Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace 2012)

Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012)

Obsah Úvod...................................................................................................................................... 4 1. Socio-demografická analýza............................................................................................. 5 Základní charakteristika Moravskoslezského kraje ............................................................................ 5 Obyvatelstvo ................................................................................................................................. 6 Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................. 6 Přirozený přírůstek počtu obyvatel.......................................................................................... 8 Věková struktura obyvatelstva................................................................................................ 9 Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti ...........................................................................................11 Národnostní složení obyvatelstva ...........................................................................................11 Migrační trendy ....................................................................................................................12 Vzdělanostní skladba obyvatelstva .........................................................................................13 Další významné socio-demografické jevy v Moravskoslezském kraji .................................................13 Nezaměstnanost...................................................................................................................13 Průmysl ...............................................................................................................................15 Sociálně vyloučené lokality na území Moravskoslezského kraje ................................................15 Drogová scéna v Moravskoslezském kraji ...............................................................................16 Výplata sociálních dávek .......................................................................................................17 Shrnutí ................................................................................................................................19 2. Analýza kriminality ......................................................................................................... 20 Význam analýzy kriminality ...........................................................................................................20 Srovnání kriminality v rámci všech krajů ČR ...................................................................................20 Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji ....................................................................................23 Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji ....................................................................24 Pachatelé trestné činnosti .............................................................................................................25 Struktura pachatelů ..............................................................................................................25 Oběti trestné činnosti....................................................................................................................26 Přestupky.....................................................................................................................................28 Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji ..........................................................................28 Majetková kriminalita............................................................................................................28 Hospodářská kriminalita ........................................................................................................29 Korupce ...............................................................................................................................29 Násilná kriminalita ................................................................................................................29 Mravnostní kriminalita...........................................................................................................30 Ostatní kriminalita ................................................................................................................30 Nealkoholová toxikomanie.....................................................................................................31 Extremismus ........................................................................................................................32 Bezpečnost silničního provozu ...............................................................................................32 Úroveň okresů (územní odbory PČR) .............................................................................................32 Shrnutí……………………………………………………………………………………………………………………………………39 3. Institucionální analýza pro oblast prevence kriminality ............................................... 37 Republikový výbor pro prevenci kriminality.....................................................................................37 Komise pro výběr projektů k poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu prevence kriminality ............................................................................................................................38 Poradní sbor pro situační prevenci kriminality .........................................................................39 Resort Ministerstva vnitra ČR ........................................................................................................39 Vyhlašované dotační programy MV (v r. 2012) .......................................................................39 Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ................................................................................39 Vyhlašované dotační programy MPSV (v r. 2012)....................................................................39 Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR...................................................................40 Vyhlašované dotační programy MŠMT (v r. 2012) ...................................................................40 Školská zařízení pro výkon ústavní vých., ochranné vých. a pro preventivně výchovnou péči .....40 Resort Ministerstva zdravotnictví ČR ..............................................................................................42

Strana 2 (celkem 78)

Vyhlašované dotační programy MZ (v r. 2012) .......................................................................42 Protialkoholní záchytné stanice v Moravskoslezském kraji........................................................43 Resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR ........................................................................................43 Vyhlašované dotační programy MMR (v r. 2012) .....................................................................43 Resort Ministerstva financí ČR .......................................................................................................43 Resort Ministerstva obrany ČR.......................................................................................................43 Vyhlašované dotační programy MO (v r. 2012) .......................................................................44 Resort Ministerstva spravedlnosti ČR .............................................................................................44 Vyhlašované dotační programy MS (v r. 2012) .......................................................................44 Probační a mediační služba ČR ..............................................................................................44 Přehled věznic a vazebních věznic v MSK ...............................................................................44 Institut pro kriminologii a sociální prevenci.....................................................................................45 Úřad vlády ČR ..............................................................................................................................46 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky......................................................................46 Vyhlašované dotační programy RVKPP (v r. 2012) ..................................................................46 Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.............................................................................46 Vyhlašované dotační programy RVZRM (v r. 2012) .................................................................46 Policie ČR.....................................................................................................................................46 Policejní prezidium České republiky .......................................................................................46 Nejvyšší státní zastupitelství..........................................................................................................47 Soudcovské unie České republiky ..................................................................................................47 Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro oblast prevence ...........................................................47 Služby sociální prevence .......................................................................................................47 Intervenční centra ................................................................................................................49 Moravskoslezský kraj ....................................................................................................................50 Koordinace prevence kriminality v rámci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ..................50 Obce ...........................................................................................................................................51 Obecní policie.......................................................................................................................52 Sociální kurátoři ...................................................................................................................53 Shrnutí ........................................................................................................................................55 4. Přílohy............................................................................................................................. 56 Příloha č. 1 - vybrané socio-demografické jevy ...............................................................................57 Příloha č. 2 - Srovnání vývoje počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v roce 1999 a 2009 ..........................................................................................................68


Úvod Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012) je jedním ze základních analytických podkladů pro vymezení cílů a aktivit Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2012 – 2016 (dále jen „Koncepce PK“), schválenou usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2177 ze dne 6. 6. 2012. První Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále jen „Bezpečnostní analýza“) byla vytvořena v roce 2008, kdy plnila podpůrnou funkci pro Koncepci prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2011. Následně byly hlavní vybrané údaje Bezpečnostní analýzy každoročně aktualizovány pro potřeby vyhodnocení Krajského programu prevence kriminality (v současnosti označován jako Program prevence kriminality). Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012) zahrnuje je rozdělena do následujících tří hlavních kapitol: 1) Socio-demografická analýza - uvádí přehled základních socio-demografických údajů, informuje o vývoji a struktuře obyvatel kraje, migraci, nezaměstnanosti, drogové scéně, počtu sociálně vyloučených lokalit, vyplacených sociálních dávkách apod. 2) Analýza kriminality - popisuje vývoj trestné činnosti v kraji, definuje hlavní kriminogenní faktory ovlivňující páchání trestných skutků, dále zahrnuje popis obětí a pachatelů trestné činnosti a rozbor struktury trestné činnosti na území kraje a jeho jednotlivých okresů. 3) Institucionální analýza pro oblast prevence kriminality - obsahuje výčet subjektů, které se podílejí na prevenci kriminality v kraji. Rozbor je rozdělen podle působnosti jednotlivých ministerstev a dalších relevantních institucí, včetně přehledu poskytovatelů sociálních služeb. Zmíněna je také úloha Policie ČR, kraje a jednotlivých obcí. Součástí Bezpečnostní analýzy Moravskoslezského kraje jsou také 2 přílohy. První z nich obsahuje mapové grafy zobrazující vybrané socio-demografické jevy v Moravskoslezském kraji (např. průměrný věk obyvatel, migraci obyvatelstva, vývoj zaměstnanosti aj.). Druhou přílohou je srovnání vývoje počtu obyvatel v správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem. Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012) byla zpracována na základě doporučení odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Při její tvorbě byly využity následující informační zdroje: - Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2012 – 2016, - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014, - Socio-demografická analýza Moravskoslezského kraje (obecná část - statistické údaje -

vztahující se k procesu střednědobého plánování) Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011 – 2014, Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Moravskoslezského kraje za rok 2011, Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2011 – 2014, Zpráva o situaci romské menšiny v Moravskoslezském kraji za rok 2011 Statistické výkazy Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje za r. 2011, Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území ČR v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 – za Moravskoslezský kraj, Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji (dílčí zpráva č. 1: Analýza demografických a socio-ekonomických faktorů v kontextu nových sociálních rizik v Moravskoslezském kraji).


1. Socio-demografická analýza Tato kapitola Bezpečnostní analýzy uvádí přehled vybraných demografických údajů (počet a vývoj obyvatelstva, migrace, nezaměstnanost, vzdělanostní struktura aj.), které vytvářejí a ovlivňují charakter života a životních podmínek v Moravskoslezském kraji (dále jen „MSK“).

Základní charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km2. Po hl. městě Praze má také nejvyšší hustotu zalidnění - 230 obyvatel na km², což vysoce převyšuje průměr České republiky (130 obyvatel na km²). Téměř dvě třetiny (62 %) obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1 453 obyvatel na km²), nejnižší na Bruntálsku (63 obyvatel na km²). Na základě předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo k 26. 3. 2011 v Moravskoslezském kraji k trvalému pobytu přihlášeno 1 236 028 lidí. Tabulka č. 1: Přehled obcí s pověřeným obecním úřadem (k 31. 12. 2011) OBEC S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM

POČET OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU

Bílovec

12

Bohumín

2

Bruntál

35

Český Těšín

2

Frenštát p. Radhoštěm

6

Frýdek-Místek

37

Frýdlant n. Ostravicí

11

Havířov

5

Hlučín

15

Jablunkov

12

Karviná

4

Kopřivnice

10

Kravaře

9

Krnov

32

Nový Jičín

15

Odry

10

Opava

41

Orlová

4

Ostrava

13

Rýmařov

12

Třinec

12

Vítkov

12

MSK celkem

300

Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování)


Tabulka č. 2: Okresy Moravskoslezského kraje (k 26. 3. 2011)

NOVÝ JIČÍN

OPAVA

OSTRAVA MĚSTO

FRÝDEK-MÍSTEK

5 427 1 536 1 208 1 236 028 96 671 211 768 300 68 72

KARVINÁ

Rozloha (km2) Počet obyvatel Počet obcí

BRUNTÁL

MSK CELKEM

V TOM OKRESY

356 265 379 17

882 152 483 53

1 126 177 294 77

331 332 433 13

Zdroj: ČSÚ, údaje z r. 2011

Moravskoslezský kraj vznikl současně s ostatními 13 českými kraji dne 1. 1. 2001. Jeho území je rozděleno na 6 okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a FrýdekMístek), které tvoří 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen „SO ORP“) a 30 správních obvodů s pověřeným obecním úřadem (dále jen „SO POÚ“). Nachází se zde celkem 5 statutárních měst, 35 měst a 3 městyse, což s ostatními venkovskými sídly rozděluje území kraje na 300 katastrů jednotlivých obcí Mapa č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje s přehledem obcí s pověřeným obecním úřadem

Zdroj: http://spravnimapa.topograf.cz/moravskoslezsky-kraj

Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Tabulka č. 3: Mezikrajské a celorepublikové srovnání počtu obyvatel (k 26. 3. 2011) OBYVATELSTVO ČR CELKEM V TOM KRAJE

POČET OBYVATEL 10 562 214

HL. M. PRAHA

1 272 690

STŘEDOČESKÝ

1 274 633

JIHOČESKÝ

637 460


PLZEŇSKÝ

574 694

KARLOVARSKÝ

310 245

ÚSTECKÝ

830 371

LIBERECKÝ

439 262

KRÁLOVÉHRADECKÝ

555 683

PARDUBICKÝ

518 228

VYSOČINA

512 727

JIHOMORAVSKÝ

1 169 788

OLOMOUCKÝ

639 946

ZLÍNSKÝ

590 459

MORAVSKOSLEZSKÝ

1 236 028


Z hlediska počtu obyvatel se Moravskoslezský kraj řadí na 3. místo mezi všemi kraji České republiky (dále jen „ČR“), více obyvatel mají jen Středočeský kraj a hl. město Praha, což je patrné také z grafu č. 1. Graf č. 1: Mezikrajské srovnání celkového počtu obyvatel v roce 2011

Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování)

Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji v průběhu posledních let stále klesá. Tato tendence je zřejmá i z grafu č. 2, kdy v letech 2000 – 2011 klesl počet obyvatel v kraji přibližně o 47 500 osob. Graf č. 2: Vývoj celkového počtu obyvatel (stav k 31.12. 2011)


Změna počtu obyvatelstva trvale (či dlouhodobě) bydlícího na konkrétním území je určována výsledným působením dvou základních ukazatelů, jimiž je přirozený přírůstek a migrační saldo. Nepříznivé trendy vývoje obou zmíněných indikátorů představují reálnou hrozbu nejen pro městské, ale i venkovské (potažmo periferní) oblasti Moravskoslezského kraje. Změny migračních trendů


a záporného přirozeného přírůstku tak představují pro obce s dlouhodobou ztrátou obyvatel reálnou hrozbu neudržitelných nákladů na výkon veřejné správy, včetně zabezpečení obslužnosti spádového území základními službami. Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v obcích s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011) OBEC S ROZŠÍŘENOU 2000 PŮSOBNOSTÍ

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 2011

BÍLOVEC

26 190

25 863

25 854

25 803

25 831

25 778

25 798

25 852

25 914

25 926

25 953

26 026

BOHUMÍN

30 452

29 930

29 896

29 846

29 879

29 819

29 792

29 789

29 895

29 826

29 750

29 195

BRUNTÁL

39 794

39 542

39 448

39 359

39 216

39 049

38 979

38 940

38 895

38 723

38 667

38 367

ČESKÝ TĚŠÍN

27 917

27 351

27 236

27 209

27 101

26 987

26 869

26 738

26 712

26 650

26 592

26 377

FRENŠTÁT P. RADHOŠTĚM

18 961

18 765

18 790

18 863

18 770

18 793

18 828

18 957

19 102

19 106

19 157

19 113

FRÝDEK-MÍSTEK

109 161

108 428

108 453

108 517

108 506

108 767

108 988 109 395

109 796

109 977

110 279

110 039

FRÝDLANT N. OSTRAVICÍ

22 125

22 067

22 213

22 373

22 405

22 449

22 501

23 016

23 224

23 498

23 498

HAVÍŘOV

100 829

99 589

99 417

99 185

99 131

98 732

98 679

98 555

98 172

97 595

96 839

94 351

HLUČÍN

39 956

39 789

39 645

39 636

39 601

39 608

39 723

39 860

40 020

40 101

40 252

40 100

JABLUNKOV

22 703

22 574

22 532

22 552

22 511

22 505

22 464

22 502

22 505

22 512

22 572

22 638

KARVINÁ

75 038

74 808

74 452

74 143

74 148

74 193

73 997

74 045

74 011

73 240

71 692

70 793

KOPŘIVNICE

42 580

41 782

41 629

41 533

41 533

41 535

41 621

41 668

41 611

41 543

41 478

41 511

KRAVAŘE

20 868

20 802

20 875

20 986

21 039

21 069

21 035

21 146

21 276

21 320

21 368

21 271

KRNOV

43 442

43 173

43 056

42 881

42 739

42 598

42 459

42 567

42 367

42 334

42 207

42 001

NOVÝ JIČÍN

48 471

48 404

48 294

48 202

48 133

48 178

48 217

48 389

48 404

48 529

48 510

48 352

ODRY

17 804

17 688

17 701

17 665

17 603

17 551

17 493

17 486

17 475

17 459

17 426

17 481

OPAVA

102 618

102 876

102 609

102 311

102 157

101 865

101 771 101 728

101 846

101 719

101 646

102 025

ORLOVÁ

49 081

48 096

47 842

47 592

47 279

46 929

46 417

46 073

45 826

45 539

44 663

OSTRAVA

347 038

342 310

340 997

340 124

338 706

337 752

337 197 336 811

336 735

335 425

333 579

332 433

RÝMAŘOV

17 362

17 270

17 154

17 088

17 002

16 896

16 735

16 641

16 606

16 576

16 495

16 303

TŘINEC

56 649

56 151

56 000

55 935

55 894

55 605

55 632

55 718

55 753

55 769

55 751

55 593

VÍTKOV

14 498

14 245

14 158

14 107

14 073

14 111

14 095

14 086

14 071

13 993

13 970

13 898

22 754

46 270


Nejlidnatější obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) v rámci MSK je dle tabulky č. 4 statutární město Ostrava, následují jej Frýdek-Místek a Opava. Všechna tato města mají více než 100 000 obyvatel. V ostatních správních obvodech žije obyvatel výrazně méně.

Přirozený přírůstek počtu obyvatel Tabulka č. 5: Porodnost a úmrtnost UKAZATEL

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

ŽIVĚ NAROZENÍ

11 239 12 830 -1 591

11 292 12 986 -1 694

11 398 13 066 -1 668

11 517 13 347 -1 830

11 783 13 005 -1 222

12 177 12 991

12 381 12 657

13 373 12 668

13 402 12 974

-814

-276

705

8,8

8,9

9,0

9,2

9,4

9,7

9,9

10,1

10,3

10,4

10,6

10,4

10,4

10,1

ZEMŘELÍ PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK PORODNOST (‰) ÚMRTNOST (‰)

2009

2010

2011

13147

13057

12986

13017

12998

12976

428

130

59

10

10,7

10,7

10,5

10,4

10,4

10,1

10,4

10,4

10,4

10,4


ÚHRNNÁ PLODNOST

1,13

1,16

1,18

1,20

1,23

1,28

1,32

1,44

1,46

1,45

1,46

1,47


Počet živě narozených jedinců v MSK od roku 2000 rostl až do roku 2008, kdy dosáhl maxima 13 402 dětí. Od roku 2008 množství živě narozených klesá a stejný trend je očekáván i do budoucna. Počet zemřelých stoupal od počátku sledovaného období až do roku 2003. Následně až do roku 2006 klesal. V roce 2007 zůstal zhruba stejný jako v roce předešlém. V roce 2008 počet zemřelých vzrostl přibližně na 13 000 za rok. Okolo této hladiny v dalších letech kolísal a je predikován jeho postupný mírný nárůst až na 13 200 zemřelých v roce 2025. Tabulka č. 6: Struktura obyvatel v Moravskoslezském kraji podle pohlaví (k 31. 12. 2010) VĚK

POČET MUŽŮ

POČET ŽEN

608 109

635 111

0

6 622

6 461

1-4

26 517

25 358

5-9

29 325

27 889

10-14

28 796

27 499

15-19

37 736

35 902

20-24

44 293

42 270

25-29

44 443

41 397

30-34

51 008

47 382

35-39

51 641

48 995

40-44

44 111

41 650

45-49

45 020

43 042

50-54

41 550

41 577

55-59

43 132

46 075

60-64

39 321

45 414

65-69

28 909

36 718

70-74

20 398

26 998

75-79

13 242

21 250

80-84

7 904

16 810

85-89

3 425

9 841

90-94

601

2 097

95+

115

486

CELKEM


V Moravskoslezském kraji žije přibližně o 28 000 více žen než mužů. Počet mužů je však vyšší ve všech kategoriích do 50 let. Větší zastoupení žen je v populaci kraje v třídách nad 50 let.

Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva představuje jeden z nejzákladnějších indikátorů demografické analýzy, jež pomáhá pochopit konkrétní složení dané populace ve sledovaném území. Důležitým indikátorem demografické struktury je taktéž hodnota průměrného věku obyvatelstva, která je počítána jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci v konkrétním území.


