 mm. Dovoz ze Středočeského, popř. z Královéhradeckého kraje nepřipadá vzhledem k neekonomické přepravní vzdálenosti v úvahu. Největší význam mají glaciofluviální a glaciolakustrinní kvartérní sedimenty ţitavské pánve a ostatních izolovaných výskytů v hrádeckém a frýdlantském výběţku. Jsou zde soustředěna prakticky všechna významná loţiska a veškerá produkce v kraji. Surovina se těţí na sucho v lomech a pak se upravuje tříděním, případně i praním. Pouţívá se především jako kamenivo do betonů, ale i k mnoha dalším účelům. Mezi nejvýznamnější výhradní loţiska patří Jablonné v Podještědí – Dubnice, Horní Řasnice, částečně Velký Grunov a nevýhradní loţisko Oldřichov – Hrádek nad Nisou. V oblasti frýdlantského výběţku se jeví jako perspektivní loţisko k vyuţití Arnoltice - Pertoltice (resp. jenom jeho část). Celkem se na území nachází 6 vyuţívaných výhradních a nevýhradních loţisek a 21 nevyuţívaných. Poněkud menší loţiskový význam mají terasové sedimenty řeky Ploučnice a jejích přítoků (Česká Lípa – Dubice, Mimoň, Velký Grunov, Ţizníkov a další). Poměrně perspektivní oblast jako zdroj betonářského kameniva se jeví pouze loţiskové území kolem Bohatic. Právě loţisko Bohatice a Mimoň jsou předmětem těţebních záměrů pro jejich vyuţití. Štěrkopískové náplavy Jizery a jejích přítoků mají většinou malou mocnost a velkou skrývku povodňových hlín. Na území kraje mají pouze lokální význam a vyhodnoceno je zde pouze jediné výhradní loţisko Příšovice, které bylo do ukončení těţby v roce 1983 z větší části jiţ vytěţeno a zásoby odepsány. Pro místní potřebu, především na maltové směsi, se často na mnoha místech vyuţívaly písky ze zvětralých křídových i permských pískovců.


počet stran 15/45


V případě štěrkopísků jsou hodnoty ţivotnosti zásob ovlivněny výrazným poklesem těţby v posledních letech (např. Horní Řasnice, Dubnice - Jablonné v Podještědí). Současné ţivotnosti zásob na loţisku Dubnice přesahují 100 let, a to jak v případě průmyslových zásob, tak i zásob v POPD. V případě loţiska Horní Řasnice dosahuje ţivotnost průmyslových zásob 40 aţ 60 let, ţivotnost zásob v POPD je dokonce ještě vyšší – 70 aţ 90 roků. Na loţisku Velký Grunov dosahují ţivotnosti průmyslových zásob max. 5-10 let s tím, ţe do výpočtu zásob v POPD (ţivotnost 85 aţ 100 let) jsou zahrnuty i jiné kategorie zásob neţ jen průmyslové zásoby. K interpretaci údajů o ţivotnosti zásob v POPD je nutno poznamenat, ţe platnost POPD je stanovena často jako časově omezená (tj. také jen pro určité mnoţství zásob) a po vypršení platnosti bývá zpravidla „Plán otvírky, přípravy a dobývání“ prodlouţen.

Navrhovaná opatření v rámci ARSK LK: 3



Pro zachování kontinuity ročního objemu produkce štěrkopísků cca 550 – 600 tis. m /rok vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových loţisek náhradou za postupně dotěţované lokality. Pro otvírku nového loţiska je nutno řešit komplexní posouzení vlivů na ţivotní prostředí, s vyloučením otvírek na území soustavy Natura 2000;



Těţbu štěrkopísků zásadně upřednostňovat na výhradních a nevýhradních loţiskách s poţadovanou granulometrickou kvalitou a mnoţstvím tak, aby byla doplněna zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních poţadavků trhu v dlouhodobé ţivotnosti (min. na 15 let);



Z důvodu postupného úbytku zásob štěrkopískových surovin kolem roku 2011-2013 na loţiskách Velký Grunov a Oldřichov–Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na části evidovaných bloků zásob loţiskách Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (vyšší kvalita suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotčených obcí a ochrany krajiny a přírody. Negativem obou loţisek je předpokládaný zásah do lesních porostů v rozsahu nad 10 ha, který se rovněţ promítne do změny krajinného rázu. Těţby navrhovaných plošných rozsahů svými vlivy rozšiřují předchozí antropické zásahy (prvotní odlesnění, zorňování, druhová přeměna lesních porostů). Dojde k úplné, avšak dočasné likvidaci stávajících ekosystémů, přičemţ kvalita stávajících floristických společenstev můţe být v dlouhodobém časovém horizontu obnovena, ovšem v pozměněném druhovém sloţení;



Vyuţití části bloků zásob na loţisku Arnoltice-Pertoltice je náhradou za definitivně ukončenou těţbu na nevýhradních loţiskách písků a štěrkopísků Mlýnice a Oldřichov v Hájích ve frýdlantském výběţku. S plně kapacitním vyuţitím loţiska Arnoltice -Pertoltice se počítá v případě neodstranění závaţných limitujících překáţek v rámci rozšiřování těţeb ve stávajících vyuţívaných pískovnách situovaných zejména v Hrádecké oblasti a to zejména krátkém časovém horizontu (max. do 1-3 let). I přes uvedené negativní vlivy je otvírka loţiska ArnolticePertoltice výhodnější neţ otvírka na blízkém analogickém loţisku Frýdlant;



Rezervní loţisko Krásný Les- Raspenava s dobývacím prostorem Raspenava nacházející se mimo hodnotné přírodní a krajinné segmenty, představuje klíčový budoucí náhradní zdroj za ukončenou těţbu na loţisku Horní Řasnice;



Vyuţití loţiska Bohatice stanovit jako náhradu za dotěţovaného výhradní loţisko Velký Grunov nacházející se v deficitní části okresu Česká Lípa, přičemţ nezbytnou podmínkou před zahájením vyuţití je podrobný hydrogeologický průzkum vlastního loţiska a předpolí navazujícího prognózního zdroje, důsledné vyhodnocení kvality dotčeného lesního porostu


počet stran 16/45


a návrh kombinovaného způsobu postupné rekultivace. I přes potenciální negativní vlivy je otvírka loţiska Arnoltice-Pertoltice výhodnější neţ otvírka na blízkém loţisku Česká LípaDubice; 

Vzhledem k výraznému nedostatku hrubší zrnitostní frakce v surovině na loţisku Velký Grunov se jeví jako přijatelnější z hlediska kvalitativně-jakostní charakteristiky otvírka loţiska Bohatice před rozšířením loţiska Velký Grunov. Naopak ve vztahu k potenciálním vlivům na přírodu a lesní ekosystémy je vlastní rozšíření DP Velký Grunov (s výjimkou potenciálního zásahu do soliterních dubů) příznivější;



Doporučit rozšíření stávajícího DP na výhradním loţisku Grabštejn o cca 5,5 ha a to jen za podmínky zpracování a projednání kompletně nové Dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a umoţnit tak hospodárné dotěţení zásob;



Loţisko Velký Grunov s plánovaným rozšířením o ploše cca 3 ha ponechat pouze jako doplňkový zdroj s nízkou roční produkcí výhradně pískové suroviny zrnitostní frakce 0-2-4 mm;



Zbývající loţiskové surovinové rezervy ( Frýdlant, Dětřichov, Předlánce-Andělka , Bulovka, Pelechov-Ţelezný Brod, Bílý Kostel Česká Lípa - Dubice) zaujímají významnější, doposud nevyřešené aţ ve své podstatě neřešitelné střety zájmů.

5.3.Těţba uranu V současnosti jsou na území Libereckého kraje v bilanci zásob evidována 4 výhradní loţiska (Stráţ pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Břevniště pod Ralskem a Osečná - Kotel), prognózní zdroje Heřmánky - Úštěk, Mimoň a Hvězdov byly přehodnoceny jako neperspektivní z důvodů útlumu těţby uranových rud a vyřazeny z evidence schválených (chráněných) prognózních zdrojů v roce 1998. Podobně je to i s hlouběji uloţeným tlusteckým blokem. Loţiska uranu (dále i „U“) jsou vázána na rozsáhlé území luţické faciální oblasti české křídové pánve. Je zhruba omezeno na západě městem Mimoň a obcí Kamenice, na severozápadě obcí Brniště, na severu Stráţí pod Ralskem a obcí Křiţany, na východě obcí Osečná a na jihu obcí Hvězdov. Prognózní zdroj Heřmánky - Úštěk tvoří samostatné území na jihozápadě, které jiţ zasahuje i do okresu Litoměřice. Jedná se o sedimentární loţiska, která jsou tektonicky rozdělená do několika rudních polí, resp. bloků: stráţského, jehoţ součástí jsou všechna v současnosti evidovaná loţiska, heřmáneckého bloku na jihozápadě a tlusteckého bloku na severu. Jejich zrudnění tvořené především oxidy U – uraninitem a uranovými černěmi (v menší míře i mnoha dalšími minerály uranu) je koncentrováno převáţně v klastických (nejvíce v cenomanských pískovcích), méně i v ostatních křídových horninách. Rudní polohy tvoří hlavně čočky a horizontální vrstvy a jsou průměrně mocné od 1 do 5 m, celková mocnost rudonosného horizontu se pohybuje v desítkách metrů, hloubky báze zrudnění jsou mezi 150 aţ 180 m u loţisek stráţského bloku, 200 aţ 250 m v heřmáneckém bloku a 650 aţ 720 m v tlusteckém bloku. Průměrné obsahy U se v rudě na loţiskách pohybují kolem 0,1%. Nejvýznamnějšími loţisky jsou zde Hamr a Stráţ pod Ralskem. Způsob získávání uranu byl na loţisku Stráţ uplatňován hydrochemicky metodou podzemního vyluhování (louţícím roztokem byla kyselina sírová) in situ pomocí vrtů z povrchu. Tento způsob exploatace je ekologicky velmi problematický, protoţe tím došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území. Z pohledu vyuţití a současného stavu lze jednotlivá loţiska charakterizovat následovně: Loţisko Břevniště pod Ralskem se stanoveným DP Křiţany II, kde probíhala hlubinná těţba v letech 1982-1990. Byly zde 2 jámy a 24,7 km horizontálních důlních děl. Z povrchu bylo do loţiska 2 odvrtáno 665 průzkumných vrtů. Plocha dobývacího prostoru je 13,7 km . Hloubka dobývání 190 m


