UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Petr Kalinovský. Vzájemný přesah mezi andragogikou a politickými systémy

UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA MAGISTERSKÉ PREZENČNÍ STUDIUM 2012 – 2014

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Petr Kalinovský

Vzájemný přesah mezi andragogikou a politickými systémy

Praha 2014 Vedoucí diplomové práce: Doc. Dr. Milan Beneš

JAN AMOS KOMENSKY UNIVERSITY PRAGUE MASTER FULL-TIME STUDIES 2012 - 2014

DIPLOMA THESIS

Petr Kalinovsky

Reciprocal overhand between andragogy and policy systems

Prague 2014 The Diploma Thesis Work Supervisor: Doc. Dr. Milan Benes

Prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.

V Praze dne ……..

Jméno autora ............................

Anotace

Diplomová práce se zaobírá hledáním styčného pásma mezi andragogikou a politologickým zvažováním, a to specifickými náhledy na totožná témata veřejného zájmu. Naznačuje, že mnohdy stačí zaměnit klíčová slova a výsledky oněch úhlů pozorování jsou vzájemně zužitkovatelné, ne-li doplňující se. Od teoretického pojmosloví, přes induktivní vývody, až po obranu konkrétního politického systému před destabilizačními výkyvy. Závěrem práce rozebírá přímo spojnicový jev předchozích pasáží, jehož pevné místo pro vypořádávání je nepopiratelné jak v rámci andragogiky, tak palety státověd.

Klíčové pojmy Analýza, autocenzura, cenzura, deskripce historických vývojů, Holocaust, induktivní hledání pravidel, manipulace, politické systémy, propaganda, sankce.

Annotation Diploma thesis seeks contact zones between andragogy and political science with specific view on the same topics of public interest. It indicates often is possible change discipline´s terminology and resultes these view are usefull together. May be supplement. It going from theory over inductive discovery to the form of defense policy system before destabilisation influence. At the end thesis analyses joint phenomenon with hard place into andagogy just as political science.

Key words Analysis, censorship, deskripcion of history evolution, inductive looking for rules, Holocaust, manipulation, political systems, propaganda, sanctions, self-censorship.

OBSAH ÚVOD .....................................................................................................................8 Teoretická část ...............................................................................................................10 1 Pásma pro uvažování…………………………………………………………..……..10 1.1 Stručný nárys oblasti .................................................................................................10 1.2 Časové mezníky vývoje komunikačních kanálů.........................................................12 1.3 Kategorizování metod ...............................................................................................14 1.4 V kontextu politického využití ..................................................................................17 1.5 Neodmyslitelnost úlohy médií v občanském vzdělávání ...........................................22 Empirická část ...............................................................................................................27 2.1 Induktivní hledání pravidel kampaní ....................................................................27 2.1.1 Informální politické učení se pomocí zábavního průmyslu.....................................27 2.1.2 Informální učení se pomocí zpravodajství a publicistiky ........................................34 2.2 Cenzura ....................................................................................................................38 2.2.1 Letmý historický vývoj..............................................................................................38 2.2.2 Autocenzura ...........................................................................................................52 2.2.3 Kterak snadno přejít k nástinu sankcí .....................................................................54 2.3 Sankce ......................................................................................................................56 2.3.1 Politika není toliko bonton doby .............................................................................56 2.3.2 Skutkové podstaty...................................................................................................57 2.4 Kvantitativně kvalitativní analýza Holocaustu v MfD (2013) ..............................66 2.4.1 Obecné souvislosti...................................................................................................66 2.4.2 Vývojový náznak.....................................................................................................67 2.4.3 Přiklonění se k papírovým vydáním .......................................................................69 2.4.4 Parametry výzkumu.................................................................................................72 2.4.5 Design výzkumu .....................................................................................................75 2.5 Vyhodnocení ročního monitoringu...........................................................................77 2.5.1 Letmé zmínky před samotným vyhodnocením........................................................77 2.5.2 Kontrola pomocí klíčových slov................................................................................78 2.5.3 Ověření hypotéz.........................................................................................................80 2.5.4 V hypotézách nevymezené oblasti.............................................................................82 2.5.5 Naše kategorizace.......................................................................................................84 2.5.6 Dle jednotlivých pisatelů MfD...................................................................................87 2.5.7 Ostatní........................................................................................................................89 ZÁVĚR ...........................................................................................................................93 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..............................................................................95 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................99

ÚVOD Předně je nutno zvýraznit, že diplomová práce je psána rukou absolventa odlišného bakalářského společenskovědního oboru (politologie), byť vystudovaného na půdě blízké andragogice (PdF UHK). Což vysvětluje prolnutí oborových prizmat, pozorovatelné i v názvu. Právě ono propojování bývá osvědčenou cestou k žádoucí exkluzivitě předkládaného. Stejně tak jedenáctiletá studijní proluka, chcete-li orientace na praktickou stánku života, se zrcadlí v tendencích nedokazovat empirií již zesamozřejmělé. Zjevné i na poměrech jednotlivých částí. Aktuálnost tématu je dána nejen exponenciálním technologickým rozvojem naší éry, především pak v posledním čtvrtstoletí turbulencí politickou. Obdobně: andragogické možnosti ve veřejných tématech jsou spoluurčovány jak potenciálem moderních prostředků, ale i dobou vytýčenými mantinely. Ovšem taktéž i čerstvě se zjevivšími magnety veřejného zájmu, které si vyžadující příslušné reakce. Název práce jest zvolen neurčitěji nikoliv snad z pokoutných důvodů následné snadnosti zpracování množstvím vtažitelných řádků, nýbrž pro počáteční nejistotu. Nejistotu danou teprve startem hlubšího seznamováním se se stavebnicovými dílečky tušeného celku, po kterém je až následně určován i pevný koncový tvar. Totéž se týká tápání při sestavování prvotní písemné osy uvedené v přihlášce k DP. Nezbytné zadefinování obecných kategorií politických procesů úhlem pojmů využívatelných i andragogikou je zde umístěno coby terminologický odrazový můstek. Kratičké historické expozé o metodách předávání informací upozorňuje právě na proměnu prostředků v toku času.

Pakliže se pokračuje uvedením do technik

přeformulovávání politických významů na cestě od původního zdroje informace k jejímu koncovému konzumentovi, pak pro dokladování i onoho druhého činitele v andragogice občanských témat – tj. politického kýžení. Přijmutí oné dvojice teprve umožňuje cestu dále.

8

Empirická část je prolnuta reálnými úkazy. Už jejich neskrývané uvědomění, či dokonce následné načrtnutí, zaručeně stimuluje používání termínu KONTROVERZE. Výhodou takovýchto úkazů pak je jejich současná nižší míra zpracování, kterážto přebíjí nevýhody linoucí se z narušení společenských tabu. Při zamyšlení se nad abstraktním vyjádřením vztahů mezi časem, politickým podhoubí, vkusem, konvenčností apod., je možno spekulovat o lokalizaci bodu společenské posvátnosti. V práci bude naznačena podobnost v politických výchovně-vzdělávacích produktech normalizačního minula i současna, okořeněná tužbou skicovanou z Hollywoodu. Ale rovněž i selekční uvedení umlčovacích opatření, soudobých trestně-právních sankcí, za uvedení nežádoucích politických tezí. Takřka coby druhá strana podobné mince – technologie cenzury. Dochucovadlem pak jsou odstavce o fenoménu autocenzury. Jakési přikořeňování se táhne celou prací. Ať ve vlastním textu, či v poznámkách umístěných pod čarou. Vkládání citací jinak odvislých od pomyslné ústřední nitě architektury subkapitol je používáno k zesílení autorského vyjádření. Jako nejpřínosnější mohou být nalézán tvrdá data v části zaobírající se zmapováním Holocaustu v Mladé frontě DNES (2013). A to nikoliv z ješitnosti nad úsilím, vyjádřitelného časem stráveným nad získáním materiálů nezbytných k

jejímu

vypracování. Vlastní hodnota spočívá v jejich analýze, která by mohla odvozeně vypovídat o dodávaném vyznění k submisivnímu konzumentovi. Nejsme ani historiky zkoumajícími fakta minula, ale ani nepředkládáme závěrečnou práci z politologie, abychom se ohlíželi po dopadech minula na současnost. Práce je z oboru andragogika, tudíž pozornost je věnována vlastní technice, kterak je populaci ono téma předestíráno. Nikoliv náhodou je ona kapitola řazena coby poslední. Má být názorným vyjádřením jevů vyskytujících se na stránkách předchozích.

9

Teoretická část 1 Pásma pro uvažování 1.1 Stručný nárys oblasti1 Obdoba jevů při bádání ohledně masové komunikace (z latinského communis = společný) a v dějinách politiky – především politiky posledních dvou uplynulých století – je nalezitelná. Zvláště pokud bude vzata v potaz skutečnost, že zintenzivnění politiky se širokým zapojením celého společenství (lidu, občanů, národa, třídy,…), se chorologicky podobá růstu technologického potenciálu doby. Liessmann, interpretujíc Tönniese, sociologa konce XIX. st., chápe společenství jako sociální prostor s následujícím znakem: „Kdo žije ve společenství, ví už vždy, oč jde. Společenství nemusí svým členům pořád něco vysvětlovat, fungující společenství nemusí být také stále poučováno. Ve společenstvích tvoří pocit příslušnosti a vědění, oč ve společenství jde, jednotu. To platí pro rodiny a klany, stejně jako pro společenství náboženská.“2 Oproti termínu společnost, kde je dominantní svoboda subjektu. „Zatímco společenství svazuje, společnost lidi osvobozuje.“ 3 Nicméně v předkládané práci nám půjde především o odpovědnost – dobrovolnou či vynucovanou – vůči celku, nikoliv na prvém místě o libosti svobody. (Tj. o bažení jednotlivce, který je limitován pár desetiletími vlastního života.) 1

Hrubé podklady pro kapitolu čerpány z: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociální-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 128-137. ISBN 978-80-7368-567. 2 LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 107. ISBN 978-80903759-7-0. 3 LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 108. ISBN 978-80903759-7-0. Ostatně ani Liessmann společnosti / svobodě nepředkládá maximální optimismus. „Členové nějaké společnosti mají zájmy, které sledují, a jiné lidi vidí buďto jako podmínku pro uspokojení těchto zájmů, nebo jako konkurenty. Ve shodě s tím uzavírají jen strategická, časově omezená spojení; formální podobou jejich vztahů je smlouva, rozhodující podobou jejich komunikace je výměna a médiem jsou peníze. Maximou jejich jednání je vypočítavost a ze zvážení zájmů a potřeb vychází jejich hodnota.“ LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 109. ISBN 978-80-9037597-0.

10

Moderní masmédia pak nepochybně sehrála nemalou roli pro vtažení širší populace do účastenství ve veřejných tématech. Hned zpočátku se sluší zadefinovat „účastnictvo“, jednotlivé prvky procesu komunikace, potažmo politické komunikace: Komunikátor (ten, kdo něco sděluje; zdroj informací) byl k nalezení pochopitelně i v dřívějších dobách. Onen termín by šlo stoupenci mediokratického vidění obkreslit jako ten, kdo má moc. Jako ten, kdo disponuje nezbytnými mocenskými prostředky, kterak prosadit své zájmy. V průběhu dějin však nastává i u něj proměna v důsledku přerodů společnosti a jejích technologií. I komunikát (co je předáváno; sdělení) šel s dobou. V časech s dominancí náboženských autorit bývala s politikou spjatá sdělení jiného zaměření, než v éře rozvolňování vztahu moci církevní a světské. Obdobně rozdíl dob mírových a válečných. Komunikát může být jak okolí vybuzující, tak i masy tlumící. Dispozitivnost v nejčistším slova smyslu. Z politologického náhledu na misce jedné volební urna, na misce druhé pak nabídnutý předvolební program politických stran a následně povolební programové prohlášení vlády. Ryzost bývá pouze teoretická, protože obsah komunikátu je kontaminován nejen volebními systémy, ale i momentální atmosférou ve společnosti. Zato komunikant4 (kdo přijímá; příjemce) prošel vývojem zásadním. Dle váhy jeho důležitosti v celém procesu. Pokud postačovala k ovládání mas náboženská dogmatika hlásaná skrze tandem lokálního vyslance z centralizované církevní struktury + ozbrojenou moc světskou, a pro zklidnění neposlušnosti poddaných postačovalo nařčení od místní autority z odpadlictví,5 faktor komunikanta byl zanedbatelnější. Politická komunikace byla vůči mase ryze jednostranná. Pokud se legitimita státu vyloží dnešním způsobem, pak komunikant coby osoba s aktivním volebním právem. Komunikační kanály („pomocníci“, kteří umožňují sdělení přenést) se vývojem lidstva otřásly v základech. Za povšimnutí na abstraktním nástinu pak bude stát jev 4

U masové mediální komunikace ekvivalent recipient. S nezbytnou podmínkou předchozí identifikace se širšího okolí s onou autoritou; modelujeme na teoretickém příkladu. 5

11

exponenciálního tvaru křivky, kdy na ose X je časová datace, na ose Y pak vyspělost komunikačních kanálů (především pak v jejich účinnosti). Účinnost se nemusí rovnat pouze všudypřítomnosti, mimo jiné by šla zmínit i emocionální účinnost, kterou informace na konzumenta působí. Doba strmějšího nárůstu možností zprostředkovávat informace připomíná éru prudkosti dějinných politických otřesů.

1.2 Časové mezníky vývoje komunikačních kanálů Níže uvedená historická data budiž jedním z argumentů pro zaměření této práce toliko na časové rozpětí životů několika posledních generací. Při náhledu na chronologii je zajímavé si uvědomit i časovou rozdílnost vzniku a širšího uplatnění novodobých komunikačních kanálů (médií), přičemž rozestup vzniku a uplatnění se v dobách nám bližším smršťuje. Zatímco dnes, po několika málo letech existence sociálních sítí, se již vedou vážně míněné disputace ohledně závislostí na nich,

zlatník Gutenberg, který „přišel na nápad, jak vyrobit pilováním vzor

jednotlivých písmen a zdokonalit a přepracovat princip vinohradského lisu pro potřeby tisku (sám vyrobil 200 exemplářů slavné Bible), zemřel v bídě a vůbec se nedozvěděl, jak významnou roli sehrál ve vývoji společnosti jeho vynález.“6 40 000 – 35 000 př.n.l. – člověk začíná mluvit 7; 4 000 př.n.l. – z Mezopotámie dochovány psané záznamy na hliněných tabulkách; 2 500 př.n.l. – Egypťané používají papyrus. Předlouhá pauza, kde se zcela revoluční změna v technologii komunikačních kanálů nevyskytla. Pominuty změny materiálů určených k záznamu, typy písma či přepisování textů, vykonávané mj. i v „manufakturních“ klášterech.

6

POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 128-9. ISBN 978-80-7368-567-6. 7 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 12. ISBN 978-80-7368-567-6. Odkaz se vztahuje na tento i následné odstavce podkapitoly. Datace onoho období zřejmě bude velmi různorodá, např. je k nalezení coby „epocha mluvení a jazyka 90 – 40 000 let“ BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ, Dějiny českých médií od počátku do současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 34. ISBN 978-80-247-3028-8.

12

Polovina XV. století – vynalezení knihtisku Johannem Gutenbergem z Mohuče.8 Postupný nástup politicky aktualizovaného tisku se širším dosahem na populaci. 9 1839 – vynález fotografie; 1844 – Samuel F. B. Morse spouští drátové telegrafické spojení mezi Washingtonem a Baltimore; 1876 – Alexander Bell a přenos lidského hlasu na dálku; 1877 – Edison a jeho fonofrag; 1879 – Marconiho bezdrátový telegraf; 1891 – Edisonův kinematoskop;

1906 – radiotelefon (R. A. Fessenda); 1920 – první

radiostanice „8K“ s pravidelným vysíláním hudby (Frank Conrad)10; 1923 – Skorikinův ionoskop (optická iluze na obrazovce); 1925 – Jenkinsův přenos obrazu na dálku; 1936 – oficiální televizní vyslání BBC11; –

Arpanet

coby

předchůdce

1954 – barevné TV vysílání v USA;

telematických

/

interaktivních

médií

1969

(novum

v decentralizaci obsahu, vysoké kapacitě, interaktivitě, flexibilitě formy a obsahu; taktéž způsobu používání nových médií);

1997 – sociální síť Sixdegrees; předchůdce

podstatně známější sociální sítě Facebook. Od provopočáteční orální společnosti, přes společnost odhalivší kouzlo záznamu komunikátu, dále na hromadně šířená písmena, přes společnost zrakem připoutanou k pohyblivým obrázkům, až po společnost interaktivní – tedy možnost sám do komunikátu zasáhnout a stát se sám komunikátorem. Mohlo by se tudíž pozdávat, že současná lidská společnost je prozatím i u vrcholu svého představitelného informačního 8

Nicméně prosté otiskováním kompaktně vytvořených podkladů – použitelných tudíž pouze pro otiskování nezměnitelných matic – bylo použito již kolem 800 n.l. v Číně. Vzhledem k současným náladám částí západní společnosti hledat ideál mimo dosah svého civilizačního okruhu, nutno připomenout neskonale slabší možnosti využití oné čínské technologie. 9 XVI. st. – benátská vláda vydává malý zpravodajský leták, který bylo možné si koupit za gazetu (malou minci). 1621 – v Anglii vydávány první nepravidelné noviny Corantos; 1622 – první pravidelní týdeník Weekly News; 1631 – ve Francii vydáván list La Gazzete; 1690 – na americkém kontinentu vychází Public Occurrences – ovšem širší populaci cenově nedostupné; 1833 – New Your Sun – „penny press“, přezdívka plně vystihující dostupnost, přeložitelné jako „noviny za šesták“ (tamtéž, s.129); příznačné je složení obsahu: hlavně zpravodajství, lidsky dojímavé příběhy a zprávy ze soudních síní české země: 1495 - „Noviny leta božieho 1495“, dnešním historikům též známé jako „Jindřichohradecké noviny“. Nejednalo se samozřejmě o periodikum, byly to dva listy se 14 politickými zprávami úřední povahy. Je sice troufalé tuto skutečnost uvádět v seznamu přelomových údajů pro dějiny komunikace, leč zdejší umístění je pouze jako kuriozita pro slůvko uvedené v názvu. 1719 – Ordinari Postzeitungen. Německy psané, vycházivší na území českých zemí. 1719 – Pražské noviny. Karel František Rosenmüller. Dvakrát týdně, čtyřstránkové. ; 1789 – Krameriusovy c.k. pražské poštovské noviny. Pravidelné rubriky, rozhovory, povídky, kritiky divadla a knih, válečné a politické zpravodajství (zahraniční přebíráno z německého tisku) 10 Československý rozhlas od 1923; hlavně odborné přednášky, především funkce vzdělávací a osvětová, tedy souvislost s andragogikou zřejmá. Zpravodajství přebíráno z ČTK. 11 První pokusné už 1931 v SSSR; v ČSR první pokusný přenos už při Všesokolském sletu 1948; od 1.5.1953 pak v ČSR víkendové vysílání a od 1958 vysílání každodenní.

13

potenciálu. Tedy alespoň co se týče šíře případného politicky zužitkovatelného (zneužitelného) dosahu. O tom následné kapitolové celky. Bez okolků se dá přejít k nenapadnutelného tvrzení, že určité procento veřejného komunikátu vždy bylo ryze mocenské, tj. politické. Pochopitelně každý vladař (panující uskupení) zdůrazňoval přínosy vlastního panování. Pro efektivní řízení postačovala shoda pouze v témž patře pomyslné sociální pyramidy. Následně příslušnému vyššímu „oddělení“ bylo záhodno nalézt shodu s relativně úzkým – dosažitelným – počtem prvků v patře sousedně nižším. Stabilně byla s to zajišťovat mocenská komunikace tváří v tvář (face to face; F2F); popřípadě pomocí jakýchsi „osobních pověřenců“.

1.3 Kategorizování metod

V momentu narušení striktní a přehledné společenské hierarchie pak narůstá potřebnost metody jiné, propagandy (z latinského propagare = rozšiřovat). Je možno najít nepřeberné množství definic termínu. První tři si vypůjčujeme z určitého světového souhrnu, uspořádaného Ilowieckim a Žantovským: 1) „Propaganda je záměrný a systematický pokus ovlivňovat chápání, manipulovat smýšlením a bezprostředním jednáním lidí s cílem dosáhnout reakce, které budou shodné se záměrem propagátora.“12 2) „Umění nutit dělat lidi to, co by neudělali, kdyby měli k dispozici všechny údaje o předmětu.“13

12

ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 15. ISBN 978-8086723-50-1. 13 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 30. ISBN 978-8086723-50-1. (originál z: Frazer, L., Propaganda, London : 1967; bližší údaje neuvedeny)

14

3) „Propaganda je proces kontroly toku informací, řízení veřejného mínění a manipulování vzorci jednání.“14 4) Spálová uvádí, že „H.D.Lasswell chápal propagandu jako manipulaci s veřejným míněním prostřednictvím politických symbolů nebo řízením kolektivních postojů pomocí manipulace s důležitými symboly.“15 5) Výčet bude vhodné uzavřít co nejobecnějším vymezením, kdy „propaganda je rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo podpoření určitých postojů nebo jednání.“16 (+ zkreslování faktů + zdání vyššího cíle + využití lidské vášně, strachu, nenávisti; pozn. – P.K.) Dnes se pociťuje nevhodnost používání slova propaganda, a to vzhledem ke kontextům výskytu onoho termínu ve XX. věku17. Což se odráží v připouštění, že „propaganda je starší název pro mediální manipulaci.“18 Případně se naskytuje možnost termín propaganda opisovat souslovím přesvědčovací komunikace.19 Propaganda by se dala rozdělit i dle obsahu, který má za úkol šířit. J. Thompson, citovaný Polákovou, použil sedm kategorií: -

„Politická propaganda se zaměřením na udržení nebo získání politické moci.

-

Ekonomická propaganda jako přesvědčovací mechanismus pro užití na tržním kolbišti, kdy se z občanů stávají zákazníci / prodejci zboží a služeb. Svou účastí v liberální ekonomice se pak zároveň stávají ´důvěrostrůjci´ moci politické.

-

Vojenská propaganda pak bývá zaměřená primárně vně. Tedy k demoralizování nepřítele. Pokud je zaměřená dovnitř, pak pochopitelně naopak má vybuzovat

14

ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 30. ISBN 978-8086723-50-1. 15 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6. 16 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociální-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6. část v závorce zobecnil P.K. 17 Posledním, autorem předkládané práce zaznamenaným, oficiálním použitím slova propaganda pro vlastní činnost daného režimu na území českého státu, byl Sjezd novinářů v polovině roku 1989; viz kapitola 2.2.5 18 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6. 19 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 16. ISBN 978-8086723-50-1.

15

morálku u vlastního obyvatelstva. Zároveň i určovat obsah pojmů přítel versus nepřítel. -

Diplomatickou propagandu lze chápat jako specializovanou formu působení zaměřeného na mezistátní vztahy; dle potřeby konstruktivní jedním směrem (nebývá výjimkou zároveň destruktivita takových směrem jiným).

-

Didaktická propaganda coby forma výchovy populace a prosazování společensky žádoucích jevů.“20

Ohledně didaktické propagandy (tedy alespoň takové didaktické propagandy, která by nenarušovala vychovatelské svědomí samotných vychovatelů): neměl by být ustanoven naprosto přesný ideál, ke kterému je třeba veřejnost vésti. Nyní přesto panuje hrubý všeobecný ideál s adjektivem demokratický, ku kterému je nutné masy vychovávat. Proto je vhodné ve výčtu uvést ještě náčrty zbývajících

dvou Thompsonových

kategorií: -

V ideologické propagandě je dogma21 stanoveno. Taková „usiluje o šíření komplexních systémů idejí nebo náboženské víry, často se snaží zneužívat emoce a nadšení k násilné změně názorů či přesvědčení a usiluje o názorovou konverzi jednotlivců nebo celých společenských skupin.

-

Eskapistická propaganda je pak jevem zřejmě nejvýživnějším. Odvádění pozornosti

veřejnosti od témat mocným kruhům nepříjemným, k tématům neškodným. Jakési prohlubování celospolečenského klidu.“22 Vedle opisného (a Ilowieckim doporučovaného) ekvivalentu23 skryté přesvědčování24 pro propagandu, se nabízí slovo manipulace. Manipulace se dá rozlišit na:

20

POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151-2. ISBN 978-80-7368-567-6. 21 Postihování porušení dogmatu současnosti nastíněno kapitolou 2.3, dříve i kap. 2.2 22 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 152. ISBN 978-80-7368-567-6. 23 Opět rozdíly hledejme spíše v jazykové diplomacii, resp. v prizmatu oboru, který je kontextuálně vhodnější. 24 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 16. ISBN 978-8086723-50-1.

16

1) Manipulaci prováděnou za pomoci přesvědčování / skrytého přesvědčování (persuaze / skryté persuaze). Samotná etická čistota metody obtížněji stanovitelná. Pro posouzení ani tak není podstatný konkrétní úkon, nýbrž etiku určuje kdo a co se jménem „blaha“ předestírá. 2) Manipulaci prováděnou nátlakem – je myšlena okamžitá či budoucí možnost nátlaku formou ekonomickou či právní. Jakési malování čerta na zeď. Tedy pokud se adresát nezachová tak, jak mu manipulace naznačuje. Nátlak ovšem nemusí být toliko pesimistický, nýbrž naznačuje při dodržení hlásaných rad budoucí výhody oproti současnému finančnímu stavu. Obdoba pesimismu / optimismu pak k tématům právní ochrany (byť obvykle s ekonomickým blahem více či méně související). 3) Manipulaci prováděnou násilím. Za násilí možno pokládat i veřejné soudní procesy a následné výkony trestů. Odstrašující prvek pro ostatní. Nutno upozornit, že označení manipulace je natolik vágní, že pod ním budou rozuměny všechny zmiňované polohy. Pouze bude v druhé části práce příležitostně upozorňováno, kde některý z oněch bodů vyčnívá.

1.4 V kontextu politického využití Metod mediální manipulace (tj. nakládání s informacemi) se vyskytuje v soudobém prostředí nepřeberná škála. V této části textu by bylo vhodné uvést alespoň jakési hrubé členění (poplatné především při předávání politických informací masám): 1) Určení pořádku prezentace – už jenom to naznačuje významnost aktuality. I nepříliš důležitá informace, pokud je uvedena hned první v pořadí, dostává nádech podstatnosti.

Ne

náhodou

je

ona

metoda

využívána

v masmediálních

zpravodajstvích všech druhů.25 Při využití oné by měla být recipientova mysl ostražitější k událostem servírovaným následně. Jen je rozpoznat. Komplikované ale je, kterak tímto náhledem nepřekročit práh nezdravé paranoii. 25

Byť pracovníci médií pořádek prezentace dokáží zracionalizovat jinak.

17

2) Jev spirály mlčení – absolutní masmediální nereagování na určitou typologii událostí. I v relativně volných politických poměrech může vznikat mediální „bojkot“. Metoda médii snadno uhájitelná slovem „nepodstatnost“. 3) Efekt třetí osoby – pokud zprávu máme nejen z médií, ale zároveň i od třetí osoby. Tato metoda nelze bez dalšího subčlenění přeskočit: 3.a) pokud recipienta přímý svědek události se zprávou seznámí dříve, než ji recipient vstřebá z oficiálních médií – v takové

případě bude samotné „oficiální“ sdělení

většinou jen pouhou ilustrací k informaci, kterou si již onen nezúčastněný stačil uspořádat v rámci svého nitra. Pokud nastanou určité nuance mezi sdělením od očitého svědka a jazykem sdělení z médií, pak tato mediální sdělení budou vnímána jen jako zpestřující doplnění. 3.b) u větších odchylek pak bude záležet na míře sumbisivity. Buď vůči živému zprostředkovateli či naopak vůči hlásné troubě s puncem profesní zasvěcenosti. Vůči pramenu s „licencí na investigativitu“.26 3.c)

mohou se naskytnout tzv. oficiální lži, kterým je nepohodlné nevěřit. Téměř

všichni sice vědí, jak to je s jejich výkladem, avšak informace od třetí osoby sehrává svou roli jen na neveřejné půdě. Jinak spjato s potížemi.27 4) Efekt skrytého přesvědčování – např. pokud nezpochybnitelně někdo vysoce profesionálně zdatný ve svém oboru náhle předsune něco z úplně jiného oboru – tento bod by šel shrnout termínem „veřejná autorita“. Osoba mající vážnost za zásluhy ve své specifické oblasti, která je ale zautomatizovaně přenášena i do oborů odlišných, až dokonce k tématům naprosto nesouvisejícím. Zatímco média tak činí zpočátku pro vyplnění – případně ozvláštnění – jakéhosi tématu, recipienti si posléze naprosté odlišnosti tematického prostředí, v němž oslovená a veřejnosti známá osoba cokoliv proklamuje, až téměř nepovšimnou. V kontextu devadesátých 26 27

Ironické výrazivo. Blíže pasáže o autocenzuře. (kap. 2.2.6)

18

let by zde mohlo padnout jméno Vladimíra Železného s jeho pořadem Volejte řediteli. 5) Efekt mediální inscenace zpravodajství, realita dvojitého dna – metoda by se zdála jako nejméně záškodná. Snadno ale zachází k hranicím citového vydírání. Případně tyto překračuje. Dramatické nadání reportérů se rozvíjí i v souvislostech, kde se naopak očekává objektivní rozměr informace. Pokud Poláková uvádí, čím média jsou, jistě ne nadarmo se v prvním pořadí objevuje zdroj moci. Další charakteristiky médií (zdroj informací o dění na úrovní národní a mezinárodní; zdroj výkladů sociální reality a představ o ní; podmínka všeobecné popularity a slávy známých osobností; zdroj veřejně sdílených a akceptovaných významových soustav, které určují, co je ve společenském kontextu přijatelné a co ne; zdroj zábavy a nejběžnější výplní volného času) 28 jsou už víceméně odvislé od položky moc. Jiným úhlem: v tématu se vyskytují termíny persuader a recipient. Český jazyk by sváděl k přidělení striktního činného či trpného rodu pro ony skupiny. Přesvědčující skrze médium a přesvědčovaný (čtenář, posluchač, divák). Avšak Poláková svým následujícím výčtem úkazů naznačuje, že oddělování rodů je ošemetnější.29 -

„Rozhodující pro utváření postojů a názorů je konkrétní reálné prostředí, ve kterém člověk žije. (1)

-

Na změny v postojích a názorech má větší vliv komunikace interpersonální než masová. (2)

-

Masová média neovlivňují příliš to, co si myslíme, do značné míry však určují, o čem přemýšlíme. (3)

-

Masová komunikace spíše posiluje existující postoje, než aby zásadně měnila veřejné mínění. (4)

28

POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 122. ISBN 978-80-7368-567-6. 29 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 128-9. ISBN 978-80-7368-567-6.

19

-

Výraznější vliv pozorujeme v těch příkladech, kdy média podávají informaci či názor o tématu, ke kterému si recipient postoj či názor zatím nevytvořil. (5)

-

Mezi vzdělanějšími lidmi vede ke změně postojů spíše prezentace obou stránek, pozitivních i negativních, předstíraného problému. (6)

-

Obecně přístupnější ovlivňování jsou ženy, mladí lidé, lidé s menší inteligencí. (7)

-

S poklesem zájmu o textová média klesá i podíl kritického myšlení, přehodnocování mediálních informací a roste sklon k pravděpodobnější manipulaci.(8)“ 30

Zde budiž náš troufalejší vlastní náhled. Jednak právě proběhlým zvýrazněním klíčových slov v uvedených tezích a především vlastní interpretací citovaného textu: Ad 1: Autorka se snaží odlišit různost prostředí osobního a mediálního, kdy domácí půdou pro každého je především jeho nezcizitelná zóna, ve které jsou média toliko hostem. Je ale opominut fakt takřka stálosti „hosta“ v onom osobním prostředí. Tudíž prostředí, ve kterém člověk žije, je automaticky i prostředím včetně soustavné přítomnosti médií. Ad 2: I pokud by se nalezl tvor, který se dokonale izoluje od přímé mediální konzumace informací, v komunikaci interpersonální je zaručeně druhá strana vlivem médií ovlivňována. Reálnějším je ale úkaz ovlivnění všech stran interpersonální komunikace, byť mnohdy větší měrou jedné ze stran… Ad 3: …z čehož mnohdy vznikají absurdní situace, kdy se strany mohou začít zarputile „trumfovat“, která z nich je méně ovlivněna mediálním podáním. Přičemž ani jedna by bez přímého / nepřímého mediálního vlivu nadnesené téma nepočala rozebírat.

30

POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 168. ISBN 978-80-7368-567-6. Grafické pozměnění termínů, které jsme vyhodnotili coby klíčové. Číslovky přidány P.K.; toliko jako vodítko k našim následným interpretacím, nikoliv dle stupňů důležitosti.

20

Ad 4: Přízemním by bylo polemizování nad skutečností, že veřejné mínění se skládá z postojů jednotlivců. Poláková zde možná naznačuje fenomén dlouhodobého naučení se mas žádoucích vnějších odpovědí. Takových odpovědí, u kterých je široce

chápána

jejich

požadovanost,

kteroužto

masy

při

stabilizovaných

společenských poměrech respektují. Postrádáme v této části citace termín náhlost. Ad 5: Záměrně jsou graficky zvýrazněna slůvka hned dvě. Téma a zatím. Co je společenské téma a co není, to jednoznačně určuje lidské společenství, kterého jsou média příslovečným nastaveným zrcadlem. Slůvko „zatím“ určuje pouze moment, kdy se téma v budoucnu stane tématem. U tohoto bodu se dá pozorovat současná již téměř významová identita slůvek „téma“ a „zatím“. „Tématem“ může být učiněno cokoliv, pouze „zatím“ se tak nestalo. Ad 6: Nelze nalézt problém, který by při patřičné míře cynismu neměl své výhody. Polákovou citovaným jazykový obrat spíše nechtěně navozuje jinou spekulaci. A to nakolik se chce konzument sám o sobě domnívat, že zrovna on je opakem člověka vzdělanějšího.31 Jakési šidítko ala předvedení „druhé strany problému“, které nebude zároveň nepříjemné dominantním zájmům, se tvůrčím médiím vždy už nějak podaří nalézt. Ad 7: Poláková v tomto bodu bohužel nezabíhá k rozměru vypjatější emotivnosti, který by byl možná výstižnější pro popis živelnost jmenovaných skupin. Žen, mladých lidí a osob s menší inteligencí. Naše vážnější výtka ale směřuje vůči opomenutí sklouzávání k blokaci (až k vědomé a priori blokaci) k tématům již dlouhodoběji citově „předvydíraným“. Úkaz se vyvolává snadněji právě u takto emotivněji stavěných bytostí. Ad 8: Závěrem uvedená dekadence způsobená technologickým rozvojem nosičů kultury se mnohému čtenáři může jevit jako z vlastní duše promlouvající. 31

V diplomové práci z oboru andragogika je sice troufalostí klást (nesprávně!) rovnítko mezi termín vzdělaný a inteligentní. Avšak v konkrétním kontextu je připodobnění významu termínů takto částečně míněno. Koneckonců i v průzkumech veřejného mínění jsou respondenti kategorizováni dle dosaženého vzdělání. Nikoliv, že by dotazníkovou součástí býval pravidelně připojený i relevantnější IQ test.

21

Leč neodvratný skepticismus by byl zbytečnou rezignací na aktivní stránku jedinců, přijímajících kulturní (nekulturní?) podněty z vnějšku. Dnešní doba se dá popsat jako mediální (či zmedializované – pozn. P.K.) společenství. Ilowiecki jej vysvětluje takto: „Zkrátka jde o společenství, jež v značné míře závisí na mediích a realitu, v níž žijeme, vnímáme tak, jak ji chápou a vysvětlují média.“32 Zde půvabné, kterak termín společenství je použit v souladu s citovanou definicí z počátku kapitoly 1.1. Pokud bude nyní odhlédnuto od v každé společnosti existujících programaticky alternativních proudů,33 může se hovořit až o globalizaci společnosti, stejně jako globalizaci komunikace. Což může mít přínosné i stinné stánky.

1.5 Neodmyslitelnost úlohy médií v občanském vzdělávání Mezi pozitivními úkazy mediálních společenství bývá uváděna dostupnost informací, posílení vědomí společenství všelidského, rychlost předávaných zpráv, možnost účastenství na kultuře, demaskování zla, možnost upozorňovat na různá nebezpečí, možnost skutečného dialogu, šíření osvědčených a dobrých vzorů, posilování politického, hospodářského a intelektuálního vývoje či pomoc jednotlivcům v uskutečňování různých těžkých rozhodnutí. K negativním úkazům se pak počítá možnost manipulace, vytváření deformované reality, vznik závislostí na potěšení a zábavě, utváření druhotného kulturního a i intelektuálního analfabetismu, zamlžování etických norem, oslabování společenských svazků na úkor společenství před TV, šíření špatných vzorů, přesvědčování o nových potřebách. 34

32

ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 13. ISBN 978-8086723-50-1. 33 Které ale také bývají chtě nechtě ovlivněny působením hlavního proudu; byť procento onoho vlivu může být o poznání nižší. Náhled by mohl sáhnout až k posměšnému prohlášení, že procento tzv. alternativních proudů je natolik většinové, že jedinou čistou alternativou k většinovosti jsou konvenční hodnoty… 34 inspirováno: ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 1314. ISBN 978-80-86723-50-1.

22

Rozkategorizování Ilowieckim na přínosné a stinné stránky je sice očekávatelné u inženýrského náčrtu, v reálu však vyvstává spornost mnohých situací. Naším náhledem: U dostupnosti a rychlosti náhlého dostavení se i takových informací, bez kterých by se jedinci

žilo lépe. Možnost účastnictví na kultuře přechází k zevšednění kulturna.

Při demaskování zla může nastat až požadavek

po odstranění zla nutného

(např. armáda). Během upozorňování na různá nebezpečí nastává jak stav všudypřítomné a permanentní paniky, tak i otupělost obyvatelstva vůči skutečným nebezpečím. Adiktologicky

pojato: v soustavném aranžování zel zanedbatelných

stoupá konzumentská tolerance. Při možnosti přirozeného dialogu všech se všemi – nahrazeného pak komunikací masmedialní – se jedinec

ocitá až bez soukromí.

Při šíření osvědčených a dobrých vzorů může v občanech nastat dojem, že ony jsou jen mediální fikcí. Posilování vývoje přerůstá k nihilismu vůči tradičním hodnotovým soustavám, pomoc jednotlivcům v uskutečňování těžkých rozhodnutí nápadně vybízí k účelovému nasměrování. A obráceně u stinných stránek: manipulaci lze mnohdy chápat jako moudrého průvodce životem na základě zkušeností předchozích generací, deformovaná realita může být místy chápaná jako užitečná oáza klidu. Milosrdná lež. Závislost na potěšení a zábavě jako obrana společnosti před chaotickými revolučními výkyvy. Kulturní a intelektuální analfabetismus toliko odráží přirozené rozdíly mezi populací. Zamlžování etických norem reviduje jejich soudobá maximalistická pojetí, společenství před TV může částečně stmelovat stávající rozvolnění rodinných svazků alespoň společnými minutami v obýváku. Šíření špatných vzorů usnadňuje interpersonální komunikaci o špatnosti, nové potřeby pak mohou kopírovat technologický rozvoj doby. Jak vidno, striktní dělící čára mezi přínosností a stinností může být ošemetná. K popisu celistvější politické aktivizace světové populace bude brán zřetel jen k předchozím dvěma stoletím. V dobách feudálního řádu postačovala církevní dogmata, v devatenáctém věku tradiční společnosti – i vlivem technologického růstu – již sama o sobě nikoliv. Jak bylo patrno na předchozích odstavcích, kategorizování může působit

23

i nežádoucí nesnáze, tudíž termíny jako demokratizace či občanskost

bude lépe

přeskočit. Avšak od XIX. st. se vynořují bezesporu autority pozměněného typu, které promlouvají k masám skrze nové technologie. Stejně tak jejich témata se diverzifikují. Právě zde je prostor pro uvedení optimističtějších alternativ oproti termínům propaganda a manipulace, které tak jako tak působí často až nadbytečně mocenským dojmem. Vzhledem k pilířům soudobé západní společnosti, které si dovolujeme opsat jako liberté, égalité v limitované podobě35, se objevuje jiný pojmem: dobrovolnost. Dobrovolné aktivní občanství moderní doby se může zdát coby částečná sebeobrana před jednosměrnou propagandou / manipulací shora. Dobrovolnost se dokonce prolíná se všemi indikátory ideálního aktivního občanství. Ať už svým zmíněním či logickým odtušením: -

„dobrovolná činnost v organizaci

-

organizované aktivity pro komunitu

-

účast ve volbách

-

zapojení se do politické strany

-

zapojení se do zájmové skupiny

-

nenásilné formy protestu (petice, demonstrace, bojkot, dopis politikovi)

-

zapojení se do veřejné debaty (veřejná diskuse, dopis do médií)“36

Nakolik jde o účinnou obranu sebe či společnosti pomocí dalšího utopického konstruktu před přirozeným mechanismem fungování civilizace,37 luštitelné toliko ideologickými 35

Fraternité, coby vždy potenciální (!) přechodník k nacionalismu, se již tuší nezdůrazňovat. O limitaci je pak vlastně celá emirická část. 36 SMÉKAL. V. et al. Analýza občanského vzdělávání dospělých. [online]. [cit. 2013-11-25]. Centrum občanského vzdělávání. Brno: 2010. Kap. 2.4.1 Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/rozvojlidskychzd roju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559 37 Chtě nechtě antidemokratičnost. Pro usnadnění možná vhodné nahradit ono k dnešku ideologicky repulzívní slůvko jmenováním konkrétnějšího mechanismu: finance.

24

brýlemi pozorovatele. Snadno přejít od prvku dobrovolnost nazpět k termínu moc. Dvě strany téže mince, kde přesvědčení o své dobrovolnosti může být pouze vlastním neuvědoměním si toho, že k dobrovolnosti jsme nejprve byli nesamostatně nesměrováni propagandou, na níž se mi sami následně spolupodílíme vůči ostatním. Současnost si ale může vypomoci nově utvořeným termínem z jiného oboru (přičemž nic nebrání jej přenést z popisu žurnalistických formátů i do politologického náhledu; tato pasáž sice může mít negativní dopad na tzv. serióznost práce, 38 nikoliv ale

na

střízlivý popis reality): infotainment. Information + entertainment = informace + zábava. „Zprávobava“.39 Na jednu stranu konzumenty seznámit i s informací obtížněji stravitelnou, vypomožením si proložením takové s jistou nadlehčenosti. V televizních formátech může být berličkou akční chování reportérů ve zpravodajských příspěvcích, konverzační tón moderátorů, vyklubavší se nosorožec ihned po příspěvku o navýšení daní a snížení dávek potřebným,…. Média tištěná mají prostředky podobné, pouze jiného ražení. Ohledně

dopadu

infotainmentu

na

celoživotní

vzdělávání

dospělé

populace

v politických tématech může zajímavě vypovídat zjištění, že v osmdesátých létech, tj. v dobách studené války, kolem 70% Američanů stabilně nevědělo, kdo je americkým ministrem zahraničí.40 Složka zábavy zřejmě v zahraničním zpravodajství převyšovala stránku základních informací. Pakliže dříve bylo obvyklé rozlišovat média na seriózní a bulvární, s využitím zmíněného inovativního termínu by se dalo hovořit o míře procentuálního zastoupení infotainmentu. Tato práce odmítá jednotliviny kategorizovat do přesného prostoru „serióznosti“ a „bulvárnosti“. Vždyť i dřívější univerzitní extenze používaly pro oživení přednášek vložky z oblasti infotainmentu, naopak mediálně známý právník Ivo Jahelka vnáší do zábavných formátů informace seriózní. Spíše se snad dá sledovat větší zjevnost či skrytost toho či onoho prvku. 38

Chápáno poblíž označení standardnost práce. Při troše alegorie lze zaměnit vybrané informace coby nezbytnou součást uplatňování moci, zábavou pak cosi dobrovolně vyhledávaného. 40 POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999. s. 115. ISBN 80-204-0747-2. 39

25

Což odpovídá dalšímu členění propagandy / manipulace, a to na zjevnou a skrytou. I ono členění částečně může korespondovat se stylem podání informace. Na nápaditost tvůrců, kterak podat tzv. občanská témata (právo, politická angažovanost, životní prostředí)41 v prolnutí s odlehčeným nádechem, si recipienti momentálních médií stěžovat nemohou. Ironie v předchozí větě přitom nemá být opěvováním úrovně minulých generací žurnalistů, pouze holým konstatováním reality: násobení se redakčních možností s technologickým pokrokem. Závěrem se sluší uvézt příklad karikující politické propagandy. Nikoliv z úrovně nádražních restaurací ala Haškův Švejk, sáhnuto budiž k noblesnější karikatuře propagand. „Takový čtenář novin, řekněme z Podřipska, si nad císařovým projevem povzdechne: Vida, císař je prý v Čechách milován – a že já o tom nic nevím, to asi krajané z Posázaví. A v Posázaví si řeknou – že by ho zbožňovali ti Jihočeši? Ale protože lidé rádi táhnou s většinou a když jim šikovně napíšeš, co mají mluvit, ochotně tvá slova opakují, můžeš vbrzku citovat vlastní slova jako slova jejich vlastní – a tak dochází k veskrze mylnému veřejnému mínění. Snad zvyk ze školy; neodpovídáme, přesně vzato, jak smýšlíme, ale abychom se dočkali pochvaly. Na káře toho takzvaného veřejného mínění se ku gilotině omylů vezeme více méně všichni, co se dá dělat; ona každá pravda v sobě skrývá v sobě nějaký omyl, a některé omyly stojí pravdě mnohem blíže než splašené pravdy, které lze použít leda jako odstrašující příklad. Čechové tedy císaře až do odvolání milují a – basta fidli – – !“42

41

Taxativní rozdělení občanských témat dle Hloušková et Pol in: SMÉKAL. V. et al. Analýza občanského vzdělávání dospělých. [online]. [cit. 2013-11-25]. Centrum občanského vzdělávání. Brno: 2010. Kap. 3.5 Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/rozvojlidskychzd roju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559 42 ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. s. 220. ISBN 80-202-0176-9. Omlouváme se za již několikanásobné použití onoho citátu v publikovaných či univerzitních textech, leč – navzdory ne zcela historicky objektivnímu zachycení obrazu Františka Josefa I. v očích Čechů oné doby – je v citátu cosi obecně magnetizujícího…

26

Empirická část Záměrem empirické části je podložit naši domněnku, že veškerá politická uspořádání měla, mají a budou mít jádrová témata, ke kterým se pak váže přecitlivělost. O své specifické posvátnosti pečují sice ne úplně totožnými metodami, ale podobnosti péče jsou obtížně k popření. Stoprocentně se pak shodují v tom, že se pokusům o podobné komparace pohoršeně brání termínem NESOUMĚŘITELNOST.