Tabulka č. 7: Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje podle věku (k 31. 12. 2011)

2008

2009

2010

ROZDÍL (20102008)

1 250 255

1 247 373

1 243 220

-7 035

0

13 351

13 165

13 083

-268

1–4

49 177

50 867

51 875

2 698

5–9

55 756

56 163

57 214

1 458

10–14

60 451

57 742

56 295

-4 156

15–19

82 013

78 769

73 638

-8 375

20–24

87 244

86 860

86 563

-681

25–29

89 939

86 849

85 840

-4 099

30–34

105 037

102 424

98 390

-6 647

35–39

93 961

97 822

100 636

6 675

40–44

89 444

87 040

85 761

-3 683

45–49

83 254

86 419

88 062

4 808

50–54

89 054

85 986

83 127

-5 927

55–59

90 842

90 131

89 207

-1 635

60–64

79 790

81 492

84 735

4 945

65–69

64 019

66 535

65 627

1 608

70–74

42 288

43 922

47 396

5 108

75–79

35 797

35 230

34 492

-1 305

80–84

24 014

24 233

24 714

700

85–89

12 023

12 761

13 266

1 243

90–94

2 114

2 302

2 698

584

687

661

601

-86

POČET OBYVATEL POČET OBYVATEL CELKEM V TOM VE VĚKU:

95 a více


Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje se v posledních letech mírně mění. Počet dětí do 1 roku v letech 2008 – 2010 poklesl zhruba o 300 jedinců. Naopak zastoupení dětí ve věku 1 – 9 let v populaci kraje se v uvedeném období výrazně zvýšilo. Množství osob od 10 let do 34 let v analyzovaném období značně pokleslo. Počet osob ve věku 35 – 39 let v průběhu let 2008 - 2010 vzrostl o necelých 7 000 jedinců a navýšil se také počet osob ve věku 45 – 49 let. V kategoriích 40 – 44, 50 – 54 a 55 - 59 se počet jedinců snížil. Růstové tendence jsou dle tabulky č. 7 patrné v zastoupení osob ve věkových třídách od 60 až do 74 let a dále v kategoriích od 80 až do 90 let. Tyto tendence ve věkové struktuře obyvatel vypovídají o stárnutí populace. Tabulka č. 8: Specifika věkového složení (změny v letech 2008 – 2010) 2008

2009

2010

1 250 255

1 247 373

1 243 220

0–14

178 735

177 937

178 467

15–64

890 578

883 792

875 959

65 A VÍCE

180 942

185 644

188 794

POČET OBYVATEL (STAV K 31. 12.) V TOM VE VĚKU:


PRŮMĚRNÝ VĚK

40,2

40,4

40,6

INDEX STÁŘÍ (65+/0–14)

101,2

104,3

105,8


Počet dětí, tj. kategorie 0-14 let, se v letech 2008 – 2010 pohybuje okolo 178 000 jedinců. Množství osob ve věku 15 – 64 let v průběhu sledovaného období pokleslo zhruba o 14 500 lidí. Zastoupení seniorů v Moravskoslezském kraji vzrostlo v období 2008 – 2010 přibližně o 8 000 osob. Průměrný věk obyvatelstva kraje, jehož hodnota je počítána jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci v konkrétním území, byl v roce 2010 40,6 roku.

Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti Graf č. 3: Vývoj počtu sňatků a rozvodů v Moravskoslezském kraji v letech 2008 - 2010


Počet sňatků v letech 2008 – 2010 klesl o necelých 700. Tak jako v ostatních krajích České republiky, je i zde zaznamenáván výrazný nárůst počtu rozvodů. V roce 2011 žilo v Moravskoslezském kraji více než 132 000 rozvedených osob, přičemž rozvedených žen bylo o více než 20 000 více než mužů.

Národnostní složení obyvatelstva Tabulka č. 9: Struktura obyvatel dle národnosti Z TOHO NÁRODNOST

DATUM SLBD

OBYVAT EL-STVO CELKEM

ČESKÁ

1.11.1980

1 257 090

1 109 304

3.3.1991

1 278 726

979 484

119 052

1.3.2001

1 265 019

1 102 911

26.3.2011

1 236 028

778 615

MORAVSKÁ

SLOVENSKÁ

POLSKÁ

NĚMECKÁ

ROMSKÁ

NEUVEDENO

76 996

54 295

3 368

neuvedeno

neuvedeno

41 043

68 149

46 629

4 086

4 623

7 251

28 650

9 753

43 449

38 900

4 242

1 779

22 235

46 762

11 317

26 590

28 430

1 166

711

301 393

SLEZSKÁ

neuvedeno neuvedeno


Většina obyvatel Moravskoslezského kraje je české národnosti. K národnosti moravské se v roce 2011 přihlásilo necelých 47 000 osob, což je výrazný nárůst oproti roku 2001, kdy se k této národnosti přihlásilo 28 650 jedinců. Dále je v kraji výrazné zastoupení Slováků a Poláků, ale jejich počet v průběhu posledních 20 let výrazně poklesl. Přibližně 301 000 lidí svou národnost během Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen „SLBD“) v roce 2011 neuvedlo. Toto číslo je více než 13x větší než v roce 2001. Tabulka č. 10: Struktura obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle občanství DATUM SLBD

OBYVATELSTVO CELKEM

Z TOHO PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČR

SLOVENSKO

NĚMECKO

POLSKO

UKRAJINA

RUSKO

VIETNAM

3.3.1991

1 278 726

1 226 837

37 410

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

1.3.2001

1 265 019

1 248 117

3 412

275

3 670

546

259

1 367


26.3.2011

1 236 028

1 205 938

6 059

355

4 703

1 412

643

4 238


Nejvíce je v Moravskoslezském kraji jedinců se státním občanstvím České republiky. Přibližně 6 000 osob má slovenské státní občanství. Mezi posledníma dvěma sčítáními lidu, domů a bytů v kraji značně vzrostl počet obyvatel s polským, ukrajinským, ruským a vietnamským státním občanstvím. Počet lidí s vietnamským státním občanstvím vzrostl přibližně na trojnásobek.

Migrační trendy Migrace, ať již ve své pozitivní či negativní podobě (znázorňující proces přistěhovalectví - imigrace, či proces vystěhovalectví - emigrace), znázorňuje prostorové přemísťování osob přes administrativní hranice územní jednotky spojené se změnou jejich trvalého bydliště, přičemž velmi intenzívně reaguje na měnící se ekonomické podmínky v daném území. Tabulka č. 11: Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých (k 31.12. 2011) OBYVATELSTVO

PŘISTĚHOVALÍ

VYSTĚHOVALÍ

106 148

89 259

HL. M. PRAHA

28 291

22 540

STŘEDOČESKÝ

25 746

13 297

JIHOČESKÝ

4 244

3 882

PLZEŇSKÝ

4 279

3 504

KARLOVARSKÝ

2 402

2 975

ÚSTECKÝ

6 605

6 831

LIBERECKÝ

3 946

3 692

KRÁLOVÉHRADECKÝ

4 070

4 458

PARDUBICKÝ

3 927

3 723

VYSOČINA

3 197

3 549

JIHOMORAVSKÝ

8 658

6 910

OLOMOUCKÝ

3 857

4 001

MORAVSKOSLEZSKÝ

4 057

6 572

ZLÍNSKÝ

2 869

3 325

ČR CELKEM

V TOM KRAJE


V roce 2011 se z Moravskoslezského kraje vystěhovalo 6 572 osob, což je přibližně 1,6krát více než přistěhovalých. Podle počtu přistěhovalých byl Moravskoslezský kraj v daném roce na 8. místě a podle počtu vystěhovalých obsadil 11. příčku ve srovnání s ostatními kraji ČR.

Tabulka č. 12: Přistěhovalí a vystěhovalí v Moravskoslezském kraji

PŘISTĚHOVALÍ [‰]

2,6

3,3

4,4

5,2

4,6

4,0

4,2

5,9

5,3

3,9

2011

3,6

1 230 534

2010 1 243 220

2009 1 247 373

2008 1 250 255

2007 1 249 897

2006 1 249 290

2005 1 250 769

2004 1 257 554

2003 1 260 277

2002 1 262 660

1 278 036

POČET OBYVATEL CELKEM (STAV K 31. 12.)

2001 1 265 912

2000

3,3


VYSTĚHOVALÍ [‰] 4,0 5,0 5,6 5,6 5,8 5,3 5,1 6,0 5,3 6,2 6,8 5,3 Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování)

Změny v obyvatelstvu z důvodu jejich migrace jsou velmi proměnlivé. Z tabulky č. 12 vyplývá, že v průběhu sledovaného období byl počet vystěhovalých obyvatel ve srovnání s přistěhovalými vyšší. Pouze v letech 2007 a 2008 byl jejich počet přibližně stejný. Migrace obyvatelstva z Moravskoslezského kraje je také dále jedním z faktorů ovlivňujících postupný pokles obyvatel v tomto kraji.

Vzdělanostní skladba obyvatelstva Z celkového počtu 1 230 534 obyvatel Moravskoslezského kraje bylo v roce 2011 přibližně milion starších 15 let. Jedinci starší 15 let již zpravidla dosáhli alespoň základního vzdělání. Vzdělanostní strukturu této skupiny obyvatel v kraji ukazuje tabulka č. 13. Tabulka č. 13: Obyvatelstvo dle vzdělání VZDĚLÁNÍ (ÚDAJE V TIS.) CELKEM VZDĚLÁNÍ

2010

2011

1 251,4

1 249,9

1 245,1

1 062,0

229,2

214,8

201,5

200,3

STŘEDNÍ BEZ MATURITY

414,2

396,4

395,9

407,7

STŘEDNÍ S MATURITOU

325,9

338,6

337,7

324,7

VYSOKOŠKOLSKÉ

102,0

121,7

132,0

127,5

612,7

612,7

609,7

515,1

76,2

69,9

68,7

64,2


246,1

240,0

232,6

241,0


144,0

147,1

149,2

145,0

54,3

64,3

68,1

64,0

638,7

637,2

635,4

546,9

ZÁKLADNÍ

153,0

145,0

132,7

136,0


168,2

156,4

163,3

166,7


181,9

191,5

188,6

179,7

47,7

57,4

63,9

63,5

ZÁKLADNÍ

VYSOKOŠKOLSKÉ ŽENY VZDĚLÁNÍ

2009

ZÁKLADNÍ

MUŽI VZDĚLÁNÍ

2008

VYSOKOŠKOLSKÉ


Z analyzovaného období vyplývá, že nejvíce osob má v rámci Moravskoslezského kraje středoškolské vzdělání bez maturity. Množství vysokoškolsky a středoškolsky s maturitou vzdělaných jedinců v Moravskoslezském kraji v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem mírně pokleslo. Je to způsobeno rostoucí úmrtností a také migrací obyvatelstva. Pouze základní vzdělání má v kraji přibližně 200 000 osob, což je asi jedna pětina z celkového počtu osob nad 15 let. Základní vzdělání má přibližně dvakrát více žen než mužů. Naopak o třetinu více mužů než žen má středoškolské vzdělání bez maturity. Středoškolsky vzdělaných s maturitou je v kraji více žen, než mužů. V roce 2011 došlo k vyrovnání rozdílu mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen.

Další významné socio-demografické jevy v Moravskoslezském kraji Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti, jakožto ukazatel hovořící o stavu a vývoji nezaměstnanosti v dané oblasti, představuje podíl nezaměstnaných osob, které aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou schopné neprodleně do zaměstnání nastoupit (do lhůty cca 14 dní od nalezení místa), k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva určeného regionu. Velikost důsledků, které s sebou tento jev


přináší je přímo závislá na čase, neboť čím déle nezaměstnanost trvá, tím závažnější důsledky přináší nejen pro danou osobu (sociální důsledky), ale také pro stát (ekonomické dopady). Tabulka č. 14: Základní charakteristiky ekonomického postavení populace ve věku 15 a více let podle krajů v r. 2010 KRAJ ČESKÁ REPUBLIKA HLAVNÍ MĚSTO PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRAJ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

PRACOVNÍ SÍLA EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYV. (V TIS.)

ZAMĚSTNANÍ (V TIS.)

NEZAMĚSTNANÍ ( V TIS.)

EKONOMICKY NEAKTIVNÍ (V TIS.)

OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (V %)

9 015,4 1 096,8

5 268,9 682,4

4 885,2 656,8

383,7 25,6

3 746,5 414,4

7,3 3,8

1 063,8

635,5

602,2

33,3

428,3

5,2

545,8 492,5 262,5

316,8 290,8 161,9

300,0 273,7 144,4

16,8 17,1 17,5

229,0 201,8 100,7

5,3 5,9 10,8

708,6 373,7 474,1

407,3 216,6 272,5

361,9 201,5 253,8

45,4 15,1 18,7

301,3 157,1 201,7

11,2 7,0 6,9

440,9

253,4

235,0

18,4

187,5

7,2

440,2 991,2

255,9 576,2

238,2 531,8

17,7 44,4

184,3 415,0

6,9 7,7

550,2

306,2

278,5

27,7

244,0

9,1

507,9 1 067,2

288,5 605,0

264,0 543,5

24,5 61,4

219,3 462,2

8,5 10,2

CELKOVÝ POČET OBYVATEL (V TIS.)


Tabulka č. 15: Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo MSK 2008

2009

2010

1 251, 4 614

1 249, 9 617,2

1 245,1 605

568,6

557,5

543,5

45,3

59,7

61,4

637,4

632,7

640,1

DŮCHODCI

279,5

284,5

289,6

STUDENTI

112,6

111,9

110,6

DĚTI DO 14 LET

180

178,3

177,9

OSTATNÍ

65,4

57,9

62

OBYVATELSTVO CELKEM (V TIS.) EKONOMICKY CELKEM AKTIVNÍ POPULACE ZAMĚSTNANÍ 15 A VÍCE LET (V TIS.) NEZAMĚSTNANÍ CELKEM EKONOMICKY NEAKTIVNÍ (V TIS.)


Na území Moravskoslezského kraje jsou od roku 2008 patrné dvě významné lokality, do kterých se nejvyšší míry nezaměstnanosti soustřeďují , a to průmyslová oblast ostravsko-karvinského revíru, v níž dodnes způsobuje největší podíl strukturální nezaměstnanost související se zrušením těžebního průmyslu a dále pak severní periferní oblasti kraje s nedostatkem nových firem či odvětví v daném regionu. Jedná se o celý příhraniční pás od Osoblažska, Města Albrechtice, Vrbna pod Pradědem, až po Rýmařovsko, Bruntálsko a Horní Benešov (s mírou nezaměstnanosti cca 20 %). Nejnižší míry nezaměstnanosti naopak dlouhodobě dosahovaly správní obvody obcí Frenštátu pod Radhoštěm, Příbora, Nového Jičína a Opavy, kde byla míra nezaměstnanosti zaznamenána okolo 10 %.


Průmysl I přes stále probíhající restrukturalizaci průmyslu, která má za následek vysokou míru nezaměstnanosti v některých oblastech, patří Moravskoslezský kraj i nadále mezi průmyslově nejdůležitější regiony v rámci celé ČR. Z průmyslu zde dominuje především průmysl těžby uhlí, hutnictví a energetiky. Průmyslové jádro tvoří Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko. Na Bruntálsku, Opavsku a Novojičínsku převládá spíše zemědělství. Moravskoslezský kraj se snaží řešit situaci vysoké nezaměstnanosti také vytvářením výhodných podmínek pro příchod investorů, proto zde v posledních 5 letech vzniklo mnoho průmyslových zón (např. Nošovice, Ostrava-Mošnov, Kopřivnice a další).

Sociálně vyloučené lokality na území Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj patří také ke krajům, na jehož území byl zjištěn výskyt velkého počtu sociálně vyloučených lokalit. Za sociálně vyloučenou lokalitu považujeme územně vymezenou oblast, kde dochází ke koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením. Sociálně vyloučené lokality a situace v nich je velmi rozdílná, lokality se liší zejména velikostí a poměrem velikosti vůči obci či městu, ve které se nacházejí, mírou prostorového vyloučení, stavem domů a bytů, formou jejich vlastnictví apod. Obyvatelé těchto lokalit už buď v místě žili před tím, než se z něho stala sociálně vyloučená lokalita a nemají prostředky nebo možnosti lokalitu opustit, anebo se do ní nastěhovali už v době, kdy se o sociálně vyloučenou lokalitu jednalo. V současné době se v MSK vyskytuje odhadem několik desítek sociálně vyloučených lokalit (přehled – viz tabulka č. 16). Tyto lokality jsou obývány převážně příslušníky romské komunity. Celkový počet Romů žijících ve vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje čítá hrubým odhadem přes 10 000 lidí. Vzhledem k faktorům jak je např. častá migrace příslušníků romských komunit na území kraje nebo nedostatek relevantních dat se údaje o počtu příslušníků romských komunit žijících na území kraje různí. Tabulka č. 16: Přehled sociálně vyloučených lokalit na území Moravskoslezského kraje OBEC

KVALIFIKOVANÝ ODHAD POČTU SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALIT

BLIŽŠÍ SPECIFIKACE

BOHUMÍN

3

-

nezjištěno

BRUNTÁL

2

-

Západní lokalita ubytovna A+H

FRÝDEKMÍSTEK

2

-

-

Městská část Frýdek - Lokalita na ulicích Míru, Skautská, Dlouhá, Hutní, Sokolská, Vantucha, Křižíkova Městská část Místek - Lokalita na ulici Beskydská

HAVÍŘOV

2

-

Havířov-Šumbark Havířov-Prostřední Suchá

KARVINÁ

4

-

lokalita „Městská část Karviná – Nové Město“, lokalita Karviná-Hranice, ulice Rudé Armády, lokalita Hotelový Dům, Dolní Marklovice 262, Petrovice u Karviné ubytovna Průkopník, Úřednická 2051, Karviná-Doly

-


KOPŘIVNICE

1

-

lokalita na ulici Horní

KRNOV

4

-

lokalita tvořená ulicemi Alšova, Mánesova, Vrchlického lokalita tvořená ulicemi Stará, Libušina lokalita tvořená ulicí Požárníků lokalita tvořená ulicí Albrechtická

OPAVA

2

-

lokalita ul. Sadová, Myslivecká, Mostní, Rybářská lokalita U Cukrovaru

ORLOVÁ

3

-

lokalita tvořená ulicemi Lipová, Závodní, Žofinská a Těšínská lokalita tvořená ulicemi Záchranářů, Okrajová a Porubská lokalita tvořená ulicemi Kpt. Nálepky, Dělící, Spojenců

-

OSTRAVA

12

-

Městská část Radvanice a Bartovice

-

Městská část Mariánské Hory a Hulváky

-

Městská část Slezská Ostrava

-

Městská část Moravská Ostrava a Přívoz

-

lokalita Lipina lokalita Válcovní, Zukalova

lokalita tvořená ulicí Železná osada Bedřiška

Hrušov, Zárubek, Liščina, Kunčičky (tzv. Osada Míru)

lokalita v oblast zadního Přívozu (zejména ulice Přednádraží, Palackého, Božkova) lokalita v oblasti ulic Zukalova a 1. máje lokalita v oblasti ulic Jílová a Spodní

Městská část Vítkovice lokalita v oblasti Jeremenkova osada

MSK CELKEM

35

Zdroj: Zpráva o situaci romské menšiny v Moravskoslezském kraji za rok 2011

Vzhledem k tomu, že poslední oficiální zmapování sociálně vyloučených lokalit proběhlo v roce 2006 v rámci tzv. Gabalovy analýzy, kterou provedla společnost GAC, s.r.o., připravuje Moravskoslezský kraj prostřednictvím svého individuálního projektu, zaměřeného na podporu a rozvoj sociálních služeb poskytovaných v sociálně vyloučených lokalitách na území kraje (doba realizace 2012 – 2013), provedení také vlastní analýzy počtu sociálně vyloučených lokalit a to nejen na území obcí s rozšířenou působností, ale také na území obcí s pověřeným obecním úřadem.

