UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta. Katedra sociologie a andragogiky. Institut celoživotního vzdělávání

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Institut celoživotního vzdělávání

REKVALIFIKACE – NÁSTROJ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI RETRAINING – AN INSTRUMENT OF ACTIVE EMPLOYMENT POLICY Bakalářská diplomová práce

VENDULA ŠESTÁKOVÁ

Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Alena Vajnerová OLOMOUC 2012

Autorské prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně. Veškeré literární a ostatní prameny, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Ve Mšeně dne 23. března 2012

………………………………………………………… Vendula Šestáková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Aleně Vajnerové za odborné vedení mé bakalářské diplomové práce (dále jen „bakalářské práce“), za její cenné rady a věcné připomínky, trpělivost a vstřícný přístup.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................ 7 1 NEZAMĚSTNANOST ............................................................................ 10 1.1 Úvod do problému nezaměstnanosti ................................................... 10 1.1.1 Význam slova práce ..................................................................... 11 1.1.2 Definice nezaměstnanosti ............................................................ 11 1.1.3 Druhy nezaměstnanosti ................................................................ 12 1.2 Vývoj nezaměstnanosti po změně režimu .......................................... 14 2 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................... 15 2.1 Postavení a role politiky zaměstnanosti v sociální politice státu ........ 17 3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ........................................ 19 3.1 Pro koho je APZ určena ...................................................................... 20 3.2 Nástroje APZ ...................................................................................... 21 4 REKVALIFIKACE ................................................................................. 26 4.1 Druhy rekvalifikace ............................................................................ 27 4.2 Cílení rekvalifikací ............................................................................. 29 5 FINANCOVÁNÍ APZ ............................................................................. 31 5. 1 Financování ze státního rozpočtu ...................................................... 31 5.2 Financování z Evropského sociálního fondu ...................................... 32 6 SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE MĚLNÍK ........................ 33 6.1 Demografie okresu.............................................................................. 33 6.2 Zaměstnanost ...................................................................................... 35 6.3 Volná pracovní místa .......................................................................... 35 7 ANALÝZA ÚČINNOSTI REKVALIFIKACÍ U ÚŘADU PRÁCE V MĚLNÍKU............................................................................................... 36 7.1 Program APZ na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku ............................ 36 7.2 Pravidla pro zařazování UOZ do rekvalifikací u Úřadu práce v Mělníku .................................................................................................. 38 7.3 Složení skupiny účastníků rekvalifikací u Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 – základ respondenční skupiny ............................................. 39 7.4 Respondenční skupina ........................................................................ 43 7.5 Účinnost rekvalifikací na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce na Mělnicku ............................................................................. 52

7.6 Celkové hodnocení analýzy účinnosti rekvalifikací na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 .......................................................................................................... 54 ZÁVĚR ........................................................................................................ 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................... 60 ANOTACE PODKLAD PRO ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE STUDENTA

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Věkové složení obyvatelstva na okrese Mělník…............ 34 Tabulka č. 2 Poptávka volných pracovních míst dle vzdělanosti na okrese Mělník ……………………………………………36 Tabulka č. 3 Složení skupiny účastníků rekvalifikací podle věku a pohlaví ………………………………………………...40 Tabulka č. 4 Složení skupiny účastníků rekvalifikací dle vzdělání …. .41 Tabulka č. 5 – Počet uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání ...42 Tabulka č. 6 – Složení UOZ podle skupin stanovených v § 33 zákona o zaměstnanosti a Individuálního akčního plánu (dále jen „IAP“)…….. 43 Tabulka č. 7 – Přehled individuálních rekvalifikací za rok 2010 financovaných ze státního rozpočtu …………………………………… 45 Tabulka č. 8 – Přehled skupinových rekvalifikací v roce 2010 financovaných ze státního rozpočtu …………………………………… 46 Tabulka č. 9 - Přehled individuálních rekvalifikací v roce 2010 financovaných z ESF …………………………………………………. 47 Tabulka č. 10 - Přehled skupinových rekvalifikací v roce 2010 financovaných z ESF …………………………………………………...49 Tabulka č. 11 – Souhrnný přehled počtu absolventů rekvalifikací v roce 2010, kteří ukončili evidenci u úřadu práce z důvodu nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ ……………………………………………………. 51 Tabulka č. 12 – Přehled UOZ dle doby od ukončení rekvalifikace k nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ ……………………………………. 52 Tabulka č. 13 – Souhrnný přehled počtu absolventů rekvalifikací v roce 2010, kteří ukončili evidenci u úřadu práce z důvodu nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ dle vzdělání ………………………………………. 53

ÚVOD V roce 1989 proběhla „Sametová revoluce“. Revoluce, díky níž došlo k nenásilnému převzetí moci bez použití násilí. Mění se stávající režim, nastupuje demokracie a řízené hospodářství je nahrazeno tržní ekonomikou. Důsledkem těchto změn hospodářství je velký nárůst nezaměstnanosti, protože dříve byla politika zaměstnanosti založena na koncepci plné zaměstnanosti.1 Díky umělé zaměstnanosti v předešlém režimu a s přechodem k tržní ekonomice se ocitlo mnoho lidí bez zaměstnání a tudíž bez příjmů. Vzniká krátkodobá, ale i dlouhodobá nezaměstnanost, kterou musí stát rychle řešit, protože předchozí systém sociálního zabezpečení neuznával nezaměstnanost jako sociální událost. Řešením tohoto problému byla politika zaměstnanosti, která měla za úkol poskytnout lidem dávky v nezaměstnanosti (tedy zabezpečit je v případě ztráty zaměstnání) – pasivní politika zaměstnanosti a postarat se o vyhledávání a podporovat vytváření nových pracovních míst včetně podpory soukromého podnikání a změny kvalifikace nezaměstnaných tak, aby jim byl umožněn návrat na trh práce – aktivní politika zaměstnanosti. A právě aktivní politikou zaměstnanosti, respektive jedním z jejich nástrojů, kterým je rekvalifikace, se budu podrobněji zabývat ve své práci. Cílem bakalářské práce je analyzovat účinnost rekvalifikací uchazečů o zaměstnání v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce. Svou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část, kde teoretická část obsahuje šest kapitol a praktická část obsahuje jednu kapitolu. V teoretické části práce přiblížím jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ve vazbě na sociální politiku státu, způsoby financování těchto nástrojů a seznámení se situací na trhu práce v okrese Mělník. V praktické části se budu zabývat konkrétními podmínkami pro zařazení uchazečů o zaměstnání do rekvalifikačních kurzů a pomocí 1

Tomeš, I. SOCIÁLNÍ POLITIKA teorie a mezinárodní zkušenost. 2. Vyd. Praha: SOCIOKLUB, 2001. Sociální reforma v postkomunistické Evropě, s. 202–215.

7

empirického šetření se pokusím zjistit účinnost a účelnost použitého nástroje ve vazbě na uplatnění na trhu práce. První kapitola teoretické části je věnována nezaměstnanosti. Zde se lze dozvědět, jaký význam má pro člověka práce a co je důsledkem její ztráty, jak je definována nezaměstnanost a jaké jsou její druhy. V neposlední řadě je zde popsán vývoj nezaměstnanosti po změně režimu v České republice. Druhá kapitola teoretické části je věnována politice zaměstnanosti a jejímu postavení v sociální politice státu. Protože v minulém režimu nebyla nezaměstnanost považována za sociální událost, bylo hlavním úkolem politiky zaměstnanosti vyřešit, jak zabezpečit občany v případě ztráty zaměstnání a jak je podporovat, aby se mohli co nejrychleji vrátit zpět na trh práce. V této kapitole se lze dočíst, jaká legislativa musela být přijata, jak vznikly úřady práce a co bylo jejich posláním a jak je politika zaměstnanosti propojena se sociální politikou státu. Třetí kapitola teoretické části je věnována aktivní politice zaměstnanosti, tedy pro koho je určena a jaké jsou její nástroje. Je zde definováno, kdo je uchazeč o zaměstnání, zájemce o zaměstnání, zaměstnanec a zaměstnavatel a také, jaké příspěvky a v jaké výši lze žádat u jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Čtvrtá kapitola teoretické části je věnována jednomu z nejvíce využívaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikaci. Jsou zde specifikovány druhy rekvalifikací, její poskytovatelé a způsob cílení, který má sjednotit postup úřadů práce tak, aby rekvalifikace byly co nejlépe využívány pro co nejrychlejší návrat na trh práce. Pátá kapitola teoretické části je věnována financování aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je financována ze dvou zdrojů, a to ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu. Ze státního rozpočtu jsou příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti financovány ze 100 %, naproti tomu z Evropského sociálního fondu jsou příspěvky financovány z 85 % a pouze 15 % je financováno ze státního rozpočtu, výsledkem je značná úspora prostředků ze státního rozpočtu.

8

Šestá kapitola teoretické části popisuje situaci na trhu práce v okrese Mělník. Jsou zde uvedeny demografické údaje, údaje o zaměstnanosti a přehled o volných pracovních místech k 31. 12. 2010. Sedmá kapitola je již částí praktickou. Jak již bylo uvedeno výše, zde se budu zabývat konkrétními podmínkami pro zařazení uchazečů o zaměstnání do rekvalifikačních kurzů a pomocí empirického šetření se pokusím zjistit účinnost a účelnost použitého nástroje ve vazbě na uplatnění na trhu práce.

9

1 NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost se nestává vážným ekonomickým ani sociálním problémem, pokud není masová, protože v každé svobodné společnosti založené na tržním mechanismu a demokracii je vlastně existence nezaměstnanosti přirozeným fenoménem a atributem.2 I když je nezaměstnanost přirozeným jevem v tržní ekonomice, přesto je jí věnována značná pozornost, a to právě z důvodu, aby se nestala masovou, protože masová nezaměstnanost zvyšuje náklady státu na zabezpečení osob v případě ztráty zaměstnání, zvýšené náklady na zabezpečení chodu organizací, které mají ze zákona stanovenu agendu nezaměstnanosti řešit, a v neposlední řadě také ovlivňuje sociální smír, který je důležitý pro možnost prosazování sociálních a ekonomických reforem.3 Cílem této kapitoly bude definovat pojem nezaměstnanost a zaměřit se na její druhy a příčiny. Poté budu sledovat příčiny a důvody, které vedly ke vzniku nezaměstnanosti v ČR po změně režimu a budu sledovat opatření, která musel stát přijmout, neboť předchozí systém sociálního zabezpečení nebyl na tuto sociální událost uzpůsoben. Dále se zde budu zabývat přínosem politiky zaměstnanosti a jejím postavením v sociální politice státu při řešení problému nezaměstnanosti. 1.1 Úvod do problému nezaměstnanosti „Ne každý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně také ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný.“ Smyslem

je

uvědomění

si

významu

4

Co je smyslem této věty? slova

práce

ve

vztahu

k nezaměstnanosti, protože práci lze konat pro vlastní potěšení nebo jako zaměstnání a ne vždy ztráta práce vede k nezaměstnanosti.

2

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. 1994. Úvod, s. 10–14. 3 Tamtéž. 4 Tamtéž, s. 16.

