UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA Bakalářské kombinované studium
2008 – 2011
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Hana Pavlasová
Přístupy k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů.
Praha 2011 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Iva Borská, CSc.
COMENIUS UNIVERSITY PRAGUE Bachelor Combined Studies 2008 - 2011
BACHELOR THESIS
Hana Pavlasová
Approaches to continuing professional development of pharmaceutical assistants
Prague 2011
The Bachelor Thesis Work Supervisor: PhDr. Iva Borská, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.
V Praze dne 13. února 2011
Hana Pavlasová
Poděkování Chtěla bych poděkovat paní PhDr. Ivě Borské, CSc. za její vlídné a profesionální vedení při zpracování této bakalářské práce.
Anotace Bakalářská práce se zabývá přístupem zaměstnavatele k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutického asistenta jako nelékařského zdravotnického pracovníka, na kterého jsou kladeny stále větší poţadavky týkající se odborných znalostí, především v oblasti volně prodejných léčiv a doplňků stravy. Teoretická část charakterizuje vývoj vzdělávání dospělých a s tím související činnosti andragoga. Popisuje historický vývoj oboru farmaceutický asistent, který ovlivnil současný postoj a aktivitu zainteresovaných osob v procesu vzdělávání. Praktická část zpracovává získané informace o názoru samotných asistentů na podporu vzdělávání zaměstnavatelem a komparaci přístupu státní a nestátní organizace. Závěr této práce obsahuje shrnutí výsledků, jejich analýzu a návrh moţného řešení.
Klíčové pojmy Andragogika, celoţivotní vzdělávání, farmaceutický asistent, farmaceutický laborant, formy vzdělávání, lékárník, lékárenský laborant, motivace, nelékařský zdravotnický pracovník, nestátní zdravotnické zařízení, proces vzdělávání, seberealizace, státní zdravotnické zařízení, vzdělávání dospělých.
Annotation
This bachelor thesis deals with an employer’s approach to lifelong learning of a pharmaceutical assistant as a paramedical worker, on whom greater and greater requirements are imposed concerning expert knowledge, particularly in the area of overthe-counter pharmaceuticals and diet supplements. The theoretical part characterizes the development of adult education and the related activity of an andragogy specialist. It gives an account of the historical development of the pharmaceutical assistant as a field of study, which influenced the current attitude and activity of people involved in the education process. The practical part processes the information acquired about the opinion of the assistants themselves on the employer’s support of education and on the comparison of the attitude of a state and non-state organization. The conclusion of this thesis contains a summary of results, their analysis and a suggestion of a possible solution.
Key words Andragogy, lifelong learning, pharmaceutical assistant, pharmaceutical laboratory assistant, forms of education, pharmacist, pharmacy laboratory assistant, motivation, paramedical worker, non-state medical facility, educational process, self-fulfilment, state medical facility, adult education.
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................... 10 1. ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ............................................. 10 1. 1 Role andragoga ........................................................................................ 11 1. 2 Celoţivotní vzdělávání ............................................................................ 12 2. VÝVOJ OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT ............................ 15 2. 1 Farmaceutický laborant............................................................................ 15 2. 2 Farmaceutický asistent ............................................................................. 18 2. 3 Specifikace jednotlivých pracovišť ......................................................... 19 3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MOTIVACI ............................................. 21 3. 1 Úloha managementu ................................................................................ 23 3. 2 Aktivita farmaceutických asistentů .......................................................... 23 3. 3 Legislativní podpora ................................................................................ 24 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 25 4. Cíl průzkumu.......................................................................................... 25 4. 1 Metody průzkumu .................................................................................... 25 4. 2 Analýza dat dotazníkového šetření .......................................................... 27 4. 3 Dílčí doplnění výsledků ........................................................................... 36 ZÁVĚR............................................................................................................. 48 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................. 50
ÚVOD
Předmětem této bakalářské práce je porovnání přístupu k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů ze strany dvou odlišných vlastnických subjektů (státní organizace a soukromého vlastníka), z pohledu samotného farmaceutického asistenta, chápání důleţitosti průběţného doplňování vědomostí a navrţení doporučení pro praxi celoţivotního profesního vzdělávání. Toto téma bylo zvoleno především proto, ţe celosvětový vývoj spěje k utváření znalostní společnosti, kde celoţivotní vzdělávání představuje zásadní změnu v chápání dospělých. Obor farmaceutický asistent patří mezi nelékařské zdravotnické pracovníky, kde udrţování a rozšiřování odborných vědomostí a znalostí je beze sporu podmínkou pro zajištění kvalitní zdravotní péče. Také dynamický rozvoj farmacie jako vědy vyţaduje nejen stále větší a ucelenější znalosti získané pregraduálním vzděláním, ale zároveň je potřebné průběţné doplňování nových informací a poznatků v průběhu výkonu tohoto povolání. V současné době, kdy klient lékárny má právo poţadovat plně dostačující odborné informace k expedovaným léčivým přípravkům a doplňkům stravy, nelze tuto profesi vykonávat bez dalšího vzdělávání během výkonu praxe. Cílem této práce je získat informace o současném přístupu k celoţivotnímu vzdělávání
farmaceutických
asistentů
pracujících
ve
státních
a
soukromých
organizacích, jejich orientace v legislativních poţadavcích týkajících se vzdělávání a míry vlastní iniciativy farmaceutických asistentů v procesu sebevzdělávání, podpora celoţivotního vzdělávání zaměstnavatelem, funkce a význam andragogiky a identifikace problémů souvisejících s praxí. Zároveň také komparace vzájemného propojení ekonomického a odborného růstu této profese. Pro získání potřebných informací byla zvolena metoda pozorování se zaměřením na rozdíly jednotlivých pracovišť, pracovní náplň farmaceutických asistentů včetně legislativních změn ve vzdělávání týkajících se tohoto nelékařského zdravotnického oboru. K upřesnění a doplnění dat byl pouţit kvantitativní průzkum formou dotazníkového šetření.
8
Dotazník s dichotomickými a trichotomickými otázkami ANO – NE – NEVÍM. Výhodou uzavřených otázek bylo jednoduché vyplnění odpovědí, nasměrování respondenta na poţadované informace a relativně snazší analýza výsledků. Formulaci a výběru jednotlivých otázek byla věnována velká pozornost, tak aby odpovědi poskytly poţadované informace. Neméně důleţitý byl i výběr oslovených respondentů včetně zvolené formy oslovení. Pro získání objektivních dat bylo nejvhodnějším řešením poţádat o spolupráci při výběru respondentů Sekci farmaceutických asistentů při České asociaci sester – SFA/ČAS, jako dobrovolnou profesní organizaci, hájící zájmy farmaceutických asistentů. Tím bylo zamezeno moţnému neţádoucímu zkreslení výsledků způsobeného přímým oslovením jednotlivých pracovišť prostřednictvím jejich vedoucích pracovníků nebo vlastníků.