počet stran 17/45


pod povrchem. Vytěţeno celkem 1 108 t uranu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráţi pod Ralskem. Loţisko bylo těţeno dobývací metodou komora pilíř s hydrotuhnoucí základkou, ojediněle se pouţívalo téţ stěnování a zátinkování. V současnosti je důl zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch dekontaminován a částečně rekultivován; zbývající objekty areálu dolu připraveny k likvidaci. Lokalita je bez výtoku důlních vod na povrch; provádí se odvádění sráţkových důlních vod z plata „S“ a odvalu do bezejmenného přítoku Druzcovského potoka nebo jejich přečerpávání do podzemí dolu. Na loţisku Hamr se stanovenými dobývacími prostory Hamr pod Ralskem I – III probíhala kombinovaná hlubinná těţba a těţba louţením v letech 1972-1993. Loţisko bylo otevřeno celkem 7 jámami a těţba probíhala na čtyřech z nich. V období 1994 aţ 1995 byla těţba na Dole Hamr I zastavena a důl konzervován. Likvidace zahájena v roce 1995, technická likvidace podzemí dokončena v roce 2001. Těţba na Dole Hamr II nebyla nikdy zahájena a důl byl dán do likvidace v roce 1988. Důl Hamr I měl 4 jámy, 68 km horizontálních důlních děl s hloubkou dobývání 160 m pod povrchem. Z povrchu do loţiska bylo odvrtáno 2 051 průzkumných vrtů (425 000 m). Plocha 2 všech dobývacích prostorů je 12,0 km . Vytěţeno celkem 13 205,9 t uranu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráţi pod Ralskem, do její výstavby téţ v Mydlovarech. Chemická úpravna zpracovala v období 1979 aţ 1993 celkem 77,3 mil. tun uranové rudy a 1,7 mil. tun kalů. Hlubinná těţba uranu byla prováděna metodou komora pilíř s hydrotuhnoucí základkou, zkušebně téţ stěnováním a zátinkováním, chemická úprava uranových rud s kyselým procesem louţení a ukládání kalů na odkaliště. V současné době je podzemí dolu zlikvidováno. Vydobytý prostor a úvodní důlní díla zaloţena hydrotuhnoucí základkou, podzemí se zatápí (cca do roku 2015). Povrchové objekty dolu, centrální dekontaminační stanice na čištění důlních vod, základková centra, úpravna a další nevyuţitelné objekty připraveny k likvidaci. Část objektů úpravny je vyuţívána pro technologii sanace loţiska po chemické těţbě. Odkaliště je připravováno pro další vyuţití v rámci sanace loţiska Stráţ. Bez výtoku důlních vod na povrch; do podzemí hlubinného dolu bylo v letech 2001 aţ 2003 po úpravě přečerpáno 4 720 800 m3 volných alkalických vod z II. etapy odkaliště Stráţ. Čerpání a čištění vod z dolu bylo po té ukončeno. Do vyrovnání hladin podzemních vod je mezi hlubinnou a chemickou těţbou udrţována hydrobariéra. Loţisko Stráž pod Ralskem se stanoveným dobývacím prostorem Stráţ pod Ralskem bylo těţeno chemickým louţením v letech 1967 – 1996, na loţisku bylo odvrtáno 2 210 průzkumných a 7 684 těţebních vrtů. Zaloţeno 35 vyluhovacích polí na ploše 700 ha. Plocha dobývacího prostoru je 2 24,1 km . Do roku 1996 bylo vytěţeno celkem 15 562 t uranu. Hloubka dobývání se pohybovala zhruba kolem 220 m pod povrchem. Od roku 1996 je uran exploatován jako vedlejší produkt sanace loţiska Stráţ. Metoda je označována jako podzemní louţení uranové rudy vrty z povrchu (ISL) – kyselé louţení, louţícím činidlem je H2SO4, a oxidační látka HNO3. Probíhá likvidace a rekultivace vyluhovacích polí a rozsáhlá sanace zasaţeného horninového prostředí s cílem vyvést uranem obohacené zbytkové technologické roztoky z podzemí a revitalizovat horninové a ţivotní prostředí v oblasti ovlivněné chemickou těţbou. Po chemické těţbě uranu zůstalo v horninovém prostředí cca 3 3 186 mil. m cenomanských zbytkových technologických roztoků a 80 mil. m turonských zbytkových technologických roztoků. Do podzemí bylo během těţby vtlačeno 4 100 kt H2SO4 (z toho 80 % zreagovalo s horninou a 800 kt je zde ve formě volné H 2SO4), dále 312 kt HNO3, 112 kt NH3, 26 kt HF a 1,5 kt HCl. Sanace je řešena řízeným čerpáním a čištěním zbytkových technologických roztoků na stanici likvidace kyselých roztoků a neutralizační dekontaminační stanici. Technologie odpařování 3 vody o kapacitě 5,5 m za min s následnou krystalizací, rekrystalizací (krystalický kamenec – síran 3 hlinito-amonný) a neutralizační technologie se sráţením solí a kovů o maximální kapacitě 5,5 m za min s přepracováním na vyuţitelné nebo bezpečně sloţitelné i nevyuţitelné produkty. Vyčištěná voda je vypouštěna do toku Ploučnice. Ukončení sanačních prací je plánováno na rok 2040. Loţisko Osečná – Kotel nebylo dosud těţeno. Loţisko má stanovené CHLÚ Kotel. Území je zhruba omezeno na západě městem Mimoň a obcí Kamenice, na severozápadě obcí Brniště, na severu Stráţí pod Ralskem a obcí Křiţany, na východě obcí Osečná a na jihu obcí Hvězdov.


počet stran 18/45


Předpokládá se, ţe etapa sanace a likvidace bude trvat přibliţně tak dlouho, jako trvala dosavadní těţba, tj. cca 30 let. Celkem bylo dosud chemickou cestou vytěţeno kolem 15 tis. t uranu. Zásadní střety zájmů na všech loţiskách i prognózních zdrojích U rud jsou hydrogeologického charakteru – tzn. moţné ohroţení a kontaminace zdrojů podzemních vod, které jsou vázané na horniny České křídové pánve, bývalá prognóza Heřmánky navíc zasahovala i do CHKO Kokořínsko. Mimo oblast křídové pánve stojí za zmínku drobná loţiska U – rud, která byla vytěţena v rámci průzkumných prací v 50. a 60.letech 20.století na území kraje (Příchovice u Kořenova, Chrastava, Harrachov atd.). Těžba uranu, jehož význam je nadregionální, ve střednědobém horizontu nebude realizována. V rámci sanace území zatíţeného těţbou uranových rud je od roku 1996 uran exploatován jako vedlejší produkt sanace ložiska Stráž pod Ralskem. Základním strategicko – politickým dokumentem ve vztahu k energetickým surovinám, mezi které uran bezpochyby patří, je Státní energetická koncepce do roku 2050, jejíţ návrh je v současnosti v procesu schvalování. Přehled podkladových studií nezbytných pro objektivní posouzení potřeby a nezbytnosti záměru případného obnovení těţby uranu v Libereckém kraji: 

Zpracování komoditní studie a ekonomické analýzy o současném stavu a předpokládaných trendech vyuţívání loţisek uranu ve světě, která by ověřila potřebu vyuţití a otvírku některého z loţisek v ČR před jiným způsobem získávání uranové rudy;



Zpracování studie (pre-feasibility study) zabývající se výběrem nejvhodnějšího loţiska uranu v ČR pro případnou těţbu, včetně vyhodnocení ekonomické vytěţitelnosti loţiska a zohlednění surovinového potenciálu pitné vody v CHOPAV;



Zpracování studie zabývající se vývojem a vyuţitelností nových nebo inovaci stávajících hornických dobývacích metod vhodných k těţbě uranových loţisek v Libereckém kraji;



Zpracování právně – ekonomické studie o moţnostech vyloučení vyuţití loţisek za účelem obchodování se surovinou na mezinárodních komoditních trzích nebo prodeje vyrobeného paliva do zahraničí na bázi současného právně- ekonomického rámce;



Zpracování studie formou realizace výzkumného záměru zaměřeného na komplexní vyuţití suroviny, tedy vyuţití včetně doprovodných prvků (např. Zr, Hf, TR, Nb, aj.) a doloţení proveditelnosti ve stráţském bloku, včetně rešerše výzkumných a technologických zpráv. V rámci studie provést ekonomickou kategorizaci zásob dle metodiky IAEA na zásoby těţitelné s náklady pod 80USD/kg U, 80-130 USD/kg U a nad 130 USD/kg U;



Zpracování studie zaměřené na vyuţití materiálu deponovaného na odkališti s kaly pocházejícími z úpravy suroviny získané hornickou činností a zpracovávané na chemické úpravně, tj. na moţnosti získávání doprovodných prvků (např. Zr, Hf, TR, Nb) a moţnosti vyuţití odkalištních písků;



Provést rešerši archivovaných výzkumných a technologických zpráv za účelem shrnutí dosavadních poznatků získaných o komplexní technologické vyuţitelnosti suroviny získaných v průběhu těţby a zpracování loţisek v Libereckém kraji;



Zpracování studie dopadů případného obnovení těţby ve stráţském bloku na socioekonomický vývoj obcí, měst a regionů Libereckého kraje a návrh opatření pro minimalizaci nepříznivých dopadů případné těţby na území celého kraje;


počet stran 19/45




Zpracování studie dopadů a definice hlavních rizik případného obnovení těţby ve stráţském bloku na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí a zdraví obyvatel Libereckého kraje a návrh kompenzačních opatření pro sníţení nepříznivých dopadů případné těţby;



Zpracování studie potřebnosti nových územních nároků na vyvolané investice (odkaliště a jiné antropogenní útvary, povrchové provozy, nové sítě) do volné krajiny mimo stávající antropogenní útvary, s preferencí vyuţití lokalit brownfields, vyloučení moţnosti umístění těchto objektů do lokalit soustavy Natura 2000 a minimalizace zásahu do lesních porostů;



Zpracování podrobné těţební studie a studie proveditelnosti záměru, kde budou řešeny technické, ekologické i ekonomické parametry případné těţby. Současně s tvorbou hydrogeologického a hydrostatického modelu v loţiskovém území posoudit nově vyvinuté báňsko-technologické dobývací metody. Právě vývoj dobývací metody vhodné pro uranová loţiska v Libereckém kraji představuje, kromě přítomnosti zpracovatelské kapacity, základní faktor ovlivňující moţnost vyuţití zdejších loţisek a ekonomiku takového záměru.