2.1 Induktivní hledání pravidel kampaní 2.1.1 Informální politické učení se pomocí zábavního průmyslu Sdělovací prostředky zasahují do politického vývoje natolik intenzivně, že něco podobného dokazovat by v diplomové práci působilo zvláštně. Jak bylo možno vidět v kapitole 1.2, i v dobách technologicky méně rozvinutých se nápadně prolínal faktor sdělovacích prostředků s širším vtahováním populace do politiky. Mimo jiné i informálním učením se. Nejen vědomostí, schopností, znalostí. Rovněž tak i utvářením, ovlivňováním či utvrzováním společenských (tedy politických) hodnost a postojů. Nezbývá než opětovně upozornit na nepřípustnost kontrafaktického rozvažování „coby kdyby”. Spíše kapitola bude věnována úkazům, ze kterých bude patrný význam sdělovacích prostředků v soudobé historii. Smyslem pak bude nápomoc k přijmutí faktu, že politika se vtěsnává všude. A obráceně – všechno tak či onak zasahuje do politiky. Přičemž hranice oblastí bývají obtížně definovatelné. Pro návaznost bude ilustrativním zmínění hojně diskutovaného normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana. Detailnější představování produktu z let 1974-79, politická tématika ilustrovaná detektivním seriálem (cyklus detektivních příběhů, do kterého je následně vtažena politická agitka?), netřeba. Součástí záměru zadavatelů nesporně byl politický dopad na dospělé recipienty, interpretace dobových kontextů pak

27

okem strany s vedoucí úlohou. Názorná pomůcka pro osvětové úkony. Pro dospělé zásobárna univerzálně použitelných vět pro rozlišné schůze. Eductainment43 své doby. Že se jednalo o výtvor mezi recipienty populární, svědčí poptávka po repríze seriálu i ve změněných politických poměrech. Došlo k ní v komponovaných večer Třicet návratů (1999-2000). Nejprve předcházel sestřih dobových filmových týdeníků (tzv. fejeton), následně běžela původní epizoda seriálu, posléze předtočený dokument mapující onu seriálovou událost bez brýlí výkladu KSČ. Večer završovaný diskusí přizvaných osob. Obá podoba uvádění – normalizační i polistopadové – přitom plně splývá s andragogikou. Ve smyslu vzdělávacího (včetně postojového) působení na širší konzumentstvo. K vlastní epizodě navázané polistopadové dodatky zbrušovaly původní záměr tvůrců seriálu. Spíše pro zajímavost budiž uvedena čísla z prvního (16. září 1999) ze série komponovaných večerů Třicet návratů: „fejeton o roce 1945 sledovalo 22,7 %, tj. 1,9 milionu dospělých, Smrt u jezera, což je první ze 30 případů majora Zemana, vidělo 27,5 % čili 2,9 milionu diváků starších patnácti let, následný dokument Spirály zrady si nenechalo ujít 17,7 %, tedy bezmála 1,5 milionu lidí a úvodní beseda, mimochodem vysílaná až po 22. Hodině, zaujala ještě 9,4 %, tedy 788 tisíc diváků, to znamená 39 % všech diváků sledujících v jejím průběhu televizi.“44 Uvedená čísla bezpečně dokládají přitažlivost normalizačního seriálu. Zda pokles divácké obce u navazujících častí večera lze vysvětlit toliko skrze denní biorytmus populace v souvislosti s časem vysílání, či skrze snížený zájem recipientů o současné interpretace, by toliko z citovaných čísel nebylo seriózní vyvozovat. Úzce s tématem kapitoly souvisí normalizačními zhotoviteli použitá metoda: -

nejprve identifikace se recipientů s hrdinou seriálu

-

teprve po této fázi jsou recipienti snáze náchylnější i k přebírání hlavním hrdinou vyslovených tezí

43

44

Termín složen obdobně jako infotainment, kdy první část složeniny pochází od education. Přízeň diváků patří Třiceti návratům jako celku. [online] [cit. 2013-06-06] Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/pub/sledovanost/1.pdf

28

-

od tezí (zdánlivě) apolitických. Tedy ze zástěrné

a recipienty vyhledávané

kriminalistiky -

pro větší reálnost jsou dodány i momenty mírných přešlapů, které si sám u sebe nachází každý. Například roztomilá iracionalita při výchově dcery kriminalistickým esem, či dílčí zádrhele v práci nad jednotlivými případy. Čili záměrné zběžnění osudu, snazší pro recipientskou sebeidentifikaci. Což vede k

-

přijatelnosti ústřední postavy pro recipienty. Avšak bez falše v osobnostním, tedy imanentně politickém, profilu hlavní postavy.

K onou divácky atraktivnímu pozadí životního příběhu pak jsou pozvolna přiřazovány nejen kontroverzní vyšetřovací případy, ale především jejich spojitost s požadovaným politickým výkladem. Recipient, předpřipravený vtažením do osobního životního příběhu hlavního hrdiny, bude mít menší sebeobranu před tendenčním výkladem doby. Prizmatem andragogiky: navození vyšší míry motivace vzdělávaného - zpočátku spíše pasivní strany - ku zvýšené kooperaci během vzdělávacího procesu. Alespoň jedna příznačná ukázka z pětadvacátého dílu Štvanice (směřován do r. 1968), kdy dílčími elitami doby byla zpochybňovaná dvacetiletá role KSČ, a to na půdorysu kroků z první poloviny padesátých let.45 Takřka rigidní postoje – byť částečně sebeospravedlňovací vysvětlovací kampaní46 – jsou přiděleny hlavní seriálové postavě, Janu Zemanovi. Naopak politické tápání v nejvyšších patrech je normalizačním scénáristou přiřazeno prokurátoru Ševčíkovi. „Zeman: Pěkně jste si to vymysleli….. Ševčík: My jsme si nic nevymysleli, já byl k tomu případu přidělen. Chápeš? Zeman: Jo chápu. Že si vyvolili zrovna Tebe. Kdo vlastně žádá o tu rehabilitaci? Ševčík: Plánický farář. Zeman: No to jsem si mohl myslet. Po tý televizní reportáži. Jak to zdůvodnil? Ševčík: Prosím tě Honzo, ale mezi námi. Víš přece, že prokurátor Vršecký, ten který zastupuje v procesu s plánickým farářem státní žalobu, spáchal sebevraždu. Zastřelil se ve staré vápence u Týnce. 45

Předložených v podobě dílu Vrah se skrývá v poli. „Přitom to všechno bylo tak jasný. Tam byl nepřítel, tam jsme byli my. Vrazi zabíjeli a my jsme je za to trestali. Za zločin trest. Já nechápu, proč by to mělo dneska bejt jinak.“ Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25, od 0:52:22 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E 46

29

Zeman: Já vím, taky jedna z obětí těch štvanic. Ševčík: Oběť, říkáš. Nic nevíš. Nemohl prostě už vydržet tu konstrukci. Svědomí zahryzalo. Zeman: Prosím Tě, co mi to tady povídáš? Farář byl přece odsouzen právem. Já se Ti divím. Copak nevidíš, co se kolem nás děje? Jedni jsou doháněni k sebevraždám, jiní k zbabělosti. Kamarády, který měl člověk léta po boku, tak najednou zklamou. A přeci zákony jsou jen jedny. A pořád platěj. Ševčík: Kdyby to bylo tak jednoznačný. To je bohužel starý výklad. To jen vy si to myslíte. Zeman: Kdo MY? Ty snad taky patříš k našim zákonům, znám Tě řadu let. Znám Tvé zásady. Znám Tvé výnosy trestů, Tvé obžaloby. A Ty mně teď budeš vykládat… Pusť mě!“47 Po půlhodině následuje „nenápadné“ připodobnění životní cesty širších tápavých vrstev Československa, ztvárněné slovy jedné z epizodických postav, dobrácké vesnické kantorky. V komunikátu má četný divák sedmdesátých let zjevně poznat sám sebe. Postava, ve které je podtextem naznačována možnost odpuštění těm, kteří pouze podlehli dílčímu uvolnění politických poměrů v roce 1968, avšak vbrzku se navrátili do lůna znormalizované společnosti. „Místní kantora: Já už nemůžu spát pár neděl. Proč musíme všichni donekonečna trpět. Copak nesmíme znát pravdu? Zeman: JAKOU pravdu?! Místní kantorka: O tom, jak to ve skutečnosti bylo. Zeman: Pravda je jen jedna!“48 Předchozími díly recipienty kladně přijatá postava hrdiny Zemana je morálně očištěna už v závěru stejné epizody přepatetizovanými výkřiky z galerie soudní síně. Tam spočívá vskutku teatrální katarze životního Zemanova uzlu: 47

Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 0:16:55 [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E 48 Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 0:43:15, [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E (Patetická věta „Jakou pravdu?!“ byla používána i pro upoutávkové spoty v roce 1999, zdroj na upoutávky však nedohledán. Tudíž zmínka nepřísluší do textu DP, pod čarou však je prostor mírně jiného rázu.)

30

„pískot proletariátu v soudní síni (vůči postavám zpochybňujícím minulé Zemanovy kroky; transmisivně vůči krokům tzv. obrodné části KSČ - pozn. P.K.) Vícečlenné publikum: ´Dejte slovo Zemanovi!´ ´Tak řekni jak to tenkrát bylo!´ ´Mluv za nás, Honzo!´ Zeman: Žádám o slovo! Soudce: Líčení se odročuje! Okamžitě vykliďte soudní síň! Slyšíte! Líčení se odročuje! Vykliďte soudní síň. Slyšíte! Líčení se odročuje! Vykliďte soudní síň!“49 Shrnutí: Zmínka o seriálu je součástí překládané práce z důvodů možnosti připodobnění

k andragogickému

působení.

Po

prvotní

motivaci

klienta

ke spoluúčasti ve vzdělávacím procesu (zde přitažlivost detektivního žánru), následuje širší zapojení se účastníků do dobového politicky vzdělávacího procesu (zde do zkusmého kriminalistického pátrání). To vše zastřešuje charisma a zřetelné stanovování kroků průvodcovského příslušníka SNB, stejně jako jeho dodatečně – tj. praxí – vyzískaná erudice. Stálé objevování podtémat v kurikulu (nových případů). Ujišťování v možnosti překonání vlastních nedostatků z minula, právě pomocí vytrvalosti ve snaze po zlepšování (zde v uvádění příkladů „taképomýlených“). Odměna ve formě pozvolného vypořádávání se s problémem. Normalizační počin Třicet případů majora Zemana rozhodně není jediným výtvorem, kde jsou paralely andragogiky a zábavního průmyslu stopovatelné.50 Pro připodobnění – tentokráte k pedagogice – by v českém prostředí šel jmenovat namátkou literární seriál Rychlých šípu. Vraťme se nicméně ke zřejmému průniku s politickými ideologiemi. Oproti tomuto profesionálně odvedenému výtvoru není od věci zmínit amatérský výtvor z roku 2013, uvedený popiskem: „Oprýskané domy, rozbité silnice, špína a nepořádek. Ne to není popis poválečného města. Takový byl Trutnov v roce 1989. Velmi autenticky to ukazuje video, pořízené na konci roku 1989 společností BonaFide.“51 Spot na základě videozáznamů ulic Trutnova z dob normalizace předkládá současnému divákovi jakousi 49

Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 1:17:30, [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E 50 Ohledně ozřejmování událostí roku 1968 pro normalizačního diváka poloviny sedmdesátých let zmiňme i další snímky, film Bouřlivé víno režiséra Václava Vorlíčka (1976) a film Vojtěcha Trapla Tobě hrana zvonit nebude . (1975), byť tyto nevyvolávaly v posledním čtvrtstoletí srovnatelné společenské diskuse.

31

záběrovou koláž, mající v něm vybudit toliko negativní reminiscence na osmdesátá léta. Téměř v celé délce osmiminutového sestříhaného spotu se objevují oprýskané omítky, chodníky plné kaluží, zatažené rolety obchodů, povětšinou pusté ulice, či prázdná lešení. Označení za amatérštinu si počinek vysluhuje za až přespříliš zjevný tvůrcův úmysl, který je vytvářen pomocí pouťovitých technik: ponurá – až v novém tisíciletí k VHS obrazu dodaná – hudba, záměrně manipuluje diváka kýženým směrem. Stejně tak tehdejší

zaparkované

automobily

jsou

současností

nazírány

–

vzhledem

k exponencialitě technologického vývoje – pohrdavými úšklebky, což druhotně podsouvá éře vzniku podkladů až nespravedlivý obraz. Nakolik přiměřeně či nepřiměřeně, k tomu rozmyslu se většinový recipient už nemusí dostat a rovnou je manipulativně ovlivněn. Rozbředlé zimní počasí na obrazu, též vybrané s plným úmyslem tvůrce, navozuje negativnější pocity, než jak by tomu bylo při rozkvetlých sadech. Obdobně trhavost kamery. Především pak technologická kvalita záběru, nad kterou nyní ohrnuje nos i majitel nejlevnějšího mobilu s vestavěným fotoaparátem. V poslední minutě se pak náhle hudba mění na Smetanovu Vltavu a na obraze se objevuje velkolepá a stoprocentně reprezentativní budova tehdejšího státního orgánu. V záplavě zřícenin jediná to nově vystavěná a udržovaná. Začátek doby polistopadové má pisatel diplomové práce spojen s americkým výtvorem Beverly Hills 902 10, kde lze nikoliv náhodnou osvětové podobnosti nalézat, byť ideologický komunikát poselství je od československé normalizace zřetelně odlišný. Avšak při obecnějším náhledu jsou rozdílnosti pominutelné. Jedná se nám o podobnost metody, nikoliv o střet světonázorových východisek. Působení speciálně na české prostředí je uvedeno z důvodů, že šlo o jeden z prvních výtvorů onoho typu dorazivších ze Západu. Tudíž účinky na diváckou obec zřejmě byly v nepoměru intenzity prožívání s prostředím v USA, které bylo obdobnou kategorií

pořadů s týmž politickým

vyzněním již dlouhodobě sycené. Spojením příkladů se vystavujeme nařčení z úmyslu spojit nespojitelné, avšak je nutno důrazně podotknout, že je pouze pozitivisticky 51

Realita?! Aneb šokující video Trutnova před rokem 1990. [online]. © 28.05.2013 [cit. 2013-10-6]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=LHGMh5onK5A Příklad amatérštiny, sestříhané zjevně až po 89´, vybrán z důvodů zahlédnutí v období psaní kostry zdejší kapitoly.

32

odráženo pořadí, ve kterém se seriály s politickým podtextem dostávaly do českých domácností. Prvním dílem jsou naznačeny osobnostní profily postav. „Klaďasové“ i mírně tápající. Epizodicky pak i ryze negativní postavy, sloužící toliko ku ztvárnění repulzivity konkrétního subtématu. Sociální profily hlavních hrdinů: zpravidla potomci vyšší třídy, jejichž rodiče jsou mnohdy součástí

Hollywoodu.

S výjimkou

nejnadanější,

nejpečlivější a nejserióznější spolužačky Andrey, která je z nižší střední třídy, vnučka pamětnice Holocaustu. Seriál postavení Izraelců52 v Beverly Hills popisuje následovně: „Brandon (skupinová autorita): Ve škole … to je legrace. Ti tam u nás v kuchyni (Brandonově studentské brigádě – pozn. P.K.), Vietnamci, Izraelci… Jsou jako náš děda, když sem přišel bez peněz. Je doopravdy vykořisťujou! Brenda (jeho intelektuálně mírně mdlá sestra): Vždyť se podívej u nás. Máma zaměstnává Ellen. (tj. služku – pozn. P.K.) Brandon: Jo ale máma ji slušně platí. Ty chudáky od nás z restaurace – dřou z kůže.“53 Že v dlouhodobé paměti recipientů nezůstává přesný kontext řečeného, nýbrž záměr odbourávání tradovaného klišé o podílu finančního vlivu Židů v centru filmového průmyslu, je nasnadě. Pokud je ideologické dávkování ve snesitelném zástinu za dominantní zábavnou stránkou seriálu, jistě efektivní prostředek v odstraňování antisemitských stereotypů. Nakolik andragogické úsilí daného zaměření karikuje rodová příslušnost právě producenta seriálu Aarona Spellinga, symbolu hollywoodského magnátství, by bylo toliko subjektivní spekulací. Ale nejedná se jen o televizní produkty, vytvářené na míru vnímání širší populace, které se snaží vytvářet dojem o současné židovské populaci coby toliko o poholocaustovém torzu. Knihovna ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 vzala pod svá křídla Liessmannův spis, kde je čtenáři servírován obdobný dojem: „Když však při rasistických nebo antisemitských

výtržnostech média mluví o tom, že byla

překročena určitá hranice, což už nelze tolerovat, člověk si ochrannou funkci hranic rázem uvědomí. Dalo by se to formulovat i takto: hranice potřebují slabí, méně mocní, 52

Termín v kontextu seriálu možno chápat jako ekvivalent ke slovu Židé / židé. Dále v DP psáno v velkým písmenem, pokud kontext nenutí jinak. 53 Beverly Hills 902 10. [online]. © MXMXC část 3, série 1, minuta 29 [cit. 2013.06-01] Dostupné z : http://www.ulozto.cz/xnAdMHs/beverly-hills-90210-s01e03-kazdy-sen-neco-stoji-dvdrip-xvid-cz-avi

33

menšiny, ne silní.“54

Účelová záměrnost (dílčího) odklonu od reality, obhajovaná

nutností předcházení protižidovským náladám, si musí vybírat specifické okruhy. 55 Kterak by na podobnou deskripci nahlíželi palestinští uprchlíci, netřeba tápat. Recipienti zapínají obdobné pořady pro uvolňující kratochvíli. O podobných přídavcích se domnívají, že jsou bez většího úsilí přehlédnutelné. Tudíž o složení informálního učení se, a to dle programatických politických intencí tvůrců, zdánlivě nepotřebují vědět.

2.1.2 Informální učení se pomocí zpravodajství a publicistiky Ne až tak nepodobným jevem je zpravodajství či formáty publicistické. Existuje sice recipientova tužba po aktuálních informacích, avšak takto strohá věta by neodpovídala celistvé pravdě. Procento tužby po zábavné kratochvíli nelze pominout (viz infotainment). V každém případě hromadné sdělovací prostředky, až už toho či onoho druhu, jsou neopomenutelným článkem v řetězu soudobého politična. Zevšednělé rčení „Co není v médiích, jako by vůbec neexistovalo,“56 posouvá svět politický k pravidlům showbussinesu. Alespoň jeden příklad, kdy efektivní agitační předvolební inženýrství může být částečně vyjádřeno v číslech. Faktorů ve volebním chování populace bývá nepřeberné množství, proto ani naši vsuvku nelze brát jako definitivní stanovení příčiny volebního výsledku Strany zelených v roce 2006. Na stranu druhou by ani nebylo pravdomluvné zastírat dominantnost účinku na konečný výsledek níže popsaného. Byť by se dalo očekávat zpochybnění následné pasáže z pozice níže jmenované aktérky.

54

Liessmann, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 56. ISBN 978-80-903759-7-

0. 55

Přitom Liessmann o několik kapitol dále používá úvahy, ke kterým pokud by se pouze vtěsnalo slovo Židé, by byly očekávatelným prvkem antisemitských konspiračních teorií: „Představa, že demokracie zmutuje v permanentní talk show, která se snadno stane součástí televizní zábavy, a že se tak politika stane nemožnou, nebo se bude odehrávat na jiném, už ne VIDITELNÉM místě, by nemusela být tak docela nerealistická.“ LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 86. ISBN 978-80-903759-7-0. (zvýraznil Liessmann – pozn. P.K.) 56 Např. VAŠKŮ, V. Proč spolupracovat s médii. [online]. © 2007 [cit.2013-08-29] Dostupné z: http://press-servis.ecn.cz/manual/proc-spolupracovat-s-medii/

34

V tzv. horké části kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (konaných 2. - 3.6.2006), se tehdy širší veřejnosti takřka neznámá 57 členka Strany zelených, Kateřina Jacques, vydala 1.5.2006 na pražské Karlovo náměstí, kudy následně měl projít oficiálně nahlášený průvod, novináři označený coby průvod Národního odporu. Jmenovaná osoba byla v doprovodu svých spolustraníků, stejně jako svých dvou malých dětí.58 Přičemž nebylo nezbytné, aby kandidující Jacques znala – námi v seminárních pracích na UJAK vícekráte citovanou59 – pasáž z Čapkova dramatu Matka,60 neboť zvýšená senzitivita veřejnosti ku zranitelnosti dětí je odtušitelná. 57

Její tehdejší pozice ředitelky sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády rozhodně nezajišťovala to, čemu rozumíme jako „známost“. 58 Policista zbil kandidátku zelených. [online]. © 1.5.2005 [cit.2013-10-29] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policista-zbil-kandidatku-zelenych-d6e-/domaci.aspx? c=A060501_163752_domaci_ad 59 Důvodem naší fascinace onou pasáží je snad až do krajnosti znázorněné použití oné nijak originální propagandistické zbraně – tj. dětí – v uvedeném . 60 „HLAS V AMPLIONU: Slyšte, slyšte, slyšte! Voláme k amplionu celý svět! Voláme lidi! Nepřátelská letadla napadla dnes ráno vesnici Borgo a svrhla pumy na obecnou školu. Do prchajících dětí střílela ze strojních pušek. Osmdesát dětí bylo raněno. Devatenáct dětí postříleno. Třicet pět dětí bylo výbuchem … roztrháno. MATKA: Co říkáš? Děti? Copak někdo zabíjí děti? TONI hledá na mapě: Kde to je…kde to je… MATKA stojí jako zkamenělá: Děti! Malé, usmrkané děti! Ticho. MATKA strhne se stěny pušku a podává ji oběma rukama s velkým gestem TONIMU: Jdi!“ ČAPEK, K. Matka: hra o třech dějstvích. 3. vyd. Praha: nakl. Fr. Borový, 1938. s. 114 Ovšem ono citové vydírání dětským prvkem v ozbrojených konfliktech, a to během burcování dospělé populace k válečnému nasazení, zřejmě ani u Čapka příliš originální nebylo. Tuze nápaditá obdoba se vyskytuje i v roce 2013. Nedá se předpokládat taková Čapkova proslulost, aby jeho v ČR glorifikované politické drama zpaměti znali i současní ostrovní novináři, aby z něj opisovali. Ohrožené či mrtvé děti jako apelační politická zbraň? Spíše jedna z prvních, automaticky používaných, technik. Jak před Čapkem, tak po něm. Reportáž ČT, následující těsně po zpravodajství o váhání politiků o zahájení útoku vůči Asadovi (britští zákonodárci zrovna zamítli britské nasazení): „MODERÁTORKA: Zatímco se svět pře o podobu a oprávněnost možného zásahu, v Sýrii boje pokračují.Každý den přibývají další oběti. Celkem jich je od začátku konfliktu přes sto tisíc. Britská veřejnoprávní BBC odvysílala brutální scény, které natočil její štáb po leteckém bombardování jedné vesnice na povstaleckých územích na severu země. Následující záběry jsou velmi drsné a děti by je vidět určitě neměly. ZPRAVODAJ (Střih; chaotické hlasy, zdravotnické vozíky): Vypadají jako oživlé mrtvoly. Žádná zranění od šrapnelů, téměř žádná krev. Jen cáry kůže visící z popálených těl. Štáb BBC natočil tyhle záběry pár chvil po náletu na město na severu Sýrie, uprostřed chaosu improvizované nemocnice. ŽENA JMÉNEM ROLA: Máme obrovský příliv lidí s těžkými popáleninami. Vypadá to jako, nejsem si úplně jistá – možná napalm nebo něco podobného. ZPRAVODAJ: Stíhačka podle svědků zakroužila nad městem a shodila zápalnou bombu. Explodovala tady. Na školním dvorem. Po vyučování byl plný dětí. V ohni a dýmu a víc než deset z nich okamžitě zemřelo. MÍSTNÍ MUŽ NA DVORKU: Viděli jsme něco v televizi, něco jsme slyšeli, ale nic nebylo jako toto. Nejhorší je, když vidíte někoho umírat, ale nemůžete tomu nijak zabránit. (záběr na malé dítě) ZPRAVODAJ: Masakr nezpůsobila chemická zbraň, ale konvenční, její použití v obydlených oblastech zakazuje víc než sto zemí. (opět záběr na zraněného cca 8-letého chlapce) Vláda tohoto chlapce mezi nimi není.

35

Že se jednalo o politický kalkul svědčí i kolektivní stranické oblečení, stejně jako transparent „Zelení proti neonacismu.“ Po neuposlechnutí policejní výzvy proti Jacques bylo použito donucovacích prostředků a zkušená účastnice centra radikálních demonstrací – např. v roce 2000 během nepokojů v souvislosti s pražským zasedáním MMF byla nafocena s obdobně expresivním výrazem ve tváři v těsném okolí zahraničních profesionálních levicových extrémistů61 – za tuze okázalých verbálních i nonverbálních projevů byla naložena do přistaveného policejního automobilu.62 Nakolik brát v potaz následná vysvětlování jmenované účastnice o nezáměrnosti se zviditelnit, či se spíše podívat na kalendář s počtem dnů zbývajících do voleb, toť spornost celé události. Průzkum CVVM z dubna 2006, Straně zelených přisuzoval 10% hlasů63. Podobně (10,6%) průzkum STEM, konaný počátkem dubna 2006 na vzorku 1690 respondentů64. Strana zelených ve volbách uspěla s 6,29% (tj. 336 487 hlasů).65 Ona excentrická dáma získala v pražském volebním kraji 6 926 preferenčních hlasů, čím přeskočila i jejich krajského lídra kandidátky, stranického předsedu Bursíka (6 741 preferenčních hlasů).66 Alespoň v Praze, kde na listině figurovalo její jméno, se výsledek podobal citovaným předvolebnímu průzkumům (výsledek v Praze: Strana

ŽENA JMÉNEM ROLA: Prostě na nás nezáleží. Všichni tihle lidé, všechny tyhle děti, co jsou zabíjeni. Nezáleží na nás. Celý svět nás zklamal. ZPRAVODAJ: Většina zraněných má popáleniny na víc než padesáti procentech těla. Zatímco svět se dohaduje o chemických zbraních, tihle lidé bojují o život. Jejich šance na přežití není ani poloviční. Václav Černohorský, Česká televize.“ Syrské oběti. [online]. 30.8.2013 od 12:28 [cit.2013-08-30] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/ 61 Internet vyplavil fotku Jacques v sevření radikálů. [online]. © 12.1.2007 [cit.2013-09-24] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx? r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg 62 Část incidentu opakovaně šířena v televizních zpravodajských blocích. Dodnes širší záznam incidentu nalezitelný na síti. Např.: POLITOLOG2008, Kateřina Jacques, [online]. [cit.2013-08-27] Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=yqyw-hk_c6M&list=PLD89E127734542F9E 63 CVVM: Lidovci žijí, v preferencích stíhají zelené. [online]. © 20.4.2006 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelene-f5y-/domaci.aspx? c=A060420_153227_domaci_miz 64 Průzkum STEM: Lidovci by se do Sněmovny nedostali. [online]. 19.4.2006 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovny-nedostali-fb6-/domaci.aspx? c=A060419_145216_domaci_skr 65 ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006. [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ 66 ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006. [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps111? xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=2&xt=1

36

zelených 9,19%, tj. 60 384 hlasů), zatímco v jiných krajích byly výsledky o cca 3% nižší.67 Faktem však byl největší krajský úspěch partaje, jejímž programem je limitování ekonomiky na straně jedné a státní pobídky prostřednictví eráru na straně druhé, v tradičně pravicové Praze roku 2006. Sice nelze vysvětlit výsledek toliko skrze politickou aktivitu Jacques 1.5. téhož roku – a především následný novinářský zájem o incident a referování – nicméně podobná hypotéza zůstává k individuálnímu zvážení.

67

Středočeský kraj 6,00%, Jihočeský kraj 5,90%, Plzeňský kraj 5,91%, Karlovarský kraj 6,71%, Ústecký kraj 6,03%, Liberecký kraj 9,58%, Královéhradecký kraj 6,69%, Pardubický kraj 6,26%, Vysočina 4,89%, Jihomoravský kraj 6,20%, Olomoucký kraj 5,51%, Zlínský kraj 5,07%, Moravskoslezský kraj 4,34% Zdroj: ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006. [online]. © 2013 [cit.2013-08-29] Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps9? xjazyk=CZ

37

2.2 Cenzura 2.2.1 Letmý historický vývoj Je namístě upozornit, že nynější kapitola by mohla být pojata striktním prizmatem jiných oborů. Minimálně historií či právem. Odlišná vypracování by se posléze na sebe mohla škaredit pro opomíjení či zanedbávání dílčích bodů. Přístup pro vypracování je zvolen vytahováním podstatného pro fenomén tlumení médií, nikoliv detailní rozbor kompetencí toho či onoho orgánu v konkrétní epoše. Už jen z důvodů, že téma kapitoly bylo podstatně šířeji zpracováno v mnoha jiných komplexnějších materiálech (např. uváděných průběžně pod čarou), a pro celkové poslání diplomové práce je nezbytné uvést pouze orientační minimum.68 „Usměrňovací" opatření existovala již před Gutenbergem. Vzhledem k zaměření kapitoly budiž doby dřívější vynechány. Přestože s dostupností politických periodik širší populaci lze polemizovat ještě v první polovině devatenáctého věku, budiž načrtnut vývoj alespoň zmíněním uzlů v posledním půltisíciletí. V počátcích knihtisku byla politická témata neodmyslitelně spjata s náboženskými otázkami. Tudíž nepřekvapí, že už u počátků periodik, nepravidelných Newe Zeytungen v druhé polovině 16. století, existovaly papežské cenzurní výnosy. 69 V českých zemích ve vztahu k tiskovinám uskutečnil cenzorsky „průkopnický“ čin Ferdinand I. Habsburský, který nejprve v roce 1547 dopisem napomenul města pražská za rozšiřování protipanovnických pamfletů, aby později svěřil tiskařský monopol do rukou Bartoloměje

Netolického.

Onen

respektoval

předkládání

budoucí

tiskoviny

administrátoru katolické konzistoře. Jiné tiskaře, kteří produkovali knihy i přes panovníkův zákaz, Netolický udával.

70 71

Což ovšem nemohlo zabránit dovozu knih

tištěných na Moravě či v Německu. 68

Obdobně sestavována kapitola 2.3 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 40. ISBN 978-80-247-3028-8. 70 Snad i z konkurenčních důvodů – osobní spekulace P.K. 71 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 50. ISBN 978-80-247-3028-8. 69

38

1562 – mandát o tisku Ferdinanda I., nařizující vše předkládat k posouzení pražskému arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice.72 1612 – Matyáš II. zavádí vedle církevní cenzury i přímý státní dozor, kdy „měli tiskaři předkládat rukopisy knih i novin na radnici a pak císaři nebo místodržícímu.“73 V říjnu roku 1688 vydal Daniel Michálek český překlad německojazyčných novin, které předtím řádně prošly cenzurou. Avšak za jejich vydání v českém jazyce byl Michálek vyšetřován a další vydávání mu bylo zapovězeno.74 Musel slíbit, že už to neudělá.75 Poněkud kuriózní výsledek úzkostlivého lpění na úředním postupu.76 Už v počátcích české žurnalistiky se proto nalézá jistá forma cenzuře implicitní tragikomedie. 1771 – Marie Terezie přesouvá dominantní těžiště cenzury – knih stávajících či do tisku připravovaných – z katolické církve na moc světskou. Zřizuje vídeňskou Ústřední knižní cenzurní komisi (podřízenou vládě), která dohlížela na činnost Zemských cenzurních komisí. Že se jednalo o krajně byrokratizující formu cenzury, svědčí i zřízení třech vyhodnocovacích kategorií. Knihy povolené (admissi), povolené s omezením dostupnosti pouze pro některé skupiny obyvatelstva (restricti) a díla zakázaná (damnati).77 Vyšly i tzv. tereziánské indexy, obsahující seznamy problémových textů, tyto byly průběžně doplňovány. Onen seznam prošel ztenčováním za Josefa II., avšak za následných panovníků opět bobtnáním rozsahu. V práci Kusákové je použit Jean-Pierre Lavandierův údaj pravící, 72

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 50. ISBN 978-80-247-3028-8. 73 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 50. ISBN 978-80-247-3028-8. 74 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 53. ISBN 978-80-247-3028-8. 75 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 72. ISBN 978-80-7452-027-3. 76 Od roku 1810 přišlo další zajímavé opatření ohledně přebírání politických zpráv od zahraničních tiskovin, kdy publikovat šlo jen ty, které vyšly v oficiálních listech Wiener Zeitung a Österreichischer Beobachter. BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 75. ISBN 978-80-247-3028-8. 77 V průběhu první poloviny devatenáctého století byla škála ještě rozšířena. Kvalifikační kategorie: imprimatur = povolení k tisku; omissis deletis imprimatur = nařízeno zohlednit cenzurní škrty; correctis corrigendis, příp. mutatis mutandis imprimatur = nařízeno zohlednit cenzurní zásahy; toleratur = možno tisknout, avšak zákaz reklamy na takové; non admittitur příp. typum non meretur = rukopisy zakázané. Literatuře, dovážené ze zahraničí, se přidávala stupnice: admittitur = povolená díla; transeat = povoleno k tisku i k prodeji, ale nesměla být na takové reklama; erga schedam = přístupno pouze na základě povolení. KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 80. ISBN 978-80-200-2034-5.

39

že Josef II. „počet dříve zakázaných knih výrazně snížil na ´pouhých´ 400 titulů“.78 Císař zrušil Zemské cenzurní komise a ponechal pouze Ústřední (zvanou "dvorská") cenzurní komisi. Taktéž Kusákovou zmiňovaný Zdeněk Šimeček uvádí, že později, (v letech 1810-1848) se na seznamu objevilo na 5 000 zakázaných knih.79 Kusáková se pak odvolává i na Norberta Bachleitnera s odhadovaných počtem cenzurních zásahů (tj. nejen zcela zakázaných knih) v letech 1795-1848 až k 50 000.80 1790 a 1795 – zpřísnění cenzury v Rakousku. Důsledek událostí z Francie.81 Nelze opominout rakouské nařízení z 24.5.1802, od kdy bylo nezbytným pro vydávání nového periodika povolení z vídeňského policejního ministerstva (v praxi výkon zemskými guberniemi, které si svá rozhodnutí jen nechávala stvrdit Vídní). Přezkoumával se nejen publikační program nového periodika, ale i odkud budou informace přebírány. Což bylo možno pouze z rakouských předem určených tiskovin. U plánovaného periodika se vyžadovalo schválení budoucích redaktorů, které by nediskvalifikovalo podezření z protirakouských postojů. Řídit časopisy nesměly ani osoby zaměstnané ve státní službě.82 Každé číslo muselo být předáváno k preventivní cenzuře. Pokud se i po této zdárně podstoupené fázi dodatečně zjistila přítomnost problematického článku, mohlo dojít ke konfiskaci celého čísla. Posléze mohlo dojít k opravenému vydání. Příčina sousloví v tirážích např. „Po konfiskaci druhé, opravené vydání“. Vysvětlení oné složitosti spočívá v odlišných tiskařských technologiích od dnešní jednotlačítkové éry „enter“. Pro technomilce jinými slovy: „Zkontrolovaný a upravený článek mohl být sázen, ale kartáčový otisk musel být dán ke kontrole cenzuře.“83

78

KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 76. ISBN 978-80-200-2034-5. 79 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 76. ISBN 978-80-200-2034-5. 80 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 78 ISBN 978-80-200-2034-5. 81 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 76. ISBN 978-80-7452-027-3. 82 Což ovšem bylo obcházeno anonymitou, či pseudonymy. Účetní vojenské kanceláře 28.pluku, J.K.Tyl, řídil Květy pod jménem jejich nakladatele a příspěvky podepisoval šiframi. KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 87. ISBN 978-80-200-2034-5 83 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 75. ISBN 978-80-247-3028-8

40

Jméno Josefa Sedlnického z Choltic (v čele dvorského policejného úřadu 1817–1848) je spjato vedle zostřeného cenzurního dohledu i s jazykovou hrátkou, kdy si vysloužil přezdívku „Streichnitzky“. A to od německého slova streichen (škrtat), což mnohé naznačuje o jeho zálibě. „Když se herečka nelíbila, škrtl ´ne´, a už se líbila.“84 V daném období existovala i opatření revizní, tedy nikoliv cenzurní v dnešním slova smyslu. Zajišťovaly Zemské knižní revizní úřady (podřízené Ústřednímu reviznímu úřadu ve Vídni). V gesci jmenovaných úřadů již texty vytištěné, které byly aktuálně šířeny, příp. byly v oběhu již z dřívějška. Např. po knihovnách. I ony úřady zřizovaly seznamy zakázaných knih. Sjednocení výše uvedených příslušných rozdvojených úřadů (speciální referát gubernií a policejní úřednictvo téže úrovně) sice bylo dotvořeno k počátku února 1848, leč sjednocení ztratilo smysl císařským patentem z 15. 3. 1848, který zrušil cenzuru. Patent ovšem zachoval nezbytnost úředního povolení k vydávání nových periodik. Zrušení cenzury

vedlo

k zásadní

politizaci

stávajících

tiskovin,

stejně

jako

ke strmému zakládání nových, byť s jepičím životem. Zásadním citátem, souznivším s názvem diplomové práce, budiž následující: „Bylo to však poprvé, kdy se v Rakousku mohl tisk projevit jako aktivní politický prvek.“85 Vídeňská vláda ovšem stejného měsíce zformulovala Prozatímní tiskový řád, který vyžadoval složení kauce před vydáváním.86 Avšak byl pro negativní ozvěny odvolán. 18. květen 1848 dává novou podobou rakouského tiskového zákona, který už byl bez dřívějšího požadavku vydavatelské kauce. A bez požadavku na povinnou rakouskou příslušnost redaktorů. Zároveň byla snížena výše pokut. Umožňoval však i dále konfiskaci pro politický delikt (navádění k revoluci), neumožňoval ale dodatečnou konfiskaci.87 20. 12. 1848 dochází k další úpravě oné právní normy, spočívající v nařízeném zasílání povinného výtisku zdarma krajským úřadům, které si do té doby musely předplácet tisk 84

VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 78. ISBN 978-80-7452-027-3. BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 100. ISBN 978-80-247-3028-8. 86 Zároveň uváděl sankce za překročení v něm uvedených pravidel. Např. za erotiku v tiskovině hrozily autorovi až tři měsíce vězení, za politický delikt v textu až jeden rok. DOPSAT ODKAZ 87 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 93. ISBN 978-80-200-2034-5. 85

41

ze svých rozpočtů. Měřítkem dnešní doby – úsměvná pohnutka k legislativním změnám… Po odeznění revolučního roku následoval i nový tiskový patent z 13. 3. 1849. Zejména jeho pasáž o vysokých kaucích, která měla za následek praktickou likvidaci českých politických deníků. Ona se pohybovala v rozmezí 1 000 – 3 000 zlatých. Složena musela být do května téhož roku.88 I časopisy, složivší onu sumu, doplatily na následky tzv. májového spiknutí, kdy byly zrušeny. Byly tolerovány pouze apolitické časopisy nespadavší pod pasáž o kaucích. Avšak s důsledným bděním nad jejich apolitičností. Zaslouží si zmínit konfliktní vytýčené okruhy: urážka panovníka, státu, zákona, úřadu, náboženství, národa, jednotlivých stavů a tříd, spolků a jedinců.89 Období let 1830-1850 Kusáková charakterizuje několika větami, které si nárokují doslovné uvedení: „Po celé sledované období lze pozorovat jev, který bychom mohli nazvat preventivní národní cenzurou. Redaktoři českých časopisů a knih odmítali ty kritiky rakouského režimu, které by mohly být cenzurou napadeny a zároveň mohly ohrozit celý časopis či celou knihu.“90 Pokud se mezi oficiálními cenzory objevuje jméno Pavla Josefa Šafaříka (výkon funkce 1837-1847; té se vzdal pro vyčítání přílišné shovívavosti vůči Karlu Havlíčkovi od nadřízených), na základě onoho vysvětlujícího citátu na něj jistě nemůže být pohlíženo jako na cenzory století dvacátého. Šafařík se vlastně jen formálně zhostil bontonu příslušné doby, vyžadovaného i českou obrozeneckou společností. A i on měl své nadřízené… Od července 1851 novinářskou91 obezřetnost vybuzovalo i novum v podobě systému dvojích výstrah, po kterých mohlo být periodikum zastaveno.

88

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 100 ISBN 978-80-247-3028-8. Kauce byly trvale zrušeny až v roce 1894. Tamtéž, s. 144 89 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 82. ISBN 978-80-200-2034-5. 90 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 91. ISBN 978-80-200-2034-5. 91 Záhodno uvést zrod českého slova „novinář“. Poprvé bylo užito Janem Ámosem Komenským v Labyrintu světa a ráji srdce, a to v kapitole Jak poutník mezi novináře přišel. VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 71. ISBN 978-80-7452-027-3

42

Opatření bylo plně zachováno i po změně právní normy v květnu 1852, která navíc opětovně svázala vznik nového periodika s povolením policejního ministerstva.92 Změna obsahuje i prodávání tisku pouze na místech k tomu určených, zakazuje podomní prodej a vyvěšování tisku.93 Ze schopného pouličního kolportéra by se snadno stávala lokální agitační buňka.94 Zásadním je tiskový zákon (z.č. 3/1863 ř.z.),95 který odjímal agendu tisku policejním úřadů a předal ji do referátu řádných soudů. Byl zrušen systém výstrah, který nahradilo zastavení listu (tzv. suspenze – zrušeno 1868) po trojí konfiskaci. Výkon suspenze závisel na rozhodnutí státního zastupitelství, a to z návrhu policejního ředitelství. Vedle formálně nařízené podoby tiráže bylo klíčovým zřízení institutu odpovědného redaktora, který nesl trestně-právní odpovědnost za obsah listu. Zároveň norma nařizovala maximální lhůtu pro předložení povinného výtisku, a to nejpozději před začátkem kolportáže. Doba byla později protahována, zjevně pro účinnější možnost zaražení šíření tisku se „závadovým“ obsahem. Od roku 1863 do „konce století již víceméně pokračovalo uvolňování ´útisku tisku´.“96 Od června 1919 platí preventivní obsahová cenzura dvě hodiny před zveřejněním. Ústavní článek 113 meziválečné ČSR zaručoval svobodu tisku, ovšem poskytoval možnost omezujících opatření.97

92

Spíše obecně nepříznivě nastavené podmínky v podobě novinových kolků/razítek či inzertní daně, již nespadají přímo k tématu práce. 93 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 87. ISBN 978-80-7452-027-3. 94 V dnešní době, přesycené záplavou reklamních produktů, je potenciál kolportérů nižší. 95 Tento platil – byť s mnohými novelami – i po celé období první republiky. Oproti tomu Zákon o řízení ve věcech tiskových (z.č. 4/1863 ř.z.) by spadal do kapitoly 2.3, avšak do devatenáctého věku ona kapitola dosahovat již nebude. 96 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 89. ISBN 978-80-7452-027-3. 97 „Svoboda tisku, právo shromažďovací a spolkové § 113 (1) Svoboda tisku, jakož i právo klidně a beze zbraně se shromažďovati a tvořiti spolky jsou zabezpečeny. Jest proto v zásadě nedovoleno podrobovati tisk předběžné censuře. Výkon práva spolčovacího a shromažďovacího upravují zákony. (2) Spolek může býti rozpuštěn jen, když jeho činností byl porušen trestní zákon nebo veřejný pokoj a řád. (3) Zákonem mohou se zavésti omezení zvláště pro shromáždění na místech sloužících veřejné dopravě, pro zakládání spolků výdělečných a pro účast cizinců v politických spolcích. Tímto způsobem může se stanoviti, jakým omezením podléhají zásady předcházejících odstavců za války nebo tehdy, vypuknou-li uvnitř státu události ohrožující zvýšenou měrou republikánskou státní formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek.“ z.č. 121/1920 Sb.

43

Zákon o mimořádných opatřeních 300/1920 Sb.. Tento byl aplikován 23. 9. 1938, tedy v souvislosti se sudetskou krizí. Zvláště jeho paragraf 10, který nařizoval povinnost předkládat povinné výtisky nejvýše dvě hodiny před vydáním ke kontrole. 98 Zákon na ochranu republiky 50/1923 Sb. „stanovoval za šíření nepravdivých zpráv, které by poškozovaly obyvatele, bezpečnost státu (….) peněžité pokuty i vězení“.99 Zákon také dovoloval suspendovat. Z.č. 124/1924 Sb. – „zostření cenzury a zrušení redakčního tajemství přinesla tisková novela v roce 1924, jakýsi první ´náhubkový zákon´ zaměřený zejména proti zodpovědným redaktorům. V praxi byl zákon využíván proti komunistickému tisku.“100 Z.č. 124/1924 Sb. o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskoviny ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti. Z.č. 108/1933 Sb. – zákaz dovážet nacistický tisk. Z.č. 124/1933 Sb. umožňoval zákaz kolportáže tiskovin hanobících

či

podvracejících

samostatnost,

ústavní

jednotnost,

celistvost,

demokraticko-republikánskou státní formu nebo demokratický řád ČSR. Z.č. 126/1933 Sb. dával možnost v době zvýšeného ohrožení republiky zastavit vydávání tiskovin; Malý tiskový zákon – „V němž byl uveden seznam přestupků, za něž hrozilo zastavení tisku až na půl roku. Tiskové soudy v případě omluvitelných omylů mohly znamenat několik týdnů vězení. Využít se dala ovšem i velmi liberální možnost omluvit tiskovou chybu, pokud redaktor u soudu místopřísežně uvedl: inkriminovaný článek jsem nečetl, do tisku nedal, autora neznám,´ bylo jej možno potrestat jen za nedbalost.“101 Od roku 1933 též byly noviny nuceny publikovat na první či druhé straně, a to bez jakéhokoliv ořezávání či reklam, oficiální prezidentská či vládní prohlášení do výše 800 slov. Zároveň nebylo možno v tom samém čísle oficiální text komentovat. 102 Z.č. 131/1936 Sb. – v případě branné pohotovosti možnost nařídit preventivní cenzuru.¨

98

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 193. ISBN 978-80-247-3028-8. 99 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 105-106. ISBN 978-80-7452-027-3. 100 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 105-106. ISBN 978-80-7452-0273. 101 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 116. ISBN 978-80-7452-027-3 102 JONES, D. (ed.). Censorship: A World Encydlopedia, Volume I. A-D. London, Chicago: Fitzroy dearborn publisher, 2001 s.625. ISBN 1-57958-135-8.

