Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Katedra sociologie a andragogiky

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Katedra sociologie a andragogiky

Vzdělávací potřeby obyvatel Lanškrouna – jejich možnosti a limity (se zvláštním zaměřením na seniory) Education needs of inhabitants of Lanškroun – their opportunities and limits (with a special focus on elder people )

Bakalářská práce

vedoucí práce: Prof. Dušan Šimek

Olomouc 2009

Prohlašuji, že jsem tento projekt zpracovala samostatně a výhradně s využitím uvedené literatury a ostatních zdrojů.

v Olomouci dne 31. března 2009

Šimková Lenka

Anotace: Obsahem mé bakalářské diplomové práce je edukace seniorů. Jejím vyústěním je návrh projektu Akademie třetího věku v Lanškrouně. Hlavním cílem této bakalářské diplomové práce je identifikace vzdělávacích potřeb seniorů v Lanškrouně a jako reakce na tyto potřeby je vyhotoven návrh projektu Akademie třetího věku. Na základě studia dokumentů a odborné literatury práce popisuje specifika seniorské populace z hlediska psychických, fyzických a sociálních aspektů a význam edukace seniorů

z

hlediska

kvality

života

a

aktivního

prožívání

stáří.

Před zpracováním návrhu projektu Akademie třetího věku v Lanškrouně, byl proveden výzkum mezi seniory v Lanškrouně, který zjišťoval, jestli mají zájem o zřízení vzdělávacího zařízení, jaké by mělo být jeho tématické zaměření a s jakou frekvencí a ve které dny by se jednotlivé vzdělávací kurzy měly konat. Samotný návrh projektu Akademie třetího věku tedy vychází z artikulovaných potřeb seniorů. Jsou zde stanoveny cíle akademie, její poslání, studijní plán a časová organizace. Klíčová slova: senior, stáří, kvalita života, akademie třetího věku

Obsah 1 .Úvod..........................................................................................................5 2 .Vzdělávání seniorů....................................................................................6 2.1 .Tvorba vzdělávacích programů pro seniory.......................................6 3 .Senior jako objekt vzdělávací akce............................................................9 3.1 .Stáří a stárnutí....................................................................................9 3.1.1 .Tělesné změny............................................................................9 3.1.2 .Psychické změny......................................................................10 3.1.3 .Osobnost seniora......................................................................12 3.2 .Sociální aspekty života seniorů........................................................12 3.2.1 .Odchod do důchodu.................................................................13 3.2.2 .Ohrožení a rizika seniorské populace.......................................15 3.2.3 .Způsob trávení volného času....................................................16 3.2.4 .Shrnutí......................................................................................16 4 .Edukace jako podpora kvality života.......................................................18 4.1 .Model kvality života........................................................................18 4.2 .Kvalita života seniorů v mezinárodních dokumentech ...................19 4.3 .Kvalita života seniorů v ČR.............................................................21 5 .Funkce vzdělávání seniorů......................................................................25 6 .Druhy vzdělávacích programů pro seniory..............................................28 7 .Výzkumný problém.................................................................................35 7.1 .Cíl výzkumu.....................................................................................35 7.2 .Hypotézy..........................................................................................36 7.3 .Metoda výzkumu..............................................................................36 7.4 .Techniky výzkumu...........................................................................37 7.5 .Výzkumný soubor ...........................................................................37 7.6 .Výzkumný terén...............................................................................38 7.7 .Finanční rozpočet.............................................................................40 7.8 .Časový harmonogram......................................................................40 7.9 .Zpracování výsledků a interpretace dat...........................................41 7.9.1 .Shrnutí výsledků hypotéz.........................................................43 8 .Návrh vzdělávacího zařízení pro seniory................................................44 8.1 .Identifikace potřeb: výsledky rozhovoru.........................................44 8.2 .Cíl.....................................................................................................44 8.3 .Podmínky pro studium na Akademii třetího věku...........................45 8.4 .Organizace Akademie třetího věku..................................................45 8.4.1 .Studijní plán.............................................................................45 8.5 .Technické podmínky: ......................................................................46 8.6 .Financování Akademie třetího věku................................................46 9 .Závěr........................................................................................................47 Seznam použité literatury.............................................................................49

1 . Úvod Starých lidí v naší populaci přibývá a úkolem každé společnosti je zajistit seniorům důstojné stáří. Kromě dobrého ekonomického a sociálního zajištění by mělo být postaráno také o duševní rozvoj seniorů. Jednou z možností, jak prožívat kvalitní život i ve stáří, je participace seniorů na vzdělávacích aktivitách. Vzdělání jim může zajistit kvalitní život, nutí je, aby neustrnuli ve svém myšlení a jednání a otevírá jim nové možnosti, jak obohatit své zkušenosti a dovednosti. Vzdělávání s sebou přináší i pocity uspokojení, naplnění a umožňuje navázat nové sociální kontakty se svým okolím. Na vzdělávací potřeby seniorů se začal brát ohled, a proto také můžeme zaznamenat velký nárůst edukačních programů. Příkladem mohou být univerzity třetího věku působící na půdách vysokých škol, Akademie třetího věku nebo Kluby aktivního stáří či Seniorská centra a mnoho dalších. Dle mého názoru v Lanškrouně takovéto organizace zabývající se vzděláváním v seniorském věku chybí. Pokud se chtějí senioři vzdělávat musí dojíždět do vzdálených měst, což je z hlediska jejich zdravotního stavu obtížné. Ve své práci bych se proto chtěla zabývat identifikací potřeb seniorů a možností vzniku takové vzdělávací organizace pro seniory v Lanškrouně, která by mohla uspokojit tyto potřeby a vytvořila takové vzdělávací příležitosti a programy činností, jež budou této věkové skupině vyhovovat.

2 . Vzdělávání seniorů Vzdělávání seniorů1 se stává novým společenským fenoménem. Je součástí celoživotního vzdělávání a reaguje tak na poptávku starých lidí, kteří se chtějí vzdělávat. Vzdělávání je totiž jedno z lidských práv a jako takové tedy potřebuje podporu státu, vhodnou společenskou atmosféru orientovanou

na

hodnotu

vzdělávání,

zřízení

institucí

vzdělávání

a zpřístupnění těchto institucí všem potenciálním účastníkům. Důležité také je, aby účastníci měli individuální předpoklady pro vzdělávání, to znamená touhu a snahu učit se. Na základě splnění těchto podmínek, začalo v České republice vznikat mnoho vzdělávacích organizací nabízejících seniorům uspokojení jejich vzdělávacích potřeb. Největší zastoupení vzdělávacích zařízení je koncentrováno ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Olomouc, postupně však nabídky těchto programů začínají expandovat do menších měst.

2.1 . Tvorba vzdělávacích programů pro seniory Při plánování programů zabývajících se edukací seniorů musí být vždy vyjasněna základní orientace, priority a konkrétní cíle. Smyslem a cílem edukačním aktivit v seniu je2: 1.

kultivace života a jeho obohacování (získávání nových poznatků a dovedností),

2.

usnadnění adaptace na nový způsob života3 (pomoc při vyrovnání se s pocity osamocení, izolace, zbytečnosti a pocity závislosti na svém okolí),

3.

udržení fyzické i duševní aktivity (např. sportovní aktivity a tréninky paměti),

1 Užívání slova senior vychází z klasifikace vývojových etap života podle věku. Pojem senior se užívá pro označení osob, které dosáhli věku 60 let a více. Celá etapa života od 60. roku života se pak označuje termínem senium. Používání pojmu senior tak značí cílovou skupinu, na kterou je tato práce zaměřena. [ŘÍČAN 1990] 2 Srov. PETŘKOVÁ, Anna, ČORNANIČOVÁ, Rozália. Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. str. 64 3 Příprava na stárnutí jedním z hlavních cílů pro-seniorské edukace. Jejím úkolem je snížení rizik při adaptaci na probíhající změny. Připravovat se na stáří tak znamená získávat nové informace ozdravném stárnutí a tyto vědomosti pak využít při úpravě životního stylu. [ PETŘKOVÁ, Anna, ČORNANIČOVÁ, Rozália, 2004]

4.

pomoc při orientaci v rychle se měnícím světě (výuka práce na PC, internetu...). Ovšem důležitým krokem pří plánování vzdělávací akce by měla být

v první řadě přesná představa charakteristik cílové skupiny, jejichž specifické společné znaky ovlivňují podobu vzdělávacího programu. Mezi nejpodstatnější znaky, jak je vymezuje Čornaničová4, patří: •

zájmy a záliby,

•

motivace realizovat svoje edukační potřeby a zájmy,

•

sociální prostředí,

•

tvořivost, pracovní nároky už v pracovní fázi života,

•

dosažené vzdělání

•

zdravotní stav

•

společenská angažovanost,

•

zvládnutí přechodu do důchodu,

•

hledání nových úloh a životního programu,

•

vyrovnávání se s krizemi a omezeními stáří,

•

úroveň získávání specifických kompetencí, potenciálů a schopností staršího věku jednotlivci. Mezi determinanty ovliňující vzdělavatelnost seniorské populace

můžeme řadit ještě dostupnost ke vzdělávání, což zahrnuje školné, vzdálenost, pracovní vytížení, rodina a služby, tlak trhu práce a společnost Druhým důležitým krokem při plánování vzdělávací akce je identifikace vzdělávacích potřeb účastníků této akce. Zdeněk Palán pojímá potřeby takto: „Vznikají jako hypotetický stav (uvědomovaný nebo neuvědomovaný), kdy jedinci chybí znalosti nebo dovednosti, které mají význam pro jeho další existenci, zachování psychických (i fyzických) nebo společenských funkcí.“5 4 Srov. ČORNANIČOVÁ, Rozália. Edukácia seniorov. 1. . Univerzita Komenského, Bratislava : [s.n.], 1998. str. 36 5 PALÁN, Zdeněk. Andragogický slovník [online]. 2002 [cit. 2009-01-04]. Dostupný z WWW:

Vzdělávací potřeby seniorů tedy vyplývají z výše uvedených charakteristik a z artikulovaných požadavků seniorů, kteří chtějí zlepšit kvalitu života nebo jen vyplnit volný čas v důchodu nějakými zájmovými činnostmi. Těmto potřebám a charakteristikám cílové skupiny by měl být uzpůsoben typ vzdělávacích aktivit.

3 . Senior jako objekt vzdělávací akce Pojem senior se užívá pro označení člověka žijícího v období stáří, seniu. Ekvivalenty k tomuto slovu mohou být geront nebo senescent. Dnešní populace seniorů se vyznačuje specifickými charakteristikami, mezi které patří heterogennost, převaha žen, změny ve fyzických a psychických funkcích, transformací procházejí také sociální aspekty života seniorů jako je odchod do důchodu, ohroženost (větší zranitelnost), ekonomická limitovanost a způsob trávení volného času.

3.1 . Stáří a stárnutí Stáří se ještě dělí na několik věkových období6: a)

60 – 74 let – rané stáří,

b) 75 – 89 let – vlastní stáří, c)

90 a více let – dlouhověkost, vysoký věk. Stáří je období života počítané asi od 60 let života člověka. Určení

této hranice je však velice sporné, zejména pak z hlediska zdravotního stavu – ne každý starý člověk prochází vážnými nemocemi doprovázející stáří, ať už se jedná o fyzické nebo psychické dispozice, dále je to sporné z hlediska výkonu – pokles výkonu je u každého člověka velice individuální záležitostí a nemusí se dotýkat celého okruhu činností člověka.

3.1.1 . Tělesné změny Jak již bylo uvedeno, každý člověk stárne po fyzické stránce jinak. Marie Vágnerová píše, že proces stárnutí je individuálně variabilní z hlediska času, rozsahu i závažnosti projevů.7 Faktory, které ovlivňují průběh stáří, jsou genetické dispozice a vnější faktory. V procesu stárnutí dochází ke změnám funkcí, ale i vzhledu staršího člověka. Typickými znaky stáří jsou šedivé vlasy, vrásčitá pokožka, lidé mohou nápadně zhubnout nebo ztloustnout, shrbit se, ubývá svalových 6

Srov. ŘÍČAN , Pavel. Cesta životem. Praha : Portál, 1990. str. 370

7 Srov. VÁGNEROVÁ , Marie. Vývojová psychologie II. : Dospělost a stáří. Praha : Karolinum, 2007. str. 311

tkání, tím ochabuje držení těla a zpomaluje se metabolismus. Začínají se objevovat první vážnější onemocnění. Aby dopady stáří na člověka nebyly tak velké, měl by člověk přistoupit k jistým preventivním opatřením již od středního věku. V oblasti fyzického zdraví především kontrolou své váhy, cholesterolu, tlaku apod., dále pravidelnými prohlídkami u lékaře a zbavení se negativních návyků (nadměrná konzumace alkoholu, kouření). A samozřejmě udržení dobrého fyzického zdraví vyžaduje přiměřenou pohybovou aktivitu.

