Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav speciálně pedagogických studií
Adéla Gálová 3. ročník – prezenční studium Speciální pedagogika pro 2. stupeň ZŠ a SŠ a přírodopis se zaměřením na vzdělávání
Současné možnosti terapeutické péče o děti s poruchami imunitního
systému a alergickými projevy Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Marie Chrásková
OLOMOUC 2011
Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem jen uvedené prameny a literaturu.
V Olomouci dne: 27. 3. 2011
…………………………………
Poděkování: Ráda bych poděkovala paní Mgr. et Mgr. Marii Chráskové za pomoc, odborné vedení mé bakalářské práce a poskytování cenných rad při jejím zpracování. Zároveň bych ráda poděkovala i Mgr. Janě Voţechové za rady ohledně práce s dětmi, kteří jsou hospitalizovaní. A v neposlední řadě téţ zdravotnickým zařízením, kde jsem prováděla výzkumnou část bakalářské práce.
Úvod .......................................................................................................................................8 I. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................10 1 Historie alergických onemocnění a poruch imunitního systému ......................................10 2 Dýchání .............................................................................................................................11 2.1 Mechanika dýchání ..................................................................................................11 3 Imunitní systém (IS)..........................................................................................................12 4 Alergie ...............................................................................................................................13 4.1 Pojem alergie, statistické údaje ................................................................................13 4.2 Dědičnost atopie, alergie ..........................................................................................14 4.3 Alergická onemocnění .............................................................................................15 4.3.1 Alergická rýma – intermitentní i perzistující ..................................................15 4.3.2 Zánět spojivek .................................................................................................16 4.3.3 Ekzémy – kontaktní i atopické ........................................................................16 4.3.4 Kopřivka..........................................................................................................17 4.3.5 Astma bronchiale ............................................................................................17 4.3.6 Anafylaktický šok ...........................................................................................17 4.4 Nejčastější alergeny .................................................................................................17 4.4.1 Respirační alergeny .........................................................................................17 4.4.1.1 Roztoči .............................................................................................18 4.4.1.2 Plísně ................................................................................................18 4.4.1.3 Švábi.................................................................................................18 4.4.1.4 Zvířecí alergeny ...............................................................................18
4.4.1.5 Pyly ..................................................................................................19 4.4.2 Potravinové alergeny.......................................................................................19 4.4.2.1 Alergie na bílkoviny kravského mléka ............................................20 4.4.2.2 Alergie na bílkoviny vejce ...............................................................20 4.4.2.3 Alergie na ořechy .............................................................................21 4.4.2.4 Alergie na obilí.................................................................................21 4.4.2.5 Additiva – potravinová barviva a konzervační látky .......................21 4.4.3 Zvláštní alergie ................................................................................................21 5 Astma bronchiale ..............................................................................................................22 5.1 Definice: Co je astma bronchiale .............................................................................23 5.2Výskyt astmatu u dětí ................................................................................................23 5.3 Vlivy na vznik astmatu ............................................................................................24 5.3.1 Dědičnost ........................................................................................................24 5.3.2 Výţiva .............................................................................................................24 5.3.3 Faktory prostředí .............................................................................................24 5.4 Projevy astmatu ........................................................................................................25 5.5 Astmatický záchvat – projevy, první pomoc ...........................................................25 5.6 Diagnostika astmatu .................................................................................................25 5.7 Léčba astmatu...........................................................................................................26 6 Fyzikální léčba u onemocnění dýchacích cest ..................................................................26 6.1 Saunování .................................................................................................................26 6.2 Hydroterapie.............................................................................................................26
6.2.1 Vlivy a účinky hydroterapie ............................................................................27 6.2.2 Všeobecné rozdělení teploty vody ..................................................................27 6.2.3 Koupel .............................................................................................................28 6.2.3.1 Solná koupel .....................................................................................28 6.3 Balneoterapie ...........................................................................................................28 6.3.1 Minerální vody ................................................................................................29 6.3.1.1 Sirné vody ........................................................................................29 6.3.1.2 Zemité vody .....................................................................................29 6.4 Inhalace ....................................................................................................................29 6.4.1 Mlhovo – sprejová inhalace ............................................................................30 6.4.1.1 Inhalační léčivé látky .......................................................................30 6.4.1.2 Inhalační přístroje ............................................................................31 6.4.2 Plynová inhalace .............................................................................................31 6.4.2.1 Oxygenoterapie ................................................................................31 6.5 Klimatoterapie ..........................................................................................................31 6.5.1 Pylová předpověď ...........................................................................................31 6.5.2 Léčivé klima ....................................................................................................32 6.5.2.1 Vysokohorské klima.........................................................................32 6.5.2.2 Lesní klima .......................................................................................32 6.6 Speleoterapie ............................................................................................................32 6.7 Talastoterapie ...........................................................................................................33 6.7.1 Přímořské klima ..............................................................................................33
6.8 Míčkování ................................................................................................................34 II Praktická část ....................................................................................................................35 Cíl praktické části.................................................................................................................35 7.1 Výzkumné problémy ................................................................................................35 8.1 Výzkumný vzorek ....................................................................................................36 9.1 Popis místa realizace výzkumného šetření ...............................................................37 10. 1 Pouţitá metoda výzkumu ......................................................................................38 10. 2 Analýza získaných dat...........................................................................................39 10. 3 Vyhodnocení výzkumných problémů ...................................................................67 Závěr ....................................................................................................................................70 Seznam pouţité literatury.....................................................................................................72 Seznam pouţitých tabulek ...................................................................................................74 Seznam pouţitých grafů .......................................................................................................76 Seznam příloh ......................................................................................................................77
Úvod „Negativní emoce, způsobují nemoci.“ (Václav Dušek)
Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Současné moţnosti terapeutické péče o děti s poruchami imunitního systému a alergickými projevy“. Jsem absolventkou střední zdravotnické školy a k tomuto tématu mám blízko. S dětmi s poruchami imunitního systému a alergickými projevy se kaţdý pediatr i dětský alergolog setkává stále častěji. Téma jsem si vybrala i proto, ţe ţáci a studenti navštěvují ozdravovny, lázně. Myslím si, ţe pro pedagogy v kmenové škole je přínosem vědět, jak se s dětmi pracuje, jaké nové metody léčby se vyuţívají a samozřejmě i jakou metodiku vyuţívají učitelé při probírání učiva. I já jako budoucí pedagogický pracovník se s těmito ţáky budu kaţdodenně setkávat. Je důleţité, abych věděla, jak se alergie a astma bronchiale projevují, neboť mohu tak mít pro rodiče objektivní zdroj informací o stavu jejich dítěte v době školního vyučování. Chtěla bych umět rozpoznat a následně vyhodnotit individuální moţnosti všech ţáků, jeţ se týká tato civilizační choroba. Současná situace také vyţaduje ode mne i kaţdého vyučujícího umět poskytnout dítěti první pomoc při astmatickém záchvatu či anafylaktickém šoku. Vidím zde nutnost komunikace se zákonným zástupcem, který by měl vţdy vyučujícího seznámit s případným zhoršením stavu (týká se problémů vzniklých po skončení školního vyučování do následující návštěvy školy), popřípadě se začátkem pylové sezony u dítěte. Kaţdý alergik má svůj „vlastní začátek“ potíţí, a proto je pro vyučujícího těţké si uvědomit, které dítě bude v jakém termínu náchylnější na zdravotní obtíţe. S alergiemi a perzistencí astmatu se mohou objevit problémy ve vyučování, jako např. zvýšená unavitelnost, na počátku sezony horší prospěch, nesoustředěnost a mnohdy i související omezení v tělesné výchově, v pracovním vyučování, při práci na pozemcích, u mladších dětí navštěvujících školní druţinu při aktivitách venku. Nemalou součástí je i informovanost pedagogů ohledně léčiv, jeţ alergik uţívá v době vyučování nebo v druţině. U mladších dětí při uţívání léků by měl být přítomný vyučující, dále vţdy při
8
dušnosti, kdy si dítě aplikuje bronchodilatancia, popřípadě uţívá další dávku antihistaminik. Existují i varianty, kdy se u dítěte projeví vedlejší, negativní účinky nebo jiţ dlouhodobě uţívaný inhalační lék mu nevyhovuje. Z vlastní zkušenosti vím, ţe alergici na jiţ nevyhovující lék včas lékaře neupozorní. Proto bych jako vyučující měla umět vyhodnotit postřehy týkající se terapie a říci rodiči. Ve své práci se zaměřím i na alternativní metody léčby poruch imunitního systému, jako jsou balneoterapie, hydroterapie, termoterapie. Myslím si, ţe nejúčinnější a v dnešní době i poměrně rozšířená metoda je klimatoterapie spojená se speleoterapií a míčkování. Skoro v kaţdém větším městě, jsou zřízené uměle vytvořené solné jeskyně, jeţ slouţí k speleoterapii. V dnešní době je také rozšířenější pobyt dětí v lázních či ozdravovnách. Zde bych se ráda pozastavila u hospitalismu u dětí, jeţ nemají moţnost trávit pobyt s někým z rodiny. Cílem mé bakalářské práce je shromáţdit, co nejvýstiţněji poznatky o poruchách imunitního systému, alergií, astmatu bronchiale, psychickém stavu malých alergiků i jejich rodičů a v neposlední řadě i o významu kojení na imunitní systém. Dalším cílem je komplexní popis léčby, počínaje medikamentózní terapií, přes dechová cvičení, rehabilitaci aţ k alternativním moţnostem léčby v rámci lázeňské péče a pobytu v ozdravovnách. V kapitole o léčbě popíši bezlepkovou dietu, neboť i ţáci s celiakií jsou nedílnou součástí školního kolektivu. Jelikoţ je astma bronchiale řazeno mezi psychosomatické onemocnění, myslím si, ţe se v budoucnu budeme ubírat trendem léčby i za účasti psychoterapeutických metod. Výzkumné šetření dotazníkovou metodou chci realizovat v Lázních Luhačovice, Sanatoriu Edel ve Zlatých horách, Dětských lázních Kynţvart, dětských alergologických ambulancích v Přerově a Kroměříţi. Ve svém výzkumu se zaměřím i na to, zda rodiče vyuţívají moţnosti alternativní a podpůrné léčby, případně jak velkou roli hraje genetický faktor u zdravotních problémů jejich dětí.
9
I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Historie alergických onemocnění a poruch imunitního systému Alergické onemocnění popsal jako první autor řecký lékař Hipokrates z Kosu jiţ v 5. století před Kristem. Onemocnění však nazýval Asthmou a Eczemou. Pod pojmem Eczema však popisoval i onemocnění, jeţ v dnešní době řadíme do jiných skupin. Zaznamenal i v dnešní době rozšířené potravinové alergie. Ve 2. století n. l. Galén definoval astma jako nemoc, jeţ je způsobena sekrecí hlenu z mozku do plic. Tento názor je však pro dnešní dobu nepřesný. Ve 12. století vydal Moises Maimonides knihu Pojednání o astmatu, kde uvádí, ţe tato nemoc je charakterizována záchvaty dušnosti. Van Helmont (1577 – 1644) referuje o nemocném, kterému jeho představený vynadal na veřejnosti, dotyčný zůstal zdánlivě úplně klidný, ale krátce nato onemocněl bronchiálním astmatem (Ganzer, 2001). V roce 1698 vypozoroval sir John Floyer, spojitost mezi vlivem domácího prachu jako jednoho z hlavních faktorů, které vyvolává astma. V témţe roce definuje onemocnění jako dušnost a zúţení průdušek. Na počátku 18. století se objevují zmínky o respirační alergii na plísně. Roku 1828 John Macculoh zavedl medicínský pojem senná rýma. Pokračovatelem jeho práce byl londýnský lékař John Bostock, který popsal jako první klinické příznaky senné rýmy. V roce 1872 Charles Blackey přidal další poznatek k polinózi (pylová alergie) a to ten, ţe její etiologií je pyl. Německý lékař Heinrich Irenaeus Quincke roku 1882 popsal lokalizovaný edém, který postihuje různé části těla, dnes známý jako Quinckeho edém. Dalším významným lékařem v této oblasti se stal vídeňský pediatr Clemens von Picquet, jeţ roku 1906 pouţil jako první termín alergie. Byl i prvním, kdo předpokládal přítomnost antigenu, jako protilátkové odpovědi organismu. Termín atopie zavedl roku 1920 americký lékař A. F. Coca. V roce 1932 poukázali E. D. Wittkower a H. Pettow v díle Zur Psychologenese des Asthma bronchiale, ţe jiţ v 17. a 18. století byla známa psychická podmíněnost astmatického onemocnění (Ganzer, 2001). Roku 1956 bylo prvně vysloveno podezření, ţe švábi patří mezi vyvolávající alergeny astmatu a alergií, mezi lety 1980-1990 došlo
10
k pozitivnímu
potvrzení.
V roce
1960
objevili
manţelé
Ischizakovi
molekulu
imunoglobulinu E (IgE) a zároveň ji i popsali. U nás se problematikou alergických onemocnění zabývali: V. Zavázal, jeţ přispěl k poznatkům o struktuře IgE, a J. Liška, který je povaţován za zakladatele české alergologie. (Bystroň, 1997)
2 Dýchání Dýchání patří k základním ţivotním potřebám organismu a je řízeno centrem dýchání, jeţ je uloţeno v mozkovém kmeni, avšak můţe být krátkodobě řízeno i vědomě. Je to děj, při kterém dochází k výměně dýchacích plynů a okysličování organismu (vydechujeme CO2 a přijímáme O2). Při dýchání se střídavě hrudník stahuje a rozšiřuje, tím dochází k vypuzení vzduchu z plic a naplnění plic vzduchem. Na procesu dýchání se podílejí svaly hrudníku, nejvíce bránice (Rozsypalová et al., 2002).
Pokud je člověk v klidu,
vyprodukuje za minutu 200 ml oxidu uhličitého a spotřebuje 250 ml kyslíku. Dýchání je tedy jakousi formou sdílení a komunikace s okolím. Můţeme zavřít oči, zacpat si uši, ale dýchat musíme stále, tuto výměnu nelze omezit. Znělé dýchání je hlas, svým způsobem naše druhá tvář, protoţe v jeho síle, intonaci, posazení, znělosti se odráţí naše zdraví, emoční stav dlouhodobý i aktuální, vztah k okolí (Adler, červen 2010). 2.1 Mechanika dýchání Pod mechanikou dýcháni rozumíme tři děje. Prvním z nich je vdech (inspirium), druhým výdech (expirium) a posledním mechanickým dějem jsou označovány dechové objemy a plicní kapacita. Z fyziologického hlediska musíme znát tyto pojmy (eupnoe, dyspnoe, apnoe, tachypnoe a bradypnoe) a téţ hodnoty dechu a zároveň vědět, ţe dechová frekvence se mění v závislosti na věku jedince, jeho trénovanosti, zdravotním stavu. Eupnoe neboli pravidelné dýchání se u novorozence (dále jen Nov.) pohybuje okolo 55 dechů/ za minutu, u kojence (dále jen Koj.) je to 25 dechů/ za minutu, u 10 - ti letého dítěte 20 dechů/ za minutu a u dospělého jedince (dále jen D. J.) v rozmezí 12 - 18 dechů za minutu. Dyspnoí rozumíme dušnost, tachypnoí zrychlený dech (u D. J. povaţujeme nad 20 dechů/minutu), bradypnoí zpomalené dýchání (u D. J. pod 10dechů/ min.) a nejzávaţnější je apnoe – bezdeší. 11
Inspirium je aktivní dej, při němţ proudí vzduch do plicních sklípků (alveol). Stahem bránice a zevních svalů meziţeberních se zvětšuje objem dutiny hrudní, následně v uzavřené hrudní dutině poklesne negativní tlak v interpleurárlní štěrbině
1.1
, coţ vede
k roztaţení plic. V rozepjatých plicích poklesne tlak vzduchu na hodnotu niţší, neţ je atmosferický tlak, čímţ začne proudit vzduch v plicích. Expirium je za podmínek klidového dýchání dějem pasivním. Při ochabnutí vdechových svalů se díky elasticitě stěny hrudníku a plic znovu zmenší objem dutiny hrudní (v interpleurální štěrbině stoupne negativní tlak, ale zůstává vţdy niţší neţ atmosferický). Smrštěním plic stoupne v plicích tlak vzduchu na hodnotu vyšší, neţ je atmosferický tlak vzduchu, vzduch na základě tlakového nárůstu proudí z plic do vnějšího prostředí. Pokud je však jedinec po tělesné námaze, se stává i expirium dějem aktivním. Dechový (respirační) objem (V) nám říká, ţe se průměrně při kaţdém inspiriu a expiriu v klidovém stavu vymění v plicích 500 ml vzduchu. Po klidovém výdechu můţeme aktivně vydechnout ještě 1 litr vzduchu – expirační rezervní objem (ERV). Po aktivním klidovém výdechu nám zůstává v plicích ještě 1,2 litru vzduchu, coţ představuje reziduální objem (RV). I po klidovém nádechu můţeme díky zvýšení svalové činnosti vdechnout další aţ 3 litry vzduchu, coţ označujeme jako inspirační rezervní objem (IRV). Celkový součet respiračního objemu V, IRV a ERV nám udává vitální kapacitu plic (VC). VC je tudíţ objem vzduchu, jeţ po maximálním nádechu maximálním dechovým úsilím vydechneme (Rokyta et al, 2002).
3 Imunitní systém (IS) IS chrání organismus před napadením a působením mikroorganismů, škodlivin z vnějšího prostředí. IS se podílí jak na obraně proti infekčním chorobám, tak i na udrţení stálosti vnitřního prostředí. Imunitní systém má tři základní funkce a to, rozlišení vlastní struktury od cizí, schopnost reakce na cizorodé látky imunologickou odpovědí s výsledkem jejich odstranění a jako poslední vznik imunologické paměti. Imunita (odolnost) je definována jako soubor všech schopností organismu, které umoţňují rozpoznat cizorodost látky a zneškodnit ji, zabezpečuje ochranu proti invazi 1. Interpleurální štěrbina se nachází mezi plícemi a pohrudnicí
12
vnějších činitelů. Imunita můţe být vrozená (podmíněna dědičně a je tvořena souhrnem vrozených mechanismů, určujících schopnost odolávat cizorodým látkám) nebo získaná (vzniklá vlivem různých faktorů na organismus). Získanou imunitu dále dělíme na aktivní (po prodělané infekci nebo po podání očkovací látky) a pasivní (podání hotových protilátek). Imunologie rozeznává dva druhy reakcí. První jsou označovány vrozené, nespecifické obranné mechanismy. Zde řadíme fagocytózu (schopnost pohlcovat a likvidovat cizorodé částice) a dále reakci komplementu (jejímţ cílem je navození fagocytů, opsonizace
1.2
,
likvidace buněčné membrány mikroorganismu). Specifické obranné mechanismy dělíme na buněčnou a humorální imunitu. Buněčnou imunitu zajišťuje činnost leukocytů, jeţ mají na svém povrchu receptory antigeny, na jehoţ podnětu vznikly. Protilátková imunita je vázaná na imunoglobuliny 1.3, jeţ se projevují jako odpověď na antigeny infekčních agens. Při diagnostice alergií vyuţíváme nejčastěji Imunoglobulin E (IgE) a Imunoglobulin G (IgG). IgE je významný imunoglobulin v obraně proti parazitům, podílí se téţ na alergických reakcích organismu. V krvi alergiků, bývá jeho obsah zvýšený (Podstatová, 2001).