44

26. 9. 1938 ministerstvem vnitra zřízena Ústřední cenzurní komise (ÚCK), která dohlížela nejen nad tiskem, ale i nad telegramy, telegrafními rozhovory. Taktéž do její kompetence spadal provoz telegrafních zařízení, divadel, kin a zvukových reprodukčních zařízení. 6. 12. 1938 zřízena Ústřední tisková dozorčí služba (ÚTDS), vykonávající předběžnou tiskovou kontrolu. Činnost ÚCK a ÚTDS koordinoval Tiskový odbor Předsednictva ministerské rady (TO PMR). V prvních týdnech po obsazení 1939 spadalo řízení tisku do kompetence prozatímního šéfa civilní správy při protektorátním velitelství wehrmachtu (Konrad Heinlein). 103 Pod úřad jmenovaného později spadala i pražská služebna Říšského tiskového úřadu, která měla přímý dohled nad tiskovými záležitostmi. Při stabilizaci poměrů v protektorátu pak bylo dominantním ve věci oddělení kulturně politických záležitostí Úřadu říšského protektora.104 Právě pod ono oddělení spadala v letech 1939-43 skupina TISK. „V rámci české protektorátní správy existoval sice také tiskový odbor předsednictva ministerské rady, prakticky ale neměl žádné pravomoci. Souběžně fungovala vojenská cenzura. Střežila především publikování textů o dislokaci armády.“105 V éře protektorátu byli k redakcím příslušní němečtí dozorci, kontrolující spojení toliko s Deutsche nachrichten Büreau. Očekávatelným byl zákaz zpráv o zatčených, stejně jako omezení zpravodajství z ciziny. V redakcích deníků a týdeníku byli taktéž dva cenzoři čeští. Vybaveni byli manuálem Souborný přehled pokynů pro tiskovou prohlídku, vzniklým v září 1939.106 Pokud se měla ztvárnit souvztažnost cenzurních institucí v éře protektorátu bodovým náčrtem, pak by se dalo hovořit o trojstupňovitosti: 1) domácí cenzor v redakcích (ve spolupráci s šéfredaktorem) 2) zaslání výtisku na Ústřední tiskovou dozorčí službu (ÚTDS) 103

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8. 104 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8. 105 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 117. ISBN 978-80-7452-027-3 106 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8.

45

3) ve sporných případech konzultace se skupinou TISK Zmatečnost kompetencí jednotlivých úřadů bude nejlépe vysvětlena za pomoci následného citování: „Skupina TISK byla sice označována jako poradní orgán, ale český TO PMR jí byl ve skutečnosti úplně podřízen. K provádění cenzury bylo v rámci TO PMR určeno Ústředí tisková dozorčí služby (ÚTDS), které dávalo pokyny cenzorům. Ti pracovali v jednotlivých redakcích, v případě regionálního tisku na

nejbližším

státním zastupitelství. TO PMR dále vydával Informace pro šéfredaktory, v nichž byly redakce instruovány.“107 Pro obor andragogika stojí za zmínku i slova vedoucího skupiny TISK, Wolfganga Wolframa von Wolmara (20. 9. 1939): „…tisk jest nejúčinnějším prostředkem k výchově národa a k jeho politickému vedení. Je třeba, abychom si v této věci mluvili poctivě, jako mužové k mužům…“108 Obecně lze s citovanými slovy – alespoň pro danou éru technologického vývoje – souhlasit. Pro období protektorátu nezbývá než uvést skutečnost, že na rozdíl od dob dřívějších nemohla existovat vytištěná tzv. bílá místa po odstraněných textech. Spíše je s podivem, že onen v nepřímých důsledcích vlastně až sebezesměšňující faktor pro politický systém doby, si udržovaly systémy předchozí. Zajímavostí pak byla nezbytnost podléhání cenzuře i ministerských, resp. prezidentských, projevů v rozhlase. 109 Rovněž stojí

za

zmínku povinnost novinářů být v Národním svazu novinářů. Pozvolný nástup poválečného směru, nastíněných v Programu nové československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků110, vedoucí111 až k poúnorového uspořádání, lze spatřovat i v zásadách Košického vládního programu (veřejně představen 5. 5. 1945), kde je zapovězeno vlastnictví tisku soukromé osobě. Tedy monopolizace vlastnictví tisku státem, případně státem uznaných entit. Program nové československé vlády 107

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8. 108 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 198. ISBN 978-80-247-3028-8. 109 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 208. ISBN 978-80-247-3028-8. 110 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 219. ISBN 978-80-247-3028-8. 111 S pohledem časového odstupu by se zachtělo napsat „logicky vedoucí“, byť by ono spojení (oprávněně) mohlo být nazváno vrcholem pavědečnosti.

46

Národní fronty Čechů a Slováků zároveň obsahuje i pasáž, která by se škarohlídsky dala přirovnáním s dřívějškem nazvat cenzurou revizní: „Bude provedena očista škol i jiných kulturních ústavu (divadel, knihoven, apod.) od osob spolupracujících aktivně s okupanty v tomto oboru. Odstraněny budou všechny učebnice, vydané v době nesvobody. Provedena bude revize žákovských i veřejných knihoven, aby v nich bylo vypleněno nacistické a fašistické býlí. Bude provedena důkladná očista v oblasti žurnalistiky, rozhlasu a filmu.“112 Bohužel nebyl zodpovězen dopis pisatele DP, směřovaných Národní knihovně České republiky, zda právě ono opatření mělo dosah i do přelomu tisíciletí. Koncem devadesátých let bylo možné studovat periodikum Árijský boj toliko v tzv. Zvláštním ochranném režimu (ZOR), kdy knihovnice ve Studovně vědeckých pracovníků113 předloží materiál do předem určené lavice – umístěné ponižujícím způsobem v bezprostřední blízkost jejího stolu – a sleduje čtenářovy aktivity. Stejně jako tázání se na dosah onoho košického odstavce na nedostupnost nejvyzývavějších titulů typu Protižidovská čítanka: příručka k židovské otázce v zemích českých od Rudolfa Nováka114 širší veřejnosti ve fondech Klementina (nepočítaje širší veřejnosti nezapůjčitelný exemplář v Národním konzervačním fondu). Nicméně u posledně jmenované publikace může laický badatel nahradit obtížnosti Národní knihovny České republiky širší sítí studoven. Zejména Knihovnou Národního muzea. Velmi přitažlivé téma vypořádávání se s protektorátními publicisty nepatří k zaměření této práce. Neméně zajímavou však je koncepce zástupců tisku při České národní radě z května 1945, která v hrubých obrysech nastavovala mantinely režimu pokvětnovému, od kterých se ani režim poúnorový nemusel až tolik odvracet. Tisk neměl být ponechán bez státního dohledu, protože organizace a regulace novin a časopisů měla sloužit k zajištění podmínek pro fungování tisku jako činitele veřejného života. 18. 5. 1945 přišla vyhláška ministerstva informací (nově zřízené ministerstvo s gescí pro kinematografii, rozhlas, periodický i neperiodický tisk) zakazující vydávání 112

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 224. ISBN 978-80-247-3028-8. 113 Prostory nynějšího bufetu Klementina, nikoli soudobá lokalizace oné specifické studovny, kde zřejmě bude i jiná vnitřní architektura. 114 NOVÁK, R. (ed.) Protižidovská čítanka : příručka k židovské otázce v zemích českých. Praha : Holinkova tiskárna, 1944

47

veškerých periodik s výjimkou deníků stran Národní fronty.115 Povolovala však tiskoviny z produkce státních úřadů, veřejnoprávních institucí, kooperací celonárodního významu (společenské a zájmové organizace). 26. 10. 1945 ministr informací Václav Kopecký vydává vyhlášku, která nařizovala žádat o nové povolení k vydávání periodik. Jako záminka posloužilo úsporné opatření z důvodů nedostatku papíru.116 Ohledně knih bylo povoleno vydávání tzv. uznávaných autorů bez posouzení rukopisů, u ostatních musel být rukopis předložen k posouzení. Bylo to zdůvodněno jako „podpora domácí umělecké tvorby a výchovy veřejnosti k zájmu o skutečně umělecká díla a obrana před šířením literárního braku.“117 Ostatně neoficiální označení něčeho za „brak“ (obráceně za „skvost“, příp. „světově proslulé absurdní drama“) bývá dodnes vděčným způsobem pro škatulkování čehokoliv. V květnu 1947 byl přijat z.č. 101/1947 Sb., který opět novinářům nařizoval povinné členství. Tentokráte ve Svazu československých novinářů. Stejně tak zákon umožňoval vylučování členů. 12. 3. 1948 přikročeno k revizi všech vydavatelských povolení, vládou k tomu bylo zúkolováno ministerstvo informací. Dohled i nad tiskovinami z dovozu či formou omezování jejich dostupnosti na novinových stáncích.118 Květnová Ústava 1948 pak praví „…každý může v mezích zákona projevovat své mínění slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jakýmkoli jiným způsobem. Výkon tohoto práva nemůže být nikomu na újmu…“119 Opět něco citací popisujících příslušnou dobu, které splývají se studovaným oborem. „Novináři měli být ve smyslu leninské teze o funkcích tisku ´učiteli a vychovateli národa, podnětnými činiteli veřejného života, organizátory tvůrčích sil národa.´“120 115

BENDAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 227. ISBN 978-80-247-3028-8. 116 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 232. ISBN 978-80-247-3028-8. 117 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 230. ISBN 978-80-247-3028-8. 118 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 256. ISBN 978-80-247-3028-8. 119 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 255. ISBN 978-80-247-3028-8. 120 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 253. ISBN 978-80-247-3028-8.

48

Červen 1948 - ministerstvo vnitra vymezilo trojí okruh nedovoleností z bezpečnostních důvodů: „nedovolené zpravodajství z hlediska vojenské obrany státu“, „zprávy ohrožující vnitřní bezpečnost a pořádek“ a také „zprávy ohrožující mezinárodní vztahy státu“.121 24. 10. 1948 pak na celostátním sjezdu československých novinářů bylo vytyčeno jako jeho hlavní heslo „Učit se od lidu – učit lid.“122 24. 11. 1950 – dopis ústředí KSČ ke krajským tajemníkům, požadující institut dohlížejících redaktorů. Vždy dva „politicky uvědomělí“ redaktoři přímo v médiích. V pasáži pro deníky dopis stanovoval úkol pro dohlížející redaktory: „jejichž úkolem bude revidovat všechny vydání listu v obtazích a u rotačky a kteří budou zodpovědni za to, že se napříště neobjeví žádné chyby a provokace. Ve všech ostatních časopisech bude pověřen touto funkcí v tiskárně jeden funkcionář, který bude mít za úkol zajistit prověrku zaměstnanců a nespolehlivé ihned propustit.“123 22. 4. 1953 zřízen usnesením vlády č. 17/1953 Sb. vznik Hlavní správy tiskového dohledu (HSTD) jako neveřejného orgánu, spadajícího pod ministerstvo vnitra. „Asi dvě stovky pracovníků (spolupracovníků) HSTD podepisovaly všechny revizní obtahy před schválením k tisku.“124 O půl roku později tajným rozkazem 109 z 16. 6. 1955 ustanoven status úřednictva onoho orgánu. Hlavním úkolem bylo chránit před zveřejněním státní, hospodářské nebo služební tajemství a „skutečnosti, jež (…) nesmí být v obecném zájmu zveřejňovány“.125 Úřad dosáhl přibližně poloviny plánovaného počtu pracovníků, než bylo původně zamýšlených 271.126 Zrodilo se i zajímavé slovo plnomocník, ekvivalent pro politického pracovníka. Z redakce šly texty nejprve k šéfredaktorovi, obtahy k plnomocníkovi, teprve posléze do tiskárny. Signální výtisky musely být opětovně schváleny. V záběru HSTD byla nejen média, divadla, knižní 121

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8. 122 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 253. ISBN 978-80-247-3028-8. 123 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8. 124 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2024 s. 117 ISBN 978-80-7452-027125 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8. 126 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8.

49

publikace, výstavy, ale i kurióznější plakáty, pohlednice, nálepky. Nejzajímavější činnost HSTD se pak týkala úmrtních oznámení.127 Z.č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích (nahrazující z.č. 184/1950 Sb. a z.č. 44/1958 Sb.). Podmínky pro vydávání periodického tisku, postavení vydavatelů, šéfredaktorů a redaktorů, jejich práva a povinnosti; včetně podmínek pro tiskovou opravu. Namísto HSTD vznikla Ústřední publikační správa (ÚPS). Vládní nařízení č. 119 ze dne 21. 12. 1966 mění status jmenovaného úřadu, kde jej ustanovilo v pozici veřejného orgánu. Čímž jeho rozhodnutí bylo možné v souladu s platnou legislativou napadnout a domáhat se nápravy soudní cestou. Názorové neshody mezi ÚPS a šéfredaktory se projednávaly v rámci aparátu ÚV KSČ.“128 13. 6. 1968 vláda zrušila ÚSP. Zároveň pak odstraněny limity pro přidělování papírů tiskárnám. Podstatnost oné zmínky o přídělech papíru opět nezbytné brát v dobovém kontextu. 129 26. 6. 1968 oficiální zrušení cenzury z.č. 84/1968 Sb. (novelizací z.č. 81/1966 Sb.). Citace zákona: „Cenzura je nepřípustná. Cenzurou se rozumějí jakékoliv zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření hromadnými informačními prostředky. Tím není dotčena pravomoc prokurátora a soudu.“130 Vládním usnesením č. 292 z 30. 8. 1968 (tedy po obsazení ČSSR) byl založen Úřad pro tisk a informace (ÚTI). Jeho úkol byl „řídit, sledovat a hodnotit činnost médií.“131 Jako konkrétní příklad je zajímavé dbaní nad zamezením výskytu slova okupace. 3. 9. 1968 byl zřízen Zákonem o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a dalších hromadných informačních prostředků (z.č. 127/1968 Sb.) Úřad pro tisk a 127

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 276. ISBN 978-80-247-3028-8. 128 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 292. ISBN 978-80-247-3028-8. 129 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 310 .ISBN 978-80-247-3028-8. 130 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 292. ISBN 978-80-247-3028-8. 131 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 312-3. ISBN 978-80-247-3028-8.

50

informace (ÚTI) – po federalizaci rozdělen na Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI) a Slovenský úrad pre tlač a informácie (SÚTI). Onen umožňoval obnovení předběžné cenzury. Toto se týkávalo výročních období srpnových událostí od poloviny srpna do 22. srpna, kdy pracovníci ČÚTI a SÚTI (posléze FÚTI – níže) přímo dohlíželi v redakcích.132 Avšak nejpodstatnější pro překládanou práci je skutečnost, že v následném období normalizace tímto zákonem již „nedošlo k návratu k principům předběžné cenzury. Zavedena byla forma následné cenzury, kdy následkem bylo autocenzurního chování novinářů, kteří si hlídali, aby nebyli autory mediálních obsahů, s nimiž by se mohli dostat do existenčních problémů.“133 Pochopitelně byl ustanoven i systém sankcí proti vydavateli, včetně možnosti odebrání vydavatelské licence. Dle §§ 1 a 3 oné právní normy byl úřad oprávněn vydávat (na podkladě stranických orgánů, vlády) závazná upozornění. Těmito se vlastně nařizovala povinnost redakcím věnovat se přednostně určité tématice, případně jinou tématiku přecházel. Z.č. 180/1980 Sb. byl zřízen pro ČÚTI a SÚTI zastřešující Federální úřad pro tisk a informace (FÚTI), odpovědný federální vládě. Tento byl úkolován oddělením masových sdělovacích prostředků ÚV KSČ. Na FÚTI přešly pravomoci registrace periodického tisku, opětovný příděl papíru k jednotlivým titulům, evidence změn v jednotlivých tiskovinách, ale spadalo sem i rozhodování o dovozu zahraničního tisku.134 II. odbor hodnocení a analýz FÚTI pak měl každotýdenní schůzky na ÚV KSČ se zástupci Národní fronty a s vybranými tuzemskými šéfredaktory.135 Z.č. 60/1988 Sb. zrušil ČÚTI a pravomoci jeho převedeny na republiková ministerstva kultury, přesněji na jejich odbory tisku a informací. Ještě v polovině roku 1989 Sjezd novinářů vydal zajímavý materiál – a toliko pro zajímavost je uváděn v naší kapitole hrubých obrysů vývoje cenzury – Informace 132

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 338. ISBN 978-80-247-3028-8. 133 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 316. ISBN 978-80-247-3028-8. 134 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 337. ISBN 978-80-247-3028-8. 135 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 337. ISBN 978-80-247-3028-8.

51

o změnách ve struktuře stranického tisku v SSSR, struktuře stranického tisku v ČSSR a náměty pro postup v této oblasti, který předkládal jakousi obecnou instruktáž pro tiskoviny, co je vhodné činit: „Vytvářet podmínky a postupně zavádět do obsahu titulů ofenzivnější propagandisticky pojaté materiály (žánry). Více publikovat materiály se zdravou mírou agresivity vůči nelegálním opozičním strukturám a působení zahraničních sdělovacích prostředků (kontapropagandisticky pojaté materiály). Větší pozornost věnovat argumentaci, faktografické přesnosti a logice obsahu. U agitačně zaměřených materiálů hledat cesty k jejich větší přesvědčivost…“136 12. 5. 1988 vydalo předsednictvo ÚV KSČ rozhodnutí o zastavení provozu rušiček Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy.137 V březnu 1990 proběhla novelizace z.č. 81/1966 Sb., kterou byla cenzura prohlášena za nepřípustnou.138 Zrušení Federálního úřadu pro tisk a informace pak přišlo v květnu 1990 (z.č. 86/1990 Sb.).

2.2.2 Autocenzura Pod termínem autocenzura, vyvozeno z našich pozorování, můžeme rozumět nevyjadřování se o některých tématech či záměrná optická úprava pravdy o takových. Pokud bychom si vypomohli koncem tisíciletí značně propagovanou pomůckou k mžikovitému zorientování se dospělých,139 encyklopedií z nakladatelství Diderot, pak se dozvíme definici: „vlastní kontrola (cenzura) vlastního díla určeného ke zveřejnění.“140 Definice svou obecností natolik vyprázdněná, až může sloužit coby

136

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 341-2. ISBN 978-80-247-3028-8. 137 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 244. ISBN 978-80-247-3028-8. 138 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 370. ISBN 978-80-247-3028-8. 139 Nutno brát v potaz tehdejší nižší rozšířenost internetu. 140 Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 2. a-b. Praha: DIDEROT, 1999 s. 263. ISBN 80902555-3-1

52

názorný příklad produktu právě prošlého autocenzurou. Kdo téměř nic neřekne, téměř nic nezkazí. Nicméně seriózněji, termín aplikujme do námi rozebírané oblasti. Výčet okruhů určených k autocenzuře se v mnohém podobá překročení mantinelů politické korektnosti. Jedná se pásmo témat ohraničené aktuálním společenským bontonem, a to vždy s přihlédnutím k jejich vztahu ke kontextu situace. Veřejně vyslovená teze může v některé souvztažnosti utvrzovat vyšší společenský status tazatele, v situaci jiné bude impertinentní. A to se všemi důsledky vůči společenskému statusu. Ve veřejných debatách je pak přesáhnutí dané hranice u tazatele určité faux pas, u odpovídajícího je na jeho libovůli, zda a jak odpoví. Rozmanitosti vypořádání se s autocenzurou jsou typicky situační záležitostí, stejně jako úkazem vztahujícím se vždy ke konkrétním účastníkům. Obdoba ve vyhodnocování projevů se týká publika, kdy i reakce pléna mohou sloužit k definování, zda se jedná o masu státotvornou či naopak o shromáždění extrémistů. Je přitom uhranujícím zjištění, že společenská pravidla autocenzury jsou v přímém protikladu s pravidly (absolutní) svobody projevu. Přitom není až taková potíž dostat se v jednotlivým případech do tématu kapitoly 2.3, tedy do sféry trestného činu. Částečný seznam témat určených k autocenzuře se dá nepřímo nalézt v prvním odstavci třetího článku Listiny lidských práv a svobod člověka. „(…) bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“141

Intenzita jmenovaných kategorií pro vhodnost jejich

nezbytného kontaktu s autocenzurou se však různí, stejně jako zařazení ke kontextu času a lokality. Příklad proto bude použit toliko coby konkrétní příklad k zamyšlení (andragogicky vždy žádoucí prvek). Jmenovitě o stavu autocenzury ve vztahu k pohlavní příslušnosti v současné společnosti v ČR. Ohledně autocenzury na téma pohlavní příslušnosti byla k povšimnutí zajímavá atmosféra po slovu dívenka vyřčeného někdejším prezidentem 141

Čl. 2, odst. 1 z.č. 2/1993 Sb.

53

Klausem o možnosti pověřit vedením ministerstva obrany Karolínu Peake. „Neumím si představit, že se z Karolíny Peake stane přes noc odbornice na armádu. Statní muži v armádě takovou dívenku nepřijmou.“142 K zmapování přípustnosti podobných slov by sice šlo použít reakce ostatních aktivních politiků, avšak reprezentativnost by zaručeně neposkytly. Tam byla ihned varovně připomenuta podstata

politické korektnosti

tehdejším premiérem Nečasem: „Já jsem přesvědčený, že bychom se měli vyvarovat poznámek, které hodnotí osobnost nebo chování případně pohlaví někoho jiného. To já nepovažuji za dobrý způsob, jak vést politickou komunikaci.“143 Hodnocení Klausových slov širší populací pak postrádá jakoukoliv dokladovatelnost, proto nemůže být přiloženo. Další zajímavou vsuvkou k autocenzuře pak je možnost vnášení určitých pochybností do výsledků průzkumů veřejného mínění v tématech, která hraničí s politickou korektností. Opětovně si vypomožme Žáčkovým citátem: „Snad zvyk ze školy; neodpovídáme, přesně vzato, jak smýšlíme, ale abychom se dočkali pochvaly.“144 Možnost využití stejného citátu pak dokládá provázanost současné kapitoly s kapitolou 1.5.

2.2.3 Kterak snadno přejít k nástinu sankcí Za povšimnutí stojí zmínky v aktuální kapitole o některých historických sankčních nástrojích státu. Zdejší vřazení oněch může vyvolávat rozpaky. Podobně v kapitole následující mohou některé body vést k navozování dojmu nesprávně tematického umístění. Vysvětlením je právě andragogické prizma předkládané práce. Nikoliv souhrny právní norem, nikoliv podrobná historie zmíněných období. Nýbrž induktivní hledání dosahů cenzurních i sankčních ošemetností působících na informovanost dospělých jedinců. 142

Statní vojáci dívenku Peake za ministryni obrany nepřijmou, míní Klaus. [online]. © 7.12.2012 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klaus-o-karoline-peake-06k-/domaci.aspx? c=A121207_093811_domaci_zt 143 Klaus by se měl vyvarovat sexismů, zastal se Nečas Peake. [online]. © 7.12.2013 [cit.2013-10-23] Dostupné z: http://www.lidovky.cz/klaus-by-se-mel-vyvarovat-sexismu-zastal-se-necas-peakepi3-/zpravy-domov.aspx?c=A121207_140909_ln_domov_ase 144

ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. s. 220. ISBN 80-202-0176-

9.

54

Pakliže se vyskytla něčí tendence používat termín „cenzura“ ohledně z.č. 52/2009 Sb., zaobírajícího se ochranou soukromí osob před zveřejňováním údajů vedoucím k jejich ztotožnění před vynesením pravomocného rozsudku ve věci (pateticky novinářskou obcí překřtěn na tzv. „Náhubkový zákon“), nutno podotknout, že zde byl použit termín cenzura toliko v laicko-patetickém slova smyslu. Příznačně např. ve stylu příslušejícímu nejvýznamnějšímu zdejšímu bulváru, Blesku. „Marek Benda prosadil skandální náhubkový zákon, který v podstatě znovu zavádí cenzuru do médií. Za to si od novinářů vysloužil přezdívku – exot nebo oslík.“145 Neboť zákon toliko vymezuje mantinely publicistické přípustnosti a následné sankce. Nikoliv možnost úředně zamezit veřejnosti v přístupu k textu. Což už je v době internetu – alespoň ve stávající ČR – takřka nemožné.146 Nezbývá než oné výseči novinářské obce poděkovat za ideální oslí můstek k následující kapitole diplomové práce:

145

PET, PES. "Exot" Benda se kaje: Udělal jsem chybu! [online] © 2.11.2009 [cit. 2013-07-23] Dostupné z: ://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kaje-udelal-jsem-chybu.html 146 Konec konců, v této kapitole se slovo internet až dosud nevyskytlo.

55

2.3 Sankce 2.3.1 Politika není toliko bonton doby Obtížně by se hledalo logičtější propojení kapitol, než vývoj cenzury a pravidla pro udělovaní sankcí k níže uvedeným činům.147 Zatímco v předminulém století spočívaly zásahy panujícího politického systému prvotně v „ochraně“ čtenáře, později promíšeněji s represemi, doba současná sahá až po represivních úkonech vůči jedinci nerespektujícímu obesněji vymezené politické hodnoty sytému.148 Kapitola se nebude zabývat dopodrobna uceleným historickým vývojem sankcí, opět i z důvodů zaměření studovaného oboru. Kromě několika mírných přesahů před rok 1962,149 půjde spíše o škálu sankcí v posledních dvaapadesáti letech. Od původního záměru případové podoby této kapitoly bylo upuštěno. Už jen z důvodů, že svá ideologická jádra si systémy bedlivě střeží. Neprorazitelnou zdí v rámci příslušné doby bývá konstatování o pravomocnosti rozsudků. Ale dle politické potřeby i obráceně: pokud je politická ochota konkrétního systému přijmout neprávnickou, toliko politicko-deklarativní formu očisty, nebývá v obdobném prohlášení potíž. Někdy ani nemusí několik století existovat relevantní důkazy, postačuje ideologické

nadšení.150

Stejně tak: spekulace nad soudním spisem, který ústil do pravomocného, avšak nikdy nezrušeného, odsouzení Leopolda Hilsnera, by naopak byly politicky žádoucí. Zpochybňování pravomocných rozsudků za verbální trestné činy současna by už zase nesplňovalo požadavky kladené na diplomovou práci. 147

Toliko z důvodů názvů jednotlivých hlav a paragrafů trestního zákona nebude používáno sousloví politických trestných činů, byť např. dále uváděný paragraf o trestnosti sympatizování k jmenovaným politickým ideologiím těžko může být oddělen od politiky. Alespoň v střízlivých očích sebesofistikovanější ekvilibristika neuspěje. 148 Jako odkaz (je-li skutečně nezbytný) by mohly být uvedeny soudobé manuály pro výuku bloku Člověk a společnost. 149 Účinnost Trestního zákona (z.č.140/1961 Sb.) – byť s mnoha novelizacemi – od 1.1.1962 do 31.12.2009. 150 „DOPLNĚNÍ TÉTO SOCHY O HEBREJSKÝ NÁPIS A VYSVĚTLUJÍCÍ TEXT Z ROKU 1696 JE DŮSLEDKEM NEKOREKTNÍHO SOUDNÍHO ŘÍZENÍ PROTI ELIÁŠI BACKOFFENOVI NAŘČENÉMU SE ZNEUCTĚNÍ SVATÉHO KŘÍŽE. PŘIDÁNÍM HEBREJSKÉHO NÁPISU SE SLOVY PROROKA IZIÁŠE ´SVATÝ, SVATÝ, SVATÝ JEST HOSPODIN ZÁSTUPŮ´, KTERÁ MÁ V ŽIDOVSKÉ TRADICI VÝZNAM MIMOŘÁDNĚ DŮLEŽITÉHO VYZNÁNÍ VÝRY, TAK MĚLA BÝT POKOŘENA ŽIDOVSKÁ KOMUNITA. HLAVNÍMĚSTO PRAHA 8.3.2000“ Nápis na Karlově mostě v Praze. Samostatné Sousoší Kalvárie – bez nápisu - vytvořil Wolf E. Brohn už v 1628. Termín „nekorektního“, coby použitelnost v zajímavém historickém / politickém – ne však právním – kontextu, zvýraznil P.K.

56

Pokud někdy došlo k mírnému sebekritickému seznání vlastních omylů systémů, a to v souladu s právní čistotou a nikoliv pouze jarmarečním ideologickým nápisem, pak až po částečné obměně elit, dodatečně a především nepřímo. Například formou Novotného amnestie.151

Výraznější změny systémů provází různé obdoby rehabilitací, byť

osmašedesátý byl utnut v zárodcích. Devadesátá léta sice rehabilitace dotáhla do konce, pro změnu strádala v postihování především neverbálních zel minula. Proto se kapitola povede formou přehledu sankčních možností, včetně vysvětlujících poznámek k oněm.

2.3.2 Skutkové podstaty Až do konce roku 2009 byl účinný Trestní zákon 140/1961 (účinný od 1.1.1962), který byl mnohokrát novelizován.152 Ať už výší sankcí za níže uvedené trestné činy, zrušováním některých trestných činů či naopak zaváděním trestných činů nových. Taktéž znalost mnohých slangových jazykově-číselných kódů153 pramenící z tohoto zákona

je

užitečná

pro

neadvokátní

komunikaci

ve

specifickém

prostředí

(např. restauračních zařízeních nižších úrovní). Zdůrazňujeme, že se jedná pouze o výčet politických154 verbálních trestných činů spáchatelných jedincem či úzkou skupinou osob (tzv. organizovanou skupinou). Nebudeme se zaobírat např. trestným činem pomluvy,155 byť svým způsobem úplně každý z trestných činů může mít určitý přesah do politického tématu. 151

Rozhodnutí presidenta republiky a vlády Republiky československé o amnestii 54/1960 Sb. Dle něj je zvolena posloupnost této kapitoly. Rekodifikovaný Trestní zákon č. 40/2009. Sb. se mj. vyznačuje pořadím trestných činů počínajícími od „trestné činy proti životu a zdraví“, na rozdíl od šedesátých let, kdy za první hlavou se skrývaly „trestné činy proti republice“. I v tom se dá nalézt určité politično. 153 Slangové „kroutil dvěstědevanetáctku“ = byl potrestán pro trestný čin vraždy dle § 219 z.č. 140/1961 Sb. Užitečná znalost i pro čtenáře českých detektivních románů. 154 „Říkat politickým vězňům ´političtí vězni´bylo přísně zakázáno, nebo i na hrad (tj. Mírov – pozn. P.K.) se donesl suverénní výrok dr. Gustáva Husáka, že u nás nikdo nebyl a není pronásledován či dokonce stíhán za své přesvědčení, za své postoje a jednání v krizovém období 1968-1969, že nikdo nebyl souzen a tudíž že v Československu nejsou žádní političtí vězni, nýbrž pouze lidé, kteří byli odsouzeni za porušování platných zákonů /Mne vždycky utěšovalo, že jsem byl odsouzen za porušování PLATNÝCH zákonů. A ptával jsem se, odkdy platných a jak brzo už zase budou prohlášeny za neplatné!/. Třebaže tedy bylo na hradě zakázáno říkat politickým političtí, nikdo jim jinak neřekl.“ ŠKUTINA, V., Presidentův vězeň na hradě plném bláznů. 1. čes. vyd. v exilu. Curych: KONFRONTATION, 1979, s.21. 155 § 206 z.č. 140/1961 Sb., nyní § 184 z.č. 40/2009 Sb. 152

57

Ryze k minulému režimu byl vztažitelný paragraf 100 z.č. 140/1961 Sb. o pobuřování156, který existoval do novely č. 175/90 Sb. Důvody novelizace v daném roce netřeba zmiňovat. Téměř jako fejetonový námět dnes působí § 102 z.č. 140/1961 Sb., který sankcionoval hanobení republiky, zákonodárných sborů (včetně jejich předsednictva), vlád či prezidenta.157 Prošel povícero novelizacemi. Novela č. 158/69 Sb. (účinná od 1.1.1970) reflektovala federalizaci státu, jinak duch znění i výše sankce zůstala. Novela č. 175/90 Sb. (účinná od 1.7.1990) toliko vyškrtala termíny o ideologické orientaci státu. Novela č. 557/91 Sb. (účinný od 1.1.1992) rozšířila oblast spáchání onoho paragrafu o hanobení ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky, Ústavního soudy České republiky nebo Ústavního soudy Slovenské republiky. Novela č. 290/93 Sb. díky rozpadu federace pouze logicky zkrátila onen paragraf o názvy odpadlých institucí. Novela č. 91/94 název paragrafu přejmenovala na „Hanobení republiky a jejího představitele“ a skutek definovala vágně.158 Až novela 253/97 Sb. onen paragraf z trestního zákona definitivně vypustila (s účinností od 1.1.1998). Existence oné skutkové podstaty i v devadesátých letech by šla přiblížit neprávnickým pojmem vyhaslost.

156

„§100 Pobuřování 1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení nejméně dvě osoby pobuřuje a) proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky, b) proti její územní celistvosti, nebo c) proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným států, bude potrestán odnětím svobody na čest měsíců až tři léta 2) Stejně bude potrestán, kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky umožní nebo usnadní šíření pobuřujícího projevu uvedenému v odstavci 1. 3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu „ 157 „§ 102 Kdo veřejně hanobí republiku, Národní shromáždění, Slovenskou národní radu nebo jejich předsednictvo anebo vládu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.“ 158 „Kdo veřejně hanobí Českou republiku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“

58

Obdobný osud měl paragraf 103 z.č. 140/1961 Sb.159 Po novele způsobené přeměnou politického systému, novela č. 175/90 Sb. (účinné od 1.7.1990), zeštíhlení toliko na prezidenta republiky. Zrušen novelou 253/97 Sb., s účinností od 1.1.1998. Zde nutno podotknout, že přestože ony paragrafy i po roce 1989 v různých variacích existovaly, nevedly jíž k vynášení odsuzujících rozsudků160. A to z prostého důvodu. Pro spáchání nestačí pouze naplnění formální stránky činu (= skutková podstata), ale je zároveň nutné naplnit stránku materiální (= společenskou nebezpečnost). A určování společenské nebezpečnosti za verbální trestné činy je (navzdory čl. 81 Ústavy o nezávislosti soudů) chtě nechtě otázka momentální politické atmosféry. 161 Pro následující pasáže, nastiňující v současnosti aplikované paragrafy trestního zákona za verbální trestné činy s přesahem k politickým ideologiím (či celistvě propagujícími politické ideologie), je nutné si všimnout role soudních znalců, kteří soudům předkládají své znalecké posudky. O znalecké posudky se jako o jeden z důkazů opírají následné rozsudky. Mj. i pro stanovení míry společenské nebezpečnosti. Vědomí potenciálního profesního deklasování soudních znalců sebe sama shovívavými nálezy o minimální společenské nebezpečnosti konkrétních sebebanálnějších činů, je chtě nechtě určitým produktem politické poptávky dané doby. Nicméně od subjektivně pojatého odstavce nazpět k vyžadovanému odměřenému popisu. Opět nezbytné pro základní orientaci uvést nejprve paragrafovaná znění. Trestní zákon ze šedesátých let obsahoval §198, Hanobení národa, rasy a přesvědčení.162 159

„§103 Kdo snižuje vážnost prezidenta republiky, nebo kdo veřejně hanobí jiného čelného představitele republiky pro výkon jeho pravomoci nebo vůbec pro jeho činnost v životě politickém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.“ 160 Z podstatných pro téma kapitoly předkládané diplomové práce: pouze trestný čin dle paragrafu 104 Hanobení státu světové socialistické soustavy, byl zcela vypuštěn už novelou č. 175/90 (s účinností od 1.7.1990). 161 Ovědomujeme si konfliktnost použití onoho pojmu. Obzvláště pokud by vše bylo zjednodušitelné záměnou adjektiva na „společenské“. Avšak v dané souvztažnosti se jedná o ekvivalent. Mimochodem i na oné sémantické hrátce se dá stopovat mnohé. 162 „Hanobení národa, rasy a přesvědčení Kdo veřejně a pohoršlivým způsobem hanobí a) některý národ, jazyk nebo některou rasu, nebo b) skupinu obyvatelů republiky proto, že jsou stoupenci socialistického a státního zřízení, pro jejich vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání,

59

Novela č. 175/90 Sb. (platná od 1.7.1990) očekávatelně odstranila o „socialistickém společenském a státním zřízení“ a onu část pozměnila na „pro jejich politické přesvědčení.“ V onom znění paragraf platil do novely č. 557/91 Sb. (účinné od 1.1.1992), kdy další změna spočívala v odstranění termínu „pohoršlivým“ ve znaku ono trestného činu.163 Další novela č. 290/93 Sb. (účinná od 1.1.1994) přidala druhý odstavec,164 který pro hromadnou podobu spáchání trestného činu stanovil vyšší sazbu. Že onen legislativní úkon reagoval na určité klima společnosti,165 a to změna sankčního opatření, je nasnadě.166 Obdobné možno prohlásit o novele č. 152/95 Sb. (účinné od 1.9.1995), která v prvním odstavci zvýšila trestní sazbu z jednoho roku na dvě léta. Novela 134/2002 Sb. (účinná od 1.7.2002) pak zásadněji obměňuje terminologii. Právní norma vkládá slovní obrat etnická skupina, čímž zřejmě má být podpořeno dispozitivní zacházení se slovem národ (avšak termín v rozebírané právní normě dosud taktéž zachován), poplatné postmodernistické politické orientaci. Národ coby myšlenkový konstrukt. Pakliže je nesporná rozdílná fyziognomie uvnitř jedné ze tří hlavních ras 167, pak je více politicky / společensky168 žádoucí požívat etnikum, než národ. Případně používat slovo etnikum i v úrovni ras. Za onou terminologickou přeměnou, kulturní a následně pronikající i do právních norem, lze detekovat dosah amerikanizace. Bezhlavé kopírování tématu se pak neobtěžuje s rozdílností historického vývoje. A už vůbec ne tomu, že v sousloví americký národ je sémantický posun. Pakliže (!) by se dal význam slova národ měřit toliko sociologickými průzkumy ohledně vnímání slova populací, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.“ 163

Odstranění druhu sankce nápravné opatření nespadá to tématu kapitoly. „2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami.“ 165 Obrat použitelný pouze v případě domněnky permanentního a aktualizovaného odrazu klimatu společnosti v zákonodárném sboru. Ovšem jedná se o téma způsobilé pro politicko-agitační esej, nikoli téma DP. 166 Spekulací, která by ohrožovala předkládanou práci, by pak bylo konstatování o příčinách zvýšení intenzity obdobných projevů obyvatel. Například coby logické vyústění zhodnocování důsledků imigrace, případně zostřenější limitování agitace konkurenčních parlamentních stran. Spekulace je tedy umístěna pod čarou, kde lze obdobné exaktně nepodložené úvahy tolerovat. 167 Citování nazírání dokládáme postoj současné antropologie: „Lidská plemena čili rasy reálně existují.“ WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha : Karolinum, 2000. s. 33. ISBN 80-246-0099-4 zvýrazněno J.W. „i v současné antropologii pakpřesně jako: plemeno euroasijské (europoidní) – bílé (…), asijsko-americké (mongoloidní)- žlutohnědé (…) a ekvatoriální (negroidní) (…).“ Tamtéž. s. 34 „Označení plemeno a rasa jsou v češtině dva názvy jedné a téže skutečnosti – oby byly převzaty ze zoologie a botaniky, kde se běžně používají pro určité blízké skupiny, které se od sebe navzájem některými znaky liší.“ WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha : Karolinum, 2000. s. 34. ISBN 80-246-0099-4 168 Opět v daném kontextu ekvivalent. 164

60

pak by informálním učením se (zejm. americkou kinematografickou a TV produkcí) dalo vnímání onoho „myšlenkového konstruktu“

u většiny populace pozvolna

modelovat.169 Novela 134/2002 Sb. současně zohledňuje rozšíření technologicky převratné novinky, počítačové sítě.170 Rekodifikace trestního zákona (z.č. 40/2009 Sb.) pak přinesla nejen změnu čísla paragrafu u onoho trestné činu, kdy se někdejší §198 přenesl do §355. Navíc přidala možnost spáchat uvedené domněle, tedy např. pro záměnu terče slovního žonglování. Vývojem prošel paragraf 198a tr.z., vpasovaný do trestního kodexu právním předpisem 557/91 Sb. (s účinností od 1.1.1992).171 Novela č. 152/95 (s účinností od 1.9.1995) zvýšila sazbu až na dva roky. Další novela č. 405/2000 Sb. (s účinností od 1.12.2000) rozšířila skutkovou podstatu o náboženství, třídu nebo jinou skupinu osob. Novela č. 134/2002 Sb. přidává do prvého odstavce slovní obrat etnická skupina, ale stanovuje i odstavec třetí, který pak nejen zohledňuje širší dostupnost technologických prostředků populaci či technologicky převratné novinky, ale s odstupem reflektuje i zrušení bolševické státní monopolizace veřejného života.172

169

Což oprávněně vzbuzuje otázku, zda-li zásadní fikcí, komickým omylem či „myšlenkovým konstruktem“, není spíše legitimita pocházivší toliko z demokratického hlasovacího procesu či postojového mínění. 170 „(3) odnětím na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedených v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo, c) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.“ 171 „§198a Podněcování k národnostní a rasové nenávisti 1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu nebo rase nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedenému v odstavci 1.“ 172 „3) odnětím na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedených v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo, c) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.“

61

Hlavu desátou trestního kodexu ze šedesátých pak otvírá nejprve bezejmenný §260. 173 I onen paragraf prošel určitým vývojem. 174 Novela č. 175/90 Sb. (s účinností

od

1.7.1990) mu dala nejen název (Podpora a propagace hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod občanů), ale vypustila pasáž s komunistické terminologií o pracujícím lidu, stejně tak v odstavci druhém přibyla možnost použití vyšší trestní sazby při způsobu spáchání činu v rámci organizované skupiny.

173

„§260 1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus nebo jiné podobné hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod pracujícího lidu nebo hlásá národnostní, rasovou nebo náboženskou zášť, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.“ 174 Pro zajímavost jeho „předobraz“ z poloviny XIX. věku. Uvozovky použity nejen kvůli stěžejní orientaci práce na dobově jinou tématiku, ale i vzhledem k výši sankce. Zákon 117/1852 ř. z.: „§ 304 f) Napomáhání sektě náboženské státem za nedovolenou prohlášené Taktéž dopustí se přečinu, a vězením od jednoho až do tří měsíců potrestán býti má ten, kdo za příčinou zřízení nebo rozšíření nějaké společnosti (sekty) náboženské, o níž se správa státní prohlásila, že uznána býti nemůže, shromáždění pořádá, přednášky má nebo u veřejnost vydává, vyznavače získává, nebo cokoli před se vezme, což k cíli tomuto směřuje“. Dle tzv. Benešova dekretu (č. 16/1945 Sb.) již se podoba oné právní normy více blíží skutkové podstatě dnešní: „§ 3 1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) propagoval nebo podporoval fašistické nebo nacistické hnutí, nebo kdo v oné době tiskem, rozhlasem, filmem nebo divadlem, nebo na veřejném shromáždění schvaloval nebo obhajoval nepřátelskou vládu na území republiky nebo jednotlivé nezákonné činy okupačních velitelství a úřadů a orgánů jim podřízených, trestá se, nedopustil-li se činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, spáchal-li však takový zločin v úmyslu, aby rozvrátil mravní, národní nebo státní vědomí československého lidu, zejména československé mládeže, trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí, nebo smrtí.“ Po únoru 1948 nalezneme shrnutí poválečných norem do jedné, a to z. č. 231/1948 Sb.: „§ 25 Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí 1) Kdo propaguje nebo podporuje fašismus nebo nacismus nebo podobné hnutí, které sleduje potlačování práv a svobod pracujícího lidu nebo šíření národnostní, náboženské nebo rasové zášti, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let. 2) Spáchá-li kdo čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem nebo podobně účinným způsobem, bude potrestán těžkým žalářem od pěti do deseti let. 3) Dopustí-li se kdo činu uvedeného v odstavci 1 za branné pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, bude potrestán těžkým žalářem od deseti do dvaceti pěti let. § 26 Popuzování 1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí popuzuje k násilnému nebo jinému nepřátelskému činu proti jednotlivým skupinám obyvatelů pro jejich národnost, rasu nebo náboženství nebo proto, že jsou bez vyznání nebo že jsou stoupenci lidově demokratického řádu republiky, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let. 2) Kdo způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého důvodu tam uvedeného popuzuje k zášti proti jednotlivým skupinám obyvatelů, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do dvou let.