10

1.1.1 Význam slova práce Práce hraje nezastupitelnou roli v životě člověka. Zabezpečuje jeho existenci, přináší mu materiální prospěch a současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Od práce se odvíjí začátek i konec ekonomické aktivity člověka. Náhlá a dlouhodobá ztráta práce vede k snížení společenské prestiže. Je-li člověk dlouhodobě bez práce, ztrácí pracovní návyky a dovednosti, omezují se mu sociální kontakty a postupně dochází k rozkladu integrity osobnosti. Ne vždy však ztráta zaměstnání vede k nezaměstnanosti. Důležitou roli zde hraje to, zda jde o práci konanou pro vlastní potěšení nebo práci jako zaměstnání.5 Práce konaná pro vlastní potěšení zahrnuje sebe zaměstnávání, dobrovolnou práci pro dobročinné účely, vzájemnou výpomoc a další. V těchto případech jde o práci, která není vykonávána za účelem poskytnutí mzdy nebo platu a její ztráta nemá za následek nezaměstnanost. 6 Naproti tomu však stojí práce jako zaměstnání. Zaměstnání, za které náleží mzda, plat nebo materiální odměna a které je vykonáváno na smluvním základě. V tomto případě jde o práci, která je vykonávána za účelem poskytnutí mzdy nebo platu či materiální odměny a její ztráta má za následek nezaměstnanost. 7 1.1.2 Definice nezaměstnanosti S přechodem od řízeného hospodářství na tržní ekonomiku dochází k zavádění nových technologií a postupů do výroby. Důvody přechodu od řízeného hospodářství k tržní ekonomice jsou popsány v podkapitole 1.2. Pro nezaměstnanost je důležité, že s nástupem tržní ekonomiky dochází ke změně požadavků na pracovní sílu. Po pracovní síle je vyžadováno rychlé přizpůsobení se novým, změněným podmínkám, kterými jsou zvýšení požadavků na vzdělání, změna poptávky po určité odborné kvalifikaci

5

BUCHTOVÁ, B., a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. Psychologie nezaměstnanosti, s. 75–122. 6 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. 1994. Co je nezaměstnanost a kdo je nezaměstnaný, s. 15–25. 7 Tamtéž.

11

a ochota stěhovat se za prací. Na tyto požadavky nedokáže část pracovní síly pružně reagovat a tak dochází k tomu, že ztrácí zaměstnání. Vzniká situace, kdy existuje skupina lidí, kteří by mohli a chtěli pracovat, ale situace na trhu práce jim to neumožňuje z důvodu přebytku nabídky pracovních sil – tedy nezaměstnanost, která má různé příčiny a lze ji členit dle druhů.8 1.1.3 Druhy nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti podle Palána9: -

frikční,

-

sezónní,

-

strukturální,

-

cyklická,

-

skrytá,

-

neúplná (nepravá), někdy také přirozená,

-

neúplná (parciální),

-

dlouhodobá. Frikční nezaměstnanost - je přirozená, vzniká tím, že zaměstnaná

osoba se rozhodne pro změnu pracovního místa z důvodu hledání jiného zaměstnání. Není zde důležité, jaké důvody ji k tomu vedou (např. lepší výdělek, dojíždění, očekávaná ztráta zaměstnání z důvodu propouštění atd.). Důležitou roli zde však hraje doba, po kterou si osoba shání nové zaměstnání. Jestliže dojde k vyhledání nového zaměstnání v krátké době, cca do tří měsíců, existují na trhu práce dobré podmínky pro zaměstnání.10 Sezónní

nezaměstnanost

-

lze

pozorovat

ve

stavebnictví,

zemědělství, lesnictví. Jde o krátkodobou nezaměstnanost způsobenou specifickou produkcí v těchto odvětvích.11 Strukturální nezaměstnanost - je způsobena tím, že zatímco poptávka po jednom druhu práce roste, poptávka po jiném druhu práce klesá 8

PALÁN, Z. LIDSKÉ ZDROJE Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. Tamtéž. 10 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003. Nezaměstnanost, s. 121-129. 11 Tamtéž. 9

12

a pracovní síla není schopna se této situaci na trhu práce pružně přizpůsobit například změnou kvalifikace, ochotou dojíždět do vzdálenějších regionů. Strukturální nezaměstnanost nejvíce ohrožuje rodiče s více dětmi, osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, starší osoby, tedy tu skupinu osob, která není dostatečně flexibilní.12 Cyklická nezaměstnanost - je způsobená nedostatečnou poptávkou po zboží. Tedy nezaměstnanost způsobená nevyužitím stávajících kapacit z důvodu odbytových potíží.13 Skrytá nezaměstnanost – velkou část tohoto druhu nezaměstnanosti tvoří obvykle vdané ženy, které pečují o děti a jsou v domácnosti. Dále se sem řadí i osoby s nízkou kvalifikací či osoby s věkem nad 50 let. Jde o skupiny osob, které špatně hledají uplatnění na trhu práce, a proto z tohoto důvodu rezignovaly na hledání práce nebo si práci vyhledávají samy bez pomoci úřadu práce.14 Tuto skupinu také tvoří ti, kteří byli sankčně vyřazeni z úřadu práce za neplnění zákonem stanovených podmínek.15 Neúplná (nepravá) nezaměstnanost, někdy také přirozená nezaměstnanost - jde o skupiny osob, které nemají zájem o práci z nejrůznějších důvodů a dlouhodobě upřednostňují život na sociální podpoře. Někteří kromě využívání sociální podpory si svůj příjem vylepšují způsoby obživy na hranici zákona nebo nezákonně, např. žebráním nebo krádežemi.16 Neúplná (parciální) nezaměstnanost - vedle nezaměstnanosti existuje i tzv. neúplná zaměstnanost, která se vyznačuje tím, že někteří pracovníci přijali práci na zkrácené pracovní úvazky či práci nevyužívající jejich kvalifikaci a schopnosti. Paradoxně neúplná zaměstnanost je považována jako jeden ze způsobů předcházení masové nezaměstnanosti.17 12

KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003. Nezaměstnanost, s. 121-129. 13 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. 1994. Co je nezaměstnanost a kdo je nezaměstnaný, s. 15–25. 14 Tamtéž. 15 PALÁN, Z. LIDSKÉ ZDROJE Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. 16 Tamtéž. 17 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. 1994. Co je nezaměstnanost a kdo je nezaměstnaný, s. 15–25.

13

Dlouhodobá nezaměstnanost - jde o nezaměstnanost, která trvá déle než jeden rok.

Tato nezaměstnanost ovlivňuje psychiku člověka,

u kterého narůstá pocit zbytečnosti, nastupují deprese, neurózy i pokusy o sebevraždu. Jestliže nezaměstnanost přetrvává, dochází k další fázi, a to rezignaci a přizpůsobení se novému stylu života.18 1.2 Vývoj nezaměstnanosti po změně režimu Změnou režimu v listopadu 1989 a přechodem k demokratické společnosti u nás dochází k přechodu z řízeného hospodářství na tržní ekonomiku, která do té doby u nás neexistovala. Důvodem neexistence tržní ekonomiky bylo to, že veškeré výrobní prostředky vlastnil stát, který tak byl jediným zaměstnavatelem a provozovatelem národního hospodářství, které bylo řízeno pomocí pětiletých plánů a státního rozpočtu.19 Nezaměstnanost se nepovažovala za sociální událost, tedy nebyla veřejně uznána za vážnou životní situaci, která má ekonomické a společenské následky a kterou by bylo třeba krýt systémy sociálního zabezpečení, pokud nebyla dovolena z povolených důvodů (např. invalidita, mateřství a výchova dětí, ztráta živitele atd.).20 S příchodem tržního hospodářství dochází k tomu, že výrobní prostředky, které dříve vlastnil stát, jsou navráceny zpět do soukromého vlastnictví. Navrácením výrobních prostředků se zde začíná otevírat prostor pro konkurenční prostředí a dochází ke vzniku tržní ekonomiky, která je založena „na koordinaci lidí a jejich činností prostřednictvím cen, trhu, zisku, ztrát, vzniku a zániku firem.“21 Což znamená, že v tržní ekonomice souběžně fungují trhy zboží a služeb, ale i trhy výrobních faktorů, což je i trh práce, který je založen na prodeji a koupi práce, kde cenu práce představuje mzda.22

18

PALÁN, Z. LIDSKÉ ZDROJE Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. TOMEŠ, I. SOCIÁLNÍ POLITIKA teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vyd. Praha: SOCIOKLUB, 2001. Sociální reforma v postkomunistické Evropě, s. 202-215. 20 Tamtéž. 21 Brandová, H. a kol. Encyklopedický slovník. Praha: Odeon: Encyklopedický dům, 1993, s. 1132. 22 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. Politika zaměstnanosti, s. 287–310. 19

14

S nástupem tržní ekonomiky do našeho hospodářství však vzniká nový sociální problém, a to nezaměstnanost, která v předešlém režimu oficiálně neexistovala. V relativně mladé demokratické společnosti se nezaměstnanost stala velkým problémem. Díky umělé zaměstnanosti v předešlém režimu a s přechodem k tržní ekonomice se ocitlo mnoho lidí bez zaměstnání a tudíž také bez příjmů. Vzniká krátkodobá, ale i dlouhodobá nezaměstnanost. Stát musel začít tuto vzniklou situaci rychle řešit, protože předchozí systém sociálního zabezpečení neuznával nezaměstnanost jako sociální událost. Nezaměstnanost byla tedy všeobecně uznána za sociální událost a bylo třeba vybudovat nový systém, který se bude zabývat jejím řešením. Východiskem k řešení nezaměstnanosti se stává politika zaměstnanosti. 2 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Politika zaměstnanosti „je definována jako činnost, směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na

zaměstnání.

Jejím

cílem

je

vytváření

optimálních

podmínek

a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti.“23 Nově úkolem politiky zaměstnanosti mělo být poskytnout lidem dávky v nezaměstnanosti (tedy zabezpečit je v případě ztráty zaměstnání). Toto opatření se nazývá pasivní politika zaměstnanosti. Postarat se o hledání a podporovat vytváření nových pracovních míst, včetně podpory soukromého podnikání a změny kvalifikace nezaměstnaných tak, aby jim byl umožněn návrat na trh práce, se nazývá aktivní politikou zaměstnanosti. Aby bylo možné uskutečnění těchto úkolů, bylo třeba vybudovat systém organizací, které by politiku zaměstnanosti zajišťovaly. Těmito organizacemi se měly stát úřady práce. V roce 1990 bylo přijato Zákonné opatření předsednictva České národní rady (dále jen „ČNR“) č. 306 ze dne 20. 7. 1990 o zřízení úřadů práce. Dne 1. 8. 1990 byla jako 23

KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003, s. 131.

15

součást Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) zřízena Správa služeb zaměstnanosti, která byla pověřena řízením a vybudováním sítě úřadů práce. V roce 1991 nabyl účinnosti zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky (dále jen „ČR“) na úseku zaměstnanosti. Přijetím těchto zákonů byl dokončen legislativní proces založení služeb zaměstnanosti.24 Úřady práce začaly vykonávat politiku zaměstnanosti, která se dělila na pasivní politiku zaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti začaly úřady práce poskytovat dávky v nezaměstnanosti a v rámci aktivní politiky zaměstnanosti začaly vyhledávat a podporovat vytváření nových pracovních míst, včetně podpory soukromého podnikání a umožnění změny kvalifikace nezaměstnaných tak, aby jim byl umožněn návrat na trh práce. Postupem času byl zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti několikrát novelizován. Smyslem novel bylo odstranění nepružnosti trhu práce a zvyšování míry zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatelstva na trhu práce (např. občané, kteří potřebují zvláštní pomoc, těhotné ženy, uchazeči o zaměstnání starší 50 let atd.).25 1. května 2004 vstupuje ČR do Evropské Unie (dále jen „EU“). Vstupem do EU se ČR zavázala k tomu, že bude naplňovat Evropskou strategii zaměstnanosti. Evropská strategie zaměstnanosti vycházela z toho, „že základní cestou ke snižování nezaměstnanosti, stejně jako k prevenci a ke zmírňování chudoby a sociálního vyloučení, je prosazování účasti lidí v zaměstnání. Právo na práci je základní prostředek k zajištění jak adekvátního příjmu, tak k rozvíjení a posilování sociálních vztahů“.26 Cílem této strategie je tedy omezení růstu nezaměstnanosti a dosažení podstatného a trvalého zvýšení míry

zaměstnanosti.

1.

října

2004

pak

nabyl

účinnosti

zákon

č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nahradil oba předchozí zákony

24

KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003. Politika zaměstnanosti, s. 131-162. 25 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. Politika zaměstnanosti, s. 287–310. 26 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003, s. 68.