Drogová scéna v Moravskoslezském kraji Z analýzy trestně-právních dat primární drogové trestné činnosti za rok 2011 je patrný významný meziroční nárůst trestných činů spojených zejména s výrobou a distribucí pervitinu a marihuany. Tato skutečnost plně koresponduje se zvyšující se tuzemskou produkcí zmíněných drog i jejich obecnou


dostupností. Střední odhady epidemiologických studií, aktuálně hovoří v ČR o téměř 40 000 problémových uživatelích nelegálních drog (převážně nitrožilních uživatelích pervitinu, heroinu a „Subutexu“), přičemž v Moravskoslezském kraji je odhadován výskyt na více než 1 800 problémových uživatelů nealkoholových návykových látek. Tabulka č. 17: Přehled počtu nových žadatelů o léčbu v rámci MSK dle užívané drogy a věku VĚKOVÉ SKUPINY ZÁKLADNÍ DROGA PERVITIN MARIHUANA TOLUEN A JINÁ ŘEDIDLA

do 15 let

15-19 let

20-24 let

25-39 let

40 let a více

Celkem

1 10

61 81

101 19

116 34

10 3

289 147

0

1

0

1

2

4

HEROIN 0 3 2 10 1 OSTATNÍ 0 5 4 12 1 CELKEM 11 151 126 173 17 MSK Zdroj: Ročenka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje za rok 2011

16 22 478

Oblíbenost drog je závislá na věku uživatele. V Moravskoslezském kraji je nejvíce zneužívanou drogou v nižších věkových skupinách marihuana. Jako základní droga převažuje pervitin s injekční aplikací. Nezanedbatelný je počet aplikace této drogy čicháním. Následuje kouření marihuany a injekční aplikace a kouření heroinu.

Výplata sociálních dávek Výplata sociálních dávek probíhá prostřednictvím systému sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky státu, představuje jedno z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Sociální zabezpečení tvoří nepojistné dávky a dávky státní sociální podpory a sociální pomoci. Dávky sociální pomoci zajišťují prostřednictvím dávek hmotné nouze pomoc osobám s nedostatečnými příjmy. Nově od roku 2012 vyplácejí všechny sociální dávky pobočky Úřadu práce. Dávky pomoci v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi je upraven zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou poskytovány osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a jejichž sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni přijatelné pro společnost. Zároveň nejsou schopny z objektivních důvodů své příjmy zvýšit, a tak vyřešit tuto situaci vlastním přičiněním. Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují: o příspěvek na živobytí o doplatek na bydlení o mimořádnou okamžitou pomoc Tabulka č. 18: Čerpání dávek pomoci v hmotné nouzi v Moravskoslezském krajii ČERPÁNÍ V TIS. KČ

TRVALÁ ADRESA ŽADATELE - OBVOD POÚ

PŘÍSPĚVEK PŘÍSPĚVEK DOPLATEK DOPLATEK MIMOŘÁDNÁ MIMOŘÁDNÁ NA NA NA NA OKAMŽITÁ OKAMŽITÁ ŽIVOBYTÍ ŽIVOBYTÍ BYDLENÍ BYDLENÍ POMOC V POMOC V V ROCE V ROCE V ROCE V ROCE ROCE 2010 ROCE 2011 2010 2011 2010 2011

BÍLOVEC

5 857

7 683

1 841

2 226

598

nezjištěno

BOHUMÍN

13 725

20 697

3 428

5 083

3 094

3 965


BRUNTÁL

20 038

29 055

3 861

4 432

984

1 536

ČESKÝ TĚŠÍN

14 451

17 682

2 449

2 446

417

349

4 554

4 123

998

972

146

121

28 221

35 531

6 815

7 729

2 003

2 394

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

2 404

2 725

411

659

65

90

FULNEK

4 790

6 184

1 573

1 899

244

435

46 575

72 711

24 815

30 236

3 849

4 873

HLUČÍN

7 277

9 841

1 369

1 829

131

341

HORNÍ BENEŠOV

2 381

3 178

394

280

104

153

JABLUNKOV

3 033

3 924

387

510

136

124

KARVINÁ

60 205

76 618

24 105

32 781

6 907

6 390

KOPŘIVNICE

10 398

11 397

2 630

3 138

637

811

4 204

5 020

692

1 053

113

181

16 837

26 140

4 576

6 778

795

1 268

5 542

8 305

1 198

1 239

168

407

19 760

22 948

3 201

3 581

1 040

1 499

ODRY

7 135

9 412

609

1 105

124

129

OPAVA

26 338

35 580

3 914

5 314

495

494

ORLOVÁ

23 339

33 578

9 845

12 308

638

758

3 789

7 222

791

1 278

556

1 055

199 241

270 219

67 938

86 350

23 032

30 746

PŘÍBOR

4 394

4 242

1 225

1 310

126

130

RÝMAŘOV

8 841

12 731

1 980

2 636

701

762

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM FRÝDEK-MÍSTEK

HAVÍŘOV

KRAVAŘE KRNOV MĚSTO ALBRECHTICE NOVÝ JIČÍN

OSOBLAHA OSTRAVA

4 356

5 723

1 242

1 493

204

225

TŘINEC

15 648

19 354

2 638

3 237

503

912

VÍTKOV

11 810

15 301

2 598

3 041

919

1 332

VRATIMOV

1 915

1 167

780

358

86

32

VRBNO POD PRADĚDEM

5 106

3 829

1 124

797

164

228

582 164

782 119

48 978

62 490

STUDÉNKA

CELKEM

179 427 226 100


Celková výše vyplaceného příspěvku na bydlení v roce 2010 činila 582 164 000 Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany Moravskoslezského kraje vyčerpáno 782 164 000 Kč. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši 179 427 000 Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno 226 100 000 Kč. V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno 48 978 000 Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na 62 490 000 Kč. Z uvedeného je vidět, že množství dávek pomoci v hmotné nouzi i jejich výše v roce 2011 byly výrazně vyšší než ve srovnání s předchozím rokem.


Shrnutí Stárnutí populace a přirozený úbytek obyvatel, patří mezi demografické problémy, se kterými se potýká nejen řada evropských zemí a celá Česká republika, ale také Moravskoslezský kraj. Od roku 1995 se průměrný věk obyvatel v kraji zvýšil o téměř 5 let, a to až na hodnotu 40,12 let. Oproti průměru České republiky (40,8 let) je však tato hodnota nepatrně nižší. Přirozený přírůstek je po většinu sledovaného období v záporných číslech, což znamená, že v Moravskoslezském kraji dochází k úbytku obyvatel. Kladný byl pouze v letech 2007 – 2011. Do budoucna se předpokládá rostoucí přirozený úbytek obyvatel. Velmi závažným jevem, který výrazně ovlivňuje život v Moravskoslezském kraji, je pokračující stárnutí populace. Na základě demografických prognóz lze předvídat jednak silnou ztrátu obyvatel Moravskoslezského kraje (do roku 2030 o více než 80 000 osob), ale především výrazný nárůst indexu stáří (podíl osob nad 65 let na 100 dětí do 15 let), u kterého je předpovídáno, že se jeho poměr změní z 99 seniorů připadajících na 100 dětí v roce 2010, na 153 seniorů připadajících na 100 dětí v roce 2030. O nepříznivých tendencích vývoje stavu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji hovoří také ukazatel celkového populačního přírůstku (resp. úbytku), který od roku 1995 nabývá více než 2 % poklesu. Na počátku sledovaného období byla hlavní příčinou zejména snižující se porodnost, zvýšená úmrtnost a prodlužující se délka života, v posledních letech však hlavní roli převzaly migrační tendence, v nichž jednoznačně převažují emigrační směry. Jednou z hlavních příčin migrace obyvatelstva kraje je také vysoká nezaměstnanost, která v některých oblastech postihuje až 15% práce schopného obyvatelstva. Na konci roku 2010 byla v Moravskoslezském kraji registrována míra nezaměstnanosti ve výši 10,2% , což byla 3. nejvyšší hodnota mezi všemi kraji ČR. Na území Moravskoslezského kraje se také nachází vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, které obývají převážně příslušníci romské komunity. Podle kvalifikovaného odhadu se na území 10 obcí v roce 2011 vyskytovalo 35 oblastí, které můžeme označit jako sociálně vyloučené lokality. Dle údajů policie ČR a neziskových organizací je odhadováno, že je v rámci celého kraje skoro 2 tis. problémových uživatelů návykových látek. V užívání drog zůstává v rámci Moravskoslezského kraje nadále nejvíce v oblibě pervitin a marihuana. Moravskoslezský kraj se také řadí ke krajům, ve kterých je každoročně vyplacen jeden z nejvyšších počtů sociálních dávek, kdy například z dávek pomoci v hmotné nouzi bylo v roce 2011 vyplaceno nejvíce příspěvků na živobytí.


2. Analýza kriminality Záměrem této kapitoly je přiblížit přehled hlavních sledovaných kriminálních skutků, které se vyskytují na území Moravskoslezského kraje a to především z hlediska jejich četnosti a vývoje. Pozornost je věnována také významným kriminogenních faktorům, které mohou ovlivňovat výskyt některých typů kriminality. Dále je uveden popis skupin pachatelů, obětí a hlavních druhů kriminality, jejichž znalost dává možnost plánovat vhodná a cílená preventivní opatření.

Význam analýzy kriminality Statistika trestné činnosti je sledována pomocí informačního systému, který umožňuje sledování vývoje trestné činnosti a také rozbor nápadu trestné činnosti u jednotlivých územních odborů až na úroveň jednotlivých obvodních oddělení police (dále jen „OOP“). Na základě sledovaných údajů přicházejících z jednotlivých OOP se získává přehled o celkové situaci v rámci trestné činnosti na daném území. Rozborem trestných činů je možné získat pro každé OOP hlavní trendy vývoje, přehled o celkovém nápadu trestné činnosti i jednotlivých skutcích, pachatelích a obětech. Evidence všech trestných činů dává prostor k jejich eliminaci, protože pokud jsou známy příčiny či důvody nárůstu nápadu trestné činnosti, je možné vytvářet podněty k zamezení nebo snížení výskytu daných trestných činů.

Srovnání kriminality v rámci všech krajů ČR Graf č. 4: Vývoj kriminality v jednotlivých krajích ČR v letech 2000 - 2011

Zdroj:

Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování)

Vývoj kriminality v letech 2000 – 2011 v jednotlivých krajích České republiky je zobrazen v grafu č. 4. Je z něj patrné, že v letech 2000 – 2009 zaujímal Moravskoslezský kraj druhé místo mezi všemi kraji ČR. V tomto období bylo každoročně spácháno více trestných činů ´dále jen „TČ“) pouze ve Středočeském kraji. Avšak v roce 2009 došlo ke zlomu, kdy bylo v Moravskoslezském kraji zaregistrování 40 952 trestných činů, tedy nejvíce ze všech krajů ČR. Pomyslnou nejvyšší příčku mezikrajského srovnání počtu ročně spáchaných trestných činů si Moravskoslezský kraj udržel také v letech 2010 a 2011. V celém sledovaném období přesahovalo množství trestných činů v Moravskoslezském kraji hodnotu 35 000 skutků ročně.


Tabulka č. 19: Sestavení pořadí zatíženosti v krajích v roce 2011 v porovnání s rokem 2010

KRAJ

POČET OBYVATEL (K 31.12. 2011)

ČR PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ZLÍNSKÝ

10 507 203 1 241 273 1 279 128 639 099 571 644 303 107 827 992 438 558 553 805 516 378 511 925 1 166 179 638 591 1 230 534 588 990

POČET OBYVATEL – ZMĚNA PROTI ROKU 2010 10 10 -21 -1 4 7

2 -13 3 14 1

044 453 934 189 379 512 804 925 491 398 875 414 070 205 469

CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ (ROK 2010) 313 74 38 15 13 7 29 13 11 8 8 29 13 39 9

387 028 217 298 843 939 438 764 121 877 678 312 721 721 430

CELKOVÁ TČ (ROK 2011)

317 74 37 14 13 8 30 13 11 9 8 29 14 42 9

177 122 654 820 752 110 287 674 004 160 613 933 347 474 227

ZMĚNA TČ 20102011

INDEX NA 10TIS. OBYVATEL (ROK 2010)

INDEX NA 10TIS. OBYVATEL (ROK 2011)

ZMĚNA – ROKY 20102011 (INDEX)

ZMĚNAROKY 20102011 (V %)

3 790 94 -563 -478 -91 171 849 -90 -117 283 -65 621 626 2 753 -203

298,0 591,4 304,0 239,8 242,0 258,1 352,2 313,2 200,6 171,8 168,6 254,3 213,8 319,1 159,7

301,9 597,1 294,4 231,9 240,6 267,6 365,8 311,8 198,7 177,4 168,2 256,7 224,7 345,2 156,7

3,9 5,7 -9,6 -7,9 -1,4 9,5 13,6 -1,4 -1,9 5,6 -0,3 2,4 10,8 26,1 -3,0

101,2 100,1 98,5 96,9 99,3 102,2 102,9 99,3 98,9 103,2 99,3 102,1 104,6 106,9 97,8

POŘADÍ DLE INDEXU (ROK 2011)

1. 5. 9. 8. 6. 2. 4. 11. 12. 13. 7. 10. 3. 14.

Zdroj: OPK MV

Z hlediska celkové evidované trestné činnosti se MSK řadil s počtem 42 474 spáchaných trestných činů (dále jen „TČ“) v roce 2011 na 3. místo mezi ostatními kraji, kdy na prvním místě bylo hl. město Praha (74 722 TČ) a na 2. místě se umístil Středočeský kraj, kde bylo v daném roce zjištěno 37 654 TČ. Na opačném konci pořadí byl kraj Karlovarský, kde byla v daném roce zaznamenaná trestná činnost naopak nejnižší (8 110 TČ).

Tabulka č. 20: Srovnání vývoje kriminality ČR a kraje v letech 2007 – 2011 – celková kriminalita KRAJ

CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ (ZA R. 2007)



CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ ( ZA R. 2010)


ČR PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ZLÍNSKÝ Zdroj: OPK MV

357 461 87 319 43 956 15 834 15 421 10 583 34 663 16 050 13 648 10 483 9 612 33 437 15 734 39 729 10 992

343 799 83 125 42 601 15 928 15 153 9 030 33 124 15 463 12 511 10 062 8 872 31 700 14 883 40 952 10 395

332 829 84 133 41 171 14 283 14 296 8 834 29 670 14 692 11 435 9 226 8 984 30 095 14 235 41 731 10 044

313 387 74 028 38 217 15 298 13 843 7 939 29 438 13 764 11 121 8 877 8 678 29 312 13 721 39 721 9 430

317 177 74122 37654 14820 13752 8110 30287 13674 11004 9160 8613 29933 14347 42474 9227

MEZIROČNÍ ODCHYLKA 2007-2008




MEZIROČNÍ ODCHYLKA 2007 – 2011

-13 662 -4 194 -1 355 94 -268 -1 553 -1 539 -587 -1 137 -421 -740 -1 737 -851 1 223 -597

-10 970 1 008 -1 430 -1 645 -857 -196 -3 454 -771 -1 076 -836 112 -1 605 -648 779 -351

-19 442 -10 105 -2 954 1 015 -453 -895 -232 -928 -314 -349 -306 -783 -514 -2 010 -614

3 790 94 -563 -478 -91 171 849 -90 -117 283 -65 621 626 2 753 -203

-40 284 -13 197 -6 302 -1 014 -1 669 -2 473 -4 376 -2 376 -2 644 -1 323 -999 -3 504 -1 387 2 745 -1 765

Z hlediska srovnání meziročního vývoje trestné činnosti v jednotlivých krajích ČR v rámci let 2007 – 2011 je v Moravskoslezském kraji možné pozorovat ve sledovaném období neustálý nárůst evidované trestné činnosti a to pouze vyjma roku 2010. Většina ostatních krajů naopak zaznamenává v dlouhodobějším horizontu spíše postupný pokles trestné činnosti.


Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 21: Skladba kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR za rok 2011 ČR – POČET

ČR – V %

MSK – POČET

MSK – V%

317 177

100

42 474

100

MAJETKOVÁ

203 675

64,2

28 837

67,9

+3,7

NÁSILNÁ+

21 495

6,8

3 276

7,7

+0,9

27 787

8,8

2 768

6,5

-2,3

35 984

11,3

4 415

10,4

-0,9

28 216

8,9

3 177

7,5

-1,4

20

0,1

1

0,1

0

CELKOVÁ TČ

ODCHYLKA (V %) MSK – ČR

Z TOHO:

MRAVNOSTNÍ

OSTATNÍ KRIMINALITA

ZBÝVAJÍCÍ KRIMINALITA

HOSPODÁŘSKÁ VOJENSKÁ

Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Při srovnání výskytu jednotlivých trestných skutků u základních druhů kriminality v rámci celé České republiky a v rámci Moravskoslezského kraje, byly v roce 2011 vykazovány vyšší hodnoty u těchto druhů trestné činnosti: majetková kriminalita (o 3,7 % více, ) a násilná a mravnostní kriminalita (o 0,9 % více). Graf. č.5: Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji v letech 1989 – 2011 Vývoj kriminality v Mo ravs kos lez s kém kraji v letec h 1989 - 2011 P o č e t z jiš tě n ýc h tr e s tnýc h č inů Ob jas n ě n os t (v%)

60 000

90,0

56 194 53 891 79,9

80,0 48 394 46 91846 862 46 645 46 358 46 449

50 000 44 742

70,0 42 474 41 731 40 952 39 729 39 721 37 910 3 7 732 60,0 36 993 37 391 35 16335 145

41 792 40 000 30 713

48,6 40,1

44,5

50,0

51,6 52,6 51,9

43,9

30 000 43,7

49,6 47,1 47,8

41,2

38,6

44,5

34,60 40,0

41,0 35,0

26,8

20 000 16 957 28,4

36,6

37,3

30,0

30,7 20,0

10 000

Z VÝŠE UVEDENÉHO GRAFU VYPLÝVÁ, ŽE NÁPAD KRIMINALITY V MS KRAJI PRODĚLAL POSTUPNÝ VÝVOJ, KDY NA 0

10,0 0,0

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK

Z uvedeného grafu vyplývá, že vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji prodělal postupný vývoj, kdy na počátku 90. let 20. století došlo oproti roku 1989 k jejímu strmému nárůstu a to o více než 17 tisíc trestných činů. Od roku 1999 kriminalita opět postupně klesala. Další významnější nárůst je zaznamenáván od roku 2006 (s výjimkou r. 2010), kdy kriminalita v MSK neustále roste.