4 Alergie 4.1 Pojem alergie, statistické údaje Alergie je odvozena z řečtiny od slova allos (jiný) a ergon (práce), čili pracující jinak. Můţeme stručně říci, ţe značí nadměrnou přecitlivělost (Příručka VZP, 2007). Alergie je stav, při němţ organismus vnímá některé látky z vnějšího prostředí jako látky škodlivé, byť jejich podstata je prakticky neškodná (Bystroň, 1997). Látky, jeţ vyvolávají přecitlivělost, nazýváme alergeny a jsou to nejčastěji bílkovinné látky rostlinného nebo 1. 2 Opsonizace – navázání látek na antigen, jeţ navozuje jeho fagocytózu. 1.3 imunoglobuliny – látky bílkovinného charakteru 1.4 histamin – látka vznikající z aminokyselin histidinu, vyskytuje se v některých bílých krvinkách a ostatních orgánech, sniţuje krevní tlak, působí vazodilatačně, způsobuje kontrakce dělohy
13
ţivočišného původu. Pokud takto nadměrně vnímavý jedinec přijde do kontaktu s alergenem, jeho organismus spustí silnou obrannou reakci. Výsledná je zvýšená produkce určité protilátky, jeţ se ihned váţe na povrch ţírných buněk a následně se uvolňuje histamin. Při vyplavení histaminu1.4 do krevního oběhu se projeví typické alergické příznaky (www.alergin.cz). Nejčastěji se pylové alergie projeví mezi čtvrtým a pátým rokem, zatímco specifické IgE, je pozitivní jiţ mezi prvním a druhým rokem ţivota. (Bidat, 2005). Zvýšený nárůst alergiků je pozorován od roku 1960, kdy se rozmohla průmyslová výroba. Bidat (2005) uvádí ve své publikaci, ţe počet alergiků se pohybuje mezi 15-20 %, astmatiků v průměru 2,5 %, sezónní rýmy 7,4 % a koţních ekzémů 4,5 % populace. V roce 2007 doplnila VZP data. Atopie je dědičná dispozice ke vzniku alergií a trpí ji v ČR 40 % obyvatel. Astma se v dospělé populaci pohybuje okolo 6-8 %, u dětí je to 10 %. Sezónní pylovou rýmou je postiţeno 20 % pacientů, potravinové alergie omezují 2-4 % populace, avšak u batolat a kojenců aţ 8 %. U malých dětí se ekzém vytvoří u 20 % z nich. O čtyři roky později v článku Bystroň (2009, s. 6) říká, ţe v ČR: „V současné době se působením okolního prostředí alergie projeví v průběhu ţivota aţ u 25 % všech lidí. Tento nárůst je jednoznačně spojen se změněnými ţivotními podmínkami, zhoršením stavu ovzduší, výraznějším podráţděním sliznic spojivek, nosu, středních a dolních dýchacích cest, zhoršením celkového zdravotního stavu obyvatel vlivem obezity, kouření, nedostatku odpočinku, nedostatečného doléčování banálních nachlazení, nedostatku pohybových aktivit u dětí i dospělých.“ 4.2 Dědičnost atopie, alergie Dá se usuzovat, ţe atopie je dědičný stav, ale i zdravým rodičům (v 13 %) se můţe narodit dítě, u nějţ se v budoucnu alergie projeví. Podle výzkumů je patrné, ţe nejvíce ohroţeny jsou děti, v jejichţ rodině jsou oba dva rodiče postiţeni (80-100 %), pokud je postiţen pouze otec procento se sniţuje na 40 %, samotná matka zvyšuje procento na 50 %. I přes dnešní vyspělou laboratorní dobu, není moţné přesně stanovit, zda dítě bude atopik či alergik. Pokud je matce v těhotenství odebrána pupečníková krev na IgE, jedná se o velmi málo citlivou metodu, navíc specifickou. Toto vyšetření slouţí pouze jako
14
doplnění anamnestických vyšetření, neboť není moc přesné. Zatím nejspolehlivější metodou je dendogram4 , kde napíšeme veškeré předky, u nichţ známe jejich onemocnění. Bidat (2005, s. 24) uvádí, ţe: „ Poslední práce skupiny profesora F. Martineze zcela převrátila znalosti o významu kojení v prevenci alergií. Zkoumala vztah mezi kojením a výskytem astmatu u dětí v závislosti na přítomnost nebo absenci astmatu u matky. U kojených dětí mladších tří let byl konstatován menší výskyt pískotů neţ u dětí nekojených, a to bez rozdílu obou skupin matek. Ale od šestého roku dítěte platí, ţe děti astmatických matek kojené delší dobu mají 5,7 krát častěji astma. Shrnutím je to, ţe kojení má ochranný vliv na výskyt pískotů u malých dětí, ale zvyšuje riziko výskytu astmatu u dětí starších šesti let, v případě, ţe jejich matka je astmatička a kojení trvalo delší dobu. Proto je vhodné kojit dítě do šestého měsíce. 4.3 Alergická onemocnění Mezi nejčastější alergická onemocnění řadíme alergický zánět, který postihuje nejčastěji sliznici dýchacích cest (horních i dolních), sliznici trávicího traktu a kůţi. Od roku 2009 se neoznačuje rýma jako sezónní a celoroční, nýbrţ intermitentní či perzistující rýmu, coţ zcela nahradilo česká označení. Výzkum se nyní zabývá, zda by alergie mohla mít vliv na jiná onemocnění (migrény, revmatoidní artritidu, popřípadě i u nočního pomočování) (Příručka VZP).
4.3.1 Alergická rýma – intermitentní i perzistující Alergickou rýmu způsobuje alergen, nejčastěji v podobě pylových zrn. Dalšími vyvolavateli reakce mohou být roztoči, plísně, domácí zvířata. Alergen působící na imunitní buňky v nosní sliznici, ty následkem toho začnou produkovat látky, jeţ dráţdí sliznici. Tyto látky nosní sliznici podráţdí a způsobují typické alergické projevy: hojná vodnatá sekrece, svědění, kýchání a pocit uspaného nosu. Pyly, které způsobují intermitentní rýmu, mohou téţ způsobit i oční příznaky. Převaţuje slzení očí, víčka jsou nateklá. U perzistující (dlouhodobější) rýmy je hlavním problémem stále ucpaný nos. 4
Dendogram je druh diagramu, který znázorňuje veškeré postupy při analýze. Nejčastěji pouţíváme diagram stromu.
15
Při léčbě alergické rýmy je nejdůleţitější omezení kontaktu s vyvolávajícím alergenem. Další moţností je dlouhodobější farmakologická léčba. Nejčastěji lékaři předepisují léky ze skupiny Antihistaminik, jeţ působí proti nadměrnému uvolňování histaminu. Na nosní sliznici působí v malém účinku. Lékař můţe předepsat téţ léčiva kortikosteroidy, jeţ jsou předepisovány ve formě kapek či spreje. Jejich působení je silně protizánětlivé a velmi rychlé. Poslední, málo se pouţívající moţností je hyposenzibilizace, která spočívá v tom, ţe se člověku trpícímu alergiemi postupně aplikují zvyšující se koncentrace čistého extraktu alergenu. Tato metoda je obtíţně praktikovatelná z důvodu komplikovaného nalezení správného alergenu, či nevhodné reakce pacienta, téţ (Bystroň, 1997, www.bez-alergie.cz/lecba).
4.3.2 Zánět spojivek Příznaky alergického zánětu spojivek je pálení, svědění očí, nadměrné slzení a oteklá víčka. Léčba zánětu spojivek jsou antihistaminika v podobě kapek, někdy můţeme aplikovat i kortikosteroidy, avšak zde musíme být opatrní. Při dlouhodobější aplikaci kapek by si kaţdý pacient měl do očí kapat „umělé slzy“. Neboť jak antihistaminika, tak i kortikosteroidy vysušují oční sliznici a mohou způsobit syndrom suchého oka 1.5
4.3.3 Ekzémy – kontaktní i atopické Atopický ekzém je v podstatě koţní alergická reakce vyvolaná alergenem. Jeho typickým příznakem je suchá kůţe, u malých dětí z počátku můţe někdy mokvat. Kolem 10. roku u 75 % postiţených spontánně vymizí projevy ekzému. Typická místa pro atopický ekzém se podle věku dítěte mění. Do dvou let se vyskytuje především na tvářích, na krku, trupu. Mezi druhým a dvanáctým rokem je lokalizace nad svalovými ohýbači, v loketní i podkolenní jamce, na zápěstí, kotnících, na krku, kolem učí a úst. Nad 12 let se výskyt soustřeďuje především na ruce. Kdeţto kontaktní ekzém je způsoben zánětem kůţe, který je vyvolán stykem s alergenem. Příznaky mají dvě fáze. V té první dochází ke zčervenání, mokvání kůţe a tvorbě svědivých pupínků. V následující fázi kůţe zhrubne, popraská, svědí, olupuje se. 1.5. syndrom
suchého oka je stav, při němţ dochází ke sníţení produkce slz, případně slzy jsou méně kvalitní
16
Léčba ekzémů spočívá opět v antihistaminicích, kortikosteroidech v podobě mastí a promašťování kůţe například preparátem uváděným na trhu pod názvem Lipobase.
4.3.4 Kopřivka Jedná se o stav krátkodobého zarudnutí kůţe s příznaky svědění a otokem. K léčbě pouţíváme antihistaminika, lokální kortikosteroidy a reţimové opatření.
4.3.5 Astma bronchiale Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou postiţeny neinfekčním, alergickým zánětem, jeţ vyvolává staţení bronchů, otok sliznice a tvorbu hlenu. O astmatu se budeme více zmiňovat v samostatné kapitole.
4.3.6 Anafylaktický šok Jedná se o velice prudkou alergickou reakci, která ohroţuje člověka na ţivotě. Projevuje se tachykardií, tachypnoí přecházející v dyspnoe, opocenou pokoţkou, bledostí – promodráním akrálních (koncových) částí těla, někdy i ztráta vědomí. Vţdy je důleţité zavolat rychlou záchrannou sluţbu, a pokud má nemocný u sebe balíček první pomoci, podat mu autoinjekční formou adrenalin. 4.4 Nejčastější alergeny Dnešní alergeny můţeme rozdělit do tří hlavních skupin: respirační, potravinové a zvláštní. Polyvalentní alergie znamená, ţe dítě je alergické na více látek, ale vţdy je jeden alergen dominantní. Existuje mnoho podnětů, jeţ mohou vyvolat a zhoršit projevy nemoci (astma, ekzém) a nejde přímo o pravé alergeny. Do této skupiny můţeme řadit cigaretový kouř, infekce virového původu, chlad, emoce, námahu. Vţdy musí být přítomen alergický zánět. (Příručka VZP).
4.4.1 Respirační alergeny Respirační alergeny, téţ inhalační či interiérové jsou nejpočetnější skupinou. Trpí jimi nejvíce alergiků. Do této kategorie řadíme: roztoče, šváby, prach, pyly travin, břízových dřevin, obilí, srst a chlupy koček, psů a hlodavců. Dříve se hovořilo o alergiích na domácí prach, ale dnes, kdyţ známe sloţení prachu, mluvíme konkrétně o alergii na plísně, roztoče a šváby. 17
4.4.1.1 Roztoči Roztoči jsou u dětí nejhlavnějším alergenem. Způsobují zánět spojivek, alergickou rýmu, astma, někdy i kontaktní alergie. V České republice ţijí dva nejrozšířenější řády: Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagiudes farinae. Roztoči se začínají rozmnoţovat při vlhkosti prostředí 7 g/ kg, coţ odpovídá 45 % vlhkosti při 20oC. Nejvíce vlhkosti je uloţeno v matracích, jen během nočního spánku tělo člověka vyprodukuje aţ 50 g/ hodinu (Bidat, 2004).
4.4.1.2 Plísně Venkovní plísně se nejvíce vyskytují v období březen – říjen. U rodu Alternaria je nejhojnější nárůst v srpnu. Poněvadţ se plísně vyskytují v pylovém období, někdy můţe být těţké správně určit vyvolávající alergen. Plísně jsou mikroskopické houby, jeţ nemají stonek, listy ani kořen. Uvolňují se do ovzduší pomocí spor. Vyţivují se z mrtvých organických substancí, které parazitují na ţivých rostlinách nebo ţivočiších. Plísně způsobují rýmu, kašel, oční potíţe, astma a ekzémy (Bidat, 2004)
4.4.1.3 Švábi „Ve Francii byl prováděn výzkum a zjistilo se, ţe ze 100 astmatiků je 15 alergických na šváby“ (Bidat, 2004, s. 36). Alergie na šváby je celkově nejrozšířenější v subtropických oblastech. Nejvíce se nalézají v kuchyni, pod kobercem, čalouněním, ve skříni.
4.4.1.4 Zvířecí alergeny V dnešní moderní době, kdy si lidé mnohem častěji pořizují hlavně do bytu domácí zvířata, vzrůstá i počet alergiků na zvířecí srst, chlupy. Zvířecí alergeny se řadí mezi druhou nejpočetnější skupinu, které vyvolávají u dětí alergické potíţe. Projevy jsou následující: od alergické rýmy, zánětů spojivek, kopřivku aţ po dýchací potíţe. Nyní uvedeme tři nejběţnější domácí zvířata a v čem se na jejich těle ukrývají alergeny. Kočka své alergeny ukrývá v mazových ţlázách, ve slinách, i v konečníkové ţláze. Patří mezi nejčastější alergeny, jsou velmi drobné a rychle se šíří vzduchem. Pes své nebezpečí ukrývá v koţíšku, slinách a na kůţi. Hlodavci – u myší se alergen nachází ve slinách, vlasových váčcích, moči, u krys v moči a u morčat v koţíšku.
18
Pokud je dítě alergik na zvířecí alergeny, je nutné zabránit častému styku s nimi, nejlépe zvíře z domu přesunout. U savců existuje i zkříţená alergie.
4.4.1.5 Pyly Vyvolávají klasickou pylovou alergii (alergická rýma, záněty spojivek, astma, ekzém, kopřivku, ale i Quinckeho edém). Prostřednictvím větru se mohou pyly pohybovat rychlostí více neţ 100 km/ hodinu. Je patrná i zkříţená alergie, jeţ je reakcí i na jiné rostliny ze stejné čeledi. Alergici na břízové dřeviny mají aţ v 50 % zkříţenou potravinovou alergii na jablko, hrušku, broskev. Projevují se svěděním v okolí rtů a dutiny ústní, také i otokem rtů. Alergologové mají na rozdíl od biologů odlišnou klasifikaci pylů (Bidat, 2004). Pyly travin: srha, jílek, lipnice, tomka Pyly dřevin: čeleď břízovitých (olše, bříza, habr), bukovité ( kaštan, buk, dub), olivovité (olivovník, jasan, ptačí zob), vrbovité (vrba), cypřišovité (jalovec) Pyly plevelů a bylin: jitrocelovité (jitrocel), kopřivovité (drnovec), rdesnovité (šťovík), sloţnokvěté (pampeliška, ambrozie, pelyněk, sedmikráska, kopretina, řebříček, astra, chryzantéma) (Bidat, 2004).
4.4.2 Potravinové alergeny Potraviny jsou sloţeny ze tří sloţek – sacharidy, proteiny a lipidy. Mezi hlavní potravinové alergeny patří ve vodě rozpustné glykoproteiny s kyselým pH. Vědci připisují zvýšený nárůst potravinové alergie brzkému přikrmování kojenců. Uvádí, ţe malé dítě jiţ od dvou měsíců, dostává častěji rozmanitější stravu, kterou jejich stále nezralý trávicí systém plně nedokáţe strávit a dochází k senzibilizaci1.6 na různé potraviny. Mezi nejčastější potravinové alergie u kojenců a malých dětí jsou intolerance kravského mléka, alergie na vejce, později i na oříšky, obilí, aditiva (přídatné látky). Za alergickými reakcemi na aditiva stojí jejich intolerance (Bidat, 2004). K nejčastějším projevům alergií na potraviny patří atopický ekzém (projevuje se v 80 % případů, nejvíce jsou postiţeny malé děti, projevuje se od 6 do 48 hodin po poţití), kopřivka (u 13 % dětí nad 1 rok), Quinckeho edém (objevuje se aţ po prvním roce ţivota), otok hrtanu (postihuje aţ 12 % dětí v období od 6 do 15 let, do 6 let jen velmi řídce), astma
19
(vzácně pozorujeme u dětí do 3 let), trávicí problémy (tyto příznaky jsou mnohdy ještě podceňovány, jsou příznakem celiaklie), orální syndrom (svědění patra, otok rtů, vyskytuje se při zkříţené alergii na pyly) (Bidat, 2004). Jsou známy i pseudoalergie, čili nepravé alergie. Kdyţ poţijeme velké mnoţství látek bohatých na histamin nebo histaminoliberátory, vyvoláme tím kopřivku, pak je diagnóza snadná. Někdy jsou příznaky jenom ekzém, coţ znesnadní souvislost mezi ekzémem a potravinami a tím pádem je obtíţnější diagnostika. (Bystroň, 1997, Bidat 2004). V dnešní době se výskyt pseudoalergií zvyšuje.
4.4.2.1 Alergie na bílkoviny kravského mléka V mléku je obsaţeno více neţ 30 různých proteinů. Nejvíce z nich alergizují kasein a laktoglobulin. Alergie na kravské mléko je první z řady potravinových. Někdy můţe dojít k senzibilizaci jiţ v děloze, někdy při proniknutí proteinů mléka, jeţ vypije matka v době laktace. Aţ u 80 % dětí, tato alergie vymizí do dvou let ţivota, pokud však zůstane, mluvíme o alergii perzistující a je nutno provést alergologické vyšetření k určení zda dítě můţe pouţívat potraviny se stopovým mnoţstvím bílkoviny kravského mléka. K příznakům intolerance patří: Především trávicí problémy (průjmy, koliky), Quinckeho edém, koţní problémy a někdy i dýchací potíţe. U dětí můţeme nahradit kravské mléko těmito přípravky: hydrolyzovanými preparáty (Nutrilon pepti, Nutrilon pepti MCT), mléky připravenými z aminokyselin (toto mléko, není v ČR propláceno zdravotní pojišťovnou, proto se moc nevyuţívá), hypoalergenní mléka (slouţí k prevenci rozvoje alergie u dětí). Další alternativou se dá nazvat i sojové mléko, ale zde můţe vzniknout aţ v 13 % zkříţená potravinová alergie.
4.4.2.2 Alergie na bílkoviny vejce Alergie na vejce je nejčastější potravinovou alergií do věku tří let. Mezi třemi a patnácti lety následuje tato intolerance za oříšky. Většinou okolo třetího roku (v 50-80 %) vymizí. Ve vejci je nejvíce alergizující bílek, který obsahuje kolem 20 alergizujících proteinů. V budoucnosti by měla být podrobně rozpracována koncepce postupného přivykání na slepičí vejce. Mezi příznaky intolerance řadíme:
20
Ke klinickým příznakům patří koţní, trávicí problémy, dýchací obtíţe. Někdy je moţný výsev kopřivky jen při styku vajíčka s kůţí, poţití vejce přitom ţádnou alergickou reakci nevyvolá.
4.4.2.3 Alergie na ořechy Intolerence oříšků vyvolává dýchací problémy, průjmy a někdy aţ anafylaktický šok. Mezi nejčastější alergizující plody se řadí vlašské ořechy, mandle, pistácie, arašídové oříšky, piniové a kokosové ořechy.
4.4.2.4 Alergie na obilí Intolerance obilí je aţ v 80 % zkříţenou alergií na více obilovin. Dítě má koţní reakci v podobě ekzému. Zde uvedeme onemocnění celiaklii – intolerance lepku, jeţ je hlavním proteinem u obilné mouky. Jde o onemocnění střevní stěny, jeţ brání vstřebávání potravy. Celiaklik nesmí jíst pšenici a ţito, oves jen do 50g/den. Klinické příznaky nemusí být hned výrazné, u někoho se jeví, jako průjmové onemocnění, teprve později je rozpoznáno toto onemocnění. Dochází k chronickému průjmu, únavě, špatné chuti k jídlu, zpomalení růstu či chudokrevnosti. Tito lidé jsou nuceni dodrţovat celoţivotně přísnou dietu.
4.4.2.5 Additiva – potravinová barviva a konzervační látky Mezi additivy rozlišujeme barviva, konzervační látky, dezinfekční látky (nitráty, kyselina citronová, sorbitol), antioxidanty (galáty, bifenyly), látky měnící strukturu (zahušťovadla, emulzifikátory), aromatické látky, sladidla (glutamáty, vanilka, sacharin), ţelatiny, kontaminenty (toxiny, biogenní aminy). Tyto látky jsou označovány na výrobní etiketě písmenem E, za kterým je uvedeno číslo. Mají slouţit výhradně jako dochucovadla. Additiva nevyvolávají přímo alergii, nýbrţ intoleranci. V případě ekzému či kopřivky jde tedy o falešnou potravinovou alergii (Bidat, 2004).
4.4.3 Zvláštní alergie Ke zvláštním alergiím řadíme alergickou reakci po poţití léků ze skupiny antibiotik (nejčastěji penicilin – projevují se červenými flíčky, někdy kopřivkou popřípadě aţ Quinckeho ekzémem), na anestetika (její výskyt je 1 reakce na 10 000 anestezií, při chirurgickém zákroku se jedná spíše o alergii na podaná antibiotika, na latexové rukavice nebo u dětí astmatiků při zhoršené spirometrii). Další neobvyklou a v nové době
21
rozšířenější alergii nazýváme latexovou. Jedná se o kontaktní ekzém, který je způsoben častým nošením ochranných, pracovních rukavic, koupacích čepic, nafukovacích balonků. Posledním typem zvláštní alergie v ČR je reakce na bodnutí blanokřídlého hmyzu. Včelí a vosí vpich vytváří většinou toxickou lokální reakci, jeţ se projevuje začervenáním v místě bodnutí či ohraničením okolo tohoto místa s lokalizovaným otokem. Celková toxická reakce znamená, ţe do těla bylo vpraveno více ţihadel na jednou, nebo při vpravení jedu přímo do cévního řečiště. Poté dochází k nauzeím (nevolnostem), zvracení, horečce, bolesti. V některých případech se rozvíjí anafylaktický šok. Pokud dítě je popícháno v oblasti rtů, jazyka, hrdla dochází k edému, dyspnoi aţ vedoucí apnoi. První pomocí je odstranění ţihadla, při dýchacích obtíţích podání kyslíku. Pokud je dítě léčeno na tento druh alergie, nosí u sebe balíček první pomoci, ve kterém se nachází v injekční podobě lék Epipen (Bidat, 2004).