16

o zaměstnanosti a přinesl řadu změn jak v oblasti pasivní politiky zaměstnanosti, tak i v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Do tohoto zákona bylo zapracováno právo Evropského společenství. 2.1 Postavení a role politiky zaměstnanosti v sociální politice státu Každý stát má svou sociální politiku, která ovlivňuje jak chod státu, tak i obyčejný život každého z nás a Česká republika není výjimkou. Sociální politika zahrnuje oblasti sociálního zabezpečení, politiku zaměstnanosti, vzdělávací politiku, rodinnou politiku, zdravotní politiku a bytovou politiku.27 Sociální politiku lze tedy chápat jako „soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo o udržení a provozování (fungování) svého či jiného státního, samosprávného nebo nestátního sociálního systému.“28 Sociální politika státu je plněna pomocí funkcí, které určují, na jaké oblasti se sociální politika zaměří a jaký výsledek zde lze očekávat. Funkce sociální politiky pak působí na společnost jako celek, protože spolu vzájemně souvisí, působí komplexně a vztahují se k různým objektům, například k člověku jako pracovní síle, k člověku ve stavu nouze, k rodině atd.29 Nejčastější funkce sociální politiky30: - ochranná, - rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční), - homogenizační, - stimulační, - preventivní. 27

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. Sociální politika, její podstata a základní charakteristika, s. 17-46. 28 MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007, s. 155. 29 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje, s. 47–69. 30 Tamtéž.

17

Ochranná funkce - řeší již vzniklé sociální události. Sociální událost označuje riziko, které je společností uznáno za závažné a které vyžaduje společenskou ochranu, protože osoba nebo rodina postižená rizikem není schopna sama riziko odvrátit.31 Např. nezaměstnanost, nevyhovující pracovní prostředí, stáří, nemoc, mateřství, úmrtí živitele atd. Je to historicky nejstarší funkce, která tvoří tradiční a stabilní prvek v sociální politice.32 Součástí této funkce je pasivní politika zaměstnanosti. Pasivní politika zaměstnanosti spočívá v tom, že v případě ztráty zaměstnání má občan za splnění zákonem stanovených podmínek možnost využít čerpání dávky podpory v nezaměstnanosti. Rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční) funkce - řeší rozdělování a přerozdělování finančních prostředků a rozdělování životních šancí a příležitostí. Je to nejvýznamnější a nejsložitější funkce. Rozdělovací a přerozdělovací funkce jsou uskutečňovány za pomoci různých mechanizmů, kterými jsou33: - tržní mechanizmus, - hlasovací proces, - vyjednávání, - tradice a zvyklosti, - nelegitimní mechanizmy. Homogenizační funkce - je relativně novou funkcí a je spojena s funkcí rozdělovací a přerozdělovací. Zmírňuje sociální rozdíly, a to tím, že dosahuje určité stejnorodosti v uspokojování základních životních potřeb. Homogenizace je tedy proces, „v němž společnost dospívá k poskytování stejných šancí vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví atd., a to podle

31

TOMEŠ, I. SOCIÁLNÍ POLITIKA teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vyd. Praha: SOCIOKLUB, 2001. Úvod k předmětu sociální politiky, s. 115–122. 32 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje, s. 47–69. 33 Tamtéž.

18

individuálních

schopností

a

předpokladů,

které

jsou

základem

odůvodněných a přirozených rozdílů mezi lidmi.“34 Stimulační funkce - má podporovat, podněcovat a vyvolávat žádoucí sociální jednání jak jednotlivců, tak i sociálních skupin v ekonomické oblasti i mimo ni. Do stimulační funkce se zahrnují opatření sociální politiky, která ovlivňují výkon a produktivitu pracovního potenciálu včetně opatření, která jsou k celkovému prospěchu společnosti. Jedná se o vzdělávací politiku, opatření aktivní politiky zaměstnanosti, zdravotní politiku atd.35 Preventivní funkce - má předcházet vzniku nepříznivých sociálních situací jako je např. nezaměstnanost, alkoholizmus, poškození zdraví apod. Má tedy působit preventivně (profylakticky), tedy tak, aby k nepříznivým situacím vůbec nedocházelo. Jako nástroj k předcházení takovýchto situací využívá rozsáhlou osvětovou činnost a poradenství všeho druhu.36 3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V předešlých kapitolách jsme si vysvětlili, co je nezaměstnanost a proč je důležité předcházet masové nezaměstnanosti. Popsali jsme si důležitou roli, kterou zde sehrává politika zaměstnanosti, a to jak pasivní, tak i aktivní a vysvětlili jsme si, jakou funkci sehrává politika zaměstnanosti v sociální politice státu. V další části práce se zaměřím na aktivní politiku zaměstnanosti (dále jen „APZ“). Vysvětlím, co je APZ, pro koho je určena, jaké jsou její nástroje a jakou výši příspěvku lze žádat u jednotlivých nástrojů APZ. Aktivní politika zaměstnanosti (dále jen „APZ“) je souhrnem opatření, která vedou k zajištění maximální možné výše zaměstnanosti a je zajišťována prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) a úřadů práce. Tyto organizace pak podle situace na trhu práce spolupracují i s dalšími subjekty při realizaci nástrojů APZ.37

34

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 60. Tamtéž, s. 60-61. 36 Tamtéž, s. 61. 37 § 104, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. 35

19

Úkolem APZ je předcházet vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti, věnovat zvýšenou péči uchazečům o zaměstnání, kteří jsou pro svůj věk, zdravotní stav, péči o dítě a z jiných vážných důvodů znevýhodněni na trhu práce a vytvářet nové nástroje a opatření APZ, které povedou ke zvýšení zaměstnanosti. 3.1 Pro koho je APZ určena APZ je určena pro uchazeče o zaměstnání, zájemce o zaměstnání, zaměstnance i zaměstnavatele, kromě organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Uchazeč o zaměstnání – podle Mezinárodního úřadu práce v Ženevě se za nezaměstnaného považuje „jen uchazeč o zaměstnání, tedy občan, který není v pracovním nebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně na budoucí povolání a požádal osobně nebo písemně o zprostředkování vhodného zaměstnání u úřadu práce v místě svého trvalého bydliště.“38 Takto obdobně definuje uchazeče o zaměstnání i § 24 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010 (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Kromě výše uvedeného uchazečem o zaměstnání je občan ČR, cizinec, který je občanem EU nebo jeho rodinný příslušník a cizinec, který není občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem, ale má na území ČR trvalý pobyt.39 Zájemce o zaměstnání - zájemcem o zaměstnání je občan ČR, cizinec, který je občanem EU nebo jeho rodinný příslušník a cizinec, který není občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem, ale má na území ČR trvalý pobyt a splňuje podmínky pro zaměstnávání stanovené zákonem o zaměstnanosti40 a má zájem o zprostředkování vhodného zaměstnání a za tímto účelem písemně požádá kterýkoliv úřad práce o zařazení do evidence zájemců

o

zaměstnání.

Zájemci

38

o

zaměstnání

úřad

práce

pak

MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. (eds.). Sociální práce v praxi. 2. Vyd. Praha: Portál. 2010, s. 299. 39 § 5, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. 40 § 3, tamtéž.

20

zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu být také poskytnuta i rekvalifikace.41 Zaměstnanec – za zaměstnance se považuje fyzická osoba, která dosáhla věku 15 let, ukončila povinnou školní docházku a má se zaměstnavatelem uzavřen pracovněprávní vztah.42 Přitom se musí jednat o občana ČR nebo i cizince, který splňuje podmínky pro zaměstnávání stanovené zákonem o zaměstnanosti.43 Zaměstnavatel – právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu.44 Za zaměstnavatele se podle zákona o zaměstnanosti považují i organizační složky zahraniční právnické nebo fyzické osoby, které mají oprávnění k podnikání na území ČR.45 Podle zákona o zaměstnanosti však příspěvky na APZ nelze poskytovat

organizačním

složkám

státu

a

státním

příspěvkovým

organizacím.46 Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace definuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích v platném znění k 31. 12. 2010 a jsou jimi např. ministerstva, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad atd.47 Když jsme si definovali, kdo může využívat APZ, nezbývá nám, než se zabývat tím, jaké nástroje poskytuje APZ v boji proti snížení nezaměstnanosti a jaké výše příspěvků lze zde žádat. 3.2 Nástroje APZ Mezi nástroje APZ patří zejména48: - rekvalifikace,

41

§ 22, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. § 6, tamtéž. 43 § 3, tamtéž. 44 § 7, tamtéž. 45 § 3, tamtéž. 46 § 107, tamtéž. 47 § 3, Zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění k 31. 12. 2010. 48 § 104, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. 42

21

- investiční pobídky, - veřejně prospěšné práce, - společensky účelná pracovní místa, - příspěvek na zapracování, - příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Kromě výše uvedených nástrojů APZ patří do této skupiny také poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kromě příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cílené programy k řešení nezaměstnanosti (cíleným programem se zde rozumí soubor opatření vedoucích ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo skupin uplatnit se na trhu práce).49 Než začneme podrobněji zkoumat jednotlivé nástroje APZ, musíme se zmínit o neopominutelné úloze, kterou zde sehrává poradenství. „Poradenství provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru nástrojů APZ.“50 Úlohou poradenství tedy je, že kromě jiných přínosů sehrává velmi důležitou roli při výběru nejefektivnějšího nástroje APZ. Rekvalifikace - účelem rekvalifikace je zvyšovat kvalifikaci nezaměstnaných tak, aby jim byl umožněn návrat na trh práce nebo v případě zaměstnaných osob, změnit kvalifikaci tak, aby nepřišli o zaměstnání. Před zařazením do rekvalifikace se u fyzické osoby posuzuje její dosavadní kvalifikace, zdravotní stav, její schopnosti a zkušenosti s dalším profesním vzděláváním. Rekvalifikací se tedy rozumí buď získání nové kvalifikace či zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace. 51

49

§ 105, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. § 105, tamtéž. 51 § 108, tamtéž. 50

22

Účastníkem rekvalifikace je uchazeč o zaměstnání, zájemce o zaměstnání, zaměstnavatel, ale i zaměstnanec. Podrobněji se věnuji rekvalifikacím v samostatné kapitole 4. Úhrada nákladů na rekvalifikaci se odvíjí podle druhu rekvalifikace a účastníka. U rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání úřad práce hradí náklady rekvalifikace. Pouze uchazeči o zaměstnání náleží podpora při rekvalifikaci ve výši 60 % jeho průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Dále je možné poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací

(jízdné

hromadnými

dopravními

prostředky

pokud

rekvalifikace probíhá mimo bydliště uchazeče, ubytování, stravné atd.). 52 U rekvalifikace zaměstnanců úřad práce hradí plně nebo částečně náklady na rekvalifikaci a náklady s ní spojené kromě výjimek, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců.

53

Zaměstnavateli, který zabezpečuje rekvalifikaci pro své zaměstnance, nejsou hrazeny náklady na ochranné pracovní prostředky, hygienické a čisticí prostředky, ochranné nápoje, pojištění odpovědnosti za újmu na zdraví účastníků rekvalifikace a v případě, že rekvalifikace probíhá v rekvalifikačním zařízení zaměstnavatele ani přiměřený zisk ve výši do 15 % vynaložených nákladů. 54 Investiční

pobídky

–

jsou

založeny

na

hmotné

podpoře

zaměstnavatelů na vytváření nových pracovních míst, rekvalifikací nebo školení nových zaměstnanců tam, kde je průměrná míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Tuto podporu poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a její výše na jedno nově vytvořené pracovní místo a výše podpory na rekvalifikaci je stanovena vládním nařízením.55

52

§ 109, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. § 110, tamtéž. 54 § 2, Vyhlášky č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců, v platném znění k 31. 12. 2010. 55 § 111, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. 53

23

Podle vládního nařízení č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, v platném znění k 31. 12. 2010, činí výše podpory 50.000,- Kč na jedno nové pracovní místo a 25 % nákladů na rekvalifikaci.56 Veřejně prospěšné práce – jedná se o časově omezené pracovní příležitosti v oblasti údržby veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných veřejně prospěšných činností, které jsou vykonávány nejčastěji u obcí nebo u státních či jiných obecně prospěšných institucí po dobu nejdéle 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Zaměstnavateli úřad práce poskytuje příspěvek na úhradu mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění, které zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance umístěného na veřejně prospěšné práce.57 Společensky účelná pracovní místa (dále jen „SÚPM“) – jsou pracovní místa, která jsou zřizována nebo vyhrazována pro uchazeče o zaměstnání, kteří se obtížně uplatňují na trhu práce - např. osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkou kvalifikací nebo osoby starší 50 let atd. Příspěvek na zřízení či vyhrazení SÚPM je poskytován nejdéle na dobu 6 měsíců, u zdravotně postižených nebo osob starších 50 let na dobu nejdéle 12 měsíců. 58 Výše

příspěvku

v případě

zřízení

SÚPM,

a

to

buď

zaměstnavatelem nebo uchazečem o zaměstnání, který si pro sebe zřídí pracovní místo za účelem podnikání, se odvíjí od míry nezaměstnanosti v daném okrese oproti průměrné míře nezaměstnanosti v ČR. Může činit podle počtu míst maximálně čtyřnásobek (jedno SÚPM) až šestinásobek (při více než deseti SÚPM) průměrné mzdy v národním hospodářství za první až

56

§ 1- § 2, Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, v platném znění k 31. 12. 2010. 57 § 112, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. 58 § 113, tamtéž.

