UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
MICHAL METELKA III. ročník – kombinované studium
Obor: pedagogika – veřejná správa
MOŢNOSTI ZÍSKÁVÁNÍ FINANCÍ PRO NEZISKOVOU ORGANIZACI PS PLEJÁDY ŠTERNBERK Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.
OLOMOUC 2010
- 1 --
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracoval samostatně, s pouţitím citované literatury a elektronických zdrojŧ. V Olomouci dne
………………………… MICHAL METELKA
- 2 --
Poděkování Velmi děkuji vedoucí své bakalářské práce Ing. Aleně Opletalové, Ph.D., za zapŧjčení potřebné literatury, odborné vedení a za pomoc při závěrečném zpracování práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za podporu a trpělivost, a také hlavní vedoucí (Kateřině Metelkové) a hospodářce PS Plejády Šternberk (Janě Pavlíkové) za poskytnutí podkladŧ o hospodaření skupiny.
- 3 --
OBSAH
ÚVOD……………………………………………………………………………... 6 1 NEZISKOVÉ ORGANIZACE...........................………………………………. 8 1.1
ČLENĚNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ……........………………..... 9
1.1.1 Občanské sdruţení………………………………….............................. 10 1.1.1.1 Zdroje financování občanského sdruţení……………………....... 10 1.1.1.2 Typy občanských sdruţení...........................……………….. ....... 11 1.1.1.3 Zánik občanského sdruţení............................................................ 11 1.1.1.4 Pionýr............................................................................................. 12 1.1.2 Politické strany a hnutí……………………… ………………….......… 17 1.1.3 Církve a náboţenské společnosti...................... ..................................... 18 1.1.4 Veřejná vysoká škola......................................... .................................... 18 1.1.5 Nadace..................................................................................................... 19 2 PIONÝRSKÁ SKUPINA PLEJÁDY ŠTERNBERK……… ............................ 20 2.1 HISTORIE………………………………… …………............................... 20 2.2 ČLENSKÁ ZÁKLADNA………………………........................................ 21 2.3 ČINNOST PS PLEJÁDY ŠTERNBERK…………..................................... 22 2.4 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PS PLEJÁDY ŠTERNBERK.................. 23 2.5 VZDĚLÁVÁNÍ V PS PLEJÁDY ŠTERNBERK......................................... 23 3 HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ PS PLEJÁDY ŠTERNBERK ............ 25 3.1 HOSPODAŘENÍ PS PLEJÁDY ŠTERNBERK………………….............. 25 3.2 DOTACE PS PLEJÁDY ŠTERNBERK…………….................................. 26 3.3 PŘEHLED HOSPODAŘENÍ PS PLEJÁDY ŠTERNBERK ZA OBDOBÍ 2007 - 2009……………………….……….................................. 28 3.3.1 Členské příspěvky................................................................................... 28 3.3.2 Příjmy a výdaje táborových základen..................................................... 30 3.3.3 Dotace..................................................................................................... 31 3.3.4 Účastnické poplatky................................................................................ 33 3.3.5 Ostatní příjmy a výdaje........................................................................... 34 3.3.6 Celkové zhodnocení hospodaření PS Plejády Šternberk za roky 2007 – 2009.................................................................................... 35 - 4 --
3.4 DALŠÍ MOŢNOSTI ZISKU FINANCÍ PRO PS PLEJÁDY ŠTERNBERK…………………….............................................................. 36 3.4.1 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy........................................ 37 3.4.2 Ministerstvo obrany................................................................................ 38 3.4.3 Olomoucký kraj....................................................................................... 38 3.4.4 Fondy Evropské unie............................................................................... 39 ZÁVĚR………………………………………………………………….................. 40 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ELEKTRONYCKÝCH ZDROJŮ..... 42 SEZNAM TABULEK.............................................................................................. 45 SEZNAM GRAFŮ................................................................................................... 46 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................47 ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
- 5 --
ÚVOD Téma své bakalářské práce „Moţnosti získávání financí pro neziskovou organizaci PS Plejády Šternberk“ jsem si vybral proto, ţe jsem se o této problematice chtěl dozvědět něco více. Jsem jiţ 10 let aktivním členem této organizace a financování naší skupiny je velmi častým a závaţným tématem při nejrŧznějších našich diskusích. Získat finanční zdroje pro chod a činnost skupiny není nikterak lehké. Cílem mojí práce je zjistit další moţnosti zisku financí pro naši neziskovou organizaci PS Plejády Šternberk, které skupina ještě nevyuţívá. Budu se zabývat zejména fondy Evropské unie, získáním finančních prostředkŧ z Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy atd. Zde naše skupina ještě finanční prostředky neţádala, ale doufám, ţe po dokončení této bakalářské práce a tím i hlubším proniknutím do této problematiky se nám podaří nějaké finance z těchto zdrojŧ úspěšně získat. Neziskové organizace představují v ekonomii široký pojem. Nachází se ve veřejném sektoru státním i nestátním, přičemţ mezi nimi dochází k úzkým vazbám a interakcím (NELIBOVÁ, 2009). Není také ţádných pochyb o tom, ţe dobrovolnické organizace jsou nenahraditelné pro demokratické zřízení v Evropě (ČEPELKA, 2003). Od neziskových organizací se očekává za málo peněz „hodně muziky“. Neziskovky v poslední době získaly akreditace na své činnosti a naplnily rŧzné standardy kvality – jejich lidé jsou uznávanými odborníky v mnoha oblastech. Teď je ale čeká další rozhodnutí. Budou muset změnit sami sebe. Zaměřit se na vlastní vnitřní procesy, na dovednosti v řízení, včetně řízení finančního (ŠEDIVÝ, MEDLÍKOVÁ, 2009). Bakalářská práce je rozdělena na pět kapitol. První kapitola je věnována úvodu, ve druhé je zmínka o neziskových organizacích a jejich členění. Největší pozornost je zde samozřejmě věnovaná občanskému sdruţení, které je nejčastějším typem neziskové organizace. Dále se zde podrobněji zabývám občanským sdruţením Pionýr, jehoţ jsem sám členem. Třetí kapitola se zabývá přímo pionýrskou skupinou Plejády Šternberk. Je zde zmíněna historie i současnost skupiny, její činnost, organizační struktura atd. Čtvrtá kapitola řeší financování naší neziskové organizace PS Plejády Šternberk. Zmiňuji se zde o hospodaření skupiny a jejich dosavadních příjmech a výdajích za poslední 3 roky (2007 – 2009). Je zde zařazena i podkapitola týkající se moţných ziskŧ financí ze zdrojŧ, kde naše skupina doposud neţádala. V poslední kapitole jsou shrnuty závěry týkající se financování s moţností praktického vyuţití pro PS Plejády Šternberk. - 6 --
Tato práce by mohla být uţitečná čtenářŧm, kteří se chtějí dozvědět něco více o neziskových organizacích a jejich členění, ale hlavně pro ty, které zajímá občanské sdruţení Pionýr. Dále by tato práce mohla být prospěšná nejen hlavním vedoucím dětských neziskových organizací, ale také jejich dalším vedoucím, kteří se o problematice financování a získávání peněz na činnost jejich organizace, chtějí dozvědět více. V práci jsou navrhnuté i nějaké programy a granty, ze kterých by mohla čerpat libovolná nezisková skupina pracující s dětmi a mládeţí.
- 7 --
1 NEZISKOVÉ ORGANIZACE Neziskové organizace nejsou zřizovány za účelem dosahování zisku a zvyšování kapitálu
vlastníkŧ. Cílem neziskových organizací je uspokojování potřeb kulturních,
sportovních, výchovných, společenských a jiných. „Existence neziskových organizací je jednou z podmínek pro zdravé naplnění principů demokracie“ (OTRUSINOVÁ, 2009). V České republice se obecně pouţívá pojem neziskové organizace, ale právní řád tento pojem přesně nedefinuje (TELEC, 1998). Uvaţovalo se o vytvoření zákonu, který by přesně definoval pojem neziskové organizace, ale do dnešního dne zatím nebyl vytvořen. Pouze v Zákoně o dani z příjmu je uvedena zmínka o neziskových organizacích a základní rozdělení právnických osob je v § 18 Občanském zákoníku č 40/1964 Sb. (RŦŢIČKOVÁ, 2009). Vyjmenovat všechny neziskové organizace by bylo velice sloţité a zdlouhavé, neboť jich existuje velice mnoho, a proto ve své práci uvádím jen některé z nich. Mezi nejčastější neziskové organizace například patří: občanská sdruţení, nadace a nadační fondy, veřejné vysoké školy, politické strany a hnutí, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, obce, kraje, zájmová sdruţení právnických osob, jiné účetní jednotky, které nebyly zaloţeny za účelem zisku. Největší pozornost bude věnována neziskovým organizacím typu občanské sdruţení, neboť právě zde spadá organizace pionýr, o které pojednává velká část této práce. Dále se v práci jen okrajově zmíním i o neziskových organizacích jako jsou např.: politické strany a hnutí, církve a náboţenské společnosti, veřejná vysoká škola a nadace. Myslím si, ţe právě tyto neziskové organizace patří mezi nejčastěji se vyskytující a tedy i nejznámější, a proto si zasluhují alespoň malou pozornost.
- 8 --
Neziskové organizace jsou zaloţeny jako právnické osoby a jsou uvedeny v seznamu Českého statistického úřadu s přiděleným identifikačním číslem (OTRUSINOVÁ, 2009).