62

Novela č. 557/91 Sb. (účinná od 1.1.1992) do skutkové podstaty vložila širší a zdůrazněně demonstrativní výčet, vedle fašismu přibravší i komunismus.175 Novela č. 405/2000 Sb. (účinná od 1.12. 2000) pak slůvko občan zaměnila za termín s širším významem člověk (jak v názvu trestného činu, tak ve skutkové podstatě), odstranila jmenovité ideologie, a přidala i možnost širší aplikace pomocí vágního spáchání vůči jiné skupině osob. Rekodifikace trestního zákona č. 40/2009 Sb. nejen změnila číslo paragrafu na 403, ale za trestné označila i přípravu. Ve druhém odstavci výslovně zmínila i veřejně přístupnou počítačovou síť. Především pak zvýšila horní hranici trestní sazbu druhého odstavce na deset let.176 Zde je namístě vysvětlil rozdíl mezi §§198a a 260 z.č. 140/1961 Sb. (andragogicky žádoucí opětovného připomenutí: obrysová obdoba §§356 a 403 z.č. 40/2009 Sb.). Pro vysvětlení bude použit širší citát poslance Jiřího Payne, jednoho z iniciátorů polistopadových novel trestního zákona: „Jaké jsou důvody pro existenci tří ustanovení v trestním zákoně? Zatímco §§ 260 a 261 se vztahují na případy, kdy existuje hnutí, které si klade za cíl omezování práv a svobod nebo diskriminaci z různých důvodů. Oproti tomu § 198a se dotýká pouze individuálních aktivit, třeba i podobně motivovaných. Rozdíl je také v tom, že § 198a postihuje podněcování, tedy individuální aktivitu vyzývající další osoby k nenávisti, zášti nebo k porušování práv a svobod, zatímco §§260 a 261 postihují podporu či propagaci hnutí výše popsaného a to různými způsoby. Z hlediska zachování možnosti účinným způsobem postihovat takto Kdo způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého důvodu tam uvedeného popuzuje k násilnému nebo jinému nepřátelskému činu nebo k zášti proti jednotlivci, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.“ Právní norma z let padesátých (z.č. 86/1950 Sb.) téměř poslední jmenovanou normu přebírá, jen s několika úpravami: „§ 83 Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí. 1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus, nacismus nebo podobné hnutí, které směřuje nebo vede k potlačení práv a svobod pracujícího lidu nebo které hlásá národnostní, náboženskou nebo rasovou zášť, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem nebo jiným podobně účinným způsobem. 3) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného ohrožení vlasti.“ 175 „Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod občanů nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť (jako například fašismus nebo komunismus), bude“... 176 Úvahy o zvýrazněném se dají zužitkovat pro sarkastické zamyšlení na téma srovnání éry normalizace a současna. Nicméně podobné naříkání nad nedostatkem svobody slova by pouze vypovídalo o ideologické neuspořádanosti jednotlivých stoupenců ultrapravice.

63

orientované aktivity tento návrh zachovává stávající strukturu. Dalším rozdílem je termín 'nenávist' v § 198a, zatímco §§ 260 a 261 používají termín 'zášť', který vyjadřuje podle stanoviska Ústavního soudu zesílenou nenávist.“177 Následující §261 pak mírnější výměrou trestá takové jednání, které nemá záměrně indoktrinovat zakázanými ideologiemi jiného / jiné.178 Různá veřejně viditelná tetování, oblečení, výkřiky během ebriety, apod. Rekodifikace trestního zákona

č. 40/2009

Sb. pak onomu paragrafu věnovala název Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, variovala číslo paragrafu na 404, a též odstranila název ideologie. Jako poslední verbálně páchaný trestný čin budiž zmíněn §405 stávajícího trestního zákona.179 Tento má svůj předobraz v novele č. 405/2000 Sb (účinná od 1.11.2000), která včlenila tuze obdobný paragraf 261a do trestního zákona předchozího. Rekodifikací bylo pouze za nacistické, komunistické přidáno nebo jiné genocidium. Poslanecká iniciativa reagovala na veřejný projev dnes již zesnulého ultrapravicového aktivisty Vladimíra Skoupého.180 Reagovala tak na skutečnost, že v ČR není postižitelné popírání Holocaustu. Mimochodem i v mediálním informování o smrti ultrapravicového řečníka je patrný rozdíl mezi (relativně) seriózním tiskem v podání Mladé fronty DNES a nejsignifikantnějším

bulvárnem,

Bleskem.

Zatímco

MfD

toliko

na

svých

elektronických stránkách píše: „Tělo Skoupého leželo v předsíni nedaleko obývacího pokoje. ´Rozhodně se neoběsil, vše zatím nasvědčuje tomu, že zemřel bez cizího zavinění v důsledku náhlé zdravotní příhody. K určení přesného důvodu úmrtí byla nařízena zdravotní pitva,´ doplnila Žáčková. Její výsledky by měly být k dispozici příští týden”, 181 177

Sněmovní tisk č. III/599/0, pocházivší z roku 1999 „§261 Kdo veřejně projevuje sympatie k fašismu nebo k jinému podobnému hnutí uvedenému v §260, bude potrestán na šest měsíců až tři léta.“ 179 „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ 180 „Odmítám věřit báchorkám o holocaustu, žádných šest milionů neexistovalo ani žádné plynové komory, neexistovalo vyhlazování Židů a Cikánů, a i kdyby to náhodou byla pravda, copak má český člověk, skutečný hrdina, navíc legionář, menší hodnotu než nějaký Izák nebo Lakatoš?“ NEKVAPIL, V., Antisemitismus u nás. Přehled situace v České republice po roce 1989. [online]. [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil 178

181

Nestor neonacistů zemřel v Rakovníku, policie čeká na výsledek pitvy. [online]. ©12.11.2013 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://praha.idnes.cz/neonacista-vladimir-skoupy-zemrel-dtn-/praha-

64

bulvární Blesk čtenáře mnohonásobně mystifikoval hned v podtitulku, aniž by čekal na bližší vyjádření důvěryhodných zdrojů: „Řady českých neonacistů přišly o jednoho ze svých vůdců. Vladimír Skoupý (+35) se upil k smrti ve svém bytě v centru Rakovníku. Neonacista byl stíhán za propagaci fašismu na veřejnosti a dokonce odsouzen za popírání holocaustu.”182 Bleskurychlé konstatování Blesku o příčině Skoupého smrti se pak rozchází s toxikologickým nálezem v pitevním protokolu: „D. Laboratorní vyšetření V krvi odebrané při pitvě nebyla zjištěna přítomnost alkoholu (stanoveno plynovou chromatografií a kontrolováno Widmarkovou zkouškou). V krvi nebyly zjištěny žádné extrahovatelné toxikologicky významné látky. V orgánech nebyly zjištěny žádné extrahovatelné toxikologicky významné látky.”183

zpravy.aspx?c=A121112_152702_praha-zpravy_zep 182 Vůdce českých neonacistů (+35) se upil k smrti: Našli ho doma mrtvého. [online]. © 12.11.2012 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html (Bohužel již nejsou dokladovatelné starší elektronické verze oné kachny Blesku, kde byli čtenáři informováni o Skoupého předávkování drogami, tudíž tato věta v diplomové práci je umístěna nejen pod čarou, ale i v závorce.) 183 Pitevní protokol zpracoval: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav soudního lékařství a toxikologie VFN v Praze a 1. LF UK, Studničkova 4, 128 00 Praha 2. Pitevní protokol: 0935, Rok: 2012. Pitvu provedli: MUDr. Marek Dogoši, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Datum a čas pitvy 6.11.2012 8:00 hod. Pitevní protokol získán skrze příbuzné Vladimíra Skoupého, kteří měli možnost nahlížet do materiálů PČR, vyhotovených v důsledku policejného pátrání o podezření ze zaviněného důvodu Skoupého úmrtí. PŘÍLOHA C

65

2.4 Kvantitativně kvalitativní analýza Holocaustu v MfD (2013)

2.4.1 Obecné souvislosti Pro zpracování empirické části byl vybrán fenomén ozvěn Holocaustu na počátku třetího tisíciletí. Mimo jiné z důvodů názorného prolínání kapitol předchozích. Souvztažnost k andragogice je zřejmá přes informální učení se s výpomocí hromadných sdělovacích prostředků, kde bývá Holocaust četně zastoupen v soudobých výtvorech uměleckých. Stejně tak v souvislosti s oblíbeným žánrem populárně-naučné literatury o první polovině XX. století, který naplňuje znaky informálního učení. Průnik tématu dílčím způsobem může zasahovat i do aktuálních politických témat či společenských konverzací. Nakolik jsou ony etiketou určené fráze autentické nebo svou zautomatizovanou naučeností neautentické, není možné bez subjektivního politicky předpojatého vkladu určit. Přesto s tématem kapitoly lze pozitivisticky pracovat. Uvědomujeme si možné pobouření čtenářstva už samotným výběrem tématu, když východiska dnešní doby ustanovila právě onu výseč dějin coby dosavadní krajnost zpronevěření se vůči lidskosti. Tedy téma etiky, kterého je neslušné se dotknut číselným rozborem. Z předchozího je patrná provázanost tématu se současnou politikou, která taktéž nemůže být vyjmuta z historickým souvislostí. Případné šokování nad podobně pojatým zacházením s Holocaustem sice může mít pro zhotovitele komplikující následky, avšak následky pouze potvrzující pravdivost tezí. Společenskými konvencemi je požadované pojímaní tématu z úhlu ohleduplnosti na oběti či pozůstalé. Jakási maximalistická pieta, která principiálně vždy

útočí

na racionalitu. Snad je možné pochopit onen pietní ohled, pokud by se jednalo o téma nezasahující do politického vývoje po roce 1945. Je však skutečností bez potřeby dokazování: mj. vznik Státu Izrael na územích, která rozhodně nebyla liduprostá ani v počátcích sionismu dle známého sloganu Theodora Herzla „Zemi bez národa

66

pro národ bez země“184, stejně jako dodnes neutuchající napětí v rámci Blízkého východu. Spojitost Holocaustu s rozdělením Palestiny po druhé světové válce, tedy legitimizace vzniku Státu Izrael, netřeba zmiňovat. Ani ono rozdělení však nelegitimizovalo velikost dnes Izraelem ovládaných území, případně oprávněnost pozdějších izraelských silových praktik. Pokud někde spočívá dehonestace obětí Holocaustu, pak toliko v uvedeném přesahu. Přesto v zásadnějším česky psaném periodickém tisku polistopadové éry je stopovatelná tendenčnost v náhledu na blízkovýchodní dění současné. Dle příměru spojených nádob tedy i na Izrael a intenzitu holocaustové tryzny. Mnohé může potvrdit / vyvrátit i předkládaný průzkum.

2.4.2 Vývojový náznak Pro sledování ozvěn Holocaustu v médiích nelze odmyslet politické souvztažnosti doby a prostoru, kdy a kde je ono téma sledováno. V bipolárním světě byl neopomenutelným mezníkem rok 1967, související se šestidenní válkou. Tato znamenala nárůst mocenského zájmu o Blízký východ. „Počet zpravodajství v New York Times týkajících se Izraele se po červnu 1967 dramaticky zvýšil. Příspěvky týkající se Izraele v New York Times Index se v roce 1955-1956 vešly do 60palcových sloupků. Příspěvky týkající se Izraele v roce 1975 zabraly 260palcové slupky.“185 Což ilustrativní vymezení se obou hlavních táborů v pohledu na Izrael, kdy Západ se stal bližším Izraeli. Obdobné uspořádanější přiklonění se sympatií Východu po roce 1967 následovalo naopak k Palestincům (pro ČSSR až po „znormalizování“ poměrů po Pražském jaru). U východního bloku – tedy i jeho tisku – je míněno stěžejní a setrvalejší vymezení. 186 184

KRUPP, K. Sionismus a Stát Izrael: historický nástin. Vyšehrad, Praha, 1999 s. 73. ISBN 80-7021265-9. 185 FINKELSTEIN, N.G. Průmysl Holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení. Praha: Dokořán, 2006. s.26-27. ISBN 80-7363-068-0. Vhodné zmínit, že se jedná o profesora politologie chicagské univerzity židovského původu. (Přebal knihy) 186 Nikoliv spíše epizodické, příp. „vlnové“, výpady během poslední fáze stalinských vnitrostátních čistek. V ČSR spjatých se jmény E. Goldstückera, A. Londona. R. Slánského, F. J. Kolára, A. Kolmana etc. Tehdy „u jmen obětí bylo důsledně uváděno, že se jedná o zločince ´židovského původu´, a protože se odhalovalo protistátní ´spiknutí´, vytvářel se rovněž falešný obraz ´židovských spiklenců´s četnými historickými asociacemi“. (MIKULÁŠEK, A., Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia Praha, 2000 s. 97. ISBN 80-7220-090-9)

67

Srovnatelně: „Druhá vlna (českého literárního antisemitismu – pozn. P.K.)

byla

vyvolána izraelskou okupací palestinského území a zvláště izraelsko-arabskou válkou r. 1967, která ovlivňovala část literatury doby tzv. normalizace 70. a 1. poloviny 80. let.“187 Uvedené se pochopitelně týká oficiální produkce, nikoliv nákladem okrajových literárních výtisků v češtině (pro takové se vžilo označení produkce disentu). Oproti tomu současný hlavní proud politiky by šel ztvárnit připomenutím citátu premiéra Petra Nečase během pražské návštěvy Benjamina Netanjahua v prosinci 2012: „Česká republika považuje Stát Izrael za svého strategického partnera. Naše vztahy ve všech oblastech se rozvíjejí velmi zdárně.“188 Za povšimnutí stojí slovo strategického v Nečasově citátu. Není třeba příliš abstrakce, aby se za ekvivalent adjektiva v této souvislosti dala spekulovat slova principiálního, neodmyslitelného, spřízněného, neodlučného, či slovní spojení ideologickými hodnotami shodného. Sledovat obdobu lze i při rozlišování tiskovin na státotvorné 189 a tiskoviny tzv. extremistické. Ať už té či oné protisystémové větve.190 Použité dělení může vymezovat i vztah redakčních pracovníků následně – kopírujíc produkt informálního učením se do značné míry budoucí vztah jejich čtenářů – vůči Izraeli. Analyzovat celistvě trh česky psaných tiskovin v rámci

kapitoly není úkolem této práce. A to

pro nepojmutelnou náročnost vypracování pouhým jednotlivcem. V soudobých státotvorných denících zásadněji není spekulována oprávněnost existence Státu Izrael. Toť základní kámen, u kterého se nedá nevyhovět požadavku na určitou autocenzuru. A to minimálně z důvodů ohrožení společenské prestiže přispěvatele, profesní kariéry redaktora.191 V rámci

mantinelů existuje možnost kritizovat dílčí

„přehmaty“192 izraelské politiky, při dlouhodobějším vůči Izraeli negativistickém Vzhledem k relativně brzkému počátku destalinizace spjaté s Chruščovovým projevem 24.2.1956 na XX. sjezdu KSSS, lze proto hovořit spíše o epizodické záležitosti 187 MIKULÁŠEK, A., Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia Praha, 2000 s. 97. ISBN 80-7220-090-9. 188 Izraelský premiér: Děkujeme české vládě za podporu. [online]. © 5. 12. 2012 [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/izraelsky-premier-dekujeme-ceske-vlade-zapodporu-101551/ 189 V souladu s kapitolou 2.2 možno použít „režimotvorné“ či „sytémotvorné“. 190 Oproti běžnějšímu dělení na tiskoviny seriózní a bulvární, které však pro zkoumané téma není principiálně rozdělující. 191 Brzdy v podobě redakčních rad či šéfredaktorů netřeba zmiňovat. 192 Je ovšem už sporné, zda některé soudobé či nedávné úkony Izraele označením toliko za „přehmaty“ nejsou pro druhou stranou stejně pobuřující, jako označit i Holocaust toliko za politováníhodný „přehmat“ nacistického Německa. Vyhodnotitelnost je dána úhlem náhledu dané společnosti, kteroužto

68

zaměření textů by pocítil žurnalista taktéž společensko-ostrakizační efekty. Důvodem by samozřejmě nebylo jakési paranoidní „tahání za drátky z pozadí“, nýbrž prosté faux pas ve vztahu k prostoru a době. Narušení takových společenských konvencí, které naopak státotvorná média mají za nepsaný úkol spoluutvářet. De iure jsou média na státní moci – a tím i jejích obecnějších politických východiscích – nezávislá, ovšem podobné proklamace těžko v reálu brát stoprocentně. Politickou pozici ČR lze považovat v rámci mezinárodních vtahů za stabilizovanou, v rámci uspořádání vnitropolitického pak alespoň v hrubých obrysech. Případné tolerovatelné výchylky respektují ony širší – duchem Ústavy vymezené – mantinely. Naznačené vymezení se pak promítá i do mainstreamových tiskovin.

2.4.3 Přiklonění se k papírovým vydáním Papírové deníky mají konkurenci nejen v rozhlase či televizi, ale rozvíjí se vliv zpravodajství internetového. Přesto do nynějšího monitoringu 193 jsou vzata papírová vydání novin. Snad i z důvodů naší nostalgie po onom formátu, který nenásilně nutí sblížit se i se zpravodajstvím pod nadpisy, které by čtenář pro svůj nezájem o některou tématiku v elektronické verzi ani „nerozklikl“. Na což navazuje jiný důvod: neopomenutí detekování zkoumané oblasti i v tématech neočekávatelných. Paleta spojitostí může být široká. Od textů, které svým obsahem připomínají výročí zásadnější události spjaté s Holocaustem, přes historizující články do nichž je sledované téma připojeno pouhou zmínkou. Rovněž se tuší výskyt tématiky na stránkách Kultury, neboť se jistě pro mnohu umělců téma jeví jako výživné pro soudobé výtvory. Taktéž na stránkách Názorů se v minulých letech sledovaná tématika vyskytovala co četné varující přirovnání.194

pozici pro Českou republiku vyjádřil mj. i Nečas. 193 „Monitoring“ – ve významu sledování. I když termín se zrodil v dobách Napoleona Bonaparta, který postupně zakázal všechny svobodné noviny. Smělo vycházet jen periodikum Le Moniteur, z nějž teprve mohly přebírat regionální tiskoviny. VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 31. ISBN 978-80-7452-027-3. 194 Předchozí mnohaletá četba deníků by mohla být označena za jakýsi předvýzkum.

69

Mnohé může napadnout, proč nebyla použita snadnější metoda monitoringu pomocí využití ANOPRESS.cz, než zvyšováním tržby trafikám. Jedná se o placenou službu společnosti Anopress IT, a. s. (Národní knihovnou pro své čtenáře ovšem předplacenou; dále jen Anopress), která archivuje zdejší významnější periodika 195 v uspořádaném systému od roku 1996. Nebyl by tedy problém výzkum při menších časových investicích udělat na podstatně obsáhlejším vzorku hned devíti celostátních deníků.196 Autorova reminiscence po každodenní četbě novin již zmíněna byla. Vedle toho jako podstatnější důvod budiž uvedeno, že rozebíraná služba sice zachycuje čísla stránek, nikoliv už jejich umístění na příslušné stránce. Přitom i poloha umístění na stránce má svou výpovědní hodnotu. Menší rozměr textu, pokud je článek umístěn hned v horní oblasti, může být více zásadnějších apelací na pozornost čtenáře, než text obsáhlejší, avšak cudně umístěný dole. Přeci jen i ono má vliv na čtenářovu prosexii a tím i na přikládání dojmu důležitosti zprávy. Jedna z forem skrytého ovlivňování (skryté persuaze). Rovněž pro pochopení mnohdy nadsazených příspěvků na stránkách Názorů je vhodné znát celý obsah listu. Nadsazený text v Názorech může poskytovat různé výklady, záměr je přitom patrný právě z kontextu konkrétního vydání. Stejně tak kontext pro pochopení může vycházet z celého týdne, i delších časových jednotek, rozebíraných témat. Tudíž ani přečtení jediného tištěného vydání bez chápání předchozích souvislostí by nezaručovalo odpovídající pochopení souvislostí dílčích řádků. Při náhlé a strojovité metodice Anopressu – ani nemluva. Neposledním důvodem primárního nevyužití Anopressu je neodhadnutelnost slov či slovních

řetězců,

pod

kterými

může

být

poptávaná

tématika

zachytitelná.

U počítačového vyhledávání slovních řetězců by hrozilo několik rizik. Především fantazie přispěvatelů může úmyslně pátranou tématiku skrýt do širších alegorií, tudíž by některé texty mohly v monitoringu absentovat. Naopak by hrozilo vygenerování nadbytečných

textů. Například u slovního řetězce

195

plynová komora články

Ve svých počátcích postupovala metodou scanování čerstvých výtisků střelhbitě dovezených z tiskárny, následného převodu do elektronického formátu a za pomocí studentských brigádníků dodatečnou manuální úpravou znakových rozdílů mezi nedokonalým převodem do wordovského formátu a skutečným výtiskem. Mimochodem pro psychology by stálo za zvážení, zda by pro rozpoznání míry cholerična u lidí nešla využít namísto obvyklých postupů testování metoda účasti při dané pracovní náplni. Výdrž autora této práce v jeho adolescenčním věku – pouhá jedna noční směna. 196 Aha!, Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Metro, Mladá fronta Dnes, Právo, Sport

70

o prováděných popravách v USA. U koncentračního tábora pak vyjetí zpravodajství navázané na dějiny búrské války, kde ono sousloví bylo využíváno poprvé. Navzdory právě podanému zavržení zdánlivě efektivní metody výzkumu s výpomocí jmenované firmy, moderní berličky nejsou vyškrtnuty zcela. V milost jsou vzaty pouze pro leden 2014, kdy se konala komparace již autorem manuálně zpracované tabulky s výsečí nejočekávatelnější klíčových slov (Osvětim, Holocaust, holokaust)197 v rámci Anopressu. I při četbě tištěných novin je složitější určení, které články mají být zaznamenány. U tématiky „koncentračního tábora“ jsou bojkotovány takové, kde je slovní řetězec mimo kontext druhé světové války (např. srovnávací označení pro gulagy v někdejším SSSR, obdobně Severní Korea). Ale i v časové a prostorové souvislosti právě s nacismem, avšak nejedná se v nich o spojitost se židovskou tématikou, nýbrž s komunisty, nekomunistickými odbojáři, homosexuály, zločinci z povolání (tzv. zelení vězni) apod.198 Jelikož v současnu se termín Holocaust již běžně používá i pro zacházení s Rómy a Sinty199 během druhé světové války, je tato část též do monitoringu přibrána.

Pro

přehlednost je v přílohové tabulce odlišena uvozovkami. Uvozovky jsou taktéž znakem zřejmého neodkázání na zkoumanou kontextuální záležitost pomocí snadno rozpoznatelných klíčů. Tedy tam, kde je nezbytná čtenářova zvýšená kooperace k pochopení záměru novinových řádků. Bližší význam konkrétních uvozovek dovoditelný z písmenkových zkratek v posledním sloupci. Badatelsky nejkontroverznější bod monitoringu pak spočívá právě v subjektivním náhledu výzkumníka na jednotlivé materiály. Plusy i mínusy prohlašování stoprocentní objektivity byly naznačeny v odstavcích o Anopressu. Nutno podstoupit riziko sporů, zda ten či onen text je do monitoringu vsunut nadbytečně, či zda jiný v něm naopak 197

V diplomové práci je v autorském textu důsledně používán zápis „Holocaust“. Netýká se pochopitelně převzatých citátů, kde se může lišit jak velikost počátečního písmene, tak přepis onoho prostředního. 198 Stejně tak židovská tématika během druhé světové válka není do materiálů zařazována např. v souvislosti s kulatým výročím bitvy u Sokolova, kdy Židé vystupovali jako součást regulérní armády, nikoliv jako bezbranné oběti Holocaustu. 199 Nadále bude používán termín Rómové, byť v samotné cikánské komunitě dosud nepanuje stoprocentní shoda pro užívání onoho termínu. Vycházíme z našeho četného zaslechnutí interních romských dialogů v daném tématu. Opět absurdnost politické korektnosti.

71

chybí. Nelze se ani obrnit před očekávatelným rizikem při subjektivním výkladu jednotlivých článků.

2.4.4 Parametry výzkumu Do monitoringu Holocaustu v Mladé frontě DNES (2013)200 jsou vzaty Titulní stránky (A1)201, byť většinou motivy v nich obsažené jsou jen jakýmsi předvstupem ke článkům vnitřních listů, kde je téma podrobněji rozepisováno. Významnost zkoumaného tématu hned na první stránce je dílčím mezicílem monitoringu. K poznání to bývá ve skutečnosti, že i text zjevně na první stránku navazující, mívá jiný nadpis. V monitoringu je tedy onen celistvější text veden dvojmo. Jak z důvodů přesnosti v odkazování, tak právě ale i z důvodů poukázání na redakční zesílení příspěvku již od první stránky. Příležitostně se ovšem může stát, že v takovém obšírnějším článku pod různými dvěma nadpisy (úvodní část + navazující část), se Holocaust objevuje toliko okrajově a jen u jedné z částí. U takových je do monitoringu započítána pouze část se zřetelnější odvolávkou na sledované. Dále jsou monitoringem rozebírány stránky Domácí, Ze zahraniční, Názorů, Publicistiky a Kultury. Na A2 jsou sloupky Vítěz & poražený dne, Dnes sledujte, Výrok dne (pro jejichž evidování platí totéž co o titulní straně) a Telegraficky. Důvodem počítání coby samostatného textu je opět jakési zvýraznění tématu pro čtenáře. Ze stránek Názorů je zvýrazněnou poznámkou zohledňováno, pokud se jedná o text v graficky ohraničeném levém horním rohu, kterážto odlišení je neformálním sdělením silnějšího významu onoho textu. Rovněž je vzato v potaz, pokud se sledovaná tématika vyskytuje v rubrice Fórum čtenářů, či v kreslených anekdotách.

200

Šéfredaktor Robert Čásenský (do 15.11.2013; po zbytek roku „pověřen řízením redakce“ Jiří Kubík) Zástupci šéfredaktora Jiřík Kubík, Martina Riebauerová, Karel Škrabal.Vedoucí rubrik Václav Dolejší (reportéři), Petr Pešek (zahraniční), Jana Bendová (názory), Miroslava Spáčilová (kultura). 201 Písmeno označuje pořadí novinového sešitu v zakoupené tiskovině, číslo pak pořadí stránky uvnitř onoho. Písmena jsou v tomto monitoringu pro přehlednost uváděna vždy na prvním místě, byť při kontrolním dohledávání položek nutno brát zřetel na střídání pořadí písmenu-číslo dle sudosti/lichosti. Volba unitárního přístupu je důvodná i mimořádnými přílohami, které by mohly způsobovat při striktním kopírování tištěného zápisu stránek spíše zmatek. Navíc i odkazování titulní strany na pokračování článků je vedeno podobou písmeno-číslice. Nikoliv střídavě, jako zřejmě z důvodů estetické zajímavosti na horních rozích vnitřních stran.

72

Na stránkách Kultury není počítáno pouhé zmínění uměleckého díla, pakliže zároveň chybí

–

byť

telegrafická

–

návaznost

na

sledované

téma.

Důvodem

je

nepředpokládatelná automatická znalost průměrného konzumenta všech soudobých kulturních produktů, byť zvolení oné metody může být např. u filmu Schindlerův seznam snadno napadnutelné. Kontrovat se však dá tím, že dílčí souvislost s Holocaustem by se dala najít u nikoliv zanedbatelného procenta kulturní produkce posledního takřka tři čtvrtě století. Ono ustanovení se však netýká děl, která mají akcentovanou souvislost s Holocaustem hned v názvu, kterážto souvislost nelze přehlédnout ani osobě kulturní dění nesledující. Kulturu komplikuje sobotní příloha Víkend, která neúměrně zvýšeným počtem listů zastupuje stránky Kultury v obvyklém rozsahu. Přičemž obvyklá Kultura je sobotami vynechávána. Značná část oné sobotní přílohy Víkend je přitom věnována kultuře, byť tematický vůbec nemusí jít u všech textů o zřejmé zařazení. Aby nebyl výzkum zkreslen onou sobotní disproporcí, příloha Víkend je z výzkumu vyjmuta. Jsme si vědomi, že i uvedené řešení je sporné, ale některá ze sporných cest vybrána být musela. Z monitoringu jsou vynechány stránky Ekonomika, neboť není shledána dostatečná badatelská kompetence v oboru. Z podobného důvodu taktéž stránky Sport, byť propojenost sportovních fanoušků s radikálními politickými směry, stejně jako odvěká politizace sportu, nevylučuje přítomnost tématu. Regionální přílohy jsou opomíjeny pro časovou neobsáhnutelnost výzkumem pouhém jednotlivce. Vybrat pak pouze jediný region by proporčně nevypovídalo o celostátním vyznění.

Vynechány jsou

magazíny Ona DNES, čtvrteční Magazín DNES + TV, stránky Studenti píší noviny, Cestování, Auto, Zdraví, Rodina, Kavárna. Nikoliv však přílohy mimořádné, plně související s politikou. Na definovaných stránkách pro monitoring se nezapočítává informování či jiné používání

tématu

antisemitismus,

pokud

není

zřejmě

provázáno

právě

s Holocaustem. Právě zde může ležet v subjektivním posuzování další kámen úrazu. Zřejmě se zde nabízí jakási potenciální laboratoř mohoucí sloužit k posouzení, kdo ze čtenářů má osobní tendence hledat Holocaust nadměrně

všude, či naopak kdo

používá racionalitu odstupu. Autor si opět je vědom možnosti sporů, proč ten či onen

73

text byl

opominut, či naopak do monitoringu neoprávněně zařazen. Klíč je

v subjektivitě. Příklad: Jedním z často opakujícím se témat je i Leopold Hilsner. Přímo ilustrativní záležitost, kterou nelze – už jen podle názvu výzkumu – zařazovat do zde předkládaného. Byť by se jistě našli oponenti pateticky pravící cosi o jedné ze symbolických předeher k událostem dvacátého století. Časová alogičnost u patetického požadavku „zvyklosti lepší společnosti“ velí nastavený bonton smésti se stolu. Leopold Hilsner, případně příliš obecný současný antisemitismus či soudobé oboustranné násilnosti na Blízkém východě, tedy nejsou do materiálů zakomponovány, pokud zároveň není v textu přítomno i odvolání na Holocaust. I zde, stejně jako u parametrů stránek Kultury, je důkaz vyváženosti předkládaného výzkumu. Číselné centimetrové rozměry (počítáno včetně nadpisů; rozměry fotografií včetně popisků) jsou pouze orientační a zaokrouhlené. Ono upozornění je uvedeno z důvodů, že do mnohých textů zasahuje reklama, případně uvnitř jsou rastrové bločky. Pakliže by ony mnohdy až odvislosti od aktuální informace měly být do přílohové tabulky bedlivě zaznamenávány, její rozměry by nadbytečně rostly. Vzhledem k rozměrové, vskutku pouze orientační hodnotě, by byl nadbytečně zabrán prostor, který může být využit pro zachycení podstatnějších momentů. K jednotkám, vzatých do výzkumu, jsou v lednu 2014 (tj. po revizi s výpomocí ANOPRESSu) dodána čísla pro zrychlenou identifikaci v následné analýze. Tato tučně uvedená v posledním sloupku.202 Jedná se o ochranu před zbytněním stránek DP. Nadto citační nezbytnosti vždy uvedené v tabulce.

202

Naše kategorizace: HN = historická novinka; HP = historizující politika; J = jiné; KP = kulturní počin; MA = morální apelace; N = nekrolog; NA = náboženství; NK = nacismus a komunismus (komparace); PU = právní událost; R = revizionizmus; RT = romská tématika; Š = školství; V = výroční; W = Winton. Zkratky nejsou selekční, mohou se prolínat.

74

2.4.5 Design výzkumu Název: Fenomén Holocaustu na tištěných stránkách Mladé fronty DNES v roce 2013 Cíl výzkum: diagnostikování výskytu tématu Holocaustu na stránkách Mladé fronty DNES v roce 2013. A to nejen v číselném rozvrstvení článků, kde je téma zachytitelné, nýbrž rozborem souvislostí, za kterých je ono téma použito. Jedním z dílčích cílů je zachytit četnost apelování na soudobou morálku pomocí jmenovaného. I přestože se jedná o historickou tématiku z minulého tisíciletí, lze očekávat pronikání Holocaustu k tématům dneška. Jak k tématice aktuální kultury, tak se zcela nedá vyloučit dílčí navázání k aktuální politice domácí, stejně jako k zahraniční. Kontext výzkumu: vybrán i pro permanentní napětí na Blízkém východě, na které je i skrze stránky česky psaných novin poukazováno. Nelze vyloučit gradování tamních poměrů. Odborná prognostika zahraničně-politického vývoje samozřejmě nemůže vycházet z veřejných informací zakoupitelných za necelou dvacetikorunu. Zásadnější přelom v blízkovýchodní situaci v roce 2013 by však byl jen obohacením této práce. Ale i při nevychýlení blízkovýchodní situace je nám známa zvýšená četnost morálních apelů skrze Holocaust k tématům domácím. Formulace cílové skupiny výzkumu: texty v Mladé frontě DNES, rok 2013, ročník XXIV. Pravidelné deníkové stránky, které podléhají zkoumání: Titulní, Domácí i Ze zahraničí, Názory, Publicistika, Kultura. Plus přílohy mimořádné, plně související s politikou. Tiskovina byla vybrána coby zástupce seriózního tisku – byť polemizování s onou kategorií patří k obvyklým společenském klišé – s nejvyšším nebulvární čtenářskou obcí na trhu: 819 000.203 Metody: 1) Analýza dokumentů kvantitativní: všech předdefinovaných stránek za účelem pojmutí nálezů do předběžného statistického zpracování. Primární statistická analýza. 203

MF DNES i všem magazínům přibyli čtenáři. Děkujeme. [online] © 7.2.2013 [cit. 26-07-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx? c=A130207_143951_domaci_jj Nejedná se o denní náklad, nýbrž číslo vyplývá z výsledků výzkumu čtenosti tisku Mediaprojekt.

75

2) Analýza vybraných textů kvalitativní: pomocí interpretace za účelem parametrové kategorizace jednotlivin. 3) Zmapování odkazu fenoménu Holocaustu skrze úhel celoročního používání na stránkách Mladé fronty DNES. Sekundární analýza. SWOT: Výhody: zpětná ověřitelnost vstupních údajů Nevýhody: principiálně subjektivní interpretace konkrétního literárního útvaru Příležitosti: nenalezena zmínka o podobném výzkumu; unikátnost výzkumu Hrozby: nařčení z vulgarizace dogmatizovaného tématu jeho tabulkovým vyjádřením Formulace hypotéz výzkumu: H1: Tématika Holocaustu se na sledovaných stránkách Mladé fronty DNES v roce 2013 vyskytne méněkrát, než kolik bude v daném roce vydání listu. H2: Na stránkách Názorů v Mladé frontě DNES 2013 se bude motiv Holocaustu používat v kontextu ryze historickém, nikoliv s přesahem na aktuální politiku. H3: Tématika Holocaustu v Mladé frontě DNES v roce 2013 se bude nejčastěji vyskytovat coby motiv rozebíraných uměleckých počinů na stránkách Kultura.

76

2.5 Vyhodnocení ročního monitoringu 2.5.1 Letmé zmínky před samotným vyhodnocením Ani sebeobsáhlejší předvýzkum nemůže zaručit nevyskytnutí se nových, nečekaných, jevů při výzkumu samotném. Nejinak u našeho (níže). Přesto si dovolujeme tvrdit, že pro potřeby diplomové práce, tedy doložit dovednost získanou vystudováním počátečního terciálního vzdělávání, výzkum proběhl zdárně. Zejména nás těší nižší výskyt určených klíčových slov tématu v textech zahrnutých do monitoringu, který neumožňuje nařčení ze snadnosti získávání materiálů díky technologickému pokroku doby. Při lednové (roku 2014) revizi všech vydání pomocí avizované placené služby ANOPRESS se ukázalo, že při použití trojice klíčových řetězců, klasickému propiskovo-papírovému sbírání unikl toliko jediný text (172) 204. Čtenář celého ročníku novin nárok na přehlédnutí únosné míry má. Pokud se procento chyby projevuje jako u nás, sociologie může jen závidět. Člověk je omylný a přehlédnutí, vložené zmínky o Holocaustu i do komentáře ohledně dění v Mostecké uhelné společnosti, je značně tolerovatelné. Bez existence databáze ANOPRESS by snad byla podobně účinnou revizní metodou týmová práce. Jednak výzkum je prováděn pro potřeby diplomové práce – svou podstatou individuální – , druhak subjektivita při vedení tabulky byla natolik významná, že demokratické hlasování o zanášení konkrétních sporných položek by vedlo naopak k chaotičnosti výzkumu. V této části je příhodné upozornit na časově omezené jevy, které měly význam pro redakci MfD, že tato vřadila nové celostránkové rubriky. Zejména se jednalo o první přímé prezidentské volby a rezignaci papeže. Obě tyto události byly včleněny do běžných výtisků, ovšem rozšířených o tematické přílohy, resp. speciálně vyčleněné 204

Tento byl následně do tabulky vřazen. Po konzultaci s vedoucím práce bylo sáhnuto v této části práce k citování systémem, kdy závorka odkazuje na číslo textu vzatého do monitoringu. Katalogizační číslo, které se nachází v druhém sloupku tabulky. Důvodem je šetření plochy ve vlastním diplomové práci, stejně jako vyztužení legitimity vkladu obsáhlé přílohové části.

77

listy. Uvedené byly vzaty do našeho výzkumu. Jako důvod stanovujeme tentýž rámec běžného vydání a zároveň plnou souvislost s dominantními politickými událostmi. Nevčleněno naopak zůstalo mimořádné nedělní vydání MfD po sněmovních podzimních volbách. Důvod je podobný: absentuje posloupné číslo vydání.

2.5.2 Kontrola pomocí klíčových slov U klíčového slova Holocaust205 ANOPRESS u sledovaných stránek MfD 2013 vyjel pouhé dva nálezy. Podstatně více záznamů vykazuje klíčové slovo holokaust, které je obsaženo v 63 pramenech. Osvětim je součástí 32 textů. Je oprávněná domněnka po kombinaci klíčových slov. Proto: Kombinace zápisu Holocaust a holokaust se vyskytuje v jediné jednotce (47). Tam z důvodů odlišného popisku pod fotografií a ve vlastním textu. Kombinace Holocaust a Osvětim byla nalezena toliko v jednom případě (47). Kombinace holokaust a Osvětim se vyskytuje v jedenácti případech (14, 17, 22, 47, 49, 67, 85, 92, 116, 132, 205). Kombinace všech třech klíčových řetězců je k zaznamenání toliko v jediné případě (47). Z výše uvedeného vyplývá, že za pomocí ANNOPRESSU a námi nastavených klíčových slov či jejich kombinací, bychom se dostali k osmdesáti pěti unikátním nálezům. Jak uvidíme v H1, celkových do výzkumu vzatých jednotek je podstatně více, než kolik jich vygenerovala strojovitá metoda klíčových slov. MfD se tedy výrazně přiklání k jednomu z dvou možných zápisů termínu. Holokaust. Pro vysvětlení: „holocaust ´hromadné vraždění Židů za 2. světové války´. Z angl. HOLOCAUST ´naprosté zničení, masakr´ a to přes stfr. z lat. HOLOCAUSTUM ´zápalná oběť´z ř. HOLOKAÚTŌMA z HOLÓS ´celý, úplný a KAÍŌ ´spaluji´.“ 206 Jedná se tedy o přepis slova původem z latiny vs. z řečtiny.

205

Velká / malá písmena u klíčových slov databáze nebere v potaz. REJZEK, J. Český etymologický slovník. (Dotisk 1. vyd. 2004) Voznice: Leda, 2001 s. 207 ISBN 8085927-85-3. Znovu podotýkáme, že náš výzkum pamatuje i na romskou část. Byť romský termín porajmos (pohlcení) neužíváme. Stejně jako žádný z celostátních deníků zařazených do ANOPRESSU. 206

78

Důrazně podotýkáme, že následující čísla co do kvantity nelze srovnávat, neboť každý z deníků má jiný rozsah, strukturu, a především v tomto podtématu každý z ostatních deníků bereme jako celek, zatímco v relevantní části rozebíráme toliko část listů Mladé fronty DNES, a to bez lokálních mutací. Pokud nahlédneme na jiné celostátní deníky vedené v rámci ANOPRESSU, uvidíme spíše jen tendence listů k zápisu klíčových slov. Opět: pokud by se z následujících třech odstavců dalo vyčíst něco relevantnějšího, pak by to částečně devalvovalo naši tabulku v příloze. Klíčové slovo Holocaust je v námi nezvažovaných stránkách MfD 36x, v Lidových novinách je nalezitelné v 16 případech. U Práva 87x, Hospodářské noviny 5x, Haló noviny 34x, Blesk 3x, Metro 9x, Aha! 4x. Klíčové slovo holokaust je v námi nezvažovaných stránkách MfD 85x, v Lidových novinách je nalezitelné v 137 případech. U Práva 22x, Hospodářské noviny 28x, Haló noviny 10x, Blesk 2x, Metro 5x. Klíčové slovo Osvětim je v námi nezvažovaných stránkách MfD 64x, v Lidových novinách je nalezitelné v 78 případech. U Práva 54x, Hospodářské noviny 23x, Haló noviny 28x, Blesk 7x, Metro 5x, Aha! 4x, Sport 2x. Údaje ohledně nevzatých částí MfD do našeho výzkumu a údaje o jiných denících jsou toliko informativní, neboť postrádají systematičnost našeho sběru. Tudíž v nich není činěno pozorování ohledně kombinací klíčových slov v rámci jednoho textu, ale ani zda se všechny články nějak vztahují v událostem druhé světové války. Ono se totiž vůbec rádo zapomíná na skutečnost, že Osvětim je živé město s 45 500 obyvateli (1987) 207, tudíž ne každá zpráva musí být truchlivého nádechu. Například by stála za probádání sedmice textů ze severomoravské mutace MfD, zda tam nebude zastoupen coby motiv i lokální fotbalový tým. O celostátním deníku Sport nemluva. Dnešní Osvětim – dle našeho dvojnásobného turistického dojmu 208 – vskutku není toliko příjezdové parkoviště autobusů, vyznačená návštěvnická trasa, nákup suvenýrů a odjezd ve stanovený čas. Je to město se svými obyvateli třetího tisíciletí. 207

Ilustrovaná encyklopedie. Druhý svazek. Encyklopedický dům, spol. s r.o. Praha, 1995 s. 393 ISBN 80-901647-5-7 (2. svazek). 208 Jednou individuálně, jednou organizovaným konvenčním turistickým zájezdem. Z andragogického hlediska by stály za rozbor i metody působení řízeného průvodcovského scénáře na prohlídkovou skupinu.

79

Znovu podotýkáme, že dosavadní zveřejněné údaje byly pořizovány toliko k dílčí revizi našeho sběru dat, pořiditelné kýmkoliv během několika hodin námahy. Naše unikátní tabulka však předkládá celiství souhrn tématiky Holocaustu ve vybraných listech MfD za rok 2013, přičemž ne každý text se musí vyznačovat klíčovými slovy. Relativně nízká míra opomenutých textů s klíčovými slovy (tj. jeden), se pak snad podobá hypotetickému opomenutí textů BEZ určených klíčových slov. Což je pouze alibistická spekulace. Avšak s racionálním jádrem. Významnější potíží našeho výzkumu, kterou předem doznáváme, a oprávněnou námitkou, kterou respektujeme, je subjektivita při zanášení do textů. SUBJEKTIVITA. Tato potíž (stejně jako námitka) je však uplatnitelná vůči každému výzkumu stejného typu!

2.5.3 Ověření hypotéz Pokud by byl výzkum toliko kvantitativní, pak by nám byl zřejmě líto poměr času stráveného při sběru dat, vůči pár úhozům, kterými lze výsledky shrnout. Nicméně úzus velí: H1: V roce 2013 bylo 302 vydání MfD, jednotek vzatých monitoringu (tj. i bez klíčových slov!) bylo nalezeno 208 (tj. 123 bez klíčových slov + 85 s klíčovými slovy či jejich kombinacemi). Hypotéza 1 se tedy NEPOTVRDILA, tématika Holocaustu se na stránkách MfD 2013 vyskytla méněkrát, jak jaký byl počet vydání. Pokud bychom použili statistický průměr, pochopitelně při vědomí všech jeho záludností, tématika Holocaustu je nalezitelná v 68,9 % vydání. H2: Téma Holocaustu se vyskytlo na stránkách Názorů celkem v 60 příspěvcích. Z toho ve 40 případech byl zřejmý přesah na aktuální politiku (15, 20, 21, 22, 28, 37, 38, 39, 43, 44, 57, 60, 88, 101, 103, 104, 105, 112, 113, 115, 118, 121, 124, 125, 128, 134, 147,

80

153, 157, 159, 165, 166, 169, 172, 173, 180, 182, 186, 188, 199), ve dvaceti není ona spojitost výraznější (31, 35, 48, 61, 64, 66, 72, 79, 84, 89, 90, 107, 135, 150, 152, 177, 179, 184, 197, 206). Hypotéza 2 se nepotvrdila, neboť texty na stránkách Názorů v ryze historickém kontextu byly v poměru k textům s přesahem na aktuální politiku v poměru 20 : 40.

Procentuelně vzato vůči všem nálezů MfD 2013: 28,8 % textů se vyskytuje

na stánkách Názorů. Zde opětovně upozorňujeme na subjektivní prvek při vyhodnocování jednotek. Navíc u čísla ryze historického kontextu uveďme, že tam jsou vpočítávány nálezy ze stránek Názorů, které jsou aktuálně nekrologického charakteru, tudíž je sporný moment, nakolik relativně nedávná aktivita zemřelého má dosah k aktuální politice (např. 79). Stejně tak zdánlivě toliko jen pseudohistorizující téma „coby kdyby“ se může objevit v podobě jasné pobídky k útoku na Sýrii (128). Obdobné nařčení ze subjektivity lze očekávat v celé řadě zde posuzovaných textů (namátkou 105). Výzkumně nejčistším řešením proto k H2 bude strohé připsání o nemožnost hypotézu ověřit. H3: V MfD se sledovaná tématika v daném období vyskytla na stránkách Kultury devětatřicetkrát (1, 5, 6, 17, 32, 36, 57, 51, 52, 53, 73, 74, 87, 95, 97, 98, 110, 111, 120, 123, 126, 130, 136, 139, 140, 141, 148, 149, 161, 163, 164, 170, 181, 185, 187, 198, 207, 208). K tomu ovšem jednou i jako uvozující článek na Titulní straně (30). Celkem tedy je zaznamenám výskyt v počtu čtyřicet. V poměru vůči 208 záznamům sledované tématiky celkem, kulturná počiny zaobírají 19,2%. Z tohoto čísla vyplývá, že H3 se NEPOTVRDILA.