24

třetí

čtvrtletí

předcházejícího

kalendářního

roku,

tam,

kde

míra

nezaměstnanosti v okrese nepřesahuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR. Tam, kde míra nezaměstnanosti v okrese přesahuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR, může příspěvek činit šestinásobek až osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.59 Výše příspěvku u vyhrazeného SÚPM (vyhrazené proto, že je vytvořené pro konkrétního uchazeče o zaměstnání) činí maximálně výši mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění, které zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.60 Příspěvek na zapracování - poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který zaměstná osoby, jimž úřad práce věnuje zvýšenou péči, tedy osobám se zdravotním postižením, mladým lidem do věku 20 let, těhotným ženám, kojícím matkám a matkám do devátého měsíce po porodu, osobám pečujícím o dítě do 15 let věku, osobám starším 50 let, osobám, které jsou v evidenci úřadu práce déle než 5 měsíců a osobám, které potřebují zvláštní pomoc (osoby společensky nepřizpůsobivé, osoby po ukončení výkonu trestu nebo osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí).61 Příspěvek se poskytuje na dobu nejvýše 3 měsíců ve výši maximálně poloviny minimální mzdy, tj. 4.000,- Kč.62 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – lze žádat, když zaměstnavatel přechází na jiný podnikatelský program a nemůže zaměstnancům zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek se poskytuje maximálně na dobu 6 měsíců a činí nejvýše polovinu minimální mzdy na jednoho zaměstnance.63 Pro všechny nástroje APZ je společné, že o poskytnutí příspěvku je třeba žádat a v případě schválení žádosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba uzavírá s úřadem práce nebo s Ministerstvem práce a sociálních

59

§ 113, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. Tamtéž. 61 § 116, tamtéž. 62 Tamtéž. 63 § 117, tamtéž. 60

25

věcí písemnou dohodu, která musí obsahovat náležitosti dle § 108 a § 109 zákona o zaměstnanosti. 4 REKVALIFIKACE Rekvalifikace patří mezi nejvíce využívané nástroje APZ. „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení

dosavadní

kvalifikace,

včetně

jejího

udržování

nebo

obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání“.64 Poskytovat rekvalifikaci může pouze zařízení, které má akreditovaný vzdělávací program podle65: a) zákona o zaměstnanosti, čím se rozumí program, který vzešel z požadavků trhu práce a byla mu udělena akreditace na základě rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou však může odejmout v případě, že rekvalifikační zařízení nedodržuje akreditovaný program, nedokáže zabezpečit patřičnou úroveň vzdělání nebo samo o odebrání akreditace požádá, b) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti

výkonu

nelékařských

zdravotnických

povolání

a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), tedy škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným programem podle školského zákona,

64 65

§ 108, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. Tamtéž.

26

d) vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhlášky č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů atd. Tedy zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu. V předešlé kapitole jsme si stručně vysvětlili, co je rekvalifikace, ale podrobně jsme se věnovali druhům a výši příspěvků, které rekvalifikace nabízí. V této kapitole tomu bude naopak, nejprve si podrobně vysvětlíme pojem rekvalifikace a zaměříme na druhy zařízení, která je poskytují. Poté se budeme věnovat druhům rekvalifikace a důležitosti cílení APZ a také rekvalifikací. 4.1 Druhy rekvalifikace Podle zákona o zaměstnanosti se rekvalifikace dělí na rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a rekvalifikace zaměstnanců.66 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání se uskutečňují podle jejich předpokládaného uplatnění na trhu práce. Současně se sleduje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných finančních prostředků. Toto hledisko se dá do určité míry zajistit tzv. příslibem zaměstnání

budoucího

zaměstnavatele.

Přestože

o

tom

zákon

o zaměstnanosti přímo nehovoří, je to velmi využívaný způsob, jak zajistit, aby náklady na rekvalifikaci byly efektivně využity. Příslib zaměstnání je situace, kdy zaměstnavatel přislíbí přijmout do zaměstnání uchazeče vedeného v evidenci úřadu práce po úspěšném ukončení rekvalifikace. Podmínka příslibu zaměstnání není podmínkou účasti na rekvalifikaci. 67 Rekvalifikaci zabezpečuje úřad práce, který je příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Před nástupem 66

§ 108, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003. Aktivní politika zaměstnanosti, s. 181-197. 67

27

na rekvalifikaci uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uzavře s úřadem práce písemnou dohodu o rekvalifikaci. V dohodě o rekvalifikaci musí být uvedeny identifikační údaje účastníka, pracovní činnost - zaměření rekvalifikace, místo, termín, rekvalifikační zařízení, způsob ukončení rekvalifikace, náklady na rekvalifikaci – cena kurzu a závazek uhradit úřadu práce náklady rekvalifikace účastníkem v případě jejího ukončení bez vážných důvodů.

68

Současně úřad práce uzavírá dohodu o provedení

rekvalifikace s akreditovaným rekvalifikačním zařízením podle § 108 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Rekvalifikace zaměstnanců spočívá v

získání, zvýšení nebo

rozšíření kvalifikace stávajících zaměstnanců, kteří by jinak byli ohroženi ztrátou zaměstnání. Nejedná se o případy rekvalifikace, kterou je povinen podle příslušných zákonů zabezpečovat zaměstnavatel (např. svářeč – prodloužení svářečského průkazu) nebo o dobrovolné absolvování rekvalifikace, aniž by z hlediska vykonávané práce byla potřeba změna dosavadní kvalifikace. Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele. Příspěvek na rekvalifikaci poskytuje úřad práce, který je příslušný podle místa výkonu práce zaměstnavatele, a to na základě písemné žádosti zaměstnavatele. Písemná dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců se uzavírá mezi úřadem práce a zaměstnavatelem,

popřípadě

rekvalifikačním

zařízením.

Současně

zaměstnavatel uzavírá dohodu o rekvalifikaci se svými zaměstnanci, kteří se budou rekvalifikovat, podle § 230 zákoníku práce. Je tedy možné, aby své zaměstnance rekvalifikoval zaměstnavatel vlastními silami (při splnění podmínek § 108 odst. 2 zákona o zaměstnanosti) nebo ve spolupráci s rekvalifikačním zařízením. V dohodě o rekvalifikaci zaměstnanců musí být uvedeny identifikační údaje účastníků, pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni, základní kvalifikační předpoklady, rozsah praktické a teoretické přípravy, místo, způsob, datum ukončení rekvalifikace, výše a podmínky poskytování příspěvku a závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit poskytnuté finanční 68

§ 109, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010.

28

prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení. 69 Rekvalifikace lze také dělit na: - krátkodobé a dlouhodobé podle délky trvání kurzu (do 3 měsíců, nad 6 měsíců), -

individuální a skupinové na základě počtu účastníků, individuální rekvalifikace jsou pro 1 – 2 osoby, skupinové rekvalifikace jsou pak pro 3 a více osob,

- specifické a nespecifické – specifické rekvalifikace se provádějí na konkrétní

profesi

s příslibem

zaměstnání

od

zaměstnavatele

a nespecifické jsou prováděny bez příslibu konkrétního zaměstnání, kde je účastník rekvalifikace školen na získání všeobecných dovedností, které zvýší jeho uplatnění na trhu práce (např. práce na počítači).70 4.2 Cílení rekvalifikací Když víme, co je rekvalifikace, pro koho je určena, jaké jsou její druhy a kdo ji může poskytovat, je také třeba se zamyslet nad tím, jak ji co nejlépe využít, tedy na jaké uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání se zaměřit a jaké druhy rekvalifikací využít tak, aby výsledkem bylo snížení dlouhodobé nezaměstnanosti a vrácení co nejvíce uchazečů o zaměstnání na trh práce. Je třeba se zabývat otázkou cílení rekvalifikací jako jednoho z nástrojů APZ. 21. 12. 2009 vydalo MPSV vnitřní řídící akt - normativní instrukci č. 39/2009, která se zabývala realizací aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010. Jedním z hlavních bodů této normativní instrukce bylo sjednocení postupů úřadů práce při cílení APZ. Podle této normativní instrukce bylo třeba71: 69

§ 110, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003. Aktivní politika zaměstnanosti, s. 181-197. 71 Normativní instrukce č. 36/2009. 70

29

-

zabezpečovat rekvalifikace se zřetelem na dodržování rovných příležitostí mužů a žen,

-

podporovat rekvalifikacemi osoby, se změnou v posouzení invalidity po 31. 12. 2009,

-

do rekvalifikací přednostně zařazovat uchazeče o zaměstnání, kteří jsou nejvíce znevýhodněnou skupinou na trhu práce. Jedná se o osoby, které jsou vyjmenovány v § 33 zákona o zaměstnanosti (např. fyzické osoby do 20 let věku, osoby se zdravotním postižením, osoby starší 50 let, ženy pečující o děti do 15 let věku, atd.),

-

pro zařazení do rekvalifikací není třeba být po určitou dobu v evidenci úřadu práce. Úřad práce neprodleně zařadí uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání či zaměstnance do rekvalifikace, pokud se tak zvýší jeho šance na získání zaměstnání nebo se předejde ztrátě zaměstnání.

-

zabezpečovat rekvalifikace podle konkrétní situace na trhu práce, které budou pružně reagovat na aktuální nabídku volných míst,

-

zadávat rekvalifikace podle typu pracovní činnosti, na který se rekvalifikace zaměřuje, zohledňovat geografické, časové a věcné hledisko,

-

přednostně podporovat rekvalifikace s praktickou částí výuky a profesní rekvalifikace pro konkrétní uplatnění na trhu práce. Při zabezpečování rekvalifikací přihlížet k Národní soustavě kvalifikací a zaměřovat rekvalifikace na dílčí a ucelené kvalifikace. Tato pravidla byla převzata do „Programu aktivní politiky

zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku“, podle kterých jsou do nástrojů APZ zařazováni uchazeči o zaměstnání v okrese Mělník. Podmínkám zařazování uchazečů o zaměstnání do APZ v působnosti Úřadu práce v Mělníku se budu podrobněji věnovat v praktické části své práce.

30

5 FINANCOVÁNÍ APZ APZ je financována ze dvou zdrojů, a to ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“). Přednostně jsou však využívány prostředky z ESF. V roce 2010 činily výdaje na financování APZ 6.171.493.000,-- Kč, z toho 4.175.475.000,-- Kč bylo čerpáno z ESF.72 5. 1 Financování ze státního rozpočtu Financování APZ ze státního rozpočtu je možné díky odvodům z pojistného na sociální zabezpečení, které vybírá Česká správa sociálního zabezpečení a jsou příjmem do státního rozpočtu. Podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“), pojistné v sobě zahrnuje platby na: 1. důchodové pojištění, 2. nemocenské pojištění, 3. a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše

odvodu

pojistného

je

stanovena

procentuální

sazbou

z vyměřovacího základu. Protože se ve své práci zabývám APZ, budu se dále zajímat pouze o ty subjekty, které mají povinnost přispívat částí odvodu na státní politiku zaměstnanosti. Povinnost odvodu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má pouze zaměstnavatel a osoba samostatně výdělečně činná. U zaměstnavatele vyměřovací základ tvoří 25 % z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance. Z těchto 25 % procent je určeno 21,5 % na důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. U osoby samostatně výdělečně činné je poměr jiný, z vyměřovacího základu, který zde činí nejméně 50 % daňového základu (podrobnější informace jsou uvedeny v § 5b zákona o pojistném za sociální zabezpečení), se odvádí 31,2 %, z toho 28 % jde na důchodové pojištění, 2,3 % jde na nemocenské 72

MPSV ČR, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010.