Tabulka č. 22: Přehled o zjištěné trestné činnosti v MSK za rok 2011 POČET EVIDOVANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ CELKEM

42 474

Z TOHO: OBJASNĚNO TRESTNÝCH ČINŮ (V PROCENTECH)

14 682 (34,6%)

ŠKODY ZJIŠTĚNÉ V TIS. KČ

2 081 793

STÍHÁNO OSOB

14 040

POČET OBYVATEL NA 1 POLICISTU Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK

435,8

Z uvedených statistických dat vyplývá, že objasněnost spáchaných trestných činů se v Moravskoslezském kraji pohybuje kolem 35 %. Na 1 policistu připadalo v roce 2011 přibližně 436 obyvatel kraje. Zjištěné škody evidované trestné činnosti v roce 2011 byly vyčísleny na více než 2 mld. Kč.

Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji Kriminogenní faktory jsou činitelé, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit páchání trestné činnosti. Typické kriminogenní faktory měst s větším počtem obyvatel jsou v rámci MSK zejména: -

Panelová sídlištní zástavba s vysokou hustotou obyvatel a s ní spojená anonymita pachatelů trestné činnosti a dostupnost předmětu zájmů pachatelů (parkoviště, byty, sklepy, školní zařízení),

-

Rozsáhlé nákupní či zábavní centra - jejich rozlehlé prostory a přilehlá parkoviště nabízejí příležitost pachatelům drobné majetkové trestné činnosti,

-

Lhostejnost občanů k trestné činnosti páchané na veřejnosti, často motivovaná obavou z následné agresivity pachatelů.

Typické kriminogenní faktory rekreačních oblastí v rámci MSK jsou zejména: -

Velké množství rekreačních objektů v oblasti Beskyd a Jeseníků, které jsou nezřídka nedostatečně zabezpečeny a v některých obdobích dlouhodoběji opuštěné.

Typické kriminogenní faktory dané polohou regionu v rámci ČR: -

Geografická poloha - přímé sousedství s Polskou a Slovenskou republikou, ve spojení s otevřením hranic v tzv. schengenském prostoru umožňuje fluktuaci kriminálně rizikových osob ze sousedních států.

Ostatní společenské, sociální a ekonomické kriminogenní faktory: -

Sociální struktura obyvatel regionu (nízké příjmy, sociálně vyloučené lokality, vysoká nezaměstnanost, zadluženost aj.),

-

Nedostatečná kontrola způsobů trávení volného času dětí ze strany rodičů, vliv závadových part,

-

Rozvoj průmyslových zón,

-

Vysoký podíl násilné trestné činnosti,

-

Divácké násilí,

-

Velký počet nonstop restauračních zařízení a heren,

-

Vysoký počet konzumentů omamných a psychotropních látek,

-

Zvyšující se agresivita pachatelů trestných činů,

-

Snižování počtu policistů.


Pachatelé trestné činnosti Z celkem 14 040 osob stíhaných v roce 2011 v MSK za protiprávní jednání, bylo 6 590 nezaměstnaných či bez pracovního zařazení, tzn. více než 47 %. V kategorii pachatelů trestných činů také stále přetrvává významný podíl recidivistů, kteří v roce 2011 představovali 56,4 % všech stíhaných osob, přičemž spáchali 69,7 % ze všech objasněných trestných činů v kraji. Tato kategorie představuje již delší dobu v rámci skupiny pachatelů trestných činů mimořádně závažný problém, a to nejen z hlediska podílu na páchání trestné činnosti, ale především pro „kvalifikovanost“ jimi páchané trestné činnosti. Recidivisté se podílejí hlavně na páchání majetkové a násilné kriminality (loupeže, úmyslné ublížení na zdraví, vyhrožování aj.). Podíl dětí a mladistvých jako pachatelů objasněné trestné činnosti v rámci MSK byl v roce 2011 zaznamenán ve výši 7,9 %. Nejčastěji se tato skupina pachatelů podílí na krádežích a loupežích, vzrůstajícím fenoménem mezi mládeží je i zneužívání internetu (tzv. kyberšikana). V roce 2011 bylo v rámci Moravskoslezského kraje objasněno a dodatečně objasněno také 538 skutků spáchaných cizinci, což představuje 3,3 % ze všech celkově objasněných skutků. Nejvíce pachatelů z řad cizinců bylo ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Cizinci se nejčastěji podílejí na páchání těchto trestných činů: opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, zavinění dopravní nehody z nedbalosti, zanedbání povinné výživy a úmyslného ublížení na zdraví. Graf č. 6: Druhy kriminality v MSK podle pachatelů trestné činnosti

Zdroj:


Struktura pachatelů Tabulka č. 23: Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2011 – ČR TRESTNÁ

CELKEM

ČINNOST

OSOB

NEZLETILÍ (DO 14 LET)

TJ. %

MLADISTVÍ (15 – 17)

TJ. %

RECIDIVISTÉ

TJ.%

NÁSILNÁ MRAVNOSTNÍ

13 444 1224

348 78

2,6 6,4

722 175

5,4 14,3

5 679 371

42,2 30,3

KRÁDEŽE

10 061

355

3,5

927

9,2

6 018

59,8

19 677

328

1,7

1083

5,5

12 877

65,4

VLOUPÁNÍM

KRÁDEŽE PROSTÉ


OSTATNÍ

20 473

248

1,2

651

3,2

11 892

58,1

ZBÝVAJÍCÍ

31 626

38

0,1

160

0,5

12 619

39,9

HOSPODÁŘSKÁ

13 349

28

0,2

122

0,9

4 065

30,5

CELKOVÁ TČ

114 975

1568

1,4

4038

3,5

55 717

48,5


Tabulka č. 24: Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2011 – Moravskoslezský kraj TRESTNÁ

CELKEM

ČINNOST

OSOB

NEZLETILÍ (DO 14 LET)

TJ.

%

ROZDÍL % K ČR

MLADISTVÍ (15 – 17)

TJ.

%

ROZDÍL % K ČR

RECIDIVISTÉ

TJ.%

ROZDÍL % K ČR

1 990 151 1 281

73 2 44

3,7 1,3 3,4

+1,1 -5,1 -0,1

140 13 173

7,0 0,7 13,5

+1,6 -13,6 +4,3

987 69 842

49,6 4,7 65,7

+7,4 -25,6 +5,9

2 677

30

1,1

-0,6

182

6,8

+1,3

2 027

75,7

+10,3

OSTATNÍ ZBÝVAJÍCÍ HOSPODÁŘSKÁ

1 916 3 825 1 562

35 4 2

1,8 0,1 0,12

+0,6 0 -0,1

99 19 28

5,2 0,5 1,8

+2,0 0 +0,9

1 299 1 775 583

67,8 46,4 37,3

+9,7 +6,5 +6,8

CELKOVÁ TČ

14 040

199

1,4

0

690

4,9

+1,4

7 925

56,4

+7,9

NÁSILNÁ MRAVNOSTNÍ KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM

KRÁDEŽE PROSTÉ


Z hlediska struktury pachatelů trestné činnosti a jejich srovnání lze konstatovat, že v MSK se stejně jako v rámci celé ČR podílejí nejvíce na páchání trestné činnosti recidivisté a to ve více než 50 % (v rámci ČR v 48 %). Dále je také patrné, že Moravskoslezský kraj zaznamenává vyšší podíl na páchání trestné činnosti také u skupiny mladistvých pachatelů ve věku 15 – 17 let. Tabulka č. 25: Stíháno, vyšetřováno osob za rok 2011 - okresy MSK OKRES

POČET OBYV.

ABS. POČETCELKEM OSOB

INDEX

POŘADÍ

ABS. POČET RECIDI VISTÉ

V%

INDEX

POŘADÍ

ABS. POČET

V%

INDEX

POŘADÍ

– DĚTI +MLA DISTV Í

BRUNTÁL

96 671

1 508

155,9

1.

885

58,6

91,5

1.

131

8,7

13,6

1.

FRÝDEKMÍSTEK KARVINÁ

211 768

1 694

79,9

6.

755

44,6

35,7

6.

84

4,9

4,0

6.

265 379

3 484

131,3

2.

2 064

59,2

77,8

3.

186

5,3

7,0

3.

NOVÝ JIČÍN OPAVA

152 483

1 489

97,7

4.

788

52,9

51,7

4.

96

6,4

6,3

4.

177 294

1 444

81,4

5.

692

47,9

39,0

5.

94

6,5

5,3

5.

OSTRAVA-

332 433

4 361

131,2

3.

2 698

68,1

81,2

2.

295

6,8

8,9

2.

MĚSTO

Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Zdroj pro počet obyvatel – ČSU, http://scitani.cz/ Pozn. Index vypočítán na 10tis. obyvatel

Oběti trestné činnosti Charakteristiky obětí trestných činů v rámci Moravskoslezského kraje se za posledních několik let příliš nemění. Ve většině případů jimi i nadále zůstávají osoby fyzicky méně zdatné (děti, senioři, ženy) a osoby podnapilé či nedávající pozor na své věci.


Tabulka č.26: Oběti kriminality v MSK v roce 2011 DRUHY KRIMINALITY

VĚK 1 - 14

15 - 18

19 - 60

NAD 60

CELKEM

OBJEKT NAPADENÍ: MUŽ OBJEKT NAPADENÍ:

148

157

2 752

480

3 537

ŽENA

135

141

2 824

775

3 875

35

12

226

10

283

OBJEKT NAPADENÍ: SKUPINA

Zdroj:

Sociodemografická analýza (obecná část- statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování)

V MSK je dlouhodobě zaznamenáván také velký počet případů domácího násilí, jehož oběťmi jsou v mnoha případech ženy nebo senioři. Tuto skutečnost dokazují také čísla o vykázání násilných osob ze společných prostor, které často obývají s oběťmi a kde opět Moravskoslezský kraj vykazuje mezi ostatními kraji ČR dlouhodobě nejvyšší čísla, v roce 2011 bylo vykázáno 135 osob – viz tabulka č. 27. Tabulka č. 27: Srovnání počtu vykázání dle krajů v letech 2007 – 2011 2007

2008

2009

2010

2011

CELKEM 07-11

PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ZLÍNSKÝ

59 79 50 16 32 81 30 3 61 32 82 44 213 49

34 67 37 22 46 87 36 22 39 26 72 35 110 46

48 59 35 14 49 134 68 16 44 39 82 43 111 36

104 64 84 27 79 133 62 44 73 51 87 61 108 81

123 121 72 23 137 202 82 45 92 41 118 112 135 126

368 390 278 102 343 637 278 161 309 190 441 295 677 338

CELKEM VYKÁZÁNÍ

862

679

778

1058

1430

4807

KRAJ

Zdroj: Bílý kruh bezpečí, www.bkb.cz

V roce 2011 se stalo obětí kriminality 318 nezletilých do 14 let, z toho 148 chlapců a 135 dívek. Nezletilí se nejčastěji stali obětí loupeže, úmyslného ublížení na zdraví, kapesních krádeží a pohlavního zneužívání. Nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to téměř třetina. Významná část (89 obětí) z celkového počtu obětí byla zaznamenána také v okrese Karviná. Naopak nejméně objektů napadení bylo v uvedené kategorii v roce 2011 v okrese Ostrava (21 obětí) - viz tabulka č.28. Obětí kriminality se v roce 2011 rovněž stalo 310 mladistvých ve věku 15-17 let. Tabulka č. 28: Oběti kriminality ve věku 1 – 14 let dle okresů DRUHY KRIMINALITY


NOVÝ JIČÍN

OSTRAVA - MĚSTO

OPAVA

36

8

8

61

11

45

13

10

38

4

7

8

4

3

9

42

33

89

25

21

108

CELKEM

BRUNTÁL


148

20

15

ŽENA

135

18

SKUPINA

35

CELKEM

318

OBJEKT NAPADENÍ:

Zdroj:



Ve věku nad 60 let bylo za rok 2011 evidováno celkem 1 265 napadených osob, kdy převažovaly ženy nad muži. Osoby z této skupiny se nejčastěji stávají oběťmi trestných činů krádeží a úmyslného ublížení na zdraví. Řada seniorů se také stává obětí trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Nejvyšší počet jich byl v okrese Opava (834 obětí) – viz tabulka č. 29. Tabulka č. 29: Oběti kriminality ve věku nad 60 let dle okresů DRUHY KRIMINALITY


NOVÝ JIČÍN

OSTRAVA - MĚSTO

OPAVA

82

12

21

304

27

144

28

31

525

1

0

1

2

1

5

27

66

227

42

53

834

CELKEM

BRUNTÁL


480

15

39

ŽENA

775

11

SKUPINA

10

CELKEM

1 265

OBJEKT NAPADENÍ:

Zdroj:


Přestupky V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno spáchání celkem 69 277 přestupků, kterých se dopustilo 68 685 osob. Nejvíce přestupků bylo řešeno na úseku dopravy (23 442) a také v rámci přestupků proti občanskému soužití (11 145). Celková částka uložených pokut byla v hodnotě cca 45,65 mil. Kč

Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji Majetková kriminalita V roce 2011 byl meziročně zaznamenán nárůst majetkových trestných činů o 8,8 %. Bylo jich zjištěno celkem 28 837. Z toho bylo v roce 2011 zaznamenáno: celkem 8 774 krádeží vloupáním a celkem 17 275 krádeží prostých. Tabulka č. 30: Skladba majetkové kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR za rok 2011

MAJETKOVÁ

ČR – POČET

ČR - %

MSK – POČET

MSK - %

(%) MSK – ČR

203 675

100

28 837

100

59 672

29,3

8 774

30,3

+1

124 274

61,0

17 275

60,0

-1

19 729

9,7

2 788

9,7

0

ODCHYLKA

CELKEM

Z TOHO: KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM

KRÁDEŽE PROSTÉ

OSTATNÍ


Tabulka č. 31: Skladba krádeží prostých v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR za rok 2011

KRÁDEŽE

ČR – POČET

ČR - %

MSK – POČET

MSK - %

124 274

100

17 275

100

14 514

11,7

1 834

10,6

(%) MSK – ČR

ODCHYLKA

PROSTÉ CELKEM

Z TOHO: KAPESNÍ

-1,1


JINÉ NA OSOBÁCH

9 706

7,8

1 922

11,1

+3,3

MOTOROVÁ

11 647

9,4

1 131

6,5

-2,9

VĚCI Z AUT

33 230

26,7

5 387

30,2

+3,5

SOUČÁSTKY

9 967

8,0

609

3,4

-4,6

JÍZDNÍ KOLA

7 396

6,0

1 419

8,2

+2,2

KRÁDEŽE

4 068

3,3

604

3,4

+0,1

22 069

17,8

2 852

15,3

-2,5

11 677

9,3

1 967

11,3

+2,0

VOZIDLA DVOUSTOPÁ

Z AUT

V BYTECH A ROD. DOMECH V JINÝCH OBJEKTECH

OSTATNÍ


Tabulka č. 32: Skladba krádeží vloupáním v Moravskoslezském kraji– porovnání s ČR za rok 2011 ČR – POČET

ČR – V %

MSK – POČET

MSK – V %

59 672

100

8 774

100

DO OBCHODŮ

3 567

6,0

681

7,8

+1,8

DO RESTAURACÍ

2 411

4,0

439

5,0

+1

DO BYTŮ

4 311

7,2

562

6,4

-0,8

DO CHAT

4 846

8,1

376

4,3

-3,8

DO RODINNÝCH

5 257

8,9

577

6,6

-2,3

39 280

65,8

6 139

70,0

+4,2

KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM

ODCHYLKA (V %) MSK– ČR

Z TOHO:

A HOSTINCŮ

DOMKŮ

OSTATNÍ


Hospodářská kriminalita V roce 2011 byl v MSK zaznamenán mírný nárůst páchaní hospodářské kriminality. Celkově bylo zjištěno 3 177 skutků, z nichž 1 320 (18,35 %) bylo objasněno.

Korupce Korupce zahrnuje trestnou činnost definovanou v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v §§ 331-333 (přijímání úplatků, podplácení a nepřímé úplatkářství). Dle statistického výkazu došlo na území MSK v roce 2011 k celkem 17 trestných činům tohoto charakteru.

Násilná kriminalita V roce 2011 byl zjištěn pokračující nárůst počtu násilných trestných činů, kdy jich bylo zaevidováno celkem 3 038 z nichž 1 875 (61,7 %) bylo objasněno. Násilná kriminalita je fenoménem


Moravskoslezského kraje, trvale je zde nejvyšší počet těchto trestných činů v rámci celé republiky. Podíl našeho kraje na násilné trestné činnosti v ČR je 15,7 % (co se týče celkové kriminality, je tento podíl 13,4 %). Mezi nejčastější trestné činy násilné kriminality patří: úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, vydírání a násilí proti policistovi. V roce 2011 bylo spácháno také: 17 vražd (objasněno 17 = 100 %) a 649 loupeží (objasněno 277 = objasněnost 42,7 %. Škody způsobené u loupeží byly vyčísleny ve výši cca 10,7 mil. Kč , což je nárůst o více než 4,3 mil. Kč, oproti roku 2010). Tabulka č. 33: Skladba násilné kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR za rok 2011 ČR – POČET

ČR – V %

MSK – POČET

MSK – V %

19 409

100

3 038

100

LUPEŽE

3 761

19,4

649

21,4

+2

ÚMYSLNÉ

5 264

27,1

1 043

34,3

+7,2

NEBEZPEČNÉ VYHROŽOVÁNÍ

2 387

12,3

290

9,5

-2,8

VYDÍRÁNÍ

1 522

7,8

234

7,7

-0,1

PORUŠOVÁNÍ DOM. SVOBODY OSTATNÍ

2 927

15,1

440

14,5

-0,6

3 548

18,3

382

12,6

-5,7

NÁSILNÁ

ODCHYLKA (V %) MSK – ČR

Z TOHO:

UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ


Mravnostní kriminalita Co se týká mravnostní kriminality, v roce 2011 bylo v MSK zjištěno 238 mravnostních skutků, z nichž 155 bylo objasněno (65,1 %). Mezi nejčastěji páchané mravnostní trestné činy patří nově na 1. místě znásilnění, dále TČ pohlavní zneužívání a ostatní pohlavní úchylky. V oblasti mravnostní kriminality se Moravskoslezský kraj dlouhodobě řadí k regionům s největší zatížeností v rámci ČR, v r. 2011 se stalo víc mravnostních trestných činů jen v Libereckém kraji (246).