1.1 ČLENĚNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Neziskové organizace lze dělit dle zpŧsobŧ financování na vládní neziskový sektor a nevládní neziskový sektor. Do vládního neziskového sektoru patří např.: organizační sloţky státu, příspěvkové organizace, územně samosprávní celky. Nevládní neziskový sektor je funkčně velmi podobný vládnímu sektoru. Jeho činnost se zakládá na nevládních institucích neziskového charakteru (HAMERNÍKOVÁ, 2000). Do nevládního neziskového sektoru patří např.: nadace, politické strany, církve, sdruţení. Veřejný sektor je zaměřen na realizaci výkonu veřejné správy, soukromý sektor pŧsobí mimo dosah veřejné správy (OTRUSINOVÁ, 2009). Státní neziskové organizace: fondy, příspěvkové organizace, organizační sloţky, státní fondy, územní samosprávné celky.
Nestátní neziskové organizace: vysoké školy, sdruţení, politické strany a hnutí, církve a náboţenské spolky, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, ostatní nevýdělečné organizace.
- 9 --
1.1.1 Občanské sdruţení Občanské sdruţení je asi nečastěji vznikajícím typem neziskových organizací. Vzniká zaregistrováním na Ministerstvu vnitra a současně evidencí na Českém statistickém úřadě. Je upraveno v zákoně č. 83/1990Sb., o sdruţování občanŧ. Návrh na zaregistrování podávají nejméně tři osoby, minimálně jedna z nich musí být starší 18 let. V České republice je v současnosti registrováno cca 47 100 občanských sdruţení. Při zakládání občanského sdruţení musí být vymezeny stanovy sdruţení, kde je uvedeno: název, sídlo, činnost občanského sdruţení, orgány občanského sdruţení, zásady hospodaření, ustanovení o organizačních jednotkách (OTRUSINOVÁ, 2009).
1.1.1.1 Zdroje financování občanského sdruţení Vzhledem k tomu, ţe občanské sdruţení není zaloţeno za účelem dosahování zisku, jeho financování není jednoduché a musí se najít mnoho rŧzných moţností a pramenŧ jak získat finanční prostředky na zajištění funkčnosti a činnosti sdruţení. Zdrojem financování mŧţou být: členské příspěvky, dotace z rozpočtu místních samospráv, dotace ze státního rozpočtu, výnosy z vlastního majetku, dary od právnických i fyzických osob, dary od tuzemských a zahraničních nadací, jiné zdroje.
- 10 --
1.1.1.2 Typy občanských sdruţení Existuje velký počet občanských sdruţení, kterými bychom se mohli dále zabývat a zjišťovat nejrŧznější moţnosti, jak získat finance právě pro toto sdruţení. To ale není úkolem mojí práce. Mým cílem je získat co nejvíce informací o financování občanského sdruţení Pionýr. Tímto problémem se budu podrobněji zabývat v kapitole 3 (Hospodaření a financování PS Plejády Šternberk). Pro úplnost uvádím výčet alespoň některých, často se vyskytujících občanských sdruţení. Mezi nejčastější typy občanských sdruţení patří např.: pionýr (viz podkapitola č. 2.1.1.4), zahrádkáři, rybářské spolky, odborové organizace, chovatelé, tělovýchovné jednoty, myslivecké sdruţení, amatérské kulturní spolky (RŦŢIČKOVÁ, 2009).
1.1.1.3 Zánik občanského sdruţení Ani zánik občanského sdruţení není stanoven ţádným právním předpisem. V případě jeho zániku se postupuje dle § 20 občanského zákoníku, který odkazuje na postup v daných ustanoveních o likvidaci společností v obchodním zákoníku. Ve stanovách kaţdého občanského sdruţení by mělo být zakotveno, za jakých podmínek dojde k zániku a následnému postupu při likvidaci. V případě, ţe občanské sdruţení zanikne, je povoleno spojit zanikající sdruţení s jiným občanským sdruţením a to za těchto podmínek: vznikne nové občanské sdruţení, jedno ze sloučených sdruţení zaniká a druhé pokračuje v činnosti. V této situaci stačí schválení valné hromady. Následně se tato změna pouze oznámí na Ministerstvu vnitra a Českému statistickému úřadu (OČANSKÝ ZÁKONÍK, 1964), (RŦŢIČKOVÁ, 2009). - 11 --
1.1.1.4 Pionýr Název Pionýr je pŧvodem z francouzštiny a znamená být v něčem první, získávat nové ještě nepoznané dovednosti a znalosti, nebát se vyvstalých těţkostí, čestně je překonávat a pomáhat druhým. „Za pionýra musíme povaţovat jiţ pravěkého člověka, který první překonal strach z ohně a naučil se ho ovládat ve svůj prospěch. Pionýrem byl i člověk, který si první ostrým kamenem zašpičatil nalezenou hůl a vyrobil z ní první primitivní nástroj. Pionýrem byl lovec, který se prvně naučil uţívat luku a šípu, byli jím i ti, kteří prvně začali obdělávat půdu a sít zrní“ (WWW.PIONYR.CZ). Organizace Pionýr je spojena s dlouholetou tradicí v tuzemsku, ale i v zahraničí. Svým mnoţstvím aktivit a činností přispívá k výchově všestranně rozvinutého člověka. Pionýr se podílí i na prevenci kriminality a to hlavně tím, ţe se snaţí vyplnit volný čas dětí a mládeţe, ukazuje jim správný směr a poskytuje jim vše, co by mohli později – jako dospělí vyuţít nejen pro svou potřebu v ţivotě, ale i v prospěšné činnosti ostatním lidem. Svou činností se organizace Pionýr dopracovala k uznávanému postavení u orgánu státu, včetně ocenění (PAVLÍKOVÁ, 2007). Organizace pionýr je dobrovolné, samostatné, demokratické a nezávislé sdruţení dětí, mládeţe a dospělých, kteří své aktivity mají po celé republice (HALADA, 2007). Nejsou zde zvlášť odděleny činnosti pro chlapce a dívky, navíc Pionýr má i mnoho aktivit navenek pro širokou veřejnost. Samostatné občanské sdruţení Pionýr obnovilo svoji činnost v lednu 1990. Tímto obnovením bylo navázáno na tradice samostatné organizace Pionýr z let 1968 – 1970. Rozhodnutí o zaloţení samostatné národní organizace Pionýr bylo přijato Národní konferencí ve dnech 20. – 23. června 1968. Konference rovněţ schválila program a stanovy organizace Pionýr. Předsedou České rady pionýra byl zvolen básník Oldřich Kryštofek (WWW.PIONYR.CZ).
- 12 --
Pionýr v letech 1968 – 1970: stal se samostatnou organizací – aktivně se podílel na pluralitě dětského hnutí; ve svých dokumentech odmítl přímé řízení KSČ; základním dokumentem přijal platformu Organizace spojených národŧ z roku 1958 „Deklarace práv dítěte“; vytvořil dobrovolné sdruţení dětí a mládeţe; ve své činnosti zdŧrazňoval zásadu všestrannosti, odmítl formální ideově výchovnou činnost; dŧraz kladl na rozvoj zájmových oddílŧ, moţnost zakládat pionýrské skupiny mimo školu (WWW.PIONYR.CZ).
Statut pionýra Kaţdá nezisková organizace má své vnitřní směrnice a nařízení, je tomu tak i u organizace Pionýr. Nejdŧleţitějším je statut Pionýra. Zde je upraveno vše, co se týká organizační výstavby, členství v Pionýru, hospodaření, atd. Statut Pionýra byl schválen na V. výročním zasedání Pionýra 13. listopadu 2004. Statut Pionýra zahrnuje: 1. název sdruţení – PIONÝR; 2. vymezení a účel – Pionýr je demokratické, dobrovolné, samostatné a nezávislé sdruţení dětí, mládeţe a dospělých; 3. pŧsobnost a sídlo – sídlem sdruţení je Praha 1, Senováţné náměstí 977/24; 4. jednotící prvky – základní jednotící prvky (název a znak, kterým je vpravo vzhŧru směřující vlaštovky na pozadí trikolory); 5. členství – členství je individuální, kolektivní nebo čestné; 6. organizační výstavba: Pionýrská skupina ( dále jen PS) Pionýrská skupina je organizační jednotkou sdruţení. Jejím hlavním úkolem je řídit a ekonomicky, organizačně a informačně zajistit činnost oddílu a klubŧ, jenţ má zaregistrované. Aby mohla pionýrská skupina vzniknout, je potřeba nejdříve její zaloţení a následná registrace. Pionýrskou skupinu musí tvořit nejméně 15 členŧ ve věku do 26 let a současně nejméně dvěma členy staršími 18 let. Členové starší 18 - 13 --
let musí splňovat kvalifikaci stanovenou vnitřní směrnicí sdruţení. Jeden z těchto členŧ musí být vedoucí pionýrské skupiny a druhý hospodářem, nelze tyto dvě funkce spárovat do jedné. Současně musí mít pionýrská skupina zaregistrovaný nejméně jeden oddíl, který má alespoň 5 členŧ ve věku do 18 let. Pionýrská skupina má právní subjektivitu, které skupina nabývá vznikem a pozbývá zánikem (WWW.PIONYR.CZ). Orgány pionýrské skupiny: RADA PIONÝRSKÉ SKUPINY -
nejvyšší orgán pionýrské skupiny, její členové jsou všichni vedoucí oddílu. Řídí činnost PS, volí a odvolává vedoucího PS, hospodáře PS a revizora PS. Dále má na starosti účetní uzávěrku, kterou schvaluje a rozpočet PS. Schází se minimálně jednou ročně. VEDENÍ PIONÝRSKÉ SKUPINY
-
výkonný orgán pionýrské skupiny, má alespoň tři členy. Členové jsou vedoucí PS, hospodář PS, a členové které volí rada PS. Rozhoduje o otázkách, které nejsou k rozhodování svěřeny jiným orgánŧm PS. VEDOUCÍ PIONÝRSKÉ SKUPINY
-