9
TEORETICKÁ ČÁST
1. ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
Vzdělávání dospělých je dnes nejen nástrojem rozvoje, ale stává se nezbytným i pro vlastní existenci člověka. Průběţné rozšiřování kompetencí je cestou k výrazně lepšímu a snazšímu uplatnění na trhu práce. Rozmach vzdělávání dospělých jak ve světě, tak v českých zemích je zaznamenán aţ v 19. století. S tím souvisí i současný význam vzdělávání s mnohými nedostatky, především v nepřesném vymezení kompetencí a společenských rolí. Zároveň nejsou nastaveny dostatečné motivační faktory. Bohuţel mnohdy je zcela ignorován historický vývoj ve snaze vytvořit zcela nový a lepší systém. Patrné je to zvláště v legislativě, kde po novelizaci zákonů se mnohdy vracíme zpět k téměř původnímu znění. Výrazně efektivnější se jeví způsob navázání na předchozí zkušenosti teoretické i praktické a tyto dále rozvíjet dle poţadavků současnosti. Například meziválečný vývoj podpořil rozvoj především podnikového vzdělávání, kde vzorovým modelem byl takzvaný Baťův systém vzdělávání. Baťa jako první chápal důleţitost dalšího odborného vzdělávání. V období let 1948 aţ 1989 byla celá oblast vzdělávání charakteristická svou podřízeností propagandě Komunistické strany. Po společenské změně v roce 1989 se převáţná většina struktur rozpadla a vzdělávání dospělých se podřídilo zákonům trhu. Společně s dynamickým vývojem společnosti se i vzdělávání dospělých stalo významným společenským tématem. (Palán, Langer, 2008). „ Vzdělávání lze však definovat i jako proces všestranné humanizace a kultivace člověka zahrnující procesy socializace, enkulturace a personalizace. Vzdělávání je tak chápáno velice široce, nejde jen o hromadění vědomostí, ale o široce pojatý rozvoj člověka s cílem umožnit mu co nejoptimálnější zapojení do života společnosti, o pochopení příčin a následků včetně tvorby nových hodnot“ (Kohout, 2007, s. 22). V současné době globalizace je všeobecně chápána aktuálnost potřeby vzdělávání dospělých. Osobnost dospělého člověka se vyznačuje nejen změnami fyziologických a
10
psychických funkcí, ale i změnami v oblasti duševní výkonnosti. Důleţitá je u dospělých především motivace, ať uţ pozitivní nebo naopak jevy demotivující. Na rozdíl od dětí dospělý očekává konkrétní informace, které mu pomohou řešit jeho problémy především na poli trhu práce, ale i v osobním ţivotě. „Dospělý je rozhodnut vzdělávat se, pokud je přesvědčen o tom, že mu nové vědění pomůže vyřešit jeho problémy, že mu přinese úspěch a pracovní spokojenost. Dítě si takovéto otázky neklade“ (Hladílek, 2009, s. 147). Pro správnou orientaci v problematice vzdělávání dospělých je potřeba ujasnění a chápání alespoň základních pojmů. Na poli teorie se objevuje celá řada nových termínů, které musí být chápány zcela jednoznačně.
Mezi základní pojmy patří pojem
andragogika a pojem celoţivotní vzdělávání.
1. 1 Role andragoga „Andragoga nejdříve spatřujeme jako cestovního zástupce ve věcech vzdělávání, který svou klientelu aktivně vyhledával a vyučoval tam, kde o jeho služby měli zájem. Byl veden snahou zprostředkovávat lidem vědění, osvětu – zkrátka informace z mnoha oblastí (politiky, kultury, vědy apod.)“ (Palán, Langer, 2008, s.117). Postupem času a zejména s rozvojem integrálního pojetí andragogiky, chápeme andragoga jako poradce či konzultanta v procesech souvisejících se vzděláváním dospělých. Své činnosti vykonává dnes přímo v konkrétních organizacích, nebo bez stálého angaţmá, mnohdy i v několika firmách zároveň. Ke kompetencím andragoga v současnosti řadíme především činnosti metodické, manaţerské a marketingové. Důleţitá je i orientace na zákazníka namísto orientace produktové. V praxi to znamená tvorbu takových vzdělávacích akcí, které vycházejí z poţadavků, potřeb a cílů zákazníka. Názvů pro profesi andragoga máme v současné teorii i praxi velké mnoţství. Lektor, řídící výukový proces a podílející se na přípravě vzdělávací akce, trenér, který pomáhá při praktickém osvojování dovedností, kouč, zabývající se vzděláváním přímo na pracovišti. Instruktor, jako odborný poradce vedoucí teoretickou, ale především
11
praktickou přípravu v určitém oboru. Nezbytná je také schopnost adaptability na změny a flexibilita. (Palán, Langer, 2008). „Andragog se stává nikoliv tím, kdo poznatky předává, ale kdo radí, pomáhá či usnadňuje (facilituje) jejich získávání a pochopení“ (Palán, Langer, 2008, s.118). „Od výsledků učení se především očekává, že budou plnit vícero funkcí v národních vzdělávacích systémech, v uznávání předchozího učení, udělování kreditů, kvalitě, učebních plánech, klíčových životních kompetencích, hodnověrnosti pro zaměstnavatele atd., a taktéž v modernizaci vzdělávání a odborné přípravy, neboť reforma systémů spočívá v tom, že do sebe pojme celoživotní učení jako komplexní celek“ (Veteška, 2009, s. 15). Z poţadavků na výsledky učení a kompetencí andragoga je zřejmé i uplatnění této profese v praxi. Konkrétně pro farmaceutického asistenta je činnost andragoga významná pro aplikaci nových poţadavků legislativy na celoţivotní vzdělávání do praxe a s tím související tvorba a zajištění vzdělávacích akcí na odpovídající odborné úrovni, poradenská činnost při zvyšování kvalifikace a odborníka vedoucího nejen teoretickou, ale i praktickou přípravu v daném oboru. Zvláště pro poradenskou činnost je nezbytná schopnost naslouchání a porozumění klientům. Obor farmaceutický asistent je procentuelně malá část nelékařských zdravotnických pracovníků s velmi specifickou náplní práce, kde znalost dynamických změn ve vzdělávání je základní podmínkou pro andragogické činnosti týkající se tohoto oboru. Dryden (2008, s. 9) uvádí, ţe „Dokud neporozumíte svým klientům z jejich perspektivy, nebudete schopni jim toto porozumění předložit zpátky a oni se nebudou cítit pochopeni. A když se klienti necítí pochopeni, úspěch poradenství je vážně ohrožen“
1. 2
Celoživotní vzdělávání Pojem celoţivotního vzdělávání není ve své podstatě ničím novým. Jako první
přišel s konceptem celoţivotního učení Jan Amos Komenský, který svou teorií o
12
vzdělávání pro všechny bez jakékoli diskriminace včetně diskriminace věkové jasně ukázal na důleţitost průběţného doplňování znalostí během všech etap ţivota člověka. „První, čeho si přejeme, je, aby tak plně a k plnému lidství mohl být vzděláván nejeden člověk nebo několik nebo mnoho, nýbrž všichni lidé ve spolek i každý zvlášť, mladí i staří, bohatí i chudí, urození i neurození, muži i ženy, zkratka každý, komu se stalo údělem narodit se člověkem, aby konečně jednou bylo celé lidské pokolení vzděláno po všech věkových stupních, stavech, pohlavích a národech“ (Palán, Langer, 2008, s. 12).
Celoţivotní vzdělávání je v současné době významným tématem, kterým se zabývá celá řada dokumentů celosvětových, dokumentů Evropské unie i dokumentů přijatých v ČR. Současná doba vyţaduje od jednotlivce převzetí zodpovědnosti za svou vlastní budoucnost. S rozvojem informačních a masově mediálních technologií stoupá i nabídka svobodné volby vlastní ţivotní dráhy. Je však potřeba být připraven i na moţná rizika. Nástrojem ke sniţování těchto rizik můţe být právě celoţivotní vzdělávání.
