Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky. Kateřina Nývltová. Probation and mediation service of the CZ

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

Kateřina Nývltová

Probační a mediační služby ČR

Probation and mediation service of the CZ

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Havrdová

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Olomouci dne 19. března 2012

……………………………………………………

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, s jejichž pomocí jsem napsala tuto bakalářskou práci. V první řadě poděkování patří vedoucí této bakalářské práce Mgr. Kateřině Havrdové za její odbornou pomoc, připomínky k obsahové i formální stránce bakalářské práce a vedení při vypracování. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Jaromíru Rémišovi, pracovníkovi PMS ČR, za poskytnutí materiálů k vypracování této bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala své rodině za podporu, pochopení a trpělivost.

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................................................. 5

2

VYMEZENÍ POJMŮ............................................................................................................................... 7 2.1 VYSVĚTLENÍ POJMŮ ................................................................................................................................. 7 2.2 FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ VÝVOJ DÍTĚTE .................................................................................................... 9 2.2.1 Rodina........................................................................................................................................ 9 2.2.2 Škola ........................................................................................................................................ 11 2.2.3 Vrstevnické party ..................................................................................................................... 11 2.2.4 Vliv médií ................................................................................................................................. 12 2.3 RESTORATIVNÍ JUSTICE ........................................................................................................................... 13 2.4 KRIZOVÁ INTERVENCE ............................................................................................................................ 14

3

VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ A JEJICH VYUŽITÍ V TRESTNÍ JUSTICI .............................................................. 15 3.1 CHARAKTERISTIKA VÝCHOVNÝCH OPATŘENÍ ................................................................................................ 15 3.2 DRUHY VÝCHOVNÝCH OPATŘENÍ .............................................................................................................. 16 3.2.1 Dohled probačního úředníka ................................................................................................... 16 3.2.2 Probační program .................................................................................................................... 17 3.2.3 Výchovné povinnosti................................................................................................................ 18 3.2.4 Výchovná omezení................................................................................................................... 19 3.2.5 Napomenutí s výstrahou.......................................................................................................... 20

4

PRÁCE S MLÁDEŽÍ.............................................................................................................................. 21

5

PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA ČR................................................................................................... 24 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

6

VZNIK ................................................................................................................................................. 24 SOUČASNÁ PODOBA, ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ČR........................................... 27 PROBAČNÍ ÚŘEDNÍCI A PROBAČNÍ ASISTENTI ............................................................................................... 27 POSLÁNÍ PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY.................................................................................................... 29 ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY .................................................................................................. 30 SOUČINNOST S DALŠÍMI ORGÁNY ............................................................................................................. 31 SOCIÁLNÍ PRÁCE V PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBĚ ....................................................................................... 32

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, PROGRAMY A PROJEKTY V HRADCI KRÁLOVÉ ...................................................... 33 6.1 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PROSTOR PRO..................................................................................................... 33 6.1.1 PRÁVO PRO KAŽDÝ DEN........................................................................................................... 33 6.2 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SALINGER ............................................................................................................... 34 6.2.1 ANCORA ................................................................................................................................... 34 6.2.2 TRIANGL................................................................................................................................... 34 6.2.3 SANACE RODINY ...................................................................................................................... 34 6.3 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ ADRA.................................................................................................................. 35 6.3.1 Poradna Hradec Králové .......................................................................................................... 35 6.4 OSTATNÍ INSTITUCE ............................................................................................................................... 36 6. 5 TÝM PRO MLÁDEŽ ................................................................................................................................. 36

7 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 38 7.1 CÍL PRŮZKUMU ........................................................................................................................................... 38 7.2 METODOLOGIE A ORGANIZACE PRŮZKUMU ...................................................................................................... 38 7.2.1 Popis metody sběru dat .................................................................................................................. 38 7.2.2 Sociodemografická charakteristika regionu ................................................................................... 38 7.2.3 Výzkumný vzorek ............................................................................................................................ 39 7.2.4. Stanovení hypotéz ......................................................................................................................... 40 7.2.5. Výsledky rozboru dat ze spisů klientů ............................................................................................ 40 7.2.6. Výsledky dotazníkového šetření..................................................................................................... 43 8

ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 54

9

SEZNAM ZDROJŮ............................................................................................................................... 56 9.1 9.2 9.3

10

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................. 56 PRÁVNÍ PŘEDPISY.................................................................................................................................. 57 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................................ 57 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................ 58

1 ÚVOD Probační a mediační služba České republiky je instituce, která působí na poli trestní justice. Zřizuje ji zákon č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě. Tento zákon je účinný od 1. 1. 2001. Je to tedy poměrně mladá instituce. Vznikem této instituce se výrazně posílila sociální práce v trestní oblasti. Jejím hlavním úkolem je pomáhat řešit problémy spojené s trestní činností. Pro zpracování své bakalářské práce jsem si zvolila téma „Probační a mediační služby ČR – Role Probační a mediační služby ČR při ukládání a výkonu výchovných opatření na středisku v Hradci Králové“. Ovlivnila mě jednak praxe absolvovaná na středisku Probační a mediační služby ČR v Hradci Králové, dalším důvodem byla skutečnost, že i když je Probační a mediační služba ČR na poli trestní justice již jedenáct let, znalosti široké veřejnosti o této institucí jsou malé. Mnozí z nás netuší, že tato instituce existuje. Mnozí z nás nezná její činnosti. Tato práce seznámí čtenáře s Probační a mediační službou ČR alespoň v oblasti výchovných opatření ukládaná mládeži za protiprávní jednání. Cílem této bakalářské práce je zjistit četnost ukládání výchovných opatření a zhodnotit roli Probační a mediační služby ČR při ukládání a vykonávání výchovných opatření mladistvých z pohledu institucí a organizací, které spolupracují s Probační a mediační službou – střediskem v Hradci Králové. Dalším cílem je poskytnutí zpětné vazby pracovníkům Probační a mediační služby ČR od těchto institucí. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části – na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, se kterými jsem ve své práci pracovala. Také ukazuje na faktory, které ovlivňují vývoj dítěte. Druhá kapitola je zaměřena na výchovná opatření a jejich využití v trestní justici. Třetí kapitola je zaměřena na práci s mládeží. Čtvrtá kapitola popisuje vznik Probační a mediační služby ČR, ukazuje práci probačních úředníků a asistentů, její poslání, činnosti a součinnost s dalšími orgány. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na sociální služby, programy a projekty realizované pro mládež v Hradci Králové. Praktická část je rozdělena na dvě šetření. První šetření – rozbor dat ze spisů tvoří spisy klientů Probační a mediační služby – střediska Hradec Králové. Toto šetření je zaměřeno na mladistvé klienty a ukazuje počet uložených výchovných opatření v poměru s uloženými ochrannými a trestními opatřeními. Druhé, dotazníkové šetření je zaměřeno

5

na roli Probační a mediační služby ČR při ukládání a výkonu výchovných opatření uložených mladistvým klientům na středisku v Hradci Králové za protiprávní jednání.

6

2

VYMEZENÍ POJMŮ V první kapitole vysvětlím pojmy, se kterými budu ve své práci pracovat. Zaměřím

se především na pojmy probace a mediace. Protože od těchto pojmů se odvíjí název Probační a mediační služby ČR. A podle mého názoru právě název této instituce je příčinou toho, že je pro mnoho lidí i po deseti letech svého působení v naší republice neznámou. Dále vysvětlím pojem přípravné řízení, protože tato fáze celého trestního řízení je klíčovou oblastí pro správné působení Probační a mediační služby a pojem vykonávací řízení. Ve druhé části této kapitoly se zaměřím na faktory, které se vyskytují v dětství a v období dospívání a které velkou měrou ovlivňují tato vývojová období a jejich pochybení může vést k delikventnímu chování mládeže. V poslední části této kapitoly se budu zabývat pojmy restorativní justice a krizová intervence.

2.1

Vysvětlení pojmů Probace

podle

zákona

znamená

„organizování

a

vykonávání

dohledu

nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů“.1 Slovo probace pochází z latinského probare, což znamená ověřovat, zkoušet. Mediací se podle zákona rozumí „mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného“.2 Slovo mediace pochází z latinského medián, což znamená prostřední. Mediace je vlastně zprostředkování jednání mezi obviněným a poškozeným. Pokud má někdo zájem o toto zprostředkování ohledně vyrovnání škody ať už na majetku nebo chce vyrovnat morální újmu, může se obrátit na nestranného pracovníka = na pracovníka Probační a mediační služby. Na Probační a mediační službu 1 2

§ 2 odst. 1 zákona 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů § 2 odst. 2 zákona 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů 7

se může obrátit jak poškozený tak i obviněný. Mediace je dobrovolná a jen se souhlasem obou stran (obviněného i poškozeného).

Přípravné řízení je první fáze trestního řízení, kdy se prověřuje podezření ze spáchání trestného činu a kdy se shromažďují důkazy proti pachateli trestného činu. Přípravné řízení je prostor, kdy pachatel může přiznat svou vinu, a velmi brzy po spáchání skutku může začít dokazovat svému okolí, že jeho jednání bylo ojedinělé a může začít získávat zpět důvěru. 3

Vykonávací řízení – jeho předpokladem je pravomocné rozhodnutí soudu. Je to období výkonu trestu.4

Kriminalita (zločinnost, delikvence) je „úhrn sociálně škodlivých jevů, které jsou stanoveny v trestních kodexech“.5 Mládeží se podle zákona č. 218/2003 Sb.6 rozumí děti a mladiství.

Mladistvým je ten, „kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku“.7

„Soudnictví ve věcech mladistvých a ve věcech posuzování činů jinak trestných spáchanými dětmi mladšími patnácti let vykonávají soudy pro mládež.“8 Provinění je trestný čin, který spáchá mladistvý.9

Adolescence

je

období,

které

je

charakteristické

vývojem

rizikového

a problémového chováním dětí, které je dvojího druhu; první se týká poškozování zdraví, 3

více viz kapitola 4 více viz kapitola 4 5 ZOUBKOVÁ, I. Kontrola kriminality mládeže. 1. vyd. Aleš Čeněk, 2002, s. 11 6 Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů 7 § 2 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 8 § 4 zákona č. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 9 § 6 zákona č. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 4

8

ať tělesného nebo duševního, druhé se týká ohrožování společnosti, což znamená negativní vliv na druhé lidi a újma druhých lidí. Mezi delikventní chování adolescentů patří predelikventní chování a páchání trestné činnosti, agrese, násilí, šikana a týrání, užívání drog včetně alkoholu a kouření, sexuální rizikové chování, poruchy příjmu potravy a sebevražedné pokusy a dokonané sebevraždy.10

2.2

Faktory, které ovlivňují vývoj dítěte V následující kapitole budu vycházet z knihy Oldřicha Matouška a Andrey

Kroftové Mládež a delikvence.

2.2.1 Rodina Jako první a určitě nejvýznamnější faktor, o kterém se zmíním a který ovlivňuje vývoj dětí, je rodina. Rodiče se největší měrou podílejí na vývoji svých dětí. Nejvýznamnějším činitelem osobnostního vývoje dítěte je kvalita vazby mezi dítětem a matkou, později i mezi dítětem a otcem a jinými členy rodiny. Pevnost vazby ze strany matky se formuje již před narozením dítěte. Avšak vytvoření pevné vazby (nebo spíše nevytvoření) mohou ovlivnit obtíže v těhotenství nebo těžký porod. Děti matek, jejichž vztah byl těmito činiteli zkomplikován, mají vyšší pravděpodobnost, že budou matkou v pozdějším věku zanedbávány nebo týrány. Je dokázáno, že komplikované těhotenství a těžký porod mají v některých případech za důsledek kriminální chování dítěte.11 Rodinné prostředí dětí, které páchají trestné činy, je chladné, s minimem rodičovského zájmu o děti. Děti své rodiče popisují jako chladné, pasivní, odmítavé, nejevící zájmy o jejich potřeby. Jinou, zvláštní skupinu tvoří děti, které své rodiče nepoznali. Tyto děti mají menší schopnost navazovat vztahy. Pokud se jim podaří vztah navázat, nenalézají v něm uspokojení. Jejich delikventní chování může být v dospívání projevem naivity nebo vrstevnického vidění světa, které neměli možnost ovlivnit v dlouhodobém

vztahu

k dospělému

a

ve

vztahu

k mimoústavním

institucím.