statutární orgán PS, je oprávněn PS zastupovat a jednat za ni ve všech věcech HOSPODÁŘ PIONÝRSKÉ SKUPINY
-
členem vedení PS, má na starosti vedení účetní a hospodářské agendy skupiny REVIZOR PIONÝRSKÉ SKUPINY
-
má na starosti kontrolu hospodaření PS, nesmí však revizi provádět u PS, kde je trvale registrován jako člen DELEGÁT PIONÝRSKÉ SKUPINY
-
člen Krajské rady Pionýra, zastupuje skupinu v Krajské radě Pionýra
- 14 --
Pionýrský oddíl a volnočasový klub Pionýrský oddíl je základní organizační jednotkou sdruţení. Zajišťuje pravidelnou výchovnou činnost dětí a mládeţe, a to v prŧběhu školního roku, nejméně jedenkrát v měsíci. Pionýrský oddíl musí mít nejméně pět členŧ, není právnickou osobou a nemá právní subjektivitu. Pionýrské centrum (dále jen PC) Jedná se o zvláštní organizační jednotku sdruţení, jejímţ úkolem je řídit a zajišťovat jak činnost oddílu a klubŧ, tak i společnou činnost registrovaných členŧ. Pionýrské centrum má právní subjektivitu. Pionýrské centrum musí být zaloţeno alespoň dvěma organizačními jednotkami sdruţení s právní subjektivitou. Rozhodnutí o zaloţení Pionýrského centra musí zakladatelé potvrdit písemnou formou (WWW.PIONYR.CZ). Krajská organizace Pionýra (dále jen KOP) Pionýr je organizačně členěn na Krajské organizace Pionýra podle uspořádání ČR. Účelem KOP je řídit a zajišťovat činnost pionýrských skupin , pionýrských center a oddílŧ, které má zaregistrované. Krajská organizace pionýra má právní subjektivitu. Krajská organizace Pionýra má tyto orgány: výroční zasedání krajské organizace Pionýra (nejvyšší orgán KOP, schází se nejméně jedenkrát za tři roky a tvoří ho zástupci všech pionýrských skupin, pionýrských center a oddílŧ, které příslušná KOP zaregistrovala); Krajská rada pionýra (tvořena z organizačních jednotek, které mají právní subjektivitu. Schází se nejméně dvakrát ročně, volí a odvolává předsedu Krajské rady pionýra, členy Výkonného výboru krajské rad pionýra); předseda Krajské rady Pionýra (statutární zástupce Krajské organizace Pionýra, má oprávnění za ni jednat ve všech věcech. Současně je členem Výkonného výboru Krajské rady Pionýra); hospodář, ekonom Krajské rady Pionýra (členem Výkonného výboru krajské rady Pionýra, obstarává hospodaření KOP); - 15 --
Výkonný výbor Krajské rady Pionýra (výkonný orgán KOP, minimální počet členŧ jsou tři) (WWW.PIONYR.CZ). Program organizace Pionýr Organizace Pionýr vyuţívá jako hlavní výchovný prostředek hru ve všech podobách. Pionýr hájí zájmy nejen svých členŧ, ale i všech ostatních dětí a mládeţe. Je to organizace zcela dobrovolná a hlavně otevřená všem, co mají zájem si hrát, učit se nové věci dovednosti atd. Ve svých hrách a aktivitách zdŧrazňuje všestrannost, rŧznorodost jako nedílnou součást rozvoje osobnosti dítěte a mladého člověka. U všech účastníkŧ akce se snaţí Pionýr o plné nasazení všech zúčastněných a jejich zapojení do činnosti kolektivu. Pionýr se snaţí o to, aby hodnoty významných dokumentŧ (Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte a jim podobné) pronikaly do vědomí lidí a aby jejich ustanovení nebyla nijak porušována (WWW.PIONYR.CZ). Ideály Pionýra I organizace Pionýr své hodnoty pojmenovává Ideály. Všichni členové Pionýra se snaţí, aby co nejvíce tyto ideály plnili, nebo se k nim alespoň přiblíţili. Ideály: PRAVDA – „Pionýr chrání pravdu a plní dané slovo“ (Buď upřímný a spravedlivý, chraň pravdu a dané slovo); POZNÁNÍ – „Pionýr je pracovitý, učí se“ (Poznej sám sebe, osvoj si vědění, znalosti a dovednosti); PŘÁTELSTVÍ – „Pionýr je přítelem všech dětí“ (Pomáhej bezbranným a slabším, chraň je, buď ohleduplný a kamarádský); POMOC – „Pionýr je statečný a kamarádský, pomáhá ostatním“ (Rozvíjej solidaritu se strádajícími a trpícími, pomáhej nezištně a z přesvědčení); PŘEKONÁNÍ – „Pionýr je čestný a spravedlivý“ (Překonej sám sebe, své špatné vlastnosti a návyky, nauč se ovládat sám sebe);
- 16 --
PŘÍRODA – „Pionýr chrání přírodu a ţivot na Zemi“ (Objevuj krásu a tajemství přírody, chraň přírodu a ţivot na Zemi); PAMĚŤ – „Pionýr má rád svou zem“ (Pamatuj osud a odkazŧ svého národa, chraň památky minulosti, poznávej dějiny lidstva) (PAVLÍKOVÁ, 2007).
Činnost organizace Pionýr Všichni registrování, ale i neregistrovaní členové organizace Pionýr mohou vyuţívat pestré nabídky činností: oddílové schŧzky, kluby, víkendové akce, tábory (letní i zimní), Pionýrská stezka (soutěţ zaměřená na rozvoj znalostí a dovedností – tábornické, turistické, sportovní, kulturní), Zdravá pionýrská krev (propagace dárcovství krve), Robinsonŧv ostrov (cyklus zaměřen na turisticko-tábornickou činnost), Pionýrský Sedmikvítek (soutěţ v kulturně uměleckých činnostech – zpěv, tanec, divadlo, literární tvorba, výtvarná a rukodělná tvorba). Organizace Pionýr je členem České rady dětí a mládeţe (HALADA, 2006).
1.1.2 Politické strany a hnutí Legislativa České republiky dává právo občanŧm sdruţovat se v politických stranách a hnutích, bez povolení státního orgánu. Jedná se o právnické osoby, registrovaných u Ministerstva vnitra. Politické strany a hnutí se řídí zákonem č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisŧ. Všechny politické strany odpovídají za své závazky svým majetkem, členové za závazky strany nebo hnutí neručí. Následné výsledky hospodaření musí politické strany předloţit ke kontrole Poslanecké sněmovně parlamentu v určeném termínu (OTRUSINOVÁ, 2009).
- 17 --
1.1.3 Církve a náboţenské společnosti Jedná se o právnické osoby, jenţ plně podléhají Ministerstvu kultury. Registrované církve a náboţenské společnosti upravuje zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonŧ (zákon o církvích a náboţenských společnostech) ve znění pozdějších předpisŧ. Příjmy církví a náboţenských společností mohou být z rŧzných zdrojŧ, např.: dary od fyzických i právnických osob, dary ze zahraničí, dotace ze státního rozpočtu, nájmy z budov. Výdaje mohou být např.: mzdy, odvod daní, opravy památek, výdaje na charitu, sociální a zdravotní pojištění (OTRUSINOVÁ, 2009).
1.1.4 Veřejná vysoká škola Je právnickou osobou, která se zřizuje a ruší zákonem č. 111/98 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonŧ (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisŧ. Hlavním zdrojem příjmu jsou dotace ze státního rozpočtu, výnosy z majetku, poplatky spojené se studiem, příjmy z darŧ a dědictví, výnosy z doplňkové činnosti, příjmy ze státních fondŧ, ale i příjmy z rozpočtŧ obcí. Veřejná vysoká škola dostává příspěvek ze státního rozpočtu na vědeckou, vzdělávací, uměleckou, vývojovou a jinou tvŧrčí činnost. Dále dostává příspěvky na programy celoţivotního vzdělávání. Vysoká škola si také mŧţe nárokovat příspěvky na ubytování a stravování studentŧ. . Veřejná vysoká škola by měla v rámci svých financí vytvářet tyto fondy: fond provozních prostředkŧ, fond účelově určených prostředkŧ, fond odměn, fond sociální, fond stipendijní, fond rezervní. Veškeré hospodářské výsledky, výroční zpráva, výsledky hodnocení činnosti musí být veřejně přístupné (RŦŢIČKOVÁ, 2009).
- 18 --
1.1.5 Nadace Do konce roku 1997 byla nadace řešena jako zvláštní forma právnické osoby občanským zákoníkem, jenţ přesně vymezoval postavení nadací. V současné době se nadace upravují zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonŧ (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisŧ. Nadace nebo nadační fond je právnickou osobou, zřizuje se dle zákona pro dosahování obecně prospěšných cílŧ. Hlavní náplní nadací je rozvoj duchovních hodnot, ochranu kulturních památek, rozvoj vědy, vzdělání, sportu, ochranu ţivotního prostředí. Zřizovatel nadace musí vydat statut nadace, který musí obsahovat podmínky pro poskytování nadačních prostředkŧ. Jmění nadace mŧţe být tvořeno jak peněţním majetkem, tak i majetkem nepeněţním, nebo cennými papíry. Nadační fondy jsou často zřizovány na podporu školství, pro zajištění školních i mimoškolních aktivit ţákŧ a studentŧ (RŦŢIČKOVÁ, 2009).
- 19 --
2 PIONÝRSKÁ SKUPINA PLEJÁDY ŠTERNBERK Tato kapitola bude pojednávat o vzniku a historii pionýrské skupiny Plejády Šternberk, o členech a jejich činnosti, a také o vzdělávání vedoucích a organizační struktuře celé skupiny. Kapitola má čtenáře seznámit s touto dětskou neziskovou organizací, neboť právě této organizaci je věnována empirická část této práce s cílem posoudit její hospodaření a financování, a také nalézt nějaké nové zpŧsoby zisku financí pro její bezproblémovou činnost.