3.1.2 . Psychické změny Stárnutí se vyznačuje nevratnými involučními procesy. V oblasti psychických funkcí dochází ve stáří do jisté míry ke zhoršení inteligence. Senioři disponují obecnými znalostmi a zkušenostmi, ale chybí jím bystrost a důvtip. Prodlužují se i reakční časy, tedy doba, za kterou člověk reaguje na výskyt nějakého podnětu. Další část psychického aparátu, která se ve stáří oslabuje, je pozornost. Oslabení pozornosti nastává v důsledku poklesu výkonnosti nervových buněk, a proto staří lidé ztrácejí schopnost zaměřovat svoji pozornost na takové množství podnětů jako v mládí. Ve stáří dochází také k poklesu tvořivosti a kreativity, jejichž příčinou je zhoršení a úbytek smyslových počitků a fyzických sil. Stáří se rovněž vyznačuje zhoršováním smyslového vnímání, mění se afektivní prožívání, částečně se mění i osobnost starého člověka. Z dalších psychických funkcí se zhoršuje paměť, zejména paměť krátkodobá. „Deteriorizace paměti se projevuje především ve schopnosti učení, která je ve vlastním smyslu aktivním memorováním.“8 Na schopnosti učení mají však vliv i percepce a zpomalení reakcí. Psycholog Stuart Hamilton tvrdí, že tělesné cvičení může přispívat k lepšímu formování psychiky a celkovému zdraví člověka. „Starší člověk, který se cítí zdráv a v dobré formě, bude také pravděpodobně mít větší sebedůvěru, a proto i vyšší motivaci k dobrému výkonu v psychických činnostech.“9 Ve své teorii nepoužívání tvrdí, že určitá schopnost se může 8 PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky IV : Vývoj člověka v druhé polovině života. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1974. str. 328 9 STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. str. 61

zhoršovat, jelikož není dostatečně používána, protože se zhoršuje zdatnost člověka. I v oblasti psychiky je dobré přistoupit k určitým opatřením a zmírnit tak dopady stáří. Pasivita vede k úpadku, včetně chudnutí slovníku. „Je proto vhodné dbát v procesu stárnutí i ve vlastním stáří o přiměřenou psychickou a sociální aktivitu – komunikace, četba, křížovky, stolní hry, vzdělávání atd.“10 Jde ovšem také o celkovou psychickou pohodu. Člověk by si ve stáří měl zachovat a pěstovat svůj životní program a neměl by propadat úzkosti, vyčítání a hádavosti, měl by si zachovávat dobrou náladu, těšit se z maličkostí všedního dne. Změnami v seniu prochází i emoce. Je důležité si uvědomit, že v průběhu vývoje lidského života se oslabuje citový přízvuk pro dojmy nebo události, které lidé prožili už dříve i v současnosti. Senior je tedy výsledným charakterem, který se vytvořil z integrace celoživotních zkušeností, z nichž každá byla určena těmi předešlými, a tím je tedy jeho emocionalita vzhledem k většině situací oslabena, neboť jsou podobné, i když ne totožné, těm minulým.11 Dalším faktorem, který ovlivňuje psychiku starého člověka je vliv pohlavním hormonů. V seniu pohlavní život trvá, i když ne v takové míře jako v mladším věku. V senescentním období života je také změněn zážitek času. Je přerušen denní a týdenní rytmus. Člověk už nemusí pravidelně vstávat do práce, není začátek a konec pracovního dne. Člověk se stává „pánem“ vlastního času. Starému člověku ubíhá čas rychleji. „Změna pocitu času, jeho psychologické zkrácení, má tíživý důsledek vzhledem k životnímu prospektu.“12 Přibližuje se konec života, který se najednou seniorům jeví tak blízko. Období od 60 do 74 let je ještě do jisté míry dynamické. Termín starší (stárnoucí) člověk ještě vyjadřuje probíhající proces (plešatí, ztrácí zuby, zhoršuje se zrak, sluch i paměť, člověk lhostejní). Po 75. roce života 10 KALVACH, Zdeněk, HRABĚTOVÁ, Eva. Senior a já.... [s.l.] : [s.n.], 2005. str. 4 11 Srov. PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky IV : Vývoj člověka v druhé polovině života. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1974. str. 335 12 PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky IV : Vývoj člověka v druhé polovině života. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1974. str. 341

jsou však tyto znaky zpravidla vyvinuty a v dalším průběhu života se mění jen nepatrně, jedná se o statický stav.

3.1.3 . Osobnost seniora Stárnutí provází i změny v osobnosti. „Na počátku 60. let života si lidé uvědomují nevyhnutelné přibližování stáří se všemi jeho problémy a jde o to, jak budou očekávanou proměnu interpretovat a jak jí dokáží přizpůsobit svůj životní plán.“13 Starší lidé jsou také zaměřeni převážně do minulosti, nechtějí se už moc rozvíjet a něco na sobě měnit, protože se domnívají, že změna již není k ničemu užitečná. Ve stáří se mění sebepojetí starého člověka. Staří lidé totiž ztrácejí své dosavadní role a kompetence. A i když je už nemůže člověk vykonávat, zůstávají součástí jeho identity. Pro staré lidi je také důležité vědomí příslušnosti k určitým lidem, sociální skupině a místu. Důležitou složkou identity seniorů je rodina, místo, kde žije, a společenská skupina, jejíž je součástí. Senioři jsou více uzavření, častěji podléhají stereotypům o svém věku, které si často vytvořili sami, když byli mladí. Někteří lidé mají tendenci vnímat sami sebe ve stáří spíše negativně. Tyto pocity se začínají objevovat nejspíše s prvními zdravotními obtížemi a zejména pak s odchodem ze zaměstnání.

3.2 . Sociální aspekty života seniorů Stáří je odrazem minulého života, a proto náš prožitý život rozhoduje, jak bude stáří přijímáno. Specifickým charakterem každé seniorské populace je doba, ve které se tito lidé narodili, vyrůstali a dlouhé roky žili. Životy těchto lidí se odehrávaly v době mnoha společenských změn, které je poznamenaly. Dnešní senioři se narodili v průběhu 2. světové války nebo krátce po ní. Jejich dětství se odehrávalo na pozadí ekonomicky a materiálně zbídačené společnosti. „Dospívali v době akcentovaného důrazu na kolektivní hodnoty a oficiálního popírání významu rodiny, i když jejich osobní zkušenosti

13 VÁGNEROVÁ , Marie. Vývojová psychologie II. : Dospělost a stáří. Praha : Karolinum, 2007. str. 326

s chováním vlastních rodičů byly obvykle dobré.“14 Manželství se v této době rozpadala méně než dnes a rodiče se přísně drželi genderových modelů chování. Mladí lidé zakládali brzy své vlastní rodiny, se dvěma i více dětmi. Mateřská dovolená byla krátká, a tak musely být děti dány do jeslí již v útlém věku. Harmonizace práce, péče o domácnost a děti byla pro ženy velice obtížnou záležitostí. V této situaci mohli vypomoci prarodiče, kteří již většinou nebyli zaměstnáni. Tito lidé se však také stávali poměrně brzy prarodiči, ovšem pomoc jejich dětem již byla značně omezena, protože sami ještě museli chodit do zaměstnání. Budování jejich kariéry bylo limitováno politickým tlakem, zvláště v 50. letech a začátkem 70. let, v době normalizace. Přelomový rok 1989 jim však již mnoho nepřinesl, protože už byli ve středních letech, v předdůchodovém období nebo v důchodě. Finanční situace se jevila jako dostatečná pouze těm lidem, kteří žili ve společné domácnosti s manželem/ manželkou. Dalším charakteristickým rysem generace dnešních seniorů je jejich vzrůstající počet v populaci. V roce 2002 bylo v České republice asi 14 % lidí starších 65 let, v současné době je to 15,5 % a projekce ČSÚ počítá s vývojem této věkové skupiny v roce 2050 až na 31 % celkové populace. 15 Tato situace s sebou přináší nutnost sociálně politických opatření, zejména v oblasti kvality života seniorů a důstojného stáří.16 Je vidět, že postavení starší generace se v souladu s evropskými trendy také v české společnosti devadesátých let mění pod vlivem politického, sociálního, kulturního a demografického vývoje druhé poloviny 20. století.17

3.2.1 . Odchod do důchodu Odchod ze zaměstnání může být přijímám pozitivně, existují však lidé, kteří prožívají tuto sociální změnu velice negativně, může způsobovat 14 VÁGNEROVÁ , Marie. Vývojová psychologie II. : Dospělost a stáří. Praha : Karolinum, 2007. str. 310 15 Český statistický úřad : Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 [online]. 2004 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: . 16 Více o problému sociálně politických opatřeních píšu v kapitole Kvalita života. 17 Srov. KUCHAŘOVÁ, Věra. Staří lidé ve společnosti a v rodině. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1996. str. 2

vážné psychické potíže, protože vyvolává ve starých lidech pocit zbytečnosti. Odchodem do důchodu se člověk dostává před těžkou situaci, protože jeho dosavadní způsob života přestává být funkční a musí si najít jiné aktivity, kterými vyplní volný čas v důchodu. Člověk se musí vyrovnat i se ztrátou některých rolí, které dosud vykonával. Životní styl člověka v důchodě se tedy dost mění. Uvádí se také, že lidé, jejichž práce byla spíše duševního charakteru, jsou v důchodu spokojenější než lidé, kteří pracovali fyzicky. Někteří lidé se však rozhodnou, že ve své práci setrvají, i když již mají nárok na odchod do důchodu. Práce má pro ně význam kvůli vyšším finančním zdrojům, udržování sociálních kontaktů a možnosti seberealizace a pocitu užitečnosti, který je ve stáří intenzivněji prožíván. Senioři si tedy mohou vybrat, zda budou pokračovat ve svém stávajícím zaměstnání bez nároku na důchodové dávky nebo budou pracovat souběžně s pobíráním důchodu, ale s menší finanční odměnou za práci. „Díky jistotě pobírání důchodu představují senioři na trhu práce velmi pružnou skupinu, kterou lze využívat při nárazových pracích, v povoláních, která jsou méně placená či z jiných důvodů nepřitažlivá pro mladší generace, tam, kde je vhodná kratší pracovní doba (práce jen na částečný úvazek), nebo doba, kterou neradi přijímají mladší lidé.“18 Přesto však může být odchod důchodu prožíván pozitivně, zejména z toho hlediska, že člověk v důchodě získá volnost časovou i prostorovou a především pak osobní nepodřízenost. Této volnosti však nevyužívá každý člověk, a tak se může stát, že snadno propadá depresi ze stáří.19 Naopak co se týče materiálního zabezpečení v důchodu je většina seniorů se svou situací nespokojena. Protože rozdíl mezi platem v zaměstnání a penzí je poměrně značný. Ženy si také stěžují na ztrátu sociálních kontaktů, hlavně kontaktů ze zaměstnání.20 Spousta seniorů 18 VOHRALÍKOVÁ, Lenka, RABUŠIC, Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Výzkumné centrum Brno : VÚPSV, 2004. str. 49 19 Srov. PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky IV : Vývoj člověka v druhé polovině života. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1974. str. 397 20 Srov. VIDOVIČOVÁ, Lucie, RABUŠIC, Ladislav, Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti (zpráva z empirického výzkumu) 2003 in VOHRALÍKOVÁ, Lenka, RABUŠIC, Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Výzkumné centrum Brno : VÚPSV, 2004. str. 56

shledává jako negativní důsledek odchodu do důchodu to, že obtížněji chápou nové technické změny, je pro ně těžší porozumět měnícím se podmínkách ve většině společenských sektorů. 21

3.2.2 . Ohrožení a rizika seniorské populace Častou událostí, která postihuje staré lidi a přispívá tak k pocitům osamocení, je ovdovění. Ženy nesou tuto skutečnost o něco lépe než muži. Muži naopak mají větší pravděpodobnost, že si najdou jinou partnerku. Pocit osamělosti se ve stáří zvyšuje i díky ubývání sociálních kontaktů, ztrátou přátel a příbuzných. Ohrožení

a

rizika

seniorské

populace

uvádějí

Petřková

a Čornaničová ve své publikaci Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů22 a jsou jimi: •

pauperizace, ekonomické zbídačování, které neumožňuje uspokojit potřeby přiměřené dané společnosti,

•

věková diskriminace a segregace,

•

generační intolerance,

•

předsudky (např. pokles funkční zdatnosti s přibývajícím věkem),

•

osamělost,

•

rychlý vývoj společnosti (zastarávání technologických znalostí, ztráta konkurenceschopnosti na trhu práce, zhoršení orientace ve společenském dění),