Jejich přizpůsobení se životu v ústavu je lepší než přizpůsobení se na samostatný život mimo ústav. Pro ně může vytvoření vazby, vztahu k jinému člověku znamenat vězení.12

10

MACEK, P. Adolescence. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, s. 96-97 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 42-43 12 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 42-43 11

9

V rodinách, kde jsou děti, které se chovají delikventně, se rodiče málo starají o vytvoření zábran v asociálním chování dětí nebo jejich výchovný styl je nestálý, proměnlivý. To znamená, že jednou rodiče dítě za přestupek potrestají, jindy ho za to samé nepotrestají. Také příliš tvrdá disciplína zahrnující agresivní chování rodiče k dítěti se častěji objevuje v rodinách, ve kterých se děti chovají delikventně. Dítě se v takovém případě učí, že agresivně se chovat je normálním způsobem chování. Časté a tvrdé tělesné tresty jsou málo účinné a dítě se rodičům vnitřně vzdaluje. Dítě předstírá, lže a manipuluje, aby se trestu vyhnulo. Tím se posiluje takový způsob chování, kterému by se mělo tou správnou výchovou dítěte zabránit. Tyto nedostatky ve výchově dětí mají za důsledek delikventní chování dítěte. 13 Dalším činitelem v chování rodičů, který souvisí s delikventním chováním dětí, je rodičovský dohled. Dohled v této situaci znamená „míra rodičovy informovanosti o tom, co dítě dělá ve volném čase, s jakými kamarády se stýká, kde se zdržuje, když není doma, kdy se vrací domů, v jakém stavu atp.“14 Čím je dohled menší, tím je pravděpodobnější vyšší výskyt delikventního chování dítěte. Dalším rizikovým faktorem, který souvisí s rodinou a objevuje se nejen v dětství a dospívaní je nepřítomnost rodičovské postavy v rodině. Ve většině případů v rodině delikventně se chovajících dětí se jedná o otce. Otec většinou chybí vinou rozvodu. Stává se i to, že otec s matkou nikdy nezačal žít. V těchto případech chlapec postrádá otcovský vzor, nemá se s kým identifikovat. Dívce chybí model mužského chování. A oběma chybí zdroj opory a druhá autorita v rodině. Matka, která vychovává dítě sama, je více zatížena nároky na výchovu než matka, která se o výchovu dělí s otcem dítěte. Přítomnost nevlastního otce v rodině může být pro dítě přínosem, ale může být pro dítě komplikací.15 Dalším faktorem, který zvyšuje výskyt delikventního chování u dítěte je případ, kdy se sám rodič chová delikventním způsobem, to znamená nadměrné pití, užívání drog, častá nezaměstnanost apod. Takový rodič nepůsobí na dítě tím správným žádoucím způsobem, pro dítě je takové chování normální.16 Posledním rizikovým faktorem, o kterém se zmíním, co se týká rodiny, je způsob řešení konfliktů v rodině. Je potvrzeno, že dětí, které vyrůstají v rodinách, kde je mnoho konfliktů mezi rodiči, mají větší sklon k delikventnímu chování. Kdežto u dětí,

13

MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 44 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 44-45 15 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 45 16 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 45 14

10

které žijí v poklidné rodině, je výskyt delikventního chování daleko menší. Také konflikty mezi sourozenci zvyšují riziko delikvence.17

2.2.2 Škola Každé dítě má v rodině své jedinečné postavení. Toto postavení dítě ztrácí v období, kdy začíná chodit do školy. Ve škole se dítě musí přizpůsobit novému životnímu rytmu jako například nucenému vstávání v určitou dobu, vyučovacím hodinám, odpolední nebo večerní přípravě na školu. Škola se k dítěti staví jako k jednomu z mnoha dětí. Škola po dítěti žádá, aby se přizpůsobilo, ukáznilo, aby bylo jako ostatní děti. Ve škole je v počátku pro dítě nejvýznamnější osobou učitel. Postupně však nabývají význam také vztahy ke spolužákům. Učitel se stává autoritou, která konkuruje autoritě rodičů. Děti si velmi brzy začínají ve škole utvářet vlastní společenství, která se vyznačují zvláštním jazykem, zvyklostmi a rituály, do níž jsou učitelé v lepším případě více, v horším případě méně zapojeni. V těchto společenstvech vznikají podskupiny, jejichž vznik je ovlivněn společnými zájmy, společnou činností. V některých případech mohou být tyto podskupiny základem

asociálních

part.

Jejich

vzniku

napomáhá

neangažovanost

učitelů,

jejich preferování nebo zatracování některých dětí. Prostředků má učitel mnoho např. známky, poznámky, hodnocení, utrousení poznámky během vyučování, přehlížení dítěte, oznámení učiněná na úřadě apod. Učitelův nezájem nebo agresivita vůči dítěti může být důvodem vzniku šikany ve třídě. Není výjimkou, že učitel svým chováním „označí“ agresorům dítě, které je v nějakém ohledu nedostatečné, které se stává objetí šikany.18 Tomu, zda se dítě začne chovat delikventně, napomáhá i reakce školy na zjištěné nežádoucí chování dítěte. Tato reakce ovlivňuje způsob vyšetřování, udělování trestů, míra dodržování stanovených pravidel, zda se všem měří stejným metrem a podobně. Přehlížení trestů, nejasná pravidla, nemožnost odčinit trest, neobjektivní rozhodování učitelů, obviňování rodičů z něčeho, co rodiče nezpůsobili, to vše ovlivňuje chování dítěte.19

2.2.3 Vrstevnické party Jako další rizikový faktor, který ovlivňuje chování dětí a hlavně mládeže, vidím vrstevnickou partu. Pro mnohou rizikovou mládež, která pochází z dysfunkční rodiny, je vrstevnická skupina důležitější než pro děti, které vyrůstají v rodinách, které jim poskytují 17

MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 48 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 75-76 19 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 77 18

11

dostatečnou míru podpory a vytyčují jim meze dovoleného chování. A pro mnohé z nich se vrstevnická parta stává důležitější než samotná rodina. Vrstevnická skupina je však riziková i pro děti žijící ve fungujících rodinách. Pokud se dítě chce stát členem nějaké party, často musí obstát v očích ostatních členů jako někdo, kdo mezi ně patří. Nároky na přijetí do vrstevnické party jsou často vysoké. Patří mezi ně způsob vyjadřování, úpravu zevnějšku, druh preferované hudby, způsob chování k opačnému pohlaví, postoj ke škole, k práci, k rodičům, k penězům, k sexualitě, k drogám, k alkoholu apod.20 U dětí, které žijí v nefungujících rodinách, je pravděpodobné, že potřeba přijetí do vrstevnické skupiny bude silnější než u dětí s dobrým rodinným zázemím. Na tyto děti má velký vliv vůdce party. Ten svůj vliv využívá. Není výjimkou, že za přijetím do party stojí spáchání nějakého trestného činu. Ten pak členy party svazuje, v případě potřeby mohou být děti vydírány hrozbou, že jejich čin bude oznámen. Delikventní party vznikají seskupením mladých lidí, kteří se navzájem dobře znají ze školy nebo z jiné instituce. Některé party se dostávají k páchání trestné činnosti tím, že svůj volný čas tráví v hernách nebo na diskotékách a na takový způsob života se jim nedostává prostředků. Prostředky si začínají obstarávat drobnými krádežemi, které později přerůstají v organizované, plánované akce. Jiné party vede ke kriminalitě nuda. 21

2.2.4 Vliv médií To, že média mají vliv na chování dětí a mládeže, zejména pak sledování televize, je jisté. Děti a mládež televizi sledují každodenně a nejvíce ze všech médií. Čas, který věnují sledování televize je v průměru delší než všechny jiné mimoškolní nebo mimopracovní aktivity. 22 Televize velmi často zobrazuje násilí. Ve zpravodajství se objevují drastické scény. A tyto scény se objevují i ve filmech. Už dítě v předškolním věku má schopnost odpoutat se od předváděného násilí, zaujímat k němu kritický postoj. Avšak tento kritický postoj se

dá

oslabovat

právě

sledováním

násilných

scén.

Je

dokázáno,

že už velmi malé dítě dokáže napodobovat to, co viděli v televizi. Pokud děti sledují

20

MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 83 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 83 22 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 100 21

12

pořady, kde se postavy chovají agresivně, zvyšuje se tím jejich fyzická aktivita a zvyšuje se tím jejich agresivita vůči ostatním dětem a vůči hračkám.23

2.3

Restorativní justice Z principů restorativní justice24 vychází činnost Probační a mediační služby. „Restorativní (obnovující) justice je nový způsob chápání spravedlnosti.“25 Restorativní justice ukazuje, že s pachateli lze zacházet také jiným způsobem než je

u nás zvykem, to znamená odpoutání se od tradiční retributivní (trestající) justice. Někdo by mohl namítnout, že restorativní justice je pravým opakem retributivní justice. Tak to ovšem není. „Restorativní justice vychází z toho, že trestný čin nepředstavuje pouze porušení veřejného zájmu, porušení práva a útok na stát, ale že jde především o konflikt mezi pachatelem trestného činu a konkrétní obětí.“26 Retribuční justice je zaměřena na přiměřené potrestání pachatele a na dosažení spravedlnosti. To znamená, aby byl pachatel po zásluze potrestán. Naopak restorativní justici v první řadě zajímá, kdo byl trestním činem poškozen, jaká mu byla způsobena újma a jak tuto újmu odškodnit. 27 Mezi základní znaky restorativní justice patří28: •

Zločin je újma nebo násilí způsobené jedincem jinému jedinci, není vnímán jako újma nebo násilí způsobené státu

•

Soustředění je zaměřeno na řešení problémů budoucí odpovědnosti, minulost jde stranou

•

Dialog a diskuze – důležité pravidlo

•

Restituce = náprava mezi oběma stranami

•

Aktivní zapojení pachatele, oběti a sociálního okolí do konfliktu

•

Je kladen důraz na projev lítosti, pokárání a odpuštění

•

Akceptace rolí při hledání řešení

•

Pachatel přebírá aktivní zodpovědnost

23

MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 101-102 restorativní justice znamená obnovující spravedlnost 25 ZEHR, H. Úvod do restorativní justice. Praha: Sdružení pro probaci a mediaci v justici, 2003, s. 3 26 SČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1.vyd. Praha: Leges, 2011, s. 23 27 SČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 24 28 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1 vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 15-16 24

13

•

Sociální reakce jsou zaměřeny na odstranění škodlivých následků v přítomnosti a budoucnosti, na minulost se nebere zřetel.

V rámci restorativní justice jsou opatření úspěšná a účinná pouze v tom případě, splňují-li kritéria spravedlivého narovnání mezi pachatelem, obětí a společnosti. Pokud pachatel přijme trestně právní zodpovědnost za svůj čin, za to, co svým činem způsobil, musí si nejprve uvědomit svou vinu, musí pochopit souvislosti a důsledky svého chování. To znamená, že by měl svůj budoucí život přizpůsobit tak, aby odpovídal potřebě poškozeného nebo poškozených. Jinými slovy měl by žít plnohodnotný život bez konfliktů se zákonem. Velkou roli v tomto hraje ochota a připravenost oběti a jejího okolí znovu mezi sebe přijmout pachatele trestného činu. Ovšem v případě, že pachatel své chyby alespoň částečně napraví.29

2.4

Krizová intervence „Krizová intervence je specializovaná pomoc osobám, které se ocitly v krizi.“30

Nejedná se pouze o individuální pomoc jedinci, ale jde také o zásah na úrovni rodiny, o sociální intervenci a v některých případech i o psychofarmakologickou intervenci. Krizová intervence je dovednost, k jejímuž zvládnutí je potřeba projít speciálním výcvikem. Dříve se lidé v krizi obraceli převážně na lékaře a psychology. Dnes neustále vzrůstá počet pracovníků (v důsledku vzniku nových státních i nestátních zařízení), na které se člověk v krizi může obrátit. Mimo jiné se do této skupiny řadí také pracovníci Probační a mediační služby.31

29

VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1 vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 16-17 30 MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. s. 129 31 MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. s. 129 - 130

14

3

VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ A JEJICH VYUŽITÍ V TRESTNÍ JUSTICI V této kapitole se budu zabývat jednotlivými výchovnými opatřeními, která jsou

ukládaná mladistvým. Vysvětlím, co to jsou výchovná opatření, podle jakého zákona se řídí. Také vysvětlím, v jakých situacích jsou výchovná opatření mladistvým ukládána a kdo je ukládá.