5 Astma bronchiale Historickou otázku astmatu jsme popsaly jiţ v 1. kapitole. Z hlediska psychosomatické stránky onemocnění, se uvaţovalo pouze o stránce alergické. Novodobá literatura (z roku 2001) jiţ uvádí procentuální podíl 50% alergického:50% psychologického faktoru. Nyní poukáţeme na postupnou změnu názorů. Šrámková (1989) připouští pouze alergeny, někdy tělesnou námahu, povětrnostní podmínky, genetický faktor a hormonální změny. O případném psychologickém vlivu zde není zmínka. Další citovaná literatura Ganzer (2001) pojednává hlavně o psychologickém aspektu. Ve své monografii uvádí postoj: Psychoanalýzy
Představitelem
je
Franc
Alexander.
Základním
psychosomatickým faktorem je „konflikt kolem přepjaté a neřešené vazby na matku.“ Neexistuje ţádný specifický astmatický typ, ale „potlačená vazba na matku“. Astmatici mívají častěji „nitroděloţní snění“ o jeskyních, vodě a uzavřených prostorách.“ analytické či komplexní psychologie astmatu Zieglerovo pojetí astmatu je podmíněno jak – biologicky, tak i psychicky. Uvádí, ţe „vůle k moci“ je u astmatiků přinejmenším stejně výrazná jako nevědomá. Specifický inhalační alergen hraje roli pouze u 20 % pacientů. Astmatici ţijí v alternativních
22
ţivotních náladách „apokalypsy a výškových letů“. Ziegler se staví proti samostatné medikamentózní léčbě. daisenanalýzy Mossova teorie je, ţe kromě „vazby na matku“ zde hraje roli nedostatek samostatnosti i zralosti. Astma sahá ke kořenům „bytí ve světě“. U těchto nemocných existuje těţko snesitelný vnitřní odstup od lidí kolem a od ţivota vůbec. individuální psychologie Nejdůleţitějším prvkem se zdá být u astmatika pozorování jeho sounáleţitosti. Někteří lidé – vlivem dědičnosti vykazují „slabé“ orgány, jeţ v krizových chvílích můţou být zdrojem nemoci. Je jen otázkou, zda Adler můţe hovořit o „méněcennosti sliznice astmatikových bronchů.“ Adlerová (červen 2010, s. 36) se domnívá, „ţe astma souvisí především s tématem přijímání, braní a dávání, odevzdání se, s vyjádřením moci a bezmoci a v některých případech i s nevyjádřenou sexualitou. Svou roli hraje i pocit vlastní malosti, nezralost, neschopnost rovnocenné existence a téţ manipulativní jednání s cílem získat jako kompenzaci jistotu a moc.“ 5.1 Definice: Co je astma bronchiale Astma je chronické onemocnění průdušek, jehoţ příčinnou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici (http://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-1-dil50). Jak uvádí Richterová et al. (2010, s. 10-11): „Astma se projevuje opakovaným stavem zúţení průdušek, zvýšenou tvorbou hlenu a zvýšenou dráţdivostí průdušek. Výsledkem je dušnost a kašel, jeţ můţe být dráţdivý aţ záchvatovitý. Spouštěcím mechanismem můţe být virová infekce, tělesná zátěţ (jeţ obvykle nastává po skončení do 5 minut) a kontakt s alergenem.“ 5.2Výskyt astmatu u dětí Pohunek (2009, s. 11) říká, „ţe se v průběhu 80. a 90. let 20. století stalo astma nejčastější diagnostickým onemocněním.“ V České republice se uvádí počet dětských astmatiků v 8 – 15% s ohledem na proměnlivost věku. Některé děti nemají zatím správně stanovenou diagnózu, čímţ se předpokládá ještě vyšší procentuální zastoupení v dětské
23
populaci. Poté existují ještě skupiny dětí, které mají lehkou formu astmatu, a není jim toto onemocnění diagnostikováno. 5.3 Vlivy na vznik astmatu
5.3.1 Dědičnost Je známo, ţe astma i alergie jsou podmíněny geneticky. U astmatu jde spíše o dědičné faktory, jeţ jsou předávány a projeví se jen některé. Riziko výskytu astmatu tak není zvyšováno jen přímo přítomností astmatu u příbuzných prvního stupně, ale rizikovým faktorem, je jiţ výskyt jakéhokoli alergického onemocnění. Geneticky je určena dispozice ke vzniku astmatu, ale záleţí na prostředí, zda a v jaké míře se astma rozvine (viz. tab. 1).
Rodiče
Děti
Ţádný rodič nemá astma
6 % dětí má astma
Jeden rodič má astma
20 % dětí má astma
Oba rodiče mají astma
60 % dětí má astma
Tab. č. 1 Vliv výskytu astmatu dětí v závislosti na výskytu astmatu u rodičů.
5.3.2 Výživa Při studiích, kdy ve stravě byly vyloučeny alergeny, jako jsou vejce, mléko bylo zjištěno zlepšení stavu dětí s atopickým ekzémem, ale rozvoj astmatu ovlivněn nebyl. Navíc bylo zjištěno, ţe významným rizikovým faktorem pro rozvoj alergie a astmatu je obezita (Pohunek, 2009).
5.3.3 Faktory prostředí Vlivy prostředí se podílejí, jak na samostatném rozvoji astmatu, tak i na jeho zhoršení. Jsou známy studie, kde jsou uváděny výsledky, ţe časný styk dítěte se zvířetem působí jako ochranný vliv na pozdější rozvoj alergie. To ale neplatí u kaţdého jedince a téţ ani u kaţdého zvířete.
24
Dalším výrazným negativním vlivem prostředí je kouření (aktivní a u dětí především pasivní). Kdyţ matka v těhotenství kouří, můţe se dětí narodit s uţším průchodem v průduškách, dechovými obtíţemi a v raném věku se u něj projevují snáze dechové problémy. Dále je více náchylné na onemocnění (Pohunek, 2009). Závěrem bychom rády poukázaly na případnou úvahu, zda by se do budoucna neměla věnovat zvýšená pozornost novorozencům matek kuřaček, neboť by se u nich mohl výrazně projevit syndrom náhlého úmrtí novorozence (u matek závislých na alkoholu popisujeme FAS – fetální alkoholový syndrom). 5.4 Projevy astmatu U dětí se astma projevuje různě závaţnými obstrukčními dechovými potíţemi. Hlavním projevem, někdy i jediným je suchý, dráţdivý kašel, který se nejčastěji vyskytuje v noci, anebo ráno po probuzení. Při poslechu dítěte mohou být slyšitelné vrzoty či pískání na hrudi a prodlouţený výdech. U kojenců a batolat se většinou astma projevuje zahleněním. Astma se zhoršuje po tělesné námaze (Pohunek, 2009). 5.5 Astmatický záchvat – projevy, první pomoc „Mezi nejběţnější projevy při astmatickém záchvatu řadíme velkou dušnost, namáhavé dýchání, pískoty na hrudi. Můţe však dojít i k poruše okysličování organismu, jeţ se projevuje cyanotickým zbarvením koncových částí těla. Při astmatickém záchvatu bývá pozorováno zatahování na krku a v meziţebří“ (Pohunek, 2009, s. 14). Při první pomoci dítě s astmatickým záchvatem posadíme do polohy vpolosedě. Pomocí inhalátoru vstříkneme dítěti do úst úlevový lék (na českém trhu například Ventolin, Berodual, Berotec), poté vstřik opakujeme. Zajistíme přísun čerstvého vzduchu a klidový reţim. Po překonání akutního záchvatu, necháme dítě odpočinout. Neprodleně informujeme rodiče, pokud je potřeba zajistíme lékařské ošetření dítěte (Pohunek, 2009). 5.6 Diagnostika astmatu Jako první je třeba zjistit anamnézu dítěte, i s rodinou. Dalším krokem je rozbor všech příznaků a jejich vyhodnocení. V odborné ordinaci se astma diagnostikuje pomocí funkčního vyšetření plic, tzv. spirometrie (viz příloha č. 1). Ta se provádí v klidovém reţimu a poté po fyzické námaze. Někdy se vyšetření doplňuje i rentgenologickým 25
snímkem srdce a plic. Jelikoţ astma se ve většině případů kombinuje s alergiemi, je nutné doplnit vyšetření i o krevní odběry a speciální vyšetření (Pohunek, 2009). 5.7 Léčba astmatu Lékové preparáty se dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou léky kontrolující astma. Tyto preparáty léčí zánět a zároveň brání vzniku astmatického záchvatu a opakování záchvatů dušnosti a sípání. Mezi nejčastější zástupce řadíme kortikosteroidy v podobě inhalací. Další skupinu léků nazýváme léky úlevovými. Slouţí k zastavení záchvatu. Jsou určeny pouze ke krátkodobému uţívání. Nástup účinku je rychlý. Mezi tyto léky řadíme beta – 2 – nimetika (http://www.bez-alergie.cz/lecba-astmatu-prognoza).
6 Fyzikální léčba u onemocnění dýchacích cest Mezi fyzikální léčbu řadíme saunování, solné koupele, vyuţívání minerálních pramenů (sirné, zemité vody), inhalační léčbu, oxygenoterapii, klimatickou léčbu (vysokohorské a lesní klima), speleoterapii a jako poslední se vyuţívá mořské klima. 6.1 Saunování Saunování patří mezi důleţité metody otuţování organismu. Jedná se o opakovanou horkovzdušnou proceduru, která je následována ochlazením. Sauna se dělí na dvě místnosti: potírna a ochlazovna. Při saunování je důleţité opakování. Hlavní zásadou je, ţe v potírně by se mělo zůstat do té doby, neţ máme potřebu se ochladit studenou vodou. Pravidelné a systematické saunování podporuje otuţování, odstraňuje únavu, utuţuje lepší psychickou pohodu, zvyšuje fyzickou výkonnost. V potírně bývá 600 C – 900 C a je obloţena dřevem. Ústředním zařízením je v dnešní době plynová nebo elektrická pec s kameny. V ochlazovně se nachází bazén se studenou vodou. Nejvhodnější je postupné ochlazování, můţe se jednat i o postřikování, polévání. Nejvíce radikální je ponoření do studené či ledové vody (Zvonár, 2005). 6.2 Hydroterapie Hydroterapií rozumíme léčebné vyuţití vody ať v podobě koupelí, nebo polévání, postřiků. Tento způsob léčby byl prováděn jiţ v Babylonu, Egyptě, Číně. Průkopníkem 26
vodoléčby v Evropě je Asklépios, který v Epidauře na Pelopónském poloostrově vybudoval rozsáhlý vodoléčebný areál (Zvonár, 2005).
6.2.1 Vlivy a účinky hydroterapie Vlivy vodného prostředí na lidský organismus můţeme dělit do tří základních skupin. Mechanický účinek: - hydrostatický tlak (tlak vody, který působí na ponořený organismus) - hydrostatický vztlak (síla, která nadlehčuje organismus v koupeli) - masáţní a relaxační účinek Účinek tepla a chladu Specifické rozpuštěné chemické látky (Zvonár, 2005).
6.2.2 Všeobecné rozdělení teploty vody
Voda
Teplota vody ve 0C
Velmi studená
10 – 150C
Studená
Méně jako 300C
Vlaţná aţ chladná
30 – 330C
Indiferentní
34 – 360C
Teplá
36 – 370C
Velmi teplá
38 – 400C
27
40 – 450C
Hořící
Tab. č. 2 Klasifikace vody podle její teploty.
6.2.3 Koupel Při koupeli mluvíme o mechanických, tepelných, anebo speciálně chemických účincích na lidský organismus. Hovoříme o koupeli celotělové, nebo jen částečné. Při částečné ponořujeme jen, některé části organismu. Podle mechanického účinku koupele dělíme na: Koupele bez přísad Koupele s přísadami se zvýrazněným specifickým působením rozpustných chemických látek Koupele se zvýrazněnými mechanickými účinky Dále popíšeme koupel pouţívanou při léčbě alergických koţních problémů (Zvonár, 2005).
6.2.3.1 Solná koupel „Solná koupel se indikuje ke sníţení koţních projevů na alergeny. Solnou koupel řadíme do skupiny koupele s přísadami se zvýrazněným specifickým působením rozpustných chemických látek. Do vody rozpustíme kuchyňskou sůl v koncentraci 1 – 4 %. Teplota vody se pohybuje v rozmezí od 35 – 370C a pacient v ní zůstane 15 – 20 minut. Po skončení koupele se nesprchuje, nechá na sobě zaschnout solnou vrstvu a následně by měl hodinu být v klidu. Vhodné je absolvování 16 – 18 koupelí (doporučuje se 3 krát týdně) (Zvonár, 2005, s. 50).“ 6.3 Balneoterapie Balneoterapie je specifický způsob léčby, která na prevenci a léčbu vybraných onemocnění vyuţívá přírodní léčebné zdroje. Přírodní léčivé zdroje jsou základní sloţkou koupelové léčby. Obsahují vysoký podíl minerálních látek, které se nacházejí v přírodním prostředí. Vychází na povrch buď
28
prameny, nebo vrty. Od obyčejné vody se zřetelně liší obsahem rozpuštěných plynů, celkovou mineralizací, hlavními iontovými sloţkami, biologicky a farmakologicky léčivými látkami, aktuální reakcí, radioaktivitou, přirozenou teplotou a osmotickým tlakem (Zvonár, 2005). U alergiků a astmatiků vyuţíváme minerální vody sirnaté a zemité.
6.3.1 Minerální vody Minerální látky v přírodních zdrojích vody v nezbytné koncentraci vyvolají v závislosti na svých kvalitativních vlastnostech léčivé účinky. V moderní medicíně se indikují a vyuţívají na základě účinku jejich chemického sloţení na lidský organismus. Podle chemického sloţení označujeme jejich název (Zvonár, 2005). Nyní popíšeme vhodné minerální vody při léčbě alergických projevů.
6.3.1.1 Sirné vody Sirné vody obsahují minimálně 1 mg sulfidické síry ve formě sirovodíku, hydrosulfinového iónu, či tiosulfátového iónu na 1 litr vody. Síra se v těle váţe ve formě chondrotinsulfátu na kyselinu hyalurínovou, která je součástí vaziv, chrupavky a šlach. Jelikoţ je sirovodík jedovatý plyn, pouţívá se pouze v koupelích. Teplota sirné lázně se pohybuje v rozmezí 36 – 380C a doba koupele je 25 minut. Poté následuje suchý zábal (Zvonár, 2005).
6.3.1.2 Zemité vody Zemité vody obsahují hydrogenuhličitanový aniont a kationty vápníku a hořčíku v tuhé formě a v mnoţství větším jak 1 gram / litr vody. Sniţují dráţdivost motorických nervů a svalů a omezují spazmus hladké svaloviny a sniţují propustnost buněčných membrán (Zvonár, 2005). 6.4 Inhalace Inhalace tvoří základní sloţku při léčbě chronických a alergických onemocnění dýchacích cest. Inhalátory jsou uzpůsobeny tomu, aby se látka dostala přímo do plic. Vyuţívá přírodní léčivé zdroje, nebo léčivé látky. Vyuţíváme dva druhy směsí a to směs mlhovo – sprejovou, či směs plynnou (Zvonár, 2005).
29
6.4.1 Mlhovo – sprejová inhalace Při této inhalaci vydechujeme směs vzduchu, ve kterém je rozptýlena tuhá, či tekutá látka. Směs můţe být obohacena kyslíkem, nebo jinou směsí dýchacích plynů. Podle velikosti rozptýlených částic se dělí na: Spreje – hrubá mlhovina obsahující kapičky větší jak 10 µm, které se usazují převáţně v horních dýchacích cestách – v nose, ústech, průdušnici, průduškách. Aerosoly – jemná mlhovina obsahující kapičky menší neţ 10 µm, které vnikají aţ do dolních cest dýchacích – zde se usazují a mají léčebný efekt. Podle původu aerosoly klasifikujeme: Přirozené – vznikají při dešti v inhalačním lese při dopadu kapek a jejich roztříštění na jehličí – obohacuje se o balzamické silice i ozón. Umělé – se vyuţívají na léčbu pomocí inhalátorů. (Zvonár, 2005).
6.4.1.1 Inhalační léčivé látky Inhaluje se velké mnoţství farmaceutických přípravků. Dále se vyuţívají i minerální vody (solné a alkalické). Podle mechanismu účinku se farmaceutické látky dělí na: Bronchodilatancia – rozšiřují průdušky, tvoří nejvíce vyuţívanou skupinu, podávají se β2 – nimetika, anticholinergika a teofyliny. Kortikosteroidy
–
v inhalační
formě
působí
lokálně
–
protizánětlivě
a antialergicky. Expektorancia a mukolytika – sniţují povrchové napětí tekutého obsahu průdušek a ulehčují vykašlávání. (Zvonár, 2005).
30
6.4.1.2 Inhalační přístroje Inhalátory jsou technická zařízení na přípravu umělé mlhoviny, aerosolů, nebo sprejů. Rozeznáváme: Dávkovací aerosolové přístroje. Inhalátory suchého prášku. Rozprašovače. Nebulizátory – klasické inhalátory. (Zvonár, 2005). (viz příloha č. 2)
6.4.2 Plynová inhalace Při plynné inhalaci vdechujeme kyslík, vzduch, či jinou směs obohacenou o dýchatelné plyny s různým sloţením a tlakem.
6.4.2.1 Oxygenoterapie Oxygenoterapie je vdechování vzduchu, který je obohacen o 40 – 60 % kyslíku, jeţ byl před aplikací zvlhčen z důvodu nevysušování sliznice dýchacího systému. Aplikuje se přes dýchací masku, či kyslíkové brýle, v nutných případech můţe být sestaven kyslíkový stan (Zvonár, 2005).
6.5 Klimatoterapie Klimatoterapií označujeme léčbu, která vyuţívá přírodní zdroje, především účinků podnebí. Pokud se mění podnebí, dochází i ke změnám v ţivých organismech. Tvoří biologickou jednotu. Lidský organismus je v dynamické rovnováze s prostředím. Při velkých změnách podnebí, se někdy člověk nemusí plně přizpůsobit a tím pádem dochází k ohroţení zdraví. V klimatoterapii hovoříme o počasí, jeţ má krátkodobý charakter. Klima je souhrn meteorologických faktorů, které jsou charakterizovány dlouhodobě. Počasí a jeho změny charakteristické pro určité území tvoří klima či podnebí v této oblasti (Zvonár, 2005).
6.5.1 Pylová předpověď V jednotlivých
lokalitách
analyzujeme
výskyt
přirozených
alergenů
v ovzduší
a určujeme jejich koncentraci. Podle vegetačního období, stavu vegetace, ale i podle 31
meteorologické situace, předpovědi, vypočítává výskyt a přibliţnou koncentraci pylu v ovzduší. Informují veřejnost, které lokality jsou pro alergiky a astmatiky nevhodné či nebezpečné (Zvonár, 2005).
6.5.2 Léčivé klima Jde o příznivý vliv léčebných faktorů prostředí, přičemţ se tyto faktory řadí k přírodním léčivým (Zvonár, 2005).
6.5.2.1 Vysokohorské klima Vysokohorským klimatem nazýváme klima nad 1500 m/nad mořem. Vhodným léčebným vysokohorským klimatem rozumíme nadmořskou výšku v rozpětí 1500 – 2000 m, teplotní poměry pohybující se přes den okolo 100C, čistota vzduchu, rozdíly v kvalitě a intenzitě radiačního záření, přítomností lesního porostu a tvaru území. Ve vysokohorském klimatu je zvýšená ionizace vzduchu a obecně lze říci i menší mnoţství alergenů (Zvonár, 2005).
6.5.2.2 Lesní klima Zdravotní funkce je dána bioklimatickými účinky lesa. Hygienická funkce lesa eliminuje negativní vlivy civilizačního procesu, jako tišení hluku, filtrace chemických látek a omezování znečišťování ovzduší (Zvonár, 2005). 6.6 Speleoterapie Speleoterapie je klimatická léčba za pomoci pobytu v jeskyni. Má svá specifika. Klimatické podmínky, jsou pro kaţdou jeskyni jiné. Mikroklima jednotlivých jeskyň se liší svojí teplotou, vlhkostí, prouděním vzduchu, ionizaci, obsahem látek v jeskynním aerosolu a výskytem organických látek a alergenů. Léčebný účinek speleoterapie u astmatu má tyto prvky: Prostředí prakticky bez alergenů. Nízký obsah bakterií a prachových částic ve vzduchu. Vyšší ionizaci vzduchu v jeskyni. Rovnoměrnou a relativně vysokou vlhkost vzduchu.