•

vyšší nemocnost a s tím související ztráta soběstačnosti,

•

pokles schopnosti a vůle vyjadřovat své potřeby a problémy,

•

manipulace, ztráta možnosti samostatně se rozhodovat,

•

zanedbávání a týrání nesoběstačných seniorů. Tato ohrožení mohou ve starých lidech vyvolávat pocity hostility

21 Srov. KUCHAŘOVÁ, Věra. Život ve stáří (Zpráva o výsledcích empirického výzkumu), 2002 in VOHRALÍKOVÁ, Lenka, RABUŠIC, Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Výzkumné centrum Brno : VÚPSV, 2004. str. 56 22 Srov. PETŘKOVÁ, Anna, ČORNANIČOVÁ, Rozália. Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. str. 28

vůči svému okolí. Časté je také odcizování, kdy se kontakty lidí v seniorském věku s ostatními stávají mnohem méně častějšími. Jeví se to jako odpoutávání se od závazků, které lidé měli, a příprava na blížící se smrt. Nejlepším východiskem z této situace se zdá být zachování aktivního života stárnoucích lidí a přijmutí pomoci od své rodiny a ze svého okolí. „Proces stárnutí se nedá zadržet, ale můžeme přispět k tomu, aby byla pro staré lidi tato doba snesitelnější.“23

3.2.3 . Způsob trávení volného času Vohralíková a Rabušic píší, že podle trendu aktivního stáří se spousta seniorů zapojuje do společenských aktivit a vztahů a žijí bohatým a uspokojivým životem. Hodně seniorů chodí pravidelně na procházky, sportuje, čte noviny, sleduje televizi a udržuje kontakty se svými příbuznými a přáteli. Vohralíková a Rabušic ve své práci Čeští senioři včera, dnes a zítra pro srovnání uvádějí výzkum Kuchařové „Život ve stáří“, kde píše, že o vzdělávání jako náplň volného času mělo zájem 12 % respondentů.24 Kuchařová ve svém výzkumu dospěla k tomu, že lidé žijící v páru se častěji účastní různých zájmových aktivit. Také lidé s vyšším vzděláním prožívají důchodový věk aktivněji a tuto aktivitu si udržují až do vysokého věku. Pro aktivnější a kvalitnější život seniorů začaly vznikat vzdělávací programy, taneční kurzy pro seniory, kavárničky pro seniory (i internetové) a různé zájmové spolky a sdružení. Účast seniorů na těchto akcích však není zatím tak vysoká, i když s každým rokem se zájem o tyto druhy náplně volného času zvyšuje. „Český senior se podle svých činností tedy jeví jako individualista, který do velké míry preferuje individuální činnosti.“25

3.2.4 . Shrnutí Každá generace seniorů je ovlivněna společenským uspořádáním, technologickými změnami a proměnami společenského klimatu. Změnil se pohled na stáří samotných seniorů, ale i společnosti. Staří lidé se stávají 23 FÜRST, Maria. Psychologie. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1997. str. 155 24 Srov. KUCHAŘOVÁ, Věra. Život ve stáří (Zpráva o výsledcích empirického výzkumu), 2002 in VOHRALÍKOVÁ, Lenka, RABUŠIC, Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Výzkumné centrum Brno : VÚPSV, 2004. str. 76 25 VOHRALÍKOVÁ, Lenka, RABUŠIC, Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Výzkumné centrum Brno : VÚPSV, 2004. str. 77

v důsledku demografického stárnutí významnou oporou na trhu práce, i když stále je dávána přednost mladším lidem. Následkem stárnutí populace je však to, že lidé začnou odcházet do důchodu v pozdějším věku a přestup ze zaměstnání do důchodu pro ně přestane být obtížnou a v některých případech až stresující záležitostí. Technologický pokrok usnadnil seniorům jejich život. Užívání televize, rozhlasu, mobilního telefonu umožňuje snadnější kontakt s okolním světem. Spousta starých lidí se chce naučit pracovat s počítačem. Moderní domácí spotřebiče šetří seniorům jejich fyzické síly. Změnil se i životní styl starých lidí. Více využívají příležitostí, které jim nabízí společnost pro aktivní život ve stáří. Senioři se více podílejí na aktivitách společně s ostatními věkovými skupinami a to přispívá k mezigeneračnímu porozumění a toleranci. Jednotný návod na spokojený život ve stáří však neexistuje. Každý člověk je jiný, má jiné cíle, potřeby a návyky. Existují ale obecné potřeby, bez jejichž uspokojení by člověk svůj život prožíval hůře. „Patří k nim zabezpečenost (přiměřené životní podmínky a prostředky), nezávislost (autonomie, svébytnost, kontrola nad děním), seberealizace (smysluplnost, životní program), participace (včlenění do společnosti, podíl na jejím životě,sounáležitost v rámci rodiny či jiného společenství, dostatečné sociální vztahy) a konečně důstojnost.“26 Důležité pro udržení sebeúcty ve stáří je zachování osobní identity, „stále jsem to já i jako starý člověk“. Uvědomění si předností, nedostatků a rizik seniorské populace je důležitým bodem při plánování vzdělávacích akcí pro starší lidi. Tyto skutečnosti umožňují analyzovat jejich fyzické a psychické předpoklady ke studiu a také sociální a společenský kontext, který je do vzdělávání seniorů nutno také zahrnout.

26 KALVACH, Zdeněk, HRABĚTOVÁ, Eva. Senior a já.... [s.l.] : [s.n.], 2005. str. 5

4 . Edukace jako podpora kvality života V literatuře existuje spousta definic kvality života, ani jedna z nich však

není

všeobecně

akceptována.

Helena

Hnilicová

uvádí,

že

na nejobecnější úrovni lze kvalitu života chápat jako důsledek interakce mnoha faktorů. Jsou jimi sociální, zdravotní, ekonomické a enviromentální podmínky, které spolu interagují, a tak ovlivňují život člověka i celých společností. 27 Koncept kvality života se dělí na dvě dimenze: subjektivní a objektivní.

Subjektivní

dimenze

kvality

života

zahrnuje

lidskou

emocionalitu a všeobecnou spokojenost se životem. Objektivní dimenze kvality života se týká splnění požadavků v oblasti sociálních a materiálních podmínek života, sociálního statusu a fyzického zdraví. 28

4.1 . Model kvality života Kvalitu života je velice těžké zkoumat, přesto však existuje několik modelů, které podávají návrh na její měření. Nejznámější je model Světové zdravotnické organizace (WHO), který vznikl jako výsledek mezinárodního projektu, publikovaného v roce 1997. Byla sestavena mezinárodní pracovní skupina WHOQOL, která se zabývala tvorbou dotazníku kvality života. Autory české verze dotazníku jsou Eva Dragomirecká a Jitka Bartoňová. Existují 2 verze dotazníku: WHOQOL-100, který se skládá ze 100 položek rozdělených do 6 domén (fyzické zdraví, prožívání, úroveň nezávislosti, sociální vztahy, prostředí, spiritualita a celková kvalita života) a zkrácená verze WHOQOL-BREF sestávající z 24 položek sdružených do 4 domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, prostředí) a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života (kvalita života a spokojenost ze zdravím). Dotazník WHOQOL-100 je používá pro populaci lidí do 65 let, zatímco dotazník WHOQOL-BREF je určen lidem ve vyšším věku.29 Rozália Čornaničová podrobněji rozebírá dotazník WHOQOL-BREF 27 HNILICOVÁ, Helena, Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví in PAYNE, Jan, a kol. Kvalita života a zdraví. Praha : Triton, 2005. str. 207 28 Tamtéž, str. 207 29 Centrum adiktologie : Dotazník kvality života WHOQOL-BREF a WHOQOL100 [online]. 2006 , 2008 [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

a uvádí 4 módy podílející se na kvalitě životě, které jsou dále členěné vnitřními indikátory30. 1.

Fyzické zdraví (úroveň nezávislosti) – indikátory: energie a únava, bolest,

diskomfort,

spánek,

mobilita,

závislost

na

lécích

a zdravotních pomůckách. 2.

Prožívání (psychické funkce) – indikátory: negativní a pozitivní emoce, sebehodnocení, myšlení, učení, paměť, pozornost, osobní přesvědčení.

3.

Sociální vztahy – indikátory: osobní vztahy, sociální podpora, sexuální aktivity.

4.

Prostředí – indikátory: finanční prostředky, svoboda, zdravotní a sociální péče, prostředí domova, možnost získávat informace a kompetence, účast na volnočasových aktivitách, doprava, fyzické prostředí (hluk, smog, klima).

4.2 . Kvalita života seniorů v mezinárodních dokumentech Stárnutím populace a péčí o staré lidi, především z hlediska vzdělávání, se taktéž zabývají mezinárodní organizace. Organizace spojených národů vydala dokument s názvem Zásady OSN pro seniory31, které byly přijaty v roce 1991. Vlády členských zemí jsou zde vyzývány, aby přijaly opatření, která se týkají seniorské populace. Hlavní myšlenky těchto opatření jsou následující: Nezávislost: •

senioři mají mít přístup ke stravě, vodě, obydlí, zdravotní péči aj.,

•

senioři by měli mít příležitost pracovat a rozhodovat o svém zaměstnání,

•

senioři by měli mít možnost přístupu ke vzdělávacím programům. Zařazení do společnosti

30 Srov. PETŘKOVÁ, Anna, ČORNANIČOVÁ, Rozália. Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. str. 46 31 Srov. OSN, Zásady OSN pro seniory [online]. 2005 [cit. 2009-02-02]. Dostupný z WWW: .

•

mají právo zůstat zařazeni ve společnosti, podílet se na rozhodování,

•

mají právo na vytváření různých spolků,

•

mají právo na vyhledávání příležitostí pro služby občanské společnosti. Péče

•

senioři mají právo využívat služeb zdravotnických zařízení, která přispívá k jejich fyzickému zdraví,

•

senioři mají právo na sociální a právnické služby,

•

senioři mají práva na odpovídající úroveň institucionální péče. Seberealizace

•

senioři by měli mít příležitost k samostatnému rozvoji osobnosti, svých schopností a dovedností,

•

měli by mít přístup ke vzdělávacím a kulturním zdrojům společnosti. Důstojnost

•

senioři by měli žít důstojným životem a v bezpečném prostředí,

•

se seniory by mělo být zacházeno bez ohledu na jejich pohlaví, příslušnost, sociální postavení a rasu. Druhým

dokumentem

OSN

je

Mezinárodní

akční

plán

pro problematiku stárnutí32, který vznikl v Madridu v roce 2002. Také EURAG33 (European Federation for the Welfare of the Elderly), organizace vzniklá v roce 1962, podporuje důstojné stáří, zachování kvality života a zapojení starších generací do aktivit společnosti. Organizace zaměřené na edukační aktivity seniorů se nazývají AIUTA (Association Internationale des Eniversités du Troisieme Age), která vznikla v roce 1977 se sídlem v Toulouse, a EFOS (European federation of Elder Students at the Universities). AIUTA si klade za cíl podporovat vznik univerzit 3. věku, podporovat navazování kontaktů aj. EFOS chce podporovat vzdělávání 32 Srov. OSN. Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. Madrid : [s.n.], 2002. 34 s. 33 Srov. The European Federation of Older Persons [online]. [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: .

starších lidí, poskytnutí příležitosti pro studium na vysoké škole, prostřednictvím vzdělávání zlepšovat životní úroveň člověka atd. Demografické stárnutí a kvalita života ve stáří však není novou záležitostí. Programy přípravy na stáří začaly vznikat již v polovině 20. století. Většina z těchto programů postuluje několik základních myšlenek, kterými jsou: •

změna pohledu na stáří a staré lidi,

•

zapojení seniorů do společenských aktivit,

•

poskytnutí příležitosti pro další vzdělávání v souvislosti se zlepšením životních podmínek starých lidí.