2.1 HISTORIE Historie oddílu Plejády Šternberk se začala psát v roce 1985, ještě pod Pionýrskou skupinou 3. Základní školy ve Šternberku. Činnost oddílu byla zaměřena na turistiku a tábornictví. Oddíl se scházel na pravidelných schŧzkách kaţdý pátek. V roce 1989 aktivní členové ukončili povinnou školní docházku na základní škole a tím se utlumila i činnost oddílu. Nějakou dobu jezdili poslední členové na rŧzné víkendové akce jako klub dětí starší 15-ti let pod názvem KIVI. Oddíl Plejády po roce 1989 fungoval spíše jen ze setrvačnosti, ale i přes velký nedostatek vedoucích se podařilo získat nové děti a tím se činnost oddílu obnovila. 15. ledna roku 1990 byl oddíl zaregistrován u Okresní rady Pionýra pod názvem Pionýr Dalov s IČO PS 61989835. Tímto dnem získala výše jmenovaná pionýrská skupina právní subjektivitu a je v souladu s § 6 zák.83/1990 Sb. o sdruţování občanŧ jejím nositelem. V pionýrském oddílu Pionýr Dalov pŧsobily dva oddíly – Plejády a Sokolíci (menší děti). Opět se pořádali pravidelné páteční schŧzky dětí, které vyvrcholily letním stanovým táborem na táborové základně Hoštejn. K největším změnám došlo v roce 2001, kdy se změnil název z Pionýr Dalov na Pionýr Plejády Šternberk. Zároveň byl obnoven podle kroniky i starý znak (viz příloha č.1) vycházející ze znaku města Šternberk. Oddíl získal vlastní klubovnu, v níţ pořádal pravidelné schŧzky 2 - 3x v týdnu. V roce 2002 přebral pionýrský oddíl Plejády nepouţívanou táborovou základnu v Bohuslavicích u Konice po zaniklé PS J. Opletala v Litovli.
- 20 --
V dnešní době patří skupina mezi největší a nejaktivnější pionýrské skupiny v Olomouckém kraji. Má spoustu stálých členŧ a kaţdoročně svojí velkou nabídkou aktivit přitáhne spoustu nových zájemcŧ o aktivní vyuţití volného času jak o víkendech, tak hlavně v období školních prázdnin (WWW.PLEJADY.ZDE.CZ).
2.2 ČLENSKÁ ZÁKLADNA Pionýrská skupina Plejády Šternberk je otevřena pro všechny věkové skupiny. V roce 2006 se opět obnovil oddíl nejmenších dětí, zejména se jedná o prvňáčky z místních základních škol. U těchto dětí je kladen dŧraz na rozvoj osobnosti dítěte, schopnost být členem kolektivu, vše však nenásilnou formou prostřednictvím her a soutěţí. Dětem ve věkovém rozpětí 8 – 15 let nabízí skupina oddílové schŧzky zaměřené na rŧznorodé aktivity, např. sportovní, dramatický či turistický krouţek, táborové dovednosti a nově i krouţek vodácký. Zde se dětí učí základní pravidla a dovednosti potřebné k řízení lodě (Pálavy), které následně vyuţívají na pravidelných vodáckých výpravách na řekách. Mimo oddílové schŧzky se pořádají pravidelné jednodenní výpravy, víkendové akce, zimní tábor a vrcholem celoroční činnosti je letní stanový tábor. Tábor pravidelně střídá obě táborové základny patřící skupině (TZ Hoštejn, TZ Bohuslavice u Konice). Pro aktivní členy starší 15 let funguje v oddílu klub K15. Většina členŧ prošla odborným školením potřebným pro práci s dětmi a mládeţí, zakončenou certifikační zkouškou. Tito členi se aktivně podílí na činnosti skupiny. Pomáhají zajišťovat akce pro děti, jezdí pracovat na brigády na táborové základny, aby byly v co nejlepším stavu. Pro pobavení této mládeţe se pořádají pravidelné akce např. Silvestr, víkend plný her, Ţranice, velikonoční Rangers,... (WWW.PLEJADY.ZDE.CZ). Věkové sloţení členské základny PS Plejády Šternberk za poslední tři roky (2007, 2008, 2009) je znázorněno v následujícím grafu č. 1.
- 21 --
Graf č. 1 - Věkové sloţení členské základny v letech 2007 - 2009
Členská základna PS Plejády v letech 2007 - 2009
Počet členů
20 15 10
do 18 let od 18 let
5 0 2007
2008
2009
Rok
Z grafu č. 1 lze vidět, ţe v roce 2008 byl největší počet členŧ do 18 let (18), přičemţ v předchozím roce 2007 jich bylo o 4 méně (14). Celkový počet členŧ byl nejvyšší v roce 2007. Tento rok bylo zaregistrovaných celkem 33 členŧ a v roce 2008 28 členŧ, coţ je nejméně za zmiňované 3 roky. V roce 2009 měla skupina 31 členŧ.
2.3 ČINNOST PS PLEJÁDY ŠTERNBERK PS Plejády Šternberk je nezisková organizace pracující s dětmi a především pro děti! U členŧ i u „nečlenských kamarádŧ“ skupina usiluje o úplné zapojení do kolektivu, her, soutěţí a jiných činností, jejichţ prostřednictvím se snaţí, aby z dětí vychovala sociálně silné osobnosti, které by byly schopny prosadit své zájmy a nápady. Svojí činností (viz příloha č. 2) se aktivně podílí na prevenci proti kriminalitě, drogám, výtrţnictví. PS Plejády se proto celou svou dobu existence řídí hlavním heslem:
„Kdo si hraje, nezlobí.“
- 22 --
2.4 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PS PLEJÁDY ŠTERNBERK Aby mohla být pionýrská skupina zaloţena, musí mít registrovaných alespoň 15 členŧ, u kterých je věková hranice do 26 let. Kaţdá skupina musí mít skupinového vedoucího, který má příslušná školení a dosáhl věkové hranice 21 let. Dále musí mít hospodáře skupiny, který má také příslušná školení a dosáhl věkové hranice 18 let. Funkce hlavního vedoucího skupiny a hospodáře nesmí být duplicitní. Vedoucí oddílu a oddíloví vedoucí musí mít 18 let a opět příslušná školení. Organizační struktura PS Plejády je uvedena v příloze č. 3.
2.5 VZDĚLÁVÁNÍ V PS PLEJÁDY ŠTERNBERK Všichni členové skupiny, po dovršení patnáctého roku, kteří chtějí dále pracovat jako vedoucí nebo instruktoři v oddíle musí projít odborným školením. Školení je pod záštitou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, provádí je Pionýrské vzdělávací centrum krajské organizace Pionýra. Školení má několik částí: pedagogiku, psychologii, právní problematiku, první pomoc, základy hospodaření, statut Pionýra. Školení je rozděleno do několika kategorií: hlavní vedoucí skupiny, hospodář skupiny, hlavní vedoucí tábora, oddílový vedoucí, instruktor, zdravotník. Školení probíhá většinou formou několika intenzivních výukových víkendŧ. Kaţdý kurz je zakončen testem, kde se ověřují nabyté znalosti, lektor zjistí, zda byla problematika pochopena a vyhodnotí zda uzná kurz za splněný. Po splnění všech částí kurzu a kladném hodnocení dostává účastník certifikát (viz. příloha č. 4).
- 23 --
Platnost školení je na dobu určitou, a to pět let. Po uplynutí této doby musí kaţdý absolvovat krátký rekvalifikační kurz, který prodlouţí platnost o dalších pět let. Dŧvodem omezené platnosti jsou stále nové trendy jak ve výchově jedincŧ, právních úpravách, ale také ve změnách zákonŧ (HALADA, 2007).
- 24 --
3 HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ PS PLEJÁDY ŠTERNBERK Velkým problémem neziskových organizací je získávání nezbytných finančních prostředkŧ k uskutečňování jejich aktivit (DUBEN, 1996). Tato kapitola poskytuje přehled hospodaření PS Plejády Šternberk, ale také zachycuje návrhy jak zlepšit financování zmiňované neziskové organizace.
3.1 HOSPODAŘENÍ PS PLEJÁDY ŠTERNBERK Při hospodaření s finančními prostředky se vychází ze schváleného rozpočtu PS. Pionýrská skupina Plejády Šternberk hospodaří samostatně s majetkem, který získala při svém zaloţení, nebo s majetkem, který nabyla v prŧběhu své činnosti. Skupina má zřízený svŧj vlastní účet vedený u bankovního ústavu, uţívá vlastní tiskopisy a razítko z nichţ jednoznačně vyplývá příslušnost ke sdruţení Pionýr. Od roku 2009 vedou PS Plejády Šternberk podvojné účetnictví v elektronické podobě a to v programu MONEY S3 od firmy Cigler software. Samozřejmě ke všem poloţkám je potřeba mít účetní doklady v papírové podobě. Účetní doklady jsou originální písemnosti, které mohou být vypsány i ručně, ale musí obsahovat tyto náleţitosti: datum vystavení, označení účetního dokladu, název a adresu subjektu, který doklad vystavil a to ve formě razítka včetně IČ, peněţní částku, druh zboţí, cenu za kus a cenu celkem, výši DPH, podpis osoby odpovědné za jeho zúčtování a razítko. Mŧţe se v některých případech jednat i o prodej od soukromých zemědělcŧ, sluţeb občanŧ, v tomto případě musí obsahovat tyto náleţitosti: jméno a příjmení prodávajícího, adresu trvalého bydliště, číslo občanského prŧkazu, - 25 --
datum vystavení, předmět prodeje, podpis prodávajícího.