32
Celoroční nízká teplota bez větších výkyvů. Zanedbatelné proudění vzduchu v jeskyni. Relativně nízká hodnota pH v prostředí. Mírně zvýšený obsah CO2. Přítomnost přirozených aerosolů s obsahem iontů vápníku, hořčíku. Pacienti v jeskyni nejsou vystaveni prudkým změnám počasí. (Zvonár, 2005). 6.7 Talastoterapie Talastoterapií rozumíme příznivé, léčebné klima za pomocí mořského a přímořského klimatu a mořských léčebných účinků (Zvonár, 2005).
6.7.1 Přímořské klima Mezi nejvýraznější fyzikálně – chemické činitele charakterizující přímořské klima řadíme: Velkou turbulenci vzduchu. Vysokou intenzitu odráţené slunečné energie. Menší teplotní rozdíly vzduchu. Zvýšená vlhkost vzduchu. Vyšší výskyt ozónu. Vyšší výskyt jódu, chloridu manganatého. Rozdílné elektrické pole. Mořské pláţe ve vzdálenosti do 200 metrů od moře jsou přírodní inhalatoria, jeţ neobsahují pyly, vzduch je mineralizovaný, s maličkými kapkami vody, mořskými solemi a uţitečnými mořskými bakteriemi (Zvonár, 2005).
33
6.8 Míčkování „Míčkování je pomocná fyzioterapeutická metoda, která se vyuţívá při léčbě
onemocnění dolních dýchacích cest, migréně či vadném postavení těla. Zakladatelkou této metody je česká fyzioterapeutka Zdena Jebavá. Technika míčkování vyuţívá kompresi akupunkturních a akupresurních bodů. Dále je zaloţena na teorii, ţe komprese tkání je vystřídána její relaxací (http://www.mickovani.wz.cz/index.php?rub=omic).“ Při míčkování se pouţívají dva molitanové míčky o různém poměru (na obličej 20 mm, na tělo 50 mm). Prvně míčkem „vytíráme“. Suneme míček, jeţ pevně drţíme v prstech tak, aby se neotáčel (viz příloha č. 3). Při koulení míček odvalujeme dlaní, prsty s přehmatáváním. Míček přidrţujeme mírným tlakem tak, aby vytvářel koţní řasu. Rychlost posunu míčku by měla být 1 – 2 cm za sekundu. Kaţdý tah opakujeme 3 krát, nejprve míčkujeme pravou stranu. Prvních 10 dnů míčkujeme 1 krát denně, poté aţ 2 krát denně. Při dušnosti a problémech můţeme
míčkovat
i
několikrát
za
den
(http://www.mickovani.wz.cz/index.php?rub=technika).
34
II Praktická část Cíl praktické části Cílem výzkumné části bakalářské práce je ve vybraném vzorku zjistit, kolik dětí má rodinné příslušníky osoby s alergickými nebo astmatickými potíţemi, v jakém období se nejčastěji vyskytuje zhoršení zdravotního stavu dítěte. Dalším cílem práce je zjištění, zda je dítě nějakým způsobem omezeno v tělesné výchově. Pro naši práci je téţ důleţité zjištění vyuţívání dalších dobrovolných postupů nad rámec medikamentózní léčby. Pokud dítě jezdí do ozdravovny, jaké procedury vyuţívá, a jaký je jejich efekt. Výzkum jsme zaměřily na zvolené dílčí cíle: 1. Zjištění výskytu prvotních příznaků alergie u dětí. 2. Zjištění, ve kterém ročním období se u dítěte projevuje nejvíce zhoršení stavu. 3. Zjištění výskytu alergií v rodině. 4. Zjištění, zda alergici, astmatici navštěvují lázeňské pobyty. 5. Zjištění efektivnosti fyzikální léčby podle posouzení zákonných zástupců dítěte. 6. Zjištění dalších nemedikamentózních aktivit na podporu zlepšení zdravotního stavu dítěte.
7.1 Výzkumné problémy Následně jsme zformulovaly tyto problémy: 1. V jakém věku jste zpozorovali u dítěte prvotní příznaky onemocnění?
35
2. Dochází ke zhoršení stavu dítěte nejčastěji v období jara a podzimu? 3. V jakém zastoupení se v rodině vyskytuje alergické onemocnění? 4. Navštěvují dětští pacienti lázeňské pobyty? 5. Ovlivňuje finanční situace v rodině doprovázení dítěte na lázeňském pobytu? 6. Patří mezi nejefektivnější fyzikální léčbu speleoterapie? 7. Podporuje rodina i jinou neţ medikamentózní léčbu dítěte? 8.1 Výzkumný vzorek Vlastní výzkum proběhl v září – říjnu 2010. Anonymního výzkumu se zúčastnili rodiče z těchto zařízení: Alergologická ambulance pro děti a dorost v Kroměříţi. Alergologická ambulance pro děti a dorost v Přerově. Dětská lázeňská léčebna lázní Kynţvart. Dětská lázeňská léčebna lázní Luhačovice. Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové nestátní neziskové zdravotnické zařízení v Bukovanech. Sanatorium Edel, s. r. o. Zlaté hory. Abychom zajistili, co nejvíce informací výzkum jsme rozloţili, jak do zařízení ambulantních typů, tak i do pobytových zařízení. Tabulka č. 3: Popis výzkumného vzorku
Místo Ambulance Lázeňská zařízení Celkem
Počet rozdaných dotazníků
Počet vrácených dotazníků 40
25
80 120
45 70
36
V ambulantních zařízeních bylo rozdáno 40 dotazníků, vrátilo se nám jich 25. V lázeňských zařízeních bylo rozdáno 80 dotazníků a navrátilo se nám jich 50. Tabulka č. 4: Popis výzkumného vzorku Místo Ambulance Kroměříž Ambulance Přerov Lázně Kynžvart Lázně Luhačovice Lázně Bukovany Sanatrium Edel Celkem
Počet respondentů 11 14 7 13 10 15 70
Celkově se nám ze 120 rozdaných dotazníků vrátilo 70 vyplněných dotazníků. V relativní četnosti můţeme říci, ţe se nám vrátilo 58 % počtu dotazníků. Ambulantní i lázeňská zařízení byla vybrána s ohledem na jejich rozloţení. Lepší spolupráce byla s rodiči v pobytových zařízeních. S lázeňskými léčebnami v Kynţvartě, Bukovanech a Zlatých horách jsem komunikovala písemnou formou. 9.1 Popis místa realizace výzkumného šetření Alergologická ambulance pro děti a dorost Kroměříţ – sídlí v budově nemocnice v Kroměříţi, její primářkou je MUDr. Mathonová a další působící lékařka s atestací alergologie a imunologie se jmenuje MUDr. Dvořáková. V ambulanci pracuje jedna zdravotní sestra. Alergologická ambulance pro děti a dorost Přerov – sídlí v Přerově na ulici Kozlovská a v ambulanci pracují tři lékařky a tři zdravotní sestry. Jedna lékařka pracuje střídavě i v ambulanci v Hranicích na Moravě. Hlavní lékařka se jmenuje MUDr. Dupáková, další lékařka se jmenuje MUDr. Roubalíková a nejmladší, zatím s první atestací v oboru MUDr. Hanáková (od října 2010). Ještě v roce 2010 v ambulanci pracovala i MUDr. Lanczová. Sanatorium Edel. s. r. o. je soukromou dětskou léčebnou, která je určena především dětem od 2 do 15 let, avšak po dohodě i do 18 let. Léčí se zde respirační onemocnění za přispění speleoterapie. Léčebna byla zaloţena ve druhé polovině 19. století, jako
37
Schweinburgovo lesní sanatorium. V dnešní době Sanatorium Edel nabízí 105 lůţek pro pacienty a dalších 33 lůţek pro jejich doprovod. Léčba je zaloţena především na klimatoterapii, speleoterapii, inhalacích, fyzikální rehabilitaci zejména na míčkování. Dětská lázeňská léčebna Kynţvart je určena pro děti od 2 do 15 let s nespecifickým onemocněním dýchacího ústrojí a dále i onemocnění koţní – ekzémy, atopie. Kapacita lůţek je 310 a některé pokoje jsou určeny i pro děti s doprovodem. V léčebně Kynţvart se vyuţívá klimatoterapie, inhalace, léčebná tělesná výchova, vodoléčebné procedury, otuţování, fototerapie, dietoterapie, termoterapie. Historie dětské léčebny sahá do roku 1950, kdy se v této léčebně začaly celoročně léčit děti s dýchacím onemocněním. Dětská léčebna lázně Luhačovice léčí děti od věku 3 let v doprovodu rodičů. Léčí se zde onemocnění dýchacích cest, koţní onemocnění. Léčebný program je zaměřen na klimatoterapii, vodoléčbu, pitnou kůru, fototerapii, magnetoterapii. Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové Bukovany je zdravotnické zařízení pod záštitou Českého červeného kříţe. Léčí se zde děti s onemocněními dýchacích cest. S dětmi od 1 do 6 let, zde mohou zdarma pobývat rodiče. Péče se v léčebně poskytuje dětem od 1 roku do 18 let. Od roku 1925 byl zámek v Bukovanech, kde sídlí dětská léčebna předán Československému červenému kříţi, kde byla zřízena dětská ozdravovna. Od roku 1991 je léčebna samostatným právním subjektem. V léčebně je celkem 28 lůţek pro děti, z toho 10 lůţek je na izolaci. Dalších 9 lůţek je připraveno pro doprovod dětí.
10. 1 Pouţitá metoda výzkumu Při získávání poţadovaných dat jsme pouţily anonymní výzkumné dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření jsme zvolili z důvodu širokého zapojení zákonných zástupců dítěte nebo jeho prarodičů. Při jiné metodě bychom nedosáhly takového zastoupení respondentů. „Dotazník lze definovat jako měrný prostředek pomocí, kterého se zkoumají mínění lidí o jednotlivých jevech. Zkoumané jevy se mohou z hlediska respondenta vztahovat buď k vnějším dějům, nebo k vnitřním dějům. Dotazníky jsou sloţeny z otázek, které se předkládají zkoumané osobě písemně. Této metodě bývá často vytýkáno, ţe nezjišťuje to, jaká zkoumaná osoba skutečně je, ale jen to, jak sama sebe vidí nebo chce hodnotit. Tato
38
námitka je oprávněná jen z části, protoţe vhodně volenými postupy lze toto zkreslení omezit na přijatelnou míru.“ (Horák, Chráska, 1983, s. 95). Dotazník obsahoval celkem 20 poloţek. Jeho odpovědi jsou konstruovány do nabídnutých moţností, avšak vţdy je nabídnuta moţnost dopsání i vlastních poznatků pod kaţdou otázkou. Dotazníky jsou určené pro rodiče, prarodiče či jiný příbuzenský doprovod dítěte. Ztotoţňující odpovědi respondenti jakýmkoliv způsobem označí /zakříţkují či podtrhnou/, popřípadě na vyhrazené místo napíší své připomínky, poznatky. U některých otázek je moţné zatrhnout i více odpovědí. 10. 2 Analýza získaných dat Cílem analýzy je vyhodnocení a zpracování získaných výsledků z dotazníkového šetření, která byla provedena v ambulantních zařízeních a pobytových zařízeních. Všechny dotazníky byly nejprve zpracovány v programu Excel. Pro lepší přehlednost ke kaţdé otázce uvádíme i názornou tabulku a graf. U otázky číslo 7 zda – li je dítě prvně na lázeňském pobytu odpovídal různý počet respondentů. Další rozdílný počet respondentů se objevuje u otázek číslo 11 a 12, pojednávající si o navštěvovaných druzích fyzikální léčby, jejich efektivnosti.
Analýza otázky č. 1 – V jakém věku jste u dítěte zaregistrovali první příznaky onemocnění? V této otázce jsme zjišťovaly, kdy u dítěte rodiče zjistili první příznaky onemocnění. Z celkového počtu respondentů jsme zjistily, ţe v ambulancích do 1 roku dítěte rodiče zpozorovali první příznaky celkem u 4 (tj. 16 %) dětí, do věku 3 let u 15 (tj. 60 %) dětí a do věku 7 let u 6 (tj. 24 %) dětí. Kdeţto v lázeňském prostředí rodinní příslušníci zaznačili, ţe se prvotní příznaky onemocnění vyskytly ve 22 (tj. 49 %) případech do 1 roku věku dítěte, u 13 (tj. 29 %) dětí do 3 let věku v 10 (tj. 22 %/) případech do 7 let věku.
39
Tab. č. 5 – V jakém věku jste u dítěte zaregistrovali první příznaky onemocnění? Ambulantní zařízení
Věk do 1 roku do 3 let do 7 let
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 1 6 4
9% 55% 36%
3 9 2
21% 64% 15%
Lázeňská zařízení
Věk do 1 roku do 3 let do 7 let
Lázně Kynţvart Lázně Luhačovice relativní relativní četnost četnost četnost četnost
Lázně Bukovany relativní četnost četnost
Edel relativní četnost četnost
3
43%
5
39%
4
20%
10
67%
2
28,50%
2
15%
5
50%
4
27%
2
28,50%
6
46%
3
30%
1
6%
Graf č. 1: Prvotní příznaky
40
Analýza otázky č. 2 – Vyskytují se alergické či astmatické problémy i u Vás u rodičů či dalších členů rodiny? V této otázce jsme zjišťovaly, zda se alergické nebo astmatické problémy projevují i u ostatních členů rodiny, tedy o genetické zátěţi v rodině. Z celkového počtu respondentů jsme zjistily, ţe v ambulancích má matka v 19 (tj. 76 %) případech alergické problémy, babička z matčiny strany v 8 (tj. 32 %), dědeček z matčiny strany ve 4 (tj. 16 %), otec v 6 (tj. 24%), babička z otcovy strany ve 12 (tj. 48 %), dědeček z otcovy strany ve 2 (tj. 8 %) a u sourozenců ve 13 (tj. 52 %) případech. V lázeňských zařízeních se alergické problémy vyskytují u matky ve 30 (tj. 67%), u babičky z matčiny strany v 19 (tj. 42%), u dědečka z matčiny strany ve 3 (tj. 7 %), u otce ve 20 (tj. 44%), u babičky z otcovy strany ve 12 (tj. 27 %), u dědečka z otcovy strany v 6 (tj. 13 %) a u sourozence ve 33 (tj. 73 %) případech. Celkově je patrné, ţe větší výskyt alergických projevů je u ţenského pohlaví. Téţ si můţeme povšimnout, ţe alergie se v rodině vyskytují i u sourozenců, v ambulancích u 52 % a v pobytových zařízeních u 73 % rodin. Tab. č. 6– Vyskytují se alergické či astmatické problémy i u Vás u rodičů či dalších členů rodiny? Ambulantní zařízení – pozitivní výskyt (ANO)
Rodinní příslušníci Matka Babička z (MS) Dědeček z (MS) Otec Babička z (OS) Dědeček z (OS) Sourozenec
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 9 82% 10 71% 5
45%
3
21%
3 1 4
27% 9% 36%
1 5 8
7% 36% 57%
2 6
18% 55%
0 7
0% 50%
41
Lázeňská zařízení – pozitivní výskyt (ANO)
Rodinní příslušníci Matka Babička z (MS) Dědeček z (MS) Otec Babička z (OS) Dědeček z (OS)
Lázně Kynţvart Lázně Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četost četnost četnost četnost četnost četnost 4 57 % 10 77 % 8 80 % 8 53 % 28, 50 2 % 7 54 % 5 50 % 5 33 %
Sourozenec
0 3
0% 43 %
2 5
15 % 39 %
0 6
0% 60 %
1 6
7% 40 %
1
14 %
6
46 %
2
20 %
3
20 %
3
43 % 71, 50 %
1
7%
2
20 %
0
0%
8
61 %
6
60 %
14
93 %
5
Graf č. 2: Pozitivní výskyt alergie v rodině
Analýza otázky číslo 3 – Zpozorovali jste u dítěte, kdy se mu nejvíce zhoršují problémy? V této otázce jsme zjišťovaly, ve kterém ročním období se u dítěte nejvíce zhoršují alergické či astmatické problémy. U ambulantních dětí se nejvíce problémy zhoršují na jaře ve 24 (tj. 96 %), v létě u 2 (tj. 8 %), na podzim u 11 (tj. 44 %) a v zimě v ţádném (tj. 0
42
%) případech. U dětí v lázeňském pobytu se na jaře problémy zhoršují ve 43 (tj. 96 %), v létě v 1 (tj. 2 %), na podzim ve 26 (tj. 58 %) a v zimě v ţádném (tj. 0 %) případech. Tab. č. 7 – Zpozorovali jste u dítěte, kdy se mu nejvíce zhoršují problémy? Ambulantní zařízení
Roční období Jaro Léto Podzim Zima
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 11 100 % 13 93 % 0 0% 2 14 % 4 36 % 7 50 % 0 0% 0 0%
Lázeňská zařízení
Roční období Jaro Léto Podzim Zima
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Četnost četnost 71, 50 5 % 13 100 % 9 90 % 15 100 % 1 14 % 0 0% 0 0% 0 0% 28, 50 2 % 6 46 % 8 80 % 10 67 % 0 0% 0 0% 0 0% 0 0%
43
Graf č. 3 – Zhoršení stavu v závislosti na ročním období
Analýza otázky číslo 4 – Kdyţ dítě chodí jiţ do základní školy a čeká jej zkoušení, písemná práce nebo je v těţké situaci, dochází někdy ke zhoršení potíţí? V této otázce jsme se zaměřily na psychosociální podstatu onemocnění. V ambulancích rodiče odpověděli, ţe v 9 (tj. 36 %) se zhoršují problémy, u 2 (tj. 8 %) dětí ke zhoršení stavu nedochází, u 5 (tj. 20 %) rodiče neví a 9 (tj. 36 %) dětí navštěvuje mateřskou školu či jsou na mateřské dovolené. V lázeňském pobytu se problémy zhoršují u 15 (tj. 33 %) dětí, nezhoršují u 6 (tj. 13 %) dětí, u 15 (tj. 33 %) rodiče neví a 9 (tj. 20 %) dětí navštěvuje mateřskou školu. Tab. č. 8 - Kdyţ dítě chodí jiţ do základní školy a čeká jej zkoušení, písemná práce nebo je v těţké situaci, dochází někdy ke zhoršení potíţí? Ambulantní zařízení
Psychosomatický podíl Ano Ne Nevím Návštěva MŠ
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 3
27%
5
36%
2
18%
1
7%
3
27%
2
14%
3
27%
6
43%
44
Lázeňská zařízení Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel Psychosomatický relativní relativní relativní relativní podíl četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost Ano 3 43 % 4 31 % 6 60 % 2 13 % Ne 2 28, 50 % 2 15 % 1 10 % 1 7% Nevím 0 0% 4 31 % 2 20 % 9 60 % Návštěva MŠ 2 28, 50 % 3 23 % 1 10 % 3 20 %
Graf č. 4 – Psychosomatický podíl onemocnění
Analýza otázky číslo 5 – Sportuje Vaše dítě? A jaký druh sportu provozuje? V této otázce jsme se zabývaly otázkou, zda dítě sportuje a, který sport provozuje. V ambulancích rodiče odpověděli, ţe 22 (tj. 88 %) dětí sportuje a 3 (tj. 12 %) nikoliv. Zastoupeny jsou tradiční sporty: fotbal hraje 11 (tj. 44 %) dětí, hokej 8 (tj. 32 %) dětí, plave 13 (tj. 52 %) dětí, 3 (tj. 12 %) děti cvičí aerobik a 1 (tj. 4 %) dítě hraje golf. V lázních fotbal hraje 20 (tj. 44 %) dětí, hokej 6 (tj. 13 %) dětí, plave 8 (tj. 18 %) dětí, aerobik cvičí 4 (tj. 9 %) dětí a házenou hrají 2 (tj. 4 %) děti.