Ostatní kriminalita Ostatní kriminalita zahrnuje mj. trestné činy jako je výtržnictví, sprejerství, maření výkonu úředního rozhodnutí nebo také trestné činy související s toxikomanií a výrobou drog. V roce 2011 bylo v rámci Moravskoslezského kraje spácháno celkem 2 786 skutků, patřících do této skupiny trestných činů. Tabulka č. 34: TČ výtržnictví a sprejerství – ze skupiny „ostatní TČ“ v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR za rok 2011 ČR – POČET

ČR - %

MSK – POČET

MSK - %

27 787

100

2768

100

VÝTRŽNICTVÍ

3 490

12,6

267

9,6

-3

SPREJERSTVÍ

2 831

10,2

412

14,9

+4,7

OSTATNÍ TČ

(%) MSK– ČR

ODCHYLKA

CELKEM Z TOHO:


OSTATNÍ

21 466

77,2

2 089

75,5

-1,7


Nealkoholová toxikomanie V Moravskoslezském kraji bylo v r. 2011 evidováno 287 trestných činů v souvislosti s toxikomanií a výrobou drog. Většina těchto skutků je spojena s výrobou, pašováním a prodejem drog. Nejvyšší podíl představovala drogová kriminalita spojená s pervitinem a konopnými látkami, podíl heroinu nebo kokainu byl nepatrný. Mezi územní odbory s nejvyšším relativním výskytem drogové trestné činnosti patří Ostrava a Karviná. Podle odhadů se uživatelé drog podílejí na pětině všech zjištěných trestných činů v kraji, nejčastěji na krádežích věcí z automobilů či obchodů. Jeden problémový uživatel spotřebuje denně asi 1 gram heroinu/pervitinu za cca 1.000,- Kč. Poptávka léků, z kterých se pervitin vyrábí je plně saturována dovozem z Polska. V roce 2011 bylo v rámci našeho krajského ředitelství odhaleno 21 výroben pervitinu. Na přelomu let 2010/2011 byl zaznamenán skokový nástup kamenných obchodů tzv. „Amsterodam shopů“, produkujících na náš trh syntetické drogy, pocházející převážně z Polska. Změnou zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, se podařilo činnost těchto obchodů výrazně eliminovat. Tabulka č. 35: Počty realizovaných akcí ve věci snižování dostupnosti drog a počty zadržených pachatelů dle okresů MSK za rok 2010 NÁRODNÍ OKRES REALIZACE PACHATELÉ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA BRUNTÁL 30 38 0 FRÝDEK-MÍSTEK 50 54 0 KARVINÁ 29 35 0 NOVÝ JIČÍN 7 10 0 OPAVA 14 26 1 OSTRAVA - MĚSTO 44 42 5 KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ 6 17 0 POLICIE MSK CELKEM 180 222 6 Zdroj: Výroční zpráva Národní protidrogové centrály za rok 2011 Tabulka č. 36:Spácháme trestné činy dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění, v rámci MSK za rok 2010 PŘÍSLUŠNÝ PARAGRAF TRESTNÍHO ZÁKONA

POČET SPÁCHANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ

§ 283 - NEDOVOLENÁ VÝROBA A JINÉ NAKLÁDÁNÍ S OMAMNÝMI A PSYCHOTROPNÍMI LÁTKAMI A S JEDY § 284 - PŘECHOVÁVÁNÍ OMAMNÉ A PSYCHOTROPNÍ LÁTKY A JEDU § 285 - NEDOVOLENÉ PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN OBSAHUJÍCÍCH OMAMNOU NEBO PSYCHOTROPNÍ LÁTKU § 286 - VÝROBA A DRŽENÍ PŘEDMĚTU K NEDOVOLENÉ VÝROBĚ OMAMNÉ A PSYCHOTROPNÍ LÁTKY A JEDU § 287 - ŠÍŘENÍ TOXIKOMANIE § 288 - VÝROBA A JINÉ NAKLÁDÁNÍ S LÁTKAMI S HORMONÁLNÍM ÚČINKEM CELKEM

199 13 16

10 3 0 241

Zdroj: Výroční zpráva Národní protidrogové centrály za rok 2011


Extremismus V roce 2011 bylo spácháno v MSK také 32 trestných činů s extrémistickým podtextem (což je o polovinu méně než v předchozím roce), z nichž 17 případů bylo objasněno.

Bezpečnost silničního provozu V roce 2011 Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje šetřilo celkem 8 071 dopravních nehod, při kterých bylo 70 osob usmrceno a 2 647 osob zraněno. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 413 mil. Kč. Z policejních statistik dále vyplývá, že policie šetřila v Moravskoslezském kraji v průměru cca každých 65 minut dopravní nehodu, každých 224 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a přibližně každých 29 hodin těžce. V průměru každých 125 hodin zemřel při nehodě člověk.

Úroveň okresů (územní odbory PČR) Tabulka č. 37: Územní rozložení kriminality v MSK podle okresů (údaje z roku 2011) OKRES

POČET TRESTNÝCH ČINŮ

S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH

Ostrava- město

18 309

Bruntál

2 228

Ostrava - město

546,9

Opava

202,3

Karviná Ostrava- město

+ 21,3 % (ve srovnání s rokem 2010) – 0,4 % (ve srovnání s rokem 2010)

S NEJVYŠŠÍM POČTEM OBYVATEL NA 1 POLICISTU

Opava

592,8

S NEJNIŽŠÍM POČTEM OBYVATEL NA 1

Ostrava- město

341,4

ČINŮ

S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ

S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA 10 000 OBYVATEL S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA 10 000 OBYVATEL S NEJVYŠŠÍM % NÁRŮSTEM TRESTNÉ ČINNOSTI

S NEJVYŠŠÍM % POKLESEM TRESTNÉ ČINNOSTI

POLICISTU


V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2011 spácháno celkem 42 474 trestných činů. Z tohoto množství jich většina spadala do obecné kriminality. Nejvíce trestných činů, a to 18 309, bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město. Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze 2 228 trestných činů. Z hlediska nárůstu počtu trestných činů spáchaných v rámci jednotlivých okresů MSK byl v roce 2011 na prvním místě okres Karviná. Tabulka č. 38:Zatíženost územních odborů dle vybraných kriterií v územní působnosti KŘP MSK za rok 2011 OKRES

POČET OBYVATEL

ABSOLUTNÍ INDEX POŘADÍ ABSOLUTNÍ POČET – INDEX POŘADÍ POČET NÁSILNÁ+MRAVNOSTNÍ CELKOVÁ TČ TČ

BRUNTÁL

96 671

2 559

264,7

3.

305

31,6

3.


211 768

4 586

216,6

2.

312

14,7

6.

265 379

9 798

369,2

2.

919

34,6

2.

NOVÝ JIČÍN OPAVA

152 483 177 294

3 321 3 586

217,8 202,3

4. 6.

279 289

18,3 16,3

4. 5.


OSTRAVA -

332 433

18 242

548,7

1.

1 170

35,2

1.

MĚSTO


Tabulka č. 39:Zatíženost územních odborů dle TČ krádeží v územní působnosti KŘP MSK za rok 2011 OKRES

POČET

ABSOLUTNÍ

OBYVATEL

POČET KRÁDEŽE

INDEX

POŘADÍ

ABSOLUTNÍ POČET – KRÁDEŽE

VLOUPÁNÍM

PROSTÉ

INDEX

POŘADÍ

BRUNTÁL

96 671

538

55,7

3.

554

57,3

6.

FRÝDEK-MÍSTEK

211 768

1 045

49,3

4.

1 458

68,8

3.

KARVINÁ

265 379

2 480

93,5

1.

3 613

152,8

2.

NOVÝ JIČÍN

152 483

750

49,2

5.

958

62,8

4.

OPAVA

177 294

836

47,2

6.

1 068

60,2

5.

OSTRAVA-MĚSTO

332 433

3 096

93,1

2.

9 411

283,1

1.


Tabulka č. 40:Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Bruntál v roce 2011 ÚO BRUNTÁL

2011

INDEX

POŘADÍ

CELKOVÁ KRIMINALITA NÁSILNÁ +

2 559 305

31,5

5.

538 554 1 265 241 748

55,7 57,3 129,9 24,9 77,4

4. 3. 1. 6. 2.

MRAVNOSTNÍ

KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM KRÁDEŽE PROSTÉ MAJETKOVÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ ČINY OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ ČINY


Tabulka č. 41:Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Frýdek - Místek v roce 2011 ÚO FRÝDEK-MÍSTEK

2011

INDEX

POŘADÍ


4 586 312

14,7

6.

1 045 1 458 2 822 468 984

49,3 68,6 133,3 22,1 46,5

3. 2. 1. 5. 4.

MRAVNOSTNÍ




Tabulka č. 42:Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Karviná v roce 2011 ÚO KARVINÁ

2011

INDEX

POŘADÍ


9 798 919

34,6

5.

2 480 3 613 6 651 586 1 642

93,5 136,1 250,6 22,1 61,9

3. 2. 1. 6. 4.

MRAVNOSTNÍ



Tabulka č. 43:Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Nový Jičín v roce 2011 ÚO NOVÝ JIČÍN

2011

INDEX

POŘADÍ


3 321 279

18,3

6.

750 958 1 963 312 767

49,2 62,8 128,7 20,5 50,3

4. 2. 1. 5. 3.

MRAVNOSTNÍ



Tabulka č. 44: Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Opava v roce 2011 ÚO OPAVA 2011 CELKOVÁ KRIMINALITA 3 586 NÁSILNÁ + 289

INDEX

POŘADÍ

16,3

6.

47,2 60,2 122,1 16,9 46,9

3. 2. 1. 54.

MRAVNOSTNÍ

KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM KRÁDEŽE PROSTÉ MAJETKOVÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ ČINY OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ

836 1 068 2 165 299 833

ČINY


Tabulka č. 45:Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci Městského ředitelství Ostrava v roce 2011 MŘ OSTRAVA

2011

INDEX

POŘADÍ

CELKOVÁ

18 242 1 170

35,2

6.

3 096 9 411

93,3 283,1

3. 2.

13 705

393,3

1.

KRIMINALITA

NÁSILNÁ + MRAVNOSTNÍ

KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM KRÁDEŽE PROSTÉ MAJETKOVÉ ČINY


HOSPODÁŘSKÉ ČINY OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ

1 216 2 150

36,6 64,7

5. 4.

ČINY


U všech územních odborů PČR v rámci Moravskoslezského kraje dominuje na prvním místě majetková trestná činnost. Nejméně je naopak pácháno násilné a mravnostní kriminality a hospodářských trestných činů.


Shrnutí Z hlediska absolutních čísel o TČ patří Moravskoslezskému kraji 3. pozice a to po krajích Středočeském a hl. městě Praze. Při přepočtu výskytu celkové trestné činnosti na 10 tis. obyvatel (tzv. index TČ), se Moravskoslezský kraj řadí rovněž na 3. místo mezi všemi kraji České republiky. Z hlediska skladby kriminality převažuje v Moravskoslezském kraji v porovnání s celou ČR páchání zejména majetkové trestné činnosti, která tvoří více než 67 % ze všech spáchaných trestných činů. Nejméně je naopak páchána kriminalita spadající do skupiny vojenských trestných činů. Mezi nejsilněji působící, tzv. prokriminogennní faktory (činitelé, mající vliv na výskyt trestné činnosti) v Moravskoslezském kraji patří zejména: velký počet sídlišť, vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, existence a vznik průmyslových zón, vysoká nezaměstnanost ve vybraných oblastech, vysoký počet recidivistů ve skupině pachatelů trestných činů, trestná činnost pachatelů závislých na návykových látkách, otevřený prostor v příhraniční oblasti, množství rekreačních oblastí a chatových osad. Nejpočetnější skupinu pachatelů trestné činnosti jsou recidivisté, tedy osoby, které se této činnosti dopouštějí opakovaně. Jejich početní zastoupení ve skupině pachatelů trestné činnosti dlouhodobě neklesá a nedaří se jej meziročně ani snižovat. Nejohroženějšími skupinami potencionálních i skutečných obětí trestné činnosti, jsou děti a mladiství, senioři a ženy. V Moravskoslezském kraji bylo v r. 2011 zjištěno 287 trestných činů souvisejících s toxikomanií a výrobou drog. Většina těchto skutků byla spojena s výrobou, pašováním a prodejem drog. Nejvyšší podíl představovala drogová kriminalita spojená s pervitinem a konopnými látkami. Mezi evidovanými přestupky zaujímají první místo přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (23 442 z celkového počtu 69 277 registrovaných přestupků v roce 2011). Z hlediska nárůstu počtu trestných činů spáchaných v rámci jednotlivých okresů MSK byl v roce 2011 na prvním místě okres Karviná, dlouhodobě je nejvíce spáchaných trestných činů zaznamenáváno v okrese Ostrava - město.


3. Institucionální analýza pro oblast prevence kriminality V rámci systému prevence působí v ČR celá řada úřadů, zařízení a organizací, které se zabývají prevencí kriminality. Tato část Bezpečnostní analýzy přináší informace o existenci konkrétních institucí (subjektů, zařízení, služeb) napříč resorty ministerstev, které zasahují do oblasti prevence kriminality na úrovni Moravskoslezského kraje (dále jen „MSK“), včetně přehledu vybraných dotačních titulů, ze kterých je možné financovat preventivní aktivity. Dále je zde popsána role Policie ČR, kraje a obcí při zajišťování preventivních opatření v regionu. Pozornost byla věnována také vybraným sociálním službám - službám sociální prevence, jako důležitým nositelům aktivit prevence. Graf č. 7 : Systém prevence kriminality v ČR

Republikový výbor pro prevenci kriminality

Komise pro výběr projektů k poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu prevence kriminality

Ministerstvo vnitra a další resorty a instituce zastoupené v RVPPK

Policie ČR

Poradní sbor pro situační prevenci

Kraje a obce

Poskytovatelé preventivních služeb a aktivit

Republikový výbor pro prevenci kriminality Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen „RVPPK“) je meziresortní orgán zřízený usnesením vlády ČR č. 617 v roce 1993 při Ministerstvu vnitra. Předmětem činnosti RVPPK je vytváření koncepce preventivní politiky státu na meziresortní úrovni a její konkretizace na úrovni místní. Současně odpovídá za zpracování materiálů pro jednání vlády a parlamentu z oblasti prevence kriminality a schvaluje žádosti o dotace na projekty prevence kriminality realizované na republikové, krajské a místní úrovni, včetně určení výše finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu v kapitole Ministerstva vnitra pro oblast prevence kriminality. Republikový výbor má 18 členů. Činnost sekretariátu zajišťuje odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra. Předsedou Republikového výboru je ministr vnitra, výkonným místopředsedou je 1. náměstek ministra vnitra. Organizační strukturu RVPPK znázorňuje graf č. 8.


Graf č. 8: Přehled členů Republikového výboru pro prevenci kriminality REPUBLIKOVÝ VÝBOR PRO PREVENCI KRIMINALITY - ČLENOVÉ

Ministerstvo vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo financí Ministerstvo obrany Ministerstvo spravedlnosti Probační a mediační služba ČR

Institutu pro kriminologii a sociální prevenci

Úřad vlády ČR Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Generální ředitelství Vězeňské služby ČR

Policejní prezidium ČR Nejvyšší státní zastupitelství Soudcovská unie ČR Zdroj: Strategie prevence kriminality v ČR na léta 2011 – 2015, www.mvcr.cz

Komise pro výběr projektů k poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu prevence kriminality Jedná se o poradní orgán RVPPK, který každoročně projednává požadavky krajů a obcí na poskytnutí dotace z Programu prevence kriminality, svůj návrh předkládá ke schválení RVPPK. Členy komise jsou zástupci: o odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, o odboru sociálních služeb a sociálního začleňování Ministerstva práce a sociálních věcí, o Probační a mediační služby ČR, o Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, o Policejního prezídia ČR, o odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy Ministerstva školství, mládeže a sportu.


Poradní sbor pro situační prevenci kriminality Poradní sbor pro situační prevenci kriminality (dále jen „PS MV“) byl zřízen Rozkazem ministra vnitra ze dne 28. dubna 1998. PS MV je koordinační a iniciační orgán k posuzování koncepčních otázek a pro spolupráci s mimoresortními orgány při realizaci Programu prevence kriminality Ministerstva vnitra, ke zpracování společné strategie prevence automobilové kriminality, vloupání do obydlí, prevence kriminality na veřejných prostranstvích a v obchodní síti, prevence kriminality v rekreačních oblastech, prevence zaměřené k individuální ochraně osob apod. PS MV tvoří zástupci následujících subjektů: o ASIS ČR (sdružení bezpečnostních profesionálů), o Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, o Cech mechanických zámkových systémů ČR, o Česká asociace bezpečnostních manažérů, o Česká asociace pojišťoven, o Český klub bezpečnostních služeb, o Komora podniků komerční bezpečnosti ČR, o Městská policie hl. m. Prahy, o Ministerstvo vnitra ČR, odbor prevence kriminality, o Policie ČR.

Resort Ministerstva vnitra ČR Ministerstvo vnitra (dále jen „MV“) prostřednictvím odboru prevence kriminality, který má řešení problematiky prevence kriminality primárně ve své gesci, odpovídá za fungování a rozvoj systému prevence kriminality na republikové, krajské a lokální úrovni, včetně zpracování národní strategie prevence kriminality. Dále zpracovává základní analýzy a bezpečnostní audity pro oblast prevence kriminality a na základě jejich výsledků navrhuje komplexní řešení bezpečnostních problémů. Vytváří specifické projekty v oblasti prevence kriminality, odpovídá za mediální politiku v oblasti prevence kriminality a plnění závazků v rámci mezinárodní spolupráce.

Vyhlašované dotační programy MV (v r. 2012) • Prevence domácího násilí s důrazem na práci s násilnou osobou • Program prevence kriminality Bližší informace: http://www.mvcr.cz/dotace-a-granty.aspx

Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Mezi priority Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) patří zejména podpora vzniku a rozvoje sociálních služeb, poskytujících pomoc nejrůznějším cílovým skupinám, mezi které patří také osoby bez přístřeší, oběti domácího násilí, osoby závislé nebo ohrožené závislostí na návykových látkách, oběti domácího násilí, osoby v krizi a další. Tyto cílové skupiny jsou podporovány zejména prostřednictvím služeb sociální prevence, vymezených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zvýšená pozornost je věnována také oblasti rodiny a rodinné politiky. V kompetenci MPSV je také řešení problematiky nezaměstnanosti včetně realizace efektivních nástrojů pro podporu zaměstnanosti.