3.2 DOTACE PS PLEJÁDY ŠTERNBERK Hlavním zdrojem financí pro PS Plejády Šternberk jsou kromě členských příspěvkŧ a účastnických poplatkŧ dotace. V minulosti to byly hlavně dotace ze státního rozpočtu a dotace z rozpočtu města Šternberk. Od města PS Plejády dostávají kaţdoročně dotace na provozní náklady klubovny. V současné době existuje více zpŧsobŧ na získání financí pro neziskové organizace. Přestává platit pravidlo, obrátit se na nejbliţší zdroj. V dnešní době je třeba se neupínat pouze na jeden, nebo dva zdroje, ale snaţit se získat finance z více zdrojŧ a to hlavně kvŧli finanční stabilitě a finanční nezávislosti dané organizace. Mŧţeme se obrátit na několik zdrojŧ: Stát - případě PS Plejády se jedná o Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a jeho dotačních programŧ. Grantové systémy ministerstva mají jiţ řadu let pevná pravidla a
financování
se
přiděluje
prostřednictvím
grantových
výběrových
řízení
(BREJCHOVÁ, 2006).
Kraje - kraje mají zpracovaný systém podpory v oblasti mládeţe a sportu. Podmínky pro poskytování těchto dotací si nastavuje kaţdý kraj jinak. Některé kraje podporují hlavně sportovní aktivity, jiné naopak podporují práci s dětmi a mládeţí. Podrobné informace o moţnosti ziskŧ dotací mají všechny kraje podrobně popsány na svých webových stránkách. Je zde moţnost si i prohlédnout
přehledy poskytnutých dotací z let
minulých, coţ mŧţe významně podpořit, popřípadě pomoci v rozhodování, o jakou dotaci poţádat (BREJCHOVÁ, 2006).
- 26 --
Obce a města - obce a města vypisují své grantové programy na podporu aktivit s dětmi a mládeţí. Kaţdá obec má své specifické poţadavky, se kterými je nutno se velmi dobře seznámit a dodrţovat je. Dotace mají rozděleny do několika kategorií, proto je potřeba si dobře zvolit ve které je šance dotaci získat (BREJCHOVÁ, 2006). Nadace a nadační fondy - řada nadací a fondŧ realizuje v České republice granty. V mnoha případech se jedná o nadace zahraniční, které svou aktivitu vyvíjejí ve spolupráci s konzuláty svých zemí. Podrobný přehled nadací je zmapován a publikován například při činnosti ICN v Praze (BREJCHOVÁ, 2006). Mezinárodní finanční zdroje - vzhledem k tomu, ţe Česká republika je součástí Evropské unie, mŧţe čerpat finanční prostředky zejména ze zdrojŧ Evropské unie, určených pro podporu aktivit mládeţe. Podrobné podmínky získání finančních prostředkŧ z těchto zdrojŧ lze nalézt na webových
stránkách České
národní agentury pro
mládeţ
–
www.youth.cz.
(RAMPOUCHOVÁ, STOLAŘ, TOMČALA, a kol, 2005). Další moţností je získávání těchto finančních prostředkŧ je pro subjekty, které se mohou zapojit do příhraniční spolupráce v rámci jednotlivých euroregionŧ (viz. příloha č.6). Finanční prostředky pro Euroregiony je nejjednodušší získat u Regionální rozvojové agentury příslušného regionu. I kdyţ finanční prostředky Evropské unie mimo tyto dva uvedené zdroje nejsou cíleně zaměřené na aktivity mládeţe, je moţné získávat finance na projekty jinak zaměřené. Mŧţou být zaměřené třeba na oblast dobrovolnictví, ochrany dětí a mládeţe, zvyšování konkurence schopnosti na trhu práce a pod. Finance je moţné získávat jak ze strukturálních fondŧ – ve spolupráci s obcí nebo krajem, tak i vypisovaných projektŧ (BREJCHOVÁ, 2006). .
- 27 --
ze samostatně
3.3 PŘEHLED HOSPODAŘENÍ PS PLEJÁDY ŠTERNBERK ZA OBDOBÍ 2007 – 2009 Tato kapitola poskytuje přehled nejčastějších poloţek hospodaření PS Plejády Šternberk, které jsou pro ni v současné době největším zdrojem příjmŧ a výdajŧ.
3.3.1 Členské příspěvky Základním pilířem pro získávání dotací od Ministerstva školství,
mládeţe
a tělovýchovy, prostřednictvím Krajské organizace pionýra, jsou odvedené členské příspěvky na Ústředí pionýrské organizace. V roce 2007 činil členský příspěvek na osobu 200 Kč, z čehoţ se odvádí 90 Kč na Ústředí Pionýra, 20 Kč se odvádí Krajské organizaci a skupině PS Plejády zŧstane za jednoho člena 90 Kč. V roce 2008 se členský příspěvek zvýšil na 250 Kč. Odvod na Ústředí Pionýra zŧstává stejný (90 Kč), pouze odvod na Krajskou organizaci se zvýšil na 50 Kč. Skupině PS Plejády tedy za jednoho člena zŧstává 110Kč. V roce 2009 se vzhledem k ekonomické situaci opět zvýšil členský příspěvek na 300 Kč. Odvod na Ústředí Pionýra zŧstává stále stejný (90 Kč), na Krajskou organizaci zŧstala výše odvodu členských příspěvku také stejná (60 Kč). Pouze skupina PS Plejády navýšila členský příspěvek na 150 Kč za člena. Dále musí kaţdá skupina odvádět ročně poplatek 300 Kč za skupinu, který se odvádí také na Ústředí Pionýra. Počet registrovaných členŧ v dané skupině ovlivňuje výši získaných dotací od Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. V praxi to znamená, ţe čím více registrovaných členŧ je ve skupině, tím větší jsou dotace. Členské příspěvky přijaté podle stanov, statutu, zakládacích listin občanského sdruţení jsou osvobozeny od daně z příjmŧ (TOŠNER, 1999). Celkový přehled zaregistrovaných členŧ skupiny PS Plejády Šternberk a celkový přehled členských příspěvkŧ je znázorněno v tabulce č. 1 a grafu č. 2.
- 28 --
Tabulka č. 1 - Celkový přehled členů a příspěvků PS Plejády Šternberk za roky 2007 – 2009 2007
2008
2009
33
28
31
Vybrané příspěvky (Kč)
6 600
7 000
9 300
Odvedené příspěvky (Kč)
3 930
4 220
4 950
Počet členů
Graf č. 2 - Celkový přehled členů a příspěvků PS Plejády Šternberk za roky 2007 – 2009
Členské příspěvky 10000 9000 8000 7000 6000 Kč 5000 4000 3000 2000 1000 0
Vybrané příspěvky Odvedené příspěvky
2007
2008
2009
Rok
Z následující tabulky č. 1 a grafu č. 2 lze vyčíst finanční částky, které skupina vybrala na členských příspěvcích a kolik peněz z dané částky musela odvést. I kdyţ v roce 2009 byl menší
počet zaregistrovaných členŧ (31) neţ v roce 2007 (33), byla vybraná
i odvedená částka větší, neboť i výše členského poplatku byla se srovnáním s rokem 2007 vyšší, a to o 100 Kč.
- 29 --
3.3.2 Příjmy a výdaje táborových základen Největším příjmem pro PS Plejády Šternberk jsou bezesporu příjmy z pronájmŧ táborových základen. PS Plejády Šternberk v současné době vlastní dvě táborové základny. Jde o táborovou základnu Hoštejn u Zábřehu na Moravě a táborovou základnu Pod Pandurkou v Bohuslavicích u Konice. Na těchto základnách se pronajímají letní (prázdninové) táborové turnusy, ale i celoroční pronájem chat. Kaţdoročně se jedná celkem o sedm 14-ti denních turnusŧ a několik víkendŧ během roku. S provozem táborových základen souvisí i nákladná údrţba na jejich provoz. Příjmy z pronájmu výrazně převyšují náklady na údrţbu (viz. tabulka č. 2, graf č. 3), proto se stávají největším příjmem pro PS Plejády Šternberk. Tabulka č. 2 - Příjmy a výdaje táborových základen 2007
2008
2009
Příjmy z pronájmu (Kč)
100 305
110 670
69 505
Výdaje na provoz (Kč)
29 435
66 305
17 819
Graf č. 3 - Příjmy a výdaje táborových základen
Příjmy a výdaje základen 120000 100000 80000 Kč 60000
Příjmy
40000
Výdaje
20000 0 2007
2008 Rok
- 30 --
2009
Tabulka č. 2 a graf č. 3 popisují příjmy a výdaje spjaté s táborovými základnami. Lze zde vidět, ţe největších příjmŧ bylo dosaţeno v roce 2008 (110 670 Kč), ale na opravách se utratilo 66 305 Kč. V předchozím roce sice skupina získala z pronájmu o 10 365 Kč méně, ale také mnohem méně financí (29 435 Kč) se dalo do oprav, proto tento rok (2007) byl pro skupinu finančně lepší, neboť jí z pronájmu zŧstalo na další činnost o 26 505 Kč více.