4.3 . Kvalita života seniorů v ČR U nás se touto problematikou zabývá nejvíce Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své publikaci Národní program přípravy na stáří. Tento program čerpá své zásady z již zmíněných mezinárodních dokumentů OSN, kterými jsou Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí a Zásady OSN pro starší osoby. Jak bylo naznačeno výše, česká populace stárne, procento lidí ve věku 60 let a výše se stále zvyšuje. Demografický vývoj je podmíněným vývojem ekonomickým a sociálním, proto by se v plánování ekonomického a sociálního rozvoje mělo počítat se zvyšujícím se zastoupením starých lidí v populaci. Sociální politika by ve svých opatřeních měla myslet na zdraví a kvalitu

života

seniorů,

protože

oni

budou

velice

početnou

a pro ekonomiku významnou skupinou. Stárnutí populace je často mylně redukováno pouze na důchodovou reformu, to ovšem nestačí. „Je nezbytné přijmout opatření v řadě oblastí a zejména změnit negativní přístup ke stárnutí populace a ke starším lidem, který je často spojen se stereotypním až ageistickým pohledem na stáří a starší lidi, vzbuzuje obavy narušující mezigenerační soudržnost a vytváří podhoubí věkové diskriminace.“34Kvalita života starších lidí by také měla 34 MPSV. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 : Kvalita života ve stáří [online]. 2008 [cit. 2008-12-17]. Dostupný z WWW: .

být podporována příležitostmi dalšího vzdělávání a učení a příležitostí na aktivní život. Hranice mezi učením, prací a odchodem do důchodu přestávají mít tak ostré kontury jako v minulosti. Odpovědnost za kvalitu života však nesou i samotní senioři. Jejích postavení ve společnosti závisí na jejích aktivním přístupu a převzetí zodpovědnosti za vlastní život. Společnost by zase měla vytvořit podmínky k tomu, aby staří lidé mohli uplatnit svůj potenciál a zkušenosti. Tyto podmínky nelze však redukovat pouze na zkvalitnění zdravotní péče a sociálních služeb. Stárnutí populace se promítá i na trhu práce a jak již bylo řečeno, ovlivňuje i ekonomiku a penzijní politiku země. Zaměstnavatelé se již nebudou moci spoléhat na neustálý přísun nových a mladých pracovníků, ale budou muset využít a rozvíjet potenciál starších zaměstnanců. Schopnost firem konkurovat ostatním bude mnohem více záviset na zaškolování stávajících zaměstnanců a na péči o kvalitu jejich pracovního života a zdraví. Toto řešení však vyžaduje i aktivní zapojení všech zaměstnanců a jejich ochotu se neustále profesně vzdělávat a dále se podílet na aktivní práci ve firmě i ve stáří. Aktivní pracovní život starých lidí zvyšuje jejich kvalitu života, zvyšuje životní úroveň a zpomaluje psychické stárnutí. „Pracovní život je zdrojem spokojenosti, identity, sociálního statusu, uznání, sebeúcty a sociálních vztahů.“35 Další oblastí, ve které by měly nastat změny jsou oblasti zdravotní péče a sociálních služeb. Ne všichni senioři budou schopni aktivně vykonávat všechny činnosti, ať už to budou činnosti pracovní nebo běžné činnosti související s obstaráváním základních lidských potřeb, a proto budou závislí na pomoci ostatních lidí. Na rodinné příslušníky se staří lidé nemohou spolehnout tak, jak tomu bylo zvykem v minulosti. V současné době se děti stěhují daleko od svých rodičů a případná péče je touto skutečností

značně

omezená.

Senioři

se

tak

musejí

spoléhat

na institucionální péči, kterou v České republice obstarávají domovy důchodců nebo penziony pro seniory. Zůstává ovšem otázkou, zda pokrytí 35 MPSV. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 : Kvalita života ve stáří [online]. 2008 [cit. 2008-12-17]. Dostupný z WWW: .

těmito zařízeními je dostatečné. Jednou z nejvíce omezujících skutečností pro seniory je snížená mobilita. Následkem je, že staří lidé se nemohou dostat k lékaři nebo na jiná určená místa. Úkolem společnosti, ať již na úrovni kraje či města, by tak mělo být poskytnutí pomoci těmto imobilním starým lidem. V některých městech se už ale senioři mohou spolehnout na Senior dopravu. Jak naznačuje název, jedná se o služby poskytované seniorům, pro které už je obtížné se pohybovat na delší vzdálenosti, a proto mohou využít této nabídky a za určitý poplatek je vůz Senior dopravy doveze na zvolené místo. Služby senior dopravy však mohou využívat i rodiny s malými dětmi, které nemají vlastní automobil, nebo lidé se zdravotním postižením. Kromě služeb pro seniory se nesmí zapomenout na jejich participaci na životě společnosti. Staří lidé potřebují pocit uznání, smysluplnou náplň volného času a možnost zapojení do komunitních a společenských aktivit. Senioři mohou využít své zkušenosti při různých dobročinných činnostech ve zdravotnických a sociálních centrech. Tato práce jim může přinášet uspokojení v podobě seberealizace a v kontaktu s ostatnímu lidmi. Využití volného času nacházejí staří lidé účastí na kulturních akcích, které podporují posílení mezigeneračního sblížení a minimalizují pocit izolace od ostatních lidí ve společnosti. V posledních letech staří lidé nacházejí uspokojení svých potřeb a aktivní náplň volného času ve vzdělávacích činnostech v různých zařízeních, formálně a obsahově uzpůsobených právě pro starší věkové kategorie. „Vzdělávání zvyšuje adaptabilitu a přispívá ke zvládání sociálních

a

společenských

změn,

včetně

zavádění

moderních

komunikačních a informačních technologií.“36 Kromě toho, že se senioři chtějí nebo by se měli naučit zacházet s moderními komunikačními a informačními technologiemi, měl by jim být umožněn i snadný přístup k těmto technologií v různých zařízeních, kterými mohou být například knihovny, informační centra apod. Včetně Národního programu přípravy na stáří, který vyjadřuje 36 MPSV. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 : Kvalita života ve stáří [online]. 2008 [cit. 2008-12-17]. Dostupný z WWW: .

základní postuláty v oblasti péče o starší lidi, vznikla Charta práv a svobod starších občanů. Účelem této listiny je připomenout, že mezi námi žijí staří lidé se sníženou soběstačností, kteří potřebují naši pomoc a uznání. Vyjadřuje právo těchto lidí na důstojný život, potřebu pomoci ze strany své rodiny i okolí. A protože stáří je období života, ve kterém by měl pokračovat osobní rozvoj, mohou i instituce zaměřující se na podporu a rozvoj seniorů pomoci těmto lidem, zvláště pak starším občanům se sníženou soběstačností.

5 . Funkce vzdělávání seniorů Nejen společnost, ale i senioři si uvědomili, že vzdělávání ve třetím (starším) věku, které je součástí celoživotního vzdělání, je způsobem, jak neztratit pracovní pozici, jak se orientovat v měnícím se světě, jak pozitivně ovlivňovat svůj život, vyplňuje jejich volný čas. Funkce vzdělávání seniorů shrnula Rozália Čornaničová, která rozlišuje funkce37: Podle primární orientace, která se týká stránek osobnosti seniora. a)

Vzdělávací funkce – získávání poznatků, informací a dovedností. Vzdělávací funkci plní všechna vzdělávací zařízení, která seniorům poskytují informace prostřednictvím přednášek, seminářů nebo diskuzí.

b) Kulturně – kultivační funkce – zaměřená na rozvíjení osobnosti člověka uměním, kulturou, pohybovými aktivitami. Zde se jedná například o pořádání exkurzí do muzeí, galerií, divadel a turistických zájezdů. c)

Sociálně – psychologické – uchovávání kvality života, zejména v oblasti

sociálních

vztahů

a

psychického

rozvoje.

Účast

ve vzdělávacích programech seniorům umožňuje poznávat nové lidi a navazovat s nimi kontakty a zároveň je nutí přemýšlet a tím podporuje zachování psychických funkcí. Podle specifického zaměření. a) Preventivní – edukační aktivity pozitivně ovlivňují průběh stárnutí a kvalitu života. Preventivní funkce souvisí s funkcí sociálněpsychologickou. Vzdělávání seniorů je možností, jak naplnit volný čas

smysluplnými

aktivitami,

které

prospívají

fyzickému

i duševnímu zdraví. b) Anticipační – příprava na budoucí změny ve struktuře života, mezi které patří odchod do důchodu a následná změna životního stylu. 37 Srov. ČORNANIČOVÁ, Rozália. Edukácia seniorov. 1. . Univerzita Komenského, Bratislava : [s.n.], 1998. s. 68

Vzdělávací programy pro seniory nabízejí i taková témata, která mohou seniorům pomoci, jak se vyrovnat s novou životní situací a jak se orientovat ve svém prostředí. Konkrétně jsou to přednášky se sociální, právní, zdravotnickou nebo psychologickou tematikou. c) Rehabilitační – znovuobnovení a udržování fyzických a duševních sil, je spojená v přípravou na další život člověka. Tuto funkci plní pohybové aktivity, kterým se senioři věnují. d) Adaptační – vyrovnává rozdíly mezi prostředím a organismem člověka. e) Posilovací (stimulační) – pozitivně přispívá k rozvoji zájmů, potřeb a schopností starších lidí, ke kultivaci člověka a rozvíjení volnočasových aktivit. f)

Komunikační – umožňuje, aby senioři zůstávali v aktivní komunikaci se svým okolím a jeho prostřednictvím s celou společností.

g) Kompenzační – vzdělávací aktivity nahrazují seniorům ztrátu zaměstnání a sociálních kontaktů a také nedostatek možností studovat v předešlých etapách svého života. h) Aktivizační – vzdělávání přispívá ke začlenění do společnosti, k důstojnému životu, fyzickému a duševnímu zdraví. Některé programy dovolují zapojení seniorů do přípravy a organizace náplně jednotlivých setkání nebo zapojují seniory do dobrovolných činností v nemocnicích nebo penzionech apod. i)

Relaxační – přispívá k vnitřní spokojenosti člověka. Vzdělávání umožňuje seniorům aktivně využít volný čas dle jejich zálib a zájmů a odpočinout si tak od každodenních starostí a rutiny.

j)

Mezigenerační porozumění – přispívá k lepšímu mezigeneračnímu porozumění a ke zmenšení propasti mezi generacemi. Existují vzdělávací programy, kde se spolu setkávají lidé různých věkových kategorií. A to přispívá k mezigeneračnímu porozumění a toleranci. Lidé si tak mohou i navzájem pomáhat a dělit se o své zkušenosti.

Mezi taková zařízení patří například Akademie aktivního stáří. Vymezení funkcí vzdělávání souvisí s charakteristickými rysy seniorské populace, se změnami v psychických i fyzických funkcích, osobností a postavením ve společnosti.

6 . Druhy vzdělávacích programů pro seniory Vzdělávací programy pro seniory se v současné době vyznačují širokým spektrem možností, které reagují na diferenciaci seniorů z hlediska dosaženého vzdělávání, původní profese, finančních možností, životní zkušenosti a podmínek učení. Jedním ze vzdělávacích programů jsou Univerzity třetího věku (U3V). Jsou pořádány přímo na půdě vysokých škol. Senioři si osvojují poznatky na vysokoškolské úrovni. Absolvováním U3V ale účastníci neobdrží žádný diplom, který by potvrzoval nějakou vysokoškolskou kvalifikaci. „První U3V vznikla v r. 1973 ve Francii na univerzitě společenských věd v Toulouse.“38 Odtud se pak šířila do celého světa. V České republice vznikla první U3V v Olomouci v roce 1986. Postupně se U3V organizuje téměř na všech vysokých školách v ČR. V důsledku rostoucího počtu U3V vznikla u nás v roce 1993 Asociace U3V, která se stala členem mezinárodního sdružení Association Internationale des Universités du Troisiéme Age (AIUTA) vzniklé v roce 1977, jejímiž hlavními cíli bylo podporovat U3V po celém světě; udržovat kontakty mezi členy; slaďovat činnost mezi členy, zvláště pak vzdělávání, studium a výzkum; spolupracovat s organizacemi zabývajících se vzděláváním starší generace. Ne pro všechny seniory je ale možnost navštěvovat pravidelně kurzy U3V přijatelná. Spousta z nich může mít omezenou pohybovou aktivitu nebo být zcela imobilní. Proto vznikl nápad vytvořit rozhlasovou formu Univerzity třetího věku, která je dostupná všem a není ničím omezena. Tento program vznikl na rozhlasové stanici Český rozhlas 2 – Praha v roce 1997. Okruh témat je velice široký (historie, kultura, filozofie atd.). Jedenkrát ročně nabízejí seniorům rehabilitační pobyt v lázních a nebo společný výlet posluchačů, na kterém proběhne vyhodnocení každé etapy výuky. Jednou za týden se senioři mohou setkat také přímo v budově rozhlasu. „Rozhlasová Akademie třetího věku tedy naplňuje seniorům volný čas, přináší jim nové poznatky, nutí je k duševní aktivitě a tím zpomaluje 38 PETŘKOVÁ Anna: Vzdělávání seniorů jako aktuální problém vzdělávání dospělých. In: Aktuální problémy výchovy a vzdělávání dospělých, 1.vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 1994, str. 27

proces stárnutí, pomáhá podepřít jejich sebevědomí a zahání tak myšlenky o nepotřebnosti, umožňuje jim navázat nové sociální kontakty, kterých ve stáří velmi rychle ubývá a konečně poskytuje seniorům orientaci v okolním měnícím se světě i v sobě.“39 Dalším typem jsou Akademie třetího věku a Kluby aktivního stáří. Jsou o něco méně náročné než Univerzity třetího věku a také nejsou vázány na žádnou z vysokých škol. Program obsahuje jedno i více semestrální výuku. „Akademie třetího věku jsou organizovány pod záštitou různých organizací (např. Červený kříž) či institucí (Akademie J. A. Komenského, Domy kultury).“40 Přizpůsobují svůj výklad potřebám a individuálním zájmům posluchačům v postproduktivním věku. Obsah přednášek je zaměřen na poznatky z medicíny, oblíbené jsou i přednášky s kulturním, historickým či literárním zaměřením nebo na různá rekondiční cvičení, jógu nebo jednoduché tance. „Kluby aktivního stáří mají podobné poslání, ale na rozdíl od výše uvedených forem se vyznačují trvalejšími neformálními vztahy, rozvíjením osobních zájmů seniorů a uspokojováním potřeby vzájemného kontaktu.“41 Zaměření akademií třetího věku má několik linií: •

jedna z linií se zaměřuje na poznatky, které přispějí seniorům k osvojení si zdravé životosprávy, předcházení chorobám, naučí je základním pohybovým aktivitám,