3.1

Charakteristika výchovných opatření Výchovná opatření jsou jedním ze tří druhů opatření, které mohou být mládeži

uložena za protiprávní jednání. Dalšími dvěma opatřeními jsou trestní opatření32 a ochranná opatření33. Výchovná opatření jsou tedy druhem opatření, která mohou být uložena mladistvým v případě upuštění od trestního opatření nebo v případě podmíněného upuštění od trestního opatření. Ukládání výchovných opatření se řídí zákonem číslo 218/2003 Sb.34. Výchovné opatření může být uloženo buď samostatně nebo vedle jiného ochranného opatření nebo trestního opatření. Není-li stanovená zkušební doba (např. obecně prospěšné práce, domácí vězení), v tomto případě se výchovné opatření může uložit maximálně po dobu tří let. V případě uložení trestního opatření, kde je stanovená zkušební doba, výchovné opatření může být uloženo nejdéle na dobu současně stanovené zkušební doby (v případě podmíněného odsouzení nebo podmíněného odložení peněžitého opatření). Výchovná opatření ukládá soud pro mládež nebo v přípravném řízení státní zástupce. 35 Výchovné opatření může být uloženo již před rozhodnutím soudu o vině mladistvého v přípravném řízení. To ovšem lze pouze se souhlasem mladistvého. Mladistvý tento souhlas může kdykoliv během výkonu výchovného opatření odvolat. Souhlas mladistvého

ovšem

neznamená

jeho

doznání.

Uložení

výchovného

opatření

32

mezi trestní opatření patří obecně prospěšné práce, peněžité opatření, peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, vyhoštění, domácí vězení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem, odnětí svobody nepodmíněné 33 mezi ochranná opatření patří ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, ochranná výchova 34 zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů 35 §15 zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 15

před rozhodnutím soudu nijak neovlivňuje další průběh řízení, ale může mladistvému dopomoci k uložení mírnějšího trestu.36 „Výchovná opatření usměrňují způsob života mladistvého a tím podporují a zajišťují jeho výchovu.“37

3.2

Druhy výchovných opatření Mezi výchovná opatření patří:

•

dohled probačního úředníka

•

probační program

•

výchovné povinnosti

•

výchovná omezení

•

napomenutí s výstrahou

3.2.1 Dohled probačního úředníka Dohled může mladistvému uložit soud a to v případech, kdy rozhodne o podmíněném upuštění od uložení trestu nebo v případě podmíněného odsouzení nebo podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V případě, že dohled nahrazuje pobyt obviněného ve vazbě, o uložení dohledu rozhoduje buď státní zástupce nebo opět soud. Pokud je mladistvému uložen dohled probačního úředníka, znamená to, že probační úředník pravidelně sleduje, jak se mladistvý chová v rodině i mimo ni, sleduje způsob výchovného působení rodičů na dítě. Pokud je vedle dohledu probačního úředníka uložen i jiný trest (např. probační program, výchovná povinnost, výchovné omezení), probační úředník také kontroluje dodržování těchto dalších trestů. V neposlední řadě je úkolem probačního úředníka během dohledu mladistvého odborně vést a pomáhat mu s cílem zajistit, aby se v budoucnu vyhnul nežádoucímu chování. Spolupráce klienta s probačním úředníkem je povinná.38 Na první schůzce probačního úředníka s mladistvým, kterému byl uložen trest dohledu probačního úředníka, která se ve většině případů odehrává na Středisku Probační 36

ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 340-341 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 340-341 38 §16 odst. 1, 2, 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 37

16

a mediační služby, se probační úředník a mladistvý domluví na skutečnostech, které s dohledem souvisí. Mladistvému se vysvětlí, že s probačním úředníkem musí během dohledu spolupracovat. Probační úředník vytvoří probační plán dohledu, kde je stanoveno, jak časté budou návštěvy mladistvého a probačního úředníka. Při stanovení těchto lhůt probační úředník přihlíží k poměrům mladistvého, k jeho situaci, k prostření, v jakém žije, k rodině. O setkáních musí probační úředník vést řádnou dokumentaci v probačním spise, který má každý klient. O průběhu dohledu musí probační úředník pravidelně minimálně jednou za půl roku informovat příslušného soudce nebo státního zástupce. Mladistvý musí probačnímu úředníkovi sdělovat místo svého pobytu, svého zaměstnání. Informuje ho o dodržování uložených výchovných omezení nebo výchovných povinností a jiných důležitých skutečnostech. Mladistvý nesmí probačnímu úředníkovi bránit ve vstupu do jeho obydlí. Probační úředník může také navázat styky s rodinou klienta, se školou nebo zaměstnavatelem klienta nebo i s širším okolím klienta. 39

3.2.2 Probační program Probační program ukládá opět soud nebo v přípravném řízení státní zástupce. Probační program lze mladistvému uložit pouze s jeho souhlasem a mladistvý se musí nejprve seznámit s jeho obsahem.

Do probačního programu patří: -

program sociálního výcviku

-

psychologické poradenství

-

terapeutický program

-

program zahrnující obecně prospěšnou činnost

-

vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého.

„Probační program schvaluje ministr spravedlnosti a zapisuje se do seznamu probačních programů vedených na Ministerstvu spravedlnosti.“40 39

§16 odst. 1, 2, 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 40 § 17 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

17

Probační programy jsou orientovány na ovlivnění budoucího chování mladistvého a na změny v jeho sociálních poměrech. Správný výběr probačního programu může vést k řešení příčin trestné činnosti. Zařazení do vhodného probačního programu v nejlepším případě vede k vytrhnutí mladistvého z nežádoucího prostředí. Probační programy velmi intenzivně zasahují do života mladistvého, proto jsou určeny pro více narušené jedince se značnými problémy v nejrůznějších oblastech života. Bohužel s realizací probačních programů je spjatý jeden velký problém. Jelikož probační programy zajišťují soukromé subjekty, vyskytuje se zde problém v nedostatku financí. Stává se, že mladistvý nedokončí, často ani nezačne vhodný probační program navštěvovat právě z důvodu nedostatku finančních prostředků, program je jednoduše buď odložen nebo zrušen. 41 Současně s probačním programem je vhodné uložit další opatření – dohled probačního úředníka, protože při vykonávání dohledu může probační úředník současně kontrolovat dodržování probačního programu.42 Pokud je v probační program mladistvému uložen před zahájením trestního stíhání, a mladistvý jej úspěšně vykoná, soud může odstoupit od trestního stíhání nebo je to bráno jako polehčující okolnost.43

3.2.3 Výchovné povinnosti Výchovné povinnosti může mladistvému uložit soud nebo v přípravném řízení státní zástupce. Při ukládání výchovných povinností musí být brán zřetel na zdravotní stav mladistvého. Mezi výchovné povinnosti řadíme44: -

bydlení s rodiči nebo jiným dospělým, který je zodpovědný za výchovu mladistvého

-

jednorázové zaplacení nebo placení ve splátkách přiměřené částky, kterou určí soud nebo v přípravném řízení státní zástupce, a která se použije na pomoc obětem trestné činnosti

-

vykonání společensky prospěšné činnosti a to bezplatně a ve svém volném čase

-

snaha o vyrovnání se s poškozeným

41

ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 342-343 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 344 43 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 345 44 § 18 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 42

18

-

nahrazení škody způsobenou mladistvým v rámci svých sil anebo jiné přispění k odčinění následku

-

léčení závislosti na návykových látkách, toto léčení není ochranným léčením

-

podrobení poradenství,

se vhodnému

programu

terapeutickému

sociálního

programu,

výcviku,

psychologickému

vzdělávacímu,

doškolovacímu,

rekvalifikačnímu nebo jinému vhodnému programu k rozvíjení sociálních dovedností, který není probačním programem. Stanovení zaplacení peněžité částky se uloží pouze v případě, že mladistvý má své finanční prostředky, se kterými může samovolně nakládat. V případě, že mladistvý tyto prostředky k dispozici nemá, tato výchovná povinnost nařízena být nesmí.45 Při stanovení výchovné povinnosti vykonávání společensky prospěšné činnosti se přihlíží k tomu, aby vykonání této povinnosti nemělo za následek narušení přípravy mladistvého do školy nebo nenarušilo výkon jeho povolání. Tato výchovná povinnost smí být nařízena na dobu nejvíce 4 hodin denně, osmnácti hodin týdně a šedesáti hodin celkem.46

3.2.4 Výchovná omezení Výchovná omezení opět může uložit buď soudce nebo v přípravném řízení státní zástupce. Výchovná omezení jsou ukládána s ohledem na to, aby nenarušilo mladistvého přípravu do školy nebo výkon povolání. Výchovná omezení stanovují, aby mladistvý47: -

nenavštěvoval některé zařízení nebo jiné nevhodné prostřední, nenavštěvoval určité akce

-

nestýkal se s určitými osobami

-

nezdržoval se na nějakém určitém místě

-

nedržel předměty, které slouží k páchání dalších provinění

-

neužíval návykové látky

-

neúčastnil se sázek, hazardních her

-

neúčastnil se hraní na výherních automatech

45

§ 18 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 46 § 18 odst. 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 47 § 19 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

19

-

bez ohlášení svému probačnímu úředníkovi neměnil místo svého pobytu

3.2.5 Napomenutí s výstrahou Napomenutí s výstrahou dává opět soudce nebo v přípravném řízení státní zástupce a je nejmírnějším druhem výchovného opatření. Toto napomenutí znamená důraznou výtku v přítomnosti zákonného zástupce mladistvého za jeho protiprávní činy a vysvětlení důsledků, které mohou s tohoto protiprávního jednání vyplynout. V některých případech se může vyslovení výtky nechat na zákonném zástupci mladistvého, škole, kterou mladistvý navštěvuje nebo výchovnému řízení, ve kterém mladistvý žije. V takovémto případě si soud nebo státní zástupce žádají vyrozumění o vyřknutí napomenutí. Je-li vyřknuta výtka, na mladistvého se hledí, jak by nebyl souzen.48

48

§ 20 odst. 2, 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

20

4

PRÁCE S MLÁDEŽÍ Soudnictví ve věcech mládeže je upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., který nabyl

účinnosti 1. 1. 2004. Tento zákon vymezuje pravidla trestní odpovědnosti mladistvých, formuluje zásady a postupy, které charakterizují zvláštní řízení proti mladistvým. Prohlubuje zásadu, že trestní represe má mít pomocnou úlohu. V neposlední řadě rozšiřuje možnosti opatření, které se dají použít v práci s mládeží. Hlavním zájmem je obnovení narušených společenských vztahů, začlenění dítěte nebo mladistvého do společnosti. Na každém středisku Probační a mediační služby působí specialisté na práci s mládeží, kteří jsou pro tuto činnost speciálně vyškoleni. Cílem činností Probační a mediační služby je posílit výchovné působení mladistvého tak, aby se do budoucna vyvaroval dalšího protiprávního jednání. Pokud je to možné, upřednostňuje se využití odklonů od trestního řízení. Náplní činnosti pracovníka PMS v přípravném řízení a řízení před soudem u mladistvých a dětí do 15 let je49: -

příprava podkladů – jde o písemné zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech, o aktuální životní situaci mladistvého, návrh na využití odklonu v trestním řízení apod.;

-

jednání s kurátory, s pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí, se školami, se středisky výchovné péče;

-

zprostředkování kontaktu na jiné odborné služby např. psycholog, pracovník pedagogicko-psychologické poradny;

-

zprostředkování společného jednání s poškozenými – mediace mezi obětí a pachatelem;

-

jednání o poskytnutí pomoci poškozeným;

-

jednání o náhradě škody;

-

předjednání a volba vhodného opatření např. výchovné opatření, společensky prospěšná činnost apod.