81

2.5.4 V hypotézách nevymezené oblasti Není od věci nahlédnout na recenze uměleckých počinů, pokud jim MfD přidá procentuální vyjádření. Takto exaktně máme v monitoringu 11 záznamů. 6, 98, 111, 120, 126, 139, 141, 149, 181, 187, 198. Článkům odpovídá hodnocení ve výši 90%, 65%, 60%, 80%, 86%, 50%, 80%, 80%, 65%, 85% a 75%. Z čehož vychází aritmetický průměr 74,1%. Zde je ovšem vhodné upozornit na položku 111, která má naopak přídech despektu vůči současně konvenční pietě Holocaustu. … „s profesním cynismem pohovoří o uměleckých cenách, které se získávají jen ´za holokaust´“, … (111) Je zjevné, že hra, na níž je recenze, není plně v očekávatelném vyznění, tudíž z aritmetického průměru je možné ji vypustit. Dostáváme se pak na cifru 75,5%. (Zmíňme i skutečnost, že mnohé uvozující popisy uměleckých novinek nejsou procentuálně hodnoceny.) Zaznamenávali jsem i plošnou výměru článků. Ovšem spíše pro naši orientaci laickým odhadem, než přesným rozměrovým vyjádřením.

Konec konců, nemá smysl znát

milimetry čtvereční u sledovaných jednotek, pokud se tématu dotýkají třeba jen svým jedním odstavcem, a to ještě okrajově. Ovšem nemůže být na škodu zmínit skutečnost, že 12 jednotek je vřazeno do sekce Krátce. Z toho 4 v rubrice Kultura (5, 17, 97, 164), v rubrice Z domova 3 (8, 13, 18) a v rubrice Ze zahraničí 5 (49, 82, 138, 146, 191). Což odpovídá 5,8% z celkové tabulky. Je poctivé pro podrobný výčet zmínit i pravidelné sekce na straně A2 „Vítěz a poražený dne“ a „Výrok dne“. První byla obsazena dvakrát – v pozici poražených viníků v kontextu s válečnými událostmi - (24, 81), následná jednou (58). Tam naopak výrok působí coby panické strašení všudypřítomným antisemitismem. Na Titulní stránce byl Holocaust zaznamená v šestici případů. Z toho všechny byly navozující k článků uvnitř listu, a zároveň v sobě nesly prvek sledované tématiky. Dvakráte po dvou se jednalo o úvodníky k rubrikám Z domova (11, 77), Kultura (30, 69), po jednom pak k Volbě prezidenta (11) a Zahraniční (131). Posloupně: Nicholas Winton, Valtr Komárek, Hitlera karikující kniha, reedice Deníků Anne Frankové, Pirkovi předci, dodatečný proces s geronty.

82

Ne každý článek, který započíná již na první stránce, musel být automaticky vzat do monitoringu i s titulní stranou. Pro názornost se jednalo o soudobý objev nacisty zabaveného majetku (175), kdy z titulní strany nebylo zřejmé, že se jednalo o majetek židovských obětí. Velmi neradi bychom totiž i my přispívali k nepravdivému obrazu, že jedinou obětí nacistického Německa byli Židé. Přílohy Rezignace papeže neměly zásadnější vliv na celkový počet nálezů, toliko jeden nález (26). Oproti tomu přílohy Volba prezidenta byly mírně plodnější. Důvodem nárůstu o tři kusy byly jak rodové souvislosti a rodové fámy kolem Karla Schwarzenberga (9,12) či dotazovací anketa osobností, do které byl zastoupen jeden z romských předáků (7). Dle našeho subjektivného soudu za příznak profesního selhání novinářů, odpovědných redaktorů rubrik i šéfredaktora, lze uvést několik zvláštních nálezů. 209 Nejprve uveďme text od Dražanové „Obamův úspěch: Izrael se omluvil Turkům za flotilu“. (41; příloha C). Text v horní části stránky (19x21 cm) informuje o Obamově státní návštěvě v Jeruzalému, kde přiměl izraelského premiéra Netanjahua k omluvě Turecku za někdejší izraelský „bezpečnostní“ útok vůči turecké flotile, vezoucí humanitární pomoc a stavební materiál do palestinského Pásma Gazy. Při akci zemřelo osm tureckých občanů a jeden Turek s americkým občanstvím (41). Redakční pochybení však nastává tím, že do oné informace byla coby ilustrace – a to bez jakékoliv přímé vazby na hlavní obsah článku (symbolická omluva za nedávný masakr civilistů) včleněna fotografie o rozměrech 14x15 cm, nepřímo legitimizující existenci Izraele. Interiér památníku Jad Vašem, byť s aktuálním návštěvníkem Obamou. Dominantou fotografie 14x15 cm tudíž není pěticentimetrový americký návštěvník, nýbrž s událostí nesouvztažné rekvizity Holocaustu. Za druhý extrémní text lze pak označit pasáž o úmrtí rabína Ovadiji Josefa, vsunutou redaktorem Novotným do zpravodajství o návštěvě českého prezidenta v Izraeli (156). Reportér užívá pro označení zemřelého termín „legendární rabín“. A to nikoliv v ironické nadsázce, nýbrž s glorifikačním nádechem. Novinářova objektivita v tématu 209

Co nejméně konfliktně řečeno.

83

musí být rázem a navždy ta tam. Pakliže se hledávají ideologické obdoby Adolfa Hitlera při jeho nadřazeneckém šovinismu vůči ostatním národům, Ovadius Josef např. se svým „Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst,“210 dle nás plně splňuje požadavky na Hitlerovu židovskou obdobu.

V o dva dny pozdější položce (160) tentýž novinář rabínův

nekrolog od počáteční glorifikace podstatně zmírňuje. Důvod změny vyznění se můžeme jen domnívat.

2.5.5 Naše kategorizace Zřejmě úplně nejsubjektivnější – tudíž nejsnáze napadnutelnou částí – bude kategorizace dle vlastní interpretace. V lednu 2014 (s přihlédnutím k poznámkách činěných během roku 2013) jsem na základě vytvořené tabulky znovu prostudovali zachycené články. Na základě lednového pocitu jsme je kategorizovali do následných skupin: HN (historická novinka) = objev neznámého, nezveřejněného; HP (historizující politika) = zejména odůvodnění stávajících či budoucích politických postupů s argumentací Holocaustu; aktivními politiky i nepolitiky; J (jiné) = nezařaditelné klasicky do některých z ostatních kategorií (příp. ostatní kategorie zařaditelná jen tuze okrajově); KP (kulturní počin) = o vzniku uměleckého díla (jakékoliv úrovně), příp. aktuální dění kolem díla již dřívějšího; nemusí být vřazeno na stánkách Kultury, stejně tak ne všechny záznamy ze stránek Kultury musím být v téže subjektivní sekci; MA (morální apelace) = s výrazným prvkem oné; téměř všechny (snad nikoliv 111) jednotky by sem šly vřadit, pokud by se nedbalo našeho požadavku na zvýšenou výraznost; N (nekrolog) = ať už pietní či oznámení o úmrtí zatracované osoby; nemusí se jednat o klasický nekrolog; 210

Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín. [21-10-2010] © 21.10.2010 [cit.12-01-2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-proto-aby-slouzili-zidum-tvrdiizraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx?c=A101020_145802_zahranicni_aha

84

NA (náboženství) = pokud se téma Holocaustu pojí s církvemi; NK (nacismus a komunismus v komparaci) = srovnání obého; většinou jako výzva proti soudobým komunistům; PU (právní událost) = a to dnešních dnů; R (revizionismus) = zmínka o popírání či zlehčování Holokaustu; RT (romská tématika) = pokud je alespoň částečně zapojen romský prvek; Š (školství) = v textu je návaznost na školskou tématiku; V (výroční); W (Nicholas Winton). Nezbytné upozornit na možnost více rozpoznaných kategorií v rámci téhož textu! (průměr 1,36 kategorie u zaznamenané jednotky) MA – ČTYŘICET ŠEST (4, 20, 21, 28, 31, 32, 35, 43, 44, 48, 53, 57, 58, 59, 60, 64, 65, 88, 90, 101, 103, 104, 105, 112, 113, 115, 118, 121, 124, 125, 128, 134, 142, 152, 153, 165, 169, 172, 173, 177, 184, 188, 194, 197, 199, 202) HP – ČTYŘICET PĚT (9, 10, 11, 12, 13, 16, 20, 23, 24, 25, 28, 33, 37, 41, 42, 43, 46, 55, 62, 65, 86, 91, 102, 103, 104, 105, 118, 118, 122, 128, 142, 144, 154, 155, 156, 157, 159, 165, 166, 180, 190, 196, 199, 200, 206) KP – ČTYŘICET ČTYŘI (1, 5, 6, 30, 32, 36, 47, 50, 51, 58, 59, 67, 69, 73, 74, 85, 92, 93, 95, 97, 98, 111, 120, 123, 126, 130, 136, 138, 139, 140, 141, 143, 148, 149, 161, 164, 170, 174, 181, 186, 187, 198, 207, 208) PU – DVACET OSM (18, 22, 34, 50, 54, 70, 71, 81, 83, 94, 99, 100, 106, 109, 113, 114, 117, 127, 129, 131, 132, 168, 169, 171, 186, 191, 195, 203) J – DVACET TŘI (7, 15, 19, 29, 38, 40, 45, 61, 67, 68, 76, 87, 107, 119, 151, 163, 167, 183, 189, 193, 201, 204, 205) N – ČTRNÁCT (17, 77, 78, 79, 84, 89, 110, 116, 135, 137, 160, 162, 192, 197) NK – ČTRNÁCT (37, 44, 57, 60, 90, 96, 104, 115, 121, 165, 169, 172, 174, 182) Š – TŘINÁCT (2, 3, 8, 13, 44, 76, 80, 95, 96, 113, 173, 174, 178) W – DVANÁCT (2, 3, 5, 13, 80, 82, 91, 97, 155, 173, 184, 208) R – JEDENÁCT (18, 22, 26, 109, 133, 145, 146, 147, 168, 190, 203) HN – DEVĚT (52, 63, 71, 83, 158, 175, 176, 177, 186) RT – DEVĚT (7, 17, 20, 42, 75, 102, 108, 112, 190)

85

V – OSM (14, 49, 56, 66, 72, 75, 82, 179) NA – ŠEST (26, 27, 39, 75, 88, 150) První trojici ducha textů tedy jednoznačně vévodí morální apelace (MA), historizující politika (HP) a kulturní počin (KP). Oproti tomu je zjevné, že public relations romské části Holocaustu má v MfD značné mezery. Nelze předpokládat, že by MfD tímto záměrně záměrně odrážela poměry počtů obětí. Zajímavým jevem je revizionismus (R), o jehož vůbec existenci MfD dává recipientům relativně časté informace. Pro náš obor alespoň stručně analyzujme texty umístěné do souvislostí se školstvím (Š). Jednoznačně nejčetnější byly zmínky o aktivitě počínající od studentů z říčanského gymnázia Open Gate (a jevy návazné) za udělení Nobelovy ceny Nicholasi Wintonovi (2, 3, 8, 13, 80, 173). Vedle kinematografie i ona aktivita je úspěšným nástrojem PR ve prospěch jmenovaného. (Byť z čísla 208 našeho monitoringu /nevřazeného do podsekce Š/ v závěru roku 2013 se pozdává, že například Antonín Kalina jen měl smůlu, že jej v dnešním věhlasu za takřka identické počiny předstihli ti

– a to

s podstatně nižšími čísly zachráněných Židů – , kterým bylo PR profesionálněji vytvářeno /Schindler, Winton/.) Ostatní nálezy ze sekce jsou vždy ojedinělé. Památník Terezín ve vyučovacím procesu (44), apelace na školní znalosti o Holocaustu (76), spornost vhodnosti konkrétní literatury o Holocaustu coby školní četby (95), besedy ve školách o Holocaust (96), řízení výsměchu středoškoláků (113), přerušení amerických dotací do mezinárodních fondů k výuce tématiky Holocaustu (178), čítanka pro SŠ (174).

86

2.5.6 Dle jednotlivých pisatelů MfD Pokud bychom měli sestavit pořadí nejčetněji zastoupených jmen autorů (rozdvojené články počítány dvakrát; rozkódované, zkratky vpočítány211), pak by horní příčky vypadaly takto: Klára Kubíčková 15 (1, 30, 32, 52, 73, 74, 95, 120, 136, 161, 163, 170, 185, 195, 208) Texty 52, 163 a 208 byly napsány pod zkratkou (KLR). Třicítka je především upoutávkou z Titulní strany na 32. Všechny ostatní v monitoringu vedené články autorky se nalézají na stánkách Kultura. Všechny jsou vedeny v kategorii KP. Pouze jeden z nich je zároveň námi veden s přesahem Š a jeden přesah k MA. Luboš Palata 14 (16, 56, 62, 65, 86, 94, 100, 116, 117, 122, 168, 171, 190, 200) Všechny námi evidované Palatovy texty jsou na stánkách Ze světa. Šest z nich zapadá do kategorie HP, pět pak k PU. Sepsal i dva příspěvky nekrologizující. Dvojnásobně zmiňuje revizionismus. Romská tématika se objevuje jedenkrát. Jeden pak výroční. Všechny jeho texty šly zařadit do jedné z námi vytyčených kategorií, nebyl nalezena nutnost k přesahům ke kategoriím několikanásobným. Luděk Navara 12 (4, 60, 64, 77, 78, 88, 113, 121, 127, 166, 169, 182) Jedná se o pracovníka, jehož texty v souvislosti s námi sledovaným tématem byly nacházeny buď na stánkách

Z domova (2x /+ 1 nekrolog V. Komárkovi uveden

z Titulní strany), Sobotního rozhovoru (1x), ale především na stánkách Názorů (8x). Tudíž očekávatelně nekrolog (N) – dle našeho předsevzatého počítání zachyceno dvojnásobno. MA se vyskytuje sedmkrát, tedy v 58 % Navarových textů s přesahem k Holocaustu. NA 1x, PU 3x. Ovšem zajímavým – tedy ve vztahu k pisatelově originálnosti – je výskyt srovnávání nacismu a komunismu. Hned čtyřnásobně. Plná třetina jeho textů tak či onak zmiňujících Holocaust se neobejde bez oné pomůcky. Pavel Novotný 9 (26, 46, 133, 145, 151, 154, 155, 156, 160) Zahraniční zpravodaj, čemuž odpovídá umístění všech jeho příspěvků do stránek Ze zahraničí. Byť jednou atypicky spadajících pod Rezignace papeže, jednou se pak jeho zahraniční rozbor blízkovýchodní tématiky za pomoci pamětníků izraelských 211

Zkratky zde - i v celé předkládané práci - psány dle akademických požadavků na citace, tedy velkým písmem. S nerozluštěnými zkratkami vypomohla odpovědí na náš dotaz pracovnice MfD Jana Kornacki.

87

vojenských akcí nachází v Publicistice. NA 1, HP 4x, W 1x, J 1x. Revizionismus (R) zmiňuje čtyřnásobně, kategorie J jednou. Klasický nekrolog předáka strany ŠAS, Ovadia Josefa, podepsaný Novotným, je veden v naší statistice jen jednou. A to až jakýsi opravný (161), kde zřejmě bylo seznáno cosi o ukvapeném pisatelově hodnocení zemřelého – vsunutém do zpravodajství o návštěvě Miloše Zemana –

o dva dny

dřívějším (viz výše). V nekrologu mimochodem autor pro označení ŽID v ryze náboženském slova smyslu užívá velké počáteční písmeno. Lucie Suchá 9 (50, 54, 59, 67, 85, 131, 132, 158, 167) I zde se jedná o autorku, jejíž tabulkové příspěvky jsou umístěny na stránky Ze zahraniční, pouze jeden příspěvek s příměsí Holocaustu se ocitl na Publicistice. KP souvisí se čtyřmi z nich, PU se čtyřmi, stopy MA lze zaznamenali u jednoho, kategorie jiné (J) dvojmo, HN jednou. Působí i pod novinářskou zkratkou LUC. Teodor Marjanovič 8 (118, 128, 144, 150, 157, 177, 194, 197) Pisatel MfD, jehož v naší tabulce zachycené texty jsou buď na stránkách Názory (5x), resp. Publicistika (2x). U třech z nich stačila pouze kategorie HP. Jednou HP propojeno na MA, jednou zase na MA na HN, jednou pak MA na nekrolog (N), jednou MA osamoceně. Jednou námi sledovaný jev toliko jako NA. Mirka Spáčilová 8 (5, 47, 53, 93, 98, 111, 139, 148) Texty 5, 53 a 93 jsou podepsané zkratkou SPA. Jedná se o oborově vyhraněnou kulturní reportérku. U všech námi zaznamenaných textů byla přidělena kategorie KP, a to na stránkách Kultury. Alena Slezáková 7 (6, 31, 61, 66, 105, 149, 206) Ve dvou evidovaných textech činí recenzi literatury přímo na stránkách Kultury (dle KP),ve zbylých pěti, v seriálovém okénku Názorů (Kalendář Aleny Slezákové), pak jednou HP, taktéž MA, jednou obojí. Zbylé dva jsou buď J, příp. V. Jana Bendová 5 (22, 72, 90, 124, 173) Taktéž seriálová pisatelka na stránce Názorů. Tzv. Garde Jany Bendové. Ve třech pětinách zachycených příspěvků lze použít kategorii MA. Při jedné z trojice morální apelaci téma Winton (W) používá v příměru se školstvím (Š), u druhé z MA pak zabíhá

88

k NK. Jednou hodnotí právní událost (PA) provázanou s revizionismem (R). Též se nevyhnula výročnímu zamyšlení (V). Pavel Kohout 5 (43, 48, 134, 153, 180) Na výseči žebříčku pisatelů zabíhajících k Holocaustu nejsou nejzajímavější horní patra, nýbrž Kohoutova pětice textů. Jedná se o záchyty z pravidelného víceletého sobotního seriálů Trilobit Pavla Kohouta na stránkách Názorů. Zobecňující moralizující zrcadlení událostí uplynulých dnů, často na půdorysu Kohoutova života. Jelikož námi předkládaná práce

je diplomová, nikoliv bulvárního rázu, odstavcovou informaci

nebudeme dále rozvíjet. Byť je obtížné se ubránit myšlenkám o životopisné genezi pateticko-moralistických námětů jmenovaného. V roce 2013 použil tématiku Holocaust ve čtyřech z dvaapadesáti Trilobitů. (7,7%) Úplně všechny díly vzaté do našeho výzkumu jsou v MA. Dvakrát s příměsí HP. Barbora Tachecí 5 (10, 33, 40, 142, 201) Všechny její námi zaevidované texty jsou na stránkách Publicistiky. U třech z nich jsme nalezli kategorii HP, byť jednou v kombinaci s MA. Další dva texty jsem vložili pod kategorii jiné (J).

2.5.7 Ostatní Texty vedené v naší tabulce byly doprovázeny v jedenadevadesáti případech ilustrací (3, 6, 7, 9, 10, 14, 16, 17, 19, 24, 26, 27, 30, 32, 33, 34, 36, 40, 41, 45, 46, 47, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 59, 62, 65, 67, 68, 69, 70, 73, 75, 77, 78, 80, 81, 84, 85, 87, 88, 91, 93, 94, 96, 102, 106, 110, 111, 115, 116, 118, 129, 132, 133, 137, 139, 141, 142, 144, 145, 148, 154, 155, 156, 164, 167, 170, 171, 172, 174, 179, 181, 183, 185, 188, 189, 190, 192, 193, 194, 196, 197, 201, 202, 204). Což znamená ve 43,8%. Ať už fotografickou či jinou. Ovšem stejně jako tabulka vede příspěvky, kde byl Holocaust rozebírán toliko okrajově, ani ne každý z obrázků nemusí mít zásadnější přesah na sledované téma. Pro naše potřeby je daleko podstatnější číslo těch ilustrací, které zesilovaly poselství článku ve prospěch tématiky Holocaustu. Ať už doby minulé, současné snímky věcí / lidí spojitých s Holocaustem (pasivně / aktivně), či fotografie

89

těch současných jevů, před kterými má vzpomínka Holocaustu varovat. Ale počítány sem jsou i grafické zvýrazňovače nápaditě dávající textu zesílený dojem, např. formou ostnatých drátů.212 Takové jsou k nalezení jen u 46 článků. (3, 14, 16, 30, 32, 34, 36, 41, 50, 52, 54, 55, 56, 59, 67, 69, 70, 73, 75, 80, 81, 85, 87, 88, 93, 94, 96, 102, 106, 116, 129, 132, 137, 139, 141, 144, 155, 164, 167, 170, 174, 179, 181, 190, 196, 201). Tj. 21,1% jakýchkoliv článků v monitoringu. 51,1% pak u článků v monitoringu s jakoukoliv ilustrací. Z toho je zjevné, že pokud se nějaká ilustrace používá, pak je nepatrně vyšší tendence prvek Holocaustu akcentovat i ilustrací. Když čtenář zaznamená ať už fotografii Adolfa Hitlera u článku, nebo naopak fotografii vězňů se žlutou hvězdou, o zesílení pozornosti se bude jednat v obou případech. Zrovna Adolf Hitler je v MfD 2013 v našem kontextu vyobrazen třikrát (16, 30, 32). Jeho tvář je čtenářské obci předkládána častěji, než obličej Wintona. Ten je zaznamenám toliko dvakrát (3, 80). Přičemž jsem si jisti, že už samotná fotografie Wintona v deníků by vedla k tabulkovému záznamu. Éra druhé světové války a jevů, které jsou spojitelné s portrétem Hitlera, je mnohem širší a v našem výzkumu se zabýváme pouze jevy bezprostředně spjatými s úzkou výsečí. Můžeme pouze konstatovat, že Hitler byl v MfD 2013 vyobrazen MINIMÁLNĚ třikrát, a to v souvislosti s články majícími přesah na sledované téma (16, 30, 32). Fotografie dnešních souzených, případně aktuálně zemřelých osob s negativním vyzněním v souvislosti k tématu, se pak objevily sedmkrát (67, 81, 94, 116, 129, 137, 167). Soudobé fotografie přeživších pak ve čtyřech případech (46, 56, 67, 85), jednou pak dnešní geronti zachráněni Wintonem (155). I v předběžných hypotézách se očekával vyšší výskyt textů ke sledovanému tématu v Kultuře, tudíž nepřekvapí zdejší proporční počet ilustrací. Nejprve fotografie, které vznikly ve zjevné souvislosti z obsahu role hodné našeho monitoringu. Tedy v kostýmu, příp. v kulisách. Šest. (50, 93, 139, 141, 164, 181). 93, 139 a 164 pak dle úplně prvotních představ o obsahu podobné fotografie. 212

Opatrnicky i zde vzpomeňme subjektivní složku při vyhodnocování onoho.

90

Naopak nás překvapil nízký výskyt archivních fotografií s tématikou přímo koncentračních táborů či obdobných institucí. Toliko dvakrát (56, 85). Mezi vyobrazené židovské budovy uveďme dva výskyty (14, 85). Plus v příloze II obsažené foto Jad Vašem. Taktéž se dvojnásobně vyskytla snaha vyobrazovat současné spolkové uniformy ve varovné podobnosti s uniformami druhoválečnými, a to odsuzovaných stran konfliktu (34, 190). Komiksový Deník Anne Frankové se v přiložené ilustraci použil dvakrát (69, 73). Potom zde máme i doprovodnou grafiku, kde za zmínku stojí dvojnásobný motiv ostnatých drátů (132, 174), střepiny (179), Ježíš s Davidovou hvězdou na kříži (56), váhy spravedlnosti (88). Mezi kreslenými anekdotami na stránkách Názory nebyla nalezena žádná, která by měla spojitost s Holocaustem. Byť toto zjištění (zjišťování) může působit jako zbytečně kontroverzní (na což jsme byli před zahájením výzkumu svými známými několikráte upozorňováni), na stránkách Ze zahraničí v lineárním textu jedna skutečně objevena byla.213 Na dotaz redakce redaktorky Suché židovskému aktivistovi v Německu, zda zná nějakou odlehčenou průpovídku o Holocaustu, dotázaný anekdotu předložil. Z důvodu nevhodnosti uvádět jakékoliv více či méně laškovné vyprávění v této části, přetištěna jest toliko pod čarou.214 Z hlediska našich záznamů dle průběhu roku se nedá seznat zásadnější výkyv intenzity zmiňování Holocaustu MfD. Úplně nejdelší proluka byla jedenáctičíselná mezera (mezi 6. březnem až 20. březnem 2013). Jedna šestičíselná (mezi 31. květnem až 8. červnem) pak zřejmě souvisí s povodňovou situací.

213

Vlastně jsme se tím opětovně utvrdili v oprávněnosti nadnášet sebevíce bizardní výzkumné otázky. A zároveň jsme si vzpomněli na svůj pradávný dotaz v pozici žáků předmětu (tehdy) Občanské nauky na ZŠ, co by se dělo v případě prezidentova nerespektování kroků dle Ústavy, kdy jsme byli vyučujícím ponižujícím způsobem odbyti. 214 „Pod titulkem ´Problémy s randěním v koncentračním táboře“ je kresba dívky i chlapce. Chlapec bere dívku za ruku a říká: ´Hej, jestli to neva, napíšu ti svoje číslo na paži.´´Do prčic, už tam není místo,´ dodává zklamaně, když vidí, že dívka na paži už jedno má. Vytetované.“ (59)

91

Naopak nejvyšší četnost nálezů v rámci jediného čísla připadá na 7. května, tedy předvečer výročí konce druhé světové války. Pětinásobný nález, z nichž dva (69, 73) jsou neskrývaně zařazeny z důvodu vztahu k nastávajícímu výročí. Účelovost. Toto podkládáme umístěním úvodu (především ilustrací) rozděleného článku na Titulní stránku. Stejně tak třetí případ, tamní příspěvek Bendové (72).

92

ZÁVĚR Byť předložená diplomová práce jest vyústěním počátečního vzdělávání, pro čtenáře může být nápadný určit podnikavý přístup volby tématu i metody zpracování. Nikoliv ve smyslu s vypočítavostí ve vztahu k formálnímu výsledku a jeho dosažení, nýbrž v podnikavém hledání vzduchoprázdné oblasti pro výzkum. Tedy díra na pomyslném trhu, která přímo svádí k zaplnění. Pokud by se mělo jednat o náš kalkul s výsledkem, nejracionálnějším by bylo zpracovat pojednání tématu stokrát zpracovaného. Kupříkladu dle seznamu námětů pro DP. Vycházet z komisí bezpečně uznatelných zdrojů, ony mírně odlišně uspořádat v pořadí citací, a relativně snadno vyhotovitelný konvenční slepenec vydávat za součást svého CV. Ovšem každý má v sobě určité zábrany. U tvůrčích duchů pak zovoucí se sebedůstojnost. Názorněji: pochopitelně bylo nezbytné v kvalifikační práci částečně uplatnit obě cesty. Avšak procento prvé, snad vyšší v prvních kapitolách, zrychleně ustupuje v pasážích následných, a to na úkor cesty druhé. Až ke zcela autorskému vkladu. Tedy k výzkumu, jehož parametry jsme si teprve my museli samostatně předdefinovat. Použijme i jiné, noblesnější, vysvětlení. Tentokráte výběru architektury práce. Nebylo nám do momentu odevzdání známo ani jméno oponenta, ani složení komise. A už vůbec ne původní profesní zázemí jmen těchto neznámých. Proto jsme postup vypracování pro jistotu stanovili tak, aby byl

text srozumitelný i neoborovému čtenáři.

Od jednoduchého ke složitějšímu, od dobou obecně známého, až k námi analyzované výseči. Pokud totožné vlastnosti v autorském textu seznává i celistvě s materiálem obeznámený čtenář, pak už jen tím dokladujeme svou nikoliv v andragogice zanedbatelnou kompetenci. Přínosem empirických pasáží přitom nemá být podklad pro programování společenských kroků budoucna, nýbrž pozitivistický vhled na MfD v roce 2013. Zachycené jevy by se pochopitelně daly různě vyložit, dokonce i politizujícím směrem, jenomže takové ambice si výzkum ani nekladl.

93

Jediný styčným bodem

s politikou je možnost nacházení blízkých prvků jak

u občanského vzdělávání současna, tak u obdobných aktivit režimů minula. Avšak z toho vyvozujeme toliko možnost univerzálnějšího použití andragogických postupů. Detailnější informace pak byly uvedeny na předchozím stránkách. Mírně sebekriticky: pokud bychom podobný průzkum dělali znovu, porovnávali bychom

zkoumané s mediálním zrcadlením jiných historických událostí. A to

takových, které měly zásadnější význam pro soudobou českou státnost. Například intenzita oživování legionářské tradice z první světové války. Obdobně: výzkum je sám o sobě vytržen z bližších detailů roku, kdy vznikal. Byly ale jasně stanovené horní limity rozsahu celé práce. A naznačené uplatnit toliko na zlomek roku, tím bychom riskovali neubránitelné nařčení z účelovosti výběru. Výzkum byl od počátku monotematický. V tomto ohledu proto máme čisté svědomí. Nicméně i tak je nezbytné upozornit, že pravidelný čtenář Mladé fronty DNES nežije ve vzduchoprázdnu, nýbrž historicko-politické stimuly k zamýšlení se k němu dostávají i jinými informačními kanály. Tudíž v práci uvedená čísla připomínání Holocaustu rozhodně nevystihují všechny podněty, kterých se od okolí ke recipientovi dostává.

94

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Seznam použitých českých zdrojů BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ, Dějiny českých médií od počátku do současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3028-8. FINKELSTEIN, N.G. Průmysl Holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-7363-068-0. KRUPP, K. Sionismus a Stát Izrael: historický nástin Praha:Vyšehrad, 1999. ISBN 807021-265-9. KUSÁKOVÁ, L. Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-200-2034-5. LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. ISBN 97880-903759-7-0. LIPSTADTOVÁ, D. E. Popírání Holocaustu. Smrtící útok na pravdu a paměť. Praha Litomyšl: Paseka, 2001. ISBN 80-7185-402-6. MIKULÁŠEK, A. Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia, 2000. ISBN 80-7220-090-9. POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0747-2. WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0099-4. Seznam použitých zahraničních zdrojů JONES, D. (ed.). Censorship: A World Encydlopedia, Volume I. A-D. London, Chicago: Fitzroy dearborn publisher, 2001. ISBN 1-57958-135-8. Seznam použitých internetových zdrojů NEKVAPIL, V. Antisemitismus u nás. Přehled situace v České republice po roce 1989. [online]. © 2003 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil

SMÉKAL. V. (et al.). Analýza občanského vzdělávání dospělých. Centrum občanského vzdělávání. [online]. © 2010 [cit.11-03-2013] Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/

95

rozvojlidskychzdroju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559 [online]. [cit.10-022013] Seznam ostatních zdrojů ČAPEK, K. Matka: hra o třech dějstvích. 3. vyd. Praha: nakl. Fr. Borový, 1938. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 2. a-b. Praha: DIDEROT, 1999. ISBN 80-902555-3-1. ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006 [online]. ©2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ

ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006 [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=2&xt=1

Izraelský premiér: Děkujeme české vládě za podporu. [online]. © 5. 12. 2012 [cit. 201306-01]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/izraelsky-premierdekujeme-ceske-vlade-za-podporu-101551/ Ilustrovaná encyklopedie. Druhý svazek. Encyklopedický dům, spol. s r.o. Praha, 1995 ISBN 80-901647-5-7 (2. svazek) ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. ISBN 978-80-86723-50-1. POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-567-6.

Přízeň diváků patří Třiceti návratům jako celku. [online] [cit. 2013-06-06] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/pub/sledovanost/1.pdf REJZEK, J. Český etymologický slovník. (Dotisk 1. vyd. 2004) Voznice: Leda, 2001 ISBN 80-85927-85-3. Sbírka zákonů ČR. ŠKUTINA, V. Presidentův vězeň na hradě plném bláznů. 1. čes. vyd. v exilu. Curych: KONFRONTATION, 1979. VAŠKŮ, V. Proč spolupracovat s médii. [online]. © 2007 [cit.2013-08-29] Dostupné z: http://press-servis.ecn.cz/manual/proc-spolupracovat-s-medii/ VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013. ISBN 978-80-7452027-3.

96

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav soudního lékařství a toxikologie VFN v Praze a 1. LF UK, Studničkova 4, 128 00 Praha 2. Pitevní protokol: 0935, Rok: 2012. Pitvu provedli: MUDr. Marek Dogoši, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Datum a čas pitvy 6.11.2012 8:00 hod.

ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. ISBN 80202-0176-9. Audiovizuální prameny: Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. © MCMLXXXVIII [cit. 2013-1025]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch? v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E

Beverly Hills 902 10. [online]. © MXMXC [cit. 2013-06-01] Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xnAdMHs/beverly-hills-90210-s01e03-kazdy-sen-neco-stojidvdrip-xvid-cz-avi BONAFIDE. Realita?! Aneb šokující video Trutnova před rokem 1990. [online]. © 28.05.2013 [cit. 2013-10-6]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch? feature=player_embedded&v=LHGMh5onK5A POLITOLOG2008, Kateřina Jacques. http://www.youtube.com/watch?v=yqywhk_c6M&list=PLD89E127734542F9E Syrské oběti. [online]. © 30.8.2013; od 12:28 [cit.2013-08-30] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/ Články v novinách a časopisech: CVVM: Lidovci žijí, v preferencích stíhají zelené. [online]. 20.4.2006 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelenef5y-/domaci.aspx?c=A060420_153227_domaci_miz

Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín. [21-10-2010] © 21.10.2010 [cit.12-01-2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-protoaby-slouzili-zidum-tvrdi-izraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx? c=A101020_145802_zahranicni_aha

"Exot" Benda se kaje: Udělal jsem chybu! [online] © 2.11.2009 [cit.2013-11-11] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kajeudelal-jsem-chybu.html

97

Internet vyplavil fotku Jacques v sevření radikálů. [online]. © 12.1.2007 [cit.2013-0924] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx? r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg

Klaus by se měl vyvarovat sexismů, zastal se Nečas Peake. [online]. © 7.12.2013 [cit.2013-10-23] Dostupné z: http://www.lidovky.cz/klaus-by-se-mel-vyvarovatsexismu-zastal-se-necas-peake-pi3-/zpravy-domov.aspx? c=A121207_140909_ln_domov_ase MF DNES i všem magazínům přibyli čtenáři. Děkujeme. [online] © 7.2.2013 [cit. 2607-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx? c=A130207_143951_domaci_jj

Nestor neonacistů zemřel v Rakovníku, policie čeká na výsledek pitvy. [online]. ©12.11.2013 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://praha.idnes.cz/neonacista-vladimirskoupy-zemrel-dtn-/praha-zpravy.aspx?c=A121112_152702_praha-zpravy_zep Policista zbil kandidátku zelených. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policista-zbilkandidatku-zelenych-d6e-/domaci.aspx?c=A060501_163752_domaci_ad Průzkum STEM: Lidovci by se do Sněmovny nedostali. [online]. © 19.4.2006 [cit. 1908-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovnynedostali-fb6-/domaci.aspx?c=A060419_145216_domaci_skr

Statní vojáci dívenku Peake za ministryni obrany nepřijmou, míní Klaus. [online]. ©7.12.2012 [cit. 18-09-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klaus-o-karolinepeake-06k-/domaci.aspx?c=A121207_093811_domaci_zt Vůdce českých neonacistů (+35) se upil k smrti: Našli ho doma mrtvého. [online]. © 12.11.2012 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravyudalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu-35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html

98

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Celoroční soupis monitoringu ………………………………………………... I Příloha B – Ukázka nešťastného spojení Holocaustu s aktuální politikou....................XXXI Příloha C – Pitevní protokol V. Skoupého......................................................................XXXII

99

PŘÍLOHY

Příloha A – Celoroční soupis monitoringu

MONITORING HOLOCAUSTU V TIŠTĚNÉ MFD 2013; ROČNÍK XXIV Seznam kategorizačních zkratek: HN = historická novinka; HP = historizující politika; J = jiné; KP = kulturní počin; MA = morální apelace; N = nekrolog; NA = náboženství; NK = nacismus a komunismus (komparace); PU = právní událost; R = revizionizmus; RT = romská tématika; Š = školství; V = výroční; W = Winton SO = sobota (resp. konec vydání MfD v týdnu)

DAT.; TITULEK; AUTOR; CITÁT POZNÁMKA; ROZMĚRY (CM); POČET; STRÁNKA; RUBRIKA; NAŠE KATEGORIZACE ČÍSLO KATALOGIZAČNÍ ČÍSLO VYD. 2.1. 0x č. 1 3.1 0x č.2 4.1. 0x č.3 5.1. 0x č.4 SO jen 4 čísla týdnu v r.2013 7.1. 1x „Přežila koncentrák a ocenil „Ve sto osmi letech je Alice Herzová-Sommerová Citována první věta; vyšla o ní právě kniha č.5 ji Havel. Teď o ní vyšla nejstarší Češkou, která přežila Holokaust“… +… její „syn „Století moudrosti“; klavíristka, ale zároveň kniha“; Klára Kubíčková; Raphael přežil. Jako jedno ze sto třiceti dětí z patnácti tisíc představovaná jako prototyp všestrannosti; C8; 1 odvlečených.“ 14x19; KULTURA; KP 8.1. „Nejen Češi už chtějí ocenit „Českým gymnazistům se podařilo protlačit petici na Uvedení na tit. sloupku vpravo sloupek na 2x č.6 Wintona“; Kateřina A4; uvozující dál; 4x3; TITULNÍ; W, Š Nobelovu cenu pro Nicholase Wintona až až do USA. Frouzová; A1; 2 Podpisy připravují i studenti a filmaři z Los Angeles.“ „Studenti dostali petici o Uvozeno z titulní strany.; životopis „Winton v roce 1939 odvezl z Československa 669 Wintonovi až do USA“; převážně židovských dětí do Velké Británie. Zachránil jim s aktuální iniciativou; (vč. nedávné foto Kateřina Frouzová; A4; 3 Wintona 4x5); kat. H.; 19x7; Z DOMOVA; tak život.“ W, Š 9.1. 0x č.7 10.1. 0x č.8 11.1.0x č.9 12.1. 1x „Nemáme pravomoc „Chybí nám hodnotový systém. Tím bylo v podstatě Celostránkový rozhovor s předsedou Úst. č.10 SO přezkoumat amnestii“; křesťanství a to vše skončilo za první světové války a soudu Rychetským; posloupnost: stížnosti Luděk Navara; A12; 4 definitivně holokaustem. Věřte v Hospodina, když miliony Okamury – volba prezidenta – ústavní lidí jdou do plynu.“ uspořádání ČR (citát) – amnestie; 29x34 (vč. 19x16 foto Rych.); SOBOTNÍ

I

ROZHOVOR; MA 14.1.2x č.11

„Nickyho rodina začíná „Snímek Nickyho rodina, v němž se režisér Matej Mináč turné po Státech“; SPA; C10; vrací k osudu Nicholase Wintona, zachránce stovek 5 židovských dětí z Československa, zažil americkou premiéru.“

dvouvětý sloupek v Kultuře o začátku putování nového filmu „Nickyho rodina“ o Wintonovi po USA; Krátce; 4x4; KULTURA; KP, W

„Skvost, za který se autorovi „S nádherou češtinou nám nabídl román v němž se recenze románu „Poste restante“ od děkuje“; Alena Slezáková; autobiografické prvky snové vize z pražského dětství i příbuzného bří Mannů, včetně části kolem C10; 6 autorovy fantazie tam, kde nestačí dokumenty a rodinné Hol., další části kolem 1968; 90%; 14x14; vyprávění, splétají s historickou událostí šíleného KULTURA; KP dvacátého století jež lidem vnucovalo emigrace, okupace a transporty do táborů smrti“ 15.1. „100 názorů: Koho za „Čeněk Růžička, Výbor pro odškod. Romského Dotázaný jeden ze sta, a zjevně pro svou „1“x č.12 prezidenta“; A4; 7 holocaustu“ funkci. Fce. v novinách uvedena takto, názor mimo sledované téma; novinář sebravší stovku odpovědí neuveden, dvojstránka; odpověď mimo monitoring 4x5 (vč. jeho foto 1x1); VOLBA PREZIDENTA; RT, J 16.1. 0x č.13 17.1. 1x „Podpořit Wintona lze „Petici za nominaci Nicolase Wintona na Nobelovu cenu Jednovětný text; Hol. přímo nezmiňován = č.14 v pražském Klementinu“; za mír mohou lidé podepisovat v sídle Národní knihovny automaticky se předpokládá nenutnost ČTK; A5; 8 v pražském Klementinu každý den kromě neděle zmiňovat souvislost, přesto bez uvozovek; v prostorách u vstupu od 9.00 do 22.00.“ (uvedené téma: Nobelova cena); Krátce; 4x4; Z DOMOVA; Š 18.1. 0x č.14 19.1.0x č.15 SO 21.1.1x „Zbožňující student, lesník, „Ještě předtím Schwarzenbergův otec vystoupil ze Mimořádná prezidentská příloha má 8 stran č.17 hostinský. To byl kníže“; sdružení Vlajka, což byl radikální spolek intelektuálů o obou kandidátech; tento článek přes celou Jana Blažková; B5; 9 namířených proti kapitalismu, marxismu a nacismu. stranu, byť etapy 38-45 se dotýká jen 8 Scharzenberg z něj vystoupil poté, co se do jeho čela odstavců; přímý odkaz na antisemitismus začali dostávat pozdější kolaboranti. (nový odstavec) doby jen v jednom; zřejmě z ohledu Nejstarší z rodu Adolf pak zanechal na svůj vídeňský pisatelky ke K.Sch. se zamlčuje palác vyvěsit v době anschlusu Rakouska černé prapory. A protižidovství i prvorepublikové Vlajky když nacisté přikázali uzavřít veřejné zahrady Židům, na v uvedeném odstavci předchozím; pravopis branách zahrad Schwarzenberského paláce se objevily dodržen dle MfD; počítáno pro tabulkové tabulky ´Židé vítáni´, připomíná na svém blogu historik vývěsky; mimořádná příloha ´volba rodu, publicista Jan Urban, který ji nastudoval.“ prezidenta´ - plně v návaznosti na aktuální politiku + hned pořadový sešit B = počítáno; 29x32 (vč. foto 11x12 K.S. s manželkou); VOLBA PREZIDENTA; HP 22.1. 0x č.18 23.1. 1x „Umění prohrát k politice „Vraťme se k výroku Karla Schwarzenberga na téma Celostránkové interwiev s mediální známým č.19 ptaří“; Barbora Tachecí; Benešovy dekrety.“ „Ale to s tím souvisí. (nemyšlen ještě kardiochirurgem Janem Pirkem, členem A11; 10 Hol – pozn.P.K.) On (myšleno M.Z.) to skutečně vidí tak, volebního týmu Fischera; v kampani že kolektivní vina je něco strašně nespravedlivého. A to všudypřítomné plakáty o jeho unikátní jsou Benešovy dekrety. V koncentráku mi zemřela operaci srdce, Hol. snadno si domyslet; téma z tatínkovy strany téměř celá rodina, jediný dědeček to zapojil sám; židovství ověřeno; už po přežil.“ vypadnutí J.F.; 29x32 (vč. foto 17x22 Pirka); PUBLICISTIKA; HP 24.1. „2x“ „Volební nesmysly“; „Podpásových ataků je víc: tvrzení, že otec a strýc Karla Hol. jen nepatrná část textu; zde nikoliv č.20 Antonín Viktora; Tomáš Schwarzenberga (oba za války ve skutečnosti antifašisté) identické s typickým pojetí Holocaustu; Syrovátka; A1; 11 za války kolaborovali s nacisty nebo že využívali jako 24x15; TITULNÍ; HP pracovní sílu Romy, internalizované v pracovním táboře Lety.“ „Zeman stavěl řadu útoků na„Hlavní manažer jeho týmu (myšleno M.Z.pozn.P.K) Hol. jen nepatrná část textu;; jen nikoliv lži, Schwarzenberg mluvil Vladimír Kruliš zase oprášil historiky dávno vyvrácenou dvojice autorů, ale pouze A.Viktora; lze to z cesty“; Antonín Viktora; fámu o tom, že Schwarzenbergové využívali Romy chápat jako pokračování předchozí stránky,

II

A2; 12

25.1. 1x „Němcová navrhla sira č.21 Wintona na cenu za mír“; ČTK; A5; 13

26.1. 0x č.22 SO 28.1.0x č.23 29.1. 1x „10 hvězd krále Davida“; č.24 Petr Švec; A12; 14

v pracovním táboře lety.“

leč formálně nikoliv! – počítáno zvlášť; v záhlaví tato strana nazvána „Volba prezidenta“;27x14; VOLBA PREZIDENTA; HP „´Důvodem žádosti není pouze mé osobní přesvědčení, ale Jednoodstavcový text vlevo dole, především vytrvalá iniciativa a neustále se zvyšující počet nominovala jej z pozice předsedkyně žádostí studentů z celé České republiky´, uvedla sněmovny; argumentačně podloženo peticí s Němcová.“ 8 500 podpisy; v celé textu opomenuto slova „Nobelovu“; Krátce; 4x8; Z DOMOVA; W, Š, HP (Po nedělím Dni památky obětí holocaustu) „V neděli uplynulo 68 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, kde našly smrt i desetitisíce Čechoslováků. Ve městech po nich zůstaly opuštěné synagogy i školy, do nichž se po válce nikdo nevrátil. Pak dlouho chátraly. Federace židovských obcí deset z nich opravuje, aby připomínaly život tehdejších obyvatel.“

Citován podtitul; celostránkový text; 4 fotografie synagog zvně i zevnitř (polovina plochy); s jednodenní prodlevou (!) po „Dni památky obětí holocaustu“; ohledně současných oprav budov jen cca polovina textu; ztučnění písma v MfD; (kurzívou je část v MfD ztučnělá); 29x43 (včetně čtveřice foto stávajících ž. budov dohromady cca 13x30); PUBLICISTIKA; V 30.1. „1“x „Miloš Zeman se nezměnil, „Rozhodně nevyváženost není o tom, jak řekl Jean-Paul Komentář v protizemanovském duchu; (tzv. č.25 novináři ano“; Karel Sartre, že v médiích dostane pět minut Hitler a pět minut „havlistický“?); citace z konce textu; Hvížďala; A11; 15 Židé. Tedy že novináři odhalí Zemanovu lež a on se k ní dosazování Holocaustu do nesmyslných musí vyjádřit.“ témat; obecně srozumitelná spojitost; 19x18; NÁZORY; J 31.1. 1x + „Merkelová: vzestup „´Pronásledování, které nakonec vyústilo v druhou Slovo „Holocaust“ v textu 3x; včetně „1“x č. 26 nacismu umožnila mlčící světovou válku a civilizační zločin jménem holokaust, fotografií; výroční záležitost; 10 odstavců; většina“; Luboš Palata; A7; bylo umožněno jen tím, že velká část jenom mlčela´, 24x16 (vč. foto Hitlera 12x9); ZE SVĚTA; 16 prohlásila kancléřka.“ HP