•

další je linie sociální, která napomáhá k pochopení a přizpůsobení se změnám v životě seniorů,

•

další okruh tvoří vzdělávání, které se zaměřuje na zprostředkování informací z oblasti kultury, umění, ekologie, historie, literatury,

•

další linii mohou tvořit přednášky, které se dotýkají praktických zájmů seniorů, v tomto případě se tedy může jednat o témata jako jsou zahradničení, turistika, ruční práce atd.,

•

patří sem také cyklus zaměřený výhradně na pohybové aktivity. Kluby důchodců se zaměřují na organizování zájmové činnosti

39 FRANCOVÁ D., Rozhlasová akademie třetího věku [online] Senio.cz 2003, [cit.5. 5. 2008]. Dostupný z www: http://www.senio.cz/index.php?w=art&id=577&rub=8&s= 40 PETŘKOVÁ Anna: Vzdělávání seniorů jako aktuální problém vzdělávání dospělých. In: Aktuální problémy výchovy a vzdělávání dospělých, 1.vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 1994, str. 27 41 Tamtéž, str. 27

seniorů, která je velice různorodá. V rámci těchto klubů jsou organizovány různé aktivity: •

návštěvy muzeí, galerií a různých výstav,

•

poznávací zájezdy a různé exkurze,

•

vzdělávací aktivity,

•

sportovní a rekreační aktivity,

•

besedy s odborníky (lékaři, sociální pracovníci),

•

tvořivé aktivity ,

•

oslavy narozenin nebo jiných výjimečných událostí svých členů. Frekvence aktivit v klubech důchodců jsou individuální. Možnost

vstoupit do klubu má každý senior, který má zájem vyplnit si volný čas nějakou zájmovou činností. Další možnost pro vzdělávání starších lidí je na Lidových univerzitách. Staří lidé, kteří se chtějí vzdělávat, absolvují přednášky společně s mladými posluchači. Velké přínosy to přináší zejména v generačním ovlivňování na obou stranách. Mladé lidi to nutí k porozumění problému starých lidí a staří lidé navazují sociální kontakty a komunikují s mladou generací, která je respektuje. Také seniorská centra se stala způsobem edukace seniorů u nás. Zahrnují různé kurzy, přednášky, odborné semináře a také poradenství v krizových situací. Zvláštností těchto center je, že senioři se aktivně podílejí na realizaci a projektování výchovně-vzdělávacích, poradenských akcí i jiných forem edukační práce. Způsob, jakým mohou senioři získat vzdělání, je řádné studium na vysokých školách mezi ostatními studenty. Senioři nejsou nijak zvýhodňováni, musí absolvovat vše, co ostatní posluchači. Senioři získají diplom, který potvrzuje jejich kvalifikaci. Zejména v zahraniční jsou populární letní univerzitní kurzy pro seniory typu „elderhostel“. Tyto letní kurzy kombinují cestování se vzdělávací aktivitou. Kurzy trvají jeden týden na půdě hostitelských univerzit. Ta sestaví program kurzu, který se skládá s různých tématických částí. Učební program musí být intelektuálně podnětný, musí mýt vysokou odbornou úroveň. Lektoři ovšem musí brát v úvahu fyzický stav starších lidí (zrak, sluch) a přizpůsobit tomu svoji výuku.

Programy podpory společenské angažovanosti seniorů zapojuje seniory do aktivit ve veřejném životě, např. dobrovolné práce. Také přináší seniorům odborné poznatky z oblastí, ve kterých je aktivita starších lidí potřebná, např. ekologie nebo sociální politika. Dalším typem edukačního programu pro seniory jsou poznávací zájezdy. Tyto zájezdy pořádají různé instituce ve spolupráci s vysokými školami, které zajistí například prohlídky různých kulturních památek. Zájezdy mají vzdělávací charakter. Řádné sebevzdělávací programy seniorů sdružuje staré lidi do kroužků, spolků a do jiných sdružení, ve kterých jsou lidé zaměření na sebevzdělávání. Členové si sami stanoví obsah a průběh programu kroužku. Od jejich účastníků se však očekává, že se budou dobrovolně účastnit takových aktivit, ve kterých jsou užiteční zejména starým lidem (v kulturních zařízeních, knihovnách, galeriích, sociálních zařízeních). Podobně jako akademie třetího věku jsou zaměřené na pohybové aktivity, odstranění návyků, rozvoj osobnosti, obohacení o kulturní poznatky, rozvoj zájmových aktivit, zlepšení zdravotních návyků. Programy přípravy na stáří a zdravé stárnutí se začaly prosazovat a realizovat v 70. letech 20. století. Začala stoupat potřeba připravovat lidi na přechod do důchodu a život ve stáří, které se může pro některé lidi stát kritickým uzlem v jejich životní dráze. Stáří totiž provází fyziologické i psychické změny, na které se starší lidé musí postupně připravovat. Pomáhají seniorům vyrovnávat se s pocity osamocení, izolace, zbytečnosti a pocity závislosti na svém okolí. Tyto programy se zaměřují také na to, jak udržet funkční potenciál, na předcházení vzniku nemocí aj. Také tréninky paměti jsou způsobem, jak si udržet dobrou mysl a paměť ve vyšším věku. Mají preventivní a stimulační funkci. Jsou zaměřeny na různá cvičení paměti, podle cílových skupin (pro seniory usilující o soběstačnost; pro seniory s poruchami paměti; pro vedoucí výcvikových skupin – seniory, sociální pracovníky). Ke vzdělávání seniorů patří i aktivity knihoven, které tvoří oporu pro vzdělávání ve městě, ve kterém se nacházejí. Ve spolupráci se seniory se vytvořilo několik programů: •

diskusní kluby pro seniory,

•

specializované oddělení knih pro seniory,

•

rozšíření služeb pro imobilní a jinak nesoběstačné seniory,

•

aktivity pro celou rodinu,

•

dobrovolné aktivity seniorů v knihovnách,

•

vytvoření seniornetu, nejen jako sítě, ale i učícího centra. Poradenství pro seniory nabízí starým lidem rady, informace,

podporu a pomoc v různých životních situacích. Je to forma sociální komunikace. Poradenská činnost má dvě formy: kolektivní, která představuje hlubší seznámení posluchačů, čtenářů a jiných skupin s konkrétními problémy a jejich praktickými případy v životě seniorů (jsou to různá práva seniorů, rady k sebeobraně před napadením atd.) Druhou formou poradenské činnosti je individuální přístup, kdy se řeší problémy a jejich možná řešení ve vztahu k jednotlivci. Edukační činnost zaměřenou na rozvíjení poznatků, činností, výtvarných zručností a tělesných a duševních schopností nabízejí programy zaměřené na tělesnou a pohybovou výchovu seniorů. Některá sportovní zařízení dokonce nabízejí speciální programy pro seniory. Senioři také mohou najít vzdělání na Univerzitách volného času. Univerzity nejsou určeny pouze pro staré lidi, ale pro všechny, kdo mají zájem doplnit své poznání nebo se naučit něco nového. Univerzity volného času nejsou vázány jen na vysoké školy, jejich provozovatelé mohou být střední školy nebo knihovny. Další

možnost

nabízí

profesní

programy

50+,

které

jsou

organizovány ve firmách, které reagují na měnící se technologické prostředí. Charakter těchto programů může být orientován na osvojení si nových znalostí a dovedností, které nebyly součástí kvalifikace nebo se může jednat o osvojení dovedností, které jsou uplatnitelné v široké škále oborů, jedná se tedy o obecné informace, například jak pracovat s počítačem nebo internetem. Samozřejmě se zvyšující se délkou života a prodlužující se dobou odchodu do důchodu se počítá s programy 60+, 70+. Z dalších forem vzdělávání seniorů můžeme jmenovat: •

výměnné pobyty

•

adaptačně-edukační programy v domovech důchodců

•

univerzity mezigeneračního sbližování

Senioři, kteří již zvládají práci s počítačem a internetem, mohou využívat této technologie k samořízenému vzdělávání nebo jen k poznávání nových věcí. Internet je tedy snadno přístupnou cestou k širokému spektru informací. Existuje také několik internetových portálů, které jsou věnovány seniorům. Patří mezi ně například: www.seniortip.cz – jedná se o internetový magazín, kde si lidé mohou přečíst spoustu zajímavých článků. Součástí je i kuchařka s recepty. Nabízí také mnoho různých akcí za poznáváním nových věcí. Ale jsou zde také rady lidí k různým problémům. www.senio.cz – podobně jako seniortip, obsahuje portál senio.cz spoustu článků, rad, povídek, rozhovorů a příběhů. Zabývá se však také možností vzdělávání seniorů, pořádá různé akce a setkání. www.zivot90.cz – internetové stránky sdružení, které svou činností pomáhá zlepšit život seniorům. Jedná se o stránky, které informují seniory o jejich možnostech a nabízejí jim pomoc. www.Remedium.cz - jsou stránky občanského sdružení REMEDIUM, které vzniklo v roce 1998 a poskytuje příležitosti pro vzdělávání, podporuje a pomáhá v psychosociální oblasti. Organizuje vzdělávací, pohybové a společenské programy pro seniory. Vede občanskou poradnu a podporuje rozvoj krizových služeb. www.elpida.cz – pomáhá seniorům zvládat období jejich života. Provozuje linku seniorů, kde zodpoví jakýkoli dotaz, a pořádá kurzy školičky internetu. www.gerontologie.cz – autorem těchto stránek je Česká alzheimerovská společnost. Jedná se o informační servis o službách pro seniory. www.helpnet.cz – informační portál pro osoby se specifickými potřebami. Nejedná se o stránky určené výhradně seniorům. Věnují se i lidem s různými typy postižení. Nachází se zde dokumenty týkající se seniorů a jejich života, publikace a studie o seniorech, služby pro seniory a podává nabídku ke studiu na U3V. www.e-senior.cz – je seniorský portál, který je vybudován Informačním

a poradenským centrem Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze. Záměrem tohoto portálu je zdokonalení orientace v nabídkách dalšího vzdělávání, ale i snazší komunikace s vrstevníky. Na těchto stránkách se také nachází odkaz na virtuální výuku univerzity třetího věku. Jedná se o formu distančního seniorského vzdělávání. Cílem je zpřístupnit vzdělávání U3V těm, co se z nějakých důvodů nemohou účastnit prezenčního studia U3V. Tato činnost je financována z prostředků MPSV a MŠMT, získaných prostřednictvím Asociace univerzit třetího věku. www.seniori.org – jedná se o portál pro seniory, který podporuje právní a sociální sebevědomí a odpovědnost za zdraví životní styl. www.rscr.cz – je Rada seniorů České republiky, která je připravena spolupracovat se státem na tématech týkajících se 3. věku. Například využívání intelektu, potenciálu a zkušeností seniorů ve prospěch společnosti. Chce se podílet na tvorbě a realizaci projektů aktivního stárnutí. Různé informace a diskuze mohou senioři také nalézat v časopisech a novinách, které jsou určeny právě jejich generaci. V České republice existuje časopis Vital Plus, kde si senioři mohou přečíst rozhovory se zajímavými osobnostmi a taky se dozvědí několik praktických rad týkajících se jejich života. Další publikací je časopis Generace, který vychází jednou za dva měsíce a který povzbuzuje seniory k aktivitě a přináší aktuální informace i zajímavá historická témata. Existují však ještě noviny s názvem Doba seniorů, které vydává Rada seniorů ČR. Příležitostí ke vzdělávání a k obohacení osobnosti o nové informace mají senioři opravdu hodně. Záleží však také na nich samotných, zda tuto příležitost využijí a budou tak aktivně prožívat své stáří.