Cílem práce probačních pracovníků v přípravném řízení je tedy posilovat výchovné působení na mladistvého tak, aby mohlo být odkloněno od trestního stíhání, a to v případě, že mladistvý spáchal méně závažné provinění. V případě závažnějšího provinění je cílem práce pracovníků uplatnit taková opatření, která budou posilovat výchovný vliv 49

ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 131

21

mladistvého a snižovat riziko dalšího protiprávního jednání na minimum. V neposlední řadě je cílem pracovníků dosáhnout vyrovnání vzniklé újmy a obnovy narušených vztahů.50 Pokud probační pracovník obdrží z jakékoliv strany (ať Policie ČR, či pachatel, poškozený,

apod.)

nějaký

podnět,

musí

se

vzhledem

k okolnostem

případu

a vzhledem k osobě mladistvého rozhodnout, zda je potřebné, aby vstoupil do trestního řízení a zahájil v něm další kroky či nikoliv. V tomto okamžiku je nutné, aby pracovník spolupracoval s orgánem sociálně právní ochrany dětí a s Policií ČR, z důvodu toho, aby o případu a o mladistvém získal co nejvíce a co nejpřesnější informace. V případě, že se pracovník rozhodne do případu vstoupit, musí založit probační spis. Probační spis má založený každý klient Probační a mediační služby. Se založením spisu, to znamená se zahájením případu, nemusí pracovník služby čekat na písemné vyjádření orgánů činných v trestním řízení. Ba naopak, je vhodné a účelné, aby pracovník na mladistvého začal působit co nejdříve po spáchání protiprávního jednání mladistvým.51 V první řadě pracovník zkontaktuje zúčastněné strany, tzn. mladistvého, jeho rodiče a poškozeného. V prvním setkání pracovník činí kroky vedoucí k vyřešení případu, to znamená, že se snaží o zprostředkování mediace a odškodnění způsobené újmy. Pracovník se snaží o to, aby si klient – pachatel uvědomil, že se choval protiprávně a hlavně o to, aby si klient uvědomil, co vše svým chováním způsobil a aby byl aktivní v navrhování možností, jak své chování odčinit. To znamená, aby klient byl během celého řízení aktivně zapojený do řešení případu, aby měl sám možnost napravit to, co svým chováním způsobil a hlavně aby dal najevo, že svého chování lituje. V této fázi řízení opět pracovník spolupracuje s pracovníky oddělení sociálně právní ochrany dětí nebo s dalšími institucemi (např. se školou) a zajišťuje informace o klientovi z důvodu sepsání zprávy pro státního zástupce a soudce. Poté na základě všech získaných informací o případu a o klientovi pracovník služby zvažuje podání návrhu na uložení možných výchovných opatření. Při tom přihlíží na rodinnou situaci, na sociální okolí klienta. Pokud se pracovník rozhodne výchovné opatření navrhnout a vzhledem k tomu, že v přípravném řízení může být uloženo výchovné opatření pouze se souhlasem klienta, je třeba, aby pracovník spolupracoval s klientem z důvodu toho, aby se spolu dohodli 50

Pmscr.cz [online]. 2002-2011 [vid 51 tamtéž

2011-10-20].

Odborné

činnosti.

Dostupné

z

www:

22

o výkonu vhodného opatření. Poté pracovník služby předloží státnímu zástupci návrh na uložení konkrétních výchovných opatření (může být uloženo více opatření najednou). Pokud jsou výchovná opatření mladistvému uložena, probační pracovník kontroluje jejich výkon. Po ukončení výkonu opatření (ať z důvodu ukončení samotného opatření nebo pokud mladistvý odvolá souhlas s opatřením) probační pracovník zpracuje podrobnou zprávu, ve které zhodnotí působení výchovného opatření v přípravném řízení, vyjádří se k nutnosti pokračování nebo naopak navrhne změnu opatření. Tuto zprávu posílá buď státnímu zástupci nebo soudci. Mimo jiné také pracovník služby zpracovává zprávu o mladistvém, o jeho rodině, o poměrech v rodině, o sociálním prostření klienta. Těmito zprávami vytváří pracovník služby podklady pro možnosti rozhodování orgánů činných v trestním řízení. V přípravném řízení je velmi důležitá aktivita probačního pracovníka. Protože právě aktivita pracovníka ovlivňuje způsob rozhodování státního zástupce a soudce. 52 Ve vykonávacím řízení je činnost pracovníka zaměřena na53: -

výkon dohledu pracovníka;

-

výkon dohledu nad uloženými povinnostmi a omezeními, nad uloženými trestními opatřeními, trestní opatření obecně prospěšné práce, trestní opatření odnětí svobody podmínečně odložené s dohledem;

-

vypracování zprávy o průběhu dohledu, kontrola plnění uložených opatření;

-

zprostředkování kontaktu na jiné odborné služby např. psycholog, komunity, kontaktní centra;

-

možnost zprostředkování mediace ve vykonávacím řízení;

-

spolupráce s kurátory, pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školami a dalšími institucemi;

-

spolupráci s rodinou klienta.

Ve vykonávacím řízení je úspěšnost uložených výchovných opatření závislá na výsledku spolupráce (hlavně v přípravném řízení) mladistvého s pracovníkem služby.54

52

Pmscr.cz [online]. 2002-2011 [vid

2011-10-20].

Odborné

činnosti.

Dostupné

z

www:

53

ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 132 54 Pmscr.cz [online]. 2002-2011 [vid 2011-10-20]. Odborné činnosti. Dostupné z www: 23

5

PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA ČR V této kapitole se budu zabývat vznikem Probační a mediační služby, kdo se na vzniku

této instituce podílel, z jakým myšlenek se vycházelo. Poté popíši současnou podobu a organizační strukturu Probační a mediační služby. V další části této kapitoly se zaměřím na probační úředníky a asistenty – zaměstnance Probační a mediační služby, na poslání a činnosti služby. Konec této kapitoly bude o součinnosti s ostatními institucemi.

5.1

Vznik Po roce 1989 došlo k budování a vytváření nových pravidel a institucí. Mezi změny

patřila také reforma systému trestní justice v Československu, po jeho rozdělení v roce 1992 v České republice.55 Hned po roce 1989, v souvislosti se změnou politického a společenského systému, kromě již existujících sociálních kurátorů a kurátorů pro mládež začínají vznikat další aktivity, které přispěli k budoucímu vytváření základů probace a mediace v České republice. V roce 1991 byl skupinou odborníků z řad sociální práce s mládeží zahájený experiment Mimosoudní alternativa pro delikventní mládež. Autoři projektu se nechali inspirovat zkušenostmi sociálních pracovníků západních zemí zejména z Rakouska, kde se začaly využívat odklony trestního řízení. Prostřednictvím tohoto projektu se v řešení trestné činnosti nově objevil prvek aktivního zapojení pachatele, se zaměřením na odstranění následků jeho jednání, a také poškozeného, jemuž bylo umožněno ovlivňovat proces vlastního odškodnění. Poprvé zde byly uplatněny prvky mediace mezi poškozeným a obviněným jako metody řešení sporu za přispění třetí osoby.56 Prosazování alternativních trestů a opatření a probačních a mediačních aktivit se začíná projevovat začátkem devadesátých let 20. století. V roce 1993 vyšla novela trestního řádu. Touto novelou byl do našeho trestního práva zaveden první alternativní institut tzv. odklonu – diverze. Což znamená podmíněné zastavení trestního stíhání. V roce 1996 byly do legislativy práva zavedeny dva další instituty alternativ – narovnání a trest obecně prospěšných prací.57 55

ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 9 56 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 11 57 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 11-12 24

V roce 1996 ministr spravedlnosti pan Jan Kalvoda zřídil u každého okresního soudu v zemi první pracovní místa. Tato místa měla ověřit činnosti budoucí Probační a mediační služby. Místa byla obsazována stávajícími soudními úředníky a sloužila k zajištění administrativně-technického výkon trestu obecně prospěšných prací a formální kontroly chování obviněných v institutech spojených s uložením zkušební doby. Některé okresy tato místa obsadila již kvalifikovaně vzdělanými lidmi z oboru sociální práce. Tito pracovníci ve spolupráci s některými soudci, státními zástupci a dalšími odborníky vytvářeli podklady, které ovlivnily podobu zákona o Probační a mediační službě. Velký vliv na vznik Probační a mediační služby měla pražská katedra sociální práce Univerzity Karlovy, která jako první vedla své studenty k zájmům o sociální práci v trestní justici. Přednášející a studenti této katedry v roce 1994 založili nevládní organizaci Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici, která v současné době funguje pod názvem Sdružení pro probaci a mediaci, o. s. Tato organizace výrazně ovlivnila vznik Probační a mediační služby ČR. V roce 1997 byly do trestní justice přijaty další alternativní tresty a opatření spojené s výkonem probačního dohledu a s probací – podmínečné upuštění od potrestání s dohledem probačního úředníka a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem.58 V roce 1999 tehdejší ministr spravedlnosti pan Otakar Motejl předložil návrh další reformy justice. Součástí této reformy byl nový zákon o Probační a mediační službě. Účinnost tohoto nového zákona se předpokládala k 1. 1. 2001. Ovšem objevily se problémy s kvalifikací pracovníků. Pro nové služby bylo třeba připravit kvalifikované úředníky a asistenty. Proto byl v průběhu roku 1999 zpracován projekt pro vzdělávání úředníků a asistentů Probační a mediační služby. V letech 1999-2000 byl realizován první ročník odborného kvalifikačního vzdělávání této profesní skupiny. Zde se promítly zkušenosti s prováděním probačních a mediačních činností, které se v České republice prováděly již téměř pět let. Také se zde zúročily informace a zkušenosti ze zahraničí. Z prvního ročníku, který měl ověřit navrhovaný systém vzdělávání, vzešli první uchazeči na funkci úředníka a asistenta Probační a mediační služby, a to ještě před účinností samotného zákona. V roce 2000 Parlament ČR schválil návrh zákona o Probační a mediační službě.59

58

ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 12 59 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 13 25

Nový zákon o Probační a mediační službě přinesl výrazné prvky nového pojetí uplatňování trestní spravedlnosti – restorativní justice.60 Probační a mediační služba České republiky byla tedy založena na základě zákona č. 257 o Probační a mediační službě ČR, parlamentem byl tento zákon přijat v roce 2000 a v účinnost vstoupil k 1. 1. 2001.61 Pro účely zákona o Probační a mediační službě se probací rozumí organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložení výchovných povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo stáním zástupcem uloženým podmínkám a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů.62 Vývoj základních myšlenek probace a mediace vychází z63: •

přechodu od neosobního jednání k jednání osobnímu, což znamená, že je nutné změnit postoj k pachatelům trestných činů a neplnit jen to, co je dáno zákonem; více se musí klást důraz na člověka; z druhé strany vzato člověk se nemůže na nic vymlouvat, každý je za své jednání zodpovědný

•

přechodu od trestu k zodpovědnosti pachatele za svůj trestný čin, což znamená nepřenášet zodpovědnost na společnost, na sociální prostřední, za trestné činy je zodpovědný pachatel, jemu by mělo být jasné, že on svůj čin spáchal a jen on je za něj zodpovědný

•

přechodu k sociálnímu pojetí trestu, což znamená, že ostatní členové společnosti nevidí chybu jen v pachateli nebo se nesoustředit jen na oběti, ale hledat společné východisko

•

přejímání opatření ke spolupráci a alternativním trestům, což znamená, že když budeme jen přejímat opatření, dojde k odlidštění člověka, pokud budeme člověka posilovat a rozvíjet jiné možnosti řešení, dojdeme k lepšímu řešení, což je žádoucí

60

ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 14 61 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 9 62 §2 ods.2 zákona č. 257/2003 Sb. o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů 63 ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s.47-48 26

5.2 Současná podoba, organizační struktura Probační a mediační služby ČR Probační a mediační služba je organizační složkou státu, která je podřízena Ministerstvu spravedlnosti. V čele Probační a mediační služby stojí ředitel, ten zajišťuje chod služby po personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční stránce. Probační a mediační služba není právnickou osobou. Pod ředitelstvím jsou jednotlivá samostatná střediska, v současné době jich je 72, jsou rozmístěna po celém území naší republiky. Většina z nich sídlí a působí přímo v sídlech okresních soudů. Střediska jsou většinou rozdělená na jednotlivá oddělení podle zaměření činností.64

5.3

Probační úředníci a probační asistenti Na Probační a mediační službě pracují probační úředníci a probační asistenti,

které přijímá do pracovního poměru ředitel Probační a mediační služby. Rozdíl mezi úředníkem a asistentem je především v požadavku na vzdělání. Zatímco probační úředník musí mít vysokoškolský magisterský titul ve společenskovědní oblasti, probačnímu asistentovi stačí vzdělání středoškolské zase v oblasti společenskovědní. A tak jak je běžné, že se v oboru sociální práce pracovníci dále vzdělávají, i u probačních úředníků a asistentů je další vzdělávání nutností. Každý nově příchozí pracovník na pozici úředníka musí projít kvalifikačním vzdělávacím kurzem zakončeným odbornou zkouškou a navazujícím dalším průběžným vzděláváním. Kvalifikační kurz by měl probíhat během přípravné doby uchazeče o funkci probačního úředníka. U asistentů se vyžaduje specializační kurz. Tohoto kurzu se asistent účastní ihned po nástupu do zaměstnání. Na kvalifikační kurz i na specializační kurz navazuje systém průběžného vzdělávání úředníků a asistentů. Tento systém dalšího vzdělávání má za úkol rozvíjet a prohlubovat odbornou úroveň úředníků a asistentů a také prohlubovat jejich specializaci. Součástí tohoto vzdělávání jsou mimo jiné i supervizní semináře, které rozvíjejí praktické dovednosti probace a mediace. Rozsah, obsah a délku jak kvalifikačního kurzu, tak specializačního kurzu stanoví Statut probační a mediační služby, který vydává Ministerstvo spravedlnosti.65 64

ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 48-49 65 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 93-95

27

Zatímco úředníci jsou specializováni spíše na mediaci, asistent má v náplni práce spíše úkoly spojené s probačními dohledy a s výkonem trestu obecně prospěšných prací. Toto rozdělení je z důvodu toho, že probační dohled a výkon obecně prospěšných prací jsou již tresty, které nelze změnit, jsou uděleny soudem a je nutné je vykonat. A asistent kontroluje, zda jsou tyto tresty plněny. K činnosti mediace, což je vlastně dohoda mezi dvěma stranami, je zapotřebí velmi dobrá znalost komunikačních technik včetně odborných znalostí.66 Kromě daného vzdělání musí probační úředníci i asistenti splňovat předpoklad bezúhonnosti (dokládá se výpisem z rejstříku trestů) a plné způsobilosti k právním úkonům. Mimo to probační úředník musí složit odbornou zkoušku úředníka Probační a mediační služby. Probační asistent musí dosahovat věku 21 let.67 A

k úspěšnému

výkonu

funkce

probačního

úředníka

i

asistenta

kromě již zmiňovaných dobrých komunikačních schopností jsou třeba další dovednosti. Mezi mě patří např. umění předcházet konfliktům, schopnost řešit nastalé konfliktní situace a základní znalosti právní problematiky. Dalším důležitým aspektem k úspěšnému výkonu funkce je třeba, aby úředník či asistent měli přirozenou autoritu. 68 Probační úředníci i asistenti mají svá práva a povinnosti. Každý probační úředník i asistent se při výkonu své funkce musí řídit zákony, jinými právními předpisy, pokyny samosoudce nebo předsedy senátu, v přípravném řízení pokyny státního zástupce. Při nedodržení povinností může úředníkovi samosoudce nebo předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce, věc odebrat.69 Pokud probační pracovník pracuje s mladistvými pachateli, nese to s sebou určitá rizika. Ta jsou v oblasti právní, společenské i osobnostní. Rizika v oblasti práva spočívají v nedostatečné znalosti předpisů. Probační pracovník je povinen svého klienta informovat, poučit o jeho právech a povinnostech. Proto musí být probační úředník dostatečně znalý v oblasti práva. Tomu slouží právě již zmíněný kvalifikační kurz probačního úředníka, který musí každý úředník absolvovat a na konci kurzu složit odbornou zkoušku. Společenská rizika spočívají především v nepochopení sdělení mladistvého, v nepochopení jeho vyjádření, jeho pocitů a postojů. To může vést k nedůvěře v úředníka, k nepochopení 66

ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 49-50 67 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 92-93 68 tamtéž 69 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 95-99 28

smyslu práce úředníka. A to může vést až k nezájmu mladistvého s probačním úředníkem spolupracovat. A osobnostní rovině se zmíním o etických kodexech sociálního pracovníka.70 Práce probačního úředníka vychází z těchto zásad: „Sociální práce je založena na hodnotách demokracie a lidských práv. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin i jednotlivců, tak jak jsou vyjádřeny v Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte. Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti. Sociální pracovník respektuje právo každého jedince na seberealizaci v míře, aby současně nedocházelo k omezení takového práva druhých osob. Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům, skupinám, komunitám a dobrovolným společenským organizacím svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi při jejich rozvoji a při řešení konfliktů jednotlivců se společností a jejich následků.

Sociální pracovník

musí dávat přednost své profesionální odpovědnosti před svými soukromými zájmy. Služby, které poskytuje, musí být na nejvyšší odborné úrovni.“71 Po skončení pracovního poměru jsou i nadále probační úředníci a asistenti vázáni zachováním mlčenlivosti.

5.4

Poslání Probační a mediační služby Společnými cíly probační služby všech evropských zemí je hodnocení pachatele,

informovanost pachatele, v rámci součinnosti s jiným orgány poskytovat těmto orgánům potřebné informace a spolupůsobení při vynášení rozsudku. To znamená vypracování zpráv a poskytnutí informací, které jsou spojeny s výkonem trestu a s plněním povinností. PMS72 se účastní organizace a kontroly alternativních trestů a opatření a pomáhá zajišťovat jejich realizaci prostřednictvím individuální práce s pachateli. PMS pečuje o propuštěné tím, že jim poskytuje sociální a psychologickou pomoc, poradenství a podporu. PMS zabraňuje pachatelům spáchat znovu nějakou trestnou činnosti, snaží se pachatele 70

VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s.100 71 Socialnirevue.cz [online]. 2011 [vid 2011-10-25]. Sociální práce. Dostupné z www: 72

PMS = Probační a mediační služba 29

motivovat k řádnému způsobu života. Úředníci PMS se věnují klientům ve výkonu trestu odnětí svobody a snaží se jim pomoci je připravit na život mimo věznici. PMS se snaží formovat bezpečnou společnost. PMS spolupracuje v rámci součinnosti s dalšími organizacemi jak státními tak soukromými, podílí se na různých projektech a činností, které vedou ke zlepšení fungování služeb. V neposlední řadě se PMS snaží o to, aby pachatelé a jejich rodiny zlepšili svůj vzájemný vztah a snaží se omezit vznik překážek při sociální integraci.73 Posláním PMS je přispívat k tomu, aby se dosáhlo trestní spravedlnosti, především toho, aby se vytvořily podmínky pro uplatňování alternativních postupů v trestním řízení, a aby se zajistil účinný výkon alternativních trestů, a aby se nalezly účinné reakce na spáchaný trestný čin. Proto se PMS podílí na řešení sporů mezi obviněným a poškozeným a svými činnostmi usiluje o narovnání konfliktních vztahů. Součástí činností PMS je prevence a snižování rizik opakování trestné činnosti.74 PMS je novou institucí v oblasti trestní politiky, vychází ze spolupráce dvou profesí a to sociální práce a práva především trestního. Souměrným vyváženým propojením obou profesí se vytváří nová multi-disciplinární profese v systému trestní justice.75

Hlavními principy PMS jsou snaha respektovat klienta, ochrana společnosti, vyváženost systému mezi pachatelem, obětí a společností, kontinuita a spolupráce s dalšími organizacemi.76

5.5

Činnosti Probační a mediační služby PMS zahajuje svou činnost buď na pokyn soudu, státního zástupce nebo Policie ČR.

Svou činnost může také zahájit z vlastní iniciativy nebo na žádost některé strany trestního řízení. PMS vstupuje do případu v těch situacích, pokud je možné vytvořit předpoklady pro upuštění od uložení trestu spojeného s odnětím svobody anebo pokud je možno nahradit vazbu jiným opatřením. Pracovníci pomáhají obviněnému – poskytují mu odborné vedení, sledují a kontrolují chování obviněného, spolupracují s jeho rodinou popřípadě 73

ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 92-93 74 DOUBRAVOVÁ, D., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., ŠTĚRN, P., URBAN, M. Příručka pro probaci a mediaci. Praha: SPJ-Institut pro probaci a mediaci, 2001, str. 1 75 Pmscr.cz [online]. 2002-2011 [vid 2011-10-20]. O PMS. Dostupné z www: https://www.pmscr.cz/o-pms// 76 ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 26 30

s celým sociálním okolím. To vše dělají s cílem vést obviněného k tomu, aby v budoucnu vedl spořádaný život a vyhnul se páchání trestné činnosti. Další činností pracovníků služby je pomáhat poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činem. V tomto případě se pracovník snaží docílit dohody mezi obviněným a poškozeným s tím cílem, aby se obviněný poškozenému omluvil nebo ho odškodnil.77 Pokud probační úředník vstupuje do případu, ve kterém pomáhá mladistvým obviněným, měl by těmto obviněným věnovat zvláštní péči. Mladistvý se nachází v období adolescence,

které

je

charakteristické

rizikovým

a

problematickým

chováním.

Pro toto období je typická zvědavost, dobrodružnost, touha vyrovnat se dospělým, napodobování starších ale i vzdor apod. Pokud mladistvý spáchá trestný čin, je potřebné přihlédnout k tomu, zda a do jaké míry byl mladistvý schopen čelit okolnostem, které trestnímu činu předcházely. Jelikož mladistvý ještě nemá hluboko vžité špatné návyky, postoje a názory, je velká naděje, že mladistvý své trestné chování již nezopakuje. A právě k tomu by mu měl být nápomocen probační úředník.78

5.6

Součinnost s dalšími orgány Proto, aby se docílilo co nejefektivnější výsledků v rámci činností PMS, spolupracuje

služba s mnoha dalšími institucemi. Spolupráce je žádoucí zejména s orgány sociální péče tedy s kurátory pro mládež, se sociálními kurátory, s pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí. Spolupráce s těmito orgány je nutná zvláště pro předávání informací a podkladů potřebných pro probační zprávy. K tomu, aby pracovníci služby mohli pracovat řádně, efektivně, je potřeba, aby získali co nejširší a úplné informace o obviněném. Proto se pracovníci služby mohou obracet na státní orgány a právnické subjekty, které mají povinnost jim tyto informace bezodkladně poskytnout, pokud jim v tom nebrání zvláštní zákon. V některých případech pracovníci služby spolupracují i s Vězeňskou službou a Justiční stráží (je-li řízení proti obviněnému vedeno ve vazbě nebo ve výkonu trestu). V jiných případech pracovníci služby spolupracují o orgány obce a dalšími institucemi (např. při výkonu trestu obecně prospěšných prací), kdy obce zajišťují výkony

77

VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 37 78 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1.vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 39-41 31

těchto trestů. Pracovníci služby mohou spolupracovat také s Úřady práce (v případech účasti obviněných na určitém výcviku z důvodu získání vhodného zaměstnání).79 Zákon také stanovuje spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, se zdravotnickými organizacemi, s registrovanými církvemi, náboženskými společnosti, se zájmovými sdruženími občanů, s nadacemi a dalšími nevládními organizacemi, které sledují humanitární cíle. 80

5.7

Sociální práce v Probační a mediační službě Pracovníci PMS při probační a mediační činnosti využívají především individuálních

metod práce s klienty (ať obviněními nebo poškozenými). V rámci mediace probační pracovníci vystupují jako zprostředkovatelé setkání obou stran – obviněného a poškozeného popřípadě dalších zúčastněných (rodiče, škola apod.). V neposlední řadě jsou pracovníci služby koordinátoři. To znamená, že koordinují vstup dalších subjektů do případu.81

79

ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 63 80 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 34 81 MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. s. 289 32

6

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, PROGRAMY A PROJEKTY V HRADCI KRÁLOVÉ V okrese Hradec Králové je několik subjektů, které pracují s dětmi a mladistvými

v krizových situacích a zároveň spolupracují s Probační a mediační službou popřípadě s Orgánem sociálně právní ochrany dětí, Státním zastupitelstvem, Okresním soudem nebo s Policií ČR. V této kapitole se budu zabývat poskytovateli těchto služeb. Ve druhé části této kapitoly se zaměřím na Tým pro mládež.

6.1

Občanské sdružení PROSTOR PRO82 Občanské sdružení PROSTOR PRO bylo založeno v roce 2000. Sdružení provozuje

sociální, preventivní a další služby zaměřené na děti a mládež a jejich rodiny. Sdružení pomáhá svým klientům v obtížných životních situacích. Kromě jiných aktivit sdružení realizuje probační a resocializační programy, přičemž úzce spolupracuje s Probační a mediační službou ČR. Sdružení realizuje probační program PRÁVO PRO KAŽDÝ DEN.

6.1.1 PRÁVO PRO KAŽDÝ DEN PRÁVO PRO KAŽDÝ DEN je probační program akreditovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR. V okrese Hradec Králové jde o jediný akreditovaný probační program, to znamená, že je hrazen z prostředků Ministerstva spravedlnosti ČR a z prostředků Statutárního města Hradec Králové. V Hradci Králové tento program funguje od roku 2007. Většinou se za rok realizují dva turnusy, jeden začíná na jaře, druhý začíná na podzim. Klienty jsou mladiství pachatelé, kteří spáchali méně závažný trestný čin většinou spáchaný z důvodu nedostatku právních znalostí, to znamená, že si neuvědomil důsledky svého protiprávního jednání. Dále mezi klienty patří klienti Probační a mediační služby ČR. Program probíhá ve skupině o počtu cca 6 – 12 klientů, v časovém intervalu jedenkrát týdně v odpoledních hodinách. Program je rozdělen do 36 - 42 výukových hodin. Program vedou speciálně vycvičení lektoři.