45
Tab. č. 9 – Sportuje Vaše dítě? A jaký druh sportu provozuje? Ambulantní zařízení
Sport Ano Ne Druh sportu Fotbal Plavání Hokej Aerobik Golf Házená
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 9
82 %
13
93 %
2
18 %
1
7%
3
27 %
8
57 %
8
73 %
5
36 %
2
18 %
6
43 %
2
18 %
1
7%
1
9%
0
0%
0
0%
0
0%
Lázeňská zařízení
Sport Ano Ne Druh sportu Fotbal Plavání Hokej Aerobik Golf Házená
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 4
57 %
12
93 %
10
10 %
12
80 %
3
43 %
1
7%
0
0%
3
20 %
3
43 %
5
39 %
4
40 %
6
40 %
2 28, 50 %
0
0%
3
30 %
3
20 %
2 28, 50 %
0
0%
1
10 %
4
27 %
0
0%
4
31 %
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
2
15 %
2
20 %
0
0%
46
Graf č. 5 – Druh sportu, který dítě provozuje
Analýza otázky číslo 6 – Omezují zdravotní problémy dítě při sportu, v hodině tělesné výchově? V této otázce jsme zjišťovaly, zda alergické či astmatické problémy omezují dítě v hodině tělesné výchovy. V ambulantních zařízeních omezují problémy 8 (tj. 32 %) dětí, 10 (tj. 40 %) dětí neomezují, 5 (tj. 20 %) dětí jen někdy a 2 (tj. 8 %) děti jsou osvobozeny z hodin tělesné výchovy. V lázeňských zařízeních omezují problémy 6 (tj. 13 %) dětí, 20 (tj. 44 %) dětí neomezují, 16 (tj. 36 %) dětí jen někdy a 3 (tj. 7 %) jsou osvobozeny z hodin tělesné výchovy. Tab. č. 10 – Omezují zdravotní problémy dítě při sportu, v hodinách tělesné výchovy? Ambulantní zařízení
Omezení Ano Ne Někdy Osvobozen z TV
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 2
18 %
6
43 %
7
64 %
3
21 %
1
9%
4
29 %
1
9%
1
7%
47
Lázeňská zařízení
Omezení Ano Ne Někdy Osvobozen z TV
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 1
14 %
0
0%
2
20 %
3
20 %
4
57 %
4
31 %
7
70 %
5
33 %
1
14 %
9
69 %
0
0%
6
40 %
1
14 %
0
0%
1
10 %
1
7%
Graf č. 6 – Omezení dítěte v hodinách tělesné výchovy
Analýza otázky číslo 7 – Je dítě poprvé na lázeňském pobytu? V této otázce jsme zjišťovaly kolikrát dítě bylo na lázeňském pobytu. V ambulantních zařízeních se pobytu nezúčastnilo 9 (tj. 36 %) dětí, prvně na pobytu bylo 5 (tj. 20 %) dětí a opakovaně se pobyto zúčastnilo 11 (tj. 44 %) dětí. Z opakovaného pobytu byly 4 (tj. 36 %) děti v lázeňském zařízení dvakrát, 5 (tj. 46 %) třikrát a 2 (tj. 18 %) vícekrát neţ 3 krát. V lázeňských zařízeních se prvě pobytu zúčastnilo 24 (tj. 53 %) dětí, opakovaně 21 (tj. 47 %) dětí. Z opakovaného pobytu se 6 (tj. 29 %) dětí zúčastnilo dvakrát, 12 (tj. 57 %) třikrát a 3 (tj. 14 %) vícekrát neţ 3 krát.
48
Tab. č. 11 – Je dítě poprvé na lázeňském pobytu? Ambulantní zařízení Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní 1. Pobyt četnost četnost četnost četnost Ano 3 27 % 2 14 % Ne 4 36 % 7 50 % Nebylo 4 36 % 5 36 %
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost Četnost četnost
Pobyty 2 3 4 a více
1 3 0
25% 75% 0%
3 2 2
44% 28% 28%
Lázeňská zařízení
1. Pobyt Ano Ne Nebylo
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 4
57 %
6
46 %
5
50 %
9
60 %
3
43 %
7
54 %
5
50 %
6
40 %
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní Pobyty četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost relativní četnost 2 krát 3 krát 4 a více krát
1 2
33 % 67 %
2 28, 50 % 3 43 %
3 2
60 % 40 %
0 5
0% 83 %
0
0%
2 28, 50 %
0
0%
1
17 %
49
Graf č. 7 – Počet pobytů v lázeňském zařízení
Analýza otázky číslo 8 – Pokud jste jiţ byli v lázních, pozorujete léčebný efekt? V této otázce jsme zjišťovaly, zda rodiče pozorují při opakovaném pobytu léčebný efekt. Pokud ano, jaký. V ambulantních zařízeních na tuto otázku odpovědělo 11 lidí. Z toho 14 (tj. 67 %) respondentů pozoruje léčebný efekt, 3 (tj. 28 %) respondentů neví. Menší nemocnost pozorují u 3 (tj. 27 %) dětí, u 7 (tj. 63 %) dětí dochází ke zlepšení stavu. V lázeňských zařízeních odpovídalo 21 lidí. Léčebný efekt pozoruje 8 (tj. 72 %)
50
respondentů, 1 (tj. 5 %) respondent léčebný efekt nepozoruje. Mezi léčebný efekt u 20 (tj. 95 %) dětí hraje roli menší nemocnost, u 20 (tj. 95 %) dětí se zlepší jejich zdravotní stav. Tab. č. 12 – Pokud jste jiţ byli v lázních, pozorujete léčebný efekt? Ambulantní zařízení
Efekt pobytu Ano Ne Nevím
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 3 0 1
75 % 0% 25 %
5 0 2
71 % 0% 29 %
Lázeňská zařízení
Efekt pobytu Ano Ne Nevím
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 3 0 0
100 % 0% 0%
7 0 0
100 % 0% 0%
4 1 0
80 % 20 % 0%
6 0 0
100 % 0% 0%
Graf č. 8 – Léčebný efekt při lázeňském pobytu
51
Analýza otázky číslo 9 – Při opakovaném pobytu v lázních dokáţete porovnat nemocnost před a po pobytu? V této otázce jsme zjišťovaly, zda děti jsou více či méně nemocné před nebo po pobytu v lázeňském zařízení. V ambulancích odpovídalo 11 respondentů. Menší nemocnost před pobytem je popisována u 2 (tj. 18 %) dětí, stejná nemocnost u 6 (tj. 55 %) dětí, menší nemocnost po pobytu u 3 (tj. 27 %) dětí. V lázeňských zařízeních odpovídalo 21 respondentů. Menší nemocnost před pobytem je popisována u 3 (tj. 13 %) dětí, stejná nemocnost u 2 (tj. 10 %) dětí, menší nemocnost po pobytu u 14 (tj. 67 %) dětí a 2 (tj. 10 %) respondenti nevědí. Tab. č. 13 – Při opakovaném pobytu v lázních dokáţete porovnat nemocnost před a po pobytu? Ambulantní zařízení Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost
Nemocnost Menší před pobytem Stejná Menší po pobytu Nevím
1 1 2 0
25 % 25 % 50 % 0%
1 5 1 0
14, 50 % 71 % 14, 50 % 0%
Lázeňská zařízení
Nemocnost Menší před pobytem Stejná Menší po pobytu Nevím
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 0 0
0% 0%
1 0
14 % 0%
1 0
20 % 0%
1 2
17 % 24 %
1 2
33 % 67 %
6 0
86 % 0%
4 0
80 % 0%
3 0
50 % 0%
52
Graf č. 9 – Nemocnost při opakovaném lázeňském pobytu
Analýza otázky číslo 10 – Rozhoduje u Vás finanční situace, zda doprovodíte dítě na ozdravný pobyt? V této otázce jsme zjišťovaly, zda finanční situace rozhoduje, zda rodič doprovodí dítě na ozdravný pobyt. U této otázky jiţ odpovídali všichni respondenti. U ambulantních respondentů rozhoduje finanční situace u 17 (tj. 68 %) rodin, u 8 (tj. 32 %) rodin finanční situace nerozhoduje, zda jej doprovodí na ozdravný pobyt. V lázních finanční situace rozhoduje ve 13 (tj. 29 %) rodin, nerozhoduje u 32 (tj. 71 %) rodin. Na této otázce je vidět, ţe rodiče v ambulantních zařízeních se podle finanční situace rozhodují, zda dítě doprovodí či nikoliv. Tab. č. 14 – Rozhoduje u Vás finanční situace, zda doprovodíte dítě na ozdravný pobyt? Ambulantní zařízení
Finance Ano Ne Nevím
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 7 4 0
64 % 36 % 0%
10 4 0
71 % 29 % 0%
Lázeňská zařízení
53
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost Finance četnost četnost četnost četnost četnost četnost Ano Ne Nevím
3 4 0
43 % 57 % 0%
2 11 0
15 % 85 % 0%
5 5 0
50 % 50 % 0%
3 12 0
20 % 80 % 0%
Graf č. 10 – Rozhodování na základě finanční situace
Analýza otázky číslo 11 – Jaké druhy léčby Vaše dítě navštěvuje? V této otázce jsme zjišťovaly, jaké druhy léčby navštěvuje dítě na lázeňském pobytu. V ambulancích odpovědělo, ţe navštěvuje 7 (tj. 44 %) dětí speleoterapii, 5 (tj. 31 %) dětí balneoterapii, 11 (tj. 69 %) dětí inhaluje, 10 (tj. 62, 50 %) pije minerální prameny a 8 (tj. 50 %) dětí míčkuje. V lázních odpovědělo, ţe navštěvuje 45 (tj. 100 %) dětí speleoterapii, 13 (tj. 29 %) dětí balneoterapii, 45 (tj. 100 %) inhaluje, 45 (tj. 100 %) pije minerální prameny a 38 (tj. 84 %) dětí míčkuje.
54
Tab. č. 15 – Jaké druhy léčby Vaše dítě navštěvuje? Ambulantní zařízení
Trapie Speleoterapie Balneoterapie Inhalace Minerální prameny Míčkování
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 1 0 4
25 % 0% 100 %
6 5 7
67 % 56 % 89 %
3 2
73 % 50 %
7 6
89 % 67 %
Lázeňská zařízení
Trapie Speleoterapie Balneoterapie Inhalace Minerální prameny Míčkování
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 7 7 7
100 % 100 % 100 %
13 2 13
100 % 15 % 100 %
10 3 10
100 % 30 % 100 %
15 1 15
100 % 7% 100 %
4 2
57 % 29 %
13 11
100 % 85 %
4 10
40 % 100 %
4 15
27 % 100 %
Graf č. 11 – Druhy navštěvované lázeňské léčby
55
Analýza otázky číslo 12 – Která z léčebných terapií v lázních se Vám zdá nejefektivnější? V této otázce jsme zjišťovaly, jaká je dle respondentů nejefektivnější léčebná terapie. V ambulantních zařízeních odpovědělo16 lidí, z toho 6 (tj. 16 %) povaţuje za nejefektivnější speleoterapii, 11 (tj. 69 %) inhalace a 4 (tj. 25 %) míčkování. V lázeňských zařízeních 40 (tj. 89 %) respondentů povaţuje nejefektivněji speleoterapii, 36 (tj. 80 %) inhalace a 24 (tj. 53 %) míčkování. Tab. č. 16 – Která z léčebných terapií v lázních se Vám zdá nejefektivnější? Ambulantní zařízení
nejefektivnější speleoterapie Inhalace Míčkování minerální prameny
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost Četnost četnost 1 4 1
25 % 100 % 25 %
5 7 3
56 % 78 % 33 %
2
50 %
0
0%
Lázeňská zařízení Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní nejefektivnější četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost speleoterapie Inhalace Míčkování minerální prameny
4 3 0
57 % 43 % 0%
11 13 9
85 % 100 % 69 %
10 10 7
100 % 100 % 7%
15 10 8
100 % 67 % 53 %
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
56
Graf č. 12 – Nejefektivnější lázeňská léčba
Analýza otázky číslo 13 – Vytváříte nějaké další aktivity nad rámec doporučené léčby? V této otázce jsme zjišťovaly, zda respondenti vytváří další aktivity nad rámec doporučené léčby. V ambulancích respondenti odpovídali takto: 16 (tj. 64 %) dětí se otuţuje, 2 (tj. 8 %) chodí do sauny, 10 (tj. 40 %) dětí uţívají vitamíny, 20 (tj. 80 %) chodí do přírody a nikdo (tj. 0 %) necvičí jógu. V lázních respondenti odpovídali takto: 21 (tj. 47 %) dětí se otuţuje, 8 (tj. 18 %) chodí do sauny, 29 (tj. 64 %) dětí uţívají vitamíny, 40 (tj. 89 %) chodí do přírody a 6 (tj. 13 %) dětí cvičí jógu. Tab. č. 17 – Vytváříte nějaké další aktivity nad rámec doporučené léčby? Ambulantní zařízení
další aktivity Otužování Sauna Vitamíny výlety do přírody Jóga
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 9 1 4
82 % 9% 36 %
5 1 6
36 % 7% 43 %
11 0
100 % 0%
9 0
64 % 0%
57
Lázeňská zařízení
další aktivity Otužování Sauna Vitamíny výlety do přírody Jóga
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 3 1 7
43 % 14 % 100 %
4 2 7
30 % 15 % 54 %
4 0 7
40 % 0% 70 %
10 5 8
67 % 33 % 53 %
3 0
43 % 0%
13 1
100 % 7%
10 2
100 % 20 %
14 3
93 % 20 %
Graf č. 13 – Další nemedikamentózní podpůrné aktivity
Analýza otázky číslo 14 – Slyšel (a) jste jiţ někdy o metodě míčkování? V této otázce jsme zjišťovaly, zda respondenti slyšeli o míčkování. V ambulancích respondenti odpověděli takto: 7 (tj. 28 %) o této metodě slyšeli, 11 (tj. 44 %) neslyšeli a 7 (tj. 28 %) neví. V lázních o míčkování slyšelo 45 (tj. 100 %) respondentů. Zde si povšimněme, ţe o míčkování v ambulantních zařízeních není moc velká povědomost.
58
Tab. č. 18 – Slyšel (a) jste jiţ někdy o metodě míčkování? Ambulantní zařízení Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost
slyšeli jste o míčkování Ano Ne Nevím
2 5 4
18 % 45 % 36 %
5 6 3
36 % 43 % 21 %
Lázeňská zařízení
slyšeli jste o míčkování Ano Ne Nevím
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 7 0 0
100 % 0% 0%
13 0 0
100 % 0% 0%
10 0 0
100 % 0% 0%
15 0 0
100 % 0% 0%
Graf č. 14 – Vědomí o míčkování
59
Analýza otázky číslo 15 – Byl (a) byste ochoten (a) se tuto metodu naučit a provádět ji s dítětem? V této otázce jsme zjišťovaly, zda jsou respondenti ochotni se naučit míčkovat a provádět tuto metodu s dítětem. V ambulancích respondenti odpověděli takto: 14 (tj. 56 %) jsou ochotni se tuto metodu naučit, 5 (tj. 20 %) nejsou ochotni a 6 (tj. 24 %) neví. V lázních respondenti odpověděli takto: 34 (tj. 76 %) jsou ochotni se tuto metodu naučit, 5 (tj. 11 %) nejsou ochotni a 6 (tj. 13 %) neví. V ambulancích je vidět menší ochota se míčkování naučit a provozovat jej. Tab č. 19 – Byl (a) byste ochoten (a) se tuto metodu naučit a provádět ji s dítětem? Ambulantní zařízení
ochota k míčkování Ano Ne Nevím
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 8 2 1
73 % 18 % 9%
6 3 5
43 % 21 % 36 %
Lázeňská zařízení
ochota k míčkování Ano Ne Nevím
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 3 43 % 2 28, 50 % 2 28, 50 %
13 0 0
100 % 0% 0%
3 3 4
30 % 30 % 40 %
15 0 0
100 % 0% 0%
60
Graf č. 15 - Ochota se naučit míčkovat
Analýza otázky číslo 16 – Míčkujete jiţ doma s dítětem? V této otázce jsme zjišťovaly, zda rodiče s dítětem doma míčkují. V ambulancích jsou výsledky následovné: 5 (tj. 20 %) rodičů doma pravidelně míčkuje, 2 (tj. 8 %) míčkuje pouze při potíţích a 18 (tj. 72 %) rodičů nemíčkují. V lázních jsou výsledky následovné: 29 (tj. 64 %) rodičů pravidelně míčkuje, 6 (tj. 14 %) míčkuje pouze při potíţích a 10 (tj. 22 %) rodičů nemíčkují. Opět je zde vidět, ţe rodiče v ambulantních zařízeních s dítětem nemíčkují. Tab. č. 20 - Míčkujete jiţ doma s dítětem? Ambulantní zařízení
Míčkujete Pravidelně Pouze při potížích Ne
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 3
27 %
2
14 %
1 7
9% 64 %
1 11
7% 79 %
61
Lázeňská zařízení
Míčkujete Pravidelně Pouze při potížích Ne
Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Lázně Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 1
14 %
12
93 %
1
10 %
15
100 %
2 28, 50 % 4 57 %
1 0
7% 0%
3 6
30 % 60 %
0 0
0% 0%
Graf č. 16 – Provádění míčkování
Analýza otázky číslo 17 – Pozorujete při pravidelném míčkování, zda dochází k úlevě či zlepšení dýchání? V této otázce jsme zjišťovaly, zda rodiče pozorují efekt při pravidelném míčkování. V ambulancích odpovídalo 5 respondentů a všichni pozorují efekt – 5 (tj. 100 %). V lázních na tuto otázku odpovědělo 29 respondentů a všech 29 (tj. 100 %) efekt vidí.
62
Tab. č. 21 – Pozorujete při pravidelném míčkování, zda dochází k úlevě či zlepšení dýchání? Ambulantní zařízení
efekt míčkování Ano Ne Nevím
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 3 0 0
100 % 0% 0%
2 0 0
100 % 0% 0%
Lázeňská zařízení
efekt míčkování Ano Ne Nevím
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 1 0 2
33 % 0% 67 %
12 0 0
100 % 0% 0%
1 0 0
100 % 0% 0%
15 0 0
100 % 0% 0%
Graf č. 17 – Efekt při pravidelném míčkování
63
Analýza otázky číslo 18 – Cvičí Vaše dítě uvolňovací cviky? V této otázce jsme zjišťovaly, zda děti cvičí uvolňovací cviky. V ambulanci respondenti odpověděli takto: 1 (tj. 4 %) dítě cvičí uvolňovací cviky, 4 (tj. 16 %) jen při potíţích a 20 (tj. 80 %) necvičí. V lázních respondenti odpověděli takto: 21 (tj. 47 %) dětí cvičí uvolňovací cviky, 14 (tj. 31 %) pouze při potíţích a 10 (tj. 22 %) necvičí. Opět můţeme vidět, ţe ambulantní pacienti jsou spíše pasivní při cvičení. Tab. č. 22 – Cvičí Vaše dítě uvolňovací cviky? Ambulantní zařízení
uvolňující cviky Ano Při potížích Ne
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost Četnost četnost 0 2 9
0% 18 % 82 %
1 2 11
7% 14 % 79 %
Lázeňská zařízení
uvolňující cviky Ano Při potížích Ne
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 3 0 4
43 % 0% 57 %
4 6 3
31 % 46 % 23 %
4 4 2
40 % 40 % 20 %
10 4 1
67 % 27 % 7%
Graf č. 18 – Uvolňovací cviky
64
Analýza otázky číslo 19 – Který typ školy navštěvuje Vaše dítě? V této otázce jsme zjišťovaly, který typ školy dítě navštěvuje. V ambulancích 2 (tj. 8 %) dětí nenavštěvuje ještě mateřskou školu, 7 (tj. 28 %) navštěvuje mateřskou školu, 12 (tj. 48 %) dětí navštěvuje 1. stupeň ZŠ a 4 (tj. 16 %) navštěvuje 2. stupeň ZŠ. V lázních jsou 5 (tj. 11 %) dětí, kteří ještě nenavštěvují MŠ, 9 (tj. 20 %) navštěvuje MŠ, 26 (tj. 58 %) chodí na 1. stupeň ZŠ a 5 (tj. 11 %) navštěvuje 2. stupeň ZŠ. Tab. č. 23 – Který typ školy navštěvuje Vaše dítě? Ambulantní zařízení
typ školy MD MŠ 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 1 4
9% 36 %
1 3
7% 21 %
4
36 %
8
58 %
2
18 %
2
14 %
Lázeňská zařízení
typ školy MD MŠ 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 1 14 % 2 28, 50 %
2 3
15 % 23 %
2 1
20 % 10 %
0 3
0% 20 %
1
14 %
8
62 %
6
60 %
11
73 %
3
45 %
0
0%
1
10 %
1
7%
65
Graf č. 19 – Typ navštěvované školy
Analýza otázky číslo 20 – V jaké jste vztahu k dítěti? V této otázce jsme zjišťovaly vztah respondentů k dítěti. V ambulancích bylo 22 (tj. 88 %) rodičů a 3 (tj. 12 %) prarodičů. V lázních dotazník vyplnilo 43 (tj. 96 %) rodičů a 2 (tj. 4 %) prarodičů. Tab. č. 24 – V jakém jste vztahu k dítěti? Ambulantní zařízení
vztah k dítěti Rodič Prarodič Sourozenec
Ambulance Kroměříţ Ambulance Přerov relativní relativní četnost četnost četnost četnost 9 2 0
82 % 18 % 0%
13 1 0
93 % 7% 0%
Lázeňská zařízení
vztah k dítěti Rodič Prarodič Sourozenec
Lázně Lázně Lázně Kynţvart Luhačovice Bukovany Edel relativní relativní relativní relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost 6 1 0
86 % 14 % 0%
13 0 0
100 % 0% 0%
10 0 0
100 % 0% 0%
14 1 0
93 % 7% 0%
66
Graf č. 20 – Rodinný vztah k dítěti
10. 3 Vyhodnocení výzkumných problémů Výzkumný problém číslo 1: V jakém věku jste zpozorovali u dítěte prvotní příznaky onemocnění? Respondenti uváděli, ţe do 1 roku věku dítěte zpozorovali prvotní příznaky u 26 (tj. 37 %) dětí, do 3 let prvotní příznaky mělo 28 (tj. 40 %) dětí a do 7 let věku jich bylo 16 (tj. 23 %). Jak ukazují výsledky u většiny zkoumaných dětí, se objevili prvotní příznaky alergických onemocnění mezi 1 – 3 rokem věku. Z toho v ambulantních zařízeních uváděli respondenti, ţe do 1 roku věku dítěte zjistili prvotní příznaky u 4 (tj. 16 %) dětí, do 3 let prvotní příznaky mělo 15 (tj. 60 %) dětí a do 7 let věku jich bylo 6 (tj. 24 %). V lázeňském zařízení byly zpozorovány prvotní příznaky do 1 roku u 22 (tj. 49 %), do 3 let u 13 (tj. 29 %) a do 7 let věku u 10 (tj. 22 %) dětí. Výzkumný problém číslo 2: Dochází ke zhoršení stavu dítěte nejčastěji v období jara a podzimu? Zjistily jsme, ţe na jaře dochází ke zhoršení stavu u 67 (tj. 96 %) dětí, v létě u 3 (tj. 4 %) dětí, na podzim u 37 (tj. 53 %) dětí a v zimě u ţádného (tj. 0 %) dítěte. Z toho v ambulantních zařízeních respondenti uvedli, ţe na jaře dochází ke zhoršení potíţí ve 24 (tj. 96 %), v létě ve 2 (tj. 8 %), na podzim u 11 (tj. 44 %) a v zimě u ţádného (tj. 0 %) případů. V lázeňském zařízení respondenti uvedli, ţe na jaře dochází ke zhoršení stavu u 43 (tj. 96 %), v létě u 1 (tj. 2 %), na podzim u 26 (tj. 58 %) a v zimě u ţádného (tj. 0 %) dětí. Potvrzuje se nám, ţe ke zhoršení zdravotního stavu dochází nejčastěji na jaře a na podzim, kdy vše souvisí s vegetačním obdobím rostlinných alergenů.