7 . Výzkumný problém Edukace seniorů je v současné době velice aktuální záležitostí. Procento seniorů, kteří navštěvují vzdělávací zařízení každým rokem stoupá. Příčina stoupajícího počtu studujících lidí ve starším středním věku a ve stáří je spatřována ve stárnutí populace a její adaptaci na měnící se technické, společenské a sociální prostředí, ale taktéž je příčinou vzdělávání saturace potřeb sociability, zachování dobrého duševního a fyzického zdraví a uspokojení individuálních zájmů. Vzrůstající počet zájemců z řad seniorů o další vzdělávání by však měl být kompenzován dostatečnou a vzrůstající nabídkou vzdělávacích kurzů. I když nabídka vzdělávacích programů začíná pomalu expandovat i do menších měst, přesto si myslím, že je pokrytí naší republiky těmito programy nedostatečné, ale mezi seniory velmi žádané. Ve své práci se tedy zaměřím na návrh vzdělávacího programu pro seniory, který by mohl být realizován v Lanškrouně. Před stanovením tohoto návrhu však identifikuji vzdělávací potřeby seniorů v Lanškrouně, což je prvním a základním krokem při plánování vzdělávacích akcí.

7.1 . Cíl výzkumu Cílem mého výzkumu je identifikovat vzdělávací potřeby seniorské populace v Lanškrouně a podat návrh na zřízení vzdělávacího centra, které by odpovídalo zájmům a potřebám těchto lidí. Dílčí cíle: 1) Zjistit, o jaký druh vzdělávacích aktivit mají senioři v Lanškrouně zájem. 2) Zjistit, zda by uvítali zřízení vzdělávacího zařízení ve svém městě. 3) Zjistit, zda zájem o zřízení vzdělávacího zařízení pro seniory je ovlivněn pohlavím a věkem. 4) Zjistit, jak je zájem o vzdělávání ve stáří ovlivněn odchodem do důchodu.

5) Zjistit, za jakých časových a finančních podmínek by lidé navštěvovali vzdělávací kurzy.

7.2 . Hypotézy Pro potřeby výzkumného šetření je stanoveno několik hypotéz, které souvisejí s identifikací vzdělávacích potřeb seniorů v Lanškrouně. HH: V Lanškrouně není dostatek příležitostí k uspokojení vzdělávacích potřeb seniorů (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkami č. 6 a 7.) VH1: Lidé v seniorském věku mají zájem o výuku na PC a internetu. (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkou č. 6.) VH2: Lidé v seniorském věku by uvítali zřízení vzdělávacího zařízení ve svém městě. (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkou č. 5.) VH3: Ženy chtějí zřízení vzdělávacího zařízení ve městě spíše jak muži. (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkami č. 1 a 5.) VH4: Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení ve městě mají spíše lidé ve věku od 60 do 74 let, než lidé staří 75 let a více. (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkami č. 2 a 5.) VH5: Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení ve městě se nebude lišit u pracujících a lidí v důchodě. (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkami č. 3, 4, a 5.) VH6: Intenzita návštěvnosti vzdělávacích kurzů (s předpokládanou frekvencí 1 krát za týden, ve všední dny odpoledne) se u pracujících a důchodců lišit nebude. (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkami č.3, 4, 8, 9, 11.) VH7: Většina lidí by byla ochotna přispívat na vzdělávací kurzy určitým finančním obnosem. (Tuto hypotézu budu ověřovat otázkou č. 10.)

7.3 . Metoda výzkumu Pro výzkum bylo zvoleno matematicko-statistické metody, která operuje s velkým počtem případů, tedy pozorovaných jednotek. „Bere

v úvahu jevy a procesy, tak jak jsou dány. Vybírá je a potom pozoruje ex post facto.“42 Pracuje s kvantifikovanými jevy a procesy.

7.4 . Techniky výzkumu Pro účely projektu se zvolila technika standardizovaného rozhovoru. Standardizovaný rozhovor má určitý řád, který se musí dodržovat. Tazatel se musí držet předepsaného textu a musí podle něho postupovat při navazování rozhovoru, při přechodu od jednoho problému k druhému. Tato technika vyžaduje, aby se do výzkumu zapojilo větší množství tazatelů. „Výhodou standardizovaného rozhovoru je, že získané odpovědi se dají dobře statisticky zpracovat, kvantifikovat.“43 Nevýhodou této techniky je relativně vysoká časová náročnost, nákladnost a pracnost. I přesto jsem však tuto techniku zvolila pro svůj výzkum jako nejvhodnější, protože při dotazování seniorů je lepší osobní kontakt, který mi umožní získat více přesných informací. Senioři by totiž mohli obtížněji chápat otázky, a proto mi osobní kontakt s nimi dovolí, abych jim případné nesrozumitelnosti vysvětlila a jasně zaznamenala jejich odpovědi.

7.5 . Výzkumný soubor Základní soubor tvoří senioři a seniorky Lanškrouna ve věku od 60 let a výše. Podle posledního sčítání lidu v roce v 2001 žije v Lanškrouně 1657 lidí starších 60 let.44 Výběrový soubor bude tvořit 125 respondentů. Velikost výběrového souboru jsem určila podle schématu M. Katriaka, který uvádí, že na lokalitách do 10 000 obyvatel by bylo vhodné zkoumat 7,5 % z celkové počtu lidí.45 Ovšem z důvodů časové a finanční náročnosti použiji vzorek s 50 respondenty. Tento vzorek však nebude mít požadovanou velikost, aby 42 SCHNEIDER, Milan. Úvod do základů sociologického výzkumu. Olomouc : Rektorát Univerzity Palackého, 1990. str.14 43 SCHNEIDER, Milan. Úvod do základů sociologického výzkumu. Olomouc : Rektorát Univerzity Palackého, 1990. str.19 44 Český statistický úřad : Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2005 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: . 45 SCHNEIDER, Milan. Úvod do základů sociologického výzkumu. Olomouc : Rektorát Univerzity Palackého, 1990, str. 143

splnil podmínky reprezentativnosti vzhledem k velikosti cílové populace. Pro výběr respondentů jsem zvolila techniku sněhové koule. „Snowball Technique spočívá ve výběru jedinců, při kterém nás nějaký původní informátor vede k jiným členům naší cílové skupiny.“46 Tato technika neslouží k vytvoření reprezentativního vzorku, ale vzhledem k nedostatečným informacím o složení cílové skupiny, byla použita jako nejvhodnější nástroj výběru výzkumného souboru.

7.6 . Výzkumný terén Výzkumným terénem bude město Lanškroun. Lanškroun je malé město s 10 000 obyvateli. Je dynamickým průmyslově orientovaným městem. Vyniká v průmyslových odvětvích jako je elektronika, strojírenství a papírnictví. Kulturní život zajišťují městské organizace - kulturní centrum, kino, městská knihovna, městské muzeum, informační centrum a různé tělovýchovné spolky. Ve městě působí 3 kluby důchodců, které umožňují setkávání seniorů v různých časových intervalech. Klub důchodců Lanškroun se schází každou první středu v restauraci U Krkovičky, besedy jsou zaměřeny na různá témata jako zdravotnictví, život ve městě aj. Pořádá také poznávací zájezdy. Klub důchodců ZO OS KOVO Lanškroun nabízí jednoměsíční setkávání na odborná témata nebo nabízí zájmové programy. Klub důchodců Hradební 202 pořádá setkávání, která mají mezigenerační charakter, jejími účastníky jsou jak senioři, tak učitelé škol a zdravotníci. Obsah setkání je zaměřen a témata zdravotnictví, cestopisy. Tento klub také nabízí využití volného času dle individuálních potřeb (šachy, denní tisk, karty, apod.). Staří lidé jsou také členy turistického klubu, který je ve městě velice oblíbený. Jeho členy však nejsou pouze senioři, ale lidé všech věkových kategorií. V Lanškrouně se lidé účastní nebo jsou členy různých klubů a spolků. Český zahrádkářský svaz má svojí základnu v Praze, ale jeho regionální sdružení jsou rozmístěna po celé republice. Jedním ze z nich je také sdružení v Ústí nad Orlicí, pod jehož oblast spadá mimo jiné i město 46 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2005. str. 114

Lanškroun. Český zahrádkářský svaz organizuje akce pro širokou veřejnost, například: pořádání zájezdů na výstavy rostlin, zajišťuje školení pro zájemce, vede odbornou poradnu, vydává časopis Zahrádkář. Junák, svaz skautů a skautek ČR se v Lanškrouně štěpí na dvě střediska: středisko Dikobraz a středisko Zubr. Obě střediska se věnují pořádní her, kulturních a sportovních akcí, táborů a setkávání v klubovnách. Jejich členové nejsou jen děti a mládež, ale své členství ve sdruženích obnovily i starší generace, které byly jejich členy jako mladí lidé a nazývají se Oldskauti. Mezi Oldskauty patří i lidé důchodového věku. Počet Oldskautů v obou střediscích je přibližně 50. Fotoklub Lanškroun je jedním z velmi úspěšných spolků, které ve městě existují. Fotoklub čítá 13 členů všech věkových kategorií. Klub pořádá spoustu setkání, účastní se různých akcí a besídek ve městě, kde pořizují spoustu fotografií, které se pak vystavují na vernisážích nebo publikují v městském týdeníku Listy lanškrounska. Jejich fotografie je možno zhlédnout na internetové adrese http://www.fotolan.cz/. Myslivecký spolek Lanškroun pořádá střelecké a kynologické akce, vede kurzy pro uchazeče pro první lovecký lístek a semináře na témata týkající se myslivost. Celkový počet členů je kolem 1 200, senioři tvoří asi 10 % tohoto počtu. Občanské sdružení Zelená louka se snaží o širší účast veřejnosti v oblasti životního prostředí. Cílem tohoto sdružení je obnova kulturních setkávání, která by měla lidi nabádat k uvědomění si nutnosti ochrany životního prostředí. Občanské sdružení Zelená louka také pořádá v domově pro seniory 6 krát za rok přírodovědné a kulturní promítací programy. Tato promítání se těší u seniorů veliké oblibě. Lidé ve městě mohou také využívat nabídek kulturního centra, které pořádá různá divadelní představení, hudební koncerty různých žánrů a zaměření nebo cestopisné besedy. Senioři jsou také častými účastníky koncertů vážné hudby, které se pořádají jednou za měsíc v sále Lanškrounského zámku. Přesto však město nevyužívá všechny své možnosti. Příležitostí

ke sportovnímu vyžití je v tomto městě dost pro všechny věkové kategorie. Lanškroun ovšem pokulhává za ostatními městy v okolí svojí kulturní a zájmovou činností, která by se týkala i jiných, nesportovních, aktivit. Město postrádá organizované kulturní či multifunkční centrum pro pořádání divadelních představení, plesů či rozsáhlých vzdělávacích akcí pro různé věkové kategorie, které by vyhovovalo svou velikostí a zařízením.

7.7 . Finanční rozpočet Náklady na tisk dotazníků..................................................625 Kč (1 dotazník – 2 str., 1 str. - 2,50 Kč =5 Kč x 125 počet dotazníků.) Kancelářské potřeby..........................................................250 Kč CELKEM CENA VÝZKUMU.......................................875 Kč