Navrhovaná opatření v rámci ARSK LK: Opatření v oblasti geologického průzkumu: 

V případě zájmu o provedení geologického průzkumu preferovat geologické práce zaměřené na detailní ověření loţiskových, geologicko-strukturních a hydrogeologických poměrů evidovaných loţisek a loţiskových prognóz ve stráţském bloku před průzkumnými pracemi v tlusteckém bloku z důvodu komplikovanosti geologické stavby a hydrogeologických poměrů a hloubce uloţení produktivní suroviny v této loţiskové oblasti. V případě zájmu o průzkum v tlusteckém bloku poţadovat od ţadatele zdůvodnění, proč preferuje průzkum v tlusteckém bloku před průzkumem loţiskových objektů ve stráţském bloku;



Podmínit souhlasné stanovisko k loţiskovému průzkumu zpřesňováním hydrogeologických a geologicko-strukturních poměrů. Součástí projektu pro kaţdou etapu průzkumu musí být také hydrogeologický průzkum, který umoţní sestavení a postupné zpřesňování hydrogeologického modelu loţiska zaměřeného zejména na způsob a směry proudění podzemní vody a moţné komunikační cesty mezi turonskou a cenomanskou zvodní, případně směrem do povrchových vodotečí;



Podmínit souhlasné stanovisko ke geologickému průzkumu komplexním vyhodnocováním loţiska včetně obsahu doprovodných prvků (Zr, Hf aj.);



Poţadovat, provedení revize likvidace starých průzkumných vrtů v rozsahu stanoveného průzkumného území;



Poţadovat provedení likvidace průzkumných vrtů tak, aby bylo zamezeno vertikálnímu proudění spodních vod mezi oběma zvodněmi; o likvidaci kaţdého vrtu musí být sepsán protokol, podepsaný vedoucím technikem a odpovědným řešitelem průzkumu;



Provést rebilanci evidovaných prognózních zdrojů ve stráţském bloku, které nejsou součástí Bilance zásob výhradních loţisek nerostů ČR s cílem zjistit, zda stupeň prozkoumanosti neumoţňuje zařazení alespoň části zásob do Bilance zásob s cílem zajistit jejich územní ochranu.


počet stran 20/45


Opatření v oblasti těţby: Těžba uranu se do r. 2020 nepředpokládá, ale je nutné již v současné době navrhnout opatření pro situaci, kdy případně bude na národní úrovni a v souladu se Státní surovinovou politikou rozhodnuto o těžbě v Libereckém kraji.  Vybudovat vstupní vyhodnocení hydrogeologického monitorovacího systému před zahájením těţby a sestavit monitorovací program, který bude předloţen ke schválení;  Poţadovat umístění zpracovatelského závodu a odkaliště pro výrobu uranového koncentrátu a následných poloproduktů určených ke zpracování na jaderné palivo s maximálním moţným vyuţitím jiţ kontaminovaného území bývalého těţebního závodu, úpravny rud a prostoru stávajícího odkaliště před vyuţitím území dosud těţbou nedotčeného;  Umísťovat nové antropogenní útvary a provozy výhradně mimo lokality soustavy Natura 2000 a preferenčně mimo polohy významných krajinných prvků „ze zákona“;  Vyloučit aplikaci těţební metody chemického louţení in – situ a nebo podzemního kyselého chemického louţení;  Stanovit jasné technické podmínky vyuţití loţisek zejména v oblasti výše roční těţby a soustředění těţby na jednu lokalitu; (pozn.: výše roční těžby musí splňovat kritérium rentability a zároveň požadavky Státní energetické koncepce na podíl zajištění energetických surovin z domácích zdrojů – měla by být zpracována ekonomicko – hospodářská studie, která stanoví předpokládaná množství těžby ve vztahu k jednotlivým scénářům koncepce.);  Doloţit proveditelnost souběţného vytěţení a získání koncentrátu s doprovodnými minerály uranové rudy, obsahující prvky poţadované ve vyspělých technologiích (Zr, Hf, TR, Nb aj.);  Případné zahájení těţby podmínit smlouvou mezi budoucím těţařem a provozovatelem jaderných elektráren na území ČR o odběru vyrobeného uranového koncentrátu;  Důsledně vymezit podmínky pro případné zahájení těţby, zejména pak poţadovat vytvoření detailního hydrogeologického modelu pro oblast loţiska s návrhem opatření pro těţbu směřující k minimalizaci ovlivnění hladiny podzemních vod ve svrchní zvodni a k zjištění moţných cest vertikálního proudění mezi oběma zvodněmi před zahájením těţby. Z hlediska hydrogeologických podmínek loţisek uranu v Libereckém kraji je realizace tohoto opatření nezbytná a nutná a zaujímá významný pozitivní vliv i na veřejné zdraví z důvodu ochrany zdrojů pitné vody.

Další skupiny nerostných surovin jsou popsány velmi obecně a dále se s nimi v hodnocení nepracuje:

5.4.Těţba černého uhlí V kraji je evidováno pouze jediné loţisko energetického černého uhlí, a to Syřenov, které je klasifikované pouze v nebilančních zásobách. Uhelné loţisko leţí na hranici semilského okresu v severním křídle novopacké antiklinály, mezi Lomnicí n.P. a Novou Pakou v průměrné hloubce 300 m, maximálně 650 m. Uhlí je energetické, sloje mají max. mocnost 1,4 m, jsou porušeny zlomovou tektonikou. Otvírka loţiska černého uhlí nepřipadá v úvahu vzhledem k převaţujícím střetům zájmům.


počet stran 21/45


5.5.Těţba sklářských a slévárenských písků Těţbu stávajících loţisek lze povaţovat za územně stabilizovanou. Při stávající výši těţby dosahuje ţivotnost loţisek Provodín max. 1-3 roky a loţiska Srní 2 – Veselí cca 5 – 6 let, u loţiska Srní – Okřešice s DP Okřešice v desítkách let. Loţiska jsou těţena nad hladinou podzemní vody (úroveň 254 m n.m.), aby nebyl narušen systém vodního zásobování obcí. Značná část velmi kvalitní suroviny ve spodní etáţi zůstává nevytěţena a ţivotnost loţisek se velmi zkracuje. Loţiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu. Zatím není nutno podporovat navýšení objemu těţby při poklesu domácí potřeby s útlumem sklářské výroby.

5.6.Těţba karbonátů Ačkoliv na území kraje byly karbonáty na mnoha místech v minulosti těţeny, budoucí vyuţití většiny loţisek je velmi problematické, protoţe značná část zásob je u nich vázána neřešitelnými střety zájmů z hlediska ochrany přírody, ochrany zdrojů podzemních vod a blízkostí zastavitelného území obcí a měst. Vzhledem k dostatečným zásobám dolomitu v ČR na dostupnějších a z pohledu střetů zájmů méně konfliktních lokalitách lze konstatovat, ţe loţiska dolomitu v Libereckém kraji z pohledu střednědobého nemají perspektivu otvírky a těţby. Na území Libereckého kraje není v současnosti těţeno ţádné loţisko vysokoprocentního vápence, jílovitého a ostatního vápence a karbonátů pro zemědělské účely. Vyuţitelné je pouze jediné loţisko dolomitu s vyuţitím i jako loţisko kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu, a to Jesenný – Skalka s DP Jesenný s poměrně nízkými objemy zásob (cca 2 3 mil m ). Loţisko má povolenou hornickou činnost a v současnosti je ve stavu zajištění.

5.7.Těţba cihlářských surovin Zásoby na výhradních i nevýhradních loţiskách jsou značné, avšak v současné době není vyuţíváno ţádné loţisko.

Obecná opatření pro těžbu nerostných surovin:  Územně respektovat neobnovitelnost a nepřemístitelnost všech primárních zdrojů nerostných surovin; 

U prognózních zdrojů nerostných surovin spíše nepočítat v období do r. 2020 se zahájením těţby na evidovaných loţiskových objektech; vybrané prognózní zdroje ponechat jako nadějnou surovinovou rezervu, předurčenou do budoucna pro další případný geologický průzkum a následné vyuţití, avšak po komplexním vyřešení střetů zájmů;



Na vyuţívaných loţiskách nerostů hospodárně dotěţit zásoby v souladu s platnými právními předpisy, a to jak v rámci stanovených dobývacích prostorů, tak i platných územních rozhodnutí za předpokladu lokálních kompromisů mezi těţbou a ochranou dílčích sloţek ŢP a za minimalizace dopadů na zdraví obyvatel;



Územně respektovat těţbu nerostných surovin ve schválených územních rozhodnutích a dobývacích prostorech v souladu s dodrţováním zásad ochrany přírody a krajiny a při minimalizaci dopadů na zdraví obyvatel; těţbu orientovat do území ploch výhradních


počet stran 22/45


loţisek a významných loţisek nevyhrazených nerostů s nejniţšími střety, popřípadě s minimálními územními a ekologickými dopady;  Přehodnotit zásoby formou rebilance u loţisek s doposud evidovanými nereálně vysokými objemy zásob a s doposud nepřekonatelnými střety zájmů; 

Novou otvírku loţiska povolit za podmínky ukončení a zahlazení těţby stejné komodity na dotěţovaném, či ukončeném loţiskovém objektu;



Vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových loţisek náhradou za postupně dotěţovaná a zrekultivovaná území, ale pokud jsou zásoby a produkce na těţených loţiskách dostatečné, tak novou těţbu nepovolovat;



Při zpracování projektových dokumentací všech stupňů a úrovní, včetně plánů sanace a rekultivace (revitalizace) území dotčených těţbou zajistit spolupráci s příslušnými orgány ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny jiţ v období přípravy záměru z důvodu moţnosti uplatnění kombinace podpory přirozené sukcese, řízené sukcese, konkrétních způsobů biologické rekultivace (zalesněním, či zpětně do ZPF) a rozvoji náhradních a hodnotných biotopů;



Minimalizovat těţbu na území CHKO, zohledňovat jejich zonaci, do budoucna vyloučit těţbu nerostných surovin v I. a II. zóně CHKO a v maloplošných zvláště chráněných územích a zajistit postupný útlum těţby ve III. zóně CHKO;



Při povolování nových těţeb přihlédnout na dosavadní plošnou roztěţenost dané oblasti, preferovat rovnoměrné rozmístění aby nedocházelo k vysoké koncentraci velkoobjemových těţeben na malé ploše, preferovat ta loţiska, která se nachází nejblíţe k plánovaným investičním záměrům (týká se především stavebních surovin);



Preferovat dopravní obsluţnost lomů a těţeben mimo zastavěná území dotčených obcí a mimo zastavitelná území určená v územních plánech pro zástavbu stavbami bydlení a veřejné občanské vybavenosti. Z důvodu minimalizace negativních dopadů přepravy materiálů z velkoobjemových těţeb, případně v oblastech s větším počtem aktivních těţeben, (např. stavební suroviny, slévárenské a sklářské písky), upřednostňovat loţiska s bezproblémovým napojením na dopravní infrastrukturu s preferencí ţelezniční dopravy (či vlečky) nebo kombinované dopravy ţeleznice – nákladní automobily s dostatečnou kapacitou plochy pro nakládku suroviny;

 Zajistit návrh sanace po ukončení těţby v souladu s řešením navrhovaným ÚPD obce a pro realizaci sanace vţdy uzavřít dohodu s obcí. Návrh opatření posoudit podle konkrétních plánů rekultivace konkrétních těţebních prostorů s tím, ţe způsob provedení sanací a rekultivací území po těţbě řešit s ohledem na budoucí vyuţití těţbou dotčeného území v souladu s poţadavky na ochranu přírody a ZPF; 