„Zemřela autorka děl o „V Rakousku zemřela v 79 letech romská malířka, Uvozovky coby romský; Krátce; 4x5 (vč. romském holokaustu“; ČTK; hudebnice a spisovatelka Ceija Stojka, který svým dílem 1x1 C.S.); KULTURA; N, RT B9; 17 připomínala romskou kulturu i holokaust. Sama přežila internaci v koncentračních táborech Osvětim, BergenBelsen a Ravensbrück.“ 26 čísel v POZNÁMKA K LEDNU lednu 13: PŘEHLCENOST STRÁNEK AMNESTIÍ + PREZIDENTSKOU VOLBOU Xxxxxxxxxxxxxxxxxxx Xxxx 1.2. 0x č.27 2.2. 1x „Maďarsko vyneslo trest za č.28 SO popírání holokaustu“; ČTK; A6; 18

4.2. 0x č.29 5.2. „Sobotka čeká frontu na 1x + „1x“ Zemana“; Michaela č.30 Svobodová; A3; 19

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

„Maďarská justice včera poprvé v praxi uplatnila zákon zakazující popírání holokaustu, který byl parlamentem přijat v roce 2010. Dvaačtyřicetiletý muž, který v roce 2011 v Budapešti nesl transparent s nápisem ´Holokaust nebyl´, byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu vězení s podmínečným odkladem. Je navíc povinen navštívit některý z památníku vyvražďování Židů a sepsat o tom esej.“

přepsán celý text; Krátce; pod klíčovým slovem to Annopress vyjede dvakrát; Krátce; 4x6; ZE SVĚTA; PU, R

„červenec 1996: ´Představte si Klause, jak prohlašuje: Je to celostránkové neoznačené téma, kde jsem pro samosprávu, pro ombudsmana, proti praní peněz, jsou sloupky s minulými Klausovýmo x pro evropskou sociální chartu. To je, jako kdyby Hitler Zemanovými vzájemnými útočícímy

III

říkal, že má rád všechny Židy´, prohlásil Zeman po prohraných volbách v německém týdeníku Focus o tehdejším předsedovi občanských demokratů Václavu Klausovi.“

průpovídkami; (jedna tabulka název: „Fakta: Co řekl Zeman o Klausovi?“); někdejší využití citového vydírání pomocí Hol.; obecně domyslitelné; 29x14 (vč. foto Klause a Zemana 9x18); Z DOMOVA; J „Český extremismus Období takzvané třetí republiky sice chtělo ´rozhodně Budoucí postupy s nádechem protiizraelské neumírá“; Petr Placák; A9; ´zúčtovat s nacismem (mnohé v tom hnalo špatné politiky především normalizačních let 20 svědomí, ale přitom přijalo některé jeho principy, včetně (částečně P.P. zřejmě mínil i vnitřní čistky v kulturně-rasových termínů, jako bylo slovanství, do 50. letech) podsouvaně připodobňovány kterého se – stejně jako za nacismu – nevešli Židé nebo k Hol.; 19x16; NÁZORY; RT, HP, MA Romové“ 6.2. „1x“ „Různé podoby „I z minulosti známe přirovnávání Jásira Arafata text působí v citované pasáži až č.31 profesionality M.Z. Která je k Hitlerovi, zesměšňování slovenského piva či čerstvé propalestinsky (nebo alespoň rozhodně ne nejhorší?“; Karel Škrabal; sexistické výroky o znásilňování žen nejsou tou nejhorší proizraelsky); řazení AHxJA (+Židé) A10; 21 Zemanovou neprofesionalitou.“ částečně navozuje téma; na někdejší pozici „komentář vyjadřující stanovisko redakce“; 9x16; NÁZORY; MA 7.2. 1x „Trest z roku 2012: také za „Zajímavá je však doplňující část rozsudku: muž musí Slovo Hol. 4x; Garde Jany Bendové ; č.32 Osvětim“; Jana Bendová; navštívit středisko holokaustu v Budapešti, koncentrační Fejeton na témata: od osvobozené matky za A10; 22 tábor v Osvětimi a jeruzalémské památník Jad Vašem. A řezání dítěte vařečkou, přes amnestovaného své dojmy musí shrnout v písemné eseji. Tak vězně, který se šel vysmát do obličeje oběti, mimořádnému rozsudku tleskám.“ přes trestu za transparent o Holocaustu včetně povinnosti sepsat pachatelem esej, až po dominantní téma Osvětim, katarze Wintonem ;16x14; NÁZORY; PA, R 8.2. 0x č.33 9.2. 0x č. 34 SO 11.2. „Klausovi si s vyčítáním „Byl odpovědný (Klausův tchán – P.K.) za soupis majetku Investigativita novinářů v souvislosti 2x předků naběhli. Otec Livie perzekvovaných Židů, který si následně přisvojil stát. (…) s připomínkami vůči Schwarzenbergovi; až +“1“ č.35 byl proti Židům“; RED; A2; Jakožto úředník ÚŠB se tak otec první dámy podílel na aktivita tchána byrokratická, tak v textu 23 perzekuci Židů, z nichž byly desítky tisíc deportovány do automaticky dosazen „koncentrační tábor“; koncentračních táborů.“ 14x8cm; Z DOMOVA; HP „Otočila zápas ve Fed cupu. „Nyní se o předcích diskutuje zase. Tchán prezidenta strohá rubrika „Vítěz & poražený Zasel vítr“; A2; 24 Klause totiž sloužil slovenským fašistům“ dne“;Odkazuje na text uvedený níže;bez znalosti onoho, Hol. nikoliv úplně automaticky domyslitelný, leč pravidelný čtenář domyslí; (Vítěz a poražený dne); 4x9 (vč. ilustračních foto Kvitové a Klause ml. 1x1 a 1x1); Z DOMOVA; HP „Na Klausovu školu „Na zdi gymnázia se objevily také iniciály Š.M. Podle Hysterie vandalů na určité podněty?; nasprejovali hákový kríž“; televize tak sprejer zřejmě reagoval na zprávu Lidových dvouodstavcový článek na téže straně jako ČTK; A2; 25 novin, že tchán současného prezidenta Štefan Miština se zbývající dva - ; 4x8; Z DOMOVA; HP za druhé světové války podílel na perzekuci slovenských Židů.“ 12.2. 1x „Rotvajler, který kousal jen „Právě odstupující papež si nepolepšil ani vstřícností vůči Jen jedno z povícero témat článku; strana č.36 slovy“; Pavel Novotný; A4; Richardu Williamsovi a jeho ultrakonzervativní skupině titulkem „rezignace papeže“; 29x18 (vč. 26 následovníků arcibiskupa Marcela Lefebvrea, kteří dvou foto Benedikta za mlada 4x8 a nyní zásadně odmítají výsledky Druhého vatikánského koncilu. 8x10); REZIGNACE PAPEŽE; NA, R Sám Williamson zašel tak daleko, že popíral existenci nacistických plynových komor a počet židovských obětí druhé světové války odhadoval na ´200 až 300 tisíc´.“ 13.2. „Co bude řešit nový papež?“; „Složitý je i vztah katolické církve k židům. Za benedikta Jen jedno z povícero témat v článku; 25x19 1x+ „1x“ Alice Dražanová XVI. Byl například zahájen proces svatořečení papeže Pia (vč. foto 19x10 plastikové sošky papeže); ZE č.37 (s přispěním tiskových XII. – a to i přes fakt, že tento svatý otec byl kritizován, že SVĚTA; NA agentur); A7; 27 za druhé světové války neudělal dost, aby zabránil holokaustu.“ „Smutné dějiny“; Vladimír „Chcete-li dle podobného receptu uvažovat třeba o Židech, Před citací připomínána Vlajka a Kučera; A10; 28 vezměte za východisko Protokoly siónských mudrců. Schawzenrbergův otec (neodlišeno, že pouze Přihoďte internetová ´jistá fakta´ o židovském spiknutí v prvorepublikové); zdroj informace od 50. proti chudákům gójům. A vzpomínku 50 let mrtvé let staré nevlastní sousedovy tety – časové sousedovy nevlastní tety na zlého židovského cyklistu.“ pásmu vzpomínek naznačuje Hol. = čtenáři

IV

téma dojde ; 19x25; NÁZORY; HP, MA 14.2. 0x č.38 15.2. 1x „Velmi živá ´mrtvola´za č.39 stovky milionů“; Alena Hanáková; A11; 29

„Máme sebrat ještě více peněz Národní knihovně? Či Památníku Terezín?“

Emotivní sebeobhajoba investic resortu, proč nelze přispívat více na „živé umění“, jehož představitelé o den dřív demonstrovali (od stávající min.kult); 19x12; NÁZORY; J

16.2. 0x č.40 So 18.2. 3x „Kniha o Hitlerovi, který Německý novinář Timur Vernes napsal satirickou knihu o na titulní straně upoutávka dále; 7x4cm č.41 usnul“ Klára Kubíčková; A1; Adolfu Hitlerovi, který se probudil v 21. století. Část v levém sloupku (včetně fotografie AH 30 Němců tvrdí, že jde o zlehčování zločinů.“ 4x3cm); TITULNÍ; KP ----------------------------------------------------------„Právě s Hitlerem bývá Tamerlán srovnáván, počet obětí Kalendář Anny Slezákové; O turkistickém „Stavěl pyramidy z lidských jeho tažení se odhaduje na sedmnáct miliónů.“ dobyvateli ze 14/15.st.; a jeho likvidační hlav“; Alena Slezáková; politice vůči nepříteli; dvakrát vybízeno ke A12; 31 srovnávání s AH; Hol. či Židé doslova nezmíněni, leč u předpřipravenému čtenáři dojde z důvodů vysoce pravděpodobné spojitosti s textem v Kultuře počítáno bez uvozovek ; Názory; 17x14; NÁZORY; MA ------------------------„Hitler nezemřel, jen usnul, teď je zpět. A zase rozděluje Němce“; Klára Kubíčková; C10; 32

-----------------------------------------------------

---------------------------

„Knihu však v Německu všichni nepřijali nadšeně, řada recenze na knihu (bez procent); ve vnitřním znechucených čtenářů a recenzentů Vermese /spisovatel – textu jen nepřímý odkaz na Hol.; v souvislosti se Slezákovou na prostředních pozn. P.K./ obviňují ze zlehčování krutostí, kterých se Hitler dopouštěl, a ze snach na těchto zvěrstvech vydělat.“ stránkách Názorů není pochyb jen o pouhém nezmínění termínu – domyslí si to „předpřipravená“ většina; navozující článek + vlastní text; Navozující článek 24x15 (včetně portrétu AH 4x7); KULTURA; KP, MA

19.2. 0x č.42 20.2. 1x „Neověřených pravd jsou Ot.: „…Jak to jde dohromady s jeho předchozím angažmá, celostránkový rozhovor B. Tachecí č.43 miliardy“; Barbora Tachecí; kdy se účastnil sepisování židovského majetku k arizaci?“ s Klausem ml.; Ohledně zjištění, že jeho děd A12; 33 za války ve službách Slovenského štátu – „vysoký úředník tajné politické policie“; po jím nadhozeného tématu příbuzenstva K.Schw. před volbami – téma Židů v delším interview působící coby vyvrcholení spornosti minulosti předka; 29x24 (vč. foto Klause ml. 17x12); PUBLICISTIKA; HP 21.2. 0x č.44 22.2. 3x „Maďaři budou moci legálně „´Kdokoli se bude moci procházet a okázale nosit Nepřímé poukázání na Hol.; nedávno č.45 nosit hákový kříž“; APL, svastiku, rudou hvězdu či znak SS´ řekl předseda rozpuštění Maďarské gardy – ve fotce CEN; poslaneckého klubu Fidesz Antal Rogan, který se obává, akcentující vizuální podobnost uniforem A6; 34 že zrušení zákona se může dotknout maďarských Židů či s SA; text = nepřímý, leč automatizující lidí, pronásledovaných komunistickým režimem.“ odkaz na Hol.; uvedený citát s přihlédnutím k historii maďarského bolševismu a počtu židovských bolševiků, tragikomický; 24x10 (foto 9x8 - výše); ZE ZAHRANIČÍ; PU „Velcí vůdcové neumějí Trvalo mi, než jsem názor přehodnotila (na stud k české Od tématu kritika Versailleské smlouvy, přes odsun sud. Němců, kde zjevně i nepřímá odejít“; Marta Davouze; příslušnosti – pozn. P.K.).: byla to přeci jen hrstka narážka na Hol.; 19x16; NÁZORY; MA A11; 35 zbabělců (myšleno extempore při odsunu – pozn.P.K), slušní lidé ani neudávali za války Židy, ani pak nevraždili Němce.“ Ryze téma Hol.; budoucí premiéra

V

„Divadelní vlak Lustig se stěhuje na velké plátno“; KUL; B8; 36

… „svými vzpomínkami dokument doprovází také Juraj Herz, který jen náhodou unikl smrti v plynové komoře.“

23.2. 0x č.46 SO 25.2. 0x č.47 26.2. 0x č.48 27.2. 0x č.49 28.2. 0x č.50 24 čísel v únoru XXXX XXXXXXXXXXXXX XXXXXXXXXXXXXXXXXXXX 1.3. „1“ „Dva soudy, které nebudou“; „Výsledkem budou rozsudky, soudem cejchované. Jako č.51 Karel Steigerwald; A10; 37 v Norimberku. D8te si je sice za klobouk, ale můžete je zveřejnit. Žaloba, obhajoba, rozsudek – norimberský proces byl nesmírně důležitý především pro budoucnost.“ 2.3. 0x č.52 SO 4.3. 0x č.53 5.3. 0x č.54 6.3. „1x“ „Dnes: česko-slovenské č.55 loučení v Tugendhatu, závěrečné dějství“; Karel Škarbal; A12; 38 7.3. 0x č.56 8.3. 0x č.57 9.3. 0x č.58 SO 11.3. 0x č.59 12.3. 0x č.60 13.3. 0x č.61 14.3. 0x č.62 15.3. 0x č.63 16.3. 0x č.64 SO 18.3. 0x č.65 19.3. 0x č.66 20.3. 2x „Papež“; Martin Komárek; č.67 A12; 39 „Hitler postavil Němce na nohy“; Barbora Tachecí;

„Tugendhatovi, Židé, museli utéct před nacisty po osmi letech.“ (po dostavění – pozn. P.K.)

dokumentu o již proběhlém projektu „Vlak Lustig“; nový filmový dokument má mít název „Vlak do neznáma“; celý článek celý článek nárys dokumentu; Citována předposlední věta; nejsou procenta recenze; 4x19 (včetně foto jeho sestry 4x4); KULTURA; KP

XXXXXXXXXXX Haiku Karla Steigerwalda; Utopický návrh autor na symbolický soud s KSČ a široce připomíná Norimberk; Hol. výslovně nezmíněn, i když domyslitelný; v kontextu se senátní žalobou na Klause; 22x15; NÁZORY; HP, NK

Zmínka velmi na okraj ohledně politických událostí v oné vile; (aktuální výměna vyznamenání mezi prezidenty); první komentář na dvoustraně; 8x22; NÁZORY; J

„Druzí hovoří o jejích zločinech, vyvražďování indiánů, Hol. a pasivita Církve je zmíněn jen jako inkvizici a nedostatečném protestu proti genocidě Židů.“ jeden z důvodů v obsáhlém textu kolem volby papeže; 19x27; NÁZORY; NA „To Hitler byl taky docela fajn chlapík, protože Celostránkový rozhovor Tachecí se Z. v Německu minimalizoval nezaměstnanost.“ „Ano, to Troškou; i na Parlamentních listech ihned

VI

A14; 40

máte pravdu. Postavil Německo na nohy. Ale nesmíte to brát globálně. Máme tady třeba osm věcí, z nichž čtyři jsou zavrženíhodné, ale určité věci pro ten svůj národ v tom dobrém udělal – dal jim najíst, postavil je na nohy…“

21.3. 0x č.68 22.3. 0x č.69 23.3. 1x „Obamův úspěch: Izrael se „Jad Vašem Obama s izraelskými představiteli č.70 SO omluvil Turkům za flotilu“; v jeruzalémském památníku holocaustu“ – popisek pod Adéla Dražanová; A7; 41 foto

25.3. 0x č.71 26.3. 0x č.72 27.3. „1x“ „Svátek v neděli? Dejme č.73 volno v pondělí“; Antonín Viktora; A2; 42

„Například poslankyni Heleně Langšádlové navrhl (poslanec Ladislav Šimela z ČSSD – pozn. P.K.), že když jeho návrh podpoří, bude on na oplátku hlasovat pro její nápad zařadit na seznam významných dnů Den památky obětí romského holocaustu.“

reagující roz. s F. Renčem, připouštějícím, že Trošku k tomu Tachecí částečně navedla; Hol. tak zřejmě domyslitelný, že počítáno bez uvozovek!; 29x43 (vč. čtveřice Třískových portrétů 18x24); PUBLICISTIKA; J

foto zcela odvislé od nadpisu i textu (i když v památníku Obama byl; v samotném textu neuvedeno); na fotografii zabírá jeho figura jen 5 cm výšky– dominantní pozadí vnitřku budovy; izraelská omluva ohledně zásahu Izraele vůči mezinárodnímu konvoji z humanitární pomocí Palestincům (vedeném tureckou lodí) z května 2010, kdy Izraelem 8 zabitých humanitárních pracovníků (někteří zastřeleni zezadu) ; 19x21 (včetně rozebírané foto 14x10 – tam nejvyšší Obama má 5 cm)); Z SVĚTA; HP

pokračující na článek z prvé strany (ten ale nelze brát do monitoringu); Langšádlová (z TOP 09); téma sledovatelné toliko v jedné části, tudíž tentokráte počítáno dohromady; 13x10; Z DOMOVA; RT, HP

28.3. 0x č.74 29.3. 0x č.75 30.3. 1x „Na Velikonoce 1943 se „18.dubna 1943 se ve varšavském ghettu, odkud ve dne úvaha od Hol. →povstání ve varšav.ghettu č.76 SO Židé rozhodli, že už nebudou v noci jezdily dobytčí vagóny s lidmi, kteří se za pár hodin (ale mimo výročí)→Kohoutova podpora Iz. ovce“; Pavel Kohout; A11; stávali potravou pro plynové komory a pak otopem pro Za války 1967→K. zastání se G. 43 spalovací pece, zabila ´podomácku´vyrobená bomba Grasse→kritika za přihlášení se k osmdesát německých vojáků. Byl to signál k povstání, Rabinovi→nechť se Blízký východ inspiruje v němž se několik set židovských chlapců a dívek poválečnou Evropou;; téma Hol. krajně ozbrojených jen pistolemi, granáty a dvěma kulomety pateticky zabírá 4 odst.; „221. Trilobit Pavla postavilo stále ještě gigantické síle wehrmachtu a SS.“ Kouhouta“; 8x12; NÁZORY; HP, MA 26 čísel v březnu Xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx 2.4. 1x „Jaká je minulost“; Karel „Jakoby by esesák řekl: Vyhladit Židy byl pokrok pro srovnání pro populaci nacismus x č.77 Steigerwald; A8; 44 maloměsto.“ komunismus (nelze nést duchem: kom. byl náš, kdežto nacismus nebyl zdejší); zmíněn i „Památník Terezín“ zapojivší se do vyučovacího procesu; Hol. v textu použit dvakrát (Pam.Ter. převážně v židovském smyslu); v článku ale Hol. není nosným tématem; 18x24; NÁZORY; MA, NK, Š 3.4. 0x č.78 4.4. 3x „Mění se kalendář, svůj den „27. leden: památky obětí holocaustu“ V článku uveden celiství soupis i s nově č.79 dostanou Palach i přidanými dny, tudíž je ve sloupku uveden i Komenský“; SKR; A2; 45 dosavadní „27. leden: památky obětí holocaustu“ (přesný přepis); 9x33 (vč. foto Palacha); Z DOMOVA; J „Přišel jsem vysvětlovat, ne ot.: „V roce 2002 Zeman srovnával palestinského lídra Historické souvislosti; dokonce dvojnásobně

VII

soudit“; Pavel Novotný; A11; 46

Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. Ačkoliv to popřel, (byť náznakově) zmíněný Hol.; dojem na nejen izraelští novináři pochopili význam jeho slov takto.“ čtenáře: fenomén Hol. tzv. visí kdesi ve Odp. „Neměl jsem šanci setkat se s prezidentem, jinde vzduchu – (byť alogično); z někdejších jsem o tom nemluvil. Budu velmi rád, pokud třeba na Zemanových slov zcela patrně, byť Malikí návštěvě u nás dojde český prezident k závěru, že jeho přidává souvislost účelovou; není to však srovnání nebylo správné (…)“ Ot.: Pozvete ho do stěžejní část rozhovoru; rozhovor Pavla Palestiny?: Odp.:“ Pozvání samozřejmě musí přijít od Novotného s palestinským ministrem zahr. mého prezidenta. Ale jeho návštěva je jistě možná. Proč věcí Rijádem Malikí; 29x32 (vč. foto ne? Ať přijede a rozhlédne se. Snad zjistí, že Palestinci velvyslance 19x12); ZE SVĚTA; HP nemohou být vyhnáni ze své země jako jiní, jinde a před mnoha lety. (Zde Malikí naráží na jiný Zemanův výrok, podle kterého má Izrael za jistých okolností právo naložit s Palestinci podobně jako Československo se sudetskými Němci.I tento nejednoznačný výrok Zeman popřel. Byl pak podle všeho nejasně pochopen i v Palestině – pozn. Red.)“ „Trojan v nouzi, Töpfer na „Vypráví o holčičce odložené do nalezince, kterou si Töpfer je spoluscénáristou i hercem; o řadě“; Mirka Spáčilová; B9; počátkem 30. let vezme za vlastní židovský pár, advokát a dvoudílném filmu Jiřího Svobody; převážná 47 jeho manželka. Rodina si projde veškerá potupná omezení, část o holocaustovém filmu; 24x26 (včetně (…). Přestože se dívka nakonec dozví pravdu o svém dvou portrétů /Töpfer+Trojan/ dohromady původu, vědomě se rozhodne přijmout osud národa svých 24x14); KULTURA; KP adoptivních rodičů, který se tak stane také jejím národem.“ 5.4. 0x č.80 6.4. „1“ „O zlatotepci z Miroslavi, č.81 SO který nedá vadnout růžím“, jen 5 č. v Pavel Kohout; A11; 48 týdnu 8.4. 0x č.82 9.4. 1x č.83

„Země ztichla pro oběti hokaustu“; ČTK; A7; 49

„Když se Pavel narodil, bděly to nad duchovnem kostely myšlení nad člověkem v toku času; citace až obou velikých křesťanských církví a také synagoga. Teď z konce textu; Hol. jako odbočka z obsahu mu přišel blahopřát katolický pan farář a evangelický bratr textu – ale lze z kontextu celého článku vikář; rabín už ne…“ domyslet; 224. Trilobit Pavla Kohouta; názory; 29x13; NÁZORY; MA „V den vzpomínky na oběti holokaustu se včera v deset Článek jen 4 věty; o dvouminutovém hodin místního času na dvě minuty vše Izraeli zastavilo.“ zastavení času při tamním „Dni vzpomínky na oběti holokaustu +o současném „Pochodu živých“ v Osvětimi; ryze informativní text bez emotivních složek; Krátce; 4x7; ZE SVĚTA; V

10.4. 0x č.84 11.4.„1“ „Když vrazi křičí: Německo „´Musíme už konečně s těma cizincema něco udělat´říká č.85 Němcům“; Lucie Suchá; A7; ve hře Beate Zschäpe. Sedí zrovna s Mundlosem a 50 Böhnkurdtem v jejich bytě poté, co dohráli hru Pogromly, nacistickou obdobu Monopolů, zde však jednotlivá políčka nepředstavují hotely a ulice, ale koncentrační tábory. ´Pojďme jich pár odkráglovat´říká Uwe. ´To jsou moji chlapci, chválí nápad dívka.“

před počátkem soudu s NSU (v článku zkratka přeložena jako „Nacionalistické podzemí“); souvislosti na Hol. nutno domýšlet, navíc útoky skupiny ne proti Ž. – do monit. vřazeno duchem textu a likvidačním podtónem ke KT; 20x23 (včetně foto herců ve vizáži skinheads 24x12); ZE SVĚTA; PU, KP 12.4. 2x „´Operety z Terezína mě „´Byl to frankfurtský advokát (Max Kowalsky – pozn. uvozovky v nadpisu coby jeho citát; č.86 dostaly´“ ; Věra Drápalová; P.K.), který se svými písněmi slavil velké úspěchy za časů v projektu hudba od skladatelů B8; 51 německé Výmarské republiky. Později byl z rasových z terezínského ghetta; forma článku důvodů pronásledován, naštěstí se mu podařilo odjet do připomíná formu programu dvojdne, včetně Londýna. V koncentračních táborech však ztratil sedmnáct emotivních podrobností; 14x10 (včetně fota členů rodiny, jeho matka zahynula v Terezíně, připomíná 4x4 sólisty projektu „terezínské hvězdy“ Holzmair.“ Wolfganga Holzmaira); KULTURA; KP „Studentka našla dopisy, „Překladatelka, novinářka a spisovatelka Jesenská o soudobém nálezu dopisů Jesenské ; 10x11 které psala Jesenská prakticky objevila Franze Kafku, už v roce 1919 přeložila (vč. foto Jesenské 1x1); KULTURA; HN z koncentráku“; KLR; B9; jeho povídku Topič. V koncentračním táboře skončila za 52 napomáhání řadě židovských rodin.“ 13.4. 0x č.87 SO 15.4. 1x „Sudetoněmecký spolek už Ot.: „Nevadí vám, že sudetoněmecké sdružení má Rozhovor s dokumentaristou Davidem č.88 nemá v čele extrémisty. Jeho kontroverzní pověst?“ Od.: „Jenže za posledních deset let Vondráčkem, který je již nyní ochoten cenu přijmu“; SPA; C7; 53 se výrazně proměnilo. Třeba loni dostal takové ocenění převzít Cenu Franze Werfela za natočený

VIII

židovský spisovatel Max Manheimer, český občan dokument; 4x20 (vč. foto Vondráčka 1x1); Nového Jičína, který ztratil celou rodinu v Osvětimi a KULTURA; MA nedávno provázel Petra Nečase v Dachau. Přijal poctu s tím, že ještě před dvaceti lety by ji odmítl. A stejně tak to vidím já.“ 16.4. 1x „Dvacet vražd za sedm let. A „Proto bylo tak moc důležité, aby soud proběhl Celostránkové; o soudu č.89 nespočet ostudných chyb“; transparentně. Aby Německo, které se už sedmdesát let s Nacionálněsocialistickým podzemím; i Lucie Suchá; A10; 54 omlouvá za své zločiny z druhé světové války, nespadlo když mrtví z aktivit skupiny nebyli Židé; tak do kolonky ´útočiště neonacistů´.“ jasně prvotní motivací skupiny antisemitismus + obrat v článku navozuje především Hol., coby nejšastěji zmiňovaný zločin Německa z II.sv.v = počítáno bez uvozovek (i když v článku je citovaná věta jen okrajová); obrázky 29x15 (antinacistická demo.) a 21x12 (oběti skupiny); 29x43; PUBLICISTIKA; PU 17.4. 0x č.90 18.4. 1x „Nechtěný Ježíš má azyl ve „Ježíš je ukřižovaný na hákovém kříži popsaném jmény Tj. čerstvě odvolaný ředitel Ústavu pro č.91 Sněmovně“; JP; A3; 55 nacistických koncentračních táborů. ´Ukazuje hrůzu studium totalitních režimů Daniel Herman; nacismu zvláštním způsobem (…)´ poznamenal Herman.“ 14x10 (vč. 9x10 obrázek Ježíše s Davidovou hvězdou); Z DOMOVA; HP 19.4. 0x č.92 20.4. 1x + „Zůstali jsme sami. Polský „Připomněl (polský prezident – pozn. P.K.), že první první v zahraniční sekci (ten den i dvě strany „1“x č.93 odboj nám nepomohl“; informaci o vyhlazovacích táborech a holokaustu přinesl o bostonském atentátu; výroční k povstání ve SO Luboš Palata; A7; 56 na Západ polský odboj.“ varšavském ghettu; 19x29 (vč. foto 19x11 od AP – zadržení Židé v 1943); ZE SVĚTA; V

„Zázrak a strach“; Michal Musil; A10; 57

22.4. 2x + „Výrok dne“; A2; 58 „2“x č.94

„Severokorejští uprchlíci vyprávějí, a OSN ty zprávy víceméně potvrzuje, o hladomoru, kdy lidé jedli trávu. O koncentračních táborech, srovnatelných s nacistickými, kde jsou popravy kulkou, provazem, či dokonce ukamenování časté – vše pro výstrahu a za účasti dosud žijících ´zrádců´, tedy obyvatel tábora včetně dětí.“ „Není velký rozdíl, jestli sedím ve vitríně, nebo ne. Když lidé zjistí, že jsem Žid, začne se kolem toho točit konverzace.“

„Podívej, támhle ve vitríně posedává živý Žid“; Lucie Suchá; A7; 59

„Když lidé zjistí, že jsem Žid, hned se kolem toho začne točit téma konverzace. Někteří znervózní, nevědí, co si můžou dovolit říct. Jakoby skutečnost, že jsem Žid, automaticky znamenala, že umím vysvětlit pohnutky izraelské vlády nebo popsat historii holocaustu.“

„Zapomnění“; Luděk Navara; A8; 60

„Ano, nelze pochopit komunismus bez koncentráků a poprav, stejně jako nelze pochopit nacismus bez koncentráků a poprav.“

„Nehledejme v lidech dokonalost“; Alena Slezáková; A8; 61

pouze příměr bez bližšího specifikování KT pro Židy – uvozovky; 18x23; NÁZORY; MA, NK

Název rubriky; vlastně odkazování na další článek uvedený v monitoringu zvlášť; odkazuje na A7; počítáno proto v uvozovkách – byť je zřejmé vyústění; 4x6; Z DOMOVA; MA, KP Druhá strana zahraniční; článek o výstavě Židovského muzea v Berlíně; výstava neměla být o Hol. (???); nicméně je zřejmé, že výstava Hol. logicky končí; citát „exponátu“ jménem Denkel Peretz; plakáty zvoucí na výstavu s nápisem „Za všechno můžou Židi“; 19x18 (vč. foto Žida 4x6, který je momentálním exponátem; od Profimedia.cz); ZE SVĚTA; MA, KP

První článek uvedený v monitoringu o situaci kolem ÚSTR; jen obecně „koncentráky“ – není akcentováno, zda včetně židovského tématu -uvozovky; komentáře; 19x25; NÁZORY; MA, NK „V souvislosti s ´rabíny a velkostatkáři´poznamenejme, že životopis Marcela Eliade, rumunský fašista při pogromu v Jasech 1941, který však garda na svědomí proslulý religionistickou literaturou a nemá, zabili policisté a vojáci na 13 tisíc Židů.“ romány; člen meziválečné Legie archanděla Gabriela (přejmenované na Železnou gardu); pointa textu – i pozdější moudří lidé za

IX

mlada chyby; leč kupodivu její článek jej hodnotí jako pozitivní osobu!!!; Kalendář Aleny Slezákové; komentáře; 15x13; NÁZORY; J 23.4. 2x + „Ministr Gowin: Němečtí „Obvinění jak z časů nacistických koncentračních táborů, Citován podtitulek článku; zbytek článku „1“ č.95 vědci zabíjí polské bytosti“; tak vyznívají slova polského ministra spravedlnosti není o tématu v podnadpisu, nýbrž o Luboš Palata; A7; 62 Jaroslawa Gowina o tom, že Němci kupují v Polskou současných výzkumech; důvod uvádění byť embrya a dělají na nich pokusy.“ v uvozovkách – vyhlazovací tábory hlavně na území dnešního Polska, byť jiný odkaz na Židy chybí; 20x21 (vč. foto J.G. 4x8); ZE SVĚTA; HP „Po Židech chtěli nájem za „´Po návratu dostali Židé dopisy od amsterdamské rady, o nálezu bádání mladé studentky, citát dobu, kdy trpěli která je žádala, aby vyrovnali zpětně nájem,(…)“ v monitoringu citátem od oné (Charlotte van v koncentrácích“; ČTK; A7; den Bergová) ; podáno coby stylem 63 šokového objevu, byť na nevýrazném místě novin (druhá zahraniční v dole); 9x8; ZE SVĚTA; HN „Mnozí Poláci tehdy snad kalkulovali, že když se nacisté „Povstání v ghettu, tvář zabývají Židy, jim dají pokoj. Ve skutečnosti šlo o navazuje na včerejší text „Podívej, támhle ve jednoho Žida a dva čeští pořadí.“ vitríně posedává živý Žid“; pisatel v textu letci“; Luděk Navara; A9; 64 uvádí konkrétní příklad pomáhání Židům, avšak působí to tak, že pomáhající byli spíše výjimkou; 4x18; NÁZORY; MA 24.4. 0x č.96 25.4. 0x č.97 26.4. 1x „Klečím na kolenou a „Pokud se tak stane, mohla by být forografie srbského o omluvě srbského prezidenta Bosňákům za č.98 prosím, abyste nám prezidenta, jak klečí na kolenou před hroby srebrenických Srebrenici; až v závěru citované přirovnání odpustili“; Luboš Palata; A7; mužů, podobným slovem, jako bylo gesto německého Palaty, pokud Nikolič skutečně pojede do 65 kancléře Willyho Brandta. Ten v roce 1970 poklekl před Srebrenice, jak nyní slibuje; přirovnání pomníkem povstání ve varšavském ghettu. Brandtovo zvláštní vzhledem k polskému vztahu gesto pomohlo urovnat polsko-německé vztahy.“ k židovskému náboženství; 16x26 (vč. foto Tomislava Nikoliče 3x7 od Reuters); ZE SVĚTA; HP, MA 27.4. 0x č.99 SO 29.4. 1x „Osvobození Dachau“; „Téměř dvě třeny tvořili političtí vězni, téměř třetina byli Kalendář Aleny Slezákové; vlevo dole, č.100 Alena Slezáková; A8; 66 Židé.“ „Z českých zemí Němci do Dachau odvlekli 3 600 k výročí osvobození Dachau; převážně o lidí, včetně budoucích kardinálů Štěpána Trochty a Josefa politických vězních, ale židovská tématika Berana, továrníka Jindřicha Waldese (…)“ též zmíněna – jak obecně, tak jménem (J.W.) názory; 16x14; NÁZORY; V 30.4. 0x č.101 25 čísel v dubnu Xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx 2.5. 1x „´Odpustit Němcům? To by „A myslím, že maminka by mi nedovolila, abych odpustil. Navazuje na text MfD z 22.4.; rozhovor č.102 mamka nedovolila´“; Lucie Ale přes to všechno, co jsme zažili, dokáži mít s Němci s jiným „exponátem“ ve výloze než se Suchá; A7; 67 dobré vztahy. Pravda také je, že když jse měl trávit čas zmiňovaným 22.4. – Alexander Fried, nar. s velkou skupinou Němců v době mého léčení v lázních 1925, zpola vzpomínky na Hol., Fried v Sasku, nectil jsem se tam dobře.“ v textu působící coby důstojný a vzdělaný moudrý geront, bez principální zášti k Němcům, ale doslovný citát na otázku v názvu článku zní: (vedle); klasický text o Hol.; 19x28 (vč. životopisný box Frieda 4x8 + jeho obč. foto 1x1); ZE SVĚTA; J, KP 3.5. „1“x „Ten, který vrátil medaily“; „Ví hodně o holokaustu i prvorepublikových četnících. o strážníkovi, který na protest vůči amnestii č.103 Ivana Karásková; A4; 68 S těmi má svým pojetím služby hodně společného.“ vrátil prez. medaili; článek působící coby info o oživlém Mirku Dušínovi – jediná „spornost“ jakési jeho starogermánské tetování coby potenciální sympatie k ultrapravici, což text střelhbitě vyvrací, plus následuje citát ; reportáž; 29x43 (vč. foto

X

strážníka 18x14) –odečíst zcela jiný „vřízlý“ text 9x21!; Z DOMOVA; J 4.5. 0x č.104 SO jen 5.čísel v týdnu 6.5. 0x č.105

7.5. 5x č.106

Celá zahraniční dvoustrana o předstartu procesu s Beate Zschäpe (bez židovské tématiky), jen dole malý článek o útoku Izraele na S., - kuriózně působící složení dvoustrany „NETRADIČNÍ KOMIKS „Komiks líčí válečný příběh Anny Frankové podle jejího o aktuálním komiksovém vydání Deníku; Láska a bolest Anny deníku“ klasická upoutávka na s. A12, byť velikost Frankové“; Foto: Paseka; textu maximální, dolní polovina; toliko A1; 69 barevná kreslená – dojímavá s líbáním ilustrace 14x15 vč. ilustrace 14x14 (+ celý text k foto uvedený zde); TITULNÍ; KP „Hněv a smutek v procesu „´To narušilo naši důvěru v německý právní stát,´ Sice o procesu v Beate Zschäpe, nicméně roku“; Miriam Zsilleová (v (předseda Řecké obce v Mnichově – pozn. P.K.), když Hol. uvedenými hned dvěma citáty dosazen, kooperaci SME.sk); A7; 70 pokládá za zástupce turecké a židovské komunity černý proto počítáno bez uvozovek; kromě věnec před soudní budovu.“ + „V prvním případě soudil v článku jmenovaných slovenských vesnic (soud v téže budově – pozn. P.K.) Slováka Ladislava Nižňanskému přičítána aktivita při Nižňanského, který měl být jako velitel nacistické nařizování židovských poprav v Kšinná jednotky Edelweiss zodpovědný za masakry ve vesnici (nikoliv v článku – pro mírně znalejší Ostrý Grún a Kľak.“ čtenáře-téma v tisku v nedávných letech); 20x22 včetně foto Beate Z. 14x18 (ag. Reuters); ZE SVĚTA; PU „Německá policie zadržela „Německá policie včera ve Stuttgartu zadržela ´dozorce´ z Osvětimi“; ČTK; třiadevadesátiletého muže, který byl údajně za druhé A8; 71 světové války dozorcem v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi.“ „V ráji, kde plánovali peklo na zemi“; Jana Bendová; „A tady (myšleno Wannsee – pozn. – P.K.), uprostřed té A14; 72 rajské krásy, se v roce 1942 rodil plán koordinace největšího vražedného masakru v dějinách lidstva – vyhlazení evropských Židů.“ „V poslední části knihy se stává hlavním hrdinou právě „Nejčtenější deník Annin otec, který zvažuje vydání, pracuje s několika v bublinách“, Klára textovými verzemi, jenž po sobě jeho dcera zanechala.“ Kubíčková, A12; 73

9.5. 0x č.107 10.5. 0x č.108 11.5. 0x č.109 SO jen 5 čísel v týdnu 13.5. 1x „Zničit, spálit. Jen vznikly, „Zavádí nový pojem bibliokaust, tedy spojení výrazů č.110 už vadily“; Klára Kubíčková; biblio a kaustos, slovo vytvořené podobně jako C10; 74 holokaust.“ + „Druhá světová válka patří k nejhorším obdobím ´mazání paměti´“

onen se však tvrdí, že tam byl kuchařem; čtvrté místo na seznamu Střediska Simona Wiesenthala; 5x8; ZE SVĚTA, PU, HN Črta souvislost aktuálnosti s Beate Z. se musí domýšlet (konkuruje předvečer 8.5.), nicméně zřejmě souvislost spíše ano; názory a komentáře; 8x13; NÁZORY; V článek, nová forma vydání i kniha částečně proti revisionismu – dle citátu; foto od nakl. Paseka, kultura; bez procent; 23x18 (vč. 14x15 ofocených částí komiksu – konkrétně milostné, nikoliv intimně-tělesné, pasáže); KULTURA; KP

; představení publikace o fenoménu likvidace knih v celých dějinách; zavádí termín „bibliokaust“; v seznamu nežádoucích jsou zmiňována jména židovských emigrantů-pisatelů- aktivistů v kontextu na éru nacismu (Max Brod); 29x12; KULTURA; KP 14.5. „1“x „Pro oběti nacismu“; Kardinál Dominik Duka a téměř stovka dalších si na místě Je to toliko popisek pod fotkou; 14x22 (vč. č.111 Slavomír Kubeš; A4; 75 bývalého sběrného tábora pro Romy v Letech u Písku foto z místa 14x19); Z DOMOVA; V, NA, připomínali oběti nacismu.“ RT 15.5. „1“x „Operace Maturita: nahrávky „´Nelze připustit stížnost, že školák neví, jak neblaze O maturitě z češtiny, kde se ona znalost č.112 a přísahy“; Kateřina vstoupily do dějin koncentrační tábory´, poukazuje pokládala za samozřejmou; okrajová

XI

Frouzová; A4; 76

Kostečka, že úkoly byly v pořádku.“

16.5. 0x č.113 17.5. 3x „Muž roku ´89“; Luděk č.114 Navara; A1; 77

spornost testů v článku; 14x10; Z DOMOVA; J, Š

„Valtr Komárek na vlastní kůži poznal válku, holokaust, 1 úvodník!!!; Předmluva k nekrologovým komunistické poblouznění.“ A2 a A3; Hol. zde jen jednou větou; 27x22 (vč. foto portrétu 14x17); TITULNÍ; N „Profesor, ekonom, snílek, „Nevlastní otec ho zachránil od koncentračního tábora nekrolog; velký prostor v textu k jeho politik, revolucionář i rádce (nadpis kapitoly – P.K.) Dokonce přežil svou vlastní smrt. židovství, i když dle monitorujícího (tj. Che Guevary“; Luděk Jako židovské dítě měl totiž skončit v koncentráku. Ale subjektivně!) během Komárkova života – i Navara; A3; 78 jeho otčím se prohlásil za jeho skutečného otce, a tím mu života jeho syna - nepříliš známý fakt; 29x29 zachránil život. Do plynové komory nešel. (…) Komárek (vč. foto V.Kom. 24x14 a sloupků); se musel vyrovnat nejen s tím, že málem přestal existovat, Z DOMOVA; N ale i se svým židovským původem, o němž původně nevěděl. A s antisemitismem ve svém okolí, samozřejmě.“ „Valtr Komárek“; Vladimír „Tragédie ho potkala hned v dětství, když jako jediný Nekrolog z někdejší ODA; patetično na úkor Dlouhý; A10; 79 logiky; okrajově; názory; 20x27; NÁZORY; z rodiny unikl holokaustu a byl celou válku skrýván N moravskými sedláky.“ 18.5. 1x „Studenti chtějí Nobelovu „Tamní studenti (říčanského gymnázia Open Gate – pozn. souvislost s jeho narozeninami a chystaným č. 115 SO cenu pro Wintona, vysílá o P.K.) totiž usilují, aby Wintona nominovali na Nobelovu spotem CNN na druhý den o něm i o petici; nich CNN“; VEV; A5; 80 cenu, na petici sesbírali už téměř 200 tisíc podpisů“ 4x20 (vč. foto 4x3 Wintona, zřejmě se zachráněným dítětem); Z DOMOVA; W, Š 20.5. 3x „Osmdesátník míří na Někdejší dozorce koncentračního tábora v Osvětimi Hans Název rubriky: „Vítěz & poražený dne“; č.116 Everest. Dozorce z Osvětimi Lipschis, kterého zatkli počátkem letošního května, byl odkaz na text z A7; zřejmě vytaženo z textu obviněn“; obviněn z napomáhání k 9515 vraždám.“ ČTK na A7; 4x9 (vč. foto portrétu 2x3 ČTK; A2; 81 horolezce + 2x3 Lipschise); !Vítěz a poražený dne“; Z DOMOVA; PU „Sir Nicolas Winton, který včera oslavil 104. Narozeniny, Krátce; židovské téma dál konkretizováno; „Hrdina Nicolas Winton zachránce 669 dětských životů před jistou smrtí.“ citovaná první věta románovým, nikoliv oslavil 104. narozeniny“; vědecko-historickým, jazykem; Krátce; ČTK, A6; 82 4x10; ZE SVĚTA; V, W „Údajný dozorce z nacistického vyhlazovacího uvozeno již z A2 – tudíž takto odvozeno autorství; mimo jiné jeden „Dopomohl k 9515 vraždám, koncentračního tábora Osvětim Hans Lipschis, kterého policie zadržela počátkem května, je viněn z napomáhání z inkriminovaných devíti transportů byl viní bývalého dozorce z terezínského ghetta; Slovo „údajný“ versus z Osvětimi“; ČTK; A7; 83 k vraždě v 9515 případech.“ ; „Při příjezdu transportu z Terezína přitom měl údajně ´přinejmenším pohotovost´.“ „přinejmenším pohotovost“ – křečovité působení článku po objektivitě; 4x17; ZE SVĚTA; PU, HN 21.5. 0x č. 117 22.5. 0x č. 118 23.5. 1x „Poslední sbohem Valtru „Ještě jako židovský chlapec se musel skrývat, aby unikl Trojice přetištěných smutečních projevů č. 119 Komárkovi“; A15; 84 deportaci do koncentračního tábora, a tato životní M. Zeman citován (M. Komárek ani B. zkušenost by mnohého traumatizovala do konce života. Sobotka nikoliv); dohromady všechny tři: Od se tehdy obrátil k první ze svých nadějí“ citátem Zeman omlouvá jeho vstup a pobývání v KSČ do šedesátých let; (29x20 vč. letošní foto s rakví 13x9); NÁZORY; N 24.5. 0x č. 120 25.5.1x „Vše, co zbylo po otci“; „V berlínském židovském muzeu je poprvé vystavena o vystavění knihy čtr terezínského ghetta č. 121 SO Lucie Suchá; A7; 85 kniha, kterou kreslil v terezínském ghettu Bedřich Fritta v berlínském židovském muzeu + o vzniku pro svého syna. Na jejích stránkách vytvářel svět, který si oné knihy; 25x21 (vč. črty terezínského pro něj přál. Za zobrazování toho skutečného byl poslán ghetta 20x12 + 4x8 portrét pražského do Osvětimi.“ starce); ZE SVĚTA; KP 27.5. 0x č. 122 28.5. 0x č. 123 29.5. 0x č. 124 30. 5. 0x č. 125