67
Výzkumný problém číslo 3: V jakém zastoupení se v rodině vyskytuje alergické onemocnění? Respondenti uváděli, ţe matka má alergické problémy ve 49 (tj. 70 %), babička ze strany matky v 27 (tj. 39 %), dědeček ze strany matky v 7 (tj. 10 %), otec ve 26 (tj. 37 %), babička ze strany otce ve 24 (tj. 34 %), dědeček ze strany otce v 8 (tj. 11 %) a sourozenec ve 46 (tj. 66 %) případech. Z toho v ambulancích je podíl matek alergiček v 19 (tj. 76 %), babičky ze strany matky v 8 (tj. 32 %), dědeček ze strany matky ve 4 (tj. 16 %), u otce v 6 (tj. 24 %), babičky ze strany otce ve 12 (tj. 48 %), dědeček ze strany otce ve 2 (tj. 8 %) a u sourozence ve 13 (tj. 52 %) případech. V lázeňských zařízeních je podíl matek alergiček zastoupen ve 30 (tj. 67 %), babičky ze strany matky v 19 (tj. 42 %), dědeček ze strany matky ve 3 (tj. 7 %), u otce ve 20 (tj. 44 %), babičky ze strany otce ve 12 (tj. 27 %), dědeček ze strany otce v 6 (tj. 13 %) a u sourozence ve 33 (tj. 73 %) případů. V naší výzkumné části jsme zjistily, ţe alergickými problémy trpí většinou ţenské pohlaví. Velké zastoupení je i u sourozenců. Výzkumný problém číslo 4: Navštěvují dětští pacienti lázeňské pobyty? Na tento výzkumný problém jsme se zaměřily u respondentů z ambulantních zařízení. 16 (tj. 64 %) dětí z ambulantních zařízení navštěvují lázeňské pobyty. Výzkumný problém číslo 5: Ovlivňuje finanční situace v rodině doprovázení dítěte na lázeňském pobytu? U respondentů je zřejmé, ţe 30 (tj. 43 %) z nich se rozhoduje na základě finanční situace, zda doprovodí dítě na pobyt, z toho 40 (tj. 57 %) se nerozhodují. Ale musíme podotknout, ţe v ambulantních zařízeních se rozhoduje 17 (tj. 68 %) respondentů na základě finanční situace, v lázeňských zařízeních je to 13 (tj. 29 %) respondentů. Výzkumný problém číslo 6: Patří mezi nejefektivnější fyzikální léčbu speleoterapie? Naši respondenti uvedli, ţe speleoterapie je nejefektivnější v 52 (tj. 85 %), balneoterapie v 18 (tj. 30 %), inhalace v 56 (tj. 92 %), minerální prameny v 55 (tj. 90 %) a míčkování ve 46 (tj. 75 %) případech. U našich respondentů není patrné, ţe je speleoterapie nejefektivnější fyzikální terapií, ale patří mezi tři nejefektivnější. V ambulancích u respondentů navštěvujících lázeňské pobyty byly výsledky efektivity následovné: speleoterapie v 7 (tj. 44 %), balneoterapie v 5 (tj. 31 %), inhalace v 11 (tj. 64 %), minerální prameny v 10 (tj. 62, 5 %) a míčkování v 8 (tj. 50 %) případů. V lázních byly výsledky efektivní léčby následující: speleoterpie v 45 (tj. 100 %), balneoterapie v 13 (tj. 29 %),
68
inhalace v 45 (tj. 100 %), minerální prameny v 45 (tj. 100 %) a míčkování v 38 (tj. 84 %) případů. Výzkumný problém číslo 7: Podporuje rodina i jinou neţ medikamentózní léčbu dítěte? Respondenti uváděli, ţe: 37 (tj. 53 %) dětí se otuţují, 10 (tj. 14 %) navštěvují saunu, 39 (tj. 56 %) dětí uţívá vitaminové preparáty, 60 (tj. 86 %) chodí do přírody a 6 (tj. 6 %) dětí cvičí jógu. Z toho v ambulantních zařízeních se děti otuţují v 16 (tj. 64 %), navštěvují saunu 2 (tj. 8 %), uţívají vitamínové preparáty v 10 (tj. 40 %), chodí do přírody ve 20 (tj. 80 %), jógu necvičí nikdo (tj. 0 %) případech. V lázních je tento podíl otuţujících se dětí ve 21 (tj. 47 %), navštěvujících saunu v 8 (tj. 18 %), uţívajících vitamínové preparáty ve 29 (tj. 64 %), chodících do přírody 40 (tj. 89 %) a cvičících jógu v 6 (tj. 13 %) případů.
69
Závěr Cílem bakalářské práce bylo shromáţdit, co nejvíce poznatků o poruchách imunitního systému, fyzikální léčbě a poskytnutí první pomoci dítěti. Tento cíl se nám podařilo naplnit. Jako cíl praktické části jsme si určili zjištění, kolik dětí sportuje, zda rodiče vyuţívají pobyty v lázeňském prostředí, zda u rodičů rozhoduje finanční situace, aby mohli dítě doprovodit do lázní. Dalším cílem bylo zjištění, jaká je nejefektivnější fyzikální léčba. Potěšilo nás zjištění, ţe respondenti uváděli, ţe mezi nejefektivnější fyzikální léčbu patří jak inhalace, tak i minerální prameny a v dnešní době stále populárnější speleoterapie. Je zde patrná vyváţenost a vzájemná podpůrná multifaktoriální léčba. Dalším pozitivním zjištění bylo, ţe rodiče v lázeňských zařízeních z větší části pravidelně s dítětem míčkují a pozorují i pozitivní efekt této techniky. Ne příliš potěšující je zjištění, ţe respondenti hlavně v ambulantních zařízeních se rozhodují dle finanční situace, zda dítě doprovodí při pobytu. A přitom pobyt rodičů je do 6 let věku dítěte zdarma, hradí si pouze stravu a náklady při vlastních procedurách. Také není příliš optimistické zjištění, ţe respondenti v ambulantních zařízeních raději svým dětem
nakoupí
vitamínové
preparáty
neţ-li,
by
s nimi
vyuţívali
jiné
typy
nemedikamentózní, podpůrné léčby například návštěva sauny, procházky do přírody, míčkování. Dalším znepokojujícím zjištěním je, ţe v ambulantních zařízeních ve většině případů nemají rodiče dostačující informace o metodě míčkování. Téţ ochota se tuto metodu naučit a provozovat ji s dítětem je mnohem menší neţ u rodičů v lázeňských zařízeních. U našich respondentů je patrné, ţe u dětí se problémy více zhoršují na jaře a na podzim. Dalším námi potvrzeným zjištěním je psychosomatická povaha onemocnění. Proto se přikláníme k budoucí větší práci s dětmi i, co se týče psychoterapeutických postupů, ať uţ se bude jednat o expresivní terapie nebo o klasickou psychoterapii, která nebude vyjímat i rodinou terapii.
70
Závěrem bychom chtěli říci, ţe ačkoliv alergické onemocnění můţeme nazvat civilizační chorobou, tak správnými postupy a podpůrnou léčbou dítě nemusí mít velké omezení ve svém ţivotě.
71
Seznam použité literatury: Kniţní monografie: BIDAT, E., LOIGEROT, Ch. Alergie u dětí. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 148 s. ISBN 807178-936-4. BYSTROŇ, J. Alergie: průvodce alergickými nemocemi pro lékaře a pacienty. 1. vyd. Ostrava : Mirago, 1997. 295 s. ISBN 80-8592-246-0. DANZER, G. Psychosomatika. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 248 s. ISBN 80-7178-456-7. CHRÁSKA, M. HORÁK F. Úvod do metodologie výzkumu. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1983. 147 s. bez ISBN. MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. 3. přepracované vyd. Jinočany : H&H, 2001. 147 s. ISBN 80-86022-92-7. PODSTATOVÁ, H. Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. 1. vyd. Olomouc : Epava, 2001. 283 s. ISBN 80-86297-07-1. POHUNEK, P. Průduškové astma v dětském věku. 1. vyd. Praha : Maxdorf, 2009. 30 s. ISBN 978-80-7345-201-8. RICHTEROVÁ, J. et al. 7 A – 7 x o alergii a astmatu pro školu – příručka pro učitele mateřských, základních a středních škol. 1. vyd. Praha : ČIPA, 2010. 30 s. ISBN 978-80254-7057-2. ROCHYTA, R et al. Učebnice Somatologie I. a II. 1. vyd. Praha : Eurdex Bohemia, 2002. 264 s. ISBN 80-86432-49-1. ROZSYPALOVÁ, M. et al. Ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha : Informatorium, 2002. ISBN 80-86 073-97-1. ŠRÁMKOVÁ, J. Dýchání je život. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1989. 182 s. bez ISBN.
72
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. rozšířené a přepracované vyd. Praha : Portál, 2008. 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4. VALENTA, M. et al. Herní specialista v somatopedii. 2. přepracované vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 2003. 218 s. ISBN 80-244-0763-9. Časopisy: ADLER, J. Onemocnění cest dýchacích můţe mít psychické pozadí. Psychologie dnes, 2010, roč. 16, č. 6, s. 34 – 36. ISSN 1212-9607. BYSTROŇ, J. Alergií trpí kaţdý čtvrtý člověk. NemMagazín: Časopis FN Olomouc, 2009, léto, s. 6. bez ISSN. FUCHS, M. Alergie. Příručka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, 2007, s. 1 – 10, bez ISSN. Internetové zdroje: Alergin: Alergin – nová šance pro alergiky [online]. 2010. Dostupné z WWW : http://www.alergin.cz/. Bez ISSN. [2011 – 3 - 23]. Bez alergie : Alergická rýma [online]. 2011. Dostupné z WWW : http://www.bezalergie.cz/alergicka-ryma. ISSN 1802-5544 [2011-3-23]. Pohunek : Průduškové astma 1. díl [online]. 2007 – 2010. Dostupné z WWW: http://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-1-dil-50.
ISSN
1802-5595.
[2011-3-23]. Bez alergie : Léčba astmatu, prognóza [online]. 2011. Dostupné z WWW : http://www.bez-alergie.cz/lecba-astmatu-prognoza. ISSN 1802-5544 [2011-3-23]. Míčkování:
Co
je
míčkování?
[online].
1994.
Dostupné
z WWW
:
http://www.mickovani.wz.cz/index.php?rub=omic. Bez ISSN. [2011 – 3 - 23]. Míčkování:
Technika
[online].
1994.
Dostupné
z WWW
:
http://www.mickovani.wz.cz/index.php?rub=technika. Bez ISSN. [2011 – 3 - 23]. Míčkování:
Fotoukázky
[online].
1994.
Dostupné
z WWW
http://www.mickovani.wz.cz/index.php?rub=foto&rozbal=foto. Bez ISSN. [2011 – 3 – 23
:
Seznam použitých tabulek: Tabulka č. 1 : Vliv výskytu astmatu dětí v závislosti na výskytu astmatu u rodičů Tabulka č. 2 : Klasifikace vody podle její teploty Tabulka č. 3 : Popis výzkumného vzorku Tabulka č. 4 : Popis výzkumného vzorku Tabulka č. 5 : V jakém věku jste u dítěte zaregistrovali první příznaky onemocnění? Tabulka č. 6 : Vyskytují se alergické či astmatické problémy i u Vás u rodičů či dalších členů rodiny? Tabulka č. 7 : Zpozorovali jste u dítěte, kdy se mu nejvíce zhoršují problémy? Tabulka č. 8 : Kdyţ dítě chodí jiţ do základní školy a čeká jej zkoušení, písemná práce nebo je v těţké situaci, dochází někdy ke zhoršení potíţí? Tabulka č. 9 : Sportuje Vaše dítě? A jaký druh sportu provozuje? Tabulka č. 10 : Omezují zdravotní problémy dítě při sportu, v hodinách tělesné výchovy? Tabulka č. 11 : Je dítě poprvé na lázeňském pobytu? Tabulka č. 12 : Pokud jste jiţ byli v lázních, pozorujete léčebný efekt? Tabulka č. 13 : Při opakovaném pobytu v lázních dokáţete porovnat nemocnost před a po pobytu? Tabulka č. 14 : Rozhoduje u Vás finanční situace, zda doprovodíte dítě na ozdravný pobyt? Tabulka č. 15 : Jaké druhy léčby Vaše dítě navštěvuje? Tabulka č. 16 : Která z léčebných terapií v lázních se Vám zdá nejefektivnější? Tabulka č. 17 : Vytváříte nějaké další aktivity nad rámec doporučené léčby? Tabulka č. 18 : Slyšel (a) jste jiţ někdy o metodě míčkování?
Tabulka č. 19 : Byl (a) byste ochoten (a) se tuto metodu naučit a provádět ji s dítětem? Tabulka č. 20 : Míčkujete jiţ doma s dítětem? Tabulka č. 21 : Pozorujete při pravidelném míčkování, zda dochází k úlevě či zlepšení dýchání? Tabulka č. 22 : Cvičí Vaše dítě uvolňovací cviky? Tabulka č. 23 : Který typ školy navštěvuje Vaše dítě? Tabulka č. 24 : V jakém jste vztahu k dítěti?
Seznam použitých grafů: Graf č. 1 : Prvotní příznaky Graf č. 2 : Pozitivní výskyt alergie v rodině Graf č. 3 : Zhoršení stavu v závislosti na ročním období Graf č. 4 : Psychosomatický podíl onemocnění Graf č. 5 : Druh sportu, který dítě provozuje Graf č. 6 : Omezení dítěte v hodinách tělesné výchovy Graf č. 7 : Počet pobytů v lázeňském zařízení Graf č. 8 : Léčebný efekt při lázeňském pobytu Graf č. 9 : Nemocnost při opakovaném lázeňském pobytu Graf č. 10 : Rozhodování na základě finanční situace Graf č. 11 : Druhy navštěvované lázeňské léčby Graf č. 12 : Nejefektivnější lázeňská léčba Graf č. 13 : Další nemedikamentózní podpůrné aktivity Graf č. 14 : Vědomí o míčkování Graf č. 15 : Ochota se naučit míčkovat Graf č. 16 : Provádění míčkování Graf č. 17 : Efekt při pravidelném míčkování Graf č. 18 : Uvolňovací cviky Graf č. 19 : Typ navštěvované školy Graf č. 20 : Rodinný vztah k dítěti
Seznam příloh: Příloha č. 1 : Obrázek spirometrie Příloha č. 2 : Inhalační přístroje Příloha č. 3 : Desatero rad alergiků (převzato z příručky VZP ČR) Příloha č. 4 : První pomoc Příloha č. 5 : Bezlepková dieta Příloha č. 6 : Technika míčkování Příloha č. 7 : Psychologická problematika nemoci Příloha č. 8 : Specifika onemocnění Příloha č. 9 : Reakce rodičů na nemoc dítěte Příloha č. 10 : Negativní reakce dítěte na hospitalizaci Příloha č. 11 : Charta práv hospitalizovaného dítěte. Příloha č. 12 : Anketa – Porovnání proţívání pobytu dítěte v minulosti a dnes Příloha číslo 13 : Léčebný program děti z dětské odborné léčebny Ch. G. Masarykové Bukovany Příloha č. 14 : Reţim dne dětské odborné léčebny Ch. G. Masarykové Bukovany Příloha č. 15 : Rodičovský řád dětské odborné léčebny Ch. G. Masarykové Bukovany Příloha č. 16 : Arteterapeutická koláţ – návrh práce Příloha č. 17 : Arteterapeutická technika – Příprava na zákrok – návrh práce Příloha č. 18 : Dramaterapeutická technika – Já a alergie – návrh práce Příloha č. 19 : Dotazníkové šetření bakalářské práce
Příloha číslo 1 :
Spirometr:
Spirometrická křivka:
http://www.metrimpex.cz/cz/html/ext/fckeditor/upload/Pdf/Rizeny-rozprasovac-leku-PDD301-p/Katalogovy_list.pdf [24. 3. 2011].
Příloha číslo 2 : Inhalační přístroje: a) dětský inhalační přístroj vláček (kompresorový)
http://proalergiky.cz/eshop/kompresorovy-inhalator-vlacek.html [24. 3. 2011].
b) funhaler – „chamber“
http://proalergiky.cz/eshop/Funhaler.html [24. 3. 2011].
Příloha číslo 3 : Desatero rad alergikům: - převzato z příručky VZP ČR 1) Nekuřte, a uţ vůbec ne v těhotenství či v přítomnosti dítěte. 2) Kojte své dítě co nedéle, alespoň 4, ale lépe 6 měsíců. 3) Nepořizujte do rodiny alergika ţádné nové domácí mazlíčky. 4) Dodrţujte správnou ţivotosprávu. Problém „jediné správné“ ţivotosprávy však nelze zobecňovat, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem s ohledem na specifika Vašeho onemocnění. Velmi důleţitou součástí jakékoli ţivotosprávy je racionální zdravá vţiva, dostatek odpočinku a spánku. 5) Poraďte se se svým lékařem i o protialergických opatřeních. 6) Udrţujte vlhkost vzduchu v místnostech kolem 50 %. V ţádném případě ne více, neboť vyšší vlhkost je velmi vhodným prostředím pro rozmnoţování roztočů a plísní. Teplotu v bytech udrţujte ze stejných důvodů kolem 20 ° C. 7) Sniţte výskyt dráţdivých látek v domácnosti i na pracovišti. 8) Uklízejte častěji a spíše „na vlhko“, pořizujte si snadno omyvatelné plochy, snadno vypratelné koberce, záclony. 9) Často choďte ven, ale v době, kdy není smog a inverze, pobývejte v přírodě. Pohyb a otuţování by mělo být samozřejmostí. 10) Svěřte se do rukou lékaře při obtíţích, které by i jen zdánlivě mohly být způsobeny alergií. Za jeho aktivní pomoci pak můţete čelit všem nástrahám, které alergická onemocnění přinášejí.