Při povolování nových těţeb na pozemcích ZPF zohlednit významnost a nenahraditelnost zemědělských půd, kterým byla stanovena I. a II. třída bonitní ochrany ZPF, zejména minimalizací záborů takto kvalitních půd a hospodárným vyuţíváním těţebních ploch;

 Při povolování nové těţby a při provádění těţby minimalizovat ovlivnění podzemních zdrojů vod; 

Maximálně zohledňovat poţadavky obcí na minimalizaci dopadů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, případně poţadovat odpovídající finanční či jiné kompenzace.


počet stran 23/45


Tabulka č. 8 – Identifikace dopadů – ovlivněné determinanty a skupiny populace

Cíl koncepce

Ovlivněné determinanty

skupiny populace

Poznámka

Těžba kameniva

Hluk z odstřelů

Lokální hlučnost Pracovní prostředí

Hluk z provozu úpraven


Hluk z dopravy

Liniová hlučnost

Prašnost vlivem dopravy

Ovzduší

Prašnost vlivem těţby a zpracování Vibrace, svalová zátěţ Nové pracovní příleţitosti

Ovzduší Pracovní prostředí Pracovní prostředí Zaměstnanost Sociální oblast Nemocnost Předčasná úmrtnost

Všechny v nejbliţších intravilánech + zaměstnanci Všechny v nejbliţších intravilánech + zaměstnanci Všechny populační skupiny podél dopravních tras Všechny populační skupiny podél dopravních tras

Negativní dopad

Negativní dopad

Negativní dopad

Negativní dopad

Zaměstnanci

Negativní dopad

Zaměstnanci Dospělí, nezaměstnaní, rodiny nezaměstnaných

Negativní dopad Pozitivní dopad

Těžba štěrkopísků

Hluk z odstřelů


Hluk z provozu úpraven


Hluk z dopravy

Liniová hlučnost

Prašnost vlivem dopravy

Ovzduší

Prašnost vlivem těţby a zpracování Vibrace, svalová zátěţ Nové pracovní příleţitosti Ovlivnění podzemních zdrojů

Ovzduší Pracovní prostředí Pracovní prostředí Zaměstnanost Sociální oblast Nemocnost Předčasná úmrtnost Voda

Všechny v nejbliţších intravilánech + zaměstnanci Všechny v nejbliţších intravilánech + zaměstnanci Všechny populační skupiny podél dopravních tras Všechny populační skupiny podél dopravních tras

Negativní dopad

Negativní dopad

Negativní dopad

Negativní dopad

Zaměstnanci

Negativní dopad

Zaměstnanci

Negativní dopad

Dospělí, nezaměstnaní, Rodiny nezaměstnaných

Pozitivní dopad

Obyvatele v okolí


Negativní dopad

počet stran 24/45


Těžba uranu

Ionizující záření

Chemotoxické účinky

Koncentrace rozpuštěných látek v cenomanské a turonské zvodni Odkaliště, sedimenty Ionizující záření Chemotoxické účinky Hluk z dopravy Nebezpečnost dopravy – Ionizující záření při havárii Následná sanace Doprava

Nové pracovní příleţitosti

Pracovní prostředí Ovzduší Půda Pracovní prostředí Ovzduší Půda ovlivnění podzemních vod v dosahu dobývacích hydrochemických metod Pracovní prostředí Ovzduší Půda Liniová hlučnost

Ovzduší Půda

Ovzduší Půda Zaměstnanost Sociální oblast Nemocnost Předčasná úmrtnost

Zaměstnanci

Negativní dopad

Zaměstnanci

Negativní dopad

Celá populace

Negativní dopad

Zaměstnanci

Negativní dopad

Všechny populační skupiny podél dopravních tras Všechny populační skupiny podél dopravních tras

Negativní dopad

Negativní dopad

Všechny populační skupiny podél dopravních tras Zaměstnanci

Negativní dopad

Dospělí, nezaměstnaní, rodiny nezaměstnaných

Pozitivní dopad

6. Analýza zdravotního stavu ovlivněného obyvatelstva Níţe uvedené údaje jsou převzaty ze „Zprávy o zdraví v Libereckém kraji 2010“. 6.1. Průměrná délka ţivota  Střední délka ţivota se v letech 2000–2008 prodlouţila, vzestupný trend byl obdobný u muţů i ţen, v Libereckém kraji byl paralelní s trendem ČR i EU15. V zemích EU15 však je střední délka ţivota delší o cca 4 roky neţ v ČR a Libereckém kraji.  Střední délka ţivota se v okresech Libereckého kraje liší. Nejniţší je u muţů i ţen v okrese Česká Lípa. Střední délka ţivota se prodluţovala rychleji u muţů neţ u ţen, které se však doţívají o 6 let delšího věku.  Populace starších lidí ve věku nad 65 let má naději doţít se dalších 14–21 let. Více let, cca o 3 roky, se doţijí ţeny. Více let se doţijí senioři v EU15 neţ lidé v ČR. Senioři v Libereckém kraji se doţívají o něco niţšího věku neţ senioři v ČR.


počet stran 25/45


 Většina lidí proţije významnou část ţivota bez nemocí, ve zdraví. Delší dobu proţijí ve zdraví ţeny, kratší muţi. Za celý (průměrný) ţivot činí doba proţitá ve zdraví v ČR v průměru okolo 60 let.  Potenciálně ztracená léta jsou odhad průměrných let, která by člověk proţil, kdyby nezemřel předčasně, tj. před 70. rokem ţivota. V evropských státech se „ztracená léta ţivota“ sniţují díky posunu úmrtí do let po sedmdesátce. Na 100 tis. obyvatel připadá okolo 3000 ztracených let a číslo se ve vyspělých státech trvale sniţuje. V ČR je stále vyšší neţ ve většině zemí EU15. Ztracená léta ţivota jsou výrazně vyšší u muţů neţ u ţen.  V důsledku kardiovaskulárních nemocí ztrácejí ţeny okolo 400 roků ţivota na 100 000 ţen, muţi okolo 1 200 roků. ČR má vyšší čísla ztracených let ţivota neţ státy EU15. Významné sniţování let ţivota ztracených u ţen předčasnými úmrtími na kardiovaskulární choroby v letech 1986–2004 se od roku 2004 výrazně zpomalilo. Totéţ platí pro muţe s tím, ţe počet ztracených let ţivota je u nich podstatně vyšší.  V důsledku nádorů ztrácejí české ţeny 900 roků ţivota na 100 000 ţen, muţi 1 300. ČR má vyšší hodnoty ztracených let neţ mají státy EU 15.

v 6.2. Úmrtnost 

 

  









Celková standardizovaná úmrtnost je v ČR u muţů trvale vyšší neţ úmrtnost muţů v zemích EU15. Platí to i pro Liberecký kraj, kde nejvyšší úmrtnost muţů je v okrese Česká Lípa. Podobná situace je u ţen, jejich úmrtnost však je oproti úmrtnosti muţů podstatně niţší. Dlouhodobý klesající trend úmrtnosti se po roce 2005 zastavil. Je to patrné u celkových čísel úmrtnosti i u úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, méně u zhoubných nádorů. Vývoj úmrtnosti ve věkových skupinách naznačuje, ţe pokles celkové úmrtnosti a strmý nárůst střední délky ţivota v 90. letech byl dán zejména poklesem kojenecké a novorozenecké úmrtnosti, zatímco nynější pomalé narůstání střední délky ţivota je dáno sníţením úmrtnosti ve věkové skupině nad 65 let při současné stagnaci a vysoké úmrtnosti v produktivním věku, o čemţ svědčí i ztracené roky ţivota. U populace muţů došlo po roce 2005 k zastavení poklesu úmrtnosti resp. k mírnému zvýšení u kardiovaskulárních chorob i zhoubných nádorů. U ţen se po roce 2005 úmrtnost na kardiovaskulární choroby zvýšila výrazněji neţ u muţů, zatímco úmrtnost na zhoubné nádory u nich nadále mírně klesala. Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární choroby u muţů v EU15 i v ČR trvale klesá, v ČR je však podstatně vyšší neţ v EU15. Podstatně vyšší neţ v EU15 je i v Libereckém kraji, přičemţ nejvyšší je v okrese Česká Lípa. Analogická je situace u ţen, jejich úmrtnost na kardiovaskulární nemoci je však výrazně niţší neţ úmrtnost muţů. Celkový pokles úmrtnosti na KVO v Libereckém kraji se netýká produktivního věku. Standardizovaná úmrtnost muţů na nádorová onemocnění je v ČR výrazně vyšší neţ v zemích EU15. Od 90. let v EU15 i v ČR trvale klesá. V Libereckém kraji je vyšší neţ průměr ČR v okresech Česká Lípa a Liberec, v posledních letech však klesala rychleji a přiblíţila se průměru ČR. Standardizovaná úmrtnost ţen na nádorová onemocnění je v ČR významně niţší neţ úmrtnost muţů. Úmrtnost ţen na tyto nemoci v EU je významně niţší neţ v ČR. Od 90. let dochází v ČR k poklesu, který je v ČR o něco rychlejší neţ v EU. V okresech Libereckého kraje je vyšší úmrtnost v okresech Česká Lípa a Jablonec n. N.. Standardizovaná úmrtnost muţů na rakovinu tlustého střeva je v ČR vyšší neţ v zemích EU15. V Libereckém kraji byla shodná s průměrem ČR, niţší úmrtnost byla v okresech Liberec a Jablonec n. N., vyšší byla několik roků v okrese Česká Lípa. Standardizovaná úmrtnost ţen na rakovinu tlustého střeva je v ČR vyšší neţ v EU15 a má klesající trend, který byl v posledních letech o něco rychlejší neţ v EU 15. Úmrtnost ţen je niţší neţ úmrtnost muţů. Trvale niţší úmrtnost neţ je průměr ČR má okres Semily, kde se v některých letech pohybovala okolo průměru EU15.