82

Srov. http://www.prostorpro.cz/o-nas.html/ /ze dne 28.11.2011 33

6.2

Občanské sdružení Salinger Občanské sdružení Salinger vzniklo v roce 1997. Cílem tohoto sdružení je pomoci

mladým lidem začlenit se do společnosti a hájit jejich zájmy. Sdružení provozuje registrovanou sociální službu – TRIANGL. V Trianglu pracuje 10 odborníků, kteří nabízí pomoc rodičům a dětem v obtížných životních situacích, se kterými si oni sami neumějí poradit. Triangl nabízí tři programy – Ancora, Triangl a Sanace rodiny. 6.2.1 ANCORA83 Ancora je resocializační program, který trvá půl roku a je určený pro mladistvé klienty. Cílem tohoto programu je pomáhat mladým lidem, kteří se chovali protiprávně, aby nalezli znovu své uplatnění ve společnosti a pomáhat tomu, aby se takto protiprávně znovu nezachovali. Ancora je určena dětem a mladistvým do 18-ti let věku. Tento program nařizuje buď Probační a mediační služba ČR, soudce nebo státní zástupce. Program probíhá ve formě buď skupinových sezení nebo individuální konzultace. Většinou trvá po dobu šesti měsíců, během nichž klient absolvuje 16 setkání. Buď je program chápán jako forma alternativního trestu nebo je na jeho absolvování pohlíženo jako na polehčující okolnost, která může ovlivnit konečnou podobu trestu. Program je zaměřen na posílení vůle a rozpoznávacích schopností, to znamená schopností, jak úspěšně vyřešit konfliktní situace. Lektoři tohoto programu jsou speciálně vyškolení odborníci. Veškeré služby jsou bezplatné. 6.2.2 TRIANGL84 Triangl je resocializační program pro mladší klienty, kteří často jednají protiprávně. Je zaměřený na děti a mládež s výchovnými problémy, které se dopouštějí méně závažného chování. Cílem je změna chování a postojů. Do tohoto programu zařazuje Orgán sociálně právní ochrany dětí. 6.2.3 SANACE RODINY85 Posláním tohoto programu je pomoc a podpora rodinám s dětmi, kdy je vývoj dětí ohrožen vlivem obtížné životní situace, kterou sami rodiče nedokáží překonat. Program 83 84

Srov. http://www.salinger.cz/sluzby/triangl/ancora.php ze dne 24.11.2011 Srov. http://www.salinger.cz/sluzby/triangl/triangl.php ze dne 25.11.2011

34

poskytuje služby, které stabilizují rodinné prostředí, což vede ke zdravému rozvoji členů rodiny. Program pomáhá klientům předcházet nebo zmírňovat příčiny ohrožující vývoj dítěte, rodičům poskytuje podporu a pomoc v řešení nepříznivých situací. Program je zaměřen na posílení silných stránek rodiny a pomáhá hledat vlastní zdroje řešení obtížných situací.

6.3

Občanské sdružení ADRA ADRA – Adventist Development and Relief Agency (adventistická

agentura

pro pomoc a rozvoj) byla založena v roce 1956 v USA. Dnes působí již ve 125 zemí světa. V České republice působí od roku 1992. V roce 1994 bylo založeno pro vzrůstající počet programů občanské sdružení ADRA. 6.3.1 Poradna Hradec Králové86 V České republice realizuje ADRA několik projektů. Nás bude zajímat projekt Poradna Hradec Králové. Tato poradna poskytuje odbornou pomoc přímým i nepřímým obětem trestných činů a to v oblasti právní, sociální i v oblasti duševního zdraví. Pomoc je bezplatná, okamžitá a komplexní. Poradna poskytuje několik služeb, já se zaměřím na program „Práce s agresí“, který se týká tématu mé práce. Program Práce s agresí je podporován Ministerstvem vnitra. Práce s agresí patří do resocializační práce s narušeným rodinným systémem. Dělí se na: -

projekt Práce s agresorem v terapeutickém rámci

-

projekt Mediačně – vyjednávací řízení s rodinami zasaženými agresí

-

projekt Asistence u styku rodičů s dětmi.

Projekt Práce s agresorem v terapeutickém rámci je přímá práce terapeuta s agresorem a s jeho rodinou. Jedná se o socioterapeutickou pomoc. Projekt využívá psychoterapie. Spolupracuje se s Policií ČR, Okresním soudem, se Státním zastupitelstvem, s Probační a mediační službou a s Orgánem sociálně právní ochrany dětí. Ti všichni mohou rozhodnout o zařazení klienta do tohoto programu. Terapeuti jsou speciálně vyškoleni. Ostatní dva projekty už tolik s tématem mé práce nesouvisí, přesto se o nich zmíním. Projekt Mediačně – vyjednávací řízení s rodinami zasažených agresí se zaměřuje na situace 85 86

Srov. http://www.salinger.cz/sluzby/triangl/sanace-rodiny.php ze dne 25.11.2011 Srov. http://www.adra.cz/document/poradna-v-hradci-kralove ze dne 28.11.2011

35

spojené s rozvodem, kdy rozvodu předchází domácí násilí, agrese nebo špatné vztahy rodičů, které negativně ovlivňují výchovu dětí. Cílem tohoto projektu je uzavření mimosoudní dohody mezi rodiči o úpravě styku, výživy a výchovy dětí. Projekt Asistence u styku rodičů s dětmi je realizován v případech, kdy už jsou rodiče rozvedeni, ale v době při předávání dětí je zajištěna asistence z důvodu projevů agrese rodiče (rodičů).

6.4

Ostatní instituce Všechny tyto instituce svým způsobem spolupracují s Probační a mediační službou. - Školské poradenské pracoviště „MOZAIKA“ - Magistrát města Hradec Králové - Pedagogicko psychologická poradna - Oblastní charita - Centrum sociální pomoci a služeb, o. p. s. - Městská policie Hradec Králové - Dětský diagnostický ústav

6. 5

Tým pro mládež Okres Hradec Králové je jednou z mála oblastí v České republice, kde se pravidelně

jednou za měsíc schází multidisciplinární Tým pro mládež. Na setkáních se řeší, rozebírají situace, se kterými se účastníci týmu setkávají; sdělují si své poznatky, dojmy, zkušenosti. Podle slov probačního úředníka jsou tato setkání účelné a je velká škoda, že se neorganizují po celé republice. V organizování se účastníci střídají a setkání se uskutečňují na neutrální půdě. Účastníci týmu: Orgány činné v trestním řízení -

Policie ČR na okresní úrovni

-

Policie ČR na krajské úrovni

-

Státní zastupitelství na okresní úrovni

-

Státní zastupitelství na krajské úrovni

-

Okresní soud

Magistrát města Hradec Králové (oddělení sociálně právní ochrany dětí, prevence) Krajský úřad (školství, prevence) 36

Probační a mediační služba ČR Neziskové organizace (občanská sdružení) -

Salinger

-

Prostor Pro

Hosté (dle programu Týmu pro mládež) -

Dětský diagnostický ústav

-

MOZAIKA

-

atd.

37

7 PRAKTICKÁ ČÁST

7.1 Cíl průzkumu Cílem práce je zjistit četnost ukládání výchovných opatření a zhodnotit roli Probační a mediační služby ČR při ukládání a vykonávání výchovných opatření mladistvých z pohledu institucí a organizací, které spolupracují s Probační a mediační službou – střediskem v Hradci Králové.

Druhotným cílem je poskytnutí zpětné vazby pracovníkům Probační a mediační služby ČR od těchto institucí.

7.2 Metodologie a organizace průzkumu 7.2.1 Popis metody sběru dat Průzkum bakalářské práce byl realizován na základě metody dotazníkového šetření a na základě průzkumu dat ze spisů klientů Probační a mediační služby. Standardizovaný

dotazník

obsahoval

celkem

11

otázek

s otevřenými,

polootevřenými i uzavřenými typy otázek. Dotazníkové šetření bylo provedeno na území města Hradce Králové. Celkem bylo rozdáno 30 dotazníků. Dotazníky byly rozdány zaměstnancům institucí spolupracující s PMS v rámci setkání Týmu pro mládež dne 24. listopadu 2011. Dotazníky se vracely postupně, přes pracovníka PMS, poslední byly vráceny v prvním týdnu měsíce ledna 2012. Všechny dotazníky se vrátily a všechny byly správně vyplněné. Průzkum dat ze spisů klientů byl proveden během měsíce října a listopadu na Středisku Probační a mediační služby v Hradci Králové.

7.2.2 Sociodemografická charakteristika regionu Hradec Králové je statutární město na východě Čech s počtem obyvatel 94 318. Jeho katastrální výměra činí 105,61 km2. Město se skládá z 21 místních částí. Je to čtvrté největší statutární město České republiky.87 87

Srov. http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/home/ ze dne 10. února. 2012 38

Královéhradecký kraj je složen z pěti okresů – Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Náchod a Jičín. Okres Hradec Králové má 163 378 počet obyvatel. Jeho rozloha činí 892 km2. V okrese je 104 obcí, z toho 6 měst. Okres se dělí na 195 katastrů. Počet obyvatel na km2 je 183. Průměrný věk obyvatel je 41,8. V okrese žije 79 180 mužů a 83 968 žen. Průměrný věk mužů činí 40,2, průměrný věk žen 43,3. Rozdělení obyvatel dle věku je následující: 0-14 let – 22 848 obyvatel, 15-59 let – 100 433 obyvatel, 60-64 let – 11 863 obyvatel, 65+ - 28 234 obyvatel. Nezaměstnanost v okrese je poměrně vysoká, činí 7,43 %. Z toho 7,36 % zastupují muži, 7,52 ženy.88

7.2.3 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek u rozboru dat ze spisů tvořily spisy klientů Probační a mediační služby – střediska Hradec Králové.

Výzkumný vzorek u dotazníkového šetření tvořili zaměstnanci institucí, se kterými spolupracuje Probační a mediační služba – středisko Hradec Králové při vykonávání výchovných opatření uložených mladistvým, kteří jednali protiprávně. Jednalo se o tyto instituce: -

Magistrát města Hradec Králové - tajemník (koordinátor prevence kriminality) - Oddělení sociálně právní ochrany dětí

-

Okresní soud Hradec Králové

-

Krajské státní zastupitelství Hradec Králové

-

Okresní státní zastupitelství Hradec Králové

-

Policie ČR - Královéhradecký kraj

-

Dětský diagnostický ústav Hradec Králové

-

Pedagogicko-psychologická poradna Hradec Králové

-

Občanské sdružení Prostor Pro

-

Občanské sdružení Salinger

-

Školské poradenské pracoviště Mozaika

Dotazníky byly rozdané v tomto počtu:

88

-

Magistrát města – 7x

-

Krajské státní zastupitelství – 1x

-

Okresní státní zastupitelství – 2x

Srov. http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/home/ ze dne 10. února 2012 39

-

Policie ČR – 8x

-

Dětský diagnostický ústav – 2x

-

Pedagogicko-psychologická poradna – 1x

-

Občanské sdružení Prostor Pro – 3x

-

Občanské sdružení Salinger – 3x

-

Školské poradenské pracoviště Mozaika – 3x

Z celkového počtu 30 dotazovaných 11 pracuje v orgánech činných v trestním řízení. Zbylí dotazovaní jsou zaměstnanci „ostatních “ institucí. Mezi oslovenými bylo 12 mužů a 18 žen.

7.2.4. Stanovení hypotéz H1: Předpokládám, že Probační a mediační služba ČR je institucí, která se stala součástí multidisciplinárního týmu v řešení trestné činnosti, kterou páchají mladiství. Spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení i s orgány, které se podílejí na řešení a prevenci kriminality mládeže, navrhuje opatření a kontroluje výkon těchto opatření.

H2: Předpokládám, že i přes jedenáctiletou činnost Probační a mediační služby ČR je veřejnost nedostatečně seznámena s činnostmi PMS.

H3: Předpokládám, že výchovná opatření jsou nejčastěji ukládaným opatřením.