Příloha číslo 4 :
- převzato z 7A – 7 x o alergii astmatu pro školu (anafylaktická reakce)
První pomoc (PP) : 1) Astmatický záchvat Příznaky: - dýchání je pro postiţeného stále namáhavější - projevují se u něho pocity strachu a má dráţdění ke kašli - v důsledku nedostatečného dýchání můţe dojít k hypoxii (nedostatečné prokrvování tkání, projevuje se cyanózou - zmodráním konečků prstu a ušních lalůčků) PP: - pokud má dítě těsný oděv, uvolníme mu jej - odstraníme případné alergeny - pokud má dítě u sebe léky (spreje – např. Ventolin), podáme je dle návodu - postiţeného usadíme do tzv. Fowlerovy polohy = poloha v polosedu (usnadnění dýchání), můţe se ještě opřít o druhou ţidli (do předklonu) - zavoláme lékařskou pomoc a sledujeme stav dítěte
2) Anafylaktická šok Příznaky: - zarudnutí, otok kůţe, kopřivka, otok rtů a jazyka - vlhká, opocená kůţe, promodrávání - dušení se sípáním a pískáním - náhlý pocit slabosti, mdloby – kolaps, bezvědomí - bolesti břicha, nevolnost, křeče, zvracení
Obsah pohotovostního balíčku PP: - kaţdý pacient, u kterého se dá předpokládat anafylaktický šok, u sebe nosí pohotovostní balíček - autoinjekce – Epipen nebo Anapen – lék první volby (obsahuje adrenalin) - antihistaminika – lék na potlačení alergie - glukokortikoid – lék s protišokovým účinkem - beta – 2 mimetikum – lék na rozšíření průdušek - návod k pouţití PP u dítěte s anafylaktickou reakcí: - stejná i u dospělého jedince - dítě uloţíme do polohy vleţe, nebo v polosedě (při dechových potíţích) - uklidnit dítě - zavolat lékařskou pomoc - zůstat u dítěte - nutné zajištění volných dýchacích cest - pouţití léků z balíčku – 1 tableta antihistaminik, 2 tablety kortikosteroidu či 1 čípek, při dušnosti 4 vdechy inhalovaného léku, podání autoinjekce - u autoinjekce je vţdy důleţité zaznamenat přesný čas jejího podání (poté předat lékaři) - uvědomit rodiče
Příloha číslo 5 : Bezlepková dieta Nemoci způsobené nesnášenlivostí lepku jsou celiakie, Duhringova dermatitida a alergie na lepek. U celiakie a alergie na lepek je bezlepková dieta jediný způsob, jak zabránit projevům nemoci. Dodrţováním bezlepkové diety obyčejně v relativně krátké době tyto projevy vymizí. Při bezlepkové dietě je třeba úplně vyloučit ze stravy lepek (gluten). Lepek je obsaţen v pšenici, ţitu, ječmeni a ovsu. Je tedy nutné vyřadit veškeré potraviny, které jsou z těchto obilovin vyrobeny. Lepek neobsahují brambory, rýţe, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, jáhly, amaranth, které je moţné pouţívat jako náhradu za potraviny obsahující lepek. Zakázané potraviny:
Pšenice (včetně špaldy), ječmen, ţito, ţitovec (triticale), oves a veškeré výrobky, které je obsahují:
Výrobky z mouky – pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky
Vločky, kroupy, krupky, lámanka, krupice
Rostlinné maso seitan (vysoký obsah lepku)
Polévky, omáčky
Kečupy, majonézy, dresinky, sojová omáčka, dochucovadla
Uzeniny, konzervy, paštiky, výrobky z mletého masa
Sojová a jiná rostlinná masa (klaso, ROBI)
Kypřící prášky, pudinky, cukrovinky, zmrzliny
http://celiak.cz/o-diete/principy-bezlepkove-diety [24. 3. 2011].
Příloha číslo 6 : Technika míčkování těla Vţdy začínáme na pravé části těla, pak přecházíme na levou Tah číslo 1 Na dolním konci hrudní kosti vytvoříme přitisknutím míčku koţní řasu. Koulíme vzhůru podél hrudní kosti a napravo podél klíční kosti. Opakujeme 3×. Tah číslo 2 Koulíme od dolní části hrudní kosti vzhůru do jejích 2/3, pak odbočíme šikmo přes prsní sval na rameno. Opakujeme 3×. Tah číslo 3 Míček koulíme stejně jako u druhého tahu do 2/3 hrudní kosti. Pak pokračujeme přes prsní sval paţi a lopatku. Tah je zakončen přitlačením míčku k páteři. Opakujeme 3×. Tah číslo 4 Zahajuje se v 1/2 hrudní kosti, míček koulíme vodorovně podpaţní jamkou přes lopatku. Tah končíme přitisknutím míčku k páteři. Opakujeme 3×. Tah číslo 5 Zahajuje se v dolní části hrudní kosti, míček koulíme přes spodní ţebra vodorovně k páteři, pak vzhůru podél lopatky na rameno, od ramena vytíráme paţi aţ po ukazovák a do ztracena. Opakujeme 3×. Tah číslo 6 Zahajujeme vedle dolního konce bederní páteře, míček koulíme vzhůru k rameni, tah je ukončen ve středu trapézového svalu. Opakujeme 3×. Tah číslo 7 Zahajuje se vedle dolního konce bederní páteře, míček koulíme aţ po záhlaví. Opakujeme 3×. Tah číslo 8 Provádí se dvěma míčky, jedním fixujeme trapézový sval (pod uchem), druhým koulíme zezadu od horního okraje lopatky na přední stranu ramenního kloubu. Opakujeme 3×. Tah číslo 9 Provádí se dvěma míčky. Jeden vytírá hrudník od jeho spodní části nahoru, druhý vytírá záda od posledního krčního obratle, podél páteře směrem dolů aţ ke kostrči. Opakujeme 3×.
Tah číslo 10 Provádí se dvěma míčky (na obou paţích současně), vytíráme od ucha, přes krk, rameno, paţi aţ po loket a do prostoru. Opakujeme 3×. Tah číslo 11 Zahajuje se v pravém třísle, míček koulíme obloukem pod ţebry do levého třísla - takzvané hodiny. Opakujeme 3×.
Příloha číslo 7 : Psychologická problematika nemoci „Nemoc lze obecně chápat jako narušení určitých funkcí organismu, které nepříznivě
ovlivňuje kvalitu ţivota nemocného jedince. Chronické onemocnění představuje pro člověka trvalé znevýhodnění (Vágnerová, 2008, s. 75).“ „Kaţdé somatické onemocnění znamená pro dítě určité mimořádné zatíţení (i přetíţení) jeho nervové soustavy (Matějček, 2001, s. 59).“ Při popisování psychologické problematiky se budeme zabývat obecně a u specifik dětí s alergiemi a astmatem ve zvláštní podkapitole. Aspekty onemocnění Aspekty kaţdého onemocnění dělíme do tří skupin: Somatický aspekt – vymezuje nám jednotlivé příznaky, projevy nemoci, dále zde zahrnujeme závaţnost i prognózu nemoci, která působí na psychickou reakci jedince. Psychologický aspekt – je to souhrn všech emočních proţitků nemoci, rozumové hodnocení nemoci. Kaţdý jedinec proţívá nemoc na základě svých daných vlastností (roli zde hraje i temperament), vývojovou úrovní, tím, jak pochopí význam nemoci pro svůj další ţivot a v neposlední řadě i zkušenostmi a zvládáním zátěţových situací. Sociální aspekt – je dán společenským hodnocením nemoci na základě postojů a chování laické veřejnosti (Vágnerová, 2008). Psychické problémy u nemocných dětí Pokud je nemocné dítě, jeho nemoc má jiný subjektivní i sociální význam. Jeho závislost se odvíjí na vývojové úrovni dítěte, obecném očekávání, ţe dětství je šťastné období a téţ na ochranitelském přístupu dospělých lidí k dětem (Vágnerová, 2008).
Emoční prožívání nemoci Nepříjemné citové proţitky jsou reakcí na všechny nepříjemnosti spojené s nemocí. Emoční reakce v dětském věku je primární. Intenzita emocí nemusí odpovídat závaţnosti onemocnění, souvisí spíše se subjektivní nepříjemností příznaků a veškerých změn, které z ní vyplývají. Zátěţ a vyčerpání jako důsledek somatického onemocnění se projeví dráţděním a emoční labilitou. Pokud je však dítě nemocné dlouhou dobu, mohou být změny emoční reaktivity i celkového ladění zásadnější. Strach a úzkost se můţe snadno přenést z rodičů na dítě. Nemocné děti bývají zvýšeně empatické, zejména k nejbliţším osobám. U dlouhodobě nemocných a závaţně nemocných dětí se především z důvodu celkového vyčerpání vyskytuje apatie a projevy agrese. Téţ v době rekonvalescence se můţe projevit zvýšena emoční labilita, větší úzkostnost a niţší tolerance k různým zátěţím. Příčinnou bývá kumulace potíţí, které souvisejí s nemocí, avšak i změna ţivotní situace nemocného dítěte, kterou byla narušena původní adaptační strategie (Vágnerová, 2008).
Rozumové hodnocení nemoci Schopnost posoudit nemoc rozumově, závisí především na dosaţené vývojové úrovni dítěte. Předškolní věk – rozumové hodnocení je v tomto období iracionální a nepřesné, dítě nemůţe pochopit podstatu své nemoci, často si ji představuje jako zlou bytost, děti mají tendenci hledat příčinu, jeţ by byla jednoznačná a srozumitelná. Školní věk – uvaţování je většinou vázáno na konkrétní zkušenost, nemoc je přijímána jako danost, dítě začíná na nemoc nazírat, jako na způsob fungování jeho organismu. Adolescence – dochází k uvědomění si, ţe by všechno mohlo být jinak, odmítání a kritizování skutečnosti, jeţ není uspokojivá, srovnává pro ně přijatelnější alternativy (Vágnerová, 2008).
Potřeby nemocného dítěte Všichni máme své psychické potřeby. Pod vlivem nemoci, se mění sebepojetí nemocného dítěte. Zhoršuje se sebehodnocení, můţe být ovlivněn rozvoj vlastní identity. Chronické onemocnění působí v interakci s individuálními i sociálními faktory. Potřeba orientovat se ve své chorobě – děti chtějí znát svůj zdravotní stav, vědět, co je čeká a proč. Podpora citové jistoty a bezpečí – nemocné dítě chce, aby u něj někdo zůstal a „neopouštěl je“. Potřeba seberealizace – je patrnější u starších dětí a v adolescenci si stanoví určitý cíl a snaţí se jej dosáhnout. Potřeba otevřené budoucnosti – potřebují znát svou prognózu, úvahy o budoucnosti jsou přítomné aţ u adolescentů (Vágnerová, 2008).
Sociální aspekty nemocných dětí Pokud je dítě opakovaně hospitalizováno, můţe se potýkat s pocity úzkostí, strachu. Někteří malí pacienti nemají moţnost hospitalizace s příbuznými, a proto se u nich můţe projevit i strach z odloučení. Dalším problémem je omezení moţnosti získat běţné sociální zkušenosti nejvíce ve vztahu s vrstevníky. Jako poslední aspekt je uváděno ovlivnění moţností dosáhnout určitého výkonu dítěte (Vágnerová, 2008).
Příloha číslo 8 : Specifika onemocnění Nemoci provázené záchvaty Zde všeobecně řadíme onemocnění, u nichţ se v průběhu náhle a opakovaně nahromadí příznaky, nebo vedou k náhlému zhoršení stavu, můţe dojít i ke změně stavu vědomí. Z pohledu naší práce do této kategorie řadíme astmatické záchvaty. Záchvat můţe mít řadu objektivních spouštěčů, ale dítě subjektivně proţívá tíseň, úzkost, pocity nejistoty. Intenzita těchto nepříjemných proţitků závisí na osobnosti dítěte, avšak často se opakující záchvaty mohou narušit vývoj dítěte. Při záchvatu dojde k náhlému přetíţení nervového systému, ale téţ i v době mezi záchvaty zaţívá dítě pocity nejistoty a úzkosti. Napětí a nejistota zatěţují a vyčerpávají jeho centrální nervový systém, coţ se můţe projevit zvýšenou dráţdivostí, přecitlivělostí a výkyvy nálad. U dětí, které mají diagnostikované onemocnění provázené záchvaty, vzniká i nebezpečí v jejich sociálním postavení. Starší děti deprimuje představa, ţe se můţe náhle dostavit určitá bezmocnost, kdy dojde k jeho vyřazení z kontaktu s okolím a navíc působí v tomto okolí rozruch. Pokud má záchvat dramatický průběh (například promodrávání) simuluje ohroţení ţivota nebo dokonce smrt a vzbuzuje mezi ostatními velmi silné úzkostné napětí (Matějček, 2001). Nemoci s chronickým průběhem Mezi onemocnění s chronickým průběhem řadíme různé typy alergií. Dítě často navštěvuje lékaře, uţívá léky, dlouhodobě je omezováno ve svých přirozených aktivitách. Oslabení nervové soustavy je zde způsobeno dlouhou dobou trvání nemoci. Má velmi podobné následky, jako u záchvatových onemocnění, čímţ je oslabení centrální nervové soustavy – psychomotorický neklid, dráţdivost, netrpělivost, náladovost, sklon k zlostným nebo úzkostným afektům. Rodiče dítěti většinou zdůrazňují jeho omezení, zakazují mu vykonávat činnosti, jeţ z jeho onemocnění vyplývají (Matějček, 2001).
Příloha číslo 9 : Reakce rodičů na nemoc dítěte Kaţdá nemoc dítěte je pro rodinu zátěţovou situací. Pro rodiče je frustrující fakt, ţe dítě je nemocné. Celková zátěţ je pro rodinu emočně vyčerpávající z důvodu, ţe jejich dítě proţívá utrpení a téţ i náročná obsluha dítěte. Rodiče téţ nemoc před dítětem interpretují. Způsob interpretace a chování rodičů ovlivňují emoční projevy dítěte. Rodiče reagují na nemoc dítěte těmito způsoby: (Vágnerová, 2008, s. 101 -104) Úzkostí a strachem, jeţ je především obavou z ohroţení dítěte. Hněvem či vztekem, proč zrovna jejich dítě. Smutkem a depresí. Důleţité je i zpracování zátěţe rodičů, kdyţ se dozví diagnózu svého dítěte. Nejdříve rodiče prochází obdobím zloby, postupně přecházejí přes přijetí, ţe jejich dítě je nemocné aţ postupném vyrovnání se s nemocí dítěte. Téţ nesmíme opomenout kritérium onemocnění a její průběh. Při zhoršujícím se stavu dítěte je vyrovnání se ze zátěţí těţší. (Vágnerová, 2008).
Příloha číslo 10 : Negativní reakce dítěte na hospitalizaci Rády bychom na úvod řekly, ţe i v dnešní době není zcela samozřejmé, ţe dítě doprovází, některý z rodinných příslušníků při hospitalizaci, ať jiţ v nemocnici či při lázeňském pobytu. Pro dřívější pojem hospitalismus v dnešní době uvádíme psychickou deprivaci. Vţdy je důleţitá příprava dítěte na pobyt, říci dítěti na jak dlouhou dobu odjíţdí /pokud se jedná o ozdravný pobyt/, řekneme dítěti o návštěvách, případně mu vyrobíme „trhací metr“ se zvýrazněnou návštěvou.
Co je to psychická deprivace „Psychická deprivace je psychický stav, který vzniká v takových ţivotních situacích, kdy dítěti není dána příleţitost k uspokojení jeho základních duševních potřeb v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu (Matějček, 2001, s. 76).“ Vţdy je nutná dostatečná stimulace podnětů dítěte, jeţ ve zdravotnických zařízeních není moţno plně zajistit. Důleţitý faktor téţ hraje zralost dítěte při přijetí do zdravotnického prostředí (Matějček, 2001).
Separace „Separací rozumíme přerušení vztahů jiţ vytvořených (Matějček, 2001, s. 79).“ Důleţitým faktorem pro separační úzkost je věk dítěte, hůře se odpoutává dítě v batolecím či předškolním věku. Jde o přerušení vztahů mezi rodinou a vychovateli dítěte. Tři uváděné fáze separace jsou: (Matějček, 2001, s. 79 – 83) Fáze protestu – dítě se vzteká, křičí, nedokáţe se smířit, ţe je samo. Fáze zoufalství – dítě se pomalu začíná smiřovat s tím, ţe je bez matky, pociťuji tíseň. Fáze odpoutání od matky – dítě začíná potlačovat své city k matce a kloní se k někomu z ošetřujícího personálu.
Příloha číslo 11 : Charta práv hospitalizovaných dětí - převzato: Valenta, 2003, s. 199 – 218 1) Děti mají být přijímány do nemocnice pouze tehdy, jestliţe péče, kterou vyţadují, jim nemůţe být stejně dobře poskytnuta doma nebo při denní hospitalizaci. 2) Děti v nemocnici mají vţdy právo mít u sebe své rodiče nebo jejich zástupce. 3) Ubytování by mělo být nabídnuto všem rodičům a ti by měli být podporováni v tom, aby zůstali. Pro rodiče by to nemělo být finanční zátěţí a neměli by trpět ztrátou výdělku, aby se mohli podílet na péči o své dítě. Rodiče by měli být trvale informováni o chodu oddělení a měla by být podporována jejich aktivní účast. 4) Děti a rodiče mají právo být informováni způsobem odpovídajícím jejich věku a úrovni chápání. Měla by být učiněna opatření ke zmírnění fyzického a emočního stresu. 5) Děti a rodiče mají právo na informovanou účast ve všech rozhodnutích týkající se péče o ně. Kaţdé dítě má být chráněno před zbytečnou léčbou a výzkumem. 6) Děti mají být ošetřovány spolu s dětmi, se kterými mají stejné vývojové potřeby a nemají být přijímány na oddělení dospělých. Pro návštěvníky dětských oddělení by neměla platit ţádná omezení, pokud se týká věku. 7) Děti mají mít veškeré podmínky ke hrám a odpočinku a vyučování vhodném pro jejich věk a stav a mají být v účelném, nábytkem vybaveném a stimulujícím prostředí, které má být vybaveno v souladu s jejich potřebami. 8) O děti má pečovat personál, jehoţ vzdělání a zkušenosti, mu umoţňují reagovat na fyzické, emoční a vývojové potřeby dětí a jejich rodin. 9) Kontinuita péče by měla být zajišťována týmem pečujícím o dítě. 10) S dětmi by mělo být zacházeno s taktem a pochopením a jejich soukromí má být vţdy respektováno.
Příloha číslo 12 : Anketa – Porovnání prožívání pobytu dítěte v minulosti a dnes Rozhodly jsme se provést anketu, kde jsme porovnávaly proţívání pobytu dítěte v léčebném pobytovém zařízení. První dotazovanou skupinu tvořili moji spoluţáci (ročník narození 1986 – 1989), druhá dotazovaná skupina jsou ţáci 7. ročníku základní školy (ročník narození podzim 1997 – jaro 1998) a poslední dotazovanou skupinu tvořili ţáci 4. ročníku základní školy (ročník narození podzim 2000 – jaro 2001). Poloţená otázka zněla takto: Jak jste proţívali pobyt v nemocnici nebo v léčebně? V kaţdé skupině mi odpovědělo na dotaz 15 respondentů. Mezi mými spolužáky se vyskytovaly tyto odpovědi: Většina z naší generace uvedla, ţe na pobyt v nemocnici nebo v léčebně vzpomínají v celku dobře, ale bylo jim smutno po rodičích, špatně na ně působily bílé stěny, málo obrázků, řízený reţim dne (v 6 :00 vstávání), mnohdy nevěděli, co se bude dít. 5 spoluţáků uvedlo, ţe byli traumatizováni z nepřítomnosti rodičů, omezené návštěvy, nedostatku hraček, strach z bolestivých zákroků počínaje odběry krve, konče převazy operačních ran. Někteří uvedli, ţe doposud mají strach z návštěvy lékaře. Dokonce jsem zaznamenala poznámku, ţe při dlouhodobé hospitalizaci a omezení návštěv (pobyt daleko od bydliště) se dvěma spoluţákům „změnil“ vztah k rodičům, došlo k jejich odcizení. U nikoho nebyli přítomni při pobytu rodiče. Mezi žáky 7. ročníku ZŠ se vyskytovaly tyto odpovědi: Ţáci 7. ročníku odpověděli následovně. 12 z nich vzpomínají na léčebný pobyt dobře, byli přítomni rodiče, měli na pokoji hračky, barevně vyzdobené pokoje, chodba. Pokud jejich zdravotní stav jim dovolil, trávili většinu dne s ostatními dětskými pacienty v herně – někteří se 2 hodiny ráno učili, do oběda si s nimi hrála paní učitelka nebo i rodiče. U 3 dětí nebyli přítomni rodiče, ale kaţdý den za nimi jezdili na návštěvu. U nepříjemných zákroků mohli být rodiče nebo i prarodiče přítomni. Vše bylo dětem vysvětleno, ale vzpomínají si, ţe ne vţdy si dokázali představit, co bude následovat.
Mezi žáky 4. ročníku ZŠ se vyskytovaly tyto odpovědi: Ţáci 4. ročníku uváděli, ţe s pobytem v léčebném zařízení byli spokojeni. Všichni byli na pokoji s rodinným příslušníkem, návštěvy měli kaţdý den. U sebe mohli mít i své vlastní hračky, povlečení bylo barevné. V některých pobytových zařízeních dětem všechny zákroky vysvětlila sestřička, nebo paní učitelka. Ţáci si pamatují, ţe si o nepříjemných chvílích, zákrocích povídali a také k vysvětlení personál pouţíval i obrázky.