počet stran 26/45


 Standardizovaná úmrtnost na rakovinu rektosigmoideálního spojení (dolní část tlustého střeva) a konečníku je v ČR vyšší neţ ve státech EU15, rozdíl je větší u muţů neţ u ţen.  Standardizovaná úmrtnost na rakovinu plic a průdušek je u muţů v ČR vyšší neţ v EU15 a má klesající trend v EU15 i v ČR, kde je poněkud rychlejší. Okresy Libereckého kraje se pohybují okolo průměru ČR, vyšší úmrtnost měly okresy Česká Lípa a Liberec, okres Semily se pohyboval okolo průměru EU15, od počátku současné dekády se však zde úmrtnost zvýšila.  Standardizovaná úmrtnost na rakovinu plic a průdušek u ţen je výrazně niţší neţ u muţů, průměr ČR je blízký průměru EU15, průměr úmrtnosti je v Libereckém kraji vyšší. V ČR i EU15 je trend úmrtnosti ţen, na rozdíl od muţů, vzestupný. Výrazně vyšší úmrtnost má v Libereckém kraji okres Česká Lípa a Liberec, niţší okres Semily.  Standardizovaná úmrtnost na zhoubný melanom kůţe je oproti jiným zhoubným nádorům relativně nízká, u českých muţů i ţen je však vyšší neţ v EU15 a v Libereckém kraji byla vyšší neţ je průměr ČR. Trend úmrtnosti byl v ČR u muţů klesající, u ţen tomu bylo naopak.  Standardizovaná úmrtnost na rakovinu prsu ţen má v ČR dlouhodobě klesající trend, který je téměř shodný s trendem zemí EU15. Obdobná je i úroveň úmrtnosti v ČR a EU15. V Libereckém kraji byla úmrtnost o něco vyšší neţ je průměr ČR, rychlé sniţování v posledních letech však vedlo k dosaţení úrovně EU15 a ČR. Zřetelně vyšší úmrtností se vyznačoval okres Jablonec n. N., i zde však došlo k poklesu na úroveň průměru ČR.  Standardizovaná úmrtnost na rakovinu děloţního hrdla je v ČR podstatně vyšší neţ ve státech EU15 a v ČR i EU15 trvale klesá. V Libereckém kraji byl naopak aţ do roku 2002 stoupající trend úmrtnosti, který způsobil překročení průměru ČR.  Standardizovaná úmrtnost na rakovinu prostaty muţů má v zemích EU15 dlouhodobě klesající trend, v ČR naproti tomu úmrtnost do r. 2003 stoupala, a aţ poté začala klesat. Dosud však je v ČR vyšší neţ v EU15. Hodnocení situace v okresech Libereckého kraje nedovoluje velká časová variabilita úmrtnosti v okresech, kraj však měl úmrtnost vyšší, neţ byl průměr ČR a zemí EU15.  Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v ČR i EU15 trvale klesá a u muţů v ČR i EU15 je dvojnásobná oproti úmrtnosti ţen. Rychlejší pokles úmrtnosti ţen v ČR neţ byl trend v zemích EU15 znamenal, ţe se úmrtnost v ČR u ţen přiblíţila EU15. Okres Semily této úrovně dosáhl, nad průměrem ČR a EU15 naopak zůstal v úmrtnosti ţen okres Jablonec n. N. Muţi z okresů Libereckého kraje mají úmrtnost o něco vyšší neţ je průměr ČR a značně vyšší neţ průměr zemí EU15.  Standardizovaná úmrtnost pro úmyslné sebepoškození má u muţů i ţen dlouhodobě sestupný trend v ČR i v zemích EU15. V ČR se okolo roku 2000 trend na několik let zastavil a od roku 2005 začal znovu klesat, rychleji neţ v EU15. Obdobná situace je v okresech Libereckého kraje, kde převyšuje průměr ČR okres Semily.  Přes relativně velmi nízká statisticky vykázaná čísla úmrtnosti, ovlivňují infekční onemocnění celkovou úmrtnost i nadále velmi významně, a to zejména u oslabených jedinců zhoršením průběhu a prognózy základního neinfekčního onemocnění.  Novorozenecká a kojenecká úmrtnost v ČR i v zemích EU15 trvale klesají a ČR má od konce 90. let oba ukazatele niţší neţ EU15. Z okresů Libereckého kraje má tyto hodnoty výrazně niţší neţ průměr ČR i EU15 okres Semily. 6.3. Nemocnost  Počet případů pracovní neschopnosti muţů pro kardiovaskulární onemocnění v období 2000 – 2008 zpočátku stoupal, ale po roce 2005 výrazně klesl. Počet pracovních neschopností pro kardiovaskulární onemocnění byl v uvedeném období zřetelně niţší u ţen neţ u muţů a podobně jako u muţů stoupal, ale po roce 2005 se výrazně sníţil. Trvání pracovní neschopnosti bylo u ţen okolo 20 dnů kratší.  Počet dispenzarizovaných nemocných s hypertenzí na 1000 obyvatel se v roce 2008 oproti roku 2004 zvýšil v ČR i v Libereckém kraji; zvýšení zde bylo větší. Počet dispenzarizovaných na 1000 obyvatel pro ischemickou chorobu srdce v uvedené době v ČR mírně klesl,


počet stran 27/45














 











 

v Libereckém kraji se mírně zvýšil. Počet dispenzarizovaných na 1000 obyvatel pro cévní onemocnění mozku v tomto období v ČR i v Libereckém kraji zůstal stejný. Standardizovaná incidence rakoviny tlustého střeva od poloviny 90. let u muţů v ČR mírně stoupala, od roku 2002 se trend začal sniţovat, zejména u muţů. U ţen byl výskyt v Libereckém kraji výrazně niţší, na úrovni průměrů ČR, u muţů se pohyboval mírně pod průměrem ČR. Standardizovaná incidence rakoviny rektosigmoidea a konečníku u muţů od poloviny 90. let měla setrvalý trend s náznakem poklesu incidence po roce 2004 u muţů i ţen. Incidence muţů v Libereckém kraji byla oproti ţenám dvojnásobná a shodná s průměry ČR. Standardizovaná incidence rakoviny plic a průdušek muţů v letech 1995–2006 klesla asi o 1/5. Příznivý trend u muţů odpovídá situaci ve vyspělých zemích. U ţen tento trend nenastal, incidence naopak o několik procent vzrostla, je však stále výrazně niţší neţ u muţů. Průměrné hodnoty za Liberecký kraj i ČR jsou si blízké. Standardizovaná úmrtnost u zhoubného melanomu kůţe u muţů i ţen v Libereckém kraji i v ČR v letech 1995 – 2005 zřetelně stoupala, incidence u muţů byla zhruba o 1/3 vyšší neţ u ţen. V Libereckém kraji byla incidence zhoubného melanomu obdobná s průměry ČR. Standardizovaná incidence rakoviny prsu ţen v letech 1995–2006 trvale mírně stoupala v Libereckém kraji i v ČR, naproti tomu rakoviny děloţního hrdla v uvedeném období ubývalo. Situace v Libereckém kraji byla obdobná s průměry ČR. Standardizovaná incidence rakoviny prostaty v letech 1995–2006 výrazně stoupala. V posledním roce tohoto období se snad objevil náznak obratu. Vývoj incidence v Libereckém kraji byl obdobný s průměry ČR. Je nepříznivá úroveň záchytu karcinomu tlustého střeva a konečníku aţ v pozdních stádiích, naproti tomu se daří zachytit stále větší podíl karcinomu prsu v časných stadiích vývoje. Pokračuje epidemie diabetes mellitus. V Libereckém kraji je počet léčených diabetiků menší neţ v ČR, i tak však překračuje 6 % populace. Kromě nárůstu celkového počtu diabetiků roste i počet a procento komplikací, zejména nefro a retinopatie. Tyto komplikace má aţ 28 % pacientů. Nemocnost na duševní poruchy a poruchy chování v Libereckém kraji kopíruje úroveň ČR. Naznačený trend vzestupu organických duševních poruch souvisí se stárnutím populace a bude tedy s největší pravděpodobností pokračovat. K jeho vývoji přispívá i vysoká konzumace alkoholu a nelze vyloučit ani dopady stresových situací v souvislosti s povodněmi. Zatímco do 5 let věku stoupá procento dětí s intaktním chrupem, se školním věkem se vývoj obrací a dochází ke zhoršení orálního zdraví – 12-leté děti mají jiţ více neţ 5 zkaţených zubů. Tento stav chrupu je horší neţ ve vyspělých evropských zemích. Stav chrupu dospělých v Libereckém kraji koresponduje s ČR. Ve středním věku je průměrný počet 17 zkaţených zubů, ve věku nad 65 let pak 27 zkaţených či chybějících zubů. Jsou rozdíly ve stavu chrupu mezi okresy Libereckého kraje, nejhorší stav je v okrese Semily. Pozitivní je skutečnost, ţe stoupá podíl preventivních vyšetření a ţe tento podíl je vyšší neţ průměr ČR. I kdyţ výskyt některých dříve obávaných nemocí se u nás sníţil, a to zejména infekcí, u kterých je zavedeno povinné očkování, výskyt jiných infekcí se v současnosti zvyšuje a objevují se nové infekční nemoci např. SARS, chřipka H5N1, chřipka pandemic (H1N1) 2009. Přibývá těţce probíhajících infekcí, které postihují osoby se sníţenou obranyschopností. Nově se setkáváme s exotickými a tropickými infekcemi, které jsou importovány cestovateli ze zahraničí. Sedm infekčních diagnóz bylo hlášeno ve vyšší četnosti neţ 200 případů za rok: plané neštovice, kampylobakterióza, salmonelóza, herpes zoster, spála, lymská borelióza a virové střevní infekce. Výskyt salmonelóz i kampylobakterióz je v Libereckém kraji pod průměrem ČR. Problémem je zvyšující se počet případů dávivého kašle u očkovaných jedinců.