Vyhlašované dotační programy MPSV (v r. 2012) • • • • • • • • •

Dotace na poskytování sociálních služeb Výše dotace na sociální služby v Registru poskytovatelů soc. služeb Dotace nestátním neziskovým subjektům na podporu rodiny Dotace k soutěži obec přátelská rodině Dotace na podporu integrace cizinců Informace o příjemcích investičních pobídek vyplácených MPSV Příjemci příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti Vyhledávání výzev a schválených projektů v Operačním programu a zaměstnanost Integrovaný operační program

Lidské

zdroje


• Dotace z komunitárního programu PROGRESS • Program švýcarsko-české spolupráce • Program švýcarsko-české spolupráce • Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací • Podpora výzkumu - účelová podpora Bližší informace: http://www.mpsv.cz/cs/6667

Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. MŠMT koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání.

Vyhlašované dotační programy MŠMT (v r. 2012) • Dotační programy pro oblast – Prevence sociálně patologických jevů • Dotační program na podporu romské menšiny a inkluzivních škol Bližší informace: http://www.msmt.cz/dotacni-programy

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou péči je předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny a nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Jsou to dětské domovy, diagnostické ústavy, výchovné ústavy. Dále zde také můžeme zařadit střediska volného času a domy dětí a mládeže. Přehled školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou činnost, fungujících v MSK je uveden v tabulkách č. 46 - 49. Tabulka č. 46:Přehled zařízení – Dětské domovy na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna Dětský jídelna

Sídlo

Adresa

domov a Školní

Čeladná

Čeladná 87

739 12

domov a Školní

Frýdek-Místek

Na Hrázi 2126

738 02

domov a Školní

Havířov-Podlesí

Čelakovského 1

736 01

domov a Školní

Lichnov (okr. Bruntál)

Lichnov 253

793 15

domov a Školní

Melč

Melč 4

747 84

domov a Školní

Milotice nad Opavou

Milotice nad Opavou 27

792 01

domov a Školní

Nový Jičín

Revoluční 56

741 01

domov a Školní

Opava

Rybí trh 14/171

746 01

domov a Školní

Ostrava-Hrabová

Reymontova 2a

720 00

domov a Školní

Ostrava-Slezská Ostrava Ostrava-Slezská Ostrava

Bukovanského 25

710 00

Na Vizině 28

710 00

domov a Školní

PSČ


Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov bl. Marie Antoníny Kratochvílové, Řepiště Dětský domov Loreta a Školní jídelna Dětský domov se školou Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Dětský domov Srdce a Školní jídelna Základní škola, Dětský domov, Školní družina a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát Zdroj: Databáze KÚ MSK

Příbor

Masarykova 607

742 58

Vratimov

Lipová 222

739 32

Fulnek

Kapucínská 281

742 45

Ostrava-Kunčice

Jeseninova 4

719 00

Těrlicko

Horní Těrlicko 561

735 42

Karviná-Fryštát

Vydmuchov 10/1835

733 01

Vrbno pod Pradědem

nám. Sv. Michala 17/20

793 26

Budišov nad Budišovkou Velké Heraldice

ČSA 718

747 87

Opavská 7

747 75

Tabulka č.47: Přehled zařízení – Střediska volného času a Centra volného času na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení

Sídlo

Adresa

BAV klub Příbor, středisko volného času, s.r.o. Círk. středisko volného času sv. Jana Boska Krajské středisko volného času JUVENTUS LUNA Příbor, středisko volného času Salesiánské středisko volného času Don Bosco Středisko volného času

Příbor

Masarykova 489

742 58

Havířov - Město

Haškova 1

736 01

Karviná - Nové Město

U Bažantnice 1/1794

735 06

Příbor

Dukelská 1346

742 58

Ostrava

Vítkovická 28

702 00

ČSA 325

747 87

Jaselská 4/227 Ostrčilova 2925/19

746 01 702 00

volného času volného času volného času

Budišov nad Budišovkou Opava Ostrava - Moravská Ostrava Ostrava - Zábřeh Vítkov Bruntál

Gurťjevova 1823/8 Bezručova 585 Pod Lipami 2

700 30 749 01 792 01

volného času

Nový Jičín

K Nemocnici 1082/23

741 01

volného času

Frýdek-Místek

Pionýrů 767

738 01

Středisko volného času Středisko volného času Středisko Středisko Středisko Bruntál Středisko Fokus Středisko Klíč

PSČ


Středisko volného času Korunka Středisko volného času Méďa Středisko volného času Rýmařov Středisko volného času Asterix ASTRA, centrum volného času Centrum volného času

Ostrava - Mariánské Hory Krnov

Korunní 699/49

709 12

Dobrovského 281/16

794 01

Rýmařov

Okružní 1059/10

795 61

Havířov – Nové město

Na Nábřeží 41

736 01

Frenštát pod Radhoštěm Kravaře

Martinská čtvrť 1159

744 01

Náměstí 20/419

747 21

Zdroj: Databáze KÚ MSK

Tabulka č.48: Přehled zařízení – Dětské diagnostické ústavy na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení Dětský diagnostický ústav, základní škola a školní jídelna Diagnostický ústav pro mládež, středisko výchovné péče Zdroj: Databáze KÚ MSK

Sídlo

Adresa

PSČ

Bohumín - Šunychl

Bohumín - Šunychl 463

735 81

Ostrava – Kunčičiky

Škrobálkova 16

718 00

Tabulka č.49: Přehled zařízení – Domy dětí a mládeže na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Zdroj: Databáze KÚ MSK

Sídlo

Adresa

Bohumín Bystřice Český Těšín Hlučín Jablunkov Kopřivnice Orlová - Lutyně Ostrava - Poruba Rychvald Třinec Vratimov Bílovec

Janáčkova 715 Bystřice 106 Hrabinská 458/33 Zámecká 258/6 Dukelská 145 Kpt. Jaroše 1077 Masarykova 958 M. Majerové 1722/23 Školní 1600 Bezručova 66 Frýdecká 377/61 Tovární 188/6

PSČ 735 739 737 748 739 742 735 708 735 739 739 743

81 95 01 01 91 21 14 00 32 61 32 01

Resort Ministerstva zdravotnictví ČR Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“) patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR. MZ podporuje preventivní aktivity zejména v rámci svých dotačních programů zaměřených např. na problematiku prevence úrazů, násilí a bezpečného prostředí pro děti, poskytuje dotace také poskytovatelům služeb pro uživatele drog a realizátorům dalších projektů v oblasti protidrogové politiky.

Vyhlašované dotační programy MZ (v r. 2012) • Prevence kriminality, Péče o děti a dorost • Protidrogová politika MZ Bližší informace: http://www.mzcr.cz/obsah/prevence-kriminalitypece-o-deti-a-dorost_2442_1.html


Protialkoholní záchytné stanice v Moravskoslezském kraji Protialkoholní záchytná stanice (dále jen „PAZS“) je zdravotnické zařízení sloužící k (nedobrovolnému) přenocování osob v silně podnapilém stavu, kteří pro svou opilost bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo jsou ve stavu budícím veřejné pohoršení. Činnost PAZS upravuje § 17 zákona 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V Moravskoslezském kraji byly v roce 2011 provozovány čtyři protialkoholní záchytné stanice, 3 PAZS jsou provozovány v rámci zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, čtvrtá PAZS je provozována Městskou nemocnicí Ostrava, příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je statutární město Ostrava (viz tabulka č. 5). Tabulka č.50: Informace o protialkoholních záchytných stanicích v roce 2011 MÍSTO PAZS Frýdek-Místek PAZS Karviná PAZS Opava PAZS Ostrava

PROVOZOVÁNO V RÁMCI

POČET LŮŽEK

Nemocnice ve FrýdkuMístku, p.o. ÚSZSMSK, p.o. ÚSZSMSK, p.o. Městská nemocnice Ostrava, p.o.

CELKEM

ROČNÍ NÁKLADY PROVOZ (V KČ)

8

8 350 000

15 6

13 167 000

10

10 810 000

39

32 327 000

Zdroj: Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Moravskoslezského kraje za rok 2011

Resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen „MMR“) patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR. MMR bylo zřízeno pro státní správu těchto oblastí: regionální politiky včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu.

Vyhlašované dotační programy MMR (v r. 2012) • Státní fond rozvoje bydlení • Bytová politika Bližší informace: http://www.mmr.cz/Bytova-politika/Programy-Dotace

Resort Ministerstva financí ČR Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. Bližší informace: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ Ministerstvo financí žádné vlastní dotační programy nevyhlašuje.

Resort Ministerstva obrany ČR Ministerstvo obrany (dále jen „MO“) je ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany ČR, řízení armády a správy vojenských újezdů. Aktivity v oblasti prevence kriminality zabezpečuje MO prostřednictvím své Koncepce prevence sociálně nežádoucích jevů. V rámci této koncepce je pozornost prioritně zaměřena na stanovené cílové skupiny s vyšší mírou rizikového chování, ke kterým se řadí zaměstnanci MO, vojáci z povolání a jejich rodiny a také studenti vojenských škol.


Vyhlašované dotační programy MO (v r. 2012) • Dotace pro neziskové organizace Bližší informace: http://www.mocr.army.cz/finance-a-zakazky/dotacni-politika/-dotacni-politikaministerstva-obrany-cr-51011

Resort Ministerstva spravedlnosti ČR Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „MS“) podporuje preventivní aktivity v rámci svých dotačních grantů zaměřených např. na probační a resocializační programy pro mladistvé delikventy, resocializační programy pro dospělé pachatele trestných činů, dále na programy naplňující principy restorativní justice či programy protidrogové politiky ve věznicích. Realizace těchto programů probíhá v úzké spolupráci s dalšími institucemi, kterými jsou Probační a mediační služba, Vězeňská služba ČR a také nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“).

Vyhlašované dotační programy MS (v r. 2012) • Program protidrogové politiky ve věznicích • Rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladistvé delikventy Bližší informace: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=3413&d=317865

Probační a mediační služba ČR Probační a mediační služba (dále jen „PMS“) se podílí na zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Střediska probační a mediační služby v MSK V Moravskoslezském kraji působí 7 středisek Probační a mediační služby které spadají do Severomoravského soudního kraje. V tabulce č. 51 je uveden aktuální přehled středisek PMS v MSK. Tabulka č.51: Střediska PMS v MSK (platné k 18. 8. 2012) KONTAKTY

STŘEDISKO PMS

OSTRAVA

ul. 30. dubna 635/35, 702 00, Moravská Ostrava

BRUNTÁL

Nádražní 20, 792 01, Bruntál

POBOČKA KRNOV

Opavská 5, 794 01, Krnov

FRÝDEK-MÍSTEK HAVÍŘOV KARVINÁ NOVÝ JIČÍN OPAVA

Politických obětí 128, 738 01, Frýdek-Místek Dlouhá třída 46a/1647, 736 01, Havířov – Podlesí Zakladatelská 974, 734 01, Karviná - Nové město Divadelní 879/3, 741 01, Nový Jičín Olomoucká 8/14, 747 77, Opava

Zdroj: PMS, www.pmscr.cz

Přehled věznic a vazebních věznic v MSK Vězeňská služba ČR (dále jen „VS ČR“)je organizační složkou státu. V Moravskoslezském kraji fungovaly v polovině roku 2012 celkem 4 organizační jednotky vězeňské služby – věznice v Opavě, Ostravě – Heřmanicích, Karviné a vazební věznice v Ostravě. Ke konci roku 2012 je plánováno otevření nové věznice, která bude umístěna v areálu bývalého záchytného a integračního střediska ve Vyšních Lhotách. V tabulkách č. 52 – 55 jsou uvedeny podrobné informace o profilech věznic, jejich kapacitě a počtu odsouzených (příp. obviněných) ve srovnání let 2010 a 2011.


Tabulka č.52: Věznice Opava VĚZNICE V OPAVĚ Kontakt

Krnovská 68, P. O. BOX 115, 746 49 Opava 1

Profil věznice

Výkon trestu a odnětí svobody pro mladistvé odsouzené muže, dospělé muže v kategorii s dozorem a odsouzené ženy všech kategorií.

Kapacita věznice (2010 i 2011)

449

Počet odsouzených (2010/2011)

479/487

Zdroj: http://www.vscr.cz/veznice-opava-83/

Tabulka č.53: Věznice Ostrava - Heřmanice VĚZNICE OSTRAVA - HEŘMANICE Kontakt Orlovská 35/670, P.O.BOX 2 , 733 01 Ostrava 2 Výkon trestu a odnětí svobody s ostrahou a dozorem. Součástí věznice je specializované oddělení mentálně retardovaných Profil věznice odsouzených, oddělení pro výkon soudně stanovené protialkoholní léčby, léčby patologického hráčství a bezdrogová zóna. Kapacita věznice (2010 i 711 2011) Počet odsouzených (2010/2011)

868/967

Odkaz: http://www.vscr.cz/veznice-hermanice-73

Tabulka č. 54: Věznice Ostrava VAZEBNÍ VĚZNICE V OSTRAVĚ Havlíčkovo nábř. 34a, P.O.BOX 28, 701 28 Ostrava 1 Kontakt Výkon vazby pro Okresní soudy Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín, Karviná, Havířov, Opava (obvinění muži), pro okresní soudy z celého regionu (obviněné ženy) a výkon vazby pro Krajský soud v Ostravě. Vazební věznice Profil věznice Ostrava je nástupní vazební věznicí pro odsouzené a zabezpečuje dálkové mezikrajové eskorty do Brna. Kapacita věznice (2010/2011)

589/573

Počet obviněných a odsouzených

549/519

Odkaz: http://www.vscr.cz/vazebni-veznice-ostrava-85/

Tabulka č. 55: Věznice Karviná VĚZNICE V KARVINÉ Kontakt

Profil věznice

Fryštátská 178, P.O.BOX 42, 733 01 Karviná 1 Výkon trestu odnětí svobody odsouzených ve věznici s dozorem, odsouzených trvale pracovně nezařaditelných ve věznici s dozorem, odsouzených trvale pracovně nezařaditelných ve věznici se zvýšenou ostrahou, jehož součástí je oddělení pro imobilní odsouzené ve věznici se zvýšenou ostrahou a odsouzené s mentální retardací ve věznici se zvýšenou ostrahou.

Kapacita věznice (2010/2011)

179/187

Počet odsouzených (2010/2011)

163/155

Odkaz: http://www.vscr.cz/veznice-karvina-77/

Institut pro kriminologii a sociální prevenci Institut pro kriminologii a sociální prevenci (dále jen „IKSP“) je teoretickým, analytickým a výzkumným pracovištěm s mezioborovým zaměřením. Zřizovatelem a řídícím orgánem IKSP je Ministerstvo


spravedlnosti. Činnost IKSP je zaměřena na vytváření, udržování a aktualizaci poznatkové základny o stavu a vývoji kriminality, sociálně patologických jevů a trestní politiky v ČR, na zpřístupňování aktuálních relevantních empirických i teoretických poznatků ze zahraničí a na rozvoj oboru kriminologie. Výzkumná činnost IKSP je uvedena ve Střednědobém plánu výzkumné činnosti Institutu pro kriminologii a sociální prevenci na období 2012 – 2015. Hlavními tématy, na která se v daném období bude výzkumná činnost IKPS zaměřovat budou: trestní politika a justice, závažná trestná činnost, trendy kriminality, prevence, penologický výzkum a metodologie výzkumu. Bližší informace: http://www.ok.cz/iksp

Úřad vlády ČR Úřad vlády České republiky (dále jen „úřad vlády“) je ústředním orgánem státní správy. Úřad vlády plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů. V rámci Úřadu vlády ČR plní důležitou iniciační roli při řešení problémů zasahujících do oblasti prevence kriminality zejména následující dva orgány:

Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen „RVKPP“) je hlavním pracovním a poradním orgánem Vlády České republiky pro koordinaci protidrogové politiky na národní a místní úrovni.

Vyhlašované dotační programy RVKPP (v r. 2012) • Projekty protidrogové politiky Bližší informace: http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/protidrogova-politika-72746/

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Rada vlády pro záležitosti romské menšiny (dále jen „RVZRM“) je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády pro otázky romské komunity. Rada systémově napomáhá integraci romské komunity do společnosti. Zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z usnesení vlády a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Vyhlašované dotační programy RVZRM (v r. 2012) • Podpora koordinátorů pro romské záležitosti • Podpora terénní práce • Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce Bližší informace: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/zalezitosti-romskekomunity/uvod-5779/

Policie ČR Úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti plní v České republice Policie ČR, která mj. chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení, odhaluje přestupky, odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele. Policie ČR je pro orgány územní veřejné správy hlavním partnerem při zpracování analýz trestné činnosti a při formulování návrhů na řešení identifikovaných problémů. Dále se podílí na tvorbě koncepce prevence kriminality včetně stanovení priorit, jimiž je třeba se na místní úrovni zabývat. Zástupci Policie ČR jsou stabilními členy pracovních skupin a výběrových komisí prevence kriminality. Kromě toho může být Policie ČR také realizátorem nebo partnerem konkrétního preventivního projektu.

Policejní prezidium České republiky Z organizačního hlediska se Policie ČR dále člení na: Policejní prezidium, Útvary policie s celostátní působností a jednotlivá Krajská ředitelství. Ta se ještě dále mohou členit na Územní odbory a obvodní oddělení. Policejní prezidium je hlavním orgánem Policie ČR, v čele stojí Policejní prezident. Bližší informace: http://www.policie.cz/clanek/policejni-prezidium-ceske-republiky-459897.aspx


Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje vzniklo v souvislosti s reformou policie k 1. 1. 2010. Krajské ředitelství policie MSK se dále člení na jednotlivé Územní odbory služby kriminální policie a vyšetřování a vnější služby, které jsou dislokovány na jednotlivých okresech. Krajské ředitelství tvoří 5 Územních odborů: o Frýdek-Místek o Nový Jičín o Bruntál o Karviná o Opava o 1 Městské ředitelství - Ostrava. Bližší informace: http://www.policie.cz/krajske-reditelstvi-policie-msk.aspx Každý územní odbor je dále tvořen těmito organizačními složkami – službou pořádkové policie (obvodní oddělení, oddělení hlídkové služby), službou dopravní policie (dopravní inspektoráty), oddělením kriminální služby a vyšetřování, oddělením hospodářské kriminality, oddělením kriminalistické techniky a skupiny případových analýz. V rámci každého územního odboru působí také pracovníci na pozici policejních preventistů (preventivně informační skupina). K 1. 1. 2011 došlo v rámci organizační struktury Policie ČR k rozsáhlé reorganizaci služby cizinecké policie. Bývalé Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Ostrava v rámci transformace zaniklo a bylo včleněno do organizačních struktur Krajských ředitelství policie Moravskoslezského a Olomouckého kraje jako odbory cizinecké policie.