Z výsledků ankety můţeme vypozorovat, jak se měnil postoj ve vnímání důleţitosti přítomnosti rodinných příslušníků v pobytových zařízeních. V prvním případě (ročníku narození 1986 – 1989) ne všichni na svůj dětský léčebný pobyt vzpomínají v dobrém. Je zde patrné, ţe u některých studentů se projevila negativní reakce na hospitalizaci dítěte. Ve druhém případě (ročník narození podzim 1997 – jaro 1998) všichni vzpomínají na pobyt v zařízení dobře, ale u 3 z nich nebyli přítomni rodiče. Jsou zde patrné náznaky větší spolupráce zdravotníků při humanizování péče i, co se týče práce s dětmi při přípravě na vyšetření, na zákroky. Ve třetím případě (ročník narození podzim 2000 – jaro 2001) všechny děti byli na pobytu s rodinnými příslušníky a mají na pobyt dobré vzpomínky.
Příloha číslo 13 : Léčebný program dětí z dětské odborné léčebny Ch. G. Masarykové Bukovany
Kloktání a pití Vincentky
1x denně
Ranní rozcvička
1x denně 15 minut
Nácvik správného smrkání + výplach nosohltanu
2x denně
Individuální inhalace Vincentky
1-3x denně 5-8 minut
Léčebná tělesná výchova
5x týdně 10 minut
Dechová rehabilitace
5x týdně 10 minut
Hra na flétnu,pískání na píšťalu, bublání do vody – dle věku dítěte
5x týdně 10 minut
Klimatoterapie -pobyt na zdravém vzduchu za kaţdého počasí
3x denně - min. 5hodin/den
Další formy dechové rehabilitace fyzikální terapie (např.míčkování, flutter, míče …..)
dle ordinace lékaře
Funkční vyšetření plic – SPIROMETRIE
dle ordinace lékaře
Lékařská vizita
dle rozpisu
Příloha číslo 14 : Režim dne dětské odborné léčebny Ch. G. Masarykové Bukovany REŢIM DNE – PŘEDŠKOLNÍ DĚTI Pondělí - pátek 6.00 - 6.30 - přeměření teplot, podávání léků 6.30 - 7.30 - budíček, ranní hygiena, kloktání a pití Vincentky, výplachy, inhalace 7.30 - 7.45 - snídaně 7.45 - 9.45 - léčebné procedury dle rozpisu zaměstnání dětí ve třídě pod vedením učitelky 9.45 - 10.00 - přesnídávka 10.00 - 11.45 - klimatoterapie 11.45 - 12.30 - oběd 12.30 - 13.30 - podávání léků, inhalace, polední klid 13.30 - 15.00 - klimatoterapie 15.00 – 15.30 - svačina 15.30 - 17.45 - klimatoterapie 17.45 - 18.15 - večeře 18.15 -
19.30
- výplachy nosohltanu, u vybraných dětí inhalace, večerní hygiena,
podávání léků, měření teplot 19.30 - 20.00 - večerní zaměstnání v herně, příprava na noční klid 20.00 - 6.00 - večerka, noční klid
REŢIM DNE – PŘEDŠKOLNÍ DĚTI Sobota - neděle 6.30 - 6.45 - přeměření teplot, podávání léků 6.45 - 7.20 - budíček, ranní hygiena, výplachy nosohltanu, inhalace, kloktání a pití Vincentky 7.20 - 7.45 - snídaně 7.45 - 9.45 - návštěvy rodičů – pouze v sobotu, zaměstnání v herně, klimatoterapie 9.45 - 10.00 - přesnídávka 10.00 - 11.45 - klimatoterapie 11.45 - 12.30 - oběd 12.30 - 15.00 - podávání léků, polední klid 15.00 – 15.30 - svačina 15.30 - 17.45 - klimatoterapie 17.45 - 18.15 - večeře 18.15 - 19.00 - výplachy nosohltanu, inhalace, večerní hygiena, podávání léků, měření teplot 19.00 - 20.00 - večerní zaměstnání v herně, příprava na noční klid 20.00 - 6.30 - večerka, noční klid Návštěvy – děti se předávají rodičům proti podpisu, ukončení návštěvy je 11.45
REŢIM DNE – ŠKOLNÍ DĚTI Pondělí – pátek 6.00 - 6.30 - přeměření teplot 6.30 - 7.15 - budíček, ranní hygiena, kloktání a pití Vincentky, úprava lůţek, podávání léků, rozcvička, výplachy nosohltanu, inhalace 7.15 - 7.30 - vizita akutně nemocných dětí 7.30 - 7.45 - snídaně 7.45 - 10.15 - školní vyučování dle rozvrhu, léčebné procedury dle rozpisu, klimatoterapie 10.15 - 10.30 - přesnídávka 10.30 - 12.00- školní vyučování dle rozvrhu, léčebné procedury dle rozpisu, klimatoterapie 12.00 - 12.30 – oběd 12.30 - 13.30 – podávání léků, polední klid, inhalace, příprava na školní vyučování 13.30 – 14.30 - klimatoterapie 14.30 - 15.00 - svačina 15.00 - 17.45 - klimatoterapie 17.45 - 18.15 - večeře 18.15 - 19.30 - výplachy nosohltanu, u vybraných dětí inhalace, večerní hygiena, podávání léků, měření teplot 19.30 - 21.00 - večerní zaměstnání v klubovnách, příprava na noční klid 21.00 - 6.00 - večerka, noční klid
REŢIM DNE – ŠKOLNÍ DĚTI Sobota - neděle 6.30 - 6.45 - přeměření teplot 6.45 - 7.20 - budíček, ranní hygiena, výplachy nosohltanu, inhalace, kloktání a pití Vincentky, úprava lůţek, podávání léků, rozcvička 7.20 - 7.45
- snídaně
7.45 - 9.45
- návštěvy rodičů – jen v sobotu, zaměstnání v herně, klimatoterapie
9.45 - 10.00 - přesnídávka 10.00 - 12.00 - klimatoterapie 12.00 - 12.30 - oběd 12.30 - 15.00 - podávání léků, polední klid 15.00 - 15.15 - svačina 15.15 - 17.45 - klimatoterapie 17.45 - 18.15 - večeře 18.15 -
18.45 - výplachy nosohltanu, inhalace dle ordinace, večerní hygiena, podávání
léků, měření teplot 18.45 - 21.00 - večerní zaměstnání v klubovnách, příprava na noční klid 21.00 -
6.30 - večerka, noční klid
Návštěvy – děti se předávají rodičům proti podpisu, ukončení návštěvy je v 11.45
REŢIM DNE – pro děti s rodičovským doprovodem 6.45 - 7.30 - budíček, ranní hygiena, podávání léků, měření teplot, pití a kloktání Vincentky, úklid pokojů 7.30 - 8.00 - snídaně, větrání a úklid pokojů 8.00 - 9.00 - lékařská vizita – pondělí, středa, pátek 9.00 - 9.30 - léčebné procedury (výplach nosohltanu, inhalace, LTV a dechová rehabilitace, bublání vody, pískání – neprobíhá v sobotu a neděli) 9.30 - 11.15 - klimatoterapie 11.30 - 11.45 – oběd 12.00 - 14.30 – polední klid (malé děti spánek, ostatní pobyt venku), inhalace, míčkování 14.30 - 15.00 - svačina 15.00 - 17.15 - klimatoterapie (pobyt venku) 17.30 - 18.00 - večeře 18.00 - 19.30 - večerní hygiena, podávání léků, měření teplot, inhalace dle ordinace 19.30 - 21.00 - večerka 21.00 -
6.45 - noční klid
Příloha číslo 15 : Rodičovský řád dětské odborné léčebny Ch. G. Masarykové Bukovany
Váţení rodiče, nástupem na léčebný pobyt jste se zapojili do všech činností Dětské odborné léčebny v Bukovanech. Pro hladký a účinný průběh léčebného pobytu Vašich dětí Vás ţádáme o důsledné respektování následujících pravidel: 1. Rodičovský doprovod je povinen dodrţovat léčebný a denní reţim včetně časového harmonogramu naordinovaného lékařem DOL (výplach nosohltanu, inhalace, rehabilitace). Důleţitou součástí léčebného reţimu je maximální pobyt na čerstvém vzduchu. Doporučené doba je 5 hodin denně. 2. Rodič po celou dobu pobytu nese za děti plnou zodpovědnost (mimo léčebné procedury). Personál léčebny poskytuje odborné sluţby dle rozpisu. 3. Pravidelné lékařské vizity jsou 3x týdně, pondělí, středa, pátek od 8.00 do 9.00 hod. – účast je povinná. V případě akutního onemocnění dítěte denně od 8.00 do 15.00 hod. se hlaste v ordinaci. V čase od 15.00 do 8.00 hod. ráno a v sobotu a neděli se hlaste u sestry, která má sluţbu u nemocných dětí (izolace– I.patro), ta rozhodne o dalším postupu. V případě, ţe dítě akutně onemocní, bude izolováno na pokoji nemocných dětí v I. patře. Matkám budou umoţněny návštěvy. Hrubé porušení domácího řádu bude projednáno s vysílající zdravotní pojišťovnou, která můţe poţadovat plnou úhradu pobytu pacienta i doprovodu. 4. Rodičovský doprovod si ručí za své věci a věci dětí. Cenné věci lze uloţit v trezoru kanceláře léčebny – pí. Dařílková. 5. Rodičovský doprovod pacientů zodpovídá za úhradu škod způsobených na zařízení a věcech léčebny.
6. Vchod do budovy (oddělení pro maminky s dětmi) musí být trvale uzamčen. Při odchodu z budovy zamykejte pokoje a zavírejte okna. Zamykejte téţ vchodové dveře hlavní budovy a vrátka do areálu léčebny. 7. Léčebna je vybavena automatickou pračkou (prášek na praní vlastní), poplatek za 1 prací cyklus je 20 Kč. 8. Na klíče od pokojů vybíráme vratnou zálohu 100,- Kč. 9. Návštěvy jsou kaţdou sobotu od 8.00 hod. maximálně do 17.00 hod. po této návštěvní době se nesmí nikdo cizí zdrţovat v areálu léčebny, též není povoleno přespávání v léčebně rodinným příslušníkům a jiným návštěvám bez písemného souhlasu ředitele léčebny. Návštěvy mimo návštěvní den povoluje lékař. Návštěvy na oddělení nejsou povoleny, při nepříznivém počasí je k dispozici jídelna v hlavní budově (v sobotu). 10. Nejezděte s dětmi do města, vyuţívejte krásného prostředí a vhodného klimatu v Povltaví. 11. Opuštění léčebny na noc je povoleno jen ve velmi závaţných případech po domluvě s lékařem. Opuštění léčebny přes den je nutné nahlásit hlavní sestře případně vedoucí strav. provozu. 12. Léky musí být uloţeny mimo dosah dětí – nebezpečí otravy. 13. Stravování je zajištěno v jídelně v hlavní budově. Dodrţujte termíny vydávání jídel. Pro rodiče i děti platí zákaz vstupu do prostor kuchyně. Zákaz pobytu rodičů a dětí v hlavní budově mimo vizit, procedur a jídla – platí v případě, ţe zde nejsou ubytováni. 14. Ve všech prostorách udrţujte čistotu a pořádek, bez přezutí je vstup do léčebny zakázán. Uklízejte hračky po svých dětech, dbejte na to, aby děti tyto hračky nepoškozovaly. Za poškození majetku léčebny a následnou úhradu zodpovídají rodiče dítěte. 15. Zákaz kouření a poţívání alkoholu platí v celém areálu léčebny. 16. Úklid společných prostor se provádí denně od 9.30 hod. Rodičovský doprovod zodpovídá za úklid přiděleného pokoje v rozsahu – úklid prachu a vytření místnosti. Úklidové prostředky jsou uloţeny na čistící místnosti za jejich doplňování zodpovídá – pracovnice léčebny. Výměna loţního prádla ve stejnou dobu podle potřeby, min. 1x za 2 týdny, praní osobního prádla je zajištěno přímo v pavilonu, v případě po dohodě v ústavní prádelně.
17. Nabízíme moţnost vyuţití psychoterapeuta a společenských akcí pro děti, pořádaných léčebnou. 18. K pobytu venku vyuţívejte zahradu, pískoviště, hřiště a blízké okolí léčebny. 19. Připomínky, náměty a stíţnosti projednávejte s následujícími pracovníky léčebny: a) organizační stíţnosti (ubytování, denní reţim, zajištění léčeb. procedur..) - hlavní sestra b) zdravotní stav - primář DOL, lékař DOL c) provozní věci, stravování (teplo v budově, opravy) - hlavní sestra DOL
Příloha číslo 16 : Arteterapeutická koláž Tuto metodu pouţijeme na začátku pobytu ve zdravotnickém zařízení. Naším cílem je zjistit, jak dítě proţívá nástup do „cizího“ léčebného prostředí. Dětem ve skupině rozdáme výkresy většího formátu, výrazné pastelky (nejlépe trojhranné značky Omega či Triton), voskovky, izolepu, nůžky a prázdné krabičky od léků. Děti si budou kreslit, vystřihovat a lepit elementy tak, aby představovaly pobyt v nemocnici či v lázeňském zařízení. Děti rozdělíme do dvou skupin. První skupina bude představovat spokojený pobyt v léčebně, druhá skupina pobyt, kde nejsou spokojeni. Po dokreslení si koláţe vyhodnotíme a řekneme si, jak se cítí v zařízení, kde jsou hospitalizováni. Na konci pobytu zopakujeme znovu tuto techniku, ale kaţdému dáme úkol, aby vytvořil svoji vlastní koláţ, jak se dítě cítilo, jak proţívalo svůj léčebný pobyt. Jak se změnil jejich postoj na začátku pobytu a, jak na konci.
Příloha číslo 17 : Příprava na zákrok – návrh práce Pokud máme na oddělení děti, kteří mají podstoupit stejný zákrok, můţeme s nimi společně probrat, jak bude zákrok probíhat, co můţou očekávat. Lepší je pracovat maximálně se 2 – 3 dětmi, věkově přibliţně stejně. S dětmi si sedneme a vţdy pomalu, srozumitelně vysvětlíme, jaký zákrok podstoupí, kde budou probíhat (pokud se vlastní zákrok, vyšetření bude provádět na jiném místě, neţ je oddělení popíšeme místo a, jak se dítě do ordinace dostane). Poté jim řekneme a na obrázku popíšeme, co se bude dít, jak bude lékař postupovat. Je téţ důleţité, aby dítě vědělo, jak bude místnost vypadat – obrázky nebo holé stěny. Zda si s sebou bude moci vzít do ordinace či zákrskové místnosti hračku, kde si ji případně odloţí. Ukáţeme, co bude následovat, i po samotném zákroku. Připodobníme i negativní reakce k něčemu pozitivnímu. Po vlastním vysvětlení dáme dětem k dispozici výkres a pastelky. Poţádáme je, aby nám nakreslili, co si představují, ţe je čeká. Jak se cítí, zda naše vysvětlení správně pochopili a dokázali zpracovat do lepšího přizpůsobení se na zákrok. Pokud uvidíme u dítěte, ţe je nejisté, správně nepochopilo naše povídání si, pracujeme s ním znovu. Po prodělaném zákroku nebo vyšetření poţádáme dítě, aby nám nakreslilo své pocity po zákroku. Porovnáme s ním, co nakreslilo předtím a nyní. Chceme docílit tomu, aby si dítě uvědomilo, ţe v budoucnu nemusí mít strach z dalších zákroků nebo vyšetření.
Příloha číslo 18 : Dramaterapeutická technika - Já a alergie
Prvně se skupinou provedeme warm up. Technika bude říci: Myslím si, ţe kaţdý z nás má… Kdo s tím bude souhlasit, udělá 2 kroky dopředu. Opakujeme u kaţdého dítěte 2 krát. Hlavní technika: Kaţdé dítě jakýmkoliv způsobem ztvární, jakým způsobem se potýká s alergickými projevy, jak je proţívá. Všichni si tuto situaci přehrají a společně se budou snaţit docílit podobného či „správného“ řešení situace. Druhá moţnost je nácvik autogenního tréninku ke zvládání záchvatovitého stavu onemocnění. Vţdy dbáme na individuální proţívání dítěte, někdy i na povahu onemocnění. Pokud zjistíme jakýkoliv třeba úzkostné cítění dítěte, začneme spíše s uklidňujícím tématem. Po konci si s dětmi řekneme, jak se cítili, zda se jejich pocit na nemoc změnil. Postupem času s nimi pracujeme na ovlivnění proţívání záchvatů a práce s nimi.
Příloha číslo 19 : Dotazníkové šetření SOUČASNÉ MOŽNOSTI TERAPEUTICKÉ PÉČE O DĚTI S PORUCHAMI IMUNITNÍHO
SYSTÉMU A ALERGICKÝMI PROJEVY
Vážená paní, vážený pane. Jsem studentkou pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci oboru Speciální pedagogika pro 2. stupeň ZŠ a SŠ a přírodopisu se zaměřením na vzdělávání. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Současné možnosti terapeutické péče u dětí s poruchami imunitního systému a alergickými projevy.“ V dotazníku máte uvedeny možnosti a dále místo pro Vaše poznatky. Výsledky anonymního dotazníku mi poslouží pouze pro výzkumnou část práce a nebudou nikde dále zveřejňovány a zpracovávány. Děkuji Vám za spolupráci při vyplňování anonymního dotazníku. Adéla Gálová
1. V jakém věku jste u dítěte zaregistrovali první příznaky onemocnění? ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 2. Vyskytují se alergické či astmatické problémy i u Vás u rodičů či dalších členů rodiny? MATKA
ANO
NE
BABIČKA Z MATČINY STRANY
ANO
NE
DĚDEČEK Z MATČINY STRANY
ANO
NE
OTEC
ANO
NE
BABIČKA Z OTCOVY STRANY
ANO
NE
DĚDEČEK Z OTCOVY STRANY
ANO
NE
SOUROZENEC
ANO
NE
3. Zpozorovali jste u dítěte, kdy se mu nejvíce zhoršují problémy? JARO
LÉTO
PODZIM
ZIMA
4. Když dítě chodí již do základní školy a čeká jej zkoušení, písemná práce nebo je v těžké situaci, dochází někdy ke zhoršování potíží? ANO
NE
NEVÍM
5. Sportuje Vaše dítě? ANO
NE
Druh sportu …………………………………………………………………………………………………………………………… 6. Omezují zdravotní problémy dítě při sportu, v hodinách tělesné výchovy? ANO
NE
JEN NĚKDY
JE OSVOBOZEN Z HODIN TV
7. Je dítě poprvé na lázeňském pobytu? ANO
NE
KOLIKRÁT SE JIŽ ZÚČASTNILO ………………………………………………………………………………………………… 8. Pokud jste již byli v lázních, pozorujete léčebný efekt? ANO
NE
NEVÍM
JAKÝ ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 9. Při opakovaném pobytu v lázních dokážete porovnat nemocnost před a po pobytu? MENŠÍ NEMOCNOST PŘED POBYTEM
STEJNÁ
MENŠÍ NEMOCNOST PO POBYTU
NEVÍM
10. Rozhoduje u Vás finanční situace, zda doprovodíte dítě na ozdravný pobyt? ANO
NE
NEVÍM
11. Jaké druhy léčby Vaše dítě navštěvuje? SPELEOTERAPIE (POBYT V JESKYNI)
BALNEOTERAPIE INHALACE
MINERÁLNÍ PRAMENY
MÍČKOVÁNÍ
JINÉ …………………………………………………………………………………………………………………………………….. 12. Která z léčebných terapií v lázních se Vám zdá nejefektivnější? …………………………………………………………………………………………………………………………………………… …
13. Vytváříte nějaké další aktivity nad rámec doporučené léčby? OTUŽOVÁNÍ
SAUNA
VITAMÍNY
VÝLETY DO PŘÍRODY
JÓGA
14. Slyšel (a) jste již někdy o metodě míčkování? ANO
NE
NEVÍM
15. Byl (a) byste ochoten (a) se tuto metodu naučit a provádět ji s dítětem? ANO
NE
NEVÍM
16. Míčkujete již doma s dítětem? ANO
NEPRAVIDELNĚ
POUZE PŘI POTÍŽÍCH
NE
JAK ČASTO 17. Pozorujete při pravidelném míčkování, zda dochází k úlevě či zlepšení dýchání? ANO
NE
NEVÍM
18. Cvičí Vaše dítě uvolňovací cviky? ANO
NĚKDY (POUZE PŘI POTÍŽÍCH)
NE
JAKÉ 19. Který typ školy navštěvuje Vaše dítě? NENAVŠTĚVUJE (MD)
MATEŘSKÁ ŠKOLA
1. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY
2. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY
20. V jakém jste vztahu k dítěti? RODIČ
PRARODIČ
SOUROZENEC
JINÝ ………………………………………………………………………………………………………………………………………