počet stran 28/45


 Epidemiologickým problémem je zvyšující se počet nemocných hepatitidou C podobně jak je tomu v jiných zemích.  Nikdo z nemocných klíšťovou encefalitidou, jejichţ počet narůstá, nebyl v minulosti proti ní očkován.  V Libereckém kraji je vykazována nejvyšší nemocnost lymskou boreliózou ze všech krajů ČR.  Počet alergických onemocnění v Libereckém kraji stoupá, v roce 2009 dosáhl úrovně České republiky. V mladších věkových skupinách trpí alergií přes 30 % populace. Nejčastějšími projevy alergie jsou pollinosa (senná rýma), alergická rýma, astma a atopická dermatitida.  Mezi nemocemi z povolání v Libereckém kraji dominuje onemocnění nervů z jednostranné, dlouhodobé a nadměrné zátěţe. Liberecký kraj se celkovým počtem nemocí z povolání řadí mezi kraje s nejniţším výskytem. 6.4. Ţivotní podmínky  V Libereckém kraji jsou z hlediska limitů kvality ovzduší problémy s arsenem, kadmiem a benzo(a)pyrenem.  Reálné zdravotní riziko z ovzduší plyne z expozice oxidem dusičitým, poletavým prachem, benzo(a)pyrenem a z alergenního znečištění. Obezřetně je nutné přistupovat ke kadmiu.  Riziko toxických účinků pitné vody je naprosto výjimečné a týká se pouze několika zasaţených vodovodů v kraji, potenciálně hrozí zejména dusičnany a arsen. Do doby technického vyřešení problému je zajištěna informovanost obyvatelstva a přijata náhradní opatření.  Nejčastějším zdravotním rizikem z koupacích vod v kraji jsou sinice a jejich produkty.  Průměr obsahu těţkých kovů v půdě v ČR překračuje Liberecký kraj u arsenu a olova. Koncentrace těchto ani dalších kovů v půdě však nepředstavují riziko zdravotně nepříznivých účinků. Zdravotně významná expozice hluku ze ţivotního prostředí je velmi široká svým spektrem zdrojů a charakterů hluku, narůstá a přináší legislativně, technicky i finančně náročná řešení. Další nové údaje z hlediska zátěţe obyvatel hlukem z liniových zdrojů (doprava) bude moţné získat po vyhodnocení sčítání dopravy, které provedlo ŘSD v roce 2010 a v polovině tohoto roku by měla být data k dispozici. Dalším zdrojem dat týkajících se aktuálního stavu zátěţe hlukem z dopravy bude právě probíhající II.kolo strategického hlukového mapování.  V hodnoceném období (2005 – 2009) nebylo prokázáno ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva nakládáním s odpady ať uţ havarijní situací či dlouhodobým působením. Toto konstatování nijak nesniţuje rizikový potenciál této oblasti ţivotního prostředí.  Expozice Rn-222 , která se nachází v Libereckém kraji v oblasti střední i vysoké zátěţe, odůvodňuje provádění rozsáhlých protiradonových opatření.  V Libereckém kraji přibývá lidí spokojených se svým ţivotním prostředím. 6.5. Pracovní prostředí  U celé řady rizikových faktorů pracovního prostředí, přestoţe došlo v průběhu let k nárůstu počtu exponovaných pracovníků, se počty zaměstnanců v riziku choroby z povolání sníţily (tomu odpovídá i vývoj chorob z povolání).  Nejvíce zaměstnanců v riziku je v rezortu výroby motorových vozidel, která zahrnuje i výrobu elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla a výrobu ostatních dílů a příslušenství, nejčastějším rizikem je hluk a nadměrná, dlouhodobá či jednostranná fyzická zátěţ. 6.6. Ţivotní styl  Téměř polovina dospělé populace a přes 30 % dětí v Libereckém kraji trpí nadváhou a obezitou a tento negativní jev se dále prohlubuje.  Příjem ovoce a zeleniny jako důleţitých zdrojů protektivních a ţivotně důleţitých sloţek stravy je nedostatečný a dochází k jeho sniţování.


počet stran 29/45


 S věkem dětí se zhoršuje reţim stravování. Přibývá dětí, které vynechávají jedno z pravidelných jídel, případně ho nahrazují stravou z fastfoodů a bufetů.  Ubývá tělesné aktivity, klesá podíl volného času věnovaného sportu v ţádoucí míře a narůstá pasivní způsob trávení volného času napříč věkovými skupinami. 37% podíl kuřáků v liberecké populaci zásadním způsobem ovlivňuje zdravotní stav obyvatel kraje.  Mírný pokles kuřáctví v liberecké populaci se netýká mladších věkových kategorií zejména 18 – 30 let, kde došlo naopak mezi roky 1997 – 2005 k navýšení počtu kuřáků na 40,2 %, a setrvává i vysoká prevalence kuřáctví ve školním věku.  Nadměrně konzumuje v Libereckém kraji alkohol dlouhodobě téměř 10 % ţen a více neţ 20 % muţů ve věkové skupině 45 aţ 54 let. Sniţuje se průměrný věk pití alkoholu a zvyšuje se excesivní pití u dětí – v posledním měsíci bylo opito 41 % studentů druhých ročníků středních škol.  Dlouhodobě neklesá počet uţivatelů drog, sniţuje se věk prvního uţití, stoupá podíl injekčních uţivatelů a přetrvává vysoká nabídka drogy dětem.  Úzkostné stavy pociťuje polovina školních dětí, váţnými poruchami školní úzkosti trpí 26 % dětí. Významné rozdíly mezi školami naznačují řešení. 6.7. Sociálně ekonomické podmínky a subjektivní hodnocení vlastního zdraví  I na úrovni regionu nacházíme důkazy o vlivu sociálních faktorů na zdraví – zaměstnaní lidé s vyššími příjmy a vyšším vzděláním mají zdravější ţivotní styl, méně rizikových faktorů, více vyuţívají preventivní péči a také subjektivně hodnotí své zdraví jako lepší. O to závaţnější je vývoj základních socioekonomických ukazatelů jako jsou nezaměstnanost, HDP a řada dalších. Kompenzační, pozitivní vliv dalších sociálně ekonomických faktorů vede přesto u občanů našeho kraje k nárůstu spokojenosti se ţivotem.

Tabulka č. 9 – Pouţité hodnocení vlivu koncepce na Zdravotní politiku Libereckého kraje

Stupnice vlivu 1 2 3 4 5

Charakteristika vlivu Koncepce plní aktivitu Podporuje rozvoj aktivity Bez vlivu Nepodporuje rozvoj aktivity Je konfliktní s aktivitou


počet stran 30/45


Tabulka č. 10 - Zhodnocení vlivů koncepce na Zdravotní politiku Libereckého kraje

Zdravotní politika Libereckého kraje

Charakter vlivu

Zdravý start do ţivota

3

Zdraví mladých Zdravé stárnutí Zlepšení duševního zdraví

3 3 3

Prevence infekčním onemocněním

4

Sníţení výskytu kardiovaskulárních chorob Sníţení výskytu nádorových onemocnění Sníţení komplikací souvisejících s cukrovkou Zlepšení orálního zdraví dětí a mládeţe Sníţení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy

4

Poznámka Neovlivňuje prenatální ani kojeneckou péči Neovlivňuje péči o mládeţ Neovlivňuje cílovou skupinu Neovlivňuje Zvýšená prašnost z liniové dopravy, sníţení imunity, náchylnost respiračním infekcím Zvýšení zátěţe hlukem kolem liniových staveb

4

Riziko radonu Rn-222

3

Bez vlivu

3

Bez vlivu

3

Bez vlivu

Zdravé a bezpečné ŢP

4

Zvýšená expozice hluku, prašnosti, moţnost znečištění podzemních vod

Sníţení škod působených alkoholem, drogami a tabákem

3

Bez vlivu


počet stran 31/45


7. Hodnocení dopadů Cílem je zhodnotit dopady a naformulovat opatření ke zlepšení dopadů na zdraví v návrhu koncepce. Tabulka č. 11 - Zhodnocení dopadů koncepce na zdraví

Cíl koncepce

Dopad na determinant zdraví/faktor

Nepříznivý vliv

Prospěšný vliv

Zvýšení hlučnosti vlivem odstřelů, dobýváním a následnou úpravou suroviny

dopad

možná opatření

Lokální zátěţ obyvatel blízkých intravilánů, potenciální obtěţování

Optimalizace náloţí při odstřelech, upozornění obyvatel dostatečně předem na odstřely (komunikace s obcemi). Nebude navrhována druhá plocha pro těţbu na jednom loţisku, která by svými kumulativními vlivy z těţby zatíţila nebo by mohla zatíţit, a to i nepřímo, dotčené obce nad míru přípustnou. Dodrţování technologické kázně: skrápění vnitroareálových cest, mezideponií a technologie, pravidelná údrţba a čištění technologie, plachtování vozů a vagónů při dopravě, průběţná rekultivace. Nebude navrhována druhá plocha pro těţbu na jednom loţisku, která by svými kumulativními vlivy z těţby zatíţila nebo by mohla zatíţit, a to i nepřímo, dotčené obce nad míru přípustnou. Vodohospodářské zajištění odstavných ploch, skladů PHM, udrţování techniky, v dobrém stavu monitorování kvality podzemních a

ne

Těžba a zpracování kameniva a štěrkopísků

Zvýšení prašnosti dobýváním a následnou úpravou suroviny

ne

Zvýšení rizika kontaminace spodních i povrchových vod úkapy

ne

Lokální zátěţ obyvatel blízkých intravilánů, potenciální vyšší riziko respiračních onemocnění, alergií na prach, zvýšení faktoru nepohody, sníţení moţnosti relaxace ve venkovním prostoru (vyuţívání zahrádek apod.)

Potenciální lokální znečištění studní ropnými látkami


počet stran 32/45


Cíl koncepce


Vliv otřesů (seismika) ne

Zaměstnanost ano Prevence úrazů obyvatel ne

Doprava kameniva a štěrkopísků

Zvýšení hlučnosti Doprava po silnici je vedena jiţ značně zatíţenými lokalitami dopravou

Nepříznivý vliv

Prospěšný vliv

ne

Zvýšení prašnosti

dopad

Potenciální lokální vliv na psychiku obyvatel. Negativní odezva na poškozování majetku Pracovní zátěţ – hluk,vibrace, svalová zátěţ Potenciální úrazy-pády, zlomeniny, zhmoţděniny, trauma Vyšší zátěţ obyvatel vedoucí v vyššímu počtu osob obtěţovaných, vyššímu riziku KVO, lze očekávat i zhoršenou komunikaci řeči Potenciální vyšší riziko respiračních onemocnění, alergií na prach,

ne

Těžba a zpracování uranu

Zaměstnanost

Ano, socioekonomi cké dopady-

Pracovní zátěţ


možná opatření povrchových vod (před, v průběhu i po dokončení těţby) Optimalizace náloţí při odstřelech, monitoring narušení nemovitostí, pravidelná komunikace s obyvateli

Pravidelné lékařské prohlídky, osobní ochranné pracovní pomůcky Označení těţebních prostor výstraţnými tabulkami „zákaz vstupu“ apod. Preferovat dopravu po ţeleznici. Nebude navrhována druhá plocha pro těţbu na jednom loţisku, která svými kumulativními vlivy z dopravy zatíţila nebo by mohla zatíţit, a to i nepřímo, dotčené obce nad míru přípustnou. Skrápění, pravidelné čištění komunikací, plachtování vozidel i vagónů, péče o zeleň podél komunikací. Nebude navrhována druhá plocha pro těţbu na jednom loţisku, která svými kumulativními vlivy z dopravy zatíţila nebo by mohla zatíţit, a to i nepřímo, dotčené obce nad míru přípustnou. Pravidelné lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní

počet stran 33/45


Cíl koncepce


Nepříznivý vliv

Prospěšný vliv

dopad

sníţení nezaměstnan osti a chudoby

péče, osobní ochranné pracovní pomůcky

Pracovní zátěţ

Expozice radionuklidům ne

Pracovní i mimopracovní zátěţ

Expozice radionuklidům

ne

Zvýšení rizika kontaminace spodních i povrchových vod

možná opatření

Znečištění pitných vod radionuklidy i ropnými uhlovodíky

ne


Návrh monitoringu expozice radionuklidy, a to pro fázi přípravnou, fázi těţby i následnou asanaci Návrh sanace v souladu se zákony ochrany ţivotního prostředí a předpisy radiační ochrany SÚJB (navrţení cílových sanačních limitů pro jednotlivé kontaminanty ve stavebních konstrukcích a v nesaturované zóně pro eliminaci zdravotních rizik pro bezpečné budoucí vyuţívání území, včetně jeho přestavby a rozvoje. Monitoring kontaminace povrchových a podzemních vod. Uranové hornictví, které vědomě a záměrně přichází do styku s přírodními zdroji ionizujícího záření, musí řešit specifické problémy, které jsou spojené s moţným únikem zdrojů záření do prostředí. Z tohoto hlediska je nutno věnovat největší pozornost důlním vodám, které rozpouštějí uran a radium, a přestavují tedy transportní médium radionuklidů. Je proto nutné, jak v období exploatace loţiska, tak

počet stran 34/45


Cíl koncepce

Po vysušení lagun odkališť nastávají problémy s prašností Doprava uranu ke zpracování