7.8 . Časový harmonogram 1. Fáze přípravná Návrh znění projektu

do 30. 05. 2008

Zajištění podkladového materiálu

do 31. 10. 2008

Zpracování teorie

do 14. 02. 2009

2. Fáze realizační Zpracování techniky rozhovoru

do 07. 03. 2009

Sběr dat v terénu

do 14. 03. 2009

Záznam dat pro zpracování

do 18. 03. 2009

3. Fáze závěrečná Zpracování výsledků výzkumu

do 20. 03. 2009

Interpretace dat

do 21. 03. 2009

4. Fáze doporučení Návrh vzdělávacích aktivit

do 22.03.2009

7.9 . Zpracování výsledků a interpretace dat Jsem si vědoma, že výsledky mého výzkumu nejsou reprezentativní, a tudíž nemohou být zobecněny na celkovou populaci mé cílové skupiny. Jak již bylo vysvětleno výše, pro výzkum jsem oslovila pouze 50 respondentů, a tak ani výsledky nemohou být uváděny v relativních číslech. Proto při zpracovávání výsledků a interpretaci dat budu uvádět čísla absolutní. HH: V Lanškrouně není dostatek příležitostí k uspokojení vzdělávacích potřeb seniorů. Tato hypotéza byla ověřována otázkami, ve kterých se zjišťovalo, o jaké typy vzdělávacích aktivit mají senioři zájem, a zda mají možnost tyto aktivity uspokojovat ve svém městě již teď, v současné době. Z 47 dotázaných respondentů, kteří vyjádřili potřebu se vzdělávat v jimi zvolených oblastech, 31 uvedlo, že tyto vzdělávací zájmy v Lanškrouně uspokojovat nemohou, protože zde k tomu není dostatek příležitostí. Zejména pak v oblasti výuky na PC a internetu, která je mezi seniory nejvíce žádaná. Hypotéza byla potvrzena. VH1: Lidé v seniorském věku mají zájem o výuku na PC a internetu. Tato hypotéza byla ověřována otevřenou otázkou číslo 6, kde měli respondenti uvést, o jaké tematické zaměření kurzů mají zájem. 14 respondentů uvedlo, že má zájem o výuku na PC a o jednoduchou orientaci na internetu. Tato hypotéza se mi tedy potvrdila. VH2: Lidé v seniorském věku by uvítali zřízení vzdělávacích zařízení ve svém městě. I tato hypotéza se mi potvrdila. 47 dotazovaných odpovědělo na otázkou č. 5 „Zda mají zájem o zřízení vzdělávacího programu“ kladně. VH3: Ženy chtějí zřízení vzdělávacího zařízení ve městě spíše než muži. Hypotézu

jsem

ověřovala

porovnáváním

zájmu

o

zřízení

vzdělávacího programu mezi muži a ženami. Celkem bylo ve výzkumu dotázáno 33 žen a 17 mužů. Z toho 1 žena a 2 muži odpověděli, že nemají zájem o zřízení vzdělávacího programu ve svém městě, zbytek dotazovaných odpověděl kladně. Z počtu jedna žena a dva muži se však nedá usuzovat, že ženy mají větší zájem o zřízení vzdělávacího programu než muži. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. VH4: Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení ve městě mají spíše lidé ve věku od 60 do 74 let, než lidé staří 75 let a více. Tuto hypotézu jsem ověřovala porovnáváním zájmu o zřízení vzdělávacího programu mezi lidmi ve věku od 60 do 74 let a lidmi ve věku 75 let a staršími. 42 respondentů bylo ve věkové kategorii 60 – 74 let a 8 respondentů, kterým bylo 75 let a více. Z toho 2 respondenti z věkové kategorie 60 – 74 let a 1 respondent z kategorie 75 let a více odpověděli, že nemají zájem o zřízení vzdělávacího zařízení v Lanškrouně. Ani z tohoto počtu se nedá vyvodit závěr, že by lidé ve věku od 60 do 74 let měli větší zájem o zřízení vzdělávacího zařízení, než lidé ve věku 75 let a více. Tato hypotéza se mi také nepotvrdila. VH5: Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení ve městě se nebude lišit u pracujících a lidí v důchodě. Porovnáním zájmu o zřízení vzdělávacího programu na jedné straně mezi lidmi, kteří ještě pracují, lidmi, kteří jsou již v důchodě, ale přesto pracuji, a na druhé straně lidmi, kteří jsou již v důchodě a již nepracují, byla tato hypotéza potvrzena. Z 50 dotazovaných respondentů bylo 8 seniorů, kteří byli ještě zaměstnáni, 3 lidé již byli v důchodě, ale přesto ještě chodili do zaměstnání a 39 lidí bylo již v důchodě. Z toho 1 člověk, který byl ještě zaměstnán a 2 lidé v důchodě neměli zájem o zřízení vzdělávacího programu. Z tohoto počtu se tedy nedá usuzovat na odlišný zájem. VH6:

Intenzita

návštěvnosti

vzdělávacích

kurzů

(s

předpokládanou frekvencí 1x za týden, ve všední dny odpoledne) se u pracujících a důchodců lišit nebude. Mezi lidmi pracujícími v zaměstnání a lidmi v důchodě, kteří ještě stále zůstávali v práci, na jedné straně a lidmi v důchodě na druhé straně

byly srovnávány jejich preference týkající se frekvence návštěvnosti kurzů, upřednostňované části týdnu (všední dny nebo víkendy) a části dne (dopoledne, odpoledne a večer). Názory mezi seniory pracujícími a ekonomicky neaktivními starými lidmi se nijak významně nelišily. Všechny skupiny preferovaly jako nejvhodnější frekvenci návštěvnosti kurzů 1x za 14 dní, tedy 6 seniorů stále zaměstnaných, 3 lidé v důchodě stále chodících do zaměstnání a 21 důchodců. Tento stav se však od předpokládaného výsledku liší. Tato část hypotézy se mi nepotvrdila. Naopak předpoklad o upřednostňované části týdnu a části dne byl potvrzen. Všechny skupiny se shodly na všedních dnech odpoledne. Všední dny preferovali 4 lidé v zaměstnání, 2 pracující důchodci a 31 důchodců, odpolední hodiny zvolilo jako nejlepší 5 lidí v zaměstnání, 2 důchodci, kteří stále navštěvují zaměstnání a 33 důchodců. VH7: Většina lidí by byla ochotna přispívat na vzdělávací kurzy určitým finančním obnosem. Z 47 respondentů, kteří si přáli zřízení vzdělávacího programu, 46 odpovědělo, že by byli ochotni přispívat na vzdělávací kurzy. Tato hypotéza se mi potvrdila. Grafy k jednotlivým hypotézám se nachází v příloze č. 2.

7.9.1 . Shrnutí výsledků hypotéz Na základě výsledků, které zde byly předloženy, mohu konstatovat, že senioři mají zájem o zřízení vzdělávacího zařízení, které by odpovídalo jejich zájmům. Rozhodně si však nečiním nárok na zobecňování výsledků na celou cílovou populaci seniorů v Lanškrouně. Protože jak již řečeno bylo zdůvodněno výše, do výzkumu bylo zahrnuto pouze 50 respondentů.

8 . Návrh vzdělávacího zařízení pro seniory Cílem této práce tedy bylo identifikovat vzdělávací potřeby seniorů v Lanškrouně a na základě výsledků této identifikace navrhnout vhodné vzdělávací zařízení.

8.1 . Identifikace potřeb: výsledky rozhovoru Senioři byli dotazováni na otázky týkající se jejich zájmu o zřízení vzdělávacího zařízení v Lanškrouně a jejich představě o náplni, aktivitách, které by vzdělávací zařízení pro seniory mělo nabízet. Největší zájem projevili senioři o: •

výuku na PC a ovládání internetu,

•

získávání informací z oblasti historie, literatury, výuka cizích jazyků,

•

ruční práce, exkurze,

•

pohybové aktivity (plavání, joga, atd.),

•

informace týkající se problematiky stáří a stárnutí, vyrovnávání se změnami ve stáří, informace o možnosti využití služeb různých zařízení. Na základě těchto artikulovaných potřeb by v Lanškrouně mohla

vzniknout Akademie třetího věku, jako vhodné zařízení uspokojující potřeby seniorů v Lanškrouně. Akademie třetího věku jsou o něco méně náročné než Univerzity třetího věku a také nejsou vázány na žádnou z vysokých škol. Program obsahuje jedno i více semestrální výuku. Přizpůsobují svůj výklad potřebám a individuálním zájmům posluchačů.

8.2 . Cíl Akademie třetího věku by měla pokrýt výše uvedená témata a umožnit tak seniorům získávání nových znalostí a dovedností v oblastech, které si sami zvolili, a zároveň poskytne těmto lidem možnost navazování nových sociálních kontaktů a nabídne jim smysluplnou náplň volného času.

8.3 . Podmínky pro studium na Akademii třetího věku Lidé, kteří se chtějí účastnit výuky musí být ve věku od 60 let a výše a měli by mít chuť se vzdělávat. Akademie bude nabízet dva moduly, každý modul bude obsahovat 3 semestry. Zimní semestr bude probíhat od září do prosince, letní semestr od února do května.

8.4 . Organizace Akademie třetího věku 8.4.1 . Studijní plán Inventář disciplín: Výuka na Akademii třetího věku by byla rozdělena do dvou modulů, z nichž každý by měl trvání 3 semestry. První modul by byl zaměřen spíše teoreticky, tedy na získávání nových poznatků. Bude zahrnovat přednášky a cvičení z výuky na PC a internetu, tématické přednášky z různých oblastí vědy (historie, psychologie, literatura) a přednášky zaměřené na pomoc seniorům orientovat se v nové etapě života, tzv. „Gerontologie v praxi“. Druhý modul by byl orientován prakticky, tedy na osvojování nových dovedností a cvičení. Bude zahrnovat praktické kurzy z různých okruhů ručních prací (výroba keramiky, šperků, kresba), přednášky a cvičení z výuky na PC a internetu a poslední kurz bude zaměřen na procvičování těla, konkrétně osvojování si cvičební prvků jógy. Časová dotace: 8x 2 hodiny/semestr (setkávání 1x 14 dní) celkem 3 semestry Forma: přednáška, seminář, praktické kurzy, cvičení Kapacita: max. 25 studentů Podmínky ukončení kurzu: ohodnocení celého dobrovolně vykonaná zkouška z příslušného předmětu Podrobný popis studijního plánu najdete v příloze č. 2.

semestru,

8.5 . Technické podmínky: Pro konání výuky Akademie třetího věku by mohla být využita Základní škola Dobrovského v Lanškrouně. Škola disponuje vhodným zařízením pro výuku, konkrétně moderně vybavené třídy, počítačovou učebnu, tělocvičnu, krytý bazén a zahradu. Nebo také po vzoru sousedního města, které využilo dotací z Evropské unie, by Lanškroun mohl postavit multifunkční středisko, ve kterém by se kurzy Akademie třetího věku mohly pořádat.

8.6 . Financování Akademie třetího věku Na provoz Akademie třetího věku však bude zapotřebí zajistit také finanční prostředky. Na tomto místě více než plánovat financování, bych chtěla spíše polemizovat o možnostech financování, které by umožnily projekt Akademie třetího věku realizovat. Jako způsob financování se zde naskýtá

možnost využít zdrojů

z Evropských sociálních fondů (ESF). Mimo jiné prioritou Evropského sociálního fondu v České republice je vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož cílem je zkvalitnění všech stupňů vzdělávání a stimulace celoživotního učení, a také podpora zaměstnanosti, která se snaží o začleňování lidí ze znevýhodněných skupin (i seniorů) a jejich podporu na trhu práce. 47 Další možností financování Akademie třetího věku by bylo zapojení ze strany městského úřadu Lanškroun. Město Lanškroun se svými granty podílí na financování různých kulturních a sportovních akcí, které se ve městě konají. Proto jsem přesvědčena, že by jistě přispělo na zřízení Akademie třetího věku. Určitou finanční částkou by jistě přispěli i samotní senioři, jak uvedli při rozhovoru. Tato částka by mohla do jisté míry pokrývat například platy lektorů na akademii.

47 Evropský sociální fond [online]. 2006 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

9 . Závěr V předešlém textu jsem se zabývala vzdělávacími potřebami seniorů v Lanškrouně. Vyústěním mé práce byl návrh vzdělávacího zařízení Akademie třetího věku. Téma jsem si vybrala, protože je v současné době velice aktuální. Vzhledem ke stále nově vznikajícím zařízením, které se vzděláváním seniorů zabývají, se dá říci, že se edukace seniorů stává fenoménem dnešní doby. Cílem této práce tedy bylo identifikovat vzdělávací potřeby seniorů v Lanškrouně a na základě zjištěných výsledků výzkumu byl navržen projekt Akademie třetího věku. Realizovaný výzkum potvrdil mé domněnky o tom, že senioři v Lanškrouně mají zájem o zřízení vzdělávacího zařízení, které by uspokojovalo jejich edukační potřeby. Přičemž největší zájem jevili senioři o výuku počítačové gramotnosti. Pro lanškrounské seniory, jak vyplynulo z proběhlého výzkumu, však mnoho příležitostí pro vzdělávání není. V Lanškrouně sice existují 3 kluby seniorů, ale tyto kluby se nevěnují vzdělávací činnosti. Proto by se jako vhodná alternativa mohla jevit Akademie třetího věku. Myslím si tedy, že cíl mé práce byl naplněn. Na tomto místě bych však chtěla upozornit, že mým záměrem nebylo navrhnout podrobný projekt Akademie třetího věku. V této práci jsem se zabývala pouze stručným návrhem projektu, tzn. cíl, studijní plán, časové dotace a technické parametry. Domnívám se však, že projekt byl zpracován tak, aby se s ním dalo pracovat i nadále, tedy aby se podrobněji rozpracoval a dostal tak možnost být skutečně realizován. Problém s financováním tohoto projektu by, podle mého názoru, mohl být vyřešen, již zmíněnými možnostmi, tj. účastí města Lanškroun, místních škol a také dotacemi z Evropské unie. Pokud by tedy již žádné okolnosti nebránily ve vzniku Akademie třetího věku v Lanškrouně, je tu reálná šance, že by se tento projekt mohl v budoucnosti uskutečnit. Vždyť v konečném důsledku se zde jedná o blaho občanů a prestiž města Lanškrouna.

Na úplný závěr bych chtěla podotknout, že díky této bakalářské práci jsem získala nový pohled problematiku stáří a stárnutí, na možnosti a snahu seniorů prožívat svůj život aktivně a důstojně. A pokud bych měla někdy v budoucnu možnost pracovat v této oblasti, jistě bych se ráda zapojila. Práce se seniory se mi jeví jako zajímavá a obohacující. Pevně proto věřím, že se lanškrounští senioři dočkají a Akademie třetího věku bude zrealizována i v jejich městě.