Nejvyšší státní zastupitelství Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad činností vrchních státních zastupitelství a je činné při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona v trestních věcech a při jejich přezkoumávání z vlastní iniciativy. Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně. Bližší informace: http://portal.justice.cz/nsz/hlavni.aspx?o=29&j=39&k=455

Soudcovské unie České republiky Soudcovská unie České republiky, o. s., je nepolitické profesní a stavovské sdružení soudců. Hlavním cílem soudcovské unie je pozvednutí soudnictví v České republice, proto prosazuje a chrání nezávislost soudců, podílí se na jejich profesionální přípravě, vystupuje na jejich ochranu a poskytuje médiím informace o stavu českého soudnictví. Bližší informace: http://www.sucr.cz/o-nas/profily-soudcu.html

Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro oblast prevence Mezi významné partnery, podílející se na realizaci preventivních opatření v kraji patří také poskytovatelé sociálních služeb. Sociální služba je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění (registrace) dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), který nabyl účinnosti od 1. 1. 2007. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel.

Služby sociální prevence Jednou z kategorií služeb definovaných zákonem o sociálních službách jsou služby sociální prevence. Tyto služby mají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy krizovou sociální situací, životními návyky a způsobem života vedoucím ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícím prostředím a trestnou činností jiných osob. V tabulce č. 11 je uvedeno srovnání vývoje počtu registrovaných služeb sociální prevence v MSK v letech 2009 a 2012. Rozvoj nových služeb byl umožněn zejména díky individuálního projektu „Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v MSK“, který byl realizován v letech 2009 – 2011.


Tabulka č. 56: Přehled vývoje počtu služeb sociální prevence v MS kraji v letech 2009 a 2012 SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE

POČET SLUŽEB V MS KRAJI V ROCE 2009

POČET SLUŽEB V MS KRAJI V ROCE 2012 (PLATNÉ K 20.3.2012)

ZMĚNA STAVU V POČTU SLUŽEB V LETECH 2009 A 2012

RANÁ PÉČE

6

9

+3

TELEFONICKÁ KRIZOVÁ POMOC

3

14

+11

TLUMOČNICKÉ SLUŽBY

4

6

+2

AZYLOVÉ DOMY

31

45

+14

DOMY NA PŮLI CESTY

4

6

+2

KONTAKTNÍ CENTRA

6

7

+1

KRIZOVÁ POMOC

6

5

-1

INTERVENČNÍ CENTRA

2

2

0

NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA

8

13

+5

NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ

37

39

+2

NOCLEHÁRNY

12

15

+3

SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE

4

14

+10

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

30

34

+4

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

26

18

-8

SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY

10

17

+7

TERAPEUTICKÉ KOMUNITY

2

8

+6

TERÉNNÍ PROGRAMY

22

38

+16

SOCIÁLNÍ REHABILITACE

23

33

+10


SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE (CELKEM)

236

323

+87

Zdroje: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MS kraji na léta 2010 – 2014 a Registr poskytovatelů sociálních služeb: http://iregistr.mpsv.cz/socreg

V Moravskoslezském kraji fungovalo v prvním čtvrtletí roku 2012 více než 320 registrovaných sociálních služeb. Největší zastoupení měly azylové domy (45), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (39) a terénní programy (38), tedy služby zaměřující se na tyto cílové skupiny: osoby a rodiče bez přístřeší, děti a mládež ohrožené společensky negativními jevy a osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto stylem ohroženi.

Intervenční centra Moravskoslezský kraj patří ke krajům, kde je evidován vysoký počet trestných činů spojených s domácím násilím. Na pomoc obětem této kriminality se zaměřují intervenční centra. Intervenční centra jsou druhem služeb vymezených § 60a zákona o sociálních službách, ve znění platných předpisů. Intervenční centra (dále "IC") zajišťují pomoc ohroženým osobám v konkrétních případech domácího násilí. Hlavním úkolem IC je poskytnout ohroženým osobám psychologickou, právní a sociální podporu při řešení problému domácího násilí. V Moravskoslezském kraji fungují 2 intervenční centra, která mají rozdělenou celokrajskou působnost dle jednotlivých okresů: Intervenční centrum pro okresy Nový Jičín, Opava, Ostrava Bílý kruh bezpečí, o. s. 28. října 124 702 00 Ostrava tel.: 597 489 207 e-mail: [email protected] Intervenční centrum pro okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná Slezská diakonie Opletalova 4/607 736 01 Havířov-Šumbark tel.: 596 611 239 e-mail: [email protected] Graf č. 9: Srovnání jednotlivých krajů dle počtu vykázání (1.1.2007 – 31.12.2011)

Zdroj: http://www.domaci-nasili.cz Za sledované období byl nejvyšší počet vykázání evidován v Moravskoslezském kraji (677), dále pak v kraji Ústeckém (637) a Jihomoravském (441).


Graf č. 10: Přehled počtu vykázaných osob v Moravskoslezském kraji za roky 2007 - 2011

Zdroj: http://www.domaci-nasili.cz V letech 2007 až 2011 bylo v rámci celého Moravskoslezského kraje vykázáno celkem 677 osob.

Moravskoslezský kraj Kraje (vyšší územně správní celky) při realizaci opatření z oblasti prevence kriminality postupují v rámci své samostatné působnosti, neboť tato problematika není dosud nikde komplexně legislativně zakotvena. Kraje mohou získat na své preventivní záměry finanční prostředky například z dotačního programu Ministerstva vnitra. Kromě toho většina krajů vyčleňuje na podporu opatření a aktivit z oblasti prevence kriminality finance také z vlastního rozpočtu. Také Moravskoslezský kraj vyčleňuje v rámci své preventivní politiky každoročně vlastní peněžní prostředky ze svého rozpočtu. Tyto prostředky jsou určeny na podporu potřebných preventivních projektů a jsou poukazovány subjektům, které se řešení těchto problémů věnují. Kromě oblasti prevence kriminality, jsou vynakládány finanční prostředky také na protidrogovou prevenci, prevenci rizikových projektů chování dětí a mládeže a nebo podporu rozvoje sociálních služeb (včetně problematiky sociálně-právní ochrany dětí).

Vyhlašované dotační programy MSK (v r. 2012)

• Podpora neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality • Program protidrogové politiky kraje • Program na podporu aktivit v oblasti rizikových projevů chování • Program rozvoje sociálních služeb v kraji Bližší informace: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/granty_vyhlasene.html

Koordinace prevence kriminality v rámci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj věnuje oblasti prevence kriminality velkou pozornost a to již od roku 2008, kdy přistoupil do tzv. krajské úrovně systému prevence kriminality a vytvořil svoji první Koncepci prevence kriminality. Na zajištění této oblasti se podílejí: o

Pracovní skupina prevence kriminality

Krajská pracovní skupina prevence kriminality byla zřízena radou kraje v roce 2008, sdružuje odborníky z různých oblastí a institucí, kteří na realizaci prevence kriminality v kraji participují (aktuální složení pracovní skupiny – viz tabulka č. 57). Tabulka č. 57: Přehled členů pracovní skupiny prevence kriminality PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ

Vedoucí pracovní skupiny - náměstek hejtmana kraje zodpovědný za sociální oblast

ORGANIZACE

KÚ MSK


vedoucí odboru sociálních věcí (problematika sociálně právní ochrany dětí)

KÚ MSK

krajský manažer prevence kriminality

KÚ MSK

krajský protidrogový koordinátor

KÚ MSK

krajský koordinátor pro národnostní a romské záležitosti krajský školský koordinátor prevence

menšiny

KÚ MSK KÚ MSK

krajský metodik sociální prevence

KÚ MSK

vedoucí odboru kancelář hejtmana kraje (problematika krizového řízení) vedoucí střediska Probační a mediační služby

KÚ MSK

ředitel dětského školského zařízení (problematika delikventních dětí a mládeže)

PMS - středisko Bruntál Diagnostický ústav Bohumín - Šunychl

vedoucí preventivně informačního oddělení

Krajské ředitelství policie MSK

vedoucí odboru služby pořádkové policie

Krajské ředitelství policie MSK

Platné k březnu 2012 Dále se na koordinaci preventivní politiky kraje podílejí následující odbory a orgány: o

Odbor sociálních věcí

Problematika prevence kriminality je v rámci struktury Krajského úřadu MSK (dále jen „KÚ“) primárně zajišťována odborem sociálních věcí. V rámci tohoto odboru pracuje na oddělení rozvoje sociálních služeb krajský manažer prevence kriminality, který koordinuje aktivity kraje v oblasti prevence kriminality a poskytuje v tomto směru i metodickou pomoc obcím. Dále jsou na tomtéž odboru organizačně zařazeny také agendy protidrogové prevence a prevence romské exkluze. o

Další odbory KÚ zapojené do řešení problematiky prevence kriminality

V rámci souvislého zajištění preventivních aktivit na krajské úrovni probíhá spolupráce také s krajským školským koordinátorem prevence, který je v rámci organizační struktury KÚ zařazen do odboru školství, mládeže a sportu. Při vyhodnocování činností z oblasti zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti je spolupracováno také s oddělením pro krizové řízení, které je organizačně zařazeno pod odbor kancelář hejtmana kraje . o

Výbor sociální Zastupitelstva MSK

Výbor sociální, který je poradním orgánem, projednává a předkládá stanoviska a návrhy radě a zastupitelstvu kraje, týkající se oblasti sociálních věcí a to včetně problematiky prevence kriminality. Doporučuje radě kraje návrhy na vyhlášení dotačních programů na podporu sociálních služeb (včetně služeb sociální prevence) a sociálních aktivit (také z oblasti prevence kriminality) a projednává žádosti o poskytnutí dotací na podporu výše zmíněných sociálních služeb a sociálních aktivit a předkládá své návrhy prostřednictvím rady kraje ke schválení zastupitelstvu.

Obce Města a obce, stejně jako kraje, postupují v oblasti prevence kriminality v samostatné působnosti. Na své preventivní projekty mohou obce získat finanční dotace z dotačních programů jednotlivých institucí zmíněných v této kapitole. Dále také v současnosti řada měst vyčleňuje finanční prostředky na realizaci potřebných preventivních opatření také ze svého rozpočtu a za účelem koordinace této


oblasti má zřízenou pozici manažera prevence kriminality a pracovní skupinu/komisi prevence kriminality. Přehled o existenci pozice pracovníka zajišťujícího agendu manažera prevence kriminality a zřízení pracovní skupiny prevence kriminality v rámci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností je znázorněn v tabulce č. 58. Tabulka č. 58: Přehled zajištění pozice manažera prevence kriminality a pracovní skupiny PK v rámci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (platné k červnu 2012) OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

PRACOVNÍK ZAJIŠŤUJÍCÍ AGENDU MANAŽERA PREVENCE KRIMINALITY (ORGANIZAČNÍ ZAŘAZENÍ)

ROK VZNIKU PRACOVNÍ SKUPINY PREVENCE KRIMINALITY /POČET ČLENŮ

BÍLOVEC BOHUMÍN BRUNTÁL ČESKÝ TĚŠÍN FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM FRÝDEK - MÍSTEK FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ HAVÍŘOV

ano (MP) nezjištěno ano (MÚ, odbor sociálních věcí) ano (MP) ano (MP)

2002/6 nezjištěno 2005/25 2003/3 nezjištěno

ano (MP) nezjištěno ano (Magistrát, odbor sociálních věcí) nezjištěno nezjištěno ano (MP) ano (MÚ, odbor sociálních věcí a zdravotnictví) nezjištěno ano (MÚ, odbor školství, kultury a sportu) ano (MÚ, odbor sociálních věcí) ano (MÚ, odbor rozvoje města) ano (Magistrát, odbor školství) ano (MÚ, odbor školství, kultury a sportu) ano (Magistrát, odbor kultury a zdravotnictví) nezjištěno ano (MÚ, odbor kancelář vedení města, regionální rozvoj) nezjištěno

2008/13 nezjištěno 2008/8

HLUČÍN JABLUNKOV KARVINÁ KOPŘIVNICE KRAVAŘE KRNOV NOVÝ JIČÍN ODRY OPAVA ORLOVÁ OSTRAVA RÝMAŘOV TŘINEC

VÍTKOV Zdroj: Interní databáze KÚ MSK Vysvětlivky: MP = městská policie MÚ = městský úřad obce s pověřeným obecním úřadem Magistrát = Magistrát statutárního města

nezjištěno nezjištěno 1997/9 1996/13 nezjištěno nezjištěno 2008/10 2009/6 2008/ nezjištěno 2011/12 2007/ nezjištěno nezjištěno 2007/ nezjištěno nezjištěno

Obecní policie Dle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, mohou obce za účelem udržování veřejného pořádku a zvyšování bezpečí zřizovat obecní policii, která se rovněž podílí na realizaci preventivních opatření a projektů. Obecní policie má v oblasti navazování vazeb a v kontaktu s komunitou (s občany) nezastupitelnou roli a to s ohledem na dobrou znalost místních podmínek. Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií České republiky. Přehled služeben městské policie je uveden v tabulce č. 59, v Moravskoslezském kraji má zřízenou městskou policii celkem 30 obcí..


Tabulka č.59: Přehled služeben městské policie v rámci MSK (k 20. 8. 2012) SLUŽEBNA MĚSTSKÁ POLICIE (OBCE A OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM)

ADRESA

BÍLOVEC

Slezské náměstí 1/1 ,743 01 Bílovec

BOHUMÍN

Masarykova 158, 735 81 Bohumín

BRUNTÁL

Nám. Míru 1 , 792 01 Bruntál

BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU

Partyzánská 671, 747 87 Budišov nad Budišovkou Frýdecká 826/23 , 737 01 Český Těšín

ČESKÝ TĚŠÍN FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM FRÝDEK-MÍSTEK

Tyršova ul. 1836, 744 01 Frenštát p.R. tř. T. G. Masaryka 633 , 738 01 Frýdek-Místek

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

MP není zřízena

FULNEK

MP není zřízena

HLUČÍN

Mírové náměstí 24 , 748 01 Hlučín

HORNÁ BENEŠOV

MP není zřízena

JABLUNKOV

Dukelská 144 , 739 91 Jablunkov

KARVINÁ

Park Julia Fučíka 51, 733 01 Karviná – Fryštát

KOPŘIVNICE

Štefánkova 1163, 742 21 Kopřivnice

KRAVAŘE

Náměstí 405/43 , 747 21 Kravaře

KRNOV MĚSTO ALBRECHTICE NOVÝ JIČÍN

Žižkova 20, 794 01 Krnov-Pod Cvilínem MP není zřízena Divadelní 8 , 741 01 Nový Jičín

ODRY

Kostelní č. 7, 742 35 Odry

OPAVA ORLOVÁ

Krnovská 2860/75A , 746 01 Opava Polní 973, , 735 14 Orlová-Lutyně

OSOBLAHA

MP není zřízena

OSTRAVA

Nemocniční 11/3328 , 702 00 Ostrava

PŘÍBOR

Náměstí S. Freuda 19 , 742 58 Příbor

RÝMAŘOV

8.května 48 , 759 01 Rýmařov

STUDÉNKA

Poštovní 772 , 742 13 Studénka

ŠENOV

Radniční náměstí 300 , 739 34 Šenov

TŘINEC

Smetanova 498 , 739 61 Třinec

VÍTKOV

náměstí Jana Zajíce 4 , 749 01 Vítkov

VRATIMOV

MP není zřízena

VRBNO POD PRADĚDEM

MP není zřízena

Zdroj: http://www.policie-cr.cz/mestska-policie.php

Sociální kurátoři V rámci organizační struktury úřadů obcí s rozšířenou působností jsou zařazeni odborní sociální pracovníci, kteří se věnují různým cílovým skupinám obyvatel (osoby se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním, osoby bez přístřeší, oběti domácího násilí, osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby bez přístřeší a další). Mezi tyto pracovníky řadíme také sociální kurátory, kteří se zaměřují zejména na práci se zletilými osobami ohroženými sociálním vyloučením z důvodu


předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu a osoby, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Tabulka č. 60: Statistika práce sociálních kurátorů v Moravskoslezském kraji za roky 2006 - 2011 ROK

POČET EVIDOVANÝCH KLIENTŮ POČET OSOB PROPUŠTĚNÝCH Z VTOS, KTERÉ SE NA SOC. KURÁTORA OBRÁTILY PRŮMĚRNÝ POČET KLIENTŮ NA 1 SOC KURÁTORA Zdroj: Interní databáze

2006

2007

2008

2009

2010

2011

6 789

6 508

6 534

6 893

6 484

6 326

2 865

2 596

2 314

2 365

2 413

2 130

212,16

216,93

217,8

222,35

196,48

162,21

MPSV

Celkový počet osob v evidenci sociálních kurátorů v MSK v letech 2006 – 2011 vždy přesahoval 6 000 osob ročně (viz tabulka č. 60). Průměrný počet klientů na 1 sociálního kurátora v kraji se pohyboval v daných letech kolem 200 osob ročně s výjimkou roku 2011, kdy to bylo průměrně 160 osob na 1 pracovníka.


Shrnutí Významné postavení při řešení problematiky prevence kriminality má Republikový výbor pro prevenci kriminality, který odpovídá za zpracování materiálů pro jednání vlády a parlamentu z oblasti prevence kriminality a schvaluje žádosti o dotace na projekty prevence kriminality. V MSK je zřízeno 20 dětských domovů. Dále v MSK poskytují své služby 2 diagnostické ústavy a nachází se zde rovněž 19 středisek volného času a 12 domovů dětí a mládeže. V roce 2012 fungovaly v MSK 4 protialkoholní záchytné stanice (Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava a Opava), které měly k dispozici celkem 39 lůžek. Důležitou úlohu a to zejména při výkonu alternativních trestů má Probační a mediační služba, v roce 2012 působilo v MSK 7 středisek Probační a mediační služby. Na území MSK fungují 4 věznice (Opava, Ostrava, Ostrava – Heřmanice a Karviná). Jejich celková kapacita v roce 2011 byla 1 920 míst, která byla obsazena ze 111 % a to 2 128 odsouzenými. V roce 2012 fungovalo v MSK více než 320 registrovaných služeb v oblasti sociální prevence. Nejvíce bylo zařízení azylových domů pro jednotlivce a rodiče s dětmi. Na území MSK fungují 2 intervenční centra, která se zaměřují na pomoc a práci s oběťmi domácího násilí. V souvislosti s tímto jevem bylo v rámci MSK v roce 2011 vykázáno ze společného obydlí 135 násilných osob. Svou činnost v MSK vykonává 30 služeben městské policie. Mezi jejich hlavní aktivity v oblasti prevence patří zejména aktivity ke zvýšení ochrany bezpečnosti občanů, života, zdraví a majetku, ochrana veřejného pořádku a sledování dopravní situace ve městě. V MSK vykonávalo v roce 2011 celkem 39 pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností agendu sociálních kurátorů. Celkový počet občanů v evidenci sociálních kurátorů v MSK za rok 2011 přesahoval 6 300 osob.