Evropskou radou na zasedání v Lisabonu v roce 2000 přijatý významný dokument „Memorandum o celoživotním učení“ (v českém překladu dostupný v roce 2001), formuloval šest základních myšlenek rozhodujících pro celoţivotní vzdělávání: Nové základní dovednosti pro všechny Více investic do lidských zdrojů Inovace ve vyučování a učení Oceňování učení Přehodnocení poradenství Přiblíţit učení domovu Důraz je kladen vedle tradičních vzdělanostních kompetencí na kompetence mající interdisciplinární charakter. Uvádí pojem informační gramotnost, zahrnující schopnost
13
pracovat s informačními prostředky, jazykovou gramotnost a v neposlední řadě i gramotnost občanskou, která přispívá k posílení sebedůvěry, sebekontroly a schopnosti úspěšně zvládat rizikové ţivotní situace. (Hladílek, 2009). Společnost Donath-Burson-Marsteller ve spolupráci se společností Factum Invenio a Asociací institucí vzdělávání dospělých ČR provedla v roce 2009 průzkum k problematice vzdělávání dospělých. Cílem bylo popsat hlavní problémy v České republice, jaké jsou hlavní motivátory a bariéry ve vzdělávání dospělých. Dle shrnutí výsledků bylo tímto průzkumem zjištěno, ţe odborná veřejnost upozorňuje na to, ţe je u nás problematice vzdělávání věnováno mnohem méně pozornosti neţ v zahraničí. „Odborníci se shodují v tom, že současná ekonomická recese má dva hlavní efektypříjmový a motivační. Na jedné straně dochází u firem k seškrtání výdajů (obdobně se chovají i rodiny), a snižuje se tak poptávka po vzdělávání. Výpadek firemních příjmů je současně nahrazován evropskými prostředky. Na druhé straně panuje na pracovním trhu větší konkurence a roste snaha udržet si pracovní místo, recese tedy posiluje zájem veřejnosti o vzdělávání. Lidé jsou „nuceni“přehodnotit svou pozici na trhu práce. (Donath-Burson-Marsteller, 2009, s. 4 [online]). Aktualizace znalostí a dovedností je v dnešní době tedy nezbytností pro rozvoj profesního, společenského ale i soukromého ţivota. Motivací je bezesporu nejistota zaměstnání ale i ambice jedince. Aktivita většiny lidí však směřuje spíše do neformálního a zájmového vzdělávání, systematicky se vzdělává pouze minimum.
(Tamtéţ, s. 4)
14
2. VÝVOJ OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT
Přístup k celoţivotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů významně ovlivnil historický vývoj tohoto oboru, hlavně změny jak v pregraduálním, tak postgraduálním studiu. Profese farmaceutického asistenta prošla řadou vývojových změn. Broncová (2003) uvádí, ţe do roku 1950 neexistovalo ţádné odborné teoretické vzdělávání a tehdejší lékárenští laboranti získávali poznatky pouze praxí pod vedením lékárníka. Téhoţ roku byli ale zařazeni mezi zdravotnické pracovníky a bylo nutné jejich odborné vzdělání. Vznikla podniková Odborná škola n. p. Medika v Českém Krumlově, která se po roce transformovala na větev pro lékárenské laboranty na Střední zdravotní škole v Brně. Nejprve jako tříleté studium s maturitou, které od roku 1955 přešlo na studium čtyřleté. S postupem času stoupala poptávka po této profesi a zákonitě vznikalo toto studium i v dalších městech. V roce 1956 v Bratislavě, v roce 1961 v Praze a dále v Ostravě, Ústí nad Labem, Karlových Varech, Kolíně a Hradci králové. Uplatnění těchto pracovníků však nebylo pouze v lékárnách a proto došlo v roce 1971 ke změně označení této profese z lékárenského na farmaceutického laboranta.
2. 1 Farmaceutický laborant „ Také pro farmaceutické laboranty platí od roku 1950 požadavek udržovat své odborné znalosti na soudobé úrovni. Nyní mají možnost další pomaturitní specializace v oborech lékárenství, technologie léčiv, kontrola léčiv nebo např. zásobování prostředky zdravotnické techniky“ (Broncová, 2003, s. 118). Pracovní náplň farmaceutických laborantů byla upravena platnými právními předpisy ministerstev zdravotnictví ČSR a SSR. Mezi stěţejní činnosti patřilo především: Zpracování naváţených léčiv do lékových forem
15
Expedice volně prodejných léčiv Expedice zdravotnických prostředků Po kontrole farmaceutem expedice léků pro zdravotnická zařízení
Podle náplně práce byli rozděleni do tří skupin: Farmaceutický laborant pro zvlášť náročné práce Farmaceutický laborant pro náročné práce Farmaceutický laborant
Toto rozdělení nebylo však dostačující, a proto závazné opatření pro odměňování zdravotnických pracovníků uvádí funkce: Vedoucí farmaceutický laborant Farmaceutický laborant specialista na úseku lékárenství Farmaceutický laborant specialista na úseku technologie léků Farmaceutický laborant specialista na úseku zásobování zdravotnickými potřebami Farmaceutický laborant specialista na úseku farmaceutické analýzy Farmaceutický laborant K výkonu uvedených funkcí s výjimkou poslední bylo podmínkou získání předepsaného specializačního studia. (Solich, 1986). Z výše uvedeného vyplývá, ţe pro výkon této profese byla dána jasná pravidla jak ve způsobu vzdělávání, tak i odměňování. To, co bychom mohly v této době postrádat, je existence kontinuálního celoţivotního vzdělávání. Dalším významným mezníkem ve vývoji této profese byl bezesporu rok 1989 a jím započaté společenské změny. Bylo potřeba upravit negraduální i postgraduální studium farmaceutických laborantů tak, aby odpovídalo poţadavkům trhu práce a bylo
16
v souladu s poţadavky ostatních států Evropy. Společně s otevřením hranic byly hledány takové formy vzdělávání, které by umoţňovaly pracovní uplatnění i mimo území naší republiky. V této době vznikaly různé dobrovolné profesní organizace. Jednou z prvních byla Česká komora farmaceutických laborantů, zaloţená v roce 1991 v Praze a registrovaná na Ministerstvu vnitra pod registračním číslem VSC/1-7128/91R. Její úlohou bylo mimo jiné i zajišťování odborné a etické úrovně výkonu povolání, ochrana odborných, sociálních, ekonomických a právních zájmů svých členů, a v neposlední řadě také úzká spolupráce s Českou lékárnickou komorou. Zákon České národní rady ze dne 19. března 1992 o zdravotní péči v nestátních zdravotních zařízeních s účinností od 15. dubna 1992 upravil podmínky a rozsah poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních a podmínky provozování nestátních zařízení. Touto právní úpravou byly dány podmínky pro vznik soukromých zdravotnických zařízení a postupně se tak rozšiřovala síť soukromých lékáren a laboratoří. Dobu provázelo velké nadšení z moţnosti vlastní seberealizace v soukromém sektoru. Společně s otevřením hranic se také výrazně rozšířila nabídka nových léčiv a technologií. Stěţejními poţadavky se stala informační a jazyková gramotnost, která dosud nebyla při výkonu této profese zapotřebí. Prioritou se stává privatizace lékáren. Pro nečinnost zaniká Česká komora farmaceutických laborantů. Veškerá spolupráce s ministerstvem zdravotnictví při tvorbě nové legislativy, týkající se pracovních činností, vzdělávání i finančního ohodnocení je vázána především na Českou lékárnickou komoru. Teprve 14. 11. 2000 byla zaloţena Sekce farmaceutických laborantů. Zaměřila se intenzivně na připomínkování nově vznikajícího zákona 96/2004Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Do tohoto zákona byly transformovány poţadavky na pregraduální i postgraduální vzdělávání všech nelékařských povolání, včetně farmaceutických laborantů. (Sekce farmaceutických asistentů, 2010, [online]). V roce
2005
dochází
k transformaci
středoškolského
studijního
oboru
farmaceutický laborant na studium na vyšší odborné škole zdravotnické (VOŠZ).
17
Současně je provedena i změna názvu absolventů této školy na diplomovaný farmaceutický asistent. Tento název je pouţíván dosud. (Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 2010, [online]).