3.3.3 Dotace Dalším dŧleţitým zdrojem příjmu pro PS Plejády Šternberk jsou dotace. Jedná se jak o dotace od Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy rozdělované prostřednictvím krajských organizací Pionýra, tak dotace od města Šternberk. Dotace od ministerstva rozděluje Ústředí Pionýra jednotlivým krajským organizacím dle počtu registrovaných členŧ (viz. kapitola 4.3.1), které je následně rozděluje pionýrským skupinám v kraji. Dotace od ministerstva se rozdělují do několika kategorií, na neţ je moţno ţádat o příspěvek. Jedná se o: materiálně technické zabezpečení, provozní náklady klubovny, příspěvek na nájem klubovny, vybavení klubovny, příspěvky na víkendové akce, příspěvky na zimní tábor, příspěvky na materiálně technické zabezpečení letního tábora. Dotace od města Šternberk, jsou kaţdoročně spojené s příspěvkem na provoz klubovny PS Plejády Šternberk. Kaţdoročně je nutné vyplnit poţadovaný formulář (viz příloha č. 5) a doloţit výroční zprávu. Náklady na provoz klubovny jsou 48 000 Kč ročně, kde je zahrnutý jak nájem, tak i provozní náklady klubovny. Město Šternberk výši příspěvku kaţdoročně mění v závislosti na hospodaření s městským rozpočtem. V roce 2008 PS Plejády ţádali město Šternberk o dotaci na podporu akce „Tábornická stezka“, kterou pořádá kaţdé dva roky společně s organizací Skaut Šternberk. Jedná se o akci určenou jak pro obě organizace, tak hlavně pro širokou veřejnost. Vzhledem k tomu,
- 31 --
ţe tato akce je veřejně přístupná, byla zahrnuta do dotačního programu „Prevence kriminality“. Výše příspěvku od města Šternberk činila 3 000 Kč. Výše příspěvkŧ od ministerstva a města Šternberk je uvedená v tabulce č. 3 a grafu č. 4.
Tabulka č. 3 - Celkový přehled získaných dotací PS Plejády Šternberk v letech 2007 - 2009 2007
2008
2009
Dotace MŠMT (Kč)
5 765
51 252
33 811
Dotace město Šternberk (Kč)
20 000
23 000
9 900
Graf č. 4 - Celkový přehled získaných dotací PS Plejády Šternberk v letech 2007 - 2009
Dotace v letech 2007 - 2009 60000 50000 40000
Dotace MŠMT
Kč 30000 20000
Dotace město Šternberk
10000 0 2007
2008
2009
Rok
Největší dotace, podle tabulky č. 3 a grafu č. 4, získala skupina v roce 2008 a to jak od MŠMT (51 252 Kč), tak i od města Šternberk (23 000 Kč). Naopak nejniţší dotaci poskytlo město Šternberk v roce 2009 (9 900 Kč) a MŠMT v roce 2007 (57 65 Kč). Největší celkovou finanční částku z dotací získala skupina v roce 2008 (74 252 Kč) a nejmenší částka byla získána v roce 2007. Tato částka byla o 48 487 Kč niţší a činila 25 765 Kč. - 32 --
3.3.4 Účastnické poplatky Příjmy přímo spojené s činností PS Plejády Šternberk jsou účastnické poplatky. Účastnické poplatky platí všichni účastníci akce pořádané skupinou Plejády. Většinou se jedná o poplatky za jednodenní akce, víkendové akce, zimní a letní tábory. Poplatky se skládají z několika částí: cenová norma na stravování (65 Kč/den), náklady na ubytování, cestovní náklady, náklady na materiálně technické zabezpečení, odměny za soutěţe. U některých akcí cena akce převyšuje poplatek za akci, proto se částečně platí z peněz skupiny. Jedná se hlavně o kaţdoroční „vodáckou výpravu“. Tato akce je velmi finančně náročná vzhledem k nutnosti zapŧjčení vodáckého vybavení. Z vybraných účastnických poplatkŧ jde většina poplatkŧ zpět na zaplacení dané akce pořádané skupinou Plejády. Srovnání vybraných a následně pouţitých účastnických poplatkŧ je znázorněno v tabulce č. 4 a grafu č. 5.
Tabulka č. 4 - Přehled pouţitých účastnických poplatků v letech 2007 – 2009 skupinou PS Plejády Šternberk 2007
2008
2009
Vybrané poplatky (Kč)
145 960
130 555
181 136
Pouţité poplatky (Kč)
176 771
80 261
131 910
- 33 --
Graf č. 5 - Přehled pouţitých účastnických poplatků v letech 2007 – 2009 skupinou PS Plejády Šternberk
Poplatky spojené s činností 200000 150000 Kč 100000
Vybrané poplatky Použité poplatky
50000 0 2007
2008
2009
Rok
Z následující tabulky č. 4 a grafu č. 5 lze vyčíst mnoţství vybraných a pouţitých účastnických poplatkŧ. Jak je vidět, tak v roce 2007 skupina vybrala 145 960 Kč, ale pouţila 176 771 Kč, tím pádem se muselo z rozpočtu skupiny dofinancovat 30 811 Kč. Následující 2 roky měla skupina vţdy vyšší příjem neţ výdej účastnických poplatkŧ, ale to bylo zpŧsobeno většími dotacemi města Šternberk a MŠMT (viz podkapitola 3.3.3). V roce 2008 zŧstalo skupině pro její další potřeby 50 294 Kč a v roce 2009 to bylo o 1 068 Kč méně, tedy 49 226 Kč.
3.3.5 Ostatní příjmy a výdaje V roce 2009 se pionýrská skupina Plejády Šternberk zúčastnila akce „Srdíčkový den“ pořádanou organizací občanské sdruţení Ţivot dětem“. Cílem kampaně je získat finanční prostředky, které jsou následně vyuţity k nákupu přístrojové technologie a dalšího potřebného vybavení pro dětská oddělení některých praţských i mimopraţských nemocnic, dětské stacionáře, ústavy pro handicapované děti, dětské domovy atd., prodejem plastových srdcí a magnetických obrázkŧ. Celá akce byla postavena tak, ţe polovina z vybraných peněz byla formou darovací smlouvy přenechána skupině Plejády Šternberk.
- 34 --
Celkem dobrovolníci z řad dětí skupiny Plejády vybrali 5 010 Kč, z čehoţ skupině připadla částka 2 505 Kč. Mezi další výdaje skupiny Plejády Šternberk patří výdaje na zajištění činnosti vyplývající z poslání skupiny. Patří sem např. náklady: administrativní, provozní, na mzdy odborných pracovníkŧ (zdravotní sestra na táboře), daně, materiální vybavení, fotopráce, cestovní náklady, nákup softwaru pro PC, telefon.
3.3.6 Celkové zhodnocení hospodaření PS Plejády Šternberk za roky 2007 - 2009 Celkové hospodaření spojené s činností pionýrské skupiny Plejády Šternberk je znázorněno v následující tabulce č. 5 a grafu č. 6. z nichţ je patrné, ţe skupina PS Plejády Šternberk hospodaří relativně vyrovnaně, pouze v roce 2007 byla skupina ve ztrátě.
Tabulka č. 5 - Celkové hospodaření PS Plejády Šternberk za roky 2007 - 2009 2007
2008
2009
Celkové příjmy (Kč)
279 236
327 886
306 261
Celkové výdaje (Kč)
312 392
291 377
290 806
- 35 --
Graf č. 6 - Celkové hospodaření PS Plejády Šternberk za roky 2007 - 2009
Celkové příjmy a výdaje 2007 - 2009
330000 320000 310000 300000 Kč 290000 280000 270000 260000 250000
Celkové příjmy Celkové výdaje
2007
2008
2009
Rok
Tabulka č. 5 a graf č. 6 zachycují celkové hospodaření skupiny PS Plejády Šternberk za roky 2007 aţ 2009. Lze vidět, ţe největší celkové příjmy měla skupina v roce 2008. Tyto příjmy dosáhly částky 327 886 Kč. Naopak nejniţších příjmŧ bylo dosaţeno v roce 2007 (279 236 Kč). I kdyţ skupina měla v roce 2007 nejniţší příjmy za poslední zmiňované 3 roky, byly její celkové výdaje v tomto roce největší, činily 312 392 Kč. Skupina měla tedy na konci roku 2007 celkový zŧstatek - 33 156 Kč. Nejlépe skupina hospodařila v roce 2008, kdy byl její celkový zŧstatek na konci roku 36 509 Kč. Špatně skupina nehospodařila ani v následujícím roce 2009, kdy na konci roku měla zŧstatek 15 455 Kč.
3.4 DALŠÍ MOŢNOSTI ZISKU FINANCÍ PRO PS PLEJÁDY ŠTERNBERK Dětská nezisková organizace PS Plejády Šternberk nevyuţívá ještě mnoho dalších moţností, jak získat peníze pro svoji činnost. V této kapitole jsou uvedené další moţnosti zisku financí to například ze zdrojŧ z: ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy; ministerstva obrany; Olomouckého kraje a z fondŧ Evropské unie. U těchto 5 uvedených poskytovatelŧ uvádím přímo konkrétní moţnosti zisku financí. - 36 --
Skupina zde peníze
ještě neţádala,
protoţe v současné době
nemá ţádného
„dobrovolníka“, který by se této problematice chtěl podrobněji věnovat, neboť aby byl projekt, na který bude skupina ţádat finanční podporu úspěšný, musí tomu pověřená osoba dostatečně rozumět, aby vynaloţená práce spojená s papírováním nepřišla vniveč. Přemýšlím nad tím, ţe po dokončení této práce se zúčastním nějakého školení týkajícího se právě získávání peněz z nejrŧznějších grantŧ a programŧ.
3.4.1 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Pionýrská skupina Plejády Šternberk nikdy v minulosti neţádala samostatně dotace z Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Ministerstvo má vypsané programy státní podpory pod názvem „Programy státní podpory práce s dětmi a mládeţí pro nestátní neziskové organizace na léta 2007 aţ 2010“ (WWW.MSMT.CZ). Tyto programy vyhlašuje ministerstvo dle zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Podpora programŧ
je zaměřena na dlouhodobé a pravidelné činnosti nestátních neziskových
organizací pracujících s dětmi a mládeţí. Pionýrská skupina Plejády Šternberk by mohla zaţádat o dotaci v Programu č. 1 - Zabezpečení pravidelné činnosti nestátní neziskové organizace pro organizované děti a mládeţ. Tento program je určen pouze pro občanská sdruţení dětí a mládeţe, přičemţ musí být splněna podmínka o počtŧ členŧ. Počet členŧ musí tvořit ze 70% registrovaní členové ve věku do 26 let. Cílem programu je podpora pravidelné celoroční činnosti nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeţí. Program se týká pouze dětí a mládeţe, kteří jsou registrováni u dané nestátní neziskové organizace, tzn., ţe program není určení pro podporu veřejnosti, ale pouze daného občanského sdruţení. Program by se dal zaměřit na podporu letního tábora, kdy podpora z ministerstva je ve výši 80 Kč/ den na dítě ve věku do 18 let. Částka z tohoto programu, na kterou by v tomto případě mohla PS Plejády Šternberk dosáhnou je cca 45 000 Kč.