Zvýšení prašnosti ne

Nebezpečí havárie při dopravě uranu

Nepříznivý vliv

Prospěšný vliv

ne

dopad

Potenciální vyšší riziko respiračních onemocnění, alergií na prach, Neionizující záření


možná opatření ve fázi likvidace těţby, řádné hospodaření s důlními vodami . Poţadovat návrh řešení

Kvalitní havarijní plány, bezpečnostní zajištění přepravních tras

počet stran 35/45


8. Doporučení Účelem HIA je vytvořit doporučení pro zvýšení zdravotních benefitů z realizace návrhu koncepce a také sníţit negativní dopady. Je realitou, ţe koncepce „Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje“ Tabulka č. 12 - Doporučení pro zvýšení zdravotních benefitů a sníţení negativních dopadů

Doporučení na doplnění

Indikátor

Poznámka

Těžba kamene a štěrkopísku Zabránění souběhu dobývání na blízkých DP, včetně souběhu dopravních tras po silnicích

Nenavyšování stávající vysoké hlučnosti – expozice obyvatel podél silničních komunikací

Pravidelné čištění silničních komunikací

Sníţení prašnosti, alergií na prach

Výsadba a údrţba zeleně podél komunikací

Sníţení prašnosti, sníţení alergií na prach, pozitivní psychologický efekt Nenavyšování stávající vysoké hlučnosti a prašnosti – expozice obyvatel podél silničních komunikací Sníţení úlekových reakcí obyvatel, pozitivní psychologický efekt při komunikaci mezi provozovateli a obcemi (odstranění pocitu bezmoci obyvatel) Sníţení lokální prašnosti, sníţení alergií na prach, sníţení expozice hluku a vibrací v pracovním i komunálním prostředí

Preferovat dopravu po ţeleznici

Optimalizace (minimalizace) náloţí při odstřelech, upozornění obyvatel dostatečně předem odstřely (komunikace s obcemi)

Dodrţování technologické kázně: pravidelná údrţba a čištění strojního vybavení, skrápění mezideponií, účelových komunikací, zaplachtování vozidel odváţejících vytěţené štěrkopísky Průběţná rekultivace

Dodrţování technolog. kázně, udrţování výrobních zařízení v dobrém technickém stavu

Sníţení prašnosti, alergií na prach

sníţení

sníţení

Sníţení expozice hluku a Vibrací v pracovním i komunálním prostředí


Výsledky měření hluku (podklady KHS, ZÚ), projektu č. III. Monitoringu zdraví a ţivotních podmínek (SZÚ), Strategického hlukového mapování I. i II. kolo (2006 a 2012), hodnocení zdravotních rizik expozice hluku Výsledky projektu č. I. Monitoringu zdraví a ţivotních podmínek (SZÚ), hodnocení zdravotních rizik Výběr málo alergizujících druhů stromů a křovin (sníţení efektu alergií) viz PIS Výsledky strategického hlukového mapování I. i II. kolo (2006 a 2012) Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku – zdroj o němţ jsem informován a jehoţ provoz mohu ovlivnit je obecně subjektivně méně nepříznivě vnímán Výsledky projektu č. I. Monitoringu zdraví a ţivotních podmínek (SZÚ), hodnocení zdravotních rizik

Výběr málo alergizujících druhů stromů a křovin (sníţení efektu alergií) viz PIS Hodnocení zdravotních rizik, viz Dlouhodobý program zlepšování zdr. stavu obyvatel

počet stran 36/45


Doporučení na doplnění

Vodohospodářské zabezpečení všech rizikových ploch (odstavné plochy, plochy pro skladování PHM), řádná údrţba a kontrola strojního vybavení Těţební prostor opatřit výstraţnými tabulkami (zákaz vstupu a pod.)

Indikátor

Sníţení potenciálního rizika kontaminace podzemních vod

Potenciální úrazy

Poznámka 2009, Zpráva o zdraví v LK 2010 Výsledky projektu č. II. Monitoringu zdraví a ţivotních podmínek (SZÚ), hodnocení zdravotních rizik Informace a poučení zejména dětí, např. prostřednictvím školských zařízení viz Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel 2009

Těžba uranu Dobývací metoda podzemního louţení „in situ“ s pouţitím roztoku kyseliny sírové není, s ohledem na získané zkušenosti a zásadní ekologické dopady, pro podmínky této oblasti dále akceptovatelná.

Největším problémem je jednoznačně ochrana zdrojů pitných vod, podzemní vody -2 + kontaminovány SO4 , HN4 a Al a to v Cenomanské i Turonské zvodni. Území Libereckého kraje lze povaţovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vody. Zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV).

Nyní probíhající sanační práce, které jsou vzhledem k časové, technické a ekonomické náročnosti rozděleny do pětina sebe navazujících etap o celkové délce cca 40 let. Výsledky projektu č. II. Monitoringu zdraví a ţivotních podmínek (SZÚ), provozní rozbory pitných vod, hodnocení zdravotních rizik

Případnou těţbu povolit jen za předpokladu, ţe pro zpracování a úpravu rud bude vyuţito území se stávajícími úpravárenskými provozy a stávající odkaliště. Se sanací a konečnou rekultivací odkaliště se počítá aţ mezi posledními objekty. Sanace horninového prostředí v území zasaţeném chemickou těţbou potrvá minimálně do roku 2040, po stejnou dobu bude probíhat etapovitá sanace a rekultivace odkaliště.

Ochrana zdrojů pitných vod, podzemní vody kontaminovány -2 + SO4 , HN4 a Al a to v Cenomanské i Turonské zvodni

Nyní probíhající sanační práce, které jsou vzhledem k časové, technické a ekonomické náročnosti rozděleny do pěti na sebe navazujících etap o celkové délce cca 40 let. Výsledky projektu č. II. Monitoringu zdraví a ţivotních podmínek (SZÚ), provozní rozbory pitných vod, hodnocení zdravotních rizik


počet stran 37/45


9. Monitoring vlivů (indikátory) Tabulka č. 13 - Doporučení monitoringu

Indikátor Strategické hlukové mapování I. (dále i „SHM“) Sčítání dopravy ŘSD SHM II. Objektivizace hluku z činnosti v DP měřením

Objektivizace hlukové i vibrační zátěţe v pracovním prostředí Monitoring kvality podzemní vody Monitoring kvality pitné vody Monitoring kvality ovzduší Monitoring míry kontaminace stavebních konstrukcí a kontaminovaných zemin radionuklidy (teţba uranu, zpracování i sanace) sledování zaměstnanců z hlediska rizika vystavení ionizujícímu záření radionuklidů Počet chorob z povolání

Dopad na determinant zdraví Hlučnost, prašnost Hlučnost, prašnost Hlučnost, prašnost

Hlučnost

Hluk, vibrace, svalová zátěţ Výţiva, pitná voda Výţiva, pitná voda Ovzduší

Ovlivněné skupiny populace Všechny podél tras přepravy Všechny podél tras přepravy Všechny podél tras přepravy Všechny v nejbliţších exponovaných intravilánech Všichni exponovaní pracovníci Všechny Všechny Všechny

Ovzduší, půda

Časový průběh 2006 Výsledky v r. 2011 2012 V průběhu těţby a zpracování suroviny V průběhu těţby a zpracování suroviny Průběţně Průběţně Průběţně

Průběţně

Pracovní podmínky

Všichni exponovaní pracovníci

ZPP (závodní preventivní péče)

Hluk, vibrace, svalová zátěţ

Všichni exponovaní pracovníci

1 x ročně


počet stran 38/45


10. Závěr 10.1.

Těţba kameniva a štěrkopísků

 Při posuzování moţnosti otvírky a dobývání vţdy posoudit a uplatnit podmínku nesouběhu dobývání na loţiscích, která ovlivňují okolní intravilány společně, a to zejména negativními dopady dopravy po veřejných komunikacích. Doporučuji tento poţadavek vţdy uplatnit při posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu stavby na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále i „EIA“).  Přednostně povolovat rozšíření dobývání na stávajících loţiscích z důvodu nerozšiřování plošných negativních vlivů a také z důvodu, ţe obyvatelé jsou jiţ na určitý typ zátěţe zvyklí a jejich subjektivní hodnocení bývá pozitivnější neţ kdyţ je do území vnášen nový, neznámý zdroj (zejména hluku).  Preference otvírky těch dobývacích prostor, která mají moţnost dopravy materiálu po ţeleznici. Vţdy preferovat ţelezniční dopravu před silniční.  Důsledně připravovat kvalitní posouzení EIA, zejména návrh monitoringu (podzemní vody, hluk, pracovní prostředí) včetně maximální eliminace moţných negativních dopadů na zdraví jak z hlediska komunálního, tj. obyvatel v exponovaných intravilánech, tak z hlediska pracovního prostředí. Doporučuji rozsah EIA vţdy konzultovat s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

10.2.