2. 2 Farmaceutický asistent V současné době jsou činnosti a způsob vzdělávání oboru definovány legislativně zákonem 96/2004Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), společně s doplňujícími vyhláškami. Současně je tímto zákonem dána i povinnost celoţivotního vzdělávání nelékařským zdravotnickým pracovníkům. V §72 tohoto zákona jsou popsány činnosti detašovaného pracoviště ministerstva zdravotnictví ČR tzv. „Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob“ a zákon také uvádí nově pojem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ (tzv. registraci) a podmínky pro vydání tohoto osvědčení. Zůstává otázkou, zda má být registrace povinná k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, tedy i k výkonu činnosti farmaceutického asistenta, či zůstat dobrovolným aktem, jak je tomu doposud. Pro povinnou registraci vypovídá i fakt, ţe v současné době neexistuje ţádný legislativní tlak ani motivace na kontinuální vzdělávání a celoţivotní vzdělávání je tedy závislé pouze na uvědomělosti konkrétního jedince. Zákon sice dává moţnost průběţného doplňování odborných znalostí nabídkou různých forem vzdělávacích akcí, ale bohuţel k této činnosti nemotivuje ekonomicky. Mnohdy je to právě naopak. Návratnost nákladů vloţených do průběţného vzdělávání u této profese není ţádná. Zároveň je řešena otázka i další úpravy v pregraduálním vzdělávání a to transformací studia VOŠZ na bakalářské neprostupné studium na vysoké škole. (Sekce farmaceutických asistentů, 2010, [online]). Příkladem problému způsobeného nedokonalou legislativou je jiţ dlouhou dobu nefunkční specializační studium jako jedna z důleţitých forem postgraduálního vzdělávání. Tato forma studia není ničím novým, naopak byla převzata z minulých let, kdy fungovala bez větších problémů a zavedený systém jasně určoval jak výkon
18
činností, tak ekonomický efekt pro absolventa. Po neodborných zásazích v legislativě na sebe jednotlivé vyhlášky nenavazují a co více, opět se po absolutoriu studia vytratil do nenávratna ekonomický efekt. Specializace jiţ není zaměstnavatelem vyţadována na výkon dané funkce, jak tomu bylo dříve. V lednu tohoto roku vešlo v platnost Nařízení vlády č. 31/2010Sb. které stanovuje jednotlivé specializační obory. Bohuţel vyhláška, která stanoví druh pracovních činností k tomuto studiu, dosud nebyla schválena, stejně jako nejsou uveřejněny ve Věstníku ministerstva zdravotnictví vzdělávací programy těchto specializací a není tedy moţné vzdělávacími institucemi tyto programy akreditovat a umoţnit tak farmaceutickým asistentům absolutorium. (nconzo - Home.cz, 2008-2010, [online]). Jednoznačně lze tedy konstatovat, ţe legislativa ovlivňující celoţivotní vzdělávání farmaceutických asistentů v dnešní podobě má závaţné nedostatky a neodráţí základní myšlenku Memoranda o celoţivotním učení: „oceňování učení.“
2. 3 Specifikace jednotlivých pracovišť Pro účely této práce je rozhodující specifikace státního a nestátního zdravotnického zařízení, ve kterém provádí výkon své činnosti farmaceutický asistent. JUDr. Adéla Drdlová (2009) ve svém článku pod názvem „Provozování zdravotnických zařízení“ uvádí, ţe pod pojmem zdravotnické zařízení z širšího úhlu pohledu nalezneme celek tvořený určitými hmotnými, nehmotnými a osobními sloţkami, jenţ je určený a způsobilý k výkonu zdravotní péče. Vedle movitých věcí typu nábytku a přístrojů sem lze zařadit i know how, které bývá vyjádřeno vztahem mezi zdravotníkem a pacientem. Pojem „provozování zdravotnického zařízení“ v uţším pojetí zahrnuje vazbu zdravotníka a pacienta a s tím související otázky, jako například ochrana lékařského tajemství. Širší hledisko tento termín spojuje s vnějším světem. Udává postavení vůči ostatním státním i nestátním subjektům, se kterými zdravotnické zařízení spolupracuje. Klíčovou úlohu má v tomto ohledu stát, jehoţ prvořadým úkolem by mělo být vytváření takového prostředí, aby se zdravotnické zařízení mohlo co nejlépe realizovat. To
19
znamená poskytnutí kvalitní legislativy, která zajistí vlastní činnost, ale zároveň umoţní i rozvoj zdravotnických zařízení. Dále uvádí, ţe zdravotnická zařízení lze rozdělit na zařízení státu, obcí a zařízení provozovaná
soukromými
subjekty
(fyzickými
nebo
právnickými
osobami).
Zdravotnickým zařízením jsou například hygienické stanice, zařízení ambulantní péče, nemocnice, odborné léčebné ústavy a zařízení lékárenské péče, které slouţí k zajištění léků a zdravotnických potřeb nemocným. Státní zdravotnická zařízení -
tato zařízení zřizuje ministerstvo
zdravotnictví a to jako rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci. Nestátní zdravotnická zařízení – jejich činnost upravuje zákon 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Pro vznik nestátního zdravotnického zařízení je nutné vydání rozhodnutí o registraci krajským úřadem (ve zvláštním případě mohou registraci vydat i jiné orgány uvedené v zákoně) v místě provozování nestátního zařízení. (JUDr. Adéla Drdlová, 2009, [online]). Farmaceutický asistent můţe tedy pro výkon svého povolání zvolit jak státní, tak i nestátní zdravotnické zařízení. Uplatnění je především v lékárnách, ale i v laboratořích. Kromě veřejnosti známé lékárenské činnosti má dnes své uplatnění i při přípravě radiofarmak a cytostatik. Jedná se o vysoce specializované odborné činnosti, které vyţadují neustálé doplňování nových poznatků v této oblasti.