7.2.5. Výsledky rozboru dat ze spisů klientů Rozbor dat se týkal spisů klientů. Jednalo se o mladistvé klienty, kteří mají založený spis na PMS a kteří s PMS spolupracovali v roce 2010. V přípravném řízení s PMS spolupracovalo 32 mladistvých klientů, z toho 25 chlapců, 7 dívek. Průměrný věk mladistvých celkem činil 16,28 let, u chlapců byl průměr 16,4 let, u dívek 15,85 let. Ve vykonávacím řízení bylo klienty PMS 19 mladistvých, z toho 15 chlapců, 4 dívky. Průměrný věk mladistvých klientů celkem byl 16,7 let. U chlapců byl průměr 17,4 let, u dívek 14,25 let. Provedením vyhodnocení rozboru dat ze spisů mladistvých klientů PMS bylo zjištěno následující. Výsledky pro lepší názornost byly zpracovány do grafické podoby.

40

Rozbor dat byl zaměřen na ukládání výchovného opatření jako jednoho z opatření, které se ukládá mladistvým za spáchání protiprávního jednání. Byla hodnocena četnost ukládání opatření jak v přípravném řízení, tak ve vykonávacím řízení v porovnání s ukládáním trestních a ochranných opatření. Výsledky rozboru dat v přípravném řízení je znázorněn v grafu č. 1. Výsledky rozboru ve vykonávacím řízení jsou zobrazeny v grafu č. 2. Celkový počet ukládaných výchovných opatření (v přípravném a ve vykonávacím řízení) je uveden v grafu č. 3. Graf č. 1: Četnost ukládání výchovných opatření v přípravném řízení

Z celkového počtu 32 uložených opatření v přípravném řízení bylo mladistvým klientům PMS ve 14 případech uloženo výchovné opatření. V 18 případech bylo klientům uloženo trestní opatření. Ochranné opatření v přípravném řízení nebylo uloženo v žádném případě.

41

Graf č. 2: Četnost ukládání výchovných opatření ve vykonávacím řízení

Z celkového počtu 28 uložených opatření ve vykonávacím řízení bylo mladistvým klientům PMS uloženo ve 14 případech výchovné opatření. Ve 12 případech bylo uloženo klientům trestní opatření. Ve 2 případech se klientům PMS uložilo ochranné opatření.

Graf č. 3: Četnost ukládání výchovných opatření v přípravném a ve vykonávacím řízení

V grafu č. 3 je porovnán počet uložených opatření ve vykonávacím i v přípravném řízení dohromady. Výsledky ukazují, že nejvíce ukládaným opatřením u mladistvých 42

klientů PMS je trestní opatření (30 případů). Na druhém místě je ukládání výchovných opatření (28 případů). V porovnání s oběma je ukládání ochranných opatření nepatrné (2 případy).

7.2.6. Výsledky dotazníkového šetření Provedením vyhodnocení všech platných dotazníků bylo zjištěno, že respondenti na jednotlivé otázky odpověděli následovně.

Otázku č. 1 znázorňuje graf č. 4. Graf č. 4: Probační a mediační služba je instituce:

57% dotazovaných vnímá PMS kladně, jako instituci, která je nezbytná ve spolupráci při ukládání a vykonávání výchovných opatření mladistvým, kteří páchají protiprávní jednání. 43% dotazovaných tvrdí, že záleží na konkrétním případu. Nelze tedy tuto instituci hodnotit globálně. Negativní pohled na instituci nemá žádný dotázaný.

43

Otázku č. 2 znázorňuje graf č. 5. Graf č. 5: Je veřejnost dostatečně seznámena s činnostmi Probační a mediační služby?

Většina respondentů (84%) si myslí, že veřejnost není dostatečně seznámena s činnostmi PMS. 13% z dotázaných si myslí, že veřejnost je dostatečně seznámena s činnostmi PMS. 3% z dotázaných si vybralo odpověď nevím. Veřejnost je tedy nedostatečně seznámena s činnostmi a funkcemi PMS.

44

Otázku č. 3 znázorňuje graf č. 6. Graf č. 6: V čem vidíte příčiny nedostatečného seznámení veřejnosti s činnostmi Probační a mediační služby?

Z odpovědí na navazující otázku bylo vytvořeno pět okruhů odpovědí. Přesné znění okruhů je znázorněno v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Znění okruhů odpovědí na otázku č. 3 Okruhy odpovědí 1. okruh 2. okruh 3. okruh 4. okruh 5. okruh

Popis okruhů odpovědí Málo možností seznámit se s funkcemi, s náplní práce Probační a mediační služby, malá informovanost, mediace a propagace Lidé se o probační a mediační službu začnou zajímat až v situacích, kdy sami její služby potřebují Složitý název instituce Specifické téma Nevím

Na tuto odpověď několik dotázaných vypsalo více příčin.

Přestože PMS je v ČR již jedenáctým rokem, veřejnost nemá velké možnosti seznámit se s funkcemi a s náplní práce především pro malou informovanost, medializaci a propagaci této služby (57%). Jako další příčiny nedostatečného seznámení se s PMS 45

dotazovaní vidí ve specifickém okruhu činností (17%) a ve složitém názvu (13%). 10% dotázaných odpovědělo, že se lidé začínají o PMS zajímat až v situaci, kdy její služby sami potřebují.

Otázku č. 4 znázorňuje graf č. 7. Graf č. 7: Jak vnímáte probačního úředníka při spolupráci s vámi?

Výsledky znázorňují skutečnost, že ve většině případů je spolupráce s probačním pracovníkem

hodnocena

kladně.

71%

dotázaných

vítá

spolupráci

s probačním

pracovníkem, 23% dotázaných probačního pracovníka vnímá jako pomocníka, 3% dotázaných vnímá probačního pracovníka jinak - jako přítele. Negativně byla spolupráce s probačním pracovníkem hodnocena pouze v jediném případě.

46

Otázku č. 5 znázorňuje graf č. 8. Graf č. 8: Zhodnoťte postoj probačního pracovníka při spolupráci s vámi.

Hodnocení bylo zvoleno ve stupnici 1 – 5, kde jednička je hodnocení nejvyšší, pětka je hodnocení nejnižší. Z výsledků je patrné, že probační pracovník vyšel v hodnocení postoje při spolupráci s dotázanými velmi dobře. Horší hodnocení než známka 3 nebylo uděleno.

47

Otázku č. 6 znázorňuje graf č. 9. Graf č. 9: Je spolupráce s probačním úředníkem užitečná?

Téměř všichni respondenti (94%) vidí spolupráci s probačním pracovníkem při spolupráci s jejich institucí jako užitečnou. Negativně hodnotilo pouze 6% z dotázaných. Spolupráce je celkově zhodnocena jako užitečná.

48

Otázku č. 7 znázorňuje graf č. 10. Graf č. 10: V čem vidíte přínos ve spolupráci s Probační a mediační službou?

Odpovědi na následující otázku byly zpracovány do pěti okruhů. Okruhy odpovědí jsou uvedeny v tabulce číslo 2.

Tabulka č. 2: Znění okruhů odpovědí na otázku č. 7 Okruhy Popis okruhů odpovědí odpovědí 1. okruh Rychlejší postup v řízení 2. okruh Navázání kontaktů oběti a pachatele, mediace 3. okruh Koordinace služeb, další pomoc a spolupráce 4. okruh Jiný náhled mládeže na problematiku protiprávního chování 5. okruh Zpětná vazba Výsledky ukazují, že všichni dotazovaní vidí přínos ve spolupráci s probačním úředníkem. Jako největší přínos ve spolupráci vyhodnotilo 37% dotázaných v rychlejších postupech v případech. Na druhém místě se současně umístily odpovědi okruhu 2 a 3, oba okruhy si vybralo stejný počet (27%) dotázaných. Tito dotazovaní vidí přínos v navázání kontaktů mezi oběťmi a pachateli a z toho plynoucí dosažení mediace a v lepší koordinaci služeb, v nabídce další pomoci. 6% dotazovaných vidí přínos probačního pracovníka v tom, že mládež díky němu získává jiný, lepší náhled na problematiku páchání

49

trestné činnosti, 3% z dotázaných vidí přínos zpětné vazby mezi spolupracujícími institucemi.

Otázku č. 8 znázorňuje graf č. 11. Graf č. 11: Dá se cokoli vytknout probačnímu pracovníkovi při spolupráci?

Ze dvou záporných odpovědí byly vypracovány dva okruhy. Tyto okruhy jsou znázorněny v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3: Znění odpovědí na otázku č. 8 odpověď Znění odpovědí Probační pracovník přislíbí oběti něco, co pachatel odmítne nebo nechce č. 1 splnit; stává se ve výjimečných případech Probační úředník pracuje s pachateli či svědky dříve, než proběhne č. 2 výslech na Policii ČR lepší konzultace termínů; stává se občas Z výsledku

je

zřejmé,

že

většina

dotazovaných

(94%)

nezaznamenala

během spolupráce s probačním pracovníkem žádnou činnost, kterou by probačnímu pracovníkovi vytknula. Pouze ve dvou případech (6%) byla odpověď kladná a v obou případech se jednalo o jednání probačního pracovníka pouze ve výjimečných případech.

50

Otázku č. 9 znázorňuje graf č. 12. Graf č. 12: Souhlasíte s dalším postupem, který navrhuje probační pracovník?

Více než polovina dotázaných (67%) je spokojena s dalším postupem, který navrhuje probační úředník v řešení případů. Záporně neodpověděl nikdo. 33% dotázaných se neodvážilo tuto otázku zhodnotit.

51

Otázku č. 10 znázorňuje graf č. 13. Graf č. 13: Přinesl vznik Probační a mediační služby pozitiva v práci s mládeží?

Odpovědi byly zformulovány do třech okruhů. Přesné znění okruhů je uvedeno v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4: Znění okruhů odpovědí na otázku č. 10 Odpovědi

Znění okruhů

č. 1

Práce s pachatelem i s obětí, dosažení mediace

č. 2

Jiný náhled na problematiku trestné činnosti mládeže

č. 3

Komplexní přístup v řešení případů Více jak polovina respondentů (67%) na otázku odpověděla kladně. Co se týká

kriminality mládeže, vznik PMS přinesl pozitiva. Z těchto odpovědí bylo 40% v okruhu č. 1 – respondenti vidí pozitivum v lepší práci s pachatelem i s obětí a v dosažení mediace mezi pachatelem a obětí. Také 40% odpovědí bylo v okruhu č. 2 – v jiném snad lepším náhledu

mládeže

na

protiprávní

chování.

20%

odpovědí

se

týkaly

okruhu

č. 3 – respondenti vidí pozitivum v komplexnosti přístupu. Záporně neodpověděl žádný z respondentů. 33% respondentů nedokázalo tuto otázku zhodnotit.

52

Otázku č. 11 znázorňuje graf č. 14. Graf č. 14: Ohodnoťte kvalitu výstupů a zpráv, které zpracovává probační úředník.

Hodnocení bylo stanoveno ve stupnici 1 – 5 kde jednička je nejvyšší ohodnocení, pětka je nejnižší ohodnocení. Tato otázka byla určena pro pracovníky pracující v orgánech činných v trestním řízení, protože právě pro tyto orgány probační pracovník nejvíce zpráv a výstupů zpracovává. Dotazníky byly rozdány 11 respondentům. Z celkového počtu jedenácti dotazovaných si současně 45,5% respondentů vybralo známku 1 a 2. Pouze 9% respondentů ohodnotil kvalitu zpráv a výstupů známkou 3. Horší hodnocení v této otázce nebylo zaznamenáno. Celkem hodnocení kvality zpráv a výstupů vyšlo velmi dobře.

53

8

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zjistit četnost ukládání výchovných opatření

a zhodnotit roli Probační a mediační služby ČR při ukládání a vykonávání výchovných opatření mladistvých z pohledu institucí a organizací, které spolupracují s Probační a mediační službou – střediskem v Hradci Králové. Dalším cílem bylo poskytnutí zpětné vazby pracovníkům Probační a mediační služby ČR od těchto institucí.

V praktické části bylo vyhodnocení rozboru dat zjištěno, že ze tří možných opatření ukládaných za protiprávní jednání mladistvým bylo v přípravném řízení nejčastěji ukládáno trestní opatření. Ve vykonávacím řízení bylo nejčastějším ukládaným opatřením výchovné opatření. V celkovém počtu uložených opatření v obou řízeních se na prvním místě umístilo trestní opatření. Výchovné opatření se umístilo až na druhém místě. Na třetím místě skončilo ochranné opatření. Hypotéza třetí „Předpokládám, že nejčastěji ukládaným opatřením je výchovné opatření“ se nepotvrdila, byla vyhodnocena jako mylná.