- 37 --
3.4.2 Ministerstvo obrany PS Plejády Šternberk by se letos chtěla pokusit získat dotaci z programu Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany má vypsané dotační programy na podporu sportu a branné přípravy. Tento dotační program by chtěla skupina vyuţít na zakoupení materiálového vybavení pro outdoorové aktivity. V případě naší skupiny by se jednalo převáţně o zakoupení: vzduchovek, statických lan, úvazkŧ, karabin, jistících smyček, atd. Vzhledem k častým outdoorovým činnostem zaměřeným hlavně na lanové aktivity pro skupinu, rodiče dětí ale i veřejnost by chtěla skupina v tomto dotačním programu uspět. Předpokládaná výše ţádaných finančních prostředkŧ z tohoto programu pro PS Plejády Šternberk by měla být cca 15 000 Kč.
3.4.3 Olomoucký kraj V Olomouckém kraji by skupina PS Plejády Šternberk mohla zaţádat o grant v oblasti školství, mládeţe a sportu. Zde by se mohla zapojit do grantŧ pro nestátní neziskové organizace vypsaných kaţdoročně Nadací O2. Tato nadace kaţdoročně vypisuje projekty na podporu neziskového sektoru v úseku práce s dětmi a mládeţí. Kaţdoročně nadace rozdělí cca 10 mil. Kč. Projekty se dělí podle výše ţádaného příspěvku na velkorozpočtové projekty s částkou 300 – 400 tis. Kč a malorozpočtové projekty v hodnotě 50 - 100 tis. Kč. Grant mohou získat projekty, které napomáhají pozitivnímu rozvoji dětí a mládeţe (WWW.KR-OLOMOUCKY.CZ). V případě PS Plejády Šternberk by připadal v úvahu grant zaměřující se na „Aktivní vyuţití volného času“. Jednalo by se o grant na dlouhodobě připravovanou kompletní rekonstrukci a opravu táborové základny TZ Pod Pandurkou ve vlastnictví PS Plejády Šternberk. Konkrétně by šlo o kompletní rekonstrukci stávající uţitné budovy - 38 --
a vybudování hygienického zázemí. Cílová částka ţádaného grantu by byla ve výši 300 tis. Kč. Podmínkou získání grantu je spoluúčast dalších subjektŧ v minimální výši 20% předpokládaných nákladŧ.
3.4.4 Fondy Evropské unie Co se týká získávání peněz z rŧzných fondŧ Evropské unie, je tato problematika daleko sloţitější a náročnější na přípravu neţ u ostatních zdrojŧ. U Evropských fondŧ mají povětšinou daleko větší nároky na propracovanost podávaných grantŧ. Spousta dotačních programŧ je vázána spíše na všeobecný regionální rozvoj, na nadnárodní spolupráci více organizací nebo poţadují skupinu s celonárodní pŧsobností. Granty z Evropské unie jsou přímým finančním příspěvkem z rozpočtu, ve formě daru, který má financovat činnost skupiny, která sleduje cíl, který je obecném evropském zájmu (OMONDI, MUNEVAR, LILJEGREN, A KOL., 2005). Pro PS Plejády Šternberk by mohl přijít v úvahu program „Mládeţ v akci“, který zaštiťuje Česká národní agentura Mládeţ. Vzhledem k moţnostem skupiny Plejády by se dalo zvaţovat nad Akcí č. 1, coţ je akce pod názvem „Mládeţ pro Evropu“. Cílem akce je výměna mládeţe (WWW.MLADEZVAKCI.CZ). Výměnou mládeţe dochází k rozvoji mládeţe, poznávají nové sociální a kulturní prostředí. V neposlední řadě se mládeţ učí i cizí jazyk, nebo prohlubují jiţ své nabyté znalosti cizího jazyka. Výměny mládeţe se realizují ve spolupráci s hostitelskou skupinou, s jednou, dvěma nebo více skupinami z rŧzných zemí Evropské unie. Věková hranice účastníkŧ je v rozmezí 13 – 25 let, počet účastníkŧ je v rozmezí 16 – 60 osob. Finanční podpora tohoto grantu spočívá v zafinancování nákladŧ na přípravu, cestovní náklady, náklady na ubytování a stravu. Další moţné náklady, na které je moţno dosáhnout, je financování na očkování, víza, a mimořádné náklady na podporu znevýhodněné mládeţe. Někteří vedoucí PS Plejády Šternberk se jiţ podobné akce zúčastnili společně se spřátelenou organizací PTPI Šternberk a akce byla velmi úspěšná a přínosná. Vzhledem ke kladným zkušenostem, by mohla PS Plejády podobnou akci uskutečnit s mládeţí v některé zemi Evropské unie, která je podobného zaměření jako PS Plejády Šternberk.
- 39 --
ZÁVĚR Má bakalářská práce je zaměřena na hospodaření pionýrské skupiny Plejády Šternberk, její přehled příjmŧ a výdajŧ a hlavně na moţnosti získání dalších finančních prostředkŧ z rŧzných dotačních programŧ a zdrojŧ, které skupina doposud ještě nikdy nevyuţila. Pionýrská skupina samo o sobě je relativně finančně soběstačná. Skupina je schopna získat sama finanční prostředky hlavně z pronájmŧ táborových základen, dotací od města Šternberk a dotací z Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy prostřednictvím Krajské organizace Pionýra. Tyto finanční prostředky jsou schopny pokrýt běţné výdaje skupiny, bez nějaké mimořádné finanční události. V současné době musí skupina řešit aktuální finanční problémy týkající se kompletní rekonstrukce táborových základen, odkoupení pozemku na táborové základně TZ Pod Pandurkou, vlastní klubovnu. Bohuţel nic z těchto plánovaných akcí není skupina schopna sama zafinancovat bez podpory grantŧ a dotací. Z tohoto zjištění vyplývá, ţe by se skupina měla zaměřit na schopnost zajistit finanční prostředky z kraje, který kaţdoročně vypisuje na podobné akce granty viz. podkapitola 3.4.3. V práci jsem se zaměřil na moţnost získání financí z rŧzných
zdrojŧ, jak na
rekonstrukci základny, tak na materiálně technické zabezpečení skupiny, podporu letního prázdninového tábora a v neposlední řadě na mezinárodní výměnu mládeţe, která by byla pro naši skupinu určitě velkým přínosem a úplně novou ţivotní zkušeností pro děti a mládeţ. Vzhledem ke stále se sniţujícím příspěvkŧm od města Šternberk, nejistým příjmŧm z pronájmu základen, by se měla skupina PS Plejády Šternberk více zaměřit na získávání financí z rozpočtu kraje a z fondŧ Evropské unie. Z kraje jednak vzhledem k výši dotačních příspěvkŧ, které vypisuje a také kvŧli většímu zviditelnění skupiny, které má vliv na příchod nových členŧ. Z fondŧ Evropské unie je dŧleţité se snaţit získávat peníze hlavně také pro výši příspěvkŧ, rozmanitosti vypisovaných programŧ, kde si kaţdá nezisková organizace najde ten „svŧj“, ale hlavně si myslím, ţe peníze z fondŧ Evropské unie budou v budoucnu nejdŧleţitější a moţná jediné, které bude moţno získat. Myslím si, ţe po mém hlubším proniknutí do problematiky financování PS Plejády Šternberk a po zjištění moţnosti dalšího zisku financí, se skupina určitě pokusí některého dotačního programu nebo grantu vyuţít. Další mŧj poznatek, který jsem zjistil díky zpracovávání této bakalářské práce je ten, ţe osoba, která by chtěla hlouběji proniknout do dotačního a grantového systému a chtěla by - 40 --
jej následně vyuţít, se neobejde bez rŧzných školení zaměřených na tuto problematiku. Školení je určitě nutné, pokud chcete podat ţádost na získání
finančních zdrojŧ
z Evropské unie. U těchto dotačních programŧ a grantŧ je kladen velký dŧraz na propracovanost podávaného projektu a jeho vyuţití. V blízké budoucnosti bych se chtěl touto problematikou zabývat, doplnit další informace ze školení o dotačních programech, abych mohl být přínosem pro skupinu PS Plejády Šternberk v oblasti zisku financí.
- 41 --
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ
LITERATURA BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. a kol.: Ekonomika a financování neziskové organizace. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1293-8. BREJCHOVÁ, K.: Jak na projekty. 2. vyd. Praha: Pionýr, 2006. ISBN 80-87031-07-5. ČEPELKA, O.: Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie II. díl. 1. vyd. Ralsko: Obč. sdruţení Omega, 2003. ISBN 80-902376-4-9. DUBEN, R.: Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1996. ISBN 80-85963-19-1. HALADA, P. a kol.: Výroční zpráva pionýr 2006. Praha: Ústředí pionýra, 2006. ISBN 978-80-87031-11-7. HALADA, P. a kol.: Výroční zpráva pionýr 2007. Praha: Ústředí pionýra, 2007. ISBN 978-80-87031-19-9. HAMERNÍKOVÁ, B.: Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. ISBN 80-902752-3-0. OMONDI, R., MUNEVAR, J., LILJEGREN, C., a kol.: Průvodce fondy EU pro neziskové organizace. 2. vyd. Praha: ECAS, 2005. ISBN 80-902302-5-3. OTRUSINOVÁ, M.: Hospodaření nepodnikatelských organizací. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009. ISBN 978-80-7318-789-7. PAVLÍKOVÁ, J.: Nezisková organizace – přechod na podvojné účetnictví. Olomouc: VOŠ a PŠO Boţetěchova, 2007.