20
3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MOTIVACI
Motivace občanů pro další vzdělávání je stěţejním problémem většiny států Evropské unie. Demotivačními faktory dalšího vzdělávání jsou především přetrvávající nízká prestiţ vzdělávání, nízké finanční ohodnocení výše kvalifikovaných pracovníků, nízká podpora vzdělávání ze strany firem, neznalost efektů vzdělávání ze strany firem a neexistující systém finanční podpory dalšího vzdělávání. (Palán, Langer, 2008). Nakonečný (1996, s. 148) o pojmu motivace uvádí „ Nicméně to, co je o motivaci známo dovoluje určitá, byť omezená zobecnění, která mohou být aplikována v praxi. V klinicko-psychologické praxi, v psychologii řízení sociálních systémů organizace a v jiných oborech aplikované psychologie je koncept motivace nepostradatelný, protože umožňuje chápat psychologicky důvody lidského chování a tak je do jisté míry v žádoucím smyslu usměrňovat či měnit. Bez konstruktu motivace, který někteří psychologové pokládají za nadbytečný, by psychologický vliv na lidské chování, ať už se uplatňuje prostředky psychologickými (psychoterapie), pedagogickými nebo jinými nebyl možný. Je tedy zřejmé, ţe motivace je velmi důleţitý a nepostradatelný činitel, kterému je nezbytné věnovat velkou pozornost. Vhodnou a cílenou motivací je moţné dosáhnout vytčených cílů a zároveň výrazného zlepšení spolupráce v pracovním kolektivu. Tato spolupráce je závislá na úrovni sociálních hodnot jednotlivých zaměstnanců. Nakonečný, (1996), popisuje sociální hodnoty jako vyjádření subjektu pozitivními reakcemi na chování a postoje druhých lidí. Rozšiřuje myšlenku o poznání, ţe největším pozitivním efektem jsou postoje a chování lidí, kteří svými činy a projevy zvyšují pocit naší vlastní hodnoty tzv. evalvace ega. Naopak devalvace – sniţování hodnoty našeho já podceňováním, zesměšňováním nebo ignorací je obecně chováním druhých, které nás uráţí. Od vedoucího pracovníka se tedy očekává, ţe bude mít základní znalosti psychologie, sociologie a bude schopen volit správnou formu motivace s respektováním osobnosti motivovaného. Ideální je typ člověka, který je schopen sám sebe průběţně motivovat k činnostem zvyšujícím jeho kvalifikaci. Bohuţel v praxi se ukazuje, ţe
21
právě takový jedinec nebývá ekonomicky zaměstnavatelem doceněn, protoţe jeho hodnoty jsou především prestiţ a společenský status. Právě tyto společenské hodnoty úzce souvisí s celoţivotním vzděláváním. Rozhodující úlohu ve formování přístupu zaměstnanců k dalšímu vzdělávání hraje firemní kultura dané organizace. Jasně definovaná strategie firmy dává zaměstnanci moţnost vytvoření vlastního názoru na uplatnění a profesní růst v organizaci. Mezi nejdůleţitější a hlavní motivační činitele patří finanční odměna přímo úměrná vynaloţenému úsilí a kvalitě odevzdané práce. Velký význam má i správné načasování při vyplácení odměn. „Očekávání okamžité odměny může mít větší motivační sílu než očekávání odměny časově velmi vzdálené, ale závisí to na druhu motivace a zřejmě také na typu osobnosti (někteří lidé jsou zaměřeni na okamžitá uspokojení, jiní jdou trpělivě a vytrvale za vzdálenějšími cíli). (Nakonečný, 1996, s. 104). Pokud budeme vycházet z myšlenky, ţe v dnešní době se můţe a v podstatě musí vzdělávat kaţdý, je nutná identifikace jednotlivých faktorů, které ovlivňují účast na dalším vzdělávání. V první řadě je to charakteristika osobnosti, která je ovlivňována okolím, ţivotní situací a rozhodující jsou samozřejmě podmínky vytvořené danou společností. Vzhledem k tomu, ţe motivy nejsou dané jednou pro vţdy, je základem pro jejich tvorbu zkušenost s učením ve škole. Špatné zkušenosti odrazují potenciální účastníky vzdělávání dospělých. Rozhodující je také fakt, ţe u dospělých učení probíhá v důsledku řešit určité problémy, např. akceptace druhých, zlepšení sociální pozice a nikoli za účelem uspokojení z poznání. Hlavním důvodem se stává výkon profese, čímţ se ztrácí jeho dobrovolnost. Nezbytná je tedy propagace a uznání nutnosti celoţivotního vzdělávání. „Především je potřeba, aby stát a jeho představitelé jednoznačně deklarovali potřebu, užitečnost a výhodnost dalšího vzdělávání“ (Palán, Langer, 2008, s. 87).
22
3. 1
Úloha managementu „Klíčovým problémem na vedoucích místech je, jak dalece by vedoucí pracovník
(jmenovaný čí zvolený) měl sdílet rozhodovací procesy s ostatními členy týmu či kolegy. Samozřejmě je to otázka širší – nakolik bychom měli činit rozhodnutí po samostatné úvaze a nakolik bychom se měli radit? ( Adair, 2007, s. 31) O tom, ţe manaţer je zásadním prvkem ovlivňujícím produktivitu znalostních pracovníků, kterými bezesporu farmaceutičtí asistenti jsou, není pochyb. Výzkum v této oblasti vychází z velkého mnoţství analýz, které je potřeba brát váţně. Mezi hlavní úkoly manaţera patří vysvětlit pracovníkům, co se od nich očekává, zajistit materiální a technické vybavení a v neposlední řadě umoţnit zaměstnanci dělat to, co umí, co mu jde. „Dobrý manažer je schopen identifikovat potenciál svých pracovníků a nebránit jim v dalším rozvoji. I za předpokladu, že je v budoucnu ztratí. (Mládková, 2008, s. 32) Lze
tedy
závěrem
konstatovat,
ţe
podpora
celoţivotního
vzdělávání
zaměstnavatelem by měla patřit mezi základní hodnoty organizace.
3. 2
Aktivita farmaceutických asistentů Vývoj farmacie, mnoţství nových léčivých látek stejně jako neustále se rozšiřující
nabídka doplňků stravy vyţaduje neustálé doplňování znalostí. Není moţné poskytovat kvalitní informace o účincích léčiv, jejich dávkování, kontraindikacích a toxicitě bez průběţného doplňujícího studia. Pro samotné farmaceutické asistenty to není ţádné novum a většina z nich byla a je v tomto směru aktivní bez ohledu na legislativní poţadavky. Potvrzuje to i zkušenost s předáváním vysoce odborných informací poţadovaných pacientem - klientem při expedici volně prodejných léčiv. Je ale také nutné zdůraznit rozdíly ve znalostech asistentů v jednotlivých lékárnách. Lékárny, které jsou součástí velkých obchodních center se svým sortimentem liší od poliklinických nebo nemocničních lékáren. S tím úzce souvisí i odborné znalosti asistentů.
23
3. 3
Legislativní podpora Na rozdíl od předchozích let, kdy byla pozornost věnována především
pregraduálnímu vzdělávání a další studium v průběhu výkonu praxe bylo pouze vlastní iniciativou asistenta, je nyní zákonem stanovena moţnost tzv. „Registrace nelékařských zdravotnických pracovníků“ mezi které patří i farmaceutický asistent. Přesné vymezení poţadavků, které musí asistent splnit, aby mohl poţádat detašované pracoviště ministerstva zdravotnictví v Brně o „ Osvědčení k výkonu praxe bez odborného dohledu“ tj. registraci popisuje zákon 96/2004Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Mezi tyto povinnosti, které je potřeba doloţit k ţádosti, je i povinnost získání 40 kreditů z celoţivotního vzdělávání formou danou zákonem (odborné semináře, konference, kongresy, publikace článků, přednášky a pedagogická činnost). Bohuţel zatím tato registrace je pouze dobrovolným aktem. Ve státních organizacích, kde je vyplácena mzda dle platných mzdových tarifů je motivace dána navýšením platové třídy pro registrované asistenty. V soukromé sféře není ekonomická výhodnost registrace legislativně stanovena. Zaměstnavatel není tedy povinen k této skutečnosti přihlíţet při stanovení výše platu. Celoţivotní vzdělávání zůstává tedy převáţně na iniciativě jednotlivých asistentů a míře pochopení zaměstnavatele. V poslední době je hodně diskutovaným tématem tzv. velká novela zákona 96/2004Sb., která by měla odstranit nedostatky působící nemalé problémy v praxi. Pro farmaceutické asistenty bude podstatné stanovení formy pregraduálního studia, kde je uvaţováno o transformaci studia z vyšší odborné školy na bakalářské studium. V návaznosti na tuto změnu je potřeba samozřejmě upravit i rozsah specializačního vzdělávání a stanovit jasná pravidla pro celoţivotní vzdělávání, které je pro tuto profesi nezbytné. Hlavním cílem odborných poradců, podílejících se na tvorbě novely by mělo být vypracování návaznosti tří částí nezbytných pro akceptaci vzdělávání veřejností. Jasné stanovení obsahu studia, následných kompetencí a finančního ohodnocení.
24
PRAKTICKÁ ČÁST
4. Cíl průzkumu Cílem průzkumu bylo zjistit míru podpory celoţivotního vzdělávání farmaceutických asistentů zaměstnavatelem a komparace přístupu státní a nestátní sféry. V počáteční fázi průzkumu byla stanovena hypotéza: Vzhledem
k tomu,
že
neustálé
doplňování
odborných
znalostí
farmaceutického asistenta je pro zaměstnavatele ekonomickým přínosem – je celoživotní vzdělávání potvrzené registrací v registru ministerstva zdravotnictví podporováno jak státní, tak soukromou organizací.