Vyhodnocením

dotazníkového

šetření

bylo

zjištěno

následující.

Zaměstnanci institucí, kteří spolupracují s Probační a mediační službou, hodnotili Probační a mediační službu nejčastěji jako instituci nezbytnou. V případech vítají spolupráci probačního pracovníka, spolupráci vidí jako užitečnou. Postoj probačního pracovníka zhodnotili nejhůře známkou 3. Také z otázek týkající se přínosu ve spolupráci vyšlo založení Probační a mediační služby kladně. Největší přínos je viděn v rychlejším postupu v řízení.

S rozhodnutím

o

dalším

postupu,

který

navrhuje

probační

úředník,

více než polovina dotázaných souhlasí. V hodnocení výstupů a zpráv, které zpracovává probační úředník pro potřeby institucí v dalším postupu, vyšlo hodnocení velmi dobře. Také v oblasti výtek při spolupráci vyšlo hodnocení probačního pracovníka kladně. Hypotéza první zněla „Předpokládám, že Probační a mediační služba ČR je institucí, která se stala součástí multidisciplinárního týmu v řešení trestné činnosti, kterou páchají mladiství. Spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení i s orgány, které se podílejí na řešení a prevenci kriminality mládeže, navrhuje opatření a kontroluje výkon těchto opatření“. Výsledky ukázaly, že Probační a mediační služba je ve všech směrech hodnocena kladně. Hypotéza č. 1 byla vyhodnocena jako správná. Hypotéza druhá zněla: „I přes jedenáctiletou činnost Probační a mediační služby ČR je veřejnost nedostatečně 54

seznámena s činnostmi a funkcemi služby“. Tato hypotéza se po vyhodnocení ukázala jako správná. Většina dotázaných si myslí, že veřejnost není dostatečně s činnostmi služby seznámena. Jako největší příčinu této skutečnosti vidí v malé informovanosti, malé propagaci a malé mediaci služby.

I přes občasné negativní odpovědi v dotazníkovém šetření se ukázalo, že založení Probační a mediační služby byl správný krok v oblasti kriminality mládeže. Probační a mediační služba ČR hraje významnou roli v ukládání a kontrole výkonů výchovných opatření. Výsledky také ukázaly, že si Probační a mediační služba dokázala za dobu své působnosti vydobýt významné postavení na poli trestní justice i sociální sféry. Tato práce čtenářům představila Probační a mediační službu, především její činnosti zaměřené na výchovná opatření. Touto prací se mi také podařilo poskytnout zpětnou vazbu probačnímu úředníkovi, která ve spolupráci s ostatními institucemi chyběla.

55

9

SEZNAM ZDROJŮ

9.1

Seznam použité literatury

DOUBRAVOVÁ, D., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., ŠTERN, P. a kol. Příručka pro probaci a mediaci. Praha: Institut pro probaci a mediaci, 2001. ISBN 80-902998-0-6. MACEK, P. Adolescence. 1. vydání. Praha: Portál, 2003. 141 s. ISBN 80-7178-747-7. MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vydání. Praha: Portál, 2003. 380 s. ISBN 80-7178-548-2. MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vydání. Praha: Portál, 2003. 340 s. ISBN 80-7178-771-X. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 351 s. ISBN 80-7367-002-X. ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. Praha: Leges, 2011. 416 s. ISBN 978-80-87212-68-4. ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vydání. Praha: Portál. 2010. 131 s. ISBN 978-80-7367-757-2. VĚTROVEC, V. a kol. Zákon o mediaci a probaci – komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. 115 s. ISBN 80-86432-32-7. ZEHR, H. Úvod do restorativní justice. Praha: Sdružení pro probaci a mediaci v justici, 2003. 48 s. ISBN 80-902998-1-4. ZOUBKOVÁ, I. Kontrola kriminality mládeže. 1. vydání. Aleš Čeněk, 2002. 231 s. ISBN 80-86473-08-2. ŽATECKÁ, E. Postavení probační a mediační služby. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, s.r.o., 2007, 136 s. ISBN 978-80-87071-55-7.

56

9.2

Právní předpisy

Zákon č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů

9.3

Internetové zdroje

Adra. Poradna v Hradci Králové [on line].< http://www.adra.cz/document/poradna-vhradci-kralove [cit. ze dne 28. 11. 2011]. Český statistický úřad. [on line].< http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/home [cit. ze dne 10. 2. 2012]. Probační a mediační služba ČR. O PMS. [online]. < https://www.pmscr.cz/o-pms [cit. ze dne 20. 10. 2011]. Probační a mediační služba ČR. Odborné činnosti. [online].
57

10

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Dotazník

DOTAZNÍK Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku. Výsledky průzkumu použiji v praktické části mé bakalářské práce na téma Probační a mediační služby ČR. Cílem průzkumu je zmapovat roli Probační a mediační služby při výkonu výchovných opatření ukládaným mladistvým v okrese Hradec Králové. Dotazník je určený institucím, které s Probační a mediační službou spolupracují při ukládání a výkonu výchovných opatření.

Dotazník je anonymní.

Pokyny: Prosím o zakroužkování Vaší odpovědi, odpovědí může být více. Při otevřených otázkách postačí stručná odpověď. Za vyplnění dotazníku předem děkuji.

Pohlaví: …………………………….. Zaměstnání: …………………………………………………………………

DOTAZNÍK Zmapování role Probační a mediační služby při realizaci výchovných opatření v okrese Hradec Králové. 58

1) a) b) c) d)

Probační a mediační služba je podle Vás instituce: nezbytná zbytečná záleží na konkrétním případu vidíte ji jinak ………………………………………..

2) Myslíte si, že široká veřejnost je dostatečně seznámena s činnostmi Probační a mediační služby? a) ano b) ne

3) Pokud jste na otázku číslo 2 odpověděli ne: Probační a mediační služba je v ČR již jedenáctým rokem, v čem tedy vidíte hlavní problém? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………..... 4) a) b) c) d) e)

Jak vnímáte probačního pracovníka při spolupráci s Vaší institucí? vítáte jeho spolupráci jako pomocníka jako přítěž je tam zbytečný jinak ……………………………………..

5) Jak byste ohodnotil(a) spolupráci s probačním pracovníkem, co se týká postoje úředníka; (hodnoťte ve stupnici 1-5 s tím, že 1 = nejvyšší ohodnocení, 5 = nejnižší ohodnocení) ………………………………..

6) a) b) 7)

Je pro Vás spolupráce s probačním pracovníkem užitečná? ano ne Vidíte přínos ve spolupráci s probačním pracovníkem? Pokud ano, jaký? …………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………

8) Je něco, co by se dalo vytknout probačnímu úředníkovi při spolupráci? 59

a) ano…………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………… b) ne

9) Souhlasíte s rozhodnutím probačního pracovníka, myslím tím, zda souhlasíte s tím, jaká navrhuje opatření? a) ano b) ne c) nedokážu posoudit

10) Myslíte si, že vznik Probační a mediační služby přinesl nějaká pozitiva, co se týká kriminality mládeže? a) ano, jaká ………………………………………………………………………. b) ne c) nedokážu posoudit

11) Otázka pro OČTŘ Ohodnoťte kvalitu zpráv, výstupů, které zpracovává probační pracovník; (hodnoťte ve stupnici 1-5 s tím, že 1 = nejvyšší ohodnocení, 5 = nejnižší ohodnocení) …………………………

60

Příloha č. 2

Přihláška klienta do programu „Právo pro každý den“

Přihláška klienta do programu „Právo pro každý den“ Realizátor programu: Místo realizace:

PROSTOR PRO, o.s. PROSTOR PRO, o.s., Čajkovského 1861, Hradec Králové

Termín realizace programu:

Jméno a příjmení klienta Datum narození Trvale bytem Skutečným pobytem Telefonní kontakt

na klienta na zákonného zástupce

Škola (studijní obor) / příp. zaměstnání Důvody zařazení klienta do programu PPKD Ostatní (na co je třeba brát zřetel, co by lektoři měli vědět) Osoba, která klienta do programu doporučila

Jméno a příjmení osoby Telefon E-mail

V Hradci Králové dne

61

Příloha č. 3

Souhlas klienta s uložením výchovného opatření

Hradec Králové

sp. zn.

V Hradci Králové dne………………

Souhlas s uložením výchovného opatření

Já, níže podepsaný……………..,….. nar. ……………….., souhlasím s uložením výchovné povinnosti, abych vykonal bezplatně ve svém volném čase …… hodin společensky prospěšné činnosti spočívající v …………………………………., a to ve prospěch ………………………………...............se sídlem v ……………………………........... Toto opatření je ukládáno v souladu s ustanovením 18 odst. 1 písm. c) zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVSM“). Byl jsem řádně poučen probačním úředníkem o tom, že svůj souhlas mohu odvolat prohlášením adresovaným soudu pro mládež a v přípravném řízení státnímu zástupci, který vede řízení. Zároveň prohlašuji, že jsem k výkonu výchovného opatření zdravotně způsobilý a byl jsem probační úředníkem srozumitelně poučen o jeho podstatě a způsobu výkonu.

………………………………………… podpis mladistvého

62

Příloha č. 4

Zpráva o spolupráci s klientem

Hradec Králové

sp. zn. sp. zn. Okresní státní zastupitelství v Hradci Králové

Zpráva o spolupráci s klientem / klienty Klient/ka – obviněný/á/: jméno a příjmení: datum narození: bydliště: kontaktní adresa:

Klient/ka – poškozený/á/: jméno a příjmení: datum narození: bydliště: kontaktní adresa:

Trestní stíhání ve věci:

Podnět k činnosti: od: datum převzetí případu střediskem :

63

Anotace Jméno a příjemní autora: Kateřina Nývltová Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky, Filozofická fakulta Název bakalářské diplomové práce: Probační a mediační služby ČR Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Havrdová Počet znaků: 76 120 Počet příloh: 4 Počet použitých zdrojů: 22 Klíčová slova: mediace, mládež, probace, Probační a mediační služba ČR, restorativní justice, výchovná opatření

Anotace: Bakalářská diplomová práce je zaměřena na výchovná opatření ukládaná mládeži za protiprávní jednání. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první teoretické části jsou vymezeny základní pojmy vztahující se k danému tématu. Následující kapitoly čtenáře seznámí s výchovnými opatřeními, s Probační a mediační službou, s prací s mládeží a se sociálními službami, programy a projekty v Hradci Králové. Druhá praktická část je zaměřena na metodologii průzkumu. V úvodní kapitole této části je popsán cíl průzkumu, popis metody sběru dat, sociodemografická charakteristika regionu, průzkumný vzorek a hypotézy. V druhé části jsem provedla nejprve rozbor dat ze spisů klientů, poté dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření probíhalo u organizací, které s Probační a mediační službou spolupracují při ukládání a výkonu výchovných opatření. Hlavním závěrem bylo zjištění, že Probační a mediační služba ČR hraje významnou roli v ukládání a kontrole výkonů výchovných opatření. Výsledky také ukázaly, že si Probační a mediační služba dokázala za dobu své působnosti vydobýt významné postavení na poli trestní justice i sociální sféry.

64

Summary Author´s name: Kateřina Nývltová Name of department and faculty: Department of Sociology and Adult Education, Faculty of Arts The title of the thesis: Probation and mediation service of the CZ Manager of the thesis: Mgr. Kateřina Havrdová Number of characters: 76 120 Number of attachments: 4 Number of resources used: 22 Keywords: mediation, youth, probation, Probation and mediation service, restorative justice, educational measures

Summary: This Bachelor´s thesis is focused on educational measures imposed on the youth for illegal behaviour. The thesis is divided into 2 parts. Basic concepts related to the topic are defined in the first, theoretical part. Following chapters familiarize the reader with the educational measurements, with the Probation and Mediation Service, with youth work and with social services, programs and projects in Hradec Králové The second, practical part is focused on the research methodology. The research aim, describtion of the data collection methods, socio-demographic characteristics of the region, survey sample and hypotheses are described in the introductory chapter of this practicalpart. In the second part I analyze the data from the client files at first, then questionnaire survey. The survey is carried out at organisations, which cooperate with the Probation and Mediation Service during imposing and executing of educational measures. The main conclusion is the finding that the Probation and Mediation Service plays an important role in imposing and executing of educational measures. The results also show how the Probation and Mediation Service managed to gain a significant position both in the field of criminal justice and social sphere during its scope.

65