XII

31.5. 1x „Berlín dá miliardu obětem „Němci už jim zaplatili okolo sedmdesáti miliard dolarů.“ Nadužívány slova „kolem“ – ač v počtech + „1“x č. holokaustu“; Luboš Palata; „Také v Česku se vzhledem k vysokému průměrnému Hol. to působí zvláštně coby i možné 126 A11; 86 věku lidí, kteří holokaust zažili na vlastní kůži, počet těch, navyšování; velké písmo – u textu tabulka, jimž je tato péče poskytována, rok od roku snižuje.“ kde je písmo tučně zvýrazněno; aktuálně: „Berlín také souhlasí s rozšířením penzijního programu rozšiřování lidí s nárokem na ony příspěvky; pro oběti holokaustu, z něhož dosud mohli dostávat 29x11; ZE SVĚTA; J, HP důchody pouze lidé, kteří žili v ´uzavřených ghettech.´ Ted však Němci přistoupili na to, aby byly penze vypláceny i lidem z ´otevřených ghett´, protože i v nich panovaly srovnatelné podmínky.“ (v tabulce: „Během holokaustu, který byl aplikací ´konečného řešení židovské otázky´ZEMŘELO KOLEM ŠESTI MILIÓNŮ ŽIDŮ.“ „Trochu jiný Kupka. Za „Waldesovu sbírku zkonfiskovali nacisté, po válce se stala O vydražení obrazu, kde v textu připsána devět miliónů“; Václav majetkem československého státu a do sbírek ji dostala zmínka o historii obrazu; subjektivně: Hnátek; B9; 87 Národní galerie v Praze. Waldesovi dědicové se k cenným židovský původ Waldese široce znám(méně uměleckým předmětům včetně obrazu Antropoides dostali veřejnosti známo jeho vykoupení z KT), ač během restituce v roce 1996.“ v článku původ nezmiňován; 29x19 (vč. foto obrazu 19x18); KULTURA; J 25 čísel v květnu Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 1.6. 0x č. 127 SO 3.6. 0x č. 128 4.6. 0x č.129 5.6. 0x č. 130 6.6. 0x č. 14 stran povodně – pouze 7 krátkých textů 131 jiného tématu 7.6. 0x č. 132 8.6. 1x č. „(Ne)spravedlivé vracení „Příbuzní Židů, kteří skončili v plynových komorách.“ úvaha o oprávněnosti navracení majetku 133 SO majetku“; Luděk Navara; církvím, autor vedlejšími vsuvkami lituje, že A11; 88 není možné odčinit i znárodnění 1948, důsledky měnové reformy či Hol.; ony skupiny jmenuje; 29x20 (včetně ilustrace vah spravedlnosti 18x22); NÁZORY; NA, MA 10.6 0x č. 134 11.6. 0x č 135 12.6. 1x „Zdeněk Rotrekl“; Milan „K mým nejsilnějším zážitkům patří poslech jeho Již bez speciálních stran povodní; Nekrolog č.136 Uhde; A10; 89 rozhlasové hry Popis pohřívání mýdla a kostní moučky za katolického básníka a vězně 50.let, kde (1993), vrývavé panychidy za oběti nacistického třeštění i okrajově toto; AVŠAK existence židovského za všechny pozdější oběti podobně motivovaného násilí.“ mýdla zpochybněna již v LIPSTADTOVÁ, D. E. Popírání Holocaustu. Smrtící útok na pravdu a paměť. Praha - Litomyšl: Paseka, 2001. s. 237. ISBN 80-7185-402-6. (v Aj D.L. vyšla už 1993); 19x24; NÁZORY; N 13.6. „1x“ „I pes Tonda přijel tehdy „´Jsem na tu svou zem, kterou jsem musel dvakrát opustil, Garde Jany Bendové; k výročí referenda č.137 z Paříže“; Jana Bendová; abych nezahynul, zase jednou hrdý´.“ + „Tigrid kvůli k EU; Tigrid jako ukázkový demokraticky A12; 90 nacistům a pak kvůli komunistům strávil velký kus života uvědomělý občan – jeho připomínaný v cizině. Nechtěl. Musel.“ židovský původ, tudíž návaznost na Hol., obecněji znám, první přejatý citát od Tigrida; Hol. jen nenápadně; 16x15; NÁZORY; NK, MA 14.6. 2x „Tohle Nečas nepřežije, „Ještě včera před jedenáctou hodinou předsedky souvislost článku s vládní krizí; Hol. se č. 138 šeptali poslanci a prchli Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) na tiskové vtěsnal jen odstavcem; 25x17 (včetně foto z práce“; Jakub Pokorný, konferenci klidně mluvila o další nominaci na Nobelovu 9x7 nesouvisející s Hol.); Z DOMOVA; HP,

XIII

Michaela Svobodová; A6; 91 cenu pro zachránce židovských dětí Nicholase Wintona. W To už však všechny dávno zajímal spíče policejní zátah na Úřadu vlády.“ „Netanjahu otevřel „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včetně slavnostně přepis slova přesný; zřejmě obrázky mrtvým v Osvětimi výstavu o otevřel v muzeu v polské Osvětimi novou stálou výstavu o nakreslené od živých; 8 stránek věnováno holokaustu“; ČTK; A12; 92 holokaustu.“ „Původní výstava vznikla v Osvětimi v 60. zcela krizi (včetně všech komentářů); i letech 20. století a byla již zastaralá, proto se izraelská všechny zbývající stránky (vyjma Kultury) vláda rozhodla pro její vylepšení. Součástí výstavy jsou částečně kontaminovány krizí – mimo krizi mimo jiné některé z obrázků nakreslených 1,5 milionu jen 4 články na domácích a 5 na židovských dětí, které byly zavražděny během zahraničních (2 články běžné + 3 Krátce); holokaustu.“ 4x10; ZE SVĚTA; KP 15.6. 0x č. 139 SO 17.6. 0x č.140 18.6 1x č. „Francouzská herečka natáčí „Milostný příběh zasazený do osvětimského o natáčení onoho filmu – uvedená citovaná 141 s Mádlem romanci Colette“; koncentračního tábora vypráví podle tvůrců ´o dvou deskripce připomíná motto V.H. ; natáčeno SPA; B10; 93 odlišných podobách lásky, ale též o tenké hranici mezi dle literárního námětu Lustiga; 10x29 (vč. dobrem a zlem, pravdou a lží, náklonností a nenávistí´.“ + foto 10x17 z natáčeného filmu, kde herečka „Film je inspirován osudem slavných vězňů Alfreda ve vězeňských šatech); KULTURA; KP Weltzera a Rudolfa Vrby, který se podařilo z Osvětimi uprchnout a odhalit světu zločiny, jenž se tam děly.“ 19.6. 1x „Válečného zločince Maďaři „Osmadevadesátiletý László, nebo jak píší Slováci jeden z nejpatetičtěji napsaných textů, i č.142 zažalují, ale Slováci ho chtějí Ladislav Csatáry, bude postaven před soud, tedy hned před když umístěn dole; vládní krize 7 stran hned zavřít“; Luboš Palata; dva. V červenci, v nepřítomnosti, v Košicích a v září (včetně komentářů); 15x14 (vč. foto A8; 94 v Budapešti.“ „Osobně pak vedl deportací asi 15 tisíc Židů jmenovaného 4x5); ZE SVĚTA; PU do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, podílel se na jejich týrání, mučení a také na popravách židovských vězňů v Košicích.“ „(…) figuroval na prvním místě Wiesenthalova seznamu hledaných válečných zločinců.“ 20.6. 0x č. 143 21.6. 0x č. 144 22.6. 0x č. 145 SO 24.6. 1x „Některé školy ji zakazují „Dokáže si poradit s tématy, jako je holokaust, rasismus, O momentálním vyjití dystopie-románu č. 146 jinde jde o povinnou čtebu“; smrtelná nemoc nebo právě život pod dozorem krutého Dárce v Čj (v Aj 1993); bez procent; první Klára Kubíčková; C8; 95 totalitárního systému. Ten je ústředním tématem románu citát o autorce, poslední citát byl přesně Dárce.“ „Jedna (tj. cena pro autorku – pozn. P.K.) byla za takto (tj. nepřesně) zvýrazněn v okénku příběh z koncentračního tábora Spočítat hvězdy, druhá uprostřed ve velikosti záležitost 3 strany; právě za Dárce.“ „Umí si poradit s tématy, jako je celkový text 15x21 - vzhledem holokaust, rasismus, smrt nebo život pod dozorem krutého k zvýrazňujícímu okénku (4x3) počítáno systému“ bez uvozovek; KULTURA; KP, Š 25.6. 1x „Odsun Židů i estábácké „A tehdy malá Anna Krmeníčková sledovala, jak se do článek o současné aktivitě členky č.147 věznice. Anna Honová to čtvrtě přesunuje stále více Židů z celé Moravy. Přestože to Konfederace politických vězňů spočívající zažila“; Jana Fuksová; A5; bylo zakázané, rodina jim půjčovala knihy a doručovala v besedách na školách o éře bolševismu; 96 poštu.“ téma Hol. upozaděno za KSČ; 19x10 (vč. foto Honové ve stáří 1x1); Z DOMOVA; Š, NK 26.6. 0x č. 148 27.6. 0x č.149 28.6. 1x „V Buenos Aires uspěla „Celovečerní dokument Nickyho rodina získal cenu na 10. Celý text; Krátce; 4x7; KULTURA; KP; W č. 150 Nickyho rodina“; KT; B7; 97 Festivalu evropského filmu v Buenos Aires. Film o zachránci 669 dětí především židovského původu z předválečného Československa v roce 1939, siru Nicholasu Wintonovi, a příbězích zachráněných, vznikl v koprodukci s RTVS a ČT. Promítal se už na více než sedmdesáti festivalech, současné ocenění je jeho pětatřicátou trofejí.“ 29.6. 0x Vláda 3 stránky č. 151 SO

XIV

25 čísel v červnu Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx 1.7. 0x č. 152 2.7. 0x č. 153 3.7. 0x č. 154 4.7. 1x č. „Velký sešit“; Mirka 155 Spáčilová; A12; 98 Posl.č.v týdnu! – jen 4 čísla v týdnu 8.7. 0x č. 156 9.7. 0x č. 157 10.7. 2x „Právník, stavebník a č. 159 energetik. Těm teď ´dluží´ Fischer“; Jan Novotný (s přispěním Jany Klímové); A3; 99

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

„Právě do rodiny filmového rozdírání, ovšem obsahově silného a vytříbeně ztvárněného, spadá maďarské drama na téma holokaustu. Chlapce-dvojčata ukryjí rodiče za války na venkovskou samotu k babičce, kterou nikdy neviděli, na dohled od tábora za ostnatými dráty. Neskutečná síla provede sourozence fyzickými útrapami, kdy se navzájem bijí, aby zocelili těla proti ranám od dospělých.“

Písmeno u strany správně; 5 filmů ve sloupkové rubrice „Karlovarská soutěž podle Mirky Spáčilové“; hodnocení 65%; z pěti filmů v rubrice pouze dva měly více - 70%; 4x6; KULTURA; KP

„Budoucí ministr financí Jan Fischer dokázal během několika posledních dnů zcela vymazat své dluhy z neúspěšné prezidentské kampaně. POMOHLI MU S TÍM LIDÉ S OBCHODNÍMI VAZBAMI NA STÁT a také 78letý David Sivor, který přežil holokaust.“ „Dva miliony poslal Fischerovi 78letý David Sivor, člen Českoizraelské obchodní komory, rodák ze Slovenska, který přežil holokaust. Jeho syn Omri vede pražskou developerskou společnost Daramis.“

Článek na jedné ze dvou stran, které jsou P.K. zároveň i počítány jako zcela věnované vládní obměně (byť mají běžnou kolonku „Z domova“); první z citátů je podtitul článku, zvýraznil P.K. (původně červená); dojmem P.K. pramenícího z konkrétního článku v rámci vydání i atmosféry týdnů, působící až coby náběh novináře k antisemitismu; původ nového min.financí J.F. není veřejnosti neznámý, byť nekorektní o něm hovořit ; počítáno bez uvozovek, byť ve zcela nečekaném smyslu; 19x14; Z DOMOVA; PU O zastavení stíhání z důvodu, že byl odsouzen již jednou v 1948; citován rozsudek z 1948; 10x19; ZE SVĚTA; PU

„Válečný zločinec Csatány „´Zjištěné osoby v počtu 13 až 14 tisíc nechal s v Maďarsku vyhne soudu“; odtransportovat do koncentračního tábora s úmyslem Luboš Palata; A7; 100 přivodit jejich smrt plynem. Mezi nimi byli starci, děti, kojenci a osoby nemocné,´ uvedl tehdy soudce Ferdinand Lom.“

11.7. 0x č.159 12.7. 0x č. 160 13.7. „1x“ „Praha Berlínem poražená“; „Berlínu rostou křídla,Praha kypí omezeností provincie. Haiku Karla Steigerwalda; 16x15; č.161 SO Karel Steigerwald; A10; 101 Projděte Václavákem. V Berlíně všude reakce na NÁZORY; MA nacistickou minulost. Památníky, muzea, instalace v plenéru, na ulicích. Minulost nepěkná jako ta naše. Berlín dává najevo,že o ní ví, že ji analyzuje, zkoumá, odvrhuje.“ 15.7. 2x „Zeptejte se někdy Roma: „Připomíná mi to 20. a 30. léta minulého století, kdy rozhovor je tématicky propojen z článkem č. 162 Jak se máš, kolik máš dětí?“; jasnozřiví lidé zřetelně cítili, že atmosfér houstne.“ + „Já (bez. Holo.) o situaci v Č. Budějovicích – Vladimír Ševela; A4; 102 jsem Žid, narodil jsem se v Terezíně, mí nejbližší odešli z tohoto světa v krematoriích koncentračních táborů.“ „Třetí protiromský víken na sídlišti přinesl šedesát zadržených“ (vj); - do rozhovoru o tématu nápravy soužití s romskou menšinou, ústící do tématu ČB, Gál vsunul Holo.; foto 20x11 (policisty odváděná rozcuchaná běloška v ČB; 7x5 (pokojně sedící a usmívající se Romové) ; 10x10 (policisté na

XV

koních); Vladímír Ševela vede interview s Fedorem Gálem; 19x33 (vč. tří foto z Budějovic – 19x12 zadržená, 6x5 zúčastnění Romové, 9x9 policie na koních); Z DOMOVA; HP, RT

„Babákovi to nějak ujelo“; Jan Jandourek; A12; 103

16.7. 0x č. 163 17.7. „1x“ „Papiňák plný negativní č.164 energie“; Josef Kopecký; A10; 104

„Je to něco jiného, než kdyby řekl o Kalouskovi, že je − lakomý jako Skot, nebo o celé vládě, že zavedla turecké hospodářství. Skoty ani Turky nikdo nelikvidoval ještě za reakce na Babákovu průpovídku shazující Kalouska a relativně smírně tolerující J.F. života pamětníků po milionech. coby min. financí; druhá strana komentářů – reakci na text objevující se na A2; Hol. z textu, z celistvého konkrétního vydání MfD, i atmosféry novin posledního měsíce až krajně nepřehlédnutelně plynoucí – tudíž počítáno bez uvozovek; 4x18; NÁZORY; HP, MA „On sám (prezident – pozn. P.K.) je naopak gosudar, samovládce z carského Ruska, který se ale chová jako nacisté v roce 1933 nebo komunisté v únoru 1948. Žádný Žid nemůže být podle poslance již skoro nikoho nezajímavších Věcí veřejných Michala Babáka horším ministrem financí než Miroslav Kalousek.“ + „Tam se pozastavil (prezident – pozn. P.K.) i nad heslem Čechy Čechům, v jehož pozadí vidí nacistický slogan Jude raus.“ + „Už jako zvolený senátor oprášil (Tomio Okamura – pozn. P.K.) svůj starší nápad, že by měli (Romové – pozn. P.K.) usilovat o vlastní stát.“

I když žádný přímý odkaz na Hol. není, stejně jako přímá spojitost s finálním vyznění ne, abnormální množství bodů spojitelných a obvykle s Hol. spojovaných činí dle P.K. dojem abstraktního guláše v papiňáku; UKÁZKA KATEGORIZOVÁNÍ DLE SUBJEKTIVITY ; Štouch Josefa Kopeckého; Vláda 1 stránka 17x15; NÁZORY; HP, MA, NK

18.7. 0x č. 165 19.7. 0x č.166 20.7. 0x 167 SO 22.7. 1x „Už nikdy jako ovce“; Alena „Judenrat, židovská rada v ghettu, dostala od Němců Kalendář Aleny Slezákové; Ilustrace krajní č. 168 Slezáková; A10; 105 příkaz připravit každý den šest tisíc lidí – včetně dětí – tendenčnosti; Typický text k ilustrování k deportacím na východ. Předseda Judenratu Adam tendenční geneze: Hol. (včetně vydírání Czerniaków spáchal sebevraždu, aby se na tomto hnusu dětmi) – bezbrannost a maximalistická nemusel podílet.“ „ + “Dne 18. dubna 1943 ghetto morálka – byť tu a tam i za II.sv.v.ozbrojený obklíčili němečtí vojáci a polští policisté, neboť odpor – poválečné izraelské násilí jen následující ráno měla začít likvidace. Ale tentokrát se Židé z nezbytnosti – argumentace OSN vzbouřili. Téměř měsíc vzdorovali mnohonásobné a po Palestinci se „zavrženíhodně“ nechtěli o zuby ozbrojené přesile a jejich odhodlaný boj se navždy svou zem rozdělit, byť Židé se v polovině zapsal do historie jako jeden z nejstatečnějších lidských XX. st. se svými územními požadavky činů. Tam někde v atmosféře naprostého zoufalství a (uspořádaností textu logicky i odvozenými vzdoru se rodila věta ´už nikdy jako ovce´, jež se stala z Hol.) „velkoryse“ uskrovnili – heslem všech, kteří přežili holokaust, i jejich potomků.“ ; maximalistické patetično před závěrem; Závěr: „Už nikdy jako ovce…. Jen kdyby ten kotel závěr coby zjevné subjektivní obavy autorky jménem Palestina pořád nehrozil výbuchem.“ o budoucnost Izraele; Kalendář Aleny Slezákové;10x16; NÁZORY; HP, MA 23.7. 0x č. 169 24.7. 2x „Pomozte nám je najít, žádají„Cílem akce s názvem Operace poslední šance II je až okatě připomínající bolševickou č. 170 lovci nacistů Němce“; Petr vystopovat dosud nedopadené nacistické zločince a propagandu se jménem Pavlíka Morozova, Janoušek; A7; 106 postavit je před soud.“ + „Odměny se poskytuje za udavšího svého přímého předka (nejisté – informaci, která povede k potrestání zločince z podílu na propaganda tvrdila otce); okatost kvůli holokaustu , může v maximální výši činit až 25 tisíc eur mezititulku; 24x20 (vč. foto 8x12 Efraima (650 000 korun).“ ; „Upozornil na svého dědu“ Zuroffa - šéfa Centra Simona Wiesenthala); (mezititulek) „Jednou Zuroff dokonce zažil, že mladý ZE SVĚTA; PU

XVI

Němec Centrum upozornil na válečné přečiny svého dědy“. „Nasazování psí hlavy za vypálení Malína“; Josef Mlejnek; A12; 107

článek ohledně likvidace Českého Malína a o „Na Volyni probíhal za druhé světové války krutý boj všech proti všem. Němečtí nacisté likvidovali nemilosrdně dnešním výkladu, že se na masakru v Malíně Židy a s příslušníky méněcenného slovanského ´materiálu´ podíleli i Poláci; 24x4 (vč. celistvého textu 4x21 nalézá ve v textu reklama, text zacházeli tu lépe, tu hůře. (…) Ukrajinští nacionalisté celistvý); NÁZORY; J hubili Židy a v ukrutnosti si nijak nezadali s nacisty.“

25.7. 0x č.171 26.7. „1“x „Výbor OSN vyzval „Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich č. 172 k uzavření vepřína v Letech v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do u Písku“; ČTK; A4; 108 Osvětimi.“ 27.7. 0x „Vydavatelé Hitlerových „Kvůli vydání knihy Adolf Hitler: Projevy podezírá č. 173 SO projevů míří k soudu“; ČTK; policie dvě osoby z přečinu popírání, zpochybňování, A2; 109 schvalování a ospravedlňování genocidy.“ 29.7. 0x č. 174 30.7. 0x č. 175 31.7. „1“x „Zemřela Věra Koktová, č.176 herečka z Chalupářů“; Anna Kotová; B9; 110 25 čísel v červenci Xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx 1.8. 0x č.177 2.8. 0x č. 178 3.8. 0x č.179 SO 5.8. 1x „ Z Futurologického č.180 kongresu si udělali rozcvičku; Mirka Spáčilová; C8; 111

6.8. 1x č.181

Obsah textu v nadpisu, druhá půlka jen opakování hist. info; 4x12; Z DOMOVA; HP, RT O úkonech trestního řízení; není tam zmínka o žádném směru genocidy – čtenáře napadne Hol. (je to včleňováno z pozice blíže neobeznámeného čtenáře); Z DOMOVA; PU, R

„Na konci 40. let se objevila coby jedna z vězenkyň terezínského gheta ve filmu Daleká cesta, debutu divadelního režiséra Alfréda Radoka.“

toliko zmínka v nekrologu; 4x20 (vč. foto portrétu herečky 4x5); KULTURA; N

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

„Než v dlouhých polemikách rozeberou ´svobodu volby´, podívají se na předskokanku příštího trendu, už ´umělou´ Michelle Williamsovou, s profesním cynismem pohovoří o uměleckých cenách, které se získávají jen ´za holokaust ´, a proženou hrdinku důvtipně stylizovaným skenerem, uplyne hodina – zcela bez Lema.“

O filmu „Futorologický kongres“; režisér Ari Folman; s Ho. nemá film nic společného – děj o hypotetickém filmovém průmyslu budoucna kdy ji nejsou třeba živí herci; 60%; 24x18 (vč. obrázkové „foto“ animovaných herců 24x7 a 4x4); KULTURA ; KP první článek stránky názorů vlevo nahoře (dříve „Názory vyjadřující stanovisko redakce“); téma romských paterčat vyústí v textu do tématu Hol.; Hol. coby zbraň morálky; 8x24; NÁZORY; MA, RT

„Pětinásobné požehnání a „Na té dovolené jsme navštívili i výstavu obrázků, které nenávistná štvanice“; namalovaly židovské děti v koncentračních táborech. Monika Binarová; A10; 112 Moje devítiletá dcera nebyla schopná pochopit, proč někdo tyto děti zavřel na tak hrozné místo, že většina z nich se už nikdy nevrátila. Milá dcero, tehdy to možná začalo nějak podobně.“

7.8. 1x č. „Kladivo na Hitlera“; Luděk „Pro mladého nácka, který se dostane do křížku se 182 Navara; A11; 113 zákonem a který se snaží svým pochybným jednáním získat falešnou důležitost, je bezpochyby největším trestem jít uklízet do Terezína, aby se mu tam školáci smáli. (nový odstavec) Pokud soud uzná, že je nutné potrestat vydavatele, je logickým trestem přesměrování zisku na pravý opak původně zamýšleného – pochybně vydělané peníze poslat židovským obcím nebo na podporu

XVII

(texty v témž čísle o stíhání za vydání „Hitlerovy projevy“ nepočítány, neboť ve spornostech pro hodnocení pro tento monitoring přiklonění se, že články nebyly o Hol., nýbrž subjektivně působily o vztazích toliko česko-německých); MA, PU Úvaha o chystaném procesu s vydavatelem Hitlerových projevů; zjevné, že autor si je vědom nadsázky ve svém návrhu vůči vydavateli; citát ze závěru; Vláda 3 strany (včetně jedna strana komentářů); 23x11; NÁZORY, PU, MA, Š

projektů připomínajících oběti holokaustu.“ 8.8. 0x č.183 9.8. 0x č. 184 10.8. 2x „Němci vyšetřují šest „Přesto německé úřady nyní vyšetřují šestici někdejších č.185 SO dozorkyň z Osvětimi. Půjdou dozorkyň z koncentračního tábora v Osvětimi.“ „´Naše za mříže?“; Michal Bělka; vyšetřování stavíme na to, že kdo sloužil v koncentračním A8; 114 táboře jako dozorce, podílel se na vraždách´, řekl britskému deníku The Times vyšetřovatel Thomas Will.“ „Právě v tamních plynových komorách zavraždili naprostou většinu z více než 1,1 milionu obětí.“ „Podivné retro slov a „Co si myslí průměrní Češi a Češky“ (mezititulek) pocitů“; Vladimír Kučera; „´Vždyť on ten Stalin a jeho nohsledi vlastně nebyli tak A11; 115 špatní. Byl za nich pořádek a vždycky kus žvance, přece! Což zdá se, někteří by byli ochotni připustit i u Hitlera. Navíc s cikány uměl zatočit, že?!´“ … „A kdybyste se řadě z nich podívali ve slabé chvilce řádně do vnitřností , možná že by i přidali:´No, ty Židy rovnou vraždit nemusel, ale občas je klepnout přes prsty je potřeba…´“

aktuální iniciativa k minulosti; počítáno k Hol., byť Židé nezmíněni (je tam zmiňován i Demjanjuk); 10x15; ZE SVĚTA; PU

názory; zamyšlení nad rozdílnost řeči oficiální a „řeči lidu“ + souslovími z minula; o relativizování věcí minula z úst „lidu“; dění kolem ředitele ND-řeč 50.let-„lidové“ hodnocení pochodů v Č.Bud.- řeč éry okupace- vydání Hitlerových projevů; Po neúspěchu Rusnokovy vlády 2 stránky; 29x30 (vč. ilustrace audiokazety s nápisem „Stalin“ 18x18); NÁZORY; MA, NK

12.8. 0x č. 186 13.8. 3x „Válečný zločinec László „O víkendu zemřel svého času nejhledanější včetně životní cesty; první článek ze č.187 Csatáry zemřel nepotrestán“; z nacistických zločinců, šéf policie v Košicích László zahraniční; 29x27 (vč. foto starého L.C. Luboš Palata;A6; 116 Csatáry, který se podílel na mučení a deportacích 14x27); ZE SVĚTA; N košických Židů za druhé světové války.“ „Podle výpovědí hrstky košických Židů, kteří holokaust přežili, byl Csatáry navíc výjimečně brutální sadista.“ „Seznamy válečných „Německá prokuratura chce postavit před soud padesátku zjevné navazování ne předchozí text i zločinců řídnou, ale dozorců, kteří za války působili v nacistickém grafikou stránky + aktualizace seznamů nekončí“; LUP, ČTK; A6; koncentračním táboře v Osvětimi“ „´Naše vyšetřování Centra Simona Wiesenthala ; namátkou 117 stavíme na tom, že kdo sloužil v koncentračním táboře několik jmen; navazuje na předchozí článek jako dozorce, podílel se na vraždách´, řekl britskému téhož dne; 24x8; ZE SVĚTA; PU deníku The Times vyšetřovatel Will.“ „Bojkot olympiády by „´V roce 1936 se svět zúčastnil olympiády v Německu. Fierstein=hoolywoodský herec otevřeným pomohl Putinovi“; Teodor Málokdo se tehdy ozval, aby odsoudil Hitlerovo dopisem vyzývající MOV k bojkotu Soči Marjanovič; A11; 118 protižidovské tažení. Ti, co účast dodnes schalují, sice (dopis přetištěný v The New York Times) hrdě poukazují na triumfy Jesseho Owense, ale já vidím kvůli soudobým ruským právním normám jen hrůzu holokaustu a světové války (…) ´, uzavírá ohledně propagace homosexualismu; T.M. Fierstein svůj text.“ „I při detailním seznámení se všemi však svým textem (druhý citát) vůči Putinovi odpornými Putinovými postupy je zřejmé, že k Hitlerovi relativně smírnější ; 29x18 (vč. foto Putina má ještě hodně daleko.“ na koni 9x16); NÁZORY; HP, MA 14.8. 0x č.188 15.8. 0x č.189 16.8. 1x + „Miliony za dopisy „Dopis německého podnikatele Oslara Schindlera, který je připomenutí Schindlerova tématu vč. „1“x č. Schindlera“; ČTK, AP; A7; svědectvím o osudu více než tisícovky Židů přemístěných filmu;14x7; ZE SVĚTA; J 190 119 z válečné továrny v polském Krakově do Brněnce na Svitavsku, vynesl v internetové aukci více než 122 tisíc dolarů.“ „Obermannová se pobuřuje, „Obermannová si dopisy Kafkovi vymyslela. Může. Je to o novém románu formou fiktivních dopisů svéhlavě, drze a její svaté literární právo, navíc už od prvních řádek je Jesenské; byť Jesenská nebyla Ž., tak sympaticky“; Klára jasné, že jde o fabulaci“ ; „Kafkovi Jesenská píše i veřejnosti známá její protektorátní aktivita, Kubíčková; B7; 120 z koncentračního tábora v Ravensbrürku.“ za kterou posmrtně získala „Spravedlivá mezi národy“; byť z kritiky se dá souvislost jen tušit ; (předchozí články v monit. o Jesenské nepočítány – zde se však dá kvůli fabulaci tušit!); bez celostránek vlády; 80 %; 10x15; KULTURA; KP 17.8. 0x č.191 SO

XVIII

19.8. 1x „Proč se divíme, že soud soudí Vondrušku tak zvolna“; Luděk Navara; A12; 121

„Stejně jako je dnes pro nacismus měřítkem brutality holokaust, pro komunismus jsou to procesy padesátých let a vše další. Co se dělo vskrytu za drátěnými ploty věznic nebo hraničních pásem po celou jejich existenci až do roku 1989.“

20.8. 0x č. 193 21.8. 2x „Angela Merkelová ukázala č. 194 svoji sílu. Navštívila Dachau“; Luboš Palata; A7; 122

Článek o srovnání kom. (bachařský exposlanec Vondruška) z nacismem ; (v témž čísle na A10 nepočítám text Aleny Slezákové „Rusko plné křížů“, kde srovnávány obecné KT s gulagy a jmenované terče stalinských čistek obecně známé coby os. židovského původu – protože o tom v textu není ani zmínka či náznak – zjevně autorka zapomněla); 9x21; NÁZORY; MA, NK

„Jako první hlava německé vlády vůbec.“ „Učitel bez uvozovek počítáno zejména kvůli Merkelové Helmut Kohl se však podobného gesta v roce zmínce o židovském ohlasu, jinak by 1992 jako kancléř neodvážil, a to přesto, že za to byl uvozovky byly zvažovány; 4x27; ZE kritizován Izraelem a židovskými organizacemi.“ „Dvě SVĚTA; HP třetiny vězňů tvořili političtí (i z Česka), třetinu Židé.“ „Příběhy hrdinů, na které „Ottla Davidová, nejmladší sestra Franze Kafky, jíž o vycházející knižní podobě TV cyklu zapomínáme. Ale neměli spisovatel posílal později knižně vydané dopisy, byla za Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy; 14x20; bychom“; Ondřej Bezr; B9; války pro svůj židovský původ internována v Terezíně, KULTURA; KP 123 kde se starala o malé děti v útulcích pro sirotky. Děti neopustila ani při transportu do Osvětimi, na jehož konci ji čekala smrt.“ 22.8. „1“x „I pěkný neřád je s omluvou „Švýcaři se omluvili za zatajování židovských kont.“ Garde Jany Bendové; Pouze jako jedna č. 195 lepší“; Jana Bendová; A12; „Porovnejme si svět bez omluv a svět s omluvou. Ten z mnoha v článku uvedených omluv poslední 124 druhý je o kousek lepší.“ doby; druhý citát coby vyznění textu; 17x14; NÁZORY; MA 23.8. 0x č.196 24.8. 0x č. 197 SO 26.8. 1x „Zázrak v Bejt-Elu“; Dan „Ve čtvrtek byla čtveřice raket vypálena na severní Izrael. Není napsáno, kterého směru je duchovní (na +“1“x Drápal; A12; 125 Jako obvykle naše média podala zprávu až o odvetné akci Wiki nalezeno že evangelikální), první nález č.198 Izraele, nikoli o útoku, který ji vyprovokoval. Hrozné však v Fórum čtenářů!; zjevně proizraelesky je, že jedna z raket dopadla nikoli do neobydlených částí, tendenční; přepsána celá první polovina; ale na dvůr zotavovny Bejt-El sloužící lidem, kteří přežili citové vydírání; autorství podepsáno jako holokaust.“ „Dan Drápal – duchovní“; Forum čtenářů; 4x6; NÁZORY; MA „V Salcburku nadšeně „´Klasickou´protiváhu pak poskytla hudba Giuseppe o koncertu na rakouské – tj. velkoněmecké tleskali Židům i Arabům“; Verdiho a Richarda Wagnera – toho Wagnera, který je půdě; R.W. tentokrát vzat do monitoringu, Věra Drápalová; C10; 126 v Izraeli kvůli asociacím s nacismem stále bojkotován.“ neboť jeho antisem. zde dán do kontextu nacismu a současně Izraele (a to od počátků vzniku Izr., kde si čtenář dovodí téma Hol.)! – tedy zde nikoliv pouze obecný ant. R.W.; 85%; 19x9; KULTURA; KP 27.8. „1“x „Za vydání Hitlerových „Za ´Hitlera´tedy bude česká justice stíhat nejen o dalším úkonu org.č.v tr.ř.; tentokrát téma u č.199 projevů bude žalována i vydavatele Pavla Kamase a jeho spolupracovníka Lukáše čtenáře novin (nikoliv s fenomenální pamětí, firma. Poprvé“; Luděk Beera za schvalování genocidy, ale i samu vydavatelskou příp. čtenáře knihy) článek automaticky Navara; A4; 127 firmu.“ navozuje dojem, že „genocidou“ je rozuměn Hol., ač v obžalobě je zřejmě míněn i protičeský postup (konzultováno se čtenářem knihy); 14x12; Z DOMOVA; PU 28.8. 0x č.200 29.8. 1x „A co potom?“; Teodor „Historie oplývá příběhy, kdy svět v tomto ohledu selhal. Text ve stylu autorské pobídky k útoku na č. 201 Marjanovič; A12; 128 Patří k nim dodnes nevysvětlená skutečnost, že Spojenci Sýrii po nedávném incidentu s plynem; Hol. před skončením války nerozbombardovali příjezdové tratě coby ospravedlnění obdobného typu akcí; do Osvětimi, byť to mohli udělat. Tamější vyhlazovací vychází ještě před pravděpodobným útokem mašinérie by se rázem zastavila. Ale nestalo se, a tak USA na Sýrii; 19x25; NÁZORY; HP nacisté bez problémů zplynovali v roce 1944 ještě statisíce maďarských Židů.“ 30.8. 0x č.202

XIX

31.8. 0x č.203 SO 27 čísel v srpnu Xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx 2.9. 0x č.204 3.9. 2x č. „´Bestie z Appingedamu´u 205 soudu“; Iveta Polochová; A8; 129

xxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

„I tam však už jednou stanul kvůli zločinům z války před Jako součást určitého CV nyní znovu soudem. V 80. letech dostal sedm let za podíl na vraždě souzeného člena SS Sierta Bruinse v rámci dvou židovských bratrů z dubna 1945.“ ´Operace poslední šance II´Centra Simona Wiesenthala; ač nyní souzený čin se Židy nesouvisí, nicméně Hol. v textu jako hnací prvek je (i spoluhnací prvek oné akce);14x11 (vč.foto 4x4 dnešního Bruinse); ZE SVĚTA; PU „Vlak Lustig už veze nejen „Do Prahy opět dorazil Vlak Lustig. Už včera symbolicky o opakované agitační akci s konkrétním divadlo“; TS; B11; 130 zastavil na pražském nádraží Bubny. Právě to v letech názvem, což patrno i zmíněnou konferencí; 1941-1945 sloužilo jako centrální nástupiště transportních 14x9; KULTURA; KP vlaků pročeské Židy.“ + „Vyvrcholí závěrečnou konferencí pro pedagogy základních a středních škol na téma výuky o holokaustu a dalších genocidách.“ 4.9. 2x č. „Byli jen dozorci, Německo „´Byli jsme jen kuchař´, bránil se obviněním.“ „… pokračuje na A7; text se týká dění kolem 206 je posílá k soudu“; LUC; A1; německý soud totiž v roce 2011 odsoudil nacistu Johna H.L.; 10x8; TITULNÍ; PU 131 Demjanjuka za napomáhání k vraždě už na základě toho, že pracoval ve vyhlazovacím táboře“ … „Hans Lipschis byl prvním z nich, následovat budou další.“ „Německo může potrestat „Více než rok trvalo, než dali dohromady důkazy. Včera je z článku vůbec není zřejmé, zda byl vynesen třicet dozorců z Osvětimi“; předali jednotlivým německým soudům – a to podle toho, nad Lipschisem rozsudek či v které to je fázi Lucie Suchá, A7; 132 kde někdejší obávaní dozorci, dnešní důchodci, žijí.“ (chybí výše případně již čerstvě uloženého trestu); dokončení z A1; 14x24 (vč. foto ostnatých drátů 4x3, 4x8 box o číslech kolem Osvětimi + o tzv. osvětimských procesech); ZE SVĚTA; PU 5.9. 0x č. . 207 6.9. 0x č. 208 7.9. „1“ + „Írán mobilizuje spojence „Smířlivější slova o holokaustu“; „Nejprve jim popřál O odhalených tajných taktikách; Hol. na 1x č.209 v Iráku: Bojujte s USA!“; (írán.min.zahr.-pozn.P.K.) k židovskému Novému roku, konci textu jen coby ukázka odlišení tamní SO Pavel Novotný; A6; 133 aby posléze v diskusi s dcerou americké političky napsal, nynější moci světské a církevní po odchodu že Írán holokaust ´nikdy nepopíral´. Muž, který takto M.A.; avšak první citát je mezititulkem!; pohlížel, již odešel, napsal diplomat v narážce na slova 19x22 (vč. 3x4 foto Obama); ZE SVĚTA; R doslouživšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.“ „Vážený pane velvyslanče „Tvrdil jsem, že je jako každý jazyk jen dopravním 246. Trilobit Pavla Kohouta; O jeho poměru Ruské federace v Praze prostředkem, podobna nákladnímu automobilu, který také k ruštině x vojákům po 68´, přirovnávání Kiseljove“; Pavel Kohout; nemůže za to, zda vozí maso pro lidi, nebo lidi do plynu.“ k dnešní obdobě poměru současná ruská A11; 134 politika (té dává Kohout za vzor německou proměnu) x jedinci ruského původu; forma fiktivního (otevřeného?) dopisu dnešnímu ruskému velvyslanci; Hol. toliko odbočka; (navíc se nepřímo může pozdávat, že stále má v hlavě domněnku o existenci pl.kom. na korbách náklaďáků – známějším symbolem v poměru k Hol. jsou spíše železniční koleje než autodop.); 29x12; NÁZORY; MA 9.9. 0x č. 210 10.9. 1x + „Ruth Tosková a její dva „Ale popořádku: narodila se jako Ruth Ornsteinová Jméno Slobodové takto napsáno; nekrolog „1“x útěky do Británie“; Zuzana v židovské rodině v polském Přemyšlu a v roce 1938 novinářky a překladatelky; akcentování č.211 Svobodová; A11; 135 musela ve 13 letech prchat z Prahy“ „Matka zůstala, židovského prvku v armádách II.sv.v.; 29x28 protože nebezpečí podcenila, a skončila v Bergen (polovina prostoru však jiná placená Belsenu.“ „V autě židovského polního rabína pak přijela reklama); NÁZORY; N do Bergen Belsenu pouhé dva dny po osvobození, a

XX

vyhledala svou čtyřicet kilo vážící matku stiženou tyfem.“ „Předvolební téma Hitlera? „Ne všichni však román Už je tady zase přijali s nadšením, Recenze scifi románu o Hitlerovi v dnešních Psí hromádky v ulicích“; podle jeho odpůrců jde o nemístné žerty na vrub krvavé dnech; v kontextu s předchozím bodem Klára Kubíčková; B9; 136 minulosti.“ monitoringu čtenář novin chápe souvislost s Hol. (nedůležité, zda tak v knize); 19x8; KULTURA; KP 11.9. 2x „Hitler byl ke mně vlídný, „Misch, který do konce života tvrdil, že vůbec nevěděl o o aktuálním úmrtí Hitlerova posledního č. 212 vzpomínal jeho strážce“; holokaustu, jim ukázal snímky ze svého archivu.“ „Jeho osobního strážce; není tam nic přímo o Radek Laudin; A4; 137 dva vnuci, dnes už dospělí muži, chodili do židovské školy pokání oněch vnuků – kromě citovaného (k ve Frankfurtu.“ „O holokaustu se Misch prý poprvé domyšlení), ani o lítosti zemřelého; v článku dozvěděl až po návratu ze sovětského vězení, kde byl od působí dojmem, že se tím živí;18x12 (vč. roku 1953.“ foto Hische v mládí v horách a jako důchodce 9x6 a 4x4); Z DOMOVA; N „Osvětim vystavuje artefakty „V Osvětimi se koná mimořádná výstava o osudech Krátce; citována jen část; 4x5; ZE SVĚTA; z Terezína“; ČTK; A7; 138 českých Židů v terezínském ghettu. K vidění jsou zápisy, KP fotografie i umělecká díla, která potají vyrobili terezínští vězni.“ 12.9. 2x „Colette má vůči Lustigovi „Colette, kterou do knihy přivedl Arnošt Lustig a do filmu O filmové romanci z KT; hodnocení 50%; č.213 dluh“; Mirka Spáčilová; B6; režisér Milan Cieslar, přijde do lágru s židovským první citát coby uvedení do děje; druhý cit. 139 transportem krátce po mladíkovi v podání Jiřího Mádla.“ působí jako omluva novinářky za hodnocení; „“Ale jen koncentrační tábor opustí a ponoří se do recenze je jinde; 24x10 (vč. foto z děje v vzpomínkových vysvětlivek pravých hodnost, spadne film konc.t. 14x16); KULTURA; KP o deset procent.Úplně zbytečně.“

„Vražedný pátek“; Tomáš Štástka; B6; 140

„Sarkastická hra zlínského rodáka Benjamina Kurase žijícího v Londýně se zaobírá tématem holokaustu z nečekaných úhlů.“

Podrubrika „Divadelní novinky připravil Tomáš Štástka“; bez procent; 4x9; KULTURA; KP

13.9. 0x č.214 14.9. 0x č.215 SO 16.9. 0x č. 216 17.9. 1x „Otec a syn Zindulkovi řeší „Návštěvu představení by do školních osnov mohli zařadit o premiéře hry Benjamina Kurase Vražedný č. 217 otázky viny ostré jako drát středoškolští učitelé; svým svěřencům by tak hrůzu a pátek; recenze výsledek 80%; 14x13 (vč. koncentráku“; Tomáš absurditu válečných let podali možná lépe než z učebnic.“ foto herce v civilu /dle popisku v roli rabína, Štástka; B9; 141 avšak bez atributů rabínů/ 4x5); KULTURA; KP 18.9. „1“x „Naši fašisti v krásných „Opakovaně se na vašem Facebooku v souvislosti ve smyslu peskování Škromacha od Tachecí č.218 kravatách“; Barbora Techecí; s poslední vládou objevil příměr k nacistům: ´A kalousek za nevhodné FB používání termínů A11; 142 to řídí. Stejně jako nacisté v Rusku, taktika spálené země. mohoucích navozovat trénovanému čtenáři ´“ „Vám přijde normální, abyste v Den vítězství na Hol.(byť historicky spornější); Škromach se nacismem připodobnil vládu k nacistům?“ „´Poté, co nešikovně brání o nadsazeném smyslu; (Schwarzenberg) provedl GENOCIDU všech, kdo se doslovně nevyřčené téma i Holocaustu ochomejtli kolem ČSSD na zastupitelských úřadech a (avšak výskyt nacismus=genocida) se tam ministerstvech, se nyní snaží zakopat svoje lidi, kde se dá.´ snaží moralisticky dosazovat pouze Tachecí Další příklad…“ „Čili výraz genocida v této souvislosti je – její otázky posloupně citovány; 29x42 (vč. taky v pohodě?“ foto Škromacha 17x23 – s ním dělán rozhovor); PUBLICISTIKA; MA, HP 19.9. 0x č. 219 20.9. 0x č. 220 21.9. 0x č. 221 SO 23.9. 1 + „Stolpersteiny v Třebíči „Památkáři z Telče totiž už nedoporučují další tyto O usazení třech kamenů zmizelých, avšak „1“x č. narazily. Památkáři z Telče kameny v třebíčské zóně UNESCO umisťovat.“ jeden nemohl být umístěn dle záměru, ale 222 je nevidí rádi“; KUB; A4; „´Stanovisko třebíčských památkářů mě překvapuje. náhradně do synagogy; text i jako opětovné 143 V hlavním městě máme nejvíc stolpersteinů právě v Praze připomenutí smyslu kamenů; 4x20; 1, která také figuruje na seznamu UNESCO. A zdejší Z DOMOVA; KP památkáři nám dali svolení. Připadá mi to jako působivá

XXI

forma připomínky zavražděných obyvatel,´diví se Mariana Kalvach, který se na projektu v Praze podílí.“ „Musíte být odvážný, říká bývalý šéf Mossadu“; Teodor Marjanovič; A11; 144

„Jistěže jdou některé věci, které děláme, do extrémů. Ale v Mossadu říkáme, že takovou práci musí odvádět někdo, kdo má nejčistší ruce, s nejvyšší morální integritou.“ „Mossad vešel do dějin únosem nacistického zločince Adolfa Eichamnna v roce 1960, likvidací palestinských atentátníků z mnichovské olympiády v roce 1972 nebo zabitím překupníka se zbraněmi Mahmúda Mabhúha z hnutí Hamas v roce 2010 v jeho hotelovém pokoji v Dubaji.“