Těţba uranu

 Z pohledu moţného budoucího vyuţití loţisek lze konstatovat, ţe dobývací metoda podzemního louţení „in situ“ s pouţitím roztoku kyseliny sírové, s ohledem na získané zkušenosti a zásadní ekologické dopady, není pro podmínky této oblasti dále akceptovatelná.  Největším problémem je jednoznačně ochrana zdrojů pitných vod, podzemní vody jsou -2 + kontaminovány SO4 , HN4 a Al a to v Cenomanské i Turonské zvodni. Území Libereckého kraje lze povaţovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vody. Zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV).  V případných úvahách o vyuţitelnosti loţisek uranu jsou zásadní a limitující dva faktory, a to ekologické dopady případné těţby a existence zpracovatelských kapacit pro výrobu uranového koncentrátu a následných poloproduktů určených ke zpracování na jaderné palivo.  Sanační operace starých uranových zátěţí jsou teprve na začátku (proces potrvá několik desetiletí). Předpokládá se, ţe etapa sanace a likvidace bude trvat přibliţně tak dlouho, jako trvala těţba, tj. sanace horninového prostředí v území zasaţeném chemickou těţbou potrvá tedy minimálně do roku 2040. Po stejnou dobu bude probíhat etapovitá sanace a rekultivace odkaliště. Sanace a rekultivace odkaliště vychází z aktualizovaného materiálu „Základní koncepce sanace a likvidace odkaliště ve Stráţi pod Ralskem“, která zohledňovala nové poznatky získané při dosavadním provozování odkaliště a současný stav legislativy v oblasti ţivotního prostředí.


počet stran 39/45


 V případě nové těţby bude pro zpracování a úpravu rud bezpodmínečně vyuţito pouze území se stávajícími úpravárenskými provozy a stávající odkaliště. Existence zpracovatelského závodu a odkaliště je nezbytnou podmínkou pro těţbu a zpracování suroviny. Existence současného areálu úpravny a odkaliště je termínována rokem 2040, kdy by měla být ukončena sanace území zasaţeného chemickou těţbou i rekultivace odkaliště a úpravny. Pokud do tohoto roku bude rozhodnuto o povolení těţby na vhodné lokalitě, je potřeba povolení k těţbě vázat na vyuţití existujících objektů a poţadovat tak změnu způsobu sanace a rekultivace tak, aby mohla být vyuţívána i v případě obnovení těţby. 

A to za předpokladu, ţe budou důsledně vymezeny podmínky pro případné zahájení těţby, zejména pak vytvoření detailního hydrogeologického modelu pro oblast loţiska s návrhem opatření pro těţbu směřujícími k minimalizaci ovlivnění hladiny podzemních vod ve svrchní turonské zvodni.

 V případě obnovení těţby usilovat o komplexní vyuţití uranové rudy tj. technologického dořešení získávání zirkonia a hafnia obsaţených v uranové rudě.  V případě obnovení těţby je nezbytné zajistit kontrolu nad průběţnou tvorbou dostatečně velkého fondu sanace a rekultivace, který umoţní následnou sanaci území zasaţeného těţbou, která je finančně velmi nákladná a časově náročná.  Technicky není moţné zajistit případný únik radiace během těţby ani po jejím ukončení, avšak kontaminace ovzduší přírodními radionuklidy se po asanaci předpokládá nízká. Nejvýznamnějším podílem ionizujícího záření jsou obyvatelé exponováni nikoliv vlivem těţby uranu, ale půdním radonem Rn-222 v objektech.  Těţba a zpracování radioaktivní suroviny, u které není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod, je dle § 2 odst. 1 písm. f) nař. vl. č. 85/1981 Sb. v CHOPAV Severočeská křída zakázaná.  Je nutné mít na zřeteli, ţe dopady těţby na ŢP včetně člověka není moţné beze zbytku odstranit nikdy. Sanace jakýchkoliv nových dolů do takové míry, aby se dosáhlo podmínek před těţbou je technicky nemoţná.  Tak jako zajištění surovinové politiky je cílem a úlohou ČR zajištění pitné vody z hlediska kvality a kvantity. Je jiţ zcela jasné, ţe zajištění dostatku kvalitní pitné vody bude z hlediska strategického rovněţ zásadní úloha státu. Podzemní voda je v současné ekologickoekonomicko-politické situaci rovněţ „strategickou surovinou“ a její případný nedostatek bude do budoucnosti zásadním omezením.


počet stran 40/45


Lze konstatovat, že vlivy Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na zdraví jeho obyvatel je možné očekávat jak v oblastech lokálních, tak v oblasti celokrajské. Lokální oblasti, tj. v blízkém okolí dobývacích prostor mohou být negativně ovlivněny hlukem zvýšenou prašností a negativně subjektivním vnímáním narušené krajiny těžbou. S rizikem je nutné uvažovat i u možnosti znečištění podzemních vod, a to zejména při těžbě a zpracování uranu. Celokrajský vliv pak může vyvolat zvýšená doprava, kdy vlivem přepravy těžkými nákladními vozidly lze u zástavby kolem přepravních tras očekávat zvýšenou prašnost a hlučnost. Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje proto analyzuje celou situaci a navrhuje soubor opatření, která sice nemohou zajistit eliminaci možných rizik tak, aby riziko bylo nulové, mohou však zajistit snížení rizik na celospolečensky přijatelnou úroveň. Další analýzy a z nich vycházející opatření musí být realizovány a navrženy kvalitními odbornými skupinami v rámci procesů EIA.

Poznámka: Výše uvedené závěry jsou v souladu i s dokumentem „Strategie udrţitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020“, schváleným zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č.122/07/ZK dne 24. dubna 2007, který zahrnuje ekonomický, sociální i environmentální pilíř a správu věcí veřejných, která je chápana jako prostor ve kterém se udrţitelný rozvoj odehrává. Jednou z mnoha priorit, strategických cílů je:  Sníţit podíl silniční nákladní dopravy na celkových přepravních výkonech v nákladní dopravě do r. 2020.  Rozvoj primárního sektoru hospodářství Libereckého kraje (zemědělství, lesnictví a rybolov) s důrazem na environmentálně šetrné postupy zajišťující udrţitelné vyuţívání krajiny.  Sníţení nezaměstnanosti realizací programu podpory malého a středního podnikání v Libereckém kraji. Dále z analýzy kvantitativního sociologického průzkumu obyvatel Libereckého kraje vyplývají následující teze veřejného mínění:  pro oblast ekonomického rozvoje -

-

veřejnost si do budoucna nepřeje podporu těţebního a těţkého průmyslu a naopak preferuje podporu sektoru sluţeb a cestovního ruchu a ekologického zemědělství; pro příliv investic do regionu povaţuje veřejnost za klíčové: propagaci regionu na národní a mezinárodní úrovni a kvalitní infrastrukturu; veřejnost povaţuje nezaměstnanost v kraji za vysokou, moţnost rekvalifikace a doškolování, podporu nových podnikatelských aktivit a moţnost získávání financí z jiných zdrojů neţ z rozpočtů obcí, měst a kraje za nedostatečnou; o hospodaření měst a obcí převládá negativní mínění; za prioritu v oblasti infrastruktury povaţují investice směřující ke zkvalitnění silnic II. a III. třídy a místních komunikací a následně řešení vodovodních a kanalizačních systémů; většina obyvatel pouţívá k dopravě především osobní automobil, který lidé na venkově upřednostňují z důvodu absence jiné alternativy dopravy, ve městech je to naopak z důvodů úspory času a většího pohodlí;


počet stran 41/45


-

-

zhruba polovina dotazovaných předpokládá, ţe se jejich ţivotní standard v průběhu následujících let spíše nezmění; se zhoršením počítají spíše lidé ekonomicky neaktivní, nezaměstnaní, důchodci a ţeny středních a starších generací; v předpokladu stability existujících pracovních míst převaţuje u obyvatel Libereckého kraje spíše optimismus, v delších časových intervalech se poměr vyrovnává; veřejnost vidí spíše problém v nabídce nových pracovních příleţitostí. 

-

-

-

-

-

pro environmentální oblast

třetina obyvatel kraje soudí, ţe chráněná území jsou pro region přínosem a další více neţ třetina jejich existenci respektuje; polovina obyvatel Libereckého kraje povaţuje zdroje informací o důvodech ochrany přírody a krajiny za dostatečné; více neţ polovina obyvatel se domnívá, ţe je ţádoucí další rozšiřování zvláště chráněných území v Libereckém kraji; mezi priority ve vyuţívání investic ochrany ţivotního prostředí veřejnost uvádí oblast ochrany přírody a krajiny, ochrany vod a ekologického vyuţití odpadů; více neţ polovina obyvatel uvádí, ţe vyuţívá přírodní prostředí Libereckého kraje k trávení svého volného času; pouze nepatrná část tak činí výjimečně nebo vůbec; občané jsou zpravidla spokojeni s kvalitou všech sloţek ţivotního prostředí v okolí jejich bydliště; nejlépe hodnotí kvalitu přírody a krajiny v okolí obce/města a obecní a městskou zeleň; nejhůře hodnotí dopravní situaci; spokojenost občanů s kvalitou ţivotního prostředí ovšem zpravidla klesá s velikostí obce, ve které ţijí, ve městech hodnotí kladněji přítomnost kanalizace a čištění odpadních vod; v malých obcích je nejpříznivěji hodnocena kvalita přírody a krajiny v okolí; mezi hlavní problémy ţivotního prostředí na úrovni obce/města a okresu, kde ţijí, uvádějí občané zejména intenzitu a řešení dopravy a s tím související zhoršenou kvalitu ovzduší a hluk; dále uvádějí problémy s řešením odpadového hospodářství a existenci černých skládek; na úrovni kraje jsou nejvýznamnější problémy a rizika související s průmyslovou činností; většina obyvatel kraje uvádí, ţe preferuje energeticky úsporné spotřebiče, snaţí se důkladně izolovat obytné prostory, šetří vodou a energií; většina obyvatel kraje uvádí, ţe nevyuţívá a neplánuje vyuţití alternativních a obnovitelných zdrojů energie; převáţná část občanů uvádí, ţe dění v oblasti ţivotního prostředí nesleduje a ţádných konkrétních akcí se k této problematice neúčastní; pouze 6 % obyvatel uvádí aktivní účast; občané Libereckého kraje většinou nemají představu o pojmu udrţitelný rozvoj.


počet stran 42/45


7. Literatura [1] MŢP ČR, MZ ČR, SZÚ: Hodnocení vlivů na zdraví Health Impact Assesment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na ţivotní prostředí (SEA), 2006 [2] KHS Libereckého kraje: Návod pro posuzování koncepcí v Libereckém kraji z hlediska hodnocení vlivů na zdraví a porovnání se zdravotní politikou Libereckého kraje, 2007 [3] KHS Libereckého kraje, Valenta V.,Kučerová J.: Zapracování hodnocení vlivů na zdraví do strategických dokumentů, Hygiena 2/2007 [4] Zdravotní politika Libereckého kraje: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel, 2009 [5] KHS Libereckého kraje, Liberecký kraj: Zpráva o zdraví v Libereckém kraji 2010 [6] Česká geologická sluţba Praha: Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje, 2009 [7] Liberecký kraj: Oznámení koncepce, Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje, 2009 [8] MŢP ČR, Cenia: Environmentální technologie a ekoinovace v ČR, 2009 [9] MŢP ČR, Cenia: Zpráva o ţivotním prostředí ČR, 2009 [10] KÚ Libereckého kraje odbor hospodářského a regionálního rozvoje, oddělení rozvojových koncepcí: Strategie udrţitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020, schválena zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č.122/07/ZK dne 24. dubna 2007


počet stran 43/45


8. Příloha - osvědčení


počet stran 44/45



počet stran 45/45

Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na veřejné zdraví

Recommend Documents