4. Přílohy


Příloha č. 1 - vybrané socio-demografické jevy Obrázek č. 1: Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje .......................................................58 Obrázek č. 2: Změna počtu obyvatel..............................................................................................59 Obrázek č. 3: Migrace obyvatel Moravskoslezského kraje ................................................................60 Obrázek č. 4: Změna počtu obyvatel (v %) ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje za období let 2010 až 2030......................................................................61 Obrázek č. 5: Podíl seniorů na celkové populaci e správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje v roce 2010 a 2030.....................................................................62 Obrázek č. 6: Pomoc v hmotné nouzi na celkovém počtu obyvatel...................................................63 Obrázek č. 7: Míra nezaměstnanosti v roce 2010 ............................................................................64 Obrázek č. 8: Vývoj zaměstnanosti na území Moravskoslezského kraje v letech 2006 – 2009 ............65 Obrázek č. 9: Vymezení městských a venkovských sídel Moravskoslezského kraje ............................66 Obrázek č. 10: Shlukování indexu sociální problémovosti v obcích MSK v roce 2010 .........................67

Zdroj: Vondroušková, K.: Analýza demografických a socio-ekonomických faktorů v kontextu nových sociálních rizik v Moravskoslezském kraji: Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji, FSS OU v Ostravě, 2011.


Obrázek č. 1: Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje

Výše uvedené mapové výstupy zobrazují průměrný věk obyvatel v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností ( dále jen „SO POÚ“) na území Moravskoslezského kraje, ve čtyřech vybraných letech – 1995, 2000, 2005 a 2010. Při srovnání jednotlivých období je na první pohled patrná tendence růstu naměřených sledovaných hodnot v rámci jednotlivých SO POÚ, ale také kraje jako celku. Zatímco v roce 1995 nabývala nadpoloviční většina správních obvodů menších hodnot průměrného věku než 35,5 let, o 15 let později přesahovala tato hodnota hranici 40,5 let ve zhruba polovině těchto územních celků. Největších rozdílů bylo dosaženo na Krnovsku, Rýmařovsku a Bruntálsku, a to především z důvodů přirozeného stárnutí populace a minimálních přirozených i migračních přírůstků této periferní lokality. Nejvyšší hodnota průměrného věku v rámci Moravskoslezského kraje byla naměřena ve všech sledovaných obdobích v SO POÚ obce Vratimov (v roce 1995 nabývala hodnoty 39,63 let, v roce 2010 již hodnoty 41,77 let), naopak nejnižších hodnot bylo naměřeno v roce 1995 na Bruntálsku (33,09 let) a v roce 2010 na Osoblažsku (38,29 let).


Obrázek č. 2: Změna počtu obyvatel

Výše uvedené mapové výstupy zobrazují změnu počtu obyvatel v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje ve třech časových řadách, a to v rámci pětileté, desetileté a patnáctileté změny, od roku 1994 do roku 2009. Při srovnání jednotlivých období je na první pohled patrná tendence poklesu ve změně počtu obyvatel převážné části Moravskoslezského kraje. Zatímco v prvním sledovaném pětiletém období většina obcí, resp. SO POÚ, fluktuovala kolem nulové hladiny ve změně počtu svých obyvatel (resp. zaznamenávala zcela nepatrný úbytek obyvatel ve svém správním obvodu), v letech následujících úbytek obyvatel ve větší polovině MSK významně narůstal, přičemž nejvyšších ztrát v počtu obyvatel připadalo na období do roku 2004, kdy pouze tři správní obvody POÚ z celého MSK zaznamenaly významnější přírůstky obyvatel (šlo o SO POÚ Bílovec, Kravaře a Frýdlant nad Ostravicí). V posledních pěti letech rozdíly nadále velmi významně rostly až do stádia „rozdělení“ Moravskoslezského kraje na dvě zcela nesourodé části, kdy celá severozápadní polovina tohoto území (od Opavska, Fulnecka a Oderska dále na sever), zaznamenala významný pokles počtu obyvatel ve svých správních obvodech, a to především z důvodů migrace obyvatel z regionu (přirozený přírůstek nabýval kladných hodnot), přičemž celá jihovýchodní část Moravskoslezského kraje (krom průmyslových oblastí Ostravska, Karvinska a Třinecka), zaznamenala pozitivní trendy vývoje počtu svých obyvatel. Konkrétní vývoje stavu počtu obyvatel v jednotlivých SO POÚ Moravskoslezského kraje, včetně jejich věkového rozložení, jsou k uvedeny v příloze č. 2 Bezpečnostní analýzy MSK – aktualizace 2012 .


Obrázek č. 3: Migrace obyvatel Moravskoslezského kraje

Výše uvedená kartografická znázornění zobrazují hrubou míru migračního salda v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje ve třech pětiletých obdobích, od roku 1994 do roku 2009. Kartogramy jednotlivých časových období dobře znázorňují různorodost procesu, který v rámci kraje v konkrétním období převažoval. První pětileté období rozdělilo Moravskoslezský kraj na tři velikostně relativně stejné skupiny obcí, které se potýkaly s procesem vystěhování, s migračním přírůstkem, či s migrační stagnací. Následující období let 1999 až 2004 lze označit za období vysídlování, neboť převážná část SO POÚ Moravskoslezského kraje byla tímto procesem postižena, nejvíce však ve své severozápadní části (Rýmařovsko, Vrbensko, Město Albrechtice, Bruntálsko, Vítkovsko, Odersko). Poslední období přineslo především pro jižní část kraje migrační zisky, které se nejvíce projevily v SO POÚ Frýdek-Místek a Nový Jičín. Největších migračních zisků nabyl za celé období SO POÚ Frýdlant nad Ostravicí (s průměrnou velikostí migračního salda 36,5 ‰), neboť beskydské předhůří nabízí pro obyvatele průmyslové ostravské pánve a přilehlého okolí atraktivní rezidenční zázemí, které se, díky své dobré dopravní dostupnosti krajského města a tudíž i značným pracovním příležitostem, stalo velmi žádanou a vyhledávanou lokalitou. Mezi další migračně významné přírůstkové obvody v rámci všech patnácti let patří také SO POÚ Frenštát pod Radhoštěm, Příbor, Vratimov, Kravaře, Hlučín a Bílovec. Naopak procesem vysídlování byly nejvíce postiženy správní obvody Rýmařov , Vrbno pod Pradědem, Horní Benešov, Kopřivnice, Fulnek a Český Těšín (vždy s průměrnou hodnotou migračního úbytku nad 15 ‰).


Obrázek č. 4: Změna počtu obyvatel (v %) ve SO POÚ MSK za období let 2010 až 2030

Prostorové rozložení SO POÚ s největšími a nejmenšími ztrátami v počtu svých obyvatel znázorňuje výše uvedený kartogram (obrázek č. 4). Největší ztráty lze predikovat v periferních hraničních oblastech kraje, ať již v jeho severní, jižní či východní části. Příliš pozadu však nezůstává ani Ostrava se svým nejbližším okolím, a to především severovýchodně od krajského města. Takto dotčené správní obvody jsou do budoucna nejvíce ohroženy stárnutím své populace. Procesem „vymírání“ svých obyvatel bude naopak nejméně postižena celá střední a jihozápadní část Moravskoslezského kraje.


Obrázek č. 5: Podíl seniorů na celkové populaci v SO POÚ MSK v roce 2010 a 2030

Z výše uvedených mapových výstupů je jasně čitelná výrazná tendence zvyšujícího se podílu obyvatel v seniorském věku nad 65 let, a to ve všech SO POÚ Moravskoslezského kraje, přičemž podíl obyvatel v seniorském věku k celkové populaci ve všech obvodech přesáhne hranici 20 % (krom Osoblahy a Horního Benešova, kde se však této hranici velmi významně blíží). Nejvýraznějších změn se mohou dočkat správní obvody Frýdlant nad Ostravicí, Vrbno pod Pradědem a Město Albrechtice, významně však zestárne také správní obvod Rýmařov, Havířov, Karviná a Studénka. Lze tedy shrnout, že proces vymírání nejvýznamněji postihne oblasti na periferii kraje, a to jak v jeho severní, jižní, tak i východní části.


Obrázek č. 6: Pomoc v hmotné nouzi na celkovém počtu obyvatel (v %)

Výše uvedená kartografická znázornění zobrazují podíl obyvatel pobírajících dávky hmotné nouze k celkovému počtu obyvatel v jednotlivých SO POÚ Moravskoslezského kraje, a to ve třech, po sobě následujících, letech. Z výše uvedených kartogramů je tak patrná mírná zvyšující se tendence v nárůstu takto sociálně potřebných obyvatel v rámci celého kraje. Severní část Moravskoslezského kraje zůstává po celé sledované období téměř beze změn (až na mírný nárůst v SO POÚ Bruntál), avšak střední, průmyslová část kraje, představuje znatelnější změny v podílech sociálně potřebných domácností. V nejbližším okolí Ostravy je tak patrný nárůst nejen v krajském městě samotném, ale také v přilehlém Hlučínsku, či Orlové (oproti roku 2009). Další nárůst byl zaznamenán také v SO POÚ Odry, Fulnek, Kopřivnice a Studénka. Největší podíl obyvatel pobírajících dávky hmotné nouze připadá za celé období na SO POÚ Vítkov (s průměrnou hodnotou 6,92 % za celé tři roky) a Bílovec (s průměrnou hodnotou 6,9 % za celé období), dále pak na Odry, Karvinou a Krnov (s průměrnými hodnotami cca 6 % za celé sledované období). Mezi správní obvody naopak nejméně ohroženými chudobou a sociálními riziky tak patří především SO POÚ Příbor, Vratimov a Studénka, v nichž za celé tříleté období nepřekročil podíl osob pobírajících tyto dávky více než 1,3 %, stejně tak jako obvody nejsevernější části Moravskoslezského kraje, mezi které patří především Město Albrechtice, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov.


Obrázek č. 7: Míra nezaměstnanosti v roce 2010 (v %)

Z obrázků lze zaznamenat, že po celé sledované období existují na území Moravskoslezského kraje dvě významné lokality, v nichž se problematika nezaměstnanosti soustřeďuje. První z nich je průmyslová oblast ostravsko-karvinského revíru, v níž dodnes způsobuje největší podíl strukturální nezaměstnanost související se zrušením těžebního průmyslu a absence nastupujících odvětví národního hospodářství především v SO POÚ Karviná, Orlová a Havířov. Druhou pak severní periferní oblasti kraje, s absencí endogenního potenciálu a lokalizačních výhod pro implementaci nových firem či odvětví v daném regionu. Jedná se o celý příhraniční pás od Osoblažska, Města Albrechtice, Vrbna pod Pradědem, až po Rýmařovsko, Bruntálsko a Horní Benešov. Mezi další oblasti s významnou mírou nezaměstnanosti lze řadit také SO POÚ Fulnek, Vítkov, a Odry.


Obrázek č. 8: Vývoj zaměstnanosti na území MSK v letech 2006 – 2009

Výše uvedené mapové výstupy vývoje zaměstnanosti na území kraje podle jednotlivých SO POÚ v letech 2006 – 2009 potvrzují změny, které byly popsány výše, a to především skutečnost, že do roku 2008 převážná část kraje zaznamenávala nárůst zaměstnanosti, avšak po tomto roce se situace razantně obrátila. Regiony, které zůstaly po celou dobu zaměstnanostně přírůstkové, jsou soustředěny zejména v jihovýchodní části kraje, a to především SO POÚ Příbor, Frýdek-Místek, Vratimov a Jablunkov, stejně jako Frýdlant nad Ostravicí, Třinec a Český Těšín. Všechny ostatní oblasti (krom mírně přírůstkových Kravař a Hlučína) obsadily do roku 2009 méně pracovních míst, než tomu bylo na počátku řešeného období. Největší pokles zaměstnanosti připadl ve všech obdobích na SO POÚ Orlová (téměř třetinový pokles), Odry (pokles téměř 30 %) a Město Albrechtice (téměř čtvrtinový pokles), podobný osud však postihl celý severozápadní pás Moravskoslezského kraje.


Obrázek č. 9: Vymezení městských a venkovských sídel Moravskoslezského kraje

Z výše uvedených kartografických znázornění je patrný převažující venkovský charakter jednotlivých obcí (co do rozlohy svého území, které představuje 58 % rozlohy kraje), v nichž však žije pouze 13 % všech obyvatel. Znamená to, že více než čtyři pětiny (87 %) obyvatel severní Moravy žije v městských sídlech, čímž se Moravskoslezský kraj řadí do popředí v podílu městského obyvatelstva v rámci celorepublikového srovnání.


Obrázek č. 10: Shlukování indexu sociální problémovosti v obcích MSK v roce 2010

Pro tvorbu indexu sociální problémovosti byly vybrány ukazatele indikující možný sociální problém, přičemž jejich kombinací lze identifikovat sociálně problémové lokality v kraji. Jedná se o ukazatele hrubé míry migračního salda, hrubé míry přirozeného přírůstku, nezaměstnanosti, dlouhodobé nezaměstnanosti, průměrného věku, míry podnikatelské aktivity, naděje na dožití mužů i žen, indexu stáří, hustoty obyvatelstva a pobírání dávek hmotné nouze. Všechny ukazatele byly podrobeny statistickým šetřením a hot spotové analýze, za vzniku kartografického znázornění shlukování indexu sociální problémovosti v jednotlivých obcích Moravskoslezského kraje (viz obrázek č. 11). Sledované sociálně problémové oblasti kraje jsou znázorněny odstíny červené barvy, přičemž její intenzita odpovídá míře naměřené kumulované problémovosti území. Území Moravskoslezského kraje (dle výše vybraných indikátorů) je diferencováno jasně ohraničenými plochami, v nichž se jednotlivé ukazatele sociální problémovosti nejvíce (či naopak nejméně) kumulují. Jedná se především o obce náležící do správního katastru ORP Vítkov, Bruntál, Rýmařov, část Oder a Opavska, dále lze zde zařadit celý pás území ležící východně od Ostravy, a to především obce v SO ORP Orlová, Karviná a Bohumín, kde je intenzita výskytu tohoto jevu vůbec nejvyšší


.Příloha č. 2 - Srovnání vývoje počtu obyvatel ve správních obvodech

obcí s pověřeným obecním úřadem v roce 1999 a 2009 Celkový přehled Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 4: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 5: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 6: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 7: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 8: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 9: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 10: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 11: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 12: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 13: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 14: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 15: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 16: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 17: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 18: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 19: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 20: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 21: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 22: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 23: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 24: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 25: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 26: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 27: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 28: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 29: Vývoj počtu obyvatel v SO Graf č. 30: Vývoj počtu obyvatel v SO

POÚ Bílovec dle věkových kategorií POÚ Bohumín dle věkových kategorií POÚ Bruntál dle věkových kategorií POÚ Český Těšín dle věkových kategorií POÚ Frenštát pod Radhoštěm dle věkových kategorií POÚ Frýdek-Místek dle věkových kategorií POÚ Frýdlant nad Ostravicí dle věkových kategorií POÚ Fulnek dle věkových kategorií POÚ Havířov dle věkových kategorií POÚ Hlučín dle věkových kategorií POÚ Horní Benešov dle věkových kategorií POÚ Jablunkov dle věkových kategorií POÚ Karviná dle věkových kategorií POÚ Kopřivnice dle věkových kategorií POÚ Kravaře dle věkových kategorií POÚ Krnov dle věkových kategorií POÚ Město Albrechtice dle věkových kategorií POÚ Nový Jičín dle věkových kategorií POÚ Odry dle věkových kategorií POÚ Opava dle věkových kategorií POÚ Orlová dle věkových kategorií POÚ Osoblaha dle věkových kategorií POÚ Ostrava dle věkových kategorií POÚ Příbor dle věkových kategorií POÚ Rýmařov dle věkových kategorií POÚ Studénka dle věkových kategorií POÚ Třinec dle věkových kategorií POÚ Vítkov dle věkových kategorií POÚ Vratimov dle věkových kategorií POÚ Vrbno pod Pradědem dle věkových kategorií

Zdroj: Vondroušková, K.: Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji, Dílčí zpráva č.1: Analýza demografických a socio-ekonomických faktorů v kontextu nových sociálních rizik v Moravskoslezském kraji, OSU FSS, 2011.


Graf č. 1:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Bílovec dle věkových kategorií

Graf č. 2:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Bohumín dle věkových kategorií

Graf č. 3:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Bruntál dle věkových kategorií


Graf č. 4:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Český Těšín dle věkových kategorií

Graf č. 5:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Frenštát pod Radhoštěm dle věkových kategorií

Graf č. 6:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Frýdek-Místek dle věkových kategorií


Graf č. 7:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Frýdlant nad Ostravicí dle věkových kategorií

Graf č. 8:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Fulnek dle věkových kategorií

Graf č. 9:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Havířov dle věkových kategorií


Graf č. 10:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Hlučín dle věkových kategorií

Graf č. 11:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Horní Benešov dle věkových kategorií

Graf č. 12:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Jablunkov dle věkových kategorií


Graf č. 13:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Karviná dle věkových kategorií

Graf č. 14:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Kopřivnice dle věkových kategorií

Graf č. 15:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Kravaře dle věkových kategorií


Graf č. 16:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Krnov dle věkových kategorií

Graf č. 17:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Město Albrechtice dle věkových kategorií

Graf č. 18:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Nový Jičín dle věkových kategorií


Graf č. 19:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Odry dle věkových kategorií

Graf č. 20:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Opava dle věkových kategorií

Graf č. 21:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Orlová dle věkových kategorií


Graf č. 22:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Osoblaha dle věkových kategorií

Graf č. 23:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Ostrava dle věkových kategorií

Graf č. 24:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Příbor dle věkových kategorií


Graf č. 25:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Rýmařov dle věkových kategorií

Graf č. 26:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Studénka dle věkových kategorií

Graf č. 27:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Třinec dle věkových kategorií


Graf č. 28:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Vítkov dle věkových kategorií

Graf č. 29:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Vratimov dle věkových kategorií

Graf č. 30:

Vývoj počtu obyvatel v SO POÚ Vrbno pod Pradědem dle věkových kategorií


Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace 2012)

Recommend Documents