Seznam použité literatury 1) ČORNANIČOVÁ,

Rozália. Edukácia

seniorov.

1.

Univerzita

Komenského, Bratislava : [s.n.], 1998. s. 155. ISBN 8022312061 2) DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2005. 374 s. ISBN 9788024601397 3)

FÜRST, Maria. Psychologie. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1997. 243 s. ISBN 8071981990

4)

HNILICOVÁ, Helena, Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví in PAYNE, Jan, a kol. Kvalita života a zdraví. Praha : Triton, 2005, s. 629 ISBN 8072546570

5) KALVACH, Zdeněk, HRABĚTOVÁ, Eva. Senior a já.... [s.l.] : [s.n.], 2005. 76 s 6) KUCHAŘOVÁ, Věra. Staří lidé ve společnosti a v rodině. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1996. 43 s. 7) KUCHAŘOVÁ, Věra. Život ve stáří (Zpráva o výsledcích empirického

výzkumu),

2002

in

VOHRALÍKOVÁ,

Lenka,

RABUŠIC, Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Výzkumné centrum Brno : VÚPSV, 2004. 90 s. 8) OSN. Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. Madrid : [s.n.], 2002. 34 . 9) PETŘKOVÁ Anna: Vzdělávání seniorů jako aktuální problém vzdělávání dospělých. In: Aktuální problémy výchovy a vzdělávání dospělých, 1.vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 1994, ISBN 8070673583 10) PETŘKOVÁ, Anna, ČORNANIČOVÁ, Rozália. Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. 92 s. ISBN 8024408791 11) PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky IV : Vývoj člověka v druhé polovině života. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1974. 495 s. 12) ŘÍČAN , Pavel. Cesta životem. Praha : Portál, 1990. 435 s. ISBN 8070380780

13) SCHNEIDER, Milan. Úvod do základů sociologického výzkumu. Olomouc : Rektorát Univerzity Palackého, 1990. 158 s. 14) STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 319 s. ISBN 8071782742 15) VÁGNEROVÁ , Marie. Vývojová psychologie II. : Dospělost a stáří. Praha : Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5 16) VIDOVIČOVÁ, Lucie, RABUŠIC, Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti (zpráva z empirického výzkumu)

2003

in

VOHRALÍKOVÁ,

Lenka,

RABUŠIC,

Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Výzkumné centrum Brno : VÚPSV, 2004. s. 90 Internetové zdroje: 1) Český statistický úřad : Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 [online]. 2004 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: . 2) Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2005 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/580511?OpenDocument 3) Evropský sociální fond [online]. 2006 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . 4) FRANCOVÁ, D., Rozhlasová akademie třetího věku [online] Senio.cz 2003, [cit.5. 5. 2008]. Dostupný z WWW: http://www.senio.cz/index.php?w=art&id=577&rub=8&s= 5) Město Lanškroun [online]. 2004 [cit. 2009-01-26]. Dostupný z WWW: . 6) MPSV. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 : Kvalita života ve stáří [online]. 2008 [cit. 2008-12-17]. Dostupný z WWW: . 7) OSN. Zásady OSN pro seniory [online]. 2005 [cit. 2009-02-02]. Dostupný z WWW: .

8) PALÁN, Zdeněk. Andragogický slovník [online]. 2002 [cit. 2009-0104]. Dostupný z WWW: 9) The European Federation of Older Persons [online]. [cit. 2009-0120]. Dostupný z WWW: .

Přílohy

Příloha č. 1 Rozhovor 1) Pohlaví a) muž b) žena 2) Do jaké věkové kategorie spadáte? a) 60 – 74 let b) 75 – 89 let c) 90 a více let 3) Jste již v důchodě? a) ano b) ne 4) Jste pracující důchodce? a) ano b) ne 5) Měl/a byste zájem o zřízení vzdělávacího programu (Akademie třetího věku, kluby aktivního stáří, seniorské centrum) ve vašem městě? a) ano b) ne 6) O jaké tématické zaměření kurzů v rámci vzdělávacího programu, odpovídající vašim zájmům, by se podle vás mělo jednat? .......................................................................................... ...................................................................................................... ...................................................................................................... ..............................................................................................

7) Máte možnost v Lanškrouně navštěvovat kurzy (přednášky, besedy), které by těmto zájmům odpovídaly? a) ano b) ne 8) Jakou část týdne byste byli ochotní věnovat návštěvám vzdělávacích programů? (zaškrtněte jednu nebo více možností) a) všední dny b) víkendy 9) Jakou část dne byste byli ochotní věnovat návštěvě vzdělávacích programů? (zaškrtněte jednu nebo více možností) a) dopoledne b) odpoledne c) večer 10) Byli byste ochotní na tyto služby přispívat nějakým finančním obnosem? a) ano b) ne 11) Jak často by se měly pořádat vyučovací hodiny kurzu? a) 1x týdně b) 1x za 14 dní c) 1x měsíčně d) jiné, uveďte.....................................................................

Příloha č. 2 Graf k hlavní hypotéze Je v Lanškrouně dostatek příležitostí k uspokojení potřeb?

ano ne

Graf k vedlejší hypotéze č. 1

Tématické zaměření kurzů

pc přednášky z různých oborů ruční práce cvičení

Graf k vedlejší hypotéze č. 2

Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení

ano ne

Graf k vedlejší hypotéze č. 3

Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení podle pohlaví

ženy- nemají zájem Muži – nemají zájem Ženy – mají zájem Muži – mají zájem

Graf k vedlejší hypotéze č. 4 Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení podle věku

60 – 74 let mají zájem 75 a více let mají zájem 60 – 74 let nemají zájem 75 a více let nemají zájem

Graf k vedlejší hypotéze č. 5 Zájem o zřízení vzdělávacího zařízení podle ekonomické aktivity

pracující ano důchodci ano pracující ne důchodci ne

Grafy k vedlejší hypotéze č. 6

Preference ve frekvenci návštevnosti vzdělávacích kurzů ekonomicky aktiv ní 1krát za týden ekonomicky neaktiv ní 1krát za týden ekonomicky aktiv ní 1krát za 14 dní ekonomicky neaktiv ní 1krát za 14 dní

Upřednostňovaná část týdne k návštěvám vzdělávacích programů

ekonomicky aktiv ní v šední dny ekonomicky neaktiv ní v šední dny ekonomicky aktiv ní v íkendy ekonomicky neaktiv ní v íkendy

Preferovaná část dne k návštěvám vzdělávacích programů

ekonomicky aktivní dopoledne ekonomicky neaktivní dopoledne ekonomicky aktivní odpoledne ekonomicky neaktivní odpoledne ekonomicky aktivní večer ekonomicky neaktivní večer

Graf k vedlejší hypotéze č. 7

Ochota seniorů přispívat na vzdělávací program

ano ne

Příloha č. 3 Modul č. 1

I. semestr – Ovládání PC (software a hardware) Časová dotace: 8 x 2 hodiny/semestr (setkávání 1x 14 dní) celkem 3 semestry Forma: přednáška, seminář Kapacita: max. 25 studentů Podmínky ukončení kurzu: ohodnocení celého semestru, dobrovolně vykonaná zkouška z příslušného předmětu. _____________________________________________________________ 1. blok •

úvodní přednáška, seznámení se s organizací celého semestru

•

seznámení se základními ovládacími prvky počítače (rozdíl mezi hardware a software)

2. blok •

základní práce s operačním systémem (Windows, Linux)

•

správa a obsluha hardware (přidání tiskárny, scanneru)

•

správa souborů a práce s nimi

3. blok •

používání textového, tabulkového, databázového editoru

4. blok •

práce s internetem, e-mailem, komunikace pomocí IRC klientu, teorie P2P sítí, komunikace vnitřních sítí a FTP sítě

5. blok •

zásady bezpečnosti práce na PC, používání firewall, antiviru, antispyware

6. blok

•

teorie tvorby záloh, vypalování CD, komprimování

7. blok •

PC jako multimediální stanice (přehrávání filmů, CD, tvorba DVD,...)

8. blok •

shrnutí celého kurzu, prověření znalostí testem, dotazy (diskuze)

II. semestr – Tématické přednášky z různých oblastí vědy (historie, psychologie, sociologie, literatura, technika) Časová dotace: 8 x 2 hodiny/semestr (setkávání 1x 14 dní) celkem 3 semestry Forma: přednáška, seminář Kapacita: max. 25 studentů Podmínky ukončení kurzu: ohodnocení celého semestru, dobrovolně vykonaná zkouška _____________________________________________________________ 1. blok •

seznámení se s průběhem semestru

•

nejdůležitější momenty světové historie

2. blok •

nejdůležitější momenty české historie

3. blok •

vývojová psychologie (narození - puberta)

4. blok •

vývojová psychologie (raná dospělost - stáří)

5. blok •

vybrané aspekty kulturní a sociální antropologie

6. blok •

3 nejznámější čeští básníci

•

četba básní a jejích interpretace

7. blok •

3 nejznámější čeští spisovatelé

•

četba úryvků z jejich knih

8. blok •

seznámení s nejnovějšími technologickými přístroji

•

hlasové ovládání PC, mobilní telefony, kardiograf na mobilu, digitální fotoaparát

III. semestr – Gerontologie v praxi (cyklus přednášek zaměřených na pomoc seniorům orientovat se v novém období života) Časová dotace: 8 x 2 hodiny/semestr (setkávání 1x 14 dní) celkem 3 semestry Forma: přednáška, seminář Kapacita: max. 25 studentů Podmínky ukončení kurzu: ohodnocení celého semestru, dobrovolně vykonaná zkouška 1. blok •

definice stáří a stárnutí

•

rizika a omezení seniorské populace

2. blok •

psychologická a psychiatrická problematika ve stáří

•

psychické projevy stárnutí

•

nejčastější psychické a psychiatrické poruchy ve stáří - prevence

3. blok •

senior v sociálních vztazích (nová sociální role a životní program, změny v životní orientaci, nové úkoly, které stáří přináší)

4. blok •

příprava na stáří

•

druhý životní program

5. blok •

kvalita života seniorů

6. blok •

služby pro seniory

•

možnosti a způsoby využívání sociálních zdravotnických a právních služeb

7. blok •

pomůcky, které usnadňují seniorům život

8. blok •

způsoby trávení volného času

Modul č. 2 I. semestr – Kurzy ručních prací Časová dotace: 8 x 2 hodiny/semestr (setkávání 1 x 14 dní) celkem 3 semestry Forma: praktické kurzy Kapacita: max. 20 studentů Podmínky ukončení kurzu: ohodnocení celého semestru _____________________________________________________________ 1. blok •

výroba keramiky I.

2. blok •

výroba keramiky II.

3. blok •

zdobení keramiky (malování a zdobení hrnečků, váz, květináčů)

4. blok •

výroba šperků I.

5. blok •

výroba šperků II.

6. blok •

výroba adventních věnců

7.blok •

aranžování rostlin

8. blok •

kurz kresby

II. semestr – Ovládání PC (software a hardware) Časová dotace: 8 x 2 hodiny/semestr (setkávání 1x 14 dní) celkem 3 semestry Forma: přednáška, seminář Kapacita: max. 25 studentů Podmínky ukončení kurzu: ohodnocení celého semestru, dobrovolně vykonaná zkouška z příslušného předmětu. _____________________________________________________________ 1. blok •

úvodní přednáška, seznámení se s organizací celého semestru

•

seznámení se základními ovládacími prvky počítače (rozdíl mezi hardware a software)

2. blok •

základní práce s operačním systémem (Windows, Linux)

•

správa a obsluha hardware (přidání tiskárny, scanneru)

•

správa souborů a práce s nimi

3. blok •

používání textového, tabulkového, databázového editoru

4. blok •

práce s internetem, e-mailem, komunikace pomocí IRC klientu, teorie P2P sítí, komunikace vnitřních sítí a FTP sítě

5. blok •

zásady bezpečnosti práce na PC, používání firewall, antiviru, antispyware

6. blok •

7. blok

teorie tvorby záloh, vypalování CD, komprimování

PC jako multimediální stanice (přehrávání filmů, CD, tvorba

•

DVD,...) 8. blok •

shrnutí celého kurzu, prověření znalostí testem, dotazy (diskuze)

III. semestr – Jóga pro seniory Časová dotace: 8 x 2 hodiny/semestr (setkávání 1x 14 dní) celkem 3 semestry Forma: cvičení Kapacita: max. 25 studentů Podmínky ukončení kurzu: ohodnocení celého semestru _____________________________________________________________ •

tento kurz je zaměřen na postupné osvojování si cvičebních prvků jógy