4. 1
Metody průzkumu Metoda pozorování - byla zvolena pro porovnání základních rozdílů mezi jednotlivými typy pracovišť
Jednalo se o pozorování plánované, příleţitostné a nekontrolované. V průběhu dvou týdnů bylo pozorováno celkem 6 náhodně vybraných pracovišť farmaceutických asistentů (lékáren), z toho 3 státní (nemocniční lékárny) a 3 soukromé. Zjištění byla zapisována. Zápis z průzkumu metodou pozorování: Datum konání průzkumu: 13 – 25. 10. 2010 Zaměření vlastního pozorování: 3 lékárny státní, 3 soukromé, všechny pozorované lékárny se sídlem v Praze. Zaměstnanci lékáren: pozorování bylo zaměřeno na činnost farmaceutického asistenta a vliv typu pracoviště na tyto činnosti.
25
Pozorováním bylo zjištěno, ţe činnost farmaceutického asistenta v nemocniční (státní) lékárně souvisí především se zajištěním péče o pacienta konkrétní nemocnice. Tato činnost úzce souvisí s odbornými znalostmi nejen ve farmakologii, nutné jsou vědomosti o technologickém postupu při přípravě parenterální výţivy a v neposlední řadě i přípravě cytotoxických léčiv. Expedice volně prodejných léčiv je převáţně orientována na klinicky ověřená léčiva. Doplňky stravy a kosmetika jsou v těchto lékárnách nabízeny v omezeném mnoţství. Stěţejní činností je výdej léčiv na lékařský předpis. Činnost farmaceutického asistenta v soukromé lékárně je zaměřena především na příjem, skladování a expedici volně prodejných léčiv, kosmetiky a doplňků stravy. Této činnosti jsou přizpůsobeny i prostory pracoviště. Část sortimentu je nabízena formou samoobsluţného prodeje, kdy klient lékárny má moţnost si sám vybrat jím poţadovaný produkt a informace k správnému pouţití přípravku tzv. dispenzační minimum získá při platbě. Stěţejní činností je většinou expedice volně prodejných léčiv, hlavně však kosmetiky a doplňků stravy. Výdej léčiv na lékařský předpis závisí na tom, zda je v okolí lékárny ordinace lékaře. Závěrem lze konstatovat, ţe stěţejní činnosti farmaceutických asistentů jsou závislé na typu pracoviště. S tím souvisí i potřeba průběţně doplňovaných vědomostí. Dotazníkové šetření mělo poskytnout informace o názoru samotných asistentů na podporu vzdělávání zaměstnavatelem. Byl pouţit dotazník s uzavřenými otázkami tj. ANO – NE – NEVÍM. Formulaci a výběru jednotlivých otázek byla věnována velká pozornost. Neméně důleţitý byl i výběr oslovených respondentů včetně zvolené formy oslovení. O spolupráci při výběru respondentů byla poţádána Sekce farmaceutických asistentů při České asociaci sester – SFA/ČAS, jako dobrovolná profesní organizace, hájící zájmy farmaceutických asistentů. Tím bylo zamezeno neţádoucímu zkreslení výsledků způsobeného přímým oslovením jednotlivých pracovišť prostřednictvím jejich vedoucích pracovníků nebo vlastníků.
26
Dotazník byl vyvěšen na internetové adrese www.vyplnto.cz a přesná adresa včetně průvodního dopisu se zdůvodněním dotazníkové akce a stručnými pokyny k vyplnění a odeslání byla rozeslána členem výboru SFA/ČAS na kontaktní adresy asistentů. Elektronická forma dotazníku byla zvolena z důvodu zjištění anonymity respondentů.
4. 2
Analýza dat dotazníkového šetření Šetření probíhalo v období:
12. 8. 2010 – 27. 8. 2010
Délka průzkumu:
360 hodin
Počet respondentů:
88
Počet otázek:
8/8
Zobrazení otázek:
celý dotazník najednou
Průměrná doba vyplňování:
2 minuty
Otázky: 1) Pracujete ve sféře? 2) Jsou vám známy legislativní poţadavky na celoţivotní vzdělávání FA? 3) Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA? 4) Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání (registraci)? 5) Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní vzdělávání FA? 6) Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA? 7) Hradí váš zaměstnavatel registrační poplatek? 8) Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční ohodnocení neţ FA bez registrace?
27
1. otázka: Pracujete ve sféře? ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
soukromé
53
60.23%
60.23%
státní
35
39.77%
39.77%
Mezi respondenty byly obě poţadované sloţky. Větší část respondentů pracuje v soukromé sféře. Poměr farmaceutických asistentů pracujících ve státní nebo soukromé sféře je pro účinky průzkumu dostačující.
28
2. otázka: Jsou vám známy legislativní požadavky na celoživotní vzdělávání FA?
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
79
89.77%
89.77%
nevím
7
7.95%
7.95%
ne
2
2.27%
2.27%
Z výsledku odpovědí je zřejmé, ţe samotní asistenti mají velký zájem o legislativní vývoj týkající se tohoto oboru. 7,95% odpovědí – nevím – poukazuje spíše na kritičnost těchto respondentů vůči svým schopnostem sledovat a chápat legislativní změny.
29
3. otázka: Považujete celoživotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA?
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
83
94.32%
94.32%
ne
3
3.41%
3.41%
nevím
2
2.27%
2.27%
Farmaceutičtí asistenti si plně uvědomují důleţitost průběţného doplňování odborných znalostí při výkonu praxe této zdravotnické nelékařské profese.
30
4. otázka: Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (registraci)?
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
84
95.45%
95.45%
ne
4
4.55%
4.55%
Většina respondentů své celoţivotní vzdělávání má oficiálně potvrzeno registrací v registru
Ministerstva
zdravotnictví.
„REGISTROVANÝ/Á.
31
Můţe
tedy
pouţívat
označení
5. otázka: Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoživotní vzdělávání FA?
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
73
82.95%
82.95%
ne
9
10.23%
10.23%
nevím
6
6.82%
6.82%
Většina farmaceutických asistentů se domnívá, ţe vedoucí pracoviště podporuje celoţivotní vzdělávání.
32
6. otázka: Vedoucí na Vašem pracovišti požaduje registraci FA?
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
47
53.41%
53.41%
ne
35
39.77%
39.77%
nevím
6
6.82%
6.82%
Přesto, ţe zaměstnavatelé dle výsledku předchozí otázky převáţně podporují celoţivotní vzdělávání, tak „Osvědčení o registraci“ jako oficiální potvrzení této činnosti mnohdy nepoţadují.
33
7. otázka: Hradí váš zaměstnavatel registrační poplatek?
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ne
63
71.59%
71.59%
ano
23
26.14%
26.14%
nevím
2
2.27%
2.27%
Poplatky za registraci jsou převáţně hrazeny samotnými asistenty. Zaměstnavatel přispívá pouze v 26,14%.
34
8. otázka: Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční ohodnocení než FA bez registrace?
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ne
42
47.73%
47.73%
ano
24
27.27%
27.27%
nevím
22
25%
25%
Bohuţel ekonomické ohodnocení celoţivotního vzdělávání, jehoţ kvalita je potvrzena registrací je dle výsledků pouze ve 27%.
35
4. 3
Dílčí doplnění výsledků
Podrobnější analýzou zajímavých souvislostí a závislostí bylo zjištěny 2 zajímavé souvislosti u 2 otázek:
1. otázka: Pracujete ve sféře? odpověď soukromé: o
1.6x vetší pravděpodobnost při odpovědi ne na otázku 6. vedoucí na Vašem pracovišti požaduje registraci FA?
6. otázka: Vedoucí na vašem pracovišti požaduje registraci FA? odpověď ano: o 1.8x
vetší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 8.
má na Vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční ohodnocení než FA bez registrace? o 1.8x
vetší pravděpodobnost při odpovědi státní na otázku
1. pracujete ve sféře?