31

pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Osoba samostatně výdělečně činná však nemusí být účastna nemocenského pojištění.73 Z prostředků na státní politiku zaměstnanosti se hradí 100 % příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti. 5.2 Financování z Evropského sociálního fondu 1. května 2004 vstupuje Česká republika do Evropské unie. Vstupem do EU se ČR otevřela nová možnost čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU. Pro období 2007 – 2013 existují dva strukturální fondy. Evropský fond pro regionální rozvoj, který je určen na pomoc méně rozvinutým regionům a Evropský sociální fond, který je určen na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti.74 Prostřednictvím Evropského sociálního fondu dochází k realizaci Evropské strategie zaměstnanosti, o které jsem se zmínila v kapitole 2 Politika zaměstnanosti, za pomoci podpory lidských zdrojů, jejich vzdělávání,

podpory

zaměstnavatelnosti,

zaměstnanosti,

a vyrovnávání příležitostí v přístupu na trh práce.

75

podnikání

V rámci Evropského

sociálního fondu lze čerpat finanční prostředky na tři operační programy (dále jen „OP“), kterými jsou: 1. OP Lidské zdroje na zaměstnanost (OP LZZ), který se zaměřuje na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu

práce,

profesního

vzdělávání,

začleňování

sociálně

vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a zahrnuje také mezinárodní spolupráci ve výše uvedených oblastech,76 2. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), který je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a zaměřuje se na 73

§ 7, Zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. 74 http://www.esfcr.cz/file/7835/ [cit. 2012-01-09] 75 Tamtéž. 76 http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz [cit. 2012-01-09]

32

rozvoj lidských zdrojů pomocí systému celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, inovační a vývojové aktivity,77 3. OP Praha – Adaptabilita (OPPA), který má za cíl vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení.78 Pro čerpání prostředků na APZ je nejdůležitější OP LZZ. Z tohoto operačního programu jsou příspěvky na APZ také uhrazeny ze 100 %, přičemž 85 % finančních prostředků je hrazeno z OP LZZ a 15 % ze státního rozpočtu. 6 SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE MĚLNÍK V této kapitole se budu věnovat popisu situace na trhu práce v okrese Mělník. Popíši jeho polohu, rozložení průmyslu, věkové složení obyvatelstva, výši nezaměstnanosti a počet a složení volných pracovních míst. Z výše uvedených dat pak bude možné si lépe představit situaci na místním trhu práce. 6.1 Demografie okresu Okres Mělník je zemědělsko-průmyslovou oblastí. Nachází se v severní části středních Čech. Jeho rozloha činí 701 km2. Území má většinou rovinatý povrch nížinatého charakteru, pouze na severu okresu převládají výše položené lesní oblasti chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na jihu sousedí s Prahou východ a západ, na západě s Kladenskem, na východě s Mladoboleslavskem a na severu a severozápadě sousedí s Českolipskem a Litoměřickem. Okres Mělník je rozdělen do tří oblastí – Mělnicko, Neratovicko a Kralupsko. Průmysl je zde převážně soustředěn do oblasti Neratovicka, Kralupska a jižní a jihozápadní části Mělnicka. Severní a severozápadní část Mělnicka je převážně zaměřena na zemědělskou činnost. Do mělnického okresu náleží 69 obcí, z nichž 7 má statut města:

77 78

http://www.esfcr.cz/07-13/opvk [cit. 2012-01-09] http://www.esfcr.cz/07-13/oppa [cit. 2012-01-09]

33

Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Kostelec nad Labem, Mšeno, Veltrusy, Liběchov a 1 obec je městysem: Všetaty.79 Podle ČSÚ měl okres Mělník k 31. 12. 2010 102 628 obyvatel, z toho 51 718 žen. Hustota osídlení 146 obyvatel na km2 řadí okres Mělník mezi nejlidnatější v kraji. Největší hustota obyvatelstva je v jižní a jihozápadní části Mělnicka, kam je soustředěn průmysl. Nejmenší hustota obyvatelstva je v severní a severozápadní části okresu, která je převážně zaměřena na zemědělství80. Tabulka č. 1 – Věkové složení obyvatelstva na okrese Mělník81 31. 12. 2010 Počet obyvatel celkem

102 628

z toho muži

50 910

z toho ženy

51 718

z toho věková kategorie: 0 – 14 let

15 492

15 – 64 let

72 138

Celková rozloha, nevyhovující dopravní obslužnost, malé zastoupení průmyslu, nízká tvorba pracovních míst a specifické podmínky hospodaření v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko tuto oblast činí nejvíce problémovou z hlediska zaměstnanosti. Sehnat zde zaměstnání není jednoduché, a tak většina obyvatel dojíždí za prací, např. do Mladé Boleslavi, Mělníka nebo Prahy. Nezaměstnanost však také v poslední době narůstá i v průmyslových oblastech, a to díky hospodářské krizi. Krize nutí velké podniky k propouštění zaměstnanců v rámci hledání úspor. Ti, kteří neseženou zaměstnání z důvodu věku, péče o děti, zdravotního stavu, atd., 79

ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Roční zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Mělník: Úřad práce. 2011, s. 4–13. 80 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=RSO5022PU_OK&vo=null [cit. 2012-01-21] 81 Tabulka č. 1 je vytvořena z přehledu ČSÚ - Věkové složení obyvatelstva podle okresů, věkových skupin a pohlaví k 31. 12. 2010 http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_stc_kraje [cit. 2012 -01-21].

34

se mohou zaevidovat jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce v Mělníku. Na okrese Mělník bylo k 31. 12. 2010 evidováno 5 251 uchazečů o zaměstnání, což představuje 9 % registrovanou míru nezaměstnanosti. 6.2 Zaměstnanost „Počet ekonomicky aktivních obyvatelů (EAO) dle metodiky MPSV pro čtvrté čtvrtletí roku 2010 byl ve Středočeském kraji stanoven na 695 520 osob, z toho bylo 290 230 žen. V okrese Mělník byl tento počet EAO 57 081, z toho bylo 23 436 žen.“ 82 Celkový počet zaměstnanců včetně OSVČ k 31. 12. 2010 činil 35 361 obyvatel. Nejčastější skupinou zaměstnavatelů jsou organizace zaměstnávající 25 a více zaměstnanců. Tyto organizace zaměstnávají 16 607 osob, což činí cca 47 % všech zaměstnanců. Nejvíce pracovních míst dle odvětví je ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodě a maloobchodě, dopravě a skladování, vzdělávání, stavebnictví, zdravotní a sociální péči a veřejné správě. Největšími zaměstnavateli zde jsou SPOLANA a. s., Neratovice, SYNTHOS Kralupy a. s., Mělnická zdravotní, a. s., Tesco Stores ČR a. s., DANZER BOHEMIA-DÝHÁRNA s. r. o., VITANA, a. s, NOWACO Czech Republic s. r. o., Česká pošta s. p., Česká rafinérská a. s., ČEZ, a. s., K-PROTOS, a. s., Erwin Junker Grinding Technology a. s., WAVIN Ekoplastik s. r. o. a České dráhy, a. s. 83 6.3 Volná pracovní místa K 31. 12. 2010 evidoval Úřad práce v Mělníku 1 216 volných pracovních míst. Největší poptávka ze strany zaměstnavatelů je po pracovnících se základním vzděláním a vyučením. Nejvíce volných míst bylo hlášeno na pozici zemědělský sezónní pracovník, pomocný kuchař, pomocný skladník či uklízeč. Z kvalifikovaných profesí byl zájem o prodavače, kuchaře, řidiče nákladních automobilů a lékaře.

82

ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Roční zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Mělník: Úřad práce. 2011, s. 8. 83 ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Roční zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Mělník: Úřad práce. 2011, s. 4-12.

35

Tabulka č. 2 – Poptávka volných pracovních míst dle vzdělanosti na okrese Mělník84 Vzdělanostní struktura bez vzdělání neúplné základní vzdělání základní nižší střední vzdělání nižší střední odborné vzdělání střední odborné (vyučen) stř. nebo stř. odborné (bez maturity) ÚSV ÚSO (vyučení s maturitou) ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské vzdělání

Celkem 6 0 365 6 27 458 27 34 53 155 18 6 61 0

7 ANALÝZA ÚČINNOSTI REKVALIFIKACÍ U ÚŘADU PRÁCE V MĚLNÍKU Cílem bakalářské práce je analyzovat účinnost rekvalifikací uchazečů o zaměstnání (dále jen „UOZ“) u Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce. Pro zjišťování potřebných údajů použiji kvantitativní analýzu dat. Data jsem sbírala za pomoci primární analýzy dokumentů. Primární analýza dokumentů vycházela z rozboru dokumentů ve spise a dat z databáze úřadu práce, které mají přímý vztah k řešené problematice. Pro upřesnění výběru rekvalifikací jsem využila oficiální statistiky úřadu práce. 7.1 Program APZ na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku Při zpracování analýzy budu vycházet z Programu APZ na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. V kapitole 4 Rekvalifikace jsem se zabývala 84

Tabulka č. 2 je zpracována z údajů databáze Úřadu práce v Mělníku na základě poskytnutého přehledu volných pracovních míst k 31. 12. 2010.

36

otázkou cílení rekvalifikací podle vnitřního řídícího aktu – normativní instrukce č. 39/2009. Tato normativní instrukce byla pro všechny úřady práce závazná a tak ovlivnila i výběr uchazečů o zaměstnání, s kterými ÚP v Mělníku v roce 2010 uzavřel dohodu o rekvalifikaci. Podle této instrukce byly zpracovány priority APZ85: 1. Prostředky APZ využít na zmírnění dopadů finanční krize, poskytovat přednostně cílené rekvalifikace podle budoucích potřeb zaměstnavatelů. 2. Při schvalování žádostí posuzovat aktuální situaci na trhu práce. 3. Přednostně financovat nástroje APZ z prostředků Evropského sociálního fondu – OP LZZ. 4. Nástroji APZ podporovat uchazeče o zaměstnání s individuálními charakteristikami, kteří si nejsou schopni bez využití nástroje APZ najít vhodné zaměstnání. 5. Zaměřit se na uchazeče o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená pozornost dle § 33 zákona o zaměstnanosti. Např. osoby do 20 let věku, osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby starší 50 let, osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců, atd. 6. Podporovat osoby, kterým byla odejmuta nebo snížena dávka podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem z důvodů změn kritérií pro posuzování invalidity k 31. 12. 2009. 7. Sledovat a koordinovat využívání nástrojů APZ. Podle zkušeností vycházejících z poznání situace na trhu práce, vlastních sil a z reálných možností byly jako další cíle stanoveny86: -

1000-1100 UOZ zařadit do využití nástrojů APZ, což je cca 26-29 % průměrného počtu dosažitelných evidovaných uchazečů v roce 2009, z toho min. 680 UOZ využijí různých forem poradenství a rekvalifikací,

85

ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010. 86 ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010.

37

-

aktivity APZ zaměřit na zprostředkování nejobtížněji umístitelným a podpořit minimálně 50 % žen, 4 % UOZ mladších 20 let, 20 % UOZ starších 50 let, 40 % UOZ nad 5 měsíců evidence a 10 % osob pečujících o dítě do 15 let,

-

věnovat zvýšenou pozornost UOZ se zdravotním postižením a podpořit nejméně 30 osob.