- 42 --
RAMPOUCHOVÁ, J., STOLAŘ, J., TOMČALA, J., a kol: Ţivot oddílu. Praha: Ústředí pionýra, 2005. RŦŢIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-807263-538-2. ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O.: Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2707-3. TELEC, I.: Spolkové právo. Praha: C. H. Beck, 1998. ISBN 80-7179-194-6. TOŠNER, J.: Finanční řízení. 1. vyd. Praha: AGNES, 1999. ISBN 80-902633-5-6.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE: MLÁDEŹ V AKCI. Mládeţ pro Evropu [on-line]. Praha: Česká národní agentura Mládeţ 2007 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z URL
. MŠMT ČR. Programy státní podpory 2007 – 2010 [on-line]. Praha: MŠMT ČR, 2007 [cit. 2010-02-02]. Dostupný z URL
. NELIBOVÁ, S.: Financování neziskových organizací. Bakalářská práce [on-line]. Brno: Katedra informatiky Masarykovy Univerzity, 2009 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z URL . OLOMOUCKÝ KRAJ. Školství, mládeţ a sport. Informace pro NNO [on-line]. Olomouc: Olomoucký kraj, 2009 [cit. 2010-02-02]. Dostupné z URL .
- 43 --
PIONÝR. Historie do roku 1990 [on-line]. Praha: ústředí pionýra, 2010 [cit. 2010- 01-20]. Dostupné z URL . PIONÝR. Statut a Program Pionýra [on-line]. Praha: ústředí pionýra, 2010 [cit. 2010- 0120]. Dostupné z URL . PIONYR. Základní informace pro rodiče a děti. Co je to Pionýr [on-line]. Praha: ústředí pionýra, 2010 [cit. 2010-02-01]. Dostupné z URL . PS PLEJÁDY ŠTERNBERK. Historie a činnost skupiny [on-line]. Šternberk, 2007 [cit 2009-12-11]. Dostupné z URL .
- 44 --
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 - Celkový přehled členŧ a příspěvkŧ PS Plejády Šternberk za roky 2007 – 2009.................................................................................................. 29 Tabulka č. 2 - Příjmy a výdaje táborových základen.......................................................... 30 Tabulka č. 3 - Celkový přehled získaných dotací PS Plejády Šternberk v letech 2007 – 2009................................................................................................. 32 Tabulka č. 4 - Přehled pouţitých účastnických poplatkŧ v letech 2007 – 2009 skupinou PS Plejády Šternberk.................................................................... 33 Tabulka č. 5 - Celkové hospodaření PS Plejády Šternberk za roky 2007 – 2009............... 35
- 45 --
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 - Věkové sloţení členské základny v letech 2007 – 2009........................ ........... 22 Graf č. 2 - Celkový přehled členŧ a příspěvkŧ PS Plejády Šternberk za roky 2007 – 2009....................................................................................................... 29 Graf č. 3 - Příjmy a výdaje táborových základen................................................................ 30 Graf č. 4 - Celkový přehled získaných dotací PS Plejády Šternberk v letech 2007 – 2009....................................................................................................... 32 Graf č. 5 - Přehled pouţitých účastnických poplatkŧ v letech 2007 – 2009 skupinou PS Plejády Šternberk.......................................................................... 34 Graf č. 6 - Celkové hospodaření PS Plejády Šternberk za roky 2007 – 2009..................... 36
- 46 --
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Znak PS Plejády Šternberk Příloha č. 2 - Činnost PS Plejády Šternberk v roce 2009 Příloha č. 3 - Organizační struktura PS Plejády Šternberk Příloha č. 4 - Certifikát umoţňující práci s dětmi Příloha č. 5 - Formulář pro získání dotací od města Šternberk
- 47 --
Příloha č. 1 - Znak PS Plejády Šternberk
- 48 --
Příloha č. 2 - Činnost PS Plejády Šternberk v roce 2009
KDY
CO
23..-25.1.09
Víkend na sněhu - Šternberk
7.-14.2.09
Jarní prázdniny – Jihlávka
21.3.09
Vítání jara –Velký Kosíř
22.3.09
Maraton deskových her – klubovna
9.-12.4.09
Velikonoce– Otaslavice
25.4.09
Sázení stromečků – Šternberk
7.-10.5.09
Vodácká výprava - Šternberk
14.5.09
Sbírka “Květinový den”– Šternberk
5.-7.6.09
Bambiriáda, Zábřeh na Moravě
19.-21.6.09
Brigádička - TZ Hoštejn
4.-18.7.09
Letní tábor - Bohuslavice
- 49 --
Příloha č. 3 - Organizační struktura PS Plejády Šternberk
Hlavní vedoucí skupiny:
Kateřina Metelková koordinuje chod skupiny, zajišťuje registrace, zajišťuje školení pro členy, informuje veřejnost o činnosti skupiny, hlídá dotace, organizuje letní tábor.
Hospodář skupiny:
Jana Pavlíková dohlíţí na veškeré peněţní transakce, vede peněţní výkazy, podává ţádosti o dotace, vede účetnictví.
Vedoucí oddílu:
Petr Blaţek připravuje program na oddílové schŧzky, organizuje víkendové akce, řídí program tábora, poskytuje rady vedoucím a instruktorŧm.
Oddílový vedoucí:
Helena Pšejová, Michal Metelka, Tomáš Studený, Kateřina Pavlíková zajišťují program oddílových schŧzek, pořádají víkendové akce, pomáhají s přípravou tábora, učí děti dovednosti.
- 50 --
Oddílový instruktoři:
Helena Odstrčilová, Petra Hasová, Michaela Nováková, Eliška Vránová pomáhají s činností oddílu, dohlíţí na děti, pomáhají s prací na základnách, chystají program.
Správci táborových základen: Petr Marchovský, Jiří Schneider zodpovídají za chod táborových základen, plánují brigády a pracovní náplň, zajišťují opravy vybavení.
- 51 --
Příloha č. 4 - Certifikát umoţňující práci s dětmi
- 52 --
Příloha č. 5 – Formulář pro získání dotací od města Šternberk Ţádost o poskytnutí příspěvku na činnost z rozpočtu města Šternberka evidenční číslo ţádosti Údaje o ţadateli 1. Název organizace / Jméno a příjmení : 2. Sídlo organizace / Adresa : Telefon : Fax : E-mail : 3. Adresa pro doručování písemností (uveďte, jen pokud se liší od výše uvedené adresy )
4. Statutární zástupce organizace : Jméno a příjmení : Adresa :
Telefon : Fax: E-mail: 6. DIČ :
5. IČO : 7. Rodné číslo :
8. Bankovní spojení : Číslo účtu :
8. Jméno a příjmení zpracovatele ţádosti: Adresa :
Telefon : Fax : E-mail : Údaje k předkládané ţádosti
Název: Počet členŧ ţadatele: z toho děti a mládeţ do 18 let: Přínos pro město:
- 53 --
Rozpočet na běţný rok v Kč Náklady mzdové vč. ostatních osobních nákladŧ materiálové
Zdroje krytí výdajŧ dotace a granty vlastní zdroje
sluţby
nadace a fondy, ostatní cizí zdroje, příspěvek města v předchozím roce
ostatní
Výše poţadovaného příspěvku z rozpočtu města a specifikace poloţky částka konkrétní účel
Povinné přílohy : závěrečná zpráva o činnosti za předchozí kalendářní rok výsledky hospodaření (výkaz zisku a ztrát, obdobný doklad) popis a charakteristika projektu v ţádosti pokud ţadatel ţádá o příspěvek poprvé, doklad o právní subjektivitě ţadatele – u občanských sdruţení a nepodnikatelských subjektŧ také stanovy, příp. zakládací listina, u podnikatelských subjektŧ ţivnostenský list nebo obdobný doklad opravňující k činnosti navrhované v ţádosti čestné prohlášení (podpora de minimis)
ano / ne ano / ne ano / ne ano / ne
ano / ne
Prohlášení žadatele : Ţadatel prohlašuje, ţe uvedené údaje jsou úplné a pravdivé a ţe nezatajuje ţádné okolnosti dŧleţité pro posouzení projektu. Datum, podpis žadatele / razítko: - 54 --
ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení:
Michal Metelka
Katedra:
pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Ing. Alena Opletalová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2010
Název práce:
Moţnosti získávání financí pro neziskovou organizaci PS Plejády Šternberk
Název v angličtině:
The possibilities of funds in non-governmental organization PS Plejády Šternberk
Anotace práce:
Obsahem bakalářské práce je přiblíţit pojem „ nezisková organizace“ a vysvětlit jejich základní dělení. Mezi jednu z nejdŧleţitějších částí práce patří pohled na problematiku financování neziskové organizace PS Plejády Šternberk a rŧzné moţnosti získávání finančních zdrojŧ ať uţ pomocí fondŧ Evropské unie, vlastní činností či dotacemi od státu a jiných organizačních sloţek.
Klíčová slova:
neziskové organizace, financování, finanční prostředky, dotace, pionýr
Anotace v angličtině:
The content of work is to bring the concept of "nonprofit organization" and explain their basic classification. Among one of the most important parts of the work is look at the issue of funding of nonprofit organization PS Plejády Šternberk and the possibility of obtaining various financial resources, whether by means of EU funds, their activities and subsidies from state and other organizational components.
Klíčová slova v angličtině:
nonprofit organisations, financing, financing instruments, subsidies, pathfinder
Přílohy vázané v práci:
5
Rozsah práce:
47
Jazyk práce:
český
- 55 --