Z porovnání těchto 2 otázek je patrné, že: Zaměstnavatel v soukromé sféře nepoţaduje registraci. Registraci poţadují ve státní sféře a zároveň ji i finančně hodnotí.
36
K dalšímu doplnění a upřesnění dat získaných dotazníkovým šetřením byla pouţita čtyř polní tabulka.
Pojmy pouţité v tabulce: Succedent - respondenti , kteří splňují podmínky definované v části A Non Succedent - respondenti, kteří nesplňují podmínky definované v části A Antecedent - respondenti , kteří splňují podmínky definované v části B Non Antecedent - respondenti , kteří nesplňují podmínky definované v části B Implikace - vyplývání, podmíněný výrok typu- jestliţe, pak z toho plyne Ekvivalence
- stejná platnost, rovnocennost
Porovnány byly odpovědi respondentů ze soukromé a státní sféry.
37
Antecedent (část B): otázka č.3/ Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA? o
odpověď: ano
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: soukromá Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
49
34
83
Non Antecedent
4
1
5
Součet
53
35
88
Odchylka od průměru : - 1,98% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 59,04%. Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na část A. Podpora: 49 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 49 respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 59,04% (confidence) U 59,04% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je nízká. Spolehlivost ekvivalence: 56,82% (e-confidence) U 56,82% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu. Síla ekvivalence je nízká.
38
Antecedent (část B): otázka č.3/ Povaţujete celoţivotní vzdělávání za nezbytné pro obor FA? o
odpověď: ano
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: státní Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
34
49
83
Non Antecedent
1
4
5
Součet
35
53
88
Odchylka od průměru : + 2,99% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 40,96%. Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A. Podpora: 34 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 34 respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 40,96% (confidence) U 40,96% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je nízká. Spolehlivost ekvivalence: 40,18% (e-confidence) U 40,18% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu . Síla ekvivalence je nízká.
39
Antecedent (část B): otázka č.5/ Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní vzdělávání FA? o
odpověď: ano
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: soukromá Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
39
34
73
Non Antecedent
14
1
15
Součet
53
35
88
Odchylka od průměru : - 11,29% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 53,42%. Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A. Podpora: 39 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 39 respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 53,42% (confidence) U 53,42% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je nízká. Spolehlivost ekvivalence: 45,45% (e-confidence) U 45,45% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu. Síla ekvivalence je nízká.
40
Antecedent (část B): otázka č.5/ Vedoucí vašeho pracoviště podporuje celoţivotní vzdělávání FA? o
odpověď: ano
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: státní Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
34
39
73
Non Antecedent
1
14
15
Součet
35
53
88
Odchylka od průměru : + 17,1% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 46,58%. Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A. Podpora: 34 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 46,58% (confidence) U46,58% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je nízká. Spolehlivost ekvivalence: 54,55% (e-confidence) U 54.55% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu. Síla ekvivalence je nízká.
41
Antecedent (část B): otázka č.6/ Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA? o
odpověď: ne
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: soukromá
Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
33
2
35
Non Antecedent
20
33
53
Součet
53
35
88
Odchylka od průměru : + 56,55% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 94,29%. Antecedent silně podporuje succedent – odpovědi v části B silně zvyšují pravděpodobnost výroku v části A. Podpora: 33 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 33 respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 94,29% (confidence) U 94,29% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je střední. Spolehlivost ekvivalence: 75% (e-confidence) U 75% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu. Síla ekvivalence je střední.
42
Antecedent (část B): otázka č.6/ Vedoucí na vašem pracovišti poţaduje registraci FA? o
odpověď: ne
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: státní Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
2
33
35
Non Antecedent
33
20
53
Součet
35
53
88
Odchylka od průměru : - 85,63% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 5,71%. Antecedent
silně
omezuje
succedent
–
odpovědi
v části
B
silně
sniţují
pravděpodobnost výroku v části A. Podpora: 2 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo
respondentů – výsledek je
bezcenný. Spolehlivost implikace: 5,71% (confidence) U 5,71% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je nízká. Spolehlivost ekvivalence: 25% (e-confidence) U 25% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu. Síla ekvivalence je nízká.
43
Antecedent (část B): otázka č.8/ Má na vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční ohodnocení neţ FA bez registrace? o
odpověď: ne
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: soukromá Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
35
7
42
Non Antecedent
18
28
46
Součet
53
35
88
Odchylka od průměru : + 38,36% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 60,23%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 83,33%. Antecedent podporuje succedent – odpovědi v části B
zvyšují pravděpodobnost
výroku v části A. Podpora: 35 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 35 respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 83,33% (confidence) U 83,33% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je střední. Spolehlivost ekvivalence: 71,59% (e-confidence) U 71,59% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu . Síla ekvivalence je střední.
44
Antecedent (část B): otázka č.8/ Má na vašem pracovišti registrovaný FA v yšší finanční ohodnocení neţ FA bez registrace? o
odpověď: ne
Succedent (část A): otázka č.1/ Pracujete ve sféře? o
odpověď: státní Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
7
35
42
Non Antecedent
28
18
46
Součet
35
53
88
Odchylka od průměru : - 58,1% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 39,77%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 16,67%. Antecedent
silně
omezuje
succedent
–
odpovědi
v části
B
silně
sniţují
pravděpodobnost výroku v části A. Podpora: 7 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 16,67% (confidence) U 16,67% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je nízká. Spolehlivost ekvivalence: 28,41% (e-confidence) U 28,41% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu. Síla ekvivalence je nízká
45
Antecedent (část B): otázka č.4/ Máte Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu(registraci)? odpověď: ano
o Succedent (část A):
otázka č.8/ Má na Vašem pracovišti registrovaný FA vyšší finanční ohodnocení neţ FA bez registrace? odpověď: ano
o
Succedent
Non Succedent
Součet
Antecedent
23
1
24
Non Antecedent
61
3
64
Součet
84
4
88
Odchylka od průměru : + 0,4% V celém sledovaném souboru respondentů je pravděpodobnost succedentu 95,45%, u respondentů splňujících antecedent je pravděpodobnost succedentu 95,83%. Antecedent nemá vliv na succedent – odpovědi v části B nemají vliv na výrok v části A. Podpora: 23 (support) Závislost succedentu na antecedentu podpořilo 23 respondentů – výsledek lze pouţít. Spolehlivost implikace: 95,83% (confidence) U 95,83% respondentů splňujících antecedent se můţeme spolehnout na to, ţe bude platit succedent. Síla implikace je vysoká. Spolehlivost ekvivalence: 29,55% (e-confidence) U 29,55% respondentů platí ekvivalence mezi platností antecedentu a succedentu. Síla ekvivalence je nízká.
46
Z analýzy dotazníku vyplynulo, že:
mezi respondenty byly zástupci obou sfér - státní i soukromé, poměr respondentů z jednotlivých sfér byl pro účely průzkumu dostačující, asistenti průběţně sledují legislativní vývoj týkající se tohoto oboru, asistenti si uvědomují důleţitost průběţného doplňování znalostí v tomto oboru, většina asistentů má celoţivotní vzdělávání potvrzeno registrací v registru MZ, většina uvádí, ţe zaměstnavatel podporuje průběţné vzdělávání FA, registrace, jako doklad o vzdělávání je poţadována pouze v 53,41%, registrační poplatek je hrazen převáţně samotnými asistenty, zaměstnavatel finančně nepřispívá, poţadavek registrace je převáţně ve státní sféře a je zároveň ekonomicky ohodnocen, v soukromé sféře převáţně nemá registrace návaznost na ekonomické hodnocení asistentů.
Definovaná hypotéza byla dotazníkovým šetřením potvrzena pouze částečně. Zaměstnavatelé dle vyjádření respondentů sice podporují celoživotní vzdělávání farmaceutických asistentů, avšak zaměstnavatelé v soukromé sféře nevyžadují oficiální doklad o kvalitě tohoto vzdělávání (registraci).