7.2 Pravidla pro zařazování UOZ do rekvalifikací u Úřadu práce v Mělníku Podle pravidel pro zařazování UOZ do rekvalifikací se přednostně do rekvalifikací zařazují ti UOZ, kteří s úřadem práce uzavřou Individuální akční plán, v rámci něhož vznesou požadavek na doplnění či změnu stávající kvalifikace formou rekvalifikace a jejichž požadavek je shledán zprostředkovatelkou jako oprávněný. U absolventů středních a vysokých škol se rekvalifikace zaměří na doplnění chybějících znalostí k jejich dosavadní kvalifikaci získané studiem. U UOZ s pracovní praxí budou rekvalifikace

poskytovány

na

základě

jejich

žádosti,

kvalifikace

a doporučení zprostředkovatelky a u UOZ bez kvalifikace a s opakovanou evidencí budou přednostně využívány poradenské činnosti a až následně po jejich absolvování mohou být tito uchazeči zařazováni do rekvalifikací podle výše uvedených pravidel.87 Individuální akční plán se uzavírá s UOZ, který je v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců. Jeho cílem je za součinnosti UOZ stanovit postup a časový harmonogram plnění jednotlivých opatření, která povedou ke zvýšení uplatnění na trhu práce. Při sestavování plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možnosti a schopnosti UOZ.88 „Efektivita zařazení UOZ do rekvalifikace bude přitom posuzována z hlediska perspektivy uplatnění na trhu práce, zejména s ohledem na celkovou situaci na trhu práce, neuspokojené požadavky zaměstnavatelů,

87

ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010. 88 § 33 odst. 2, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010.

38

příslib zaměstnání od budoucího zaměstnavatele, záměr stát se OSVČ, obnovení dříve nabytých kompetencí apod.“89 V roce 2010 se Úřad práce v Mělníku zaměří na poskytování rekvalifikací

v oblasti

informačních

technologií,

logistiky,

obsluhy

stavebních strojů, péče o tělo, podnikání a personálního řízení, řidičských oprávnění, sociálních služeb, svařování, účetnictví a zdravotnických služeb.90 7.3 Složení skupiny účastníků rekvalifikací u Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 – základ respondenční skupiny Než se začnu věnovat analýze účinnosti rekvalifikací UOZ na Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce, je nutné se nejdříve seznámit se strukturou účastníků, kteří se těchto rekvalifikací zúčastnili, protože právě z těchto účastníků bude postupně sestavena respondenční skupina pro naplnění cíle bakalářské práce. Kromě sestavení respondenční skupiny si také ověřím, zda účastníci jsou do rekvalifikací zařazeni dle priorit úřadu práce. V následující části práce se tedy zaměřím na rozdělení účastníků rekvalifikací dle věku, pohlaví a vzdělání. Dále se budu zabývat tím, zda se jedná o uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. „V roce 2010 uzavřelo dohodu o rekvalifikaci celkem 720 uchazečů a zájemců o zaměstnání, kteří jsou registrováni na Úřadu práce v Mělníku. Z uvedeného počtu je 98 uchazečů o zaměstnání, kterým zprostředkoval rekvalifikaci úřad práce z prostředků APZ, 622 osob bylo zařazeno do rekvalifikací, které jsou financované z Evropského sociálního fondu.“91

89

ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010, str. č. 9. 90 ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010. 91 ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Roční zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Mělník: Úřad práce. 2011, s. 29.

39

Tabulka č. 3 – Složení skupiny účastníků rekvalifikací podle věku a pohlaví92 Věk

Muži

Ženy

Celkem

do 20 let

18

21

39

21–24

36

28

64

25–29

45

39

84

30–34

43

64

107

35–39

32

82

114

40–44

26

67

93

45–49

37

39

76

50–54

29

47

76

55–59

40

22

62

nad 60 let

4

1

5

CELKEM

310

410

720

Z tabulky č. 3 je zřejmé, že v roce 2010 uzavřelo dohodu o rekvalifikaci s úřadem práce 720 UOZ a zájemců o zaměstnání z toho: 410 žen, což je 57 % z celkového počtu zúčastněných, 39 UOZ mladších 20 let, což je 5 % z celkového počtu zúčastněných a 143 UOZ starších 50 let, což je 20 % z celkového počtu zúčastněných, tedy byl zde naplněn požadavek Programu aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku

(aktivity APZ zaměřit

na zprostředkování

nejobtížněji umístitelným a podpořit minimálně 50 % žen, 4 % UOZ mladších 20 let, 20 % UOZ starších 50 let. Z hlediska věku je patrné, že do rekvalifikací byli nejvíce zařazováni účastníci ve věku od 35–39 let. Výše uvedený počet 720 UOZ a zájemců o zaměstnání se pro účely mé další práce od této doby stává základem pro vytvoření budoucí respondenční skupiny pro zjištění účinnosti rekvalifikací na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce na Mělnicku. 92

Tabulka č. 3 je zpracována na základě vlastních výpočtů z údajů z databáze přehledu účastníků rekvalifikací Úřadu práce v Mělníku k 31. 12. 2010.

40

Pro zajímavost zde také uvedu přehled účastníků rekvalifikací v roce 2010 dle vzdělání. Díky tomuto přehledu lépe pochopíme, z jakých účastníků je respondenční skupina sestavena a jaké budou možnosti uplatnění

účastníků

rekvalifikací

při

shánění

zaměstnání,

neboť

v podkapitole 6.3 jsme si uvedli, že největší poptávka po volných pracovních místech dle vzdělanosti je u osob se základním a středním odborným vzděláním. Tabulka č. 4 – Složení skupiny účastníků dle vzdělání93 Dosažené vzdělání

Počet účastníků

Bez vzdělání

0

Základní + praktická škola

114

Nižší střední

0

Nižší střední odborné

15

Střední

nebo

střední

odborné

bez

maturity 11

a výučního listu Střední odborné vyučen

324

Úplné střední odborné vyučen s maturitou

72

Úplné střední odborné s maturitou bez vyučení

140

Střední všeobecné

17

Vyšší odborné

22

Vysokoškolské

5

CELKEM

720

Z tabulky č. 4 je patrné, že dle vzdělání byli v roce 2010 v rekvalifikacích nejvíce zastoupeni účastníci se střední odbornou školou s vyučením a vyučením s maturitou. Z celkového počtu 720 účastníků jich mělo 396 střední odbornou školu s vyučením a vyučením a maturitou, tedy 93

Tabulka č. 4 je zpracována z údajů databáze Úřadu práce v Mělníku na základě poskytnutého přehledu účastníků rekvalifikací a na základě vlastního výpočtu k 31. 12. 2010.

41

na rozdíl od ostatních účastníků prošli vzděláním pro určitou profesi a 114 účastníků mělo základní vzdělání. Další velmi důležitou podmínkou pro účastníky rekvalifikací je, zda na rekvalifikaci byli zařazeni dle priorit úřadu práce, které jsou uvedeny v podkapitole 7.1 a zda jejich výběr nebyl pouze náhodný. Dle těchto priorit UOZ zařazováni do rekvalifikací musí mít vypracován Individuální akční plán a musí patřit do skupiny, které je věnována zvýšená pozornost dle § 33 zákona o zaměstnanosti. Abych mohla vypracovat tuto tabulku, musím nejprve zjistit, kolik je ve sledované skupině zájemců o zaměstnání a UOZ, protože výše uvedené splnění podmínek je pouze vyžadováno u UOZ a právě UOZ jsou cílem pro sestavení základu respondenční skupiny pro naplnění cíle bakalářské práce. Tabulka č. 5 – Počet uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání Celkový počet účastníků 720

Uchazeči o zaměstnání

Zájemci o zaměstnání

718

2

Za pomoci tabulky č. 5 jsem tedy dospěla k závěru, že v roce 2010 uzavřeli dohodu o rekvalifikaci s úřadem práce 2 zájemci o zaměstnání. Na základě zjištěných údajů opravím složení respondenční skupiny. Původně respondenční skupinu tvořilo 720 účastníků. Po výše uvedeném přepočtu nyní respondenční skupinu tvoří 718 UOZ. U těchto 718 UOZ si ověřím, zda jsou do rekvalifikací skutečně zařazování dle priorit úřadu práce, které jsou uvedeny v podkapitole 7.1 a zda jejich výběr není pouze náhodný. Dále si ověřím, zda UOZ mají vypracován Individuální akční plán a zda jsou do rekvalifikací zařazováni UOZ, kterým je věnována zvýšená pozornost dle § 33 zákona o zaměstnanosti. Podle § 33 odst. 1 zákona o zaměstnanosti je zvýšená pozornost věnována UOZ94: a) se zdravotním postižením, 94

§ 33 odst. 1, Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010.

42

b) do 20 let věku, c) těhotným a kojícím ženám a matkám do 9. měsíce po porodu, d) pečujícímu o dítě do 15 let věku, e) staršímu 50 let věku, f) v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců. Tabulka č. 6 – Složení UOZ podle skupin stanovených v § 33 zákona o zaměstnanosti a Individuálního akčního plánu (dále jen „IAP“)95 Nástroje

UOZ

Kategorie UOZ dle § 33 odst. 1 zákona

celkem

o zaměstnanosti z toho

z toho

Rekvalifikace APZ Rekvalifikace ESF

IAP

a)

b)

c)

d)

e)

f)

97

3

3

0

14

12

65

65

621

53

36

4

100

131

430

430

Pomocí vlastních výpočtů v tabulce č. 6 jsem si z poskytnutých údajů z databáze úřadu práce ověřila, že v roce 2010 skutečně uzavřelo dohodu o rekvalifikaci s úřadem práce 718 UOZ. Dále jsem si ověřila, že všichni UOZ byli zařazení do rekvalifikací dle priorit úřadu práce, které jsou uvedeny v podkapitole 7.1 a že přednostně byly rekvalifikace financovány z prostředků ESF. 7.4 Respondenční skupina V podkapitole 7.3 jsem si ověřila, že při výběru účastníků, kteří v roce 2010 uzavřeli s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci, nedošlo

95

Tabulka č. 5 je zpracována z údajů ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010, str. 35, doplněna o vlastní výpočet z údajů z databáze Úřadu práce v Mělníku na základě poskytnutého přehledu účastníků rekvalifikací k 31. 12. 2010.

43

k porušení podmínek daných Programem APZ na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Dále jsem si vytvořila základ respondenční skupiny pro další práci, která povede k analýze účinnosti rekvalifikací u UOZ. V současné době tedy respondenční skupinu tvoří 718 UOZ, kteří v roce 2010 uzavřeli dohodu o rekvalifikaci s úřadem práce. U takto vytvořené respondenční skupiny budu dále sledovat, jakých kurzů se UOZ zúčastnili a kolik z nich ukončilo evidenci na úřadu práce po ukončení rekvalifikace. Jako důvod ukončení evidence na úřadu práce budu sledovat to, že si UOZ našel práci sám, byl umístěn úřadem práce na VPP nebo SÚPM a zahájil samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“), neboť tyto důvody pro ukončení evidence na úřadu práce nepochybně vedou k obsazení či vytvoření pracovního místa. Do respondenční skupiny nebudou zařazeni UOZ, kteří odešli z evidence úřadu práce na základě vlastní žádosti, protože z tohoto důvodu není patrné, zda UOZ nastoupil do zaměstnání nebo se stal ekonomicky neaktivním. Dále se zaměřím na zjištění údajů, za jakou dobu po ukončení rekvalifikace si UOZ našli zaměstnání a zda všichni UOZ nastoupili na rekvalifikaci v roce 2010 a v témže roce rekvalifikaci zdárně ukončili. Nejprve UOZ roztřídím podle způsobu financování rekvalifikací, názvu a druhu kurzů (tedy zda se jedná o kurzy pořádané individuálně či skupinově) a důvodů ukončení evidence u úřadu práce. Jak jsem již uvedla výše, budu sledovat důvody ukončení: nalezení si práce, umístění úřadem práce a zahájení SVČ. Podle počtu ukončení evidence na úřadu práce budu moci upravit respondenční skupinu. Následně vyhodnotím, kolik UOZ v roce 2010 nastoupilo na rekvalifikace a kolik z nich ještě v tomto roce rekvalifikace úspěšně ukončilo. Poté naposledy upravím respondenční skupinu, z které vyloučím UOZ, kteří sice v roce 2010 uzavřeli s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci, ale na rekvalifikaci nastoupili až v roce 2011 a poté provedu analýzu dat, jejichž výsledkem bude analyzovat účinnost rekvalifikací uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce. Zde

44

budu sledovat, za jak dlouho po ukončení rekvalifikace UOZ ukončil evidenci na úřadu práce z důvodu nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ. Tabulka č. 7 – Přehled individuálních rekvalifikací za rok 2010 financovaných ze státního rozpočtu96 Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Osobní trenér kondičního posilování

1

Poradce pro výživu

1

Účetnictví s využitím výpočetní techniky

1

Výrobce upomínkových předmětů (1 x dokončeno 2011)

1

Pracovník grafického studia

3

Přípravný kurz k výkonu činnosti – Průvodce cestovního ruchu

1

Vodoinstalatérské a topenářské práce

1

1

Vazba a aranžování květin

2

2

Vizážistka a barvové poradenství

2

1

Holičské a kadeřnické práce

1

Masér pro sportovní a rekondiční masáže mimo oblast zdravotnictví

1

Krupiér

1

96

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ 1

1

1 1

1

Tabulka č. 6 – je zpracována z údajů ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010, str. 29, doplněna o údaje z databáze Úřadu práce v Mělníku na základě vlastních výpočtů provedených z poskytnutého přehledu účastníků rekvalifikací k 31. 12. 2010.