Celostránková publicistika; zmínka o Eichmanovi jen ve sloupku coby představení Mossadu; ve vlastním interview bez Hol.; první citát je z rozhovoru s Efrajimem Halevi; avšak použit taktéž jako zvýraznění mezititulek; 29x43 (vč. 24x15 foto Haleviho); PUBLICISTIKA; HP

24.9. 0x č. 223 25.9. 1x „Rúhání se přijel do OSN „Ten se ostře vymezoval vůči Izraeli i Západu. Proslul Popis změny vztahů mezi USA a Íránem po č. 224 usmívat. A také smlouvat“; také podporou popíračům holokaustu i konstatováním, že Ahmadínežádovi v souvislosti se zasedáním Pavel Novotný; A7; 145 v Íránu se nerodí lidé jiné než heterosexuální orientace.“ RB OSN, včetně vypíchnutého nástinu bodů – pro Západ konfliktních – vyznačujících dříve M.A. ; 10x20 (vč. foto 1x1 Rúháního); ZE SVĚTA; R 26.9. 4x „Holokaust byl obrovský „Íránský prezident Hasan Rúhání připustil existenci Coby odlišnost vůči M.A. a zmírňování č. 225 zločin, uvedl Rúhání“; ČTK, holokaustu.“ vztahů se Západem, v rozhovoru pro CNN; A6; 146 Krátce; 4x11; ZE SVĚTA; R „Rúhání v práci“; Marek „Po letech ahmadínežádovských provokací na téma v duchu apelace na druhé heslem Čejka; A14; 147 holokaustu dnešní prezident zřetelně konstatoval, že tato současného prezidenta Íránu oproti genocida je ´trestuhodná a odsouzeníhodná´.“ ajatolláhovi, v duchu stálé ostražitosti před Íránem, byť ústup u Hol. se zřetelným povděkem; 20x24; NÁZORY; R „Získali jsem oscarového „Narodil se ve vídeňské tramvaji, dětství prožil představení budoucího filmu s účastí herce herce“; Mirka Spáčilová; B6; v sirotčinci, za války z touhy po dobrodružství narukoval Ch. Plummera; citát o postavě filmu 148 k SS,, nicméně v lágru pak zachránil život židovské dívce ztvárňované Plummerem; 24x12 (vč. svých snů, kterou po osvobození před jeho očima civilního foto 4x9 herce); KULTURA; KP znásilnili ruští vojáci.“ „V Praze osudové se u „Známý vyšetřovatel vražd nacisty i Hitlera upřímně recenze knihy (80%); o detektivovi Bernie Heydricha vraždí. Tajemně“; nesnáší, zvláště poté, co se musel v Minsku podílet na Güntherovi z románu zasazeného do Prahy Alena Slezáková; B6; 149 masových popravách Židů.“ 1941; 4x19; KULTURA; KP 27.9. 0x č. 226 Posl.č . v týdnu – jen 5 čísel v týdnu 30.9. 0x . č.227 24 čísel v září Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 1.10. „1“x „Svatozář“, Teodor „´V pronásledování Židů, na němž se církev po staletí Patetické srovnání Jana XXIII. s Janem č. 228 Marjanovič, A10; 150 podílela, dokonce shledával ´nové ukřižování Krista´. A Pavlem II. při oznámení jejich budoucího dodával s prosbou o odpuštění? ´Teď už to víme.´“ svatořečení; jednoodstavcová pasáž o II. vatikánském koncilu, kde původní koncilová i nynější článková část o Ž(ž)idech sekundárně domyslitelná ke kontextu Hol. ; pravopis velkých písmen citován přesně dle článku!; 19x25; NÁZORY; NA 2.10. 1x „Spravedlivý mezi národy´je „Neodvrátil se od svých židovských pacientů a přátel text coby jeho CV; 24x7; ZE SVĚTA; J č. 229 Arab. Vůbec poprvé“; Pavel v časech nejhoršího nacistického běsnění. Riskoval vše. Novotný; A8; 151 Díky němu, muslimskému doktorovi původem ze severní Afriky, přežili holokaust.“ 3.10. 1x „O tom, jak málo je dnes „A oni proto (kvůli výzvě dánského krále k neklanění se – Na místě někdejšího komentáře vyjadřujícím č.230 shnilého ve státě dánském“; pozn.P.K.) Němcům před nosem odvezli z Dánska i stanovisko listu; klanění se dnešnímu Jiří Stránský; A14; 152 sedmdesát českých židovských děti.“ Dánsku; z neznámého důvody aktuálnosti – snad kvůli neodmítání příspěvku od jména

XXII

4.10. 0x č.231 5.10. „1“x „Uhlí a byty vymazány. č.232 SO Přijde na řadu rohlík?“; Pavel Kohout; A11; 153

7.10. 2x „Zemanovo ´stěhování č.233 ambasády´ ponechalo Izraelce v klidu“; Pavel Novotný; A8; 154

„Velká lekce z pokory“; Pavel Novotný; A11; 155

8.10. 2x „Zeman v Izraeli: Boj proti č. 234 teroru je úkolem nás všech“; Pavel Novotný; A6; 156

„Jeruzeman“; Teodor Marjanovič; A12; 157

9.10. 2x „Je těžké říct, kdo měl větší č.235 štěstí. Ten, kdo přežil, či zemřel“; LUC, A6; 158

„Zemanův exkurz do českoněmecké miulosti“; Jaroslav Šebek; A11; 159 10.10. 2x „Rabbi Josef, svědek dávno č. 236 minulých časů“, Pavel Novotný; A6; 160

„Dvacet hitů už je na pultech“; Klára Kubíčková;

autora (?); lichocení dánské historii; vč. zmínění dán. chování za Hol.; 7x23; NÁZORY; MA Předvolební 2 (včetně 1 str. publicistika) „Týdeník Reflex vede zase boj za Svobodu a demokracii tím, že vytipovaného nepřítele portrétuje na obálkách i v nekonečném seriálu podobnou metodou jako zaniklý Der Stürmer – (lexikon: ´….vyhrocená nenávist, servírovaná v něm vulgární formou, vyznačovala propagandu pro nejšírší vrstvy; aby byla sdělá, tvořily podstatnou část odporné karikatury…´). Jen Židy teď vystřídali politici redakci podezřelí.“

250. Trilobit Pavla Kohouta; úvaha proti vlastnictví médií Bakalou, Babišem; antisemitismus Třetí říše odbočkou, kdy jej srovnává s nízkou úrovní karikatur Reflexu, který ovšem brojí proti stejnému fenoménu co Kohout; zařazeno pro přímo nacistický antisem. a zároveň pro titulek , který ve čtenáři onen dojem v souvislosti s ostatním (nepřesně!) vybuzuje; 20x12; NÁZORY; MA „Navštíví i památník Jad Vašem, který shromažďuje text o takřka nulových světových reakcích na svědectví o židovském utrpení z dob druhé světové Zemanův návrh přestěhovat ambasádu a do války.“ Jeruzaléma (v Izraeli zpráva prý „takřka“ nepovšimnouta“; až na konci Zemanův program na příští týden; 20x9 (vč. foto Zemana 4x8); ZE SVĚTA; HP „Rodák z Brna, který unikl nacistické perzekuci a i zřejmě citován popis jednoho z oněch tří /Hugo i smrti díky statečnému Britovi Nicholasi Wintonovi“ Maron/); 29x43 (vč. foto z jomkipurské války 29x20 a 4x5 tří veteránů z j.k. války, kteří hovoří s reportérem); PUBLICISTIKA; W, HP „Zastavili se u expozice, která sugestivně popisuje (První věta článku + prostředek článku); hrůzyplnost pochodu smrti židovských vězňů na silně v duchu proizraelství (Zemana i samotném konci druhé světové války.“ + „Šimon Peres článek); termín LEGENDÁRNÍ je myšlen pak musel schůzku přerušit kvůli úmrtí legendárního autorem zcela seriózně, nikoliv v rabína Ovadiji Josefa.“ nadsázce!!!!! 24x26 (vč. fotek M.Z. s Peresem 9x7 a 7x12); ZE SVĚTA; HP A tak se mluví o tom, jestli je tenhle status quo pokrytecký názory; na motivy Zemanova návrhu vzhledem k tomu, že přeci Izrael už kvůli neblahému přesunout ambasádu symbolicky do odkazu pronásledování Židů uznáváme – a tím i jeho Jeruzaléma („pronásledování“ = zde právo rozhodnout, kde bude mít svoje hlavní město.“ souvztažnost se vznikem Izraele = Hol.); vzhledem k předchozímu článku počítáno bez uvozovek; 19x24; NÁZORY; HP „Byl to monstrproces s dvaceti obžalovanými, kteří se O zveřejnění videomateriálu z procesu 1963starali o likvidaci vězňů v koncentračním táboře Osvětim.“ 1965 proti dozorcům, celý text směřuje + „V Osvětimi zemřelo až 1,5 milionu lidí, především k židovské tématice, až poslední věta článku Židů.“ (cit.) částečné i o jiných; 10x12; ZE SVĚTA; HN „Naposledy to dokázal v Izraeli, když během rozhovoru (ovšem přibližně polovina reklamou); s průvodcem v památníku holokaustu Jad Vašem židovské téma jen odrazovým můstem v Jeruzalémě pronesl, že ´sudetští Němci byli mnohem článku (kde proneseno). Od něj se odráží fanatičtější než říšští´.“ hlavní motiv názoru: česko-německé vztahy; 29x21; NÁZORY; HP „Svědek minulých časů, který i v 21. století přemýšlel Uvozeno červeně coby „Zápisník“ – první v nyní poněkud nepatřičných kategoriích. Motlitbu zahraniční sloupkový článek; krajně kupříkladu doplnil o přání, aby se všichni Palestinci glorifikační nekrolog s účelově relativizující nakazili morem. Jindy vyjádřil přesvědčení, že gójové, interpretací + s částečně chybnou interpretací tedy nikoliv Židé, mají Židům sloužit. Tvrdý byl ale i ke (pravdivě /dle zemřelého židovského svým, když prohlásil, že holokaust byl Božím trestem za prvotně náboženského - šovinisty/: Hol. trest židovské hříchy." za sekularizaci ž., nikoliv z úhlů obvykle dosazovaných); citována toliko ona pasáž; nikoliv maximalistická glorifikace táhnoucí se celým článkem; novinář nesprávně používající první velká písmena ; 4x24; ZE SVĚTA; N Představení třinácti knižních novinek + žijící „Knihovnice z koncentráku inspiraci pro jednu z novinek; vlastní Akce však je letos nenápadně podstatná z jiného pohled: mezititulek nadpisem (první slova

XXIII

B10; 161

už dnes díky ní přijíždí do Prahy z Izraele Dita Krausová, z citování); nejsou tam procenta hodnocení; která inspirovala Osvětimskou knihovnici, titul, s nímž 24x15 (čtvrtina reklamou); KULTURA ; KP jde do Velkého knižního čtvrtku nakladatelství Akropolis. Krausová ve svých čtrnácti letech vykonávala funkci tajné knihovnice na baráku 31 osvětimského koncentračního tábora. Jejím úkolem bylo každé ráno vyjmout z úkrytu osm knih, které daný den používali místní učitelé ve výuce.“

11.10. 0x č. 237 12.10. „Zemřel nacistický zločinec „Preibke byl jedním ze strůjců brutálního masakru „1“x Priebke, bylo mu 100 let“; civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu č.238 SO ČTK; A12; 162 1944, kdy nacisté povraždili 355 civilních rukojmí, z toho 75 Židů, odvetou za partyzánský útok proti jednotce SS.“ 14.10. 1x „Jo Nesbo chyběl, knižní „Následoval Pád Simona Mawera a Osvětimská č.239 čtvrtek přasto neuspěl“; knihovnice Antonia Iturbeho.“ KLR; C10; 163 15.10. 1x „Přehlídka připomene „Přehlídka německy mluvících filmů Das Filmfest začne č.240 snímek Jakub Lhář“; KUL; zítra, kdy nabídne příběh německé myslitelky a B9; 164 publicistky Hannah Arendtové i archivní film Jakub Lhář s Vlastimilem Brodským.“ 16.10. 1x „Zemanovci – strana bez „Jak podotkl jeden kolega, volné reklamní plochy jsou i + „1“x vkusu, která přetížila výtah v Terezíně nebo na Pankráci.“ č. 241 k moci“; Karel Škrabala; A10; 165

„Naši dobří rodáci“; Luděk „Kdyby Kerryové neodešli za včas do Ameriky, předkové Navara; A10; 166 těch prvních (Němců) by celou jeho židovskou rodinu asi poslali do plynových komor a předkové těch druhých (nás Čechů, aby bylo zcela jasno) by je po komunistickém převratu obrali o majetek.“ 17.10. 1x „Hledá se místo posledního „Argentina se jej zřekla a také Centrum Simona + „1“x odpočinku. Pro nacistu“; Wiesenthala doporučilo, že by bylo nejlepší muže pohřbít č. 242 Lucie Suchá; A7; 167 v jeho rodném Německu.“ + „Pro to poslední ze tří čísel, která vystihují Priebkeho život a která z něj dělají ikonu neonacistů: 100. Věk, do kterého se za své činy neomluvil a do nějž popíral, že se holokaust stal.“ „Maďarsko chce soudit exministra Biszka za represe v roce 1956“; Luboš Palata; A7; 168 18.10. 0x č. 243 19.10. 1x „Vondruška a klacek na č.244 SO komunisty. Nebo snad na spravedlnost?“; Luděk Navara; A10; 169

vřazeno byť, v uvozovkách pro akcentování Ž. v textu, nikoliv že popisovaná akce klasicky Hol.; 10x5; ZE SVĚTA; N nikoliv tabulkový řebříček prodejnosti od Velkého knižního čtvrtku; 4x14; KULTURA; J bez fotky by bylo sporné, zda řadit; takto bez uvozovek; (jméno H.A. bychom nevyhodnotili jako dostatečně v české populaci roku 2013 známé v souvislosti s Eichmannem); Krátce; 4x8 (vč. foto herců s hvězdami na obleku 4x3); KULTURA; KP V názorech vpravo nahoře, kde dřív stanoviska redakce; Text shazující SPOZ z povícero důvodů; Hol. jen nepatrná odbočka, protože využili reklamních ploch na komunistickou věznici v Uherském Hradišti ; Vzhledem k podobě dosavadního výskytu Terezína v MfD v kontextu II. sv.v. zřejmě míněno ghetto, nikoli věznice; 8x22; NÁZORY; NK, HP, MA o návštěvě bratra Kerryho v ČR, který zde po stopách předků; text proti pokrevnímu nacionalismu – tj. proti českému i německému (nacionalismus židovský v textu nezmíněn); identicky s nárokem na území; 18x25; NÁZORY; HP včleněno nikoliv pro jeho válečný život, nýbrž pro angažovanost C.S.W. + jeho popírání; 20x32 (vč. foto starého Priebkeho 4x5 + ze zrušeného pohřbu); 20x11; ZE SVĚTA; J

„Biszku byl za tento výrok o revoluci roku 1956 zažalován vloženo pro zmínění onoho zákona a paradoxně poslancem ultrapravicového Jobbiku György zároveň pro akcentování podavatele u Szilágyim, a to na základě zákona zakazujícího ´veřejné kterého takto čtenář předpokládá jeho popírání zločinů národněsocialistického a komunistického revizionizmus; 14x12; ZE SVĚTA; PU, R režimu´.“ „Zatímco německá justice významně zesílila tlak na potrestání posledních žijících dozorců z koncentračních táborů a snaží se o poctivé účtování se svým totalitním dědictvím, zdá se, že česká justice sází na opak.“

zřejmá souvislost s židovskou částí koncentračních táborů souvisí s aktuálním projektem Poslední šance II. Centra Simona Wiesenthala, připomínaným čtenářů MfD v témž týdnu; jinak ilustrativní zmínka v textu proti členovi KSČM; na někdejším místě „názorů vyjadřujících stanovisko redakce); 8x13; NÁZORY; MA, NK, PU 21.10. 1x „Krvavý komiks Vrána „Začíná příjezdem vlaku se zdecimovanými Židy do o vyšlém komiksu, inspirovaném i č.245 tentokrát zlikviduje nacisty“; zasněženého koncentračního tábora, po úvodní střelbě do kreslířovým diváctvím filmu o Hol.); 24x18 Klára Kubíčková; C10; 170 nevinných však z jednoho vlaku vyjde poslední cestující – (vč. kreslené části 24x11 – bez znalosti vraždící monstrum.“ článku souvislost nedomyslitelná );

XXIV

KULTURA; KP „´Tribunál (Evr.s.pro.l.práva – pozn. P.K.) měl O rozhodnutí o dalším neotevření případu historickou šanci napsat svým způsobem dodatek k výroku Katyň; Hol. toliko vtažením vzpomenutí norimberského tribunálu,´ uvedl k tomu šéf vyšetřovací norimberského tribunálu + genocidy od skupiny polského Institutu národní paměti Witold W.K.; ony dva termíny těsně vedle sebe Kulesza. Jak dodal, katyňský masakr přitom patří ´do zautomatizovaně vyvolávají u laického kategorie válečných zločinů, zločinů proti lidskosti čtenáře téma především Hol.; dojem v jejich nejčistší podobě, tedy mezi zločiny genocidy, právního přirovnání Katyně k Hol., ovšem ´uvedl Kulesza.“ nepříliš zřetelně (Norimberský proc. nejen o Hol.) = uvozovky; 24x22 (vč. občanských foto Poláků 14x19); ZE SVĚTA; PU „Pohled do archivu říká více „Je to stejné, jako když si po pádu komunismu či fašismu Nenadálé nadsazené přirovnání dění než Koláček“; Jana Klímová; odmítla spousta lidí připustit, že existovali političtí vězni a v Mostecké uhelné společnosti; bez A11; 172 lágry či holokaust.“ uvozovek; 29x27 (vč. foto Koláčka – jeden z aktérů MUS); NÁZORY; MA, NK

22.10. 1x „Polsko prohrálo Katyň“; + „1“x č. Luboš Palata; A7; 171 246

23.10. 0x č.247 24.10. 1x „Sir Winton opraví č.248 střechu?“; Jana Bendová; A16; 173

„Dobrá zpráva, kterou v podrážděné předvolební době potřebujeme jako zklidňující náplast snad všichni – studenti z gymnázia Open Gate nesložili zbraně, za Nobelovu cenu pro zachránce židovských dětí sira Nicholase Wintona budou dál bojovat.“

25.10. 0x č.249 26.10. 0x č.250 SO 29.10. 0x 251 30.10. 0x č.252 31.10. 0x č.253 26 čísel v říjnu Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx 1.11. 1x „Láska k Židovce změnila č.254 esesáka. I to je příběh z učebnice o totalitě“; Markéta Březinová; A4; 174

Garde J.B.; citována první věta; zděšení autorky nad tím, že místo Wintona cenu získala Organizace pro zákaz chemických zbraní; článek nikoliv formou snižování oné, nýbrž vynášením Wintona; 15x16; NÁZORY; MA, W, Š

Po volnu 28.10. (připadalo na pondělí) a zároveň těsně po volbách – mimořádné nedělní vydání s volebními výsledky z neděle principiálně nevzato do počítání

xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx „Zkrátka láska na první pohled – ale na špatném místě a O čítance pro SŠ, kde 30 příběhů z total. rež. v drsných časech. Ona byla česká Židovka, on velitel (v čl. za ČR jmenovány osudy i M.Horákové koncentračního tábora v Estonsku za druhé světové války. a stíhače z RAF Josefa Brykse ), další Inge Syltenová ovlivnila Heinze Drosihna natolik, že byl vybrané osudy z jiných zemí v čl. nejsou k vězňům mírnější. Dostali přikrývky, více jídla, méně je naznačeny; čítanka „Abychom nezapomněli bili. Nakonec se úplně obrátil proti SS a před režimem oba – Výpověď o totalitě v Evropě“ i v AJ, NJ, uprchli.“ FJ - v projektu 20 organizací z 15 zemí (i mimo EU); novinový čl. obsáhle začíná Hol. ; v úvodu čl. vybraný příběh vsazený do čítanky zřejmě pro zaručeně efektivní působení na středoškoláka: přitažlivostí tématu lásky pro adolescenty + přiřazen Hol.; článek neříká, kolik % Hol. v čítance dohromady; 14x12 (vč. fota učebnice strany s anonymními ostnatými dráty 4x7); Z DOMOVA ; KP, Š, NK

2.11. 0x č.255 SO jen 5 čísel v týdnu 4.11. 1x „Němci našli 1500 vzácných „Nacisté se navíc zmocnili i majetku, který patřil č. 256 obrazů ukradených nacisty“; židovským sběratelům.“ „FAKTA ´Zvrhlé umění´ Nacisté Petr Janoušek; A6; 175 nepronásledovali jen politické oponenty a Židy, terčem se stalo i nevhodné umění. V červenci 1937 byla v Mnichově otevřena výstava, na které ministerstvo propagandy ukazovalo, co to je ´zvrhlé umění´ (německy Entartete

XXV

Článek ze str. A1, uvozující tento, NEOPČÍTÁN ! (tam Hol. tuze obtížně domyslitelný); aktualita současným NÁLEZEM; text na A1 i A6 není akcentovaně o Hol - zabavovalo se pro „Výstavu zvrhlého umění“ i z veřejných

Kunst). Diváci mohli vidět na 650 moderních děl téměř institucí, avšak pro akcentaci ž. + „likvidaci“ 120 výtvarníků. Zastoupeni tam byli Marc Chagall, Max prvku + zvýraznění převzato z textu = bez Ernst, Oskar Kokoschka a další představitelé avantgardy – uvozovek; (dle předpokládatelného vnímání surrealisté, kubisté a jiný výtvarníci ´bolševickočtenářstvem) druhý citát z boxu pod židovských´směrů, jejichž díla si podle nacistů odkazem na „ČTK, zah“ – správně dobově zasluhovala odsouzení a likvidaci. Výstava měla také používaný termín zněl „židobolševismus“!; legitimizovat pronásledování politických nepřátel či 14x32; ZE SVĚTA; HN příslušníků skupin a národů označovaných nacisty za méněcenné.“ 5.11. 0x č.257 6.11. „1“x „´Mnichovský poklad´: našel „Další díla byla zabavena za druhé světové války na Rozvíjení dění z textu 4.11. o identifikaci č.258 se i neznámý obraz Marka územích, která Hitlerova armáda obsadila. Případně je byli jednoho z nálezů; vřazeno na pozadí textu z Chagalla“; PJA; A7; 176 nuceni prodat jejich židovští majitelé.“ 4.11. i když v uvozovkách – i bez kontextu na předchozí by bylo vřazeno; 4x12; ZE SVĚTA; HN 7.11. 1x „Němci odhalili velký „Nelze se ubránit dojmu , že to je jako s Josefem Fritzlem Na místě někdejších „názorů vyjadřujících č.259 nacistický lup. Kolik obrazů a jeho soukromým sklepním koncentračním táborem (…)“ stanovisku listu“; názor na téma vřazených takto živoří?“; Teodor + „Zatímco venku (tj.krytu objevených obrazů – textů z onoho týdne; nejen v kontextu článku Marjanovič; A10; 177 pozn.P.K.) běžel život, on (Cornelius Gurlitt, kdo 4.11., nejen pro termín „koncentrační tábor“ schovával obrazy – pozn. P.K.) si tady zastavil čas – čas u zcela nesouvislého Fritzla, ale především jednoho velkého zločinu.“ pro poselství Marjanoviče, a to na místě POSELSTVÍ věty (druhý citát) jednoznačně čtenáře směřuje k Hol. = počítáno bez uvozovek pro čtveřici „nepřímých argumentů“; 8x23; NÁZORY; HN, MA 8.11. 0x Na A3 „Šéfredaktor MF DNES Robert č.260 Čásenský končí“ (red), že k 15.listopadu končí; nástupce nezná; rozhodně to prý nemá nic společného s Babišem 9.11. 2x „USA a Izrael přišly o „Zastavením příspěvku Američané uvrhli organizaci do Jmenované státy odmítly platit když v 2011 +“1“x hlasovací právo finanční krize. To se projevilo i v tom, že se v posledních byla přijata Palestina do UNESCO, nyní č.261 SO v UNESCO“; AP, ČTK; A6; letech zastavily některé americké iniciativy, například přišly o hl.právo. V textu jmenovaná 178 výuka o holokaustu a výzkum tsunami.“ iniciativa k současnému zastavení z důvodu nedostatku peněz vybrána tendenčně, aby státy dodatečně působily co matka s lítostí trestající své dítě, ale přesto v konání setrvávajíc; (status Palestiny pro ně důležitější než DÍLČÍ výuka o Hol.) - tj. 4x14; ZE SVĚTA; Š „Den, kdy synagogy hořely i „V každém případě jde o mezník, operaci, v níž se Stránka: Názory; Výroční k půlkulaté nehořely“; Jan Fingerland; podařilo nacistů namočit do vražd a krádeží celou křišťálové noci; především reportážní popis A11; 179 společnost, od neukojených mladíků hledajících tehdejší situace; 29x32 (vč. 29x11 ilustrace dobrodružství přes pomocné dělníky přes pomocné oddíly anonymních střepin); NÁZORY; V policie až po hasiče. Teprve později se z koncentračních táborů vyvinuly tábory vyhlazovací a místo ´pogromu ´vznikl ´hygienicky´působící průmysl zabíjení, v němž se už běžný Němec nemusel pošpinit, dokonce ani jako přímý svědek.“ „Protipučistická antiparta „Když americká židovská organizace obvinila rakouského 255. Trilobit Pavla Kohouta; citován jen dělá Sobotkovi medvědí prezidentského kandidáta Waldheima z nacistické jeden z příkladů, které Kohout dává jako službu“; Pavel Kohout; A11; minulosti, povstala média v Rakousku k obraně ´cti celé argumenty proč recipienti médií mají 180 země´. A vydala heslo ´Jetzt erst recht – Teď tím spíš!´“ + tendenci si informace vykládat dle svého; „Až pod tlakem zejména studentů změnily sdělovací vyústění do situace „tajné schůzky“ části prostředky kurz a pomohly odhalit, že alpská republiky soc.dem.u prezidenta; počítáno (byť byla sice první oběť Hitlera, ale poté i pilná v uvozovkách) neboť akcentováno spolupachatelka.“ v odhalení K.W. angažmá židovských kruhů + v témž odstavci „spolupachatelka“ = čtenáře bez znalostí kauzy (byť posléze jej ad hoc komise z postupu v Řecku proti Ž. zprostila)jako první napadne téma Hol.; 29x13; NÁZORY; MA, HP 11.11. „Sudička Divíšková rozplétá „Od ranných zážitků přes hrůzy koncentráku, spokojený recenze 65%; o premiéře životopisné hry „1“x nit osudu“; Tomáš Štástka; život s vysněnou láskou v Paříži a pomalé dožívání polského autora Marka Sobóla ve Švandově

XXVI

č.262

C10; 181

současnosti.“ ; „V momentech, kdy stará žena otevírá své nejniternější truhly, tedy vzpomíná na válečné utrpení či vlastní boj s následky koncentračního tábora, je inscenace mrazivá a doslova krájí napjaté ticho.“ 12.11. 1x „Ti hodně staří lidé na okraji „Bez padesátých let není možné zkoumat komunismus, č.263 zájmu. Političtí vězni“; stejně jako při poznávání nacismu není možní pominout Luděk Navara; A10; 182 holokaust.“

13.11. 0x č.264 14.11. 0x č.265 15.11. 0x č.266 16.11. 1x „Muž, který založil banku č.267 SO vzpomínek“; Jiří Kubík; A12; 183

„A Felix Kolmer, který přežil Osvětim.“

18.11. 0x č.268 19.11. 1x „Nemáme občanskou č.269 společnost v krvi“; J.Řezníček; A11; 184

divadle; vzhledem k časovým souvislostem i kosmopolitství napadne čtenáře Hol. (a to správně); 14x10 (vč.4x4 foto herečky ve vysokém věku); KULTURA; KP na místě někdejšího názoru redakce; celý text o vězních komunismu a ohledu na vypořádávání se s jednotlivými nepotrestanými činy; Hol. jednovětně coby zoufalé akcentování současné situace; 8x23; NÁZORY; NK

Rozhovor s M. Kroupou, zakladatelem Post Bellum; článek o oné organizaci, toliko v citátu zmíněn jeden ze tří lidí, kteří následující den (17.11.) dostanou ocenění; židovství odvoditelné skrze jméno, navíc známé; 29x43 (vč.foto 19x17 Mikuláše Kroupy, zakladatele Post Bellum, vydávajíc Ceny Paměti národa); PUBLICISTIKA; J

„A když se podíváme do minulosti, tak naprosto ostudná Fórum čtenářů; částečné velebení obč.spol. byla druhá republika. To museli přijet do Prahy dva za I.rep., avšak i ta dle pisatele nedokonalá, Angličani, bankéř a lyžař Nicolas Winton s kolegou, aby neboť snadný přechod k jím zatracované zachraňovali židovské děti!“ „Naopak lékařská, II.rep., a to toliko kvůli Židům (dominantní advokátská nebo inženýrská vyloučila židovskou téma v řádcích); 4x12; NÁZORY; MA, W konkurenci a divadelníci nehnuli prstem, aby ochránili Huga Haase.“ 20.11. 1x „Jestli jsem obstál, vděčím „Paměti Milana Uhdeho, brněnského pedagoga, dramatika Citován podtitul článku a obsah části č.270 za to ženě“; Klára a chartisty jsou kronikou o zápase za lidskost a mravní vzpomínek v představované knize; 29x22 Kubíčková; B8; 185 čistotu během druhé poloviny 20. století“ „Podobnou (vč.pěti fotografií mimo Hol. z Uhdeho zkušenost silného svazku měli i autorovi rodiče – života – dohromady 29x9); KULTURA; KP maminka byla Židovka, a jakkoliv se snažili před dětmi ohlazovat hrany, žít v německém Brně nebylo za války nic snadného, prakticky denně mohla přijít deportace.“ 21.11. 1x „Hájí německé právo oběti „Mělo se za to, že sbírku tvoří díla, která za války nabyl O právě zabavených obraze (výše); Názor od č.271 nacismu, či Gurlitta?“; Pavel Gurlittův otec neprávem z konfiskovaných majetků „publicisty žijícího v Německu“; šokování se Bystroň; A12; 186 židovských rodin.“ autorem nad právními potížemi při navracení obrazů obětem, stejně jako nad německou legislativou; 19x9; NÁZORY; HN, PU 22.11. „Ze zhudebnělých veršů „Ovšem když po přestávce zazněla Šostakovičova Recenze 85%; o vystoupení České č.272 mrazilo“; Věra Drápelová; Symfonie č. 13 ´Babí Jar´, dojem z Hartmanna zmizel za filharmonie s německým dirigentem B7; 187 vnitřním napětím a kontrasty díla, jež začátkem šedesátých Metzmachenen, který uvedl nejprve dílo od let nebývale otevřeně ukázalo jak na ruský antisemitismus, Hartmanna a následně od Šostakoviče; 14x8; tak na další můry totalitního režimu.“ KULTURA; KP 23.11. „Z čeho roste naše politická „Co očekávat od národa, který se během své relativně Zamyšlení na neuspořádaností českého „1“x bezradnost“; Vladimír krátké samostatné historie zbavil či byl zbaven všech politického stranictví; článek až s rysy č.273 SO Kučera; A11; 188 s ním žijících etnik.“ + Nezapomeňme… „A že v obou oikofobie; druhý citát v následujícím odpudivých obdobích od roku 1939 do roku 1989 byly odstavci za prvním citátem – Hol. tušitelný fyzicky i morálně decimovány především zdejší elity.“ proto i tam; avšak kromě citovaného v textu nic dalšího; 29x29 (vč. 20x10 od sledovaného odvislá perokresba); NÁZORY; MA 25.11. „´Pražan´ Fred Astaire“; „Kromě stěhování byl Salamon ještě u další důležité O rodokmenu Freda Asteirea, který měl „1“x Radek Duchoň; A10; 189 změny v rodině. Do té doby bylo totiž nevídané, že by se kořeny sahající do Prahy; v citátu o jeho někdo z židovské rodiny nechal pokřtít.“ …. „Podle dědovi Salamonovi Austerlitzovi – celý některých zdrojů došlo údajně ke křtu paradoxně článek plně o hledání symboličnosti; byť v lineckém kostele, který stál naproti domu, kde bydlel Hol. tušitelný toliko zde; 29x43 (vč. foto Adolf Hitler.“ F.A. 17x24 a 29x44rodokmenu F.A.);

XXVII

26.11. 2x „Čeští extremisté se chtějí č.275 inspirovat úspěchem Kotleby“; Luboš Palata; A6; 190

„Místo Židů jsou terčem Romové“ +„Zpochybňování holokaustu vyvolává ve společnosti mnohem větší odpor než útoky na Romy,´konstatuje Laco Oravec, ředitel lidskoprávní společnosti Nadace Martina Šimečky.“

„Jde o údajného dozorce u tábora Dachau, údajnou „Wiesenthalovo centrum odhalilo čtyři nacisty“; ČTK; bývalou dozorkyni z Osvětimi nebo muže, který se prý podílel na vyhlazení francouzské vesnice Oradour-surA6; 191 Glane.“ 27.11. 1x „Zemřel Egon Lánský, „Egon Lánský prošel jako dítě Terezínem a Osvětimí.“ č.276 bývalý disident a člen Zemanovy vlády“; A3; 192 28.11. „Trest za nevinu“; Ivana „´Něco jako Schindlerův seznam´, praví s ironií v hlase „1“x Karásková; A4; 193 šestapadesátiletý muž.“ č.277

29.11. 1x „Zlaté časy válečné č.278 fotografie“; Teodor Marjanovič; A12; 194

30.11. 0x č.279 SO 26 čísel v listop. Xxxxx xxxxxxxx 2.12. 0x č.280 3.12. 0x č.281 4.12. 1x „Němci opět zkouší zakázat č.282 neonacisty z NPD. Uspějí?“; Petr Janoušek; A7; 195 5.12. 0x č.283 6.12. 1x „Svět se děsí nové č.284 genocidy“; Iveta Polchová; A12; 196

PUBLICISTIKA; J Rozbor volebního úspěchu Kotleby na SR; citován mezititulek + konec článku; Hol. pouze tímto; 24x19 (vč. 10x14 foto Kotleby v někdejší stranické uniformě); ZE SVĚTA; R, RT, HP stačil by pro započítání v článku název centra; 4x7; Krátce; ZE SVĚTA; PU

Nekrolog; bez novinářské zkratky u článku; 4x13 (vč.2x2 foto zemřelého); Z DOMOVA; N Nesouvisí s Hol., toliko prokazatelně nevině odsouzený mladík (komplikace s byrokracií zamezuje jej dodatečně osvobodit) se taktéž jmenuje Schindler; citát od jeho otce vytahujícího soudní materiály; 29x22 (vč. foto mládence 19x12 a 7x4); Z DOMOVA; J „Tehdy prchl z rodného Rakouska, které se po anšlusu Publicistika – nikoliv rozhovor!; o stalo součástí Třetí říše. Doma ve Vídni nechal matku. Už fotografovi Davidovi Rubingerovi a jeho ji nikdy znovu nespatřil, přišla o život při holokaustu.“ životě – autorovi známé foto z 1967 s izr. vojáky u Zdi nářků; Marjanovičův text krajně prosionistický; 29x43 (vč. oné foto 19x22); PUBLICISTIKA; MA

xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxx

„Přeživší holocaustu přesto iniciativu vítají. Existenci Obsah plyne z názvu; Židům věnován celý rasistických stran v demokratické společnosti považují na kompletně odcitovaný odstavec, jinak ne; útok na svou čest. Cení si již samotného návrhu.“ 14x20; ZE SVĚTA; PU

„Středoaftrická republika jako by na většině map světa ani Publicistika o Středoafrické rep.; Hol. toliko neexistovala. Podobně jako Rwanda ještě před dvaceti jako přirovnání citovanou zmínkou; druhá lety. Tedy až do osudného roku 1994, kdy se se zděšením citace je výrokem od francouzského sledoval nejhorší genocidu od holokaustu za druhé světové min.zahr.věcí; o úmrtí Mandely je toliko války.“ „A zašel ještě dále: ´země je na pokraji genocidy.´ předpřipravená zmínka na titulce, zřejmě Před masovým vyhlazováním však varují i další.“ z důvodů těsně před uzávěrkou; 29x43 (včetně foto černošských uprchlíků 29x21); PUBLICISTIKA; HP 7.12. „1“x „Svět přišel o muže, jenž „Jenže nehledě na tyto vroubky , v některých ohledech Přirovnání jen okrajově pomocí Ben č.285 SO zavrhl pomstu“; Teodor poměrně zásadní, splňuje Mandela ideální představu Guriona, kde si čtenář automaticky domyslí Marjanovič; A11; 197 revolučního vůdce, který se vrátí z exilu nebo z vězení a Hol. + vznik Izraele (byť Gurion sám nebyl postaví se do čela nové společnosti. /nový odst./ v KT, nýbrž aktivní mimo území pod vlivem Připomeňme íránského velkého ajatolláha Chomejního, Říše); uvozovky při kategorizování bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina, klíčovou monitoringu by možná měly být ještě postavu indického boje za nezávislost Nehrúa nebo otce zvýrazněné! zakladatele izraelského státu Ben Guriona. Chomejní či 29x29 (vč. 18x18 ilustrace Mandely); Lenin touhu po změně zardousili totalitní krutovládou. NÁZORY; MA, N Mandela naopak patří do Ben Gurionovy, Nehrúovy a Havlovy skupiny. Společenskému životu dal demokratický Mandela 3 plné tématické stránky + další směr.““ dvě zčásti; kromě uvedeného článku – navzdory našemu očekávání – nic jiného alespoň blížícího se ku sledované tématice 9.12. 1x „Pátrání, které dokáže „Už to nejednou nejsou oni, ale my. Podobně, jako se Recenze (75%) knihy „Sokrates na rovníku“ č.286 dopálit a otevírá oči“; Klára každého Evropana týká holokaust, týká se každého černošského míšence Tomáše Zmeškala Kubíčková; C11; 198 Afričana tamní genocida – jenomže zatímco holocaust (s kořeny v Kongu) a o tamní genocidě ;

XXVIII

páchali Evropané na Evropanech, za podstatný kus nejisté, zda citát je osobním vkladem genocid v Africe jsou zodpovědní evropští kolonizátoři a recenzentky Kubíčkové, či je inspirován jejich touha po moci, nerostném bohatství či ´jen´nevybitý dílčím motivem knihy ; citát působí coby pocit nadřazenosti.“ „Holocaust na druhou“ – náš vlastní dojem; 20x12; KULTURA; KP 10.12. 0x č.287 11.12. 0x č.288 12.12. 0x č.289 13.12. 0x č.290 14.12. 0x č.291 SO 16.12. „Dobrá sousedka Angela „Ve vztahu k ostatním státům pak i současná generace Komentář při ustanovování A.M. do třetího „1“x Merkelová“; Petr Janoušek; Němců má na paměti zločiny, kterých se jejich předkové premiérského období; Hol. v textu č.292 A11; 199 dopustili.“ neuvedený, avšak odtušitelný jako jedna z více událostí II.sv.v., byť např. pro stálého čtenáře MfD dominantní; 29x8; NÁZORY; MA, HP 17.12. 1x „Klausová se stala „Jak zjistily před časem Lidové noviny, její otec se jako 19x19; ZE SVĚTA; HP č.293 velvyslankyní, Klaus vládní úředník fašistického slovenského státu podílel na ´pouhým´manželem“; Luboš arizaci židovského majetku.“ Palata; A7; 200 18.12. 1x „Je lepší se utahat než „Než jsem začal hrát Vražedný pátek, vytáhl jsem si Publicistika formou rozhovoru s hercem č.294 zrezivět“; Barbora Tachecí; Simona Wiesenthala, Elie Wiesela, Viktora Frankla – a Stanislavem Zindulku; citované pasáže A12; 201 četl jsem literaturu lidí, kteří si to prožili.“ + „Protože z druhé poloviny rozhovoru po pozvolném přede mnou běží ten film, co se při tom transportu děje jak etizování a očekávatelném navozování mámě vyrvou dítě, odhodí ho, přede mnou t letí já to tématu Hol. v jeho rolích; až udivující vidím. Nehraju zděšení, já jsem zděšenej.“ intenzivnost tématu Hol. u nikoliv židovského herce; 29x43 (vč. civilní foto Zindulky 18x23); PUBLICISTIKA; J 19.12. 0x č.295 20.12. 0x č.296 21.12. 0x č.297 SO 23.12. 1x „Přeji nám laskavost“; „A nechat je (tj.sudetské N. – pozn.P.K.), aby rozhodovali, Dialog se spisovatelkou po 68´ emigrovavší č.298 Krystyna Wanatowiczová; koho potrestat. V této souvislosti se mi vybavuje, že jsem do N. Alenou Wagnerovou; od glorifikování A12; 202 v 80. letech navštívila s jednou německou skupinou prvorepublikového soužití se Židy na (nikoliv někdejších s.N. – pozn.P.K.) izraelský památník příkladu M. Jesenské po nynější hodnocení Jad vašem. Viděla jsem, jak jimi otřáslo to, co tam viděli. odsunu německé menšiny = negativní a Cítili se jako Němci vinni přestože se na vyhlazování Židů vycházející z hypotetického posmrtného nikdo z nich nepodílel. Já jsem se jako Česka vinna cítit mínění Jesenské; následně (už dle W.) vina nemusela, ale tehdy jsem pochopila, že jsem svou vinou dnešních Němců za Hol. (v celkovém textu (míněno „vinou“ za odsun – pozn. P.K.) příslušná do takto zřetelně velmi okrajově!!!) Čech.“ připodobňována i k údajné vině za odsunu antifašistických Němců; (citována část odpovědi);29x43 (vč. foto Wagnerové19x17); PUBLICISTIKA; MA 27.12. 0x č.299 28.12. „Soud nepomohl firmě, jež „Policie účet obstavila v souvislosti se stíháním za O fázi procesu s vydavatelskou firmou „2“x vydala projevy Hitlera“; popírání, schvalování a ospravedlňování genocidy, a to až Guidemedia, která vydala Hitlerovy projevy; č.300 SO ČTK; A2; 203 do sumy 7,9 milionu korun.“ polotučný doprovodný nadpis „Zajištění jen 3 čísla peněz“; 4x9; Z DOMOVA; PU, R v celém „Vláda se Sobotkou a „Katolík s židovskými předky, který vždy dával najevo Téma Hol. v druhé cit. pasáži tušitelné od týdnu Babišem? To je oběť“; své sympatie k židovství, prošel za padesát let svého novinářem akcentovaného žid. původu Václav Dolejší; A12; 204 života“ (předmluva k rozhovoru)…. „protože ještě dotazovaného Daniela Hermana (adept sedmdesát let po druhé světové válce jsou stíháni váleční lidovců na min. kultury); a zároveň často zločinci z období nacismu. Určité věci jsou tiskovinou zmiňovaném aktuálním projektu

XXIX

nepromlčitelné.“

30.12 2x „Američané vrátí Osvětimi + „1“x barák Židů z Terezína“; č.301 ČTK; A2; 205 „Potlesk pro stařičkého monarchu“; Alena Slezáková; A8; 206

31.12. 1x č.302 jen dvě čísla v týdnu v r. 2013

Poslední šance; dle pravděpodobného vnímání čtenáře!; jinak celostránkový rozhovor o Hol. není, nýbrž částečně se dotýká jevů ohledně lustračního zákona x Babiš ; 29x43 (vč. foto Hermana 19x16); SOBOTNÍ ROZHOVOR; J „Po dvaceti letech v Muzeu holokaustu ve Washingtonu se Přestože USA si jej chtěly ponechat; uvedení do Polska vrací dřevěný barák pro vězně z bývalého článku modrou upoutávkou „Holokaust“; nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.“ 4x9; Z DOMOVA; J „Kontroverzní prezident Traian Basescu tam chybí, prý nemůže Michalovi odpustit válečné deportace a smrt desetitisíců rumunských Židů; byli mezi nimi i Maneovi příbuzní, nicméně spisovatel píše o králi se sympatiemi.“

Kalendář Aleny Slezákové; Zasazeno do 2011 a oslavy Michalových devadesátin; Michal = po válce sesazený král; T.B. = v r. 2011 rum. prezident; N. Manea = soudobý prozaik; spíše pozitivní vyznění M., vyjma Hol., což textu rozsahem okrajové; 17x14; NÁZORY; HP Kultura – pozvánka na Festival španělských filmů; Krátce; 4x5; KULTURA; KP

„Přehlídka nabídne příběh … „promítne mimo jiné drama Patnáct let a jeden den Mengeleho“; ČTK; C8; 207 nebo argentinský film Německý doktor Wakolda přibližující osud nacistického zločince Josefa Mengeleho.“ „Český Schindler Antonín „Zatímco Oscara Schindlera nebo Nikolase Wintona O současném „napsání“ (v textu není nic o Kalina zachránil stovky známe jako zachránce židovských dětí, třebíčský rodák „vydání“) knihy Děti Antonína Kaliny S. dětí“; KLR; B9; 208 Antonín Kalina je po jejich bok řazen pouze ve světě, u Motlem o A.K.; 10x11; KULTURA; KP, W nás se u něm příliš neví.“ „Kalina prokazatelně zachránil přes devět set chlapců, podle některých svědectví mohlo být dětí, které díky němu přežily holokaust, i čtrnáct set.“

23 čísel v pros.

xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx

XXX

xxxxxxxxxxxxxxx

Příloha B – Ukázka nešťastného spojení Holocaustu s aktuální politikou

XXXI

Příloha C – Pitevní protokol V. Skoupého (osobní údaje začerněné rodinou)

XXXII

I

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE Jméno autora: Petr Kalinovský Obor: Andragogika Forma studia: prezenční Název práce: Vzájemný přesah mezi andragogikou a politickými systémy Rok: 2014 Počet stran textu bez příloh: 88 Celkový počet stran příloh: 31 Počet titulů českých použitých zdrojů: 9 Počet titulů zahraničních použitých zdrojů: 1 Počet internetových zdrojů: 3 Počet ostatních zdrojů: 15 Vedoucí práce: Doc. Dr. Milan Beneš