47
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo získání a zpracování dat vypovídajících o názorech farmaceutických asistentů týkajících se podpory celoţivotního vzdělávání tohoto
nelékařského
zdravotnického
oboru
zaměstnavatelem.
S
přihlédnutím
k historickému vývoji oboru potvrdit nebo vyvrátit danou hypotézu, ţe zaměstnavatelé jak ve státní tak soukromé sféře si uvědomují ekonomický přínos celoţivotního vzdělávání. Proto také poţadují oficiální potvrzení o průběţném vzdělávání – registraci. V současnosti prochází tato profese řadou legislativních změn, které jsou rozhodující pro její další existenci a rozvoj. Vzhledem k transformaci poţadavků Evropské unie je potřebné najít vhodný způsob začlenění do evropského modelu vzdělávání a pokud lze, i moţnost uplatnění v ostatních státech evropského společenství. Bohuţel se jedná o minoritní obor, který je posuzován v mnohém společně s jinými nelékařskými obory, a tak se velmi často stává, ţe jsou rušeny nebo nahrazovány části zákona velmi důleţité pro tento obor nevyhovujícími paragrafy. Pozorováním bylo zjištěno, ţe některé činnosti vykonávané farmaceutickými asistenty ve státních (nemocničních) lékárnách jsou odlišné od činností farmaceutických asistentů pracujících v soukromé sféře. Převaze konkrétních činností by měla odpovídat i volba dalšího průběţného vzdělávání, které zaměstnavatel podpoří, ať uţ finančně nebo moţností studijního volna. Důleţité je, aby kvalita nabízených vzdělávacích akcí odpovídala poţadavkům praxe, znalosti získané studiem byly pro zaměstnavatele známkou ekonomického přínosu a tím ho motivovaly ke spoluúčasti na financování celoţivotního vzdělávání. Dotazníkové šetření ukázalo, ţe většina zaměstnavatelů podporuje celoţivotní vzdělávání, ale finančně na studium nepřispívá. Z toho vyplývá, ţe zaměstnavatelé si jsou vědomi ekonomického přínosu vzdělávání, ale vyuţívají především vlastní aktivity asistentů. Zároveň zákonem daná moţnost registrace a tím oficiální potvrzení celoţivotního vzdělávání není, především v soukromé sféře, poţadována. Toto je důsledek nedostatků v platné legislativě, která sice dává moţnost celoţivotního vzdělávání, vymezuje základní pravidla, ale chybí zde návaznost na finanční ohodnocení takových studijních aktivit. Nejjednodušším prostředkem k nápravě by bylo doplňující vyhláškou jasné vymezení činností, které nelze vykonávat bez registrace tj.
48
bez Osvědčení k výkonu činnosti bez odborného dohledu. Vzhledem k dynamickému vývoji farmacie je nezbytné, aby znalosti farmaceutických asistentů byly průběţně doplňovány. Spolehnout se pouze na vlastní iniciativu samotných asistentů je pro praxi nedostačující. Nelze ani předpokládat morální přístup zaměstnavatelů. Řešením je jasné legislativní vymezení pravidel, která stanoví nejen formy celoţivotního vzdělávání asistentů, ale také jasně definují jeho návaznost na ekonomické ohodnocení. Prioritou do budoucna je odstranění zásadních názorových odlišností odborníků ovlivňujících existenci a rozvoj oboru, jasné vymezení činností farmaceutických asistentů a k těmto činnostem zabezpečení kvalitních vzdělávacích programů. Neustálé změny v poţadovaném pregraduálním vzdělání a nejasná definice dalšího celoţivotního vzdělávání, jsou pro asistenty demotivujícím prvkem a výrazně sniţují prestiţ této profese. Přínosem pro nalezení správného řešení je moţnost vyjádření spokojenosti či nespokojenosti
samotných
asistentů.
Participace
prostřednictvím
kolektivního
zastupování, např. profesní organizací, by při rozhodujících jednáních výrazně zlepšila přenos informací o poţadavcích vycházejících z praxe a tím pomohla eliminovat chyby a nedostatky v legislativě. .
49
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie ADAIR, John. Jak se správně rozhodovat a řešit problémy. 1.vyd. Brno: Computer Press a.s., 2007. 82 s. ISBN 978-80-251-1779-8. ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 442 s. ISBN 978-80-247-2890-2.
ed. BRONCOVÁ, Dagmar. Historie farmacie v Českých zemích. 1.vyd. Praha: MILPO , 2003. 174 s. ISBN 80-86098-30-3.
DRYDEN, Windy. Poradenství. 1.vyd. Praha : Portál, 2008. 120 s. ISBN 978-80-7367371-0.
HLADÍLEK, Miroslav. Kapitoly z obecné didaktiky a didaktiky vzdělávání dospělých. 2.vyd. Praha : UJAK, 2009. 186 s. ISBN 978-80-86723-75-4.
KOHOUT, Karel. Základy obecné pedagogiky. 2.vyd. Praha : UJAK, 2007. 152 s. ISBN 978-80-86723-38-9.
MLÁDKOVÁ, Ludmila . Management znalostních pracovníků. 1.vyd. Praha : C.H.Beck, 2008. 134 s. ISBN 978-80-7400-013-3.
NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1.vyd. Praha: Academia, 1996. 270 s. ISBN 80-200-0592-7.
50
PALÁN, Zdeněk; LANGER, Tomáš . Základy andragogiky. 1.vyd. Praha : UJAK, 2008. 184 s. ISBN 978-80-86723-58-7. SOLICH A KOL., Jan. Lékárenství. Praha: Avicenum, 1986. 416 s. Ed.: 86 90 19.
Články z periodik KRAMPEROVÁ, Hana. Vzdělávání z projektu EU. Florence. Leden 2009, roč.5, 1, s. 46. ISSN 1801-464X.
VETEŠKA, Jaroslav. Nové pojetí a sociální rozměr paradigmatu v kurikulu vzdělávání dospělých. Andragogická revue. 2009, roč.1, č. 1/2009, s. 12-25. ISSN 1804-1698.
Webové stránky Česká asociace sester [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Sekce farmaceutických asistentů. Dostupné z WWW:
. Donath-Burson-Marsteller [online]. 2009 [cit. 2010-12-26]. Vzdělávání dospělých v ČR. Dostupné z WWW: <www.dbm.cz>. DRDLOVÁ, Adéla. EPRAVO.CZ [online]. 2009 [cit. 2010-12-26]. Provozování zdravotnických zařízení. Dostupné z WWW: <www.epravo.cz/top/clanky/provozovanizdravotnickych-zarizeni-55601.html>. Home-nconzo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-26]. Legislativa. Dostupné z WWW:
. Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola [online]. 2010 [cit. 2010-12-26].
Historie.
Dostupné
z
.
51
WWW:
Legislativa Česko. Zákon 96 ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). In Sbírka zákonů. ročník 2004, částka 30, s. 1452-1479. Dostupný také z WWW: . Česko. Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. In Sbírka zákonů. 1992, částka 35, s. 914-922. Dostupný také z WWW: . Česko. Nařízení vlády 31 ze dne 11. ledna 2010 o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. In Sbírka zákonů. ročník 2010, částka 10, s. 338-347. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244.
52
Jméno autora: Hana Pavlasová Obor: Vzdělávání dospělých Forma studia: Kombinovaná Název práce: Přístupy k celoživotnímu vzdělávání farmaceutických asistentů Rok: 2011 Počet stran textu bez příloh: 53 Celkový počet stran příloh: 0 Počet titulů české literatury a pramenů: 16 Počet titulů zahraniční literatury a pramenů: 0 Počet internetových zdrojů: 5 Vedoucí práce: PhDr. Iva Borská, CSc.