45

pokračování tabulky Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Tiskař na ofsetových strojích

1

Lektor/ka

1

Přípravný kurz k výkonu činnosti – Osoba odborně způsobilá k provádění úkolů BOZP

1

CELKEM

19

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

1

7

3

Tabulka č. 8 – Přehled skupinových rekvalifikací v roce 2010 financovaných ze státního rozpočtu97 Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Asistent - asistentka

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

13

6

2

1

Pracovník v sociálních službách

12

9

1

Masér pro sportovní a rekondiční masáže

3

3

Obsluha osobního počítače (tvorba www stránek)

3

1

Chemik technologických výrob

21

15

Administrativní pracovník/pracovnice

6

4

1

Všeobecný sanitář

8

4

1

97

Tabulka č. 8 – je zpracována z údajů ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010, str. 30, doplněna o údaje z databáze Úřadu práce v Mělníku na základě vlastních výpočtů provedených z poskytnutého přehledu účastníků rekvalifikací k 31. 12. 2010.

46

pokračování tabulky Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Pracovník v sociálních službách

3

Základy chemie (9 x dokončeno 2011)

9

CELKEM

78

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

3

45

5

1

Tabulka č. 9 - Přehled individuálních rekvalifikací v roce 2010 financovaných z ESF98 Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Chůva pečující o děti v domácnosti

1

Obsluha osobního počítače dle osnov ECDL

1

Obsluha elektrovozíků a motovozíků (vysokozdvižný volantový do 5 t)

1

Účetnictví (s využitím výpočetní techniky

1

Malířské a tapetářské práce

2

Účetnictví

1

1

Manikúra včetně nehtové modeláže

6

1

98

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

1

1

2

Tabulka č. 9 – je zpracována z údajů ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010, str. 32–33, doplněna o údaje z databáze Úřadu práce v Mělníku na základě vlastních výpočtů provedených z poskytnutého přehledu účastníků rekvalifikací k 31. 12. 2010.

47

pokračování tabulky Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Pedikúra včetně nehtové modeláže

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

6

1

2

Masér pro sportovní a rekondiční masáže (mimo sektor zdravotnictví)

6

1

Cukrářské práce

2

Všeobecný sanitář

1

Dřevorubec

2

Kurz svařování ZK 135 1.1

9

5

Kurz svařování ZK 111 1.1

9

6

2

Kurz svařování ZK 311 1.1

5

2

1

Kurz svařování ZK 141 8

3

2

1

Čtení a kreslení technické dokumentace (se zaměřením na Auto CAD)

4

4

Programátor webových aplikací

2

2

Obsluha zemního stroje

2

2

Pracovník grafického studia

4

1

Správce sítě

3

2

1

Kosmetické služby

3

1

2

Řidičské oprávnění D ze skupiny B

2

2

Řidičské oprávnění C ze skupiny D

2

2

Vysokozdvižný vozík bez „B“

1

1

Instruktor aktivit volného času pro specializaci „Výtvarné práce“

1

Trenér kondičního posilování

1

Vyhláška č. 50/1978 Sb. - § 8

1 48

1

1 1 1

2

1 1

pokračování tabulky Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Mzdové účetnictví

3

3

Rozšíření profesního průkazu na skupinu D

2

2

Kominík

1

1

Nevidomý a slabozraký masér

1

1

CELKEM

89

46

Nalezl Umístěn si ÚP práci

4

Zahájil SVČ

14

Tabulka č. 10 - Přehled skupinových rekvalifikací v roce 2010 financovaných z ESF99 Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Obsluha osobního počítače

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

116

80

5

4

Obsluha osobního počítače dle osnov ECDL

71

22

2

Obsluha osobního počítače (ECDL – START) (12 x dokončeno 2011)

69

26

3

Kosmetické služby (1 x dokončeno 2011)

3

1

Základy podnikání

29

5

Prodavačské práce

3

1

99

4

8 1

Tabulka č. 10 - zdroj ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Program aktivní politiky zaměstnanosti na rok 2010 Úřadu práce v Mělníku. Mělník: Úřad práce, 2010, str. 31–33, doplněna o údaje z databáze Úřadu práce v Mělníku na základě vlastních výpočtů provedených z poskytnutého přehledu účastníků rekvalifikací k 31. 12. 2010.

49

pokračování tabulky Způsob ukončení evidence Název kurzu

Počet UOZ

Kuchařské práce

6

2

Pracovník grafického studia

3

2

Kurz svařování ZK 135 1.1

13

8

Manikúra včetně nehtové modeláže

4

2

Vysokozdvižný vozík s ŘP

39

26

3

Vysokozdvižný vozík bez ŘP

10

5

2

Účetnictví (s využitím výpočetní techniky

47

31

3

Mzdové účetnictví s využitím výpočetní techniky

6

3

Daňová evidence s výpočetní technikou

3

Pracovník v sociálních službách (4 x dokončeno 2011)

18

13

Pracovník v sociálních službách v přímé obslužné péči

9

8

Řidičské oprávnění skupiny „C“

22

12

1

Řidičské oprávnění skupiny „E“

10

7

1

Řidičské oprávnění skupiny „D“

8

7

Vyhláška č. 50/1978 Sb. § 8

4

3

Pracovník pneuservisu – gumař pneumatikář

6

5

Všeobecný sanitář

4

4

Vstupní školení dle vyhl. 156/2008 Sb., pro přepravu osob

4

3

50

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

1

1

1 2 4

2 1 1

1

pokračování tabulky Způsob ukončení evidence Počet UOZ

Název kurzu

Nalezl Umístěn si ÚP práci

Zahájil SVČ

Vstupní školení dle vyhl. 156/2008 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů přeprava nákladu

22

14

1

2

Programátor webových aplikací

3

1

1

1

CELKEM

532

291

23

33

Tabulka č. 11 – Souhrnný přehled počtu absolventů rekvalifikací v roce 2010, kteří ukončili evidenci u úřadu práce z důvodu nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ Důvod ukončení evidence na ÚP

Počet UOZ

Našel si práci

389

Umístěn ÚP

32

Zahájil SVČ

51

CEKLEM

472

Roztříděním UOZ dle způsobu financování rekvalifikací, názvu a druhu kurzů (tedy zda se jedná o kurzy pořádané individuálně či skupinově) a důvodů ukončení evidence u úřadu práce v tabulkách číslo 7, 8, 9, 10 a 11 jsem dospěla k závěru, že v roce 2010 bylo 260 UOZ školeno na získání všeobecných dovedností (práce na počítači), což činí 36 % z celkového počtu UOZ účastnících se rekvalifikací v roce 2010 a 458 UOZ bylo školeno ve specifických rekvalifikacích, což činí 64 % z celkového počtu UOZ účastnících se rekvalifikací v roce 2010. Z celkového počtu 718 UOZ opustilo evidenci úřadu práce z důvodu nalezení si zaměstnání nebo zahájení SVČ 472 UOZ, tedy 66 %. Dále jsem zjistila, 51

že 27 UOZ nastoupilo nebo ukončilo rekvalifikaci až v roce 2011. Z provedeného výzkumu je také patrno, že v roce 2010 uzavřelo dohodu o rekvalifikaci s úřadem práce a rekvalifikaci v témže roce ukončilo 691 UOZ, z čehož 472 UOZ nastoupilo do zaměstnání nebo zahájilo SVČ. 7.5 Účinnost rekvalifikací na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce na Mělnicku V předešlé kapitole jsem si vydefinovala respondenční skupinu UOZ. Respondenční skupinu tvoří 472 UOZ, kteří od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 uzavřeli s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci, v témže časovém rozmezí rekvalifikaci absolvovali a byli vyřazeni z evidence úřadu práce z důvodu nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ v časovém období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011. Údaje z roku 2011 bylo třeba využít pro sledování efektu účinnosti rekvalifikací, aby bylo možno sledovat všechny UOZ z respondenční skupiny po ukončení rekvalifikací po stejné časové období, tedy po dobu do 3 měsíců, 6 měsíců a 12 měsíců po ukončení rekvalifikace k nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ. Tabulka č. 12 – Přehled UOZ dle doby od ukončení rekvalifikace k nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ Počet měsíců od ukončení rekvalifikace k nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ

Počet UOZ

Do 3 měsíců

254

Do 6 měsíců

130

Do 12 měsíců

88

Z údajů uvedených v tabulce č. 12 jsem zjistila, že z celkového počtu 472 UOZ, kteří v roce 2010 uzavřeli s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci a téhož roku ji úspěšně absolvovali, nalezlo zaměstnání nebo zahájilo SVČ 254 UOZ do 3 měsíců, což činí 53,8 % z celkového 52

počtu respondenční skupiny UOZ, 130 UOZ do 6 měsíců, což činí 27,54 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ a 88 UOZ do 12 měsíců, což činí 18,64 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ. Tabulka č. 13 – Souhrnný přehled počtu absolventů rekvalifikací v roce 2010, kteří ukončili evidenci u úřadu práce z důvodu nástupu do zaměstnání nebo zahájení SVČ dle vzdělání100 Dosažené vzdělání

Počet účastníků

Bez vzdělání

0

Základní + praktická škola

70

Nižší střední

0

Nižší střední odborné

9

Střední

nebo

střední

odborné

bez

maturity 4

a výučního listu Střední odborné vyučen

214

Úplné střední odborné vyučen s maturitou

34

Úplné střední odborné s maturitou bez vyučení

112

Střední všeobecné

9

Vyšší odborné

15

Vysokoškolské

5

CELKEM

472

Z tabulky č. 13 je zřejmé, že podle vzdělání našlo uplatnění na trhu práce po ukončení rekvalifikace nejvíce UOZ se vzděláním: střední odborné vyučen 214 UOZ, se vzděláním úplné střední odborné s maturitou bez vyučení 112 UOZ a se základním vzděláním 70 UOZ. To odpovídá požadavkům trhu práce na Mělnicku, které jsme si uvedli v podkapitole 6.3, 100

Tabulka č. 4 je zpracována z údajů databáze Úřadu práce v Mělníku na základě poskytnutého přehledu účastníků rekvalifikací a na základě vlastního výpočtu k 31. 12. 2010.

53

kde je uvedeno, že největší poptávka po volných pracovních místech dle vzdělanosti je u osob se základním a středním odborným vzděláním. 7.6 Celkové hodnocení analýzy účinnosti rekvalifikací na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 Po celkovém shrnutí výše uvedených tabulek č. 3-13, které bylo třeba vytvořit k definování respondenční skupiny, na které mohla být následně provedena analýza účinnosti rekvalifikací UOZ v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce, bylo zjištěno, že s Úřadem práce v Mělníku v roce 2010 uzavřelo dohodu o rekvalifikaci 720 UOZ a zájemců o zaměstnání. Z toho 410 žen, což je 57 % z celkového počtu zúčastněných a 310 mužů, což je 43 % z celkového počtu zúčastněných. Dle věku byla nejvíce zastoupena věková skupina 35-39 let u žen a 25-29 let u mužů. Dle celkového počtu účastníků pak byli do rekvalifikací nejvíce zařazováni účastníci ve věku 35-39 let. Dle dosaženého vzdělání se rekvalifikací účastnilo nejvíce účastníků se vzděláním: střední odborné vyučen 324, což činí 45 %, úplné střední odborné s maturitou bez vyučení 140, což činí 19 %, základní vzdělání 114, což činí 16 % a úplné střední odborné vyučen s maturitou 72, což činí 10 %. Po získání informací o skladbě účastníků rekvalifikací dle pohlaví, věku a vzdělání bylo třeba ověřit, zda jsou účastníci do rekvalifikací zařazováni cíleně dle priorit úřadu práce (viz podkapitola 7.1) a zda jejich výběr není náhodný. Jelikož je cílenost sledována u UOZ a bakalářská práce se také zabývá UOZ, bylo třeba z respondenční skupiny vyřadit zájemce o zaměstnání. Z celkového počtu 720 účastníků bylo zjištěno, že 718 účastníků rekvalifikací je UOZ a 2 účastníci jsou zájemci o zaměstnání. Po vyloučení zájemců o zaměstnání z respondenční skupiny byla u 718 UOZ sledována cílenost dle priorit úřadu práce. Výzkumem bylo zjištěno, že všichni UOZ jsou do rekvalifikací zařazováni cíleně, dle priorit úřadu práce.

54

Dalším krokem, který vedl k naplnění cíle bakalářské práce, bylo roztřídění

respondenční

skupiny

na

základě

způsobu

financování

rekvalifikací, názvu a druhu kurzů a důvodů ukončení evidence u úřadu práce. Roztříděním bylo zjištěno, že 260 UOZ bylo školeno na získání všeobecných dovedností, což činí 36 % z celkového počtu UOZ účastnících se rekvalifikací v roce 2010 a 458 UOZ bylo školeno ve specifických rekvalifikacích, což činí 64 % z celkového počtu UOZ účastnících se rekvalifikací v roce 2010. Dále bylo zjištěno, že z celkového počtu 718 UOZ opustilo evidenci úřadu práce z důvodu nalezení si zaměstnání nebo zahájení SVČ 472 UOZ, tedy 66 %. Těchto 472 UOZ tvoří respondenční skupinu, na které byla provedena analýza účinnosti rekvalifikací UOZ v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění se na trhu práce. Analýzou bylo zjištěno, že z celkového počtu 472 UOZ, kteří v roce 2010 uzavřeli s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci a téhož roku ji úspěšně absolvovali, nalezlo zaměstnání nebo zahájilo SVČ 254 UOZ do 3 měsíců, což činí 53,8 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ, 130 UOZ do 6 měsíců, což činí 27,54 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ a 88 UOZ do 12 měsíců, což činí 18,64 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ. Dle vzdělání nalezlo zaměstnání nebo zahájilo SVČ nejvíce UOZ se vzděláním střední odborné vyučen, úplné střední odborné s maturitou bez vyučení a základním. Analýza účinnosti rekvalifikací UOZ v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce potvrdila, že UOZ jsou do rekvalifikací zařazováni cíleně dle priorit úřadu práce a druhy rekvalifikací jsou vybírány v souladu s požadavky trhu práce na Mělnicku.

55

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo analyzovat účinnost rekvalifikací uchazečů o zaměstnání v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění na trhu práce. Ke splnění tohoto cíle bylo třeba se nejprve seznámit s problémem nezaměstnanosti a pochopit principy, kterými se stát snaží nezaměstnanosti předcházet. V teoretické části práce jsme si vysvětlili, že nezaměstnanost je situace, kdy existuje skupina lidí, kteří by mohli a chtěli pracovat, ale situace na trhu práce jim to neumožňuje z důvodu přebytku nabídky pracovních sil. Dále jsme poznali, že nezaměstnanost má různé příčiny a můžeme ji členit na několik druhů. Druhy nezaměstnanosti jsou: frikční, strukturální, sezónní, cyklická, skrytá, neúplná (nepravá), neúplná (parciální) a dlouhodobá.101 Poté, co jsme definovali nezaměstnanost, víme, že nezaměstnanost se nestává vážným ekonomickým ani sociálním problémem, pokud není masová, protože v každé svobodné společnosti, založené na tržním mechanismu a demokracii je vlastně existence nezaměstnanosti přirozeným fenoménem a atributem.102 Když jsme zjistili, co je nezaměstnanost a jaké jsou její příčiny, museli jsme se ohlédnout do nedávné minulosti našeho státu, abychom pochopili, jaké změny musel stát přijmout v sociální politice státu, protože nezaměstnanost v ČR do roku 1989 oficiálně neexistovala, protože dříve byla politika zaměstnanosti založena na koncepci plné zaměstnanosti.103 Jak již bylo uvedeno v úvodu práce, změna režimu a přechod z řízeného hospodářství na tržní ekonomiku s sebou přinesl změnu požadavků na pracovní sílu. Pracovní síla však nedokázala na nové požadavky pružně reagovat, a tak se náhle ocitá spousta lidí bez zaměstnání. Vzniká krátkodobá, ale i dlouhodobá nezaměstnanost, kterou musí stát 101

PALÁN, Z. LIDSKÉ ZDROJE Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství. 1994. Úvod, s. 10–14. 103 Tomeš, I. SOCIÁLNÍ POLITIKA teorie a mezinárodní zkušenost. 2. Vyd. Praha: SOCIOKLUB, 2001. Sociální reforma v postkomunistické Evropě, s. 202–215. 102

56

rychle řešit, protože předchozí systém sociálního zabezpečení neuznával nezaměstnanost jako sociální událost. Řešením tohoto problému se stává politika zaměstnanosti, jejímž úkolem bylo poskytnout lidem dávky v nezaměstnanosti (tedy zabezpečit je v případě ztráty zaměstnání) – pasivní

politika

zaměstnanosti

a podporovat vytváření

nových

a

postarat

pracovních

se

míst,

o

vyhledávání

včetně

podpory

soukromého podnikání a změny kvalifikace nezaměstnaných tak, aby jim byl umožněn návrat na trh práce – aktivní politika zaměstnanosti. K naplnění tohoto poslání vznikají úřady práce a potřebná legislativa. Politika zaměstnanosti se stává součástí sociální politiky státu, která je plněna pomocí funkcí, které určují, na jaké oblasti se sociální politika zaměří a čeho zde chce dosáhnout. Politika zaměstnanosti je tedy řešena funkcí ochrannou a stimulační. Ochranná funkce v sobě zahrnuje pasivní politiku zaměstnanosti a stimulační funkce v sobě zahrnuje aktivní politiku zaměstnanosti (dále jen „APZ“). A právě APZ za pomocí svých nástrojů měla zabránit tomu, aby se nezaměstnanost nestala masovou, protože jejím úkolem je předcházet vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti, věnovat zvýšenou péči uchazečům o zaměstnání, kteří jsou pro svůj věk, zdravotní stav, péči o dítě a z jiných vážných důvodů znevýhodněni na trhu práce a vytvářet nové nástroje a opatření APZ, které povedou ke zvýšení zaměstnanosti. Mezi nástroje APZ patří rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce SÚPM, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. V práci jsme si popsali jednotlivé nástroje APZ včetně výše a druhů příspěvků, o které je možné žádat u úřadu práce a dále jsme se podrobněji zabývali rekvalifikacemi. Zde jsme si popsali druhy rekvalifikací, jejich poskytovatele a způsob cílení, který sjednotil postup úřadu práce tak, aby rekvalifikace byly co nejlépe využívány pro co nejrychlejší návrat na trh práce. Vysvětlili jsme si, že prostředky na APZ jsou vynakládány ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu a seznámili jsme se situací na trhu práce v okrese Mělník. Poté jsme přešli k praktické části, která nás dovedla k naplnění cíle bakalářské práce.

57

Za pomocí využití kvantitativní analýzy dat, které jsem sbírala za pomoci primární analýzy dokumentů, vycházejících z rozboru dokumentů ve spise a dat z databáze úřadu práce, které mají přímý vztah k řešené problematice a na základě postupného třídění dat o účastnících rekvalifikací, z nichž bylo třeba vyloučit zájemce o zaměstnání, neboť cílovou skupinu tvořili pouze UOZ, kteří v roce 2010 uzavřeli s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci a v témže roce rekvalifikaci úspěšně absolvovali, jsem sestavila respondenční skupinu, díky níž jsem mohla provést analýzu účinnosti rekvalifikací UOZ v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání. Pro upřesnění výběru rekvalifikací jsem využila oficiální statistiky úřadu práce. Analýza účinnosti rekvalifikací ukázala, že 718 UOZ, kteří se v roce 2010 účastnili rekvalifikací, byli do tohoto nástroje APZ zařazováni cíleně dle priorit úřadu práce, z toho 260 UOZ bylo školeno na získání všeobecných dovedností, což činí 36 % z celkového počtu UOZ účastnících se rekvalifikací v roce 2010 a 458 UOZ bylo školeno ve specifických rekvalifikacích, což činí 64 % z celkového počtu UOZ účastnících se rekvalifikací v roce 2010. Dále bylo zjištěno, že z celkového počtu 718 UOZ opustilo evidenci úřadu práce z důvodu nalezení si zaměstnání nebo zahájení SVČ 472 UOZ, tedy 66 %. Jako důvod opuštění evidence nebyl vyhodnocován důvod ukončení na vlastní žádost, protože zde nebylo patrno, zda UOZ si našel zaměstnání nebo se stal ekonomicky neaktivním. Z těchto 472 UOZ byla vytvořena respondenční skupina, na které byla provedena analýza účinnosti rekvalifikací UOZ v Úřadu práce v Mělníku v roce 2010 na získání nového zaměstnání a uplatnění se na trhu práce. Analýzou bylo zjištěno, že z celkového počtu 472 UOZ, kteří v roce 2010 uzavřeli s úřadem práce dohodu o rekvalifikaci a téhož roku ji úspěšně absolvovali, nalezlo zaměstnání nebo zahájilo SVČ 254 UOZ do 3 měsíců, což činí 53,8 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ, 130 UOZ do 6 měsíců, což činí 27,54 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ a 88 UOZ do 12 měsíců, což činí 18,64 % z celkového počtu respondenční skupiny UOZ. Závěrem tedy můžeme konstatovat, že

58

dodržení priorit ve výběru UOZ a výběr rekvalifikací dle požadavků trhu práce na Mělnicku vedl k tomu, že 53,8 % UOZ po absolvování rekvalifikací nalezlo do 3 měsíců zaměstnání nebo zahájilo SVČ. Přínos rekvalifikací na odchod UOZ z evidence Úřadu práce v Mělníku lze hodnotit jako pozitivní. Rekvalifikace zde naplnily své poslání.

59

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. BRANDOVÁ, H. a kol. Encyklopedický slovník. Praha: Odeon: Encyklopedický dům, 1993. ISBN 80-207-0438-8. 2. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. ISBN 80-2479006 8. 3. KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003. ISBN 80-86419-48-7. 4. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. ISBN 978-80-7357-276-1. 5. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ISBN 80-901424-9-4. 6. MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. (eds.). Sociální práce v praxi. 2. Vyd. Praha: Portál. 2010, s. 299. ISBN 978-80-7367-8180. 7. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-331-4. 8. PALÁN, Z., LIDSKÉ ZDROJE Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7. 9. TOMEŠ, I. SOCIÁLNÍ POLITIKA teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vyd. Praha: SOCIOKLUB, 2001. ISBN 80-86484-00-9. LEGISLATIVA Zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění k 31. 12. 2010.

60

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění k 31. 12. 2010. Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, v platném znění k 31. 12. 2010. Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců, v platném znění k 31. 12. 2010. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění k 31. 12. 2010.

OSTATNÍ ZDROJE, VÝROČNÍ ZPRÁVY Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010. MPSV ČR. Normativní instrukce č. 36/2009. ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE, Roční zpráva o situaci na trhu práce v roce 2010. Mělník: Úřad práce. 2011.

INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.esfcr.cz/file/7835/ [cit. 2012-01-09] http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz [cit. 2012-01-09] http://www.esfcr.cz/07-13/opvk [cit. 2012-01-09] http://www.esf.cz/07-13/oppa [cit. 2012-01-09] http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_stc_kraje [cit. 2012- 01-21] http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=RSO5022PU _OK&vo=null [cit. 2012-01-21]

61